Lauderova MŠ, ZŠ a gymnázium při židovské obci v Praze

Návrh rekultivace zahradního dvorku ve vnitrobloku

činžovního domu na Žižkově.

Štěpán Kotmel, 7. G
Vedoucí práce: Carolina Sidon
2022/2023
 Abstrakt
Práce se zabývá vnitrobloky a jejich revitalizací. Teoretická část práce zahrnuje
představení vnitrobloků a ukázku tří příkladů revitalizace, které následně srovnává. Také jsou
do ní začleněny kapitoly o ekologii vnitrobloků, hospodaření s vodou a zvířatech a rostlinách.
V praktické části se práce nejdříve zabývá popisem vnitrobloku na Žižkově. Popisuje Jeho
faunu a floru, orientaci na mapě, dopad světla a stínů na plochu dvorku. Výstupem praktické
části je několik návrhů v podobě plánků, které mají sloužit jako předobraz revitalizace, ke
které má v rámci dvorku dojít. Cíle této seminární práce jsou jednak tyto návrhy ve formě
plánků a jednak popis dvorku a vlivů na něj působících.
Klíčová slova:
Revitalizace, Vnitroblok, Zahrada, Prostor, Dvorek

2
 Abstract
The theoretical work includes an introduction of courtyard blocks and a demonstration
of three examples of revitalization, which are then compared. Also included are chapters on
courtyard ecology, water management, and animals and plants. In the practical part, the thesis
first deals with the description of the courtyard in Žižkov. It describes its fauna and flora,
orientation on the map, the impact of light and shadows on the surface of the courtyard. The
output of the practical part is a number of proposals in the form of plans that are intended to
serve as a preview of the revitalisation that is to take place within the courtyard. The
objectives of this seminar paper are both these proposals in the form of plans and a
description of the backyard and the influences acting on it.

Keywords:

Revitalization, Inner block, Garden, Space, Courtyard

3
Obsah
Úvod........................................................................................................................6

1 Vnitrobloky...........................................................................................................7

1.1 Typy vnitrobloků a jejich využití...........................................................................8

1.2 Ukázky vnitrobloků...............................................................................................9

1.2.1 Vnitroblok Elitka............................................................................................9

1.2.2 Vnitroblok Koněvova....................................................................................12

1.2.3 Vnitroblok Laubova......................................................................................14

1.2.4 Porovnání.................................................................................................... 16

1.3 Ekologie vnitrobloků...........................................................................................17

1.4 Hospodaření s vodou.........................................................................................18

1.5 Zvířata a rostliny.................................................................................................19

2 Vnitroblok na Žižkově..........................................................................................20

2.1 Orientace dvorku................................................................................................21

2.2 Zvířata a rostliny.................................................................................................22

2.2.1 Rostliny............................................................................................................22

2.3 Zvířata................................................................................................................ 24

2.4 Světlo a stíny...................................................................................................... 25

3 Návrh..................................................................................................................27

3.1 Postup revitalizace.............................................................................................31

3.2 Skladba a výsadba rostlin...................................................................................32

3.2.1 Vyvýšené záhony.........................................................................................32

3.2.2 Truhlíky v severním rohu dvorku.................................................................32

3.2.3 Skalka...........................................................................................................32

4
Závěr......................................................................................................................33

Seznam zdrojů........................................................................................................34

5
Úvod
Vnitrobloky, obrácená tvář města, jsou stejně nebo i více různorodé jako ulice, ovšem
na rozdíl od svých viditelnějších protějšků jsou vnitrobloky více jako oázy ticha a klidu. Tyto
ostrůvky zeleně jsou důležitou částí městské struktury, jelikož jednak nabízí místo pro
odpočinek, relaxaci, venčení psů a mnoho jiných aktivit a jednak se v nich shromažďuje
mnoho zajímavých druhů rostlin a živočichů. V dnešní době se mnoho lidí a projektů zabývá
znovuoživením těchto zelených tepen města.
Hlavním cílem této seminární práce je přiblížit čtenáři situaci vnitrobloků a důvody,
proč by se o ně mělo město starat. V praktické rovině tohoto tématu se pokusím navrhnout
Návrh rekultivace vnitrobloku na Žižkově, který patří mé rodině. Cílem tohoto návrhů je
vytvořit realizovatelný obraz daného vnitrobloku.
V teoretické části popisuji vnitrobloky, dělím je na několik typů podle využití, píši o
ekologii, zvířatech a rostlinách, které jsou s tímto prostředím úzce spojené a ukazuji tři
příklady rekultivace na třech vnitroblocích. V praktické části popisuji vnitroblok na Žižkově.
To zahrnuje jeho pozici, popis rostlin a živočichů (a podmínky jaké zde mají) a odtok vody
spolu s popisem hlíny. Výstupem mé práce by měli být tři realizovatelné plánky v podobě
nákresů.

