Úkol 3 b

Co je poznání?
V čem spočívá podstata poznání, jaká je jeho reálná definice?
Poznání je nám dostupné - za pomoci smyslů
- pomocí myšlení
Poznání je - dokonalé (evidentní, jisté)
- nedokonalé (neevidentní, nejisté)

Alternativy tradiční teorie poznání:

Reprezentacionismus - popření přístupu k realitě
Předmětem poznání nejsou “vnější věci”, ale pouze jejich mentální reprezentace.
Empirismus - popření svébytnosti rozumu
Podle empiriků neobsahuje smyslový materiál žádné rysy, které by byly poznatelné teprve
rozumem. Rozumové poznání je redukováno pouze na to smyslové. Popření receptivity poznání
Racionalismus – rozum je svébytným zdrojem poznání, je nezávislý na smyslově vnímané
realitě, ideje jsou vrozené, poznání je reprezentací reality (Descartes, Leibniz)
Transcendentální idealismus – Kant odmítá racionalistickou představu o vrozeném obsahu
poznání. Poznání podle něj spočívá v aplikaci vrozených forem na obsah pocházející z reality.
Realita je nepoznatelná z toho důvodu, že poznání nespočívá ve vystihování reality.
Idealismus - popření rozdílu mezi bytím a poznáním. Jedná se o radikální odklon od tradičního
pojetí poznání.
Relativismus - popření objektivity poznání
Negativní teze, radikální odmítnutí objektivity poznání.
Skepticismus - úplné popření možnosti úspěšného poznání. V tomto případě se nejedná o teorii
poznání, skepticismus je přesvědčení, že úspěšné poznání je nedosažitelné.