Úvodem OBSAH

Photoshop je bezesporu jedním (nebo možná Základní ovládání 2

Nástroje 2
jediným) grafickým editorem, který je všemi – Vlastnosti nástrojů 4
profesionály i příležitostnými uživateli – vždy oceňován. Palety 4
Photoshop má natolik rozsáhlé možnosti, obsahuje tolik Práce s paletami 4
Nabídka palety 5
základních a pomocných nástrojů, takové množství Nástroje palety 6
postupů, které na sebe navazují, překrývají se a doplňují, Nastavení barev 6
že je téměř nemožné popsat je všechny v plné šíři jejich Pomocné nástroje 7
možného nasazení. Výběr 9
Výběr 9
Photoshop přitom zůstává sice skvělým, ale přece Kombinace technik výběru 9
jenom nástrojem. Pro práci s ním, pokud chcete být Rychlá maska 12
„dobří“, potřebujete dvě základní věci: grafický cit Kouzelná hůlka 14
Rozsah barev 16
a imaginaci na jedné straně, a hluboké znalosti
Laso 18
Photoshopu na straně druhé. I když budete skvěle
Cesty 21
ovládat Photoshop, bez nápadu a grafické představy Pero 21
neuděláte nic, věřte mi, vím to. Na druhou stranu můžete Paleta Cesty 28
být Goya, a pokud nezvládnete techniku práce a alespoň Kanály 30
několik základních postupů ve Photoshopu, nedokážete Uložení výběru jako kanálu 34
Načtení výběru z kanálu 35
také nic. Kanál vs. výběr 36
Tato útlá publikace si všímá pouze nepatrné části Vrstvy 40
některých základních postupů. Je zaměřena především na Paleta vrstvy 41
technickou stránku práce s vrstvami, kanály, maskami Vrstva úprav 44
a výběry, nehledejte zde žádné speciální efekty nebo Maska vrstvy 47
Manipulace s výběry 53
gejzíry barevných nápadů. Pokud vám pomůže při
Základní operace 53
orientaci v základech práce s Photoshopem, budu rád. Změnit výběr 59
Podívejte se na anketu na www.win.cz nebo Transformace výběru 61
www.idg.cz, kde můžete svým hlasem ovlivnit obsahy Perspektiva 67
dalších připravovaných sešitů PCWorld Edition. Některé další nástroje 75
Kouzelná guma 75
Svoje připomínky, náměty a poznámky můžete také
Vymazání pozadí 76
zasílat přímo na adresu vydavatelství Oddělit objekty od pozadí 76
UNIS Publishing, s.r.o., Jundrovská 33, 624 00 Brno Rozšíření a Podobné 78
tel.: 05 – 41 51 55 00 fax: 05 – 41 51 55 02
e-mail: knihy@win.cz

PCWorld Edition Adobe Photoshop – výběry, kanály, vrstvy a masky

Informace v této knize jsou zveřejněny bez ohledu na jejich případnou paten-
tovou ochranu. Jména produktů byla použita bez záruky jejich volného použití.
Vydavatel a autoři nepřebírají žádnou odpovědnost, ani žádnou jinou záruku
za použití údajů uvedených v této knize a z toho vyplývajících následků. Veš-
kerá práva jsou vyhrazena na kopie celé, ale i částí knihy pořízené jakýmkoliv
způsobem pro účely obchodu. Žádná část této knihy nesmí být použita v žád-
ISBN 80-86097-60-9 ném jiném informačním médiu a na žádném jiném nosiči dat za účelem ob-
chodu bez předchozího písemného souhlasu vydavatele.

© Pavel Kristián
© 2000 UNIS Publishing, s.r.o.
Vyšlo v únoru 2000

1
 Adobe PHOTOSHOP

Základní ovládání
Nástroje
V tomto sešitu se nebudeme příliš zabývat jednotlivými nástroji Adobe Photoshopu, ale je třeba si ukázat,
kde jsou, jak je vybrat a jak nastavit jejich vlastnosti. Standardně se základní panel nástrojů (ve Photoshopu
se používá termín paleta – paleta nástrojů) zobrazí automaticky při spuštění Photoshopu. V případě, že tomu
tak není, použijte příkaz Okna > Nástroje.

Význam jednotlivých nástrojů je obvykle jasný z ikony nástroje, podržíte-li na nástroji chvíli kurzor myši,
zobrazí se vysvětlující popiska. U některých nástrojů je v pravém dolním okraji symbol trojúhelníčku ►; ten
naznačuje, že pod jedním uvedeným nástrojem jsou uloženy nástroje další. Paletku těchto nástrojů otevřete
velmi jednoduše: umístěte kurzor na tlačítko se symbolem ► a podržte stisknuté levé tlačítko myši. Rozbalí
se paletka nástroje a v ní si můžete vybrat nástroj jiný; jeho ikona se nyní zobrazí v paletě nástrojů.
Paletku vnořených nástrojů nemusíte vyvolávat, můžete nástroje jednoduše přepínat tak, že stisknete
klávesu Alt a klepnete na nástroj, který chcete změnit. Při každém klepnutí se budou cyklicky měnit
jednotlivé nástroje, které máte v rámci vybraného tlačítka k dispozici.
Vedle nástrojů pro výběry, vlastní malování, přechody apod. je na paletě nástrojů možné nastavit i
základní barvy pro pozadí a popředí, zvolit standardní pracovní režim nebo režim rychlé masky a podobně.
Kompletní přehled nástrojů (zde pro Photoshop 5.5) ukazuje následující obrázek.

2
 Základní ovládání

Rozvinuté palety zobrazíte tak, že umístíte kurzor myši na příslušné tlačítko nástroje v paletě nástrojů
a podržíte stisknuté levé tlačítko. Jinou možností je stisknout klávesu Alt a klepat myší na nástroj. Postupně
se budou vyměňovat jednotlivé nástroje. Pracovat můžete samozřejmě pouze s nástrojem, který je aktuálně
zobrazen na paletě nástrojů.
Některé nástroje (štětec, plechovka barvy, razítko apod.) jsou vázány na použití s výběrem; pokud není
žádný výběr definován jsou funkční v rámci celého obrázku, v případě, že výběr definován je, jsou aktivní
pouze v rámci výběru. Pokud vám tedy něco na první pohled nefunguje, může to být proto, že je definován
výběr a vy se pokoušíte malovat mimo něj.

3
 Adobe PHOTOSHOP

Vlastnosti nástrojů
U řady nástrojů je možné upravit jejich vlastnosti. Pokud není paleta vlastností zobrazena, postačí
poklepat na nástroj a paletka s vlastnostmi se zobrazí. Nezobrazí se jedině v případě, že u nástroje není co
nastavovat. Volby a nastavení jsou pro jednotlivé nástroje různé, na následujícím obrázku je ukázka pro
nástroj obdélníkový výběr.
Pro nástroj výběr je například možné nastavit hodnotu
prolnutí, vyhlazení, styl a další. Některé volby nejsou
dostupné, např. přístup pro zadání šířky a výšky
výběru závisí na zvoleném stylu. Při volbě Normálně
můžete tažením myši zvolit libovolnou velikost výběru.
Pokud byste však zvolili styl Pevná velikost, mohli
byste zadat přímo šířku a výšku výběru.

U většiny nástrojů je možné pro komplexní nastavení nástroje použít i další palety. U nástroje štětec by
to byla např. paleta stop, s další možností nastavení vlastností stopy. Vlastnosti stopy můžete upravovat
stejným způsobem jako vlastnosti nástroje – poklepejte na vybraný základní tvar stopy a můžete provést
změnu dle potřeby, jak ukazuje následující obrázek.

Možnosti Photoshopu jsou v tomto směru velmi rozsáhlé a pro bližší seznámení vám doporučuji naši
publikaci Velká kniha Adobe Photoshop, která bude k dispozici jak pro verzi 5.5, tak i pro verzi 6. Velká
kniha pro Adobe Photoshop 5 je beznadějně vyprodána.

Palety
Práce s paletami
Adobe Photoshop používá pro zobrazení nástrojů tzv. palety. Tento termín je trochu nešťastný, protože se
používá i ve smyslu paleta barev, ale z kontextu bude vždy jasné, zda jede o seznam barev nebo o nabídku
nástrojů apod.
Jak můžete vidět již na předchozím obrázku, standardně se v jednom okně zobrazuje vždy několik „sou-
visejících“ palet. Na uvedeném obrázku to jsou palety Barvy, Vzorník a Stopy. Jinou standardní kombinací je
např. Vrstvy, Kanály a Cesty. Některé palety zobrazíte, jak jsme si již ukázali, poklepáním na nástroj. Můžete

4
 Základní ovládání

ale také použít nabídku Okna a vybrat zde paletu, kterou chcete umístit na pracovní plochu. V tomto případě
se na ploše zobrazí celé okno se skupinou palet
Okna s paletami, podobně jako paleta nástrojů může být umístěna kdekoliv na ploše, na nové místo ji
přetáhnete myší za horní podbarvený pruh. Na pravém okraji tohoto pruhu jsou i dvě ovládací tlačítka: pro
změnu velikosti a pro zavření okna. Některá okna mohou být zobrazena pouze ve dvou velikostech, jiná mají
tři možnosti.
Minimální velikost okna, kdy je vidět pouze záhlaví
palet. Toto zobrazení je možné vždy vyvolat
poklepáním na popisku palety.

Střední velikost (pouze u některých oken a palet).

Zobrazí se po klepnutí na tlačítko přepnutí velikosti.

Maximální velikost. Tohoto zobrazení dosáhnete buď

pomocí tlačítka přepínače velikosti nebo poklepáním
na popisku palety.
Na vedlejším obrázku si všimněte, že okno má
vroubkovaný dolní pravý okraj. V tomto případě
můžete tažením tohoto okraje změnit velikost okna.
Tuto vlastnost ale nemají všechna okna.

Paleta, i když se standardně zobrazí v určitém okně spolu s dalšími paletami, ale není na toto okno pevně
vázána. Tažením za popisku palety ji můžete přesunout do jiného okna nebo umístit jako samostatnou.
Zde byla ze
standardního
okna vytažena
paleta Stopy
a umístěna jako
samostatná na
pracovní ploše.
Obráceně můžete
opět tažením za
popisku
přesunout paletu
zpět, nebo i do
jiného okna.

Nabídka palety
Pod ovládacími tlačítky na pravém okraji horního pruhu okna palet je tlačítko se symbolem ►. Tímto
tlačítkem otevřete nabídku pro aktuálně vybranou paletu.

5
 Adobe PHOTOSHOP

Zde byla klepnutím na tlačítko ►vyvolána

nabídka palety Stopy, která obsahuje řadu
dalších možností.

Nástroje palety
Některé palety obsahují ještě řadu vlastních nástrojů. Následující obrázek ukazuje nástroje palety vrstvy:
Paleta Vrstvy obsahuje vedle možností nastavení vlastností
(jako Krytí nebo Zachovat průhlednost) také několik nástrojů,
např. pro odstranění vrstvy nebo přidání nové vrstvy apod.

I zde, podobně na paletě nástrojů, postačí umístit kurzor myši na nástroj a zobrazí se krátký vysvětlující
text.

Nastavení barev
Photoshop je aplikace určená pro malování nebo editaci barevných obrázků. Nástroje pro práci s barvami
patří u této aplikace mezi nejčetnější. O některých z nich se postupně zmíníme, na tomto místě uvedu pouze
základní informaci, která je na paletě nástrojů, tj. nastavení barvy popředí a pozadí.
Tento jednoduchý nástroj vám dává velké možnosti v nastavení základních barev při práci:
dva velké čtverce ukazují aktuálně nastavenou barvu popředí (tou kreslíte) a barvu pozadí
(ta se zobrazí např. při gumování).
Oblouček se šipkami v horním pravém rohu umožňuje vzájemně zaměnit barvu popředí
a pozadí.
Klepnete-li na jeden ze čtverců popředí nebo pozadí, otevře se okno Výběr barvy, ve
kterém můžete celou řadou způsobů zvolit potřebnou barvu z různých zdrojů.
Symbol se dvěma malými čtverečky v levé dolním rohu vrátí implicitní nastavení barvy
popředí a pozadí, standardně černá a bílá.

6
 Základní ovládání

Jinou možností nastavení barev pro kreslicí nástroje (štětec, rozprašovač, plechovka barvy, přechod...) je
tento postup: vyberte nástroj, stiskněte a držte stisknutou klávesu Alt – ikona nástroje se změní na kapátko.
Klepnutím kapátkem vyberte barvu, která se nastaví jako nová barva popředí, přímo v obrázku.

Na obrázku výše je zvolen nástroj Štětec, při podržené klávese Alt se změnil na kapátko, kterým byla
vybrána nová barva popředí. Pro přesné nastavení je vhodné pracovat s viditelnou paletou Informace, která
informuje jednak o poloze kapátka v obrázku ale zejména o barevných složkách nabírané barvy jak
v barevném modelu RGB, tak i modelu CMYK.

Pomocné nástroje
Při práci s obrázkem můžete často potřebovat přesně umístit např. hranu výběru, namalovat linku apod.
Výborným pomocníkem jsou v tomto případě pravítka, vodítka nebo mřížka. Pravítka zobrazíte příkazem
Zobrazení > Pravítka zobrazovat a skryjete je pomocí Zobrazení > Pravítka skrýt. Přepínat mezi zobrazením
a skrytím pravítek můžete rychleji klávesovou zkratkou Ctrl+R. Poklepete-li na pravítko, otevře se dialogové
okno Předvolby, ve kterém můžete nastavit základní vlastnosti pravítek. Tento dialog.
Vodítka (vodicí linky) můžete na obrázek umístit takto: najeďte kurzorem myši na svislé nebo vodorovné
pravítko. Stiskněte a držte stisknuté levé tlačítko myši a táhněte kurzor myši do obrázku. Jakmile opustíte ob-
last pravítka, zobrazí se vodítko – vodorovné nebo svislé podle toho, ze kterého pravítka ho táhnete. Pokud
chcete ze svislého / vodorovného pravítka vytáhnout vodorovné / svislé vodítko, podržte při tažení myši

7
 Adobe PHOTOSHOP

stisknutou klávesu Alt. Potřebujete-li změnit polohu vodítka, použijte nástroj Přesun a najeďte s ním na vo-
dítko, které chcete posunout. Kurzor se změní na symbol oboustranné šipky s dvojicí úseček.
Tažením můžete nyní přesunout vodítko na
jinou pozici v obrázku.
Pokud při tažení podržíte klávesu Alt, změní
se orientace vodítka ze svislého na
vodorovné a opačně.
Poklepete-li na vodítko, otevřete dialog
Vodítka a mřížka, kde můžete nastavit např.
barvu linek vodítka, rozteč mřížky a další
hodnoty. Nemůžete ale jinak než ručně
nastavit polohu vodítka. Uvedený dialog
můžete otevřít i příkazem Soubor > Předvolby
> Vodítka a mřížka.

V některých případech lze místo vodítek použít pravidelnou mřížku. Její vlastnosti nastavujete rovněž
v dialogovém okně Vodítka a mřížka. Vedle barvy, kterou se mřížka bude v obrázku zobrazovat, lze nastavit:
- Styl: pro zobrazení mřížky
použije čáry, přerušované čáry
nebo pouze body
- Rozměr: definuje vzdálenost
hlavní osnovy mřížky. Jako
jednotku můžete zvolit obrazové
body, cm, palce, typografické
míry body nebo pica, případně
procenta velikosti obrázku.
V tomto posledním případě
znamená např. hodnota 20 %,
že mřížka bude dělit obrázek na
pětiny vodorovně i svisle a
mřížka tedy nemusí být
čtvercová.
- Dělení: nastavítena kolik částí
bude rozdělen krok hlavní
osnovy mřížky.

Pokud chcete, aby se prvky, které budete kreslit, vytvářet nebo posouvat, přimykaly k vodítkům nebo
mřížce, použijte příkaz Zobrazení > Polohovat na vodítka resp. Polohovat na mřížku. Opětovným použitím
těchto příkazů nastavení zrušíte. Příslušné klávesové zkratky (na české klávesnici) pro zapnutí i vypnutí
přichytávání jsou Shift+Ctrl+ů (přimykání k vodítkům) respektive Shift+Ctrl+§ (přimykání na mřížku).
Mřížka ani vodítka se samozřejmě netisknou.
Posledním nástrojem, o kterém se v této části zmíním, je paleta Navigátor. Otevřete ji standardním
způsobem, příkazem Okna > Navigátor.
Navigátor umožňuje nastavit velikost zobrazení buďto přímo
zadáním číselné hodnoty nebo zmenšovat a zvětšovat
v pevných krocích pomocí tlačítek se symbolem pyramid. Rychlé
je použití táhla, kterým můžete plynule měnit velikost zobrazení.
Pro změnu aktuálního pohledu můžete samozřejmě použít svislý
a vodorovný posuvník pracovního okna, rychleji to ale jde
tažením zvýrazněného obdélníčku v miniatuře palety Navigátor.
Pokud nepotřebujete sledovat změnu zobrazení při posouvání,
postačí klepnout kurzorem na vybrané místo na miniatuře
a pohled se posune do tohoto místa.

8
 Výběr

Výběr
Naprostá většinu činností, které budete s obrázky v Photoshopu provádět, se bude týkat výběrů. Některé
akce ani mimo výběr nelze provést, jiné, které můžete provádět pro celý obrázek, se budou vztahovat pouze
k výběru, pokud bude nějaký výběr definován. Jako příklad je možné uvést například změnu kontrastu, kterou
lze provést pro celý obrázek bez definice výběru. Jakmile je ale výběr určen, bude se úprava kontrastu týkat
pouze bodů, které jsou zahrnuty do aktuálního výběru.
Photoshop poskytuje celou řadu nástrojů, kterými lze výběr definovat, a také možnosti, jak výběr
upravovat, modifikovat, ukládat a opakovaně používat.

Výběr
Základní sadu nástrojů pro výběr najdete pod prvním tlačítkem vlevo nahoře na paletě nástrojů.
Nástroje výběru zleva doprava: Obdélníkový výběr, Eliptický výběr, Výběr
jediného řádku, Výběr jediného sloupce a Nástroj oříznutí.

Zvolte vhodný nástroj a tažením myši nakreslíte na obrázku potřebný výběr. Pouze nástroje pro
jednořádkový a jednosloupcový výběr vám neumožní určit velikost výběru, můžete zvolit pouze jeho polohu.
Tyto výběry obsahují buďto řádek přes celý obrázek o výšce jednoho obrazového bodu, nebo sloupec o šířce
jednoho obrazového bodu.
Při tažení obrazce výběru můžete využít následující klávesy:
- Shift: pokud není dosud žádný výběr vytvořen, bude kreslen čtvercový nebo kruhový výběr.
Pokud již je nějaký výběr definován, nový výběr se přidá k existujícímu.
- Alt: pokud není žádný výběr definován, bude nový výběr vykreslován tak, že v místě odkud
začínáte táhnout myší je střed obdélníka nebo elipsy výběru. Pokud již nějaký výběr existuje, bude
nově vytvářený výběr odečten od existujícího výběru, pokud se oba výběry, třeba jen částečně,
překryjí.
- Ctrl: pokud není žádný výběr, posunete celý obrázek (obsah aktuální vrstvy). Pokud výběr
existuje, posunete pouze oblast výběru. Na místě původního umístění výběru nebude nic – malba
bude z této části přesunuta jinam.
- Ctrl+Alt: pokud neexistuje žádný výběr, provede se kopie celého obrázku na aktuální vrstvě
a můžete ji tažením přesouvat. Pokud výběr existuje, provede se kopie obsahu výběru a přesouváte
tuto kopii. V případě, že stisknete ještě klávesu Shift, je pohyb omezen na svislý, vodorovný a pod
úhlem 45°.

Kombinace technik výběru

Použití jednotlivých možností základních výběrových nástrojů si předvedeme na následující ukázce. Na
obrázku průčelí domu jsou vrata, se kterými budu chtít dále pracovat a je tedy nutné je vybrat. Protože tvar
vrat je velmi pravidelný, hrany jsou svislé a vodorovné, použijeme základní nástroje pro výběr – obdélníkový
a eliptický výběr.
Pro lepší umístění výběru si nastavím vodítka. Nejprve příkazem Zobrazení > Pravítka zobrazovat
(Ctrl+R) zobrazím pravítka. Z nich tažením myší vytáhnu tři svislá vodítka a umístím dvě na svislé hrany
levého křídla vrat a jednu na svislý střed horního oblouku vrat.