6
1 Vnitrobloky
Pro začátek je důležité správně si definovat vnitroblok. V Manuálu vytváření
veřejných prostranství pro hlavní město Prahu je vnitroblok definovaný takto: „Vnitroblok je
rubem uličního prostoru. Je zpravidla klidným prostranstvím se specifickou intimní
atmosférou, nabízí neotřelý pohled na město, neboť budovy se do něj obrací zpravidla svou
„zadní“ fasádou. Má–li vnitroblok fungovat jako veřejné prostranství, musí být veřejně
přístupný z uličního prostoru. Pro vnitřní blok je typické, že má často jen jeden až dva tyto
přístupy, domovním průchodem, případně mezerou mezi domy.“ (Kol. Autorů, 2014: 46). Tato
definice nám jasně říká několik věcí. Za prvé nám popisuje vnitroblok jako prostor
ohraničený „zadními“ stranami domů, které spolu tvoří jeden blok. Za druhé nám sděluje, že
vnitrobloků je více typů a že každý tento typ slouží k trochu jinému účelu. V této citaci je
popisován typický vnitroblok využívaný jako veřejné prostranství, ale na druhou stranu
existují vnitrobloky čistě soukromé. Vnitroblok je tedy jakýsi specifický poloveřejný prostor,
který je sdílen buď s veřejností nebo s jinými nájemníky.

7
1.1 Typy vnitrobloků a jejich využití
Vnitrobloky se dají dělit podle několika kritérií. Pro svou seminární práci jsem si
vybral tyto: velikost, dlažba, míra zeleně a nakonec jejich samotné využití.
• Velikost
Zde rozděluji vnitrobloky na malé a velké, přičemž jsem nestanovil pevné ohraničení těchto
pojmů, jelikož mám za to, že zde má,kromě velikosti souvislých ploch a jejich estetiky, také
velké slovo využití samotného prostoru.
• Dlažba
Rozdělení vnitrobloků dle povrchu je čistě praktické, jelikož povrch nejen ovlivňuje využití
daného prostoru, ale často i zužuje možnosti inovace a aktivit, které se ve vnitroblocích dají
dělat. Například pokud máte betonovou dlažbu na celé ploše vnitrobloku, tak bude spíše
využíván jako úložní prostor či místo na akce pro úzkou veřejnost, než jako prostor pro
pěstování zeleniny.
• Míra zeleně
Třetí kritérium souvisí s ekologickou stránkou vnitrobloků. Vnitrobloky jsou schopné
ochlazovat vzduch a zmírňovat tak vyšší teplotu města, která stoupá kvůli míře zástavby.
Dobré je také zmínit, že díky kombinaci zeleně a menšího hluku se zde usídlují zvířata a
ptáci.
• Využití
Využití dvou vnitrobloků nebude nikdy zcela stejné, jelikož ani dva vnitrobloky nejsou vždy
stejné. I přes to myslím, že je tu několik bodů, které mají takové prostory společné.
• Prostor pro setkávání lidí (akce, koncerty, sousedské povídání).
• Prostor pro odpad (popelnice).
• Venčení psů (alespoň u vnitrobloků s větší rozlohou).
• Hluk (nižší hluk než v ulicích a otevřených prostorách).
• Finančně výhodné (opravený a upravený vnitroblok zvedá cenu celého domu).

8
1.2 Ukázky vnitrobloků
Zde bych rád ukázal několik vnitrobloků, které prošly revitalizací a mohu je použít
jako inspiraci ke své praktické části práce. Všechny informace, fotky a plánky jsem přejal ze
stránky vnitrobloky.cz, kde je soupis 22 takovýchto vnitrobloků.

