Prakticka Elektronika 2000-05

N ROZHOVOR
Sortiment zahrnuje mikroprocesorov supervizory (neboli genertory signlu Reset), pevodnky dat, obvody pro power management - spnan zdroje, nbojov pumpy, linern stabiliztory, asovae a tae, obvody pro ovldn displej, multiplexery, analogov spnae, analogov filtry, napov detektory, snmae tlaku a teploty, operan zesilovae apod. Rovn sem pat skupina obvod pro bezdrtovou komunikaci - smovae, vf vkonov zesilovae, kompletn spread-spectrum vyslae, digitln modultory a podobn.
Jak zajiujete kvalitu tak nronch obvod?
RONK V/2000. SLO 5 V TOMTO SEIT

N rozhovor ..................................................... 1 Ronk 1996 na CD ROM ................................. 3 AR mldei: Zklady elektrotechniky ................. 4 Jednoduch zapojen pro voln as .................. 5 Informace, Informace ........................................ 6 Detektor pohybu pro kamerov zabezpeovac systmy VMD-97 ...................... 7 Zlohovac napjec stedna Proterm (dokonen) ........................................ 11 Rdiov dlkov ovldn ............................... 14 Nov knihy ...................................................... 18 Modul pro stereofonn a dvoujazyn doprovod TV vysln s obvody PLL ................ 19 Mikropkonov dic obvod pro zvyovac impulsn regultor pracuje na 1,7 MHz ............. 21 Operan zesilovae s autokalibrac ................ 21 Fotovoltaick jev u diod LED ........................... 22 Zdroj referennho napt s velmi malm umem ....................................... 23 Nbojov pumpa 3 V/5 A v pouzdru MAX ..... 23 Stavme reproduktorov soustavy XXXII ......... 24 Inzerce ............................................... I-XXIV, 48 Elektronkov zesilovae (pokraovn) ........... 25 Testovac karta pro PC ................................... 28 Nf zesilova k PC ............................................ 30 Odspajkovacie pinzety pre SMD ..................... 31 CB report ......................................................... 32 PC hobby ........................................................ 33 Rdio Historie ............................................... 42 Z radioamatrskho svta ............................... 43
s panem Gregory Mathiasem, technickm manaerem firmy Maxim Integrated Products Inc.
Firma Maxim se u ns stala velmi znmou v 90. letech. Mohl byste nm ci nco bliho o jej historii?
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 30 K. Pololetn pedplatn 180 K, celoron pedplatn 360 K. Roziuje PNS a. s. (viz str. 48), Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, tel./fax (07) 444 545 59 - predplatn, (07) 444 546 28 - administratva; email: magnet@press.sk. Predplatn na rok 444,- Sk, na polrok 228,- Sk. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 444 506 93. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.aradio.cz Email: a-radio@mbox.inet.cz; a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409 AMARO spol. s r. o.
Spolenost Maxim Integrated Products Inc. byla zaloena ve Spojench sttech v roce 1983. Za dobu sv existence doshla dleitho postaven v oblasti vvoje a vroby linernch a mixed-signal integrovanch obvod. Integrovan obvody Maxim jsou znmy vyuvnm asto netradinch a originlnch cest pro een dosavadnch kol. Od doby svho vzniku uvedl Maxim na trh vce ne 1780 analogovch obvod - vce ne jakkoli jin firma v tto oblasti. Pes 1480 naich produkt je originlnch, zbytek tvo tzv. second-source obvody (vtinou tzv. prmyslov standardy) a improved second-source (zdokonalen verze znmch obvod). Jeden z naich prvnch obvod (jedinm naptm napjen kompletn pijma/vysla pro sriovou linku RS-232) MAX232 myslm nen nutn pedstavovat - jeho obdobu dnes vyrb destky jinch spolenost. V dnen dob nae firma zamstnv pes 3000 pracovnk v na centrle v Sunnyvale v Kalifornii, Beavertonu v Oregonu a ostatnch pobokch po celm svt.
Pro jakou oblast je produkce firmy Maxim hlavn zamena?
Vlastn hromadn vrob pedchz velmi zevrubn nvrh a digitln simulace chovn obvodu v rznch aplikacch. Po tomto procesu pichz testovac srie, kter prov vyvjen obvod v praktickm provozu. Jsou-li vechny parametry v podku, me jt obvod do vroby. 100 % na produkce je nsledn testovno velmi sofistikovanmi micmi a testovacmi prostedky. Je tak prakticky vyloueno, aby vrobn zvody opustil vadn nebo nefunkn vrobek. Ostatn na kvalit na cel produkce si velmi zakldme a je j podzen nejen cel technologick proces, ale i aplikan vvoj. Maxim je od roku 1993 dritelem certifikt ISO9001 a ISO9002 (ve Velk Britnii). Tm cel sortiment Maxim je dostupn jak pro komern, tak i pro prmyslov (industry) rozsah pracovnch teplot (tj. -40 a do +85 C). Pro nejnronj podmnky nabzme tak verzi obvod vyhovujc nejpsnjm normm MIL-STD-883.
Mete mi ci, jak Maxim reaguje na posledn trendy v oblasti elektroniky - zmenovn pkonu, zvyovn rychlosti atd.?
Jak jsem ji uvedl, nae integrovan obvody jsou ureny pro zpracovn linernch a smench (D/A, A/D) signl.
Jeden z prvnch produkt - jedinm naptm napjen kompletn pijma/vysla pro sriovou linku RS-232 - MAX232
Praktick elektronika A Radio - 5/2000
Pklad een podsvtlen displeje LCD s obvodem MAX1698 den. Jedn se o samotn ipy, jejich mont na desku s plonmi spoji, do hybridnch obvod apod. si zajiuje zkaznk.
Jakm zpsobem zajiujete pstup k technickm informacm o vaich produktech?
Vvojov kit genertoru s obvodem MAX038 Ji ped mnoha lety jsme zaali roziovat sortiment smrem ke sniovn pkonu a napjecch napt - nyn jsme schopni nabdnout adu obvod s vlastn spotebou v du jednotek A a s napjecm naptm od 1,6 V. Jsou zde zastoupeny operan zesilovae se kou psma 28 MHz v pouzdrech SOT23-5, analogov/digitln pevodnky, nap. kompletn 10bitov pevodnk se sriovm vstupem v osmivvodovm pouzdru SMD SO8 s napjenm od +2,7 V/0,9 mA.
Zmnil jste miniaturn pouzdra, jak dal pouzdra jsou u vaich soustek dostupn?
tomatizace a komunikace, avak i ve spotebn elektronice, jako jsou mobiln telefony, fotoaparty, penosn potae atd. Nae pevodnky AD, stejn jako konvertory RMS, naleznete v micch pstrojch, osciloskopech apod.
Mete pedstavit naim tenm njak novinky ve vaem sortimentu?
Nae integrovan obvody dodvme ve vce ne 60 rznch pouzdrech. Vtina obvod je dostupn alespo ve dvou pouzdrech - pro klasickou mont a pro povrchovou mont SMT. K nejmenm pouzdrm pat nmi vyvinut pouzdra MAX s rozte vvod 0,65 mm - celkov rozmr 8vvodovho pouzdra je pouze 3 x 3 mm (vka 1 mm) a dle stle populrnj ada obvod v pouzdrech SOT a SC70. Vtinu produkce integrovanch obvod dodvme rovn bez zapouz-
Spolenost Maxim se sna maximln zjednoduit pstup ke vem technickm detailm cel produkce. Ke kadmu integrovanmu obvodu existuje vlastn katalogov list (Data Sheet) obsahujc vechny miteln parametry obvodu, pedepsan pracovn podmnky, schmata zapojen, rozmry a zapojen vech vyrbnch pouzder atd. Vechny katalogov listy jsou veejn pstupn jak na naem internetovm serveru, tak v titn podob u naich distributor. Spolenost Spezial Electronic, kter je nam autorizovanm distributorem v esk republice, vydv vlastn CD ROM, kter rovn obsahuje katalogov listy k naim obvodm (ten byl tak na CD ROM Amaro1999).
Vme, e vae spolenost nabz tak vvojov kity k jednotlivm obvodm.
Ano, k cel ad naich integrovanch obvod nabzme jako podporu pro aplikan inenry u koncovch uivatel vvojov kity - EVKIT. Jedn se o doporuen zapojen integrovanho obvodu spolu s doporuenmi soustkami nutnmi pro sprvnou funkci zapojen. Vechny kity jsou individuln testovny a meny. Zkaznk m tak monost pout pi vvoji zazen s nam obvodem ji hotovou funkn st a nemus se zdrovat hlednm dvodu, pro v zapojen obvod nepracuje, jak by ml, co se me stt pi pouit nesprvnch nebo vadnch podprnch soustek. Vvojov kity jsou rovn vhodn k demonstrovn funkce obvodu - na to pilo ji mnoho kol a pouvaj nae kity ve svch vukovch laboratoch.
V jakch aplikacch meme najt vae integrovan obvody?
Protoe uvdme na trh kad msc nkolik novch obvod a bylo by obtn vyjmenovat vechny novinky, zmnm jenom strun: MAX1759 - sniujc/zvyujc regultor na principu nbojov pumpy, vstupn napt 1,6 a 5,5 V, vstup 3,3 V/100 mA. MAX1665 - ochrana Lithium-Ion bateri (sloench ze 2 a 4 lnk) proti pept, podpt, zkratu, velkmu nabjecmu nebo vybjecmu proudu. MAX1090-93 - 10bitov vcekanlov pevodnk AD s paralelnm vstupem a vnitn referenc, napjen od 2,7 V/10 A. MAX1698 - spnan zvyujc regultor pro LED, napjec napt od +0,8 V (!), pro zt a 5 W, regulovateln, ideln jako regultor pro dispeje LED backlight.
Zastuje se Maxim njakch akc v na zemi a kde je mon se s vam sortimentem seznmit?
Prostednictvm naeho autorizovanho distributora pro eskou republiku - firmy Spezial Electronic - se pravideln astnme (tak letos v dubnu) mezinrodnho elektrotechnickho veletrhu Amper.
Jak se dostvaj vae vrobky na esk trh?
Jak jsem se ji zmnil, n partner pro eskou republiku je firma Spezial Electronic, mimochodem je to distributor s nejvtm skladem naich produkt v Evrop. U tto firmy je mon (i maloobchodn) nae integrovan obvody zakoupit a obdret kompletn podporu.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner.
Komplexn ochrana baterie sloen z lnk Li-Ion
Nae obvody najdete v rozlinch zazench. Nejastji v oblastech au-
dan asopis na 1. stran a dle pokraujeme jako v pedchozm odstavci.
Dle CD ROM1996 obsahuje dva databzov programy s rznmi druhy vyhledvn

Prvn databzi ECW naleznete v adresi dat80_99. Je to databzov seznam lnk uveejnnch od roku 1996 ve vech adch asopis A Radio vydavatelstv AMARO (Praktick elektronika A Radio, Konstrukn elektronika A Radio, Stavebnice a konstrukce A Radio a ploha ELECTUS). V seznamu jsou dle uvedeny lnky, uveejnn v asopisech pvodnho Amatrskho radia ady A i B a vech jeho ploh od roku 1980 do konce roku 1999. Program ECW je samostatn databzov seznam lnk, umoujc jejich pm vyhledvn podle oborovch skupin nebo podle klovho slova, a nsledn vytitn seznamu vyhledanch lnk s daji o tom, kde lze lnky najt. Program pracuje pod operanmi systmy Windows 95 a 98 i Windows NT4 a 2000. Program ECW instalujeme obvyklm zpsobem sputnm souboru setup.exe (viz soubor navod.doc). Dl postupujeme podle pokyn na obrazovce monitoru, a je instalace ECW dokonena. Po restartovn PC ji nalezneme soubor ECW v seznamu program. Pi sputn se nejprve objev tabulka Obsah asopis, ve kter jsou seazeny lnky podle zkladnch tematickch skupin. Dvojklikem na vybran skupin se objev nov tabulka s podrobnjm rozdlenm na jednotliv podskupiny. Z tch si vybereme podskupinu a opt ji dvojklikem rozvineme. Nyn se ji objev seznam jednotlivch lnk, z nich si vybereme ten, kter se tk naeho konkrtnho zjmu. Po jeho odklepnut se na spodnm dku
Ven teni, nyn jsme se konen dostali k vydn I. ronku 1996. Navc jsme pro vs pipravili drek v podob dvou databz nzv lnk za poslednch 20 let. Prodej zan 15. kvtna. CD ROM1996 zahrnuje kompletn obsah asopis Praktick elektronika A Radio a Konstrukn elektronika A Radio za rok 1996 (inzerce je vynechna). Ve je zpracovno ve formtu pro elektronick publikovn Adobe PDF. Na disku je nahrn nejnovj prohlec program Adobe Acrobat Reader 4.05. Nelze pout star verzi 3.0, proto si muste vdy star prohle peinstalovat (nov prohle ji nepracuje pod operanm systmem Windows 3.1). Po nainstalovn prohlecho programu Acrobat jsou dv monosti oteven poadovanho asopisu. Prvn monost je otevt pmo soubor nap. PE296.pdf a uke se prvn strana sla 2 Praktick elektroniky A Radia. V n meme listovat pomoc ipek v lit nstroj nebo sta kliknout na slo strnky v obsahu a ta se sama zobraz. Druhou monost je otevt soubor AMARO96.pdf. Objev se dv strnky se vemi obrzky jednotlivch asopis. Sta kliknout na jeden z nich, oteve se
na CD ROM
Ronk 1996
objev daj, kde a kdy byl tento lnek uveejnn. Odklepnutm symbolu Kuktko v pvodn tabulce se zobraz tabulka, do kter meme napsat klov slovo hledanho tematu, nap. osciloskop a odklepnutm se opt objev pmo lnky s touto tmatikou. Nebo znme-li pmo nzev hledanho lnku, vypeme jej a ten se pmo vype s udnm, kdy a kde byl uveejnn. Odklepnutm symbolu Tiskrna je mon vyhledan seznam vytisknout. Meme tisknout buto cel seznam, nebo pouze nkter poloky - v takovm ppad je ozname my za souasnho podren klvesy Ctrl. Zpt do zkladnho seznamu pejdeme odklepnutm symbolu Datov strom v lev sti tabulky, prce s programem kon odklepnutm symbolu Dvee. 2. databze, kter je v adresi dat76_99, obsahuje seznam lnk asopisu Amatrsk radio ady A (erven) od roku 1976. Tato data byla pvodn shromaovna v osmibitovm programu. Proto prvn ti ronky bohuel neobsahuj informace o slech strnek a soustkch. Dle databze obsahuje seznam lnk asopisu Praktick elektronika A Radio. Ty jsou odlieny psmenem A v oznaen msce. Instalace je jednoduch, spust se setup.exe a program se sm nainstaluje (pracuje pod operanmi systmy Windows 95 a 98 i Windows NT4 a 2000). Vyhledvat lze podle nzvu lnku: Pokud vte, jak se jmenoval lnek, kter hledte, sta zadat nzev (nebo jeho st). Napklad zadn cukenka vm najde lnek Cukenka s dobrou nladou (ioniztor vzduchu). Podobn zadn zes vm najde napklad vechny nzvy osahujc slovo zesilova. Nejzajmavj st tohoto programu je vyhledvn podle pouitch soustek. Po zadn typovho oznaen (opt sta jen jeho st) program vyhled vechny konstrukce, kde je dan soustka pouita. Napklad zadn 555 najde vechna zapojen s populrnm asovaem - nemus bt (na rozdl od pedelho programu) uveden v nzvu lnku. Posledn monost je hledn podle rubrik. Zobraz se jejich selnk, ve kterm si mete zvolit rubriku a program vyhled a zobraz seznam pslunch lnk. Ve lze samozejm vytisknout. Na zbytek msta na CD ROM jsme nahrli: Informan materily firmy GES Electronics. Katalog stavebnic a soustek firmy Elektronika Zdenk Krm. Elektronick katalog soustek firmy PS electronic. Katalog knih a CD ROM nakladatelstv BEN - technick literatura. 30denn verze programu VISIO 5.0 Professional. Na podzim pro vs pipravujeme prvn ze srie naskenovanch starch ronk AR z let 1987 a 1989. Redakce
Popsan CD ROM si lze objednat telefonicky (02/57 31 73 12 a 57 31 73 13) nebo potou na dobrku, ppadn osobn na adrese: AMARO spol. s r. o., Radlick 2, 150 00 Praha 5. CD ROM si tak bude mon zakoupit v nkterch prodejnch knih a soustek.
Cena CD ROM je 290 K + potovn + baln. Pedplatitel asopis u firmy AMARO maj vraznou slevu. Pouze pro n bude CD ROM v cen 170 K + potovn + baln.
Zjemci na Slovensku si mohou CD ROM objednat u firmy MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, tel./fax (07) 444 545 59; magnet@press.sk
Cena: 350 Sk (pro pedplatitele 240 Sk) + potovn + baln. Praktick elektronika A Radio - 5/2000
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Hrtky s logickmi obvody
Osciltory s logickmi obvody
Nejjednodu osciltor lze sestavit, pouijeme-li invertor nebo hradlo se Schmittovm klopnm obvodem na vstupu. O tom, k emu je dobr Schmittv klopn obvod (SKO) jste si mohli pest v PE 10/99. Zapojen osciltoru s invertorem se SKO je na obr. 40. Pedpokldejme, e na vstupu invertoru je prv rove H a napt se bl kladnmu napjecmu napt UDD. Kondenztor C se nabj pes rezistor R. Doshne-li napt na vstupu invertoru napt U2, peklop se vstup invertoru do rovn L a napt na vstupu se bude blit nule (USS). Od tohoto okamiku se bude kondenztor C pes rezistor R vybjet tak dlouho, dokud nedoshne napt U1. Vstup invertoru pejde do rovn H a cel cyklus se bude opakovat. Na vstupu invertoru je signl s obdlnkovm prbhem a se stdou piblin 1:1. Kmitoet osciltoru lze snadno mnit ve velkm rozsahu zmnou kapacity kondenztoru C a odporu rezistoru R. Kmitoet osciltoru je tak zvisl na prahovch naptch U1 a U2. Tato napt jsou velmi piblin 1/3 a 2/3 napjecho napt. Za tohoto pepokladu je kmitoet f = 1/(1,1RC). Uveden zapojen osciltoru meme rzn modifikovat. U osciltoru na obr. 42 lze mnit stdu vstupnho signlu trimrem P. Osciltor na obr. 43 m msto rezistoru fotorezistor. Kmitoet na vstupu je pak mrn intenzit osvtlen. Stejnm zpsobem meme do obvodu zapojit i termistor.
Obr. 45. Jednoduch sirna Nen-li stisknuto dn tlatko, je na vstupu H1 rove L a monostabiln klopn obvod je zablokovn signlem na vstupu R. Na vstupu H2 je rone H, a proto mus bt vstup H3 vrovni L. Osciltor s H4 je zablokovn a na jeho vstupu je rove H. Kondenztor C4 je nabit prakticky na pln napjec napt. Stiskneme-li nyn nkter z tlatek, objev se na vstupu H1 rove H. Vzpt se s malm asovm zpodnm, danm pedevm zpodnm invertoru H2, spust MKO. Ne k tomu vak dojde, bude na kratik okamik rove L na obou vstupech H3. Na vstupu H3 se objev krtk impuls srovn H a na vstupu H4 impuls srovn L. Hradlo H4 se v tomto ppad chov jako invertor, protoe nboj kondenztoru C4 se nesta vznamn zmnit, a na druhm vstupu H4 je po celou dobu rove H. Po dobu peklopen MKO je na jeho vstupu Q rove H a osciltor je nadle zablokovn. Teprve po jeho nvratu do klidovho stavu se objev rove L na obou vstupech H3 a osciltor se rozkmit. Podle toho, kter tlatko drme, ta zvtuje nebo zmenuje svj obsah rychlost, odpovdajc kmitotu osciltoru. ta meme proto ovldat relativn pomalm maknm tlatek zvtuje (zmenuje) svj stav o 1 pi kadm stisku nebo pidrenm tlatka jej rychle peladit. Velkou vhodou zapojen je, e meme zcela nezvisle nastavit dlku prodlevy (R3, C3) a rychlost tn (R4, C4). VH (Pokraovn pt)
Obr. 42. Osciltor s nastavitelnou stdou
Obr. 43. Pevodnk intenzita osvtlen - kmitoet
Obvody meme zetzit. Na obr. 44 je genertor peruovanho tnu. Signlem z prvnho osciltoru se periodicky blokuje druh.
Obr. 44. Genertor peruovanho tnu Jin zpsob propojen dvou osciltor je na obr. 45. Signlem z kondenztoru C1 (m piblin pilovit prbh) se d kmitoet druhho osciltoru. Pidme vstupn tranzistory, reproduktor a sirna je hotov. Na obr. 46 je obvod pro ovldn obousmrnho tae, podobn jako obvod z obr. 17 (PE 12/99). U tohoto zapojen vak nemuste pro kad krok tae znovu stisknout tlatko.
Obr. 40. Osciltor s invertorem se SKO a pevodn charakteristika invertoru (hradla) se SKO na vstupu Pouijete-li msto invertoru hradlo, mete innost osciltoru blokovat vnjm signlem. Je-li v zapojen na obr. 41 tlatko stisknuto, osciltor nekmit. Msto signlu z tlatka me bt piveden jakkoli jin logick signl.
Obr. 41. Osciltor s blokovnm
Obr. 46. Ovldn obousmrnho tae dvma tlatky s automatickm tnm pi podren tlatka
Jednoduch zapojen pro voln as

Zkoue tranzistor NPN a N-MOSFET
Skoro kad, kdo se jenom troku bav elektronikou, se dve i pozdji dostane ped problm, pichzejc zejmna ze strany rodiny i ptel - nkdo ho pod: podvej se mi, prosm, na to i ono. Pokud m mt nae podvn njak vznam, je teba obvod rozebrat a identifikovat zvadu. Jestlie tranzistork, kter pinesl strejda, nen zrovna pejet traktorem nebo v nm nen vyplen dra velikosti mexickho dolaru, musme zkontrolovat soustky, kter napohled vypadaj jako perfektn. A tu nastupuje na scnu oblben i neoblben mic pstroj, kterm se sname poznat, co se dje jednotlivm soustkm pod k. Pokud nechceme strvit identifikac zvady pjemn dopoledne, odpoledne nebo veer, mon nm trochu pome jednoduch zkoue tranzistor, kter se v mnoha podobch i obmnch vyskytuje ji adu let. J jsem svj zkoue koncipoval tak, aby dokzal zmit bipolrn tranzistory NPN (od KC507 po KD503) i unipolrn tranzistory N-MOSFET.
Zdroj pro napjen zkouee nemus bt nejtvrd, bohat sta takov, kter pi napt 20 a 35 V dod proud 10 mA. Postup zkouen je prost. Zkouen tranzistor zapojme do svorek, a kdy je v podku, LED D1 a D2 blikaj. Pi peruenm tranzistoru svt D2 trvale a D1 je tmav (jako kdy je tranzistor nezapojen). Pokud je mezi bz a kolektorem nebo mezi bz a emitorem zkouenho tranzistoru zkrat, svt D1 neperuovan.
Zvr
39,37 mm
Obr. 2. Obrazec plonch spoj a rozmstn soustek na desce zkouee tranzistor (1:1) konov tranzistory, kter potebuj vt budic proud ne tranzistory s malm vkonem (KC, BC apod.). Aby byly zachovny zhruba shodn asov konstanty lnk RC v bzch obou tranzistor, jsou pouity rozdln kapacity kondenztor C1 a C2. Na kondenztory se stdav pivd napt oboj polarity, ukzalo se vak, e to nevad. Diody LED jsou libovoln, nejlpe takov, kter mte zrovna v uplku. Rezistory R1 a R5 jsou zmrn voleny pro zaten 2 W, protoe pi napjecm napt Ucc o velikosti 20 a 30 V je na nich bytek 18 a 28 V a pi proudu 10 mA diodou LED by se miniaturn rezistory pli ohly. Napjec napt Ucc doporuuji 20 a 30 V, protoe nkter zvady tranzistor se pi menm napt neprojev (zejmna u tranzistor MOSFET).
Popisovan zkoue me zjednoduit a zrychlit identifikaci vadnch tranzistor. Sm ho vyuvm pi opravch ve firm, kde se za pl dne vyzkou a 100 kus tranzistor, a to i vkonovch MOSFET, kvli kterm jsem toto zazen vlastn zaal stavt. Pouit zkouee je jednodu ne manipulace s micm pstrojem, kter te pouvm pouze na pesn men parametr tranzistor. Na identifikaci zvady tester bohat posta. Navc lze testerem kontrolovat i tranzistory zapjen, i kdy samozejm s uritm omezenm. Peji hodn spch pi opravch a a je vm toto zazen k uitku.
Seznam soustek
R1, R5 R2 R3 R4 P1 C1 C2 D1, D2 T2 2,2 k/2 W 39 k 100 k 56 k 47 k, PT10V 22 F/16 V 4,7 F/50 V LED (libovoln) IRF820 Ing. Ale Fritscher
Popis zapojen
Schma zkouee je na obr. 1. Obvod je vlastn klasick multivibrtor v zapojen s tranzistorem N-MOSFET typu IRF820. Soust multivibrtoru je testovan tranzistor T?, kter se pipojuje ke svorkm C, B a E. Funkce astabilnho multivibrtoru je natolik znm, e ji snad nebudu podrobn popisovat. dic elektrody obou tranzistor jsou pipojeny k odporovm dlim, kter zmenuj napjec napt. Odpory rezistor R2 a R4 v dlich jsem volil zmrn rozdln, aby bylo mon testovat i v-
Monitor telefonn linky

Mte dva paraleln telefony a chcete vdt, zda nkdo vol z druhho pstroje? Chcete pout v paraleln telefon jako interkom a namte jak dt druhmu astnkovi vdt, e s nm chcete mluvit? Postavte si monitor telefonn linky! Schma monitoru je na obr. 3. Zapojen se skld ze dvou obvod. Obvod s tranzistorem T1 vyhodnocuje napt na telefonn lince, obvod s asovaem CMOS 555 (IO1) slou k akustick signalizaci. Na telefonn linku je podle typu stedny (digitln, analogov) pivdno stejnosmrn napt asi 60 V. Pi zvednut mikrotelefonu (sluchtka) se zmen toto napt na 4 a 7 V. Zvednut mikrotelefonu vyhodnot T1 a rozsvt se indikan LED D6. Souasn se pivede pes tranzistor T2 napjec napt pro IO1, kter funguje jako monostabiln klopn obvod (MKO). K vstupu IO1 je pipojena piezoelektrick sirnka, kter svm ppnutm upozorn na zvednut mikrotelefonu.
Konstrukce a pouit
Zkoue je zapojen na desce s plonmi spoji (obr. 2). LED D1 doporuuji umstit na panel vedle svorek pro pipojovn zkouench tranzistor, LED D2 nemus bt vidt. Zapojen zkouee je nezludn a obvod v podstat pracuje na prvn zapojen. Pi oivovn nastavme trimrem P1 napt na bzi T1 asi 6 V. Pi nastavovn P1 nesm bt pipojen zkouen tranzistor T?, nebo v opanm ppad by obvod kmital a namili bychom nesprvn napt. Desku zkouee lze (vzhledem k jejm malm rozmrm) vestavt do tm libovolnho pstroje, kter nm ji doma slou. Mm na mysli pedevm laboratorn zdroj apod.
Obr. 1. Zkoue tranzistor NPN a N-MOSFET
Obr. 3. Monitor telefonn linky
Cel zazen je napjeno naptm 9 V z destikov baterie, odbr v klidovm stavu je du A. Monitor je na telefonn linku (k vodim a a b) pipojen pes diodov mstek (D1 a D4), kter zaruuje sprvnou polaritu napt na dic elektrod T1. dic elektroda T1 je k mstku pipojena pes odporov dli s R1 a R2. Zenerova dioda D5 chrn tranzistor T1 ped vstupnm naptm, kter je zpornj ne -10 V. Kondenztor C1 filtruje stdav vyzvnc signl a zavd mal zpodn (potlauje impulsn poruchy). Pi zvednut mikrotelefonu se oteve T1 a rozsvt se indikan LED D6. Pes rezistor R3 se tak oteve tranzistor T2 a spust se kyv MKO IO1. Bhem kyvu MKO vydv piezoelektrick sirnka BZ1 zvuk. Dlka kyvu MKO (dlka ppnut sirnky) je dna asovou konstantou R4C2. Monitor je mon zapojit na desce s univerzlnmi plonmi spoji a vestavt do skky z plastick hmoty (nap. do elektroinstalan krabice). Pozor! Popisovan monitor nen schvlen pro instalaci na telefonn linky SPT Telecom! Michal mi
Akustick signaliztor couvn

