JINDICHA CORNELIA AGRIPPY

Z NETTESHEIMU,
ozbrojenho vojska ryte pasovanho, obojho prva i medicny doktora,
Jeho Svat Milosti csask rady a archive
OKULTN FILOSOFIE
KNIHA DRUH
Podle prvnho latinskho vydn z roku 1534 peloil Jaroslav Novk; vydalo nakl. Trigon, Praha 1994
slba
1
Vzneenmu pnu nejjasnjmu kneti
HEMANU z Wiedu,
kurfitu, vvodovi Westfalskmu a Engerskmu, pnu a arcibiskupovi
Kolnskmu a Paderbornskmu, nejmilostivjmu svmu pnovi
JINDICH CORNELIUS AGRIPPA
Z NETTESHEIMU
peje ve dobr.
Konen nyn, kne nejjasnj a nejdstojnj pane, zaslal jsem Tv Vsosti ostatn zbvajc knky
Okultn filosofie neboli magie, kter nedvno jsem vydal, jak jsem slbil. Od snahy vydati je dve zdrela mne
smrt jasn knny Markty Rakousk. K tomu jako dal pekka pidruil se pokik, kter spustilo nkolik
sykofant a scholastik a nepoctivost sofist nad vydnm mho spisu o marnosti vdn a vtenosti slova bo-
ho, kte neustle proti mn bsnili, pronsledujce mne svm ztm, zvist a pomluvami. Nkte z nich v chr-
mech kazatelskm hlasem s pynou tv a nadutm vzezenm enili proti mn a ped veejnost vinili mne
z bezbonosti. Druz hueli do u nezkuench, tupili mne po domech a konen tet tvali proti mn na veej-
nch i soukromch schzch biskupy, knata, ba i samho csae. Proto poal jsem vhati, zda mm vydati tyto
zbvajc knky, kdy jsem si byl vdom, e budu zaplaven proto pomluvami a tak se dostanu z koue do pla-
mene, a dle strach jaksi podivn mne napadl, abych Ti jejich vydnm nebyl spe na obt, ne abych se Ti
zavdil, a e bys mohl zakusiti nenvist onch utrhanch jazyk. To ve naplovalo mne zoufalstvm, avak
pemohl jsem je, maje na mysli Tvj vysok sudek, Tvoji uvlivost, rozvahu, irok rozhled a nbonost pro-
stou v povry i vechny ostatn proslaven ctnosti, dle bezpkladnou vnost a bezhonnost, kter snadno
petrv jazyky utrha a kter tak me je udreti na uzd. Zhostil jsem se tedy strachu a opt k dlu jsem od-
vn pistoupil, kter jsem ji tm ze zoufalstv opustil. Pijmi tedy nyn, kne nejjasnj, s pvtivm
smlenm tuto druhou knihu o okultn filosofii, v n pojednvme o tajemstvch nebesk magie, kter vechna
vysvtlujeme, ukazujce, co bylo o nich znmo starovku, co se zachovalo a do naich as, aby tm, kdo stu-
duj tato tajemstv, byla jasn vyloena, jeto doposud byla zanedbvna a mlo pochopena. Nyn pedkld se
jim pod Tvoj ochranou. Jestlie tato kniha pinese njak uitek komukoliv, nech Tob vzdv dky, Tob,
jen Jsi byl pinou tohoto vydn a poskytl jsi i monost, aby toto dlo mohlo otevenmi branami opustiti svj
al, kter je poutal.
Kapitola 1.
O nutnosti vd matematickch a o jistch podivuhodnch vsledcch, jich toliko jimi lze dosci.
Vdy matematick jsou pro magii tak nutn a natolik j blzk, e ten, kdo by chtl magii od nich oddliti,
dopustil by se omylu a marn by pracoval a kenho vsledku by nedoshl. Vdy vechny prodn sly zeny
jsou potem, vahou, mrou, souladem, pohybem a svtlem a ve, co vidme, m v nich svj dvod a zklad. Ba
dokonce, jak prav Platon, na zklad vd matematickch toliko, bez prodnch sil, meme vytvoit dla p-
rodnm podobn, jako jsou chodc a mluvc sochy, kter pece postrdaj ivoin sly. Takovmi byly u sta-
rch sochy Daidalovy, nazvan automaty, kter pipomn Aristoteles, samohybn tnoky Vulknovy a Daida-
lovy, o nich vypravuje Homeros, e samy od sebe thly do boje. Tak se dotme, e tnoky na hostin gym-
nosofisty Hyarba samy se pohybovaly a zlat sochy jako nci a sluhov slouily hodovnkm. Dle teme o
Merkurovch sochch, kter mluvily, a o devn holubici Archytov, kter ltala. A co zzraky Boeiovy, o
nich mluv Cassiodorus, kovov Diomedes troubc na roh, mdn syc had a ptci od ivch k nerozeznn a
sladce zpvajc! Tohoto druhu jsou i podivuhodn obrazce geometrick a optick, o nich jsme se zmnili
v pedchozch kapitolch na mst, kde jsme mluvili o vzduchu. Tak zhotovuj se zrcadla dut, sloupcov,
v nich pi urit vzdlenosti mono vidti obrazy vc podobn stnm, jak mono se pouiti u Apollonia a
Vittelia v jeho dlech O perspektiv a zrcadlech. teme, e Pompeius Velik pivezl mezi koist do ma
jaksi zrcadlo, v nm bylo lze spatiti cel vojska ozbrojenc. Vyrbj se tak i prsvitn zrcadla, kter na-
putna uritmi bylinnmi vami a ozena umlm svtlem napluj okoln vzduch fantomy. J sm dovedu
zhotoviti dv zrcadla proti sob postaven, v nich zcela jasn lze vidti, kdy svt slunce, ve, co jeho paprsky
jest ozeno v okruhu mnoha tisc mil. Kdy tedy mag je znal prodn filosofie a matematiky a obeznmen i
s pomocnmi vdami aritmetikou, hudbou, filosofi, optikou, astronomi a vemi vdami, kter uvaj vah, mr,
rozmr, lnk i spoj, a obeznmen i s mechanikou z nich vyplvajc, nen divu, kdy vynikaje takto nade
2
vemi ostatnmi umnm i vzdlnm, doke mnoho podivuhodnho, emu i velmi moud a velmi vzdlan se
podivuj. Zda podnes nestoj stopy starobylch vtvor prac Herkulovch i sloup Alexandrv, Kaspick brny
kovem pobit a uzaven eleznmi zvorami, e nemohly bti oteveny dnou znalost ani umnm; pyramida
Julia Caesara vedle Vatiknu vztyen, uprosted moe umle zzen hory a hrady a kamenn pehrady, kter
jsem vidl v Anglii snesen st uvitelnm umnm? Dle teme u dvryhodnch historik, e podobnmi
znalostmi byly kdysi prokopny hory, vyplnna dol, v rovinu srovnna horstva, provrtny skly, odstranna
mosk pedho, vyhloubeny troby zemsk, odvedeny eky, moe s moi spojena, odvodnny zplavy, pro-
zkoumny mosk hlubiny, vyerpna jezera, vysueny bainy, zzeny nov ostrovy a opt jin spojeny s pev-
ninou. A toto ve zd se pmo bti v odporu s prodou, pece o tom teme jako o skutenosti a do dnenho
dne vidme toho stopy. Jeto vak nen ani tch, kte by se aspo snaili tato fakta poznati a pochopiti, obecn
lid bj, protoe znalost i znalci z pamti lidsk vymizeli, e to vechno bylo dlem blovm. A tak vidouce
cokoliv podivuhodnho, nevdomost zaslepen hledaj u bla pinu toho, co jest dlem vd prodnch nebo
matematickch. Jest to tot, jako kdy nkdo neznal sly magnetu vid tk elezo, jak se zved nebo ve
vzduchu ulpv, prv tak jako kdysi elezn obraz Merkurv visel v Trevru uprosted chrmu, vzn jsa pr na
psoben magnetitu, o em svd verk:
Ferreus in mediis volitat caducifer auris.
1
Podobn teme o obrazu Slunce v chrmu Serapidov v Egypt. Neekne se ihned, e tak toto jest dlo
blovo? Je-li znm vliv magnetu na elezo, a je-li vyzkouen, zmiz vechen obdiv a nebude pochyb o tom, e
je to dlo prody. Zde jest nutno si uvdomiti, e jako prostednictvm jev prodnch sbrme prodn sly, tak
i pomoc vc abstraktnch, matematickch a nebeskch erpme nebesk sly, toti pohyb, ivot, smysl, e,
pedtuchu i vtn. Tato sla existuje i v ltce mn phodn, kter ne prodou, ale umle byla zhotovena. Tak
pr mohou bti zhotoveny mluvc sochy i budoucnost pedpovdajc, jak o tom vypravuje Vilm Pask, kdy
mluv o mdn hlav, zhotoven za vchodu Saturna, kter pr mluvila lidskm hlasem. Kdo vak dovede
vhodn si vybrati ltku phodnou a bude mti nejsilnj vliv, ten nepochybnch a velmi mocnch vsledk do-
ke. Jest toti veobecn mnn Pythagorejc, e jako matematika jest pesnj a skutenj ne fysika, jest i
innj, a jako jest neodvislej svoj podstatou, tak jest tomu i s jejmi vsledky. slm pak, jeto jsou nej-
skutenj, a tud nejpsobivj, nejenom filosofov pohant, ale tak i teologov hebrejt a kesant pipi-
suj sly a moc k dobru i zlu.
Kapitola 2.
O slech, jejich moci a sle.
Severinus Boetius prav: Zd se, e ve od potku stvoen je utvoeno sly, jeto byla vzorem v duchu
Stvoitelov. Ona jsou zkladem rozmanitch prvk; stdn poas, pohyb hvzd, oten oblohy a vbec stav
veho spov na spojen sel. Jsou tedy sla schopna velikch a vzneench sil. Nen tedy divu, jeto v p-
rodnch hmotch jest skryto tolik a tak velikch sil, to jest sil neobyejnch vsledk, e v slech samch jsou
sly daleko vt, skrytj, podivuhodnj a mocnj, nebo sla sama jsou skutenj, dokonalej; v nebesk
oblasti spovaj, s jednotlivmi podstatami splvaj a konen maj nejvt a nejjednodu vztah k idem ob-
saenm v boskm rozumu, z nho erpaj svoje vlastn a nejinnj sly; proto tak nejvce zmohou
k dosaen dmonickch i boskch dar, prv tak jako mohou v oblasti prodnch hmot vyvolvati njak
iveln kaz, penosem jejich zkladnch vlastnost. Rovn ve, co jest i bude, spov na uritch slech a sly
z nich erp. Vdy as se skld z sla, i vechen pohyb i innost a vbec ve, co na asu i pohybu zvis, tak
harmonie a hlasy maj svou slu a skldaj se z sel a jejich pomr. Tak pomry z sel vzel vytvej pomoc
ar charaktery a obrazce, je jsou vhodn k magickm pracem, jeto stoj uprosted mezi obma extrmy, k nim
lze je pibliti, jako pi uvn psmen. Konen vechny druhy pirozench i nadpirozench vc jsou vzny
na urit sla. Toho jsa si vdom Pythagoras, pravil, e slo to jest, jm vechno trv a propjuje jednotlivm
ltkm jejich vlastn sly. Proklos prav: slo vdy bytuje, jin vak jest v hlasu, jin v jeho pomrech, jin
v dui a rozumu a jin v bostv. Themistius vak, Boetius a Averrhoes Babylonsk vznam sla vyzdvihuj
natolik, e mysl, e nikdo bez sla neme sprvn filosofovati. Maj tu ovem na mysli slo rozumov a for-
mln, nikoliv slo hmotn, sensibiln nebo slovn, ani sla kupeck, kterch si Pythagorovci a akademikov i
n Augustin nevmaj; avak upraj pozornost na pomr vyplvajc z toho sla, je nazvaj pirozenm,
formlnm a rozumovm, z nho emanuj velk tajemstv, jak ve vcech pirozench, tak i ve vcech boskch
a nebeskch. Jm vede nejbli cesta k umn vteckmu; sm opat Joachim ve svch proroctvch nepostupoval
jinak ne sly.

1
elezn nositel berle, vznel se ve vzduchu voln.
3
Kapitola 3.
O velikch silch sel ve vcech pirozench i nadpirozench.
Nejen nejlep filosofov souhlasn u, ale tak uenci katolit, pedevm Jeronm, Augustin, Orige-
nes, Ambro, eho Nazinsk, Athanasius, Hilarius, Basilius, Rabanus, Beda a etn jin potvrzuj, e v slech
obsaena je moc a innost k dobru i ke zlu. Tak Hilarius v poznmkch k almm tvrd, e 70 starc uspo-
dalo almy podle innosti sel. Tak peslavn uenec Rabanus napsal o silch sel jedinenou knihu. Ostatn
jak velik sly v prod maj sla, jest patrno na bylin zvan pentafylon.
2
Ta toti silou ptky jest protijedem,
zahn zl duchy a usmiuje; poije-li se pak ve vn dvakrte denn jednoho listu, l se jm jednodenn hore-
ka. Ti lstky l tdenn, tyi tydenn. Podobn pr tyi semena otonku jsou prostedkem proti horece
tydenn, prv tak jako ti semena proti tdenn. Podobn se tvrd, e horeky mono tak liti sporem ve
vn, a to tdenn, je-li utren u tetho kolnka, tydenn, je-li utren u tvrtho. Bodneme-li tmto stblem
hada jednou, hyne. Uzdrav se vak, bodneme-li dvakrte. etn pklady takovhoto druhu meme nalzti u
rznch autor. Jest jisto, e vechny tyto jevy maj svou pinu, a tou prv jest rzn pomr rznch sel.
Podivuhodn je tak pokus se sedmic. Kad sedm musk potomek, nepedchz-li mu ani jedna sestra, m
moc pouhm slovem nebo dotekem liti ndory. Podobn i kad sedm dcera podivuhodn obratn pomh
pi porodu; a nen pinou toho slo, nbr skuten pomr v nm obsaen. To, co jsme prv ekli, jest nutno
mti stle na pamti, e toti tyto sly nejsou obsaeny v slech slovnch aneb obchodnch, nbr e tajemstv
bo a prodn jsou skryta a ztajena v slech rozumovch, skutench a rozench. Kdokoliv vak um spojovati
sla slovn a pirozen s boskmi a navzjem je uvsti v soulad, ten bude moci pomoc sel nejen mnoh po-
znati, ale i mnoh podivuhodn dla vykonati. Pythagorejci tak prohlauj, e pomoc sel mono mnoho pro-
rokovati; a jist by nepravil sv. Jan v Apokalypse: Kdo m rozum, a uvauje o sle jmna zvete, kter jest
slem lovka, kdyby v nich njak velik tajemstv nebylo skryto. Ukeme dle, jak tento zpsob nazrn
jest velmi slaven u id a kabalist. To vak nutno vdti, e sla jednoduch oznauj vci bosk, destky
nebesk, stovky pozemsk, tiscovky pak vc budoucho vku. Krom toho, jeto sti ducha pro svoji totonost
neb stejnost svch projev jsou spojeny podle pomr aritmetickch, tak tlo, jeho sti se li velikost, sloe-
no je podle pomr geometrickch; ivouc tvorov z obou, sloeni z ducha a tla, prostednictvm pravidel
harmonie. Z toho vyplv, e sla psob nejvce na dui, obrazce na tlo a jejich souhrn na celou ivou bytost.
Kapitola 4.
O jednice a jej stupnici.
Nyn promluvme o slech samch zvlt; ponvad slo nen nim jinm ne opakovnm jedniky,
budeme se zabvati nejprve jednikou samotnou. Jednika toti nejdokonaleji pronik kad slo, jest spole-
nou mrou vech sel, zdlem jejich i potkem. Kad slo v sob obsahuje, jest prosta v mnohosti, je vdy
t a nepromnn; proto tak, je-li sama sebou nsobena, nic nedv, le sebe samu. A sama je prosta vech
st, pece je dliteln. Dlenm se netp, nbr nsob, to jest, vznikaj z n sam jedniky; dn vak
z tchto jedniek nen nad celek vt, ani men, nebo kad nov vzniknuv jest celou pvodn. Proto nazvali
ji jedni svornost, jin bonost, jin ptelstvm, protoe se nedl, nerozpad v stice. Ale i Martial podle
Aristotelova vroku tvrd, e ji kdysi nazvali Amorem, protoe je vdy jenom jednikou a sama zd se vdy sebe
hledati a nieho nem krom sebe, a prosta jsouc jakhokoliv umocnn nebo spojen, d vlastn r na sebe.
Jednotka je tedy potkem i koncem veho, sama potku ani konce nemajc; ped n ani za n nen nic. Jednika
je potkem vech vc, ve k jednice smuje; za n nic nen a ve, co jest, toliko po jednice prahne, nebo od
n ve vzniklo a nutn na n mus mti ast, aby mohlo vbec bytovati. A jako ve od jedniky vzelo, tak ve
sna se k n vrtiti; nejprve se ovem mus zbaviti sv mnohosti.
Jednika vztahuje se tedy k svrchovanmu Bohu, jen sm jsa jedin a nepotateln, pece nesetn vci
tvo a v sob obsahuje. A jako jedin je Bh, tak jedinho Boha jest jeden svt, jedinho svta jedno slunce,
tak jeden fnix je ve svt, jedna krlovna vel, jeden vdce ve std; ve speen jest jeden len dc, i jebi
nsleduj jednoho vdce a mnoho jinch ivoich m jedniku v ct. Mezi dy tlesnmi jest opt jeden dc,
jemu ostatn jsou podzeni, a ji je to hlava, nebo, jak jin mysl, srdce. Jedin jest ivel, jen ve pemh a
vm pronik ohe. Od Boha byla stvoen,a jedin podstata, zklad veho zzraku, bytujc na zemi i na nebe-
sch a jevc se v i ivoin, rostlinn i nerostn. Mlokdo ji poznal, kdy ji nalezl, nikdo ji pak nenazval
sprvnm jmnem. Ztajena je v mnohch obrazcch i zhadch; bez n neme dosci svho cle ani alchymie,
ani prodn magie. Vichni pochzme od jedinho lovka: Adama. Vinou jeho jedinho jsme smrteln, jedi-
nm pak Jeem Kristem vykoupeni a jak prav Pavel, jeden je Pn, jedna vra, jeden kest. Jedin je Bh a

2
Ptilstek.
4
Otec veho, jedin prostednk mezi Bohem a lidmi. Jedin svrchovan Stvoitel, kter je nade vm, ve vem, i
v ns vech, jedin jest bh Otec, od nho ve pochz a v nm i my jsme. Jedin jest Bh Je Kristus, jen
jest vude a skrze nho i my jsme. Jedin jest Duch Svat, k nmu ve i my smujeme.
Stupnice jedniky.
V archetypu y Jod
Jedin bosk podstata, pramen v moci, jej jmno jest
vyjdeno jedinm nejjednodum psmenem.
Ve svt duchovnm Svtov due Jedin nejvy inteligence, prvn stvoen, pramen ivot.
Ve svt nebeskm Slunce Jedin krl hvzd, zdroj svtla.
Ve svt ivl Kmen mudrc Jedin zklad a prostedek vech sil prodnch i mimoprodnch.
V mikrokosmu Srdce Jedin prvn ijc a posledn odumrajc.
V podsvt Lucifer Jedin vdce vzpoury andl a kne temnot.
Kapitola 5.
O dvojce a jej stupnici.
Stupnice dvojky.
V archetypu hy JAH la EL Jmna bo sloen ze dvou psmen
Ve svt duchovnm Andl Due Dv podstaty rozumov
Ve svt nebeskm Slunce Luna Dv velik svtla
Ve svt ivl Zem Voda Dva ivly chovajc ivot
V mikrokosmu Srdce Mozek Dv hlavn sdla due
V podsvt
Pl
Behemot
Skpn zub
Leviathan
Dv vci, jimi Kristus hroz zatracencm
Dvojka je prvn slo vyjadujc mnohost, kter se vak ned miti dnm slem, le toliko jednikou
spolenou mrou vech sel. Nen sloena z sel a jest jenom vslednic jedn plus jedn; nutno ji tedy naz-
vati spe nesloenou, ne sloenou. Tak trojka bv nazvna prvm slem nesloenm; dvojka pak prvou
odno, prvou zplozeninou jedniky. Odtud bv nazvna tak jmnem Genesis nebo Juno, jest domnlm vt-
lenm a projevem prvho pohybu a prvotvarem rovnosti. Jako slo prv rovnosti, krajnosti i prostoru jest tak
slem spravedlnosti a rovnovhy. Bv t nazvna slem vdy, pamti, svtla i slem lovka, kter jinak se
nazv mikrokosmos, dle pokld se za slo kesansk, sexuln i manelsk lsky a ptelstv, jak pravil Pn:
Dva budou v jednom tle, a jak se prav v knize Kazatel: Lpe jest dvma bti ne jednomu. Povaj vsled-
ku svho spojen. Klesne-li jeden, druh ho podpo. Bda samotnmu! Klesne-li, nem, kdo by mu pomohl. A
sp-li dva, navzjem se zahej; jak zaheje se jeden? A jeden jest snadno pemoen, dva vak mohou odporovati
tonku. Proto bv dvojka nazvna i slem pohlavnho styku a pohlav. Ta jsou toti dv, musk a ensk.
Tak holubice snej dva druhy vajec. Z jednch lhnou se samiky, z druhch samci. Dle bv dvojka naz-
vna stedem i astnkem dobra i zla; je potkem dlen, mnohosti a rozlien a oznauje hmotu. Nkdy bv
tak pokldna za slo nesvru a zmatku, netst a neistoty; proto sv. Jeronm prav ve spisu proti Jovianovi,
e o druhm dni stvoen se neprav: I vidl Bh, e jeho dlo je dobr proto, e dvojka jest slem patnm.
To jest tak dvodem, e Bh pikzal, aby do archy Noemovy byla zvata neist vzata po dvou. Protoe dvoj-
ka, jak Bh pravil, jest slem neistm, jest tak neastnm pi auspicich, obzvlt jsou-li vci, na n se
teme, Saturnsk nebo Martick, nebo ob tyto planety bvaj astrology pokldny za nepzniv. Traduje se
tak, e dvojka pivolv straidla a pery a e zlmi duchy kod tm, kdo za noci cestuj. Pythagoras podle
svdectv Eusebiova tvrdil, e pr jednika je symbolem Boha a dobra, dvojka pak bla a zla a e v n zahrnuta
jest mnohost hmoty. Proto Pythagorejci prav, e dvojka nen slem, nbr jakmsi zmatenm jedniky. Plutar-
chos pe, e Pythagorejci nazvaj jedniku Apollonem, dvojku svrem a drzost, trojku pak spravedlnost i
nejvy dokonalost, a nen v etnch mysterich jmenovna. Odtud dv desky pikzn na hoe Sinai, dva
cherubni shlejc na slitovnici u Moje, dv olivy dtc olej u Zacharie, dv pirozenosti v Kristu, bosk i
lidsk. Odtud dv zjeven Bo vidl Moj, zpedu i zezadu, tak dva zkony, dv pikzn kesansk lsky,
dv nejvy hodnosti; dle dva prv nrody, dva druhy dmon, dob a zl, dv rozumov stvoen, andl a du-
e, dva velk zdroje svteln, dva slunovraty, dv rovnodennosti, dva ply, dva ivly chovajc ivot zem a
voda.
5
Kapitola 6.
O trojce a jej stupnici.
Trojka je prv slo nesloen; slo posvtn, slo sly, slo nejmocnj, nebo v Bohu jsou ti osoby,
ti teologick ctnosti v nboenstv. Proto jest trojka slem velmi vznamnm v nboenskch obadech a tak
prosby pi auspicich i libace se tikrte opakuj. Odtud pje Vergilius:
... Numero Deus impare gaudet.
3
Tak Pythagorejci uvali j pi posvcovn a oisovn; proto u Vergilia:
Idem ter socios pura circumluit unda.
4
Rovn pro zaklnn jest trojka velmi phodn. O tom Vergilius:
Terna tibi haec primum triplici diversa colore
licia circumdo, terque haec altaria circum
effigiem duco ...
5
A o nco dle:
Nocte tribus nobis ternos Amarylli colores
necte, Amarylli modo et Ueneris, dic, vincula necto.
6
A o Medei teme:
Verbaque ter dixit placidos facientia sommos
quae mare turbatum, quae flumina concita sistunt.
7
Tak z Plinia se dovdme, e bylo zvykem ped poitm lku tikrte plivnouti a tikrte projeviti pn,
aby se dostavil inek.
Trojka jest dokonal trojrozmrnost, dlkou, kou a vkou, mimo n nen dalch rozmr a bv
proto tak nazvna prvm slem kubickm. K trojrozmrnmu tlesu, nebo ke kubickmu slu nelze nieho
pipojiti. Proto Aristoteles na potku svch rozprav o nebi nazv trojku zkonem, jm ve se d. Ze t st
tak jsou sloeny vci tlesn i duevn, z potku, stedu a konce. Temi vcmi, jak prav Trismegistos, trv
svt, osudem, nutnost a podkem, t.j. postupem od pin k nsledkm co se obyejn nazv Osudem nebo
Fatem rozenm a pslunm pidlenm narozenho. Kad men doby jest omezeno trojic, toti minulost,
ptomnost a budoucnost. Tak kad velikost je obsaena v trojici, v e, ploe nebo tlesu. Ti rozmry m
kad tleso, dlku, ku, vku, ti intervaly oktva, kvinta a tercie tvo harmonii. Tak jsou ti druhy du,
vegetativn, sensitivn a intelektuln; tuto dle dl trojnost na strnku rozumu, hnvu a dosti. A ji skrze pro-
roka bylo eeno, e svt je od Boha podle trojice uspodn, to jest podle potu, mry a vhy, a tato trojka jest
zkladem pratvar. Jako dvojka nle hmot a jednika Bohu Stvoiteli, tak tak magov rozliuj ti knata
svta: Oromazim, Mitrim a Araminin, to jest Bh, Rozum a Duch. Podle kubick nebo i bn trojky dl se ti
devtky stvoenho: nadnebesk v devt d inteligenc, nebesk v devt okruh a pozemsk v devt druh
hmot vznikajcch a zanikajcch. Konen tak v tto kubick trojce, to jest v sedmadvactce obsaeny jsou
vechny hudebn pomry, jak Plato a Proklos obrn dovozuj. Trojce sam odpovd v hudb kvinta. Tak ve
svt duchovnm jsou ti hierarchie andl. Dle jsou i ti schopnosti rozumovch tvor: pam, mysl a vle, ti
jsou typy svtc: muednci, vyznavai a nevinn. Pak jsou i ti tveice nebeskch znamen: stl, pohybliv,
pospolit. Podobn i ti druhy dom: hlavn, vzestupn a sestupn. Kad nebesk znamen m tak ti tve, ti
dekny a ti vldce v kad triplicit. Poslze jsou ti astn planety, mezi bostvy ti gracie, v podsvt ti su-
diky, ti soudcov a trojhlav Kerberos.
teme tak o troj Hekat a o tech tvch panensk Diany. Konen ti jsou osoby v nadsmyslnm bo-
stv, ti druhy asu, doba prody, zkon a milosti, ti kesansk ctnosti: vra, nadje a lska. Ti dny pobyl Jo-
n v bie ryby a tolik dn Kristus v Hrob.

3
Boha nestejn pot poet.
4
Tikrte soudruhy omval on vodou istou.
5
Tikrte nosm ti okolo olte pletence barven, tikrte, tikrte obraz tvj v kruhu ti nesu.
6
Tikrte, Amarylle, va si uzly v tech barvch za noci, jen to rci: "Venui uzly ty vi!"
7
Tikrte slova ta vyknula, je mrn psob snn, pboj, je ztiuj mosk a tak povodn drav.
6
Kapitola 7.
O tyce a jej stupnici.
Pythagorejci oznauj tyku jmnem tetraktys a vzhledem k jejm silm j dvaj pednost pede vemi
sly, nebo ona jest zkladem i koenem vech sel ostatnch. Proto tak jak ukeme dle zklady vech
vc umlch, pirozench i boskch jsou tvercovit. tyka jest symbolem pevnosti; proto ji oznaujeme
tvercem. Ten je toti prvm plochm tyhelnkem, kter se skld ze dvou pomr; prvnm jest pomr jedn
ku dvma, druh dvou ku tyem; vznik tak dvojm postupem a pomrem, toti jedn ku jedn a dvou ke dv-
ma, jednikou ponaje a tykou kone. Oba tyto pomry li se tm, e v ohledu aritmetickm jsou nepm,
v geometrickm vak pm.
tverec se vztahuje k Bohu Otci, nebo zaujm v sob mysterium cel Trojice: Prvm, jednoduchm
pomrem jedna ku jedn je oznaena jednota otcovsk bytosti, z n vychz Syn, Otci rovn. Druhm pomrem
dvou ku dvma je vyjden druh postup, toti od Otce a Syna k Duchu svatmu; a jako prvm postupem vznik
Syn z Otce, tak druhm vznik Duch Svat, obma prvm rovn. Proto vzneen jmno Bo sloeno jest z tak
zvanho Tetragramatu, to jest z psmen JOD, HE a VAU, HE, piem aspirace HE ukonuje ob slabiky i cel
jmno. Podle tvrzen nkterch vyslovuje se toto jmno jako Iova, z eho pr pochz jmno pohanskho boha
Jovie, malovanho se tymi uchy. tverka jest tedy pramenem i souhrnem bostv. Pythagorejci nazvaj ji
stlm pramenem prodnm, nebo na ebku prody jsou tyi stupn: byt, ivot, cit a mylen. Tak jsou
tyi druhy pohyb v prod: vzestupn, sestupn, postupn a kruhov, tyi strany svtov: sever, jih, vchod,
zpad. Dle mme tyi ivly: ohe, vzduch, vodu, zemi a podle nich i tvero triplicit. Jest i tvero hlavnch
vlastnost: chladno, teplo, sucho a vlhko a z nich vyplvajc tyi povahy: sanguinick, flegmatick, cholerick a
lymfatick. Ba i rok dl se na tyi dly, je jsou jaro, lto, podzim a zima; podobn vtr rozeznvme tver:
Euros, Zefyros, Auster a Boreas. tvero jest ek nebeskch a tolik podsvtnch. Mimo to vypluje tverka
kadou vdu; uruje postup jednoduchch sel tymi vrazy: 1+2+3+4, co tvo destku. Zaujm vechny
rozdly sel, obsahujc prv sud i prv lich. V hudb odpovd j diatessaron neboli kvarta a rovn tetrachord
a diagramma Pythagorovo, jimi on poprv objevil pravidla harmonie. V mezch tverky le toti vechny
akordy, jako napklad sekunda, tercie, kvarta, kvinta, oktva atd.
I matematika spov na tyech zkladech, toti na bodu, e, ploe a prostoru. Tak cel proda stoj
na tyech sloupech, jimi jsou hmota, jakost, mnostv a pohyb. Tak jevy prodn mono shrnouti do ty
pojm: sly plodiv, vzrstu, utven a skladby. Metafysika takt pracuje tymi hlavnmi pojmy: bytm; pod-
statou, silou a innost. Etika pak zdrazuje tyi ctnosti: moudrost, spravedlnost, statenost a mrnost. tyka
uplatuje se i ve spravedlnosti, neb jsou tyi zkony: zkon Bosk Prozetelnosti, zkon osudovosti svtov
due, zkon prody nebesk a zkon lidsk moudrosti. Jsou tak tyi hlediska posuzovn veho bytujcho:
hledisko rozumov, vdeck, pedsudkov a citov.
V mysterich m tyka tak velik vznam. Proto Pythagorejci pi n psahali, jakoto pi tom nejvy-
m, na em spov vrnost, m se me posliti dvra. Odtud psen formule, zvan Pythagorejskou, znla
takto:
Iuro ego per sanctum pura tibi mente quaternum,
aeternae fontem naturae animique parentem.
8

