You are on page 1of 2

Podniková kultura ve firmě

Podniková kultura je soubor hodnot, norem a pravidel, které určují chování a jednání
zaměstnanců v dané organizaci. Je to nehmotný faktor, který významně ovlivňuje
chod celé společnosti a má velký vliv na výkonnost zaměstnanců, spokojenost
zákazníků i úspěšnost firmy.

Definice podnikové kultury se liší podle různých autorů, ale v podstatě se shodují v
několika hlavních bodech. Podniková kultura je unikátní pro každou firmu a je
vytvářena postupně, v průběhu historie společnosti. Je určována jak formálními
pravidly a normami, tak neformálními zvyky a tradicemi. Podniková kultura ovlivňuje
nejen chování zaměstnanců, ale také vnitřní komunikaci, organizační strukturu a
způsob řízení firmy.

Motivace zaměstnanců je jedním z klíčových faktorů pro úspěšnost firmy a podniková


kultura hraje v tomto ohledu velkou roli. Každý zaměstnanec má jiné motivace, což je
dané například jeho osobností, profesními cíli nebo osobními potřebami. Někteří
zaměstnanci jsou například motivováni finanční odměnou, jiní hledají v práci
příležitost pro osobní růst a rozvoj, další zaměstnanci jsou spokojeni s dobrým
pracovním prostředím a vztahy s kolegy. Podniková kultura by měla reflektovat
potřeby a motivace všech zaměstnanců a poskytovat jim dostatečné podmínky pro
jejich naplňování.

Jednoduchá stimulace je funkční pro nižší míry chtění zaměstnanců. Pro vyšší míry
chtění zaměstnanců, tedy spolupodnikatele a inovátory, pak je mnohem účinnější
podniková ideologie na principu motivace a vnitřního chtění, která energetizuje lidi na
rozvoj potenciálu a je tahovou energetizaci z vnitřního přesvědčení. Tedy
subjektivního chtění energetizační strategie a jejich energetizační účinky se opět
odvíjí od míry chtění zaměstnanců které mají energetizovat.

První energetizační strategie nazýváme, ořezáváním suchých větví čili na principu


tvrdých zákazů příkazů a jsou účinné pouze na první a druhé úrovně zaměstnanců,
tedy na egocentrický pole plniče a plniče naopak u inovátorů a spolu podnikatelů s
vyšší mírou chtění mají omezenou účinnost.

Druhé energetizační strategie, je stimulace prostřednictvím peněz, je velmi účinná ve


nižších mírách chtění a opět u vyšších míry chtění, její limita je omezená jejich
účinnost je omezená naopak motivace dosáhnout vize a seberealizace. Je velmi
účinná u vyšších forem chtění, u spolu podnikatelů a inovátorů, ale naopak u
poloplničů, plničů a u egocentriků je téměř nulová.
Nástroje podnikové kultury na pro podnikové směřování energie zaměstnanců
vychází z pyramidy lidských potřeb a W.E.Máslova, který říká, že nejnižší potřeby
jsou biologické potřeby poté bezpečí a jistota následně sociální potřeby. Poté potřeba
sebeúcty a úcty to jsou řekněme úrovně jištění existence. A dále, co mají jedinci
zajištěnou tuto existenci, pak touží po seberealizaci potřebě poznat porozumět a po
naplnění estetických potřeb to je naopak o rozvoji jejich potenciálu. V té první části se
bavíme o motivaci penězi v druhé části o vyšších úrovní, která má spojitost s
pyramidou a mluví o motivaci kvalitou života.

Dále platí že podniková kultura určuje takzvaný energetizační spád. Míra


energetizace je vždy určována vedením společnosti. Na kultuře podniku následně
závisí kolik z této energie se dostane postupně až k jednotlivcům. Jako příklad je
možné uvést i válku na Ukrajině kdy ukrajinští vojáci jsou stejně energetizování jako
jejich vedení a jejich osobní zájmy jsou v zájmu celé země na rozdíl od ruských
jednotek které jdou z donucení a jsou víceméně zotročeni, bojují s nechutí a jejich
energetizace je velice nízká.

Podobně jako v případě podnikové kultury je tomu i s podnikovým procesy. nejnižší


mírou mi vědění každého podniku je schopnost něco vyrobit dodat či poskytnout
službu čili znalost realizace objemu pěší forma vědění je schopnost dodat tento
objem že minimální náklady 3 nejvyšší formou vědění je poté schopnost dosažení
vynikající kvality 4 hvězda poté schopnost dodat objem v kalkulovaných nákladech i
kvalitě v co nejkratším čase a nejvyšší míra vědění je pak schopnost správného
načasování tedy optimálního okamžiku. to je udělat správnou věc správným
způsobem správné náklady správně kvalitě ve správný čas.
 

You might also like