Příručka Vojáka AČR (2. Vydání)

EDITELSTV VCVIKU A DOKTRN
SPRVA DOKTRN
PRUKA VOJKA AR
VOJENSK PUBLIKACE
II. vydn
VYKOV 2007
PEDMLUVA
Prvoadou povinnost kadho vojka Armdy esk republiky (AR)
je bt pipraven pro nasazen ve vojenskch operacch. Bez ohledu na
hodnost a vykonvanou funkci mus umt ovldat svoji zbra, pouvat
zkladn vstroj a dal vzbroj a mt zkladn dovednosti, kter jsou mini-
mlnm pedpokladem pro jeho bojov nasazen. Tato pruka obsahuje
zkladn informace, kter tvo profesn znalostn minimum vojka AR.
Jejm obsahem je problematika, kterou lze vyut pi vcviku a operanm
nasazen, s drazem na veden bojovch operac.
Pruka je souhrnem informac zskanch z rznch zdroj vojenskch
pedpis, sluebnch pomcek a z praktickch zkuenost vojsk AR.
V publikaci jsou uvedeny aktuln poznatky, vychzejc ze zkuenost
vojsk v probhajcch operacch a z jejich vcviku. Nenahrazuje odborn
pedpisy. M bt prukou, umoujc samostudium a v nkterch ppa-
dech i zen vcviku.
Jej obsah vychz z poadavk kladench na vojka po ukonen zkladn
ppravy organizovan na vcvikov zkladn ve Vykov. Zrove je roz-
ena o nkter informace, kter jsou soust vevojskov sti odborn
a speciln ppravy.
Pruka vychz ve svm druhm, upravenm vydn. Jsou v n zapraco-
van nvrhy, kter vyplynuly z poslednch zkuenost vojk AR vech
kategori a zejmna instruktor vcvikov zkladny. Pracovnci Sprvy
doktrn uvtaj jakkoli dal nvrhy a podnty k jejmu zdokonalovn, a to
nejlpe prostednictvm e-mailov adresy: spd.revd@doctrine.cz.
Pedmluva
VOJENSK PSAHA
J, vojk ozbrojench sil, vdom si svch obanskch a vlasteneckch
povinnost, slavnostn prohlauji, e budu vrn esk republice.
Budu vojkem statenm a ukznnm a budu plnit ustanoven vojen-
skch pedpis.
Svdomit se budu uit ovldat vojenskou techniku a zbran a pipravovat
se k obran esk republiky a brnit ji proti vnjmu napaden.
Pro obranu vlasti jsem pipraven nasadit i svj ivot.
Tak psahm!
4
Pruka vojka AR
Kodex etiky vojka z povoln a vojka v aktivn
zloze dobrovoln
Jako pslunk ozbrojench sil esk republiky slibuji, e budu hjit zjmy
esk republiky a jejch oban ve shod se svm svdomm a pesvd-
enm a podle svch nejlepch schopnost. Ve svm jednn se budu dit
prvnm dem esk republiky a pedpisy ozbrojench sil. Budu sdlet,
dodrovat a prosazovat hodnoty ozbrojench sil - odpovdnost, obtavost,
odvahu, vrnost a est. Budu plnit rozkazy velitel a nadzench a budu
dbt na profesionln pstup k plnn svch povinnost. Budu brnit svobo-
du a demokracii, v ppad ohroen vlastn nebo spojeneck zem jsem
pipraven pro jejich obranu nasadit i svj ivot.
Odpovdnost a smysl pro povinnost: Uvdomuj si sv povinnosti, pro-
jevuj iniciativu a tvoiv pstup ke slub.
Tato hodnota pedstavuje respektovn a dodrovn zkon, nazen
a rozkaz. Zkladem je odpovdn vztah jedince k plnn povinnost podle
jeho nejlepch schopnost. Neznamen vak uposlechnut rozkaz, kter
jsou v rozporu s prvnm dem esk republiky. Vznamnm projevem
odpovdnosti jsou samostatnost, iniciativa a tvoiv pstup jedince.
Obtavost: Dej vechno, dej vc, ne dostv, uvdom si, e spch
celku stoj v ne spch tvj.
Tato hodnota pedstavuje pedevm sprvn azen priorit. Pro vojka
mus bt zjmy celku nadazeny jeho individulnm zjmm.
Odvaha: Neboj se rozhodnout a pijmat nov vzvy, mj slu pekonat
sloit, nebezpen a riskantn situace.
Tato hodnota pedstavuje odhodln, morln-voln a duevn slu dlat to,
co je sprvn, i v ppad monch nepznivch nsledk a okolnost. Ve-
litel a dc pracovnci v ozbrojench silch mus umt pevzt odpovd-
nost a rozhodovat i ve sloitch, nebezpench a riskantnch situacch.
Vrnost: Bu oddan sv zemi a jej armd a loajln ke svm nadze-
nm, respektuj sv spolupracovnky a podzen.
Tato hodnota znamen bt oddn zemi a armd, kter ji brn. Znamen
ztotonn, sept vojka se zjmy a osudy nroda, armdy, tvaru, jed-
notky, osoby velitele a ostatnch pslunk celku. Blzko k tto kvalit m
pojem hrdost, kter vyjaduje vztah jedince k tvaru, jednotce, ale t k voj-
sku, odbornosti, hodnostnmu sboru nebo hodnosti. Vrnost je vznamn
pro vytven a posilovn sebedvry, pocit jistoty, pozitivnch pracov-
5
Kodex etiky vojka
6
Pruka vojka AR
7
Prvo
nch vztah a vkonnosti, je dleit pro navozen pocitu sounleitosti
a vytvoen vztah soudrnosti.
est: Bu pm a zsadov, jednej vdy v souladu se svm svdomm,
tv posln t zavazuje.
Tato hodnota je zavrenm etickch hodnot v armd. Je motivanm ini-
telem a opravuje morln rozhodnut zaloen na pkladnch osobnch
kvalitch a istm svdom. est propojuje vechny hodnoty, kter jsou
obsaeny v Kodexu etiky vojka. M blzko k mravnosti, protoe estn
jedinec se ztotouje se skupinovmi, tedy vymi hodnotami a pracuje
ve prospch vych celk. Vnmn a respektovn otzek cti poskytuj
jedincm vznamn intelektuln zzem a motivaci k jednn.
6
Pruka vojka AR
7
Prvo
PRVO
Prva vojk
Zvltn prvn vztah mezi vojkem a sttem neznamen popen jeho
obecnho postaven jako lovka a obana. Lidsk prva vojka jsou
tedy zakotvena stejn jako prva ostatnch oban. Stejnm sezna-
mem lidskch prv a svobod je pro vojka AR Listina zkladnch prv
a svobod vyhlen jako soust stavnho podku esk republiky - viz
zkon . 2/1993 Sb. (Listina).
Meze zkladnch prv a svobod mohou bt za podmnek stanovench
Listinou upraveny pouze zkonem (l. 4 odst. 2 Listiny). K omezen prva
tedy dochz ve zvltnm zkon, kter se opr o konkrtn zmocnn
v Listin. Me k nmu fakticky dojt i stanovenm povinnost. Povinnosti
proto mohou bt ukldny pouze na zklad zkona a v jeho mezch a jen
pi zachovn zkladnch prv a svobod (l. 4 odst. 1 Listiny).
Pslunci ozbrojench sil jsou, stejn jako nkte dal zamstnanci sttu,
nejen Listinou, ale i mezinrodnmi smlouvami povaovni za zvltn sku-
pinu, kter m v souvislosti s plnnm kol ve veejnm zjmu u uritch
prv stanoveny jin meze ne ostatn oban. Nejsou vak prv zbaveni,
prv naopak. Nepochybn existuje pm souvislost mezi ochranou prv
vojka a jeho ochotou chrnit prva osob v mst nasazen ozbrojench sil,
co je jeden ze zkladnch kol ozbrojench sil esk republiky.
Ustanovenm 4 zkona . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch esk
republiky, je v ozbrojench silch zakzna jakkoli politick innost.
Tento zkaz je proveden pro vojky z povoln ustanovenm 45 zkona
. 221/1999 Sb. o vojcch z povoln. Podle tohoto ustanoven je vojkm
zakzno lenstv v politickch stranch a hnutch. Neexistence lenstv
v politick stran nebo hnut je jednou z podmnek pijet do sluebnho
pomru vojka z povoln a vznik takovho lenstv u vojka je jednm
z dvod pro proputn ze sluebnho pomru. Pro vojky povolan na
vojensk cvien plat mrnj pravidlo v ustanoven 22 zkona . 220/
1999 Sb., kter zakazuje vojkm v zloze povolanm na vojensk cvien
vyvjet innost ve prospch politickch stran. S ohledem na krtk asov
sek jejich inn sluby se nevyaduje ppadn ukonen lenstv v po-
litick stran. Podle 44 zkona . 221/1999 Sb. je vojkm z povoln
zakzno podat politick shromdn a provdt politickou agitaci ve
vojenskch objektech a pi innosti ozbrojench sil i mimo vojensk objek-
ty. Stejn zkaz plat i pro vojky v zloze povolan na vojensk cvien
8
Pruka vojka AR
9
Prvo
podle 22 zkona . 220/1999 Sb. Tato ustanoven zkona omezuj shro-
maovac prvo vojk.
U vojk z povoln je ustanovenm 45 zkona . 221/1999 Sb. omezeno
sdruovac prvo nejen ve vztahu k politickm stranm a hnutm, jak je
uvedeno ve, ale vojkm z povoln je tak zakzno lenstv v odbo-
rovch organizacch. Toto omezen neplat u vojk v zloze povolanch
na vojensk cvien, ale je po nich poadovno pouze omezen innosti
v odborech na dobu mimo slubu.
Prakticky toton je vojkm omezeno podn nboenskch obad
a bohoslueb a ast na nich ustanovenm 21 zkona . 220/1999 Sb.
a ustanovenm 46 zkona . 221/1999 Sb.Projevovn nboenstv
nebo vry je tak omezeno pouze na dobu, kdy tomu nebrn plnn slu-
ebnch povinnost.
Profesionlnm vojkm jsou omezena hospodsk a sociln prva
omezenm vdlen innosti soubn se sluebnm pomrem. Podle
ustanoven 47 zkona . 221/1999 Sb. vdlenou innost me vojk
vykonvat pouze vjimen a na zklad psemnho souhlasu pslun-
ho nadzenho. Tm je ten sluebn orgn, kter je oprvnn jej sluebn
zaadit na jeho systemizovan msto. Psemn souhlas me nadzen
kdykoli odvolat s pslunm odvodnnm. Psemn souhlas vojk ne-
potebuje k vdeck, pedagogick, publicistick, literrn nebo umleck
innosti a ke sprv svho majetku. Psemn povolen nelze udlit pro
innost odpovdnho zstupce nebo lena statutrnch a kontrolnch or-
gn podnikajcch prvnickch osob. Vjimtku z tohoto vylouen tvo ne-
stavebn bytov drustva a organizan sloky sttu zzen Ministerstvem
obrany nebo jinm sprvnm adem.
Vojkm povolanm na vojensk cvien je mono omezit osob-
n svobodu uloenm kzeskho trestu vzen (vojn) nebo z-
kazu vychzek (mustvo a poddstojnci) podle 29 zkona
. 220/1999 Sb. Vojkynm se kzesk trest vzen neukld.
I nkter dal kzesk tresty zasahuj pedevm do majetkovch prv.
Jde o kzesk tresty ukldan podle zvltnch zkon ve form pokuty
nebo zkazu innosti vojkm za pestupky nap. v doprav spchan
v dob inn sluby. Profesionlnm vojkm lze navc uloit podle 53
zkona . 221/1999 Sb. i kzesk trest snen platu a o 15 % a na
dobu 6 msc.
K uloen jakhokoli kzeskho trestu dochz vdy psemnm rozhodnu-
tm po pedchozm kzeskm zen, jeho zkladn pravidla uruje zkon
a upesuje je d Zkl-1. Mimo to je mon proti rozhodnut o uloen
8
Pruka vojka AR
9
Prvo
kzeskho trestu, stejn jako proti ktermukoli rozhodnut sluebnch
orgn, podat alobu ke sprvnmu soudu.
Podle 11 zkona . 48/1997 Sb., o veejnm zdravotnm pojitn, ve
znn pozdjch pedpis jsou vojci v inn slub s vjimkou vojk
v zloze povolanch k vojenskmu cvien pojitni u Vojensk zdravotn
pojiovny. Vojkm je tak omezena monost volby zdravotn pojiov-
ny. Naopak Ministerstvo obrany uhrad prostednictvm Vojensk zdravotn
pojiovny za vojky rozdl mezi v hrady zdravotn pe poskytnut i
pedepsan lkaem, kter je sten hrazena z veejnho zdravotnho
pojitn, a v hrady poskytnut Vojenskou zdravotn pojiovnou; to
neplat pro hradu stomatologickch vrobk. Vojci proto nehrad doplat-
ky za lky nebo lkask kony. Obdobn me bt uhrazena preventivn
pe v rozsahu stanovenm vyhlkou Ministerstva obrany nad obecn
hrazenou preventivn pi.
Vojk v inn slub m tak omezenu volbu lkae pouze na nkterho
z lka v pslunm vojenskm zdravotnickm zazen ( 94 zkona
. 221/1999 Sb. a 90 zkona . 220/1999 Sb.). Vjimkou jsou ppady
neodkladn lkask pe a volba enskho lkae. Navazujc ambulantn
nebo stavn pi poskytuje zdravotnick zazen uren lkaem, kter
poskytl zkladn zdravotn pi. Pouze na lkask kony tchto lka se
vztahuje ve zmnn hrada nad rmec veejnho zdravotnho pojit-
n.
Listina zkladnch prv a svobod umouje stanovit vojkm zvltn
meze v uplatovn prva petinho, ale dn zkon tto monosti nevy-
uv a petin prvo vojk tak nen nijak omezeno.
Mimo tato vslovn omezen jsou fakticky stanoveny zvltn meze n-
kterch prv. Jde o omezen svobody projevu povinnost nosit v dob
sluby vojensk stejnokroj ( 48 zkona . 221/1999 Sb. a 8 zkona
. 220/1999 Sb.). Nenaruovn vzhledu vojenskho stejnokroje, kter
vyjaduje veejnoprvn postaven vojka, pak vyaduje i urit omezen
ve zpsobu pravy vzhledu vojka.
Omezen svobody projevu se tradin v zjmu bezpenosti d ochranou
utajovanch informac. V esk republice toto omezen svobody projevu
stanovuje uloenm povinnost zkon o ochran utajovanch informac.
Tento prvn pedpis a jeho provdc vyhlky nejsou ureny primrn
pro vojky, ale s ohledem na i skutenost, kter jsou utajovny pi
vojensk innosti, jsou velmi vznamn a dotkaj se prakticky vtiny
vojk.
U profesionlnch vojk stanovuje zkon . 221/1999 Sb. v 48 navc
povinnost zachovvat mlenlivost o skutenostech, o nich se dovdli
10
Pruka vojka AR
11
Prvo
pi vkonu sluby a kter v zjmu ozbrojench sil nelze sdlovat jinm
osobm.
Negativnm zpsobem je omezena svoboda projevu vojk tak v trestnm
zkon. Podle ustanoven 288 . zkona 140/1961 Sb., trestn zkon,
bude za ohroovn morlnho stavu jednotky potrestn vojk, kter popu-
zuje vojky proti vojensk slub nebo proti nadzenmu enm malomy-
slnosti nebo soustavnm rozvracenm kzn.
Naopak, lze mluvit o poslen prva vojk na zachovn jejich lidsk
dstojnosti, osobn cti, dobr povsti a ochranu jmna. Na rozdl od
problematickho ustanoven 206 o pomluv je trestnost uritch jednn
popsanmi v ustanovench 276 a 279 b (urka mezi vojky, nsil
vi nadzenmu, poruovn prv a chrnnch zjm vojk) zkona
. 140/1961 Sb., trestn zkon, ve znn pozdjch pedpis, vrazn
poslena ochrana lidsk dstojnosti vojka ve vztazch nadzenosti a pod-
zenosti, ale i ve vztahu k vojkm stejn hodnosti. Navc jsou poslednmi
ze dvou uvedench paragraf a ustanovenm 288a chrnni vojci proti
snaze o ztovn plnn vojenskch povinnost a zneuvn k mimoslu-
ebnm elm.
Kad vojk m prvo obrtit se sm nebo spolen s jinmi na velitele
s nvrhem, dost nebo stnost ve vcech, kter souvisej s vkonem
vojensk inn sluby (dle jen petice), ve veejnm i jinm spolenm
zjmu. (l. 9 Zkl-1)
Kad vojk se me na nadzenho velitele obrtit s nvrhem, dost
nebo stnost v osobnm zjmu (dle jen stnost). Ve vkonu tohoto
prva se nesm nikomu brnit. Vkon tohoto prva nesm bt nikomu na
jmu. Je zakzno vojka vystavovat ntlaku, aby svou stnost odvolal
(l. 13 Zkl-1).
Stnosti se zpravidla pednej pi dennm hlen. Mohou se podvat
i psemn nebo pi pohovorech v rmci kontrol. Stnost na velitele tvaru,
poppad na vy nadzen, je mono podat pouze psemn, s vjimkou
stnost pednesench pi pohovorech v rmci kontrol (l. 14 Zkl-1). St-
nost, kter obsahuje daje o zvanm poruen lidskch prv a svobod,
nap. o rasov i jin diskriminaci, o muen, o nelidskm i poniujcm
zachzen nebo trestn, me vojk pedat pmo hlavnmu inspektorovi
ochrany lidskch prv (l. 18 Zkl-1).
10
Pruka vojka AR
11
Prvo
Povinnosti vojk
Zjist-li vojk protiprvn jednn (trestn in nebo pestupek), naruovn
bojov pohotovosti a jin skutenosti, kter zpsobuj jmu ozbrojenm
silm, je povinen to hlsit sluebnm postupem, pop. pmo orgnm
Vojensk policie.
Vojk je zejmna povinen:
a) pipravovat se k obran vlasti a k plnn kol ozbrojench sil v rm-
ci odborn ppravy zejmna vcvikem a zvyovnm tlesn zdat-
nosti;
b) svdomit konat slubu, dodrovat ustanoven prvnch a vojen-
skch pedpis a plnit rozkazy nadzench;
c) zachovvat mlenlivost o utajovanch skutenostech ped osobami,
kter nejsou oprvnny se s nimi seznamovat. Zprotn povinnosti
zachovvat mlenlivost se d platnmi zkony;
d) seznmit se s vojenskmi pedpisy, kter se svm obsahem tkaj
vkonu jeho vojensk inn sluby;
e) zachovvat pravidla vojensk zdvoilosti, bt ist a peliv ustrojen
a upraven;
f) dodrovat zsady mezinrodnho prva vlenho a humanitrnho
prva;
g) dodrovat zsady bezpenosti, ochrany zdrav a porn ochrany;
h) chrnit ivotn prosted;
i) hlsit nadzenmu a psemn doloit vechny dleit osobn zm-
ny, hlsit zmny zdravotnho stavu, jako i zvady a nedostatky,
kter ztuj vkon sluby nebo ze kterch me koda vzniknout;
j) peovat o svenou vstroj, vzbroj, ostatn techniku a dal materil
a udrovat je v provozuschopnm stavu;
k) nepovat alkoholick npoje a jin nvykov ltky v kasrnch a ve
vymezench vojenskch objektech, v dob zamstnn i mimo tyto
objekty, a nenastupovat pod jejich vlivem do zamstnn.
Vojk se podrobuje rozkazm nadzench, pln je vas, iniciativn a bez
ohledu na pekky. Vojk pln povinnosti houevnat a vytrvale i v nejslo-
itjch situacch. Chrn sv nadzen a spolubojovnky ped hrozcm
nebezpem.
12
Pruka vojka AR
13
Prvo
K zajatcm se chov vojk humnn. Rannm poskytuje pomoc, dovo-
luje-li to boj. Parlamenti, zdravotnick zazen oznaen mezinrodn
uznvanm rozpoznvacm znakem a jejich personl, technika a zazen
oznaen mezinrodnm rozpoznvacm znakem civiln ochrany jsou pro
nj nedotknuteln.
Kdo za bojov situace projev zbablost, odepe poslunost, vzdl se
svvoln z boje nebo se dopust plenn, vlen krutosti, perzekuce oby-
vatelstva a zneuvn mezinrodn uznvanch a sttnch znak, bude
potrestn podle zkona. Stejn bude potrestn i vojk, kter se ze zbab-
losti nebo malomyslnosti vzd do zajet.
Se souhlasem nejbliho nadzenho velitele se za bojov situace mohou
vzdlit jen rann a k boji nezpsobil vojci. Lehce rann po oeten,
jako i ti vojci, kte rann k oeten doprovzeli, se mus, jakmile spln
tento kol, ihned vrtit ke sv jednotce.
Zajat vojk nesm vyzradit nic, co by pokodilo vlastn vojky a prosplo
protivnkovi. Pi vslechu je povinen udat jen sv jmno, pjmen a hod-
nost, datum narozen a osobn slo (slo osobn znmky). V zajet je vo-
jk povinen se podizovat spolen zajatmu nadzenmu nebo hodnost
vymu a plnit jeho rozkazy. Zajat vojk se nesm protivnkovi zavzat,
e se nezastn dal bojov innosti.
12
Pruka vojka AR
13
Prvo
Mezinrodn humanitrn prvo
vod
Mezinrodn humanitrn prvo (MHP) je odvtvm mezinrodnho prva
veejnho a upravuje proto zejmna prva a povinnosti jednotlivch stt.
Konkrtn zvazky vak v praxi napluj osoby jednajc jmnem tchto st-
t, a tud je znalost MHP nezbytn i pro pslunky ozbrojench sil R.
Za ppadn poruen MHP nese odpovdnost nejen stt, ale t konkrtn
osoba, kter se jich dopustila, pop. jej nadzen.
elem MHP je pedevm ochrana osob, kter se neastn neptel-
skch akc, a to zejmna rannch, vlench zajatc i civilist, ale jeho
obsahem je t regulace prostedk a zpsob veden boje.
MHP je souborem pravidel, kter plat v ppad mezinrodnch ozbro-
jench konflikt. Za mezinrodn ozbrojen konflikt se povauje nejen
tradin vlka mezi stty (a u vyhlen i nikoliv), ale t boje proti
kolonilnm i rasistickm reimm anebo proti ciz okupaci. MHP obsa-
huje v men me t pravidla, kter plat v ppad vnitrosttnch konflikt
(obanskch vlek), kdy dochz ke stetu ozbrojench sil sttu s dalmi
organizovanmi ozbrojenmi skupinami (nap. povstalci).
MHP se neuplatuje v ppad vnitnch nepokoj a napt (nap. vzpoury
i omezen nsiln akce) ani v ppad potrn kriminln innosti. V z-
vislosti na okolnostech se MHP uplatuje i v mrovch operacch (zejmna
v operacch na vynucen mru). Nkter opaten vyplvajc z MHP je
nicmn teba realizovat ji v dob mru (nap. seznamovn vojenskho
personlu s obsahem ustanoven MPH a zpsoby jejich dodrovn i
oznaovn osob a objekt).
Zkladnmi prameny MHP jsou mezinrodn smlouvy. R je v tto oblasti
vzna nkolika destkami dokument. Nejvznamnjmi z nich jsou e-
nevsk mluvy z r. 1949 a jejich dodatkov protokoly z r. 1977. ada ot-
zek je regulovna rovn prostednictvm tradinho obyejovho prva.
Prvn zvazn jsou pravidla vyplvajc z obou tchto pramen.
asto se lze setkat t s pojmy vlen prvo i prvo ozbrojench kon-
flikt. Tyto pojmy oznauj prakticky tot co vraz mezinrodn humani-
trn prvo a jsou tedy zamniteln.
14
Pruka vojka AR
15
Prvo
Zkladn pojmy MHP
Kombatant je osoba, kter je oprvnna se astnit neptelskch akc
(tj. bojovat). S vjimkou zdravotnickho a duchovnho personlu jsou kom-
batanty vichni pslunci pravidelnch ozbrojench sil sttu, jako i p-
slunci jinch ozbrojench sil (nap. povstaleckch), kter maj odpovdn
velen. Kombatanti se zpravidla odliuj od civilnho obyvatelstva noenm
uniformy i rozliovacho znaku a otevenm noenm zbran. Kombatant
je leglnm clem toku.
Vlenm zajatcem je kad kombatant, je-li zadren. Nrok na status
vlenho zajatce maj ale t dal osoby, kter doprovzej ozbrojen
sly s jejich souhlasem (nap. civiln posdky dopravnch letoun, vlen
dopisovatel i dodavatel slueb a zbo). Tradin maj tento status t
nejvy politit pedstavitel zneptelench stran. Vlenmi zajatci
jsou v ppad zadren rovn civiln osoby, kter se pi pchodu nep-
telskch ozbrojench sil chopily zbran k obran dosud neobsazenho
zem, kde ij.
Pi zatkn zajatc muste bt zvlt opatrn. Jestlie nkoho zatkte,
muste bt zsadn dva, jeden zajatce prohl, druh jej jist a pitom ten
kdo jist, mus mt stle nezasten vhled a vstel. Jakmile jste se pe-
svdili, e jste zajatci odebrali vechny paln, bodn, sen prostedky,
prostedky pro rozdlvn ohn, kter by mohly slouit k vaemu na-
paden, odeberte zajatci vechny dokumenty, vetn osobnch doklad.
Krom osobnch doklad mu odeberte i vechny osobn vci (hodinky,
fotografie apod.).
Nsledn provete osobn prohldku ponajce pokrvkou hlavy a kon-
e obuv. Zamte se pitom zejmna na podpan jamky, konce zad a
slabiny. Pi prohldce dbejte na to, aby zajatec byl v zadrovac poloze,
to je open rukama o ze, automobil apod., iroce rozkroen s vahou
na pikch chodidel.
Pi zadren nkolika zajatc je co nejrychleji oddlte od sebe po katego-
rich vojk (vojci, poddstojnci apod.).
Nrok na status vlenho zajatce naopak nemaj vyzvdai a oldni.
Vyzvdai jsou osoby, kter tajn zskvaj informace o protivnkovi. Vy-
zvdai naopak nejsou osoby, kter tuto innost vykonvaj v uniform
svho sttu. oldni jsou osoby najat k boji, kter se astn neptel-
skch akc a od jedn ze stran dostvaj odmnu, kter pevyuje bnou
odmnu pro srovnateln kombatanty ozbrojench sil tto strany. oldn
nen pslunkem tchto ozbrojench sil ani obyvatelem zem, na kterm
boj probh, i obanem jedn ze stran.
14
Pruka vojka AR
15
Prvo
Rann a nemocn jsou osoby, kter se v dsledku duevn i tlesn po-
ruchy nebo neschopnosti neastn neptelsk innosti. Jedn se o civiln
i vojensk osoby, kte vyaduj lkaskou pi. Do tto kategorie pat t
rodiky a novorozeata.
Zdravotnick personl tvo osoby, kter se zabvaj vlun zdravotnic-
kou innost, a u v rmci stlho i doasnho poven. Touto innost
me bt vyhledvn, shromaovn, peprava, stanoven diagnzy i
len rannch a nemocnch, jako i aktivity k prevenci nemoc anebo
sprva i zen zdravotnickch zazen a v neposledn ad t obsluha
dopravnch prostedk pro pepravu rannch a nemocnch. Duchovn
personl pak tvo vojensk i civiln osoby, kter se zabvaj vlun
duchovn innost.
Civiln ochrana je innost, jejm elem je zabezpeen ochrany a pe-
it civilnch osob v ppad ozbrojenho konfliktu. Tato innost me zahr-
novat nap. provdn varovn i evakuace osob, poskytovn kryt, z-
chranu osob, prvn pomoc a dal oetovn, oznaovn nebezpench
lokalit, zatemovn, dekontaminaci, zabezpeovn nouzovho pste
i dodvek, haen por, urgentn pohebn sluby apod. Vkonem tch-
to innost se zabv vlun poven personl.
Civilnm obyvatelstvem jsou vechny osoby, kter nejsou pslunky oz-
brojench sil ani kombatanty.
Vojensk objekty jsou vechny objekty, kter svou povahou, umst-
nm, elem nebo pouitm pedstavuj inn pspvek k vojenskm ak-
cm a jejich celkov nebo sten znien, obsazen nebo neutralizace
poskytuje za danch okolnost zjevnou vojenskou vhodu. Leglnm clem
toku tedy neme bt objekt, kter neslou k podpoe vojenskch opera-
c, i objekt, jeho znien nem vojensk pnos.
Civilnmi objekty jsou vechny objekty, kter nespluj podmnky vojen-
skch objekt. V rmci tto kategorie pak MHP zvlt chrn nkter
konkrtn typy objekt, a to zejmna zdravotnick objekty, kulturn statky
(nap. kostely, meity, koly, muzea, pamtnky, galerie, knihovny apod.),
objekty civiln ochrany, objekty obsahujc nebezpen sly (nap. jadern
elektrrny i vodn pehrady), objekty nutn pro peit civilnho obyvatel-
stva (nap. sklady potravin i rezervory pitn vody), ale t ivotn proste-
d jako celek. Zneptelen strany pak mohou dle vymezit urit chrn-
n zny (nap. demilitarizovan, bezpenostn, nemocnin i nebrnn
zny), v nich nen mono realizovat vojensk operace.
16
Pruka vojka AR
17
Prvo
K identifikaci chrnnch osob a objekt stanovilo MHP ochrann
(rozliovac) znaky:
zdravotnick objekty, zdravotnick
a duchovn personl
vzdvajc se osoby
parlamenti
(vyjednvaj peruen palby i pm)
objekty a personl civiln ochrany
kulturn statky (objekty) a pidruen
personl
objekty obsahujc nebezpen sly
tbor vlench zajatc
tbor internovanch (civilnch) osob
Zkladn zsady MHP
MHP je tvoeno stovkami konkrtnch pravidel. V celm tomto souboru lze
nicmn nalzt urit obecnj zsady, ze kterch vtina konkrtnch
pravidel vychz.
Zsada dovolenosti znamen, e v ozbrojenm konfliktu lze pouvat jen
dovolen prostedky a zpsoby veden boje. Zneptelen strany nemaj
neomezen prvo volby tchto prostedk a zpsob. MHP prostednic-
tvm ady specializovanch dokument zakazuje i omezuje uvn kon-
krtnch prostedk i zpsob veden boje.
Pokud jde o zpsoby veden boje, zakzna je nap. proradnost (tj. po-
kozen protivnka pomoc vyvoln myln domnnky, e existuje nrok na
ochranu dle MHP nap. fingovan zrann i zneuit ochrannho znaku),
16
Pruka vojka AR
17
Prvo
vyvolvn nadmrnho zrann i zbytench trap anebo zpsobovn
rozshlch, vnch a dlouhodobch kod na ivotnm prosted. Stejn
tak je zakzno bran rukojmch (ivch tt) i veden toku s tm, e ne-
budou brni zajatci. Dovolenm zpsobem boje je naopak pouit vlen
lsti (nap. fingovan pesuny, pouvn maket, lky apod.).
Pokud jde o prostedky veden boje, obecn jsou zakzny vechny ty
prostedky, kter psob nadmrn zrann i zbyten trapy. Vslov-
n zakzny jsou pak chemick a biologick zbran, laserov oslepujc
zbran, zbran zanechvajc v lidskm tle stepiny nezjistiteln pomoc
rentgenovho zen, vbun nstrahy a obdobn zazen, protipchotn
miny, ttiv i deformujc se stely apod. Dle je do urit mry omezeno
uvn protitankovch min i zpalnch ltek.
Zsada lidskosti (humanity) vyaduje, aby pi veden bojovch operac
nedochzelo ke zbytenmu psoben trap. MHP nepedpokld, e by
si vlka nevydala dn trapy, ale usiluje o to, aby se jednalo pouze
o takov zsah do fyzick a psychick strnky osob, kter je odvodnn
vojenskou nutnost. Clem boje je neutralizace protivnka (by za cenu jeho
usmrcen) a nikoli psoben bolesti.
Stejn tak MHP poaduje lidsk (humnn) zachzen se vemi osobami,
kter se neastn boje. Je proto nap. zakzno jakkoli diskriminujc i
poniujc zachzen se zadrenmi osobami, s rannmi a nemocnmi i
s civilnmi osobami. Zvlt jsou pak zakzny fyzick toky na tyto osoby,
jejich muen, znsilovn i jin nelidsk zachzen s nimi.
Zsada vojensk nezbytnosti omezuje bojov akce jen na ty, kter jsou
nezbytn k pemoen protivnka. Z toho dvodu jsou nap. zakzny
takov toky, kter nemaj vojensk vznam (pnos). Vojenskou nezbyt-
nost nicmn zsadn nelze vyuvat k ospravedlnn poruen MHP.
Dopoutt se zakzanho jednn s odvolnm na vojenskou nezbytnost
lze jen tehdy, pokud to MHP vslovn stanov lze nap. vst tok proti
chrnnmu objektu, pokud je takov objekt zneuit druhou stranou k ve-
den neptelskch akc (nap. veden palby z budovy nemocnice), anebo
proti chrnn osob, pokud se astn boje (nap. veden palby ze strany
civiln osoby). I v tchto ppadech je vak teba zachovvat zsadu pi-
menosti.
Zsada pimenosti (proporcionality) zohleduje skutenost, e pi
veden vojenskch operac nezbytn dochz k nezamlenm (vedlejm)
kodm na civilnch objektech a k nehodm majcm za nsledek zrann
i mrt civilnch osob. Tyto vedlej dopady vak nesm pekroit uritou
mru. Proto MHP zakazuje takov toky, kter by si vydaly ztrty na i-
votech civilnch osob i jejich zrann anebo znien i pokozen civilnch
18
Pruka vojka AR
19
Prvo
objekt v takov me, kter by pevyovala oekvanou konkrtn a p-
mou vojenskou vhodu z danho toku.
Na zklad zsady rozliovn jsou strany v konfliktu vdy povinny init
rozdl mezi kombatanty a civilnmi osobami, jako i mezi civilnmi objekty
a vojenskmi objekty. Jsou zakzny nejen mysln toky na civiln osoby
a objekty, ale rovn tzv. nerozliujc toky, tj. toky, u nich nelze zajistit,
e jejich clem nebudou civiln osoby i objekty (nap. stelba bez pozi-
tivn identifikace, umstn protipchotn miny, pouit jadern zbran, i
bombardovn vojenskch cl v hust zalidnnch oblastech bez pouit
pesn navdnch bomb apod.). toc sly jsou povinny zvaovat krt-
kodob i dlouhodob dopady (na civiln obyvatelstvo) pouit konkrtnch
prostedk i zpsob toku.
V souvislosti se zsadou rozliovn jsou ozbrojen sly rovn povinny
pijmout vechna dostupn opaten k omezen civilnch kod (nap. pro-
vst varovn mstnho obyvatelstva ped zahjenm toku i neumisovat
vojensk cle do blzkosti chrnnch objekt i hust zalidnnch oblast)
a pesvdit se dostatenm zpsobem, e objekt jejich toku je vojen-
skm clem.
Zachzen s chrnnmi osobami
Obecn plat, e s osobami, kter se pmo neastn neptelstv, vetn
kombatant, kte sloili zbran, a osob, kter byly vyazeny z boje nemoc,
zrannm i zadrenm, je teba zachzet lidsky a bez jakkoli diskriminace
zaloen na rase, barv pleti, nboenstv i ve, pohlav, rodu, majetku,
jazyku, politickm i jinm pesvden apod. Ve vztahu k tmto osobm
jsou zejmna psn zakzny vrady, mrzaen, krut nakldn i mu-
en, bran rukojmch, poniovn i odsouzen bez dnho soudu. Na
dodrovn tchto pravidel mohou dohlet mimo jin i pracovnci Mezin-
rodnho vboru ervenho ke.
Kdykoli to okolnosti dovoluj, je teba zajistit vyhledn a shromdn ra-
nnch a nemocnch a jejich pedn odpovdnm orgnm. Tyto osoby
mus bt bezodkladn a v maximln dostupn me oeteny, a to bez
jakhokoli nepznivho rozliovn. Pednost pi oeten je urovna
vlun zvanost zrann i nemoci. Je teba rovn zabezpeit ochranu
tchto osob ped nevldnm zachzenm (nap. z dvodu msty) i rozkr-
dnm jejich osobnch vc.
Obdobn je teba zajistit sbr mrtvch, kdykoli to okolnosti umouj.
Ostatky by mly bt pedny stran, k n mrtv osoby nle, a to spolu
s jejich osobnmi vcmi. Pokud to nen mon, je teba je pohbt dstoj-
18
Pruka vojka AR
19
Prvo
nm zpsobem a hrob dobe oznait. Je rovn teba zaznamenat maxi-
mum informac o okolnostech smrti a pohben mrtvch.
Zdravotnick a duchovn personl nesm bt pedmtem toku. Tento
personl sm bt zadren pouze tehdy, je li to nezbytn k zabezpeen
pe o dal zadren osoby. Osoby nleejc ke zdravotnickmu a du-
chovnmu personlu se nesm aktivn astnit neptelstv. Jsou nicmn
oprvnny dret osobn run zbran ke sv vlastn ochran a ochran
nemocnch a rannch.
Kombatant se v ppad zadren stv vlenm zajatcem. Je teba jej co
nejdve pedat nadzenmu i pslunmu orgnu. V ppad pochyb-
nost o tom, zda je zadren osoba kombatantem (me se jednat nap.
o pachatele trestn innosti vetn terorist), rozhoduje zvltn tribunl.
Civiln osoby lze internovat pouze v ppad, e to vyaduj bezpenostn
ohledy. Vlen zajatce je teba propustit ihned po ukonen neptelstv,
civiln internovan osoby ihned, jakmile to umon bezpenostn ohledy.
Zadrenm osobm je mon odebrat vojenskou vzbroj, avak nikoli pro-
stedky jejich osobn ochrany (nap. plynov maska, helma, neprsteln
vesta apod.). Vlen zajatci jsou pi vslechu povinni udat pouze hodnost,
jmno a pjmen, datum narozen a matrin slo.
Vlen zajatci i dal zadren osoby maj nrok na ochranu ped fyzic-
kmi toky i poniovnm i ped nepznivmi dsledky boj. Mly by
bt zadrovny v patin oznaench zazench nachzejcch se mimo
oblast boj. Zadrenm je teba zajistit stravu, vhodn hygienick zzem
a lkaskou pi. Stejn tak je teba jim umonit praktikovn jejich nbo-
enstv a styk s rodinou. O zadrench osobch je teba vst zznamy.
S vjimkou rodin by eny mly bt zadrovny oddleny od mu a dti
oddlen od dosplch.
Je psn zakzno zadren osoby muit i s nimi jinak krut
a nelidsky zachzet, nap. za elem jejich zastraen, potrestn i
zskn informace. Takov nakldn se zadrenmi osobami nelze
ospravedlnit dnmi okolnostmi. Zadren osoby nesmj bt ani
nuceny podlet se na vojenskch operacch zadrujc strany.
V ozbrojench konfliktech je teba t dbt na ochranu vysdlenc, tj. osob,
kter opustily sv domovy v dsledku boj a mohou se pohybovat v pro-
storu operac. Tyto osoby maj prvo se do svch domov vrtit, jakmile to
okolnosti umon. Jejich majetek mus bt respektovn.
20
Pruka vojka AR
21
Prvo
Okupace
V ppad, e ozbrojen sly jedn ze zneptelench stran obsad st
zem druh strany a jsou schopny je udret a vykonvat zde sv pra-
vomoci, jedn se o okupaci. O okupaci jde i v ppad, e se okupujc
mocnost nesetkv s ozbrojenm odporem. Zkladn povinnost obyvatel
okupovanho zem je zdret se neptelskch aktivit. Okupujc mocnost
je povinna umonit odchod obyvatel ze zem, nesm vak provdt nucen
deportace ani na zem pivet vlastn obyvatelstvo.
Povinnost okupujc mocnosti je zejmna obnovit a zajistit v maximlnm
monm rozsahu veejn podek a bezpenost, zabezpeit dostaten
zsobovn potravinami, lkaskou pi a zajistit administrativn fungovn
okupovan oblasti. Za tm elem je povinna spolupracovat s mstnmi or-
gny a informovat vhodnm zpsobem obyvatelstvo o vech pijmanch
opatench. Mus dle umonit fungovn organizace civiln ochrany a dt j
k dispozici nezbytn zazen.
Okupujc mocnost nese i nklady na sprvu zem, pokud vybr mstn
dan. Nesm tak poadovat po civilnm obyvatelstvu vkon prac za jinm
elem, ne je zabezpeen poteb jejich sil a veejnch slueb, ani nutit
mstn policejn sloky k asti na vlastnch vojenskch aktivitch. Vyado-
vat vcn prostedky od mstnho obyvatelstva (nap. rekvizice zdravotnic-
kch slueb, zazen a materilu, jako i potravin) sm okupujc mocnost
jen pro ely zabezpeen svch sil a administrativnho personlu, a to za
nhradu.
Okupujc mocnost je t povinna zachovat stvajc systm prosazov-
n prva (policie a soudy), je-li to v souladu s poadavky mezinrodnho
prva a obecn uznvanch standard, jako i s bezpenostnmi ohledy,
a zavdt nov trestn pravidla jen tehdy, je-li to nezbytn k prosazen
mezinrodnho prva, zabezpeen dn vldy a bezpenosti okupanch
sil.
Odpovdnost za poruen MHP
Pslunci ozbrojench sil R jsou povinni dodrovat MHP. Tato povinnost
vyplv nejen z mezinrodnch prvnch zvazk R, ale t ze zkon
R a z vojenskch d ozbrojench sil R. Za poruen MHP odpovd
stt, jeho zstupci (nap. pslunci ozbrojench sil) se kodlivho jed-
nn dopustili, ale t jednotlivci. Zatmco odpovdnost sttu me stit
v povinnost odkodnn (reparace), uveden do pvodnho stavu (restitu-
ce) i omluvy (satisfakce), odpovdnost jednotlivce (vojka) je trestn i
kzesk.
20
Pruka vojka AR
21
Prvo
Kad stt je povinen sthat poruen MHP anebo jejich sthn umonit.
Protoe pslunci ozbrojench sil R nemohou bt v souasn dob
sthni dnm mezinrodnm soudem, byli by sthni eskmi orgny in-
nmi v trestnm zen, a to na zklad trestnho zkona R. Tento zkon
umouje sthat iny spchan na zem R i iny spchan v zahrani.
Pro ppad, e by si nrok na sthn trestn innosti vojk R v zahrani
inil t jin stt, R sjednv tzv. statusov dohody (SOFA). Tyto dohody
zpravidla zaruuj vlunou i pednostn jurisdikci orgn R, pokud jde
o iny spchan v souvislosti se zahraninm nasazenm ozbrojench sil
R.
Trestn iny spovajc v poruen MHP jsou vtov uvedeny zejmna
v hlav dest trestnho zkona R me se jednat nap. o muen a ji-
n nelidsk a krut zachzen, pouvn zakzanho bojovho prostedku
a nedovolen veden boje, vlenou krutost, perzekuci obyvatelstva, ple-
nn v prostoru vlench operac i zneuvn mezinrodn uznvanch
a sttnch znak. Podle okolnost konkrtnho skutku mohou vak bt p-
slunci ozbrojench sil R sthni t za obecn trestn iny, tzn. nap. za
vradu, omezovn i zbaven osobn svobody, neuposlechnut rozkazu i
ublen na zdrav. Mn zvan poruen MHP mohou bt postihovna
kzesky.
Za iny svch podzench odpovd t velitel, a to nejen pm nadzen.
Kad velitel je povinen kontrolovat innost jemu podzench vojk. Je
t odpovdn za ta poruen MHP, jich se tito vojci dopust, pokud o t-
to innosti vdl nebo ml vdt a nezabrnil j. Naopak, rozkaz nadze-
nho nen omluvou pro poruen MHP kad vojk je povinen odmtnout
rozkaz, jeho splnnm by se dopustil trestnho inu. Kad vojk je t
povinen oznmit poruen MHP, o kterm se dozvdl.
Poruenm prva nicmn nen jednn v nutn obran, tj. jednn, kter
m znaky trestnho inu, ale odvrac nebezpe (zejmna smrti i zrann)
zpsoben tokem jin osoby. Podmnkou nicmn je, aby takov obrana
nebyla zcela zjevn nepimen zpsobu danho toku. Stejn tak nen
poruenm prva jednn v tzv. krajn nouzi, tj. jednn, kter m znaky
trestnho inu, ale jedn se o odvracen nebezpe (vi ivotm, zdrav i
majetku), kter nezpsobuje tok jin osoby (nap. por i tok divokho
zvete). koda zpsoben takovm jednnm vak nesm bt stejn nebo
vt ne koda hrozc.
Pruka vojka AR
Taktick pprava
Zvr
Nsledujc pravidla nejsou plnm vtem povinnost vojk vyplvajcch
z MHP, jedn se pouze o strun a snadno zapamatovateln vtah toho
nejpodstatnjho:
bojuj jen s kombatanty;
to jen na vojensk cle;
omez nien jen na to, co si vynucuje splnn tvho bojovho kolu;
neupravuj sv zbran i munici tak, aby zpsobovaly vt utrpen;
neto na kombatanty protj strany, kte se vzdvaj, ale odzbroj je,
zachzej s nimi humnn, chra je a pedej je svmu veliteli;
shromdi rann (spojence i protivnky!), peuj o n a pedej je
svmu veliteli nebo nejblimu zdravotnickmu personlu;
eti a respektuj civiln osoby, chra je ped patnm zachzenm,
nemsti se na nich a respektuj jejich vlastnictv;
neber rukojm;
eti a respektuj civiln objekty, neni a neber civiln majetek;
poruen tchto pravidel me bt trestnm inem a znevauje povst
tv jednotky i cel AR.
Ve sv innosti jsou vojci povinn se dit pravidly
pro pouit sly (ROE - Rules of engagement),
kter jsou pro kadou misi situovna zvl.
22
Pruka vojka AR
Taktick pprava
TAKTICK PPRAVA
innost vojka v boji
Povinnosti vojka v boji
Vojk je v boji povinen:
znt bojov kol ety, drustva a svj kol;
znt bojov monosti vzbroje pravdpodobnho neptele, zvlt
jej nejzranitelnj msta;
umt ovldat svou pidlenou zbra, run granty a efektivn je po-
vat v boji s neptelem;
znt rozsah a postup budovn ochrannch staveb drustva, zizov-
n vbunch a nevbunch ztaras;
nepetrit pozorovat bojit, signly nadzenho a sledovat innost
soused, vas zjiovat neptele a jeho zjitn hlsit veliteli;
porn bojovat v obran, smle toit, niit neptele vemi zpsoby
a prostedky, projevovat iniciativu a vynalzavost v boji;
poskytovat pomoc druhovi a nahradit jej v boji;
dovedn vyuvat tern, prostedky individuln ochrany a ochrann
vlastnosti vozidel, umt rychle budovat okopy a kryty, maskovat
svoje postaven a innost, pekonvat ztarasy, pekky a zamoe-
n prostory, provdt speciln oistu;
umt rozpoznvat vzdunho neptele, vst palbu z runch zbran
na jeho letouny a vrtulnky, znt jejich nejzranitelnj msta a init
opaten k ochran proti vysoce pesnm zbranm a inkm radioe-
lektronickho boje;
znt varovn signly, signly pro navdn vozidel, signly pro zen
boje a dal smluven signly, umt je pouvat a prakticky na n plnit
innost;
chrnit velitele v boji a v ppad jeho zrann pevzt velen drustva
(osdky) a splnit kol ve stanoven dob;
bez souhlasu velitele neopoutt sv msto v boji, pi zrann si
poskytnout nezbytnou svpomoc a vzjemnou pomoc a pokraovat
v plnn kolu, je-li vojkovi nazeno, aby se pemstil na obvazit,
odplazit se i se zbran do krytu a ekat na zdravotnickou pomoc;
brnit svenou vzbroj a ostatn techniku, neopoutt je bez rozka-
zu.
23
24
Pruka vojka AR
25
Taktick pprava
Pprava vojka k boji
Pprava vojka k plnn kolu (na boj) je soust zkladnch cvik a
innost, kter vojk vykonv automaticky, bez toho ani by dostal k tto
innosti povel (rozkaz). Tato innost se vykonv vdy v pestvkch mezi
jednotlivmi innostmi. Jedn se o:
zaujet stanovit, kter je kryt ped palbou neptele (v oko-
pu, bojov technice, krytech, budovch apod.);
doplnn zsobnk a pas munic, ppravu grant, pravu v-
stroje tak, aby se vojk dostal k munici a grantm vlee;
vyitn zbran (pouze se souhlasem velitele drustva), kontrolu
nastaven midel;
osobn maskovn dle vegetace, ve kter se vojk pohybuje;
upevnn vstroje tak, aby nebrnila v pohybu a zrove, aby
nedlala hluk;
kontrolu uloen materilu v kapsch a na mstech dle nazen
nadzenho;
kontrolu a naladn prostedk komunikace, kontrolu zdroj, po-
ppad jejich nabit nebo vmna;
doplnn vody a prostedk pro jej pravu, doplnn potravin.
Pohyb vojka na bojiti
Vojk se pohybuje na bojiti v zvislosti na vzdlenosti od neptele, tvaru
a lenitosti ternu.
Dve ne podnikne jakkoli pohyb:
prove kontrolu a pravu odvu, vstroje a vzbroje;
zajisti, aby tvoje vybaven nemohlo chrastit nebo se zachytit
o pekku;
omez vekerou vstroj a vybaven na nezbytn minimum vhodn pro
danou akci;
dokud jsi v bezpen pozici, peliv si zvol nsledujc stanovit;
promysli a zapamatuj si celou trasu k novmu stanoviti;
jakmile doshne novou pozici, zastav se, naslouchej a pozoruj.
24
Pruka vojka AR
25
Taktick pprava
Zpsob pohybu vojka po bojiti je ovlivovn ptomnost neptele, tva-
rem a lenitost ternu.
Vojk m tyto monosti:
rychl zalehnut a pprava k boji, rychl vzpmen se z lehu (z polohy
K boji);
pohyb zrychlenm krokem a bhem, vzpmen nebo sehnut;
pohyb pskoky;
pohyb plenm (plazenm, po kolenou, na boku).
innost na povel K zemi! (K boji!) a Vztyk!
Zpsob provdn cviku K zemi! (1. fze)
Zpsob provdn cviku K zemi! (2. fze)
26
Pruka vojka AR
27
Taktick pprava
Zpsob provdn cviku K boji!
Zpsob provdn cviku Vztyk! (1. fze)
Zpsob provdn cviku Vztyk! (2. fze)
Pohyb zrychlenm krokem a bhem, vzpmen nebo sehnut
provd se (vyuv se) v prbhu ztee (toku);
druh pohybu je ovlivnn rzem ternu a palebnou innost neptele;
je dleit sprvn zvolit smr postupu, skryt msto pro zastvku a
neustle pozorovat neptele.
26
Pruka vojka AR
27
Taktick pprava
Pohyb pskoky
nejrychlej zpsob pohybu v prostoru pozorovanm a postelovanm
neptelem;
zani zdvihnutm hlavy v lee;
vyber msto nsledujc zastvky, kam se chce dostat, ve vzdlenosti
max. 68 m (skok);
prudce vyraz do msta zastvky, zalehni a odpli se stranou;
stle pozoruj neptele a bu pipraven k palb.
Pohyb plenm a plazenm, po kolenou, na boku
umouje pemstn bez rizika prozrazen vzpmenou polohou;
druh plen zvis na druhu ternu;
druhy plen:
po kolenou ve vysok trv, za zbytky zdiva,
na boku pi psunech steliva, odsunu rannch,
plazenm podlznm drtnch ztaras, pesun na otevenm
ternu;
vdy je nutno pamatovat na chrnn zbran ped pokozenm
(samopal oprat o pai), pedevm zabrnit vniknut hlny nebo jinch
neistot do vvrtu hlavn.
Plen plazenm
28
Pruka vojka AR
29
Taktick pprava
Plen po tyech
Plen na boku
Vojk v obran
Zaujet palebnho stanovit, jeho prava a maskovn
Pro zaujet palebnho stanovit:
zvol si msto pro stelbu (na povel velitele) tak, abys byl co nejlpe
skryt ped pozorovnm a palbou neptele;
mus mt dobr vhled v urenm sektoru;
zani budovat okop;
nepestvej pozorovat neptele;
zbra si odlo na dosah ruky;
hned od zatku budovn a pravy svho palebnho stanovit ho
prbn maskuj a utajuj svou ptomnost v nm (nevyhazuj zeminu
na pedprse a do vky) i neptel t stle pozoruje.
28
Pruka vojka AR
29
Taktick pprava
Zaujet palebnho stanovit
Reakce na dlosteleck pepad
Pi dlosteleckm pepadu:
p prvnch vybuch grant co nejrychlej zalehni, pokud mono za
pekkou (v dolku);
po skonen pepadu na povel velitele co nejrychleji opus ohroen
prostor v nazenm smru v prbhu svho pohybu pozoruj
nejbli okol a poskytni pomoc svm spolubojovnkm, jestlie byli
zranni;
po dosaen velitelem urenho prostoru shromadit jednotky
ohlas veliteli svou ptomnost, ppadn i vsledky svho pozorovn.
30
Pruka vojka AR
31
Taktick pprava
Reakce na stelbu odstelovae
Pi zjitn odstelovae (zpravidla po zasaen nkterho ze spolubo-
jovnk ojedinlm vstelem):
co nejrychlej zalehni, pokud mono za pekku chrnc t ve smru
od neptele, a je-li to mon, poskytni pomoc zasaenm stelbou;
pokus se pozorovnm zjistit, odkud byly vedeny vstely (pamatuj, e
odstelova je ve vhod v o tob a vid t) a podle monost optuj
stelbu;
pokrauj v innosti podle pokyn velitele nebo na zklad vlastnho
zhodnocen situace a svch monost pokud mono skryt a
nejvhodnjm smrem opus ohroen prostor.
Pravidla stelby na letouny
V prvn ad je nutno urit charakter letoun jako cl:
a) rychle a nzko letc letouny;
b) pomal letouny;
c) stemhlav toc nebo po proveden ztei unikajc letouny.
U prvnch dvou ppad se vede stelba z runch zbran do dlky 500 m
s hledm 3 a na vt dlky s hledm 5, protoe cle se zpravidla pohybuj
pod velkmi polohovmi hly.
Pi stelb na rychle a nzko letc letouny se nastavuje jednotn nadbh
500 m a stl se posunem zbran ve smru letu letounu o 500 m (asi 60o)
dlouhmi dvkami.
60
o
POSUN
Z
r
n
"5"
Smr letu
Stelba na letouny posunem
30
Pruka vojka AR
31
Taktick pprava
Pi stelb na pomalu letc letouny je nutno vynet nadbh podle stej-
nch zsad jako pi stelb na pohybliv cle ve viditelnch dlkch trupu
letounu, piem se zmrn bod pekld od pd letounu ve smru jeho
letu.
NADBH (x trup)
ZB
Smr letu
Stelba na pomalu letc letouny
Pi stelb na stemhlav toc nebo po ztei unikajc letouny se stl
na p nebo z bez nadbhu, protoe se zpravidla zmrn kryje se
smrem letu.
Pravidla stelby na vrtulnky
V prvn ad je nutno urit charakter vrtulnku jako cle:
a) vrtulnk ve visu;
b) vrtulnk ve vodorovnm letu;
c) vrtulnk v ikmm letu;
d) vrtulnk kolmo klesajc nebo stoupajc.
Na vrtulnk ve visu se stl jako na pozemn pevn cl s odpovdajc dlkou
podle zsad pro stelbu na pevn cle z msta, protoe polohov hel cle
zpravidla nepesahuje +15o.
Na vrtulnk ve vodorovnm letu se stl jako na pohybliv pozemn cl
z msta s tm, e nadbh se vyn ve smru prodlouen drhy jeho letu
(vodorovn) ve viditelnch dlkch trupu, piem zmrn bod se pen
od pd vrtulnku.
Na vrtulnk v ikmm letu se stl rovn jako na pohybliv pozemn cl
z msta s tm, e nadbh se vyn ve smru prodlouen drhy jeho letu
32
Pruka vojka AR
33
Taktick pprava
(ikmo) ve viditelnch dlkch trupu, piem zmrn bod se pen opt
od pd vrtulnku.
NADBH
ZB
Smr letu
Stelba na vrtulnk ve vodorovnm letu
Na vrtulnk, kter kolmo kles nebo stoup se stl rovn jako na pohyb-
liv pozemn cl z msta s tm, e nadbh se vyn ve smru prodlouen
drhy jeho letu (dol nebo nahoru) ve viditelnch vkch trupu (siln st
trupu), piem zmrn bod se pen od spodnho okraje trupu nebo od
hornho okraje trupu.
Na nejmodernj typy bojovch vrtulnk, u kterch se podstatn zvila
jejich manvrovost, se v nkterch ppadech pouvaj i pravidla stelby
na letouny.
ZB
NADBH
S
m
r

