Florián Kratochvíl – úvaha

Rizika životního stylu v dnešní době

Průměrný čas na našich obrazovkách je 6 hodin a 58 minut denně. To je 107 dní za rok, jinými slovy,
když v tom budeme pokračovat, přijdeme o třetinu života. Pojďme se podívat, jakými způsoby nás
dnešní doba ovlivňuje. Má ještě vůbec smysl žít?

Jak už jsem naznačil, trávíme na telefonu víc času, než je zdravé. Ve skutečnosti si to ani
neuvědomujeme, když se podívám na svůj telefon, měl jsem ho dnes v ruce čtyřikrát a strávil jsem na
něm hodinu a půl. A to je osm hodin ráno. Jaké skóre máte vy? Uzavíráme se čím dál tím více do
sociálních sítí a náš dům bychom bez telefonu neopustili. Je to pocit, jako kdybych vyšel na ulici
neoblečený… Problém sociálních sítí je, že nám díky zábavnému obsahu dávají hormony štěstí.
Endorfin, dopamin, serotonin a oxytocin. Tyto hormony se vyplavují, když nás něco baví a
nedokážeme bez toho skoro nic. Jsou hlavní motivací pro náš mozek. Nevstali bychom bez nich
z postele, a taky díky nim máme pocit: „Jó to mě baví tyjo.“ A chceme to zopakovat. Teď jsem hodně
jednoduše vysvětlil princip drog a návykových činností. Proto jsou sociální sítě tak návykové. Neříkám,
že sociální sítě jsou špatné, ony jsou totiž dokonalé, až moc, a to je ten problém.

Rád bych se dotkl tématu peněz, konkrétně faktu, že peníze kazí člověka a jeho charakter. V dnešní
době to platí trojnásob. Podle mě. Lidé, hlavně bojovní a soutěživí pánové, se honí za penězi, jak
blázni. Bojovnost patří k mužské osobě. Muž by se měl snažit být nejlepší a soutěžit o svou pozici, jako
to bylo dříve. Myslím, že peníze se staly centrem zájmu nejen mužů, ale i žen a dětí. Proč ale? Moje
vysvětlení je jednoduché. Bez peněz si člověk dnes opravdu nic nekoupí. Abych měl kvalitní život a
nemusel přemýšlet nad tím, co utratím, což je cíl každého z nás, musím mít hodně vysokou pozici ve
firmě nebo podnikat sám za sebe. Neříkám, že si musím kupovat letadlo a Rolls Royce, ale chci
pohodlný život. Zajít si do restaurace, cestovat, nosit oblečeni, co chci atd. Rozumíte mi. A tenhle chtíč
nás může leckdy i omezí natolik, že zapomeneme žít. Když si vezmu sám sebe, jako příklad. Ocitl jsem
se v situaci, kdy jsem dosáhl bodu finanční volnosti. Ale sakra já pořád nebyl šťastný. Můžu si koupit
cokoliv, na co si pomyslím, každý měsíc jedu na dovolenou a ono nic. Pracoval jsem takovým
způsobem, že jsem se dostal do chronické únavy, která přešla do workoholismu. Peněz jsem dosáhl,
volna ale ne. Člověka dělají šťastným jeho činy. Rodina, dobré skutky, zážitky a kamarádi. Peníze jsou
tedy potřeba ke komfortnímu životu, ale nejsou život. A to si spousta lidí ve 21. století neuvědomuje.

Opomineme peníze, ale vlastně ne tak zdaleka. Když se někomu tedy podaří být úspěšný, co se stane?
No, lidé mu ten jeho úspěch začnou závidět. Můžete se snažit uspět a ono to nejde. Závistivý lidé jsou
zákeřní a nebezpeční. Může to být velmi blízký člověk. Vezmeme si situaci nějaký ten pátek zpět. Kdy
John Lennon byl zavražděn svým fanouškem. Důvod byl prý, že Mark David Chapman byl nespokojený
s luxusním životem Johna Lennona a také mu prý vadilo, že byla skupina Beatles „populárnější než
Ježíš“, obratně řečeno. A kvůli čisté závisti do Johna Lennona pětkrát střelil pistolí před jeho domem,
kde si na něj počkal. Není vám ten lidský charakter trochu smutný? Mně ano…

Zůstáváme u úspěchu a slávy. Vezměte si největší legendy Bobby Brown, Whitney Houston, Michael
Jackson, modernější tvůrce… Co všichni mají společného? Určitě jednu věc. Smrt. A ta smrt měla
stejnou příčinu. Drogy. Chtěl bych se tedy dotknout rématu drog a jejich dostupnosti v běžném životě.
Musíme si upřesnit, co drogy jsou. Není to jen pervitin nebo heroin. Je to i alkohol nebo cigarety. Kvůli
obrovskému náporu dnešní doby, vyrovnávání se standardům, můžeme pojmenovat „život z továrny“
jsou lidé frustrovaní, znudění a v depresích. Drogy tedy používají jako takovou berličku. Pojďme se
nebavit o těch tvrdých drogách, ale vezměme drogu, která je největší a nejběžnější zabiják. Lid= ji ani
jako drogu nevnímají. Alkohol. Průměrně 10 % dospělých v ČR pije alkohol denně. Což určitě moc
zdravé není. Máme tedy velkou část alkoholiků, a uživatelů, kteří kvůli alkoholu i umřou. Třeba
autonehoda.
Florián Kratochvíl – úvaha

Když si shrneme, co si na nás tahle doba přichystala, číhají na nás rizika ze všech stran. Rád bych řekl
svůj názor a tím i moji úvahu zakončím. Člověk sám sebe zničí a za všechna rizika může on sám. Já se
řídím pravidlem „žiješ jen jednou“. Takže nashledanou, já jdu žít život.

Floriane, styl, myšlenky, hloubka -> v pořádku. Umíte přemýšlet, ponořit se do problému a hlavně -> a toho si
cením – nebojíte se napsat, co si opravdu myslíte. Díky tomu je vaše úvaja živá, prožitá, uvěřitelná a má co
sdělit. Díky tomu mohu i přivřít oči nad zcela zbytečnými chybami a napsat – chválím! Nicméně maturitní práci
budu vyžadovat čitelnou!