Welcome to Scribd, the world's digital library. Read, publish, and share books and documents. See more ➡
Download
Standard view
Full view
of .
Add note
Save to My Library
Sync to mobile
Look up keyword
Like this
6Activity
×
0 of .
Results for:
No results containing your search query
P. 1
Svět je plochý - tahák/výtah studentů

Svět je plochý - tahák/výtah studentů

Ratings: (0)|Views: 4,128|Likes:
Published by skyrmen
Tahák/výtah ze zadané knihy, který si vytvořili studenti prvního ročníku pro potřeby postupové zkoušky.
Tahák/výtah ze zadané knihy, který si vytvořili studenti prvního ročníku pro potřeby postupové zkoušky.

More info:

Published by: skyrmen on Jun 23, 2009
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See More
See less

12/12/2010

pdf

text

original

 
Toto
není oficiální studijní materiál,ale tahák 
 
 
Svět je plochý
 
ČÁST
I
 – 
 
JAK SE SVĚT STAL PLOCHÝM
 
1
 – 
 
Zatímco jsem spal
 
Děj knihy začíná na golfovém hřišti ve městě Bengálúru v
 
Indii, kam autor přijíţdí natočit reportáţ.Svoji cestu do Indie srovnává s
 
cestou Kryštofa Kolumba. Kolumbus plul do Indie a o
bjevil Ameriku,
vyuţil manuální sílu Indiánů a ohlásil králi a královně, ţe svět je kulatý. Autor se oprav
du do Indie
dostal, ale myslel, ţe mnozí lidé, které potkal, jsou Američané. Pochopil, ţe Indové Američanům práci
berou v
rámci outsourcingu sluţeb a
 
informačních technologií, oznámil své ţeně, ţe svět je plochý.
 
Autor natáčel rozhovor s
 
výkonným ředitelem společnosti Infosys Technologies, která se zabýváinformačními technologiemi. Ve společnosti programují zaměstnanci software pro americké
aevropsk 
é společnosti. Američtí návrháři se domlouvají s
 
indickými
autory softwaru
a jeho asijskýmivýrobci prostřednictvím virtuálních technologií.
 
Vznikla platforma, díky které je moţné intelektuální práci a duševní kapitál dodávat z
 
 jakéhokoliv místa na světě. Práci je moţné rozloţit na části, ty dodatkam je třeba, udělat co je ţádáno, a pak všechno poskládat dohromady. Ředitel vše shrnul slovy: „ …hřiště se dnes vyrovnává.“ Co tím chtěl říct? Myslel tím, ţe země jako Indie má dnes rovnější šanciucházet se o kvalifikovanou práci zaloţenou na znalostech. Chtěl říct, ţe svět se rovná … ţe se Zemězplošťuje!
 
Globalizace měla tři velká období.
 Globalizace 1.0
 
 – 
 
trvala od roku 1492 aţ do roku 1800 – 
 
svět se zmenšil na střední velikost. Klíčovýmčinitelem v
 
této době byla hrubá síla, to kolik svalů, koňských sil, větru a výkonu parního stroje mělazemě k 
 
dispozici. Docházelo ke
s
celování světa. Řešila otázky, jak funguje země v
 
celosvětovékonkurenci, jak vyuţívá příleţitostí, jak spolupracuje s
 
ostatními zeměmi.
H
nací silou byly státy.
 
Globalizace 2.0
 
 – 
 
trvala od roku 1800 aţ do roku 2000 – 
 
svět se zmenšil na velikost malou. Klíčovýmčinitelem změny, tedy dynamickým prvkem celosvětové integrace byly nadnárodní společnosti, kterézačaly hledat globální trhy a globální pracovní sílu. Došlo k 
 
 průmyslové revoluci – 
 
vynález parníhostroje, rozšiřování ţeleznic, rozvoj telekomunikací (telegraf, telefon, počítač satelity, optické kabely,webové stránky).
 
Hnací silou byly firmy.
 
Globalizace 3.0
 – 
po roce 2000.
Svět se zmenšil, hřiště se vyrovnává
. Hybnou silou je schopnost
 jednotlivců globálně spolupracovat a soutěţit – 
 
„platforma plochého světa“, která je výsledkemspojení osobního počítače, jeţ
 
umoţnil jednotlivcům, aby si bez dalšího vytvářeli obsah
v
digitalizované formě
, s
optickým kabelem a se softwarem, který zajišťuje jednotlivcům moţnost
spolupracovat na
stejném digitalizovaném obsahu bez ohledu na vzdálenost.
 