le
t
u
Stelba na vrtulnk v ikmm letu
32
Pruka vojka AR
33
Taktick pprava
ZB
N
A
D
B
H
S
m
r

l
e
t
u
Stelba na kolmo klesajc vrtulnk
Odren ztee obrnn techniky a pchoty neptele
Clem je odrazit tok neptele, kter je v pevaze, zpsobit mu ztrty
a udret dleit prostory (ry, objekty).
Toho lze doclit jen co nejefektivnj (nejinnj) palbou, tzn. sprvnou
volbou cle (vzhledem k monostem a inkm sv zbran) i volbou opti-
mlnho okamiku a zpsobu zahjen stelby (vzhledem ke vzdlenosti,
rychlosti a smru pohybu neptele), vyuvnm ternu a dovednou in-
nost kadho jednotlivce v prbhu veden obrannho boje.
obrnn cle se ni protitankovmi prostedky;
pchota se oddluje od techniky palbou kulomet a samopal;
pchota se ni granty po piblen na vzdlenost 30 a 40 m.
34
Pruka vojka AR
35
Taktick pprava
Boj zblzka
Pi proniknut neptele do postaven jej ni bojem zblzka.

Fze pouit bodku

dery pabou
34
Pruka vojka AR
35
Taktick pprava
Vojk za toku
Pprava ke ztei a vyraen na zte
Na povel velitele bezprostedn ped vyraenm na zte prove zejmna
tyto kony:
zkontroluj, zda m zsobnk pln, ppadn vzty (nasa) bodk;
zkontroluj ochrannou masku a dej ji do pohotovostn polohy;
zkontroluj granty.
Na povel velitele k zahjen ztee vybhni ve stanovenm smru!
Pohyb po bojiti a pekonvn ztaras, nien
protivnka palbou, granty a bojem zblzka
pod palbou neptele se pohybuj bhem nebo pskoky;
na povel velitele vbhni za svmi spolubojovnky do prchodu
ztarasu (pedtm nezapom zajistit svou zbra, abys pi ppadnm
pdu nezashl spolubojovnka);
po pekonn ztarasu (prchodem) rychle zaujmi sv msto v sestav
drustva, pokrauj ve veden palby a piprav se k vniknut do zkopu
neptele vetn pouit runch grant;
neptele ni granty na vzdlenost asi 30 m;
vyuij zraujcho a ohluujcho inku grant, co nejrychleji vnikni
pod ochranou spolubojovnk do zkopu a dokoni jeho ovldnut.

Veden palby za chze
36
Pruka vojka AR
37
Taktick pprava
Nien neptele v zkopu
Vojk za pesunu
V zvislosti na zpsobu a druhu pesunu (bojovou technikou, elezninm
pevozem nebo pky apod.) me vojk plnit v jeho prbhu celou adu
kol a innost pozorovatel vzdunho prostoru, pozorovatel pozem-
nho neptele v urenm sektoru vzhledem ke smru pohybu, pslunk
stre v elezninm pevozu, pslunk pepravovan osdky atd. Stle
pitom mus bt pipraven na povel velitele nebo i samostatn reagovat na
ppadn pekvapiv napaden neptele (vzdunm, palebnm pepadem,
v lce na ose pesunu apod.) nebo plnit jin koly, kter vyplynou ze situ-
ace nebo jej nhl zmny.
innost v prostoru rozmstn mimo boj
Vbr msta odpoinku, stavba pstek (stan)
Psteky (stany) se stav po dosaen urenho prostoru a na povel veli-
tele podle stanovench zsad. Nejvhodnjm mstem pro budovn mst
odpoinku jsou such svahy v lesch pobl tekouc vody. Pitom je nutno
se vyhnout vrcholkm vyvench mst a osamocenm stromm, kter
zvyuj za bouky nebezpe, e do nich ude blesk.
36
Pruka vojka AR
37
Taktick pprava
Poadavky na msto odpoinku
Vbr msta Ochrana proti nepznivm vlivm poas
such
nenpadn
dobr vhled
monost niku
tko pstupn
blzko vody (mj. i
monost provdn
osobn hygieny)
dostatek paliva
bez nebezpe zaplaven
na zvtrn stran
slunn msto vyhvan rannm sluncem
ochrana proti padajc rose, vtru, snhu,
vnici, udren tepla
zabrnn prochlazen tla vystlnm
(such trva, jehlinat vtve, list, mech)
Propltan psteek Psteek ze stanovho dlce
nebo pikrvky
Psteek z klest a trvy Psteek pod stromky svzanmi
k sob
38
Pruka vojka AR
39
Taktick pprava
Ochrana proti nepznivm vlivm poas v prbhu
plnn bojovch kol
Prevence onemocnn z peht:
dodrovat vt rozestupy v rmci pochodujc jednotky a uvolnn
odvu;
odpovat ve stnu a mt dostatek tekutin;
nejst bezprostedn ped fyzickm vkonem v horku;
neodkldat pokrvku hlavy;
nept alkoholick npoje.
Prevence omrzlin:
ochrana proti chladu dostatenm odvem a pikrvkami;
udrovn suchho a volnho odvu, ponoek a bot;
dostatek teplho jdla a npoj;
vzjemn pozorovn zblen ke nosu, u a prst;
nepovn alkoholu;
dostatek pohybu;
pouvn chemickch a elektrickch ohva u nehybnch osob;
otuovn chladnou vodou, vzduchem, slunenm zenm, m
se vytvej podmnn reakce, kter zabezpeuj pizpsoben
organismu nhlm zmnm teploty, a tm omezuj vskyt chorob
z nachlazen.
38
Pruka vojka AR
39
Taktick pprava
Vbr, prava msta, rozdlvn a udrovn ohn
Ohe
Je uiten kod
jako zdroj tepla a svtla (ukliduje)
k dezinfekci vody (pevaenm)
k pprav stravy
k suen vstroje
chrn proti hmyzu (dmem je
demaskujc!)
umouje signl dmem (viditeln i
neptelem!)
prozrad kryt
zpsob por
zni vstroj
Hlavn zsady:
ohe se rozdlv ve dne, k zaht v noci se pednostn vyuvaj
oht kameny a zem;
pouv se such devo, aby se netvoil dm;
ohnit se zapout pod rove zem a stav se kolem nj stny
z hustch vtv, prken, plechu apod.;
ohe se rozdlv a udruje tak, aby slouil k vaen, suen nebo
ohvn.
Msto pro ohnit se vybr:
hol, odlehl, bez porostu, se suchm podkladem (kmen, psek);
v zvt, kter umouje kryt ped nepohodou a ped pozorovnm
ze strany neptele;
v blzkosti palivovho a vodnho zdroje.
Ohnit se upravuje takto:
na tvrdm podklad se obkld kameny, pskem nebo hlnou;
na mkkm podklad se opatrn odkrvaj drny;
v zim se odstrauje vrstva snhu a ledu a na tvrdou zem, pak se
podkld rot z plochch kamen, kus plechu nebo nkolika polen
poloench vedle sebe.
40
Pruka vojka AR
41
Taktick pprava
Ohe se rozdlv a udruje takto:
pro rozdln ohn je vhodn such troud z pln zprchnivlch
st uschlch strom, such vtviky, tsky jehlinatch strom,
such trva, seno nebo mech;
pro rychl rozhoen a vytvoen havho popele se pouvaj iky
a kra jehlinatch strom, devo smrku, modnu, borovice, jedle,
bzy, ole, jasanu, jebu, aktu a such mech;
pro udren ohn je nejvhodnj devo dubu, katanu, oechu,
ten, javoru a devo paez vech strom.
Po zruen ohnit je nutno:
nechat ohe vyhasnout nebo zalt ohnit vodou, zasypat pskem,
hlnou, drobnm kamenm;
popel, obloen ohnit a zbytky deva zahrabat do zem a vrtit
na msto drny, kter byly odstranny ped zaloenm ohn (zahladit
vechny stopy).
Je velmi nesnadn vrazn odliit jednotliv druhy oh, protoe ohe
bude me plnit vce funkc souasn. Protoe rzn zpsob pravy jdla
bude vyadovat i rzn upraven ohnit, dl se ohn na vaen a ohn
k oht.
Ohn k oht osob (suen odvu)
Hvzdicov ohe Loveck ohe Non ohe
Polynsk ohe Skryt ohe
Vn ohe
40
Pruka vojka AR
41
Taktick pprava
Ohn k pprav jdla (peen, vaen, ohev)
Trampsk pec Vyhlouben pec Rovn pec
Kovov sud Zvsn ohnit
innost pozorovatele a spojky
innost pozorovatele
Pozorovatel je uren k zjiovn ptomnosti a situace neptele, situace
vlastnch jednotek, soused a tern v jemu stanovenm pozorovacm
sektoru z pozorovacho stanovit.
koly pln pozorovnm (naslouchnm) a k tto innosti vyuv pozoro-
vac pstroje, spojovac a jin technick prostedky (z bojovho vozidla,
stlho nebo doasnho pozorovacho stanovit).
Na pozorovacm stanoviti pozorovatel zpracovv a vede tyto
bojov dokumenty:
denk pozorovn;
schma pozorovn.
42
Pruka vojka AR
43
Taktick pprava
Veobecn lze rozdlit pozorovac stanovit na stl a doasn (zejmna
z hlediska jejich enijn pravy a pedpokldan doby vyuvn). Kad
pozorovac stanovit mus splovat zejmna nsledujc poadavky:
co nejlep vhled na max. vzdlenost v zjmovm smru (sektoru)
utajen ptomnost pozorovatele, monost spojen s nadzenm
velitlem k pedvn zjitnch informac;
skryt pstup.
Stl pozorovac stanovit:
buduje se enijn;
zabezpeuje vhled na max. vzdlenost;
je k nmu skryt pchod a odchod;
je zabezpeeno spojen s nadzenm;
je dn maskovan.
Doasn pozorovac stanovit:
Umisuje se v ternu, kter umouje maskovn bez enijnho budov-
n a pozorovn ve stanovenm sektoru.
Vybaven pozorovatele:
pozorovac pstroje (i pro non vidn), dalekohled poppad
pstroje radianho a chemickho przkumu;
spojovac prostedky (penosn radiostanice, poln telefon);
denk pozorovn;
schma pozorovn;
poppad mapa;
pravtko, psac a kreslic poteby (obyejn tuka a guma, papr).
Pi vydvn kol pozorovatel od nadzenho zpravidla obdr:
zprvy o nepteli;
msto pozorovacho stanovit;
zpsob jeho vybudovn;
hlavn a doplkov pozorovac sektor;
dobu zahjen a ukonen pozorovn, innost po splnn kol;
zpsob spojen a hlen informac;
signly a heslo.
42
Pruka vojka AR
43
Taktick pprava
Rozliitelnost pedmt pouhm okem (pomcka pro odhad
a udvn vzdlenost k pozorovanch objektm)
Detaily oblieje a zbran, cihly ve zdi 100 m
Hoc cigareta do 200 m
List na stromech, taky na stechch 200 m
Zbran, barva a sti odvu 250 a 300 m
Tk kulomet, minomet, protitankov kann, sloupy
na drtnm ztarasu
500 m
Velk vtve strom, okna, komn na stee,
pohyb nohou a rukou 700 m
Auto, tank, letadlo na zemi 1 000 m
Jednotliv osoby a vozidla na svtlm pozad 1 500 m
Jednotliv stromy, skupina pohybujcch se osob 2 000 m
Jednotliv budovy 4 000 m
Hoc zpalka do 1 km
Svtlo lampy, zblesk vstel z run zbran do 5 km
PAMATUJ!
Nesm zanedbat maskovn. Odlesk pilby nebo jin kovov
soustky vzbroje nebo vstroje je vidt do vzdlenosti
1 km, odlesk skla dalekohledu do 2 km, odlesk skla auta a
do 4 km.
44
Pruka vojka AR
45
Taktick pprava
Naslouchnm lze zjistit
Hovor, kael, nabjen zbran, sthn drtu do 100 m
Povely, nrazy zbran a vstroje, kroky jednotlivce
po tvrdm ternu
do 200 m
Hlasit povely, hluk pochodujc jednotky po tvrd
cest, zatloukn kl, nrazy nad pi zemnch
pracch
do 300 m
Kcen strom, ezn deva, hluk motoru vozidla pi
jzd po tvrd cest
do 500 m
Kik, hluk auta jedoucho po silnici do 1 km
Hluk tanku jedoucho po ternu do 2 km
Hluk tanku jedoucho po vozovce 34 km
Dvky z runch zbran 45 km
Vstel z dla, vbuch trhaviny do 9 km
Pozorovatel se nesm prozradit svm umstnm!

