PRAPVODN FYZIKA ALLATRA

ALLATRA SCIENCE

Zprva
PRAPVODN FYZIKA ALLATRA
Zprvu PRAPVODN FYZIKA ALLATRA pedloila mezinrodn vdecko-vzkumn skupina
Mezinrodnho spoleenskho hnut ALLATRA. Zprva obsahuje informaci o pvodu a struktue
elementrnch stic, o prvotnch zkladech, ze kterch se skld hmota, o vzjemnm vztahu elementrnch stic a kosmologie ve svtle teorie jednotnho pole, o elektromagnetickch a gravitanch interakcch, o alternativnch zdrojch energie, atd. Zprva poukazuje na dleitost, rozsah
a vasnost nejnovjch poznatk v oblasti fundamentln a aplikovan fyziky. Pin odpovdi na
zkladn, dosud nevyeen otzky modern fyziky a pedkld laicky srozumiteln vysvtlen.
Materily byly pedloeny astnkm Mezinrodnho spoleenskho hnut ALLAT
RA k prvotnmu seznmen s fundamentlnmi osnovami PRAPVODN FYZIKY
ALLATRA.

Kontakty: e-mail: science@allatra.org

Oficiln internetov strnky: www.allatra.org
Trval umstn zprvy na internetovch strnkch:
http://allatra.org/ru/reports/iskonnaja-fizika-allatra
Strnky ALLATRA SCIENCE: www.allatra-science.org

ALLATRA SCIENCE
2015

SCIENCE
ALLATRA

VOD
3

RAPVODN FYZIKA AL
LATRA obsahuje zkladn zna
losti o prvotnch osnovch fyziky
fundamentlnch stic a zkonech
jejich vzjemnho psoben. Je to
opravdu evolun prlom pro sv
tovou vdu, kter se nachz ve st
diu vzkum epochlnch objev
vytvoench ped sto lety. Tyto zna
losti obsahuj cel spektrum funda
mentlnch a interdisciplinrnch
vzkum v rznch vdnch obo
rech ponaje fyzikou mikrosvta a
kone kosmologi, vetn odhalen
jedinen informace o prvotnch
zkladech neutrinov fyziky, sti
cov astrofyziky.
Co jsou to fundamentln stice?
Z eho se skldaj elementrn stice? Jak je dit? Odkud se objevu
je a kam miz viditeln hmota? V
em spov podstata fungovn z
kon gravitan interakce? Z eho
se skld temn hmota? Jak vytvo
it iv a neiv objekt? Jak zajistit
lidstvu autonomn ivot v extrm
nch klimatickch podmnkch na
Zemi a ve vesmru? Na vechny
tyto otzky dv odpov PRAP
VODN FYZIKA ALLATRA, kte
r odhaluje fundamentln zklady
elementrnch stic a kosmologie
jako celku.
Dky PRAPVODN FYZICE
ALLATRA lze kterkoli experi
menty vypotat s absolutn pes
nost, bez dohad a nslednho od
volvn se na nezapoten faktory
pi nepesnch vsledcch. V sou
asn dob se vynakldaj obrovsk
stky na provoz vdecko-vzkum
nch laborato, ve kterch se vdci
sna, pomoc drahho vybaven a
materil, vytvoit urit podmnky

pro to, aby si ve skutenosti ovili

jen svoje teorie, provedli pozorov
n a odvodili vzorce s chybami.
Ovem zmnme-li podmnky, zm
n se mnoh. Jednoduch pklad.
Za normlnch podmnek se destilo
van voda chov jako dielektrikum
(ltka tm nevodiv), ale bhem
zatmn slunce se chov jako elek
trolyt (ltka, kter vede elektrick
proud). Podmnky se zmnily a
mme zde nov vsledek!
Z tabulek vpot, kter poukazuj
na nepesnosti (poznmka: viz dle
ve zprv) je zejm, jakch ele
mentrnch chyb se dopout vda
v procesu podobnch pozorovn,
jak jsou chyby ve vsledcch expe
rimentlnch studi a jak je lze snad
no odstranit, pokud znme zklady
PRAPVODN FYZIKY ALLA
TRA. Na stavt Velk hadronov
urychlova, kdy kad kolk,
pokud bude znt zklady PRAP
VODN FYZIKY ALLATRA, pro
vede pomoc tabletu naprosto pes
n vpoty interakc elementrnch
stic za kadch podmnek? Bylo
by mnohem humnnj tyto obrov
sk stky, kter se v souasn dob
vynakldaj na drah vzkumy, v
novat na skutenou pomoc lidem v
nouzi, s ohledem na to, kolik lid v
dnenm svt mus t pod hranic
chudoby.
Dky PRAPVODN FYZICE
ALLATRA me lidstvo uinit
evolun skok ve vd, nebo fy
zika je zkladem prodnch vd.
PRAPVODN FYZIKA ALLAT
RA umouje provdt kvalitativn
nov vzkumy a objevy v rznch
vdnch oborech a provst pesn
vpoty prakticky bez chyb. Je zej

Lidstvu se tm otevr monost vy

tvoen zcela novho zpsobu i
vota, ve kterm zmiz pojmy jako
nouze, hlad, poteba tk vyer
pvajc prce pro zajitn dlei
tch ivotnch poteb. Lid budou
mt vce volnho asu. Spotebitel
sk trh zanikne jako zbyten, ne
bo kteroukoli vc, jdlo, obleen,
dm nebo auto si bude moci ka
d lovk vytvoit sm, zdarma a
v potebnm mnostv. V takovch
podmnkch je mon kvalitativ
n nov perod civilizace do nov
podoby civilizace zaloen na
duchovnm rozvoji, rozshlm v
deckm poznn svta a sebe sama.
Bohuel zde hroz nebezpe zne
uit tchto objev k egoistickm
elm. Je nanejv jasn, e prospch i neprospch z jakhokoli
epochlnho objevu zle pouze
na stupnici hodnot pevldajcch
v cel spolenosti - sobeck (spotebitelsk) nebo duchovn tvoiv
smr mylen.

Znalosti PRAPVODN FYZIKY

ALLATRA otevraj pstup k nevy
erpatelnmu zdroji energie, kter je
vude kolem ns i v celm vesmru.
Jedn se o energii z obnovitelnch
zdroj, dky kter se vytvej ele
mentrn stice a nsledn doch
z k jejich pohybu a vzjemnmu
psoben. Schopnost zskvat tuto
energii a transformovat ji z jedno
ho stavu do druhho, otevr nov,
bezpen, a pro kadho lovka
snadno dostupn zdroj alternativn
energie. Potencil tohoto nevyer
patelnho zdroje energie je obrov
sk. Je mnohem vt, stabilnj a
bezpenj ne potencil Slunce
nebo geotermln energie. Navc,
pi jeho pouit se eliminuje poteba
akumulace pebyten energie pro
jeho dal pouit. Vdy tato ener
gie je vude a me bt k dispozici
tady a te pro kadho lovka za
kadch podmnek jak na Zemi, tak Vechno v tomto svt se skld z
i ve vesmru.
elementrnch stic. A pokud dis
ponujeme znalostmi o tom, z eho
Samozejm to kvalitativn zm se skldaj a jsme schopni je dit,
n ivot lidsk civilizace jako cel pak meme vytvoit jakkoli iv
ku. Jadern elektrrny zaniknou i neiv objekt, koprovat a klo
jako zbyten. Ropa, plyn a dal novat ho (vetn zskvn feno
zdroje energie znm v souasn typickch a geneticky identickch
dob, ztrat svj vznam vzhledem organism), jinmi slovy, zajistit
k nronosti tby, skladovn, vy v poadovan kvalit a kvantit
erpatelnosti tchto zdroj a jejich potebn poet opakovn. Prv

SCIENCE

nebezpe pro ivotn prosted.

Pouit nevyerpatelnho zdroje
energie povede nejen ke snen
emis kodlivch plyn do atmo
sfry, ale tak k utilizaci celho
vrobnho cyklu v dsledku vzniku
kvalitativn jinch monost zsk
n zkladnch ivotn dleitch
potravin.

ALLATRA

m, e tyto evolun znalosti umo

n kvalitativn nov zpsob, jak
rozvjet jakoukoli vdn disciplnu
a doshnout skutenho prlomu v
kvantov fyzice, biofyzice, chemic
k fyzice, geofyzice, astrofyzice, a
tak dle. Vzkumy v tchto vdnch
oborech na zklad znalost PRA
PVODN FYZIKY ALLATRA ji
pinesly vynikajc vsledky, a to
vetn osvojen novch technologi
na vrobu a zskn nevyerpateln
energie.

ALLATRA

SCIENCE

te, dky znalostem PRAPVOD

N FYZIKY ALLATRA, probhaj
vzkumy v mnoha oblastech, vet
n odvtv nejnovjch biotech
nologi, kter pomhaj vytvet
rzn iv organismy, a u mal
dvoukdl hmyz (muchnika) nebo
velk zvata. V budoucnu meme
zlepovat a dokonce i tvoit zcela
nov iv organismy s poadovan
mi charakteristikami a vlastnostmi.
Prv tento jeden z hlavnch sm
r vdeckho a technologickho
pokroku me pomoci urychlit e
en mnoha problm, pedevm v
oblasti zabezpeen potravin, stejn
tak i zlepen ivotnho prosted,
kvality medicny i zdravotn pe.
Pod vlivem modernch biotech
nologi zaloench na znalostech
PRAPVODN FYZIKY ALLAT
RA se medicna me stt exaktn
vdou dky jasnmu pochopen pro
ces probhajcch v ivch orga
nismech a to nejen v molekulrn a
genetick rovin, ale tak na rovni
vzjemnch vztah elementrnch
stic. Ji nyn vzkumy vdc me
zinrodnho spoleenskho hnut
ALLATRA ukazuj, e prodloue
n lidskho ivota za vhledovou
hranici je absolutn realita dnenho
dne.

Fig.1 (A) Wildtype fly. (B,C) Flies

[syn1, syn2] were
synthesized from the
WT fly.
Foto 1. (A)
Octomilka divok,
typ [WT], kter
byla pouita jako
platforma pro
syntzu novch
muek [syn1, syn2]
(B, C).

V budoucnu je PRAPVODN FY
ZIKA ALLATRA rovn schopna
globln vyeit problm, jak zajis
tit lidstvu nejen kyslk a jin dleit
chemick prvky, ale tak potraviny,
istou vodu, a to bez ohledu na glo
bln zmny klimatu na Zemi i jin
planet, monost tby nerostnch
surovin, zemdlskou a prmys
lovou vrobu, dostupnost vodnch
zdroj a tak dle. Zskn takto vy
soce kvalitnch potravin, ist vody,
vzduchu apod. z elementrnch s
tic v dostatenm mnostv, uin

samozejm lidsk ivot mnohem

kvalitnjm a plnohodnotnjm.
Navc to povede k osvobozen lid
od tk prce a vymann se z e
tz kolobhu prmyslov vroby a
s nimi souvisejcch problm a d
jim zrove pleitost ochrnit i
votn prosted, obnovit a znsobit
bohatstv rostlin a ivoich.
Nebude nutn vyuvat rozshl
plochy pdy k pstovn napklad
penice a pot stavt cel vrobn
cyklus pro zskn hotovho pro
duktu. Vdy z elementrnch s
tic meme vytvoit stejn chutn
a zdrav erstv upeen chlb s
poadovanmi vlastnostmi a navc
v jakmkoli mnostv. Nebude nut
n chovat a nsledn zabjet zva
ta, abychom zskali masn produkt.
Vdy ve se skld z elementrnch
stic. Pokud znme zkony jejich
kombinace a vzjemnho psoben,
meme nejen vyrobit hotov pro
dukt pipraven k pouit (v poa
dovan kvalit a s adou uitench
vlastnost), ale tak ho reproduko
vat podle stejnho programu v ne
zbytnm mnostv. Pomoc tchto
znalost meme navc zuitkovat
veker odpad, ani by dolo k po
kozen ivotnho prosted.
PRAPVODN FYZIKA ALLA
TRA umon za pomrn krtkou
dobu, v podmnkch plnohodnotn
ho a rychlho vvoje, vyeit adu
strategickch a pro lidstvo ivotn
dleitch kol nejen v oblasti
inovan energetiky a zajitn i
votn dleitch poteb, ale tak v
oblasti klimatickho geoinenr
stv. K dnenmu dni m lidstvo
relnou anci na peit v podmn
kch globlnch zmn klimatu na
planet, kter se bohuel v ptch
desetiletch nevyhnuteln bl. V
oblasti klimatickho geoinenrstv

V souasn dob se svtov velmo

ci, kter byly donedvna prkopn
ky v poznvn vesmru, nemohou
posunout z msta v objevech, kter
uinily ped pl stoletm. Nyn se
przkum vesmru ve vtin p
pad omezuje pouze na bezpilotn
lety do blzkho vesmru. Vtina
mis s lidskou posdkou se nadle
uskuteuje jen v mezch termosf
ry (nadmosk vka necelch 400
km od zemskho povrchu), tedy v
prostoru nzk obn drhy Zem,
protoe vda dosud neobjevila zp
soby ochrany ped kosmickm z
enm. Problmy kosmonautiky
obecn zstvaj z velk sti stle
nevyeeny, ponaje fundamen
tlnm vzkumem, pes technick
otzky a kone jejich praktickm
vyuitm. Astronauti potebuj zlep
it hygienick podmnky a potkaj
se s adou zkladnch kadodennch
problm bhem svho pobytu na
vesmrn stanici. Vdy ineni
dosud nedokzali vytvoit elemen
trn praku a praktick sprchov
kout pro kosmick lod. Napklad
kapaln stav vody ve stavu bezte
i citlivost elektronickch zazen a
pstroj na palub vesmrn stanice
zstv i nadle nevyeenou otz
kou. Lid stle nemohou t samo
statn ve vesmru, nebo potebuj
ze Zem neustle doplovat zsoby
erstvch potravin, vody, vzduchu,
nhradnch dl pro kosmickou lo
a tak dle.

Jak je znmo, absolutn vechny mo

dern technologie jsou zaloeny na
fundamentlnch vdeckch vzku
mech a vedouc lohu zde hraje fy
zika. Vdci jsou znepokojeni tm, e
za poslednch 50 let nebyly ve svt
uskutenny dn epochln obje
vy v oblasti prodnch vd. Existuje
nkolik dvod, z nich ten stejn
spatuj ve vvoji lidstva jako kon
zumn spolenosti. Pro takovou spo
lenost je charakteristick sobeck
svtonzor, zmny v kvalit vzdl
vn novch generac s opomjenm
morlnch hodnot a tradic, i balan
covn mnoha zem na pokraji eko
nomickho a politickho kolapsu. A
v souvislosti s posledn jmenovanou
pinou pak banln politick imi PRARVODN FYZIKA ALLAT
tace prestie nebo honba za dosa RA je schopna eit nejen tyto pro
enm vdho postaven t i on blmy. Je to vda, kter povede k

Zprva
O problmech a
dsledcch globlnch
zmn klimatu na Zemi.
inn zpsoby een 6
danch problm

Seznmit se s obsahem
zprvy lze na: http://
allatra.org/ru/
reports/o-problemahi-posledstvijahglobalnogo-izmenenijaklimata-na-zemle

SCIENCE

zem, kter ani neodpovd skute

nosti. Je nepochybn, e tato situace
ovlivuje vechny oblasti ivota na
Zemi, dokonce i tak dleit vdn
obor pro lidstvo, jakm je kosmick
vzkum.

ALLATRA

byla provedena ada spnch v

zkum. Byly vyvinuty nov smry
zaloen prv na znalostech PRA
PVODN FYZIKY ALLATRA.
Ji nyn meme ci, e nov v
voj v oblasti klimatickho geoine
nrstv otevr vynikajc monosti
a perspektivy pro dal vzkumnou
innost v tomto smru. Umou
je provdt monitoring klimatu, s
pihldnutm k uren vce faktoro
v analzy prbhu dalho vvoje
udlost souvisejcch se zmnou
klimatu, identifikovat kompenzan
mechanismy prody a spustit po
tebn lokln nebo celkov adap
tivn intervence zamen na zmnu
klimatickch podmnek (pozn. viz
zprva O problmech a dsledcch
globlnch zmn klimatu na Zemi.
inn zpsoby een danch problm" na oficilnch strnkch
Mezinrodnho spoleenskho hnut
ALLATRA http://allatra.org/cs/reports/o-problemah-i-posledstvijahglobalnogo-izmenenija-klimata-nazemle)

SCIENCE
ALLATRA

To, co se jevilo
jako nesplniteln
v prbhu stalet
a to, co bylo vera
odvnm snnm,
se dnes stv
skutenm clem a
ztra
skutenost.
S. P. Koroljev

Nikdy neijeme v
ptomnosti, hledme
jen pedzvsti
budoucnosti a
chceme ji uspchat,
zd se nm, e se
opouje, nebo
volme na minulost
a sname se ji zskat
zpt, jako by odela
pli brzy. Jsme
tak nerozumn, e
bloudme v ase,
kter nm nepat,
m zanedbvme to
nejcennj, co nm
bylo dno.
Blaise Pascal

Kdy m v rukou
univerzln kle
(znalosti o zkladech
elementrnch
stic), pak me
otevt jakkoli
dvee (mikro a
makrosvta)

evolunm prlomm a vesmrnm

objevm, co pedstavuje obrov
sk potencil k vytvoen novch
vzkum a vdeckch smr. Zna
losti PRARVODN FYZIKY
ALLATRA poskytuj zcela nov
uvdomn a odpovdi na otzky
typu: V em ltat?, Jak daleko
meme ltat?, Za jakch pod
mnek ltat a jak vytvoit umlou
gravitaci, kter se pibl pozem
skm podmnkm na palub kos
mick lodi?, Jak t sobstan
ve vesmru?, Jak chrnit lo
ped kosmickm zenm?. Tyto
znalosti dvaj odpovdi na mnoho
otzek o samotnm vesmru, kter
je pirozenou laborato elemen
trnch stic a umouje expe
rimenty v podmnkch, kter ne
jsou mon na Zemi.

vvoje Vesmru. Otevr nov mil

nky v oblasti kosmologie, kvan
tov fyziky, kosmick biologie,
gravitan biologie a biotechnolo
gie, planetologie, fyziky heliosf
ry a blzkho kosmickho prostoru
Zem, fyziky kosmickho zen,
mimoatmosfrick
astrofyziky.
Tyto znalosti umon lidstvu pe
konat ionizujc zen, UV zen,
problmy spojen s vakuem, pe
konvn meteorickho nebezpe
zmny v magnetickm poli, ote
vr monost pro existenci lidstva
na jinch planetch, v jinch gra
vitanch podmnkch a tak dle.
To nen fantastick vyhldka vzd
len budoucnosti. Je to skutenost
ztejho dne a v mnoha ohledech
ji dneka. Jak se k, kdy m
v rukou univerzln kle (znalosti
o zkladech elementrnch stic),
PRARVODN FYZIKA ALLAT pak me otevt jakkoliv dvee
RA dv hlub pochopen vzniku a (mikro a makrosvta).

HISTORIE
Intenzivn vvoj PRAPVODN
FYZIKY ALLATRA zaal v roce
1996, kdy byla skupina vdc za
svcena do zklad tchto znalost.
Prvn seznmen s PRAPVOD
N FYZIKOU ALLATRA dalo
pochopen, jak jsou tyto znalosti
dleit pro lidstvo a zrove ex
trmn nebezpen v podmnkch
vvoje konzumn spolenosti. Nen
dnm tajemstvm, e bohuel
vechny vznamn objevy a nov
vdobytky a inovativn technologie
civilizace jsou v prv ad pouity
k vytvoen novho typu zbran, k
zdokonalovn technologi mani
pulace a ovldn vdom mas. S
ohledem na danou skutenost se
jevilo v tto dob velmi nejistm
v systmu konzumn spolenos
ti oteven it tyto informace.

Vdy v podmnkch morln a

duchovn krize spolenosti, maso
v nevdomosti v tchto otzkch,
uzurpovn moci svtovou elitou,
vetn kontroly rozvoje vdy, by
se mohly tyto, pro lidstvo tak d
leit znalosti, promnit v nstroj
formovn moci. Z tohoto dvodu
se dlouhou dobu tyto informace ne
zveejovaly, ovem vdeck prce
a vzkumy v rznch smrech na
zklad PRAPVODN FYZIKY
ALLATRA nadle pokraovaly.
Postupem asu se vak ukzalo, e
s ohledem na nov fundamentln
znalosti a perspektivy, kter se ve
spolenosti otevraj, je teba ne
zvisle na svtovch politickch
a mocenskch ambicch vytvet
pzniv podmnky, kter by napo
mhaly volnmu studiu a zapojen
k fundamentlnm vzkumm vt
ho potu progresivnch svtovch

ALLATRA

Anastasia Novych
ALLATRA
http://ibisbooks.
cz/dload/book_
allatra_cz.pdf

Mezinrodn spoleensk
hnut ALLATRA
www.allatra.org

Anastasia Novych
Ezoosmza
http://ibisbooks.
cz/dload/
ezoosmosa.pdf

SCIENCE

vdc, kte se specializuj nejen na k rozvoji spolenosti pouze duchov

oblast fyziky, ale tak na pbuzn nm a morlnm smrem. Navc, jak
vdn obory.
ukazuje praxe, tyto knihy zaaly ve
velkm mtku napomhat zmn
Dky srii umleckch a publicis vektoru mylen spolenosti ze spo
tickch prac Anastasie Novych, ve tebitelskho na duchovn, mravn a
kterch byly vysvtleny duchovn a tvoiv.
morln aspekty zrozen tvr spo
lenosti, cesty samostatnho du Znalosti, kter byly uvedeny v kni
chovnho vvoje lovka na zklad hch, sjednotily na duchovnm a
prapvodnch znalost, se do pov morlnm zkladu mnoho slunch,
dom svtov veejnosti dostaly n inteligentnch, svdomitch a talen
kter zkladn pojmy z nov fyziky. tovanch lid z celho svta, kte
Hlavn st znalost PRAPVODN se spojili na mezinrodn rovni a
FYZIKY ALLATRA byla vloena zaloili Mezinrodn spoleensk
do knih AllatRa a Ezoosmza. hnut ALLATRA (www.allatra.org).
Mnoh zkladn vysvtlen sloitch To vrazn usnadnilo monost in
fyziklnch proces v tchto knihch formovat lidi z rznch kout svta
byla speciln pedstavena v alego o blcch se hrozbch a rizicch,
rick form snadno srozumiteln napomohlo zskat a propojit slun
irok veejnosti. Tmto zpsobem talentovan vdce k vvoji novch
fundamentln znalosti, kter jsou a perspektivnch vdeckch smr
obsaeny v rznch oblastech a to na zklad PRAPVODN FYZI
nejen fyziky, ale i v dalch vdnch KY ALLATRA. Tito lid pili do
oborech, se staly dostupnmi prog vdy se Ct a Svdomm ne pro pe
resivnmu svtovmu spoleenstv, nze nebo slvu, ale v zjmu vdy
kter projevuje zjem o duchovn samotn, pro blaho spolenosti a v
a morln zklady lidstva, sebepo zjmu vych humnnch cl. To
znn, sebezdokonalovn a celkov je prv ten duchovn a intelektu
rozen obzor v rznch oblastech ln fundament nezvisl svtov
vdy. Znalosti obsaen v knihch vdy, kter v souasnch podmn
Anastasie Novych pithly pozornost kch umouje rychl een mnoho
aktivn sti inteligence. Knihy oslo globlnch problm, hrozeb a rizik
vily mnoho chytrch lid, kte ij v souasn doby, vetn problm
souladu se Svdomm a chtj pispt planetrn povahy.

SCIENCE
ALLATRA

O ZPRV
9

Vsledky vdeckch vzkum v

mnoha oblastech pinesly, na zkla
d znalost PRAPVODN FYZI
KY ALLATRA, pochopen skute
n podstaty takovch fyziklnch
jev jakmi jsou: as, prostor, hmota, gravitace, elektina, magnetick
pole, svtlo a mnohch dalch. K
dnenmu dni, vzhledem k existujc
rozshl informan zkladn a zku
enostem s pouitm PRAPVOD
N FYZIKY ALLATRA v rznch
vdnch oborech, mimo jin v oblasti
geofyziky (zejmna v oblastech, kte
r se tkaj novch metod vzkumu
v seismologii, vulkanologii a klima
tickm geoinenrstv), vznikla na
lhav poteba oteven poskytnout
urit informace zaloen prv na
znalostech PRAPVODN FYZIKY
ALLATRA. Toto mimodn prohl
en je spojeno s nalhavost hrozby
nebezpe v podob mimodn si
tuace zpsoben pechodem planety
Zem do cyklu nezvratnch zmn
klimatu a nslednch rizik a hrozeb
pro lidstvo v ptch desetiletch
(pozn. viz zprva O problmech a
dsledcch globlnch zmn klimatu
na Zemi. inn zpsoby een danch problm Mezinrodnho spo-

leenskho hnut ALLATRA). Zejm

na vak m bt npomocno pi een
situac v souasn globln spole
nosti cestou zdravho vyhodnocen
vvoje udlost v blzk budoucnos
ti s pihldnutm ke zmnm, kter
vn lid do spoleenskch vzjem
nch vztah.
Zprva PRAPVODN FYZI
KA ALLATRA byla pedloena
k prvotnmu seznmen astn
km Mezinrodnho spoleenskho
hnut ALLATRA z celho svta s
fundamentlnmi osnovami PRA
PVODN FYZIKY ALLATRA.
Jedn se o pouhou abecedu z
klad elementrnch stic. Pesto
je to dostaujc k tomu, aby inte
ligentn lid pochopili podstatu a
dleitost tto otzky a nslednm
porovnnm tchto informac mohli
vyvodit vlastn nezvisl zvry. Pro
snadnj pochopen zklad PRA
PVODN FYZIKY ALLATRA
v procesu pezkoumn nkterch
veobecn uznvanch vdeckch
teori a fakt, byla v tto zprv spe
ciln zavedena terminologie z knih
Anastasie Novych, kter charakteri
zuje zkladn pojmy.

ATOMY

stic, ze kterch se skldaj vech

ny okoln pedmty. Ve starovku
se tyto fundamentln nedliteln
stice nazvaly atomy. Starovk
chpn atomu jako zkladu vesmru
je kvalitativn odlin od modernho
pojet, ve kterm jsou atomy jen nej
men st chemickho prvku. Jak
je znmo, staroeck slovo atomos
(ec. ) doslovn znamen "ne
dliteln", tj. stice, kter nen dli
teln na men sti. Do starovkho
ecka tento pojem piel z Vchodu.

Uen o Velk przdnot, o diskrtn

(nespojit) struktue hmoty a o ned
litelnch sticch bylo lidem zn
mo v rznch dobch a kulturch.
V dvnch dobch bylo toto uen
celistv a odrelo duchovn a ma
teriln zklady svta a lovka. m
vce tyto znalosti prochzely priz
matem spotebitelskho sobeckho
mylen politickho a nboenskho
fanatismu, tm vce se jejich pvod
n smysl ztrcel a pibvalo zmn a
zkreslovn.
Napklad, ve starovk Indii bylo
slovo Atman (tak tma) pouvno
Napklad na Vchod vdli lid o pro oznaen jedinho a nedlitelnedlitelnch sticch ji v dvnch nho.
dobch. Dky duchovnm znalostem
mli pedstavu o tom, e svt se skl V sanskrtu existoval tak pojem
d z Velk przdnoty a ze zrnek jako nu(atom), kter slouil
Po tisce let pedtm, ne v soula k oznaen titulu nejvyho tvrce
du s modernmi nzory zakladatel - Brhmy (v pekladu ze sanskrtu
atomov teorie, starovk eck filo Brhma znamen posvtn sla,
zof Dmokritos (piblin 460 - 370 pivdjc v dj), o kterm se uv
p. n. l.) popularizoval v ecku toto d, e je jak nejmen atom, tak i neji dvno znm uen na Vchod omezen veobjmajc Vesmr v tom
- o existenci malch neviditelnch smyslu, e se z nho skld ve.
&
V pekladu z jednoho z nejstarch jazyk sanskrtu slovo Atman
(Atma) pvodn znamenalo pojmy nehmotnho charakteru: due, bosk
bytost, univerzln duchovn podstata, vnost". Pojem Atma byl
pouvn v souvislosti s vysvtlenm struktury svta jako celku od makro
po mikro objekty.
Literatura:Filosofie: Encyklopedick slovnk, hlavn redaktor A.A . Ivina M. : Gardariki, rok 2004 ; Nov
filosofick encyklopedie: .4. dl / hlavn redaktor V.S. Stjepin - M : Mysl, 2000-2001.

&
V hinduismu je Brhma - nepoznateln princip Vesmru, z jeho podstaty
vechno vychz a vechno se k nmu vrac. Je vn, bez zatku a nikdy nekonc.
V archaickch pramenech byl Brhma chpan tak jako prvotn nejvy bostvo,
odpovdn za akty stvoen (znovuzrozen) tvoen, zachovn a znien hmotn
strnky vech vc.
Literatura : Filosofick encyklopedick slovnk / hlavn redaktor L.F. Ilichev, P.N. Fedosejev , S.M.
Kovalev, V.H. Panov - M: Sovtsk encyklopedie, rok 1983 ; Nov filosofick encyklopedie: .4. dl / hlavn
redaktor V.S. Stjepin - M : Mysl, 2000-2001.

10

SCIENCE

HISTORIE OTZKY

ALLATRA

ZPRVA
PRAPVODN FYZIKA ALLATRA

SCIENCE
ALLATRA

11

schopny pohybovat se podl a nap Vesmrem v jedinm okamiku.

Nemnn, nepostehnuteln a nedliteln stice tvoily doasn a
viditeln objekty. Zklad nedlitelnch stic a jejich spojen vytv
sla nehmotnho charakteru. Pi
em me bt na jednom mst v
prostoru velk mnostv paramau.
(Poznmka: viz dl ve zprv o skuV Indii byly nejmen steky ves tench a fantomovch stekch
mru nazvny paramanu (v sanskr Po, o sle Allatu).
tu anu, paramanu nejjemnj,
nejdrobnj). Tento vznam se V rznch sbrkch indick literatu
pouval pro oznaen neho, co je ry najdeme zrnka tohoto starobyl
nejmenm stavebnm blokem Ves- ho vchodnho uen, vetn sbrky
mru. V rznch kolch indickch Vaiika-stra, kde je zmnka o
filozofickch smr zstaly zacho velmi mal stici, majc sfrick
vny zmnky o tom, e kad z para tvar (parimandalya), kter je kon
mau v neprojeven podob obsahu stantn, nemnnou a prvotn p
je charakteristick vlastnosti vech inou vc, nositelem konench
prvk, kter se projevuj v procesu rozdl, substrtem stlch kvalit
vytven hmotnch svazk - skand a minimln jednotkou hmotnch
hy. V sanskrtu skandha (v jazyku prvk. Podle starovkho uen jsou
pali khandha) znamen hroma vechny vci sloeny z nieho,
da, spojen, svazek, agregt piem hranic dlen hmotnch
neboli v modern ei klaster. Ze vc, elementrnch stic vesmru,
starch indickch uen se meme je atom. Seskupen tchto nejmen
dozvdt, e jedinenou vlastnost ch stic tvo hmotu. Po pelivm
tchto stic je jejich nepropustnost pezkoumn PRAPVODN FY
a nejjemnj stav, dky emu jsou ZIKY ALLATRA budou vechny
Starovk nrody Mezopotmie
(obyvatel Sumeru a Babylonie)
tak povaovaly Anu za nejvy
ho boha uctvanho jet z dvnch
as. Na zatku byl spojovn s
bohyn Ki. Do dnench dn se za
choval na Vchod (Indie, na, Ja
ponsko), termn ki, kter znamen
energie.

&Starovk Egypt. Jednm z nejstarch boh prvopotku stvoen v

egyptsk mytologii byl Atum (Ra-Atum). Zajmav je, e takto znlo slovo
podle vkladu tlumonk. Ve skutenosti je pesn znmo jen to, e se
ve staroegyptskm jazyce samohlsky psemn nezaznamenvaly. To znamen,
e slovo Atum bylo vyobrazeno pouze znaky, kter znamenaly souhlsky. Z
mytologie je znmo, e Atum symbolizoval prvotn a vnou jednotu veho
jsoucho, e vznikl sm ze sebe, z prvotnho chaosu v podob hada. Obraz
hada v pohybu v dvnch dobch znamenal vlnovou strukturu nebo spirlu. V
posvtn knize starch Egypan, kterou vdci nyn nazvaj Kniha mrtvch
v kapitole 175 je zmnka o tom, e Atum k Bohu Osirisovi o konci svta, kdy
on ve, co bylo vytvoen, zase zni a sm se opt promn v hada. Tvoc
rukou Atuma byla Iusat -nejvelebnj mezi tmi, kte sestupuj). To je jedna
z prvnch dvnch bohy, uvedench v staroegyptsk mytologii, pramatka vech
boh. Byla ztotoovna s posvtnm stromem ivota a Smrti. Ve starovkm
egyptskm umn byla vyobrazena jako ena se znakem AllatRa (kruh a srpek)
na hlav.
Literatura: Starovk svt. Encyklopedick slovnk. 2 dly, V. D. Hladk, - M: Centropoligraf, rok 1998;
Hart, George. A Dictionary of Egyptian Gods and Goddesses, London: Routledge, 2006.

12

SCIENCE

Je znmo, e pradvn uen o ato

mech popularizoval na zpad D
mokritos s jeho pvrenci. Dlouh
lta strvil cestovnm po vcho
d a studiem filozofi a posvtnch
znalost rznch nrod. il v Indii,
Babylonu a Persii, kde byly nashro
mdny bohat tiscilet zkuenosti
duchovnho ddictv lidsk civili
zace, vetn pedstav o konstrukci
svta a lovka, o Zemi, o vzdle
nch hvzdch, o Velk przdnot a

Vesmru. Dmokritos byl rovn ve

vchodn Africe. Navtvil Etiopii a
pobval v Egypt, kde ml monost
se seznmit se skutenmi poklady
ve form starovkch vdeckch
a duchovnch znalost staroegypt
sk civilizace. Mluvil s egyptsk
mi reci - strci tajemstv starch
manuskript. Je pirozen, e tyto
prapvodn znalosti zskan pi ces
tch na vchod a jejich nsledn in
terpretace se bohuel neobely bez
vnen vlastnch pohled, pedstav
a chpn tohoto lovka. Pidmeli k tomu jet nepesnosti pekladu,
kdy pedvan informace prochzely
prizmatem tradinho prozpadnho
mylen, snadno pochopme, pro
se v prbhu asu do tchto starov
kch znalost vneslo tolik zkreslen.
A pesto

ALLATRA

tyto starovk znalosti zcela srozu

miteln a navc podloen na rovni
modern fyziky. Krom toho, zprva
umon zformovat celistv chpn
jejich podstaty a odstran rozpory ve
vkladech tchto prapvodnch zna
lost, kter byly charakteristick pro
rzn starovk koly Vchodu.

Dmokritos z Abdr
(; piblin
460 - 370 p. n. l.)

Leukippos z Miltu
(;
500440 p. n. l.)

&
Podle koncepce starovkch eckch filozof Leukippa a Dmokrita existuj jen atomy a przdno:
Cel svt prostupuje bosk substance ze zvltnch atom nejjemnjch vlastnost; stice tto
vzduchem prostupujc substance; jen nedliteln (atomy) a przdn prostor jsou pravdou."
Literatura: Reln slovnk klasickch starobylost. Hl. redaktor F. Ljubker, J. Geffken, E. Cibart Lipsko: Teubner, 1914.

&Podle atomist, sren atom v przdnot vytv vr, kter byl zatkem stvoen svta. Mylen bylo
chpno jako vsledek uritch pohyb atom."
Literatura: Slovnk antiky. Hl. redaktor J.Irmer, R. Jone, pekl. z nm. M.: Progress, 1989.

& Znalosti pevzat z dvnch duchovnch uen Vchodu (o Velk przdnot a nedliteln stici, obsahujc
skuten byt, nenic a nevznikajc) pepracoval Dmokritos v uen atomistickho materialismu:
Zatek Vesmru - atomy a przdnota, vechno ostatn existuje pouze v mnn.
Dohodou je sladk, dohodou je hok, dohodou je tepl, dohodou je chladn, dohodou je barva, ve skutenosti
jsou to jen atomy a przdnota.
Existuj prvotn piny, nekonen co do potu, ale nedliteln z dvodu jejich pli mal velikosti. Jsou to
minimln prvotn jednotky atomy
Mohou se rzn tlesa skldat ze stejnch atom? Ano, mohou. Tak, jako se p rzn knihy stejnmi psmeny.
Atomy jsou substance, kter nepsob na jin a tak nepodlhaj dnmu jinmu psoben. Jsou rozptleny
v przdnu a po vzjemnm piblen do sebe narej nebo zachycuj jeden druhho a nsledn se z tchto
konglomert atom jedno jev jako voda, druh - ohe, tet - rostlina, tvrt - lovk.
V potenm chaosu atomovch pohyb ve Velkm Przdnuvznik vr.
Existuje nespoet svt rznch velikost, objevuj se z nekonen przdnoty, vznikaj a zanikajV nkterch
svtech neexistuje ani Slunce ani Msc, v jinch je Slunce i Msc, asto vt ne u ns a v dalch svtech je
jich zase velk poet. Vzdlenosti mezi svty nejsou stejn; krom toho je v jednom mst vce svt a v jinm
zase mn. Nkter svty jsou na zatku vvoje, jin na jeho vrcholu a dal ji upadaj. Na jednom mst svty
vznikaj, na druhm miz Nkter svty nemaj zvata a rostliny, je tam nedostatek vlhy.
Existuj dva druhy poznn: jeden pravdiv, druh temn. Temn zahrnuje zrak, sluch, ich, chu, dotek. Pravdiv
poznn je zcela odlin od toho druhho.
Litertura: P. S. Taranov 120 filozof. ivot. Osud. Vuka. Mylenky: Universaln analytick prvodce djin filosofie ve 2. dlech Simferopol:
Renome, 2005.

SCIENCE
ALLATRA

13

Francis Bacon
(1561-1626)

Epikros (;
342/341 p. n. l., tak
Epikros ze Samu
271/270 p. n. l.,
Athny)

Anaxagors
(; z
Klazomen, piblin
500 428 p. n. l.)

Titus Lucretius Carus

(okolo 99 p. n. l.
55 p. n. l.)

V tomto uen byly atomy povaov

ny za prvotn, nejmen nedliteln,
neproniknuteln, nemizc, nevzni
kajc, nemnn, neobsahujc v sob
przdnotu.

pedvny zkreslen, m pivdly

nsledujc generace do svta iluz a
blud. Vda se formovala pozorovnm vnjch projev bez porozumn
vnitn podstaty proces.

V souasn dob je Dmokritos

pedstavovn jako zakladatel atomo
v teorie (uen o diskrtn struktu
e hmoty) a materialistick filosofie.
Nikde u ale nenajdeme zmnky o
tom, e Zpad tyto znalosti erpal z
dvnho Vchodnho uen. Jak se to
obvykle v takovch ppadech dl,
veejn byl prohlen fakt, e dla
starovkho vdce se nedochovala.
Zstaly jen citace a kritika jeho my
lenek, torzo prce v podob tr
kovitch zmnek v dlech pozdjch
antickch autor.

V XVI. stolet anglick filozof (za

kladatel anglickho materialismu),
vlivn politik a lord kancle - Fran
cis Bacon (1561-1626) vnesl, vy
chzejce z teorie Dmokrita, dal
zkreslen do podstaty tchto znalost.
Pedstavil toti hmotu jako aktivn
a nezniitelnou za pedpokladu, e
neexistuj dn cihliky materie.
Tvrdil, e jej dlitelnost by mla
bt, podle jeho nzoru, nekonen.
Sobeck ambice tohoto lovka se
dokonce projevuj i pi definovn
cl vdy. Smysl vdy toti spatoval
v poslen nadvldy lovka nad p
rodou jako bezduchm materilem,
kter by ml bt pouit lovkem.
Podobn vahy zejm nebudou no
vinkou pro ty, kte se dobe vyznaj
v historii svtov politiky a chpou,
jak se v zkulis svtov politick
kuchyn pipravuj z klam a l
udlosti a politick pokrmy pro
nrody tohoto svta. Nen pochyb, e
i dnes nkte politici povauj svj
elektort, tj. svj lid, za pouhou bez
cennou bezduchou biomasu.

Nicmn, uen o nedlitelnch s

ticch, o diskrtn struktue hmoty
i nadle existovalo v rznch filo
sofickch kolch, a to jak na V
chod, tak i na Zpad, piem ho
kad vykldal po svm. Napklad
na Vchod bylo v VII. - IX. stole
t uen o nedlitelnch sticch,
struktue hmoty, prostoru a asu
znm v arabsko-muslimskm svt
dky mutakallimum. Na Zpad te
orii atomismu najdeme v dlech sta
rovkho eckho filozofa Epikura,
mskho filozofa Titusa Lucrcia
Carusa, v uench o homoiomerich
(z eckho slova - podobn, a
- st), staroeckho filozofa,
matematika a astronoma Anaxagor
sa, staroeckho prodnho filosofa
Archelose, v uen, pesnji eeno
matematick verzi atomismu, eck
ho filozofa Diodora Krona, v prci o
trojhelncch staroeckho filozofa
Platna a tak dle. Kad, kdo pra
coval nad touto otzkou, povaoval
za nutn tyto znalosti vydvat za sv
a pidat k nim vlastn vahy, asto
myln. A tak byly znalosti nsledn

Dalm, kdo il tyto znalosti zpra

covan podle vlastnho chpn a
vnmn svta, byl napklad v XVII.
stolet Pierre Gassendi (1592-1655)
- francouzsk filozof, knz crkve
msk a profesor, kter se zabval
histori (studiem starovkch text),
matematikou, astronomi a mechani
kou. Jeho prce o atomismu jsou ve
skutenosti pouhm pevyprvnm
atomismu Epikura v kombinaci s
vlastnm pohledem na svt, kter se
zakldal na tradinch teologickch
idech jeho regionu a doby. Gassen
di zavedl pro Zpad pojem moleku

Michail Lomonosov ovlivnn pra

cemi rznch vdc, vetn Roberta
Boyle, vytvoil molekulrn kinetic
kou teorie tepla, atomisticko-kine
tickou koncepci o diskrtn struktue
hmoty a nejmench nedlitelnch
sticch, kter ve svm dle pojme
noval elementy. Ve sv disertan
prci Elementy matematick che
mie pe: Elementem je st tlesa,
kter neobsahuje jakkoli men a li
c se od nho jin tlesa Korpusku
le je svazek element, kter tvo
jednu malou hmotu." Lomonosov ve
svch dlech popisoval stejn prasta
r znalosti, jen podle svho chpan.
Napklad o principu zachovn sly
(energie) tvrdil, e se vechna tlesa
skldaj z korpuskul - molekul, co
jsou svazky element, tj. atom.
Atomy jsou samy o sob rotujc kulovit stice. V jeho dlech lze vy
sledovat stejn prastar znalosti na
pklad v podob tvrzen, e jednm
ze zkladnch princip vesmru je
rotan pohyb (poznmka: viz dle ve

14

SCIENCE

V tto dob, se objevila cel ada

vdc, kte studovali dochovan sta
robyl poznatky o nejmench nedli
telnch sticch a diskrtnosti hmo
ty. Pi vysvtlovn uspodn svta
se o n oprali, obdivovali je i kriti
zovali. Ale jejich vlastn interpretace
tchto prastarch znalost se tak i
onak odrazila v jejich prci. Za zmn
ku stoj napklad italsk fyzik, ast
ronom, filosof a matematik Galileo
Galilei (1564 - 1642); italsk mnich a
filozof Giordano Bruno (1548-1600);
francouzsk filozof, fyzik a matema
tik Ren Descartes (1596-1650); ho

landsk astronom, fyzik a matematik

Christiaan Huygens (1629-1695), je
ho kem byl nmeck filozof, fyzik
a matematik Gottfried Leibniz (16461716); anglick fyzik Isaac Newton
(1643-1727); irsk chemik a teolog
Robert Boyle (1627-1691) a mno
ho dalch. Samozejm, nsledujc
generace dostvaly informace o ne
dlitelnch sticch z jejich prac a
aplikovali je vychzejc z pedstav
a nzor sv doby. Prce Gottfrieda
Leibnize ovlivnily mnoho nmec
kch vdc, mezi nimi byl i nmec
k uenec encyklopedista a mate
matik Christian Wolff (1679 - 1754),
u kterho se v mladm vku uil i
budouc rusk uenec-encyklopedis
ta svtovho vznamu, fyzik, che
mik a mineralog Michail Lomonosov
(1711-1765) pi svm zahraninm
studiu v Evrop.

