CO neSMTE VDT!

cel zpadn svt pat jen nkolika rodinm a nyn chtj zbytek
Michael Morris

Michael Morris

CO neSMTE VDT !

ANCH BOOKS

Michael Morris

Co nesmte vdt!
z nmeckho originlu Was Sie nicht wissen sollen! 2011 peloila Zuzana kov 2012 www.anch-books.eu 1. vydn redakce: Daniela Pilaov, Anton Modory oblka: Atelier Toepfer / ANCH BOOKS tisk: ARIMES Bratislava ISBN 978-3-9814301-4-1

MATRIX KNIHY
VOD 9

1. st - HOSPODSTV A PENZE
Velk krize Zchrann balky Co to vlastn jsou penze Djiny penz Paprov penze Zlat standard Depozitn penze Inflace Hyperinflace Zlato Banky Centrln banky BIZ IWF Djiny dolaru Federal Reserve Act Dolar jako hlavn svtov mna Bretton Woods Rozpad brettonwoodskho systmu Svobodn Nmecko Tajemn stbro Manipulace s cenami stbra Manipulace s cenami zlata Euro Kdo nm vnutil Euro ? Shrnut

15
16 24 37 39 44 53 56 61 71 77 87 93 98 102 109 113 121 125 133 134 142 146 153 160 167 171

2. st - MUI V POZAD lluminti ern lechta Vbor 300 Kulat stl CFR Skull & Bones msk klub Skupina Bilderberg Trilaterln komise Rothschildov Djiny Rothschild Rothschildov dnes Historie Rockefeller Rockefeller a 11. z Gang z Jekyll Islandu 3. st - NOV SVTOV D Svtov mna RFID ipy Globln stt Vlka proti teroru Dozor Eugenika Globln oteplovn Manipulace s poasm Chemtrails - chemick stopy Kontrola mylen Mdia

174
177 178 183 184 185 188 190 193 200 202 204 217 231 240 244 248 253 262 267 272 280 285 292 298 301 308 313

Vda Vjimen stav Pro ?

318 319 326

4. st - ALTERNATIVY
David proti Goliovi Zna bez geneticky modifikovanch organism Obansk neposlunost Vzpoura proti bankm NESARA Vlka ilumint Transition Towns Komplementrn mny Morfogenetick pole Shrnut Nkolik tip Zdroje a bibliografie

331
334 336 341 343 346 351 356 359 361 364 372 375

VOD

Cesta, vedouc ke vzniku knihy, kterou drte v rukou, nebyla bn - nikdy jsem ji toti neml v plnu napsat. D se ct, e mi ji nadiktoval sm ivot: v prbhu let jsem byl svdkem, jak banky doslova zniily nkolik mn blzkch lid. Vidl jsem, jak mj ptel piel na burze o cel svj majetek. Zail jsem, jak se pi zhroucen americk banky Lehman Brothers rozplynuly v nenvratnu skromn spory jedn star dmy. Vidl jsem hnv, smutek, slzy a bezmocnost. Ji lta pozoruji, jak stle vce lid v mm okol (snaiv a slun lid) pichz o prci a z donucen se mus profesn osamostatnit a to jim sta sotva k peit, protoe nrok na podporu v nezamstnanosti nemaj. Znm mlad, vzdlan a velmi motivovan lidi, kte lta tvrd pracuj, ani by jim za to nkdo zaplatil. Jsou to praktikanti, vykoisovan modern otroci. Bhem pravidelnch pracovnch pobyt v USA jsem si viml, e v poslednch letech rapidn narostl poet bezdomovc. Vidl jsem akademika v dobrm obleku, jak pespv v aut, protoe piel o dm. Vzpomnl jsem si, jak ebrci v Berln a Londn stoj fronty u popelnic, aby sehnali k jdlu alespo njak zbytky, a napadlo mne, e sbrn zlohovanch lahv se z nouze zmnilo v povoln. Vidl jsem, jak se bda jako ed clona znovu roztahuje nad celm zpadnm svtem, zatmco hrstka jedinc stle bohatne.

Souasn s tm jsem slyel z mdi hlen, kter se mi snaila namluvit, e pr je ve v podku, e jsme v obdob rozmachu, krme vstc rov budoucnosti, z kter vichni profitujeme. Avak svt kolem mne byl pln jin, ne jak ho lila mdia. A tak jsem se ptal sm sebe: Pro ? Jak to, e vidm co ostatn nevid ? Zvis to na mm vnmn a postehu ? Je za tm njak systm, a jestlie ano, tak jak ? Ovldal mne stle silnj pocit, e ijeme ve svt klam a e nkde blzko cosi dm a chtl jsem zjistit, co to je. Zaal jsem ptrat. Pokad, kdy jsem etl nebo slyel nco, co mi nedvalo smysl (co se stvalo stle astji), ptral jsem po tom. Zpotku bylo vechno zmaten. V krtk dob jsem ml na psacm stole chaos paprk s poznmkami. Prolistoval jsem hezkou dku knih s oslmi rohy a zaloutlmi ttky. Cel dny a tdny jsem brouzdal po internetu a narel na nejrznj konpiran teorie, kter mne zpotku obveselovaly, pozdji ale zanaly okovat. Tiskl jsem si texty, ukldal v potai data a v krtk dob jsem zcela ztratil pehled. Kdesi venku, ve virtulnm svt, jsou tisce hledajcch, je si pokldaj podobn otzky jako j. Vtina odpovd ale psob jako ir fantazmagorie. Pedkldaj tvrzen, ani by mli dkazy - ale alespo se ptaj. Nejsem uen odbornk na ekonomii, ale tch nkolik semestr, co jsem ji studoval, sta. Jednak abych vdl, e tento obor me bt k smrti nudn, jednak abych ovem i pochopil, e svtov hospodsk krize, kter oficiln propukla v roce 2007, nen v roce 2011 jet ani zdaleka zaehnan. Prv naopak ! Teprve se naplno rozbhla. Zjistil jsem, e mnoh tvrzen, je novini a ekonomov poutli do mdi, byla prost nepravdiv a nedvala nejmen smysl.
10

Shodovala se vak s neustle opakovanmi nesmyslnmi vroky mnohch politik. Jako modlitbu drmolila mdia stle dokola tut vtu: Vechno v podku ! Vechno v podku ! Vechno je v podku ! Ale nebylo ! Pihlel jsem, jak se svt kolem mne stle vce propad do chaosu. Stala se z nj hromada step. Pro se mi jenom politici a tisk snaili namluvit, e ve bylo v podku, kdy i slep vidl, e mnoh z toho, na co proud narazil, sthnul pod hladinu ? M situace mi pipomnla film Johna Carpentera: Jsou mezi nmi ! V nm irou nhodou najde jeden prosek brle, s jejich pomoc vid pod povrch vc. Najednou vude te jen npisy typu Bu poslun !, Konzumuj !, Spi dl ! nebo Dvej se na televizi ! a na bankovkch: Tohle je tvj bh ! J jsem byl tm muem v Carpenterov filmu ! Najednou jsem dostal pleitost a nahldl jsem za oponu - co jsem vidl, mne ale nepotilo. Abych sm tomu lpe porozuml, zaal jsem ve sepisovat. Problm vak spoval v tom, e v Carpenterov filmu to byli mimozeman, kdo si lidstvo, ani by si toho vimlo, drel odedvna jako otroky. Kontrolovali mylenky a vyslali pes antny signl, kter brnil lidem v tom, aby uvidli pravou tv vc. V tomto bod bych chtl bt pece jen seriznj. etl jsem, bdal a setkval se s lidmi, odbornky na rzn oblasti - hospodstv, bankovnictv, finance a mdia. Pomohli mi vnst svtlo do temnot mho osamlho ptrn. Kad z nich vdl nco, co mne posunulo dl, ale vichni vidli jen svj mal vez z celku.

11

Vdli vce, ne si uvdomovali, ale zrove byli postien profesn slepotou. Zjitn, e hospodstv, bankovnictv a politika se hraj s falenmi kartami, mi nic novho nepineslo. Rozdl byl pouze v rozsahu, v jakm se mi ve zjevilo a kter jsem evidentn podcenil. eeno slovy Shakespearova Hamleta: Je nco shnilho ve stt dnskm. Ve smrdlo a do nebes, a se mi dlalo zle. Zabval jsem se do hloubky pennictvm a vytuil jsem, e kl ke vemu le prv tam. Vsledek tchto ptrn byl otesn a zdrcujc, nebo jsem zjistil, e penze nejsou to, za co jsem je povaoval. Spe ne platidlo byly spe prostedkem k vytven ()tlaku. Zjistil jsem, e banky si smj penze svobodn vymlet. To mne vak na univerzit nikdo nenauil. Jak to banky dlaj ? Komu pat ? Te jsem to chtl vdt pesn ! Opt nsledovaly tdny sisyfovsk prce, thnul jsem to cel noci a etl, dokud se mi nedlaly mitky ped oima. Rozmotal jsem komplikovan spletenec firem, nechal jsem se oklamat a pot jsem se znovu vrtil na stezku, vedouc k porozumn a srozumitelnosti. Pak jsem zjistil: Nic nen takov, jak se zd z vnjku. Vypadalo to na to, e nic z toho, co jsem se nauil ve kole nebo na univerzit je pravdiv. Jak to vak bylo mon ? Vichni mi vdom lhali ? A pokud ano, pro ? Znova a znova jsem se musel vracet na zatek a stle dokola si pokldat nejjednodu otzky, a dokud jsem je doopravdy nepochopil a nedokzal na n odpovdt: Co to jsou penze ? Co to je banka ? Jak funguje stt ? Komu pat ? Co vlastn dl centrln banka ? Jednalo se o jednoduch otzky, ale odpovdi na n byly sloit a nezapadaly do sebe. Takzvan od
12

bornci poskytovali vysvtlen, u kterch jsem bu usnal, nebo propadal zchvatm lenstv. Musely pece existovat jednodu, lep a logitj odpovdi ! A j jsem je nalezl v okamiku, kdy jsem si poloil rozhodujc otzku: Komu to pin uitek ? Najednou jsem zjistil, e ekonomika, bankovnictv a vechny procesy, je njak souvis s penzi, byly v zsad pln jednoduch. Vysvtlen byla komplikovan pouze proto, aby jim nikdo nerozuml. Vechno do sebe zaalo pomalu zapadat. Je to mnohem jednodu, ne se zpotku zdlo: cel zpadn svt pat nkolika mlo rodinm ! To ve. Doopravdy - vechno spov v rukou nkolika mlo jedinc. V zpadnm svt tm kad koncern, skoro vechny banky i cel stty, vetn mdi, politiky, vdy a vzdlvacho systmu, spovaj v rukou nkolika mlo rodin. Tmto vyvolenm pat dokonce i poas. Ano, etli jste dobe: Tyto rodiny ovlivuj i poas ! Zn to blzniv ? J vm ! Vte mi, e to vm. Ale pijde jet nco horho. Na nsledujcch strnkch podrobn rozepu vsledky svch vzkum a vm se nebude dostvat slov. Potom mon poctte hnv, strach nebo bezmocnost. Pinejmenm j jsem to tak proval. Kad z ns je vak pnem svho ivota, a ten se me kadou vteinu zcela zmnit - nakonec mne ovldlo pesvden, e musm nco udlat. Vdy kad by se ml snait, aby opustil tento svt lep, ne kdy na nj piel. Vysvtlm vm, jakou budoucnost nalinkoval tento mal osvcen kruh superbohatch lid mn i vm. Jejich pln m jednoduch a neokzal pojmenovn: nov svtov d (=NWO New World Order). Vylom

13

vm okujc detaily belskch mysl, pi jejich ten vm ztuhne krev v ilch. Ano, podtitulek u to prozradil: velk st lidstva m bt kvli tomuto zmru obtovna; miliardy nic netucch lid, kte nikomu nic neudlali, mus zmizet ! Vysvtlm vm jak a pro. eknu vm jmna tch, je stoj v pozad. Uku vm vak tak, co meme spolen udlat, abychom tento len projekt pekazili. Jste pipraveni pohldnout do budoucnosti ? Jste skuten pipraven ? Pokud ano, nsledujte mne do budoucnosti, jakou nm naplnovali pni svta. Nsledujte mne do novho svtovho du ! U dvno zaal ! Pokud si nejste jist a vhte, potom tuto knihu radji rychle odlote a prost ijte dl, jak jste byli doposud zvykl. Zapnte televizi a poslouchejte zprvy: Vechno je v podku ! Vechno je v podku ! Vechno je v podku ! Anebo si jet jednou pipomeme Hamletova slova: Bt, i nebt, to je to, o tu jde !

14

st prvn

HOSPODSTV A PENZE
Mluvit pravdu v ase veobecnho klamu je revolun in.
George Orwell

Ze ty dl tto knihy vs bezpochyby nejvce pot ob stedn sti. Pjdeme zde doopravdy k vci, slovo za slovem doslova vymeteme chlvek, pojmenujeme osoby v pozad vldce Zem, rozpleteme s firem a zveejnme, jak niemnosti naplnovali pro nai budoucnost. Dozvte se vechny detaily. Abyste vemu lpe porozumli, pece jen se vak nejprve budete muset zabvat hospodstvm, penzi, zlatem, inflac a vbec nstroji moci a manipulace, jinak eeno: bankami. Msty to mon pjde ponkud ztuha, ale nakonec budete odmnni - mnohem lpe pak pochopte souvislosti. Zaneme udlostmi poslednch let, protoe jsou do jist mry stle jet erstv. Kolik toho vte o probhajc hospodsk krizi ? Co si myslte, e ji spustilo a co zpsobilo ? Domnvte se, e u je zaehnna ?

15

Velk krize
Las Vegas. Flamingo Road. Tma se rozprostr nad poutnm mstem, avak miliardy svtlek promuj noc v den. V kasinu uvnit Caesarova palce, jednom z nejluxusnjch ve mst, to sladce von vn a chtem. Vzadu u jednoho z pokerovch stol sed mu, ktermu prv peje tst: ern oblek, bl boty, nagelovan vlasy sesan dozadu. Ped nm se kup svazky dolar a hromady eton. M te vtr v plachtch - chov se stle rozpustileji a tak stle vce riskuje; shlukuj se kolem nho eny s hlubokmi dekolty, ampask tee proudem, adrenalin kal rozumn uvaovn. Vzduch by se dal krjet. Zase m dobrou kartu. Davem probhne vlna epotu. Ve se da a do chvle, kdy m manaer kasina, kter sed v potemnl mstnosti v jednom z hornch pater, dtte tstny prost dost. Dv znamen krupirovi a do hry se dostvaj falen karty - pln B. Nyn zle jen na tom, jestli se jedn o profesionlnho hre, nebo ne. Pokud ne, obratem ruky ve zase prohraje. Pokud ano, ukon hru, nech si proplatit etony a vytrat se. V tom ppad se ale spout pln C - jsou vyslni rvi. Na parkoviti nebo v hotelovm pokoji mu seberou vechny penze a pinesou je nazpt. Hra je jednoduch: zisk nakonec vdycky putuje do banku, jinak by neexistovala kasina. Jakkoliv jin scn pedstavuje naprostou vjimku nebo idealistick pedstavy. Nejedn se toti o hollywoodskou gangsterku, je kon happyendem, nbr o realitu. V zsad neexistuje rozdl mezi hernami, soukrommi bankami a centrlnmi bankami. Vechny pinej nepedstaviteln

16

bohatstv svm vlastnkm, a ti pak milostiv dovol ostatnm, aby se na jejich zisku podleli - ovem jen do t mry, nakolik uznaj sami za vhodn. Las Vegas ije ze show, blikajcch svtel, dlouhch nohou a krtkch sukn, z adrenalinu, tvrdho pit, hudby, kulis, mt, falench tvrzen a nadj na rychl zbohatnut. To vak nen mon, pinejmenm ne na dlouho, protoe nakonec vdycky vyhraje banka ! Americk trendov prognostik v rozhovoru ze 17. listopadu 2010 ekl: Gerald Celente

Tohle je zatek konce eura. Euro bylo vytvoeno s velkmi oekvnmi, v dob velk hospodsk euforie a za pedpokladu, ze rst nikdy neskon - ale kad rst m nevyhnuteln svj konec ! To, co se v Evrop dje, nen jen prost dominov efekt, tohle je svtov hospodsk krize. Od roku 2007, kdy zaala, se (krom toho, e centrln banky vysypaly biliony dolar jako pokus o zchranu systmu, kter se zhroutil sm do sebe) nic nezmnilo ! Lze oekvat, e souasn hospodsk krize, je se dala do pohybu soubn s bankovn kriz a prasknutm bubliny v oblasti obchodu s realitami v Anglii, Irsku, panlsku a v USA, dalece pekon krizi ze tictch let. V tomto bod jsou mnoz ven ekonomov zajedno. Spoutem obrovskch problm, kter nyn trp vechny stty, bylo, e banky - pedevm ve ve jmenovanch zemch - poskytovaly vry na nemovitosti, u nich bylo jasn, e je dlunci nikdy nebudou schopn splatit. Nemyslm tm, e si dlunci (tedy stavitel a nakupujc) uvdomovali, e vry nesplat, nbr e

17

kad soudn ekonom, a tm pdem tak banka, musel nevyhnuteln splasknut bubliny pedvdat, a to z jednoho prostho dvodu: velk banky zpadnho svta v devadestch letech poskytovaly vry bez jistiny kadmu, kdo o to podal. V n byla podobn situace. vry se pmo vnucovaly, roky neustle klesaly, pjky byly pod vhodnj a banky financovaly nemovitosti a do ve sta procent ! To znamen, e dlunk vbec nemusel pispt vlastnm kapitlem, a pesto si mohl od banky vypjit na koupi domu nebo bytu celou stku - co hovo proti jakmukoliv obchodnmu duchu a uvaovn; pinejmenm na prvn pohled. To mlo za nsledek, e stle vce lid, kte si dve ani netroufali snt o vlastnm bydlen, zavtilo pleitost a bralo si realitn vry. Stoupajc poptvka povzbuzovala obchod s realitami, ceny stoupaly. Domy se promnily v objekty spekulace. Chu nakupovat stle rostla. Spoteba stoupala, jakoby neexistovalo "ztra !" Velmi snadno se dalo pijt k penzm a kdekdo chtl sv bohatstv vystavovat ostatnm na odiv. Ve vypadalo zdnliv dokonale: kdo si koupil dm, mohl se ji po roce tit z domnlch pti nebo deseti procent rstu jeho hodnoty. Za deset let by tent objekt ml mt teoreticky dvojnsobnou, pokud ne jet vy hodnotu ! A co teprve po dvaceti letech ? Fantazie a lanost neznaly hranic. Tento dajn nrst hodnoty vypotali tzv. nezvisl experti, kter nepovili ani prodvajc, ani banky. Podle fair value (=reln trn hodnoty) se neustle vypracovvala nejnovj ocenn nemovitost. Sotva pekvap, e vtinou ve prospch zadavatele, a podle toho "naskoila" i hodnota. Co nsledovalo ? Lid vychzeli z pedpokladu, e pi podobnm

18

obchodu beztak neme nikdo nic ztratit. Zlehkomyslnli a zaali si najednou brt i vry s oividn patn nastavenmi podmnkami. Prost kad chtl bt u toho. Lid byli doslova svdn k tomu aby se zadluovali. Auta, elektronika, zazen, dokonce i dovolen - ve se dalo podit na dluh, stailo vythnout kreditn kartu. Konec internetov horeky (=anglicky: dot-com-bubble) na konci devadestch let vak jako siln varovn dostaten nezapsobilo. I kdy pily o veker sv spory miliony lid na celm svt, pot co investovali do tzv. nov ekonomiky (=New Economy). Jednalo se o firmy zamen na potae a internet, kter vak nevlastnily prakticky nic, dn licence, tovrny i stroje. ily pouze z barvit lench idej a profitovaly z rychle rostoucho trhu. Kdy se vak trh nasytil a mnoh pedstavy se ukzaly bezcenn, burzovn kurzy firem New Economy se propadly a strhly s sebou i veker obchodovn s akciemi. ok netrval dlouho. Vichni toti vychzeli z pedpokladu, e ceny nemovitost porostou i nadle. A prv tohle byla ona zsadn chyba - omyl, se kterm velk banky potaly ! Je toti nemon, aby hodnota uritho zbo nekonen stoupala. Konstantn nrst cen je mon jedin tehdy, kdyby na trh proudilo stle vce penz. Jinak by pece chybly penze k uhrazovn stle vych sum, take ceny by zase klesly. Stle vt objemy penz v obhu, kter ve skutenosti vznikaly nsledkem ulehenho a podporovanho poskytovn vr, vak zpsobily, e penze ztrcely na hodnot. Inflace rostla, a se nakonec srovnala s domnlm zvyovnm hodnoty. ivotn nklady i

19

mzdy rostou, ovem ne ve stejn me. Euforii std strach, zan se boj o peit. Poznmka: Mte-li na tomto mst problm pokraovat ve ten, prosm o strpen. Tematiku poskytovn vr a inflace brzy ble probereme. Vm, e je frustrujc, kdy lovk nemu nerozum, i to, e s uvedenmi pojmy mnoz teni mohou mt obte. Znm to z vlastn zkuenosti. Urit souvislosti pochopte ji po nkolika strnkch, to vm slibuji. Kdy ekonomika stoup strm vzhru a do obhu jde vce a vce penz, neproporn stoupaj ceny vi platm, neodvratn se tehdy dostv do bodu, kdy se konzumenti, aby si udreli ivotn rove na jakou jsou zvykl, stle vce zadluuj. Potom se zan etit, chu nakupovat miz. V tomto bod se motor ekonomiky zan drhnout a vynechvat. Nejistota se rozmh. Mdia a politika chlchol a povzbuzuj k dalmu konzumu, znovu a stle dokola: Poslouchej !, Konzumuj !, Konzumuj !, Konzumuj !... Lid by rdi, ale u to nejde. Chyb penze. Nhle se motor zastav nadobro. Ujel svch ti sta tisc kilometr a je vyzen. Hospodstv se zadrhv - se strach, panika, ir zden. Jak se to mohlo stt ? Stle vce dlunk u nedoke udret pod kontrolou sv pjky, u si je neme dopt. To je okamik, kdy bublina splaskne. Tohoto bodu jsme doshli na podzim roku 2007. Ji nkolik let pedtm bylo jasn, e se bl konec, ale velk banky pesto dle vesele poskytovaly vry a nutily men instituce, aby inily tot, protoe by je jinak postihl masivn odliv klient. Popsan princip znme pod nzvem letadlo nebo

20

pyramidov systm: prvn, kte vstoup do hry, slznou smetanu. m pozdji se kdo pid, tm jistji na svm vkladu totln prodl. Jedn se o odedvna znm a osvden princip, jen stle znovu nachz sv obti. Pod titulkem Alle Ballons kommen runter (=Vechny balny klesnou) napsal Spiegel online ji 14. bezna 2006: Nikdy v poslednch ticeti letech ceny americkch nemovitost tak masivn nestouply, jako v obdob od roku 2003 - a nikdy nebyl tak asto prorokovn tak krach, psal ekonom Filli Semmler. astn jsou ti obyvatel New Yorku, kte se na zatku devadestch let chopili pleitosti. Tehdy, krtce po prvn vlce v Irku, byl dvoupokojov byt na Manhattanu k mn za rovnch patnct tisc dolar. Dnes, o patnct let pozdji, je trn cena nkde kolem ty set tisc dolar. Bhem uplynulch tech let se ceny jet jednou zdvojnsobily. Hovoit lze o tunm zisku - nebo tak o mohutn inflaci. Zatmco ceny dom a byt v Americe v letech 1975 a 2000 ron stoupaly v prmru o 1,8 procenta, od roku 2000 vzrostly o podivuhodnch 7 procent. V roce 2005 se pak v celosttnm prmru vymrtily o dalch piblin deset procent nahoru - ve velkomstech dokonce i ve. Vechno to umonily lehkomysln poskytovan vry od bank, kter samozejm jednaly velmi promylen. S chladnou vypotavost a svm chovnm provokovaly stoupajc poptvku po nemovitostech. Tat lira probhala v obdobnm mtku v Anglii a Irsku, stejn jako ve panlsku a v umrnnj podob tak v celm zpadnm svt i v n.

21

Kdy od roku 2002 nesplcench vr neustle pibvalo, tedy stle vce dlunk nebylo schopno hradit sv dluhy, rozjelo se il obchodovn prv s tmito zvadnmi vry. Kvli velk me rizika se s vysokmi nklady prodvaly jako kompletn balky z jednoho sttu do druhho. Jednodue vyjdeno: banky prodvaly nekryt vrov pohledvky svch klient jinm bankm, ani by se zeptaly samotnch dlunk ! Obchodovaly s dluhy ! Umte si to pedstavit ? Ptte se, jak to funguje ? Kdy si napklad rodina v Kentucky vzala od Bank of America vr na dm, najednou dluila tyto penze, dejme tomu, u Deutsche Bank, nebo jin bankovn instituce nkde na Islandu i v Itlii. Jestlie rodina v Kentucky pedtm mla svou kontaktn osobu ve fililce sv domovsk banky, pak se u nemla na koho obrtit, protoe, zstaneme-li u pkladu, Deutsche Bank v Kentucky dnou poboku nem ! Nechci vs trpit dalmi detaily. Pokldm jen za dleit, abyste pochopili, jak absurdn a nelidsk je achrovn s lidskmi ivoty a existencemi a jak ns to vechny navzjem odcizuje. Vede k tomu, e konzument ztrc jakkoli pm vztah a spojitost s penzi. Pi blim przkumu se zd, e se ve odehrv pesn podle plnu. Jet bych chpal, e nkdo se chce patnch vr zbavit, prodat je a vylepit si tak sv bilance. St pochopiteln vak je, e se tak dlouhou dobu nalo tolik blzn, kte tyto bezcenn vry koupili. Jestlie se nyn ptte, jak je mon, e se takov obchod vbec uskutenil, odpov zn prost: protoe banky si sv pravidla a zkony uruj samy. Na tomto mst mmu tvrzen muste prost vit, vysvtlen se dokte pozdji.

22

dn z bank tak pesn nevdla, co vlastn koupila od jin. Pokud napklad v Neckarsulmu (=msto v Nmecku) koupila v jednom balku tisc vr z Alabamy, dalo se skuten jen st odhadnout, jestli dlunci budou moci splcet i dle. Nevdla ani to, jestli v dan chvli vbec splcej, nebo dokonce to, jestli jsou domy obydlen a i jet vbec stoj ! V USA se realitn vry toti ve skutenosti vztahuj jen na budovu a ne na vlastnka. Proto si Amerian, kte se dostali do platebn neschopnosti, prost sbalili, lidov eeno, jejich pr vestek, opustili sv tyi stny a zaali znova nkde jinde - bez dluh z minulosti. U ns nem dluhy dm, nbr ten, kdo si bere vr. Splasknutm bubliny pili miliony lid v USA v exekucch o sv domy a nsledn skonili na ulici. Jen v roce 2008 jejich poet vzrostl o padest ti procent. Miliony Amerian tak dnes znovu ij jako kdysi ve tictch letech - na ulici nebo obrovskch stanovch kolonich ztracench nkde v pouti. Nyn ceny nemovitost razantn klesly ! Hodnotu vak neztratily jen soukrom domy, ale tak, a to pedevm, prmyslov objekty. Mezi lety 2000 a 2007 se jich postavilo a bylo financovno mnohem vce, ne bylo ve skutenosti poteba. Dal velkou bublinou, kter proto nevyhnuteln musela splasknout, byly prv prmyslov objekty. K danmu tmatu psalo online vydn novin Handelsblatt ze dne 16. dubna 2010: Krize v obchodu s prmyslovmi nemovitostmi si d svou da. S Whitehall Street International (=mezinrodn realitn investin fond) Goldmanna Sachse dramaticky ztratil na hodnot dal fond. Z nkdej 1,8 miliardy dolar podle poslednch znmch propot jet zbv pesn 30 milion dolar.
23

Uveden informace vyplvaj z vron zprvy za rok 2009, je byla bhem minulho msce doruen majitelm podl... Veker trh s hospodskmi nemovitostmi se zhroutil a le v troskch. V ppad fond se, zjednoduen eeno, jedn o projekt, kdy vce lid vhod penze do jednoho hrnce a nsledn pak celou sumu do neho investuj - napklad do nemovitost. Kad vlastn (pimen podle toho, co do hrnce hodil) ve fondu urit podl, nco jako akcii, kterou me kdykoliv prodat. V ppad realitnho fondu Whitehall Street International kad, kdo vhodil penze do hrnce, piel v roce 2009 o vce ne devadest osm procent svho vkladu, protoe nemovitosti, je podlnci spolen draze koupili, nhle pozbyly hodnotu. Pinou svtovch udlost nen nhoda: Pouze to tak vypad, a u se jedn o nrodn, nebo komern zjmy. Vtina z nich je zinscenovan a maj je na svdom ti, v jejich rukou kon provzek od mce s penzi.
Denis Healey, bval britsk ministr obrany

Zchrann balky
m del dobu potebuje zkaznk na vyrovnn dluhu, tm dle mus platit roky. roky jsou penze, kter banky dostvaj za to, e nic nedlaj. To je bombastick keft. Ale co se dje v okamiku, kdy u klienti nemohou splcet ani roky ? To mus pece banky trpit, nebo ne ?

24

16. nora 2003: Zcela v tichosti se v Berln na krizov porad setkal nmeck spolkov kancl Gerhard Schrder, ministr prmyslu Wolfgang Clement a ministr financ Hans Eichel se pikami nmeckch bank. Schzky se zastnili Josef Ackermann (Deutsche Bank), Bernd Fahrholz (Dresdner Bank), Dieter Rampl (HypoVereinsbank), Jrgen Sengera (WestLB), Ulrich Brixner (DZ Bank) a Henning Schulte-Noelle (Allianz). Pedmtem debaty bylo vytvoen nalhavho zchrannho plnu pro velk nmeck banky. Mly bt osvobozeny od vrov zte v hodnot od 50 do 100 miliard eur, tzn. zbavit se patnch pjek, kter u klienti bank nemohli splcet.(1) Ve uveden zaznv po jedn z mnoha obdobnch zchrannch transakc, je probhly bhem uplynulch msc. Tajn schzka se ovem nekonala po 15. z 2008 - dnu insolvence americk Investmentbank Lehman Brothers, po datu, kter v novm tiscilet banki oznauj bodem zlomu. Berlnsk schzka se konala o celch 67 msc, tzn. o 22 tvrtletnch hlen, i o est ronch vytovn ped krachem Lehman Brothers, a to 16. nora 2003.(1) Odhad nedostaten krytch vr se vyplhal a na 300 miliard eur ! Banky systematicky, pomoc etnch trik, skrvaly nevhodn dokumenty a klamaly tak sv akcione a politici o vem velmi dobe vdli ! Nejpozdji od roku 2003 vdla i spolkov vlda, e banky vymmily pro sebe na pokryt vrovch ztrt stovky miliard a e suma narstala. A rozdvaly i nadle pjky na koup nemovitost a rozhbvaly" trh.

25

V pondl 15. z 2008 se newyorsk poboka investin banky Lehman Brothers doslova zalkla vlastnmi zvadnmi vry. V tto chvli politici spadli z oblak zptky na zem, ovem dlali, jakoby o niem nevdli ! Koncem tdne vystoupila ped novine po dlouhch a obtnch vyjednvnch s tragickm vrazem ve tvi, hluboce pohnut a naprosto ohromen Angela Merkelov s Peerem Steinbrckem - dva herci, kte pesvdiv hrli role starostliv spolkov kanclky a vzteklho ministra financ. Oznmili, e proto, aby zabrnili dalm kodm a monmu plonmu poru", pipravili bankm zchrann balek ve vi neslchanch 500 miliard eur. V okamiku tohoto velkho vstupu ji pinejmenm pt let vdli, k emu dojde a e banky se zhrout ! Znali sla. Neudlali vak nic pro to, aby uetili svj lid obrovskch ztrt a namsto toho lhali vlastnmu nrodu pmo ped objektivy kamer. Podobn zleitosti se neodehrvaly jen v Nmecku. V celm zpadnm svt byly stty nuceny vydvat na zchranu bank miliardy dolar - penze, kter ovem nemly. Odkud je mly vzt ? Vechny zem jsou ohromn zadluen a pjmy z dan pracujcho obyvatelstva nesta ani na zaplacen rok ! Ale u koho vlastn maj stty dluhy ? Pirozen ! Dlu bankm, komu jinmu ? Myslte si, e to nedv smysl ? Ale ano, tak to je ! Peer Steinbrck 13. z 2010, tedy dva roky po ve popsanm kousku, jen se bankm skuten vydail, v rozhovoru pro magazn Spiegel ekl:

26

15. z 2008 zkrachovala Investment Lehman Brothers a obrovskmu pojiovacmu koncernu AIG hrozil podobn osud. Byl jsem pesvden, e kdyby AIG padl, finann sektor by vznikl napt neustl. Ve skutenosti stl svt na samm okraji propasti.(2) K ve uvedenmu cittu bych jet pipojil poznmku, e AIG sice byl nejvtm americkm pojiovacm koncernem, avak zdaleka ne nejvtm na svt. Mezi ti nejvt se ad francouzsk skupina AXA, italsk Generali a nmeck Allianz. AIG je v poad a tvrt. Steinbrck dle ekl: Ve shod s nzory mch evropskch koleg jsme v telefonn diskusi zapsahali americkho ministra financ Henryho Paulsona, aby v dnm ppad neriskoval dal ppad Lehman.(2) Steinbriick pak velmi pesvdiv vyprvl, jak stran to vechno bylo a jak bezvadn thli s kanclkou za jeden provaz. Neekl vak, za kter konec... Z mnohch nznak toho, co se dlo v Americe, jsem pochopil, e absolutn podcenili nsledky krachu Lehman Brothers. Pokldali za nemon, e by insolvence banky uvolnila tak otesnou slu.(2) Citovan vpov je prost k smchu, ponvad kadmu odbornkovi v oblasti ekonomie bylo znmo, e zhroucen banky tto velikosti by zpsobilo krach finannho trhu. Lehman Brothers pohbily tyt toxick vry, kter si ve sklep pokrytecky hromadili i ostatn. Jak by tedy mohl pd tto banky beze stopy minout ostatn ?

27

Co mne nejvce udivilo na prohlen kanclky z jna 2008, bylo, e veejn nikdo nespustil povyk, kdy uvedla, e spory v Nmecku jsou pojitn ! Absolutn nikdo se nedivil tomu, co tvrdila Angela Merkelov - e se me zaruit za vechny soukrom nmeck vklady v odhadovan vi 570 miliard eur ! Nyn jsem opt zskal pocit, e se nachzm ve filmu Johna Carpentera Jsou mezi nmi. Podobn jako jeho hlavn postava, George Nada, jsem skrz brle vidl a poznal, co se skrv za przdnmi slovy Angely Merkelov. Ale nezdlo se, e by nkdo v mm okol vidl to, co j. V tento den jsem zaal se svm ptrnm, kter vystilo v napsn knihy, je le ped vmi. Opakuji jet jednou, a zetelnji, nebo vtina lid to dodnes sprvn nepochopila: Ron rozpoet Nmeck spolkov republiky v roce 2008 inil 283 miliard eur ! Tak vysok byla stka, kterou mohl stt bhem celch dvancti msc utratit. Vplata kadho eura z 283 miliard byla pepeliv naplnovan. Jak tedy mohla pan Merkelov garantovat, e stt v ppad zhroucen bank daruje stadatelm 570 miliard eur ? Kde by je vzal ? Mon to ji tute. Jedinou cestou je dal zadluen se u bank ! Pokud by tedy ly banky ke dnu, potom by si vlda u jinch bank (nam jmnem a na nae nklady) vzala vr ve vi 570 miliard eur, abychom si sami sob vyplatili sv vlastn naeten penze ! patn obchod ? Pro ns ano, ale ne pro banky, nebo ty by pily pes roky k dalm penzm. Vylo by levnji, kdybychom se uspoench penz vzdali ! Vm, e to zn blzniv, ale pesn tohle se opakuje

28

ji po stalet. S kadou kriz a kadm krachem finannho sektoru banky stle bohatly. To podncuje celou adu otzek, pedevm vak tu, odkud banky vlastn penze berou ! Prosm jet o mal strpen ! Vechno do sebe nakonec zapadne do jednoho celku ! Vtina obyvatel, inteligentn a vzdlan lid, slovm Merkelov vila, co dokazuje, jak hypnotickou moc m tisk a politika. dnmu politikovi by se vak nikdy nemlo vit by i jedno jedin slovo, vystupuje toti vdy pod vlivem mocnch lobbyist ! Tohle alespo ekl jeden vznamn politik, a sice americk prezident Franklin D. Roosevelt tmito slovy: Vpolitice za nic neme nhoda. Pokud se nco dje, klidn se mete vsadit, e prv tak to bylo naplnovno. Roosevelt pesn vdl, o em hovo. Peer Steinbrck tak, o tom jsem pesvden. 13. z 2010 v rozhovoru pro magazn Spiegel se vrtil k ve popsanmu vystoupen a s nm spojenm lm: Panovala citeln nejistota a lid zaali vyzvedvat penze z bank. Tm klesla likvidita vrovch instituc, co zrove z druh strany podkopvalo dvru v banky. Hrozilo, e se rozto belsk koloto. S kanclkou Merkelovou jsme se nakonec odhodlali k onomu ujitn, e stt zaru vechny spory. Fungovalo to. Neptejte se mne vak, co by se stalo, kdyby to nefungovalo.(3) SPIEGEL pokraoval a chtl vdt, co by se stalo, kdyby skuten dolo na proplcen garanc. Steinbrck odpovdl:

29

Samozejm by se zaplatily. Museli bychom podat parlament o schvlen odpovdajcch prostedk. Kdybychom v takov situaci nedostli svho slibu, propadla by se republika do chaosu. Schvlen odpovdajcch prostedk jinmi slovy znamen: vzt dal vry od bank. SPIEGEL trval na zodpovzen dotazu: Ale bylo to nkolik stovek miliard eur !(3) Steinbruck odvtil: Asi ano. Proto jsme tak svj pslib zamili na vklady. Pitom jsme v nedli nechali obezetn oteven, co se pesn rozum pod pojmem spory.(3) Jinmi slovy ekl: Kdyby se stadatel pokusili zachrnit sv penze a dolo k bankovnmu runu (=pekotnmu nebo nhlmu vybrn vklad - pozn. pekl.), stt a politici by nali cestu, jak se z odpovdnosti vykroutit. Peer Steinbruck m jet jinou zkuenost s podporou patn hospodacch bank - takto hldal od roku 1998 WestLB, zemskou banku spolkov zem Porn-Vestflsko, nejprve jako len dozor rady a od roku 2002 jako ministr financ: Pod jeho vlivem, v nvaznosti na krach dalch stav, promrhala banka penze a padla. Znovu a znovu vak pichzela podpora a pokusy o zchranu. Se splasknutm realitn bubliny v roce 2007 klesla cena nemovitost, pibvalo nesplcench vr, miliony lid skonily na ulici nebo pily o sv spory. Veker pozornost se vak vnovala bankm, protoe

30

vyhroovaly, e jinak pjdou ke dnu. Pinejmenm se to kalo. V lt 2008 zachrnila americk vlda ped krachem ti velk banky (Bear Stearns, Fannie Mae a Freddie Mac) s pomoc finann injekce ve vi mnoha miliard dolar, zatmco jin mal banky nechala zkrachovat. Pro rituln obtovala mal, aby zachrnila velk banky, zdvodnila slovy: too big to fail, jinmi slovy - pli velk, ne aby mohly zkrachovat. Argumentovalo se tm, e krach velkch, tzv. systmov relevantnch bank, by mohl strhnout do propasti cel hospodstv. Na podzim 2008 zaala kloptat tvrt velk americk penn instituce: Lehman Brothers - banka, vt ne kterkoliv z doposud zachraovanch. Probhala jednn a zvaovala se rizika. Ml by ji zachrnit stt ? Pomohly by jin banky ? Na konec nepomohl nikdo. 15. z 2008 bankovn dm Lehman Brothers vyhlsil platebn neschopnost a spustil tak celou lavinu: Soukrom klienti pili o spory v hodnot vce ne 200 miliard dolar. Nic netuc stadatel, mezi nimi mnoho starch lid, je dky odborn rad, kterou jim daly jejich domovsk banky, nastrkali sv spory do banky Lehman Brothers, stli tv tv nicot. Jednalo se o formy investic, jim nerozumli oni ani nikdo, a kterm ani nikdo rozumt neml. Krachovaly dal banky v USA, Anglii, na Islandu a ecku. Po celm svt demonstrovali lid, kte pili o vechno a nechpali, co se stalo. Vsledkem byly pocity zmtenosti, hnv a zden. Ale pro zstala banka Lehman Brothers ve chvli, kdy stla na hran propasti, bez pomoci ? Pro nikdo nehodil zchrann lano ?

31

Nabz se ada monch vysvtlen, ovem podle vsledk mho ptrn dv jen jedno doopravdy smysl: Ponvad vlastnkm tto banky pat i vechny dal americk banky, nejschdnjm eenm pro n bylo poslat nemocnou banku jednodue do konkurzu, protoe se tak mohli zbavit vekerch prodlk. Bance pedtm podstrili zvadn vry jinch bank a potom ji shodili z tesu. e americk banka Lehman Brothers je zvltnm ppadem, se projevilo tak tm, e v USA mezi roky 2000 a 2008 elila celkem ticeti esti soudnm alobm. Nkter procesy kvli podvodm s bilann zprvou pitom mili proti editeli spolenosti Richardu Severinu Fuldovi. Kdy Lehman Brothers v roce 2008 zkrachovala, pilo asi 50 000 nmeckch penzist a stadatel pi Citibank, Dresdner Bank a klienti spoitelen o spory, kter naetili za cel svj pracovn ivot. Lehmanv krach znamenal kody ve vi okolo 300 miliard dolar, ovem rozhodujc mrou lo o ztrty mimo USA a protoe USA se nectily vi zahraninm klientm nijak zavzny, pi pdu banky se neobjevily impulzy k jej zchran.(108) Zkza banky sice strhla do zhuby mnoho drobnch stadatel, ale poadovan efekt se dostavil: Zmizela velk st a svt upadl do stavu strachu a zden a dostal svou lekci: nikdo neme beztrestn nechat padnout velkou banku ! Ze situace nyn tily vechny ostatn banky. Piln se balily zchrann balky, do bank se sypaly penze a nikdo neprotestoval ! Pi mm ptrn mne navc na-

32

padlo, e Richard Fuld, nkdej pedstaven Lehman Brothers, oividn upadl v nemilost. Z mnohch stran se dokal hodnocen arogantnho povence a v tisku byl pomlouvn stle dokola. Dostal dnou lekci a dokal se potupy ped celm svtem. Tak byl vytvoen obraz neptele a vinka za nepochopiteln chovn banky: Richard Fuld byl zosobnnm zlho banke, byl poraen a systm se nov zformoval - byl seriznj a transparentnj. V podobnm duchu se psalo v novinch pinejmenm nkolik tdn. Zdlo se, e davy to uklidnilo. Ve, co se v roce 2008 stalo - od pdu Lehman Brothers a po gigantick zchrann balky, je penze daovch poplatnk splchly soukromm bankm pmo do lanch chtn , nebylo nim jinm, ne innm dkazem jejich moci ! Kad pikov politik toto gesto pochopil a hry se z obavy, aby rovn neskonil jako kl v plot, tak zastnil. A banki oslavovali sami sebe. Zvili si platy a nepokryt se smli tm, kte nepochopili, o co jde. V listopadu 2007 udlila American Jewish Committee (americko-idovsk organizace - pozn. pekl.) a banka Lehman Brothers editeli Deutsche Bank Josefu Ackermannovi v New Yorku cenu Herberta H. Lehmana za vjimen zsluhy v oblasti lidskosti ! Na medaili s vyobrazenm Herberta H. Lehmana je npis: Kad, kdo v v bratrstv a poehnn spravedlnosti, m ped sebou cl, k nmu je oprvnn. (3) Nevyrazilo vm to dech ?

33

V lt 2008, v dob, kdy se finann krize blila vrcholu, se druh nejvt nmeck banka, kloptajc Commerzbank, chystala koupit tet nejvt - Dresdner Bank. Nanejv zajmav naasovn: banky toti vdly, e krach je tu zanedlouho. O dva msce pozdji leel bankovn svt skuten v troskch. Odstoupila vak v tomto okamiku Commerzbank od koup Dresdner Bank ? Ne. Nmeck spolkov vlda podpoila Commerzbank dvaceti temi miliardami eur. A ta z tto stky koupila pak Dresdner Bank za pt a pl miliardy ! A te to pijde: V polovin roku 2009 bylo bankm povoleno, aby zaloily tzv. Bad Banks (=patn banky). Jednalo se v podstat o obrovsk skldky, na kterch se smly shromdit takzvan patn vry. Banky se zbavily svch prodlk a najednou mly ist ty. Jako mvnutm kouzelnho proutku ! Commerzbank smla v Bad Bank zlikvidovat vce ne 15 miliard, Dresdner Bank tm 40 miliard. Stt sice pevzal na krtkou dobu jako protislubu dvacet pt procent akci, ty vak pozdji podlov vlastnci vykoupili nazpt - podle veho za specilnch podmnek. Nyn pichz opravdov pek: Ve vlastnictv Dresdner Bank se nachzela i rozshl sbrka umleckch dl, je po koup pipadla Commerzbank. Jeden ze skvost sbrky, homme qui marche (=Krejc mu) od Alberta Giacomettiho, byl 3. nora 2010 v aukn sni Sothebys vydraen za 74,4 miliony euro - doposud nejvy cenu, za kterou bylo v aukci prodno umleck dlo. Commerzbank dajn rozdlila vnos mezi nmeck muzea a nadaci, je patila jejmu vlastnmu koncernu (=sdruenpodnik z rznch odvtv - pozn. pekl.).(5) Nenapad mne nic, co k tomu dodat !

34

Po slouen obou bank, Commerzbank umleckou sbrku nov uspodala: Piblin sto vznamnch dl klasick moderny a souasnosti dostala k asov neomezenm vpjkm k dispozici muzea ve Frankfurtu, Dranech a Berln. "Chtli bychom, aby pokud mono co nejvce lid mlo pleitost vidt dla umleck sbrky nkdej Dresdner Bank a zrove chceme podpoit muzea pi budovn tit jejich sbrek, ekl Martin Blessing, pedseda pedstavenstva Commerzbank.(4) Hypo Real Estate zachraovali daov poplatnci s pomoc vce ne 130 miliard eur ! V letech 2008 a 2010 zkrachovalo v USA vce ne 300 mench a stednch bank, kter nsledn pohltily velk banky. Vvoj situace ml negativn inek pedevm na poskytovn vr u tch bank, je svou innost zamovaly pevn na konkrtn region. Do konkurzu pak lo mnoho malch podnik, z eho opt profitovaly velk koncerny. Finann a bankovn bankroty maj tedy zcela jasn vtze: majitele velkch podnik a velkch bank. O koho se pesn jedn, prozradm pozdji. Pkn jedno po druhm... Pouze jeden pklad pedem: JP Morgan Chase, od roku 2007 jedna ze t nejvtch bank v USA, pevzala (s innou podporou americkho sttu) v beznu 2008 kloptajc Investment Bear Stearns. Vydaen akce banke natolik navnadila, e o nkolik msc pozdji, v z 2008 pipojili jet nejvt americkou spoitelnu Washington Mutual s pomoc velkorys injekce ve vi 1,9 miliard americkch dolar od Federln spolenosti pro pojitn vklad FDIC. Pouh dva roky staily k tomu, aby si JP Morgan Chase stla lpe ne kdykoliv pedtm. Denk FAZ online k tomu 15. ledna 2010 napsal:
35

Americk velkobanka JP Morgan Chase upevuje po zmrnn finann krize sv vedouc postaven. Banka v poslednm kvartlu minulho roku znsobila dky vnosm z oblasti investic ist zisk, jen se vyplhal a k 3,3 miliardm dolar a pedila tak oekvn analytik. Commerzbank a JP Morgan Chase jsou zde pouze exemplrn pklady, je zastupuj za cel systm. Podobn tomu bylo i s ostatnmi velkmi bankami. Mm zmrem ovem nen, abych donel na urit bankovn domy, jejich jednotliv manaery a u vbec ne na obyejn spolupracovnky tchto instituc, kte vtinou o pletichch svch chlebodrc nemaj nejmen tuen. Pedmtem zjmu je kritika zcela chorho systmu, jeho dosah doposud jen mlokdo pochopil. Strun shrnut finann krize: Velkobanky poskytovaly vry chudkm, akoli vdly, e je nebudou moci nikdy splatit. Mal banky, aby se neocitly mimo hru, byly nuceny dlat tot. Skrze poskytovn vr stouply ceny nemovitost a vznikla bublina. Jakmile splaskla, pili lid o sv spory a domovy. Mal banky potom zanikly a pohltily je velk banky. Daov poplatnk, kter ji piel o sv spory, musel pevzt jet navc ztrty vtch bank. Na jejich vyrovnn si musel stt tedy my vichni spolen - vzt od bank nov vry, je nikdy nebudeme schopn splatit. Ale jednou provdy z nich budeme platit roky ! Nevm, jestli jste jako dti mli doma keka. J jednoho ml. il v mal kleci s kolotoem uprosted. Bhal v nm a bhal, stle dokola. A nikdy se nehnul z msta. Nezdlo se vak, e by mu to njak vadilo. Jednoho dne jsem ho potom nael leet mrtvho v rohu klece. Peral se. asto jsem na nho pi psan tto knihy musel myslet.
36

Co to vlastn jsou penze ?

Je znmo, e za pjovn penz se bankm vrac nazpt mnohem vt objem financ. Pedevm vak roste jejich moc. Tohle je, myslm, naprosto zejm. Clem cel hry vak pece nemohou bt penze - vdy banky je maj. Mny pichzej a odchzej. Penze cl nes uritou hodnotu maj, ztra mohou bt bezcenn.)sou pouhm prostedkem ve prospch jistho elu... A tm je zskn moci ! Aby bylo srozumiteln, jak penze vedou k moci, musme se nyn ponkud podrobnji zabvat problematikou penz. Otzka tedy zn: co to vlastn jsou penze ? Penze uruj n ivot, maj velk vliv na nae mylen a jednn, zdrav, kvalitu ivota i vzdln. Tm na vechno dnes potebujeme penze. O to podivuhodnj je, jak mlo toho o nich vtina lid v. Ve kole se rovn nic neu. Ve skutenosti by se hospodstv bez penz bez problmu obelo - v ppad, e bychom zase vedli obchod, jen je zvisl na vkonu, co znamen, e se zakld na vmn (jak to bylo dlouho obvykl a na mnohch mstech znovu pichz do mdy). V tomto bod vak banky protestuj, protoe by v bezpennm systmu pily o svou moc. Aby se tak nestalo, zplodili experti nespoet kvtnatch proslov, ktermi sv vlastn jednn zastraj. Nemme jednodue pochopit, jak cel hra funguje. Chtj, abychom jim penechali svoje penze a nekladli dal otzky. Neustle kolem ns zn: Penze vldnou svtem ! Zeptejme se tedy: Kdo vldne penzm ? Kdy se toho dopdme, budeme tak vdt, kdo vldne svtu. Nezn to logicky ?

37

Akoliv mm za sebou pr semestr ekonomie, pi svm ptrn jsem se neustle potkal s nsledujcm problmem: narel jsem na vrazy a vyjden, kter byla tak absurdn zformulovan, e se prost nedala pochopit. Za vechny uvedu jeden mal pklad, jen mne rovn dostal do varu. Na internetov strnce www.finanzberatungversicherungsvergleich.de jsem objevil nsledujc vysvtlen termnu dlun pis znjc na majitele: Dlun pis znjc na majitele se vyskytuje v podob pevn zroitelnch, nebo variabiln zroitelnch dlunch pis znjcch na majitele. V ppad pevn zroitelnch dlunch pis znjcch na majitele se jedn o pjky prvnickch osob, je je vyuij kfinancovn svch investic. Tyto vpjky maj rznou podobu, kter se li podle podmnek, splatnosti, mny nebo emitenty. Pi pevn zroitelnch dlunch pisech znjcch na majitele kupuje investor vpjky ve vi sta procent. Obdr kupon, jen zahrnuje i zroen zskan pjky. Vpjky s kuponem s nulovm zznamem bhem doby splatnosti nejsou vzny dnmi roky. Dojde-li ped koncem splatnosti k jejich prodeji, obdr prodejce mn ne sto procent. Byly-li by prodny po dob splatnosti, nsleduje platba ve vi sta procent. Variabiln zroen dlun pisy znjc na majitele jsou podrobeny zroen doby splatnosti. rokov sazba se orientuje podle pravidel finannch trh jako LIBOR nebo EURIBOR...

38

Pochopili jste to ? Potom vm gratuluju ! J toti ne. Vysvtlen bylo zmrn sepsno tak, aby se mu nedalo porozumt. Podobn to je i s nam daovm systmem. Prost ho mme svit expertm. Vsadm se, e jen st naleznete bankovnho poradce, kter vm v jedn vt jednodue a srozumiteln vysvtl, co je to dlun pis znjc na majitele. Ale nemjte strach, tohle samozejm nepotebujete vdt a u vbec nen nutn, abyste se nm podobnm zabvali. Dlun pis znjc na majitele je cenn papr, dluhopis, pslib penz v budoucnosti. Podle mho nzoru sta vdt tohle. Pokusm se, abych vm vechny komplikovan vypadajc procesy, je se to okolo penz, vysvtlil prost a jednodue - a jak jim po vech mch przkumech sm rozumm. Vm, e je dleit, aby pokud mono co nejvce lid pochopilo, co jsou penze, kde se berou a co se s nimi denn dje, nebo pedpokladem kad zmny a zlepen je VDN ! Jet nco: Domnvm se, e kdo nen schopen nco jednodue a srozumiteln vysvtlit, bu to sm nepochopil, nebo chtl nco zatajit. Souhlaste se mnou ?

Djiny penz
Lid si brzy vimli, e kad um nco jinho. Vhodn een se pmo nabzelo: kad se zamil na sv zvltn nadn. Co pak zskal, i vyrobil, vymoval s jinmi, aby si obstaral vechno potebn k ivobyt.

39

Dlba prce se ukzala jako smyslupln. Ale napklad pro takovho lovce bylo namhav, neustle s sebou vlet ke, v nadji, e je vymn za nco, bez eho se neobejde. Poteboval tedy njak smnn prostedek, kter by se dal snadno pepravovat, nedal se zfalovat a jen by vichni uznvali. Dlouhou dobu slouily jako veobecn smnn prostedek, tedy jako penze, perly, velryb zuby, perky, kameny, obil, kakaov boby, aj, cukr, tabk, ltky nebo koeiny. V nkolika kulturch pouvali mule kauri. Prostednictvm arabskch obchodnk se rozila v mnoha zemch - ve star n, od Indie a po zpadn Afriku, a jet a do 19. stolet slouila jako jednotn mna v mnoha koutech Zem. Slovo penze se v nmin odvozuje od indogermnskho slova Ghel (=Gold=zlato). Ve star spisovn nmin se pozdji promnilo ve vraz Gelt, co se odvozuje od Vergeltung (=odplata) a Vergtung (=nhrada, odmna). Oznauje se tak smnn prostedek, kter nm ml usnadnit ivot. Jakmile se lovk nauil zpracovvat kovy, z mdi, bronzu a eleza zaal vyrbt nejprve krouky, hroty p nebo mal figurky a tak s nimi platil. Stbro lid dobvaj piblin od roku 5000 ped nam letopotem. V on dob bylo cennj ne zlato. Soubn slouila jako mezinrodn uznvan smnn prostedek, a tud jako penze, sl. Tato zkladn potravina vak byla nepraktick pro dlouhodob skladovn. Nicmn se ve form lisovanch prut i v prku objevovala a do 18. stolet pedevm na rznch ostrovech v Pacifiku, jin Americe a v severn Africe.

40

Obr. 1 a 2: Do roku 1914 byl na tto dolarov bankovce zlat certifikt a zruka, ze pi pedloen bude dotynmu kdykoliv vyplaceno padest dolar ve zlat. Na paprov nmeck dvacetimarkov bankovce z roku 1914 stlo: 20 marek vyplat hlavn pokladna sk banky v Berln tomu, kde pedlo tuto bankovku, a to bez dalho dokladu. Bankovky tedy nejsou, a nikdy nebyly, skutenmi penzi, ale pouhmi dlunmi pisy.

I kdy soln pruty asem zernaly, pesto (nebo prv proto) se tily dve. Dokonce se jim nezdka dvala pednost ped blou, istou sol. Jednou z vhodbylo, e z nich bylo kdykoliv mon odlomit drobn steky pro hradu menho obnosu, co s mincemi lo jen st.
V dnen dob nem bohuel vtina lid smysl pro vznam a hodnotu soli, vedle vody nejdleitj potraviny. Ponvad nae tlo tm cel tvo voda a sl, jsou ob ltky pro ns nanejv dleit. Pesto se vtina lid nech obalamutit bezcennou prmyslov vyrbnou sol potravinou, kter nese pokryteck oznaen kuchysk sl, akoliv se sol nem vbec nic spolenho.

41

Sl obsahuje v zsad vechny chemick prvky (dokonce i tkav) pesn v pomru, jak se vyskytuj v lidskm tle. Prmysl vak z n pro sv vlastn ely filtruje vechny prvky pry, a nakonec ponech jen pouh dva: sodk a chlor (=NaCl). Pokud je do sebe lovk cel ivot neustle sype, kompletn si rozvrac chemick procesy a reakce v organismu. V dobr ve si pak nic netuc lid spolu se sol vpravuj do tla jet fluor. Tento "zzrak" v boji proti zubnmu kazu je vak jed s vy toxicitou ne olovo. V chemickch laboratoch se s nm manipuluje pouze za psnch bezpenostnch opaten. Stejn ltka, je se pidv do zubn pasty - fluorid sodn (NaF) m napklad siln inky jako insekticid nebo jed na krysy ! Lid ve starovku sice nemli technick monosti, jako mme k dispozici dnes, ale pinejmenm vdli, co je to sl a co pro ns znamen ! Odpuste mi tuto malou odboku, ale myslm, e by vs uveden skutenosti mohly zajmat. Vedle soli a minc slouily naim chytrm pedkm jako platebn prostedky i kousky stbra nebo zlat i stbrn prek. Ten vak bylo nutn vit a mohl se tak snadno ztratit. Pesto byl jako smnn prostedek v Indii rozen a do zatku dvactho stolet. S rabou prvnch minc podle dosud znmch vzkum zaali okolo roku 680 ped nam letopotem ekov. Mince se vyrbly z elektronu - prodn slitiny zlata a stbra. Povstmi opeden ldsk monarcha Krsus (asi 560-540 ped nam letopotem) jako prvn nechal razit mince z istho zlata. Zakulacen tvar se doshl pomoc kladiva, teprve potom byla mince oraena - nebyly tedy vechny stoprocentn stejn. Vzor ek nsledovali man. Ponvad panovnci poznali, e penze znamenaj moc, zakzali lidem, aby si razili sv vlastn a sami sob vyhradili exkluzivn prvo.
42

Raba minc rozdmchala lavinu naden, nebo tento nov platebn prostedek pinesl adu zjednoduen. Mulm hrozilo, e se polmou, sl navlhne, i me mt rznou kvalitu. Mince vak byly tvrd, odoln a snadno se s nimi manipulovalo. V celm starm svt se do obhu dostaly mince ze zlata. Jeden z prvnch panovnk, kter na n nechal vyrazit svou vlastn podobiznu, a tm se pirovnal k bohm, byl Alexandr Velik Dky nmu se mince rozily do celho svta, a do Indie. Zobrazen na minci nabzelo panovnkovi pleitost, jak se prezentovat ped vlastnm lidem, a tak tuto starovkou formu reklamy vldcov ile vyuvali. Od 13. stolet se rozily jaksi prvn mezinrodn mince: guldeny. Slovo gulden znamen prost zlat mince a jako takov byla tak a do 16. stolet ve vce zemch raen - ne se gulden stle astji nabzel v mench jednotkch a nakonec ve stbe. Tolar Marie Terezie raen od roku 1741 v Rakousku s vyobrazenm csaovny se stal velmi populrnm v arabskch zemch. Ponvad se mu navc pitaly magick sly, ztratila na vznamu mule kauri. Tolar Marie-Terezie, ne v roce 1943 definitivn vymizel, byl dlouh desetilet v obhu v ad zem. Zlat a stbrn mince se oznaovaly tak jako kurentn mince (=mince s hodnotou). Poznenhlu ale pili vldci na mylenku, e by mohli zavdt mince s ni hodnotou, ne jakou by pedstavovaly. Tehdy se jim kalo (neplnohodnotn) drobn mince. Drobnm mincm se kalo vrov penze, protoe

43

jejich prostednictvm oban panovnkovi nebo sttu poskytovali jaksi vr, za kter na jedn stran pichzela v pln vi protihodnota v podob napklad zbo. To se vymnilo za bezcenn mince, kter vak byly uznny jako adekvtn platidlo a opt dl smnny za zbo. Srovnejme tento systm se skutenm vrem: dlunk (=stt) nemus svmu viteli (=obanovi) platit roky, dokonce nemus vr splatit vbec. Z tohoto pohledu lze drobn mince oznait za obyejn podvod, i zostuzen. Jestlie dostanu za svou prci bezcenn mince, souhlasm s tm, e m prce nem hodnotu. Proto drobn mince slouily dlouhou dobu pouze pro rozmovn, a dokud si na n lid nezvykli. Od roku 1914, od zatku prvn svtov vlky, na celm svt tm bez vjimky platme drobnmi mincemi, tedy bezcennmi penzi.

Paprov penze
S rozmachem obchodu a se stoupajc hodnotou jednotlivch transakc se zvtoval i objem potebnch minc. Kvli namhavmu transportu tkch mc se vak hledal njak jin platebn prostedek, kter by byl lehk a s nm by se snadno manipulovalo. Panovnci proto poskytli uritm osobm prvo, aby v jejich jmn vydvali lstky, je slouily jako poukaz na urit poet kurentnch minc (=mince s materiln hodnotou). Lstky se mohly kdykoliv vymnit za mince. V tomto okamiku se zrodily bankovky, dnes namnoze nesprvn oznaovan jako paprov penze. Ve skutenosti vak bankovka nen penz, protoe nem vlastn hodnotu. Je to pouze zvazek i pslib penz.

44

Takovou soustavu platidel meme oznait i jako systm pennch poukzek. Okamik zrodu bankovek byl zrove okamikem, kdy vznikly banky. Dnes jsme ji na paprov penze zvykl, ale tyto oblben paprky se jet do roku 1914 v USA jmenovaly gold certificates, tedy zlat certifikty. Na padestidolarov stvrzence stl npis: 50 Dollars in Gold Coin payable to the bearer on demand. Tomu, kdo pedloil tento pslib (v asov neomezen lht), bylo na podn vyplaceno 50 dolar ve zlat. (obr. 1). Kdy zaala pvn svtov vlka, najednou se na dolaru psalo: Redeemable In Lawful MoneyAt The United States Treasury Or at the Bank of Issue, tedy - smniteln za legln zlato... Po druh svtov vlce se lstky ze dne na den promnily pmo v penze, a to jednodue tak, e se opt zmnil npis bez jakhokoliv vysvtlen: Legal tender for all debts, public and privte., co v pekladu znamen: Zkonn platidlo pro vechny zvazky, sttn i soukrom. Z toho vyplv, e dnes u neplatme zlatm, ale dluhy ! Na nmeck dvaceti markov bankovce z roku 1914 se pe: 20 marek zaplat hlavn sk banka v Berln tomu, kdo, ani by se musel legitimovat, pedlo tuto bankovku. Vydavatel takovho lstku dlu jeho majiteli urit mnostv minc. Bankovka tedy nebyla, a ani nen, penz, nbr dlun pis. Problm pi zavdn tchto lstk byl, e panovnci a banki, kte vldcm financovali vlky, sttn rozpoty, zmky i rzn vstednosti, rychle pochopili, e vichni majitel bankovek tyto cry papru v jednu chvli za zlato nevymn, co je zlkalo k vydvn stle

45

dalch a dalch dlunch pis, v hodnot mnohem vy, ne mlo zlato, kter skuten vlastnili. Pirozen se tm kamuflovala skuten hodnota mny. Nikdy se pesn nevdlo, kolik zlata bylo reln k dispozici, a tm pdem jakou hodnotu tedy ve skutenosti lstky mly. Tato podvodn hra uritou dobu vychzela. Pomrn rychle vak vedla ke ztrt dvry v pslunou mnu, co vdy mlo i negativn nsledky na hospodstv. Pokad kdy lid ztrat dvru v mnu, dve i pozdji se naprosto nevyhnuteln zhrout i hospodstv. na byla dajn prvn zem na svt, kter zavedla paprov penze - avak proti vli lidu. Okolo roku 1024 naeho letopotu je poprv z nouze pouila k financovn vlky, kdy se j nedostvalo zlatch minc. Ponvad to krtkodob fungovalo a lid lstky uznvali jako zlato, pozdj nt xxxcsaov nechali vytisknout jet vt mnostv bankovek, ani by je kryli stbrem nebo zlatem. Tm ztratily penze svou hodnotu a u je nikdo nechtl. Slila inflace (=znehodnocen penz a pokles jejich kupn sly), a nejistota, propukly nepokoje. V roce 1402 byly paprov penze v n opt zrueny, protoe obyvatelstvo je nepijalo. U tehdy mli an k dispozici bezpenn mnovou soustavu, kter fungovala nezvisle od centrln sprvy a spn slouila svmu elu ji celch 11 000 let. Zmnn spn systm se jmenoval Fei Lun (=ltajc kolo) a umooval bezron pjky. Na mal tabulky se po obvodu kola zapsaly kdou sla. Odtud pochz i slovn spojen bt u nkoho v kd.

46

Tento bezpenn zpsob placen se vyuv dodnes, pouze se ji nezapisuje na tabulky, nbr do malch knek. Ve stanoven dny se pak provd vyrovnn, vytovn nebo odeten. Kdy dlunk spodan nevyrovn, nov dluh si ji nesm zapsat. Je to oteven, prhledn a inn systm, kdy je kad zastnn nucen podrobit se pravidlm. Jestlie dlunk zemel, jeho dluh se obvykle ddicm prominul, tak e se z kneky pslun lstky vyaly a splily. Dodnes se nkdy pi pohbech pl mal cedulky. Z sti se jedn o napodobeniny penz, aby se symbolicky ukzalo, e zesnul odchz bez dluh. Penze se v zsad pouvaly pouze k odvdn dan sttu, protoe vrchnost na tomto zpsobu plateb trvala. Lid je vak ve vzjemnm styku odmtal. Znakem Fei Lun je kolo s pti paprskovit rozmstnmi loukotmi a s kdly, co voln peloeno znamen asi tolik co svobodn jako ptk, uzaven hospodsk kolobh nebo fair pro vechny. Pt ramen kola pedstavuje pt nskch element. Tak v Evrop fungoval dlouhou dobu podobn systm s nmeckm nzvem Kerbholz, Kerbstock, Zhlholz nebo Zhlstab (=esky: rabue i vrubovka - pozn. pekl.). V na zempisn ce se bn vyskytoval a do 12. stolet, v nkterch odlehlch oblastech alpskho regionu dokonce a do 19. stolet. Vhodn hl nebo prknko prothlho tvaru se oznailo nleitmi symboly. Nsledn se devo podln roztplo, take dlunk i vitel mli kad pro sebe polovinu vyrytho znakovn. Kdy se pak ob sti k sob piloili, zcela nezpochybniteln se ukzalo, jestli k sob pat, nebo jestli s druhou polovinou nkdo dodaten manipuloval. Ve vplatn den se pak ob sti porovnaly

47

a dlunk musel zaplatit. Pokud ml nkdo na sv polovin hole zznam, znamenalo to, e jet sv dluhy nevyrovnal. Byly k tomu pdn dvody, pro se v djinch za vech vldc, spolenost pokouela obejt soustavu pennch poukzek a vytvoit si systm, v nm pjovan penze a zapjitel, jako i dlun stka a dlunk na stran druh, mli tv a jmno a nespravovala je anonymn banka. Jak se dozvte ve 4. dle knihy, tento systm pichz v souasn dob ve velkm u ns na zpad znovu do mdy, ovem pod jinm nzvem. V Evrop se paprov penze objevily pomrn pozd, podle veho v roce 1483 ve panlsku, tedy krtce pot co je an opt zruili. V roce 1661 obdrel bank Johan Palmstruch od vdskho krle prvo zaloit soukromou emisn banku (=banka s prvem vydvat penze), kterou nazval Stockholmsk banka. Mla prvo vydvat penze pro vdsko, kryt zlatem a stbrem v Palmstruchovch trezorech. Byl to milnk v djinch penz, kter bohuel ml bt vzorem pro mnoho nsledovnk. I kdy vdov sklidili od ostatnch panovnk vsmch za to, e bezcenn paprov trky pokldali za penze, dve i pozdji podlehli pokuen a pjili si penze od soukromch osob, aby mohli dobvat nov zem, nebo vst vlky. Za to postoupili bankm sv drahocenn prvo k vydvn penz jako obiva. Njakou dobu mlo vdsk zlato formu nepraktickch velkch mdnch minc. Lstky pak vnmali lid jako ulehen vmnnho styku. Kdy vak v prbhu krize dali etn zkaznci protihodnotu svch lstk ve zlat, zjistili, e bankovn rezervy drahch kov nekryly mnostv bankovek v obhu - Palmstruch vydal vce lstku, ne ml zlata a stbra.

48

Za to byl v roce 1669 odsouzen k trestu smrti. Dky vlivnm kontaktm mu byl trest zmrnn na vzen, z kterho byl proputn krtce pedt9m ne zemel. Prvo vydvat penze nepat do soukromch, nbr do rukou sttu. Akoliv zcela nesmysln pokus jedn soukrom emisn banky ztroskotal, dal na sebe nenechal dlouho ekat. V roce 1688 zela anglick sttn kasa nsledkem boulivho vlen a rozhazovanosti przdnotou a zem se potcela v obtch. V tto situaci nabdl William Paterson, vemi mastmi mazan skotsk obchodnk, krli, e zapj vld penze od skupiny finannk. Nejprve krl odmtl. Paterson si vak podplatil spojence mezi krlovmi poradci a prepracovval svou nabdku tak dlouho, dokud krl nesouhlasil. Nakonec byl schvlen zkon, kter oklikou pevedl pjmy z rznch dan, na pklad da z alkoholu, do jednoho fondu, jen ml poslouit k zaloen Bank of England (=Anglick banka). Stalo se tak 27. ervence 1694. Oficiln byla zaloen Bank of England, jako soukrom emisn banka, ovem s vyuitm veejnch penz ! Zkladn kapitl ve vi 1,2 milionu liber - jednalo se o penze daovch poplatnk - dala pak banka ve form vru s osmiprocentnm rokem k dispozici sttu. Jako protislubu zskala Bank of England prvo provozovat bankovn obchody a do ve vru vydvat bankovky, kter mohly bt kdykoliv vymnny za zlato. Krl daroval hrstce bank tvrd odpracovan dan svch poddanch ! Banki pak zaloili banku, je se chovala, jako by byla sttn. Vydvala oficiln penze, kter si pak od n oban i krl museli pjovat za roky ! Tento postup, co do absurdity, sotva nco pekon ! Bankm se podail geniln tah, jen poslze

49

nalezl mnoho napodobitel - zskali licenci k tisku penz. Krlova podobizna mla nadle pouze symbolickou funkci, nebo panovnk na produkci penz ztratil vliv. Banky mly v hrsti jak lid, tak i krle. Poteboval-li penze, snad na dal vlku nebo vt zmek, musel o n vdy podat banku. Banki pak v podstat rozhodovali sami o tom, jestli se vlka povede, ppadn proti komu. A tak to mlo bt zavedeno pozdji v cel Evrop a na celm svt. Penze nezdka pivedly cel masy lid na scest. Velk kultury se promovaly v zoufal hre, riskujc celou svou existenci pro kus papru....Lid uvaovali, mrn eeno, jako stdo. Ukazuje se, e ve stdu lovk o rozum pijde rychle. Smysly se pak naopak zotavuj jen poznenhlu, pomalu jeden lovk za druhm.(5)

Charles Mackay

Ve velkm stylu se paprov penze pouvaly ve Francii od roku 1718 do 1720, v dob vldy ministra financ Johna Lawa. Law byl ostatn Skot. Pask burza doslova metala salta, panovalo veobecn vesel a radost. Lid, jet rno chud, si koupili akcie a veer z nich byli bohi. ra Johna Lawa se dodnes povauje za doposud nejextrmnj pklad hysterie, kter vypukla v souvislosti s paprovmi penzi. Od n se pli neliily ani udlosti z konce dvactch a konce devadestch let. Ppad Johna Lawa nabz pozoruhodn detaily: syn skotskho poskytovatele vr byl talentovan darebk, jen se v Londn proslavil jako hazardn hr a tluhuba. Po jednom duelu, kter se skonil smrt

50

protivnka mu hrozila poprava, uprchl vak do Evropy. Tento svtk a hazardn hr si zskal v Pai dvru vlivnch lid. Brzy vak byl nucen znovu prchat. il v Bentkch i jinch evropskch mstech. Studoval vznikajc bankovnictv. V roce 1700 se po srii nespch usadil znovu v Pai. Dky hazardu nashromdil majetek a jako chamelen se vetel do krlovy pzn. Pot co Law pestoupil ke katolick ve, mu panovnk penechal finann operace sttu ! Hazardnmu hri ! Jak vidte, od tch dob se mnoho nezmnilo. Ponaje Palmstruchem, nebo Williamem Patersonem, dn stt neml kontrolu nad svmi financemi. I nadle ji mli v rukou bezohledn hazardn hri ! Law byl prvn, kdo nzorn ukzal, jak podobn jsou si kasina a soukrom emisn banky. Chtl stimulovat ekonomiku masovou emis nekrytch bankovek, co se mu dailo dva roky. Poskytovaly se vry, ceny akci a nemovitost rostly. Nafoukly se a splaskly. Pask burza se zhroutila a mnoz pili o veker jmn. Law uprchl do Anglie, stal se tajnm agentem a potom galeristou. Zemel roku 1729 na zpal plic. Voltaire, Lawv souasnk, napsal: Paprov penze se navrt dve i pozdji ke sv vnitn hodnot - nule. Vroky Johna Lawa o pennm hospodstv a potrn deflace (=pokles cen a nrst kupn sly penz) prostednictvm inflace, ovlivnila ve dvactm stolet adu vznamnch ekonom a pedstavitel emisnch bank. Tak jeho vmysl - krt penze krom relnch hodnot jako je zlato a stbro i hodnotami pozemk a oekvanch vnos z nich, nachzel v poslednch stech letech znovu a znovu dal napodobitele. vcarsk bank Ferdinand Lips

51

ve sv knize Die Gold-Verschwrung (=Zlat spiknut) cituje Daniela Defoea, Lawsova souasnka a autora romnu Robinson Crusoe, slovy: Nechal penze tct jako vodu v Sein ! Potom Lips popisuje podobnost s dnen situac: Nsledky a dsledky Lawovch aktivit byly omezen pouze na Francii. k se, ze se Francie z finannho, hospodskho a socilnho padku epizody Johna Lawa nevzpamatovala dodnes. Aktuln udlosti na finannch trzch vak budou mt celosvtov dopad a dotknou se ns vech. Studium historie, obzvlt djin penz, je zanedbvanou a podceovanou oblast.(6) V Rakousku byly poprv v roce 1762 vydny takzvan bankocedule Vdesk sttn banky. Ve Francii se zase v dob francouzsk revoluce okolo roku 1791 objevily tzv. asignty. Pouze 70 let po Lawov fiasku riskli Francouzi hru s nekrytmi paprovmi penzi nanovo. Tentokrt to skonilo tm, e pask lid tiskask stroje zniil. Zd se, jakoby nikdo nechtl pochopit, co vlastn penze jsou. Penze mus splovat ti znaky: platidlo mus bt pijaty jako prostedek vmny mtko hodnoty - jejich hodnota mus bt jasn patrn; prostedek k uchovn hodnoty - mus si dlouhodob udret svou hodnotu.
-

Jakmile penze pily o svou imanentn hodnotu, ili nebyly ze zlata nebo stbra, existovala jen jedna monost, jak zaruit jejich hodnotu: musely bt zlatem nebo stbrem kryt.