9
 Adobe PHOTOSHOP

Na obrázku vlevo je fotografie průčelí domu

s připravenými svislými i vodorovnými vodítky
vytaženými z pravítek. Pro přesné umístění vodítek je
vhodné použít zvětšený pohled (pomocí nástroje
Lupa nebo palety Navigátor). Pro vlastní výběr je
potom lepší pracovat v celkovém pohledu na plochu
vrat.
Aby se nám výběr přichytával k připraveným
vodítkům, je třeba příkazem Zobrazení > Polohovat
na vodítka tuto možnost zapnout (klávesová zkratka
Shift+Ctrl+ů).
Obrázek vrat je geometricky velmi jednoduchý, je
tvořen obdélníkem a částí elipsy. Nejprve použijeme
eliptický výběr vytažený ze středu, který je dán
průsečíkem prostředního svislého i vodorovného
vodítka.

Nejprve vykreslíme eliptický výběr pro definici horního

oblouku vrat. Na paletě nástrojů vybereme nástroj
eliptický výběr, umístíme kurzor do průsečíku
prostředního vodorovného i svislého vodítka
a vytáhneme výběr tak, aby se přimkl k hornímu
a levému vodítku. Po celou dobu tažení držíme
klávesu Alt – kreslení výběru ze středu.
K tomuto výběru budu chtít přidat obdélník pro zbytek
levé části křídla vrat a také odstranit výběr z pravé
části horního oblouku.
Nejjednodušším způsobem, jak toto provést, je
vytvořit další, tentokrát obdélníkový výběr na celou
šířku levého křídla, tj. mezi krajními svislými vodítky,
tak, aby pokryl celou oblast obloukového zakončení
vrat..

10
 Výběr

Na paletě nástrojů vyberte obdélníkový výběr.

Umístěte kurzor na levý horní průsečík vodítek
a postupně nejprve stiskněte a podržte klávesu Shift,
potom Alt a potom teprve levé tlačítko myši pro
vytažení obdélníka výběru. Tímto postupem provedete
průnik obou výběrů – původního eliptického a nově
připraveného obdélníkového.
Všimněte si, že kurzor změnil tvar na nitkový kříž se
symbolem x vpravo dole.
Pokud byste provedli akci v jiném pořadí, dostali byste
jiné výsledky:
- nejprve klepnete kurzorem: tím zrušíte předchozí
eliptický výběr
- nejprve stisknete Alt: bude se provádět výběr ze
středu pozice kurzoru a původní výběr bude zrušen

Pokud jsem udělal vše dobře, výsledkem po provedení

obou výběrů bude pouze jejich společná část, tj. část
elipsy na levém křídle vrat.

Posledním krokem je přidat obdélníkový výběr, který

pokryje celou zbývající část levého křídla vrat.
Vyberte nástroj obdélníkový výběr, stiskněte klávesu
Shift, abyste nový výběr přidali k již existujícímu,
umístěte kurzor na průsečík levého vodítka a od shora
druhého vodorovného vodítka. Všimněte si, že
u nitkového kříže kurzoru je tentokrát symbol +.
Výsledkem bude součet obou výběrů.
Pokud byste obráceně potřebovali část výběru odečíst
od existujícího výběru použijte klávesu Alt před tím,
než začnete další výběr kreslit. Plocha nového výběru
bude odečtena od stávajícího výběru. Pokud nebudou
mít původní a nově kreslený výběr žádné společné
body, zůstane původní výběr beze změny.

Na konec této ukázky několik poznámek:

!" pokud pomocí Shift přidáváte k výběru, můžete vytvořit výběr, který se skládá i z vzájemně
nepropojených částí;

11
 Adobe PHOTOSHOP

!" v případě, že pracujete s průnikem výběrů, může být výsledkem vaší práce i „prázdný“, tj. žádný výběr.
K tomu dojde, pokud původní a nově vytvářený výběr nemají žádný společný bod.
!" Není nutné držet křečovitě např. obě klávesy Shift+Alt po celou dobu tažení výběru. Jakmile začnete
táhnout myší, můžete klávesy pustit.
!" Na stavovém řádku dole vždy vidíte popis akce, kterou právě provádíte.
!" uděláte-li chybu, máte možnost se vždy vrátit díky paletě Historie (otevřete ji příkazem Okna > Historie).
V paletě si najdete poslední, ještě dobře provedenou akci a klepnete na ni. Tím jste odvolali všechny další
úpravy a můžete se pokusit je provést správně.
!" Výše uvedené postupy přidávání, ubírání nebo průniky výběrů jsou použitelné i pro další nástroje výběrů.

Rychlá maska
Ať už provedete výběr jakoukoliv technikou, ve většině případů je zapotřebí ho alespoň částečně
poopravit. V publikaci si postupně ukážeme několik možností, jak korekce výběrů provést, zde to bude jeden
z pohotových nástrojů – rychlá maska.
Dříve než začneme jedno důležité upozornění. Ve Photoshopu můžete řadu úprav provádět několika
různými postupy. O tom, kterou z možností zvolíte, může rozhodovat třeba požadovaná výsledná kvalita,
obliba toho kterého nástroje, ale třeba i požadavek na uchování některých dílčích výsledků pro opakované
pozdější použití. Nástroj Rychlá maska vytvoří z výběru pouze dočasnou masku, která bude po přepnutí do
normálního zobrazení převedena zpět na výběr a přestane tedy existovat!
Jistě jste si všimli, že v obrázku zůstalo po
provedeném výběru několik nepřesností, za
všechny alespoň jednu – u dolního okraje
vrat zůstala součástí výběru i kovová
ochrana vjezdu před koly projíždějících
povozů. Budeme-li provádět nějaké úpravy
s výřezem, neměly by se této části
dotknout.

Na paletě nástrojů klepněte na tlačítko se

symbolem prázdného kolečka v šedém
obdélníku – Úpravy v režimu Rychlá maska.
Sousední tlačítko slouží ke zpětnému převodu
do standardního režimu. Pro přepnutí mezi
oběma režimy použijte klávesu Q.
Poklepáním na nástroj vyvoláte okno pro
nastavení vlastností Rychlé masky. Klepnutím
na políčko Barva nastavíte barvu masky,
standardně je to karmínová. Lze určit hodnotu
krytí podkladového obrázku a oblast (výběr
nebo jeho doplněk), kterou barva vyznačuje.

12
 Výběr

Přepneme-li se do režimu Rychlá maska, změní se

vzhled obrázku. Při standardním nastavení Rychlé
masky bude oblast výběru zobrazena bez úpravy
a zbývající část obrázku bude pokryta závojem
v originále purpurové barvy.
V tomto režimu můžete použít nástroje pro malování
a kreslením černou barvou budete z výběru ubírat,
malováním bílou barvou budete k výběru přidávat.
(Pokud zvolíte šedivou barvu dosáhnete efektu
částečného prolnutí, ale o tom později). Já budu chtít
z výběru odstranit část kovové tyče v levém dolním
rohu a proto vyberu nástroj štětec a klepnu na
obloukovou šipku u nástroje pro nastavení barev
popředí a pozadí abych nastavil černou barvu pro
popředí. (Nastavení by mělo odpovídat obrázku na
straně 6 dole.)

!" Poznámka: Pokud vám nebude chtít štětec kreslit, bude to nejspíše nastavením jeho vlastností. Poklepejte
na nástroj štětec, tím otevřete paletu Volby štětce, a nastavte tam – v seznamu Režim kreslení: Normální,
Krytí: 100%, Odeznít: 0 a zrušte zaškrtnutí u Vlhké okraje. Jinak si samozřejmě vyzkoušejte pozměněná
nastavení, kterými můžete dosáhnout různých efektů.
Jakmile najedete štětcem do obrázku změní se jeho vzhled. Pokud chcete mít dobrou kontrolu nad tím, co
vlastně kreslíte, je vhodné mít nastaven vzhled štětce podle stopy, kterou při malování zanechá. Pokud se vám
v obrázku nástroj změní na symbol štětce, otevřete příkazem Soubor > Předvolby > Zobrazení a kurzory
dialogové okno Zobrazení a kurzory.
Abyste mohli přesně
kontrolovat práci se
štětcem, zvolte v tomto
dialogu nastavení
kreslicího kurzoru
přepinačem Podle stopy.
Velikost kurzoru i jeho tvar
bude dán nastavenou
stopou a můžete velmi
precizně ovládat hranice
oblasti, po které budete
štětcem malovat.
Druhým krokem, který je
třeba provést, je nastavení
vlastní stopy. K tomu
použijte paletu Stopy a z ní
vyberte některou
z kruhových stop s ostrým
přechodem.

Nástrojem Lupa si zvětšete oblast pro úpravy a můžeme začít štětcem malovat. Nezapomeňte – bílou
barvou ubíráte ze zabarvené oblasti, černou barvou zabarvenou oblast zvětšujete. Podle toho, jak se vám lépe
kreslí, můžete pracovat buď s maskou na oblasti výběru nebo na oblasti jeho doplňku, případně můžete obě
nastavení měnit poklepáním na nástroj Rychlá maska.

13
 Adobe PHOTOSHOP

Na obrázku vlevo je zvětšená část výběru,

kurzor štětce ve tvaru kruhové stopy. Část
nepatřící k výběru je již z poloviny
namalována štětcem s nastavenou černou
barvou, je pokryta rumělkou a tedy
z výběru odstraněna.
Chybu můžete napravit malováním bílou
barvou.

V takto velkém zvětšení si určitě všimnete, že hrany přechodů mezi jednotlivými „objekty“ nejsou ani
zdaleka tak přesné a ostré, jak byste očekávali. V některých místech velmi těžko vlastní hranu rozlišíte.
V těchto případech záleží na vašem citu a zkušenostech, co k výběru ještě přidat a co již ne. Někdy je lépe
výběr poněkud zmenšit, aby se vypustily body na okraji, které by později mohly vytvářet rušivou linku na
jiném pozadí, někdy je naopak vhodné jeden obrazový bod k výběru přidat. Budete-li např. pořizovat výběr
kovového předmětu s odlesky světla, bude vhodné výběr rozšířit, abyste odlesky zachytili, jinak bude obrázek
výrazně ochuzen.
Takhle bude vypadat upravený výběr
v místě rohu po přepnutí z režimu Rychlá
maska do standardního zobrazení (např.
klávesou Q).
Do režimu Rychlá maska se můžete vrátit
zpět a výběr poopravit.

Kouzelná hůlka
Tento výběrový nástroj slouží k rychlému vybrání oblasti na základě barevné podobnosti. Hodí se
především pro obrázky, kde je vybíraná oblast dostatečně barevně odlišena od zbytku obrázku. Při práci
s tímto nástrojem se většinou jednotlivé výběry s různým nastavením sčítají za pomoci klávesy Shift.

14
 Výběr

Velmi důležité je vhodné nastavení vlastností. Dialog vlastností kouzelné hůlky otevřete poklepáním na
symbol nástroj v paletě nástrojů
V tomto diaslogovém okně můžete nastavit:
- Tolerance: barevný rozsah, který bude vybírán.
Pokud nastavíte nízkou hodnotu, budou vybírány
pouze velmi podobné barvy, čím nastavíte hodnotu
vyšší, tím širší rozsah barev bude vybírán. Hodnota
0 znamená, že se vybere oblast pouze s tou barvou,
na kterou jste klepli. Volba 255 znamená vybrat vše
bez ohledu na barvu.
- Vyhlazení: okraje oblasti výběru budou hladké.
- Sousedící: pokud zaškrtnete, vyberou se pouze
oblasti sousedící s místem, na které jste klepli.
V opačném případě to budou oblasti podobné barvy
kdekoliv na ploše obrázku.
- Ze všech vrstev: při zaškrtnutí se pracuje s barvou,
která je dána složením ze všech vrstev v daném
místě nad sebou.
Jednotlivá nastavení můžete v průběhu práce měnit. Při práci s kouzelnou hůlkou obvykle používáte
přidávání k výběru pomocí klávesy Shift nebo obráceně odečítání od výběru s klávesou Alt. Velmi často je
vhodné nevybírat přímo tu část obrázku, kterou potřebuji, ale její doplněk, a následně příkazem Výběr >
Doplněk zaměnit vybrané a nevybrané oblasti.
Z tohoto obrázku bych chtěl vybrat pouze ruce
a část nohou atleta, nikoliv povrch běžecké dráhy.
Protože kůže atleta a dres zahrnuje celou škálu
barev, od téměř bílé až po velmi tmavou hnědou,
použiji kouzelnou hůlku na povrch dráhy (je v
originále modrý) a nastavím poměrně vysokou
hodnotu Tolerance: 150.
Dále je nastaven výběr I pro nesousedící oblasti,
tj. budou vybrány všechny oblasti s podobnými
barvami v rámci celého obrázku.
Ponechal jsem zapnuto vyhlazování hranice
výběru.

Po klepnutí kouzelnou hůlkou na plochu atletické

dráhy jsou při tomto nastavení vybrány téměř
všechny body mimo atletovy ruce a část nohou.
Všímněte si, že byly vybrány jak světlé, tak
i tmavé odstíny dráhy, tedy i místa, na kterých leží
stín atleta. To je způsobeno vysokou hodnotou
Tolerance (150).
Pokud byste zvolili hodnotu nižší, museli byste po
prvním výběru přidávat další oblasti za pomoci
klávesy Shift. Pokud vám první nastavení hodnoty
Tolerance nebude vyhovovat, můžete výběr
odstranit několika způsoby, např.:
- příkazem Úpravy > Zpět kouzelná hůlka
odstraníte poslední výběr
- Výběr > Odznačit zrušíte celý výběr
- pomocí palety historie se můžete vracet
libovolně

15
 Adobe PHOTOSHOP

Pokud zvolíte nevhodné nastavení hodnoty

Tolerance, nemusí výsledky práce odpovídat
vašim představám. Zde jsem například zadal
hodnotu 40 v domění, že se výběr zpřesní (budou
vybrány hodně blízké barvy) – porovnejte
s předchozím nastavením na hodnotu 150.
Druhým rozdílem je to, že jsem klepl na tmavší
část plochy dráhy ve stínu. Jak ale vidíte,
součástí výběru je nejen tmavší plocha dráhy, ale
i část ruky atleta.
Navíc bude nutno postupně k výběru přidávat
další plochy.

Kouzelná hůlka je, jak vidíte, nástroj poněkud nevyzpytatelný, a je třeba si při práci s ní dávat pozor.
Ještě jednou upozorňuji na možnost změnit při přidávání výběru nastavení.

Rozsah barev
V určitém směru komplexnějším nástrojem než kouzelná hůlka je Rozsah barev, kterým vybíráte oblasti
s určenými barvami. Účinnost nástroje se vztahuje buďto k celému obrázku nebo k existujícímu výběru.
Pokud výběr existuje a chcete pracovat s celým obrázkem, je nutné stávající výběr zrušit, např. příkazem
Výběr > Odznačit. Nástroj Rozsah barev vyvoláte příkazem Výběr > Rozsah barev.
Toto je dialogové okno nástroje Rozsah
barev. I když to na první pohled nevypadá,
skrývá se zde velké množství silných
nastavení.
Ve středu okna je náhledové zobrazení
obrázku, se kterým pracujete. Můžete si
zvolit režim zobrazení – buďto se bude ve
stupních šedi zobrazovat výběr (co je černé
není součástí výběru, intenzita šedá plochy
ukazuje, kolik procent bodů z dané oblasti je
součástí výběru, bílá plocha znamená, že
všechny body této oblasti jsou vybrány).
Druhým režimem je Obraz, který ukáže
náhled celého obrázku a dovolí např.
pipetou nabírat vzorek barvy, která určuje
výběr, i mimo právě vykreslenou část
obrázku v pracovním okně.
Zaškrtávací políčko Inverze vpravo dole
umožňuje definovat výsledný výběr jako
doplněk aktuálně provedeného výběru.

Pro lepší kontrolu výběru můžete zvolit i některou z voleb Náhled výběru. Tato možnost sice znamená
vyšší zatížení počítače, protože se výběr zobrazuje přímo v plném obrázku a ne pouze v malém náhledu
v dialogovém okně, ale můžete detailně sledovat výsledný efekt. Pouze v případech, kdy obrázek je hodně
velký a překreslování značně brzdí práci, zvolte možnost Žádný (viz předchozí obrázek). Pamatujte na to, že
vždy můžete výběr vrátit odstranit nebo následně upravit. Další možnosti nastavení náhledu jsou:

16
 Výběr

!" Stupně šedi: v náhledu se zobrazí plochy, které jsou plně součástí výběru, jako bílé, černé plochy obsahují
všechny body mimo výběr, a šedé plochy obsahují částečně body výběru a body mimo výběr.
!" Černé těleso: výběr se zobrazí v barvách na černém podkladu (nevybrané části jsou nahrazeny černým
podkladem).
!" Bílé těleso: výběr se zobrazí v barvách na bílém podkladě. Přepínáním mezi oběma režimy si velmi
názorně zobrazíte rozsah výběru, jak ukazují následující dva obrázky.

Použité nastavení je Bílé těleso – nevybrané části jsou V tomto případě je zvolen náhled jako Černé těleso –
znázorněny bílou barvou, vybrané části jsou barevné nevybrané části jsou zobrazeny jako černé.
(zde v knize pouze šedivé).
!" Rychlá maska: používá se zobrazení, které jsme si vysvětlili u režimu Rychlá maska. Části obrazu, které
nejsou součástí výběru, jsou překryty karmínovým (standardní nastavení) nádechem.

Vlastní výběr vytváříte za pomoci ostatních nástrojů, které vám dialogové okno Rozsah barev nabízí. Je
to především rozbalovací seznam Vybrat, ve kterém zvolíte, jak budete definovat rozsah barev, které budou
tvořit výběr. K dispozici jsou možnosti:
- Nastavení Nabrané barvy umožňuje nabrat pipetou barvu jak z náhledu
v dialogu, tak z vlastního obrázku. V kombinaci s nástroji Pipeta můžete
k výběru postupně barvy přidávat nebo ubírat. Postačí provést první výběr,
tj. klenout v obrázku na vybranou barvu, nastavit vhodnou hodnotu
Neurčitosti a je proveden základní výběr. Klepněte na tlačítko pipety se
symbolem + a barva, kterou následně vyberete bude (i se zadanou
neurčitostí) k výběru přidána. Obráceně můžete z výběru barvu odečíst
pomocí pipety se symbolem -.

- Pomocí voleb Červená, Žlutá...Purpurová můžete definovat výběry

obsahující základní složkové barvy RGB nebo CMY.
- Další skupina voleb umožňuje vybrat z obrázku oblast světel (cca v rozmezí
95-100% jasu dle individuálního nastavení), stínů (0-5% jasu) nebo oblast
středních tónů (zbývající oblast mezi světly a stíny).
- Volba Mimo gamut vybere body, jejichž nastavení barev leží mimo gamut –
barevný rozsah – barevného modelu CMYK. Tato volba je dostupná pouze
pro obrázky v modelu RGB nebo Lab.

17
 Adobe PHOTOSHOP

Laso
Tato skupina nástrojů je velmi vhodná pro kontrastní obrázky se zřetelnými obrysovými liniemi a pro
výběry, při kterých chcete bezprostředně ovlivňovat tvar vybrané plochy.
Zleva první nástroj je určen pro kreslení výběru volně od ruky. Druhý nástroj
umožňuje kreslit obrys výběru ve tvaru polygonu. Třetí nástroj, magnetické laso,
kreslí výběr složený z přímých úseků tak, že se lomové body přichytávají
k nejbližší kontuře v místě, kudy táhnete kurzor.