8
Psahm ti istou mysl pi svat tveici, prameni vn prody a rodice ducha.
7
Stupnice trojky.
ydv adaj Tpsmenn jmno Bo
V archetypu
Otec Syn Duch Svat Ti bosk osoby
Ve svt
duchovnm
Nejvy
Nevinn
Prostedn
Muednci
Nejni
Vyznavai
Ti hierarchie andl
Ti stupn blaench
Ve svt
nebeskm
Pohybliv
Hlavn
Denn
Stl
Vzestupn
Non
Pospolit
Sestupn
Oboj
Ti tveice nebeskch znamen
Ti tveice nebeskch dom
Ti vldcov triplicity
Ve svt ivl Jednoduch Sloen Rozloen Ti stupn ivl
V mikrokosmu
Hlava, v n buj
rozum, shodn s
rovn duchovn
Prsa se srdcem ivota,
souhlasn se svtem
nebeskm
Bicho, sdlo sly plodiv, pohlav.
stroj, shodn se svtem ivl
Ti sti tla odpovdajc
tem svtm
V podsvt
Alekto
Minos
Zloinci
Megera
Aiakos
Odpadlci
Tisifone
Rhadamanthys
Nevrci
Ti furie pekel
Ti soudcov v podsvt
Ti druhy zatracenc
8
Stupnice tyky a korespondence ty ivl.
typsmenn jmno
Bo
hwhy
rove
pravzoru;
oblast zkona
prozetelnosti
4 duchovn triplicity
neboli rozumov
hierarchie
Serafov
Cherubni
Trnov
Vldcov
Mocnosti
Sly
Knata
Archandl
Andl
Nevinn
Muednci
Vyznavai
4 andl, vldcov ty
stran nebe
Michael Rafael Gabriel Uriel
4 vldcov ivl
4 posv. zvata
Seraf
Lev
Cherub
Orel
Tharsis
lovk
Ariel
Bk
4 triplicity kmen
israelskch
Dan
Aser
Neftalej
Juda
Isaar
Zabulon
Manasses
Benjamin
Efraim
Ruben
Simeon
Gad
4 triplicity apotol
Matj
Petr
Jakub st.
imon
Bartolomj
Matou
Jan
Filip
Jakub ml.
Tade
Ondej
Tom
4 evangelist Marek Jan Matou Luk
rove
duchovn;
oblast zkon
nebes
4 triplicity nebeskch
znamen
Skopec
Lev
Stelec
Blenci
Vhy
Vodn
Rak
tr
Ryby
Bk
Panna
Kozoroh
Hvzdy a planety ve
vztahu k ivlm
Mars
Slunce
Jupiter
Venue
Saturn
Merkur
Stlice
Msc
4 vlastnosti nebeskch
ivl
Svtlost Prhlednost Pohyblivost Pevnost
rove nebesk;
oblast zkona
prodnho
tvero ivl
4 vlastnosti
4 ron poas
4 strany svta
4 druhy tl sloen.
4 druhy zvat
4 sti rostlinn se ivly
shodn
Ohe
Teplo
Lto
Vchod
Zvata
Chodc
Semena
Vzduch
Vlhko
Jaro
Zpad
Rostliny
Ltajc
Kvty
Voda
Chladno
Zima
Sever
Kovy
Plovouc
List
Zem
Sucho
Podzim
Jih
Kameny
Lezouc
Koeny
Kovy shodn se ivly
Zlato
elezo
M
Cn
Rtu
Olovo
Stbro
Kameny shodn se ivly Svtc a zc
Lehk a
prhledn
Jasn a tvrd
Tk a
neprhledn
rove iveln;
oblast zkona
vzniku a zniku
4 ivly lovka
4 schopnosti due
4 zklady soucitu
4 mravn ctnosti
Smysly shodn se ivly
4 prvky lidsk. tla
Mysl
Soudnost
Vra
Spravedlnost
Zrak
Duch
Duch
Rozum
Vda
Mrnost
Sluch
Maso
Due
Fantazie
Domnnka
Moudrost
Chu, ich
vy
ivot
Pocit
Zkuenost
Statenost
Hmat
Kosti
4 duchovn sly lovka Princip zvec Princip ivotn Princip plodiv Princip povahov
4 temperamenty
4 vlastnosti
temperament
Cholerick
Prudkost
Sanguinick
ilost
Flegmatick
Lenost
Melancholick
Zdlouhavost
Mikrokosmos;
oblast lovka a
zkona lidsk
moudrosti
tvero knat zlch
duch ivel.
4 eky v podsvt
Samael
Flegeton
Azazel
Kokytos
Azael
Styx
Mehazael
Acheron
tvero knat zlch
duch 4 svt. stran
Oriens Paymon Egyn Amaymon
Podsvt;
oblast zkona
hnvu a trestu
9
Jsou tedy tyi eky rje, tyi evangelia a tolik evangelist uznanch crkv, id pak tymi psmeny
psali nejvy jmno Bo. Rovn tak Egypan, Arabov, Peran, Magov, Mohamedni, ekov, Etruskov,
Latinov p jmno Bo tymi psmenami: Theut, Alla, Sire, Oisi, Abgd, Theos, Esar, Deus. Proto tak Spar-
an zobrazovali nejvyho Jova se tymi uchy. Podle orfick nauky jezdil Neptun na voze taenm tyspe-
m. Tak znme tyi druhy boskho naden, majcho vznik od pslunch bostev, to jest od Mus, Dionysia,
Apollona a Venue. Prorok Ezechiel takt vidl tyi zvata u eky Chobaru a tyi Cheruby na tyech kolech.
Podobn u Daniela tyi velik zvata vystupovala z moe a tyi vtry spolu bojovaly. Rovn v Apokalypse
stoj kolem Boho trnu tyi zvata s oima vpedu i vzadu a ve tyech rozch tyi andl, majc dovolen
koditi zemi i moi, zadruj tyi vtry, aby dn z nich nevanul nad zem, nad moem, ani se neopral do jak-
hokoliv stromu.
Kapitola 8.
O ptce a jej stupnici.
Tak ptka m nemalou moc, sestvajc z prvho sudho a prvho lichho sla, to jest z sla muskho a
enskho; lich slo je toti pokldno za musk, sud za ensk. Proto tak matematikov nazvaj toto slo
matkou, ono otcem. Proto dle m ptka takovou innost a slu, jeto vznik slouenm tchto dvou sel. Mi-
mo to jest stedem obecnho sla, destky, nebo stme-li vdy dv sla od ptky jakoto od mylenho
stedu osy sel stejn vzdlen, nap. 4+6, 3+7, 2+8, 1+9, obdrme vdy destku, jejm pesnm stedem je
ptka. Z toho dvodu nazvaj ji Pythagorejci slem manelstv a spravedlnosti, jeto rovnovhou tvo destku.
Stupnice ptky.
Ptipsmenn
jmna Bo
Ptipsmenn
Jmno Kristovo
3wyla ELEON
2yhla ELOHIM
hwvhy IHESUH
V prasvt
5 duchovnch
podstat
Duchov I.
hierarchie, bozi
aneb synov
Bo zvan
Duchov II.
hierarchie,
zvan
Inteligence
Duchov III.
hierarchie,
zvan Andl
posln
Due
nebeskch
tles
Heroov aneb
blaen
Ve svt duchovnm
5 planet, vldc
zvetn. stup
Saturn Jupiter Mars Venue Merkur Ve svt nebeskm
5 druh hmot
pomjejcch
Voda Vzduch Ohe Zem Sms
5 tvar slouenin ivoich Rostlina Kov Kmen Zoofyt
Ve svt ivl
5 smysl Chu Sluch Zrak Hmat ich V mikrokosmu
5 tlesnch muk Smrteln bol Hrozn ev
Dsiv
temnoty
Neuhasiteln
r
Nesnesiteln
puch
V podsvt
lovk m pt smysl: zrak, sluch, ich, chu a hmat, a m tak pt duevnch sil: vegetativn, sensitivn,
voln citovou a rozumovou; tak na rukou m po pti prstech. Jest pt obnic nebeskch a podle nich pt okru-
h psobnosti v kadm znamen zvetnkovm. Tak v elementrnm svt jest pt druh sloenin, to jest ka-
meny, kovy, rostliny, zoofyti a ivoichov. Tchto je opt patero druh: lid, tynoci, plazi, ryby a ptci. Bh
stvoil svt dle pti princip: podstaty, rovnovhy, rozmanitosti, pocitu a pohybu. Vlaovka nevysed nikdy vce
ne pt mlat, kter spravedliv krm, ponajc od nejstarho a u nejmladho konc.
Toto slo m dle velikou slu pi oistnch obtch, nebo zahn zl dmony pi konech posvtnch,
ni moc jed pi konech bnch. Tak bv nazvna slem blaenosti a milosti, je peet Ducha sv. i pou-
tem ve vcm a slem ke, hlavnch ran Kristovch, jejich stopy ponechal si Je na svm oslavenm tle.
Pohant filosofov zasvtili ptku Merkuru a mli ji v ct o tolik vt ne tyku, o ped hmota oiven
hmotu neoivenou.
V tomto sle nalezl otec Noe milost u Boha a za potopy byl zachrnn. Pomoc jeho zplodil stolet Ab-
raham s devadestiletou neplodnou Srou syna, od nho pak vzeel velik nrod. V dob smen bylo jmno
vemohoucho bostv vzvno pti psmeny. Kdeto v dob prody bylo jmno bo vyslovovno 3 psmeny
IN-DALETH-JOD (ADAI), v dob zkona typsmenn jmno bo JOD HE VAU HE nevysloviteln
bylo nahrazovno jmnem ALEF DALETH NUN JOD (ADONAI). V dob smen uvalo se pentagramu
JOD-HE-IN-VAU-HE (IHESU), jeho mysterium nen men, vyjd-li se psmeny temi: JOD IN VAU.
10
Kapitola 9.
O estce a jej stupnici.
estka je slem dokonalosti, nebo jest nejdokonalej z sel od jedn do deseti. I sama sebou jest tak
dokonalou, e slouenm svch st dv sebe samu beze zbytku i bez pebytku. Seteme-li jej polovinu, teti-
nu a estinu, jest vsledkem opt est, kterto vlastnosti ostatn sla poheuj. Proto jest u Pythagorejc naz-
vna slem plozen, manelstv a dokonce i peet svta, nebo v esti dnech byl stvoen svt. Dle pak, jeto
v estce nen zbytenho pebytku ani v poteb nedostatku, dokonal Bh sv dlo a shledal je dobrm estho
dne stvoen. Jest tedy nebe i zem a ve, co je krl, dokonalm.
Stupnice estky.
V archetypu 2yhwla rwbgla estipsmenn Jmna
Ve svt
duchovnm
Serafov Cherubni Trnov Vldci Mocnosti Sly
6 kr andl, je nejsou
poslni na zem
Ve svt
nebeskm
Saturn Jupiter Mars Venue Merkur Luna
6 planet pohybujcch se
zvetnkem po obou str.
ekliptiky
Ve svt ivl Klid dkost Ostrost Tupost Hustota Pohyb 6 zkladnch vlastnost ivl
V mikrokosmu Rozum Pam Cit Pohyb ivot Esence 6 stup lovka
V podsvt Aktaios Megalesios Ormenos Lykos Nikon Mimon
6 dmon, pvodc vech
pohrom
estka je nazvna i slem lovka, nebo estho dne byl lovk stvoen; tak asto se oznauje jako
slo vykoupen, protoe estho dne trpl Kristus pro nae spasen. Odtud tak vyplv jej velik pbuznost
s kem. Jinde bv chpna jako slo prce a sluby: Zkon naizoval est dn pracovati, est dn sbrati man-
nu, est let vzdlvati pdu a tak sluebnk idovsk ml po est let slouiti svmu pnu. Po est dn vznel se
Bh ve slv sv nad horou Sinai, zastev jej vrchol mrakem. Cherubov maj po esti kdlech, est je tak kru-
h na bni nebesk: arktick, antarktick, dva tropick, rovnk a ekliptika. Tak mme est planet, Saturna, Ju-
pitera, Marta, Venui a Lunu, kter se pohybuj, prochzejce zvetnkovmi znamenmi, na obou stranch ekli-
ptiky. Dle t poet vlastnost ivl jest est: ostrost, dkost, pohyb a jejich opak tupost, hustota a klid. Tak-
t mme estero poloh, to jest: nahoe, dole, vpedu, vzadu, vpravo a vlevo. Jest i est pirozench vlastnost,
bez nich nic hmotnho nebytuje: velikost, barva, tvar, prostor, stav a pohyb. Bn tvar krychle m est stn a
konen jest i est tn v cel harmonii, to jest pt celch tn a dva pltny, je seteny tvo jeden cel es-
t.
Kapitola 10.
O sedmice a jej stupnici.
Sedmika m rozmanitou a mnohonsobnou moc; skld se toti z jedn a esti, nebo dvou plus pti, ne-
bo t a ty. Krom toho obsahuje jedniku, jakoto pojtko mezi dvma trojkami. Uvaujeme-li tedy jej sti i
jej spoje, bez rozpak uznme, e jak ve svch stech, tak ve sv plnosti obsahuje mnoho vzneenho. Pytha-
gorejci nazvaj ji nositelkou ivota lidskho, jeto j dostv se dokonalosti jak jejmi stmi, tak jejm celkem;
ona obsahuje tlo i dui. Vdy tlo se skld ze ty ivl a tymi vlastnostmi je urovno; trojka pak vztahuje
se na dui vzhledem k jejm tem strnkm, rozumov, zamtav a voln. Sedmika, kter se skld z trojky a
tyky, spojuje tedy dui s tlem a jej vliv psob i na zplozen lovka, nebo j se dje poet, tvoen, it a
byt vbec. Proto bylo-li do trob eny pijato oplodujc sm a jestlie tam setrvalo sedm hodin po souloi,
jest jisto, e v ivot utkvlo. V dalch sedmi dnech se sr a pon nabvati lidskho tvaru. Za sedm msc
je plod zral a narod-li se dt v tto dob, nazvme je sedmimsnm.
Potom po porodu rozhoduje sedm hodina, bude-li dt ti. Dch-li dobe po tto hodin, poznme, e
je zrozeno k ivotu. Po sedmi dnech odkld zbytky pupen ry, po trncti dnech pon obraceti zraky po
svtle, po jednadvaceti dnech pohybuje oima i celm obliejem. Za sedm msc ponaj mu rsti zoubky, za
14 msc ji um sedti, za 21 msc mn se jeho zvuky ve slova, za 28 msc ji pevn stoj a pon bhati,
za 35 msc pone si okliviti matesk mlko. V sedmi ltech ponou padati mln zuby a rostou nov, vhod-
nj pro tuhou potravu, a miz iln. Ve trncti ltech dt dospv a nastv potek pohlavn dosplosti. Do
jednadvaceti let lovk roste, v tto dob ukazuj se prvn vousy a rozplozovac schopnosti sl a mohutn. A do
dvaceti osmi let lovk tloustne a ztrc nepravidelnost postavy. Do ptaticeti rok dosahuje nejvyho rozvoje
sil tlesnch i duevnch, kter se pak udruj na stejn vi a do tyiceti dvou let. Devtatyict rok zname-
11
n vrchol moudrosti a kme, e jest lovk ve vku zralm. Kdy pak konen doshne dest sedmice let sv-
ho vku, jest zrove u konce ivota, nebo, jak prav prorok, den naich let posledn nastal v sedmdesti ltech.
Stupnice sedmiky.
rove
pravzoru
atyrara Ararita hyha rva Aer Eheie
Sedmipsmenn jmna
bo
rove
duchovn
Cafkiel Cadkiel Kamael Rafael Haniel Michael Gabriel
7 andl stojcch ped
tv bo
rove
nebesk
Sabatai
Saturn
Cedek
Jupiter
Madim
Mars
eme
Slunce
Nugah
Venue
Kochab
Merkur
Lebanah
Msc
7 planet
Dudek Orel Sup Labu Holub p Sova 7 planet. ptk
Sepie Delfn tika Tule Lipan Parmice
Mosk
koka
7 planet. ryb
rove
iveln Krtek
Olovo
Onyx
Jelen
Cn
Safr
Vlk
elezo
Dmant
Lev
Zlato
Rubn
Kozel
M
Smaragd
Opice
Rtu
Acht
Koka
Stbro
Kil
7 planet. savc
7 planet. kov
7 planet. kamen
Prav
noha
Hlava Prav ruka Srdce
Pohlavn
stroje
Lev
ruka
Lev
noha
7 d shodnch s
planetami
Mikrokosmos
Prav
ucho
Lev ucho
Prav
chp
Prav
oko
Lev
chp
sta Lev oko
7 otvor v hlav
shodnch s planetami
Podsvt
Peklo
Gehinom
Brny
smrti
ahari
calmaveth
Stn smrti
Calmaveth
Hlubina
Br
achath
Kalit
Mim hivan
Msto
zkzy
Abadon
Propast
eol
7 mst v podsvt dle
popisu kabalisty Rabbi
Josefa Kastilskho
Tak mra nejvy u lovka jest sedm stop. Hlavnch st tla je rovn sedm: morek, kosti, nervy, ly,
tepny, maso a ke. Prv tak u ek sedm st mvalo epitheton ern: jazyk, srdce, plce, jtra, slezina i
ob ledviny. Podle jinho dlen mme opt sedm hlavnch tlesnch st: hlava, prsa, ruce, nohy a ohanb. Ta-
k je znmo, e bez dechu mono ti nejve sedm hodin a ten, kdo byl odsouzen k smrti hladem, nepeije
sedmho dne. Tak pi nemocech jsou vdy sedm dny rozhodn a lkai nazvaj je kritickmi, to jest rozho-
dujcmi. Podle tvrzen lka jsou i ly a tepny ovlivnny sedmikou.
Bh, jak dosvduje Bohem nadan Plato ve svm Timaiu, stvoil lidskou dui rovn ze sedmi st, ta-
k due pijm tlo v sedmice. A k sedmmu stupni stoup rznost tn, potom nastv opt klesn. Modula-
c tn jest opt sedm: velk a mal tercie, kvarta, kvinta celho tnu a pltnu a oktva. I ve vcech nebeskch
je vliv sedmiky velmi mocn. Nebo jako nebesk strany jsou diametrln, tvoce tak nejdokonalej a nejmoc-
nj aspekt, tvo zrove i k, nejmocnj obraz, o nm promluvme pozdji. Nezapomnejme vak, e sed-
mika m s kem zkou spojitost. Podobn zimn slunovrat od letnho, rovnodennost jarn od podzimn je
vzdlena sedm zvetnkovch znamen. Mimo to jest na nebi sedm kruh, vyplvajcch z dlky osy. Kolem
severnho plu jest sedm vtch a tolik mench. Takt sedm jest Virgili, nazvanch Plejady. Mme dle
sedm planet a proto sedm dn v tdnu. Tak sedm planeta, Luna, jest nm nejble a jej pohyb a svtlo d se
tmto slem vce ne planety ostatn. Svtlo jej rozvreno jest na 28 dn, v nich projde znamenmi zvetnku.
V prvch sedmi dnech vzrst do polovice, podobajc se plce kruhovho kotoue, v dalch sedmi dnech osvt
se cel kotou, ve tet sedmici opt dostv podobu srpu a ve tvrt, sedmidenn fzi pon se znovu osvtlo-
vati. Sedmikou d msc mosk pliv a odliv; v prv a tet fzi je vzdouvn moe slab ne ve fzi druh a
tvrt, kdy se zesiluje.
Sedmika je tak zasvcena Saturnovi, kter jest zezdola potno sedmou planetou, jemu sedm den je
zasvcen a kter bude podle Janova svdectv vldcem sedmho tiscilet, kdy po pemoen draka a inspi-
rtora zla, bla, dojdou poklidu lid trvc svj ivot v mru. Pythagorejci nazvaj sedmiku tak slem pa-
nenstv, protoe jest prvn slic, kter nen zplozena a kter tak neplod, nejsouc schopna rozdlen na dv
sti stejn velik. Tak zdvojnsobena nedv sla ped destkou, je jest limitou, prvn hranic sel. Byla tedy
sedmika zasvcena Athn-Pann. Tak v nboenskch obadech mme etn dkazy jejho vlivu a tak bv
oznaovna nzvem slo psahy. Proto id pi n psahali, j za svdka se dovolvali. Tak Abraham, kdy
sjednal mluvu s Abimelechem, dotvrdil ji sedmi bernky.
Tak uv se pro sedmiku nzvu slo blaenosti a klidu, odkud tak ono znm:
O terque quaterque beati...
9

9
tikrt, tyikrt blaen...
12
jm se rozum: na dui i na tle blaen. Tak Stvoitel ustal v dle stvoen sedmho dne, proe tento den jest u
Moje nazvn sabbath to jest den klidu; rovn i Kristus spoval v hrob dne sedmho.
Jak ji svrchu jsme pipomnli, m sedmika s kem a Kristem velikou spojitost. V Kristu spov
vechna nae blaenost, klid a tst; a sedmika se nejlpe hod k oiovn. Odtud Apuleius prav:
Chci-li se oistiti, koupm se v moi a sedmkrte ponouji si hlavu. I malomocn byl podle slov Starho
Zkona sedmkrt postkn vrab krv. Prorok Elizeus, jak psno jest ve IV. Knize Krl, prav malomocnmu:
Jdi a sedmkrte se vykoupej v Jordn a znovu nabude zdrav maso tv a ist bude! A o nco dle teme: I
umyl se dle slov prorokovch v Jordn a ist byl. Sedmika je dle slem pokn a odputn, proto sedmilet
pokn bylo ustanoveno pro kterkoliv hch, jak tak dosvduj slova mudrcova: Sedmkrte budi meno
hnku. Kadho sedmho roku byly udleny odpustky a pln rozheen dvala se jak mono sti
v Leviticu vdy po tyech sedmiletch. Ze sedmi proseb sestavil Kristus modlitbu za nae spasen. Sedmika
je i slem svobody, nebo po sedmi letech si idovsk otrok vykupovval svobodu. slo toto jest i velmi vhod-
n k veleben Boha, proto prav prorok: Sedmkrt tdn jsem T velebil za vroky spravedlnosti Tv. Sed-
mika bv tak nazvna slem pomsty, protoe v Psmu se te: Sedmkrte bude pomstn zloin Kainv a
tak almista prav: Spla sousedm naim sedmeronsobn v prsou jejich spchanou kivdu. Proto tak ala-
moun mluv o sedmi patnostech a v Evangeliu teme o sedmi zlch duchch. Sedmika zna i ptomnou dobu,
nebo ptomnost je st sedmidennho kruhu. Dle je zasvcena Duchu Svatmu, nebo prorok Izai l Ho
sedmkrt, a to podle jeho dar, je jsou: moudrost, rozum, rozvaha, sla, znalost, zbonost a bze bo. U Za-
charie teme o sedmi och boch, sedm jest i andl ped tv Boha stojcch, jak patrno jest z Tobie a
z Apokalypsy, z nich vyplv, e sedm hocch pochodn pllo ped trnem Bom a sedm zlatch svcn,
z nich prostedn v podob syna Boho drel v pravici sedm hvzd. Tak sedm duch stlo ped tv Bo a
sedmi andlm ped trnem bylo dno sedm trub. Dle vidl Jan bernka, majcho sedm roh a tolik o, a
knihu sedmi peetmi zapeetnou; po rozlomen sedm peet nastalo ticho na nebesch. Ze svrchu eenho je
patrno, jak prvem pipisuje se sedmice svrchovan dokonalost. Tak s dvanctkou m sedmice znanou spo-
jitost. Tak jako sedmika vznik z trojky a tyky setenm, tak dvanctka vznik jejich nsobenm, co jest po-
et planet a znamen zvetnku; trojic v nich obsaenou jsou astny bostv, tykou pak ni prody.
V Psmu Svatm t se tato sla obzvltn pozornosti a velik a mnohonsobn jsou jejich tajemstv,
z nich nkter uvsti jsme se rozhodli, aby tm snze se poznalo, e sedmika zna jakousi plnost tchto sva-
tch tajemstv. V Genesi teme o sedmm dnu odpoinku Stvoitele, teme, e svat a zbon mu Henoch byl
sedmm potomkem Adamovm a e druh sedm potomek Lamech byl lovkem niemnm a e holdoval
dvojenstv. V sedm generaci byla smyta vina Kainova, jak psno jest: Sedmkrte bude trestn Kain a kdo
Kaina zabije, sedmkrt trest splat. K tomu pisatel poznamenv, e sedm bylo tak hch Kainovch; t do
archy Noemovy bylo vzato po sedmi zvatech kadho druhu. Pak po sedm dn dal Hospodin preti a sedmho
dne otevel prameny a zatopil zemi. Rovn Abraham dal Abimelechovi sedm bernk a sedm let slouil Jakub
za Leu a dalch sedm za Rachel. Sedm dn truchlil Izrael nad smrt Jakubovou. Krom toho tamt teme o
sedmi kravch a sedmi hlasech, o sedmi letech rodnch a sedmi nerodnch. V Exodu jest pak ustanoveno, aby
sedmho dne o t. zv. sabbathu se nepracovalo, protoe tak Bh sedmho dne odpoval. Tak Moj sedmho
dne ustal od modlitby. Sedmho dne budi svtek Pn, sedmho roku svobodn nech odejde otrok, sedm dn
budi tele a jehn se svoj matkou. Sedmho roku m dojti odpoinku pda osvan est let; sedm den bude se
nazvati svat! V Leviticu tak bude teba slaviti a svtiti vedn den a prvn den sedmho msce bude vzpom-
nno sabbathu. Po sedm dn budi pinen zpaln ohe Pnu a sedm dn budi slaven svtek Pn, co budi
svatm prvem vaim potomkm! Sedmho msce budete slavnosti slaviti a ve svatostnku po sedm dn budete
prodlvati. Sedmkrte pokrop vs jmnem Pn, namoiv prst do krve, sedmkrt bude zkropen krv vrabce
z malomocenstv oistn; sedm dn bude se omvati ivou vodou ten, kdo trp krvcenm. Sedmkrt namo
prst v krvi telete; sedmkrt potrestm vs za vae hchy. Podle V. knihy Mojovy sedm kmen mlo v moci
zemi zaslbenou. te se dle o sedmi letech odputn a o sedmi svtlech svcn obrcench k zpadu. Ve IV.
knize teme o sedmi istch ovekch obtovanch syny Izraele, o nekvaenm chleb po sedm dn povanm a
o hch sedmi bernky a kozlem oistnch. Sedm den byl nejslavnjm a posvtnm, prvn den sedmho
msce uctvanm a svatm a sedmho msce byl slaven svtek stnk, sedmho dne obtoval telata a sedm
olt zdil Balaam. Marie, sestra Aronova, nemocn malomocenstvm, za sedm dn vyla uzdravena, za sedm
dn byl oistn, kdo se byl dotekl mrtvoly.
Podle knihy Josuovy sedm kn neslo archu mluvy ped Jerichem, sedm dn obchzeli msto a sedmho
konen dne sedm kn troubilo. Rovn v Knize soudc Abessa vldl sedm let nad Izraelem, Samson pak po
sedm dn slavil svatbu a sedmho dne dal sv manelce hdanku, sedmi provazy ze sedmi lach a sedmi jeho
vlas spletenmi byl spoutn; sedm let byli Izraelit pod vldou krle Madianskho. V Knize krl vypravuje se
pak o tom, jak sedmkrte ekl Eli chlapci: Jdi a pohldni k moi. Po sedm pak: Ejhle, mrky! Sedm dn
chystali synov Izraele ik a teprve sedmho dne svedli bitvu. Davidovi bylo vyhroovno sedmiletm hladem
za hch stn lidu a hoch, vzken Eliseem, sedmkrte zvl. Sedm mu bylo ukiovno ve dnech prvch
n. Naaman byl oitn sedmerm omytm od Elisea, v sedmm msci byl zabit Goli. V Paralipomenu teme,
13
e bhem sedmi msc byly poloeny zklady ke stavb chrmu, v knize Ester pe se o sedmi kletncch krle
perskho; z knihy Tobie se dovdme o sedmi manelch, kte byli oddni se Srou, dcerou Raguelovou.
Podle Daniela byla pec Nabuchodonozorova rozplena sedmeronsobn, sedm lv bylo v jm a sedmho dne
piel Nabuchodonozor. V Knize Jobov pipisuje se Jobovi sedm syn a vypravuje se, jak sedm dn sedl Job
se svmi pteli na zemi a tamt teme, e lovka nepotk zlo po sedm. U Ezdre jest zmnka o sedmi td-
nech v roce, o sedmi poradnch sborech Artaxerxovch, o hlaholu trub v sedmm msci. V dob Ezdrov,
kdy lid Izraelsk sdlil v obcch, byl sedm msc ve znamen slavnosti svatostnk a tak prvnho dne v sed-
mm msci pedtal Ezdr lidu Zkon. Sedmkrte za tden veleb David v almech Hospodina; stbro se ist
sedmkrte, sedmeronsobn bude meno naim blinm za neptelstv.
Moudrost zdila si sedm sloup, sedm bylo mu pronejcch moudr vroky, sedm jest vc, kter
Bh nemiluje a zavrhuje. V srdci neptelov skrv se sedm niemnost, mme i sedm o pozornch a sedm
poetilch. Izai vypotv sedmero dar Ducha Svatho a vypravuje o sedmi ench, majcch jednoho mue.
U Jeremie teme o sedmi dostech ensk due; sedm syn tak porodila slab matka a ivot z n prchal.
Sedm dn trvil o alu prorok Ezechiel, Zachari pe o sedmi lampch a o sedmi miskch na svcnech, pak o
sedmi och, celou zemi obhlejcch a o sedmi pohledech na jedin kmen upench a konen o tom, jak sed-
midenn pst se zmnil v radost. U Michaela povstalo sedm past proti Assyanm.
A co konen v Novm Zkon! Mme sedmero blahoslavenstv, sedm ctnost, proti nim se klade sed-
mero hch, sedm proseb v modlitb Pn, sedm slov Kristovch na ki, sedm slov blahoslaven Marie Panny,
sedm chleb Pnem rozdlench, sedm ko zbylch drobt, sedm brat jedinou cho majcch, sedm ryb-
uednk Kristovch; sedm dle dber v Kni Galilejsk, sedm hnvivch slov, jimi stihl Pn pokrytce, sedm
dmon vyhnanch z hnice a sedm bl, kter pevzal vymta. Sedm let dlel tak Kristus ve vyhnanstv
v Egypt a sedmho dne opustila horeka syna krlova. V listech kanonickch popisuje Jakub sedm stup
moudrosti a Petr sedm stup ctnosti. Skutky apotolsk vypotvaj sedm diakon a sedm k vybranch apo-
toly. Tak v Apokalypse nalzme mnoh tajemstv tohoto sla. Tamt teme o sedmi svcnech, sedmi hvz-
dch, sedmi korunch, sedmi crkvch, o sedmi duch ped trnem, o sedmi ekch egyptskch, o sedmi pee-
tch, o sedmi znamench, o sedmi rozch, o sedmi och, o sedmi duch Boch, o sedmi andlch se sedmi trou-
bami, o sedmi rozch a sedmi hlavch drach, nesoucch diadmy; tak teme o sedmi ch, je dr jeden ze
sedmi andl, o sedmi hlavch krvavho zvete, o sedmi horch a sedmi krlch na nich sedcch, jich hlas znl
jako sedm hrom.
Krom toho obsahuje v sob toto slo mnoh sly, jak ve vcech pirozench, tak i ve vcech posvt-
nch, pi obadech a namnoze i jinde. Budi zde vzpomenuto jen sedmi dn, sedmi planet, sedmi Plejad, sedmi
vk svta, sedmi promn lovka. Pat sem tak sedm svobodnch, sedm mechanickch a sedm zakzanch
umn, sedmice barev, sedmero kov, sedm otvor v lidsk hlav a sedm pr nerv. Slu se dle zmniti o
sedmi pahorcch mskch, o sedmi mskch krlch, o sedmi obanskch vlkch a o sedmi mudrcch v dob
proroka Jeremie. Dle znme sedmi eckch filosof a vme, e sedm dn hoel m za Nerona. Bhem vldy
sedmi krl bylo pobito deset tisc muednk. Povst vyprv o sedmi spch, sedm je i hlavnch chrm
v m a tolik klter zdil eho. Stejn mnostv syn porodila Felicie. Mimo to jest ustanoveno v ,i
sedm kurfit, sedm dn tak trvaj slavnostn obady pi korunovaci csae; zkon d sedmi svdk pi zvti,
sedm jest trest civilnch a tolik crkevnch. Sedmkrte pozdravuje knz pi mi svat, sedm je svtost, sedm
stup klerik, sedmilet hoch me obdreti ni svcen a tak obro. Jest i sedm kajcnch alm a na druh
desce sedm pikzn, tak Adam s Evou byli v rji sedm hodin. Jest sedm mu, jich pchod zvstovali andl
jet ped jejich narozenm. Jsou to: Ismael, Izk, Samson, Jeremi, Jan Ktitel, Jakub, bratr Pn a Je Kris-
tus.
Ke konci pipomnme, e slo toto jest nejmocnjm vbec, jak v dobru, tak i ve zlu. O tom prastar
bsnk Linos pl:
Septima cum, venit lux, cuncta absolvere coepit
Omnipotens pater, atque bonis est septima et ipsa
Est etiam rerum cunctarum septima origo.
Septima prima eadem perfecta, et septima septem,
Unde etiam coelum stellis errantibus altum
Volvitur, et circlis totidem circum undique fertur.
10

