Subscribe to DeepL Pro to translate larger documents.

Visit www.DeepL.com/pro for more information.

(f) Metoda analýzy zhroucení podle stavu (nebo "ale-for") zahrnuje extrakci
událostí zpoždění z programu podle stavu, aby se stanovila hypotéza,
co by se mohlo stát, kdyby k událostem zpoždění nedošlo. Tato metoda
nevyžaduje výchozí program. Tato metoda vyžaduje podrobný logicky
provázaný program as-built. Je vzácné, že by takový program na
projektu existoval, a proto se obvykle vyžaduje, aby analytik zavedl
logiku do ověřeného programu as-built. To může být časově náročné a
složité. Po dokončení se identifikují dílčí sítě pro události zpoždění v
rámci programu as- built a tyto sítě se "sbalí" nebo extrahují, aby se
určil čistý dopad událostí zpoždění. Tato metoda se někdy provádí v
oknech s využitím průběžných nebo současných programů, které
obsahují podrobné a komplexní údaje o stavu rozestavěnosti. Omezení
této metody spočívá v tom, že měří pouze přírůstkové zpoždění vůči
kritické cestě, protože datum dokončení se nezhroutí dále než k
nejbližší blízké kritické cestě.
11.7 Mezi další metody, které lze za určitých okolností přiměřeně použít po zvážení
kritérií uvedených v odstavci 11.3 výše, patří: retrospektivní analýza
plánovaného stavu ve srovnání se stavem (tj. ne v oknech), analýza časového
řetězení, analýza bilanční linie, analýza křivky zdrojů a analýza získané
hodnoty.
11.8 Aby se předešlo sporům o metodiku nebo aby se tyto spory alespoň
minimalizovaly, doporučuje se, aby se strany pokusily dohodnout na vhodné
metodě analýzy zpoždění dříve, než se každá z nich pustí do významné práce
na analýze zpoždění po události. Nekonzultování metodiky analýzy zpoždění s
druhou stranou je záležitost, kterou by podle protokolu mohl rozhodce, soudce
nebo rozhodce zohlednit při přiznávání a rozdělování nahraditelných nákladů
sporu.

12. Souvislost mezi EOT a kompenzacemi

Nárok na EOT neznamená automaticky nárok na odškodnění (a naopak).
12.1 Ve stavebnictví panuje mylná představa, že pokud má zhotovitel nárok na
EOT, má automaticky nárok i na kompenzaci za dodatečný čas, který
potřeboval k dokončení zakázky.
12.2 Podle běžných standardních smluvních formulářů je zhotovitel téměř vždy
povinen uplatnit svůj nárok na prodloužení smlouvy podle jednoho ustanovení
smlouvy a svůj nárok na náhradu za toto prodloužení podle jiného ustanovení.
Kromě toho některé druhy zpoždění, které jsou na riziko zadavatele, pokud jde
o dobu dokončení, nezakládají nárok na náhradu za prodloužení; nejčastějším
příkladem je zpoždění v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek.
Někdy se jim zavádějícím způsobem říká "neutrální události"; ve skutečnosti
jsou neutrální pouze v tom smyslu, že jedna strana nese časové riziko a druhá
strana nese riziko nákladů. Protokol je nazývá "nekompenzovatelné rizikové
události zaměstnavatele". Neexistuje tedy absolutní vazba

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 37

 mezi nárokem na EOT a nárokem na náhradu za dodatečný čas strávený
dokončením zakázky.
12.3 Pokud je metoda použitá pro posouzení výše EOT prospektivní, tj. založená na
pravděpodobném zpoždění zaměstnavatele do dokončení, a metoda použitá
pro posouzení doby pro náhradu za prodloužení je retrospektivní, tj. založená
na skutečně vzniklé ztrátě a/nebo výdaji, pak mohou obě posouzení doby
přinést rozdílné výsledky. To se dá očekávat a nemusí to nutně znamenat
chyby v obou metodách.

13. Předčasné ukončení v souvislosti s kompenzacemi

Pokud v důsledku prodlení zadavatele nemůže zhotovitel dokončit dílo k
plánovanému datu dokončení zhotovitele (které je dřívější než datum dokončení
zakázky), měl by mít zhotovitel v zásadě nárok na úhradu nákladů přímo
způsobených prodlením zadavatele, a to bez ohledu na to, že nedošlo k prodlení s
datem dokončení zakázky (a tedy ani k nároku na EOT). Tento výsledek však
nastane pouze tehdy, pokud Zadavatel v době uzavření smlouvy ví o záměru
Zhotovitele dokončit práce před datem dokončení smlouvy a tento záměr je
realistický a dosažitelný.
13.1 Je důležité pochopit význam výše uvedeného tvrzení a porovnat jej s postojem,
který zaujímá Protokol o vlivu celkového plovoucího množství na EOT (viz
základní zásada 8). Ve vztahu k EOT zaujímá Protokol stanovisko, že
zpoždění zadavatele by nemělo vést k EOT, pokud se nepředpokládá, že
zpoždění způsobí zpoždění činností na nejdelší cestě k dokončení. Pokud jde o
náhradu škody, Protokol se domnívá, že pokud není dohodnuto jinak, měl by
mít Zhotovitel nárok na náhradu škody za zpoždění, i když zpoždění nemá za
následek EOT. Stejně jako v případě vlivu plavby na nárok na EOT protokol
doporučuje, aby smluvní strany tuto otázku výslovně řešily ve smlouvě. Měly
by si položit otázku: Pokud zadavatel zabrání zhotoviteli dokončit dílo v
dřívějším termínu, než je termín dokončení podle smlouvy, měl by mít nárok
na nápravu? Pokud ano, za jakých přesně okolností? Pokud ne, pak by to mělo
být ve smlouvě výslovně uvedeno.
13.2 Pokud strany tuto otázku ve smlouvě neřešily, musí zadavatel v době uzavření
smlouvy vědět o záměru zhotovitele dokončit dílo před datem dokončení
zakázky, aby měl zhotovitel platný nárok. Není přípustné, aby zhotovitel po
uzavření smlouvy prohlásil, že má v úmyslu dokončit zakázku dříve, a
požadoval dodatečné náklady za to, že mu v tom bylo zabráněno.
13.3 Uznává se, že stanovisko protokolu k této otázce může být v rozporu s
přinejmenším jedním rozhodnutím anglického soudu prvního stupně. Protokol
se nicméně domnívá, že z hlediska politiky by zhotovitelé neměli být
odrazováni od plánování předčasného dokončení z důvodu cenové výhody,
kterou by možnost předčasného dokončení mohla mít pro zadavatele.
Potenciál konfliktu však posiluje důvody, proč by tato otázka měla být řešena
přímo v každé smlouvě.

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 38

13.4 Vratná náhrada v situaci popsané v těchto pokynech k základní zásadě 20 bude
obvykle zahrnovat pouze zvýšené náklady na časově související zdroje, které
byly přímo ovlivněny zpožděním postupu zadavatele. Vymáhání takové
náhrady bude rovněž podléhat úvahám o souběhu, jak je popsáno v pokynech
k základní zásadě 14 v části B.

