04 Psychické stavy

(pozornost, paměť, city, vůle - charakteristika, druhy, konflikty ,náročné životní situace a způsoby
jejich řešení…)

psychický stav= jeden ze tří základních psychických jevů člověka

- jde o psychický jev s určitým obsahem- zloba, radost
- celkový psychologický stav či stavy dlouhodobějšího charakteru (konflikt, stres)
- projev celkového stavu organismu, jsou přechodné a mění se podle času a situace,
ale trvají déle než psychické procesy
- stupně psychických stavů závisí na úrovni aktivace (celkovém stavu organismu)
- nízká- spánek, snížená- přechod mezi bděním a spánkem , střední- soustředění bez
problému, zvýšená- zvýšené úsilí a pozornost, vysoká- vysoké napětí organismu
- celkový stav organismu se neustále mění

POZORNOST
= psychický stav projevující se zaměřeností a soustředěností na jev/činnost
- souvisí s vnímáním a dalšími psychickými procesy a jevy- představuje předpoklad pro
smyslový vjem, který vstupuje do vědomí
- ovlivňuje zdatnost jedince- silně působí na průběh a výsledky činností, uplatňuje se i v
poznávání
- nejdůležitější duševní stav
- záměrná pozornost= vůle
vlastnosti:
- selektivita- vybírá ze všech působících podnětů ten, který se stane centrem pozornosti
- tenacita- schopnost udržet pozornost
- vigilita- bdělost
- intenzita- míra zaměření na nějaký objekt- plné zaměření na jeden a vytěsnění vnímání
toho druhého
- kolísání- je příčinou toho, že během delši činnosti se na některé činnosti soustředíme
dobře, ale po chvíli aktivace klesá
- rozsah- umožňuje postřehnout více objektů najednou, je ale omezený (6-7 prvků)
-přepojování-mezi dvěma činnostmi, pokud je jedna plně automatizovaná a vědomá
kontrola činnosti stačí jen při překážkách (jízda autem a hovor, který umlká na křižovatkách,
pletení při sledování televize)
- oscilace- přenesení pozornosti z jednoho předmětu na jiný
+ trvalost/stálost- jak dlouho trvá
+ je ovlivněna motivací, psych. stavem, zkušenostmi

formy pozornosti:
bezděčná pozornost- je spuštěna bez úmyslu, něčím nečekaným- zvláštním podnětem
- rychle nastává a i rychle pomíjí
záměrná pozornost- podnět vnímáme cíleně- vzbuzujeme pozornost a udržujeme ji usílím
- v průběhu dětství se doba udržitelnosti pozornosti prodlužuje
- je regulována cílem, kterého se snažíme dosáhnout vůlí jedince
poruchy pozornosti:
Aprosexie-úplné ztráta pozornosti
Hypoprosexie- snížená pozornost
Hyperprospexie- zvýšená pozornost, nic není centrem pozornosti
Paraprosekcie- nesprávné zaměření pozornosti

PAMĚŤ
= schopnost uchovávat, vstřebávat a vybavovat si informace o předchozích zkušenostech
- jedna z nejdůležitějších schopností člověka- umožňuje přežití a přizpůsobení se
společnosti, učení
- formuje identitu jedince
- uchovává informace po určitou dobu
fáze/proces paměti
1. kódování/zapamatování si- vštěpování informací do paměti v různé formě - vizuální,
akustické
- úmyslné x neúmyslné
- zapamatováním vzniká paměťová stopa
2. uchování- pamatování si- vstřebané informace zůstávají v paměti
- je efektivní, když jsou informace ve smysluplném celku
- lépe si lze zapamatovat to, co se člověk učí záměrně, přemýšlením učiva a
spojování si příklady s praxí
- mechanicky vštípené informace
rychle mizí
zapomínání- vymazání paměťové stopy
- největší část zapomínáme několik
hodin po zapamatování - Ebbingerova
křivka
- mění se kvalita i kvantita-
nepotřebné a nepoužívané informace
dává do pozadí, nebo je zapomene