Sprvn Nesprvn
44
Pruka vojka AR
45
Taktick pprava

Sprvn Nesprvn

Sprvn Nesprvn

Sprvn Nesprvn
46
Pruka vojka AR
47
Taktick pprava
Schma pozorovn (vzor)
Vzor denku pozorovn
xx. mb DENK POZOROVN POET LIST:
1/xx mb POZOROVACHO STANOVIT:
Po.
slo
DEN
HODINA
MINUTA
KDE
ZPOZOROVNO
CO ZPOZOROVNO
KOMU A KDY
HLENO
1 230500 JUL OB 23 OB 21 Pelet przkumnho letounu
Veliteli skup.
pedno O 2
ihned
2
230700
JUL
OB 21
Vpravo 20
Dle 50
Vjezd 3 kus obrnn techniky
Veliteli skup.
pedno O 2
ihned
3
230725
JUL
OB 11 OB 2 Pelet 4 ks letadel
Veliteli skup.
pedno O 2
ihned
4
231015
JUL
OB 23
komunikace
Pesun mechanizovan roty
Veliteli skup.
pedno O 2
ihned
5
231340
JUL
OB 13
Vlevo 30
Ble 40
innost mech. roty, pravdpodob-
n zaujmn kruhov obrany
Veliteli skup.
pedno O 2
ihned
Dokumentace, pozorovac pstroje a spojovac
prostedky pezkoueny a pedny bez zvad.
Pedal: Pevzal:
velitel skupiny zpravodajsk nelnk
Velitel
1/xx mb
46
Pruka vojka AR
47
Taktick pprava
innost vojka jako spojky
Spojka pln kol samostatn, a to bu pky, nebo na dopravnm prosted-
ku. Zprva, kterou dopravuje, me bt stn nebo psemn.
Hlavnm kolem spojky je dopravit rychle a skryt zprvu
na uren msto a tam stn sdlit nebo pedat.
Povinnosti spojky:
vdt komu a kam zprvu doruit a jak se zachovat, nenajde-li na
urenm mst toho, komu byla zprva urena;
znt pesn as, dokdy m bt zprva pedna;
znt nazpam obsah zprvy (v ppad stnho sdlen);
umt volit skrytou cestu, rychle se pemisovat a dobe se za postupu
maskovat;
umt pekonvat ternn pekky, dobe se orientovat v neznmm
ternu a umt postupovat podle azimutu;
zapamatovat si ve, co bhem sv cesty pozoroval;
vyhbat se boji a vdt, jak se zachovat, bude-li na cest pepaden
nebo zrann. Hroz-li pi nebezpe, e zprva padne do rukou
neptele, mus ji zniit;
znt kdy a kam se vrtit;
po nvratu hlsit veliteli, kter jej vyslal, splnn kolu a ve, co
bhem cesty zpozoroval.
Pi sprvnm pohybu v ternu je nutno:
zabrnit hluku za pohybu dnm upevnnm soustek vstroje
a vzbroje;
smr postupu zvolit tak, aby co nejmn prochzel volnn ternem,
vyuvat ternnch nerovnost a stn;
pi postupu otevenm ternem se pohybovat pskoky nebo
plenm;
lesn cesty a prseky rychle pebhnout.
Nedotkej se nalezench zbran, soustek vstroje apod.,
mohou to bt zaminovan nstrahy!
48
Pruka vojka AR
49
Taktick pprava
innost vojka jako ptrae
Ptra je przkumnm orgnem vyslanm od drustva.
Je uren k zajitn pesunu jednotky a ke zjiovn neptele na urenm
smru postupu.
koly pln jednm ze zkladnch zpsob zskvn informac o nepteli
pozorovnm a proptrvnm nepehlednch prostor ve smru po-
stupu, ppadn i s vyuitm pozorovacch pstroj a jinch technickch
prostedk przkumu.
Ptra me dostat tyto koly:
vas zjistit ppadnou ptomnost neptele ve smru postupu
jednotky;
proptrvat v urenm smru pesunu jednotky nejbli okol
pochodov osy, zejmna okraje lesa, osady, mosty apod.
vas odhalit (zjistit) ptomnost neptelskch vojk;
zajiovat postup sv jednotky v urenm smru.
Vydn kolu a pprava ptra:
seznmen s daji o nepteli;
uren smru postupu (poppad objekt);
stanoven zpsobu pozorovn a hlen przkumnch zprv;
uren hesla a signl (stt, vped, cesta voln, zpomalit, neptel,
zamoen sek, ptrai ke mn, velitel ke mn);
stanovit velitele.
Pprava k plnn kolu je zvisl na konkrtn situaci a na ase, kter je
k dispozici.
48
Pruka vojka AR
49
Taktick pprava
Ptra mus:
znt svj kol;
udrovat dan smr postupu, udrovat spojen s velitelem, znt
vechny potebn signly a smluven znamen (stt, cesta voln,
pokraovat v postupu, zpomalit postup, zrychlit postup, neptel,
zamoen prostor, velitel ke mn, ptrai ke mn atd.);
vyuvat lenitosti a pokrytosti ternu ke skrytmu postupu, rychle
postupovat a pekonvat rzn pirozen a uml pekky, dobe
se orientovat v neznmm ternu ve dne i v noci;
pozorovat a naslouchat na mst a za pohybu, ve dne i v noci;
proptrvat tern a ternn pedmty;
znt zsady kladen neptelskch nstrah;
rozeznat stejnokroje neptele, jeho zbran a bojovou techniku;
zjiovat pznaky pouit chemickch a biologickch zbran, znt
niiv inky jadernho vbuchu a zsady ochrany proti nim;
odhalit pznaky prozrazujc ptomnost neptele (zven tkot
ps, dm z oh zdvihajc se nad lesem, zbytky ohni, ulapan
povrch pdy nebo porostu, zanechan trky papru, oharky
z cigaret, plechovky od konzerv apod.);
rychle a iniciativn reagovat na vechny nenadl situace pi
stetnut s neptelem.
50
Pruka vojka AR
51
Zkladn pravidla
innosti vojka pi pohybu v ternu (5 N):
nepohybovat se po horizontu (vrcholu) usilovat o svou
co neni siluetu;
nepravideln tvary ternu vyuvat ve stejnch mstech
v nich by se sm skryl, pedpokldat ptomnost
neptele;
nezstvat dlouho na jednom mst zvyuje se
pravdpodobnost prozrazen;
nenechvat po sob stopy sv ptomnosti nebo innosti
v danm prostoru;
neniit pirodn pedmty ve svm okol (ulomen vtev
rychle zavadne a je podezel).
Skryt postup ptrae v rznm ternu, vyuvn ternu
a ternnch pedmt, maskovn na mst a za pohybu
Pohyb v nevhodnm ase a na nevhodnm mst
prozrazuje ptomnost vojka rychleji ne cokoli jinho.
PAMATUJ, E TOTO PRAVIDLO
PLAT I PRO NEPTELE !!!
Utajen pesunu:
vyuvej poas (d, vtr, soumrak);
vyuvej doby zven aktivity neptele (hluk, vbuchy apod.);
sleduj pznaky innosti lid (kou, vyjet koleje, pohyb jednotek,
telefonn veden, budovy, hluk vozidel apod.);
pi pesunech v noci a snen viditelnosti vnuj zvenou pozornost
naslouchn (hluk vozidel, osob apod.);
za pesunu nezanechvej stopy, necho pmm smrem (vylapan
stopa je viditeln na znanou vzdlenost).
50
Pruka vojka AR
51
Zpsoby skryt (utajen) pznak (stop) pesunu ternem:
nelmej vegetaci (vtve, listy, trvu stren kra strom, mech na
skalch);
pro pesun vybrej pevn povrch, kter nezanechv stopy (pevn
vozovka, kldy, kameny apod.);
vyuvej stn strom a kovin;
v zimnch podmnkch vyuvej nezasnen msta;
pi chzi se vyvaruj monm zatravnnm nebo zasnenm jmm,
okrajm rokl a behm vodnch tok;
zanechan stopy na mkk podloce seti co nejrychleji;
nezanechvej odpadky, nesen materil dn upevni, zabra
ztrtm.
Zpsoby pekonvn ternnch pekek a ztaras
Hlavnm kritriem pekonvn pekek za pesunu je utajen innosti.
Komunikace, eleznin trat, ale i ohrady, ploty, apod. jsou objekty, kter
jsou zpravidla pedmtem pozorovn jednotek nebo przkumnch orgn
neptele.
Pi jejich pekonvn dodruj nsledujc zsady:
je-li to mon, ploty a ohrady obchzej, nelze-li je obejt, pekonvaj
je co nejne u zem (pod pletivem, mezi pkami), ppadn
maximln sni siluetu;
komunikaci pechzej v jejm ohybu, podle monost ve stnu strom,
eleznin tra pekonvej plenm;
hlubok pekky a srzy pekonvej nohama dopedu (pozor na
mon nstrahy, drty, kly apod.).
Maskovn ptomnosti a innosti vojka v ternu
Zkladn podmnkou spchu maskovn je pizpsobit sebe, pouvanou
techniku i objekty barvou i strukturou povrchu okolnmu prosted.
Taktick pprava
52
Pruka vojka AR
53
Hlavn zsady:
vyuvej prodnch kryt;
nepokozuj zbyten okol vc, ne je nezbytn nutn, nepehnj
maskovn, mn je nkdy vce;
vyuv-li stn, pamatuj, e s denn dobou se jejich dlka a tvar
mn;
zbyten se nepohybuj, kad pohyb prozrazuje;
zamaskuj ve, co odr svtlo (brle, hodinky, dalekohled, sklo,
konzervy apod.), pouvej je ve stnu, pokud je to mon;
zm siluetu vlastn postavy, k maskovn vyuvej vtve, trvu,
blto, ernidlo, popel apod., nezapomnej, e rostliny usychaj, mn
barvu a tvar, pravideln je obmuj.
Maskovn jednotlivce
Maskovn jednotlivce zahrnuje opaten, kter umouj skrt ptom-
nost nebo utajit innost vojka v ternu. K tomu je teba dsledn vyu-
vat maskovacch vlastnost ternu, pedepsanch nebo vpomocnch
prostedk, dodrovat zsady maskovn a vyvarovat se demaskujcch
pznak innosti.
Jako vpomocnch prostedk se pouv:
barev, pruh textli, pletench ltek apod.;
svislch nebo ikmch clon, vpomocn zhotovench koster
s vypnutou sovinou a s vpletem k znenpadnn jednotlivce;
vtv, trvy, slmy apod.;
lidla na ruce a obliej z vpomocnch prostedk;
vpomocn zhotovench maskovacch tsn.
Maskovn oblieje
Je vhodn pouvat maskovacch barev, ohoelho korku, hlny. Vystoupl
msta mazat tmavmi barvami, prohlubn svtlmi. Nikdy nezapomenout
na maskovn ke rukou, krku a u.
52
Pruka vojka AR
53

Maskovn ochrann pilby
Pouvat maskovac st, zaplst do n prodn materil. Vdy se ujisti, zda
je ve pevn pipevnno, nezpsobuje hluk p pohybu ternem a odpov-
d okolnmu prosted.

Taktick pprava
Maskovn postavy a vstroje
Nejvhodnj je pout nap. st star
maskovac st, kterou lze pehodit
pes batoh a st zad a zaplst do
n okoln vegetaci. Je vhodn si tak
podit prun psky a vt je na odv,
nebo je jen navlci na ruce a nohy
a zasunout za n mstn materil
(vegetaci). Je nutn nezapomenout
zamazat leskl plochy vstroje nap.
bltem (potsnit zeminou)
54
Pruka vojka AR
55
Taktick pprava
Maskovn osobn zbran
Pikrt dradlo a pabu kousky starch maskovacch odv, upevnit je
pskou. Ujistit se, zda nic nebrn men a nabjen. Obtoit i prouky
kolem hlavn k pozmnn jejho typickho tvaru. Ostatn soustky (z-
sobnky) pelepit nejlpe zelenou matnou pskou. Pokud nen k dispozici
nic z uvedench prostedk, lze pout nap. vodu a hlnu a sti zbran
potsnit bltem.
Pachov stopy
Pachy a vn jsou jednm z demaskujcch faktor, kter me prozradit
ptomnost osob. Pi innosti, zejmna na zem neptele, je teba se vy-
varovat pouvn prostedk, kter zanechvaj pachov stopy:
spreje;
parfmovan holc krmy;
ampony, vkaky;
parfmovan bonbony apod.
Rovn kou z cigaret (v uzavenm prostoru, sklepch, jeskynch apod.)
me zejmna nekukovi i po del dob prozradit ptomnost osob.
inky pachovch stop lze potlait (minimalizovat) potenm rukou (odvu,
obuvi, ppadn materilu) prodnmi prostedky, rozmlnnou vegetac
(trva, zelen listy apod.).
Orientace vojka v ternu na mst a za pohybu
Pi innosti v neznmm ternu je velmi dleit znt zkladn zsady
orientace a zpsoby urovn svtovch stran, souadnic a azimut. M-
54
Pruka vojka AR
55
Taktick pprava
-li monost ped cestou do neznmho prostoru prostuduj zkladn daje
o nm. Zapamatuje-li si rozmstn dleitch a v ternu vznamnch
pedmt na smru pochodu/pesunu (kopc, osad, smr tok ek apod.)
pome to pi hrub orientaci v tomto prostoru.
Orientaci v ternu a prbn urovn vlastnho stanovit
ovlivuj:
znalosti o prostoru innosti a vysazen;
znalost ternnch tvar;
znalosti urovn svtovch stran, souadnic a vzdlenost;
monost vyuit technickch a naviganch prostedk.
Urovn svtovch stran pomoc:
technickch prostedk;
prodnch kaz;
Slunce a hodinek;
stn pedmt;
Severky;
Msce;
polohy nebeskch tles.
Przkum a proptrvn:
piblen na takovou vzdlenost, kter umouje dobr pozorovn
danho objektu (lesa, osady, mostu, osamocench budov apod.);
pozorovn a naslouchn danho objektu przkumu a jeho okol na
ptomnost neptele;
proptrn danho objektu i prostoru se zajitnm;
proveden zkresu a vyhodnocen situace a pokraovn v dalm
plnn kolu.
56
Pruka vojka AR
57
Steleck pprava
Bojov pohotovost
Bezpenostn pohotovostn stavy
V resortu obrany jsou vyhlaovny bezpenostn pohotovostn stavy
ALPHA, BRAVO, CHARLIE, DELTA (dle jen pohotovostn stavy). Jsou
seazeny od nejniho po nejvy.
Vyhlen pohotovostn stavy se po dobu platnosti zveejuj na viditelnm
mst u vjezd a vstup do arel, budov a u dozorch orgn.
Pohotovostn stav ALPHA
Tento stav se vyhlauje jako veobecn vstraha ke zven rovn bez-
penosti a pipravenosti na vznik mimodn udlosti zpsoben monou
teroristickou aktivitou. Rozsah a povaha hrozby nelze pedpovdat a pijat
opaten mus bt adekvtn okolnostem. Uveden seznam opaten me
bt v ppad nutnosti rozen o innost plnovanou v pohotovostnm sta-
vu BRAVO.
Pohotovostn stav BRAVO
Tento stav se vyhlauje v nvaznosti na pedchoz udlosti jestlie existuje
zven a vce pedvdateln hrozba teroristick aktivity, pestoe nebyl
identifikovn dn konkrtn cl.
Pohotovostn stav CHARLIE
Tento stav se vyhlauje, dojde-li k njakmu incidentu nebo jsou zskny
zpravodajsk informace, kter naznauj, e bezprostedn hroz urit
forma teroristick aktivity.
Pohotovostn stav DELTA
Tento stav je aplikovn v bezprostedn oblasti, v n dolo k teroristick-
mu toku, nebo jsou zskny zpravodajsk informace o tom, e teroristick
akce proti specifick lokalit je pravdpodobn. Normln je tento pohoto-
vostn stav vyhlaovn jako mstn vstraha.
56
Pruka vojka AR
57
Steleck pprava
STELECK PPRAVA
Run zbran
7,62mm samopal vz. 58
Bojov pouit
7,62mm samopal vz. 58 je run zbra jednotlivce uren k nien iv sly
pabou, bodkem a stelbou. Je nejinnjm prostedkem k vyazen
jednotlivch ivch cl nekrytch, pohyblivch a mizivch (objevujcch se
jen na krtkou dobu).
Charakteristika
7,62mm samopal vz. 58 je jednoduch, lehk, samoinn zbra. K innosti
pohybu zvru je vyuito sti tlaku plyn vzniklho shoenm prachov
npln v hlavni a pes plynov kanlek psobcho na hlavu pstu a jeho
prostednictvm na zvr zbran.
Druhy 7,62mm samopalu vz. 58 se podle zpsobu uren a pouit dl na:
Sa vz. 58 P s devnou pabou;
Sa vz. 58 V se sklopnou ramenn oprou (pabou);
Sa vz. 58 Pi s tlumiem plamene, dvounokou a litou pro nasazen
zamovae noktovizoru MeO-50 s.
Technick data:
Re 7,62 mm
Hmotnost s plnm zsobnkem a s bodkem 3 770 g
Dlka s bodkem 1 000 mm
Dlka s pabou (se sklopenou ramenn oprou)
bez bodku 635 mm
inn dostel do 400 m
Men dostel 800 m
Maximln dostel a smrtc inek 2 800 m
Bojov rychlost stelby 120 ran/min
Poet zsobnk po 30 nbojch 4 ks v koen
bran
58
Pruka vojka AR
59
Steleck pprava
Hlavn sti
1) hlave 5) spuadlo
2) midla (muka, hled) 6) paba, pabika, pedpab
3) pouzdro zvru
4) zvr
Hlavn sti 7,62mm samopalu vz. 58
sten rozebrn a skldn samopalu
Ped rozebrnm samopalu provst JISTOTU ZBRAN!
POSTUP pi stenm rozebrn samopalu:
vyjmout zsobnk;
provst JISTOTU ZBRAN:
pravou rukou sthnout zvr do zadn polohy,
pohledem se pesvdit, e v nbojov komoe nen nboj,
vypustit zvr do pedn (zadn) polohy,
spustit zmknutm spout;
sejmout vratn stroj;
vyjmout zvr;
sejmout nadpab;
vyjmout pst s pruinou;
odloit hlave s pouzdrem zvru, spuadlem a pabou.
(skldn se provd v opanm poad)
58
Pruka vojka AR
59
Steleck pprava
7,62mm univerzln kulomet vz. 59
Bojov pouit
7,62mm univerzln kulomet vz. 59 je zbra uren k nien zejmna jed-
notlivch nebo skupinovch nekrytch (neobrnnch) cl.
Charakteristika
7,62mm univerzln kulomet vz. 59 je univerzln samoinn zbra s uza-
mykatelnou hlavn. K innosti pohybu zvru je vyuito sti tlaku plyn
vzniklho shoenm prachov npln v hlavni a pes plynov kanlek p-
sobcho na hlavu pstu a tm i na zvr.
7,62mm univerzln kulomet vz. 59 se podle zpsobu uren a pouit dl
na:
Lehk kulomet Tk kulomet
lehk hlave
dvojnoka
schrnka na 50 ks nboj
tk hlave
univerzln podstavec
dalekohled 4 8
schrnka na 250 ks nboj
Technick data
Re 7, 62 mm
Hmotnost
lehk kulomet s dvounokou (LK)
tk kulomet s podstavcem (TK)
8,67 kg
19,24 kg
Dlka
LK
TK
1 115 mm
1 215 mm
Bojov rychlost stelby
LK
TK
150 ran/min
350 ran/min
inn dostel
na jednotliv cle (LK/TK)
na skupinov cle (LK/TK)
do 600 m/1 000 m
do 1 000 m/1 500 m
Men dostel 800 m
Nbojov ps
LK mal schrnka
TK velk schrnka
50 ks nboj
250 ks nboj
60
Pruka vojka AR
61
Steleck pprava
Hlavn sti
1) hlave 5) spuadlo
2) midla 6) paba s uzvrou pouzdra zvru
3) pouzdro zvru
4) zvr
Hlavn sti 7,62mm univerzlnho kulometu vz. 59
sten rozebrn a skldn kulometu
Ped rozebrnm samopalu prove JISTOTU ZBRAN!
POSTUP pi stenm rozebrn kulometu:
otevt vko skluzavky a sejmout zvsnou schrnku;
odjistit,
pesunout spuadlo do pedn polohy,
sthnout zvr do zadn polohy nathnout kulomet,
prohldnout nbojovou komoru (nbojit),
pesunout spuadlo do pedn polohy;
oddlit pabu s uzvrou pouzdra zvru;
vyjmout spolen spuadlo se zvrem;
60
Pruka vojka AR
61
Steleck pprava
rozloit zvr;
vyjmout hlave z pouzdra zvru;
sejmout vko skluzavky s hlavovou spojkou;
sejmout skluzavku;
sejmout posouva;
odloit pouzdro zvru;
oddlit dvojnoku od hlavn;
odroubovat tlumi plamene.
9mm pistole vz. 82
Bojov pouit
9mm pistole vz. 82 je zbra jednotlivce, uren k sebeobran, napaden
neptele a k boji na vzdlenost do 50 m.
Charakteristika
9mm pistole vz. 82 je samonabjec zbra s pevnou hlavn, m dynamick
zvr, revolverov spuadlo, samoinnou a oboustrannou pojistku. K in-
nosti zvru je vyuito sti tlaku plynu psobcho na dno nbojnice.
Technick data
Re 9 mm
Hmotnost s plnm zsobnkem 920 g
Bojov rychlost stelby 24 ran/36 s
Hmotnost s przdnm zsobnkem 800 g
inn stelba do 50 m
Maximln dostel 1 300 m
Smrtc inek stely do 350 m
Poet nboj v zsobnku 12 ks
62
Pruka vojka AR
63
Steleck pprava
Hlavn sti
1) hlave 4) zvr
2) midla 5) spuadlo
3) tlo (rm) pistole
Hlavn sti 9mm pistole vz. 82
sten rozebrn a skldn pistole
Ped rozebrnm pistole provst JISTOTU ZBRAN!
POSTUP pi stenm rozebrn pistole:
pistoli uchopit tak, aby prst netlail na spou;
vyjmout zsobnk;
sthnout zvr do zadn polohy,
prohldnout nbojovou komoru (nbojit),
vypustit zvr do pedn polohy,
lukem odjistit zvr;
oddlit zvr od tla (rmu) pistole;
sejmout vratnou pruinu z hlavn.
62
Pruka vojka AR
63
Steleck pprava
Pancovka RPG-7
Bojov pouit
Pancovka RPG-7 je urena k nien obrnn a pancovan techniky
(zbran) a k nien a umlovn iv sly neptele ukryt v krytech lehk-
ho typu i ve zdnch stavbch.
Charakteristika
Pancovka RPG-7 je dynamicko-reaktivn zbra s hladkm vvrtem
hlavn. Pi vstelu nem zptn rz, eho je dosaeno tm, e st pra-
chovch plyn unik tryskou dozadu, a tm vznik reaktivn sla smujc
vped proti zptnmu rzu, kter jej vyrovnv.
Technick data
Re 40 mm
Hmotnost s PGO-7 6,3 kg
inn stelba do 300 m
Men dlka stelby do 500 m
innost proti panci do 300 mm
Poet nboj pancovnk/pom. pancovnka 2/3 ks
Hlavn sti
1) hlave s mechanickmi midly 3) spuadlo s pojistkou
2) pln dernk 4) optick zamova PGO7
Hlavn sti pancovky RPG-7
64
Pruka vojka AR
65
Steleck pprava
sten rozebrn a skldn pancovky
POSTUP pi stenm rozebrn pancovky:
sejmout chrntka (zadn, pedn);
oddlit spuadlo;
oddlit pln dernk;
oddlit vko tla spuadla.
Optick zamova PGO-7
Bojov pouit
Optick zamova PGO-7 je hlavn druh midel pro RPG-7, umouje
stelbu do 500 m.
Charakteristika
Optick zamova PGO-7 je optick pstroj s hranolovou pevracec sou-
stavou v ohniskov rovin s ohniskovou destikou.
Technick data
Zvten 2,7x
Hmotnost s PGO-7 500 g
Zorn pole 13
Rozsah dlkov stupnice 200500 m
Hodnota dlku dlkov stupnice 100 m
Hlavn sti
1) tlo zamovae
2) konzola
3) osvtlovac zazen
Ohniskov destika
obsahuje:
rektifikan kek
dlkovou stupnici
stupnici stranovch oprav
dlkomrnou stupnici
64
Pruka vojka AR
65
Steleck pprava
68mm reaktivn protitankov grant vz. 75
Bojov pouit
68mm reaktivn protitankov grant vz. 75 je uren k nien obrnnch cl,
opevnnch kryt lehkho typu a iv sly v opevnnch krytech.
Charakteristika
68mm reaktivn protitankov grant vz. 75 je dynamicko-reaktivn zbra
(bez zptnho rzu) s hladkou hlavn pro jednorzov pouit. inek pi
probjen pance je kumulativn a je inn na slu pance do 300 mm.
Technick data
Re RPG-75 68 mm
Hmotnost RPG-75 3,2 kg
Metn dlka na cl vysok 2 m 190 m
Maximln dlka men stelby 300 m
innost proti panci do 300 mm
Hlavn sti
1) vmetn pouzdro s mechanickmi midly, plnm spuadlem a nosnm
popruhem
2) spalovac komora
3) kumulativn stela
Hlavn sti 68mm reaktivnho protitankovho grantu vz. 75
66
Pruka vojka AR
67
Steleck pprava
7,65mm samopal vz. 61
Bojov pouit
7,65mm samopal vz. 61 je run zbra jednotlivce uren k plnn zvlt-
nch kol, osobn ochran a k nien neptele ve vzdlenosti do 200 m.
Charakteristika
7,65mm samopal vz. 61 je jednoduch lehk samoinn run zbra, u n
je k innosti zvru vyuito psoben tlaku prachovch plyn na dno nboj-
nice a tm i na elo zvru. Do pedn polohy je zvr vrcen tlakem dvou
vratnch pruin.
7,65mm samopal vz. 61 umouje stelbu jednotlivmi ranami, dvkami
i zajitn zbran. Je opaten zpomalovaem, kter sniuje kadenci stelby
a souasn psob jako tlumi zptnho rzu zvru, co se projevuje
zmrnnm pohybu zbran po kadm jednotlivm vstelu i pi stelb
dvkami. Samopal je proto velmi pesn.
Technick data:
Re 7, 65 mm
Hmotnost
bojov
1 300 g
1 550 g
Dlka
v pochodov poloze
v bojov poloze
270 mm
522 mm
inn dostel openm pabiky do ramene do 200 m
inn dostel z ruky do 50 m
Smrtc inek do 800 m
Maximln dostel 1 500 m
Bojov rychlost stelby
jednotlivmi ranami
malmi dvkami
35 ran/min
100 ran/min
Poet nboj v zsobnku
mal zsobnk
velk zsobnk
10 ks
20 ks
66
Pruka vojka AR
67
Steleck pprava
Hlavn sti
1) hlave 5) spuadlo s kohoutkem
2) midla 6) tlo samopalu
3) pouzdro zvru 7) pabika se zpomalovaem
4) zvr
Hlavn sti 7,65mm samopalu vz. 61
sten rozebrn a skldn samopalu vz. 61
POSTUP pi stenm rozebrn samopalu:
vyjmout zsobnk;
odklopit pouzdro zvru;
vyjmout zvr:
sthnout zvr za napnac hmatnky,
vyjmout napnac hmatnky,
vysunout zvr z pouzdra zvru;
odloit tlo samopalu.
68
Pruka vojka AR
69
Steleck pprava
7,62mm odstelovask puka SVDM
Bojov pouit
7,62mm odstelovask puka je run zbra jednotlivce uren k nien
dleitch, mizivch, pohyblivch, nekrytch i maskovanch neobrnnch
objekt a cl vetn iv sly v sestav neptele.
Charakteristika
7,62mm odstelovask puka je samonabjec zbra. Pracuje na principu
vyuit sti tlaku plynu, vzniklho hoenm prachov npln v hlavni na
pst. Spuadlo umouje stelbu pouze jednotlivmi ranami.
Technick data:
Re 7, 62 mm
Hmotnost bez bodku s pukovm dalekohledem,
przdnm zsobnkem 4 300 g
Dlka bez bodku 1 225 mm
Men dlka stelby
s mechanickmi midly
s pukovm dalekohledem
1 200 m
1 300 m
Poet nboj v zsobnku 10 ks
Hlavn sti
1) hlave s mechanickmi midly 5) paba, pedpab
2) pouzdro zvru 6) optick pukov dalekohled
PSO-1 (NSPU non)
3) zvr
4) spuadlo
68
Pruka vojka AR
69
Steleck pprava
Hlavn sti 7,62mm odstelovask puky SVDM
sten rozebrn a skldn odstelovask puky
POSTUP pi stenm rozebrn odstelovask puky:
vyjmout zsobnk;
kdlo (pku) pojistky pesunout smrem dol,
spustit zmknutm spouti;
sejmout pukov zamovac dalekohled;
sejmout oprku pro stelbu s pukovm zamovacm dalekohledem;
sejmout vko pouzdra zvru s vratnm strojm;
vyjmout nosi zvornku se zvornkem;
vyjmou zvornk z nosie zvornku;
vyjmout spuadlo;
sejmout nadpab;
vyjmout pst a pstnici s pruinou.
70
Pruka vojka AR
71
Steleck pprava
Zklady a pravidla stelby z runch zbran
Volba hled a zmrnho bodu pi stelb na pevn,
miziv a vzdun cle
Vchoz prvky pro stelbu (u samopalu tedy hodnoty hled a poloha zmr-
nho bodu) mus bt voleny stelcem tak, aby vedly k zasaen cle v jeho
stedu stedu.
Existuj rzn zpsoby volby vchozch prvk pro stelbu:
a) Prvn zpsob spov v tom, e:
dlka nastaven na hled (H) je stejn jako dlka k cli (D
C
),
tj. H = D
C v
; v takovm ppad m-li bt zasaen cl do stedu, je
zmrn bod (ZB) toton se stedem cle (S
C
) tj. ZB = S
C
.
b) Druh zpsob spov v tom, e:
dlka nastaven na hled (H) odpovd metn dlce (MD) pro kon-
krtn vku cle, tj. H = MD; v takovm ppad m-li bt zasaen
cl ve vzdlenosti nepevyujc metnou dlku, je zmrn bod
toton se stedem spodnho okraje cle (S
SOC
) tj. ZB = S
SOC.
Met-
n dlka je pitom takov vzdlenost k cli stelby, pi n po celou
dobu letu stely k cli nepev vka drhy letu stely vku danho
cle (viz obrzek, co mj. znamen, e pro rzn vysok cle plat p
stelb z danho druhu zbran rozdlen metn dlky).
70
Pruka vojka AR
71
Steleck pprava
c) Tet zpsob spov v tom, e:
dlka nastaven na hled (H) je zpravidla vt ne dlka k cli,
tj. H > D
C
; m-li bt zasaen cl, mus bt zmrn bod v cli zvolen v zvis-
losti na peven drhy stely nad zmrnou v dlce, kter odpovd dlce
(vzdlenosti) cle, tj. ZB = zpravidla S
SOC
.
Dlec a jeho praktick vznam
Ve steleck praxi se pouv hel nazvan dlec (1 dc), kter umouje
jednoduch pechod od hlov mry k dlkov a naopak.
DLEC je hel, jeho dlka oblouku je rovna piblin 1/1 000 vzdle-
nosti (polomru kruhu).
Dlcov pravidlo
Dlcov pravidlo slou zejmna pro vpoet (uren, zjitn) dlky cle na
zklad dalch znmch parametr, ktermi jsou vka nebo ka cle (v
metrech) a velikost cle (v zjiovan vzdlenosti), udan v dlcch. Velikost
cle v dlcch se pitom zjiuje zpravidla s vyuitm dlcovch stupnic za-
movacch pstroj jednotlivch druh zbran nebo porovnnm s velikost
jinch objekt, jejich dlcov hodnota je znm (viz text dl).
V vka (ka) cle v metrech;
U hlov hodnota vky (ky) cle v dlcch;
D dlka cle v kilometrech.
Zjednoduen vzorce
V = U D U =
V
D
D =
V
U
Pro snadn zapamatovan vzorc lze vyut nap. nsledujc trojhelnko-
v schma:
V(m)
D(km) U(dc)
72
Pruka vojka AR
73
Steleck pprava
Pro pouit tchto vzorc je nutno znt ku (vku, dlku) nejastjch
cl a souasn je nutno znt zpsoby urovn hlovch hodnot cl v dl-
cch, k emu lze vyut:
a) technick pomcky, tj. pomcky a pstroje, na jejich stupnicch
(zmrnch osnovch) jsou pmo vyobrazeny hodnoty dlc (d-
losteleck buzoly, dlosteleck a minometn zamovae, dale-
kohledy a periskopy, posuvn hledtka kulomet a jinch zbran,
optick zamovae runch zbran a zbraovch systm apod.);
b) pomocn prostedky, tj. pomcky, kter m vojk kdykoli k dispozici
a jejich dve ovenou hlovou hodnotu zn (milimetrov pravtko,
nbojnice, krabika od zpalek, prsty ruky, pst aj.), piem mus
vdt, e 1 mm ve vzdlenosti 50 cm od oka pedstavuje 2 dlce (0-
02).
Pklad pouit dlcovho pravidla
Je teba urit vzdlenost cle (ter . 7), je-li jeho ka v dan vzdlenosti
vidt pod hlem 5 dlc (0-05) jeho ku.
een:
- jsou znmy = 0,5 m
U = 0-05
- nen znma D = ? (km)
- pouije se vzorec:
D =
D = 100 m
V
U
= = 0,1 km
0,5
5