Pro tento nástroj je k dispozici paleta pro nastavení vlastností. Pro oba jednodušší nástroje – laso
a mnohoúhelníkové laso – obsahuje paleta pouze dvě nastavitelné hodnoty:
Hodnota prolnutí udává rozsah (v obrazových bodech) od hranice
výběru, ve kterém budou ještě k výběru částečně přidány i body
mimo výběr. Toto nastavení se projeví především při posunech
nebo přemístění výběru, ale také při různých úpravách (tónové
a barevné korekce apod.). Toto nastavení není ekvivalentem
příkazu Výběr > Prolnutí. Na tento efekt se podíváme v další části,
která se zabývá prací s výběry.
Vyhlazení znamená,že příliš ostré a náhlé změny okraje budou
(na úrovni obrazových bodů) srovnány.

Efekt Vyhlazení se projeví spíše při použití magnetického lasa, při použití výběru pomocí základního
nástroje Laso nebo Mnohoúhelníkové laso velké rozdíly většinou nezpozorujete. Vyhlazení můžete pro výběr
nastavit i dodatečně příkazem Výběr > Změnit > Vyhladit).

Na obrázku vlevo je použito nastavení výběru bez
prolnutí. Při posunu je jasně vidět, že hranice výběru
je zcela přesná.
Obrázek na pravé straně byl sejmut pro nastavení
hodnoty prolnutí 10 obrazových bodů. Je vidět, že
vlastní výběr je rozšířen za svoji hranici o postupně
odeznívající body okolí a stejně tak i doplněk výběru
obsahuje navíc postupně odeznívající body z okraje
výběru. Šířka těchto oblastí je dána hodnotou prolnutí.

Výběr pomocí nástroje Laso a Mnohoúhelníkové laso můžete přepínat v průběhu práce klávesou Alt. Po-
kud budete pracovat se samostatným lasem, klepnete na počáteční bod výběru a pokud držíte stisknuté tlačít-
ko myši, stále kreslíte výběr. Jakmile pustíte tlačítko myši, výběr se uzavře tak, že se spojí počáteční bod
s aktuální pozicí kurzoru při uvolnění tlačítka myši. Při použití mnohoúhelníkového lasa označíte každým
klepnutím jeden bod polygonu. Pokud při přechodu na další vrchol polygonu držíte stisknuté tlačítko myši,

18
 Výběr

nic se nezmění, stále jenom upravujete polohu dalšího vrcholu polygonu. Celý mnohoúhelník uzavřete buďto
tak, že přesunete kurzor blízko počátečního bodu (u kurzoru se zobrazí malé kolečko), nebo na posledním vr-
cholu poklepete a zbývající spojnice se doplní automaticky.
Pokud v průběhu kreslení výběru, ať již lasem nebo mnohoúhelníkovým lasem, podržíte klávesu Alt,
změní se režim práce takto: při stisknutém tlačítku myši kreslíte obrys od ruky, s uvolněným tlačítkem
vytahujete hranu polygonu a jeho vrchol vyznačíte klepnutím. Dokud držíte stisknutou klávesu Alt, můžete
libovolně dle potřeby měnit volnou kresbu od ruky (stisknuté tlačítko myši) a skládání přímých úseků
(klepnutí myší). Jakmile v tomto případě uvolníte klávesu Alt, bude výběr ukončen spojením počátečního
bodu a aktuální pozice kurzoru. Pro tuto práci je použití tabletu a pera výhodnější než práce s myší.
Pravděpodobně častěji než Laso a Mnohoúhelníkové laso použijete nástroj Magnetické laso. Možnosti
nastavení jeho vlastností jsou:
Vedle již zmiňovaných nastavení Prolnutí a Vyhlazení můžete
zvolit hodnoty:
- Šířka lasa: šířka pásu kolem polohy kurzoru, ze které se vybírá
okraj výběru v závislosti na zadané hodnotě kontrastu okraje.
- Hustota: definuje vzdálenost kotevních bodů výběru. Hodnota 0
určuje maximální, hodnota 100 nejmenší vzdálenost, po které
se vloží kotevní bod.
- Kontrast okraje: čím menší hodnotu zadáte, tím citlivěji bude
laso reagovat na změny kontrastu. Při vysoké hodnotě se laso
přichytí pouze k ostře kontrastujícím liniím.
Poslední položka je určena pro použití pera citlivého na tlak. Pokud tedy používáte tablet s perem,
můžete touto volbou při kreslení výběru měnit vyhodnocovanou šířku lasa: při větším tlaku se šířka zvýší, při
menším tlaku bude šířka menší.
Pro velmi kontrastní obrázky můžete zvolit nízkou hustotu kotevních bodů, velkou šířku lasa a vysokou
hodnotu rozdílu kontrastu a nemusíte příliš dbát na přesnost tažení kurzoru. Pokud bude kontura objektu,
který vybíráte, velmi měkká, bude vhodné snížit šířku lasa, snížit hodnotu kontrastu, pracovat ve větším
zvětšení a táhnout kurzor přesněji. Bude vhodné zvýšit i hustotu polohovacích bodů.

Obrázek A: Šířka lasa: 40; Hustota: 10; Obrázek B: Šířka lasa: 40; Hustota: 100;
Kontrast okraje: 1% Kontrast okraje: 20%

19
 Adobe PHOTOSHOP

Obrázek C: Šířka lasa: 10; Hustota: 100; Obrázek D (výřez): Šířka lasa: 10; Hustota: 100;
Kontrast okraje: 60% Kontrast okraje: 100%
V obrázku A je zvolena příliš nízká hustota kotevních bodů a velká hodnota šířky lasa, ve které se kontura
vyhledává. Přitom rozdíl kontrastu pro výběr okraje je velmi malý, takže laso se bude přimykat v podstatě ke
každé změně v kontrastu a výběr není použitelný. Na obrázku B vpravo je stejná hodnota šířky lasa, ale je
zadána vyšší hodnota rozdílu kontrastu. Laso se proto bude přimykat pouze k výrazně kontrastním liniím
v poměrně širokém pásu kolem polohy kurzoru. Protože je zadána vysoká hustota kotevních bodů, bude
výběr v tomto případě lepší než na obrázku vlevo.
Na obrázku C je nastavena ještě vyšší hodnota kontrastu a je zúžena šířka lasa. Tento výběr je pro daný
obrázek stále ještě dobrý, i když si můžete všimnout drobných nepřesností. Na zvětšeném detailu obrázku D
je vidět, že při hodnotě kontrastu 100% již v některých případech nebyla nalezena dostatečně kontrastní linie
a výběr sledoval pohyb kurzoru. Ještě lépe uvidíme vhodnou a nevhodnou volbu na následující trojici
obrázků, kde byl vybírán světlý kříž, který vypadá jako dostatečně kontrastní.

Šířka lasa: 40; Hustota: 100; Šířka lasa: 40; Hustota: 50; Šířka lasa: 40; Hustota: 50;
Kontrast okraje: 100% Kontrast okraje: 60% Kontrast okraje: 20%

Jak je na obrázcích vidět, příliš vysoká hodnota kontrastu (levý obrázek) nedává dobrý výsledek i při
značné hustotě kotevních bodů. Střední a pravý obrázek dají podstatně lepší výběr, i když hodnota 20%
kontrastu pro levý obrázek je již na hranici únosnosti, protože kotevní body se přichytávají i k méně
kontrastním liniím.
Pamatujte, že vždy můžete kotevní body k výběru přidat klepnutím a nespoléhat se pouze na kotevní body
automaticky vytvářené. Naopak nesprávně umístěné kotevní body můžete postupně vymazat klávesou Delete.

20
 Cesty

V jednotlivých případech, kdy budete magnetické laso používat, bude třeba si vyzkoušet optimální
nastavení především v problémových oblastech – tam, kde jsou měkké, nezřetelné kontury.
Nástroj Magnetické laso a Kouzelná hůlka se v určitém směru doplňují: zatímco Kouzelná hůlka sleduje
rozdíly v barvě, Magnetické laso se řídí rozdíly v kontrastu (tedy rozdílech jasu).

Cesty
Photoshop obsahuje řadu dalších nástrojů, které je možné s úspěchem využít pro tvorbu výběrů. Jedním
z nich je velká skupina, která se skrývá pod nástrojem pero.
- Pero: základní nástroj pro kreslení cest – objektů složených z úseček a křivek.

- Magnetické pero: podobně jako nástroj Magnetické laso se při tažení přimyká k obrysovým
kontrastním liniím.

- Cesta od ruky: umožňuje vytvářet cestu volným kreslením od ruky. Pro tento nástroj je vhodnější
použít místo myši tablet s tlakově citlivým perem.

- Vložit nový kotevní bod: klepnutím přidá do existující cesty další kotevní bod.

- Odstranit kotevní bod: z existující cesty odstraní kotevní bod, na který klepnete.

- Přímý výběr: tímto nástrojem můžete pracovat s jednotlivými kotevními body a upravovat tvar
cesty.

- Změnit bod: umožní změnit lomový (ostrý) bod na hladký a obráceně.

Nástroje pro vytváření cest jsou velmi mnohotvaré a umožňují vytvářet velmi přesné cesty, které mohou
být později konvertovány na výběry. To je důvod, proč řada uživatelů dává přednost práci s cestami před
použitím třeba nástrojů ze skupiny Laso.
Použití většiny nástrojů je zřejmé z jejich popisu, nebo je podobné použití nástroje Laso.

Pero
Perem můžete vytvářet základní tvar cesty, která je složena z přímých nebo zakřivených úseků. Cesta
může být jak otevřená (má počáteční a koncový bod) tak uzavřená (počátek a konec jsou spojeny). Pro
pozdější převod na výběr nás budou zajímat uzavřené cesty.
Poklepáním na nástroj Pero otevřete paletu pro nastavení vlastností. Zde je k dispozici pouze jediná
volba, a to Cesta s perem.
Toto nastavení umožní zobrazovat při změně polohy pera
budoucí tvar cesty, jinak se cesta zobrazí, až kotevní bod
umístíte.

21
 Adobe PHOTOSHOP

Kreslení přímých úseků: vyberte nástroj Pero a umístěte kurzor do obrázku. Klepněte na místo, kam
chcete vložit počáteční uzel. Posuňte kurzor na místo druhého vrcholu a klepněte, posuňte kurzor na další
vrchol a klepněte...

Kreslení křivkového úseku zahájíte tažením kurzoru z počátečního bodu. Tím nastavujete směr tečny
a velikost poloměru dotykové kružnice v tomto počátečním bodě. Čím delší úsečku vytáhnete, tím plošší
křivka v tomto bodě bude. Jakmile jste se směrem i délkou spokojeni (obrázek vlevo), uvolněte tlačítko myši.
Při dalším pohybu ponechejte tlačítko uvolněné a pohybem kurzoru vytváříte zakřivený úsek cesty (střední
obrázek). V tomto případě je vhodné mít zaškrtnuto políčko Cesta s perem, abyste viděli tvar budoucí křivky.
Jakmile jste s tvarem křivky spokojeni, můžete udělat v podstatě dvě akce:
!" klepnout myší (tj. stisknout a uvolnit tlačítko): pokračujete v kreslení dalšího přímého úseku cesty.
Kurzor má v tomto případě tvar pera se symbolem úsečky.
!" stisknout tlačítko myši a táhnout čáru z kotevního bodu (viz pravý obrázek v předchozí sadě).
V tomto případě jste vytvořili hladký bod a tažením určujete směr tečny a poloměr křivosti v místě
dotyku. Čára nebude tentokrát lomená jako v předchozím bodě, ale bude se z obou stran dotýkat
tečny. Jakmile jste spokojeni s polohou tečny, uvolněte tlačítko myši a dalším pohybem kurzoru
(bez stisku tlačítka myši) umisťujete další bod křivky.
Cestu uzavřete klepnutím na počáteční bod. Můžete pracovat i s otevřenou cestou, v takovém případě
bude cesta uzavřena při převodu na výběr přímým spojením obou koncových bodů. Pokud potřebujete zrušit
právě vytvořený koncový bod cesty – je černě vyplněn na rozdíl od ostatních kotevních bodů – můžete to
provést jednoduše stiskem klávesy Delete.
Možnosti úprav cesty, tvarování úseků, přidávání bodů a další možnosti si ukážeme na následujícím
příkladě.

22
 Cesty

Máme hezký obrázek závodníka na motocyklu, se kterým budeme chtít dále pracovat, ale bez pozadí.
Bylo by možné použít kouzelnou hůlku, ale v případě vozovky a pneumatik bychom se dostali do problémů.
Je možné použít magnetické laso, ale ani tam bychom nebyli dostatečně úspěšní. Ideálním nástrojem v tomto
případě bude pero. Klepněte na nástroj Pero v paletě nástrojů a postupně klepněte na významné body na
obrázku motocyklisty.
Které to jsou významné body? Především jsou to všechny ostré lomové body. Dále to mohou být místa,
kde obrys mění svoji křivost z jedné strany na druhou – inflexní bod, je to např. střední část křivky ve tvaru S.
Na dlouhých hladkých křivkách není dobré volit příliš mnoho bodů, budete mít problémy s tvarováním
obrysu. Jako kotevní body je možné volit i vrcholy křivek. Mezi sousedními kotevními body může mít křivka
pouze jeden vrchol nebo jeden inflexní bod

23
 Adobe PHOTOSHOP

Po uzavření cesty můžeme

přistoupit k podrobnému
tvarování již ve zvětšeném
měřítku. Z palety ukryté pod
nástrojem pero vyberte nástroj
pro přímý výběr (je označen
ikonou šipky) a přesně umístěte
jednotlivé kotevní body cesty na
obrys.

Dalším nástrojem, který

použijeme je nástroj pro změnu
bodu – má ikonu ve tvaru ostrého
úhlu.
Klepněte na kotevní bod
a tažením ho změníte na hladký
bod.Směr tečen a jejich velikost
upravte tak, abyste co nejlépe
přizpůsobili tvar křivky obrysu
objektu.

Stejnou úpravu provedu i na

druhém kotevním bodu
pneumatiky. Pokud je zřejmé, že
pro správné vytvarování budu
potřebovat ještě další bod, použiji
nástroj pro přidání kotevního
bodu – ikona pera se symbolem
+.
Na správné vytvarování této části
pneumatiky by vám ale měly
stačit celkem tři kotevní body,
tečny by měly být kolmé
k poloměrům a jejich délka by
měla odpovídat poloměru.
Všechny další body jsou
zbytečné.

24
 Cesty

A dále už postupujete bod za bodem: nástrojem přímý výběr umístíte bod na zvolenou hranu, pokud se
má jednat o hladký bod, klepnete na něj nástrojem pro změnu bodu a tažením vytvoříte hladký bod. Tvar
křivky upravíte pomocí směru a délkou tečen. Pokud se v bodě setkávají křivky, které nemají společnou
tečnu, vytvarujete každou z křivek tažením jednoho z polohovacích bodů odpovídající části tečny.
Na obrázku je jeden z bodů cesty
na pneumatice, který jsme
v předchozím kroku upravili.
V tomto bodě je třeba druhou
větev křivky vycházející
z kotevního bodu upravit tak, aby
v bodě došlo k lomu obou částí.
Přitom ale chci zachovat tvar již
upravené levé části křivky na
pneumatice.
Nástrojem přímý výběr označím
kotevní bod, tím se vykreslí i obě
tečny. Následně použiji nástroj
Změnit bod, uchopím jím
polohovací bod tečny, která
přísluší upravované části křivky a
mohu volně tvarovat tuto křivku
bez toho, že by úprava ovlivnila
druhou křivku, která se k bodu
připojuje zleva.

Zde je již vytvořen ostrý vrchol

tak, jak potřebujeme. Definitivní
tvar křivky musí být dotvořen i
úpravou směru tečny v druhém
koncovém bodě.

Pokud byste potřebovali později převést tento lomový bod zpět na hladký, použijte opět nástroj Změna
bodu (s ikonou ostrého úhlu) a znovu vytáhněte tečny z kotevního bodu. Zapamatujte si, že pokud umístíte
kurzor nástroje pro změnu bodu na kotevní bod, budete tažením vytvářet hladký bod, ve kterém mají obě
křivky zleva i zprava společnou tečnu a stejnou hodnotu poloměru křivosti. Pokud ale umístíte kurzor tohoto
nástroje na jeden z polohovacích bodů na konci tečny, upravujete pouze tuto tečnu a vytváříte lomový bod, ve

25
 Adobe PHOTOSHOP

kterém se může stýkat křivka s křivkou s různými tečnami i různými poloměry křivosti. Stejně tak můžete
dosáhnout toho, aby se v tomto bodě stýkala křivka z jedné strany s přímým úsekem z druhé strany. A jak vy-
tvoříte v hladkém bodě na jedné straně přímý úsek? Postačí přetáhnout polohovací bod tečny zpět do vlastní-
ho kotevního bodu.
Pokud se vám podaří klepnout nástrojem pro změnu bodu na již upravený kotevní bod, změníte jeho
vlastnosti na zlomový a budete muset upravovat tento bod znovu.
Cestu se snažte vést (v obvyklých případech) vnitřkem objektu. Uvědomte si, že pracujete s bitmapovou
grafikou, která se skládá z matice obrazových bodů a že tedy i sebehladší křivka je vlastně vždy „zubatá“.
Vaším cílem by ,ělo být zahrnout co cesty pouze body objektu, který vybíráte a ne body, které patří pozadí.
Že je někdy problematické vést cestu, tak aby lemovala skutečně pouze vybíraný objekt svědčí i následující
obrázek:

Těžko zcela přesně rozeznáte, kde přesně leží hranice mezi pozadím a motocyklistou, kterého vybíráme.
Naštěstí je lidské oko dostatečně nedokonalé, a také si asi nikdo nebude prohlížet obrázek v takovém
zvětšení. Navíc si přidejte možnosti výsledného tiskového zpracování, a bude vám jasné, že nemusíte ve
většině případů být až tak úzkostlivě přesní.
Navíc máte možnosti provést drobné retuše okraje jinými technikami – oprava měkkým štětcem, prolnutí
nebo rozmazaní okraje apod., které vhodně napraví drobné nedostatky ve vaší práci.
Budete-li si chtít prohlédnout tvar cesty, kterou jste definovali a nestačí vám vlastní obrys cesty, můžete
použít vytažení cesty – tj. vykreslení cesty některým z nástrojů tužka, štětec, sprej... Klepněte nástrojem
přímý výběr na některý z kotevních bodů pravým tlačítkem myši a z místní nabídky zvolte příkaz Vytáhnout
podcestu. Zobrazí se dialogové okno, ve kterém můžete zvolit nástroj pro vytažení.

26
 Cesty

Po volbě nástroje a klepnutí na OK bude cesta vytažena. Pro nástroj budou použity aktuální nastavení –
pro štětec např. tvar a velikost stopy apod., jejich úpravu proto proveďte před vytažením cesty. Vytaženou
cestu můžete následně odstranit pomocí příkazu Upravit > Zpět vytáhnout podcestu nebo pomocí palety
historie. Jinou možnosti je vykreslit cestu na samostatnou vrstvu. Sice trochu předbíhám, ale postup je
jednoduchý:
!" klepněte na paletě Vrstvy na tlačítko pro přidání nové vrstvy;
Paleta vrstev je standardně zobrazena,
pokud tomu tak není použijte příkaz
Okna > Vrstvy.
V paletě se zobrazí nová vrstva, označí
se jako zobrazovaná a pracovní.
Nemusíte se tedy starat o nic dalšího
a můžete pokračovat následujícím
krokem.

!" nastavte vlastnosti nástroje, který pro vytažení cesty použijete (např. štětec);
!" na vlastním obrázku se nic nezměnilo, je stále vidět a je vidět i vytvořená cesta. Klepněte
nástrojem pro přímý výběr (ze sady Pero) pravým tlačítkem myši na některý z bodů cesty.
!" v dialogovém okně vyberte nástroj pro vytažení cesty (třeba štětec) a klepněte na OK;
!" cesta bude vytažena a navíc můžete se zobrazením svobodně manipulovat, protože je umístěno na
samostatné vrstvě;
Na obrázku je
cesta vytažena
kontrastní
barvou a
můžeme velmi
přehledně
zkontrolovat,
zda je vše
vpořádku.

27
 Adobe PHOTOSHOP

Pokud si chcete
prohlédnout
samotnou cestu,
můžete snadno
vypnout
zobrazování
vlastního
obrázku. Stačí
klepnout na
ikonu oka vedle
obrázku na
paletě vrstvy.