1.2.1 Vnitroblok Elitka

Jako první jsem si vybral vnitroblok Elitka, který se nachází v Karlových Varech.
Důvodem výběru byla velikost, jelikož jsem chtěl předvést jeden z největších vnitrobloků,
které najdu. Rozloha tohoto se odhadem blíží k 300 m2. Prostor je asi z 50% zatravněný a
nacházejí se zde stromy, různé druhy plevele a dalších rostlin. Rekultivace zde proběhla méně
rozsáhlou formou a to asi jen na 7 místech na dvorku. Většina z těchto úprav byly úpravy
estetické a neovlivnily například využití samotného vnitrobloku.
Na obrázku č. 1 můžeme vidět majetkovou strukturu vnitrobloku Elitka.

Obrázek 1: Majetková struktura vnitrobloku Elitka. Zdroj 1

(Vnitrobloky.cz)

9
 Obrázek 2: Úprava havarijního schodiště a jeho okolí. Zdroj
1 (vnitrobloky.cz)
Druhý obrázek se týká havarijního schodiště a oblasti okolo něho. V plánků je
zmíněna výsadba rostlin pro zpevnění svahu.

Obrázek 3: Výsadba trvalek a kytek vhodných pro sušší

prostředí. Zdroj 1 (Vnitrobloky.cz)
Třetí obrázek se týká výsadby rostlin podél asfaltové cesty.

10
 Obrázek 4: Odstranění a výsadba keřů. Zdroj 1
(Vnitrobloky.cz)
Čtvrtý obrázek se zabývá odstraněním a následnou výsadbou květinových keřů.
Zajímavé je zde použití těchto keřů k odstínění parkoviště.
Využití samotného prostoru je rozmanité. Např. parkování, odpad (přítomnost
popelnic) a relaxační plocha (dvě lavičky a několik stromů). Dvorek sám o sobě nepochybně
slouží i jako zóna s nízkou hlukovou hladinou a díky vyšší přítomnosti zeleně se zde dá
mluvit i o snížení teploty celého bloku. (Bieno, 2019)
Souhrnem jsem si tento vnitroblok vybral především pro jeho práci se samotným
terénem.

11
1.2.2 Vnitroblok Koněvova
Druhý vnitroblok, který jsem si vybral pro ukázku je vnitroblok Koněvova. Tento
vnitroblok jsem si vybral především pro práci s estetikou (například s trelážemi pro popínavé
rostliny) a rušivými prvky (například popelnice).

Obrázek 5: Plánek pro revitalizaci vnitrobloku Koněvova (Zdroj 2).

Tento plánek (obrázek č.5) pracuje s relativně malým prostorem. I přes to se ale drží
především vysazováním trvalých rostlin a zušlechťuje tak i rohy dvorku. Holé zdi řeší
trelážemi s popínavými rostlinami, což mi přijde jako esteticky i prakticky výhodné řešení,
jelikož jednak treláže nezabírají skoro žádné místo a jednak mají pozitivní dopad na celkovou
estetiku dvorku (Bieno,2019).

12
 Obrázek 6: Vnitroblok Koněvova před revitalizací (Zdroj 2)
Souhrnem jsem si tento vnitroblok vybral pro práci s celkovým prostorem a s prací s
iluzí velikosti dvorku. Myšlenka je taková: Díky několika estetickým úpravám se povedlo
změnit vnímání tohoto prostoru lidmi. Lze mluvit o samotném pocitu z prostoru ale i o
vnímání jeho velikosti (Bieno,2019).

13
1.2.3 Vnitroblok Laubova
Důvodem, který mě vedl k vybrání tohoto třetího vnitrobloku, byla především práce s
prostorem, který má celistvou dlažbu s vyvýšenými záhony.

Jak můžete vidět na plánku pro rekonstrukci vnitrobloku Laubova, přidání vyvýšených
záhonů bylo jen prvním krokem. Dalším je odstranění zhruba 8 m2 dlažby v jednom z rohů
vnitrobloku a zasazení jednoho stromu do vzniklého místa.

Jak lze vidět na obrázku, zachycující dvorek před prvním krokem rekonstrukce, jediný
objekt který se ve vnitrobloku nacházel byla kovová konstrukce pro uskladnění popelnic.

14
Mimo tento přístřešek zde není žádný prvek, který by mohl být využit v následujících krocích
rekonstrukce.

Na této fotce se dají shrnout veškeré dosavadní úpravy tohoto dvorku. Železná
konstrukce byla zakryta dřevěnými deskami a přibyly dva vyvýšené záhony (Bieno, 2019).
Souhrnem jsem si tento vnitroblok vybral pro použití vyvýšených záhonů na kamenné
dlažbě a práci s malým prostorem.