10
Sedm kdy nastal den, vemocn Bh otec dlo sv dokonil. Proto t dobrm i sama sebou je slice ta,
potkem veho, dokonalm je i slem prvm; ba i sedmkrt sedm. Proto t vysoko na nebi hvzdy putuj v
sedmi kruzch a slic jejich je sedmice.
14
Kapitola 11.
O osmice a jej stupnici.
Pythagorejci nazvaj osmiku slem spravedlnosti a plnosti, ponvad prvn ze vech sel d se rozd-
liti na tyi stejn dly. Pro tuto vlastnost zskala si nzvu sla spravedlnosti . Nzvu sla plnosti zskala svou
tvarovou solidnost. Proto Orfeus, dovolvaje se bosk spravedlnosti, psahal pi osmi bostvech, toti pi
Ohni, Vod, Zemi, Nebi, Lun, Slunci, Dni a Noci. Proto tak jest osm viditelnch nebeskch sfr. Osmika
zna nm tak podstatu prody, kterou Orfeus obshl v osmi hymnech. T bv nazvna slem smlouvy a
obzky, protoe bylo pikzno idm konati tyto vci osmho dne. Podle Starho Zkona skldal se rituln at
kn z osmi st, ktermi byly spodky, spodn at, tiara, ps, vrchn at, nplecnk, nprsn ttek a elenka.
Toto slo vztahuje se tak na vnost a konec svta, nebo nsleduje po sedmice, kter jest symbolem asu;
odtud jest i slem blaenosti a Kristus sm v Evangeliu sv. Matoue vypotv osm druh blaench. Protoe
v are Noemov bylo zachrnno osm du ped potopou svta, jest osmika tak slem zdrav a zachovn.
Tak bylo osm syn Isajovch, z nich poslednm byl David. Zachariovi, otci Janovu, byla osmho dne vrce-
na e. slo toto jest zasvceno Dionysovi, protoe se narodil za osm msc po poet, eho jest svdkem
ostrov jemu zasvcen Naxos, jeho obyvatelky rod astn v osmm msci dtky schopn ivota, zatm co
tm na celm svt vechny dti takto zrozen umraj a tak matky jsou ve velkm nebezpe ivota.
Kapitola 12.
O devtce a jej stupnici.
Devtka jest slem zasvcenm Musm, slem nebeskch sfr a boskch duch. Jest toti devt pohyb-
livch sfr a jim odpovdajcch devt Mus: Kalliope, Urania, Polyhymnia, Terpsichor, Kleio, Melpomene, Er-
ato, Euterpe, Thalia, a to tak, e prvn Musa se vztahuje na nejvy sfru, tak zvan prv pohybliv, a pak
ostatn postupn sestupuj podle nadepsanho poad a k posledn, kter odpovd sfe Luny. Tedy: Kalliope
odpovd prvmu pohyblivmu, Urania hvzdnmu nebi, Polyhymnia Saturnovi, Terpsychor Jupiterovi,
Kleio Martovi, Melpomene Slunci, Erato Venui, Euterpe Merkurovi, Thalia Lun. Tak jest devt kr blae-
nch andl, a to Serafni, Cherubni, Trnov, Vldci, Sly, Moc, Knata, Archandl, Andl, kter Ezechiel
oznauje devti kameny. Tyto kameny jsou: safr, smaragd, karfunkl, beryl, onyx, chrysolith, jaspis, topas a kar-
neol. slo toto taj tak velik arkanum ke. Nebo v hodinu devtou Pn n Je Kristus vypustil dui. Sta
pohbvali mrtv za devt hodin po smrti a v devti ltech pijal Minos od Jova v jeskyni zkony. Proto tak
Homeros vnuje devtce zvltn pozornost, pedevm tam, kde mluv o dvn zkon, o vtebnch odpov-
dch nebo o hrozcch krveprolitch. Astrologov rovn nepisuzuj eneadm, to jest devtiletm obdobm
v ivot lidskm men dleitosti, ne obdobm sedmiletm, tak zvanm klimakterickm, kter se vyznauj
markantnmi zmnami.
U nkterch autor, jako na pklad u Augustina ve vkladu pbhu o deseti malomocnch v Evangeliu,
m vak devtka pee nedokonalosti a neplnosti, jeto pr nedosahuje dokonalosti destky, jsouc o jednu men-
. A pece nepoheuje mystickho obsahu dlka devti lokt krle Oga z Banu, kter jest typem bla.
15
Stupnice osmiky.
V archetypu tjdw hwla Eloha Vedaath tjdw hwhy Tetragrammaton Vedaath
Osmipsmenn jmna
bo
Ve svt
duchovnm
Ddictv Nezniitelno Moc Vtzstv
Paten na
Boha
Milost Krlovstv Radost 8 odmn blaench
Ve svt
nebeskm
Nebe hvzd Nebe Saturna Nebe Jupitera Nebe Marta Nebe Slunce Nebe Venue Nebe Merkura Nebe Luny
8 viditelnch nebeskch
sfr
Ve svt ivl Suchost zem Chlad vody Vlhkost vzduchu Teplo ohn Teplo vzduchu Vlhkost vody Suchost ohn Chlad zem 8 ivelnch vlastnost
V mikrokosmu Trpliv
Hladovjc a znc
po spravedlnosti
Mrn
Pronsledovan
pro spravedlnost
istho srdce Milosrdn Chud duchem Lkajc 8 druh blahoslavench
V podsvt al Smrt Soud Hnv bo Temnoty Bolest Nouze Tse 8 trest zatracench
Stupnice devtky.
Devtipsmenn jmna
bo
twabc hwhy Tetragrammaton Cevaoth
wnqdc hwhy Tetragrammaton Zidkenu
rwbg 2yhla Elohim Gibor
V archetypu
9 kr andlskch Serafni Cherubni Trnov Vldcov Moci Sly Knata Archandl Andl
9 andl vldnoucch
nebesm
Metatron Orfaniel Cafkiel Cadkiel Samael Rafael Haniel Michael Gabriel
Ve svt duchovnm
9 pohyblivch sfr
Prv
pohybliv
Hvzdn
nebe
Sfra Saturna Sfra Jupitera Sfra Marta Sfra Slunce Sfra Venue Sfra Merkura Sfra Luny Ve svt nebeskm
9 kamen symbolizujcch
9 kr andlskch
Safr Smaragd Karfunkl Beryl Onyx Chrysolith Jaspis Topas Karneol Ve svt ivl
9 smysl vnjch i
vnitnch
Pam Mylen Obrazotvornost Rozum Sluch Zrak ich Chu Hmat V mikrokosmu
9 d zloduch Libohov
Liv
duchov
Ndoby
bezprv
Mstitel
zloin
Kouzelnci
Mocnosti
vzduchu
Furie
pvodkyn zla
alobci nebo
vyetujc
Pokuitel
i kladnci
V podsvt
16
Kapitola 13.
O destce a jej stupnici.
Destka! Toto slo nazv se vekerm neboli universlnm a slem plnm, oznaujcm pln bh i-
vota. Za ni se ji nepot, le opakovnm. Veker sla v sob bu obsahuje, nebo nsobenm rozvj. Proto
t se z mnohonsobn cty, proto sta nazvali denariemi kony, spovajc v desetidennm odkn se n-
kterch vc tmi, kte se chtli oistiti, nebo pistoupiti k obtm. Proto bylo zvykem u Egypan ukldati de-
setidenn pst tm, kdo chtli dti se zasvtiti do mysteri Isidinch. Tak dosvduje Apulejus, kdy prav sm
o sob: To mi uloil za ptomnosti vech, abych zkrotil na deset dn poitek z jdla, aby nepoval masa ze
dnho ivoicha a abych jedl bez vna.
Deset je st lidskch krevnatch: menstruace, sperma, bunen jdra, hmota, vy, organick tlo, st
vegetativn, smyslov, rozum a mysl. V lovku je dle deset st jednoduchch, toti kost, chrupavka, nerv,
lacha, vazivo, tepna, la, blna, maso a ke. Dle jest i deset d vnitnch: jsou to: duch, mozek, plce, srdce,
jtra, lu, slezina, ledviny, pohlavn orgny a dloha.
Krom toho bylo deset opon v chrm, deset strun na harf, deset hudebnch nstroj, jimi byl doprov-
zen zpv alm a jich jmna jsou: Neza, na nm byly hrny dy, Nablum, tot jako nstroj mizmor
k doprovodu alm, Sir ke zpvu, Tefila k modlitb, Baracha k blahoeen, Haeiel ke chvle, hodaia
k dkvzdn, aer oslavujc n tst, halleluja k chvle toliko Bo a pi rozjmnch. Dle mme tak
deset pvc alm, toti Adama, Abrahama, Melchisedecha, Moje, Asafa, Davida, alamouna a ti syny Cho-
ra. Mimo to jest deset pikzn Boch a deset dn po nanebevstoupen Kristov sestoupil Duch Svat. Destka
je konen tm slem, v nm Jakub po celou noc zpolil s andlem, v boji zvtzil a za vchodu Jitenky byl
blahoslaven a nazvn Israelem. Tmto slem pemohl Josua jednaticet krl, David potel Golie a Filitnsk
a Daniel vyvzl z jmy lvov.
Stejn jako jednika je i destka slem kruhovm, nebo okletna k jednice se vrac, od n m svj
pvod, sama jsouc koncem i npln vech sel i potkem destek. A jako destka vrac se k jednice, z n vze-
la, tak ve pohybliv vrac se k tomu, od eho m svj pvod. Tak voda k moi, kter jest j otcem, spje, tlo
do zem, z n vzelo, se klade, due, od Boha stvoen, ke svmu Tvrci se vracej. A vbec ve stvoen obra-
c se vnive, nebo z nieho bylo ve stvoeno, nen-li ovem zachovno Boskm Slovem, v nm taj se ve, a
vechno dokonv svj bh v destce a skrze destku, jak prav Proklos: Od Boha ponajc a k Nmu se vrace-
jc. Tak Bh, jsa prvn jednikou, dve ne vejde do nich hmot, vchz do prvch sel, do trojky; odtud do
destky, do deseti ide a mr vech sel a veho stvoenho, kter id nazvaj deseti pvlastky a vypotvaj
deset Boch jmen. Proto neme bytovati dal slo.
Proto vechny destky obsahuj cosi boskho a v Zkon jsou na n odvoln jako na vlastnosti Bo,
piem k prvm slm jako potkm vc a pvodu vech sel pidvaj se destky jako zakonen Onoho,
kter jest potkem i koncem veho.
17
Stupnice destky.
yhywhyhwhy ahwawahdwy twabc 2yhla Desetipsmenn jmna Bo
Ehjeh
Jod Tetra-
grammaton
Tetra-
grammaton
Elohim
El Elohim Gibor Eloha
Tetragram-
maton
Cevaoth
Elohim
Cevaoth
Sadai
Adonai
Melek
10 boch jmen
V archetypu
Kether Chochmah Binah Chesed Gevurah Tifereth Necah Hod Jesod Malkuth 10 sefirot
Serafni Cherubni Trnov Vldci Moci Sly Knata Archandl Andl
Due
blaench
10 d blaench podle
Dionysia
Hajoth
hakado
Ofanim Aralim Chasmalim Serafim Malachim Elohim Bne ElohimCherubim Iim
10 d blaench podle
idovsk tradice
Ve svt
duchovnm
Metatron Jofiel Cafkiel Cadkiel Samael Rafael Haniel Michael Gabriel
Due
Mesiova
10 vldnoucch andl
Reith
hagalgalim
Masloth abathai Cedek Madim eme Nogah Kochav Levanah
Holom
Jesodoth
10 svtovch sfr
Ve svt
nebeskm Prvn
pohybliv
Sfra zvat
Sfra
Saturna
Sfra
Jupitera
Sfra
Martova
Sfra
Slunen
Sfra
Venue
Sfra
Merkura
Sfra
Luny
Sfra ivl 10 svtovch sfr
Ve svt ivl Holub Pardl Netopr Orel K Lev lovk Had Bk Bernek 10 posvtnch ivoich
V mikrokosmu Duch Mozek Slezina Jtra lu Srdce Ledviny Plce Rodidla Dloha 10 vnitnch st lidskch
V podsvt Libozi
Liv
duchov
Ndoby
nepravosti
Mstitel
zloin
Kouzelnci
Mocnosti
vzduchu
Furie
pvodkyn
zla
alobci
nebo
vyetujc
Pokuitel
i
kladnci
Due
zatracen
10 d zatracench
18
Kabalistick stupnice dvanctky.
Dvanctipsmenn
jmna Bo
awh 1wrb vwdqh Svat bu poehnn vdqh xwrw 3b ba Otec, Syn a Duch svat
Dvanct kombinac
velikho jmna
HVHJ VHHJ HHVJ JHVH HJVH VJHH HJHV HHJV JHHV VHJH HVJH JVHH
V archetypu
Dvanct d
blaench duch
Serafni Cherubni Trnov Vldci Mocnosti Sly Knata Archandl Andl Nevinn Muednci Vyznavai
Dvanct andl
vldnoucch
zvetnku
Malchidie
l
Asmodel Ambriel Muriel Verchiel Hamaliel Zuriel Barbiel Annachiel Harael Gabriel Barchiel
Dvanct kmen Dan Ruben Juda Manase Aer imon Isaschar Benjamin Neftalim Gad Zabulon Efraim
Dvanct prorok Malachi Agai Zachari Amos Ose Miche Jon Abdi Sofoni Naum Habakuk Johel
Dvanct apotol Matou Tade imon Jan Petr Ondej Bartolomj Filip
Jakub
star
Tom Matou
Jakub
mlad
Ve svt
duchovnm
Dvanct zvetnko-
vch znamen
Skopec Bk Blenci Rak Lev Panna Vhy tr Stelec Kozoroh Vodn Ryby
Dvanct msc Bezen Duben Kvten erven ervenec Srpen Z jen Listopad Prosinec Leden nor
Ve svt
nebeskm
Dvanct bylin alvj
Spor
musk
Spor
ensk
Kostival Brambok Marulka trovnk ernobl Drchnika ovk Hadovec Podraec
Dvanct kamen Sardonyx Karneol Topas Chalcedon Jaspis Smaragd Beryl Ametyst Hyacinth Chrosopas Kil Safr
Ve svt
ivl
Dvanct hlavnch
d
Hlava Krk Pae Prsa Srdce Bicho Ledviny
Pohlavn
stroj
Kyle Kolena Holen Chodidla
V mikro-
kosmu
Dvanct stup
zatracenc a zlch
duch
Libozi
Liv
duchov
Ndoby
nepravosti
Mstitel
zloin
Kouzelnci
Mocnosti
vzdun
Furie,
pvodkyn
zla
alobci
nebo
vyzvdai
Pokuitel
i
kladnci
Zloinci Odpadlci Nevrci V podsvt
19
Orfick stupnice dvanctky.
12 bostev
Athn
Minerva
Afrodite
Venue
Appolon
Apollon
Hermes
Merkur
Zeus
Jupiter
Demeter
Ceres
Hefaistos
Vulcanus
Ares
Mars
Artemis
Diana
Vesta
Vesta
Hera
Juno
Poseidon
Neptun
Ve svt duchovnm
12 znamen zvrokruhu Skopec Bk Blenci Rak Lev Panna Vhy tr Stelec Kozoroh Vodn Ryby Ve svt nebeskm
12 msc Bezen Duben Kvten erven ervenec Srpen Z jen Listopad Prosinec Leden nor
12 posvtnch ptk Sova Holub Kohout Ibis Orel Vrabec Husa Datel Vrna Volavka Pv Labu
12 posvtnch savc Koza Kozel Bk Pes Jelen Vep Osel Vlk La Lev Ovce K
12 posvtnch strom Oliva Myrta Vavn Lska Dub Jablo Zimostrz Javor Palma Borovice Trnoslvka Jilm
Ve svt ivl
12 lidskch d
odpovdajcch znamenm
Hlava Krk Pae Prsa Srdce Bicho Ledviny
Pohlavn
stroj
Kyle Kolena Holen Chodidla V mikrokosmu
20
Kapitola 14.
O jedenctce a dvanctce s obma stupnicemi tto, kabalistickou a orfickou.
Prv tak jako destku, kter jest slem zkona a pikzn, jedenctka pekrouje, tak i nedostupuje
dvanctky, sla milosti a dokonalosti; proto jest jedenctka nazvna slem hnk a kajcnk. Proto ve sva-
tostnku bylo pipraveno jedenct nnch rouch, sloucch za odv kajcnkm, litujcm svch hch. Proto
slo toto nem spoleenstv s vcmi boskmi, ani s nebeskmi, ani nepitahuje, ani nem stupnice k vymu
smujc, ani jakkoliv zsluhy; pece vak nkdy dostv se j nezaslouen milosti Bo. Jako onen dlnk,
kter v hodinu jedenctou byl povoln na vinici Pn a pece dostal mzdu jako ti, kte v parnu cel den praco-
vali.
Dvanctka jest vak slem boskm, kter nebesa rozdluje, jsouc vldkyn nebeskch znamen a duch.
Jest toti dvanct znamen na zvrokruhu, jim vldne tolik andl, podporovanch vroky Velikho Jmna
Boho. Jupiter za dvanct let svou drhu kon a Luna denn o dvanct stup pokro. V lidskm tle jest dva-
nct hlavnch kloub: zpstn, loketn, ramenn, kyeln, kolenn a patn. V boskch mysterich m dvanctka
neobyejnou slu. Dvanct rodin israelskch vybral Bh a tolik vldc jim ustanovil, dvanct kamen bylo
umstno na dn Jordnu a na prsou knze bylo do ttu vsazeno dvanct kamen. Na stole leelo dvanct chleb
a olt byl zbudovn z dvancti kamen. Kovov umyvadlo, je zdil alamoun, spovalo na dvancti lvech,
tolik pramen bylo v Elimu, tolik zvd bylo vyslno do zem zaslben, tolik bylo apotol Kristovch a
dvanct vdc stlo v ele dvancti okrskm. Dvanct tisc hlav taly nrody oznaen a vyvolen; dvancti
hvzdami nebeskmi korunovna je Krlovna nebes a podle evangelia z mnocch se chleb sebralo se dvanct
ko drobt. Dvanct andl stoj ped dvancti branami msta Jerusalema a dvanct nebeskch kamen jest
v nm. Ve vcech niho du tak mocn dvanctka psob; tak zajc a krlk dvanctkrt do roka plod a rod
a velbloud za dvanct msc vrh mlata a pv klade dvanct vajec.
Kapitola 15.
O slech vych ne dvanct a o jejich moci a silch.
Tak ostatn sla, vy ne dvanctka, jsou obdaena mnohou a rozmanitou innost a tyto jejich sly
dluno kalkulovati podle jejich pvodu a st; ovem jen potud, pokud vznikaj rozlinm spojenm jednodu-
chch sel, nebo jejich nsobenm. Nkdy tak uruje se jejich vznam podle toho, zda jsou ni nebo vy
ne pedchoz, eventuln nsledujc slo, kter jest obzvlt dokonal; tu tak obsahuj sama v sob nkter
posvtn mysteria.
Tak tet slo po destce oznauje tajemstv zjeven Kristova nrodm; nebo tinctho dne po jeho na-
rozen stala se hvzda vdkyn Mag.
t r nct ka tak jest typick pro Krista, kter trnctho dne v prvm msci za ns se obtoval a toho
dne tak synov Israele mli pikzno slaviti Pnu Passah, neboli slavnost pejit. slo toto m na zeteli
Matou tak peliv, e vynechv v rodokmenu Kristov nkolik rod, aby, kde me, je uplatnil.
Pat nct sl o je symbolem duchovnho povznesen, a proto mu odpovdal adov zpv patncti al-
m. K nmu vztahuje se tak patncte let povolench krli Ezechielovi. A patnct den sedmho msce byl
oslavovn a svcen.
est nct ku nazvaj Pythagorejci slem tst, protoe vznik ze tverce a jest pbuznou destky; ob-
sahuje toti vechny starozkonn proroky i apotoly a evangelisty Novho Zkona.
Osmnct ku a dvac t ku pokldaj teologov za nepznivou, protoe osmnct let slouil Israel moab-
skmu krli Eglonovi, dvacet let slouil Jakub a za dvacet stbrnch byl prodn Josef; a konen mezi mnoho-
noci nen ani jednoho, kter by ml vce ne dvacet noh.
Dvaadvac t ka jest slem moudrosti, nebo tolik jest psmen v hebrejsk abeced a Star Zkon t
dvaadvacet knih.
Osmadvac t ka se pokld za pznivou pro Lunu, protoe svj bh, zcela odlin od pohybu ostatnch
hvzd, vykonv za 28 dn, vracejc se neustle na tot msto Zvrokruhu, odkud vyla. Proto pot se osma-
dvacet dom Luny, kter taj zvltn sly a innost, k vcem nebeskm.
T i c t ka jest pamtihodn mnohmi mysteriemi, kter i Pn n Je Kristus j propjil. On sm ve
ticeti letech svho vku se dal poktti a poal initi zzraky a uiti o krlovstv Bom. Tak sv. Jan Ktitel byl
ticetilet, kdy poal na pouti kzati a pipravovati cestu Pnu. Ezechiel takt v tm st poal prorokovati a
Josef jsa ticet let str byl vyveden ze ale a obdrel od Faraona vldu nad celm Egyptem.
21
Dvaat i c t ce pipisuj idovt uenci moudrost, nebo tent poet cest moudrosti vypotv Abra-
ham. Pythagorejci ji vak nazvaj slem spravedlnosti, protoe a k jednice mono ji rozdliti na stejn dly.
t y i c t ku chovali sta ve velik ct a dili se j pi slavnosti nanebevstoupen. Jej vliv jev se pr i
pi porodech, nebo tolik dn se utv v ivot matky semeno, a se pemn v tlo organicky dokonal se vemi
potebnmi a harmonickmi rozmry, uschopnn k pijet due. Tent poet dn jsou matky po porodu churav
a uzdrav se, a orgny otesen porodem opt zesl a se vyist. Novorozeata prvch 40 dn se nesmj, posto-
nvaj a jejich ivot je stle na vkch. Jest tedy slo toto velmi vznamn pi obadech oisovn, pokn a
velkch mysterich. Tak 40 dn a noc dal Bh za potopy preti deti, 40 let sdlili dtky Israele na pouti, 40 dn
bylo odkldno znien Ninive. Svat pokldali tyictku za vhodnou pro pst a tak Moj, Eli a Kristus 40
dn se postili. tyicet tdn byl Kristus noen pod srdcem Panny a 40 dn prodlval v Betlm, ne byl donesen
do chrmu. tyicet msc veejn kzal, 40 hodin mrtev spoval ve hrobce, za 40 dn po svm zmrtvchvstn
vstoupil na nebesa, co by se nestalo, jak prav nai teologov, kdyby v sle tomto nebyla skryta zvltn tajem-
n moc.
Padest ka jest slem odputn hch a osvobozen z otroctv, nebo podle zkona se za 50 let proml-
ely dluhy a tak otroci byli proputni na svobodu. Proto tak oznauje pslib milosti a pokn milostivm l-
tem a kajcm almem. Tak zkon a Duch svat se v n projevuje, nebo za 50 let po odchodu id z Egypta byl
dn Mojovi Zkon na hoe Sinaj. Padest dn po zmrtvchvstn sestoupil na apotoly Duch svat na hoe
Sinaj; proto se nazv padestka tak slem milosti a pipisuje se Duchu svatmu.
I edest ka byla posvtn v Egypt, nebo pslu krokodlovi, kter v 60 dnech 60 vajec klade, toli-
k dn je zahv, edesti let pr se dov a tolik pr m zub; mimo to kadoron odpov bez potravy
po edest dn v strann.
I sedmdest ka m svoje tajemstv, nebo tolik let hoel v zajet babylonskm ustavin pod vodou
obtn ohe; sedmdest let pedem prorokoval Jeremi zkzu chrmu. Sedmdest let trvalo zajet babylonsk i
pustoen Jerusalma. Sedmdest palem rostlo na mst, kde rozbili tbor synov Israele, v potu sedmdesti
du pili otcov do Egypta. Tolik bylo tak krl, kte majce uezny palce na rukou i na nohou, sbrali potra-
vu pod stolem Adonibezechovm. Sedmdest syn vzelo z Joae, tolik muskch potomk ml Jeroboal. Se-
dmdest hiven stbra bylo dvno Abimelechovi, kter najednou kameny pobil prv tolik mu. Sedmdest
syn a vnuk Abdonovch jezdilo na sedmdesti oslicch. Sedmdest tisc nosi ml krl alamoun, sedmdest
syn samarskho krle Achaba bylo popraveno. Sedmdestka je podle almisty slem naeho vku, sedmase-
dmdestkrt byl souzen Lamech, tolikrt tak odpoutli se hchy provinilci.
slo sedmdest dva odpovd sedmdesti dvma jazykm, sedmdesti dvma nejstarm synagogm,
sedmdesti dvma pekladatelm Starho Zkona, sedmdesti dvma uednkm Kristovm. S dvancterem jest
toto slo tak v zk souvislosti; ve vcech nebeskch vznikaj dlenm kadho znamen v est dl sedmdest
dv ptiny, jimi vldne stejn poet andl, kte jsou opt ovlivnni stejnm potem Boch jmen. Kad pti-
n jest podrobena jedna ze sedmdesti dvou e, a to tak pesn, e astrologov a fysiognomikov mohou po-
znati, jak jest matesk e toho kterho lovka. Tomuto slu odpovdaj tak klouby lidskho tla, piem se
na kadm prstu u ruky i u nohy nalzaj ti, take seteme-li je s dvancti hlavnmi klouby udanmi u sla dva-
nct, obdrme slo dvaasedmdest.
slo st o, k nmu nle nalezen ovce a je tak pechz z lev strany na pravou, jest pokldno za
svat. Zna tak, ponvad vznik z destky sebou samou nsoben, uzavenou dokonalost. Avak dovrenm
vech sel jest slo tisc, je oznauje jako deset na tet plnou a obecnou dokonalost.
Konen jsou jet sla, kterm Plato ve svm Sttu pipisuje znan vznam a kter tak Aristoteles
ve sv Politice nezavrhuje, ponvad psob velik zmny ve sttech. Jest to tverec a krychle dvanctky, toti
sla st o t y i cet t y i a t i s c sedm set dvacet osm, a hlavn poslednj je slem zvlt neblahm;
nebo dospje-li k nmu njak spoleenstv nebo stt, dokonv krychli a bl se k svmu pdu. Dospnm ke
tverci dostavuje se tak zmna., avak k dobru, je-li stt moude spravovn; kdyby vak pesto nastal pd, pak
nen to vina osudu, nbr patn vldy. Tm myslm, e jsem dosti povdl o jednotlivch slech.
Kapitola 16.
Oznaovn sel uritmi pohyby ruky.
Velmi asto etl jsem v knihch o magii mezi jinmi kony a pokusy tak o nkterch podivuhodnch, a
jak se mi zdlo, smnch pohybech ruky. Nejdve jsem je povaoval za tajn pakty se zlmi duchy, proe
jsem si je hnusil a je zavrhl. Avak kdy jsem vc zkoumal ble, shledal jsem, e v tchto magickch posuncch
nelze vidti belsk pakty, ale pouze skryt seln pomry, kter sta nrodov oznaovali rozmanitm oh-
bnm ruky a prst. Takovmi pohyby vyjadovali magov slova nevyslovitelnch sil, pro kter nen hlsek, kte-
r vak maj rozlin sla, take je mlky naznaovali spojenm neb roztaenm prst a ctili tak v posvtnm
22
mlen bohy ovldajc svt. Martianus se zmiuje o tomto zvyku ve svm dle o Aritmetice takto: Vstoupila
panna a pozdravila Jupitera nepochopiteln hbitm pohybem prst, jen vyjadoval slo sedm set sedmnct.
Filosofie, je stla vedle Pallady, se tzala, co Aritmetika tmito slicemi vyjdila a Pallas odvtila: Pozdravila
Dia jeho vlastnm jmnem. K lepmu porozumn uznal jsem za vhodn uvsti Bedv vklad tchto pohyb.
Chce-li naznaiti jedniku, ohni malek lev ruky do stedu dlan.
Vyjaduje-li dvojku, polo podobn prstenk; chce-li naznaiti trojku, pilo i prostedn prst; m-li na
mysli tyku, malek vzpim. Pi ptce vzpim i prstenk, na oznaen estky vzty i prostedn prst, souasn
ohbaje prstenk do stedu dlan. K vyjden sedmiky nech vechny prsty vzpmeny, jen malek pilo
k zpst. Tot, jene s prstenkem, vyjaduje osmiku; devtka se vyjaduje zakivenm prstenkem. Nehet
ukazovku, poloen na prostedn lnek palce, zna devtku; dvactka se vyjd, kdy prostedn prst se
vtiskne mezi klouby palce a ukazovku. Spojme-li nehty ukazovku a palce, mme tictku. K vyjden tyi-
ctky polome palce vnitn plochou na bok nebo hbet ukazovku, pi em oba prsty jsou vzpmeny. Chce-
me-li naznaiti padestku, sklonme palec k dlani zakivive posledn jeho lnek v podob eckho psmene
gamma (G); tot gesto, pi nm vak ukazovek objm zpedu palec, zna edestku. Opeme-li pak nehet
palce o prostedn kloub ukazovku, mme osmdestku. Devadestku ozname, otiskneme-li nehet ohnutho
ukazovku na koen kolmo vztyenho palce. Vechny tyto pohyby konme levic. Stovku vyjdme tm
gestem pravice, jako levic jsme vyjadovali destku; podobn pravic proveden seskupen prst, jako dlme
levic na znamen dvactky, zna dv stovky. Stejn pohyb prst pravice jako pi dvojce zna dva tisce atd. a
do devti tisc. Potom vak na vyjden deseti tisc pilome levici hbetem na sted prsou tak, aby prsty smo-
valy k nebesm. Pi dvaceti tiscch uijeme tho gesta, jene tentokrte pikldme levici dlan nap. Na
oznaen ticeti tisc pilome opt dla levice na prsa s prsty vzhru, ale tak, aby se palec dotkal hrudn kosti.
K vyjden tyiceti tisc smuj prsty dol; palec pititn na pupek, piem prsty ostatn jsou vztyeny, zna-
padest tisc. Uchopme-li levic seshora stehno, vyjdme tak edest tisc. Otome-li v te pozici levici o
180, vznikne nm gesto sedmdesti tisc. Pi vyjadovn osmdesti tisc posic polome ohnutou levici na
stehno. Levice podepen v bok, s palcem dol smujcm, zna devadest tisc. Tot gesto jako pi deseti
tiscch provdn pravic zna statisce. Milion zname sepjatma rukama, pi em palce jsou zkeny.
Tyto poznmky podle Bedy, myslm, e by postaily; vt podrobnosti o tchto vcech nalezne v
Aritmetice bratra Luke od Boho hrobu.
Kapitola 17.
O rznch selnch znakch man.
Znaky seln se p u rznch nrod rzn. man, jak pe Valerius Probus, ve svm spise O sta-
rm psmu, oznaovali slice tak, jak dosud jsou oznaovny, tmto zpsobem:
23
Jsou tak i jin znaky slic, kterch dnes uvaj aritmetikov a kalkultoi, kter se poadem kresl
takto: l, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9. K nim pidv se znaka przdnoty oznaovan kroukem, kter a sama nic ne-
znamen, pece ve spojen s pedchozmi zna destky, stovky, tiscovky, jak ze spis aritmetickch je patrno.
Nkte zna destku virgul s pnou linkou, ptku takt, avak linka zkladn ru nesee, nbr se j jen do-
tk, jedniku pak prostou kolmic, jak patrno na pklad:
zna deset,
zna patnct,
estnct,
sedmnct.
Krouek oznauje stovku, je-li spojen slem, pak zna tolik set, kolik znaka, na n je pipojen, udv;
jinak, sm o sob znamen nulu. Na pklad:
00, nebo 11o dv st
000, nebo 111o ti sta
|0 pt set

0 deset set neboli tisc.