52

Zlat standard
Monetrn (=penn) chaos vdycky vedl k revolucm. Skoro tot co ve Francii se pozdji stalo v Rusku a nespoetnkrt v n. Po kad politick katastrof mny bylo pennictv na krtkou dobu zkroceno. Jakmile se vak na posledn katastrofu pozapomnlo, vzrostla zpupnost panovnk nebo politik a znovu odevzdali vekerou moc do rukou bank a zaali niit hospodstv nanovo. Na zklad tchto zkuenost s nekrytmi nebo nedostaten krytmi mnami doli nkte panovnci k zvru, e trval penn jistota - a tm i dlouhodob mr je mon jen tehdy, kdy jsou paprov penze vzny na skuten hodnoty, kdy ke kad bankovce i minci existuje reln, fyzick protihodnota. Nejdve byl zaveden stbrn standard. Znamen to, e kad zem mohla vydat jen tolik minc a cedulek, kolik mla ve sttnch trezorech stbra jako protihodnotu. Stbrn standard postupn nahrazoval zlat standard, jeho zavdn se vak stt od sttu liilo. Ve zlatem standardu Nmeckho csastv byla napklad jako mnov jednotka zlat marka. 2 790 zlatch marek odpovdalo cen jednoho kilogramu ryzho zlata. Piblin od roku 1800 mly zlat standart prakticky vechny zem, a to a do zatku prvn svtov vlky v roce 1914. Z ekonomickho hlediska se jednalo o nejstabilnj epochu v djinch. Ponvad byl objem zlata dan a jen tak z nieho se dal objevovat nemohlo, nevznikaly ani bubliny Lid byli nuceni hospodait rozumn a bez velkch vkyv. Pokud si nkter zem chtla dovolit vce, musela zvit vkon, aby si mohla od jinch koupit vce zlata. K tomu ekl znm rakousk ekonom Friedrich August von Hayek:
53

S vjimkou dob zlatho standardu vyuily prakticky vechny vldy v djinch sv exkluzivn prvo k vydvn penz k tomu, aby klamali a odrali lid.(7) Pokud si ila njak vlda nebo zem nad pomry, penze ze zem odtekly. Bu musela prodat zlato, nebo ho vymnit za sv dluhy. Piteklo nazpt teprve tehdy, vrtila-li se patn hospodac zem ke zdrav finann politice. Tato automatick kontrolka finannch vstelk byla zsluhou prv zlatho standardu. K tomu se Ferdinand Lips ve sv knize Zlat spiknut vyjdil nsledovn: Okolo roku 1900 bylo do zlatho standardu zahrnuto asi 50 stt (vechny prmyslov zem). Je zajmav, e modern zlat standard neobjevil dn gnius, ani ho nenaplnovali na dn mezinrodn konferenci. Piel sm od sebe, pirozen na zklad zkuenost a pouen z historie... V letech 1879 a 1913 kdy USA a vtina dalch nrod uznvala zlat standard, kolsaly spotebitelsk ceny v Americe bhem ticeti ty let pouze v rozmez sedmncti procent a prmrn inflace se blila nule.(8) Mny nebyly stoprocentn kryt ani pod stbrnm i zlatm standardem. Vdy vak bylo pevn dan minimln kryt, obvykle ve vi jedn tetiny celku. Emisn banka smla zbyl (maximln !) dv tetiny poskytnout jako vry. Nikdy vak vc, jinak by pi nedostatenm kryt zlatem dolo ke krachu emisn banky a k znehodnocen (=devalvaci) mny dan zem. V rozhovoru s investinm analytikem a rozhlasovm modertorem Jimem Puplavou v roce 2003 Ferdinand Lips ekl:

54

Zkuenost ns vrac o pt nebo est tisc let nazpt. Nen nhoda, e zlato a stbro byly zmnny v Bibli jako kovov mna. Oznaen pilo samo od sebe, skrze zkuenost. Vldcov lidem nedali dn ponauen, v nm by jim vysvtlili, co jsou a nejsou penze. Zlato se stalo penzi, protoe je nejsnze zpenitelnm majetek, a jet k tomu i vzcnm.(8) Kryt zlatem fungovalo a do prvn svtov vlky a pinelo relativn stabilitu. Od roku 1914 vak tm bez vjimky a na celm svt platme nekrytmi, bezcennmi drobnmi mincemi a paprovmi trky - bankovkami ! Od onoho okamiku mme u jen bezcenn papr a tm bezcenn kovov koleka, mince, jim kme penze. Pod zlatm standardem bylo mon poskytnout jen mlo vr, nebo mnostv penz bylo omezeno vlastnmi zsobami zlata a banky dlaly mnohem mn obchod. Banki proto o zlat standard nestli, naopak, snaili se ho zbavit. V roce 1914 byl zruen ! Evropsk zem chtly vst vlku, potebovaly mnoho penz na vzbroj, a tak zlat standard peruily. Bankovky u nemusely bt smniteln za zlato, a z toho dvodu se jich mohlo tisknout neomezen mnostv. Pestoe nebyly kryt, stt lidem nadil, aby je uznvali a pouvali. Banki se tetelili blahem - vechny emisn banky zpadnho svta v t dob ji pely do soukromho vlastnictv nkolika mocnch osob (detaily se dozvte pozdji). Vechny stty, kdy chtli tisknout vt mnostv penz, byly nuceny brt si u nich vry. Vlka je vdy to nejlep, co se bance me pihodit. Ferdinand Lips pe:

55

Bhem dv st padesti let, kdy Anglie mla zlat standard (od roku 1664 do roku 1914) byly ceny stabiln, ba dokonce o deset procent ni ne ped tm. Bhem napoleonskch vlek dolo sice k nkolika otesm, svt vak zstal ped opravdovou inflac nebo deflac ochrnn. Do roku 1914 byl francouzsk frank celch sto let naprosto stabiln mnou. Vldy od zlatho standardu na zatku 1. svtov vlky ustoupily, protoe z vybranch dan nezskaly dostatek prostedk k financovn vlky. Zlat standard zruily a u ho znovu nezavedly(8)

Depozitn penze
Zlat standard se po vlce obnoven nedokal. Nkolik stt se o to sice pokusilo, ale jist mocn kruhy tomu dokzaly zabrnit. Mimoto si lid poznenhlu zvykli, e plat bezcennmi penzi. Dozrl as pro dal velk pevrat: Pro vbec jet tisknout jaksi paprky ? I to stlo penze, kter bankm utkaly. Na poad dne se dostal bezhotovostn platebn styk. Vdli jste, e devadest ti procent penz, je jsou v roce 2011 na tomto svt v obhu, ve skutenosti neexistuje ? Jedn se pouze o sla na pape, nebo pesnji eeno na monitoru pota. k se tomu bezhotovostn platebn styk. Platme nm, co reln neexistuje. No a ? Mon vm to pijde dokonce praktitj, kdy zastrte do trbiny plastovou kartu, namsto

56

placen v hotovosti. Nejpozdji v okamiku, kdy dosud zdaleka nekonc svtov hospodsk krize vstoup do dalho kola, u vm to jedno zaruen nebude. Banky vm toti nebudou schopny vyplatit vae penze, protoe je prost nemaj a nebudou mt. Proto byla nmeck spolkov vlda v z 2008 nucena vydat falen prohlen, e pr jsou vechny vklady pojitn. Stj co stj bylo nutn se vyvarovat toho, e stadatel pjdou do banky a budou se domhat svch penz. Najednou by toti pochopili, e tam dn nejsou ! Pouze ti prvn u bankomat by si pr bankovek (snad) vyzvedli. Ostatn by mli smlu. Penze na vpisech z vaich tu nikdy neexistovaly a nikdy ani existovat nebudou. Mte je pouze v hlavch a na kousku bezcennho paprku. Polote si nyn otzku, odkud tchto devadest ti procent smylench penz pilo ? Kdo si je vymyslel - a pro ? A kde je tch sedm procent skutench penz ? Na to se te podvejme pkn z blzka ! Amsterdamsk banka zaala s vytvenm depozitnch, pouze v etnch knihch existujcch penz, od roku 1609. Ponala si pi tom ale velmi obezetn. Dlouh lta peliv dbala o jejich neustl a dostaten kryt skrze mince. Pesn jako poukzka (=bankovka) pedstavovaly depozitn penze sumu, kter byla (jako finann pohledvka ve form minc) dna do schovy do banky. Po pedloen bankovky si vlastnk mohl mince kdykoliv vyzvednout. Jakmile bankovn ednk uvidl lstek, pedal mince. Odtud pochz pojem penze na vidnou. Nebylo poteba mt u sebe k vyrovnn dluh mnostv bankovek v rznch hodnotch. etnictv se svovalo bankm, kter do etnch knih zapisovaly

57

jak pohledvky, tak zvazky, a navzjem je vyrovnvaly. Dv osoby u se kvli vmn minc i lstk vbec nemusely potkat. Povily tm prost banku a ta za n ve vydila. Na jedn stran v knihch nco vykrtla, na jin pipsala. Bylo to praktick, dokud se banka tila dve. Za sv sluby si banka tovala poplatky. ek vznikl o nco pozdji jako kenec bankovky a depozitnch (=etnch) penz. V USA je rozen dodnes. Vtzn taen depozitnch penz zaalo teprve s nstupem pota. Penze, pojmenovan po irovm tu, se zaaly oznaovat jako irov penze, pp. t depozitn penze. Banky zavedly ve velkm stylu hrady rzn velkch stek, trval pkazy a dluhopisy (=tovn na vrub). Tok penz se stle odosoboval a banky vydlvaly. Depozitn penze vznikaj tak pi pjkch. Banka si vytvo penze, je ovem nem, a poskytne je na dluh. Vtina lid toti o penze v hotovosti nestoj. Banka je proto vbec nemus mt, sta, kdy sumu X pepe na vrovou smlouvu a zanese do potae. Tuto sumu X potom me dlunk pevst jinmu dvivci (=viteli) na jeho et a ten me pak nsledn virtuln srovnat sv vlastn pohledvky. Depozitn penze takhle vcekrt mn vlastnka, ani by existovaly skuten penze. Banka si jednodue vymysl uritou sumu. Tm, e ji nkdo pijme jako vr(=pj si), jsou tyto teoretick penze probuzeny k ivotu jen v etn rovin. Tomuto procesu se k tvorba vrovch penz. Popsan proces tak vyzvedv banke na rove boha, jemu jedinmu bvala dve vyhrazena schopnost, nebo zzrak (s)tvoen. Podpisem na vrov smlouv se nov dlunk zavazuje

58

pouze k tomu, e bance za to poskytne dostaten zruky, vtinou vlastn dm nebo dalho ruitele. Zato banka neposkytuje dnou protislubu: jej veker sluby se omezuj na tvoen penz. Posute sami, jestli je to frov i oboustrann vhodn obchod. Dal logick otzka by znla: Dobr, take banka nemus poskytnout dn zruky ? Ale samozejm e ano, dve musela. Do roku 2007 se bankm ukldala povinnost, aby si osm procent vech vr drela jako rezervu formou vlastnho kapitlu. Dan ustanoven se jmenovalo Basilejsk dohoda, oznaovan tak Basilej I (=doporuen pro bankovn prvo a regulace vydan Basilejskm vborem pro bankovn dohled BCBS), a text znamenal: Vezmete-li si pjku ve vi sto eur, je banka povinna uloit si jako rezervu osm eur. Bance vak vrtte zpt kapitl plus roky, dv sta eur. V moment kdy podepete smlouvu, si do svch etnch knih pipisuje k dobru onch dv sta eur. Nyn me poskytnout dalch dvacet pt novch pjek, kadou ve vi sto eur (8 x 25 = 200). V zsad byla banka nucena pouze jednou jedinkrt, a to zcela na potku, pout svj vlastn kapitl. Zbyl st celho procesu se financovala sama - skrze dal pjky. Takto bylo mon ve velmi krtk dob a bez hnut prstem, vydlat z osmi eur miliardy. Ovem pouze pokud si lid pjuj u bank pes vry penze. Zde je dvod, pro ns banky neustle povzbuzuj kupovat na vr. To je princip tzv. perpetuum mobile, kter se jednou rozbhne a pak u se pohybuje samo, dokud nesplaskne bublina, je vznikla nsledkem pemnoen vr. Potom ve zan zase pkn znovu od zatku. Od roku 2007 ( !) vak ji banky nemus uschovvat jako rezervu vbec nic. V nov regulan mluv nazvan
59

Nov basilejsk dohoda (Basilej II) jim bylo pouze doporueno, aby si ukldaly njak procenta. Zmrn jsem o vech ve uvedench procesech psal v ponkud zjednoduen podob. V zsad funguje cel hra prv takto. Je a dsiv jednoduch. Jeden z brat Rothschild pr v roce 1863 ekl: Ti, kte chpou systm, budou tak zainteresovan na vlastnm zisku nebo zvisl na prospchu, kter systm pin, e z jejich ad nikdy opozice nevzejde. Velk masa lid, neschopn to mentln pochopit, bude vak sv bemeno nst bez reptn. Dokonce mon e ani nebude tuit, e cel sytm je neptelsk jejich vlastnm zjmm. Snad m vznam zmnit se i o tom, e etn penze v protikladu k hotovosti - nejsou zkonnm platidlem a nikdo nen ze zkona povinen je pijmat. Jsou sice veobecn uznvan, v ppad nouze nebo krize vak nen nikdo povinen je akceptovat. Co to znamen, penechm na tomto mst va fantazii. Podle vroku exministra financ Peera Steinbrcka mla Deutsche Bank v roce 2008 pouze ti procenta vlastnho kapitlu. Lze si snadno spotat, co by se stalo, kdyby si najednou davy lid chtly vyzvednout sv penze v hotovosti. Jak se ji asto stalo, pichz to vdy pot, co zmiz dvra lid v banky. Protoe nae dnen penze - a to plat pro vechny modern mny - nesvazuje dn povinnost k proplacen relnmi hodnotami, nazvaj se tak fiat penze (=penze s nucenm obhem, ili penze vytvoen autoritativn moc). Oznaen vychz z latinskho sta se ! i budi ! (...budi penze !). vry vak nevytvej jenom nov penze, je obohacuj banky. Je tu jet
60

nco jinho, co s sebou nese zniujc nsledky, kterm se nevyhne nikdo: inflace.

Inflace
Kdy se uvnit libovolnho hospodskho systmu dv do obhu stle vce penz, tiskem novch bankovek nebo zvyovnm objemu depozitnch penz, ani by se zrove zvyovala produkce, potom hodnota penz neustle kles. m je neho vce, tm bezcennj to je. Tento proces, kter nikdy nevznik nhodou, nbr podle vle bank a emisnch instituc, se nazv inflace. Jeho nevyhnutelnm nsledkem je, e lovk dostv za sv penze stle mn ! Snad tete tuto knihu proto, e mte strach o sv penze - oprvnn. Nebo od zaveden eura, podle konzervativnch propot, rok od roku ztrcej asi deset procent sv hodnoty. To znamen, e po deseti letech, tedy v roce 2012, budou mt, podle veho, pouze tetinovou hodnotu, i kdy budou zroen v bance ! eknme, e mte v roce 2001 na spocm tu sto eur. Po deseti letech byste mli mt sto deset eur. Na pape je to vce, ve skutenosti je to jinak. Za sto deset eur jste toho toti v roce 2011 koupili mnohem mn ne za sto eur v roce 2001. Obrazn eeno: ulote si do sklepa deset brambor. I kdyby vm tam nkdo jet jednu pidal, pesto byste byli po roce chud, protoe brambory se scvrkly. Mte sice jedenct brambor, ale ty v dohromady mnohem mn ne ped rokem. Nejde tedy o sla, ale o kupn slu, tedy o to, co za sv penze dostanete.

61

Pokud byste si dali tu nmahu, vyhrabali star ty a pepotali je, potom byste zjistili, e ped deseti lety jste za sv penze dostali tikrt tolik - pokud uvaujeme v eurech (a ne v australskch dolarech). Bhem deseti let jste tedy, pokud jste sv penze neinvestovali do skutench hodnot (=zlato, stbro, nemovitosti, umleck dla), ztratili dv tetiny svho jmn. Tomu se v odbornm nzvoslov k inflace. Ve skutenosti to nen nic jinho ne loupe. Ale kdo je zlodj ? Odpov je jednoduch: banky. Skrze poskytovn novch vr vytvej inflaci. Bankm je to jedno, jakou hodnotu maj penze. Mohou si toti vytvet stle nov. Ale kdo nevlastn banku, m problm. Aby si udrel ivotn standard, mus vydlvat stle vce. Ale mon namtnete tady nco nesed ! Oficiln mra inflace se pece stle pohybuje mezi jednm a dvma procenty ! Ano, tak se to oficiln vyhlauje ! Ale nen to pravda ! Jako tm ve, co m nco spolenho s hospodstvm, penzi a zlatem. Tchto deset procent ztrty, kter jsem vypotal pro jeden rok, se toti pesn kryje s vpotem etnch nezvislch ekonom, jako jsou Prof. Dr. Hans J. Bocker nebo Prof. Jochen Senf, jen dlouh lta vyuoval na berlnsk univerzit ekonomii. Mj vpoet se kryje dokonce s propotem nmeck centrln banky ! Mon odvtte: Ano, ale pece existuje znm, spotebitelsk ko kter je midlem vpotu inflace ! Co je s nm ? Inu, jedn se o ponkud nepesn nstroj, s jeho pomoc se m tzv. index spotebitelskch cen.

62

Pi urovn mry inflace se pak vychz z mtka veobecnho vvoje cen. V koku jsou ovem zahrnuty i vrobky jako potae, mobiln telefony, videoprehrvae nebo cesty do exotickch destinac, kter jsou rok od roku vrazn levnj - zejmna pokud jde o star modely. Mimoto uveden vci neslou denn poteb, nemaj tedy ve spotebitelskm koku co pohledvat. Tmto zpsobem lze pak celkem pohodln kamuflovat nepetrit rst nklad na energie, pohonn ltky, veejnou dopravu, potraviny, pochutiny, kulturu, zbavu a mnoh dal, a tm zastrat skutenou mru inflace. Co mte z neustlho zlevovn smartphonu, jestlie brambory a benzin stoj stle vce ? Nic. Ale to je statistickmu adu jedno. V USA se ceny potravin a paliva pi vpotu oficiln inflace vbec neberou v potaz. Bere se jenom to, co se prv hod do krmu. Vpovdn sla takovho spotebitelskho koku - a tm i oficiln mry inflace - se pak rovn nule ! sla statistickho adu jsou pouh fraka ! Vnman mra inflace, tedy subjektivn osobn pocity konzumenta, kter vak v mdich takzvan experti odmtaj jako myln, odpovd skutenosti mnohem vce. Sta si pipomenout pr daj z poslednch let: V Nmecku, pouze mezi lety 2006 a 2007, stouply nklady na topen zemnm plynem o 12,5% ! (zdroj: Deutscher Mieterbund e. V. (=Nmeck svaz njemnk) V Rakousku stouply bhem ty let (2003 a 2007) ceny za topn olej o 74 %, koks o 56 %, zemn plyn o 38 % a uhl o 48 %. (zdroj: regionln zpravodaj Niederosterreichische Nachrichten)

63

Od ervence 2007 do ervna 2008 vzrostly v Nmecku ceny za chleba a housky o 5,5 %, potraviny veobecn o 6,2 %. (zdroj: Vereinigung Getreide-, Markt- und Ernhrungsforschung GMF=Sdruen pro vskum obilovin, trhu a vivy) Litr Naturalu 95 stl v prosinci 2000 v Nmecku prmrn 1,95 marky za litr (zdroj: Mineralolwirtschaftsverband MWV), tedy v pepotu pesn 1 euro. To by pi dvouprocentn inflaci mlo bt v roce 2011 1,24 euro ! Litr naturalu vak stl v roce 2010 v Nmecku v prmru 1,41 euro. (zdroj: asopis AutoMotor-Sport) Z roku 2009 na 2010 stouply ceny za erstv ovoce a zeleninu a erstv ryby v Nmecku o 11,8 %. (zdroj: Statistisches Bundesamt=Nmeck statistick ad) Uvedl jsem pouze nkolik pklad, je maj potvrdit oprvnn pocit vtiny spotebitel, e ve se neustle a prudce zdrauje. Inflace postupuje mlovmi kroky a my se blme nov hyperinflaci. Zan bt jasno, kam tato cesta vede ! Pro vpoet inflace se vyuv oven vzorec: rst objemu penz mnus hospodsk rst = inflace (=znehodnocen penz). Srovnejme tedy dv sla: Deutsche Bundesbank hovo ve sv msn zprv z kvtna 2007 o trnctiprocentnm nrstu objemu penz, k nmu dolo bhem prvnho tvrtlet roku 2007. Odeteme-li hospodsk rst 3,1 %, tak mra inflace vychz na 10,9% ! (Zdroj: Bundesbank) Spolkov statistick ad Destatis ve Wiesbadenu vypotal nrst inflace mezi roky 2006 a 2007 ve vi 2,2 %.

64

Obr. 3 a 4: Nmecko ve dvactch letech: Penze byly bezcenn. Ne za n kupovat topivo, spe se vyplatilo je rovnou split.

Penechm vaemu sudku fakt, e Bundesbank, jako nejvy nmeck bankovn instituce, by snad mla pesn vdt, o em mluv. Srovnme-li sla Spolkovho statistickho adu a Bundesbanky, je zejm, e si statistick ad nco nalhv. Hlavn otzkou ale zstv: Jak me veejn instituce tak vindlovat ? A pro tyto vindly tm vechna mdia bez komente pejmaj a dle ? Odpov pijde pozdji,ale snad si i na ve zmnn souvislosti mezitm udlte vlastn nzor... Co tm mtkm zdraovn odhldnuto od pravdivosti - jet chyb, je vpoet ztrty materiln kvality mnoha druh zbo. To, e urit produkty jsou v diskontu za rohem kadm rokem levnj, ani zdaleka neznamen, e je vhodnji nakupujeme. Ne. Pouze zlevnily a prost jsou hor. Mimo to si vtina konzument neme dovolit ani tyto zdnliv levn vrobky a bere si je na vr.
65

Obr: 5 a 6: Padestimarkov bankovka z roku 1920 a bankovka o hodnot 20 miliard marek z roku 1923 !

Co se tedy jev, e je vhodn a co akrobati sel s ohledem na mru inflace vyhlauj jako levnj, prost ztratilo svou hodnotu. Nerozroste-li se vae jmn kadoron alespo o deset procent, budete stle chud ! A komu rostou pjmy kad rok minimln o deset procent ? Mnostv rotu, kterm se obklopujeme, neustle roste. Objem vyprodukovanho odpadu rovn narst. Ztrcme vztah ke kvalit a hodnot. Ze svho majetku chceme vytit nco navc - vytvoit si dojem, e si meme dovolit vce ne dve. Toto ist konzumn uvaovn ovem roztoilo nekonenou spirlu, protoe poptvka po levnch produktech vedla k lacin vrob. Ta je mon jen v zemch s nzkmi platy, tedy tam, kde jsou lid vykoisovni a dren na prci jako otroci. To vedlo k tomu, e dnes tm vechno, co nakupujeme z elektroniky, obleen, hraek a mnoh dal sortiment, pochz z Asie. Tm jsme pili o pracovn msta, tradici, vdomosti a cel prmyslov odvtv. Zde jsou piny nezamstnanosti a nzkch plat tch, co si dosud prci udreli. Na konci tto spirly jsou na jedn stran bezcenn vrobky a neastn konzumenti, na stran druh klesajc platy a neustle rostouc ceny.
66

Jestlie vak politika, mdia a politikm blzc ekonomov, kte neustle v tchto mdich vystupuj, svorn uvdj falen sla, znamen to, e vichni lou ? Dle mho nzoru ada prostch vojk v oblast politiky, ekonomie a mediln sfry nic netu a ani nev, o em mluv. Jsou pmo zahlcen plnnm kol v krtkch lhtch, take si v podstat jen odkrout sv povinnosti a bezmylenkovit reprodukuj to, co jim pedestel nkdo jin Avak ti, kte jim tato sla prbn pihrvaj a vyaduj, aby tyto falen daje ily mezi lidmi, vd pesn, co dlaj. Zcela vdom a mysln lou ! O tom podle mne nen pochyb. Existuj oblasti, kde se sla daj vykldat dvojm zpsobem. Tady jsou ale odchylky pli velk - jsme zmrn obelhvni ! Pro by nkdo nco takovho dlal ? Protoe existuj skupiny osob, kter si nepej, abychom zjistili, co se s naimi penzi ve skutenosti dje. Kdyby toti irok masa obyvatelstva vdla, co se dje, hrozilo by velk nebezpe, e by si vybjela zlost na tch, kte lamastyku, o jejm skutenm dosahu vak vtina oban nem dnou pedstavu, Zpsobili. K tomu ekl vrobce automobil Henry Ford (1863- 1947): Je jenom dobe, e lid nerozum mnovmu systmu, nebo kdyby ano, mli bychom tu revoluci u ztra rno.

67

f Deutsche Bank, Josef Ackermann, elegantn a vtinou vtzoslavn se klebc vcar, v dan souvislosti v kvtnu 2010 uvedl: Nepotm vbec s tm, e by v nadchzejcch dvou a tech letech hrozila vysok mra inflace. Euro je >fundamentln siln< a Nmci si nemus dlat starost o sv dchody, pojitn a vplaty.(9) Pro to Josef Ackermann k ? Prost proto, e systm fovi nmeck banky absolutn vyhovuje ! Jestlie v roce 2008, tedy na zatku takzvan bankovn krize vydlal pouze" 1,4 milion eur, tak se suma jeho pjm za rok 2009 vyplhala na tm 9,6 milion eur ! To odpovd nrstu o 580 procent !(10) Ackermann si stvajc situaci pmo uv ! Piblin 1,3 miliony jsou pevn plat, zbytek prmie. Vt st, je tvo hotovost a akcie se nevyplc ihned, nbr zvis na dosaen uritch cl v nsledujcch letech.(10) Dvodem k opatrnosti by mla bt nejen skutenost, e mra inflace je falovan. Stoj za to zamyslet se ji nad samotnm faktem, e inflaci veobecn vnmme jako nco pirozenho ! V tto souvislosti Angela Merkelov ve Financial Times Deutschland z 29. 11. 2007 velmi pkn poznamenala: Inflace je jedna z nejzrdnjch forem vyvlastnn jmn drobnch stadatel. Bume tedy rdi, e vbec mme inflaci ! K naemu tmatu se hod zmnit jet jeden lnek z denku Sddeutsche Zeitung, povaovan za serizn noviny,

68

z roku 2010 s nadpisem Tun lta teprve zanaj. Strun a dern jsme v nm zpraveni o tom, e na celm svt pibv stle vce novch milion, co pr je ukazatelem hospodskho rozmachu a konce krize ! Je stle vce milion: po krizovm roce 2008 se v loskm roce poet milion na celm svt zase zvil. Tak se rozrostlo jejich jmn a v soutu se pohybuje kolem 38 miliard dolar. Ve zprv high net worth individuals (HNWI) jsou lid, kte vlastn vce ne milion dolar. V roce 2009 bylo vce ne deset milion milion - nrst tedy inil 17 procent.(11) Uveden fakta jsou nejlepm dkazem toho, e ekonomit novini nedostaten porozumli vci. V nekonvennm investorskm magaznu Anticyklick burzovn list z 1. 7. 2010 , reaguje Andreas Hoose slovy: Jestlie v zemch, jako je Austrlie, Japonsko, USA nebo vcarsko, rostou oproti pedchozm dvma i tem letm poty milion, jedn se samozejm o cokoliv jinho, jen ne o dkaz ukonen krize. Kdyby autor alespo v zkladnch rysech danmu problmu porozuml, potom by tak vdl, e popisovan vvoj nese s sebou pesn opan jevy: s rostoucm potem superbohatch celosvtov roste tak slo tch, kte ij pod hranic existennho minima... A nyn pipojme jet jednou zcela nov hledisko: dan tma se u del dobu neomezuje pouze na extrmn chud zem jako Etiopie nebo Banglad. Boj o potravu poznenhlu zan klepat i na dvee prmyslovch zem.

69

V USA, v zemi nekonench monost explodoval poet pjemc potravinovch lstk v roce 2010 do rekordn ve. Podle americkho ministerstva hospodstv obdrelo v beznu 2010 vce ne 40 milion Amerian sttn podporu na nkup potravin. To byl oproti pedchozmu msci nrst o 483 000 ( !) lid. Pro srovnn: oproti pedchozmu roku se poet zvil o sedm milion (i o 21,11%) !(12) Inflace nen nic jinho ne loupe ! Lid se nechaj snze okrst, kdy si toho nevimnou. Kdy vm nkdo ukradne penenku a vy si toho vimnete, zanete bu hlasit kiet Chyte zlodje ! a tak gaunera veejn oznate, nebo se pokuste svj majetek zskat nazpt sami. Je neuviteln, jakou odvahu je schopen projevit lovk ve chvli, kdy se ct ohroen na ivot. Pesn tomu se vak chtj manipultoi finannch trh vyhnout, a tak pliv, tm nepozorovateln, vytahuj obanm penze z kapes. A mdia mezitm drmol stle dokola stejnou vtu: Vechno je v podku ! Vechno je v podku ! Vechno je v podku ! Prost mme vechno dlat pln stejn jako doposud ! Bu poslun !, Konzumuj !, Spi dl !, Dvej se na televizi ! Znehodnocen penz, tato velk loupe, nepostihne pes noc souasn vechny obyvatele sttu. Zcela naopak: nkte vydlvaj, jin prohrvaj. Ztracen jsou pjemci ednci a dchodci. Tedy vichni ti, kterm sttn krde znehodnotila vplaty. Vherci jsou ti, jim nov penze zprvu pibvaj - to znamen stt a ti, kte nov penze rozdluj, tedy banky. (13)

70

Vtina lid mus stle chudnout ! Nelze jinak. Dokonce i pi 2-3% ronm rstu vplat (co se ve skutenosti tk jen mla profesnch skupin) pi desetiprocentn inflaci ztrcte kadm rokem 7-8% kupn sly ! Takov daje se ale patn prodvaj, a tak je nutno sla troku zmanipulovat. Protoe mnoen penz pes dluhy zaruen funguje, k se jim tak vrov penze. V spltkch se krom pjen sumy plat jet i roky, kter objem dluh navyuj. Zro-li se jedno euro pti procenty za rok, tak za ptatyicet let z nho bude osm eur, po edesti letech ji estnct eur. Protoe i samotn roky s kadm rokem rovn podlhaj zroen, k se tomuto systmu tak systm sloench rok (=systm rok z rok). Protoe se ro i roky, neroste celkov objem penz rovnomrn, nbr stle rychleji. Jestlie stoup objem penz, ml byl by tak stoupat spoleensk produkt, tedy vkonnost. To znamen, e by se mlo produkovat stle vce - co pirozen dlouhodob nen mon. m dlouhodobj jsou vry, tm vce se cel proces zrychluje a dochz k hyperinflaci. vrov zt roste a nkdy likviduje i samotn produkt, co pak nutn vede ke zhroucen hospodstv.

Hyperinflace
Hyperinflace vznik, kdy se inflace a rst mnostv penz vymknou kontrole a nelze je zastavit. Aby se zaplatily roky za stvajc vry, berou se nov pjky, a tm narst i mnostv penz v obhu. Pi hyperinflaci meme vlastn jen pihlet, jak penze ztrc hodnotu.

71

Je to jako tajfun, kter obratem vechno serve, a nezbude zhola nic, a vyhne se jen bankm. Mnostv penz v eurozn bhem poslednch deseti let oficiln stouplo o 130 %. V roce 2010 vzrostly s pibvajcm objemem penz tak obavy z celosvtov hyperinflace. Zadluen stty se prostednictvm hyperinflace rdi oddluuj, jak v minulosti, tak dnes. Momentln trp vechny zem pod thou dluh u soukromch bank. Jednodue vyjdeno to znamen: kdy se vytvo tolik penz, e nakonec nemaj dnou hodnotu, potom jsou i dluhy stt u bank nulov. V nkterch ppadech se pak pokou stt zbavit soukrom banky jejich vlivu. el se to stv pouze v diktaturch. Demokratick reimy jsou v tomto ohledu zejm pli slab. Vtina lid ve lhostejn pozoruje, protoe veobecn pevld bludn vra, e extrmn inflace je prospn i pro soukrom osoby, nebo se tak samy od sebe dajn vye i jejich dluhy, co vak rozhodn neplat ! Pouenm z historie je, e nakonec vdy vyhraje banka ! Ve dvactch letech dvactho stolet koloval vtip, e je lep objednat si najednou hned dv piva, nebo riziko, e to druh ztepl, je men ne to, e za pl hodiny bude dal pivo stt dvakrt tolik. Vtip ukazuje, co se dlo v t dob v Nmecku a Rakousku. V letech 1922 a 1923 inila mra inflace v Nmecku prmrn 30 000 procent za msc ! Pouze za tyi dny se ceny zdvojnsobily ! V Rakousku to pro srovnn bylo skromnch 1,733 procent. V srpnu 1922 byla inflace 14 000 krt vy ne v roce 1914 ! Nejvt bankovka mla hodnotu 500 000 korun.

72

Po prvn svtov vlce panoval v Evrop chaos. Nmecko s Rakouskem si rozdlily vtzn mocnosti a oba stty byly nuceny platit obrovsk sumy - takzvan reparan platby. Vldla nezamstnanost, hlad a bda a veho byl nedostatek. Zstalo mnoho vdov a sirotk. Nmecko nebylo schopn uivit vlastn obany, ani zaplatit sv dluhy. A tak si Vmarsk republika (=etapa nmeckch djin mezi lety 1918 a 1933) vdom zvolila cestu hyperinflace, aby tak vybedla z dluh. Vytisklo se tolik penz, kolik star stroje zvldly. Smnn kurz se vyplhal na nkolik set tisc paprovch marek za dolar. Kdy si lid chtli koupit chleba, museli jet do pekrny s plnm trakaem bankovek. Thomas Mann o tto dob pe: Trhovkyni, kter bez mrknut oka chtla za jedno vejce sto milion, ji nemohlo zhola nic - by by to bylo sebeblznivj - pekvapit.(14) Zamstnanci na zatku dvactch let dostvali mzdu dvakrt denn. Po prvn vplat utkali vichni dom, aby eny mohly rychle nakoupit, dve ne budou penze bezcenn. Znm je obraz eny, kter zatp v kachlovch kamnech s pomoc celch svazk bankovek - bylo toti levnj je split, ne za n koupit topivo. Tak americk centrln banka FED tiskla bhem a po prvn svtov vlce enormn mnostv paprovch penz a zaplavila jimi trhy. Banky se topily v penzch, a pedvali je jako velmi levn pjky svm klientm, je je za elem rychlho zbohatnut investovali na burze. Protoe nebyly vbec kryty zlatem, tato mnov politika zanedlouho prolomila hrze. Kurzy akci stoupaly, vypjovalo se stle vce penz, kter se znovu nastrkaly do akci, a kurzy dle stoupaly.

73

V Nmecku se domeek z karet ztil v roce 1924. skou marku zabila gigantick inflace a s n spjat dluhy. Mohlo se zase zat od nuly. Jako doplkov mna byla zaveden tzv. rentov marka, je se pi mnov reform pevdla dle kurzu 1 000 000 000 000 marek za rentovou marku (tedy miliarda ku jedn !). Kurz k dolaru se tak propadl opt na rove z roku 1914. Nmecko mlo opt mezinrodn fungujc mnu a mohlo obchodovat. V krtk dob se situace uklidnila. Obdob, kter nsledovalo, se oznauje jako tzv. zlat dvact lta. Lid byli vlkou a jejmi nsledky natolik poznamenan, e se zprvu chtli jen bavit. Penze, politika a hospodstv jim byly lhostejn. Dokud chodili do kina, mohli si koupit obleen a potraviny, do t doby trval mr a domnl jistota - a lid byli spokojen. V Rakousku v roce 1925 vystdal korunu ilink. Podle smnnho kurzu odpovdal jeden ilink sum 10 000 korun. V USA mezitm vvoj pokraoval vzhru. Spekulovalo se na burzch, automobil nahradil vlaky, eny zskaly volebn prvo a byl zakzn alkohol. Nsledkem toho se rozrstal ern trh a rostla kriminalita. Nebyla to jen doba zakzanch sklepnch hospod a Al Caponeho, ale tak rodiny Rockefeller, kter vldla nad nejdleitj surovinou svta: ropou. Koncem dvactch let byl akciov trh tak nafouknut, e se nedalo odvrtit, aby bublina splaskla. Jak ji jist tute, nesplaskla jen tak nhodou. Ve se d plnovat. 24. jen 1929 vstoupil do djin pod oznaenm ern tvrtek

74

(=anglicky black thursday), jako, pokud jde o nsledky, nejvt burzovn krach. Miliony Amerian pilo v tento den - jen kvli asovmu posunu vstoupil do djin jako ernptek - o veker sv jmn. Zisky nkolik mlo jedinc vak byly pmo zvratn ! Nsledky krachu v roce 1929 byly zhoubn. Nsledovala chudoba, hlad a neklid, kter vystily ve velk deprese tictch let a nakonec ve faismus. Hitler, Mussolini a Franco pr vdli kudy z bdy, ale namsto toho odvedli miliony lid na smrt a do dal vlky - vlky financovan tmi bankami, je mly na svdom i bublinu s burzovnmi akciemi. Pi hyperinflaci ztratili nejvce nejmn majetn lid. Extrmn pokles kupn sly postihl obzvl spoitel. roky z vklad sice stoupaly, ale pirozen ne natolik, aby se tm vyrovnaly mohutn ztrty kupn sly. Pro dlunky to zpotku vypadalo rov, nebo dluhy se pes noc (jakoby) snily. Stoupaly vak roky z pjek a proto pibvalo tak dalch dluh, a to odhldnme-li zcela od skutenosti, e pi hyperinflaci platy nikdy nestoupaj ve stejn me, v jak se znehodnocuj penze. Mimoto v takov dob dochz k hromadnmu propoutn, co m za nsledek, e vtina dlunk nedoke splcet sv pjky a nsledn pichz o sv zruky (=domy, byty, atd.) Jen mlo dlunk m fixn rokovou sazbu. Tak v vrech stavebnho spoen je klauzule, podle kter me bt prolomena estiprocentn hranice.

75

Krom zlatho standardu neexistuje jin monost, jak chrnit spory ped vyvlastnnm nsledkem inflace, pe pozdj editel FEDu Alan Greenspan v roce 1966 v jedn pozoruhodn stati. Jinmi slovy: Protoe jsme se za prvn svtov vlky vzdali zlatho standardu, v soudobm pennm systmu se bankrotu nelze vyhnout. Hyperinflace vede vdy k mnov reform, tedy k nhrad star nefunkn mny za novou. Stt se pak me znovu nadechnout, nebo pinejmenm st jeho dluh zmiz a me se zat zase od zatku. Nov zatek uvoluje nov sly a napluje optimismem, jako nm to ji ukzal hospodsk zzrak po velk nmeck hyperinflaci v letech 1945 a 1948. Djiny ns vak tak u, e dal kolaps finannho systmu je otzkou pouhch let i desetilet. Protikladem k inflaci je deflace. Tento pojem oznauje situaci, kdy citeln klesaj spotebitelsk ceny, tedy zbo je levnj, a hodnota penz stoup. Inflace a deflace jsou nicmn spojen ndoby a vzjemn se podmiuj. Nebo jinak eeno: inflace a deflace jsou protiklady na vahch stability. Pi mnov reform v roce 1948 byla v zpadnm Nmecku pepotna sk marka za novou nmeckou marku v pomru 100:6,5. Vechny typy soukromch dluh ale byly pehodnoceny v pomru 10:1. Jinak eeno: jestlie jste pvodn mli na tu 1000 skch marek, potom se jejich hodnota zmnila na 100 nmeckch marek. dn deflace a dn mnov reforma se nekon ve prospch lidu !

76

Zlato
Zlato a penze od sebe nelze oddlit, pestoe takov snahy jsou v dnen dob znan. Sama podobnost tchto slov v nmin (Gold=zlato; Geld=penze, pozn. pekl.) navd k zamylen. Vznam zlata jsem konen pochopil a ve chvli, kdy jsem vstebal fungovn mechanism inflace a tvorby penz. Od t doby mn zlato jistm zpsobem fascinuje. Kdy banky vehementn odmtaj obnoven zlatho standardu a vemon se tomu sna zamezit, meme ji tuit, jak velkou moc m asi zlato. Proto se na nho zamme detailnji. Zlato jsou penze, a nic jinho !
J. P. Morgan

Zlato je ulechtil kov s vysokou hustotou, odoln vi vzduchu, vlhkosti, horku i vtin rozpoutdel. Tm e je vzcn, m hodnotu, je krsn, barevn a energeticky vjimen, bylo zlato odjakiva oblben jako perk, ale v dobch inflace nebo vlky tak jako jistota. Zlato se prakticky nikdy neopotrebuje, d se vdy znovu roztavit a donekonena recyklovat. Vt st zlata s kterm se dnes fyzicky obchoduje, byla vytena ji dvno. Jedn se o mkk kov, jen bv vtinou zahuovn jinm kovem (=vytvo se slitina), aby se zvila jeho tvrdost, co je poteba zejmna u perk a obhovch minc (=penze) jako protikladu ke sbratelskm. Mince, penze se toti neustle opotebovvaj a deformuj a zanedlouho by zmnily vzhled k nepoznn, i mohly ztratit na vze a tm tak na hodnot. Kdy je zlato erven, je zahutn md, bl zlato stbrem, platinou nebo paladiem.

77

Protoe zlato v zemsk ke se vyskytuje v pomru ke stbru zhruba 1:15, mly by se ceny obou tchto drahch kov pohybovat v tomto pomru. Skrze masivn manipulace na trzch se surovinami je vak tento vztah dnes zcela naruen. Podle hodnocen expert bylo doposud vyteno piblin 165 000 tun zlata, co odpovd kostce o hran dvaceti metr i 8 000 krychlovm metrm istho zlata. Piblin polovina uvedenho mnostv jsou perky. Ron pibv asi 2300 tun nov vytenho zlata. United States Geological Survey (=USGS nezvisl vldn vdeckovzkumn agentura, mimo jin se podl na poizovn map Zem a zabv se studiem biologie, geografie, geologie a hydrologie - pozn. pekl.) odhaduje hospodsky vytiteln rezervy zlata na celm svt na 47 000 tun. Kdy budeme tit s dnen rychlost, meme tedy tit zlato jet dalch dvacet let. Pipotme-li k tomu 53 000 tun, kter by za souasnch cen a techniky bylo nehospodrn tit, dojdeme celkov k objemu 265 000 tun. Vce zlata na planet nen. Nikdy tedy neme ztratit svou hodnotu. Tohle je nejvt rozdl mezi paprovmi penzi a zlatem: zlat kov nepodlh inflaci. Prvn, kdo vytil a zpracoval velk mnostv zlata, byli Egypan. Mezi lety 4000 a 2000 p. n. l., (dle odhadu banke Ferdinanda Lipse), vytili piblin 750 tun zlata. Jeho vt st bu pela do vlastnictv faran, nebo se nm zdobily jejich hrobky. Kolem roku 2500 p. n. l. dostvali egyptt a mezopotamt ednci sv vplaty pmo ve zlat. Ve stedn Evrop jsou zlat pedmty doloen od druhho tiscilet p. n. l.: napklad zlat klobouk z Schifferstadtu i disk z Nebry. Star zkon zmiuje zlatou zemi Ophir

78

a zlat tele, kter si vyrobili izraelit jako modlu, zatmco se od nich Moj vzdlil a pijal od Boha deset pikzn. Ji Bible zmiuje zlato a stbro. Nejen ve stedovku snili alchymist o tom, e naleznou recept na jeho vrobu. Akoliv se Evrop nikdy neodkryla velk loiska zlata, byla prv zde poptvka nejvt. A do potku 20. stolet se tilo ve francouzskch, vcarskch a rakouskch Alpch. Ale to nestailo. Po Kolumbov nvratu z objevnch cest a po nlezech zlata ve stedn a jin Americe, lkal nov objeven kontinent evropsk a obzvlt panlsk dobyvatele. Ve velmi krtk dob vyhubili hned nkolik americkch kultur, jen aby se dostali k jejich zlatu. To pak dopravovali na svch galeonch (=velk tstov vlen plachetnice) do Evropy. panlsko se tak doasn stalo nejbohatm evropskm sttem. V roce 1671 doplul jist Moses Mocatta z Amsterodamu do Londna a obchodoval se zlatem a diamanty. Poptvka byla obrovsk. V nsledujcch letech se Londn promnil ve svtov centrum obchodu se zlatem. V roce 1684 zahjila svou obchodn innost banka Mocatta & Goldsmid, a to celch deset let ped zaloenm Bank of England. A do roku 1717 bylo jak stbro, tak zlato pouvno ke kryt bankovek. Platil takzvan bimetalov standard, jen uroval smnn vztah mezi obma kovy. Kdy anglick mincmistr sir Isaac Newton chybn stanovil za stbro pli nzkou cenu, stle vce investor se rozhodovalo pro zlato. S tmto odvodnnm navrhnul Newton zlat standard, kter nakonec platil celkem 200 let. Nsledkem toho v Anglii stbro z platebnho styku postupn zmizelo a neustle zlevovalo.

79

V roce 1809 zaala banka N. M. Rothschild & Sons obchodovat se zlatmi pruty a mincemi. Rothschildov pedstavuj dynastii bank, kte jsou dodnes tsn spjat prv se zlatem. Bhem napoleonskch vlek, aby mohli financovat postup britskch vojsk ve Francii, nechali Rothschildov zlat mince paovat pes Lamansk prliv. Nathan Mayer Rothschild nahospodail za vlky cel jmn a stal se jednm z nejvlivnjch britskch finannk. Francii, oslaben nsledky experimentovn s paprovmi penzi, vrtil klid a hospodsk zotaven teprve Napoleon tm, e znovu zavedl zlat standard. 19. stolet bylo dobou velkch zmn. Paroplavba a eleznice najednou umonily cestovat na dlouh vzdlenosti. Bohat nalezit zlata v Americe, Austrlii a Africe lkala dobrodruhy z Evropy, kte doufali v rychl zbohatnut rovnm nebo kutnm zlata. V lednu 1848 narazil Johann August Sutter (vcar pisthovan do USA) na sv farm pi vkopovch pracch na kousky zlata, takzvan nuggety. Zprva se rozila jako blesk a vypukla zlat horeka. Davy lid se hrnuli odevad. Msta rostla jako houby po deti. Mezi lednem 1848 a prosincem 1849 se San Francisco rozrostlo z jednoho tisce obyvatel na 25 000. Bhem dvaceti let (1850-1870) stoupl poet blch obyvatel Kalifornie z piblin 92 000 na asi 560 000. Indini a ernoi se nepotali. S pibvnm blho obyvatelstva byli soubn decimovni a vyhnn ze svch tradinch zem Indini, stailo v dan oblasti objevit cokoliv cennho. V roce 1859 vydaly nalezit v San Franciscu posledn zbytky zlata. Pot nkdo narazil na cenn kov ve vchodnch vbcch Sierra Nevady. Do skly se run vytesala jedna tola, a postavilo se nkolik dom.

80

V roce 1878 bylo v Bodie, jak se nov vznikl vesnice jmenovala, objeveno velk nalezit zlata. Bhem jedinho roku se obyvatelstvo rozrostlo z pvodnch dvaceti na piblin deset tisc, co z Bodie v on dob udlalo jedno nejvtch mst Kalifornie. A taky i jedno z nejzlopovstnjch, nebo boj o vytouen kov odjakiva pitahoval lzu a pinel rozbroje a nsil. Vrady byly na dennm podku a v ptaedesti saloonech to velo. Bhem ptadvaceti let se vytilo zlato v hodnot vce ne 15 milion americkch dolar. Po roce 1900 mnostv vytenho zlata kleslo a s nm i zisk. Americk vlda se pipravovala na vstup do prvn svtov vlky a zakzala vyuvn zdroj na bezcenn ely. eleznin koleje, je spojovaly Bodie se San Franciscem, byly zabaveny a vyrubny z trati. To znamenalo konec msta a konec zlat horeky. Nejprve se zlatu odstihla cesta, potom byl od zlata odstien obyejn lovk a nakonec se zruilo i kryt zlatem. Dnes pedstavuje Bodie nanejv pozoruhodn muzeum. Mnoho dom zstalo zachovno. V jednom saloonu stoj na pult stle jet lahve od piva, u dom rezivj automobily. Deset tisc despert se ze dne na den odsthovalo a tm ve nechalo na mst. Dnes stoj msto symbol boje proti zlatu - bez povimnut uprosted kalifornsk pout. Nsledky a hrzy prvn svtov vlky jsou veobecn znm. V letech 1914 a 1918 si vydala v Evrop, na blzkm vchod, v Africe a vchodn Asii vce ne 17 milion lidskch ivot. Kdyby se zlat standard nezruil, k tto vlce by nikdy nedolo. Hyperinflace a nsledujc druh svtov vlka zamstnvala lidi snac se o hol peit natolik, e o zlatu nikdo nijak zvl nepemlel, dokonce ani ekonomov. O zlat se ml
81

elo. Nkter centrln banky sice jet zlato hromadily ale i tomu chtli mocn finann mogulov dlouhodob zamezit a jednou pro vdy ho uzamknout do svch trezor, aby u jim v budoucnu nekomplikovalo ivot. Stvalo se asto ve vlench asech, e hlavy stt je chtli financovat zlatem vlastnch oban a vyzvali je, aby ho dobrovoln odevzdali. Tato vzva se objevila i v prvn svtov vlce. Hodn drci dostvali pak elezn prsteny s npisem: Dal jsem zlato za elezo. Zajmav vmna lovk odevzdal nejprve zlato, potom poloil svj ivot. Pestoe cel akce byla dobrovoln", lid byli pod znanm, tlakem. Sociln kontrola fungovala jednodue: Kdo nosil elezn prsten, byl patriot, kdo zlato, vyznl jako zrdce. Zlato proudilo do bankovnch trezor a banki poskytovaly sttm tdr vry jako protislubu. Vichni oban vak veker sv zlato neodevzdali a poptvka po nm petrvvala i nadle. Proto se banky snaily alespo kontrolovat trh. V roce 1919 soukrom banky NM Rothschild & Sons, Mocatta & Goldschmid, Samuel Montanu & Co., Pixley &Abell stejn jako Sharp & Wilkins v Londn, probudily k ivotu London Bullion Market nejvt trh s fyzickm zlatEm, tedy skutenmi zlatmi pruty na svt. Cena zlata je od t doby urovna pi tzv. gold fixingu. Kad pracovn den se zstupci pti jmenovanch bank setkali v dom Rothschild, aby stanovili cenu zlata pro konkrtn den, kter pak byla zvazn pro cel svt. Tot platilo i pro stbro, zde se jednalo o takzvan silber fixing. Jak to bylo mon ? Pro cel svt respektoval cenu, ji zadvalo tchto pt mu ? Zcela jednodue: Nmecko, Rakousko a Turecko prohrli vlku a jejich zlato shrbli vtzov. Vtina svtovho zlata se nyn

82

nachzela v USA, Anglii a ve Francii. A tyto ti zem pikli pnm Rothschildovi a jeho ptelm prvo na urovn ceny zlata a stbra. Popsan jev se v ekonomii oznauje jako kartel. Kartel je vcevznamov pojem, kter zpravidla oznauje spojenectv konkurent, ale nsledn ho tak hal opar organizovanho zloinu nebo zlomyslnosti. Hlavn oblast jeho vskytu je hospodstv.(15) V podstat vechny velk nrody plnovaly nvrat ke zlatmu standardu. Kvli enormnm zbrojnm nkladm vak byl inflan tlak na jejich mny natolik siln, e vytiskly mnohem vc novch penz, ne kolik mly k dispozici zlata k jejich kryt. Tak alespo zn oficiln verze. Je samozejm naprosto nesmysln, protoe stailo pouze pizpsobit smnn kurz mnostv zlata, kter bylo k dispozici. Argumenty bank vak proly.Cl vlivnch bank - oddlen zlata od penz - byl zase o krok ble, ale nkte neposlun vak stle na zlato vili. V londnskm hotelu Savoy stle jet stoj veee pro ti osoby jeden zlat sovereign (=star britsk zlat mince o hodnot 20 schillink), tedy prv tolik jako v roce 1913. Ve starm m stla tga s pskem a prem sandl jednu unci zlata. Jedn se tm o tut cenu, ji dnes o dva tisce let pozdji zaplatme za jeden na mru it oblek, psek a pr bot. Neexistuj ani centrln banky, ani jin lidsk instituce, kter by ani piblin zaruovaly takovou stabilitu cen. Pod zlatm standardem ve funguje automaticky.(16)

83

V roce 1922 se na konferenci v Janov vd nrody svta dohodly, e jako kompromis zavedou polovin zlat standard: zlat devizov standard. Znamenalo to, e Anglie a USA pistoup na kryt svch mn zlatem, kterho mly skuten dostatek. Proto byly libra a americk dolar povaovny za jedin solidn mny. Vechny ostatn mny byly v mezinrodnm obchod bezcenn, co tyto zem nutilo, aby vechny sv mezinrodn transakce a vbec byznys provdly v librch nebo dolarech. Anglie a USA byly tak mocn, e ostatn museli hokou pilulku prost spolknout, nemli do toho co mluvit. Systm ale nebyl dokonal. Inflace, spekulace na burzch a realitn bubliny se celosvtov postaraly o nestabilitu. V roce 1942 probhla v Nmecku mnov reforma. Nsledovalo Rakousko. V roce 1925 splaskla realitn bublina na Florid. V roce 1926 se zakolsala Anglie a vzdala se po otesech na trzch svho zlatho standardu, nebo dajn nemla dostatek zlata ke kryt razantn se propadajc libry. Jak ji bylo eeno: Je to nesmysl, ponvad stailo zmnit jen kurz, podobn jako se pepotalo na jakoukoliv jinou mnu. V roce 1929 dolo ke krachu burzy na Wall Street, o nm francouzsk politik a finann expert Jacques Rueff v pednce ze 17. bezna 1933 ekl: Je dobe znmo a opakovan se prokzalo, e zlat devizov standard byl rozhodujcm zpsobem odpovdn za hospodskou krizi tictch let. Doposud jsme opomjeli jednu zemi, kter vlastnila velk mnostv zlata, protoe se neustle decentn drela v pozad: vcarsko. Nikdy nemlo zjem jakkoliv na sebe na mezinrodnm poli upozorovat a marnit

84

as eenm cizch problm. Rozhodlo se pro neutralitu. Po roce 1926 zstal tedy u jen jeden velk nrod s krytou, a tm pdem stabiln, mnou: USA. Od tto chvle neomezen urovaly pohyby svtovho hospodstv ovlivovnm kurzu - strm nahoru nebo zase dol. Krach v roce 1929 neotsl jen trhem, nbr tak vldami zpadnho svta, protoe nemly kontrolu nad zlatem. Neomezen moc spovala v rukou bank. V roce 1933 inila mra nezamstnanosti v USA vce ne 25 %. Hospodstv bylo na dn. Msto poznn, e pinou je tisk bezcennch paprovch penz a odklon od mezinrodnho zlatho standardu, odpovdnost padla prv na zlato. Msto toho aby se nkdo pesvdil, e v obhu bylo pli mnoho zlata, se tvrdilo, e je ho naopak pli mlo. Prezident Franklin D. Roosevelt pak zlato jednodue zakzal. 5. dubna 1933 se v novm zkon o soukromm vlastnictv psalo, e dren vtho mnostv drahho kovu v hodnot vy ne 100 americkch dolar, je ilegln. Oban byli nuceni ho odprodat americk centrln bance (FED) za zkonem stanovenou, a pirozen co nejni, cenu - 20,67 americkch dolar za trojskou unci. Tak shrbla FED desetitisce unc levnho zlata. Franclin D. Roosevelt se nechal slyet: Na zklad m propjen pln moci, dle odstavce 5 (b) zkona z 6. jna 1917, pozmnnho odstavce 2 zkona z 9. bezna 1933 (...), kdy prohlsil kongres, e jde o stav opravdov nouze, nyn jako prezident vyhlauji, e nouzov stav v zemi stle jet trv. Dokud budou oban Spojench stt privtn hromadit zlato a stbro, je to vnm ohroenm mru, spravedlnosti a blahobytu Spojench stt.

85

Chceme-li chrnit zjmy naeho lidu, mus bt ihned pijata nleit opaten. e by se na nouzovm stavu z prvn svtov vlky do t doby nic nezmnilo ? Byly USA stle jet ve vlce ? Prohledvaly se domy, nalezen zlato v hodnot nad 100 dolar zabavovalo a jeho majitel konili na nkolik let za memi. Tento zkaz trval do roku 1978. Protoe lid ji nemohli nakupovat skuten zlato, kupovali alespo akcie - tzn. dosud nevyten zlato, nebo dajn kdesi bezpen uloen. Nkte spekulanti pili k obrovskm ziskm. Jeden z dvod, pro tyto akcie zskvaly na hodnot, spoval v tom, e Roosevelt cenu zlata (pot co vechno soukrom zlato vybral) zvedl z 20,67 americkch dolar na 35 za unci - jak vhodn pro FED, kter ho zskala velmi levn ! Nklady na dobvn zlata dky deflaci klesaly. Zisky tebnch spolenost zvratn stoupaly. Zatmco se akciov trh veobecn propadal do hlubin, zdolvaly akcie se zlatem jeden vrchol za druhm. A dosud na dolarovch bankovkch stlo, e mohou bt kdykoliv vymnny za prav penze (=zlato). Od roku 1934 u ne. Od tohoto okamiku se cry papru povaovaly za penze a lid to musel akceptovat. Lord Josiah Charles Stamp, editel Bank of England a ve sv dob jeden z nejbohatch mu svta, napsal v roce 1937 nco pozoruhodnho: Modern bankovnictv vyrb penze z nieho. Tento postup je mon ten nejpodivnj vynlez v djinch lidstva. Bankm pat Zem. Pipravil-li by je o ni nkdo, ale zrove jim ponechal moc vytvet penze, obratem ruky by jich mli zase dost

86

na to, aby si ji koupili nazptek. Zanikne-li vak toto prvo, potom zmiz vechny velk majetky, i moje. A ony by tak mly zmizet, pak by byl toti svt astnj a lep. (...) Pokud vak chceme bt otroky bank a jet si chceme hradit sami i nklady na sv otroctv, potom banky nechejme, a si vyrbj sv penze dl.(17)

Banky
V zsad by mly banky slouit k tomu, aby opatrovaly a spravovaly penze svch klient a poskytovaly vry na investice, co m velk vznam pedevm pro hospodstv. Mimoto mohou obchodovat s cennmi papry a koordinovat toky penz svch klient, tedy poskytovat etn sluby. Ve skutenosti ale maj dnes banky, dky svmu prvu na tvorbu penz, tolik moci, e rozhoduj o vem dleitm na tomto svt. Jsou to banky, lpe eeno nkolik mu v pozad, kter uruj, kdo dostane pjku a kdo ne. To plat v malm i ve velkm, pro maloobchodnky, stejn jako pro stty. Proces vroby penz v bankch je tak prost, a nad nm zstv rozum stt.
John Kenneth Galbraith, ekonom

V textu jsem doposud pouval znan obecn pojem banky. Pesnji eeno je vhodnjm termnem vrov instituce. Tohle je sprvn nadazen pojem, prost oznaen banka je vak bnj. vrov instituce se v podstat dl na: centrln banky

87

soukrom banky spoitelny a zemsk banky drustevn banky speciln banky Speciln banky jsou instituce se speciln obchodn npln o klientelou. Napklad investin banka se specializuje na obchodovn s cennmi papry, sprvu majetku a uveden akciovch spolenost na burzu. Krom toho sem pat i stavebn spoitelny, hypoten banky a instituce tzv. pmho bankovnictv (=banky nabzejc tzv. pm, jinak eeno elektronick bankovn sluby; pmo zde znamen bez nvtvy banky a s vyuitm technickch prostedk - pozn. pekl.). Drustevn banky vznikaly od poloviny 19. stolet jako protivha mocnch soukromch bank. Zde nen jednotlivec jen zkaznkem, ale zrove tak lenem podniku. Pvodn se oznaovaly i jako svpomocn skupiny. Nejznmj jsou Volksbank a Raiffeisenbank, kter hraj vznamnou roli pedevm na venkov. V Rakousku vyizuj mimo jin pro sv leny i nkup a prodej zemdlskch produkt. Spoitelny dlaj pesn tot co soukrom banky pouze s tm rozdlem, e pat spolkov zemi nebo sttu. Nemaj se zamovat na zisk, ale na podporu podnikn v dan zemi. Jejich clem by tedy mlo bt dosaen ekonomick nezvislosti uritho regionu bez soukromch bank. Soukrom banky jsou ty vrov instituce, o kterch vtinou mluvm, kdy pouvm slovo banka. Vtina z nich jsou univerzln, nkdy nazvan i obchodn banky.

88

Provdj vechny druhy bankovnch operac a oslovuj vechny typy klient. Nejvt zisky vak soukromm bankm pin poskytovn vr. Dvaj k dispozici penze a za to inkasuj roky. Zajmav je, e a do 14. stolet bylo pijmn rok veobecn zakzno. V islmskm svt tento zkaz plat dodnes. Star zkon napklad zapovdal idm vzt rok od blinho ve ve a nrod: - Exodus 22:24: Jestlie pj stbro nkomu z mho lidu, zchudlmu, kter je s tebou, nebude se k nmu chovat jako lichv, neulo mu rok. - Leviticus 25, 36-37: Nebude od nho brt lichvsk rok, ale bude se bt svho Boha. Tvj bratr bude t s tebou. Sv stbro mu nepjuj lichvsky, na poskytovan potrav nechtj vydlvat. - Deuteronomium 23, 20-21: Svmu bratru nebude pjovat na rok, ani za stbro ani za pokrm ani za cokoli, co se pjuje na rok. Cizinci me pjovat na rok, ale svmu bratru na rok pjovat nesm, aby ti Hospodin, tvj Bh, poehnal ve vem, k emu pilo svou ruku na zemi, kterou jde obsadit. (15) Na druhm Laternskm koncilu v roce 1139 vydal pape Inocenc III. vslovn zkaz rok. Tot nazen potvrdil Vdesk koncil v roce 1311. Kesan mli zakzno vyadovat roky za pjen penze. Ppustn bylo pouze zroen pjek sjednanch za elem rozmnoen firemnho kapitlu nebo pi sjednvn obzvlt riskantnch obchod. Bn pjky vak roeny bt nesmly !(15)

89

Vjimka se vztahovala jen na Lombardy poznaen italskch bank v nmecky mluvcch zemch) a nkter vlivn italsk kruhy. Dal vjimka s tkala id. Protoe zkaz ze Starho zkona se vztahoval pouze na bratry ve ve, poskytovali a vybrali roky z pjek neidm. id nesmli v pozdn stedovk Evrop provozovat emesla, a tak jim v podstat nezbyla dn jin monost obivy. Zde m svj pramen nechu a averze vi lichvm, jim byl lovk ve finann tsni vydn na milost i nemilost. Kvli jejich blzkosti s csaskm a krlovskm dvorem se jim tak kalo dvorn id (jednalo se o oficiln titul Hojjude, tedy dvorn id, kter udloval sm panovnk pozn. pekl.) (15) Rozlin skupiny se na zklad vidiny zisk z bankovnch obchod pokouely neustle zkaz rok obchzet a podvracet. Papeov sice a do 18. stolet protestovali a trvali na svm, nakonec vak katolick crkev pece jen v roce 1830 zkaz rok oficiln zruila. Prvn velk banky vznikly ve 14. stolet ve Florencii. Obzvlt je nutn vyzdvihnout Banco Medici, je vce ne sto let pedstavovala evropsk mocensk centrum. Mediciov mli zsadn vliv na volbu hlavy katolick crkve, a ti papeov pochzeli dokonce pmo z jejich ad. Caterina de Medici to dothla a na francouzskou krlovnu. Na konci 15. stolet vak banka zkrachovala a Mediceov se pesunuli do politiky. Dodnes jsou spznni podstat se vemi krlovskmi a knecmi domy. Ne bankovnictv konen rozkvetlo ve vech regionech Evropy a etn rodiny bank zskaly vliv a bohatstv, vznikly v Itlii jet dal velk bankovn domy. Islm dodnes roky zakazuje. V Kornu, jeho autorita je podle islmskho nboenskho prva ara nedotknuteln, se v se 3, ver 130 pe: Vy, kte vte !

90

Neivte se lichvou rozmnoujce vcensobn zisk z toho co jste pjili..,(18) Bankovn loupe je nco pro diletanty. Skuten profci zalo banku.
Bertolt Brecht

Kdo si v Nmecku mohl zaloit banku, uroval Spolkov stav pro dohled nad finannmi slubami (=Bundesanstalt fr Finanzdienstleistungaufsicht, skratka BaFin)). Hlavnm kolem BaFinu zaloenho v roce 2002 byl dohled nad bankami, pojiovnami a obchodem s cennmi papry v Nmecku. Ml zajiovat - pinejmenm teoreticky funknost, nedotknutelnost a stabilitu nmeckho finannho systmu. Pedchzejc kapitoly ukzaly, e BaFin na sv koly absolutn nestail. Ji bhem nkolika mlo let sv existence se tato instituce doslova prohbala pod thou korupnch skandl a elila bezpotu vtek, kter upozorovaly na jej neschopnost. Spolkov kontroln ad v Koblenci (=PB, do roku 2012 jich bylo devt v rznch mstech; podporuj innost nmeckho Nejvyho kontrolnho adu BRH), napklad ji v beznu 2004 zjistil, e BaFin m nedostaten kontroln systm. Za rok 2006 pak Nejvy kontroln ad (=BRH) odhalil zpronevru vce ne 4 milion eur, kterou mla na svdom hlava pedstavenstva - nsledovala obaloba, soud a trest. V odvodnn rozsudku byl sten pokrn i chybjc kontroln systm BaFinu. V z 2006 se dokalo zveejnn vce odbornch posudk, je konstatovaly, e koly antikorupn prevence, kter zadala spolkov vlda, nebyly splnny. ('4)

91

...zemsk ady BaFinu a regulan ady zemskch rad prakticky vbec nepodrobily v regionlnch poradenskch spolenostech v oblasti financ (jako je AWD, MAGUS, PHOENIX...) kontrole strukturu podnikn se znehodnocenmi a ztrtovmi cennmi papry. Kdy finann investor PHOENIX prohazardoval spory penzisty Paula Laueho ve vi 100 000 euro, prvn zstupce pokozenho nemohl ani nahldnut do ednch kontrolnch protokol, a to navzdory zkonu o svobodnm pstupu k informacm(105) Jak v noru 2009 informoval magazn nmeck televize ARD Kontrasty, Horst Seehofer spolen s bavorskou FDP (=Svobodn demokratick strana) usiloval o zmnu v zkon o svobodnm pstupu k informacm, m by se BaFin zbavil odpovdnosti za sv pletichaen. Magazn ukzal, e politika si evidentn pla neprhlednost za kadou cenu. Odborn ekonom Wolfgang Gerke ve sv zprv mn, e z dlouho utajovanch dokument vyplv, e v uplynulch letech se zsadnch chyb dopustily nejen banky, ale i bankovn dozor. Zanedbvn zjm nmeckch vkladatel bylo v ppad BaFinu prakticky na dennm podku. Kdy na konci roku 2008 padla islandsk banka Kaupthing, pokozeno bylo tak 30 000 nmeckch klient. Ale zcela zbyten, protoe v Rakousku, Norsku, Finsku a vdsku dostal kad klient tto banky sv penze nazpt. V Nmecku ale BaFin konta banky Kaupthing uzavel, a tak jej klienti sv penze zpt nedostali. 5) Ten kdo nepracuje v bankovnm sektoru, si pravd

92

podobn jen st doke pedstavit, jak neomezenou moc maj velk banky. Nic a nikdo se jim neme beztrestn postavit do cesty. Vedle BaFinu existuje v Nmecku jet jedna instituce, kter m kontrolovat banky, a tm pdem bt zce napojen na bankovn dozor: Bundesbank (=Centrln spolkov banka).

Centrln banky
Centrln banky (=emisn banky) maj na starosti penn a mnovou politiku. Pesnji eeno politiku, kter se zabv platebnmi prostedky uritho sttu nebo hospodskho prostoru (napklad EU). V Nmecku je to Bundesbank (=Spolkov banka), v Rakousku a vcarsku Nationalbank (=Nrodn banka) a v Evropsk unii Evropsk centrln banka (EZB). Nzev emisn banka souvis s prvem vydvn bankovek dan zem. Tiskne bankovky a raz mince. Dle tyto platebn prostedky rozdluje a zajiuje, aby jich bylo v obhu dostatek, ale zase ne pli. Emisn banka odpovd za penn stabilitu sv zem. Teoreticky to znamen, e by mla bt vldcem penz. Mimo to co jsme uvedli, spravuj centrln banky tak sttn poklad: zlato a mnov rezervy (=ciz mny, je stt zskal obchodovnm s jinmi zemmi, piem jednoznan pevauj americk dolary). Krom toho spravuj centrln banky vlastn kapitl, kter si k nim povinn ukldaj do schovy soukrom banky. Centrln banky by se mly snait udret stabilitu mny a nepopoutt pli uzdu inflaci ani deflaci. Dle uvedench skutenost by se dalo pedpokldat, e instituce,

93

je m psobit jako protivha vlivu soukromch bank, v dnm ppad nesm spovat v soukromch rukou. Jak ji vak bylo zmnno, podobn ppady jsou velmi vzcn. Kdy ale mohou soukrom banky tvoit penze (a tm urovat mru inflace), co pak vbec jet ovlivuj centrln banky ? Aby mohly dit aktivity soukromch bank, na to maj k dispozici hned dva velmi inn prostedky: Dle vrov politiky stanovuj sazby, takzvanou vedouc rokovou mru pro pjky. Tm zrove pedepisuj nejen to, jak drah vry budou, ale tak to, kolik dostane spoitel(ka) za sv naspoen penze. Jestlie jsou roky vysok, znamen to, e banky i jejich klientela si budou mn pjovat. Tehdy jsou vry drah a stoj mnohem vc ne pi nzkm zroen. Souasn se ovem vyplat spoen, co vede k tomu, e se zvyuje objem vklad, ili o to mn je penz v obhu. Pokud jsou roky nzk, poet i objem vr roste. Vytvej se tak nov penze, co stimuluje inflaci. Emisn banky mohou tak vydvat (=emitovat) cenn papry, takzvan sttn dluhopisy. Pokud njak prodaj, dostanou za n penze, kter pak chybj v obhu, co napomh k utlumen inflace. Odkoupli poslze vlastn dluhopisy nazpt, do obhu se znovu dostane vce penz. V ppad, e ekonomika prv stagnuje, tmto zpsobem se znovu oiv. Nejpozdji v tomto bod mus bt vem naprosto jasn, e emisn banky prost nesm bt v soukromch rukou. Teoreticky by mly fungovat jako rozhod ve

94

velk he s penzi. Banca Italia je vak soukrom z devadesti, belgick Nrodn banka z padesti procent. Naproti tomu rakousk Nrodn banka jako akciov spolenost donedvna tak jet ze ticeti procent spovala v soukromch rukou. Podailo se vak prosadit jej kompletn zesttnn a oficiln je to dnes sttn banka. Rakousk stt by ml vlastnit od kvtna 2010 sto procent akci. Pesto sed v generln rad i zstupci soukromch bank a privtnho hospodstv, kte se zajist nebudou rozhodovat v rozporu se svmi zjmy. Nezvislou a sttn banku vidm osobn trochu jinak... Evropsk nrodn centrln banky (Nmeck Spolkov banka, Rakousk Nrodn banka,...) dve zodpovdaly za mnu sv zem (=nmeckou marku, ilink). Od chvle, kdy tyto mny zanikly, se z obou staly podlnci Evropsk centrln banky (=EZB). Ta formln stoj nad nimi a pedepisuje vem centrlnm bankm v eurozn, co maj dlat. Jet napnavj je ale situace v nmeck Bundesbank. Ta je sice oficiln rovn ze sta procent sttn, v jejm pedstavenstvu jsou vak zstupci soukromch bank, jako pan Andreas Dombret, zodpovdn za finann stabilitu, trhy a statistiku. Vedle nmeckho m pan Dombret jet americk obanstv. Svou kariru odstartoval v roce 1987 u Deutsche Bank. Potom pracoval deset let v Londn a Frankfurtu u JP Morgan Chase. Zde ml jako jeden z len veden na starosti nmeck finann instituce. Nsledn psobil tyi roky jako mluv obchodnho veden a partner u Rothschild v Nmecku. V letech 2005 a 2009 zastval funkci mstopedsedy pro Evropu pi Bank of America

95

a byl pedsedou pedstavenstva pro Nmecko, Rakousko a vcarsko. Je lenem bezpotu sprvnch vbor, spolk, bankovnch a hospodskch svaz. Krom toho je estnm profesorem na European Business School v OestrchWnkelu, kde pedn o finannch trzch a aktuln finann krizi. Je to lovk tsn spjat s nejvtmi soukrommi bankami svta. Myslte si, e podobn lid se hod na to, aby hjili v nmeck Bundesbank nrodn zjmy ? Krom toho prodlval v nmeck Bundesbank a do z 2010 pan Thilo Sarrazin. Pot, co jeho vroky o integraci cizinc v Nmecku zvedly v mdich vlnu nevole, byl nucen dobrovoln odstoupit. Sarrazin neml v Bundesbank pidlenou dnou speciln oblast innosti - ml pknou kancel, tunou mzdu, ale nic na prci. Byl placen ze sttnch penz za to, e psal svou knihu. Pro ? Po pouhch estncti mscch z pedstavenstva Bundesbank odeel. Od t chvle dostv msn rentu ve vi deset tisc eur. Krom toho si svou knihou Deutschlad schafft sich ab (=Nmecko pch sebevradu, vydavatelstvo ACADEMIA) vydlal odhadem milion eur (1,3 prodanch vtisk do nora 2011). Kdyby nebyl nco pes rok zamstnancem Bundesbank, nbr prostm dchodcem, vypadala by jeho penze mnohem skromnji a jeho vroky by nikdy nevyvolaly takov skandl. V kadm ppad se svou knihou, kterou zaplatili daov poplatnci, postaral o tdny trvajc neklid. Pithl k sob pozornost tisku, dky emu politika a banky v tchto neklidnch dobch mly alespo trochu asu aby se nadechly. Nmeckou Bundesbank nezneuv k vytvoen

96

mocenskho vlivu jen finann elita, slou navc jako vmnek pro dosluhujc politiky. Pitom by mla plnit dleit a zvan koly, jako na pklad init se v boji s doslova cvlajc inflac v eurozn. On-line vydn listu Die Welt ze 14. z 2010 v sentimentln propagandistick zprv vak pe: Thilo Sarrazin se nesm vzdt svch nrok na penzi, nebo nejde o penze, ale o princip. Tm po cel ivot slouil Thilo Sarrazin sv zemi - a sice s onou staromdn vrnost, odevzdanost, ale zrove hrdost, je psluela povoln ve sttn slub. A u je nzor na nho jakkoliv, nic to nemn na vci, e se v hospodstv nesnail vydlat velk penze, nbr jako pesvden sociln demokrat se snail podprat matiku vlast, a to by zasluhovalo odmnu. Centrln banky se dnes, dajn, zamuj na ti hlavn cle: stabilitu cen, ekonomickou rovnovhu a finann stabilitu. Kdy jet jednou v duchu pehldneme krizi na finannch trzch poslednch let a ppad ecka, potom se zd sporn, jestli tmto kolm centrln banky dostly. Spe se zd, jakoby sledovaly zcela jin zjmy Ve skutenosti toti centrln banky proti sob bojuj. Pro tak ne ? Od t doby co existuje Evropsk centrln banka (=EZB), stejn nemaj nic jinho na prci. Kdy se v kvtnu 2010 ocitlo ecko ve finann nouzi, odkoupila EZB za vce ne 25 miliard eckch dluh - akoliv pr dn ped tm nutila sv leny poskytnout ecku pmo 30 miliard. Dky masivnm nkupm eckch paprovch cr stoupla znovu jejich cena. To pomohlo nejen eckmu sttu,

97

ale pedevm tomu, kdo vlastnil vtinu eckch sttnch pjek: banki Spiro J. Latsisovi, nejbohatmu ekovi a fovi jednoho z nejvtch finannch a bankovnch impri, v nm maj svj podl tak Deutsche Bank a jin mezinrodn velkobanky. Latsis nkolik let ped tm odkoupil od eckho sttu vtinu dluh. Jeho banka vlastnila vbec nejvt st eckch pjek, ekl jeden frankfurtsk bank listu BILD.(106) Touto akc odlehila EZB soukromm bankm a souasn podpoila inflaci v Evrop, co opt zaplat oban prostednictvm vych cen. Pamatujme si: nakonec vdy vyhrv banka ! V zsad, dn emisn banka zpadnho svta nen dnes nezvisl a schopn spodan plnit sv koly vcarsk bank Ferdinand Lips v jednom rozhovoru uvedl: ...k emu vbec potebujeme centrln banky ? Jen st se d pochopit, jak mohlo dojt k takovmu rozkladu mny ? Jsem pevn pesvden, e centrln banky jsou zbyten a na ekonomice trop pouze kodu.(8)

BIZ
Banku pro mezinrodn platby (=BIZ) lze v podstat povaovat za centrln banku centrlnch bank. V kruzch mezinrodn finann elity je jeden z nejnenpadnjch, ale zrove nejinnjch, nstroj moci. kolem BIZ je (dle jejho vlastnho vyjden) podpora centrlnch bank a finannch ad v jejich snaze

98

o mnovou a finann stabilitu, podpora mezinrodn spoluprce na tomto poli a bankovn sluby pro centrln banky. (107) Jinmi slovy: BIZ je dal instituce, kterou krom jejch vlastnch akcion, v zsad nikdo nepotebuje. V jejich adch jsou centrln banky, banky a soukrom banky, BIZ tedy reguluje innost centrlnch bank, kter zase z titulu sv funkce, maj kontrolovat soukrom banky. Nehled na obrovsk administrativn apart, jen stoj obrovsk penze, vlastnci tto dal instituce vldnou nesmrnou moc nad hospodskou politikou jednotlivch lenskch stt, a jet si za to nechvaj od oban platit. Jej vliv dosahuje a k zlatm a mnovm rezervm jednotlivch len. lenem je ostatn kad zem, kter m zjem provozovat mezinrodn obchod - cht necht. BIZ (se sdlem v Basileji) zaloila Belgick, Nmeck, Francouzsk, Britsk a Italsk centrln banka spolen se dvma skupinami soukromch bank z Japonska a USA. Pvodn se mla starat o to, aby Nmecko pesn plnilo reparan platby. Nmecko ji v roce 1931 nsledkem hospodsk krize tyto platby peruilo a z toho dvodu mla vlastn svou innost ukonit. Nikdo se vak jen tak nevzd jednou zskan pozice, obzvlt dohl-li tak na ostatn a me je ovldat. V BIZ byly zastoupeny pedevm pedn americk finann instituce, jejich zjmy se zce tkaly obchodovn s Nmeckem na pklad Morgan (JP Morgan Chase & Co., Morgan Stanley), Rockefellerova Chase National Bank, Diplom-Read Truple a bankovn dm J. Henry Schroder v New Yorku. Na nmeck stran sedli

99

ve sprvnm vboru BIZ Kurt von Schrder, jeden z nejdleitjch Hitlerovch investor, Hjalmar Schacht (zastupitel sk banky a prmyslu v nmeckm Por) a Hermann Schmitz za IG Farben (=konglomertn nmeck chemick prmyslov spolenost, v dob svho vrcholu tvrt nejvt spolenost na svt - pozn. pekl.). BIZ byla znm tm, e velmi sympatizovala s nacismem. V roce 1938 po anlusu Rakouska pevzala do sprvy rakousk zlato. V roce 1939, po okupaci zbytku eskoslovenska, pomohla tak s pevodem sti eskho zlata ve prospch Nrodn socialistick strany. Lord Montagu Norman, jeden z pedstavench BIZ a souasn editel Bank of England, pevodu nedokzal zabrnit. Od dubna 1939 stl v ele BIZ americk advokt Thomas McKittrick, hjc zjmy Rockefeller. Bhem vlenho obdob mezi lty 1939 a 1945 vyizoval za Nmeckou i vechny nezbytn devizov obchody. Od roku 1943 se pokoueli proti BIZ zakroit (a ppadn ji i zruit) americk ministr financ Morgenthau i norsk exilov vlda. Jejich snahy vak byly marn. Britsk finann expert Keynes mimo jin proti Morgenthauovi argumentoval tm, e po vlce bude BIZ potebn pi obnov. Po druh svtov vlce se vrtila ke sv pvodn prci. Jej pedpisy proly natolik vraznou pemnou, e o lenstv projevily zjem vechny evropsk centrln banky, a to i ze socialistickch zem (s vjimkou Sovtskho svazu a vchodnho Nmecka). V letech 1962 a 1971 se zamovala na koordinaci reakc na mnov krize. zce spolupracovala tak se skupinou G10, ve kter byly zastoupeny centrln banky deseti nejdleitjch len Mezinrodnho mnovho fondu (IWF)

100

a vcarska, je tenkrt jet lenem IWF nebylo. Od roku 1971, s koncem systmu pevnch smnnch kurz, se do zornho pole dostala nov tmata, na pklad evropsk mnov trhy, bankovn a dohled nad pojiovnami. BIZ, pestoe z vt sti pat soukromm bankm, odpovd za sestavovn pravidel kontroly v bankch (Basilej II a Basilej III). Tud vechna ujitn politik, e se bankm nastav tvrd podmnky, vyznvaj jako pouh vtip ! Banky si sv pravidla uruj samy, a to skrze BIZ. Protoe mezinrodn obchody probhaj jen v dolarech, BIZ pi vytovvn neuznv dnou jinou mnu. K tomu, aby dostala nlepku posluhovae a nstroje bank, jim pat FED (a americk dolar), nen poteba vytvet dn sloit konpiran teorie. Tm, e rozhoduje o mezinrodnch finannch tocch, uruje tak nepmo hodnotu jednotlivch mn. Nsleduje citt ze zprvy on-line vydn n-tv ze dne 13. z 2010: leva na burzch: Den pot, co basilejsk vbor pro bankovn dozor schvlil nov pravidla (Basilej III), vrazn stoupla cena akci evropskch bank. Obchodnci se t, e z trh tm konen zmizla nejistota. Se vstcnm postojem se setkaly obzvlt dohodnut pechodn lhty. Banky maj nyn dajn vce asu ne se ekalo, na to, aby splnily kapitlov poadavky. Jeden z obchodnk dodal:. ,Zde se instituce prosadily samy.