15
1.2.4 Porovnání
Myšlenkou srovnání je především najít inspiraci pro praktickou část teto práce a z
každého ze zmíněných příkladů vnitrobloků si vytknout jeden nebo dva nápady, které bych
chtěl začlenit do svého návrhu.
1. Vnitroblok Elitka
Z tohoto vnitrobloku chci přejmout především samotné provedení revitalizace.
Nezáleží ani moc na tom, jaké změny ve vnitrobloku udělám, ale na tom, jak tyto změny
budou korespondovat mezi sebou a jaký společně utvoří dojem.
2. Vnitroblok Koněvova
Z této ukázky vnitrobloku chci přejmout hlavně práci s okolním prostorem a stěnami
vnitrobloku. Konkrétně mám na mysli použití treláží a menších rostlin a keřů.
3. Vnitroblok Laubova
Z tohoto vnitrobloku chci použít nápad vyvýšených záhonů. Je to praktické a myslím
že bude jednoduší určit kam dát vyvýšený záhon určité délky a šířky než se snažit vykopat
takový záhon v zemi. Tento nápad také koresponduje s velmi kamenitým podložím
vnitrobloku, kterým se budu zabývat.

16
1.3 Ekologie vnitrobloků
Z pohledu ekologie jsou vnitrobloky hlavně izolovanými místy uvnitř městské
zástavby, kde je možné se setkat s různými druhy rostlin a zvířat. Kromě parků, okrajů
vodních nádrží či řek jsou vnitrobloky jedněmi z mála míst, kde lze spatřit přírodu (a zeleň)
ve městě. Podle Jahnové, 25% rozlohy města představují veřejně přístupné plochy zeleně.
Zelení zde myslí všechny typy od spontánně vzniklých rostlinných společenství až po
udržované městské parky (Jahnova, 2015, str. 40). Ovšem právě na rozdíl od parků a dalších
veřejných prostranství jsou vnitrobloky mnohem tišší a uzavřenější, což umožňuje vyšší
biologickou rozmanitost na menší ploše ale za tvrdších podmínek.
Z hlediska etologie mají vnitrobloky jak výhody, tak i nevýhody. Jednou z výhod je, že
poskytují ochranu a přirozené prostředí pro zvířata a rostliny. To může vést k vyšší
biodiverzitě a většímu množství druhů na menší ploše. Mohou také pomoct zmírnit negativní
vliv městského života lidí na okolní životní prostředí.
Jednou z nevýhod vnitrobloků je například narušení přirozeného chování zvířat. Např.
hluk nebo světelný smog můžou mít špatný vliv na chování především nočních ptáků a i
jiných zvířat. Toto narušení chování může vést k poruše přirozeného chování a může vést až k
jejich vyhynutí v městském prostředí v důsledku lidského počínání.

17
1.4 Hospodaření s vodou
Důležitou součástí samotné revitalizace a později i udržovatelnosti navrženého stavu
dvorku je vypořádání se s přísunem vody. Zde se tato práce dotýká recyklace jednotlivých
odpadních vod a využití různých způsobů jak získat vodu, například pro rostliny ve
vnitrobloku. Právě proto následuje rozpis jednotlivých druhů odpadních a dalších vod spolu s
jejich využitím.
Za prvé: černá voda, což je odpadní voda z toalet stékající rovnou do kanalizací a
čističek (KRAUS, 2022).
• Za druhé: šedá voda. Tak označujeme vodu odtékající z umyvadel, sprch, praček a
dalších spotřebičů (KRAUS, 2022).
• Za třetí: bílá voda. Tato voda je z velké části šedá voda zbavená nečistot a chemicky
ošetřená (KRAUS, 2022).
• Za čtvrté: dešťová voda. V kontextu přísunu vody do oblastí jako je uzavřený
vnitroblok v centru města jsem do tohoto seznamu zařadil i dešťovou vodu, která při
správném použití může celkem ovlivnit přísun vody do dané oblasti (KRAUS, 2022).
Šedou vodu lze shromažďovat v akumulačních nádržích a filtrovat například pro
použití v domácnosti nebo při kropení zahrady. Bílá voda vzniklá filtrací šedé vody má díky
vyšší čistotě větší spektrum využití. A nakonec je zde dešťová voda, která se nejlépe hodí
např. pro zalévání rostlin díky menšímu riziku chemického znečištění (Vodarium, 2021).