Kapitola 18.
O selnch znakch ek.
ekov uvaj jako selnch znaek psem v abecednm podku, a to trojm zpsobem.
Za pr v: kad psmeno abecedy oznauje slici svho abecednho poad, jak patrno z pkladu:
A. B. G. D. E. Z. H. Q. I. K. L. M.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
N. X. O. P. R. S. T. U. F. C. Y. W.
13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.
To jest prvn ada sel eckch.
Za dr uh: ekov dl celou abecedu na ti tdy, z nich prvn jest tdou jednotek, ponvad pon
psmenem Alfa; druh, ponajc psmenem Iota, jest tdou destkovou a tet, zanajc psmenem Rho, jest
stovkovou. Tento zpsob byl u pozdjch ek zaveden podle vzoru hebrejskho. Ponvad eck abeceda m
k tomuto zpsobu o ti psmena mn, bylo nutno vymysliti ti jin znaky a zaaditi je mezi psmeny, aby ozna-
ovaly estku, devadestku a devtistovku, jak patrno ne:
A. B. G. D. E. j. Z. H. Q.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
I. K. L. M. N. X. O. P. .
10. 20. 30. 40. 50. 60. 70. 80. 90.
R. S. T. U. F. C. Y. W.
100. 200. 300. 400. 500. 600. 700. 800. 900.
Pipojme-li k nktermu z tchto psmen oblouek ostrho pzvuku,
11
zna pak tolik tisc; na pklad:
,A. ,I., P.
100. 10, 000. 100, 000.
Za t et : ekov uvaj v oznaen slic esti psmen, a to: I pro jedniku, II a P pro ptku, protoe P
je prvnm psmenem slova pnte, pt D pro destku od slova Dka, E pro stovku od slova Ekat/ sn,
12
XX

11
Ve skutenosti jak v originle, tak i v naem textu b o ppad t. zv. spiritus lenis, kter ovem v eck ei
stejn jako pzvuk me bti jen u samohlsek. (Poznmka pekladatele.)
12
V originle Mlia jest patrn chybou sazee. (Pozn. pekladatele.)
24
pro tiscovku od slova Clia, MM pro deset tisc
13
od slova Mriaj. Z tchto esti psmen tvo ekov s-
lice ostatn, a to bud kladenm stejnch, nejve ty, vedle sebe k oznaen tynsobku, mimo ptku, kter se
ned skldati, nebo spojovnm jednotlivch psmen rznch k oznaen jejich soutu, jak patrno na pklad:
I. II. III. IIII. P. PI. PII. PIII. PIIII.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
D. DI. DII. DIII. DIII. DP. DPI. DD.
10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 20.
DDI.
D.
E. EE.
21. 50. 60. 100. 200.
X M
500. 1000. 5000. 10,000. 50,000.
Kapitola 19.
O znakch hebrejskch a chaldejskch a o nkterch jinch znakch magickch.
Hebrejsk psmena tak zna slice, avak mnohem dokonaleji ne kterkoliv jin psmo, nebo
v hebrejskch slicch jsou skryta svrchovan tajemstv, o nich jedn st kabaly, zvan notarikon.
Hebrejsk abeceda m 22 hlavnch psmen, z nich pt na konci slova jsou jaksi odlinho tvaru a naz-
vaj se proto koncovmi. Pipoteme-li tyto k hlavnm, mme hrnn poet 27. Dl se na ti stupnice; psmena
stupnice prv oznauj jednotky, psmena stupnice druh destky a tet pak stovky. Z tch pak kterkoliv psme-
no, je-li napsno velikm typem, zna tolik tisc, kolik jeho hodnota udv. Na pklad:
3 000 2 000 1 000
Stupnice hebrejskch psmen jsou tyto:
f x z w h d g b a
9. 8. 7. 6. 5. 4. 3. 2. 1.
c p j s n m l k y
90. 80. 70. 60. 50. 40. 30. 20. 10.
5 4 3 2 1 t v r q
900. 800. 700. 600. 500. 400. 300. 200. 100.
Nkte neuvaj koncovch psmen a p pak msto nich takto:
Z tchto a podobnch figur skldnm a spojovnm jednotlivch psmen vyjaduj se vechna ostatn slo-
en sla, jako 11, 12, 110, 111, pidvajce k destce jednotkov psmena. Podobn tak u ostatnch. Patnctku
vak neoznauj destkou a ptkou, nbr devtkou a estkou, tedy takto: wf. in tak z cty ke jmnu Bomu
hy, kter zna patnct, aby se posvtnho jmna nemohlo zneuvati k profnnm vcem.
Egypan, Etiopov, Chaldejci a Arabov maj tak sv vlastn znaky pro slice, kterto znaky zhusta se
vyskytuj mezi magickmi charaktery. Kdo by chtl i tyto poznati, nech jich hled u znalc tchto psmen.
Chaldejci zna sla stejn jako Hebrejci, psmeny sv abecedy. Tuto abecedu uvedli jsme ji na konci prv
knihy. Krom toho nalezl jsem ve dvou prastarch astrologickch a magickch knihch jaksi velmi vkusn zna-
ky pro sla, je jsem uznal za vhodn sem pipojiti. V obou svazcch vyskytovaly se znaky takovto:

13
Podle originlu. V pekladech francouzskch a nmeckch H.
25
Tyt znaky obrcen vlevo zna destky:
A opt obrt-li se prv dol, zna stovky, druh tiscovky:
Skldnm a msenm tchto znak vyjdou zcela jednodue znaky pro ostatn sloen sla, jak lze se pe-
svditi na tchto nkolika pkladech:
Podle tohoto pkladu jest nutno postupovati i pi skldn ostatnch znak. Tm jsme snad dosti povdli
o selnch znacch.
Kapitola 20.
Kter slice jsou pidleny psmenm, a jak jich uvati pi vtn.
Pythagorejci v souhlase s Aristotelem a Ptolemaiem traduj, e zkladem psmen jsou urit jaksi bosk
sla, jimi lze ze jmna vc setnm poznati skryt a budouc. Tento zpsob vtby nazvaj aritmanti, nebo
se dje pomoc sel, jak tak toho vzpomn. Terentianus ve verch:
Et nomina tradunt literis peracta
haec ut numeris pluribus, illa sint minutis,
quandoque subitunt dubiae pericula pugnae:
Maior numerus qua steterit, favere palma.
Presagia lacti minima patere summa.
Sic et Patroclum Hectorea manu perisse
sic Hektora tradunt cecidisse mox Achilli.
14
Plinius vypravuje o Pythagorov objevu, e lich poet samohlsek v udlench jmnech ukazuje na kul-
havost, slepotu a jin razy na prav sti tla; sud poet svd o tome na lev sti. Jaksi alexandrijsk
filosof uil, jak je mono z sel psmen sestaviti horoskop a nalzti vldnouc planety, zjistiti, kter z manel
dve zeme i druhho peije a vbec usuzovati na astn i neastn vsledky naich snah. Chci zde uvsti
tyto metody, kter za sprvn uznal i astrolog Ptolemaios.
Kter sla kterm psmenm odpovdaj, ukzali jsme ve na psmench eckch a hebrejskch, kde
jsme rozdlili abecedu na ti tdy, z nich prv jest jednotkov, druh destkov a tet stovkov. Jeto
v abeced latinsk chyb do plnho potu dvaceti sedmi znaek tyi, vypluj tento nedostatek jednoduch sou-
hlsky J a V, jak jsou ve jmnech Jan a Valentin, pak aspirovan Hi a Hu jako ve jmnu Hieronymus a
Huilhelmus. Kdeto Germni uvaj msto aspirovanho hu W, Romni v bn ei kladou na jeho mst G
ve spojen s u, take jedni p Wilhelmus a jin Guilhelmus.

14
Tvrd, e tak jmna z psmen stkna jsou, by jedna men, druh vt poet sktala, kdy vzejde nebezpe
pochybn bitvy: kde vt slo stoj, tomu vt palmu vtznou, ne men zvst jasnou pro smrt jest. Tak Pat-
roklos i zhynul Hektorovou rukou, tak pr i Achilles brzy Hektora zhubil.
26
A. B. C. D. E. F. G. H. I.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
K. L. M. N. O. P. Q. R. S.
10. 20. 30. 40. 50. 60. 70. 80. 90.
T. V. X. Y. Z. J. V. Hi. Hu.
100. 200. 300. 400. 500. 600. 700. 800. 900.
Chce-li nyn poznati n vldnouc hvzdu, seti jmno jeho i obou jeho rodi po psmenkch podle
hoej tabulky a vsledek dl devti, jen pokud to lze. Zbude-li jedna nebo tyi, ob zna Slunce. Zbude-li
dvojka nebo sedmika, zna to Lunu. Trojka ukazuje na Jupitera, ptka na Merkura, estka na Venui, osmika
na Saturna, devtka na Marta. Dvod toho vylome na jinm mst.
Podobn, chce-li poznati njak horoskop, sete seln hodnoty jmen objektu a jeho rodi a vsledek
dl dvancti. Zbude-li jedna, ukazuje na Lva; Junonina dvojka zna Vodne, Vestina trojka Kozoroha, tyka
Stelce, ptka Raka, Venuina estka Bka, Palladina sedmika Berana, Vulcanova osmika Vhy, Martick
devtka tra, destka Pannu, jedenctka Ryby a Foibova dvanctka Blence. I k vkladu tchto vc se pozdji
vrtme.
Nikdo vak a se nediv, e pomoc sel ze jmen vlastnch vzniklch, lze mnoh vci pedpovdti, jeto
podle svdectv Pythagorejc a hebrejskch kabalist jsou v slech skryta hlubok tajemstv, poznan jen od
mlo zasvcenc. Vdy i Nejvy stvoil ve v sle, me a vze a od Nho pvod svj odvozuj i psmena i
jmna, kter jist nejsou uspodna nhodn, nbr uritm, tebas nm neznmm podkem. Proto tak prav
sv. Jan v Apokalypse: Kdo m rozum, nech peml nad slem jmna zvete, kter jest i slem lovka.
Tm se ovem nemysl jmna, kter jsou dvna lidem podle rznch nrod a kmen rzn, avak ta, kter ka-
dmu rodcmu se propjuj samy hvzdy nebesk a kter vyposti u ns hebrejt kabalist a mudrci egyptt.
Kapitola 21.
Kter sla jsou zasvcena uritm bostvm a kter uritm ivlm jsou pidlena.
Ji Pythagorejci zasvtili urit sla ivlm a bostvm nebeskch tles: tak vzduchu osmiku, ohni
tyku (tetraktys), zemi estku, vod dvanctku. Dle nle jednika Slunci, je jest jedin krl hvzd a v nm
Bh rozbil svj stan. Pro praslu sv ideln a intelektuln bytnosti jest tak zasvcena Jupiterovi, jen jest hla-
vou a otcem boh jako jednika (monas) potek a matka sel. Dvojka nle Lun, druhmu ze svtel nebes-
kch a pedstavuje dui svta; nazv se tak Juno, ponvad mezi j a monadou existuje prvn spojen a spole-
enstv. Dle jest tak pidlovna Saturnovi a Martovi, kterto planety plat astrologm za neblah. Trojka
pat Jupiterovi, Slunci a Venui, tem astnm hvzdm; jest pitna vak tak Vest, Hekat a Dian. Proto
prav Bsnk:
Trojnsobn Hekato! Ty trojhlav, cudn Diano!
slo ti jest tedy zasvceno pann mocn na nebi i v podsvt! tyka nle Slunci, je podle tohoto
sla rozdluje strany nebe a ron poas. Ale tak podlh Merkurovi, ponvad jedin mezi bohy nazv se
tvern. Ptka, kter je sloena z prvn lich a z prvn sud a jest proto dvojnsobnho pohlav, nle rovn
Merkurovi; pesto vak toto slo je podkldno tak nebeskmu svtu, kter nad tymi ivly v jinm tvaru tvo
pt. slo est, je vznik z trojky nsoben dvojkou stejn jako sms obou pohlav, jest vztahovno Pythago-
rejci na plozen a manelstv a nle Venui a Junon. Sedmika, jako slo klidu, jest pidlena Saturnovi; tak
pod pohyb a svtlo msce; tritonsk panna nazv se proto, ponvad nieho neplod, dle jest podizovna
Minerv, ponvad nen utvoena z dnho pedbnho sla a nazv se stejn jako Pallas enomuem, po-
nvad jest sloena z muskch i enskch slic. Plutarch pit ji tak Apollonovi. Osmika nle Jupiterovi
pro svtost spravedlnosti, kterou v sob obsahuje; jest tak zasvcena Vulknovi, ponvad vznik z prvnho
pohybu a sla dv, kter jest Junonino a jest samo sebou dvakrte nsobeno. T je pidlovna matce boh
Kybele, kter nle ve kubick. Plutarchos pit ji Bakchovi nebo Dionysiovi, jen ml se naroditi v osmm
msci. Jin ji nazvaj slem Saturna a Park, ponvad zrozenci osmho msce obyejn nesetrvvaj na ivu.
Devtka nle Lun, jako prvn podrovatelce vech nebeskch vliv a sil; tak je zasvcena devti Musm,
Martovi, od kterho pochz konec vech vc. Destka, jako slo kruhu, nle ze stejnho dvodu jako monas
Slunci; jest pitna Janovi, ponvad pispv ke konci prvn ady druh monady. Mimo to jest pitna tak
Zemi. Stejn tak se m tomu s slem dvanct, ponvad Slunce probh dvancti nebeskmi znamenmi a dl
rok na dvanct msc; nle tedy Slunci a Zemi. slo jedenct pak jako polokruh jest zasvceno Lun a tak
Neptunovi.
27
Kapitola 22.
O planetrnch tabulkch, o sle a formulch a o boch jmnech, inteligencch a dmonech, kte jim vldnou.
Krom toho nalzme u magik urit seln tverce podle planet rozdlen, kter nazvaj svatmi pla-
netrnmi tabulkami. Tyto tabulky se vyznauj mnohmi a velikmi silami nebeskmi, nebo pedstavuj bosk
seln pomry, je podle mylenky boskho ducha uloila vesmrn due v nebeskch hmotch a nejkrsnj
harmonii nebeskch paprsk v pomru k obrazcm, oznaujcm nadzemsk inteligence, jich nelze vyjditi
jinak, ne selnmi znaky a charaktery. sla hmotn a hmotn obrazce nemaj v okultnch mysterich dn
moci, le jako pedstavitel sel a obrazc formlnch, kter jsou zeny a ureny inteligencemi a boskmi sefi-
rami, spojujcmi konen body hmoty a ducha podle vle vzneen due. Je-li operatr nadn silou vle a do-
stane-li se mu pomoci Bo, me psobiti i na hmotu magicky peliv pipravenou pomoc nebesk sly vesmr-
n due a postaven hvzd.
Nyn se vak obrame k vkladu jednotlivch tabulek:
Prvn z nich, nleejc Saturnovi, skld se ze tverce trojky a obsahuje devt zkladnch sel v kad
dce po tech, je seteny vodorovn, svisle nebo hlopn, dvaj vdy souet patnct; seteme-li vechna
sla tverce, vyjde tyicet pt. Tto tabulce vldnou z boskch jmen ta, jich psmena setena, dvaj sla
tabulky; krom toho jedna inteligence pro dobro a jeden dmon pro zlo. Z tchto sel vznikla i pee a charak-
ter Saturnv a jeho duch, je zobrazme ne. Prav se, e tato tabulka, vyryta do olovn destiky za vhodn
konstelace Saturnovy, pomh pi porodu, in lovka bezpenm a mocnm a m vliv na spch proseb u kn-
at a mocnch tohoto svta. Je-li vak zhotovena za nepznivho postaven Saturna, kod stavbm a sadm,
odvrac od lid pocty a dstojnosti, plod boje a rozepe a rozhn vojska.
Druh tabulka nle Jupiterovi a jest tvercem tyky. Obsahuje 16 sel, v kad ad po tyech, jich
souet vemi smry jest ticet tyi a hrnn souet 136. Opt tabulce vldnou bosk jmna s inteligenc k dob-
rmu a s dmonem ke zlu a zase z n jest odvozen charakter Jupiterv a jeho duch. Jest zaznamenno, e vyry-
jeme-li tabulku v dob, kdy Jupiter jest mocn a vldne, do stbrn destiky, e pin zisk, bohatstv, vdk i
lsku, mr a svornost lid, e usmiuje neptele, uchovv pocty a hodnosti a vnuk dobr rady; ru oarovn,
je-li vyryta do korlu.
Tet tabulka, nazvan Martova, jest dvojmoc ptky a obsahuje 25 sel po pti v kad ad, jich souet
smrov jest edest pt a hrnn 325. Tak zde ovldaj tabulku pslun bosk jmna, inteligence pro dobro
a dmon pro zlo; a zase z n se odvod Martv charakter a jeho duch. Je-li tabulka za pzniv konstelace Mar-
tovy vryta do elezn destiky nebo do mee, in nositele mocnm v boji, na soudech i v dostech. in ho
hroznm pro neptele a poskytuje mu vtzstv. Vryje-li se do karneolu, zastavuje krev a mru. Je-li vryta za
pznivho postaven Martova do destiky mdn, pek stavbm, zbavuje mocn estnch ad, hodnost a
bohatstv, dv vznik nesvru a pi lid i zvat, zahn vely, holuby a ryby, zastavuje mlny, nese netst na
lovech i ve vlce. Psob dle neplodnost mu, en i zvat, nahn hrzu ped nepteli a uvrhuje v poddanstv.
tvrt tabulka, slunen, sestv ze tverce estky, obsahuje 36 sel, z nich souet est v dce vemi
smry jest 111, sumrn pak 666. Jejm vldcem jsou zase, jako u pedchzejcch, pslun jmna bo, inteli-
gence dobr a zl dmon a zase z n jsou odvozeny charaktery Slunce a jeho duch. Tabulka vryta za pznivch
aspekt slunench do zlat destiky, in nositele slavnm, milovanm, milm a ve vem mocnm. Stav dle
nositele na rove krl a knat, pozdvihujc ho na nejvy stupe tst a inc ho schopnm doshnouti veho,
po em tou. Je-li vak vyryta pod nepznivm aspektem slunenm, in nositele tyranskm, zpupnm, cti-
dostivm, nenasytnm a patn koncm.
Pt tabulka jest Venuina; vznik tvercem sedmiky, obsahuje tedy 49 sel, z nich sedm seteno vo-
dorovn, svisle i pn dv 175 a souet vech 1225. Ovldna jest opt boskmi jmny, inteligenc pro dobr
a dmonem pro zl operace a z n zase se odvozuje charakter Venue a jejich duch. Vryta do stbrn destiky,
sjednv svornost, odstrauje rozepe, zskv lsku en, podporuje poet, zahn neplodnost, vyvolv mohut-
nost pi souloi, ru oarovn, smiujc mue se enou, in zvata veho druhu plodnmi a vloena do holub-
nku, rozmnouje holuby. Osvduje se u vech chorob melancholickch, vrac veselost a poskytuje spch ces-
tujcm. Je-li vak zhotovena za nepzniv konstelace Venue, psob prav opak eenho.
est tabulka, Merkurova, skld se z dvojmoce osmiky, obsahujc 64 sel, jich dkov souet in
260, hrn pak 2 080. Optovn vvod j pslun jmna bo, dobr inteligence a zl dmon, z n tak odvozen
jest charakter Merkura a jeho duch. Vryta za vhodnho postaven Merkurova do stbra, cnu nebo mosazi, ne-
bo napsna na panenskm pergamenu, in nositele oblbenm a astnm k dosaen veho, co d. Pin
zisk a odvrac nouzi, sl pam i rozum, dv nadn vteck a ve snch propjuje dar poznn vc skrytch.
Ryt za nepznivch aspekt psob prav opak toho veho.
Sedm tabulka nle Lun. Jest tvercem devtky, obsahuje 81 sel, souet adov nebo hlopn in
369, souet vech sel pak 3 321. Vldnou j pslun jmna bo, inteligence i dmon, z n odvozen jest zase
charakter Luny a jejch duch. Je-li tabulka vryta za pzniv konstelace Luny do stbrn destiky, in nositele
28
pjemnm, milovanm, veselm i ctnm, zamezuje zlomyslnost, upevuje zdrav, odvrac neptele i vci
kodliv od kadho. Je-li vryta do destiky olovn a za nepznivho postaven Luny a zakopna do zem,
pin netst mstu tomu i vem, kdo tam bydl a pichzej. Podobn jest tomu u lod, pramen, ek i mln.
Pin netst tomu, proti nmu byla rituln zhotovena, inc jej tvancem z vlast i z domova, byla-li v nm
zakopna. kod i lkam a enkm a vbec vem ve vykonvn povoln, byla-li proti nkomu zhotovena.
Jakm zpsobem se odvozuj charaktery jak hvzd, tak duch jejich, snadno pozn z tchto tabulek ro-
zumn badatel, kter pochopil jejich sprvnost.
Jmna bo, odpovdajc slm Saturnovm.
sla Bo jmna
3 AB ba
9 HOD dh
15 JAH hy
15 HOD dwh
45 Rozen Tetragrammaton ahwawahdwy
45 Agiel, inteligence Saturnova layga
45 Zazel, dmon Saturnv lzaz
Jmna bo, odpovdajc slm Jupiterovm.
4 ABBA aba
16 hwh
16 yha
34 EL AB ba la
136 Jofiel, inteligence Jupiterova layphy
136 Hismael, dmon Jupiterv lamsh
Jmna bo, odpovdajc slm Marta.
5 HE, psmeno svatho jmna h
25 yhy
65 ADONAI ynda
325 Grafiel, inteligence Martova layparg
325 Barzabel, dmon Martv labacrb
Jmna, odpovdajc slm Slunce.
6 VAU, psmeno svatho Jmna w
6 He, roztaen, psmeno sv. Jmna ah
36 ELOH hla
111 Nachiel, inteligence slunen laykn
666 Sorath, dmon slunen trws
Jmna, odpovdajc slm Venuinm.
7 AHA aha
49 HAGIEL, inteligence Venuina kaygh
175 Kedemel, dmon Venue lamdq
1252 BNEJ SERAFIM, inteligence Venuiny 2yprv ynb
Jmna, odpovdajc slm Merkurovm.
8 AZBOGA, roztaen osmika hgwbza
64 DIN 3yd
64 DONI ynd
260 Tiriel, inteligence Merkurova layryf
29
2080 Taftartarat, dmon Merkurv trtrtpt
Jmna, odpovdajc slm Luny.
9 HOD dh
81 ELIM 2yla
369 CHASMODAI, dmon Luny yadwmvx
3321 ed baremot artatan, nejvy dmon Luny 3ttrv tjmhvrb dv
3321 Malcha betarsisim hed beruach echakim, nejvy inteligence Luny
2yqxv xwrb dj 2ysyvrtb aklm
Tabulka Saturnova.
Znaky aneb charaktery
Saturna jeho inteligence jeho dmona
Tabulka Jupiterova.
Znaky aneb charaktery
Jupitera jeho Inteligence jeho dmona
Tabulka Martova.
30
Znaky aneb charaktery
Marta jeho Inteligence jeho dmona
Tabulka Slunce.
Znaky aneb charaktery
Slunce jeho Inteligence jeho dmona
Tabulka Venue.
Znaky aneb charaktery
Venue jej Inteligence jejho dmona
31
Tabulka Merkurova.
Znaky aneb charaktery
Merkura jeho Inteligence jeho dmona
Tabulka Luny.
Znaky aneb charaktery
Luny jejho dmona
jejho nejvyho dmona jej nejvy inteligence

32
Kapitola 23.
O geometrickch obrazcch a tlesech, jejich magick moci a korespondenci se ivly a nebesy.
Existuje domnnka, e tak geometrick obrazce, vznikl z sel, maj velikou moc. Z nich pedevm
kruh odpovd jednice a destce, nebo jednika jest stedem i obvodem jeho a sloen destka se vrac
k jednice, z kter m potek, take bv nazvna clem a naplnnm vech sel. Kruh jest ra nekonen,
nem potku ani konce; potek a konec jeho me bti v ktermkoli bodu. Proto tak kruhovit pohyb bv
nazvn neomezenm, nikoli ovem asov, nbr prostorov. V dsledku toho se povauje krunice za neju-
lechtilej a nejdokonalej ru, za nejvhodnj pro kouzla a zaklnn. Zaklnai zlch duch kresl obyejn
kolem sebe kruh. Tak ptihelnk m podivuhodn vliv na zl duchy silou ptky. Ve sv konstrukci m uvnit
pt hl tupch a vn pt ostrch; spojnice jeho vrchol se stedem tvo pt trojhelnk. V ptihelnku jsou
skryta velik tajemstv, co plat tak o jinch obrazcch, zejmna o trojhelnku, tyhelnku, estihelnku,
sedmihelnku, osmihelnku a jinch, kter vesms vznikaj rznm potem a rznou skladbou ar a nabvaj
proto podle potu stran rznho vznamu a moci. Arabov a Egypan pipisovali tak velikou moc ki. Tvr-
dili, e jest nejmohutnjm pijmaem vech nebeskch sil a inteligenc. Jest toti nejpravidelnj ze vech
obrazc, tvo tyi prav hly, jest zkladem vech ploch, obsahuje oba rozmry, dlku a ku. Pravilo se o
nm tak, e vznikl psobenm tles nebeskch, ponvad jejich moc spov v rovnosti hl a paprsk; hvzdy
jsou nejmocnj, kdy zaujmaj na obloze tyi okrajov body a kdy souasn jejich paprsky tvo k. Krom
toho m k velmi tsn vztah k ptce, estce, sedmice a osmice, jak jsme ukzali ji dve. Egyptt kn
zaadili jej ji od potku svho nboenstv mezi posvtn psmena, jako symbol ptho blaenho ivota.
Serapis nesl obraz ke na prsou a u ek til se velik ct. Pokud se te jeho nboenskho vznamu, o tom
pojednme na jinm mst. Zde slu jen pipomenouti, e podivuhodn inky, kter maj obrazce, nakreslen
nmi na papru, tabulce nebo obrazu, pochzej ze sly, zskan jimi od obrazc vzneenjch a vych cestou
sympatickou, nsledkem jejich pirozen zpsobilosti a podobnosti. Proto tak maj bti obrazce kresleny pesn
podle svch vych vzor. Analogick pklady mme tyto: stna, stojc v cest zvuku, psob ozvnu, paprsky
slunen, koncentrovan v dutm zrcadle, zapl devo nebo jin holaviny v jeho ohnisku lec; citera psob
konsonanci na citee druh; udeme-li na strunu lyry, rozechv se i druh struna, stejn napjat a stejn ladn.
Stejn tak i obrazce, o nich jsme mluvili, a charaktery pejmaj slu obrazc nebeskch, byly-li nakresleny na
pedmty v phodnou dobu; takto se spojuje obrazec vy s obrazcem podobnm a in ho schopnm podob-
nch ink. To, co jsme povdli o obrazcch, plat tak o geometrickch tlesech, zejmna o kouli, tystnu,
estistnu, osmistnu, dvanctistnu, dvacetistnu a podobn. Dluno zde tak vzpomenouti tles, kter pikli
ivlm a tlesm nebeskm Pythagoras, Lokan Timaios a Plato. Jako symbol zem ustanovili krychli, kter m
osm roh, est zkladen a tyiadvacet ploch. Ohni pikli tybok jehlan, majc tyi trojhelnkov stny,
tolik roh a dvanct ploch. Jako znak vzduchu stanovili osmistn s osmi trojhelnkovmi zkladnami, se esti
rohy a tyiadvaceti plochami. Konen vod urili dvacetistn o dvaceti zkladnch a dvancti rozch. Pro
oznaen nebes uvali dvanctistnu, majcho dvanct ptihelnkovch zkladen, dvacet roh a edest ploch.
Kdo zn slu tchto obrazc a tles, jako i jejich vzjemn vztah a vlastnosti, me doshnouti mnohch podi-
vuhodnch vsledk v magii pirozen, vteck, nejvce ovem pomoc zrcadel. J sm dovedu jimi docliti
vc podivuhodnch a tak umm zhotoviti zrcadlo, v nm je ve viditeln i na nejvt vzdlenosti.
Kapitola 24.
O hudebn harmonii, jejch silch a moci.
Hudebn harmonie tak nen zprotna vlivu hvzd; jest nejmocnj napodobitelkou veho. Je-li v sou-
ladu s tlesy nebeskmi, dokazuje npadnch ink mentlnch, vyvolv v posluchach rozmanit nlady, ba
dokonce svd ke gestm, pohybm a konm, mn i mrav a strhuje ke svm vlastnostem, k veselosti, zrmutku,
k odvaze nebo ke klidu a podobn. Harmonie dokonce nutk k poslouchn i zvata, jako hady, ptky, delfny.
Tak ptci se lkaj psknm, stejn se lov i jeleni, ryby v alexandrijskm jezee se chytaj s prvodem chestn.
Fltna zskv lovku ptelstv delfnovo, lyra lk seversk labut, indit sloni se uklidn zvuky varhan. Ba
dokonce i ivly se raduj z melodie. Tak pramen halessk, jinak tich a klidn, pone za zvuku fltny vti a bu-
blati a pelv se pes ohradu studny. V Lydii jsou ostrovy, zvan ostrovy vil; za zvuku paly vystupuj vly
z ostrov do moe, tan kolem svch ostrov a pak se opt vracej na beh. M. Varro aspo ujiuje, e je vidl.
A jsou jet mnohem podivuhodnj vci. Na pklad na attickm pobe vydv samo moe zvuky ne nepo-
dobn he na lyru, v Megae maj kmen, kter derem zn jako struna. Tak velik je sla hudby. Hudba tak
ukliduje mysl, povzbuzuje ducha, rozohuje bojovnky k boji, mrn navu z prce, oivuje sklesl a zoufal,
sl poutnky. Arabov vypravuj, jak sv jsou velbloudi nosc bemena, kdy jejich vdci zpvaj. Podobn
nosii tkch bemen si prozpvuj a posiluj se tm a oberstvuj. Vdy zpv obveseluje a rozradostuje,
33
ukliduje pohnvan, rozveseluje smutn a rozruen, usmiuje neptele, ti zbsilost lenc a zahn neplod-
n mylenky. Demokritos a Theofrastus tvrd, e hudbou lze liti, ale tak pivoditi choroby duevn i tlesn.
teme, jak Terpandros a Methyman Arion lili nemocn Lesbany a Iony; rovn Ismenias Thbsk vylil
zpvem mnostv tce nemocnch. Orfeus, Amfion, David, Pythagoras, Empedokles, Asklepias a Timotheas
vykonali mnoho div zpvem a hudbou. Brzy lehkou hudbou posilovali klesajc mysli, brzy vnmi tny mr-
nili rozilen, zuc nebo rozhnvan lidi. Tak David utiil hrou na harfu zucho Saula, tak Pythagoras odvrtil
hivho mladka od nemrnch rozko. Timotheos krle Alexandra podle libosti bu rozzuil, nebo uklidnil.
Gramatik Saxo vypravuje v dnskch djinch o jakmsi hudebnkovi, kter se chlubil, e um dohnati k len-
stv kohokoliv jen svou hudbou, kter nikdo neodol. Kdy rozkazem krle byl donucen sv tvrzen dokzati,
zaal rznmi melodiemi psobiti na nladu poslucha; nejprve vnou a neobvyklou hudbou naplnil je smut-
kem a hrzou, pak veselmi melodiemi je potil a piml k posunkm a pohybm veselm, nakonec rychlou
hrou pivedl je do stavu okamitho len a k zuivosti a zbsilosti. teme tak, e v Apulii ti, kdo byli
utknuti tarantelou, strnou a le bez dechu, dokud neusly uritou hudbu; pak ihned vysko, tan do taktu a
jsou zdrvi. Usly-li tuto melodii pozdji, opt jsou nuceni taniti. Podle svdectv Geliova jest pr mono
zmrniti bolesti ischiatick hudbou. T autor shodn s Theofrastem vypravuje, e hrou na fltnu lze vyliti i
utknut zmije, a Demokritos tvrd o sob, e hrou na fltnu vylil mnoho lid.
Kapitola 25.
O tnu, akordech a o pin jejich podivuhodn psobnosti.
Nelze popti, e i v tnu bytuje zvltn schopnost pijmouti nebesk vlivy, pipustme-li s Pythagorou a
Platonem, e samo nebe jest dlem harmonie a e ve harmonickmi tny a pohyby vede a dokonv. Zpv p-
sob jet vce ne zvuk nkterho nstroje, kdy vyvr harmonicky z duevn pedstavy a z rozkazujc vle
pedstavivosti, nebo snadno vnik vzduchem, kter lme a d do due posluchaovy, takt vzduchu podobn,
tvoc pouto mezi tlem a duchem. Zpv bere na sebe ve a cit zpvajcho a podle nich vyvolv obdobnou
ve a cit u posluchae, psob na jeho fantasii svou fantasi, jit citem cit, uchvacuje srdce a vnik do hloubi
due, piem lad mysl ostatnch podle sv, uvd do pohybu anebo zadruje jejich dy a krev.
Zpv m daleko vce moci ne zvuk jinho nstroje pokud spojuje posluchaovo tlo i dui, vychzeje
souladn z pedstavy ducha a velitelsk vle obrazotvornosti a pronikaje do jeho ducha s rozkmitanm a jm
vedenm vzduchem, nebo i duch posluchav m mnoho pbuznosti se vzduchem. Ponvad zpv uchvacuje
ve i cit zpvajcho, psob zpvk svm citem na cit posluchae, podncuje jeho fantasii vlastn, jeho mysl
svou mysl, zmocuje se jeho srdce, pronik do nitra jeho due, zlauje podle svho vlastnho psoben jeho
vlastnosti a uvd do pohybu nebo zastavuje jeho dy a krev. Harmonie psob na vn tak mohutn, e nejen
harmonie pirozen, ale i uml a soulad hlasu zmocuj se due i tla. Jest ovem teba, m-li nastati souzvuk,
aby vechny akordy, a to jak nstroj strunnch a dechovch, tak i zpvu, prtily ze shodn piny. Nebo ni-
kdo neum zharmonisovati ev lva, buen vola, rn kon, kik osla nebo chrochtn vepe. Ani loutny nelze
naladiti, jsou-li na ni napjaty struny z vlka a bernka, nebo v obou ppadech jsou piny vzjemn neharmo-
nick. Zato lze vak zladiti hlasy nejrznjch lid, ponvad nleejce ke stejnmu druhu, maj spolen z-
klad. Tak mnoho ptach hlas lze zharmonovat, ponvad nkter druhy ptactva jsou zpznny a pedstavuj i
vy symbol hudby. Tak harmonuj uml nstroje s pirozenmi hlasy, ponvad se sob skuten, urit,
aneb aspo analogicky podobaj. Jakkoliv harmonie vyplv vak z tn nebo hlas. Tn je dech, hlas je tn a
oiven dech, e je dechem, tnem i hlasem, kter nco naznauje. Dech, tn a hlas vychzej z st. Chalcidius
prav, e hlas vychz z nitra prsou prostednictvm dechu a e tvo pomoc jazyka a ostatnch orgn mluvy
artikulovan hlsky, prvky e, jimi lze projeviti nejtajnj mylenky due. Avak Lactantius prav, e pvod
hlasu je jet mlo vysvtlen a e nevme, jak vznik nebo m je. Vechna hudba zle tedy v tnu, hlasu a
sluchu. Tn by byl bez vzduchu neslyiteln. I kdy je vzduch ke slyen nezbytn, pece jen sm o sob nen
slyiteln a nelze jej smyslem vnmati, le nhodou, a to zrakem, je-li zbarven, sluchem, zvu-li, ichem, zap-
ch-li njak, chut, chutn-li po nem, a konen hmatem, je-li tepl i studen. Tn neme vzniknouti bez
vzduchu, a pece nen povahy vzdun, tak jako vzduch nen povahy zvukov, nbr vzduch je tlem naeho
sensitivnho ivotnho ducha a nem nieho spolenho s jinmi smyslovmi pedmty, jsa jednodu a vy
pirozenosti. Nejprve je nutno innm oiviti okoln vzduch. V tomto oivenm vzduchu vnmme pak rozma-
nit pedmty, a to pedmty prostednictvm istho a prhlednho vzduchu viditeln, prostednictvm obyej-
nho vzduchu pedmty slyiteln a prostednictvm hustho vzduchu pedmty vnmateln jinmi smysly.
34
Kapitola 26.
O souhlasu tn a akord s nebesy a kter tny shoduj se s jednotlivmi hvzdami.
Pedevm je nutno vdti, e ze 7 planet Saturn, Mars a Luna odpovdaj vce hlasu ne melodii. Saturnu
nleej hlasy smutn, tlumen, vn, pomal tny soustedn. Martu hrub, ostr, hrozc, rychl a zlostn.
Lun pak hlasy prostedn. S Jupiterem, Sluncem, Venu a Merkurem shoduj se melodie. S Jupiterem melodie
vn, dlouho trvajc, napnav, lbezn, vesel a pjemn. Se Sluncem slavnostn, ist a lichotiv; s Venu
bujn, smysln, mkk, nyv a prothl. S Merkurem jemn, smen, z sti vn, ale zrove vesel a pjem-
n. Co do zvltnch akord a pomr vztahuje se k tnm i devatero Mus. Jupiteru odpovdaj oktva a kvinta,
ili diapason a diapenta. Slunci oktva aneb diapason a disdiapasonem obsahujcm patnct tn. Venui kvinta
ili diapenta, Merkuru kvarta aneb diatessaron. Sta vyrbli tetrachord, jen jim pedstavoval tyku, slo ty
ivl. Podle tvrzen Nikomachova vynalezl pr tento nstroj Merkur. Struna basov znaila zemi, struna D vodu,
struna G ohe a struna A vzduch. Kdy pozdji Terpandros z Lesbu vynalezl sedmistrun, dil se potem planet.
Kdo dili se potem ivl, rozdlili podle nich a ty temperament i hudbu na tyi druhy. Dorskou pikli
vod a povaze flegmatick, frygickou ohni a povaze cholerick, lydickou vzduchu a temperamentu sanguinick-
mu a mixolydickou zemi a temperamentu melancholickmu. Druz, kte pihleli k potu nebeskch tles a
k jejich vlastnostem, pidlili dorskou tninu Slunci, frygickou Martu, lydickou Jupiteru, mixolydckou Saturnu,
hypofrygickou Merkuru, hypolydickou Venui, hypodorskou Lun a hypomixolydiclcou nebi stlic. Krom me-
lodi spojovali sta mudrci s nebem i Musy a struny, avak nikoli podle dve uvedenho poadu mezi sly a
nebeskmi duchy. Thalie nem podle nich vlastn hudby, nbr odpovd zemi a mlen. Klei odpovd Lun,
hypodorick melodii a strun G; Kalliop Merkuru, melodii hypofrygick a strun A; Terpsichor Venui, hy-
polydick melodii a strun H; Melpomen Slunci, dorick melodii a strun G; Erat Martu, melodii frygick a
strun D; Polymnia Saturnu, mixolydick melodii a strun E; Euterp Jupiteru a melodii lydick a Urania nebi
stlic, melodii hypermixolydick a strun F, jak svd o tom nsledujc vere:
Germinat in primo nocturno silentia cantu,
quae terrae in gremio surda Thalia iacet,
Persefone et Clio spirant, hypodotius ergo
nascitur, hinc ortum prosmeledes generat.
Dat hypochorda sequens Phrygium, quem parturit ipsa
Calliope, interpres parturit ipse Deum.
Tertios ostendit hypolidae exordia nervus
Terpsichore occurit, ordinet, alma Paphis.
Melpomene et Titan statuunt mihi crede modum qui
dicitur in quarto Dorius esse loco.
Vult Erato quintum Phrygio praescribere nervum
Mars quoque non pacem, proelia semper amans.
Lydius Euterpes Iovis et modulamen habebit.
Dulce tenens iussit sexta quod esse fides.
Septeno Saturnus agit Polymnia nervum
Principium mixolydius unde capit,
Uraniae octavam dum perscrutatur amicam.
Versat hepermixolydius arte polum.
15
Harmonii nebeskch tles mnoz odvozuj z jejich vzdlenost. Tak vzdlenost Luny od zem m
126000 italskch stadi, co by odpovdalo intervalu jednoho tnu. Vzdlenost Luny od Merkura m asi polo-
vinu prv vzdlenosti, co odpovd pltnu; dal pltn tvo vzdlenost Venue od Merkura; ti a plkrt tak
velik vzdlenost Venue od Slunce tvo kvintu, dva a plkrt tak velik vzdlenost Slunce od Luny tvo kvar-
tu; Slunce od Marta je tedy prv tak daleko, jako zem od Luny, co se rovn opt celmu tnu. Polovin ta-
kov vzdlenost Jupitera od Marta rovn se jinmu pltnu, rovn tak vzdlenost Jupitera od Saturna a tohoto
od nebe stlic. Rovn se tedy vzdlenost Slunce od nebe stlic kvart dvou tn a pltn, vzdlenost zem od