ALLATRA

ly (latinsk slovo "moles" zname

n "hmota" s pponou pro tvoen
zdrobnlin cula - hmotika, s
tice), jako nejmen stice hmo
ty, potenho spojen atom, kter
nabvaly nov vlastnosti. Je teba
poznamenat, e ve stedovku byl na
Zpad latinsk jazyk povaovn za
jazyk vdy (jazyk teolog, prvn
k, lka), proto byla vdeck ter
minologie latinizovna. Vzhledem k
tomu, e slovo atom bylo eckho
pvodu, bylo odstranno a nahrazeno
latinskm slovem "korpuskule", co
znamen stice, tlsko (corpus
culum, zdrobnlina latinskho slova
corpus tlsko, stice, drob
n tlsko). Tento termn znamenal
nejmen stici hmoty, nebo teru.
Takto se v XVII. XVIII. stolet v
prodnch vdch objevily atomis
tick (korpuskulrn) teorie. Podle
korpuskulrn filosofie Gassendiho,
jsou atomy nekonen mal, neza
chytiteln a nezniiteln stice, ze
kterch se skldaj vechna tlesa.
Mezi nimi je przdn prostor, atomy
na sebe navzjem psob, pohybuj
se a pivd do pohybu a vytvej
struktury - molekuly. Pedpokldal,
e atomy jsou zkladem vech vc
stvoench Bohem, vil, e i svtlo
a teplo je sloeno z atom.

Pierre Gassendi
(1592-1655)

Michail Vasilijevi
Lomonosov
(1711-1765)
Pokud dl nronou
prci s obtemi, obte
pominou a to dobr
zstane.
Pokud ale dl zlo s
potenm, a poten
pomine, zlo zstane.
M. V. Lomonosov

Elementy matematick
chemie, disertan
prce M. Lomonosova

SCIENCE

zprv o spirlovitm pohybu). Mo

dern vda se o nm vyjaduje takto:
Byl u potku vzniku univerzlnho
zkona prody a poloil zklady p
rodovdy XIX. stolet jeho prce
v mnoha ohledech pedbhly funda
mentln zkony objeven mnohem
pozdji a rovn modern pedstavu
o diskrtn struktue hmoty."

ALLATRA

15

John Dalton
(17661844)

John Dalton
Nov systm chemick
filozofie
z roku 1808

Dmitrij Ivanovi
Mendlejev
(1834 - 1907)
Vda je pro
lovka pouze tehdy
blahodrn, pokud ji
pijm nejen rozumem,
ale i srdcem.
Pravda se odhaluje v
tichu jen tomu, kdo ji
hled
D. I. Mendlejev

Pro dnes lidstvo mluv o atomu ne

jako o zkladn nedliteln (nestruk
turovan) stici hmoty, ale jako o
nejmen stici chemickho prvku,
kter si zachovv jeho vlastnos
ti? Historie modern vdy uvd, e
britsk chemik, fyzik a prodovdec
John Dalton (1766-1844), jeden z
nejznmjch uenc potku XIX.
stolet, obnovil atomismus a tm i
pojem atom. Ve skutenosti, i kdy
tento lovk vdl o starovkm
konceptu nedlitelnch stic - ato
mech, zsadn zkreslil informace
dvnch uen, zejmna pojet pod
staty atomu pro budouc generace.
Budeme-li mluvit jazykem modern
vdy, tak toto zkreslen meme pi
rovnat napklad k situaci, kdy z d
vodu nepochopen povahy a funkce
pouijeme termny fyziky vysokch
energi (pojem neviditeln bosony a
jejich celoseln spiny) pro vysvt
len struktury bnch viditelnch
chemickch slouenin. Napklad
- vezmeme chemickou sloueninu
vody (H2O) jako hmatatelnou ltku
a do jej definice pidme, e kyslk
bude navdy pojmenovn bosonem
a vodk nazveme spinem. Je zde jas
n nedostatek pochopen prastarch
znalost a snaha o pouit znalost o
neviditelnch fundamentlnch pro
cesech pro hmatateln jevy.
John Dalton se zachoval stejn.
Snail se vysvtlit chemii za pomo
ci starch atomistickch koncepc.
Nen divu, e jeho teorie byly pln

rozpor. Napklad, v prci Nov

systm chemick filozofie v roce
1808 (New System of Chemical
Philosophy, 1808) napsal nsledu
jc definici: Atomy jsou chemic
k prvky, kter nemohou bt zno
vu vytvoeny, rozdleny na men
stice nebo znieny ktermikoli
chemickmi pemnami. Chemick
reakce jednodue zmn uspodn
atom do skupin." A samotn che
mick reakce povaoval za souvi
sejc procesy spojovn a rozpojo
vn atom, aby vysvtlil skokov
zmny sloen pi pechodu z jedn
sloueniny do druh. Uvedl termn
atomov hmotnost, piem za
jednotku hmotnosti vzal hmotnost
atomu vodku, navrhl systm che
mickch znak pro jednoduch a
sloit atomy a tak dle.
Na jedn stran pisply Daltonovy
studie k rozvoji teoretick chemie
a vytvoen chemickho prmyslu,
ale na druh stran jeho definovn
atomu, kter bylo nsledn veo
becn pijato spolenost, zkresli
lo pojet podstaty fundamentln
nedliteln stice hmoty. Kdy v
XIX. stolet pili vdci na to, e
se chemick atomy rozkldaj
na men elementrn stice, vy
volalo to zmnu postoje nov ge
nerace, kter zaala vnmat tyto
starovk znalosti jako primitivn
filozofii, kter nem nic spolen
ho s exaktnmi vdami. Nejedn se
zde vak jen o tohoto konkrtnho
vdce, nbr o pochopen podsta
ty, jak a pro dolo na konci XIX.
a potku XX. stolet ke zkresle
n a zdiskreditovn starovkho
pojmu atom, ter (jako pojmu
souvisejcho s volnou energi),
co vyvolalo v budoucch genera
cch veobecnou nechu ponoit se
do studovn tchto informac. To
tak vysvtluje, pro se nyn vda

O TERU
V psemnch pramenech z dvnch
dob nachzme, spolu s koncepc o
zkladnch nedlitelnch sticch
hmoty atomech, tak zmnky o
nevyerpatelnm zdroji voln energie, kter je popsna jako vudyp
tomn a vepronikajc (nen msto
ve hmotnm svt, kde by nebyla),
jedna z prvotnch zklad hmotnho
svta. Ve starovkch indickch pra
menech dochovanch do naich as
ji nazvaj akaa". ksa - sanskrt
sk slovo odvozen od + k, do
slova zen dle, nekonc zen, osvtlen prostor.
(Literatura: The Pali Text Society's, Pali
-English Dictionary. Edited Davids Rhys,
Stede William, London: 1921-1925).

Deifrovn samotnho nzvu ukazu

je na fakt, e nai pedkov vdli o
vlastnostech tohoto nevyerpateln
ho zdroje energie, kter po mnoha
staletch nsledn objevil i srbsk fy
zik a vynlezce Nikola Tesla (18561943). Ale o tom pozdji.

V pekladech starho textu do ev

ropskch jazyk je vznam pojet
akaa interpretovn jako to, co
le v zkladu. V eckm jazy
ce to doslova zn jako podstata
(ousia, tedy zkladn), v latinskm
pekladu eck slovo podstata
se zase spojovalo s pojmem sub
stance (substantia), kter byl vn
mn jako zkladn zatek jevu,
hmota z hlediska jednoty vech fo
rem jejho pohybu, vech rozdl
a protiklad, vznikajcch v tomto
pohybu. Modern slovnky uvd
definici slova akaa jako pro
storov substance, z nich vychz
zatek projevu, poten im
puls.
Dochovaly se dokonce starovk
zmnky o tom, e akaa m pouze
jedinou charakteristickou vlastnost Zvuk (poznmka: viz kniha AllatRa,
str.50). Piem Zvuk v podob ne
slyitelnch, velmi jemnch vibrac
neprojevenho Zvuku (ve starch
zdrojch je zmiovn jako Prvotn
Zvuk), kter je pinou vech n
slednch neviditelnch a viditelnch

16

SCIENCE

Na konci XIX. a potku XX. stolet

byla uinna cel ada vznamnch
objev vdci, kte na sv vdeck
drze studovali dla minulosti a byli
seznmeni s atomistickou koncepc
starch as. Pat sem mimo jin
objev periodick soustavy chemic
kch prvk, kter byl uinn v roce
1869 vynikajcm ruskm uencem
a encyklopedistou, chemikem, fyzi
kem Dmitriem Ivanoviem Mend
lejevem (1834-1907), dle dla slav
nho nmeckho teoretickho fyzika

a zakladatele kvantov fyziky Maxe

Plancka (1858-1947) o tom, e vyza
ovn a absorpce energie m diskrt
n charakter (1900), a tak dle. Jsou
to objevy, kter lidstvo vyuv do
dnes. Problm ale spov v tom, e
se v tto chvli lidstvo pi studiu mi
krosvta dostalo na takovou rove
vdy, kdy tyto vynlezy zaloen na
vnjm pozorovn nedvaj smysl
pro pochopen proces odehrvaj
cch se uvnit pozorovanho systmu.
Pro uinn novch fundamentlnch
objev toti chyb prapvodn zna
losti z minulosti, kter jsou sten
uvedeny a proanalyzovny z pohledu
modernch fyziklnch pojm v tto
zprv.

ALLATRA

dostala do slep uliky v hlavnch

otzkch fyziky vysokch energi
tkajcch se przkumu modern
fyziky makro a mikrosvta.

Max Planck;
(18581947)
Vda pedstavuje
jedin celek. Jej
rozdlen na jednotliv
oblasti nen zpsobeno
podstatou vc, ale
omezenou schopnost
lidskho poznn.
Max Planck

ksa - sanskrtsk
slovo odvozen od
+ k, doslova dle
zc", nekonc
zen, osvtlen
prostor.
On (pozn.: lovk) si
ji dlouho uvdomuje,
e veker vnman
hmota pochz z prvotn,
neuchopiteln jemn
substance, kter vypluje
cel prostor Akai, neboli
svtlonosnho teru, kter
je ovlivnn Pranou, kter
dv ivot neboli tvoiv
sly volajc v nekonench
cyklech vechny objekty a
jevy k ivotu.
(ryvek z lnku
Nikoly Tesly Nejvt
vymoenosti lovka,
publikovanho v New
York American 6.
ervence 1930)

SCIENCE
ALLATRA

17

projev, jemnch a hrubch prvk

Vesmru. Akaa nosi kvality prv
takovho Zvuku a je popisovn jako
nekonen, vudyptomn podstata
Vesmru, kter prostupuje ve, nem
hmotnou podobu, ale poskytuje zklad pro mnohotvrnost vc. Vech
ny objekty na svt jsou prostorov
a od sebe oddlen prv proto, e
jsou obklopeny akaou a vzjemn
s n psob. Projevem akai je ve,
co pedstavuje kombinaci prvk,
psob jako hmatateln, slyiteln a
viditeln. Piem samotn akaa je
tak tenk, e nen vnmna lidskmi
smysly. V pekladech starch indic
kch uen se pe o tom, e pi pro
jeven svta byla jen tato substance,
a kdy se globln cyklus ukon, ve
se pemn na akau a dal cyklus se
zane zase s n.
(Literatura: V.I. Zorin Eurasijsk moudrost od A do Z: filosofick lexikon / V.I.
Zorin - Almaty: Sozdik-slovnk, 2002).

Zmnky o akai meme nalzt v

dochovan literatue, kter vyprv
o uen starch indickch filosofic
kch kol jako je Vaisheshika, Nj
ja Snkhja a dalch, ve kterch se
filosofov snaili erpat ze starch
znalost, kter se zachovaly z pede
lch dob. Napklad v Snkhja se
akaa vykldala jako zpsobujc
akaa a zpsoben akaa a byly
popsny dvody tto transformace.
Tyto znalosti jsou velmi zajmav,
pokud je lovk seznmen se zna
lostmi o prvotnch procesech, kter
probhaj v ezoosmick mce.
Sta ekov pebrali znalosti z
Vchodu, zejmna ze starovk In
die. Nevyerpateln zdroj voln
energie pojmenovali jako ter
(ec. - ziv). Aby zacho
vali smysl pi pekladu z indickho
jazyka u pojmu akaa, pouili ter

mn nekonc zen, osvtlen

prostor. V dvnch dobch pouil
Aristoteles tento termn pro ozna
en hmoty, kter tvo ve, vetn
toho, z eho se skld nebe a to, co
je v nebi. Je nutn ale objasnit, jak
sta ekov chpali pojem nebe.
V eck mytologii byl znm pojem
horn, ist, prsvitn, ziv vrstva
vzduchu, stanovit boh, na rozdl
od spodn vrstvy vzduchu, kde je
ve doasn a konen. Proto pojet
teru jako vzduchu nad mraky (horn
vrstva vzduchu) mlo ponkud jin
vznam. V souladu s tm znamenal
ter, stejn jako akaa, vepronika
jc prosted, jeden z kosmickch
prvk, kter tvo beztnou substan
ci nebe a hvzd, nejjemnj prvotn
ltku, kter nen uchopiteln smy
slovm pozorovnm. Slavn et
starovc filosofov a prodovdci
popisovali starobyl znalosti kad
po svm a asto vydvali za svoji,
na Vchod ji dobe znmou staro
vkou informaci, jako perlu svho
uen o neviditelnm svt.
Zmnky o teru jako o nejjemnj
prvotn ltce nalezneme v uench
starovkch eckch filozof Ana
xagorsa - matematika, astronoma
a zakladatele atnsk koly; mocn
e, politika a filosofa Empedoclesa;
eckch filosof Platna a Aristo
tela (k Platna byl vychovatelem
Alexandra Makedonskho), kte
nazvali ter ptm elementem
(quintessence), nehmotnou substan
c nebesk klenby a nebeskch tles
zaplujc nebesk prostor. U Aris
totela byl pt element (quinte
ssence) - ter zkladnm kamenem
jeho kosmologie, substanc veho
nebeskho svta (nebeskch tles
a jejich sfr). Dle bylo uvedeno,
e pro ter je typick pouze jeden
druh pohybu - prostorov pohyb v

Jednou z nejvlivnjch antickch

filosofickch kol byla kola stoici
smu, kter se pozdji stala populr
n i v m. Hlavn zamen dan
koly byla fyzika (filozofie pro
dy), logika a etika (filosofie ducha).
Fyzika se zakldala na filozofic
kch dlech Aristotela a kosmologii
Hrakleita. Stoici pojmenovali nej
jemnj prapvodn substanci pne
uma, ze kter se skld ve, a kter
ve vem psob. Podle jejich uen
se po svtovm poru vechno
stv touto substanc. Pneuma byla
povaovna za nejjemnj substan
ci, dech ivota, ivotn slu, kter
prostupuje vesmrem a spojuje ho v
jeden celistv organismus. Podle je
jich uen m pneumatick systm
sv vlastn dc centrum vedouc
sek, kter je v teru (poznmka:
viz dle o relnch (stacionrnch)
stekch Po).

Gnosticismus a Hermetismus po
psal pneuma jako prostednka: v
kosmu - mezi svtlem a tmou, vy
mi a nimi rovnmi svta a v
lovku - mezi tlem a du (vzdu
n obal due). Gnostikov nazva
li lidi, kte byli pod vedenm bo
skho pneuma pneumatiky, na
rozdl od lid, kte byli pod vldou
hmoty. V magickch papyrech a u
alchymist byla pneuma charakte
rizovna jako skryt a tajemn sla,
jej ovldn umoovalo dosae
n uritch cl, napklad dvala
slu promnit jakkoli kov ve zlato.
Neoplatonist povaovali pneuma
za prostednka mezi hmotnm a
nehmotnm svtem, za obal due,
Zajmav je, e pneuma pvodn kter ji chrn ped zneitnm
v etin znamen vanut, tj. pr pi dotyku s tlem a ped pmm
&Zd se, e nzev [prvnho tlesa], kter se dochoval z dob naich
pedk a do souasnosti vypovd o tom, e se i oni dreli [v tomto ohledu] stejn hypotzy jako my. Z toho je mon vyvodit zvr, e stejn podnty k nm pichzej opakovan, ne jednou, ne dvakrt, ale nekonen
mnohokrt. To je tak dvod domnvat se, e prvn tleso je odlin od zem,
ohn, vzduchu a vody a je oznaeno jako horn msto, ter (aithsr). Tedy nzev, kter mu stanovili s ohledem na skutenost, e vdy b (aei thein) v
pokraovn vnho asu.
Literatura: Aristoteles. O nebi. Kniha 1. Peklad A. V. Lebedeva.

18

SCIENCE

(Literatura: Filosofick encyklopedick

slovnk. Hl. redaktor L. F. Ilijev, P. N.
Fedoseev, S. M. Kovaljev, V.G. Panov
M.: Sovtsk encyklopedie, 1983).

votn impuls (poznmka: viz dle

o prvotnm impulsu - proces ezoosmzy). V kosmologii starovku
z prvotnho impulsu jako procesu
se zrod pohybliv substance, tj.
zan prvn pohyb. Proto se slo
vo pneuma tak pekldalo jako
hoc ter, tedy energie teru.
Pozdji se pojem pneuma pekl
dal jako dech, potom duch
odvozen od vanout, dchat.
Nyn je pojem pneuma napklad
v nboenstv spojovn se sfrou
ducha. V kesansk teologii lze
nalzt takov pojmy jako pneuma
hagion, co znamen Duch Svat
a tak uen o Svatm Duchu pne
umatologie.

ALLATRA

kruhu (poznmka: viz ve zprv

pohyb ve spirle) na rozdl od ty
ivl (zem, ohe, vzduch, voda)
pozemskho svta, kter podl
haj vzniku a znien (cyklick
vzjemn pemn) a je pro n na
opak typickou vlastnost pmoar
pohyb.

SCIENCE

kontaktem s hmotnm svtem pi

vnmn na rovni pocit (due
vnm otisky tl na pneumatickm
obalu). (poznmka: viz v knize
AllatRa pojet o sub-osobnostech).

ALLATRA

19

Ren Descartes
Dioptrika
(La Dioptrique,
1637)

Christian Huygens
Traktt o svtle
(Trait de la lumiere,
Leiden, 1690)

Isaac Newton
(1642-1727)
Matematick zklady
prodn filozofie
(Philosophi
Naturalis Principia
Mathematica, 1687)

(Literatura: Filosofick encyklopedick

slovnk. Hl. redaktor L. F. Ilijev, P. N.
Fedoseev, S. M. Kovaljev, V. G. Panov
M.: Sovtsk encyklopedie, 1983; Leisegang H., Pneuma Hagion. Der es Geistbegriffs der sinoptischen Evangelien
aus dergriechischen Mystik, Lpz., 1922;
Verbeke G., Involution de la doktrine
du pneuma du stolcisme a St.Augustin,
Louvain - P., 1945; Saake H., Pneuma, v
kn.: RE, Suppl., Bdl4, 1974).

Zmnky o teru se dochovaly i v le

gendch o bozch. Podle staroeck
mytologie byl ter synem prvotn
vn tmy Ereba (nzev se pekl
d z etiny jako tma) a bohyn
Nyx (z eckho nyx znamen
noc). Vilo se, e Nyx je jedna
z hlavnch potenc tvoc vesmr a
jej obydl je umstno v propasti
Tartaru. ter byl pedstavovn jako
hoc vzduch, ve kterm se to
hvzdy a ij bohov (poznmka:
viz dle tma o ezoosmick membrn). V dvnch dobch byl ter
chpn jako to, co oddluje neko
nen svt boha od doasnho a
hmotnho svta. Vilo se, e skrze
ter prosakovala sla, kter vytv
ela a spoutla vechno viditeln i
neviditeln v tomto hmotnm sv
t, a tak to, co lid nazvaj i
votem. Dky znalostem uvedenm
v PRAPVODN FYZICE ALLA
TRA se tyto informace u nezdaj
legendami. Znalost zkladnch in
formac dv jasn pochopen toho,
e to jsou pirozen procesy tvoc
zklad vesmru.
Znalosti o univerzlnm, vepro
stupujcm teru jako o nosii ja

kchkoli interakc v hmotnm sv

t, byly uchovny i v nsledujcch
obdobch. Tm kad, kdo se za
jmal o starovk znalosti z oblasti
nedlitelnch elementrnch stic
atom, narazil i na informace o
nevyerpatelnm zdroji energie teru, kterou chpal v souladu pro
svoji dobu typickm dominant
nm pohledem na svt. Byly jimi
Giordano Bruno, Ren Descartes,
Christian Huygens, Isaac Newton,
Leonard Euler, Michail Lomono
sov, Dmitrij Mendlejev, a mnoz
dal.
Napklad fyzik a matematik Ren
Descartes popisuje ve svm slav
nm dle Dioptrika (La Di
optrique, 1637) ideu teru jako
nosie svtla. Christian Huygens ve
sv prci Traktt o svtle (Trait
de la lumiere, 1690) popisuje vl
novou teorii svtla, kter vyjaduje
klovou mylenku: svteln vlny
jsou prun impulzy v teru. Isa
ac Newton (1642-1727) ve svm
hlavnm dle Matematick zkla
dy prodn filozofie (Philoso
phia Naturalis Principia Mathema
tica, 1687), ve kterm se pokusil
shrnout vsledky vzkum svch
pedchdc, tak zmiuje o tchto
znalostech znmch u ve starov
ku. A to zejmna o okamitm psoben jednoho tlesa na druh na
dlku prostednictvm przdnho
prostoru bez pomoci hmoty. Tuto
informaci Newton pedloil jako
jeho vlastn ideu psoben na dl
ku. Tak ve svm vkladu neopo
menul zmnit prapvodn znalosti o
prvotnm impulsu v souvislosti s
pedstavou boskho pvodu svta.
Velk matematik, inenr a fyzik
XVIII. stolet, kter zsadn napo
mohl k rozvoji tchto vd - akade
mik Leonhard Euler ( 1707-1783)

20

James Maxwell
(1831-1879)

Michael Faraday
(1791-1867)

Heinrich Hertz
(1857-1894)

Hendrik Lorentz
(853-1928)

Jules Henri
Poincar
(1854-1912)

SCIENCE

interakce a elektromagnetismus)
vedou k pochopen prosted, ve
kterm toto en probh. A pokud
pijmeme toto prosted jako hypo
tzu, myslm, e by mlo zaujmat
vznamn msto v naem vzkumu,
pedevm ve snaze vytvoit si ped
stavy jeho psoben ve vech jejch
detailech, co je i mm prvoadm
V XVIII., XIX. a dokonce i na po clem v tomto pojednn.
tku XX. stolet, v obdob rych
lho rozvoje experimentln vdy Problematikou teru se zaobrali i
(jej vsledky modern vda po dal vdci. Kupkladu anglick
uv dodnes) byl ter jednm z fyzik a chemik Michael Faraday
stednch tmat diskus fyzik, (1791-1867), zakladatel modernho
matematik, chemik a vzkum pojet silovho pole v elektrody
nch pracovnk z jinch obor. namice, autor ady vznamnch ob
O svtovm teru mluvilo a psalo jev, vetn zkona elektromagne
mnoho vynikajcch vdc. Nap tick indukce, zkona elektrolzy,
klad anglick fyzik a matematik Ja atd., nmeck fyzik Heinrich Hertz
mes Maxwell (1831 - 1879) - jeden (1857-1894), jeden ze zakladatel
ze zakladatel statistick fyziky a elektrodynamiky, kter experimen
zakladatel klasick elektrodynami tln potvrdil existenci elektromag
ky. Dky modelovm pedstavm netickch vln (dky jeho prci a
o teru a ptomnosti pradvnch prci jeho koleg nsledn vzniklo
znalost o tomto konkrtnm svto rdio), dle napklad holandsk fy
vm prosted, piel na teorii elek zik Hendrik Lorentz (1853-1928),
tromagnetickho pole. Maxwell jeho vznamn prce jsou zam
vil, e napt elektrickho pole je eny na elektrodynamiku, statistic
spojeno s prunm naptm v teru kou fyziku, optiku, teorii zen a
a magnetick indukce souvis s jeho atomovou fyziku. Ten spojil kon
pohybem v podob vru. V Pojed cepci nepetritho elektromagne
nn o elektin a magnetismu (A tickho pole s pojmem diskrtnch
Treatise on Electricity and Mag elektrickch nboj, kter jsou
netism, 1873) napsal nsledujc: soust hmoty. Nebo slavn fran
Nyn nememe pochopit pohyb couzsk matematik, fyzik, astro
(pozn.: interakce) v ase jinak, ne nom a filozof Jules Henri Poincar
jako let hmotn substance skrze (1854-1912), kter pouil ve svch
prostor nebo jako stav pohybu nebo dlech koncepci o svtovm teru a
napt v prosted, kter u existuje poukzal na to, e jej (ter) nikdy
v prostoru Ve skutenosti, po nebudeme schopni detekovat expe
kud se energie nepen z jedno rimentln cestou, jak se tvrdilo u
ho tlesa do druhho v ase, mus ve starovku. V dvnch dobch
existovat prosted nebo ltka, se sice poukazovalo na to, e tato
ve kterm se tato energie nach substance je pro lidi nedostupn, na
z pot, co opustila jedno tleso a druhou stranu se ale upozorovalo
jet nedoshla druhho Proto na to, e pokud znme jej podsta
vechny tyto teorie (pozn.: vlnov tu, je mon zskat nevyerpateln

ALLATRA

ve svch dlech popisuje, e vech

ny optick, elektrick, magnetick
a jin jevy se daj vysvtlit jako
vsledek interakc hrub hmoty
a jemn substance (mn hust,
ale vce prun) - teru. V t dob
znm jevy se snail vysvtlit vib
racemi teru.

SCIENCE
ALLATRA

21

Nikola Tesla
(1856-1943)

N svt je ponoen
do ohromnho ocenu
energi, letme v
nekonenm prostoru
ohromnou rychlost.
Kolem se ve ot a
pohybuje vechno
je energie. Ped nmi
stoj velik kol najt
zpsoby zskn tto
energie. Pokud bude
lidstvo erpat z tohoto
nevyerpatelnho
zdroje, bude se
pohybovat dopedu
gigantickmi kroky.
Nikola Tesla,
denky,
rok 1891

Velk tajemstv
naeho byt jet
ekaj na sv
odhalen, dokonce
ani smrt nemus bt
koncem.
Nikola Tesla
in i toho
nejdrobnjho tvora
vede ke zmnm v
celm vesmru.
Nikola Tesla

zdroj sly (energie). Tato informace

se stala pedmtem pozornosti po
litickch a nboenskch vdc a
bohatch lid rznch epoch, kte
do tchto studi nruiv zapojova
li nejlep mozky sv doby, finan
covali jejich vzkumy, motivovali
nebo alespo nebrnili slavnm
vdcm, aby zkoumali otzky tka
jc se teru.
V obdob novch objev ve fyzice
bylo toto vudyptomn prosted
vnmno jako zklad zklad stej
n jako v dvnch dobch. Krom
toho se ve svtle novch chpn t
doby ter tak posuzoval jako nosi
svtla a elektromagnetickch inte
rakc. Dolo se k zvru, e prv
ter napomh penosu elektromag
netickho zen, dky ktermu rov
n vznikl dnes bn uvan v
raz vyslat z rozhlasovho teru.
Byla to doba velkch objev ve fy
zice. Jak uvdj lid t doby: N
pady doslova krouily ve vzduchu.
Vechny tyto fundamentln objevy
se rychle rozvjely a zskvaly v
znamn experimentln potvrzen,
a do urit doby
Neekan na zatku XX. stolet
byly vechny vzkumy o teru pe
rueny. Mnohm vdcm, kte ob
hajovali teorii teru, bylo zastave
no financovn, byly jim vytveny
rzn uml pekky, jako nap
klad uzaven laborato a sniovn
pot vdeckch pracovnk, co
mlo za nsledek pote pi hledn
novho zamstnn proputnch
vdc, atd. Zrove s tm zaala v
mdich masivn diskreditace teru,
jako jednoho ze zkladnch pojm
teoretick fyziky. Pro se vzkum
ohledn teru, na jeho zklad
slavn vdci XIX. stolet vybudo
vali jejich zkladn teorie a zskali
opravdu pevratn experimentln

daje o uniktn podstat elektro

magnetismu, nhle peruil? A pro
se nsledn fyzikov, kte se teba
jen zmnili o teru v rozhovoru s
kolegy, oznaovali za lhe a jejich
teorie za blboly, bez ohledu na je
jich vdeck zsluhy i pesto, e je
jich vahy byly sprvn? Co se v t
dob skuten stalo?
Vinkem toho veho byl pravd
podobn slavn srbsk fyzik, pr
kopnk elektiny vysokho napt,
talentovan inenr a vynlezce
Nikola Tesla, kter nael zpsob,
jak experimentln zskvat nevy
erpatelnou energii z teru. Jeho
specializac byla elektrotechnika
a hlavnm vdeckm zjmem byla
studie tkajc se generovn a bez
drtovho penosu energie na dl
ku. Ne nhodou pedstavovaly jeho
npady, na prvn pohled, neskute
nou realitu pro lidstvo. Napklad
bezdrtov non osvtlen lod,
srovnateln s dennm svtlem, kter
pluj v ocenu pomoc voln ener
gie odebran z atmosfry (pesnji
z teru). Pokud by byly tyto vyn
lezy uvedeny do praxe, poskytly by
monost pochopit mnoh udlosti
a tajemstv starovku, fakt zjit
nch v prbhu archeologickch
vzkum a objev, kter nezapa
daj do rmce tradinho vysvtlen
historie, ivota a technologickch
vdobytk dvnch lid. To by dalo
odpovdi na mnoh otzky. Nap
klad, jak sta Egypan realizovali
vstavbu a dekorace uvnit pyramid,
ani by pouvali metody osvtle
n znm modernm lidem? Dky
jak sle dvn lid mohli ovlivo
vat gravitaci a pesouvat megality a
budovat z nich cel msta? K emu
byly ureny kosmodromy, jako
napklad starovk terasa Baalbek
v Libanonu? Odkud mli pedkov
africkho kmene Dogon pesn

Od roku 1905 se v oblasti vdy

zaalo clevdom nien teorie o
teru. Ne nhodou se rok 1905 za
psal do historie fyziky jako Rok
zzrak (v latin Annus mirabilis;
zajmav fakt pro lidi, kte znaj:
v anglick literatue nzev Annus
mirabilis se vtinou pouv ve
vztahu k roku 1666). V dsledku
nekalch praktik svtovch prmy
slnk a magnt urychlen kandi
duje na vdeck Olymp svtovho
vznamu ada osobnost, jejich
jmna se zanaj propagovat po ce
lm svt a oni na opltku zanaj
zamovat pojet o teru a odvdt
vzkum ve fyzice jinm smrem.
Napklad v roce 1905 vem znm,
tehdy 26 ti let Albert Einstein (v
t dob u vcarsk oban, len
patentovho adu), zveejuje ty
i lnky ohledn nejdleitjch
smr, kter byly v centru pozor
nosti fyzik po celm svt. Mezi
nimi napklad prci K elektrody
namice pohybujcch se tles (Zur
Elektrodynamik bewegter Krper,
1905), kde Einstein pedstavuje
speciln teorii relativity. Piem
se jeho prce publikuj v presti
nm fyziklnm asopise Nmec
ka Anly fyziky (Annalen der

22

SCIENCE

Tesla doshl vynikajcch vsled

k ve svch vzkumech a snil o
tom, e jeho vynlezy a voln ener
gie budou k dispozici vem lidem,
co by pirozen znan usnadni
lo a zjednoduilo ivot celho lid
stva a pivedlo civilizaci na novou
rove technologickho vvoje.
Ale problm byl v tom, e finan
covn jeho mylenek, vzkum a
provoz laboratoe se uskuteoval
prostednictvm penz americkch
prmyslnk, kte mli jin pohled
na svt a jin cle. Jejich zmrem
nebyla bezplatn distribuce energie
pro vechny a vytvoen duchovn
a morln svtov spolenosti, ale
ist obchodn zjmy a formovn
konzumn spolenosti, ve kter by
oni a jejich potomci mli nad lidmi
neomezenou moc. Ne nhodou se
lta 1895-1904 nazvaj obdobm
revolunch zmn ve fyzice. Lta
1892 a 1905 povaujeme za vrchol
nejvznamnjch objev Tesly.
Nicmn jeho strategick chyba
spovala v tom, e prvnm, komu
ukzal svoje nejdleitj objevy,
byli ti, kte slouili zmru vytvo
en konzumn spolenosti. Tyto
vynlezy a s nimi souvisejc mon
dsledky a vyhldky pro lidstvo na
tolik okovaly americk finannky
a prmyslnky, e z obavy o ztr
tu svch pjm a moci nad lidmi,
podnikli nejen okamit a zsadn
kroky, kter vedly nejen k nhl
mu zastaven financovn projekt
Tesly, ale tak udlaly ve pro to,
aby takov pojem jako ter jednou
provdy zmizel z fundamentln
nauky - fyziky. Pbh Nikoly Tes
ly nen urit jedin. Podobn vy

nlezy mohl vytvoit kdokoli jin,

nebo vda t doby se skuten
piblila k vznamnmu milnku,
kter otevral fantastick vyhld
ky pro lidskou civilizaci. Ale tento
konkrtn pbh se bohuel odrazil
na vd obecn jako celku a co je
nejdleitj na jej budoucnosti.
Nikola Tesla tak nevdomky zmra
zil, na cel stolet, vzkum otzky
zskn voln energie z teru tm,
e uspchal demonstraci revolu
n technologie tm, kte by kvli
epochlnmu vynlezu mohli pijt
o spoustu penz, moc nad lidmi a
svtovou nadvldu.

ALLATRA

informace o hvzd Sirius a jejm

systmu a jak zdroj energie je nut
n k tomu, aby bylo mon dolett
(bezpen) na kosmick lodi k tto
nebo jinm hvzdm?

Albert Einstein
(1879-1955)

Albert Einstein
K elektrodynamice
pohybujcch
se tles (Zur
Elektrodynamik
bewegter Krper,
1905)

Fyzikln asopis
Anly fyziky
(Annalen der
Physik), ve kterm
se publikovaly prce
A. Einsteina

SCIENCE
ALLATRA

Hendrik Lorentz
ekl: viteln
hmota je absolutn
23 propustn, a prv v
mst kadho atomu
existuje souasn
ter, co je zejm,
kdy pozorujeme
atomy jako mstn
modifikace teru."
Z knihy P. S.
Kudrjavceva
Historie fyziky, 3.
svazek, 1971

Bez ohledu na pote

pi naem sil si
vytvoit pedstavu
o struktue teru,
nepochybuji o tom,
e meziplanetrn a
mezihvzdn prostory
nejsou przdn,
ale naplnn
materiln substanc
nebo tlesem
nejrozshlejm a
myslm, e i nejvce
homogennm, jak
si jen meme
pedstavit.
Z lnku ter,
James Maxwell.
Encyklopedie
Britannica, 9.
vydn, rok 1878

Jednm z
nejasnjch
objev fyziky, kter
byl vyhlen za
poslednch nkolik
let je ten, e hmota
neexistuje.
Z knihy
Henri Poincar
O vd

Physik). V t dob byla elektrody

namika velmi populrnm tmatem
a pitahovala pozornost mnoha lid
a to zejmna z dvodu teoretickch
a experimentlnch objev Nikoly
Tesly a ady vznamnch uenc t
doby psobcch v oblasti elektiny
a magnetismu.

Speciln Einsteinova teorie re

lativity obsahovala pezkoumn
pedstav o asu a prostoru ve fyzice. Jeho nzory byly prezento
vny jako, do znan mry nez
visl na tehdejch teorich, kter
se zakldaly na teorii o teru. Na
pklad, pokud slavn holandsk
teoretick fyzik, nositel Nobelovy
ceny za fyziku Hendrik Lorentz a
vznamn francouzsk matematik
a fyzik Henri Poincar povaovali
vechny nov efekty dynamickmi
vlastnostmi teru, tak Einsteinova
teorie relativity toto vechno pe
vdla z dynamiky do kinematiky
a eliminovala pojem teru. Mlad
vdec zaal tvrdit, e vechno, co
bylo povaovno za vlastnosti te
ru je ve skutenosti projevem
objektivnch vlastnost prostoru a
asu a obecn nen vhodn zahrno
vat pojem teru jen pro to, aby bylo
mon prokzat nemonost jeho
pozorovn. Jinak eeno, Einstein
znehodnotil ve svch dlech jak pojem teru, tak i pojmy absolutnho
pohybu a absolutnho asu, kter
se na nm zakldaj (poznmka:
Vce informac o absolutnm ase
a pohybu v knize Ezoosmza).
Teorie relativity nebyla ve vd nic
novho. Dvno ped zveejnnm
Einsteinovy publikace zformuloval
Henri Poincar ve svm dle M
en asu (La mesure du temps,
1898) obecn a univerzln princip
relativity pro elektromagnetick
jevy. Ale problm bylo, e Lorentz
a Poincar byli zastnci teorie o

teru, kter se nehodila tm, kte

se podleli na znien tohoto pojmu
v oblasti vdy na zklad pokyn
mocnch finannk.
Skutenost, e se toto tajn spiknut
zmrn, systematicky a vemo
nmi zpsoby uvdlo do praxe a
do vech oblast ivota, potvrzuje
ada fakt. Na zatku se nejvt
vdci t doby vyhbali otzkm
vyvolanm novou teori bu re
lativnm mlenm, nebo se omezo
vali na pouh odborn pipomnky
typu, e tmito problmy se zab
vali ji dve jin vdci a vsledky
jejich vzkumu byly sice platn,
ale pouze za uritch podmnek.
Pozdji se vak fyzici rozdlili do
dvou skupin: na ty, kte byli za
stnci nov teorie a ty, kte hjili
koncept o teru. Vsledkem vz
jemnho tvan vdc a umlho
rozkolu v jejich adch, bylo ofi
ciln prohlen v z roku 1920.
Na sjezdu 86. Kongresu Svazu
nmeckch prodovdc a lka
v Bad Nauheimu (Nmecko) bylo
oficiln oznmeno, e takov po
jem jako ter byl nakonec zruen.
as a msto nebylo vybrno nhod
n (prvotdn evropsk stedisko
Bad Nauheim, kter se nachz
na zem Hesse, 38 km od Frankfurtu nad Mohanem). (Poznmka: viz informace z knihy Sensei
ze ambaly. 4. dl). Vdci t doby
si byli vdomi, e toto tvrzen ve
skutenosti zruilo mnoho doloe
nch teori fyziky, bez poskytnut
dnch protidkaz a vysvtlen.
Prakticky se od t doby zaalo ve
vdeck komunit pracovat s na
zenmi vzory od tvrc konzumn
spolenosti, kte tak rozdlovali
vdce do dvou tbor: slepch,
kte nemohou vidt zjevn fakta a
nmch, kte vd, ale boj se o
tom mluvit.

V dsledku toho se vzkum vlast

nost teru a vvoj tto perspektiv

Nejene stle
objevujeme nov jevy,
ale i v tch, kter
byly povaovny
24
za dobe znm,
se nm otevraj
neekan aspekty.
Ve volnm teru
zkony zachovvaj
svou majesttn
jednoduchost; ale
hmota se v pravm
slova smyslu zd bt
m dl tm sloitj;
ve, co se o n k,
m vdy jen piblin
vznam a nae vzorce
neustle poaduj
nov a nov leny.

SCIENCE

Vechny tyto otesy ve vvoji fy

ziky jsou smutn, ale nikoli nhod
n. Toto je jen sten obraz toho,
co se v t dob globln odehrva
lo ve veejnm vdom pod vlivem
aktivn innosti skupiny finann
k, kte snili o svtov nadvld.
Vdy prv tehdy ve svt doch
zelo k masivnmu nien duchov
na, morlky, umle se vytvela
konzumn spolenost. Rychle se
vytvely mezinrodn koncerny,
nadnrodn korporace, soukrom
monopoly a svtov trh orientova
n na upevnn a rozvoj idej maso
v spoteby konzumn spolenosti.
Ve svtov spolenosti se formoval
lovk-spotebitel, jeho vdom
se u od ranho dtstv nastavova
lo na materialistick a sobeck vn
mn svta, spotebitelsk postoj k
ivotu a osobn prospch. Smysl
ivota se stavl na falenm z
klad (touha neustle zvyovat sv
pjmy a bohatstv, karirn rst,
obhajovn egoistickch ambic),
kter v konenm dsledku nepi
nel hledanou vnitn svobodu a
tst. Samozejm, e toto egois
tick mylen lovka-spotebitele
po takovm masovm zpracovn
vdom nepijmalo s vnost zna
losti minulosti, vetn tch, kter
byly dve povaovny za posvt
n a chrnny jako dleit pro
lidstvo a pedvny z generace na
generaci po tiscilet. lovku bylo
tk si pedstavit, co je to absolut
n przdnota, pokud nen naplnna
nim hmotnm. Bylo mu tk
vyjt za rmec hmotnho vnmn
svta, kter mu postavili jako od
dlova ve vdom, aby nepoznal
vce a nestal se nhodou dalm
Teslou, Planckem nebo Maxwel
lem.

ALLATRA

Zrove mocni pomoc mdi

sousteovali pozornost mas na
tvrzen o pravdivosti teorie rela
tivity a vnucovali nzor, e ter v
podstat neexistuje. Za velk pod
pory se popularizovaly knihy a
vystoupen lektor, kte hovoili
o nov teorii relativity jednostran
n, z pohledu zejm a jednozna
n skutenosti. To tak sehrlo
vznamnou roli pi znehodnocen
znalost o teru. eeno moder
nm jazykem - svtov manipul
toi pouili znmou technologii
ovlivovn mas prostednictvm
masmdi, jejm vsledkem bylo
znien uritho veejnho m
nn a jeho zmna za falen,
kter je pesnm opakem toho
skutenho, ale je velmi vhod
n pro zainteresovan mocne.
Pozdji se tento postup stane ve
ejn znmou metodou a dostane
nzev Overtonova okna (Over
ton windows). Jej vznam spo
v ve specilnm informanm
zpracovn veejnho vdom,
ponaje fz vnmn mylenky
jako zsadn nepijateln (na
pklad je v rozporu se spoleen
skm uspodnm, starovkmi
znalostmi, postulty, tradinmi
postoji, etickmi a morlnmi ve
lidskmi normami) a postupn se
pesouv a do fze nejen veejn
pijateln mylenky, ale dokon
ce a k vytvoen novho nemn
nho pravidla pro spolenost na
tomto falenm zkladu. (Fze in
formanho zpracovn spoleen
skho vdom podle technologie
Overtonova okna: nemonost
pijet falen mylenky - radikln pohled na tuto mylenku - mi
nimln pijateln pohled na tuto
mylenku - maximln rozumn
pohled na tuto mylenku - nejpopulrnj pohled na tuto mylen
ku - zaveden pravidla do ivota).