18
1.5 Zvířata a rostliny
Hlavní věc, kterou si čtenář musí o vnitroblocích uvědomit je, že alespoň v pražské
zástavbě je většina vnitrobloků velmi odříznutá od okolního světa. Vznikají tak malé a
povětšinou tmavé prostory, které i přes to, jak vypadají, mají vysoké nároky na druhy rostlin a
živočichů, které v nich žijí. Hlavními faktory, které limitují tyto nároky, jsou především
světlo, dostatek vody a prostor, který je ve většině případů přesně omezený a ohraničený. V
takto oddělených a specifických prostředích vzniká cosi, co by se dalo nazvat mikroklimatem.
Ve většině vnitrobloků například nerostou světlomilné rostliny ale rostliny, které se nějak
dokáží přizpůsobit právě časté absenci světla či menšímu množství vody.
Pokud budeme hledat zástupce ve vnitroblocích z rostlinné říše, tak skoro ve všech
méně udržovaných vnitroblocích, které nemají dlažbu, můžeme narazit například na Růži
šípkovou, nějaký druh ostružiníku nebo obecně druhy rostlin, co nemají velké květy (právě
kvůli absenci světla) a jsou spíš keřovitého charakteru (např. vnitroblok na Žižkově o kterém
je praktická část práce).
Z živočichů obývají vnitrobloky ponejvíc ptáci. Mají pro to několik důvodů. Jednak,
pokud je ve vnitrobloku strom nebo keře, tak je to ideální místo pro zavedení hnízd. Jednak je
také může přitahovat hmyz, který se zvláště v létě stahuje do prostředí vnitrobloků kvůli nižší
teplotě a potravě. Mimo ptáky se na vnitrobloky často stahuje již zmiňovaný hmyz a s ním i
hlodavci (především myši a potkani) a jiní savci.

19
2 Vnitroblok na Žižkově
Vnitroblok, kterým se v této části mé seminární práce zabývám, leží na Žižkově v ulici
Čajkovského a je rozdělen na dvě části. První z nich sousedí přímo s domem a jde o
vybetonovaný dvůr s odtokem pro vodu a místem na popelnice. viz. obrázek č.5.

obrázek 7: Nižší patro vnitrobloku (Autorské foto)

Druhá část je posazená zhruba o tři metry výše a vedou k ní betonové schody. Tato
část má v katastru nemovitostí zapsaný způsob využití pěstování zeleně a je to ta část, kterou
se ve své práci budu zabývat viz. obrázek č.6.

obrázek 8: Vyšší patro vnitrobloku (Autorské foto)

20
2.1 Orientace dvorku
Dvorek je podle vnitřní strany domu čísla 1095 v katastru nemovitostí orientován od
severu k jihu s mírným natočením na východ. Jak lze vidět na Obrázku č.9 tak samotný
dvorek má půdorys lichoběžníku a stojí skoro v úplném rohu vnitrobloku.

obrázek 9: Snímek z online katastru nemovitostí. (Zdroj

č.6)
Důležité je zmínit, že tento dvorek leží na kamenitém podloží a jeho orientace je tudíž
dána také tím, že jí tak nastavily mimo člověka i přírodní podmínky.

21
2.2 Zvířata a rostliny
2.2.1 Rostliny
Účelem této podkapitoly je popsání druhů rostlin vyskytujících se na daném dvorku,
aby se při rekultivaci zachoval co nejpodobnější výběr.

obrázek 10: Rostliny na dvorku (Autorské foto)

Jak můžete vidět na obrázku č.10 rostlin, které by zasahovaly do plánování rekultivace
není mnoho. První a nejnápadnější je strom, stojící u levého rohu dvorku. Další dvě , i když
už ne tak výrazné, jsou dva keře rostoucí u konce schodů. Poslední z nich je tis, rostoucí u
vnitřní strany plotu.