15
V klnu zem hluch le Thalia a lask prvm tnem non ticho. Persefone a Cleio vydychuj, tedy rod se
hypodorsk tn. Struna dal pak dv tn frysk, jej sama Kalliope zrodila, matka Boha. Zvuk zase hypolyd-
sk se na strun ozve, jej vzbuzuje Terpsychore a plodn Paphis. Melpomene a Titan, ti stanuli na strun tvrt,
kter, to v mi, se nazv dorskou. Erato, ta chtla by zase vldnouti nad strunou ptou, a s n i Mars, jen mi-
luje vlky vdy, ne mr; pslunost k Diovi, Euterp pak m struna est, z n vine sladce se dorsk tn. Sed-
mou strunou Saturnus a Polyhymnia vldne, z n pvod svj bere tn mixolydsk, a ptelky sv osm kdy
Urania se dotkne, tu jako kouzlem ot hypermixolyd plem.
35
hvzdnho nebe oktv esti celch tn. Velikolep harmonie vyplv vak i z pohybovch pomr planet a
z jejich pomru k osmmu nebi. Pohybov pomr Saturna k Jupiteru je ti a plnsobn; Jupitera k Martu jedno
a plnsobn; Marta ke Slunci, Venui a Merkuru, je stejnomrn se pohybuj, je dvojnsobn. Slunce, Venue
a Merkura k msci dvanctinsobn, Saturn a ke hvzdnmu nebi dvanctsetnsobn, je-li pravda, co tvrd
Ptolemaios, e se toti hvzdn nebe za sto let poine o jeden stupe k primum mobile. Proto je pohyb Luny
rychlej a dv jasnj tn, ne jest tn hvzdnho nebe, kter jako nejpomalej, dv tn nejhlub. Primum
mobile, ze vech sfr nejrychlej vydv tn nejvy. Tmto vzjemnm pohybovm pomrem vznik nejlbez-
nj harmonie. Proto nen vhodnjho zpvu, nen vhodnjch tn hudebnch nstroj k podncen vn a
k vyvolvn magickch ink nad ony, jich zkladem jsou sla, mry a pomry shodn s nebeskmi. I har-
monii ivl poznme z jejich zkladen a hl, o nich jsme dve pojednali. Ponvad mezi ohnm a vzduchem
vznik pomr co do jejich zkladen dvojnsobn, co do jejich hl jedno a plnsobn a co do bonch ploch
opt dvojnsobn, vznik takto akord dvoj oktvy a kvinty. Mezi vzduchem a vodou je pomr co do zkladen
ti a plnsobn, m vznik oktva a kvinta; co do hl dvojnsobn, co opt dv oktvu. Mezi vodou a
zem jest pomr co do zkladen ti a tetinunsobn, co dv oktvu, kvintu a kvartu. Co do hl tvo jedno a
plnsobn pomr v zkladnch kvintu, dvojnsobn pomr v hlech oktvu. Mezi ohnm a vodou, vzduchem a
zem nen jaksi harmonie, a to v dsledku jejich zcela si odporujcch vlastnost. Lze jich vak zharmonisovat
prostedkujcm ivlem.
Kapitola 27.
O pomru, me a harmonii lidskho tla.
lovk, nejkrsnj a nejdokonalej dlo Boha a jeho podoba a svt v malm, m dokonalej a soulad-
nj stavbu tla ne tvorov ostatn a utajuje v sob vechna sla, mry, vhy, pohyby, ivly, krtce ve, co n-
le k jeho dokonalosti. Vechno se v nm, nejvzneenjm dle mistrovskm, zdokonaluje, zatmco u jinch tl
sloench tomu tak nen. Zd se, e sta, kte kdysi potali na prstech a sla vyjadovali sly, takto dokazuj,
e z d lidskho tla jsou odvozena vechna sla, mry, pomry a veker harmonie. Podle stavby lidskho tla
vymovali a stavli svoje chrmy, veejn budovy, soukrom domy, divadla, lod, stroje, umleck dla, sou-
stky umleckch dl a staveb, jako jsou napklad sloupy, hlavice, zklady, pile, podstavce. Ano, sm Bh
pouil Noema, aby stavl archu podle mry lidskho tla a propjil tak celmu svtovmu stroji jeho soumr-
nost, proe se zove vesmr velikm svtem (makrokosmem) a lovk svtem malm (mikrokosmem). Nkte
uenci urili vku lidskho tla na est stop, stopu po 10 stupnch a stupe po 5 minutch. lovk m tedy 60
stup ili 300 minut a prv tolik geometrickch lokt mila, podle popisu Mojova, archa. A jako lidsk
tlo je 300 minut dlouh, 50 minut irok a 30 minut hlubok, byla i archa 300 minut dlouh, 50 minut irok a
30 minut hlubok nebo vysok, take pomr dlky k ce je estinsobn a k vce desetinsobn, kdeto ka
k vce je v pomru 5:3.
V podobnm vzjemnm pomru jsou i jednotliv dy lidskho tla, odpovdajc dm vesmru a mrm
pravzoru tak dokonale, e nen lidskho du, jen by se neshodoval s nebeskm znamenm, hvzdou, inteligenc,
36
Bom jmnem v samotnm pravzoru Boha. Tvar lidskho tla je kruhovit. Je zejm, e ono spje do kruhu,
nebo z kruhu vzniklo.
Dokonale soumrn lidsk tlo je vak i tvaru tvercovho, nebo postav-li se lovk zpma a rozpa-li
ruce, tvo tverec, jeho sted spad v kost stydkou. Opeme-li kolem tohoto tla temenem krunici a spustme-
li ruce tak hluboko, abychom se dotkali prsty krunice, a postavme-li se rozkromo, aby vzdlenost mezi cho-
didly na krunici rovnala se vzdlenosti konek prst na ruce od temene, rozdlme kruh na 5 stejnch dl a
sestrojme dokonal ptihelnk, jako i rovnostrann trojhelnk, spojme-li arami ob paty s pupkem.
Postavme-li se rozkromo patami dovnit a ruce napolo rozpame a vzpame, tvo koneky prst na
rukou i nohou rovnostrann tyhelnk, jeho sted jest nad pupkem.
Pozmnme-li toto postaven, aby bylo krat o trnct dl pmho postaven, tvo chodidla a nejspod-
nj st kosti stydk rovnoramenn trojhelnk. Opeme-li pupkem krunici, dotkne se tato konek prst na
rukou i nohou.
Vzpame-li ruce kolmo nad hlavou, aby lokty byly u temene, a pinome, padne sted opsanho tverce,
jeho dv protilehl strany se dotkaj chodidel a konek prst na rukou, do krajiny pupen, kterto bod je
zrove stedem pmky spojujc temeno s koleny.
Pistupme nyn k jednotlivm pomrm mr. Objem lovka v podpa in polovici jeho dlky, jej
sted je v kosti stydk, odtud nahoru k prsm v krajin mezi obma prsnmi bradavkami a odtud k temeni jsou
dv tvrtiny jeho dlky; stejn je tomu tak i v doln polovin, od kosti stydk ke kolenm a od kolen k cho-
didlm. Vzdlenost mezi zevnmi hranami lopatek in tvrtinu dlky lovka, rovn tak vzdlenost lokte od
koneku prostednho prstu, kterto mra je podkladem loketn mry. lovk je dlouh tyi takov lokte,
v ramenou m jeden loket a nad boky jednu stopu. Loket dlme toti na est pd, stopu na tyi pd a p na
tyi coule. lovk je tedy dlouh 24 pd nebo 6 stop aneb 96 coul. Vzdlenost kosti stydk od hrudn kosti
in estinu, vzdlenost konce hrudn kosti od nejhoej sti ela, kde zanaj rsti vlasy, sedminu dlky tla;
chodidlo silnho, zavalitho lovka in estinu, thlho a vysokho sedminu jeho dlky. Podle Varra a Gellia
neme bti lovk vy sedmi stop. Prmr psma slabinnho, vzdlenost zpst od kloubu loketnho, vzdle-
nost dve jmenovanho bodu na prsou mezi obma bradavkami od rt a dole od pupku, vzdlenost konc klku
na horn sti prsou, paty od ltka a ltka od ky jsou stejn a in sedminu dlky lidskho tla. Hlava, od dol-
n elisti k temeni, vzdlenost okovce kosti loketn od kosti ramenn a u thlho lovka prmr bok in osmi-
nu dlky lidskho tla; kruh opsan elem a zhlavm, jako i ka prsou in ptinu dlky lidskho tla. Na
silnho, sloitho lovka pipad devt, na vzrostlho deset obliejovch dlek neboli tv.
Je osm tv: dlka oblieje (vzdlenost horn sti tla od brady), vzdlenost hrtanu od kosti hrudn, tto
od pupku, tohoto od kosti stydk; vzdlenost kosti stydk od ek a ek od kotnk po dvou tvch.
Oblouk od kosti eln k temeni, od brady k hrtanu a od kotnku k chodidlu in rovn jednu tv, a to de-
vtou. Prsa jsou dv tve irok, ob ruce sedm tv dlouh. Nejsoumrnj tlo m 10 tv: od temene k dol-
n sti nosu, pak k horn sti hrudnku, od hrudnku k srden jamce, od tto k pupku, od tohoto ke kosti styd-
k; od kosti stydk k chodidlm je pt tv. Takov jsou rozmry soumrnho lidskho tla. U takovho lov-
ka je dlka od brady k horn sti ela, kde zanaj vlasy, jedenctinu cel vky. Dlka od zpst ke koneku
prostednho prstu je prv tak stejnm dlem; stejn tak i vzdlenost jedn prsn bradavky od druh a kad
z nich od doln sti hrtanu, co tvo rovnostrann trojhelnk. Vzdlenost mezi obma uima, men na doln
sti tla, to ve jsou jedenctiny celkov dlky lidskho tla. ka prsou, men od jedn hlavice kosti ramen-
37
n ke druh, m dv takov dlky; objem hlavy, men od koene nosnho nahoru elem a k bezvlasmu zhla-
v, m rovn dv takov mry; vzdlenost ramene od zprst a objem hlavy, men stedem ela, maj po tech
uvedench dlkch. Objem ve slabinch u silnho lovka tyi, u slabho ti a pl tto dlky, ili rovn se
vzdlenosti horn sti prsou od kosti stydk. Objem tla v podpa je pt zmnnch dlek, ili polovina celkov
dlky tla. Vzdlenost temene od hrtanu rovn se dvma tinctinm celkov vky; vzpame-li ruce zpma nad
hlavou, rovn se dlka rukou od temen ke konekm prst jednomu lokti.
Vimnme si nyn jinch pomr na lidskm tle. Vzdlenost brady od horn sti prsou rovn se prezu
krku. Vzdlenost horn sti prsou od pupku rovn se objemu krku; vzdlenost brady od temen rovn se ce
bok; vzdlenost obo od piky nosu rovn se vzdlenosti brady od krku; vzdlenost chp od brady rovn se
dlce krku a k nejspodnj sti hltanu. Stejn velikmi jsou vzdlenost vnitnho koutku onho od obo,
velikost vstupu piky nosu z obliejov zkladny a vzdlenost spodn sti pepky nosn od okraje hornho
rtu.
Vzdlenost koneku ukazovku od kloubku spodinovho a tohoto od prav strany zpst rovn se
vzdlenosti koneku prstu prostednho od kloubku spodinovho a tohoto od restrikty. Spodinov lnek ukazo-
vku rovn se vce ela a ostatn dva, a ke koneku prstu, dlce nosu, men od obo ke pice nosu. Prv a
vt lnek prostednho prstu rovn se vzdlenosti nosu od piky brady, druh lnek je tak velik, jako
vzdlenost piky brady od okraje dolnho rtu a tet lnek rovn se vzdlenosti doln sti nosu od st. Ruka je
dlouh jako obliej. Dlka vtho lnku palce rovn se dlce mezirt nebo vzdlenosti piky brady od okraje
dolnho rtu. Men lnek pak vzdlenosti okraje dolnho rtu od chp. Dlka neht rovn se polovin dlce
nehtovho lnku. Vzdlenost obo od vnjho koutku onho rovn se vzdlenosti tohoto od pedn sti ucha.
Vka ela, dlka nosu a ka st nad hornm rtem jsou si rovny, rovn tak ka dlan a chodidla. Vzdlenost
paty od nrtu rovn se vzdlenosti nrtu od nehtu palcovho. Vzdlenosti horn sti ela od koene nosnho,
tohoto od doln zkladny nosn a tto od piky brady jsou si rovny. Spojen obo rovn se obvodu dutiny on
a polokruhov obvod unch boltc rovn se otevenm stm. ka nosu rovn se dlce oka, take prostora
mezi obma zevnmi koutky onmi ze dvou st je vyplnna oima, z jedn stedn sti nosem. Pupek je ve
stedu pmky spojujc temeno s koleny; mezi horn st prsou a chpmi je hrdlo uprosted; mezi temenem a
pikou brady jsou uprosted oi; mezi oima a bradou uprosted nalz se doln zkladna nosu; mezi touto a
bradou je uprosted okraj dolnho rtu; vzdlenost hornho rtu od nosu rovn se tetin zmnn vzdlenosti.
38
Vechny tyto mry souvis navzjem rozmanitmi pomry a harmonickmi shodami; nap. objem palce
m se k objemu ruky v zpst nad tepnou jako 1:
1
/
2
nebo 2:5, k objemu ramene u kloubu ramennho jako 1:3.
Pomr objemu holen k objemu ramene rovn se pomru 1
1
/
2
:1 nebo 3:2; t pomr je mezi krkem a holen.
Pomr objemu stehna k objemu ramene rovn se pomru 3:1. Pomr celho tla ke trupu lze vyjditi pomrem
1
1
/
8
:1; trupu nebo prsou k nohm, a k chodidlm, pomrem 3:4; pomr vzdlenosti krku od pupku k vzdlenosti
beder nebo bicha od konce trupu je roven pomru 2:1. Objem v pasu, srovnn s objemem stehna, rovn se po-
mru 3:2. Prez hlavy m se k prezu krku jako 3:1; t pomr je mezi prezem hlavy a kolena. ka ela
mezi pednmi spnky m se k jeho vce jako 4:1. Takov jsou rozmanit velikosti d lidskho tla co do dl-
ky, ky, vky a objemu, v em se shoduj jednak mezi sebou, jednak s nebem. Z rznost tchto mrovch
pomr vyplv i rzn harmonie. Dvojnsobn pomr pedstavuje nm toti tnsobnou oktvu; tynsobn
pomr pedstavuje nm oktvu dvojnsobnou a kvintu. V podobnch pomrech jsou i ivly, vlastnosti, tempe-
ramenty a vy v uritch pomrech, nebo u zdravho a silnho lovka maj vy a temperamenty sv vlastn
vhov pomry, toti krev 8, flegma 4, lu 2, ern lu 1, take v neperuenm du pomr mezi nimi je
dvojnsobn, mezi prvn a tet a druhou a tvrtou tynsobn, mezi prvn a poslednm vak osminsobn.
Diskorides tvrd, e lidsk srdce v v prvm roce ivota 2 drachmy, v druhm 4, ve tetm 6, take v pa-
destm roce v 100 drachem; pak vhy opt stejnou mrou ubv, a pi zmizen tohoto vnitnho stroj i-
vot hyne. Omezuje tedy nejvy lidsk st na sto let. Tho nzoru byli, podle Plinia, tak Egypan. Avak i
pohyby lidskch d maj vztah k pohybm nebeskch tles. Tak v kadm lovku pohyb srdce odpovd po-
hybu Slunce a vyslajc cvami vrony krve do celho tla udv pesn rok, msce, dny, hodiny a vteiny. Dle
objevili anatomov v lovku urit nerv, jen, je-li napjat, uvd jednotliv dy v pohyb prv tak, jako se jinak
pohybuj samy sebou. Aristoteles se domnv, e podobnm naptm Bh pohybuje soustmi svta. Na krku
jsou dv ly, je se v hrdle rozdluj a vystupuj k hlav. Jsou-li tyto ly siln z vnjku stlaeny, pak padaj
lid beze smysl k zemi a zstvaj v tomto stavu tak dlouho, dokud tlak trv. Tmto zpsobem vn Mistr
utvoil toto ve, dve ne vykzal duchu tlo za jeho sdlo, aby tlo bylo hodno jeho pijet. Nejulechtilejmu
duchu pikne t nejdokonalej tlo, kter si pak duch, jsa si vdom svho boskho pvodu, zad a vyzdob
podle svho. Vychzejce z tohoto nzoru, volili si, podle Aristotela, Aethiopov sv krle nikoliv z mu nej-
mocnjch a nejbohatch, nbr z nejkrsnjch a nejslinjch. Domnvali se, e podle ulechtil postavy lze
souditi tak na vzneen dary duchovn. V souhlase s tmto nzorem velmi mnoz sta i novj filosofov tvrdi-
li, snace se vybdati tajemstv pin skrytch ve vzneenosti prody, e kad vada lidskho tla, jako i jeho
nepomr, me vzniknouti jen jako nsledek vady nebo nepravidelnosti due, nebo povaovali za jistotu, e ob
sloky vzrstaj, trvaj a se utvej vzjemnm psobenm.
Kapitola 28.
Sloen a soulad lidsk due.
Tak jako existuje tlesn soulad podle nleitch mr jednotlivch d, existuje i soulad due v nleit
me a pomru duevnch vlastnost a pomr, je jsou baivj, vzruivj a rozumnj povahy. Pomry jejich
jsou tyto: rozum k dostivosti m pomr oktvy, k vzruivosti pomr kvarty; dostivost k vzruivosti jest
v pomru kvinty. Spoj-li se v lovku s dokonalm tlem tak dokonale utven due, pak jest to nejvy dar.
Takovto soulad due a tla jest neobyejn vzcn, pesto vak jej nalzme vtinou u mudrc. Kdo chce do-
39
sci duevn harmonie, mus pouvati prostedk pronikajcch lidskou pirozenost, toti nebeskch tles a sfr.
Vme-li, jak sly odpovdaj jednotlivm planetm, urme si snadno jejich vzjemn souladn pomr. Tak Mars
ovld vzrst a znik, Merkur mohutnost fantasie a rozumu, Venue dostivost, Jupiter pirozenost, Saturn cit-
livost. Vle jaksi primum mobile, prvn pohybliv a libovoln stupnice vech mohutnost, ve spojen s vym
rozumem smuje vdy k dobrmu. Rozum j ukazuje cestu, jako svtlo ozauje oko; nepohybuje j vak sm,
nbr vle sama zstv vldcem svho konn a nazv se tedy svobodn vle. Akoliv tedy vdy smuje
k dobru jako k jedinmu nleitmu cli, pece jen vol nkdy omylem aneb vedena slepm zvecm pudem zlo,
kter povauje za dobro. Svobodnou vli lze tedy definovati jako mohutnost rozumn vle, kter za pomoci mi-
losti vol dobro, bez milosti vak zlo. Milost sama, theology nazvan boskou lskou aneb vronem lsky, je
tedy prvnm pohybovatelem vle a bez n kad harmonie stv se nesouladem. Due odpovd svmi smysly
tak zemi, a to obrazotvornost vod, rozumem vzduchu, rozmyslem nebi, a souhlas s nimi podle toho, jak
msto zaujmaj v lidskm tle. Sta filosofov, dobe ovldajc harmonick vztahy due s tlem, pouvali vel-
mi vhodn podle rozmanitosti komplex a temperament jednotlivch lid, hudebnch tn a zpv k udren a
zskn zdrav, jako i k tomu, aby naklonili mysle k mravnosti a uinili je schopnmi pijmouti nebesk harmo-
nie. Nic nen tak innjho k zahnn zlch duch ne hudebn harmonie. Tito duchov, jsouce vyvreni z on
nebesk harmonie, nesnesou ji souladnch akord a prchaj ped nimi jako ped neptelem. Tak zahnal David
zlho ducha, jen uvedl Saula v zuivost. Z tho dvodu sta proroci a crkevn Otcov, znajce tato tajemstv
harmoni, zavedli pi bohoslub zpv a hudbu.
Kapitola 29.
Pi kadm magickm dle je nutno pozorovati hvzdy.
Kad pirozen vc psob daleko podivuhodnji, kdy mimo sv fysick vlastnosti je poslena jet vli-
vem hvzd, jej meme zskati, kdy nebesk sla nalz se ve sv nejvy mohutnosti v pomru k vci, kterou
zamlme, aby tak bylo spojeno k oplodnn dolen s hoenm, jako ensk s muskm. Pi kadm dle musme
tedy pozorovati souhvzd a planety v jejich znamench a stupnch a pomr vech tchto prvk k dlce a ce
klimatu, nebo dle nich se mn vlastnosti hl, kter paprsky nebeskch tles vtiskuj do tvaru vc a dle nich
vtkaj do nich nebesk sly. Chceme-li tedy provdti nco, co odpovd nkter planet, musme vyvoliti as,
kdy planeta jest ve sv hodnot astn a mocn, jej den, hodinu a znamen, ve kterm vldne. Avak nejen to, i
Luna mus bti pzniva dlu, nebo bez jej pomoci nen zdaru. M-li dlo vce vldc, pak musme je vechny
pozorovati, zda jsou mocn a ozauj-li se navzjem pzniv. Nen-li takovch aspekt, pak musme pinejmen-
m pihleti k jejich hlm. Je dleit, ozauje-li oba vldce Luna, aneb aspo je spojena s jednm a druhou
ozauje, aneb pechz-li od konjunkce nebo aspektu k jednomu ke konjunkci nebo k aspektu ke druhmu. Dle
mho mnn jest teba tak Merkura bedliv pozorovati, nebo jest poslem mezi vymi a nimi bostvy. Pi-
dru-li se k dobrmu, pak rozmnouje jeho blahodrnost, a obrcen zmnouje jeho vliv zlo. Neastnmi na-
zvme znamen nebo planetu pi aspektu Saturna nebo Marta, zvl,t b-li o oposici nebo kvadraturu, je
jsou aspekty neblahmi; konjunkce, stejn jako sextil a trigon, jsou pzniv aspekty. Nejsilnj je konjunkce;
avak i trigon jest pi nkterch planetch hodnocen stejn jako konjunkce. Konjunkce se Sluncem obvaj se
vechny planety, avak sextil a trigon k nmu miluj.
Kapitola 30.
Kdy maj planety nejsilnj vliv.
Planety jsou mocn, panuj-li v jednom dom, v poven, v triplicit, v hranici, ve tvi nebo mimo sp-
len v nebeskm znamen; to jest nachzej-li se v rozch, zvlt na ascedentu nebo destm dom, nebo v n-
sledujcch domech, aneb v jejich pzni. Naproti tomu musme dti pozor, aby nebyly v hranicch neb pod vl-
dou Saturna nebo Marta, aneb v temnch stupnch a v przdnu. Dle teba pihleti k tomu, aby rohy ascendentu
destho a sedmho domu byly astn, stejn jako vldce ascendentu, msto Slunce a Luny, bodu tst a jeho
vldce, vldce pedchoz konjunkce nebo prevence. patn planety maj jako zlovoln klesati, ovem nejsou-li
vldci dla nebo nemohou-li bti v prci uiten svm zpsobem, aneb nevldnou-li tvm zrozenm; pak nelze
zavrhnouti jejich pomoc. Luna je mocn, je-li ve svm dom, v poven, ve sv triplicit, ve sv tvi, nachz-
li se ve stupni zamylenmu dlu odpovdajcmu, vstoup-li do stanice dk pimen, nen-li splena, ve svm
bhu zpomalena, zatmna aneb splena Sluncem, avak nachz-li se pesto s nm ve spojen. Nesm tak sestou-
piti do jinch ek, vystupuje-li ze splen. Tak nesm bti ke Slunci v oposici, ani v ubvn, ani nesm bti
zasaena Martem nebo Saturnem. Nebudu se o vci pli rozepisovati, nebo toto a jin vci nutn jsou dosta-
ten popsny v astrologickch spisech.
40
Kapitola 31.
Pozorovn stlic a jejich vlastnost.
Tot nachzme i u stlic. Vechny stlice maj toti vznam a pirozenost sedmi planet. Pouze nkter
jsou pirozenosti jedin planety, jin dvou planet. Je-li nkter planeta spojena se stlic sv pirozenosti, nezvy-
uje se jen hodnota stlice, nbr i planety sam. Je-li vak hvzda dvojit pirozenosti, tu obdr svrchovanost
ona pirozenost, s jej planetou je spojena. Kupkladu: stlice pirozenosti Marta a Venue; vstoup-li Mars ve
spojen s n, pevldne pirozenost martick; spoj-li se s n Venue, zvtz pirozenost Venuina. Pirozenost
stlic seznvme z jejich barev, jak tyto s uritmi planetami souhlas a jim jsou pipisovny. Barvy planet vak
jsou: Saturnova modrav a olovn ziv, Jupiterova citronov lut, blc se bledosti, avak jasn svtc,
Martova erven a ohniv, Slunce lut, pi vchodu houc, pak zc, Venue bl, s blm svtlem rno,
s ervenavm veer, Merkura zc, Luny bl a jemn. T nutno si uvdomiti, e stlice jsou tm hodnotnj,
m jsou vt a jasnj, jako kupkladu ty, kter astrologov nazvaj hvzdami prvn a druh velikosti.
K nejdleitjm pat Pupek Andromedy na 22 Skopce, pirozenosti Venue a Merkura, aneb jak jin prav
Jupitera a Saturna; Hlava Medusina na 18 Bka, pirozenosti Saturna a Jupitera; Plejady na 22 tho znamen,
pirozenosti Luny a Marta; na 3 (dle Herma na 25 Skopce) Blenc je Aldebaran pirozenosti Marta a Venu-
e. Na 13 Blenc je Kozel, pirozenosti Jupitera a Saturna; na 7 Raka je Velik Pes pirozenosti Venue; na
17 tho znamen je Mal Pes pirozenosti Merkura a Marta; na 21 Lva je krlovsk hvzda, je se jmenuje
Lv Srdce, pirozenosti Jupitera a Marta; na 19 Panny je Ohon Velkho Medvda, pirozenosti Venue a Luny,
na 7 Vah je prav Kdlo Havrana a na 13 tho znamen je lev Kdlo Havrana, ob pirozenosti Saturna a
Marta; na 17 Vah je Alchameth pirozenosti Marta a Jupitera, a to pirozenosti poslednjho pi dobrm a prv-
nho pi patnm aspektu; na 4 tra je Elfeia, pirozenosti Venue a Marta, na 3 Stelce je Srdce korpiona
pirozenosti Marta a Jupitera; na 7 Kozoroha je Padajc Sup pirozenosti Merkura a Venue; na 16 Vodne je
Ohon Kozoroha pirozenosti Saturna a Merkura; na 3 Ryb je Kosk plece pirozenosti Jupitera a Marta. Veo-
becn pravidlo jest, e nutno si zskvati sil hvzd tehdy, kdy panuj, a e nutno se ped nimi chrniti, psob-li
neblaze a jsou-li k sob navzjem v protikladnch pomrech, jak bylo ji ukzno. Nebo dle toho jak nebesk
tlesa zaujmaj pzniv i nepzniv postaven, pivdj ns a nae dla do tst i netst. Akoliv tedy vy-
chzej od stlic mnoh psoben, pece jen jsou pipisovna planetm, ponvad jsou nm bli a nm znmj-
a tak proto, e provdj ve, co jim sdluj vy hvzdy.
Kapitola 32.
Magick vztahy Slunce a Luny.
Slunce a Luna obdrely vldu nad nebem a vemi tlesy pod nebem. Slunce vldne vem elementrnm
silm a Luna pomoc slunen sly je vldcem plozen, rstu a ubvn. Proto prav Albumasar, e Slunce a Luna
sdluj ivot vem vcem a Orfeus nazv je oivujc oi nebe. Slunce udluje vemu ze svho svtla bohatou
mrou nejen na nebi a ve vzduchu, ale tak na zemi a v hlubinch. Ve co mme dobrho, d Jamblichos, mme
od Slunce, pmo i nepmo. Herakleitos nazv Slunce pramenem nebeskho svtla a mnoho platonik ozna-
ilo Slunce za sdlo svtov due, kter je zcela napluje a pomoc paprsk jeho se do veho vylv a celmu
vesmru propjuje ivot, cit a pohyb. Sta prodopisci nazvali proto Slunce srdcem nebe a Chaldejci je polo-
ili doprosted planetrnho svta. Tak Egypan vykzali mu msto uprosted svta, to jest mezi ob ptky
svta; nad Slunce toti poloili patero planet a pod Slunce Lunu a tyi ivly. Slunce mezi vemi souhvzdmi je
obrazem velikho Pna obou svt, pozemskho a nebeskho; jest pravm svtlem a nejvrnjm obrazem Bo-
ha, piem jeho podstata je pipisovna Bohu Otci, jeho svtlo Synu a jeho teplo Duchu Svatmu, take akade-
mikov nemaj nieho, m by lpe vyjdili podstatu Boha. Slunce je tak Bohu pbuzno, e Plato je nazv
viditelnm synem bom, Jamblichos nazv je obrazem boskho ducha a Dionysius Areopagita viditelnm
obrazem Bom. Jako krl sdl uprosted ostatnch planet, kter pedstihuje krsou a velikost, vechny osvcu-
je, sdluje jim slu k uspodn nich vc a upravuje a uruje jejich bh, take jejich pohyby se nazvaj roz-
manit: denn nebo non, jin nebo severn, vchodn neb zpadn, pm neb zptn .atd. Svm svtlem zahn
temnoty non stejn jako vechny sly temnoty, proe prav se v Knize Job: Kdy zjevuj se ervnky, povauj
je za stn smrti; a almista, kdy mluv o mladm lvu, jen sld po koisti a od Boha vyhledv pokrmu, d:
Kdy vak Slunce vychz, klid se do svho doupte. Kdy jsou zahnni, pak jde lovk po sv prci. Pon-
vad tedy Slunce zaujm sted svta a vldne nebi i zemi jako u ivch bytost srdce tlu a svm ezlem spra-
vuje vesmr a ve, co je v nm, tak pod tak asy a od nho pochzej dny a roky, zimy a tepla, a ostatn p-
vlastky as, nebo, jak prav Ptolemaios, jakmile dostihne postaven nkter hvzdy, vyvolv jej slu obsae-
nou v povt. Tak kupkladu s Martem vyvolv horko, se Saturnem chladno a dokonce psob i na ducha a cit
lovka. Proto prav Homer a Aristoteles potvrzuje, e v na dui se nachzej takov pohyby, jak navozuje
41
Slunce, krl a vdce planet, kadho dne. Luna, zemi nejbli nebesk tleso, jest podrovatelkou nebeskch
vliv. Dky rychlosti svho obhu vstupuje kadho msce do konjunkce se Sluncem a s ostatnmi planetami a
hvzdami; jest spolenou manelkou vech hvzd a nejplodnj z nich. Vechny paprsky a vlivy Slunce a ostat-
nch planet a hvzd do sebe pijm, jimi jaksi othotuje a pedv je ze sebe nejblimu spodnmu svtu.
Vechny hvzdy vlvaj do n jako do poslednho stediska svj vliv a Luna rozdluje vlivy vech vych vc
vcem nim a roziuje je na zemi; psob tedy daleko zejmji na ni vci a jej pohyb je citelnj pro jej
blzkost a vnitn vztah k nm, piem tvo prostednka mezi hornm a dolnm. Proto nutno pedevm pozoro-
vati bh Luny jako podrovatele vech vych vliv, je rozdluje dle mry svch vlastnost, pohyb, postaven
a dle rozlinch aspekt k ostatnm planetm a stlicm. Akoliv pijm sly vech hvzd, pece jen hlavn od
Slunce, kdykoli vstupuje s nm do konjunkce, oivujc silou naplnna bv a dle vztah k nmu mn svoje
vlastnosti. Prvn tvrt jest, jak u peripatetikov, hork a vlhk, druh hork a such, tet studen a such,
tvrt studen a vlhk. Lunou pon tak v nebeskm svt poad vc, kter nazv Plato zlatm etzem, jm
kad vc a pina souvis s vy, a dospje k nejvy Pin veho, od kter vechny vci zvis. Proto bez
prostednictv Luny nememe nijak pithnouti slu vc hoench, proe Thebit pedpisuje, e chceme-li dos-
ci sly hvzdy, musme uti kamene a rostliny pslun hvzd nleejc tehdy, kdy Luna stoj k tto hvzd
v pznivm aspektu aneb prbhu.
Kapitola 33.
Dvacet osm stanic Luny a jejich sly.
Protoe Luna probh v 28 dnech cel zvetnk, urili indit mudrci a nejstar astrologov 28 lunrnch
stanic, kter nachzejce se v osm sfe, pijaly od rozmanitch souhvzd a hvzd (jak u Alfarus) rozmanit
vlastnosti a jmna. Probh-li jimi Luna, obdr od kad jin sly. Kad takov lunrn stanice m dle mnn
Abrahamova piblin 125127. Jmna jednotlivch stanic a jejich potky ve zvetnku osm sfry jsou tyto:
prvn nazv se Alnath, t.j. rohy Skopce; pon u hlavy Skopce a zapiiuje cesty a spory. Druh se nazv
Albothaim nebo Albocham, t.j. bicho Skopce; pon na 125122 tho znamen a vyvolv nlezy poklad a
uvznn. Tet se nazv Achaomazone nebo Athoraye, t.j. Plejady; pon na 255251 Skopce a je pzniv
plavb, lovu a dlm alchymie. tvrt nazv se Aldebaran nebo Aldelamen, t.j. Oko Bka nebo Hlava Bka;
pon na 83417 Bka a zapiiuje znien nebo pekky budov, pramen, studn, zlatch dol a zahn
lezouc zvata a probouz nesvry. Pt nazv se Alchataya nebo Albachaye; pon na 212543 Bka a je
pzniva nvratu z cest a pro vyuovn k; dodv budovm trvanlivosti a propjuje zdrav a blahobyt.
est nazv se Alhanna nebo Alchaya, t.j. mal hvzda velkho svtla; pon na 4179 Blenc a je pzni-
v lovu, obleen mst a pomst mocnch; ni tak n a plody, brn len. Sedm se nazv Aldimiach
nebo Alarzach, t.j. pae Blence, pon na 17834 Blenc a trv a do konce znamen; pin zisk a ptel-
stv, prospv milujcm, zahn mouchy a zskv pze ad. Uvedench sedm stanic udv prvn tvr nebe;
v podobnm poad podle stup, minut a vtein maj tak dal stanice sv potky tak, e v prvnm znamen
tvrt ti, v dalch dvou pak dv stanice ponaj. U Hlavy Raka pon tedy sedmero nsledujcch stanic. Os-
m se nazv Alnaza nebo Anatrachya, t.j. mln nebo oblan; utvrzuje lsku a ptelstv, drunost mezi cesto-
vateli, zahn myi, kod vzm a prodluuje vzen. Devt se nazv Archaam nebo Alcharf, t.j. Oko Lva;
protiv se nm a cestm a psob spory mezi lidmi. Dest nazv se Ageliache nebo Aglebb, t.j. elo Lva;
propjuje stavbm trvn, lidem lsku, blahobyt a pomoc proti neptelm. Jedenct se nazv Alzobra nebo
Ardaf, t.j. Lv hva; jest pzniv cestm, vkupu zajatch a zskv zisk v obchod. Dvanct se nazv Alza-
rfa, t.j. Lv ohon; je pzniva nm a setbm, avak protivna nmonm cestm; jinak napomh polepen slu-
ebnk, vz a spolenk. Tinct se nazv Alhayre, t.j. Psi neb prvodci Panny; zskv blahobyt a zisk,
je pzniv cestm a nm, podporuje osvobozen vz. trnct se nazv Achureth nebo Arimet, jinak zva-
n Azimeth, Albumech nebo Alcheymech, t.j. klasy Panny nebo letc klasy; podporuje lsku mezi manely a
uzdraven nemocnch: t je pzniva plavb, ne vak cestm po zemi. Tm kon druh tvr nebe a nsleduje
dalch sedm stanic, z nich prvn pon u pice Vah. Patnct stanice se nazv Agrafa nebo Algarfa, t.j.
ochrana aneb letc ochrana; je pzniva hledn poklad, vykopvn studn, upevuje spor a rozchod, ni domy
a neptele, cestujcm psob pekky. estnct se nazv Azubene nebo Ahubene, t.j. rohy tra. Pin
pekky cestm, manelstv, nm a obchodu, jest vak pzniva pro osvobozen vz. Sedmnct se nazv
Alchil, t.j. Koruna tra; zlepuje osud, propjuje trvalou lsku, upevuje stavby a prospv plavbm. Osm-
nct se nazv Alchas nebo Altob, t.j. Srdce tra, vyvolv spor, vzpouru, spiknut proti knatm, pomstu
proti neptelm; osvobozuje vak vznn a prospv stavbm. Devatenct se nazv Allatha nebo Achala,
od jinch tak Hycula nebo Arala, to jest Ohon tra; prospv obleen a dobyt mst, vyhn lidi z jejich byd-
li; uvznnm a plavcm na moi pin zkzu. Dvact se nazv Abnahaya, t.j. trm. Pispv ke krocen
zvat, zajet in trvalm, ni bohatstv spolenk a nut lovka, aby piel na urit msto. Dvact prvn
42
stanice se nazv Abeda nebo Albeldach, t.j. poustevna; je pzniva nm, zisku, stavbm a poutnkm a rozlou-
en. Tm kon tet tvrt nebe a zbv jet posledn sedmero stanic, vyplujc posledn tvr nebe. Prvn
z tohoto sedmera, tedy dvact druh pon u Hlavy Kozoroha a jmenuje se Sadabecha neb Zobeboluh nebo
Zandeldena, t.j. past; prospv tku sluebnk a zajatch, posiluje uzdraven. Dvact tet se jmenuje Se-
badola nebo Zobrach, t.j. pohlcujc. Je pzniva rozlukm, osvobozen zajatch a hojen chorob. Dvact
tvrt se jmenuje Sadabath nebo Chadezoab, t.j. astn hvzda; podporuje blahovli manelskou, vojkm d-
v vtzstv, kod vak v ednch jednnch. Dvact pt se zove Sadalabra nebo Sadalachia, t.j. motl nebo
rozpt. Podporuje obleen a pomstu, ni neptele, pivd rozluky, propjuje trvn stavbm a vznn;
urychluje poselstv, podporuje vzn uzlu a oarovn lidskho du, take neme ji slouiti. Dvact est
stanice se nazv Alfarg nebo Ftagal Mokaden, t.j. prvn tvrce; podporuje lsku a svornost, blaho zajatch, ni
budovy a ale. Dvact sedm stanice se nazv Alcharya nebo Alhalgalmoad, t.j. druh tvrce; rozmnouje
vnos n, mzdu a zisk, hoj nemoce; kodliv je vak budovm, prodluuje uvznn, pin lodnkm nebez-
pe a zesiluje kad zl mysl. Dvact osm, posledn stanice, se nazv Albotham nebo Alchalh, t.j. ryba.
Rozmnouje vnos n a obchodu, vede cestujc jist nebezpenmi msty, pin manelm radost, avak utvr-
zuje uvznn a psob ztrtu poklad. V tchto 28 stanicch Luny jsou ukryta mnoh tajemstv star moudros-
ti, nebo psob podivuhodn na vechny vci podmsn. Sta mudrci podkldali jednotlivm stanicm zvltn
obrazce, peet a vldnouc inteligence a jejich silami dovedli rozmanit operovati.
Kapitola 34.
Pozorovn pohybu nebeskch tles v osm sfe a vpoet planetrnch hodin.
Kdo hodl psobiti dle pznivho stavu nebe, mus pihleti bu k pohybm hvzd, nebo k jejich a-
sm. Pohyby rozumm ony, ve kterch se hvzdy nachzej ve svch hodnotch a maj naprosto pzniv posta-
ven; asy rozumm pak dny a hodiny pidlen jednotlivm hvzdm. Podrobn o tchto vcech jednaj astrolo-
gick knihy. Zde vak uvme jen onu okolnost, abychom pozorovali pohyb hvzd, jejich vzestup a hly, jak se
objevuj v osm sfe, nebo pi zanedbn dopoutj se mnoz pi hotoven obrazc etnch omyl a nemohou
dojti danho cle. Za druh nutno uvaovati i planetrn hodiny. Tm vichni astrologov dl asov obdo-
b od slunce vchodu do slunce zpadu na 12 stejnch dl a nazvaj je hodinami dennmi; stejnm zpsobem
dl dobu od slunce zpadu do slunce vchodu opt na 12 stejnch dl a nazvaj je hodinami nonmi. Tyto
hodiny pidluj se dle svho postupu jednotlivm planetm, piem prvn hodina denn odpovd vldci dne.
V rozdlen tomto souhlas magov s astrology, avak nkte se domnvaj, e nelze rozdliti dobu mezi vcho-
dem a zpadem slunce na dly stejn, nebo doba dne nen shodna s dobou noci. Jest tedy dle magik jet jin
pomr mezi hodinami. Nebo tak jako pi umlm stanoven hodin, je jsou stejn, ascendent 15
v rovnodennosti vytv jednu hodinu, tak pi planetrnch hodinch tvo ascendent patncti stup na ekliptice
hodinu nestejnou aneb planetrn, jej dlku nutno vypotati dle tabulek pro pesn vchod slunce v t kter
krajin.
Kapitola 35.
Kterak zhotoven vci, kup. obrazy, peet a podobn, obsahuj v sob slu nebeskch tles.
Moc a sla nebeskch tles je tak znan, e nejen pirozen, ale i umle zhotoven vci, jsou-li nleitm
zpsobem vystaveny hvzdnmu vlivu, pijmaj prostednictvm mocnho initele a podivuhodnho ivota tkv-
cho v nebeskch tlesech nebeskou, asto i zzran psobc slu, jak potvrzuje i sv. Tom Akvinsk ve sv
knize o osudu, kdy prav, e tak aty, stavby a vechna dla umn zskvaj od souhvzd uritch vlastnost.
Proto ujiuj magov, e nebesk a podivuhodn vliv me bti navozen nejen pouhm msenm a uitm piro-
zench vc, ale tak obrazy, zrcadly, prsteny, peemi a jinmi nstroji, zhotovenmi v prav as, zvlt za
uritch konstelac. Nebo oduevnn, ivouc, citem nadan podivuhodn vlastnosti a nejvy sla paprsk
hvzdnch tles propjuj rychlm vlivem a nhlm dotekem tak obrazm podivuhodn sly, i kdyby byly
zhotoveny z mn vhodn ltky. Psobiv vlastnosti vak sdluj takovm obrazm, je byly zhotoveny nikoliv
z libovoln, avak pimen ltky, jej pirozen a zvltn sla shoduje se s dlem, a jich tvar je podobn tva-
ru nebeskho tlesa. Takovto obraz ji dle elu, k nmu byl zhotoven, dle sv ltky odpovdajc nebeskm
vlivm a konen i dle svho tvaru podobnho tvaru nebeskmu je uschopnn pijmouti vlivy a sly nebeskch
tles a tvar, podruje je v sob a psob jimi na vci jin, je se jeho vlivu ochotn podizuj. Proto prav Pto-
lemaios ve svm Centiloquiu, e ni vci nebeskch poslouchaj, avak nejen jich samch, nbr i jejich obra-
z, stejn tak jako pozemt ti poslouchaj nejen nebeskho tra, ale i jeho obrazu, je-li tento zhotoven
v prav as za jeho vystupovn a vldy.
43
Kapitola 36.
Obrazy zvetnku a jejich sly.
Nebesk obrazce, dle nich jsou hotoveny tvary, jsou na nebi velmi etn. Nkter z nich jsou viditeln,
jin byly konstruovny jen fantasi Egypan, Ind a Chaldejc. S jednotlivmi sticemi jich je tomu tak, e
tvary jednch jsou rozdln od tvar jinch. S ohledem na to bylo ve zvetnku uznno dvanct obecnch obraz-
c, dle potu znamen. Z nich Skopec, Lev a Stelec, je tvo ohnivou a vchodn trojnost, pomhaj proti ho-
rece, ochrnut, vodnatelnosti, dn a proti vem studenm a flegmatickm nemocem a in toho, kdo jejich obraz
pi sob nos, pjemnm, vmluvnm, duchaplnm a venm, ponvad jsou domy Marta, Slunce a Jupitera.
Sta hotovili tak obraz Lva proti melancholickm mtohm, proti vodnatelnosti, moru, horece a k zahnn
nemoc v hodinu Slunce v prvnm, vystupujcm stupni tve Lva, kter je tv a dekantem Jupitera. Proti ka-
mnkm, chorobm ledvin a razm zpsobenm zvaty vyrbli podobn obraz, kdy Slunce v srdci Lva zau-
jalo sted nebe. Blenci, Vhy a Vodn, tvoc vzdunou a zpadn trojnost a dm Merkura, Venue a Saturna,
maj zahnti choroby, vsti k ptelstv a svornosti, psobiti proti melancholii a navozovati zdrav; zvlt m
Vodn chrniti proti tydenn horece. Rak, tr a Ryby tvo vodn a severn trojnost a psob proti hork a
such horece, tedy i proti hektice a chorobm cholerickm. tr vak, jen z stroj ovld plodidla, vzbuzuje
pohlavn pud, ke ktermuto elu sta pi ascendentu jeho tet tve pipisovan Venui zhotovovali jeho ob-
raz; zrove hotovili obraz proti hadm a trm, jedm a zlm duchm pi ascendentu druh tve, kter je tv
Slunce a dekanem Jupiterovm. Tomu, kdo tento obraz pi sob nos, propjuje moudrost a uznn. Obraz Raka
je velmi psobiv proti hadm a jedm, kdy Slunce a Luna v nm spojeny vystupuj v jeho prvn neb tet tvi,
nebo poslednj je tv Venue a dekanem Luny, prvn pak tv Luny a dekanem Jupitera. Dle, je-li Slunce
v Raku, psob muky hadm. Konen Bk, Panna a Kozoroh, tvoc zemskou aneb jin trojnost, hoj hork
nemoce, psob proti vlekl horece, a in ty, kdo jejich obraz u sebe nos, pjemnmi, vmluvnmi, zbon-
mi a nboensky zaloenmi, nebo jsou domy Venue, Merkura a Saturna. Kozoroh m tak lidi ochraovati
ped kodami a initi msto bezpenm, nebo je nejvym stavem Marta.
Kapitola 37.
O obrazech tv a jejich silch, jako o obrazech, je jsou mimo zvetnk.
Mimoto existuje jet ve zvetnku 36 obraz dle potu tv, o kterch, jak ns zpravuje Porfyrios, kdysi
psal Babyloan Teucer, nejstar matematik, a dle nho pojednvali o nich Arabov. Dle poad nsleduj takto.
V prvn tvi Skopce vystupuje obraz ernho mue, stojcho, odnho blm rouchem, opsanm; tento mu
m statnou postavu, erven oi, hnviv se tv a m velikou slu. Tento obraz znamen a probouz smlost,
udatnost a nestydatost. Ve druh tvi vystupuje ensk postava s ervenm atem, pes kter m roucho bl,
vykroujc jednou nohou. Tento obraz propjuje ulechtilost, silnou vldu a velikost panstv. Ve tet tvi
vystupuje postava blho, bledho lovka s ervenmi vlasy a ervenm rouchem, se zlatm nramkem na jed-
n ruce, zatmco ve druh tm devnou hl; tv se neklidn a hnviv, nebo neme udlovati dobrodin,
jak by chtl. Tento obraz propjuje ducha, odvahu, radost a krsu. V prvn tvi Bka vystupuje nah mu,
nec aneb or, jeho obraz prospv pi set, orn, stavb, dlen statk a v geometrickch umnch. Ve druh
tvi vystupuje nah mu, drc v ruce kl. Jeho obraz pin moc; vzneenost a vldu nad lidem. Ve tet
tvi vystupuje mu s hadem a kopm v ruce; je to obraz nouze a uitku, bdy a otroctv. V prvn tvi Blenc
vystupuje mu s hol v ruce; zd se, e slou jinm a jeho obraz propjuje moudrost, znalost pot a takovch
umn, kter nepinej uitek. Ve druh tvi vystupuje mu, v jeho ruce se nalz trubice nebo pala, a
druh mu, jen sehnut kope v zemi. Jejich obrazy naznauj zlomocn a neestn zamstnn, jako jsou herci a
kejkli; tak naznauj bdn spojen s nmahou a trapou. Ve tet tvi vystupuje mu hledajc zbran a
mimo to jet blzen, s ptkem v prav a s palou v lev ruce. Znamenaj zapomntlivost, rozhorlen, drzost,
akovstv, zbyten ei. V prvn tvi Raka vystupuje obraz panny, ozdoben krsnmi aty a vncem na
hlav. Jej obraz propjuje ostr smysly, pronikav rozum a lsku k lidem. Ve druh tvi vystupuje mu
odn krsnm atem, aneb mu a ena, sedc u stolu a hrajc. Obraz tento propjuje bohatstv, radost, vesel a
lsku en. Ve tet tvi vystupuje myslivec s kopm, rohem a smekou ps; znamen odpor, pronsledovn
prchajcch, lov, zmocnn se vc bojem a zbran. V prvn tvi Lva vystupuje mu jedouc na lvu; znamen
odvahu, nsil, surovost, zloin, rozko a snen trampot. Ve druh tvi vystupuje postava se zdvienma
rukama a mu s korunou na hlav, hnviv a vhrun; v prav ruce dr vytasen me, v lev pak tt. Zname-
naj tajn spor a skryt vtzstv pomoc bdnk, podnty k hdkm a boji. Tet tv zobrazuje jinocha
s biem v ruce a mimo to mue s oklivm a trudnm obliejem. Znamenaj lsku a drunost, vzdn se svho
prva a pednosti, aby bylo zabrnno sporu. V prvn tvi Panny vystupuje varn dve a mu, rozhazujc
zrn; naznauj hromadn bohatstv, vdlenou innost, tak vak orbu, setbu a zalidnn. Ve druh tvi vy-
44
stupuje ern mu, odn zvecmi koemi a mimo to jin vousat mu drc v ruce mec; jejich obrazy zna-
menaj zisk, lakotu a kupen majetku. Ve tet tvi vystupuje bl a hluch ena nebo chud, o hl se oprajc
mu. Tento obraz znamen slabost, kehkost, pokozen d tla, znien strom a zpustoen pol. V prvn
tvi Vah vystupuje postava hnvivho mue, drcho trubku, aneb mue toucho v knize. Tento obraz vztahuje
se na spravedlnost a podporu chudch a slabch proti zlm a mocnm. Ve druh tvi vystupuj dva zuc a
hnviv mui a mimo n mu, jen v ornt sed na stolici; znamenaj hnv proti zlu, dle klid a bezstarostn
ivot v nadbytku. Ve tet tvi vystupuje statn mu, drc luk v ruce a ped nm se nalz nah mu a jet
jin, jen v jedn ruce dr chlb a v druh pohr vna; naznauj hnusnou smyslnost, zpv, hen a rozkonic-
tv. V prvn tvi tra vystupuje ena pjemnho zevnjku a mimo ni dva muov, vzjemn se bijc. Tento
obraz znamen zdobu a krsu, avak tak svr, nstrahy, podvod, pomluvu a zkzu. Ve druh tvi vystupuje
nah mu a nah ena, mimo n mu sedc na zemi se dvma vzjemn se kousajcmi psy. Tento obraz ped-
stavuje nestydatost, podvod, zradu, patnost a vdu. Ve tet tvi vystupuje klec mu a ena, kter ho bije
hol. Tento obraz znamen opilstv, kurevnictv, prchlivost, nsil a hdku. V prvn tvi Stelce vystupuje po-
stava mue odnho pancem, drcho v ruce tasen me; tento obraz znamen odvahu, svobodu a zlomyslnost.
Ve druh tvi vystupuje plac ena, odn patnmi cry; znamen smutek a starost o tlo. Ve tet tvi
vystupuje mu v zlatnatm odvu, aneb tak zahliv mu hrajc si s hol. Tento obraz znamen svvoli,
utkvlost, sklon k hdkm a k patnm, hnusnm vcem. V prvn tvi Kozoroha vystupuje ena a ern mu
s plnm mcem; tento obraz znamen prochzky, obveselen, zisk a marnotratnictv lehkomyslnm a hanebnm
zpsobem. Ve druh tvi vystupuj dv eny a mu, jen dv se za ptkem v povt; zna, e se nco chce,.
co se nikdy nestane, a e se ptr po nem, co nikdy nelze zvdti. Ve tet tvi vystupuje ena cudnho a
rozumnho vzezen a vedle n smnrnk, jen shrnuje na stole penze. Obraz pedstavuje chytrou sprvu, -
dosti po majetku a lakotu. V prvn tvi Vodne vystupuje postava chytrho mue a pedouc eny; znamenaj
neustl baen po zisku, tak vak chudobu a nzkost. Ve druh tvi vystupuje postava mue s dlouhm vou-
sem a znamen rozum, mrnost, skromnost, svobodu a dobr mravy. Ve tet tvi vystupuje ern a hnviv
mu, jen znamen odhodln, zpupnost a nestydatost. V prvn tvi Ryb vystupuje dobe obleen mu, jen
nese zavazadlo na zdech; znamen cesty, zmnu msta a horliv baen po majetku a zbav. Ve druh tvi
vystupuje ena dobrho a slinho zevnjku, je znamen vyhledvn a msen se do dleitch a vysokch
vc. Ve tet tvi vystupuje nah mu aneb jinoch a vedle nho krsn dve, jej hlava je zdobena kvtina-
mi. Tento obraz znamen klid, lenivost, poten, zletnictv a objet. Tolik o obrazech tv. Mimo n existuje
jet podle potu stup 360 obraz zvetnku, jich tvary popsal Petr z Abana. Avak tak mimo zvetnk
existuj obecn postavy, kter zobrazili Hyginus a Aratus ve svch spisech. Rovn existuj i mnoh jin dle
stup a tv zvetnku, je zde vak nememe popsati, abychom nebyli pli rozvlnmi. Pesto vak zm-
nme se o nkterch. Pegasus je mocn proti nemocm kon a chrn jezdce ve vlce. Andromeda podporuje
lsku mezi muem a enou a usmiuje dokonce i cizolon manele. Kassiopeja posiluje zeslaben tlo a po-
siluje dy. Herkules propjuje vtzstv ve vlce. Hadono zahn ve jedovat a l jedovat kousnut.
Drak a oba Medvdov in lovka chytrm, duchaplnm, udatnm, pjemnm bohm i lidem. Hydra pro-
pjuje moudrost a bohatstv a odporuje jedm. Kentaur propjuje zdrav a vysok vk. Olt ochrauje
cudnost a in lovka Bohu milm. Velryba in milovnhodnm, chytrm, astnm na zemi i na vod, a
vrac ztracen vci. Lo poskytuje ochranu na vodch. Zajc chrn ped podvody a nesmyslnm jednnm.
Pes l vodnatelnost, odporuje moru a chrn ped divokmi zvaty. Orion propjuje vtzstv. Orel dv
nov pocty a udruje star. Labu chrn ped ochromenm a tydenn horekou. Perseus chrn od nenvisti
a zlovolnost, od blesku a ivelnch kod. Jelen l potrhl a len. Myslme, e jsme ekli dosti o tomto
pedmtu.
Kapitola 38.
Obrazy Saturnovy.
Nyn pichzme k obrazm nleejcm planetm. Pestoe sta mudrci napsali o tchto vcech objemn
knihy, take zde nen teba nic dalho vysvtlovati, zmnm se pece o nem. O saturnskch operacch sta
kreslili, kdy tato planeta vystupovala na tak zvanm magnetovci, obraz lovka s obliejem jelena a nohou vel-
bloud, sedcho na stolici neb na draku a drcho v prav ruce srp, v lev vak p. Doufali, e tento obraz jim
d dlouh ivot, nebo Saturn pispv k prodlouen ivota, jak Albumasar dokazuje ve sv knize Sadar, kde
tak vypravuje, e v nkterch Saturnem signovanch stech Indie lid ij velmi dlouho a umraj ve vysokm
staeckm vku. Proto hotovili v hodinu Saturnovu, kdy vystupoval aneb zaujal pzniv postaven, k pro-
dlouen ivota jet jin obraz tto planety na safru, jen pedstavoval starho mue, sedcho na vysokm stol-
ci, jen drel ruce vysoko nad hlavou a v nich drel rybu nebo srp; u jeho nohou nalzala se holubice, jeho hlava
byla pokryta ernm nebo tmavohndm zvojem a jeho aty byly tak bud ern nebo tmavohnd. Tent ob-
45
raz vyrbli tak proti kamnkm, ledvinovm chorobm, a to v hodinu Saturnovu, kdy tento vstupoval do tet
tve Vodne. Dle hotovili saturnskmi pracemi obraz k podpoe rstu, kdy Saturn vystupoval v Kozorohu.
Tento obraz pedstavoval starho, o hl se oprajcho mue, jen v ruce drel zakiven srp a byl ern odn.
Tak lili obraz z kovu, kdy Saturn vystoupil do prvnho stupn Skopce, aneb lpe do prvnho stupn Kozoroha;
takovto obraz, ujiovali, pr mluvil lidskm hlasem. Dle vyrbli o operacch Saturna a Merkura zrove
z kovu lit obrazec postavy krsnho mue, jen, jak tvrdili, pedpovdal budoucnost. inili tak v den Merkurv
o tet hodin, to jest v hodin Saturnov, kdy dm Merkurv, toti souhvzd Blenc, je znamen proroctv,
vystupovalo a Saturn a Merkur byli spojeni ve Vodni, v devt oblasti nebe, kter se tak nazv bohem. Mi-
mo to mus stti Saturn v trigonu k ascendentu, stejn tak Luna a Slunce se mus nachzeti v aspektu k mstu
konjunkce; Venue m bti mocn na zpad a pijmati njak hel; Mars m bti splen Sluncem, avak nesm
mti aspektu k Saturnu a Merkuru. Ze tchto hvzdnch sil roziovala se dle ujitn starch na takovto obra-
zec, jen mluvil s lidmi a hlsal jim uiten vci.
Kapitola 39.
Obrazy Jupiterovy.
Pi pracech Jupiterovch hotovili k prodlouen ivota v hodinu Jupiterovu, kdy tato planeta ve svm
poven astn vystupovala, obrazec na jasnm a blm kameni, jen pedstavoval korunovanho mue
v odvu barvy afrnu, sedcho na orlu neb draku, drcho v prav ruce p tak, jako by jej chtl zabodnout do
hlavy orla nebo draka. Jet jin jupiterovsk obrazec hotovili ve stejn astnm okamiku na blm a jasnm
kameni, pedevm na kilu, a to postavu nahho, korunovanho mue, jen se zdvienma a jako k prosb
sepnutma rukama sedl na tynoce, nesen tymi okdlenmi hochy. Tento obraz ml pomhati k jet vt-
mu tst, bohatstv a vnosti, opatovati spch a blahobyt a osvobozovati od neptel. Dle hotovili obraz
Jupiterovsk k nbonmu, slavnmu a astnmu ivotu; obraz pedstavoval mue se lv aneb beran hlavou,
v odvu barvy afrnu, jen byl nazvn Jupiterovm synem.
Kapitola 40.
Obrazy Marta.
V pracch martickch hotovili v hodinu Martovu, kdy tento vystupoval do druh tve Skopce, obraz na
martickm kameni, zvlt na diamantu, obrazec pedstavujc ozbrojenho mue, jedoucho na lvu a drcho
v prav ruce tasen, nahoru obrcen me a v lev ruce lidskou hlavu. Takovto obraz ml propjovati slu
v dobru i zlu, vemi obvanou. Kdo jej pi sob nosil, ml vlastniti arodjnou slu, e vichni lid onmli d-
sem ped jeho pohledem. Jin martick obraz hotovili, aby zskali odvahy, dobr mysli a tst ve vlce a ptce;
pedstavoval ozbrojenho, korunovanho a meem opsanho vlenka s dlouhm kopm v pravici. Tento obraz
se hotovil v hodinu Marta, kdy vystoupil do prvn tve tra.
Kapitola 41.
Obrazy Slunce.
Pi slunench operacch zhotovte v hodinu Slunce, kdy prvn tv Lva se Sluncem vystupuje, obrazec
pedstavujc korunovanho krle, sedcho na trn, majcho na kln havrana a pod nohama zemkouli, odn-
ho v rouchu barvy afrnu. Takovto obrazec uin lovka nepemoitelnho a venho, pomh mu
k proveden zapoatch podnik, zahn zl sny a je mocn proti horece a moru. Tent obraz lze vyrti do
rubnu, kdy Slunce ve svm poven pzniv vystupuje, v hodinu slunen. Jin slunen obrazec lze zhotoviti
na diamantu v hodin Slunce, kdy ono vystupuje v poven. Je to obraz ovnen, tanc a usmvajc se eny,
stojc na voze taenm sedmi koni, drc v pravici zrcadlo nebo tt, v levici k hrud piloenou hl; na hlav
jej z ohe. Tento obrazec m uiniti lovka astnm, bohatm a oblbenm. Tent obraz v hodinu slune-
n, kdy Slunce vstupuje do prvn tve Lva, zhotoven na karneolu, slou proti lunrnm chorobm, pochzej-
cm od splenho Msce.
46
Kapitola 42.
Obrazy Venue.
Z operac Venuinch hotovili sta k zskn pzn a blahovle v hodinu Venuinu, kdy vystupovala
v Rybch, obrazec, pedstavujc enu s pta hlavou a orlma nohama, drc v ruce p. Kdy Venue vystupo-
vala v Bku, v hodinu Venuinu, hotovili jin obrazec na lastue, aby zskali lsku en; pedstavoval nahou dv-
ku s rozputnmi vlasy, je nesla v ruce zrcadlo a na krku etz; vedle n stl krsn jinoch, jen levou rukou
drel dve na etzu, avak pravic ji hladil po vlasech, piem oba na sebe pohleli; nedaleko nich nalzal se
mal okdlen chlapec s meem nebo lukem v ruce. Jin obrazec Venuin hotovili, kdy prvn tv Bka nebo
Vah nebo Ryb s Venu vystupovala; obraz ten pedstavoval dve s rozputnmi vlasy v dlouhch blch a-
tech, je v prav ruce drelo vtvku vavnu, jablko nebo kytici a v lev ruce heben. Obrazec ten ml propj-
ovati lovku krsu a initi ho milm, pjemnm, silnm a astnm.
Kapitola 43.
Obrazy Merkura.
Z operac Merkurovskch vytveli v hodinu Merkura, kdy tento vystupoval v Blencch, obrazec ped-
stavujc krsnho, vousatho jinocha, drcho v levici hl obtoenou hadem, v pravici vak p, s okdlenma
nohama. Tento obraz ml zskvati vdomosti, vmluvnost, vdlek a obratnost v obchod, uskuteovati mr a
svornost a chrniti ped horekami. Jin obrazec Merkurv hotovili, kdy tento vystupoval v Pann, aby doli
blahobytu, duchaplnosti a pamti; pedstavoval mue sedcho na trn aneb jedoucho na pvu, majcho orl
nohy a na hlav heben a drcho v levici kohouta aneb ohniv plamen.
Kapitola 44.
Obrazy Luny.
Z lunrnch operac hotovili obrazec v hodinu lunrn, kdy tato byla povena, proti nav na cestch;
pedstavoval mue openho o hl, jen ml na hlav ptka a ped sebou kvetouc strom. Jin obraz lunrn pod-
porujc rst polnch plodin a proti jedm a dtskm chorobm hotovili v hodinu lunrn, kdy Luna vystupovala
v prvn tvi Raka; pedstavoval enu, jedouc na bku, sedmihlav sani aneb raku, drc v pravici p a v levici
zrcadlo, odnou v bl aneb zelen roucho; na jej hlav se nachzely dva rohy ovinut hady, a kol pa a nohou
mla takt hady ovinuty. Domnvme se, e jsme ekli dosti o planetrnch obrazcch.
Kapitola 45.
Obrazy Hlavy a Ohonu Draka,.
Sta hotovili tak obrazec Hlavy a Ocasu msnho draka, toti postavu hada s jestb hlavou, spova-
jcho mezi vzdunm a ohnivm kruhem, majcho tvar eckho velkho psemne Theta. Tento obrazec hotovili,
kdy Jupiter s Hlavou zaujal sted nebes a pipisovali mu velik vliv na spch danho; t chtli jim oznaiti
dobrho a blahovolnho dmona, kterho si pestavovali ve tvaru hada. Egypan a Fnian vili si toti to-
hoto zvete nad vechna jin, povaovali jeho pirozenost za boskou, ponvad obsahuje v sob ostejho du-
cha a mohutnj ohe ne zvata jin, co vysvt z jeho rychlho pohybu, a nem nohou, rukou neb jinch
okonetin, a tak z toho, e svj vk odloenm ke astokrte obnovuje a sm sebe takto omlazuje. Podobn
obrazec Draho Ohonu hotovili, kdy Luna zmizela v Dram Ohonu, aneb zaujala nepzniv postaven
k Saturnovi nebo Martovi. Tento obrazec ml pivbiti strach, nemoc a netst, a proto jej zvali zlm dmonem.
Takovto obrazec ukryl jist id ve zlatm a drahokamy poszenm psu, jej Blanca, dcera vvody burbonsk-
ho, a ji vdom i nevdom vnovala svmu choti, Petru I., krli panlskmu. Kdy tento ps oblkl, do-
mnval se, e je obtoen hady, a kdy se dovdl o magick sle v nm ukryt, dal se se svou manelkou rozvsti.
47
Kapitola 46.
Obrazy lunrnch stanic.
Dle hotovili sta tak obrazce lunrnch stanic, kter v nsledujcm popeme. Pro prvn stanici hotovi-
li, aby nkoho zniili, na eleznm prstenu obraz ernho mue, jen byl odn v nnm rouchu, ml ps a levi-
c vrhal otp. Tmto obrazcem peetili ern vosk, okouili obrazec tekutm storaxem, piem mumlali prokl-
nn. Pro druhou stanici peetili proti hnvu velmoe a ku jeho usmen bl vosk a mastix obrazcem korunova-
nho krle a okuovali jej devem aloe. Pro tet stanici hotovili na stbrnm prstenu, jen ml tyhrann lstek,
obraz krsn obleen eny, sedc na trnu a pravic podprajc hlavu. Tmto obrazcem peetili a okouili jej
mousem, kafrem a vonnm hebkem. Tento obrazec pinel dle jejich tvrzen tst a ve dobr. Pro tvrtou
stanici, k pomst, odlouen, neptelstv a netst, peetili do ervenho vosku obraz vlenka na koni, jen
v pravici drel hada, a okuovali obrazec ervenou myrrhou a storaxem. Pro ptou stanici, aby doclili pzn
krl a ednk, jako i dobrch pjm, hotovili stbrn peetidlo s obrazem lidsk hlavy a okuovali santalo-
vm devem. Pro estou stanici, aby vzbudili lsku mezi dvma osobami, peetili dva sebe objmajc obrazy
do blho vosku a okuovali devem aloe a ambrou. Pro sedmou stanici, aby obdreli veho dobra, vytveli ve
stbe obraz lep odnho mue, jen jako prosebnk i modlc se ruce napahoval k nebi a okuovali libovon-
nm koenm. Pro osmou stanici, aby ve vlce zvtzili, vytveli cnov peetidlo s obrazem orla s lidskm
obliejem a okuovali srou. Pro devtou stanici, aby vyvolali nemoc, vytveli olovn peetidlo s obrazem
mue zbavenho pohlav, jen si rukama zakrval oi, a okuovali smrkovou pryskyic. Pro destou stanici,
aby pomohli porodu a uzdravili nemocnho, vytvoili zlat peetidlo s lv hlavou a okuovali ambrou. Pro jede-
nctou stanici, aby probudili bze, uctivost a vnost, vytvoili ze zlatho pltku peetidlo s obrazem lovk a
jedoucho na lvu, jen levic drel lva za ui a v pravici napahoval kop. Okuovali libovonnm koenm a af-
rnem. Pro dvanctou stanici, aby rozvedli milujc, vytveli peetidlo z ernho olova s obrazem draka zpa-
scho s muem a okuovali lvmi chlupy a ertovm lejnem. Pro tinctou stanici, aby upevnili vrnost mezi
manely a zruili kouzlo uzlov smyky, vytveli obrazce pro ob sti, pro muskou v ervenm a pro enu
v blm vosku, spojili ob v objet a okuovali ambrou a devem aloe. Pro trnctou stanici, aby zpsobili od-
louen mue a eny, vytvoili jako peetidlo v mdi obrazec psa kousajcho se do ocasu a okuovali chlupy
ernho psa a ernho kocoura. Pro patnctou stanici, aby zskali ptelstv a blahovli, vytvoili jako pee
obraz sedcho a dopis toucho mue a okuovali kadidlem a muktovm oechem. Pro estnctou stanici,
aby doclili zisku v obchod, vytvoili stbrn peetidlo s obrazem mue sedcho na trnu a drcho v ruce
vhy a okuovali libovonnm koenm. Pro sedmnctou stanici peetili proti zlodjm a lupim eleznm
peetidlem obraz opice a okuovali opimi chlupy. Pro osmnctou stanici hotovili proti horece a binm
bolestem mdn peetidlo s obrazem hada, jen svj ohon nesl nad svou hlavou, a okuovali jelenm rohem.
Tomuto obrazci pipisovala se tak moc zahnti hady a ve jedovat z msta, kde byl zakopn. Pro devate-
nctou stanici, aby ulehili porod a pivodili oistn, hotovili mdn peetidlo s obrazem eny zakrvajc si
rukama obliej a okuovali tekutm storaxem. Pro dvactou stanici, slouc lovu, hotovili cnov peetidlo
s obrazem stelce, z poloviny lovka a z poloviny kon, a okuovali li hlavou. Pro dvactou prvn stanici,
aby pivodili druhmu kody, hotovili obraz mue majcho dv tve, vpedu a vzadu, okuovali srou a janta-
rem a poloili obrazec se srou, jantarem a vlasy toho, komu mlo bti ubleno, do mdn schrnky. Pro
dvactou druhou stanici k bezpe prchajcch vytveli eleznou pee s obrazem lovka majcho na nohou
kdla a nesoucho na hlav pilbu a okuovali rtut. Pro dvactou tet stanici k znien a pustoen, vytveli
v eleze obraz kocoura s ps hlavou, okouili pee psmi chlupy a zakopali ji na msto, jemu mlo bti uble-
no. Pro dvactou tvrtou stanici, aby rozmnoili stda, vzali roh skopce, bka, kozla, aneb veobecn toho
zvete, jeho stda hodlali rozmnoiti, a vtiskli do nho eleznm peetidlem obraz kojc eny. Roh zavsili
zveti, je bylo vdcem stda, na krk, aneb vtiskli pee na jeho roh. Pro dvactou ptou stanici k rod rost-
lin a k nm vytvoili pee v devu fkovm s obrazem lovka szejcho strom, okouili fkovmi kvty a po-
vsili na strom. Pro dvactou estou stanici vtiskli, aby zskali lsky a pzn, do blho vosku a mastixu obraz
eny myjc si a esajc si vlasy a okouili jej vonnm koenm. Pro dvactou sedmou stanici, aby zniili pra-
meny, studn, minerln vody a lzn, vytvoili z erven zem obraz okdlen, przdn a prodravl ndoby,
kterou drel mu v rukou, vyplili jej, a pak s ertovm lejnem a tekutm storaxem jej ponoili aneb zakopali ve
studni i v pramenu, jej chtli zniiti. Pro dvactou osmou stanici, aby shromdili ryby, vytvoili v bronzu
pee s obrazem ryby, okouili ji k mosk ryby a vhodili ji do vody, kde chtli ryby shromditi. Mimo ob-
raz psali zrove tak jmna jim nleejcch duch, jako i jejich charaktery do peet a dle pouvali i kou-
zelnch formul k doclen svho myslu.
48
Kapitola 47.
Obrazy stlic.
Z operac stlicovch hotovili dle Herma pod Hlavou Medusinou obrazec, pedstavujc lidskou hlavu.s
dlouhm vousem a krvavm krkem. Tento ml propjovati spchu v pnch, toho, kdo jej u sebe nosil, ml
initi odvnm a udatnm, ochraovati dy tla ped porannm, psobiti proti vemu kodlivmu, odvraceti
oarovn a kouzla peneti na jejich pvodce. Pod souhvzdm Plejad vytveli obraz Panny aneb pochodn.
Tento obraz ml posilovati zrak, shromaovati dmony, vyvolvati vichry a odhalovati tajemstv a skryt vci.
Pod Aldebaranem vytveli obraz, jen se rovnal bostvu aneb letcmu lovku a ml zskvati bohatstv a
pocty. Pod Kozlem vytveli obrazec lovka, jen chce se potiti hudebnmi nstroji; pinel nositeli pze
a pocty krl a knat, jako i levu pi bolestech zub. Pod Velikm Psem vytveli obraz zajeho psa aneb
panny. Pinel pocty, blahovli a pze lid i duch; propjoval tak moc, pokoj a svornost mezi krli, knaty
a jinmi lidmi. Pod Malm Psem vytveli obraz kohouta aneb t dvek; zskval pze nebe, duch a lid,
dval moc proti arodjnictv a chrnil zdrav. Pod Srdcem Lva vytveli obraz lva neb kocoura, aneb obraz
vnho mue sedcho na trn. Tento obraz inil lovka mrnm, zbavoval ho hnvu a propjoval mu pvab.
Pod Ohonem Velkho Medvda vytveli obraz pemlejcho lovka, aneb bka i telete. Slou proti aro-
djnictv a propjuje tomu, kdo jej nos, bezpe na cestch. Pod Kdlem Havrana vytveli obraz havrana,
hada, aneb ernho mue v ernch atech. inil lovka prchlivm, nerozvnm, odvnm, hanebnm, pode-
zvavm. Tak psobil zl sny, propjoval moc zahnti a pivolvati dmony a slouil proti zlomyslnosti lid,
zlm duchm a niivm vichrm. Pod Klasy vytveli obraz ptka aneb lovka obtenho zbom. Pin
bohatstv, propjuje vtzstv v soudnch procesech a vzdaluje bdu a vechno zl. Pod Alchamethem hotovili
obraz kon nebo vlka, aneb postavu tanenka. Tento obraz slou proti horekm a k utien krve. Pod Elfeiou
hotovili obraz slepice aneb korunovanho, vzneenho mue. Propjuje cudnost a blahovli a lsku lid. Pod
Srdcem tra hotovili obraz ozbrojenho a v panci odnho mue aneb postavu tra. Propjuje rozum a pa-
m, dobr zevnjek a pomh proti zlm duchm, zahnje a poutaje je. Pod Supem hotovili obraz supa,
slepice aneb cestujcho. in lovka veselm a pynm, propjuje moc nad dmony a divmi zvaty. Pod
ohonem Kozoroha hotovili obraz jelena, kozla aneb hnvivho mue. Propjuje tst a rozmnouje bohatstv.
Toto jsou obrazy jen nkolika stlic, kter nutno vyrti pod jejich vlivem na kameny jimi ovldan.
Kapitola 48.
Geomantick tvary mezi obrazy a charaktery a jejich tabulka.
Jsou jet jin tvary vytvoen dle potu a postaven hvzd, pidlen ivlm, planetm a znamenm. Na-
zvaj se geomantick, ponvad vtci geomanti body, kter pi provozovn svho umn tvoili, pevdli
podle lichch a sudch sel na ony obrazce. Jsou-li uinny do zem neb nakresleny za vldy svch planet a
znamen zvetnku, pak tyto geomantick tvary zskvaj slu a psoben obraz a tvo tak sted mezi obrazy a
charaktery. Kdo vak tou nauiti se jejich pirozenosti, vlastnostem, podmnkm, vznamu a jejich astrologic-
k hodnot pesnji, toho odkazujeme na spisy geomant. Tchto tvar jest jen estnct a jejich tvary jmna, tvar
je obsaen v nsledujc tabulce.
49
Tvar Jmno ivel Planeta Znamen Tvar Jmno ivel Planeta Znamen
Cesta
Silnice
Voda Luna Lev
Lid
Shromdn
Voda Luna Kozoroh
Spojen
Sjednocen
Vzduch Merkur Panna
Zajet
Spoutn
Zem Saturn Ryby
Velk tst
Velk pomoc
Ochrana
vnitn
Zem Slunce Vodn
Mal tst
Mal pomoc
Ochrana ze-
vn
Ohe Slunce Bk
Vdlek
Pijet
Vzduch Jupiter Skopec
Ztrta
Vydn
Ohe Venue Vhy
Radost
Smch
Zdrav
Vous
Vzduch Jupiter Bk
Smutek
Odsouzen
Zem Saturn Vodn
Dvka
Krsn tv
Voda Venue Vhy
Hoch plav
Bezvous
Ohe Mars Skopec
Blohlvek
Bloba
Voda Merkur Rak
erven hla-
va
erve
Ohe Mars Vodn
Dra hlava
Prh vstupu
Zem
Dra
hlava
Panna
Dra ohon
Prh odchodu
Doln prh
Ohe
Dra
ohon
Stelec
Kapitola 49.
Obrazy, je nejsou hotoveny dle tvar nebeskch, nbr dle tuby operatrovy due.
Existuj vak jet jin obrazy, kter jsou hotoveny nikoliv dle tvar nebeskch tles, nbr oznauj a
vyjaduj to, eho si due operatra d. Tak hotovme k vyvoln lsky obrazy, je se vzjemn objmaj;
k vyvoln nesvornosti takov, je se navzjem potkaj; chceme-li lovku, domu, mstu aneb jakkoliv vci
pipraviti netst, znien nebo pekky, hotovme obrazy se stoenmi a polmanmi dy a stmi, podle tva-
ru vci, kterou chceme zniiti neb kter chceme peketi. Magov poaduj dle, aby se pi lit aneb vyrvn
obrazc napsalo jmno jejich psobnosti, a to na zda, je-li psoben neblah, jako znien, aneb na bicho, je-li
dobr, jako lska. Vdy vak na ele obrazu mus stti jmno vci nebo individua, je oznauje pedmt, kvli
nmu aneb proti ktermu obrazec je hotoven. Mimo to mus bti na prsou napsno jmno znamen neb tve
ascendentu a jeho vldce, jeho charaktery a jmna jeho andl. T nesm bti vynechno pi hotoven obrazce
vysloven psobnosti, je m vyvolati, co ve potvrzuje tak Albert Velik ve svm Zrcadle. Takto zhotove-
nch obrazc pouije se rozmanit s ohledem na jejich sly, mohou bti na tlo zaveny neb pivzny, nebo
zakopny do zem nebo ponoeny do eky. Mohou bti v komn vyst aveny kou i , poveny na strom, aby
jimi mohl vtr pohybovati, a to vrkem nahoru, i dol. T jsou vrhny do tekouc vody, aneb do ohn. Tak jak
s nimi operatr nakld, tak se stane s tmi a s tm, pro co byl obrazec uren, a jeho psobnost me bti zena
dle vle operatra. Tak teme o magovi Nectanabovi, e tmto zpsobem hotovil voskov obrazce, kter pono-
eny do vody zpsobily, e lo jeho neptel podobn se na moi ponoila, aneb alespo byla v nebezpe ztros-
kotn. O konstelacch nutnch k hotoven takovchto obrazc pouuje ona st astrologie, je pojednv o vol-
bch.
50
Kapitola 50.
O pozorovn jistch konstelac a hotoven obrazc dle nich.
V nsledujcm chci seznmiti tene s uritmi konstelacemi, je jsou nutny k hotoven onch obraz, o
kterch byla zmnka v minul kapitole. Kdy kupkladu chceme nkomu zskati tst, zhotovme obraz, kdy
drce ivota a vldce ivota, stejn znamen jak planeta, zaujmou astn postaven; avak i ascendent a Sted
nebe a jejich vldci mus bti pzniv; stejn msto Slunce a Luny, Kolo tst a vldce konjunkce nebo preven-
ce jeho narozen, zatmco zl planety mus bti slab. Kdy vak nkdo chce zhotoviti obraz, jen m pinsti
netst, mus nastati opak, a tak jako dve jsme si vmali pzniv konstelace, nyn si musme povimnouti ne-
pzniv a potati se silou zlch hvzd. Stejn si ponme, chceme-li zskati tst njakmu mstu, krajin,
mstu i domu. Chceme-li vak nco ze jmenovanho zniiti, aneb alespo pokoditi, pak uime obraz pod
vzestupem pedmtu, jemu se chce ubliti. Vldce domu ivota (vldce ascendentu), Luna, vldce domu Luny
a vldce domu vldce ascendentu, stejn tak jako dest dm a jeho vldce mus bti nepzniv ozeny.
K zaizovn msta mus ascendent, prvn, dest, druh a osm dm bti pzniv; stejn tak vldce ascendentu
a vldce lunrnho domu. Abychom jist zvata zahnali z uritho msta, aby na nm nemohla vydreti, ani se
vrtiti, uime obrazec pod vzestupem takovho zvete, kter chceme zahnati a dle jeho tvaru. Kdy kupkladu
chceme zahnati try z uritho msta, musme uiniti obrazec tra, kdy znamen tra vystupuje s Lunou;
ascendent a jeho vldce, vldce domu Marta mus bti nepzniv ozeny, tak vldce ascendentu v osmm do-
m. Tm se spoj zl aspekt, oposice nebo kvadratura, pak se nape na obrazec jmno ascendentu, jmno jeho
vldce a Luny, jmno vldce dne a jmno vldce hodiny, uin se jamka uprosted msta, z nho maj bti ti
zahnni, do n se vlo hrst hlny ze ty roh tohoto msta a zahrabe se do n obrazec hlavou dol, piem se
mus ci: Zde zahrabvm try, aby tu nikdy nebyli. Stejn si ponme v ppadech podobnch. Abychom
doli zisku, nutno uiniti obrazec pod ascendentem nativity lidsk, aneb pod vzestupem msta, jemu m zisk
pipadnouti; ascendent a jeho vldce mus bti pzniv ozen; pn druhho domu, jen jest domem majetku,
mus se spojovati s vldcem ascendentu v trigonu nebo v sextilu; jedenct dm a jeho vldce a osm dm mus
tak bti pzniv ozeny, Kolo tst m se pokud mono nachzeti v prvnm neb druhm dom. Obraz m bti
zahrabn nebo noen tm, komu m zisk pipadnouti. Chceme-li upevniti svornost a lsku, uime obraz Jupitera
pod ascendentem nativity toho, kdo m bti milovn; ascendent a dest dm mus bti astn, zl hvzdy
skryt ped ascendentem, vldce destho a jedenctho domu, jako planety tst, maj bti spojeny trigonem
nebo sextilem s vldcem ascendentu. Zrove uinme jet jin obrazec, toti pro toho, jen m bti k lsce
pohnut. Nutno pihldnouti, zda b o kamarda nebo ptele toho, jen m bti milovn; je-li tomu tak, pak
obrazec se vyrob za ascendentu jedenctho domu po ascendentu prvnho obrazce. B-li vak o manelku
aneb manela, pak nutno pracovati za ascendentu sedmho domu. B-li o bratra, sestru aneb pokrevnho p-
buznho, pak nutno dbti ascendentu tetho domu atd. Spoj se signifiktor ascendentu druhho obrazce se sig-
nifiktorem ascendentu druhho obrazce, piem mus mezi nimi bti vztah a ve ostatn nachzeti se pzniv,
jako pi prvnm obrazci; pak se spoj oba obrazce v objet aneb se polo lc druhho obrazce na rub prvnho,
zave se ve do ltky a nos se pi sob nebo zahrabe. Aby bylo splnno pn, aby se vc odpran nebo
v dren druhho dostala do vlastnictv, uin se obraz pod ascendentem toho, kdo si vci d; vldce druhho
se spoj s vldcem ascendentu trigonem nebo sextilem; mus mezi nimi bti pijet, a to tak, e pokud mono
vldce druhho se m nachzeti ve znamench poslunch a vldce ascendentu ve znamench rozkazujcch,
ascendent dle dobe ozen a vldce ascendentu retrogrdn, splen aneb padajc, nebo se m nachzeti
v protikladnm dom, to jest v sedmm od svho vlastnho; nesm bti skliovn zlou planetou, nbr mus bti
siln a v hlu; dle nutno pihleti, aby ascendent, pn druhho domu a Luny byl pzniv. Zrove se mus
zhotoviti druh obrazec pro toho, u koho bude dno aneb kdo m dan ve svm vlastnictv, a to pod jeho
ascendentem. Je-li to krl nebo kne, pak se zane za vzestupu destho domu po ascendentu obrazce prvnho;
je-li to otec, za ascendentu tvrtho domu, je-li to syn, za ascendentu ptho, a tak podobn. Signifiktora dru-
hho domu spoj s vldcem ascendentu prvnho obrazce trigonem nebo sextilem, aby bylo mezi nimi pijet; t
zvol oba siln, pzniv ozen a bez poruen a dej vem zlm planetm od nho odpadati, tak aby dest a
tvrt dm, aneb nco z nich, bylo zrove astn. Kdy je druh obrazec hotov, tehdy spoj ho s prvnm, lc
k lci, zaobal do ist lnn ltky a zahrab doprosted domu toho, jen m dati, aneb si neho peje, pod
astnm a silnm signifiktorem. Tv prvnho obrazce m bti obrcena k severu, aneb k tomu mstu, kde se
nachz dan, aneb ten, od nho bude poadovno. Mus-li vak adatel navtviti toho, jen vlastn danou
vc, mus nsti obrazec pi sob. Lze tak zhotoviti obrazec pro sny, jen poloen pod hlavu spcho, propj-
uje pravdiv sny, a to ve vztahu k vci, o kter due dve uvaovala. Obrazec pedstavuje lovka spcho na
klnu andla a hotov se, kdy Lev vystupuje a Slunce zaujme ve Skopci devt dm. Pak nape se na prsa mue
jmno danho psoben tehdy, kdy Panna vystupuje a Merkur je ozen pzniv ve Skopci v devtm dom,
aneb kdy Blenci vystupuj jsouce pzniv spojeni s Merkurem ve Vodni a devtm dom; Merkur mus bti
pzniv ozen Saturnem a na obrazec se nape jmno Merkurovsk inteligence. Podobn obraz lze hotoviti
51
tak, kdy vystupuj Vhy s Venu, kter je pijmna Merkurem v Blencch a devtm dom, v ktermto
ppad nutno vepsati jmno andla Venuina. Podobn obrazec lze hotoviti, kdy vystupuje Vodn a Saturn
zaujm devt dm ve svm poven, kter jest ve Vhch. Na tento obrazec nape se jmno andla saturn-
skho. Konen lze takov obrazec dlati, kdy vystupuje Rak a Luna v Rybch je pijmna Jupiterem a Venu
a zaujm pzniv postaven v devtm dom. Na tento obrazec se nape jmno ducha lunrnho. T jsou ho-
toveny prsteny sn s podivuhodnou innost. Jsou to prsteny slunen a saturnick a jejich konstelac jest, kdy
Slunce nebo Saturn vystupuj ve sv exaltaci v devtm dom, a kdy Luna je v devtm dom a v onom zname-
n, je bylo devtm domem narozen, se spojuje se Saturnem. Na tento prsten nape se jmno ducha slunenho
nebo saturnskho; t se do prstenu zasazuje kmen s pslunou rytinou a pod nj se vlo koen nebo rostliny
dle pedpisu, jej jsme na jinm mst uvedli. To by postailo o tomto pedmtu; peje-li si ten dalho pou-
en, me si je vyvoditi ji sm z toho, co bylo eeno. Nelze vak zapomnati, e takov obrazy nieho nep-
sob, nebyly-li oiveny tak, aby v nich dlela nebo jim napomhala pirozen, nebesk, heroick, duevn, dmo-
nick nebo andlsk sla. Avak kdo propj dui obrazu, aneb kdo oiv kmen, kov, devo nebo vosk? Kdo
probud z kamen syny Abrahama? Dojista nedoshne sprost a hrub lovk tohoto tajemstv, ani mu neme
bti dno, eho sm nem; takov pak dar m jen ten, kdo po pemoen ivl, po podmann prody vystoup
nad nebesa a andly k Archetypu, a s jeho pomoc me bti schopen vykonati ve, o em dle budeme mluviti.
Kapitola 51.
O charakterech utvoench dle nebeskch tles, jak lze je vyvoditi z geomantickch figur a jejich tabule.
Jsou tak charaktery spojen s nebeskmi tlesy, jich paprskm dle uritho potu odpovdaj a maj tak
zvltn vlastnosti. Tak jako nebesk tlesa rozmanitm vyslnm svch paprsk a rozmanitmi setknmi vz-
jemnmi rzn sly plod, tak tak charaktery dosahuj dle rznch setkn takovchto paprsk, hned tak, hned
onak utvench, rozmanitch psoben, je jsou daleko silnj ne vlastnosti pirozench sms. Pravdiv cha-
raktery nebe jsou vak psmem andl, je idovsk Psmo zove Malachim, a tmto psmem je na nebi oznaeno
a napsno ve pro toho, kdo je dovede sti. Avak o tom pozdji. Lze tvoiti tak charaktery z geomantickch
figur, piem se body jednotlivch figur k sob rozmanit v. Dle smyslu figur, z nich jsou vytvoeny, lze je
pidliti uritm planetm a znamenm.
Charaktery Msce.
O cest
O nrod
Charaktery Merkura.
O spojen
O bl hlav
Charaktery Venue.
O ztrt
O dveti
Charaktery Slunce.
O velkm tst
O malm tst
52
Charaktery Martovy.
O erven hlav
O chlapci
Charaktery Jupitera.
O zisku
O ptelstv
Charaktery Saturnovy.
O vzen
O smutku
Charakter dra hlavy.
Charakter draho ocasu.
Kapitola 52.
O charakterech, je byly vybrny z vc dle podobnosti.
Nahoe jsme ekli, e existuje druh obrazc, je nejsou zhotoveny dle nebeskch tvar, nbr dle jejich
podobnosti se vztahem k tomu, eho si due operatrova d. Tot plat i o uritch charakterech. Tyto jsou
jen nanejve dokonalmi obrazci, majcmi uritou podobnost s nebeskm tvarem, aneb s tm, eho si due ope-
ratrova d, a ji dle celho obrazu, anebo urit jen sti, vyjadujc vak charakter celho obrazu. Tak
oznaujeme charakter Skopce a Bka rohy AB, Blenc znamenm objet C, Raka chz do pedu a do zadu D,
Lva, tra a Kozoroha znakami E, H , | , Panny znamenm klas F , Vah znamenm vhy G, Stelce znamenm
I , Vodne vlnami K a Ryb znamenm ryb L. Podobn je znamen Saturnovo vytvoeno dle srpu W, Jupiterovo
dle ezla V, Martovo dle pu U a Slunce dle jeho kulatho tvaru a jeho zlatho lesku O, Venue dle zrcadla T,
Merkura dle hlasatelsk hole S, Luny dle roh pibvn a ubvn R. Spojenm znaek znamen a hvzd vzni-
kaj pak smen charaktery, kupkladu
znamen ohniv triplicity
znamen zemn
vzdun
vodn
Podobn je sto dvacet spojen charakter planetrnch jako
Saturna a Jupitera
nebo
Saturna a Marta
nebo
Jupitera a Marta
nebo
Saturna, Jupitera a Marta
53
nebo
Jak zde na nkolika pkladech bylo ukzno, tak tvo se charaktery ostatnch nebeskch obraz, je vy-
stupuj v njakm stupni neb tvi znamen zvetnku, dle podobnosti obrazu; stejn se dje i s onmi, je vyjad-
uj tubu operatrovy due. Ku pkladu k probuzen lsky vytvo se tvary, je se navzjem objmaj a sebe
vzjemn poslouchaj; k probuzen nenvisti pak takov, je se od sebe odvracej, spolu se sv, jsou si odporny
a od sebe odloueny. Uvedeme nyn nkter charaktery, je pidlil Hermes stlicm:
Hlava Medusy: Plejady: Aldebaran: Kozel: Velik Pes:
Ohon Medvda: Srdce Lva: Mal Pes: Kdlo Havrana: Spica:
Alchameth: Elfeia: Srdce tra: Padajc Sup: Ohon Kozoroha:
Kapitola 53.
Dkaz, e bez astrologie nen dokonal vtby.
V pedelm jsme mluvili o rozmanitch druzch vtn; zde nutno poznamenati, e k veker divinaci je
nutna astrologie, jakoto nutn kl k poznn vech tajemstv, nebo vechny druhy vtn maj v astrologii
svj koen a zklad, take bez n maj jen mlo, aneb vbec dnou cenu. Nebesk tlesa jsou prapinou a
znamenm veho, co na tomto svt se dje a bytuje, a astrologie nm zjevuje pouze z postaven a pohybu ne-
beskch tles co nejspolehlivji ve skryt a budouc. Nesta vak nm ji msto, abychom ve mohli uvsti, a
proto odkazujeme na dkladn, obecn pstupn dla, je od nejstarch dob o tto vd existuj. Chce-li fysio-
gnomik cel tlo, nebo obliej, elo, ruku pozorovati, chce-li vtec vyloiti sen nebo auspicium, vdy m pozo-
rovati jet mimo to postaven nebes, je jedin udaj nslednost z podobnosti a prav smysl pedzvsti. T,
kdy se nkde objev zzran znamen, nutno pozorovati tvary nebes a tak udlosti bhem roku vyptrati ze
zatmn a velkch konjunkc. Proto je nutno u knat, nrod, a mst vmati si nativity, pvodu, nastoupen
trnu, zaloen, zmn, pokrok, smr a dbti jet nadto, do jakho msta nebeskch tvar tyto vci spadaj. To
ve zrove nm vlo do ruky pravdu a jej vznam. Tud zkuenost lze uiniti s men nmahou pi vkladu
sn. Ba i ti, kte nadenm uchvceni pedpovdaj budoucnost, jsou vedeni pi tom jen hvzdami aneb pedmty
naeho svta jim odpovdajcmi, proe nutno takov vtby srovnvati s nebeskmi tlesy, jak vyprv Lucanus
o tuskskm vtci, jen
Fulminis edoctum motus, venasque calentes
Fibrarum, et motus errantis in aere pennae,
16
po oitn msta, zabit obtnho zvete, prohldnut vnitnost nakonec se dotazoval postaven hvzd. Sama
geomantie, nejpesnj z umn vtebnch, je pedpovd z bod nhodnch neb umle uinnch na zemi
neb njak ploe, pevd tyto body nejdve na nebesk tvary, toti na onch estnct, je jsme nahoe popsali, a
tvo z nich vlastnosti a pomry dle zpsobu astrologie. Z tohoto hlediska nutno nahleti na vechna prodn
vtebn umn, pokud svj smysl mohou obdreti od nebe nebo od due operatra; cokoliv se v tchto nich
vcech jakmkoli zpsobem pohybuje, ene a vede, mus nutn se diti dle pohyb a vliv vc vych, je jsou
prapinou a koenem a jich vznam stane se nm zjevnm prostednictvm astrologickch pravidel. Proto