Pokud nem idi dobr vhled za automobil, pouv se pro zvten bezpenosti pi couvn akustick signaliztor, kter varuje osoby, stojc za automobilem. Signaliztor vydv pi zaazen zpteky charakteristick peruovan tn. Zkladem signaliztoru (obr. 4) jsou dva astabiln multivibrtory s obvody IO2 a IO3 typu 555. Multivibrtor s IO3 generuje impulsy o kmitotu asi 2 Hz, kter peruuj vstran signl. Kmitoet multivibrtoru je uren hodnotami soustek R2 a C2 a meme ho dostavit zmnou odporu rezistoru R2. Vstupn signl z IO3 kluje multivibrtor s IO2, kter generuje vstran signl o kmitotu asi 1 kHz.
Kmitoet je uren hodnotami soustek R4, P1 a C4 a lze jej podle poteby nastavit trimrem P1. Signl z vstupu IO2 se vkonov zesiluje spnacm tranzistorem T1 a zavd se do reproduktoru SP1. Reproduktor nen v pvodnm prameni ble specifikovn, ale zejm lze pout jakkoliv dynamick reproduktor s vt innost (ili ne zcela miniaturn) o bn impedanci 4 a 8 . Proud reproduktorem je omezen rezistorem Rx, kter je drtov pro zaten nkolika W. Reproduktor je teba umstit na vnj stranu karoserie do zadn sti automobilu a chrnit vhodnou skkou proti bltu a vod, nesm se tm vak pli zmenit sla zvuku. Napjec svorky signaliztoru se pipoj paraleln k couvacmu svtlu. Pi zapnut svtla se pivede napjec napt na signaliztor a ten zane vydvat vstran tn. Zapojen napjec sti signaliztoru podle obr. 4 je ureno pro pouit v automobilech s naptm palubn st 24 V. Napjec napt 24 V je zmeneno na potebnou velikost 12 V stabiliztorem IO1 a je blokovno kondenztorem C1. Pokud pouijeme signaliztor v automobilu s naptm palubn st 12 V, vynechme stabiliztor a nahradme jej drtovou propojkou. Propojkou spojme pjec body, uren pro vstup a vstup stabiliztoru.
Radioelektronik Audio-HiFi-Video 4/1999
Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio (modr) 3/2000, kter vychz zatkem ervna 2000, jsou Spnan zdroje I. Jsou uvedeny principy a teorie spnanch zdroj, parametry vhodnch IO a nvrh a praktick proveden cvek a kondenztor.
! Upozorujeme !
Obr. 4. Akustick signaliztor couvn koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. Knihu Build Your Own Pentium Processor PC, jejm autorem je Aubrey Pilgrim, vydalo nakladatelstv Windcrest/McGraw-Hill v roce 1994. Kniha je urena tenm, kte nejsou profesionln elektronici, avak chtj si sami z prodvanch dl sestavit kvalitn pota kategorie PC. V knize je strun popsna zkladn deska, zsuvn karty i veker potebn perifern zazen a jejich vzjemn propojen. Kniha m 255 stran textu a obrzk, vtinou ernoblch fotografi. Kniha m kvalitn vazbu s tvrdou oblkou a v R stoj 1183,- K.
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 24 23 96 84, fax: (02) 24 23 19 33 (Internet: http:// www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a za-
Detektor pohybu pro kamerov zabezpeovac systmy VMD-97

Stanislav Kubn
VMD-97 umouje detekovat pohyb ve snmanm obraze kamerou ve dvou nezvislch oblastech. Napklad zaregistruje pohyb obrazu v galerii, avak nereaguje na pohyb lid okolo nj. Jde o pln digitln pstroj zen temi mikroprocesory. Zapojuje se nap. mezi kameru a zznamov nebo jin zazen pro zpracovn obrazu, nejastji vak monitor. Zkladn technick parametry
Vstup videosignlu: BNC, 1 V/75 nebo 200 k (pepnateln). Vstup videosignlu bez indikace naruen prostoru: BNC, 1 V/0,05 , zaten max. 75 . Vstup videosignlu s indikac naruen prostoru: BNC, 1 V/0,05 , zaten max. 75 . Poet deteknch oblast: 2. Nastaven velikosti oblasti: 1 x 1 a 24 x 24 elementrnch tvercovch ploek (pixel), pro kadou oblast zvl. Citlivost nastaven (reakce na zmnu): 8 rovn. Velikost detekovanho objektu: 1 a 254 pixel, pro kadou oblast zvl. Zpodn do sputn poplachu: 0,1 s a 21 min 45 s, pro kadou oblast zvl. (Mezi 0,1 s a 5 s krok 20 ms, mezi 5 s a 21 min 45 s krok 5 s.) Obnoven obrazu: 5 s a 21 min 45 s (krok 5 s). Poplach (dlka poplachu): 5 s a 21 min 45 s (krok 5 s), pro kadou oblast zvl. Vstup: 2 x pepnac kontakt rel 60 V /1 A + TAMPER. Akustick indikace poplachu: vnitn vypnateln. Optick indikace poplachu: 2x erven signlka + npis !POPLACH! na zobrazovai. Zobrazovac prvek pro nastaven: LCD 1x 16 znak (esk komunikace). Doporuen prosted pouit: 1. Monitorovn vnitnch prostor. 2. Monitorovn venkovnho prosted pouze pi pouit objektiv s automatickou clonou. Napjec napt: 230 V/50 Hz (10 a 16 V pro typy VMD97DC). Odbr: asi 5 W. Rozmry: 215 x 156 x 74 mm. Maximln vlhkost: 80 % nekondenzujc. nastav na vstupu NQ IO7A log. 1. IO9A je nulovn. Osciltor zan kmitat. Mikrokontrolr m definovan zatek snmku. Detekce obrazu a generovn pixel vak nezan hned. Nejprve je nkolik dek vynechno. To znamen, e mikrokontrolr pole nastavovac impuls pro klopn obvod IO7B, tm zastav osciltor, kter je znovu sputn a pchodem nsledujcho dkovho synce. Tm mikrokontrolr pesn pozn, kter televizn dek je prv vysln. Rychlost mikrokontrolru nen dan kmitotem krystalu, ale dlkou strojov operace. Pouit mikrokontrolry PIC maj pi pouit kmitotu osciltoru 20 MHz dlku jedn strojov operace 200 a 400 nsec. Abychom mli co nejvt rozlien (pi detekci obrazu), vyuvme maximln mon rychlosti tchto mikrokontrolr. I tak je vak pouit kmitoet pli nzk. zen obvod pro detekci pohybu v obraze a generovn pixel je proto sveno dvma mikrokontrolrm, kter maj spolen hodiny (osciltor) a jejich innost je navzjem synchronizovna s pesnost 300 ns (IO5 a IO10). Piblme si, jakm zpsobem je detekovna zmna obrazu a generovny pixely. Na obrazovce je zobrazeno 24 oblast, ve kterch me bt detekovn pohyb - obr. 2. Pesnji eeno se v tchto 24 oblastech porovnv rove signlu snmku vyslanho v souasn dob se snmkem pedchozm. Kad z oblast je sloena z 8 televiznch mikrodk pslun dlky. Mezi dvma pixely umstnmi svisle je mezera 3 mikrodky - obr. 3. Na zatku pixelu v prvn mikrodce se nate
Popis a funkce zapojen

Konstrukce detektoru pohybu je realizovan na tech deskch s plonmi spoji oznaench iqka, iqkb a iqkc. Stejnm zpsobem jsou oznaena pslun schmata zapojen. Na schmatu na obr. 1 je zapojen logickch obvod a spnanho osciltoru. Na schmatu obr. 4 je zapojen napjecch obvod, rel a analogov sti s rychlm pevodnkem. Na schmatu obr. 5 je zapojen obvod pro nastaven detektoru pohybu. V zapojen jsou pouity ti mikrokontrolry s obslunmi programy S005A, S005B a S005C. Mikrokontrolry (obr. 1) IO5 a IO10 jsou zeny spnanm osciltorem, kter je tvoen obvody IO2, IO7 a IO8, kondenztoru C6, rezistoru R5 a trimru P1. Spnan osciltor zajiuje sprvnou synchronizaci mezi televiznm signlem, obvody pro detekci obrazu a obvody pro generovn pixel vkldanch do obrazu. Synchronizace probh tmto zpsobem: mikrokontrolr IO10 vyle impulsy pro nastaven (vstup SET log. 0) klopnch obvod IO7. Na vstupech IO8B jsou log. 0. IO9A vstup Q je ve stavu log. 1. Osciltor nekmit, procesor je zastaven a ek na snmkov impuls. Prvn dkov sync (synchronizan impuls) nastav na vstupu NQ (negovan Q) IO7B log. 1. Osciltor stle nekmit. Prvn snmkov sync
pixel (oblast)
Obr. 2. Rozdlen obrazovky
Obr. 3. Rozdlen obrazovky
Obr. 1. Schma desky iqka 4bitov hodnota a ulo se do pamti. V dalch mikrodcch (2. a 8.) se natou dal 4bitov hodnoty, kter se prbn staj. Vsledn digitln hodnota je 7bitov. Ve tech mikrodcch mezi pixely je porovnvna 7bitov hodnota pixelu prv vyslanho snmku se 7bitovou hodnotou pixelu snmku pedchzejcho. Podle vsledku porovnvn se nastavuje 8. bit. Na zklad nastaven 8. bitu je do obrazu vkldn bl tvereek - pixel. Zd se to bt jednoduch. Problm je v tom, e pokud mikrokontrolr IO5 zapisuje data do pamti IO6, st 4bitov data a porovnv je s pedchozm snmkem, nem u as pro zobrazen pixel. Proto je tu druh mikrokontrolr IO10. Ten testuje 8. bit a d vkldn pslunho pixelu do obrazu. Protoe je vak potebn jak zapisovat do pamti, tak st z pamti IO6 tm souasn, jsou mikrokontrolry IO5 a IO10 zesynchronizovny. Pam IO6 je adresovna z ta IO3 a IO4, kter jsou taktovny z portu Pb6 pes hradla IO1A, IO1B a IO2D. Zapojen z hradel IO1B a IO2D zajiuje, e se tae IO3 a IO4 peklpj na nbnou i sestupnou hranu na vstupu Pb6. Informace o nastaven oblasti, citlivosti atd. jsou uloeny ve dvou pamtch EEPROM IO11 a IO12. Po zapnut napjecho napt se daje o nastaven oblasti 1 a 2 penesou z EEPROM do pamti RAM IO6. Konektor K1 slou pro spojen s ostatnmi obvody detektoru pohybu. Videosignl (obr. 4) je pivdn pes konektor K1 na vstupy zesilova IO1A a IO1B. Vypnaem S1 pipo-
R14 a R21
Obr. 4. Schma desky iqkb (vetn varianty s napjenm ss naptm 10 a 16 V)
jujeme ke vstupu rezistory R1 a R2, kter zmenuj vstupn odpor na 75 . Z vstupu zesilovae IO1A je signl veden do analogovho pepnae Philips 74HC4051 IO3 a dle pes zesilova IO1C na vstupn konektor K3. Dvody pouit obvodu Philips najdete v [1]. Vstupn odpor zesilova IO1A a IO1B je asi 200 k. Vstupn odpor videozesilovae IO1C je 0,05 . Z vstupu IO1B je videosignl veden na obvody, kter oddluj synchronizan impulsy, a na vstup 4bitovho rychlho pevodnku IO2. Oddlen synchronizan impulsy jsou z kolektoru tranzistoru T2 vedeny na konektor K4 a dle jsou pouity pro synchronizaci pstroje. Referenn napt pro pevodnk IO2 je nastaveno diodami D1 a D2 na 550 mV. Start pevodu pevodnku je spoutn z mikrokontrolru IO10. Diody D3 a D4 stejnosmrn posouvaj napt pro CLK vstup IO2. Mikrokontrolr IO10 vyle signl (log. 0) z Pa0 do IO3, vstup A v ase, ve kterm se m zobrazit pixel. Multiplexer pepne vstup z X3 na X2. Do videosignlu se vlo stejnosmrn napt nastaven trimrem P1. Vslednm efektem je zobrazen pixelu v obrazu. Pixel me mt podle nastaveni trimru P1 barvu blou a ernou (pouze ernobl spektrum). Sepnut rel RE1 nebo RE2 d jednak mikrokontrolr IO10 a jednak neptomnost videosignlu na vstupu IO8D (obr. 1). Detektor pohybu VMD97 je synchronizovan videosignlem. Bez ptomnosti videosignlu se pstroj zastav a mikrokontrolr proto neme spustit poplach. Proto lze poplach vyvolat t neptomnost videosignlu. Signl s informac o neptomnosti vi-
verze iokb_m
Obr. 5. Schma desky iqkc deosignlu vychz z konektoru K4 a je oznaen Valm. Signly od mikrokontrolru maj oznaen Alm1 a Alm2. Signly jsou logickou funkc AND seteny a pes rezistory R22 a R23 a diody D10 a D12 vedeny na tranzistory T3 a T4, kter spnaj rel RE1 a RE2. Na konektor K5 pivdme napjec napt z transformtoru JAPE PSU10 (nebo podobnho). Stabiliztor IO6 zmenuje napt na 10 V. Zapojen vkonovho zesilovae s IO5 zajiuje
rozdlen napjecho napt na 5 V. Vce o tomto zapojen s TDA2030 najdete v [2]. I zde plat, e pstroj pracuje s plovouc nulou. Ze zdroje, ze kterho budeme napjet tento pstroj, nesmme napjet dn jin zazen! Na obr. 4 je v zapojen vidt i varianta pro ss napjen 12 V. Protoe je v n pouit pevodnk DC/DC, lze naptm 12 V napjet detektor pohybu, kamery a dal pstroje. Nad schmatem jsou popsny pravy, kter je potebn uskutenit. Tato prava m velkou vhodu, protoe lze detektor pohybu napjet zdrojem pouitm pro kamery. Nevhodou je pomrn drah mni DC/DC.
Zapojen na obr. 5 slou pro nastaven parametr detektoru pohybu. Mikrokontrolr IO2 d zobrazova se 16 znaky v jedn dce, tlatka a piezomni SP1. Pes konektor K1 je mikrokontrolr spojen s pammi EEPROM. Pi zapnut napjen jsou data z pamti EEPROM na dost IO2 nahrna do vnitn pamti mikrokontrolru IO2. Bhem nastavovn parametr detektoru pohybu se mn hodnoty promnnch v pamti RAM mikrokontrolru IO2. Po ukonen nastavovn se data penesou do EEPROM IO11 a IO12. Pouze nastaven oblasti probh okamit. (Pokraovn)
Obr. 6. Deska iqka
Zlohov napjec stedna Proterm

Jindich Chvojka
(Dokonen)
Postup pi stavb
Nejprve si pipravme pro osazovn desku s plonmi spoji. Vyvrtme vechny dry o prmru 0,7 mm. Pro vkonov tranzistory T1 a T3, svorkovnici ARK, vechny jednoamprov diody, vvody 10, 11 a 12 pro kontakty rel re1a a pro vvody k idlm teploty IO7 a IO8 dry zvtme vrtkem 1,2 mm. Otvory pro pojistkov drky, trimry a rel s plochmi vvody je rovn dobr pipravit pedem. Jako prvn zapjme drtov propojky S1 a S14, naopak rozmrnj soustky zapjme naposledy. Jako chladic plochy je vyuito povrchu hlinkov skky, do kter je cel pstroj namontovn. Odvod tepla z vkonov sti zajiuje helnk z hlinkovho plechu tlouky 1,5 mm, k nmu je pipevnna deska s plonmi spoji dic sti. Deska s plonmi spoji sov sti je piroubovna k transformtoru. Pokud si nechme vyrobit transformtor s toroidnm jdrem, pak bude oboj piroubovno do skky samostatn. Vkonov tranzistory a diody po svrtn desky s chladiem roubujeme izolovan na sldovch podlokch. Na podloky z obou stran naneseme v tenk vrstv silikonovou vazelnu. V chladii budou vyvrtan dry o nco vt ne na desce s plonmi spoji, aby se do nich vely izolan trubiky. Tranzistory a chladi na desku pipevuj rouby M3 x 10 a zrove pipojuj jejich pvody do plonch spoj. Teplotn idlo IO8 zapojme krtkmi kousky vodi do otvor v desce tsn nad spojkou S12 a na tranzistor T1 pipevnme nap. pilepenm. Podobn pipojme i druh teplotn idlo do otvor oznaench 8,9, kter bude pipevnno na stoupacm potrub silikonovou pskou. Pipojeno je dvouilovm kablkem, kter by ml bt chrnn ped mechanickm pokozenm. Vvody 3 (nad rezistorem R35 a vpravo od diody D7) budou propojeny s katodou diody D13. Tam bude pivedeno i kladn napt z akumultoru od svorky s kladnm plem svorkovnice AKU. Transformtor Tr je sloen z plech EI32 tlouky 0,5 mm. Kostra cvky je vyrobena z pertinaxu o tlouce 1,5 mm a zhruba v polovin rozdlena pepkou na dv sti. Ta je stejnch rozmr jako ob ela cvky a je pilepena epoxidem. Na jedn polovin kostry je navinuto primrn a na druh polovin sekundrn vinut. Sloen transformtor odzkoume a zkontrolujeme napt na sekundrnch vinutch. Pi napjen ze st bychom mli namit 2x 9,7 V a 2x 17 V. Transformtor i skka, zhotoven z hlinkovho plechu, mus bt spojena sochrannm vodiem. Na obr. 1a jsou znzornny namen prbhy na jednotlivch vstupech hradel mnie. Na obr. 2a je nakreslen idealizovan prbh napt na vstupu mnie. Na obr. 3 je rozmstn soustek na desce s plonmi spoji pro dic i vkonovou st. Rezistoru R18 ponechme del vvody, aby mohl pemostit Zenerovu diodu ZD1. Pro lep pehlednost nen na desce zakreslen. Bonk tvoen rezistorem
Obr. 4. Deska s plonmi spoji sov sti zazen a rozmstn soustek
R20 je na desce umstn na vku, ale me bt i na leato. Na obr. 4 je rozmstn soustek na desce s plonmi spoji pro sovou st. Vinut n3 transformtoru je pipojeno do desky vvody 6 a 7. Vvody svorek 3, 6 a 9 sov sti propojme zelenolutm drtem z pedn strany svorkovnice, kam budou pivedeny i ochrann vodie, nebo meme pipjet propojky pmo ze stany plonch spoj, do kterch je svorkovnice zapjena. Pvodn vodie od baterie budou pivedeny na svorkovnici AKU. Podobn i na jej svorky pipjme: na svorku s kladnm plem sted transformtoru, oznaen jako vvod 3, na svorku se zpornm plem bude kousek propojovacho lanka, zakonen kabelovm okem ( 3,2 x 2,5 mm) piroubovn k drainu tranzistoru T1 roubky M3 x 10 (ze strany spoj). Pro funkci automatickho pepnn nabje-mni pi vpadku st je pipravena i verze sov sti s rel MZP A 002 48 10 (10 A, 250 VAC) s cvkou 23,5 V DC. Funkce zapojen (obr. 2) druh verze sov sti je shodn sfunkc celkovho schmatu zapojen na obr. 1. Na desce s plonmi spoji (obr. 5) na pozici C16 osadme pro spornou diodu LED 1 kondenztor skapacitou 100 nF (proud diodou je asi 3 mA). Pokud pouijeme diodu s vtm pkonem, osadme kondenztor 220 nF, pak proud diodou bude 6,5 mA. Proud cvkou rel Re1 nepeshne 15 mA.
Uveden do provozu
Osazenou desku dic a vkonov sti oivujeme samostatn. Dve, ne pipojme transformtor, pivedeme zlaboratornho stabilizovanho zdroje napt 12 V na vstupn napjec svorkovnici oznaenou AKU. Mlo by sepnout rel Re2. Pokud rel nesepnulo, je trimr P1 nastaven na vt napjec napt a je nutn jej nastavit tak, aby rel sepnulo po optovnm pipojen napjecho napt. Sprvnou innost automatickho odpojovae provme tm, e budeme plynule zmenovat napt na stabilizovanm zdroji. Asi pi 9 V by se mla rozsvtit dioda LED4 AKU. Pi 8,5 V mus rozepnout rel a v rozepnutm stavu mus zstat i pi zvtovn napjecho napt. Rel sepne jen po pipojen plnho napt. Pokud mme pipojeno teplotn idlo IO7 na vvodech 8 a 9, nemla by se rozsvtit dioda LED5 TERMO, dokud idlo nezahejeme. Na ob tyto LED navazuje innost blikajc LED6 a piezosirnky. Ped oivenm dic sti mnie pemostme rezistor R2 drtovou propojkou. Osciloskopem zkontrolujeme vechna napt na vstupech hradel podle obr. 1a. Na vvodech krystalu X1 namme sinusov napt s rozkmitem asi 1 V. Celkov odbr proudu integrovanch obvod je kolem 3 mA, z toho nejvt proudov odbr pipad na IO1 (asi 2,4 mA). Samostatn odzkoume i sovou st mnie. Po pipojen sovho napt se rozsvt LED1 a sepne rel Re1. Pokud je ve v podku vetn transformtoru, meme jeho vvody zapoObr. 5. Deska s plonmi spoji sov sti zazen podle obr. 2 a rozmstn soustek jit na desku dic a vkonov sti a propojit i ob desky mezi sebou. Funkci nabjee vyzkoume tak, e nejdve pipojme sov napt. LED2 NABJE zane blikat. Pipojme akumultor a LED2 se mus trvale rozsvtit. Do srie s akumultorem zapojme amprmetr s rozsahem do 20 A a trimrem P6 nastavme nabjec proud asi 5 A. Osciloskopem kontrolujeme na svorkch akumultoru nabjec impulzy. Napt na akumultoru nesm zakmitvat na vych kmitotech. Pokud se tak stane, souvis to s nedokonale vyhlazenm zvlnnm napjecho napt. Jestlie je nabjen blokovno a svt dioda LED3, pak musme trimr P8 nastavit tak, aby byl mni blokovn pi vy teplot chladie. Pokud pouze nesvt LED2, je trimrem P7 nastaveno napt na akumultoru, kterho ji bylo dosaeno. Odpojme-li pvod sovho napt, ml by bhem okamiku zat pracovat mni a LED1 se opt rozsvt. Pipojme-li na vstup mnie vhodnou zt, nap. rovku 230 V/100 W, pak namme proud odebran z akumultoru zhruba dvojnsobn, ne byl nabjec, ovem s opanm znamnkem. Napt namen na rovce nemus bt 230 V. Jeho pokles do 10 % nebude mt jet praktick vliv na chod erpadla. Pozn.: Modern erpadla nap. Grundfos nebo Wilo mvaj men spotebu ne rovka 100 W. Pozn. red.: Vzhledem k tomu, e vstupn napt nem sinusov prbh, nebude vtina multimetr ukazovat sprvn napt. Sprvn napt zmme jen pstroji mcmi skuten efektivn napt zpravidla jsou oznaeny True RMS. Konen meme odstranit drtovou propojku na rezistoru R2. Od tto chvle bude svit rovky zvisl na teplot idla IO7. Toho meme s spchem vyut pi nastavovn citlivosti a strmosti trimry P4 a P5. Pi vychladlm idle bude vlkno rovky sotva hnout. Piblme-li idlo k rovce tak, aby se od n ohvalo, bude jej svit lavinovit stoupat. Pesn nastaven vech trimr je nutn provdt a po instalaci stedny u kotle pi praktickm provozu (viz Popis zapojen).
Seznam soustek
Rezistory R1 R2 R3 R4, R5, R22, R26, R31 R6, R19 R7 R8 R9 R10, R13, R27 R11 10 M 180 k 27 k + 10 k, viz text 10 k 1,2 k 22 k 12 k 15 k 5,6 k 82 k
R12, R29 R14, R34 R15, R16, R23, R36 R17 R18, R21 R20
120 k 270 1 k 3,9 k 47 bonk 0,1 /5 W drtov
R24, R28, R30 R25 R32 R33 R35 R37 R38
1,5 k 2,7 k 8,2 k 2,2 k 1 M, viz text 3,3 M 120 /10 W, drtov
Obr. 6, 7 a 8. Fotografie vnitnho proveden zlohov napjec stedny
R39 470 /1 W R40 12 k/15 W, drtov Odporov trimry P1, P2 25 k, CA9H25k P3, P4, P8 2,5 k, CA9H2k5 P5 1 M, CA9H1M P6, P7 1 k, CA9H1k Kondenztory C1, C2 27 pF, ker. C3, C11 100 nF, ker. C4, C5 10 nF, ker. C6 4,7 F, el. rad. C7, C12, C13 2,2 F, el. rad. C8, C10 1 F, el. rad. C9, C14 470 F/35 V, el. rad. C15 1 F/275 V, AC fliov C16 220 nF/275 V, AC fliov C17 20 F/350 V, el. rad. Diody D1 a D6, D9, D10 1N4148 D7, D8, D14 a D18 1N4007 D11 a D13 KY710 ZD1, ZD3 5,1 V/0,5 W, BZX83 ZD2, ZD4 3,3 V/0,5 W, BZX83 LED1, LED2 3 mm pro proud 2 mA, zelen L934 LGD LED3 3 mm pro proud 2 mA, rud L934 LID LED4, LED5 3 mm pro proud 2 mA, lut L934 LYD LED6 5 mm, blikajc rud L56 DHD Polovodiov soustky T1, T2, T3 BUZ10 (BUZ11) T4 KFY16 IO1 CMOS 4060 IO2 CMOS 4013 IO3 CMOS 4011 IO4 CMOS 4098 IO5, IO6 LM324 IO7, IO8 LM335 (nebo KTY81-120), teplotn idlo Ostatn soustky X1 krystal 3,2768 MHz piezo piezomni 21N30P Re1 RP102-3P 110= Re2 rel MZP A 002 45 10 10A 250VAC DC-13V= Vyp. vypna dvouplov sov Po1, Po2 1 A, pojistka trubikov F 5 x 20 Po3 2,5 A, pojistka trubikov T 2,5A Po4 8 A, pojistka trubikov T pojistkov drk PZ1001 K730 do desky s plonmi spoji 2x 4 ks svorkovnice ARK 210/3 4 kusy, ARK 210/2 1 kus S1 a S14 drtov propojky Tr transformtor 150 VA, jdro EI 32x40, vinut: n1, n2: 37 z. 1,5 mm CuL, n4, n5: 30 z. 1,5 mm CuL, n3: 850 z. 0,5 mm CuL. kabelov prchodky 4 kusy Seznam odlinch soustek pro druhou verzi sov sti R41, R42, R44 1 M R43 470 C16 100 nF/275 V, CFAC (pouze pro spornou LED) C18, C19 220 nF/275 V, CFAC D19 1N4007 Re1 MZP A 002 48 10 (10A 250VAC DC 23,5V=)
Rdiov dlkov ovldn

Ji Kadlec
lnek popisuje dlkov ovldn, kter vyuv k penosu signl mezi vyslac a pijmac jednotkou rdiov nosn kmitoet 433,92 MHz. Penos je zabezpeen plovoucm kdem, jeho neopakovatelnost zaruuje bezpenost zazen proti tecm (skenovacm) zazenm.
V minulosti se pouvaly ke spnn i ovldn zazen na dlku pevn ultrazvukov nebo infraerven systmy, kter v dnen dob nahradily systmy rdiov. Ovldn ultrazvukem bylo asto rueno zvukovmi signly z okol a v dnen dob se tm nepouv. Penos infraervenm signlem vyaduje pmou viditelnost mezi vyslaem a pijmaem bez pekek a poppad i pouit optickch oek k usmrnn a zen svtelnho toku pi penosu na vt vzdlenosti. Tento druh penosu se pouv hlavn k ovldn domcch spotebi. Dalm problmem infraervenho ovldn zazen ve venkovnm prosted je penos paprsk v mlze, kdy se rozptyluje svteln zen na kapkch vody. Jako nejvhodnj se v dnen dob jev penos rdiovmi signly. Pro bezdrtov rdiov ovldac systmy byl pidlen na zem esk republiky kmitoet nosnho signlu 433,92 MHz. Vyslae takovchto zazen podlhaj schvlen eskm telekomunikanm adem. Aby byly splnny vechny podmnky norem, je ke stavebnici pijmae dodvna celkov schvlen dvoukanlov vyslac jednotka, vestavn v plastov klenkov krabice. Jako pijma je z hlediska jednoduchosti stavby pouit modul od firmy AUREL. Vznamnm poadavkem je zabezpeit ovldan pijmac zazen proti nedoucm falenm signlm z okol, kter mohou zpsobit aktivaci systmu jinou osobou, ne kter je oprvnna se zazenm manipulovat. Pi dnench technickch vymoenostech, kdy vysln jednoho stle stejnho kdu me vst k peten dat neoprvnnou osobou, vybavenou skenovacm zazenm, byl vymylen a realizovn penos plovoucho kdu tzv. rolling code, kter zmenuje riziko neoprvnn aktivace na minimum. Ob jednotky (vyslac a pijmac) plovouc kd vyuvaj. Penos je dvoukanlov, spojen mezi vyslaem a pijmaem lze realizovat do vzdlenosti asi 20 m a pi pouit vhodn antny na stran pijmae a do vzdlenosti piblin 40 m. Vysla me bt dvoukanlov, nebo mohou bt pouity dva jednokanlov stejnho typu. Vzdlenosti mezi jednotlivmi spoji na desce s plonmi spoji, jejich tlouka a typ pouitch rel umouj spnat proudy a do 2 A pi napt 24 V. Pokud vyvstane poadavek spnat napt sov, nebo zazen s vtmi proudovmi odbry, mus se pout doplkov zazen se silovmi ovldacmi prvky, nap. polovodiov rel, rel dimenzovan na pslun napt, stykae apod. donhodn sekvence se vytv nhodn pi vmn napjec baterie. Intern je dvma bity nastavena kanlov identifikace. Vysla pracuje na nosnm kmitotu 433,92 MHz s modulac OOK (ON-OFF KEYING). Maximln spoteba celho zazen je 10 mA pi vysln. erven LED na elnm panelu krabiky informuje o innosti vyslae. Krabika je odoln proti pdm na zem a m rozmry 65,5 x 37 x 15 mm. Penos je aktivovn stiskem jednoho ze dvou tlatek, ktermi jsou rozlieny dva samostatn kanly. Tlatka jsou mrn zaputn pod rove ela krabiky. Vyslac jednotka je vidt na tituln fotografii.
Pijmac dvoukanlov jednotka RX-DYNACODER

