Sla mysli

91

ad lidsk mysl se skld z nejrznjch vlastnost a sklon. Jsou v n obsaeny schopnosti mt nco rd i nerad, pocity optimismu i pesimismu, nenvisti i lsky, konstruktivnosti i destrukce, laskavosti i krutosti. Mysl se skld ze vech tchto sloek a mnoha dalch. Je jejich smsic a nkter st je vdy dominantn. Tyto se li od lovka k lovku.

Naute se pouvat svou skvlou mysl

Jak bude mt dan osoba dominantn vlastnosti, je do velk mry dno prostedm, ve kterm se pohybuje, vzdlnm a tak spolupracovnky, ale pedevm jejmi vlastnmi mylenkami! Vechny mylenky, kter udrujeme ve sv mysli, u nich soustedn prodlvme a je asto vyvolvme do svho vdom, k sob vytvej v lidsk mysli takov vlastnosti, kter se tmto mylenkm co nejvce podobaj. Mylenka je jako semnko zasazen do zem. Pin rodu podle svho druhu, mno se a roste. Je tud nebezpen dovolit na mysli, aby se dlouhodob zabvala njakou destruktivn mylenkou. Vechny takov mylenky se toti dve i pozdji zanou snait se z mysli osvobodit a s pomoc fyzickch aktivit naeho tla se stt skutenost. Dky autosugesci neboli soustednmu udrovn dan mylenky v na mysli se jakkoliv mylenka zane brzo objevovat v naich inech. Pokud by irok veejnost rozumla principu autosugesce a pokud by byl vyuovn ve kolch, ve92

ker morln a ekonomick normy na svt by se zmnily bhem dvaceti let. S pomoc tohoto principu se lidsk mysl doke zbavit destruktivnch sklon. Tm, e se neustle sousteuje na sv konstruktivn tendence. K tomu, aby vlastnosti a schopnosti mysli peily, potebuj bt vyivovny a pouvny. Existuje vesmrn zkon o viv a pouit, kter se vztahuje na ve, co ije a roste. Tento zkon naizuje, e kad iv vc, j se nedostv vivy i nen pouvna, mus zemt. Tot se vztahuje i na vlastnosti a schopnosti lidsk mysli, jak jsme ji zmnili ve. Jedin zpsob, jak si ve sv mysli vytvoit jakoukoliv vlastnost i schopnost, je soustedit se na ni, myslet na ni a pouvat ji. Meme zcela vyhladit patn sklony sv mysli tm, e je vyhladovme k smrti, jeliko je nebudeme pouvat! Jak cenn by bylo pro mladou, tvrnou mysl dtte, kdyby dokzala tomuto principu porozumt a zaala jej pouvat ji od velice ranho vku, ponaje mateskou kolkou. Autosugesce je jednm ze zkladnch zkon aplikovan psychologie. S pomoc dnho porozumn tomuto principu a s pomoc spisovatel, lozof, uitel a kazatel, by bylo mon naprosto zmnit sklony lidsk mysli a obrtit je konstruktivnm smrem. A to bhem doby krat ne dvacet let. Co pro to hodlme udlat? Copak by nebylo dobr, kdyby zaal kad lovk pouvat tento princip samostatn, pro pnos svj i ostatnch, msto toho, abychom pouze neinn ekali, a nkdo posune vzdlvn tmto smrem?
93

Mon vae dti nemaj to tst, e se jim dostv podobnho vzdln ve kole, nicmn vm nic nebrn v tom, abyste jim pedali tyto informace doma. Mon jste ani vy nemli to tst a nikdy jste nedostali pleitost studovat a porozumt principu autosugesce, kdy jste chodili do koly, ale nic vs nebrzd v tom, abyste jej studovali, porozumli mu a aplikovali jej do svch snah nyn a nadle. Naute se vce o asnm pstroji, kter nazvme lidsk mysl. To je v opravdov zdroj sly. Pokud se mte nkdy osvobodit od malichernch obav a nannho nedostatku, bude to jedin dky va asn mysli. V editor je sice stle jet mladk, nicmn m nesporn dkazy ppad tisce lid, u nich dolo k naprost pemn od nespnho lovka v spnho. A to bhem velice krtk doby, v rozmez od nkolika hodin, po nkolik msc. asopis, jen prv drte ve svch rukou, je konkrtnm dkazem, e nsledujc tvrzen je pravdiv a e je mon, aby jednotlivec ml vldu nad svm ekonomickm osudem. Tento asopis je sm o sob dkazem spchu, k nmu dolo po patncti letech nespchu! Pokud porozumte a moude pouijete principy aplikovan psychologie, mete pemnit sv minul nespchy v spchy. Mete se v ivot dostat, kam si budete pt. Mete okamit doshnout tst, jakmile tento princip dokonale ovldnete. Mete zskat nann spch tak rychle, jak rychle se dokete pizpsobit zavedenm ekonomickm praktikm a pravidlm.
94