14. Souběžné zpoždění - vliv na nárok na odškodnění za

prodloužení lhůty
Pokud dojde k souběhu prodlení objednatele s dokončením a zhotovitele s
dokončením a v důsledku tohoto prodlení vzniknou zhotoviteli dodatečné
náklady, měl by zhotovitel získat náhradu pouze tehdy, pokud je schopen oddělit
dodatečné náklady způsobené prodlením objednatele od nákladů způsobených
prodlením zhotovitele. Pokud by mu dodatečné náklady vznikly v každém
případě v důsledku zpoždění Zhotovitele, Zhotovitel nebude mít nárok na
úhradu těchto dodatečných nákladů.
14.1 Stejně jako v případě EOT je souběh jednou z nejspornějších otázek při
určování náhrady za prodloužení splatnosti. Spor vzniká v případě, kdy by
zadavatel byl povinen odškodnit zhotovitele za to, že se zdržel na staveništi
déle, než se očekávalo, ale zhotovitel se opozdil s prováděním prací ze své
vlastní vůle, a tak by se stejně opozdil s dokončením prací. Měl by být
zadavatel za těchto okolností povinen zhotovitele odškodnit?
14.2 Odpovědět na tuto otázku není v praxi vždy obtížné. Odškodnění za
prodloužení bude možné získat zpět, pokud zhotovitel prokáže, že jeho ztráty
vznikly v důsledku prodlení objednatele. Řádný rozbor skutečností může
odhalit skutečnou příčinu bez argumentů.
14.3 Pokud dojde k souběhu zpoždění dokončení ze strany objednatele a zpoždění
dokončení ze strany zhotovitele, nemůže zhotovitel požadovat náhradu škody
za rizikovou událost objednatele, pokud nemůže oddělit ztrátu a/nebo náklady,
které vyplývají z rizikové události objednatele, od těch, které vyplývají z
rizikové události zhotovitele. Pokud by mu dodatečné náklady vznikly v
každém případě v důsledku souběžného zpoždění Zhotovitele, Zhotovitel
nebude mít nárok na náhradu těchto dodatečných nákladů. Ve většině případů
to znamená, že Zhotovitel bude mít nárok na náhradu škody pouze za dobu, o
kterou zpoždění Objednatele přesáhne dobu trvání zpoždění Zhotovitele.
14.4 Ztrátu a/nebo náklady plynoucí z prodlení zadavatele nelze obvykle odlišit od
ztráty a/nebo nákladů plynoucích z prodlení zhotovitele, aniž by byly splněny
následující podmínky:
(a) plánovaný program, který ukazuje, jak zhotovitel přiměřeně zamýšlel
provést práce, a plánovanou kritickou cestu;
(b) průběžný program, který prokazuje skutečně provedené práce a jejich
pořadí, a průběžnou kritickou cestu;
(c) identifikace činností a časových úseků, které nebyly součástí
původního rozsahu;

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 39

 (d) identifikace činností a časových úseků, které nebyly součástí
původního rozsahu a které jsou rovněž na riziko zhotovitele, pokud jde
o náklady; a
(e) identifikace nákladů, které lze přičíst dvěma předchozím pododdílům.
14.5 Tato analýza by měla být koordinována s případnou analýzou provedenou
zhotovitelem za účelem stanovení jeho práv na EOT, přičemž je třeba mít na
paměti, že nárok na EOT a nárok na náhradu škody nemusí být současně
rozsáhlý.

15. Zmírnění zpoždění a zmírnění ztrát

Zhotovitel má obecnou povinnost zmírnit dopad rizikových událostí zadavatele
na své práce. S výhradou výslovného znění smlouvy nebo dohody o opaku se
povinnost zmírnění nevztahuje na požadavek, aby zhotovitel přidal další zdroje
nebo pracoval mimo plánovanou pracovní dobu.
15.1 Všimněte si, že požadavek britského Společného smluvního tribunálu (JCT),
aby zhotovitel vynaložil "maximální úsilí" k zabránění zpoždění postupu prací
a zabránění zpoždění dokončení prací po termínu dokončení, může na
zhotovitele klást větší břemeno než běžná povinnost zmírnění. V případě
zpoždění Objednatele je samozřejmě na Objednateli, aby souhlasil s tím, že
zaplatí Zhotoviteli za opatření, která jdou nad rámec obecné povinnosti
Zhotovitele zmírnit zpoždění. Viz zbývající část pokynů k základní zásadě 15
níže týkající se zmírnění ztráty.
15.2 Zhotovitel může zvážit časové rozložení činností, které nejsou na kritické
cestě (tj. zpomalení nekritických činností tak, aby probíhaly stejným relativním
tempem jako zpožděné činnosti na kritické cestě). Protokol doporučuje, aby v
případě, že zhotovitel zamýšlí zrychlit činnosti, které nejsou kritické, oznámil
svůj záměr zadavateli a certifikačnímu orgánu a uvedl důvody, které ho k
tomu vedou.
Povinnost zhotovitele zmírnit svou ztrátu má dva aspekty: zaprvé, zhotovitel
musí podniknout přiměřené kroky k minimalizaci své ztráty a zadruhé, zhotovitel
nesmí podniknout nepřiměřené kroky, které by jeho ztrátu zvýšily.
15.3 Zhotovitel by měl učinit vše, co je v jeho silách, aby se vyhnul finančním
důsledkům zpoždění zaměstnavatele.
15.4 Většina stavebních smluv obsahuje požadavek, že zhotovitel musí učinit vše,
co je v jeho silách, aby zpoždění zabránil, překonal je nebo je snížil. V
některých formulářích je dodržování takových ustanovení skutečně odkládací
podmínkou pro vymáhání náhrady škody nebo osvobození od smluvních
pokut.
15.5 Omezení povinností zhotovitele zmírnit zpoždění objednatele jsou uvedena v
těchto pokynech k základní zásadě 15. Zhotovitel nemá povinnost provést
jakoukoli změnu rozsahu efektivněji než původní rozsah. Zhotovitel rovněž
není povinen vynakládat finanční prostředky ve snaze zmírnit dopad rizikové
události Zadavatele. Pokud si Objednatel přeje, aby Zhotovitel přijal opatření
ke zmírnění zpoždění Objednatele (ať již přidáním

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 40

 dodatečných zdrojů, prací mimo plánovanou pracovní dobu nebo jinak), měl
by zadavatel souhlasit s tím, že zhotoviteli uhradí náklady na toto úsilí.
15.6 Zhotovitel je povinen pokračovat v provádění prací tak, aby byly dokončeny v
termínu nebo před termínem dokončení. Způsob, rychlost a načasování
činností, které tvoří rozsah smlouvy, jsou však obecně ponechány na uvážení
zhotovitele, s výhradou jakéhokoli stanoveného předchozího procesu přijetí
metody a/nebo programu.
15.7 V případě, že dojde ke změně rozsahu prací, má zhotovitel ve vztahu ke
změněnému rozsahu obdobnou povinnost efektivity jako v případě původního
rozsahu.

16. Zrychlení
Pokud smlouva umožňuje zrychlení, měla by platba za zrychlení vycházet z
podmínek smlouvy. Pokud smlouva urychlení nestanoví, ale zhotovitel a
zadavatel se dohodnou, že by měla být provedena urychlovací opatření, měl by
být základ platby dohodnut před zahájením urychlení. Smluvní strany by se
měly snažit dohodnout na evidenci, která bude vedena při použití urychlovacích
opatření.
16.1 Některé formy smluv umožňují urychlení na základě pokynu nebo vedlejší
dohody. V jiných formách může být urychlení nařízeno odkazem na pracovní
dobu a pořadí. Zhotovitel nemůže dostat pokyn ke zrychlení, aby snížil
zpoždění zadavatele, pokud to smlouva neumožňuje.
16.2 Pokud smlouva umožňuje zrychlení, měla by platba za zrychlení vycházet z
podmínek smlouvy.
16.3 Pokud smlouva nestanoví urychlení, ale zhotovitel a objednatel se dohodnou,
že by měla být provedena urychlovací opatření, měl by být před zahájením
urychlení dohodnut základ platby.
16.4 Pokud je urychlení nařízeno a/nebo odsouhlaseno, není Zhotovitel oprávněn
požadovat kompenzaci za prodloužení doby zpoždění Objednatele, kterému
bylo urychlením zabráněno.
Pokud zhotovitel zvažuje zavedení urychlovacích opatření, aby se vyhnul riziku
smluvní pokuty v důsledku neobdržení EOT, které považuje za dlužné, a
následně uplatní nárok na konstruktivní urychlení, měl by zhotovitel nejprve
podniknout kroky k vyřešení sporu nebo rozdílu ohledně nároku na EOT v
souladu s ustanoveními o řešení sporů ve smlouvě.
16.5 Pokud zhotovitel zvažuje zavedení urychlovacích opatření, aby se vyhnul
riziku smluvní pokuty v důsledku neobdržení EOT, o němž se domnívá, že mu
náleží, a následně uplatnění nároku na konstruktivní urychlení, měl by
zhotovitel nejprve podniknout kroky k vyřešení sporu nebo rozdílu ohledně
nároku na EOT v souladu s ustanoveními o řešení sporů ve smlouvě. V
opačném případě hrozí, že nebude mít nárok na kompenzaci za tato
urychlovací opatření. V každém případě by měl zhotovitel před uplatněním
takových urychlovacích opatření podat oznámení s

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 41

 údaje o zamýšlených opatřeních ke zrychlení pro příslušný orgán. Zhotovitel
by pak měl tato opatření zahrnout do revidovaného programu.
16.6 To, že zhotovitel provede opatření k úhradě zpoždění zadavatele, nemusí nutně
znamenat, že veškeré náklady na tato opatření byly způsobeny zpožděním
zadavatele. Například doplnění druhé pracovní skupiny může umožnit
dokončení příslušných pracovních činností v kratší době, ale celkově mohly
Zhotoviteli vzniknout náklady na stejný počet osobohodin, jaký plánoval.
Zhotoviteli samozřejmě mohou vzniknout vyšší náklady při pozdějším
zapojení dvou pracovních skupin z důvodu zpoždění Objednatele. Veškeré
takové dodatečné náklady by proto měly být porovnány s náklady na
prodloužení, které by jinak vznikly, aby bylo možné určit, zda jsou tyto
dodatečné náklady přiměřené. Dále může jakékoli výsledné vytěsnění
pracovních sil vést ke ztrátě produktivity, která by pak mohla být základem
pro nárok na náhradu za narušení.