Tento pijmac modul je rovn vyrbn firmou AUREL. Je sestaven na keramick destice (SMD) s dvaceti vvody, z nich nkter pozice jsou neosazen a nkter v tomto zapojen nevyuit. Je uren pro pjem rdiovho signlu o kmitotu 433,92 MHz s modulovanm signlem, kterm je 24bitov pevn kd a 32bitov plovouc kd. Jako dekdovac obvod je zde vyuit mikroprocesor PIC16C54. Mikroprocesor je opaten programem, kter um tzv. samouen dvou kd, kter jsou vyslny vyslaem s modulac OOK. Pouit metoda je vhodn pro opakovan zachycen synchronizace mezi vyslaem a pijmaem. Tato metoda nabz snadn pouvn zazen spolu s maximlnm zabezpeenm. ka pijmanho vysokofrekvennho psma pro pokles -3 dB je mezi 2 a 3 MHz. Vestavn filtr RC umouje eliminovat ruen od zazen, kter vytvej um. Cel modul je napjen naptm +5 V s oddlenm napjenm pro pijmac a dekdovac st s maximln spotebou 5 mA. Kmitoet osciltoru mikroprocesoru je 4 MHz. Blokov schma pijmae je na obr. 1. Zkladn funkci pijmae lze popsat nsledovn:
Vyslac dvoukanlov jednotka TX-2TK-SAW433

Vysla je dodvn jako celek, je vestavn v krabice klenky a vyrb jej italsk firma AUREL. Je postaven na desce s plonmi spoji se soustkami SMD. Vyuv mikroprocesoru PIC16C54 (8bitov mikroprocesor) ke generovn zkladnho a plovoucho kdu, m je bezpen proti opakovn kd, kter mohou zachytit tzv. lovci. V krabice je prostor pro baterii 12 V typu V23A. Hodinov kmitoet kdovanho signlu je 2 kHz. Pevn kd je vytvoen postupnm vyslnm 24 bit, dynamick kd obsahuje 32 bit a mn se s kadm penosem. Takto generovan kd obsahuje tedy 56bitovou dlku vyslanho slova. Poten konstanta pro vytvoen pseu-
Obr. 1. Blokov schma pijmae AUREL
Pi vodn iniciaci (zapnut napjecho napt u pijmae nebo vm-
na baterie u vyslae) mus pijmac modul obdret dva platn pevn kdy od svho piazenho dvoukanlovho vyslae (nebo dvou jednokanlovch vysla). Inician postup se uskuteuje pouze jednou po zapnut napjen. Automatick programovn je povoleno pipojenm rovn L (log. 0) na vvod 16 (AUTOLEARN). Na vvodu 17 (VALID TRANSMISSION) se potom objev diagnostick signl, indikujc smazn EEPROM a uloen novho kdu. Vznam jednotlivch vvod pijmacho modulu je nsledujc:
Pozice Funkce Vysvtlivky 1) +5 V RF napj. obvod pij. sti modulu 2) ANTNA pipojen antny 50 3) GND zem 4) nepouito 5) GND zem 6) nepouito 7) nepouito 8) TEST 1 testovac vvod 9) TEST 2 testovac vvod 10) D0 datov kanl 0 11) D1 datov kanl 1 12) D2 nepouit, rezervovn 13) D3 nepouit, rezervovn 14) SYNCHRONISM synchronizace 15) GND zem 16) AUTOLEARN aktivace samouen kd 17) LED AUTOLEARN signalizace samouen kd 18) VALID TRANSMISSION oznamuje platnost pijmutho kdu 19) GND zem 20) +5 V napjen dekdovac P sti
Obr. 2. Pijma AUREL aktivaci vyslae. Pseudonhodn sekvence je generovna algoritmem, kter m nsledujc vlastnosti: - Algoritmus vyuv 24bitov pevn kd pstroje, take kad jednotliv vysla, dodan firmou AUREL, generuje jinou pseudonhodnou sekvenci. - Vstupn kdov sekvence se jev ze vech hledisek jako nahodil. Ze zachycenho kdu nelze nijak odvodit kd nsledujc. - Rozdl mezi sousednmi kdy je vdy vt ne 1 milin. Tato vlastnost, spolu s dlkou okna pro rozpoznn platnho kdu (omezenou na 2 sekundy) zpsobuje, e metody skenovn kd, pouvan inteligentnmi zazenmi, jsou neinn. - Kad generovan kd je opakovn pouze jednou po 4 miliardch penos. - Celkov poet kdovch kombinac je 72 000 miliard (72 bilion). Penosov metoda pouv jednoduch klovn zapnnm a vypnnm nosnho kmitotu (OOK = ON/OFF keying) s pouitm modulace dlky impuls. Doba trvn kadho jednotlivho penenho bitu je rozdlena na tyi sti. Prvn z nich je vdy nulov. Logick nula (bit L) se vysl jako 0001, kdeto logick jednika (bit H) jako 0111. Kad vysln zan startovacm synchronizanm bitem 1010. Bitov dlka je 1 ms, take kad rmec o dlce 65 bit je vysln po dobu 65 ms. Pi kadm vysln se tento rmec opakuje minimln 20krt, piem mezi jednotlivmi rmci je vdy pauza o dlce 8 ms. Celkov doba vysln pak dohromady in 1,64 s. Omezen penosu na 1,64 s je dno jednak s ohledem na prodlouen ivota napjec baterie vyslae, jednak proto, aby se zhorila monost lovc zskat ze zachycenho signlu rozumnou informaci. Kad pijma lze pouvat se dvma jednokanlovmi vyslai nebo s jednm dvoukanlovm. Bhem doby nastaven mus bt kad pijma vybaven dvma platnmi pevnmi kdy (mus se je nauit), a to i v ppad, e oba kdy budou toton pi pouit jednoho jednokanlovho vyslae. Pijma tedy nen schopen funkce, obsahuje-li pouze jedin kd. Brn se tm vnesen ileglnho druhho kdu vyslae do systmu. Pi vmn vyslae mus bt oba kdy znovu naprogramovny (naueny). Tyto kdy jsou uloeny v pamti EEPROM.
Plovouc (nhodn) kd
Nhodn kd je hlavnm zkladem, poskytujcm systmu maximln zabezpeen a odmtnut ilegln generovanch kd. Pijma nejprve prov pevn kd a pak kontroluje plovouc nhodn kd s pomoc kdovho algoritmu, piem jako poten bod vyuv pedchoz platn nhodn kd. Pijat kd je uznn jako platn, jestlie se pseudonhodn sekvence nachz v rozsahu do 256 krok od oekvanho kdu. Tm je umonno, aby dan pr vyslae a pijmae zstaly synchronizovny, i kdy byl vysla pedtm mnohokrt zapnut mimo dosah pijmae. Jestlie dan pr vyslae a pijmae ztrat synchronizaci, je mon je jednoduchm postupem opt sesynchronizovat. Jeliko data pro synchronizaci jsou uloena v pamti RAM, mus mt pijma trvale pipojen napjec napt, co nen na zvadu, nebo v klidovm stavu odebr proud pouze nkolik mikroampr.
Pijmac antna
Nejvhodnj antnou pro pijma je prutov antna, kter je urena pro kmitoet 433,92 MHz. Antnu je vhodn opatit protivhou, co je v podstat uzemnn hlinkov plech o minimlnch rozmrech 350 x 350 mm nebo disk o stejnch rozmrech (D = = 350 mm). V nouzi lze pout libovoln vodi o dlce 170 mm. Na sestavenm vzorku, kde byl pouit izolovan vodi jako antna bez protivhy, byl dosah 30 m pi pm viditelnosti mezi pijmaem a vyslaem.
Technick popis kdovacho systmu DYNACODER

Kdovac systm Dynacoder se znan li od systm, pouvajcch pevn kdy. Signl systmu s pevnm kdem lze snadno zachytit, dekdovat a optovnm vyslnm dat systm ovldat. Proto takov systmy nejsou dostaten bezpen v aplikacch, pouvajcch jako penosov mdium voln prostor (rdiov vlny, infraerven signl apod.). Kd, vyslan tmto systmem, se skld, jak ji bylo zmnno, z pevn 24bitov sti odlin pro kad jednotliv pstroj a 32bitovho plovoucho kdu, jen se mn v pseudonhodnm poad pi kad
Automatick programovn (samouen kd)

Pijma mus obdret dva platn kdy. Jestlie na vvodu 17 (LED AUTOLEARN) zstv po pipojen napjecho napt stle log. 1 (v tomto zapojen LED D4 svt), nebo kdy kdy, uloen v pamti neodpovdaj vyslanm kdm, mus bt kdy v pijmai zmnny (mus se nauit nov). Toto se uskuten nsledovn: - Nejprve je zapoteb vypnout celkov napjen pijmae.
Pevn kd
Pevn kd obsahuje 24 bit a jednoznan identifikuje kad jednotliv vysla, vyroben firmou AUREL. Tento kd je do pstroje vloen ve vrobnm zvod a plat jednou provdy bez ohledu na stav bateri.
- Propojit vvod 16 pijmae (AUTOLEARN) se zem (tlatko TL1) a v tomto stavu obnovit napjen pijmae. Zrove blik LED, pipojen k vvodu 17 (dle v textu jako LED AUTOLEARN). V tomto stavu se maou star kdy. - Vykat, a LED AUTOLEARN pestane blikat. Bhem tto doby lze postup automatickho uen kd zastavit odpojenm vvodu 16 od zem. - Vyslat vyslaem prvn kd, jen m bt zapamatovn (nauen). Vykat, a se LED AUTOLEARN rozsvt a znovu zhasne. Tm je indikovno uloen kdu. - Ve uveden postup opakovat pro druh kd, opt vykat, a LED AUTOLEARN zhasne a odpojit vvod 16 od zem.
pnut rel a svtc LED), posta zlohovan zdroj dimenzovat na vstupn proud asi 150 mA pi vstupnm stejnosmrnm napt 12 a 15 V. Pokud objekt, ve kterm je zazen instalovno, m zabezpeovac zazen, lze s vhodou vyut zlohovan napjec zdroj EZS.
Popis zapojen
Obvodov zapojen pijmae je na obr. 3. Stejnosmrn napjec napt je pivedeno pes konektor K1 a diodu D1 na stabiliztor IO1. Dioda D1 zabrn pokozen vnitnch obvod pijmac jednotky, pokud by bylo piloeno napjec napt s nesprvnou polaritou. IO1 stabilizuje napjen na 5 V, kterm jsou napjeny vnitn obvody krom rel. Cvka L1 omezuje ruiv signly v napjec vtvi pro pijma RFC1. Antna pro pijma RFC1 je pipojena k jeho vvodm 2 a 3 tak, e prut je pipojen na vvod 2 a stnn pObr. 3. Schma zapojen pijmae
Synchronizace kd
Synchronizace kd me bt naruena vpadkem napjen u vyslacho nebo pijmacho modulu. Vlastn synchronizace me probhat jednm ze dvou zpsob v zvislosti na napt, kter je pipojeno na vvod 14 pijmae. - Vvod 14 na rovni L (0 V) je automatick synchronizace pijmae s vyslaem, je-li souhlas v rozsahu 256 krok od oekvanho kdu. Tm je dosaeno udren synchronizace pijmae s vyslaem i pot, kdy byl vysla aktivovn mimo dosah pijmae. - Vvod 14 na rovni H (+5 V) je manuln synchronizace. Pitom vstup 17 (diagnostick vstup) indikuje sprvn prbh run synchronizace. Po pipojen vvodu 14 na +5 V mus bt stisknuto a uvolnno tlatko vyslae. Potom se vyk, a LED vyslae zhasne, a je nutn ovit, zda bude LED AUTOLEARN u pijmae blikat po dobu 2 sekund a indikovat tak obnoven synchronizace. Proces je ukonen, je-li pipojen vvod 14 na nzkou rove (0 V). Pi vvoji zazen byly uskutenny pokusy se ztrtou synchronizace kd vyjmutm baterie z pouzdra vyslae a vypnnm napjecho napt pro pijma. Pi vyjmut baterie u vyslae se skoro vdy ztratila synchronizace, kter nsledn musela bt obnovena. Pi vypnn napjecho napt a nslednm dlouhm vykn na stran pijmae se neztratila synchronizace ani jednou, akoliv vrobce popisuje, e plovouc kd je uloen v pamti RAM a pijma by ml mt trvale pipojen napjen. V praxi by tedy bylo vhodn tuto podmnku dodret. Z hlediska ceny zazen nen do pijmacch jednotek vestavna zlohov dobjec baterie a obvod dobjen. Bude-li uivatel zazen trvat na preciznosti, mus celou pijmac jednotku napjet zlohovanm zdrojem (tyto zdroje se bn prodvaj pro zabezpeovac techniku). Protoe odbr jednotlivch jednotek je mal (nejvy odbr maj se-
Obr. 4. Deska s plonmi spoji pijmae vodnho kabelu (vetn protivhy) na vvod 3. Pjem platnho kdu pijmaem je indikovn vystavenm log. 1 na vstup D0 nebo D1 (podle kanlu) a zrove log. 1 na vstupu VALID-TR (platn penos). Tyto signly jsou zpracovny hradly NAND obvodu IO2. Pjmem platnho kdu danho kanlu je potom na vstupech hradel IO2B nebo IO2C log. 1, kterou jsou pes tranzistory T1 nebo T2 sepnuty pslun kontakty rel. Diody D6 a D7 omezuj pepov impulsy, kter vznikaj odpojenm napt na cvkch rel. Propojka na J2 uruje, zda pijma pracuje v normlnm reimu nebo je ve stavu synchronizace kd, stiskem tlatka TL1 se pijma uvede do stavu samouen kd. LED D2 a D3 oznamuj pjem kdu danho kanlu, D4 signalizuje stav samouen kd a D5 potvrzuje platnost pijmutch dat. Samotn pijma RFC1 je schopen pracovat pi okolnch teplotch nad 0 C. Protoe zazen me bt vystaveno teplotm nim (nap. v garch pro ovldn vrat, zmk apod.), je vhodn desku spoj umstit do krabiky, jej vnitn prostor je vytpn rezistorem R13. Ke sledovn vnitn teploty slou odporov teplotn idlo TH1 typu KTY10. Vloenm propojky na pozici J1 je mon vytpn aktivovat. Funkce regultoru teploty je takov, e pokud napt na stedu rezistorovho dlie T7 - TH1 je men ne napt na neinvertujcm vstupu operanho zesilovae IO3A, je na jeho vstupu napt, kterm je sepnut tranzistor T3. Pokud se zv teplota a tm se i zvt napt na invertujcm vstupu IO3A nad pednastavenou velikost (rezistory R8 a R10), vstup IO3A pejde do 0 a tranzistor T3 se zave. Rezistor R13 je na desce s plonmi spoji umstn pod mikroprocesorem pijmae. Z tohoto hlediska je vhodn desku umstit svorkovnicemi dol, aby slajc teplo z rezistoru stoupalo vzhru na mikroprocesor. Pi zkoukch zazen byla deska umstna do uzaven krabiky LUCA a celek vystaven teplot -20 C. Pokud nebylo vytpn aktivovno, pi teplot -10 C nebylo ji zazen funkn. Kdy jsem obnovil vytpn a ponechal zazen v teplot -20 C pracovalo spolehliv po 5 minutch provozu. V praxi je vak vhodn vdy udret napjen pi vpadku st zlohovanm zdrojem. Regultor vytpn odpojuje zt R13 pi dosaen provozn teploty, m je zmenen pkon. V sepnutm stavu a pi napjen 12 V odebr vytpn proud asi 180 mA.
ito tak jako potisk desky ze strany soustek. Nejprve se osad a zapjej rezistory R1 a R12, kondenztory C1 a C7, diody D1, D6 a D7 a tranzistory T1 a T3 se stabiliztorem IO1. Stabiliztor a vkonov tranzistor jsou k desce ppipevnny rouby M3 x 10 s maticemi tak, e rouby jsou vloeny ze strany spoj a zajitny maticemi ze strany soustek. Matice jsou zakpnuty lakem (nap. lakem na nehty). Potom se osad jumpery J1 a J2, tlatko TL1, LED D2 a D5, rezistor R13, teplotn idlo a pjec kolky - vstup antny. Rezistor R13 je vzdlen od desky 5 mm. Tlo teplotnho idla TH1 je vzdleno od desky rovn 5 mm. Pjec kolky na pozici antny mus bt do desky zasazeny silou. Nakonec budou osazeny integrovan obvody IO2 a IO3, rel RE1 a RE2, roubovac svorkovnice K1 a K3 a pln jako posledn deska pijmae RX-DYNACODER. Do jumperu J2 se vlo zkratovac propojka na pozici AU, a pokud bude poteba aktivovat vytpn, nasad se propojka na jumper J1. Na pjec kolk antny je mon ped oivovnm pipjet izolovan vodi dlky 170 mm. Na jeho jeden konec je vhodn pipjet konektorovou dutinku s petaenou burkou a druh konec opatit smrovac burkou tak, aby se nemohl zkratovat voln konec vodie s jakmkoliv vvodem soustek na desce. Po oiven se zazen me vestavt do krabiky LUCA, kter m kryt IP55 a rozmry 110 x 110 x 55 mm. V tomto ppad se pipevn ze strany spoj na pozici ty rohovch otvor distann sloupky dlky 10 mm. Krabice LUCA me bt osazena dvma vvodkami pro antnu a pvodn kabel. Zakoupit ji je mon v prodejnch s elektroinstalanm materilem.
Celkov oiven
K oiven je zapoteb pout zkladn pstroje - voltmetr s minimlnm rozsahem 0 a 20 V, amprmetr s minimlnm rozsahem 0 a 0,5 A, regulovateln zdroj stejnosmrnho napt 0 a 15 V/1 A a ohmmetr s akustickou signalizac zkrat. Nejprve je nutn pipojit stejnosmrn napt 12 V na svorky, oznaen jako +12 V a GND podle zachovn polarity s jednm z vodi, propojenm pes amprmetr. Antna mus bt pipojena. Po pipojen napjen se zm voltmetrem napt na vstupu stabiliztoru proti zemi. Napt se mus pohybovat v rozsahu 4,8 a 5,2 V, piem odbr ze zdroje mus bt men ne 20 mA. Nsledn se napjen odpoj, stiskne se a podr tlatko TL1 a v tomto stavu se napjen obnov. Je nutn vykat, a lut LED, oznaen jako AU,
Stavba pijmac jednotky

Na obr. 4 je deska s plonmi spoji a rozmstn soustek, kter je pou-
pestane blikat. Vyslaem se vyle prvn kd a vykme, a se LED AU rozsvt. Potom se vyle druh kd a opt pokme na rozsvcen tto LED. Po uvolnn tlatka TL1 jsou kdy zapamatovny a je odzkouena funkce automatickho programovn. Potom je nutn zkratovac propojku J2 pesunout do pozice MAN, stisknout jedno z tlatek vyslae a vykat, a LED na vyslai zhasne. Zkratovac propojku J2 znovu pesunout do pozice AU. Funkci pjmu obou kanl lze vyzkouet tak, e se ohmmetrem m zkrat na vstupnch svorkch. V klidovm stavu mus bt zkrat mezi svorkami Sx a KRx, pi aktivaci danho kanlu mus bt zkrat mezi svorkami Sx a KSx. Nakonec se odzkou funkce pjmu obou kanl pi napt ze zdroje 9 V a 15 V a funknost regultoru teploty vyhvn tak, e se ponech mic zapojen s voltmetrem a amprmetrem v napjec vtvi a vyjme propojka na pozici J1. V tomto ppad mus bt odbr ze zdroje do 20 mA. Optovnm nasazenm propojky na J1 a zkratovnm vvodu 3 operanho zesilovae IO3 s vstupem stabiliztoru +5 V se mus zvtit odbr ze zdroje, piem nesm pekroit 230 mA. Tm je odzkouena funknost regultoru teploty. Pi oivovn mus vechny LED, pokud jsou aktivovny, svtit jasn. Napjec napt ze zdroje nesm v dnm ppad pekroit 18 V. Stavba a oiven jsou nepli nron a v ppad poteby dodatench informac se obrate na ne uveden telefonn slo. Hotov pijma lze objednat za 1350,- K (vetn krabice IP55), verze bez vytpn stoj 1250,- K, vysla 580,- K a samotn modul pijmae 620,- K. Ceny jsou uvedeny bez DPH. V ppad zjmu volejte na telefonn slo (02) 44 47 25 62 nebo 0606 358 403.
Seznam pouitch soustek

Rezistory (metal, 0,6 W) R1, R2, R4 680 R3 22 R5, R6, R11 1 k R7, R8 2,2 k R9 1,5 k R10 180 R12 100 k R13 47 , drt. 5 W Kondenztory C1, C2 C3, C5, C6, C7 C4 470 F/16 V, rad. 100 nF/50 V, ker. 10 F/35 V, rad.
129e .1,+<
Polovodiov soustky D1 1N4007 D2, D3 3 mm, erven D4 3 mm, lut D5 3 mm, zelen D6, D7 1N4148 (1N4448) T1, T2 BC639 (637, 635) T3 BD675 (677, 679) IO1 7805AB IO2 74HC00 (HCT) IO3 LM2904I TH1 KTY10D (KTY10-6) Ostatn soustky L1 470 H, 170 mA TL1 P-B1720 J1 jumper 2 x 1 J2 jumper 3 x 1 JK1, JK2 zkrat. propojka JUMP-RT K1 roub. svorka CMM5/2 (ARK500/2) K2, K3 roubovac svorka CMM5/3 (ARK500/3) RE1, RE2 rel 12 V Millionspot, H500S12 RFC1 pijma DO RX-DYNACODER PIN1, PIN2 pjec kolk 1,3 mm na pozici antny krabice LUCA IP55 110 x 110 x 160 mm matice M3, 6 ks roub - vlcov hlava, M3 x 10, 6 ks distann sloupek 10 mm vodi 0,35 mm izolovan, dlka 170 mm jako nhraka antny vysla DO TX-2TK-SAW433 Obr. 5. Pijma DO
Kolektiv autor: Lexikon elektrotechnika - Elektrotechnick znaky. Vydal IRIS, 220 stran A5, obj. . 121016, 330 K.
Autoi se snaili obshnout co nejvt poet elektrotechnickch znaek vech obor a odvtv elektrotechniky. Krom toho v pruce najdete popis systmu znaen kabel a vodi (podle SN 34 7409), seln znaen ANSI (norma IEEE), problematiku odruovacch filtr a filtr pro vstupy frekvennch mni. Knihu uzavr obshl rejstk znaek.
Vacek V., Vlek J.: Praktick pouit procesoru PIC. Vydal ing. Ji Vlek vlastnm nkladem, 56 stran A5, obj. . 120982, 59 K.
Clem pruky je seznmit zatenky sfunkc procesor PIC ajejich zkladnmi principy programovn. Vprvn sti publikace jsou shrnuty zkladn poznatky z tohoto oboru, tj. obecn popis P a jeho instrukc. Ve druh sti je popis obvodu PIC, kter je ve tet sti pouit k realizaci digitlnch hodin s budkem a asovaem.
Vacek V., Vlek J.: Programujeme PIC. Vydal ing. Ji Vlek vlastnm nkladem, 44 stran A5, obj. . 121003, 49 K.
Pruka se zabv pouitm procesoru PIC v jednoduchch pstrojch vhodnch pro amatrskou konstrukci. Pouit tchto modernch soustek vrazn zjednoduuje cel zapojen a dv konstruktrm zcela nov monosti. Ob publikace o P PIC se vzjemn dopluj a jsou zajmav pro vechny, kte chtj pochopit innost tchto obvod a chtj se je nauit programovat. Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; Mal nmst 6, Hradec Krlov, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sl. na Slovensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1 (hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (095) 6003225.
Modul pro stereofonn a dvoujazyn doprovod TV vysln sobvody PLL

Pavel Kotr
VPE 3/96 byl zveejnn nvod na stavbu stereofonnho a dvoujazynho modulu, kter obsahoval analogov obvody TDA3857 a TDA3803. Obvod TDA3803 se pestal vyrbt. Navc bylo vyhodnocen identifikace nosnho kmitotu 54 kHz pilotnch signl u tohoto obvodu dosti problematick, co se projevovalo vpadky indikace STEREO (DUO) pi stenm zmenen rovn vstupnho signlu. Pinme proto pravu pvodnho zapojen, kter je pevzata ze zapojen pstroj firmy Panasonic, kter pouvala obvody TDA3803 ve svch videomagnetofonech. Protoe se od doby zveejnn prvnho lnku znan rozila s pozemnch vysla stereofonnho vysln, uvdme ve druh sti lnku popis novho modulu, osazenho ji obvody sdigitlnmi obvody PLL TDA9845 a TDA9821.
Na obr. 1 je schma zapojen selektivnho zesilovae pro nosn kmitoet 54 kHz, jeho vstup a vstup je zapojen namsto kondenztoru C25 1 nF. Vkolektoru tranzistoru T100 je paraleln obvod LC naladn na kmitoet 54 kHz. Zeslen pilotn signl se pivd na vvody 1 a 2 obvodu TDA3803. Vzesilovai je pouita tlumivka, nen teba nic nastavovat. Kondenztor C101 meme nahradit dvma kondenztory o kapacit 4,7 nF. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek jsou na obr. 2. drtovmi vvody svvody vdesce modulu tak, aby spoje selektivnho zesilovae byly smrem vzhru od desky modulu. Klasick soustky obou desek jsou tedy obrceny ksob. Desku zesilovae lze zapjet pouze jednm smrem. Nesprvn umstn nen mon dky poloze cvky L4. Takto upraven modul pracuje spolehliv i pi velmi malch rovnch vstupnho signlu.
Modul pro stereofonn a duln doprovod sobvody PLL

Signl prvn nosn mezifrekvence zvuku prochz vstupnm obvodem - emitorovm sledovaem. Impedann pizpsoben dovoluje pipojit modul jednm, nebo dvma vstupy tak, aby v dnm ppad neovlivoval vstupn obvody filtru PAW v pstroji, v nm je pipojen. Propojkou K1 volme pipojen bu k jednomu, nebo
Mont do desky modulu