0
-
0
5
0,5 m
Oko
72
Pruka vojka AR
73
Steleck pprava
drba zbran
Pi jakkoli manipulaci se zbran
je vojk POVINEN!
Pesvdit se, zda m v podku svou zbra a zda je
zajitna, zda m v nleitm stavu svenou bojovou
techniku a jinou techniku, munici a ostatn soustky
vstroje a vzbroje (Zkl-2, l. 26).
Jednou z podmnek spolehliv innosti, pesnosti stelby a ivotnosti zbra-
n je jej sprvn drba, tzn. zejmna jej itn a konzervovn.
Ped zatkem oetovn zbra sten rozeber.
Nezapome provst jistotu zbran.
oetuj zbra vdy po skonen boje (vcviku) nebo v pestvkch
bojov innosti (cvien);
k itn zbran pouvej jen pedepsan istic prostedky:
jemn ist hadry,
konopnou, hrub esanou koudel,
istic zbrojn olej k pprav vodn emulze,
vodn roztok isticho prostedku SOD,
konzervan olej OK-2a (KONKOR -101),
petrolej ke svcen,
nn kartek.
Zbra ukldej na bezpench mstech,
chrnnch ped nepznivmi vlivy (snh, d, blto).
Tv zbra, je-li funkn, me zachrnit IVOT tob
i tvm spolubojovnkm!
74
Pruka vojka AR
75
Steleck pprava
Run granty
Run grant RG-4
Bojov pouit
Run grant RG-4 je uren k nien palebnch prostedk a iv sly ne-
ptele na otevenm prostoru nebo ukryt v okopech (krytech, budovch
apod.).
Charakteristika
Run grant RG-4 je grantem tonm nrazovm reaknm a pi pouit
zesilovacho pouzdra t obrannm. Vybuchuje okamit pi nrazu na
pekku. Je dobe pouiteln ve volnm prostoru zejmna za toku, kdy
je mono ho hzet v podstat z jakkoli polohy, tzn. ze stoje, vklee i z lehu
a skrytu za pekkou.
Technick data
Smrtc inek stepin 15 m
Zraujc inek stepin 200 m
Hmotnost grantu 322 g
Hlavn sti
1) tlo grantu 4) pojistky (dopravn, vrhov)
2) trhac npl 5) zesilovac pouzdro
3) zapalova

Hlavn sti runho grantu RG-4
74
Pruka vojka AR
75
Steleck pprava
Run grant RG-F1
Bojov pouit
Run grant RG-F1 je uren k nien palebnch prostedk a toc
iv sly neptele v obrannm boji nebo v uzavenm prostoru (krytech,
domech atd.).
Charakteristika
Run grant RG-F1 je grantem obrannm asovm s ttivm inkem.
Je opaten zapalovaem UZRGM, kter se uvd do innosti v okamiku
vyputn grantu z ruky. Grant vybuchuje po prohoen pyrotechnickho
zpoovae za 3,24,2 sekundy. Grant se vzhledem k dosahu svch
ink sm hzet pouze z okopu nebo zpoza krytu.
Technick data
Smrtc inek stepin do 100 m
Zraujc inek stepin do 200 m
Hmotnost grantu se zapalovaem 600 g
Hlavn sti
1) tlo grantu
2) trhac npl
3) zapalova (s dopravn a vrhovou pojistkou)

Hlavn sti runho grantu RG-F1

76
Pruka vojka AR
77
Steleck pprava
Run grant URG-86
Bojov pouit
Run grant URG-86 je uren k nien palebnch prostedk a iv sly
neptele, a to jak v otevenm prostoru, okopech, tak i v uzavenm pro-
storu. Lze jej pouvat v tonm i obrannm boji.
Charakteristika
Run grant URG-86 je grantem univerzlnm (lze jej pout jako ton
nebo obrann). Jeho inek lze nastavit pepnutm stavc pky na funkci
nrazovou nebo asovou. Zapalova se aktivuje v okamiku vyputn
z ruky a je vodotsn zaroubovn do tla grantu. Odjitn grant vy-
buchne po 3,24,6 s, a je nastaven na nrazovou i asovanou funkci
po odjitn je nutno ho odhodit.
Technick data
Smrtc inek stepin asi 8 m
Zraujc inek stepin do 25 m
Hmotnost grantu se zapalovaem 440 g
Hlavn sti
1) tlo grantu
2) trhac npl
3) kombinovan zapalova (s dopravn a vrhovou pojistkou a kombinovanou
rozbukou)

Hlavn sti runho grantu URG-86
76
Pruka vojka AR
77
Steleck pprava
Bezpenostn opaten pi stelb a hzen RG
Bezpenostn opaten pi stelb z RZ:
Bezpenost pi stelb se zajiuje dokonalou organizac cvien steleb,
pesnm dodrovnm poadavk osnov steleb, stanovench smrnic,
bezpenostnch opaten a vysokou kzn vech vojk. Kad vojk mus
pesn a bezvhradn dodrovat bezpenostn opaten pi stelb.
Kad cvic mus okamit zastavit stelbu samostatn, nebo na
povel velitele:
objev-li se ped cvicmi osoby, vozidla, nzko letc letadla nebo
zvata;
dopadnou-li stely (granty) za levou nebo pravou hranici stelby;
ztrat-li cvic orientaci;
je-li vztyen bl prapor na krytu.
K zastaven palby cvicmu dv dc stelby povel, nap.: Palbu ZA-
STAVIT!, Nboj SKRYJ!. Na povel Palbu ZASTAVIT! se zastav
palba. Cvic vybj zbran. Nabjet zbra je dovoleno pouze na palebn
e po signlu K PALB a na povel K BOJI!. Na e ukonen palby
se zbran vybjej, vystel se rny jistoty, zajist a prohldnou zbran, cvi-
c hls dcmu stelby: Ten a ten, zbra jistota. Do vchozho posta-
ven se cvic vracej na povel dcho stelby.
Psn se zakazuje:
nabjet zbran ostrmi, nhradnmi nebo cvinmi nboji bez rozkazu
dcho stelby nebo ped vydnm signlu K PALB;
mit zbran na osoby nebo jinak s n neoprvnn manipulovat;
zahjit a vst palbu z pokozench zbran, v zakzanm smru
stelby nebo po vztyen blho praporu (rozsvcen blho svtla)
na dc vi, secch a krytech, jako i na jin zazen stelnice, za
bon bezpenostn hranice a po nabrn zeminy do hlavn;
kdekoli pokldat zbra nebo ji pedvat jinm osobm, pokldat na
palebn e (mst pro stelbu) zbra bez rozkazu velitele;
zdrovat se nebo rozmsovat snadno vzntliv nebo vbun
materily v ohroenm prostoru (v sektoru 90 stup) za run
protitankovou zbra;
78
Pruka vojka AR
79
Steleck pprava
oprat zadn st hlavn pancovky o zem nebo o jin pedmty a pi
stelb z okopu nebo uzavenho prostou mt st zadn sti hlavn
pancovky ve vzdlenosti men 2 m od stny nebo jin pekky;
stlet, jestlie je v bezprostedn blzkosti ped hlavn kov nebo
vysok trva;
pouvat ke stelb nboje, kter maj viditeln stopy pokozen;
pi stelb z okopu mt zadek hlavn pancovky ble ne 2 m
od zadn stny okopu;
snmat kuklu hlavov sti zapalovae pi stelb ostrm grantem za
det nebo silnho snen;
stlet z run protitankov zbran z levho ramene;
vstupovat (jezdit) do mst stelnice, kde jsou nevybuchl stely (granty
a miny), tato msta mus bt oznaena praporky a vstranmi
tabulkami s npisy POZOR! NEVSTUPOVAT!, NEVYBUCHL
GRANTY!;
rozebrat granty a zapalovae, odstraovat na nich zvady, jako
i dotkat se nevybuchlch grant, stel a min;
vst palbu, let-li letadlo v malch vkch nad prostorem stelby.
Ped bojovmi stelbami a cvienmi s bojovou stelbou mus bt vojci
seznmeni s pornmi pravidly, s pravidly k ochran lesnho hospod-
stv a mus bt poueni o materiln zodpovdnosti za zpsoben kody.
Kad vojk pi stelbch mus mt chrnie sluchu. Pi stelbch z pistole,
samopalu a kulometu se mus pouvat chrnie sluchu do zvukovodu.
Tk se to i cvinho prostedku (CP-34), signln pistole a odpalovn
osvtlovacch raket. Pi stelbch v uzavench stelnicch se mus vdy
pouvat sluchtkov chrnie sluchu. Pro stelbu z pancovek, granto-
met, minomet, penosnch protitankovch komplet se mus pouvat
chrnie sluchu do zvukovodu nebo kukla. Pi hzen runch grant
se pouvaj (krom hzen z bojovch vozidel, kdy maj hzejc i dc
nasazeny kukly) chrnie sluchu. Sluchtkov chrnie sluchu se nesm
pouvat pi bojovch stelbch a v kombinaci s pilbou.
Nboje ve vdejnch se mus chrnit proti deti a slunenm paprskm.
Po ukonen bojov stelby a etapy bojov stelby pi taktickm cvien
se cvicm odebraj nboje, vystelen nbojnice, prohldnou se zbran,
zsobnky, schrnky a psy.
78
Pruka vojka AR
79
Steleck pprava
Bezpenostn opaten pi hzen runch grant:
mezi vchozm postavenm a mstem hzen zdit rdiov nebo
telefonn spojen;
cvic, kte nehzej granty, mus bt v krytech nebo v takov
vzdlenosti, aby nemohli bt zasaeni stepinami;
vdejna grant a zapalova mus bt bezpodmnen v krytu;
zakazuje se rozebrat ostr granty a odstraovat na nich zvady;
obrann granty je mono hzet jedin ze spolehlivch kryt,
cvic a dc stelby mus mt pi hzen nasazeny pilby, pi hzen
z tank kukly;
granty a zapalovae se cvicm vydvaj bezprostedn ped
plnnm cvien;
odjiovat grant (zaroubovat do nj zapalova) je dovoleno jen ped
jeho hozenm a na povel dcho stelby;
hzet granty nesmj ti vojci, kte neabsolvovali vcvik v hzen
a zachzen s granty;
zajiovn jednou ji odjitnho grantu je zakzno;
o nevybuchlch grantech, nemohou-li bt ihned znieny; se vede
zznam a msta jejich dopadu se ozna ervenmi praporky
a tabulkami s npisy;
pi cvien hzen ostrch runch grant ni pyrotechnik nevybuchl
granty ihned.
V hlubokm snhu, v hust a vysok trv a bainat pd se msta ne-
vybuchlch grant zjiuj minovmi hledakami, nemohou-li bt granty
vyhledny a znieny, msta se ozna (po roztn snhu se msto znovu
prohldne a nevybuchl granty se zni).
Nevybuchl granty (stely a miny) je oprvnn niit pouze pyrotechnik
uren rozkazem velitele tvaru.
80
Pruka vojka AR
81
enijn pprava
ENIJN PPRAVA
Ochrann stavby jednotlivce
Zkladnmi hledisky pro dlen ochrannch staveb jsou mra jimi poskyto-
van ochrany, jejich el a umstn staveb vzhledem k povrchu ternu.
Rozdlen ochrannch staveb:
podle mry jimi poskytovan ochrany:

podle elu: palebn, pozorovac, pracovn, pohotovostn, odpoin-

kov, spojovac, skladov a jin;
podle jejich umstn vzhledem k povrchu ternu: povrchov,
sten zaputn, zaputn a podzemn.
Okopy pro stelbu z runch zbran
Poskytuj stelcm ochranu proti inkm prostedk nien neptele a
vytvej vhodnj podmnky pro obsluhu a pouit runch zbran ne pi
stelb za pohybu otevenm ternem.
Pro usnadnn zemnch prac a jejich maskovn se pi rozmsovn
okop vyuv vech nerovnost ternu (rokle, labiny, jmy, nlevky po
grantech aj.), ternnch pedmt (pkopy, ohrady, ploty aj.) a piroze-
nch masek (porost). Men pekky ve vstelu (vtve, trva, kameny)
se odstrauj tak, aby proveden pravy ternu nevedly k pedasnmu
demaskovn a prozrazen provedench enijnch prac.
80
Pruka vojka AR
81
enijn pprava
Zkladnmi typy okop pro stelbu z runch zbran jsou:
okop ke stelb ze samopalu vlee;
okop ke stelb z kulometu vlee;
82
Pruka vojka AR
83
enijn pprava
okop ke stelb z pancovky vstoje (pimknut k prbnmu, spo-
jovacmu zkopu);
Okopy pro stelbu z runch zbran se buduj v pmm dotyku s neptelem
nebo mimo dotyk s neptelem.
Postup pi budovn okopu
po zaujet urenho (vhodnho) msta odlo vojk samopal
(kulomet) vpravo od sebe na vzdlenost nataen pae a zaujme
polohu tak, aby co nejmn vynval nad tern;
poln lopatkou vyzna obrys okopu, prosek drn (vrchn vrstvu
horniny) vpedu a po stranch okopu, sejme jej a hloub okop;
z drn a vyten horniny vytv pedn nsyp; mezi pednm okrajem
vkopu a nsypem ponechv pedprse irokou 20 a 30 cm (pro
kulomet 40 a 50 cm) pro open lokt pi stelb (pro ustaven
kulometu);
jakmile vojk doshne v pedn sti okopu hloubky 20 cm, sthne
se dozadu a dokon vkop a (okop) zamaskuje pedn valy (drny,
porostem).
Pi budovn okopu vojk soustavn pozoruje tern a neptele. Takto
vybudovan okop se postupn zdokonaluje (prohlubuje, zvyuje se nsyp,
zizuj se vklenky pro stelivo, zdokonaluje se maskovn). V pednm
nsypu se ponechv stlna, z vyten horniny se nsyp roziuje na
vklenek pro
stelivo
(vpravo nebo vlevo)
82
Pruka vojka AR
83
enijn pprava
bon strany a zvyuje se (50 a 60 cm). Je-li dostatek asu a materilu,
prokldaj se nsypy uprosted kameny a zpevuj se drnem i ze stran
(bok).
Hloubka okopu ke stelb vlee je 30 cm, ke stelb v klee 60 cm a vstoje
110 cm, ppadn a 150 cm. U hlubho okopu se v jeho pedn sti
ponechv (vytv) stupe k veden palby. Ochrann vlastnosti okopu
ke stelb vstoje je mono zvit nakrytm zadn sti vkopu tyovinou
a ochrannou vrstvou horniny (tlouka vrstvy na kryt by mla init
minimln 0,3 m).
V pmm dotyku s neptelem se k budovn okop pouv poln lo-
patka (vojk po celou dobu budovn le). Postup prce mus bt takov,
aby okop v kterkoli fzi budovn poskytoval co nejvy stupe ochrany
a umonil pozorovn a veden palby.
Mimo dotyk s neptelem se hloub okopy pro stelbu z runch zbran
vstoje, na hloubku 110 cm, zpravidla za pouit dlouhho enijnho nad
(lopaty, krumpe).
Obrann postaven mechanizovanho drustva
Obrann postaven mechanizovanho drustva se buduje z jednotlivch
ochrannch staveb spojench prleznm (spojovacm) zkopem. Okopy
se hloub jako pimknut k zkopu v obrannm postaven drustva nebo
jako vysunut (pro kulomet, pancovku) ped zkop. Pi dostatku asu
se po dokonen okop pro stelbu vstoje jednotliv okopy v obrannm
postaven mechanizovanho drustva propojuj prleznm (spojovacm)
zkopem, v pmm dotyku s neptelem nejprve o hloubce 60 cm, postup-
n a 110 cm i vce.
84
Pruka vojka AR
85
enijn pprava
Obrann postaven mechanizovanho drustva
84
Pruka vojka AR
85
enijn pprava
Postup budovn obrannho postaven mechanizovanho dru-
stva (varianta)
postupn budovn okop pro stelbu vlee, vklee a vstoje;
propojen okop prleznm zkopem (hloubka 60 cm), vybudovn
okopu pro BVP;
dobudovn obrannho postaven mechanizovanho drustva.
Ke zven ochrany proti kombinovanm inkm neptelskch prosted-
k nien a ped neptelskm pozorovnm se buduj pohotovostn oko-
py. Ped povtrnostnmi vlivy se pohotovostn okopy zpravidla nakrvaj.
Pohotovostn okop pro jednotku (osdku, obsluhu) se buduje 150 180 cm
hlubok se kou dna 60 cm. Dlka okopu zvis na potu ukrvanch
osob. Na jednu chrnnou osobu se pot nejmn 60 cm dlky okopu.
Okop me navazovat na zkop nebo me bt budovn samostatn.
enijn nad
enijn nad nosn
Nosn nad je opateno zvsnkem a nos se na opasku u pravho
boku.
skldac poln lopatka
poln lopatka vz. 2
sekerka enijn vz. 49
86
Pruka vojka AR
87
enijn pprava
enijn nad vozn
a) vozn nad je soust vstroje vozidel a bojov techniky
enijn lopata
enijn krump
pila bichatka
sekera porec
b) nebo se pev dopravnmi prostedky jednotek:
sochor
palice devn
palice ocelov
86
Pruka vojka AR
87
enijn pprava
Maskovn
Maskovn pedstavuje souhrn opaten, jejich clem je utajit ptomnost
(rozmstn) vojsk a jejich innost ped innost neptelskho przkumu.
Maskovn zahrnuje pedevm takov opaten, ktermi se odstrauj
(skrvaj) demaskujc pznaky. Maskovn se organizuje a provd nepe-
trit pi jakkoli innosti vojsk v jakmkoli prostoru.
Druhy maskovn
Prodn maskovn
Je zkladn, nejjednodu a nejrychlej, spov v plnm skryt, nebo
znenpadnn pedmt a innost vhodnm vyuitm maskovacch
vlastnost ternu (nerovnosti, lesnatost, noc, mlha, ).
Vyuv se pi nm skrytu v lesch, kovinch, v vozovch cestch, te-
rnnch nerovnostech a v zastavnch prostorech (stodoly, klny, ploty,
ochrann zdi, psteky) a ve vech ppadech t vrench stn.
Vyuvn rzu ternu
Z hlediska maskovn m velk vznam rz ternu a jeho zvltnosti.
Kad druh ternu m charakteristickou kresbu, barvu, strukturu a vyza-
ovac schopnosti.
Pouv se s clem:
zmenit kontrast mezi okolm a povrchem maskovanho objektu;
sladit odrazn vlastnosti maskovanho objektu s odraznmi
vlastnostmi okol;
zlepit maskovac vlastnosti ternu.
Je zaloeno na vyuit ivho nebo odezanho rostlinstva bu jako
samostatn masky, nebo jako doplkovho maskovn k technickm
prostedkm.
Technick maskovn
Maskovn zbarvenm povrchu
Clem maskovn zbarvenm povrchu je ztit tvarovou rozpoznatelnost,
zkreslit hly a hrany, snit barevn a jasov kontrast s okolm nebo
pozadm.
88
Pruka vojka AR
89
enijn pprava
Dekoran maskovn
Dekoran maskovn m za el snit npadnost objektu, nebo ho
pln skrt.
K dekoranmu maskovn se vyuvaj:
prodn masky doplnn umlm maskovacm materilem;
deformujc prostedky;
masky M;
makety, klamn objekty.
88
Pruka vojka AR
89
enijn pprava
Protiradiolokan maskovn
Protiradiolokan maskovn je ureno ke zten nebo plnmu zne-
monn radiolokanho zjiovn pozemnch cl.
K protiradiolokanmu maskovn se vyuv:
prodnch protiradiolokanch masek (ternn pekky, vegetace
a pedmty vyskytujc se v ternu);
technickch prostedk (koutov odree a stnc masky
z drtnho pletiva).
Speciln maskovn
Speciln maskovn zahrnuje maskovac opaten vyadujc zvltn
vcvik a materil.
Zahrnuje maskovn:
svteln;
pyrotechnick;
dmov;
zvukov;
tepeln.
90
Pruka vojka AR
91
enijn pprava
Maskovac prostedky
Soupravy maskovacch barev
Soupravy maskovacch barev jsou ureny pro krtkodob ntry (s trvanli-
vost do 3 msc) techniky a objekt. Trvanlivost ntru sniuje nepzni-
v poas (d), odmoovn, dezaktivace apod. Z povrchu se maskovac
barvy daj smt proudem vody a kartem.
Soupravy maskovacch barev jsou:
maskovac barvy letn (pro vegetan obdob);
maskovac barvy zimn (pro zimn obdob).
Poteba barev k ntru hlavnch druh techniky
Druh techniky Celkov spoteba prkov barvy v kg
BVP 2,0
T-72 2,0
UAZ 1,5
P-V3S 4,0
T-813 (815) 3,0
Maska mnitelnch rozmr (maska M)
Maska mnitelnch rozmr (maska M) je urena ke krtkodobmu mas-
kovn objekt a techniky. Skld se z maskovacho pokryvu a podpr-
nch prvk.
Postup pi stavb masky:
maska se vyjme z obalu a polo se svinut na horn plochu objektu
asi uprosted jeho podln osy;
maska se rozvine ze stedu na ob strany v podln ose;
okraje masky se pehod do stran maskovanho objektu a zakotv
k ternu;
maska se podepe pedepsanmi nebo vpomocnmi podprnmi
prvky a cel tvar se tak zdeformuje.
90
Pruka vojka AR
91
enijn pprava
Zamaskovan technika
Trhaviny
Trhaviny jsou ltky, vsledkem jejich vbun pemny je detonace pro-
vzen vznikem znanho mnostv rychle se rozpnajcch plyn, nhlm
vzrstem teploty a svtelnm zbleskem.
92
Pruka vojka AR
93
enijn pprava
Pehled nejdleitjch trhavin pouvanch v AR
Nzev Oznaen Pouit Bezpenost
Rozpust-
nost ve
vod
Barva
Tritol TNT hlavn vojensk
trhavina, vroba
enijnho
nloiva,
plnn munice,
psada do
jinch trhavin
bezpen
proti prstelu,
pi hoen
nevybuchuje
nerozpust-
n
lut
Pentrit Np vroba
plastick
trhaviny,
poinovch
nloek,
bleskovice
a rozbuek
citliv na
nraz, ten
a statickou
elektinu
nerozpust-
n
bl
(barv se
rov)
Hexogen RDX(H) vroba
specilnho
enijnho
nloiva
citliv k me-
chanickm
podntm
nerozpust-
n
bl
(barv se
oranov)
Plastick
trhavina
Pl Np 10 vytven
tvarovch
a usmrnnch
nlo
bezpen
proti prstelu,
pi hoen
nevybuchuje
nerozpust-
n
pinav
ed
Plastick
trhavina
Pl Hx 30 vytven
tvarovch
a usmrnnch
nlo
bezpen
proti prstelu,
pi hoen
nevybuchuje
nerozpust-
n
svtle
ed
enijn nloivo
enijn nloivo pouvan v AR je ureno k trhacm pracm veho druhu.
Normln nloivo je vyrobeno z tritolu. Tvo je tritolov nloky o hmot-
nostech 75 g, 200 g, 400 g, 1 kg, 3 kg.
Roznt ohnm bez a s pouitm bleskovice
Roznt ohnm bez pouit bleskovice se pouv k odplen jedn nloe.
92
Pruka vojka AR
93
enijn pprava
Ke zhotoven rozntu jsou nezbytn:
rozbuka (enijn);
zpalnice;
klet na rozbuky;
prostedky pro zaplen zpalnice (pyrotechnick zpalky) a pro
men a ezn zpalnice (ostr n, ist devn podloka, metr).
Rozbuka spojen se zpalnic se nazv asovan rozncova. Pouv
se k rozntu jednotlivch nlo nebo jedn i vce odno bleskovice.
Postup pi zhotovovn asovanho rozncovae:
zkouka zpalnice;
istm ostrm noem odznout z pezkouenho svitku na devn
podloce zpalnici o potebn dlce (minimln dlka zpalnice mus
bt 120 cm);
vyjmout rozbuku z krabiky a zkontrolovat jej stav. Rpat do
rozbuky je zakzno;
klet na rozbuky prohldnout a poppad sedit stavcm
roubem;
kolmo seznut konec zpalnice opatrn zasunout do rozbuky, a
dosedne na pojistku, pitom netlait na rozbuku, netoit rozbukou
ani zpalnic, aby tenm nedolo k vbuchu rozbuky;
takto pipravenou zpalnici s rozbukou vloit do klet a pidret levou
rukou, zatmco pravou mrn stlait rukojeti klet, pi uvolnn stisku
klet pootoit zpalnic s rozbukou a znovu stisknout, tento postup
nkolikrt opakovat; pi oten zpalnice s rozbukou nutno dbt, aby
nedolo k povytaen rozbuky z klet; pi sestavovn asovanho
rozncovae nesm nikdo stt ve smru osy rozbukovch klet,
ruka pidrujc zpalnici s rozbukou mus bt tak mimo osy klet
v dostaten vzdlenosti.
Je zakzno
stiskvat rozbuku zuby, klnovat zpalnici
v rozbuce zpalkami apod.!
asovan rozncova se vkld do poinov nloky a po upevnn n-
loe na trhan pedmt.
94
Pruka vojka AR
95
enijn pprava
asovan rozncova zhotoven na mst se opatuje rozbukovm rou-
bem pro dokonal spojen s nlokou.
Roznt ohnm s pouitm bleskovice se pouv k souasn aktivaci vce
nlo.
K rozntu je teba:
bleskovicov poinek BP-1 (rozbuka );
bleskovice;
asovan rozncova;
klet na rozbuky;
prostedky pro zaplen asovanho rozncovae, pomcky pro
ezn a men bleskovice, lepic pska.
Pklady monch zpsob spojovn bleskovice
94
Pruka vojka AR
95
enijn pprava
enijn ztarasy
Vbun ztarasy
Jsou hlavnm druhem enijnch ztaras. Pat k nim minov pole, nstra-
hy a asovan miny. Zklad systmu enijnch ztaras v soudobm boji
tvo protitankov minov pole.
Minov pole je sek ternu, ve kterm je poloeno nkolik ad min kla-
dench uritm zpsobem od jedn dc ry. Minov pole mohou bt
protitankov, protipchotn, smen a klamn.
Krtk minov bodec pat mezi odtarasovac prostedky pro run odmino-
vn. Pouv se pi provdn przkumu a zizovn prchod v minovch
polch. Minovm bodcem se prozkoumv pda do hloubky 10 a 20 cm
pchnm (zpravidla pod hlem 30 a 60 stup) tak, e se ps v ternu o
ce 150 cm zkoum kadch 8 a 10 cm.
elem vbunch ztaras je:
znemonit nebo ztit nepteli innost a pohyb a vytvoit tak vlastnm
vojskm efektivn podmnky pro jeho nien;
niit komunikace, spoje, ivou slu a bojovou techniku neptele;
ztit nepteli vyuit komunikac, leti, budov, prmyslovch zvod
a jinch dleitch objekt na zem, kter obsadil;
zajistit manvr a vyveden vlastnch vojsk zpod deru neptele;
spolupsobit pi zajiovn dosaench ar a dleitch objekt;
zajiovat boky a mezery v bojov sestav tocch vojsk pi
odren protizte a protider neptele;
ruit innost neptele v zzem (zsobovn, pesuny po
komunikacch apod.).
K dosaen co nejvtho inku je teba vbun ztarasy
vhodn umstit v ternu, maskovat, pozorovat, postelovat a
utajovat ped pedasnm zjitnm (pozorovnm) neptelem.
Miny a rozncovae
V AR jsou pouvny tyto protitankov miny:
protitankov mina bakelitov PT Mi-Ba III;
protitankov mina univerzln PT Mi-U.
96
Pruka vojka AR
97
enijn pprava
Protitankov mina bakelitov PT Mi-Ba III
Bojov pouit
Mina je urena ke zizovn protitankovch minovch pol, a to runm zp-
sobem (povrchov i zaputn), kladenm z poloautomatickch uklada
(povrchov i zaputn).
Charakteristika
Protitankov mina bakelitov PT Mi-Ba III je svm charakterem protipsov
tlakov kontaktn mina, vysoce odoln proti petlaku v ele rzov vlny.
Technick data:
Hmotnost miny s rozncovaem 10,8 kg
Hmotnost trhac npln 8 kg
Prmr miny 330 mm
Maximln vka miny 110 mm
Aktivan sla vt ne 2 kN
inek miny (peraen kolejovho psu) do e 900 mm
Hlavn sti
1) tlo miny 5) rozncova Ro-2
2) trhac npl 6) dopravn pojistka
3) tlakov kotou 7) spodn zvrn roub
4) vrchn zvrn roub 8) poinov nloka
96
Pruka vojka AR
97
enijn pprava
Hlavn sti protitankov miny bakelitov PT Mi-Ba III
Protitankov univerzln mina PT Mi-U
Bojov pouit
Mina je urena ke zizovn protitankovch vbunch ztaras runm
zpsobem. Klade se povrchov i zaputn.
Charakteristika
Protitankovou univerzln minu PT Mi-U je mono pout jako:
protipsovou tlakovou kontaktn minu;
protidnovou nrazovou kontaktn minu (s hlkovm nstavcem
rozncovae).
V obou ppadech jde o minu vysoce odolnou proti petlaku v ele rzov
vlny.
98
Pruka vojka AR
99
enijn pprava
Technick data:
Hmotnost miny s rozncovaem 9,5 kg
Hmotnost trhac npln 7 kg
Prmr miny 320 mm
Maximln vka miny 128 mm
Aktivan sla na tlakov kotou vt ne 1,5 kN
Aktivan sla na hlkov nstavec vt ne 31,4 N
inek protipsov miny (zni kolejov ps) o ce 600 mm
inek protidnov miny (proraz panc) do tlouky 30 mm
Hlavn sti
1) tlo miny 5) rozncova
2) obvodov nlo 6) Kombinovan rozbuka se
zpoovaem
7) tlakov kotou
3) stedov nlo
4) poinov nloka
8) asov pojistka
98
Pruka vojka AR
99
enijn pprava
Hlavn sti protitankov univerzln miny PT-Mi-U
Rozncova RO-2
Rozncova Ro-2 je mechanick tlakov rozncova s okamitm pso-
benm. Pouv se s kombinovanou rozbukou k nebo kombinovanou
asovanou rozbukou k k adjustaci protitankovch bakelitovch min
PT Mi-Ba III. V tchto minch je vloen a vyjm se jen pi jejich adjustaci
a dezadjustaci.
Hlavn sti
1) hlava dernku 5) tlo rozncovae
2) dernk 6) podloka
3) zpruha dernku 7) rozbukov roub
4) rozbukov roub 8) kombinovan rozbuka k
100
Pruka vojka AR
101
enijn pprava

