Nela Kusá 07.12.

2022

Charles Babbage

Nela Kusá
Charles Babbage
Charles Babbage (26.prosince 1791 – 18.října 1871)
byl anglický matematik, filozof, vynálezce, vizionář a strojní inženýr,
který jako první přišel s nápadem sestrojit programovatelný stroj
počítač (v době jeho života se pojmem počítač označoval člověk, který
počítá). Části jeho nedokončených strojů jsou vystaveny v Londýnském
vědeckém muzeu. V roce 1991 byl podle Babbageových
originálních plánů sestaven plně funkční diferenční
stroj, za pomoci prostředků dostupných v 19. století.
Tím se ukázalo, že by skutečně fungoval už tehdy. O
devět let později dokončili ve vědeckém muzeu
i tiskárnu, kterou Babbage pro svůj počítací stroj
navrhl. Je po něm pojmenován kráter
Babbage na přivrácené straně Měsíce a také planetka
hlavního pásu (11341) Babbage, objevená v roce 1996.

Život
Narodil se v Londýně jako syn zámožného bankéře. V dětství byl často
nemocný a proto byl do 11 let vzděláván matkou a následně
soukromými učiteli doma. Od roku 1810 studoval matematiku nejprve
na Trinity College a od roku 1812 na Peterhouse, kde
odpromoval. S Johnem Herschelem a Georgem Peacockem založili v
roce 1812 spolek Analytická společnost, kde se angažovali za nový vývoj
anglické matematiky.
Sňatkem s dcerou velkostatkáře Georgianou Whitmore of Dudmaston in
Shropshire 2. června 1814 získal zastánce a propagátora své práce,
kterým byl bratr jeho ženy William Wolryche-Whitmore. V letech 1820
až 1835 působil v poslanecké sněmovně.
Po promoci přednášel Babbage matematiku, v roce 1816 byl zvolen
členem Královské společnosti. A v roce1820 založil spřáteli
Astronomickou společnost. Roku 1824 obdržel Gold Medal of the Royal
Astronomical Society – Zlatou medaili astronomické společnosti.
V roce 1827 mu zemřela manželka a obě děti, smutek nahradil
prací. Od roku 1828 do roku 1839 působil jako profesor matematiky
v Cambridgi.
Pracoval také v oblasti filozofie, vedl kampaň za reformu v britské vědě.
Snažil se vydělat peníze na další vývoj svých strojů. Psal romány,
prodával „výherní automaty“, sázel na dostizích. Utratil většinu
rodinného jmění a stal se z něj zapšklý starý muž. Zemřel 18. října
1871
ve věku 79 let. Místem jeho posledního odpočinku se stal londýnský
hřbitov Kensal Green.

1
Charles Babbage
Díla
Návrhy počítačů
Babbage patřil mezi jednoho z prvních, kdo si uvědomoval, že výpočty je
třeba zpracovávat mechanicky a hledal řešení. Ovlivněn byl různými
faktory: odpor k nepořádku, zkušenost s prací s logaritmickými
tabulkami a dosavadním výzkumem Wilhelma Schickarda Blaise
Pascala a Gottfrieda Leibnitze na poli počítacích strojů. Poprvé se
o principech počítacího stroje zmínil roku 1822 v dopise Siru Humphry
Davymu.
Babbageho stroje patřily mezi první mechanické „počítače“, ale kvůli
problémům s financováním a osobním záležitostem, nebyly nikdy
dokončeny. Pod jeho vedením bylo postaveno několik parou
poháněných strojů, které dosáhly jistého úspěchu. Tento úspěch
dokázal, že je možné počítání zmechanizovat. I když byly jeho stroje
neohrabané a primitivní, jejich základní struktura byla velmi podobná
moderním počítačům. Měly oddělenou datovou a programovou paměť,
operovaly na základě instrukcí, měly oddělenou vstupní/výstupní
jednotku a jejich řídicí jednotka mohla provádět podmíněné skoky.

Část mlýna s tiskařským mechanismem analytického motoru, který postavil Charles Babbage

Diferenční stroj
Babbage se zabýval myšlenkou postavit „diferenční stroj“ (Difference
Engine), který by počítal hodnoty pro „libovolnou funkci“, pomocí
zjednodušení a sčítání hodnot výsledků
(výpočet rovnice zjednodušil na sérii sčítacích operací pomocí derivace).
V roce 1820 začal Babbage s nákresy zařízení. Za dva roky zkonstruoval
model, který předvedl členům Královské společnosti v Londýně. Stroj
byl složen z 96 koleček na 24 osách a hodinový mechanizmus
zprostředkovával výpočty. Pomocí mosazné destičky s číslicemi bylo
možno tisknout tabulky s výslednými ciframi.
Na základě kladného ohlasu odborné veřejnosti, Babbage obdržel od
ministerstva financí grant ve výši 7 500 liber. Na vládní úrovni
prosazoval myšlenku výroby stroje vévoda Wellington