 
V
knize je popsáno, jakým způsobem a v
 
 jakých oblastech funguje
outsourcing
. Dochází k 
 
tomu, ţenapř. daňová přiznání Američanů, jsou zpracovávána v
Indii
 – 
 
levná pracovní síla. Přiznání jsounaskenována a uloţena v
 
 počítači, účetnímu v
 
Indii se data objeví na monitoru
a jsou
následnězpracována. Vše je moţné digitalizovat a outsourcovat tomu, kdo práci udělá buď nejlíp, nebonejlevněji.
 
Outsourcovat lze i sluţby – 
 
rezervace míst v
 
restauraci nebo návštěvu kadeřníka, a to přes call centraněkde hodně daleko.
 
Outsourcing lze vyuţít i lékařství – 
v
malých a středních nemocnicích USA radiologové outsourcují
posuzo
vání skenů z
 
 počítačové tomografie lékařům v
 
Indii a Austrálii. Děje se tak většinou v
noci, kdyv
nemocnicích neslouţí dost radiologů, aby to zvládli sami.
 
Outsourcing lze vyuţít i ve zpravodajství, ţurnalistice – 
 
vyuţívá jej např. agentura
Reuters
 – 
 
niţšínáklady na pracovní sílu – 
 
indičtí zaměstnanci jsou vysoce motivovaní a usilují o zvýšení odbornosti.
 
Práce se přesouvá tam, kde se dá udělat nejefektivněji, tj. např. z
 
 New Yorku do Bengalúru v
Indii.
Hovoří vám monitor?
 
V
této části přibliţuje autor práci v
 
indických call centrech
.
Telefonní hovory do těchto center  přenášejí satelity a podmořské optické kabely. Kaţdé rozlehlé poschodí budov center 
 
 je rozděleno doshluků krychlových kójí. Mladí lidé tu pracují v
 
malých týmech. V
 
současné době odpovídá v
Indii na
telefonní hovory z
 
celého světa nebo vytáčí telefonní čísla a nabízí úvěrové karty, výhodné nákupymobilů, případně připomíná nezaplacené dluhy asi 245
 
000 lidí. V
 
Americe patří práce call centr 
ech
mezi málo placené a neatraktivní, ale kdyţ se př 
esune do Indie
, stane se dobře placenou a prestiţní.
V
call centrech vládne týmový duch a mladí lidé se nemohou dočkat, aţ se podělí o své záţitky bizardních hovorů s
 
Američany, kteří jsou přesvědčeni, ţe svými řečmi vytáčejí někoho za rohem.
 V
této části
 
 je popsáno, jakým způsobem probíhají konkurzy na místa
v
těchto centrech
, jak jsou
zaměstnanci finančně odměňováni, ale také to, jak se učí mluvit americkou angličtinou, tak, abynebylo poznat, ţe telefonní hovory jsou vyřizovány z
Indie.
Stáváme se svědky toho, čemu se říká „globalizace inovací“. Znamená to konec starého modelu, kdy jedna americká a evropská firma s
 
nadnárodní působností zvládá všechny části vývoje produktuvlastními silami. Stále více firem outsourcují významnou část výzkumných a vývojových úkolů doIndie, Ruska, Číny.
 
Je moţné mít i dálkového asistenta, kterému kdyţ odcházíte z
 
 práce, zadáte
 
úkol a druhý den ráno ho budete mít splněný. Díky časovému posunu mezi Amerikou a Indií pro vás můţe pracovat v
 
doběvašeho spánku a ráno bude vše hotovo. Mít vlastního dálkového asistenta stojí od 1500 do 2000 dolarůměsíčně.
Asistenti se
rekrutují z
 
nadaných absolventů indických škol.
 Autor knihy se
vydal do Tokia, kde měl moţnost vyzpovídat někdejšího slavného japonskéhokonzultanta společnosti MC
Kinsey&
Company, který si zaloţil vlastní společnost Ohmae
&Asociates.
Společnost se zabývá outsourcováním jednodušších pracovních příleţitostí do Číny do call
center a k 
 poskytovatelů
m
sluţeb, hovořícím japonsky. Severovýchodní Čína a region Dalianu je pro
Japonce
tím, čím je Bengálúr pro Ameriku a další anglicky mluvící země. Nabírat lidi je jednoduché, protoţe
asi
třetina studentů
v
regionu se učí japonštinu. Firma vyvinula software umoţňující data přijímat adělit do sloţek, jeţ jsou podle konkrétních specializací rozesílány po Japonsku a po Číně, přepsány a
v
tokijské centrále znovu poskládány dohromady.
 