Pokud již „náhled“ cesty nebudete potřebovat, odstraníte ho velmi snadno i s celou vrstvou:

Najeďte kurzorem na přidanou pracovní vrstvu, Stiskněte tlačítko myši a stáhněte vrstvu na ikonu
kterou jste použili pro vytažení cesty. odpadkového koše.

Paleta Cesty
Cestu bychom měli, zbývá ji jenom převést na výběr. K tomu použijeme paletu Cesty.
Před převodem se na paletu ještě podíváme. Pokud paletka není
zobrazena, napravíte to příkazem Okna > Cesty.
Na paletě vidíte aktuální cestu, kterou jsme právě vytvořili. Dole
na paletě jsou k dispozici příkazová tlačítka pro tyto akce (zleva
doprava):
- vyplnění cesty (tj. plochy vymezené cestou) barvou popředí
- vytažení cesty (tj. podél cesty) barvou popředí
- načtení cesty na výběr
- převedení výběru na pracovní cestu
- vytvoření nové cesty

28
 Cesty

Pokud klepnete přímo na příkazové tlačítko, provede se akce s přednastavenými hodnotami. Pokud
budete chtít některá nastavení pozměnit, stiskněte klávesu Alt a teprve potom klepněte na tlačítko. Otevře se
dialogové okno, ve kterém můžete pozměnit některá nastavení.
Všimněte si, že cesta je označena jako Pracovní cesta. Pokud chcete cestu trvale uchovat bude vhodné ji
uložit. To můžete (jak je v Photoshopu obvyklé) provést celou řadou způsobů. Nejjednodušeji třeba tak, že na
položku Pracovní cesta poklepete a v následně zobrazeném dialogu Uložit cestu zadáte název cesty.
Můžete použít i nabídku palety, kterou zobrazíte tak, že v paletě Cesty označíte cestu (v našem případě
tedy cestu s názvem Pracovní cesta) a klepnete na malý symbol ! na horním pravém okraji palety. Rozvine
se nabídka palety, obsahující dále uvedené příkazy. Všimněte si, že jsou zde obsaženy i příkazy odpovídající
příkazovým tlačítkům na paletě, např. Vytvořit výběr. Použijete-li ale příkazy z nabídky palety, dostanete se
nejprve do dialogového okna s možností pozměnit parametry akce, což odpovídá použití klávesy Alt na
příkazová tlačítka(viz poznámka nahoře na stránce).
- Uložit cestu: uloží cestu pod jiným názvem. Pokud je cesta zobrazena
s názvem Pracovní cesta, je jenom dočasná. Abyste cestu zachovali,
uložte ji pod jiným názvem.
- Duplikovat cestu: umožní vytvořit kopii uložené, ne pracovní, cesty a tu
potom třeba pozměnit.
- Odstranit cestu: zruší vybranou cestu. Odpovídá stažení cesty na ikonu
koše.
- Vytvořit pracovní cestu: vytvoří novou pracovní cestu z existujícího
výběru, stávající pracovní cesta bude odstraněna. Pokud výběr
neexistuje, bude vytvořena prázdná pracovní cesta. Při této volbě
můžete nastavit toleranci, tj. jak má pracovní cesta sledovat hranici
výběru. Čím vyšší hodnotu nastavíte (max. 10), tím bude pracovní cesta
hladší, nižší počet kotevních bodů a tím méně bude kopírovat nerovnosti
výběru. Nízká hodnota (min. 0,5) znamená, více kotevních bodů,
přesnější kopírování hranice výběru a méně hladkou cestu.
- Vytvořit výběr: převede cestu na výběr
- Vyplnit / vytáhnout podcestu: poskytuje dialogové okno s možností
nastavení bližších parametrů pro vyplnění a vytažení cesty.
- Ořezová cesta: převede cestu na ořezovou – „ořízne“ části mimo cestu
tak, že se nebudou tisknout nebo zobrazovat při importu např. do
Illustratoru apod.
- Volby palety: slouží pro nastavení vlastností palety – velikost miniatur....

Nás zajímá především převod cesty na výběr, podíváme se tedy podrobněji na příkaz Vytvořit výběr
(ekvivalentní je stisk klávesy Alt a klepnutí na třetí tlačítko zleva na paletě Cesty – Načíst cestu jako výběr).
Označte některou z cest, které máte vytvořeny a příkazem
Vytvořit výběr z nabídky palety nebo klepnutím na tlačítko
Načíst cestu jako výběr na paletě Cesty při stisknuté
klávese Alt otevřete vlevo uvedené dialogové okno.
Nastavení Prolnutí (definuje rozsah, ve kterém dojde
k částečnému rozšíření výběru o okolní body za hranice
dané cestou a obráceně) a Vyhlazení známe již
z předchozího nastavení parametrů výběru.
Užitečnými novinkami jsou zde možnosti:
- Nový výběr: z cesty bude vytvořen nový výběr
- Přidat k výběru: nový výběr rozšíří výběr stávající, pokud
tento existuje
- Odečíst od výběru: stávající výběr bude zmenšen o tu
část, kterou překrývá vybraná cesta
- Protnout s výběrem: výsledkem bude pouze společná
část stávajícího výběru a vybrané cesty.

29
 Adobe PHOTOSHOP

Je důležité upozornit na jednu skutečnost:

cesta, kterou jsme s takovou péči
vytvořili, byla pěkná hladká.
Výběr, na který jsme cestu
převedli, již tak hladký není – viz
vedlejší obrázek.
To je dáno tím, že zatímco cestu
jsem definovali „geometricky“
pomocí přímých a křivkových
úseků bez ohledu na skutečné
obrazové body, výběr již obrazové
body respektuje. Obrazový bod
buďto je nebo není součástí
výběru. Proto je výběr na úrovni
obrazových bodů odskákaný.
Tato „nepřesnost“ se však při
správné volbě rozlišení ve
výsledném obraze nijak neprojeví.

Pokud budete chtít obráceně převést výběr na cestu, například abyste mohli pomocí obratnějších nástrojů
upravit tvar výběru, použijte k tomu příkazové tlačítko Načíst cestu z výběru na paletě Cesty nebo příkaz
Vytvořit pracovní cestu z nabídky palety Cesty. V závislosti na hodnotě Tolerance se vygeneruje cesta, která
více nebo méně přesně kopíruje hranici výběru. Protože nedojde k vytvoření totožné obrysové čáry
nedostanete při opakovaném zpětném převodu výběr-cesta původní obrys.

Kanály
Pod pojmem kanál si můžete představit určitou vlastnost bitmapového obrázku pomocí pole bajtů. Např.
pro obrázek pouze ve stupních šedé představuje kanál pole bajtů, ve kterém každému obrazovému bodu
odpovídá právě jeden bajt a určuje hodnotu jasu bodu v rozmezí 0-255. Pro barevný obrázek v RGB modelu
máte k dispozici 3 kanály, pro každou ze složek R-G-B jeden. Pomocí dalšího kanálu můžete popsat třeba
průhlednost obrázku nebo použití tzv. přímé tiskové barvy.
Poznámka: přímá barva je barva, která se bude v případě tisku tisknout samostatně, nad rámec např.
standardních složek CMYK. Přímé barvy se používají v těch případech, kdy potřebujete dosáhnout určité
barvy, která leží mimo gamut (barevný rozsah) použitého barevného modelu, nebo pro přesné dodržení určité
barvy – třeba firemní barvy – nebo pro dosažení speciálních efektů. Např. v modelu CMYK jsou známé
problémy s tiskem tzv. kovových barev – např. stříbrná nebo zlatá. Pokud tedy chcete takové barvy skutečně
jako stříbrnou nebo zlatou vytisknout, používá se právě přímá barva, která se tiskne vedle standardních
složek CMYK třeba jako pátá, speciálně namíchaná barva.
Pozor ale na několik věcí: zaprvé – každý kanál znamená zvětšení souboru. Pokud má obrázek v RGB
modelu pouze standardní kanály základních složek RGB, znamená to, že v každém obrazovém bodě jsou
vlastnosti popsány třemi bajty. Přidáním dalšího kanálu (třeba průhlednosti) přidáváte další jeden bajt.
Pokud navíc definujete třeba 2 přímé barvy, tedy další dva kanály, jsou vlastnosti bodu popsány již šesti
bajty. Obrázek tedy bude mít dvojnásobnou velikost oproti původnímu.
Druhým problémem může být skutečnost, že ne všechny grafické formáty podporují všechny kanály. Po-
kud grafický formát podporuje např. model RGB, budou při uložení zachovány kanály RGB. Ostatní (tzv. Alfa
kanály) však zachováte pouze v několika málo grafických formátech: v interním formátu Photoshopu PSD,

30
 Kanály

formátu TIF nebo PICT. Například známé formáty JPEG nebo GIF nepodporují Alfa kanály (i když např.
GIF dokáže definovat průhlednost, ale pouze nastavením jedné barvy jako průhledné, nikoliv pomocí kanálu).
Pokud tedy chcete zachovat nastavené Alfa kanály musíte vedle exportu do formátu JPEG (a celé řady dal-
ších) archivovat nejlépe i PSD formát Photoshopu.

Pro zobrazení kanálů otevřete paletu Kanály (příkaz Okna > Kanály):
Na obrázku vedle je ukázka základního zobrazení kanálů
obrázku v režimu RGB. Vidíte zde sice čtyři kanály: vedle
kanálu R-červený, G-zelený a B-modrý je zde zastoupen
i kanál RGB. Toto vlastně není skutečný kanál, je to tzv.
složený kanál, při jehož zapnutí se aktivují současně
všechny tři (nebo v režimu CMYK všechny čtyři) základní
kanály složek.
Podobně v režimu Lab byste viděli na paletě vedle
složeného kanálu Lab i kanály L-světlost a kanály dvou
barevných složek a a b.
Ikona oka v levém sloupci znázorňuje viditelnost kanálu.
Pokud na oko klepnete, vypnete zobrazování tohoto kanálu.
Ponecháte-li zapnutý pouze jeden kanál (např. R-červený),
uvidíte na obrázku pouze zastoupení této složky.
Tlačítka dole na paletě kanálů znamenají (zleva do prava):
- Načíst kanál jako výběr
- Uložit výběr jako kanál
- Vytvořit nový kanál
- Odstranit kanál

5adu dalších možností poskytuje nabídka palety Kanály (otevřete ji klepnutím na symbol ! na pravém
horním rohu palety Kanály):
- Nový kanál: otevře dialog pro nastavení nového kanálu, ve kterém
můžete zadat název kanálu, určit, zda zvolená barva pokrývá
maskované nebo vybrané oblasti (viz obdobný dialog u rychlé masky) a
případně také nastavit barvu masky (standardně je nastavena
karmínová)
- Duplikovat kanál: zde můžete určit název kopie kanálu a kam se bude
kanál kopírovat (zda do aktuálního dokumentu, jiného otevřeného
obrázku nebo do nově vytvořeného obrázku). Můžete zadat i inverzi
(viz Poznámka 1 dále).
- Odstranit kanál: zruší aktuálně vybraný kanál
- Nový kanál přímé barvy: v dialogu můžete zadat název a vybrat barvu,
kterou se bude kanál zobrazovat.
- Sloučit kanál přímé barvy: vybraný kanál přímé barvy se převede do
základních složek a sloučí (přerozdělí) do jejich kanálů. Tato možnost
je dostupná pouze v režimech RGB a CMYK!
- Volby kanálu: pro kanály přímých barev a obecně pro Alfa kanály
umožní pozměnit některá nastavení (tiskovou barvu, barvu použitou
pro zobrazení masky apod.)
- Rozdělit kanály: obrázek, ve kterém je více než jeden kanál bude
rozdělen na samostatné obrázky obsahující vždy jeden z kanálů.
- Sloučit kanály: pokud je aktuálně vybrán obrázek obsahující pouze
jeden kanál, je dostupná volba Sloučit kanály. Po klepnutí na tuto volbu
se nejprve otevře dialogové okno, ve kterém zvolíte barevný režim
(RGB. CMYK, Lab, vícekanálová apod.) a celkový počet kanálů, které
budete slučovat. Například zvolíte režim RGB a budete slučovat
celkem tři kanály. Pokud víte, že máte ještě dva obrázky, ve kterých
jsou definovány dva Alfa kanály celkem tedy 3+2 = 5 kanálů zvolte

31
 Adobe PHOTOSHOP

režim Vícekanálový a zadáte celkem 5 kanálů. Po sloučení budete

moci převést vícekanálový režim na původní, např. RGB režim (viz
Poznámka 2).

Po klepnutí na OK se zobrazí následující dialog, ve kterém můžete

postupně zadávat názvy otevřených jednokanálových obrázků, které se
mají načíst jako jednotlivé kanály do vícekanálového obrazu.

Vyberte obrázek ze seznamu a klepněte na Další. Pokud pracujete

s některým režimem jako RGB nebo CMYK s pevným počtem kanálů,
budou současně zobrazeny všechny kanály a nikoliv jeden po druhém,
jako v tomto případě.
- Můžete slučovat pouze jednokanálové obrázky, nemůžete slučovat
vícekanálový obrázek a jednokanálový, nebo několik vícekanálových
obrázků.

Poznámka 1: na kanál se můžete dívat jako na obrázek ve stupních šedé. Inverze tedy znamená, že je-li
původní hodnota bajtu v jednom obrazovém bodě 0, v inverzním zobrazení bude 255, hodnota 1 bude
invertována na 254 atd. Inverzní zobrazení bude tedy ve vztahu pozitiv-negativ.
Poznámka 2: pokud slučujete kanály a načtete více kanálů než odpovídá příslušnému základnímu
barevnému režimu (např. načtete 5 kanálů pro obrázek v RGB režimu), můžete obrázek převést
z vícekanálového do „správného“ barevného modelu takto:
Po načtení kanálů upravte pořadí jednotlivých kanálů
přetažením v paletě Kanály tak, aby první byl kanál, který
obsahuje informace o R-červené složce, druhý musí být
kanál G-zelený a třetí B-modrý. Přetažení kanálů je
jednoduché – uchopte kanál a tažením myši ho přesunete
na správnou pozici. O místě přesunu informuje symbol
tmavé úsečky. Všimněte si na vedlejším obrázku, že
všechny kanály mají ve vícekanálovém režimu název Alfa,
to, který z nich označíte jako první – tedy R, záleží jenom
na Vás. Pokud se spletete, dostanete barevně zcela jiný
obrázek. Samozřejmě můžete se vrátit zpět a kanály
přehodit do správného pořadí.

32
 Kanály

Dále převedete příkazem Obraz > Režim > příslušný režim, třeba RGB, CMYK... obrázek do správného
barevného modelu.
Jak vidíte, po změně barevného režimu na RGB jsme
se dostali do standardního uspořádání kanálů pro
RGB obrázek – první je uveden složený kanál RGB
a za ním následují kanály složek R, G a B. Zbývající
kanály zůstaly označeny jako Alfa.
Jak si můžete tažením ověřit, je poloha standardních
základních složkových kanálů neměnná – jejich polohu
nelze přetažením změnit.

Kanály můžete zobrazovat všechny současně (v případě kanálů jednotlivých složek je k dispozici složený
kanál, který slouží pouze jako společný ovladač zobrazení všech základních složek). Můžete také kterýkoliv
kanál vypnout a zobrazovat pouze několik nebo jenom jeden kanál.
Pokud pracujete s několika
kanály, je výsledný obrázek
barevný, pokud pracujete
pouze s jedním kanálem je
standardně voleno zobrazení
ve stupních šedé, ve kterém
je nejlépe patrné rozdělení
jasu.
Budete-li chtít zobrazovat
jednotlivé kanály barevně,
otevřete pomocí Soubor >
Předvolby > Zobrazení
a kurzory dialogové okno, ve
kterém můžete nastavit
barevné zobrazování kanálů.
Náhled např. Y-žlutého
kanálu ve škále šedé totiž
může mást svojí výrazností.

Následující obrázek ukazuje právě zobrazení jednotlivých kanálů RGB samostatně, v řadě nahoře při
zapnutém barevném zobrazování a dole při standardním šedivém vykreslení kanálu každé složky. Jak vidíte,
je rozdíl ve zobrazení skutečně výrazný a je třeba dokázat správně interpretovat aktuální zobrazení.

33
 Adobe PHOTOSHOP

R G B

Možnost použití kanálů je velmi široká, my se ale zaměříme na využití kanálů pro uložení a zpětné
načtení výběrů a pro vytváření masek. Na výběr se můžete dívat také jako na kanál: v každém bodě je
definováno, zda patří k výběru (hodnota 255) nebo ne (hodnota 0). K dispozici ale nejsou pouze uvedené dvě
extrémní hodnoty 0 a 255 (černá a bílá), ale celá škála hodnot mezi nimi. To dává možnost využít kanálu
i pro uložení nastaveného prolínání, částečné průhlednosti apod.

Uložení výběru jako kanálu

Každý výběr je možné uložit jako kanál. K tomuto účelu použijte buďto příkazové tlačítko Uložit výběr
jako kanál na paletě Kanály nebo příkaz Výběr > Uložit výběr.

34
 Kanály

Při použití tlačítka Uložit výběr jako kanál na paletě

Kanály bude aktuální výběr přímo uložen jako kanál,
na obrázku je to kanál označený jako Alfa 1.
Jasně je i na miniatuře vidět, že kanál obsahuje pouze
dvě informace – bílá označuje body, které patří do
výběru, černá označuje body, které jsou mimo výběr.
Pokud byste na tlačítko Uložit výběr jako kaná klapli se
stisknutou klávesou Alt, otevřelo by se před uložením
kanálu ještě dialogové okno, ve kterém můžete zvolit
název kanálu, maskování výběru nebo jeho doplňku
apod.

Pokud pro uložení výběru zvolíte

příkaz Výběr > Uložit jako kanál,
dostanete se do dialogového
okna podle obrázku.
První možností je výběr
dokumentu, do kterého chcete
výběr jako kanál uložit, nemusí
to tedy být obrázek, ve kterém je
výběr definován (viz poznámka).
Dále můžete zvolit, zda bude
výběr uložen jako nový kanál,
nebo vybrat ze seznamu Kanál
některý z již existujících kanálů.
U nového kanálu můžete zadat
název.
Pokud jste zvolili již existující
kanál, budete mít k dispozici
další možnosti:
Nahradit kanál, Přidat ke kanálu,
Odečíst od kanálu nebo
Protnout s kanálem.
Poznámka: pokud chcete ukládat výběr do jiného dokumentu, můžete z rozbalovacího seznamu Dokument
zvolit Nový pro vytvoření nového prázdného dokumentu, nebo jiný dokument, který bude nabídnut. Nabídnuty
budou pouze otevřené obrázky, které mají zcela shodný rozměr v obrazových bodech.Pokud se bude velikost
lišit byť o jediný obrazový bod, nezobrazí se název obrázku v seznamu Dokument.

Načtení výběru z kanálu

Jak vidíte, jsou možnosti uchování provedených výběrů ve formě kanálů velmi široké. Z každého
z kanálů můžete obráceně vytvořit výběr (a následně třeba z tohoto výběru vygenerovat pracovní cestu a tím
se celý postup cesta-výběr-kanál uzavírá). Při vytvoření výběru z kanálu dojde vlastně k tomu, že body, je-
jichž odpovídající bajt má hodnotu 0 (černá), nejsou součástí výběru a body s hodnotou 255 (bílá) naopak
k výběru patří. Šedivé mezilehlé hodnoty znamenají, že body jsou pouze částečně součástí výběru. Můžete
tedy výběr vytvořit v podstatě z libovolného kanálu a to vám dává skvělé možnosti pro úpravy obrázků, trvalé

35
 Adobe PHOTOSHOP

uchování výběrů i jejich různých verzí, manipulaci s výběry, opětovné použití výběrů bez nutnosti znovu je
vytvářet apod.
Pokud chcete načíst výběr z kanálu a případně tím i nahradit stávající výběr, použijte tlačítko Načíst kanál
jako výběr z palety Kanály.
Klepněte na kanál, který chcete načíst jako výběr.
Není rozhodující, zda je kanál zobrazován nebo ne.
Důležité je, aby byl zvýrazněn jeho pruh (na obrázku
vedle je vybrán kanál Alfa 1).
Následně klepněte na Načíst kanál jako výběr –
tlačítko s prázdným kolečkem (první zleva) a kanál
bude načten jako výběr. Případný existující výběr bude
zrušen.