101

IWF
Mezinrodn mnov fond (=IWF) je znm tak jako svtov mnov fond a je soust Spojench nrod. Sdl v USA ve Washingtonu, D. C., a je napojen na Skupinu Svtov banky, kter sdl tamt a jej koly jsou rovn nanejv zajmav. Jednm z vytyench cl IWF je: pomoct zredukovat do roku 2015 mezi svtovou populac podl chudch lid na polovinu. Voln peloeno by to mohlo i znamenat: Do roku 2015 mus zmizet polovina obyvatel svta ! K kolm IWF, kter dky svtov hospodsk krizi zskal od roku 2007 mnohem vt moc, oficiln pat: podpora mezinrodn spoluprce v oblasti mnov politiky, rozen svtovho obchodu, stabilizace smnnch kurz, poskytovn vr, dohled nad penn politikou a technick vpomoc. IWF byl zaloen 22. ervence 1944 na konferenci v Bretton Woods. V dalm textu se k tto udlosti jet nkolikrt vrtme, mla toti zvan dopad na svtov hospodstv. Je zkladem pro zdrn nastolen Novho svtovho du. IWF, v zsad zaloen jako akciov spolenost, ml v roce 2010 pesn 187 lenskch stt, jejich hlasovac prvo se odvjelo od jejich kapitlovho podlu. Nmeck spolkov republika pistoupila k IWF v roce 1952. lenskmi stty s nejvtm hlasovacm podlem byly do t doby USA s 15,85 %, Japonsko s 6,84 %, Nmecko s 5,88 %, Francie s 4,86 %, Velk Britnie s 4,86 % a na s 4,42 %. Usnesen musela schvlit ptaosmdestiprocentn vtina. USA se svmi tm estncti procenty (co provedly v roce 1944 velmi ikovn !) a stty Evropsk unie s celkov ticeti procenty tvo tak
102

pi hlasovan meninu, kter me de facto blokovat jakkoliv usnesen a rozhodnut. To znamen, e rozvojov a nov industrializovan zem musely vdy dlat to, co chtly bohat stty. Krom toho USA maj - jako jedin len - prvo veta ! V jnu 2010 se stty G-20 (=dvacet elnch prmyslovch a nov industrializovanch zem) na zasedn v Jin Koreji usnesly, e zvhodn pi hlasovn nov industrializovan zem. Nmecko pak dobrovoln postoupilo svou moc a vliv n a Japonsku. USA samozejm ne. Od roku 2011 je proto za USA a Japonskem na tetm mst na, a to ped Nmeckem, Velkou Britni, Franci, Itli, Ruskem, Indi a Brazli. V tyiadvacetihlavm pedstavenstvu IWF se Evropa vzdala dvou kesel. Byl to stupek Evropy n a Indii, aby podpoili plny IWF na novou svtovou mnu. M bt zaveden v dohledn dob, aby upevnila Nov svtov podek. IWF poskytuje za uritch podmnek termnovan vry sttm, kter se potkaj s hospodskmi problmy. Mezi podmnkami pro poskytnut vr na pklad najdeme: krcen sttnch vdaj, napklad snenm dchod, propoutn ednk nebo liberalizace bankovnictv. Jednm z pedpoklad pro zskn vru od IWF je, e dotyn zem nesm svou mnu krt zlatem ! Zcela zsadn podmnka - tak k n se jet pozdji vrtme ! Podmnky uloen sttm formou takzvanho Strukturnho adaptanho programu (=SAP) mohou tak zahrnovat privatizaci veejnch instituc, jako jsou spoitelny, elektrrny a vodrny. IWF nsledn uruje, kter firma si potom tyto statky zaslou. V dokumentrnm filmu Erwina Wagenhofera, jen urit do poruuji zhldnout,

103

Les make money (=Tovrna na prachy) John Perkins vyprv o sv nkdej prci pro JWF jako economic hit man (=voln peloeno: lovec sttnch ekonomik). Jeho kol spoval v tom, e pro Svtovou banku nebo nkterou z jejch dceinch organizac, vyhledval zem, zajmav pro mocn zpadn koncerny. Danmu sttu potom zprostedkoval vr na investice v infrastruktue, nejspe na stavbu silnic, co oficiln znamenalo zlepen hospodsk situace v dan oblasti a vytvoen novch pracovnch mst. Penze potom ale nikdy neproudily pmo do dotyn zem, nbr na konta podnik, kter zodpovdaly za budovn infrastruktury v dotyn zemi ! Byly to zpadn podniky, je zakzky zskaly od JWF nebo od svtov banky. Dan zemi nebo jejm vtinou chudm obyvatelm zstaly pouze dluhy za pjky, kter nikdy nebudou schopn splatit. John Perkins pokrauje: A tak, aby se pod t tchto dluh nezadusily, jsou nuceny dt za velmi vhodnch podmnek k dispozici sv cenn zdroje. Tm, e utvme zkony, vytvoili jsme vlastn obrovsk imprium. Mme pod kontrolou JWF i svtovou banku, z vt sti tak Organizaci spojench nrod. Ponvad sami peme zkony, nen innost lovce ekonomik nezkonn. Uvrhnout stty do dluh a potom je jet vykuchat, to nen nezkonn. Mlo by to bt zakzno, ale nen ! e by snad JWF nakonec nebyl tak dobr, jak se nm to sna vsugerovat jeho vzneen cle ? Ve skutenosti m nad financemi a hospodstvm lenskch stt

104

vt moc ne jejich vlastn centrln banky, politikov a obyvatel. Dokonce denk FAZ v on-line vydn z 15. z 2010 pod titulkem Kdy pichz IWF pe: V historii fondu byly mnoh zem po cel lta zkaznky IWF. Klouzaly asto z jednoho programu do druhho. To nevypovd o spnm plnn kol ekonom Mezinrodnho mnovho fondu. Znm ppad spn pomoci Mezinrodnho mnovho fondu je Argentina. V roce 2001, kdy zrealizovala poadavky IWF, dal pedem domluven vry ji nedostala. Byla neschopn plateb a totln zkrachovala. Schweizerische Wochenzeitung ze dne 10. ledna 2002: Argentina hospodaila v poslednch letech pesn dle pravidel Mezinrodnho mnovho fondu. O sv dluhy peovala s vidinou monosti dalch pjek. Mnovmu fondu se to zdlo v podku. A odpovdn kruhy ve Washingtonu, Buenos Aires a Madridu si spokojen mnuly ruce, kdy sledovaly, jak pernist ("=stoupenci politick ideologie J. D. Perna a jeho eny Evy v Argentin - pozn. pekl.) prodvaj jeden sttn podnik za druhm a prohospodauj i nerostn bohatstv zem. Argentina by podle mezinrodnch smrnic a liberalizaci hospodstv mohla poslouit jako ukzkov pklad. Tak kdy Menemova vlda oividn nepouila pjmy z prodeje sttnch podnik a nerostnch zdroj ke snen sttnho dluhu, drel Mezinrodn mnov fond nadle svou linii. Stt dostval i nadle pjky, smyka (dluh) se utahovala a vydojilo se, co se dalo.

105

V prosinci 2001 vyly v mnoha mstech desetitisce Argentinc do ulic a buili pitom lcemi o hrnce, aby tak protestovali proti vld, je vedla zemi k bankrotu. Kdo mohl, ml sv zlato ji dvno v zahrani. Zem se propadla do chaosu. Vlda se neortodoxnmi metodami pokouela udret v zemi alespo njak zlato. Bylo zavedeno tak zvan corralito (=esky chlvek): kad oban mohl ze svho konta msn vyzvednout jen tisc pesos (=piblin tisc americkch dolar). Zbytek byl zmraen. st vklad v dolarech byla navc peveden zpt na domc mnu. 18. prosince 2001 vyhlsil prezident Fernando de la Ra vjimen stav. Protesty vystily v krvav poulin srky s polici. O tyi dny (a po ad obt na ivotech) pozdji byl prezident svren. Pd Ferdinana de la Ra, psal americk ekonom a hlava Z-Magaznu Mark Weisbrot v listu Washington Post dne 25. prosince 2001, nemohl nikoho pekvapit. Implose (=opak explose;vnitn integrita poruena vym tlakem okolnho prosted) v Argentin nese jednoznan otisky prst Mezinrodnho mnovho fondu. Mnoh z toho, co se odehrlo ped sttnm bankrotem v Argentin, se bohuel velmi podob krizi v ecku po roce 2010. Hlavnmi dvody patnho stavu sttnho rozpotu bylo krcen dan a korupce. Podobnosti existuj i v mnovm systmu. Argentina navzala svou mnu v roce 1992 na americk dolar, a tm rovn pustila z rukou ote vlastn mnov politiky. Jako v ppad Argentiny, pochzely piblin ti tvrtiny vitel ze zahrani. A v obou zemch navrhoval IWF opaten, je mla vst ke konsolidaci (=ustlen) mny. Princip je jednoduch a inn: Nrod se natla do obrovskch dluh, a nakonec nem nikdo penze. Potom se stt pinut ke krcen vdaj na sociln ely a
106

platy a souasn mus zvit dan. to znamen: minimln pjmy ale vy skvl obchod ! Kdy stt zkrachuje, krvu naporcuj a nrodu zstanou jen FAZ k tomu 15. z 2010 pe:

Pro obyvatelstvo vdaje - jistojist supi si poraenou bezcenn zbytky.

Pro eky, kte v mnov unii el podobnm tlakm, jsou Argentinci se svou kombinac pebujelho sttnho dluhu a pevnho smnnho kurzu, podle mnn mnohch ekonom, pmo osudovm pedobrazem. Podobn jako Argentina, mlo i ecko ji lta obte s pizpsobenm rozpotov politiky poadavkm zvolenho smnnho kurzu, argumentuje Desmond Lachman z Americkho institutu pro podnikn a vzkum politiky. Mnov fond v Argentin pouze zdroval nevyhnuteln - a sice zruen nvaznosti pesa na americk dolar, dokud se nenavrila nepekonateln hora dluh. Lachman doporuil ecku, aby se pouilo od Argentinc a opustilo mnovou unii. Nezbytn obdob recese ped novm zatkem by se tak mohlo zkrtit na minimum. Tm vyslovil Desmond Lachman to, co jsem v ppad ecka povaoval za jedin sprvn krok: vystoupen z eurozny, znovuzaveden vlastn mny a s tm spojen oddluen. Na veejnosti a v mdich se vak o tto monosti nesmlo diskutovat, nebo to mohlo ohrozit dal existenci Evropsk unie. Msto toho byli et politikov oividn donuceni prodat vlastn nrod a zemi Mezinrodnmu mnovmu fondu. M osobn rada: Nikdy nevte vkladm politik nebo mdi a hlavn si nikdy nezapomete poloit otzku: Komu to prospje ?

107

13. jna 2010 v jednom rozhovoru pro list Standard Franz Hermann (profesor ekonomie ve Vdni) ekl: Evropsk zem nezachraovaly stj co stj ecko, nbr sv vlastn, a v prvn ad nmeck banky, kter tam poskytly zcela absurdn vry. Souvislosti jsou tak absurdn, zamyslme-li se na nsledujcmi skutenostmi: Stt se zadlu u bank, aby mohl uhradit roky z dluh, kter u nich m, nebo aby zachrnil banky, u nich m sm dluhy. Pak u naprosto nikdo nechpe, kdo u koho m vlastn dluhy a co dluhy vbec jsou. Bval spolkov prezident Horst Khler ve svch projevech vcekrt kritizoval mezinrodn bankovn systm a nemocn finann trhy. 22. kvtna 2010 v rozhlasovm rozhovoru pro Deutschlandradio uvedl, e Bundeswehr (=ozbrojen sly Spolkov republiky Nmecko) chrn v Afganistanu hospodsk zjmy Nmecka. Pot musel odstoupit, protoe podle edch eminenc zael oividn pli daleko. V kadm ppad vak vyvzl iv... Khler vdl, ostatn jako sotva kdo jin, o em hovoil. Byl toti poruk v zloze a ekonom a jako sttn tajemnk pro finance za kancle Helmu ta Kohla (s pezdvkou Kohlv erpa) mnoho let jednal s Ameriany a Rusy o vech finannch zleitostech Spolkov republiky a v letech 2000-2004 byl i editelem Mezinrodnho mnovho fondu ! Dodnes je lenem jednoho dleitho nstroje moci vldnoucch rodinnch klan, a sice Trilaterln komise. Kdy mu jako Khler, kter se sm aktivn podlel na vytvoen celosvtovho finannho trhu, na

108

kterm si i skvle vydlal, m toho dost, pak mus bt situace velice zl.

Djiny dolaru
V roce 1763 se britsk armda na kor Francouz zmocnila velk sti Severn Ameriky. Mocn soukrom Bank ofEngland nutila nov kolonie, kter pedtm pouvaly sv vlastn, od poplatk osvobozen penze, aby akceptovaly anglickou mnu. Amerian se rozhnvali, protoe byli se svmi penzi velmi spokojen. Bl obyvatelstvo tvoili osadnci, je uprchli z Evropy proto, aby zde, v zemi nekonench monost, zaali znovu od zatku. Vtina z nich byli Francouzi, Nmci a Anglian, kte ji mli dost Evropy a jejch vldc. Nyn ale byli nucen k tomu, aby platili Anglii dan ve zlat a stbe. Odkud brt a nekrst ? Inu, museli si pjit za roky od bank. Po dvancti letech dola Amerianm trplivost. Angliani nejene zemi vykoisovali, nbr tak novm osadnkm zakazovali vlastn prmyslovou vrobu a nutili je, aby ve nakupovali za drah anglick penze od Britnie. Aby se vysvobodili z rokov pasti a spr bank, vypukla v roce 1775 vlka za nezvislost. O rok pozdji, 4. ervence 1776, byla oficiln vyhlen nezvislost, banky ji ovem neuznaly. Tmto se tinct koloni odlouilo od svch mateskch zem a zaloilo vlastn spoleenstv stt: Spojen stty americk. Benjamin Franklin, zakladatel USA a rozhoen bojovnk proti otroctv, se chtl vrtit k vlastn sttn

109

mn a vytvoit penze osvobozen od rok a poplatk rozumn rozhodnut, kter se vak anglickm bankm pochopiteln nelbilo. Pokusili se americk penze zakzat, nakonec nespn. Americk hospodstv rozkvtalo. Anglian pak na ad lod, je kotvily pmo u vchodnho pobe, nechali tisknout obrovsk mnostv falench penz a ili je mezi lidmi. Kad osadnk, kter odeel na zpad, dostal darem balk tchto padlk. Tak Anglian novou mnu nezatenou roky vdom znehodnotili a zpsobili inflaci. lo o to, zesmnit Franklina a dokzat mu, e vydvn penz nle do rukou bank. Nsledovalo dalch sedm let vlky a mnoho mrtvch, ne Anglian Paskm mrem z roku 1783, alespo oficiln, smluvn uznali nezvislost. Nsledovaly rozhoen zkulisn boje mezi mocnmi banki z Anglie a USA na jedn stran a americkou politikou na stran druh. Emisn banky vznikaly a zase zanikaly. Sever chtl donutit jih k tomu, aby se vzdal otroctv. Ale Jian na to nedbali a radji vystoupili z unie. Pot se v letech 1861-1865 rozhoela obansk vlka (nazvan tak vlka Severu proti Jihu). Na vlku ovem poteboval prezident Abraham Lincoln penze. Podal o vr soukrom banky. Ty poadovaly roky mezi tyiadvaceti a estaticeti procenty. Lincoln byl bez sebe, a tak, aby mohl vlku financovat, doporuil kongresu schvlen zkona, kter povoluje legln tisk nekrytch penz. Vytisklo se 400 milion dolar. Krtce po vlce byl Lincoln zavradn a zkon zruen. V roce 1881 se stal dvactm prezidentem USA James A. Garfield. Sledoval politiku tvrd mny - kryt ve stoprocentn vi zlatem nebo stbrem.

110

Pr tdn po zveejnn sv penn agendy byl (po pouhch esti mscch v ad) zavradn. Tak William McKinley, ptadvact americk prezident, vehementn vyadoval zlat standard. Zavradn byl 6. z 1901. Je nutn vdt, e kupn sla dolaru v roce 1900 byla tm na cent shodn s kupn slou z roku 1800 - o celch sto let dve ! Dokud ml stt v rukou zlato a kryl nm penze, neexistovala tm dn inflace. Na zatku dvactho stolet zavtili velc banki svou anci a rozphli se k obrovskmu deru. Vdli, e politici i obyvatelstvo se na n dky zkuenostem s emisnmi bankami dvalo velmi skepticky. Potebovali nco, m by zmnili jejich nzory. Lidi bylo nutn uvrhnout do stavu strachu a paniky. Tmto zpsobem je mohly pesvdit nejsnze. Na potku dvactho stolet byl J. P. Morgan nejmocnjm americkm bankem a jednm z nejbohatch mu svta. V roce 1907 rozil fmu, podle n pr velk konkurenn new yorsk banka Knickerbocker Trust Company je neschopn plateb a zkrachuje. Nsledky byly zhoubn. Zprva se rozila rychlost blesku. Desetitisce vystraench oban stli ped bankami a chtli si vyzvednout spory. Udlosti onch dn l rzn dokumenty znan odlin. V kadm ppad se J. P. Morgan navenek snail kolapsu zabrnit. Ale chtl to doopravdy a jak ? Mon ji nco tute. Svolal nejdleitj banke, kte spolen poskytli sttu obrovsk vr. Ale ji bylo pli pozd. Banky se octli bhem nkolika hodin v zkch a musely zruit dosavadn vry. Lid pichzeli o

111

sv domy, mal banky zkrachovaly, mnoz lid pili o spory. A stt ml u bank jet vy dluhy. Je to stle tat hra, kter zejm nikdy nezevedn. Dleitou roli v spiknut proti americkmu lidu hrl nmeck bank Paul Warburg, jen se pisthoval v roce 1902 se svm bratrem Felixem. Tet bratr Max zstal ve Frankfurtu, aby vedl otcovu banku M. M. Warburg & Co, kter o nco pozdji financovala revoluci v Rusku. Paul Warburg se oenil s Ninou Loeb, dcerou Salomona Loeba, jen byl hlavou nejmocnj mezinrodn americk banky Kuhn, Loeb & Company. Felix Warburg si vzal za enu Fredu Schifif, dceru Jakoba Schiffa, druhho nejdleitjho mue v Kuhn, Loeb & Co.. Nechci vs nudit podobnmi detaily, ale je dleit, abyste pochopili, e tito lid stli a stle stoj nad vc, nad udlostmi. asto mezi sebou uzavrali satky, jist druh staletho ken. Je to spolenost s vlastnmi pravidly a zkony, kter si z ostatnch lid nic nedl. Protoe se veobecn tuilo, e paniku v roce 1907 vyprovokoval J. P. Morgan zcela vdom, jmenoval americk kongres vyetovac vbor, jej ml vst sentor Nelson Aldrich. Prv on ! Byl spolenkem J. P. Morgana a povaovn za prodlouenou ruku americkho bankovnho kartelu (=sdruen podnik). Jeho dcera Abby se pozdji provdala za Johna D. Rockefellera mladho, syna tehdy nejmocnjho mue USA. Pedtm jet Aldrich ale odevzdal svou zprvu o krachu v roce 1907, kter sice neodhalila pozad tehdejch udlost, zato vak nabdala k zaloen nov centrln banky, aby se podobn pleitost u nikdy nemohla opakovat !

112

Federal Reserve Act

Pod tlakem Nelsona Aldricha, milka americk bankovn elity, a prezidenta Woodrowa Wilsona byl v roce 1913 utajen a v noci vydn Federal Reserve Act, zkon o federlnch rezervch, jen vloil vldu nad americkm dolarem do rukou nejvlivnjch soukromch bank. Krom toho ml dalekoshl dsledky nejen pro americk obany, ale i pro cel svt ! Nsledn byla zaloena nov soukrom americk centrln banka Federal Reserve Bank (=FED). Sotva kter historick udlost mla za nsledek vce rozep a pispla ke zmatku kolem pravidel o fungovn penz, jako zzen FEDu. Pi svm ptrn jsem narazil na stovky, ba tisce dokument, pojednvajcch o tomto tmatu a zd se, e i zkuen prvnci nedok jasn vysvtlit, co pesn v onom zkon stoj. Jist je, e musel bt jednohlasn schvlen jednotliv kadm z padesti lenskch stt USA. Zd se bt tm jistm, e se to dodnes nestalo ! FED tvo sprvn rada, dvanct regionlnch bank (=Federal Reserve Banks) a mnoho dalch lenskch bank a jinch instituc. Jeho veden sice jmenuje prezident Spojench stt, ale lensk banky jsou vak zrove vlastnky FEDu. Federln rezervn systm je tedy zsti sttn, zsti soukrom. Je to tedy vechno mon, jen ne centrln banka ! Protoe nem smysl, aby prezident USA jmenoval do veden nkoho, s km by vlastnci banky nesouhlasili, nezbv mu nic jinho, ne jmenovat kandidty, kter mu navrhnou vlivn banki sami. Toho asu je to Ben Shalom Bernanke, jen v roce 2006 poddil funkci po Alanu Greenspanovi.

113

Nepjemn chlad panoval onu noc na ndra v New Jersey. Prvn snhov vloky tancovaly ve svtle poulinch lamp. Listopadov vtr se opral do stech ndranch budov a pstek a alostn kvlel v jejich krovech. Blila se dvaadvact hodina, ndra bylo tm przdn... a na nkolik cestujcch, kte spchali na posledn vlak smujc na jih. Vzhled a vybaven vlaku odpovdalo roku 1910; pinejmenm lkov vozy s lehtky po dvou nad sebou... Uprosted vlaku byl zaazen jdeln vz. Slouil jako nenpadn pedl mezi jednotlivmi tdami. Dle dobovho standardu psobilo ve neuten a neradostn.(16) Tak zan Edward Griffin ve sv knize Die Kreatr von Jekyll Island (=Stvra z ostrova Jekyll Island) s lenm udlost, kter pedchzely vzniku FEDu. Na podobn kvtnat popis pletich, oznaovanch asto i jako spiknut, hned tak nenarazte. Vtina zprv je bu naprosto suchoprn a nicnekajc, nebo jsou pln zlosti a vzteku. Odkud ale pramen vztek na tuto instituci ? Ve chvatu a zmatku nastupovn a snaze uniknout ledovmu vtru si jen nemnoz cestujc vimli dn na konci nstupit. U vchodu, jen bval v tuto pozdn hodinu jen zdka vyuvn, se odehrval pozoruhodn vjev. K nraznkm poslednho vagonu byl pipojen dlouh vagon, jen piml nkolik mlo pozorovatel k tomu, aby se zastavili a upen ho pozorovali. Lesk ern barvy jet zvyovaly peliv vyletn mosazn zbradl a madla. Prvod v blch oblecch byli zcela zamstnni svmi bnmi koly. A k tomu se pidala nezamniteln vn drahch doutnk.

114

Ostatn vagony mly vpedu i vzadu kvli orientaci v oblacch dmu a prachu velk sla. Podobn ndhera vak dn slo nepotebovala. Z obou stran nesla ve stedu malou desku s jedinm slovem: ALDRICH. (21) Sentor Nelson Aldrich si do svho vlastnho elezninho vagonu pozval zkou elitu ze smetnky americkho bankovnictv. Kdy se zavely dvee veejn sti vlaku a vichni ekali na odjezd, pikradlo se potaj, nepozorovan a vdy po jednom, pes nstupit est mu. Vichni nastoupili do luxusnho vozu k Aldrichovi. Spolen odjdli kvli spiknut na jih - pesn cl: ostrov Jekyll Island. Krom Aldricha tam byli: Abraham Piatt Andrew, ministersk pedseda, kter spravoval americk zlato; Frank A. Vanderlip, prezident National City Bank of New York a v t dob tak delegt Williama Rockefellera a Investmentbank Kuhn-Loeb; Henry P. Davison, spolumajitel J. P. Morgan & Company; Charles D. Norton, prezident J. P. Morgans First National Bank of New York; Benjamin Strong, pedseda J. P. Morgans Bankers Trust Company; Paul M. Warburg, spolenk banky Kuhn-Loeb a v on dob tak delegt evropskch bank Rothschild a nmeck Warburg-Bank. Nemohl jsem zjistit, jestli onoho dne skuten snilo, nebo zda je tato st Griffinova vyprvn vplodem fantazie. Co vak lze povaovat za jist, je se

115

znam pasar v Aldrichov vagonu, stejn jako jejich cl. Nevm, jestli si dokete pedstavit, co to znamen: ve zmnn zstupci klan Rothschild, Rockefeller, Morgana a Warburg spolen reprezentovali zhruba tetinu tehdejho celosvtovho bohatstv ! Elita finannho svta se vydala na osm set mil dlouhou cestu do Atlanty, potom do Savannah a nakonec do malho msta Brunswick ve sttu Georgia. Brunswick se jevil spe jako nevznamn cl cesty - bylo to rybsk msteko na pobe Atlantiku s malm, ale runm pstavem, pekladitm bavlny a uitkovho deva. ilo zde jen nkolik tisc obyvatel. V on dob ji byly Sea Islands, je chrnily pobe od jin Caroliny a po Floridu, mezi skuten bohatou vrstvou spolenosti oblbenou oblast pro budovn zimnch sdel. Jeden z tchto ostrov nedaleko msteka Brunswick teprve ped nedvnem zskal s nkolika svmi obchodnmi partnery J. P. Morgan. Aby utekli ped krutou zimou na severu, pijdli sem na podzim a v zim za lovem kachen a vysok zve. Ostrov se jmenoval Jekyll Island.(22) Tchto sedm mu strvilo spolen devt dn a vedlo dlouh debaty v Jekyll-Island-Clubu, mstnm klubu ve stylu anglickch gentleman, kter nechal Morgan vybudovat na svm venkovskm sdle. V diskuzch se nejednalo o niem jinm, ne o novm uspodn mezinrodnho finannictv. lo o to, jak vyachovat konkurenci a ote pennictv pedat vhradn do rukou velkch bank. V letech 1900 a 1910 se poet bank ve Spojench sttech vce ne zdvojnsobil. Pedevm na jihu a zpad zem fungovalo pes dvacet tisc malch bank, je byly panstvu v New York City trnem v oku.
116

Musely zmizet. Ale jak toho doshnout ? Inu, odpov byla prost: vytvoenm mocn emisn banky, kter by byla zcela v soukromm vlastnictv bank. Tak by ovldali finann trhy a rozhodovali o vrov politice, inflaci, boomech i krachu na burzch - a tak o zruen zlatho standardu ! Evropa jim ji patila. Amerika byla rozvjejcm se trhem a patila j budoucnost. A protoe jejich clem byla vlda nad celm svtem, chtli te Ameriku. Budeme mt svtovou vldu, a chceme, nebo ne. Jedin otzka zn: doshneme j dobyvatelskmi vpady, nebo na zklad dohody ? Pestoe na webu FEDu tuto historii nenaleznete, nabz se dostatek odkaz k tomu, e se docela pesn odvjela takto. Byl to Paul Warburg, kdo nedrel jazyk za zuby. V roce 1916 poskytl rozhovor B. C. Forbesovi, mladmu reportrovi z Leslies-Weekly-Reporter a zakladateli pozdjho magaznu Forbes. V interwiew sice neuvedl jmna zastnnch, setkn ale potvrdil. V roce 1930 sepsal Paul Warburg obshl pojednn The federal reserve systm, is Origin and Growth - Rejlections and Recollections (=FED, vznik a vvoj - vahy a pamti), je t celkem 1 750 stran: Ve, co se na konferenci dlo, bylo psn dvrn. Dokonce se nesmla zveejnit ani skutenost, e se setkn vbec uskutenilo. Akoliv mezitm uplynulo celch osmnct let, nectm se dost svobodn pst o prbhu tto nanejv zajmav konference, jej astnky zavzal sentor Aldrich mlenlivost. (23)
Paul Warburg

117

Vichni ve zmnn mui si oividn nebyli blzkmi pteli. Pochopili vak, e vybudovat a upevnit svou moc mohou jen spolen. Paul Moritz Warburg byl pednm lenem Investmentbank M. M. Warburg & Co. v Hamburgu a Amsterodamu. Teprve devt let po setkn na Jekyll Island odjel do Spojench stt. Brzy po svm pchodu vybaven prostedky skupiny Rothschild - byli on i jeho bratr Felix schopni proniknout do New Yorker Investmentbank Kuhn, Loeb & Co., zatmco souasn zstali podlnky banky Warburg v Hamburku. Bhem dvaceti let se stal Paul jednm z nejbohatch mu Ameriky a ml nespornou moc nad eleznic v cel zemi.(24) eleznice byla v USA na konci 19. a na potku 20. stolet nejdleitjm dopravnm prostedkem. eleznin spolenosti doshly v nkterch letech mimodn zisky. Jakmile se po prvn svtov vlce prosadil automobil, vliv elezninch magnt rychle slbl. Novm centrem moci se staly naftask spolenosti Rockefeller. Tet z bratr, Max Warburg, byl finannm poradcem nmeckho csae a stal se editelem sk banky. Samozejm e to byla centrln banka a pedstavovala jeden z model, je se pak uplatnily pi konstrukci Federlnho rezervnho systmu (=FED). Jen pro doplnn, sk banka o nkolik let pozdji zapinila v Nmecku hyperinflaci, kter nezniila jen stedn vrstvy, ale rovnou cel hospodstv. (25)

118

Mocn banki sepsali na Jekyll Islandu bhem onch devti dn zkon, kter jim ml pedat do rukou vekerou moc nad Spojenmi stty americkmi. Pojmenovali ho Federal Reserve Act. Aldrich se ho pot pokusil prosadit v kongresu. Mezi poslanci vak oividn nechybli rozumn lid, a tak bylo obtn zskat pro hlasovn vtinu. Amerian byli po zkuenostech s Bank of England a etnch vlastnch pokusech o zskn mnov stability nanejv opatrn. Thomas Jefferson, americk prezident a autor Deklarace o nezvislosti ji v 18. stolet varoval: Pokud by americk lid nkdy dovolil soukromm bankm aby kontrolovaly vydvn penz, nejprve prostednictvm inflace a nsledn deflace, budou banky a podniky ve vaem okol okrdat lidi o veker majetek, a jednoho dne budou vae dti vyrstat jako bezdomovci na kontinentu, kter vai otcov dobyli.(26) Paul Warburg se stal neoficilnm mluvm spolku a spolen s Aldrichem nestupn propagoval centrln banku evropskho stihu. O ti roky pozdji sloil prezidentskou psahu Woodrow Wilson. Banky financovaly jeho volebn kampa a jako protislubu ml Iodepsat Federal Reserve Act. Krtce ped tm jet Woodrow Wilson v listu The New Freedom napsal: Od chvle, kdy jsem se stal politikem, svovali mi lid sv nzory pedevm v soukrom. Nkolik mu z ad nejvznamnjch osobnost USA v oblasti obchodu a prmyslu m z nkoho, i z neho strach. Vd, e se kdesi skrv sla, kter je tak dobe zorganizovan, tak tajemn, ostrait, vnitn

119

provzan, ucelen a s tak hlubokm dosahem, e je vhodnj hovoit o n pouze eptem. 23. prosince 1913, kdy tm vichni poslanci odcestovali na vnon przdniny a nikdo nemohl protestovat, schvlil Woodrow Wilson, osmadvact prezident Spojench stt, zkon, jen z jeho nroda uinil otroky bankovn elity. Navc bylo lidem v pedvnon dob vnuceno jet nco jinho, co doposud neznali: da z pjm ! Tato da je toti v rozporu s stavou Spojench stt americkch a je tedy nezkonn, co nkte zstupci americkho bernho adu IRS zcela oteven piznvaj. etn prvnci proti dani z pjmu protestovali a u nejvyho soudu. Vtina dostala dokonce zapravdu - a od t doby jsou od dan osvobozen. Nkolik let pot, co podepsal Federal Reserve Act, hluboce zdrcen a zlomen Woodrow Wilson ekl: Jsem velmi neastn lovk. Nevdomky jsem zruinoval vlastn zemi. Nad velkm prmyslovm nrodem vldnou poskytovatel vr, kte jsou navzjem propojen. Proto vzrst naeho nroda a veker nae innost spov v rukou nkolika mla jedinc. Jsme jednou z nejhe vldnoucch, nejkontrolovanjch a nejovldanjch vld civilizovanho svta. Nejsme vlda svobodnho nzoru nebo rozhodnut vtiny, nbr vlda mnn a ntlaku mal skupinky panujcch mu. (27)

120

Dolar jako hlavn svtov mna

V roce 1913 dostali velkobanki dolar pln do sv moci a stali se tak nejmocnjmi lidmi svta. Pokud se veobecn pedpokld, e nejmocnjm muem na Zemi je prezident Spojench stt americkch, je to ve skutenosti pouh vtip. Opravdovou moc m ten, kdo m penze. Nikde tato moudrost neplat vce ne prv v USA. Prezidentsk volebn kampa je neskuten drah a mus bt hrazena se soukromch zdroj. Existuj doklady, kter potvrzuj, e banki ji po generace financuj kandidty obou stran, aby mli pak prezidenta, jen jim bude zavzn a rozhodovat v souladu s jejich vl. Na konferenci v Janov v roce 1922 uinili mocn banki ze svho dolaru a libry hlavn svtov mny, a to zzenm zlatho devizovho standardu. Zrove se jim podailo oddlit mny ostatnch nrod od zlata. Nyn byl jejich dolar jedinou krytou mnou, mnou, je mla skutenou hodnotu. A tak si mohli dlat, co chtli. Banky poskytovaly obrovsk mnostv levnch vr, na burzch se bez zbran spekulovalo. V letech 1914 - 1919 zdvojnsobil FED objem penz v obhu, co pirozen mlo za nsledek inflaci. V roce 1919 zase mnostv penz razantn snila a a banky zaaly masov vypovdat existujc vrov smlouvy. Lid pak vzali banky tokem (=Bank Runs= runy na banky), aby zachrnili sv spory. Bankroty, kolaps hospodstv, rasov nepokoje, anarchie a krach burzy v roce 1920 na sebe pak nenechaly dlouho ekat. Kongresman Charles Lindbergh v roce 1921 ekl: Dky zkonu Federal Reserve Act bylo mon umle vyvolat paniku. Nynj zmatky jsou prvn, kter byly vyvolny umle, a sice pouhm vpotem prost matematick rovnice. (28)

121

Krach v roce 1920 byl pro banke, kte mezitm zskali nepedstaviteln jmn a neomezenou moc, pouhm pedzahtm. V letech 1921 a 1929 opt zvili objem penz, donekonena poskytovali pjky a pidali k tomu jet jednu novinku - pjku, ji pojmenovali Margin Loan (=lombardn vr). Tento typ vru se stal v blznivch dvactch letech opravdovm hitem. Margin Loan slouil k nkupu cennch papr, piem stailo pispt pouze deseti procenty vlastnho kapitlu. Jako zruka slouily akcie. Za sto dolar se daly koupit akcie v hodnot tisc dolar. To byla bomba ! Vichni najednou spekulovali na burze a chtli zbohatnout pes noc. Kurzy explodovaly. Lid slavili a radovali se. Z minulho krachu se vbec nepouili. Margin Loan skrval vak jeden rozhodujc hek: datum splatnosti se mohl urit kdykoliv (=Margin Cal) a musel bt vyplacen bhem tyiadvaceti hodin. V tom ppad, kdy chtl dlunk zaplatit dluh, musel prodat sv akcie. V roce 1929 FED nhle snila objem penz a banky nsledn vypovdly miliony pjek. Burza a finann sektor se opt zhroutily. Splasknut akciov bubliny v ern tvrtek (=Black Thursday) padlo za ob 5 400 malch bank, kter vzpt pohltilo pt nejvtch bank v zemi. Nepipomn vm to nco ? Nejpozdji nyn mus bt jasn, e hospodstv funguje na zklad zcela prostch mechanism a e se opakuje stle dokola tat hra. Zvt se objem penz v obhu - vznik bublina. Pak se mnostv penz zredukuje - bublina splaskne.

122

Prohrvaj prost lid a mal banky. Velk banky shrbnou vechno, o co ostatn pijdou a upevn sv mocensk struktury. Tohle se bude opakovat donekonena, a do chvle, kdy se na naem finannm systmu nezmn nco zsadnho - dokud se soukromm bankm neodejme moc nad penzi ! Sen o blahobytu, kter si vybjili statisce vkladatel, se po roce 1929 zhroutil jako domeek z karet. Prvn mrakodrapy v New Yorku a Chicagu se tyili do nebes jako przdn pamtnky - dn firma si toti nemohla dovolit platit drah njem. Zaalo se hromadn propoutt, nekonen ady przdnch nkladnch aut marn ekaly na njak nklad, a tak dle... Nejhe to vak postihlo zemdlce. Jejich vrobky si u nikdo nemohl dovolit. Aby zabrnili dalmu poklesu cen, vylvali mlko do ek, zabjeli dobytek a zapalovali sv pole. Americk politik Louis McFadden, bojovnk proti monopolu bank, k tomu v roce 1936 ekl: Ke krachu v roce 1929 nedolo jen tak samo od sebe. Bylo to peliv naplnovan... mezinrodn banki vytvoily stran okolnosti, a tm se stali naimi vldci. Protoe ekl pravdu, byl zanedlouho bhem jedn veee otrven, a to jet pedtm, ne stail v kongresu prosadit zkon proti oligarchm: Mme ve sv zemi jednu z nejbezcharakternjch organizac, jakou kdy svt vidl. Mm tm na mysli pedstavenstvo bank FEDu... je nejsou sttnmi institucemi. Jsou to soukrom monopoly, kter

123

okrdaj americk lid ku vlastnmu a prospchu a zisku jejich zahraninch zkaznk.(29) 5. dubna 1933 prohlsil nov schvlen zkon soukrom vlastnictv zlata v hodnot vy ne sto americkch dolar za ilegln. Oban byli nucen ho odprodat FEDu za zkonem stanovenou (a pirozen co nejni) cenu 20,67 americkch dolar za unci. Tak shrbnul soukrom FED desetitisce unc levnho vyvlastnnho zlata. V USA a Evrop nsledovala hok lta: nezamstnanost, chudoba a hlad. Lid na obou stranch ocenu si stle jet mysleli, e za vzniklou situaci nesou sami vinu a e ekonomika jako takov je krut a nevypoitateln. V roce 1939 vypukla druh svtov vlka, je stla vechny zastnn nrody obrovsk sumy penz. Vlen materil byl drah, a m dle se vlka thla, tm vce vysychaly pjmy z dan, nebo hospodstv bylo na dn a sotva kdo ml prostedky na konzum. Hromady vlench penz se daly podit jen nezzenm tiskem bankovek a obrovskm zadluenm u bank. Navc nkter nrody tiskly a vypoutly na trh tak falen penze v cizch mnch, jen aby pokodili mnu protivnka. Nakonec u nikdo nevdl, kdo ml pvodn kolik penz a jakou hodnotu mly jednotliv mny vi sob navzjem. Kvli podku v povlen dob se muselo najt njak een.

124

Bretton Woods
Dohoda z Bretton Woods byla vedle zaloen soukromho FEDu nejvtm podvodem a l v hospodskch djinch svta. Smlouvou a pomoc jednoduchho triku zotroil americk bankovn kartel kolem Rotshilda, Rockefellera a Warburga cel lidstvo. Protoe spojenci (=USA, Anglie, Francie a Rusko) se ji v roce 1944 povaovali za vtze, pizvali zstupce dalch tyiceti stt za elem vytvoen pln o novm uspodn svta. V dob od 1. do 23. ervence 1944 se setkali v Bretton Woods, tvrti poklidnho malomsta Carroll v americkm stt New Hampshire. O nadvldu v novm povlenm svt svdla skryt mocensk boj Anglie s USA. Pesnji eeno, anglick a americk banky, ponvad centrln banky obou zem byly pece v soukromm vlastnictv. Je tk odhadnout, jak zce evropsk banky kolem Rothschilda a Warburga a americk kolem Rockefellera a Morgana navzjem spolupracovaly. Zaloily sice v roce 1910 kartel a vlastnily spolen FED, nicmn to na mne pi studiu dobovch materil psob tak, jako by se kad snail toho druhho spe vyhodit ze sedla, jen aby se stal sm jedinou a nepekonatelnou jednikou. Ale mon tento pohled tak klame a vechna vyjednvn vztahujc se k novmu uspodn mnovch systm byla pouhou exhibic pro naivn masy. Nevyluuji ani jednu z obou zmnnch variant, stejn jako je mon, e ve skutenosti bylo nco pravdy na obou verzch. Dolar byl a doposud hlavn svtovou mnou, jakmsi vztanm bodem, vi ktermu se vymezovaly ostatn mny.

125

Znamen to, e smnn kurz kad mny se vi dolaru neustle mnil, vdy podle toho, jak spn bylo hospodstv a tm i mna zem. To vak Amerianm nebylo vhod, protoe kdy se nkter stt hodn snail, hodn vyrbl a vyvel sv produkty, potom rostla ance, e by mna dan zem mohla pedstihnout i dolar. Kdyby tto mn dvovaly pak dal stty, mohl by dolar pijt o prvenstv. A tak bylo nutn na systmu voln pohyblivch smnnch kurz nco zmnit. Jak znmo, banki ji kryt mn zlatem zruili. Nyn Anglian, zastoupen ekonomem Johnem Maynardem Keynesem, navrhli fiktivn svtovou mnu (=BANCOR) a vem regionlnm mnm stanovili pevdc kurz. Kad si mohl ve sv zemi ponechat vlastn mnu, ale na mezinrodn rovni musely stty obchodovat s BANCORem. Keynes tahal pi vyjednvnch se zstupcem americk vldy Herry Dextrem Whitem za krat konec lana. White, litevsko-idovsk pisthovalec, pedtm ne byl odhalen jako rusk pion, to dothl a na zstupce ministra financ. Zemel jet ped zahjenm soudnho procesu. Poznmka: Na tomto mst nemohu nezmnit, e mne pi mm ptrn uvedlo do rozpak zjitn, kolik hazardnch a falench hr, podvodnk a pochybnch postav rozhodovalo v Evrop a USA po cel stalet o finannictv a politice. Je s podivem, e lid vech nrod se zejm rdi nechvali unet a oslepovat povrchnmi dojmy z pozltka. V prbhu djin byl nesetnkrt zcela nekriticky sven n osud do rukou podivnch existenc. Kdy pomyslm na ptomnost, zd se mi, jakoby nae touha po vlastnm obelhvn a manipulaci dokonce s-

126

Harry Dexter White v kadm ppad se svm plnem proti Keynesovi uspl. Americk dolar, majetek nkolika lila. To ale jen na okraj.rodin, se stal novou hlavn svtovou mlo bankskch mnou. Ml zmizet systm pohyblivch smnnch kurz a msto nho nastoupit systm pevnch smnnch kurz. To znamenalo, e ji nezleelo na tom, do jak mry hospodstv urit zem v budoucnu povyroste a jak moc se budou jej obyvatel snait - hodnotu jejich mny by to v mezinrodnm mtku nijak nepoznamenalo. Smnn kurz, jen byl pevn stanoven 22. ervence 1944, ml platit navdy. BANCOR se stal, alespo prozatm, minulost. Znovu se k nmu vrtme ve tet sti tto knihy. Stle vak zbvalo nkolik vzpurnch nrod, kter se nechtly vzdt zlata a s nm spojenho jistho du. Rdy by se vrtily ke zlatemu standardu, jeho se bhem prvn svtov vlky vzdaly. K tomu Keynes napsal: Vdl jsem, e hlavn centrln banky by se nikdy svobodn nevzdaly tehdej podoby formy zlatho standardu. A ani jsem netouil pivolat dnou katastrofu, kter by je svou slou nedobrovoln pinutila k tomu, aby svj postoj zmnily. Jedin nadje tedy spovala v pomalm vvoji formou regulovan svtov mny, pro kterou existujc zlat standard poslouil jako vchoz bod.(30) astnci konference byli ujiovni, e dolar kryj vydatn zlat rezervy Spojench stt. Svt tomu uvil, vdy FED se ve zlat pmo topil. USA shrbly po prvn svtov vlce nejen zlato poraenho Nmecka, Rakouska a Japonska, ale v roce 1933 vyvlastnily i vlast-

127

n obyvatelstvo, kter muselo zlato odevzdat FEDu. Hodnotu kad mny uroval nyn pevn dan smnn kurz k dolaru. Kad stt, pokud chtl obchodovat, musel kupovat dolary. Stejn tak dostal dolary, jestlie cokoliv prodval. Od tto chvle se v dolarech platily vechny dleit suroviny, lhostejno, kde se obchod uskutenil. Vechny ceny za jakkoliv zbo v mezinrodnm obchodu musely bt udvny v dolarech. Prodal-li napklad rn Nmecku barel surov ropy, transakce se uskutenila v dolarech. Z dolaru se stalo nov zlato. Proto se dodnes cena diamant, zlata, stbra nebo ropy udv prv v dolarech. Tmto se stal dolar v podstat svtovou mnou. Je tk ct, zda si politikov nebo jejich zstupci, kte tyto smlouvy vyjednali, vdanou chvli byli vdom toho, e dolary nevydvaj Spojen stty, nbr soukrom banki. To vak nehraje tm dnou roli. V zsad nen dleit zda-li jednali nekompetentn anebo byli koupeni. Faktem zstv, e to mlo dopad na cel lidstvo ! Mon je i to, e astnci konference smlouvu v dan podob nikdy nepodepsali. Autor knihy Welt Macht Geld (=Svt, moc, penze) Georg Zoche, v kapitole Nebyla to chamtivost, ale dolar. pe: ...Jak k tomu dolo, e americk dolar sehrl natolik speciln roli ? Kdo si klade tuto otzku, dostane vtinou stejnou odpov, a sice, e se zem zpadnho svta na konferenci v Bretton Woods shodly na dolaru jako hlavn svtov mn. Chyba ! Stty se na dolaru jako hlavn svtov mn v Bretton Woods nejene neshodli, o tom se tam toti vbec ani nejednalo ! Udlo se nco zcela jinho: Bhem konference - v noci ze 13. na 14. ervence 1944 - USA tajn pepsaly dokumenty.

128

Kdy astnci konference pochzejc ze tyiatyiceti zem konen smlouvu podepsali, netuili, e USA v dokumentu slovo zlato doplnily opci nebo americk dolar. Tmto zpsobem, kter pozdji Velk Britnie oznaila jako podvod, se americk dolar stal hlavn svtovou mnou a USA velmoc. Nsledky tohoto podvodu byly vce ne tragick: bez nho by se nespustila dnen finann krize, nebo k enormn nerovnovze mezi USA a svtem dolo prv ad nsledkem zvltnho postaven americkho dolaru. Ve skutenosti se jedn o zeteln odkaz na to, e americk delegace prost zmanipulovala smlouvy. V dan dob jet nekonila druh svtov vlka a tlak na vechny zastnn musel bt obrovsk. Pesto: Pro pozdji nebyly smlouvy zrueny ? Mli strach ze zesmnn ? USA slbily vem zemm, e dolary z jejich obchodnch transakc kdykoliv vymn za zlato. Jako smnn kurz bylo ureno 35 dolar za trojskou unci, co se od t chvle rovnalo cen zlata na svtovm trhu: jedna unce zlata (=31,1 gram) mla podle toho vdy hodnotu ptaticeti dolar. Tmto krokem banki konen nenvidn zlato pemohli ! Spolkov republika Nmecko k systmu pevnho smnnho kurzu pistoupila v roce 1949, protoe nemla jinou monost. Kdy hospodsk vkon dan zem neodpovdal smnnmu kurzu jeho mny vi dolaru (napklad hospodail s lepmi vsledky, ne pedpokldal), musel kvli udren rovnovhy nakoupit jet dal dolary. Pro zem, je zvyovaly produktivitu (jako na pklad Nmecko), z toho plynuly etn nevhody.

129

Zajmav je v tto souvislosti tak skutenost, e neexistovala dn omezen pro mnostv penz v americkch dolarech. FED prost tiskla libovoln mnostv tchto barevnch cedulek. Vichni lenov zejm vychzeli z toho, e USA by do obhu daly jen tolik penz, kolik jich doopravdy ve zlat maj. Americkou centrln banku vak nesvazovala dn povinnost aby prokzala sv bezedn rezervy ve zlat. Svt naprost a bezmezn dvry ! Kvli kontrole a prosazen dohody v praxi vznikly v Bretton Woods i nsledujc organizace: Svtov banka a Mezinrodn mnov fond (=IWF), kter se mly do budoucna starat o dodrovn pravidel hry americkch bank. IWFa Skupina Svtov banky - organizace s mnoha dceinmi spolenostmi a desetitisci spolupracovnky spadaly pod doposud bezvznamnou organizaci Spojen nrody, je rovn fungovala pod dominantnm vlivem Amerian. Nejprve mly koordinovat obnovu svta po vlce, pozdji se starat o to, aby FED neztrcel vliv. Obnova po druh svtov vlce stla mnoho penz a banky vydlvaly ve velkm. Nov organizace Spojench nrod urovaly, kter zem smla vydat kolik penz ve sttn mn, a kontrolovaly tm rst jednotlivch zem. Kdy ekonomov a politici pochopili, na co v Bretton Woods pistoupili, bylo ji pozd. FED mla pevn ve svch rukou nejen ciz mny, nbr znan kodila i samotnm Spojenm sttm americkm. Kad vytitn a v obhu se nachzejc dolar byl dluhem USA vi bankm, a roky plus roky z rok nemrn zatovaly obyvatelstvo, kter nsledn muselo za to platit stle vymi danmi.

130

Pochopili jste ? kriminln in ?

Nen to snad nejvt novodob

Prezident John F. Kennedy hledal z tto pasti vchodisko. 4. ervna 1963 pozornosti tm unikl jeden prezidentsk vnos (=Executive Order 11110), kter ml za cl vydvn bankovek krytch stbrnmi rezervami ministerstva financ Spojench stt americkch. Chtl vydvat vlastn prav americk dolar, jen by si vystail i bez FEDu ! Tm by bylo ve rzem jin. Zmnilo by to cel svt ! Kennedy pochopil, co politikov na celm svt ignorovali: e sedli na lep nkolika soukromm bankm. Do obhu se dostaly tyi miliardy tchto nezatench bankovek nazvanch Kennedyho dolary. 22. listopadu 1963 byl John Fitzgerald Kennedy zavradn. dajn vrah Lee Harvey Oswald in vehementn popral a dva dny po Kennedyho vrad se zastelil, jet pedtm ne dorazil jeho advokt. Z vslech nebyly zaprotokolovny dn vpovdi.

Obr. 7; Na Kennedyho dolaru z roku 1963 se pe: United States Note (Bankovka Spojench stt) a ne (jako ped tm a pot) Federal ( Reserve Note (Bankovka FEDu)

131

Nov Kennedyho bankovky dal prezident Lyndon B. Johnson ihned sthl, a to s odvodnnm: Stbro je mezitm natolik cenn, ne aby se mohlo vyuvat jako penze ! Od t doby se dn z prezident neodvil postupovat proti neviditeln vld bank, kte sv soukrom dolary vydvali i nadle. Penze, je dodnes pouv cel svt. Vlka ve Vietnamu a vysok nklady na jej financovn nutily americk stt, aby si bral u FEDu stle vy pjky. Sttn dluh rostl, rovn tak inflace, ceny se zdvojnsobily. Nsledkem toho ztratil dolar v zahrani polovinu sv hodnoty. Mnoh zem, je byly nuceny obchodovat v dolarech se ocitly v nesnzch. Aby snily sv dluhy u bank, musely USA prodvat zlato. Mimoto partnei pleitostn vymovali sv pebyten dolary za zlato, co tak urychlilo znehodnocen mny. Spojencm Spojench stt pomalu dochzelo, e Amerian jsou dky obrovskm vlenm vdajm a gigantickmu dluhu neschopn plateb. Kdy pak francouzsk prezident Charles de Gaulle, jen nebyl pznivcem FEDu, chtl najednou veker francouzsk dolarov rezervy promnit na zlato, zjistil, e nepostaovalo. Ostatn stty se pokusily o tot, ale jak se k, kde nic nen, ani smrt nebere... V roce 1971 inila hodnota zlatch rezerv FEDu dajn 9,7 miliardy americkch dolar. Dal zem nashromdily zlat rezervy ve vi 60 miliard americkch dolar. To znamen, e pouhch estnct procent dolar, rzn po celm svt, bylo kryto zlatm evidentn poruen zvazku o kryt dolaru zlatem z Bretton Woods.

132

15. srpna 1971 prezident Richard Nixon prost povinnost vmny americkch dolar za zlato zruil. ada lenskch stt pot prodala sv dolarov rezervy na devizovm trhu. Protoe o n ale ml jen mlokdo zjem, kurz dolaru se propadl a enormn ztratil na hodnot. Americk dolar se dokal nejhorho padku v dosavadn historii. Na tomto mst zkrtm zcela vdom posloupnost dalch udlost: nsledovaly lt tuhch boj mezi USAa zbytkem svta, protoe vem bylo jasn, e dohoda z Bretton Woods byla pouhm divadlkem a e USA dostatek zlata nemly. Byl zaloen zlat fond (=Gold Pool), kter ml manipulovat ceny zlata a poptvku po nm jet vce, ne jak to ji odedvna inil goldfixing (=stanoven ceny zlata; viz ne v kapitole Manipulace s cenami zlata - pozn. pekl.) u Rothschild.

Rozpad brettonwoodskho systmu

V roce 1973 byla dohoda z Bretton Woods oficiln zruena, m se uvolnily smnn kurzy jednotlivch mn. Krom stt vchodnho bloku a ny se na jejm odvoln podlely tm vechny zem svta. Pokud vak nkdo doufal, e konec smlouvy z Bretton Woods znamen tak konec FEDu a dolaru, hluboce se mlil. Vichni se chovali i nadle, jakoby se nic nestalo. Dolar zstal hlavn svtovou mnou a Mezinrodn mnov fond a Svtov banka i nadle kontrolovali, jestli vichni poslun spolupracuj. Kennedyho veejn poprava byla zejm pro vechny dostatenou vstrahou.

133

Napklad s ropou i zlatem se na mezinrodnch trzch sm dodnes obchodovat pouze v dolarech - akoliv kad v, e jsou bezcenn. Byl to podvod nepedstavitelnch rozmr. To, e zstal nepotrestn, pouze dokld slu vlivu bank. Jednoduchou li, nkolika triky a s nezbytnm tiskaskm vybavenm pemluvili svt, aby pijal za svou mnu nedostaten kryt penze. Bank Ferdinand Lips k tomu v roce 2003 napsal: Je tm nepochopiteln, co se vlastn stalo. Dnes odpovd hodnota dolaru piblin pouhm pti procentm hodnoty z roku 1913. Na tedy potebovaly Federln rezervn systm, nebo jet lpe, k emu vbec potebujeme centrln banky ? St lze pochopit, pro se tto mna tak propadla.(8)

Svobodn Nmecko
Po cel stalet politikov opakovali - vtinou na zklad nevdomosti a slabosti - stle dokola jednu a tut zhoubnou chybu: Finance svch zem svili do rukou soukromch osob, jejich nejniternjm zjmem nebyl prospch lidu, nbr nrst vlastnho vlivu a bohatstv. e se tot dje neustle a opakovan a dodnes, vak neznamen, e to tak mus bt nebo zstat i nadle. Tvoen penz nle sttu a m probhat za pozorn kontroly lidu. K tomu je ale nutn platn stava, je zaruuje pmou demokracii (jako ve vcarsku). Nic z toho se dnenho Nmecka netk. lnek 146 Zkladnho zkona k tmatu doba platnosti k:

134

Tento zkladn zkon (=Grundgesetz), kter po dokonen sjednocen a osvobozen Nmecka plat pro veker nmeck nrod, pozbv platnost dne, kdy nabude innosti stava (=Verfassung), sepsna a odsouhlasena nmeckm nrodem na zklad svobodnho rozhodnut. (do etiny se obvykle ob oznaen Verfassung i Grundgesetz pekldaj shodn jako stava - pozn. pekl.) Ve citovan jednoduch vta zcela jasn dokld, e zkladn zkon nen stavou, e se na nm oividn nmeck lid neusnesl a e ho tedy ani nepijal dobrovoln, ili na zklad svobodn vle. Zkladn zkon byl toti sepsn a iniciovn po vlce spojenci jako pechodn forma k mrov dohod. Protoe vak v Nmecku - na rozdl od Rakouska - nikdy k mrov dohod s vtznmi mocnostmi nedolo a Nmecko je dodnes de facto obsazeno, neexistuje ani Nmeck stava. Spojeneck vojska se sice z vt sti po znovusjednocen Nmecka po roce 1990 ze zem sthla, ne vak vechny jednotky. Armda a leteck sly Spojench stt m na zem Nmecka (pevn ve spolkovch zemch Bavorsko, Hesensko a Porn-Falc) stle jet kolem sedmdest tisc mu. Britsk ozbrojen sly (British Forces Germany) dr dodnes Nmecko v obsazen o sle piblin dvaceti tisc pslunk armdy, a to hlavn v Severnm Porn-Vestflsku a Dolnm Sasku. Bez nezvislosti a bez stavy neme v Nmecku v zsad fungovat ani stavn soud,(=Verfassungsgericht) ani Ochrana stavy sttu (=Verfassungsschutz), pestoe neustle zaznvaj vroky, je tvrd prav opak. Nmeck advokt Dominik Torr pe:

135

Psn prvnicky vzato, by Spolkov republika Nmecko nesmla mt vbec dn stavn orgny, protoe ,zkladn zkor nen, podle doslovnho znn lnku 146, stavou, nbr pouhm provizoriem, kter m pozdji nahradit stava. Na jejm znn se m svobodn shodnout nmeck nrod. Nkladn zkon je tak zcela nesporn pouze prozatmnm bezpenostnm nstrojem vtznch mocnost druh svtov vlky. Vynikajc politik a demokrat Carlo Schmidt oznail ve svm projevu v parlamentu, dne 8. z 1948, Spolkovou republiku Nmecko za ,fragment sttu a ,zkladn zkor vslovn nazval provizoriem, a ne stavou. Nebo takzvan otcov nmeck stavy k n smli pipsat sotva nco vc ne teku nebo rku. (31) Nejsem prvnk a uvdm zde jen to, co jsem odhalil pi svch przkumech. Podle nich Nmecko (prvn vzato) spad stle jet do porunictv spojenc a ve vech ohledech se jim m poddit. Z prvnho hlediska maj spojenci, podle nzoru expert, monost kdykoliv v Nmecku poslit sv ozbrojen sly a kdykoliv tak dosadit vlastn vldu. Jak se zd, kad nmeck vlda o tom v a nepodnik nic, co by bylo v rozporu se zjmy USA, Anglie a Francie. Kdo jin ne Nmecko (jako pedn prmyslov zem Evropy) by se mohl stavt na odpor anglickm a americkm bankm ? Prvo k rozmstn vojsk a monost absolutn svobody pohybu si spojeneck ozbrojen sly v souvislosti se znovusjednocenm Nmecka tajn prodlouily... Spojenet vojci stoj Nmecko ron piblin 6,9 miliard americkch dolar, z nich 1,2 miliardy dolar jsou hrazeny jako pevzat nklad,

136

a 5,7 miliardy dolar byly v roce 2000 zaplaceny jako foreign development assistance (=zahranin rozvojov pomoc). Zatmco Japonsko hrad pouze 78% nklad za americk vojky rozmstn ve sv zemi, lnek 120 ,zkladnho zkona stanovuje, e Nmecko nese tyto nklady v pln vi. Podle vyjden saskho ministerstva vnitra slou obrovsk letit v Lipsku, kter bylo postaveno za 350 milion eur nejen nmeckmu potovnmu a pepravnmu sdruen podnik DHL, nbr pedevm potebm NATO jako mezinrodn dopravn uzel.(108) Mnoh jednoznan odkazuje na to, e Nmecko od konce prvn svtov vlky vykuchvaj a utlauj britsk a americk finann piky. Je s podivem, e navzdory nepedstaviteln vysokm reparanm platbm (=nhrady a odinn kod placen po 2. svtov vlce, viz ve; pozn. pekl.) a rozshlmu drancovn nmeckch poklad a cennost nadle zstalo nejsilnj evropskou ekonomikou. Na konto Evropsk unie pevedlo Nmecko v roce 2010 rekordn sumu 26 miliard eur, co bylo o celch 13,3 miliard vce, ne dostalo nazpt. Od zaloen Evropsk unie je Nmecko hlavnm zdrojem hotovosti v pokladn a v letech 1990-2002 zaplatilo celkem o 278,9 miliard eur vce, ne zskalo nazpt. Spolkov kancl Kohl zavzal Nmecko v Edinburghsk dohod k tomu, e pevezme vdy minimln 40% vech unijnch nklad a subvenc. Kanclka Merkelov v roce 2005 pikla k tto sum jet dal 2 miliardy eur.(108) Ve uveden informace v zsad shodn poukazuj na fakt, e ostatn velk zpadn nrody jsou ekonomicky

137

spe neschopn a pouze se spolhaj na to, e Nmecko jejich nedostatky vdy vyrovn. Vnucuje se mi neustle jedna otzka, jak dlouho budou Nmci jet tuto zt moci a chtt snet ! Tak vychvalovan eln postaven Nmecka jako svtovho mistra vvozu - pevis exportu z roku 200J inil 195 miliard eur - si zaslou detailnj przkum. Rzn odkazy a fakty naznauj, e se vlastn jedn o skryt reparan platby, vyplcen podpory, jaksi platby vpalnho i o svtov mistrovstv pi poskytovn milodar. Na pklad ceny nmeckch vozidel jsou v USA o polovinu ni ne v samotnm Nmecku, a to i pes lodn dopravu v kontejnerech. Golf, kter v Nmecku stoj dvacet tisc eur, je v USA k dostn za pouhch deset tisc eur. V Nmecku se ron vyrob 5,5 milion automobil, co je tetina evropsk a ptina svtov produkce. Kdy se v roce 2008 vyvezly do USA automobily v hodnot 73 miliard eur, Spojen stty tm pdem dostaly jako drek, dky padestiprocentnmu rabatu, okolo 73 miliard eur.(108) Hlavnm aktrem achrovn nmeckch firem do ciziny je, jak se zd dle etnch, Deutsche Bank. Opakovan jedn jako prodlouen ruka americkch finannch piek. Akoliv se jedn o univerzln banku - to znamen, e si nenech ujt dn obchod , se tisko jejich obchodnch zjm evidentn orientuje na Mergers &Acquisition (=M&A), tedy na poradenstv firmm, kter pejmaj (=skupuj) jin podniky. Pitom se asto zd, e z dojednanch fz profituje Deutsche Bankvce ne samotn firmy. Tak se Deutsche Bank postarala tak o pevzet Hoesch AG spolenost Krupp,

138

je byla sama pozdji pohlcena firmou Thyssen. Banka mla v obou ppadech na obou stranch rozhodujc zastoupen v dozorch radch. Novjm pkladem je pevzet spolenosti Schering AG spolenost Bayer AG, za kterm rovn stla Deutsche Bank. (109) Deutsche Bank je zvltnm druhem jaksi nmeck centrln banky, i kdy nesm tisknout eura. Slou vtin nmeckch bank jako pestupn stanice pro vyzen pennch operac smujcch do, nebo ze zahrani. Je poradcem nmeck vldy a jinch bank a poskytuje jim, pokud je potebuj, vry. V posledn dob se vak neprojevuje jako banka Nmc, nbr spe jako zstupce zjm anglickch a americkch bank v Nmecku, je maj za cl vyveden penz a majetku z Nmecka. Mocensk centrum Deutsche Bank je tak v Londn u Group Executive Committee. Tam se pmo a oteven hovo o ,de-germanizaci (od-nmetn) Deutsche Bank. Deutsche Bank se rozhodujcm zpsobem podlela i na prodeji spolenosti Mannesmann Vodafonu. Teprve v roce 2003 se vak naplno vrhla dobjet nmeck trh.Za tmto elem vznikla ,Initiative Finanzstandort Deutschland" (=IFD), jejm mluvm se stal Josef Ackermann. leny iniciativy byly vhradn americk investin banky - pesnji eeno nmet zstupci bank Lehman Brothers, Goldman Sachs, Morgan Stanley, JP Morgan, Citibank a Merrill Lynch.(108) Initiative Finanzstandort Deutschland je lobbyistickou organizac nmeckho finannho hospodstv. Nem dnou konkrtn formu, veden ani pedsedu pinejmenm ne oficiln. Jako tlumonk svho oboru

139

je IFD pnosem v politick diskuzi s nositeli rozhodnut na rznch rovnch, oznamuje IFD na svm webu. Jej cl byl a je, jak se zd, zejm, a sice uvolovat pravidla a stanoven platn pro banky. Podporovala mezinrodn obchod se zvadnmi vry a byla zaloena v roce 2003 po tajn porad nejvych zstupc nmeckch bank se pikovmi politiky. Jej kolem bylo vytvoen Bad Banks (=patn banky"), jakchsi odkladi toxickch vr, kter bankovnictv samo vyrobilo. Deutsche Bank vybzela ostatn banky ke koupi zvadnch vr a poskytovala jim na n pjky. IKB (=Deutsche Industrienbank) tak hromadn koupila Asset Backed Securities (=cenn papry zajitn jmnm firmy), ili balky sbrovho papru (=pozn. autora). Popostril se tak asi nejvt program promny pohledvek na cenn papry v Evrop, jeho nsledkem Nmecko pevzalo velkou st bezcennch americkch nemovitost za zhruba 2 biliony eur. BaFin testoval IKB v roce 2005 a ve nalezl v nejlepm podku. Rovn ratingov agentury (=agentury hodnotc dvryhodnost dlunka i cennho papru) mu dvaly zelenou. Dozor rada nevidla dn rizika. Americk guru v oblasti investic Jim Cramer se v t dob nechal v jednom televiznm vystoupen slyet, e pr nmet banki jsou pln hlupci, jim se d prodat cokoliv. Kdy se fondy s nemovitostmi v roce 2007 zhroutily, zablokovala Deutsche bank instituci IKB vry a ta nsledn zkrachovala. Nmeck stt potom zachraoval IKB stkou 10 miliard eur, aby ji pot prodal za 150 milion eur americkmu investinmu fondu Lone Star. Deutsche Bank m sv poboky, krom Nmecka a USA, tak

140

v daovch rjch jako je Lucembursko, Jersey (=ostrov v Lamanskm prlivu, zvisl zem Britnie - pozn. pekl.), vcarsko, Dubaj a Irsko. Pmo v Nmecku u Deutsche Bank neplat vbec dn dan. V roce 2000 obdrela od nmeckho finannho adu piblin 8 miliard eur.(108) Deutsche Bank prola finann kriz npadn dobe. Zatmco miliony lid pily o veker spory a musely snet krcen mezd, Deutsche Bank z tchto udlost tila a navzdory krizi si pipsala velk zisky. Zisk 5 miliard eur v roce 2009 pedil veker oekvn. f pedstavenstva Ackermann hodnotil spch jako jasnou vvojovou tendenci smrem k zotaven ekonomiky a svm investinm bankm zvil odmny.(110) Pot, co Deutsche Bank v roce 2006 koupila Norisbank, zskala mezi lty 2008 a 2010 po stech jet Postbank, ve kter ji dve mla vtinu. V roce 2009 pevzala za miliardu eur nejvt skupinu nezvislch bank v Evrop: Sal. Oppenheim. Deutsche Bank vlastn mimoto podly v etnch dalch bankch a pojiovnch po celm svt a zd se, e si kvli volb prostedk, dky nim buduje svj vliv, nedl pli tkou hlavu. Deutsche Bank mus podle daj americk justice zaplatit Spojenm sttm jako trest za napomhn ke krcen dan okolo 550 milion dolar. Jako protislubu se vzdaly americk ady trestnho sthn a peruily vyetovn... Deutsche Bank uzavela s americkm ministerstvem spravedlnosti dohodu o trestnm nepostihovn (=Non-Prosecution Agreement). Tm byla

141

uinna tlust ra za dlouh lta trvajcm vyetovnm a ptrnm vedenm proti tto bance. (111) Deutsche Bank bv pitna tak manipulace na burze. V listopadu 2010 musela jej dcein banka Deutche Securities Korea zaplatit za poruen burzovnho du ve prospch provozovateli burzy Korea Exchange pokutu v rekordn vi jedn miliardy jihokorejskch won v pepotu asi 640 000 eur. Jedn se o vbec nejvy pokutu, jak kdy byla na burze uloena. (112)

Tajemn stbro
Vrame se nyn jet ke stbru: Svt spotebuje vce stbra, ne se ho vyt. Stbro je natolik podhodnoceno, e po dalm krachu systmu paprovch penz se jeho cena me vyplhat a na ptisetnsobek. Stbro se t piblin od roku 5000 p. n. l. Odjakiva bylo mimodn oblben pi vrob perk, okultnch pedmt a minc. Dlouhou dobu si ho lid cenili ve ne zlato. Asyan, Gtov, ekov, man i Germni ho pmo milovali, stejn jako Egypan, kte ho pikli Msci, zatmco zlato zstalo symbolem Slunce. Prvn stbrn doly jsou doloeny v blzkosti Athn. Ve stedovku bylo stbro nalezeno i na rznch mstech v Nmecku. Nejvydatnj doly se ale dlouho nachzely ve Schwazu v Tyrolsku. Tamn hornci pokryli ve stedovku osmdest procent tehdej poptvky. Pozdji byla objevena a otevena loiska stbra i v jinch svtadlech. panl ho do starho svta doveli

142

ve velkm z nov objeven Ameriky. Dnes pochz vtina stbra z Peru, Mexika a ny. Nejvt provozovatele stbrnch dol jsou vak v Kanad. Tba se v prbhu stalet zefektivovala, a to pedevm na konci 19. stolet. Objem vroby se velmi zvil zejmna v oblasti Comstock Lode na zpad USA. Protoe vak stbrn mince ztrcely svj vznam a stbrn pomalu ustupoval zlatmu standardu, cena ulechtilho kovu dramaticky poklesla. Zlato bylo stle oblbenj a dra. Na stbro jako investici se ji nebral ohled a po tunch zapadalo prachem. Cel stalet dodrovaly mnoh stty pevn uren smnn kurz v pomru piblin 15 unc stbra za unci zlata. Pedpokldalo se toti, e se oba kovy vyskytuj v zemsk ke zhruba v tomto pomru. V roce 1920 se vak za unci zlata ji muselo jako protihodnotu zaplatit sto unc stbra. Ale pak dolo ke zvratu ! Pi elektrifikaci milion domcnost, vrob automobil a fotografi bylo najednou poteba prv stbro. Bylo a je nejlepm elektrickm i tepelnm vodiem. Je to materil, jen nejlpe odr svtlo, funguje jako vynikajc mazadlo a je vestrann pouiteln i jako katalyztor. Krom prmyslu se stbro pouv ve velkm i v medicnsko-technick oblasti. Tak se z nho zase stala jedna z nejdleitjch surovin. Zlato nenalo kvli vysok cen nikdy vt prmyslov uplatnn, jen proto, e stbro bylo na konci 19. stolet tak levn, se mohl z nho stt nenahraditeln a nepostradateln prmyslov kov. Bylo tak nepostradateln, e se brzy zpracovaly nejen jeho veker skladov zsoby, nbr i jo ho tba zaala znovu pinet zisk. Ve 20. stolet

143

se kad vyten unce rychle dokala zpracovn. Ve tyictch letech se na zemskm povrchu nachzelo piblin deset miliard unc stbra, z eho polovina byla v dren americk vldy. Pro srovnn existovala piblin i miliarda unc zlata. Po sedmdesti letech vysok spoteby stbra se karta obrtila. Nyn se na povrchu nachz mnohem vce zlata. Zatmco se stbro zpracovv v cel ad vrobk (a nsledn se pak vtinou vyhod), ke ztrtm zlata tm nedochz - stle dokola se petavuje a obrb. Hrubm odhadem je celosvtov nyn k dispozici ptkrt vce zlata ne stbra. Zsoby stbra klesly z 10 miliard unc v roce 1940 pod dnen jednu miliardu. Zsoby zlata, vetn perk, stouply z jedn miliardy v roce 1940 na dnench pt miliard unc - daje vychz z veobecn uznvanch zdroj World Gold Councils (=Svtov rada pro zlato). Americk vlda, nejvt vlastnk stbra s 5 miliardami unc v roce 1940, nyn ji nevlastn dn stbro. Podl stbra v mincch poznenhlu celosvtov klesal, protoe cena kovu konstantn stoupala a brzy peshla nominln hodnotu platidla. Rakousk ptiilinkov mince (z doby ped rokem 1974) mla v roce 2010 kvli svmu tyiaedestiprocentnmu podlu stbra hodnotu piblin 2,30 eur, co bylo v pepotu 32 ilink, tedy 6,4 nsobek nominln hodnoty. Od roku 1974 se ptiilinkov mince vyrbly ji jen z niklu (pesnji eeno ze slitiny niklu). Cena ulechtilho kovu v poslednch desetiletch nezadriteln stoupala, avak tak pomalu, e si toho veejnost ani nevimla.

144

Stbro pln dv role: je zkladnm prmyslovm kovem a je i historicky ukotvenou a jako investice danou hodnotou. dn jin materil se mu v tomto ohledu nebl. Jinak eeno: stbro je cennj a vzcnj ne zlato. Vlastn by dnes mlo bt ptkrt dra ne jeho lut bratr. Stoj vak pouhou ptaticetinu ! Jak je to mon ? Inu, s cenami stbra a zlata oividn ji po desetilet manipuluj tit banki, kte provozuj tak silverfixing a goldfixing (=stanoven cen stbra a zlata, viz dle v kapitole Manipulace s cenami zlata - pozn. pekl.). Umle jsou dreny nzko, a to z jednoho jedinho dvodu: kvli zamaskovn toho, e americk dolar, jen pat soukromm bankm, nem dnou cenu. Vrazn vzestup cen stbra a zlata by toti odhalil bezcennost dolaru. Dnen globln systm nekrytch paprovch penz se nezakld na niem jinm ne na dve a nadji, e dluhy budou jednoho dne splaceny. Jedin, co by mohlo touto dvrou, a tak samotnmi zklady modernho finannho systmu, vn otst, je (zejmna prudk) vzestup cen zlata v americkch dolarech.(32) Pro ? Zlato a stbro maj v zsad stle tut hodnotu a tm pdem i nezmnnou kupn slu. Stoupne-li jejich cena, znamen to, e hodnota dolaru (v nm se od Bretton Woods mus s obma kovy obchodovat) stle kles, a nsledn se za unci mus zaplatit stle vce. Jak to teda banki dlaj ? Jak dr ceny stbra pi zemi ?

145

Manipulace s cenami stbra

Jak lze udret nzkou cenu velmi danho zbo ? Odbornk na stbro Theodore Butler to ve sv pednce na konferenci ve Phoenixu v roce 2009 vysvtlil nsledovn: Jak je mon, aby poptvka po nem byla vt ne aktuln produkce (=ponuka) a neodrazila se pitom na cen... ? Uvaoval jsem dlouho a usilovn nad stbrnou hdankou, kter sestv z nabdky, poptvky a cenotvorby. Tento mylenkov proces a m zkuenosti burzovnho makle s nerostnmi surovinami mne vedly k zvru, e trh se stbrem je bezhranin manipulovn fiktivnmi blanko prodeji u COMEXu (=celosvtov nejvt komoditn burza v New Yorku). Zkladn pouka k: kdy je spoteba vy ne produkce, mus cena stoupat. Hledal jsem pinu toho, pro je stbro vjimkou. Nco, co by vysvtlovalo natolik odlin chovn trhu v porovnn s ostatnmi surovinami. Teprve, kdy jsem se podval na Open Interest (=systm, kter uruje mnostv otevench obchod v danm trhu v urit as pozn. pekl.) COMEXu, tak mi svitlo. Kdy jsem seetl vechny pohledvky stbra, jakoby se jednalo o reln existujc kov, zde jsem objevil podstatn rozdl oproti jinm trhm se surovinami. Butler tm k, e Open Interest, tedy poet otevench pohledvek, je u termnovanch obchod (=v podstat kupn/prodejn smlouvy realizovan k dtumu v budoucnosti) extrmn vysok. Jednodue eeno: v modernm obchodovn fyzick stbro nikdy nemn vlastnka a proto se s nm obchoduje

146

ve vtm objemu ne existuje reln. Podobn jako dve pi zpisu kdou na tabulku, se i zde piln obchoduje a pipisuj poloky na ty na obou stranch. Ve skutenosti vak nikdo nechce mt stbro doopravdy v rukou, a proto ke dni splatnosti nikdy nedojde. Je to tk a neskladn kov, muselo by se kdovkam transportovat a krom toho i bezpen uloit. To ve by stlo spoustu dalch penz. Proto se pi termnovanch obchodech hri na burze spokojuj s dokladem, na nm stoj: koupili jste sedm prut stbra a kdykoliv si je mete vyzvednout u XY. Pokud cena stbra stoupne, prod dotyn tento doklad se ziskem zase nkomu dalmu. Obdobn virtuln termnovan obchody jsou, podobn jako paprov penze, ist vc dvry. dn z kupc toti bn nekontroluje, jestli m prodvajc stbro skuten nkde uloen. I kdyby tak i uinil, stejn by nevdl, jestli prodvajc nevystavil vce dlunch pis ne m prut ! O to vak vbec nejde. V centru zjmu je pouze obchod, o zisk, jen se pak d opt virtuln pipsat k dobru na nkter et. Tm jsme se opt dostali k potkm bankovnictv a dobm, kdy si oban ukldali v bankch sv zlato a stbro a dostvali za n vlastnick listy. Tchto list vak schovny brzy vydvaly rafinovan vce v nadji, e jejich klienti si sv cennosti nikdy nevyzvednou najednou. Na trhu se zlatem a stbrem se tedy tm tyi sta let nic nezmnilo. Butler pokrauje: To znamenalo, e trhy pro derivty stbra byly vt a rozshlej ne trh, kde se obchoduje se skutenm kovem, kter je zkladem tchto derivt.

147

To je zcela absurdn. Ocas (=trh cennch papr) vrtl psem (=fyzickm trhem). Bhem ptadvaceti let manipulace se na tom nic nezmnilo.(33) Derivty jsou termnovan obchody, tedy pohledvky na pape. Zde se sz na klesajc nebo stoupajc kurzy v naem ppad na uritou cenu stbra. Teprve kdy stbro doshne dohodnut ceny, je zbo splatn. Tohle je ono tajemstv, nesmrn prost a geniln zrove: pi elektronickm obchodovn, je nahradilo nkdej skuten, se pes pepky nepesouvaj opravdov pruty, nbr pedevm virtuln, kter nejsou reln k dispozici. Tomu se k blanko transakce. Takhle nen npadn, e se na paprech pesouv piblin stokrt vce prut, ne je jich vbec k dispozici. Banki, kte se podlej tak na silverfixingu, manipuluj ceny velmi jednodue: prodvaj si a kupuj mezi sebou kad den pruty, je nemus mt nikdo k dispozici. Pitom vznik dojem, jakoby bylo reln k dispozici dostatek stbra. Tmto se udruj nzk ceny, nebo dokud nabdka pevyuje poptvku, ceny nestoupaj. Od roku 2004 u COMEXu dodaten k blanko prodejm stbra obchoduj tak s Silver ETFs (Exchange Traded Funds =fondy s ktermi se obchoduje na burzch), kter se tily velk oblib. Webov strnka silberinfo.com ze dne 10. jna 2010 informovala o Runu na Silber ETFs: Celosvtov zsoby Silver ETFs stouply v tdnu ped 6. jnem 2010 celkem o 1,35 %, ili o 6,13 milion unc; celkov je tedy ve vech fondech Silver ETFs uloeno 453 957 432 unc stbra.(33a)

148

Skuten ? Kdo kontroluje, zda bylo toto stbro doopravdy nkde uloeno ? Mimo to se celosvtov obchodovalo se stbrnmi derivty v hodnot kolem 170 miliard dolar. Co by se stalo, kdyby vichni, kte maj na pape nrok na stbro - v akcich, termnovanch obchodech, derivtech a fondech - si najednou chtli sv pruty stbra vyzvednout ? Zjistili by nevyhnuteln, e byli podvedeni a e dan pruty vbec neexistuj ! Trh by se v minut zhroutil a cena stbra by stoupla sto, mon i ptisetnsobn. Kdy se to me pihodit ? Ve chvli, kdy se hrout finann trh a vichni zanou opt vyhledvat opravdov zbo ! Cena stbra stoupla od listopadu 2000 do bezna 2011 z piblin t americkch dolar na 36. Pouze v roce 2011 se zvila z osmncti na dvacet osm dolar a stbro se stalo nejlep investic roku s rstem sedmdest procent ! Pitom se tehdy teprve zahval motor ! Na pape se obchodovalo s asi stokrt vtm objemem, ne skuten existoval. Obchodovat se zbom, kter nemm, je, pokud vm, zakzno. Dokud vak po tom nikdo neptr, je to lukrativn obchod. Lid se sice v posledn dob na podobn praktiky stle vce dotazovali, ale manipultoi se brnili zuby nehty. Na internetovm portlu Godmode-Tradet informoval Jochen Stanzl 27. jna 2010 o senzaci na trhu se stbrem: Bart Chilton, ednk pi americkm dozoru termnovanch burz CFTC, si stoval na cenov manipulace na trhu se stbrem a vyzval ady, aby konen uzavely ji dva roky trvajc vyetovn a jednaly. Pi vslechu... Chilton uvedl, e se astnci

149

burzy,opakovan, a,podvodnpokoueli trh se stbrem ,lstiv a skon kontrolova... Bhem uplynulch estaticeti let sv existence iniciovala CFTC vce ne tucet vyetovn kvli manipulaci s cenami, pouze jedin vak skonila rozsudkem. Vechny ostatn vyumly do przdna. Kdo nevlastn dn zvazky ve stbe, to nemus dle zajmat. Dleit je vak pochopit, e ron se stbra vyt v pepotu 620 milion jednouncovch minc, a to pi celosvtov populaci bezmla osm miliard lid. Krom toho na od roku 2009 v sttn televizi CCTV dl pro obyvatelstvo velkou reklamu ohledn vlastnictv stbra. Dlouh lta vtinu svho stbra vyvela. Od roku 2009 ale nsk vlda rezervovala velk mnostv domc produkce pro vlastn obyvatelstvo. Nabz mu stbrn pruty po pti stech gramech, jednom, dvou i pti kilogramech. Zejm vychz z toho, e by mohlo dojt ke krachu na mezinrodnch finannch trzch. Kadopdn je nsk vlda, o n si kad me myslet, co chce, pinejmenm tak mil, e varuje sv obyvatelstvo a vyzv ho, aby se pojistilo. Jasn eeno to znamen: Kdo by se rd pojistil na tk dny, docela dobe by mu poslouilo i stbro. dn akcie, fondy, nebo jakkoliv poukzky ! Pouze to, co mete dret v hrsti. Vjimku tvo akcie dol na stbro, nebo v ppad nouze budou podly v tchto dolech velmi oblben. Kdy nebude ji po ruce dn stbro, vichni budou nahaven na to, co se bude jet dt vytit. A kdy stoupne cena stbra, poroste i hodnota akci dol na stbro.