Z knihy
Henri Poincar
O vd

Neodkldejte pi
o velik a vn na
potom, a uspokojte
sv zkladn
poteby. Mohlo by
bt pli pozd,
nebo vkldme
materiln blaho do
rukou lid, jejich
idelem je chleba a
podvan.
V. I. Vernadsky

Vtzstv kterhokoli
vdeckho nzoru
a jeho zahrnut
do obecnho
svtonzoru, stle
jet nedokazuje jeho
pravdivost.
V. I. Vernadsky

SCIENCE
ALLATRA

25

Pomoc penz je
mon pinutit
vdce mlet, ale
nen mon udret
narstajc hnv
prody!

Jestli se spolenost
nezmn, lidstvo
to jednodue
nepeije
Pet budouc
kataklyzmata bude
mon pouze pi
spojen celho lidstva
a pouze pi kvalitn
zmn spolenosti v
duchovnm
smyslu.
z knihy AllatRa

Osobn vklad
kadho lovka do
spolench zleitost
duchovn a mravn
pemny lidstva
je velmi dleit.
Mohu ci, e kad,
dokonce i, zdlo by
se, nejjednodu a
bezvznamn in
vykonan s clem
en Pravdy, se v
konenm dsledku,
a tak i onak,
projevuje na globln
situaci ve spolenosti
a formuje jej
budoucnost.
z knihy AllatRa

n oblasti fyziky zastavil na vc ne

stolet. V prioritnch oblastech vdy
zstalo jen to, co dvalo vojenskou
pevahu a pinelo pjmy oligar
chm. V souasn dob existuj po
zstatky minulch znalost o teru
jen v rmci tradinho vkladu vdy
nebo na rovni filosofickch vah
o primitivnch znalostech minu
losti, vetn zkreslen a nepocho
pen podstaty nebo jsou azeny do
kategorie starovk okultn inter
pretace.

Co meme v dnenm svt vy

sledovat v dsledku ztrty staro
bylch znalost o nevyerpatel
nm zdroji energie (teru, akai,
ezoosmick mce)? Tvrdou
konkurenci pi honb za zsk
nm neobnovitelnch zdroj ener
gi na planet, kter vyst asto
a do vojenskho konfliktu, ex
panze nadnrodnch spolenos
t, bezltostnho rozdlovn lid
na vai a nai, sv a ciz a boje
bez pravidel za moc na spotebi
telskm trhu. Zdroje uhlovodk
se staly trumfem v politickch a
ekonomickch otzkch konzum
n spolenosti. Dnen civilizace,
ve kter penze masivn ovldaj
mysl lid, dospla ve svm vvo
ji do slep uliky a ke globlnm
problmm v dsledku ztrty du
chovnch a morlnch hodnot. A
to ve se dje prv te, v dob,
kdy se globln prodn katastro
fy zrychluj, nabraj na tempu
i sle a kdy jsou znalosti o teru
nezbytn pro peit lidstva jako
samotn vzduch. Pomoc penz
je mon pinutit vdce mlet,
ale nen mon udret narstajc
hnv prody!

k krize, kterm mocni ospra

vedluj eskalaci mezinrodnho
vojenskho a politickho napt,
vlky a rzn pokusy o znie
n pebytku populace. Ale jen
mlo lid peml o tom, co se
ve skutenosti skrv za ener
getickou kriz a pro byla tato
mylenka tak pevn zakotvena do
oblbenho veejnho mnn jako
standardn omluva? Koneckon
c, dnes existuje ada zpsob,
jak vyrbt elektinu bez poui
t zdroj uhlovodk. Pro o tom
oficiln zdroje ml? Odpovdi na
tyto otzky pivedou chytrho lo
vka opt k banlnmu vysvtlen
- lidskmu pn ovldat svtovou
moc nebo alespo neztratit pky
zen pro ovlivovn vech mo
nch situac na svtovm spote
bitelskm trhu. Take konzumn
spolenosti, kde funguje obchod
s promnlivou lidskou tv
nen sluiteln s pojetm duchovn
a tvoiv spolenosti vem do
stupn voln energie a prapvod
nmi znalostmi.

Ale nyn, tak dky PRAPVODN

FYZICE ALLATRA, maj vich
ni zdrav uvaujc lid na celm
svt jedinenou pleitost radi
kln otoit vektor vvoje civiliza
ce duchovnm a mravnm smrem
(pozn.: viz kniha AllatRa) a vyeit
nejdleitj problm svtov spo
lenosti - generovn voln energie
zdarma. Pleitosti a perspektivy,
kter otevr PRAPVODN FY
ZIKA ALLTARA osvobozuj lo
vka od materiln zvislosti, tedy
pispvaj k odstrann jakhokoli
spotebitelskho systmu. Pivd
lidstvo na zcela novou rove vn
mn a poznn svta, vdeckho
V dnen spolenosti se dky m studia a praktickho prozkoumn
dim zakoenil vraz energetic vesmru a lovka.

Pedpoklad o existenci FOTONU

v elektromagnetickm poli byl po
psn roku 1900 v prci nmeckho
teoretickho fyzika a zakladatele
kvantov fyziky Maxe Plancka
(1858-1947). V roce 1905 Albert
Einstein rozvinul Planckovu my
lenku a stanovil, e elektromag
netick zen (svtlo) nen nic
jinho, ne proud jednotlivch
kvant (foton). Pm experimen
tln dkaz existence foton byl
zskn americkmi fyziky ji v le
tech 1912-1915: Robertem Milli
kanem (1868-1953) a v roce 1922

Od roku 1930 a prakticky a do

zatku roku 1950 bylo studium
elementrnch stic zce spjato
se studiem kosmickho zen.
Od roku 1950 a do souasnosti
se hlavnm nstrojem pro vzkum
elementrnch stic v oblasti
fyziky staly urychlovae a ped
mtem studia - nov elementrn
stice, kter vznikaj pi srce
se substanc zrychlench proton
a elektron. Od t doby bylo obje
veno mnoho rznch stic, vet
n nestabilnch elementrnch
stic, a tak velmi nestabilnch
stic s nzvem rezonance (na
pklad v roce 1953 byla objevena
prvn z nich D1 (1232)), tk an
tistice (antiproton (1955), anti
neutrino (1956), antisigma hype
rony (1960)), a tak dle.
Neoekvanou se pro vdce uk
zala ada vlastnost objevench u
stic. Pi zkoumn tto otzky,
spolu s takovmi charakteristika
mi jako elektrick nboj, moment
hybnosti, atd., se musely zavst
takov vlastnosti jako podiv
nost, oarovn atd. Bylo jas
n, e svt elementrnch stic
podle svch zkonitost, vlastnos
t a chovn je velmi odlin od
obvykl pedstavy o nm zformo
van na zklad klasick fyziky.

26

SCIENCE

Vda modern civilizace zaala

pouvat zamnnou pedstavu o
atomu, jako o nejmen sti che
mickho prvku ji od XIX. stole
t. V roce 1897, dky anglickmu
fyzikovi Josephu Johnu Thomso
novi (1856-1940), kter stanovil,
e katodov paprsky jsou tvoeny
proudem drobnch stic, byl ob
jeven ELEKTRON - nosi zpor
nho elementrnho elektrick
ho nboje v atomu. V roce 1919
anglick fyzik Ernest Rutherford
(1871-1937) v dsledku studia
rozpadu jdra objevil PROTON elementrn stici s kladnm n
bojem. V roce 1932 anglick fy
zik James Chadwick (1891-1974)
pi studiu interakce berylia s s
ticemi alfa objevil NEUTRON
- elementrn stici v jdru ato
mu, kter se hmotnost pibliu
je k hmotnosti protonu, ale nem
elektrick nboj. Nicmn m
modern vda dodnes nevyeen
problmy v popisu vnitn struk
tury atomovho jdra.

Arthurem Comptonem (18921962). V roce 1930, vcarsk fy

zik Wolfgang Pauli (1900-1958)
postuloval existenci elementrn
stice, kter tm neintegruje s
hmotou, a v polovin padestch
let amerit fyzici Frederick Rei
nes (1918-1998) a Clyde Cowan
(1919-1974) experimentln po
tvrdili existenci neutrln stabiln
stice- NEUTRINO.

ALLATRA

ELEMENTRN
STICE

Joseph John
Thomson (1856-1940)

Ernest Rutherford
(1871-1937)

James Chadwick
(1891-1974)

Peter Higgs
(1929)

ALLATRA

SCIENCE

Benglsk fyzik,
biofyzik, archeolog
a jeden z prkopnk
27 ve vzkumu rdia a
mikrovlnn optiky Jagadish Chandra
Bose (1858 1937)
ve svm vodnm
projevu, pi oteven
stavu Bose v roce
1917, poznamenal:
V souasn dob
se zapomn, e
On ns obklopuje
neustle se svm
vyvjejcm se
tajemstvm stvoen,
nepopsatelnm
zzrakem, kter
se skrv v
mikrosvt stice,
kter obsahuje ve
sloitch spletench
sv atomrn
podoby vechna
tajemstv vesmru,
vetn jm vloen
touhy poznvat a
pochopit
A potom, opt se
odkazuji na sebe,
a lovk porovn
jeho bytost se vm
jsoucm; a poct,
jak se ztratil v tomto
odlehlm kout
Vesmru a dv se z
zk vzesk cely
pidlen mu pro
bydlen - mm na
mysli cel viditeln
svt - i on mus
pochopit, co je
cel nae Zem se
svmi stty a msty,
a konen, kdo je
on sm. lovk v
nekonenu - co on
vlastn znamen?
z knihy Mylenky,
roky 16571658, od
Blaise Pascala

V souasn dob je za vznam

n objev v oblasti fyziky stic
a fyziky vysokch energi pova
ovn jeden z vsledk, zskan
v Evropskm centru pro jadern
vzkum (CERN) za pomoc spe
cilnho zazen - urychlovae
nabitch stic (Velk hadronov
urychlova). Vdci objevili s
tici, pravdpodobn podobnou
Higgsovu bosonu (boson pedpo
vdl britsk fyzik Peter Higgs
(1929) - teoreticky by ml mt ko
nenou hmotnost a nemt dn
spin). Ve skutenosti to, co vdci
objevili, nen dn Higgsv bo
son. Tito lid nevdomky oprav
du uinili dleit objev a nejen
to. Experimentln toti objevili
jev, kter je podrobn popsn v
knize AllatRa (poznmka:.kniha AllatRa, str. 34, posledn
odstavec)
V souasnosti si fyzikov jen
komplikuj podmnky vnjho
pozorovn, ale stle jim chyb
monosti, jak sledovat ty nej
jemnj procesy a porozumt
zkonitostem, kter se vyskytuj
uvnit systmu mikrosvta. Pro
spotebitelskou spolenost je toto
chozen kolem hork kae ty
pick. Vdy vdci jsou nuceni
doslova pevat v tak sobeck
spolenosti a vyuvat sv schop
nosti ne pro blaho lidstva, ale k
uspokojen nch ambic a stu
dovat fyziku jen v zkch me
zch povolench koncepty. Mo
dern fyziku vysokch energi
v konzumn spolenosti meme
obrazn pirovnat k psobivmu
pedstaven pro neznal divky,
kte ji financuj, k zazen, kter
v podstat drt obrovsk kameny
na mal kousky, kter nazvme

elementrn stice. Ale v proce

su drcen takovho konglomer
tu nen mon pochopit podstatu
vytven zrnka psku.
Dnes se mnoho fyzik, kte ne
zstali lhostejn k problmm
spolenosti, sna opt experi
mentln navrtit k pvodnmu
bodu, na cestu vedouc pmo, ze
kter odboili jejich pedchdci.
Chpou, e v dsledku klimatic
k situaci na Zemi spojen s glo
blnmi klimatickmi zmnami
ivotnho prosted je pro peit
lidsk civilizace nutn kvalitativ
n nov prlom ve fyzice zalo
en na zpsobu generovn vol
n energie, bez ohledu na vnj
podmnky a dostupnost prod
nch zdroj.
Shrneme-li ve uveden, me
me ci, e nov ra modernch
objev jen mrn pootevela kl
ovou drku ve dvech do mik
rosvta, kter je zkladem mak
rosvta celho Vesmru. To ve
ovem bylo omezeno pouze na
malou st pozorovanch jev
mikrosvta. S pouitm univer
zlnch kl PRAPVODN
FYZIKY ALLATRA mete ne
jen iroce otevt dvee do nevi
ditelnho svta, ale i vstoupit do
nj a setkat se s jeho zdrojem.
Abychom pochopili zkony in
terakce mikrosvta, potebujeme
radikln revizi mnoha zaitch
pojm a pedstav a kvalitativn
nov pohled na fyziku. PRA
PVODN FYZIKA ALLATRA
otevr perspektivu nejen zcela
jinho vnmn fyziklnch jev
v mikrosvt, ale vysvtluje jej
fundamentln zklady a zkony
interakc.

LIDSK VNMN

Souasn fyzika je neodmysliteln

spjata s filozofi, stejn jako tomu
bylo ve starovku a v dvjch
dobch. S duchovnmi znalostmi,
pesnji - jako jejich doplnk, ob
jasovala lovku otzky nevidi
telnho ivota makro a mikrosvta.
Jednalo se zejmna o znalosti tka
jc se zrozen, uspodn a evoluce
Vesmru, opakovn jeho zniku a
znovuzrozen, stavby viditelnho a
neviditelnho svta. Dle se znalos
ti tkaly lovka a jeho vcerovo
v konstrukce v neviditelnm svt,
jeho relnch monost spojench s
hlavn silou a nejdleitjm smys
lem jeho existence duchovn pod
statou. Zklady prapvodn fyziky
byly jakmsi vodtkem k pochopen
pravho duchovnho vznamu lo
vka a jeho krtkodob existence v
tomto iluzornm svt.

28

filozofickmi materialistickmi n
zory? Pro je dodnes vysvtlen v
deckho obrazu svta postaveno na
modernch filozofickch nzorech
(materialistickch pedstav o obec
nch zsadch a zkonech uspo
dn Vesmru)? Tedy, e se otzky
o zrozen a vvoji vesmru, o vzni
ku prostoru a asu, o elementrnch
sticch, mikrosvt a vzniku a v
voji ivota projednvaj hypoteticky, na rovni stvajcch vdeckch
znalost a pedpoklad? Vdy stej
n otzky meme nalzt ji ve sta
rovkch duchovnch pojednnch
nrod svta, jako stejn doplnk
znalost o lovku, smyslu jeho exi
stence a dleitosti duchovn trans
formace. Opomeneme-li otzku,
jak a od koho mohli lid v dvnch
dobch zskat tyto uniktn znalosti
o neviditelnm mikro a makrosv
tu, zajmavm faktem zstv, e je
lovk jako biologick bytost (jako
obyvatel trojrozmrnho svta) ve
svm vnmn (a nsledn i v pozn
vn) okoln reality velmi omezen.
Vdy pokud se mu neekne o je
vech, kter existuj mimo viditeln
svt a nsledn se nenau, jak s nimi
zachzet, sm na to nepijde. Pkla
dem jsou tak zvan ferln lid (vy
rstali v izolaci od lidsk spolenos
ti, mezi zvaty) nebo dti, kter byly
od tlho vku z njakho dvodu
spoleensky izolovny od kontaktu s
lidmi a tm pdem nemly monost
zskat znalosti a sociln zkuenosti.
Takov pklady jsou psychologm a
sociologm dobe znmy.

Pemleli jste nad tm, pro byl v

modern spolenosti pvodn du Jak se vlastn formuje pedstava
chovn pohled na svt a skutenou lovka o svt, o sob a svm i
povahu lovka znien a nahrazen vot? Jak se formuje jeho vnmn

SCIENCE

V prod probh neustl proces

pohybu a transformace hmoty na
rznch rovnch sv organiza
ce, s rznmi rychlostmi, fzov
mi stavy, za rznch fyziklnch a
dalch podmnek, a tak dle. Vda
dokzala, e pestoe jsou tyto
zmny lidskmu oku neviditeln,
neznamen to jet, e tyto procesy
neexistuj. Kad zmna v prod
m svj dvod. Zsadnm kolem
modern fyziky je - odhalit prvotn
pinu, kter psob podle nemn
nho zkona a uruje rznorodost
nsledujcch zmn v jevech a v
voji udlost.

ALLATRA

PRAPVODN FYZIKA ALLATRA

SCIENCE

Frekvence Hz

ALLATRA

29

1023

Rentgenov
paprsky

Paprsky gama

1022
1021
1020
1019
1018

Infraerven
zen

Viditeln
svtlo

UVzen

1017
1016
1015
1014
1013
1012
1011

Rdiov vlny

1010
109
108
107
106
105

a jak informace tvo zklad jeho

pohledu na svt (emu v)? Co
nazv realitou a jak je svt do
opravdy? Podvme-li se na tyto
otzky z hlediska fyziky, lovk je
velmi omezen v svm vnmn sv
ta, ve vnmn rozshlho ocenu
fyziklnch pol, irokho spektra
elektromagnetickch vln rznch
frekvenc a cel t variability ve
monch forem ivota a prodnch
jev, kter existuj v hmotnm sv
t. Jako pozorovatel je uzaven v
systmu trojrozmrnho vnmn a
m monost poznat jen jeho velmi
malou st pomoc svho tla, pes
nji prostednictvm smysl. A jak
jsou hranice monost naich org
n vnmn? Vezmeme jednoduch
pklad - oi. Hlavn informace o
okolnm svt pichz prostednic
tvm optickho kanlu. Pro lidsk
oi viditelnou st spektra je elek
tromagnetick vlnov dlka od 400
do 760 nanometr. Vechno, co le
mimo tento rozmr, lovk nevid
a proto se v jeho mozku neodr
skutenost, kter le mimo tento
rozsah vlnovch dlek. Tot plat i
pro zvuk, kter lovk sly pouze
v rozsahu 16 a 20 kHz (pro srov
nn, sluch nkterch zvat pokr
v rozsah a do 200 kHz, u hmyzu
- a do 500 kHz). Orgny vnmn
poskytuj jen velmi mlo informac
o okolnm svt, skrze kter lovk
dostv mylnou pedstavu, a to ne
jen o prostorovm uspodn vnj
reality, ale i o statice (nemnnosti)
mnoha viditelnch objekt, m se
u nj nsledn vytv jaksi iluze
vnmn. Ve skutenosti neexistuje
dn hmotn objekt, kter by se
nachzel v absolutnm klidu, nebo
ve se nachz v pohybu a to jak v
mikro-, tak i makrosvt.

a me existovat pouze v ptom

nosti ady konkrtnch podmnek,
napklad v uritm gravitanm
poli, za pomoci vzduchu, vody, i
vin potebnch k udren organi
zmu a tak dle. Jedn se o sloit
biofyzikln objekt, kter je scho
pen transformovat obdren rzno
rod informace na elektrick sign
ly (nervov impulsy), kter snm
a zpracovv centrln nervov
systm. V tle prmrnho dosp
lho lovka se jen na biochemic
kch procesech organismu podlej
triliony (!) nejmench ivch mi
kro-objekt, pesnji ivch syst
m - bunk, kter podporuj ivot
tohoto sloitho systmu, neustle
na sebe vzjemn psob a pizp
sobuj se mncm se podmnkm.
Ale vechny tyto buky jsou slo
eny z elementrnch stic, kter
na rovni kvantov fyziky existuj
podle zcela odlinch zkon (na
rozdl od zkon klasick fyziky),
podle kterch je zkladem veho
energie a informace. Jinmi slovy
- chemie viditelnho svta je zalo
ena na fyzice neviditelnho svta.

Obecn vzato, lovk disponuje

subjektivnm vnmnm skutenos
ti. Lidsk mozek, i pes jeho sloi
tost, je podstatn omezen ve svch
schopnostech a me fungovat
pouze za uritch podmnek. Infor
mace o okolnm svt je jedincem
vnmna s asovm zpodnm a
prostorovou deformac. Napklad
prostorov zkreslen vnmn me
bt zpsobeno rznou rychlost
prchodu zvukovch (mechanic
kch) a svtelnch (elektromagne
tickch) vln skrze rzn prosted,
materil, v dsledku disperze, re
flexe a skldn vln. To znamen,
e lovk nedostv celistvou, ale
Lidsk tlo je chemick tovrna, fragmentrn, nekompletn infor
kter vyrb a spotebovv energii maci. Model vnmn okolnho

V dsledku tchto okolnost nelze

spolehliv a pesn hovoit o sloi
tch procesech fungovn hmotnho
svta Vesmru, kter jsou nad rmec
omezenho vnmn lovka jako
obyvatele trojrozmrnho svta.
Nicmn znalosti pizpsoben lid
skmu chpn ji existuj od staro
vku. Podle starch pojednn byly
tyto znalosti povaovny za posvt
n a starostliv se pedvaly z gene
race na generaci. Je zejm, e byly
ureny k tomu, aby lovk poznval
svt a mohl mnohem vce porozu
mt sm sob, sv prav piroze
nosti, duchovnmu smyslu ivota a
byl schopen pout tyto dodaten
znalosti o neviditelnch procesech
hmotnho svta vlun k dosaen
sv duchovn transformace.
Mnoho starovkch znalost se pe
dvalo z generace na generaci v
asociativn form, kter je srozumi
teln pro vnmn vtiny lid, kte
ili v t i on dob v rznch s
tech svta. Dnes se v kvantov fy
zice spn vyuv analogie, dky
kter se vytvej abstraktn teorie a
rzn modely, pomoc nich se dky
asociativnm srovnnm vysvtluj
veejnosti ve srozumiteln podob
procesy neviditelnho svta nep
stupn pro vizuln vnmn lo
vka. Piem plat, m ir aso
ciativn soubor, kterm disponuj
vdci, tm srozumitelnj teorie pro
lidi modern civilizace.
Ve starch dobch se znalosti pe
dvaly pomoc analogi, kter byly
srozumiteln a blzk lidem t doby
a danho zem. Napklad pro n
rodnosti, kter ij na behu moe
nebo ocenu, se jako analogie pro
vysvtlen znalost o Vesmru a ne

30

SCIENCE

Pokud se podvme na tuto otzku

z hlediska kvantov fyziky, lovk
ije v systmu iluz. Podvme-li se
na otzku co brn lovku pocho
pit a uvdomit si iluzorn povahu
svta - z pohledu duchovnch zna
lost, je to jen negativn kvalita jeho
vdom, pcha. Tedy cukr a bi
rozumnho materilnho systmu,
kter dl z lovka nejen otroka
svch pn, ale dojnou krvou
pro svj systm, mrtvolu jet za i
vota. Ne nhodou, kdy sta mudr
cov pedvali znalosti pedchozch
generac, zdrazovali, e vech
no, co lovk vnm ve viditelnm
svt, nen vlastn realita a e m
pleitost k rozvoji jinho vnm
n, kter je kvalitativn odlin od
klamnho a iluzornho vnmn sku

tenosti, kterou vnucuje materiln

systm.

ALLATRA

svta je velmi subjektivn. lovk

poznv okoln skutenost s po
moc vdom, prostednictvm zs
kanch asociac vychzejcch z
trojrozmrnho svta. Jinmi slo
vy, vechny procesy a jevy m
trojrozmrnost a hled podobnosti.
Proto vdom, kter je naladno na
kadodenn ablonov vnmn sv
ta mnoh pehl v dsledku nepo
chopen jemu neznmch proces
a jev. ablonov vnmn lovka
konzumn spolenosti s materialis
tickm zpsobem mylen je vyj
deno ve slovech biblick postavy
nevcho Tome: Dokud neuvi
dm, neuvm. Zajmav je vak
reakce na tento vrok pedstavite
lem duchovnho spoleenstv (Je
e): Blaeni jsou ti, kte nevidli a
uvili! Z hlediska PRAPVODN
FYZIKY ALLATRA je tento vrok
vce ne stejn, protoe se tk
nejen duchovnho ivota lid, ale i
globlnch proces probhajcch v
mikrosvt na rovni ezoosmick
mky (Poznmka: viz dle ve zprv tma Ezoosmick mika).

SCIENCE
ALLATRA

31

viditelnm svt vyuvaly proce

sy a jevy vyskytujc se v ocenu,
obrazn ukzky spojen s vodou
a chovnm podvodnch obyvatel.
Pro obyvatele stepnch a lesnch
oblast byly naopak srozumiteln
asociace spojen se zemdlstvm,
rozvojem a rstem rostlin a strom,
a s vlastnostmi a nvyky zvat. Ale
pro vtinu lid byly nejvce srozu
mitelnmi pklady z kadodennho
ivota spojen s ivotem komuni
ty a lidskmi vztahy. Kdy lovk
ovld prapvodn znalosti, vech
ny tyto paralely lze snadno vypozo
rovat v kulturch rznch nrod.

n. Dnes, dky modernm vdcm,

kte se nepedpojat dvaj na tuto
otzku, bylo shromdno velk
mnostv kulturologickch materi
l z celho svta. Tyto materily
nasvduj tomu, e ve sv podstat
stejn sakrln znalosti byly znmy
lidem na rznch kontinentech a v
rznch dobch. Take dnes, s ohle
dem na bohat kulturn a duchovn
ddictv lidsk civilizace a pomo
c kl - zklad PRAPVODN
FYZIKY ALLATRA, m lidstvo
monost nejen pochopit svoji pra
pvodn minulost, ale tak zmnit
svoji budoucnost.

Podle daj, kter se dochovaly a

do na doby, existuj dva hlavn d
vody, pro se starovk znalosti o
makro- a mikrosvt uvdly jako
doplnk k duchovnm znalostem.
Prvnm dvodem bylo, aby si lo
vk uvdomil hlavn smysl svho
pomjivho ivota, kter spov
v duchovn transformaci. Druhm
dvodem bylo, aby lovk uinil
svoji vdomou a zralou volbu mezi
v jeho ivot dominujcmi materi
lnmi nebo duchovnmi hodnotami
(v pojet dominantnho osobnho
svtonzoru a hlavnho cle ivo
ta). Aby lovk mohl plnohodnotn
uinit svoji volbu, ml by si bt v
dom nebezpe, zvltnost a ablo
novho chovn neviditelnho svta
materilnho inteligentnho syst
mu, ve kterm doasn existuje on
jako Osobnost a jeho tlo (poznmka: vce informac v knize AllatRa).

Je teba zdraznit, e pokud lovk

se zvdavm rozumem, se svobod
nou mysl nezanesenou ablonami
veejn uznvanch rmcovch
autorit, zane studovat a snait se
dkladn ve vem vyznat z pozice
znalost prapvodn fyziky a boha
tho duchovnho a kulturnho ddic
tv lidsk civilizace, potom zane
hluboce chpat a duchovn pozn
vat sm sebe. Krom toho pochop
skuten piny dnen duchovn a
morln svtov krize a dvody pro
vytvoen umlch podmnek, kter
vedou k destabilizaci stavu lov
ka a modern spolenosti. Ale co je
nejdleitj, v dsledku takovho
hlubokho poznn si lovk uv
dom, jakm zpsobem me nejen
radikln zmnit situaci, ale tak
jak pejt na zcela novou evolun
rove vvoje jak sebe, tak i spo
lenosti jako celku. A to jak z hle
diska vvoje civilizace v souladu s
prapvodnm duchovnm smrem,
tak i v plnu epochln transfor
mace vdy a doshnout tak fantas
tickch vin technologickho po
kroku. Jak se k, vechno nov je
dobe zapomenut star.

Bohuel pozdji, kvli nedostatku

pochopen starovkch informa
c, dolo asem ke ztrt hlavnch
kl k jejich deifrovn, znalosti
o procesech makro a mikrosvta se
zaaly vykldat jinak a to v doslov
nm smyslu ve uvedench pkla
d, tj. v primitivnm smru myle

skm mylenm a zenm vnm

nm reality. Vsledkem je, e m dnes
lidstvo spoustu problm, vetn pro
blm vdeck povahy, kterm by se
mohlo vyhnout. Napklad ve fyzice
je problmem takzvan krize fyziky
elementrnch stic. To znamena,
e i kdy se dnes lidstvo, dky fyzice
vysokch energi setkalo s neobvyk
lmi jevy mikrosvta, rznorodmi
vznikajcmi a mizejcmi sticemi
a vzjemnou pemnou hmoty na
energii, tak se dky absenci znalost
o nehmotn podstat mus zastavit na
prahu nepochopen tchto globlnch
proces a jejich uvdomn z pozice
Pozorovatele mimo systm.

DEFINICE PRAPVODN FYZIKY ALLATRA

Tud, co je zkladem jednoty hmot
nho svta a uruje rozmanitost jeho
zmn? Dvno ztracenm klem,
kter otevr tajemstv opravdov
fyziky mikrosvta, jsou pojmy jako
EZOOSMZA a EZOOSMICK
MKA. Dvaj ucelen obraz o
procesech, kter probhaj ve ves
mru, o diskrtn struktue hmoty, o
funkcch nedlitelnch a vzniku d
litelnch stic, pochopen zklad
jejich interakce a monosti zskn
voln energie z nevyerpatelnho
zdroje. Jedn se o asem ztracen
znalosti, kolem kterch se vytvely
rzn kosmologick mty, nboen
sk dogmata, filozofick koly a tak
dle. Do souasnho tiscilet se za
chovaly jen dozvuky minulch zna
lost o tchto neviditelnch procesech
(napklad v starovkch indickch
pojednnch - pojem akaa (ne
konc zen, osvtlen prostor),
ve starovk eck literatue po
jem ter (horn, ist, prsvitn,
ziv vrstva vzduchu, stanovit
boh)), kter byly bohuel opako

van zkomplikovny nepochopenm

skuten povahy tchto proces.
Co je to ezoosmza a ezoosmick
mka? Znm je tvrzen Poincar
ho (na zklad starch pramen) o
nehybnm teru a o tom, e ho nikdy
nebudeme schopni poznat experi
mentln. To ale neznamen, e ter
nen. To znamen, e je nepstupn
pro vnmn lovka jako pozorova
tele trojrozmrn dimenze. V dv
nch dobch se zdrazovalo, e ten
to zklad hmotnho svta je skuten
nehybn, nedostupn lidem, a e tuto
substanci neme lovk hmatateln
ctit, vidt, ani slyet, nebo z n vy
chz neslyiteln Zvuk. Nicmn se
uvdlo, e pokud budeme znt jeho
uspodn, me nm bt velkm
pnosem pro svoji nevyerpatelnou
slu a meme se nauit ovldat ne
viditeln jevy, kter nejsou pstupn
lidskmu oku.
Pro lep podmnn pochopen pod
staty proces, kter jsou zkladem

32

SCIENCE

Stejn jako v dvnch uench V

chodu, tak se i v ran historick po
dob staroeckho atomismu vy
skytovalo pojet nehmotn podstaty
existujc mimo prostor a as. To do
znan mry vysvtlovalo chovn a
vlastnosti hmotnho svta a umoo
valo pochopit zkony interakce hmo
ty a principy jejho zen. Zatkem
XIX. stolet byly z veejn pstup
nch znalost zmrn odstranny
anebo dkladn pozmeneny vechny
starovk zmnky o nehmotn pod
stat. V dsledku toho byly nsledu
jc generace vychovvny vhradn
na dominanci materialistickho sv
tonzoru, se sobeckm a spotebitel

ALLATRA

O NEHMOTN PODSTAT

SCIENCE
ALLATRA

33

prvotnch jev, uvedeme adu vy

svtlen PRAPVODN FYZIKY
ALLATRA. Je teba vzt v vahu, e
tato vysvtlen jsou zjednoduen a
pizpsoben pro pochopen irokho okruhu zainteresovan progresivn spolenosti. Vzhledem k tto sku
tenosti a pro srozumitelnost tchto
znalost, je ve zprv vynechno
mnoho fyziklnch, matematickch
a technickch podrobnost, daje o
tchto provedench experimentech
a vdeck definice, kter jsou sro
zumiteln pouze zkmu okruhu
odbornk z oblasti prodnch vd.
Tak byl vynechn popis vsledk
dosaench pi zlepovn meto
dologie a nstroj vzkumu, studia
struktury a prognozovn vlastnost

objekt mikrosvta a vdeck vy

svtlen vztahujc se k pehodnoce
n oblast fyziky, pedevm kvanto
v mechaniky, kvantov statistiky a
kvantov teorie pole. Nicmn, spo
lu s vysvtlenm zkladnch princip
a koncept PRAPVODN FYZI
KY ALLATRA, je uvedeno mnoho
analogi tchto pojet a proces kter
byly pouvny v dvnch pojedn
nch rznch kultur a nrod svta.
Tak zde nalezneme specifick v
poty, vysvtlujc diagramy, info
grafiky, tabulky a vzorce, kter jsou
uvedeny v pstupn form a jsou
ureny pro matematick a fyzikln
vpoty a pro nezvisl oven po
skytnutch informac irokm okru
hem zainteresovan veejnosti.

EZOOSMICK MKA
Zkladem hmotnho Vesmru je
zvltn prostorov skelet, ne
hmotn struktura - EZOOSMICK
MKA. Z pohledu obyvatele troj
rozmrn dimenze by tato energe
tick konstrukce jako celek podle
vnjch obrys pipomnala siln
zplotl objekt, piblin jako plo
ch cihla, jej vka bon hrany
odpovd 1/72 jej zkladny. Jinmi
slovy, ezoosmick mka m plo
chou geometrii. Monost rozen
hmotnho vesmru je omezen veli
kost ezoosmick mky.
V rmci ezoosmick mky je 72 di
menz (poznmka: vce informace o
72 dimenzch v knize AllatRa). Ve,
co modern vda nazv materilnm
Vesmrem existuje pouze v rmci
prvnch 6 dimenz a zbvajcch 66 di
menz je v podstat kontrolujc nad
stavba, kter udruje hmotn svt

v uritm omezujcm rmci - esti

dimenzch. Podle prastarch znalost
pat tchto 66 dimenz (od 7. do 72.
vetn) tak do hmotnho svta, ale
ve sv podstat nejsou takov.
V dvnch posvtnch tradicch rz
nch nrod svta se rovn uvd,
e mimo ezoosmickou mku se
nachz duchovn svt - kvalitativn
jin svt, kter nem nic spolenho
s hmotnm svtem, jeho zkony a
problmy.
EZOOSMICK MKA je sta
biln a nepohybliv. Skld se z ur
itho potu identickch EZOOS
MICKCH BUNK, kter maj v
trojrozmrnm prostoru tvar krychle
(ovem v dimenzch vych, ne te
t, maj sloitj konstrukci). Kad
ezoosmick buka se skld z, ekn
me, esti zdek v podob EZOOS

&Zajmav je, e staroslovansk slovo vesmr, vzniklo pekladem z ec. slova oikoumenh, co znamen obvna, obydlen
st.

ALLATRA

MICK MEMBRNY. Uvnit, v buky se nachz STACIONRN

centru kad krychle ezoosmick STEKA PO.

34

SCIENCE

Ezoosmick
membrna
(hrana krychle)

Tripolsk e,
V.-IV. tis. p. n. l.

Reln
(stacionrn)
steka Po

Obr. 1 Fragment ezoosmick mky v tet dimenzi.

Dnes meme najt zmnky o ezoosmick mce, kter se dochovaly od

starovku, u rznch nrod svta ijcch na rznch kontinentech.
Byly ukryty v etiologickch a kosmogonickch mtech, posvtnch
malbch zobrazujcch strukturu svta, v rznch filozofickch pojednnch,
nboenskch uench a legendch vyprvjcch v alegorick form o stvoen Vesmru a stvoen svta. Bohuel, m jsme souasnosti ble, tm vce
ztracench znalost mme, vetn nepochopen skuten podstaty a zmny
posvtnch metaforickch vznam vednm smyslem. Z bohat kly nalezench svdectv o uritch artefaktech uvdme jen nkter.

Pozdntripolsk amfra,
konec IV. tis. p. n.l.

&
Paleolit. Obrzky v podob znaku (mky, pletiva, tverce, kosotverce s

bodem uvnit, ornament v podob achov desky) existovaly od starovku a

nkter z nich - jet od dob paleolitu. Domnvat se, e tyto znaky znamenaj
zaset pole je myln, nebo se objevily dlouho ped vznikem zemdlstv.
Je znmo, e dvn lid nechvali na nkterch mstech posvtn znalosti,
kter jsou dleit pro budouc generace a fixovali je v podob skalnch maleb, vetn vyobrazen uritch znak. Skaln znaky a symboly, kter se objevily na rznch kontinentech, jsou pomrn stejnotypov podle konkrtnch
znak (poznmka: vce informac v knize AllatRa), co ukazuje na spolen zdroj znalost. V souasn dob existuje mnoho artefakt z rznch epoch,
kter ukazuj, e se mka, pletivo, kosotverec s tekou, kruhy, tverce i
spirly hojn vyskytovaly v prvcch ozdob a ornament na ritulnm ndob,
obleen, posvtnch pedmtech nebo v ozdobch posvtnch text rznch
nrod. asto se v blzkosti tchto znak nachzely symboly bohyn Nebe a
boha Zem.
&
Africa. Vpencov jeskyn Blombos - jedna z nejslavnjch archeologic-

kch pamtek z dob paleolitu, kter se nachz na jinm pobe Jihoafrick

republiky. V hornch vrstvch tchto usazenin (piblin st 68 tisc let) se
naly nhrdelnky vyroben z mul, kostn nstroje a kousky okru s geometrickmi rytinami.
&
na. Keramick ndoba pochzejc z neolitick kultury Yangshao, kter

existovala v V.-II. tiscilet ped nam letopotem na zem modern ny.

na. Keramick ndoba,

kultura Yangshao,
V.-II. tis. p. n. l.

na. Keramick ndoba,

kultura Yangshao,
V.-II. tis. p. n. l.

Afrika. Vpencov jeskyn

Blombos.

SCIENCE

Keramick ndoba kultury Yangshao (V.-II. tiscilet p. n. l.) se nachz

v nsk provincii Shaanxi.
&Thajsko. Keramick ndoba patc k archeologick pamtce Ban

35

ALLATRA

Chiang (nalezit doby bronzov 4420 - 3400 p. n. l., kter se nachz v severovchodn sti souasnho Thajska).
&
Starovk Evropa. Keramick ndoba patc do Tripolsk kultury (Cucu-

teni-Tripolje) rozen v VI. - III. tiscilet p. n. l. v oblasti mezi Dunajem a

Dnprem (zem dnen Ukrajiny, Moldavska, Rumunska).
Encyklopedie
Tripolsk kultury,
2004

Literatura: Vladimir Moiseenko k s plmscem - vichniyi postav: Illustrated historii Ukrajiny postav.
KA: Orans 2006.

&Starovk Egypt

Star Evropa. Keramick

ndoba (Tripolsk
kultura, VI.-III. tis.
p. n. l.)

Zobrazen bohyn Nut, kter se nachz na

vnitnm povrchu vka egyptskho sarkofgu
nalezenho v roce 1857 v Thbch (Veset)
egyptologem Heinrichem Brugschem.

Thajsko. Keramick
ndoba (4420-3400
p. n. l.)

Literatura: Brugsch, Heinrich. Geographische Inschriften

altgyptischer Denkmler. Leipzig: Hinrichs, 1857-1860.

V nejstarch pedstavch Egypan byla velikou matkou

hvzd, kter rod bohy," bohyn jmnem Nut. Za dti Nut se
povaovaly hvzdy, kterm ona
vldne. Byla spojovna s kosmickm prostorem. Zpotku ji
zobrazovaly jako Nebeskou (kosmickou) Krvu, pot jako enu
Nut, ocen a dokonce jako kupoli
stechy - symbol toho, e za viditelnm obrazem se skrv nco
jinho, do znan mry pro lovka nepochopitelnho. Oddlovala neviditelnou a nepoznatelnou
st vesmru od viditeln, pechodn a doasn sti, svt vnho ivota od svta doasnho a
pomjivho. Nkdy ji znzorovali na vnitn stran vka sarkofgu
dvajc se na mumii. Zobrazen
bohyn Nut lze nalzt tak v malbch, kter zdob vnitek pyramid
i posvtn texty. Je to vyobrazen eny-bohyn kosmu, kter se
rozprostr nap horizontem a
je ohnut do tvaru tverce, obdlnku nebo kopule. Jej tlo nebo
odv je ve form mky nebo kosotvercovho vzoru (nkdy s bodem v kadm tverci).
Literatura: V. D. Hladk, Starovk svt.
Encyklopedick slovnk ve 2 dlech. - M.,
1998.

Kniha Dochingsk
epocha ny
(

, 2002)

Literatura: V. D. Hladk, Starovk svt. Encyklopedick slovnk ve 2 dlech. - M., 1998.

Z Hathor a Ra - Garahuti. Vzdoba hrobky krlovny Nefertari v

Thbch. . dynastie. Piblin 1250 p. n. l.

Nstnn malba v pohebn komoe

Tigran Pasha (1. stolet p. n. l.) - katakomby Kom el-Shouqafa se nachz
v blzkosti Alexandrie (Egypt).

Fragment mkov ozdoby na sarkofgu egyptsk mumie Nes-pakauti (760-656 p. n. l.). Nachz se v
Luxorskm muzeu.

36

SCIENCE

Bohyn nebe Nut rodc slunce. Stropn st oitn kaple v chrmu bohyn
Hathor. (Dendera, Egypt), 1. stolet p. n.
l. - 1. stolet n. l.

Ve starovkm Egypt, podle pohebnch nalezi, byly tradinmi

pohebnmi ozdobami mkov
vrobky ze sklennch perliek.
Takovto mkov pleten se nanelo na pohebn sarkofgy
nebo sochy a ukazovalo, jak
pedstavy mli sta Egypan o
neviditelnm svt a o tom, kam
mizel lovk. Zajmav je, e tm vechny tyto pletiva na pokryt
sarkofg byly vyrobeny ze svtle
modr a modr barvy a zhotoveny
z tyrkysovch korlk. I to v sob
nese svj vlastn vznam a ukazuje na urit posvtn informace.
(Poznmka: viz kniha AllatRa
o vznamu modr a zelen barvy
v mytologii nrod svta).

ALLATRA

Na strop chrmu bohyn Hathor (Dendera-Egypt) je znzornn takzvan tyhelnkov (obdlnkov) Dendersk zodiak. Basrelif se skld ze dvou polovin lemovanch vzjemn podobnmi postavami bohyn
Nut (nahoe) a boha Geba (v doln sti). Bohyn Nut je znzornna jako
obepnajc vesmr ve tvaru obdlnku, m se vytv uzaven tvar pipomnajc cihlu. V centru jejho tla je zobrazen opakujc se kosotvercov
ornament.

SCIENCE

ZFragment mko-

v ozdoby na sarkofgu egyptsk mumie

Nes-paka-uti (760656 p. n. l.). Nachz
se v Luxorskm muzeu.

ALLATRA

37

1) Sarkofg Hekaemsa-

efa nalezen v hrobce v

Sakke (664 -525 p. n.
l.). Nachz se v Egyptskm muzeu v Khie.
2) Nejvce
zachoval
mkov aty pro mumii byly nalezeny v hrobce v Gze pobl dnen
Khiry.
3) Fajjmsk mumie
znm jako Fajjmsk
mumiov portrty- mumie s portrty msto pohebnch masek nalezen v nekropoli Fayum. (msk Egypt I. - III. stolet).
Mumie jsou vyrobeny z vrbovch prut v podob mkov vazby.
Literatura: V.V. Kalashnikov, G.V. Nosovskii, A.T. Fomenko. Astronomick analza chronologie. Almagest.
Zvrokruhy. M.: Obchodn Express, 2000; Gifts of the Nile: ancient Egyptian faience / edited by Florence
Dunn Friedman. London: Thames and Hudson in association with the Museum of Art, Rhode Island School of
Design, 1998.

