3A

Psychické jevy – rozdělení,

psychické procesy

Psychické jevy osobnosti

= psychické: procesy, stavy, vlastnosti:

1. p. procesy
 poznávací (kognitivní) – vnímání, představy, myšlení, řeč, fantazie, učení
 paměťové – zapamatování, uchování, vybavení
 motivační – motivace, emoce
– krátké

2. p. stavy
 stavy pozornosti – soustředěnost, nesoustředěnost
 citové stavy
– delší

3. p. vlastnosti
 schopnosti – numerické, hudební
 rysy osobnosti – „povahové vlastnosti“
 temperament – flegmatik, sangvinik, melancholik, cholerik
– trvalé

přepsat na:
temperament
schopnosti
charakter
motivy a postoje
volní vlastnosti (vůle)
1/ psychické procesy
– krátkodobé
– části lidské činnosti
– umožňují nám: orientovat se ve světě
hodnotit (vyjadřujeme navenek: libost / nelibost)

– vzájemné působení člověka a prostředí

– seznamovaní se s novými skutečnostmi

dělní:
1. poznávací
2. paměťové
3. motivační

1. poznávací psychické procesy

= kognitivní
vnímání
představy
fantazie
myšlení
řeč
paměť

– procesy smyslového poznání

– subjektivní odraz skutečnosti

 vnímání
– základ poznávání světa
– podněty, které na nás působí jdou do mozku
– druhy: zrakové, čichové, chuťové, hmatové, pohybové
– čití = nejelementárnější forma spojení člověka s vnějším světem, pomocí smyslů

– 3 části: recepce = jsme schopni je vnímat

percepce = jsme schopni si je uvědomovat
apercepce = zpracování podnětu

– výsledek čití: – počitek: zachycuje to, co v danou chvíli působí na naše smysly
základní jednotka čití
barva, vůně

– vjem: souhrn počitků / výsledek počitků

obraz jako celek

většinou vnímáme vjemy a až potom počitky

může docházet ke zkreslení nebo poruchám

  iluze – mylný smyslový vjem
 halucinace – klamný vjem vzniklý bez reálného podnětu v bdělém stavu
– většinou projekce něčeho v našem nitru
– postižený si není vědom, že jde o klam
 pseudohalucinace – postižený si je vědom, že jde o klam (na rozdíl od halucinace)
– mohou často nastat užitím psychedelik / disociačních drog
 pseudoiluze – zkreslený vjem reálného podnětu, o pravosti postižený pochybuje

 představy
– vznikají díky počitku a vjemu
– obraz předmětu, který v daném okamžiku nepůsobí na naše smysly
– obraz je pouze v mysli – většinou na základě skutečnosti
– vybavují se na základě asociací (jedna představa vyvolá další)

– zákony: zákon novosti = novější se vybavuje snáze

zákon podobnosti = spojování podobných představ

 myšlení
– slouží k řešení problémů
– úzce spojeno s vnímáním a pamětí – poznávání souvislostí
– na základě toho určování dalších cílů své činnosti
– využívá fantazii a paměť

indukce – od konkrétnímu k obecnému

dedukce – od obecného ke konkrétnímu
analýza, syntéza

 řeč
– nástroj dorozumívání
– prostředek = jazyk

o vnitřní
o vnější

o receptivní – dorozumívání
o expresivní – vyjadřování

poruchy řeči: koktavost, dyslalie, afázie, mutismus

 fantazie
– vytváření nových představ – přehrávání si celých scén – „denní snění“
– základ = zkušenost poskládaná do různých celků

 učení
– aktivní, tvořivý proces, rozšiřuje vrozené dispozice a možnosti
– smysl: získávání, osvojování si, pozměňování a upevňování nových zkušeností
→ přizpůsobování se novým situacím – je to celoživotní proces
2. paměťové psychické procesy
zapamatování
uchování
vybavení
paměť

paměť, dělení:
o krátkodobá – slouží k zapamatování si na několik sekund
– samozřejmě možno přenést do dlouhodobé – díky opakování
o dlouhodobá – slouží k uchování toho, co budeme potřebovat delší dobu