Hlavn sti rozncovae RO-2
Kladen jednotlivch protitankovch min
Hlavn zsady pro run kladen min zaputn do ternu:
protitankov miny se kladou do lka, jeho rozmry zvis na typu
miny a ternnch podmnkch;
lko miny mus pi njezdu tanku umoovat dobr penos tlaku
na aktivan st (aktivan zazen) miny, a to zvl s ohledem na
zeminu.
a) ve stedn kopn hornin nebo zmrzl pd
100
Pruka vojka AR
101
enijn pprava
b) v lehce kopn hornin
Minov nebezpe
Pi kad bojov i mrov akci v prostoru operace pamatuj na mon ne-
bezpe hrozc z uloench minovch pol, nastraench jednotlivch min
a nevybuchl munice. Vdy je teba zskat co nejvce informac o pouva-
nch minch a munici v prostoru plnn kolu a seznmit s nimi vechny
pslunky jednotky.
Zkladn informace o minch
a nevybuchl munici zahrnuj:
Kde se mohou miny nachzet
kde se mohou miny nachzet
zpsoby znaen zaminovanch
prostor
pznaky svdc o vskytu min
a nevybuchl munici
zpsoby a opaten jak se
minm a nevybuchl munici
vyhnout
postup pi pesunu (innosti)
v nebezpenm prostoru
na linich konfrontace (arch
dotyku)
na komunikacch, na kamenitch
cestch
v oputnch budovch
v lesch a kovinch
ve vojenskch zazench
na strategickch mstech
(komunikace, mosty, vyven
prostory pro veden palby atd.)
jako nstrahy p zabezpeovn
osobnho majetku apod.
102
Pruka vojka AR
103
enijn pprava
Pznaky svdc o vskytu min
a nevybuchl munice
Jak se minm a nevybuchl
munici vyhnout
znaen min a nevybuchl
munice
krtery
mrtvoly a kostern pozstatky
obaly od min a munice
nstran drty
rozryt zem
neobdlan pole
nepouvan komunikace
chovn mstnch obyvatel
Zsta na znmm a bezpenm
mst!
Pohybuj se po schvlench
komunikacch!
Nejezdi na zarostl komunikace!
Nezvedej dn pedmty!
Pozoruj chovn mstnch
obyvatel!
Zskvej informace o vskytu
min a nevybuchl munici!
innost v nebezpenm prostoru (po zjitn minovch a
jinch nstrah)
Zastav!
Varuj! hlasem vechny ptomn osoby.
Zahlas situaci! kontaktuj operan skupinu a informuj o:
pesn poloze;
rozsahu zrann (poet mrtvch);
okolnostech pedchzejcch vstupu do
zaminovanho prostoru;
detailech a typech min (pokud je to mon);
stavu a poloze pstupov cesty;
poadovan podpoe;
mstu styku (poloha msta pro pistn vrtulnku).
Zhodno
situaci!
zejmna:
poty zrannch a vlastn monosti poskytnout jim
prvn pomoc;
nejjistj cestu zpt do bezpenho prostoru;
vlastn monosti pesunu zpt do bezpenho
prostoru;
monost vydn pomoci.
Jednej! vydej pomoc enijnch specialist.
102
Pruka vojka AR
103
enijn pprava
Nezapome provst zkres prostoru do mapy!
V dn innosti nespchej. Pokud je to mon, v prvn
ad vydej enijn specialisty EOD a zdravotn pomoc!
innost mimo vozidlo a ve vozidle
vechny ptomn osoby okamit varuj vkikem STOP. MINY;
prohldni prostor u svch nohou a v nejblim okol;
zhodno situaci poty zrannch, monost poskytnut pomoci,
monost nvratu do bezpenho prostoru;
k nvratu do bezpenho prostoru vyuij vlastnch stop;
vydej pomoc enijnch specialist EOD a zdravotn pomoc;
pokud je to mon, zsta ve vozidle a vykej na pjezd vyproovac
skupiny a specialist EOD;
pokud mus vozidlo opustit, vystup zadn st a SLEDUJ prostor
za vozidlem dve, ne ho opust. Vyuvej stop vozidla pro svj
odchod;
SLEDUJ prostor smrem do bezpenho msta.
Vyprotn zrannho
se zrannm neustle rozmlouvej;
prov cestu ke zrannmu;
prov prostor okolo zrannho;
poskytni prvn pomoc zrannmu;
prov cestu ven z nebezpenho prostoru;
vynes zrannho.
104
Pruka vojka AR
105
enijn pprava
Znaen nebezpench prostor
znakami nebo pskami s npisem Miny nebo Mines rozlinch
tvar a rozmr; v AR se pouvaj trojhelnkov znaky o stranch
28 cm s ervenm polem a blmi npisy Mines Miny o vce 6
cm;
v prostoru psobnosti jednotky nebude s nejvt pravdpodobnost
znaen podle pravidel; bude pouvn rozmanit materil a rzn
barvy.
Nevbun ztarasy
Nevbun ztarasy mohou bt zemn, devozemn a drtn.
Ztarasy se zizuj ve vech druzch bojov innosti a mus splo-
vat tyto poadavky:
bt tko pekonateln;
bt dostaten odoln proti rychlmu odstrann nebo poruen
neptelem;
mus se dt dobe brnit a steit;
mus se dt rychle vybudovat prostedky, kter jsou k dispozici;
nesmj omezovat manvr a pohyb vlastnch vojsk.
Nevbun ztarasy zizuj zpravidla enijn jednotky, ale mohou je
zizovat i jednotky ostatnch druh vojsk.
Podle uren se nevbun ztarasy dl na:
protitankov;
protidopravn;
protipchotn.
104
Pruka vojka AR
105
enijn pprava
Protitankov (protidopravn) ztarasy
Protitankov srz
Protitankov (protidopravn) pkop
106
Pruka vojka AR
107
enijn pprava
Protitankov ztaras ze elezobetonovch jehlan
Protidopravn zbrana z kulatin opleten ostnatm drtem
106
Pruka vojka AR
107
enijn pprava
Protipchotn ztarasy
Trojstnn kolkov drtn ztaras
Rozhozen drt
108
Pruka vojka AR
109
enijn pprava
Drtn plot
108
Pruka vojka AR
109
enijn pprava
Rohatka
Jeek
110
Pruka vojka AR
111
OPZHN
OCHRANA PROTI ZBRANM
HROMADNHO NIEN
Prostedky individuln ochrany jednotlivce
Ochrann maska M-10M
Charakteristika a pouit
Ochrann maska zabezpeuje ochranu o, dchacch orgn a oblieje
proti radioaktivnm, biologickm a otravnm ltkm ve form par, plyn
a aerosol. Filtr masky nechrn proti oxidu uhelnatmu a prmyslovm
toxickm ltkm (amoniak, sulfn, oxidy sry apod.). Nelze ji pout v pro-
sted obsahujcm mn ne 17 % kyslku. Umouje pijmat npoje.
Technick data
Hmotnost lcnice asi 0,88 kg
Hmotnost lcnicovho filtru 0,22 kg
Doba ochrany proti aerosolm Podle typu OL
a koncentrace
Ochrann maska M-10M
110
Pruka vojka AR
111
OPZHN
Ochrann maska OM-90
Ochrann vlastnosti masky OM-90 jsou obdobn jako u mas-
ky OM-10M. Nelze ji pout v prosted obsahujcm mn ne
17 % kyslku. Maska je vydvna v souprav s lcnic, ochrannm filtrem,
pltnkou na jedno pouit (JP-90), speciln ztkou poln lhve a pe-
pravn branou. Pi pouit odpovdajcho filtru chrn i proti prmyslovm
kodlivinm.
Souprava se skld z lcnice, ochrannho filtru, pltnky na jedno pouit
(JP-90) a pepravn brany: Filtr lze upevnit napravo nebo nalevo. Zorn
pole masky je 70 % a umouje stelbu.
Technick data
Hmotnost lcnice asi 0, 475 kg
Minimln slovn srozumitelnost 98 %
Poet velikost obliejov masky 3
Ochrann maska OM-90
112
Pruka vojka AR
113
OPZHN
Souprava poskytuje ochranu povr-
chu osob, jejich odvu, obuvi, str-
je a osobnch zbran proti kapkm
otravnch ltek a radioaktivnmu
prachu. Rovn se me pout ke
krtkodob ochran proti zpalnm
ltkm a k nouzov ochran proti
inkm svtelnho a tepelnho
zen jadernho vbuchu. Je sou-
st vbavy kadho jednotlivce.
Souprava se skld z pltnky,
rukavic a pezvek.
Technick data
Hmotnost soupravy 0,7 kg
Minimln doba ochrany 20 minut
Tepeln rozsah pouit od -30 do +50 C
Poet velikost pltnky 3
Protichemick souprava JP-75A
Protichemick souprava JP-75A
112
Pruka vojka AR
113
OPZHN
Souprava poskytuje ochranu
povrchu osob, jejich odvu,
obuvi, strje a osobnch zbra-
n proti kapkm vech kapalin
(s vjimkou organickch roz-
poutdel) a radioaktivnmu
prachu. Rovn se me
pout ke krtkodob ochran
proti zpalnm ltkm (nap.
napalmu) a k nouzov ochra-
n proti inkm svtelnho
a tepelnho zen jadernho
vbuchu.
Skld se z pltnky, rukavic
a nvlek (na obuv).
Technick data
Hmotnost soupravy max. 0, 97 kg
Rezistenn doba pltnky pro kapky yperitu min. 20 minut
Pltnka jednorzov JP-90
Pltnka jednorzov JP-90
114
Pruka vojka AR
115
OPZHN
Pevlek filtran ochrann FOP-96
FOP-96 slou jako vevojskov
ochrann prostedek k ochran
ke ped parami, sten chrn
ped hrub disperznm aerosolem
a drobnmi kapkami toxickch,
drdivch, agresivnch i jinak
kodlivch ltek. Poskytuje innou
ochranu i proti deti a sten
i proti biologickm kodlivinm
(zchyt bakteri) a radioaktivnmu
prachu. FOP-96 je een jako pe-
vlek na poln stejnokroj vzor 95,
sestvajc z rozepinateln blzy
s kapuc, kter je pizpsobena M-
10M, OM-90, kalhot, vojenskch l
a PE skladovacho obalu. Zkladn
sestava je doplnna protichemic-
kmi rukavicemi a pezvkami. Pi
ochran proti aerosolu se pouv
pevlek v kombinaci s JP.
Pevlek filtran ochrany FOP-96
Technick data
Hmotnost vech st 4,5 kg
Rezistenn doba RDY odvu pi 30 C 80 minut
Poet velikost odvu 6
ivoznost odvu pi krtkodobm periodickm
pouvn
6 msc
ivotnost odvu pi dlouhodobm noen 2 a 3 msce
114
Pruka vojka AR
115
OPZHN
Charakteristika ZHN a innost po zasaen
ZHN jsou zbran, kter svmi inky zpsobuj hromadn ztrty a poo-
zen osob, techniky, objekt a ivotnho prosted. Psob na velkch plo-
chch a inek je okamit (pronikav radiace) i dlouhodob (radioaktivn
zamoen).
Mezi zbran hromadnho nien pat:
jadern zbran;
chemick zbran;
biologick zbran.
Jadern zbran
Niiv inky jadernch zbran jsou zaloeny na vyuit energie, kter se
uvoluje pi jadernm vbuchu. Zdrojem energie je jdro atomu. Jadern
zbran tvo jadern munice a prostedky jejich dopravy na cl.
Druhy jadernch vbuch:
vzdun;
pozemn (nvodn);
podzemn (podvodn).
Niiv faktory:
svteln zen;
tlakov vlna;
pronikav radiace;
radioaktivn kontaminace;
elektromagnetick impuls.
Charakteristika a inky niivch faktor jadernho vbuchu
Svteln zen
Pi vbuchu se svteln zen projevuje nejprve formou oslnivho z-
blesku, po nm se v mst vzdunho vbuchu vytvo svtc oblast ve
tvaru koule, pi pozemnm vbuchu polokoule. Projevem svtelnho z-
en je pm (nechrnn) i nepm (zahtm, nebo vzplanutm odvu)
poplen pokoky.
116
Pruka vojka AR
117
OPZHN
Tlakov vlna
V okamiku vbuchu se rozhaven vrstva vzduchu zan pohybovat
velkou rychlost od stedu vbuchu. Podle stupn zasaen iv sly mo-
hou bt zpsobeny zhmodniny, zlomeniny, pokozen sluchu, mozku,
plic, vnitnch orgn nebo smrt.
Pronikav radiace
Pi vbuchu vznik ionizujc zen, kter u nechrnnch osob
vyvolv nemoc z ozen, naruuje elektronick zazen, zp-
sobuje zakalen a ztmavnut optickch skel a materily po zasa-
en zenm se mohou stt doasn radioaktvnmi (indukovan
radioaktivita).
Radioaktivn kontaminace
V okol epicentra dochz k vypadvn radioaktivnch steek (radi-
oaktvn spad) z oblaku jadernho vbuchu. Radioaktivn oblak se po-
hybuje ve smru vtru a snm se radioaktivn kontaminace. Prvotn
kontaminace je zpsobena radioaktivnm prachem, kter vypadv
pmo z oblaku, a druhotn kontaminace je zpsobena pi zven radio-
aktivnho prachu nachzejcho se na ternu. Radioaktivn kontaminace
zvyuje ozen osob (absorbovanou dvku) a me u osob vyvolat
nemoc z ozen. Absorbovan dvka zvis na intenzit kontamina-
ce, dob expozice a stupni ochrany. Intern kontaminace (vdechnutm,
poitm) je mnohem nebezpenj a tm neodstraniteln, proto je
nezbytn pouvat ochranu dchacch cest a vyvarovat se konzumace
kontaminovan stravy.
Elektromagnetick impuls
Jadern vbuch uvoln st sv energie jako velmi siln impuls elektro-
magnetick energie, kter zpsobuje znien elektronickch pstroj,
vodi, titnch spoj, vymazn magnetofonovch zznam a elektro-
nick pamti pota.
116
Pruka vojka AR
117
OPZHN
Ochrana pi jadernm vbuchu
Pro ochranu osob ped inky vbuchu jadernch zbran slou:
kryty (ochrann stavby, okopy, technika);
ternn nerovnosti;
clony z neholavch materil (proti svtelnmu zen).
CHRA SE!
zavi oi, pikryj si oi
pedloktm ruky;
ukryj se do zkopu, za
ternn nerovnost, vyhr si
lmec blzy;
na volnm ternu zalehni
s nohama u sebe, patami
smrem k vbuchu;
vyhni se blzkosti budov;
nedotkej se pedmt, kter
se vlivem svtelnho zen
zahly;
neukrvej se do kryt, kter
by mohly lehce vzplanout.
POZOR!
Vn zrann a nkdy i smrt
mohou vznikat v dsledku
stetu s letcmi pedmty,
padajcmi troskami budov,
nhlmi zmnami polohy
techniky atd.
innost vojka pi jadernm vbuchu
118
Pruka vojka AR
119
OPZHN
Chemick zbran
Chemick zbran tvo bojov hlavice (zazen), v n je laborovan bojov
chemick ltka a prostedky jej dopravy na cl.
Struktura chemickch zbran
Bojov chemick ltka laborovan
do munice nebo do specilnho
zazen:
Prostedek dopravy BCHL
na cl:
dmovnice
run granty
dlosteleck granty a miny
leteck rozstikovac zazen
leteck pumy
hlavice raket
fugasy a nstran zazen
houfnice
grantomety
minomety
raketomety
zen stely
letadla
Bojov chemick ltky
Bojov chemick ltky jsou vechny toxick chemick ltky (pevn, kapal-
n i plynn), je lze pout v monm ozbrojenm konfliktu a kter jsou
svmi inky nameny proti ivm organismm a zpsobuj vyazen iv
sly. K tomu me dojt usmrcenm nebo ztrtou bojeschopnosti. Kontami-
nace bojovmi chemickni ltkami vdy omezuje schopnosti vech druh
sil.
118
Pruka vojka AR
119
OPZHN
Rozdlen BCHL podle charakteristickho inku na iv organizmy
Dusiv zmna propustnosti plicnch sklpk
a kapilr
toxick otok plic
fosgen
difosgen
Veobecn
jedovat
naruuj transport kyslku krv
prbh otravy je velmi rychl
zstava dechu, selhn krevnho
obhu
kyanovodk
chlorkyan
ricin
Zpuchujc zntliv a rozkladn proces
o rzn intenzit a na rznch
mstech, vznik puch
nejastj vstupn branou je ke,
yperit
lewisit
fosgenoxim
Nervov
paralytick
psob na nervov systm
ovlivuj centrln nervovou
soustavu
sarin
soman
tabun
ltka VX
Toxiny disponuj obvykle selektivnm
inkem
pokozuj nervov systm
rostlinn
ivoin
bakteriln
Fytotoxick
ltky
(herbicidy)
psob na rostlinstvo (zpravidla
listnat) zaschnut a opad list.
pokozen jater, sleziny, ledvin,
srden svaloviny, o, dchacho
apartu a centrln nervov
soustavy
herbicidy
Drdiv plen a ezn v och
podrdn hornch cest dchacch
ltky CS,
chlorpikrin
adamsit
Uveden skupiny ltek pat z hlediska bojovho uren mezi BCHL vya-
zujc.
120
Pruka vojka AR
121
OPZHN
Pznaky pouit bojovch chemickch ltek
Mezi pznaky, kter mohou pomoci rozpoznat pouit BCHL, pat:
vytven oblaku aerosolu (mlhy, dmu) v mstech vbuchu chemick
munice, za nosii nebo za aerosolovmi genertory;
nlez stepin nebo nevybuchl munice s oznaenm pro chemickou
munici;
neobvykl kapky a skvrny na pedmtech a plodinch;
zmny na hmyzu a drobnm zvectvu nebo zven vskyt uhynulch
jedinc;
zmny na vegetaci nebo vod;
neobvykl jevy pi pouit:
neobvykl zvuk vbuchu chemick munice,
charakteristick zpach (vn),
drdiv inek na dchac cesty, oi, ki,
olejovit kapky a skvrny na povrchu rostlin, materil a pd,
olejovit skvrny na vod, jej cizorod zpach, zmny na vodnm
rostlinstvu, hladina sten nebo plon pokryta sticemi
prachu,
nalezen vytyovacch znak oznaujcch kontaminovan prostor.
Biologick zbran
Biologick zbra je zbran hromadnho nien, jej inek je zaloen na
choroboplodnch vlastnostech a schopnostech mikroorganism a jejich
produkt zpsobovat zvan a tko liteln onemocnn ivch orga-
nism (lid, zvat a rostlin). Zahrnuje biologick prostedky a prostedky
pro jejich dopravu na cl.
120
Pruka vojka AR
121
OPZHN
Charakteristika biologickch prostedk
Viry lut zimnice
znty mozku
chipkov onemocnn
prav netovice aj.
Rickettsie skvrnit tyf
horeka Skalistch hor
Q horeka aj.
Bakterie sn slezinn
plavice
cholera
mor
bin tyf, paratyf aj.
Pznaky pouit biologickch zbran
Vnj (nepm) pznaky pouit biologickch zbran lze zjistit vizuln
nebo jinmi prostedky.
Vnj pznaky:
mn hlun, zvuky odlin od normlnch vbuch leteckch
pum, stel a min, doprovzen vznikem oblk, mlhy nebo dmu
u povrchu zem;
mizejc psmo mlhy nebo dmu za neptelskm letounem;
kapky zkalen tekutiny nebo popraek v mstech vbuch stel na
pd a okolnch pedmtech, stepiny a jednotliv sti neobvyklch
pum, raket nebo stel s rznmi zazenmi ke tvorb aerosolu a
ostatn zbytky biologick munice;
pro dan prostor neobvykl nahromadn hmyzu, klat a uhynulch
hlodavc blzko mst dopadu pum a kontejner.
Je-li vydno varovn o zjitn ptomnosti
i o pravdpodobnm pouit
neptelskch biologickch prostedk,
IHNED POUIJ PROSTEDKY INDIVIDULN OCHRANY!
122
Pruka vojka AR
123
OPZHN
Prostedky pro provdn sten oisty osob,
zbran a techniky
Souprava univerzln odmoovac UOS-1/M
Souprava je soust vzbroje vojka vech druh vojsk a slueb. Umo-
uje:
dekontaminovat nebo dezinfikovat osobn zbra;
dekontaminovat nebo dezinfikovat ty sti zbran nebo vozidel, kte-
rch se obsluha dotk pi plnn kol;
v nezbytnch ppadech dekontaminovat odkryt a zasaen sti
pokoky a tla.
K pouit je poteba vody. Souprava obsahuje ltky s ravmi oxidanmi
inky, je nutno ji uchovvat v suchu a za stl teploty kolem 20 C.
Technick data
Hmotnost 0,125 kg
Plnn vodou v lt
v zim
0,75 l
0,5 l
Velikost plochy dekontaminace 0,5 m
2
Doba ppravy k innosti od 6 do 7 min
Souprava univerzln odmoovac UOS-1/M
122
Pruka vojka AR
123
OPZHN
Souprava automobiln odmoovac AOS-1, AOS-2
Ob soupravy jsou ureny k dekontaminaci bnch bojovch a doprav-
nch prostedk. Souprava AOS-1 se pouv u vozidel bez kompresoru
a souprava AOS-2 se pouv u vozidel vybavench kompresorem. Nedl-
nou st obou souprav jsou dekontaminan a dezaktivan npln.
Technick data
Hmotnost
6 kg
Plnn vodou dezaktivace
dekontaminace (hork voda)
20 l
18 l
Doba potebn k dekontaminaci stedn velikho vozidla
40 min
Souprava automobiln odmoovac AOS-1
124
Pruka vojka AR
125
OPZHN
Souprava odmoovac OS-3
Souprava je urena k odmoovn mobiln techniky silami osdky. Je
nedlnou soust obrnnch vozidel. Skld se ze stkac pistole, ty
plechovek, psluenstv a krabice. Dekontaminan ltky se skladuj a
dopluj v plechovkch, je mon vyut i jinch dekontaminanch inidel.
Roztok obsahuje rav a holav ltky, je nutn ho uchovvat za stl
teploty kolem 20 C.
Technick data
Hmotnost 13,62 kg
Velikost plochy, kterou lze dekontaminovat
v ppad zamoen
yperitem
dalmi ltkami
16 m
2
40 m
2
Pracovn teplota od -30 do +50 C
Souprava odmoovac OS-3
124
Pruka vojka AR
125
OPZHN
Prostedky zjiovn chemickch ltek
a dozimetrick kontroly
Paprky prkaznkov PP-3
Tyto detekn paprky jsou ureny ke zjiovn ptomnosti kapalnch
otravnch ltek typu G (sarin), V (VX) a H (yperit). Mohou bt rovn po-
uity k detekci (zjiovn ptomnosti kapalnch OL) na ternu, vozidlech
a na povrchu jinch pedmt jeho otrnm.

Paprky prkaznkov PP-3
126
Pruka vojka AR
127
OPZHN
DETEHIT detektor otravnch ltek
Detehit je jednoduch prostedek uren ke zjitn ptomnosti organic-
kch fosforovch a karbamtovch slouenin a insekticid ve vzduchu, ve
vod, v potravinch, v pd a na povrchu rznch pedmt.
DETEHIT detektor otravnch ltek
126
Pruka vojka AR
127
OPZHN
Dozimetr osobn RAD-50S (60S)
RAD-50S je osobn dozimetr kapesnch rozmr s pmm odetem ab-
sorbovan dvky. M pkon osobnho dvkovho ekvivalentu a (celko-
v) osobn dvkov ekvivalent zen gama. Pstroj umouje optickou
a akustickou signalizaci obou mench veliin.
Technick data
Hmotnost: 0,08 kg
Rozmry: 78 67 22
Dozimetr osobn RAD-50S
Dozimetr skupinov EDOS-1
Skupinov dozimetr EDOS je pstroj uren ke stanoven dvky ozen
gama, kterou obdeli pslunci jednotky nebo skupiny. Umouje pm
odetn dvky v radech. Dozimetr je soust vzbroje kad jednotky.
Technick data
Hmotnost: 0,35 kg
Rozmry: 120 100 80 mm
Dozimetr skupinov EDOS-1
128
Pruka vojka AR
129
Spojovac pprava
SPOJOVAC PPRAVA
Zsady penosu informac
Spojovac vojsko AR je ureno zejmna k zajitn spojen a penosu in-
formac (dat) mezi soustmi vech druh vojsk a druh sil i mezi jednotli-
vmi prvky rznch zbraovch systm. Krom toho umouje zpracov-
n, ukldn, ochranu, pedvn a prezentaci informac (dat) zajiovnm
provozu stacionrnch a polnch (mobilnch) komunikanch a informanch
systm rznho druhu a uren.
Penos informac (spojen) v komunikanch systmech se uskuteuje
pevn hlasem nebo penosem dat; v men me run telegrafi.
Poadavky na spojen
Penos informac pro podporu innost vojsk v danm prostoru
mus bt:
vasn monost veden provozu uivatelem ve stanovench
asovch lhtch;
vrohodn schopnost zabezpeovat reprodukovn penench
informac v mstech pjmu se stanovenou pesnost;
utajen schopnost znemonit zjitn obsahu penen informace
neoprvnnou osobou.
Druhy komunikanch prostedk
Spojen v polnm komunikanm systmu pozemnch sil se zabezpeuje
prostednictvm bezdrtovch (rdiovch, radiorelovch, satelitnch),
linkovch (metalickch, optickch), uzlovch, signlnch prostedk a po-
hyblivch pojtek.
a) Bezdrtov prostedky
Rdiov prostedky zabezpeuj nepetrit velen vojskm v nejsloitj-
ch podmnkch (situacch), zejmna v dynamickch fzch innosti vojsk.
Rdiov komunikace u drustva, ety, roty (baterie), praporu (oddlu) je
realizovna prostednictvm penosnch nebo pevoznch (vozidlovch)
rdiovch prostedk. Rdiov prostedky vyuvaj pro penos hlasu a dat
(run telegrafie) VKV a KV psmo rdiovch vln.
K veden provozu v rdiovch stch (R/S) a na rdiovch smrech (R/Sm)
mus bt k tomu oprvnnch orgnem stanoveny provozn daje (hlavn
128
Pruka vojka AR
129
Spojovac pprava
a zlon kmitoty, fnick/telegrafn volac znaky, kle, struktura R/S
a R/Sm).
Na vyuit rdiovho spojen m vliv charakter en elektromagnetickho
vlnn (EMV) a nutnost zajistit elektromagnetickou koexistenci (EMK), tzn.
stav, kdy se rzn prostedky, vyuvajc ke sv innosti EMV, nebudou
vzjemn ruit nebo jinak negativn ovlivovat.
Nevhody rdiovho spojen:
demaskujc inky vyzaovn EMV (dislokace, druh vojska);
monost odposlechu zamen neptelem (zachycen pedvan
zprvy, ruen);
zvislost na podmnkch en EMV (atmosfrick ruen, denn,
ron doba, tern);
monost vzjemnho ruen EMK;
zmenen dosahu spojen za pohybu.
Radiorelov prostedky umouj zizovat vcekanlov/iroko-psmov
spoje mezi msty velen velitel a tb jednotek, tvar, svazk.
Satelitn prostedky umouj zabezpeit vcekanlov spoje ve sloitch
bojovch situacch na velk vzdlenosti. Zabezpeuj nepetrit spojen z
mst mis AR do R.
K realizaci radiorelovho spoje mus bt stanoveny provozn daje (zp-
sob organizace rrl spoj, kmitoty (psmo), polarizace antn, azimuty,
sla smr, kle).
b) Linkov prostedky
Linkov prostedky umouj budovat poln kabelov spoje metalickmi
nebo optickmi kabely v statickch fzch innosti vojsk. Vyuvaj se
samostatn nebo spolen s rdiovmi a radiorelovmi prostedky nebo
k zabezpeen vnitnho spojen mezi pracoviti tb na mobilnch ms-
tech velen. Ke spojen na nrodnm zem jsou dle vyuvny kabelov
spoje veejn telekomunikan st a strukturovan kabel tvar a za-
zen.
130
Pruka vojka AR
131
Spojovac pprava
Nevhody linkovho spojen:
velk zranitelnost kabelovch veden (neptel, vlastn technika);
sloitost vstavby a svinovn (sly, objemnost prostedk, as,
oetovn, steen);
vysok nroky na maskovn.
c) Uzlov prostedky
Uzlov prostedky zajiuj pjem, konverzi (pemnu), komutaci (vmnu)
signl a dal innosti (funkce) nezbytn k vytven spojovacch uzl na
mobilnch mstech velen a uzlech transportn st v prostorech innosti
vojsk. Tvo je typov provozovny a pracovit rotnho, prapornho a bri-
gdnho typu, vybaven nezbytnmi sestavami komunikanch a informa-
nch prostedk (technologi).
d) Signln prostedky
Signln prostedky se vyuvaj k pedvn krtkch povel, hlen
a signl, nap. ke zmn dleitch fz bojov innosti vojsk, k vydn
penesen a zastaven palby, k zajitn vzjemnho rozpoznvn, k ud-
vn cl, k oznaen vlastnch vojsk, k zabezpeen souinnosti tvar
a jednotek a k varovn vojsk. Mimo radiotechnickch prostedk jsou k t-
to innosti vyuvny signln prostedky optick (barevn svtla, signln
rakety, barevn dmy apodl), akustick a infraerven.
e) Pohybliv pojtka
Pohybliv pojtka se vyuvaj pro distribuci sluebnch a soukromch z-
silek uvnit AR a mezi AR a civilnm sektorem v rmci polnho potov-
nho spojen (PPS). K zajitn PPS se pouvaj vrtulnky, OT, automobily
a motocykly, kter maj na zkld svho uren a oznaen prvo pednost-
nho pohybu po vech komunikacch.
Veobecn zsady spojovacho provozu s vyuitm
spojovacch prostedk
Obsah vech sdlen uskuteovanch prostednictvm vojenskch komuni-
kanch prostedk m charakter penosu utajovanch infor ma c. Za utajen
sdlovanch informac proto pln odpovd kad uivatel komunikanho
systmu.
V ppad, e nelze k vmn informac vyuvat adresnho penosu dat,
je potebn zachovvat tato pravidla veden provozu hlasem:
130
Pruka vojka AR
131
Spojovac pprava
pouvn volacch znak a funknch sel;
k vmn utajovanch informac pouvat ifrovac nebo kdovac
prostedky;
pouvn hovorov tabulky, kdovan mapy a jinch pomcek pro
utajen obsahu zprv pi veden osobnch hovor;
provovn rdiov stanice pomoc tabulky radisty nebo jinm
nazenm zpsobem.
Otevenou e (hovorem)
je zakzno uvdt zejmna:
funkce velitel a nelnk;
jmna a pjmen funkcion;
nzvy mst a pedmt v ternu;
smry let (letov cesty);
oznaen leti;
daje tkajc se organizace vojsk a bojov innosti;
oteven pojmenovn jednotek, tvar, svazk a svaz;
prostory umstn jednotek, tvar, svazk a svaz;
poetn stavy tvar a zmny v dislokacch vojenskch soust;
stav bojov ppravy a bojov pohotovosti.
Zpsob vmny informac hlasem na rdiovch smrech a v rdiovch s-
tch je stanoven provoznm dem. Provoz po komunikanch prostedcch
pedstavuje vekerou innost, kter souvis s vedenm osobnch hovor
nebo vyslnm/pjmem povel, signl a zprv (dokument).
Osobn hovory vedou uivatel (funkcioni) v komunikanch systmech
volnou formou.
Povely jsou krtk rozkazy vydvan otevenou e, po nich nsleduje
jejich bezprostedn proveden. Znn a vznam veobecn platnch po-
vel a povel pro zen innosti vojsk je stanovena pslunmi pedpisy
a nazenmi.
Signly jsou zkrcen, pedem smluven oznaen povel, rozkaz nebo
hlen majc pedem dohodnut vznam, pouvan ke zrychlen komu-
nikace a k utajen dleitch innost vojsk. Obvyklou formou pouvn
signl jsou oteven nebo kdovan psmenov a slicov texty. Ve vo-
132
Pruka vojka AR
133
Spojovac pprava
jenskch systmech jsou vyuvny varovn signly, signly pro zen in-
nosti vojsk nebo signly pro veden provozu v komunikanch systmech.
Zprva pedstavuje ucelen sdlen o urit udlosti (problmu, innosti)
uren ke komunikaci (pedvn mezi odesilatelem a adrestem).
Forma zprvy zvis na typu penosovho kanlu. Zprva uren k pe-
nosu ve vojenskch systmech (nap. hlen, rozkaz, kol, apod.) m
pevn stanovenou strukturu, kterou tvo zhlav, adresa, poet skupin
(slov) a text.
Dokument je kad zprva, kter je vzna na fyzick, stabiln, v ase
uchovateln nosi (paprov, magnetick, fotografick, mikrografick, CD
ROM, DVD apod.). Ve vojenskch systmech je komunikace zprostedko-
vna dokumentem volnho formtu a pedevm standardizovanho for-
mtu, kter je uren pro vmnu informac mezi databzemi a aplikanmi
programy informanch systm. Formt popisuje strukturu dokumentu
a vznam jednotlivch jeho prvk.
Provoz hlasem rdiovmi prostedky
Rdiov komunikace v bojovch rdiovch stch jednotek druh vojsk
AR se vede otevenou e v takov fzi a v takovm prostoru innosti
vojsk, kdy je povolen rdiov provoz, nehroz prozrazen stanovit vlast-
nch jednotek v danm prostoru innosti a je nutn pedvat povely v pro-
cesu bezprostednho velen vojskm v krtkm asovm rozpt.
K identifikaci volan a volajc rdiov stanice se pouvaj vlastn, obn-
kov a smrov volac znaky. Vlastn volac znak se pidluje jedn stanici.
Obnkov volac znak se vyuv pro osloven vech astnk dan r-
diov st. Smrov volac znak se pidluje dvojici stanic, slou vhradn
k jejich vzjemn komunikaci a oznauje souasn volanou i volajc stani-
ci. Me bt pouit na rdiovm smru i pro dvojici stanic v rdiov sti.
Pro vybran astnky provozu se pidluj stl (vlastn) volac znaky pro
uskutenn vstupu do rdiovch spoj podzench. V rdiovch stch
a smrech na rovni drustvo, eta, rota (baterie), prapor (oddl) jsou kdy
zpravidla tvoeny podstatnm jmnem s pipojenm jednomstnm nebo
dvoumstnm selnm indexem nebo se pouv samotn podstatn
jmno.
Rdiov provoz hlasem se skld z jednotlivch relac. Relace je kad
jednotliv vysln ponaje pechodem rdiov stanice do reimu vysln
a kone pechodem na pjem. Relace se skld ze t fz voln sd-
len ukonen.
132
Pruka vojka AR
133
Spojovac pprava
VOLN jednoznan uruje, komu je vysln ureno a kdo vysl. Vy-
slajc stanice uvede nejprve volac znak (znaky) stanice (stanic), kter
(kterm) je vysln ureno, pot uvede frzi ZDE a svj volac znak.
Vyplv-li z provozu jednoznan, komu je vysln ureno (zpravidla pi
odpovdi na pedel relace, pi provozu na rdiovm smru atd.), me
se volac znak volanho vynechat. V tomto ppad lze vynechat i frzi
ZDE.
V prbhu provozu na rdiovm smru za dobrch podmnek spojen lze
vynechat i volac znak vyslajc stanice (provoz bez volacch znak).
Pi patn kvalit spoje je mon volac znaky opakovat dvakrt (prodlou-
en voln).
Po vlastnm SDLEN se v UKONEN relace informuje (informuj) ast-
nk (astnci) provozu, e relace kon a po frzi PJEM mohou vyslat
ostatn. Pi duplexnm (tzn. soubn uskuteovanm oboustrannm)
provozu lze frzi PJEM vynechat.
Navzn spojen
Navzn spojen je procedura, jej elem je oven kvality spoje,
sprvn nastavench provoznch daj a pipravenosti uivatel k veden
provozu. Spojen se povauje za navzan tehdy, obdr-li uivatel dic
stanice odpov na voln a potvrd, e tuto odpov sly frz ROZU-
MM. Provd se na rozkaz velitele a v takovm prostoru innosti vojsk,
kdy je povolen rdiov provoz a nehroz prozrazen stanovit (prostoru
innosti) vlastnch vojsk.
a) Navzn spojen s pouitm vlastnch volacch znak
Volac znaky se pi provozu nesklouj, je-li dobr slyitelnost, vyslaj se
pouze jednou. Rdiov stanice v sti odpovdaj ve stejnm poad, v jakm
byly volny.
ZRAK 85 ZRAK 11, ZRAK 12, ZDE ZRAK 85,
PJEM
ZRAK 11 ZRAK 85, ZDE ZRAK 11, PJEM
ZRAK 12 ZRAK 85, ZDE ZRAK 12, PJEM
ZRAK 85 ZRAK 11, ZRAK 12, ZDE ZRAK 85,
ROZUMM, KONEC
134
Pruka vojka AR
135
Spojovac pprava
Poznmka:
1. Interpunkn znamnka (rky a stednky) v pkladech jsou uvedena
pouze pro vyznaen (vyjden) odmlk pi veden hovor.
2. ZRAK 85 je vlastn volac znak dic stanice, ostatn vlastn volac znaky
jsou pidleny ostatnm astnkm dan rdiov st.
b) Navzn spojen s pouitm obnkovho volacho znaku
Pracuj-li v rdiov sti ti a vce rdiovch stanic, me dic rdiov sta-
nice pi navzn spojen pout obnkov volac znak. Rdiov stanice
odpovdaj v selnm poad podle struktury dan rdiov st (provozn
daje).
ZRAK 85 ZRAK, ZDE ZRAK 85, PJEM
ZRAK 11 ZRAK 11, PJEM
ZRAK 85 ZRAK, ZDE ZRAK 85, ROZUMM,
KONEC
Vysln signl
Signly se vyslaj a pedvaj podzenm a spolupsobcm okamit, bez
jakhokoli zdren. Vyslaj se dvakrt s uvedenm slova SIGNL. Potvr-
zen pijatch signl se uskuteuje ihned jejich opakovnm.
ZRAK 85 ZRAK, ZDE ZRAK 85, SIGNL 114,
114, PJEM
ZRAK 11 ZRAK 11, 114, PJEM
Vysln povel
Podle poadavk vyslac stanice me povel opakovat bu jedna stanice,
anebo pi vysln povel pro vt poet astnk se ur opakujc pe-
dem nebo jej vyslajc ozna ihned po pslunm nvst volacm zna-
134
Pruka vojka AR
135
Spojovac pprava
kem. Ostatn astnci, kterm je povel uren, potvrzuj pijet povelu pouze
slovem ROZUMM v pedem nazenm poad, nebo v poad, v jakm
byly uvedeny volac znaky. M-li bt opakujc uren teprve v povelu, uru-
je se zsadn ten, kterho astnci v sti nejlpe sly.
ZRAK 85 ZRAK, ZDE ZRAK 85, ORIENTAN
BOD DRUH, PROTITANKOV
DLO. ZNIIT, PJEM
ZRAK 11 ZRAK 11, ROZUMM, PJEM
Odesln hlen
Hlen se me ve vjimench ppadech pedvat v oteven ei s vy-
uitm vech zsad utajen obsahu stejn jako povel. Vhodnj je vak
vyuvat adresn odesln formou smluvench krtkch slicovch zprv
rdiovmi stanicemi s vyuitm technologie FLASH.
136
Pruka vojka AR
137
Spojovac pprava
Hlskovac tabulka
Psmeno esky Spell Hlskovac
tabulka NATO
Vslovnost
A ADAM [ei] ALPHA [alfa]
B BOENA [b] BRAVO [bravo]
C CYRIL [s] CHARLIE [rl]
ENK - - -
D DAVID [d] DELTA [delta]
E EMIL [] ECHO [ekou]
F FRANTIEK [ef] FOXTROT [foxtrot]
G GUSTAV [d] GOLF [golf]
H HELENA [ej] HOTEL [houtel]
CH CHRUDIM - - -
I IVAN [j] INDIA [indija]
J JOSEF [dej] JULIET [duliet]
K KAREL [kej] KILO [klou]
L LUDVK [el] LIMA [lma]
M MARIE [em] MIKE [majk]
N NERUDA [en] NOVEMBER [nouvembr]
O OTAKAR [ou] OSCAR [skr]
P PETR [p] PAPA [pap]
Q QUIDO [kj] QUEBECK [kebek]
R RUDOLF [r] ROMEO [roumijou]
EHO - - -
S SVATOPLUK [es] SIERRA [siera]
RKA - - -
T TOM [t] TANGO [tengou]
U URBAN [j] UNIFORM [junifrm]
V VCLAV [v] VICTOR [viktr]
W DVOJIT W [dablj] WHISKY [wiski]
X XAVER [ex] X-ray [extrej]
Y YPSILON [wj] YANKEE [jenk]
136
Pruka vojka AR
137
Spojovac pprava
Psmeno esky Spell Hlskovac
tabulka NATO
Vslovnost
V VCLAV [v] VICTOR [viktr]
W DVOJIT W [dablj] WHISKY [wiski]
X XAVER [ex] X-ray [extrej]
Y YPSILON [wj] YANKEE [jenk]
Z ZUZANA [zet,z] ZULU [zulu]
OFIE - - -
1 JEDNA - ONE [wan]
2 DVA - TWO [t]
3 TI - THREE [sr]
4 TYRY - FOUR [fr]
5 PT - FIVE [fajv]
6 EST - SIX [six]
7 SEDUM - SEVEN [sevn]
8 OSUM - EIGHT [ejt]
9 DEVT - NINE [najnr]
0 NULA - ZERO [zrou]
, RKA - COMMA [koma]
. TEKA - PERIOD [prijed]
( ) ZVORKA - CURVE [krv]
[ ] HRANAT
ZVORKA
- BRACKET [brekit]
/ LOMTKO - OBLIQUE
STROKE
[oblk strouk]
: DVOJTEKA - COLON [kouln]
; STEDNK - SEMICOLON [semikouln]
- POMLKA - DASH [de]
= ROZDL - EQUALS [kvuels]
! VYKINK - EXCLAMATION MARK [eksklemejn
mrk]
? OTAZNK - INTERROGATION
MARK
[interegejn
mrk]
MEZERA - SPACE [speis]
138
Pruka vojka AR
139
Spojovac pprava
VKV rdiov prostedky taktickho stupn
VKV rdiov komunikace na taktickm stupni je zajiovna systmem
tvoenm navzjem sluitelnmi rdiovmi stanicemi RF-1301, penosnmi
soupravami RF-13 a mobilnmi soupravami RF-1305, RF-1325 a RF-1350.
Systm m irok sortiment psluenstv, nap. napjecch zdroj, nabje-
, antn, atd. Ke stanicm lze pipojit zesilovae, rdiov modemy, datov
terminly, pijmae GPS signlu a dal extern komunikan zazen.
VKV rdiov stanice RF-1301 (handheld transceiver)
Rdiov stanice RF-1301 je urena pro spojen mezi jednotli-
vmi vojky na rovni ety, drustva, skupiny, vojka. Stanice
RF-1301 se vyznauje malmi rozmry a nzkou hmotnost. Provoz je mo-
n bu s vestavnm mikrofonem s velmi dobrou srozumitelnost, nebo
s nhlavn soupravou s hlasovm spnaem systmu VOX. Ke stanici se
dodvaj dva typy pskovch antn. Fnick provoz rdiov stanice je pln
sluiteln s provozem dosud pouvanch VKV rdiovch stanic v AR i
armdch NATO. Pipojen telefonnho rozhran (TR13) k rdiov stanici
umouje propojen do stl telefonn st.
Technick data
Kmitotov psmo 30,000 MHz a 87,975 MHz
Odstup kanl 25 kHz
Poet pedvolitelnch kanl max. 9
Druhy provozu simplexn nebo poloduplexn
telefonie, prioritn skenovn,
penos krtkch zprv (FLASH),
maskovn hovoru (digitln)
Vkon vyslae jmenovit: 1 W
snen: 0,1 W
Napjec napt 7,2 V ze zdrojov skn
Doba provozu se zdrojovou skn minimln 10 h
Pi pouit maskovae ei dojde ke zkrcen dosahu spojen a o 30 %.
138
Pruka vojka AR
139
Spojovac pprava
Typ antny \ dosah (km) Vkon 0,1 W
Prutov antna 0,5 m 1 km
Prutov antna 1,1 m 3 km
Zvsn antna 6 km

