ZÁKLADNÍ ŠKOLA Generála Janouška, Praha 9 – Černý Most

Dygrýnova 1006
Praha 9 – Černý Most, 198 00
IČO: 61386898

Periodická tabulka prvků

Autor:

David Hugo Satýnek

Seminární práce z fyziky

Vedoucí seminární práce:Mgr. Dana Suchomelová

Hodnocení práce:

Školní rok 2023/2024

Obsah
Úvod.................................................................................................................................................2

Zakladatel periodické tabulky prvků................................................................................................3

Historie periodické tabulky prvků....................................................................................................4

Rozdělení prvků................................................................................................................................5

Zajímavosti o periodické tabulce prvků...........................................................................................6

Typy tabulek.....................................................................................................................................7

Seznam použitých zdrojů a literatury...............................................................................................8

1
Úvod
Jako téma mé seminární práce jsem si vybral ‘‘Periodická tabulka prvků‘‘, a to z toho důvodu, že
mě chemie baví a věnuji se jí. Proto bych se o ní rád dozvěděl více, ale nejen o periodické
tabulce, ale i o jejím zakladateli. Cílem mé seminární práce je seznámit mé spolužáky
s periodickou tabulkou prvků, s jejím zakladatelem, historií. Také bych jim rád přiblížil rozdělení
prvků, na jaké skupiny se dělí, co je to protonové číslo a jaké prvky jsou pro nás důležité.

2
Zakladatel periodické tabulky prvků
Dmitrij Ivanovič Mendělejev

Dmitrij Ivanovič Mendělejev byl ruský chemik narozený 8. února 1834 v Tobolsku v Sibiři. Jeho
přínos k vědě a chemii byl nezpochybnitelný, neboť se stal tvůrcem periodické tabulky prvků,
která je jedním z nejdůležitějších nástrojů v chemii a fyzice. Mendělejev vyrůstal v prostředí, kde
bylo jeho nadání pro vědu brzy rozpoznáno. V roce 1855 dokončil svá studia na Petrohradské
univerzitě a v následujících letech se věnoval výzkumu v oblasti fyzikální chemie. V roce 1869
Mendělejev publikoval svou nejslavnější práci, O chemických elementech a jejich periodickém
zákonu, kde představil první verzi periodické tabulky. Jeho tabulka byla revoluční v tom, že
seskupovala prvky podle jejich chemických vlastností a hmotnosti, a vytvářela tak přehledný
systém, který umožňoval předpovídat vlastnosti dosud neobjevených prvků. Navzdory tomu, že
některé prvky musely být umístěny na nepravidelná místa, Mendělejev věřil, že existují neznámé
prvky, které budou do budoucna objeveny a zapadnou do jeho tabulky. Jeho předvídání bylo
velmi přesné. Když byly objeveny nové prvky, jako například germanium, galium a skandium,
jejich vlastnosti odpovídaly Mendělejevově tabulce a jeho předpovědi se potvrdily. Tato
schopnost předvídat vlastnosti a existenci neznámých prvků z něho udělala jednoho z největších
chemiků všech dob. Mendělejevovi přínosy nebyly omezeny pouze na oblast chemie ale i do
fyziky. Během své kariéry se věnoval také pedagogické práci, publikoval učebnice a založil
Ruskou chemickou společnost. Jeho práce byla uznávána nejen ve vlasti, ale také ve světě, což
mu vyneslo mnoho ocenění a čestných titulů. Dmitrij Mendělejev zemřel 2. února 1907, ale jeho
odkaz a jeho periodická tabulka žijí dál. Tabulka byla později přepracována a rozšířena, ale
základní principy, které Mendělejev stanovil, zůstávají dodnes nezměněny. Jeho genialita
spočívala v schopnosti vidět vzory a uspořádat je do systematického a užitečného rámce, který je
stále základem.