– časem zapomínáme – Ebbinghausova křivka zapomínání

zapomínáme to, co nepoužíváme

o mechanická – slovíčka, osvojení probíhá opakováním

o logická – pochopím to, osvojení na základě souvislostí a smyslu látky
o citová – zapamatování a reprodukce citů

o úmyslné
o bezděčné

proces
1/ vytvoření paměťové stopy
2/ uchování paměťové stopy
3/ vybavení (reprodukujeme uchovanou informaci)
3. motivační psychické procesy

1. motivace
2. vůle
3. emoce

 motivace
 vůle
– řízení činností a dosahování cílů
– pomáhá v situacích, kdy je třeba překonat překážky
– volní vlastnosti: odpovědnost, vytrvalost, rozvážnost, spolehlivost, sebeovládání,…

 emoce/ city
– projevují se chováním a mimikou
– ovlivňují další psychické procesy (když se naštvu, tak mi to nemyslí)

o afekty = krátké, intenzivní

o citové vztahy = dlouhotrvající

temperament
– soubor převážně vrozených psychických vlastností
– určují dynamiku celého prožívání a chování osobnosti

 projevuje se způsobem reagování člověka (vznik a zánik reakce, její intenzita, rychlost...)
 obecně se považují za vrozené – mohou se ale měnit (sebe)výchovou

 Hippokratova teorie tělních tekutin:

o sangvinik (sanguis – krev) - čilý, veselý, společenský, nestálý
o cholerik (cholé – žluč) – rychlý, samostatný, dráždivý, vzteklý, snadno se rozhněvá i uklidní
o flegmatik (flegma – hlen) – klidný až lhostejný, vyrovnaný, pomalý
o melancholik (melaina cholé – černá žluč) – vážný, svědomitý, zodpovědný, bojácný, skleslý
1. Jungovo rozdělení osobnosti:
o introvert – zaměřený do svého nitra, plachý a nejistý, málo průbojný, hluboké city,
intenzivní vnitřní život
o extrovert – zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, aktivní, otevřený, přizpůsobivý
 schopnosti
o vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti
o vyvíjejí se na základě vlohů (=vrozených anatomicko-fyziologických dispozic čl.)
o jsou ukazatelem toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti, snadnosti osvojení si určitého
výkonu u různých lidí za stejných podmínek
o mohou být obecné – podmiňují úspěšné vykonávání mnoha činností (ztotožňují se s obec.
Inteligencí) nebo specifické – např. hudební, herecké, matematické
o stupně:
 nadání – souhrn schopností jednoho druhu, kt. umožňuje pozoruhodné výkony
 talent – vysoce rozvinutý souhrn schopností, kt. umožňuje čl. dosáhnout
vynikajících výkonů ve svém oboru
 genialita – mimořádně rozvinutý talent, kt. umožňuje vytvářet vrcholná díla
•
 • inteligence
o rozsah určitých kognitivních schopností, které umožňují řešit problémy, učit se,
přizpůsobovat se, zobecňovat apod.
o od 19. stol. - snahy měřit – Alfréd Binet - první inteligenční test (pro děti, r. 1905)
o úroveň obecné inteligence určuje inteligenční kvocient – IQ (průměr: IQ 100, hranice
defektu: IQ 80, nadprůměr: IQ 120 a více)
o druhy:
• fluidní i. - vrozená, nezávislá na dřívějším učení, během života se nevyvíjí
• krystalická i. - založená na zkušenostech, vědomostech, získaných učením a na
schopnostech je využívat
o specifická forma: emoční i. - znaky: znalost vlastních emocí, zvládání emocí, schopnost
sebe-motivace, schopnost vnímat emoce jiných, schopnost dosahovat dobrých mezilidských
vztahů

 tvořivost
o kreativita (z lat. creo – tvořím) – zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost,
výsledkem je něco nového, originálního (popř. tvůrčí řešení problémů)

