V
knize je popsáno, jakým způsobem a v
jakých oblastech funguje
outsourcing
. Dochází k
tomu, ţenapř. daňová přiznání Američanů, jsou zpracovávána v
Indii
–
levná pracovní síla. Přiznání jsounaskenována a uloţena v
počítači, účetnímu v
Indii se data objeví na monitoru
a jsou
následnězpracována. Vše je moţné digitalizovat a outsourcovat tomu, kdo práci udělá buď nejlíp, nebonejlevněji.
Outsourcovat lze i sluţby –
rezervace míst v
restauraci nebo návštěvu kadeřníka, a to přes call centraněkde hodně daleko.
Outsourcing lze vyuţít i lékařství –
v
malých a středních nemocnicích USA radiologové outsourcují
posuzo
vání skenů z
počítačové tomografie lékařům v
Indii a Austrálii. Děje se tak většinou v
noci, kdyv
nemocnicích neslouţí dost radiologů, aby to zvládli sami.
Outsourcing lze vyuţít i ve zpravodajství, ţurnalistice –
vyuţívá jej např. agentura
Reuters
–
niţšínáklady na pracovní sílu –
indičtí zaměstnanci jsou vysoce motivovaní a usilují o zvýšení odbornosti.
Práce se přesouvá tam, kde se dá udělat nejefektivněji, tj. např. z
New Yorku do Bengalúru v
Indii.
Hovoří vám monitor?
V
této části přibliţuje autor práci v
indických call centrech
.
Telefonní hovory do těchto center přenášejí satelity a podmořské optické kabely. Kaţdé rozlehlé poschodí budov center
je rozděleno doshluků krychlových kójí. Mladí lidé tu pracují v
malých týmech. V
současné době odpovídá v
Indii na
telefonní hovory z
celého světa nebo vytáčí telefonní čísla a nabízí úvěrové karty, výhodné nákupymobilů, případně připomíná nezaplacené dluhy asi 245
000 lidí. V
Americe patří práce call centr
ech
mezi málo placené a neatraktivní, ale kdyţ se př
esune do Indie
, stane se dobře placenou a prestiţní.
V
call centrech vládne týmový duch a mladí lidé se nemohou dočkat, aţ se podělí o své záţitky bizardních hovorů s
Američany, kteří jsou přesvědčeni, ţe svými řečmi vytáčejí někoho za rohem.
V
této části
je popsáno, jakým způsobem probíhají konkurzy na místa
v
těchto centrech
, jak jsou
zaměstnanci finančně odměňováni, ale také to, jak se učí mluvit americkou angličtinou, tak, abynebylo poznat, ţe telefonní hovory jsou vyřizovány z
Indie.
Stáváme se svědky toho, čemu se říká „globalizace inovací“. Znamená to konec starého modelu, kdy jedna americká a evropská firma s
nadnárodní působností zvládá všechny části vývoje produktuvlastními silami. Stále více firem outsourcují významnou část výzkumných a vývojových úkolů doIndie, Ruska, Číny.
Je moţné mít i dálkového asistenta, kterému kdyţ odcházíte z
práce, zadáte
úkol a druhý den ráno ho budete mít splněný. Díky časovému posunu mezi Amerikou a Indií pro vás můţe pracovat v
doběvašeho spánku a ráno bude vše hotovo. Mít vlastního dálkového asistenta stojí od 1500 do 2000 dolarůměsíčně.
Asistenti se
rekrutují z
nadaných absolventů indických škol.
Autor knihy se
vydal do Tokia, kde měl moţnost vyzpovídat někdejšího slavného japonskéhokonzultanta společnosti MC
Kinsey&
Company, který si zaloţil vlastní společnost Ohmae
&Asociates.
Společnost se zabývá outsourcováním jednodušších pracovních příleţitostí do Číny do call
center a k
poskytovatelů
m
sluţeb, hovořícím japonsky. Severovýchodní Čína a region Dalianu je pro
Japonce
tím, čím je Bengálúr pro Ameriku a další anglicky mluvící země. Nabírat lidi je jednoduché, protoţe
asi
třetina studentů
v
regionu se učí japonštinu. Firma vyvinula software umoţňující data přijímat adělit do sloţek, jeţ jsou podle konkrétních specializací rozesílány po Japonsku a po Číně, přepsány a
v
tokijské centrále znovu poskládány dohromady.
Leave a Comment