3
Historie periodické tabulky prvků
Periodická tabulka prvků je systematické uspořádání chemických prvků, které bylo vytvořeno na
základě jejich atomových čísel, elektronové konfigurace a opakujících se chemických vlastností.
Historie periodické tabulky je úzce spjata s vývojem chemie a pochopením struktury atomu.
Základy periodické tabulky lze vystopovat až do 19. století, kdy chemici začali hledat způsoby,
jak systematicky organizovat známé prvky podle jejich vlastností.

Jeden z prvních pokusů o klasifikaci prvků učinil německý chemik Johann Wolfgang Dobereiner,
který v roce 1829 přišel s konceptem tzv. "trias", kde skupiny tří prvků (například chlór, brom a
jód) měly podobné vlastnosti a střední atomovou hmotnost. Tento koncept naznačil, že prvky
mohou být uspořádány podle určitých pravidel.

Dalším významným krokem byl v rok 1864 práce anglického chemika Johna Newlandse, který
navrhl tzv. "zákon oktáv", podle kterého bylo možné prvky uspořádat do skupin po osmi, kde
každý osmý prvek měl podobné vlastnosti. Newlandsova práce však nebyla zpočátku uznána,
neboť se její platnost rozpadala po přidání nových prvků.

Zlomový moment v historii periodické tabulky nastal v roce 1869, kdy ruský chemik Dmitrij
Ivanovič Mendělejev prezentoval svou verzi periodické tabulky. Mendělejev uspořádal prvky do
tabulky na základě jejich atomové hmotnosti a zaznamenal, že prvky s podobnými vlastnostmi se
v tabulce objevují v pravidelných intervalech, nebo "periodách". Mendělejevova periodická
tabulka byla revoluční, protože nejen že uspořádala existující prvky do logického a funkčního
systému, ale také předpověděla existenci a vlastnosti několika dosud neobjevených prvků, jako
byly gallium, skandium a germanium, které byly později objeveny a jejich vlastnosti odpovídaly
Mendělejevovým předpovědím.

Nezávisle na Mendělejevovi, také německý chemik Lothar Meyer pracoval na podobném

uspořádání prvků, ale jeho práce byla publikována krátce po Mendělejevově a nezískala stejnou
míru uznání. Přesto Meyerův přínos k rozvoji periodické tabulky není možné přehlížet. S
objevem protonu, neutronu a elektronu a s rozvojem kvantové teorie v první polovině 20. století
bylo možné lépe pochopit strukturu atomu a tím i zdokonalit periodickou tabulku.

4
Henry Moseley v roce 1913 objevil, že atomová čísla, a ne atomové hmotnosti, jsou základním
faktorem určujícím vlastnosti prvků. To vedlo k přepracování periodické tabulky tak, aby prvky
byly uspořádány podle vzrůstajícího atomového čísla místo atomové hmotnosti, což bylo v
souladu s moderními poznatky. Dnes je periodická tabulka základním nástrojem pro chemiky a
vědce z celého světa, který jim pomáhá porozumět vlastnostem a vztahům mezi prvky. Moderní
periodická tabulka obsahuje 118 prvků a z toho 24 uměle vytvořených.

5
Rozdělení prvků
Periodická tabulka prvků je rozdělena do sedmi vodorovných řad nazývaných periody a osmnácti
svislých sloupců známých jako skupiny nebo rodiny. Periody odpovídají počtu elektronových
obalů obsazených elektrony u atomů prvků, zatímco skupiny sdružují prvky s podobnými
vlastnostmi a stejným počtem elektronů v nejvzdálenější elektronové vrstvě, což ovlivňuje jejich
chemické chování.

Prvky jsou v periodické tabulce uspořádány podle vzrůstajícího atomového čísla, což znamená
počet protonů v jádře atomu. V levé části tabulky jsou kovy (s výjimkou vodíku, který je umístěn
na základě své elektronové konfigurace), v pravé části nekovy a na rozhraní mezi nimi jsou
polokovy nebo metaloidy.

Skupiny 1 a 2 obsahují alkalické kovy a alkalické zemské kovy, které jsou typicky měkké a
vysoce reaktivní, zejména ve vodě.