Pokud chcete zachovat případný stávající výběr a načítaný výběr přidat, stiskněte klávesu Shift a potom
klepněte na tlačítko Načíst kanál jako výběr. Chcete-li odečíst načítaný výběr od stávajícího, stiskněte Alt.
Výsledkem bude ta část původního výběru, která leží mimo načítaný výběr. Pro zachování průniku
stávajícího a načítaného výběru použijte klávesy Shift+Alt. Výsledkem bude část původního výběru, která je
současně i částí načítaného výběru.
Pokud při odečítání nebo průniku
nebude ve výběru žádný bod, budete
o tom informováni.

Kanál vs. výběr

Jak se vlastně dívat na rozdíl mezi kanálem a výběrem? Kanál i výběr představuje určitý filtr, který
zprostředkovává a omezuje určité vybrané informace. Pokud např. provádíte úpravy (barevné nebo tónové
korekce...) na obrázku, kde je aktuálně definován výběr, budou se úpravy promítat do tohoto výběru a nikoliv
mimo něj. Obsah výběru můžete kopírovat, rušit, přesouvat nebo transformovat. Kanál představuje zdroj nebo
zásobník dat, která pouštíte k dalšímu zpracování. Ve většině případů budete asi pracovat se složeným
kanálem, můžete ale zapnout pouze jeden kanál, a potom veškeré změny, které provedete se týkají pouze
tohoto kanálu. Výběr představuje v tomto případě pouze tu část dat, která budou v rámci aktivního kanálu
upravována.
Pozor ještě na jednu důležitou věc – je rozdíl v tom, který kanál je zapnut a který zobrazen. Aktivní, tedy
zapnutý kanál je ten, který je na paletě Kanály vybarven. Viditelný je kanál, který má v levém sloupci zobra-
zenu ikonu oka. Upravovat můžete data v aktivním a viditelném kanálu. Pokud bude aktivní například kanál

36
 Kanály

Alfa 1, ale nebude zobrazen (v levém sloupečku není ikona oka), bude vás Photoshop při pokusu o nějaké
změny informovat o tom, že nelze provádět úpravy na kanálu, který je skrytý:
Problém napravíte tím, že zapnete viditelnost
kanálu, který chcete upravovat.

Aktivní pro úpravy mohou být třeba všechny, některé nebo jenom jeden kanál. Abyste zapnuli najednou
všechny základní kanály (např. R-G-B), máte k dispozici právě složený kanál RGB. Pokud chcete aktivovat
jeden kanál, klepněte na jeho název nebo miniaturu v paletě Kanály. Další kanál zaktivujete klepnutím se
stisknutou klávesou Shift. Pokud máte několik aktivních kanálů, můžete některý z nich vypnout rovněž
klepnutím s klávesou Shift. Následující obrázky ukazují několik možností:

Nahoře: Viditelný je celý složený kanál, úpravy se Nahoře: Viditelný je kanál G-zelená a kanál Alfa1,
týkají pouze kanálu B-modrý. změny se dotknou pouze kanálu G-zelená.
Dole: Viditelné jsou složený kanál a kanál Alfa1, Dole: viditelné jsou všechny kanály, ale změny se
úpravy se dotknou pouze kanálu Alfa1. dotknou pouze kanálu Alfa1 a Alfa2.

37
 Adobe PHOTOSHOP

Pokud budete chtít načíst výběr z kanálu, který není právě aktivní, použijte buďto příkaz Výběr > Načíst
kanál, nebo můžete klepnout na kanál, ze kterého se má výběr načíst a držet přitom stisknutou klávesu Ctrl.
Na obrázku je zachycena situace, kdy pracujete
s celým složeným kanálem a z kanálu Alfa 1 načítáte
výběr. Při klepnutí na kanál Alfa 1 je třeba v tomto
případě držet stisknutou klávesu Ctrl.
Stisknete-li navíc Shift, bude se nový výběr přičítat (ve
zde prázdném čtverečku u kurzoru uvidíte symbol +).
Podržíte-li Ctrl+Alt bude se nový výběr odečítat a ve
čtverečku bude symbol -.
Poslední kombinace je Ctrl+Alt+Shift, která znamená
průnik nového a původního výběru. Ve čtverečku bude
značka x.

A na závěr této části důležité upozornění – pokud upravujete některý z Alfa kanálů, potom ze provedené
změny nedotknou vlastních obrazových dat. Podívejte se na následující obrázky:

Na obrázku nahoře je obrázek, u něhož je zapnuta viditelnost složeného kanálu i kanálu Alfa 1 – u všech
je v levém sloupci ikona oka. Jako aktivní je zapnut kanál Alfa 1 – pouze tento kanál má v paletě Kanály
zbarvený podklad. Všechny změny, které nyní provedete se budou týkat pouze tohoto kanálu, i když vidíte
celý barevný obrázek. Závoj na části obrázku mimo motocyklisty vyznačuje maskované oblasti. Budeme-li
do obrázku kreslit, projeví se změny pouze v kanále Alfa 1.

38
 Kanály

Do obrázku jsem doplnil několik vybarvených ploch. Všimněte si, že i když bylo kresleno černou barvou,
mají plošky pouze (v originále purpurový) závoj, protože je použita barva maskované oblasti nastavená ve
vlastnostech kanálu Alfa 1. Pokud nyní vypneme zobrazení složeného kanálu, uvidíme pouze kanál Alfa 1, ve
kterém budou uvedené změny provedeny a to plnou černou barvou, kterou jsem kresbu provedl. Tyto části
jsou nyní přidány k maskované části (levý obrázek). V pravé polovině je obrázek při zapnutém pouze
složeném kanále, kanál Alfa 1 se nezobrazuje, a je vidět, že zde žádná změna provedena nebyla.

Tolik k problematice kanály a výběry. Jakou techniku práce použijete záleží na vašem zvyku, ukázali
jsme si, že výběr lze upravovat jak jako výběr, prostřednictvím rychlé masky, po převodu na cestu za pomoci
přesných nástrojů ze sady nástrojů Pero, ale můžete pracovat i s kanálem a úpravy provádět zde. Můžete
provádět vzájemné převody mezi výběrem, cestou a kanálem. Navíc máte možnosti, jak si výběr odložit pro
pozdější použití a to i do jiného obrázku. V další části se podíváme na neméně důležitý prvek práce s obrázky
ve Photoshopu – vrstvy.

39
 Adobe PHOTOSHOP

Vrstvy
Vrstvy lze označit jako základ veškerého úspěšného dění ve Photoshopu. Je sice možné vytvářet a
upravovat obrázky s použitím jediné vrstvy, ale pokud opustíte skutečně pouze základní práce s obrázky, bez
použití vrstev se neobejdete. Pro vytvoření jednoduché představy o vrstvách si prohlédněte následující
obrázek:

Každá vrstva, například dokumentu v RGB barevném modelu, může obsahovat samostatný RGB obrázek
nebo jenom jeho část, může obsahovat masku, která ovlivní viditelnost objektů v této vrstvě nebo pod ní.
Vrstvy mohou obsahovat části, které jsou průhledné, a to zcela nebo částečně... Výsledný obrázek je tvořen
pohledem na všechny vrstvy shora. Viditelnost a průhlednost vrstev je zcela ve vašich rukou. Můžete
samozřejmě řídit i pořadí vrstev, některé vrstvy můžete do obrazu zahrnout, u jiných můžete zobrazení zcela
vyloučit.
Každá vrstva je zcela samostatně upravovatelná, na každou vrstvu můžete aplikovat zcela jiné úpravy a
tím dosahovat potřebných efektů výsledného obrázku. S pomocí výběrů a kanálů tím máte k dispozici
neuvěřitelně silný aparát, který vám umožní provést téměř vše, co si vymyslíte.
Vrstvy mají i některá omezení. Nároky na velikost souboru s více vrstvami jsou samozřejmě mnohem
vyšší než u souboru s jedinou vrstvou. Při práci s obrázkem v několika vrstvách můžete používat v podstatě
pouze interní formát PSD. Pokud chcete obrázek uložit v některém z široce podporovaných grafických
formátů – TIF, GIF, JPEG apod. – musíte se vrstev vzdát. V takovém případě musíte všechny vrstvy sloučit
do jedné a teprve potom provést export do potřebného formátu. A obráceně, pokud převedete obrázek do
jedné vrstvy, třeba kvůli uložení ve formátu TIF, nemůžete z tohoto formátu samozřejmě vrstvy zpětně
obnovit, musíte si pro potřebu následných úprav uložit i pracovní verzi obrázku jako PSD, tj. ve formátu
Photoshopu.
Na práci s vrstvami je třeba si zvyknout a uvědomit si, že některé efekty, které je velmi obtížné nebo ne-
možné realizovat v jediné vrstvě, lze velmi snadno provést při použití několika překrývajících se vrstev.

40
 Vrstvy

V některých případech se ani není možné použití vrstev vyhnout: například při práci s texty se nápisy vytvá-
řejí ve speciální textové vrstvě, ve které je možné je editovat, a teprve následně „vykreslit“ do obrázku.
Práci s vrstvami je možné přirovnat k práci s objekty – místo objektů, se kterými můžete manipulovat,
samostatně je upravovat, řadit nad a pod sebe atd., máte k dispozici vrstvy. Vše, s čím chcete samostatně
manipulovat, umístěte na samostatné vrstvy. Na každou jednotlivou vrstvu je možné pohlížet jako na
samostatný obrázek.
Nezaměňujte pojem vrstva, kanál a výběr. Každá vrstva má svoje vlastní kanály základních barevných
složek, např. R-G-B. Výběr vymezuje pracovní oblast na vrstvě a kanál definuje data, se kterými budete
pracovat, například sloučený kanál RGB. V předchozích částech, které se týkaly výběrů a kanálů, jsme zcela
mlčky předpokládali, že pracujeme na některé z vrstev v obrázku.

Paleta vrstvy
Podíváme se na základní nástroj pro práci s vrstvami – na paletu vrstev. Jako ukázku zvolím jednoduchý
obrázek potápěče, který se neobejde bez svého věrného přítele ani pod vodou:
Co vše se skrývá za tímto jednoduchým obrázkem?
Je jasné, že jde o montáž z několika obrázků, ale kolik
jich zde vlastně je?
Odpověď nám dá zcela jasně až pohled na paletu
vrstev.

Pokud paletu Vrstvy nevidíte, otevřete ji příkazem Okna > Vrstvy.

Na paletě je vidět několik již známých prvků a některé nové.
Především, každý pruh představuje samostatnou vrstvu. U vrstvy je
v levém sloupci ikona oka – pokud je oko vidět, je vidět i vrstva nebo
její část, pokud není zakryta obrazem vrstvy výše položené.
Druhý sloupec obsahuje celou řadu informačních ikon:
- štětec: označuje aktuální pracovní vrstvu
- řetěz: tato vrstva je z hlediska posunů spojena s pracovní vrstvou
- čtvereček s kolečkem uprostřed: (na obrázku není) signalizuje, že je
vrstva pracovní, ale předmětem úprav je připojená maska
Třetí sloupeček je miniaturou obsahu vrstvy. Klepnutím na miniaturu
učiníte vrstvu pracovní vrstvou, tj. v druhém sloupečku zleva se
zobrazí štětec a řádek vrstvy je podbarven. Současně se u všech
svázaných vrstev s aktuálně pracovní vrstvou ukáže ikona řetězu.
V dalším sloupečku mohou být různé symboly, zde u horních tří vrstev
o ikonu zřetězení masky vrstvy a vlastního obsahu vrstvy.
V tomto případě je vedle i maska vrstvy, která řídí viditelnost
odpovídající části obrázku ve vrstvě – co je černé je skryto, bílé je
viditelné. Skrytá část nebrání pohledu na spodní vrstvy.
Na každé vrstvě je uveden i název vrstvy.
Na dolním okraji palety jsou ikony (postupně zleva): Přidat masku
vrstvy, Vytvořit novou vrstvu a Odstranit platnou vrstvu.

41
 Adobe PHOTOSHOP

Pro každou vrstvu máte k dispozici i základní nastavení v záhlaví palety:

!" Režim prolínání: určuje způsob, jak se budou barvy této vrstvy míchat s barvami nižších vrstev. Základní
nastavení je Normální, kdy se barvy neovlivňují (pokud není pro tuto vrstvu nastavena průhlednost).
Rozbalovací seznam obsahuje celou řadu možností, které bohužel není možné v tomto černobílém
zobrazení předvést, protože se jedná o míchání barev. Podívejte se do nápovědy na heslo – prolínání,
režimy:popis.
!" Krytí: Uvádí v procentech, jak bude viditelný obsah této vrstvy překrývat spodní vrstvy. Při hodnotě 100%
je obsah spodních vrstev zcela překryt, při hodnotě 0% je obsah aktuální vrstvy zcela průhledný a vůbez
nezakrývá spodní vrstvy. Pro nastavení můžete zadat číselnou hodnotu nebo použít táhlo, které se zobrazí
po klepnutí na značku !za číselným údajem:
!" Zachovat průhlednost: vrstva nemusí obsahovat obrazové body po celé ploše. Podívejte se např. na druhou
vrstvu shora. Podle miniatury je zřejmé, že vrstva obsahuje pouze malý obrázek a zbytek plochy je
prázdný. Pokud zaškrtnete volbu Zachovat průhlednost, zůstanou prázdné části vrstvy prázdné i po
provedení úprav, které se vztahují na celou vrstvu.

Vedle uvedených nástrojů máte u palety Vrstvy k dispozici i nabídku palety. Tuto nabídku otevřete jako
obvykle klepnutím na ikonu !u pravého horního rohu palety. Nabídka palety vrstvy obsahuje následující
příkazy:
- Nová vrstva: otevře základní dialogové okno pro vložení nové vrstvy (viz
Poznámka 1 níže)
- Nová vrstva úprav: otevře dialog pro vytvoření nové vrstvy úprav – viz
samostatná podkapitola dále.
- Duplikovat vrstvu: umožní zkopírovat aktuální vrstvu buďto do téhož nebo
jiného dokumentu. Pokud chcete použít jiný dokument, můžete zvolit nový,
který bude vytvořen, nebo stávající otevřený soubor, který ale musí mít
zcela shodné rozměry v obrazových bodech.
- Odstranit vrstvu: bez dalšího dotazu odstraní právě vybranou vrstvu
- Volby vrstvy: otevře dialog, ve kterém můžete pozměnit název vrstvy,
nastavit hodnotu krytí nebo upravit způsob prolínání se spodními vrstvami.
- Sloučit dolů/svázané/skupinu: nabídka se mění podle toho, zda jde o jednu
ze svázaných vrstev nebo vrstev ořezové skupiny. Normálně je dostupný
příkaz sloučit dolů. Slučované vrstvy musí být viditelné. Příkazem se sloučí
specifikované vrstvy do jedné. Pozor, akci lze vrátit pouze pomocí palety
historie nebo příkazem Úpravy > Zpět.
- Sloučit viditelné: Sloučí do jedné vrstvy všechny viditelné vrstvy (mají
zobrazenu ikonu oka). Platí stejné upozornění jako v předchozím.

Poznámka 1: Pokud použijete pro vytvoření nové vrstvy příkazové tlačítko dole na paletě Vrstvy, bude
vytvořena přímo nová prázdná vrstva. Použijete-li ale příkaz z nabídky palety Vrstvy (nebo příkaz Vrstva >
Nová > Vrstva) otevře se dialogové okno, ve kterém můžete upřesnit některé vlastnosti vrstvy:
Vedle názvu a nastavení krytí a režimu
prolínání, můžete nastavit požadavek na
seskupení s předchozí vrstvou (je tím
myšlena vrstva aktuální – nová vrstva se
přidá nad aktuální vrstvu). Tímto
seskupením vytváříte tzv. ořezovou
skupinu, v níž základní, tj. spodní vrstva
řídí zobrazování skupiny.

42
 Vrstvy

Podívejte se na následující obrázek:

Je zde obrázek
kytovce ve vrstvě 1.
Tento obrázek je
bez pozadí, jak
ukazuje kostkovaný
podklad. Je
zapnuta pouze
viditelnost vrstvy 1,
ostatní vrstvy se
nezobrazují. Na
dvou dalších
obrázcích je
zapnuta viditelnost
dvou dalších vrstev
(2 a 3), které spolu
tvoří ořezovou
skupinu, se
základní vrstvou 1.

Z obrázků je patrné, že v rámci skupiny tvoří základní vrstva ořezovou cestu, podle které se zobrazuje
pouze příslušná část všech vrstev seskupených do této skupiny. Přitom se zcela zachovává vizuální
nadřazenost horních vrstev, můžete samozřejmě definovat průhlednost atd. Vrstvu můžete do skupiny přidat
dříve uvedeným příkazem Nová vrstva > Seskupit s předchozí vrstvou nabídky palety Vrstvy. Jinou možností
je seskupit již existující samostatnou vrstvu příkazem Vrstvy > Seskupit s předchozí.
Vrstvy, které tvoří ořezovou skupinu, musí být nad sebou, a základní řídicí skupina je dolní skupina.
Podívejte se na předchozí obrázek na paletu Vrstvy: řídicí vrstva má miniaturu umístěnou u levého okraje,
další vrstvy, které patří do skupiny mají miniaturu posunutou vpravo. Název řídicí skupiny je podtržen a mezi
vrstvami skupiny je pouze tečkovaná čára.
Toto uspořádání není samozřejmě definitivní a můžete ho kdykoliv zrušit. Pokud chcete ze skupiny
odstranit jednu vrstvu, může to být pouze horní vrstva skupiny. Označte vrstvu a z ořezové skupiny ji vyjmete
příkazem Vrstva > Rozdělit. Pokud tento příkaz použijete na některou nižší vrstvu ve skupině, budou ze
skupiny vyjmuty všechny vrstvy skupiny shora až po označenou vrstvu. V rámci skupiny můžete přetažením
měnit polohu vrstev podobně jako polohu kanálů. Pokud přetáhnete vrstvu ze skupiny mimo ořezovou
skupinu, vyjmete ji tím ze skupiny.
Poslední obrázek na následující straně ukazuje situaci po zrušení celé ořezové skupiny:

43
 Adobe PHOTOSHOP

Vrstva úprav
Speciální vrstvou je tzv. vrstva úprav. Je určitě nevýhodou, že pokud potřebujete provést nějaké globální
úpravy obrázku, např. barevné změny, a později se rozhodnete tyto úpravy zrušit, máte k dispozici vlastně
pouze paletu Historie, kterou odvoláte veškeré následně provedené akce. V řadě případů jsou totiž provedené
změny jiným způsobem nevratné.
Vrstva úprav umožňuje celou řadu akcí, které zůstávají svázány s touto vrstvou – pokud vrstva existuje
a je zapnuta její viditelnost, jsou úpravy viditelné, pokud vrstvu odstraníte nebo vypnete její zobrazování,
zrušíte tím i provedené změny.
Vrstvu úprav vložíte do dokumentu příkazem Vrstva > Nová > Vrstva úprav nebo pomocí příkazu Nová
vrstva úprav z nabídky palety Vrstvy. Otevře se dialogové okno Nová vrstva úprav:
Vedle běžných možností, které jsou
k dispozici i v případě standardních vrstev,
je v tomto dialogovém okně rozbalovací
seznam Typ.
Ze seznamu můžete vybrat některou
z nabídnutých možností úpravy obrázku:

44
 Vrstvy

Možnosti těchto úprav obrázku jsou mimo téma této publikace, mohu vás odkázat na poměrně
podrobnou knihu Skenování, úprava obrázků a tisk (UNIS Publishing, 2000) nebo Velká kniha Photoshop
(UNIS Publishing, 2001).
Vrstvu úprav můžete umístit na libovolné místo vzhledem k ostatním vrstvám obrázku. Podívejte se na
následující sérii úprav, s rozdílným umístěním vrstvy úprav.

Vrstva úprav je zcela nahoře a ovlivní

všechny vrstvy.

Vrstva úprav je až za závodníkem a tato

vrstva tedy není úpravou dotčena.

V tomto případě byla vrstva posunuta před

vrstvu obsahující pouze zámek a je s ní
seskupena do jedné skupiny.