150

Kdo se zajm o stbro jako investici, ml by si k tomu nco pest a nechat si osobn poradit od zkuench obchodnk se stbrem, zlatem nebo mincemi. Investovat lze do minc a prut rznch vrobc. Pvod je v zsad lhostejn, kvalita je toti vdy stejn. Jedna unce stbra je prost jedna unce stbra - nezvisle na tom, co je na n vyobrazeno. Nejoblbenj investin mince v Evrop jsou kanadsk Maple Leaf, Wiener Philharmoniker a americk Silver Eagle. Vechny ti jsou jednouncov mince (=31,1 gram) z istho stbra (ryzost 99,9 %). Sbratelsk, speciln nebo pamtn mince jsou asto krsn, avak vtinou ne pli vhodn, protoe jejich sbratelsk hodnota je tm vdy vy ne hodnota kovu, jsou tedy pli drah. Pruty se vyskytuj ve vhovch kategorich jeden nebo ticet tyi kilogram. Zvltnost jsou jednokilogramov mince. Jsou zajmav pouze tm, e kdy si je nkdo koup v Nmecku, me vyut toho, e na stbrn mince pipad pouze sedmiprocentn da z pidan hodnoty, na pruty vak ji devatenctiprocentn. Proto je zde kilogramov mince levnj ne stejn vc prut. V ostatnch zemch to neplat, raen mince jsou tam vdy dra ne pruty. Nutn je uvit i skutenost, e v historii dochzelo opakovan k zkazm vlastnictv zlata a vyvlastovn. Vyvlastnn me postihnout pouze lidi, jim lze vlastnictv zlata nebo stbra prokzat. To lze sttu ulehit, kdy se zlato objednv a nakupuje oficiln cestou, to znamen v bance, pes internet i kreditn kartu. Soukrom nebo u obchodnka s mincemi mete vak nakupovat anonymn, co me mt v jist dob sv vhody. Tot plat i pro stbro.

151

Stbro m vlastn jet dal dleit vznam, o kterm mnoz nic nevd: v nejmench dvkch je to nejist lk. Koloidn stbro, zvan tak stbrn voda nebo silver sol, se a do zatku dvactho stolet navsost spn pouvalo pi potrn infekc. Me si ho snadno pipravit kdokoliv a nelze ho patentovat. Farmaceutick prmysl ho proto pmo nenvid a v lkrnk vs bude od nho urit odrazovat. Hod se jak k vnitnmu, tak vnjmu pouit, dokonce se nm dajn l AIDS. Americk sprva potravin a liv FDA (=Food & Drug Administration) povauje koloidn stbro za prodn liv prostedek. V dvjch dobch si mnoz Amerian vkldali veer ped spanm do sklenice s vodou stbrn dolar a rno tuto vodu pili jako prevenci proti nemocem. Jakkoliv druh houby, viru, bakterie, streptokok, stafylokok a dalch patologickch organism zabije do t a ty minut. Nen doposud znm bakterie, je by koloidn stbro nezniilo bhem nanejv esti minut, a to pi koncentraci pouhch pti miligram na litr (=ppm). Ani pi vych koncentracch se neobjevuj dn vedlej inky.(34) Za pouhch asi 50 eur je k dostn pstroj, kterm si koloidn stbro me zcela jednodue vyrobit kad sm.

152

Manipulace s cenami zlata

Asi nejlpe si kupn slu udr lid pomoc zlata. Jeho cena sice kles, ovem jednotlivec z dan situace vyjde stle relativn dobe, a to dky tomu, e hodnota ostatnch hmotnch statk se propad jet vraznji. Z uvedenho dvodu bychom na zlato nemli nahlet jako na surovinu, nbr jako na mnu, u n nelze vrazn navit mnostv - v protikladu k penzm paprovm.
Marc Faber

Manipulace s cenami zlata i stbra funguje v zsad stejn. Od dvactch let minulho stolet bylo nutn udrovat nzk ceny zlata, aby se podpoil dolar a zamaskovala jeho bezcennost, co soukrom banky spn zvldly. Do roku 2004 probhal takzvan gold fixing (=stanoven ceny zlata - pozn. pekl.) v budov Rotschildovy banky v Londn. Zde se zjevn pravideln udrovaly nzk ceny zlata prostednictvm fiktivnch prodej na pidruenm Bullion Marketu. London Bullion Markt je nejdleitjm mimoburzovnm trhem na svt obchodujcm se zlatem a stbrem. Tento druh obchodovn vak znan zkomplikovala okolnost, e ceny zlata a stbra leze ji nkolik let sledovat v relnm ase na internetu. Tak se ukzalo, e ceny obou kov sice kad rno pi oteven asijskch trh vrazn stoupaly, zatmco o nco pozdji, pi oteven londnskho fixingu, znovu znan poklesly. Kdy otevela odpoledne newyorsk burza, ceny klesaly dl a umonily tm pi odpolednm londnskm fixingu jet ni ceny. Rno se ve opakovalo: cena na asijskch burzch stoupala a trhy v Anglii a USA ji opt stlaily. Nakonec

153

se ustlila nzk cena. Tento proces vak byl tak npadn, e Rotschildov oficiln od gold fixingu po osmdesti pti letech spn manipulace cen zlata odstoupili a penechali pole sptelenm bankm, kter stanovuj cenu dvakrt denn po telefonu. Jejich monosti manipulace jsou vak, jak ji bylo eeno, ponkud omezen. Ceny fixingu slou pedevm k urovn pevn ceny zlata pro urit den. Od chvle, kdy jeho cena nen ji zvisl na londnskm fixingu, konstantn stoup, co oslabuje americk dolar, a nsledn i hospodstv USA. Proto byly centrln banky v poslednch letech stle astji donuceny zasahovat ve prospch bank. Od zatk tetho tiscilet, vdy, kdy stoupnou ceny zlat, pedvaj zpadn centrln banky na trhu tony zlat, aby utiily trhy a podpoily americk dolar. Ve jmnu lidu tak vtinou utrply obrovsk ztrty. Bank Ferdinand Lips pe: Podle toho, co jsem vypozoroval v Africe, a to zejmna v zemch, kde se zlato t, bych ekl, e manipulace s cenou zlata je zloinem namenm jak proti podnikn v oblasti produkce zlata, tak proti jeho akcionm. Jsou pod enormnm tlakem, protoe horn hranice ceny zlata je ji omezen nkolik let. Zmanipulovan ! Pipad mi to mimodn hloup, nebo vechny tyto zem by mohly t v blahobytu. Dokonce i v USA a Kanad pin prosperujc prmysl zpracovvajc zlato pouze vhody, u jen dky multiplikanmu efektu, e z nho prosperuj i dal prmyslov odvtv. Platy a pjmy z dan stoupaj, a tak je naprosto nesmysln toto prmyslov odvtv jakkoliv naruovat - co se manipultorm mlem podailo.(16)

154

Na pklad rakousk Nationalbank prodala bhem deseti let kolem sto padesti tun zlata. Na potku roku 1999 mla ve vlastnictv bez mla 430 tun zlata, na konci roku 2008 to bylo pouhch 280 tun. V t dob se cena zlata ztrojnsobila a dalo se pedpokldat, e bude i nadle vrazn stoupat. Tmito prodeji vznikla rakouskmu lidu podle hrubho odhadu koda ve vi 1,5 miliardy euro. Rakuan vak njak zlato (alespo teoreticky) jet maj.Nmecko toti tolik tst nem. Jeho zlato le z vt sti v New Yorku, na nsledujc adrese: 33 Liberty Street, Manhattan, a sice ve sklepench FEDu. Dal je uloeno v Londn, ve sklepech Bank of England a nco i u Banque de France v Pai. Zcela nepatrn st je pr ve Frankfurtu. Kde konkrtn, to vak nikdo nev. O pesnch slech tak neexistuj dn zvazn informace. Jist je, e Nmecko je jedinou zem na svt, kter sv zlato nepechovv na svm zem. Nmci za to vd Karlu Blessingovi, fovi Bundesbank z let 1958 a 1969. Ten toti v roce 1967 pislbil FEDu, e dokud budou amerit vojci na nmeckm zem, Nmecko nepromn pebyten dolary na zlato - jak je znmo, vojci jsou tam dodnes. Anglie a USA vyadovaly od Nmecka za rozmstn svch vojsk poplatek, proti emu vak Nmci protestovali. Amerian pak zaali vyhroovat staenm svch vojsk ze Zpadnho Berlna, co by znamenalo, e Berln by navdy pipadl Rusm a Spolkov republika Nmecko by zrove ztratila anci na znovusjednocen zem. Namsto poplatku pislbil Blessig (jeho jmno v anglitin znamen rozmarn poehnn !)

155

Amerianm a Anglianm, e odkoup od jejich centrlnch bank zlato, kter vak nadle ponech v jejich schov. Nmet strci mny mli sice vhrady, ale protoe FED nebo oficiln americk vlda - mla v rukou lep karty, se musela nmeck Bundesbank pokoit a pan Blessing tak uinil svmu jmnu skuten est. V roce 1971 ji USA nemly dn vlastn zlato - odevzdali prv posledn zbytek Francouzm - a tak byly ob pemoen vlen mocnosti (=Japonsko a Nmecko) nuceny poskytnout Spojenm sttm pjku ve zlat s vpovdn lhtou ticet let, a to ve vi 120 miliard americkch dolar ve zlat (cena z roku 1971). Take musely USA pjit sv zlato na ticet let, je u bez toho bylo uskladnno u FEDu. Tato pjka vyprela na konci roku 2001, kdy mlo dojt k vyplacen Japonska a Nmecka ve zlat. V on dob by ob pjky mly piblin osminsobnou vi, tedy hodnotu tm jednoho bilionu dolar. Zlat rezervy leely dajn ve sklepech FEDu, kter sahaly a pod pouhch sto metr vzdlen World Trade Center (=Svtov obchodn centrum). Neastnou nhodou se vak World Trade Center nkolik tdn ped vyprenm splatnosti ztilo a zlato zmizelo v nenvratnu. dajn se pi klidovch pracch nalo nkolik prut. Bylo pojitn ? Pokud ano, na jak vysokou stku ? Byla tato suma vyplacena ? Pokud ano, komu ? Pro se tyto otzky neobjevily na veejnosti ? Inu, za prv, mlokdo o tom v, a za druh, Bundesbank ml a dn informace neposkytuje. Pokud by to bylo oficiln, e jak zlato Spojench stt, tak zlato Japonska a Spolkov republiky Nmecko je tatam, znamenalo

156

by to jedin: sttn bankrot ! Hodnocen vech tech zem by se u ratingovch agentur okamit drasticky snily a veejn by se muselo pipustit, e Nmecko a Japonsko se stali obmi vydrn a podvodu. Tak by se musela zodpovdt otzka, kam zlato zmizelo ! Komu by se ale chtlo odpovdat na takov dotazy ? Akoliv zlato centrlnch bank nle pslunmu nrodu, nebo lpe eeno: mlo by mu patit, jeho cena zsoby zstvaj pro veejnost, ba i politiky, velkm tajemstvm. Poslanci nmeckho parlamentu nedostvaj k tomuto tmatu od Bundesbank dn informace. Banky, jist centrln banky a nkter vldy nemaj zlato rdi. Zpotku jsem ve spiknut nevil a myslel jsem si, e vtin zastnnch chyb potebn inteligence. Finann instituty chtj vydlvat penze a zlato, je se dnenm mnovm systmem nesluuje, jim prost stoj v cest. V uritm smyslu je zlato barometrem, kter nm sdluje, zda v naem svt nen nco v podku. Proto by se zastnci paprovch mn rdi zlata zbavili. Svj dl odpracovala tak mdia a pesvdila lidi, e zlato je vyzen vc.(16) Protoe po roce 2007 u nebylo mon dostaten manipulovat ceny zlata a stbra ani s pomoc zpadnch centrlnch bank a cena zlata nepetrit stoupala (na podzim 2010 to bylo vce ne 1 400 dolar za unci), byli strci dolaru nuceni shnout k osvdenm prostedkm. Od roku 2008 byla v USA na obchodovn se zlatem v hodnot ni ne 1 500 americkch dolar, zavedena

157

da z pidan hodnoty. Mla znevhodnit nkup malch mnostv a postihla irok masy. Krom toho vyel v roce 2010 v USA zkon, jen od 1. ledna 2012 zakazuje anonymn obchod s mincemi. Pi transakcch v hodnotch nad est set dolar, se mus povinn vyplnit nkolika strnkov formul, tak zvan Internal Revenue Service 1099 Form. V roce 2012 u pravdpodobn za est set dolar neseenete ani zlatou okoldovou minci. Pro chce americk stt opt pesn vdt, kdo m kolik zlata ? Mon, protoe se brzy zhrout domeek z karet, kter postavily velkobanky, a pijde vplatn den ? Od t doby, co byly JP Morgan Chase a HSBC (Hongkong and Shanghai Banking Corporation) obalovny za domnlou manipulaci s cenami stbra, se obchody jen tak toily. JP Morgan Chase je nejvt americk na termnov burze obchodujc banka, kter dr v rukou piblin devadest procent zvazk ve zlat a stbe v zemi (=blanko prodeje). Je nemon aby ve pohledvky vyplatila. Co tedy zbv ? Snad optovn vyvlastnn lidu a zkonem stanoven cena ulechtilho kovu ? Jak by se tto hry astnily i jin nrody ? Zde mne napadaj slova irskho filozofa a politika Georga Bernarda Shawa (1856-1950): Kdybyste se museli rozhodovat, jestli dt dvru vld, nebo zlatu, potom, pnov, vm nalhav radm, abyste se rozhodli pro zlato. Poptvka po zlat stoupla v n ve druhm tvrtlet roku 2010 o celch dvacet est procent. Dohromady bylo v i stedu zapoteb v rozmez duben-erven vce ne 111 tun zlata. an se ve spoteb zlata zaadili hned za Indii, je je nejvtm odbytitm toho

158

to drahho kovu. nsk trh se zlatem ostatn roste nejrychleji na svt. Starosti kolem otzky celosvtov prosperity a rstu poptvku jet podporuj. Navc vzmhajc se stedn vrstva v n oblibuje zlat perky jako symbolu spoleenskho postaven. Protoe je soukrom vlastnictv zlata a stbra v n povoleno teprve od roku 2003, je tu obrovsk rozvojov potencil. Zatmco USA couv pomalu smrem k zkazu zlata, v n se dostv stle vce do mdy. e stedu m asi tyi a ptkrt tolik obyvatel a proto lze oekvat, e dve i pozdji ceny stbra i zlata pmo exploduj. Ferdinand Lips: Kdy skonil zlat standard, vznikla takzvan ,teorie vtho blzna, jak ji km j. Lid dnes kupuj hlavn akcie s tm, e je pozdji za vy cenu prodaj jet vtmu blznovi. Tak lze piblin charakterizovat dnen kulturu akci. Podobn situace je podle mho nzoru zcela pochybn. To je tak dvod, pro jsem vdy zastval nzor, e pouze pod zlatm standardem, s opravdovm zlatem a nulovou inflac, se d zaruit bezchybn fungovn finannch trh.(16) Prvn dl tto knihy jsme zaali souasnou kriz celosvtovho finannictv, zchrannmi balky pro banky a inflac v eurozn. Nakonec jsme podnikli cestu do minulosti. Nyn jsme se dostali opt do souasnosti a zakonme tento dl djinami eura - protoe euro je podle veho tak ji histori.

159

Euro
Zatmco americk dolar doposud od svho zaveden v roce 1913, tedy dobrch devadest est let, ztratil piblin 95 procent sv kupn sly, euru se povedl mistrovsk kousek: bhem pouhch devti let (2002-2010) ztratil kolem ptaedesti procent sv hodnoty. To z nj v mch och in nejhor zpadn mnu v povlench djinch. V roce 2002 nahradilo euro ve tincti zemch mstn mny. Nov spolen platidlo, kter mlo Evropu silnji semknout a podpoit jej integraci. 1. ledna 2002 bylo zavedeno k pvodnm mnm jako etn penze, o ti roky pozdji od 1. ledna 2002 jako hotovost. Od roku 2011 je oficilnm platidlem v sedmncti sttech Evropsk unie (=Belgie, Nmecko, Estonsko, Finsko, Francie, ecko, Irsko, Itlie, Lucembursko, Malta, Nizozem, Rakousko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, panlsko, Kypr), a sedmi sttech mimo unii (Andora, Kosovo, Monako, ern Hora, San Marino, Vatikn), je vechny dohromady tvo tak zvanou euroznu. Politikov a nov zaloen Evropsk centrln banka (=EZB) naslibovali Evropanm jen vhody: na dovolench si pr uetme poplatky za smnrnu, srovnn cen mezi jednotlivmi zemmi bude transparentnj, kolsn dvjch mn nahrad stabilita, kter se pozitivn odraz v prmyslu, a e euro vbec bude stabilnj ne dosavadn nrodn mny. Zdnliv sam pednosti ! Pedevm v Nmecku a Rakousku vak byli mnoz znepokojen, vdy nmeck marka a ilink byly solidn

160

a velmi tvrd mny, kter zajiovaly po desetilet obma zemm stabilitu a blahobyt. Obyvatelstvo intuitivn vyctilo, e se jim vnucuje nco, co nedv smysl. Nejen prost oban, nbr na pochybch byli tak etn odbornci. Nkolik nmeckch prvnk a ochrnc stavy alovalo Maastrichtskou (1992) i Lisabonskou smlouvu (2007). astnick stty toti musely postoupit znanou st sv nezvislosti ve prospch EU. alobci Karl Albrecht Schachtschneider, Joachim Starbatty, Wihelm Hankel a Wilhelm Nolling dostali od soudu potvrzeno, e nkter ujednn v evropskch zkonech byly nesluiteln s nrodnmi zkonky nkterch zem, co vak v zsad nemlo dn nsledky. Co nebylo vhod, se njak pizpsobilo nebo zakamuflovalo. Politikov a lid ovlivujc veejn mnn se pokusili ve velkoryse zaloench reklamnch kampanch veker pochybnosti rozptlit a slibovali mnu, je mla bt v dlouhodobm vhledu pinejmenm tak spolehliv jako marka a ilink - a mohla bojovat proti dolaru ! Ve skutenosti v roce 2002 v cel eurozn poklesla spoteba, pechodem na euro toti ve podrailo. To si vak nikdo nepl. Odpov byla stejn jako vdy: banky a centrln banky uvolnily rokovou politiku. Snily se roky a na vechny strany se lehkomysln rozdvaly vry, jen aby se oivila spoteba. Krtkodob to vedlo k prudkmu rstu zaostalejch evropskch zem. Vechny zem, obce a soukrom domcnosti se bhem nkolika let zoufale zadluily. Nsledn se zkladn rokov sazba opt zvedla a ekonomika se jaksi zadrhla.

161

V roce 2007 splaskla mezinrodn realitn bublina. Na vech stranch hrozil krach a nhle chybly penze na spltky pjek. Pot ve rok zase radikln klesla a dlalo se ve proto, aby se zabrnilo rozpadu eurozny. spch eura byl od potku vce ne sporn a nejist. Evropa se toti skld z rzn ekonomicky silnch region. Dokud mla kad zem vlastn mnu, zrcadlily tyto rozdly mezi jednotlivmi mnami smnn kurzy. Kdo byl slab, byl potrestn tm, e jeho mna mla mezinrodn ni hodnotu a men kupn slu. Siln zem jako Nmecko a Rakousko naproti tomu mly siln mny. Produkty jinch zem byly proto pro n vhodnj. Jinmi slovy: vkon se vyplatil. Kdo byl piln, dokal se odmny. S eurem ale pipadla vem tmto zemm jedna spolen mna, je se ale nehodila vem. Jednotn stih mnov politiky toti nepadne kadmu, a tak je tent kabt nkomu pli dlouh, jinmu zase pli tsn. Clem spolen mny bylo vytvoen jednotn rovn ve spolenm mnovm prostoru. Vem se mlo dait stejn dobe a vichni mli mt podobn ivotn podmnky. To je mon ovem pouze tehdy, kdy se kad pizpsob a podv stejn vkony. Takov prbh by poteboval nkolik generac, pokud by byl vbec mon, nebo by se musely pekonat regionln odlinosti, mentalita, djiny i kultura. Pklad: Nmecko vyv do zahrani mnoho zbo vysok kvality. Bez existence hranic, smnnch kurz a cla, jsou pak nmeck produkty, na pklad v ec

162

ku, stejn drah jako domc eck vrobky. Kdy jsou nmeck vrobky lep a nestoj vce, shnou ekov astji po nmeckm zbo. eck hospodstv tm pak trp a ztrc konkurenceschopnost. m dle to tak pjde, tm vce bude Nmecko vyrbt a vydlvat. Souasn bude ecko stle chud. Nakonec bude pak muset Nmecko vechny nahospodaen penze poslat zptky do ecka, aby ekov mohli t na stejn rovni jako Nmci. V dlouhodobm vhledu se ze slabch stanou pjemci milodar a z tch silnch otroci slabch. Zmr s podobnm scnem je bezvhledn. Ped zavedenm eura se dalo podobn pasti vyvarovat. Na pklad nmeck produkty byly v ecku dra ne domc, protoe v cen byly i celn a smnn poplatky za ciz mnu. V dob eura se mohou siln zem (Nmecko, Francie, Nizozem, Finsko, Rakousko a Lucembursko) snait, jak chtj. Lhostejno jak jsou piln, pebytky vdy odteou ke slabm, aby je mohli vlct s sebou. eck zchrann balek od Evropan a Mezinrodnho mnovho fondu (IWF) m podle daj ministra hospodstv Rainera Brderleho (FDP) po dobu t let objem 135 miliard euro. Ron zaten pro Nmecko se m aktuln pohybovat nkde okolo 8,4 miliard eur. Na Evropu pipadne ron30 miliard eur, na IWF 15 miliard eur. Rizika by ale mohla bt daleko vt: ,Nemohu vylouit, e to nebude vy obnos', ekl bhem cesty po Brazlii v Sao Paulu.(16) ecko bylo prvnm lnkem dlouhho etzu pevodu penz ze silnch unijnch zem k slabm. Dal pevody na jin slab stty unie budou neodvratn n

163

sledovat. V danm systmu tomu ani jinak bt neme. V roce 2010 muselo nkolik zem EU spolen s IWF podpoit ecko, kter se ocitlo v platebn neschopnosti. Tato pm pomoc odporovala Maastrichtsk smlouv, je podobn platby zakazuje. V lnku 125 evropsk mluvy (=Smlouva o Evropsk unii - Maastrichtsk smlouva) se toti pe: "lensk stt neodpovd za zvazky stednch vld, regionlnch nebo mstnch orgn nebo jinch veejnch orgn, veejnoprvnch subjekt nebo veejnch podnik jinho lenskho sttu a podobn zvazky ani nebere pod ochranu." Stty unie pesto ecko podpoily a podle nzoru odbornk poruily smlouvu o Evropsk unii. Rozhodujc je, abyste pochopili, e krize v eurozn neme mt krtk trvn. Oslaben ekonomiky po roce 2007 nen nhoda. Povauji za dleit uvdomit si, e takov udlosti maj ji po stalet stejn vzorec a vdy jsou za nimi tyt sly. V oficilnch smlouvch k euru pirozen stlo, e popsan situace nikdy nesm nastat. Evropsk unie si ji v roce 1992 v Maastrichtsk smlouv zapracovala takzvan konvergenn kritria, oznaovan rovn pakt stability. Pakt stability mimo jin naizoval, e: - mra inflace nesm peshnout ti cenov nejstabilnj lensk zem vce ne o 1,5 % - ron netto zadluenost nesm init vce ne 3 % hrubho domcho produktu - dluhy jednotlivch zem nesm init vce ne 60 % hrubho domcho produktu

164

Ani ecko, ani Itlie nesplnily tyto poadavky ji pi podpisu smlouvy v roce 1999 ! Od potku se fixlovalo a vedly se spory o zpsob vkladu tchto velmi prostch a jednoznanch pravidel. Slab zem, takzvan PIIGS (=Portugalsko, Irsko, Itlie, ecko a panlsko), byly k vstupu navnadny pjkami, kter samozejm nikdy nemohou splatit. Hrub domc produkt (HDP) je soutem veho, co se v urit zemi vytvo za jeden rok. Jedn se o hodnotu veho zbo a slueb dohromady V roce 2009 pekroily pravidlo o edestiprocentnm zadluen nsledujc zem: ecko 115,1 % Itlie 115,8 % Belgie 96,7 % Francie 77,6 % Portugalsko 76,8 % Nmecko 73,2 % Malta 69,1 % Rakousko 66,5 % Nizozem 60,9 % ist zadluenost znamen, e urit stt m vce vdaj ne pjm. V eurozn smj vdaje sttu pekroit pjmy o maximln 3 %. V roce 2009 pekroily pravidlo o rstu zadluen nsledujc zem: Irsko 14,3 % ecko 13,6 % panlsko 11,2 % Portugalsko 9,4 % Skutenost, e vechny stty utrat vce, ne in jeho pjmy, je sama o sob zvrcen a v dlouhodobm

165

vhledu nevede k niemu jinmu ne ke zkze nroda. Historie ns pouila, e to kon vdy chudobou, hladem a nouz, a v konenm dsledku vlkou. V roce 2011 velo ve znmost, e nmeck Bundesbank poskytovala zbytku eurozny utajen vry ve vi pes 330 miliard euro, jen aby ji uchrnila ped krachem ! Penze, je Nmci podle veho nikdy neuvid... Finann a ekonomick poradce Guido Hehn pe: Toto brizantn slo se skrv pod polokou ,Pohledvky uvnit euro-systmu (netto) v msnch hlench Bundesbanky. Podle nich toti dluhy, kter Evropsk centrln banka (EZB) a nrodn centrln banky v europrostoru nakupily vi Bundesbank, stouply ke konci roku 2010 do ve 338 miliard eur. Samotn pohledvky u nrodnch centrlnch bank v zemch platcch eurem inily 326 miliard eur. V roce 2006, tedy ped vypuknutm finann krize a nsledn evropsk dluhov krize, dosahovaly dluhy v hrnu pouze osmnct miliard eur.(3) Mdia neustle srovnvaj euro s dolarem, z eho vychz euro lpe, nebo mezi slepmi je i jednook krlem. Ve srovnn se stabilnmi mnami si euro (pedevm od roku 2007) naopak vede pmo katastrofln. Nejstabilnj mny maj mimochodem prv zem, kter vlastn mnoho zlata: Proti jihoafrickmu randu ztratilo euro v roce 2010 17 %. Za 100 eur byste 1. ledna dostali jet 1 060 rand, na konci roku ji jen 880. K australskmu dolaru ztratilo euro v roce 2010 dokonce 19 %. Na zatku roku byste dostali 160 dolar, na konci ji jen 130.

166

Vi vcarskmu franku ztratilo euro 14 %, vi nskmu juanu 12 %, vi ruskmu rublu 11% a proti americkmu dolaru nakonec 11 % ! Seznam by mohl pokraovat donekonena, protoe dn mna si v uplynulch tech letech nevedla he. Kam to ve smuje, si pedstavujte sami. Na jedn z akc banky Privatbank Metzler v lednu 2009 Angela Merkel ekla: se fma, e stty nemohou zkrachovat. Nen to pravda.(37)

Kdo nm vnutil euro ?

O vvoji inflace v eurozn jsme ji hovoili, proto bych se nyn chtl vnovat otzce, jak vbec mohlo vstoupit v platnost euro. Ji v roce 1957 zaloila Belgie, Francie, Itlie, Lucembursko, Nizozem a Nmecko Evropsk hospodsk spoleenstv (EHS), a to za elem poslen spoluprce mezi evropskmi zemmi. Clem bylo dlouhodob odbourn cel, pozdji dokonce hranic. Evropa chtla ukonit historii plnou vlek a t spolen v mru. Z EHS se stalo Evropsk spoleenstv (ES), z nho nakonec vznikla Evropsk unie. Do roku 1998 se plnovan spolen evropsk mna nazvala ECU (=European currency unit; = Evropsk ztovac jednotka), pozdji ale padlo rozhodnut o nzvu EURO. Vdom zjednoduuji prbh kvli pehlednosti. Bernd Senf, od roku 1973 do bezna 2009 profesor na

167

uky o nrodnm hospodstv na vysok kole ekonomick v Berln, k danmu tmatu v jedn pednce ekl: Zaveden eura bylo proti vekermu ekonomickmu rozumu. Je to vplod irho naden a zrove past, je hroz Evrop bankrotem ! Nejprve perifern zem (=Portugalsko, Irsko, Itlii, ecko a panlsko), potom ist pispvatele do rozpotu. V roce 1989 se rozpadl Sovtsk svaz. K jeho pdu pispla i dlouholet snaha polskho hnut Solidarita pod vedenm Lecha Walesy stejn jako katastrofln hospodsk situace v Rusku. Kdy v jnu 1989 padla Berlnsk ze, vlda Spolkov republiky Nmecko pod vedenm Helmuta Kohla vyjednvala o znovusjednocen vchodnho a zpadnho Nmecka. Ale protoe Spolkov republika byla de facto jet obsazena Ameriany a Brity a vchod zase Rusy, do vyjednvn o procesu znovusjednocen se zapojili vichni. Pedevm Anglie a Francie udaly jako podmnku jejich souhlasu spolenou evropskou mnu. Avak Helmut Kohl i jeho dvrn poradce Alfred Herrhausen (=len pedstavenstva a mluv Deutscher Bank) byli vehementn proti. Pokud vbec, spolen evropsk mna mla bt podle Kohla otzkou dalek budoucnosti. Vem zastnnm to bylo jasn: znovusjednocen bylo drahm poinem a pro tento el vyadovali solidn zpadn marku. Ale Margaret Thatcher a Francois Mitterand souhlasili se spojenm obou nmeckch stt pouze pod podmnkou, e se vzdaj marky ! Zptn se zd naprosto nezpochybniteln, e se snaili oslabit Nmecko.

168

Ale Kohl a Herrhausen stli zsadn proti - muselo pece existovat een i bez spolen evropsk mny ! Ano, do chvle, ne se Alfred Herrhausen 30. listopadu 1989, pr tdn po pdu berlnsk zdi, stal obt bombovho atenttu. Je 30. listopadu 1989, krtce po pl devt rno. Alfred Herrhausen, jedin mluv pedstavenstva Deutche Bank, je na cest do prce. Jeho idi Jakob Nix ho veze z msta bydlit v Bad Homburgu v luxusn tvrti Wingertsberg do Frankfurtu. Obrnn sluebn mercedes nsleduj dva dal vozy s ochrankou. Pro fa banky plat nejvy stupe ochrany. Sotva kilometr od domova Alfred Herrhausen zemel. Nlo aktivovan paprskem svteln zvory roztrhala vz na kusy. idi Nix peil s tkmi porannmi, Alfred Herrhausen byl na mst mrtev.(38) Kohla atentt hluboce zashl. O tden pozdji, na potku prosince, podepsal ve trasburku na summitu EU smlouvu, je donutila Nmecko, aby se vzdalo marky. Kohl pozdji oznail tento den jako nejernj momenty svho ivota. Kalus Wirtgen v magaznu Spiegel ze dne 2. bezna 1998 se ptal: Co se cestou do Maastrichtu doopravdy stalo ? Muselo erstv znovusjednocen Nmecko obtovat symbol sv sly, nmeckou marku, a zamnit ji za spolenou mnu jen proto, aby bylo snesitelnj pro sv sousedy ?... Politikov a historikov si dodnes lmou nad tmito otzkami hlavu. Kompetentn svdek, spolkov prezident Hans Tietmeyer, tehdy jet viceprezident Centrln banky, nezn ani dnes pesnou odpov. O rozhodnut Helmuta Kohla se

169

tehdy dozvdl a dodaten - po telefonu. Dlouholet nmstek ministra financ v Bonnu si ostatn jet dnes doke ,dobe pedstavit', e Pa a dal soused se dokzali smit s nhlm znovusjednocenm nejvtho nroda v srdci Evropy pouze za mimodnch okolnost. Mimodn tlak na Nmecko vystil ke zeknut se marky a jej nahrazen eurem."

Oficiln msta se dlouho pokouela atentt na Herrhausena pipsat na vrub krajn levicov teroristick RAF. Zpsob proveden vak neodpovd dnmu z akc, kter kdy RAF provedla. Mimo to se vdy vehementn ohrazovala proti tomu, e by mla s atenttem cokoliv spolenho. Vyetovn nebylo dodnes uzaveno. Kdo skuten nese zodpovdnost, se mon nikdy nedozvme. Ale s trochou fantazie to snad lze vytuit... Anglian sice byli pi zavdn eura jednou z hybnch sil, sami ale nebyli tak hloup (i slab), aby se vzdali anglick libry. Zaveden eura a zatek zkzy Evropy umonila smrt Alfreda Herrhausena, manaera s rozumem a svdomm. Nepostavil se jen proti euru, nbr usiloval tak o prominut dluh zemm tetho svta. Pro zachovn podnik na vchod a intenzivn spoluprci se spolkovmi zemmi na vchod Nmecka se, podobn jako Herrhausen, vyslovil tak Detlev Rohwedder, prezident Treuhandanstalt, adu spravujcho majetek v SRN (=obdoba eskho Fondu nrodnho majetku - pozn. pekl.). Tak on byl zavradn - pachatelem byla dajn rovn RAF. Vchodonmeck podniky pak byly z velk sti prodny hluboko pod cenou zahraninm zpadnm firmm.

170

Dne 1. dubna 1991, na velikonon pondl, piblin pl hodiny ped plnoc byl Rohwedder zastelen u okna v prvnm pate svho dsseldorsfkho domu ve tvrti Niederkassel (Kaiser-Friedrich-Ring 71). Zabila ho prvn rna ze t, druh zranila jeho enu Hergardu, tet zashla poliku s knihami. Stely byly vypleny z tiaedestimetrov vzdlenosti, z puky typu FN FAL re 7,62 x 51 mm. Na mst inu se naly ti nbojnice, plastov idle, kapesnk a piznn se k inu RAF komanda Ulricha Wessela. Pachatel, i pachatel, nebyli dodnes dopadeni. (114)

Shrnut: Zd se bt naprosto jasn, e ns s eurem nkdo vdom oklamal. Ale s jakm clem ? Pasti s vry a dluhy inkovaly pece docela dobe i v ppad jednotlivch mn. Existuj jasn odkazy k tomu, e bankovn kartel usiluje o zaveden jedin mny pro cel svt. Od roku 2008 o n asto hovo ada politik, Mezinrodn mnov fond IWF a EZB. Pokud je tohle onm plnem, potom se zavedenm eura pokroili o velk krok kupedu. Co to znamen a jak by tato svtov mna mohla vypadat, vysvtlm ve tetm dlu tto knihy. Zvrem bych chtl k euru jet ct, e vechny zem eurozny ekaj velmi tk asy. V lednu 2011 zde stoupla inflace, ve srovnn s pedchozm mscem, ji o 1,9 % - pi stejnm vvoji by to za cel rok 2011 bylo vce ne 22 % ! (115) Kdy zvme, e oficiln inflace se doposud po

171

hybovala piblin do dvou procent ron, ovem reln sahala k hranici deseti procent, z tchto daj odvozen reln inflace za rok 2011 by inila vce ne 100 % ! To by znamenalo, e se v roce 2011 ceny v eurozn zvednou na dvojnsobek. V ecku ji v druh polovin roku 2010 spotebitelsk ceny pmo explodovaly. Litr naturalu tam stl ji v lednu prmrn 1,80 euro ! Tm se ecko bl velmi rychle k hyperinflaci, je potom - pokud ecko, Irsko, panlsko a Portugalsko nevystoup z eurozny automaticky postihne vechny leny eurozny. Co to znamen, mon ji tute. Vte mi prosm, kdy km, e bych si to nikdy nepl ! Nevm ale, jak by se tomu dalo zabrnit. Tiskem dalch penz a poskytovnm stle dalch a dalch pjek urit ne. Ped hrozcm krachem spolen mny se nabz pouze jedna jedin nikov cesta: prominut sttnch dluh. Avak na tomto poli nebudou banki jistojist chtt spolupracovat, protoe sami uinili ve pro to, abychom se dostali tam, kde jsme. Ds mne, jak jsme doposud vichni podceovali vnost situace, ve kter se nyn nachzme. Co v lednu 2011 zaalo v arabskm svt, je bezpochyby pouhm zatkem neho nevypoitatelnho - pinejmenm z mho pohledu. Chtl bych prvn dl knihy zakonit ryvkem z interview, je poskytl 10. ledna 2011 newyorsk trendov prognostik Gerald Celente: V roce 2011 hra skon - co by je mohlo jet napadnout ? Je konec ! Ji nen dn monost ani dvod to protahovat... Ve panlsku je mra nezamstnanosti mezi osmncti a estadvacetiletmi

172

lidmi kolem 50%, evropsk prmr in okolo 35%. Univerzitn diplomy jsou k niemu... Krom toho se krt sociln dvky, nrod je vyvlastnn... Lid se pomalu probouzej, zanaj chpat, co se dje... Mlde se dv dohromady... Musme zdolat hory dluh, vrchol ovem zstv v nedohlednu... V Evrop budeme svdky stle astjch studentskch bou a nepokoj... V USA se nedje nic jinho, jen ve probh ponkud pomaleji... Ale semknou se na celm svt, protoe mlad lid jsou dnes po celm svt propojen po sti, a postav se na odpor...

173

st druh MUI V POZAD

Nyn, kdy jsme ji podrobn probrali manipulaci s mnami i cenami zlata a stbra, nabz se dleit otzka: Kdo pesn jsou oni manipultoi a jak je jejich dal cl ? Pochopili jsme, e v zsad jsou za vm banky. Ale kdo je za nimi ? Ji nkolik stalet vechny zpadn stty, vldy, ekonomiky a jejich mny ovld nkolik mlo evropskch rodin. Piblin ped sto lety pevzaly tyt rodiny kontrolu tak nad USA. Tyto superbohat klany se bez pochyb sna ovldnout Zemi a ve jmnu novho svtovho du plnuj zzen svtovldy a zaveden jednotn svtov mny. Stty pitom chtj pipravit o nezvislost a jejich mny zruit. Novou svtovou vldu m sestavit elita, kter v tomu, e jako jedin je k tomu oprvnn a zpsobil, a geneticky nadazen. Pokud uspje jej taktika, zsk totalitn moc nad celosvtovou populac. Mal privilegovan horn vrstva by ovldala zstupy otrok. Sotva koho pekvap zjitn, e onu tajemnou horn vrstvu tvo nejdleitj zstupci vysok evropsk lechty spolu s evropskou a americkou finann elitou.

174

Tato skupina edch eminenc ji ve 20. stolet doshla na sv cest za velkm clem svtov vldy neuvitelnch spch. Prostednictvm etnch, zsti oficilnch organizac, usmrovali osud svta a urovali rmcov podmnky ivota ns vech. Rozhodovali o vlce a mru, o ivot a smrti, o tom, kdo se stane prezidentem nebo spolkovm kanclem. Vyslouili si oznaen stnov vlda nebo iluminti. Pevn vtina lid nem ani tuen, e tato vlda vbec existuje. Jin, kte o n slyeli, ji povauj za mtus, spikleneckou teorii a nedokou (nebo ani nechtj) si pedstavit, e nai politikov jsou pouze bezmocnmi loutkami, je na provzcch vod ti, kte maj penze.
Dejte mi kontrolu nad mnou jednoho nroda - potom mi bude zcela lhostejn, kdo pe zkony.
Mayer Amschel Rothschild (1744-1812)

I kdy mnoho poslunch oban stle chce vit tomu, e americk prezident je nejmocnjm muem na Zemi nebo e u volebn urny svobodn rozhoduj o vld sv zem, na druh stran se natst probouz na tto planet stle vce lid a chpe, e nastal nejvy as pro zsadn zmnu. Vra, e volby v zpadnm svt probhaj mnohem svobodnji ne v zemch tak zvanho tetho svta, je pouhm zbonm pnm. Stnov vlda vak vlastn nejen nejdleitj banky a pojiovny, nejvt investin firmy a burzy, nbr tak vechny vznamn tiskov agentury a mediln koncerny. Jejich prostednictvm pak uruje, co se bude pst v novinch, co odvysl televize a rozhlas, kter filmy se nato a pob v kinech. Rozhoduje o tom, kte politikov

175

se dostanou na vslun a kte naopak padnou za ob skandlu. A oividn m vliv i na to, e nepohodln jedince stihne pedasn smrt. Mohu to dokzat ? Inu, vidli jsme, co se pihodilo prezidentm a politikm, kte chtli usmrovat moc bankskch klan. Nen to dostaten dvod ? A neekli sami politikov, jako na pklad Woodroow Wilson, e toto spiknut skuten existuje (viz ve) ? Ano, vypovdli. Pouze neuvedli jmna. Prostednictvm manipulace s finannmi trhy, burzami a cenami zlata a stbra pracuje nepetrit na pechodu k nov svtov mn. Prvnm krokem byl dolar, druhm euro, tetm m bt amero a tvrtm (a poslednm) bancor bezhotovostn mna, kde jsou veker nae finann prostedky, svoboda a prva uloen na jeden jedin ip. Tento RFID-ip (=Radio Frequency Identification=identifikace pomoc rdiov frekvence) ji reln existuje, a jak uvidte v tetm dle tto knihy, u byl implantovn tiscm lid. Pokud sledujeme (zsti velmi nejasn a propleten) stopy manipultor, potom nevyhnuteln dospjeme k nkolika mlo rodinm, kter jsou rozdln prominentn nebo veejn a stoj v pozad celho procesu. Dve ne se budu tmto rodinm vnovat podrobnji, rd bych vysvtlil nkolik termn a popsal nkolik organizac, je pracuj ve slubch tajn svtov vldy.

176

Iluminti
Pojem iluminti velmi siln ovlivnily knihy a filmy Dana Browna, jen ml ale ve skutenosti s obsahem popisovanch udlost jen velmi mlo spolenho. Skuten iluminti byli d, tajn pnsk spolek, kter v roce 1776 na univerzit v Ingolstadtu zaloil filozof a crkevn advokt Adam Weishaupt. Ml bt protiplem vi dominanci tamnch jezuit a intelektuln alternativou k zednskm a rosekrucinskm lm. Symbolem spolku se stala sova bohyn Minervy, msk bohyn moudrosti. Nzev iluminti pochz z latiny a znamen osvcen. Weishauptv spolek brzy splynul s jinmi zednskmi lemi, je v tehdej dob prochzely kriz a hledaly novou inspiraci. Jeho leny se staly vysoce postaven politikov i lechtici a moc spolku (a pli velk) rychle rostla. Proto v roce 1785 piel jeho zkaz, a sv aktivity podle veho sthl do ilegality, ve kter pr funguje dodnes. Spolen s institucemi a dalmi tajnmi spolky a lemi, o nich se dotete dl, se d ilumint, jak se zd, podl na svtovm dn. Lze pokldat za prokzan, e dn velk karira, a u politick, urnalistick, i v hospodstv, se ned vybudovat bez toho, e by dotyn byl vysoce postavenm lenem nkter zednsk le. Nkdej idely svobodnch zedn, svoboda, rovnost, bratrstv, tento vysoce morln nrok a skuten kesansk ponn, v prbhu poslednch sto padesti let ustoupily do pozad. Z l svobodnch zedn se staly spe odrazov mstky kariry. To pokodilo jejich vnost. (Viz i: Jan van Helsing Geheimgesellschaften 3 - Krieg der Freimauer
177

-Tajn spoleenstv 3 - Vlka svobodnch zedn. Zapsal zde interview s vysoce postavenm svobodnm zednem, kterho jsem mezitm osobn poznal i j.)

Dnes termn iluminti pouvme pro vechny vysoce postaven svobodn zedne i pro mocn osoby v pozad, je jsou "osvcen" nebo "zasvcen". Osvcen v tom smyslu, e vd o zkonitostech kosmu a tajemstv lidstva. Maj role ochrnc star moudrosti, kterou v prbhu poslednch stalet crkve falovaly a rozmlovaly. Cl crkv je toti toton s plnem tajn svtov vldy: chtj zskat moc nad nic netucm lidstvem, jemu upraj pravdu o cel ad vc. Slovo osvcen je pitom zavdjc, protoe svtlo ve spiritulnch kruzch symbolizuje pozitivn, istou lsku. Ve spojen s iluminty m svtlo spe negativn pchu, nebo jsou piazovn k temnot a zlm strnkm moci. Mnoh tajn spoleenstv vzdvaj hold spe satanovi ne bohu. Na tyto otzky zde vak nen as ani prostor. Navc maj jen velmi mlo spolenho s tmatem tto knihy. Chci pouze ct, e pojem iluminti se v dalm textu na vtinu svobodnch zedn nevztahuje.

ern lechta
Vysok evropsk lechta, kter se navenek prezentuje jako kultivovan, civilizovan, vzdlan, vdom si tradic a odpovdnosti, pat z vt sti k takzvan ern lecht (=Aristocrazia Nera i Black Nobility). Nzev ern lechta nen nhodn. Vtina z tchto "vzneench" rodin se ke sv moci a bohatstv dopra

178

covala dky neuviteln brutalit a chybjcmu svdom, skrze vlky, vrady, muen a vydrn. Mimo to se v souvislosti s nimi odjakiva hovo o zkm napojen na satanismus a ernou magii. Jak tvrd Jan Coleman ve svch knihch, ada z tchto lechtickch rod byla v poslednch staletch inn v obchodu s drogami, se zbranmi, lidmi, ve vlkch nebo se zapletla do jinch lukrativnch, asto ileglnch obchod. Mnoh z nich jsou tsn spjaty s bankami nebo dve mli svoje a vichni vlastnili velk statky. Dky pjmm z pronjm zemdlskch ploch pracujcmu lidu si mohli dovolit vyzbrojovat a udrovat vlastn vojska. Armda jim na opltku pomhala hjit moc a privilegia, a to pedevm vi lidu. A tak se bohatstv rodu Windsor do znan mry zakld na obchodu s opiem a otroky. Grimaldiov naproti tomu byli pirti, kte pot, co v roce 1297 jist Francois Grimaldi dobyl hrad vysoko nad moem, po stalet drancovali lod, je proplouvaly kolem.(39) Pvod ern lechty je v 11. stolet v italsk Aristocrazia Nera, kdy si nkolik rodin rozdlilo msta Janov a Bentky a podle vlastnho uven je kontrolovalo a dilo. Tyto mocensk struktury jsou tedy star ji tm tisc let - a zd se, e jsou nesmrteln. Pozdji vznikl italsk mafie pracuje podle pesn te pedlohy a s pomoc stejnch prostedk jako jej lechtick vzory. Jejich povst vak ji dvno nen bez poskvrny. K jedn z nejdleitjch udlost dolo mezi lty 1122 a 1126. Tehdy se byzantsk panovnk Jan II. Komnenus, jen veejn zastupoval a hjil vysok morln hodnoty, pokusil bentsk oligarchy odkzat do patinch mez a odmtl s Italy obnovit stvajc smlouvy o obchodnch trasch. Jan odmtal tm, kte nestydat vykoisovali

179

vlastn lid, nadle dopvat jejich privilegia a monopol. Dolo k vlce, v n bentsk flotila, pot co ovldla Egeidu a Korf, zvtzila i nad Janovmi lodmi. Jan byl nakonec donucen uznat privilegia Ital, co se stalo milnkem v dalm en vlivu italsk ern lechty. Zmnn rodiny jsou zce napojeny na katolickou crkev, Vatikn a pedevm na jezuity. Ti zase tahali za nitky bhem kovch vprav a ernm rodinm, dky rozshlm stykm v srdci Evropy, zajistili neutrln prostor pro pran jejich ernch penz, aby si navenek udreli dojem ulechtil lechty: vcarsko ! V zsad jsou vechny evropsk lechtick domy navzjem spznn a njakm zpsobem navzan na star italsk rody. Na pklad nmeck rod Thurn-Taxis (=Thurn und Taxis) vznikl z rodu delia Torre e Tassis (tak delia Torre e Tass). Italsk vysok lechta (Braganzov, Grosvenorov, Collonnasov, Pallaviciniov a Savojov) podle veho v 19. stolet ztratila znanou st svho vlivu na sv nmeck a rakousk pbuzn. Protoe vak zstupci jednotlivch rod mezi sebou stle uzavraj satky za elem zachovn nebo zskn mocenskch nrok, tak jak to dlali ji cel stalet, lovk zven to me jen st odhadnout. Pleitostn smli nkte exponovan zstupci jmenovanch rod uzavt satek i s nkm lidu - za prv, aby do zkho kruhu urozench pibyla nov krev, za druh, aby zachovali zdn blzkosti a otevenosti vstc bnm obanm a bulvrnmi historkami o princeznch rozptlili a zvedli nladu dav. Mnoh rodiny ern lechty tahaj za nitky v Marshallov fondu (=Marshall Fund - oficiln euro-americk ptelsk projekt) a v Club of Rome (vysvtlen viz ne). Mimo to pat k nejvtch uivatelm vhod Evropsk unie.

180

Tak princ Albert Thurn-Taxis (ronk 1983) v roce 2008 obdrel nco pes 575 000 eur z fondu zemdlskch dotac z EU pro sv polnosti. A to pesto, e se podle magaznu Forbes pot mezi nejmlad miliarde na svt a jeho soukrom majetek in 2,3 miliardy americkch dolar. Rod Thurn-Taxis vldne nejvtm lesnm bohatstvm v Evrop a nad vce ne 36 000 hektary pdy. (15) Kne Liechtenstein dostal pro sv 3 000 hektar orn pdy, 3 500 hektar lesa a 42 hektar vinic (v Rakousku) v roce 2007 vce ne 912 000 eur. V roce 2006 to bylo dle zprvy v mdich dokonce 1,77 milion eur ! Pokud vme, e prmrn rakousk zemdlec - jen skuten mus ze sv pdy vyt - dostane za rok sotva vce ne 10 000 euro, potom jsou evropsk zemdlsk dotace ve vi pes 780 000 eur, kter bere ron anglick krlovna Elizabeth II, irou provokac. Jej syn, princ Charles, na sv soukrom polnosti dalch 350.000 eur. Majetek Windsor nelze opravdu serizn odhadnout, protoe nikdo nedoke ct, co vechno jim doopravdy pat. Oficiln odhady hovo o jmn v hodnot dvou miliard eur, ale to se mi zd spe k smchu. Krlovna je nejvt majitelkou pozemk na svt. Je hlavou Velk Britnie, stejn jako dalch 31 zem a teritori. Krlovna Elizabeth II. je sestenic vdskho krle Karla XVI. Gustava. Pmo spznn je ale i se vemi dalmi evropskmi krlovskmi rodinami - se panlskou krlovnou Sophi, dnskou krlovnou Margrethe II., norskm krlem Haraldem V. a mnoha dalmi. Windsorov by zaplnili svou vlastn - veskrz napnavou - knihu. Pro ns je jet zajmav, e tato rodina je pvodem nmeck a pochz z Hannoveru. Do roku 1917 se anglick krlovsk rod jmenoval von Sachsen-Coburg-Gota a mluvil nmecky.

181

Protoe vak Anglie v prvn svtov vlce stla proti Nmecku, nebylo modern bt Nmcem, a tak bez okolk zmnila jmno. Pojmenovali se podle malho msteka Windsor v hrabstv Berkshire, kde je i rezidence krlovsk rodiny. A jet nco, protoe ve tetm dle knihy na tohle jet narazme: princ Philip, manel anglick krlovny, je stoupenec eugeniky (nauka o ddinm zdrav). V roce 1988 ekl nmeck tiskov agentue: A se znovu narodm, potom bych se chtl vrtit jako smrtc virus, abych njak pispl k vyeen pelidnn. Na tomto mst chci upozornit na to, e samozejm ne vechny rody pat k ern lecht a mnoz pslunci lechty jsou veskrze estnmi lidmi s poctivmi mysly. Ale vt st jedinc s modrou krv je ji po stalet organizovan v tajemnch spolcch a organizacch, kter sleduj jedin zjem: zskn a upevnn vlastn moci. Zde je seznam nkterch rod, je nle k ern lecht: Finck Thurn-Taxis (Nmecko/Bavorsko) Thyssen-Bornemisza Guelph (Windsorov) (Anglie) Wettin (Belgie) Bernadotte (vdsko) Liechtenstein (Lichtentejnsko) Oldengurg (Dnsko) Hohenzoller (Nmecko) Bourbon (Francie) Oranien (Nizozem) Grimaldi (Monako) Wittelsbach (Nmecko) Braganza (Portugalsko)

182

Nassau (Lucembursko) Habsburg (Rakousko) Savoy (Itlie) Karadjordjevis (Jugoslvie) Wttemberg (Nmecko) Zogu (Albnie) (39) Nkdy se ern a bl lechta rozliuje i podle toho, od koho zskala lechtick titul: ern lechta svj urozen stav zskala od papee, nkte papei pochzeli z jejich rod anebo odvozuj svj pvod od nkterho z nich. Blou lechtu naproti tomu jmenovali knata a krlov.

Vbor 300
Toto sdruen vysok lechty s finann lechtou zaloila v roce 1729 BEIMC (=British East India Merchant Company), aby mohla kontrolovat mezinrodn bankovnictv a obchod pedevm obchod s opiem ! BEIMC patila ern lecht a vedla ji britsk koruna. Vbor 300 je tajn spolenost, ve kter tahaj za nitky a ovlivuj politiku i hospodstv celho zpadnho svta nejdleitj zstupci vysok i finann lechty a nejvlivnj a nejloajlnj politit zstupci zpadnch nrod. Dr. John Coleman zveejnil ve sv knize The Conspirators Hierarchy: The Commitee of 300 (=Hierarchie konspirtor: Vbor 300 - pozn. pekl.) vedle 290 organizac a 125 bank tak 341 jmen bvalch nebo nynjch len sdruen. Chtl bych je zde zmnit jen nkolik: dm Rothschild, David Rockefeller, rod Hohenzoller, rod habsbursko-lotrinsk, krlovna Elizabeth II., rod Thurn-Taxis, krlovna Beatrix z Nassau-Oranien (CFR - Rada pro mezinrodn vztahy, skupina Bilderberg), rod Finck, monack princ Albert, George Bush a Henry Kissinger. (39)
183
4

Kulat stl
Podnt ke vzniku tto politick organizace dal v roce 1891 v Anglii Cecil Rhodes. Mezi zakldajcmi leny byli mimo jin tak lord Esher, lord Alfred Milner, lord Rothschild a lord Arthur Balfour. Hlavnm clem skupiny bylo podzen celho svta britsk vld a prosazen anglitiny jako svtov ei. Rhodes mon skuten usiloval o svtovou vldu, kter by usilovala o prospch vekerho lidstva, do skupiny vak poslze pronikli tak agenti bank. Ptomnost Rothschild je Kulat stl napojen na sionisty (=mylenkov smr, hlavnm clem bylo vybudovn a udren idovskho sttu a pesdlen id do Svat zem - pozn. pekl.), a v USA na rodiny Schiff, Warburg, Guggenheim, Rockefeller a Carnegi. Ze skupiny, jej veden pozdji pevzal lord Milner, vyrostl tak Royal Institute of International Affairs (=RIIA - Krlovsk institut pro mezinrodn vztahy) a CFR (=Council on Foreign Relations=Rada pro mezinrodn vztahy - viz ne). Na konci prvn svtov vlky bylo jasn, e strukturu systmu je poteba rozit... Lionel Curtis... k ji existujcm skupinm Kulatho stolu zaloil v Anglii a vech zmoskch regionech nastren organizace,... Jedna z nich, znm pod nzvem Royal Institute of International Affairs, v sob na kadm zem jako svou klovou soust ji dve zzen skupiny Kulatho stolu... V New Yorku byla znm Council on Foreign Relations (Rada pro mezinrodn vztahy), od kter zase vedly nitky k J. P. Morgan & Co., a jedn velmi mal skupin Kulatho stolu.

184

Americk organiztory ovldalo seskupen expert ve slubch Morgana... Publikace The Round Table (Kulat stl) vznikala po mnoho let (a do roku 1961) v zadn mstnosti na pozemku Chatham House v Ormond Yard. Pes centrlu v Chatham House prochzely rovn veker telefonn hovory. (40)

Ve uveden citt pochz ze trncti set strnkov knihy Tragdy & Hope: A History of the World in our Time (=Tragdie a nadje: historie svta v na dob) profesora Carrolla Quigleyho, poradce Billa Clintona na Georgetownsk univerzit. Quigley v Council on Foreign Relations zastval funkci dvornho historika. Centrla v Chatham House na nmst James Square v Londn, je a do t doby slouila jako sdlo ministerskho pedsedy, v roce 1923 pipadla organizaci Council on Foreign Relations. Spolenost Kulatho stolu funguje i v dnen dob, jako msto komunikace pro mlad mue (od 18 do 45 let). Jejm oficilnm zmrem je podpora hospodskho dialogu, tak v Nmecku a Rakousku.

CFR
Council on Foreign Relations (=CFR, esky: Rada pro mezinrodn vztahy) zaloila v roce 1921 skupina Kulatho stolu. Rada byla oznaovna tak jako establishmen (=instituce autority a moci), neviditeln vlda nebo Rockefellerovo ministerstvo pro zahranin zleitosti.

185

Tato polotajn organizace je dnes jednou z nejvlivnjch spolenost v USA a jejmi leny jsou vlun oban Spojench stt americkch. Griffin o CFR pe:
Nen pehnan mluvit o tto skupin jako skryt vld Spojench stt. lenov CFR se nikdy nettili hovoit o oslaben Ameriky jako o nezbytnm kroku na cest k vtmu majetku, lpe eeno ke svtov vld. Jednm ze zakladatel CFR byl tak John Foster Dulles, kterho pozdji jin len CFR, Dwight Eisenhower, jmenoval ministrem.(41)

CFR dnes kontroluje nrody zpadnho svta, a u pmo propojenm s obdobnmi organizacemi, nebo s vyuitm instituc jako je na pklad Svtov banka, v nich d pedstavenstvo. Od zaloen CFR nalezneme mezi jejmi leny vechny americk prezidenty, a to ji ped svm zvolenm do funkce. Jedinou vjimkou byl Ronald Reagan. lenem CFR vak byl jeho mstopedseda Georgie Bush. Bush byl v roce 1977 dokonce editelem CFR. Jedn se o soukromou organizaci, z vt sti financovanou Rockefellerovou nadac. CFR udv pokyny americk vld, nebo oficilnji vyjdeno: pedkld j nvrhy. Po americk vld pedstavuje CFR nejmocnj instituci. Ve druh svtov vlce nastavila vhybky vvoje smrem k celosvtov globalizaci a neoliberalismu, tedy k stupu sttu z oblasti ekonomiky. Tm byly v podstat zrueny sttn hranice a svt padl do rukou velkch americkch koncern. Jako nmeck poboka CFR vystupuje Deutsche Gesellschaft fr Auswrtige Politik

186

(=DGAP; Nmeck spolenost pro zahranin politiku), je vznikla 29. bezna 1955 jako nadstrancke sdruen. Britsk fililka se nazv RIIA (=The Royal Institute of International Affairs) nebo jednodue Chatham House. Tato organizace se bn oznauje jako think-tank (=vzkumn instituce, spolenost nebo skupina, zejmna v oblasti politiky a ekonomiky - pozn. pekl.), jaksi tovrna na myslen, kter kolem sebe seskupuje ekonomy, politiky, diplomaty a lid z hospodstv a poskytuje vldm a politikum doporuen. Prostednictvm tchto ekonomickch studi a zdnliv nezvislch expertz k rozlinm tmatm ovlivuje CFR politick smovn zem a veejn mnn. Tmto zpsobem se pak vytv domnl "obecn povdom" o povaze uritch problm. Nmeck spolenost pro zahranin politiku (=DGAP nebo nmeck CFR) je poradkyni zahraninho vboru (=dl orgn nmeckho spolkovho snmu - Bundestagu), jen je pmm poradcem Bundestagu v oblasti zahranin politiky. To znamen: poslanci tohoto vboru (po jednn s GDAP) rozhoduj o aktivitch zahranin politiky a a zbytek poslanc to nsledn odkvne. Na internetov strnce Bundestagu se pe: Zahranin vbor... asistuje... vld pedevm bhem pprav k zvanm rozhodnutm v oblasti zahranin a bezpenostn politiky. Pracuje zsadn za zavenmi dvemi, protoe projednvan tmata jsou vysoce choulostiv. Jeho lenov uruj, zda je teba, aby spolkov vlda vyslala nmeck vojky na zahranin mise. Dosud se valn shromdn neodchlilo od doporuen zahraninho vboru ani v jedinm ppad (116)

187

Zd se tedy, e CFR pmo udv smr nmeck zahranin a obrann politiky. Autorka Friederike Beck zachytila v lnku ze 7. dubna 2009, jak se Karl Theodor Guttenberg (po nleitm prokolen v Nmecku a v USA) stal nejprve lenem DGAP. V mladistvm vku jednaticeti let ho pak povolali do zahraninho vboru, odkud nsledn prudce vystartoval nejprve k postu spolkovho ministra hospodstv a nsledn obrany. Mezi organizace, je jsou CFR velmi blzk (nebo podzen) a patrn existuj jen proto, aby mlad akademiky (pedevm ekonomy, prvnky a novine) dostali do kurzu, pat mimo jin Atlantik-Brcke, American Academy a American Council on Germany (ACG). Poskytuj stipendia a poslaj mlad Nmce do USA, kde jsou seznmeni s americkm zpsobem uvaovn a vychovni, jak se zd, v dn stoupence americk politiky. Nejdleitj z tchto program se nazv AmericanGerman Young Leaders Conference. ada nmeckch politik (jako na pklad Karl Theodor Guttenberg) a vdch osobnost ekonomie, politiky a mdi byla jemn vybrouena prv v tomto programu.(117)

Skull & Bones

Rd Skull & Bones (=Lebka a kosti) pedstavuje nejvnitnj jdro CFR. Tento vhonek CFR a zrove povstmi opeden studentsk spolek zskv sv leny mezi elitou na Yalov univerzit (USA). Zasvcuje je krvavm pijmacm ritulem, jen je psahou vrnosti a kompromitujcm materilem navdy zavazuje k bezvhradn poslunosti vi du a vyaduje bezmylenkovitou oddanost.
188

Organizaci zaloil v roce 1832 v New Havenu ve stt Connecticut William Huntington Russell. Potebn penze tehdy zskal od sv sestenice - pochzely z paovn opia. A tak se znovu uzavr kruh vedouc k ern lecht a Windsorm... Skull & Bones je znm pod rznmi nzvy: The Order of Death (=d smrti), The Order (=d), The Eulogian Club (=Euloginnsk klub) nebo tak Lodge 322 (=Le 322). Ze Skull & Bones vyly etn vd osobnosti v oblasti politiky a hospodstv, mezi nimi i nkolik prezident USA. Spolek byl jednou z hybnch sil a spoluorganiztor konference v Bretton Woods v roce 1944 v New Hampshire. Tmto i spoluodpovdnm za zaloen Mezinrodnho mnovho fondu a Svtov banky. Nepekvap tedy ani to, e vtina vdch piek zmiovanch ilumintskch organizac pochzela z Yalsk univerzity. Od roku 1991 mohou do du vstupovat tak eny. Odpovdajcm zpsobem se proto zmnilo i oznaen len tohoto vysoce exkluzivnho krouku na Boneswomen (=Kostlivkyn) i Laides of Eulogia (=Dmy eulogie). Eulogia byla podle povsti bohyn enickho umn, je s Dmosthenovou smrt v roce 322 ped nam letopotem vystoupila na nebesa, odkud v roce 1832, dajn kvli zaloen Euloginskho klubu, znovu sestoupila. Protoe lenov du jsou extrmn mlenliv, je k dispozici vce povst ne fakt. Jist vak je, e lenov jsou k poslunosti a loajalit vi skupin nuceni prostednictvm obad ern magie a zvltnch sexulnch ritul. Oficiln broura spolku Skull & Bones ze 17. ervna 1933 s titulkem Continuation of the History ofOur Order for the Century Celebration svd o tom, e spolek se svmi konzervativnmi zsadami pmo pyn:

189

Piznvm se tmto, e Bones (=Kosti) nemaj dnou historii. Jak by njak mohla existovat ? Nezpochybnitelnou podstatou na tradice je pesvden, e zmna neexistuje. Hluboc myslitel barbarskho dvactho stolet se problmy asu a prostoru nechvaj rdi mst, ale bohyn v, e existuje jen jeden as - as Skull & Bones - a pouze jedno msto - jejich chrm. Nic jinho neexistuje.(42)

msk klub
msk klub (=CoR - Club of Rome) nem nic spolenho ani s mem nebo Vatiknem, ani s katolickou crkv. Tvo ho nejstar rodiny ern lechty a tinct nejvych rodin z ad Ilumint v Americe. Pro sprvn sbory iroce rozvtvench organizac tajn svtov vldy pomh vychovvat reimu vrn vdce a talentovan dorost. Organizace mla pvodn sv sdlo v Hamburku, v roce 2008 ho vak peloila do Winterthuru (vcarsko). Club of Rome financuje vlastn celodenn koly i univerzity a poskytuje tak stipendia. V Nmecku jsou to nsledujc koly: Leonardo da Vinci Campus (Nauen), Wilhelm Gymnasium (Hamburk), Schule am Katzenberg (Adendorf), Christopherusschule (Droyflig), Carl von Ossietzky Gymnasium (Hamburk), Schule CarlCohn-Strasse (Hamburk), Gesamtschule Max Bauer (Hamburk), Lernwerft (Kiel), Hans Georg Karg Grundschule (Braunchweig), Dr. Wilhelm Meyer Gymnasium (Braunschweig), Josef von Eichendorff

190

Schule (Kassel), Kthe Kollwitz Gymnasium (Halberstadt), Leibnizschule (Offenbach), Helene Lange Schule (Wiesbaden), Grund- und Hauptschule mit Werkrealschule (Neuenstein), Thomas Strittmatter Gymnasium (St. Georgen), Georg Christoph Lichtenberg Oberstufengymnasium (43) (Bruchkbel).

S ve uvedenmi kolami nemm dnou osobn zkuenost. Vychzm ale z pedpokladu, e vtina rodi, kter do nich sv potomky posl, vbec netu, co vlastn Club of Rome je a jak jsou jeho skuten cle. Oficiln se uvd: Nam clem je spolen pe a odpovdnost za budoucnost lidstva ! Krom toho si Club of Rome vytil za kol: Vytvoen globln spolenosti a vldy ve 21. stolet. Pokud se ve uveden hesla pokusm vyloit s vyuitm svch nynjch zkuenost, potom Club of Rome prostednictvm svch vlastnch kol podporuje vznik svtov vldy a soustavn zskv nov stoupence sv ideologie z ad dorostu pozvednut stedn tdy. Je tu tedy na to, aby peliv vybral a formoval pt elitu Novho svtovho du. Za tmto elem zamstnv nejlep vdce a pedagogy. Ve je zaobaleno jako ptelsk podpora dorostu. Co m v USA na starosti CFR, to Club of Rome provd na celm svt... Studie, kterou v roce 1972 CoR zveejnil pod titulkem The Limits to Growth (=Meze rstu) a je se zabvala otzkami budoucnosti hospodstv a naeho svta, pila na trh ve ticeti milionech vtisk ve ticeti eech. Klov vrok zn: Tak to neme jt dl ! Na tto planet je ns pli mnoho - to se mus zmnit ! V roce 2004 vyla aktualizovan verze ve zmnn studie, kter pro rok 2030 pedpovd kolaps naeho

191

svta. Poaduje urychlen snen potu obyvatel Zem a nekompromisn omezen produkce kodlivch ltek. V prvn okamik to snad zn rozumn, svj vznam vak zsadn zmn ve chvli, kdy si petete kapitolu Eugenika ve tetm dle tto knihy. CoR zaloil v roce 1968 Ital Aurellio Peccei, tehdej manaer firmy Fiat a Olivetti. Fiat byla odjakiva ilumintska firma a v jejm pedstavenstvu byli vdycky lenov Vboru 300, v ele s rodinou Agnelli. Peccei odeel do Anglie, kde zskal vzdln na Tavistock Institutu - matce vech stav pro vymvn mozk. Potom vedl poradenskou firmu a radil rozvojovm zemm (k jejich kod). Sv sly nasadil i ve slubch World Wide Fund for Nature (=WWF Celosvtov fond pro produ), ilumintskou organizaci, kterou (rovn jako spolek Bilderberg) zaloil holandsk princ Bernard. Dle Peccei vedl pedsednictvo hospodskho vboru Mezinrodnho atlantickho institutu (Internationale Atlantik Institut) a vyuoval politick piky NATO o Novm svtovm du a nutnosti globlnho plnovn ! (131) Tavistock Institut of Human Relations (=Tavistock institut mezilidskch vztah) v tu dobu vedl generlmajor John Rawlings Rees, f oddlen pro psychologick veden vlky v britsk armd. Velk vliv v tomto institutu mli tak brati Aldous a John Huxleyov. Aldous Huxley se proslavil svm romnem Brave New World, zsadnm dlem stoupenc novho svtovho du, ve kterm lidstvo doshne dokonalosti prostednictvm vbru a genetick manipulace a jeho poet je zredukovn na douc poet. K Tavistock Institutu se jet pozdji vrtme. Eduard Pestel, jeden ze spoluzakladatel Club of Rome, pr ekl: Svt m rakovinu a tou rakovinou je lovk.(128)

192

Jednm z cl CoR (podle vpovdi jednoho lena, kter si nepeje bt jmenovn) m bt mimo jin znien zemdlsk a hospodsk sly Spojench stt americkch.
(98)

I kdy ern lechta spolupracuje s Vborem 300, skupinou Bilderberg a americkmi iluminty, v jinch organizacch dochz pece jen k neustlm tenicm a rozmkm mezi USA a Evropou a zpasm o pozice uvnit mocensk struktury Novho svtovho du. Ve se podob koalinm vyjednvnm pi sestavovn nov vldy: Spoluprce jen pokud je nevyhnuteln a kdy umouje podlet se na moci. Zrove ale kad in vechno proto, aby ostatn pli mocn nebyli.

Skupina Bilderberg
Tato organizace se v poslednch letech dostala do zornho pole veejnosti a tisku natolik, e nakonec byla v roce 2010 oficiln rozputna, i se pinejmenm neschz tak jako v minulosti. Oficiln to znamen: Konference Bilderberg jsou neformln soukrom setkn nejvlivnjch osobnost z oblasti hospodstv, vojenstv, (15) politiky, mdi, vysokch kol a lechty. Nkolik statench a neohroench urnalist jako Daniel Estulin nebo Jim Tucker po lta tato polotajn setkn piek finann elity, politiky, hospodstv a tisku svm ptrnm znan naruovali. Pokad pot, jakmile na pletichy temnch mocnost dopadlo pli mnoho svtla, zaali se mu vyhbat a shromaovali se nkde jinde. Daniel Estulin na tiskov konferenci v Bruselu 1. ervna 2010 uvedl:

193

Organizace Bilderberg je dynamick, take se postupem asu mn. Dle poteby si vytv nov sousti, zatmco ty chadnouc vstebv a pohlcuje. lenov pichzej a odchzej, systm vak zstv beze zmny. Jedn se o sebezchovn systm, doslova pavouci s, sestvajc z navzjem propletench finannch, politickch a prmyslovch zjm. (44)

Jak ve zaalo: V roce 1954 svolal nizozemsk princ Bernhard do hotelu de Bilderberg v Oosterbeeku tajnou konferenci, na kterou pozval vce ne sto nejvlivnjch osobnost z politiky a hospodstv, aby projednali otzku novho uspodn svta. Usnesli se, e se do budoucna budou kadoron schzet, a to pokad v jin zemi. Vdy bylo pozvno nejvnitnj jdro a k nmu alternativn rzn vlivn osoby, pevn mui. Mluvili o problmech svta a jak s nimi v nadchzejcm roce naloit. V ppad skupiny Bilderberg (mezinrodn znm i jako Bilderberg-Club) se v podstat jedn o neformln organizaci. Pokud je znmo, neexistuje ani zakldajc smlouva, ani status lenstv. Bilderbergsk konference trvaj vdy ti dny, jsou oznaovny za neformln rozhovory a konaj se v luxusnch hotelech pobl mezinrodnch leti. Npadn je, e kad vznamn prezident byl pozvn bu rok ped svm spnm zvolenm do funkce, nebo hned po nm. Vznik tak dojem, e se zde prezidenti vyrbj, nebo se po sloen psahy do kurzu nsledn dostanou. Skupina Bilderberg nen tajn spolenost... Je to setkn lid, kte reprezentuj uritou ideologii. Za

194

stupuj... nzor jaksi NADNRODN FIRMY PRO CEL SVT S RUENM OMEZENM. Zmrem kadho jednotlivho setkn skupiny Bilderberg je tvorba neho, co sami oznauj jako ELOVOU ARISTOKRACII mezi elitami Evropy a Severn Ameriky - tm elem je co nejlep zen planety. Jinmi slovy: vytvoen celosvtov st gigantickch kartel, mocnjch ne kterkoliv stt na Zemi, kter m kontrolovat ivotn nezbytn tovary lidstva. Ze jejich hlu pohledu zjevn pouze ku prospchu a v zjmu ns vech. Ns nazvaj UNWASHED MASS (=pinav, neist banda).(44)

Veden konferenc Bilderberg pslu adujcmu pedsedovi. Nizozemsk princ Bernhard tento post zastval v letech 1954 a 1975. Akoliv v och veejnosti kvli rznm skandlm (obchod se zbranmi s USA, lenstv v SS) psobil jako sporn osobnost, jeho ptel ve skupin Bilderberg mu projevovali velk respekt. Dalmi pedsedy byli Alec Douglas-Home, nmeck spolkov prezident Walter Scheel, lord Roli of Ipsden a baron Peter Carington. Souasnm prezidentem tto vybran spolenosti je Etienne Davignon, vd len Evropsk komise, belgick politik a obchodnk. Davignon je vlivn osobnost: Sedl ve sprvn rad Socit Gnrale de Belgique (odpovdn za hospodsk vykoisovn Belgickho Konga), pedsedal u kulatho stolu evropskch prmyslnk (=European Round Table), je mstopedsedou hotelovho etzce Accor a belgickho zsobovatele energiemi Tractebel, nstupnickho podniku po Socit Gnrale de Belgique. Mimo to je Davignon viceprezidentem lucemburskho producenta oceli Arbed a nejvt belgick banky Fortis. Zasedal v pedstavenstvu

195

spolenosti Sabena (nkdej belgick aerolinky - pozn. pekl.). Nyn je lenem dozor rady firmy Anglo American Mining, jedn z nejvtch svtovch taskch spolenost, a dozor rady Fiatu. Mezi nejpilnj nvtvnky konferenc se jednoznan potaj: holandsk krlovna Beatrix, Giovanni Agnelli (Fiat), Henry Kissinger a David Rockefeller (Chase Manhattan Bank), kte se kad zastnili asi dvaceti setkn a navc rozhoduj o tom, kdo dal dostane pozvnku. Posledn konference hostily msta Versailles (2003), Stresa (2004), Rottech-Egern (2005), Ottawa (2006), Istanbul (2007), Chantilly (stt Virginia, USA) (2008), Atny (2009) a Sitges (panlsko) (2010). Pozoruhodn na setknch je mimo jin i to, e a jsou soukrom, pozvan politikov si nklady (kter rozhodn nejsou zanedbateln) nechvaj platit svmi parlamenty. Hostitelsk zem pak dv k dispozici rozshl policejn a bezpenostn apart, a to vetn vrtulnk a specilnch jednotek - to ve na et daovch poplatnk. Nen to sice legln postup, ale dl se to tak. Personl pslunho hotelu ji tdny ped akc prochz detailnm pezkouenm a pleitostn je vymovn. Demonstranty ped mstem zasedn hldaj kamery, astnci protest jsou asto pronsledovni, kontrolovn a zastraovn tajnmi slubami. Pesto tato kadoron setkn nejbohatch a nejmocnjch lid svta, kte tam projednvaj politiku a hospodstv, unikaj pozornosti oficilnho tisku. Nen divu - vdy hostm konference a jejich nejblim spojencm pat vtina (nejen) titnch mdi a ta maj zakzno o Bilderbergu informovat. Kdo se toho nedr, mus nst nsledky.

