1.

Část
-schopnost správně uvažovat a rozeznávat pravdu a lež je zdravý smysl=rozum
-nestačí mít zdravý smysl, nýbrž hlavní je ho používat
-v knize chce představit metodu, která ho vedla k lepšímu rozumu
-vystudoval humanitní vědy- čím více studoval, tím víc odkrýval svou nevědomost
-je dobré vědět o mravech jiných národů, abychom zdravěji posuzovali své
-v první části mluví převážně o svých studiích, o svých zkušenostech z určitých věd…
 
2. Část = ZÁKLADNÍ PRAVIDLA METODY
-je nesnadné vytvořit dokonalé dílo, pokud na něm pracuje několik lidí zároveň
-kdybychom se řídili vlastním rozumem hned od narození, měli bychom čistší a pevnější úsudky
-někdy je lepší své vědomosti odhodit a znovu přijmout buď jiné, nebo ty samé, které jsme
přezkoumali zralým rozumem
-nepřijímat nikdy žádnou věc za pravdivou, pokud si to neprověřím= vyhnout se ukvapenosti a
zaujatosti
-rozdělovat si otázky na malé části, aby byly lépe rozluštěny
-postupovat od nejjednoduššího po nejsložitější
-dělat si výčty a přehledy, abychom na nic nezapomněli
-pokud se vyhneme přijímání nepravdivých věcí za pravdivé, pokud zachováme vždy pořádek, který
slouží k vyvozování jedněch z druhých, nemůže být nic tak vzdáleného, aby se toho nakonec
nedosáhlo, ani tak skrytého, aby to nebylo objeveno
 
3. Část
-tři zásady morálky- řídit se zákony a zvyky své země, věřit a ctít náboženství, ve kterém byl vychován,
řídit se nejumírněnějšími a nejméně výstředními názory, následovat názory nejrozumnějších lidí
-aby poznal něčí názory, všímal si spíše toho, co dělají, než toho, co mluví
- být podle možnosti co nejpevnější a nejrozhodnější ve svých činech
-pokud není v naší moci poznat názory nejsprávnější, máme se přidržovat nejpravděpodobnějších
- přemáhat spíše sebe, než osud a měnit spíše své touhy, než pořádek světa
-nic není v naší moci, než naše myšlenky
-netoužit po něčem, co nemůžeme získat, abychom byli spokojeni
-naše vůle se k nějaké věci přiklání nebo se jí vzdaluje podle toho, je-li tato věc podle našeho úsudku
dobrá nebo špatná
-musíme dobře soudit, abychom dobře jednali-> abychom dosáhli všech ctností a statků
 
4. Část = DŮKAZY O JSOUCNOSTI BOHA ALIDSKÉ DUŠE NEBOLI ZÁKLADY METAFYZIKY
-myslím tedy jsem- pravda, kterou přijmul za první zásadu filozofie
-poznal, že je substance, jejíž všechna podstata čili přirozenost je myšlení, a která ke své existenci
nepotřebuje žádné místo ani nezávisí na žádné hmotné věci
-Já, to jest duše, kterou jsem tím, čím jsem, je naprosto rozdílná od těla- i kdyby tělo nebylo, byla by
tím čím jest
-Bůh je dokonalejší než já- má v sobě všechny dokonalosti
-jsou-li ve světě nějaká těla, nebo nějací duchové nebo jiné bytosti ne zcela dokonalé, musí jejich
jsoucnost záviset na jeho síle (Boha), takže nemohou bez něho existovat ani na okamžik
-Bůh=dokonalá bytost
-pravidlo: věci, které jasně a zřetelně chápeme, jsou všechny skutečné
-vše, co je v nás, vychází od Boha
-naše ideje nebo poznatky jsou reálnými věcmi a vycházejí od Boha
-je stejně nesmyslné, že by klamnost nebo nedokonalost svou podstatou vycházela od Boha, jako je
nesmyslné, že by pravdivost nebo dokonalost pocházela z nicoty
-sny nás nesmějí uvádět v pochybnost o pravdivostí myšlenek, které máme při bdění
 
 5. Část = ŘÁD OTÁZEK PŘÍRODNÍCH
-ze slunce a stálic vychází všechno světlo, obloha světlo šíří, planety, komety a Zem světlo odráží,
tělesa na Zemi jsou průhledná, barevná nebo zářivá, člověk je toho všeho pozorovatelem
-i kdyby Bůh stvořil několik světů, žádný by nemohl existovat, kdyby v něm nebyly zachovány přírodní
zákony
-Bůh od samého počátku utvořil svět takovým, jakým měl být
-činnost, již Bůh dnes svět udržuje, je ta též jako ona činnost, již ho stvořil
-svět byl zpočátku chaos- tuto formu chaosu mu dal Bůh, určil mu přírodní zákony
-popisoval neživé předměty a rostliny, poté přešel na popis zvířat a lidí
-popis srdce
-,,lidský" stroj vytvořen Bohem bude vždy lepší a schopný podivuhodnějších pohybů, než jakýkoliv
stroj vynalezen lidmi
-pokud by byly stroje, které by měly orgány a podobaly by se lidem, rozpoznali bychom je tak, že by
neuměli mluvit, tak jako lidé (mohou mít naprogramované věty, ale ne na vše), a neužívali by rozum -
> tyto dva důvody také rozeznávají lidi od zvířat
-říká, že zvířata nemají ducha ?, že to, co dokáží je výsledkem sestavení orgánů v nich (stejně jako
hodiny sestavené z koleček a per dokážou lépe a přesněji měřit čas, než my s veškerou naší
rozumností)
-rozumná duše je zvlášť stvořena a až poté musí být k člověku připojena a sloučena (ne jen vložena)
-říká, že duše je nesmrtelná
 
6. Část = VĚCI ŽÁDOUCÍ PRO POKROK V PŘÍRODNÍM BÁDÁNÍ
-mohli bychom být ušetřeni mnoha chorob- tělesných i duševních, možná i slabosti stáří, kdybychom
měli dost znalostí o jejich příčinách a o všech lécích, jimiž nás příroda opatřila
-když se všichni lidé spojí a řeknou vše co ví, zjistíme o všem mnohem více, než bychom kdy přišli
sami
-zkušenosti jsou potřebnější, čím více jsme pokročilejší v znalostech
-postup-snažil se najít všeobecně principy nebo prapříčiny všeho, co je nebo může být na světě
-poté zkoumal, jaké jsou první a nejobyčejnější následky, které můžeme z těch příčin vyvodit
-principy odvozuje od zárodků pravd, které jsou od přirozenosti v našich duších
-to co se doposud naučil, není téměř ničím v porovnání s tím co nezná a co se ještě může naučit
-téměř nikdy nedůvěřuje prvním myšlenkám, jež ho napadnou
-není možné tak dobře chápat věc a osvojit si ji, naučíme-li se jí od někoho jiného, jako když ji
vynajdeme sami
-píše důvody, proč tento spis vydal- aby neměl špatnou pověst