 charakter
o souhrn psychických vlastností člověka, které se projevuje v mravní stránce jeho chování a
jednání (ve vztahu čl. k čl., k lidem, k práci, k přírodě, k sobě samému)
o formuje se působením výchovy, společenských jevů,…
o úzce spojen s temperamentem, motivací, intelektem čl.
o svědomí = vnitřní hlas, který člověku říká, co je dobře a co špatné
systém morální kontroly a autoregulace
jednám-li ve shodě s morálkou → spokojenost, když ne → výčitky
 motivy
o pohnutky, psychologické příčiny reakcí, činností a jednání čl. zaměřené na uspokojování
určitých potřeb
o aktivizují určité chování
o základní forma motivů = potřeby (ostatní formy se z nich vyvíjejí)
o potřeba = stav nedostatku či nadbytku něčeho, co nás vede k činnosti, kterou uspokojujeme
tuto potřebu
o p. dělíme na:
• biologické (primární, vrozené) – dýchání, potrava, bezpečí, spánek...
• sociální (získané) – kulturní (vzdělání, kulturní život...)
• psychické (radost, štěstí, láska...)
• pud, životní cíl., ideály, …
 postoje
o sklony čl. reagovat ustáleně na předměty, osoby či situace
o postoje odrážejí vztah člověka k určité skutečnosti, projevují se v chování čl.
o 3 složky postoje:
• kognitivní – poznání objektu, názory na něj
• emotivní – citové hodnocení objetu, sympatie - antipatie
behaviorální – pobídka k jednání či chování
2/ psychické stavy
– přechodné
– vyjadřují celkové psychické prožívání člověka v daném okamžiku
– mění se dle situace

o stavy pozornosti
o citové stavy
o stavy vědomí

 stavy pozornosti
 psychický stav, projevující se soustředěním vnímání a dalších psychických procesů na 1 jev, příp.
na 1 činnost
o bezděčná pozornost
o záměrná pozornost
 utvářena:
o selektivitou (vybírám, co se stane centrem mé pozornosti)
o trvalostí – stálostí (rozlišujeme pozornost krátkodobou – jen do dosažení cíle,
dlouhodobou – do dosažení životního cíle čl.)
o intenzitou (míra zaměřenosti na určitý objekt)
o rozsahem (naráz postřehneme max. 7 – 12 objektů)
o přesouvání pozornosti (z 1 objektu na 2. apod.)
 naší pozornost ovlivňuje AKTIVACE (celkový stav organismu a CNS)
 aktivace má různé stupně

Stupně aktivace:
1) nízká aktivace = stav spánku
- dochází ke zpomalení dechu a srdeční činnosti, mozková kůra v útlumu a uvolnění svalů
2) snížená aktivace = přechodný stav mezi bdělostí a spánkem
- dostavuje se při vysoké únavě, usínání a probouzení se
- zpomalené a nepřesné pohyby a myšlení
3) střední aktivace = stav, kdy se daří dobře konat různé činnosti:
- pocit pohody a svěžesti
- člověk snadno soustřeďuje svou pozornost
4) zvýšená aktivace = stav zvýšeného napětí při náročných úkonech
- pracovní, sportovní a umělecké úkony
5) vysoká aktivace = stav vysokého napětí organismu
- aktivace k maximálnímu výkonu
- zvýšené napětí svalů, rychlejší dech a srdeční činnost, v mozku silné podráždění.
-
 citové stavy
 stavy vědomí
 vědomí – psychický stav jedince, který je schopen reagovat na podněty, vnímat, prožívat a tyto
procesy si uvědomovat.
 bdělost – předpoklad vědomí
 nevědomí (podvědomí) - všechny duševní obsahy, které jsou mimo vědomí jedince
 spánek = stav, organismu, kdy je fyzická i duš. činnost utlumena, fungují jen zákl. životní funkce
(tep, dech), umožňuje obnovovat funkčnost organismu (po str. fyzické i psychické)
 o nej↑ útlum mezi 1 a 5 hodinou ranní
o délka spánku se s věkem zkracuje
o spánek – 2 fáze:
 1. nREM – nonREM
 2. REM (= rapid eye movements – rychlé oční pohyby) – člověku se zdají sny

3/ psychické vlastnosti
2. temperament
3. schopnosti
4. charakter
5. motivy a postoje
6. volní vlastnosti (vůle)

 temperament
– soubor převážně vrozených psychických vlastností
– určují dynamiku celého prožívání a chování osobnosti

 projevuje se způsobem reagování člověka (vznik a zánik reakce, její intenzita, rychlost...)
 obecně se považují za vrozené – mohou se ale měnit (sebe)výchovou

