Jiří Vítek, kvinta

z
Peroxid vodíku
z
Vlastnosti peroxidu vodíku

 Chemický vzorec - H2O2

 Jedná se o čirou kapalinu, je o něco viskóznější než voda.

 Má silné oxidační ale i redukční vlastnosti.

 Při 50% koncentraci - zacházení jako s výbušninou!

 Při teplotě větší než 70°C jsou jeho páry výbušné.

 Je silnější kyselina než voda, poskytuje soli hydrogenperoxidy (HO) a

peroxidy (O).
 z
Peroxid vodíku

 Triviálně, zastarale - kysličník

 z
Výroba peroxidu vodíku

 Poprvé byl peroxid vodíku připraven v roce 1818 L. J. Thénardem reakcí kyseliny sírové
s peroxidem barnatým a odpařením nadbytečné vody za sníženého tlaku dle rovnice:

 BaO2 + H2SO4 → H2O2 + BaSO4

 Nejdůležitější z peroxidů a výchozí složkou výše uvedené reakce je BaO2, vznikající při
zahřívání BaO v kyslíkové atmosféře.

 Dalším způsobem přípravy je spalování kovového sodíku za vzniku peroxidu sodného,

který se následně hydrolyzuje na peroxid vodíku a hydroxid sodný:

 Na2O2 + 2 H2O → 2 NaOH + H2O2

 Na 2-alkylantrachinon se působí vodíkem v přítomnosti katalyzátoru za vzniku 2-

alkylantrachinolu. Zaváděním vzduchu se uvolňuje peroxid vodíku a zpět vzniká výchozí
látka.
 z
Využití peroxidu vodíku
 1) Dezinfekce (3 % vodný roztok) – reaguje s krví, kdy krev slouží
jako katalyzující látka a za vzniku tepla dochází k rozpadu na kyslík a
vodu.

 Nepoužíváme u hlubších otevřených ran, protože se rána nad

peroxidem uzavře a pod kůží začne narůstat tlak, což působí vysokou
bolest a může být nebezpečné.

 2) V ponorkách je částí pohonného média torpéd.

 3) Raketové palivo.

 4) Katalyticky se rozkládá na vodu a kyslík v přítomnosti platiny,

burelu = oxidu manganičitého.
z
Další využití peroxidu vodíku

 Rafinování olejů

 V těžebním a metalurgickém průmyslu

 Výroba pitné vody a zpracování odpadních vod

 V průmyslu textilním, chemickém a potravinářském

 Průmysl umělých hmot - výroba pracích prostředků –

peroxosloučenin= peroxouhličitanů a perborátů – jemná
bělidla
 z
Reakce peroxidu vodíku

 Rozklad: 2H2O2 → 2H2O + O2

 Rozklad zpomaluje např. močovina, kyselina fosforečná

 Urychluje jej oxid manganičitý, manganistan draselný, jodid

draselný, stříbro nebo platina.

 Reakcí s acetonem vzniká třaskavá sloučenina s názvem

peroxoaceton.

 Přeměna na disulfan: H2O2 + 2 H2S → H2S2 + 2 H2O

z
Příprava kyslíku rozkladem peroxidu vodíku
 z
Rizika při práci s peroxidem vodíku
 Výbušné páry. Při koncentracích nad 70 % se uvolňují páry, které mohou explodovat při
teplotě nad 70 °C za běžného atmosférického tlaku. Destilace peroxidu vodíku za
normálního tlaku je proto velmi nebezpečná.

 Nebezpečné reakce. Páry peroxidu vodíku mohou tvořit s uhlovodíky (např. mazivy)
výbušniny, které jsou citlivé na dotek. Nebezpečné reakce od vznícení k výbuchu byly
hlášeny v případě alkoholů, ketonů, karboxylových kyselin (zvláště octové), aminů a
fosforu.

 Samovznícení. Z koncentrovaného peroxidu vodíku, pokud se vylije na oděv či jiné

hořlavé materiály, se odpařuje především voda a koncentrace peroxidu proto roste – až do
bodu, kdy se materiál sám vznítí.

 Žíravost. Koncentrovaný peroxid vodíku (>50 %) je žíravý, i slabé roztoky však

mohou podráždit oči, sliznice nebo kůži. Zvlášť nebezpečné je požití, protože rozkladem
v žaludku vzniká velké množství plynu (desetinásobek objemu v případě 3% roztoku).
 z

 GHS07

 Oxidující (O)  Žíravý (C)

 Poleptání kůže 35%

roztokem peroxidu vodíku