Kobalt

Původ názvu
Pojmenování pochází z německého jména Kobold, kterým byl označován zlý skřítek, který
přeměňoval železnou rudu na rudu kobaltovou.

Vlastnosti
Kobalt je namodralý stříbrolesklý kov. Je velmi pevný a tvrdší než ocel. Vůči vzduchu a vodě je
nereaktivní, nekoroduje.

Výskyt
Kobalt je na zemi poměrně rozšířeným prvkem, náleží mu 30. místo. V přírodě se nevyskytuje ryzí,
pouze ve sloučeninách, je známo více jak 200 nerostů obsahujících kobalt. Nejdůležitějšími minerály
jsou smaltin (CoAs2), kobaltin (CoAsS) a linnéit (Co 3S4). Kobalt často doprovází nikl, olovo a měď.

Výroba a příprava
Cobalt se získává jako vedlejší nebo společný produkt při výrobě mědi a olova. Při výrobě se nejprve
rudy praží, aby se kobalt převedl do formy oxidu. Oxid se vyčistí od nečistot a redukuje za vysokých
teplot dřevěným uhlím.

Použití
Kobalt má v průmyslu mnohé využití. Velká část vyrobeného kobaltu se zpracovává při výrobě skla,
porcelánu a glazur, kde se používá jako modré barvivo. V hutnictví se kobalt využívá na výrobu
žáruvzdorných slitin a výrobu magnetů. Sloučeniny kobaltu se také používají jako katalyzátory
chemických reakcí.

Zajímavosti
Barevné sloučeniny kobaltu stály za objevem a rozvojem koordinační chemie. Toto je spojeno se
jménem Alfreda Wernera.