Skupiny od 3 do 12 zahrnují přechodné kovy, které jsou tvrdé, s vysokou bodem tání a mají často
různé oxidační stavy, což je činí užitečnými jako katalyzátory a v materiálových aplikacích.

Skupiny 13 až 18 zahrnují prvky hlavních skupin, včetně vzácných plynů, které jsou chemicky
inertní díky kompletně zaplněným elektronovým obalům. Vedle rozdělení do skupin a period,
periodická tabulka obsahuje také bloky, které jsou definovány podle toho, který elektronový obal
je naposledy zaplněn elektrony.

Blok "s" zahrnuje první dvě skupiny, blok "p" posledních šest skupin, blok "d" přechodné kovy a
blok "f" obsahuje lanthanoidy a aktinoidy, které jsou umístěny odděleně pod hlavní tabulkou, aby
se zachovala její přehlednost.

Každý prvek v periodické tabulce má svůj unikátní chemický symbol, atomové číslo a relativní
atomovou hmotnost. Informace o elektronegativitě, stavech skupenství při standardní teplotě a
tlaku a dalších vlastnostech lze také z tabulky vyčíst nebo jsou k ní připojeny v rozšířených
verzích.

6
Zajímavosti o periodické tabulce prvků
Periodická tabulka prvků je fascinující nástroj, který zahrnuje nejen celou sbírku známých
chemických prvků, ale také příběhy objevů, vědeckých průlomů a neustálého rozšiřování našeho
pochopení chemických základů vesmíru. Toto uspořádání prvků není jen suchým seznamem, ale
mapou s hlubokými souvislostmi, které odrážejí strukturu atomu a základy chemické reaktivity.

Dmitrij Mendělejev je často oslavován jako otec periodické tabulky, avšak jeho předchůdci, jako
byli Antoine Lavoisier, Johann Wolfgang Dobereiner a John Newlands, položili základy pro jeho
slavnou tabulku. Mendělejevův geniální krok spočíval ve schopnosti predikovat vlastnosti a
existenci prvků, které ještě nebyly objeveny, a tím dokázal, že jeho tabulka má hlubší význam.

Periodická tabulka není jen statickým dokumentem, ale dynamickým nástrojem, který se vyvíjí
spolu s novými objevy. V průběhu 20. století bylo objeveno a přidáno mnoho nových prvků,
včetně těch, které neexistují přirozeně na Zemi a byly vytvořeny uměle v laboratořích. Tyto
syntetické prvky, jako je meitnerium nebo roentgenium, jsou pojmenovány po slavných vědcích a
objevitelích, což odráží spojení mezi historií vědy a periodickou tabulkou.

Každý prvek v tabulce má svůj vlastní příběh. Například technecium byl prvním uměle
vytvořeným prvkem, a jeho objev změnil pohled na to, co může být považováno za prvek. Prvky
jako francium a astat jsou natolik vzácné, že v přírodě existují pouze v miniaturních množstvích,
a studium jejich vlastností je extrémně obtížné.

Periodická tabulka také odráží kulturní a geopolitické aspekty. Některé prvky byly pojmenovány
po zemích nebo místech, jako je gallium (Gallia je latinský název pro Francii) nebo polonium,
které bylo pojmenováno po Polsku, vlasti objevitelky Marie Curie. Tato pojmenování jsou
poctami objevitelům a jejich zemí.

Některé prvky mají významné aplikace ve vědě a technologii. Například lithium se stalo
nezbytným prvkem pro baterie v mobilních telefonech a elektrických vozech, zatímco helium je
důležité pro kryogenní aplikace a jako inertní plyn v plynové chromatografii. Vizuální aspekt
periodické tabulky je také fascinující. Vzhled tabulky byl předmětem mnoha designových iterací,
od jednoduchých seznamů po komplexní infografiky s různými barvami a symboly, které
zobrazují různé vlastnosti prvků, jako jsou elektronegativita, stavy skupenství nebo dokonce

7
historii objevu.Zajímavostí je, že některé prvky jsou pojmenovány po mýtických postavách nebo
nebeských tělesech. Promethium je pojmenováno po řeckém titánu Prométheovi, a neptunium po
planetě Neptun. Tato jména odhalují, jak vědci hledají inspiraci ve světě kolem sebe i v historii.
Periodická tabulka je také nástrojem pro vzdělávání a výzkum. Učitelé chemie po celém světě ji
používají jako základ pro výuku chemických principů, zatímco vědci ji využívají jako referenční
rámeček pro pochopení reakcí a syntéz nových sloučenin. Je to nejen základ chemie, ale i
neustálý připomínka nekonečného dobrodružství lidského poznání.

