24.

Kurz Vchova a vzdlvn v dt v pedagogickm systmu Marie Montessori pro prci na Z

Esej na tma: 4. Situace: Slova "poslunost" a "kze" jsou asto pouvna a "skloovna" rodii, vychovateli, uiteli pi vchov a vzdlvn dt...

Zpracoval: Matou Kstek

Prohlauji, e jsem esej zpracoval samostatn, a pouil jen uvedenou literaturu. V ppad doporuen oponenta svoluji s uveejnnm m prce na odborn veejn sti webovch strnek Spolenosti Montessori

Podpis

Pi psan tto eseje mi jako inspirace k vaze poslouilo samotn znn zadanch otzek, kter zde budu eit. Jedn se v prv ad o ono ,,Porovnejte podle ...", jakoto prostedek hodnocen, je bude a je spojeno s poslunost a kzn. Hodnocen ehokoli spojuji s osobn interpretac, kter nsledn utv zkuenost a vsledn to, km jsme. Jak jednme, smlme a vnmame svt kolem sebe ve vech jeho podobch. Take by bych se velmi rd pokusil o jakkoli porovnn srkze knihy Respektovat a bt respektovn i Absorbujc mysl, nejsem toho schopen. Avak s vlastn interpretac tchto knih v rmci tmat poslunosti a kzn, kter je rozdln oproti interpretaci kohokoli jinho, u pracovat mohu. Co s chut inm. Hodnotm-li tedy to, jak je dt poslun, i jak je ona poslunost vnmna uiteli, rodii, spolenost apod. Narm na problm a snahu unifikovat a dogmatizovat poznn I jeho aplikaci v praxi relnho ivota. Jsem pesvden, e zkuenost je nepenosn, a kad jeden ijc a vnmajc jedinec m svou jedinenou zkuenost, od vech ostatnch rozdlnou. Ta jej utv a determinuje ve zpsobu, kterm se prezentuje do okolnho svta, i svta vnitnho. Jakmile vak tento zpsob svbytnho projevovn se zaneme hodnotit, rozebrat, zda-li je ono chovn poslun i neposlun, vhodn i nevhodn atd.. Nutn narazme na vliv na vlastn interpretace toho, co je a co nen sprvn. Avak co se me jevit sprvn nm, nemus bt brno stejn dttem i druhou osobou. Snaha soudit hodnotit, je dle mho nzoru jednou z hlavnch pin vekerch problm. Nejen vzdlvacch, vchovnch, ale tak socilnch i jinch. Pijde mi toti velmi nemoudr a nepokorn se domnvat, e napklad j jako uitel, rodi i jin autorita, mm prvo chtt po druhch, a nsleduj pravdu, kterou jsem bhem ivota nabyl j. A jej neplnn trestat i hodnotit jako neukznn. Pejeme-li si, aby pi vchov a vzdlvn byly dti poslun a ukznn, stavme se do role tohoto nositele pravdy. Nkoho, kdo v, jakm zpsobem je vhodn t, a jak se chovat. Pokud nmi vytvoen i osvojen poadavky ohledn jednn dtte nejsou splovny, dostvme se k onomu rozporu poslun i neposlun. Jakkoli rozpor, kter zavme v rmci vech ivotnch oblast, je dle mho nzoru dlem strachu. Strachu, e provan okamik by ml vypadat jinak. Pi vchov a vydlvn je to strach z toho, e vychovme neukznnho i neposlunho lovka. Nkoho, kdo bude mt problmy, protoe si neosvojil ve potebn. V konenm dsledku je to strach ze smrti i zniku. Ve vech sfrch spolenosti, zaznamenvm silnou touhu mnit druh k obrazu svmu. Nejen po dtech a nejen ve kolch se chce, a zkrtka nejsou tm, km jsou. Respektve a se nestvaj tm, m se stvaj. Je teba je usmrovat, aby byly poslun, chytr, rychl atd. Plnili nae oekvn, kter jsme pro zmnu my pevzali od tch, co vychovvali, vzdlvali a ovlivovali ns.