45
 Adobe PHOTOSHOP

Aby byl vliv zřetelný i v černobílém tisku, je použito jako úprava velmi výrazné snížení kontrastu
a zvýšení jasu.
Jak je z uvedených obrázků patrné, úprava se promítne vždy na všechny vrstvy směrem dolů. Jedinou
výjimkou je poslední případ, kdy byla vrstva úprav seskupena příkazem Vrstva > Seskupit s předchozí. Toto
seskupení je naznačeno posunutím miniatury vrstvy úprav poněkud od levého okraje a hlavní vrstva této
skupiny má podtržený název. Vliv vrstvy úprav se v tomto případě projeví pouze na vrstvách, které patří
k této skupině a leží pod vrstvou úprav.
Pokud vypnete zobrazování vrstvy úprav, nebude úprava na obrázku patrná, jak ukazuje následující
obrázek (vlevo je vrstva úprav pod vrstvou se závodníkem a je zapnuta, vpravo je stejně umístěna, ale je
vypnuta):

Uvedeným způsobem můžete přidávat na různá místa různé úpravy, které nemusí být definitivní, můžete
je dle potřeby zapínat a vypínat, měnit rozsah jejich působení apod.
Aby to nebylo vše, je možné vrstvu úprav maskovat a tím vliv úprav zeslabovat, nebo v části obrazu zcela
pominout apod.
Vraťme se zpět k obrázku nahoře vlevo. Zde je jedna vrstva úprav (Jas a kontrast), která se vztahuje na
všechny vrstvy pod závodníkem. Pokud budeme chtít, aby se vliv snížení kontrastu a změny jasu poxstupně
směrem doprava snižoval, můžeme toho dosáhnout takto:
Abychom vše lépe viděli,
ponechte zapnutou viditelnost
pouze u vrstvy úprav. Jak vidíte,
na obrázku nevidíte nic, protože
vrstva úprav je zatím prázdná,
obsahuje pouze „skrytá“
nastavení, která řídí
zobrazování jiných částí
obrázku.

46
 Vrstvy

Nástrojem Přechod vytáhneme

přechod zleva doprava z bíle do
černé. Na obrázku se stále nic
neobjevuje, ale na miniatuře
vrstvy již tento přechod uvidíte.
Tím jsme přidali masku vrstvy,
která říká: tam, kde je bílá
barva, tam se úprava uplatní
v plném rozsahu, v místě černé
barvy se úprava daná vrstvou
úprav neuplatní vůbec.
V šedých místech se úprava
projeví částečně.

Zapněte viditelnost všech vrstev

a vidíte výsledek: změna jasu
a kontrastu se skutečně
směrem doprava snižuje a na
pravém okraji je již obrázek bez
úprav.

Ukázali jsme si, jak do obrázku vložit úpravy, které lze dle potřeby vypínat a které se mohou promítnout
do jedné nebo do několika vrstev. Předvedli jsme si způsob, jak můžete nejen vztáhnout tyto úpravy pouze na
vybrané části obrázku pomocí masky, ale také jak jejich účinek velmi přesně a cíleně maskou řídit.

Maska vrstvy
V předchozí části jsem několikrát použil slovo maska ve vztahu k vrstvě a jak si můžete všimnout, jsou
na některých obrázcích palety vrstev vedle miniatury vlastního obsahu vrstvy ještě další miniobrázky. Pro ty
z vás, kteří máte pouze černobílé publikace upozorňuji, že miniatury obsahu vrstvy jsou barevné, zmíněné
miniobrázku jsou pouze černobílé (šedivé).
Tyto druhé obrázky jsou symboly masky vrstvy. Pokud je k vrstvě přidána maska, maskuje vlastní
obrázek uložený na vrstvě a upravuje tím jeho viditelnost. Zamaskovaná část obrázku je skryta, ale nebrání
v průhledu do nižších vrstev.

47
 Adobe PHOTOSHOP

Masku vrstev je možné použít jak pro zobrazení určitého „výřezu“, tak i pro řízenou průhlednost této
vrstvy. Již jsme si ukázali, že pro každou vrstvu můžete nastavit několik parametrů – režim prolínání,
zachování průhlednosti a také krytí. Tato poslední hodnota – krytí – představuje průhlednost celého obsahu
vrstvy: 0 – obsah je zcela průhledný a není tedy vidět, 100 – obsah je zcela neprůhledný a překrývá spodní
vrstvy. Pozor, nejedná se o celou vrstvu, ale pouze o obraz na ní. Volná místa, tj. místa bez obrazu jsou
průhledná vždy!
Nejlépe, když si celý postup ukážeme v jednotlivých krocích. Máme dva obrázky: pochmurnou lesní
cestu a motocyklistu:

Budeme chtít vložit obrázek motocyklisty do obrázku cesty. Protože nevíme, co vše bude třeba,
přeneseme celý obrázek, nikoliv jenom výřez. To nám dá možnost dle potřeby výřez motocyklisty ještě
upravovat, použít třeba část pozadí apod. Pokud bychom přenesli pouze výřez vlastního motocyklisty, museli
bychom tyto úpravy provádět na originálu a znovu přenést výřez.
Označme obrázek se závodníkem, příkazem Výběr > Vybrat vše vytvoříte výběr zahrnující celý obrázek
(tento obrázek obsahuje pouze jednu vrstvu). Kopírujte výběr klávesovou zkratkou Ctrl+C. Klepněte na
obrázek s cestou a vložte výběr klávesami Ctrl+V. Klávesové zkratky jsou ekvivalenty příkazů Úpravy >
Kopírovat a Úpravy > Vložit.
Jak zjistíte pohledem na paletu Vrstvy, vložil se výběr
obrázku závodníka jako nová vrstva do obrázku lesní
cesty. V tomto okamžiku, kdy je zapnuta viditelnost obou
vrstev a také stoprocentní krytí horní vrstvy, vidíte pouze
horní obrázek, tj. závodníka.

Pokud upravíte krytí této vrstvy, třeba na hodnotu kolem 60%, bude obrázkem závodníka prosvítat
pozadí, tj. spodní vrstva s obrázkem lesní cesty.

48
Vrstvy

Takhle vypadá obrázek po

úpravě krytí. Je jasné, že
budeme muset hodně
zapracovat, abychomm
obrázek upravili podle
našich představ.

V původním obrázku motocyklisty jsme již

dříve vytvořili kanál, který byl vytvořen
z výběru závodníka bez pozadí. Tento
kanál nyní jako výběr načteme do nového
obrázku. Zadejte příkaz Výběr > Načíst
výběr.
Zobrazí se dialog, ve kterém můžete
vybrat zdroj, z něhož se má výběr načíst.
POZOR – cílový i zdrojový soubor musí
mít stejné rozměry v obrazových bodech!
Já budu chtít načíst z dokumentu moto
kopie.psd a z kanálu, který vyberu
z dalšího seznamu Kanál. Jak vidíte,
v tomto případě je v dialogu dostupná
pouze volba uložit jako nový výběr.

Jakmile se výběr načte, zkontrolujte si v prvé řadě, zda sedí

s objektem, ke kterému se vztahuje. Pokud jste nikde
s obrázkem nepohnuli, poloha výběru i objektu by si měla
odpovídat.
Ponechejte nastavený výběr, klepněte na vrstvu s obrázkem
jezdce a klepněte na tlačítko Přidat masku vrstvy dole na
paletě vrstev.
Tím z aktuálního výběru vytvoříte masku vrstvy, která určuje
viditelnost obrázku umístěného ve vrstvě.
Vedle miniatury obsahu vrstvy se objeví černobílá silueta
závodníka odpovídající výběru. Mezi obrázky je ikona
řetězu, která upozorňuje na spojení masky a obsahu.
Všimněte si ikony ve druhém sloupci zleva – plocha
s prázdným kolečkem symbolizuje práci s maskou.

49
 Adobe PHOTOSHOP

Takto vypadá obrázek po

aplikaci masky vrstvy
a při zapnutí 100% krytí
v první vrstvě. Žádné
rušivé pozadí se
nezobrazuje.

Obrázek budeme ale dále upravovat. Především posuneme závodníka k dolnímu pravému rohu. Tato
operace je jednoduchá: klepneme na miniaturu vrstvy se závodníkem, v druhém levém sloupci musí být ikona
štětce, která říká, že provádíme úpravy obsahu vrstvy. Mezi miniaturou vrstvy a masky musí být řetěz, jako
symbol provázání vrstvy a masky. Nástrojem Přesun umístíme celou vrstvu tak, aby se závodník dostal na
místo, které se nám zdá lepší.
Na vrstvě se závodníkem
jsem ještě provedl
drobné úpravy pomocí
Úpravy > Transformace
(hned se k nim
dostaneme podrobněji),
abych motocyklistu
trochu natočil do směru
jízdy. Ale ještě bych rád,
kdyby byl závodník
vzadu trochu neostrý,
jakoby se z paprsků
světla zhmotňoval.

Pro tento účel zkusíme použít částečnou průhlednost – přední část motorky bych chtěl celou
neprůhlednou, zadní část naopak plně průhlednou. K tomuto účelu použijeme právě úpravy na masce vrstvy.

50
Vrstvy

Klepněte na miniaturu masky, tj. na pravý obrázek na

první vrstvě. Druhá ikonka zleva musí být symbol masky
a nikoliv štětce. Budeme upravovat pouze masku a ne
vlastní obrázek na vrstvě.
Nástrojem Lineární přechod s nastavením černá do bílé
vytáhneme od zadního kole k přednímu lineární přechod.
Připomínám, že černá u masky znamená skrytí, bílá je
viditelnost. A takto to dopadne:

Na obrázku je vidět, že
motocyklista je sice
průhledný, ale vylezlo
nám i pozadí, které bylo
ukryto. Proč?

Proto: jak vidíte, lineární přechod zde skutečně je

a viditelnost vrstvy je zobrazena správně, špatně byl ale
lineární přechod aplikován na celou masku!
My jsme chtěli pracovat pouze s výřezem – musíme tedy
znovu použít výběr, vybrat na masce pouze závodníka
a následně na tento výběr aplikovat lineární přechod.
Tady by se nám určitě hodil výběr uložený jako kanál,
abychom ho mohli znovu načíst. Naštěstí nám ale
Photoshop poskytuje další ze svých nepřeberných
nástrojů.

Nejprve zrušíme změny, které jsme provedli příkazem

Úpravy > Zpět nebo pomocí palety Historie.
Dále klepněte pravým tlačítkem na ikonu masky
a vyvoláte místní nabídku masky vrstvy. Jednotlivé
možnosti jsou jasné, pro nás je vhodná první položka,
vybrat masku vrstvy – v tomto případě se vybere právě
silueta jezdce.
Nyní už můžeme zopakovat vytvoření přechodu, protože
pracujeme s výběrem a veškeré změny se provedou
pouze v jeho rozsahu.

51
 Adobe PHOTOSHOP

No a takto vypadá výsledek:

Vidíte, že je zobrazen
skutečně částečně
průhledný závodník.
Žádné rušivé pozadí již
nevadí. Pokud bude
třeba, můžete
experimentovat
s vytvořením přechodu,
jeho sklonem, začátkem
a koncem tažení
přechodu a tím vlastně
nastavení začátku
a konce průhlednosti.

Vedle je pohled na paletu Vrstvy. Jasně vidíte lineární

přechod na ikoně masky a také to, že lineární přechod
se vztahuje skutečně pouze k siluetě jezdce.
V tomto případě by asi bylo lépe nevkládat celý obrázek
závodníka včetně jeho pozadí, ale vložit pouze vlastního
motocyklistu bez pozadí. Ušetřili bychom si tím problémy
s úpravou masky.
V jiném případě se ale může celý obrázek hodit, proto
tento, možná komplikovanější postup.

Uvedené ukázky představují pouze vybrané problémy a možnosti práce s vrstvami. Vůbec jsem se
nedotkl třeba speciální Textové vrstvy. K této problematice bych mohl doporučit naši publikaci Photoshop –
efekty s texty.
Jinou zajímavou částí práce s vrstvami v Photoshopu jsou vlastní efekty vrstev. Dostanete se k nim
příkazem Vrstva > Efekty. Tím otevřete nabídku několika efektů, které je možné použít na celou vrstvu. Jsou
zde například efekty vnitřní a vržený stín, úkos, vnitřní záře a další.
Pro ty, kteří naopak měli některé problémy se sledováním práce s nástroji a potřebovali by informaci více
o začátcích práce ve Photoshopu, je určena Velká kniha Photoshop, která vychází samostatně jak pro verzi
Photoshop 5,5 tak i verzi 6. Tato kniha je ideální pro rychlé zvládnutí základů práce ve Photoshopu.
Ve zbytku knihy se budu věnovat ukázkám a především práci a manipulaci s výběry.

52
 Manipulace s výběry

Manipulace s výběry
V předchozích částech jsem na mnoha místech zmiňoval různou práci s výběry. Zatímco jsem se dosud
věnoval spíše problému, jak výběr vytvořit, následující stránky budou věnovány možnostem manipulace
s výběry a již nikoliv jich vytvoření.

Základní operace
Nadefinovali jste výběr v obrázku a mezi základní operace s tímto výběrem patří jeho přemístění,
odznačení, obnovení, doplněk a uložení.
Na obrázku bylo vybráno tělo
motýla. Jakmile je výběr určen,
můžete ho nástrojem Přesun
přemístit na libovolné jiné místo na
vrstvě.
Klepněte nástrojem Přesun na
výběr a tažením myši přemístěte
výběr na požadované místo.

Pokud pracujete s obrázkem, který má několik vrstev, vždy je definován pouze jeden výběr, není různý
výběr pro různé vrstvy.
Na této ukázce je obrázek se dvěma
vrstvami. Pracovní vrstva je vrstva s kašnou,
ale vidět bude vrstva s motýlem, protože
překrývá spodní vrstvu. Pokud budete
ptřebovat vyříznout nebo upravit část motýla,
vytvoříte např. obdélníkový výběr. Tento
výběr je ale platný pro obě vrstvy. Protože
pracovní vrstav je dolní vrstav s kašnou ,
neuvidíte při přetažení výběru žádnou reakci.

53
 Adobe PHOTOSHOP

Zde na obrázku vidíte posunutý obrazec

výběru do dolního pravého rožku, ale na
obrázku se nic neděje.

Když se ale podíváte na pracovní vrstvu,

uvidíte, že došlo k nechtěnému posunu části
obrázku, který odpovídá definovanému výřezu,
chybně v této vrstvě.
Před každou akcí s výběrem se přesvědčete,
zda pracujete skutečně s vrstvou, na které
chcete změny provést. Pokud to není z
nějakého důvodu třeba je vhodné vypínat
zobrazování těch vrstev, které přímo k aktuální
operaci nepotřebujete.

Pokud stisknete při přemísťování výběru tlačítko Alt, bude do výběru načtena kopie části obrázku
z pracovní vrstvy. Při stisknuté klávese Shift je pohyb s výběrem omezen pouze na vodorvný, svislý směr
a pod úhlem 45 stupňů. Současný stisk Shift+Alt znamená omezení pohybu při přemisťování kopie výběru.
Pokud již nebudete výběr určitě potřebovat, můžete ho odznačit příkazem Výběr > Odznačit. Pokud
neprovedete jiný výběr, můžete původní výběr obnovit příkazem Výběr > Vybrat znovu. Samozřejmě, pokud
počítáte s pozdějším použitím výběru, není vhodné se spoléhat na možnost obnovení výběru tímto způsobem,
který nebude také k dispozici při novém otevření obrázku.
V takovém případě uložte obrázek již známým způsobem jako kanál, případně i do jiného souboru.
Nabídka Výběr poskytuje ještě několik základních příkazů, které často při práci s výběry použijete. Je to
především příkaz Výběr > Odznačit. Pokud nepotřebujete mít výběr nadále označený, nesmíte ho zrušit klá-
vesou Delete. Tato činnost bude mít za následek odstranění části obrázku, která leží v pracovní vrstvě uvnitř

54
 Manipulace s výběry

výběru. Výběr musíte odznačit, nebo vytvořit nový, prázdný výběr třeba klepnutím nástrojem Obdélníkový
výběr na plochu obrázku.
Dalším užitečným příkazem je Výběr > Vybrat vše. Bez ohledu na to, zda existoval nějaký výběr, bude
vybrána celá ploch obrázku, daná rozměry obrázku. Nezáleží na tom, zda na pracovní vrstvě je třeba využita
pouze část plochy a zbytek je prázdný, vybere se celá plocha.
Velmi často je vhodné neprovádět výběr přímo, ale vybrat například pozadí.
Budu-li chtít vybrat tohoto motýlka bez
pozadí, bude jistě jednodušší udělat výběr
pozadí, které je jednobarevné. Použiji např.
kouzelnou hůlku nebo příkaz Výběr >
Rozsah barev.

Pomocí kouzelné hůlky mi v tomto případě

stačilo 7 klepnutí, abych vybral pozadí i
části stinů. Pro kontrolu je vhodné použít
třeba rychlou masku, která pomocí
karmínového nádechu ukáže nevybrané, tj.
maskované části obrazu. Opusťte režim
rychlá maska a následně použijete příkaz
Výběr > Doplněk. Tím se zamění vybrané
za nevybrané části a naopak.

Takováto velmi rychlý a jednoduchý výběr za pomoci jednobarevného pozadí je velmi často používaný.
V podstatě je to také téměř jediný způsob, jak provést výběry např. obličejů s rozevlátými vlasy nebo objektů

55
 Adobe PHOTOSHOP

s množstvím jemných kontur, jejichž vypuštění velmi ublíží celému výslednému obrázku. Prohlédněte si dob-
ře některé fotografie v časopisech, kde jsou třeba použity vyjmuté fotografie filmových hvězd. Většinou zjis-
títe, že jim autoři dodali vzhled vesnickým holičem „oštusovaných“ ubožátek (výjimku zde tvoří třeba Bruce
Willis, který je pro montáže ideální). Pokud skutečně záleží na kvalitě a třeba rozevláté vlasy musí být na ob-
rázku perfektně zachyceny, nezbude než použít studiové fotografie na jednobarevném pozadí, nebo mistrnou
ruku zkušeného retušéra. Navíc pro takovou práci není ani vhodná myš, určitě by to chtělo na tlak citlivé pe-
ro. Jsou i případy, kdy výběr udělat téměř nejde.
V tomto případě vám asi nezbude než,
místo výběru, psa vlastně znovu
nakreslit.

V tomto druhém případě vypadá

situace poněkud lépe. Pozadí je
klidnější a vzhledem k psovi
kontrastnější než v předchozím
případě. Použiji kouzelnou hůlku na
pozadí a pokusím se udělat výběr, který
dle možnosti zasáhne až téměř celé
rozčepýřené chlupy. Nejde totiž pouze
o trčící chlupy, ale i o okénka pozadí
mezi nimi. Pokusíme se nasimulovat
srst, ale vybírat okénka mezi dlouhými
chlupy by nebylo možné.

56
 Manipulace s výběry

Takhle vypadá první výběr pouze pomocí

kouzelné hůlky s experimentováním při
nastavení Tolerance a vypnutým
vyhlazováním. Tento výběr (pozor, zatím jde
o výběr pozadí a ne psa) rozšířím, tj. hranice
výběru posunu blíže k psovi. Tím odstraním
oblasti, kde by mezi chlupy prosvítalo hodně
pozadí. V detailu nyní výběr vypadá takto:

Na detailu (kde jsem použil rychlou masku pro zvýraznění hranice mezi vybranou a nevybranou částí
obrázku) je vidět, že značná část odstávající srsti je mimo masku. Bude zapotřebí nějakým způsobem masku
rozšířit. Možných postupů je několik, můžete zkusit udělat si vzorek a použít razítko. My se pokusíme rozšířit
masku pomocí štětce.
Mějte na paměti, že nebudeme v žádném případě obtahovat jednotlivé chlupy, ale pokusíme se napodobit
jejich vzhled, aby výběr psa působil přirozeně.