17. Globální nároky

Protokol nedoporučuje, aby dodavatelé uplatňovali složené nebo globální
nároky, aniž by se pokusili doložit příčinu a následek, a to navzdory zjevnému
trendu, že soudy při posuzování globálních nároků zaujímají shovívavější
přístup.
17.1 Pokud zhotovitel provedl a vedl přesné a úplné záznamy přiměřené projektu,
měl by být ve většině případů schopen prokázat příčinnou souvislost mezi
rizikovou událostí zadavatele a vzniklými náklady a/nebo ztrátou, aniž by bylo
nutné podávat globální žádost. Je nepravděpodobné, že by nevedení takových
záznamů opravňovalo zhotovitele k podání globálního nároku. Pokyny
Protokolu týkající se vedení záznamů jsou uvedeny v pokynech k základní
zásadě 1 v části B.
17.2 Pouze ve výjimečných případech, kdy nelze rozlišit finanční důsledky různých
příčin odškodnění nebo je nelze prakticky rozlišit, takže nelze provést přesné
nebo přiměřené rozdělení požadovaného odškodnění mezi několik příčinných
událostí, je v této vzácné situaci přijatelné postupovat ve dvou fázích: a)
vyčíslit jednotlivě ty položky nároku, u nichž lze prokázat příčinnou souvislost
mezi rizikovou událostí zaměstnavatele a výslednými požadovanými náklady
a/nebo ztrátou, a b) požadovat odškodnění za zbývající část jako složený
celek.
17.3 Pro složenou část nároku (globální nárok) však bude muset zhotovitel uvést
podrobnosti o rizikových událostech zadavatele, na které se odvolává, a o
požadované náhradě škody s dostatečnou konkrétností, aby zadavatel věděl,
jaký případ je proti němu uplatňován. Je rovněž vhodné, aby zhotovitel ke
svému nároku připojil prohlášení o krocích, které podnikl, aby se pokusil plně
konkretizovat příčinnou souvislost pro každou rizikovou událost
zaměstnavatele ve svém nároku, a důvody, proč se to ukázalo jako nemožné
nebo neproveditelné. Zhotovitel bude muset rovněž prokázat, že by v žádném
případě nevynaložil náklady nebo neutrpěl ztrátu zahrnutou ve složeném
nároku.
17.4 Při posuzování nároku uplatněného na globálním základě není příslušný orgán,
rozhodce, soudce nebo rozhodce povinen jej bez dalšího zamítnout jen proto,
SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 42
 že je globální.

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 43

 příroda. Spíše by měly zvážit, zda s výhradou případných dalších smluvních
omezení nebo procesních požadavků: (a) došlo k rizikovým událostem
zadavatele, které způsobily zpoždění a/nebo narušení činnosti zhotovitele; a
(b) toto zpoždění nebo narušení způsobilo zhotoviteli dodatečné náklady. Není
však povinností CA, rozhodce, soudce nebo rozhodce identifikovat takové
události a vyčíslit jejich dopad za okolností, kdy tak neučinil Zhotovitel.
17.5 Zhotovitel si musí být vědom, že existuje riziko, že globální nárok bude zcela
neúspěšný, pokud se prokáže, že jakákoli podstatná část globální ztráty byla
způsobena faktorem nebo faktory, za které zadavatel nenese žádnou
odpovědnost, a CA, rozhodce, soudce nebo rozhodce nemůže na základě
dostupných důkazů posoudit hodnotu této nevratné části.
17.6 Pokyny uvedené v tomto oddíle se vztahují i na nároky uplatňované jakýmkoli
jiným účastníkem projektu (včetně strany, která podává protinárok).

18. Narušení nároků

Náhradu za narušení lze vymáhat pouze v rozsahu, v jakém to umožňuje
smlouva nebo v jakém je možné podat žalobu podle zákona. Cílem analýzy
narušení je prokázat ztrátu produktivity, a tedy dodatečnou ztrátu a náklady
nad rámec těch, které by vznikly, kdyby nedošlo k událostem narušení, za které
je odpovědný zadavatel.
18.1 Narušení (na rozdíl od zpoždění) je narušení, překážka nebo přerušení běžných
pracovních metod dodavatele, které má za následek nižší efektivitu. Nároky z
narušení se týkají ztráty produktivity při provádění konkrétních pracovních
činností. V důsledku narušení nemohou být tyto pracovní činnosti prováděny
tak efektivně, jak bylo rozumně naplánováno (nebo jak je to možné). Ztráta a
náklady vyplývající z této ztráty produktivity mohou být kompenzovány,
pokud byly způsobeny událostmi narušení, za které je druhá strana smluvně
odpovědná.
18.2 Narušující události mohou mít přímý vliv na práce snížením produktivity
(např. dílčí přístup na staveniště odlišný od plánovaného, práce mimo pořadí
nebo změny projektu). Mohou také vést k sekundárním důsledkům na
provádění prací, například v důsledku shlukování pracovníků nebo stohování
profesí, rozmělnění dohledu prostřednictvím roztříštěných pracovních skupin,
nadměrné práce přesčas (což může vést k únavě), opakovaných cyklů učení a
špatné morálky pracovníků, což může dále snížit produktivitu.
18.3 Ztráta produktivity bude mít za následek finanční ztráty při provádění
ovlivněných pracovních činností. Ne každá ztráta produktivity však podléhá
odškodnění. Zhotovitel může vymáhat náhradu za narušení (ať už na základě
smlouvy nebo z důvodu porušení smlouvy) pouze v rozsahu, který umožňuje
smlouva nebo existuje dostupný právní důvod žaloby.
18.4 Co se týče nároku na náhradu za narušení podle smlouvy, většina standardních
formulářů se výslovně nezabývá náhradou za narušení, ačkoli se zabývá
některými konkrétními událostmi, které by mohly vést k narušení, jako jsou
nepředvídané terénní podmínky a předčasné schválení nebo pokyny od CA.
Narušení je

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 44

 rovněž není samostatným žalobním důvodem. Zhotovitel proto musí ve svém
dokladu o nároku vysvětlit právní základ svého nároku.
18.5 Pokud jde o vysvětlení příčiny přerušení, často se stává, že se zhotovitel opírá
o více vzájemně se prolínajících událostí, aby vysvětlil ztrátu produktivity a
doložil svůj nárok na ztrátu a náklady související s ovlivněnými pracovními
činnostmi. V závislosti na okolnostech nemusí být možné nebo proveditelné
identifikovat ztrátu produktivity, a tedy ztrátu a náklady, související s
jednotlivými událostmi narušení. Jakmile tedy zhotovitel vyloučí náklady
a/nebo ztráty související s konkrétními rizikovými událostmi zadavatele, u
nichž lze prokázat příčinnou souvislost, může zbývající nárok na náhradu za
narušení představovat vzácnou situaci, kdy je přijatelné požadovat náhradu
jako složený celek (tj. celkový nárok). Rizika spojená s postupem při
globálním nároku jsou vysvětlena v pokynech k základní zásadě 17 v části B.