196

V roce 1976 byl C. Gordon Tether, autor sloupk ve Financial Times po rozmce s fredaktorem proputn. Neustle se toti pokouel o bilderbergskch setknch informovat. O rok pozdji vydal knihu The Banned Articles ofC. Gordon Tether, (=Zakzan lnky C. Gordon T.) v n sdruil 46 sloupk, kter jeho noviny neotiskly. Mezi nimi jeden lnek s titulkem The Prince and the Bilderbergers (=Princ a bilderbergov) pojednval o holandskm princi Bernardovi. Tether se v nm pt: Kdy je toho tak mlo, co se m tajit, pro se potom vynakld tolik sil, aby se to utajilo ? Kdy americk aktivista a filma Alex Jones v roce 2006 letl do Ottawy, aby pak informoval o tamn Bilderbergsk konferenci, zadrovaly ho ednci kanadskho imigranho adu pmo na letiti celch 16 hodin. (120) Novin Campbell Thomas: Kvli tomu, e dlal rozhovory s lidmi v okol hotelu v mst konference ve skotskm Turnberry, uvzl v roce 1998 na osm hodin v policejn vazb.(119) Daniel Estulin mluvil zase o desetihodinovm vslechu ze strany nmeckch tajnch slueb pmo na Mnichovskm letiti v roce 2005 na cest do Rottech-Egernu.
Mylenky a politika pochzejc z Bilderbergskch setkn, jsou kad rok zkladem pro tvorbu zprv vech nejdleitjch denk a zpravodajskch agentur celho svta. Jde o to, aby mly nzory, je sdl vtina astnk setkn, dostaten pitalivou formu, aby pronikly do obecn politiky a vyvinuly na vdce tohoto svta takov tlak, e se pak pod jeho vlivem podrob ,potebm pn univerza Bilderbergskm nle pze tisku a ten smluvenou propagandu dle roziuje.(45)

197

Pesto v poslednch letech stle vce nezvislch novin pe o tchto setknch v malch nezvislch listech nebo na internetu a informuje o nich milionov publikum. irok publikum a demonstrace pi setkn ve panlsku v roce 2010 vzbudily, jak bylo vodem zmnno, mezi astnky konference znan znepokojen, co vedlo k tomu, e se, podle veho, jejich setkn ji nebudou do budoucna konat touto formou. Soukrom banke to od jejich cl neodvrti a ani jim nezabrn v tom, aby se setkvali nkde jinde. Zkomplikuje jim to vak ivot a je to ukzkou toho, e i nejmocnjch z mocnch se d ovlivnit a e jsou zraniteln. Detailnj informace o skupin Bilderberg a jejch pletichch naleznete v knize Daniela Estulina Die Wahre Gesichte der Bilderberger (=Skuten historie Bilderbrg), kterou vydalo nakladatelstv Kopp. Dky Estulinovi, ale tak Jimu Tuckerovi nebo Janu van Helsingovi vme mnoh o tto organizaci, kter je pojtkem mezi dalmi skupinami ilumint a veejnost, protoe ke konferencm je vdy pozvno tak nkolik fredaktor vznamnch novinovch titul. Na setkn Bilderberg v roce 1992 v Baden-Badenu David Rockefeller ekl:
Jsme vdn listm Washington Post, New York Times, Time Magazne a dalm velkm publikacm, jejich pedsedov byli ptomni naim setknm a svj slib diskrtnosti dreli tm tyicet let. Bylo by nemon, abychom rozvjeli n svtov pln, kdybychom v tchto letech stli ve svtlech ramp na och veejnosti. Ale svt ji pokroil a je pipraven k pochodu ve smru, kter mu bude udvat svtov vlda. Nadnrodn vlda intelektuln elity a svtovch

198

bank m zajist pednost jakhokoliv nroda, je bylo v uplynulch staletch.(46)

sebeurenm praktikovno

Mezi nmeckmi zstupci, kte se v polednch letech astji astnili konferenc, jsou mimo jin: Josef Ackermann (Deutsche Bank), Hubert Burda (mediln holding Hubert Burda Media Holding), Mathias Dpfner (multimediln koncerny Springer, Tima Warner, dpa Nmeck tiskov agentura), Wolfgang Ischinger (Ministerstvo zahraninch vc, len dozor rady v koncernu Allianz), Josef Joffe (denk Die Zeit), Eckart von Kladen (zahranin politick mluv CDU/CSU Kesansko Demokratick unie/Kesansko sociln unie), Klaus Kleinfeld (Siemens), Hilmar Kopper (Deutsche Bank, automobilka DaimlerChrysler), Matthias Nass (denk Die Zeit), Friedbert Pfger (CDU), Otto Schily (SPD - Socilndemokratick strana Nmecka, Zelen, spolenost zabvajc se bezpenostnmi technologiemi SAFE ID Solutions AG), Jrgen E. Schrempp (DaimlerChrysler, Allianz, Vodafone), Ekkehard Schulz (prmyslov konglomert Thyssen AG), Joschka Fischer (strana Zelench, poradensk firma Joschka Fischer Consulting, CFR), Roland Koch (CDU), Matthias Wissmann (CDU), Klaus Zumwinkel (poraadensk firma McKinsey, zsilkov obchod Quelle, Deutsche Telekom, Allianz, aerolinky Lufthansa, americk investin banka Morgan Stanley), Peter Lscher (Siemens). Vznamn nmet astnci z posledn doby byli Helmut Kohl, Alfred Herrhausen, Otto Wolff Freiherr Taets von Amerongen (prezident nmeck Asociace prmyslovch a obchodnch komor), Otto Graf Lambsdorff
199

(FDP - Svobodn demokrat, soukrom banka Trinaus, pojiovna Victoria-Rckversicherung AG, pedseda pedstavenstva Trilaterln komise), Volker Rhe (CDU, investin spolenost Cerberus), Walter Scheel (FDP) a Helmut Schmidt (SPD, Die Zeit). Rakout zstupci poslednch let: Martin Bartenstein (VP - Rakousk lidov strana), Oscar Bronner (listy Trend, Profil, Der Standard), Alfred Gusenbauer (SP Socilndemokratick strana Rakouska), Bernard Randa (banky Austria, Magna, msk klub), Rudolf Schlten (rakousk Kontrollbank), Karel Schwarzenberg (velkostatk, esk politik, nakladatel) a Franz Vranitzky (SP). vcart zstupci: Daniel Lucius Vasella (PepsiCo Inc., mezinrodn farmaceutick spolenost Novartis, DaimlerChrysler, banka Credit Suisse, Siemens), Michael Ringier (mediln korporace Ringier AG) a Christoph W. Blocher (spolenost Patvag Technik AG, Nrodn rada, spolenost EMS-Chemie, spolenost, kter psob v oblasti biochemickho a farmaceutickho prmyslu Lonza Group).

Trilaterln komise
Trilaterln komise (=Trilateral Commission, zkratka: TC) vznikla v sedmdestch letech dvactho stolet ze len skupiny Bilderberberg. Spolen se Zbigniewem Brzezinskim, kter se pozdji stal bezpenostnm poradcem prezidenta Cartera, ji zaloil David Rockefeller (Chase Manhattan Bank). Zatmco Bilderbergov jsou pojtkem mezi evropskou a americkou elitou, Trilaterln komise zahrnuje i Asii a dln vchod.
200

Nej dleitj lenove jsou bossov koncern, banki i pikov politici, na pklad ze spolenost Sony, Mitsumi, Mitsubishi, Fuji Bank a Mitsubishi Bank. U diskusnho a poradnho stolu samozejm nikdy nechyb ani fov anebo fredaktoi nejdleitjch medilnch koncern, jako je Time Warner, CNN nebo Washington Post. Slavnmi leny Trilaterln komise TC byli Jimmy Carter, Georgie Bush star, Bill Clinton, Cyrus Vance, Walter Mondale, Warren Christopher a v Evrop David Owen, Edward Heath, Roy Jenkins a Chris Patten.
Trilaterln komise vznikla v roce 1973 a nen nic jinho ne svtov vlda ve stavu vykvn. Na jejch zasednch se projednvaj aktuln globln problmy a dlaj odpovdajc rozhodnut (jako na pklad v roce 1991 rozpad Jugoslvie). Obstarala jsem si vech 51 protokol ze zasedn Trilaterln komise a vyuila je pro svou knihu ,Trilateralna Komisija'. Skupina Bilderberg je jin spolek, z vt sti vak m tyt leny. Jej zaloen bylo podnceno Vatiknem.(47)

Tolik blehradsk odbornice na mezinrodn prvo Smilja Avramov v rozhovoru s Jrgenem Elssserem 21. kvtna 2009. Kdy se Elssser ptal, co pedchz dleitm rozhodnutm Mezinrodnho mnovho fondu, Svtov banky nebo len piek G8, odpovdla:
Tam se rozhoduje jen na oko ,pro forma', ve mus bt pedtm dojednno. A na to je Trilaterln komise."(48)

201

Rothschildov
Penze jsou bh dnen doby, Rothschild je jeho prorokem...

Heinrich Heine v beznu 1841

Nyn jsme dospli tam, kde se sbhaj nitky mho ptrn a przkumu v oblastech vztahujcch se k ilumintm, Novmu svtovmu du a manipulaci trh se zlatem a penzi: u Rothschild. Zpotku jsem mtus, jen obklopuje tuto rodinu, povaoval za pehnan. Mnoh, co se lze o nich dost, se mi zd absurdn a pochybn - a je tomu tak stle. Proto jsem se snail, dret vlun fakt a vyhbal se spekulacm. Pesto vechno vak nevychzm z asu. Vsledek je jednoznan: Rothschildov jsou nejmocnj, nejbohat a nejvlivnj rodinou zpadnho svta. Nicmn se o nich neobjevuje tm nic v tisku a na veejnosti. Zmrn jsou v pozad a odtud i jednaj. V biografii o Rothschildech autor Derek Wilson pe:
Tajemnost byla a stle je, charakteristickm znakem politickch aktivit Rothschild. Jen zdka se k dleitm tmatm vyjadovali veejn. Nikdy neusilovali o vldn posty. Pestoe jich bylo v poslednch letech nkolik v parlamentu, dreli se vdy v pozad, v Londn, Pai nebo Berln. A pece ovlivnili vechny dleit jednn: tm, e penze bu pislbili nebo je zadreli, a ilm stykem s dleitmi osobami s pravomoc rozhodovn.(49)

691 nejbohatch osob svta vlastn podle magaz

202

nu Forbes dohromady jmn v hodnot zhruba 2 200 miliard americkch dolar. Neviditeln jmn Rothschild se odhaduje na asi 100 tisc miliard. Rovn neviditeln jmn Rockefeller na asi 11 tisc miliard. (138) Naproti tomu se Bill Gates a Warren Buffett s asi padesti miliardami nebo Karl Albrecht s 25,5 miliardami ad pouze mezi ostatn". Nicmn Forbesv seznam deseti nejbohatch lid svta roku 2011 vypad nsledovn: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. Carlos Slim Helu (Mexiko) Bill Gates (USA) Warren Buffett (USA) Bernard Arnaut (Francie) Lawrence Ellison (USA) Lakshmi Mittal (Indie) Amancio Ortega (panlsko) Eike Batista (Brazlie) Mukesh Ambani (Indie) Christy Walton (USA)

Jak je tedy mon, e Rothschildov nefiguruj v tomto a ani v dnm jinm seznamu superbohatch lid ? Inu, protoe nechtj ! m mn jsou v zornm hlu veejnosti, mohou nakldat a vldnout jak se jim zlb. Kdy nkter z vznamnch udlost vzbud hnv lidu, je to nkdo jin, jen mus poloit hlavu za Rothschildy a jejich spojence. Jak to dlaj ? Inu, pat jim nejen magazn Forbes, ale i anglick zpravodajsk agentura Reuters, kter zsobuje zprvami ostatn evropsk agentury.(139) Pat jim vtina medilnch koncern na svt, a to bu pmo, nebo nepmo skrze podly. Jinmi slovy: kdo je oficiln nejbohatm lovkem na Zemi, uruj Rothschildov.

203

A los nyn zdnliv padl na Carlose Slim Hela. Z titulnch stran magazn z jako nejbohat mu svta a (podobn jako v pedchozch letech Bill Gates) jako protislubu sm hrt v klubu opravdovch superboh.

Djiny Rothschild
Mayer Amschel Rothschild, zakladatel ohromn dynastie, se narodil 23. nora 1744 ve Frankfurtu nad Mohanem a zemel 19. z 1812 tamt. G. Edward Griffin k tomu ve sv knize The Creature from Jekyll Island) (=Stvra z ostrova Jekyll Island) pe:
Tuto dynastii zaloil v polovin 18. stolet ve Frankfurtu Mayer Amschel Bauer, syn zlatnka. Mayer zanal jako zamstnanec banky Oppenheim v Hannoveru, kde se stal pozdji spolenkem. Po smrti svho otce se vrtil do Frankfurtu a vedl rodinn obchod. Nad vstupnmi dvemi se blskal rud tt a orlem... Zmnil si sv jmno z Bauer na Rothschild (=Rot Schild=rud t) a vloil jako symbol jeho pti syn do spr orla, pt zlatch p. tst se na rodinu Rothschild zaalo usmvat ve chvli, kdy Mayer zaal obchodovat s penzi.(50)

V druh polovin 18. stolet Mayeru Amschelovi vnoval svou dvru princ William IX. von Hesse-Kassel, jen byl zase spznn s anglickm, dnskm a vdskm dvorem. Pot co ml Rothschild spch jako finann poradce a finannk essenskho knete, vystoupal rychle a k postu poradce a soukromho banke evropskch krl i rakouskho csaskho dvora.

204

...Dm Rothschild petrumfnul vechny ostatn. Za ve vdil svmu vynikajcmu smyslu pro obchod a svm pti neobyejnm synm, kte se stali finannmi odbornky. Kdy dorostli a ovldli magii promovn dluh v penze, opustili tsn zdi Frankfurtu a zaali psobit ve finannch centrech Evropy a mnohch mstech civilizovanho svta.(51)

V roce 1817 rakousk csa Frantiek I. posmrtn povil Rothschilda do lechtickho stavu, jako uznn jeho prce. Jeho synov, kte mli pouze titul svobodn pn (co odpovd titulu baron), pokraovali v otcov celoivotnm dle a roziovali rodinn imprium:
V prvn polovin 19. stolet se brati starali o dleit finann transakce pro vldy Anglie, Francie, Pruska, Rakouska, Belgie, panlska, Neapole, Portugalska, Brazlie, rznch nmeckch stt a mnoha dalch malch zem.(52)

Neapol je dnes spojovn spe s mafi, ale v tehdej dob byla centrem Itlie. V Casert pobl Neapole je letn sdlo neapolskho krle, barokn palc (=Palazzo Rele), jeden z nejvtch zmk na svt. Odsud financovala a dila firma CM de Rothschild & Figli Bank, jak Neapol a Siclii, tak i Vatikn a vvodstv Parmsk a Tosknsk. Griffin pe:
Stali se osobnmi banki mnoha korunovanch evropskch hlav. S pomoc dvrnk investovali do trh Spojench stt, Indie, Kuby a Austrlie. Financovali Cecila Rhodese a umonili mu zskat monopol nad diamantovmi poli jin Afriky. Dosud maj sv podly ve spolenosti De Beers.(53)

205

Aby bohatstv rodiny Rothschild nevzbuzovalo na veejnosti pozornost, Mayer Amschel ve sv zvti zakzal vem lenm rodiny vst mezi sebou jakkoliv soudn procesy kvli majetku. Velmi rozvn a moudr krok od selfmade-miliarde, kterho lze oznait za Billa Gatese osmnctho stolet. Aby zstal majetek v rodin, Amschel navc nadil uzavrat satky mezi bratranci a sestenicemi prvnho a druhho stupn, aby majetek a know-how jeho rozmnoovn zstaly v rodin. Dky tomu, e velmi rychle vlastnili banky po celm svt a mli nejlep styky s monarchy, rostl vliv Rothschild na politiku a pennictv rychleji, ne to kdokoliv mohl tuit nebo pochopit. Kad panovnk, jen chtl vst vlku, byl okamit odkzan Rothschildy, jejich penze i souhlas. A permanentn vlky v Evrop nabzely neuviteln zisky. Stailo jen propaovat prv nezbytn zbo pes vojensk iky. Protoe Rothschildov asto financovali ob strany stejnho konfliktu a byli znm svm velkm politickm vlivem a moc - jak to potvrdil i Heinrich Heine v vodu kapitoly. K tomu, aby poslov nebo cel nklady voln prochzely kontrolami jakmkoliv smrem, stail vtinou pouh pohled na rud erb na koen bran, koru nebo lodn vlajce. Tato imunita jim umonila obchodovat na rozkvtajcch ernch trzch s bavlnou, pz, tabkem, kvou, cukrem a indigem (=syt modr prodn barvivo). Pohybovali se neomezen pes vechny hranice po cel Evrop. Tato pze byla jednou z nepmch zvltnch vhod, kter pinely mnohem vy zisky ne roky z vldnch vpjek.

206

Veobecn plat, e prodlek jednoho lovka je ziskem u jinho. I Rothschildm nejvce naklonni ivotopisci pipoutj, e vce ne dv stolet skvle vydlvali na vlkch a hospodskch padcch, i kdy jin utrpli obrovsk ztrty.(54)

Od poloviny 19. stolet to tedy byli Rothschildov, kdo rozhodoval o vlce a mru, a v konenm dsledku i o vtzch. Kdo stl v cest jejich moci, nemilosrdn dostal poctit dsledky. Napoleon Bonaparte, jen Francii topc se v porevolunm chaosu, pinesl prvo a podek, chtl svou zemi osvobodit i od dluh a povstal proti mezinrodnm bankm, kte mli sv sdlo v City of London. (=City of London - londnsk finann okrsek, jen je oznaovn jako nejbohat tveren mle na svt. Je samostatnm, nezvislm sttem - podobn jako Vatikn nebo D.C. ve Washingtonu.) Napoleon si myslel: Penze nemaj svou vlast. Finannci nejsou dn patrioti, chyb jim zdvoilost a sna se jedin o zisk..(55) Neml zjem vst dal vlku, ani si dlat dal dluhy. Touil po finann stabilit a nechtl si nechat od bank mluvit do toho, jak m dit svou zemi. Zaloil nezvislou francouzskou banku a postavil se do jejho ela. Rothschildov vak vdli, e Napoleon bez pjky dnou vlku nepeije. A tak, aby ho dostali na kolena, musela sem njak vlka. Bonaparte byl ale chytr a prodal rozshl pozemky, kter Francie stejn nepotebovala: za ti miliony liber zskali od nho Amerian obrovsk mol nazvan Louisiana. Nyn mla Francie dost penz a banki si museli

207

"utt hubu". Nic ovem nedali zadarmo - bojkotovali kad mrov jednn s Franci a nakonec Napoleonovi nabdli, aby spolen s Anglii zatoili na Ameriku. Jako odmnu mu slbili titul krle Ameriky. Napoleon vak odmtl. Prohldl naskrz i vechny dal triky a pokusy bank. Strun przkum tto sti historie m svj vznam. Umon pochopit to, co Griffin nazv Rothschildv vzorec. Napoleon musel bt znien, a to stoj, co to stoj. Bank of England proto natlaila vld obrovsk haldy paprovch penz, aby mohla financovat mohutnou armdu. Armdy Ruska, Pruska a Rakouska byly permanentn financovny proudy zlata. Hospodstv zaalo kvli vlench dluhm znovu kloptat. et vak znovu zaplatil bez reptn obyejn lid, kter neml ani nejmen tuen.(56)

Rothschildov a jejich spojenci vyli z vlky jako vtzov. Napoleon byl zahnn a pokoen. Na trn se dostal Ludvk XVIII. a dlal, co mu banki nakzali. O rok pozdji se vak Napoleon vrtil a postaral se o nekrvav pevrat. Tentokrt mu vak nezbylo nic jinho, ne se dohodnout s banki a vzt si pjku ve vi pti milion britskch liber. Tyto penze poteboval, aby se ubrnil ve vlce proti Anglii. Tit banki financovali i anglickou stranu. Anglian nakonec vlku bitvou u Waterloo vyhrli a zbavili se Napoleona jednou pro vdy. Rothschildov jim toti dali k dispozici ohromn balk penz a jejich vojevdci lordu Wellingtonovi nad to poddili tak sv soukrom kurry a zvdy. Znovu tak zskali kontrolu nad Franci. Dky nov utvoenmu monopolu a vhodm, je jim ob strany musely poskytnout opltkou za poskytnut vr, jim splcen sttnch dluh pineslo ohromn zisky.

208

A to nebylo ve. Jet dve ne se svt dozvdl, jak bitva dopadla - v on dob neexistovala televize, ani rdio dostal Nathan Rothschild zprvu o vtzstv Anglie brzy rno 20. ervna 1815 v Londn od svho agenta Rothwortha. Ten vyrazil pmo z bitevnho pole, nejprve na koni a potom lod. Rothschild ihned spchal na burzu, kde zaujal stejn msto jako obvykle. Protoe se o jeho zangaovanosti v tto vlce veobecn vdlo, stejn jako o jeho zvdech i agentech, vichni oekvali, e se dozv od nho, jestli vlka skonila a kdo vyhrl. Ale Rothschild mlel. S hluboce sklenm vrazem prodal anglick sttn dluhopisy a pedstral tak, e Anglie vlku prohrla. Fma se ila rychlost blesku: Rothschild prodv... Wellington prohrl u Waterloo ! Vtina akcion ze strachu, e by mohli o vechno pijt, propadla panice a prodvala sv sttn dluhopisy, protoe kdyby Anglie skuten prohrla, ztratily by hodnotu. Po nkolika hodinch spadla jejich hodnota o 95 %. Asi tucet Rothschildovch agent pak skoupil veker sttn dluhopisy doslova za hubiku. O pr hodin pozdji se ve oficiln potvrdilo: Anglie vyhrla - a s n i Rothschildov. Pjem Jamese Rothschilda, kter pro svou rodinu dobyl Ameriku, inil v roce 1850 tyicet milion dolar, je v on dob byly nepedstavitelnm jmnm. Ticet kilometr od bran Pae si nechal vystavt sdlo. Kdy ho uvidl krl Vilm I., dajn zbledl zvist a ekl: To by si krlov dovolit nemohli. To me patit pouze Rothschildovi.(57) Jestlie doposud tit jejich zjm spovalo v pennictv a poskytovn vr, nyn se oividn zhldli

209

v elezninch spolenostech, je v on dob slibovaly velk obchody. Mimo to zskali znan podly v rznch dolech, dlnch zvodech a pozdji i v ropnch koncernech. Ji v polovin 19. stolet byli povaovni za nejbohat rodinu svta. Nechtli se ale spokojit jen s bohatstvm a moc. Chtli vc - touili po vlastnm sttu, kter i dostali: Izrael. Albert Salomon Anselm, svobodn pn z Rothschildu, byl v roce 1910 s odhadovanm jmnm ve vi jedn miliardy korun povaovn za nejbohatho Evropana. Vdesk banksk rodina Rothschild ve vtu svho majetku uvdla mimo jin ti palce ve Vdni, zmky v Langau, Enzesfeldu, Schillersdorfu, Beneschau, Reichenau, dle zmek Rothschild ve Waidhofenu an der Ybbs a pozemky pmo gigantick rozlohy. Podle pn v ddekov zvti se v roce 1876 oenil se svou sestenic Bettinou Caroline de Rothschild (1858-1892), dcerou Alphonse Jamese de Rothschild. (58) V 19. stolet vlastnil klan vedle nesetnch zmk, palc, obchodnch dom a pozemk v Evrop i v Novm svt tak nejcennj umleck sbrky sv doby. Krom toho nejvt a nejvznamnj producenty vna, jako Chteau Mouton-Rothschild v Bordeaux. Rothschildov mli sv banky ve vech vznamnch zemch a ji tehdy byli povaovni za majitele nejvtho zlatho pokladu na svt. V podzemnch trezorech svch bank, pedevm v Londn, skladovali dajn tisce tun zlata. Proto, e goldfixing (=urovn ceny zlata pro cel svt) v letech 1919 a 2004 probhal u N M Rothschild & Sons v Londn, mli Rothschildov samozejm informace o vvoji cen, a tak mohli nakupo

210

vat i prodvat vdy ve sprvnou chvli. Jakkoliv vvoj kurzu jim pinel zisk. Pestoe v obou svtovch vlkch pili o njak zmky a pozemky, v poslednch dvou staletch se s bohatstvm Rothschild nemohl nikdo mit. I kdy sami tvrdili opak, v 20. stolet zaruen nezchudli. Prv naopak ! Zaloenm FEDu v roce 1913, vznikem sttu Izrael, financovnm obou svtovch vlek a dky neoliberalismu a globalizaci sv nepedstaviteln jmn a sotva popsatelnou moc jet rozili. Spletenec jejich firem a podl je tak komplikovan a vzjemn propojen, e je udivujc, e sami maj o tom vbec pehled. (Vce k tomu v dalm textu.) Rothschildov jsou banki, meceni umn, vinai a filantropov, jak se tituluj s mimodnou oblibou sami. Novini, kte spletenec firem nsledovnk Amschel Meyera sten rozmotali a doli k zvru, e Rothschildov jsou podle veho nejbohat rodinou svta, se sna tvrdit, e vliv klanu vak neme bt tak velk, jak mnoz tvrd. Znovu a znovu se objevuje slovo: konpiran teorie. Pro ? Ze strachu ! Obavy z nsledk, kdy se nkdo naveze do nejbohat rodiny svta ! I strach z toho, e by si dotyn musel piznat, e je jim vydn na milost a nemilost. Pokud toti chceme vit tomu, e ve, co zde odhaluji, je skutenost, potom to znamen, e vechno, co jsme se uili ve kole, a ve, co nm chtj prodat mdia a politikov, musme hodit pes palubu a vytvoit si zcela nov obraz svta. V mnohch vzbuzuje takov pedstava strach, jemu hluboce rozumm. Povauji vak za dleit, abych o tom informoval. Jsme v dob zsadnch pevrat a budoucnost lze snze utvet tehdy, pokud znme

211

fakta o minulosti a ptomnosti. V roce 1882 zaal Edmond James de Rothschild (1845-1932) skupovat pozemky v Palestin. Podpoil zaloen osad Zichron Jaakow a Rischon leTzion a stal se tak jednm z nejaktivnjch mecen a finannch opor sionismu. V roce 1889 pedal Edmond de Rothschild 25 000 hektar palestinsk zemdlsk pdy vetn na nich stojcch osad idovskmu kolonizanmu sdruen (=Jewish Colonization Associatiton). V osmdestch letech podporoval pi usdlovn v Palestin adu ruskch emigrant. V listu Jerusalem Post z 26. listopadu 2010 pod titulkem Rothschildv Izrael, se vak doteme, e u osadnk zjevn nebyl bezpodmnen oblben: Ne vichni, kterm baron pomohl, ho i bezmezn miluj. Nkte mli dojem, e se do kadodennho ivota novch osad pli vmuje na dlku a e jejm obyvatelm vnucuje sv vlastn nzory, metody a rozhodnut. Ve skutenosti vak zastupovali barona v osadch spe jeho agenti, kte si chtli "ocelovou pst" podrobit prvn pionry a asto jim tak zbyten komplikovali ivot.(59) V roce 1924 zaloil Edmond James de Rothschild 1 Palestinsk idovsk kolonizan sdruen, je zskalo v Palestin vce ne 500 tverench kilometr zem, co je plocha dvakrt tak velk jako Frankfurt nad Mohanem. Edmond podnikl mezi lty 1887 a 1925 do Palestiny celkem pt cest aby sledoval vvoj svch sionistickch koloni. Odhaduje se, e za tyto projekty vydal vce ne 50 milion dolar.

212

Oznaen sionismus se poprv objevilo v roce 1893 u Nathana Birnbauma. Za zakladatele sionistick ideologie je vak povaovn Maar Theodor Herzl. Vchodiskem je jeho kniha Zidovsk stt, kter vyla v roce 1896. V n prohlsil, e nejlepm prostedkem jak porazit antisemitismus, je zaloen idovskho sttu. Z jeho pohledu bylo pro to nejlep msto v Palestin. Edmonda Jamese de Rothschilda pedstava vlastnho sttu zejm rovn lkala - mohl ho utvet podle svch pedstav. Mon e, vlastn-li nkdo stt, to pin i daov vhody ? V kadm ppad si tak mohl postavit pomnk, a proto podporoval sionisty. Dnes je podle Edmonda de Rothschilda a dalch rodinnch pslunk pojmenovn v Tel Avivu Rothschildv bulvr, stejn jako etn izraelsk budovy, zazen, nadace, koly, nemocnice, galerie a muzea v cel zemi. Prvn svtov vlka by se bez piinn velkobank nemohla uskutenit, protoe prv ony na ni poskytovaly vry. J. P. Morgan financoval Anglii a Francii, Rothschildov zejm Nmecko a Rakousko. Protoe ale Morgana pojilo s Rothschildy, nejpozdji od spolenho zaloen FEDu v roce 1913, tsn pouto, d se ct, e financovali spolen ob strany. Kdy byla v roce 1916 prvn svtov vlka takka u konce, protoe Nmecko ji mlo ji v podstat vyhranou, nabdli sionist tajn Anglianm, e zathnou do hry USA a zamchaj tak nov kartami. Jako protislubu poadovali Palestinu, kde si chtli zdili vlastn stt. Anglian zejm souhlasili. Balfoursk deklarace z roku 1917 potvrzuje nejen tuto tajnou dohodu, nbr tak to, e Rothschildov z tto dohody profitovali a mli za to dostat svj stt Izrael. Dohoda mezi an

213

glickou vldou a Lionelem Waltrem Rothschildem byla formulovan ponkud nabubele, aby se nedala kadmu a okamit dekdovat. Jej obsah je vak jednoznan: Ven lorde Rothschilde,
jsem velmi poten, e Vm mohu jmnem vldy Jeho Velienstva odevzdat nsledujc projev sympati s Vaimi idovsko-sionistickmi snahami, kter byly pedloeny kabinetu a jm schvleny: ,Vlda Jeho Velienstva pohl pzniv na zzen nrodnho domova pro idovsk lid v Palestin a uin co bude v jejch silch, aby dosaen tohoto cle usnadnila, pi em se samozejm rozum, bez toho, aby se zpochybnila obansk a nboensk prva stvajcch neidovskch spoleenstv v Palestin, nebo prva a politick statut id v jakkoliv jin zemi. Byl bych Vm vdn, kdybyste toto prohlen dal na vdom Svtov sionistick organizaci. V oddan Arthur Balfour

J. P. Morgan ml v USA pod kontrolou ji piblin od roku 1910 nejdleitj tiskov media. Prezident Wilson chtl bt zvolen jet jednou, co by se mu bez podpory mocnch bank nepodailo. Vthnout USA do vlky proto nebylo pro bankovn kartel obtn. Dky asti americkch ozbrojench sil potom spojenci Francie, Ruska a Anglie relativn rychle prvn svtovou vlku i vyhrli. Nad Palestinou, kter doposud nleela k Turecku, zskala protektort Anglie. Zvedla se velk idovsk pisthovaleck vlna a rozbhla se vstavba mnoha osad a mst. V roce 1948 - pot, co spojenci dky americk pomoci vyhrli tak druhou svto

214

vou vlku - byl konen oficiln zaloen stt Izrael. Edmondv nejstar syn James Armand de Rothschild se svou manelkou Dorothy pak pokraovali v otcov ivotnm dle. Vnovali 16 milion izraelskch liber na novostavbu izraelskho parlamentu (=Knesset) a na vlastn nklady nechali vystavt i izraelsk nejvy soudn dvr. Edmond James Rothschild a jeho ena Adelheid byli nejprve pohbeni na paskm hbitov Pre Lachaise. V roce 1954 vak po sttnm pohbu nali msto svho poslednho odpoinku pobl msta Binjamina v Izraeli na vrchu Ramat haNadiv (=vrch Dobrodince). Vtve rodiny Rothschild jsou navzjem propleten. V 19. stolet ili hlavn ve Francii, Rakousku, Nmecku, Anglii, Itlii, panlsku a Austrlii. Rodinn sdla si budovali ve vech koutech Zem, a to tak v Asii a Severn a Jin Americe. Pokrevn satky mezi rodinnmi pslunky jsou v rodin Rothschild dodnes obvykl. Jsou nejjistjm zpsobem, jak zaruit oddanost k rodin, dret penze v rmci klanu a zajistit, aby rodinn tajemstv zstala neprozrazena. A tak se Evelina de Rothschild (pot co jej matka Charlotte von Rothschild uzavela satek se svm bratrancem baronem Lionelem de Rothschild) piblin v roce 1865 provdala za svho bratrance Ferdinanda Jamese von Rothschild. Svobodn pn Wilhelm Karl von Rothschild se oenil se svou sestenic Mathilde von Rothschild. Jeho bratranec svobodn pn Mayer Karl von Rothschild si zase vzal za enu svou sestenici Louise Mayer von Rothschild. Seznam by mohl pokraovat do nekonena.

215

Foreign Office,

November 2nd, 1917. Dear Lord Rothschild, I have much pleasure in conveying to you, on behalf of His Majesty's Government, the following declaration of sympathy with Jewish Zionist aspirations which has been submitted to, and approved by, the Cabinet "His Majestys Government view with favour the establishment in Palestine of a national home for the Jewish people, and will use their best endeavours to facilitate the achievement of this object, it being clearly understood that nothing shall be done which may prejudice the civil and religious rights of existing non-jewish communities in Palestine, or the rights and political status enjoyed by Jews in any other country I should be grateful if you would bring this declaration to the Knowledge of the Zionist Federation.

Obr. 8: Gratulace k zaloen sionistickho sttu Izrael, kterou ve jmnu britsk vldy zaslal Arthur Balfour lordu Rothschildovi.

216

Rothschildov dnes
Pro se vbec tak dlouho a podrobn zabvme jednm jedinm rodinnm klanem ? Z jednoho prostho dvodu: v zpadnm svt je sotva njak velk koncern, kter by pln, nebo pinejmenm sten nepatil Rothschildm ! Nechcete tomu vit ? Inu, na dalch stranch vm mohu poskytnout pouze strun pehled toho, co jsem zjistil. Jak se zd, nikdo si toti neviml (pinejmenm to uniklo seriznmu tisku), e rodinn pslunci skrze nejrznj investin firmy v poslednch desetiletch skoupili polovinu svta. Protoe neovldm hebrejtinu, jsem nucen vynechat izraelsk firmy. Vsledky mch ptrn v Evrop a USA, by vak jako dkaz mly postait. Po vyvlastovn v tet i se Rothschildov dlouho oficiln dreli od Nmecka a Rakouska dl. V roce 2009 vak v tchto zemch opt oteveli sv banky, a provozuj je i ve vech vtch mstech Evropy, USA, Jin Ameriky, Austrlie a v Izraeli. Tyto finann stavy se nezamuj na prmrnou soukromou klientelu, nejsou nijak npadn a na pch znch neprovozuj dn poboky. Banky Rothschild peuj vlun o bohat klienty, velk podniky, banky i mezinrodn organizace. Maloobchod penechvaj jinm. Na webov strnce jejich nmeck banky se dotte:
Rothschild je vd nezvisl investin banka po celm svt poskytujeme klientm poradenstv v oblasti strategie, fzch a pebran firemnch podl (=Mergers & Acquisitions), pi obstarn vlastnho i cizho kapitlu a restrukturanch procesech.

217

Kombinace objektivity na banky jako nezvislho domu, poradenskho pstupu, jen vyuv globln st a zamuje se na trval partnersk vztahy s klienty, je pro zkaznka pidanou hodnotou, skrze stabilitu, integritu a kreativitu. Rothschild od svho zaloen ped vce ne 200 lety stle spov v rodinnm vlastnictv. S naimi piblin 950 bankovnmi poradci ve vce ne ptaticeti zemch celho svta je Rothschild vyhledvanm poradcem vld, finannch instituc, podnik i soukromch osob.(60) Bankovn imprium Rothschild tvo tucty bankovnch skupin, investinch fond a firem: Groupe LCF Rothschild Banque Prive Edmond de Rothschild N M Rothschild & Sons N M Rothschild China Holding Rothschild BankAG Banca Privata Edmond de Rothschild Lugano La Compagnie Benjamin de Rothschild S.A. Rothschild Continuation Limited Rothschild North America Rothschild Bank International Rothschild Australia Rothschild Asset Management Holdings V ad ppad se vak z nzv firem ned usoudit o asti rodiny v dan instituci. Nsledujc banky, podle mch vzkum, jsou v plnm vlastnictv klanu Rothschild: Cie Banque Concordia BV

218

RIT Capital Partners PLC Paris-Orlans SA Five Arrows Asian Enterprise Trust Five Continents Financial Limited Podle vzkum, kter provedl portl The Intel Hub, do majetku tto rodiny filantrop (pinejmenm z sti, kdy ne cel) vedle etnch bank pat i realitn a pojiovac spolenosti a investin firmy - na pklad o Royal & Sun i The Blackstone Group.(132) Zvltn pozornost si zaslou The Blackstone Group soukrom investin banka a sprvce majetku. V roce 1985 tuto spolenost, s pomoc Rothschildovch penz, zaloili Peter G. Peterson a Steven A. Schwarzman. Peterson je tak v New Yorku v pedstavenstvu FEDu a v pedstavenstvu Council on Foreign Relations (CFR). Schwarzman je, pekvapiv, t lenem CFR. Jeho studijnm ptelem je George W. Bush. Oba byli ve stejnou dobu na Yalesk univerzit a leny spolku Skull & Bones. Firma Henryho Kissingera, Kissinger McLarty Associates, s Blackstone zce spolupracuje (dle webov strnky Blackstone). Ob spolenosti se zapletly do obchodu s realitami v souvislosti s World Trade Center, je Larrymu Silversteinovi vyneslo vplatu znan vysok pojistn stky (k tomu pozdji v kapitole o rodin Rockefeler). Randall Rothschild je jednou z hlav skupiny Blackstone a tak fem oddlen nemovitost v Blackstone Real Estate Debt Strategie (=strategie v oblasti realitnch dluh). Lord Jakob Rothschild zased ve sprvn rad. Blackstone dr v rukou obrovsk balky akci mimo jin nsledujcch firem: Deutsche Telekom, Gerresheimer Glas (sklsk

219

firma - vroba obal pro farmaceutick, kosmetick a potravinsk prmysl), TRW (jeden z 10 nejvtch subdodavatel pro automobilov prmysl), Nalco Chemical Company (chemickprmysl), Freescale (polovodie), Merlin Entertainment (provozovatel turistickch atrakc Legoland, Muzeum Madame Tussaud, rekrean parky, Sea Life Center, Earth Explorer), Universal Orgando Resort (zbavn park zamen na filmovou tematiku), Cineworld (kinematografie), Houghton Mifflin (nakladatelstv), Spirit Group (gastronomie), Klockner Pentaplast (flie), hotely Hilton, The Weather Channel Landmark Communisations a mnoh dal. Pro zmiuji ve uveden firmy ? Protoe vznamn podl v kterkoliv z tchto spolenost znamen zrove prvo spolurozhodovn ve velkch koncernech. A Rothschildov dky nejrznjm konstruktm vlastn nkolik procent v tm kad velk zpadn firm i koncernu. On-line vydn listu Handelsblatt 24. dubna 2006 v pod titulkem Blackstone jednm z hlavnch akcion Telekomu informuje:
Sttn banka Forderbank KfW otevela dvee americkmu investorovi k nkupu cennch papr bonnskho telekomunikanho gigantu. Prodala mu balk se 4,5 procenty akci. Tm e se KfW i Blackstone zavzaly podret akcie do urit lhty, otevela burza prudkm vzestupem kurzu akc Telekomu... Oekv se, e Blackstone zsk i mandt v dozor rad...

Kad vt podl v njak firm (bezmla pt procent z balku akci velk firmy je ji vznamnm podlem) znamen tak vliv na strategii a orientaci firmy, a

220

tedy moc. Moc, kterou me na trhu a burzch vyut k vlastnmu prospchu. Tmto zpsobem Rothschildov ovlivuj ekonomiku, fuze (=sluovn firem), podmnky poskytovn vr a v neposledn ad i burzovn kurzy. Ale Rothschildov nevlastn jen akcie investinch firem (jako je Blackstone), je zase funguj jako spolenci ve vech vtch zpadnch firmch. Rodinn pslunci krom toho vlastn v ad tchto jednotlivch firem i sv osobn podly. Nakonec lze zvnjku jen st vytuit, komu kolik eho pat a kdo v konenm dsledku uruje strategii celho koncernu. Online-vydn asopisu Focus z 25. z 2008 pod titulkem Rothschild objevuje nmeck firmy pe:
Investin banka Rothschild startuje dle zprv v tisku s 600 miliony eur vlastn investin balk na nkup akc a m v plnu investovat tak v Nmecku. Rothschild chce vce investovat do nmeckch firem, a to z jednoho prostho dvodu: Jsme pesvdeni, e v Nmecku lze nalzt celou adu velmi zajmavch investinch pleitost,' ekla hlava rodiny baron David de Rothschild listu Sddeutsche Zeitung. Jeho banka dajn nem zjem firmy kompletn koupit, nbr chce pouze na nich zskat meninov podly. Rothschild je nejvt investin banka na svt v rodinnm vlastnictv a doposud prochz kriz mnohem lpe ne jej velc konkurenti jako Lehman Brothers nebo Merrill Lynch.(6,)

Nen se emu divit, e tmto zpsobem lze projt kriz snze a lpe ne ostatn. Dalo se tuit, e podlnkovi tm vech zpadnch podnik a bank a poradci vld nemohla takov krize nijak zvl ukodit, ba na

221

opak. Kdo vn v tomu, e burza je zrcadlem nabdky a poptvky je - slun eeno - naivn. Rothschild je podlnkem tak v BlockRock Inc. (=investin spolenost), kter dr zase vznamn podly ve firmch Adidas, Allianz (=pojiovna), BASF (=nejvt chemick spolenost na svt), Bayer (=farmaceutick a chemicko-technologick prmysl), Bilfinger Berger (=stavebn spolenost), Daimler (=automobilka), Deutsche Bank, Deutsche Borse (=jedna z nejvtch burzovnch spolenost svta),, EO.N. (=dodavatel elektiny a zemnho plynu), HeidelbergerCement (provozovatel cementren), Infineon (=vroba polovodiovch soustek a ip pro rzn oblasti vyuit), K+S Aktiengesellschaft (=agrochemick prmysl), Linde (=vroba a prodej technickch, lkaskch a specilnch plyn), RWE (=dodavatel zemnho plynu a elektiny), SAP (=poradce pi zen firem), Siemens, Solarworld (=solrn a fotovoltaick systmy, obnovitel energie), Sky (=nejvt evropsk spolenost v oblasti satelitnho vysln) a mnoha dalch.(133) Barclays Global Investors (dcein spolenost Barclays Bank) pat rovn k BlockRock. Pitom matesk spolenost Barclays se asi dvaceti procenty podl v BlockRock. Jmn, je BlockRock spravuje, obn okolo 2700 miliard americkch dolar, co je 2,7 bilion ! V slech vyjdeno: 2 700 000 000 000 americkch dolar ! BlackRock je podlnkem tak v Glencore (=nejvt obchodnk se surovinami na svt), do nj navc v roce 2010 vstoupil (osobn se 40 miliony americkch dolar) Nathaniel Rothschild. (134) Spolenosti Glencore pat zase tetinov podl v Xstrata plc, velk v

222

carsk bsk spolenosti. Nathaniel Rothschild zastv funkci druhho pedsedy pedstavenstva v Attara Capital LP, jednom New Yorskm hedge fondu (=speciln investin fond s vysokm rizikem). Tento fond zase dr v rukou podly ve firm Xtrata pic. V tomt roce koupil za 100 milion americkch dolar akcie spolenosti United Co. Rusal, nejvtho producenta hlinku na svt. Hlavnmi vlastnky Rusalu jsou Oleg Deripaska a Roman Abramowitsch, se ktermi Rothschilda ve osobn ptelstv. V jednom rozhovoru Nathaniel Rothschild prozradil:
Rusal a Glencore jsou pkladem firem, je v minimln krtkm ase zrychlily z nuly na sto. Glencore se me pochlubit zcela speciln podnikovou kulturou a naprosto vjimenm vyzaovnm. Tento druh podniku vznik jen s velkmi obtemi.(62)

Zatmco v soukrom se Rothschild s ruskmi oligarchy ptel a spolen investuj do stejnch firem, avak oficiln, aby pivedli tisk a veejnost na falen stopy a aby mohli ovlivovat politiku, proti sob osnuj. Pod titulkem Kvli afe se sponzorskmi dary se konzervativci dostali do pkn kae on-line vydn listu Handelsblatt ze dne 23. jna 2008 informuje:
George Osborne m skuten problm. Stnov ministr vdce britsk opozice Davida Camerona ml dajn jednoho ruskho oligarchu podat o penze... Druh mu v tmu Davida Camerona bojuje o svou povst. Manaer hedgeovho fondu Nathaniel Rothschild mu toti v otevenm dopise v listu Times vyetl, e o darech politick stran diskutoval s jednm ruskm oligarchou. Takov dary

223

jsou vak ilegln, protoe dotyn mu, Oleg Deripaska, nem ve Velk Britnii volebn prvo.

Pli zamotan ? Sliboval jsem pli ? Tajn pletichy Rothschild by naplnily cel stohy papru. Jist je, e zaujmaj pozice, skrze kter ovlivuj veker dleit hospodsk a politick udlosti v zpadnm svt. Rothschildov a jim rovn, kter zde oznaujeme jako iluminty, jsou bez problmu schopn zinscenovat hospodskou krizi jako je ta, je prv probh. Za jakm elem ? Aby stty uvrhly do jet vtch dluh, aby stedn tdu sedeli z ke a zvtili sv bohatstv a moc - moc, nezbytnou na to aby se mohli udret proti stle vce posilujcm Asiatm. Proto zajmaj Rothschildov nejlep pozice nejen na zpad.. JNR UK Ltd (=Jakob a Nathaniel Rothschild) je banka, jejm prostednictvm se vyizuj tajn obchody ve Vchodn Evrop a Rusku. JNR m fililky po celm svt. Neuskuteuj se zde jen obchody s Deripaskou a Abramowitschem. Dle americkho prezidentskho kandidta Lyndona LaRouche banka usilovala i o pevzet vtinovho podlu v ruskm koncernu Yukos. Rusk vlda tomu v posledn chvli zabrnila tm, e v roce 2003 pedsedu koncernu Chodorkowskho odstavila od vlu, protoe pr chtl pevst firmu na Jakoba Rothschilda. Aby toho nebylo mlo, zdila si rodina Rothschild (dle Lyndona LaRouche) tak svou vlastn tajnou slubu. V roce 2007 koupila JNR firmu Diligence LLC, kterou v roce 2003 spolu s bvalm agentem CIA Mikem Bakerem zaloil Nick Day, jeden z pednch brit

224

skch tajnch agent. Podle listu Handelsblatt vyla vce ne polovina, z piblin stovky spolupracovnk, z ad bvalch agent rznch tajnch slueb. Zbytek jsou (podle firemnho webu) banki, investigativn novini a diplomat. (63) Nathaniel Rothschild krom toho zastv funkci zstupce pedsedy pedstavenstva spolenosti Atticus Capital Group, velk americko-anglick investin firmy. Od roku 2005 je Nat tak lenem obchodn skupiny Young Global Leaders v rmci Svtovho ekonomickho fra (=World Economic Forum/WEF), znm pedevm kadoronmi meetingy ve vcarskm Davosu. Zde se schz mezinrodn elita, ekonomit experti, politici, intelektulov a novini, aby diskutovali o nejnalhavjch otzkch svta, jako je zdrav a ivotn prosted. Sdlo tto anglick odnoe klanu Rothschild je Spencer House v ulici St. Jamess. Je to jedin palc v srdci Londna, jen doposud zstal v soukromm vlastnictv. Dal firma Rothschild je Monument Capital Group LLC (jedna z nejvtch soukromch investinch firem na svt) se sdlem ve Washingtonu. Zde vystupuje James Rothschild v roli viceprezidenta. Monument Capital zaloili Robert Dunn (nkdej f spolenosti Carlyle Group) a Douglas Baker, bval vysoce postaven spolupracovnk Blho domu a dvrn ptel George W. Busche. Spolenost Carlyle Group, kter pat rodin Bushovch, saudskmu krlovskmu domu a rodin Bin Ldina, profituje z vlky v Afganistanu nejvc. Domovskmi bankami skupiny Carlyle jsou finann instituce rodiny Rothschild. Monument Capital se zase specializuje na vzbroj a zakzky ame

225

rickho adu pro vnitn bezpenost (=Homeland Security), jen od toku z 11. z 2001 do dohledu nad vlastnm obyvatelstvem a do ostrahy hranic nastrkal mnoho miliard. Monument Capital Group LLC dnes podepsala obshlou smlouvu se spolenost Vortex Systems LLC, je je hlavnm dodavatelem vybaven pro americkou pohranin str (Border Patrol).(64) Rodiny Rothschild a Bush tedy na vlce s terorismem (kterou po tocch z 11. z 2001 vyhlsil George W. Bush) skvle vydlvaj. Rothschild Erken Group (REGroup) poskytuje dle vlastn vpovdi poradenstv nmeckm inovativnm firmm, kter chtj uplatnit nov poznatky na americkm trhu, a to v kterkoliv etap. ,Vme, e budoucnost pat tm firmm, je nejrychleji rozpoznaj monosti a pleitosti trhu a podle toho zam i sv aktivity'.(65) Rothschild Capital Group zase financuje koncernm, finannm institucm a vldm (dle vlastnho tvrzen) vechny druhy velkch obchod. Sami o sob p: A do roku 2000 poskytoval Rothschild poradenstv v oblasti privatizace mimo jin tm tyiceti vldm. Rothschild Capital Motion Picture Financing Division poskytuje poradensk sluby, financuje filmovou a televizn produkci, pjovny film, hudebn producenty a vechny typy zbavnch projekt. Magazn Focus Money v roce 2009 zveejnil pod nzvem Komu pat Nmecko ? srii lnk, v n obrn

226

popisuje, co vechno spad do majetku Capital Group. Ani jedinkrt se vak nezmiuj o jmnu Rothschild: Tomuto gigantu mezi fondy pati kad dest akcie ve spolenostech Linde, Bayer a Merck. Jen skrze Dax (=nmeck index obchodovn s akciemi) dr Amerian podly o celkov burzovn hodnot ve vi 16,4 miliard eur - co odpovd piblin souhrnn hodnot Deutsche Bank a Lufthansy... Investin bank Jonathan Bell Lovelace zaloil Capital Group v roce 1931 - dva roky po burzovnm krachu. Zhroucen burzy pedvdal a zavas sv cenn papry prodal. Capital Group dnes sdl v 53. poschod v budov Bank of America Towers v Los Angeles a spravuje penze dvaceti milion stadatel v jednaticeti fondech (750 miliard dolar). Firma sama pat z deseti procent zakladatelsk rodin - a st spad do vlastnictv sto padesti manaer a analytik fondu. To je dvodem toho, pro je vtina z nich podniku dlouhodob vrn.(67) Spolenost Massingberd Rothschild se specializuje na internetov mdia a v jejm ele stoj Oliver Rothschild. Spolu s Rio Tinto Group provozuj ji tm 140 let jednu z nejvtch taskch spolenost a doly po celm svt. T zlato, diamanty, eleznou rudu, bauxit, hlink, m, titan, sl a jin. Firma sama m trn hodnotu pes 30 miliard eur. Rothschildov jsou dodnes podlnky tak v De Beers, jen je nejvtm svtovm zpracovatelem a obchodnkem s diamanty. Podnik zaloili spolen s Cecil Rhodesem v osmdestch letech devatenctho stolet. Baron David de Rothschild zased v jeho pedstavenstvu.

227

zce spjati jsou Rothschildov tak s News Corporation Ruperta Mudrocha, kter je nejvtm svtovm medilnm koncernem. V pedstavenstvu je mimo jin i Andrew S. B. Knight, len pedstavenstva v Rothschild Capital Management. News Corporation provozuje pes sto novinovch titul a adu magazn, mezi nimi tak vznamn listy jako The New York Post, Wall Street Journal, GQ nebo Vogue. K nim nle i stovky filmovch a televiznch spolenost, jako je 2oth Century Fox, Sky a rzn kanly National Geographic. Murdoeh, vydr zvolen politiky jednostrann a clen zamenou volbou zveejovanch informac tak dlouho, dokud se nepodd jeho vli. Podrv tak demokracii na celm svt. Dlouh lta manipuloval velk demokracie jako je USA, Velk Britnie a Austrlie, nyn chce vak svou kontrolu jet zdokonalit. Vtinu republiknskch kandidt na prezidenta USA nalezneme na Murdochov vplatn listin. Kdy Obama jeho televizn kanl Fox-News-Network nazval "hlsnou troubu propagandy", Murdoeh rozhbal pravicov hnut Tea party a zaal vyslat jejich nenvistn toky zamen proti Obamov zdravotn reform a mrovm snahm. Vsledkem bylo velk vtzstv republikn pi volbch do kongresu v roce 2010.(121) Dvrnci Rothschild sed ve vech dleitch nrodnch bankch, vldch, vldnch institucch, vborech a poradenskch firmch, u Kulatho stolu, v CFR, ve Svtov bance, IWF, BIZ a UNO (abych jmenoval alespo nkter). Jejich loajalita je znamenit zaplacena.

228

Tak napklad v jnu 2003 f Bank of England, sir Edward George, pesedlal do pedstavenstva anglick Rothschild Bank. V dubnu 2010 pestoupil Michael Helou z NM Rothschild & Sons Ltd. k anglick velkobance Barclays, jejmi podlnky jsou rovn Rothschildov. Marcus Agius, pedseda pedstavenstva v Barclays, je manel Katherine de Rothschild, dcery Edmunda de Rothschild. Nemli bychom tak zapomenout, e klan Rothschild je rovn spoluzakladatelem a spolenkem ve FEDu, soukrom americk centrln bance, kter zase pat americk dolar. Rothschildov jsou spolumajiteli Morgan Chase, Citi Group a Bank of America (t nejvtch bank ve Spojench sttech), a to jak skrze soukrom podly, tak i prostednictvm firmy FMR Corporation (Fidelity Management & Research Corp). V Nmecku se jmenuje Deutschland Fidelity Investment Services GmbH a je hlavnm akcionem ve spolenosti Monsanto, nejvt firm na svt zabvajc se genovou manipulac a zemdlstvm. Od roku 1902 je rodina Rothschild tak spolumajitelem Royal Dutch Shell, jednoho z nejvtch svtovch ropnch koncern, jeho hlavnm vlastnkem je holandsk krlovsk rodina. Krom toho se pmo i nepmo podl i ve firm Transocean, nejvtm svtovm producentu ropy a zemnho plynu, a jinch naftaskch spolenostech. Firmy Rothschild k sob ji dv st let vou vlivn politiky a hospodskou elitu, kte v zjmu firem Rothschild tahaj na pozad za nitky. Rozpleten vech tchto vlken, by byl pravdpodobn kol na cel i

229

vot. Zhadou pro mne zstv, jak se v takov dungli doke vyznat samotn klan. Oividn to vak zvld, spchy toti hovo za ve. List Financial Times Deutschland 31. bezna 2008 informoval: Investin banka Rothschild zamuje sv zjmy na vznamn nmeck obory, a roziuje proto okruh svch poradc. Takzvanm Senior Advisorem poradc v oblasti fz a kapitlovch trh se stal sedmapadestilet Walter Thieen. V polovin roku 2007 se neekan vzdal svho postu pedsedy pedstavenstva v AMB Generali - tet nejvt pojiovac skupin... Thieen pronikl do jedn z nejlpe obsazench skupin poradc v nmeckch investinch bankch. Rothschild ji cel lta vyuv strategie, kdy s pomoc zkuench odbornk stimuluje trh ve vlastn prospch. Bance poskytoval poradenstv Bernd Gottschalk, nkdej prezident vlivnho sdruen v oboru automobilovho prmyslu. Ve slubch banky stoj od svho odchodu z politiky rovn bval bavorsk ministr financ Kurt Faltlhauser. zk styky Rothschild ji tradin udruje tak s BayernLB. Skupinu vede Klaus Mangold, kdysi hlava firmy Quelle a bval spolenosti Daimler-Benz AG. Dnes je Mangold navc i fem Vboru nmeckho hospodstv pro Vchod. Mangold pivedl k Rotschildovi i Gerharda Schrdera. On-line list Manager-Magazin.de o druh karie bvalho spolkovho kancle informoval 9. dubna 2010: ...ke spoluprci v uhlazenm bankovnm ho konen v beznu 2006 pemluvil bval man dom

230

ager firmy Daimler Klaus Mangold (sm po lta ve slubch Rothschild). David de Rothschild poslal Schrderovi, jak je v takovch ppadech obvykl, krtk dopis, ve kterm mu dkoval za ochotu ke spoluprci a pozval ho k dalmu zasedn evropsk rady. Takov prost, ale kultivovan zpsob obchodovn Schrdera fascinoval. ,Nejsou poteba stohy papr. Sta si krtce pohovoit o podmnkch, potst rukou - a ve funguje'. Ano, pesn tak to funguje ! Tm dn oficiality !

Historie Rockefeller
m byli v 19. stolet Rothschildov v Evrop, tm byli v Americe Rockefellerov. Byla to nejbohat rodina v zemi, mluvilo se o n, e nem zbran a byla povaovna za ztlesnnou tv zla. Zrove ale byli tak symbolem americkho snu. Byli uctvan a zrove nenvidn. John D. Rockefeller IV. je i dnes nejbohatm Amerianem a vldcem gigantickho impria. Rodina m sv koeny v Nmecku - pochz z Fahru (dnen Neuwied), oblasti, je se v 16. stolet jmenovala Rockenfeld. Prvn psemn pipomnka o n pochz z roku 1280, region se v n zmiuje jako Rukenvelt, a to kvli sv poloze na prvnm horskm hbetu mezi Rnem a Westerwaldem. Krajina pat dnes do spolkov zem Porn-Falc. Pjmen Rockenfeller je v Neuwiedu ast dodnes. Dva Rockenfellerov se na potku 18. stolet vysthovali i se svmi rodinami do New Jersey a New Yorku. Tam si zaali kat Rockefeller. Rodina se ale proslavila

231

teprve na konci 19. stolet dky Johnu D. Rockefellerov a jeho bratru Williamovi. Tito dva brati byli synov Williama Avery Rockefellera, podomnho obchodnka a mastike, kter podobn jako postava z americkho westernu, thl vesnicemi a zzran lil", dokud nebyl zaten a uvznn. Mal John D. ml ve kole vynikajc prospch, ale v estncti letech ml u koly dost, protloukal se a ivil pleitostnmi zamstnnmi, dokud spolen s Anglianem Mauricem Clarkem nezaloil obchod se smenm zbom. Vloil do nho veker sv spory 2 000 dolar. Pro sv ambicizn plny vak poteboval jednou takov vr v bance. Sebejist vystupovn jet neplnoletho mladka ovlivnilo editele natolik, e mu sumu vyplatil. John D. pr z banky vybhl a jsal: Stojm jim za to, aby mi pjili 2 000 dolar ! Jsem velk mu ! V roce 1862 byla firma Rockefeller, Clark & Co. jednou z nejvtch v Clevelandu. Ron zisk ve vi 35 000 dolar bylo poteba nkam investovat, a tak se Rockefeller vydal do Pensylvnie, kde se zanal rozmhat obchod s ropou srovnateln se zlatou horekou. Ale podobn jako ve zlatokopeckch osadch i zde panoval chaos, nsil a anarchie. pna a zloinn prosted Johnovi hledn ropy znechutily. Zjistil vak, e transportem a rafinovnm (dal zpracovn ropy) lze vydlat mnoho penz. John D. pemluvil svho partnera, aby investovali svj kapitl do jedn rafinrie. Jakmile vynesla mnohem vt zisk ne jejich dvj obchody, Rockefeller (mezitm ptadvacetilet a enat) svho partnera proti jeho vli vyplatil a vytlail z firmy. Obchod s ropou zaval nebval rozkvt. Automobil zaal dobvat svt. Bhem jen nkolika let Rockefellerova mlad firma novmi metodami pekonala

232

konkurenci. Vyuvali i ropn zbytky a sami si vyrbli ndre, sudy a kd. John D. si zkostliv hldal kad cent. Zaloil dv dal rafinerie a jednu poboku pro export do Evropy, je nsledn vechny v roce 1870 sdruil do jedn spolenosti Standard Oil of Ohio. Standard Oil vak byla pouze jedou z 250 podobnch firem. Protoe konkurence drela ceny u zem, uzavel se vemi elezninmi spolenostmi tajnou dohodu, kter jim zaruovala velk objemy ropnch transport. Rockefeller zato poadoval velkorysou slevu z ceny. eleznin baroni souhlasili a Standard Oil mohl konkurenci nabdnout ropu vhodnji. Vsledek: tm vechny men a stedn rafinerie zbankrotovaly. Tent princip funguje znamenit dodnes, jak jsme vidli na bankch v letech 2007-2008. Dal by se nazvat Rockefellerv princip. S nutnmi kontakty na patinch mstech a konnm bez zbran se d zniit fungovn trhu. Pitom je jasn, e peiji jako jedin, a mohu kopit vechny ostatn. Se stvajcmi velkmi rafineriemi zaloil John D. sdruen, v nm sm vlastnil vtinu akci. Tento kartel pak s eleznicemi uzavel smlouvu, kter mla zniit tae ropy. Jeho zmry vak byly prozrazeny, vrobci se dali dohromady, vytvoili unii vrobc a postavili se na odpor. Rockefeller se stal symbolem zla. Veejn se plily loutky znzorujc Rockefellera, jeho obliej se klebil z titulnch stran vech asopis. Tajn zosnoval nov kartel a opt (proti jejich vli) vykoupil vechny sv spolupodlnky. Kdo nechtl prodat, ml smlu - bu u od nho nikdo nekupoval, nebo jeho rafinerie vyhoela. V roce 1873 v patilo v Clevelandu spolenosti Standard Oil 21 z 25 rafineri. V Pittsburghu a Philadelphii jednal Rockefeller podle stejnho vzorce. V roce 1877 Standard Oil ovldala na
233

trhu s ropou ji 95 % akci a poprv vyplatila padesti procentn dividendy. Akcie byly tehdy v oblib. A znovu se zaal boj s vytrvalmi konkurenty, a zase vyhrl Rockefeller. Byl bezcitnj a bez rozpak zael mnohem dl ne ostatn. Vypukla bitva o Evropu, ji rozhodl jedin telegram. Stlo v nm, e amerit producenti se shodli na tom, e nmeck trh penechaj spolenosti Standard Oil. Ceny burzovnch akci konkurence se hluboko propadly a Standard Oil se stal celosvtov nejvt firmou obchodujc s ropou a olejem. Telegram byl samozejm zfalovn, k takov dohod nikdy nedolo. Rockefeller se od svho otce nauil ty nejlep triky. Jak se zd, zapsobily i na Rothschildy. William Rockefeller (1841-1922), bratr Johna D., spolenk ve Standard Oil, byl v pedstavenstvu hned ptaticeti spolenost Rockefeller. Krom toho se podlel i na National City Bank, nejvt banke v New Yorku na potku 20. stolet. Spolen s rodinou Stillman (se kterou tuto vtev Rockefeller pojilo nkolikansobn pbuzenstv) kontrolovali William a jeho syn William G. dn v National City Bank. Z n pot vznikla dnen Citibank, je je dodnes z vt sti v majetku Rockefeller. William Rockefeller byl rovn spoluzakladatelem kovodlnho gigantu Amalgamated Copper. Brati a jejich synov spolen investovali do nemovitost a eleznic. Velmi rychle si vystavli cel imprium. Podobn jako v ppad rodiny Rothschild je to sloit sple firem a dceinch spolenost. V americkm tisku Rockefellera znzorovali jako chobotnici s tisci rameny. Na konci 19. stolet se nkolik osob a instituc snailo Rockefellera zastavit. Posledn pokus se uskute

234

nil pes politiku. Pedevm kvli Standard Oil pijal kongres antimonopoln zkon. Rockefeller musel v roce 1892 slbit, e komplikovan spletenec rozpust a sti svho impria rozprod. Dostal lhtu pti let. John D. se sthl z managementu a prezentoval se veejnosti jako prototyp pedsedy dozor rady hrajcho golf, milovnk umn a filantrop. V roce 1897 ady zjistily, e trust zruen nebyl. Na nalhn tisku se musel John D. z nerespektovn zkona zodpovdat. Zaalo vyetovn a nakonec Rockefeller sti svho impria prodal. Zaloil ovem kvli tomu nov firmy, take je prost prodal sm sob a lenm vlastn rodiny. Tm obeel stvajc zkon, kter zakazoval monopoly. V roce 1906 byl vynesen rozsudek a podle vnosu soudu se ekalo, e se Standard Oil rozpadne. Nsledn kurzy jeho akci vrazn klesly. Tm lpe ! Rockefellerovi vyuili pleitosti a skoupili z trhu veker voln akcie. Sm John D. vydlal o nco pozdji mezi lty 1910 a 1014, tm e kurz jeho akc stoupal, asi 200 milion dolar (co dnes odpovd asi 200 miliardm). Vtzn taen automobilu a prvn svtov vlka toti zpsobily, e poptvka po rop doshla doposud nepedstavitelnch dimenz. Standard Oil se rozloil na 34 jednotlivch podnik, je nadle patily Rockefellerm. Mezi nimi to byly Exxon (=v Evrop Esso - erpac stanice), Mobil, BP (=v Nmecku Aral - erpac stanice), ARCO, Valvoline (=motorov oleje), Unilever (=vrobce spotebnho zbo), Colonial Oil Copany (=americk dodavatel energi), Conoco-Phillips (=nejvt americk dodavatel energi, v Evrop provozuje erpac stanice JET), Crescent Petroleum, Pipelines, Cumberland Plateau Pipaline Company (=dodavatel plynu), est dalch producent plynu a etn men dodavatel plynu a energi.

235

Rodin Rockefeller nle i ropn koncerny Chevron a Texaco. To znamen, e spolu se vemi ve jmenovanmi firmami, pat obchod s ropou celho zpadnho svta Rockefellerm ! Chevron je znm mimodnou obchodn brutalitou a bezcitnost. V roce 2006 dostal i cenu Public Eye Award (=Oko veejnosti) za obzvl nezodpovdn jednn vi lidstvu a ivotnmu prosted. V kvtnu 1998 byla toti na dost Chevronu nsiln a s pomoc armdy rozehnna demonstrace 121 mladch lid z nroda Jaw v Nigrii. Pi protestech zemeli dva demonstranti. Jedenct jich bylo zateno a mueno. Od roku 2007 se z toho Chevron zodpovdal ped soudem v San Franciscu. Stejn tak byl Chevron hnn k zodpovdnosti i za znien vesnic Opia a Ikeyan v nigerijskm spolkovm stt Delta. Dlouholetou editelkou Chevronu byla Condoleezza Rice, bval ministryn zahrani USA. William Rockefeller ml dva syny a dcery. Mezi n rozdlil ddictv: Geraldine Ethel Rockefeller (1862- 1973) se provdala za majitele tovrny na vrobu tkch zbran (Remington Arms) E. Dodgeho (1881-1963), jen byl spolumajitelem koncernu Phelps Dodge. Emma Rockefeller (1868-1934) si vzala za manela hotelira Davida McAlpineho. William G. Rockefeller (1870- 1922), do roku 1911 finann editel ve Standard Oil a editel v Citicorp Bank, se oenil s Elise Stillmanovou (dcerou prezidenta Citicorp Jamese Stillmana). Nejmladm synem byl Percy Rockefeller (1878-1934). Aby si vylepil poramocenou image, zaloil John D. adu nadac a vnoval muzem, na pklad Metropolitan Museum of Art, umleck dla a velk sumy.

236

Jeho syn John D. Rockefeller II. (1874-1960) a jeho ena Abby Aldrich Rockefeller v jeho dle pokraovali a v roce 1929 zaloili v New York City Museum of Modern Art. Pili na to, e prostednictvm velkorysch nadanch fond lze zskat znan vliv i na ekonomiku a spoleensk ivot - a navc v och veejnosti vypadat dobe. Od t doby klan Rockefeller finann podporoval nespoet nadac, univerzit, studijnch program a stipendi. Rockefeller Foundation (=nadace zaloen v roce 1913), General Educationa Board, Rockefeller Brother Fund (=fond zaloen v roce 1940) a Rockefeller Family Fund (=fond zaloen 1967) se celosvtov angauj ve vech monch oborech, a to pedevm v zemch tetho svta. zce spolupracuj s UNO a dalmi podzenmi organizacemi, jako je Svtov banka nebo IWF. Oficiln tyto fondy pomhaj chudm lidem a zprostedkovvaj jim lky, istou vodu, potraviny a vzdln. Zapojuj se do boje proti tzv. klimatick katastrof a zasazuj se v zjmu chudch a utlaovanch. Jak to neuviteln zmna image ! Z obchodnka bez svdom, jen se nettil jakkoliv metody, perod v ochrnce chudk a vyddnc ! V roce 1946 vnoval John D. Rockefeller II. UNO piblin sedmihektarov pozemek (70 000 tvernch metr !) na vchodnm behu Manhattanu. Tm pivedl UNO z Londna do New York City - do oblasti svho vlivu. Na jeho pozemku vzniklo hlavn sdlo UNO. Nechtl za to njakou protislubu ?

237

Od roku 1929 do roku 1936 byl prezidentem v Rockefeller Foundation americk matematik Max Mason. Rektora University of Chicago chtl Rockefeller zskat proto, e se mu velmi lbily jeho teze o eugenice. Eugenika je selektivn genetika, kterou nrodn socialist o nco pozdji oznaili jako rasovou hygienu. Mason odjakiva oteven hlsal sv pn, podle kterho by pr bylo poteba vyvinout njak antihormon, s jeho pomoc by se celosvtov snila plodnost. Rockefeller, podobn jako Mason, sdlel nzor, e je nutn v kontrole porodnosti pokraovat. Ve vron zprv Rockefellerovy nadace z roku 1934 se uvd: Rockefellerova nadace se rozhodla, ze sv aktuln snahy zam na oblast prodnch vd a na pole modern experimentln biologie, a to se zvltnm zjmem na problmy, kter souvis s procesem plnovanho rozmnoovn, psychobiologi, veobecnou a tkovou fyziologi, biofyzikou a biochemi... Vzkum se provd na fyziologii rozmnoovn opic. Tato prce zaala v roce ig2i na John Hopkins University a od roku 1923 pokrauje na University of Rochester. Pat k ni pozorovac a experimentln vzkumy reproduknho cyklu uritch druh vych primt, kterch cyklus se je velmi podobn lidskmu druhu. Vzkum se koncentruje na psoben rznch, vzjemn interagujcch rozmnoovacch hormon.(68) Ve vron zprv z roku 1933, tedy o rok dve, Rockefellerova nadace zdrazovala, e vzkum rozmnoovacch hormon primt tvo pouze pedstupe k dalm experimentm provdnm pmo na lidech:

238

...pi een zsadnch problm z oboru veobecn biologie a fyziologie pohlavnch orgn u jinch ne lidskch organism byl odveden velk kus prce. Przkum organism nich ne je lovk mly prkopnick a rozhodujc vznam pro vzkum pmo na lidech. Adele E. Clarke se ve sv knize o rozmnoovn v nkolika poznmkch zmnila o pvodu anti-hormonu", jej financoval Rockefeller, a upozornila na to, e snahy Rockefeller o kontrolu plodnosti lidstva, i kdy jsou bn uvdn tict lta dvactho stolet, sahaj jet mnohem hloubji do minulosti. V archivu Rockefeller Archive Center ve stt New York lze dodnes nalzt doklady (v Kanceli sociln hygieny) o tom, e v letech 1911-1940 se na objednvku John D. Rockefellera provdly experimenty se sterilizac slabomyslnch a kriminlnk. dnm tajemstvm i konpiran teori nen ani zk spoluprce Standard Oil s nrodnmi socialisty bhem druh svtov vlky. Rockefellerv Standard Oil se pmo podlel na spolenosti IG Farben (=v dob svho vrcholu tvrt nejvt spolenost na svt), v n mly po vlce svj pvod, mimo jin i firmy Agfa, Hoechst (=chemick prmysl), Bayer a BASF. V edestch letech dvactho stolet zaala Rockefellerova nadace stle otevenji hovoit o tom, e podporuje vzkum v oblasti okovn proti plodnosti velmi se pimlouvala za nasazen lku v praxi. Dobe si jet jednou pette oznaen cle vzkumu: okov n proti plodnosti ! Ze tet generace krl Ameriky na sebe upozornil John D. Rockefeller III. (1906-1978), kter se aktivn

239

zapojil v oblasti celosvtov kontroly porodnosti. K tomuto elu zaloil v roce 1952 soukrom Population Council, jen dnes vydruje kancele v edesti zemch tetho svta a specializuje se na kontrolu porodnosti a vzkum HIV. Jako prvnho editele institutu ustanovil Rockefeller Fredericka Osborna, znmho stoupence eugeniky. Population Council podporuje nasazen trvalch antikoncepnch prostedk, jako je norplant, kter se implantuje do pae nad loket a zpsobuje neplodnost. John D. III., zakladatel Lincolnova centra (=nejvt kulturn zazen na svt), zaloil t Asia Society, organizaci s kancelemi po celm svt, je rodin zpravuje a dl vstavy asijskch kulturnch poklad a udruje s Asi dobr kontakty, pedevm s nou, Japonskem, Indi a Koreou. Zejm zavasu zjistili, komu pat budoucnost tto planety, a rozhodn nechtli zstat pede dvemi.

Rockefeller a 1 1. z
Ze vech spolenost v majetku Rockefeller stoj nejvce za povimnut stavebn firma Tishman Construction Corporation. Vznikla jako mal rodinn podnik v roce 1898 a pelapovala na mst tak dlouho, dokud do n v edestch letech dvactho stolet nevstoupili Rockefellerovi a neuinili z n jednu z nejvtch v USA. Tishman od t doby pro Rockefellerovy giganty v oboru nemovitost realizoval vechny stavebn projekty - na pklad Bank of America Tower, Goldman Sachs New World Headquarter nebo World Trade Center.

240

Vtinu z nesetnch komplex, je Rockefellerov naplnovali a realizovali a kter jsou rozptlen po celm svt (mimo jin tak v Nmecku) zadali firm Tishman Speyer (kter opt z vt sti pat Rockefellerm). Sem pat na pklad Chrysler Center nebo Rockefeller Center. Mou pozornost nejvce pout World Trade Center (WTC). V letech 1966 a 1973 ho postavila firma Tishman a financovala ho Rockefellerova Chase Manhattan Bank. Jeho dv ve (=Twin Towers) byly obecn nazvny David a Nelson (podle bratr Rockefellerovch). Investory tohoto projektu byla New Yorsk pstavn sprva (=Port Autority ofNew York and New Persey), v pozad s bratry Rockefellorovmi Nelsonem a Davidem, tolik Wikipedie. Jak pesn jsou Rockefellerovi s pstavn sprvou spojen, nemohu ci, ale e tomu tak je, nen tk odhadnout. 24. ervence 2001 - sedm tdn ped teroristickmi toky na WTC ! - si ve David a Nelson na celch 99 let pronajala firma Silverstein Properties, spolenost miliarde Larryho Silversteina. Proti ppadnmu pokozen se pojistil nezvykle vysokou stkou. Silversteina poj dvrn ptelstv s Henry Kissingerem, jen je zase vrnm kumpnem Davida Rockefellra s kterm spolen navtvili vtinu Bilderbergskch setkn. Dne 11. z 2001 naletly do v WTC dva letouny. Nsledn zcen obou v, kter podle prohlen architekt, odporuje vem zsadm statiky, stlo ivot vce ne 2 600 lid ! Nechci nyn zabednout do rznch konspiranch teori, je se vou k toku na World Trade Center. K tmatu existuje spousta filmovch i kninch materil.

241

Pouze bych rd zmnil, e Silverstein obdrel odkodn ve vi 4,57 miliard dolar, kter pouil na zaplacen zbytku relativn vysokho njemnho se smlouvy trvajc 99 let. Spojen Rockefeller-KissingerSilverstein povauji za hodn povimnut kvli nsledujc skutenosti: v USA brzy na to splaskne v obchodu s realitami gigantick bublina a pravdpodobn na dlouhou dobu stla i ceny pronjm kancel v New York City na minimum. Pozoruhodn je jet jeden fakt, jen souvis s toky z 11. z. O nm vak ble pojednme a ve 3. sti tto knihy. Davidv bratr Nelson Rockefeller (1908-1979), vznamn podnikatel a politik, to dothl a k postu americkho viceprezidenta (1974-76). Jako ada jeho pbuznch zastval i on funkci prezidenta v Museu of ModernArt (=Muzeum modernho umn). V roce 1947 zaloil IBEC - zemdlsk koncern, kter se vznamn angauje v Latinsk Americe. Laurence Rockefeller (1910-2004) zaloil mimo jin koncern ITEK a pi budovn svho leteckho koncernu (letadla DC) financoval spolenost McDonnell. Winthrop Rockefeller (1912-1073) byl vlivnm politikem a obchodnkem v Arkansasu, kde zaloil Antropologick muzeum Williamsburg. David Rockefeller, nejmlad z legendrnch pti bratr, se narodil v roce 1915 a dodnes, navzdory svmu vku d cel imprium. V letech 1960 a 1981 vedl Chase Manhattan Bank, kter z vt sti pat jeho rodin. Udlal z n nejvt banku na svt. Mimo to

242

byl adu let lenem Bilderbergu a od roku 1975 prezidentem v Council on Foreign Relations (CFR). Nikdo jin v takov me jako on v poslednch tyiceti letech neutvel a neuroval politiku USA. Rockefellerv klan zaloil z vlastnch prostedk etn univerzity, s ktermi je dodnes zce spojen: Harvard, Dartmouth, Princeton, Stanford, Columbia a Yale - to jsou jen nkter v USA. V roce 1901 si dopl tak vlastn Rockefellerovu univerzitu v Upper East Side na Manhattanu. V Evrop mezi jejich instituty pat University College London, London School of Economics a Univerzita Gottingen (kde studoval J. P. Morgan). Na gottingensk univerzit Rockefellerov zaloili a financuj matematick institut. Zvrem lze ci, e tato piinliv rodina m ve svm majetku velkou st svtovho naftaskho trhu, vlastn nejvt s erpacch stanic v zpadnm svt, je dajn spolenkem ve tech nejvtch americkch bankch, financuje celou adu kol, univerzit, muze a vdeckch zazen a tm jim i vldne. Krom toho pat Rockefellerm vznamn st Manhattanu. Maj znan vliv na UNO a pes Bayer, BASF, JP Morgan Chase, skupinu Citibank a FED jsou zce napojeni pmo na Rothschildy. Zvltn zalben nalezla rodina v eugenice. Navenek vynikaj jako mecni umn. Sami se veejn rdi oznauj za filantropy, co znamen asi tolik jako lidumilov - zd se mi, e se tomu Rockefellerov mus vdy znovu asi srden smt !