&
Starovk na. V nsk filozofii existuje takov pojem jako Yu Zhou,

kter vyjaduje mylenku substanciality a strukturlnho uspodn, jednoty

prostoru a asu jako atribut Vesmru. To znamen, e prostor a as, Vesmr a v modernm svt slovo yuzhou se pouv ve smyslu kosmos.
Zajmav je, e etymologie slova sah k vymezen dvou kolmch nosnk ve
spodn sti stechy. Tato informace je zvlt zajmav, nebo v dvnch dobch (stejn jako dnes) se znalosti o procesech probhajcch v neviditelnm
svt vysvtlovaly na asociativnch pkladech, kter byly lidem znmy z kadodennho ivota a na innostech spojench s viditelnm svtem.

Co se tk pojmu yu zhou , pak ponaje starovkm nskm pojednnm uang-c", sestavenho vdci v II. stolet, zaali ho pouvat ve filozofickm kontextu, kde yu bylo definovno jako tyi strany svta, nahoe a dole (poznmka: toto oznaen se ve starch pojednnch Vchodu
obvykle pouvalo pro oznaen krychle, krychlovho prostoru), a zhou
jako uplynul dvn minulost a pichzejc dneek (XI, 12). Pojem yu
zhou tak souvis s mylenkou jedinotlesnosti Vesmru: Nebe (an) a
Zem (Di) a yu zhou se srovnvaj s tlem jednoho lovka (VII,
155).
Jak ji bylo zmnno, pojmy yu a zhou jsou spojeny s vznamem
tao, kter je jednm z stednch pojm nsk filozofie. Tao je pouito v rznch filosofickch kolch a charakterizuje se jako bosk
przdnota; vejednota; prvotn pina vzniku; prvotn princip veho

38

SCIENCE

V trakttu uang-c jsou zajmav zmnky o tom, e lovk se po

smrti stane tlapkou hmyzu nebo jtry myi a vysvtluje se to takovm
metafyzickm pojmem jako nerozdlen realita (tj. nedliteln), ve
kter je kad - ve vem a vechno je - v kadm (poznmka: viz dle
ve zprv o stacionrnch a fantomovch stekch Po). Podvme-li se
na tuto problematiku z pohledu zniku jedn formy ivota a vzniku jin,
kter se skld ze stejnch elementrnch stic (pechzejcch z jednoho stavu do druhho) je jasn, e tento alegorick pklad m nejenom
filozofick koen.

ALLATRA

V nskm taoistickm filozofickm trakttu uang-c (IV. - III.

stolet p. n. l.) byly pojmy yu a zhou spojen s pochopenm
vznamu tao. Konkrtn, slovo yu vyjaduje prostorovou nekonenost, [to, kter] m hmotnost/fyzinost, ale nepebv v [konkrtnm] mst a pojem zhou doasnou nekonenost, [to, kter] m
dlku, ale nem dn koen nebo vrchol, to znamen (bez konce a zatku). Je pozoruhodn, e synonymem pro yu zhou je an di, doslovn
znamenajc nebe-zem. V pojednn Jang Chu uang-c: Vychz,
i kdy nem koen; vchz, i kdy nem otvor; m podstatu, ale nikoli
mstnost [pro ni]; m dlku, ale nem zatek ani konec. To, co pronik
bez otvoru a m podstatu; to, co m podstatu, ale ne mstnost [pro ni]
prostor. To, co m dlku, ale nem zatek ani konec as. Ovld ivot,
ovld [i] smrt, ovld to, co vchz [a] ovld to, co vychz. To, co
neprojevuje formu pi vstupu ani pi vstupu se nazv branou prody.
Brna prody nebyt. [Veker] temnota vc vychz z nebyt. Byt nen
schopno stt se bytm s pomoc byt, [ono] by mlo pijt z nebyt. Nebyt
m jedin nebyt - to je to, co skrvali mudrci V poznnch nkterch
prastarch informac bylo dosaeno [krajn] meze... Nebyt povaovali za
hlavu, ivot za tlo, smrt za ocas. Tomu, kdo poznal zachovn jednoty v
byt a nebyt, v ivot a smrti, stanu ptelem. Pojednn o poznn sebe
sama, ve kterm jsou zmnky o uspodn vesmru je aktuln i dnes:
Ten, kdo uzave vnitn dohodu, zstv bezejmenn. Ten, kdo uzave
vnj dohodu, sna se zskvat. Ten, kdo kon beze jmna, bn vyzauje svtlo. Kad, kdo se sna zskvat, je jen obchodnk. Pi pohledu,
jak se vytahuje na piky, ho lid povauj [za lovka] dleitho... ivot
[lovka] je saze [pod kotlem]. Odhalme [smysl], ekneme jednodue:
pemstn podstaty.

SCIENCE
ALLATRA

39

Kniha uang-c
v lidovm nskm
psmu
(
, 2003)

Znak jin jang

Kniha Tao te ing

(

, 2008)

Kniha Chuajnan- c
(
, 2004)

jsoucho a zsada jeho existence; je vn a bezejmenn, przdn

a nevyerpateln; vytv temnotu vci; d se ho pedat, ale nemete ho vzt, mete ho pochopit, ale neme ho vidt; je samo
pro sebe zatkem a osnovou, nem zatek ani konec, existuje vude
a ve vem, a tak dle. Napklad podle filozofie Lao-c', tao znamen
jednotu veho. Nem jmno, dnou formu; je neslyiteln, neviditeln,
nemnn, nepechodn, nepochopiteln, nedetekovateln, ale dokonal.
Pebv v pokoji, a pesto se ve vem pohybuje. Samo se nemn, ale je
pinou vech zmn. Je vn jedin. Je koenem veho a matkou vech
vc. lovk je zvisl na zemi, zem zvis na nebi (kosmu), nebe - na
tao, a tao - od sebe sama. Tao je definovno jako zkonitost pro stdn sil jin-jang.
Ze slavnho pojednn nskch myslitel VI. V. stolet p. n. l. Tao te
ing: Tao je przdnota, ale pi pouit nevyerpateln. Transformace
neviditelnho jsou nekonen. [Tao] - hlubok brny narozen. [Ono],
existuje [vn] jako nekonen nit a jeho innost je nevyerpateln
Tao je nehmotn. Tao je mln a nejist. Nicmn, v jeho mlhovin a nejistot jsou obrazy. Ono je mln a nejist. Nicmn, v jeho mlhovin a
nejistot jsou skryt vci. Je hlubok a temn. Nicmn, v jeho hloubce
a tm jsou skryt nejjemnj stice. Tyto nejjemnj stice disponuj
nejvy realitou a dvryhodnost Velik je v neustlm pohybu. Nachz se v neustlm pohybu, ale nedosahuje dn meze. Nedosahuje
meze a vrac se [ke svmu zdroji]. Dky nmu, vechno jsouc se rod a nepestv [rst] Tao je skryt [ped nmi] Tao rod jedno, jedno rod
dva, dva rod ti a ti rod vechny bytosti. Vechny bytosti nos v sob
jin a jang, jsou naplnny chi a tvo harmonii Nsledovat zen [tao],
pochopit jeho hlubok vznam (Poznmka: jin a jang - symbol tvr
jednoty protiklad ve Vesmru. Je len jako kruh rozdlen vlnovkou na
dv poloviny - tmavou a svtlou, v kad z nich se symetricky nachz bod
(svtl na tmavm pozad a tmav na svtlm). Podle prastarch nskch
pesvden jin znamen promnlivost a jang nemnnost, jednoznanost, pevnost. Prapvodn fyzika ALLATRA vysvtluje, e promnlivost je vlastnost fantomovch steek Po a nemnnost, jednoznanost
- relnch (stacionrnch) stic Po).
Z pojednn Huainan - c' : Tao je spojen s beztvarm. B jako
voda a bije pramenem Vstane mezi nebem a zem a napln cel prostor
Natahuje tyi ry, skrv v stech jin-jang (poznmka: skrv v stech
jin-jang - viz informace v knize AllatRa prsek 72. a 1. dimenze, o starovkm symbolu vesmru - had koue svj ocas, o dahomejsk mytologii,
kter vyprav, e Bh stvoil svt z elist hada).
Literatura: Nov encyklopedie filozofie ve tyech svazcch. Filozofick stav Rusk akademie
vd. Vdecko-redakn rada: V.S. Stepin, A.A. Huseynov, G.Y. Semigin - M:.. Mysl, 2010, sv. IV;
Filozofick encyklopedick slovnk/Red. E.F. Gubskiy a kol. - M: INFRA-M, 2006; nsk filozofie. Encyklopedick slovnk / Red. M.L. Titarenko - M: Mysl, 1994; Jang Chu. Le- c, uang-c.
Peklad L.D. Pozdneyeva, hlavn redaktorka vchodn literatury - M: Vda, 1967; Jang Hin-shun.
Tao te ing (trans. Yang Hinshuna). Starovk nsk filozofie ve 2 dlech - M: Mysl, 1972.; A
Dictionary of Philosophy of Religion . edited by Charles C. Taliaferro and Elsa J. Marty. London:
The Continuum International Publishing Group, 2010; The Oxford Handbook of Religion and
Science, edited by Philip Clayton and Zachary Simpson. Oxford University Press, 2006; Sherrill
W.A. Heritage of Change: A Background to Chinese Culture. Taipei. 1972; Wilhelm R. Geschichte
der chinesischen Kultur. Mnchen. 1928.

Peden bylo atributem Velk Matky a tak msnch bohy (obvykle

byl jejich znakem allat srpek s rky otoenmi nahoru) a tkadlen osudu
v kosmick mytologii mnoha nrod svta. Napklad ve vchodn slovansk mytologii byla patronkou enskho principu, osudu, plodnosti, vody,
peden a tkan (oznaovna tak jako neviditeln Velik tkadlena svta)
bohyn Mako (Moko). Jednm z jejich atribut byl roh hojnosti, srpek s
rky otoenmi nahoru. Obecn je teba poznamenat, e vchodn Slovan ji v pedkesansk dob mli uniktn starovk znalosti o vesmru
a lovku, znacch a symbolech. To ve bylo ztlesnno v kultue, ve a v
architektonickch stavbch slovanskch chrm a svaty (poznmka: vce
informace v knize AllatRa). Vdli o procesech vzniku svta jako procesu
podobnmu vrob pze nebo pltna: svt se st jako vlkno, pemisuje se tam a sem jako zklad pro tkan nebo se utk jako pltno.
Jak se niily prastar znalosti, jak se vtpoval a stanovil nov knsk a
zpolitizovan svtonzor, d se podle toho faktu vysledovat, e starodvn
jmno bohyn Mako bylo v XII. - XIV. stolet zahrnuto do tm vech
uen proti pohanstv.
Moko byla vznamnou bohyn protoslovanskho panteonu, kter patila k sedmi hlavnm bohm. Zajmav je jej jmno Mako nebo
spe Ma-ko. Etymologie tohoto slova je spojena s koenem znamenajcm tkanivo, tkan. V sanskrtu je slovo moka (moksa), co
znamen osvobozen, kter je i nyn pouvno v indick filozofii
a nboenstv jako vznam pro duchovn osvobozen. Nzev Ma-ko,
vzhledem k hloubce staroindoevropskho slova Ma, znamen Matka (Velk Matka, kter porodila svt, Bohyn osudu). A slovo ko
v staroslovantin znamen pleten ko, pleten vozk pro snopy
(znm od doby eneolitu IV. - III. tiscilet p. n. l.), ndoba pro
obil. Piem vraz mj los (v pojet mj osud, moje ast)
znamenalo mj vz snop, mj ko obil. A vzhledem ke starovk
symbolice tchto asociativnch pedmt a rostlin spojench s vysvtlenm proces stvoen vesmru to mlo nehmotn vznam. Napklad
vraz mj ko obil v sob nesl vznam moje duchovn dobro,

40

SCIENCE

posvtn vznam pro mnoho nrod. Dodnes se dochovaly docela

zajmav informace. Napklad modern slovo, kter se v arabtin
nazv
(nul), je starovk run tkac stroj (ploch obdlnkov
rm, na kter se natahovaly dv vlkna, kter tvo mku). Pokud je
nm znm posvtn vznam symbolu tkan (a peden) pro starovk nrody, meme spatit asociativn spojen tohoto symbolu s jejich kosmologickmi koncepcemi. Zejmna na pkladu runho tkacho stroje se
vysvtloval princip stvoen Vesmru, na kterm tvoiv bostvo tkalo
z vlken, vpltalo vzory (znaky) z nich sloen do pltna Vesmru, m
urovalo ivot a osud vech vc, vetn kadho lovka. A proces peden (proces podlnho skldn a spirlovitho sten pomoc vetena jednotlivch vlken pro nepetrit, pevn vlkno) vysvtlovali jako
proces tvorby vech vc a ivota ve Vesmru. Spirlovit rotace vetena
symbolizovala pohyb Vesmru, zvoj, pes kter se svt jev iluzornm
svtem (pozn.: rove ezoosmick mky). Slovo veteno je blzk
staroindickmu slovu vrtanam rotace, valen, pohyb dopedu a
dozadu.

ALLATRA

&Kosmick symbol peden a tkan. Symboly tkan a peden mly

SCIENCE

moje duchovn blaho. Obil pedstavovalo starovk symbol zrozen, vzken a obnovy zem v mytologii nrod svta. V pojet duchovnho zdokonalovn lovka pedstavuje symbol obil zrozen a
utvrzen duchovnho ivota v lovku, kde se za nejvy hodnotu povauje
dosaen nematerilnho blaha, duchovn dozrvn a zdokonalovn bhem svho ivota, tedy zrozen vnho duchovnho ivota v krtkm obdob existence obalu - tla. Proto pvodn pedstava o bohyni, ochrnkyni
naplnnch ko jako Matky opravdovho tst (osvobozen), mla pln
jin vznam spojen s nehmotnmi hodnotami lovka.

ALLATRA

41

B.A. Rybakov,
Pohanstv starch
Slovan, 1981

Literatura: E.V. Anikov, Pohanstv

a Starovk Rus - SPb: Tisk. M.M.
Stasjulevi, 1914; J.K. Bhunov, Djiny Rusi v pti svazcch: Od dvnch
dob do Olega Vtho (1. svazek).
M.: Polytechnika, 2006; B .A. Rybakov, Pohanstv starovk Rusi. M.:
Sofie, Helios, 2001; B.A. Rybakov,
Pohanstv starch Slovan. - M: Nauka, 1981; A.S. Fomincin, Bostvo
starch Slovan. - SPb.1995; Britannica Encyclopedia of World Religions. Encyclopedia Britannica, Inc.,
2008; Niederle, Lubor. Slovansk
staroitnosti. Praha: Bursk & Kohout, 1916; Gieysztor A. Mitologia
Sowian. Warszawa: Wydawnictwo
Uniwersytetu Warszawskiego, 2006.

Mnoh starovk kosmologick mty nrod svta ukazuj

na to, e tkan bylo provdno prv bohyn (poznmka:
ukazuje na slu Allat), jako akt vesmrnho stvoen a nepetritho procesu, ve
kterm se pechodn udlosti (nit) vpltaly do vn se mncho vzoru na nemnnm zkladu. (Poznmka: viz dle ve zprv o fantomovch stekch Po,
kter svm prostorovm umstnm v kad elementrn stici utv projekci na
rovin a vytv urit znaky). Piem byl zklad pltna (podln nit thnouc
se podl rmu) symbolem nemnnho a stlho spojujc vechny rovn Vesmru
(pozn.: viz ezoosmick mka, reln (stacionrn) stice Po). tek (pn pze pltna, kter jsou umstny kolmo k nitm osnovy a propltaj se s nimi), symbolizoval vechno promnn a pomjiv, kvantitativn, tedy samotnou produ v
ase a prostoru (poznmka: viz fantomov steky Po). Zklad a tek tvo k.
Schma slovansk vivky, kter znzoruje
bohyni Mako.

Encyclopedia of
Goddesses and
Heroines;
2014)

1
2

Marija Gimbutas.
Civilizace Velk
Bohyn: svt Star
Evropy, 1991

Obr. 2. Star run tkac nstroj (obdlnkov

ploch rm, na kter se natahuj dv nit, kter
utv mku).

Obr. 3. Zklad (1) a tek (2).

42

SCIENCE

ALLATRA

Tm vechny bohyn Osudu a asu jsou v mytologii

nrod svta padleny a
tkadleny. K dnenmu dni se dochovaly rzn zmnky, tradice
a legendy s tm spojen. Napklad, jak sestry Noc a Den tkaly
pavuinu asu, prostorov asov pltno kosmologickho tvoen. Takovch starovkch zmnek
existuje mnohem vce. Napklad
ve starovkm Egypt byla uctvna bohyn Neit jako prvotn
bohyn nebe, moudrosti a tkan, z nich vyel a zazil bh
slunce. Podle mt na zatku
asu prv ona nathla oblohu
na svj tkac nstroj a upletla
svt z prapvodnch vod, utkala
vechny iv bytosti, vetn en
Obr. 4. ena-tkadlena pi prci u starho a mu. Obvykl Neit (Nit, Net)
tkacho stroje.
oznaovaly hieroglyfy

Kultura Vina, VI.V.

tis. p. n. l., ensk
terakotov figurka

Prvn hieroglyf znamenal jej jmno (koen nt), druh hieroglyf ukazuje na
jej symbol, kter se nachz na hlav, a tet hieroglyf znamen bohyn. Je
zajmav, e koen nzvu Neit je spojen s koenem slova znamenajcm tkt
(ntt)
, stejn koen je koenem slova byt. Egypan spojovali Neit s bohyn prvotn przdnoty (prvotnch vod) Nun. Jmno Neit m koen slova tak
spojen se slovem voda (nt)
- co ukazuje na spojen bohyn Neit
/
a prvotnch vod. V jednom z mt je Neit popisovna jako ta, kter rozzila
prvn tv, nebo rozsvtila prvn eln plochu. Pltarchos a Platn uvdj
nsledujc text o bohyni Neit: J jsem vechno minul, souasn a budouc;
mj zavoj jeste nikdo neodhalil. Podle historickch pramen byla ve starovkm Egypt modlitba k Neit: velik Matko narozen, kter je nepostihnuteln. bohyn mlad a velik, zvoj jet nikdo neodhalil! Oh, otevi svj
zvoj tajemn, protoe nen mi dna cesta, abych veel k tob. Zjev se a pijmi
moji dui a ochra ji svma rukama.

Knka bohyn Neit.

Chrm v Dendee
(Egypt), 1. st. p. n. l.
1.st. n. l.

Literatura: Budge, Wallis E.A. The Gods of the Egyptians: Volume 1. New York: Dover
Publications, Inc., 1969; Hart, G. The Routledge Dictionary of Egyptian Gods and Goddesses.
London: Routledge & Kegan, 2012; Byrnes, A. The goddess Neith in the Early Dynastic period.
Egyptological, 2013; Mallet D. Le culte de Neit Sais. Paris, 1888.

&Severn a Stedn Amerika. S podobnm vjevem se meme setkat i na ji-

nch kontinentech, kter jsou tisce kilometr daleko od tchto mst. Napklad
v Severn Americe, u pvodnch obyvatel Aljaky (indini severo-athabask ethno-lingvistick skupiny), je mtus o bohyni Atsentm. Vyprav o tom, e Atsentma
otevela oi v przdnm svt. Pak utkala pltno z kvtu vrbovky (u Slovan
rod rostlin z eledi pupalkovit ivan-aj) nathla ho a upevnila na vrcholech

ecko. ensk hlinn

figurka, 700 let p. n. l.

SCIENCE
ALLATRA

43

posvtnch hor. Pak zaala zpvat. A tak byl dn potek vesmru. Zajmav je, e kvty Vrbovky (tto docela bn bylinky nejen na Aljace) jsou
postaveny podle tynsobnho plnu. Doln st kvtu je tyhrann a
asem se transformuje do dlouh tyhrann krabiky, kter se po prasknut
rozdl do 4 st-kdel a vytv velk mnostv semen, kter dky dlouhm
vlskm maj schopnost odltat na pomrn velk vzdlenosti. Pokud znme
takov podrobnosti, pak je jasn, pro prv tuto rostlinu pouvali pi vysvtlovn kosmologick koncepce (poznmka: u jinch nrod svta byla asociace
vesmru spojena s plochou tyhrannou cihlou, a hlas, prvn slovo i pronesen
zvuk asociovaly s Prvotnm Zvukem).
V kosmick mytologii indin Stedn Ameriky byla pvodem nejstar bohynmatka, stvoitelka svta, bohyn plodnosti a duchovn istoty. (Mimochodem,
u vtiny kmen, napklad v Jin Americe, ped invaz Evropan, pevaoval
matesk rod). S rostoucm potem socilnch technologi a jejich zvyujc se
sloitosti se tato jedin bohyn stv pramatkou panteonu. Postupn vznikaj
bohyn msce, det, kukuice a tak dle. Zajmavm faktem je, e u nkterch
z nich se dodnes zachovaly starobyl prvky a atributy bohyn-tvrkyn svta:
odv s mkovm vzorem, kolovrtek, stejn jako nkter znaky, vetn kruhu,
rovnostrannho ke, znaku AllatRa a allat (poznmka: vce informac o znacch naleznete v knize AllatRa).

ensk bostva Aztk:

1) Chalchiuhtlicue - bohyn sladk vody,
jezer, mo a ek, matka Sentson Mimikoa (matka hvzd na severn obloze); (2)
Tonantzin (Nae matka) - matka bohyn, ztlesnn zem a msnho bostva;
3) Toci (Nae babika), jej atributy
byly pedmty potebn pro spdn a
tkan; 4, 5) bohyn plodnosti Tlasolteo4
5
tl jedno z nejstarch bostev Stedn
Ameriky, se piazuje k bohynm s copnky. Aztkov si pravdpodobn zapjili tento kult od Huastk. Rysy bohyn - nosn vloka v podob plmsce, elenka z pe kepelky s kouskem vaty
a dvma veteny.
Objeven archeologick artefakty jasn ukazuj na to, jak dochzelo k postupnmu nahrazovn starch enskch bohyn muskmi bohy. Zzen rectv vedlo k

ALLATRA

zneuctn starch boh a nivelaci jejich tvoivch funkc, k zmn znak.

S vvojem politick moci se objevuj nov bostva moci, vldc a dynasti,
masivn se zavd lidsk obti bohm, ni se starovk duchovn zklady
a znalosti.

44

SCIENCE

Literatura: Encyklopedick slovnk, F.A. Brockhaus a I.A. Efron - SPb:. Brockhaus-Efron, 18901907; M.R. Fasmer, Etymologick slovnk ruskho jazyka. - M: Progress, 1964-1973; Celosvtov
historie. Encyklopedie / red. A. Beljavsk, L. Lazarevi, A. Mongait, I. Lurie a M. Poltavsk M.,
1956-1965; lovk a spolenost: Kulturologie. Slovnk-prka / red. O.M. tompel - Rostov na
Donu: Fenix, 1996; Mty nrod svta ve 2. dlech. Red. S.A. Tokarev. M., 1988; Tresidder, Jack. The
Complete Dictionary of Symbols. San Francisco: Chronicle Books, 2005; Teit, James A. Tahltan Tales.
Journal of American Folklore. London: Forgotten Books, 1919; Monaghan Patricia. Encyclopedia
of Goddesses and Heroines. New World Library, 2014; Cano, Jess Arango. Mitologa en Amrica
precolombina: Mxico-aztecas, Bogota: Colombia-chibchas, Per-incas, Plaza y Janes Editores
Colombia,1989; Coulter C. R., Turner P. Encyclopedia of Ancient Deities. London: Routledge, 2013;

EZOOSMICK MKA
-zkladn minimln lnek v kon
strukci ezoosmick mky v troj
rozmrn dimenzi m tvar krychle,
jej stny pedstavuj ezoosmickou
membrnu. Ve stedu bunn kon
strukce se nachz jedna reln, ne
mnn a stacionrn steka Po.
Pes ezoosmickou buku mohou
prochzet spirlovit se pohybujc
fantomov steky Po, ze kterch
se skldaj vechny elementrn s
tice tvoc hmotn svt. V ezoos
mick buce dochz k dleitmu
procesu stenho perozdlen
energie a informac (odebrn uri
t sti energie reln stece Po a
snmn informac z prochzejc fan
tomov steky Po) a tak dochz
k vemonm druhm srek dvou
fantomovch steek Po vyskytuj
cch se v dsledku psoben na tyto
procesy reln (stacionrn) steky
Po. To ve uruje dal vvoj, trans
formaci nebo znien hmoty, kterou
tvo fantomov steky Po.
Proces, pi kterm dochz ke sr
ce dvou fantomovch steek Po v
ezoosmick buce je nemn zajma
v. Napklad, ve viditelnm svt
pozorujeme proces srky dvou ele
mentrnch stic. A jak zan tento

Obr. 5. Schma ezoosmick buky

(1 - ezoosmick membrna (hrany
krychle); 2 - reln steka Po).

proces na rovni ezoosmick m

ky? Dochz ke srce prav prvnch
(hlavnch) fantomovch steek Po
kad ze dvou elementrnch stic.
Srka dvou hlavnch steek Po,
probh vdy pod kontrolou a vli
vem reln (stacionrn) steky Po.
Tento proces je doprovzen vdejem
znanho mnostv energie, jej st
je odebrna relnou stekou Po
a perozdlena na systm relnch
stic Po (septonov pole). Je dlei
t vdt, e vechny nsledn fantomov steky Po, kter tvo danou
elementrn stici, vdy prochzej stejnou ezoosmickou membrnou
a bukou, skrze kterou prola jejich
prvn hlavn fantomov steka Po.

SCIENCE
ALLATRA

45

Pokud vme, co se odehrv v nevi

ditelnm svt pi srce napklad
dvou elementrnch stic, je jasn,
pro stejn reakce (pi zachov

n stejnch vnjch podmnek) ve

skutenosti nikdy neprobhaj pes
n stejnm zpsobem a vdy maj
drobn odchylky.

EZOOSMICK MEMBRNA
- uniktn nehmotn struktura.
Pedstavuje strany prostorov
krychle ezoosmick buky. Prv
pes ezoosmickou membrnu (jej
sted) prochz hlavn proces, kter dv ivot celmu materilnmu
systmu - proces EZOOSMZY. Je
charakteristick takzvanm paradoxem dimenz co znamen,

e v trojrozmrn dimenzi nem

ezoosmick membrna prakticky
dnou tlouku, ale zrove skuten existuje a jej vnitn prostor je bezmezn. Mezi sousedn
mi ezoosmickmi membrnami,
kter se nachz na stejn pmce,
se vdy dodruje absolutn vzdlenost.

&O nevysvtlitelnm (z hlediska lidskho materialistickho vnmn)

vnitnm prostoru ezoosmick membrny, kter na jedn stran v trojrozmrnosti nem tlouku, ale zrove jej reln prostor nem hranice, se
ve starovkch pojednnch hovoilo rznmi zpsoby. Tento nekonen,
vn prostor, ze kterho pichz tvoiv sla (energie; v knize AllatRa je pouit starovk termn sla Allat) a prvotn pln (informace; v knize AllatRa je
pouit starovk termn pln Prvotnho Lotosu) se oznaoval jako duchovn
svt, svt, kde se rod bohov, prvotn svt, vn, to, co bylo vn ped stvoenm tohoto svta. Piem duchovn svt se v prvopotcch
oznaoval v mnonm sle (napklad svt boh), jako pedstava neho, co
sjednocuje mnon (jedin v mnonm). Materiln systm - jako jednotn
a alegorick se pirovnval ke kosmickmu tlu, smrtelnmu J (Ego, z
latinskho slova Ego - J). Teprve mnohem pozdji, s rozvojem politickch a
nboenskch instituc v lidsk spolenosti a stanovenm patriarchtu, se duchovn svt zaal oznaovat v jednotnm sle (svt Boha), a v mnonm sle
- svt hmoty. Tvoiv ensk bosk princip oznaili jako zlo a agresivn musk
princip jako dobro. To znamen, e kn a mocni mysln zamnily znaky z
+ na - a vechno bylo pesn opan, ve prospch systmu materilnho
rozumu. Pro ilustraci uvdme pklad.
Zmnky o asti boh se jmnem Po (nebo poten pedpona Po- k jejich
jmnu) na stvoen svta byly spolen u nrod Havaje, Haiti, Velikononch
ostrov, Novho Zlandu, a to navzdory znan geografick vzdlenosti mezi
nimi. Napklad, podle starovkch kosmologickch pedstav domorodc rznch ostrov Polynsie (podoblast Ocenie, kter se skld z mnoha malch
ostrvk v centrln a jihozpadn sti Tichho ocenu), v zatku kosmologickho procesu byly Core (przdnota) a Po (co se pekld jako noc,
tma, tj. neviditelno). Pipomn se zde, e stvoen svta se zastnili bohov,
jako jsou e (Zvuk), Ao (Svtlo), Kune (Vvoj) a dal, vetn boh v podob
koene. V jinch Polynskch teokosmogonich se jako prarodie, se ktermi byl
spojen zatek kosmickho procesu, uvdl pr - Atea (prostor) nebo Te-Tumu
(zdroj).

Literatura: Mty, povsti a legendy Velikononho ostrova. Peklad z rapanujskho a zpadoevropskch jazyk I. K. Fedorova. Vda M., 1978. st. 12; Mty nrod svta ve 2 dlech. Hl. redaktor
S.A. Tokarev. M., 1988. dl II, str. 319, 320; Te Rangi Hiroa (P. Bak), Nmonci vchodu slunce - M.,
1959; Best, Elsdon. The Maori as he was: a brief account of Maori life as it was in pre-European
days. Wellington Dominion Museum, 1924; Monberg, Torben. Ta'aroa in the Creation Myths. Journal of the Polynesian Society, 1956.

Pokud pozorn prozkoumme staroeckou literaturu (nejvce popularizovanou a pstupnou pro veejnost), kter vyprv pbh o vzniku svta, meme
najt dal informace. Personifikaci prvotnho stavu svta, ped pchodem
ehokoliv, a do vniku uspodanho Vesmru (kosmu), byl chaos. Pvodn slovo chaos mlo odlin vznam od souasnho. Slovo chaos
vzniklo z eckho (od ") odhalovat, rozevrat se, otevrat
rty; chrlit (ecky chainein - zet) a mlo vznam rozevrn zejc propasti, prvotn przdnoty. Sta ekov nazvali chaosem nezmrn nekonen kosmick prostor, prvopotek Vesmru, prvotn zdroj veho ivota
na svt, ze kterho vzniklo vechno jsouc, to, bez eho neme existovat
nic jinho, ale ono bez toho existuje. To je pvodn pedkosmick stav,
ze kterho vznikl a byl stvoen Bohem svt jako uspodan, harmonick
kosmos. Piem se zachovaly zmnky, e proniknut do zejc propasti,
ze kter pochz vechno jsouc, bylo alegoricky spojeno s prchodem mlhy
a tmy (poznmka: analogie ezoosmick membrny). Krom toho, stoici se

46

SCIENCE

V polynsk kosmologii je Zem zrove dvna jako protiklad Nebi, kter se

skld z mnoha vrstev a podzemnmu svtu, kter se asociuje s temnotou Po.
Piem funkce hornho a dolnho svta jsou asto smen. To je nejtypitj rozdlen v mnoha kosmologickch koncepcch rznch nrod svta, kde
Zem asociativn pedstavuje cel viditeln materiln svt, Nebe - neviditeln makro svt rozdlen dimenzemi (vrstvami) a podzemn svt - svt neviditelnch proces probhajcch na rovni mikro svta (to, co se rozkldalo do
nejmenho stavu, stavu duch).
Nicmn prastar znalosti, kter se dochovaly tak v mtech, jsou dnes vrazn
pozmnny, podle trendu modern doby. Dkazem toho jsou konkrtn fakta:
"Pedstava jedinho Boha - stvoitele svta se u obyvatel Ocenie objev mnohem pozdji - v souvislosti se vznikem td a pronikn kesanstv. Starovk
mty a legendy Polynsie transformuji a pedlvaj se v souladu s novmi
pohledy."

ALLATRA

V nejstar verzi mtu o pvodu vesmru u Maor - pvodnch obyvatel

Novho Zlandu - byl pr Rangi (Nebe) a Papa (Zem). Legenda prav,
e Rangimu a Papi se narodily dti (sedmdest syn a dcer) - budouc
bohov Maor. Po dlouhou dobu byly v temnm a zkm prostoru mezi tly
rodi, kte se pitiskli k sob. Nakonec se pt z nich pokusilo odstrit Rangiho od Papi, ale jejich sil bylo marn. A est (Tane) narovnal siln zda a
opel si ruce o Rangiho (Nebe) a odtlail nohama Papi (Zemi). Nebe bylo odhozeno nahoru a upevnno na tyech pilch (toko). Na Novm Zlandu ml
tento pbh charakter vzpoury boh-bratr proti rodim Rangimu a Papi
s nslednm sporem mezi bratry. (Poznmka: v tto kosmologick koncepci
jsou asociativn obrazy: przdnoty, neviditeln steky Po, a tak jsou zde
zmnky o vzniku 72 dimenz (70 dt a 2 rodi), oddlen esti dimenz, kter
tvo hmotn svt od 66 dimenz; est dimenze - dc st systmu hmotnho
svta, v nm probh formovn kterkoli udlosti ve viditelnm svt).

Elsdon Best Maori,

jakm on byl: strun
popis ivota maori v
pedevropskm obdob
(Elsdon Best ,The
Maori As He Was: A
Brief Account of Maori
Life as it was in PreEuropean Days; 1924)

Mty, povsti a legendy

Velikononho ostrova,
1978

Encyklopedie.
Mty nrod svta,
1987

SCIENCE
ALLATRA

47

zmiovali, e na rozdl od zejcho chaosu, chaos-ltka nen przdn. Chaos

-ltka, podle stoik, je velmi dk ltka, kter se zahuuje pod vlivem vru
a vytv Vesmr (poznmka: viz dle o fantomovch stekch Po a jejich
spirlovitm pohybu).
Pvodn informace o vech tchto jevech a procesech, na kter se odkazuj sta
ekov, meme najt v posvtnch dlech starovkho Vchodu, kter si starovc ekov vypjili a pepracovali podle vlastnho chpn tchto proces. O
Velk Przdnot (modern pekladatel to bohuel pekldaj jako neuspodan chaos) a o stvoen svta lze nalzt zmnky napklad ve starovk egyptsk, japonsk, nsk i polynsk mytologii. Stejnou informaci meme objevit
ve skandinvskch, americkch (obdob ped Kolumbem) a dalch mytologich
svta.
V mnohch starovkch rukopisech je zachovna zmnka o pojet Nula (Null
[nula]). Toto pojet je ptomno ji od starovku v mnoha jazycch svta. Napklad v sanskrtu (nya, unya), eck - (miden), tak znamen nic,
nula, latina - nullis, co znamen nijak, v jazyku Yoruba rozenm v zpadn Africe zn nula jako do nebo fo a znamen przdnota, nicota, a tak
dle. Anglick slovo zero, stejn jako francouzsk zro, panlsk cero
a jim podobn nzvy nuly v jinch jazycch etymologicky vychzej z arabskho
koene sifr (
) znamenajc przdnotu, nic, absence ehokoli." V arabskm jazyce dodnes oznauj nulu stejnm koenem.
V sanskrtu jsou dv slova pro oznaen nuly - unya (
) a bindu (
). Slovo unya se dodnes pouv v jazyce hindi a znamen nula. Zajmav je, e
samotn pedstava unya je dleitou filozofickou kategori indickho mylen
nesouc hlubok smysl przdnoty, vakua. V buddhismu mahjny, zejmna v
Pradpramit Stra (Stry o vy moudrosti), slovo unya oznauje stav pocitu przdnoty, kter slou jako hlavn znamen piblen stavu
osvobozen nebo Nirvny. unya me tak znamenat samotnou przdnotu,
svobodu.
Nula byla povaovna za zkladn pinu zmny- to, co tvo ltku, to, co meme zskat v neustl transformaci (poznmka: v procesu ezoosmzy). To bylo
spojovno s prvotn przdnotou nesouc princip zrozen vech vc. Nula byla
interpretovna jako absolutn tajemstv, nepochopiteln Absolut, prvotn hbajc se, souet vech monost, nic, stav neptomnosti veho materilnho: velikost, efekty, hmotnost, objem, atd. Napklad v hinduismu nula znamen
neprojeven, nekonen, vn, neexistujc. Ve starovkm Vchod se chpn
existence vztahovalo k doasnosti byt a krtkodobmu pebvn v nm - v
lidskm tle a pochopen skutenho ivota - k duchovnmu svtu, spojen s
du a navrcen se do duchovnho svta. Ne nhodou je nula zobrazena jako
przdn kruh, jako poukzn na neptomnost smrti a absolutnho ivota, kter
se nachz uvnit kruhu. Nicmn, toto nen jedin zobrazen nuly.
Napklad ve Stedn Americe, u nrod civilizace Mj, asto zobrazovali nulu
v podob przdn mule (akoli je tak znmo 25 rznch hieroglif oznaujcch pojet nuly, jedno, ze kterch dv spirly pipomnaj psmeno ). Mjov
nazvali nulu tulakal, a Aztkov sintli (ve). V Asii je nejrozenjm

SEPTONOV POLE
Na rovni ezoosmick mky jsou
vechny reln stice Po, nehle
d na to, e kad existuje ve sv
ezoosmick buce, spojeny do jedi
nho spolenho septonovho pole
(poznmka: viz doplujc informace o tomto poli v knize AllatRa",
uvdn pod termnem ivoin
rozum). Septonov pole sjedno
cuje vechny stacionrn stice
Po do jedinho integrovanho sys
tmu (dc st hmotnho sv
ta), kter jako jedin dc cen
trum funguje pouze v rmci 6-ti
(!) dimenz (poznmka: viz knize
AllatRa:Moc ivoinho rozumu je omezena pouze esti dimenzemi...). V septonovm poli do
chz k okamitmu informanmu
kontaktu mezi relnmi (stacionr
nmi) sticemi Po. To znamen, e
se informace v tomto poli pen z
jedn stice Po do druh okami
t, a to bez ohledu na to, jak daleko
jsou od sebe stice v ezoosmick
mce vzdleny. V tomto poli nee
xistuje as.

zkladem kadho jevu, procesu,

objektu a jejich soust. Vlastn
septonov pole je charakteristick
vem objektm makrokosmu a mik
rokosmu. Je to spolen pole, kter
je spojuje ve sv podstat, protoe
jak realn steka Po, tak i fanto
mov steka Po, jsou sloen z
prvk tohoto pole - septon. Prv
toto univerzln pole uruje chov
n komplexnch systm. Znalosti
o septonovm poli jsou klov pro
pochopen hmotnho svta na vech
rovnch jeho existence. Dvaj od
povdi na otzky, co je to as, pro
stor, gravitace, elektromagnetismus,
povaha elektrickho proudu, co nut
steky a objekty pohybovat se a
bojovat o ivot i vzjemn na sebe
psobit? Pokud znme princip fun
govn septonovho pole, meme
pochopit, jak probh proces pe
dvn informac, jejich kdovn a
dekdovn rznmi systmy a tak
dle. Pokud disponujeme informa
cemi, jak funguje septonov pole
rznch objekt, vetn lovka,
meme pochopit, jak probh pro
Septonov pole je spolen uni ces vzniku mylenek.
verzln pole, dky ktermu se
uskuteuj vechny fundamentl Uniktn strukturou septonovho
n interakce ve hmotnm svt. Je pole a jeho nejmen slokou je sep

48

SCIENCE

: /. . . .:
,2004; / . . . ., . .,
. ., . .- .: , 1983; : / . . .. .: , 2004; :
4 ./.. .. .: , 20002001. [ ]: www. rbardalzo. narod. ru/text_gram_slovar1. html; . .
. Athens: Pelekanos Books, 2014; 1980,
Mamd Abbs ammdah.

ALLATRA

obrazem nuly (a po kruhu) bod. Napklad, v arabskch protopsemnostech

mete narazit na horn index sukkun (
klid, pohoda), kter pipomn
malou nulu. V nboensko- filozofick nauce starovk Indie - tantrismu (z sanskrtskho tantra - systm, pleten, pze, kolovrtek, pltno, text a tak dle),
je znak bindu (doslovn bod, tento pojem se povauje za skvrnu, zrno,
zdroj, zklad). A v sufismu bos (arabsk
nusk) hraje dleitou roli
v penosu uen, jako vnitn znalosti.

SCIENCE
ALLATRA

49

ton (modern nzev, kter se pouv

v PRAPVODN FYZICE ALLA
TRA). Slovo septon je odvozen z
latinskho slova septem, co zna
men sedm. Nzev byl dn podle
potu prvk dan struktury. Krom
toho, na zklad filozofickho smys
lovho kontextu, pojet septonu (jako
sousti ivoinho rozumu) odr
ve sv podstat tak latinsk slo
vo septum a eck slovo
(sept). Latinsk slovo septum zna
men pepka, tedy tenk ze,
kter oddluje kterkoli prostor, pro
stor rozdlen na sti, vnitn dlc
konstrukce, nosn pepka. Jak bylo
psno v dvnch dobch, jednm z
hlavnch kol ivoinho rozumu
je rozdlen a rozdroben celku na
sti (rozdl a panuj). eck slo

vo (sept) znamen hnijc,

zkaen, tedy krtkodob ivot,
nien, rozklad mrtvho, pemna
mrtvho pod vlivem podmnek (co
hraje dleitou roli pi obhu ltek).
Septon nelze piadit ani k nejmen
nedliteln stice Po, nebo on je
tm, co tuto steku tvo (relnou
a fantomn), ale nejev se tak ve sv
podstat. Struktura septonu se skld
z vtroueniny sly Allatu a esti an
tipod-odraz - antiallat, kter ji
obepnaj, tedy celkem ze 7 elemen
t. Jako asociativn pklad vytvoe
n na zklad obrazn ady trojroz
mrnho svta, meme uvst, e se
jedn o zvltn mikrostoj, mechani
smus pro pepracovn sil Allatu v
antiallat, v dsledku kterho existuje
cel hmotn svt.

&
Z knihy AllatRa: jet jeden dleit fakt tkajc se stvoen vesm-

ru, je umouje pochopit, m vlastn dnes Vesmr je. Smovn sly Allatu k
jednotn uspodan form vedlo k pohybu Vesmru zevnit ven a zaalo
ho roztet ve sprvn spirle, co vedlo k jeho rozpnn. Tak byla vyvolna tvoiv funkce. (Pohyb zevnit ven se u nrod u od dob starho paleolitu
symbolicky zobrazoval ve tvaru sprvn svastiky (pm, prav svastiky), tedy
v podob ke s ohnutmi rameny do pravho hlu smrem doleva. Symbolizuje
pohyb ve smru hodinovch ruiek doprava. Mimochodem v pekladu ze sanskrtu
je star indick slovo svastika vytvoeno z sti su spojen s blahobytem,
take su-asti znamen je pekrsn, blahobytn existovn.) Kdy se Vesmr
otel ve smru sprvn spirly, dala sla Allatu souasn vzniknout tak protikladn sle. Ta zaala roztet pohyb uvnit Vesmru v obracen spirle, kter psobila
v opanm smru, ne zkladn sly Allat tedy zvenku dovnit, co mlo za
nsledek sjednocovn hmoty v jednotn Rozum (ivoin rozum). Tak byla vyvolna destruktivn funkce, je je opan, ne sla Allatu. Pohyb zvenku dovnit se
u dvnch nrod u symbolicky zobrazoval ve tvaru nesprvn, agresivn opan
svastiky, tedy v podob ke s ohnutmi rameny do pravho hlu smrem doprava.
Symbolizuje pohyb proti smru hodinovch ruiek doleva. V mytologii je vznik
protikladn sly zachycen jakoto zrod ohn z vody.)
Takovm zpsobem vznikly ve Vesmru dv protikladn sly: velk sla, kter rozt Vesmr vn a mal sla kter j klade odpor uvnit samotnho Vesmru. Pot,
co se ob sly projevily, ztratil Vesmr tvar koule a na zklad jejich psoben se
zplotil, tedy sevel se a stal se plom. Tento moment je zachycen v kosmickch
legendch svtovch nrod v podob rozdlen svtovho vejce, jeho rozplen,
kdy z jedn plky vzniklo nebe, z druh zem a mezi n byly umstny hranice (prostor) a vody. V jinch ppadech se mluv o tom, e sti, kter po rozdlen vejce
zbyly, vyrostly a pemnily se na Vesmr. Dal legendy mluv o rozdlen svta na
dva ivly, na dv bostva s pmo opanmi funkcemi, o stvoen neviditeln dvojice.