Analýza narušení
18.6 Narušení se prokazuje použitím analytických metod a technik ke stanovení
ztráty produktivity v důsledku narušení a z toho vyplývající finanční ztráty.
Narušení není pouhým rozdílem mezi tím, co se skutečně stalo, a tím, co
zhotovitel plánoval. Z pohledu Zhotovitele je cílem analýzy narušení prokázat
ztrátu produktivity, a tedy dodatečnou ztrátu a náklady nad rámec těch, které
by vznikly, kdyby nedošlo k událostem narušení, za které je odpovědný
Zadavatel. Mnohé z příčin nižší produktivity, než se předpokládalo (např.
špatný dohled nebo plánování, přepracování v důsledku vad, nedostatečná
koordinace subdodavatelů nebo příliš optimistické nabídky či chyby v
zadávacím řízení), nebudou důvodem pro náhradu za narušení. Pouze
důsledky událostí způsobujících narušení jsou odpovědností zadavatele, za
které může být zhotoviteli vyplacena náhrada. Ztráta produktivity způsobená
všemi ostatními událostmi musí být z nároku vyloučena.
18.7 Výchozím bodem analýzy narušení je přezkoumání produktivity při provádění
prací v průběhu času s cílem určit, kdy bylo dosaženo nižší produktivity a jaké
pracovní činnosti byly ovlivněny. Analýza by pak měla pokračovat
vypracováním přehledu o tom, jaké práce byly provedeny, kdy byly provedeny
a jaké zdroje byly použity, a následně by měla být provedena revize vzniklých
finančních ztrát. Vedení přesných záznamů o projektu je proto pro analýzu
narušení stejně důležité jako pro analýzu zpoždění.
18.8 Protokol nedoporučuje používat procentní přídavky k předpokladům
produktivity výběrových řízení, pokud nejsou podloženy analýzou. Pokud
zhotovitel prokázal události narušení, za které je zadavatel smluvně
odpovědný, měl by být i u velmi jednoduchých projektů schopen provést
určitou analýzu (i když v případě jednoduchých projektů omezenou) při
odhadu ztracené produktivity, a tedy ztrát a nákladů způsobených těmito
událostmi narušení. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že narušení vedlo k
finanční ztrátě, zůstává na zhotoviteli.

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 45

18.9 Zhotovitel, který požaduje náhradu za narušení, musí prokázat výši svého
nároku na takové úrovni jistoty, jakou přiměřeně požaduje příslušný orgán,
rozhodce, soudce nebo rozhodce podle platných právních předpisů. Touto
částkou jsou náklady na ztrátu produktivity, které budou představovat rozdíl
mezi reálnou a dosažitelnou produktivitou a produktivitou, které bylo skutečně
dosaženo při provádění ovlivněných pracovních činností v důsledku událostí
způsobujících narušení, za které je odpovědný Zadavatel. Původní
předpoklady nabídky by neměly být automaticky považovány za "realistický a
dosažitelný" výchozí stav. Jak je uvedeno níže, existuje několik metod, jak
odvodit výchozí úroveň, na jejímž základě se měří skutečná úroveň
produktivity dosažená v důsledku událostí způsobujících narušení, za něž je
Zadavatel odpovědný.
18.10 Doporučuje se, aby kompenzace za narušení způsobené změnami byla
dohodnuta před provedením změn, nebo pokud to není možné, co nejdříve po
dokončení změn (viz pokyny k základní zásadě 19 v části B).
18.11 Doporučuje se, aby narušení způsobené jinými událostmi, za které je
odpovědný zadavatel, bylo kompenzováno skutečně vzniklými přiměřenými
náklady a přiměřeným příspěvkem na zisk, pokud to smlouva umožňuje.
Metody analýzy narušení
18.12 Existuje několik metod výpočtu ztracené produktivity v důsledku poruch,
přičemž každá z nich má různou přesnost a všeobecnou přijatelnost. Lze široce
rozlišovat mezi metodami, které se opírají o skutečná nebo teoretická měření
srovnatelné produktivity (metody založené na produktivitě), a metodami, které
se opírají o analýzu plánovaných a skutečných výdajů na zdroje nebo náklady
(metody založené na nákladech). První z nich se snaží změřit ztrátu
produktivity využívaných zdrojů a poté tuto ztrátu ocenit; druhé se snaží přímo
zjistit rozdíl mezi skutečnými náklady a plánovanými náklady, aniž by předtím
měřily ztráty produktivity využívaných zdrojů.
18.13 Níže je uveden výklad jednotlivých běžných metod:

Metody založené na produktivitě Metody založené na

nákladech
1. Studie specifické pro projekt: 1. Odhadovaná v vynaložená práce

(a) Analýza naměřených kilometrů 2. Odhadované v použité náklady

(b) Analýza vydělané hodnoty

(c) Analýza programu

(d) Odběr vzorků prací nebo

živností
(e) Modelování systémové
dynamiky
2. Srovnávací studie projektů

3. Průmyslové studie
SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 46
18.14 Analýza narušení se v první řadě zaměří na přímé pracovní síly a zdroje
specifické pro daný úkol, které byly údajně narušeny. Může však dojít i k
dopadu na nepřímé zdroje, jako jsou pracovníci dozoru nebo stálé zařízení (tj.
v případě, že se tyto zdroje zvýší, nikoli pouze rozšíří), což povede k
dodatečným nákladům. Při prokazování toho, že události narušení způsobily
dodatečné náklady i na nepřímé zdroje, bude muset zhotovitel prokázat
souvislost mezi těmito náklady a ztrátou produktivity přímých zdrojů.
Metody založené na produktivitě
18.15 Existují tři obecné kategorie metod založených na produktivitě, které jsou níže
uvedeny podle pořadí, kterému dávají přednost, a to z důvodu jejich klesající
spolehlivosti a obecného přijetí:
(a) studie specifické pro daný projekt;
(b) srovnávací studie projektů a
(c) průmyslové
studie. Studie zaměřené na
konkrétní projekty
18.16 Studie specifické pro projekt zahrnují analýzu měřených kilometrů, analýzu
získané hodnoty, analýzu programu, výběr vzorků prací nebo obchodu a
modelování systémové dynamiky. Z těchto metod a za předpokladu
dostupnosti potřebných záznamů je analýza měřených kilometrů
nejrozšířenější metodou výpočtu ztracené produktivity. Je tomu tak proto, že
bere v úvahu pouze skutečné účinky poruchových událostí, za které je
odpovědný zadavatel, čímž se eliminují spory o platnost původních
předpokladů produktivity ve fázi výběrového řízení a vlastní výkonnost
zhotovitele.
(a) Analýza naměřených kilometrů: Tato analýza porovnává úroveň
produktivity dosaženou v oblastech nebo obdobích prací, které byly
ovlivněny identifikovanými poruchami, s produktivitou dosaženou při
stejných nebo podobných činnostech v oblastech nebo obdobích prací,
které nebyly ovlivněny těmito identifikovanými poruchami. Je třeba
dbát na to, aby se srovnávalo podobné s podobným. Nebylo by
například správné srovnávat práce provedené v části projektu, kdy
dochází ke křivce učení, s pracemi provedenými po tomto období.
Kromě toho musí být zvolené výchozí období dostatečně dlouhé, aby
sloužilo jako spolehlivý vzorek neovlivněné výkonnosti. Analýza
měřených milníků je sice všeobecně uznávaná, ale může být složitá a
náročná na dokumentaci. Problematická může být zejména v
případech, kdy: (a) neexistuje žádné zcela neovlivněné období nebo
oblast stejné nebo podobné pracovní činnosti, které by sloužily jako
výchozí bod, s nímž by bylo možné porovnat ovlivněnou pracovní
činnost; nebo (b) ovlivněná pracovní činnost, u níž se měří ztráta
produktivity, byla rovněž ovlivněna záležitostmi, které nezakládají
nárok na odškodnění, což vede k nutnosti vypočítat úpravy
produktivity. V tomto ohledu sice mohou být úpravy užitečné, ale čím
více jich bude použito, tím bude analýza teoretičtější a nespolehlivější.
SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 47
 Namísto toho by bylo vhodnější určit období nejmenšího narušení a na
jeho základě ukázat, že se jedná o měřený milník.