3. vybavení si- vyvolání informací

- k vybavení si používáme asociace:
- znovupoznání- rozpoznání a odlišení známých podnětů od neznámých
- reprodukce- rekonstrukce zapamatovaného - snaha o to, si informaci vybavit
- rozpomínání- něco víme, ale nedokážeme si to vybavit
druhy paměti
a) délka uchování obsahu
senzorická (ultrakrátká) paměť - slouží k uchovávání smyslových dat (sluchové informace si
vybavíme 4 vteřiny pět, vizuální jen ccsa 0,25s)
krátkodobá- aktuální mentální aktivita, několik minut, max. sekund
dlouhodobá- uchovávaná, velká kapacita, informace se uchovávají celý život
b) poznávací hledisko
deklarativní- vzpomínky, znalosti
nedeklaratická- motorické návyky
c) způsob ukládání do paměti
mechanická- memorování, vytváření paměťových řetězců (tel.čísla)
logická- stojí na pochopení informace
druhy vnímání- zraková, sluchová
-mnemotechnické pomůcky - slovní či grafická konstrukce podporující zapamatování nebo
zpracování informace mozkem pomocí přidružení představ či jiných informací

-krátkodobá paměť: aktivní

-dlouhodobá paměť: pasivní
=informace z krátkodobé paměti přechází do dlouhodobé
poruchy paměti:
hypomnézie- snížená výkonnost
hypermnézie- nadměrná výkonnost
amnézie- ztráta paměti

CITY/EMOCE
cit= obecnější pojem než emoce
-prožitky, které se týkají našeho subjektivního stavu, který prožíváme, slouží k hodnocení
našeho stavu, doprovází naše konání a vnímání, představy i myšlení
- vyjadřují vztah k podnětům, které na něj působí
- dávání citů najevo je důležité pro komunikaci a socializaci
- příjemné i nepříjemné
- dlouhodobý citový vztah- láska, nenávist úcta
emoce= širší pojem než cit
- zahrnují veškeré citové projevy člověka, které jsou doprovázeny charakteristickými
pohybovými a výrazovými projevy
- subjektivní, složité, nejdou zastavit
= psychické jevy, které hodnotí různé skutečnosti, situace, události, průběh a výsledky citů
jedince, vyjadřují prožívání subjektivního stavu jedince a jeho vztah k podnětům, které na
něj působí - znakem tohoto prožívání se příjmenost nebo nepříjemnost působících podnětů
- mohou podněcovat a motivovat k činnostem
- EQ- Emoční kvocient- ukazatel, který hodnotí lidskou schopnost zacházet s emocemi a
spolupracovat s okolím, měří citové a emotivní vlastnosti- empatie, sebeovládání, motivaci i
společenskou obratnost
znaky emocí:
- polarita- většina emocí má svůj protiklad (láska x nenávist), snadno přecházejí z jednoho
extrému do druhého
- ambivalence (smíšenost)- většina emocí je výsledkem smíšení citů.
- aktuálnost- neopakovatelné prožití emocí v téže podobě
- nakažlivost- přenost emoce z jednoho na druhého
- adaptace- člověk se stává vůči některým podnětům odolným
- stereotypnost- opakováním podnětů se může upevnit citová reakce, i když se podnět
změní
-časová plynulost a časová pestrost- některé city trvají krátkou dobu, některé i několik let,
ale neustále plynou
- předmětnost- vždy spojeny s osobou,předmětem nebo myšlenkou
+ mají vliv na další psychické procesy- myšlení, paměť