V dvnch dobch tuto strukturu,

kter tvo zkladn jednotku sep
tonovho pole, asociativn pirov
nvali k esti koucm zrcadlm
(niivm podstatm), kter obklopu
j zc zdroj (svci ivho ohn, pra
vou podstatu). Tato zrcadla pi svm
oten deformuj odraen svtlo a
nejev se svtlem ve sv podstat. V
dvnch legendch se prav podstata
(vtroueniny sly Allatu) srovnvala
s hoc svkou. Jakmile hoc sv
ka zmiz, zmiz i vechno viditeln
a zmn se v nic. Svka znzoruje
nepetrit hoen a zrcadla - nepe
trit odren. Tak vyjadovali lid
v dvnch dobch podstatu neust
lho pohybu a innosti tto struktu
ry - septonu. Existuje mnoho odraz,
kter lovka lkaj a nut ho sou
stedit svoji pozornost na mrtvm.
Ale skuten zdroj lidskho ivota je
jeden. Neskrv se ve vnjm svt

nebo v tle lovka, ale v jeho dui.

Zdrazovalo se, e tento mnohoet
n zrcadlov odraz jedinho je jako
hrana mezi viditelnm a neviditel
nm svtem, opravdovou realitou a
iluz, kter se jen schovv za realitu.
Proto se v duchovnch uench psalo
o tom, e jen ten, kdo nen pipoutn
k viditelnmu, oblauje svoji dui.
S vyuitm modernch asociativ
nch srovnn meme est antipo
d-odraz - antiallat oznait jako
mikroholografick objekty, kter v
tomto svt existuj jen dky ptom
nosti sly Allatu a jsou podstatou
iluzornho svta - svta mnostv
pseudokopi. V dvnch trakttech
jsou zmnky o tom, e cel tento do
asn svt je iluze zrcadlovch pe
ken poutajcch pozornost lov
ka svmi livmi, avak realisticky
vypadajcmi stny, jejich hrou vz

50

SCIENCE

Struktura septonu: 6 antiallat (antipod-odraz, koucch se zrcadel) a vtrouenina sly Allat.

ALLATRA

Samotn spirly jsou v mtech prezentovny napklad v podob prvn dvojice boh
s opanmi funkcemi (podstata jednoho z nich je bosk a druhho dmonick), z
nich pak vznikli ostatn bohov. Jin legendy je zobrazuj jako napl lidi napl
hady (piem maj tvoivou funkci, jsou vodnm bostvem a jejich tla maj charakteristickou zelenou barvou). Dal je zachycuj jako postavy, kter na jedn stran
ztlesuj podek, vody ivota, plodnost a svtlo a na stran druh nepodek, smrt,
tmu a neprovou bytost (podle africkch mt napklad akal, ktermu se zachtlo
stt se pnem Vesmru). Takto tedy v mytologii zobrazovali vznik Vesmru. U dnench lid se u prost vytratilo duchovn chpn tto otzky a vechno se sousted
jen na rove materilnho vnmn starch povst. (vce o silch Allatu v knize
AllatRa)

SCIENCE
ALLATRA

51

jemnho sledovn. Ve je odrazem

neho, dsledkem i pinou. emu
dv lovk ve svm ivot pozor
nost - zrcadlov hra mnohonsob
nch odraz hmotnho svta nebo
skuten duchovn zdroj - soust
toho se ve svm vsledku stv.
Kad steka Po (reln a fanto
mov) je v podstat koncentrova
n shluk septon, kolem kterho
je mal zedn vlastn septonov

k snhov kouli, kter se skld z

mnoha snhovch vloek (septon).
Tento koncentrovan shluk (stice
Po) obsahuje max. 80% septon,
a v jeho vlastnm septonovm poli,
kter obklopuje tento shluk max.
20% septon. Ve skutenosti m
eme fantomovou steku Po (z
nich se skldaj vechny elementr
n stice) asociativn pirovnat ke
komfortnmu mechanismu, kter je
uren zejmna pro skladovn a pe

Obr. 6. Schematick pklad zobrazen steek Po, kter se skldaj z

koncentrovanho shluku septon:
1 reln (stacionrn) steka Po; 2 fantomov steka Po.

pole. Take stice Po, je jinmi

slovy vysok koncentrace septon
v mal sti prostoru - ezoosmic
k buce. Pro pochopen tohoto
procesu si obrazn meme ped
stavit stici Po jako atmosfric
k vr (torndo), kde jsou septony
molekuly vzduchu. steku Po,
meme tak asociativn pirovnat

pravu vnitnho potencilu (energie

a informace) a relnou steku Po
(kter pedstavuje jeden z klovch
element ezoosmick buky) majc
vy koncentraci septon, meme
pirovnat ke komfortnmu mecha
nismu, kter je uren pro sten
perozdlovn vnitnho potencilu
fantomov steky Po.

&
V ran vdsk mytologii existoval termn mj (v sanskrtu

doslova iluze), kter se pozdji pouval v hinduismu i dalch nboenstvch Indie. Tento termn znamenal pedstavu o nem, co existuje
samo o sob, oddlen od Boha a m sv vlastn zkony. Vilo se, e
pokud nen vidt Bh, nic neme bt vidno ve sv prav podob, protoe v
tomto ppad je lovk pod vlivem mj. Hmotn svt - mj, kter se skld
z mnostv iluz, zpsob, e lovk vnm a vid ve zkreslen, vid jen falen
formy, kter jsou ve svt skuten Reality (duchovnm svt) pln jin. Mj
skrv Realitu. Iluze vznik kvli pipoutn lovka k tubm tohoto svta a
jeho neochot proniknout do skuten Reality. Ve Vdch termn mj oznauje
slu, kter vznik v hmotnm svt.
Literatura: Nboenstv: Encyklopedie /red. A. A. Gricanov, G.V. Sinilo Mn.: Dm knihy,
2007.

52

SCIENCE

systmem, bloud ve tm materia

lismu. Mon by mli progresivn
vdci na celm svt zaujmout po
zici Pozorovatele a povznst se nad
existujc problm, zamyslet se nad
tm, pro je vlastn do takto zk
ho rmce soustedno tolik lidsk
energie a pozornosti, a pro se utrc
tolik sil a prostedk. Kde pvod
n vznikla mylenka-program a tak
horliv snaha za kadou cenu postavit hmotu do hlavn role v jakkoli
Teorii Velkho Sjednocen a tm
ve vdomi souasnch i budoucch
generac upevnit nov potvrzen
materializmu? Pro koho je vhodn,
aby se lidstvo ubralo tmto smrem
a sousteovalo tolik pozornosti na
prvenstv materiln podstaty, a po
silovalo tak tento program v lidskm
vdomi? Pro byly v dvnch do
bch znalosti o Jedinm poli, jako o
jedinm materilnm Rozumu, Uni
verzlnm Rozumu, jedinm poli
Vdom, kosmickm mylenkovm
zkladu, Kneti tohoto svta a
tak dle, pedstaveny jako protiklad
duchovnmu svtu? Pro se asto
zmiovalo, e vdom lovka (jeho
vlastn septonov pole, ve kterm
vznikaj mylenky) je soust ivo
in podstaty a jedinho jednotnho
ivoinho rozumu Vesmru? Pro
byly hlubok vnitn pocity pova
ovny za uniktn lidsk vnmn
(procesu probhajcho bez asti
septonovho pole vdom!), kter
spojovalo Osobnost s du (duchov
n podstatou) a s duchovnm svtem,
Dnes je hlavnm tmatem fyzik ovldajc vjimenou tvr slu a
(jako i starovkch filozof) zkou darujc Osobnosti absolutn svobo
mn pedpokladu existence jedi du od moci ivoinho Rozumu?
nho pole, kter je zkladem vech
jev a fundamentlnch interakc ve Mnoz dnen fyzici utrc draho
hmotnm svt. Ale na rozdl od sta cenn as svho ivota a vynakl
rovkch vdc, kte mli prastar daj obrovsk sil na vytvoen no
znalosti o tomto jedinm poli, mno vch materialistickch teori, zpas
ho modernch vdc zotroench s neeitelnm dilema ve snaze vy

ALLATRA

Septonov pole je hlavn slokou

celho hmotnho Vesmru. Toto
pole je vude. Je zkladem vech
oficiln vd dosud znmch i je
t neznmch pol a jejich interak
c, hmotnch objekt, organickch
a anorganickch ltek, jejich slou
enin a tak dle. Vlastn septonov
pole lze nalzt ve vech ivch
i neivch pedmtech, ve vech
jevech. Napklad, septonov pole
m i nae Zem. Stejn jako u ji
nch objekt i ona projevuje zv
enou aktivitu dve, ne dojde k
uritmu jevu. Ze zznam vypl
v, e k rychlmu nrstu napt
septonovho pole dochz ji 7 - 8
hodin ped vskytem tornda, a to
jak v mstech vzniku, tak i v oblas
ti jeho nslednho en. Podle ne
dvnch vzkum v oblasti seismo
logie a vulkanologie provedench
vdci z mezinrodnho spoleen
skho hnut ALLATRA, dochz v
ohniskovch znch ke zven
napt septonovho pole a ke zm
n jeho chovn ped zemtesenm
i aktivac vulknu. Take je mo
n nejen studovat, ale tak dit tyto
procesy a nsledn zskvat pesn
pedpovdi prodnch jev. (Poznmka: viz podrobnosti ve zprv O problmech a dsledcch
globlnch zmn klimatu na Zemi.
Efektivn een tchto problm http://allatra.org/ru/reports/o-problemah-i-posledstvijah-globalnogo-izmenenija- klimata-na-zemle).

SCIENCE
ALLATRA

53

tvoit Teorii veho, hledaj rovnice

Jednotnho pole, kter by sjednotila
pouze k dnenmu dni znm tyi
fundamentln interakce: gravitan,
elektromagnetickou, slabou a silnou.
Ale co je zkladem tchto pol a pro
na nich meme praktikovat staro
vk pravidlo zmn podmnky a
vechno se zmn? Ve jmenova
n znm silov pole, to nen cel
vet v prod existujcch interak
c. Sta se jen podvat na seznam
nevyeench problm modern
vdy v kadm z fundamentlnch
smr a pochopme, jak mlo lid
vd o sob, o svt a jeho struktue.
Nemusme ani zachzet do sloitch
kosmickch proces, sta jen po
kusit se odpovdt na jednoduchou
otzku - co je to lidsk mylenka?
Jak vznik a z eho se skld? Co
je podstatou fenomn spojench s
n? Z eho se skld pole vdom a
podvdom? Jakou slu skrv po
zornost lovka, a pro je spout
cm mechanizmem vech in? Jak

ve skutenosti probh proces pe

nosu informac v neviditelnm pro
lidsk oko svt? Vdy zkladem
vech tchto proces je ist fyzika.
PRAPVODN FYZIKA ALLAT
RA odpovd nejen na tyto otzky,
ale dv absolutn pochopen toho,
kdo je lovk, a jak je prav smysl
jeho existence.
Septonov pole (ivoin rozum)
je vysoce organizovan sebeuv
domujc rozumn struktura hmoty,
kter sama sebe vnm jako ijc v
relnm svt. V dvnch dobch ji
nazvali vepronikajc slou, kter
m potek v hmotnm svt, mlu
vili o n jako o Vy inteligenci, o
vezahrnujc a dominujc v tomto
hmotnm svt Bytosti (ivoinm
rozumu) s funkcemi protikladnmi
duchovnmu svtu. Tak se zmio
vali o vdom lovka jako o mate
riln sti tto rozumn struktury,
kter je protichdn nehmotn sti
lovka - duchovn podstat (dui).

&Z dvnch dob mli lid povdom o existenci sly (dmonick bytos-

ti), kter byla rozumn a mla mnohem vt monosti v materilnm svt,

ne lovk, ovem ped silami duchovnho svta byla bezmocn. Tehdy
lid vdli, e proda nen mrtv objekt. Spolu se znalostmi o hlavnm
smyslu lidsk existence o duchovnm ivot, o dui, jej nezvislosti na tle a
o znovuzrozen due, vdli tak o uspodn materilnho svta a o tom, e
kad prodn jev je produkovn silou, kter je vlastn veker hmot (poznmka: septonovm polem). Nkter jej projevy nazvali duchy (neviditeln sly
svta), a vdli, e vechny objekty prody kolem ns maj sv nadpirozen
dvojnky (poznmka: jakkoli objekt v hmotnm svt m sv vlastn septonov
pole).
Napklad, nrody Melansie a Polynsie vdli o vudyptomnm duchu
mana - nadpirozen sle (skryt nebo potenciln), kterou nen mon vnmat
na rovni pocit, pinejc lovku zlo, i kdy se na potku jev, jako dobro.
Mana jako sla me bt individuln vlastn nkterm duchm, mrtvm, stejn
jako lidem (vtinou arodjm, knm, vdcm), zvatm, pedmtm. Pro
Melansany mana znamen tajemnou a aktivn slu, kvalitativn odlinou od
fyzickch sil a psobc libovoln. Napklad vili, e: vdce klanu m manu;
magick rituly blch lid (mision), kte pili na jejich zemi, maj vce
many ne mstn rituly; Britov dobyli maorsk nrod, protoe jejich mana byl
silnj; dokonce i latrny maj many jako pijmac sly ptomn v lidskch

Rzn starovk nrody mly pedstavu, e vem vcem na svt byla dna
sla, kter tmto vcem nepat. O takovch prodnch jevech, jako jsou
vtr, d, nebo o objektech jako eky, stromy, kameny a tak dle se kalo,
e maj svho vlastnho ducha. Mlo se za to, e vudyptomn sla je
v kadm bod Vesmru, ale projevuje se pouze v mimodnch jevech, napklad v innosti Slunce a Msce, pi silnm zemtesen, v huriknu, ve
vtru, v hromu, a tak v bytostech a lidech posedlch touto slou (arodjch
atd.). Posledn jmenovan manipulovali s manou pro zskn materilnho
bohatstv (vimnte si cle, jin ne duchovn!), pro chvilkov touhy, jako
napklad zotaven z nemoci, dobr poas, spch v boji o dosaen hojnosti a moci. Tato sla byla podstatou magickch dj. Mlo se za to, e
takov lovk (arodj) me komunikovat s duchy prody a mrtvmi lidmi
(pzraky) v procesu vtn, magie a arodjnictv. Nicmn se ale vdlo,
e dn lovk nevldne tto sle: manipuloval s n pomoc duch, kte k
tto sle patili, a kte nakonec dili jeho samotnho jako otroka. Takov
lovk, kter podlehl tmto doasnm a iluzornm pokuenm ivoinho
rozumu, platil za tyto iluze a hry nemrn velkou cenu - jeho ivotn slu
a pravou svobodu. To bylo povaovno za cestu odsouzenho k Smrti. (Poznmka: vce v knize "AllatRa").

54

SCIENCE

Dodnes se v souasnm svt pouv ve sloench slovech slovn zklad man, co naznauje vtrav nutkn k uritmu jednn, jevu atd. V etin slovo
mana - znamen lenstv, naden, ve. Ve slovanskch jazycch slovo
mana znamenalo pokuen, podvod, arovn, lkadlo, co uvd v omyl a klame. Je pbuzn slovu trpit, trpm se, utrpit (jednm z jeho vznam
je muka, muen, znakem ukzat; naznait, podvst, fata morgna, jt oklikou),
a tak starovkmu indickmu slovu m - promna, magick sla, podvod,
iluze (dur-my- pouvajc zl kouzla). U Slovan se z dvnch dob dochovala mytologick postava Mara - zlho ducha, kter kod lovku. V sanskrtu
mra doslovn znamen zabjejc, zniujc. V buddhistick mytologii je
Mara - duch, kter zosobuje zlo a ve, co vede iv bytosti ke smrti. To on vldne
velkmu potu zlch duch pedstavujcch negativn lidsk emoce (touhu, nenvist, pochybnosti a tak dle). Jeho hlavn funkc je vytven pekek pro lidi na
duchovn cest, kte hledaj osvcen, odvst je pry od jejich vnitnho duchovnho ivota a nalkat je na zemsk vnj iluzorn pokuen, vydvat le za pravdu,
negativn jako pozitivn. Jeho kol - zniit jejich duchovn ivot. V mytologii buddhismu Mara - dmon-pokuitel, kter se pokouel svst Gautama Buddhu rznmi
pozemskmi vidinami a tubami. V nsk mytologii je postava Man - monstrzn
had (drak), kter byl povaovn za nejvtho hada, krle vech had.

ALLATRA

tlech a jejich vmtech. Navc tuto slu spojovali se stnem due (poznmka:
sub-osobnost), odsouzenou ke zmizen se smrt jejho nositele, kdy ona pechz
na jinou osobu nebo se stv totemem. Je zajmav, e i v jinch stech svta
zstaly upomnky tchto znalost. Existovaly i jin nrody, kter vdly o tto
sle. Napklad u nkterch kmen americkch Indin nazvali tuto slu wakan
(wakanda, u kmenu Sioux nebo Dakot), orenda (u Irokz, kte napklad
vili, e orenda se projevuje v boui, e mue ve vzteku ovld jeho orenda a tak
dle), pokunt (u kmenu oon), manitu (u Algonkin), eki (u Pongvej v Africe), megbe (u africkch Pygmej - Bambuti) a tak dle. Vechny tyto pojmy maj
stejn vznam jako mana pro Melansany.

SCIENCE
ALLATRA

55

Nicmn, vechny tyto znalosti o pro lovka neptelskm materilnm svt a sle, kterou tento doasn svt disponoval, byly vedlej. Hlavn bylo
pojet duchovnho svta a spojen lovka s tmto vym svtem. Tyto vedlej znalosti byly jen jako doplnn k vysvtlen toho, co je smyslem lidskho
ivota, jak jsou piny jeho doasn existence a utrpen v tomto hmotnm
svt. Jinak eeno, byly dny jako dodatek k celkovm duchovnm znalostem, k podrobnmu vysvtlen dleitosti a vznamu duchovn podstaty v lovku - due. Od dvnch dob lid vdli, e due existuje mimo tlo (v ivot
i po smrti tla), m schopnost pevtlovat se a nen vhradnm vlastnictvm
lovka, vystupuje pouze jako sla, kter ho me vyvst za hranice hmotnho svta, pro spojen s vnm a prvotnm duchovnm svtem. Lid vdli,
e Osobnost (ne tlo, a km se lovk ct uvnit) me za jeden ivot, a to
dky spojen s du, odejt do duchovnho svta, a tm zskat absolutn svobodu od moci ivoinho rozumu materilnho svta. To je hlavnm smyslem
lidskho ivota. Vechno ostatn, eho lovk doshl v hmotnm svt bhem
svho ivota je doasn, iluzorn a smrtn a Osobnost po smrti tla ponese
plnou odpovdnost za vechny sv iny.
Ve skutenosti slovem mag (latinsky magi, v etin magos) starovc
ekov nazvali rece u Md a Peran (magush, mugh). Pedpokld se,
e toto slovo pochz z praindoevropskho koene mugh mt slu, moc".
Od tohoto koene bylo odvozeno hodn evropskch slov znamenajcch mu,
mm monost. V dvnch dobch o lidech, kte byli obdaeni touto silou,
kali majc monost (poznmka: vce v knize AllatRa). Tuto slu mli
nkte lid od narozen a nkte ji nabvali specilnmi technikami. V podstat
je to sla Allatu. Ale m vce j lovk ml, tm vce se aktivovalo jeho septonov
pole. Sla je sla, ve zviselo na tom, co si lovk vybral, kam smoval svoji
pozornost, jak kali v dvnch dobch dval ji svmu ivmu plamnku (dui,
hlubokm vnitnm pocitm) nebo ji smoval na vc se kou iluzornho svta
(mylenky, emoce od ivoin podstaty). Jestlie vt st sv pozornosti lovk soustedil na septoniku (septonov pole), to znamen na touhy (mylenky)
hmotnho ivota, dostval ve vsledku magii, co mlo katastrofln nsledky
pro jeho Osobnost. Pokud lovk dval danou slu svmu duchovnmu vvoji,
potom doshl hlavnho cle svho ivota - duchovn transformaci a vnitn svobodu od hmotnho svta, od dominantnho vlivu septonovho pole na nj.
Zkladem tchto zmn a transformac lovka je ist fyzika. Podle starovkch prapvodnch znalost, sla pozornosti je obrovsk ivotn dleit sla, ve kter je soustedna tvr sla Allatu. Dky sle pozornosti
m Osobnost svobodu volby, a tm formuje v kadm okamiku svho ivota svj posmrtn osud. emu vnuje lovk pozornost (vnitn potencil), to se stv jeho realitou. Jakkoli pokusy dvat pozornost hmotnmu
svtu, jeho touhm a pokuenm, nsledn formuj realitu utrpen majc
prodlouenou dobu trvn. Proto se v duchovnch trakttech zdrazovalo, jak je pro lovka dleit, aby neustle sousteoval pozornost na
duchovn vnitn svt. Pouze v tomto ppad d lovk svj cenn vnitn
potencil na formovn ivota po smrti, a neutrc ho na formovn smrti
jet bhem svho ivota (sub-osobnosti). kajc jazykem PRAPVODN FYZIKY ALLATRA, pokud lovk utrc ne vce, ne 10% sly sv

Duchovn ivot me mt pouze jednu prosbu - duchovn spsu Osobnosti monou jen dky dui. Tato prosba nepotebuje vnj zprostedkovatele, vechno
probh ve vnitnm svt lovka. V historii nboenstv v rznch dobch bylo
dost lid, kte se duchovn probudili a pochopili klamy a l systm, vechno
toto zrcadlov zkreslen prvopoten Pravdy. Tito lid, bez ohledu na to, jakou pozici v nboenstv zastvali, kdy si to uvdomili, odchzeli do stran,
dle od systmu moci, aby se vnovali skutenmu duchovnmu zdokonalovn.
Ve starovk Indii se vilo, e zkladem magie jsou nadpirozen sly,
kter byly spojen se silou svtov iluze (mj). Ve star hinduistick tradici pojem mj znamenal svtovou iluzi, pevracejcho transformujcho principu, kter uruje existenci hmotnho svta. Byla to cel nauka
o mj, kterou spojovali se slovem magie (sanskrtsk slovo maya
- arodjnictv, podvod, mystifikace, iluzornost). Tato nauka se zakldala
na Zkon o Podobnosti (podobn rod podobn), o monosti vdomho
vlivu lovka na objekty okolnho svta. Vili, e s pomoc mj Bh
probouz k imaginrnmu, iluzornmu ivotu (vnmanmu jen vdomm)
cel svt objekt, kter lovk nemajc pravdiv znalosti, prov jako
realitu.

56

SCIENCE

Vechny tyto duchovn znalost v t i on form existovaly v lidsk spolenosti od pradvna. Potvrzuj to i etnografick studie rznch nrod.
Zajmav je, e u nrod, kter nkte vdci spotebitelsk spolenosti nazvaj primitivn spoleenstv, jsou magick praktiky, na rozdl
od duchovnho ivota mn rozvinut (vnuje se jm mn pozornosti),
ne u nrod, u kterch byl vytvoen nboensk a politick systmy.
U posledn jmenovanch zaujm magie vedouc postaven, jako tajn
znalosti kn a mocn (vdc). Nehled na to, e magii je mon
potkat vude. Dominantn vliv m prv ve vysplch spolenostech.
Faktem zstv, e magie a okultizmus jsou dodnes jdrem vtiny nejrozvinutjch knskch a politickch systm modernho svta a le
v zkladech jakkoli globln restrukturalizaci svta naplnovan v zkulis svtov politiky. Sta popemlet nad tm, pro reci patc do
rznch nboenskch systm, nut miliny vcch s vyuitm vemonch nstroj utrcet svj vnitn potencil na kouc se zrcadla,
prosit vy moc o doasn a iluzorn vci pro lovka, jakmi jsou
napklad een finannch problm, zdrav, dobrou rodu, vyhrt vlku, a tak dle. Co za tm stoj? Kdo ovld recovo vdom, aby nutil
lidi dat o zemsk blaha? Vdy jejich kolem je kzat lidem o dui a
duchovnm bdn v tomto pomjivm svt. Jak je smysl vtiny rznch
nboenskch obad, a jak se vlastn li od magickch obad domorodc vyuvajcch slu mana?

ALLATRA

pozornosti na materiln ivot a 90% na dominanci duchovnho ivota

ve svm vnitnm svt, pak se uskuteuje duchovn promna lovka.
V opanm ppad, kdy 90% pozornosti je vnovno hmotnmu ivotu,
touhm a mylenkm ivoin podstaty a 10% se zamuje na duchovn ivot, lovk bhem svho ivota formuje svoj sub-osobnost. To nen
filozofie i nboenstv, ale nemnn zkony fyziky.

SCIENCE
ALLATRA

57

V zkladech magie se nachz vdy touha po moci. O knskm vyuit nadpirozench sil, kter jsou zkladem magie, slavn starovk filozof Proklos napsal:
Kdy starovc reci vzali v vahu, e mezi vcmi v prod existuj urit podobnosti a sympatie jedn vci ke druh, stejn jako i mezi projevenmi vcmi a
okultnmi silami a zjistili, e vechny vci jsou obsaeny ve vem, vytvoili posvtnou nauku na zklad tto vzjemn sympatie a podobnosti vyuvali pro
okultn ely jak nebesk, tak i pozemsk bytosti, s jejich pomoc a prostednictvm uritch podobnost stahovali bosk sly do tohoto niho pbytku.
Princip ivoinho rozumu rozdluj a vldn se fraktln opakoval v lidsk
konzumn spolenosti. V prbhu historie lze jasn vysledovat obdob aktivnho
vlivu jedinho septonovho pole na lidskou spolenost v rznch dobch, pes
jemu podzen lidsk vdom. Bhem tchto obdob je oividn nrst aktivity
lid (jeho prvodc) spojench s moc (magi, okultismem) v lidsk spolenosti,
kte zkreslovali duchovn znalosti pedchozch generac a vtpovali mladm
generacm stereotypy vhodn pro systm ivoinho rozumu, kter jsou zaloeny na strachu, nenvisti a podlzavosti.
Starobyl duchovn podobenstv vyprvla o tom, e duchovn znalosti in
lidi skuten svobodnmi, nezvislmi na iluzch hmotnho svta a odhaluj
vnitn duchovn slu. Nicmn, kdy se v lidsk spolenosti zaaly utvet
nboenstv, jako instituce knsk moci, prapvodn duchovn znalost se
zaaly pedlvat do podoby phodn pro manipulaci s lidmi. Historie vvoje nboenstv v rznch dobch svd o tom, e kad nboenstv, kter
zskalo masovou popularitu dky zrnm duchovnch znalost, bylo nsledn
rozdlen do rznch smr v dsledku neshody v otzkch nadazenosti a
moci uvnit nboensk komunity. Dochzelo k roztpen moci mezi potomky reckch rod, kter vedlo ke vzniku dogmatickch rozlinost v nboenskm smru. Rozdly ve vkladu podstaty moci se pozdji zformovaly v rzn
doktrny svrchovan moci s clem utvrdit svoji pravdivost ve vkladu duchovnch znalost. To ukazuje na stereotypnost materilnho mylen zenho
septonovm polem.
Porovnme-li nboensk a vldn politick instituce z rznch dob a u rznch nrod, vidme stejn ablony projevujc se v boji o moc a vliv, vlastn
kadmu systmu sloitj organizace hmoty. Dnes meme pozorovat slu
psoben jednotnho septonovho pole stacionrnch steek Po v celm
svm rozsahu, a tak jeho vliv na jednotliv vdom lid, jako st tohoto
pole. Je to mnohonsobn rozttnost lidsk spolenosti na mal dlky podle
uritch kritri: od nrodnosti, nboenstv, spoleenskho postaven, a po
vechny druhy vldnch instituc, hierarchi, a tak dle. Rozdl a panuj je
odkazem toho, co se dje ve vdom lid a kdo s nimi doopravdy manipuluje
a pro jak ely.
Zklady Prapvodn Fyziky ALLATRA dvaj monost pochopit, e vdom s
jeho mnostvm mylenek je jen septonov pole ivoin podstaty, kter snadno lovkem manipuluje a vyuv jeho potencil pro svou existenci. Nicmn,
dky duchovnmu vvoji se otevr pln jin vnmn lovka, nezvisl na
septonovm poli a to mu dv monost zbavit se jeho dominantnho vlivu a
spojit se se skutenm zdrojem sly - du. Jak bylo psno ve starobylch ue-

RELN (STACIONRN)
STEK PO
-je fundamentln nedliteln s
teka (pesnji nemateriln, maj
c strukturu pole), kter se nachz
v centru prostorov krychle ezoos
mick buky. Reln steka Po,
pedstavuje vysokou koncentraci
septon v nejmenm monm pro
storu - centru ezoosmick buky. Je
nazvna relnou nebo stacio
nrn dky jedinenosti sv pozice,
svch funkc a vlastnost (na rozdl
od FANTOMOVCH STEEK
PO, z nich se skldaj vechny ele
mentrn steka vesmru). Reln
stice Po, je jedin fundamentln,
zkladn steka hmotnho svta, kter se nepetrit a nemnn
nachz ve stacionrnm (relativn
nehybnm) stavu ve sv ezoosmic
k buce. V kad ezoosmick bu
ce se nachz jedna reln steka
Po. Neexistuje ani jedna ezoosmic
k buka bez tto steky. Kad
reln steka Po m v rmci sv
ezoosmick buky vedouc lo
hu v korekci pohybu a stenho
perozdlen vnitnho potencilu

fantomovch steek Po proch

zejcch touto ezoosmickou bu
kou. Reln steka Po, snm
informaci a odebr 10% vnitnho
potencilu prochzejc fantomov
steky Po. Piem, reln sti
ce Po, zskv vekerou informaci o
elementrn stici a jejm pohybu
z prvn (hlavn) fantomov steky
Po, kter prochz touto bukou a je
soust dan elementrn stice.
Relnou je tato stice pojmeno
vna proto, e je jedin stacionrn
steky (ve smyslu nemateriln poln struktury) stabiln existujc v hmotnm svt, ve srovnn
se vemi doasnmi objekty a jevy,
kter se skldaj z fantomovch
steek Po. Je informanm pe
rozdlovaem a pohlcovaem
energie (sly Allatu, dky kter
existuje veker hmotn svt).
Dleit je, e nikdy, za dnch
okolnost a podmnek, neme
dojt ke srce reln steky
Po s fantomovou stekou Po. I

58

SCIENCE

Literatura: Filosofick encyklopedick slovnk / hlavn redaktor L.F. Ilichev, P.N. Fedosejev , S.M.
Kovalev, V.H. Panov - M: Sovtsk encyklopedie, rok 1983 ;Mty nrod svta. Encyklopedie // hl.
redaktor S. A Tokarev - M: Sovtsk encyklopedie, 1987; Mircea Eliade. Studie srovnateln religionistiky - M: Ladomir, 1999; Nboenstv: Encyklopedie / red. a kol. A. A. Gricanov, G. V. Sinilo
Mn.: Dm knihy, 2007; Uebn slovnk - minimum o religionistice/hl. redaktor I. N. Jablokov
- M: Gardariki, 2000; Ateistick slovnk M. P. Novikov - M: Politizdat, 1986;. Zklady duchovn
kultury (encyklopedick slovnk uitele) / V.S. Bezrukova - Jekatrinburg, 2000; lovk a spolenost: Kulturologie. Slovnk- pruka/ O. M. tompel - Rostov na Donu: Fenix, 1996; I. T. Kasavin, Encyklopedie epistemologie a filozofie vdy. - M: Canon+, 2009; Velk lexikon souasnho
ukrajinskho jazyka / hl. redaktor V.T. Busel - K; rpn: Perun, 2009; Skeat, Walter William. A
Concise Etymological Dictionary of the English Language. NY: Cosimo, 2005; Williams, Monier.
A Sanskrit-English Dictionary. Clarendon Press, 1872; Burnett, Tylor Edward. Primitive Culture:
Researches into the Development of Mythology, Philosophy, Religion, Art, and Custom. Volume
I. London: John Murray, 1871; Pokorny, Julius. Indogermanisches etymologisches Wrterbuch.
2 Bde. Francke: Bern-Mnchen, 1959; Mauss Marcel. Sociologie et anthropologie, recueil de
textes, prface de Claude Lvi-Strauss, Presses universitaires de France, 1950.

ALLATRA

nch, ztracenm prapvodnch znalost v prbhu asu ztratili lid kl ke svmu

nevyerpatelnmu duchovnmu zdroji a zaali slouit zrcadlm, zlkni jejich
iluzorn hrou.

SCIENCE
ALLATRA

59

Obr. 7. Schma prochzen fantomov steky Po pes ezoosmickou buku

a proces odebrn sti vnitnho potencilu relnou stekou Po.

kdy v ezoosmick buce dochz

ke kolizi dvou fantomovch s
teek Po, reln steka Po, jen
pohlcuje energii, kter se uvoluje
pi srce dvou stic a perozd
luje jejich informace, ale sama z
stv relativn nehybn v centru
ezoosmick buky. Nic na tomto
svt, dn destruktivn sla neme rozkolsat a naruit uspodan relnch (stacionrnch)
steek Po, kter se nachzej v
ezoosmick mce v pesn zadan pozici.
Jednoduch pklad. Destruktivn
sla termojadern exploze zaloe
n na vyuit energie jadern syn
tzy (napklad syntzy atomov
ho jdra helia a dvou jader atom
deuteria), pi kter se uvoluje
kolosln mnostv energie. Jest
lie ve viditelnm svt trojroz
mrn dimenze v dsledku tto
syntzy pozorujeme explozi ob

rovsk sly, v mikrosvt kvan

tov fyziky na rovni prvotnch
proces v ezoosmick mce,
a to zejmna v kad ezoosmic
k buce, dochz pouze ke ko
lizi dvou fantomovch steek
Po, rychlej perozdlovn jejich
vnitnho potencilu, tzn. peno
su vtho mnostv energie a in
formac do reln steky Po a k
dalmu perozdlen tto energie a
informac na systm relnch s
teek Po v ezoosmicsk mce.
Takov proces meme asociativ
n pirovnat k tomu, kdy na ob
razovce potae vidme velmi re
alisticky vypadajc explozi a jej
niivou slu. Nicmn, na rovni
pixel matrice monitoru bude sou
asn probhat plnovan a na
programovan penos informace
o obrzku a perozdlen energie,
dky kter bude obrzek na obra
zovce pro pozorovatele viditeln

Reln (stacionrn) steka Po se

d uritmi zkonitostmi:
reln steka Po je stabiln, ni

kdy nikam nemiz, dokud existuje

hmotn svt.
poet relnch steek Po ve

Vesmru je vdy konstantn, nebo

reln steky Po jsou nedlnou
soust ezoosmick mky.

reln steka Po neme bt

roztpen nebo znien dnou s

lou hmotnho svta.

&Jednoduch pklad s kulenkovou koul. Co sleduje lovk pi ku-

lenku? Jeho pozornost je soustedna na kouli, jak se pohybuje, jak

dky ten o sukno kulenkovho stolu zpomaluje, a se zastav. Ale odkud se bere energie, kter zpsob tento pohyb a kam zmiz, kdy se koule
zastav? Ve, co me hr sledovat jsou nsledujc etapy: vznik mylenky
- pevod impulzu na sval ruky - penos energie na tgo - penos energie z tga
na kouli - pohyb koule jej zpomalen a zastaven dky tec sle a skonen
penenho impulsu. Je-li hr tak vyznava klasick fyziky, pjme v vahu
zkon zachovn mechanick energie, zkon zachovn hybnosti, molekulov
interakce, vliv gravitanch sil a tak dle. Avak, co se opravdu dje z pohledu
kvantov fyziky? Co v neviditelnm svt zpsobuje vznik mylenky a jak se
po skonen impulzu a zastaven hybnosti objektu viditelnho svta (koule)
energie a informace v kvantovm svt pohlcuj a perozdluj? Na tyto otzky
odpovd
PRAPVODN FYZIKA ALLATRA, kter dv podrobn znalosti o ezoosmick
mce, o septonovm poli a o fungovn relnch a fantomovch steek Po.
&
V jednom z nejvtch starovkch nskch filozofickch trakttu Gu-

an-ci, kter se skld z text rznch autor (IV-III stolet p. n. l.), slovn
spojen pro definici prostoru a asu zhou he (as a [prostorov] soulad)
zdrazovalo substanciln vyplnnost a uspodanost vesmru. Zajmav
je, e nsk znak he (spojen) znamen est spojen (liu he) - formule vzjemn zkoordinovanosti transformac (hua), svtovch substanc
v prostoru (tyi svtov strany, nahoru a dol). Pojem zhou he, je zde
definovn jako jaksi st zachycujc Nebe a Zemi, kter tak tvo s
pro temnotu vc.
Literatura: I. S. Lisevi, Literrn nsk mylenka na pelomu starovku a stedovku. - M:
Nauka, 1979; A. I. Kobzev, Uen Wang Yangming a klasick nsk filozofie. - M: Nauka
GRVL, 1983; V. E. Eremejev, O starm nskm asoprostorovm modelu svta // 20 -
NK OGK. 1. st - M., 1989; nsk filozofie. Encyklopedick slovnk. Hl.redaktor M. L.
Titarenko - M., 2009

60

SCIENCE

Take na rovni mikrosvta - relnch steek Po a fantomovch

steek Po v ezoosmick mce dochz jen k penosu energie
a informac, a na rovni objekt makrosvta, kter se skldaj
z fantomovch steek Po - jak
viditeln, tak i neviditeln zmny.
Kdy znme funkci fantomovch
a stacionrnch steek Po a je

jich fungovn, meme pochopit,

odkud pichz energie, kam miz
a jak se perozdluje v hmotnm
svt.

ALLATRA

(poznmka: podrobnj pklad s

pixely v knize AllatRa, strana
207). Na tomto asociativnm p
kladu nzorn vidme rozdl mezi
viditelnmi a neviditelnmi pro
cesy, kter tvo podstatu stejnho
jevu.

SCIENCE
ALLATRA

61

FANTOMOV STEKY PO
je shluk septon, kolem nho
se nachz mal rozedn septo
nov pole. Fantomov steka
Po, m vnitn potencil (je jeho
nosiem), kter se obnovuje v pro
cesu ezoosmzy. Podle vnitnho
potencilu m fantomov ste
ka Po svoji soumrnost. Nejmen
fantomovou stekou Po, je uni
ktn silov fantomov steka
Po - Allat (poznmka: viz podrobnosti dle ve zprv.). Fantomov
steka Po, je uspodan struk
tura, kter se neustle spirlovit
pohybuje. Me existovat pouze
ve spojen s ostatnmi fantomov
mi stekami Po, co utv kon
glomerty, kter jsou primrnmi
projevy hmoty. Dky svm unikt
nm vlastnostem je fantomem (p
zrakem) pro hmotn svt. Vzhle
dem k tomu, e se veker hmota
skld z fantomovch steek,
zadv j to charakteristiky iluzor
n konstrukce a formy byt, kter
je zvisl na procesu ezoosmzy
(naplnn vnitnho potencilu).

Fantomov steky Po, jsou ne

hmotn tvar. Avak pokud jsou
spojeny (postupn seazeny) podle
informanho programu v uritm
mnostv, poad a na uritou vzd
lenost od sebe, tvo zklad struktury
veker hmoty, zadvaj jej rznoro
dost a vlastnosti dky svmu vnitn
mu potencilu (energii a informaci).
Fantomov steky Po - je to, z
eho se ve sv podstat skldaj ele
mentrn stice (foton, elektron, ne
utrino atd.) a tak stice zprosted
kovvajc interakce. Je to primrn
projev hmoty v tomto svt.
Co je energie vnitnho stavu objekt
mikrosvta? Je to sumrnost vnitnch
potencil (energie a informace) fantomovch steek Po, z nich se objekt mikrosvta skld. Take energie
vnitnho stavu elementrn stice je
souet vnitnch potencil steek
Po, ze kterch se skld. Je to energie
vnitnho stavu elementrnch stic,
kter se rovn soutu vnitnch potencil steek Po a jeho soust.

&V tto fzi vdeckho a technologickho vvoje m modern vda

urit monosti a vybaven ke studiu mikro-objekt a jejich vzjemnho psoben na subatomrn rovni. Ale tyto technick monosti jsou
omezen (umouj pozorovn pouze v rmci 3 - rozmrn dimenze) a zdaleka nedostauj. Obrazn eeno, je to podobn tomu, jak kdy se pozorovatel ve vzdlenosti nkolika kilometr od zdroje sna prozkoumat rozptlenou svtelnou stopu v mlze a posuzuje ji podle viditelnch pznak o
jej celistvosti (nedlitelnosti). Tento pedpoklad vak neodpovd skutenosti, nebo po piblen k tomuto svtelnmu objektu (v mikrokosmu se
mus brt v vahu obrovsk vzdlenosti mezi stmi mikro-objektu), uvid
pozorovatel nkolik svtelnch objekt namsto rozptlen svteln stopy.
Ale kdy se pibl k objektu jet vce, v nejlepm ppad uvid, e je to
napklad svtlo od lamp na elektrickch sloupech postupn uspodanch
ve vzdlenosti nkolika metr od sebe. S ohledem na procesy probhajc
v mikrokosmu - je to maximum toho, co pozorovatel trojrozmrnho svta
me vidt, jeliko je soust samotnho systmu hmotnho svta. Otzka,
z eho se skld kad lampika a odkud se vzala elektina (asociativn
srovnn s fantomovmi stekami Po, utvejcmi mikro-objekt), zstv pro nj nevyeen.

SCIENCE

http://medicinapreventiva.info/

ALLATRA

62

Obr. 8. Prostorov uspodn 13 fantomovch steek Po, kter tvo elektron.

Dodaten linie ukazuje trajektorii pohybu fantomov steky Po v prostoru.

Fantomov steka Po (ec. phan

tasma - pzrak) nebo iluzorn
steka Po, je tak pojmenovan na
zklad jej hlavn vlastnosti - schopnosti okamit zmizet v nikam a
zase se objevit v ezoosmick mce,
s novm informanm programem.
V dvnch trakttech j metaforic
ky srovnvali s kouem, kter se
nakrtko objev a pak okamit zmi
z. Proto byly v dvnch trakttech
zmnky o tom, e cel lidsk ivot,
hmota a Vesmr jsou iluzorn.

diskrtn povahu (z lat. discretus rozdlen, petrit).

Fantomov steka Po, existuje
pouze ve spojen s jinmi fantomo
vmi stekami Po a spolen vy
tv hmotu na rznch rovnch sv
organizace. Fantomov steka Po,
neexistuje oddlen. Pokud ze struk
tury elementrn stice vypadne
aspo jedna fantomov steka Po,
dochz bu ke znien nebo trans
formaci dan elementrn stice.

ivot neme bt doasn, doasnou je pouze existence.