57
 Adobe PHOTOSHOP

Zvolil jsem štětec, poklepáním na jeho ikonu na paletě nástrojů jsem otevřel okno pro nastavení vlastností
štětce. Provedl jsem několik pokusných tahů, abych vyzkoušel optimální nastavení jak režimu kreslení a
krytí, tak i odeznívání stopy a samozřejmě jsme vyzkoušel několik druhů stop a jejich velikostí. V tomto
případě se mi zdá nastavení s dlouhým odezníváním a 100% krytím jako vhodné. Pokusné stopy samozřejmě
odstraníte.

Takto by mohl vypadat upravený obrázek. Rozšířil jsem masku a nahradil část, která chyběla při použití
výběru pomocí kouzelné hůlky. Nyní se přepneme z režimu rychlé masky do normálního režimu, provedeme
doplněk výběru a odstraníme pozadí, třeba pomocí masky vrstvy, jak jsem popsal v předchozí části.

58
 Manipulace s výběry

Na předchozím obrázku je pro srovnání část bez úprav pouze po provedeném výběru kouzelnou hůlkou.
Vpravo je část, na které jsem provedl úpravu. Při kreslení srsti je možné využít toho, že je nastaveno odeznění
– pokud nasadíte štětec ke kresbě hlouběji do „kožichu“, dostanete kratší a tenčí viditelnou stopu, pokud
nasadíte štětec těsně ke kraji, bude stopa delší a silnější.
Na zde uvedených černobílých obrázcích to není vidět, ale tam, kde jsem se netrefil do skutečného
provedení srsti., neodpovídá mnou předělaná barva srsti originálu a zachovává si barvu podkladu, ze kterého
byla vlastně vytvořena. To ale není problém: můžete použít třeba razítko, kterým přenesete na doplněné
chlupy barvu z jiné vybrané části srsti. Protože je na vrstvě zapnutá maska vrstvy nebude se barva přenesená
razítkem zobrazovat jinde než v rozsahu viditelné části masky vrstvy.
Poznámka: Pokud tak, jako já zde, začnete pracovat s obrázkem ve formátu Tiff, budete pracovat vlastně
na vrstvě pozadí. Na tuto vrstvu nemůžete aplikovat masku vrstvy. Pomoc je velmi jednoduchá – označte
vrstvu a použijte příkaz Vrstva > Duplikovat vrstvu. Na této nové vrstvě již můžete masku vrstvy použít.
Jiný rychlejší způsob vytvoření duplikátu vrstvy: označte vrstvu
pozadí (ale samozřejmě i jakoukoliv jinou vrstvu) a přetáhněte ji
na ikonu Nová vrstva. Tím vytvoříte kopii původní vrstvy.

Uložení výběru je operace, o které jsem se již několikrát zmínil v předchozích částech publikace.

Změnit výběr
V nabídce Výběr najdete i možnost Změnit výběr. Tato volba, která je dostupná pouze existuje-li nějaký
výběr, ukrývá čtyři další příkazy:
- Okraj: vytvoří kolem stávajícího výběru nový výběr jako okraj o zadané šířce.
- Vyhladit: odstraní přílišné nerovnosti a osamocené body existujícího výběru
- Rozšířit: zvětší výběr – posune hranici výběru směrem ven o zadaný počet
obrazových bodů
- Zúžit: obrácený efekt jako v předchozím případě

Každým z těchto příkazů otevře dialogové okno, ve kterém můžete specifikovat podrobné nastavení pro
provedení příkazu.
Zde zadáte šířku okraje v obrazových bodech, max. 64
bodů. Okraj je vytvořen symetricky kolem původní hranice.
Současně s tímto příkazem bude provedeno vyhlazení
okraje.
V případě, že chcete nový výběr použít pro vytvoření
kontury, je možné použít například příkaz Úpravy >
Vytáhnout, který poskytuje poněkud větší možnosti. Je
také možné převést hranici výběru na cestu a použít
dostupné nástroje pro práci s cestou. I v tomto posledním
případě bude provedeno vyhlazení obrysu výběru.

59
 Adobe PHOTOSHOP

Toto dialogové okno můžete otevřít příkazem

Úpravy > Vytáhnout a použít ho pro vytažení linky
kolem aktuálního výběru.
Na rozdíl od předchozí možnosti Okraj, jste
omezeni maximální šířkou linky 16 bodů. Navíc
ale máte možnost umístit linku ven, na střed nebo
dovnitř obrysu výběru.

Další možností příkazu Změnit je vyhlazení výběru:

V tomto jednoduchém dialogu zadáte poloměr
okolí, ve kterém se bude pro bod obrysu výběru
vyhodnocovat, zda převažují body, které jsou
součástí výběru nebo ne. Pokud je kolem bodu
v zadaném okolí více bodů výběru, zůstane bod
součástí výběru, jinak bude vypuštěn.

Důležitým nástrojem je dvojice Rozšířit / Zúžit výběr.

Dialogové okno je velmi jednoduché; zadáte pouze
hodnotu, o kolik se má výběr rozšířit / zúžit a to je vše.

Tento nástroj jsem například použil u výběru psa v předcházející ukázce. Poměrně snadno jsem dokázal
definovat základní výběr kolem psa na základě barvy pozadí, ale bylo třeba tento výběr posunout ještě
“dovnitř” za hranici psích chlupů. Zde by byla kouzelná hůlka již neúčinná, protože výběry by byly
nekontrolovatelné. Proto jsem použil rozšíření výběru.
Rozšíření a zúžení výběru je třeba použít v případě, kdy vedete hranu výběru těsně po hranici objektu
s kontrastním pozadím. V takovém případě mohou na některých místech zůstat části pozadí, které působí
rušivě. Je proto vhodnější posunout hranici výběru třeba o jeden bod dovnitř objektu a tím eliminovat tento
problém. K takovému posunu je ideální právě uvedený nástroj Zúžit výběr.
Podobně by se daly najít příklady, kdy se bude hodit obrácené rozšíření výběru. Znovu zde upozorním na
to, že v řadě případů nedefinujeme přímo vlastní výběr, ale jeho doplněk. V tomto případě je možné se dívat i
na nástroje Zúžit / Rozšířit jako na vzájemně doplňující se nástroje.

60
 Manipulace s výběry

Transformace výběru
Výběr je možné rozmanitými způsoby transformovat, přetvářet. A hned je třeba upozornit na problém: co
je to vlastně výběr? Jednak tímto pojmeme označuji samotnou hranici, která definuje, co patří a co nepatří k
výběru. Ale současně tento pjem používám pro obsah, který je hranicí omezen. transformovat ale mohu
oboje, jak vlastní hranici, tak i body, které uvnitř této hranice leží. I když zde řeknu, že budu používat hranice
výběru a obsah výběru, stejně za chvíli sklouznu k označení výběr pro oba dva pojmy.
Proto hned na úvod: pokud budu chtít změnit pouze hranice, bez obsahu, je třeba použít nejprve příkaz
Výběr > Transformovat výběr. V tomto případě se budou následující transformace vztahovat na tvar výběru
a ne na jeho obsah, tj. ne na vlastní body obrazu pracovní vrstvy.
Vrátím se k jedné z prvních ukázek, ve které jsme si ukázali výběr jednoho z křídel vrat v průčelí
historického domu. Výběr jsem dělal proto, že bych chtěl tato vrata otevřít a podívat se, co je za nimi ukryto.
Postup předvádějí následující obrázky. Vlastním výběrem se již nebudu zabývat, při psaní úvodní
kapitoly jsem si ho uložil jako kanál a proto ho stačilo nyní pouze načíst.
Zde je obrázek, který již známe – výběr označující
vrata, která budeme otevírat.
V tomto případě budeme pracovat s obsahem výběru
a nikoliv pouze s hranicí, proto NEpoužijeme příkaz
Výběr > Transformace.
Abychom dosáhli efektu otevřeného křídla dveří,
budeme muset zmenšit šířku křídla a dát jim
perspektivu zkosením horního a dolního okraje.

Obrázek zatím obsahuje jedinou vrstvu, Pozadí, takže nejprve převedeme vrstvu Pozadí na standardní
vrstvu. Vrstva pozadí má některá omezení, proto se vyhnu už v této fázi možným problémům a transformuji
Pozadí na Vrstvu 1.
Poklepejte na vrstvu Pozadí, otevře se okno
pro vytvoření vrstvy. Zde zadáte název,
třeba uvedené Vrstva 1, a zadáte případné
vlastnosti vrstvy. Klepněte na OK a vrstva
Pozadí bude přetvořena na vrstvu Vrstva 1.

61
 Adobe PHOTOSHOP

Dále použijeme příkaz Úpravy > Transformace > Změna velikosti.

Kolem výběru se vykreslí obdélník s 8 polohovacími body (v rozích ave středech stran). Tažením
rohových bodů měníte velikost obsahu výběru, tažením bodů ve středech stran měníte šířku a výšku.
Výsledná úprava je na obrázku nahoře vpravo. Aby byl dojem otevřených dveří realistický, musíme přidat
perspektivu. Použijeme opět příkaz Úpravy > Transformace, ale tentokrát vybereme nabídku Perspektiva.

62
 Manipulace s výběry

Osm polohovacích bodů kolem výběru zůstalo, ale tentokrát se chovají poněkud jinak. Body v rozích
umožňují změnit obdélník na lichoběžník. Tažením pravého horního polohovacího bodu dolů zkrátíte pravou
svislici a tím vytvoříte zdání perspektivy. Pokud byste táhli tento bod vodorovně, upravovali byste šířku horní
hrany.
Perspektiva je nepříjemná věc. Jsme na ni zvyklí a různé nedokonalosti nám opticky vadí, třebaže někdy
na první pohled nevíme proč. Perspektiva znamená, že rovnoběžky se nám jeví , jakoby se protínaly. Přitom
všechny rovnoběžné přímky se protínají v jednom bodě. Rovnoběžné roviny se protínají v jediné přímce.
Nemůžeme tedy obecně zkrátit svislici zcela libovolně, ale měli bychom respektovat ostatní vodorovné
a rovnoběžné přímky, které na obrázku již jsou. Tento postup si ukážeme později, zde se spokojíme
s dorovnáním od oka. Polohovacím bodem ve středu strany trochu zkosíme křídlo dveří tak, abychom se
dostali zhruba do souladu s ostatními hranami v obrázku (viz obrázek na předchozí straně vpravo dole).
Pokud jsme s transformací spokojeni, ukončíme režim úprav klávesou Enter. Aby byla iluze otevřených
dveří dokonalejší, potřebovali bychom něco, co bude za dveřmi vidět.
Našel jsem obrázek zajímavé romantické krajiny s řekou, mostem v dálce a kytkami v popředí. Pro naši
potřebu postačí obrázek otevřít, příkazem Výběr > Vybrat vše označit celý obrázek a pomocí Ctrl+C ho
zkopírovat do schránky. Potom aktivujeme klepnutím rozpracovaný obrázek s pootevřenými vraty a obsah
schránky vložíme pomocí Ctrl+V. Obsah schránky bude vložen jako nová vrstva.
Pro správné zobrazování je nutné, aby tato nová vrstva ležela pod upravenou částí s pootevřenými vraty.
Potom totiž postačí skutečně prostor odkrytý otevřeným křídlem aby bylo vidět část obsahu spodní vrstvy.
Po vložení obrázku do nové vrstvy bylo nutno upravit
velikost vloženého obrázku tak, aby odpovídala obrázku
s dveřmi. Je vždy dobré pokud můžete upravit velikosti
obrázku předem, aby následně při montážích řada prací
odpadla, nebo bylo možné provádět pouze dílčí doladění.
Photoshop vám ale samozřejmě umožní provést úpravy i
v definitivním díle.
Velikost obrázku na vrstvě upravíte jednoduše: můžete
použít jak ruční úpravu nebo přesnou úpravu se zadáním
číselného poměru velikosti. Při ruční úpravě můžete použít
příkaz Úpravy > Transformace > Změna velikosti. Kolem
obrázku se vyznačí rámeček s 8 polohovacími body, jejichž
tažením lze upravit velikost obrázku. Pokud chcete
zachovat poměr stran, je nutno použít body v rozích
a podržet klávesu Shift.

63
 Adobe PHOTOSHOP

Po ukončení změny velikosti za použití nástrojů transformace klepněte na klávesu Enter, abyste ukončili
režim Transformace. Změnit polohu obsahu vrstvy je možné pomocí nástroje Přesun bez toho, abyste použili
příkaz Úpravu > Transformace. Nástrojem posunete obsah právě aktuální vrstvy.
Je vhodné používat při práci ikony pro zobrazení jednotlivých vrstev. Pro hrubé nastavení může být
výhodné pracovat se zapnutou viditelností pouze té vrstvy, kterou upravujete. Pro jemná doladění bývá třeba
koordinovat změny již vzhledem k ostatním vrstvám a potom stačí viditelnost vrstev opět zapnout.
Výborným pomocníkem mohou být vodítka, která zapnete a nastavíte na jedné vrstvě, potom můžete tuto
vrstvu vypnout a při práci na jiné vrstvě se orientovat pouze podle vodítek. Čím více vrstev musí Photoshop
při práci překreslovat, tím větší objemy dat zpracovává a to může mít vliv na především na rychlost a celkový
komfort práce.
Pootevřené křídlo již odkrývá pohled na přírodní scenérii, ale ještě nás čeká nějaká práce. Za
pootevřenými vraty chybí kus dlažby nebo cesty, která by nás zavedla dál do zahrady. Celý problém vyřešíme
protažením dlažby. Možností, jak celou úlohu provést je řada. Já vyjdu z toho, že kus dlažby již k dispozici
mám a pokusím se toho využít. Nejprve vyberu nástrojem Obdélníkový výběr kus dlažby, který by mohl pro
doplnění postačovat. Zkopíruji ho pomocí Ctrl+C, a je docela dobře možné, že se objeví následující varování:
Je to častý případ, kdy máte zapnuto zobrazení více
vrstev, a ztratili jste přehled, která vrstva je aktuálně
pracovní. Připomínám, že výběr jako takový není
vázán na konkrétní vrstvu, ale obsahem výběru
mohou být pouze body z pracovní vrstvu. Ukázali
jsme si dříve že nemusí být pravda, že pracuji na té
vrstvě, kterou vidím.

A tady je vysvětlení předchozího varování. Pracovní

je spodní vrstva, která leží zcela mimo vytvořený
výběr. Vše napravíme jednoduše – klepněte na
Vrstvu 1, tím ji učiníte pracovní a můžete kopírování
dlažby zopakovat.

Na tomto místě bych chtěl připomenout slova z úvodu publikace. Ve Photoshopu je obrovské množství
nástrojů a možností, jak podobné věci dělat celou řadou rozdílných způsobů. Někdo dává přednost tomu
nástroji, jiný jinému. Někdo pracuje za pomoci klávesových zkratek, jiný pouze s příkazy z nabídek. Většina
uživatelů kombinuje oba způsoby, já raději používám nabídky (protože si zkratky z různých programů pletu),
ale pro některé postupy zase téměř výlučně používám klávesové zkratky. To je i případ kopírování a vkládání
– Ctrl+C a Ctrl+V. Samozřejmě i tyto dva příkazy najdete v pruhu nabídek: jako Úpravy > Kopírovat a
Úpravy > Vložit.

64
 Manipulace s výběry

Po kopírování vložte dlažbu pomocí Ctrl+V jako novou vrstvu

do obrázku. Protože tato vrstav má být umístěna pod vrstvou
s obrázkem vrat a nad krajinou, přetáhněte ji myší na novou
pozici.

Pokud bychom pouze posunuli zkopírovanou část dlažby na volný prostor za dveřmi, nevypadalo by to
nejlépe. Upravíme proto přidanou vrstvu takto:
Nejprve označte vrstvu s kouskem dlažby jako pracovní.
Dále otočíme dlažby o 180# . K tomu proveďte výběr obsahu
vrstvy příkazem Vrstva > Vybrat vše. Příkazem Úpravy >
Transofmace > Otočení budete moci tažením myši pootočit
kousek dlažby přibližně o 180#. Po otočení nemusíte
stisknout hned Enter, abyste ukončili transformaci, protože
budeme v úpravách pokračovat..

V dalším kroku přidáme trochu perspektivy. Příkazem

Úpravy > Transofmace > Perspektiva můžete upravit
tažením tvar obdélníka na lichoběžník a tím vyvolat dojem
perspektivy.
Nyní již provedené transformace ukončíme klávesou Enter.

Pokus si nyní prohlédnete obrázek, je zřejmé, že přechod mezi krajinou a dlažbou je příliš náhlý a možná,
že by bylo vhodné, kdybychom ho zmírnili. Zkusme to provést za pomoci průhlednosti.
Stále máme jako pracovní vrstvu přidanou vrstvu s dlažbou. Kolem dlažby nakreslíme obdélníkový
výběr, není nutné se nějak přesně trefovat.

65
 Adobe PHOTOSHOP

Z tohoto výběru vytvoříme masku vrstvy, která nám

pomůže při definici průhlednosti a lepšímu navázání
dlažby na přírodní terén.
Jakmile je obdélník výběru vytažen, klepněte na ikonu
pro vložení masky vrstvy. K vrstvě 3 bude připojena
maska vytvořená právě z připraveného obdélníkového
výběru.
Na dolních dvou obrázcích je stav palety Úrovně před
a po přidání masky vrstvy. Tlačítko pro přidání masky
je první zleva dole na paletě (šedá ploška
s čárkovaným prázdným kroužkem).
Klepněte na vrstvě 3 na ikonu masky a můžete ji
upravovat.
Já použiji jednak lineární přechod a jednak
rozprašovač s velmi nízkou hodnotou tlaku (asi 5-10)
a nastavenou velmi řídkou stopou pro zjemnění
ostrého přechodu. Připomínám jenom, že pokud na
masku kreslíte černou barvou, zakrýváte
(zprůhledňujete) obsah vrstvy, bílá barva naopak
obsah zviditelňuje.

Takto by mohla vypadat úprava otevřených dveří,

pohledu do zahrady a nově položené dlažby.
Obrázek má ještě řadu nedostatků – rušivou linku dole
jako zbytek stínu pode dveřmi apod. ale základní
postup práce jsme si ukázali. Záleží samozřejmě na
účelu, pro který se obrázek vytváří, řada drobnodtí
zmizí při následném tiskovém zpracování – počítejte
vždy s výslednou velikostí tisku, protože málokdo si
bude prohlížet váš výtvor pod lupou nebo na 21”
monitoru při maximálním zvětšení. Cílem by mělo být
odstranit rušivé momenty a napojit plynule, bez
zjevných disproporcí jednotlivé části.

66
 Manipulace s výběry

Perspektiva
Podívejme se na další ukázku. Máme obrázek baru, který potřebuje trochu oživit. Místo dřevěné přední
desky tam dáme akvárium.
Do tmavé čelní stěny baru
budeme chtít dát akvárium.
Nejprve udělám výběr,
který bude tvořit čelní stěnu
akvária. Tento výběr bude
sledovat hlavní linky baru.

Zapneme zobrazování
pravítka i vodítek (potřebné
příkazy najdete pod
nabídkou Zobrazení).
Umístím vodítka na
všechny hlavní body,
kterých se budeme muset
při kreslení výběru držet.
Příkazem Zobrazení >
Polohovat na vodítka
zapneme přichytávání
k vodítkům.

Jako základ použiji

obdélníkový výběr.
Základní tvar je nakreslen
tak, aby se výběr zarovnal
na obě svislá vodítka.
Ostatní body výběru
umístíme následně.

67
 Adobe PHOTOSHOP

Pro transformaci tvaru výběru použijeme především příkaz Výběr > Transformace. Tím dáváme najevo,
že budeme pracovat s tvarem hranice výběru a ne s jeho obsahem. Kolem výběru se zobrazí obdélník s 8 po-
lohovacími body, které již známe. Tažením horního středního bodu mohu upravit jeden rozměr tak, abych
umístil levý horní roh výběru na správné místo. Je ale možné ihned přistoupit k individuální úpravě výběru
příkazem Úpravy > Transformace > Deformace.
Při této volbě můžete jednotlivými uzly volně pohybovat bez vazby na ostatní. Umístíme tedy tři viditelné
rohy na místa daná průsečíky vodítek. Čtvrtý roh je mimo obraz. Pomůžeme si tedy viditelnými hranami a
posouváme tento bod zkusmo tak, aby svislá linka ležela na vodítku a „vodorovná“ hrana sledovala jednu
z výrazných linií dole na čelní desce baru.
Později si ukážeme ještě jeden způsob, jak určit linie, podle kterých se má výběr řídit. Jakmile jsme
s umísťováním bodů výběru spokojeni, stiskneme klávesu Enter pro ukončení transformačního režimu a
potvrzení úprav výběru. Výsledný tvar výběru je na předchozí straně dole.
Otevřeme obrázek s rybou do akvária.
Ukázali jsme si již několik postupů,
jak umístit obrázek do výběru, nebo
jak přidat vrstvu s obrázkem, nyní
provedeme vše zase jinak.
V obrázku s mořskou rybou
použijeme příkaz Výběr > Vybrat
vše a celý obrázek (je to obrázek
formátu TIF, tj. je pouze na jediné
vrstvě) klávesou Ctrl+C zkopíruji do
schránky.