- emoce lze určovat podle dimezí- protikladné charakteristiky emocí: libost- nelibost (emoce
se vyjadřuje intenzitou přijemnosti a nepříimenosti) či vzrušení- uklidnění ( intenzite
prožívání)
projevy citů: výraz, gestika, mimika (vnější), to,co nemůžeme ovlivnit naší vůlí - pocení se,
červenání se, bušení srdce (vnitřní)
druhy citů:
tělesné (nižší)- prožívání aktuálního stavu organismů, souvisí s bio. potřebami
- spokojenost, nespokojenost, napětí, únava
citová reakce- krátkodobé city, které prožíváme při náhlém narušení rovnováhy (=
homeostázy)
- reakce na vnější podnět- útočné (křik), obranné (pláč), sociální (obdiv, respekt)
- silné reakce se nazývají afekty= krátce probíhající, intenzivní bouřlivá reakce, vyznačující se
ztrátou sebekontroly, doprovázena změnami v činnosti vegetativní nervové soustavy
citové stavy- trvají déle, než citové reakce, ale nejsou tak intenzivní
- podbarvují celkové prožívání a činnosti člověka, pohybují se v dimenzi euforie- deprese
- nálady= prožívání našeho osobního stavu z nějakého podnětu, souvisí s
temperamentem
citové vztahy- prožívání subjektivního vztahu k působícím předmětům, lidem, věcem i k
sobě samému
- dlouhotrvající charakter (láska, přátelství) - sociální vztahy
- vášeň= velice silný citový vztah x odcizení= ztráta citového vztahu
- ovlivňují myšlení a činnost člověka
citové vztahy (city společenského nevědomí)- vznikají během socializace jedince, soc. vztahy,
řešení úloh
- jsou typické pouze pro člověka
- city intelektuální - prožíváme je při poznávací činnosti - zvědavost, zklamání
- city estetické- při hodnocení působících podnětů z hlediska krásna- líbí x nelíbí
 - city etické- při dodržování nebo porušování spol. pravidel, morálních principů - cit
viny a nevinny, pravdy x křivdy
- sociální - v rámci soc. styku s druhými lidmi
- stenické- posilují emoce, sebevědomí, optimismus
- astenické. oslabují emoce, vedou život k pesimismu
vlastnosti emocí:
- velká odlišnost - závisí na temperamentu a osobních zkušenostech v emocionální oblasti
Citlivost – jak lehce vznikají nové city.
Citovost – bohatství, chudost citů.
Náladovost – rychlost střídání citů
Intenzita – hloubka nebo povrchnost citů.
Citová zralost – rovnováha mezi rozumovou a citovou složkou prožívání
Sugestibilita – ovlivnitelnost, podléhání citové nákaze.
Zranitelnost – míra citové odolnosti vůči podnětům vyvolávající nepříjemné city.
Ovladatelnost – stupeň řízení citového prožívání.
Výrazovost - míra vnějšího projevu emocí
poruchy emocí
- alexithymie- porozumění vlastním emocím
- emocionální labilita- rychlé střídání emocí, nestálost
- fobie- neodůvodněné vtíravé strachy
- deprese- stav, který se projevuje smutkem, pláčem, člověk je zpomalený
- emoční oploštělost- nedostatečné prožívání emocí
- maniodeprese- střídání manických a depresivních stavů

VŮLE
- nejvyšší úroveň motivace
= soubor psychických procesů a vlastností, které zajišťují řízení lidské činnosti a dosahování
cílů zejména v situacích, kdy je potřeba se rozhodnout mezi několika možnostmi nebo
překonávat překážky
- člověk si dokáže vztyčit cíle pomocí poznávacích procesů , využívá motivaci a motivy a vůli
- volní jednání- jednáme podle svého cíle, vědomé jednání
vlastnosti: cílevědomost, vytrvalost, rozhodnost, sebeovládání
fáze volního jednání:
- motivační, rozhodovací, realiziční
1. vytyčení cíle- zvažování čeho chceme dosáhnout
2. posuzování motivu- dochází pokud nastává střet dvou nebo více motivů
3. rozhodnutí- pokud dojde ke zhodnocení a vytyčení cíle
4. realizační- dochází ke kontrole činnosti, překonává překážky a dochází k dosažení cíle
- v této fázi může dojít k selhání vůle
+ po splnění cíle- euforie, radost, hrdost x po nesplnění - deprivace, zklamání výčitky
KONFLIKT
= srážka protichůdných sil, či názorů
- nedorozumění mezi dvěma osobami
- racionální jádro konfliktu je mnohem menší než emocionální
příčiny konfliktu: špatná komunikace, nedostatek informací, nesoulad, osobní
nedorozumění, aktuální rozpoložení - předcházet jim lze správným vyjadřováním,
nasloucháním, lepší komunikaci, tolerancí
- klady: učí nás překonávat překážky, učí nás komunikaci, rozvíjí tvořivé myšlení a hledání
řešení, podporuje toleranci
- zápory: únava, stres, čas, energie, narušuje vztahy a spolupráci, nepříjemné pocity
fáze:
1. počátek konfliktu, pramení z našich názorů a postojů na konflikt
2. identifikace názorů, diskuze
3. konfrontace- střet názorů , konflikt.
4. reakce předstírání, že je vše v pořádku, hovoříme o tom, vybíjení zlosti, žertujeme,
pláčeme
5. důsledky (reakcí)- vyřešení problému, snížení napětí x stres, únava, poranění citů
druhy konfliktů podle sociální charakteristiky:
- intrapersonální - uvnitř člověka, týkají se citů a morálky
- stres, hněv, sebevědomí, závislost
- Kurt Lewine (am. psycholog) - - kladný vs. kladný - apetence vs. apetence ( dvě vhodné
možnosti) , záporný vs. záporný (vybíráme mezi menším a větším zlem) - averze vs. averze,
kladný vs. záporný - apetence vs. averze
—člověk hledá řešení jak vystoupit z nekomfortní situací
- interpersonální- mezi dvěma lidmi
- skupinový- v určité skupině (hádky ve třídě- maturák)
- jedinec vs skupina
- meziskupinový- mezi dvěma a vice skupinami
druhy dle psychologické charakteristiky
- konflikt zájmu- rozdílné úsilí o uspokojení potřeb, lidé mají odlišnou motivaci
- jeden chce vypnout topení x druhý ho chce zesílit
- konflikt názorů- rozdílná zhodnoceni a interpretace- politický konflikt
- konflikt postojů. rozdílné přístupy k
vzniklým situacím, časo emočně
zabarvené
- konflikt představ- odlišné vnímání
stejné situace a co si kdo zapamatoval
řešení konfliktu:únik-želva,
přizpůsobení - medvídek, útok
(konfrontace) - žralok, kompromis -
liška, dohoda - sova
- při řešení závisí na našich osobních kvalitách a rysech- racionalita x emocionalita

