Novověká

filosofie
Které poznání vede k pravdě – smyslové, nebo racionální?

Jak člověk poznává? Co člověk poznává? Jaké vlastnosti má objektivní svět?

= GNOZEOLOGICKÝ PROBLÉM
 01
K pravdě vede
rozum.
Otec novověké filosofie

RENÉ DESCARTES
 ,,Jistota poznání musí vycházet z jistoty
stanoviska.”

Bod = jistota pochybování samého

 Základ poznání?

Být skeptik.
(= METODICKÁ SKEPSE)

Zpochybňovat, zpochybňovat, zpochybňovat a

zpochybňovat.
 „Budu pochybovat o všem, abych
zjistil, co obstojí před radikální
pochybností – o tom, co jsem se
naučil, i o světě, který mě obklopuje –
není výmyslem, vnímám ho takový,
jaký je? Možná náš lidský rozum
nedostačuje k poznání pravdy.“
,,Jediné, o čem nelze
pochybovat, je to, že
pochybuji.“
Pojetí poznání (inspirace geometickými
důkazy):
1 Přijímat jen to, co se samo představuje jasně a zřetelně,
tudíž o tom nelze pochybovat.
Problémy rozdělit na co nejjednodušší části, ty lze
2
bezpečně poznat.

3 Postupovat v pořadí od jednoduchého ke složitému.

Sestavit úplné seznamy a obecné přehledy – jistota, že

4
jsme na nic nezapomněli.
Pojetí poznání (inspirace geometickými
důkazy):
1 Přijímat jen to, co se samo představuje jasně a zřetelně,
tudíž o tom nelze pochybovat.

zj. vlastní existence

,,Cogito ergo sum.“

= ,,Myslím, tedy (tudíž) jsem.“
První jistota = přesvědčení o vlastní existenci
René Descartes:

1. ví, že myslí
2. ví, že existuje
= 2 složky člověka
 Dualistický filosofický system
(na něm je závislé pojetí skutečnosti)

Existují dvě
1. MYSLÍCÍ (DUCH, RES COGITANS)
(paralelní)
substance, nad - duchovní substance s atributem
nimiž stojí Bůh myšlení
jako koordinátor - dokázána metodickou skepsí
jejich
spolupůsobení,
2. ROZPROSTRANĚNÁ (HMOTA, RES
který má smysl
sám v sobě a není EXTENSA)
součástí - tělesná substance s atributem
ontologických rozprostraněnosti
představ.
- dokázána při analýze svého myslícího já
Tyto dvě substance jsou naplněny
představami a idejemi. Představy a ideje
jsou skutečností. Dohromady tvoří
každou lidskou bytost.
Pojetí pohybu
Díla
Meditace o první filosofii
Principy filosofie
Rozprava o metodě
 https://digitalnifilosof.cz

https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-
bojim-se-ze-budu-jen-stroj-rene-descartes-ozivl-
pomoci-umele-inteligence-40350822

René Descartes oživl.

Další racionalista

BARUCH BENEDIKT
SPINOZA
Reakce na Descartesovu dualistickou teorii:

Existuje jediná Tato substance je Reálně ji

substance vším. představuje
(nekonečná, Bůh ztotožněný
věčná, božská). s přírodou.
Existuje tedy jediná substance = nikoli
dualismus, ale monismus. Vznikla jako
nahrazení Descartových dvou
substancí.

Substance neboli Bůh neboli příroda.

Etika

Etika Cíl života Lidská svoboda

geometricky - Štěstí - Vyplývá z věcí a pochopení jejich zákonů
vyložená - Podmínka k dosažení - Svobodní tedy nejsme: hlavní úlohou je
štěstí: lidská svoboda zachovat si existenci, nelze se vyhnout
provázejícím znakům (láska, smutek,
bolest, …)
- Člověk je svobodný tím, že se podílí na
božské všemohoucnosti
Poznání ,,Když se člověk poznáním nerozvíjí, je nemravný.”

- Stupně poznání:

Z poslechu Racionální
- Nejvíce omylné - Blíží se
2. dokonalému
4.

1. Empirická 3. Intuitivní
zkušenost - Dokonalé, uchopí
- Neurčitá zkušenost
věc v
bezprostřední
- 1. a 2. nazýváme SMYSLOVÉ (prostředek k rozumovému, nepravdivé)
příčině, pomáhá
- 3. nazýváme RACIONÁLNÍ (pravdivé, blíží se pravdě/objektivitě) nám Bůh
- 4. představuje akt svobody, dokonalé porozumění, je na něj vázáno štěstí
Bůh
- V jednom celku se světem, nic bez něj neexistuje a
všeho je součástí

- Jediná substance, která nemá zdůvodnění mimo sebe

(je příčinou sebe sama - ,,casua sui“)

- Není panteista (Bůh je ztotožněn s celkem světa, vše

je božské povahy), je panenteista (svět existuje v
Bohu)
,,Poslední” racionalista

Gottfried Wilhelm
Leibniz
Reakce na Descartesovu dualistickou
teorii a na Spinozovu monistickou teorii:
 Dualismus Monismus Pluralismus

- 2 substance - 1 substance - Nekonečné množství

substancí
- Čokoládová sušenka - Čokoládová
- Čokoládová sušenka
obsahuje jen 1 sušenka obsahuje
je výsledkem
(rozprostraněnou) „obě“ – jsou nekonečného
sloučené do jedné množství existujících
(„někdo“ ji vymyslel principů a jejich
a stvořil, zároveň i koexistence
existuje v podobě
hmoty)
MONÁDY JSOU PODSTATOU SVĚTA, JEHO STAVEBNÍ JEDNOTKOU.
MONÁDY JSOU BOHEM STVOŘENÉ.
MONÁDY JSOU NEDĚLITELNÉ A NEROZPROSTRANĚNÉ.
MONÁDY JSOU DYNAMICKÁ JSOUCNA DUCHOVNÍ POVAHY.
MONÁDY JSOU VYBAVENY PŘEDZJEDNANOU HARMONIÍ, JÍŽ JE
VYBAVIL BŮH.
 Základem jsoucna jsou bodové
1. Monády jsou body. substance. Vytvářejí rozhlehlé
kontinuum.

2. Monády jsou silová Představují se jako komplex

centra. silových center.

a) Nejnižší: ve snu, omámení,

nejnižší představy
b) Prostřední: mlhavé představy,
Jsou oduševnělé, ale liší se odlišují představy od ostatního,
3. Monády jsou duše. ve schopnosti představ ale ne mezi sebou
c) Vyšší: lidské duše, vědomé,
(vnímání).
sebeuvědomělé
d) Nejvyšší: Bůh, má nekonečné
vědomí, vševědoucí

Neexistují dvě stejné, každá má

4. Monády jsou
své místo a funkci, navenek
individua. uzavřeny, neovlivňují se.
 Co to tedy je?

Propojení pojmu ATOM s

Aristotelovým pojmem
ENTELECHIE.

Člověka ovládá entelechie

(= ústřední monáda).
Jak to, že fungují, jak mají?

Bůh je stvořil tak, aby jejich

percepce souhlasily a vše
fungovalo, jak má.

Jde o předzjednanou harmonii.