22
obrázek 11: Tabulka rostlin vyskytujících
se na ploše dvorku (Zdroj autor)

23
2.3 Zvířata
Ze zvířecí říše v tomto vnitrobloku dominují především dvě skupiny živočichů. Ptáci a
hmyz. Z ptáků byly ve vnitrobloku často viděny především:
• Holub domácí (Columba livia f. Domestica)
• Holub hřivnáč (Columba palumbus)
• Sýkora koňadra (Parus major)
• Kavka obecná (Corvus monedula)
• Kos černý (Turdus merula) a další ptáci, především pěvci.
Co týče hmyzu, tak zde jsou zastoupeny především druhy brouků a hmyzu, který se
běžně vyskytuje ve městech.
• Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata)
• Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus)
• Mravenec lesní (Formica rufa Linnaeus)
• Vosa obecná (Vespula vulgaris)

24
2.4 Světlo a stíny
Jedním z důležitých faktorů při plánování jakéhokoli pozemního projektu jsou stíny. V
kontextu vnitrobloku, kterému se zde věnuji, jsem přes stránku iprpraha.cz zdokumentoval
délku a dopad stínů na oblast daného vnitrobloku v jednotlivých měsících.

obrázek 12: Simulace stínu ve vnitrobloku na

Žižkově - 01.05.2023. (Zdroj č. 5)
Na obrázku č.5 lze vidět simulaci stínu z data prvního května 2023. Světlo zde dopadá
jen na polovinu celkové plochy vnitrobloku a zbytek halí stín.

obrázek 13: Simulace stínu ve vnitrobloku na Žižkově - 01.07.2023. (Zdroj č. 5)

25
 Ovšem ani během letního slunovratu nedopadá na celý dvorek světlo (viz. obrázek č.9)
Tento fakt jednoznačně říká, že minimálně na jednu třetinu dané plochy nebude slunce svítit
po celý rok.

26
3 Návrh
Výstupem této práce je návrh rekultivace a revitalizace zahradního dvorku v podobě
plánku, modelu vytvořeném ve SketchUp a harmonogramu navržených změn. V návrhu jsem
se jednak snažil aplikovat poznatky plynoucí ze srovnání tří dalších revitalizovaných
vnitrobloků a jednak jsem se snažil, aby návrh tvořil prostředí vhodné jak k relaxaci tak
například ke studiu. Také jsem se snažil zohlednit prostředí, ve kterém se dvorek nachází
(sklon slunce a přítomnost světla a stínů), a co nejvíc návrh uzpůsobit těmto podmínkám.

obrázek 14: Návrh č. 1 (zdroj autor)

První návrh v podobě plánku (obrázek č. 14) počítal po vyčištění dvorku v zásadě se čtyřmi
hlavními úpravami.
• Zpevněním svahu
Tato úprava má především praktický důvod a spočívá v přeměně momentálního svahu
na skalku, která by jednak zabraňovala odnášení zeminy vodou při deštích a jednak by celý
svah zpevnila a přesně ohraničila. Součástí této úpravy by byla úprava i pravého rohu dvorku
viz. obrázek č.15. Ten by se snížil a ke snížené rovině by vedly schody. Jednou z menších
úprav by byla instalace dvou květináčů na zábradlí tohoto rohu. Pointou této instalace je fakt,
že tento roh dvorku je ze všech částí nejdéle ozařován sluncem a stín na něj dopadne až jako
na poslední část a tudíž zde lépe přežijí například světlomilné rostliny.

27
 obrázek 15: Snížení rohu dvorku a instalace schodů (zdroj: autor, vytvořeno ve
SketchUp)
• Stavbou altánu
S touto úpravou se pojí několik návrhů naráz. Původní myšlenkou byla stavba altánu s
půlkruhovým půdorysem (obrázek č. 15), který má ty výhody, že by neomezoval zorné pole
návštěvníku a v případě, že by návštěvník chtěl výhled jen na určitou část dvorku, tak by by
bylo možno instalovat látkové závěsy a zakrývat jimi jen určené části výhledu.

obrázek 16: Návrh č.1 (zdroj autor, vytvořeno ve SketchUp)

Další možností (obrázek č. 16) byl návrh zastřešené verandy. Hlavními pozitivy jsou
především možnost sbírat ve větším množství vodu z plochy střechy a větší plocha stavby.
Jako negativum vnímám hlavně velikost stínu, který by tato stavba vrhala na tak již málo
osvětlený prostor.