VKV rdiov stanice RF-1301
Popis ovldacch prvk
Provozn pepna
Poloha Symbol Funkce
0 . rdiov stanice je vypnuta
1 W provoz eptem
24 [][][] zapnut (zaazen) umlova umu
5 M vypnut umlova umu
6 P programovn rdiov stanice
ovldacmi prvky
7 F programovn rdiov stanice plnicm
zazenm nebo klonovnm
8 * servisn poloha
9 E mazn provoznch daj
140
Pruka vojka AR
141
Spojovac pprava
Pepna kanl Klvesy
09 pednastaven kanly PTT klvesa klovn
S prohledvn kanl (scanning) * klvesa FLASH,
osvtlen
TX signalizace
vysln
Zmna vyslacho vkonu:
pepni provozn pepna do polohy P;
stiskni klvesu *;
stiskni klvesu *, zvol H (1W) nebo L (0,1W);
provoznm pepnaem zvol hlasitost.
Displej rdiov stanice
SCAN prohledvn
pednastavench kanl
SEL zobrazeno pi
vysln tnov
vzvy
FRQ zobrazeno v reimu
programovn kmitotu
MOD pi programovn
druhu provozu
RX zobrazeno v reimu pjmu PWR pi programovn
vkonu vyslae
TX zobrazeno v reimu vysln A fnie
SQL zobrazeno pi zapnutm
omezovai umu
EXT A datov kanl
D SCR maskovan e
140
Pruka vojka AR
141
Spojovac pprava
Programovn novho kanlu:
pepni provozn pepna do polohy P;
stiskni klvesu PTT (na displeji blik slo kanlu);
pepnaem kanl nastav programovan kanl a stiskni klvesu
PTT;
pepnaem kanl nastav kmitoet a stiskni klvesu PTT;
pepnaem kanl nastav simplexn provoz (zobrazeno H, L) nebo
poloduplexn provoz (zobrazeno r) a stiskni klvesu PTT;
vyber druh provozu: A fnie, D SCR maskovan hovor;
stiskni klvesu PTT (na displeji blik naprogramovan daj);
provozn pepna pepni na poadovanou hlasitost.
Provoz FLASH:
stiskni a dr klvesu *, dokud se neobjev symbol FP;
stisky klvesy PTT, nastav blikajc slici adresy, potvr klvesou *.
Opakovnm tchto krok nastav zbvajc slice adresy a zprvy.
(Na displeji blik nastaven adresa a zprva.);
stiskni a podr klvesu *, a se FP zmn na FL. (Na displeji blik
nastaven adresa a zprva.);
vyli zprvu stiskem klvesy PTT nebo ulo zprvu stiskem klvesy
*
Rychl vmaz provoznch daj:
pepni provozn pepna do polohy E;
stiskni klvesy PTT a *.
Vysln tnov vzvy:
dr klvesu PTT a stisknit klvesu *.
Kontrola zdroje za provozu
Pokud klesne napt zdrojov skn pod 6,5 V, je tento stav signalizovn
na displeji stanice problikvnm npisu LO a nastavenho kanlu. Sou-
asn s indikac na displeji je pokles akusticky signalizovn peruovanm
tnem v reproduktoru.
142
Pruka vojka AR
143
Spojovac pprava
VKV rdiov stanice RF-13 (manpack transceiver)
Penosn souprava rdiov stanice RF-13 je urena pro spojen na rovni
drustva, ety, roty (baterie) a praporu (oddlu) a pro veden rdiovho
fnickho nebo datovho provozu. Dle umouje veden hovoru pes
vestavn maskova, pedvn krtkch kdovch zprv, selektivn
komunikaci, pedvolbu a 9 kanl, automatick prohledvn po ped-
volench kanlech (SCANNING), ovldn vtiny funkc z mikrotelefonu
s ovldnm.
Penosnou soupravu obsluhuje 1 osoba. Soupravu rdiov stanice tvo
spolu s vlastn stanic psluenstv pro bn zpsoby provozu. Toto
psluenstv lze penet za provozu spolu s rdiovou stanic v bran.
Standardn je radiostanice vybavena krtkou, dlouhou prutovou a zvs-
nou antnou.
Fnick provoz tto rdiov stanice je v uvedenm kmitotovm psmu
sluiteln s provozem vech dosud pouvanch VKV rdiovch stanic
v AR i s provozem VKV rdiovch stanic vech ostatnch armd.
Technick data
Kmitotov psmo 30,000 MHz a 87,975 MHz
Odstup kanl 25 kHz
Poet pedvolitelnch kanl max. 9
Druhy provozu simplexn nebo poloduplexn
telefonie, prioritn skenovn,
penos krtkch zprv
(FLASH), maskovn hovoru
(digitln), selektivn provoz,
penos dat
Vkon vyslae jmenovit: 5 W
snen: 0,2 W
Napjec napt 12 V ze zdrojov skn
Doba provozu se zdrojovou skn minimln 14 h
142
Pruka vojka AR
143
Spojovac pprava
Typ antny/dosah (km) Vkon 0,2 W Vkon 5 W
Prutov antna 0,5 m 0,4 km 2 km
Prutov antna 1,5 m 4 km 12 km
Zvsn antna 6 km 20 km
Dlouhodrtov antna smrov
vodorovn
8 km 20 km
Dlouhodrtov antna smrov
polokosotvercov
15 km 35 km
VKV rdiov stanice RF-13
144
Pruka vojka AR
145
Spojovac pprava
Zmna vyslacho vkonu:
stiskni klvesu VKON;
potvr nebo odmtni nabdku psmene S (5 W) nebo blikajcho
psmene M (0,2 W), odmtni klvesami ANO nebo NE (symbol V se
u penosn soupravy nezobrazuje).
Displej rdiov stanice
A, B, C modifikace stupn obsluhy rdiov stanice
A - run programovn nen mon
B - prvnch osm kanl je pevn nastavench, devt
kanl me obsluha mnit
C - obsluha me volit a nastavovat vechny kanly
rdiov stanice bez omezen
K1 slo kanlu
PROG indikace reimu programovn
F symbol ped selnm zobrazenm kmitotu
87.975 kmitoet (MHz)
UT indikace reimu maskovanho hovoru
SEL indikace reimu selektivn komunikace
O indikace zaazenho omezovae umu
150 indikace podtnovho omezovae 150 Hz
M, S, V volba vyslacho vkonu
DATA indikace pipojen externho datovho koncovho
zazen (terminlu)
DOR indikace pipojen doplku pro dlkov ovldn
a retranslaci
ADR indikace adresy protistanice pi provozu FLASH
KOD indikace vyslanho nebo pijatho kdu
SDX indikace poloduplexnho provozu
144
Pruka vojka AR
145
Spojovac pprava
Hlavn sti
1 antnn konektor pro prutovou antnu a konektor BNC 50 ,
2 signalizace obsazen pijmacho kanlu vf signlem,
3 signalizace vysln,
4 displej rdiov stanice,
5 tlatko osvtlen displeje,
6 signalizace zapnut rdiov stanice a stavu napjecho zdroje,
7, 8 dva shodn panelov nf konektory pro pipojen mikrotelefonu a dalho
vnjho psluenstv,
9 klvesnice,
10 provozn pepna

Hlavn sti ovldacho panelu rdiov stanice
146
Pruka vojka AR
147
Spojovac pprava
Programovn novho kanlu:
stiskni PROG a klvesu s slem poadovanho kanlu, potvr
klvesou ANO blik F;
zadej poadovan kmitoet pi omylu stiskni klvesu NE a zvol
kmitoet znovu;
zadn sprvnho kmitotu potvr klvesou ANO;
potvr nebo odmtni nabdku SDX poloduplexn provoz; po potvrzen
ANO zadej kmitoet vysln a potvr klvesou ANO;
potvr nebo odmtni nabdku SEL selektivn komunikace klvesami
ANO nebo NE;
potvr nebo odmtni nabdku UT pouit maskovae ei klvesami
ANO nebo NE;
potvr nebo odmtni pouit umlovae O 150 klvesami ANO
nebo NE;
dokoni programovn potvrzenm blikajcho PROG stisknutm
klvesy ANO.
Provoz FLASH
Provoz FLASH umouje velmi rychl penos krtkch slicovch zprv
mezi dvma konkrtnmi stanicemi nebo skupinou rdiovch stanic, kter
maj vlastn adresy.
stiskni klvesu VOLBA;
po rozblikn ADR a KOD vlo dvoumstnou adresu zvolen
protistanice a tmstn slo (kd vyslan zprvy);
pi omylu nebo chybnm zpisu stiskni klvesu NE a zpis cel zprvy
opakuj;
zprvu odeli stisknutm klvesy ANO.
Zachycen odpovdi je automaticky indikovno na displeji zobrazenm ad-
resy protistanice a pijatho potvrzenho kdu.
Individuln volba adresa 0199
Skupinov volba na druhm mst adresy mus bt slice 0
Generln volba adresa 99
Selektivn fnick provoz
Uivatel rdiov stanice se selektivnm provozem nen ruen provozem ji-
nch stanic na tomt kmitotu a sm svm provozem neobtuje stanice,
146
Pruka vojka AR
147
Spojovac pprava
kter maj jinou ne sprvnou adresu. Volba provozu selektivnho fnick-
ho spojen se provede pi programovn kanlu potvrzenm nabdky SEL.
Fnick spojen se mus zahjit spnm penosem slicovho kdu 999
mezi stanicemi. Postup je shodn s volbou provozu FLASH. Kd 999 slou-
pro oteven hovorovch cest.
Ukonen selektivnho provozu:
manuln - stisknutm klvesy NE;
automaticky - je-li pestvka ve vzjemnm spojen del
ne 30 sekund.
Fnick poloduplexn provoz
Rdiov stanice maj na poloduplexnm kanle jeden kmitoet pro pjem
a druh kmitoet pro vysln. Vyslac kmitoet jedn stanice a vyslac
kmitoet druh stanice se li. Volba provozu fnickho poloduplexnho
spojen se provede pi programovn kanlu potvrzenm nabdky SDX.
Vysln tnov vzvy
pi vysln stiskni tlatko VZVA na mikrotelefonu
Rychl vmaz provoznch daj
pepni a pidr provozn pepna do polohy VMAZ a souasn ANO
Rzn
Signalizace vysln svt zelen vysln pi
sprvn,
pizpsoben
antn
blik erven vysln pi
pokozen,
odpojen nebo
nesprvn antn
Signalizace kontroly napt blik zelen dostaten napt
svt erven mal napt
zdrojov skn
Pruka vojka AR
Spojovac pprava
Zkladn zsady pi pouvn rdiovch stanic
ubezpete se, e zdroj je v podku a je sprvn napojen na rdst;
zkontrolujte antnu a vechny kabely, kter mus bt sprvn
pipojeny k rdst;
zvolte sprvn typ antny s ohledem na pedpokldanou
vzdlenost spojen a provete jej sprvnou vstavbu;
pipojte mikrotelefon a ppadn dal extern zazen
a vyzkouejte jejich sprvnou funkci;
ped zahjenm provozu se pesvdte, zda nikdo jin nehovo
v rdiov sti (smru);
v konverzaci se vyhnte neoficilnm a hrubm vrazm
(nepouvejte slova PROSM, DKUJI, JAK SE MTE apod.);
dodrujte provozn kze, pouvejte oficiln provozn vrazy
vetn platn hlskovac tabulky;
nemluvte pli rychle ani pomalu, vyslovujte slova jas n;
mluvte do mikrotelefonu ve vzdlenosti asi 5 cm;
nenechvejte radiostanice bez dozoru.
148
Pruka vojka AR
Spojovac pprava
Zkladn zsady k spnmu spojen na VKV
generan modernj VKV technologie, pi pouit na zemskm
povrchu, nezvyuje dosah spojen. Mrn vodivost zemskho povrchu,
jeho lenitost a velk objekty v cest en povrchov vlny zpsobuj
tlum vlny;
nad suchm, lenitm a hornatm ternem se povrchov vlna tlum
rychleji ne nad vlhkm, rovnm ternem a nad moem;
na kmitotech vych (ble k 88 MHz) musme pro vy dosahy
spojen vyuvat vych vkon, citlivost a smrovosti antn;
v noci bude dochzet k vtmu ruen cizmi vyslai;
spojen povrchovou vlnou umouj vertikln antny nebo antny
s postupnou vlnou (drtov, polokosotveren);
v prostoru za velkou pekkou je tzv. rdiov stn, ve vt vzdlenosti
se spojen obnovuje. V urit vzdlenosti me dojt i k zlepen
spojen (tzv. pekkov zisk);
vyuvnm pekkovho zisku a vkou antny je mon podstatn
ovlivovat dosah rdiovho spojen (s vkou antny linern,
s vkonem stanice podle druh mocniny);
pi provozu v lese se tlum povrchov vlny zvtuje s hustotou a
vlhkost lesa a zkracovnm vlny (vy kmitoet);
okraj lesa psob jako odrae vln. Pi pouit smrov antny
psob pzniv na zvyovn dosahu spojen. Pi pouit
vesmrov antny naruuje jej vyzaovac charakteristiku
a sniuje dosah spojen v nkterch smrech;
pi provozu ve mst se projevuje interference vln, odraench
od jednotlivch budov, a rdiov stny. Je potebn hledat vhodn
stanovit. Vrazn se sniuje max. dosah spojen;
s ohbnm vertiklnch antn se vrazn mn jejich vyzaovac
charakteristika, dosah a kvalita rdiovho spojen.
149
150
Pruka vojka AR
151
Topografick pprava
TOPOGRAFICK PPRAVA
Hlavn zsady topografick ppravy akce:
pipravit si mapov, topografick podklady a navigan pomcky
(mapy, buzolu, hodinky, );
ujasnit si pouvan as, tj. asov psmo, posuny letnho asu
TL, vztah mstnho psmovho asu k svtovmu asu (nkdy
oznaovan t jako UTC nebo ZULU);
sedit si as na hodinkch s pesnost na vteinu dle mstnho
psmovho asu nebo svtovho asu (TS, UTC, ZULU);
prostudovat mapy v prostoru pedpokldanho nasazen, seznmit se
co nejpodrobnji s geografickmi charakteristikami zem (charakter
ternu, vodstvo, komunikace, osdlen, rostlinn kryt, );
ujasnit si souadnicov systm, mapov (kartografick) zobrazen,
hlov a dlkov jednotky pouvanch map, jednotky zobrazench
souadnic;
ujasnit si, jak jin souadnicov systmy a kartografick zobrazen
mohou bt pouity u alternativnch map (nap. u koistnch);
ujasnit si, jak druh souadnic (zempisn , , rovinn E, N) nebo
kter hlsn systm (MGRS, GEOREF) bude pouvn;
ujasnit si zsady utajovan komunikace.
Topografick mapy, mtko map
Mapa pedstavuje zmenen obraz (model) zemskho povrchu nebo jeho
sti, vyjden smluvenmi znakami. Matematickmu zpsobu peveden
situace z povrchu zemskho do roviny mapy se k zobrazen.
Mtko mapy je na map vyjdeno seln (nap. 1 : 50 000) a graficky
(zpravidla na spodnm okraji mapy).
Nejpouvanjmi mtky vojenskch topografickch map jsou mtka:
1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 250 000.
Pro vpoet vzdlenosti na map nebo ve skutenosti, eventuln k zjitn
neznmho mtka mapy lze pout nsledujc jednoduch vpoet:
D = M d,
M = D / d,
d = D / M,
150
D
M d
150
Pruka vojka AR
151
Topografick pprava
kde je
D = vzdlenost men v ternu
M = mtkov slo mapy
d = vzdlenost men na map
Vzdlenosti pro vpoet mus bt zadvny vdy ve stejnch jednotkch,
tzn. pokud vzdlenost na map je v centimetrech, vzdlenost ve skute-
nosti mus bt tak v centimetrech. Mtkovm slem se rozum nap.
u mtka 1 : 50 000 slo 50 000.
(Pklad: d = 9,1 cm; M = 50 000; D = 9,1 50 000 = 455 000 cm = 4 550
m).
Souadnice na map standard NATO
Polohu bodu lze vyjdit pomoc pravohlch rovinnch souadnic (E, N)
nebo zempisnch souadnic (zempisn ka , zempisn dlka ) zob-
razench na map.
Pravohl rovinn souadnice jsou vyjdeny st pmek rovnobnch
s osami
Bod M:
E = 724 550 m
N = 5 628 425 m
Souadnice plat pro pslun
ps kartografckho zobrazen
UTM.
E (east = vchod), N (north = sever), znzornn v map po celch kilo-
metrech nebo v nsobcch kilometr v zvislosti na mtku mapy. Tato s,
nazvan kilometrov, nen zpravidla rovnobn s rmem mapy, kter
tvo rovnobky a polednky.
Zempisnmi souadnicemi se uruje poloha bod na zemkouli. Vyjadu-
je se zempisnou kou a zempisnou dlkou , uvdnou na mapch
ve stupnch , minutch , vteinch (nap. 50 15 30 ) nebo jen ve ,
s pesnost na desetiny (nap. 50 15,5).
151
Zempisn ka nabv hodnot 0 90 severn (N) nebo jin (S) od
rovnku.
Zempisn dlka nabv hodnot 0180 vchodn (E) nebo zpadn (W)
od potenho (nultho) polednku, kter prochz Greenwichskm po-
lednkem.
Bod M:
= 50 15 30 N
= 025 10 35 E
Orientace na map
Urovn souadnic na standardizovanch vojenskch
mapch
Polohu bodu lze na standardizovanch vojenskch mapch vyjd-
it pomoc:
zempisnch souadnic v geodetickm systmu WGS84;
souadnic v hlsnm systmu GEOREF;
rovinnch pravohlch souadnic E, N v zobrazen UTM/UPS;
souadnic v hlsnm systmu MGRS.
Pruka vojka AR
152
Severn pl zempisn
Normla
(kolmice k ten rovin)
Zempisn ka
Zempisn dlka
Potek
Osa zemsk
Jin pl zempisn
Zempisn souadnice WGS84
Zempisn ka poroste na sever a na jih od rovnku k plm: severn
zempisn ka (s. z. ., N, kladn, +) nabv hodnot od 0 do +90, jin
zempisn ka (j. z. ., S, zporn, ) od 0 do 90.
Zempisn dlka roste na vchod a na zpad od nultho polednku
(Greenwich): vchodn zempisn dlka (v. z. d., E, kladn, +) nabv
hodnot od 0 do 18, zpadn zempisn dlka (z. z. d., W, zporn, ) od
0 do 180.
MGRS
Pro jednoznanou identifikaci polohy se v armdch lenskch stt
NATO pouv hlsn systm MGRS (Military Grid Reference System).
MGRS je zaloen na kilometrov sti UTM (resp. UPS), rozdln je jen zp-
sob zpisu. pln daj o poloze bodu v systmu MGRS je dn etzcem
alfanumerickch znak, kter je tvoen temi daji:
oznaenm zny (sfrickho tyhelnku) slo a psmeno;
oznaenm 100km tverce dv psmena;
souadnicemi bodu ve 100km tverci 4, 6, 8, nebo 10 slic podle
pesnosti vyjden polohy bodu.
Vsledn daj o poloze se pe bez mezer a jakchkoli interpunk-
nch znamnek.
Topografick pprava
153
154
Pruka vojka AR
155
Topografick pprava
154
Pruka vojka AR
155
Topografick pprava
156
Pruka vojka AR
157
Topografick pprava
156
Pruka vojka AR
157
Topografick pprava
158
Pruka vojka AR
159
Topografick pprava
158
Pruka vojka AR
159
Topografick pprava
160
Pruka vojka AR
161
Topografick pprava
Podle klesajcch nebo stoupajcch hodnot zempisnch souadnic
me rychle zjistit, na kter polokouli Zem se nachz:
jestlie hodnoty (stupn) zempisn ky na map stoupaj
smrem k hornmu okraji mapy, jsi na severn polokouli. Jestlie
klesaj, jsi na jin polokouli,
jestlie hodnoty (stupn) zempisn dlky na map stoupaj z leva
doprava, jsi na vchod od Greenwich. Jestlie klesaj, jsi na zpad
od Greenwich.
Pi udvn souadnice mus vdy upesnit N nebo S (sever nebo jih)
a E nebo W (vchod nebo zpad).
Pi komunikaci se zchrannm tmem pouij hlsn systm GEOREF
a zahlas svou polohu napklad takto:
My name is Petr Novak. I am lost soldier of Czech Armed Forces.
My geographic position is 33UVR21800375 MGRS.
Dodruj zsady utajen komunikace.
NEPTEL NASLOUCH.
Uren svtovch stran
Kompas a buzola
Kompas slou k urovn svtovch stran pomoc magnetick stelky,
kter zaujme smr magnetickho polednku.
Buzola je kompas doplnn o otonou stupnici, kter je dlena v hlov
me a je urena k men hl. K uren poadovanho smru lze vyut
zmrn zazen buzoly.
160
Pruka vojka AR
161
Topografick pprava
Sprvn funkce buzoly nebo kompasu je ovlivovna blzkmi kovovmi
pedmty, proto je nutn dodrovat nsledujc vzdlenosti:
tank, dlo 50 m
nkladn a osobn vozidla 20 m
osobn zbran, drtn ploty 3 m
kovov vstrojn soustky 1 m
Uren zempisnho severu kompasem nebo buzolou
U kompasu ukazuje smrem k magnetickmu severu barevn oznaen
hrot magnetick stelky.
Zmrn zazen buzoly smuje k magnetickmu severu po jeho ztoto-
nn s barevn oznaenm hrotem stelky.
Magnetick sever je nutno opravit o magnetickou deklinaci, pokud nen
rozdl mezi magnetickm a zempisnm severem pro dan el zanedba-
teln.
Uren severu a jihu pomoc Slunce a hodinek
Pruka vojka AR
Topografick pprava
a) Pro msta, ve kterch je
Slunce v poledne na jihu (tzn.
na severn polokouli):
b) Pro msta, ve kterch je
Slunce v poledne na severu
(tzn. na jin polokouli):
malou ruiku hodinek zami na
Slunce;
osa hlu mezi malou ruikou
a dvanctkou smuje k jihu.
dvanctku zami na Slunce;
osa hlu mezi dvanctkou
a malou ruikou smuje
na sever.
POZOR!
Plat pro mstn psmov as. Pokud pouv letn as,
oprav ho nejdve o rozdl as.
Uren severu a jihu pomoc hvzd
Postup na severn polokouli
K uren severu se pouije
hvzda Severka (Polrka, -Umi).
Severku najdeme na prodlouen
spojnici zadnch kol Velkho
vozu, na kterou naneseme jejich
ptinsobnou vzdlenost.
162
Pruka vojka AR
Topografick pprava
Postup na jin polokouli
K uren jihu lze pout hvzdu
-Octanis (nen jasn viditeln).
Hvzdu -Octanis najdeme, kdy
del osu Jinho ke (Crux)
prodloume 4,5krt. Koncov
bod vytyuje piblinou polohu
jihu.
Souhvzd Jinho ke tvarem
pipomn paprovho draka.
Uren zempisnho azimutu buzolou
Pi men drme buzolu vodorovn, aby se magnetick stelka mohla
voln otet.
Uren zempisnho azimutu cle
zmrn zazen buzoly nami na cl;
otonou st busoly otej tak dlouho, a se severn konec
magnetick stelky ztoton se znakou severu (N) na stupnici;
osa zmrnho zazen vyznauje na stupnici hodnotu magnetickho
azimutu;
peve magnetick azimut na zem. azimut Az = Am + (), pokud
rozdl nen pro dan el zanedbateln.
163
Vytyen poadovanho azimutu
osu zmrnho zazen
ztotoni s hodnotou azimutu;
buzolou otej tak dlouho,
a severn konec magnetick
stelky ukazuje na znaku
severu (N) na stupnici;
osa zmrnho zazen
vytyuje magnetick azimut;
peve magnet. azimut na
zem. azimut Az = Am + (),
pokud rozdl nen pro dan el
zanedbateln.
Vyjasni si, jak jednotky (stupe, dlec, mils)
jsou vyznaeny na buzole.
Postupy pi navigaci
Urovn hl
Pomocnmi pedmty
hlomrnou pomckou me bt vlastn ruka nebo jin pedmty, u nich
se pedem zjist zorn hel v dlcch, pod kterm se pozorovateli jev na
dlku napnut pae (asi 60 cm). Nap. 0 - 60 znamen 60 dlc, 1 - 50
znamen150 dlc (vce viz steleck pprava str. 71).
Pruka vojka AR
164
Topografick pprava
165
166 167
Pravtkem
Dr-li se pravtko 50 cm od oka,
1 mm odpovd 2 dc.
[dc] = v [mm] 2 [dc].
V praxi je vhodnj dret pravtko
v nataen pai, co je asi 60 cm
od oka. Pak 1 dc bude odpovdat
hodnot 0,6 mm.
[dc] = 10 v [mm] / 6
Urovn vzdlenost
Odhadem
Vzdlenost lze odhadnout pomoc rozlien detail na pozorovanch
objektech. Pesnost odhadu zvis na viditelnosti pedmtu a zkuenosti
pozorovatele.
Pedmty a vzdlenost, na kterou jsou viditeln
Jednotliv domy a stavby
Okna v domech
Komny na stechch
Jednotliv stromy a jednotliv osoby
Kmeny strom
Pohyby nohou pohybujcho se lovka
Okenn rmy
Barva a sti odv
Sten taky
Knoflky, pezky a jin drobnosti vstroje
Oi, nos, prsty
Blmo o
5 km
4 km
3 km
2 km
1 km
700 m
500 m
250270 m
200 m
150170 m
6970 m
20 m
Pruka vojka AR
166 167
Odkrokovnm
Potaj se zpravidla dvojkroky. Dlku dvojkroku je teba nacviit na 1,5
metru. Pak vzdlenost D [m] se vypote jako 1,5nsobek potu dvojkrok.
Na zklad rychlosti zvuku
Uruje se asov rozdl mezi spatenm jevu (vbuch, zblesk) a okami-
kem, kdy je slyet zvuk (ekvidistance = konstantn vzdlenost).
Pomoc pravtka
Pravtko se dr ve vzdlenosti 60 cm od oka. Na nm se odete vka
(ka) pozorovanho objektu v, jeho skuten rozmry V jsou znm.
V [m] 0,6
v [mm]
D [km] =

Pedpokldan vka objekt
Panelov dm kad patro
Rodinn dm jednopodlan se stechou
Nkladn auto TATRA
3,5 m
8 m
3,5 m
Topografick pprava
168
Pruka vojka AR
169
Topografick pprava
Sklon ternu
Pi plnovn trasy pro pesun je dleit znt sklon ternu v pedpoklda-
nm smru pesunu.
pro uren sklonu ternu z vrstevnic pouij sklonov mtko;
na map najdi vzdlenost mezi dvma sousednmi vrstevnicemi.
Vzdlenost nem po spdnici, ale ve smru, ve kterm pekonv
zjiovan vkov rozdl;
zmen vzdlenosti pia pomoc sklonovho mtka odpovdajc
hel sklonu.
Nezapome!
Sklonov mtko je zvisl na mtku mapy a pi urovn sklonu pouij
diagram pro sprvnou vzdlenost vrstevnic.
Vbr trasy
Sprvn vbr trasy me vznamnm zpsobem ovlivnit splnn celho
kolu. Pi vbru trasy je nutn pihldnout k:
plnnmu kolu;
vybaven pro pesun;
schdnosti (sjzdnosti ternu);
ron a denn dob stanoven pro pesun;
aktulnosti podklad pro plnovn pesunu;
monostem orientace v prbhu pesunu;
spolehlivosti uren polohy ped zahjenm pesunu.
Nezapome!
Nejkrat trasa nemus bt nejrychlej.
168
Pruka vojka AR
169
Topografick pprava
Orientace za pesunu
Nrt pochodu podle azimutu
trasu rozdl na seky;
uri na map hlomrem nebo buzolou azimuty lomovch bod
a dlky jednotlivch sek v metrech. Dv tetiny potu metr je dlka
v dvojkrocch;
vypoti nebo odhadni asy potebn k pekonn sek;
zhotov schma pesunu s daji:
azimut,
dvojkroky as;
na kadm lomovm bod pesunu pomoc buzoly vyty pslun
azimut, pi pochodu potej dvojkroky a kontroluj as;
pro zpesovn trasy pesunu je dleit prbn urovat vlastn
polohu.
170
Pruka vojka AR
171
Topografick pprava
Pekonn neprchodnch pekek
kol nastv, le-li v ose pochodu pekka, kterou nelze pekonat pmo
(baina, rybnk, zamoen prostor).
Pes pekku je vidt
za pekkou zvol vhodn orientan bod P
4;;
uri azimuty sek obchzky v bodech P
2
a P
3
A
P1P2
= A
m
+ 90 A
P2P3
= A
m
A
P3P4
= A
m
+ 270;
z bodu P
4
pokrauj dle pod pvodnm azimutem.
Pes pekku nen vidt
170
Pruka vojka AR
171
Topografick pprava
ped pekkou odbo z pochodov osy pod hlem z bodu
P
1
na bod P
2
(nov azimut: A
m
). Vzdlenost D = P
1
P
2

odkrokuj;
z bodu P
2
pokrauj pod azimutem A
m
+ do bodu P
3
. Vzdlenost D =
P
2
P
3
opt odkrokuj;
z bodu P
3
pokrauj dle pod pvodnm azimutem A
m
.
V orientan obtnm ternu prbn zakresluj svoji
skutenou trasu pesunu do mapy.
Postup pi ztrt orientace
uri znovu svtov strany a pokus se zjistit svoji polohu pomoc
identifikovatelnch objekt;
pokus se vyhledat pslun orientan bod v okruhu asi 1/10 dlky
seku;
ve spornch ppadech se vra na pedchoz bod.
Pokud je nsledujc bod trasy jasn viditeln, me
pokraovat pod novm azimutem.
Uren vlastnho stanovit
K uren polohy vlastnho stanovit lze pout adu metod (geodetick
men, astronomick pozorovn, GPS a dal) s rznou pesnost a n-
ronost na technick vybaven a as. Nejpouvanj a nejrychlej meto-
dou je uren polohy v ternu ztotonnm sv polohy s mstem na map,
piem pesnost uren polohy bodu v ternu je zvisl na mtku mapy
a pesnosti uren bodu na map.
1 : 10 000 1 : 25 000 1 : 50 000 1 : 100 000 1 : 250 000
25 m 510 m 1020 m 2040 m 50100 m
Uren polohy stanovit me bt ve volnm ternu velmi obtn. V tako-
vch ppadech je nutn pout alternativn, nkdy i nouzov metody.
172
Pruka vojka AR
173
Topografick pprava
Protnn z vce bod
zorientuj mapu;
vyber v ternu a na map dva a ti identifikovateln orientan body
(dm, v, stor, vrchol kopce, skly apod.), pokud mono v irokm
hlovm rozestupu;
zam azimuty na vybran orientan body;
opravou namench azimut o 180 zsk zptn azimut;
do mapy zakresli smry z vybranch orientanch bod se zptnm
azimutem;
tit X obrazce uruje souasnou polohu;
pro zpesnn odhadni
vzdlenosti k objektm a vynes
je do mapy;
v ppad nedostatku vhodnch
orientanch bod se pokus urit
svoji polohu pomoc srovnn
charakteristik vkopisu ternu
se zobrazenm vkopisu
v map (nap. vrchol kopce).
Protnn z vce bod
A azimut zmen
Az azimut zptn
172
Pruka vojka AR
173
Topografick pprava
Protnn z jednoho bodu
Pouij pouze tehdy, jestlie se nachz na sprvn uren ternn e
(komunikace, potok, hbet apod.).
zorientuj mapu;
piblin v kolmm smru na ternn ru P0P1 (nap. cestu) vyber
orientan bod v ternu (dm, v stor, vrchol kopce apod.), kter
je identifikovateln na map;
do mapy zakresli zmrnou pmku, kter prochz orientanm
bodem na map a m na orientan bod v ternu. Pmka protne
danou ternn ru v bod souasnho stanovit;
pro kontrolu me pout jin orientan bod a postup opakovat;
v ppad pohybu v ne-
pehlednm ternu
(pou, savana, dungle,
hlubok les apod.) se
sna pesn zakreslit
svj pohyb do mapy.
Pokud neexistuj jin
vhodn orientan objek-
ty, porovnvej vkopis
(vrstevnice) na map
s relnm ternem.
Protnn z jednoho bodu
174
Pruka vojka AR
175
Topografick pprava
Globln system uren polohy GPS
(Global Positioning System)
Globln systm uren polohy GPS, oznaovan tak NAVSTAR, je
druicov navigan systm, umoujc uren pravohlch prostorovch
souadnic stanovit (antny pijmae) a pesnho asu v libovoln dob,
kdekoli na Zemi a za jakchkoli meteorologickch podmnek i pro rychle
letc objekty (balistick rakety a nadzvukov letadla). Umouje tak urit
rychlost pohybu sledovanho objektu.