Vypjme kondenztor C25 a desku selektivnho zesilovae propojme
dvma vstupm kanlovho volie (IF). Za emitorovm sledovaem nsleduje filtr PAW - F1 s propustnou charakteristikou zvukovho psma 32,4 a 33,4 MHz a 38,9 MHz. Integrovan obvod IC2 zesiluje a detekuje prvn mezifrekvenn kmitoet. Dle signl prochz pes zesilova T3 a za tmto zesilovaem jsou pomoc filtr F2 a F5 vybrny jednotliv mezinosn frekvence zvuku. Balannm smovaem jsou pak signly mezinosnch frekvenc 6,5 a 6,25 MHz konvertovny na kmitoty 5,5 a 5,74 MHz. Tm je zajitno, e signly obou norem B/G i D/K vychzej zkonvertoru IC3 vnorm B/G (5,5 a 5,74 MHz), protoe pro signly B/G je konvertor prchoz. Tento systm podlh patentov ochran. Mezinosn frekvence 5,5 a 5,74 MHz jsou dle zpracovny v demodultorechPLL obvodu IC4. Na vstupech tohoto obvodu jsou pak kdispozici signly L + P (VAF1) a 2P (VAF2) pi stereofonnm provozu, L a P pi dulnm provozu. Pomoc P1 lze dit rove signlu VAF2 oproti VAF1 a tak nastavit rove peslechu pi stereofonnm provozu. Obvod IC5 zajiuje dekdovn signl VAF1 a VAF2. Pilotn signly se identifikuj digitln smykou PLL. Kmitoet zvsu se vypot z kmitotu osciltoru 10 MHz, kter je zen krystalem. Blokov schma obvodu TDA9845 je na obr. 3. Pomoc port C1 a C3 (na obr. 3 a 4 oznaen jako K2 a K4) lze potom zvolit druh provozu podle tabulky 1. Obvod L2, C27 zajiuje identifikaci nosnho kmitotu pilotnch signl 54 kHz. Mezi vvody 14 a 15 IC5 je zapojena dvoubarevn LED se dvma vvody. Ta svt pi stereofonnm provozu zelen, pi dulnm erven a pi monofonnm provozu nesvt. Pipojenm K3 na rove H a K4 a K5 na rove L bude na vstupech modulu pi stereofonnm provozu lev a prav
Obr. 1. Schma zapojen selektivnho zesilovae
Obr. 2. Deska s plonmi spoji (2 : 1)
Obr. 3. Blokov schma obvodu TDA 9845
Obr. 4. Schma zapojen modulu pro stereofonn a duln doprovod sobvody PLL kanl, piem dioda LED bude svtit zelen. Pi dulnm provozu bude vlevm kanlu esk a vpravm originln zvukov doprovod a dioda LED bude svtit erven. Pi monofonnm provozu pak bude vobou kanlech monofonn signl a dioda LED nebude svtit. Za tchto okolnost nen tedy nutn pepnat druhy provozu na modulu, nebo se ve dje automaticky a pi dulnm provozu meme pslun zvukov doprovod vybrat na zesilovai pomoc balance mezi kanly. Stavbu zaponeme osazenm soustek SMD. Vkres desky s plonmi spoji a rozmstn soustek jsou na obr. 5. Pro pipjen IC3 (SMD) potebujeme pjeku sregulac teploty a velmi tenkm hrotem. Po poloen soustek SMD osadme zdruh strany desky postupn narec oka a klasick soustky. U keramickch filtr dbme na sprvnou orientaci - strana npisu na filtru je na desce vyznaena ipkou. Vstup modulu pipojme na vstup kanlovho volie. Vppad, e kanlov voli m dva vstupy IF, zasuneme propojku K1 do polohy 2xIF a pipojme druh vodi na vstup modulu. Povythneme antnu a cvku L1 nastavme na nejmen um pi slabm signlu. Cvkou L4 nastavme maximum signlu 54 kHz na vvodu 6 IC5. Trimrem P1 nastavujeme peslech pi stereofonnm provozu. Vppad, e barvy diody LED neodpovdaj druhm provozu, zapojme ji opan. Pro nastaven peslech plat to, co bylo ji napsno vlnku PE 3/96 na stran 19. Pouit modulu je mon u pijma pracujcch sprvn mf 38,9 MHz. V ppad, e pstroj m mf 38,0 MHz, je nutn vymnit filtr F1 za typ pro mf obrazu 38,0 MHz. Identifikace kmitot pilotnch signl pro provoz stereo a DUO se nenastavuje. Zajiuje ji obvod IC5 pomoc digitln syntzy PLL. Soupravu vech soustek pro stavbu modul, vetn desek s plonmi spoji, dodv TES elektronika a. s. (viz inzerce) za cenu 892,- K. Tato firma prodv t hotov, kompletn nastaven modul pro mf 38,9 MHz za 986,- K. Ceny jsou s DPH. C101 T1 Tl100 8,2 nF, MKT (2x 4,7 nF) BC846B Tl. 1 mH
Seznam soustek TES34S

Rezistory R1, R3 R2, R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R13, R14 P1 100 k, SMD 0805 2,2 k, SMD 0805 33 k, SMD 0805 10 k, SMD 0805 560 , SMD 0805 330 , SMD 0805 27 k, SMD 0805 4,7 k, SMD 0805 33 k, SMD 0805 10 , SMD 1206 1 k, SMD 0805 2,2 k, PT6VK002.5 5,6 pF, SMD 0805 22 nF, SMD 0805 4,7 F, SMD 1210 2,2 F, SMD 1206 68 pF, SMD 0805 27 pF, SMD 0805 39 pF, SMD 0805 47 pF, SMD 0805 10 nF, SMD 0805 100 nF, SMD 0805 1 nF, SMD 0805
Seznam soustek selektivnho zesilovae 54 kHz

R100 R101 R102 R103 C100, C102 100 k, SMD 0805 27 k, SMD 0805 1 k, SMD 0805 470 k, SMD 0805 1 nF, SMD 0805
Kondenztory C1, C2 C3 a C9 C10 a C21 C22 C23 C24 C25 C26 C29, C31, C32 C30 C33
C27 C28 Polovodiov IC1 IC2 IC3 IC4 IC5 LED

LED nesvt nesvt nesvt nesvt nesvt svt zelen svt zelen svt zelen svt erven svt erven svt erven nesvt nesvt
4,7 nF, MKT 100 F/10 V, rad. soustky 78L08 TDA4445B SA612AP TDA9821 TDA9845 BHG234 dvoubarevn
Obr. 5. Deska s plonmi spoji modulu pro stereofonn a duln doprovod sobvody PLL (2 : 1) Tab. 1. Tabulka ovldn obvodu TDA9845
Vvod L (12) Bez signlu Bez signlu Mono Mono Mono Stereo L Mono Mono Dual A Dual A Dual B Sig. z vvodu 10 Sig. z vvodu 10 Vvod R (11) Bez signlu Bez signlu Mono Mono Mono Stereo R Mono Mono Dual B Dual A Dual B Sig. z vvodu 10 Sig. z vvodu 10 Vvod 20 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 Vvod 2 0 0 0 1 1 0 1 1 0 1 1 0 1 Vvod 1 0 0 1 0 1 1 0 1 1 0 1 1 0
Ostatn soustky Tl1 22 H, SMD1210 X1 12,000 MHz X2 10,000 MHz F1 K9260 (OFWK3264) F2 SFT 6,5 F3,7 SFT 5,74 F4 SFT 6,25 F5,6 SFT 5,5 L1 TOKO 1046Z L2 TOKO 1098Z K1, K2, K3, K4 1/12 S1G36 K5 SCJ-0345-5PU K6, K7 PSH02-02P K:IN, +12 V, GND nar. oko 1,3 Propojka K1-4 JUMP SW enho jako Burst Mode. Dle pispv k prodlouen ivota baterie mal klidov odbr LT1610, bez zte asi 30 A, kter pi vypnut zdroje uvedenm do spornho reimu klesne na mn ne 1 A.
Mikropkonov dic obvod pro zvyovac impulsn regultor pracuje na 1,7 MHz
LT1610 umon realizovat patrn nejmen mni napt, kter ji ze vstupnho napt 1 V, tedy konenho vybjecho napt jedinho lnku NiCd, poskytne stabilizovan vstupn napt 3 V/30 mA. Maximln vstupn napt obvodu je 8 V. Neobvykle vysok spnac kmitoet 1,7 MHz umon pou-
t cvky a kondenztory podstatn men ne u een s ostatnmi obvody. LT1610 vyrb firma Linear Technology (www.linear.com) a je dodvn v 8vvodovch pouzdrech MSOP a SO. Proto lze pout napklad v pagerech, osobnch digitlnch asistentech (PDA), mobilnch telefonech a jinch penosnch pstrojch. Poadovan vstupn napt se nastav obvyklm externm dliem, maximln me bt 28 V. Na spnacm tranzistoru npn je pi proudu 300 mA bytek 300 mV a innost regultoru je pes 75 %. Pi vstupnm napt 3,3 V lze z vstupu 5 V ji odebrat proud a 200 mA. Pi malch odbrech pechz regultor do spornho reimu ozna-
Operan zesilovae s autokalibrac

TLC4501 je jednoduch, TLC4502 dvojit pesn operan zesilova firmy Texas Instruments, kter je vybaven digitln autokalibrac. Ta spov v tom, e po piveden napjecho napt se automaticky vynuluje vstupn napov nesymetrie.
Fotovoltaick jev u diod LED

Vra Zachovalov
Je znmo, e v podstat kad pechod pn pstupn svtlu m fotovoltaick vlastnosti, jestlie ka zakzanho psu polovodiovho materilu, z kterho je vyroben, umon zpracovat alespo st spektra dopadajcho svtla. Pokud toto hledisko aplikujeme na diody LED, dojdeme k zajmavm vsledkm. Trocha teorie
Pstup svtla z vnjku na pechod pn umouje konstrukce pouzdra diody. Pouzdro samo ovem psob jako barevn filtr, kter redukuje dopadajc svtlo pouze na st spektra. To sniuje innost fotovoltaickho jevu. Dle je dleit energetick ka zakzanho psu polovodiovho materilu pouitho ke konstrukci pechodu pn. Energetick ka zakzanho psu stanovuje spodn hranici spektra diodou zpracovvanho svtla. To znamen, e energie foton svtla vyvolvajcho fotovoltaick jev na pechodu pn diody nesm bt men ne energetick ka zakzanho psu polovodie. Dnes ji klasick diody LED s nzkou a stedn svtivost vyrbn z polovodiovch materil GaP (zelen) a GaAsP (lut, oranov, erven) pat k nejlevnjm a m je ve svm programu kad vrobce (GaAsP je slouenina vzorce GaAs 1-xP x a plat 0 < x < 1). Tyto LED maj energetickou ku zakzanho psu rovnu energii foton barvy svtla emitovanho LED pi provozu. U diod LED z uvedench materil jsem mila fotoelektrick napt U F diody LED v zvislosti na intenzit osvtlen E o diody blm dennm svtlem, kter mi pipadalo vhodnj vzhledem k monosti ppadnho praktickho vyuit. Je nutn si vak uvdomit, e z celho spektra dennho svtla, kter zahrnuje oblast vlnovch dlek od erven a po modrou barvu, dioda LED zpracuje pouze tu st, kter odpovd barv diody. Hranice intervalu zpracovvanho spektra tvoAh thiq
vlnov dlka uveden v katalogu vrobce a barevn propustnost materilu pouzdra.
ky) a nejhor erven LED (nejmen strmost kivky). Pro vyuit LED jako fotodiody je dleit poten strm st napov kivky, kter je linern a lze ji ve uvedenm zpsobem linearizovat smrem k vtm intenzitm osvtlen. Uveden grafy se vztahuj k diodm LED firmy Kingbright ady L-53, avak maj obecnou platnost i pro obdobn diody LED jinch vrobc, pokud jsou vyrobeny na bzi stejnch polovodiovch materil. Tvar kivek zstv stejn, pouze napt U Fmax se u diod LED rznch vrobc mn v rozpt 10 % , co je zejm zpsobeno technologi vroby diodovch ip.
Optoleny
Ze dvou diod LED stejn barvy lze sestavit optolen. Dv kulat diody LED stejn barvy (stejnho typu) o prmru 5 mm vloen do neprsvitn plastov trubiky stejnho prmru tak, aby se dotkaly elem, tvoily optolen pouit k men. Svtivost LED je zvisl na prochzejcm proudu. U vyslac diody optolenu byl regulovn prochzejc proud IZ. U druh pijmac diody optolenu bylo meno dosaen fotoelektrick napt naprzdno (bez zte) UF. Tato zvislost U F na I Z je pro optoleny sestaven ze zelench (G), lutch (Y) a ervench (R) LED znzornna na grafu na obr. 3. Optick vazba v optolenu zvis na innosti obou jeho prvk. V ppad optolenu sloenho z LED je dominantnm initelem svtivost vyslac diody. Je znmo, e nejvy innosti pemny elektrick energie na svtelnou dosahuj erven LED (nejvt svtivost) a nejmen innost maj zelen LED. To potvrzuje obr. 3, na kterm optolen sloen z ervench LED dosahuje nejlepch vsledk. Prbh grafu je krom potenho nbhu linern. U proudu vyslac diody IZ existuje maximln hranice, nad kterou se ohv ip prochzejcm proudem. Se zvyujc se teplotou ipu se mn ka zakzanho psu polovodie a tm i vlnov dlka vyslanho svtla. Zvislost UF na IZ pestv bt linern. Dleit je tak materil pouzdra LED. Pouzdro by mlo bt z materilu, kter je ir (barvivo je rozputno v plastu pouzdra).
Optoleny
Vsledky men
Vsledky men diod LED o prmru 5 mm jsou zpracovny do dvou graf. Graf na obr. 1 znzoruje kivky fotoelektrickho napt diod LED zelen (G), lut (Y) a erven (R) barvy, meno bez zte (naprzdno) multimetrem se vstupnm odporem 10 M. Graf na obr. 2 ukazuje prbh fotoelektrickho napt diod LED zatench odporem 2 M. Diody LED poskytuj pomrn velk fotoelektrick napt. U grafu na obr. 1 jsou zvren velikosti UF pi 24 000 Lx (lux) 1520 mV u zelen, 1423 mV u lut a 1202 mV u erven LED. Strmost napov kivky je zvisl na odebranm proudu. Pi urit intenzit osvtlen doshne proud hranice, kdy se dle nezvtuje. Napov kivka se ohb a je ustlena na maximlnm UF. Na grafu (obr. 2) vidme, e zaazenm zte a tm zvtenm odbru proudu se posune ohyb napov kivky smrem k vt intenzit osvtlen Eo a sn se maximln dosaiteln UF. Fotoelektrick proud je velmi mal a pi zti 2 M (uveden v obr. 2) se maximum pohybuje dov v oblasti 10-6 A. Velikost proudu, kterou je dioda schopna pi dan intenzit osvtlen doshnout, je dna plochou pechodu pn. Diody s vtm ipem (vt aktivn plocha pechodu pn), napklad typ JUMBO, budou poskytovat proud vt. Budeme-li diody hodnotit po strnce poskytovanho proudu, je nejlep lut LED (nejvt strmost kiv W ) V
Ah ti !H
W ) V
* < 5
* <
W V

S `
'

@ G

@ G

D= 6

ths
Obr. 1
ths!
t hs "
Obr. 2
Obr. 3
Obr. 4. Snma intenzity dennho svtla Existuj typy pouzdra pro tzv. difzn en svtla (rozptyl svtla v objemu pouzdra), u kterch materil pouzdra vypad na pohled, jako by byl kaln. Tento typ pouzdra je nevhodn, protoe zmenuje innost fotovoltaickho jevu. Optoleny sloen z LED vyaduj znan zeslen vstupnho signlu, proto nemohou konkurovat bn vyrbnm optolenm. Pesto maj dv vhody, kter mohou v uritch ppadech bt dvodem k jejich pouit. Zaprv maj vzhledem k materilu pouzdra LED vborn izolan vlastnosti. A zadruh je optolen sloen z LED obousmrn. Umouje stdav penet signl obma smry. d jsou velmi jednoduch a mla by bt spe inspirac pro dal prci s diodami LED. Na obr. 4 je snma intenzity dennho svtla, kter me bt zdrojem signlu pro spnac obvod ovldajc napklad osvtlen v mstnosti atd. Snma je osazen zelenou LED o prmru 5 mm. Lidsk oko je na zelenou a lutou barvu obsaenou v dennm svtle nejcitlivj. Signl zelen diody LED je zeslen tranzistory T1, T2. Pak je invertovn pomoc T3 tak, aby na vstupu byl signl jen tehdy, kdy nen snmac LED dostaten osvtlena. Citlivost snmae lze nastavit potenciometrem P1. Kontroln LED je mon vynechat. Snma by ml bt chrnn proti ruivm signlm umstnm v kovovm pouzdru. Na tranzistory npn T1, T2 a pnp T3 nejsou dn zvltn nroky. Je mon pout ty nejlevnj typy. Snma pouze zereferennch zdroj napt je n men ne umov napt zdroje jedinho. Zmenen vysokofrekvennho podlu v umovm spektru je dosaeno aktivn doln propust vytvoenou pomoc operanho zesilovae s malm umem IO1. Pouit monolitick zdroje maj vstupn napt +10 V a jsou teplotn kompenzovan s teplotnm koeficientem 3.10 -6/ C. Plnn podmnky pro odpory n rezistor R, uveden v obr. 1 se lze vyhnout tm, e se zvol tak, aby odpor zskan jejich paralelnm spojenm byl roven odporu R1 (10 k), kter se potom vynech - tedy R = n.10 k. Pokud se vstupn filtran zesilova nepouije, lze jej sten nahradit pipojenm kvalitnho kondenztoru 0,1 F mezi nezakreslen vvod 5 referennho zdroje a zem. JH
Obr. 5. Nf genertor 3 Hz siluje a upravuje fotosignl snmac LED na rove vhodnou pro dal zpracovn. Na obr. 5 je nf genertor impuls asi 3 Hz s vazbou zprostedkovanou optolenem sloenm ze lutch LED o prmru 5 mm. Kmitoet je dn lnkem R1, C1 a nastavenm optovazby rezistorem R2. Rezistor R3 uruje max. proud diody D2. Pokud nen optolen zakryt, je kmitoet ovlivovn pstupem vnjho svtla na pijmac diodu D1. Kmitoet je piblin dn vztahem f = k/R1C1, piem k = 0,03. Konstanta k zahrnuje optickou vazbu, nastaven T3, rezistory R2, R3 a zesilova T1, T2. Zmna typu tranzistor T1, T2 nebo T3 a odporu rezistor R2, R3 zmn velikost konstanty. Existuje jist vce obvod, kde by se dalo vyut fotovoltaickch vlastnost diod LED, avak to ji ponechvm fantazii a npaditosti ten.
Zvr
Nakonec uvdm dva obvody, na kterch jsem si fotovoltaick jev diod LED prakticky ovila. Zapojen obvo-
Zdroj referennho napt s velmi malm umem

Pevodnky A/ s vtm rozlienm, uvan nap. v systmech sbru dat, vyaduj, aby referenn zdroj napt, kter pro svou innost potebuj, ml pokud mono minimln rove umu. Zajmav zpsob, jak takov referenn zdroj zskat, byl popsn v [1], uveden rovn v [2] a jeho zapojen je na obr. 1. Je v nm vyuito poznatku matematick statistiky, podle nho podl umu v napt zskanm jako prmr z n dlch monolitickch
369
Literatura
[1] Rauscharme Referenzspannungsquelle. RFE 4. 11/1996, s. 71. [2] Katalogov list LM369. National Semiconductor Corporation.
Nbojov pumpa 3 V/5 V vpouzdru MAX (8 x 4 mm)

Vtomto subminiaturnm pouzdru se ukrv nbojov pumpa se stabilizovanm vstupem 5 V/12 mA. Vstup obvodu lze vak tak vstupnm logickm signlem 3/5 spojit pmo se vstupem, je-li teba napjec napt 3 V,nebo i se zem pi zablokovn v reimu SHUTDOWN. Pracovn kmitoet pumpy, kter potebuje pouze 3 extern keramick kondenztory, je 1 MHz. Klidov spoteba pi 5 V provozu je 45 A, pi 3 V jen 3 A a vblokovanm 0,1 A. Vstupn napt se me pohybovat mezi 2,7 a 4,2 V. Primrn uren je v napjen karet SIM vmobilnch telefonech. Obvod MAX1686 je vrobkem firmy MAXIM (http://www.maxim-ic.com).
Obr. 1. Referenn zdroj napt s malm umem vyuvajc statistickch zkonitost
Stavme reproduktorov soustavy (XXXII)

RNDr. Bohumil Skora
V minul sti jsme se trochu zamotali do penos, signl, fz, vyzaovacch diagram a z praktickho hlediska nm z toho vyel nvod, jak zkonstruovat dvoupsmovou reproduktorovou soustavu. Ta m pro sinusov signl o kmitotu rovnm dlicmu kmitotu vhybky (v uvdnm pklad 1 kHz) na penosov charakteristice (vyjdeno v decibelech) nekonen hlubokou dru (hehe, dn kmitoet ani sinus pece neexistuje, to jsme si minule ekli, e, avak pozor, definice penosov funkce nicmn smysl dv!). Mohlo by se zdt, e je to vsledek trochu huben, ale kdo etl a trochu o tom pemlel, ten pochopil, e podstatnm poznatkem je nco jinho. Jde o to, e ona soustava s nepli hezkou osovou charakteristikou i na dlic frekvenci vyzauje akustick vkon a vbec ne mal, jene vude jinam, jen ne do osy. To se projev na stereofonnm zobrazen, na barv zvuku atd., avak na jednom kilohertzu ticho rozhodn nebude. A nebude tam ani pi poslechu pmo na ose, ledae bychom poslouchali v prosted bez odraench zvukovch vln, tedy nap. v tzv. mrtv komoe nebo zaveni na lanech dostaten vysoko nad zem. Jinak se k naim boltcm i ten na ose vynulovan signl prostednictvm odraz stejn dostane a mon, e bude dlat krsn stereo. A to vechno pedevm proto, e mnie maj od sebe nenulovou vzdlenost. Samozejm to tak znamen, e vlastnosti reproduktorov soustavy nememe posuzovat, nato pak hodnotit jen podle penosov charakteristiky zmen na ose. Co je vak asi vtin ten dvno jasn. Osov charakteristika ovem svho vznamu nijak nepozbv, je moudr snait se o to, aby vypadala rozumn, pm zvuk m pro sluch specifick vznam, jen nemus bt vdycky jasn, co to znamen vypadat rozumn. Pokud za ideln prbh budeme povaovat prbh ideln rovn a budeme mt k dispozici ideln mnie, tedy bodov a s ideln rovnou vlastn charakteristikou, pak pi pouit vhybky podle matematickho vyjden z minul sti k takovmu prbhu dospjeme, jestlie prost jeden z reproduktor peplujeme. Jedna z penosovch funkc zmn znamnko a vsledek je popsn na obr. 1. Zde (na rozdl od minulho dlu) jsou uvedeny dl amplitudov penosy dolnopropustn (basov, LOW) a hornopropustn (vkov, ppadn spe stedov, HIGH) vtve vhybky, dle soutov tlak na ose (SOUET), kter je rovn jako kdy stel, a dle index smrovosti (INDEX). Prbh vkonov charakteristiky by vzhledem k rovn soutov charakteristice byl zrcadlovm obrazem prbhu indexu smrovosti, a kdy obrzky pro souhlasn a nesouhlasn plovan mnie porovnte, zjistte, e vyzen vkony jsou v obou ppadech stejn. To je docela zajmav skutenost, kter m samozejm hlub vznam a piny, avak zde do detail zabhat nememe. Zajmav jsou tak ezy vyzaovacmi charakteristikami, kter pro ti dleit kmitoty najdete na obr. 2a, b, c. Je patrn, e vyzaovac charakteristika m vznamn vedlej laloky, avak vyzaovn v ose je vcemn konstantn. Tak to by vechno vypadalo krsn, ale nesmme zapomenout, e jsme vychzeli z pedpokladu bodovch zi s idelnmi penosovmi charakteristikami (a shodnmi citlivostmi). Mohli bychom obdobn vytvoit i tpsmovou soustavu, pokud bychom pedpokldali, e penosov charakteristika stedotnov vtve bude dna jako souin charakteristiky hornopropustn vtve u vhybky oddlujc basy od sted a dolnopropustn vtve t sti vhybky, kter oddluje stedy od vek. Byli bychom samozejm postaveni ped pro-
Obr. 2a.
blm, jak zvolit vzdlenost basovho a stedovho mnie. Asi by nebylo vhodn vyut minima indexu smrovosti pro pt tvrtin vlnov dlky na dlic frekvenci, jak jsme se ji zmiovali. To by se nm pro obvykle pouvan dlic frekvence du stovek hertz mnie rozutekly na vzdlenost dov metru. Mohli bychom vak - ve snaze udret pokud mono konstantn index smrovosti, co by jist bylo chvlyhodn - zkusit vyut toho, e jeho hodnota je pro dv ptiny vlnov dlky na dlic frekvenci piblin stejn jako pro onch pt tvrtin. A tak by vznikla napklad tpsmov soustava s doln dlic frekvenc 450 Hz, horn dlic frekvenc 3500 Hz, vzdlenost steku od basku 34 cm a vke od steku 12 cm - celkem rozumn to mry (citlivosti vke a basku mus bt stejn a citlivost steku v tomto ppad asi o pl decibelu vy). Nkter jej charakteristick kivky by vypadaly tak, jak to ukazuje obr. 3. Avak bohuel, vechno je jinak. Jak jsem ji pravil, by i poslze poopravil: Reproduktor je po mechanick strnce soustava, kter se - jak ji bylo dve eeno - chov jako hornopropustn filtr druhho stupn, tedy s limitn strmost 12 dB na oktvu. Co znamen, e vhybku podle vzoreku v pedchoz sti v podstat nen mon realizovat. Vechna ta odvozen a kivky toti platily pro akustick tlaky idelnch zi, a skuten elektro-akustick penos reproduktoru v soustav je samozejm dn jako souin jeho vlastnho elektro-akustickho, konkrtn napov-tlakovho penosu s elektrickm, konkrtn napov-napovm penosem vhybky. Take ta krsn fungujc a stajc soustava s vhybkami popsanmi penosovmi funkcemi druhho stupn se nm rzem zmn v nco podstatn sloitjho, kde dl penosov funkce jsou stupn nejmn tvrtho. Samozejm, vechno by se to dalo spotat, ppadn bychom mohli zmit charakteristiky reproduktor a nakrmit jimi pota s pslunm software (nap. LSP CAD). A tak se to taky dl. Avak nakonec stejn vechno vyjde trochu jinak a nezbv ne chopit se pjeky, obklopit se krabicemi rezistor, kondenztor a tlumivek a na modelu bedny to njak vyoptimalizovat, piem konenm soudcem je samozejm ucho. (Pokraovn pt: Pro zrovna vhybky sudho stupn?) Poznmka pod ru: Charakteristiky v tomto a pedchozm dle byly vykresleny s pouitm vlastnho autorova programu LNR (njak se asi jet vyskytnou). Tento program nikdy nebyl a asi u nikdy nebude podn dodln, take nikde nen dostupn, avak ppadnm dostaten lenm zjemcm z ad programtorsk veejnosti me bt poskytnut zdrojov text v jazyce QuickBasic 4.5, pokud si jej vydaj (pouze e-mail: bohumil@usa.net).
Obr. 2b.
Obr. 2c.
Obr. 4. Obr. 1.
ELEKTRONKOV ZESILOVAE
Karel Rochelt
(Pokraovn) Tmto pedptm se nastavuje klidov proud prochzejc kadou vkonovou elektronkou - takto se nastav klidov proud u kad elektronky samostatn na stejnou hodnotu a nen tedy teba elektronky vybrat. Klidov proud pro PPP 120 je 35 mA pro kadou elektronku, pro PPP35 je to 55 mA. Klidov proud zjistme odetenm bytku napt na linearizanch katodovch rezistorech R37 a R42, na kterch se nastav bytek napt 0,35 V (0,55 V u slab verze). Vstupn signl z katod vkonovch elektronek se pivd ji na primrn vinut vstupnho pevodnku. Kad trojice vstupnch elektronek m svj samostatn napjec zdroj. Proud prochz v kad polovin z plus plu ze zdroje na anody elektronek, pes n pak na primrn vinut pevodnku, kde vyuv cel dlky vinut a na druhm konci vinut je pipojen k minus plu zdroje. Druh trojice, kter je zapojena jako invertujc, m tak svj samostatn zdroj, je pipojena k primrnmu vinut vstupnho pevodnku v obrcenm smru. Dky tomu pracuj vdy ob trojice elektronek spolen do vkonu a tm vznik i men vnitn odpor zesilovae. Z katody E3 je vyvzna zptn vazba. Tady by se mohlo zdt, e zptn vazba kontroluje pouze tuto elektronku. Protoe jsou vak odpory katodovch rezistor vzhledem k velikosti odporu vinut a R10 zanedbateln mal, kontroluje innost cel vtve vkonovch elektronek. A protoe druh vtev elektronek pracujcch v protifzi je spojena pes stejn vinut pevodnku, objev se i vechny chybov signly na katod E3. Tmto zpsobem tedy kontroluje zptn vazba vechny vkonov elektronky.
Protoe kad polovina vkonovch elektronek potebuje svj oddlen napjec zdroj, mus bt zdroje dva (obr. 8b). Tak kad polovina potebuje oddlen zdroj pro pedpt dicch mek elektronek a vechny elektronky vyaduj havic napt. Z toho plyne poteba deseti oddlench sekundrnch vinut na sovm transformtoru ve stereofonn verzi zesilovae. Vt sloitost transformtoru je na druh stran vyvena menmi nroky na filtraci napjecho napt, protoe zdroje jsou v konenm dsledku zapojeny k vstupnmu pevodnku v protifzi a ruiv napt se tmto vznamn omezuj. havic napt je symetrizovno k pracovn zemi zesilovae pes rezistory R49 a R50, zdroje zase pes odboku upro-
Obr. 8b. Zapojen zdroje PPP 120 pro jeden kanl sted primrnho vinut pevodnku. Touto symetrizac se velmi siln omezuj ruiv napt. Symetrizace tak zpsob, e se napt mezi havicmi vlkny a katodami elektronek zmen na bezpenou velikost. Symetrie je dodrena v budicm stupni napjenm budic elektronky pes rezistory R11 a R12 z filtrovanch napt pro stnic mky vkonovch elektronek. Kad
Obr. 8a. Schma zapojen zesilovae PPP 120
vkonov st zdroje m svoje jitn tavnou pojistkou, kter se peru v ppad poruchy elektronky. Zabrn tak znien nkterch soustek v zapojen a i peten reproduktorovch soustav - pi porue vznikl zkratem mek v elektronce mohou vznikat i dosti hlasit signly na vstupu zesilovae. leny RC za pojistkami ve zdrojch napjecho napt slou k odfiltrovn nedoucch napovch piek vznikajcch na usmrovacch diodch. Protoe vinut transformtoru je zdroj s velkou indukn slokou, kter je pipojen pes nelinern soustku (diodu) ke kapacitn zti, vznik vlivem velkho fzovho posuvu pi kadm sepnut diody velk proudov nraz, kter se projev vznikem napovch piek o kmitotu 100 Hz a jeho dalch harmonickch. Ty potom pronikaj vude a projevuj se zetelnm brumem v reproduktorech. Na vstupu jednotlivch usmrova jsou pipojeny tak vybjec rezistory 150 k, protoe by se napt na nabitch filtranch kondenztorech mohlo pi neosazench elektronkch vyskytovat i nkolik hodin po odpojen napjecho napt. Ped sovm transformtorem je zapojen obvod, omezujc proud tekouc do zesilovae pi zapnut, protoe by jinak mohly vypadvat jistie elektrickho rozvodu. Tento obvod nejprve napj transformtor pes omezujc rezistor a asi po pl sekund, kdy jsou ji filtran kondenztory sten nabity, se tento rezistor pemost kontaktem rel a vstupn proud ji nen dle omezen. Napjec napt pro tento obvod se zskv z jednoho sekundrnho vinut 6,3 V pro haven elektronek. Kad typ zesilovae pouv jin druh vstupnho pevodnku s jinm pevodem. Men PPP 35 pouv typ AP234. Vstupn vinut je spojeno v celku, pro jednotliv pipojovac impedance jsou k dispozici odboky z tohoto vinut. Tady je vhodn vdy vyzkouet, kter odboka poskytuje nejlep zvukov vsledky jak z hlediska kvality, tak i z hlediska dosaiteln hlasitosti zvuku. PPP 120 pouv typ AP634/2, kter m ti vstupn vinut: 2x pro 2 a 1x pro 4 . Rznmi zpsoby zapojen lze doshnout potebn ideln vstup. Jedna z monost je sriovm azenm zapojit impedance 2, 4, 6 nebo 8 v klasickm nebo Bi-Wiring zapojen. Absolutn perfektn monost vak je, e mete zskat dv oddlen vinut 4 a soustavy zapojit ve stylu Bi-Amping. Takto pipojen soustavy poskytuj perfektn dokonal zvuk. Teprve pi tomto zapojen si uvdomte, jak velk zkreslen vznik
tm, e se reproduktory mezi sebou ovlivuj. Pokud k tomuto zesilovai pipojte trochu slun pehrva CD a pimen kvalitn soustavy, budete pekvapeni, co se ve zvukovch nahrvkch skrv a s jakou itelnost a istotou je lze reprodukovat. Z toho plyne ideln impedance pipojench soustav pro tento zesilova 4 . Avak i soustavy s impedanc 8 lze bez obav pipojit, protoe budete mt k dispozici pouze polovin vkon, kter je vak stle navsost dostaten. Toto pipojen je zvukov zcela rovnocenn pravmu Bi-Amping zapojen se dvma zesilovai - zskme tady vhodu v polovin cen za vkonov zesilovae. Vrobce u tohoto pevodnku pedpokld sriov nebo srioparaleln azen vstupnch vinut pevodnku k dosaen co nejmenho odporu vinut a tm vtho initele tlumen. Tak se d sice doshnout i initele tlumen 25 pi zti 4 , bohuel vak musm konstatovat, e paraleln spojen vstupnch vinut vede vdy ke znatelnmu zhoren zvuku (vt zkreslen). Pi vysokch nrocch na kvalitu zvuku lze tedy pouvat pouze sriov azen vstupnch vinut. Akoliv jsou teoreticky vinut 4 a dv sriov spojen vinut 2 shodn a i men bez zte to napov potvrzuj, v praxi se vlivem jinch prez drt chovaj odlin. Vinut 4 poskytuje pi zaten o asi 1 dB vt napt ne spojen vinut 2 . Proto je ve vtin ppad nutn pipojit basovou vtev soustavy k vinut 4 a stedovkovou ke spojenm vinutm 2 , jinak se bude zdt vsledn zvuk pli huben s nedostatenm podlem zkladnch kmitot. Nen se teba obvat pli silnho zvuku v basech, zvuk je spe hutnj v zkladnch kmitotech, co kladn pispv k zpehlednn vslednho zvuku. Tady by si mohli zjemci o zesilova PPP 35 ci, e maj smlu, e nemohou vyut vhod Bi-Amping zapojen. Mohu vak ci, e za uritch podmnek mohou vyut vekerch vhod zcela nebo alespo sten. Pokud chceme zskat veker vhody, musme zapojit basovou vtev mezi svorku 0 a vvod 4 a stedovkovou mezi vvod 4 a vvod 8 (obr. 9). Takto zskme tak dv prakticky oddlen vinut, kter se neovlivuj - spojen na svorce 4 nem vliv. Je tady ale problm, e vinut mezi 4 a 8 odbokou poskytuje o asi 6 dB men vstupn napt ne vinut 0 a 4 . To je pli velk rozdl na to, aby mohl bt zvuk kmitotov vyrovnan. Je vak nkolik typ soustav (nap. VISATON VIB EXTRA 2, GF, G, GGF), kter maj
msto pevn nastavenho tlumu stedovkov oblasti regultory rovn pro stedotnov a vkov reproduktory. Ty maj vtinou nastaven v bnm provozu tlum vt, ne je tady potebnch 6 dB, a tak pouhm otoenm regultoru sta tento rozdl vyrovnat k pln spokojenosti a doshnout stejnch kvalit jako PPP 120. Vtina soustav vak tuto monost nem. Zde se nabz zapojen, kdy se opt basov st pipoj mezi 0 a 4 vvod, stedovkov st se vak pipoj mezi svorku 2 a 8 . Rozdl mezi jednotlivmi vvody je pak asi 2 dB. Takto vytvoen vvody vyuvaj piblin tetinu celkov dlky vstupnho vinut pevodnku spolen a dal sti oddlen. I takto sten oddlen vinut poskytuj zvukov dokonalej vsledky ne klasick zapojen - zlepen je spe v kvalitnjm oddlen nstroj od sebe a vtm klidu ve zvuku, ale takov zkreslen, jako nap. v sykavkch, zstvaj tm nezmnna. Z pedchozch dek je jist patrn, e velkou vhodu budou mt samovrobci reproduktorovch soustav, pokud jsou dostaten znal a dok si ppadn potebn korekce hlasitosti zvuku jednotlivch psem upravit. I tak musm upozornit, e pokud maj bt poadovan zlepen slyiteln, mus bt jak soustavy, tak i zdroj signlu dostaten kvalitn, protoe jinak pichz veker snaha vnive.
Seznam soustek PPP 120, vkonov stupe, jeden kanl