Fantomov steka Po ve spojen

s ostatnmi fantomovmi steka
mi Po se neustle pohybuje po je
jich spolen spirlovit drze od
okamiku svho vzniku, a do oka
miku zmizen v ezoosmick mem
brn. Fantomov steka Po m
dleitou vlastnost - pronikat pes
ezoosmickou membrnu a podlet
se na procesu ezoosmzy. Dky tto
vlastnosti m pohyb veker hmoty

Rigden Djappo

Napklad, jestlie z fotonu, kter se

skld ze 3 fantomovch steek
Po, (poznmka: vce o fotonu dle
ve zprv), odstranme jednu s
teku Po, pak dojde k nsledujcmu
procesu: tato fantomov steka Po
okamit zmiz v ezoosmick mem
brn a nsledovn v ezoosmick
membrn zmiz i zbvajc dv
fantomov steky Po. V dsledku
eho dan foton pestane existovat.

Infomapa rozvoje Internetov

st

http://www.mpa-garching.mpg.de

Electron. Pohled shora

Modelovn koevoluce
kvasar, galaxi a jejich
rozmstn ve velkm
mtku

http://www.astronet.ru

Electron. Bon pohled

https://mountpeaks.wordpress.com

Mozkov buky

Orionv ps

SCIENCE
ALLATRA

63

Fantomov steka Po m urit vpi znien mikro-objektu (nebo

charakteristiky:
jeho transformaci) me fantomo
v steka Po, kter je jeho st,
vfantomov steka Po, m vnit nenvratn zmizet v ezoosmick
n potencil (je jeho nosiem), kter membrn. A pi tvorb mikro
se obnovuje v procesu ezoosmzy.
-objektu se v procesu ezoosmzy
vfantomov steka Po, m svoji objevuje z ezoosmick membr
soumrnost v souladu se svm vnit ny.
nm potencilem. Nejmen fanto vfantomov steka Po, je nesta
mov steka Po, je uniktn silov biln, je schopn zmizet z hmotnho
steka Po - Allat.
svta a zase se objevit s obnovenm
steka Po, existuje vnitnm potencilem (energi a in
pouze ve spojen s dalmi fantomov formanm programem).
mi stekami Po.
vpoet fantomovch steek Po
vvechny elementrn stice jsou ve vesmru je nestl, ale mnohem
sloeny z uritho potu fantomo men, ne poet relnch (stacio
nrnch) steek Po.
vch steek Po.
v
fantomov

&V posvtnch povstech, legendch, mtech a nboenskch ue-

nch rznch nrod svta se dochovaly etn zmnky o iluzornosti

tohoto svta. Uveme nkolik pklad.

U Indin Severn Ameriky byl kou symbolem pomjivosti ivota, prostedkem ke komunikaci s bohy. Sloup dmu stoupajc z otvoru tp nebo jurty
symbolizoval osu svta, spasitelnou stezku z prostoru a asu k vnosti a
nekonenosti.
Literatura:Tresidder Jack. Slovnk symbol. - M:. FAIR-PRESS, 2001.

A nyn vy, kte kte: Dnes nebo ztra pjdeme do toho a toho msta,
zstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydlvat - vy pece nevte, co
bude ztra! Co je v ivot? Je to pra, kter se na okamik uke a potom
zmiz! Radji byste mli kat: Bude-li Pn chtt, budeme naivu a udlme
to neb ono. Vy se vak vychloubte a chvstte. Kad takov chlouba je
zl. Kdo v, co je init dobr, a nein, m hch.
Literatura: Bible. Nov Zkon. List Jakubv. 4. Kapitola, vere 13-17.

Nen vzniku pro nejsoucno a jsoucno nezanik, hranici obou vak vid ti,
kdo nazraj pravou skutenost.
Literatura: Bhagavadgta. Zpv 2, ver 16.

V islmsk tradici je cel hmotn svt obklopujc lovka, a do jeho smrti

oznaen slovem Dunya. Od momentu smrti se tento svt pro kadho
kon a lovk pechz do jinho svta (akhira). Dunya je konen a akhira je vn. Proto kad lovk ijc v tomto svt, by ml pemlet o
tom a snait se zskat pze Allha, a to jak v tomto, tak i v dalm svt.
V Kornu Allh mluv o zdnlivch radostech tohoto svta, ktermi chtj
ovldat nevc.
Literatura: Islmsk encyklopedick slovnk. A. Ali-zade, - M.: Ansar 2007.

ALLATRA

http://astro.uni-altai.ru

64

SCIENCE

Podle pedstav Osetinc (jeden z kavkazskch nrod) - existuje svt skuten, prav a nemnn aetsaeg tung (v pekladu z osetskho jazyka skuten svt), kam odchz due zesnulho a pozemsk svt, maeng tung
(v pekladu s osetskho iluzorn svt), svt fiktivn, iluzorn a falen.
Budoucnost byla vidna jako pechod k jinmu byt, do svta skuten reality. Pozemsk existence mla men hodnotu ne ivot na druh stran byt.
Ptomnost byla jen pzran okamik, ale pochopit to bylo mon pouze z
pozice bezmezn vnosti. V osetsk nboensk kultue se dodnes zachovaly
znalosti o rozdlu mezi svtem pzranm (maeng tung) a svtem skutenm a
nezmnitelnm (aetsaeg tung). Pojem due se jako jeden z prvnch objevil ji
v nejdvnjch pedstavch o existence lovka. Na euroasijskm kontinent,
v dob ranch civilizac, byla idea nesmrtelnosti lidsk due a pechod ducha
do jinho svta zakomponovna do kosmologickho schmatu struktury vesmru, a hrla v nm vznamnou roli.

Seznut (ez) kmene stromu

(64x) foto pod mikroskopem

Modifikaci uen anitya je buddhistick ontologick uen o elementech a okamitosti byt Kanikavada (v sanskrtu
, teorie
okamitosti). Kana znamen okamik (obrazn je srovnvna s asovm sekem, bhem kterho se d lusknout prsty). Kana je doba trvn jednoho zablesknut dharmy (elementu byt, toho, z eho se skld
vechno jsouc). Podle tohoto uen se vy realita skld z bodovch
moment - dharm. Dharmy (majc pznaky; ze sanskrtskho koene
dhri, co znamen dret, udrovat) - jsou noumenln, mnohoetn,
dynamick, atomrn (nerozloiteln) penaee-substrty element, z
nich se skld tok existence. Kad Dharma nese pouze jeden urit
pznak.

http://www.mandalay.ru

Lidsk oko

Oko Sahary
(struktura Rat) - geologick
tvar o prmru 40 km na
zpad od Mauritnie

http://astrointrebari.astroclubul.org

V buddhistickm uen existovalo mnoho zajmavch koncepc znmch i

jinm nrodm svta, kter dnes maj bohuel podobu pouze ideologick
a nboensk pedlvky dvjch znalost. Napklad, uen o nestlosti a promnlivosti bylo charakteristickm jak pro Upaniady (starovk
indick traktty nboenskho a filozofickho charakteru), tak i pro ran
buddhismus. V uen o univerzln nestlosti anitya (slovo se pekld
jako nestl, pomjiv, kehk, pechodn; sanskrtsk
, ani
-tya, nsk
, u-chan, japonsk
, mudzje) se uvd, e vechno
na svt je v neustlm pohybu a nic nen nemnn, vetn hvzd, planet,
a tak dle. Anitya je zkladnm principem vzjemn propojench jev.
V lidskm ivot se projevuje jako rst a strnut, jako ada znovuzrozen, jako utrpen apod. Vzhledem k tomu, e jsou vechny fenomny ve
svt pomjiv, pipoutanost k nim je marn a vede k utrpen. Skutenm zakonenm anitya je nirvna - jedin realita, kter se nemn, kde
nen strnut a smrt. Pochopen, e vechno v ivot je nestl, podlh
zmnm, rozpad se a miz, je prvn stupe osvcen. Hlubok pochopen
pomjivosti vech pozorovanch objekt a tm vychovvn v sob nepipoutanosti, je krokem na Cest k osvobozen (jej prvn etapa - sotpanna, ten, jen vstoupil do proudu).

http://mirmix.com

Literatura: Z. U. Corajev, Pedstava o nesmrtelnosti due v osetsk nboensk kultue. //

III. Verusk Millerovsk ten (materily vdeck konference 4-5 jna 2012): Sbrka lnk;
Sev.- Oset. Institut hum. a soc. vzkum V.I. Abaeva. Vladikavkaz: IPO SOIGSI, 2012. str.
420

Planetrn mlhovina
Helix

SCIENCE

http://physics.sfsu.edu

ALLATRA

65

Dharmy jsou ve Vchodn filozofii stice v miku se projevujc z neznmho zdroje, kter momentln vzplanou a pohasnou, tvo neustle se mnc
tok a podlhaj individulnm vnitnm zkonm sv podstaty. V kad moment dharmy vzniknou a zaniknou, m vytv nov vzor (znak), novou
kombinaci podmnnou zkonem vzjemn zvislho proniknut (prattyasamutpda - koordinace [element- dharm]; zkon kauzality, vzjemn zvislho vzniku element, kdy jeden element je vdy za druhm a tak ped
nm, piem bez podstatnho vzjemnho ovlivnn) a karmou. Dharmy
jsou v neustlm pohybu, v toku tvorby a zniku. Kad element existuje
jeden moment (kana), stv se jakoby bodem v asoprostoru. Hmotn svt
je nepetrit proud dharm, kter jsou jednoduch, nedliteln.

http://animalworld.com.ua/

Slunce

http://www.astrotime.ru

Deov kapka na kdle

motla

http://animalworld.com.ua/

Povrch Jupiteru

Dinosau kost

Vnmn lovkem tohoto svta je jako stdn snmk na pohybujc se

filmov psce, kter probh tak rychle, e se vytv iluze stabiln a trval
reality - obrazu okolnho svta a lid, kte v nm ij. Tak rychl a okamit zmna snmk a pechod do novho obrazu je mimo lidsk vnmn.
Ve skutenosti neexistuje ani materie, ani substance, jen potok nslednch
dharm (jednotlivch element). Piem, tento potok nen chaotick, nim
nepodmnn proces: kad element se objev v souladu se zkonem o zvislm vznikn. Uvdlo se, e to, co je vnmno jednotlivcem jako J - je
jen iluze navozen skandhami (spojen dharm podle psychofyzick innosti),
co zase znamen utrpen a netst, kter zavaj takovto J.
Literatura: N.L. ukovska, V.I. Kornev, Buddhismus jako kulturn a historick fenomn.
Slovnk M.: Republika, 1996; N.A. Kanaeva, Kanikavada // Buddhismus jako kulturn a
historick fenomn. Slovnk. M.: republika, 1996; V.G. Lysenko, A.A. Terentyev, V.K. ochin,
Ran buddhistick filosofie. Filozofie dinismusu - M .: Vchodn literatura, 1994; Filozofie.
Encyklopedick slovnk //hl. redaktor A.A. Ivin. - M: Gardariki, 2004. Filosofick encyklopedie.
5. dl. // hl. redaktor F.V. Konstantinov. - M: Sovtsk encyklopedie, 1960-1970.

HLAVN ROZDLY MEZI RELNMI A

FANTOMOVMI STEKAMI PO
Pro maj fantomov a reln s
teky Po stejn nzev steky
Po? Nzev stice Po (stice, skldajc se z Po) je pevzato
z dvnch dob jako oznaen nejmen veliiny projeven dky silm
Allatu prostednictvm septonovho
pole hmotnho svta. Fantomov
steka Po a reln steka Po,
maj absolutn odlin vlastnosti
a funkce, spolenm je pro n jen
septon, z nho se skld veker
materiln svt. Jejich spolen n
zev Po nejen ukazuje na nejmen
veliinu (steku) hmotnho
svta, ale tak prokazuje ctu pra
pvodnm znalostem (jedna z prv

nch pradvnch legend prav, e

cel svt je vytvoen ze zrnek Po).
Fantomov steky Po a reln s
teky Po, se mezi sebou kardinln
li ve funkcch a vlastnostech. Rel
n (stacionrn) steky Po, formuj
zklad neviditelnho svta materie jednotn, spolen septonov pole,
co m zsadn vliv na viditeln svt
(vetn trojrozmrn dimenze) a cel
kov kontroluj a d svt materie.
Fantomov steky Po, formuj z
klad viditelnho svta hmoty a dky
svmu zkoncentrovanmu shluku
septon penej vnitn potencil,
tj. energii a informaci.

HLAVN ROZDLY MEZI

RELNMI A FANTOMOVMI ASTEKAMI PO
RELN ASTEKA PO

FANTOMN ASTEKA PO

Formuje neviditeln materiln svt.

v
Formuj

viditeln svt materi.

Kad steka Po se nachz od

dlen ve sv ezoosmick buce.
S jinmi relnmi stekami Po
je spojen jen prostednictvm je
jich spolenho septonovho pole.

v
Sama

Nepohybliv (stacionrn), nachz se

stle ve sv ezoosmick buce.

v
Jsou

Provd sten odebrn energie

a snmaj informace z fantomovch
steek Po prochzejcch ezoosmickou
bukou, nsledn perozdluj zskan
potencil na systm relnch stic Poseptonov pole.

v
Pohybuj

Poet relnch steek Po je stl a

nemnn.

v
Poet

o sob fantomov steka Po,

neme existovat, oddlen ihned miz
v ezoosmick membrn. Existuje jen
ve spojen s jinmi stekami Po, co
formuje elementrn stici sloenou ze
tech i vce fantomovch steek Po.
pohybliv. Neustle se pohybuj
po spirlovit drze.
se v ezoosmickch bukch,
pronikaj skrze ezoosmickou membrnu,
berou ast v procesu ezoosmzy.
Mohou se momentln objevit a stejn
momentln zmizet v rznch stech
ezoosmick mky.
fantomovch steek Po se
mn, ale je mnohem men, ne poet
relnch steek Po.

&Jak u bylo zmnno, v dvnch dobch byly procesy neviditelnho svta

vysvtlovny na viditelnch a pro lovka pochopitelnch jevech a pedmtech. Stvoen svta z neviditelnch nejmench stic bylo vysvtleno
na pkladu semnka (tvocho v nm ducha) jako zrodku ivota nebo na
pkladu nejmench zrn obil, dobe znmho mstnm obyvatelm. Strun
uvedeme nkolik pklad, kter ukazuj na to, e takov znalosti existovaly mezi nrody ijcmi na rznch kontinentech. Asie: semeno v hinduismu znamen bosk duch (tman), kter se nachz v centru byt a semeno-zrnko symbolizuje semeno ivota, mnoh v malm. Afrika: podle jedn
verze kosmogonickho mtu africkho kmenu Dogon, svt vznikl ze slova
Amma (Prvotnho Zvuku), kter dal potek nekonen malmu kize uzi
(tak znm jako zrnu Po nebo zrnu fonio jedno z nejdvnjch pstovanch obil Afriky). Amerika: u americkch indin pedstavuje klas kukuice vechny lidi, vechny vci ve vesmru a tak dle.
Literatura: Mty nrod svta. Encyklopedie //hl. redaktor S.A. Tokarev M.: Sovtsk
encyklopedie, 1987. 1.dl; Tressider Jack. Slovnk symbol. M.: FAIR-PRESS, 2001.

66

SCIENCE

zen behy, take ryba ije jen v jeho

prostoru (srovnn s ezoosmickou bu
kou). Prosted ptk je vzduch a nebe.
Na rozdl od ryb, kter neopoutj sv
jezero, ptk me ltat k rznm jeze
rm (obrazn srovnn se stlm pohy
bem fantomov steky Po).

ALLATRA

V dvnch dobch se rozdl mezi s

ticemi vysvtloval na asociativnm p
kladu ryby (obrazn srovnn s relnou
stekou Po) a ptka (pirovnn k
fantomov stece Po). Prosted ryb
je voda. Ryba nen vidt ani v malm
jezrku, ale ona tam je. Jezero je ome

SCIENCE
ALLATRA

67

EZOOSMZA
-fundamentln proces, dky n
mu existuje materiln svt.
EZOOSMZA - vnitn ener
getick impulz nesouc v sob
potencil, tzn. slu a informan
program pro jakkoliv projev ve
fyzickm svt, vetn informac
o zrozen ivota. Ve v materil
nm svt existuje jen dky vnit
nmu potencilu. Jeho mnostv a
vasn doplnn uruj kvalitu a
dlku existence danho objektu,
jevu, atd., ve viditelnm i nevidi
telnm materilnm svt.

prostoru me nabvat jen ady

uritch diskrtnch hodnot? Co
je zkladem tchto proces? Mo
dern vda vysvtluje kvantovn
energie atomu vlnovm charakte
rem elektronu. Ale z eho se skl
d samotn elektron a jak probh
jeho pechod z stice do vlny, a
naopak? Co uruje kvantov stav
atom chemickch prvk? Znalos
ti zklad PRAPVODN FYZI
KY ALLATRA dvaj odpov na
tyto a mnoh dal otzky fyziky.
ETYMOLOGIE
SLOVA EZOOSMZA.
Slovo ezoosmza je sloeno ze
dvou slov: ezo a osmos. eck
slovo EZO (ec. ) je odvo
zen z pedloky eis (eck )
a m nkolik vznam. V kado
dennm ivot znamen ezo v,
uvnit, zevnit, v rmci. Ovem v
duchovnch pojednnch se dan
slovo pouv ve vrazu vnitn
lovk ( ), tj. ve
vznamu due, vnitn j.

Pokud pochopme proces ezoos

mzy, meme nalzt odpovdi
na mnoho otzek fyziky, vetn
kvantov fyziky. Napklad, dnes
je znmo, e hlavn charakteristi
kou atomu je jeho vnitn energie.
Atom je kvantov systm (podl
h zkonm kvantov mechaniky).
Jeho celkov vnitn energie je
kvantovna, to znamen, e nab
v diskrtn (nespojitou) adu hod
not, kter odpovdaj stacionrnm
(stabilnm, nemnnm v ase) sta- Literatura: .
vm atomu. Ale pro se energie .
: , 2009; A Greek
atomu mn pouze skokov, ces -English Lexicon Of The New Testament, Being
tou kvantovho pechodu atomu Grimm's Wilke's Clavis Novi Testamenti, Tr.,
Rev. And Enl. By Joseph Henry Thayer, New
z jednoho stacionrnho stavu do York American Book Co, 1889.
druhho? Pro v kvantov mecha
nice moment impulzu a energie Nemn zajmav je pedloka
pohybu stice v omezen oblasti is (ecky - k, v), z n
&
ryvky z Bible:

aby se pro bohatstv bo slvy ve vs jeho Duchem poslil a upevnil vnitn lovk
Bible , List Efezskm . Kapitola 03:16.

A proto neklesme na mysli: i kdy navenek hyneme, vnitn se den ze dne

obnovujeme. Toto krtk a lehk souen psob penesmrnou vhu vn
slvy nm, kte nehledme k viditelnmu, nbr k neviditelnmu. Viditeln
je doasn, neviditeln vak vn.
Bible. Druh list Korintskm, kapitola 4: 16-18

praindoevropskmu zkladu sm a
sanskrtskmu
(sa-kt), kter
maj vznamy jako jedin; jin;
rozdlovat na sti; prostupovat.

Literatura: A Greek-English Lexicon Of The

New Testament, Being Grimm's Wilke's Clavis
Novi Testamenti, Tr., Rev. And Enl. By Joseph
Henry Thayer, New York American Book Co,
1889; A GreekEnglish Lexicon, Henry George
Liddell, Robert Scott, Henry Stuart Jones, and
Roderick McKenzie, United Kingdom, Oxford
University Press, 1819.

eck slovo OSMOS znamen

impuls, tlak. Je odvozeno od sta
roeckho koene othein - tla
it, pbuzn sanskrtskmu slovu
vadhati, co znamen tla,
d der a avestskmu vadhaya
Zajmav je, e spojen se odtlait, odstrkovat..
staroeckm slovem , kter Literatura: Websters Third New InternatiDictionary of the English Language,
oznauje slo jedna a je kog onal
Unabridged. Springfield, MA: Merriam-Webntem (podobn, m stejn koen) ster, 1993
&Zkladn funkc prvn dimenze je primrn vnitn energetick im-

puls.

Kniha AllatRa, str. 180

PROCES EZOOSMZY
Podvme se na dleit proces v
mikrosvt, kter probh v ezoos
mick buce, pesnji v jej ezoos
mick membrn. Pipomeme si,
e ve stedu ezoosmick buky je
reln (stacionrn) steka Po. A
kad strana prostorov buky ve
tvaru krychle se skld z uniktn
nemateriln struktury - ezoosmic
k membrny. V trojrozmrnm
prostoru nem tlouku a nen v n
as. Jej vnitn prostor je spojen
s nehmotnm svtem a je bezmez
n. (Poznmka: v dvnch dobch
se nemateriln svt nazval duchovn svt, v staroeckch povstech obrazn popisovali, e bohov

ij v teru). Fantomov steka

Po, me prochzet ezoosmickou
bukou. Piem souasn v jeden
moment, pes ezoosmickou buku,
prochz zpravidla jedna (1) fantomov steka Po. V jinch ppa
dech mohou bonmi hranami pro
storov krychle ezoosmick buky
souasn projt nejve dv (2) fan
tomov steky Po. V takovchto
ppadech je nejvt pravdpodob
nost srky fantomovch steek
Po v ezoosmick buce. Takov
proces srky stic v ezoosmick
buce probh pod pmm vlivem
septonovho pole relnch (stacio
nrnch) steek Po.

68

SCIENCE

Literatura: Cognate class 623; Indo-European

Lexical Cognacy Database (LexDB version 0.9
http://ielex.mpi.nl/cognate/623/ mezinrodn
databze kohnt; Slovnk sanskrtsko-anglickho jazyka: Etymologically and Philologically Arranged with Special Reference to
Cognate Indo-European languages, Monier
Monier-Williams, revised by E. Leumann, C.
Cappeller, et al. 1899, Clarendon Press, Oxford.

ALLATRA

pochz slovo ezo. Tato pedlo

ka se pouv k oznaen vstupu,
smru, ohranieni: v, na, k, pro,
mezi. Pouv se ve smyslu dosa
en (proniknut) vchodu, vstupu
do uritho obdob. V obraznch
rench se tato pedloka pou
v, mluv-li se o tom, e jedna vc
pechz do druh, anebo se rozd
luje na sti; kdy se nkolik osob
nebo vc schz, spojuj se v jed
no, atd.

SCIENCE
ALLATRA

69

Obr. 9. Schma srky dvou fantomovch steek Po v ezoosmick buce

FANTOMOV
STEKA
PO M DLEITOU VLAST
NOST - JE SCHOPNA PRO
NIKNOUT DO EZOOSMICK
MEMBRNY A ASTNIT SE
PROCESU EZOOSMZY. TO
ZNAMEN, E JE SCHOPNA
OKAMIT ZMIZET Z MATE
RILNHO SVTA V MEM
BRN EZOOSMICK BUKY,
MOMENTLN SE PROJEVIT
A TO V JAKMKOLIV MST
EZOOSMICK MKY (VY
JT Z EZOOSMICK MEMBR
NY JIN EZOOSMICK BU
KY), ALE JI S OBNOVENM
VNITNM POTENCILEM
(ENERGI A USPODANOU
INFORMAC).

pes geometrick sted jedn ze esti

membrn ezoosmick buky. Spirlo
vit struktura (elementrn stice) se
zan hlavn fantomovou stekou
Po zaroubovvat do geometric
kho stedu ezoosmick membrny.
Dky procesu ezoosmzy se fanto
mov steka Po, objevuje v jin
ezoosmick buce s obnovenou zso
bou energie, podle starho, sten
obnovenho nebo zcela novho pro
gramu, kter byl do n vloen v dob
pebvn uvnit membrny. Zbyl
fantomov steky Po, kter jsou
soust dan elementrn stice, n
sleduj hlavn fantomovou steku
po stejn spirlovit drze a prochz
stejnmi ezoosmickmi bukami a
stejnmi ezoosmickmi membrna
mi. Tak se formuj vrov vybuzen
Proces ezoosmzy v trojrozmr pi spirlovitm pohybu tchto struk
nm prostoru se uskuteuje pouze tur pes ezoosmick prostor.
&
Je zajmav sledovat etymologii slova informace ve starovku. Infor-

matio - latinsk slovo, kter znamen pedstavovn, vysvtlen, vklad,

pojem, ideu, koncepci. Odvozen od informo, co znamen obkreslovat, zadat tvar. Latinsk slovo informo se skld z pedpony in, co
ukazuje na vznam uvnit, vnitn, zevnit, a koene form. Pedpokld se,
e indoevropsk koen slova forma" je mer-bh nebo mer-gwh -jiskit,
zit, lesknout se Tento koen ukazuje na projev neho v zornm poli. Tento
koen latinskho slova forma je blzk eckmu slovu morphe (), co
znamen vnj formu, vnj aspekt, tvar, obrysy, strukturu.
Literatura: .V. Semenov, Etymologick slovnk ruskho jazyka. Moskva. Junives, 2003; An
elementary Latin dictionary Lewis, Charlton Thomas, New York, Harper & brothers 1891;
https://archive.org/details/elementarylatind01lewi; The Linguistic Moment: From Wordsworth
to Stevens, Joseph Hillis Miller, Princeton Legacy Library, 1987; Bral, Michel, and Bailly,
Anatole. Dictionnaire tymologique latin. Paris: Hachette, 1918 https://archive.org/details/
dictionnairetym00bailgoog Miller, Joseph Hillis. The Linguistic Moment: From Wordsworth to
Stevens. New Jersey: Princeton University Press, 1987.

PENOS A ROZDLEN ENERGIE

A INFORMAC
Jak se uskuteuje penos a rozd
len energie a snmn informace
uvnit ezoosmick buky? Vysvt
lme tento proces na pkladu ode
brn sti vnitnho potencilu s
hlavn fantomov steky Po, kter
je na zatku spojky fantomovch
steek Po (obrazn eeno, jako
lokomotiva a vagny) formujcch
elementrn stici (obrazn eeno,
vlak). Pro j dvme tolik pozor
nosti? Protoe prv z prvn (hlav
n) fantomovch steek Po, snm
reln steka Po informace o ce
lm mikro-objektu (o vech spoje
nch fantomovch steek Po, ze
kterch se elementrn stice skl
d). A za druh, v ppad, e reln
steka Po, v dsledku inku sly
vlastnho septonovho pole mn
trajektorii pohybu hlavn fantomo
v steky Po, mn tm nsledn
trajektorie pohybu ostatnch fanto
movch steek Po v tto spojce.

Pi prochzen stejnou ezoosmickou

bukou jako jejich hlavn fantomo
v steky Po, ztrc st energie,
kterou z nich odebere reln ste
ka Po, dky svmu vlastnmu septo
novmu poli.
Jak probh proces odebrn ener
gie relnou stekou Po? Jakmile
fantomov steka Po v ezoosmic
k membrn obnovila svj vnitn
potencil a vstoupila do nov ezoos
mick buky, dochz k vybuzen
vlastnho septonovho pole reln
(stacionrn) steky Po, kter se
nachz v dan buce. Reln s
tice Po, zane vykonvat funkce
podobn, obrazn eeno, celn
km, vbrm dan (energi) nebo
kontrolorm (snman informac).
Prodn sla vlastnho septonov
ho pole reln steky Po, zpso
buje to, e fantomov steky Po,
pi pohybu v ezoosmick buce,

70

SCIENCE

Podle starovkch duchovnch

znalost prav sla Allatu ve uspo
dv ve viditelnm a neviditel
nm svt, pivd ve do pohy
bu a transformuje podle uritho
plnu (informace) nematerilnho
svta (poznmka: v dvnch dobch to nazvali plnem Prvotnho Lotosu, zmrem a Bo vl,
vl duchovnho svta). Uspo
dan informace uruje vlastnosti,
parametry, program realizace (a
tak dle) objekt a jev hmotn
ho svta. Mli bychom rozliovat
mezi obecnm pojmem modern
ho slova informace a smyslem,
vloenm do slova informace v
popsanch fyziklnch procesech
mikrosvta.

ALLATRA

Co pro hmotn svt znamen ob

noven vnitn potencil fantomov
steky Po, kter se pokad obno
vuje a koriguje v procesu ezoos
mzy? Obecn to lze nazvat: evoluc
(vytvoen, transformace, destrukce,
obnovovn), zdroje, rezervy a mo
nost. Tuto zsobu uniktn energie,
kterou dodv fantomov steka
Po z nematerilnho svta, v dvnch
dobch nazvali Allat (poznmka:
podrobnosti o sle Allatu v knize
AllatRa). Je to sla, dky kter exi
stuje cel hmotn svt. Septonov
pole relnch steek Po zachy
cuje koncentraci tto sly v rznch
mstech ezoosmick mky a vyu
v ji pro existenci svho systmu
(systmu ivoinho rozumu).

SCIENCE
ALLATRA

71

obchz relnou steku Po (co

zapiuje spirlovit pohyb fan
tomovch steek Po a spolu s
tm i vech objekt a jev materi
lnho svta). (poznmka: viz dle
ve zprv o spirlovitm pohybu).
V podstat, kdy se vlastn pole
fantomov steky Po, stetne s
vlastnm septonovm polem rel
n steky Po, dochz k procesu
odebran energie (zpravidla 10%) a
snmn informaci relnou ste
kou Po. Nsledn reln steka
Po, pevd tento odebran potenci
l z fantomov steky Po na sys
tm jednotnho spolenho sep
tonovho pole relnch steek Po
(ivoin rozum).
Takovm zpsobem systm rel
nch steek Po (celkov septo
nov pole) kontroluje ve, co se
dje v hmotnm svt, perozd
luje, transformuje a spotebovv
energii potebnou ke sv existenci.
A co vc, v zvislosti na uritch
podmnkch me systm (celko
v septonov pole) pes kadou
relnou steku Po pmo nebo
nepmo ovlivovat procesy uvnit
ezoosmick buky, modifikovat je,
transformovat tyto procesy, pe
smrovvat je atd., zesilovat nebo
oslabovat innost fantomovch
steek Po. Od tohoto korigov
n provdnho relnou stekou

Po, zle, kam, jakm smrem a

pro aktivaci jakch program bude
pouit vnitn potencil fantomov
steky Po. Nsledn to celkov
ovlivn ivotn innost mikro objektu, kter se skld z danch
fantomovch steek Po.
Tak pod psnm dozorem syst
mu v procesu spojovn fantomo
vch steek Po (tvocch rzn
elementrn stice) se smr pohy
bu tto spojky fantomovch ste
ek Po a tak jejich vnitn potencil
me variabiln mnit. Napklad,
podle poten informace vloen
pi ezoosmickm procesu, jednou z
variant smru pohybu hlavn fanto
mov steky Po, byl smr k pro
tilehl membrn ezoosmick bu
ky. Ale pod clenm vlivem a po
korigovn relnou stekou Po,
zmnila hlavn fantomov ste
ka Po svj smr a vela, napklad,
do pilehl membrny dan ezoos
mick buky. Pipomeneme, e pr
votn informace, kter se vkld do
vnitnho potencilu fantomn s
tice Po v procesu ezoosmzy, m
od zatku omezenou variabilitu
monch projev v hmotnm svt,
kter zahrnuje rzn ppustn va
rianty psoben systmu (ivoi
nho rozumu) - septonovho pole,
jen je zkladem vech interakc a
proces materilnho svta.

&
Kdy se dvme z pozice Pozorovatele Materiln podstaty nebo Du-

chovn podstaty, tak u ovlivujeme samotnou situaci a jej mon zavren, pedbn rozhodnut ve svt, kter je pro ns neviditeln, jeliko
inme volbu. Kad situace je zvltn odpovd nejen na tvou ptomnost
na danm mst tady a te, ale i na to, jakm se prv ty v tento moment pozoruje.
z knihy AllatRa

ho pole relnch (stacionrnch)

steek Po v ezoosmick m
ce. Chpn podstaty tto ener
gie nen v rozporu se zkladnm
chpnm energie v modern fyzi
ce, co znamen schopnost hmot
nch systm vykonvat prci pi
zmn svho stavu; energie, jako
jedin spolen veliina kvali
tativn rznch forem pohybu
materie, je je zachovvna pi
jejich vzjemnch pemnch.
Tady se spe odhaluje zkladn
princip. Znalost o tto univerzl
n sle dvaj odpovdi na mnoho
aktulnch otzek modern fyzi
ky, vetn odpovdi na otzku,
jak lze zdarma zskat elektrickou
energii v neomezenm mnostv,
bez prodnch zdroj v jakmko
li prostorovm bod ezoosmick
mky.

ASOCIATIVN PKLADY PROCESU

EZOOSMZY, PENOS A ROZDLEN
ENERGIE A INFORMAC
Veker pohyb v mikrokosmu,
proces ezoosmzy a transformace
probhajc na rovni ezoosmick
mky (vliv relnch steek Po
na fantomov steky Po), m
eme obrazn vysvtlit na asocia
tivnch pkladech srozumitelnch
pro vtinu lid modern civiliza
ce. Pedstavte si, e jste pozorova
tel a nachzte se na vesmrn sta
nici, kter provd pozorovn nad
uritm dopravnm uzlem elez
nin st na Zemi. Nejprve vidte
bod. Po piblen objektu pomoc
optickch pstroj se bod mn

v mnostv rek. A pi dalm

zvten ji vidte mnoho rznch
vlak, z nich kad je na svch
elezninch kolejch, se svm po
tem vagn a tak dle.
Strukturu elementrn stice
zkusme asociativn pirovnat k
vlaku s pipojenmi vagny. Po
et vagon je poet fantomovch
steek Po formujc danou ele
mentrn stici. Pro pozorova
tele shora jsou vechny vlaky
stejn - s univerzlnmi krytmi
vagny. Nicmn, obsah vagn

72

SCIENCE

Spolu se vemi ve uvedenmi

znalostmi o procesech probhaj
cch na rovni ezoosmick m
ky jsou v PRAPVODN FYZI
CE ALLATRA i informace o tom,
jak zskat volnou energii, jak po
rozumt fungovn a zkonitos
tem neviditelnho svta. Termn
voln energie v PRAPVOD
N FYZICE ALLATRA nezname
n tot, co znamenaj ve fyzice a
fyzikln chemii termny Hel
mholtzova voln energie, i Gi
bbsovy voln energie. Termn
VOLN ENERGIE v PRA
PVODN FYZICE ALLATRA
znamen derivovan univerzln
psobc sla, kter se projevuje
pi podrdn vlastnho septo
novho pole reln steky Po
v ezoosmick buce. Je to, fak
ticky, generovn voln energie
na zklad vybuzen septonov

ALLATRA

VOLN ENERGIE

SCIENCE
ALLATRA

73

kadho vlaku me bt rzn:

lid, zvata, trk, uhl, nafta,
kyselina, a tak dle. Je to asoci
ativn podobn rznm spojkm
fantomovch steek Po, kter
jsou naplnn vnitnm potenci
lem, utv ivou a neivou
materii, prodn jevy. Napklad,
mohou bt elektronem nebo ji
nou elementrn stic, z n se
skld objekt mikrosvta, kter
me bt soust struktury lo
vka, zvete, trvy, vody, plane
ty Zem, vzdlen hvzdy, a tak
dle. Vnitn potencil (energie
a informace) kad steky Po
- v naem asociativnm srovnn
je vnitn obsah kadho vag
nu skryt ped pozorovatelem.
Przdn vagny tady neexistuj!
Zven jsou vagny rznch vla
k stejn, ale kad pev svj
nklad.

Dispeer snm z lokomotivy

(prvn hlavn fantomov steky
Po) vekerou informaci o proch
zejcm vlaku: dlka vlaku, obsah
jeho vagn, trasu, atd. Vechny
prochzejc vlaky jedou danm
sekem (ezoosmickou bukou)
bez zastaven, piem objd
kontroln, dispeerskou stani
ci, tak kajc situan centrum
(relnou steky Po). Take, na
nejbli mon vzdlenosti plat
poplatek na dlku pi prjezdu
celn zny (septonovho pole re
ln stice Po). Piem dispeer
me snit nebo zvit rychlost
vlak na jeho seku, odejmout
men i vt st nklad (10%
nebo vce % vnitnho potencilu
v zvislosti na situaci), a tak dle.
A ve zvltnch ppadech, kdy m
vlak diplomatick vagn (silo
vou (allatovskou) fantomovou
steku Po) dispeer nesm
zashnout pi prchodu takovho
eleznin trat, lokomotivy a
zvltnho vagnu, kter m sta
strojvdce obrazn pirovn
tus nedotknutelnosti.
me k rznorod informaci, kter
v celku uruje rozmanitost hmo
ty, smr jejho pohybu, pemny, Kad dispeer (po dohod s ce
bh udlost a tak dle. Reln lm systmem ostatnch dispe
steka Po v ezoosmick buce er) me na svm seku kont
- je vlakov dispeer a zrove i rolovat a regulovat pohyb vlak,
celnk na svm seku (dispeers vetn zmny smru celho vlaku.
km kruhu), kde vlastn septono Dispeer okamit pedv obdr
v pole reln steky Po, je cel enou informaci a dl se o st
n znou. Tento kontrolor nejen odebranho nkladu s ostatnmi
e sm d pohyb vlak a provd dispeery systmu. Pokud vez
dispeerskou kontrolu ve svm meme v vahu, e se informace a
obvod (ezoosmick buce), ale energie mezi relnmi stekami
tak vybr z kadho vlaku, kter Po, okamit pedv v jejich spo
projd jeho sekem, svho dru lenm septonovm poli, me
hu poplatek (mto, jako vbr me pochopit, jak systm relnch
dan) za pepravu nkladu. Take steek Po (systm ivoinho
reln steka Po, odejme 10% rozumu) kontroluje hmotn svt,
vnitnho potencilu z kad fan ovlivuje ho, mn charakteristi
tomov steky Po prochzejc ky hmoty, pesmrovv vektor
psoben sly a tak dle.
touto ezoosmickou bukou.

ALLATRA

74

SCIENCE

Obr. 10. Asociativn pklad srky dvou fantomovch steek Po v ezoosmick

buce a procesu transformace jejich vnitnho potencilu po prchodu ezoosmickou
membrnou.

Pohyb vlak na tto eleznin sti

nen zcela obvykl pro pozorovatele
na vesmrn stanici. Kad vlak na
hranicch mezi dispeerskmi seky
prochz jakmsi neviditelnm tu
nelem nulov tlouky, nm jako
jemnou mlhou (ezoosmickou mem
brnou). Piem, pro pozorovatele
z vesmrn stanice se bude jevit po
hyb vlak na Zemi (pi pechzen
hranic dispeerskch sek) jako
nepetrit. Ve skutenosti, kad
vagn vlaku pi prjezdu tto dli
c ry mezi seky, zmiz z jednoho
seku a pak se znovu objev v jinm
seku (v jin ezoosmick buce).
Nkdy se vlak pro pozorovatele
me pohybovat zcela nepedvda
teln, podobn jako pi efektu oka
mit teleportace- zmiz z jedno
ho seku na jeho hranici a okamit
se objev v jinm seku, kter se
nachz tisce kilometr daleko. Pi
em, dit vlak u me jin stroj
vedouc s jinm plnem trasy, vlak
me bt natankovn novm pali
vem, me pejt na novou kolej, jet
jinm smrem (nov informace) a s
novm nkladem a tak dle.
Krom toho, jestli na stejn dispe
ersk sek ve stejnou dobu vjedou
dva vlaky a dojde k jejich stetu
(srka dvou fantomnch stic Po

v ezoosmick buce pod vlivem

vlastnho septonovho pole reln
steky Po), pak nkter sti tch
to vlak mohou navdy zmizet na
hranici danho seku (v ezoosmic
k membrn) a jin st mohou
vyjet na jinm mst v pln jin
podob (jin kombinace fantomo
vch steek Po) a pohybovat se
novmi smry, s novm nkladem
(zmnnm vnitnm potencilem),
atd. (V mikrosvt ve zvis na in
formacch a energich zskanch pi
ezoosmickm impulzu, tj. v procesu
ezoosmzy). Napklad, msto dvou
vlak, kter pepravovali ve svch
vagnech, jeden - obil a druh naftu, se po jejich stetu a pecho
du hranice (ezoosmick membrny)
v jinch secch objev, napklad,
pt vlak s malm potem vagn,
z nich kad bude pokraovat po
novch kolejch a poveze nov n
klad, napklad, jeden - lidi, druh uhl, tet - kyseliny a tak dle. Ten
to proces pipad pozorovateli jako
okamit. Take, v tto eleznin
sti uvid pozorovatel zcela odlin
ppady, kter se mu budou na prvn
pohled jevit jako chaotick a nesro
zumiteln, ale ve skutenosti bude
ve probhat podle pesn stanove
nho programu, ve kterm m msto
omezen multivariabilita.

SCIENCE
ALLATRA

75

Obr. 11. Asociativn pklad zmny vnitnho potencilu bhem prchodu ezoosmickou
membrnou.

V mikrosvt existuje asn jev:

stejn elementrn stice sestvaj
c z ady fantomovch steek Po,
se podl na rznch procesech, ale
jej vnitn potencil se me mnit
v zvislosti na procesu, kterho se
stice zrovna astn v tomto da
nm okamiku. Otzka: Kde a jak
se tento fenomn odehrv na rov
ni ezoosmick mky? Vrtme se
k naemu asociativnmu pkladu s
vlakem a vagny. V moment zmi
zen vlak na hranici sek, dochz
k velmi dleit transformaci. Ped
stavte si te, e jste pozorovatel,
kter se nachz vedle elezninho
pejezdu na hranici dvou sek. K

pejezdu se pibliuje nzkou rych

lost vlak s krytmi vagny naloe
nmi, napklad, obilm. Na samot
nm pejezdu vlak projd jakoby
jemnou mlhou nebo krtkm tune
lem, a vyjd z nho pln jinou
rychlost, d ho jin strojvdce a
vagny nejsou naloen obilm, ale
lidmi. Co se stalo?
Pokud by ml pozorovatel monost
podvat se dovnit tohoto tunelu
(ezoosmick membrny), uvidl
by, pro jeho znm svt, neobvykl
proces. V naem asociativnm p
kladu by se samotn vagn zastavil
v bezasovm prostoru a vechen

http://bkry.org

Mikrosnmek chleba

http://www.ecosystema.ru

Po celou dobu zstal elektron dus

ku elektronem a skldal se z tch sa
mch 13 fantomovch steek Po:
v zemi, v obil, jako soust mouky,
tsta, chleba, proteinu, v lidskm
tle, a pot, co se opt dostal do
pdy. Jedin vc, kter se v elektro
nu mnila - byl vnitn potencil jeho
fantomovch steek Po (energie a
nov informan program). To jas
n vysvtluje, pro je jedna a tat
elementrn stice ptomna v rz
nch materilnch objektech, kter
vykonvaj rzn funkce za rznch
podmnek existence. V naem ome
zenm chpn ivota se vechny
elementrn stice jev stejn. Ve
skutenosti je jejich vnitn poten
cil zcela odlin. Tyt elektrony,
kter tvo rzn mikro-objekty,
jsou dle sloen stejn, ale maj rz

76

SCIENCE

Zmna vnitnho potencilu fantomo

vch steek Po, je uniktn jev, kter
pidv kvantovmu systmu elemen
trn stici (sestvajc z fantomovch
steek Po) novou kvalitu, mn jeho
vnitn stav, nastavuje zcela nov pro
gram chovn, prbh udlost, a tak
dle. Podvejme se napklad na zjed
noduen schma ivota elektronu,
kter se skld z 13 fantomovch s
teek Po (poznmka: viz podrobnosti dle ve zprv.). Zpotku se dan
elektron nachzel, napklad, v atomu
dusku, kter byl soust minerlnho
hnojiva pdy. Pot se dusk dostal pes
koenov systm, napklad, do pe
ninho klku a stal se komponentem

tto rostliny, soust proteinu, pesnji

lepku (glutenu). Klek penice vyrostl
a m klas. Piel as, lid sklidili rodu,
posbrali zrn, rozemleli je na mouku,
udlali tsto a upekli chlb. To zname
n, e dusk nachzejc se v lepku je
soust chemickho sloen mouky,
potom tsta a nsledn se stal soust
chleba. lovk sn chlb, aby doplnil
zsoby energie pro zachovn ivota
organizmu, kter se vyvj podle sv
ho uritho informativnho programu.
Dusk, kter byl komponentem protei
nu lepku a pot soust chleba, se nyn
jako ivina dostal do lidskho tla, to
znamen, e se nachz v pln jinm
chemickm prosted, kde pod vlivem
rznch biochemickch reakc dolo
k transformaci sloueniny, do sloen
kter pedtm patil. Pipusme, e pro
tein, ke ktermu nleel dan atomu
dusku, nebyl pijat organizmem. Byl
z organizmu odstrann pi vyluovn,
dostal se zpt do zem, kde nsledn
vstoupil do jinch chemickch reakc
pod vlivem jinch sil.