V lidsk mysli nen nic, co by zavnlo okultismem. Lidsk mysl funguje v harmonii s fyzickmi a ekonomickmi zkony a pravidly. Nepotebujete ni pomoc k tomu, abyste dokzali manipulovat svou mysl tak, e bude fungovat, jak si pejete. Svou mysl ovldte jen vy sami, bez ohledu na to, v jak ivotn stanici se prv nachzte. Za pedpokladu, e jste to vdy vy, kdo in ty sprvn vci, msto toho, abyste dovolili ostatnm je init za vs. Naute se vce o sle sv mysli. Osvobod vs to od proklet strachem a napln vs to inspirac a odvahou.

Jak si k sob pithnout lidi pomoc zkona odplaty

Doclit slvy, i zskat velk bohatstv vyaduje spoluprci vaeho okol. Pokud m bt jakkoliv vae postaven ve spolenosti i jakkoliv bohatstv trval, mus bt zskno se souhlasem okol. Je stejn nemon zstat na estnm postu bez dobr vle vaich soused, jako je nemon dolett na Msc. A co se te udren si velkho bohatstv bez souhlasu vaich blinch, to je stejn nemon, jako si jej bez jejich podpory zskat. S vjimkou ddictv. To, jak poklidn si mete uvat svch penz, i svho postaven, samozejm do velk mry zvis na tom, jak jste schopni k sob pitahovat lidi. Nen teba prozravho lozofa, abychom vidli, e lovk, jen je zadobe se vemi, s nimi pijde do styku, me zskat jakkoliv dary lid, s nimi je ve spojen.
95

Cesta ke slv a bohatstv tedy vede pmo skrze srdce vaich blinch. Mon existuj krom zkona odplaty tak jin zpsoby, jak si zskat dobrou vli svch blinch, nicmn autor tto knihy o niem podobnm nikdy neslyel. S pomoc pouvn zkona odplaty mete pimt lidi, aby k vm zpt vyslali to, co jste dali vy jim. Toto nen pouh domnnka dn nhoda dn nejistota. Pojme se podvat, jak lze vyuvat pravidel tohoto zkona zpsobem, kter bude pracovat pro vs a nikoliv proti vm. Pro zatek jist vm nemusme pipomnat, e lidsk srdce m tendenci oplcet stejnou minc, a ji v dobrm, i zlm. Pokud se s nkm sptelte, i mu prokete laskavost, on vm oplat stejn. Nehlete na to, e existuj osoby, je nereaguj v souladu s tmto zkonem. Jde o vjimky. Zkon o prmrnosti prav, e pevn vtina lid bude zcela podvdom reagovat v souladu se zkonem odplaty. Urliv a mrzut lovk naraz denn na tucet lid, kte ho s radost vyprovokuj. Toto je fakt, jen si mete snadno potvrdit, pokud jste nkdy zkusili jt ivotem prv s takovm pstupem. Nemusme nijak dokazovat, e lovk s neustlm smvem na rtech a vldnm slovem pro kadho je veobecn oblben, stejn jako je osoba protikladnch vlastnost neoblbena. Zkon odplaty je mocnou silou, je se dotk celho vesmru. Silou, je neustle pitahuje a odpuzu96

je. Mete jej nalzt napklad u aludu, kter spadne na zem, reaguje na slunen teplo tm, e pukne a vyklube se z nj malik vtvika se dvma lstky. Ty nakonec vyrostou a pithnou si k sob ve nezbytn pro to, aby z nich vyrostl statn dub. Nikdo jet neslyel o aludu, jen by ml v sob jin buky ne ty, z nich vyroste dub. Nikdo jet nevidl strom, jen by byl napl dubem a napl topolem. alud a to, co se nachz v jeho jdru, se spoj pouze s takovmi prvky, z nich vyroste dub. Kad mylenka, je nalezne pbytek v lidskm mozku, si k sob pitahuje pouze vci stejnho druhu, a ji destruktivn i konstruktivn, laskav i zl. Je stejn nemon oekvat rodu neho dobrho, pokud soustedte svou mysl na nenvist a na to, co nemte rdi, jako je nemon oekvat, e z aludu vyroste topol. Nen to jednodue v souladu se zkonem odplaty. V celm vesmru je veker hmota vtahovna do uritch center pitalivosti. Lid podobnho smlen jsou k sob navzjem pitahovni. Lidsk mysl si vytvo spznn vztah pouze s takovou mysl, se kterou je ve vzjemn harmonii a s n m podobn sklony. Z toho vyplv, e to, jak druh lovka si k sob pithnete, pmo zvis na tom, jak sklony a vlastnosti m vae vlastn mysl. To vy ovldte tyto sv sklony. Mete je dit jakmkoliv smrem a pithnout si k sob jakhokoliv lovka. Takov je zkon prody. Je nemnn a funguje, a ji jej vdom pouvme, i nikoliv.