 Hippokratova teorie tělních tekutin:

o sangvinik (sanguis – krev) - čilý, veselý, společenský, nestálý
o cholerik (cholé – žluč) – rychlý, samostatný, dráždivý, vzteklý, snadno se rozhněvá i uklidní
o flegmatik (flegma – hlen) – klidný až lhostejný, vyrovnaný, pomalý
o melancholik (melaina cholé – černá žluč) – vážný, svědomitý, zodpovědný, bojácný, skleslý
7. Jungovo rozdělení osobnosti:
o introvert – zaměřený do svého nitra, plachý a nejistý, málo průbojný, hluboké city,
intenzivní vnitřní život
o extrovert – zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, aktivní, otevřený, přizpůsobivý
 schopnosti
o vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti
o vyvíjejí se na základě vlohů (=vrozených anatomicko-fyziologických dispozic čl.)
o jsou ukazatelem toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti, snadnosti osvojení si určitého
výkonu u různých lidí za stejných podmínek
o mohou být obecné – podmiňují úspěšné vykonávání mnoha činností (ztotožňují se s obec.
Inteligencí) nebo specifické – např. hudební, herecké, matematické
o stupně:
 nadání – souhrn schopností jednoho druhu, kt. umožňuje pozoruhodné výkony
 talent – vysoce rozvinutý souhrn schopností, kt. umožňuje čl. dosáhnout
vynikajících výkonů ve svém oboru
 genialita – mimořádně rozvinutý talent, kt. umožňuje vytvářet vrcholná díla
• inteligence
o rozsah určitých kognitivních schopností, které umožňují řešit problémy, učit se,
přizpůsobovat se, zobecňovat apod.
o od 19. stol. - snahy měřit – Alfréd Binet - první inteligenční test (pro děti, r. 1905)
o úroveň obecné inteligence určuje inteligenční kvocient – IQ (průměr: IQ 100, hranice
defektu: IQ 80, nadprůměr: IQ 120 a více)
o druhy:
 • fluidní i. - vrozená, nezávislá na dřívějším učení, během života se nevyvíjí
• krystalická i. - založená na zkušenostech, vědomostech, získaných učením a na
schopnostech je využívat
o specifická forma: emoční i. - znaky: znalost vlastních emocí, zvládání emocí, schopnost
sebe-motivace, schopnost vnímat emoce jiných, schopnost dosahovat dobrých mezilidských
vztahů

 tvořivost
o kreativita (z lat. creo – tvořím) – zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost,
výsledkem je něco nového, originálního (popř. tvůrčí řešení problémů)

 charakter
o souhrn psychických vlastností člověka, které se projevuje v mravní stránce jeho chování a
jednání (ve vztahu čl. k čl., k lidem, k práci, k přírodě, k sobě samému)
o formuje se působením výchovy, společenských jevů,…
o úzce spojen s temperamentem, motivací, intelektem čl.
o svědomí = vnitřní hlas, který člověku říká, co je dobře a co špatné
systém morální kontroly a autoregulace
jednám-li ve shodě s morálkou → spokojenost, když ne → výčitky
 motivy
o pohnutky, psychologické příčiny reakcí, činností a jednání čl. zaměřené na uspokojování
určitých potřeb
o aktivizují určité chování
o základní forma motivů = potřeby (ostatní formy se z nich vyvíjejí)
o potřeba = stav nedostatku či nadbytku něčeho, co nás vede k činnosti, kterou uspokojujeme
tuto potřebu
o p. dělíme na:
• biologické (primární, vrozené) – dýchání, potrava, bezpečí, spánek...
• sociální (získané) – kulturní (vzdělání, kulturní život...)
• psychické (radost, štěstí, láska...)
• pud, životní cíl., ideály, …
 postoje
o sklony čl. reagovat ustáleně na předměty, osoby či situace
o postoje odrážejí vztah člověka k určité skutečnosti, projevují se v chování čl.
o 3 složky postoje:
• kognitivní – poznání objektu, názory na něj
• emotivní – citové hodnocení objetu, sympatie - antipatie
• behaviorální – pobídka k jednání či chování