243

Gang z Jekyll Islandu

Mon vs ji napadlo, co se stalo s astnky Jekyll Islandskho klubu ? Inu, zdaleka ne to, co z Rothschild a Rockefeller. Mezi nimi byli ti spolenci z JP Morgan - Henry P. Davison, Charles D. Norton a Benjamin Strong, kter podle mho nzoru meme opominout, stejn jako sprvce sttn pokladny Andrewa Abrahama Piatta. Dleit byli naopak nsledujc osobnosti: Paul M. Warburg, jako zstupce Rothschild, Frank A. Vanderlip zastupujc Rockefellery, dle sm hostitel J. P. Morgan a sentor s vlastnm elezninm vagonem Nelson Aldrich. Hamburan Paul Warburg sice po setkn na Jekyll Islandu Spojen stty neopustil a pijal americk obanstv, pesto vak nadle zstal spolenkem v nmeck WarburgBank. Oenil se s Ninou J. Loebovou a psobil jako editel banky Kuhn, Loeb & Company. Od roku 1910 zastval funkci editele ve Wells Fargo, dnes tvrt nejvt bance USA. Po spnm zaloen FEDu se stal v roce 1914 jejm editelem. Ve Wells Fargo ho vystdal v roce 1907 Jakob Schiff, jen svm tonm projevem poloil jeden ze zkladnch kamen pro zaloen FEDu: Jestlie nebudeme mt centrln banku, kter by dostaten kontrolovala poskytovn vr, potom tato zem zaije nejostej finann paniku s nejhlubm dosahem ve svch djinch. Paul Warburg se stal v roce 1921 editelem nov zaloenho Council on Foreign Relations, kde zstal a

244

do sv smrti v 1932. Jeho pedkov se pisthovali z Itlie v 17. stolet do msta Warburg v nmeckm Vestflsku a odtud pochz tak jejich pjmen. V 18. stolet pesdlili Warburgov do Altony. Paulv bratr Felix Warburg, jen rovn zasedal ve veden FEDu, se oenil s Fredou Schiffovou, dcerou Jacoba Schiffa a Theresy Loeb Schiffov. lenov rodin Warburg, Loeb a Schiff byli vichni njakm zpsobem spznni - mnoz z jejich rodinnch pslunk toti mezi sebou uzavrali satky. Tet bratr Max M. Warburg pedtm, ne se v roce 1893 vrtil do Hamburku a vstoupil do rodinn banky M. M. Warburg & Co., pracoval nkolik let pro Rothschilda v Pai a Londn. tvrt bratr Abraham Moritz, pezdvan Aby Warburg, nechtl mt s bankovnictvm nic spolenho. Studoval umn, zabval se astrologi a sbral knihy, z nich pak pozdji zaloil Kulturwissenschaftliche Bibliothek Warburg (=Umnovdn knihovna - pozn. pekl.). Stl tak u zrodu londnskho Warburg Institutu. Nmeck vtev rodiny byla rovn spn jako ta americk. Vedle Warburg-Banky vlastnili vznamn podly v dalch hamburskch bankch Commerz a Disconto (=dnen Commerz Bank). V roce 1925 zaloil Max Warburg IG-Farben, v t dob nejvt chemick koncern na svt, kter se pozdji stal jednm z hospodskch motor nrodnch socialist. V roce 1938 museli Warburgov emigrovat do USA. Max zemel v roce 1946 v New Yorku. Jeho syn Eric M. Warburg se vrtil do Nmecka a rodina zskala zpt sv bankovn jmn. Je pravdpodobn, e rodin byly vrceny i podly v Commerzbank. K Wartburg-Gruppe dnes pat: M. M. Warburg & Co.,

245

bankovn domy Hallbaum, Lobbecke, Plump & Co., Marcard, Stein & Co., dal instituce v zahrani a podly v mnoha dalch bankch a investinch firmch. Od roku 1988 udluje organizace Atlantik-Brcke cenu Erica M. Warburga - jako poctu osobnostem, kter pisply k tomu, e zabezpeily a upevnily postaven Nmecka v Severoatlantick alianci. Atlantik-Briicke je tvar podzen organizaci Council on Foreign Relations (CFR). Financuje ho elita nmeckch i americkch bank a hospodstv. Arend Oetker v roce 2002 popsal lobbyistickou innost tohoto spolku nsledovn: USA jsou zeny dv st rodinami - as nimi chceme mt dobr styky. Dosavadn nositel ceny Erica M. Warburga jsou mimo jin Angela Merkel, Condoleezza Rice, Georgie W. Bush a Henry Kissinger.(15) Frank A. Vanderlip (1864-1937) byl v letech 19091919 viceprezidentem a pozdji prezidentem v National City Bank v New Yorku, kter z vt sti patila Williamu Rockefellerovi a pozdji se z n stala Citibank. Krom toho vystupoval jako spolenk v etnch jinch podnicch a spolenostech (banky: National Bank of Commerce, Farmers Loan & Trust Company of New York, Riggs National Bank of Washington, Union Pacifik Railroad - eleznin spolenost). Nelson Aldrich, nejvlivnj politik sv doby, zemel v roce 1915 v New Yorku. Jeho dcera Abby Aldrich se provdala za Johna Rockefellera ml. a jeho vnuk Aldrich Rockefeller (bratr tehdej hlavy rodiny Davida Rockefellera) se stal guvernrem New Yorku a zastval rozlin funkce ve vldch prezident Roosevelta, Trumana, Eisenhowera a Nixona.
246

Tikrt usiloval o post prezidenta USA. Jedin za Geralda Forda to vak dothl pouze na viceprezidenta - ovem prosadil se proti Georgi Bushovi. Zemel v roce 1979. Abbyho bratr Winthrop W. ALdrich byl dlouho prezidentem v Chase National Bank (pozdji splynula s bankou J. P. Morgan do Morgan Chase) a nsledn velvyslancem v Londn. O Johnovi Pierpontu Morganovci (=J. P. Morgan), jen studoval v Gottingenu, se hovo jako o velkm, statnm a psobivm mui. Miloval a sbral krsn vci - umn, jachty a vbec vechno mon. Kouil nejmn dvanct havanskch doutnku denn. Protoe finann podporoval jak Nikolu Teslu, tak Thomase Edisona, jeho dm na Madison Avenue byl prvn v New Yorku, kter byl vybaven elektrickm osvtlenm. Vlastnil nejen nejvtho dodavatele energie General Electric, nbr tak jet 25 elezninch trat. Zemel v roce 1913, devt msc ped tm, ne prezident Wilson podepsal Federal Reserve Act. Jeho syn J. P. Morgan mlad neml formt jako jeho otec. Zddil imprium a bhem prvn svtov vlky financoval Angliany a Francouze. Pozdji poskytoval velkorys pjky dikttorovi Mussolinimu. Nedokzal ale zabrnit tomu, aby banka v roce 1933 nebyla dle zkona o regulaci bank rozdlena na ti sti, z nich nejvznamnj byla Morgan Stanley (pozdji vstoupila do Rockefeller-Bank Morgan Chase). J. P. Morgan mlad zemel v roce 1943. Od t doby si etn potomci tto rodiny v USA a Anglii ij vichni velmi dobe, ale spe nenpadn.

247

st tet

NOV SVTOV D

Pohnutky, kter vedou Rockfellery a jejich spojence, smuj k vytvoen jedin svtovldy, je by sjednotila pod jednou stechou jak superkapitalismus, tak komunismus, a sice - pod jejich kontrolou. Hovom o spiknut ? Ano, pesn tak. O existenci takovho plnu, a to na mezinrodn rovni, jsem pesvden. Vznikl ji ped nkolika generacemi a v jeho zmrech se skrv nepopsateln zlo.
Poslanec kongresu USA Larry Patron MacDonald v roce 1976; zemel pi pdu Jumba Korejskch aerolinek, kter v roce 1983 dajn sestelil Sovtsk svaz.

Pojem nov svtov d (=New World Order; skratka NWO) oznauje politickou ideu o vytvoen novch zpsob uspodn, je by platily pro vechny lidi na Zemi. Jedin vlda s jedinou mnou, kter by mla bt pslibem trvalho mru, a pod jednou stechou by sjednotila cel lidstvo. Zmizely by hranice i jednotliv stty. Problematickou vak zstv otzka, kdo m tuto svtovldu a veobecn zvazn pravidla ustanovit.

248

Systm, jen d rovnost vech lid, nehled na jejich nboenstv, tradice, kulturu, e a pvod, velmi pipomn komunismus. Ten ml bez pochyby tak adu zajmavch prohlen a hesel. Ztroskotal ale nakonec na tom, e vnou touhu lovka po svobod a individualit mohl zlomit jen obrovskm tlakem a organizan logistikou. Dvnmu snu o svtovld se ji kdysi znan piblili man. Tak Alexandr Velik i Hitler si to nasmrovali a ke hvzdm a snili o svtovld stejn jako ingischn nebo katolick crkev. Ta se kickmi vpravami snaila obrtit svt na svou vru a dostat ho pod nadvldu. Velmi tsn se svtovld piblilo britsk imprium, kter ve dvactch letech dvactho stolet zabralo tvrtinu zemsk soue a asi tetinu tehdejho obyvatelstva Zem. Dodnes ke Commonwealthu (=voln sdruen Britnie a jejch bvalch koloni) pat 48 stt, mezi nimi Kanada, Austrlie a Nov Zland. Pojem nov svtov d se formoval nezdaenm pokusem americkho prezidenta Woodrowa Wilsona po skonen prvn svtov vlky o ustaven Spojench nrod (UNO) jako svtovldy. Star uspodn svta 19. a ponajcho 20. stolet se ukzalo jako nejist a bojechtiv. Wilson se domnval, e spory o zem by se vyeily, jestlie by se jednotliv stty prost zruily a zen na Zem penechalo Spojenm sttm. Anglian ovem byli proti. A tak vznikla Organizace spojench nrod, instituce, kter celou dobu zoufale bojuje o smysl a uznn vlastn existence. Souslov nov svtov d znovu stoupla popularita v devadestch letech dvactho stolet, kdy po zhroucen komunistickch diktatur ve vchodn Evrop snil tehdej americk prezident George Bush o nov e pod vedenm USA. Znovu a znovu ve svch

249

nekonench proslovech zmioval nov svtov d. Nejznmj z tchto projev zaznl 11. z 1990 ( !) ped americkm kongresem u pleitosti blcho se vstupu ozbrojench sil USA do Irku: ...Mezi stty zaalo nov partnerstv. Dospli jsme do skuten jedinenho a mimodnho bodu. Krize v perskm zlivu, i kdy je tk, nm otevr vzcnou pleitost k vvoji vstc epoe jednoty. Z tto tk doby by mohlo vzejt... uskutenn novho svtovho du, naeho cle !(69) Tak Angela Merkel, Barack Obama a etn politikov v minulch letech stle dokola pivolvali nov svtov d a nenavn uvykali masy na pedstavy o novm zmnnm svt. Na druh stran jsou na celm svt svt statisce, mon miliony protivnk novho svtovho du, kte vnovali kus svho ivota v boji proti tomuto systmu, protoe si mysl, e pinese lidstvu obrovsk pohromy. Vchodiska i pozad tchto lid se asto znan li. Mnoz z nich se ad k prav stran politickho spektra. V USA jsou to pedevm osoby, je se obvaj, e by se redukovaly jejich obansk prva, jako na pklad prvo vlastnit a nosit u sebe zbra. Na lev stran jsou ti, kte se obvaj o budoucnost demokracie a prva na svobodu vyjadovn a znepokojuje je nrst sociln nespravedlnosti. Stle vce lid se vak pohybuje tak nkde uprosted, jsou politicky neutrln a pesvden o tom, e Zpad se v poslednch deseti letech vyvj ke sttm s totln kontrolou a e jsme ji z velk sti o svobodu pili. Dle jsou to i rzn nboent i spirituln fanatici, kte oekvaj v roce 2012 konec svta - pinejmenm v podob, v jak ho doposud znme.
250

Katastrofick scn tchto zapishlch protivnk novho svtovho du vypad nsledovn: Mal elit se poda ustanovit svtovldu (mon pod hlavikou Spojench nrod OSN a sesadit vechny stvajc a dn zvolen vldy. Jednotliv stty, nrodn zkony, individuln mny a veker penze v hotovosti budou zrueny. Svobodn volby, svobodn vyjadovn nzor, svobodn tisk a svoboda jednotlivce pestanou pln existovat. Prvo na ivot bude mt pouze ten, kdo bude uiten pro spolenost a podd se dikttu elity. Kdo je uiten a co je potebn, ur svtovlda. Stedn vrstva a darmorouti budou odstranni. To by znamenalo, e se poet obyvatel Zem zredukuje na jednu tetinu. Kdo bude smt t, ale nebude nleet k elit, ji bude slouit jako otrok. Bude mu implantovn pod ki ip, jeho prostednictvm bude mon kdykoliv zjistit, kde se pohybuje. V ipu budou uloeny vechny nezbytn informace o otroku a bude slouit i k placen a vyuvn slueb. Neposlun budou zcela jednodue napomnn, a to tak, e se vynuluj jejich finann prostedky na t ipu. Anebo mohou nsledkem uritch impulz onemocnt nebo je bude mon skrze tyto impulzy i muit. Pokud by to nestailo, otrok bude prost odpojen a tm odstrann. Pipad vm to absurdn ? e nco takovho nen mon ? Zn to ztetn ? Jsou tedy tito lid vichni do

251

jednoho fantastov i fanatici ? Zpotku jsem si to sm myslel. Zjistili snad nco, co doposud zstv irokm masm utajeno ? George Orwell o tom, co odprci novho svtovho du pozoruj dnes ve svm okol, psal ve svm slavnm romnu 1984 velmi podrobn. Prvn dl 1984 popisuje vedn den v absolutn totalitnm stt. Winston Smith pracuje v Londn na Ministerstvu pravdy, jakmsi ministerstvu propagandy, kter m na starosti udren kzn mezi bezmocnmi otroky. Winston je vyden, osaml a vydlv s bdou sotva na ivobyt. Kad jeho krok a pohyb hldaj kamery a protoe se nesm dopustit dn chyby, m neustl strach. V prci m za kol manipulovat s djinami podle toho, jak to vyhovuje reimu. Mus proto mazat ze systmu nepohodln informace a data a nahrazovat je novmi. Tak jako on ij i vichni jemu znm pslunci v Ocenii, v jednom ze t superstt. Dal dva jsou Eurasie a Vchodn Asie. Jejich existence ovem nen doloen a Winston se proto domnv, e si je strana mon pouze vymyslela, aby ospravedlnila neustl vlen stav. Winston m tak podezen, zda mnostv raket, je dopadaj do Ocenie, neodplila sama strana. V skrytu due stran nev, ale neme o tom s nikm promluvit. Neodv se ani nikomu pohldnout do o, protoe pouh mylenka na pein se tvrd trest. Kad nervzn cuknut prstu, podeziv pohled, me znamenat zaten nebo smrt. Winstonv velk zjem o historii ho stle znova pivd do chudinsk proletsk tvrti. V zastavrn mu pan Charrington jednou uke sklennou kouli, kter obsahuje st minulosti. Winston je fascinovn a

252

kouli koup. Charrington ho pak zavede do nbytkem zazenho pokoje bez dohlejcch kamer. Winston je zcela ohromen a nejradj i by si pokoj pronajal. Ovem pouh mylenka je ji zloin. Utopie ? Skuten ? Co to m spolenho s nmi ? Pi studiu fakt o novm svtovm du se mi neustle vybavoval Orwelv pbh. Co obn romn 1984 a nov svtov d a v em spov vazba mezi nimi, uvidme na nsledujcch strnkch.

Svtov mna
Finann expert dr. Franz Piek razil vtu: Osud mny je a vdy bude osudem nroda. Kdy ji pizpsobme e globalizace, potom by mohla znt: Osud svtov mny je a vdy bude osudem svta ! Svtov mna by znamenala konec vekerch regionlnch mn, jako euro, dolar nebo libra. Byla by pouze jedna jedin mna platn pro vechny stty na Zemi. Jej pznivci mn, e jedin mna by znamenala konec mnovch kriz a smnnch kurz, a tm pdem tak poplatk za vmnu penz. lovk by mohl cestovat kamkoliv a nikdy by si nemusel mnit penze. Nkte lid s velkou dvrou ve stvoen - tuto mylenku povauj za dobrou. Jednotn svtov mna by ale tak znamenala konec individuln svobody a konec vech liberlnch a ekonomickch pedstav. Pokud by toti vechny stty a mny byly stejn, jednalo by se o supersocialismus nebo ist komunismus. Vichni by museli naprosto stejn i hospodait. Vichni by si byli rovn - a na pr rovnjch. Za svtovou mnu by

253

se ruilo bezhotovostnm platebnm stykem. Nakonec by z kadho astnka uinila snadno ovladatelnho otroka systmu. Zaveden eura pineslo, v rozporu se vemi sliby obyvatelstvu ve vech lenskch sttech platcch eurem, pouze nevhody ! Pro by tedy mla svtov mna pinst obyvatelstvu vhody ? George Bernard Shaw, znm socialista a len Fabinsk spolenosti (=britsk socialisticko-intelektuln hnut) jednou ekl: V socialismu vs nenechaj trpt nouz. Nakrm vs, obleou, dostanete pste, vzdln a zamstnn, a chcete nebo ne. Pokud by se nkdo dopdil, e si toho, na zklad va povahy nebo sil, nevte, tedy, e nejste toho hodni, mohli byste bt humnnm zpsobem mon i odstranni. Dostanete-li vak povolen t, bude se vm t dobe.(70) Kdo na vlastn ki zail komunismus, v, co to znamen. Kdo na ivot v n nebo bvalm vchodnm Nmecku nepohl s nadenm a nemysl si, e je douc, ml by kriticky posuzovat i svtovldu a svtovou mnu. Pi vrcholnm setkn G8 v LAquila v ervnu 2009 pedstavil rusk prezident Dmitrij Medvedv minci, kter mla bt nvrhem svtov mny pro sjednocenou budoucnost. Byl to jeho pokus o nahrazen vedoucho postaven dolaru jinou mnou. V Belgii raen mince byla pedvedena vem astnkm G8. Honos se anglickm npisem Unity in Diversity (=Jednota v rozmanitosti). Mince svd o tom, e mincovny jsou ji na nstup nov jednotn svtov mny pipraveny. Podle jedn zasvcen osoby Evropsk centrln

254

banka po dohod s FED (a zejm tak s Ruskem) ji pinejmenm od roku 2007 zaala s ppravami nov mny, je by mla vystdat euro od ervna 2011 - nejpozdji vak v roce 2012 ! Dodr tento pln ? 10. listopadu 2010 se v jednom interview f Svtov banky Robert Zoellick vyslovil pro brettonwoodsk systm III, piem souasn systm volnch smnnch kurz oznauje jako brettonwoodsk systm II. Tak Nicolas Sarkozy v roce 2010 poadoval ve sv zahajovac ei na Svtovm ekonomickm fru v Davosu novou brettonwoodskou dohodu. Josef Ackermann z Deutsche Bank a jeho kolegov z brane mu s irokmi smvy tleskali na souhlas. Dohoda v Bretton Woods, jak ji vme, byla podvodem pmo gigantickch rozmr na vechny stty a obyvatelstvo tohoto svta. Jej prostednictvm byl v roce 1944 skrze americkou centrln banku FED svtu vnucen dolar jako svtov mna ! Byli to Francouzi, kdo na konci edestch let dvactho stolet zpsobil pd tohoto systmu, jen sliboval, e dolar lze kdykoliv vymnit za zlato. Je s podivem, e v roce 2010 vichni zpadn politikov poadovali znovuzaveden novho podvodnho systmu - v ele s Francouzi ! Nabzej se pouze dv mon vysvtlen: bu nemaj ani tuen, o em hovo, nebo chtj mysln obelhat vlastn obany. Rusko, Indie a na ji del dobu zpochybuj budoucnost dolaru jako hlavn svtov mny. na se ji od roku 2009 domh nahrazen dolaru skutenou svtovou mnou, kterou by mohl vydvat IWF (=Mezinrodn mnov fond) dky svm zvltnm prvm erpn. Zvltn prva erpn jsou umle vytvoenou
255

bezhotovostn mnou, ji m u od roku 1969 povolenou pstovat IWF. To znamen, e Mezinrodn mnov fond me pi vytovn mezinrodnch obchod nebo umoen vlastnch dluh pipisovat jednotlivm zemm na jejich ty urit sumy v penzch IWF. Ve sumy zvis na hospodskm vkonu danho sttu. Zvltn prva erpn nejsou nic jinho ne dal podvod - nedvaj smysl, jsou neprhledn a st pochopiteln i pro studovan ekonomy, a to pomlme o politicch. Ji nkolik let stra cel svt dajn vyhlen o zaveden spolen severoamerick mny (pro Kanadu, USA a Mexiko), kter by se mla jmenovat amero. Na internetu lze tak na pslun mince i narazit. Fmy o tto mn ale doposud vyznvaj spe do ztracena. IWF se touto otzkou zabvala a v roce 2010 zveejnila prohlen, v nm poaduje zaveden svtov mny nazvan bancor. Nzev a pravidla hry nejsou nov - vracej se opt k Bretton Woods. John Maynard Keynes, hlavn jednatel Anglian, tehdy poadoval zaveden tto mny, ztroskotal vak na Amerianech, kte se prosadili s dolarem jako hlavn svtovou mnou. Tm byl bancor na tm sedm desetilet uloen k ledu. Nyn ho vykramaili a znovu naletili - co dokld, e ed eminence jsou velmi trpliv, ekaj na svou pleitost a ude teprve v rozhodujc okamik. Keynesovy teorie o ekonomice a penzch v 20. i 21. stolet vytrvale ovlivuj n svt, pestoe jeho skuten komplexnm teorim sotva kdo doopravdy porozuml. Skloubit pod jednou stechou pedstavy o jedn svtov mn a silnm vlivu jednotlivch zem souasn, nen vbec snadn. Zprva o bancoru, ji sestavil Mezinrodn mnov

2 56

fond, objasuje, jak je pro dosaen stability dajn velmi dleit zaveden nov svtov mny Dv t vldm rady, jak provst tento pechod od nrodnch k mezinrodnm penzm. Svtov mna bancor vydvan svtovou centrln bankou, by byla vytvoena jako stabiln lona hodnot, kter nen vlun vzna na podmnky uritho nrodnho hospodstv.(71)
INTERNATIONAL MONETARY FUND, Reserve Accumulation and International Monetary Stability (=MEZINRODN MNOV FOND, akumulace rezerv a mezinrodn penn stabilita), 13. dubna 2010

Prv zde se vak ukrv zsadn problm. Ji na pkladu Evropsk unie a eura jsme poznali, jak je obtn, slouit zjmy tolika odlinch kultur a poadavk do jednoho celku. Protoe to nen mon, zasahoval v roce 2010 Mezinrodn mnov fond do jakchkoliv prv stt eurozny a zbavil je tak svprvnosti. Cesta, je naznauje, jak se v budoucnu ustanov i svtov mna. Mezi pekky v roziovn systmu, kter vychz ze zvltnch prv erpm, nle i ppadn odpor ze strany stt, jim by z tchto prv neplynul dn zisk.( ?2) Aha ! Na vechny tedy zisk neek ! Pro by tedy potom mli vichni dobrovoln spolupracovat ? Navc je zejm, e by se tyto opaten mohly realizovat postupn - a to prostednictvm tvrdch ekonomickch zsah.

257

Je jasn, e pokud nedojde k dramatickmu zvratu a touze po mezinrodnm sjednocen, nkter z mylenek, o kterch se zde diskutuje, nebude v dohledn dob mon snadno prosadit.(73) Slovo touha (=anglicky appetite) je v textu obzvlt zajmav. Dokld toti, co by mlo bt vlastnm clem IWF: vytven touhy po mezinrodn jednot ! Jak pouze ? Prvnm dleitm krokem na cest ke svtov mn bylo zaveden eura. Bylo prosazeno proti vli vtiny obyvatel Evropsk unie, dokonce i proti vli mnoha politik (viz Helmut Kohl a Alfred Herrhausen). Tajn svtov vlda si tak ovila, e s pomoc dobr propagandy a trochou ntlaku lze prodat vechno, lhostejno nakolik nevhodn to me bt pro obyvatelstvo. A kdy se ve provede pliv a nenpadn, potom lze lidem podsunout ledasco. Fakt, e se pitom pracuje na zaveden svtov mny je nesporn. Otzkou pouze zstv, jak vypad, koho zvhoduje, kdy a jak se uskuten. Banka pro mezinrodn platby (=BIZ) ve zprv z bezna 2010 oznamuje, e vechny lensk stty jsou natolik beznadjn zadluen, e pr stvajc finann systm vlastn u nelze zachrnit. Ukazuje, jak od roku 2007 do roku 2011 stouply dluhy v rznch lenskch zemch: Rakousko z 62 na 82 procent, Nmecko z 65 na 85 procent, ecko ze 104 na 130 procent, Itlie ze 112 na 130 procent, USA ze 62 na 100 procent. A nyn pijdou nejvt skokani: panlsko ze 42 na 74 procent, Velk Britnie ze 47 na 94 procent. Mistrem svta v zadluovn je pak za uveden obdob Japonsko: ze 167 na 204 procent ! ! ! No, jestli tohle neznamen zaru

258

en sttn bankrot ! Vechny velk organizace Rockefeller kolem Spojench nrod, BIZ a IWF zveejuj neochvjn data, kter maj doloit, e nstup svtov mny je nevyhnuteln. Avak pro se kritikov novho svtovho du tolik brn zaveden svtov mny, v em je tedy problm ? Inu, za prv, protoe pechod by podle veho (podobn jako v ppad eura) pinesl obanm pouze nevhody a zaruen by nakonec opt tratili. Za dal, protoe zavedenm pouze jedin mny by ji nebylo ped Velkm bratrem (v Orwellov smyslu) niku. Nespokojenost s politikou nebo ekonomikou jednoho sttu by neumonila vmnu za nrodn ekonomiku jin zem. Ve by toti bylo jedinm velkm trhem zenho jednou autoritou. Pro ed eminence z ad finann elity by svtov mna byla zcela jist perfektnm poslednm krokem k totln kontrole. Pi existenci jedin mny se toti mnostv penz v obhu d lehce manipulovat, inu vyrbt inflaci jak se zlb. Nikdo pak neutee k jin mn. Nen niku. Navc, svtov mna by urit povedla k bezhotovostnmu platebnmu styku. Cesta k nmu ji byla pipravena. Dokud nezmizely ze svta veker penze v hotovosti (vzpomete si, e se jedn ji jen o st 7% celosvtovch penz), m jednotlivec alespo trocha svobody. Pokud zaplatm v hotovosti, nikdo (krom mne a prodavae) nev, kdy a kde jsem si co za sv penze koupil. Nikdo pesn nev, kolik mm penz - co lze oznait za jistou formu svobody. Pi bezhotovostnm platebnm styku s kreditn

259

nebo platebn kartou v o mn firma, kter provd vytovn kreditnch nebo jinch platebnch karet, o mn opravdu vechno. Kadmu je urit znmo, e podobn data lze jen st udret v tajnosti. Potaov magazn WIRED dne 27. prosince 2010 pinesl nsledujc informaci: Na Apple a adu vrobc iPhon, jako je Pandora a Dictionary.com, bude v pondl podna aloba, protoe mli potaj pomhat svm reklamnm partnerm vytvet bez souhlasu uivatel iPhon jejich profily - vetn jejch stanovit. Daleko vt nebezpe by mi ale hrozilo v ppad, kdyby nkdo manipuloval mm tem, kdykoliv by ho mohl vynulovat a j bych se proti tomu vbec nemohl brnit. U by nebylo mon nkam si zastrit nebo schovat pr drobnch pro ppad nouze a pak si s nimi na pklad zaplatit taxk, tepl jdlo nebo v ppad nhle cesty dokonce letenku. Jestlie se reimu nkdo zprotiv, bez hotovosti v kapse mu neunikne, protoe kad platba automaticky prozrad msto, kde se zdruje. Kdo by nco takovho dlal ? Kdo by ml zjem o manipulaci s mmi finannmi prostedky ? K tomu mne napad hned nkolik monost. Jestlie ns banky, sttn a mezinrodn zazen umle vytvenou inflac nebo skrze nov dan doposud podvdly, obelhvaly a neustle nm nco vyvlastovaly, nebylo by se emu divit, kdyby tyt instituce ve svch praktikch i nadle pokraovaly, ovem mnohem dslednji a ve vtm rozsahu. Pro ne, kdy se to d ? Dal monost jsou zloinci v obvyklm slova smy

260

slu. Do vahy pichzej rozlin typy: hackei, tedy modern zlodji, kte pro zbavu (nebo z jinch dvod) prost vynuluj (=vymaou) urit konto (a tm tak existenci). Jako jin varianta pichzej do vahy terorist - jde o zpsob, kter by ml bt dajn momentln obzvlt v kurzu. Kdybych byl teroristou (co nejsem), potom bych nenakldal do auta bomby, nbr bych svmu protivnkovi zablokoval bankovn konta. Anebo bych peruil dodvku proudu, co by bylo zajist mnohem napnavj ne pouh exploze. Ukzkou nm mohou bt Skandinvci: jsou toti mistry svta v placen kartou a ipy. Protoe reklama odvedla svj dl prce, nemaj strach ze ztrty soukrom svobody. Ve vdsku probh od roku 2009 kampa se sloganem Bezhotovostn - ihned ! Na jej internetov strnce se nepetrit pe o pokroku v boji proti mincm a bankovkm a celou vc komprimuj do sloganu: Hotovost potebuje u jen tv babika - a bankovn lupi. Pesn to jsou argumenty zastnc bezhotovostnch plateb: Ji nikdo neztrat nebo nkam nezalo penze, a nikdo nebude moci bt okraden. Inu, fyzicky ne, to je pravda. Pesto vak uveden argument zstv nesmyslnm, vdy kadoron dochz pes internetov bankovnictv k milionm krde digitlnch penz i dat. Mluvme zde o ztrtch nebo kriminlnch pesunech finannch obnos v hodnot nkolika stovek miliard eur. Pokud se ve bude odvjet podle vle ilumint, budoucnost pat ipu, s jeho pomoc bychom mli platit vechno - tak nebo onak.

261

RFID ipy
Takzvan RFID ip (=Radio Frequency IDentification) vysl signly (=informace), kter snmaj teky a je mohou bt dle zpracovny. Proces lze popsat jako identifikaci prostednictvm elektromagnetickch vln. Existuj dv skupiny ip: Pasivn transpondry (=odpovda) nemaj vlastn zdroj energie. Aktivuje je teprve teka (=aktivn senzor - snma). Pomoc energie teky vysl ip v nm uloen data, je pota dle zpracovv. Vhodou je, e jsou velmi levn, podte je skuten za pr drobnch. Nevhodou je jejich omezen dosah (maximln nkolik metr). teky se tedy mus nachzet relativn blzko u ipu. Aktivn transpondry maj vlastn zdroj energie (=baterie) a mohou tm pdem odeslat informace i na velk vzdlenosti. Jsou ovem vt a dra. Velikost a nklady jsou vak velmi rozdln, a to podle oboru pouit a vkonnosti. RFID ipy se ji celosvtov ile vyuvaj pi identifikaci a lokalizaci pedmt a ivoich. Pouvaj se ku pkladu v modernch bibliotkch. I v kad jednotliv knize se skrv ip, s kterm se potom zkaznk (spolen s prkazem) me u scanneru obslouit sm. Velmi rozen jsou t v odvnm prmyslu, a to dajn kvli lep kontrole dodvek a odbytu zbo. ipy nalezete v dnch Levs, v zbo od Gerry Webera a od Lemmi Fashion (=dtsk mda)(129)

262

V obalech potravin (jako jsou taven sry Philadelphia nebo ada produkt firmy Procter & Gamble - napklad holic strojky Gilette) jsou prv tak doma, jako v kadm panelu s titnmi obvody. Tento nepatrn stavebn kmen a je nastren ve vech modernch elektrickch spotebich.
(129)

Pro firmu, je rozesl drah zbo po cel zemkouli, jsou ipy samozejm vhodn. Kdykoliv dky nim zjist, kde prv tovar je a pokud nedoraz tam kde ml, lze ho najt a poslat jet jednou. Soukrom osoba m vak z toho jen mlo vhod. Jestlie si takov produkt koupte a zaplatte-li ho kartou, pak je mon vs k tomuto vrobku kdykoliv piadit. Na va kreditn nebo platebn kart je toti rovn ip s informacemi o vs. Veobecn se tedy v, kdo tento produkt kdy, kde a za jakou cenu koupil. A v se tak, kde se produkt (a tedy kupec) zdruje. V budoucnosti se bude v EU vdt i o platbch v hotovosti, protoe Evropsk centrln banka ji v roce 2003 vyjednvala s japonskm elektronickm koncernem Hitachi o nasazen RFID transpondr do euro bankovek. Podle mch vzkum nikdo pesn nev, eho se ve vyjednvnch doshlo. V Anglii jsou ji takov ipy zabudovny v poznvacch znakch vozidel. Strci podku tak maj vdy pehled, kde prv kter vozidlo je. Msto pobytu tm kad osoby lze vak dnes snadno zjistit i bez ipu v poznvac znace. Mobil vs toti vdy spolehliv prozrad, u kterho vyslae se prv zdrujete. Radiov vlny, je vysl aktivn ip nebo teka, prochzej skrz devo, kmen i beton - tedy skrze ve, o em si myslme, e zaruuje nae soukrom.

263

Ve popsan proces byl odstartovn v osmdestch letech dvactho stolet zavedenm rovho kdu. Jedn se o binrn (=dvojkov) symboly, kter jsou optickmi tekami (=scannery) nebo kamerami peteny a elektronicky zpracovny. Dalm vvojovm stupnm tohoto kdu je ip. V jeho ppad ji nejsou poteba optick teky - na vzdlenost nkolika metr toti vyzauje ve, co by mohl kdo chtt vdt: jmno, adresu, datum narozen, slo pojistky, slo tu, pstupov daje k tm atd... 13.16: A zpsob, aby vem, malm i velkm, bohatm i chudm, svobodnm i otrokm, byl dn cejch na pravou ruku nebo na elo, 13.17: aby nikdo nemohl kupovat ani prodvat, leda ten, kdo m cejch: jmno elmy nebo slo jejho jmna.
Zjeven 13.16-17 (Lutherova Bible 1545)

Zatm se vtina tchto ip skrv v kartch a vrobcch. Napt vak ji maj bt vsazovny i lidem. U dnes ho maj v prav pai nebo ruce implantovn tisce lid. Tm, kte nemaj pravou ruku nebo jsou pli mal (protoe na pklad sed na vozku), se umisuje na elo. Nen to vtip. Bible m pravdu. U je to skutenost ! Do etnch diskotk od Holandska po Izrael zskvaj mlad non tulci oprvnn ke vstupu prostednictvm ipu, jen si dobrovoln nechali naimplantovat od lkae. Dky nmu nemus stt ve front ped vchodem a mohou vyut vlastn vstup pro VIP. V Rakousku plat od ervna 2008 povinnost oipovat vechny psy - aby v ppad, e uteou, mohl bt zjitn jejich majitel ! Dve na to staila ps znmka.

264

Stejn jako psi jsou ipovni tak pacienti s Alzheimerem, aby se neztratili. ip je v cestovnm pasu, v klubovch kartch obchodnch etzc, ve skipasech, imobilizrech automobil (=brn nastartovn vozidla bez pouit originlnho kle pozn. pekl.) i v krabikch lk. V roce 2003 opatil provozovatel Metra st svch zkaznickch karet RFID transpondry, ani by o tom sv zkaznky informoval. Metro za svj in zskalo negativn vyznamenn Big Brother Award. V roce 2007 tat trofej pipadla nmeckm drahm Deutsche Bahn AG, protoe (opt ani by informovaly zkaznky) vybavily slevovou kartu BahnCard 100 RFID ipy. (15) Dobjec jzdenky (=tak kreditov) jsou ji iroce rozen v Asii. Od lta 2011 se s kreditovmi jzdenkami cestuje i v Berln. Stl zkaznci dostanou vlastn ipovou kartu. Od jara 2011 maj bt tekami vybaveny tak autobusy v Berln a Brandenburku. Na ndrach pak maj e-jzdenky provovat mobiln kontroln tmy. Ale to jet nen ve, je to pouh zatek ! Pro Berlnsk dopravn podniky BVG se od roku 2008 vyvj nov systm. Ml by umonit kadmu zadat pes vlastn pota msto odjezdu a cl cesty. Pak se dostav na nejbli zastvku a ek dokud se rozsvt e-jzdenka zelen, kdy pichz metro nebo autobus sprvn linky. Pak nastoup a pi dalm rozsvcen jzdenky zase vystoup. Jzdenka ho/j dovede a k cli. Vhoda: Nen poteba st jzdn d. D se ct, e nen poteba myslet, sta se nechat vst. Mnoh zem budou o tento systm zajist velmi usilovat. Usnadn jim toti likvidaci nedoucch individu, a to rychle a nenpadn. Kdo upadne u velkho bratra v nemilost, bude prost peveden do jinho tbora...

265

Jednoduch teka, kterou lze snadno koupit a ji si kad potaov fanouek doke sm ppadn i sestrojit, umouje st data z kadho ipu na vzdlenost a pti metr. To znamen, e s sebou a na sob nosme stle vce informac, kter me v zsad kdokoliv zjistit a vyut. Kad lovk m sv globln ID slo (=identifikan slo), podobn jako m krva vyplenou znaku. Bez nho ji ve velk sti svta nelze udlat ani krok. Je uloeno prostednictvm RFID ipu v cestovnch pasech, obanskch prkazech, kreditnch kartch, klubovch kartch, apod. Bez tohoto ID sla se u v mnohch zemch nedostanete do letadla ani veejn budovy. Velikost RFID ip je rzn. Nkolik centimetr, ale existuj tak men, leh a podstatn ten ne zrnko re. Skldaj se z mikroipu a antny, je je vtinou spirlovit zatoen kolem ipu. Podle vzkum dr. Katherine Albrecht, bylo v roce 2010 donuceno k oipovn vce ne milion oban. ipy a technologii pr dodala IBM. ipovn m tu vhodu, e vlda m neustl pehled o tom, kdo se kdy, kde a s km setk. Napt tedy dn shromaovn, ani by o nm nevdl velk lut bratr. Mexiko, Indie a Rumunsko ji tyto ipy u IBM ve velkm objednaly. Zstv pouze otzkou msc nebo let, kdy se prosad i v Rakousku a Nmecku. Elektronick pouta na nohy pro pachatele trestnch in jsou evropskm pedchdcem tohoto vvoje. Australt badatel v roce 2010 vyvinuli metodu, dky n lze pomoc ipu potlait bolest. Je-li mon tohle, potom ji ipem mohou rovn vyvolat. Tmto zpsobem budou moci bt vechny oipovan oveky v budoucnu docela snadno umravovny. Toho,
266

kdo nepojede v kolejch velkho bratra, to prost bude bolet. Dve ne probhlo testovn ip na lidech, byly cel srie pokus vyzkoueny na mych. Vce ne deset procent z nich v krtk dob onemocnlo rakovinou, jako pmho nsledku zen ipu. O tom se vak v reklamch na ipy nehovo. Namsto toho jsou velebeny jako nstroj, jen zv bezpenost. Tisce nic netucch rodi ji po celm svt nechaly opatit ipem sv dti, aby je v ppad nosu bylo mon rychleji nalzt. Najdou se tedy doopravdy i lid, kte ip doporuuj, tou po jedinm globlnm stt a uvtali by svtovou mnu. Je neskuten, co vechno doke reklama a kontrola mylen...

Globln stt
Vznik Evropsk unie byl prvnm velkm krokem ke zruen svrchovanosti jednotlivch vld a jejich nahrazen jedinou velkou centrln vldou. V roce 2010 dolo k poruen jejch zkon (zkaz navzjem se finann podporovat) prost tm, e ecko a Irsko dostaly finann injekce, protoe unie by jinak la ke dnu. Byl to jednoznan pestupek a poruen Maastrichtsk smlouvy, a tm tak omezen svprvnosti oban. Prof. Dr. Wilhelm Hankel, bval f hessensk Landesbank, se v dan problematice orientuje a dobe v, o em hovo. Spolen s ekonomem Joachimem Starbattym, Wilhelmem Nollingem a odbornkem na prvo Karlem Albrechtem Schachtschneiderem v kvtnu 2010 protestoval ped spolkovm stavnm soudem v Karlsruhe proti tto protiprvn vpomoci, nebo:

267

Spolkov vlda poslala penze ecku pes KfW (=Kreditanstalt fur Wiederaufbau - banka zaloen po vlce kvli obnov), a to bez schvlen parlamentem a v rozporu se zkonem Evropsk unie, jen vyluuje vzjemn zvazlcy mezi stty. Touto platbou se Evropsk unie promnila, v cosi jako jeden nrod s jednotlivmi spolkovmi zemmi.(74) Jejich stnost pravdpodobn nic nepinese a zstane bez vlivu na politiku. Tito pnov se alespo pokusili vyslat signl a ukzali, e jet nevymreli oban se srdcem a rozumem na sprvnm mst, kte se stav na odpor omezovn svprvnosti ze strany Evropsk unie a Mezinrodnho mnovho fondu. Elita dl ve (legln i ilegln), aby zabrnila rozpadu EU, protoe by tak mohl bt ohroen nov svtov d. Pro desetilet trvajc ppravch by to znamenalo tlustou ru pes rozpoet. Hankel v ppad ecka poadoval jedin smyslupln in, toti vystoupen z eurozny. Tomu vak dokzaly mezinrodn banky s pomoc IWF zabrnit. Jednotliv evropsk vldy budou zatm poznenhlu a bez velkch rozruch pichzet o svou moc. Dpa (=nmeck tiskov agentura) 4. nora 2011 v krtkosti informovala o tom, e demokraticky zvolen parlamenty jednotlivch evropskch stt byly zbavovny moci. Nevzpomnm si, e by se Evropan na to nkdo ptal: Zd se, e je poloen zkladn kmen spolen hospodsk politiky v Evropsk unii: pln na ustaven hospodsk vldy bude pijat v jednom balku se souhrnnm plnem reformy eurozny. Uvedl to dnes na zvltnm zasedn v Bruselu vrcholn pedstavitel EU Herman Van Rompuy. Stty unie

268

tmto vyhovly nmecko-francouzskmu nvrhu na koordinovanou hospodskou politiku zem EU. Podle n se maj v budoucnu, pokud jde o vplaty mezd, dchod a dan, pizpsobit spolenm clm. Kritika vzela pedevm od mench zem EU.(75) V roce 1944 nebylo mon, aby se prostednictvm Spojench nrod ustanovil globln stt a svetovlda. Od t doby se vak neustle a dsledn otelo malmi roubky. Obas se nkter povolil, jindy se zase jinde odstranila matka. A ne se kdo nadl, jednotliv stty a jejich oban pili o prvo na spolurozhodovn. Od zaveden eura si pro sebe europarlament krek po krku loudil stle vt vliv. Zd se, e na novm totalitnm svtovm du ilumint je nebezpen zejmna jeho pliv pchod. Nenpadn se vkradl do mylenek a vzpomnek oipovanch oveek jako pevn soust reality. Ministerstvo pravdy odvedlo svj dl prce. Jak je to mon ? Nkdej eurokomisa (a len Bilderbergu) Jean Claude Juncker vysvtluje: O nem rozhodneme, zasadme to do prostoru a potom njak as vykvme, co se stane. Nestrhne-li se pak dn velk povyk a nevypukne-li povstn (protoe vtina lid nic z toho, o em se rozhodlo, nechpe), pracujeme dl. Krok za krokem, pak u nen cesty zpt. Svt je dnes rozdlen do nkolika mlo blok - snadnji se d sjednotit: Evropsk unie a eurozna; NAFTA, Severoamerick dohoda o volnm obchodovn z roku 1994 uzaven mezi USA, Kanadou a Mexikem;

269

podle vzoru EU vznikla v roce 2008 Union of South American Nations (=Unie jihoamerickch nrod); od roku 2007 existuje Central Asian Union (Kazachstn, Kirgizstn, Tdikistn, Turkmenistn a Uzbekistn; Unie stt centrln Asie); v roce 2010 vznikla po uzaven dohody o volnm obchodu mezi nou a ASEAN (Sdruen nrod jihovchodn Asie; Brunei, Kamboda, Indonsie, Laos, Malajsie, Filipny, Singapur, Thajsko a Vietnam) nejvt zna volnho obchodu na svt. Mezinrodn mnov fond IWF a BIZ (=Banka pro mezinrodn platby) d svtovou ekonomiku ji po desetilet dle poteb FEDu. Rothschildov s Rockefellerov tak neustle posiluj svou moc. Protoe vak mezitm na FED toilo mnoho tak zvanch konspiranch teoretik, ale tak ekonom a nkterch novin, pesunuli tisko sv moci na zdnliv neutrln mezinrodn organizace IWF a BIZ. Zajist podotknete, e dn zem se pi obchodovn neobejde bez onch paprk s npisem americk dolar, kter m bt hlavn svtovou mnou. Jestlie se nkter zem vzepe, (na pklad jako Irk, kdy Saddam Hussain v roce 2003 oznmil, e se svou ropou nechce do budoucna obchodovat v dolarech, ale v eurech), nsleduje ozbrojen een danho problmu, jak dotynho znovu postavit do lat. Strobe Talbott, zstupce ministra zahrani za prezidenta Clintona, ji 20. ervence 1992 ekl: V ptm stolet budou nrody, tak jak je znme, zastaral; vechny stty budou uznvat jedinou globln autoritu...( ?6)
270

S Barrackem Obamou, ernm, dobre vypadajcm, sympatickm, vzdlanm a vmluvnm politikem s istm ttem postavili ti, kte v pozad tajn tahaj za nitky, na svtov jevit postavu, je skrv potencil bt akceptovna celm svtem. Obama dokonce zabodoval, mon dky svmu pvodu, v islmskm svt, je oblben v Africe, v Evrop je ctn a v USA ho, pedevm mlad lid, zbouj tm jako mesie. Kdy mu v roce 2010 byla udlena Nobelova cena za mr, prezidentovi, jen krom przdnch slov do t doby nijak k mru ve svt nepispl, iluminti dokonce i riskovali, e se zesmn. Ale s nepostradatelnm a pozitivn naladnm tiskem prodali i tohle. Zd se vak, e nco se pece jen zvrtlo - v druh polovin roku 2010 hvzda Barracka Hussain Obamy oividn pohasla. Nkdo jako on by se ale v ppad krize dal svtovmu obyvatelstvu snadno prodat v roli zachrnce. Nebo je mon i to, e na jeviti svtov politiky zahyne ped oima veejnosti tragickou smrt, kter vechny pihlejc zashne a do morku kost a pinut je k zamylen, e pouze sjednocen svt me bt svtem mru ! Cesta k poslednmu velkmu kroku, k svtovld, by byla nejschdnj v ppad njakho spolenho celosvtovho ohroen, celosvtovch nepokoj nebo dokonce tet svtov vlky. Ten, kdo by pak zjednal a slbil trval mr, by to ml leh jako globln vlda (i kdyby to bylo pod jinm nzvem), aby ho uznala vtina obyvatel svta, nebo lovk tou po stabilit a jistot. Obama jasn ukzal, jak lze miliardy lid vytrhnout z hlubokho spnku pomoc jedinho prostho hesla: Change ! (=Zmna !) Tak znl jeho slib. Dal roky ukou, po kter z cest se vydme vstc prom

271

n. Aby se mohla etablovat svtov vlda, mus se masy k sob pevn semknout, tak nebo onak...

Vlka proti teroru

Od atentt z 11. z 2001 cel svt setrvv v permanentnm vlenm stavu. Jestlie jsme snad po rozpadu vchodnho bloku chovali nadji, e se svt vyd cestou mru, zmaila ji jedna jedin vznamn udlost. USA po skonen studen vlky prost potebovaly vlku novou. Bez vlky, bez nebezpe a strachu toti neprojde velk armdn rozpoet a nedaj se snadno manipulovat lid. Ovld-li lovka strach, v jeho tle se ve sthne, shrb se, nasad si klapku na oi a nech si ve lbit, hlavn e peije. Kdo m strach, na nic se nept. Od 11. z panuje nepetrit vjimen stav, emocionln i prvn. Od 11. z 2001 se svt od zklad promnil. V roce 1966 americk ministr obrany a pozdj f Svtov banky Robert McNamara tajnmu zazen Hundson Institute ve stt New York zadal vypracovn studie o zakladateli a vd osobnosti tto instituce Hermanu Kahnovi. Oba, Kahn i McNamara, byli leny CFR. Studie vela ve znmost jako Zprva z Iron Mountain pedevm dky svmu zveejnn v knize G. Edwarda Griffina Stvra z ostrova Jekyll Island. Oficiln npln studie byl przkum metod, je by vedly ke stabilizaci spolenosti. Ve skutenosti se jednalo o problematiku udren vldn moci za vech okolnost, otzku kontroly oban a zpsob ochrany ped jakoukoliv monou vzpourou.

272

Vsledek studie ukzal, e jako jedin prostedek k podroben obyvatel se doposud spolehliv osvdila pouze vlka. Za vlky se masy bez jakchkoliv vtek sm s jakmikoliv nedostatky a strdnm, danmi i kontrolami. Ve prospch vtzstv nen dn ob pli velk a odmtnut se povauje za zradu. Ve vlenm stavu lze s obyvatelstvem provdt cokoliv. Protoe existuje jeden spolen neptel, nebude se lid bouit. Vlka, jak prav studie, je pro spn zen poetnch populac nezbytn. Doslova se v n pe: Hrozba vlky je nebezpem hrozcm z vnjku, bez nho dlouhodob nezstane u moci dn vlda.. Historick zznamy zeteln dokldaj, e reim, kter zanedb pi o udrovn vrohodnho rizika vlenho konfliktu, smuje k vlastnmu pdu. Zpsob ho bu sla soukromch zjm, reakce na sociln nespravedlnost, i jin rozkladn elementy. Pprava spolenosti na ppadnou vlku je nejvznamnjm politickm stabiliztorem.(77) V zprv se vak dle hovo o tom, e uveden star recepty v blzk budoucnosti snad ani nebudou poteba, protoe se pr v dohledn dob rsuje ance na vznik svtovldy, kter by mohla odzbrojit vechny stty a s pomoc svtov armdy jich pimt k discipln co je stav, kter by se mohl nazvat mrem. Zprva dle vysvtluje, e jednou z pednost stl armdy (=armda v pohotovosti plus zlonci) je i to, e me v sob spoutat asociln a k reimu kritick elementy a v nevlench dobch je takto nutit k socilnm, ekologickm nebo jinm dobrm slubm. Dle zprva podrobn pojednv o prospnosti formovn mldee v rebelskm vku prac a o tom, jak by
273

si mohli sv dan, tresty a pokuty odpracovat sta lid. Obzvlt napnav je tato studie na stran 70, kde se pe: Dal alternativou pro kontrolu potencilnch neptel spolenosti by bylo znovuzaveden otroctv, pizpsoben modernm technologim a politickm procesm... V tomto bod vyvstvaj dv hlavn otzky: Kdo pesn jsou neptel spolenosti a jak by vypadalo otroctv s vyuitm modernch technologi ? Zde se jako opodstatnn jev jedna z obav odprc novho svtovho du. Toti ta, e by se obyvatelstvo dalo dky implantovanm mikroipm velmi snadno ovldat pedevm v souvislosti s bezhotovostnm platebnm stykem. Jak ji USA nkolikrt vslovn prohlsily, v souasnosti se nachzme ve stavu vlky proti Irku, proti Afganistanu a v brzk dob tak proti rnu. Zrove se vede dal vlka, kter obepn cel svt, a sice vlka proti fiktivnmu nepteli: proti teroru. Jedn se o neptele, jeho nikdo z ns nevidl, kter vak m pimt nrody celho svta ke sjednocen. Dle politik jsme toti vichni dajn vystaven permanentnmu ohroen. Ono ohroen stoj z nejvt sti na tvrzench, je jist vldn msta pedvaj tiskovm agenturm. Ty je potom vypout skrze mdia na vystraenou spolenost, kterou pak stle vce svraj kee, je paranoidnj a snze kontrolovateln. Ohroen se zakld pevn na tvrzen, e pr se kdosi kdesi pokusil spchat teroristick tok, jemu se ale dalo zabrnit. Tak Winstona Smitha v Orwelov romnu 1984 obas ovldly

274

pochybnosti o tom, zda bomby, kter neustle dopadaly na Ocenii, doopravdy pochzely od protivnk. Po tocch z n. z 2001, pi nich se zhroutily ti ve (vetn budovy WTC 7) Svtovho obchodnho centra v New Yorku a zemelo vce ne 2600 lid, zpadn politikov vyarovali nebezpe islmskho teroru. Od t doby se tmto ohroenm nenavn zapsahaj. Spiegel online 28. 4. 2005 informoval: ...Poet obt teroristickch tok podle vsledk stn americkho ministerstva zahrani v minulm roce znan stoupl. Atenttnci mli zabt okolo 1 900 lid a vce ne 7 000 jich zranit. slo oproti roku 2003 stouplo zhruba tikrt. Prudk vzestup lze podle daj ministerstva pist novmu systmu stn a hodnocen. sla z roku 2004 proto nemaj bt srovnateln s tmi z pedchozho roku. Za rok 2004 zprva o terorismu uvd asi 650 tok. Jet v roce 2003 jich ady registrovaly 208, mrtvch bylo 625..., Terorismus zstv celosvtov nejvtm nebezpem, vi ktermu nen dn stt imunn, ekl prvn poradce ministerstva zahrani Philip Zelikow.Mnc se vvoj terorismu, kter neplnuje toky z jednoho centra ale pes lokln skupiny, si nevyhnuteln vyaduje zkou mezinrodn spolu prci. Zde jsou pozoruhodn dva dleit momenty: 1. Poet obt teroristickch tok inil v roce 2004 NA CELM SVT piblin 1 900. Pesn poet nen znm, protoe Amerian si nejsou jist, jak mrtv spotat !

275

V tomt roce pi dopravnch nehodch zemelo, POUZE V NMECKU, dle statistik dopravnho adu 5 844 lid ! To je vce ne tikrt tolik ! Odhady hovo o vce ne 1,2 milionu obt dopravnch nehod za rok na celm svt ! Poet obt terorist ml v roce 2003 init 625. Ze stromu padajc kokosov oechy usmrt ron vce ne 150 lid ! Znamen to, e kokosov oechy jsou druhm nejvtm nebezpem na svt ? 2. Dle americkho ministerstva zahrani je to ale terorismus ! A in zkou mezinrodn spoluprci neodmyslitelnou. Vlka proti teroru" pihrla americkm, anglickm, nmeckm a italskm zbrojaskm koncernm miliardov zisky. Do pokladen firem, je obchoduj se zbrojn a kontroln technikou, piplavila miliardy a ve velkm mtku zprivatizovala vojensk mise a koly. V lednu 2010 list Handelsblatt pod titulkem Vlka proti teroru bombastick obchod uvedl: ,Vlka proti teroru nen ani zdaleka vyhrna a spirla zbrojen se od dob konce studen vlky roztoila rychleji ne kdykoliv pedtm, a to v ele s nmeckmi vrobci zbran. Krize a przdn pokladny tlum zatm rozvoj zbrojen jen zlehka - prmysl se pizpsobil novm vzvm.(78) Aby se umlelo mrov hnut a odprci zbrojen bylo po skonen studen vlky nutn nalzt novho neptele.

276

Vrily se bezmezn li, jako napklad ta, jejm pvodcem byla Bushova vlda, e Saddm Hussain pr vlastn zbran hromadnho nien. Toto tvrzen bylo rovn liv jako i ve zmiovan prohlen o nebezpe teroru ze strany islamist. Pokud by vbec mlo existovat, pak toto nebezpe vzniklo teprve nsledkem podobnch tvrzen ! Nmeck spolkov vlda tyto li kryla, s vdomm, e hnacm motorem ekonomiky je zbrojn prmysl a e je ona sama vydna napospas bankovnmu kartelu: Tak vznamnm nmeckm vrobcm a vvozcm zbran lze pist znan podl na odstartovn celosvtovho zvodu ve zbrojen. Akoliv se ve srovnn se zbrojnmi giganty z USA a Velk Britnie jedn spe o mal ryby: na seznamu Sipri, kter zahrnuje 100 nejvtch, se nachz jen pt podnik a dsseldorfsk firma Rheinmetall je a na 29. mst. ,Nmecko m v specilnch oblastech velmi dobr postaven', ekl Michael Brzoska, editel hamburskho Institutu pro mrov vzkum a bezpenostn politiku (IFSH) univerzity v Hamburku. A u jde o ponorky a korvety firmy HDW, dcein spolenosti ThyssenKrupp, obrnn vozidla firmy Rheinmetall a KraussMaffei Wegmann (KMW), samopaly od firmy Heckler & Koch, leteck motory od MTU nebo rakety od firmy Diehl: vojensk materil made in Germany je velmi dan na celm svt a dl z Nmecka (s podlem ve vi deseti procent svtovho trhu) tetho nejvtho exportra konvennch zbran, a to po USA (31 procent) a Rusku (25 procent). Jak vyplv ze zprvy o zbrojen ze spolen Konference crkev a rozvoj GKKE, v roce 200y putovaly nmeck zbran do 126 odbratelskch zem.

277

Vrobcm ovem pichzej dobr zprvy i ze samotnho Nmecka: Rheinmetall a KMW ulovili uprosted ervence tet nejvt zakzku ve sv historii: Nmeck armda si objednala 405 novch obrnnch transportr typu ,Puma, s ktermi pot v neblich letech. Celkov hodnota zakzky: 3,1 miliard eur.(79) Z islmskch terorist nco tedy vyt i Nmecko. Nejvce vak z toho profituj rodiny Rothschild, Rockefeller, Bush a Cheney. David Rockefeller v roce 1994 pr ekl: Jsme na okraji globln pemny. Ve, co potebujeme, je podn velk krize a nrod pak nov svtov d pijme. Zdnliv teroristick nebezpe nenapomh jen tomu, e strkme nae penze, dan, do kapes zbrojnch koncern. Vlna zbrojen a poteba zeslench bezpenostnch opaten nut stty stle vce se zadluovat. A vedle toho je tu jet dal efekt, a sice - usnaduje to kontrolu asocilnch a destruktivnch element. Jednm z asto citovanch potomk iroce rozvtvenho klanu Rockefeller je Nicholas Nick Rockefeller. Nicholas je, podle vlastnch daj, advokt, len CFR a podle veho tak vzdlen pbuzn hlavy klanu - Davida Rockefellera. Aaron Russo, hollywoodsk producent a reisr, jen zemel v roce 2007, v jednom interview rozhlasovmu modertorovi a znmmu autorovi konspiranch (=s tematikou spiknut), Alexu Jonesovi vyprvl, e se v mld s Nicholasem

278

Rockefellerem ptelil. Russo na sebe Nicholase upozornil dky sv slv a spchm v Hollywoodu. Mimoto byl Russo tak velmi aktivn politicky a psobil jako len Libertarinsk strany (=hlavnmi cli jsou poadavek svobody jedince, prvo na soukrom majetek a voln trh pozn. pekl.). Zajmavm je toto interview ve chvli, kdy Russo mluv o tom, e mu Rockefeller, kdysi na potku roku 2001, v dobrm rozmaru a ponkud neprozeteln vyprvl, e v blzk dob dojde k velk udlosti, kter zmn svt. To je pozoruhodn z dvodu, e Rockefellerov se toti podleli na stavb World Trade Center a nadto David a Nelson Rockefellerovi dlouho patili k spolumajitelm nemovitosti. Nicholas Rockefeller pr mimo to jet vyprvl, e po on phod USA napochoduj do Afganistanu a Irku. Rockefeller se dajn vlce proti teroru sml, jedn se pr o jeden velk podfuk, pi nm vojci ptraj v jeskynch po neexistujcm nepteli. Rockefeller se bhem rozhovoru Russoa zeptal tak na to, zda by nechtl pistoupit k CFR. Russo pozvn odmtnul s tm, e nem zjem zotroovat lidi, nae ml Rockefeller opil: Co t tito lid zajmaj ? Jsou to jenom nevolnci ! Russo pak na Nicholase ml vznst dotaz, pro to ve dlaj, kdy u pece maj vekerou moc a penze svta. Chtl vdt, co m bt konenm clem tchto aktivit. Na to Nick Rockefeller dajn odpovdl: Konenm clem je implantovat kadmu ip, aby se tak dala kontrolovat spolenost a aby banki a lid patc k elit mohli vldnout svtu. Rockefeller ho krom toho jet dajn ujistil, e kdyby se Russo stal lenem tto elity, dostal by speciln oznaen ip, aby se tak vyhnul detailnmu vyetovn ze strany ad !

279

Jak ji bylo eeno, je to svdectv Aarona Russa. Cituje se sice opakovan a asto, nelze ho vak nijak ovit. O tomto rozhovoru toti neexistuj dn dkazy. Dochovaly se vak fotografie Aarona Russa spolen s Nicholasem Rockefellerem. Je jist, e Aaron Russo byl venou osobnost a e jeho vpov zcela odpovd celkovmu obrazu rodiny Rockefeller. Mimoto prNick Russovi jet vyprvl, e nadace jeho rodiny zaloila a financovala i ensk osvobozeneck hnut (=womens liberation movement). Proto, aby mohla bt da konen uloen i enm a aby se rozpadla instituce rodiny. Tm se dajn zskal snaz pstup k dtem a ji od malika se jim mohly vtpovat douc programy.

Dozor
Zpadn svt se bhem poslednch deseti let pemnil v jedin velk stt totln kontroly. Snmn otisk prst, scanovn on duhovky a pouit takzvanch svlkacch scanner je pi cestovn z a do USA, Anglie a mnoha dalch zem standardem. Oipovan cestovn pasy i obansk prkazy, permanentn dozor skrze mobiln telefony a skladovn digitalizovanch dat jsou tak naprostou samozejmost. Ve je financovno z dan - ani by se kdo oban zeptal ! A zastavilo to terorismus ? Je snad svt bezpenj a mrumilovnj ? Dj romnu 1984 George Orwella se odehrv v Londn a je dkazem autorovch vteckch schopnost. V ulicch, na ndrach a v nkupnch centrech po cel Anglii bylo doposud nainstalovno bezmla 4,5

280

milion kamer. Na tinct oban pipad jedna veejn bezpenostn kamera. Jejich poet stle roste. Od potku devadestch let dvactho stolet se roubuj snad na kad voln sloup poulinch lamp. Policie dajn chce tmto zpsobem zvit podl objasnnch trestnch in a snit nklady na personl. Ale da se j to ? BBC News 24. srpna 2009 pod titulkem 1 000 kamer objasn jeden zloin informoval: Londn je nejlpe steen msto svta. V uplynulm roce byl v pomru na tisc bezpenostnch kamer objasnn jeden trestn in... Intern policejn zprva ukazuje, e vce ne milion londnskch kamer sotva pisplo k dopaden kriminlnk. V prbhu jednoho msce nafilmovaly CCTV kamery (= Closed Circuit Television) pouze osm z 269 domnlch pepad.. Pispla snad vlka proti teroru v poslednch letech k bezpenjmu svtu ? Ne, pln naopak. Zpsobila vt strach. My vichni znan ztrcme na svobod a mezitm jsme hldni na kadm kroku, sta, abychom vystrili nos na ulici. Bezpenostn kamery vak nehaj jen na ulicch a veejnch prostranstvch, ale tak uvnit dom, v supermarketech a bankch. Pitom si kdokoliv me radiotelegraficky s pomoc dtsk video-chviky naprosto jednodue podit snmek a zachytit ns na pklad pi zadvn selnho kdu (=PIN). Pestoe mnoz si nieho nevimli, Orwellv scn se promnil v nai realitu. Nejhrozivj na cel vci je skutenost, e mlad generace tento stav povauje za zcela normln, ba dokonce se ho doprosuje. Nejlepm

281

nstrojem kontroly je vak mobiln telefon. Nov smartphony (Blackberry nebo iPhone) neshromauj jen vechna data, jako telefonn sla a adresy, nbr maj i pstup k internetu a v podstat funguj jako mal pota, se kterm lze i fotografovat a nsledn si v nm snmky ukldat. Modern lovk shromauje vechna dleit data ve svm telefonu, k nim pipotme jet fotografie, na nich je on sm, ptel a rodina - to ve ukrv mal ip, kter nosme u sebe. Kad (a myslm tmto skuten kohokoliv), kdo m zjem, me s pomoc malho pstroje, jen lze zakoupit ve specializovanm obchod za mn ne 100 eur, odetat na dlku jakkoliv data. Vt firmy tak in dennodenn. Jak dne 30. ervna 2008 online informoval anonymn odbornk na ochranu ped odposlechy, brzy se ve dokonce usnadn: Nebude dlouho trvat a tento mal software bude na internetu. Revoluce pinovn. S nm podobnm jsem se za 25 let kontrapione u Bundespost (=Spolkov pota) nesetkal. Nejsem jedin, kdo bije na poplach - vid to tak cel nae brane. Tento mal software zatm vlastn jen mlo jedinc. Jakmile vak bude na internetu (a to se stane brzy), kdekdo zsk monost odposlouchvat kterkoliv mobiln telefon, jen se mu zlb, a to jakoukoliv znaku i typ. Smartphone lze tak kdykoliv vyut k navigaci v ktermkoliv mst. Uivatel vid, na kter ulici je plynul provoz a kde naopak vzne. Funguje to docela jednodue: dohlejc firma sleduje po celm svt po

282

hyby vech mobil. Jestlie vechny mobily na ulici nhle zastav, s nejvt pravdpodobnost vznikla zcpa, jestlie se pohybuj, pak je tam plynul provoz. Plat to vak i pro kad jednotliv telefon. Za piblin 300 eur je k dostn mal helikoptra na dlkov ovldn, vybaven kamerami, kter lze dle poteby i nasmrovat. Snman obrazy se pak pen na smartphone. Mon namtnete: Ale j pece nemm co skrvat ! ]ste si tm jist ? A co sla vaich t nebo firemn plny ? Pi hlubm zamylen vs teba napadnou jet njak dal vci, je by o vs neml jen tak ledaskdo vdt. Bude stle obtnj najt voln msto a zkout, kde meme bt skuten sami. Zkuste se zeptat njakho ana, kter m vhrady vi vld, zda m pocit, e sttn dozor prospv jeho osobnmu pocitu bezpe ! Nebo jet jednodueji: zeptejte se nkoho z Vchodnho Nmecka, kdo nebyl prv ve Stasi (=hlavn tajn sluba bvalho vchodnho Nmecka), jak se asi ctil, kdy nesml kat nikdy pravdu a nikomu doopravdy vit ! V roce 2010 byly zavedeny na tm vech letitch tlesn (svlkac) scannery - dajn kvli zven bezpenosti. Bylo ovem prokzno, e tyto scannery kod zdrav. Krom toho maj jet dal nedostatek: naleznou pouze vci, kter pasai nos na tle, tedy 11a ki. Kdo nco spolkne, zastr si do st nebo itnho otvoru, projde bez problmu. Zajmav tak je, e do konce roku 2009 vechny nmeck strany v Bundestagu i vechny nmeck instituce proti zavdn tchto scanner jednohlasn protestovaly. Jet 30. prosince 2009 magazn Focus online

283

ve specilnm vydan vnovanm rakovin psal: Zen me svm ionizujcm inkem pokodit buky a nsledn vyvolat rakovinu. Jak uvedl RolJ Michel, vedouc Centra pro ochranu ped zenm a radioekologii Leibnizovy univerzity v Hannoveru a pedseda komise pro radian ochranu, pi jednorzovm prosvcen jsou pr lid vystaveni jen velmi malmu mnostv rentgenovch paprsk, s kadou dal kontrolou ale riziko stoup. V lnku se dle uvd, e rentgenov paprsky jsou znanm rizikem zejmna pro lidi, kte asto cestuj letecky, zamstnance leti a thotn eny. K tmu zjitn doel i Spolkov ad pro radian ochranu. Pouit rentgenovho zen se z pohledu ochrany ped kodlivm zenm je neomluviteln a jeho vyuit se odmt, prohlauje ad na svm webu. Policejn odborov organizace (GdP) vak za podobnou debatou vid pouze snahu o odveden pozornosti. Diskuze o tlesnch scannerech je pouze enickm vystoupenm politik, je m odvst pozornost od pochyben a nedbalosti minulch let, ekl pedseda GdP Josef Scheuring listu Neue Osnabrucke Zeitung. Mezery v bezpenosti leteckho provozu v Nmecku se pr od 11. z 2001 nezmenily prv naopak. Spolkov vlda ji nesm leteckm pasarm nco pedstrat. Riziko tok se rozhodujcm zpsobem nesnilo ani s vyuitm scanner nejnovj generace. Nastal nejvy as pro upmnou debatu. Pokud se o bezpenost na letitch maj peovat gastarbajti a vbec lid, kter si najaly soukrom firmy, a kte jsou ochotni pracovat za mn ne minimln mzdu nebo kte vyuvaj systm

284

o pouhch pr dn pozdji, znovu seel, zmnili nhle VECHNY parlamentn frakce svj nzor a jednohlasn odsouhlasily zaveden tlesnch scanner na nmeckch letitch ! Ptm se, co zpsobilo bhem nkolika mlo dn tak zsadn zmny nzor ? O nkolik msc pozdji se tlesn scannery zaaly objevovat na tm vech letitch zpadnho svta.

(8o) sttn sociln podpory, tak se to zatkem nepoda.ledna Kdy se nmeck Bundestag 2010, tedy

Eugenika
Kde hledat skrytou souvislost mezi sexualitou jako tkm zloinem v Orwellovm romnu 1984 a dnenm svtem ? Co m s nmi spolenho skutenost, e v romnu George Orwella se otroci sm rozmnoovat vlun prostednictvm umlho oplodnn ? Kde je pojtko mezi konspiranmi teoriemi o novm svtovm du a opravdovm absolutn totalitnm sttem ? Nkdy ke konci druh svtov vlky, kdy jet tden za tdnem na bojitch nesmysln umrali tisce lid, se kolem Juliana Huxleyho, kter byl v letech 1937-1944 viceprezidentem britsk Eugenics Society (=Spolenost pro eugeniku) a pozdji prvnm generlnm editelem sekce pro vzdln, vdu a kulturu u nov vznikl Organizace spojench nrod (UNESCO), se zaali seskupovat pedn britt stoupenci eugeniky. Huxley v roce 1946 sepsal oficiln dokument Organizace spojench nrod UNESCO, jeho el a filozofie, v nm oteven hled jdro problmu:

285

Pestoe je jist sprvn, e se mnoho let, politicky i psychologicky, bude radikln eugenick politika odmtat, UNESCO m dleit kol: postarat se o nanejv peliv prozkoumn eugenick problematiky a informovat o tomto spornm tmatu veejnost a pipravit pdu pro budoucnost, aby se mnoho z toho, co se dnes jev bt nemysliteln, stalo pinejmenm monm. Idea eugeniky pochz z Anglie, kde tento pojem ji koncem 19. stolet razil britsk antropolog Francis Galton. Eugenika znamen pouit poznatk humnn genetiky v oblasti demografick a zdravotn politiky se zmrem, zvit podl kladn hodnocench ddinch vloh (=pozitivn eugenika) a snit podl ddinch vloh, je jsou hodnoceny zporn (=negativn eugenika). (15) Jinmi slovy se jedn o vbr pro spolenost vce, i mn hodnotnch jedinc a o vyazen bezcennch jedinc tm, e se jim zabrn v rozmnoovn. Protoe nadvld Anglian podlhaly okolo roku 1900 etn kolonie a neustle byli nucen njak se s necivilizovanmi primitivnmi divochy vypodat, nen se emu divit, e eugenick mylenkov smr pochz prv z Anglie. Amerian mylenky rasov hygieny s povdkem pevzali. Rasov segregace (=oddlovn, rozdlovn), tedy diskriminace ernho obyvatelstva, se zde udrela a do sedmdestch let dvactho stolet. A do t doby byly v USA indinsk eny pi vyetench nebo porodu bez souhlasu sterilizovny a indinsk dti asto nedobrovoln oddlovny od svch rodi - pot nsledovala bu systematick pevchova, nebo dti beze stop zmizely.

286

Jednu z obav protivnk novho svtovho du posiluj neustle se opakujc vroky pednch ilumint (jako je Nick Rockefeller), len OSN, CFR nebo Bilderbergu, e je nalhav nutn uinit ptr neustlmu nrstu potu svtov populace. K tmatu se opakovan a srozumiteln vyjadoval pedevm David Rockefeller a Bill Gates. Z dobe informovanch zednskch kruh se doneslo, e svtov elita plnuje vyhlazen 60- 80 procent svtov populace. Ueteni budou dajn ti, kte se v jejch och jev njak cenn nebo uiten. Pedstava, z n vstvaj vlasy hrzou na hlav - mrn eeno. Nad podobnmi vroky se vak mnoz lid usmvaj, podle nich nco takovho prost nen mon. Ji v roce 1974 nechal tehdej ministr zahrani USA Henry Kissinger vypracovat studii, z jej vsledk vyplynulo, e nejvt nebezpe budoucnosti spov prv v rstu potu obyvatel na planety, a to pedevm v zemch tetho svta. Toto Memorandum 200 studie nrodn bezpenosti (National Security Study Memorandum 200, skratka NSSM-200) uvd, e USA budou v budoucnu potebovat stle vce surovin. Prstkem svtov populace by se zsoby tchto surovin neustle tenily, a tm pdem tak zdraovaly, a proto by bylo rozumn obyvatelstvo v zemch tetho svta namsto podpory redukovat. Prostednictvm NSSM 200 uinil Washington realizace program kontroly porodnosti podmnkou finann pomoci z USA, a to dokonce v ppad hladomoru. Dky Washingtonu redukce porodnosti pronikla do oficiln politiky Mezinrodnho mnovho fondu, Svtov banky a OSN. Od poloviny sedmdestch let dvactho stolet tak veker pomoc Mezinrodnho mnovho fondu a Svtov banky

287

zvis na ochot rozvojovch zem pijmout Washingtonem diktovan opaten kontroly porodnosti. NSSM 200 vslovn oznaila tinct stt jako klov zem, ke kterm smuje,speciln politick a strategick zjem Spojench stt americkch. Jednalo se o Indii, Pkistn, Banglad, Indonsii, Thajsko, Nigrii, Filipny, Turecko, Egypt, Etiopii, Mexiko, Brazlii a Kolumbii. Nrst potu obyvatelstva v tchto zemch je z hlediska sttnch zjm USA dle Kissingera povaovn za obzvlt znepokojujc. (81) Henry Kissinger je zce spjat s Rothschildy, Rockefellery a Billem a Melindou Gatesovmi. Bill Gates vystoupil 18. nora 2010 na vron konferenci TEDu v kalifornskm Long Beach (=TED=Technology, Entertainment, Design = Technologie, zbava, design) s pednkou s nzvem Innovating to Zero ! (=Inovacemi k nule !). Po nkolika minutch peel rovnou k vci: ...Jako prvn je tu pelidnn. Dnes ije na tomto svt 6,8 miliardy lid, brzy jich me bt 9 miliard. Jestlie s pomoc novch okovacch ltek, zdravotn pe a reprodukn medicny odvedeme celou prci, meme toto slo o takovch 10 a 15 procent snit ! (82) Zde se kruh opt potkv a uzavr s eugenickmi programy Rockefeller. Tajn ilumintsk ministr zahrani Gates, s milou a ptelskou tv skrytou za kulatmi brlemi, veejn oznmil, e skrze svou Nadaci Billa a Melindy Gatesovch strk za elem snen potu obyvatel Zem miliony dolar do vvoje specilnho okovn. To je impulzem k vn vaze, uvdomme-li si,

288

e tato nadace zce spolupracuje se Svtovou bankou, OSN, Svtovm potravinovm programem a Dtskm fondem stejn jako nadace Rockefeller. Protoe Rockefeller vnoval Spojenm nrodm pozemek pro stavbu jejich budovy, lze pedpokldat, e tato organizace je jemu a jeho idem blzk. Oba, Gates a Rockefeller, ji adu let pes sv nadace investuj do vzkumu sterilizace. Stle dokola oteven prohlauj, e st obyvatelstva mus zmizet ! Avak jak pimt lidi k tomu, aby se dobrovoln nechali naokovat kodlivmi ltkami ? Zcela jednodue: O tom, e po okovn budou neplodn, nebo je dokonce zabije, se jim neekne. Naopak se jim vysvtl, e vakcna slou pouze k jejich dobru a ochran ! Aby sami dobrovoln beli k lkai a kemrali o okovn, k tomu je poteba jen njak hrozc nebezpe, nco, co by nezasvcen dostaten vystrailo. Pak si za to, e mohou bt i odstranni, dokonce zaplat sami. Ale co me bt takovm nebezpem ? Je nco takovho vbec mon ? Inu, a co na pklad pta chipka ? Mlo nebezpen ? A po n, zrovna po dvou letech, prase chipka. V USA bylo ji jednou proti dajn prase chipce v letech 1976-1977 naokovno asi 100 milion lid. Kampa tehdy byla peruena, pot co obvan epidemie nepila. Jako nsledek okovn se vak mnoily ppady vskytu Gullian Barrova syndromu, kter si vydal pes tisc obt na ivotech. Syndrom Gullian Barrho je neurologick nemoc. Charakteristickm projevem je ochrnut, je zan v nohou a me se rozit a k dchacmu stroj. V Nmecku takto ron onemocn asi 1 000 a 1 500 lid ! Do zatku roku 2010 dajn na pra
289

se chipku v Nmecku zemelo CELKEM 178 lid !(83) To znamen: Tm desetkrt vce lid zemelo na nsledky okovn ne na nemoc samotnou ! Nadace Billa a Melindy Gatesovch v souasnosti podporuje program, kter se zamuje na studium vlivu ultrazvukovch vln na musk ourek. Ultrazvukov vlny nasmrovan na musk pohlav zpsobuj neplodnost nejmn est msc, to znamen, doasn sterilizuj(135) Pokud jsou ultrazvukov vlny schopn zabjet spermie, lze jen st uvit, e by nemly dn negativn vliv na nenarozen dt. Vyeten ultrazvukem nicmn klasick medicna v zpadnm svt doporuuje. Dal program rodiny Gatesovch je zaclen na vyuit nanotechnologie pi okovn. Okovac ltky se propoj s nanolnky, je jsou tak miniaturn, e pronikaj do tla i pes konky vlas. Mohou bt rozpraovny a okovac ltku aktivuj v moment, jakmile se dotyn osoba zane potit. V roce 2010 Gatesovi na tento vzkum darovali 100 000 dolar do Braunschweigu Carlosu Albertu Guzmanovi z Helmholtzova centra pro vzkum infekc a vdcm ClausMichaelu Lehrovi a Steffi Hansenovi z Helmholtzova institutu pro farmaceutick vzkum v Srsku. To jsou dva psobiv pklady z programu Grand Challenges Explorations, kter o sob tvrd, e pracuje na prlomovch technologich v globlnm zdravotnickm systmu. O pouit okovacch sprej s nanolnk za elem masov sterilizace by se dalo uvaovat na letitch, v bezpenostnch rmech ve veejnch budovch nebo pi rockovch koncertech.