Rezistory (metalizovan 0,5 W/1 %) R1, R2 68 k R3, R6 2,2 k R4 150 k/2 W R5, R13 2,7 k/2 W R7 1 M R8 2,7 k R9, R11, R12 47 k/2 W R10, R19 a R24 220 k R14, R25 a R30 33 k R15, R16 10 k/2 W R17, R18 11 k R31 a R36 10 k R37 a R42 10 /2 W R43 a 48 150 /2 W R49, R50 47 P1 a P6 25 k, trimr naleato 5x10 mm zapouzden Kondenztory C1 2,2 F/100 V, MKP(MKT) radiln 10 a 15 mm C2 10 pF, ker., 500 V C3 100 pF, ker., 500 V C4, C5 5x 10 F/450 V C6 3,3 pF, ker., 500 V C8, C9, C11 a C14 220 nF/630 V MKP (MKS) axiln 27,5 mm C10 22 F/100 V C15 a 18 47 F/100 V Ostatn soustky D1 1,3 W/56 V, Zener. D2 a D4 1,3 W/100 V, Zener. D5, D6 1N4007 E1 ECC83 E2 ECC81 E3 a E8 E34L objmka Noval do pl. spoje 2x objmka Oktal do pl. spoje 6x
Obr. 9. Dal monosti pipojen reproduktorovch soustav k AP 234
vstupn pevodnk AP 634/2 vstupn potenciometr 2x 22 k/lin.
Seznam soustek pro pomal rozbh - oba zesilovae stejn

R100 100 R101 7x 100 /5 W drt. C101 a C103 1000 F/40 V D101, D102 1N4007 Re - 12 V/16 A 1P, nap. Finder 40.61-12 Elektrolytick kondenztory jsou vechny navreny radiln, kondenztory MKP a MKT mimo C1 jsou uvaovny axiln (vlekov) od vrobce ES Ostrava. Lze pochopiteln pout i krabicov typy jinch vrobc, zde vak pozor na pipojovac roztee.
Seznam soustek PPP 120 - polovina zdroje (jeden kanl)

15 /5 W, drtov/metalizovan R2, R5 470 /5 W, drtov/metalizovan R3, R6 150 k/2 W metalizovan C1, C2 100 nF/1000 V, MKP C3 a C6 470 F/450 V D1, D2 B500C1500 pojisky trubikov pomal 400 mA 2x drky pojistek 4x sov transformtor NTR-P/1A - pro oba kanly R1, R4
Stavba a oiven
Nejprve vyvrtme desku s plonmi spoji (obr. 10a, b, 11a, b, 12a, b, 13a, b) - vtina otvor je 1,2 mm, pro objmky 1,6 mm. Oznaen body v okol objmek slou k lepmu chlazen elektronek a vyvrtaj se vrtkem 4 mm. Otvory pro pipojen filtranch kondenztor na desce zdroje vyvrtejte podle pouitch kondenztor - pedpokldan rozte je 10 mm, avak na trhu je vce typ. Potom osadme objmky elektronek - u velkch objmek pozor na sprvnou polohu vybrn. Mus bt vdy mezi dvma spojenmi kontakty objmky na desce. Chybnm zapjenm se zni elektronky! Pi pjen objmek dbejte, aby dosedly celou plochou k desce, a byly tedy k n ideln kolm. To m hlavn smysl v tom, e pokud vyrobme zesilova s vynvajcmi elektronkami ven, budou stt pkn rovn v ad ze sebou. Potom osadme ostatn soustky. Dvme pozor na sprvnou polaritu kondenztor, diod a usmrovacch mstk. Filtran kondenztory C4 a C5 jsou sloeny vdy z pti kus 10 F/450 V. Ty jsou navreny z dvodu jejich vky. Jak bude popsno v nvrhu skn, kter pedpokld pipevnn desky k hornmu krycmu plechu, ze kterho vynvaj elektronky, deska bude pipevnna na distann sloupky 25 mm. Kondenztory tedy mus mt vku maximln 20 mm. Radiln kondenztory 22 F a 47 F/ /450 V jsou k dostn pouze s vkou 26 mm - potebn kapacita se tedy mus sloit z vce kus 10 F/450 V s vkou 20 mm. Pokud budete stavt jin typ skn, kde nebude vka kondenztor na zvadu, mete pout pochopiteln kondenztory 47 F/450 V. Pout del distann sloupky by zpsobilo velk zaputn malch elektronek a zesilova by nevypadal pkn a i elektronky by se obtn zasouvaly a vyndavaly z objmek. Trimry pro nastaven klidovch proud vkonovch elektronek osate ze strany plonch spoj, aby k nim byl lep pstup zespodu zesilovae. Nezapomete na propojky na desce s plonmi spoji. Ty by mly mt vzhledem k tomu, e se jedn o propoje havicho napt, dostaten prez (1 mm), protoe jimi tee proud a 5,5 A. Do micch bod doporuuji pipjet pipojovac piny (opt ze strany
Seznam soustek PPP 35 vkonov stupe jeden kanl

Rezistory (metalizovan 0,5 W/1 %) R1, R2 68 k R3, R6 2,2 k R4 150 k/2 W R5, R13 2,7 k/2 W R7 1 M R8 2,7 k R9, R11, R12 47 k/2 W R10, R19, R20 220 k R14, R21, R22 33 k R15, R16 10 k/2 W R17, R18 22 k R23, R24 10 k R25, R26 10 /2 W R27, R28 150 /2 W R29, R30 47 P1, P2 25 k, trimr naleato 5x10 mm zapouzden Kondenztory C1 2,2 F/100 V MKP (MKT) radiln 10 a 15 mm C2 10 pF, ker., 500 V C3 100 pF, ker., 500 V C4, C5 5x 10 F/450 V C6 3,3 pF, ker., 500 V C7 a C9 220 nF/630 V MKP (MKS) axiln 27,5 mm C10 22 F/100 V C11 a C14 47 F/100 V Ostatn soustky D1 1,3 W/56 V, Zener. D2 a D4 1,3 W/100 V, Zener. D5, D6 1N4007 E1 ECC83 E2 ECC81 E3, E4 E34L objmka Noval do pl. spoje 2x objmka Oktal do pl. spoje 2x vstupn pevodnk AP 234 vstupn potenciometr 22 k/lin.
Seznam soustek pro zdroj PPP 35, jeden kanl (polovina)

22 /5 W drtov/metalizovan R2, R5 1 k/5 W drtov/metalizovan R3, R6 150 k/2 W C1, C2 100 nF/1000 V, MKP C3, C4 220 F/450 V C5, C6 47 F/450 V D1, D2 B500C1500 pojistky trubikov pomal 200 mA 2x drky pojistek 4x sov transformtor NTR-P/3A - pro oba kanly R1, R4
spoj). Na ty potom mete pi nastavovn klidovch proud pohodln pipevnit krokodlkov svorky a mte ob ruce voln. Deska zdroje je pro oba zesilovae stejn. Pedpokld osazen filtranmi kondenztory v radilnm proveden. Protoe se kapacity kondenztor li pedevm dlkou pouzdra, nen problm osadit rzn typy od rznch vrobc. Jejich dlka by vak nemla pekroit 50 mm, pokud chceme doshnout pkn ploch konstrukce zesilovae. Po osazen vech desek je meme vechny piroubovat na distann sloupky a zat s vnitnm propojovnm. Protoe desku zdroje je teba pipevnit stranou spoj k nosn desce zesilovae, je teba na ni nejprve napjet vechny pvodn kabely. Pouijte kvalitn lanka odoln vym teplotm s dostatenm prezem. Pro PPP 120 je nutn prez veden havicho napt 1,5 mm2, pro ostatn veden 0,75 mm2. Pro PPP 35 je nutn prez veden havcho napt 1 mm2, pro ostatn veden 0,5 mm2. Je vhodn pout vce druh barev vodi, aby byl snadn pehled, odkud kam vedou. Pslun pry nebo trojice kabel vdy dobe zkroutme k sob, protoe se tmto omezuje monost naindukovn nedoucch ruivch napt. Nejprve pipojme pvody od sovho transformtoru, potom vvody napjecch napt k deskm zesilova. Pozor, aby byla vdy sprvn propojena jedna polovina desky zdroje s jednou deskou zesilovae. Zmnou vodi se mohou zniit soustky nebo nebude zesilova fungovat! Jednotliv propojovac body jsou vyznaeny na pjecch plochch desky s plonmi spoji. Po propojen zdroje s deskami zesilova nejprve peliv propojme zemnic body. Propojujeme zelenolutm neperuovanm lankem o prezu min. 1 mm2. Ochranu ped nebezpenm dotykem je teba provst v 1. bezpenostn td - tzn., e vechny kovov sti zesilovae je teba propojit s ochrannou zemnic svorkou. Pvodn kabel a vstupn konektor sovho napt mus bt tilov. Zelenolut kabel propojme s ochrannou svorkou skn v blzkosti vstupu sovho napt a vedeme ho dle na ochrannou svorku sovho transformtoru, odkud vyvedeme i dal propoje, pokud bude mt konstrukce skn vce vodiv oddlench st (je teba vechny spojit s ochrannou svorkou). Toto veden mus bt provedeno velmi peliv, protoe m zsadn vliv na bezpenost provozu zesilovae. Z vvod M na obou deskch vkonovch zesilova (sted primrnho vinut pevodnku) se tak vyvedou zelenolut vodie a propoj se s ochrannou svorkou. Tm se propoj pracovn zem zesilovae s ochrannm vodiem sov sti napjen. Tak se neme dostat nebezpen sov napt na kterkoliv vvod a na dnou kovovou st zesilovae ani pi porue sovho transformtoru (prraz primrnho do sekundrnho vinut). (Pokraovn pt)
Testovac karta pro PC

Jaromr echk
Zazen je eeno jako osmibitov karta, kter se zasouv do slotu ISA potae PC. Karta je urena pro piblinou diagnostiku zvady potae podle tzv. POST kd, kter generuje BIOS potae. Karta m dle LED pro kontrolu vech ty napjecch napt potae.
Poloha ON znamen log. 1, pepna . 1 pslu adresovmu vodii A2, pepna . 8 pslu adresovmu vodii A9. Pro indikaci sprvn innosti napjecho zdroje potae slou tyi LED pipojen na 5 V, +5 V, -12 Va +12 V.
Mechanick een
Karta je postavena na oboustrann desce splonmi spoji. Kvli snadnj vrob byla pouita deska bez prokovench dr. Vechna propojen mezi vrstvami, krom ty propojek, kter jsou propojeny vodiem, jsou realizovna pes vvody integrovanch obvod. Blokovac kondenztory 100 nF, pedadn rezistory pro LED a obvod 74HCT573 jsou pouity vproveden SMD.
Popis konstrukce
Obvodov een je velmi jednoduch, zdatov sbrnice se data uchovvaj ve stadai 74HCT573, odkud je odebraj dekodry pro sedmisegmentov displej D345 (tyto obvody jsou pouity pro vhodn vlastnosti maj omezen vstupnho proudu (nejsou teba omezovac rezistory) a sprvn zobrazuj znaky A, B, C, D, E, F). Na jejich vstupy je zapojen dvoumstn displej se spolenou anodou VQE14.
Impuls pro stada 74HCT573 vyrb adresov dekodr 74HCT688, kter dekduje adresov bity A2 a A9. Dekdovn adresy je povoleno jen za nsledujcch podmnek: - signl /IOWR je vlogick 0 (zpis do perifernho zazen), - signl AEN je vlogick 0 (zpis provd procesor a nikoliv adi DMA). Kadresovmu dekodru je pipojen osminsobn pepna DIP, kter spolu sodporovou st 8x 4,7 k vybr adresu.
Popis POST kd
Protoe je vsouasnosti nejpouvanj BIOS Award, uvdm popis jeho
Obr. 1. Schma zapojen
ky vydm na adrese cichmen@ email.cz, kde si mete objednat i hotovou kartu.
Literatura
[1] PC vtabulkch, UNIS edition. Tab. 1. POST kdy Award EliteBIOS Version 4.51PG. Originln textov soubor najdete na www.aradio.cz
pozn.: U pota se sbrnc EISA se na kart nastav adresa 300h, u pota se sbrnc ISA je adresa 80h. Kd: C0 1 2 3 4 5 6 7 BE C1 C5 C6 8 9 A B C D E F 10 11 12 a 13 14 15 a 18 19 1A 1B a 1E 1F 20 21 a 2F 30 31 32 33 a 3B 3C 3D 3E 3F BF 40 Specifick kontrola pamti CACHE Testovn registr procesoru Dal testy registr procesoru Inicializovn ip Test obnovovn pamti Inicializace adie klvesnice Rezervovno Test pamti CMOS a jej baterie Zpis standardnch parametr ipset Zjitn velikosti pamti RAM Early Shadow Zjitn velikosti pamti CACHE Testovn prvnch 64kB pamti Inicializace procesoru Cyrix a pamti CACHE Inicializace vektor peruen Testovn kontrolnho soutu pamti CMOS Inicializace klvesnice Detekovn frekvence procesoru, inicializace videokarty Test video pamti, nastaven stnovanch pamt Testovn adie DMA - Controller 0 Testovn adie DMA - Controller 1 Testovn adie DMA - Test DMA Page Registers Rezervovno Test systmovho asovae Test adie peruen Test NMI Zobrazen frekvence procesoru Rezervovno Nastaven mdu EISA Enable Slot 0 Enable Slots 1 a 15 Nastaven velikosti pamti Test zkladn a rozen pamti Test pamti vsystmu EISA Rezervovno Setup povolen Inicializace myi Inicializace adie CACHE Rezervovno Nastaven ipset podle SETUP Zobrazen stavu antivirov ochrany Inicializace adie disket Inicializace adie pevnho disku Detekce a inicializace port Rezervovno Inicializace koprocesoru Rezervovno Zobrazen zprv BIOSu dost o heslo Zapsn daj zCMOS do RAM, smazn obrazovky Pprava bootovn Inicializace pdavnch ROM Inicializace asu Start antivirov ochrany Nastaven rychlosti bootovn Nastaven NumLock Pprava na bootovn V ppad peruen v chrnnm mdu V ppad peruen NMI Zobrazen vpisu Bootovn
Obr. 2. Deska splonmi spoji a rozmstn soustek kd, popis POST kd ostatnch BIOS je mon najt v [1] nebo na internetovch strnkch vrobce BIOSu. Originln textov soubor kter jsem doplnil komentem si mete stahnout z Internetu na www.aradio.cz. IO2, IO3 D345 IO4 74HCT00 IO5 74HCT688 DIP8 pepna 8xDIP DISP displej VQE 24 Deska s plonmi spoji
41 42 43 44 45 46 a 4D 4E 4F 50 51 52 53 60 61 62 63 B0 B1 E1 a EF FF
Seznam soustek
R1, R2 R3, R4 RS1 C1, C2, C3 C4 D1 a D4 IO1 1 k, SMD 1206 220 , SMD 1206 odporov s 8x 4,7 k 100 nF, ker. SMD 1206 220 F, elektrolytick LED, 5 mm 74HCT573 SMD
Zvr
Karta poslou hlavn technikm vopravnchPC, ale i experimenttorm, kter zajm, co pota zrovna dl. Autor nenese dnou odpovdnost za ppadn kody zpsoben tmto zazenm! Ppadn dotazy a pipomn-
Nf zesilova k PC
Jaroslav Belza
Ped nedvnem jsem vymnil v PC zvukovou kartu za novj. Protoe pouvm k PC klasick pasivn reproduktorov soustavy a nov zvukov karta u nemla vkonov zesilova, nezbylo, ne pimen zesilova postavit. Zesilova ml mt snadno pepnateln vstup na sluchtka, vstup na subwoofer, mal zkreslen a mal um. Naopak nemus mt tnov korekce, kter v ppad poteby um zvukov karta nebo jsou realizovny softwarov (WinAmp) Prvn verze zesilovae byla osazena obvodem TDA2004 a pli se neosvdila. Zmnn obvod ml velk um, kter mi velmi vadil pi poslechu na sluchtka a slyiteln zkreslen. Kdy jsem se probral katalogovmi daji integrovanch obvod pro nf zesilovae, piel jsem na zajmav jev. Naprost vtina IO je optimalizovna na urit zeslen. Udvan um na vstupu zesilova byl pmo mrn zeslen IO. Jinak eeno: vstupn obvod bnch nf zesilova um dov stejn. um na vstupu IO je tm vt, m m IO vt zeslen. Protoe u zesilovae k PC vystame se zeslenm 3 a 5, je vhodn vybrat IO s co nejmenm zeslenm. Tomuto poadavku vyhovuje obvod TDA1517, kter m zeslen jen 20 dB, tj. 10x. robcem, je doplnno o napjec zdroj, regultor hlasitosti, vstup signlu pro subwoofer a pepna signlu pro sluchtka. Pepnn signlu do sluchtek zvltnm pepnaem se ukzalo mnohem praktitj ne zasunutm konektoru sluchtek do zdky. Sprvn by pepna ml odpojit i signl vstupu pro subwoofer, ale protoe po pepnut na sluchtka musme zmenit hlasitost (sluchtka jsou mnohem citlivj), me zstat subwoofer pipojen. Odpory rezistor R1 a R2 podle poteby upravme tak, aby pi maximln hlasitosti zesilova jet nezkresloval. Zesilova me bt napjen naptm v rozsahu 6 a 18 V. Pro bn poslech hudby pi prci na PC a hran her vyhov transformtor svstupnm naptm 9 V a vkonem asi 5 VA. Po usmrnn zskme napt naprzdno asi 14 V. Pouil jsem transformtor z vraku star kalkulaky s tiskrnou, kter dodal napt 10 V pi proudu 0,5 A. Pouijete-li transformtor s menm vkonem, doporuuji zvtit kapacitu kondenztor C7 a C8. Zesilova zapnm souasn s PC. Budete-li jej zapnat a vypnat samostatn, pouijte tlumic len R4, C9. Omez se tak lupanec pi vypnut zesilovae.
Popis zapojen
Zapojen nf zesilovae je na obr. 1. Zesilova je velmi jednoduch. Zapojen obvodu TDA1517, doporuen v-
Stavba zesilovae
Zesilova je tak jednoduch, e jsem ho postavil na kousku univerzln desky. Zvenou pozornost je v tomto ppad nutno vnovat sprvnmu propojen zem. Vhodn propojen zem je na obr. 2. Integrovan obvod pipevnme bu na kraj chladie, nebo musme pout podloku z kousku tlustho hlinkovho plechu. Protoe to mla bt provizorn verze zesilovae, postavil jsem jej do paprov krabice. Jako chladi slou hlinkov plech na zadn stran. Pro pvod signlu doporuuji pout asi polovinu prodluovac ry s konektory jack 3,5 mm. Cena tto ry je srovnateln s cenou dvou konektor a kusu stnn dvojlinky. Uette si tak nervy pi pjen kabelu na konektor ztermoplastick hmoty (kdo to mohl vymyslet!), co se zhusta nepovede, protoe tlo konektoru se roztav dve, ne pipjte kabel. Kabel si vak pekontrolujte. J jsem ml signl levho kanlu veden ervenm a pravho kanlu blm vodiem. Protoe jsem kabel pipojil podle barev, ml jsem pak pehozeny signly levho a pravho kanlu. Zesilova nem dn zludnosti a ml by pracovat na prvn zapojen.
Obr. 1. Nf zesilova k PC
Obr. 2. Vhodn zpsob propojen zem v zesilovai
Odspjkovacie pinzety pre SMD

Jn Bal
etrn odspjkovanie jednoduchch dvojvvodovch siastok SMD (rezistory, kondenztory, induknosti, at.) vimprovizovanch podmienkach nie je celkom trivilna zleitos. Je potrebn roztavi spjku sasne na obidvoch spjkovacch plkach a siastku od DPS oddeli bez akhokovek mechanickho namhania siastky i DPS. Profesionlna prax riei tento problm tzv. odspjkovacou pinzetou, ktorej hroty s elektricky vyhrievan a povrchovo upraven rovnako ako u mikrospjkovaiek. Touto pinzetou sta siastku jednoducho uchopi za vvody a po roztaven spjky oddeli od dosky. Profesionlna odspjkovacia pinzeta vak nepatr medzi najlacnejie pomcky, preto bva vamatrskej praxi asto objektom rozlinch improvizovanch nhrad. Kto m dve (najlepie rovnak) mikrospjkovaky m z polovice vyhran. Sta obe mikrospjkovaky fixova na koncoch ramien robustnej pinzety tak, aby sa pri stlaen pinzety hroty mikrospjkovaiek presne stretli. Vhodnm materilom na zhotovenie iaruvzdornch nsadcov je tenk plech (0,2 a 0,3 mm) znehrdzavejcej ocele, lebo m nzku tepeln vodivos a minimlnu korozvnos pri vysokej teplote (ete lep by bol plech z titanu). Na obr. 1 je zobrazen prklad rchloupnacieho nsadca, mikrospjkovaka je vom fixovan vdrkach tvaru V prtlakom tvarovanho oceovho pera. Hrbka plechu je na obr. 1 kvli lepej zrozumitenosti zobrazen neproporcionlne kcelkovm rozmerom. Tepeln odpor nsadcov mono zvi vyvtanm niekokch otvorov. Nsadce s prinitovan kramenm pinzety, ramen mu by zhotoven zprunch oceovch psov, pouiten je aj hrub kuprextit.
Ramen musia zabezpei aj potrebn vzjomn odklon mikrospjkovaiek, aby sa ich hroty mohli dotkn. Ben transformtorov spjkovaka by sce do techniky SMD vbec nemala patri, vndzi vak umouje vpriebehu pr mint realizova extrmne jednoduch a vemi inn odspjkovaciu pinzetu. Sta do nej uchyti dvojit spjkovaciu sluku, zhotoven poda obr. 2. Hroty sluiek je vhodn trochu sploti (rozklepanm, zapilovanm), aby mali rovnoben plky. Tto odspjkovacia pinzeta vyaduje spoluprcu obidvoch rk vjednej drme spjkovaku a obsluhujeme jej spna, vdruhej drme ben chirurgick pinzetu, ktorou stlame hroty ksebe. Tepeln vkon tejto pinzety mono nastavi priemerom a dkou pouitch sluiek. Osvedilsa meden drt 0,8 a 1 mm, dka hrotov 40 a 50 mm. Sriov zapojenie sluiek neodporam, lebo ich hroty by nemali rovnak potencil, o by mohlo ohrozi niektor siastky (najm pri preplen hrotu). Kvli elektrostatickej bezpenosti je vhodn cel sekundrnu stranu transformtorovej spjkovaky spoahlivo uzemni. Pretoe sa meden sluky vspjke rozpaj, ich prierez sa vmieste hrotov zmenuje, m sa postupne sstreuje tepeln vkon do oblasti hrotov. Dsledkom me by nebezpene vysok teplota opotrebovanch hrotov. Preto je nutn dvojit spjkovaciu sluku vdy zavasu vymeni.
Obr.1. iaruvzdorn nsadec na rchle uchytenie mikrospjkovaky
Obr. 2. Dvojit sluka do transformtorovej spjkovaky na odspjkovanie siastok SMD
Rozpiska soustek
R1, R2 R3 R4 P C1, C2 C3 C4 C5, C6 C7, C8 10 k 1,5 k 470 2x 5 k, log. potenciometr 220 nF/63 V, fliov 100 F, elektrolyt. 100 nF/50 V, keramick 1000 F/10 V, elektrolyt. 2200 F/16 V nebo 1x 4700 F C9 10 nF/250 VAC, fliov LED libovoln D1 a D4 1N4001 nebo 1x B250C1000 IO1 TDA1517 transformtor 230/9 V, 5 VA Tr pepna 2 polohy, 2 kontakty sov spna (KNX2) konektory jack 3,5 mm 2x stnn kablk s konektorem jack 3,5 mm svorka pro pvody k reproduktorm www.belza.cz
Obr. 3. Fotografie zesilovae v provizorn paprov krabici
Upozornn
Test radiostanic firmy PRESIDENT