Nerespektovn danho stavu, nesmen se s tm, co je, svobody, volit si vlastn ivotn cestu, je velkm bolem lidstva. Je to vsledek tisciletho zpsobu vzdlvn, kter se vak jak vm a doufm mn. Nejsem s to rozmlet nad univerzln poslunost, kzn a dalmy opvovanmi pojmy ve vzdlvn dt i dosplch. Mohu mluvit pouze o tom, co j povauji za slun i ukznn chovn. Rovne si vak uvdomuji, e veker nzory, kter bych tmto zpsobem prezentoval pochzi z mch domnek o tom, co je sprvn a co nen. Z lidskho ega, kter je takt naim odvkm vtvorem neustle ivenm tm ve vech ivotnch situacch. V knize Absorbujc mysl se hovo o schopnosti dtte vstebvat prakticky ve ze svho okol. Tato schopnost postupn s vkem ustupuje. Domnvm se, e je to prv vlivem ega, kter zaalo spolu s ostatnmi vjemy nasvat ji od narozen. Nebo kolektivn vdom a bezprostedn okol dtte je jm prakticky vdy a neustle prostoupeno. Nrst vlivu ega v bytosti mu zrove zatemuje mysl i onu schopnost vstebvat ve. Prv z dvodu, e se sna vyhovt rodim, vychovatelm a jinm lidem, se ktermi se setkv. Ti na nj maj toti neustle urit poadavky a oekvn. Od : ,,usmj se..., ekni mma, po : ,,nesahej na to..., bu ticho..., udlej to i ono atd.. Cel si to tlumom jako pokyn: ,,nebu takov, jak jsi. Bu nkm/nm jinm. Vm, e vchova bez oekvn, stejn jako it bez oekvn pin skutenou svobodu a enormn rozvoj lidskho vdom. Nebo utven zkuenost nen neustle zatemovna mylenkami na plnn pn druhch nebo svho vlastnho ega. Namsto toho je zamovna do ptomnosti, kde nen onen rozpor. Bt jin ne prv jsem, nebo chtt, aby situace i prosted ve kterm se nachz bylo jin. Vnmn by bylo tedy ist. Vyadovn poslunosti a kzn, a u si pod tmto pojmem interpretujeme cokoli, vnmm jako akt dominance. Z pozice uitele, i rodie psobm na dt. Kter ovlivuji a smuji. Lpm-li vak na dodrovn a nsledovn mho pkladu, dokazuji tm podle m pouze tolik. Strach, nzkou rove pokory, moudrosti a respektu vi svobodn volb druhho. Nejsem vak zastncem anarchie. Naopak vzdlvn povauji za velmi dleit a zsadn. Nesouhlasm vak s pstupem ke vzdlvn, kter m potkval po celou dobu studi a to: ,,J znm pravdu, a zde vm ji pinm. Bute ukznn a pijmejte co vm pinm. Bute tak poslun, a plte oekvn, kter na vs mm. Toto si dovolm rozvinout na zklad ve zmiovanch tvrzen. Zejmna na m ve, e zkuenost je nepenosn. Take pokud napklad uitel tou po pedn svch vdomost km, narm na problm. e ji pi vkladu si kad poslucha vytvo skrze vlastn interpretaci zkuenost prezentovan informace vce i mn rozdlnou, oproti pvodn uitelov. Ta vak je pvodn pouze do doby, ne se zaneme pdit po tom, od kud ji obdrel tento zmiovan uitel. I ten toti