174
Pruka vojka AR
175
Topografick pprava
Uren polohy pomoc GPS
Princip
Poloha uivatele je vsledkem zptnho prostorovho protnn z m-
ench dlek k okamitm znmm polohm umlch druic Zem. Ke
stanoven pravohlch prostorovch souadnic X, Y, Z a asu t je teba pi-
jmout signl a zmit vzdlenost alespo ke tyem druicm. Polohy druic
a vsledn souadnice antny pijmae GPS jsou v geodetickm systmu
WGS 84 a lze je pomrn jednodue pevst na geodetick zempisn,
ppadn pravohl rovinn souadnice.
Metody
Pro armdn vyuit jsou z cel ady a podle rznch hledisek utdnch
metod uren polohy nejdleitj:
Absolutn (autonomn) metoda, pi kter je urovna jednm pstrojem
poloha jednoho jedinho bodu (antny pijmae). Je metodou nejroze-
nj, vyuvanou pi urovn polohy osoby, dopravnho prostedku apod.
v relnm ase naprosto nezvisle na okol, m ale nejni pesnost.
176
Pruka vojka AR
177
Topografick pprava

Diferenn metoda vyuv souasnho men nejmn dvou pijma,
z nich jeden (referenn stanice) je umstn na souadnicov znmm
bod. Dal pijmae uruj svoji polohu. Ze znm polohy referenn
stanice a polohy druic se vypotv korekce, kter se pedv ostatnm
pijmam. Ty o ni oprav sv men a podstatn se zv jejich pesnost.
Pes relativn sloitost a zvislost na okol se metoda pouv zejmna
tam, kde nedostauje pesnost absolutn metody (urovn polohy paleb-
nch stanovi dlostelectva, navdn letadel apod.).
176
Pruka vojka AR
177
Topografick pprava
Relativn metoda vyaduje souasn men dvou pstroj umstnch
na rznch bodech. Vsledky se zpracovvaj po skonen men a jsou
jimi dlka spojnice (zkladny) obou bod, jej azimut a sklon. Pro jej vel-
mi pesn vsledky, ale odborn i asov nron zpracovn, se pouv
pedevm k plnn specilnch geodetickch kol.
Sluby poskytovan GPS
Standardn polohov sluba (SPS) mn pesn sluba GPS k ure-
n polohy, asu a rychlosti, dostupn vem uivatelm GPS. Zizovatel
ministerstvo obrany USA me podle svho uven sniovat pesnost
poskytovanch daj.
Pesn polohov sluba (PPS) sluba dostupn pouze armdnm ui-
vatelm stt NATO a dalm uivatelm vybranm ministerstvem obrany
USA. Pstup k dajm je chrnn jak konstrukc pstroj, tak i programo-
v.
Orientan pesnost uren polohy
SPS PPS
absolutn 2030 m 1015 m
diferenn 210 m
relativn men ne 1m
178
Pruka vojka AR
179
Zdravotnick pprava
ZDRAVOTNICK PPRAVA
Clem prvn pomoci je obnovit a zachovat zkladn ivotn funkce a mini-
malizovat nsledky postien. Osoba poskytujc prvn pomoc (zachrnce)
je asto v situaci, kter vyaduje rychlou orientaci a schopnost improvi-
zace. Mus umt poskytnout prvn pomoc podle danch monost a i bez
specilnch pomcek sty, rukama a pomckami, kter m pi sob (ka-
pesnk, opasek, tuka apod.).
Zkladn pravidla chovn v mst udlosti
1. Prohldka msta
pstupnost msta;
monost poskytnut pomoci na mst;
druh pokozen;
poet postiench osob;
v jak poloze jsou postien;
prostedky a sly k dispozici.
2. Zjitn, zda nastal stav ohroujc ivot
zstava dchn;
prudk krvcen;
zstava obhu;
ok.
Pi vtm potu postiench je teba nejdve poskytnout pomoc tm,
u nich nastal stav ohroujc ivot, tj. zstava obhu a dchn a prudk
krvcen.
3. Zjitn, zda jsou ptomna dal pokozen zdrav
orientan stanoven piny druhu a stupn pokozen;
zeptat se postiench na obte;
zabrnit dalmu porann, prochlazen nebo peht;
poskytnout odpovdajc pomoc;
postien uklidnit a pedejt panice;
zabezpeit odsun zrannch.
178
Pruka vojka AR
179
Zdravotnick pprava
Pi stanoven poad odsunu je rozhodujc rozsah pokozen ivotn d-
leitch funkc a celkov stav pokozench, nikoliv jejich pn. Pednost
maj postien s poruchami dchn, pznaky selhvn krevnho obhu,
v bezvdom a rozshlm krvcenm.
Neodkladn resuscitace (prvn pomoc)
Zstava dchn
Pznaky:
postien neodpovd na otzky (bezvdom);
sliznice rt, lka neht i ke bvaj namodral;
chybj dchac pohyby hrudnku.
Prvn pomoc:
zklon hlavy;
pesvdit se hmatem, jestli se pohybuje hrudnk;
uchem zjistit, zda postien dch.

Pi pekkch v dchacch cestch jsou dchac pohyby zpotku inten-
zivn, pak postupn vymiz.
180
Pruka vojka AR
181
Zdravotnick pprava
Uml dchn:
nejdve dva (2) hlubok uml vdechy (pozor na zklon hlavy):
z plic do plic (sty-nosem-pomckou),
runm dchacm pstrojem;
dle uml vdechy frekvenc dvanctkrt (12x) za minutu;
otevenmi sty pekryj sta postienho, vdechni vzduch do
dchacch cest a zrove sleduj, zda se zved hrudnk;
oddal sta od postienho a tm umoni pasivn vdech, kter se
projev poklesem hrudnku;
180
Pruka vojka AR
181
Zdravotnick pprava
znovu se nadechni a cel cyklus opakuj.
Zstava krevnho obhu
Velmi asto pedchz zstav srden innosti porucha dchn, kter
bv jej nejastj pinou. Jen velmi zdka se primrn objevuje zsta-
va obhu ped zstavou dchn. Pokud k tomu dojde, nsleduje zstava
dchn velmi rychle, nejdle do jedn minuty.
Mezi zkladn piny vzniku obhovho selhn (zstava srden
innosti) pat:
poruchy srdenho svalu a jeho innosti:
poruchy prokrven (infarkt, arytmie, tk ok),
poruchy neurogenn (pedrdn parasympatiku);
razy srdce:
pm nrazy na srdce se zhmodnm,
pm psoben elektrickho proudu;
otravy organizmu a prudk alergick reakce;
nedostatek kyslku v obhajc krvi;
porucha zevnho dchn duen.
182
Pruka vojka AR
183
Zdravotnick pprava
Kad zstava obhu se projevuje nsledujcmi pznaky:
bezvdom;
nen hmatn tep na velkch tepnch (spolen krkavice, stehenn
tepna);
zstava dchn nebo vn porucha dchn, event. lapav dech;
zmna barvy, cyanza, event. mrtvoln vzhled.
Neodkladn opaten prvn pomoci pi zstav srden innosti, a
u k n dojde z jakhokoli dvodu, jsou:
obnoven obhu a srden innosti pomoc zevn srden mase,
piem zkladn podmnkou pro zchranu zrannho je obnoven
obhu okyslien krve;
obnoven dchn okamitm zahjenm umlho dchn z plic do
plic.
182
Pruka vojka AR
183
Zdravotnick pprava
Postup konu pi nepm masi srdce:
hranu dlan polo na uren msto na hrudnku;
na hbet prvn ruky pilo dla druh ruky tak, aby se prsty nedotkaly
hrudnku.
184
Pruka vojka AR
185
Zdravotnick pprava
ramena musej bt nad hrudnkem postienho a lokty narovnny tak,
aby vyvjen tlak psobil pmo dol;
hrudnk stlauj dostaten silnm tlakem na prsn kost, plynule;
kad stlaen mus bt vystdno uvolnnm hrudn kosti tak, aby
mohlo dojt k dostatenmu naplnn srdench komor;
zatlaen na hrudn kost mus bt prun a mus se opakovat v rytmu
asi 80 stlaen za minutu u dosplho;
hrudn kost je zapoteb zatlait asi o 45 cm;
u starch osob je pi srden masi velk nchylnost ke vzniku
zlomenin;
doba stlaen hrudnku k dob uvolnn hrudnku je v pomru 1 : 1.
Zevn srden mas je nezbytn vdy spojit s umlm dchnm. Nej-
vhodnj je provdt resuscitaci ve dvojici, protoe je to innost fyzicky
velmi nron.
184
Pruka vojka AR
185
Zdravotnick pprava
Resuscitace jednm zachrncem
uvolnn dchacch cest;
35 vdech;
15 stlaen hrudnku ve smyslu zevn srden mase;
2 uml vdechy a pot nsleduje stdn kon v pomru 15 : 2.
186
Pruka vojka AR
187
Zdravotnick pprava
Resuscitace dvma zachrnci
uvolnn dchacch cest;
jeden zachrnce provede 35 umlch vdech;
druh zachrnce provede 5 stlaen hrudnku;
nsleduje 1 hlubok vdech a dle frekvence stlaen hrudnku a
umlch vdech v pomru 5 : 12;
zachrnce provdjc mas srdce udruje rovnomrn rytmus kolem
80 stlaen za minutu;
uml vdech m bt vloen mezi kompresi tak, aby se nenaruil
rytmus srden mase;
zachrnce provdjc uml dchn kontroluje innost mase na
krkavici a innost umlho dchn podle pohybu hrudnku.
Pokud se neda v ppad dvou zachrnc dokonale sladit rytmus um-
lch vdech a kompres hrudn kosti, je lpe spe peruit po dobu vdechu
srden mas ne provdt oba vkony souasn. Vjimen lze na po-
tku resuscitace pouit jako vodn kon der do srden krajiny, kter
se osvduje jen tehdy, kdy jsme pmo svdky zstavy srden innosti
tedy interval od zstavy do zatku resuscitace je do jedn minuty. der
nen vhodn pi nespchu opakovat.
U dt se der nesm provdt!
186
Pruka vojka AR
187
Zdravotnick pprava
Krvcen
Druh krvcen:
tepenn vystikuje;
iln vytk voln;
vlsenicov;
smen.
Pznaky krvcen:
bled sliznice a ke;
pocit navy, zvrat, poruchy vidn;
prosknut odvu krv;
zrychlen puls.
Prvn pomoc:
zjisti, o jak druh krvcen se jedn;
pi silnm tepennm krvcen stla tepnu nad ranou smrem k srdci
nejlpe v tlakovm bod (proti kosti);
pilo tlakov obvaz za pouit kapesnho obvazu;
zkontroluj, zda krvcen nepokrauje;
postienho ulo na zda, do stabilizovan polohy se zvednutmi
dolnmi konetinami;
zabra prochlazen nebo peht;
pi neustvajcm krvcen pilo dal vrstvy tlakovho obvazu, teprve
po tet vrstv (jestlie krev proskne) pilo krtidlo;
krtidlo mus bt nejmn 5 cm irok a nepikldej jej na klouby a
holou ki.
krtidlo pouij jen tehdy, nezastav-li pedchoz zpsoby
stavn krvcen inouc se krev z rny nebo je-li st
konetiny amputovna.
188
Pruka vojka AR
189
Zdravotnick pprava
ok
Jedn se o nhl selhn krevnho obhu, charakterizovan rychlm po-
klesem krevnho tlaku, duenm a tlesnou ochablost, chladnou a vlhkou
k, rychlm a slabm tepem.
Piny rozvoje oku:
pokraujc a velk ztrty tlesnch tekutin (krvcen, popleniny,
prjmy apod.);
duevn a tlesn vyerpanost;
pedrdn a strach, bolest nap. pi zrann, infarktu myokardu,
nhl phod bin;
infekce a otravy;
pozdn a chybn poskytnut prvn pomoci;
neetrn odsun.
Pznaky oku 1. fze
vdom zachovno;
neklid, vzruen, pocit zn;
zven citlivost ke a rny;
zrychlen dchn;
rychl puls 100 120/min;
bledost ke a spojivek.
Pznaky oku 2. fze
rzn stupe tlumu vdom a bezvdom;
zrychlen dchn;
ke bled, chladn, snen citlivosti, studen pot, ze, zvracen;
patn hmatn tep (130 a vce).
188
Pruka vojka AR
189
Zdravotnick pprava
Prvn pomoc pravidla pro zamezen rozvoje oku:
postienho vyprosti a penes na klidn msto;
zastav krvcen;
zamez bolestem;
znehybni zlomeniny;
postienho ulo do stabilizovan polohy;
dopl tekutiny (v malm mnostv a jen postienm pi plnm
vdom);
dodruj teplotn reim zabra prochlazen!;
kontroluj tep rannho.
Stabilizovan poloha
Nepodvej tekutiny pi porann lebky, bicha
a v bezvdom. Tmto postienm zvlhi rty a jazyk
studenou vodou, ajem apod. Nikdy nepodvej alkohol,
ernou kvu, mlko a limondy.
190
Pruka vojka AR
191
Zdravotnick pprava
Pokozen organizmu teplem a chladem
pal
pal je peht organizmu z dvodu selhn tlesn termoregulace.
Pznaky:
tlesn teplota okolo 40 stup;
such hork ke;
poruchy vdom;
kee konetin, zejmna v ltkch;
pokles krevnho tlaku;
zmna dchn;
celkov maltnost, bolest hlavy.
Prvn pomoc:
sniuj tlesnou teplotu vemi dostupnmi prostedky, vetn podn
lk sniujcch teplotu;
ulo nemocnho na stinn msto, kde proud vzduch;
v ppad poteby zave uml dchn nebo srden mas;
omvej vlanou vodou;
zajisti odsun v poloze naznak s podloenou hlavou;
podvej dostatek chladnch tekutin.
eh
eh je pal spojen s nsledky slunenho zen.
Pznaky:
bolesti hlavy, zvrat;
popleniny ke ze slunenho zen;
prjem;
nevolnost;
zvracen;
kee.
190
Pruka vojka AR
191
Zdravotnick pprava
Prvn pomoc:
postienho ulo do stnu;
uvolni odv;
podvej dostatek chladnch tekutin;
zajisti odsun v polosed nebo v pololee.
Omrznut
Omrznut je pokozen ke i hlubch tkn psobenm mrazu.
Pznaky prvn stupe:
ke je fialov mramorovho zabarven, necitliv, po zaht se prokrv
bhem nkolika minut a vznik pocit jako pi pchn jehlikami;
bolest;
svrn, zbnut, i mravenen.
Pznaky druh stupe:
bl ke voskovho vzhledu;
prunost podkonch tkn je jet zachovna;
pi oteplen ke zfialov, dostav se bolest, vznikaj puche
a tk otk.
Pznaky tet stupe:
ke i hlub tkn jsou tuh;
postien st tla vyvolv pi pohmatu dojem zmrzlho masa;
pi rozmrznut vznikaj puche s otokem;
ke zstv chladn;
v nepznivch ppadech vznik sn.
192
Pruka vojka AR
193
Zdravotnick pprava
Prvn pomoc:
u povrchnch omrzlin koupel ve vlan vod 28 28,5 C;
u tkch omrzlin prohvat ve vod o teplot maximln
40 42 C po dobu 20 minut;
nikdy omrzliny nett snhem;
monost podvat lky proti bolestem;
piloit steriln obvaz;
opaten proti oku;
podat hork tekutiny;
u 2. a 3. stupn odsun do zdravotnickho zazen.
Podchlazen organizmu
Jedn se o celkov pokozen chladem s postupnm snenm fyziologick
teploty tla a ke ztrt vdom, zpomalen a zstav ivotn dleitch
funkc, je vede ke smrti organizmu. U postiench, kte jsou v bezvdo-
m, me dojt k podchlazen i pi teplotch 12 16 stup Celsia.
Prvn pomoc:
postienho penst do mrn vytopen mstnosti nebo alespo do
zvt;
svlknout vlhk a promrzl odv;
zabalit do mrn teplch pikrvek;
pozvolna oteplovat mstnost;
u pacient v bezvdom zahjit resuscitaci;
u ostatnch podvat tepl tekutiny;
odsun ve vyhtm dopravnm prostedku.
192
Pruka vojka AR
193
Zdravotnick pprava
Popleniny
Pznaky:
prvn stupe:
zarudl pokoka, hoj se bez nsledk;
druh stupe:
pznaky podobn, jako u prvnho stupn, navc vznikaj puche,
hojen trv del dobu, dorst nov pokoka;
tet stupe:
postien cel vrstvy ke,
ast infekce,
hnd a ern zbarven pokozench tkn, hoj se jizvou;
tvrt stupe:
vznik zuhelnatn vlivem vysok teploty,
postien tkn v cel hloubce, ast zasaen kost i kloub.
Prvn pomoc:
uhas hoc odv;
vynes postienho z prostoru poit;
chla dostaten dlouho;
oeti pidruen porann;
pilo steriln obvaz;
zrann konetiny fixuj dlahami;
podej lk proti bolestem.
Puche neotvrat, zabrnit zbytenm pohybm, pokud je to mon chla-
dit vodou, pimt postienho, aby co nejvce pil, pevn pilepen sti
odvu nestrhvat, vas evakuovat, dal je vc lkask pomoci.
194
Pruka vojka AR
195
Zdravotnick pprava
razy elektrickm proudem
Pznaky:
poplen ke a mkkch st tla;
bhem kontaktu s el. proudem svalov kee;
bezvdom, zstava krevnho obhu v tkch ppadech;
asto druhotn porann zpsoben pdem;
mon pokozen zraku;
ast vyklouben konetin, zpsoben ke;
po razu bleskem popleniny, bezvdom, zstava dchn nebo i
obhu.
Prvn pomoc:
odnes postienho z msta nebezpe po vypnut proudu, ppadn
pi dobr izolaci odstranit elektrick vodi;
pi zstav dechu zahaj uml dchn;
pi nehmatnm pulsu prove nepmou srden mas;
popleniny zakryj sterilnm obvazem;
okamit zajisti lkask vyeten, ppadn transport do nemocnice,
pi bezvdom ulo postienho do stabilizovan polohy.
I kdy je postien pi vdom a neudv pote, je nutn lkask vyete-
n (mon skryt zrann nebo srden porucha).
Utonut
Pznaky:
bezvdom, zstava dechu, fialov ke a rty;
nehmatn puls;
rozvoj pznak zle na dob, po kterou je postien pod vodou.
194
Pruka vojka AR
195
Zdravotnick pprava
Prvn pomoc:
zajisti prchodnost dchacch cest, zahaj uml dchn a v ppad
nehmatnho tepu srden mas;
nepokouej se vylvat vodu z plic;
postienho teple zabal;
zajisti okamit pevoz k lkai.
Vznikne-li takov stav po skoku do vody, je teba pomlet i na porann
mozku i ptee po nrazu na dno.
Nemocnin (lkask) oeten je nutn i tehdy, obnov-li se tep, dchn i
vdom. Mohou vzniknout dal komplikace (zpal plic, pokozen ledvin).
V ppad dostupnosti podvat kyslk.
Otrava
Pi posouzen otrav je nutn vzt v vahu:
jak jed byl pouit;
jak mnostv;
kdy;
jak probhaj pznaky otravy.
Pznaky nkterch otrav:
uspvac a uklidujc prostedky:
maltnost, zarudl obliej, povrchn dchn, hlubok bezvdom,
fialov obliej, selhn obhu;
pedvkovn prostedky povzbuzujcmi nervovou innost:
siln pocen a zven teploty, zven krevnho tlaku, stavy
pedrdn, blouznn, kee.
Obecn monosti lby:
odstrann jedu z organizmu;
neutralizace jedu;
lba pznak.
196
Pruka vojka AR
197
Zdravotnick pprava
Prvn pomoc pi poit jedu sty
po poit kyseliny vypt velk mnostv neutralizanho roztoku (1 2
liky jedl sody);
po pouit louhu vypt velk mnostv slab kyselho roztoku (voda
s octem, nebo citrnov va);
nen-li k dispozici neutralizan roztok, vypt alespo velk mnostv
vody;
2 4 tbl. ivoinho uhl (Carbo medicinalis).
Prvn pomoc pi poit ostatnch kodlivch ltek
opakovan pt roztok kuchysk soli;
vyvolat zvracen;
podat parafnov olej (dospl 150 200 ml, dti 3 ml na 1 rok vku
velmi inn pi otrav benznem a jinmi tkavmi ltkami);
rychl pevoz do zdravotnickho zazen.
Pi otrav ltkami rozpustnmi v tucch (benzn, petrolej) nepodvat mlko
ani rostlinn oleje vrazn se zvyuje vstebvn jedu).
Prvn pomoc pi vniknut jedu dchacmi cestami
vynst postienho na erstv vzduch, uvolnit odv;
pi zstav dechu zavst uml dchn;
zajistit naprost tlesn klid;
odsun do zdravotnickho zazen.
Prvn pomoc pi otrav jedem pronikajcm k
vysvlct postienho (pouvat gumov rukavice);
dkladn oistit ki teplm mdlovm roztokem;
v ppad hromadnho zasaen pipravit vany nebo sprchy
ke koupn.
Prvn pomoc pi otravch injeknmi ppravky
je-li ltka podna nitrosvalov i podkon, podvzat konetinu mezi
vpichem a srdcem;
piloit k mstu vpichu led, aby se zpomalilo vstebn.
196
Pruka vojka AR
197
Zdravotnick pprava
Prvn pomoc pi vstknut jedu do o
vplach roztokem OPTHAL, nebo velkm mnostvm nezvadn
vody (10 minut), vplach oka provdt smrem od vnitnho koutku
k vnjmu;
odsun do zdravotnickho zazen.
Prvn pomoc pi utknut hadem
zabrnit odtoku iln krve podvznm konetiny mezi ranou a srdcem
(podvaz uvolnit kadch 15 minut na 1 minutu);
nevysvat rnu sty;
konetinu fixovat dlahou, ppadn obloit studenmi obklady;
rnu vyplachovat peroxidem, nechat ranky voln krvcet, pp. mas
okol podpoit krvcen;
rnu nevypalovat;
odsun do zdravotnickho zazen v poloze naznak s mrn
podloenou hlavou, zabrnit vem zbytenm pohybm.
Pouit ZHN
Faktory ohroen osob pi vbuchu jadern bomby:
tlakov vlna;
intenzivn svteln zen;
pronikav radiace;
radioaktivn zamoen ternu radioaktivn spad.
Tlakov vlna:
ochrana vyuitm nerovnost ternu nebo vybudovanmi kryty; mohou bt
pokozeny tyto orgny: plce, bin dutina, hlava, kosti
Svteln zen:
ochrana vyuitm nerovnost ternu nebo vybudovanmi kryty
Pronikav radiace:
trv piblin 10 sekund; ochrana: v budovch, krytech, enijnch zaze-
nch, pance bojovch vozidel
198
Pruka vojka AR
199
Zdravotnick pprava
Radioaktivn spad:
rann zasaen spadem je nutno ukldat oddlen od ostatnch;
pi nadchn se prachu vyplchnout sta, nosohltan;
pi poit zvadn stravy vyvolat zvracen (prjem);
pi pouit neutronov zbran poskytuje vbornou ochranu
polystyren.
Nemoc z ozen
Nemoc z ozen me bt akutn nebo chronick. Akutn vytv 3 formy
centrln-nervov typ, stevn typ a krevn typ.
Pznaky akutn nemoci z ozen
Centrln-nervov typ:
jednorzov ozen vysokou dvkou;
tes, kee, hlubok porucha vdom;
smrt bhem nkolika hodin a dn.
Stevn typ:
vodnat prjmy s pms krve, zvracen, selhn obrannch
mechanism proti infekci;
pi sprvnm len je peit mon.
Krevn typ (m 4 fze):
1. fze: 1 a 3 dny, nevolnost, zvracen, slabost a maltnost;
2. fze: bez pznak, 7 a 21 dn;
3. fze: pln rozvoj nemoci, vypadvn vlas, krvcen do ke, st,
horeky, vznik ved v dutin stn, prjmy;
4. fze: rekonvalescence: doznvn ve uvedench obt, dlouhou
dobu petrvv nchylnost k infeknm nemocm, kon zmny,
pokozen zraku.
Chronick nemoc z ozen
Vznik jako nsledek akutn nemoci z ozen, nebo vlivem dlouhodobho
a opakovanho psoben mench dvek zen.
198
Pruka vojka AR
199
Zdravotnick pprava
Pznaky:
slabost;
podrdnost;
nechutenstv;
bytek na vze;
snen potu ervench a blch krvinek a krevnch destiek.
Prvn pomoc:
obnovit dchn a krevn obh;
zastavit krvcen;
znehybnit konetiny.
Hlavn zsady:
v zamoenm prostoru neprodlen nasadit ochrann masky;
rychl vnos rannch z msta zasaen (i na kor jen provizornho
oeten) do msta shromadit rannch na nvtrn stran;
nept, nejst, nekouit v zamoenm prostoru;
nesvlkat rann, jen rozstihnout odv;
provst stenou speciln oistu;
odsun vlee, zasaen pokldat na omyvateln podloky
a pikrt igelitem;
stdat zchrance z dvodu prevence nemoci z ozen;
zamezit vzniku a en paniky.
Prvn pomoc pi pouit bojovch chemickch ltek
(BCHL)
Nervov paralyzujc BCHL
Pznaky:
kee sval, porucha vdom;
dunost, kael, slinn, slzen, prjem, zpomalen tepu.
200
Pruka vojka AR
201
Zdravotnick pprava
Prvn pomoc:
peruit styk jedu s organizmem;
zasaenou ki umt mdlem a vodou;
vyvolat zvracen (pi poit);
oi vyplchnout velkm mnostvm vody;
podat antidotum;
oista prostedky IPB.
Zpuchujc BCHL
Pznaky:
vznik puch;
rychlost psoben zvis na pouit ltce (lewisit 2 a 3 minuty, yperit
1 a 12 hodin);
horeka, ochablost;
nevolnost, zvracen;
krvcen do rznch orgn;
celkov kee, zstava dchn.
Prvn pomoc:
peruit styk s jedem;
vyplchnout oi a sta 2% roztokem sody;
provst odmoen (IPB);
piloit steriln obvazy;
okamit transport k lkai (vlee).
Dusiv otravn ltky
Pznaky:
dunost, kael, vykalvn zpnn tekutiny, pms krve;
nafialovl zbarven ke;
zrychlen tep, pokles krevnho tlaku;
monost rozvoje oku.
200
Pruka vojka AR
201
Zdravotnick pprava
Prvn pomoc:
zamezit dalmu vstupu jedu;
zajistit co nejvt tlesn klid;
transportovat nemocnho vsed na nostkch.
Ltky veobecn jedovat
Pznaky:
otrava probh velmi rychle, zle na koncentraci;
4 stadia: poten, astmatick, kee a obrna.
Prvn pomoc:
co nejrychleji nasadit ochrann masky;
pi zstav dechu zavst uml dchn;
odsunout pacienta do zdravotnickho zazen.
Otravn ltky zneschopujc
Pznaky:
postien centrlnho nervovho systmu;
vyvolvaj poruchy mylen, ztrtu schopnosti soustedit se;
rozen zornic, zervenn pokoky, sucho v stech, obte pi
polykn.
Prvn pomoc:
izolace postienho nutno odejmout zbra.
Otravn ltky drdiv
Pznaky:
slzen, pocit cizho tlesa v oku, zduen vek, kael, rma, bolest hlavy,
pocit tlaku na hrudi.
202
Pruka vojka AR
203
Zdravotnick pprava
Prvn pomoc:
odstranit postienho z dosahu psoben ltky;
vymvn o;
psun erstvho vzduchu.
Zdravotnick materiln vbava jednotlivce
Pedmty zdravotnick vbavy jednotlivce jsou uren k poskytnut prvn
pomoci v poli formou svpomoci nebo vzjemn pomoci v co nejkrat
dob.
Zdravotnickou vbavu jednotlivce tvo:
obvaz kapesn vz. 90;
obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90;
IPB individuln protichemick balek vz. 80;
dikacid tbl.;
autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL;
autoinjektor DIAZEPAM;
autoinjektor MORPHINE;
osobn lkrnika INLEK vz. 99.
Obvaz kapesn vz. 90
Je uren k prvotnmu oeten otevench porann (vetn rozshlch
a mnohoetnch porann pedevm stelnch a plonch) a poplenin
menho rozsahu. Je mono jej pout tak jako tlakov obvaz k doas-
nmu zastaven krvcen ilnho i krvcen z vtiny konetinovch tepen.
Slou k poskytnut prvn pomoci rannmu na bojiti formou vzjemn
pomoci a svpomoci.
202
Pruka vojka AR
203
Zdravotnick pprava
Obvaz kapesn vz. 90 se skld:
z hydrofilnho pletenho obinadla bl nebo ren barvy;
ze dvou poltk bl nebo ren barvy;
z manety na posuvnm poltku ren barvy;
ze zavracho pendlku;
z vnitnho obalu ALUTEN 230 z ptivrstv flie s potiskem v barv
hlinku;
z vnjho obalu.
Po vyjmut obvazu z obalu se pikld pevn poltek na rnu a posuvn
podle druhu zrann a poteby vedle pevnho nebo na jin msto, kter to
vyaduje. Obvaz lze zajistit zavracm pendlkem.