290

Bill Gates k, e okovac ltky mohou pomoci redukovat svtovou populaci. A m i pdn argument na to, pro je to dajn tak nalhav. Ne, e by vtina lid byla pouhmi hloupmi a neuitenmi jedlky - tak to nevyjdil - ale proto, e produkuj CO2 (=oxid uhliit). A ten je, dle Billa Gatese, kodliv. Pi sv TED pednce v Long Beach pedstavil Bill vzorec pro sledovn emis CO2: CO2 = P x S x E x C P = People (=lid) S = Service pro Person (=sluby na osobu) E = Energie pro Service (=energie na slubu) C = CO2 na jednotku energie Dle uvedl, e aby se snilo mnostv zlho CO2, bylo by nutn v jeho vzorci snit jeden z faktor na nulu. Nejjednodu by dle Billa bylo, kdyby se tak uinilo s faktorem P, jen symbolizuje lidi - mn lid znamen mn CO2. Pokud bychom tedy drasticky snili poet obyvatel Zem, bylo by to dle Billa mnohem lep. Mylenkov pedchdce ilumint Huxley hlsal, e na msto diskreditovanho pojmu eugenika, bude nutn dosadit pojmy jako ochrana ivotnho prosted, nebo ekologie. V roce 1961 sir Julian Huxley, mezitm prezident Eugenics Society, spolupracoval s britskm princem Filipem pi zakldn fondu World Wildlife Fund (=WWF= Svtov fond na ochranu prody), kter ml slouit k udren lidskho stda na uzd, a to ve jmnu ,ochrany ivotnho prosted. Prvnm prezidentem WWF byl nkdej len SS, holandsk princ Bernard. (15)

291

Globln oteplovn
Globln oteplovn zpsoben sklenkovm plynem CO2 neexistuje ! Smyslem li o CO2 je snaha o zaveden svtov dan, o rychlej a efektivnj zotroen lidstva a udlen moci nov svtovld. 6. jna 2010 napsal renomovan americk fyzik Dr. Herold Hal Lewis, profesor fyziky na University of California v Santa Barbae, dopis prezidentovi americk fyzikln spolenosti APS (=Spolenost americkch fyzik) Curtisu G. Allanovi mladmu. Tmto listem po 67mi letech vystoupil ze spolenosti, kter se podle jeho nzoru nechov sprvn pot, co velo ve znmost, e centrum pro vzkum klimatu na University of East Anglia obelhalo cel svt padlanmi zprvami: V ppad globlnho oteplovn jde samozejm o podvod, za nm se skrvaj biliony dolar, kter zkorumpovaly adu vdc, podvod, kter ene ped sebou APS jako cunami. Je to nejvt a nejspnj pseudovdeck podvod, jak jsem ve svm dlouhm ivot fyzika vidl. Kad, kdo by o tom sebemn pochyboval, by se ml pinutit a pest si dokumenty ClimateGate (=oznaen cel afry s nikem informac - pozn. pekl.), je tuto problematiku osvtluj (Monfordova kniha reprodukuje fakta velmi dobe). Nevm, e skuten Jyzik, ne pouh jakkoliv vdec, me st tento materil bez pocitu odporu. Zajdu dokonce tak daleko, e bych tento odpor vzthl k samotn definici slova vdec.(84) Potaov hackei se v roce 2009 nabourali do po

292

ta anglick University of East Anglia a zveejnili jejich data. Dokumenty, i 073 e-mail a 3 485 jinch soubor, pochzely z let 1996 a 2009. Doloily, e univerzitn oddlen pro vzkum klimatu zfalovalo sla tak, aby odpovdala tvrzen, e klimatick zmny zpsobil lovk. K zamaskovn poklesu teploty za poslednch dvacet let se pouily triky, psal editel oddlen pro vzkum klimatu na University of East Anglia Phil Jones v e-mailech adresovanch svm kolegm. Pravost dokument potvrdil a odstoupil. Pro objasnn: University of East Anglia byla (a stle je) v pozad dajnho globlnho oteplovn doslova hybnou vdeckou silou. Jej editel veejn pipustil, e sla byla zmanipulovna. Piznal, e k dnmu oteplovn nedochz, nbr naopak, Zem se ochlazuje ! A co se od t doby zmnilo ? Nic ! V masovch mdich se nadle li o globlnm oteplovn, kter dajn prostednictvm CO2 zpsobuj lid. Znova a znova se mme dvat na tajc ledovce a kltc se ledn medvdy. Jen velmi mlo vdc se chov tak estn jako profesor Lewis. Vtina z nich ani nemukne a podl se 11a tto liv he, protoe jim z n plyne ivobyt. Je vdecky dokzno, e teplota Slunce, topn tleso na Slunen soustavy, v poslednch stech letech neustle stoup. Souasn se Zem okolo Slunce pohybuje po drze elipsovitho tvaru, co znamen, e vzdlenost mezi tmito tlesy je jednou del, jindy krat. Prv te jsme velmi blzko Slunci, a tm pdem dostvme poctit rupln erupce silnji, ne ped sty lety. Tak na Marsu nyn taj polrn epice. Led na Mscch Jupitera a Saturnu miz ji cel lta. To znamen: Pokud

293

na na Zemi dochz k celkovmu oteplovn, je zpsoben Sluncem a ne lidmi. Vplyvem Slunce se sice na Zemi mn poas, nejedn se vak bezpodmnen o globln oteplovn. Ledov pokrvka v Alpch od roku 2005 dokonce zeslila. Zimy v letech 2009-2010 a 2010-2011 byly ve Stedn Evrop a Severn Americe nejchladnj za posledn desetilet. Lto 2010 bylo v Kalifornii jedno z nejchladnjch za poslednch mnoho let. Pot, co lm o oteplovn Zem udlalo tlustou ru pes rozpoet poas, lhi couvli a v roce 2010 zaali ptrat po njakm novm pojmu. Obamv poradce pro vdu a technologii John Holdren v z 2010 pedloil nvrh, e inky sklenkovch plyn se nadle budou nazvat klimatick porucha. Profesor Mojib Latif ekl 1. z 2009 na tet konferenci Spojench nrod zamen na klima, kter se konala v enev, e Zem se v poslednch deseti letech neoteplila, a to ze zcela pirozench pin. Pr snad dokonce v nsledujcch deseti a dvaceti letech proijeme globln ochlazen. Pesto se mainrie l o klimatu nezadriteln val dl. David Meyerde Rothschild (nejmlad potomek Evelyn Meyer de Rothschild) mezitm napsal o globlnm oteplovn pro dti dvanct knih, mezi nimi tak Pruka pro peit globlnho oteplovn (=Global Warming Survival Handbook). S jejich pomoc se maj dtem ji od malinka vymvat mozky tm, e se jim naokuje patn svdom a zcela chybn nahlen na celou problematiku. Rothschildovy knihy pipravuj dti na zkzu svta a na to, e na n dajn sami nesou vinu. Spolen s Billem Gatesem, AI Gorem a Hillary

294

Clintonovou odstartoval David Meyer de Rothschild v poslednch letech gigantickou celosvtovou kampa, kter m pouze jedin cl: pipravit lidi na to, e se do budoucna budou muset uskromnit a mnoz z nich i zemou - dajn nsledkem sucha, vln tsunami, bou a pandemi. AI Gorv propagandistick film Nepjemn pravda (=natoeno v roce 2006) ji shldly miliony divk a v roce 2007 dokonce zskal Oskara za nejlep dokumentrn film. Jak se d proti tomu argumentovat ? IPCC (=Intergovernmental Panel in Climate Change=Mezivldn panel pro zmny klimatu), nazvan tak Svtov klimatick rada, kterou ji v roce 1988 vytvoila UNO jako vlastn organizaci na podporu l o klimatu. Tato podporuje z veejnch prostedk projekty a zjmy Rockefeller, Rothschild, Gates, Clinton a Gore a vech jejich ptel, kte na tom vydlvaj. Komise pravideln vdecky zpracovv seln daje a vypracovv nvrhy, jak (neexistujc) klimatick promn elit. Jako nejinnj je podle jejch nzoru obchod s emisemi, tedy zaveden poplatku, kter mus zaplatit na celm svt kad, kdo produkuje CO2 - take kad, kdo dch. Poplatky mus platit prmyslov podniky i cel stty. Jednotlivci ho uhrad skrze da z provozu motorovho vozidla. Pokud stty a podniky vypoutj velk mnostv zplodin, mohou si koupit( !) tzv. emisn povolenky. Nejedn se ale o omezen produkce kodlivch ltek, ale o obchod. OSN ve zdauje a protahuje rozlinmi sttnmi nebo soukrommi firmami, jako na pklad energetick burzy. V roce 2007 IPCC zskala, spolen s tehdejm viceprezidentem USA AI Gorem, Nobelovu cenu mru ! Pravdpodobn za mrov zaveden celosvtov dan hlupk

295

Tvrzen, e oteplovn Zem m na svdom rostouc produkce CO2, je zcela nelogick, pokud si uvdomme, e CO2 je zkladem vekerho ivota na na planet. Bez CO2 by ivot neexistoval ! CO2 (=oxid uhliit), kter vyrbme, zachycuj zelen rostliny a pi fotosyntze ho tp na C (=uhlk) a O2 (=kyslk). Rostliny se iv vlun uhlkem a kyslk vyluuj skrze listy jako odpad. m vce CO2 ve vzduchu, tm vce kyslku mohou rostliny vyrobit, co znamen, e se pomr nakonec vdycky vyrovn. Ledae by rostlin tpcch CO2 bylo pli mlo. eenm vak nen zven celosvtov dan z CO2, nbr teba jednodue zasadit vce strom ! Jestlie je naruen rovnovha mezi CO2 a kyslkem, potom je to jen proto, e neustle kcme obrovsk plochy detnch prales, m sniujeme poet strom, kter tuto dleitou prci provdj. Emisn da nic nezmn, pouze s vt intenzitou pesouv penze z rukou chudk do kapes boh. Nejvt st sklenkovch plyn nepochz z automobil, letadel a prmyslu, nbr vkrmu a chovu zvat. Emise metanu, z chov hovzho dobytka a vep nabvaj tak gigantick mry, e dalece zastn kodliviny, je m na svdom automobilov a leteck provoz - pestoe IPCC neustle tvrd opak. Protiopaten by i v tomto ppad byla velmi jednoduch: Musely by vzniknout zkony a rmcov podmnky na zven cen masa. Pokud by lid jedli maso pouze (tak jak bylo ped nkolika mlo desetiletmi naprosto bn) jednou, dvakrt tdn, produkce sklenkovch plyn by se rzem snila o dobrou tetinu. Souasn by se mohlo pestat s kcenm detnch prales.

296

Nebylo by poteba zskvat nov plochy pro osev, nebo by klesla poteba krmiva. Jak uvedla v prosinci 2009 ministryn zemdlstv lise Signet listu Hannoversche Allgemeine Zeitung: Zdrav vyven viva s omezenm podlem masa je pspvkem k ochran ivotnho prosted ! Zsadn snen spoteby masa - bu prostednictvm zkon, nebo pochopenm danch proces - by narz vyeilo celou adu dajnch problm, a to i zdravotnch. Zven konzumace ervenho masa je toti prokazateln jednm ze spout onemocnn obhovho systmu, rakoviny a Alzheimerovy choroby. Pestoe hrozba globlnho oteplovn se nezakld na pravd, pirozen to neznamen, e bychom se, jak v prmyslu, tak v domcnostech a poulinm provozu, nemli pokusit o omezen produkce zplodin ze spalovn. Snen mnostv kodlivch ltek, jejich pvodcem je automobilov doprava, je pirozen douc a lze ho doshnout ihned a bez nklad. Krachuje vak kvli stetu zjm s automobilovm prmyslem. Pestoe globln oteplovn neexistuje, pece jen v poslednch letech opakovan dochz k extrmnm projevm poas, jako jsou pvalov det, silnj zemtesen nebo vlny tsunami. Opovm se vak pochybovat o tom, e se jedn o jasn pznak klimatickch zmn.

297

Manipulace s poasm
K manipulacm s poasm dochz prokazateln od padestch let dvactho stolet a i dnes jsou v rozshlch stech USA na dennm podku. Obzvlt v zemdlskch oblastech s nedostatkem srek se s pomoc malch letadel okuj oblaka. V atmosfe rozprauj v uritch vkch jodid stbrn, jeho stice slou jako zrodky pro krystalizaci. Jsou to nejmen sti, ke kterm me voda pilnout a zmrznout. Jodid stbrn urychluje tvorbu ledovch krystalk a spout jist druh etzov reakce. Dky n se vytvej kapky, je padaj k Zemi v podob det nebo snhu. Uml ovlivovn poas se nazv geoinenrstv (=Geo Engineering). Ji v roce 1952 mly tajn experimenty s poasm, kter provdlo britsk vojensk letectvo Royal Air Force, v britskm pmoskm mst Lynmouth na svdom niivou pvalovou vlnu. Projekt Cumulus ml prokzat, zda by bylo v ppad vlky mon umle vyvolan d vyut k zaplaven zkop neptel a neptelsk bojit tak promnit v bltiv pustiny. Proto byla oblaka naokovna jodidem stbrnm. Msto Lynmouth (North Devon), kter se le na jinm pobe Anglie, se nachzelo ve vzdlenosti pouhch 300 kilometr od jdra akce. Dne 16. srpna 1952 tyiadvacetihodinov pvalov d promnil ky v drav proudy. Msto Lynmouth zpustoila pvalov vlna. Mnostv srek vystoupalo na 250tinsobek obvyklho prmru. Tebae vojensk operace byla nanejv pesn zaprotokolovna, spisy byly ve sttnm archivu cel desetilet pod zmkem,. V USA armda s jodidem stbrnm experimentovala ji od tyictch let dvactho stolet, a to s clem oslabit niivou slu uragn.
298

V rmci projektu Cirrus se 13. jna 1947 podailo ovlivnit drhu huriknu - bohuel ve patnm smru do hustji obydlen oblasti. Hromadn aloby pokozench lid vedly k zastaven projektu. To vak armd samozejm v dalch pokusech nezabrnilo... Pod krycm jmnem projekt Stormfury (1962-1983) byly neustle obohacovny o jodid stbrn vovit mraky pedznamenvajc nebezpen uragny. Vsledek dajn nebyl pesvdiv a projekt byl opt pozastaven. Tak ve vlce ve Vietnamu se okovaly deov mraky za elem zeslen monsunovch de. Aby se znemonilo zsobovn Vietkongu (Vietkong = Nrodn fronta osvobozen Jinho Vietnamu), bylo teba Ho i Minovu stezku zatopit pvalovm dtm. 18. kvtna 1977 byla uzavena konvence (=mluva) OSN, kter manipulace s poasm odmt. Sotva to vak nkomu brn v tom aby pokraoval. V USA se poas na objednvku stalo naprostou samozejmost ji ped desetiletmi. A tak se kvli ochran polnho hospodstv promovalo hrozc krupobit v d, nebo se naopak v obdobch sucha d vyaroval - zcela oficiln a legln. V zemdlskch oblastech denn stoupaj na oblohu mal stroje a na pkaz velkch nadnrodnch zemdlskch koncern rozstikuj chemiklie. Proto vypad krajn nevrohodn pedstava, e vojensk pokusy s ovlivovnm poas nebyly spn. Pokud se vak v uritm regionu manipuluje s poasm, me to mt negativn dopady na zemdlstv a zsobovn vodou jinch oblast. Kdo ovlivn poas, ovlivn tak tlak vzduchu, vtr a adu dalch parametr rozshlch oblast.

299

Jeden omyl, napklad nskch meteorolog, zpsobil v Pekingu na podzim 2009 obrovskou snhovou boui a ohromn pvaly snhu. V USA dajn ji po desetilet manipuluj s poasm nejen na vlastnm zem, nbr tak na zem protivnk, jako na pklad Kuby. Pod titulkem Owning the Weather in 2025 (Vlastnit poas v roce 2025 - pozn. pekl.) byl USAir-Force v roce 1996 pedn vdci dokument, vypracovan ve jmnu americk armdy. Pe se v nm, jakm zpsobem si USA skrze clenou manipulaci s poasm (v malm, stejn jako ve velkm) mou udret svtovou nadvldu s ppadn ji jet poslit. Podrobn se zde popisuje, jak lze s vyuitm nepznivho poas, bou nebo sucha zniit trasy zsobovn a rozloit morlku protivnk i jak v uritch regionech zpustoit rodu nebo znehodrtotit pitnou vodu. Podrobn se tam l, jak budou v budoucnosti poas na cel zemkouli sledovat v relnm ase satelity a jak by ho mohly precizn ovlivovat. Pozoruhodn mi v tto souvislosti pipad i skutenost, e firma EL Rothschild (=Sir Evelyn Robert a Lynn Forester de Rothschild) v lednu 2011 zskala 70 procent v Weather Central LLC. Weather Central LLC je celosvtov nejvtm poskytovatelem informanho servisu z oblasti poas pro televize, internet a mobiln komunikaci. Firma zsobuje analzami a grafikami vce ne 400 televiznch stanic ve 21 sttech.

300

Chemtrails - chemick stopy

Krom jodidu stbrnho se ve vzduchu pomoc stovek letadel pravideln rozprauj jet zcela jin, mnohem kodlivj substance, a to pedevm v zemch NATO, ale tak v Rakousku a vcarsku. Zatmco dve se za tryskovmi letouny thly po nebi kondenzan stopy - bl pruhy, kter se bhem nkolika sekund opt vypaily, dnes se do pohonnch ltek mnoha armdnch a civilnch letadel pimchv chemick koktejl, jen obsahuje hlink, baryum, stroncium a titn. Tyto chemiklie zanechvaj ve stratosfe (=vy vrstva atmosfry) tak zvan chemick stopy, nebo pruhy (=chemtrails). Chemick stopy lze v rozshlch oblastech zpadnho svta pozorovat ji nkolik let. Ne se pomalu spust k zemi a rovnomrn rozlo, zanechvaj na obloze bl ry. Jsouli piloti v dobrm rozmaru, potom dokonce na oblohu vyaruj i podivuhodn pravideln achovnicov vzory - co je zejmm dkazem vdomho a zmrnho en tchto chemikli po obloze. Jak lze velmi dobe vidt v dokumentrnm filmu What in The World Are They Spraying ? (=Co to na svt sprejuj ?) od Michaela Murphyho, vtina oslovench politik je pobouen a tvrd, e o tom nic nev. Je vak dokzno, e chemtrails jsou skutenost, a tm pdem na ns za ta lta byly vysypny tuny chemikli. V USA (a mezitm i v Evrop) vznikla ada soukromch iniciativ, jejich snaha vak zatm pipomn spe boj s vtrnmi mlny. Hlavnm prvkem obsaenm v chemtrails je hlink, chemick prvek, jen se v prod vyskytuje pouze jako stopov prvek, tedy ve velmi malm mnostv.

301

Ve vtm mnostv je lidskmu zdrav nanejv kodliv protoe se ve form oxidu hlinku usazuje v tepnch a zpsobuje neurologick obte. Prokazateln m podl na onemocnn rakovinou, Alzheimerovou chorobou, senilitou, vede k podrdn aludku a steva, ke ztrt chuti k jdlu a energie, ztrt citlivosti a poruchm ei. V mozcch pacient s Alzheimerem byl po smrti pi pitvch vdy ve zven me objeven hlink.

Obr. 9 vpravo nahoe: Zazen pro postik na zdi letadla. Obr. 10 vpravo dole: Stanice HAARP na Aljace. Obr. u vlevo nahoe: Chemtrails ve Wisconsinu v USA, jaro 2003. Obr. 12 vlevo dole: Letadlo s chemickou stopou - pohled dovnit.

302

Na lidi, pdu a vodu pad d, kter seslaly z nebe letadla. My vichni dchme, pijeme a jme - a zrove se ji nkolik let pedvkovvme hlinkem. Soubn prudce pibylo ppad onemocnn rakovinou a Alzheimerovou chorobou. S molekulami hlinku se vou jet dal inky: spolen s rovn zvenm podlem hoku rozdmchvaj lesn pory, jich vrazn pibylo nejen na zem USA a Austrlie, ale tak v nkterch stech Evropy. Boj s nimi je stle obtnj. Dkazy potvrzujc skutenost, e pli vysok podl hlinku v pitn vod me pokozovat pam, byly podny v roce 1988. Phoda ve vodrn v Camelfordu v anglickm Cornwallu vedla k tomu, e obyvatelstvo tam pilo vodu s vrazn zvenm podlem sranu hlinitho, co u znan sti obyvatelstva vedlo k nhlm poruchm pamti. Studie McLachlans-Ontario podv dkaz, e pi pravideln konzumaci pitn vody s obsahem vce ne 100 mikrogram hlinku na litr onemocn Alzheimerem 2,5krt vce lid, ne pi bnch hodnotch. Pi podlu vce ne 175 mikrogram hlinku na litr vody onemocnlo sedm a osmkrt vce lid. Krom toho hlink v deodorantech me zpsobit rakovinu prsu. V knize Genome vysvtluj Jerry E. Bishop a Michael Waldholz: ...Chybn geny nezpsobuj nemoci jen tak samy od sebe. Jejich vliv na zdrav lovka zstv vcelku minimln, dokud se osoba nedostane do kodlivho prosted. Vznam a inek zvadnch gen zvis proto na mst bydlit a zpsobu ivota, tedy na geografickch faktorech.(85) V oblastech USA, v nich lze pravideln pozorovat chemick stopy, se vyskytuje jet jin fenomn budc
303

hrzu: nrst hodnoty pH v pd, vzduchu i vod. Ve Phoenixu v Arizon normln hodnoty stavu ovzdu pedstavuj 2 ppm (=koncentrace v pomru 2:1000000) hlinku. V roce 2009 bylo nameno 39000 ppm ! V Siskiyou County (Kalifornie) se koncentrace v pd a vod bhem pti let zvila 50 oookrt ! Zven hodnota pH v pd pin pedevm jeden rozhodujc inek: obvyklm pirozen se vyskytujcm se rostlinm se da stle h. Na pklad -na Havaji, tak oblben cl chemick palby, kra strom oividn slbne, bl a pomalu odpadv. Mlokoho v tto souvislosti pekvap, e firma Monsanto vyvinula a nechala si patentovat genov manipulovan osivo (#7582809), ze kterho vyrostou rostliny i v pd zamoen hlinkem. Kdo zapomnl, komu Monsato pat, a si jet jednou pete kapitolu Rothschildov dnes. Zajmav jsou tak vsledky pozorovn, z nich vyplv, e chemick stopy bombarduj v USA (obzvlt v Kalifornii a Arizon) pedevm oblasti, ve kterch se zdruje hodn duevn probuzench a politicky aktivnch lid (=Sedona a Mount Shasta), co zde vede k siln zvenmu vskytu rakoviny. Krom hlinku se na lidstvo v pli vysokch koncentracch vypout jet jeden stopov prvek: fluor. Potebnou dvku organismus bez problm zsk z potravy, take ho prakticky nen poteba doplovat. Pesto se v rozshlch stech USA, Kanady a Velk Britnie fluor pimchv do pitn vody. V tchto tech zemch se celosvtov nejvce vyskytuje onemocnn oznaovan CFIDS. CFIDS (=Chronical Fatigue and Immune Dysfunction Syndrome) se jinak nazv t chronick navov syndrom nebo tak myalgick encefalopatie.

304

Jedn se o chronick onemocnn, kter nezdka kon zdravotnm postienm. Prvn pznaky se projevuj jako ochromujc duevn a tlesn vyerpn, bolesti hlavy, krku, kloub a sval, dle poruchy koncentrace a pamti, spnek, kter nepin zotaven, citlivost lymfatickch uzlin a zhorovn stavu po nmaze. V Nmecku a vtin dalch evropskch stt je pidvn fluoru do pitn vody zakzno. Evropan jsou pesto nucen fluorizovan, a to prostednictvm fluoru obsaenho v zubn past a potravinch, zvlt v kuchysk soli. Znanou oblibu si v potravinskm prmyslu zskal rovn jd. Prvek, jen v nadmrnm mnostv zpsobuje poruchy funkce ttn lzy a pokoky, problmy se aludkem a stevy, bolesti srdce, zrychlen i poruchy srdenho rytmu, vysok krevn tlak, chronickou rmu, dechovou nedostatenost, obte s ledvinami, revma, tes, nervozitu, poruchy spnku a deprese. Jd je obsaen pedevm v jedl soli, chlebu, msle, ve vrobcch z masa a mlka nebo v polotovarech. Z celkovho pohledu je pinou znanho podlu nemoc patn a nepln viva, pestoe medicna a farmaceutick prmysl hovo jinak. Ale to by vydalo na zvltn knihu. Vedle doposud uvedench pznak, v jejich pozad se skrvaj chemick stopy, jsme nezmnili jet jeden, a to nanejv pern: Morgellony ! e jste o nem takovm jet neslyeli ? To se brzy zmn, protoe morgellony jsou nemoc, kter se v zpadnm svt rychle . Toho asu je znmo piblin 20000 ppad a toto slo razantn stoup ! Temn odhady hovo o vce ne 200 000 nemocnch, lkai tuto nemoc toti neuznvaj.
305

Co jsou morgellony ? Jedn se o jev, kdy postienm osobm vyrstaj s ke plastikov vlkna ! Nen to vtip, ani motiv z filmovho hororu ! V magazn New Scientist ze z 2007 popisuje jeden pacient pznaky nemoci: Tato vlkna jsou ohebn jako plast a dlouh a nkolik milimetr. Pod k jsou rozloena klikat cik cak. Akoliv mohou bt jemn jako vlkna pavuiny, jsou dostaten pevn, aby strhla i ki, jestlie se za n zathne. Jin pacienti je popisovali jako kdy jim po ki 'loz, bodaj a hryou tisce drobounkch brouku. Sedmatyicetilet kosmetika Lalani Duval si chtla ji tikrt prohnat hlavu kulkou. Kadou noc si estkrt pejedu postel vysavaem. Pipad mi, e nevidm ltku, ale ervy. Je to peklo." Dr. Hildegarde Staninger, doktorka integrovan medicny v Los Angeles (v Kalifornii), se zamuje i na negativn vliv chemickch slouenin na ivotn prosted. V jednom rozhovoru s Kate a Richardem Mucci (=Out There TV) informovala o svm vzkumu morgellon a jejich souvislosti s chemtrails. Prozkoumala mnostv vlken odebranch z pokoky pacient a porovnala je se vzorky z chemickch stop. Bylo toti velmi npadn, e tato nov nemoc se vyskytuje pedevm v oblastech, ve kterch byly asto pozorovny chemtrails. Vzorky se shodovaly.

306

Obr. 13: Hlavika vlkna Morgellona.

Obr. 14: S nanovlken.

Vlkna, je pr z nebe, vypadaj jako nejjemnj cukrov vata, vysvtluje Dr. Staninger. Jedn se o spojen nanostic. Jednotliv sousti jsou pouhm okem neviditeln. Po kontaktu s pokokou proniknou do tla. Tyto nanostice lze povaovat za jaksi nanoroboty - navzjem se vyhledvaj a sdruuj. Potom vytvej pod pokokou s sklennch vlken, je se neustle rozrst a zpevuje. Nsledn tak prorstaj skrze ki ven a nahrazuj opravdov vlasy. Vlkna tchto mimodn pevnch umlch vlas z uml hmoty jsou bu bl, erven, modr nebo ern a vykazuj neobvyklou rovzdornost. Sho teprve pi teplot vy ne 450 C. Silikonov hlavika vlkna se zd bt jakmsi mozkem. Tyto stice, zejm dky hlavice, mohou ze svho okol zskat nezbytnou energii k pohybu a rozmnoovn, pestoe dnou vlastn nejsou schopny vyrobit. Klasick medicna onemocnn morgellony zatm neuznv, a proto o nm tak v jen minimum lka. Pacientm s ve popsanmi symptomy pak l jako
307

nkazu parazity, nebo je odkou na psychiatra. Protoe lky proti parazitm obsahuj kovy, kter morgellonm brn rst, pznaky krtkodob potla. Jakmile vak tlo kovy odbour, cel nepjemnost zan znovu. Kdo by se chtl o tto nov nemoci dozvdt vce, nebo koho postihla, ml by se obrtit na Morgellons Research Foundation i pmo na pan Dr. Hildegarde Staninger (Integrative Health Systems, LLC) nebo na www.chemtrailsinfo.de.

Kontrola mylen
Pinou povtrnostnch jev mohou bt nejen chemiklie rozptlen ve vzduchu, nbr tak urit druhy vlnn a zen. Podle mch informac byly dosud za tmto elem vybudovny ti obrovsk antnn parky. Nejstar a nejvt z nich je HAARP na Aljace (obr. 10), druh MUOS v jin Itlii a tet LOIS v jinm vdsku. Nedlouho po Novm roce 2011 najednou spadlo v tchto regionech z oblohy mnoho tisc ptk - a te, babo, ra !? Nejprve v USA, potom ve vdsku a tak v Rumunsku a Itlii. Nad zhadnm hromadnm umrn zvat si experti stle vce lmou hlavy.(86) kla odbornch vysvtlen expert fenomnu neobvyklch mrt ptk sah od pern a po silvestrovskou pyrotechniku nebo krupobit. O antnnch parcch vak doposud nepadla ani zmnka. S jejich pomoc lze obshnout cel zpadn svt, vetn Blzkho vchodu.

308

Prokazateln dokzaly zpsobit zemtesen na pevnin a dajn nesou odpovdnost i za podmosk zemtesen, je v uplynulch letech opakovan zvedla vlny tsunami. Pirozen je obtn to dokzat. Nkolik bvalch spolupracovnk tchto armdnch zazen poskytlo o tom dvryhodn informace. Stejn tak existuj dokumentrn filmy, v nich je tyto zazen mon vidt a stvajc spolupracovnci je podrobn popisuj. Skutenost zstv fakt, e skrze tyto antnn parky lze snadno ovlivovat masy lid. Pslun pokusy probhly v padestch letech dvactho stolet. Oban demokratickch spolenost by mli navtvovat kurzy duevn sebeobrany, aby se ubrnili manipulaci a kontrole...(87) Ji vce ne sto let rzn vdn obory, obzvlt psychologie, vyvjej metody, jak ovlivnit a dit chovn, mylen nebo ctn lid. Souhrn tchto metod a jejich vyuit se oznauje jako Mind Control (=kontrola mylen nebo vdom) a jsou tokem na svobodu lovka. Propaganda, podprahov ovlivovn, odprn spnku nebo podnt, drogy, vymvn mozku, implantty nebo elektromagnetick vlny. V mnoha zemch na tto planet, vetn Nmecka, se ji od padestch let dvactho stolet pracuje (z sti v armdnch, zsti v civilnch vzkumnch zazench a programech) na zdokonalen kontroly mylen. (88) Diplomovan psycholog Heiner Gehring ve svch dvou knihch Versklavte Gehirne - Bewusstseinskontrolle und

309

Verhaltensbeeinflussung (=Kontrola vdom a ovlivovn jednn) a ,,Im Vollbad der Bosheiten - Mind-Control und die Illusion einer schnen neuen Welt (=V koupeli zlomyslnosti - Mind-Control a iluze hezkho novho svta) popisuje, jak jist skupiny a vldn organizace po celm svt d lidsk mylen a chovn. Nsilnou formu Mind Control (i vymvn mozku) pedstavuje muen, nedobrovoln uit drog nebo psychochirurgie. Pod pojmem psychochirurgie se rozum chirurgick zkroky znien mozkov tkn, jm se m zmnit mylen, chovn, subjektivn provn nebo identita osoby. Americk psychiatr Walter Freeman, jeden z vdc zapojench do rozvoje psychochirurgie, pojmenoval cle tohoto oboru bez jakchkoliv pkras: Psychochirurgie dosahuje spchu tm, e roztt fantazii, otup pocity, zni abstraktn mylen a vytvo kontrolovateln individuum podobn robo tovi. Ohromn spch si v oblasti lmn vle a ovlivovn mylen pipsal na sv konto ji ve tictch letech dvactho stolet Tavistock Institute For Human Relations (v Sussexu a v London City). Nelidsk metody, ktermi zde testovali tak zvan lkai, pozdji poslouily jako vbava britskch a americkch tajnch agent. Tento institut byl (a jak jsme ji vidli, tak stle zstv) zce spjat s mskm klubem. Mezi bn metody dodnes pat takzvan waterboarding (=simulovan utonut). Pi nm m ob muen zakryt sta i nos runkem na kter bez ustn

310

pitk proud vody, co j znan ztuje dchn a m pocit, e se utop. Podobn techniky zhusta pouvali Amerian ve vlce v Irku. George W. Bush je dodnes hj a povauje za oprvnn. Nejzhadnj metodou vymvn mozku a ovlivovn lid jsou takzvan Nonlethal Weapons (=nesmrtc zbran). Paleta tchto zbran sah od elektrook pes slep nboje a po ozvuen osob slyitelnmi a neslyitelnmi frekvencemi. Skrze urit zvukov frekvence je ovlivovno podvdom osob a bez toho aby o tom vdli mn sv mylen i chovn. Tmto zpsobem lze pak snadno vzbudit pocity navy, skleslosti, nebo tak naden. Jestlie popsan inky m hudba, kter je vlastn rovn zvukovm vlnnm, lze si naprosto snadno pedstavit, e tot funguje i pouitm neslyitelnch vln. Touto metodou lze vlastn obyvatelstvo uchrnit ped pocity zloby, pimt armdu jin zem, aby sloila zbran a s rukama nad hlavou vylezla ze zkop (jako v ppad velmi rychlho konce prvn irck vlky) nebo drdit a probouzet agresivitu v obyvatelstvu zneptelen zem. Americk armda ji desetilet operuje s pstrojem nazvanm HERMES, s jeho pomoc lze vyslat frekvence schopn ochromit radarov stanice (nebo tak protivnkovy vojky). Jeden dstojnk elitn americk jednotky Marines: Zazen, je produkuj mikrovlnn zen, existuj ji od padestch let. Ji byly pouity v oblastech, jako je Kosovo... Znan nm ulehuj klid po popravch. Tla neexploduj ale imploduj...zhrout se do sebe.(90) Bval spolupracovnci mezitm zruenho letit

311

Tempelhof v Berln, kter vyuv z sti LKA (=Zemsk kriminln ad) a BND (=Spolkov zpravodajsk sluba), o vyslacm zazen ukrytm ve tyech podzemnch podlach, s jeho pomoc byli dve ovlivovni oban ve vchodn sti msta. Dnes slou k ovldn mas zabrauje vtrnostem nebo vtm protestm. Dkazy sice dosud chyb, ale v Berln se proslch, e v urit dny opakovan postihuje znanou st obyvatel nava nebo bolesti hlavy. Oficiln se vak tyto obte pipisuj biorytmu nebo poas. Prostednictvm uritch vysokch frekvenc lze tak vyslat zprvy a cel texty, kter sice nejsou uchem normln slyiteln, nevdomky je vak dotyn osoba pijm a zpracovv. Lid s jasnm sluchem nezdka sly hlasy, je mnoh z nich nakonec dovedly k lenstv a skonili v uzavench zazench. Ke vem operacm mylenkov kontroly existuje rozshl literatura a filmov materil. Zmnil jsem se o nich pouze okrajov, protoe rovn nle k nstrojm, kter vyuvaj kontroloi svtovho dn. Jako pechod k dal kapitole se nabz ryvek z jednoho interview, je Eric de Rothschild poskytl 15. ervence 2010 listu Die Zeit: V ecku jsem doel k zajmavmu zjitn. Pvodcem tchto nepokoj nen ve skutenosti obyvatelstvo. Jasn, lid vyli do ulic a protestovali. Ale kravly byly organizovny pot.(91) Skuten ? Rothschild ? Inu, kdo by tomu ml rozumt lpe ne

312

Mdia
Nic takovho jako svobodn tisk neexistuje. Vy to vte, j to vm. Nikdo z vs by se neodvil napsat upmn svj nzor a i kdy by to teba udlal, stejn by ho neotiskli. Kad tden jsem dostval vplatu za to, e jsem se do novin nevmoval se svm vlastnm nzorem. Tot plat i pro vs vechny. Kdo vybo z ady, ocitne se na ulici a me si hledat novou prci. Vlastn kol novin spov v podrvn pravdy, vyprvn l, pekrucovn fakt a prodvn sama sebe, sv zem i rasy, za chlb kadodenn. Vy to vte, j to vm, co to je tedy za hloupost, pipjet si na svobodn tisk ? Jsme nstroje a loutky v rukou boh, kte v zkulis tahaj za nitky. Tancujeme podle toho, jak pskaj. Nae talenty, monosti i ivot jsou vlastnictvm cizch lid. Nejsme nic vc ne intelektuln prostitutky.
John Swinton, vydavatel New York Times, ve sv rozlkov ei pro New York Press Club, 1953

V ponkud jemnj podob kontroluj nae mylen mdia. Jak bylo uvedeno ve, mdia ji vce ne sto let jsou nstrojem propagandy mocnch rodin. Kdy uvme, e vtina mdi (=noviny, asopisy, rdio, televize a ada internetovch platforem) spov v rukou nkolika mlo lid, a vichni pat mezi leny jedn nebo i vce v pedchozch kapitolch zmnnch ilumintskch organizac. Potom je snadno pochopiteln, pro li o nebezpe terorismu nebo o globlnm oteplovn povauje tolik lid za pravdiv a nekriticky je pejm. Sta, pokud se urit vrok dostaten

313

asto opakuje, najednou je povaovn za skutenost. Jestlie je znmo, e prmrn lovk ve stedn Evrop strv sedm let svho ivota u televizoru, nen se emu divit, e pro mnoh je tk mt vlastn a jasn nzory. Jen ti procenta Nmc nemaj televizi. No i ti to maj tk, sna-li se uniknout manipulativnm zprvm. Sotva kter metro, vlak nebo letit se dnes obejde bez televize a permanentnho ozvuen. Mdia ale lidi mohou pmo ovldat jen st, hlavn ovlivuj nzory a vytvej nlady. Byla jednou mdia a ta byla zl...
Umberto Eco

Jsou snad vichni novini bezcharaktern a platn ? Ne, samozejm e ne. Mnoz z nich si vdom vyprali sv povoln, protoe chtli zlepit svt. ada novin oplv vyhrannm smyslem pro spravedlnost. Proti nim ale stoj, napklad jako v Nmecku, koncentrovan hrstka vydavatelskch skupin, jim pat soukrom televizn spolenosti, vtina rozhlasovch stanic a dokonce i cel matesk spolenosti. Profil novin nebo vysln ovlivuje fredaktor. Prv on (vtinou je to mu) uruje ducha a zamen svho mdia. Vedouc jednotlivch oddlen odpovdaj za dodrovn dan linie. Jestlie by nkter novin chtl napsat pspvek, kter tomuto zamen neodpovd, na redakn rad se mu to zcela jasn sdl. Kdo tden za tdnem nabh hlavou proti zdi, se nakonec vzd pe o tom co pijde. Nikdo se nechce zesmovat ped kolegy s novmi konspiranmi teoriemi.

314

V novinskch kruzch nen nic trapnjho ne si vyslouit pezdvku konpiran teoretik. Odvn lid, kte se pesto nevzdaj, pijdou nakonec o prci a maj problmy. Jako napklad novini kolnsk stanice WDR Gerhard Wisnewski a Willy Brunner, autoi dokumentrnho filmu Aktenzeichen u. 9. (=Akta 11.9), kritick dokument o atenttech z 11. z 2001. Tento film redakce pirozen nejdve schvlila i financovala a WDR ho odvyslala. Film ml velk spch, ale WDR pot pesto obma spoluautorm vypovdla spoluprci. Pro Wisnewskho vak strasti nebyly novinkou. Po vydn knihy Fantom RAF ho oficiln msta dlouho ikanovaly. 1. bezna 1994 nkdo pesn v osm rno zazvonil u dve naeho domu. Seel jsem se schod a otevel. Moje partnerka byla s nam ronm synem v kuchyni. Zahradn brankou prolo est a sedm osob. Pedstavili se jako pslunci bavorsk a hessensk zemsk kriminln policie a jako mstn policie. Ml jsem jim ihned otevt, protoe museli u mne dajn provst domovn prohldku.(92) Znm ppady, kdy kritit a odvn novini zaili jet jin vci ne proputn - od zbit a po vhruky smrti, zdemolovan auta, vloupn do bytu i krde pota a podklad. A protoe mediln svt je velmi, velmi mal, je tk znovu zskat msto, pokud vs ped tm vyhodili z jednoho z velkch vydavatelstv. I novini jsou pouze lid. Mnoz maj rodiny a chtj t slunm a poklidnm ivotem. V roce 1917 si J. P. Morgan najal dvanct pikovch

315

manaer v oboru zpravodajstv, aby s jejich pomoc vyptral nejvlivnj novinov tituly v USA. Mli zjistit, kolik nakladatelstv je poteba na to, aby bylo mon kontrolovat politick mnn v USA. Zjistili, e sta vlastnit vtinu v ptadvaceti nejvtch americkch novinch. Byla vytvoen dohoda o koup politick linie novin. Do kadho listu byl nasazen jeden redaktor, jen ruil za to, e kad zveejnn informace se shoduje s lini objednvatele. V Nmecku nen na to poteba ani ptadvacet novinovch titul. Sta jedin nakladatelsk skupina. Uvedu pklad: nakladatelstv Axel Springer je jednm z nejvtch vydavatel novin a asopis v Evrop a vydv nsledujc tituly: Bild, Bild am Sonntag, Die Welt, Die Welt am Sonntag, Die Welt kompakt, BZ, BZ am Sonntag, Berliner Morgenpost, Berliner Woche, Hamburger Abendblatt, Hamburger Anzeiger, Bergedorfer Zeitung, Bildwoche, Funk Uhr, Hrzu, TV digital, TV guide, TV neu, Bild der Frau, Frau von heute, Auto Bild, Sport Bild, Computer Bild, Audio Video Foto Bild, Metal Hamer, Musikexpress, Rolling Stone, The Iconist, Foto Magazin, Segeln, Tauchen a Tennis Magazin. K tomu jet dalch jedenct asopis ve panlsku, 22 v Maarsku a 14 ve vcarsku. Krom toho mu pat televizn kanly jako Dogan TV (Turecko), Hamburg 1, TV Berlin a rozhlasov stanice Antenne 1, Radio Antenne Bayern, Radio FFH, Radio Hamburg a Radio NRW, a nejen kompletn nakladatelstv Ullstein, ale tak podly ve vce ne tuctu mench loklnch list, jako na pklad Ostsee-Zeitung nebo Lbecker Nachrichten. Takto se snadno vytvej nzory, vyrb celebrity nebo vypoutj fmy, kter mohou zniit existenci kohokoliv.(93)

316

Dal slokou medilnho ovlivovn vedle novinainy je zjevn a viditeln reklama. M siln vliv pedevm na chovn mldee. Neprodv jen produkty, nbr vytv nlady, a uruje co je prv modern a by si nikde neml nechat ujt. Skrze viditelnou reklamu lze docela snadno ovlivnit mylen a chovn cel generace. Jet brutlnj je tak zvan podprahov reklama. Prokazateln se ji vyuv na ad mst a je i dostaten vdecky prozkoumna. inek podprahovho ovlivovn mnohdy bv dokonce jet silnj a dlouhodobj, ne vdom vnman reklama, a to pedevm proto, e se proti nmu nelze brnit. Jednotliv obrzky filmu nelze pouhm okem sice rozeznvat, mozek je vak pesto vnm a zpracovv. Rychl poselstv vpleten do hudebnch produkc ucho nerozpozn, mozek ovem ano. Do hudebn kulisy v obchodnch domech jsou prokazateln zakomponovan krtk zprvy jako krst se nem nebo kup si ten i onen vrobek. Je znmo, e od padestch let dvactho stolet se v USA v kinofilmech objevuj opakovan a krtce obrazy napklad popcornu nebo coca-coly. Spoteba tchto vrobk pak stoup a o padest procent. Mezi spolupracovnky nmeckch televiznch stanic se uk o tom, e na vyslanch psech opakovan vdaj obrazy, kter tam vlastn nepat.

317

Vda
Vda ns kadodenn ovlivuje tak, jako vzdlvac systm. Je zce propojen se kolami a univerzitami a pedkld nm to, co mme povaovat za posledn neboli aktuln pravdu, a uruje, co se pe v uebnicch: Vdci z univerzity XY zjistili, e... St by ns pitom napadlo, e dnen vda je asto omylem ztejka. Vda (a vdci) jsou jednm z nejinnjch nstroj propagandy finann elity. Konkurence mezi vdci je nesmrn a vichni jsou pod nepedstavitelnm tlakem. Rozpoty nebo granty jsou omezen, dobrch post je mlo a koloto s nejnovjmi poznatky se to velmi, velmi rychle. Kad rok pichzej tisce mladch dychtivch konkurent, vtina z nich z elitnch univerzit. Tou po velk karie, uznn a slv a chtj zbohatnout. Nkolik znmch vdc se zaprodalo ! Ne, e by jim pmo nkdo tajn podstrkoval penze za pikrlen zprvy, ne. Nbr tak, e finance zskaj pouze zcela konkrtn vzkumy nebo studie. Tm vechny nadace v anglosaskm prostoru jsou ve spojen s Rockefellery nebo Billem Gatesem. Pokud chce vdec udlat kariru, mus pravideln publikovat v jednom z renomovanch odbornch asopis jako je Nature nebo Science - to plat pro vechny vdce v zpadnm svt. Kdo se pravideln v tchto publikacch objevuje, zsk respekt, nsledn i zakzky, objevuje se v televizi nebo rdiu, kter ho/ji pak cituj a me pst knihy, kter se i prodaj. Kdo v tchto magaznech nepublikuje, nikdy velkou vdeckou kariru nerozjede a irok masy o nm/n neusly.

318

Renomovan nezvisl magazn Science spad do majetku AAAS (=American Association for the Advancement of Science=Americk asociace pro rozvoj vdy), jej prezident David Baltimore je jednm z prkopnk genetickho inenrstv. Promoval v roce 1963 na Rockefellerov univerzit a v roce 1990 se dostal do jejho ela. V roce 1975 zskal spolen s Renato Dulbeccem a Howardem M. Teminem Nobelovu cenu v oboru lkastv za objevy na poli vzjemnho psoben mezi rakovinotvornmi viry a genetickm materilem buky. Magazny Nature a Scientific American pat k vydavatelsk skupin Holtzbrinck Publishing Group (Stefan von Holtzbrinck a Monika Schoeller), kter spolen s nakladatelstvm Springer pat pod PinAG (Post), stejn jako nakladatelstv Rohwolt, Handelsblatt, Berliner Zeitung a mnoho dalch.

Vjimen stav
Jak jsme vidli, mnoh podklady a vpovdi naznauj, e k instalaci svtovldy na Zemi, je potebn velk spout neboli jist druh vjimenho stavu. V rovin vah zatm zstv, zda tmto specilnm katalystorem me bt vdeck i humanitrn katastrofa, teroristick in gigantickch rozmr, vlka nebo kombinace tchto monost. Na druhou stranu se vak v rozshlch oblastech svta na takovou mimodn situaci ji uinily ppravy. David Rockefeller u v roce 1994 prorokoval: Jsme na pokraji globln pemny. Ve, co potebujeme, je vhodn velk krize - a lid pak pijme
319

nov svtov d. ze (94 ) Bohe v samotn ivota se tc Vdni obchz od roku 2008 strach z ppadn vzpoury lzy, kdyby se zhroutil sociln stt. To zejm vedlo etn obyvatele luxusnho 19. vdeskho obecnho obvodu Grinzing k tomu, e se spojili a vytvoili jist druh tajn domobrany. Obstarali si zbran a pravideln se setkvaj na steleckch stanovitch, aby sv vily mohli v ppad, e by se tak stalo, hjit proti rozzuenmu lidu.

S odporem pi zavdn novho svtovho du nepot jen Mezinrodn mnov fond. Pedbn opaten pro tsovou situaci (tedy pro ppad, e by obyvatelstvo ovldl hnv, nastal vjimen stav nebo vypukla obansk vlka) uinily tak jednotliv stty. Ve Francii vyhlsili 9. listopadu 1925 na nkolik msc vjimen stav pot, co v chudch tvrtch kolem Pae a dalch francouzskch mst propukly nepokoje a dolo k vtrnostem v trvn nkolika dn. Podobn stav, dky nmu francouzsk stt zskal plnou moc k provdn represivnch opaten, naposledy nastal v roce 1955 za vlky v Alru. V lt 2010 dolo v Grenobl k poulinm potykm, bhem kterch policie zastelila prchajcho zlodje. V roce 2010 dochzelo opakovan k vtrnostem se smrtelnmi nsledky v ecku, na zatku roku 2011 vypukl stav podobn obansk vlce v Tunisku, Egypt a Libyi. Jak se zd, situace se vyostruje. Veejnost v Nmecku ani nezaznamenala, e tam 12. srpna 2004 vstoupilo v platnost rozen zkona o vjimenm stavu z roku 1968. Nazen, ani by upou-

320

talo mnoho pozornosti, podepsal kancl Schrder i spolkov ministr hospodstv Clement a 17. srpna ho zveejnili ve Sbrce zkon (ronk 2004, dl I., . 43). Tato Vyhlka o zajitn hospodstv a Zkon o doprav umouje hlubok zsahy do obanskch svobod od zaveden pdlovch lstk pes nucenou prci a po zabaven vc nebo celch podnik. Jet dle v uplynulch letech zaly USA. Vraznho rozen pravomoc se dokal ad FEMA (=Federal Emergency Management Agency=Federln agentura pro zvldn krize). Po celm zem bylo vybudovno nkolik stovek koncentranch tbor. Tyto FEMA kempy maj nejmodernj vbavu, jsou psn steen a pipojen na zcela nov eleznin trat - a zatm jsou vechny przdn. Tbory by mohly ihned pojmout nkolik tisc a desetitisce obyvatel. V USA se tedy v blzk budoucnosti pot s miliony vz. Pro, co se plnuje ? V ppad, e prezident Spojench stt vyhls nrodn stav nouze nebo vlen prvo, m FEMA nad obyvatelstvem a sttem plnou kontrolu ! Lid se mu po vyhlen vlenho prva mus ve vem poddit, krom toho nemaj dn jin prva ! FEMA by mohl jednm rzem pevzt vechna mdia, formy komunikace, ml by moc nad dodvkami elektiny a ostatnmi formami energie, jako jsou pohonn hmoty veho druhu. Mohl by zabavit vechny potraviny a zsoby, automobily, zbran, nad, letadla i eleznin trat - jak soukrom tak firemn. Zskal by kompletn kontrolu nad ulicemi, letiti, elezninmi ndrami, pstavy, a ml by prvo nutit obyvatelstvo k rznm druhm prac. Mohl by zabavovat penze a konta a ml by plnou moc nad vekermi finannmi transakcemi.

321

Dle tajnch dokument, kter unikly na veejnost, a podle vpovd nkterch Marines (=elitn amerit vojci), kte ji byli jednou peveleni do blzkosti tchto kemp, ekaj tam tisce speciln vycviench vojk a desetitisce milicion na svoje velk nasazen. Jakmile by prezident vyhlsil vlen prvo, jejich kolem je zajistit, aby se obyvatelstvo nevzpralo pkazm autorit. Oban USA jsou ji nkolik let v armdnch potach rozdlen do t kategori: green flaggedpeople, red flagged people a black flagged people(=zelen, rud a ern oznakovan jedinci). Osoby oznaen zelen jsou pokldny za pznivce, jsou ist, stoj na stran vojk a zstanou netknut - z jejich strany pinejmenm nehroz dn nebezpe. erven oznaen osoby znamenaj nebezpe, a proto mus bt ihned umstn do nkterho z pipravench transportnch vlak, kter je doprav do nejbliho FEMA kempu. Tam maj anci prokzat, e jsou bu nekodn, a pak mohou bt - jako Winston Smith v romnu 1984 - pevychovni. ern oznaen jednotlivce pr maj vojci povel okamit odstranit. Jejich veejn poprava m poslouit k tomu, aby se tm zlomila vle potencionlnch odprc. Jist erif z Texasu vyprvl u v roce 2008, e se v nkterch obcch na potovnch schrnkch objevily barevn nlepky, o nich nikdo nevdl, kdo je tam nalepil. Potovn doruovatel tvrdil, e o niem nev. Mnoz z tchto elitnch vojk umstnch za zkladnch v blzkosti kemp, maj za sebou Irk i Afganistan. Jsou zvykl uposlechnout pkazy jakhokoliv druhu, namen proti komukoliv. V soukromm rozhovoru jeden dstojnk vysvtluje:

322

Tito mui jsou tak otrl, e zabj na povel. Byli vycvien, neptat se na dvody pkaz svch nadzench. Na povel kohokoliv a kdykoliv bez vhn zabij.(95) V USA m nov svtov d miliony odprc, kte jsou po zuby ozbrojen a pipraven, a to stoj, co to stoj, postavit se v den D na odpor vlastn armd. Zde se skrv hlavn dvod, pro FEMA vytvoila takov ohromn tbory a uinila pro ppad obansk vlky extrmn rozshl ppravy. Dstojnk k tomu dodv: Pokad, kdy v rdiu hovom o vjimenm stavu, vyslm na zvr smliv poselstv... Milicm americkch patriot tam venku dvm vdt, e je obdivuji v jejich sil v boji za mr a proti novmu svtovmu du. Ale oni nemaj (zcela upmn) relnou pedstavu o tom, jak dobe ozbrojen, trnovan a pipraven jsou ve skutenosti armdy ve slubch novho svtovho du... a e mnoz z tchto estnch lid tam venku bezpochyby zemou, pokud se budou brnit... Inu, km jim, postarejte se alespo o to, abyste se usmili s Bohem...(96) Je tk ci, jak vn je situace ve skutenosti a zda vbec a jak rychle se tyto scne mohou stt skutenost. Za vpovdi vojk se nemohu zaruit, ale pipadaj mi dvryhodn. Autor Jan van Helsing k tomu ve sv knize Tajn spoleenstv 3 - Vlka svobodnch zedn napsal: Naslouchme-li nejznmjmu svtovmu prognostikovi souasnosti, jen jde z jedn americk talkshow do druh, Geraldu Celente, nijak siln pliv odvahy a naden ovem nepoctme...
323

Jeho prognzy pro nsledujc lta jsou velijak, jen ne rov a odporuj pedpovdm tch, kte jsou astmi hosty nmeckch mdi a stle dokola ns ujiuj, e velk krize je pry a ve bude zase brzy v podku. Celente pedpovd, e Ameriany ek druh velk revoluce a Evropa (od Velk Britnie a po Rusko) se rozpadne na mnoha malch oblast, v nich propukne obansk vlka. A to ve ne teprve za jedno i dv stolet, nbr bhem nsledujcch nkolika let. To ale nen jet vechno. Gerald Celente a jeho tm se v minulosti nikdy nemlili - proto nyn na zklad jeho brutlnch vrok mdia i politiky ovldlo hlubok znepokojen. Autor bestseller Dr. Udo Ulfkotte, o kterm je znmo, e si pi svch prohlench nebere servtky, pe: Zatmco nmet prognostici, jako napklad skvle placen Matthias Horx, ns informuj o barvch, je maj bt v nsledujc sezn modern, nebo o velkch pleitostech, kter nm nabz krize, a ustavin (zejmna ze strany politik vtan) optimismus, Celente ukazuje zcela jin obraz budoucnosti, v n vznikaj naprosto nov povoln. Podle jeho nzoru ji brzy nebudou v zpadnch sttech ,bezpenostn sly' schopn zaruit ochranu oban a v mnoha aglomeracch pevezmou moc rabujc gangy. Finance i sttn autority jsou v koncch. Zkon ulice a prvo silnjho se pro velkou st lid, kte ij v ,zmonch' sttech, stane opt smutnou kadodennost. Lze oekvat, e politika, je m zkuenosti s podvdnm a obelhvnm obyvatelstva, bude reagovat tlakem nejsurovjho typu.'(97) Mimoto varuje Gerald Celente ped vvojem,

324

ktermu podle jeho nzoru sotva dokeme zabrnit. Mluv o deportacch imigrant zpt do zem jejich pvodu, a to protoe miliony nezamstnanch tuzemskch oban budou na ulici povykovat a poadovat, aby pisthovalci konen zmizeli.(97) Gerald Celente proto vem v Evrop ijcm muslimm a islmskm skupinm ji nyn doporuuje, aby si vypracovali plny tku, nebo aby zaali pomalu opoutt Evropu u te, protoe historie se bude opakovat a ve vech regionech dojde k v tuto chvli st pedstavitelnmu vyhnn muslim. K podobnmu nzoru dola tak CIA (=Americk tajn sluba) - akoliv situaci, podobnou obansk vlce, kter by mla bt reakc na islmskou imigraci, oekv ve mstech jako Berln teprve po roce 2020. f CIA Michael Hayden s uvedenmi tvrzenmi osobn vystoupil na veejnost. (97) Citovan vpovdi jsou pozoruhodn, rozhldneme-li se, jak Evropa po pevratech v arabskm svt v roce 2011 uboze a v panice zachz s uprchlky z tchto oblast. Podnt k opatrnosti dv i e tureckho ministerskho pedsedy Erdogana v Nmecku na konci nora 2011. V nco, co my dosud ne ? Tureck premir varoval sv krajany ped asimilac dti se maj nejprve nauit turecky, teprve potom nmecky. Jeho vystoupen v Dsseldorfu vyvolalo mezi nmeckmi politiky prudkou reakci. Obzvlt ostr kritika pila od CSU (=Kesansko-sociln unie), tento projev odsoudila jako nesnenliv a nepijateln. ,Erdoganovo vystoupen odmrtilo nae snahy o integraci v Nmecku o lta nazpt. Je neslchan, aby hlava ciz vldy v pravidlnch intervalech provokovala sv krajany
325

ijc u ns, ekl generln sekret CSU Alexander Dobrindt. Jeho vrok, e Turecko je ochrncem vech Turk, a to tak v Nmecku a Lybii, je nepijatelnm kloptnutm. Panem Erdoganem se k Lybii pirovnvat nenechme. CSU poadovala pedvoln tureckho velvyslance... Erdogan vyzval sv krajany i k integraci, znovu se ale obrtil proti kulturnmu splynut (,asimilaci). ,Nikdo nebude schopen pimt ns k tomu, abychom se zekli vlastn kultury. Na jinm mst ve svm proslovu tureck premir ekl: ,Nae dti se mus uit nmecky, nejprve se vak mus nauit turecky.(118)

Pro ?
Pot, co jsme vysvtlili jak, kde a kdo, zstv jet jedna otzka, kterou si klade vtina z vs. Jedn se o tut otzku, je se opakovan honila hlavou i mn: PRO ? Pro lid tohle dlaj ? Inu, jednoduch odpov by znla: Nebo mohou ! Dlaj to, protoe jim v tom nikdo nebrn. Ale tato odpov vtin z vs stait nebude. Dve ne tuto otzku probereme v dalm textu podrobnji, myslm, e m vznam pipomenout jet jednu skutenost, kterou vtina lid neustle ze sv mysli vytsuje - toti fakt, e spolenost ijc v mru, harmonii a lsce by na tto planet byla vjimkou. Alespo v djinch se objevovala pouze zdkakdy. ijeme v klamnm pedpokladu, e jsme soust svobodn spolenosti a na riziko propuknut vlky nemyslme,

326

pinejmenm ne tehdy, jestlie jsme se narodili v zpadn Evrop po roce 1945. Promluvte-li s lidmi, ji spatili svtlo svta v mezivlen dob, situace bude vypadat zcela odlin. Mlad generace zpadnho svta se domnvaj, e eny a mui maj mt stejn prva, e vichni lid jsou si rovni a e v na spolenosti existuje prvo a spravedlnost - ale to je myln sudek, kter nm vsugeroval osvcen vzdlvac systm a stejn smlejc mediln systm. Ve vcarsku zskaly eny volebn prvo teprve v roce 1971; ve panlsku si smly eny zdit sv vlastn bankovn konto teprve od roku 1976; v roce 1984 zavedlo Lichtentejnsko volebn prvo i pro eny; v Kuvajtu bylo tot prvo v roce 2001 znovu nejvym soudem zrueno; do roku 1977 nesmly eny ve Spolkov republice Nmecko bez manelova souhlasu pracovat. Dodnes existuje, podle daj Spojench nrod ( !), vce ne 12 milion otrok. Vtina z nich jsou dti a mlde, kte jsou trvale nuceny k prci nebo sexu. Podle zprvy Kindernothilfe (=nmeck kesansk organizace pro pomoc dtem) ilo v roce 2009 na Haiti, a to pedevm v hlavnm mst Port-au-Prince, v rodinch vych a stednch vrstev v roli domcch otrok asi 300 000 dt, jako takzvan Restavks (=esky: u nkoho zstvat). Krtce po zemtesen 12. ledna 2010 bylo zateno deset Amerian, kte se pokusili z Haiti ilegln odvzt 33 dt. Za jakm asi elem ? Tak v USA miznou i dnes z ulic, podle tajnch zprv, desetitisce lid, ji nikdo nepoheuje a kte jsou dajn dreni jako otroci v domcnosti.

327

Co to m spolenho s nam tmatem ? Velmi mnoho ! Jestlie si polome otzku: Pro tohle vichni ti Rothschildov, Rockefellerov a Gatesov tohoto svta dlaj ? Je naprosto dleit pochopit, e to mohou jen proto, e se tto hry astn mnoho dalch lid, kte jejich systm podporuj. Funguje to jen dky tomu, e se vtina lid radi dv jinam a dl, jako by o niem nevdla. Sociologov doli v poslednch letech k pesvden, e zloiny nejastji pchaj lid, kte vbec nejsou psychicky nemocn. Zloiny nejsou v na historii nic vjimenho, naopak byly odjakiva obvyklou soust djin lidstva. Kongo, Rwanda a bval Jugoslvie - to je pouze nkolik aktulnch pklad. Od toho, co in iluminti (a pedevm od toho, co jet maj v plnu), se odliuj pouze rozsahem a vnjm zaobalenm svch akc. Obsah zstv tent. Psychologov pomoc experiment dokzali, e vtina lid je ochotn muit jin, jestlie jim vsugeruj okolnosti, e je to namst. V suternu univerzity ve Stanfordu zdili v roce 1961 vzen a nkolika studentm urili role vz, jinm role hlda. Po pr dnech zaali dozorci vzn muit. Vyvinuli metody, jejich prostednictvm zskvali kontrolu nad vzni a mohli zastavit ppadnou vzpouru: rozdlovali a odebrali privilegia. Trestali vzn tm, e je nechali dlat kliky nebo jim sebrali obleen a postele. Velk st trestanc zareagovala vnmi psychickmi problmy. Studie je znm jako Milgramv experiment a byla vcekrt zfilmovna. Genocida Armn (1915-1916), id (1939-1945)

328

nebo Tutsi (1994) se podle mho nzoru odliuje jen velmi mlo od toho, o usiluj krok za krokem tajn vldci svta se stovky miliony dolar. S vjimkou jednoho nepatrnho bodu: mezinrodn spoleenstv stt neme jejich ponn odsoudit, protoe Spojen nrody (OSN) ve druhm lnku definuj genocidu jako jedno z nsledujcch jednn, spchan se zmrem zcela, nebo sten, zniit nrodnostn, etnickou, rasovou nebo nboenskou skupinu: - usmrcen pslunka skupiny - zpsoben tkch tlesnch nebo duevnch kod pslunkovi skupiny - mysln podmann za ivotnch podmnek, kter smuj k pln nebo sten fyzick likvidaci skupiny - pijet opaten smujcch k zabrnn porodnosti - nsiln pemisovn dt z urit skupiny do jin Plny ilumint se nezamuj proti urit nrodn, etnick, rasov nebo nboensk skupin. M na vechny lidi, ji jim nepinej dn uitek a neastn se hry podle pravidel, kter urili sami. M na neist'. Odpovzme si nyn na otzku - PRO: in tak, nebo mohou a nikdo jim v tom nebrn ! Jin otzka, kter se v tto souvislosti opakovan pmo nabz, zn: Ale jestlie zneist vzduch, vodu a pdu, jak z toho sami mohou vyvznout bez dsledk ? To nevm ! Myslm, e je to ir nerozvnost, arogance, peceovn se a ztrta kontaktu s realitou. Nazvte

329

to, jak chcete - funguje to podle principu zavt oi a jt dl. Kad douf, e nebude postien, protoe sm sebe povauje za nco zvltnho a vjimenho. Je to tak v poulinm provozu, pi krdech, daovch nicch a... vet by mohl pokraovat do nekonena. Kad si mysl, e jemu se netst vyhne - pinejmenm tehdy, jestlie mu nechyb sebedvra a m v zsob nhradn pln. Nejbohat lid svta maj v Kanad, daleko od veker civilizace rozshl pozemky. Prv tam si mnoz superbohi bhem uplynulch desetilet vybudovali sv toit pro okamiky, kdy pejde den D, a to vetn bunkr a podzemnch mst. V roce 2011 existuje roztroueno po celm svt asi 120 podzemnch mst, ve kterch me dlouhodob pet nkolik sto tisc lid - napklad v ppad atomov vlky, pdu meteoritu, pi prodnch katastrofch nebo toku jedovatm plynem (za elem zdecimovn velkch mas lid). Norsko zdilo spolen s nadac Billa a Melindy Gatesovch v oblasti vnho ledu ve Svalbardu (=picberky) semennou banku, v n je uloeno vce ne 450 tisc semen rznch druh rostlin z celho svta. Bill Gates financoval toto zazen s 200 miliony norskch korun, tedy asi 25 milion eur. Jeho spolenost Global Crop Diversity Trust je zce napojen na Organizaci spojench nrod a t se jej podpoe. Vldnouc kruhy nepochybn potaj s katastrofou, je by mohla zniit velkou st ivota na na planet. Kde se hobluje, ltaj ovem tak tsky. Elita zejm pedpokld, e to peije a ve pot nastav tak, jak bude sama povaovat za sprvn. Zn to blzniv ? Ano, domnvm se, e to tak me vypadat.

330

st tvrt

ALTERNATIVY

Mnoh ten se potom co doposud etl/a, mon ct deprimovan/ nebo frustrovan/ a mysl si, e stejn u je na cokoliv pozd. Nikdy nen pli pozd na to, abychom se probudili, nov si uspodali vlastn ivot a tm pispli i k promn svta. Kad promna je vzdlen o pouhou mylenku ! Silou vle meme v ktermkoliv okamiku zpsobit, e n ivot - a tm pdem tak ve kolem ns - zane zit novm svtlem. Existuje mnoho dvod, pro nechat ve pi starm, ale jen jedin pro zmnit alespo nco. Ten dvod je: prost, u to dl nevydr !
Hans Curt Flemming

Mm myslem nikdy nebylo, abych vs, mil tenko a mil teni, deprimoval nebo vm bral odvahu - naopak ! Nikdy nebyla vhodnj doba k tomu, abyste vzali svj i osud svch dt do vlastnch rukou. Je naase, abychom na na planet nco zmnili smrem k lepmu. Jet nikdy se v djinch lidstva neobjevilo tolik bojovnk za pravdu jako v na dob. Tisce a tisce organizac a miliony osobnost zveejuj informace,

331

jako jsou ty, je uvdm ve sv knize, a sna se vytrhnout lidstvo ze stavu dmoty. Miliony malch skupin se pravideln setkvaj, vymuj si zkuenosti, medituj; osvobozuj zvata z klec nebo protestuj proti pstovn geneticky manipulovanch rostlin; zveejuj tajn dokumenty podobn jako WikiLeaks; protestuj a svrhvaj dikttory jako napklad tunisk a egyptsk lid. Tot vypozoroval i Zbigniew Brzezinski, poradce pti americkch prezident a spoluzakladatel Trilaterln komise, jen v beznu 2010 svm ilumintskm ptelm v mskm klubu vysvtloval, e hroz, e vvoj smrem k svtovld sjel mimo pipraven koleje. Dvody vid zaprv v rozmachu ny jako geopolitick mocnosti a za druh v monch mocenskch bojch mezi rodinami elity. Jako nejvznamnjho initele vak vid skutenost, e asi poprv v djinch lidstva jsou lid politicky bdl a vimli by si, e spiknut elity probh na jejich et. To m bt zcela nov skutenost a tak dvod, pro by se tak zaali proti svtovld brnit. (99) Zstv mnoho, co lze dlat. Ve, co pispje k optovnmu souladu s prodou; ve, co pomh postavit intuici nad rozum; ve, co nm umon pochopit, e vichni jsme na jedn lodi - to ve je dobr a dleit. Zemi jsme nezddili po rodich, nbr vypjili od naich dt. Kad pozitivn mylenka, kad smv, kad mil slovo a kad ptelsk gesto je pspvkem k pozitivn promn tto utrpen planety a pome zkit temn plny ilumint.

332

Zbavme se bruselskch byrokrat a vechny je vyhome. Jsou to lenoi. Nejsou uiten k niemu. Tito lid nikdy v ivot nic smysluplnho neudlali.

Daniel Estulin (1. ervenec 2010, Brusel)

Nen nhoda, e v uplynulch letech se velkmi kasovnmi trhky staly filmy o uprech, arodjch a temnch mocnostech, film vdy zrcadlil dobu. Velk st lidstva, pedevm mlad generace, instinktivn ct, co se odehrv na na planet: boj temnch mocnost proti mocnostem svtla, li proti pravd ! Kdo chce, me to chpat obrazn, nebo doslova, mezi tm nen rozdl. Pro myslte, e vce ne miliarda lid ( !) sledovala v kin se zatajenm dechem pbh malho kluka jmnem Harry Potter bojujcho proti zlu zosobnnmu v postav temnho mga Lorda Voldermortal Je to pouh nhoda, e vce ne sto milion teenager etlo knihy sgy Stmvn a rovn tolik jich vidlo filmy, ve kterch bojuj upi proti vlkodlakm ? Je to boj lsky proti chladu a necitelnosti ! Uveden pbhy jsou zrcadlem na doby a velmi mnoho lid to ct, nezle na tom, jestli si to uvdomuj nebo ne. Tato doba asto nese oznaen konec vk a mnoh opravdu spje ke konci. Star uvoln msto novmu. Zle na vech, abychom toto NOV i aktivn utveli ! Je tu as, zbavit se okov, kter nm ji dvno nepozorovateln nasadila tajn vlda svta. Je na ase povstat a nco zmnit ! Temnotu lze nejlpe pemoci svtlem. Nejsou k tomu poteba dn zbran - jen odvaha a otevt oi. Chpejte proto, prosm, zbvajc strnky tto kni

333

hy jako podnt a jako ukzku toho, co vechno se u proti novmu svtovmu du podniklo a podnik. Pokud byste mli pocit, e nov svtov d nen to, co si pedstavujete jako idel pro budoucnost svch dt, potom by vm mohly zbvajc strnky tto knihy poslouit jako impuls a inspirace. Nejprve t ignoruj, pak se ti smj, pot s tebou bojuj a potom vyhraje !

Mahtma Gndh

David proti Goliovi

Bolivie je mal chud zem v jihoamerickch Andch. Bolivijci byli odjakiva zvykl vyjt s mlem, jsou prost a skromn. Tento stt doslova vykrvcel nsledkem stalet tlaku ze strany panl, nkolika krvavch revoluc, hospodsk krize, patnho zen a hyperinflace. Kdy bolivijsk prezident Hugo Banzer Surez podal o mezinrodn vry, poskytly je Svtov banka a Mezinrodn mnov fond - avak s podmnkou: Surez musel zprivatizovat pitnou vodu a zisk ml shrbnout americk koncern Bechtel. V roce 2000 Surez podepsal smlouvu s Aguas del Tunari, dceinou spolenost Bechtelu, kter byla zaloena prv kvli tomu. Aguas del Tunari zskala prvo na vodu v Cochabamba, tetm nejvtm mst Bolvie. Za zmnku stoj to, e rodina Bechtel je zce spjat s rodinami Bush, Cheyne a se saudskou krlovskou rodinou. Rodina Bechtel je tedy mocn, dokonce velmi vlivn ! Bhem nkolika msc firma poplatky za vodu v Cochabamba ztrojnsobila, co zvedlo vlnu protes

334

t a nepokoj - vtina obyvatel si ji istou vodu nemohla dovolit. Kvli ohromnm cenm vody museli mnoz vzt sv dti ze koly a peruit nvtvy u lkae. Koncern Bechtel poadoval poplatky dokonce i zvodu deovou ! Vimnte si pachuti, kterou poctte v stech pi ten nsledujc vty: Svtov banka zadila, aby obyvatel msta Cochabamba nesmli pouvat ani deovou vodu ! Mezi lednem a dubnem roku 2000 vyli do ulic protestovat statisce pvodnch obyvatel. eny, mui, dti, sta i mlad se vzepeli americkmu imperialismu a vlastn armd. Cel msce bojovali proti vtrnm mlnm a pak se postavili na odpor i vlastn armd vyzbrojen pouze kamenm a holemi ! 20. dubna 2000 po tmsn obansk vlce, je si na obou stranch vydala adu zrannch a mrtvch, ustoupila vlda tlaku vlastnho obyvatelstva a jednostrann smlouvu s Bechtelem vypovdla. Bolivijci zskali nazpt svou vodu, prva i dstojnost. Bechtel se s Bolivi dlouh lta soudil i s armdou hn drahch prvnch zstupc. Nakonec se musel podvolit, protoe do sporu se zapojily etn organizace bojujc za lidsk prva a proti globalizaci. V lednu 2006 souhlasil Bechtel s vyrovnnm a musel se uspokojit s symbolickou stkou ticeti ( !) americkch cent ! Je v Bolvii od t doby vechno v podku ? Ne. Nadle ji suuj politick a spoleensk problmy, lid jsou stle velmi chud a Zpad tuto zemi nadle utiskuje. V dubnu 2010, tyi roky po vtzstv nad Bechtelem a Mezinrodnm mnovm fondem, se vak v Cochabamba konal alternativn summit o klimatu. Pot, co ztroskotalo oficiln jednn v Kodani, pizval bolivijsk prezident Evo Morales svtovou veejnost na svtovou konferenci nrod o promn klimatu a prvech matky Zem. Konference se astnilo vce

335

ne 20 ooo aktivistek a aktivist ze sto ticeti zem svta. Integrovat do naeho mylen a konn i matku Zemi je skvl mylenka ! Jestlie se temnm lordm ze Zpadu me postavit elem bolivijsk lid, potom by to nemlo bt nemon ani pro jin skupiny lidstva.

Zna bez geneticky modifikovanch organism

Monsanto je chemick koncern se sdlem v St. Louis v Missouri (USA) s pobokami v 61 zemch a je celosvtov nejvtm vrobcem geneticky upravenho osiva. Monsanto je jednm z nejvtch neptel prody a zemdlstv a jednm z nejmocnjch nstroj v rukou ilumint, jen m poslouit k zotroen svta. (136) Monsanto je innou zbran, kter by mohla udlat zvislou a mon i nemocnou velkou st naeho lidstva ? 90 procent vech geneticky upravench rostlin pstovanch po celm svt pochz od spolenosti Monsanto, zbytek jsou produkty z firem Pioneer, BASF, Bayer, Syngenta, Dupot a Dow Chemical. V em je u geneticky modifikovanho osiva (poppad rostlin, je z nho vyrostou) problm ? Inu, hlavu bychom si mli lmat zejmna nad dvma skutenostmi: Geneticky modifikovan osivo m na produ masivn vliv. Geneticky modifikovan rostliny jsou umle vytvoen monstra" a jejich vliv na faunu, flru i zdrav lid nen vbec otestovn. Geneticky modifikovan osivo je patentovno.

336

Jeho pouit in ze zemdlc otroky koncern. Moc firmy Monsanto, i na politiku(y), je tak ohromn, e sotva kter zem na svt se opov protivit se tlaku tohoto farmaceutickho gigantu. Pesto se tak stalo ! Jsme v roku 50 ped Kristem...cel Galie je okupovan many. Tedy, skoro cel... Jedna vesnika obydlen nepoddajnmi Galy stle odolv njezdnkm... Tak zan kad seit Asterixe. Mal vesnice se vdy spn ubrn cel msk armd. Dal pklad toho, e David me zvtzit nad Goliem. T v oblasti pstovn geneticky modifikovanch organism (=GMO) se jedna mal zem stav na odpor cel Evropsk unii Rakousko. Doposud se proti pstovn geneticky modifikovanch rostlin spn brn. Jeho inky jak na produ, tak na lidi jsou toti zcela neprobdan a mohly by bt s velkou jistotou zhoubn. Farmaceutick a chemick lobby, je tyto rostliny prodv, se proto velmi zlob. Diplomatick a mediln tlak vyvjen na tuto malou zemi byl a je nesmrn. Mezi daji o americkch diplomatech, kter se dokaly v roce 2010 zveejnn dky informan platform WikiLeaks, se objevily tak informace o Craigu Stapletonovi, americkm velvyslanci v Pai. Svtov veejnost se tak mimo jin dozvdla, e americk diplomacie mon, krom jinho, pracuje i pro Monsanto - snad jako tajn agenti ve slubch prmyslu zamenho na genetick inenrstv ? Stapleton k tmatu

337

Odpor proti pstovn geneticky modifikovanch organism uvd: Evropa v tto oblasti nejde kupedu, ale nazpt, a vedouc roli pi tom hraje Francie spolen s Rakouskem, Itli a dokonce Evropskou komis... Odvetn opaten se stanou dokladem toho, e evropsk zjmy za to budou muset zaplatit, co by na druh stran mohlo vak opt pispt k poslen pozic pznivc biotechnologi.(100) Americk velvyslanec vyhlsil proti Rakousku a Itlii represivn opaten ! Inu vykejme, jak budou vypadat. Souasn je vak nutn pokraovat v pln sle v boji proti GMO. GMO slou k zotroen zemdlc celho svta, protoe toto osivo se neme - a ani se nesm - samo rozmnoovat, a proto je nutn ho neustle kupovat - a to za podmnek, kter dle libosti diktuje koncern Monsanto. Na rozdl od toho co tvrd Monsanto a jeho pznivci, geneticky modifikovan osivo (GMO) nen ve srovnn s tradinm mnohem odolnj ale prv naopak. Rolnci, jim bylo osivo vnuceno, spotebuj mnohem vce umlch hnojiv a insekticid ne dve a st se z vnos uiv. GMO se mezitm uvdj i v souvislosti s adou bnch onemocnn. Nroky, a tm pdem tak nklady, na klinick studie vak pod tlakem farmaceutickho a chemickho prmyslu v poslednch letech stouply natolik, e podobn studie si mohou dovolit jen velk koncerny. Monsanto evidentn bez skrupul postupuje proti kadmu, ji se mu postav do cesty. (137) O to obdivuhodnj jsou ppady, kdy se aktivist nenechaj odra

338

dit. V Nmecku mlo v roce 2011 jejich odhodlan konn spch. V osad Zepkow bylo po tyech letech zastaveno pstovn geneticky upravench brambor Amfora. Rozhlasov stanice SWR dne 8. ledna 2011 informovala: Statek Btow v Zepkow (=spolkov zem Meklenbursko-Pedn Pomoansko) ji nebude pstovat geneticky upraven brambory Amfora. Vypovdl smlouvu s Plant Science, dceinou spolenost firmy BASF. Firemn veden uvedlo v ptek jako dvod skonen smlouvy protesty odprc genetickho upravovn. Zabrnit blokd polnost v obdobch setby a sklizn by si pokad vydalo enormn policejn nasazen. Obchodn veden statku vyjdilo politovn a hlava experimentlnho projektu Denis Behrendt k tomu dodal, e genetick inenrstv je a zstane technologi budoucnosti. Opakovan se vyskytujc ppady dokazuj, e i mal iniciativy maj velk spch a jsou schopni elit i takovm gigantm jako BASR Na Monsanto to sice velmi nezapsobilo, ale nezapomeme - i kapky vody dokou vyhloubit jeskyni ! Haiti, je v lednu 2010 postihlo a zpustoilo siln zemtesen, chtla pod zminkou humanitrn pomoci v kvtnu tho roku firma Monsanto vnovat 60 000 pytl osiva (475 tun) hybridn kukuice a semen zeleniny. Vdce drobnch rolnk Jean-Baptiste Chavannes (=MPP=Hnut rolnk z Papay) oznail tuto pomoc za nov zemtesen. Osivo je povaovno za agresivn a nepizpsoben klimatickm pomrm na Haiti. Mimoto je siln zvisl na pesticidech a vyaduje

339

nasazen drahch prostedk k ochran rostlin, kter samozejm rovn vyrb koncern Monsanto. Navc je tato geneticky upraven kukuice naokovan fungicidem (=prostedek proti houbm) Maxim XO.(130) Rovn darovan semena rajat Kalypso byla zase oetena Thiramem. Thiram nle do tdy vysoce jedovatch chemikli (EBCD). Vsledky test tto ltky na mych a krysch vyvolaly na americkm adu pro ochranu ivotnho prosted EPA znan rozpaky. EPA toti zjistil, e rostliny oeten EBCD jsou natolik nebezpen, e zemdlci pi styku s nimi mus nosit speciln ochrann odv. V otevenm dopise Chavannes 14. kvtna 2,010 napsal: Je to zvan tok na drobn zemdlstv a biologickou rznorodost Haiti... je to tok na nae ivotn prosted.(101) Via Campesina, celosvtov nejvt sten zemdlsk svaz s lenskmi organizacemi ve vce ne edesti zemch, oznail Monsanto jako jednoho z hlavnch neptel zemdlc v oblasti trvalho polnho hospodaen a suverenity nezvisl obivy vech nrod. Haitt zemdlci na spolen akci v kvtnu 2010 osivo od Monsanto splili. Vce informac k tmatu Monsanto naleznete ve filmu Svt podle Monsanto (=The world according to Monsato), jen rozhodn stoj za zhldnut. Jakmile se prvo promn v bezprv, je vzpoura povinnost !

Bertolt Brecht

340

Obansk neposlunost
Obansk neposlunost znamen vdom pestupek proti zkonu, povinnosti i pkazu ze strany sttu nebo jin moci, uinn z dvod vlastnho svdom a bez pouit nsil. Tento pestupek nen - v protikladu ke stvce - prvn kryt a neposlun oban se vdom vystavuje riziku trestu. Vraz obansk neposlunost (=anglicky: Civil Disobedience) pochz od americkho ministra Henry Davida Thoreau(a) a jeho eseje Civil Disobedience, v n vysvtlil, e neplatil dan z dvodu protestu proti vlce s Mexikem a otrokstv. (122) Gerald Celente v ji zmnnm rozhovoru z 10. nora 2011 pedpovdl, e by v Evrop a mon i celm zpadnm svt od roku 2011 mohly nastat bouliv asy. Stle vce lid nezvisle na vku a vzdln - pilo zjevn k zvru, e je na ase, aby zaali jednat proti zcela zvrhlmu politickmu a ekonomickmu systmu. V jnu 2009 propukly v Rakousku pod heslem My va krizi nezaplatme tdny trvajc protesty student, kte obsadili i univerzity. Hnut se krtce nato rozilo do Nmecka. Na konci roku 2010 vzplanuly rozshl protesty a stvky v Portugalsku, panlsku a Irsku. ecko je od poloviny roku 2010 prakticky ve vjimenm stavu, protoe ekov dvno pekroili pravidla stvky a dostali se na pole obansk neposlunosti. Pokud stt opust pdu prva, je obansk neposlunost svtou povinnost.
Mahtma Gndh

Podle nzoru mnoha prvnch znalc pekroily meze platnch zkon nejpozdji v kvtnu 2010 vechny stty

341

Evropsk unie tm, e nechaly projt zchrann balk pro ecko. Ve lnku 20 Zkladnho zkona Spolkov republiky Nmecko (=stava) se ve druhm odstavci mimo jin pe: ...veker sttn moc vychz z lidu... ave tvrtm odstavci: Jestlie nen mon jin zpsob npravy, maj vichni Nmci prvo klst odpor kadmu, kdo se pokus tento d odstranit. (5) V roce 2010 v ecku z nkolika malch protestnch skupin vzniklo celosttn hnut s nzvem NEZAPLATME. Ji msce - s velkm spchem - vyzv prostednictvm letk a internetu sv spoluobany k tomu, aby neplatili u mtnch bran zprivatizovanch dlnic ani ve veejn doprav. V rozhovoru pro list Junge Welt 18. ledna 2011 informoval Leonidas Papadopoulos o atnskm vboru NEZAPLATME a o tom, e asi 40 procent ek u neplat mtn poplatky: Vlda poskytla v roce 2009 navzdory zvazkm, kter vyplvaj z platn stavy, soukromm firmm prva k vyuvn sttnch silnic s tmto vsledkem: dnes se daj poplatky vude a jejich ve navc neustle roste. Pouvn silnic, jejich vstavbu jsme si zaplatili z vlastnch dan, bude nakonec nenosn a nepekonateln drah. Napklad jzda z Athn do Solun a zpt stoj 45 euro. asto ale nejsou k dispozici soubn cesty, kter lze projet bez poplatku... A tak jsme se ped pldruhm rokem poprv spontnn shromdili a zvedli zvory, aby idii mohli voln projdt. Tento vztek se v prbhu doby promnil v organizovanou akci a podobn vbory postupn vznikly po cel zemi.(123) Vzpoury v severoafrickm prostoru a protesty v Ev
342

rop dvaj tuit, e ve vzduchu vis rozshl zmny. My vichni bychom mli dt pozor na to, aby probhly mrumilovnou a nensilnou cestou. Protoe ne ve, co se zdnliv jev jako hnut, kter vzelo z lidu, ve skutenosti mus takov tak bt. Prv v ppad velkch pevrat a pd vld se stetvaj znan rozdln zjmy. Protoe USA u roky plnuj pd hlavy rnu Mahmda Ahmadneda, mohl by jim por v sousednch zemch padnout do noty v nadji, e by se potom snad problm rn vyeil sm od sebe. Mli bychom si tedy stle dokola klst otzku: Komu to prospje ? Po mnohatdenn neschopnosti zaujmout jasn stanovisko, popichovala v noru 2011 americk ministryn zahrani Hillary Clinton rnce k pevratu. Americk Ministerstvo zahrani spustilo na Twitteru kanl v jazyce Farsi - v ei rnc. V prvnm tweetu se psalo: Ministerstvo zahrani USA uznv historick vznam socilnch st pro rnce. Rdi bychom se astnili vaich rozhovor.(124) Pi jakmkoliv ponn oividn plat, e je nezbytn zstat velmi ostrait a nedopustit, aby se z ns staly nstroje v nepovolanch rukou.