16
Pouen pohybem blesku a znaje vznam teplch vnitnost a pohyb ve vzduchu bloudcch perut.
54
dosahuj kostky, tetraedr, hexaedr, oktoedr, dodekaeder, ikosaeder zhotoven v pzniv dob za vlivu nebes-
kch tles a popsan jistmi slicemi, znakami a souhvzdmi, pi hodu podivuhodn vtebn sly, jako ml
prenestinsk los, v nm byl obsaen osud man.
Kapitola 54.
Kdy a odkud m los vlastnost vtebnou.
Vechny vtby a pedpovdi lidskho osudu, je se dj losem, mus mimo los mti jet zkladem vzne-
enou a skrytou pinu, a to nikoliv jen nhodnou, kterou Aristoteles losu pipisuje. Dle mnn platonik v ad
pin nikdy neme bti nhoda prvn a dostatenou; musme tedy dkladnji zkoumati a hledati pinu, je by
byla s psobenm v bezprostedn souvislosti a je uvdla. Tuto pinu nesmme vak vkldati do tlesn pro-
dy, nbr do jsoucna nehmotnho a netlesnho, kter vpravd los d tak, aby ukzal pravdu. Jsoucnem tm
jsou lidsk due, duchov, dmoni, nebesk inteligence, ano Bh sm. Ponvad nae due vlastn boskou slu
nade vemi vcmi, je zjevno, e v n me bti dostaten sla, aby takov losovn dila. Jak jsme v prvn knize
ekli, poslouchaj ji pirozen vechny vci a pohybuj se a psob nutn dle silnho pn due. Vechna sla a
vechna psoben pirozench a umlch vc ji poslouchaj, kdy sv pn vystupuje co nejve a vechny
losy kadho druhu souhlas s pnm takovto due a dostv se jim podivuhodnch sil k pedzvstem jak od
due, tak i od postaven hvzd v kad hodin, ve kter pn v nejvym stupni vrchol. Tot se vyskytuje jako
koen vech astrologickch otzek, ve kterch due na vrcholu sv tuby sama si vybere vhodnou a psobivou
hodinu. Kdy tedy astrolog tehdy obrt svou pozornost k nebeskm tvarm, snadno pozn a posoud, co si ta-
zatel peje vdti. Ponvad vak losy nejsou vdy zvisl na lidsk dui, ale t jak jsme ji nahoe ekli na
jinch duchovch bytostech, a ponvad tak due vtcova nen vdy schopna zmnnho vystupovn pn,
uvali sta mravu, jen prokazoval, aby dotazovn losu pedchzel urit obad, jen by vzval bosk inteli-
gence a duchy k sprvnmu zen osud. A ji sly losu byly jakkoliv, nikdy nebyly zvisl na nhod, nbr
vdy od duchovn piny pohybujc fantasi nebo rukou toho, jen los vrhal nebo thl, a ji tato sla plynula
z vystupovanho pn v dui operujcho, i z nebeskch vliv, i od duchovn bytosti pi operaci zastnn,
a ji se losovn dlo vrhem kostek, tahem, aneb vkladem ver. Poslednho druhu bvaly kdysi losy homeric-
k a vergilsk, jak teme u Aelia Spartiana, e tak Hadrian se jich dotazoval, aby zvdl, jak o nm sml csa
Trajan. Hadrianu vypadly z losu tyto Vergilovy vere:
Quis procul ille autem, ramis insignis olivae,
Sacra ferens? Nosco crines Lucanaque menta
Regis Romani, primam qui legibus urbem
Fundavit, Curibus parvis et paupere terra,
Missus in imperium magnum...
17
Z tchto ver naerpal nikoliv neoprvnn nadji, e doshne vldy. K tmu elu bylo u id a kes-
an pouvno ver alm, ani by tento zvyk mnoz theologov podceovali. Mimo to existuje jet mnoho
jinch druh los, k nim nle obvykl taen los, je vak u starch nemlo vznamu vtebnho, a u ns se
uv jen proto, aby bylo zabrnno zvisti a stranickosti; pi volb pedstavench je mnohdy nazeno zkonem.
Cicero zmiuje se o tomto taen losu v jedn sv ei proti Verrovi, avak to nepat do naeho dla. Co se te
vak los boskch a svatch, vztahujcch se na vtrny a nboenstv, o tch budeme mluviti v pt knize.
Zde vak chceme jen ci tolik, e vechen smysl tkvc v losech jako v nstroji vtby nevychz z nich jako
z los, nbr je nsledkem vy sly s nimi spojen.
Kapitola 55.
Due svta a due hvzd dle vrok bsnk a filosof.
Ponvad nebesa a nebesk tlesa vykonvaj na vci naeho svta mohutn vliv a zjevn psoben, mus
nutn bti oduevnna, nebo od pouhho tlesa by nikdy takovho psoben nemohlo vychzeti. Nejznameni-
tj bsnci a filosofov souhlasn proto tvrd, e i n svt jako nebesk tleso m dui a dui rozumnou. Proto
pje Marcus Manilius ve sv bsni o astronomii, vnovan Augustovi:
Hoc opus immensi constructum corpore mundi,