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 48

 minimální pravděpodobné dodatečné ztráty a náklady v obdobích
většího narušení. Tato analýza však sama o sobě nezachytí počáteční
ztrátu produktivity, která je spojena s měřenou mílí.
(b) Analýza dosažené hodnoty: Tato metoda zjišťuje množství
člověkohodin, které je přiměřeně zahrnuto v nabídkovém příspěvku na
dokončení určitých pracovních činností, a porovnává je se skutečným
množstvím člověkohodin na dokončení těchto pracovních činností.
Postupem prací a vynakládáním příspěvku na výběrové řízení se
"získávají" člověkohodiny. Například pokud zhotovitel ve své
nabídkové ceně předpokládal, že na vylití 10 m betonu bude potřeba 20
člověkohodin3 , když bylo vynaloženo 10 člověkohodin, byly tyto
člověkohodiny "vydělané" a s vyloučením chybných nebo příliš
optimistických předpokladů nabídky a rušivých událostí by měl
zhotovitel dosáhnout 50 % pracovních činností při betonáži. 3Pokud
zhotovitel ve skutečnosti nakonec vynaložil 35 hodin na vylití celých
10 m betonu, opět s vyloučením chybných nebo příliš optimistických
předpokladů v nabídkovém řízení a poruchových událostí, které jsou v
odpovědnosti zhotovitele, je dalších 15 člověkohodin nad
předpokládaných 20 člověkohodin důsledkem ztráty produktivity.
Analýza může také posoudit člověkohodiny vynaložené v jednotlivých
časových obdobích. Pokud nejsou k dispozici podrobnosti o
plánovaných a skutečných osobohodinách, může se analýza dosažené
hodnoty zaměřit na náklady. Viz odstavec 18.9 výše proti
automatickému použití předpokladů původní nabídky.
(c) Analýza programu: Tato metoda využívá programy se zdroji
vytvořené pomocí specializovaného softwaru, které poskytují
prostředky pro přidělování a sledování zdrojů včetně práce, zařízení,
nákladů a množství v průběhu celého projektu. Na základě
poskytnutých vstupů pomáhá specializovaný programový software při
výpočtu pravidelného procenta dokončení a získané hodnoty pro
ovlivněné činnosti. Jedná se tedy o variantu analýzy dosažené hodnoty.
(d) Odběr vzorků práce nebo obchodu: Tento postup se opírá o současné
záznamy přímých pozorování prací, které slouží ke stanovení
produktivity. Pokud tyto záznamy nejsou k dispozici, je
nepravděpodobné, že by tato metoda byla přesvědčivá, ačkoli věcné
svědectví může pomoci. Tato pozorování spolu s úpravami stavebních
metod a osádek mohou být zaznamenána v dotaznících pro řemeslníky.
(e) Modelování systémové dynamiky: Jedná se o počítačovou simulaci s
využitím specializovaného softwaru k vytvoření modelu narušeného
projektu. Tento model replikuje složitou síť vztahů a interakcí, které
ovlivňují produktivitu práce a přepracování, včetně různých fází
projektu (projektování, schvalování, zadávání zakázek nebo výroba,
instalace, výstavba, uvedení do provozu a převzetí), různých částí
prací, pracovních postupů a účastníků projektu a přímých účinků
reklamačních událostí. Model reprodukuje skutečné výdaje na hodiny
práce (včetně programu ve stavu, v jakém byl postaven, a přidaných
variant a dalších změn). Projekt je poté znovu simulován bez
reklamačních položek, čímž vzniká model "ale-for". Robustnost závěrů
SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 49
 odvozených z této analýzy je následující

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 50

 závisí na: a) přesnosti a úplnosti zdrojových vstupních údajů, a tedy na
kvalitě a dostupnosti záznamů o projektu; b) přiměřenosti úsudků
analytika při vytváření modelu a c) transparentnosti analytického
procesu prováděného specializovaným softwarem. Vzhledem k těmto
problémům a složitosti a nákladům spojeným s prováděním této
analýzy se tato analýza nepoužívá tak běžně jako jiné metody výpočtu
ztráty produktivity.
Srovnávací studie projektů
18.17 Na srovnávací studie projektů se lze spolehnout, pokud není k dispozici
dostatek záznamů pro provedení specifické studie projektu. Při tomto přístupu
se produktivita narušeného projektu porovnává s podobnými nebo
analogickými projekty (nebo podobnými či analogickými pracovními
činnostmi na jiných projektech) v rámci stejného odvětví, kde k narušení (a
tedy ke ztrátám produktivity) nedošlo. Tento přístup závisí na dostupnosti
dostatečného množství údajů ze srovnávaných projektů, aby bylo zajištěno, že
srovnání bude probíhat na podobném základě, a aby bylo možné řádně
otestovat údajnou srovnatelnost. Tento přístup nebude přesvědčivý bez
transparentnosti údajů ze srovnávacích projektů.
Průmyslové studie
18.18 Pokud není k dispozici dostatečná současná dokumentace, která by podpořila
studii specifickou pro daný projekt, nebo pokud nejsou k dispozici srovnávací
studie projektů, může být nápomocný odhad ztráty produktivity s využitím
údajů získaných ze studií založených na celopodnikovém výzkumu, avšak
pouze v případě, že tyto studie odpovídají pracovním podmínkám a typům
staveb, které se vztahují na narušený projekt.
18.19 Při odhadu ztracené produktivity se zde vychází z faktorů vytvořených na
základě průmyslových studií (některé jsou založeny na empirických údajích,
jiné na neempirických údajích). Tyto faktory se aplikují na skutečné ztráty
zdrojů narušeného projektu s cílem určit, zda úroveň ztrát naměřená u
narušeného projektu odpovídá faktorům stanoveným v těchto studiích.
Například u projektů narušených nepříznivým počasím mohou tyto studie
poskytnout faktory, které zohledňují změny teploty a jejich vliv na postupy a
produktivitu řemeslníků. Jiné studie se zabývají důsledky různých
projektových nebo geografických charakteristik na produktivitu. Příkladem
těchto oborových studií jsou studie vypracované Asociací amerických
strojírenských dodavatelů (MCAA), které uvádějí různá procenta použitelná
pro různé typy narušení podle závažnosti, studie "Effects of Accelerated
Working, Delays and Disruption on Labour Productivity" vypracovaná The
Chartered Institute of Building a studie vypracované National Electrical
Contractors of America (NECA) a U.S. Army Corps of Engineers. Další
pomoc mohou poskytnout akademické studie vypracované v rámci
univerzitního výzkumu a dostupné v odborné literatuře.
18.20 Takovéto průmyslové studie, zejména pokud nejsou podloženy potvrzujícími
údaji z daného projektu, však mohou být kritizovány jako teoretické, a proto
by měly být používány s opatrností.