ALLATRA

jeho nklad by byl bu doplnn

nebo zcela zmnn (zmny vnitn
ho potencilu: energi a informac).
To znamen, e vlak zstv stejn
(nap. tent elektron), ale jeho ob
sah je pozmnn (vnitn potencil
fantomovch steek Po). Jinmi
slovy, v tomto pozemskm asocia
tivnm pkladu by pozorovatel uvi
dl kvalitativn odlin (nekonen)
svt, ve kterm je vagn, zastaven v
ase, obsluhovn jako na stanici t
dn, vykldn a nakldn nklad,
kde se vylo star nklad a nalo
nov, vymn se strojvedouc, do
pln se palivo, piprav se peprav
n doklady (nov nebo zkorigovan
informace), atd. To znamen, e pi
pechodu hranice (ezoosmick mem
brny) se uskuten dekompletace
starho nkladnho vlaku a nsledn
kompletace nov vlakov soupravy
s vbrem vagn a jejich obsahu,
dojde k vybaven vlaku, ke shrom
dn celkov informace o prjezdu
vagon, o nkladu, dojde ke zmn
informace v souvislosti s novmi
podmnky, k pprav podklad pro
operativn plnovn, k pesmrov
n, doplnn paliva a tak dle.

Dusinan sodn
(hnojivo)

SCIENCE

n potencily. Nkter jsou soust

alkalickch slouenin, jin - kyse
lin, jedny se podl na tvorb mate
rilnch objekt, zatmco jin - na
jejich znien.

www.flickr.com

ALLATRA

77

forum.gorod.dp.ua

Citrt vpenat

www.infuture.ru

Povrch Venue

www.astronet.ru

Mlhovina Laguna

Mlhovina
Severn Amerika

pzran a iluzorn, protoe vech

no v nm je jen perozdlovn
energi a informac. Mli pravdu,
kdy tvrdili, e smysl lidskho i
vota nespov v tlesn existenci,
kter je konen, ale v duchovn
V dvnch dobch mli lid prav transformaci, kde podstatu veho
du, kdy kali, e hmotn svt je uruje lidsk volba.
&
Od nerelnho ve m do reality! Ze tmy vyve m ke svtlu! Od

smrti pive m k nesmrtelnosti!

Brihadaranyaka Upanishad (1, 3:28 ) .

V hinduistick mytologii kosmick hra boha, prostednictvm kter tvo svt a

vytv v nm iluzi reality, jako pedstaven nebo tanec, se nazvala Lila
(v sanskrtu
, ll, ll - hra). Lila je iluzorn vidina, pedstrn, napodobovn. Cel svt, vechny jeho obrazy a jevy, cel peludn vesmr, to jsou
jen projevy tto letm hry rychle se mncch forem. Toto pedstaven s rychle
probhajcm djem, pipoutv pozornost lid, ale je to jen iluze petrvvajc
kvli nevdomosti. Skuten realita se skrv v lovku samotnm. Ale uvidt
ji, dno jen tomu, kdo je schopen vnmat tuto skutenou realitu (duchovn svt)
schovanou za mncmi se iluzemi (maya), kter skrvaj za zdnlivou rozmanitost doasnho hmotnho svta svoji pravou podstatu.
V indickch kosmologickch mtech se pojednv o bohu kosmick hry - energicky
tancmu ivovi (jeden ze t hlavnch hinduistickch boh: Brahma, Vishnu, iva)
nicmu a tvocmu vechno jsouc. V posvtnm tanci (tandava) za pomoci magick sly (maya) vytv iva zdn vech bytost a vc ve svt, je zdrojem cyklu
stvoen zachovn znien. V sanskrtu maya (sanskrtsk
my)
znamen iluzornost. A slovo tandava(sankr.
tava) je odvozeno z
tamilskho tandu - skkat, peruovan skkat, tanit. Skkat znamen rychle
se pohybovat v rznch smrech v prostoru a odret se od povrchu (poznmka:
diskrtn pohyb fantomnch stic Po). Symbol tance je v mytologii povaovn za
pohyb kosmick energie, rytm vesmru, transformace prostoru a asu a napodobovn bosk hry tvoen. Dnes je v indick kultue jednm z nejpopulrnjch
ikonografickch obraz ivy, socha tancho ivy v kruhu ohn (Natardi). M
zvednutou levou nohu, druhou nohou lape na trpaslka (Apasmara) symbolizujcho nevdomost, tud ni lidsk j, do kterho je lovk tak siln vtahovn,
e zapomn na svoji vy duchovn podstatu a osud.
Vechno, co se dje, m sv msto v ase dky vzjemnmu prolnn sil Prody, ale lovk ponoen do klamu svho egoizmu si mysl, e tm vykonavatel je
on sm. Avak ti, kte znaj souvislosti sil Prody s jejich projevenm vid, jak
jedny sly Prody psob na jin sly Prody, vyhnou se osudu jejich otroka.
Bhagavadgta (3:27,28,29)
Literatura: Velk lexicon ruskch sloves/comp. L. Babenko, I. Volchkov a kol. M.: AST Press
Kniha, 2009; Nov encyklopedie filozofii. 2. vydn, dopl. A opr. V.S. Stepin - M: Mysl, 2010;.
Upanishads ve tech knihch. 1.kniha Brihadaranyaka Upanishad / p. ze sanskrtu, koment.,
A.J. Syrkina, 2. vyd., dopl. - M: Vchodn literatura, Rusk akademie vd, 2000;. Tresidder,
Jack. The Com plete Dictionary of Symbols. San Francisco: Chronicle Books.2005.

Proda je bohat na rozmanitost

stic, ze kterch se skld. Zna
losti PRAPVODN FYZIKY
ALLATRA umouj nahldnout
za oponu tajemstv struktury hmoty
a tm odhalit poten fzi vzniku
jejich prvotnch interakc a proce
s. Z dvnch dob se dochovala ta
bulka, kde je oznaen poetn stav
fantomovch steek Po pro ka
dou stici, ze kterch se skldaj
nejastj a nejdleitj prodn
procesy spojen s interakc hmoty
a jej strukturou. Tabulka obsahuje
popis stic v souasn dob zn
mch (kter byly v dvnch dobch
uvdny pod rznmi nzvy a sym
boly) i stice souasn vd dosud
neznmch. Napklad, stice, kte
rou modern vda nazv proton
se skld z 12 Po (z dvancti fanto
movch steek Po), elektron se
skld z 13 Po (z tincti fantomo
vch steek Po) a neutron z 33
Po (z ticeti t fantomovch ste
ek Po). Tabulka tak obsahuje je
dinen stice, kter maj sloitou
vnitn strukturu, oficiln vd do
sud neznm a skldajc se, nap
klad, z 25 Po, 39 Po, 47 Po, 60 Po a
tak 72 Po. Znalosti poetn sklad
by fantomovch steek Po, kter

tvo tu i onu elementrn stici,

otevraj lidsk civilizaci ohromn
monosti. Napklad, umouj s
absolutn pesnosti vypotat jakou
koli reakci za jakchkoli podmnek
psoben, stanovit vzorec pro v
poet sloen kterkoli ltky ivho
i neivho objektu, a tak dle.
Vzhledem k tomu, e tato zprva
byla pedloena astnkm Me
zinrodnho spoleenskho hnut
ALLATRA k prvotnmu seznmen
s fundamentlnmi osnovami PRA
PVODN FYZIKY ALLATRA,
uvedeme pro pochopen srozumi
teln pklady. Zejmna se sezn
mme s informac, kter dosud nen
oficiln vd znma o uniktn
fantomov stece Po, kter je z
kladem jakkoli silov stice tvo
c jdro silov interakce - allatovsk fantomov stece Po. A jako
pklad tak uvedeme strun popis
struktury nkolika ji objevench
a nejzhadnjch elementrnch
stc (fotonu, neutrina, elektronu),
kter maj ve svm sloen alla
tovskou fantomovou stku Po.
Uvedeme jednoduch pklady v
potu potu fantomovch stek
Po v jdrech atom a ovme vzor
ce jadernch reakc. Pokud budeme
znt vpoetn schma, spn
je me provst dokonce i kolk.
Samozejm, existuj i jin sloitj
vpoty energetickho vtku
jadernch reakc s vydnm nebo
absorpc energie a tak dle. Ale ty
jsou zajmav jen pro zk okruh
specialist. Kdy pochopme pr
votn zklady, nebude pro dnho
dobrho odbornka tk samostat
n proniknout do tohoto procesu a
pochopit mnohem vce, ne je ve
ejn uvedeno.

78

SCIENCE

Jeden ze slavnch fyzik souas

nosti, po seznmen s PRAP
VODN FYZIKOU ALLATRA,
ekl: Tyto znalosti vyvedou mo
dern fyziku z letargickho snu. Je
to radikln pehodnocen ustle
nch koncepc a pedstav. Cel slo
itost fyziky se promn v geniln
jednoduchost, kdy si uvdomme,
e jsme pedtm pozorovali kom
binaci duplicitnch stn a nikoliv
podstatu relnho procesu. Jak se
k, pravda je vdy jednoduch.

HMOTA

ALLATRA

STRUKTURA ELEMENTRNCH STIC

MOLEKULA

STAVBA
ELEKTRONU:
13 PO

FANTOMOV
STEKY
PO

SEPTON

SCIENCE
ALLATRA

79

&Dnes existuje nzor, e v dvnch dobch ili lovci a sbra-

i, kte mli dajn primitivn pedstavy o hmotnm svt a jeho

uspodn. Pehl se nepohodln fakta, kter nezapadaj do
teorie pro otroky systmu, o existenci minulch civilizac, kter
svmi znalostmi daleko pevyovali modern lidstvo. Tato hypotza je
pevn zakotvena ve vdom vtiny lid jako samozejmost, aby nevznikaly zbyten otzky, aby lid nepemleli o smyslu sv existence, o vlastn
duchovn transformaci a transformaci cel civilizace. Nebo odpovdi na
tyto otzky daj v konenm dsledku pochopen toho, v jak spolenosti
primitivnho ablonovho mylen na rovni poteb systmu ivoinho principu ij souasn generace. Jinak eeno, ohrozilo by to stvajc
systm konzumn spolenosti. Ale vzhledem k tomu, e modern civilizace
stoj i tak na pokraji propasti, nen prv te ta sprvn doba, kdy by lid
mli vyjt za rmec ablon a vyvinout spolen sil na zchranu sebe i
cel civilizace?
Artefakt, kter svd o tom, e v dvnch dobch existovaly vce technologicky vyspl lidsk civilizace, ne je ta dnen, je vce ne dost. Kadm rokem se tato kolekce pro systm nepohodlnch fakt dopluje o
nov objevy a poznatky z celho svta. Dnes mme, napklad, nezvratn
fyzick dkaz toho, e ped 140 miliny lty existovala vyspl civilizace, jej rove technologickho rozvoje nkolikrt pevyovala modern civilizaci. Ovem, zmn njak tato fakta osud souasnho systmu
konzumn spolenosti? Ne, nebo vechno skon u triviln spotebitelsk
zvdavosti na stran nich a touhy vych vytvoit nov nstroj
moci pro zastraovn a manipulaci s nimi. A vimnte si zrove,
e se nikdo nezbav svch osobnch utrpen vytvoench a znsobench
systmem. Ale ve se zmn, pokud se lid sami zanou duchovn probouzet a svoj kadodenn innost budou mnit nejen sebe, ale i okoln svt
ve smru duchovnho a mravnho vvoje spolenosti. Vdy proto jsou
dny vechny znalosti a pleitosti!
Pozstatky vdeckho ddictv ranch vysplch civilizac lze vysledovat z nejznmjch strnek nedvn minulosti - starovkch civilizac
Egypta, Sumeru a Indie, z nich jak pedpokld oficiln historie se
zaal vvoj souasn lidsk civilizace. Sta si prostudovat otzku, jak
sla a vpoty pouvali, jak mli tabulky, zazen a technologie. To
ve pedpokld ovldn takovch discipln, jakmi jsou algebra, geometrie, astronomie, fyzika i chemie. Samotn ekov, o jejich prce
se opr souasn vda, oteven ve svch dlech zmiovali, e mnoh
znalosti zskali dky cestm na Vchod, zejmna do Egypta. V tto zemi
se od starovku povaovala vpoetn vda za dokonal a dkladn studium vech vc, kter dv pochopen jejich podstaty a odhaluje poznn
jejich tajemstv.

tknutelnosti (asociativn pklad s

diplomatickm vagnem). Dky
ptomnosti allatovsk fantomov
steky Po, maj elementrn s
tice jako je napklad foton (3 Po),
neutrino (5 Po) nebo elektron (13
Po) sv uniktn vlastnosti. M-li
elementrn stice ve sv struk
tue allatovskou fantomovou s
teku Po, znamen to, e se dan
elementrn stice podl na si
lovch procesech a interakcch,
vykazuje specifick vlastnosti a
zvltn funkce. Ale protoe clem
tto zprvy nen pln popis cha
rakteristik allatovsk fantomnov
steky Po a jejho vlivu na dal
steky Po v rznch interakcch,
do nich je zapojen elementrn
stice, kter se s tchto fantomo
vch steek Po skld, omezme
se zde jen na obecn vysvtlen
tchto proces.

Jde o uniktn silovou fantomo

vou steku Po. Je jedin z fan
tomovch steek Po, z n reln
(stacionrn) steka Po, neme
odebrat energii a informaci. Kdy
prochz allatovsk fantomov
steka Po ezoosmickou bukou,
m, obrazn eeno, status nedo

Vzhledem k univerzln sle Alla

tu, kterou nazvali v dvnch do
bch sla vychzejc z duchovn
ho svta, a tak dky sv uniktn
funkci spojovat nesluiteln, jsme
oznaili allatovskou fantomovou
stiku Po, staroslovanskm ps
menem A ([a]; nzev tohoto ps

&Pojem Allat je velmi star. Dve se znak Allatu ve tvaru pl-

msce s rky otoenmi nahoru pouval, aby se poukzalo na ptomnost nejvy bosk sly v tom i onom jevu, objektu, atd. Stejnm
zpsobem oznaovali spolenou jednotku - pedchdce asu. Allat
se projevuje jako nespoetn a mnohostrann. Ve vdeckm pojet je Allat
celistv jednotka asu, kter m velik vznam pro vekerou materii. A pokud vezmeme aktuln oznaen pozemskho asu, Allat in 12 minut, nebo
pesnji 11 minut 56,74 vtein. Kdy vdci objev tuto nejvznamnj fundamentln steku, abych tak ekl, zkladn stavebn kmen vesmru, bude
to nejen velk revoluce ve vd, ale i ohromn evolun skok. Pak vdci pochop, co se skrv za tajemstvm asu, a dokou odhalit skuten proces
tvoen matrie ve vesmru. A pokud lid poznaj podstatu Allatu, otevou se
jim obrovsk monosti (Poznmka: podrobnosti o jedinenosti sly Allatu a
starovk zmnky o nm najdete v knihch Anastasie Novych)

80

SCIENCE

Je nejmen a svoj podstatou neju

niktnj fantomov steka Po.
Pokud je soust elementrn s
tice, hraje dleitou roli jako silov
steka a univerzln spojovac
lnek mezi fantomovmi ste
kami Po, jejich vnitn potencily
jsou nesluiteln, a tedy nemohou
bt umstny vedle sebe ve struk
tue dan elementrn stice. Tato
steka me bt pouze ve spojen
s dalmi fantomovmi stekami
Po. (Jak ji bylo zmnno, oddle
n fantomov steky Po neexis
tuj. V ppad rozpadu elemen
trn stice, oddlen samotn
fantomov steka Po, nenvratn
zmiz v ezoosmick membrn).
Dky sv univerzlnosti a vjime
nosti byla tato fantomov steka
Po, pojmenovna jako allatovsk
fantomov steka Po, nebo zkr
cen - allat.

ALLATRA

ALLAT

SCIENCE
ALLATRA

81

mena ve staroslovanskm jazyku

je Az, znamenal tak jedniku,
co bylo spojeno s pouitm ps
men v cyrilici pro oznaen sel.
Existoval staroslovansk vraz
z jesm (J jsem)). Toto ozna
en bylo dno ze dvou dvod.
Za prv, aby se na pozad zn
mch veliin a termn z fyziky
(pro kter se pouvaj psmenka
latinsk a eck abecedy) ukzala
jedinenost a vjimenost allatov
sk fantomov stiky Po a jejich
specifickch vlastnost. A za dru
h, z historickch dvod, vzhle
dem k tomu, e v ase ztracen
zkladn znalosti PRAPVODN

FYZIKY ALLATRA, jako azy prvotn zklady vdy, byly v dne

nm modernm svt obnoveny na
slovanskch teritorich.
Elementrn stice sestvajc z
jedn nebo dvou fantomovch s
teek Po v prod neexistuj. Svt
elementrnch stic, kter tvo
vekerou hmotu, zan ze spoje
n 3 a vce fantomovch steek
Po. Tyto znalosti se odr v ad
starch kulturnch tradic nrod
svta. Napklad, 1 a 2 nebyly br
ny jako slice, ale za prvn slo v
ad bylo povaovno slo 3.

&
Symbolick vznam jedniky odrel starobyl poznn allatov-

sk fantomov steky Po. V nejstarch dochovanch textech narazme na slo jedna jen velmi zdka. Jednika znamenala ne tak prvn
pedmt v ad, jako sp dokonalou celistvost duchovnho svta (nejvyho boha, dky nmu vznikl i tento svt). Byla chpna jako zatek,
prapina, prvotn pohyb, nedliteln, zklad ivota.
Symbolick vznam slice dv byl spojen s dvnmi znalostmi o fantomovch a relnch stekch Po tvocch zklad interakc v ezoosmick
mce. slo 2 tlumoili jako zklad binrnch protiklad, s jejich pomoc
popisovali svt, rozdlen jednoty, zkreslen odraen jednoty (na pkladu
svky, kter se odr ve dvou protilehlch zrcadlech), piem bylo zmnno, e nic neexistuje mimo Jednotu. slo dv bylo interpretovno jako rozlienost, zvislost, vben iluz, vytvoen pru protiklad. Ve vdsk tradici
je zajmav pomr mezi 1 a 2, kde dva, na jedn stran, slou jako symbol
protiklad, rozdlen a spojen, a na stran druh - jako symbol shodnosti nebo homologie protikladnch lnk. Starovk eck filozof Platn se
zmnil, e slo dv je slo nemajc vznam, nebo pedpokld spojitost,
kterou uvd tet faktor.
V tradicch mnohch nrod svta je za prvn slo povaovno slo 3.
Bylo na zatku seln ady a bylo chpno jako dokonal slo, dynamick celistvost, akumulovan psoben, univerzlnost sly, pluralita, tvoivost, hromadn, pohyb vped, vnj projev, potek vech vc a tak
dle. Bylo zkladn konstantou mtopoetickho makrokosmu a sociln
organizace (ti vy hodnoty, ti nejvy bostva, tikrt opakovn njakho dje bhem obad, a tak dle). O spojen t fantomovch steek
Po budeme dle pojednvat ve zprv.
Literatura: Mty nrod svta. Ve 2 dlech. hl. red. S.A. Tokarev. M., 1988; Encyklopedie
symbol / comp. V.M. Roal. - Moskva: AST; SPb:. Sova, 2005.

starobylch znalostech o nedli

telnch sticch).
Dnes je foton ve fyzice oznaovn
eckm psmenem gama , v
souvislosti s objevem gama zen
roku 1900, kter se skld z vy
soce energetickch foton. Uinil
ho francouzsk fyzik Paul Villard,
pi pozorovn vyzaovn rdia v
silnm magnetickm poli. Anglic
k fyzik Ernest Rutherford, kter
jako prvn pojmenoval dva typy
zen z uranu jako alfa a beta z
en prohlsil, e nov typ zen
objevenho Villardem, m vyso
kou pronikavost. Pojmenoval ho
gamapaprsky.

V modern fyzice je foton popi

sovn jako kvantum elektromag
netickho pole. V souasnch v
deckch teorich se pedpokld,
e je to elementrn stice, no
sitel elektromagnetick interak
ce. Ve skutenosti je termn fo
ton v souasnm pojet pojmn
jenom jako pozorovan proces nejmen porce, svazky svt
la tvoc vlnu elektromagnetic
kho zen, vetn viditelnho
svtla, radiovch vln, rentgeno
vch zen, laserovch impuls, Objeven fotonu vrazn stimulo
valo rozvoj teoretick a experi
a tak dle.
mentln fyziky, vetn fyzikln
Pojem foton (z eckho slova chemie (fotochemie), kvantov
(fotos) svtlo) byl zave mechaniky, atd. Lid zaali vce
den v roce 1926 americkm chemi chpat a pouvat takov fyzikln
kem Gilbertem Newtonem Lewi jevy, jako je elektrick proud nebo
sem. Mimochodem, tento uenec tok foton. Ale poznn tchto jev
povaoval fotony za nezniiteln je zdaleka nedostaujc, nebo
a ty, kter se nedaj vytvoit (pi oficiln vda zatm nev, z eho
pomn to zaveden pojmu atomu se elektron i foton skld (i kdy
chemikem Johnem Daltonem, je znalosti o prav povaze mikrosv
ho uvaovn bylo zaloeno na ta byly ji v dvnch dobch).
& Ve svm vdeckm lnku v roce 1926, Lewis Gilbert pe: Vyjadu-

ji hypotzu, e jde o nov typ atomu, neidentifikovateln objekt, nevznikajc a nezniiteln, kter je nositelem energie zen a pot, co jej atom
absorbuje, stv se jeho hlavn slokou do t doby, ne se objev znovu
s novou zsobou energie Dovolm si navrhnout pro tento hypoteticky nov
atom, kter, i kdy nen svtlo, hraje dleitou roli ve vech procesech zen,
nzev foton. Zajmavm faktem je, e Gilbert Lewis si myslel, e foton je
nositelem energie zen/radiace, ale nikoli samotnou energii (nyn fyzikov povauj foton za nositele elektromagnetick sly). Od t doby se slovo
foton zaalo veejn pouvat.
Literatura: Lewis, Gilbert N. The conservation of photons Nature 118, 1926. P. 874875;
Lewis, Gilbert N. The nature of light. Proceedings of the National Academy of Science 12, 1926.
P. 22-29; Roychoudhuri, Chandra, Kracklauer, A.F., Creath, Kathy. The Nature of Light: What
is a Photon? CRC Press, 2008.

82

SCIENCE

O odrazu a lomu svtla se vdlo

odedvna. Podstatu tchto jev a
jejich skutenou povahu oficiln
vda dosud nezn, vechno se za
kld na teorii pravdpodobnosti.

ALLATRA

FOTON

SCIENCE
ALLATRA

83

Povaha fotonu zstv pro vdce z

hadou. Nicmn, i na zklad tchto
vsledk pozorovn a provedench
experiment byli uinny objevy,
kter jsou iroce pouvny dne
nm lidstvem. Napklad, rzn
technick zazen, jejich princip
fungovn souvis s pouitm foto
n - potaov tomografie, kvan
tov genertor (maser), laser atd.
Laser si nael irok uplatnn v
prmyslu, medicn, ivot, po
naje vysoce pesnmi pstroji
pro fyzikln men - seismogra
fy, gravimetry, laserov skalpely v
mikrochirurgii, a kone technolo
gickmi procesy svaovn, ezn
kov, laserovmi tiskrnami a tak
dle. Fotony se tak pouvaj ve
spektrln analze (studiem spek
tra elektromagnetickho zen
atom se zabv atomov spekt
roskopie). Dky vzkumu foton
vdci zjistili, e atomy kadho

chemickho prvku maj pesn ur

enou rezonann frekvence, pi
n vyzauj nebo absorbuj svtlo
(fotony). Jako kad lovk m in
dividuln otisky prst, tak i kad
chemick prvek m sv vlastn je
dinen emisn a absorpn spekt
rum. A to ve je jen zatek studia
tto jedinen stice, jakou je fo
ton, aktivn zapojen do rznch
silovch proces a interakc v p
rod.
Ale co ve skutenosti pedstavuj
foton a elektron, a z eho se skl
daj tyto struktury? Dky kter
sv sousti zstv foton stabil
n a podl se na silovch interak
cch? Pro tato, v modern fyzice,
tak zvan elementrn stice s
nulovou hmotnost nem dn
elektrick nboj? Pro je foton
jednou z nejmench a nejroz
enjch elementrnch stic ve

&Cel teoretick fyzika elementrnch stic je zaloena na teorii

pravdpodobnosti. Nicmn analza objektivnch zklad teorie pravdpodobnosti byla brna v vahu jen v dob vzniku kvantov mechaniky. Nyn se ji o povaze pravdpodobnosti fyziky diskutuje mn. Na
jedn stran uznvaj, e je soust zklad proces mikrosvta, ale na
stran druh se v prbhu vdeckch studi o n zmiuj jen velmi mlo,
jakoby hrla druhoadou roli. To plat zejmna pro fyziku elementrnch
stic, kde jsou pi popisu vlastnost a vnitnch stav elementrnch stic pedstavy o pravdpodobnosti z vt sti ignorovny. Americk vdec
Richard Feynman, jeden ze zakladatel kvantov elektrodynamiky, ekl:
Nezle na tom, jak moc bychom se snaili vymyslet rozumnou teorii vysvtlujc, jak se foton rozhoduje, zda projde sklem nebo se odraz zpt.
Pedvdat, jak se bude dan foton pohybovat, je nemon. K rznm vsledkm vede tato podmnka: stejn fotony se pohybuj ve stejnm smru do
jednoho kusu skla. Nememe pedpovdt, zda se foton dostane do bodu
A nebo B. Jedin, co meme pedvdat je, e ze 100 foton se prmrn 4
odraz od povrchu. Neznamen to tedy, e fyziku jako exaktn vdu dohnaly
k tomu, aby te vypotvala pravdpodobnost udlosti, namsto pesnho
pedvdn toho, co se stane? Ano. Tak to je. Mimochodem, zmnn problm foton je pro oficiln vdu stle nevyeenou otzkou. Ale pro vdce
ALLATRA SCIENCE je to ji dvno vyeen.
Literatura: Filosofick problmy fyziky elementrnch stic (o ticet let pozdji).Hl. red. Y.B.
Molanov. M., 1994; R. Feynman, KED - Neobyejn teorie svtla a ltky. M., 1988

Foton-3 a foton-4 se obvykle po

hybuj v jednom energetickm
proudu, piem foton-3 je vdy
mnohonsobn vt poet, ne
foton-4. Napklad, ze slunce
pichz proud foton, z nich
vtinu tvo - silov fotony (fo
ton-3) vykonvajc energetick
a silov interakce, ale jsou mezi
nimi i informan fotony (foton-4)
nesouc informaci o slunci. Prou
dy foton-3 teplo nenesou, vytv
ej ho pi rozpadu elementrnch
stic, se ktermi se srej. m
vt je tok foton-3 smujcch
kolmo k objektu, tm vce tepla
vytv. Prostednictvm infor
manch foton (foton-4) lovk
vid oima svtlo, kter proud ze
slunce a slunce samotn, a dky
slovm fotonm (fotonm-3)
z nj ct teplo. Take, fotony-3

Nzev

Oznaen

Poet fantomovch steek Po

foton-3

foton-4

obrcen. Foton-4 se zase me

pemnit na foton-3. Na zklad
svho stavu me foton vykon
vat funkci silov stice (foton-3)
nebo informan stice (fo
ton-4), tj. bt nositelem informa
ce o elementrn stici, se kterou
interaguje. Je pozoruhodn, e
spirlovit pohyb fantomovch
steek Po fotonu, po ezoosmic
k mce, je rychlej, ne pohyb
fantomovch steek Po, mnoha
jinch elementrnch stic. Dky
tomuto zrychlenmu zven
fotonov struktury je rychlost po
hybu fotonu ve srovnn s rych

utv energetick proud (a tak

rzn silov interakce v hmotnm
svt), a fotony-4 nesou informa
ci v tomto toku energi (tj. astn
se proces umoujcch lovku
vidt okoln svt).
FOTON-3 Skld se ze t fanto-

movch steek Po nebo pesnji, ze dvou fantomovch steek

Po spojench jednou allatovskou
fantomovou stekou Po. To, e
se v jeho struktue nachz tato
allatovsk fantomov steka
Po, z nj dl uniktn, stabiln a
aktivn stici, kter vstupuje do

84

SCIENCE

VE SKUTENOSTI SE FOTON,
pokud jej prozkoumme z hle
diska pvodn elementrn sti
ce, skld z fantomovch ste
ek Po. Foton me existovat ve
dvou stavech: FOTON-3 (3) a
FOTON-4 (4). Vtina foton se
skld ze 3 fantomovh steek
Po (foton-3). Ovem kad z tch
to foton me bt, za uritch
podmnek, pemnn na foton,
kter se bude skldat ze 4 fanto
movch steek Po (foton-4) a

lost mnoha jinch elementrnch

stic vy.

ALLATRA

Vesmru? Nyn na tyto otzky ne

me oficiln vda dt odpov,
nebo foton, navzdory nahroma
dnmu bohatmu experimen
tlnmu materilu, stle zstv
tajemnou stic. Napravit tuto
situaci je velmi snadn. Se zna
lostmi zklad PRAPVODN
FYZIKY ALLATRA me odpo
vdi na tyto otzky nalzt i ko
lk.

SCIENCE
ALLATRA

85

rznch silovch interakc. Mi

mochodem, allatovsk fantomov
steka Po, se nikdy nebude nachzet na mst prvn hlavn fantomov steky Po v dn elementrn stici, v jejm sloen
se nachz. Bude vdy umstn
uvnit elementrn stice mezi
fantomovmi stekami Po, jako
silov zkladna dan stice.
Foton-3 me bt pemnn na
foton-4 a foton-4 zase pejt do
stavu fotonu-3. Jak se odehrv
tento proces? Foton (jak foton-3,
tak i foton-4) m jedinenou
strukturu, kter je odlin ode
vech ostatnch elementrnch
stic. Zejmna m neobvyklou
prvn (hlavn) fantomovou s
teku Po. Pokud v ezoosmick
buce vzniknou urit podmnky,
za kterch do n souasn vstu
puj, z rznch stran, dv hlavn
fantomov steky Po (z nich
jedna pat fotonu a druh - dal
elementrn stici), tak v mo
ment jejich maximlnho pibl
en probh nsledujc proces.
Hlavn fantomov steka Po
fotonu, dky sv vy rychlosti
a vzhledem k rychlosti pohybu
hlavn fantomov steky Po
jin elementrn stice, se rych
le ot. Tmto zpsobem umo
uje jdouc za n silov ste
ce fotonu (allatovsk fantomov
stece Po) zachytit a odejmout
u pohybujc se naproti elemen
trn stice jej hlavn fantomo
vou steku Po, nositele veker
informaci o tto elementrn s
tici.

steku Po (jin elementrn s

tice) ke sv struktue. V dsledku
toho se foton-3 pemn na fo
ton-4 skldajc se ze ty fanto
movch steek Po. Elementrn
stice, z n byla odebrna hlav
n fantomov steka Po, se roz
pad, m se uvoluje energie. K
tomuto procesu, kdy foton zachy
tv informace, dochz pouze v
ppad, kdy pes ezoosmickou
buku prochz hlavn fantomov
steka Po elementrn stice,
a ne jej zbyl fantomov ste
ky Po patc do struktury tto
elementrn stice.
Pokud foton-3 zachyt hlavn fan
tomovou steku Po z elemen
trn stice, mn se z uchvati
tele na transportr, tj. nositele
informace (foton-4). Vrtme-li
se k asociativnmu pkladu s vla
kem a vagny, je to stejn, jako
kdy vlak s temi vagny, pohy
bujc se v pln rychlosti, uchvt
lokomotivu protijedoucho vlaku.
Tmto zpsobem se z nho st
v vlak s dvmi lokomotivami,
jednm diplomatickm a jednm
jednoduchm vagnem. Bude jm
tak dlouho, dokud nevzniknou
podmnky, kter umon zbavit
se pivlastnn lokomotivy. Zb
vajc vagny druhho vlaku zba
venho lokomotivy se vrac do
depa (ezoosmick membrna) a
rozpout se v nm.

FOTON-4

se skld ze ty fantomovch
steek Po: uniktn hlavn
fantomov steky Po, ciz
hlavn fantomov steky Po
Nsledn foton-3 pipojuje pi (informan steky), allatov
vlastnnou hlavn fantomovou sk fantomov steky Po a

Po shrnut ve uvedench infor

mac meme ci, e hlavn funkc
fotonu-3 je energetick interakce,
spojen pedevm s procesy roz
padu hmoty a uvolovn energie,
a fotonu-4 informan interak
ce spojen s penosem informac.
Pokud znme funkce a vlastnosti
fotonu, principy jeho interakc s
ostatnmi elementrnmi sticemi
a zejmna se septonovm polem,
meme pochopit mnoh proce
sy makro a mikrosvta, jich se
foton pmo astn. Tyto znalosti
dvaj odpovdi na mnoho otzek.
Napklad, jak lovk ve skute
nosti vnm zrakovou informaci?
Co je to stn, teplo nebo chlad, z
pohledu probhajcch proces na
rovni ezoosmick mky? Jak
jsou prvotn piny rozpadu hmo
ty, kter je po del dobu vystavena
slunenmu zen? Jak jsou spe
cifika interakc fotonu s gravita
nm a elektromagnetickm polem?
A mnoh dal. Znalosti o povaze
fotonu pomhaj pochopit prvotn
piny rznch dj probhajcch
dky jeho asti, a tak provdt
pesnj vpoty fotonovch inte
rakc, bez pouit drahch pstroj
a techniky.

86

SCIENCE

Po odhozen (pedn) informan

ciz hlavn fantomov steky
Po, se foton-4 opt pemn na
foton-3, tzn., pejde do svho p
vodnho stavu, ve kterm m vel
kou variabilitu funkc. Napklad
se foton-3 me astnit rznch
interakc, bt soust elementr
nch stic a tak dle. Me zmi
zet (dky ezoosmick membrn)
v jednom mst a objevit se na

jinm, tj. prakticky okamit se

pesunout v ezoosmick mce
na obrovsk (kosmick) vzd
lenosti. Samozejm, je to jen
sten informace o fotonu ure
n pro prvotn seznmen. Mimo
to, existuje cel ada uniktnch
informac zskanch v prbhu
studi zkonitost a paradox cho
vn fotonu v rznch proste
dch, zejmna o jeho vlnovch
vlastnostech, interakcch s jinmi
elementrnmi sticemi, o algo
ritmech zen chovn fotonu, a
mnoh dal.

ALLATRA

koncov fantomov steky Po.

Prv ptomnost ciz hlavn
fantomov steky Po, ve struk
tue fotonu-4, jej dl informan
plnm, tj. nositelem informace o
tto (ciz) elementrn stici.
Obecn plat, e pokud je tako
vch foton mnoho - obsahuj
informace o konkrtnm pedm
tu, objektu, jevu, a tak dle. Foton
existuje v tomto stavu (foton-4)
do t doby, ne opt vzniknou po
dobn podmnky v ezoosmick
buce, ve kterch se dan foton
osvobod od ciz hlavn fanto
mov steky Po, tj., dochz k
procesu odhozen informace".
Piem se hlavn fantomov s
teka Po fotonu, znovu ot, a
dky allatovsk fantomov ste
ce Po, dochz k odhozen ciz
hlavn fantomov steky Po do
vlastnho septonovho pole proti
jdouc hlavn fantomov steky
Po elementrn stice. Samotn
foton transformovan do stavu fo
tonu-3 opout ezoosmickou bu
ku. Osvobozen hlavn fantomov
steka Po, pedv informaci
vlastnmu septonovmu poli rel
n steky Po a tak hlavn fan
tomov stece Po prochzejc
elementrn stice (a tm oboha
cuje jejich vnitn potencil novou
informac) a nsledn nenvratn
miz v ezoosmick membrn.

SCIENCE
ALLATRA

87

&
V jednom z hlavnch filozofickch pojednn taoismu s nzvem Lie

-c' (I.-III. stolet p. n. l.) jsou nsledujc dky o absolutnu, o tom, jak
svt dostal jmno z nejmenovanho absolutnho celku.
Na potku byla Velik Przdnota,
potom se objevil Velik Zatek,
za nm nsledovala Velik Podstata,
po kter vznikla Velik Realita.
Velik Przdnota jet nebyla dechem.
Velik Zatek byl zatkem dechu,
Velik Podstata byla zatkem vech tvar,
Velk Realita - potkem vech vc.
Dech, tvar a vc jet nebyly rozdleny, tomu se k Chaos. Zete a neuvidte,
naslouchejte a neuslyte. Tomu se k Przdnota. Przdnota nem dnou formu, dn hranice. Pot, co prola promnou, se stala Jedinm, a z Jedinho Sedmi. Sedm se pemnilo na devt. Na tom promny kon a vechno
znovu pechz k Jedinmu. Toto Jedin je potek promn vech forem. ist a
lehk se zvedlo nahoru a vytvoilo Nebe, pinav a tk spadlo dol a vytvoilo
Zemi. Dech, jen prostupuje obma, zplodil lovka. Tak Nebe a Zem v sob
umstili semeno veho ivho a vechno existujc nabylo ivota.
Star nsk pojednn Tao te ing (kapitola 42) obsahuje nsledujc
dky: Tao plod jedno, jedno plod dv, dv plod ti, ti plod vechny
vci. Kad vc na sob nos jin a v sob m jang.
Literatura uang-c. Lie-c'. Peklad V.V. Maljavina, Filozofick ddictv. Ve 3. dlech - M: Mysl, 1995; Tao
te ing: Kniha o Cest / compl. a peklad V.V Maljavina - M: Feoria, 2010; Werner, T.C. Edward, Myths
and Legends of China. George G. Harrap & Co. Ltd. London Bombay Sydney, 1922.

NEUTRINO
V modern fyzice se tato elemen
trn stice nazv neutrino (ital
sk slovo neutrino, zmenenina
neutrone - neutron). Oficiln
byla hypotetick existence tto
stice pedloena Wolfgangem
Pauli v roce 1930. Tento vdec, ve
snaze vysvtlit zdnliv poruen
zkon zachovn energie a mo
mentu hybnosti v procesech be
ta-rozpadu atomovch jader, jako
posledn monost pro vysvtle
n tohoto procesu, pedloil hypo
tzu o existenci jaksi slab inte
ragujc stici. Vynikajc italsk
fyzik Enrico Fermi (1901-1954),
na zklad tto idey vyvinul teorii
beta-rozpadu, podle kter krom

elektronu v beta-rozpadu, vzni

k i vd neznm elementrn
stice. Pojmenoval tuto stici
- neutrino. Experimentln byla
existence neutrina potvrzena a v
roce 1956.
Neutrino nazvaj pzranou
stic. K dnenmu dni toho ofi
ciln vda moc nev o tto jedi
nen stici a tak nem pedsta
vu, co ve skutenosti pedstavuje.
Vdci se domnvaj, e je neutri
no velmi obtn detekovat, proto
se sna vytvet vhodn podmn
ky, speciln zazen, drah ma
terily, atd. Je znmo, e neutrino
vznik a zanik v dsledku roz

Charakteristickm rysem neutrina

je vepronikajc efekt v dsledku
jeho velmi slab interakce s hmo
tou. Jeho hlavn funkc je penos
vnitn informace o objektech.
Ale na rozdl od fotonu neni
elementrn stice, ze kterch se
dan objekt skld. Neutrino, pi
prochzen uritm objektem jen
snm informaci z hlavnch fan
tomovch steek Po elemen
trnch stic, ze kterch se dan
objekt skld (podobn snm
informaci reln steka Po).
Tmto zpsobem se proud neu
trin stv nositelem informac o
vnitn struktue a stavu objekt a
jev, na rozdl od proudu foton,
kter nesou hlavn informace o
vnjm stavu objekt nebo jev.
Neutrino nese informaci o vnitn
struktue a stavu materie, ze kter
se uvoluje (tzn., oddluje se ze
struktury sloitch elementrnch
stic) a tak nese sten infor

Nzev

Oznaen

Poet fantomovch steek Po

Neutrino

jeny pes allatovskou fantomo

vou steku Po, s dvma dalmi
fantomovmi stekami Po.
Je teba vnovat pozornost nsle
dujcmu faktu, vztahujcmu se k
silov stece allatovsk fan
tomov stecePo. Jako soust
fotonu-3 spojuje po jedn fanto
mov stece Po, dky emu
tato elementrn stice vykazuje
silnj interakci v hmotnm sv
t. Jako soust neutrina, allatov

maci o materii, kterou prochz.

V posledn jmenovanm ppad
dochz u neutrin k vmn in
formac s hlavnmi fantomovmi
stekami Po elementrnch s
tic, kter jsou soust objektu.
Neutrino me existovat v n
kolika stavech, ale na rozdl od
foton se u nj nemn poet
fantomovch steek Po (vdy
zstane stejn - 5 fantomovch

88

SCIENCE

VE SKUTENOSTI JE NEU
TRINO stejn jako foton jednou
z nejmench a nejrozenjch
elementrnch stic ve Vesmru.
Neutrino se skld z 5 fantomo
vch steek Po, piem dv
fantomov steky Po, jsou spo

sk fantomov steka Po, spo

juje po dvou fantomov steky
Po, dky emu dan elementrn
stice projevuje slab interakce
v hmotnm svt.

ALLATRA

padu stic, vykazujcch slabou

jadernou interakci. Neutrino ve
lice slab interaguje s hmotou a
m vysokou pronikavost. Pedpo
kld se, e tyto stice vznikaj
pi transformaci atomovch jader
a rozpadu elementrnch stic v
nitru Zem, v atmosfe, uvnit
Slunce i jinch hvzd, a tak dle.
V laboratornch podmnkch jsou
zdrojem neutrina jadern reak
tory a urychlovae stic. Vdci
pedpokldaj, e siln tok neu
trin prostupuje cel vesmr. Oko
lo sta trilion tchto stic pro
chz lovkem kadou sekundu.
Dnes je neutrino povaovno za
perspektivn nstroj pro studi
um kosmickch objekt (vetn
Zem a Slunce) jako monost pro
zskn pesn a vasn informa
ce, a to spn potvrdili vdci
ALLATRA SCIENCE.