Obvaz kapesn vz. 90
Obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90
Je uren k prvotnmu oeten zejmna infikovanch otevench ran, k l-
b infikovanch povrchovch porann a poplenin a ke zven ochrany
porann proti sekundrn bakteriln kontaminaci. Je mono jej pout
tak jako tlakov obvaz k doasnmu zastaven krvcen ilnho i krvcen
z vtiny konetinovch tepen.
Obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90 se skld:
z hydrofilnho pletenho obinadla bl nebo ren barvy;
ze dvou poltk bl nebo ren barvy (kontaktn vrstva poltk je
naputna antiseptikem);
z manety na posuvnm poltku ren barvy;
ze zavracho pendlku;
z vnitnho obalu ALUTEN 230 z ptivrstv flie s potiskem v barv
hlinku;
z vnjho obalu.
204
Pruka vojka AR
205
Zdravotnick pprava
Po vyjmut obvazu z obalu se pikld pevn poltek na rnu a posuvn
podle druhu zrann a poteby vedle pevnho nebo na jin msto, kter to
vyaduje. Obvaz lze zajistit zavracm pendlkem.
Obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90
IPB individuln protichemick balek vz. 80
Je to prostedek prvn zdravotnick pomoci uren k prvotnmu odmoen
nekryt pokoky a pilhajcch soust vstroje zasaench bojovmi
otravnmi ltkami. Zajiuje dokonal odmoen soudobch typ bojovch
otravnch ltek (sarin, soman,VX, yperit) na nechrnn pokoce, kon-
taminovan stednmi hustotami zamoen, pi odmoovacm zsahu v co
nejkrat dob (do 25 min) po kontaktu. Me bt pouit i jako vpomocn
prostedek pi odmoovn vstroje a osobn zbran.
Hlavn funkn soust IPB vz. 80 je:
odmoovac inidlo desprach, jm lze odmoit plochu pokoky do 1
000 cm
2
;
mdlo se specilnmi psadami ke zven odmoovacho inku;
tampony k roztrn desprachu;
obal tvo ern krabika z pevnho plastiku.
204
Pruka vojka AR
205
Zdravotnick pprava
IPB vz. 80
Dikacid tablety
Tento ppravek je uren k individuln pprav pitn vody v polnch pod-
mnkch. Jeho psobenm se voda z rznch neprovench zdroj zbav
vech choroboplodnch zrodk, nezbav se vak bojovch otravnch
ltek a radioaktivity.
Ppravek tvo 50 tbl. a jsou uloeny ve sklenn lahvice opaten rou-
bovm uzvrem.
1 tableta je urena k pprav 3/4 litru (poln lhev) vody, po vhozen do
vody se nech 1/2 hodiny za obasnho protepn psobit. Po tto dob
je voda zbavena choroboplodnch zrodk a me bt pouita k pit.
U velmi chladn nebo zakalen vody se dvaj 2 tablety a nechaj se p-
sobit 1,5 hodiny.
Dikacid tablety
206
Pruka vojka AR
207
Zdravotnick pprava
Autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL
Je uren pro jednorzovou intramuskulrn (vnitrosvalovou) aplikaci anti-
dotnho ppravku v polnch podmnkch proti nervov paralytickm bojo-
vm otravnm ltkm (NPL) formou svpomoci a vzjemn pomoci.
Autoinjektor je prothlho vlcovitho tvaru z plastu a skld se z injekn-
ho dlu a z mechanickho dlu.
Mechanick dl se skld ze spoutcho a zajiovacho mechanizmu,
bezpenostn pojistky ed barvy, pruiny a nvodu k pouit uvedenho
na tle autoinjektoru.
Injekn dl se skld z prhledn patrony, pryovho pstu, injekn jehly
a z injeknho roztoku s antidotnm ppravkem.
Autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL je na tle autoinjektoru
v pedn sti oznaen hndm a lutm kroukem (pruhem).
Autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL
Autoinjektor DIAZEPAM
Je uren pro jednorzovou intramuskulrn (vnitrosvalovou) aplikaci l-
ivho ppravku proti nervov paralytickm otravnm ltkm v polnch
podmnkch, formou svpomoci a vzjemn pomoci. Aplikuje se nsledn
po pouit autoinjektoru COMBOPEN s antidotem.
Autoinjektor je prothlho ovlnho tvaru z plastu a skld se z injeknho
dlu a z mechanickho dlu.
bezpenostn pojistky ed barvy, pruiny a nvodu k pouit uvedenho
na tle autoinjektoru.
a z injeknho roztoku s diazepamem.
Autoinjektor s diazepamem je na tle autoinjektoru v zadn sti oznaen
edivm kroukem (pruhem).
206
Pruka vojka AR
207
Zdravotnick pprava
Autoinjektor DIAZEPAM
Autoinjektor MORPHINE
Je uren pro jednorzovou intramuskulrn (vnitrosvalovou) aplikaci li-
va (analgetika) v polnch podmnkch pi bolestivm porann a velkch
bolestech.
Autoinjektor je prothlho vlcovitho tvaru z plastu a skld se z injekn-
ho a mechanickho dlu.
bezpenostn pojistky erven barvy, pruiny a nvodu k pouit uveden-
ho na tle autoinjektoru.
a z injeknho roztoku s innou ltkou.
Autoinjektor MORPHINE je na tle autoinjektoru v pedn a zadn sti
oznaen ervenm kroukem (pruhem).
Autoinjektor MORPHINE
Osobn lkrnika INLEK vz. 99
Je urena jako doplnk k prostedkm zdravotnick vbavy jednotlivce.
Zabezpeuje oeten drobnch povrchovch porann a odstrann nebo
zmrnn projev bnch onemocnn, a to formou svpomoci a vzjem-
n pomoci pro pslunky sil okamit a rychl reakce AR.
Materiln nleitost je uloena v krabice z plastu oranov barvy.
208
Pruka vojka AR
209
Zdravotnick pprava
Osobn lkrnika obsahuje sortiment v AR zavedench druh liv,
kter jsou dostupn v R.
Materiln nleitost osobn lkrniky INLEK vz. 99:
RING N (tablety).
Framykoin (zsyp) adsp. 5 g
Endiaron tbl. 250 mg
Kinedryl tbl.
Jodisol sol. 3,6 g (jodov pero)
Cosmos, dlen nplast 19 72 mm
Gza steriln sterilux 5 5 cm
Obsah lkarniky s nvodem na pouit
10 ks
1 bal
10 ks
10 ks
1 ks
1 bal
1 bal
1 ks
Nvod k pouit osobn lkrniky
RING N Pi horece, bolestech hlavy,
kloub a sval ut 12 tablety,
nejve vak 8 tbl. denn. Zapt
vodou.
Framykoin (zsyp) K oeten drobnch porann.
Zasypat rnu a pelepit nplast.
Endiaron (tablety) Pi prjmu s podezenm na infekci
a pi stevnch potch 1 tbl.,
nejve vak 4 tbl. denn. Zapt
vodou.
Kinedryl (tablety) Pi nevolnostech v dopravnm
prostedku a pro uklidnn.
Zapt.
Jodisol (jodov pero) K desinfekci okol drobnch
povrchovch porann nebo msta
po pist kltte.
Cosmos, dlen nplast Ke kryt drobnch povrchovch
porann.
Gza steriln Sterilux K oeten drobnch povrchovch
porann.
208
Pruka vojka AR
209
Zdravotnick pprava
Osobn lkrnika INLEK vz. 99
210
Pruka vojka AR
211
Ploha 2
Ploha 1
Varovn signly
Tabulka varovnch signl pouvanch v AR
Druh
signlu
Zpsob vyhlaovn varovnch signl
Akustick d Svtilnou Praporky Paemi
Radian
a che-
mick
nebez-
pe
telefonem, hla-
sem, rdiem,
rep. prostedky
rad. a chem.
nebezpe
222 erven 2 te-
ky, rka,
nkolikrt
opakovat
pravou rukou
vzty. nad
hlavou, a m-
vat do stran
vzpait skr-
mo dovnit,
spojit ruce
nad hlavou
Vzdun
poplach
Kolsav tn
sirny nebo
jinmi palami
po dobu 2 min.
333 zelenm svt-
lem teky
vzpait a pra-
porky kvat
nahoru dol
upait obma
paemi a k-
vat nahoru
dol
Che-
mick
poplach
dery na gong
nebo kolejnici
444 modrm svt-
lem teky
oba praporky
vztyit vpravo,
dret pod
hlem 45

zvednut
masky
Radian
poplach
peruovan
tn klaksonem
po dobu 1 min
nebo zvonn
zvonu
555 modr 2
teky, rka,
nkolik opa-
kovn
oba praporky
dret pod
hlem 45
vlevo
zvednut mas-
ky a mvn
do stran
Bojov
poplach
Polnic / popl./
hlasem bojov
poplach
777 modrm svt-
lem mvat do
stran
praporky
vzpait, ze-
vnit dret
ob pae
vzpait a m-
vat epic do
stran
Porn
poplach
Polnic HO
hlasem HO
888 pravou pai
vzpait a m-
vat epic do
stran
Konec
vech
poplach
u vzdunho
thl tn sirn 2
min, ostatn slo-
v a reproduk-
nmi zazenmi
KONEC
999 modr svtlo
dlouh
lut vzpait,
ervenm
krouit ped
tlem
vzpait levou
pai, pravou
krouit ped
tlem
210
Pruka vojka AR
211
Ploha 2
Ploha 2
Vstran znaen a varovn signly NATO
a) Vstran znaen NATO pro vytyovn zamoench nebo nebez-
pench prostor, vzbroje, vstroje a materilu
Veobecn ustanoven
Kontaminace prostoru radioaktivnmi, bojovmi biologickm a otravnmi
ltkami se oznauje vstranmi znakami (pravohlmi rovnoramennmi
trojhelnky), s vjimkou prostoru, kter m bt ponechn protivnkovi.
Tyto znaky slou k ochran osob a jednotek v prostorech, za kter od-
povdaj, k ochran jejich vzbroje a materilu a k pedchzen zasaen
nebo zbytenmu ohroen jednotlivc a jednotek.
Druh kontaminace se oznauje takto:
a) zkladn barva se pouv na cel pedn stran vstran znaky;
b) dal barva se pouv pro doplujc daje nebo popis na pedn stran
vstran znaky.
Barvy znaek
Nebezpe
Zkladn
barva
Dal barva pro
doplujc oznaen popis
Radioaktivn kontaminace BL DN ERN
Biologick kontaminace MODR DN ERVEN
Chemick kontaminace LUT DN LUT ERVEN
Radioaktivn, biologick a chemick kontaminace
V ppad nebezpe, jeho pinou je radioaktivn, biologick a chemick
kontaminace, jsou zkladn barva a tvar znaky hlavnm znakem pro roz-
poznn druhu kontaminace. K bezpenmu rozeznn se na pedn stranu
dalmi barvami maluj nebo pou slova ATOM (radioaktivn kontamina-
ce), BIO (biologick kontaminace) nebo GAS (chemick kontaminace).
ATOM GAS BIO
212
Pruka vojka AR
213
Ploha 2
b) Varovn signly dle STANAG NATO
DRUH
NEBEZPE
ZVUKOV VAROVN SIG-
NL
OPTICK VAROVN
SIGNL
1a.
Leteck napaden
1b.(1)
Neperuovan kolsav tn
sirny po dobu 1 minuty
1c.
erven
nejlpe ve tvaru tverce
(2)
ada dlouhho trouben hou-
kakami vozidel, palkami,
polnicemi nebo jinmi decho-
vmi nstroji v pomru 3 : 1,
piblin
3 sekundy zvuku
a 1 sekunda pauzy
(3)
Hlasem AIR ATTACK nebo
odpovdajc vraz v nrodnm
jazyce, pokud se situace tk
jen jednoho nroda
2a.
Pchod nebo p-
tomnost toxickch
nebo biologickch
ltek, ppadn
radian nebez-
pe majc pvod
v pouit zbran
hromadnho ni-
en nebo niku
toxickch prmys-
lovch ltek
2b.(1)
Peruovan kolsav tn
sirny
2c. (1)
ern
nejlpe ve tvaru
trojhelnka
(2)
ada krtkch signl hou-
kakami vozidel nebo jinmi
nstroji, dery na kovov nebo
jin pedmt v pomru 1:1,
piblin 1 sekundu zvuk a 1
sekundu pauza
(2)
Nasazen prostedk
ochrany dchacho stroj
a uskutenn opaten,
kter nsleduj po vydn
signl rukama podle
mstn pravy (viz po-
znmky 1, 2 a 3 na stran
A-2)
(3)
Hlasem GAS, GAS, GAS
nebo odpovdajc vraz v n-
rodnm jazyce, pokud se situa-
ce tk jen jednoho nroda
(4)
Hlasem FALLOUT,
FALLOUT, FALLOUT nebo
jen jednoho nroda
212
Pruka vojka AR
213
Ploha 2
DRUH NEBEZ-
PE
ZVUKOV VAROVN SIG-
NL
OPTICK VAROVN
SIGNL
3a.
Konec vech po-
plach
3b.(1)
Hlasem all clear (s uvede-
nm druhu napaden) nebo
jen jednoho nroda
3c.
Odstrann pslunho
varovnho signlu
(2)
Pokud byla pouita sirna,
plynul tn po dobu 1 minuty
nebo neperuovan trouben
houkakami vozidel, pal-
kou, polnic nebo jinm decho-
vm nstrojem, co zna, e
pominulo nebezpe z pouit
zbran hromadnho nien
nebo leteckho napaden
Poznmky:
1. Signly vyhlaovan automatickmi pstroji pro vasn a rychl zjitn
biologickch a otravnch ltek a radianho nebezpe mohou doplovat
prostedky uveden ve.
2. Mohou se pouvat zvltn pyrotechnick audiovizuln signly vydvajc
hvzdav zvuk a luto-erveno-lut svtlo. Poaduje se, aby kombinace
barev probhla pokud mono souasn.
3. K ochran dchacch orgn se pouvaj filtran dchac pstroje.
c) Vytyovn kontaminovanch prostor
Druh kontaminace nebo nebezpe se oznauje pslunou barvou vstra-
nch znaek (tab. 2):
a) zkladn barva se pouv na cel pedn stran vstran znaky;
b) dal barva se pouv pro doplujc daje nebo popis na pedn
stran vstran znaky.
214
Pruka vojka AR
215
Ploha 2
Oznaen druhu kontaminace nebo nebezpe se pouvaj tyto barvy
Kontaminace nebo ne-
bezpe
Zkladn
barva
Dal barva pro
doplujc oznaen popis
Radioaktivn kontaminace BL DN ERN
Chemick kontaminace LUT DN ERVEN
Biologick kontaminace MODR DN ERVEN
Chemick minov pole
(nebo ztarasy)
ERVEN LUT PRUH LUT
Klasick minov pole
(nebo ztarasy)
ERVEN DN BL
Vbun nstrahy ERVEN BL PRUH DN
Nevybuchl munice ERVEN BL (BOMBA) DN
V ppad chemickch minovch pol (ztaras), vbunch nstrah a ne-
vybuchl munice se nebezpen prostory vytyuj ped hranic prostoru
vstranmi znakami, kter jsou pedn stranou otoeny ven z tohoto
prostoru a jsou dvoubarevn:
Chemick minov pole Vbun nstrahy
Nevybuchl munice
V ppad klasickch minovch pol (ztaras) a prostor kontaminova-
nch radioaktivnmi, chemickmi a biologickmi ltkami je zkladn barva
a tvar znaky hlavnm znakem pro rozpoznn druhu kontaminace. K bez-
penmu rozeznn se na pedn stranu dalmi barvami maluj nebo pou
slova MINES (miny), GAS MINES (chemick miny), GAS (toxick ltka),
BIO (biologick kontaminace) nebo ATOM (radioaktivn kontaminace)
214
Pruka vojka AR
215
Ploha 2
a tam, kde to poaduj nrodn orgny, se pidv dal symbol, nap. pi
radioaktivn kontaminaci trojhelnk. Popis se pe v jazyce jednotky, kter
znaky umstila. Pi spolen innosti mezinrodnch jednotek se npisy
pou anglicky. Umisuj se rovnobn s del stranou znaky, nap.:
Popis vstranch znaek
Jsou-li znmy dal daje o radioaktivn, chemick nebo biologick konta-
minaci, zapisuj se zpravidla na pedn stranu znaky.
U biologickch ltek, trvalch otravnch ltek a toxickch prmyslovch
chemikli se uvd:
nzev nebo symbol pouit ltky (chemiklie) je-li znmo, o jakou
jde; v ppad neznm toxick prmyslov chemiklie se nape
TIC (Toxic Industrial Chemicals);
datum a as zjitn;
datum a as vbuchu nebo niku (jsou-li znmy).
U radioaktivn kontaminace se uvd:
druh ltky nebo zie (je-li znm); v ppad neznm ltky se na-
pe TIR (Toxic Industrial Radiologicals);
dvkov pkon a as zjitn;
datum a as vbuchu nebo niku (jsou-li znmy).
Zpsoby vytyovn
Prostory kontaminovan vce jak jednm druhem kontaminace nebo kon-
taminovan prostor kombinovan s nebezpenm prostorem se vytyuj
pslunmi vstranmi znakami pro jednotliv druhy kontaminace nebo
ohroen, kter se umisuj bezprostedn vedle sebe. Vzhledem k ped-
pokladu, e v takovmto prostoru se budou velmi pravdpodobn nalzat
vysoce explozivn miny nebo vbun nstrahy, je vhodn tyto prostory
vytyovat vstranou znakou GAS MINES.
216
Pruka vojka AR
217
Ploha 2
Klamn kontaminovan a nebezpen prostory (nap. klamn minov
pole) se vytyuj stejn jako skuten kontaminovan nebo nebezpen
prostory.
Vstran znaky oznaujc prostory kontaminovan otravnmi ltkami se
umisuj na vech cestch, kter do tohoto prostoru vedou, piblin 20 m
ped mstem, kde byla zjitna kontaminace kapalnou ltkou.
Vstran znaky se pravideln upravuj nebo pemisuj na zklad sa-
movolnho rozkladu toxick prmyslov chemiklie.
Vstran znaky vytyujc radioaktivn kontaminovan prostor, vzbroj
a materil pouze upozoruj na nebezpe ozen osob. Pi pchodu nov
jednotky ke kontaminovanmu prostoru mus bt vdy upesnn rozsah
a rove radioaktivn kontaminace. Toto upesnn se uskuteuje na
zklad vsledk dozimetrick kontroly, radianho przkumu nebo na
zklad informac zskanch od jinch jednotek.
U prmyslovch radioaktivnch ltek se vstran znaky umisuj na p-
stupovch cestch do kontaminovanho prostoru v mstech, kde dvkov
pkon men 1 m nad ternem doshne 2 Gy. h-1. Jakmile dvkov pkon
peshne 2 Gy. h-1, umisuj se znaky, na kterch je uveden skuten
dvkov pkon.
Vstran znaky se pravideln aktualizuj nebo pemisuj v zvislosti na
zmnch dvkovho pkonu.
Jednotky, kter opoutj kontaminovan prostor a nebo z jinho dvodu
pedvaj odpovdnost, mus vstran znaky ponechat na svm mst.
Pebrajc jednotky jsou povinny pokraovat v pravidelnm dozimetrickm
men, aktualizaci, pemisovn anebo odstraovn ji nepotebnch
vstranch znaek.
Vstran znaka m tvar pravohlho rovnoramennho trojhelnka.
Dlka pepony trojhelnka je 28 cm (11,5 palce), dlka odvsen je pi-
blin 20 cm.
Trojhelnky mohou bt vyrobeny z kovu, deva, plastu, pekliky, kartnu,
z jinho podobnho samolepicho materilu, kter je k dispozici.
Vstran znaky se umisuj pravohlm vrcholem dol. Pedn strana
znaky smuje ven z prostoru, kter vytyuje. Jestlie se vstran zna-
ky umisuj uvnit kontaminovanho prostoru, jejich pedn strana mus
smovat ven z prostoru s vymi dvkovmi pkony nebo vy hodno-
tou koncentrace toxick ltky (je-li ovem znma). Vstran znaky se
umisuj pedevm na ploty, stromy, skly, sloupy apod.
216
Pruka vojka AR
217
Ploha 2
Shromadit vzbroje a sklady paletizovanho materilu se vytyuj nej-
mn jednou vstranou znakou uprosted kad strany prostoru. Nepa-
letizovan zsoby se zeteln vytyuj na nejvhodnjm mst.
Mezi jin kontaminovan a nebezpen prostory pat prostory zneitn
fekliemi, kuchyskmi zbytky, odpadky apod. Tyto kontaminovan pro-
story se vdy oznauj obdlnkovmi znakami libovoln barvy a vhodn
velikosti.
Kontaminace takovch prostor se likviduje zahrnutm zneisujcch ltek
zeminou (pop. jejich uloenm do jmy). Na navrenou zeminu (nad sted
jmy) se umisuje obdlnkov znaka s vyznaenm obsahu jmy, data
likvidace, a je-li to mimo prostor bojov innosti, i nzev jednotky, kter
likvidaci uskutenila.
Varovn signly se vyhlauj dle dostupnosti materilnho zabezpeen.
218
Pruka vojka AR
219
Ploha 4
Ploha 3
Signly pro navdn vozidla
Velitel, kter navd vozidlo, se vdy postav elem k vozidlu nejmn 5 m
od nho. Nikdy se nestav mezi vozidlo a pekku a nikdy se pi navdn
nepohybuje. Pokud se velitel mus pohybovat, zastav vozidlo, pejde na
dal msto a znovu zahj navdn. idi je povinen sledovat navdn
velitele, nikoliv pekky kolem vozidla.
Pozor
Motory spustit Motory zastavit
Vpravo Vlevo
Stt Zpomalit
Vped
Zptn chod
218
Pruka vojka AR
219
Ploha 4
Ploha 4
Signly pro navdn vrtulnk
Schma 1 shrnuje signly pro navdn vrtulnk. Signl Navdm se
dv jako prvn, potom nsleduje signl Smr pistn, pi kterm se uk-
e do smru, odkud m vrtulnk piltnout. Signl Odmvn (mvn ru-
kou nad hlavou) se pouije, kdy hroz nebezpe (vrtulnk opust prostor)!
Navdm Odmvn Smr pistn
Vped Stoupej Stoupej Pipraven ke vzletu
Setrvej ve visu Vpravo Vlevo
220
Pruka vojka AR
221
Ploha 5
Klesej Vzad Pista
Vypni motory Ano Ne
Vazai jdou
k vrtulnku
Uvolni nklad Uvolni nklad Nklad se neuvolnil
220
Pruka vojka AR
221
Ploha 5
Ploha 5
Oznaen druh vojsk
Automobiln vojsko Spojovac vojsko Dlosteleck vojsko
Spisov sluba Letectvo Vsadkov a przkumn
vojsko
enijn vojsko Vojska protivzdun obrany Vojensk policie
222
Pruka vojka AR
223
Ploha 5
Topografick sluba Zdravotnick sluba Sluba pohonnch hmot
Vevojskov znak Chemick vojsko Tankov vojsko

Hudba
222
Pruka vojka AR
223
Ploha 5
Oznaen druh vojsk podle barvy baretu
Pozemn vojsko Vzdun sily
Przkumn vojsko Logistika
4. brigda rychlho nasazen
a vsadkov vojsko
Vojensk zchrann tvary
Mrov sly OSN Vojensk policie
224
Pruka vojka AR
225
Ploha 5
Oznaen na pokrvce hlavy
Odznak smaltovan zlatov Odznak smaltovan stbit Odznak zlatov velk

Odznak stbit velk
Odznak zlatov mal Odznak stbit mal Odznak smaltovan mal
Emblm Hradn stre zlat Emblm Hradn stre stbit Emblm Hradn stre
smaltovan
224
Pruka vojka AR
225
Ploha 5
Rukvov znaky uvan v AR
Pruka vojka AR
Ploha 6
Ploha 6
Hodnosti a rozliovac znaky uvan v AR
Hodnostn oznaen mustva, poddstojnk, rotmistrovskho, praporic-
kho a dstojnickho sboru AR poln hodnostn oznaen
226
Pruka vojka AR
Ploha 6
Hodnostn oznaen mustva, poddstojnk, rotmistrovskho, praporic-
kho a dstojnickho sboru sluebn a vychzkov oznaen
227
Pruka vojka AR
Ploha 7
228
Pruka vojka AR
Ploha 7
Ploha 7
MAPOV ZNAKY
p.. ZNAKA NZEV ZNAKY
1. Trigonometrick body
2. Nivelan body
3. Mstsk sdla, sti a mstn sti
4.
Obytn a neobytn budovy
jednotliv
5.
souvisl zstavba
6.
oddlen zstavba
7. Vznamn budovy
8. Hrady a zmky
9. Kostely, kltery, meity
10. Kaple
229
Pruka vojka AR
Ploha 7
230
11. Pevnosti, opevnn, bunkry
12. Tovrn komny
13. Zvody, tovrny, mlny s komny
14.
Zvody, tovrny, mlny bez
komn
15. Elektrrny s komny
16. Elektrrny bez komn
17. Chladic ve elektrren
18. Mnrny, rozvodny, transformovny
19.
Hlubinn doly v provozu, mimo
provoz
20. Povrchov doly, dl. jmy, lomy
21. Odvaly, haldy
Pruka vojka AR
Ploha 7
22.
Rafinerie, sklady holavin,
plynojemy
23.
erpac stanice pohonnch
hmot, LPG
24. Rozhlasov a televizn vyslae
25.
Televizn vyslac ve, hlavn TV
pevade
26.
Rozhlasov a televizn vyslac
story
27. Vovit stavby trval, lehk
28.
Letit pevn nebo zpevnn
VPD, ostatn
29. Pistvac plochy pro vrtulnky
30. Lesn ady, myslivny, hjovny
231
232
Pruka vojka AR
233
Ploha 7
31. Meteorologick stanice
32. Vtrn motory, elektrrny
33. Hbitovy bez strom, se stromy
34.
Vznan pamtnky, pomnky,
mohyly
35. Sttn hranice
36.
Hranice sprvnch jednotek
1.3. du
37.
Hranice vojenskch vcvikovch
prostor
38.
Ohrady a ploty zdn a kovov,
ostatn
39.
eleznice neelektrifikovan
dvojkolejn
40.
eleznice elektrifikovan
tkolejn a vcekolejn
41. eleznin stanice
42.
eleznin zastvky s budovou,
bez budovy
43. eleznin tunely
232
Pruka vojka AR
233
Ploha 7
44.
zkorozchodn eleznice
neelektrifikovan, elektrifikovan
45.
Drhy podzemn (metro),
tramvajov drhy
46.
Visut lanov drhy a podprn
nosnky
47. Dlnice, rychlostn silnice
48. Hlavn silnice
49. Vedlej silnice
50. Ostatn silnice
51. Silnin tunely
52. Estakdy silnin
53. Hlavn cesty, poln a lesn cesty
54. Piny, stezky
55. Mosty eleznin
56. Mosty dlnin a silnin
57.
Mosty pes mal pekky,
propustky
58.
Plynovody nadzemn, tlakov
stanice
234
Pruka vojka AR
235
Ploha 7
59.
Ropovody, produktovody
nadzemn, podzemn, peerpvac
stanice
60.
Elektrick veden VN, VVN na
storech
61.
Charakter ek a kanl, smr
a rychlost vodnho toku
62.

Behy zpevnn behy, zdn
nbe
63.
Pehradn hrze s vozovkou na
korun hrze
64. Jezy, zdymadla
65. Pstavy, pstavit
66.
Vodovody podzemn, erpac
stanice, nadzemn
67. Studny
68. Vodojemy podzemn, nadzemn
234
Pruka vojka AR
235
Ploha 7
69.
Prameny, zdla prodn,
upraven
70.
Vrstevnice zdraznn, zkladn,
doplkov
71.
Vkov kty normln,
dominantn, maximln
72. Prsmyky
73. Osaml skly
74. Jeskyn
75.

Propasti, jmy
76. Rhy, stre, rokle, vmoly
236
Pruka vojka AR
237
Ploha 7
77. Sut kamenit a trkovit
78.
Skly, skalnat srzy,
pskovcov skly
79. Vzrostl les
80. Mlad les, lesn kolky
81. Zakrsl les, kle
82. dk les vzrostl, mlad, zakrsl
p..
ZNAKA NZEV ZNAKY
83. Lesn prseky
236
Pruka vojka AR
237
Ploha 7
84. Souvisl koviny
85. zk pruhy lesa, vtrolamy
86.
Jednotliv stromy orientan,
nevznamn, vznamn
87. Stromoad podl arovch objekt
88. zk pruhy kovin, iv ploty
89. Skupiny kovin, jednotliv koviny
90. Sady ovocn, bobulovitch plodin
91. Vinice a chmelnice
238
Pruka vojka AR
239
Poznmky
92. Louky a pastviny
93. Rkosov, orobincov porost
94.
Bainy, moly, raelinit
prchodn
95.
Bainy, moly, raelinit tko
prchodn a neprchodn
96. Psen povrch
97. trkovit povrch
98. Kamenit povrch
238
Pruka vojka AR
239
Poznmky
Pruka vojka AR
Poznmky
240
Pruka vojka AR
Poznmky
241
Pruka vojka AR
Poznmky
242
Pruka vojka AR
Poznmky
243
244
Pruka vojka AR
245
Poznmky
244
Pruka vojka AR
245
Poznmky
246
Pruka vojka AR
247
Obsah
Obsah
PEDMLUVA 3
VOJENSK PSAHA 4
Kodex etiky vojka z povoln a vojka v aktivn zloze dobrovoln 5
PRVO 7
Prva vojk 7
Povinnosti vojk 11
Mezinrodn humanitrn prvo 13
vod 13
Zkladn pojmy MHP 14
Zkladn zsady MHP 16
Zachzen s chrnnmi osobami 18
Okupace 20
Odpovdnost za poruen MHP 20
Zvr 22
TAKTICK PPRAVA 23
innost vojka v boji 23
Povinnosti vojka v boji 23
Pprava vojka k boji 24
Pohyb vojka na bojiti 24
Vojk v obran 28
Zaujet palebnho stanovit, jeho prava a maskovn 28
Reakce na dlosteleck pepad 29
Reakce na stelbu odstelovae 30
Pravidla stelby na letouny 30
Pravidla stelby na vrtulnky 31
Odren ztee obrnn techniky a pchoty neptele 33
Boj zblzka 34
Vojk za toku 35
246
Pruka vojka AR
247
Obsah
Pprava ke ztei a vyraen na zte 35
Pohyb po bojiti a pekonvn ztaras, nien protivnka palbou,
granty a bojem zblzka 35
Vojk za pesunu 36
innost v prostoru rozmstn mimo boj 36
Vbr msta odpoinku, stavba pstek (stan) 36
Ochrana proti nepznivm vlivm poas v prbhu plnn
bojovch kol 38
Vbr, prava msta, rozdlvn a udrovn ohn 39
innost pozorovatele a spojky 41
innost pozorovatele 41
innost vojka jako spojky 47
innost vojka jako ptrae 48
Skryt postup ptrae v rznm ternu, vyuvn ternu
a ternnch pedmt, maskovn na mst a za pohybu 50
Maskovn jednotlivce 52
Bojov pohotovost 56
STELECK PPRAVA 57
Run zbran 57
7,62mm samopal vz. 58 57
7,62mm univerzln kulomet vz. 59 59
9mm pistole vz. 82 61
Pancovka RPG-7 63
68mm reaktivn protitankov grant vz. 75 65
7,65mm samopal vz. 61 66
7,62mm odstelovask puka SVDM 68
Zklady a pravidla stelby z runch zbran 70
Volba hled a zmrnho bodu pi stelb na pevn, miziv
a vzdun cle 70
Dlec a jeho praktick vznam 71
drba zbran 73
248
Pruka vojka AR
249
Obsah
Run granty 74
Run grant RG-4 74
Run grant RG-F1 75
Run grant URG-86 76
Bezpenostn opaten pi stelb a hzen RG 77
Ochrann stavby jednotlivce 80
enijn nad 85
enijn nad nosn 85
enijn nad vozn 86
Maskovn 87
Druhy maskovn 87
Maskovac prostedky 90
Trhaviny 91
enijn nloivo 92
Roznt ohnm bez a s pouitm bleskovice 92
enijn ztarasy 95
Vbun ztarasy 95
Nevbun ztarasy 104
OCHRANA PROTI ZBRANM
HROMADNHO NIEN 110
Prostedky individuln ochrany jednotlivce 110
Ochrann maska M-10M 110
Ochrann maska OM-90 111
Protichemick souprava JP-75A 112
Pltnka jednorzov JP-90 113
Pevlek filtran ochrann FOP-96 114
Charakteristika ZHN a innost po zasaen 115
Jadern zbran 115
Chemick zbran 118
Biologick zbran 120
Prostedky pro provdn sten oisty osob, zbran a techniky 122
248
Pruka vojka AR
249
Obsah
Souprava univerzln odmoovac UOS-1/M 122
Souprava automobiln odmoovac AOS-1, AOS-2 123
Souprava odmoovac OS-3 124
Prostedky zjiovn chemickch ltek a dozimetrick kontroly 125
Paprky prkaznkov PP-3 125
DETEHIT detektor otravnch ltek 126
Dozimetr osobn RAD-50S (60S) 127
Dozimetr skupinov EDOS-1 127
SPOJOVAC PPRAVA 128
Druhy komunikanch prostedk 128
Veobecn zsady spojovacho provozu s vyuitm spojovacch
prostedk 130
Otevenou e (hovorem) je zakzno uvdt zejmna: 131
Provoz hlasem rdiovmi prostedky 132
VKV rdiov prostedky taktickho stupn 138
VKV rdiov stanice RF-1301 (handheld transceiver) 138
VKV rdiov stanice RF-13 (manpack transceiver) 142
Zkladn zsady pi pouvn rdiovch stanic 148
TOPOGRAFICK PPRAVA 150
Topografick mapy, mtko map 150
Souadnice na map standard NATO 151
Orientace na map 152
Urovn souadnic na standardizovanch vojenskch mapch 152
Uren svtovch stran 160
Uren zempisnho severu kompasem nebo buzolou 161
Uren severu a jihu pomoc Slunce a hodinek 161
Uren severu a jihu pomoc hvzd 162
Uren zempisnho azimutu buzolou 163
Postupy pi navigaci 164
250
Pruka vojka AR
251
Obsah
Urovn hl 164
Urovn vzdlenost 166
Vbr trasy 168
Orientace za pesunu 169
Pekonn neprchodnch pekek 170
Uren vlastnho stanovit 171
Globln system uren polohy GPS (Global Positioning System) 174
Uren polohy pomoc GPS 175
Sluby poskytovan GPS 177
ZDRAVOTNICK PPRAVA 178
Zkladn pravidla chovn v mst udlosti 178
Neodkladn resuscitace (prvn pomoc) 179
Zstava dchn 179
Zstava krevnho obhu 181
Krvcen 187
ok 188
Pokozen organizmu teplem a chladem 190
pal 190
eh 190
Omrznut 191
Podchlazen organizmu 192
Popleniny 193
razy elektrickm proudem 194
Utonut 194
Otrava 195
Pouit ZHN 197
Nemoc z ozen 198
Prvn pomoc pi pouit bojovch chemickch ltek (BCHL) 199
Zdravotnick materiln vbava jednotlivce 202
Obvaz kapesn vz. 90 202
250
Pruka vojka AR
251
Obsah
Obvaz kapesn antimikrobiln vz. 90 203
IPB individuln protichemick balek vz. 80 204
Dikacid tablety 205
Autoinjektor COMBOPEN s antidotem proti NPL 206
Autoinjektor DIAZEPAM 206
Autoinjektor MORPHINE 207
Osobn lkrnika INLEK vz. 99 207
Plohy
1. Varovn signly 210
2. Vstran zabezpeen a varovn signly NATO 211
3. Signly pro navdn vozidla 218
4. Signly pro navdn vrtulnk 219
5. Oznaen druh vojsk 221
6. Hodnosti a rozliovac znaky uvan v AR 226
7. Mapov znaky 229
PRUKA VOJKA AR
II. vydn
Odpovdn funkcion: plk. gt. Ing. Vladimr KARAFFA, CSc.
Redaktor: mjr. Ing. Jindich BALARYN
Redakn prava: Mgr. Helena NMCOV, Ing. Jaroslav MRZ,
mjr. Mgr. Ladislav REK, Michal MAREK
Oblka a grafick prava: Michal MAREK
Vydavatel: Sprva doktrn eVD
Vykov 2007
www.doctrine.cz
Tisk: AVIS Praha, Rooseveltova 23, Praha 6-Dejvice
Nklad: 6000
Vojensk publikace pidlena podle zvltnho rozdlovnku
Publikace je neprodejn, je urena pro vnitn potebu AR.
252

Příručka Vojáka AČR (2. Vydání)

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Příručka Vojáka AČR (2. Vydání)

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

EDITELSTV VCVIKU A DOKTRN

Hlavn sti runho grantu RG-F1

podle elu: palebn, pozorovac, pracovn, pohotovostn, odpoin-

You might also like