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 51

Metody založené na nákladech
18.21 Metody založené na nákladech poskytují nejméně spolehlivou oporu pro
tvrzení o narušení a často se používají v případech, kdy nelze spolehlivě
vypočítat ztrátu produktivity pomocí přístupu založeného na produktivitě.
Tyto metody se zaměřují na záznamy o nákladech projektu a snaží se
poskytnout srovnání mezi vzniklými a odhadovanými náklady nebo použitou a
odhadovanou prací u těch činností, které byly ovlivněny událostmi
souvisejícími s narušením, za něž je odpovědný zadavatel.
18.22 K dispozici je několik vzorců, z nichž nejjednodušší je celkový objem
vynaložených nákladů na práci (zhotovitelem) minus celkový objem nákladů
na práci zaplacených (zadavatelem zhotoviteli), což se rovná celkovým
ztrátám nákladů na práci. Z důvodů uvedených v odstavci 18.6 výše je však
nepravděpodobné, že by tento přístup byl bez další analýzy přesvědčivý.
Přesvědčivější budou modifikované vzorce, které z výpočtu nárokovatelných
nákladů vylučují náklady na chyby Zhotovitele v nabídce a případné poruchy,
za které je Zhotovitel odpovědný. I v případě, že se tak stane, zůstane
zhotoviteli možnost uplatnit celkový nárok; rizika spojená s uplatněním
celkového nároku jsou vysvětlena v pokynech k základní zásadě 17 v části B.
18.23 Celkově mohou metody založené na nákladech poskytnout určitou pomoc,
pokud existuje dostatečná dokumentace a podpůrné údaje, které prokazují
přiměřenost předpokladů nabídky (konkrétně, že odhadované pracovní hodiny
byly realistické a dosažitelné), že skutečně vynaložené náklady byly přiměřené
a že byly vyloučeny náklady na všechny události, za které je odpovědný
zhotovitel.
18.24 Metody založené na nákladech pravděpodobně nebudou přesvědčivé, pokud
existují metody založené na produktivitě, které lze za daných okolností
rozumně použít.
Další pokyny
18.25 Za vhodných okolností a v různé míře mohou všechny výše uvedené metody
podpořit tvrzení o narušení. Nejspolehlivější a nejpřesnější jsou studie
konkrétního projektu, zejména správně provedená analýza měřených
kilometrů. Analýza, která kombinuje metodu založenou na produktivitě a
metodu založenou na nákladech, může poskytnout užitečnou křížovou
kontrolu v případech, kdy je přiměřené provést dvě analýzy. Bez ohledu na to,
jaká metoda je použita pro identifikaci a stanovení narušení a z toho
plynoucích ztrát a nákladů, je nutné izolovat problémy, které pravděpodobně
ovlivnily produktivitu, ale které nesouvisejí s odpovědností zadavatele.
18.26 Zhotovitel by měl vzít v úvahu pokyny k základní zásadě 1 v části B týkající
se záznamů a zajistit, aby vedl příslušné záznamy, které lze v případě potřeby
použít jako podklad pro žádost o odškodnění za narušení.
18.27 Zhotovitelé někdy uplatňují nároky za kumulativní dopad poruch na základě
exponenciální ztráty produktivity v důsledku kombinace jednotlivých poruch
nad rámec toho, co se zřejmě zohledňuje při součtu ztrát produktivity
způsobených jednotlivými poruchami. Často se stává, že čím větší je počet
poruchových událostí, tím obtížnější je přesné vyčíslení ztrát z důvodu vedení
SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 52
 záznamů.

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 53

 výzvy, které vznikly bez zavinění dodavatele, který je při uzavírání smlouvy
neočekával.
18.28 V této oblasti je třeba věnovat zvláštní pozornost rizikům spojeným s
globálními pohledávkami. Pokud však lze skutečně říci, že za všechny příčiny
narušení nese odpovědnost zaměstnavatel, a pokud není možné nebo prakticky
možné rozlišit finanční důsledky těchto narušení, pak může být takový přístup
platný a skutečně přesvědčivý. V podstatě je předkládán návrh, že analýza
Zhotovitele není schopna vysvětlit plný rozsah finanční ztráty, která skutečně
vznikla, s odkazem na jednotlivé události narušení, ale že ztráta, navzdory
absenci jakéhokoli dalšího důkazu, musí být plně odpovědností Zadavatele.
18.29 Pokud události způsobily zpoždění nebo zpoždění způsobilo narušení, může
zhotovitel rovněž provést analýzu zpoždění, aby podpořil své nároky.
Analýzami zpoždění se zabývají pokyny k základním zásadám 4 a 11 v části
B.

19. Oceňování odchylek

Pokud je to možné, měl by být celkový pravděpodobný dopad změn předem
dohodnut mezi Zadavatelem/Zhotovitelem, aby bylo možné stanovit pevnou cenu
změny, která by zahrnovala nejen přímé náklady (práce, zařízení a materiál), ale
také časové náklady a náklady na přerušení, dohodnutý EOT a nezbytné revize
programu.
19.1 Každá kvalifikovaně sepsaná smlouva o dílo obsahuje mechanismus, který
opravňuje zadavatele měnit dílo doplněním nebo odstraněním, a mechanismus
pro stanovení ceny změny. Standardní formuláře někdy, ale ne vždy, obsahují
formulaci umožňující stranám dohodnout se předem na provedení změny, jaká
bude její pevná cena. Tuto praxi podporuje i protokol.
19.2 Upozorňujeme uživatele smluvních forem na projektování a výstavbu, že je
nezbytné mít k dispozici seznam sazeb a cen, které se použijí v případě změny
požadavků zadavatele.
19.3 Doložky o změnách obvykle stanoví, že pokud jsou měněné práce podobného
charakteru a prováděny za podobných podmínek jako původní práce, měly by
být použity smluvní sazby uvedené v nabídce. Pokud práce nejsou podobného
charakteru nebo nejsou prováděny za podobných podmínek, mohou být
použity sazby nabídnuté ve veřejné soutěži, ale upravené tak, aby
zohledňovaly odlišné okolnosti. Pokud jsou práce zcela odlišné, je třeba určit
přiměřené nebo spravedlivé sazby a ceny. Spravedlivé nebo přiměřené sazby
budou obecně představovat přiměřené přímé náklady plus přiměřený příplatek
za režijní náklady (na stavbě i mimo ni) a zisk.
19.4 Podle standardních formulářů smlouvy o dílo JCT se ztráty a/nebo náklady
způsobené nepříznivým vlivem na průběh prací v důsledku jednání nebo
opomenutí zadavatele zjišťují odděleně od přímých nákladů a souvisejících
předběžných/režijních nákladů na nařízenou změnu.
19.5 Podle jiných standardních formulářů se kompenzace za prodloužení
vyplývající ze změn oceňuje pokud možno jako součást změny ve výši nebo
na základě sazeb.
SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 54
 a ceny ve výkazu výměr nebo sazebníku nebo na základě spravedlivého
ocenění.
19.6 Není správnou praxí nechávat na konci smlouvy zvlášť kompenzovat
prodloužení a přerušení, které jsou součástí řady různých variant a/nebo změn.
To by pravděpodobně vedlo k tomu, že by zhotovitel předložil celkový nárok,
což je praxe, která by se neměla doporučovat. Pokud není možné předem
dohodnout částky za prodloužení a narušení, které mají být zahrnuty do změn,
a částky za změněné okolnosti, pak se doporučuje, aby se smluvní strany
snažily dohodnout celkovou částku splatnou v důsledku změn a/nebo úprav
odděleně co nejdříve po dokončení změn.
19.7 Ačkoli některé standardní formuláře smluv obsahují ustanovení, že pokud se
změna týká neměnných prací, mohou být dotčené neměnné práce považovány
za změněné, tato ustanovení se používají jen zřídka. Používání těchto
ustanovení se doporučuje, aby se podpořila včasná dohoda o úplném účinku
změny.

20. Základ pro výpočet náhrady za prodloužení lhůty

Není-li ve smlouvě výslovně stanoveno jinak, neměla by být náhrada za
prodloužení vyplacena za nic jiného než za skutečně provedenou práci, skutečně
spotřebovaný čas nebo skutečně utrpěné ztráty a/nebo náklady. Jinými slovy,
náhrada za prodloužení způsobené jinak než odchylkami vychází ze skutečně
vzniklých dodatečných nákladů zhotovitele. Cílem je dostat Zhotovitele do stejné
finanční situace, v jaké by byl, kdyby k rizikové události Zadavatele nedošlo.
20.1 Zpoždění způsobuje prodloužení. Prodloužení způsobuje zvýšené náklady.
Vymožitelnost náhrady za prodloužení závisí na podmínkách smlouvy a
příčině prodloužení. Je zřejmé, že veškeré náklady na prodloužení vyplývající
z rizikových událostí zhotovitele musí nést zhotovitel. Náhrada za prodloužení
vyplývající z rizikových událostí zadavatele bude zahrnovat především
prodloužené využití časových zdrojů zhotovitele, zejména jeho režijních
nákladů na staveništi. Nelze však říci, že náhrada za prodloužení zahrnuje
výhradně dodatečné časové zdroje, protože v důsledku rizikových událostí
zadavatele mohou vzniknout i jiné druhy nahraditelných ztrát.
20.2 Vymáhání odškodnění za prodloužení smlouvy závisí na podmínkách smlouvy
a příčině prodloužení. Náklady na prodloužení mohou být způsobeny jakoukoli
rizikovou událostí zadavatele - změnou, porušením smlouvy nebo jiným
identifikovaným ustanovením ve smlouvě - například nepředvídanými
zemními podmínkami.
20.3 Ať už je příčina prodloužení upravena ustanovením smlouvy nebo porušením
smlouvy, je na zhotoviteli, aby prokázal, že mu skutečně vznikla škoda a/nebo
náklady, než mu vznikne nárok na náhradu škody, pokud smlouva nestanoví
jinak.
20.4 Spory o prokázání ztráty by bylo možné omezit nebo se jim zcela vyhnout,
pokud by smlouva obsahovala dohodnutou částku za den, kterou lze uplatnit
na každý den prodloužení. To je opak běžného ustanovení o smluvní pokutě
zaměstnavatele. Může být nutné mít několik různých dohodnutých částek, aby
se
SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 55
 se použijí v závislosti na fázi projektu, ve které ke zpoždění dojde. Jedním ze
způsobů stanovení částky (částek) by bylo, kdyby zhotovitel ve fázi
výběrového řízení nacenil rozpis sazeb s orientačními množstvími.
20.5 Pokud je prodloužení způsobeno změnou, doporučuje se, aby byla
kompenzace za prodloužení dohodnuta co nejdříve po dokončení změny a aby
byla pokud možno zahrnuta do ocenění změny (viz pokyny k základní zásadě
19 v části B).