(Pokraovn)
v sobotu 6. kvtna 2000 ve vyslacm stedisku na Kamenci u Holic (okres Pardubice) se kon setkn uivatel obanskch radiostanic.
Johnson
Tento TRX se li od pedchozho a jinch hlavn umstnm reproduktoru na elnm panelu. Pijma m opt dobrou citlivost. Bohuel m vak velmi patnou kanlovou selektivitu. Zaregistroval jsem ,prlezy i u dosti vzdlench stanic. Pokud v mst vaeho QTH zavysl mstn stanice, Johnson se zahlt a je nepouiteln. V podstat jsem zaznamenal podobn vlastnosti jako u Wilsona. Modulace vyslae je dosti patn, duniv a pi spojen na vt vzdlenosti do mobilu ji nesrozumiteln. TRX je vybaven ovldnm hlasitosti spolen s vypnaem, squelch sdruen s ASC, RFgain a ehtaka na pepnn kanl. Dle tu jsou pepnae AM-FM, priorita
kanlu 19, pepna filtr 1-3. Kanly lze pepnat i na mikrofonu. Pi pepnn filtr vak zjistme, e pracuje pouze poloha 2 (1 a 3 jsou nefunkn). O ASC plat to, co bylo ji napsno u pedchozch typ TRX. Tento TRX bych opt zaadil
do podprmru a pi nkupu radji volil RALLYE od DNT, ALLAMAT 296, ALLAMAT 295 a podobn osvden typy.
Milan Nymburk
(Pokraovn)
Zkon 22/97 Sb. a povry

Lid se vdy bli neznmch, tajemnch nebezpe. Mezi souasn straky pat zkon 22/97 Sb. a Prohlen o shod. Rzn experti, kte zpravidla zkon vbec neetli, hrzostran zprvy o velikch pokutch a nesmrn nronch schvalovacch procedurch. Tyto poplan zprvy vydsily nkter amatry tak, e se pak obvaj i jen pipojit modem msto sluchtek, protoe je to telekomunikan zazen. V lnku Pro nejsou na trhu modemy... (PE-AR 3/2000, s. 32) od zstupce prodejce (fy ELIX) je uvedeno, e nelze prodvat nebo dokonce ani vyrbt modemy pro paket, protoe tomu brn psn poadavky zkona 22/97 Sb. a modemy splujc tyto poadavky by pak byly pli drah. Kad, kdo si zkon 22/97 Sb. opravdu pete, zjist, e takov tvrzen zde nemaj dnou oporu. V 12 odst. 1 se prav : Posuzovn shody vrobk (1) Vlda nazenmi stanov a) vrobky, kter pedstavuj zvenou mru ohroen oprvnnho zjmu a u kterch proto mus bt posouzena shoda jejich vlastnost s poadavky technickch pedpis (dle jen stanoven vrobky), b) technick poadavky na tyto vrobky, pokud nejsou upraveny zvltnmi prvnmi pedpisy. Vrobky ohroujc oprvnn zjem vlda opravdu stanovila, a to ve dvou plohch k Nazen vldy . 173/97 Sb., kterm se stanov vybran vrobky kposuzovn shody. V ploze 1 nazen vldy 173/97 Sb. jsou vyjmenovny vrobky, u kterch nen povinnost provdt zkouky u autorizovanch zkueben. Zkouky, kter jsou z tohoto nazen vldy vrobci povinni provdt, stejn kad solidn vrobce dlal i ped platnost nazen. Mimoto v ploze 1 nen stanoven dn elektronick vrobek (nm nejbl je zde poloka . 6 - elektrotechnick nad). V ploze 2 tohoto nazen jsou uvdny vrobky, u kterch vlda naizuje povinnost zajistit posouzen shody (tj. zkouky) u autorizovan osoby (tj. zkuebny). Jsou zde z elektrotechnickch vrobk uvedeny pouze : - zazen pro napjen elektrickch ohradnk (poloka 17), - zsuvky a vidlice pro domcnost (poloka 18), - baterie (poloky 19 a 21). Dal poloky jsou ji z jinch obor. (Modem dn.) Prohlen o shod je povinen vrobce vydat podle zkona 22/97 Sb. pouze na stanoven vrobky. Kter to jsou, je uvedeno prv ve jmenovanm nazen vldy. Zkon prav: 13 Prohlen o shod (1) Stanoven vrobky mohou vrobci nebo dovozci uvst na trh jen po posouzen shody jejich vlastnost s poadavky na bezpenost vrobk stanovenmi tmto zkonem a technickmi pedpisy zpsobem odpovdajcm stanovenm postupm posuzovn shody. (2) Vrobce nebo dovozce stanovenho vrobku je povinen ped uvedenm vrobku na trh vydat psemn prohlen o shod vrobku s technickmi pedpisy a o dodren stanovenho postupu posouzen shody. Zkon tedy hovo pouze o stanovench vrobcch. Smyslem zkona je ochrana oprvnnch zjm, kter zkon definuje takto: 1 odst. a) Zpsob stanovovn technickch poadavk na vrobky, kter by mohly ohrozit zdrav nebo bezpenost osob, majetek nebo prodn prosted (dle jen oprvnn zjem). Z ustanoven zkona tedy nevyplv povinnost vydvat na vrobek, jako je modem pro paket rdio, prohlen o shod ani zadvat drah zkouen modemu autorizovanm zkuebnm. Modem snad neme pedstavovat vn ohroen zdrav, bezpenosti osob, prodnho prosted nebo majetku. Technick poadavky na vrobky, kter stanovila vlda ve vce vyhlkch, se podle psmene b) odst. 1 12 zkona vztahuj pouze na ty vrobky, kter vyhlsila vlda v seznamu stanovench vrobk. Takov je pesn znn zkona. Vlda nen oprvnna ve svch nazench zvtovat rozsah povinnost, kter je dn zkonem. Proto i technick poadavky na EMC uveden v nazen vldy 169/97 Sb. se podle zkona 22/97 Sb. 12 odst. 1 psmeno b) vztahuj jen na tyto vrobky, to jest vrobky uveden ve zmnnm seznamu z nazen vldy .173/97Sb. Jak tedy z litery zkona vyplv, prohlen o shod nen potebn pro vrobu modem nebo dtskch vlk (ty zpravidla ru vc), ale naopak je kupodivu mus mt vrobci monolnk nebo gumovch hadic (jsou v seznamu). Je potiteln, e v zemi, kde dodrovn zkon nen pli v oblib, se kdekdo tumluje, aby splnil poadavky podzkonnch norem, i kdy se ho tak pln netkaj. Trend je to dobr, jen poad dleitosti chce vylepit. Matj Jan Pozn. red.: e situace nen takhle jednoduch, to si ukeme pt.
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE

Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, , alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
Pli byste si, aby vs rno budil pjemn hlas a vn erstv kvy? Abyste mli chytr zabezpeovac systm, kter v, kdy m zavolat jen vm do kancele a ne hned na policii? Chtli byste, aby nkdo sthnul rolety, kdy se setm, i kdy jet nejste doma z prce? A chyb vm njak ikovn zpsob dozoru nad dtmi pmo z kancele nebo z auta? Je to jednodu, ne byste si mysleli. Sta vzt pota s operanm systmem Microsoft Windows, pipojit ho k rznm levnm senzorm a ovladam ve vaem dom a ten tak bude pipraven stt se domem budoucnosti.
Uvdomili jste si nkdy, kolik rznch pstroj a zazen denn pouvte, abyste udreli vai domcnost v chodu? Jen zbn soupis podle jednotlivch mstnost vytvo psobiv seznam: kuchy: automatick opka toast, mikrovlnn trouba, kvovar, mixer, myka ndob, kuchysk spork, elektrick trouba, obvk: televizor s normlnm a kabelovm pipojenm, videorekordr, magnetofon, pehrva CD, stereosouprava, dtsk pokoj: rdio, magnetofon, ppadn televizor, lonice: ppojky pro normln a kabelovou televizi, budky, rolety, koupelna: praka s asovm spnaem, gar: automatick osvtlen a otevrn vrat, v dom mte asi i termostaty pro regulaci vytpn pop. klimatizace, mnostv svtidel, elektrickch zsuvek, telefony, zznamnky, odpovdae, mon bezpenostn systm, interkom, ppadn automatick okna, aluzie, u dnes mte patrn i pota, pipojen pes modem nebo kabel k Internetu a vybaven softwarem pro komunikaci s pteli, vzdlvn, zbavu, zjmovou innost (konky), udrovn kontaktu s rznmi spolky a organizacemi, a pak venku - venkovn osvtlen spnan v zvislosti na denn dob, intenzit svtla nebo pohybu, zavlaovac systm na zahrad, dlkov ovldan obojky pro pejsky, jist mte i auto - je to vlastn takov mobiln soust bydlen. V nm bude diagnostick pota pro kontrolu vech jeho obvod, vyhvan sedadla, ovldac panel se signlkami, automatick ovldn oken, pehrva CD s nhodnou volbou.
Vc ne jen souhrn jednotlivch st

Pedstavte si termostat pipojen k hodinm - v mstnosti se automaticky otepl krtce pedtm, ne vstvte, kdy jste v prci, nen zapoteb pli topit a automaticky se zase pitop ped vam pchodem dom. Je to pohodln a sporn. Podobn si lze pedstavit i adu dalch zazen pipojench na centrln procesor, kter m zrove zabudovn online kalend, do kterho mete odkudkoliv prbn zaznamenvat v mnc se denn program. Veker zapnn a vypnn se tak pizpsobuje pesn konkrtn situaci. Centrln procesor bude nejen ovldat vechny spotebie, ale i zajiovat celou adu uitench funkc dky softwaru, kter bude obsahovat a pouvat vae domc pravidla. To umon zaveden takov automatizace domcnosti, kter se snadno pizpsob potebm a zvykm va rodiny. V domc centrln procesor me ovldat vytpn nebo klimatizaci v souladu s vam dennm programem, pizpsobit ho ronm obdobm, dovolenm, kolnmu rozvrhu i zcela mimodnm udlostem. Me zapnout kvovar v sobotu pozdji, ne ve vedn den. Umon vm z kancele telefonem zapnout troubu s vee a zase ji mobilem vypnout, kdy pak uvznete v dopravn zcp. Rozhodnut, kter udlte dnes stran vaeho bydlen, ovlivn ivot va rodiny po mnoho dalch let. V idelnm ppad si asi chcete upravit svj dm podle svch poteb, aby veker jeho vybaven, pstroje, systmy a sluby pracovaly pro vs a reagovaly na vae pn. Abyste dostali sprvn informace ve sprvnou chvli na sprvnm mst pomoc kterhokoliv vhodnho zazen. Zazen a systmy si budou vymovat informace mezi sebou navzjem a s vmi. Senzor me nap. sledovat pomr mezi teplotami vzduchu na vstupu a na vstupu va klimatizace a v ppad pekroen oekvanch hodnot upozornit na potebu opravy zazen. Zdravotnick pstroje se senzory mohou monitorovat vai teplotu, tlak, puls a dal ivotn dleit daje a ukldat je do pamti, aby mohl lka na dlku sledovat v zdravotn stav nap. pi rekonvalescenci. Nebo abyste mohli vy sledovat z kancele stav svch nemocnch dt nebo rodi. Monost je samozejm mnohem vc. Potenciln funkce spadaj do ty hlavnch kategori:
dina se znovu spoj. Budete schopni sledovat aktivity vech v neustle aktualizovanm elektronickm rodinnm dii, kter pitom pod me bt tam, kde kde jste zvykl tyto informace mt, nap. na lednice. Krtk e-mail dom aktualizuje v program, take vichni vd, kde jste a kdy pijdete dom. A pro dti je snadn vs najt, protoe vae domc s vs um najt na vaem mobilnm telefonu. Ani vy si nebudete muset pamatovat sla jejich mobil i pager, domc s to udl za vs.
Voln as
Sledovn televize, hry, poslouchn hudby a veker ostatn zbava jsou stle dokonalej, tak jak stle lep technologie produkuj kvalitnj zvuk i obraz, kter vm vae domc potaov s umouje sledovat kdekoliv v dom. Take vechny filmy a hry a muziku, kterou jste vy i vae dti sthli z Internetu, mohou bt po domc sti prezentovny tam, kde je zrovna chcete mt. Dti si mohou hrt sv hry interaktivn a neru vs pitom pi sledovn vaeho oblbenho televiznho poadu.
Zatmco se budete vnovat dtem, robot Cye za vs vyluxuje
Protoe v centrln procesor je propojen se senzory a zazenmi v celm vaem dom, mete snadno monitorovat, co se kde dje, a to i na dlku. Procesor porovnnm rznch daj nap. i rozezn, kdy signl z kouovch nebo tepelnch senzor znamen por a kdy jenom splen toast.
Najednou nebo postupn?

Je zejm, e pln prv popsan systm integrovan automatizace domcch funkc lze nejlpe vybudovat pi stavb novho domu nebo jeho totln rekonstrukci. Ale nemuste jet bourat zdi, abyste mohli nkter vhody vyuvat ji nyn. Mete to dlat postupn dky praktickm a finann dostupnm technologim, navrenm pro jakkoliv hotov dm. Pro snaz instalaci a uvn je v takovm ppad vtina potebnch technologi bezdrtov, nebo pouv k penosu signl a dat stvajc drtov rozvody - rozvod sovho napt (230 V), telefonn rozvod nebo koaxiln kabely. Potebn ovldac i datov signly mohou pitom po tchto drtech putovat ani by jakkoliv ovlivovaly jejich pvodn funkci. Rozhldnte se po svm dom. Zjistte, e mnoho komponent ji doma mte, e zdaleka nebudete zanat od nuly. Sta se trochu zamyslet a trochu plnovat s pihldnutm k rodinnm potebm a prioritm.
Prce doma
Levn vpoetn technika umouje snze ne kdykoliv pedtm pracovat doma, a ji si noste prci z kancele dom, nebo si pesthujete dom celou kancel. Osobn potae s operanm systmem Windows, propojen do potaov st, umouj vem uvat souasn stejn internetov pipojen, vhodn umstnou tiskrnu a dal perifrie mohou spolen uvat vichni ze svho potae bez komplikovanho penen. Nezmekte dn dleit mail, i kdy dti prv hledaj na Internetu podklady pro svj domc kol.
Ptel, rodina, spolky

I v tomto zamstnanm uspchanm svt je dky potam a Internetu snaz zstat v kontaktu s ostatnmi. Na trhu lze koupit kamery k PC, kter s potebnm softwarem funguj jako videotelefony a jsou ji pmo navrhovny pro pouit v domcch potaovch stch. To usnaduje posln video-mail i pm povdn si z o do o. I ti, kte mli vdycky z pota strach, mohou dnes poznvat nov spoleenstv a obnovovat star kontakty prostednictvm elektronick poty, internetovho chatu a webovch strnek. Propojte-li tyto monosti s va televiz a zbavnmi systmy, vae ro-
Nov do dalho tiscilet

Pokud si prv budujete nov domov, nebo ho podstatn pedlvte, mte skvlou pleitost zabudovat do nj infrastrukturu, kter ho piprav pro to, abyste z nj asem udlali inteligentn a automatizovan dm pro nov tiscilet. Mete do nj toti snadno dokud jsou zdi odkryt a nedodlan zabudovat kabely, potebn pro nsledn propojovn veho se vm. V USA se za tmto elem ji prodv univerzln kabel, tzv. strukturovan kabel 5. kategorie. Obsahuje dostaten poet rznch vodi, telefonnch linek, optick kabel, koaxiln
Zabezpeen a pohoda
Pedstavte si, e veker osvtlen, kvovar, mikrovlnn trouba, aluzie, bezpenostn systm atd. reaguj nejen na bn denn rozvrh, ale i na vae slovn pokyny, take si svoje domc prosted mete nastavit kdykoliv podle svch pedstav z jedinho msta.
Robot Cye vm me i pivzt kvu
kabel ad. M asi 2,5 cm prmr a jeho cena je piblin 3 USD za metr. Ze vech mstnost by mly kabely konit v jednom dobe pstupnm mst (teba v pedsni pod schody ap.), zakoneny svorkovnicemi a konektory a dobe oznaeny. Stejn tak v kad mstnosti by ml bt kabel podobn ukonen a oznaen, pipraven na budouc propojovn. Kdy pak zanete pemlet o njakm tom centrlnm procesoru, mte u podstatnou st celho propojen pipravenou.
V ppad natahovn drt je mnoho zpsob, jak to udlat, ani by se muselo sekat do zd. Daj se schovat za obloen, do plastovch lit, pod podlahov lity u stn. Vodie lze vst i venkem. Ne se nadjete, bude v dm obsahovat destky ne-li stovky malch pota - v rznch domcch zazench, pstrojch a pomckch. Jejich efektivn ovldn me zeteln zlepit vai domc pohodu, bezpenost i produktivitu zpsoby, monmi jen v novm tiscilet.
Vybrejte produkty, kter jsou tzv. Plug and Play (pipoj a pouvej) - operan systm si s nimi porad sm, ani byste museli cokoliv nastavovat.
Dobe organizujte
Mon si myslte, e si vechno o sv domc automatizaci budete pamatovat - seznam vech zazen a pstroj, zpsob jejich propojen a vzjemn spoluprce - ale nevte tomu! Kad zapomn a tak je dleit mt systm, kter vechny potebn informace uchov. Funkce Active Directory v budoucch verzch Windows je k tomu urena a bude schopn najt vechny prosovan vci ve vaem ivot. Zamyslete se tedy trochu nad tm, jak jsou vae zazen nastavena a udlejte si seznam. Monitory prosted a zabezpeovac idla budou poslat daje programu, pracujcmu v centrlnm serveru, take je ve svm seznamu dejte do dl st. Dal dl s udlejte pro vechny domc spotebie. Specializovan servery a dal podobn zazen jako pracovn stanice potebuj komunikovat s vnjm Internetem, take vytvote pro tato zazen dal kategorii. Tmto zpsobem si udlte pehled o va domc sti a ppadn poteb dalch aktivnch segment a prvk v jej struktue.
Jak se pipravovat?
Vechny senzory, monitory a kontrolry, kter umon, aby v dm reagoval na vae poadavky, vyaduj centrln pota a operan systm, kter zpracuje vechna data a umon prci softwaru, potebnho k implementaci domcch pravidel urujcch, jak bude cel systm reagovat na udlosti a vstupy. Domc potaov s vm umon centralizovat komunikace - nejen tm, kte pracuj doma, ale i tm, kte studuj nebo si hraj. Domc potaov s vyaduje hardware, kabelov propojen (nebo bezdrtov propojen) a software. Svoji vlastn domc s si mete vytvoit s operanm systmem Windows 98 Second Edition (sta na jednom potai, na ostatnch mohou bt i dvj systmy Windows). Pokud kupujete k potai nov doplky, volte standardn modern zpsoby pipojen pes USB nebo Ethernet.
Alternativy infrastruktury
Ani mn rozshl pestavby, ani dokonce zachovn stvajcho stavu domc automatizaci nevyluuj. Infrastrukturu potebnou k jej realizaci mete propojit tenkmi sdlovacmi vodii nebo k propojen vyut stvajc rozvody sovho napt nebo telefonnch linek. Dal monost je bezdrtov rdiov propojen nebo propojen pomoc infraervench paprsk.
Investujte postupn
Ceny informanch technologi trvale klesaj, take je rozumn investovat do domc automatizace postupn, jak
e nejde jenom o futuristickou pedstavu Microsoftu, ale o reln svtov trend, ukazuje mimo jin i nsledujc zprva z loskho roku.
Prvn internetov dm v Evrop

Firma Cisco Systems pedvedla koncem loskho roku internetov dm, kde lze vyuitm internetovch technologi dlkov ovldat topen a svtla, podvat se kdo stoj ped domovnmi dvemi ani byste vstali z kesla nebo ze zahrady zkontrolovat dt spc ve sv lonici. Internetov dm demonstruje dostupnost souasnch internetovch technologi a ukazuje, jak Internet doslova mn zpsob jak pracujeme, ijeme, bavme se a vzdlvme. Zvenku jde o zcela obyejn nov pedmstsk rodinn dm (v cen asi 500 000 liber) dn blikajc svtla, futuristicky vyhlejc interir nebo speciln mechanick zazen. Ale uvnit je internetov dm, postaven ve Watfordu severn od Londna, nadupan nejmodernjmi internetovmi technologiemi. dic centrum je umstn nenpadn ve skni na smetky jedinmi viditelnmi technologiemi, kter jsou zapoteb k ovldn internetovch aplikac, jsou ti osobn potae PC, umstn ve studovn a dvou lonicch, a snadno ovladateln univerzln bezdrtov webpad. Sta jednoduch dotyk na obrazovce PC nebo stisk tlatka na webpadu a internetov dm oije. Jednou z nejvraznjch vhod internetovho domu je to, e me bt ovldn dlkov. Take jste-li v prci a uvdomte si, e jste zapomnli vypnout topen, mete si vyvolat internetovou strnku svho domu a kliknutm na pslunou ikonu topen vypnout. Jednoduchm ovldnm pes webpad nebo obrazovku PC umouje internetov dm svm obyvatelm aktivovat a pouvat bn domc zazen: nastaven topen a osvtlen odkudkoliv zevnit i zvenku domu, ovldn elektrickch pstroj v celm dom, take nap. kvovar lze zapnout dlkov, z obvku, lonice, zahrady ... ze studovny komunikovat formou videokonference (videotelefon), pi sledovn TV se podvat kdo je u vchodovch dve (obrzek z videokamery, pipojen do potaov st, se na pn zobraz na televizoru), doplovn kuchyskch zsob vyuitm runho skeneru, pomoc kterho sledujete spotebu vech potravin (skenovnm rovch kd), a pota pak sestav seznam pro nkup a vystav online jeho objednvku pro supermarket, odpovat ped plochou televizn obrazovkou, sledovat nov film z DVD pehrvae nebo surfovat na webu (ve ped stejnou obrazovkou) pomoc bezdrtov klvesnice a myi, nahrvat si kvalitn hudebn soubory do penosnho pehrvae MP3, objednvat lstky do divadla, vyizovat zleitosti se sttn sprvou, komunikovat se zdravotnickmi zazenmi, vyizovat platby v bance nebo nakupovat vybaven novho atnku ve z pohodlnho domcho kesla. Internetov dm, kter postavila stavebn firma Laing a prosovala a pipojila k Internetu firma Cisco (svtov jednika v tomto oboru), byl navren jako ukzka toho, e dnen internetov technologie ji mohou poskytnout monosti, o kterch se nm ped nkolika lety jet ani nezdlo. Jeho nvtvnci uvid vhody trvalho pipojen k Internetu i vhody vyuit internetovch technologi v domcnosti. Nen to dm budoucnosti je to dm dneka, kter pouze vyuv vhod internetovch technologi. Krsn na tomto projektu je, e internetov dm vypad zvenku i zevnit stejn jako kterkoliv z jinch novch stavebnch projekt. Je to o tom, co umon Internet dlat lidem v jejich domech, o tom, e pin do ivota zcela nov dimenze.
se vyvjej vae poteby a uzrvaj nov technologie. Vdy se zajmejte o produkty a sluby, kter zdrazuj krom vkonu i flexibilitu a schopnost spoluprce s jinmi systmy a funkce umoujc integrovat infrastrukturu va domcnosti s va informan infrastrukturou. Neudlte chybu, budete-li volit zazen, software a sluby zaloen na iroce akceptovanch prmyslovch standardech za ktermi stoj spolehliv pedn firmy z danch obor.
Na Internetu najdete mnoho mst, kter vs pesvd o tom, e nmt tohoto lnku nen sci-fi, ale nkde ji blzk realita
Propojte se!
Jakmile je doma vce ne jeden pota, zanaj lid pemlet, jak sdlet soubory, pouvat stejnou tiskrnu nebo skener, hrt hry s vce astnky a jak zadit, aby mohli souasn pouvat Internet. Tak jak jsou rzn domc spotebie stle dokonalej a inteligentnj, str se postupn rozdl mezi spotebii a potaovm psluenstvm. Pro spotebitele zane mt vznam to, jak jsou vechny tyto pstroje schopn navzjem mezi sebou komunikovat. Souasn technick trendy motivuj spotebitele propojovat ve sv domcnosti mezi sebou potae, telefony, spotebn elektroniku a dal pstroje. Przkumy (v USA) ukazuj, e: pstup k Internetu je pi nkupu prvnho potae hlavn motivac - lid chtj pstup k webu, elektronickou potu, komunikaci s bankou, online nakupovn ap. jednodue webov styl ivota, perspektiva vysokorychlostnho pipojen k Internetu tuto motivaci jet zv dky dalm monostem, jako je nap. hudba a video na pn ap., poet domcnost s vce potai roste a lenov rodiny automaticky hledaj monosti svch osobnch nastaven, zabezpeen dat a nezvislho pstupu k Internetu, pechodem informac, komunikac, zvukovch a obrazovch penos a zznam z analogov formy do digitln vznikaj pro osobn potae a dal pstroje na jejich bzi nov monosti vyuit v domc kanceli, pi sledovn televize, zbav a vzdlvn, dky digitln komunikaci dostvaj lid prostednictvm pvodnch telefonnch linek, mobilnch telefon a pota s pslunm softwarem k dispozici mnohem dokonalej a bohat monosti vzjemn osobn komunikace. Vechny tyto trendy smuj jednoznan ke spolenm poadavkm na flexibilnj pstup k individulnm informacm, zbav a komunikacm v rmci domcnosti. eenm tohoto poadavku, na kterm Microsoft spolupracuje, je soubor hardwarovch a softwarovch standard, podporujcch instalaci a pouvn jednoduch a bezpen domc potaov st. Pro domc potaov st? Strategie domcch potaovch st smuje k zajitn: vkonnjch a novch funkc pro pstup k webu, ovldn domcch pstroj a zazen, sledovn televize, poslouchn hudby, hlasovou komunikaci, pstupu k rznm zdrojm z vce mst - ze soukromch pokoj len rodiny, ze spolenho zbavnho centra, z domc kancele, z kuchyn, z mobilnho zazen, rznch zpsob pipojovn - dokonalejch a novch zpsob pipojovn k potaov sti, vyuvajcch sov napjec rozvody, telefonn rozvody, tzv. FireWire (IEEE1394), 10/100 BaseT, IR (infraerven spojen), radiov spojen (Bluetooth) ap., vroby levnch a nesloitch zazen s drazem na oteven prmyslov standardy a na nov funkce, zabudovan v operanm systmu Microsoft Windows. Zklad pro domc st Strategie Microsoftu pro domc potaov st vznikala na zklad poteb a poadavk koncovch uivatel, zkaznk, vrobc pota a dalch obchodnch partner. Aby se vyhovlo irokmu spektru poadavk byly stanoveny tyto zkladn pedpoklady: v rmci domcnosti mohou existovat rzn dl st propojench zazen a mohou pouvat rzn fyzick mdia a rzn komunikan protokoly, pro kadou dl domc s by ml existovat jedin prmyslov standard pro fyzick mdia a komunikan softwarov protokoly, nkter nebo vechny dl st mohou bt navzjem propojeny a mohou spolupracovat, zahrnut a rozen stvajcch internetovch protokol (zejmna TCP/IP) poskytuje nejmocnj a nejflexibilnj zklad pro spoluprci mezi dlmi stmi v domcnosti, pro zazen, kter jsou potaovou st propojena s osobnmi potai, by to mlo znamenat rozen monost a funkc, ale svou zkladn funkc nesmj bt na osobnch potach zvisl.
Kde zskat inspiraci

Zajmav informace, nmty a nabdky, vztahujc se k domcnosti dalho tiscilet lze nalzt mimo jin na nsledujcch internetovch adresch:
www.microsoft.com/windows98/ - operan systm Windows 98 SE www.microsoft.com/HOMENET/ - domovsk strnka domcch st http://homeautomationtimes.com/ - Home Automation Times - online asopis, nabzejc pehled a informace o domc automatizaci www.homerf.org/ - strnky pro bezdrtov een domcch potaovch st www.proxim.com - bezdrtov propojen st pome v ppadech, kde nen monost klst kabely www.bluetooth.com/ - technologie Bluetooth (o kter jsme ji v naem asopise psali) umouje bezdrtov propojen na krtkou vzdlenost mezi vemi typy elektronickch zazen www.homepna.com/ - Home Phoneline Networking je technologie, kter vyuv veden va stvajc telefonn linky ke sdlen pstupu k Internetu, tiskrny a soubor vce leny domcnosti www.vossystems.com/switch.htm - ovldn osvtlen a drobnch spotebi hlasem www.smarthome.com/ - ovldn televizoru, bezpenostnho systmu, zalvn nebo i osvtlen a dalch proces osobnm potaem www.revoxplasma.com/specs.html - televizory s plochmi plasmovmi obrazovkami personalrobots.com/cyetour/ - motorizovan robot Cye vm vyluxuje pokoje nebo donese npoj http://spyoutlet.com/ - bezpenostn systm s kamerami velikosti mince s rozlienm vtm, ne 420 dk.
lnek byl pipraven z materil spolenosti Microsoft
O Linuxu se stle vce mluv, m ve svt i u ns svj velice poetn fan-klub, stle vce znmch svtovch vrobc softwaru pro nj pizpsobuje svoje aplikace. Je i jakousi batou odprc Microsoftu a jeho Windows. I kdy jste se svmi Windows spokojeni, mon uvtte o Linuxu nkolik zkladnch informac. 1. Co je to LINUX?
Technicky eeno je Linux vcelohov (multitasking) operan systm typu UNIX, s pln chrnnou pamt, kter vymyslel Fin Linus Torvald na univerzit v Helsinkch v roce 1991 a kter je en zdarma pod licenc GNU (www.gnu.org/copyleft/gpl.html). Pokud vm to nen srozumiteln, nevad lidsky eeno je to robustn, vkonn, kompaktn a zdarma en operan systm, schopn pracovat na rznch hardwarovch platformch (PC, Mac, Amiga, Alpha ad.). Jeho souasn podoby jsou vsledkem prce tisc vvoj z celho svta, kte k nmu pispvaj, zdokonaluj ho, odstrauj chyby a tvo nadenou dobrovolnou celosvtovou komunitu. Linux je nejen zdarma, ale je to na rozdl od naprost vtiny komernho i voln enho softwaru tzv. opensource software, tzn. e mte voln pstup k jeho zdrojovmu kdu (programu), kter mete jakkoliv zkoumat i upravovat. Vechny tyto pednosti k Linuxu pithly v uplynulch letech znanou pozornost, pro odprce Microsoftu je to alternativn operan systm. Podle odhad ho dnes na svt pouv asi 10 milin uivatel.
3. Budou pod Linuxem pracovat stvajc perifrie?