NÁROČNÉ ŽIVOTNÍ SITUACE

- situace, které nám brání v dosažení našich cílů a cítíme se v nich nekomfortně
- individuálně na ně reagujeme, naše reakce řadíme do psychických stavů
FRUSTRACE= psychický stav, který prožíváme, když nemůžeme v nejbližší době změnit
situaci, ve které se nacházíme a není nám v ní komfortně
- brání nám v uspokojení nějaká překážka (vnější- nedostatek peněz, vnitřní - stav zklamání,
marnosti, zlost, méněcennost)
-frustrační tolerance= subjektivní stupeň odolnosti vůči frustraci, míra neuspokojení kdy
frustrace vznikne
- závisí na věku, zkušenostech
- obranný frustrační mechanismus- obrana vlastního sebevědomí
DEPRIVACE= dlouhodobé neuspokojení potřeb (dlouhodobá frustrace)
příčiny: biologické (hlad, nedostatek spánku, je nám zima- základní potřeby) sociální (
nedoastatek kontaktu s jinými lidmi- Covid), emocionální ( neuspokojení potřeb lásky,
sounáležitosti)
- deprivační syndrom= vzniká v dětském věku , projevuje se opožděností nebo naopak
vtíravostí a touhou po pozornosti
STRES = stav psychické zátěže, kdy požadavky okolí nebo situace přesahují naše možnosti se
se situací vypořádat
- stresory- podněty, které vyvolávají stres
- teorie- W.B.Cannon - teorie útok nebo útěk,
- Hans Selye- všeobecný adaptační syndrom- organismus reaguje 3 stádii- 1.
poplachová reakce - podobná teorii útok, útěk, 2. rezistenční- adaptační fáze, přizpůsobení,
3. fáze vyčerpání- organismu dojdou síly
druhy stresu dle intenzity:
- Hypostres- zvládnutelný stres, organismus se dobře adaptuje
- hyperstres- nadměrný, přesahuje hranici adaptability
druhy stresu osobního vnímání postojů:
- eustres- nižší intenzita - kladný a stimulující účinek, těšení se na něco- jsem nervózní
- distres- negativní, silně prožívaný stres, je zatěžující, nastává když se jedinec domnívá, že
situaci nemůže zvládnout nebo při dlouhodobém neúspěchu
druhy stresu z hlediska časové roviny:
-aktuální- krátkodobý, pouze probíhá po dobu stresující situace ) projev před publikem)
- odezvy těla, pocení, třes
- chronický- reakce na dlouhodobé stresové situace
- onemocnění, nejistota, manželská krize
- posttraumatický stres- po traumatické události, událost netrvá dlouho, ale zanechává
dlouhodobé následky
- reakce na traumatickou událost
- intenzita, strach, problémy se spánkem deprese, prudké reakce na klasické podněty
- anticipační stres- začíná ještě před začátkem stres. situace, objevuje se i při představě na
stresor
- u jedinců s nízkým sebevědomím, strach z vlastní budoucnosti
následky stresu: problémy se zažíváním, zvýšení tlaku, nárůst váhy, poruchy spánku,
poruchy paměti a pozornosti

Co proti stresu?- identifikace stresoru- jak ho zmírnit nebo mu předcházet

- přijmou stresor se kterým se musíme setkávat
- relaxační techniky, meditace
- pohyb- vyvolání endorfinu (hormon štěstí)