Klepnutím na obrázek baru ho aktivuji a vyberu příkaz Úpravy > Vložit dovnitř. Tento příkaz je dostupný
tehdy, když je vytvořen nějaký výběr. Tímto jediným příkazem udělám několik činností najednou:
!" vytvořím novou vrstvu
!" do této vrstvy vložím obrázek ze schránky
!" na vrstvu aplikuji masku vytvořenou podle stávajícího výběru.
Výsledek vypadá následovně:
Jak vidíte, obrázek se umístil správně do
výběru, ale bude zapotřebí ho poněkud
upravit.

68
 Manipulace s výběry

A zde je pohled na paletu vrstvy:

Vidíte, že jediným vložením se skutečně událo hodně.
Nová Vrstva 1 obsahuje vložený obrázek i masku
vytvořenou z aktuálního výběru.
Všimněte si také, že maska není svázána s vrstvou –
mezi miniaturou vrstvy a masky není ikona řetězu, což
se nám za chvíli bude hodit.

Bude třeba provést dvě věci: za prvé zmenšit obrázek s rybou, protože je příliš velký. A za druhé upravit
jeho pozici tak, aby v masce byla vidět některé zajímavá část.
Zmenšení je snadné, ale je třeba upozornit na důležitou věc. Při změně rozměrů se provede
převzorkování, tj stávající obrazové body budou nahrazeny jiným počtem bodů, což v každém případě
znamená ztrátu obrazové kvality. Pokud tato změna není velká, není to problém. Pokud ale budete provádět
úpravy několikrát tam a zpět., může být výsledný obrázek po úpravách velmi nekvalitní. Pracujte proto raději
takto:
!" proveďte libovolné úpravy velikosti, ale poznamenávejte si provedené změny
!" až se po několika pokusech dopídíte dobrého výsledku, spočítejte si výsledný poměr úprav
!" vraťte všechny změny pomocí palety historie
!" proveďte pouze jednu jedinou změnu velikosti podle spočítaného výsledku.
Klepněte na ikonu vrstvy s mořskou rybou. Přesvědčete se, že není zobrazena ikona řetězu jako symbol
svázání masky a vrstvy. Pokud by tomu tak bylo, museli byste klenutím na ikonu řetězu vazbu uvolnit.
Příkazem Úpravy > Transformace > Číselně
otevřete vedle uvedené okno. Zde můžete zadat
několik druhů změn – polohu, velikost, zkosení
přímo přesnými číselnými údaji.
My potřebujeme pouze Změnu velikost, kde
zkusíme třeba 70 %. Důležité je zaškrtnout
políčko Zachovat proporce, aby se nám obrázek
stranově nezbortil.
POZOR – pokud se do tohoto dialogu vrátíte,
abyste poopravili hodnotu pro změnu velikosti,
najdete zde hodnotu, kterou jste posledně zadali.
Pokud vám např. původní hodnota 70 %
nevyhovuje a chtěli byste ještě zkusit další
zmenšení, třeba o cca 10 %, nenastavujte zde
60%. Při každém vstupu do dialogu musíte
vycházet z okamžité aktuální velikosti jako 100%.
Změna o 10% tedy znamená zadat 90%!
Hodnota 60% znamená zmenšení o 40%!

Já jsem pro výsledné zobrazení ryby použil transformaci jednou na 70%, podruhé na 80%. Celkové
zmenšení tedy je 0,70 x 0,80 = 0,56, mohl bych tedy provedené změny odvolat a použít pouze jednu
transformaci s nastavením 56 %.

69
 Adobe PHOTOSHOP

Na obrázku je výsledné
zobrazení, jsou již vypnuta
pravítka i vodítka.

Do obrázku by se hodila nějaká menší rybka, ale to by zase nebylo v publikaci vidět. Bylo by možné
udělat ještě nějaké drobné úpravy. Zkusíme jenom naznačit třeba prosvětlení zadní stěny akvária, abychom
místo plochého obrázku dostali trochu prostorového vjemu.
Především budeme muset rozdělit obrázek s rybou. Musíme oddělit vlastní rybu a ponechat pozadí.
Nejprve aktivujeme vrstvu Vrstva 1 a dále vypneme masku vrstvy, abychom se dostali k celému obrázku.
Vypnutí masky vrstvy provedete klepnutím pravým tlačítkem na ikonu masky a z místní nabídky vyberete
Vypnout masku vrstvy (nebo příkazem Vrstva > Vypnout masku vrstvy).
Na obrázku palety vrstev je ukázána vypnutá maska vrstvy –
přes její ikonu je červený kříž signalizující, že maska sice
existuje, ale není funkční.

Následně některou z technik (kouzelná hůlka, rozsah barev...) provedete výběr ryby). Já jsem použil
kresbu měkkým štětcem v režimu Rychlá maska s tím, že jsem pracoval pouze s 70% krytím štětce. Maloval
jsem černou barvou a maskoval jsem rybu.
Při vypnuté masce vrstvy mám k dispozici
celý vložený obrázek. Zde je naznačen
výběr, který jsem provedl pouze zběžně
měkkým štětcem.
Po přepnutí do normálního zobrazení
jsem vybral doplněk výběru a obdržel
takovýto výsledek.

70
 Manipulace s výběry

Další postup je tento:

!" zkopírujte vrstvu 1 s rybou (nejlépe přetažením ikony vrstvy na ikonu Nová vrstva na paletě;
!" vrstva se zduplikovala i s maskou vrstvy, kterou ale nepotřebuji; klepněte na ni pravým tlačítkem
a vyberte Odstranit masku vrstvy (nebo příkazem Vrstva > Odstranit masku vrstvy).
!" nyní můžete z výběru ryby vložit novou masku do právě vytvořené kopie vrstvy. Protože výběr
ryby je stále k dispozici a kopie vrstvy je aktivní, postačí klepnout na ikonu Přidat masku vrstvy
dole na paletě Vrstvy.
Měli byste vidět asi takovýto stav palety vrstev:
Na paletě Vrstvy je zdola nahoru:
- původní obrázek baru
- původní obrázek ryby s maskou ve tvaru přední stěny akvária
- tentýž obrázek, ale s maskou odpovídající rybě.
Při zobrazení bychom tedy měli vidět: pouze rybu z horní vrstvy,
pouze část akvária z druhé vrstvy a zbytek obrázku ze spodní
vrstvy.

Ale jak vidíte, není tomu tak. Ryba

z horního obrázku vyčnívá mimo
akvárium a zasahuje do vlastního
obrázku baru.
Máme dvě možnosti řešení:
- buďto vytvořit nový výběr, který
by byl společnou částí masky na
vrstvě 1 a masky na vrstvě
kopie vrstvy 1
- vytvořit ořezovou skupinu, kde
řídicí vrstvou by hyla vrstva 1

Pokud bychom postupovali prvním způsobem, stačilo by provést tyto kroky:

!" aktivovat vrstvu Vrstva 1 kopie a načíst masku jako výběr (pravé klepnutí na miniatury masky
a z místní nabídky příkaz Vybrat masku vrstvy);
!" aktivovat vrstvu Vrstva 1 a použít z místní nabídky příkaz Protnout masku vrstvy s výběrem;
!" následně odstranit již předvedeným způsobem masku vrstvy Vrstva 1 kopie a načíst výběr jako
masku pomocí tlačítka na dolním okraji palety Vrstvy.
Druhá verze postupu je jednodušší: označte horní vrstvu (Vrstva 1 kopie) a použijte příkaz Vrstva >
Seskupit s předchozí:

71
 Adobe PHOTOSHOP

Takto se změní ve druhém případě vzhled palety Vrstvy,

ale to je již věc, kterou jsme se dříve zabývali.
Důležitější je, jak se tato změna projeví na celkovém
obrázku.

Nyní již vše vypadá

v pořádku, ryba je
v akváriu a nikde nic
nevykukuje.
Tento obrázek po celé
řadě složitých kroků
ale vypadá naprosto
stejně jako jeden
z předchozích, v čem
je tedy rozdíl?

Hlavní rozdíl je v tom, že to, co vidíme jako obrázek mořského dna jsou vlastně dva obrázky přes sebe.
Můžeme tedy mezi ně něco zasunout tak, že se nezmění vzhled ryby v popředí, ale jenom část pozadí.
Ukáži jenom jeden z možných postupů, ostatní záleží na vaší kreativitě. Já naznačím zadní stranu akvária
tím, že část obrázku zjasním. Použiji k tomu vrstvu úprav, která umožňuje mimo jiné upravit jas a kontrast.
Zadní strana bude asi rovnoběžná s přední, proto se nabízí použití předního skla – masky, která je ve vrstvě 1.
Prvním krokem bude
načtení výběru z masky
Vrstvy 1. Klepněte pravým
tlačítkem na ikonu masky
na této vrstvě a zvolte
Vybrat masku vrstvy.
Vytvořený výběr je nutno
posunout. Protože
pracujeme s tvarem
výběru a ne jeho
obsahem, musíme použít
příkaz Výběr >
Transformovat. Teprve
potom můžeme výběre
nástrojem pro přesunutí
posunout dozadu. To ale
není vše.

72
 Manipulace s výběry

Jsme totiž v dosti silné perspektivě: původní přední okraj akvária a nově vytvářený zadní okraj nejsou
vůbec rovnoběžné. Použijeme proto ještě příkaz Úpravy > Transformace > Zkosení. Abychom zachovali
svislé okraje, musíme umístit kurzor na střed pravé svislé hrany a tažením za tento bod celý výběr zkosit.
Jako pomůcka může posloužit zadní okraj barového pultu. Pokud jsme s tvarem spokojeni, můžeme ukončit
úpravy tvaru výběru klávesou Enter.
Jak ale zjistíte, v dolní přední části výběru kousek chybí. Mohli bychom si pomoci opět další
transformací, ale uděláme to za pomoci mnohoúhelníkového lasa. Vyberte tento nástroj, stiskněte Shift pro
přidávání k existujícímu výběru a ten kousek jednoduše dokreslete.
Za chvíli uvidíte, proč
není nijak nutné starat
se o přesah tohoto
výběru mimo oblast,
která nás zajímá.

Dalším krokem bude vytvoření vrstvy úprav. Z nabídky palety Vrstvy otevřete nabídku (klepněte na
malý trojúhelníček !) a vyberte zde Nová paleta úprav. Ekvivalentní je příkaz Vrstva > Nová > Vrstva
úprav. V dialogu, který se otevře vyberte ze seznamu Typ položku Jas a kontrast a dostanete se do tohoto
dialogového okna:
Zvolte tažením táhel nebo přímo číselným údajem
příslušnou hodnotu. Pokud máte zatrženo políčko Náhled,
můžete změnu okamžitě sledovat na obrázku.

Jakmile jste spokojeni klepněte na OK. Tím je vytvořena nová vrstva úprav, která se vztahuje na aktuální
výběr a v jeho rozsahu upravuje jas a kontrast všech vrstev pod sebou.

73
 Adobe PHOTOSHOP

Jako již po několikáté, ani

toto není přesně to, co
jsme čekali, změna se
projevila i mimo akvárium
a také na rybě, která by
měla zůstat změnou
nedotřena..

Jak jistě tušíte, vše rychle napravíme. Nejprve upravíme polohu vrstvy úprav. Měla by být až za vrstvou
se samotnou rybou a před vrstvou se dnem akvária. Současně by neměla ovlivnit poslední vrstvu s obrázkem
baru. Postačí přetáhnout vrstvu úprav mezi obě vrstvy s rybou a vše bude v pořádku.
Vrstva úprav je na svém místě. Všimněte si především, že
se zařadila automaticky jako další vrstva do ořezové skupiny
a proto se již nemusíme starat o její účinek na části obrazu
mimo masku řídicí vrstvy této skupiny.
Pokud budete chtít provést úpravu nastavení, stačí poklepat
na podbarvenou plochu vrstvy na paletě nebo na ikonu na
pravém okraji – ne na miniaturu vrstvy úprav – a dostanete
se do dialogu pro nastavení hodnot jasu a kontrastu.
Pokud chcete pohnout a upravit polohu masky, ve které se
projeví vliv vrstvy úprav, stačí aktivovat tuto vrstvu
a nástrojem pro přesun změnit umístění.
po všech úpravách se dostáváme k výslednému obrázku:

74
 Některé další nástroje

Některé další nástroje

Novější verze Photoshopu jsou vybaveny nástroji, které mohou být v některých situacích užitečné, a které
mohou nahradit některé standardní postupy, které jsme si ukázali. Jsou to nástroje Kouzelná guma, Vymazání
pozadí, Oddělit, výběry Rozšíření a Podobné. Tyto nástroje nejsou určitě zázračný všelék, ale v některých
případech jsou mimořádně rychlé, elegantní a účinné.

Kouzelná guma
Nástroj, který by se dal zařadit do stejné skupiny jako kouzelná hůlka. Liší se tím, že na rozdíl od kouzel-
né hůlky tato guma vybrané části obrázku trvale odstraní. Základní nastavení vlastností provedete v paletě,
kterou otevřete poklepáním na ikonu Kouzelné gumy na paletě nástrojů.
Jak vidíte i možnosti nastavení jsou velmi podobné kouzelné
hůlce, je zde navíc možnost zadat hodnotu krytí:
- Tolerance: nastavujete citlivost na porovnání vzorku barvy
a porovnávané barvy. 0 = vymaže se pouze barva přesně
odpovídající vzorku barvy, 255 = vymaže se vše (téměř)
- Krytí: při hodnotě 100% je výmaz dokonalý, při hodnotě 1%
téměř neznatelný, při mezilehlých hodnotách maže do
poloprůhledna.
- Ze všech vrstev: vzorek barvy se nebere z aktuální pracovní
vrstvy, ale jako složená barva ze všech viditelných vrstev.
- Sousedící: nezaškrtnuto = vybírá se z celého obrázku na
pracovní vrstvě, zaškrtnuto = pouze sousední body v místě,
kam klepnete pro sejmutí vzorku barvy.
- Vyhlazení: pokud je zaškrtnuto, budou okraje vymazané
oblasti vyhlazeny.

Za použití kouzelné gumy byla odstraněna těla obou rekreantů

a zbylo pouze oblečení.
Po nastavení parametrů výběru klepnete gumou v obrázku na
barvu, která má být vymazána.
Kouzelná guma nevytváří výběr, přímo body odstraní.
Velmi záleží na nastavené citlivosti.
Postup práce s gumou se od např. kouzelné hůlky významně
liší v tom, že u kouzelné hůlky jsme volili, zda vybírat
požadovaný objekt nebo jeho doplněk a potom výběr
invertovat. Toto v případě kouzelné gumy nejde.

75
 Adobe PHOTOSHOP

Vymazání pozadí
Tento nástroj, který rovněž patří mezi gumy, má možnost nastavení podstatně většího počtu parametrů:
- Tolerance: má stejný význam jako u kouzelné gumy
- v rozbalovacím seznamu vlevo od Tolerance můžete vybrat
Nesousedící oblasti, pouze Sousedící nebo Hledat okraje.
- Vzorkování: nastavujete, kdy se bude odebírat vzorek barvy.
Možnosti jsou: Jednou, Průběžně nebo Vzorek pozadí.
Poslední případ znamená, že se bude mazat ta oblast, která
je vyplněna aktuální barvou pozadí.
- Zachovat barvu popředí: nebude mazat oblasti, ve kterých je
použita barva popředí.

Jak vidíte z obrázku vedle, může být

v některých případech použití vymazání
pozadí poměrně rychlé. Pozor ale na
několik věcí: nastavení Vzorkování na
Průběžné znamená, že se vzorek
mazané barvy vybírá stále znovu
z aktuální pozice kurzoru. Toto není volba
vhodná pro místa, kde by se měla část
obrazu zachovat, ale spíše tam, kde se
počítá s rozsáhlým mazáním barevně
odlišných ploch-

Oddělit objekty od pozadí

Tento nástroj najdete v nabídce Obraz > Oddělit.Zadáte-li tento příkaz otevře se pro zvolený obraz po-
měrně rozsáhlé okno (viz obrázek na následující straně).
V okně lze nastavit: velikost štětce, barvu použitou pro vyznačení hranice objektu a barvu pro vyznačení
vlastního objektu. Dále lze zadat požadavek na provedení vyhlazení výběru a způsob zobrazení náhledu.
Okno má vlastní panel nástrojů obsahující:
!" štětec pro obkreslení objektu, který chcete oddělit od pozadí;
!" plechovku s barvou, kterou vyznačíte objekt, který chcete oddělit;
!" guma, pomocí které můžete objekt opět odznačit;
!" ruka, kterou můžete se zobrazenou vrstvou pohybovat;
!" lupa
Práce v okně Oddělit je jednoduchá. štětcem obtáhnete obrys objektu, který má být oddělen od pozadí.
potom použijete plechovku barvy a označíte vlastní objekt (je to buďto část uvnitř toho, co jste vyznačili nebo
venku). Jakmile máte objekt i jeho obrys vyznačen, klepněte na tlačítko Náhled. Po chvíli práce zobrazí Pho-
toshop v tomtéž okně oddělenou část obrazu. Máte možnost si ji pod lupou prohlédnout (obraz zmenšíte lu-
pou a stiskem klávesy Alt) a rozhodnout se, zda klepnete na tlačítko OK a provedete oddělení, nebo zda
celou akci zrušíte tlačítkem Zrušit.
Výsledky práce jsou v některých případech lepší, než to, co získáte kouzelnou hůlkou, většinou ale nejsou
rozdíly příliš výrazné. Jako u jiných nástrojů platí – čím větší kontrast nebo barevná odlišnost objektu od po-
zadí, tím lepší výsledky dostanete.

76
 Některé další nástroje

Na horním obrázku je příprava na oddělení, na dolním je zvětšený náhled. Porovnejte si toto provedení
s výběrem, který jsem získal po ruční úpravě rychlé masky vytvořené z výběru kouzelnou hůlkou..

77
 Adobe PHOTOSHOP

Protože objekt bude oddělen, přijdete o celé pozadí.

Pokud budete chtít s tímto pozadím ještě pracovat,
musíte příkaz Obraz > Oddělit použít na kopii vrstvy
s obrázkem. Kopii nejrychleji provedete přetažením vrstvy
na ikonu Nová vrstva dole na paletě Vrstvy.

Rozšíření a Podobné
Tyto dva příkazy umožňují rozšířit existující výběr na základě hodnoty tolerance, kterou jste zadali při
nastavení vlastnosti nástroje Kouzelná hůlka. Oba příkazy najdete v nabídce Výběr.
Příkaz Rozšíření provede rozšíření výběru podle zadané hodnoty tolerance (tj. na základě barevné podob-
nosti) pro sousedící body.
Druhý příkaz, Podobné, pracuje v rámci celé vrstvy a vyhledá všechny, i nesousedící body.
Tak jako i u jiných nástrojů jsou tyto dva příkazy většinou úspěšné tam, kde byste podobného výsledku
dosáhli ať již pomocí Kouzelné hůlky nebo příkazem Rozsah barev.
Jak vidíte na detailu výběru, jsou uvedené dva
příkazy vhodné skutečně jen pro výběry, které
jsou spíše hladké a dostatečně barevně
odlišené od okolí.
V podstatě jsou určitou alternativou
ke Kouzelné hůlce nebo Rozsahu barev.
Pokud budete chtít v tvarově
komplikovanějších případech provést dobré
výběry, budete stejně muset polotovar výběru
dopracovat ručně.

78