Vzpoura proti bankm

Nikdy jsem nepatil k tm, kte poprali nai moc. Tohle jsem ji jako mlad mu dval v pedsednictvu veejn a upmn najevo, k ltosti mch tehdejch koleg. Samozejm, e mme moc. Nejde o to, jestli ji mme, ale o to, jak s n nakldme a zda ji uvme odpovdn, nebo ne...
Alfred Herrhausen

343

Vtin bank se zejm nepodailo odpovdn vyuvat vlastn moc, nebo v zpadnm svt stle vce roste odpor proti bankm. V roce 2011 zaala innost nov mezinrodn organizace, kter m dozor nad finannmi institucemi. Tato nezvisl nevldn organizace nese nzev Finance Watch a podnt k jejmu vzniku vzeel z Bruselu, nadstrancky z ad poslanc evropskho parlamentu. Nov organizace m na rovni Evropsk unie bt protivhou k absolutn dominanci finann lobby, ekl Sven Giegold, europoslanec za Stranu zelench a jeden z inicitor jejho vzniku, v rozhovoru pro Financial Times Deutschland. (125) Giegold pat tak k zakladatelm hnut Attac Deutschland, kter kritizuje globalizaci. Organizace pochz z Francie a vystupuje proti mocenskmu monopolu bank: Zasazujeme se za ekologick, solidrn a mrov svtov ekonomick d. Gigantick bohatstv tohoto svta mus bt spravedliv rozdleno.(126) Z Francie pila v roce 2010 rovn iniciativa Bankovn run 2010. Kritici bank vyzvali 7. prosince 2010 k bankovnmu runu. Bankovn run je udlost, kdy si mnoho lid souasn vyzvedne sv penze, co bankm obvykle zpsobuje znan nesnze a v nejhorm ppad platebn neschopnost. V tomto ppad je bankovn ran vyvolan zmrn, vtinou ale v dsledku pelomovch hospodskch udlost, napklad krachu burzy, kdy lid ze strachu a obav ped nsledky chtj zachrnit sv penze. Tv tto akce, ke kter se pipojily desetitisce Francouz a Nmc, se stal bval profesionln fotbalista Eric Antona, jen v jednom videu na internetu oznmil: Revoluce jde pes banky. Tato akce sice ban

344

ky na kolena nesrazila, u mnoha f bank a politik vak vzbudila strach. (35) V roku 2011 byly nahleny dal akce. V prosinci 2010 podali prvn zstupci etnch klient, kte pili o sv investice uloen v medilnch fondech, u zemskho soudu v Mnichov alobu proti nkolika nmeckm bankm. Jak informovala 29. prosince 2010 ntv.de, nkladn vz dodal k zemskmu soudu v Mnichov v sthovacch krabicch okolo jedencti set alobnch spis. V Itlii v tomt roce podala v Turn organizace na ochranu spotebitel Codacons hromadnou alobu proti bankm Intesa San Paolo a Unicredit. Codacons poadovala po kadm z obou bankovnch dom nejmn miliardu eur pro pokozen bankovn klienty. Dv dal organizace Adusbef a Federconsumatori, rovn ohlsily podn hromadn aloby. (127) K cli mnohdy vedou rzn cesty. Bankovn runy mohou ad nic netucch klient zpsobit zhoubn nsledky, a jejich aloby pak mohou bt drah a pinst sebou zdlouhav soudn procesy. Nejefektivnj cesta jak oslabit moc bank je snad to, kdy nedostanou dn penze. Nejjednodu a nejinnj vzpoura je, kdy si ponechte sv penze a nevezmete si od bank dn pjky. Pirozen, moc bank posiluje i nkup jejich akci. Celkov jsou spekulace s akciemi hrou, pi kter doposud pokad nakonec vyhrlo jen nkolik mlo bank. Gerald Celente v jednom rozhovoru trefn poznamenal: Na burze se hraje falenmi kartami.

345

NESARA
Podle veho jet nikdy neexistoval zkon s tak dalekoshlmi nsledky pro cel lidstvo jako National Economic Security And Reformation Act (=NESARA), nkdy oznaovan tak jako National Economic Stabilization and Recovery Act. Podklady pro jeho vznik pipravil americk Supreme Court, nejvy soudn dvr v USA, dajn ji v roce 1993. Zmrn pu dajn, protoe o tomto americkm zkonu koluje mnoho zprv a odvolvaj se na nho miliony odprc novho svtovho du. Tento zkon vak nikdy oficiln nenabyl prvn innosti a tak nen k nalezen v oficilnch registrech. Americk ady ho pr ji vcekrt ohlsily, jeho schvlen vak iluminti zabrnili. NESARA v pekladu znamen asi tolik co Nrodnekonomick bezpenostn a reformn zkon. 9. bezna 2000 ho ml potaj schvlit americk kongres a 10. jna 2000 podepsat prezident, tehdy Clinton. V lednu 2003 byl dajn zkon kongresem bhem tajnho zasedn znovu projednn, aby se vztahoval i na nov poslance, kte budou zvoleni v listopadu 2002, a schvlen. Zkon dajn pedepisuje zruit a v budoucnosti zabrnit pijet zkon, za ktermi se skrvaj nekal mysly. Do znan mry by to v USA znamenalo zruen dan z pjm (kter je ve sv nynj podobn ve skutenosti protizkonn); FED by tm okamit ztratil moc a USA by zskaly novou vlastn mnu, mohly sesadit vldu a bhem sto dvaceti dn uskutenit nov volby. Krom toho dajn zakazuje zkon roky a plnuje prominut (=zruen) dluh u bank, co by banky a vrov

346

spolenost zbavilo moci. Krom toho by piel o moc i Mezinrodn mnov fond, Svtov banka a OSN. Krtce eeno: Zkon NESARA by vem lidem - alespo v USA pinesl opravdov mr, blahobyt a svobodu ! Krsn pedstava, ale zn to spe jako zbon pn hrstky odprc novho svtovho du. Pokusme-li se pijt cel vci na kloub, nen to snadn kol, protoe v teru narazme na mnoho rznch teori o NESARA. Dle Wikipedie to m bt soukrom iniciativa americkho filozofa jmnem Harvey Barnard, jen v osmdestch letech rozpracoval vlastn vizi lepho svta, kterou pr potom rozeslal vem poslancm americkho kongresu jako nvrh na zmnu zkon. Od tohoto bodu se vak jednotliv verze rozchzej. Jedna uvd, e kongres na pedloen nvrh nikdy nereagoval, jin, e byl pipojen k tajnmu zkonu, jen nyn ek na oficiln vyhlen. Dal verze hovo o tom, e zkon pr podepsalo pt soudc. Pozad udlosti bylo nsledujc (a urit odpovd realit): v sedmdestch letech poskytly etn mal banky na stedozpad USA zemdlcm levn vry na pozen novch stroj nebo na pikoupen pozemk. Kdy se banky nhle zaaly domhat splacen tchto vr, mnoho farm toho nebylo schopno a probhlo a dolo i k exekucm. Velk firmy pak skoupily nepedstaviteln plochy zemdlsk pdy - firmy, zce spojeny s nadnrodnmi koncerny jako Monsanto. Finann ady zaaly pak etn paragrafy vykldat v neprospch zemdlc a dostaly je pod siln tlak. Country zpvk Willie Nelson tehdy zaal podat koncerty (=Farm Aid Concerts) na pomoc zemdl

347

cm. Penze z nich slou na zaplacen prolch vr a jejich soudnch proces. Spolen s Johnem Mellencampem a Neilem Youngem pod Nelson tyto koncerty dodnes. Koncem sedmdestch let zaali nkte zemdlci podvat aloby u mstnch soud. Nkte vyhrli, jin prohrli, ale pak se procesy rozrostly do vlny alob, je v roce 1933 skonily ped Nejvym soudnm dvorem USA. Po zdlouhavm zen dal soud nakonec za pravdu zemdlskm odborm a rozhodl, e za spoluasti ad dochzelo v USA po desetilet k nezkonnmu vyvlastovn zemdlc. Soudci tak potvrdili, e banky jednaly nezkonn a po domluv s nadnrodnmi zemdlskmi koncerny a zruinovaly adu zemdlc. Mimoto i konstatovali, e da z pjmu, jej zaveden se prosadilo v roce 1913 se zaloenm FEDu, je ilegln a v rozporu s stavou. Rozhodnut soudu zvedlo v cel zemi dal vlnu alob. Prvn zstupci nyn podvali aloby proti nezkonnmu placen dan z pjmu a soudy jim dvaly za pravdu. Od t doby tisce oban USA neplat da z pjmu, a ani k tomu nemohou bt ze strany finannho adu IRS (=finann ad) nuceni. Soudn proces skonil v roce 1996. Jak ji bylo eeno, a potud je ve jasn. V tto dob pr ale soudci hodlali sv rozhodnut o protiprvnosti dan z pjmu a o nezkonnm jednn ady bank a FEDu postoupit kongresu. Podklady o celkov zleitosti byly s ohledem na nrodn bezpenost oznaeny classified (=informace ke kterm maj dle zkona pstup jen oprvnn osoby) a uchovvny v tajnosti. Odsud se opt ztrc kad serizn stopa. Jestli kongres podklady vbec nkdy dostal do rukou a jestli skuten

348

dolo k prosazen zkonu NESARA a Bill Clinton, jak se namnoze tvrd, ho i podepsal, to nelze zatm ani dokzat ani vyvrtit. V souvislosti s NESARA bv opakovan zmiovn i RICO ACT - Racketeer Influenced and Corrupt Organisations Act. Jedn se o zkon platn pro cel Spojen stty vydan 15. jna 1970. Slou k potrn organizovanho zloinu a doposud byl vyuvn pedevm v devadestch letech zejmna v boji s mafinskmi organizacemi. Akoliv k tomu doposud nedolo, teoreticky by se dal pout tak proti bankovnm a vldnm machinacm. V rmci ptrn po informacch k mmu tmatu jsem zjistil, e na internetu lze k NESARA nalzt mnoho tisc zznam a e spousta lid vkld do splnn snu o lepm svt v mru a spravedlnosti velk nadje. V kombinaci s tm se objevuj tak etn zznamy o tak zvanch White knights (=blch rytch). Vraz pochz z ekonomie a popisuje osoby nebo firmy, kter uchrn jin podniky ped plnovanm neptelskm pevzetm. Mnoz pznivci NESARA hovo o tom, e bl ryti maj bt tmi, kdo tajn podporuj NESARA a v jist den D povstanou. Maj mezi nimi bt zstupci vech profesnch skupin celho svta i etn vysoc politikov a soudci z Evropy a USA - a dokonce i mlad potomci nejbohatch bankskch rodina svta, kter s nastolenm novho svtovho du nesouhlas. Nikde se vak neuvdj jmna, protoe ryti zatm mus zstat v anonymit. Ve uveden povauji za zbon pn, nebo ale tak za zmrnou dezinformaci. Pi svch detailnch

349

przkumech jsem nenarazil ani nznakem na skutenost, e by by jen JEDEN len nkter z nejbohatch rodin svta patil k blm rytm a e by jeho idelem bylo blaho vekerho lidstva. Znm osobn lidi, ji v ilumintskch firmch vystoupali velmi vysoko. V moment, kdy vak promluvilo jejich svdom nebo zaali o systmu pochybovat, nezbylo jim nikdy nic jinho ne nenpadn ze svho postu odstoupit, anebo hodit vechny sv rozpaky pes palubu a pokraovat v zajetch kolejch. Je tu jet tet monost, ale ta je zcestn. Od uritho okamiku uvzne lovk v sti tak hluboko, e u prost neme ven, pak je vydrateln a vydn na milost i nemilost. Je dleit, abyste pochopili, e lid, kte vyrstaj v prosted ilumint, jsou vychovvn pod jejich vlivem, psahali, e budou pracovat ve prospch jejich systmu a ij dky nmu v pepychu a blahobyt a nemaj vbec pocit a vdom protiprvnosti v pravm slova smyslu. Jsou pesvden o tom, e stoj na sprvn stran. Rovn dikttoi nebo tc zloinc maj mlokdy pocit, e udlali nco patnho. Myslm, e bychom nemli ekat na bl ryte, a pijdou jednoho dnes zbavit svt jeho neduh. Kdo tou po zmn k lepmu, mus jednat sm. Sta mal krky, ale aby se nco zmnilo, mus je udlat sm. Jinak zstane navdy mem na kopakch velkch hr, a tm pdem tak obt.

350

Vlka ilumint
I kdy nejbohat rodiny zpadnho svta ji odedvna zce spolupracuj, zasedaj ve spolench organizacch a vlastn podly v tch firmch, tak to pesto neznamen, e vechny tahaj za jeden provaz a ve vem zastvaj tent nzor. Ji lta se objevuj jasn znmky toho, e urit skupiny uvnit nejmocnjch rodin, uvnit Vboru 300 a dalch organizac nejsou za jedno, jak postupovat. Jedn se o detaily - pedevm o mocensk nroky. Zrove zanaj mt Asiat oividn pln zuby jak Evropy, tak USA. Nen tajemstvm, e ji del dobu an usiluj o to, aby se zbavili americkho dolaru a FEDu. Podporuj to dokonce i vlivn Japonci, z eho vyrostlo zcela nov spojenectv, jak zde doposud v historii jet nebylo. Koluj povsti, e pr mme na planet novho nejbohatho mue a e se pro zmnu nejmenuje Rothschild. dajn je to Korejec a m stt v ele nov asijsk aliance. Tuto informaci jsem zskal nezvisle z vce zdroj. A potud se zd ve v podku a m to logiku. Za to, co pijde ne v textu, se ovem zaruit nemohu. Dokonale to vak do sebe zapad, zd se mi to spolehliv a zodpovdlo mi to adu otzek. Benjamin Fulford, syn zmonch Kanaan a bval asijsk dopisovatel magaznu Forbes a rozlinch dalch list, ije v Japonsku. Pot co odhalil nkolik skandl v japonsk vld a ekonomice, zskal si jmno jako investigativn novin.

351

Fulford tvrd, e pr si ho piky nejmocnjch asijskch klan vybrali k tomu, aby vyjednval s rodinami na zpad a pedval jim od Asiat poselstv. Ta uvdj, e na Zemi zaala nov ra a e se nebude trpt zotroovn lidstva ze strany zpadn Obr. 25; David Rockefeller a Benjamin Fulford bhem rozhovoru, rok 2007. bankovn elity. Asijsk rodiny si rovnomrn rozloily svou moc a za cl si kladou respekt v zachzen s prodou. Ve svm tdennm internetovm blogu zveejuje Fulford nanejv zajmav detaily a interpretace aktulnho svtovho dn, kter skuten stoj za peten. Bu je Benjamin Fulford tm, co tvrd a m sv informace z nejvych mst, nebo je to lenec, jemu pln peskoilo. Kter z obou variant odpovd skutenosti, uke budoucnost. Na tomto mst bych chtl pouze otisknout Fulfordv oteven dopis, jm se v prosinci 2010 obrtil na Ron Paula. Ron Paul je dlouholet kriticky uvaujc poslanec americkho kongresu, kter se sm ji vcekrt pustil do kku s FEDem a bankami: Ven pane kongresmane Paule, jmenuji se Benjamin Fulford a jsem mluvm jak Spolenosti ernho, blho a zlatho draka, tak tak ervenho a zelenho draka. Tato prastar tajn spoleenstv

352

vel celosvtov sti jednotek, kter je sten patrn v organizacch bojovch sport. V ppad nouze jsou schopn zmobilizovat v krtk dob armdu o sle 100 milion mu. Tato spoleenstv pela ze stavu klidu do poloaktivnho stavu, protoe se dky spnmu odposlouchvn schzek va elity dozvdly, e tato usiluje o tet svtovou vlku, bhem n chce zabt nejmn 4 miliardy lid a zpustoit velkou st severn polokoule. Vai informanti v Pentagonu a CIA vm to potvrd. Peme vm tento oteven dopis, abychom vysvtlili, pro mus bt zruen FED a obnovena globln finann architektura. Spojen stty jsou na mizin a v poslednch desetiletch mohly existovat jen dky blahovli obyvatel na planety. Tato benevolence se nyn vyerpala. Vae finann elita navrhla bu oficiln znehodnocen dolaru, nebo proveden tho, ale skryt, a to zaveden nov mny amero. Oba nvrhy jsme odmtli. Dvodem je skutenost, e vt st dolar u nespov v rukou Amerian. Kdyby dolar nhle pozbyl polovinu ze sv hodnoty, nesmrn by tm trplo mnoho, asto velmi chudch lid. Nae skupiny navrhly jin alternativn pln: Americk dluh vi n by se srovnal tm, e zlato, kter odtamtud bylo ve dvactm stolet ukradeno, se vrt zpt. Krom toho chceme tmto vyeit americk dluh i vi zbytku svta tm, e dolary, kter jsou ve vlastnictv jinch stt, pokryjeme zlatem a tyto penze podrobme kontrole ze strany nov mezinrodn organizace. Tato organizace by nikdy netiskla nekryt bankovky (=fiat-penze); mnohem spe by mla slouit vldm, firmm a velmi boha

353

tm lidem jako mezinrodn ztovac sted. Nov nezadluen americk vlda by potom mla prvo vydvat novou mnu, kterou by sama kontrolovala. Takov mna by mla mezinrodn men kupn slu ne souasn americk dolar. Vsledkem by bylo, e nsk zbo by pro Ameriany zdrailo, zatmco americk export by byl opt schopen mezinrodn konkurence. Tak by mohly USA postavit sv hospodstv znovu na nohy. Jak ale dokld historie nskho jenu a dohoda z hotelu Plaza, pouze znehodnocen dolaru nevye chronick problmy s americkm deficitem. Deficit zrcadl strukturln problm, jen se zakld na skutenosti, e vojenskoprmyslov komplex neprodukuje zbo, s kterm se d bn obchodovat. Vysoce postaven spolupracovnci Pentagonu nm naopak dali naprosto jasn na srozumnou, e by radji rozpoutali vlku, ne aby (jako bval sovtt generlov) skonili jako taxiki. Proto navrhujeme, aby nrody celho svta financovaly kompletn promnu vojensko-prmyslovho komplexu. Dle Americk asociace vdc (=American Association of Scientists) bylo ,z dvod nrodn bezpenosti' zadreno pes 6 ooo patent. Vme, e kdyby experti tyto vynlezy pezkoueli, byl by to pro americk lid a hospodstv,zlat dl pikovch technologi a ulehilo by to jeho perod. Navrhujeme tak zzen globln agentury pro hospodsk plnovn. Tato agentura by fungovala podle hesla ,zprostedkovvme mezi pnmi a skutenost'. Organizace by se pokusila napravovat

354

bdn iny Svtov banky a Mezinrodnho mnovho fondu tm, e by realizovala opaten, kter by ukonily chudobu a nien ivotnho prosted a do budoucna navedla lidstvo na cestu exponenciln ho rozvoje. Americkmu lidu by nenaizovala dn platby a neohrozila by ani suverenitu USA. Spe by otevela Amerianm a jejich firmm nov rozshl pleitosti. A konen Vm drazn doporuujeme, akoliv se jedn o intern americkou zleitost, zabavit kriminlnm ivlm z ad finannk penze, kter bez rozpak ukradli v minulm stolet, a vrtit je zkonnm vlastnkm. Podobnmi opatenmi zvil Vladimr Putin v Rusku ptinsobn ivotn standard. Na zvr chceme poukzat na to, e lid na Zemi tou po mru. Kriminln pozad FEDu m stle jet nesmrnou moc a stle jet se pokou rozpoutat tet svtovou vlku. Prosme americk lid o pomoc, aby se skonilo toto perverzn ohroen lidstva a planety. S ptelskmi pozdravy, Benjamin Fulford P. S.: Pokud byste se chtl dozvdt vce, kontaktujte mne prostednictvm americkho velvyslanectv v Tokiu. (102)

355

Transition Towns
Jako logick odpov na globalizovan svt, ve kterm se ztratil pehled o tom, co komu pat, kde se co skrv a kdo je za co zodpovdn, vznikly mnoh iniciativy, je se pokouej alespo v malm mtku uinit velk kroky na cest za vtm sebeurenm. Jejich clem je poslen vlastnho spoleenstv, trvale udriteln hospodaen a odpovdn pstup k ivotnmu prosted. Jedno skuten zajmav hnut je Transition Town Movements, jeho nzev lze peloit jako hnut za transformaci msta - pechod do nov epochy. Clem tohoto hnut je, aby se mal obce, msta a osady zbavily zvislosti a znovu se nauily postarat se samy o sebe. To se tk potravin, ale pedevm energie. Toto hnut se sna dt vrobkm znovu tv. Vchodiskem byla takzvan teorie Peak-Oil, podle kter jsme ji vtinu ropy na na planet spotebovali, z eho lze usoudit, e ropa bude jako nejdleitj surovina modern spolenosti do budoucna stle vzcnj a tm pdem stle dra. Tato teorie sice nen nezpochybniteln, ale byla pro mnoh lidi impulsem k zamylen nad tm, jak by se dala utvet budoucnost, jak by bylo mon vyvarovat se dlouhch transport zbo ke spotebiteli, a tm pdem tak vfukovch plyn, a pedevm, jak se znovu rozpomenout na sly dmajc ve vlastn lokalit. Svj pvod m hnut Transition Town v malm jihoanglickm mst Totnes, kde zaalo nkolik aktivist na zatku novho tiscilet osazovat veejn plochy ovocnmi stromy a zeleninou a pesvdovat sv spoluobany o tom, e by se mli pichystat na dobu, kter

356

bude nsledovat po e levn ropy. Ptrn po alternativch k souasnmu stavu vedlo rychle k prostm eenm, k poslen mstnho hospodstv a identity, k aktivnj spolenosti a v neposledn ad tak k nim ivotnm nkladm. Zapojil se kad a pispl svmi vdomostmi a talentem. Msto zavedlo sv vlastn penze - totneskou libru (=Totnes Pound), kterou lze platit pouze v Totnes. Podporuje nkup mstnch vrobk i kolektivn vdom. Jeden ze zkladnch princip mst v transformaci je permakultura. Jedn se o protipohyb k industrializaci. Jejm clem je odpovdn zachzen nejen se zvaty a rostlinami, ale tak s ostatnmi lidmi, podpora loklnch kolobh a provozovn zemdlstv bez monokultur a chemie. Tato forma trvale udritelnho zemdlstv nesz na mnostv ale kvalitu, msto absurdnch pedpis Evropsk unie upednostuje individualitu, rozmanitost a kreativitu. Dalece pesahuje pravidla zvazn pro bio-zemdlstv. Zeptej se prody, zeptej se sv pdy, sv vody a svch zvat, zda se pod tvm vedenm ct dobe.
Sepp Holzer

Prkopnkem permakultury byl a je Sepp Holzer, rakousk zemdlec, kter dokzal, e i ve vce i 700 metr nad moem roste vechno, od kiwi a po citrony a e s pomoc nezbytnch vdomost se me bez problm kdokoliv a kdekoliv zaopatit sm. Holzer se proslavil jako agrrn rebel", o sv form alternativnho hospodaen napsal adu knih a krom toho i vyuuje. Pi revitalizaci ekologicky zniench oblast a pi pechodu na ekologick zemdlstv ve form permakultury peuje o cel msta a oblasti.

357

ada alternativnch spoleenstv vznikla jen proto, e lid ji mli dost bezduchho ivota konzumenta ijcho ve velkomst. Spojili se se stejn smlejcmi a pracovali na sv vci. Co bylo kdysi "zptenictvm" (=Aussteiger), se mezitm rozrostlo v celosvtov hnut. Transition Town Movement, je u dvno perostlo i do Nmecka a Rakouska, je pouze jednm pkladem z mnoha. Jsou i podobn formy, kter maj vak sv tisko v spiritualit, napklad Damanhur. Damanhur je spoleenstv, je funguje piblin od roku 1975 v Itlii a jeho centra postupn vznikla tak v dalch evropskch sttech a v Japonsku. Damanhur samo sebe oznauje jako eko-spoleenstv, federaci kolektiv se sociln a politickou strukturou, kter prochz neustlm procesem vvoje. V jedn mal skupince ije vdy spolen dvacet lid. Dvacet skupinek tvo spoleenstv, je se pravideln setkv, vymuje si informace, dopluje se a podporuje. Damanhur je sobstan, m vlastn koly, vlastn vzkumn projekty a stavu. Od roku 1998 je Damanhur lenem GENu (=Global EcoVillages Network), celosvtovm svazu eko-vesnic. Pestoe nzev GEN nebyl, dle mho nzoru, zvolen pli astn, idea za nm, kter je toton s konceptem Totnes je o to cennj. Pochybnou se vak v tto souvislosti jev skutenost, e GEN je od roku 2000 stlm poradnm lenem komise Spojench nrod (=ECOSOC - Economic and Socil Council). Mohl by to bt argument, e takhle je mon pozitivn vplvat na OSN a jejich projekty. Zkuenost vak spe naznauje, e kad vazba na Organizaci spojench nrod se rovn "smlouv s blem".

358

Komplementrn mny
Vedle obc a spoleenstv, kter se (vdom i nevdom) pokouej vytvoit protivhu k novmu svtovmu du, vznikla i ada mench iniciativ, kter si vytvoily systmy vlastn mny. Uvnit uritho regionu funguj na principu vmny slueb, pleitostn i zbo, a to bez pouit zkonnch platidel. Tato spoleenstv vtinou vyuvaj bodov systm, kdy kad nabdne to co m nebo um. Za zbo nebo slubu si potom pipe k dobru urit poet bod. lovk tu na jedn stran bere, konzumuje, na druh pispv, dv. Oividn to ve vtin ppad funguje skvle a vytv rovnovhu mezi branm a dvnm. V zsad jsou vechny tyto spolky a spoleenstv modern podobou prastarho systmu, jen ji ped tisci lety an znali jako Fei Lun a my jako vrubovku. spch tohoto znovuvzkenho systmu je zrcadlem nedvry mnohch lid vi globalizaci, pochybn politice Evropsk unie, vi neoblbenmu euru i praktikm anonymnch velkch koncern. Jsou ale tak dokladem toho, e velk st lidstva intuitivn pochopila, e nejinnj odpovd na snahy o zaveden svtov vldy a mny je bojkotovn trnch mechanism. Dokld to tak existence znanho mnostv regionlnch i komplementrnch mn. Oznauj se tak regionln penze, kter se doplkov uvnit urit skupiny pouvaj vedle zkonnch platidel. Maj za cl vt nezvislost na leglnch platidlech. Hlavnm smyslem je poslen lokln ekonomiky a sounleitosti. Lokln mny se v Asii a Americe objevuj ji po cel stalet: napklad Banjar na Bali funguje jako sociln,

359

ekonomick a kulturn s u tisc let nebo mule kauri na Papui-Nov Guineji, kter tam obhaj vedie tvrd mny Kina a kvli nim byla na ostrov New Britain otevena celosvtov prvn speciln mulov banka". Tak v Nmecku jsou etn lokln mny. Asi nejstar je benthel-euro (dve benthel-marka), kter vzniklo ji roku 1908. Zatm nejvt lokln mnou v Nmecku je chiemgauer. Byl zaveden v roce 2003 v rmci kolnho projektu dest tdy Waldorfsk koly v Chiemgau in Prien. Chiemgauer vydv spolek stejnho jmna v rmci okresu Rosenheim a Traunstein. Pokud chce nkdo platit chiemgauerem, mus se stt lenem spolku. Chiemgauer je k dostn jako poukzka v hodnot 1, 2, 5, 10 a 30, v jedn z etnch vdejen vymuje se za stejn mnostv eur. Pokud by chtl nkdo chiemgauer vymnit zpt na euro, zaplat poplatek ve vi 5%. Poukzky plat ti msce, po uplynut tto doby se d prodlouit platnost nlepkou v hodnot dvou procent z hodnoty poukzky. M to zabrnit tomu, aby se hromadily penze a zadrhlo hospodstv. Model m svj pvod v slavnm wrglskm zzraku. Tyrolsk spolek Wrgl v roce 1932 v dob hospodsk krize zavedl vlastn penze, dky tomu v krtk dob stimuloval hospodstv a snil nezamstnanost, co z osady uinilo vzor pro cel svt. Wrglsk nouzov penze vychzely z teorie o volnm hospodstv Silvia Gesellse. Tenhle koncept byl tak spn, e se rakousk centrln banka ctila pmo ohroena, nebo experiment jasn demonstroval, e penze vydvan centrlnmi bankami nestoj za nic. Bhem jednoho roku se dky vlastnm penzm ve Wrglu snila nezamstnanost z 25 na 15 procent a hospodsky kvetl. Teprve kdy rakousk stt pohrozil

360

obci, e vyle armdu, Worgl v z 1933 experiment ukonil. Tento systm lokln mny, penz s tzv. zaruenm obhem (=Freigeld nebo Schwundgeld) v zsad rovn podlh inflaci. Vhodu je, e penze si vydv samo spoleenstv a nemus se zadluovat u bank. Tato penn forma nepin bankm zisk a kdy zane bt spn, pak ji z pozice moci zru. Pesto jsou regionln mny, systmy mstnho vmnnho obchodu a druhov pbuzn formy alternativnho hospodskho kolobhu innm zpsobem, jak oslabit moc bank a velkch koncern. Nejefektivnj zpsob vak je a do budoucna i zstane sthnou sv penze z bank a kupovat lokln produkty. Dokud budeme krmit banky svmi sporami a kupovat od nadnrodnch koncern anonymn produkty, je skuten zmna v rovin pouhch pn. Dokud si budeme u soukromch velkobank brt pjky zaten roky, nebudeme svobodn a nezvisl.' Dokud pouvme platebn a kreditn karty, usnadujeme tm bankm, aby ns zotroovaly. Jak se vstin k: Jen hotovost je opravdov !

Morfogenetick pole
Morfogenetick pole je jistm typem kolektivn pamti, kter ukld a ovlivuje podoby a chovn organism. Obklopuje a prochz jakoukoliv hmotou, od krystalu a po skupiny lid, a uchovv na energetick rovni jejich vdn a zkuenosti. Lze uvst rzn ppady, je dokldaj inek morfogenetickch pol. Napklad krysy, kter v experimentech

361

z generace na generaci stle rychleji nachzely cestu ven z bludit. Kdy se to nauily a spolehliv zvldly oni, tot okamit dlaly i krysy na druh stran svtadlu (bez jakhokoliv trninku). Tato informace byla k dispozici krysm po celm svt ihned, jakmile ji nejprve zvnitnil urit poet tchto zvat. Po dosaen tzv. kritickho mnostv peskoila jiskra na cel druh. Jin pklad s ptky: Dlouh lta byli v Anglii sledovni zpvn ptci, kte se nauily rozklovnout vko lahve na mlko, kdy ji postavili ped vchodov dvee. Tot bylo tm souasn pozorovno v rznch regionech ostrova. Zajmav je, e o pr let pozdji se balen mlka zmnilo a kovov vko nahradil plast. Ptci si pak hledali jin zdroj potravy. Generace, kter vko od lhve s mlkem umly rozklovnout, postupn vechny vymely. O nkolik let a generac ptach potomk pozdji se opt objevily lahve s kovovmi vky. Trvalo jen krtce a ptci je znovu s jistotou otvraly a pily z nich mlko. Nov generace ptk chpaly mnohem rychleji, ne se to nauily jejich pedkov. Ve uveden pklady ukazuj slu ducha, moc naich mylenek, jiskru, je ve chvli, kdy uzraje as pro zmnu, me peskoit na jin. Ve iv obklopuje energetick pole, kter se tak nazv aura. Sejde-li se vce ivch tvor, jejich energetick pole se staj a nkdy i ms. Kadopdn vznik nov, vt energetick pole, je britsk biolog Rupert Sheldrake oznail jako morfick pole. Toto morfick pole je celkovou energii skupiny ovlivnn energii kadho z jejch len. Kad si me vzpomenout na adu pklad vzjemnho energetickho spojen vce ivch tvor. Matky i pes vzdlenost vt ne tisc

362

kilometr ct, e se jejmu dtti da zle. Myslte na jinho lovka a v tomt okamiku zazvon telefon a ozve se. Nejvstinj pklad je asi koncert: zazn prvn akord urit psn a v tomt okamiku jsou deseti tisce lid elektrizovni, sjednoceni a vechny ovldne jeden a t pocit. Takov okamiky inn dokldaj, e celkov energie (sjednocen) skupiny me bt silnj, ne souet energetickch pol jejich len. Tento jev lze vyut pozitivn i negativn. Urit znte sami nkolik takovch pklad. V djinch lidstva opakovan dochzelo k tomu, e osoby, kte o sob navzjem nic nevdli, vynalezli nebo objevili souasn na rznch mstech Zem tot. To znamen: Kdy je njak mylenka zral, chvje se, vibruje v energetick form v teru a je rozpoznateln nebo vnmateln pro kadho, kdo je schopen intuitivn proniknout do jejho energetickho pole. Pak sta tuto neviditelnou energii pouze nalt do fyzick formy nebo ji jinak probudit k ivotu. Co maj tyto dky spolenho s tmatem tto knihy a bankami ? Je to ukzka toho, jak ovlivujeme a promujeme ivotn prosted, sv okol, zemi i kulturu silou vlastnch mylenek. To inme neochvjn, a chceme, nebo ne, vdom, i nevdom. Inu, pro by jsme to nemli init zcela vdom ? Na potku roku 2011 vypukla v arabskm svt, nejprve v Tunisku, potom v Egypt a nsledn v dalch zemch tto oblasti, revoluce proti starm zkostnatlm strukturm. To nm dv tuit, e na na planet mon opt dozrl as na dalekoshl zmny. Mnoha lidem to dv nadji. Souasn musme bt ale velmi ostrait, nebo to nebo toho,

363

kdo se za uritmi udlostmi, procesy skrv, asto rozpoznme teprve mnohem pozdji., a kdy u je pozd. Omluva neexistuje ! Nikdo nen bezmocn a odkzn pouze sm na sebe ! Nen pravda, e samotn jednotlivec neme nieho doshnout. Kad z ns me bt tou jiskrou, kter v rozhodujcm okamiku pesko na nkoho dalho. A kad z ns me vechno zmnit ! Kad je soust celku a proto me mnit i CELEK ! Bu sm onou promnou, kterou si peje pro tento svt.

Mahtma Gndh

Shrnut
N svt skryt d mal skupinka lid - prostednictvm penz a bank, kter m do znan mry pevn ve sv moci. Tyto klany neovldaj jen hospodstv, nbr tak vldy a nadnrodn organizace jako je Organizace spojench nrod, Svtov banka, Mezinrodn mnov fond a BIZ (=Banka pro mezinrodn platby). Ovldaj znanou st tisku, vdy, kolstv a dokonce manipuluj s poasm. Clem tto finann elity nen nic menho ne svtovlda ! Je pipravena pinst mnoho obt, dokonce lidskch, o nich jsme si mysleli, e nle hlubok minulosti. Tato individua, kter sama sebe povauj (a oznauj) za filantropy (=ptele lidstva !), jdou v nejopravdovjm slova smyslu pes mrtvoly. Jsou zorganizovan v tajnch spolcch a povauj se za nco lepho ne ostatn.

364

Tyto rodiny v, e maj prvo utiskovat a zotroovat zbytek lidstva. Ns nazvaj "neistmi", sebe osvcen. (45) V zsad je lhostejn, zda se tyto mocichtiv rodiny jmenuj Rothschildovi, Rockefellerovi, Horkovi nebo Novkovi. Jsou pouze pikou ledovce, jen vyrostl na starch zkostnatlch mocenskch strukturch a zptenickm mylen - tento led vak taje. Rozhodujc je, aby konen, pokud mono, mnoz uznali, e tyto mocensk struktury skuten existuj. Znan st obyvatel Zem se toti doposud vytrvale brn tomu, aby si pipustila (a uvdomila), e v pozad svtovho dn existuje reln, neviditeln vlda, kter m nesmrn hlad po stle vt moci. Vtina lidstva radi klop zrak a dv se jinam a pikrluje si realitu - bu ze zbablosti nebo strachu. Prv dky tomu je tato tajn svtov vlda schopn pokraovat ve sv he stle zbsileji a stle spnji si ns zotroovat. Ve sv knize jsem se zamil na hospodstv, penze a bankovnictv, protoe prv zde jsem odhalil nesmrn mezery ve vzdln - dky zmrn zmanipulovanmu kolstv a nekritickmu tisku. Usoudil jsem, e je nezbytn, abychom vichni nejprve pochopili malou nsobilku, dve ne se budeme moci spolen vnovat komplexnjm lohm. A kdy bezcenn paprov trky centrlnch bank jednou pro vdy zavrhneme, budeme se moci osvobodit ze spr finann elity. Alternativu k bankovkm vak v dnm ppad nepedstavuj kreditn karty, nbr tvrd mna kryt zlatem nebo stbrem.

365

Bezodkladn musme pestat krmit soukrom banky svmi penzi. Nesmme si brt od bank zroen vry, kter jen vyrbj stle dal penze, vytvej tm inflaci a znehodnocuj veker n blahobyt. Musme se vrtit zpt do bodu, kdy znovu zaneme dbt na hodnotu a kvalitu a v malm mtku podporovat a doadovat se pospolitosti. Ji vce ne dv sta let skome vdy na tyt triky. V hospodskm systmu, v nm se voln vymlej penze a kter usiluje o permanentn rst, se kolobh prost mus opakovan hroutit - nebo kad rst m svj konec. Stle dokola se opakuj fze, kdy trhy po dlouhou dobu rostou, a se nhle a zcela zen zhrout. A vdy vyhraje jen nkolik mlo jedinc, a sice kormidelnk tohoto ekonomickho systmu. Vtina lidstva vak na kadm krachu prodl - a to naprosto plnovan a kontrolovan. Nic z toho veho, co se dje, nen nahodil ! Zmrn j sem se v tto knize tm vlun zabval materilnm pozadm novho svtovho du a vyhnul se spiritulnm aspektm. Tato kombinace mi pipadala pli komplexn a rozshl a mon by toho i onoho tene i vystraila. Je vak lhostejn, zda nkdo upednostuje spirituln, jemnohmotn vahy, nebo se lpe ct spe na poli materilnm, hrubohmotnm - vichni krme tm smrem, tak jako tak. Je tedy vhodn, budeme-li tak init vdom a kormidlo nepenechme hrstce hazardnch hr a vanil, kte se pouze zmtaj jako loutky na nitkch, za n tah nkdo jin. asto citovan maysk kalend popisuje den 21.12.2012 jako dleit pechod do nov svtov ry, dovku, ve kterm se m svt vrazn promnit.

366

Tento pechod se vak neodehraje pesn v tento den. V tento den pouze vrchol proces, kter ji zapoal dvno. Zd se, e 21. prosinec 2012 z astronomickho a astrologickho hlediska je vyvrcholenm velkho cyklu. Urit to neznamen znik planety, mohl by to bt vak konec nm "dvrn znmho dobrho svta". Odhady etnch vdc se podivuhodn kryj s vizemi ady "prorok". Mnoh pedpovdi hovo o peplovn Zem, ke ktermu m dojt okolo roku 2012. Jedn se o obrcen magnetickho pole Zem, je maj provzet ohromn projevy poas, zemtesen a prodn katastrofy. Peplovn se pr ji v minulosti odehrlo - posledn dajn ped piblin 780 000 lety ! Ji lta jsme na Zemi svdky zeslen slunen aktivity, prstku slunench skvrn a tm i zeslen slunenho zen. Vechno tohle m vak miziv mlo spolenho se sklenkovmi plyny a pemrou CO2. NASA varuje ped silnmi slunenmi bouemi, je by mohly ochromit satelity a veker zsobovn elektinou na Zemi. Extrmn povtrnostn jevy pozorujeme u cel roky v rozshlch stech Severn a Stedn Ameriky, Austrlie, Novho Zlandu a Japonska. Tak v Evrop se v poslednch letech mno povodn a lesn pory, jejich rozsah jet podporuje lidsk ignorance vi prod. Poas je rozshle manipulovno a proto dokeme my, obyejn smrtelnci stle obtnji poznat, co je pirozen a co vzniklo lidskou rukou. Dmy a pnov z Vboru 300, mskho klubu, z Bilderbergu, Organizace spojench nrod a dalch ilumintskch organizac samozejm vd, co nm i jim na Zemi hroz. Maj k dispozici posledn informace,

367

kter jsou vbec k mn, pstup k nejmodernj technice, prv tak jako ke starm tajnm spism, do kterch my nahldnout nesmme. Znaj skuten sla a ir souvislosti, zatmco zbytek lidstva krm falenmi daty a ponechvaj v omylu. Vldci svta se pokus vyut sv vdomosti o nastvajcch udlostech ve svj prospch. Jejich clem je nepochybn vzbudit tolik nejistoty, zmtenosti a neklidu, e se pak lidstvo nebude brnit zzen svtovho sttu, svtov mny a bezhotovostnmu platebnmu styku. Jako v romnu George Orwella 1984 velk bratr ponech samostatnost jen nkolika sttm i blokm jen proto, aby mohl dle vyhroovat nebezpem vlky. Jejich jasnm clem zstv snaha o zruen jednotlivch stt a demokracie. Namsto toho usiluj o nastolen diktatury finann elity, kter by automaticky zotroila irok masy obyvatelstva Zem, je by peilo. Otroky by potom dila a kontrolovala prostednictvm implantovanch mikroip. Velkobankm nikdy nelo o penze, protoe byly, a jsou, pouze prostedkem k dosaen uritho cle. Pesto penze zstvaj jednm z nejdleitjch kl k svtovld. Penze znamenaj moc a rozumt penzm znamen znovu zskat moc ! Ilumintm lo vdy pouze o moc a mohli by pro sebe skuten hodn vytit, protoe irok masa lid se vlastn moci svobodn vzdala a velmi dlouho spala. Nyn jsme dospli k okamiku probuzen. Vyspali jsme se, protahujeme se a narovnvme - a zmaten se rozhlme kolem. Kde to jsme ? Jak jsme se sem dostali ? Nen to jen patn film ?

368

Spali jsme tak dlouho, e bychom nyn mli mt dostatek sly k tomu, abychom se znovu chopili kormidla. Pokud to uinme spolen, mlo by to jt snze ! Krom vzev vyplvajcch z nastvajcch promn na Zem budeme v nadchzejcch letech nuceni potat i s pelomovmi procesy v hospodstv. Ji brzy ns ek dal krach hospodskho a finannho systmu a bude mt podle v pravdpodobnosti fatlnj a mocnj dopad ne vechny pedchoz. Mezi nsledky takovho krachu bychom mli vedle chudoby a hladu podle veho potat i se silnmi socilnmi nepokoji, jich by mohla mocensk elita vyut k rozdmchvn hnvu, nenvisti a dalch, jet vtch nepokoj. Strach a chaos se vdy vyuvaly ke zdecimovn lidstva vlkami, vetn obanskch. Pokud by se to nepovedlo, technicko-chemickou cestou by pomohli stoupenci ptel eugeniky. Dal krach se dostav velmi brzy. Jinak to ani v naem souasnm hospodskm systmu nen mon. Kdy pesn k nmu dojde, nikdo z ns nev, nebo takov udlost bude zena v tajnosti shora. Zkza svtovho hospodstv pedstavuje dynamick proces, kter vak - zvt sti nevdomky - ovlivujeme my vichni. Krach pijde nhle a nic netuc jedince zasko stejn, jak tomu bylo v ppad vech jinch velkch globlnch politickch a hospodskch udlost. Nezbv nm, ne abychom se pro nastvajc roky pipravili na nanejv neklidnou jzdu. V rozporu s touebnmi oekvnmi mnohch expert nebude dal krach oisujc letn boukou, nbr spe nco jako potopou i mohutnou vlnou tsunami. Na to bychom se

369

mli pipravit. Lhostejno zda n lun rozhoupv proda, vldci svta, nebo oba spolen - musme se postarat o to, aby se nepevrhnul. K tomu potebujeme otevenho ducha, ostraitost a odvahu podvat se nepjemn pravd do o, tebae to bude bolet, protoe ti, kte pohledem uhbaj, budou trpt jet vce. Na duchovn rovni bych vm chtl poradit, abyste se spojili se Zem a prodou, a do udlte jakkoliv. Vyrazte si do hor nebo do lesa a naslouchejte vtru a stromm. Mete zrt zahradu, vnmat vni hlny a hovoit s rostlinami... naslouchat zvatm, protoe nm maj mnoho co ct. Jsou mnohem vnmavj k prodnm jevm a ji cel hodiny (a asto dny) pedem vd, bl-li napklad se boue. Na materiln rovni vm mohu poradit pouze to, abyste - kdykoliv to bude jen trochu mon - pouvali penze v hotovosti a dali ruce pry od plastovch karet. Radm vm, promte si eura tak v jin mny, nejlpe za zlato a stbro jsou to jedin mny, kter peily v minulosti skuten vechno. Hotov penze by mly bt tam, kde jsou kdykoliv k dispozici - to znamen, e ne v bance ! Jakmile budou vichni souasn chtt od banky sv penze, nikdo dn nedostane. Kupte si vlastn kus zem ! Vlastn pozemek a pda pedstavovali v zlch asech vdycky velkou vhodu, protoe pinejmenm dvaj monost, jak si vypstovat nco k jdlu, a navc pedstavuj prostor, jen se me stt majiteli toitm. Prozrav ji v uplynulch letech kupovali zemdlskou pdu ve velkm, jej ceny pak vyletly vysoko nahoru. Tito lid vd, co si ve zlch

370

asech udr svou hodnotu. Kdo zail povlen Nmecko, v, co mm na mysli. Nezadluujte se a ruce pry od burzy ! Vjimka plat pouze pro skuten odbornky. Ped kadm krachem stoupaly burzovn kurzy nejprve prudce vzhru, aby pak nhle a neekan spadly. Kdo nyn vsad na akcie, podle veho prohraje ve, co vsadil ! Myslm, e je velmi pravdpodobn, e se v blzk budoucnosti pinejmenm as od asu budeme muset obejt bez dodvek elektrick energie. Zkuste se zamyslet, co by to pro vs znamenalo. Mal pohotovostn agregty na vrobu elektrick energie lze sestavit a pout kdekoliv. Svou knihou vm nechci nahnat strach, nbr vs vyburcovat, protoe prv nyn potebujeme na tto planet co nejvce bdlch lid. Doufm, e jsem vs inspiroval a doufm, e se o sv mylenky a vdomosti podlte s jinmi. Bute ti, kdo vechno zmn ! Bute jiskrou, kter pesko na ostatn ! Bute onou posledn kapkou, dky n pohr petee ! Bute promnou ! A bdte ! Peji vm, mil tenko a mil teni, z celho srdce vechno dobr ! V Michael Morris

371

Nkolik tip
Pokud jste tuto knihu doetli a sem a nepovaujete mne za lence, jist se ptte, co konkrtnho tedy mete udlat PROTI novmu svtovmu du ilumint a PRO sebe, Zemi a sv blin. Ne vyrazte na cestu, chtl bych vm dt krtk seznam s podnty a mylenkovmi impulzy. Tento seznam si nedl nroky na plnost a urit si k nmu doplte nov mylenky, nvrhy a vynlezy: Tak asto, jak je to mon, pouvejte penze v hotovosti a vyhbejte se vyuvn platebnch i kreditnch karet. Nepjujte si u bank penze. Namsto do fiktivnch, investujte do skutench hodnot. Poskytujte o sob na internetu jen naprosto nezbytn, minimln mnostv daj. Mikrovlnn trouby jsou dobe uzpsoben tomu, aby zniily nedouc RFID-ipy. Jejich zen vak ni ve a proto by jsme je v dnm ppad nemli pouvat na ppravu jdla ! Podporujte regionln iniciativy, tam mte lep pehled: GO LOCAL ! Dbejte na svou vivu. Kupujte pokud mono mstn vrobky, nejlpe v biokvalit, a pmo od zemdlc. Pouze pokud vidte, odkud jdlo pochz, vte tak, co mte skuten na tali a co se pak dostane do vaeho tla. Podporujte drobn zemdlce, nejlpe ty, kte se dr pravidel bio-produkce. Od tchto lid se meme nauit vce ne ze vech knih, kol a univerzit dohromady.

372

Jezte co nejmn masa - vrazn tak prospjete ivotnmu prosted, zvatm i vlastnmu zdrav. Zvl dbejte na istou zdravou vodu a opravdovou sl ! V tto souvislosti vm doporuuji, abyste si vyslechli pednky Petera Ferreiry Voda a sl - lze je nalzt na internetu. Vyhbejte se jodu a fluoru v soli, stejn jako vem kyselm npojm v hlinkovch plechovkch (a tak hlinku v deodorantech). Mjte doma zsoby jdla a pit na jeden tden. Popemlejte, co by stalo, kdyby vypadl na nkolik dn proud - nepodstatn z jakch dvod ? (Kdo se chce pipravit na skuten extrmn ppad a chce hrt na jistotu, vce informac nalezne napklad zde: www.versorgungspakete. de (Na strnce je e-shop, pes kter si mete objednat balky se zkladn vbavou pro peit. Krom semen obsahuj tak nezbytn nejnutnj nstroje pro zskvn potravy vlastnmi silami. - pozn. pekl.) Vnujte se sportu, meditaci, jze nebo tchaj-i. Nejlpe vem jmenovanm aktivitm. Nedvujte slep klasick medicn. V ppad nemoci si vydejte nzor nkolika rznch a tak rzn zamench lka. Mnoh nemocnice maj kvty pro poet lek, kter jim pedepisuj, kolik postel bhem jednoho msce obsadit. Nsledkem toho se asto tm zdravm pacientm provdj zvan zkroky, ale tak se naopak nemocn pli brzy propoutj, protoe jin pacienti mon pinesou vy zisk. O svm tle a zdrav se snate zskvat co nejvce informac - vdn znamen moc !

373

Podlte se o sv vdomosti s dalmi lidmi - bez pouovn nebo dotrnosti. Otevench zaujatch lid jevce, ne si asto myslme. Na vechno se ptejte a nedvujte slep dnm vpovdm a svdectvm ! Ani tm mm... Udlejte si svj vlastn nzor, naslouchejte svmu bichu a pozorujte zevrubn sv okol. Hloup otzky neexistuj - pouze hloup odpovdi ! Neustle si pokldejte otzku: Komu to prospje ? Svch mstnch politik se ptejte na vechno, co vs zajm. Bute nepohodln, je to vae svat prvo ! Vy dvte penze na vplaty svch starost a vech poslanc, v regionu i ve stt. Tito lid jsou povinn se vm zodpovdat. Promte to ve svj zvyk ! Pokud vm nkdo nco nedoke snadno a srozumiteln vysvtlit, potom bu nem tuen, o em hovo, nebo nco skrv. Nepochybujte o sob ! Roziujte radost a lsku !

Zdroje a Bibliografie
Filmy
What in The World Are They Spraying ?, Paul Wittenberger, 2010 We feed the world/Nasytme cel sv, Erwin Wagenhofer, 2005 Lets make money/Tovrna na prachy, Erwin Wagenhofer, 2008 What the Bleep do we know ! ?/Co my jen vme ! ?, William Arntz, 2004 They Live/Jsou mezi nmi, John Carpenter, 1988 The world according to Monsanto, Marie-Monique Robin, 2008

Knihy
Permakultur, Wo ein Wille, da ein Weg, Sepp Holzer /Zahrada k nakousnut - Permakultura podle Seppa Holzera The Creature from Jekyll Island/Die Kreatur von Jekyll Island, G. Edward Griffin 1984, George Orwell Versklavte Gehirne, Heiner Gehring God rush and Gold war, Die Goldverschwrung, Ferdinand Lips Geheimgesellschaften 3 - Krieg der Freimaurer, Jan van Helsing

Obrzky
1. 2. Soukrom archiv http://dailycapitalist.com/wp-content/uploads/2009/i0/50d0llar-g0ld.jpg 3. http://neithercorp.us/npress/wpcontent/uploads/20io/o4/hyperinflatiom.jpg 4. http://en.academic.ru/pictures/enwiki/73/Inflation-1923.jpg 5. Archiv Stefan Erdmann 6. Archiv Stefan Erdmann

375

7. http://d0llardaze.0rg/bl0g/p0sts/2007/0ct0ber/19/1/ Kennedy5D0llarLarge.jpg 8. http://3-bp.blogspot.com/_x8VXabAc8PA/TP5dEYHA42I/ AAAAAAAAAVs/eQUajVIaD3l/s16oo/balfour_declaration.jpg 9. www.chemtrailsinfo.de/ct/flugzeuge/00/100%20heckspruehduesen%20tankflugze ug-2.jpg 10. www.science-explorer.de/haarpantennen.jpg 11. www.artthe0ry.net/chemtrails2.jpg 12. http://4.bp.blogspot.com/_PZnvgQoWvQw/SVpZvE5XtgI/ AA\AAAAAB-Q/g648DSNcVZU/s400/chemtrail-inners3. Pg 13. http://aftermathnews.files.w0rdpress.c0m/2007/09/g0ldenhead_ nanofiber_morgellonsi.jpg 14. www.morgellons-disease-research.com/ 15. http://educateyourself.org/cn/DavidRockefellerBenFulfordrjpg.jpg

Bibliografie
1. Capital, 5.8.2009, www.capital.de/p0litik/100023953.html 2. www.spiegel.de/spiegel/o,1518,716955,00.html 3. Spiegel 37/2010; 13.9.2010, Es war ein Erdbeben 4. Commerzbank , tiskov zprva z 8.1.2010 5. Charles Mackay, Auergewhnlicher Irrglaube der Men sehen und die Dummheit der Massen, Pedmluva k vyd n z r. 1852 6. www.goldseiten.de/content/kolumnen/artikel.php ?story id=53 7. www.finanzprofil-online.de/HTML/Zitate/HomeZitate. html 8. Ferdinand Lips, Die Gold-Verschwrung, Kopp Verlag, Rottenburg 9. Welt online, 13.5.2010, http://www.welt.de/wirtschaft/ article7614327/Ackermann-haelt-hohe-Inflation-fuerausgeschlossen.html

376

10. Focus money online, 16.3.2010, Deutsche Bank - Josef Ackermann steigert Gehalt um 580 Prozent 11. www.sueddeutsche.de/geld/krise-mehr-millionaere-die fetten-jahren-fangen-erst-an-1.963419 12. www.mmnews.de, 14.6.2010 13. Frank Schffler, konomenblog, 13.5.2009 14. Thomas Mann 15. Wikipedia 16. G. Edward Griffin, Die Kreatur von Jekyll Island, Kopp Verlag, Rottenburg, Str. 174 17. www.noeastro.de/opencms/opencms/de/astrologie/Win fried-Noe-Kolumne/Winfried-Noe-Inflation-i.html 18. http://de.wikipedia.org/wilci/Zinsverbot 19. Jim Puplava - Rozhovor s privtnm bankem Ferdinan dem Lipsem o jeho knize Die Gold-Verschwrung - Ein Blick hinter die Kulissen der Macht, (Zlat spiknut po hled za kulisy 11100)2003, Financial Sense 20. viz (16), str.18 21. viz (16), str. 18 22. viz (16), str. 23 23. Paul Warburg, The Federal Reserve System: Its Origin and Growth, New York, Macmillan, 1930, str. 58 24. viz (16), str. 35 25. viz (16), str. 35 26. The quotations-page, http://www.quotationspage.com/ quote/37700.html 27. www.investor-verlag.de/rsi-funktionsweise-und-anwen dung/104045721/ 28. Wolfgang Dahm, Die Finanzkrise, www.absolute-return invest.de 29. Louis McFadden on the Federal Reserve, Congressional Record, June 1932, str. 12595-12603,(29a)Jim Puplava - Rozhovor s privtnm bankem Ferdinan dem Lipsem o jeho knize Die Gold-Verschwrung Ein Blick hinter die Kulissen der Macht, (Zlat spiknut - pohled za kulisy moci)

377

30. John Maynard Keynes, The Collected Writings of..., Vol. V, New York, Macmillan 31. www.buergeranwalt.c0m/02-ra-st0rr-standpunkte/02 -13maer-gesamtdeutsche-verfassung.html 32. Ferdinand Lips, Die Goldverschwrung str. 202 33. Theodore Butler, pednka na Phoenix Silver Summit 2009, (33a)http://www.silberinfo.com/home/nachrichten/ topthema/detail-4/article/silber-etfs-profitieren-vonrekordpreisen.html 34. Health Consciousness, Vol. 15,4 35. vcarsk televize, nedle, 5. prosince 2010,17:06 36. Spiegel online, 28.4.2010 37. Der Spiegel: 5/2009 z 26.1.2009, titulek: Irgendwann ist Zahltag, str. 50 38. http://0rigin.wdr.de/themen/kultur/stichtag/2004/11/30. jhtml 39. Black Nobility Unmasked Worldwide, Dr. John Cole man, 1985 40. Info-Blog Media, http://infoblogmedia.wordpress.com/2010/03/17/cecil-rhodesund-die-round-ta ble-group/ 41. viz (16), str. 137 42. WeAreChangeGermany, Skull & Bones, str. 7 43. http://www.clubofrome.de/schulen/ 44. Daniel Estulin na tiskov konferenci, Brusel am 1. ervna 2010 - WeAreChangeAustria / http://wearechangeaus tria.w0rdpress.c0m/2010/06/03/bilderberg-2010/ 45. Daniel Estulin, Bilderberg und die Massenmedien, 6.6.2007 46. Rozhovor s Janem van Helsingem, www.mysteries-maga zin.com, 5/2008 47. http://juergenelsaesser.w0rdpress.c0m/2009/05/21/bil derberger-und-trilaterale-kommission/ 48. viz (47) 49. Derek Wilson, Rothschild: The Wealth and Power of A Dynasty, New York, Charles Scribners Sons, 1988, str. 99

378

50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68.

69. 70.

71.

viz (16), str. 18 viz (16) str. 219 viz (16) str. 218-219 viz (16) str. 218-219 viz (29), str. 220 R. McNair Wilson, Monarchy or Money Power, London, Eyre and Spottiswoode viz (16), str. 255 Die Akte Rothschild, Spurensuche in der europischen Gelddynastie, 2003, str.6 http://de.wikipedia.org/wiki/Albert_Salomon_Anselm_ von_Rothschild http://de.wikipedia.org/wiki/Albert_Salomon_Anselm_ von_Rothschild www.rothschild.de www.focus.de/finanzen/banken/investition-rothschild entdeckt-deutsche-firmen_aid_335864.html Maritime News, 7.1.2010 Lyndon LaRouche, Political Action Committee, www.la rouchepac.com/node/13871 The Street, 23.6.2010 www.rothschild-erken.de/strategie.html www.worldlingo.com/ma/dewiki/de/Rothschild#Aktivit. C3.A4ten_von_Rothschild FOCUS Money, . 8 (2009), 3. st: Wem gehrt Deutsch land ? Jurriaan Maessen, www.infowars.com, 10.9.2010, www.in fowars.com/rockefeller-foundation-conceptualized-anti h0rm0ne-vaccine-in-the-i920s-and-30s-rep0rts-reveal/ www.sweetliberty.org/issues/war/bushsr.htm The Intelligent Womans Guide to Socialism and Capi talism, 1928, New Brunswick, New Jersey, Transaction Books, 1984, str. 47 INTERNATIONAL MONETARY FUND, Reserve Accumu lation and International Monetary Stability, Reza Mogha dam, 13.4.2010

379

72. Reserve Accumulation and International Monetary 73. Reserve Accumulation and International Monetary 74. Vtah z rozhovoru s Prof. Dr. Wilhelmem Hanklem, 75. www.stern.de/politik/ausland/eu-staaten-folgen-vor 76. 77.

Stabi lity, bod 42, str. 22 Stabi lity, bod 4, str. 3 www.dr-hankel.de

78.

79. 80. 81.

82. 83. 84. 85. 86. 87.

88. 89.

schlag-fuer-wirtschaftsregierung-1650744.html http://stevenblack.w0rdpress.c0m/2011/01/15/eindeut ige -zitate-bezglich-der-nwo Leonard Lewin, Report from Iron Mountain on the Po ssibility and Desiability of Peace, New York, Dell Pub lishing 1967, str.39 www.handelsblatt.com/unternehmen/industrie/ruest u ngsindustrie-der-krieg-gegen-den-terror-einbombensi cheres-geschaeft;25i043i, Handelsblatt, Der Krieg gegen den Terror, 11.1.2010 Handelsblatt online, 11.1.2010 Spiegel online, 30.12.2009 F. William Engdahl, Die Saat der Zerstrung, Geopolitik mit genetisch vernderten Nahrungsmitteln, 6.9.2004 viz (81) http://www.schweinegrippe-him.seucheninfo.de/servi ce/zahlen-tote.html Die Freie Welt, 14.2.2011 NEXUS Magazin, Alzheimer und Aluminium, kvten 2010 Blick, 8.1.2011 Noam Chomsky, Mediacontrol - Von Macht und Medi en, 2. vydn, Europa Verlag, Hamburg kvten 2003, str. 8 Dipl.-Psych. Heiner Gehring, Mind Control - Angriff auf die Freiheit Dipl.-Psych. Heiner Gehring, Mind Control - Angriff auf die Freiheit, str. 7

380

90. 91. 92. 93. 94.

95. 96. 97. 98. 99. 100.

101.

102. 103.

104.

www.freedomfiles.org/war/fema.htm - FEMAs 911 Con centration Camps Die Zeit, c. 29, 2010 Gerhard Wisnewski, Dienstgeheimnis: Pressefreiheit wurde schon immer ausgetrickst, str. 2 www.mediadb.eu/datenbanken/deutsche-medienkonzer ne/axel-springer-ag.html http://derhonigmannsagt.wordpress.com/2010/12/14/ abwicklung-der-alten-weltordnung-ii-die-krise-rothschildshoffnung-auf-goldwahrung-und-weltregierung/Abwicklung der alten Weltordnung II. die Krise: Rothschilds Hoffnung auf Goldwh- rung und Weltregierung, 14.12.2010, von honigmann www.freedomfiles.org/war/fema.htm - FEMAs 911 Con centration Camps viz (95) Jan van Helsing, Geheimgesellschaften 3 - Krieg der Frei maurer, Amadeus Verlag Jan van Helsing, Geheimgesellschaften 2, Ewert Verlag 1996 viz (97) http://sieleben.w0rdpress.c0m/2010/12/28/wikileaks-d0 kumente-enthullen-usa-planen-vergeltungsmasna hmengegen-europaische-nationen/ www.y0ice.net/bl0g/2010/05/20/landwirte-in-haiti-ver brennen-monsanto-samen-und-verweisen-auf-respekt -zurmutter-natur/ www.politaia.org/englische-reporte/fulford/ben-fiilford ofifener-brief-an-ron-paul-deutsch-und-englisch-polita ia-org/ Deutsche Bank Medien, New York, 26. listopad 2007: Josef Ackermann vom American Jewish Committee aus gezeichnet. http://www.db.com/medien/de/content/ presse_informati0nen_2007_3721.htm wikipedia, Bundesanstalt fr Finanzdienstleistungsauf sicht - http://de.wikipedia.org/ wiki/Bundesanstalt_ f%C3%BCr_Finanzdienstleistungsaufsicht

381

105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121. 122. 123. 124. 125.

http://www.sklaven-ohne-ketten.blogspot.com/ Bild.de, 30.4.2010 BIZ, vron zprva, 31. bezen 2010 Karlhein Krass, Sklaven ohne Ketten, www.sklaven -ohne-ketten.blogspot.com - 2-13 Die deutsche Ursa che der weltweiten Finanzkrise Wikipedia, Deutsche Bank Spiegel online, 4.2.2010, Deutsche Bank berrascht mit Riesengewinn NZZ online, 21.12.2010 Focus money online, 25.2.2011 Guido Hehn, 24.2.2011, HehnFinanz.de Wikipedia, Detlev Karsten Rohwedder n-tv, 28.1.11 www.bundestag.de/bundestag/ausschuesse17/a03/ in dex.jsp, Deutscher Bundestag, Auswrtiger Ausschuss http://zeitgeist-online.de/exklusivonline/dossiersund -analysen/230-das-guttenberg-dossier-teil1.html Welt online, 28.2.2011, Erdogans Rede erzrnt deutsche Politiker UK Press Gazette, 22.5.1998 Ottawa Citizen, 8.6.2006 Stoppt Rupert Murdoch, Ricken Patel, www.avaaz.org www.uniprotokolle.de/Lexikon/Ziviler_Ungehorsam. html - Uni-Protokolle Junge Welt, 18.1.2011, Vier von zehn Autofahrern zahlen nicht Focus online, 14.2.2011, Unruhen in Teheran Clinton treibt iranischen Widerstand an www.ftd.de/politik/europa/:parteiuebergreifen de-initiative-eu-abgeordnete-gruenden-lobbygegen -banken/50216002.html

382

126. 127. 128. 129.

130. 131.

132. 133. 134. 135. 136. 137. 138. 139.

www.attac.de/was-ist-attac/ ?L=2 www.i23recht.net/article.asp ?a=56i38&ccheck=i www.science-skeptical.de/blog/warumregenerative -energien-in-deutschland-keinezukunft-haben/002119/ Dr.Katherine Albrecht, www.youtube.com/watch ?v=9l_ Cg4MxtCE www.youtube.com/watch ?v=mrITx7_tTTo& feature=related www.y0ice.net/bl0g/2010/05/20/landwirte-inhaiti-ver brennen-monsanto-samen-undverweisen-auf-respekt- zur-mutter-natur/ Andreas Popp, Geheime Friedensspiele des Reports of Iron Mountain...,http://ingeo9.bl0g.de/2010/01/29/ geheime-friedensspiele-7899818/ http://theintelhub.c0m/2010/06/10/c0rexitlinked-t0 -the-blackstone-group-lord-jacobrothschild/ www.moneymanagement.com.au/news/rothschil d-to -outsource-global-fixed-interest http://uk.reuters.c0m/article/2010/07/09/ukxstrata -glenc0re-r0thschildidUKTRE66834M20i00709 www.naturalnews.c0m/028887_vaccines_Bill_Gat es. html http://haitikinderhilfe.bl0gsp0t.c0m/2010/05/akti0n -gegenmonsanto-hybridsamen.html Film The world according to Monsanto, MarieMo nique Robin www.inf0kriegernews.de/w0rdpress/2010/01/31/di e-r0 thschilds-eine-bankendynastie/ http://100777.c0m/n0de/164 und Who Owns the TV Networks, Eustice Mullins
383

Knihy

ANCH BOOKS

Jan van Helsing: Ruce pry od tto knihy !

Jist se zeptte: Pro bych neml tuto knihu brt do rukou ? Je jej titul jen promylenou reklamn strategii ? Sotva. Mon nevte, e dv knihy Jana van Helsinga byly kvli jejich brizantnm obsahm v Nmecku a vcarsku zakzny Masmdi dodnes varuj veejnost ped jeho mylenkami a mluv o nejnebezpenjm nmeckm autorovi faktografick literatury Jan van Helsing zde ots zklady svtonzoru - tentokrt vaeho ! Svou publikaci nazval Ruce pry od tto knihy ! A myslel to opravdu vn. Kdy si ji pette, nebude pro vs snadn t dl jak dosud. Dnes si snad jet mete myslet: O tom mi pece nikdo nic neeld, odkud jsem to ml vdt ? Nebo vs napadne, e sm i sama nic nezmnte. No pette-li si tuto knku, zmnte postoj. Pokud vs vak tajemn a nepoznan nezajm, nikdy jste nezatouili po vnitnm a vnjm bohatstv, nezamleli jste se nad vlastnm spchem a nezle vm ani na zdrav, bude lpe, kdy dobe mnnou radu autora poslechnete, a knihy se vce nedotknete. Mte-li vak pocit, e se svtem, v nm ijeme, nen nco v podku, zajmte se o jeho posledn tajemstv a toute se to dozvdt pmo od ivota - je to VAE kniha ! Nemete se vak stovat, e jsme vs nevarovali. Jan van Helsing mluv zde o vcech a udlostech, kter vm otevou monosti nabt moc nad vlastnm ivotem a slu, o kterou se mete podlit s ostatnmi. No kdo m moc, m i velkou odpovdnost. Jsou dv monosti: Chcete aby nadle il ivot vs nebo nastal te okamik vzt osud do vlastnch rukou ? Rozhodnte se ! etina_ 385 strn_ ISBN 978-3-9814301-1-0

Jan van Helsing: Kdo se boj Smrti ?

Kad z ns se s n alespo dvakrt v ivot setk. Toltkov kaj, e kr stle s nmi za levm ramenem a je nam nejmocnjm prvodcem. Nmeck autor Jan van Helsing peil dv autonehody, kter ho pivedly do jej bezprostedn blzkosti. Fascinovan jejm zjevem a pedevm prodchnut nesmrnou zvdavost se bhem nsledujcch dvou let pokouel navzat s n kontakt. V prosinci 2004 se mu to podailo...V jedinenm interview poloil bytosti, kterou my nazvme Smrt, 222 otzek: Kdo jsi ? Kam odn due ? Co ct, kdy vyzved dui vraha ? Jak vypad druh svt ? Jsi nesmrteln ? Vidl jsi Boha ? Existuje peklo ? Kdo vldne svtu ? Komu slou Iluminti ? Kdy pijde Antikrist ? Co v o Jei ? Co je smyslem ivota ? Je smrt nevyhnuteln ? Jak budoucnost ek lidstvo ? Jak smysl m nemoc ? Jak bt zdrav a astn ?... Odpovdi bytosti, kter od potku stvoen nepebvala ve fyzickm tle a sama si k Andl promny, pesahuj nae pozemsk vnmn svta. Otevraj teni intergalaktick, univerzln pohledy nezaten dualitou a pedstavami dobra a zla. etina_ ISBN 978-3-9814301-0-3; slovenina_ISBN 978-3-00-030187-2

Dvojkniha: Wolfgang Kremling: Z lsky k Prameu alebo obrtenie Lucifera

V Biblii vyslov diabol legendrnu vetu: Volm sa Lgia, lebo je ns vea. Diabol, s ktorm sa stretvame na strnkach tejto knihy, je z inho cesta. Argumentuje na najvyej intelektulnej rovni a vysvetuje svoju lohu v dejinch sveta. Psob toti ako jeden z plov dulneho systmu, vytvra a udruje naptie, v hraniciach ktorho sa pohybujeme.

Zaisuje ns tak v pozemskej truktre, aby sme odtiato nevypadli, mohli prechdza sksenosami a odovzdva ich do svetelnch sfr. To je celkom in interpretcia boskho antipdu, ne ak nm sprostredkovala vchova a veobecn mienka. Som asou sily, ktor zlo chce a dobro in, hovor Mefistofeles vo Faustovi. Tie sveta a tie v ns m mnoh men a mnoh tvre. V svojej prapodstate je vak Luciferom, Nosiom svetla, Ariadninou niou, zkladovm kameom nho vntornho chrmu - svieti nm na ceste sp ku hviezdam, k boskmu prameu. V ertovsky otvorenom rozhovore prostrednctvom mdia Wolfganga Kremlinga hovor Lucifer o prevratnch zmench aktulnej epochy, o svojom poslan v minulosti a dnes na prelome vekov a - o svojej najhlbej tbe, ktorou je... Nechajte sa prekvapi !

Sveteln Matrix alebo ako sa spoji s Prameom

Vetko, o lovek preva, sksenosti a poznanie prechdza kanlom, boskou svetelnou truktrou do pra-pvodu. Kad bunka udskho tela je s touto sieou spojen. Ke prenikneme do tejto sstavy a naviaeme s ou vedom kontakt, otvor sa nmu poznaniu univerzlna databanka. Za normlnych okolnost do nejnazerme a v okamihoch fyzickej smrti, ke si prezerme uplynul ivot a vidme i do minulch existenci. Do boskej svetelnej truktry vak meme vstupova u za ivota na Zemi. Tto kniha je nvodom pre nadviazanie spojenia s naim duchovnm Bytm. o tm zskame ? Dleit poznania pre sasn existenciu. Ak to m zmysel ? Meme si z nadhadu pozrie doteraj ivot a rozpozna, opravi alebo zmeni konanie, myslenie i ctenie tam, kde sme skkami Lucifera nepreli. slovenina_222_ strn ISBN 978-3-9814301-2-7

Christoph Fasching: Spolenost 2015 - nvod k vytvoen nov spolenosti v 5. dimenzi

O tmatu vstupu lidstva do pt dimenze se pe velmi asto. Nepe se v nich vak podrobnji o tom, jak procesy se momentln odehrvaj na Zemi a co na lidstvo vstupem do ptho rozmru ek. V tto knize najdete roziujc informace k zamylen se nad tm, co to znamen t ve vy dimenzi lidskho vdom. Nae lidstvo prv prochz ve svm vvoji milnkem a opout stav oddlenosti. Zkladem novho vdom nen oddlen existence od VECH a VEHO, ale nvrat k JEDNOT. Centrlnm bodem zmn je spojen, propojen lovka se vemi stmi univerza. Nov vdom, to je jednota vech lid, lovka s prodou, matkou Zemi, stvajcmi planetami, hvzdami a bytostmi univerza. V knize pi o stavu po roce 2012, ve kterm bude ukonen proces zmny lidskho vdom, a o projektu vzniku PLN nov spoleensk formy zaloen na rozenm VDOM JEDNOTY. Nechci pouze informovat, ale i vyzvat kadho tene(ku), aby tato fakta pochopil(a), uvdomil(a) si je a aktivn tyto informace dle rozioval(a) v rozhovorech, nebo jen tak bude tento pechod plynul a bez vtch iritac. V knize jsou pokyny archandla Gabriela, kter ns chce pipravit na pechod do pt dimenze a nsledn ivot s novm vdomm. Abych to lpe pochopil a umonil to i vm, channeloval jsem krom toho i dal svteln bytosti. Konm doplujcmi odpovmi a poselstvmi, kter jsem dostal ped i pi psan tto knihy. Mte v rukou poselstv vnovan celmu lidstvu !

etina_ ISBN 978-3-9814301-3-4

Pipravujeme:
Flavio M. Cabobianco Pichzm ze Slunce
Kdy jsem ekl, e pichzm ze Slunce, byl jsem jet mal a neuml jsem tak dobe pouvat slova. Nejde o fyzick Slunce ale duchovn. Ne jsem piel na Zemi, pebval jsem v tomto prameni svtla. Nepichzm ze Slunce sm. Vechny dti, kter se nyn rod, jsou odtud a tak vichni dospl, kte se mn a kte obnovili sv propojen se svtlem. Nov dti zstvaj spojen se svm pvodem. Miminka plou, nebot je velmi tk bt na tto planet. Pokouej se telepaticky dorozumt, ale vtinou to nejde, vechno je tu takov nepropustn... Boj se, protoe jsou uzaveny v tlesn schrnce. Tou po esenciln jednot, z n pichzej, a proto se upnaj na sv opatrovnky. kol nejvy bytosti penej na rodie. Kdy vak rodie v jen hmot, strhvaj dt stle vce do tlesnosti. Kdy ho u mluvit, omezuj jeho mylen. A dospvnm ztrcej dti spojitost se svm pvodem. Pokud chceme pomoci dtem, musme pomoci rodim. Flavio, 8 let Flavio z Argentiny zaal ji jako dvoulet vyprvt svm rodim o sob, svm pvodu a o minulch ivotech. O tom, co jsou due, odkud pichzej a kam jdou, co je univerzum a Bh, jak funguje svt - jednodue, slovami dtte a s nevdanou filozofickou hloubkou. Texty jsou ilustrovan Flaviovmi malbami a kresbami. etina, sloventina

Dr. Richard Bartlett Matrix Energetics neboli umn transformace

V roce 1997 se dr. Richardu Bartlettovi podail epochln objev: Koncentroval se na jistou mylenku, dotkl se dvou senzibilnch, s problmem pacienta souvisejcch bod na jeho tle nebo v aue a vyvolal u nj spontnn a psobiv zmny. Svou metodu nazval Matrix energetics. Kdy ji pouil, zhy pekvapiv zmizelo vadn dren tla, uvolnila se emon blokace a pacienti se ctili odlehen a pln energie. Dr. Bartlett zde u, jak jednodue funguje tento jemn a zdnliv tajemn postup umoujc trval zmny. Matrix energetics nebo-li Metoda dvou prst je vhodn pro terapeuty i laiky. Me se ji lehce nauit a pout pro svj vvoj kad, kdo se oteve intuitivnmu pstupu. etina

Enrique Barrios Ami chlapec z hvzd - 1. dl Ami sa vrac - 2. dl

Knihy o mimozemskm pteli malho Pedrita, Amim, se staly v mnohch zemch kultovn lekci novch as. Zde je nkolik nzor ten: ...Za dva dny jsem knihu spolkla se astnm smvem na rtech. Ami nm ukazuje rj a cestu do nj. Ta je celkem jednoduch - lska, lska, lska. Vdli to u Beatles... ... kniha, kter vs podnt zamyslet se - a nikdy na ni nezapomenete !

Ujiuji vs, e kdy si ji petete, ihned se obdate i pokraovnm Ami se vrac. Vele ji kadmu doporuuji ! Zanete se na realitu dvat z jin perspektivy. A sice - z t nejrozumnj... ...nauit se srdcem ltat... myslela jsem si, e je to dtsk kniha. No velmi rychle jsem pochopila, e jde o velk dar pro vechny. Kdy se do tchto dk ponote, oteve se vm srdce i cesty k naim asnm hvzdnm sourozencm... ... Kdo si pete Amiho, nepotebuje ji jinou ezoterickou nebo posvtnou knihu. Je v n vechno - jednoduch a jasn a nepipout dn ale". Je to poklad, kter nosm stle v srdci... ... Pekrsn kniha pro dti i dospl. Jej mylenky m budou dlouho provzet... ... Kouzeln a okouzlujc kniha, kter nm pipomn veobjmajc slu lsky... ...Miluji tuto knihu od okamiku, kdy jsem ji poprv etl. Daroval jsem ji i mnohm ptelm. Je nadasov, lskypln, vrohodn. Vzbuzuje nadji - na ptelstv, kter pekonv vechny hranice... sloventina, etina

Informace o autorech, ryvky z knih a objednvky:

www.anch-books.eu