 
Dále je v
 
knize popisována návštěva autora v
 
čínském Dalianu. Je to moderní město s
 
širokými bulváry, nádhernými plochami zeleně, univerzitami, technickými školami a s
 
obrovskýmisoftwarovými centry. Město je pro japonský outsourcing zajímavé také tím, ţe je odtud blízko do
Japonska i do Koreje
. Export softwarových produktů roste kaţdoročně o 50 %. Starosta Dalianu
tomu říká: „ … na počátku naše mladé
 
odborníky zaměstnávají cizinci a potom zakládáme
 
vlastní podniky.“
 
Dalším příkladem je nízkonákladová letecká společnost JetBlue, která outsourcují celý rezervačnísystém ţenám v
 
domácnosti v
Utahu.
Výkonný ředitel společnosti tento způsob zaměstnávání
p
ojmenoval „
homesourcing
“. Na rezervacích
pracuje z
domova 250 lidí, jsou o 30 % výkonnější avyřídí o 30 % víc objednávek , protoţe jsou spokojenější.
 
Jsou i loajálnější a panuje mezi nimi menšífluktuace. Do Indie firma outsourcovat nebude. Článek o Je
tBlue v Los Angeles Times z 9. K
větna
 
2005 připomíná, ţe v
roce 1997 pracovalo z
domova alespoň na část pracovního úvazku 11,6 milionůzaměstnanců amerických firem. Dnes jejich počet stoupl na 23,5 milionů, tedy na 16 % veškeré pracovní síly v
USA. Outsour
cing a homesourcing nejsou dvě konkurenční strategie, ale neúnavnésnahy amerických firem sniţovat náklady a zvyšovat efektivitu.
 V
armádě USA dochází ke zplošťování bojišť, konkrétně v
 
Iráku. Díky moderním technologiím můţei řadový voják pracující u počítače rozhodovat o informacích, které shromaţďuje. Je jasné, ţe ţádný poručík nezahájí bitvu, aniţ by se neporadil s
 
nařízenými, dávno pryč jsou však dny, kdy celkovousituaci znali jen velící důstojníci.
 
Flatburgery a hranolky
Outsourcing se uplatňuje i ve
 
sluţbách v
 
restauracích, které provozuje firma McDonaldś.Čeká Vás tam milá a rychlá obsluha, která není v
restauraci
a nejspíš ani v
Missouri. Je dalekoodtud, v call centru v
Colorado Springs a se zákazníky i pracovníky restaurace se spojujevirtuálně a
 
zprostředkovává objednávky jídel. Výhodou jsou niţší náklady, vyšší rychlost amenší počet chyb. Tento nápad je natolik zajímavý, ţe se ho firma McDonaldś rozhodlaověřovat s
 
vlastním softwarem i v
 
dalších restauracích.
 
Americké děti a jejich rodiče se dnes obracejí na Indy s
 
tím, aby je doučovali online. Tomutozpůsobu doučování se říká
e-tutoring
. Ke spojení ţáka a učitelem dochází prostřednictvíminternetu a sluchátek s
 
mikrofonem. Učitel se domlouvá se ţákem, píšou si zprávy, na problematická místa
se
upozorňují pomocí digitální tuţky. Díky skeneru si mohou posílatstránky učebnic. Dnes uţ tisíce indických učitelů pomáhá americkým ţákům
 
dohnat učivo
.B
erou za to 15 aţ 20 dolarů za hodinu, coţ je zlomek platby za soukromé doučování veSpojených státech.
 V
souvislosti se zplošťování světa autor zmiňuje i způsob, jak je moţné pomocívideokonference projednat mezinárodní smlouvy, aniţ by celý tým cestoval jedním nebodruhým směrem. Digitální spojení eliminovalo spoustu únavných hodin
 
a všichni kolem„virtuálního stolu „ byli naprosto spokojeni.
 
Velmi netradičním nenákladným způsobem, prostřednictví Internetu, se dá provádět iţurnalistika. Příkladem jsou noviny s
 
 jedním redaktorem, InDcJournal. Tomuto redaktorovi
 pořízení rozhovoru stačí nahrávací zařízení MP3 a fotoaparát mobilního telefonu. Druhýden se jiţ na internetové stránce objeví fotka, rozhovor a k 
 
tomu tři stovky komentářů.
 

Activity (6)

You've already reviewed this. Edit your review.
1 hundred reads
1 thousand reads
Jitka Šiborová liked this
rastislav1002 liked this
Milan Šanda liked this
brielas liked this

You're Reading a Free Preview

Download
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->