17
Avak kdo nese tamo, ovnen vtvkou olivy, obtn nin? Znm vlasy a hrozivou bradu mskho krle,
jen prvn msto zaloil zkony, slabmi Kurety a chudou zem byl posln do velik e...
55
Membraque naturae diversa condita forma.
AEris atque ignis, terrae, pelagique jacentis,
Vis animaedivina regit; sacroque meatu
conspirat Deus, et tacita ratione gubernat.
18
A Lucanus:
AEre libratum vacuo qui sustinet orgem,
Totius pars magna Iovis...
19
A Boethius:
Tu triplicis mediam naturae cuncta moventem
Connectis animam, per consona membra resolvis.
Qua cum secta, duos motus glomeratur in orbes.
In semet reditura meat, mentemque profundam
Circuit, et simili convertit imagine coelum.
20
A Vergilius v plnosti velik filosofie pje v est knize AEneidy:
Principio coelum, et terras camposque liquentes,
Lucentemque globum Luna, Titaniaque, astra,
Spiritus intus alit totumque infusa per artus
Mens agitat molem, et magno se corpore miscet.
Inde hominum, pecudumque genus, vitague volantum,
Et quae marmorei fert monstra sub aequore pontus:
Igneus est ollis vigor, et coelestic origo
Seminibus, quantum non noxia corpora tardant.
21
Tyto vere naznauj, e svt nem jen ducha a dui, ale e je asten i boskho rozumu a e pvod, sla
a ivot vech dolnch vc odvis od svtov due. Tho mnn jsou vichni platonikov a pythagorejci, Orfeus,
Trismegistos, Aristoteles, Theofrastos, Avicenna, Algazel a vichni peripatetikov.
Kapitola 56.
Rozum potvrzuje tent nzor.
Svt, nebe, hvzdy a ivly maj dui, kterou probouzej ivot ve vcech a smench tlech. Mimo to ma-
j, jak jsme v pedchzejc knize ekli, ducha, jen je spojen s tlem prostednictvm due; ponvad svtov
tleso pedstavuje zrove souborn tlo, jeho stmi jsou tla ivoucch bytost, a m tedy dokonalej a
ulechtilej je svtov tlo tly jednotlivch bytost, bylo by nelogick se domnvati, e zatm co nejnedokona-
lej tlsko a steka svta, ba dokonce nejni zvtko, jako komr a erv, jsou hodny ivota, maj ivot a
due, svt jako celek a jako nejdokonalej a nejulechtilej nem ivota, ani due. Stejn nelogickou byla by
vra, e nebe, hvzdy a ivly, je propjuj bohat ivot a dui jednotlivm bytostem, samy ivota a due nema-
j, a e by kad rostlina a kad strom byl dokonalej kvality, ne nebe, hvzdy a ivly, je jsou jeho piroze-
nou prapinou. Nikdo, kdo rozum ivotu, neme poprati, e zem a voda ij, kdy plod, oivuj, vyivuj,
dopvaj rstu nesetnm stromm, rostlinm a ivoichm. To lze zejm pozorovati u takovch ivoich, je
vznikaj sami od sebe a jim chyb tlesn semeno. Dojista by ivly nemohly takovto stvoen ploditi a vyivo-
vati, kdyby samy ivota a due nemly. Nkdo vak me namtnouti, e takovto stvoen jsou plozena vlivem
nebeskch du, a nikoliv du zem nebo vody. Na to odpovdm s platoniky, e nic nhodnho neme zploditi
podstatu, nen-li uvedeno ve spojen s nejbli podstatou jako nstrojem. Pravm vslovn s nejbli podstatou,