pjmul pouze vlastn pohled na vlivy, se ktermi se bhem svho ivota setkval. J se tedy domnvm, e s m starmi poznatky pracujeme, tm vce zavdjc jsou. Prv skrze onen filtr sly vlivu vlastn interpretace. Kdybychom neposuzovali to, co zavme. Pouze sledovali aktuln dn bez snahy ho definovat mysl, jen t a bt u toho. Utven zkuenost se velmi proist. Na Montessori pedagogice proto velmi oceuji respektovn svobodn volby. Nen to vak chaos. Nebo je zde zrove volba dodrovat urit d. Ti, kte jej dodrovat nechcou nejsou nijak perzekuovn. Mohou jej pozorovat z povzdl a asem porozumt jeho elu, i se vydat jinm smrem. V rmci montessori pedagogiky vnmm pojmy poslunost a kze spe jako vymezen osobnch hranich, kter vychz z nitra lovka, toho, co ct a co mu vyhovuje. Nen to slep nsledovn, kde panuje strach z neuposlechnut. Ale prostred, kde spolen pijmm urit pravidla, kter jsme si vytvoili my sami. Mj osobn cl ve vzdlvn nen pedvat znalosti, kter jsem obdrel. Lpt na dodrovn pravidel, kter jsem nevymyslel ale pjmul od autorit a kat tomu poslunost. Nbr pomhat svm vlastnm pkladem druhm k tomu, aby ili astn ivot. Byli sami sebou, respektovali se, takov jac jsou, ctili svobodu svou i druhch a byli si vdomi zodpovdnosti z toho plynouc. Ve je ve sv podstat takov, jak to je, bez ohledu na to, jakou vhu pisuzuji svmu smlen, vnmm atd. Proto nevm v nsledovn jakkoli doktrny, by zn sebezajmavji. Jsem toti siln ovlivnn cittem Antoina de saint Exupryho : ,, Nezajm m, co lovk, kterho mi ukazuje v. Tot v i slovnk. M zajm, jak je. Take chceme-li vychovat moudr, respektujc, astn a mravn dti. Nen dle mho nzoru a tak podstatn, kolik je o vzdlvn napsno knih, i jak detailn jsou rozebrny klov i vedlej pojmy, ale hlavn to, jac jsme my. Lid, kte na n psob. A u doma, ve kole, na ulici nebo kdekoli jinde. Zpsob vzdlvn, o kterm se domnvm, e by vedl mlde i celou spolenost k radosti, vzjemnmu respektu a rozvoji si pedstavuji zhruba takto. Nepikldat takovou vhu snaze vnutit mou pravdu druhm. Bt vak k sob i druhm upmn a prezentovat navenek to, co skuten ctm. J, bez ohledu na to, jak m jednn pijmou druz. Tm ponechm svobodnou volbu na m reagovat po svm. Budu-li ctit napklad nespokojenost, povm, e jsem nespokojen proto a proto. Nebudu poadovat po druhch, a peberou zodpovdnost za stav, ve kterm se nachzm, a zmn jej. O takovou zmnu budu usilovat j sm, zatmco respektuji danou situaci, a u ji vnmm jakkoli. Vst dialog a se zjmem vnmat druhou stranu. Neznamen to vak, e bezpodmnen pjmu nzor druhho a zanu podle nj jednat. Nebudu-li souhlasit. Povm, pro nesouhlasm, a co to ve mn vyvolv. Dle

pokraovat v dialogu, dokud jeden i druh nezatou odejt. A zmnit tm souasnou chvli. Poctm-li opt nesoulad se zmnou, povm to nebo jinak zareaguji. Avak stle s vdomm, e druh lovk je rovn svobodn a nemus na m reagovat. Ve skupin ctt osobitost kadho lena, a podporovat snahu si vzjemn porozumt. Nepotlaovat sv pocity ze strachu, e budou odmtnuty. Veker nzory, kter zde prezentuji jsou pouze m, a neoekvm, e se podle nich zaneme chovat. J se o to vak pokoum, co mi sly sta, by vm, e je to bh na dlouhou tra. Nejsem toti nesoudn, respektujc vechno a vechny. Ale um se, a nespokojenost s tm, co vnmm se postupn zmenuje. Jak jsem toti zmnil, vm pouze ve vlastn pklad. Take mm-li pn, aby mezi sebou lid komunikovali, je teba, abych v prv ad komunikoval j. A stejn je to s vnmnm svobody, pomoci druhmu, pravdivosti atd. Proces uen vnmm pedevm jako cestu pekonvn vlastnho strachu. Zejmna strachu ze samotnho strachu. Svho i druhch. Tak jak je v montessori chyba vnmna jako ptel, doufm, e i strach se stane naim ptelem, abychom jej mohli transformovat v radost a tst. Budeme-li proti nmu bojovat a snait se ho zmnit. Nedoclme nieho. Protoe tm jen odvracme zrak od toho, co tu je. I strach, neposlunost a ve ostatn m sv msto v ivot. A dokud se to jako lid nenaume respektovat, nezmnme nic. Mm tedy pn. Nechtjme a jsou dti poslun, a dlaj to nebo ono. Radji s nimi mluvme o strachu, kter mme z toho, e neudlaj co si pejeme a pro. Tmto toti zaneme respektovat v prv ad sami sebe. Dti to vyct, a rdi budou nsledovat n pklad. Nebo to dlaj po vky vk.

Bibliografie: Montessori, M.: Absorbujc mysl. Praha; Nakladatelstv svtovch pedagogickch smr, 2003. Kopiva P., Novkov J., Nevolov D., Kopivov, D.: Respektovat a bt respektovn. Krom: Spirla, 2008.