SCIENCE
ALLATRA

89

steek Po). Neutrino me pe

chzet z jednoho stavu do dru
hho v zvislosti na tom, zda
se nachz ve struktue sloit
elementrn stice nebo existu
je oddlen. Pokud existuje od
dlen, me se t nachzet v
rznch stavech, podle toho, zda
je v dan moment nositelem in
formace o jinch objektech nebo
nenese dnou informaci. Pokud
jsou neutrina v danm okamiku
nositelem informac, mou bt
detekovny a zafixovny v troj
rozmrn dimenzi.
Neutrina jsou zvltn elementr
n stice. Dky sv vepronika
jc schopnosti, prochz proudy
neutrin Zem, Sluncem, kosmic
km prostorem a jinmi objekty
vesmru a jsou nositeli uniktn
informace o stavu tchto objekt.
Posledn studie v oblasti fyziky
elementrnch stic, neutrinov
geofyziky a astrofyziky provede
n skupinou vdc Mezinrodn
ho spoleenskho hnut ALLAT
RA otevraj velik monosti pro
zkladn a aplikovan vzkumy.

Bhem studie vdci pili na to,

jak obrovsk vliv maj kosmic
k faktory na aktivaci vnitn dy
namiky Zem Dky znalostem
PRAPVODN FYZIKY ALLA
TRA je mon nejen dkladn
studovat chovn neutrin vych
zejcch z nitra Zem a vlastn
ho septonovho pole Zem, vy
potat urit vzjemn vztahy,
ale tak vyvjet nov metody pro
prognzovn sopen erupce,
dky podrobnjmu studiu mo
dernch magmatickch forma
c geodynamickch podmnek.
Navc se tak objevila monost
pmo ovlivovat tyto procesy
prostednictvm
klimatickho
a vulkanickho geoinenrstv.
Dnes, dky PRAPVODN FY
ZICE ALLATRA meme s jis
totou ci, e dit prodn jevy
je zcela reln. (Poznmka: viz
podrobnosti ve zprv O problmech a dsledcch globln
zmny klimatu na Zemi. Efektivn
een tchto problm - http://
allatra.org/ru/reports/o-problemah-i-posledstvijah-globalnogo
-izmenenija- klimata-na-zemle).

ELECTRON
Bez ohledu na to, e byl elek
tron ve fyzice prvn objevenou
elementrn stic (anglick fy
zik Josef Thomson v roce 1897),
podstata elektronu zstv do
dnes pro vdce zhadou. Teorie
elektronu je nedostaujc, nebo
m v sob mnoho logickch roz
por a otzek, na kter oficiln
vda nezn odpovdi.

zik George Stoney (1826- 1911),

jako fundamentln jednotku
men elektiny. Nzev elek
tron pochz z eckho slova
elektron, kter znamen jan
tar (Jak vme, jantar je - zkame
nl fosiln pryskyice. Tenm v
jantaru vznik elektrick nboj,
proto pitahuje lehk mal t
lesa. Tato vlastnost byla znma
rznm nrodm od pradvna.
Nzev dan elementrn sti Napklad, podle dochovanch
ce navrhl v roce 1891 irsk fy informac znali ve starovkm

Nzev

Oznaen

Poet fantomovch steek Po

Elektron

13

0
-1

nboj. Je znmo, e elektina VE SKUTENOSTI SE ELEK

nen nepetritm tokem, ale pe TRON skld z 13 fantomovch
steek Po a m uniktn struk
n se po stech - diskrtn.
turu. Detailn informace o elek
Tm vechny zkladn informa tronu se zde neuvd mysln, ne
ce o elektronech, kter vda nyn bo jsou dvny irok veejnosti
vyuv, se objevily na pelomu a mohly by se stt nebezpen
XIX. a XX. stolet, vetn ped mi v rukou lid, jejich clem je
stavy o vlnov povaze elektro vytvet nov zbran. Uvedeme
nu (sta si vybavit prci Nikoly jen, e elektron m neobvykl
Tesly a jeho studii o generovn a vlastnosti. To, co je nyn znmo
bezdrtovm penosu energie na jako elektina - je ve skutenosti
dlku). Nicmn, podle oficiln zvltn stav septonovho pole,
historie fyziky, byla tato hypot jeho proces se elektron ve vt
za pedloena v roce 1924 fran in ppad astn spolu s jeho
couzskm fyzikem-teoretikem, dalmi komponenty.
jednm ze zakladatel kvantov
mechaniky Louisem de Brogliem
(1892-1987), pochzel z Francie,

90

SCIENCE

Elektron je soust atomu a je

den z hlavnch strukturnch ele
ment hmoty. Elektrony tvo
elektronov obaly atom veke
rch nyn znmch chemickch
prvk. Jsou zapojeny do tm
vech elektrickch jev, kter
jsou dnenm vdcm znmy. Ale
co je vlastn elektina, to ofici
ln vda neme stle vysvtlit.
Omezuje se pouze na obecn tvr
zen, napklad, e to je souhrn
jev podmnnch existenc, po
hybem a interakc nabitch tles
nebo stic-nositel elektrickch

ze znmho lechtickho rodu).

Ovem experimentln tuto hy
potzu potvrdili v roce 1927
amerit vdci Clinton Davisson
(1881-1958) a Lester Germer
(1896 -1971), pi objevu elektro
nov difrakce. Slovo difrakce
je odvozeno z latinskho slova
diffractus, co znamen zlo
men, rozlomen, vlnolam. Dif
rakce - jev en vln, napklad
svteln paprsek pi prchodu
zkm otvorem nebo pi dopadu
na okraj pekky. Pedstavy o vl
nov povaze elektronu poslouily
jako zklad vlnov mechanice
rakouskho teoretickho fyzika,
jednoho ze zakladatel kvantov
mechaniky Erwina Schrdinge
ra (1887-1961) v roce 1926. Od
t doby oficiln vda moc velk
pokrok ve studiu povahy elektro
nu neudlala.

ALLATRA

ecku vlastnosti jantaru ji v

roce 600 p. n. l.). Vdci se do
hodli, e budou povaovat elekt
rick nboj elektronu za zporn
na zklad mnohem dvjho
rozhodnut nazvat nboj elektri
zovanho jantaru zpornm.

SCIENCE
ALLATRA

91

& Zajmav fakta svdc o uniktnch vlastnostech elektronu jsou po-

psna v knize AllatRa:

Anastasia: A jak me Pozorovatel provst zmny svm pozorovnm?

Rigden: Aby bylo mon odpov na tuto otzku pochopit, dovol, abychom
udlali exkursi do oblasti kvantov fyziky. m vce vdci zkoumaj otzky, kter
vda klade, tm vce dochz k zvru, e vechno na svt je velmi tsn vzjemn propojeno a nic neexistuje oddlen. Tyt elementrn stice existuj
ve svm vzjemnm propojen. Podle teorie kvantov fyziky, pokud je vyprovokovn v jednom okamiku vznik dvou stic, tak se nebudou nachzet pouze ve
stavu superpozice, tedy souasn na mnoha mstech, ale tak zmna stavu
jedn stice povede k okamit zmn stavu druh stice, a u se od sebe budou nachzet jakkoli daleko, dokonce i pokud bude tato vzdlenost pevyovat
hranice psobnosti vech prodnch sil, kter jsou dnes lovku znmy.
Anastasia: A v em tkv tajemstv takovho okamitho propojen?
Rigden: To hned vysvtlm. Podvejme se napklad na elektron. Je tvoen informanmi cihlami (nebo jak je nazvali v dvnch asech zrna Po), kter zadvaj jeho hlavn charakteristiky vetn toho, e uruj jeho vnitn potencil.
Podle souasnch pedstav se elektron pohybuje okolo atomovho jdra jakoby
po spirlovit orbit (orbitalu).
Pesnji eeno, u nyn si tento pohyb pedstavuj ne v podob materilnho
bodu se zadanou trajektori, ale v podob elektronovho oblaku (pomysln zobrazen elektronu, kter je rozmazn po celm atomu), v nm jsou oblasti s
vy a ni koncentrac elektrickho nboje. Elektronov oblak jako takov
nem zeteln hranice. Pod pojmem orbita (orbital) se rozum st prostoru,
oblast okolo atomovho jdra, kde je nejvt pravdpodobnost vyskytuje elektron v atomu (atomov orbital) nebo v molekule (molekulov orbital).
Rozdl mezi vnitnm potencilem a vnjm nbojem prv takov orbitaly
vytv. Kvalita vnitn energie (potencilu) charakterizuje materiln objekt.
eeno jazykem souasn vdy to znamen, e takov elektronov obaly (orbitaly) atom v zvislosti na potu a umstn elektron uruj elektrick, optick,
magnetick a chemick vlastnosti atom a molekul, a tak vtinu vlastnost

Obrzek . 2. Elektronov oblak atomu vodku: st trojrozmrnho prostoru okolo atomovho

jdra, kde se s nejvt pravdpodobnost nachz elektron.

ALLATRA

92

SCIENCE

Obrzek . 3. Rzn tvary elektronovho oblaku (geometrie kvantov chemie)

1) s-orbital elektronov oblak ve tvaru koule (znak kruhu);
2) p-orbital tvar inky nebo dvojit hruky (znak nekonena);
3) d-orbital tvar kvtu se tymi okvtnmi lstky (znak kosho ke)

tvrdch tles. Jak si pamatujeme z hodin chemie, tvary elektronovch oblak

mohou bt rzn.
Take elektron, jak vme, me v materilnm svt existovat ve dvou stavech
souasn: ve stavu stice a stavu vlny. Podle te kvantov fyziky se me
souasn projevovat na rznch mstech. Kdy elektron odejde nebo pesnji
zmiz ze sv atomov orbity, okamit se pemisuje, tedy na tomto mst miz,
ale na jin orbit se objevuje.
Ale nejzajmavj na tto otzce je to, o em vdci zatm nevd. Podvejme
se napklad na elektron atomu vodku, tedy prvku, kter je obsaen ve vod, v
ivch organizmech, v prodnch nerostech a kter pedstavuje jeden z nejrozenjch prvk v kosmu. Elektronov oblak rozprostrajc se okolo atomovho jdra vodku m tvar koule. To je fakt, kter me vda na dnen rovni
zaznamenat. Ale vdci zatm nevd, e elektron je sm od sebe zatoen do
spirly. Piem tato spirla (jedna a ta sam) me bt zatoena jak doleva
tak i doprava v zvislosti na tom, jak je v n rozmstn nboj. Take prv
dky takovmu spirlovitmu tvaru a zmn msta koncentrace nboje pechz tento elektron snadno ze stavu stice do stavu vlny a naopak.
Uvedu nzorn pklad. Pedstav si, e m v rukch pomeran. Za pomoci
noe z nj peliv loupe kru vcelku, postupuje kolem dokola, jakoby
ve spirle, pohybuje se od jednoho konce k druhmu, eknme teba od
vrcholku v bodu A do vrcholku v bodu B. Pokud sejme takovou kru z
pomerane, tak v obvykl sloen podob bude tvoit tvar koule, bude pipomnat obrys pomerane. Ale pokud ji rozthneme, bude se podobat zvlnnmu provazu. Take oranov strana pomeranov kry bude v naem
nzornm pkladu pedstavovat spirlu elektronu, kdy se na jejm povrchu
v oblasti bodu A bude nachzet vnj nboj a v oblasti bodu B zevnit
(na ble stran kry) bude vnitn nboj. Jakkoli vnj zmna v bodu A
(na oranov stran kry) povede ke stejn okamit vnitn zmn, ovem
opan sly psoben v bodu, kter se nachz na bl stran kry pod vrcholkem B. Jakmile kles vnj nboj elektronu, tak se spirla pod vlivem
vnitnho potencilu roztahuje a elektron pechz do stavu vlny. Kdy se
znovu objevuje vnj nboj, kter vznik v dsledku vzjemnho psoben
vlny s hmotou, spirla se sto, a elektron opt pechz do stavu stice.
Ve stavu stice m elektron vnj zporn nboj a levostrannou spirlu,
ale ve stavu vlny m pravostrannou spirlu a vnj kladn nboj. A cel
tato pemna probh dky ezoosmze.

SCIENCE
ALLATRA

93

2
Obrzek . 4. Nzorn pklad pemny elektronu z stice na vlnu:
1) stav stice; 2) stav vlny

Pozorovatel z pozice trojrozmrn dimenze me pi vytvoen uritch mechanickch podmnek vidt elektron jako stici. Ovem Pozorovatel z pozice
vych dimenz, kter bude vidt n materiln svt v podob energi, me
pozorovat jin obraz struktury toho samho elektronu. Uvid zejmna to, e informan cihly, kter tento elektron tvo, budou projevovat vlun vlastnosti
energetick vlny (roztaen spirly). Piem tato vlna bude v prostoru nekonen. Jednodue eeno, poloha samotnho elektronu v celkovm systmu
reality je takov, e se bude nachzet vude v materilnm svt.
Anastasia: Meme ci, e bude existovat nezvisle na tom, zda ho vidme
jako Pozorovatel trojrozmrnho svta nebo ne?
Rigden: Ano. Aby to bylo mon pochopit, podvejme se jet na jeden pklad
se zrcadlem. Dejme tomu, e nkolik zkladnch informanch cihel tvo
strukturu, kter pedstavuje lokln bod, njak ble neuren objekt. Ten
umstme doprosted mstnosti, ve kter jsou pod uritm hlem rozmstna
zrcadla takovm zpsobem, e se objekt odr v kadm z nich. Take objekt
se nachz uprosted mstnosti, odr se v kadm zrcadle, navc my ho vidme, take informace o nm je v naem vdom. Strun eeno je informace
o tomto objektu na nkolika mstech souasn. Pokud odstranme jedno ze
zrcadel, tak v tom mst nebudeme dan objekt pozorovat. Ale kdy zrcadlo
vrtme, znovu se objev. V principu to znamen, e informace o nm nezmizela. Prost za uritch podmnek projeven informace objekt opt vidme, ale
kdy se podmnky zmn, nevidme ho. Nicmn objektivn dan objekt na tom
mst z pohledu informace stle existuje. Odraz me mt nepetrit sled, co
znamen, e tento objekt je v kadm bod dan mstnosti (a mimochodem
nejen mstnosti ale i v prostoru mimo rmec mstnosti) nezvisle na tom, jestli
ho vidme nebo ne.
Podle kvantov fyziky to, zda se elektron nachz ve stavu stice, zvis na
samotnm aktu men nebo pozorovn. Jinak eeno, nemen a nepozorovan elektron se chov ne jako stice, ale jako vlna. V tomto ppad pro nj
existuje cel pole pravdpodobnost, protoe se nachz tady a te na velkm
mnostv mst najednou, tedy ve stavu superpozice. Pitom bez ohledu na to,
e elektron zaujm vt mnostv pozic, bude to jeden a ten sam elektron a

Rigden: Zcela sprvn. Svt Materiln podstaty je svt, kde vldne hmota a
jej zkony. Svt Boha je svt dokonalch energi. Kdy se nachz v meditaci,
ve zmnnm stavu vdom, stv se st procesu, st boskho projeven
se na tomto mst. Jakmile se v tob uvede do chodu Pozorovatel Materiln
podstaty, zd se ti, e se stv faktem tv kontrola nad hmotou. Ve skutenosti je
to tak, e kontrolu nad tebou m hmota neboli (Materiln Rozum). Vsledkem
je pouze to, e se stv vce projevenm materilnm objektem, v podstat se
mn v korpuskulrn objekt celkov hmoty (korpuskule z latinskho corpusculum tlsko, nejmen steka hmoty) a podrobuje se jejm zkonm.
Pokud se pepn do stavu vlny, stv se st boskho projeven se v tomto
svt, tedy Pozorovatelem Duchovn podstaty. Proto se tak k: eho je v tob
vc, tm se tak stane.
Ve stavu meditace miz obvykl vnmn. Zejmna u lovka, kter m zkuenosti s meditacemi, pokud se podvme na jeho stav bhem duchovn praktiky Lotosov kvt, tak se jeho vdom opravdu vrazn roziuje, vychz za
hranice obvyklho svta. lovk ct, e se souasn nachz vude. Meme
ci, e superpozice v kvantov fyzice, zskn stavu vlny je to sam, jako kdy v
meditaci zsk stav pstupu do vych dimenz, kde u hmota nen. Superpozice ve stavu meditace je tehdy, kdy vid, ve smyslu e ct hlubokmi city,
cel svt a jeho rznorod projevy. Ale jakmile se Pozorovatel koncentruje na
njak objekt, jeho vdom se redukuje a omezuje se na objekt pozorovn. To
znamen, e kdy in volbu a sousted se na konkrtn detaily, vlna se mn
ve hmotu. Vdy kdy se sousted na detaily, miz celkov vnmn a zstvaj
jenom detaily. Mylenky vychzejc z Materiln podstaty jsou zvltn nstroj,

94

SCIENCE

Anastasia: , to je zajmav informace! Jak se ukazuje, zvry kvantov fyziky

jsou cenn pro ty, kdo se vnuj zdokonalovn sebe sama. To v uritm smru
vysvtluje dvody toho, pro se lovku neda meditace. Vdy co napomh
tak kajc zhmotnn procesu meditace, tedy pechodu ze stavu vlny do stavu hmoty, v nm energie znovu zskv vlastnosti hmoty? Prv pozorovn a
kontrola ze strany Materiln podstaty. Jinmi slovy se meditace neda tehdy,
kdy se spout mylenkov procesy, je jsou vlastn obvyklmu, kadodennmu
stavu vdom. Pitom mozek se celou dobu sna cosi identifikovat a lokalizovat
objekt pozorovn. Takov situace se rozvj tehdy, kdy se Osobnost bhem meditace nedostaten ponouje do zmnnho stavu vdom, nebo ztrc kontrolu
nad tmto stavem. To umouje Materiln podstat vmovat se do procesu
pozorovn, to m za dsledek zrod asociativnch obraz a Pravda se ztrc.
Vlna pechz ve hmotu. Ale jakmile odpoj mozek s jeho mylenkovmi
procesy a plnohodnotn se zapoj do meditace, tak dky projeven tvch hlubokch vnitnch pocit dojde k rozen vdom a hmota pozorovan Duchovn
podstatou se pemn ve vlnu. Spoj se s opravdovou realitou svta, utvo s n
jedin celek a zrove bude ctit vechny jeho rozmanitosti, doslova jakoby t
bylo mnoho a ty jsi byl vude. Potom teprve probh opravdov meditace jako
proces poznn Pravdy.

ALLATRA

jedna a ta sam vlna. Superpozice je monost nachzet se v jeden okamik ve

vech monch alternativnch stavech, dokud nen uinna volba, dokud Pozorovatel neuinil men (vpoet danho objektu). Jakmile Pozorovatel sousted pozornost na chovn elektronu, tak se elektron okamit pemn v stici,
tedy pemn se z vlny v materiln objekt, jeho polohu je mon lokalizovat.
Jednm slovem, po men, tak kajc po volb Pozorovatele, se bude jeden
objekt nachzet pouze na jednom mst.

SCIENCE
ALLATRA

95

sla k materializaci objekt, ale pocity vychzejc z Duchovn podstaty, to je

sla k rozen vdom, cesta k vym dimenzm.
Anastasia: Ano, nakolik je sloit tento svt a jak zejm v nm mohou bt
jednoduch vci.
Rigden: Take co se te kvantov fyziky Na jedn stran toto povdom
o Pozorovateli rozilo hranice vdn vdc, na druh stran je to zavedlo
do slep uliky. Vdy pozice Superpozorovatele dokazuje, e existuje njak
ohromn sla, kter je schopn psobit zvnjku na Vesmr, na vechny jeho
objekty a vechny procesy, kter v nm probhaj.
Anastasia: Fakticky je to jet jedna cesta, jak vdecky dokzat existenci
Boha?
Rigden: Ano, lovk m Dui jako steku bosk sly. m vce mn svj
vnitn svt, m vce jeho Osobnost splv s Du, otevr se ped Bohem, tm
se stv duchovn silnjm a zskv monost ovlivovat materiln svt z
vych rozmr. A m vc takovch lid je, tm vznamnj a rozmrnj je
tento vliv. Superpozorovatel je Bh, kter me ovlivovat vechno. A lovk
jako Pozorovatel Duchovn podstaty, to je Pozorovatel, kter me zasahovat
do proces svta a na mikrorovni je mnit. Lidem jsou samozejm dostupn
urit manipulace s hmotou i z pozice Pozorovatele Materiln podstaty. Ale
opravdovou slu ovlivovat zskv pouze tehdy, kdy se zapoj jeho Pozorovatel Duchovn podstaty.

KONTROLA ZNMCH VZORC

A REAKC
Dky znalostem PRAPVODN
FYZIKY ALLATRA je dnes mo
n snadnm a dostupnm zpso
bem ovit rzn reakce a vzorce,
ani bychom se museli uchlit k
nkladnm experimentm. V z
sad se stejnm zpsobem takov
vpoty provdli v dvnch do
bch. S tmito informacemi m
eme provst jakkoli vzorov v
poty, napklad, tho jadernho
tpen nebo fze, pijt na nesrov
nalosti a najt sprvn een. Uve
deme srozumiteln pklad takov
ho vpotu na zklad informace
o potu fantomovch steek Po
v dnen dob znmch elementr
nch stic.

fyziky. V prbhu rozvoje moder

n vdy bylo zskno velk mno
stv nepmch dkaz o sloitos
ti struktury atomovho jdra, na
zklad kterch se objevilo ch
pn obecnch strukturnch prv
k vech znmch atom. Jdro
atomu se ukzalo bt dostaten
spolehliv chrnno elektrono
vm obalem atomu, vi vnjm
vlivm. Bylo zjitno, e tlak ti
sc atmosfr v malm rozsa
hu deformuje pouze vnj st
elektronovho obalu. Zaht na
nkolik tisc stup Celsia, vede
pouze k sten ionizaci atomu.
sten ionizace se vyskytuje v
elektrickm vboji pi napt v
du destek i stovek tisc volt.
Pro zatek si uvedeme krtk Viditeln zen m vliv pouze na
pehled zklad modern jadern vnj elektrony. Tvrd rentgeno

&
Jadern reakce je proces, pi kterm atomov jdra podstupuj transformaci v dsledku jejich interakce s elementrnmi sticemi a jdry
jinch atom (v danm ppad se atomem rozum nejmen st chemickho prvku). Je doprovzeno korpuskulrnm a elektromagnetickm zenm.

Souet nboj a hmotnostnch sel mateskho jdra a s nm interagujc stice, je rovn soutu nboj a hmotnostnch sel nov vytvoenho jdra a
stic vznikajcch pi reakci. V prod jadern reakce vznikaj za specifickch
podmnek. Napklad, podle modernch koncepc se mohou termojadern reakce pirozen vyskytovat v nitru hvzd a uskuteovat pi teplot nkolik milion
stup. Na Zemi probhaj jadern reakce asto v atmosfe a litosfe v dsledku kosmickho zen a innosti jadernch aktivnch stic v hornch obalech
Zem (termosfra a exosfra).
Modern jadern reakce umle vytvoen lovkem se provd za pouit
specilnho vybaven. Napklad, pomoc nkterch technickch zazen
(nap. urychlovae stic) se uskuteuje tzv. bombardovn jader atom jednoho prvku jdry jinch prvk nebo rychlmi elementrnmi sticemi. Tmto zpsobem lze identifikovat zmny v jdrech a detekovat pi tom
vznikajc elementrn stice. Jadern pemny se zapisuj do specilnch
vzorc, kde se uvd, jdra jakch atom vstoupili do danch reakc a tak
nov vznikl jdra.
Literatura: Y. M. irokov, N.P. Judin, Jadern fyzika (2. vyd.), M.: Nauka, 1980; K.B.
Zaborenko. Metoda radioaktivnch indiktor chemie: uebnice pro chem. spec. univerzit - M:
Vy kola, 1964; Mlaenovi, Milorad. The History of Early Nuclear Physics (1896-1931).
World Scientific, 1992.

96

SCIENCE

oficiln historie fyziky byla prvn

uml jadern reakce (uml tran
smutace jader) provedena v roce
1919 britskm fyzikem Ernestem
Rutherfordem pi bombardovn
(Literatura: G. A. Zisman, O.M. Todes, Kurs jdra dusku alfa sticemi (kladn
obecn fyziky (3. svazek Optika). Fyzika
nabit stice, kter jsou tvoeny
atom a molekul. Fyzika jdra atomu a
dvma protony a dvma neutrony,
mikrostic (4. vydn). M.: Nauka, 1970).
tj. jdrem atomu helia - 4). V d
Aby bylo mono poznat struktu sledku tto srky stic probhala
ru jdra, tak kajc nahldnout nsledujc jadern reakce:
14
4
17
1
dovnit atomu, bylo nutn pout
N 7 + He 2 gO8 + p1
efektivn metody innho pso
ben. eenm bylo bombardovat Na pkladu tto dan reakce se
jdra takovmi sticemi, kter podrobn podvme na to, jak vy
byly na jedn stran dostaten potat mnostv fantomovch
mal, aby pronikly do jdra, a na steek Po v jdrech atom. Dky
stran druh mly dostatek energie vpotu mnostv fantomovch
pro jeho tpen. Objev radioakti steek Po, je mon pesn ov
vity a zskn produkt radioaktiv it jakoukoli jadernou reakci a cel
nho rozpadu pomohli objevit s kov vypotat vsledky jakch
tice nazvan alfa sticemi. Podle koli jadernch transformac.

ALLATRA

v zen, kter ovlivuje i vnit

n elektronov orbity je zpravidla
nedostaten k tomu, aby mohlo
ovlivnit jdro.

SCIENCE
ALLATRA

97

SLOEN JDRA ATOMU.

VPOTY PROTON
A NEUTRON

hlia-4 2 obsahuje 4 elementr

n stice, protoe hmotnostn s
lo izotopu je 4. Tak v zpisu vid
me, e 42 atom m dva protony.
Podle modern koncepce se atom Odetenm 2 (potu proton) od 4
skld z jdra a elektron kolem (hmotnostn slo) zskme 2 - po
nj. Atomov jdro se skld z et neutron v jde helia-4.
mench elementrnch stic ur
itho potu proton a neutron VPOET FANTOMOVCH
STEEK PO V JDRU ATOMU
(obecn pijat nzev - nukleony),
kter jsou navzjem svzny ja Jako pklad (ne nhodn) uvd
me Helium-4 ( 42 ), jeho jdro
dernmi silami.
se skld ze dvou proton a dvou
Poet proton v jdru uruje
neutron. Vzhledem k tomu, e j
strukturu elektronovho obalu
dro hlia-4, nazvan alfa stic
atomu. A elektronov obal uru
(-stice), m vysokou innost
je fyzikln a chemick vlastnosti
pi jadernch reakcch, pouv
ltky. Protonov slo odpovd
se asto pro experimenty v tom
poadovmu slu atomu v peri
to smru. Je teba poznamenat, e
odick soustav chemickch prv
se v zpisu jadernch reakc asto
k D. I. Mendlejeva. Mme tak
pouv msto znaky 42 symbol
nbojov slo, atomov slo,
.
atomov poet. Napklad, poet
proton v atomu helia - 2. V peri Prav za asti alfa stic byla v
odick tabulce m poadov slo oficiln historii fyziky provedena
2 a chemickou znaku He2. Sym E. Rutherfordem prvn reakce ja
bol pro oznaen potu proton dern transmutace. Bhem reakce
je latinsk psmeno Z. Pi zpisu -stice 42 bombardovaly j
reakc se poet proton zapisuje dro izotopu dusku (N 14), co vedlo
7
vlevo dol vedle symbolu: 2He.
ke vzniku izotopu kyslku (O 17
8 ) a
1
jednoho protonu (p 1 ) Tato jadern
Poet neutron odpovd uri reakce je nsledujc:
tmu izotopu toho nebo jinho
N 14
+ He 42 gO17
+ p11
7
8
prvku. Izotopy jsou prvky, kter
maj stejn atomov slo (stej Provedeme vpoet mnostv fan
n poet proton a elektron), ale tomovch steek Po ped a po
odlin hmotnostn sla. Hmot tto transmutaci.
nostn slo oznauje celkov
poet neutron a proton v j PRO VPOET FANTOMO
de atomu (oznauje se latinskm VCH STEEK JE TEBA:
psmenem A). Pi zpisu vzorc Krok 1. Vypotat poet neutro
je hmotnostn slo uvedeno zle n a proton v kadm jdru:
va v horn sti u symbolu prvku: - poet proton je v doln sti
4
2 He (izotop helia - helium-4).
znaky;
Take, abychom zjistili poet ne
utron v uritm izotopu, odete
me poet proton od hmotnostnho
sla. Napklad, vidme, e atom

- poet neutron dostaneme ode

tenm potu proton (doln sli
ce u znaky) od hmotnostnho s
la (horn slo u znaky).

14

N 7 + He 2
315 + 90 = 405
17

PO REAKCI (O8 + p1 ):
O 17
8

Poet proton: 8
Poet neutron: 17-8 = 9
Poet fantomnovh steek Po:
v 1 protonu 12 P,
v 8 protonech: (12 8) = 96
v 1 neutronu 33 P,
v 9 neutronech: (9 33) = 297
Celkov poet fantomovch
steek Po v jde: 96+297 = 393
p

1
1

Poet proton: 1
Poet neutron: 1-1=0
Poet fantomovch steek Po:
v 1 protonu 12 P
Neutrony nejsou.
(Jadern reakce za asti -stice Celkov poet fantomovch
( 42 ) proveden E. Rutherfordem v steek Po v jde:12
Take celkov poet fantomovch
roce 1919)
14
4
17
1
steek Po po reakci je:
N 7 + He 2 gO8 + p 1
PKLAD PODROBNHO VPO
TU POTU FANTOMOVCH
STEEK PO V ATOMOVCH
JDRECH.

PED REAKC (N 7 + He2 )

14
N7
Poet proton: 7
Poet neutron: 14-7 = 7
Poet fantomovch steek Po:
v 1 protonu - 12 Po,
v 7 protonech (12 x 7) = 84;
v 1 neutronu 33 Po,
take v 7 neutronech (33 x 7) = 231;
Celkov poet fantomovch steek
Po v jde: 84 + 231 = 315
14

17

He 2
Poet proton - 2
Poet neutron 4-2 = 2
Poet fantomovch steek Po:
v 1 protonu 12,

(O8 + p1 ):

393 + 12 = 405

Porovnme poet fantomovch s

teek Po ped a po reakci:
Ped reakc
Po reakci
405

405

Poet fantomovch steek Po

ped a po reakci je stejn.
PKLAD
ZJEDNODUENHO
VPOTU POTU FANTOMO
VCH STEEK PO V JADERN
REAKCI
Zde i v nslednch pkladech jsou
uvedeny vpoty fantomovch s
teek Po ve zkrcen form, kde se

98

SCIENCE

Krok 3: Sest poet fantomovch

steek Po:
- sest vsledn poet fantomovch
steek Po v protonech s vslednm
potem fantomovch stek Po v
neutronech v jdrech ped reakc;
- sest vsledn poet fantomovch
steek Po v protonech s vslednm
potem fantomovch steek Po v
neutronech v jdrech po reakci;
- porovnat poet fantomovch ste
ek Po ped reakc s potem fanto
movch steek Po po reakci.

take ve dvou protonech: (12 x 2) = 24

v 1 neutronu - 33,
ve 2 neutronech (33 x 2) = 66
Celkov poet fantomovch steek
Po v jde: 24 + 66 = 90
Take celkov poet fantomovch
steek Po ped reakc je:

ALLATRA

Krok 2: Spotat poet fantomovch

steek Po v atomovm jdru:
- vynsobit poet proton potem
fantomovch steek Po, obsae
nch v jednom protonu;
- vynsobit poet neutron potem
fantomovch steek Po, obsae
nch v jednom neutronu.

SCIENCE
ALLATRA

99

zobrazuje celkov poet fantomovch anglickm fyzikem Jamesem Chad

steek Po v kadm jdru, a tak je wickem. Zpis reakce:
12
4
9
1
jich souet ped a po reakci.
Be 4 + He 2 C 6 + n 0
Znm jadern reakce je reakce stic s isotopem berylia, ve kter
byl poprv detekovn neutron, kter
se projevil jako samostatn stice v
dsledku jadern transformace. Tato
reakce byla provedena v roce 1932

213 + 90 270 + 33 - poet fanto

movch steek Po v kadm z jader
303 = 303 - celkov souet fantomo
vch steek Po ped a po reakci
Poet fantomovch steek Po
ped a po reakci je stejn.

FORMY ZPISU JADERNCH reakce: A (a, b) B, kde A - pote

REAKC
n jdro; B - vsledn jdro; a- s
tice, kter vstoupila do interakce s
Zpis jadern reakce me bt rzn, jdrem; b - stice, kter vznik pi
v zvislosti na pouitch symbolech. interakci (vyprodukovna z jdra).
Napklad, asto se pouvaj nsledu
Ve uveden zpis v tomto ppad
jc zpisy:
by byl:
1
1 (Protium; proton) - p
17
14
2
N ( p) O
1 (Deuterium; dayton, deuteron)
- d (D)
Dle se podvme na adu rznch
3
1 (Tritium; triton) - t (T)
typ jadernch reakc a provede
4
me vpoet fantomovch steek
2 (Helium-4, - stice) -
Po. Druh sloupec tabulky ukazuje
Rovn stoj za zmnku, e pi zpisu cel zpis reakce a potn potu
jadern reakce me bt zcela vyne fantomovch steek Po. Ve tetm
chno atomov slo prvku, a uvede sloupci - pklad reakce ve form, v
no jenom hmotnostn slo, kter ud jak je uvedena v literatue.
v izotop. Napklad, ve uveden
vzorec me bt zapsn takto:
Tyto literrn zdroje uvdme pod
17
14
tabulkou s uvedenm strnky, kde
N +O +p
Krom toho se v jadern chemii po je dan vzorec reakce zapsn.
uv tento zkrcen zpis jadern

ZPIS REAKC, KTER JSOU ZKLADEM KONTROLOVAN

TERMOJADERN SYNTZY
2

Reakce:
Kontrola:

H 1 + H 1 He 32 + n 10

Reakce:
Kontrola:

H 1 + H 1 H 31 + 11

Reakce:
Kontrola:

H 1 + H 1 He 42 + n 10
45 + 78 90 + 33
123 = 123

45 + 45 57 + 33
90 = 90
2

45 + 45 78 + 12
90 = 90
2

Literatura: A.M. Prochorov, Fyzikln encyklopedie v 5-ti svazcch. 5. svazek M.: Sovtsk encyklopedie,
1988, str. 104.

Reakce:
Kontrola:
Sprvn:

Reakce:
Kontrola:
Sprvn:
Reakce:
Kontrola:

H 1+ p1 He32 +
45 + 12 57 + 3
57 60
1

H 1 + p1 He 2
57 = 57
He32 + He 42 Be 74 +
57 + 90 147 + 3
147 150
He32 + He 42 Be 74
147 = 147
Li 73 + p 11 He 42 + He 42
168 + 12 90 + 90
180 = 180

Literatura: K. A. Putilov, V.A. Fabrikant, Kurz fyziky. Ve 3. svazcch. 3. svazek M.: FYZMATGIZ, 1963, str.
626.

ZPIS REAKC UHLKOVHO CYKLU

( CN - CYKLUS )

Uhlkov cyklus - posloupnost termo

jadernch reakc probhajcch uvnit
hvzd, v jejich dsledku se vodk pe
muje na helium. Jako katalyztory se

Reakce:
Kontrola:
Sprvn:

Reakce:
Kontrola:
Sprvn:

12

reakc tohoto typu astn uhlk, dusk,

kyslk a fluor. M se za to, e uhlkov
cyklus je zdrojem energie obrovskch
hvzd v ranch stdich jejich existence.
13

C6 + p1 N 7 +
270 + 12 282 + 3
282 285
12

13

C6 + p1 N 7
282 = 282
13

14

C6 + p1 N 7 +
303 + 12 315 + 3
315 318
13

14

C 6 + p1 N 7
315 = 315

100

SCIENCE

Proton - protonov cyklus -cyklus stav modern jadern fyziky je pptermonuklernch reakc vyskytuj cyklus hlavnm zdrojem energie
cch se uvnit hvzd, pi kterm se Slunce.
vodk mn v helium. Podle ped

ALLATRA

ZPIS REAKC PROTON- PROTONOVHO CYKLU

(PP- CYKLUS)

SCIENCE
ALLATRA

101

Reakce:
Kontrola:
Sprvn:

15
1
N 14
7+ p 1 O8 +

315 + 12 327 + 3
327 330
N

14
+
7

p 11 O 15
8
327 = 327

Literatura: Fyzika vesmru / hl. redaktor R. A. Sjunjaev. 2. vydn, revidovan a doplnn. - M: Sovtsk
encyklopedie, 1986; I. V. Saveljev, Kurz obecn fyziky. T. Z. Optika, atomov fyzika, fyzika atomovho jdra,
- M.: Nauka, hl. redaktor fyz. mat. lit., 1970. str. 474.

VZORCE FOTONUKLERNCH REAKC

Fotonuklernmi reakcemi jsou na r jsou doprovzeny vyzaovnm

zvny procesy interakce vysoce jednoho nebo vce gama kvant, ne
energetickch foton z jdrem, kte utron, proton, atd.
1

Reakce:
Kontrola:

+ H 21 n 10 + p 1
3 + 45 33 + 12
48 45

Sprvn:

+ H 1 n 10 + p 11 +

48 = 48
Reakce:
Kontrola:
Sprvn:

+ Be 94 2He42 + n 10
3 + 213 180 + 33
216 213
+ Be 94 2He 42 + n 10 +
216 = 216

Literatura: A. S. Davydov, Teorie atomovho jdra - M. : Sttn nakladatelstv fyzikln a matematick

literatury, 1958; Byrne, James. Neutrons, Nuclei and Matter: An Exploration of the Physics of Slow Neutrons.
Dover Publications, 2011.P. 17; Lieser, Karl Heinrich. Nuclear and Radiochemistry: Fundamentals and
Applications. John Wiley & Sons, 2008.P. 130.

ZPISY JADERNCH REAKC ZA ASTI NEUTRON

Reakce:
Kontrola:

Li 63 + n 10 He 42 + H 31
135 + 33 90 + 78
168 = 168
27

Reakce:
Kontrola:

1
Al 13+ n 10 Mg 27
12+ p 1
618+33 639 +12
651 = 651

Reakce:
Kontrola:

89
1
1
Zr 90
40 + n0 Zr 40 + 2n 0

2130 +33 2097 + 66

2163 = 2163

Literatura: Salvatore Esposito. Neutron Physics for Nuclear Reactors: Unpublished Writings. World
Scientific, 2010. P.168; Camilleri, Aidan N. Radiation Physics Research Progress. Nova Publishers,
2008. P. 413.

Reakce:
Kontrola:

19

1
F 9 + He 2 Ne 22
10+ p 1

12

Reakce:
Kontrola:

1
C 6 + He 2 O 15
8 + n0
270 + 90 327 + 33
360 = 360

Reakce:
Kontrola:

1
U 92 + He 42 Pu 241
94 + n 0
5922+ 90 5979 + 33
6012 = 6012

Reakce:
Kontrola:

242
1
4
Pu 239
94 + He 2 Cm 96 + n 0
5913 + 90 5970 + 33
6003 = 6003

Reakce:
Kontrola:

238

1
Be 4 + He42 C 12
6+ n0

213 + 90 270 + 33
303 = 303

Literatura: Sharma B. K. Nuclear and Radiation Chemistry. Krishna Prakashan Media, 2001. P. 106.

ZVR
Znalosti PRAPVODN FYZIKY
ALLATRA pomhaj nejen pochopit
svt v samotnm potku jeho proje
vovn a principy jeho existence, ale
co je nejdleitj, uvdomit si re
lativn a iluzorn povahu vech pro
ces, doasnost a nepodstatnost byt,
globlnost a vznamnost duchovn
ho svta pro lovka. Hmota nem
vnitn smysl, ale jen vnj projev,
proto lid vbec nepeml o vnitn
struktue vc a prost je berou tako
v, jak jsou. Ve, co lovk vid ve
svt kolem sebe, ponaje, jemu od
narozen, cizm tlem -obalem a kon
e svtlem dvno vyhaslch hvzd
- je jen vsledkem doasnho vz
jemnho psoben fantomovch s
teek Po, steek-pzrak tohoto
svta, kter se na chvli objev jako
pra, a potom zmiz. Ve, co lov
ka trp v tomto svt, od dotrnch
mylenek, agresivnch emoc, a po
stereotypn touhy egoisty-spotebi
tele - je vsledkem lidsk volby ve

prospch septonovho pole hmot

nho rozumnho systmu, kter a
blonov zotrouje lidstvo. Ovem
pokud lovk zvol svoj duchovn
podstatu, stv se nesmrtelnm. V
tomto nen dn nboenstv, jsou
to jen znalosti fyziky, jejich prap
vodnch zklad.
Modernmu lovku chyb komplex
n pohled na svt, pohled z hlediska
Duchovnho pozorovatele, z pozice
Osobnosti s obrovskm duchovnm
potencilem silou Allatu (du).
Systm (septonov pole) lovka
orientuje na momentln problmy,
zuuje jeho vdom do bodu, kdy
je soustedn jen na svoji doasnou
existenci. Systm lidi rozdluje, nut
je se trpit, t minulost nebo bu
doucnost, koncentrovat slu sv po
zornosti po cel den na cokoli, jen ne
na svoji duchovn podstatu, nebo v
n lovk nachz skutenou svobo
du a vymauje se z okov hmotnho

102

SCIENCE

438 + 90 516 + 12
528 = 528

ALLATRA

REAKCE ZA ASTI - STIC

SCIENCE
ALLATRA

103

svta. Hmotn svt je ve sv podsta

t przdn, proto doshne-li v nm
lovk jakchkoli vin - moci, ma
jetku, manipulace mas nebo svch
blinch - ve se nakonec zmn v
nesmyslnou przdnotu, budou to jen
zbyten vypltvan sly na septono
v pole ivoinho rozumu. Pem
tnm o budoucnosti i rozjmnm v
minulosti se ztek nezrod. Ztek je
jen stdan dne a noci, strnut tla
navzdory vnitnm pocitm lovka,
kter jet ani nezaal t.
Septonov pole pouze stimuluje a
provokuje, ovem vechno vykon
vaj samotn lid na zklad jejich
vlastn volby. Chceme-li zmnit
svt k lepmu, sta zat u sebe a
ignorovat systm. Mli bychom se
spojit s ostatnmi lidmi na zklad
Prapvodnch Znalost. Nenechat se
manipulovat systmem, kter vech
no komplikuje a mt odvahu zmnit
situaci radikln. Pro zatek sta
nepodporovat zlo, nepispvat k po
slen spotebitelskho systmu a v
kadm dni, vemi monmi zp
soby, upevovat duchovn a morln

hodnoty. (Poznmka: viz podrobnosti v knize AllatRa", poslednch 50

strnek). Zmte podmnky a vech
no se zmn!
PRAPVODN FYZIKA ALLAT
RA dv pochopit zkladn infor
mace, dky kterm je mon po
sunout vdu na vysokou rove a
znan usnadnit ivot lidsk civi
lizaci pesmrovnm na duchov
n a mravn vvoj. Nyn dospla
svtov spolenost do situace, kdy
vechno stoj na hran. Lid se vt
inou boj zmnit systm, ne snad
proto, e by nevidli jeho zhoub
nost, ale proto, e nevid jin ee
n, spravedliv svtov uspodn,
oporu pro svou duchovn realizaci.
Ovem paradox spov v tom, e
jejich hlavn opora nen v neust
l aktivaci vlastnho septonovho
pole (mylenky o nikdy se nekon
cm trpen), ale v sle, kter me
dit septonov pole. Tato sla je
duchovn podstata lovka. Nebo
jakkoliv zmny v tomto svt z
vis na sle vnitnho potencilu a
mst jeho pouit!

E-mail: science@allatra.org
www.allatra-science.org

ALLATRA SCIENCE