18
Toto dlo sestrojen z tla nesmrnho vesmru a stice prody v rozmanitch tvarech ulenn, vzduch,
ohe, zemi a pln moe bosk sla due d, ve svatm chodu podncuje je Bh a vede ji klidnm dem.
19
Ten, jen vyrovnoven svt v przdnm vzduchu udruje, velik st vekerho Dia...
20
Slou zprostedkujc dui trojnsobn prody, je vm pohybuje harmonickmi stmi a rozpust ji opt;
vrt se v dvojnsobnm okruhu pohybu osvobozen opt k sob, obkrou hlubokho ducha, tak jako podobnm
tvarem ot nebem.
21
Nejdve vyivuje vnitn duch nebe, zemi a vodn pln, t zc kouli luny a obrovsk hvzdy, a pohybuje
jako due vekerou hmotou, proud stmi a spojuje velik tla. Odtud pochz pokolen lidsk, zvata, ptci a
obludy pod zc hladinou moe. Kdy vznikaj, pronik jimi ohniv ivotn sla a nebesk pvod, pokud je ne-
potla kodliv tleso.
56
ponvad nstroj vzdlen od umlce nepsob pi vytven umn. Tedy i ony nebesk vlivy jsou uritm zp-
sobem ppadnmi vlastnostmi, je jsou-li vzdleny svch vitlnch podstat nebo ivota, nemohou v naem svt
zploditi nic ivoucho. Hermes v pojednn o veobecnm prav: Pi vem, co je na svt, nalz se pohyb bu
v rstu aneb v ubvn. Co se vak pohybuje, prv pohybem ije. Ponvad se ve pohybuje, i zem, zvlt
v plodcm a mnivm pohybu, ije i ona. A Theofrastos prav: Pochybuje-li nkdo, e nebesa ij, pak nen
opravdu filosofem. A kdo popr, e by nebe mlo dui, take jeho pohyb nen jeho formou, ni zklady veker
filosofie. Svt tedy ije a m dui a cit, nebo dv ivot rostlinm, je nejsou plozeny ze semene, a propjuje
cit zvatm, je nevznikaj ze souloe.
Kapitola 57.
Dkaz, e svtov due a due nebeskch tles maj rozum a jsou astny boskho rozumu.
Z nsledujcho vyplv, e zmnn due maj i rozum. Ponvad vechna psoben jmenovanch du
vdy v uritm du jsou vzjemn souladn, mus bti nutn zena nikoli nhodou, nbr rozumem, v dsledku
eho vechna jejich innost je vedena k uritmu cli. Zem mus brti ohled na zemn, voda na vodn, a tak je
tomu i v ostatnm, ve je vyvolvno ve vhodn chvli, na vhodnm mst a ve vhodnm podku a pokozen
bv opt napravovno. Filosofov nepovauj tedy svtovou dui za rovnocennou dui njakho nevznamnho
tla, nbr j pipisuj rozum, inteligenci a bosk vlastnosti. Bylo by tedy poetil, kdybychom se domnvali, e
nebesk due a due vesmru psob bez myslu. Plato prav, e svt mohl bti stvoen od nejvyho dobra
v nejdokonalejm stavu, a tak se tak stalo; je tedy asten nejen ivota, citu a vdom, ale i rozumu a inteligen-
ce, nebo due je dokonalost tla a m dokonalej je tlo, tm dokonalej je i jeho due. Ponvad jsou nebes-
k tlesa nejdokonalej, maj nutn i nejdokonalej due. Maj tedy rozum a inteligenci, co dokazuj platoni-
kov tak z nemnitelnosti jejich du a pohybu; nebo ponvad pohyb jejich by byl dle jejich pirozenosti svo-
bodn, mohly by se snadno odchylovati od svho smru, kdyby nebyly ovldny inteligenc a rozumem, a to
rozumem dokonalm, jen pedvd nejelnj drhu a od potku nejlep cl. Tento dokonal rozum, jen ve
svt, nebeskch tlesech a ivlech je spojen s nejmocnj du, dokonv nepochybn v nejvtm du a do-
konalosti svj vlastn smysl, nebo nejmohutnj dui neme se tlo protiviti a dokonal rozum neustupuje od
svch pln. Svtov due je proto zcela urit jedinm, ve vyplujcm, ve prolnajcm, ve obsahujcm a
spojujcm ivotem, jen uvd v soulad souborn svtov stroj; je podobn monochordu, jen zaznv mrn
tem druhm stvoen, duchovnmu, nebeskmu a pomjejcmu, vdy vak jednm dechem a jednm ivotem.
Kapitola 58.
Jmna nebeskch du a jejich vlda nad nam svtem, zvlt pak nad lovkem.
Jmna nebeskch du jsou etn a rozmanit dle jejich rznho psoben na n svt, dle nich pijaly
tato jmna, jich pouvali sta ve svch hymnech a vzvnch. Kad z tchto du m dle orfick theologie
obsahovati v sob dvoj slu; jedna se vztahuje na poznn, druh na oiven a ovldn jejho tla. Prvn slu
v nebesk sfe nazv Orfeus Bakchos, druhou Musa. Dle toho nikdo nebude opojen Bakchem, kdo se dve
nespojil s jeho Musou. Mimo devatera Mus pot se tak s mnohmi Bakchy. Do devt sfry vkld Orfeus
Bakcha Kribronia a Musu Kalliopu, do nebe hvzdnho Piciona a Uranii, do nebe Saturnova Amfieta a Poly-
hymnii, do nebe Jupiterova Sabasia a Terpsychoru, do nebe Martova Bassaria a Klio, do nebe slunenho Triete-
rika a Melpomenu, do nebe Venuina Lysia a Erato, do nebe Merkurova Sila a Euterpu, do nebe lunrnho Bak-
cha Lyaia a Musu Thalii. Orfeus uvd tak jmna du ivelnch, a to ohn planetu a jitenku, vzduchu Jupitera
Hmcho a Junonu, vody Okeana a Thetydu, zem Plutona a Proserpinu. Svtovou dui aneb dui celho vesm-
ru nazvaj magov Kosmick Jupiter; ducha svta vak jmenuj Apollem, produ svta Minervou. Mimo to
vkldaj do ohn Vulkana, do vody Neptuna a dvaj jim rozmanit pojmenovn. Do souhvzd zvetnkovch
vkldaj Pythagorejci dvanct zvltnch boh aneb du, je dle jejich nzoru sdl v srdci souhvzd a odtud
cel souhvzd d. V srdci Skopce sdl Pallas, v srdci Bka Venue, v Blencch Foibos, v Raku Merkur, ve
Lvu Jupiter, v Pann Ceres, ve Vahch Vulkn, ve tru Mars, ve Stelci Diana, v Kozorohu Vesta, ve Vodni
Juno, v Rybch Neptun. Manilius opvuje je takto:
Lanigerum Pallas, Taurum Cytheraea tuetur,
Formosus Phoebus Geminos, Cyllenius Cancrum,
Jupiter et cum matre Deum regit ipse Leonem,
Spiciferae est virgo Cereris, fabricataque Libra
Vulcano, pugnans Mavorti Scorpius haeret,
57
Venantemque Diana virum; sed partis equina
Atque augusta fovet Capricorni sidera Vesta,
et Jovis ad versum Junonis Aquarius astrum est,
Agnoscitque suos Neptunus in aequore Pisces.
22
Prastar Orfeus vypotv v listu k Musaiovi jet vy bostva nebesk a uvd jejich rozmanit jmna,
oznaen a psobnost ve zvltnch hymnech. Nelze se domnvati, e tato jmna nleej zlm a mmivm du-
chm, nbr nutno jimi rozumti pirozen a bosk sly propjen svtu Bohem, ke slub a uitku lovka,
jen jich dovede pouti. Starovk pikl tmto bostvm jednotliv sti lidskho tla, kupkladu Mnemosyn
ucho, kter Vergilius tak Foibovi vnuje, kdy prav: Cynthius se zatahal za ucho a rozpomnl se. Prav ruka,
symbol sly, a kterou se psahalo, byla, jak Livius vypravuje, zasvcena Numou Pompiliem bohyni Fides. Mi-
nerva ochrauje prsty, kolena nleej Misericordii, proe o milost prosc ohbaj kolena. Pupek, jako sdlo
smysln rozkoe, pipisuj nkte Venui, jin, spatujce v nm sted vech tlesnch d, prav, e je zasvcen
Jupiterovi; proto byl v chrmu Jupitera Ammona ctn obraz pupku. I ty nejmen dy a klouby pipisovali sta
bostvm. Kdo pochop smysl tchto bostev, sezn, e neodporuj nijak prav zbonosti, nebo i Psmo svat
dokazuje, e vechny nae orgny jsou ovldny vysokmi silami, o em vce ekneme v pt knize. Proto u
starch nejenom dy, ale tak vechny vlastnosti lovka mly sv vlastn bohy; tak se pipisoval lov Dian,
vlka Pallad, rolnictv Ceree, jak vysvt z vrok Apollonovch, zachovanch u Porfyria:
Sunt calami matri divum, sunt tympana cyrae,
Foemineique chori; dura atque horrentia bella
Pallas amat; nemora et saltus venantibus apti
Dianam capiunt; Junonique humidus aer
Debetur; Cererique seges; per quirit Osirim
In laetis Nili ripis fidissima coniunx.
23
Kapitola 59.
Sedm vldc svta, planety a jejich jmna, sloucch k magickm vrokm.
Mimo to byla ve starovku dvna onm sedmi vldcm svta, kter Hermes nazv Saturn, Jupiter,
Mars, Slunce, Venue, Merkur a Luna, rozmanit jmna a pdomky, jimi byli vzvni. Saturn byl nazvn Co-
elius, Srpono, Otec boh, Pn asu, vzneen, velik, moudr, rozumn a inteligentn pn, odloitel velikho
prostoru, Semeno nejhlub, pvodce tich kontemplace, Drce velikch mylnek nebo pokn lidskmu srdci,
Niitel a Udrovatel veho. Sla a Moc nic a budujc, Ochranitel a Zjevovatel tajemstv, psobitel nalezen i
ztrty, Pn ivota a smrti. Jupiter byl nazvn Otec pomocn, Krl nebe, Velikomysln, Hmc, Blskajc, Ne-
pemoiteln, Vemocn, Velkomocn, Dobr, astn, Ptelsk, Nn, Dobrotiv, Ctihodn, ist, Krejc
dobe a ve cti, Pn radosti a rozsudk, Moudr, Pravdiv, Ukazatel pravdy, Soudce vech, Drce veho dobra,
Pn bohatstv a moudrosti. Mars byl nazvn Mavors, Vlenk mocn, Straliv, Krvav, Zbrojn, Nositel me-
e, Staten, Sml, Nepemoiteln, Vzneen, Blskajc, Siln, bouliv Spchajc, jemu nikdo neme
odporovati, kdy chce na nho dolehnouti, Niitel silnch a mocnch, Svrhovatel krl z jejich trn, Pn vedra
a nsil, Pn ohnivho tepla, Planeta krve, rozpalujc srdce bojujcch a propjujc jim odvahu. Slunce bylo
zvno Foibos, Diespiter, Apollo, Titan, Paian, Fanes, Horus, Osiris, jak stoj ve vroku vtrny:
Sol et Osiris item, Dionysius Horus, Apollo,
Rex et item, retinet lucis qui et noctus habenas,
Qui ventos, qui dal imbres, qui tempora mutat,
Stellarum summus rex, immortalis et ignis.
24

22
Vlnonosnho Berana ochrauje Pallas, Bka Afrodite, slin Apollo Blence a Hermes Raka, sm Jupiter s
matkou boh ovld Lva, klasonosn Panna je Cereina, Vhy Vulknovy, bojovn tr je podzen Martu; Ar-
temis stl lovce, avak nad st koskou a souhvzdm Kozoroha vldne vzneen Vesta; protikladn souhvz-
d Vodne nle Jupiterov Junon a v hladin mosk poznv Neptun sv Ryby.
23
Matce boh nleej paly, bubny a ensk sbory; Pallas miluje straliv vlky; Diana vybr si lesy a poho
vhodn k lovu; Junon nle vlhk vzduch, Ceree setba; nejvrnj manelka hled Osirida na irch bezch
Nilu.
24
Sol a Osiris, dle Dionysus, Horus, Apollo, tak krl, drc ote jitra a noci, jen dv vtry, det, mn
asy, nejvy krl hvzd, nesmrteln a ohe.
58
Dle se nazv Lukono, Planouc, Ohniv, Zlat, Zc, Plpolajc, Rudovlas, Zlatovlas, Oko svta,
Drce svtla, Mnohostrann, Ve udrujc, Tvrce svtla, Krl hvzd, Velik Pn, Dobr, astn, Ctihodn,
ist, Chytr, Rozumn, Moudr, Zc nad celm svtem, Vldce a Oivovatel veho, co m dui, Kne svta,
jemu jsou poddny vechny hvzdy, Zatemujc svtlo a slu vech hvzd, Spalujc a Pemhajc, Ten, jen
udluje ze svho svtla a lesku vemu svtlo a jas. V noci byl zvn Dionysiem, ve dne vak Apollem, zahnj-
cm ve zl. Athean nazvali jej proto Alexikakos a Homer Flios aneb Niitelem zla. Pro svj lesk a svoji kr-
su bylo zvno Foibem, Vulkanem pro svoji ohnivou bytnost, nebo jeho sla je zaloena mnohm ohnm. Sol
nazv se proto, ponvad obsahuje v sob svtlo vech hvzd; Assyan zvali je Adad, co znamen Slunce, a
id eme. Venue byla nazvna Pan, Krsn, Slin, Zc, Jasn, Hvzdn, Nn, Blost ndhern, Plod-
n, Pan lsky a krsy, Dcera asu, Pramatka lid, kter pi potku vc spoutala pohlav vzjemnou lskou a
neustle plod lidi i zvata, Krlovna vech radost, Pan vesel, Vdkyn pvtiv, Ptelkyn, Soucitn a Bla-
hovoln, Milosrdn smrtelnkm, Matka neastnch, je s lskou pijm, Zachrnkyn lidskho pokolen, vyl-
vajc v kad as sv dobrodin, Ve poutajc svou silou, vysok nzkm, siln slabm, vzneen prostm, Ve
spravujc a ve vyrovnvajc. Afrodite se nazv proto, ponvad sdl v kadm srdci a v kadm pohlav,
Luciferem se nazv, ponvad pin svtlo a ke svtlu vede slunce, Hesperem pak, ponvad po zpadu slun-
ce vychz, Fosforem pak, ponvad d ve, i to nejhrub. Merkur byl nazvn Syn Div, Posel boh, Posel
nebean, Stilbon, Hadono, Dritel hlasatelsk hole, Okdlen, Vmluvn, Drce zisku, Moudr, Rozumn,
Siln, Podncujc, Mocn v dobru i zlu, Psa slunce, Posel Div, Prostednk mezi vymi a nimi bohy,
Muem s mui a enou se enami, v obou pohlav vak nejve plodn. Lucanus ho zove rozhodm boh; na-
zv se tak Hermes, to jest vykladatel, nebo zjasuje kadou temnotu a zjevuje, co je skryto. Luna byla na-
zvna Foib, Diana, Lucina, Proserpina, Hekat, Msn, Polotvrn, Osvtlovatelka noci, Bloudc, Mlc,
Dvojroh, Vykupitelka, Putujc noc, Nositelka roh, Krlovna nebe, Bostvo nejvy, Prvn z nebeskch boh
a bohyn, Krlovna du zemelch, Pan vzcnch ivl, kterou nsleduj souhvzd, poslouchaj doby a slou
ivly; na jej pokyn sr blesky, kl semena, zrodky rostou. Dle nazv se nezrozenou matkou plod, sestrou
Foiba, svtc a zc, je nese svtlo od jedn planety ke druh, je ozauje svm svtlem vechny nebesk by-
tosti, je omezuje rozmanit bh hvzd, je rozsv na cest slunen svtlo, Pan velik krsy, Pan vod a de,
Utdovatelka bohatstv, ivitelka lid, editelka vech pomr, Dobrotiv a Milosrdn, Ochrnkyn lid na
zemi i na moi, Zmrovatelka osudovch ran, Rozdlovatelka osud, Vyivovatelka rostlin pozemskch, Pro-
chzejc hji, Neptelkyn straidel, Uzavratelka dutin zemskch, Vldkyn svtelnch vin nebeskch, li-
vch proudn moe a smutnho ticha podsvt, Ovladatelka svta, jejho majesttu se ds ptci v povt, zv
na horch a obludy mosk. Koho by zajmalo dal pouen o tchto a podobnch jmnech, pdomcch a vz-
vnch hvzd a planet, nech se obrt k hymnm Orfeovm. Ten, kdo eenmu dobe porozum, zsk hlubok
porozumn prodn magie.
Kapitola 60.
Kterak zaklnn a magick vroky vtiskuj pirozen sv sly vnjm vcem a kterak lidsk due vystupuje
k duchovnmu svtu a stv se podobnou vym duchm a inteligencm.
Nebesk due vyslaj sv sly do nebeskch tles a tyto sdluj je hmotnmu svtu. Sly zem nemaj ji-
nho, ne nebeskho pvodu. Proto pouv magik chtjc tmito silami psobiti vhodnho vzvn vc hoe-
nch, ve kterm tajemnmi slovy a dmyslnou vslovnost pitahuje jedno ke druhmu, avak pouze pirozenou
silou, nsledkem vzjemnch soulad, kterch vci samy nsleduj, aneb ktermi proti sv vli jsou taeny.
Proto prav Aristoteles v 6. knize sv mystick filosofie: Kdy nkdo pi poutn nebo oarovn vzv a pros
slunce neb jin hvzdy, aby spolupsobily pi jeho dle, tu nejsou slunce a ostatn hvzdy posluny jeho slov,
nbr jsou pohnuty jakmsi druhem pirozen analogie a vzjemnho vztahu, v kterm se nalzaj sti svta a
jm jsou si vzjemn podzeny. Tak jako v lidskm tle se pohne d, je-li mu sdlen pohyb druhho du, a tak
jako pohyb jedn struny citery zapiiuje pohyb strun jinch, tak pohybuj se, kdy nkdo pohne jednou stic
svta, i sti jeho ostatn, jakmile poct prvn pohnut. Znalost souvislost vc je proto zkladem kadho podi-
vuhodnho psoben a zcela nutn k pivben nebeskch sil. Lidsk slova jsou tedy jen urit pirozen vci a
ponvad rozmanit sti svta pirozen se vzjemn pitahuj a na sebe psob, operuje magik slovy, vzvaj-
cmi silami prod vlastnmi, piem vede jedno k druhmu jejich vzjemnou lskou a sklonem, aneb vyuv
jejich vzjemn nenvisti, je je pirozenm nsledkem rozmanitosti vc a mnostv sil, kter akoliv sob pro-
tikladn, pece jen tvo souvisl dl. Mimo to donucuje tak vci nebeskou silou, nebo nen vzdlen nebe. Jest-
lie lovk pijme vliv pouta nebo kouzla, pak pijm jej nikoliv prostednictvm rozumov, nbr smyslov
due, a trp-li nkter st jeho bytosti, pak trp prostednictvm due animln a pozemsk. Nebo na rozumov-
ho a duchovnho lovka nelze magicky psobiti, nbr jen potud, pokud jen citem pijal tento vliv a tok, pi-
em vlivem nebeskch tles a spoluinnost pozemskch vc animln due lidsk je dotena ve sv prvotn a
59
vrozen vlastnosti; tak asi, jako kdy syn teba nemysln ponouk svho otce k navn innosti, nebo tento ho
chce udreti na ivu a uiviti ho. Pud panovan vede k hnvu a zrove k nmahm smujcm k doclen pan-
stv. Pirozen podmnky a bze z chudoby vede k pdn se po bohatstv. Vzdoba a krsa eny vede k tub
po perkch a krse. Hra obratnho hudebnka vyvolv rozmanit vn v posluchach, z nich nkdo dobro-
voln naslouch hudebnm harmonim, zatmco druz se pipojuj proti sv vli, ponvad jejich cit je uchvcen,
a rozum nieho o tom nechce vdti. Tomu druhu poutn a oarovn se nikdo vak nediv a nikdo si ho ne-
hnus prv proto, e je tak obvykl; naproti tomu vak kad asne nad fysickm oarovnm, ponvad je ne-
zn a nen na n zvykl. Proto upadaj lid v omyl, domnvaj-li se, e se dje nco proti prod aneb nco nad-
pirozenho, zatm co dje se vc zcela pirozen a prod vlastn. Kad vrchn vc toti pohybuje nejdve
tm, co je ni ne ona v jejm stupni a du, a to nejen v ohledu tlesnm, nbr i duchovnm. Tak pohybuje
veobecn due duemi zvltnmi; rozumov due psob na smyslovou a smyslov na vegetabiln; kad dl
svta psob na jin a kad dl je schopen bti jinm uveden do pohybu; na kadou st tohoto spodnho svta
psob nebesa dle sv pirozenosti a schopnosti, tak jako st zvecho tla psob na jeho jinou st. Hoen
duchovn svt pohybuje vm, co stoj pod nm, ponvad v sob obsahuje vechny bytosti, od prvn a do po-
sledn, spodnch svt. Nebesk tlesa pohybuj tlesy svta elementrnho, sloenmi, plozenmi a citem nada-
nmi, od zatku a ke stedu, skrze hoen, vn a duchovn bytnosti, kter odvis od prvotnho rozumu, jen
jest psobcm rozumem, ale tak na sle stvoen Bom slovem, kterto slovo chaldejt mudrci nazvaj Pra-
pinou pin, ponvad bytosti byly jm vyvozeny a psob rozum teprve po nm nsleduje. Takovto je spo-
jitost tohoto slova s prvnm Pvodcem, od kterho pochz ve, co bylo stvoeno. Slovo je tedy obrazem Boha;
psobc rozum je obrazem Slova; due je obrazem rozumu, nae slovo vak je obrazem due, kterou pirozenm
zpsobem psob na prodn vci, ponvad proda je dlo slova. Ve vyvolv svj nsledek jako otec syna a
neexistuje nsledku bez pedchzejcho; nsledek a pedchzejc jsou spolu spojeny pevnou souvislost tak, e
kdy je nsledek znien, vrac se k tomu, co bezprostedn pedchzelo, a dostihne nebe, pak svtov due,
potom psobcho rozumu, jm vechna stvoen existuj a jen sm bytuje v nejvym Stvoiteli, v tvrm
Slovu, k nmu se konen vechno vrac. Kdy tedy nae due chce psobiti nco podivuhodnho, mus hledti
ku svmu pvodu, aby jm byla poslena a osvcena a od nejvyho pvodce obdrela tvr slu jednotlivmi
stupni. Musme si tedy vce vmati du hvzd, ne jejich tl, vce nadnebeskho duchovnho svta, ne nebes-
kho tlesnho, ponvad onen je vzneenj, i kdy i tento jest ke svtu nimu poutn dleitm vztahem,
nebo bez tohoto prostednictv nemohl by se dti vliv svta vyho. Kupkladu slunce, krl hvzd, jen vlastn
svtlo v nejvy plnosti pijm, je ped vemi ostatnmi hvzdami od svta duchovnho, ponvad jeho due je
nejschopnj k pijet tohoto duchovnho lesku. Kdo tedy chce nabti vlivu slunenho, mus pozorovati slunce,
a to nikoliv jen dle jeho zevnjku, nbr tak dle jeho vnitnho svtla. To vak me vykonati jen ten, kdo se
obrt k dui slunce, k n se pipodobn a duchovnm okem do sebe pojme jeho duchovn svtlo, tak jako vnm
tlesnm okem jeho svtlo viditeln. Takov lovk bude naplnn jeho leskem a pijme do sebe jeho duchovn
svtlo. Nadn takovmto osvcenm vpravd se mu pipodobn a takto posilnn doshne onoho nejvyho jasu a
vech tvar, je na nm jsou astny. Kdy tedy pijal svtlo nejvyho stupn, pibl se jeho due dokonalos-
ti, stane se podobnou duchm slunenm, doshne vlastnost a osvcen nadpirozen sly a bude se titi v jej
moci, kdy vechnu svou dvru polo v nejvyho Tvrce. Pedevm nutno prositi o vyslyen a pomoc Stvo-
itele celho svta, a to nejenom sty, avak tak nboenskm obadem a pokornou du horlivmi a neustlmi
prosbami, aby Bh ril osvtiti jeho ducha a zbaviti ho temnoty, jimi tlo zastiuje dui.