21. Význam příspěvků na nabídkové řízení

Nabídkové příspěvky mají omezený význam pro hodnocení nákladů na
prodloužení a narušení způsobené porušením smlouvy nebo jakoukoli jinou
příčinou, která vyžaduje hodnocení dodatečných nákladů.
21.1 Pro náhradu za prodloužení nebo přerušení na základě skutečných nákladů
nebo ztrát a/nebo výdajů nejsou nabídkové příspěvky relevantní, protože
zhotovitel má nárok na své skutečné náklady na prodloužení nebo přerušení.
21.2 Ve stavebnictví je častým nedorozuměním, že pokud zhotovitel ve své nabídce
nepočítá s žádnými nebo nedostatečnými režijními náklady na staveništi, pak
tato skutečnost omezuje nebo zbavuje zhotovitele nároku na náhradu za
prodloužení a/nebo narušení, pokud jsou základem náhrady skutečně
vynaložené náklady. To není správné. Za těchto okolností je pro vymahatelnou
náhradu nutné zjistit skutečné náklady na setrvání na staveništi po dodatečnou
dobu. Příplatky za nabídkové řízení jsou proto za těchto okolností pro
stanovení náhrady škody málo relevantní.
21.3 Nabídkové příspěvky mohou být užitečným referenčním bodem pro hodnocení
prodloužení a narušení způsobených změnou, ale pouze za těch okolností, kdy
je vzhledem k odlišným podmínkám nebo okolnostem, za nichž jsou změny
prováděny, použití smluvních sazeb nebo cen nevhodné. Bez ohledu na
doporučení protokolu nic nebrání tomu, aby byly nabídkové příspěvky použity
jako hrubé vodítko pro dohodu o nákladech na prodloužení nebo pro kontrolu
úhrady nákladů na prodloužení prostřednictvím hodnoty změněných prací,
pokud si to strany z pohodlnosti přejí.

22. Období pro vyhodnocení kompenzace

Jakmile se zjistí, že je třeba poskytnout náhradu za prodloužení, provede se
posouzení dlužné částky s ohledem na období, kdy se projevil účinek rizikové
události zaměstnavatele, nikoliv s ohledem na prodloužené období na konci
smlouvy.
22.1 Odpovědnost za náhradu škody musí být nejprve prokázána tím, že se prokáže,
že prodloužení bylo způsobeno rizikovou událostí zaměstnavatele.
22.2 Běžně se objevují spory o to, kdy se má vymahatelné odškodnění za
prodloužení posuzovat: zda se má posuzovat podle období, kdy došlo k
prodlení zaměstnavatele (kdy může být denní nebo týdenní výše výdajů, a tedy
i odškodnění, vysoká), nebo podle období, kdy došlo k prodlení
zaměstnavatele (kdy může být denní nebo týdenní výše výdajů, a tedy i
odškodnění, vysoká).
SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 56
 prodloužené období na konci smlouvy (kdy může být výše odměny mnohem
nižší)?
22.3 Odpověď na tuto otázku zní, že se hodnotí období, ve kterém se projevil
účinek rizikové události zaměstnavatele.
22.4 Pokud byly předem dohodnuty částky denní náhrady za prodloužení, pak by
okamžik, kdy došlo k odškodnitelnému prodloužení, musel být v souladu s
tím, co bylo dohodnuto.

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 57

ČÁST C: OSTATNÍ FINANČNÍ POLOŽKY
POHLEDÁVEK
Tato část obsahuje pokyny týkající se dalších finančních nároků, které často vznikají v
souvislosti se zpožděním a narušením.

1. Nároky na zaplacení úroků

1.1 Některé standardní formuláře smluv obsahují ustanovení o způsobu úhrady
úroků jako součásti náhrady za prodlení a narušení. Úroky mohou být rovněž
součástí náhrady škody, pokud lze prokázat, že ztráta (v podobě dodatečně
zaplacených úroků) skutečně vznikla v důsledku porušení smlouvy a strany o
ní v době uzavření smlouvy uvažovaly. Existují rovněž zákonná práva na
úroky.
1.2 Níže jsou uvedeny oprávněné základy pro nároky na úroky podle smluv
podléhajících anglickému právu, s výhradou výslovných smluvních
ustanovení, která v příslušných případech stanoví opak, a v případě potřeby
důkazů.
Úroky podle smlouvy
1.3 Strany se mohou ve smlouvě dohodnout na úrokové sazbě a na okolnostech, za
kterých bude úrok splatný. Sazba nemusí být vymahatelná, pokud má sankční
povahu (je nepřiměřená oprávněným zájmům zhotovitele na včasné úhradě
náhrady, která mu náleží za zpoždění a narušení). Různé standardní formuláře
smluv obsahují výslovné smluvní právo na úrok.
Úroky jako náhrada škody/finanční poplatky
1.4 Ve většině oblastí podnikání platí, že úroky splatné z bankovních půjček (za
účelem nahrazení splatných peněz) nebo ušlá příležitost získat úroky z
bankovních vkladů jsou vyčíslitelné jako škoda, pokud je žalobce schopen
prokázat:
(a) že taková škoda skutečně vznikla; a
(b) že tato ztráta byla v době uzavření smlouvy v rozumné míře
předpokládaná stranami.
1.5 Uznává se, že ve stavebnictví budou strany při uzavírání smlouvy vždy počítat
s tím, že v případě ztráty peněz bude zhotovitel platit úroky nebo ztratí
možnost úroky získat. Zhotovitelé proto musí pouze prokázat, že ztráta
skutečně vznikla.
Čas, kdy začíná běžet úrok
1.6 Často se vedou spory o to, od kterého data by měly začít běžet úroky z
pohledávky zhotovitele. Zhotovitelé tvrdí, že by to mělo být datum, kdy jim
vznikly výdaje, za které mají nárok na náhradu. Zaměstnavatelé tvrdí, že úroky
by měly běžet až od data, kdy se úhrada

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 58

 Zhotovitel poskytl veškeré informace potřebné k tomu, aby se ujistil, že výdaje
byly vynaloženy.
1.7 Příslušné počáteční datum nebude za všech okolností stejné, ale obecně by
počátečním datem pro výplatu úroků mělo být nejbližší datum, kdy se mohla
stát splatnou jistina, což bude datum pro výplatu potvrzení vystaveného
bezprostředně po datu, kdy zhotovitel požádal o výplatu ztráty a/nebo výdaje.
To bude podléhat případným požadavkům na výpověď ve smlouvě. Ve
smlouvách, kde neexistují žádná potvrzení, protokol doporučuje, aby úroky
začaly běžet 30 dní po datu, kdy zhotovitel utrpěl ztrátu a/nebo výdaj.
Zákonné úroky z dluhů
1.8 Při zvažování nároků na náklady na prodloužení (a jakýchkoli jiných
peněžních nároků) by si strany měly být vědomy různých zákonných práv na
úroky, které mohou být k dispozici rozhodci, soudci nebo rozhodci, pokud se
jim nepodaří spor vyřešit. Tato zákonná práva zahrnují zákon o opožděných
platbách obchodních dluhů (úroky) z roku 1998, oddíl 35A zákona o soudech
vyššího stupně z roku 1981, oddíl 49 zákona o rozhodčím řízení z roku 1996 a
zákon o soudních rozhodnutích z roku 1838.