97

Jak vznik obrovsk bohatstv

Kdy zemel pan Carnegie, zjistilo se, e pestoe rozdal mnoho ze svch milion, zanechal po sob bohatstv, je t nkolik milion dolar. Existuj tisce lid, je mu tyto miliony zvidly. A jet vce lid si lme hlavu, jak vymyslet pln k zskn podobnho bohatstv. Dovolte nm, abychom vm sdlili, jak na to. Mon vs to inspiruje k dosaen svho vlastnho bohatstv. Nejprve bychom mli zmnit, e Carnegie nevldl dnou schopnost, je by nebyla vlastn jakmukoliv prmrnmu lovku. Nebyl gniem a neudlal nic, co by nedokzal kad druh lovk zopakovat. Pan Carnegie nahromadil sv miliony tm, e vybral, kombinoval a dil mozky ostatnch lid! Brzo zjistil, e obchod s ocel vyaduje vce talentu, ne m pouze jedin lovk. Dle si uvdomil, e ve vtin podnik vdy existuj alespo dva druhy lid sprvce a spekulant. Carnegie, si vybral sv mue, vytvoil z nich spolenost, dil je a staral se o to, aby byli stle naden a dychtiv vykazovat co nejlep sluby. Dokzal to, e spolupracovali jak mezi sebou, tak s nm. Nikdo neme zskat takov bohatstv, nad jakm ml vldu Carnegie bez pomoci mozk dalch lid. Mnostv mylenek a npad, je doke vyprodukovat, nahromadit a vlastnit jeden mozek, kter jedn samostatn a bez pomoci ostatnch, je pomrn mal. Nicmn mnostv, je doke jeden mozek nahroma-

98

dit a ovldat, pokud jedn v souladu s dalmi velice organizovanmi myslemi, je prakticky bez limitu. Pokud chcete bt bohat, naute se, jak si k sob pithnout lidi s takovou mozkovou kapacitou, jakou vy nemte. Pokud jste typem spekulanta, vyberte si za sv spolenky ty, kte jsou typem sprvce. Aby byla njak organizace spn, mus bt sprvn vyven. Mus bt tvoena lidmi, kte maj vechny nezbytn vlastnosti nutn k dosaen spchu. Nkdo doke majetek zskat, ale ne jej udret. Nkdo zase doke majetek udrovat, ale ji ne nabt. Pokud pracuj tyto dva druhy lid v harmonii, spolen dokou oboje, majetek zskat i udret. Spousta spolenost pestala prosperovat a nakonec zbankrotovala prv proto, e byla zena lidmi, kte mli dostatek talentu v jednom smru, ale mlo i dn talent vech ostatnch nutnch druh. Aby mohla bt njak spolenost spn, potebuje vce ne pouh kapitl. Vyaduje mozky, je jsou sprvn vyven a jsou smsic rznch odstn a slouenin dvou zkladnch typ spekulant a sprvc.

Nejlep doba v historii

Souasnost nen pznivou dobou pro ty, kte v pouze tomu, emu rozum. Stejn tak nen dnen doba pzniv pro lidi, ji zpochybuj schopnost lidskho mozku vidt za zvs asu a uvidt rukopis prody. Proda poskytuje sv tajemstv vem, kte si je pej uvidt. Ji nepouv hromy a blesky k tomu, aby
99