Ano i ne. Vtina bnch perifri modemy, tiskrny, sov adaptry ap. pracuje pod Linuxem bez problm. Nkter vak funguj lpe ne jin, a nkter nefunguj vbec. Nkolik zkladnch informac, pokud jde o kompatibilitu: Star karty ISA: Sov adaptr kompatibiln s NE2000, v star SoundBlaster 16 a modemy U.S. Robotics, kter ji lta pouvte, budou pod Linuxem pracovat perfektn. To je fakticky jedna z velkch vhod Linuxu, e lze vyut star harware, kter by u jinak skonil v koi. Karty PCI: jako obecn pravidlo lze ci, e zatm je lep pod Linuxem pouvat karty ISA ne PCI. Nap. mnoho modem PCI jsou Windows modemy, take pochopiteln pod Linuxem nefunguj. Nejnovj zvukov karty PCI, jako nap. Turtle Beach Montego nebo Sound Blaster Live, jet nejsou pod Linuxem podporovny (ale vvoji ji na jejich podpoe pracuj). Chcete-li pouvat karty PCI, je dobr mt nejnovj jdro (kernel) Linuxu. Je podporovna i ada sovch adaptr PCI Ethernet a adi SCSI. U kad distribuce Linuxu najdete seznam podporovanho hardwaru. Plug and Play: Plug and Play usnadn ivot pod Windows, protoe dovol potai, aby automaticky pidloval prostedky rznm kartm ve vaem systmu. Linux sice me tuto funkci tak zajistit, ale zdaleka ne tak bezproblmov. Velice to zle na pouitm hardwaru nkdo nebude mt dn problm a nkdo jin pota vbec nerozbhne.
Perifrie pro Windows: Aby snili ceny, zaali nkte vrobci prodvat svoje produkty (obvykle modemy a tiskrny) jako produkty pouze pro Windows. Nebudou samozejm pod Linuxem pracovat, protoe ke sv zkladn funkci vyuvaj urit sti operanho systmu Windows a software pro Windows napsan. Nkterm nadencm u se sice podailo i nkter z tchto zazen pod Linuxem rozchodit, ale bn to zatm nen. USB: Trh perifri pro USB prudce roste a Linux bohuel tento nstup vas nezachytil. Pracuje se na tom (peloncho.fis.ucm.es/~inaky/USB/), ale zatm Linux USB nepodporuje.
4. Jak lze Linux zskat?

Na zatku jedna rada i kdy lze Linux sthnout z Internetu, nedlejte to. Radi si kupte kopii na CD-ROM. Verze z cdek se snze instaluj a jsou obvykle mnohem bohat, vybaven spoustou dalch uitench program. Ceny jsou velmi pzniv (neplat se za operan systm, pouze za cdko, balen, pop. manul). Nejznmjmi distributory Linuxu jsou Red Hat (www.redhat.com), Caldera (www.caldera.com), Debian (www.debian.org), Slackware (www.slackware.com). Dal najdete na www.linux.org/dist/ index.html. Kad distribuce m sv pznivce a urit pednosti. Trvte-li na sthnut z Internetu, mte mnoho monost. Jste-li schopn programtor, mete si sthnout jen zkladn jdro a operan systm si okolo nj vybudovat. Nemte-li asu nazbyt, nedlejte to a kupte si celou distribuci. Je vhodn si podrobn pest instrukce k instalaci, protoe instalace jednotlivch distribuc se li (nen to tak jednoduch jako u Windows).
2. Bude Linux pracovat na bnm potai?

Jednou z nejvtch pednost Linuxu je, e me pracovat prakticky na jakmkoliv zkladnm potaovm hardwaru. Jsou verze pro potae na bzi Intelu, PowerPC, Sun Sparc, DEC Alpha ad. Nen nutn pouvat tu nejnovj a nejrozshlej verzi. Linux je velice modulrn a lze ho oesat tak, e pracuje na potai 386 se 2 MB RAM a 150 MB diskov pamti. Nkte programtoi vyvinuli i takov verze Linuxu, kter funguj z jedn klasick diskety (nap. Linux Router Project, viz www.psychosis.com/linux-router). Linux tak spn pracuje na penosnch potach, vetn vtiny Apple PowerBook, IBM ThinkPad a Toshiba Tecra. Mte relnou nadji, e na vaem potai s procesorem Intel nebo na potai Mac (alespo s jeho zkladnm vybaven) bude Linux pracovat. Budete-li mt smlu, mohou dlat problmy nkter perifrie.
5. Jak se Linux instaluje?

Instalace Linuxu mohou bt velmi rychl a snadn bhem plhodinky, i takov, kdy se dostanete blzko k prohozen vaeho potae oknem. Pro? Instalan utility Linuxu od vs obvykle vyaduj vt znalosti o vaem systmu, ne byste ekali. A navc Linux obvykle nepodporuje vechen hardware, kter ve svm potai mte.
Zkladnm orientanm mstem pro Linux na Internetu je Linux Online www.linux.org
Nejlep co mete udlat ped zahjenm instalace je vypracovat si podrobn seznam komponent vaeho potae a jejich parametr. Na rozdl od OS Windows, kter obvykle velice spn sm identifikuje veker hardware a sm ho tak nakonfiguruje, Linux asto potebuje vai pomoc. Pro jistotu si proto poznamenejte: vrobce, typ a rozhran va mechaniky CD-ROM, vrobce a typ vaeho adaptru SCSI (mte-li ho), jakou mte my, vrobce, typ a velikost pamti va grafick karty, vrobce, typ a obnovovac kmitoet vaeho monitoru, jakkoliv informace o sti, na kter narazte (IP adresa, netmask, adresa gateway, DNS, nzev domny, typ sov karty). Linux se bhem instalace bude na tyto (nkter nebo vechny) informace ptt a pokud je nebudete vdt, budete si rvt vlasy (budete muset peruit instalaci, vyhledat je a znovu zat). Pro vlastn instalaci mte nkolik monost. Nejjednodu je pout verzi Linuxu na CD-ROM a pota, kter um bootovat z CD-ROM (novj potae). V takovm ppad sta vloit cdko do mechaniky, nastavit BIOS aby vyhledal bootovateln CD a ponat si podle instrukc, kter se objev na obrazovce potae. Pokud v pota neum bootovat z CD, budete muset instalovat z adrese DOS (pokud vae distribuce tuto monost podporuje) nebo pracovat s disketami. Komern distribuce Linuxu (vetn Red Hat a Caldera) obsahuj bootovac diskety 3,5. Jinak si muste diskety pipravit sami. Webov strnky va distribuce Linuxu obsahuj jist vechny detaily potebn k instalaci vech jejich specialit. Pokud ne, nebo pokud vm pipadaj pslun dokumenty pli obtn pochopiteln, zvolte jinou distribuci. Obecn jsou dobr zkuenosti s ve jmenovanmi (Red Hat, Caldera, Debian a SlackWare).
k vaemu poskytovateli pipojen k Internetu. Snaz je instalovat nkterho z mnohem pvtivjch grafickch klient, jako nap. X-ISP, kppp, GnomePPP nebo EzPPP. Tyto utility funguj podobn jako Dial-up Networking ve Windows. Jednodue jenom zadte vae pihlaovac jmno, heslo, telefonn slo poskytovatele a adresy DNS. Utilita se postar o ve ostatn. Mnoho distribuc vetn RedHat, Debian a Caldera ji pedpokld, e se budete chtt k Internetu pipojit a vechno potebn je ji na cdku a v instalanch procedurch. Dostanete vechny protokoly, webov prohlee jako Netscape Navigator a Lynx, programy pro elektronickou potu a grafick nastavovac a ovldac utility, ani byste museli cokoliv shnt a stahovat z Internetu.
V posledn dob se objevila i distribuce Linuxu pro Windows.
9. D se v Linuxu provozovat webov msto?

To je jedna ze silnch strnek Linuxu a k vybudovn a provozovn webovho msta pod operanm systmem Linux je k dispozici mnostv nstroj. Mnoho poskytovatel pipojen provozuje svoje servery pod tmto operanm systmem. Chcete-li provozovat svoje webov msto pod Linuxem, je nejsnaz najt si poskytovatele webovho prostoru s linuxovmi servery. Je to mnohem jednodu, ne 24 hodin denn udrovat v provozu svoje servery a platit pitom jet pipojen pevnou linkou (kter navc bude pi vtm zaten jist velmi neprchodn). Pokud ale chcete mt vlastn pipojen, nebo budujete firemn intranet, mete se spolehnout, e vechny populrn distribuce Linuxu obsahuj urit vechny komponenty potebn pro vybudovn vlastnho webovho msta. Nejpopulrnjm webovm serverem pro tento el je Apache (www.apache.org). Budete-li potebovat firewall nebo jakkoliv jin komponenty pro vae webov msto, pro ve existuj v Linuxu programy.
7. Me bt Linux podobnj Windows?

Chcete-li opravdu, aby v Linux byl podobnj Windows (??), lze to udlat instalovnm nkolika grafickch utilit, kter usnadn a zpjemn jeho ovldn. Chce to pedn dobr XWindows desktop manager. Systm XWindows (pro UNIX) je u na svt pes 15 let. Stal se zkladem pro grafick uivatelsk rozhran (GUI) pod Linuxem. Existuj destky rznch desktop manager, ale jen mlo z nich se dokalo vtho uznn a rozen. Nejznmj je KDesktop Enviroment (KDE, www.kde.org), jeho pznivci buduj postupn na jeho bzi kompletn grafick uivatelsk prosted. Nkte nemaj rdi KDE z filozofickch dvod. KDE je navren za pomoci komernho vvojovho prosted Qt. Nkte tvrd zastnci freewarov komunity okolo Linuxu chtj mt cel sv prosted vhradn na bzi voln tvoenho a pstupnho softwaru. Proto vznikl voln en GNU Network Object Model Environment - GNOME (www.gnome.org).
10. Existuje pro Linux technick podpora?

A ji jste individuln nadenec pro Linux nebo firma, kter je ochotn platit za trvalou podporu 24 hodin denn 7 dn v tdnu, m Linux co nabdnout. Pokud jste si koupili komern distribuci Linuxu jako je Red Hat nebo Caldera, mte nrok na 90 resp. 30 dn instalan podpory elektronickou potou zdarma. Dostanete-li se do problm pozdji, pod jet nemuste sahat do penenky. Linux Documentation Project (www.linuxdoc.org) udruje destky nvod pokrvajc vechny pedstaviteln postupy vetn instalace, emulace DOSu, potaovch st nebo pouvn azbuky. Pokud ani zde nenajdete, co potebujete, jsou tu diskuzn skupiny. Zkuste comp.os.linux.misc, comp.os.linux. setup, comp.os.linux.questions nebo alt.os.linux. Mnoho informac mete dostat i na mstech Linux Online (www.linux.org/help/lists.html), Slashdot (www.slashdot.org) nebo Linuxberg (powerlinux.linuxberg.com). Potom existuje placen technick podpora. Nepetritou placenou technickou podporu nabz Red Hat i Caldera a postupn mnoho dalch. Vyplat se i uvaovat lokln. Komunita uivatel Linuxu je velice soudrn a rda podpo sv nov leny. Je tedy pravdpodobn, e najdete nkoho ve svm okol, kdo ji m s Linuxem njak zkuenosti a rd vm pome.
Zpracovno z informac na Internetu
8. Lze pouvat Linux i Windows?

Chcete-li pouvat Linux ale sdlte pota s nkm, kdo preferuje Windows, mete mt oba operan systmy na jednom potai. Budete muset nastavit tzv.dual-boot systm, kter vm umon zvolit si pi zapnut potae, kter operan systm pouijete. Pro Linux muste na pevnm disku vytvoit samostatnou partition. Pokud jenom obas potebujete spustit njak programy pro Windows, zkuste emultor Windows pro Linux Wine (www.winehq.com). Na uvedench webovch strnkch najdete i seznam podporovanch aplikac. Pak lze tak spustit Windows pod Linuxem se softwarem VMware for Linux (www.vmware.com). Nroky na hardware jsou ale vrazn vt, ne pi pouvn samotnho jednoho nebo druhho operanho systmu.
6. Lze se dostat s Linuxem na Internet?

Dostat se na Internet s Linuxem je mnohem sloitj a t, ne s Windows. Msto snadnho kliknut na Internet connection wizard (Prvodce pipojenm k Internetu) a nsledovn polopatickch instrukc po vs Linux vyaduje mnohem hlub znalosti celho principu a procesu pipojen. Je k tomu ale dostatek dokumentace a uiten pomocn utilitky. Ne zanete, ujistte se, e jste pi instalaci Linuxu nainstalovali vechny potebn protokoly, utility a moduly. Pette si pozorn Linux Networking (http://metalab.unc.edu/LDP/HOWTO/ NET-3-HOWTO.html) Pokud usoudte, e ve potebn na potai mte, muste nastavit pipojen
Je neuviteln, co vechno se d ve webovch strnkch vytvoit. To, co vidte na obrzcch, se d dost tko popsat, mus se to vidt. Je to jako iv a parametry pohybu lze nastavovat. Uije se s tm moe zbavy a ztrat se s tm moe asu. Le co prav text na strnkch: Co je to sodaconstructor? animuje a edituje dvojdimenzionln modely vytvoen z bod a prunch spoj, u prunch spoj lze nastavovat ti parametry, prun spoje mohou bt ovldny vlnnm vytvejcm pulsujc svaly, lze tvoit modely kter sk, val se, chod, ap. - lze vyzkouet nkter z hotovch model nebo tvoit svoje vlastn. Varovn! Sodaconstructor me zvan pokodit produktivitu va prce! Zd se, e mnoz si s nm dovedou hrt dlouh hodiny. (I toto varovn je pevzat z webovch strnek firmy SODA.)
Webov msto pro vechny elektroniky, zajmajc se o aplikovanou vpoetn techniku, digitln zpracovn signlu, zabudovan systmy, software, systmy pracujc v relnm ase, propojovn systm s Internetem a mnoho dalch obor. Je zde velice rozshl a bohat soubor odkaz na veker webov msta vrobc, vvoj, organizac, instituc, standard, jednotlivch obor, zjmovch skupin, dokumentac atd. Pro pedstavu podrobnj obsah nkterch kategori: aplikovan vpoetn technika - aplikace pota do nronch prosted, vechny hlavn sbrnice (pc/104, compactPCI, PCI, VME, STD, firewire, USB ad.), IrDA, novinky v oblasti potaov a internetov telefonie, zabudovan st ap. DSP - pehledy a obecn vklady, popis desek, knihy, ipy, software, matematick apart, prce se zvukem ad. obecn elektronika - vvoj, uml inteligence, vyhledvn na nejlepch elektronickch webech, vyhledvn
elektronickch soustek, vrobci a distributoi soustek, fuzzy logic, oborov instituce a standardy, neurln st, PCMCIA, robotika ad. mikroprocesory a mikroadie - aplikan listy, architektury, programtory, emultory, vyhledvn IO, oteven standardy, publikace ad. vvoj softwaru pro elektroniku - programovac jazyky, biometrika, kompiltory, databze, grafika, I/O, senzory, standardy, testovn, nstroje ad. kde nakoupit - rozshl pehled monost nkupu podle jednotlivch produkt. internetov technologie - ATM, DTV, GPS, Java, st, operan systmy, PDA, protokoly, smart cards, TCP/IP, WAP ad.
open & free - oteven a voln en systmy, shareware, freeware, Linux, GNU ad. Cel msto eg3.com si lze nahrt do vlastnho potae pro rychlej vyhledvn bez nutnosti pipojovn k Internetu. Sta pro to bezplatn registrace a vyplnn dotaznku s demografickmi daji.
Poprv v historii je tmto zpsobem zveejnn zemn pln regionu (v tomto ppad praskho) vetn veker zemn plnovac dokumentace ped jeho projednvnm. elem tchto internetovch strnek je pedevm v maximln mon me zveejnit informace a ovit elnost
tohoto zpsobu zveejovn na Internetu, kter bude pravidlem pi projednvn dalch zemnch pln velkch zemnch celk. S podrobnmi vysvtlivkami vech pouitch znaek si lze zobrazit poadovanou st regionu v prakticky libovolnm mtku v tchto osmi pohledech: hlavn urbanistick vkres, ir vztahy, technick infrastruktura, doprava, ochrana pdnho fondu, plochy pro tbu nerost, veejn prospn stavby, ochrana prody a krajiny.
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU MEDIA TRADE
I tm nejmenm lenm rodiny mohou bt potae k uitku. Ji od dob osmibitovho potae ZX Spectrum pro n existovalo mnoho ruznch barevnch omalovnek a jednoduchch her. Do tetice dva CD-ROM dvou vrobc v jedn krabici, tentokrt pro dti - Slunko a Mach a ebestov k tabuli. Slunko
CD-ROM Slunko je uren tm opravdu nejmenm, kte se u zkladn pojmy - barvy, zvuky, velikosti, porovnvn, tvary, pozdji slice a psmenka. Dti se na kouzeln tabuli nau ve, co m sprvn pedkolk znt. Vede je pi tom pjemn ensk hlas a na otzky odpovdaj ukazovnm - kter medvdek je erven, jak nstroj hraje zvuk, kter slyte, co je vt, kde je tverec nebo koleko, co je koza a co pes, na kterm budku je pl tet, kter medvdek je fialov ...
Dti se mohou se uit v osmi rznch oblastech - porovnvn (co je vt, co je men, co je vpravo, co vlevo ap.), barvy, tvary, zvtka, hudebn nstroje (a jejich zvuky), psmena abecedy, slice a hodiny. Po sprvn odpovdi nsleduje vdy pochvala a mn se obrzky - ty lze zmnit kdykoliv i tm, e prost vezmete houbu a smaete tabuli, na kter se vechno odehrv. Tak jako ze slabike se nau dti i psmenka a slice a zpsob
jejich psan (je na tabuli animovn). Ovldn programu je pizpsobeno schopnostem dt, kter jet neumj st.
Mach a ebestov k tabuli

Jeden z nejoblbenjch eskch veernk s veselmi a vtipnmi pbhy, kter maj spd a rozvjej dtskou fantazii. Mach a ebestov s pomoc kouzelnho sluchtka provaj roztodivn a nkdy i nebezpen dobrodrustv (i kdy vdy s dobrm koncem). Dky spojen okouzlujcch obrzk Adolfa Borna s osobitm hlasovm projevem Petra Nronho se tyto pbhy staly ve sv dob pmo hitem, a to i mezi dosplmi. Vce ne hodinov film (1:09), pipraven ve spoluprci s Krtkm Filmem, je zpracovan ve formtu MPEG a stane se jist oblbenou dtskou zbavou i dnes. CD-ROM Slunko je z dlny znm esk firmy MEDIA trade, CD-ROM Mach a ebestov k tabuli je od firmy Future Media International.
Slunko nau dti pst psmenka, ...
...rozeznvat a pouvat barvy ...
KUPN
na slevu pi objednvce do 31. 5. 2000 Slunko a Mach a ebestov k tabuli 810 K (msto 899 K)
Jmno Adresa
... i znt hodiny a mnoho dalho.
Vce ne hodina populrnch veernk je na CD-ROM ve formtu MPEG
MEDIA trade s. r. o. Krakovsk 25, 110 00 Praha 1

tel. 02 22212029
65. narozeniny mho ptele ,Hrocha

Pijma - audion SW-3, kmitotov rozsah 9 a 550 m; frekvenn rozsahy se mnily pomoc vmnnch cvek
Alois Vesel
K sepsn tohoto lnku m pivedl Zdenk, OK2ABU; pvodn toto psan bylo ureno jemu osobn, ale myslm, e by tento folklr mohl zajmat i nkolik mlo starch i mladch ten, kte si chtj pipomenout nebo se dovdt, jak a co kolem tto legendy tenkrt bylo. A co je kolem n jet dnes. Chci pohldnout na HRO ze irho zornho hlu a v rznch asovch dobch. HRO nen vhradn amatrskou zleitost. Nemnm publikovat schma ani technick popis, nebo tato zleitost u je pas. Ten, kdo chce pijma restaurovat, jist u dvno sehnal potebnou dokumentaci. Seznmm vs s nktermi mn znmmi skutenostmi, kter toto rdio provzely v jeho prvnm boulivm desetilet ivota, a s jeho osudem ve stednm vku a st.
Nejdve trochu historie. Americk firma National vznikla v roce 1914 ve stt Massachusetts ve mst Maldenu. Po vstupu USA na evropsk vlit se objevily nov fenomny, typick pro prvn svtov vlen konflikt: motorizace, letectv, ponorkov nmonictvo a z toho vyplvajc poteba spojen. Ta si pi dynamickm veden boje vynutila komunikaci novho typu - spojen bezdrtov. V tom firma National vidla svou anci. Manufaktura zaala produkovat vojensk, pedevm bezdrtov spojovac prostedky pro americkou armdu a spojence. Byly to rzn krystalov pijmae a jiskrov vysilae. Po skonen I. svtov vlky sttn a armdn zakzky udlaly z Nationalu koncern, kter z ernho ptku na burze v roce 1929 vyel poslen. A tak mal konkurenn firmy byly pinuceny fzovat s kapitlov silnjmi. Po oku z krize, zatkem tictch let firma hled nhradn program, njak ic stroje, jako ostatn i jin zbrojn podniky. ikovn manaei vsadili na hoby. National dv na trh audion SW-3, po nm pichz NC-100. Frekvenn rozsahy se u NC-100 mnily obdobn, jako u pozdji zkonstruovanho nmeckho pijmae Hamzl. Pijma ml ji na tehdej dobu geniln ladic knoflk, jak jej znme u HRO. Kolem roku 1935 pichz firma National s hitem - je to komern pijma HRO. Na tehdej dobu pikov komunikan superhet v klasickm zapojen. Pes jeho znanou cenu si jej dopvali i nkte amati, jak je patrno z fotografi americkch ham-shack v pedvlench QST. Jeho cena byla v roce 1937 necelch 300 USD. Bylo to dost penz, kdy uvme, e Ford V8, dvoulitr, sedan z r. 1938 stl 640 USD. Rozsahy u HRO se mnily pomoc vmnnch ,uplk, na kterch byla i frekvenn ta-
12lampov superhet NC-100 s rozsahem od 30 MHz do 540 KHz; frekvenn rozsahy se mnily obdobn jako u nmeckho pijmae Hamzl; nazval bych to jakmsi podlnm karuselem
Legendrn HRO z roku 1935
bulka. Cena jednoho ,uplku se pohybovala od 20 do 30 USD. Pijma pracoval od 1,7 do 30 MHz; standardn vbavou byly tyi vmnn sady cvek. Linern selnou stupnic umstnou v ladcm knoflku a frekvennm grafem na kad zsuvce vmnnch cvek bylo vyeeno zobrazen kmitotu. Ladc knoflk a zrove stupnice jsou realizovny planetovm pevodem; kdybychom si pedstavili dlku stupnice v pmce, doshla by asi 1 metru. Nevhoda tto stupnice spovala v ne pli velk pehlednosti, ale v dob vzniku HRO to byla bn praxe een kly. Vechny HRO a do roku 1947 byly vyrbny v panelovm a stolnm proveden. Rozmr byl dn palcovou mrou panelov jednotky, tedy asi 43 cm. Tato koncepce sdlovacho pijmae petrvala po obvodov strnce do konce 50. let. Pouit ladic kvartl umooval dva preselektory, ka psma byla dna krystalovou propust v prvn mf. Pijma byl vybaven S-metrem. HRO byl nco jako automobil VW nebo fotoapart Leica, v nezmnn podob se vyrbl dvanct let. Nmeck firma Krting-Radio-Werke v Lipsku zakoupila tsn ped II. svtovou vlkou od ,Nacionl licenci na jeho vrobu a pekonstruovala HRO na kovov elektronky ady Telefunken EF11, 13, 14 a EBF11, jenom koncov elektronka byla sklenn ,eljedenctka. Tak se zrodil evropsk bratr, kter byl ihned zataen do vlky. Mimo jin i protektortni elektrotechnick tovrna Kik v Praze na Smchov vyrbla a dodvala za vlky pro KST S-metry. Kabt rdia a celkov design stien u ,Nacionl firma Krting zachovala bez velkch zmn, posute podle obrzk sami. Po peroubovn osmi roubk na sbrnch kontaktech cvkovho ,uplku do vedlejch otvor bylo mono doshnout na cel stupnici rozprosten amatrskch psem. A jet bylo teba obrtit papr frekvenn stupnice na ,uplku, aby souhlasil kmitoet s dlky na ladicm knoflku nekov pevod s typickm knoflkem a kvartlem byl dodvn po cel obdob druh svtov vlky z USA pes neutrln Portugalsko do Nmecka. Holt keft je keft. Ped druhou svtovou vlkou neuel ,Hroch ani Krting pozornosti vojk a
tajnch slueb. Mnoho odbojovch skupin a spojeneckch rdiovch agent tak skonilo v sti Abwehru a Ordungspolizei, jejich sluebny byly pijmai KST Krting vybaveny. Stejn zalben v pijmai HRO nala i anglick SOE a SIS pro komunikaci s vlastnmi agenty vysazenmi v tlu neptele. Zejm se jednalo o opravdu vynikajc koncepci pijmae, kter byl pvodn uren pro amatry a civiln komunikan sluby a poslouil tak dobe vem vlcm stranm vetn SSSR. Ladic kvartl s typickm ladicm knoflHRO ale nebyl standardn zaazen kem, dodvan USA po celou dobu II. ve vzbroji americkch Signal Corps. svtov vlky Nmecku US Army v t dob disponovala mnohem lepmi pijmai, jako byly Super-Pro a typov ada pijma BC-312 a 344 od firmy Hammarlund, zaloen roku 1910. Po okupaci Lotyska SSSR dostv HRO a KST ruskho bratra a do matriky je zapsn jako YC4. Narodil se v tovrn VEF v Rize (Valst Elektrotechniska Fabrika, Riga) a jako by z oka vypadl HRO. YC4 je oznaen v azbuce, latinkou se oznauje US4. I v tomto ppad nesl pijma vechny typick znaky HRO, pouze byl ochuzen o S-metr a tak zdrojov st byla oproti KST jednodu. Ani nevm, jestli otcovstv bylo dn oeteno licenn smlouvou mezi firmami VEF a National. Ale asi to byl levoboek. A tak v roce 1940 se pijma US4 dostv do vzbroje Rud armdy, jak ukazuje nmeck pedpis D 50/13 z roku 1941, ve kterm jsou takticko-technick data francouzskch, belgickch, anglickch, americkch a sovtskch spojovacch prostedk. To jsou poznatky, kter dokldm autentickm obrazovm materilem. Amatrt historici a badatel, zaten na HRO, tvrd, e pijma tto koncepce byl za druh svtov vlky vyrbn tak v Japonsku a jet asi v dalch tech zemch, ale zatm postrdm materil k doloen tchto nzor. Rezonann kivka krystalovho filtru pijmae KST (Dokonen pt)
Nmeck Krting, model KST
Tajemn vrstva Es nov poznatky