V roce 2006 byl otráven bývalý rusky agent KGB Alexandr Litviněnko Poloniem konkrétně
izotopem Po-210. Za dob 1. Světové války bylo použito radium k natírání hodinek pro vojáky a
také se vyráběla Radium voda která měla léčit radiaci. Francium má životnost pouhých 24 minut.

Typy tabulek
Periodická tabulka prvků se v průběhu historie objevila v mnoha různých formách a stylech, které
odrážejí rozmanité využití a potřeby vědecké komunity. Klasická tabulka, kterou dnes většinou
používáme, je známá jako dlouhá forma periodické tabulky, kde prvky jsou uspořádány do sedmi
period a osmnácti skupin na základě vzrůstajícího atomového čísla. Tento formát byl navržený
Glenem T. Seaborgem a je široce uznáván pro svou schopnost dobře znázorňovat vztahy mezi
prvky.

Existují také alternativní verze periodické tabulky, které se snaží zobrazit prvky způsobem, který
lépe vysvětluje určité aspekty jejich chování. Například spirálová nebo helikální periodická
tabulka nabízí trojrozměrný pohled na prvky, zatímco Janetova „levá krok“ tabulka zdůrazňuje
podobnosti v elektronové konfiguraci. Některé specializované periodické tabulky jsou navrženy
pro konkrétní aplikace, jako je tabulka ionizačních energií nebo elektronegativit, které poskytují
rychlý přehled o těchto vlastnostech pro každý prvek.

V oblasti výuky se mohou objevit zjednodušené tabulky, které zobrazují pouze nejzákladnější
prvky a jejich vlastnosti, aby pomohly studentům lépe pochopit základy chemie.Digitální
technologie přinesly interaktivní periodické tabulky, které umožňují uživatelům prozkoumávat
vlastnosti prvků kliknutím myši nebo dotykem na obrazovce. Tyto tabulky mohou zahrnovat
animace, videa a podrobné informace o každém prvku, což poskytuje bohatý a zapojený zážitek
z učení .Bez ohledu na formát nebo styl je periodická tabulka zásadním nástrojem pro vědce,

8
vzdělavatele a studenty. Umožňuje nejen rychlý přehled o známých prvcích, ale také usnadňuje
porozumění vztahům mezi nimi a předpovídání chování neznámých nebo syntetizovaných prvků.
V každém typu periodické tabulky jsou prvky uspořádány tak, aby odhalily skrytou harmonii a
vzory, které definují chemii a materiály kolem nás.

Obrázek 1 Klasická tabulka

Obrázek 2 Tabulka pouze s značky prvků

9
Obrázek 3 První tabulka na světě

10
Seznam použitých zdrojů a literatury
JACKSON, Tom. Periodická tabulka: obrazová encyklopedie chemických prvků. Přeložil

Jakub ROZEHNAL. Praha: Slovart, 2022. ISBN 978-80-276-0324-4.

http://www.prvky.com/historie.html

http://e-chembook.eu/historie-usporadavani-prvku

https://www.ped.muni.cz/wchem/sm/hc/hist/osobnosti/mendelejev.html

http://home.tiscali.cz/chemie/rozdeleni.htm

http://z-moravec.net/chemie/zaklady-chemie/periodicka-tabulka-prvku-a-periodicita-vlastnosti/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Periodick%C3%A1_tabulka

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dmitrij_Ivanovi%C4%8D_Mend%C4%9Blejev

11