2. Režijní náklady a zisk ústředí

2.1 Tento oddíl se vztahuje na jiné nároky na náhradu škody než na ocenění
odchylek na základě sazeb a cen ve výkazu výměr nebo sazebníku, které
zahrnují rezervu na režijní náklady a zisk ústředí.
2.2 V případě zpoždění dokončení ze strany zadavatele bude zhotovitel často
uplatňovat nárok na ušlý příspěvek na režijní náklady centrály a ušlou
příležitost k dosažení zisku (buď na projektu, který je předmětem nároku, nebo
na jiných projektech). Důvodem je skutečnost, že jeho časové zdroje byly
prodlouženy na daném projektu, namísto toho, aby dosáhl příjmů (včetně, což
je důležité, příspěvku na režijní náklady centrály a zisku) na jiných projektech
od data dokončení zakázky.
2.3 Režijní náklady centrály lze rozdělit na: "účelové režijní náklady", které lze na
základě pečlivého vedení evidence přiřadit ke konkrétnímu zpoždění
zadavatele, a "neabsorbované režijní náklady" (např. nájemné a některé mzdy),
které vznikají zhotoviteli bez ohledu na objem jeho práce. Tyto náklady,
pokud jsou prokázány, mohou být podle smlouvy vymahatelné, případně
mohou být požadovány jako náhrada škody za porušení smlouvy.
2.4 Pokud jde o ušlou příležitost k dosažení zisku, ta se podle standardních
formulářů obecně nevymáhá. Místo toho dodavatelé obvykle formulují svůj
nárok na ušlou příležitost k dosažení zisku jako nárok na náhradu škody za
porušení smlouvy. Příslušnou sazbu lze stanovit na základě auditovaných
účetních závěrek dodavatele za tři předchozí účetní období, která jsou nejblíže
rizikovým událostem zadavatele, za něž byly auditované účetní závěrky
zveřejněny. Pokud smlouva skutečně umožňuje vymáhat vedle jakékoli jiné
náhrady za zpoždění projektu, který je předmětem nároku, i složku zisku, měla
by výše povoleného zisku odrážet skutečnost, že s dosažením tohoto zisku není
spojeno žádné riziko.

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 59

2.5 Pokud podmínky smlouvy nestanoví jinak, je ušlý příspěvek na režijní náklady
ústředí obecně vymahatelný jako předvídatelná ztráta vyplývající z
prodloužení smlouvy. Pro zhotovitele může být obtížnější prokázat, že
ztracená příležitost k dosažení zisku byla předvídatelnou ztrátou.
2.6 Než může zhotovitel získat zpět neabsorbované režijní náklady a ušlý zisk,
musí být schopen prokázat, že je vynaložil:
(a) nedokázala pokrýt režijní náklady a dosáhnout zisku, který mohla
během doby prodloužení rozumně očekávat, a
(b) nebyla schopna pokrýt tyto režijní náklady a dosáhnout takového zisku,
protože její zdroje byly vázány na rizikové události zaměstnavatele.
2.7 Aby mohl zhotovitel s takovým nárokem uspět, musí prokázat, že existovala
jiná práce přinášející zisk a výnos, kterou by zhotovitel zajistil, kdyby nedošlo
k prodlení objednatele.
2.8 Zhotovitel by měl vynaložit veškeré přiměřené úsilí, aby prostřednictvím
záznamů prokázal režijní náklady ústředí, které se mu nepodařilo získat zpět, a
zisk, o který byl připraven. Pokud není možné vyčíslit neabsorbované režijní
náklady a ušlý zisk jinak, lze použít vzorce (s opatrností) pro vyčíslení
neabsorbovaných režijních nákladů a ušlého zisku, jakmile se podaří prokázat,
že režijní náklady zůstaly neabsorbovány a že došlo ke ztrátě možnosti
dosáhnout zisku v důsledku rizikové události zadavatele. Důkazní břemeno, že
má neabsorbované režijní náklady a ušlý zisk, leží vždy na zhotoviteli. Vzorec
slouží pouze jako nástroj pro vyčíslení ztráty (viz také odstavec 1.28 týkající
se základní zásady 1 v části B).
2.9 Nejčastěji se používají tři vzorce: Hudsonův, Emdenův a Eichleayův. Jsou
uvedeny v dodatku A.
2.10 Použití Hudsonova vzorce není podporováno. Je to proto, že závisí na
přiměřenosti či nepřiměřenosti dané nabídky a že výpočet je odvozen od čísla,
které samo o sobě obsahuje prvek režijních nákladů a zisku ústředí, takže
dochází k dvojímu započítávání.
2.11 Za omezených okolností, kdy je třeba použít vzorec, dává protokol přednost
použití Emdenova a Eichleayova vzorce. Pokud však v případě Eichleayova
vzorce tvoří významnou část (například více než 10 %) konečného ocenění
zakázky hodnota změn, bude nutné provést úpravu vstupních údajů do vzorce,
aby se zohlednila skutečnost, že samotné změny budou pravděpodobně
obsahovat příspěvek na režijní náklady a zisk ústředí.
2.12 Příslušný orgán nebo v případě sporu osoba, která o sporu rozhoduje, by
neměli být absolutně vázáni výsledky výpočtu podle vzorce. Je možné, že
použití určitého vzorce povede k anomálnímu výsledku z důvodu konkrétního
vstupu do něj. Navrhuje se, aby výsledek použití jednoho vzorce byl
zkontrolován pomocí jiného vzorce. Tabulka k tomuto účelu je k dispozici na
internetových stránkách Společnosti: https://www.scl.org.uk/resources/delay-
disruption- protocol.

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 60

2.13 Pokud si to strany z praktických důvodů přejí, lze použít nabídkový příspěvek
na režijní náklady a zisk ústředí.

3. Náklady na přípravu žádosti

3.1 Většina smluv o dílo stanoví, že zhotovitel může získat zpět pouze náklady,
ztráty a/nebo výdaje, které skutečně vynaložil, a že je třeba je prokázat nebo
doložit listinnými důkazy. Zhotovitel by neměl mít nárok na dodatečné
náklady na přípravu těchto informací, pokud neprokáže, že mu vznikly
dodatečné náklady v důsledku nepřiměřeného jednání nebo nečinnosti ÚO při
vyřizování nároku zhotovitele. Stejně tak by nepřiměřené jednání nebo
nečinnost zhotovitele při uplatňování jeho nároku měly zadavatele opravňovat
k náhradě nákladů. Protokol může sloužit jako vodítko pro určení toho, co je
přiměřené a co nepřiměřené.

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 61

2. vydání protokolu
Na revizi prvního vydání a přípravě druhého vydání protokolu se podílely tyto osoby:
Kim Rosenberg (předseda)
David Barry
Richard Bayfield
Chris Ennis
Keith Kirkwood
Marianne Ramey
Jeremy Winter
Děkujeme také ctihodné paní soudkyni O'Farrell, Deepa Khandhia a Oliver Sangster
za jejich příspěvky a podporu.

1. vydání protokolu
Většinu práce na přípravě prvního vydání protokolu odvedli tito pracovníci:
Jeremy Winter (předseda)
Richard Bayfield
Paul Brough
Anthony Caletka
Jonathan Douglas
Peter Johnson
Stuart Jordan
Stuart Nash Keith
Pickavance Jim
Pragnell David
Richards
Děkujeme také následujícím osobám za jejich příspěvky, připomínky a podporu:
Paul Bennett John McGuiness
John Burgess Anthony Morgan
Mike Desmond Dan Octavian
Nigel Gamble Michael Stokes
Andrew Grantham Douglas Treacher
Keith Kirkwood Andrew Yendall
Jacqueline Mimms John Burbidge
Walter Murphy John Crane
Peter Shaw Tony Elven
John Temprell Roger Gibson
Simon Wrightson Paul Kelly
Michael Blackburne Christopher Miers
Gerlando Butera Brendan Murphy
John Dye Greg Russell Kate
Brian Gayton Sullivan Dennis
John Hammond Wiles

SCL Delay and Disruption Protocol 2nd Edition: Únor 2017 62