28
 obrázek 17: Návrh stavby č.2 (zdroj: autor, vytvořeno ve
ScketchUp)
• Tvorbou cest
Další úpravou je jedna hlavní cesta vedoucí od vchodu do dvorku až po altán a tři
odbočky. Jedna k lavičce, druhá ke kompostu a bedně se zahradnickým náčiním a třetí k
upravenému rohu dvorku. Materiálem pro tvorbu cesty a jejích odboček by byly placaté
kameny zapuštěné zhruba deset cm do země. Hlavním důvodem pro tvorbu těchto cestiček je
především momentální nedostupnost na dvorek. Cesty by pomohly s udržováním plochy
dvorku a umožnily by jednoduší pohyb. Zároveň jsou důležité k navození pocitu klidu a
jakéhosi řádu návštěvníkům.
• Instalací vyvýšených záhonů
Tento nápad jsem převzal z revitalizace vnitrobloku Laubova a spočívá v instalaci
vyvýšených záhonů, které budou mít jednak menší ztráty vody a jednak vyzdvihnou půdu výš
od země a tudíž rostliny budou mít více světla přes den. Tyto záhony budou mít praktické
využití a budou v nich vysazeny především bylinky.
Mimo již zmíněné čtyři hlavní úpravy, počítá tento návrh s několika úpravami:
• Instalací kompostéru a zamykací bedny na nářadí do levého zadního rohu vedle
javoru, který tam roste.
• montáží lavičky k jižní straně dvorku.
• Zavedením dvou okapů. Jeden na střeše stavby, který by vodu odváděl do nádrže vedle
stavby a jeden na zdi pod skalkou, který by zachytával vodu tekoucí ze svahu a
odváděl by ji do nádrže na nižším patře vnitrobloku.
• Instalací nádrží na vodu z okapů
• Z původních rostlin by v rámci návrhu zůstaly jen javor, zimostráz, jalovec a tis a
ostatní by byly vyplety.

29
• Ohraničením svahu zídkou/patníkem.
• Zpevněním zábradlí na přístupových schodech z nižšího patra vnitrobloku na dvorek.

30
3.1 Postup revitalizace
• Další částí tohoto návrhu je vytvoření postupu toho, v jakém pořadí budou navrhnuté
změny aplikovány a proč.
• První věcí bude posekání a vypletí rostlin z celého dvorku až na několik výjímek
(javor, tis a další).
• Dalším krokem bude zpevnění svahu, oprava a stavba schodišť (původní schodiště se
bude opravovat a stavět se bude schodiště vedoucí na sníženou část dvorku v
nejsevernějším rohu) a vytvoření skalky. Bude potřeba dovézt kámen na stavbu skalky
a kamenné cihly na stavbu schodů jelikož kamene, který se na dvorku nachází, není
dostatek.
• Krokem, který bude následovat po zpevnění svahu, bude tvorba zídky/patníku a
ohraničení svahu. Materiálem můžou být jak kamenné cihly, tak cihly normální.
• Dalším krokem bude tvorba cest z plochých kamenů a podlážky pro stavbu. Kameny
se stejně jako u materiálu na skalku musí dovézt odjinud.
• Krokem číslo pět bude stavba altánu či verandy. Zde bude potřeba jednak dřevo na
stavbu (borovicové nebo smrkové) a plech či ipu na střechu. Zapuštění sloupků do
země bych vyřešil železnými patkami. Podlaha by měla být připevněná na sloupcích a
nedotýkat se země kvůli vlhkosti.
• Následujícím krokem by byla stavba/instalace dvou vyvýšených záhonků. Zde je
několik možností výběru materiálu. Prvním z nich je dřevo (modřínové, smrkové),
které má tu výhodu, že je lehké, a záhonek lze jednoduše instalovat a v případě
potřeby i odstranit. Druhou variantou je kamenný, nebo cihlový záhonek, který je sice
těžší sestavit a je těžké ho i odstranit, ale je bytelnější a pevnější než záhonky dřevěné.
• Další změny nejsou tak důležité a v celkovém návrhu mohou následovat skoro
libovolně za sebou
• Zavedení okapů a instalace nádrží na dešťovou vodu.
• Montáž lavičky k jižní straně dvorku.
• Zavedení kompostéru pro biologický odpad a instalace bedny se zahradnickým
náčiním.
• Posledním krokem bude vysazení rostlin na skalku, do vyvýšených záhonků a podél
okrajů dvorku