2
Charles Babbage
(v bitvě u Waterloo porazil císaře Napoleona), představoval si vojenské
využití počítacího stroje pro dělostřelectvo a navigaci.
Výrobu prototypu provázelo mnoho překážek. První verze prototypu se
skládala z aritmetické jednotky, která byla složena z jednoho tisíce
ozubených koleček a „paměti pro data“ (měla obsahovat tisíc
padesátimístných čísel). Počítací stroj obsahoval „řídicí sekci“
s programem činnosti. Tento program činnosti byl „vyděrován“
do papírových děrných karet. Babage se nechal inspirovat
vynálezem francouzského obchodníka Josepha Jacquarda. Ten používal
děrovaný papír na „žakárových strojích“. Byly to tkalcovské stavy, které
používaly řídicí mechanizmus s děrovaným listem papíru, do něhož byl
vytlačen vzor, který se přenášel na tkaninu.

Opracování litiny a mosazi, ze kterých měly být součástky počítacího

stroje vyráběny, a jejichž „funkčnost“ závisela na velké přesnosti
opracování, se ukázalo jako neřešitelný problém. Nepodařilo se vyrobit
jednotlivá ozubená kolečka s takovou přesností, aby do sebe zapadaly.
Přes další značné úsilí řemeslníků –pomáhal mu mechanik
a hodinář Joseph Clement – se nepodařilo stroj dokončit. Diferenční
stroj se skládal z velkého železného mechanizmu, ale neodpovídal
představám Babbage.

Analytický stroj
Na základě nezdaru diferenčního stroje, začal Babbage řešit varianty,
které by odstranily chyby a nedostatky. V roce 1832 vytvořil nové
zařízení: „analytický stroj“ (Analytical Engine), stroj měl spočítat
jakýkoli výpočet. To byla revoluční myšlenka, která měla velký význam
pro budoucí vývoj počítačů. Podle návrhu se stroj skládal ze čtyř částí,
které odpovídají konstrukci moderních počítačů: „mill“ (procesor),
„store“ (paměť), „reader“ (vstupní zařízení), „printer“ (výstupní zařízení).
Programové instrukce měly být vyděrovány na papírových kartách –
štítcích podle Jacquarda.[1] Babbage řešil tento problém systémem tří
typů děrovaných karet (byly dokonalejší než Hollerithovy karty, užívané
při sčítání lidu v roce 1890 ve Spojených státech). Rozdělil je na
operační, číslicové a variační karty. Operační karty dodávaly instrukce
stroji, číslicové karty nesly informace o hodnotě čísel a podle variačních
karet se prováděl druh výpočtu. Karty byly rozlišeny i
velikostí. Analytický stroj sice Babbage nesestrojil, ale jeho návrh patří
mezi první návrhy počítače v moderním pojetí.

3
Charles Babbage
První odborný článek o informatice
V roce 1840 byl představen koncept analytického stroje veřejnosti na
konferenci v Turíně. Babbage se zde setkal s matematiky své doby, mezi
nimi i s italským inženýrem Luigi Federico Menabreou. Ten v roce 1842
vydal pojednání ve francouzštině Notions sur la machine analytique de
Charles Babbage, ve kterém shrnul poznatky Babbage. Toto pojednání
lze považovat za první odborný článek o informatice.
Do angličtiny přeložila článek Ada Lovelace, která se s Babbagem znala
již více než deset let. Připojila své poznámky, které byly delší než
samotný článek a Charles byl nadšen.
I když analytický stroj nebyl nikdy sestrojen, jeho návrh je prvním
návrhem počítače v moderním slova smyslu.

Smrt
Babbage žil a pracoval více než 40 let na 1 Dorset Street, Marylebone,
kde zemřel ve věku 79 let 18. října 1871; byl pohřben na
londýnském hřbitově Kensal Green Cemetery . Podle Horsleyho
Babbage zemřel „na renální nedostatečnost, sekundární k cystitidě “.
Odmítl jak rytířský titul, tak baronetství. On také argumentoval
proti dědičným šlechtickým titulům, favorizovat životní šlechtické
tituly místo toho.

Zdroje
https://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Babbage

https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Babbage

https://www.google.com/search?q=charles
%20babbage&tbm=isch&hl=cs&tbs=il:cl&sa=X&ved=0CAAQ1vwEahcKEwjAmJbUo-
j7AhUAAAAAHQAAAAAQAg&biw=1097&bih=465&safe=active&ssui=on#imgrc=G9BGRlrw-
zX9UM

https://www.google.com/search?q=charles
%20babbage&tbm=isch&hl=cs&tbs=il:cl&sa=X&ved=0CAAQ1vwEahcKEwjAmJbUo-
j7AhUAAAAAHQAAAAAQAg&biw=1097&bih=465&safe=active&ssui=on#imgrc=SItJnuufCLDjO
M

4
Charles Babbage
 5
Charles Babbage