lnek vychz hlavn z obshlho rozboru [5] znmho fyzika ijcho nyn v Austrlii, kter sv znalosti zskal studiemi na univerzit v Cambridgi a kter je v souasn dob profesorem na penzi a konzultantem fyzikln sekce univerzity v Queenslandu, kde se zabv hlavn vzkumem dj v ionosfe v oblasti vrstev E, Es a F.
splv s mnohdy nezvykle vysokmi hodnotami meznch kmitot vrstvy F. Je vak nutn piznat, e dn dostupn vdeck prce z posledn doby se etnost vskytu Es vrstvy v zvislosti na period slunen innosti nezabvala. Hustota elektron v oblasti vrstvy Es je velmi velk a dosahuje a stonsobek hodnoty obvykl v oblasti vrstvy E. Tak velk hustota se vyskytuje ve shlucch, kterm nkdy kme elektronov mraky, ale obas se Es vrstva rozproste nad celm kontinentem. Kardinln otzkou je, jak se me v pomrn mal oblasti vyskytnout tak velk koncentrace elektron, a tento fenomn se vysvtluje rzn. Teorie, ke kter se nyn pikln ada vdc, je uvedena dle. Ke zkoumn se pouvaj ionosfrick sondy a speciln radarov zazen; jednm z nich je nap. skandinvsk EISCAT (European Incoherent Scatter Radar), kter doke velmi precizn zobrazit strukturu Es vrstvy, a to jednak co do hustoty elektron, jednak co do vky a rozlohy jednotlivch elektronovch mrak. Jako pklad viz obr. 3, znzorujc v asovm horizontu asi 1,5 hodiny tvorbu zprvu malch shluk, poslze vtho klesajcho oblaku elektron o velk koncentraci. Obr. 1. etnost vskytu vrstvy Es v prbhu roku
vod
Kdy se podvme do vysokokolskch uebnic pojednvajcch o ionosfrickch vrstvch a jejich vlivu na en elektromagnetickch vln, jmenovit o vrstv E se toho nedozvme o mnoho vce, ne zn prmrn setl radioamatr, kter se tak zajm, kudy a pro se jeho signly dostvaj k protistanicm. Encyklopedicky shrnuto - vrstva E m tlouku obvykle asi 10 km, ale nkdy dosahuje a 40 km, le ve vce 100 a 120 km, bn odr tzv. stedn vlny a v noci, po vymizen vrstvy D i vlny dlouh; jej kritick kmitoet je ve dne asi 4,5 MHz, co odpovd elektronov koncentraci Ne = 2,5.1011 el/m3. Hodnota kritickho kmitotu odpovd vpotu ve dne, ale v noci, kdy by mla klesnout na nulu, se ustl na asi 0,9 MHz, co nen uspokojiv vysvtleno. Dle se dotete, e se jedn o velmi stabiln st ionosfry, jej elektronov koncentrace a efektivn vka vrstvy se jen nepatrn mn a tak slunen zen m na tuto vrstvu pomrn mal vliv. O njak mimodn vrstv Es se dotete jen okrajov - e se jedn o nepravideln kaz projevujc se tm, e z oblasti vrstvy E, z vky jakoby nepatrn nad n se nhle objev odrazy na vych kmitotech, ne to odpovd odrazm od dn vrstvy E. Doba trvn je rzn a nepesahuje nkolik hodin a piny vzniku tto vrstvy nejsou znmy. To hlsala nae oficiln vysokokolsk uebnice jet z roku 1980. Skutenost zstv, e mechanismus vzniku Es vrstvy je stle zakryt uritou roukou tajemstv, d se ci, e je to dodnes nejmn probdan oblast ionosfry i pes skutenost, e se o n v ji od poloviny 30. let a e se vda o ni zajm od konce 40. let. Dnes ji ovem existuj serizn vdeck studie a pedstavy o tom, jakm zpsobem mimodn (sporadick) vrstva Es vznik. Jej vznik vak nelze dlouhodob pedpovdat mj. prv proto, e je zaloen na nepedvdatelnch nepravidelnostech, kter v oblasti vrstvy E vznikaj. V dalm se dozvte, e existuje vce druh mimodn Es vrstvy, z nich dv jsou z radioamatrskho hlediska prakticky nevyuiteln. Ns bude zajmat hlavn Es vrstva stednch ek, o kter meme bez hlubho studia, jen z praktickch pozorovn prohlsit, e maximum jejho vskytu je v letnch mscch (viz obr. 1), v prbhu dne m vskyt dv maxima mn vznamn kolem poledne a podstatn vznamnj ve veernch hodinch (viz obr. 2). Dvj teorie, e astj vskyt bv v dob slunenho minima, byla spe dna skutenost, e v t dob se kad jej vskyt zeteln projevil, zatmco v dobch maxima slunen innosti jej vskyt
Obr. 2. etnost vskytu vrstvy Es v prbhu dne
Obr. 3. Postupn vznik Es vrstvy, jak jej zachytil radar EISCAT pl. Magnetick rovnk je pomysln spojnice teen mst, ve kterch jsou silory magnetickho pole rovnobn se zemskm povrchem, a ta se rovn nepatrn odchyluje od zempisnho rovnku. A je to prv ten tzv. magnetick rovnk, nad kterm se v zkm psmu irokm nkolik set km vyskytuje tzv. rovnkov Es vrtsva, kter psob slab odrazy rdiovch vln bhem dne s kmitoty pod 60 MHz. Jej praktick vyuit je vak nepatrn, nebo se vyskytuje jen v okol magnetickho rovnku. Pinou jak polrn, tak rovnkov Es vrstvy je komplikovan souhrn jev, kter nazvme plazmov nestabilita, o kter jet bude dle zmnka. Pokud bude dle e o rovnku, jedn se vdy o magnetick rovnk. Sporadick Es vrstva, nm radioamatrm tak dvrn znm, vznik ve stednch kch. Tvo se v tenkch vrstvch o tlouce asi 1 a 2 km s neobvykle silnou ionizac. Tyto vrstvy odrej elektromagnetick vlny podobn, jako zrcadlo svteln paprsky, s minimln absorpc ve srovnn s normln E vrstvou a MUF pro tento typ Es vrstvy nezdka pekrauje 150 MHz. Komunikace prostednictvm tto Es vrstvy je radioamatry hojn vyuvna a umouje pouvat k dlkovmu en rdiov vlny o kmitotech, jakch nelze vyut pi dnm jinm druhu dlkovho en. V posledn dob se podailo prozkoumat adu fyziklnch zkonitost s vskytem sporadick Es vrstvy souvisejcch. (Pokraovn)
Ti oblasti vskytu Es vrstvy

Pod pojem sporadick vrstva Es zahrnujeme celkem ti odlin jevy vznikajc na rznch mstech zemkoule. Klasick vrstva E mv tlouku asi 10 km, je to typicky denn vrstva vznikajc psobenm slunenho UV a tzv. mkkho zen X. Kdy Slunce zapadne, ionizace ustane a vtina iont rychle rekombinuje do formy neutrlnch molekul vzduchu. Ani kolem letnho poledne, kdy je ionizace vrstvy E nejvy, nedostauje k tomu, aby odrela zpt k Zemi elektromagnetick vlny s kmitoty nad 20 MHz. Energie elektron a proton pohybujcch se v hornch vrstvch atmosfry kolem severnho a jinho plu umouje ionizaci potebnou pro dva druhy Es vrstvy, vznikajc v polrn oblasti. Ta prvn je obdobn normln E vrstv, ale objevuje se kupodivu v noci a pro dan as a msto je zcela neobvykl. k se j non Es vrstva a MUF tto vrstvy nkdy dosahuje a 20 MHz, take v podstat odpovd i po tto strnce vrstv E bhem dne. Druh typ Es vrstvy v polrn oblasti se nazv polrn (aurorln) Es vrstva a na obrazovkch radar se objevuje jako roztrouen odrazy nkdy a do 200 MHz a radioamatry ji lze vyuvat pro spojen v psmu 145 MHz. K dalmu si musme ci, co je to tzv. magnetick rovnk. Severn a jin magnetick pl cestuj v oblasti zempisnch
OK2QX
Setkn radioamatr Velk Mezi 2000

Setkn radioamatr, CBk a ptel vech obor radioamatrsk innosti se uskuten ve dnech 26. a 28. kvtna 2000 vprostorch autokempu motelu Jestbec ve Velkm Mezi. Toto zazen se nachz vblzkosti sjezdu dlnice D1 Velk Mezi - zpad na 141. km a vblzkosti silnice . 602 Jihlava - Brno na odboce asi 1 km zpadn od Velkho Mezi. Pjezd vlakem do eleznin stanice Velk Mezi - zastvka. Program setkn Ptek 26. 5. 2000: 12.00 prezentace, 17.00 tbork, 20.00 zbava shudbou. Sobota 27. 5. 2000: 06.00 prezentace, pak burza, pednky, ukzka dig. provozu - PR, PSK31, MT63, SSTV atd., tradin tombola, voln program, 16.00 tbork, veer shudbou, tombola. Nedle 28. 5. 2000: voln program. Po celou dobu setkn bude vprovozu zazen radioklubu OK2RVM na kmitotech 145,500 MHz, kanl S20 a dle na pevdi OK0A, 145,750 MHz, kanl R6 a na CB psmu kanl . 28. Vnutnch ppadech bude na vai dost pistaveno vozidlo pro odvoz zvlakovho nebo autobusovho ndra do msta setkn. Zvazn pihlky na ubytovn a stravovn a pp. dotazy podvejte na: Zdenk, OK2VMJ, tel. 0619 - 522 853 nebo PR box OK0PBX; Jirka, OK2BNB, E-mail: stour @ iol.cz Milan, OK2USG, tel. 0619 - 522 200. Srden vs zvou a na vai nvtvu se t poadatel. OK2VMJ
POZOR! Zvod mldee probh ve zmnnm ase oproti letm minulm! Ostatn podmnky tohoto zvodu zstvaj zachovny. 2 ) Podmnky viz AMA1/97 a PE-AR 3/ /97, denky na OK1CA: Fr. Stihavka, Kuttelwascherova 921, 198 00 Praha 9; Elektronick denky z tohoto zvodu na: E-mail: ok1ca@ges.cz 3 ) Memoril Ondreja Oravca, OM3AU, podmnky viz PE-AR 5/99. 4 ) Podmnky viz PE-AR 5/97, denky na OK1MG. Strun podmnky ATV zvod ATV Contesty jsou podny spoleenstvm AGAF tyikrt ron. Nrodn zvody jsou kad cel druh vkend v beznu, ervnu a prosinci od soboty 12.00 UTC do nedle 12.00 UTC. Mezinrodn zvod IARU - Region I. se kon druh cel vkend v z. Kategorie: a) ATV vyslac a pijmac stanice; b) ATV pijmac stanice. Bodovn: Psmo: 432 MHz 1296 MHz 2,3 GHz a ve oboustr. QSO: 2 b. 4 b. 10 b. jednostr. QSO: 1 b. 2 b. 5 b. Kd: pedv se libovoln tymstn skupina sel, nap. 2471. Kd nesm bt sloen z sel jdoucch za sebou vzestupn ani sestupn, nap. 1234, 4321 apod. Dle nesm tvoit skupinu stejnch sel, nap. 3333, 3344, 4444 apod. Pedvan skupina sel kdu, nap. 2471 mus bt penesena pouze obrazem. Pjem skupiny sel se potvrd slem, kter tvo jejich souet, nap.: 2+4+7+1= =14. slo potvrzen je tedy 14. Dle se pedv: volac znaka, WW-loktor, report a poadov slo spojen, zanajc 001. Tyto daje mohou bt peneseny jak ATV obrazem, tak i zvukem. Report: kvalita obrazu se vyjaduje v seln stupnici od 5 do 0. 5 = nejkvalitnj obraz bez umu, 0 = = dn obraz. Kvalita zvuku: 5 = kvalitn zvuk bez umu, 0 = dn zvuk. Kmitoet pro domluvu ATV spojen je 144,750 MHz. Denky se poslaj do 15 dn po zvod na adresu DF1QX. Pro vsledkovou listinu je teba piloit SASE. Podrobn podmnky na podn zale OK1MO Ji Vorel, len AGAF . 1647. Dle podklad od OK1MO zpracoval OK1MG
10.6. OM Activity SSB 05.00-06.00 10.-11.6. TOEC Grid Contest SSB 12.00-12.00 10.-11.6. VK/ZL (ANARTS) RTTY 00.00-24.00 12.6. Aktivita 160 CW 19.00-21.00 17.-18.6. All Asia DX Contest CW 00.00-24.00 24.-25.6. SP-QRP Contest CW 12.00-12.00 24.-25.6. Marconi Memorial CW 14.00-14.00 Termny uvdme bez zruky. Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech PE-AR: SSB liga, Provozn aktiv, OM Activity 2/97, Aktivita 160 6/97, CQ-Mir a A. Volta RTTY 4/99, Baltic 4/97, CQWPX 2/97, Field Day a Portugal 5/99, All Asia 8/98, Marconi Memorial 5/98. TOEC WW Grid Contest - sout o nejvy poet spojen s rznmi tverci. st SSB vdy druh vkend v ervnu, od soboty 12.00 do nedle 12.00 UTC. st CW 4. vkend v srpnu ve stejnm asovm seku. Kategorie: 1. Single op. - nesm pouvat cluster; a) all band, b) single band, c) low power - jen all band, max. 100 W vkon. 2. Multi op.; a) all band, zmna psma min. po 10 minutch provozu. Je dovoleno na jinm psmu spojen s novm nsobiem. b) Multi TX - zazen mus bt v okruhu max. 500 m. 3. Mobiln zazen, jeden opertor, all band. Vechna KV psma mimo WARC. Mobiln stanice dvaj /m nebo /mm. Kd: RS(T) plus velk loktor - nap. 599 JN75. Nsobie: Kad pole (nap. JN, JP, EP, atp.) na kadm psmu zvlt. Bodovn: Spojen s jinm kontinentem 3 body, s vlastnm (vetn vlastn zem) 1 bod. Spojen s mobilnmi stanicemi 3 body bez ohledu na kontinenty. Denky nejlpe na disketch ve formtu DOS/ASCII, CT nebo N6TR s piloenm sumem, kter je vlastnorun podepsn, do 30 dn po zvod na: TOEC, P. O. Box 2063, S-831 02 Ostersund, Sweden. Pozor, nov podmnky: World Wide South America CW Contest organizuje nyn LABRE ve spoluprci s mstnmi telegrafnmi kluby. Kon se vdy prvn cel vkend v ervnu, zan v sobotu v 00.00 UTC a kon v nedli v 16.00 UTC. Zvod se CW provozem na vech psmech 3,5-28 MHz mimo WARC. Vzva CQ SA test. Kategorie: A) jeden opertor - jedno psmo (SOSB), B) jeden opertor - vechna psma (SOMB), C) vce opertor - jeden vysla - jedno psmo (MOMB). Vymuje se kd sloen z RST a dvou psmen oznaujcch kontinent (nap. 579EU). Spojen se navazuj se vemi stanicemi astncmi se zvodu. Spojen s jihoamerickmi stanicemi se hodnot 10 body, spojen s jinmi kontinenty 5 body, s vlastnm kontinentem 3 body a s vlastn zem 1 bodem. Nsobii jsou prefixy podle WPX zsad na kadm psmu zvl. Celkov vsledek zskme vynsobenm soutu bod ze vech psem soutem vech nsobi ze vech psem. Denk poadateli mus dojt ko konce ervence. Mus obsahovat sum s obvyklmi daji, popisem stanice, komentem a vypotanm vsledkem a estnm prohlenm, e byly dodreny podmnky zvodu, podmnky vlastn zem a e astnk uznv rozhodnut soutn komise. Dle jmno astnka, jeho plnou adresu a ppadn
Kalend zvod na erven

Zvod mldee 1) 144 MHz Mikrovlnn zvod 2)1,3 a 76 GHz 3 Memoril OM3AU ) 144 a 432 MHz 3.-4.6. IARU-50 MHz Contest 4) 50 MHz 6.6. Nordic Activity 144 MHz 10.-11.6. Contest Citta Di Messina 144 MHz a ve 10.-11.6. ATV Contest 432 MHz-2,3 GHz 13.6. Nordic Activity 432 MHz 17.6. S5 Maraton 144 a 432 MHz 17.-18.6. HA-VHF/UHF/SHF Contest 144 MHz-1,3 GHz 17.6. AGCW Contest 144 MHz 17.6. AGCW Contest 432 MHz 18.6. ALPE ADRIA Contest 432 MHz a ve 18.6. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 18.6. OE Activity 432 MHz-10 GHz 18.6. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 27.6. Nordic Activity 50 MHz 3.6. 3.-4.6. 3.-4.6. 14.00-17.00 14.00-14.00 14.00-14.00 14.00-14.00 17.00-21.00 14.00-14.00 12.00-12.00 17.00-21.00 13.00-20.00 14.00-14.00 16.00-19.00 19.00-21.00 07.00-17.00 07.00-10.00 07.00-12.00 08.00-11.00 17.00-21.00
Kalend zvod na kvten a erven

13.5. OM Activity CW 04.00-04.59 13.5. OM Activity SSB 05.00-06.00 13.-14.5. A. Volta RTTY DX RTTY 12.00-12.00 13.-14.5. CQ MIR MIX 21.00-21.00 20.5. EU Sprint CW 15.00-19.00 20.-21.5 Baltic Contest MIX 21.00-03.00 21.5. LF FONE WAB SSB 09.00-18.00 27.-28.5. CQ WW WPX Contest CW 00.00-24.00 3.6. SSB liga SSB 04.00-06.00 3.-4.6. WW South America CW 00.00-16.00 3.-4.6. CW Field Day CW 15.00-15.00 4.6. Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00 4.-9.6 AGCW Activity Week CW 00.00-24.00 5.6. Aktivita 160 SSB 19.00-21.00 10.6. CT National Day SSB 07.00-24.00 10.6. OM Activity CW 04.00-04.59
Veobecn podmnky zvod na VKV viz AR 3/2000, dle asopis Radioamatr 1/2000 a v sti PR v rubrice ZAVODY. 1 ) Podmnky viz AMA 1/97 a PE-AR 5/ /98, denky na OK1MG: Antonn K, Polsk 2205, 272 01 Kladno 2.
i E-mail. V kategorii C) je teba vyjmenovat jednotliv opertory. Denky zaslan via E-mail mus bt v ASCII kdu. Zaslaj se na adresu: LABRE - WWSA Contest Committee - P. O. Box 00004, 70359-970 Brasilia, DF - BRAZIL, nebo E-mail: labre@labre.org/wwsa. Diplomy zskvaj vtzn stanice v kad DXCC zemi. Zmny v podmnkch zvodu CQ-M od roku 2000 a) astnci v kategorii QRP mus po celou dobu zvodu pedvat svou volac znaku lomenou QRP - nap. OK1ABC/ /QRP. b) Adresa pro denky odeslan potou je: CQ-M Contest committee, Krenkel Central Radio Club of Russia, P. O. BOX 88, Moscow, 123459, Russia. Upozorujeme, e uveden ZIP kdu je nezbytn! Od roku 2000 je adresa pro zasln denku prostednictvm E-mailu: cqm@mail.ru OK2QX
Pedpov podmnek en KV na kvten

Prmrn sla slunench skvrn R za leden a bezen 2000 byla 90,2, 112,3 a 138,2. Vyhlazen hodnoty R12 za ervenec a z 1999 vychzej na 94,4, 97,5 a 103,3. A vloni v z tedy byla pekroena magick stovka, nad n teprve jsou cel krtk vlny (a po 30 MHz) opravdu pouiteln v globlnm mtku. Letos se vytratily dlouh a hlubok poklesy slunen aktivity, kter vloni psobily ast rozladn nad rovn podmnek en. Nadle ale plat, e byl v rmci 23. cyklu namen zatm nejvy slunen tok 248,5 s.f.u. 10. 11. 1999, souasn srekordnm slem skvrn R = 343. Tsn se mu piblilo men z 22. 3. 2000 stokem 234 s.f.u. Vzestup slunen aktivity z konce nora a vtiny bezna jen potvrdil ti a pl roku starou pedpov 23. cyklu, zaloenou poprv v historii na skuten komplexnm multidisciplinrnm pstupu. Jeho vrchol bude spe vdoln polovin pvodnho konfidennho intervalu R12 = 160 30. Pipojen diagramy pro kvten vychzej z R12 = 143, co piblin odpovd slunenmu toku 185 s.f.u. I pes blzkost lta, kdy jsou prbhy pouitelnch kmitot na severn polokouli Zem stle plo a jejich maxima ni a minima vy, bude pokraovat pravideln otevrn vech krtkovlnnch psem vetn destky pro spojen DX, vetn kmitot z dolnho konce VKV. Bhem kvtna se postupn dostane v pln me ke slovu sezna sporadick vrstvy E, a protoe bude zrove hrt roli i ohyb radiovln vionosfrick oblasti F2, budeme svdky astch vskyt jak kombinovanch md en (nejastji F2/Es), tak i vskyt ionosfrickch vlnovod se lvm podlem asti Es. Na psmech to bude znamenat nejen pokraovn anc pro spojen DX a popsmo esti metr, ale i rostouc variabilitu co do smr i as vskytu.
Na delch psmech krtkch vln bude pokraovat rst dennho tlumu a v prmru i intenzity atmosfrik. Ve vvoji podmnek dolo po pozvolnm zlepen 31. 1. a 2. 2. k poruchm 6. a 8. 2. s jen mrnm zhorenm, nebo souasn stoupala slunen radiace. Ped poruchami a v jejich kladn fzi se dobe otevrala destka, zejmna zpadnm smrem. Nsledovaly klid se zlepenm 10. 2., vt aktivita magnetickho pole Zem 11. a 15. 2. a zlepen od 16. 2. stice od protonov erupce 17. 2. dorazily kZemi 20. 2., pohnuly stacionrn rzovou vlnou a v 20.46 UTC vyvolaly potek dal poruchy. Vsledkem byly deformace dennho chodu a rzn anomlie. Nicmn od 17. 2. zstvala vechna psma KV a po destku veer dlouho oteven. Velmi dobr signly od VP6BR z Pitcairnu (i od majk ZL6B a W6WX) jsme zaznamenvali 19. a 20. 2. Magnetick boue 21. 2. a 24. a 25. 2. podmnkm opt pli neublily. Nejprve sticov ionizace pispla k udren vysokch MUF a pot pomohl vzrst slunen radiace. Akoli (anebo prv proto, e) nelo o klidn vvoj, otevrala se o poslednm norovm vkendu do oblasti Pacifiku i destka a rst slunen radiace posunul denn maxima MUF a do oblasti VKV. Efektivn slo slunench skvrn SSNe doshlo v prosinci rovn SSNe = 140 (s kolsnm mezi 105 a 170). Bhem ledna se navrtilo smrem ke stovce a v noru zaal postupn rst na 130, kter v beznu jet pokraoval. Intervaly zlepen podmnek se kryly s jeho rsty: 4. 2. stoupl SSNe na 108 a 6. 2. na 118. Poruchy o vkendu 12. a 13. 2. jej stlaily na 94 a po uklidnn od 16. 2. stoupl ke 120, 26. 2. tm ke130 a 6. 3. na SSNe = 142. Po nsledujcm poklesu bylo SSNe nad 140 zaznamenno znovu a 22. 3. a 27. 3. Vtinu majk NCDXF/IARU, neboli IBP jsme tentokrt slyeli i v psmu 10 metr. Do plnho potu osmncti jet chybl VR2HK (kter byl poprv aktivovn a koncem bezna a potkem dubna). Od 17. 2. je opt v teru VK6RBP. Zpravidla na vech pti psmech byl slyet RR9O, asto s JA2IGY (bhem dopoledne s echem od vcecestnho en). K signlm z jinch smr pibyl okolo poledne 4U1UN (pi vy slunen aktivit t na vech pti psmech). Od Novho roku postrdme prvn z dvojice profesionlnch majk LN2A a v polovin nora stihl stejn osud VL8IPS (kter jsme slchali denn na 10 a 20 MHz, resp. 7 a 20 MHz). Zvr pat pehledu norovch dennch hodnot index slunen a geomagnetick aktivity. Slunen tok (men v Pentictonu, B. C.) byl postupn 138, 144, 154, 167, 168, 178, 182, 174, 199, 176, 170, 163, 160, 159, 156, 160, 168, 141, 145, 153, 152, 164, 185, 192, 210, 215, 227, 219 a 219, prmr in 173,7. Index geomagnetick aktivity Ak zmen observatoe Wingst inil: 10, 10, 14, 6, 14, 40, 36, 19, 16, 12, 20, 44, 16, 40, 18, 8, 7, 1, 3, 6, 21, 6, 10, 29, 21, 19, 14, 17 a 6. Nadle pomrn vysok prmr 16,7 k, pro byly (vyjma dn svelkou slunen radiac) podmnky en mn stabiln. OK1HH
O em p jin radioamatrsk asopisy?

QST 10/1999, Newington. Expedice na Market Reef. Ladic pomcka pro PSK31. Pm zadvn kmitotu pro transceivery ICOM. Mi SV sPIC. Dry vozonov vrstv. Nov diplomy DXCC pro nov milienium. L antna pro psmo 10 m. Test Yaesu FT-2600M. Test osciloskopu Kenwood CS4125. RadCom 10/1999, Herst. Software pro veden soutnho denku - pehled. Digitln hlasov komunikace. Kompaktn smrovka Cushcraft MA5B - popis. CQ DL 12/1999, Baunatal. Internetov vyhledvae sradioamatrskou tematikou. Spojen EME vpsmu 2 m sjednou Long Yagi antnou. Domc vroba desek s plonmi spoji. Doplnk kFM ,rukm pro zamovn. Home made zdroj 13,8 V/ /38 A (2). Antna ATAS-100 pro mobiln KV provoz. OK1DVZ

Prakticka Elektronika 2000-05

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2000-05

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK V/2000. SLO 5 V TOMTO SEIT

Praktick elektronika A Radio

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

Komplexn ochrana baterie sloen z lnk Li-Ion

Nae obvody najdete v rozlinch zazench. Nejastji v oblastech au-

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

dan asopis na 1. stran a dle pokraujeme jako v pedchozm odstavci.

Dle CD ROM1996 obsahuje dva databzov programy s rznmi druhy vyhledvn

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 42. Osciltor s nastavitelnou stdou

Obr. 43. Pevodnk intenzita osvtlen - kmitoet

Obr. 41. Osciltor s blokovnm

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

Jednoduch zapojen pro voln as

Monitor telefonn linky

Obr. 1. Zkoue tranzistor NPN a N-MOSFET

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

Obr. 3. Monitor telefonn linky

Akustick signaliztor couvn

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

Detektor pohybu pro kamerov zabezpeovac systmy VMD-97

Popis a funkce zapojen

Obr. 2. Rozdlen obrazovky

Obr. 3. Rozdlen obrazovky

Praktick elektronika A Radio - 4/2000

Praktick elektronika A Radio - 4/2000

Obr. 4. Schma desky iqkb (vetn varianty s napjenm ss naptm 10 a 16 V)

Praktick elektronika A Radio - 4/2000

Obr. 6. Deska iqka

Praktick elektronika A Radio - 4/2000

Zlohov napjec stedna Proterm

Obr. 4. Deska s plonmi spoji sov sti zazen a rozmstn soustek

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

120 k 270 1 k 3,9 k 47 bonk 0,1 /5 W drtov

R24, R28, R30 R25 R32 R33 R35 R37 R38

Obr. 6, 7 a 8. Fotografie vnitnho proveden zlohov napjec stedny

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

Rdiov dlkov ovldn

Pijmac dvoukanlov jednotka RX-DYNACODER

Vyslac dvoukanlov jednotka TX-2TK-SAW433

Obr. 1. Blokov schma pijmae AUREL

Pi vodn iniciaci (zapnut napjecho napt u pijmae nebo vm-

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

Technick popis kdovacho systmu DYNACODER

Automatick programovn (samouen kd)

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

Stavba pijmac jednotky

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

Seznam pouitch soustek

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

Modul pro stereofonn a dvoujazyn doprovod TV vysln sobvody PLL

Modul pro stereofonn a duln doprovod sobvody PLL

Mont do desky modulu

Obr. 1. Schma zapojen selektivnho zesilovae

Obr. 2. Deska s plonmi spoji (2 : 1)

Obr. 3. Blokov schma obvodu TDA 9845

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

Seznam soustek TES34S

Seznam soustek selektivnho zesilovae 54 kHz

Praktick elektronika A Radio - 5/2000

W ) V