vystraila ignorantskou, povrivou lidskou rasu. Tuto slu ji lidstvo spoutalo. Tah nae vlaky, va nae jdlo, pohn kola naeho prmyslu a bhem zlomku vteiny nese po cel zemi zvuk naich hlas. Elektina je v souasnosti stle stejnou silou, jakou byla ped temi sty lety, akoliv tehdy jsme o n vdli pouze to, e je destruktivn! Nikdy bychom nevili, e nm bude jednoho dne slouit jako nejlep pomocnk lidstva a bude poslun plnit nae pkazy. Nerozumli jsme j, a tud jsme se ji a do nedvn doby nepokoueli ovldnout. O elektin stle nevme pomrn nic, nicmn jsme s n zaali experimentovat a to je krok kupedu k objeven toho, co je jej podstatou a co doke, a o n zjistme vce. Elektina v souasnosti zanese lidsk hlas kamkoliv na svt a jednoho dne doke tot i s lidskm tlem, a to rychlost, o n se nm zatm ani nesn. Nae metody ovldn elektiny jsou v souasn dob velice primitivn. Nakonec se ale naume, jak tuto vesmrnou energii, regulovat a kontrolovat stejn snadno, jak nyn erpme vodu pomoc zkona gravitace. Jak meme objevit vechny monosti, je v sob skt elektina? Jak se meme napojit na tento asn rezervor energie a pout jej dle svch pedstav? Jedin dky experimentovn s pomoc pedstavivosti! Souasn doba je dobou pedstavivosti, zkoumn a experimentovn. Lidstvo se zapoalo zbavovat pout strachu a pochybnost a chopilo se nstroj pokroku, je nm leely u nohou cel vky. Souasn doba je tou nejasnj dobou v historii lidstva asn nejenom svm mechanickm vvo100

jem, ale tak vvojem mentlnm. Nejene jsme objevili zpsob, jak ltat, plavat pod vodou ocenu a penet svj hlas po cel zemkouli, ale tak jsme objevili, emu vdme za vechny tyto spchy lidsk mysli! Co se te objev, k nim jsme doli s pomoc vdy, bylo poslednch padest let tou nejaktivnj rou v cel historii svta. Nsledujcch padest let ns pravdpodobn zavede stejn daleko ve zkoumn lidsk mysli, jako ns minulch padest let zavedlo k mistrnmu ovldnut fyziky a mechanickch pstroj.

Zanechte hdek se svmi blinmi

Kdybychom msto ztrty asu a energie tm, e oplcme rny lidem, kte ns njak rozzlobili, namili tuto obrovskou slu konstruktivnm smrem ke stavn msto k bourn, byli bychom rychle bohat! Autor tto knihy je pesvden, e prmrn osoba strv ti tvrtiny svho ivota zbytenmi a destruktivnmi iny. Existuje pouze jedin zpsob, jak potrestat osobu, je s vmi jednala nehezky, a to je oplatit zlo dobrem. Nejhavj uhlky, je je mon po nkom hodit, jsou uhlky in milosrdenstv, je jsou odplatou za krutost. as strven v nenvisti nen pouze asem promrhanm, je to tak as, kter postupn udus jedin cenn emoce lidskho srdce a uin z dan osoby lovka neschopnho konstruktivn prce. Nenvistn mylenky nezrauj nikoho jinho, ne osobu, je si v nich libuje.
101

Whisky a morum nejsou pro lidsk tlo o nic kodlivj ne nenvistn a zlobn mylenky. astn je lovk, jen je natolik velk a moudr, aby se dokzal povznst nad netoleranci, sobectv, chamtivost a malichernou rlivost. Vechny tyto emoce blokuj douc impulsy lidsk due a otevraj lidsk srdce nsil. Autor tto knihy jet nikdy neslyel, e by ml nkdo uitek ze zlosti. Velk due vtinou obvaj takov lidsk bytosti, kter se rozl pomalu i mlokdy a je se nikdy nesna zniit svho blinho, i jej v emkoliv porazit. lovku, jen doke odpoutt a opravdu zapomenout na zrann zpsoben svmi blinmi, meme zvidt. Takov due doshnou k takovm vinm tst, o nich se vtin smrtelnk ani nesn. Jak dlouho, ach Boe, jak dlouho bude trvat, ne se lidstvo nau chodit po cest ivota ruku v ruce, vzjemn si pomhat v duchu lsky, msto toho, aby se snailo navzjem se podret? Jak dlouho bude trvat, ne se naume, e opravdov spch v ivot je men stupnm, jakm sloume lidstvu? Za jak dlouho pochopme, e nejvtho ivotnho poehnn se dostane lidem, pro n je nedstojn nechat se pokoit vulgrnm pokuenm kodit svm blnm? Vm, e m nenvid kvli m srozumiteln mluv, a co jinho tato nenvist dokazuje ne to, e hovom pravdu? To jim dv pleitost a dvod k jejich urkm, jak zjistte nyn, i pi hlubm zkoumn. Socrates
102