31
3.2 Skladba a výsadba rostlin
Další částí návrhu rekultivace je i skladba roslin na jednotlivých místech ve
vnitrobloku. Proto jsem si určil tři oblasti kde se budou rostliny vysazovat. Ke každé jsem si
napsal, jaká kritéria by rostliny měly splňovat a určil několik rostlin na ukázku. Při výběru
rostlin bych se později chtěl zaměřit na to, aby celková skladba byla taková, že by každé roční
období (kromě zimy) jedna nebo dvě rostliny kvetly.
Vyvýšené záhony
Hlavním kritériem pro rostliny ve vyvýšených záhonech je potřeba světla. Složení
půdy v tomto případě nehraje roli, jelikož je mohu ovlivnit podle potřeby. Ideálními
rostlinami by byly tedy stínomilné. Pro příklad do těchto rostlin řadím např:
• Máta peprná (Mentha piperita)
• Meduňka lékařská (Melissa officinalis)
• Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum)
• Dobromysl obecná (Origanum vulgare)
Truhlíky
Do truhlíků v severním rohu dvorku chci především vysadit rostliny pro okrasu a
bylinky, které potřebují více světla např:
• Šalvěj rozmarýna (Salvia rosmarinus)
• Řeřicha setá (Lepidium sativum)
• Bazalka pravá (Ocimum basilicum)
• Měsíček lékařský (Calendula officinalis)
Skalka
Kritéria pro rostliny na skalce jsou jednoduchá. Musí být schopné přežít stín a malou
přítomnost půdy. Zde je seznam navrhovaných rostlin:
• Rozrazil horský (Veronica montana)
• Netřesk (Sempervivum)
• Levandule (Lavandula)
• Saturejka horská (Satureja montana)

32
Závěr
Myslím, že jsem touto seminární prací čtenáři přiblížil problematiku vnitrobloků a
jejich rekultivací. V teoretické části práce jsem se především ukázal jak různorodé
vnitrobloky jsou a čím se můžou od sebe lišit. V praktické části práce jsem se snažil nejdříve
přiblížit jeden příklad vnitrobloku a poté ukázat možný návrh, který by šel v tomto případě
použít. Myslím, že se mi povedlo zachytit důležité aspekty problematiky revitalizace dvorku
ve vnitrobloku, zároveň jsem dokázal čtenáři nastínit situaci revitalizace vnitrobloku a také
jsem ho vybavil základními informacemi, které se k této problematice vážou.
Co se týče praktických cílů, tak si myslím, že se mi povedlo stručně popsat vnitroblok
a okolní vlivy na něho působící (např. kapitola o stínech a světlu) a že jsem dokázal lidem,
kteří se ocitnou před revitalizací dvorku ukázat jeden z možných způsobů jak podobný úkol
zvládnout.

33
 Seznam zdrojů
1. BIENO, spolek. Vnitroblok Elitka. Vnitrobloky.cz [online]. 2019 [cit. 2022-12-18]. Dostupné z:
https://www.vnitrobloky.cz/elitka
2. BIENO, spolek. Vnitroblok Koněvova. Vnitrobloky.cz [online]. 2019 [cit. 2022-12-18]. Dostupné z:
https://www.vnitrobloky.cz/konevova
3. BIENO, spolek. Vnitroblok Laubova. Vnitrobloky.cz [online]. 2019 [cit. 2022-12-18]. Dostupné z:
https://www.vnitrobloky.cz/laubova
4. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Iprpraha.cz [online]. [cit. 2023-03-14].
Dostupné z: https://app.iprpraha.cz/apl/app/model3d/
5. JAHNOVA, Marketa. Vnitrobloky jako specificky utvářený městský prostor. Praha, 2015.
Dihttps://zakra.cz/blog/jak-se-deli-odpadni-vody-v-domacnosti/plomová. UNIVERZITA
KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Katedra sociální a kulturní ekologie
Vnitrobloky. Vedoucí práce PhDr. Ivan Rynda.
6. Katastr nemovitostí. Ikatastr [online]. [cit. 2023-03-14]. Dostupné z: https://www.ikatastr.cz
7. Kol. autorů. Manuál tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy [online].Praha:Kancelář
veřejného prostoru. 2014, 281 [cit. 2022-12-18]. Dostupné z: http://manual.iprpraha.cz/cs/manual-
tvorbyverejnych- prostranstvi
8. KRAUS, Mgr. Michal. Šedá a černá voda aneb Jak se dělí odpadní vody v domácnosti. Zakra
[online]. 2022, 24.01.2022 [cit. 2023-02-24]. Dostupné z:
9. Vodarium. Využití šedé odpadní vody v domě, vyplatí se to?. Vodarium.cz [online]. 2021,
23.09.2021 [cit. 2023-02-24]. Dostupné z: https://vodarium.cz/vyuziti-sede-odpadni-vody/

34