ORL PERO

Znej systm ochrany prody u ns O - 02

sepsan Orl pero, m dv verze. Zkladn a rozenou.
Vtzslav ermk Atana

Znej systm ochrany prody u ns: O 02

(zkladn informace)
Systm ochrany prody je soubor opaten, vyhlek a zkon, jen maj za kol chrnit a rozvjet
povdom oban o vlivech psobc negativn na nae ivotn prosted.
Ochranu prody m na starosti MP R.
Mme dva pstupy k ochran prody : obecnou na rovni laickho povdom : co je a nen sprvn
A odborn, kde jsou ji angaovni specialist a odbornci.
v esk republice se zizuj : velkoplon chrnn zem nrodn parky, CHrn Kraj Obla,
maloplon chrnn zem - NrPRez, NrPPam, PRez, PPam
Dle se vyhlauj prodn parky a pamtn stromy.
Chrnn jsou i ohroen druhy rostlin a ivoich. Kter se dl do t skupin : ohroen, siln
ohroen a kriticky ohroen
(Rozen informace)

Ochrana prody v esku

Z Wikipedie, oteven encyklopedie
Tento lnek pojednv o ochran prody v esku. Krajina v esku byla lidskou innost v prbhu
stalet vrazn zmnna, na mnoha mstech i znan pokozena (nap. tbou surovin, prmyslovou a
zemdlskou innost atd.). V souasnosti existuj zkony na ochranu ivotnho prosted, kter
plat veobecn. Krom toho se zven ochrana a pe vnuje ekologicky cennm lokalitm,
relativn mlo pokozenm lidskou innost.
Na zem eska se nachzej zvlt chrnn zem o celkov rozloze 11 924,4 km2 (1999), co
pedstavuje 15,1 % zem. Podle velikosti se dl na:

velkoplon nrodn parky (4, celkov rozloha 1182,3 km2) a chrnn krajinn oblasti (25,
celkov rozloha 10 806,4 km2). Slou k ochran krajiny mlo naruen zsahy lovka, se
zachovalmi zbytky pvodn prodn krajiny;
maloplon - 1971 chrnnch zem o celkov rozloze 886,7 km2 ve 4 kategorich: nrodn
prodn rezervace, nrodn prodn pamtka, prodn rezervace a prodn pamtka. Slou k
ochran zvlt cennch lokalit a mohou bt zizovna i v rmci velkoplonch chrnnch
zem.

Krom zvlt chrnnch zem se vyhlauj tak prodn parky a pamtn stromy, kter vytvej
vznamn krajinn prvky. Chrnn jsou i vzcn druhy rostlin a ivoich, kter se dl do 3
kategori: druhy ohroen, siln ohroen a kriticky ohroen.
Nejvt nrodn park v esku je Nrodn park umava (683,3 km2). Nejvt chrnn krajinn
oblast v esku je Beskydy (1197 km2). Nejstar chrnn zem v esku je od roku 1838 ofnsk
prales a zrove to je nejstar prodn rezervace v Evrop. Nejstar chrnn krajinn oblast v
esku je od roku 1955 esk rj. Nejstar nrodn park v esku je od roku 1963 Krkonosk
nrodn park. Nejmlad chrnn krajinn oblast (esk les, 470 km2) byla vyhlena v roce 2005.

(Seril) Co je to ochrana prody, jak jsou jej formy

a k emu slou prodn park a CHKO? (I)

Tma naznauje ti zkladn problmov okruhy, kterm se zde budeme vnovat.

a) Co je to ochrana prody.
Veejnost obecn uznv, e pedevm hospodskou innost lovka a civilizac vbec je proda ohroovna,
nkdy pmo devastovna. Na jedn stran si lid pej pohodlnj zpsob ivota a chpou, e pro dosaen
takovho elu je mnohdy nezbytn do prodnho prosted i velmi citeln zasahovat. Na stran druh vak tak
lid vnmaj produ jako hodnotu, kter jim umouje init ivot kvalitnjm, protoe je esteticky, kulturn,
ale i fyzicky obohacuje. Zejmna nkter zem, je vykazuj mimodnou koncentraci estetickch hodnot,
spolenost uznv jako natolik cenn, aby se sama zvltnmi prostedky zasadila o jejich zachovn. Odbornci
dok krom toho vytipovat i lokality, kde se vyskytuj nkter dleit nebo ohroen druhy rostlin, ivoich i
prodnch jev, je jsou sice mnohdy laikm skryty, ale kter pesto zasluhuj zvltn ochrany. Meme tedy
vyjdit dva zkladn pstupy k ochran prody: Obecn, kter vychz z vtinovho nzoru, e proda je pro
ivot lovka dleit a nenahraditeln a zasluhuje si tedy ochranu, pimenou tomu, jak se jej urit st jev z
estetickch nebo uitnch hledisek. Odborn, kter vychz z dkladn znalosti ady fenomn, tvocch prodn
prosted v konkrtn lokalit, a kter pak nkter takov lokality a zem ozna za zvlt vznamn, jejich
ochranu je teba zabezpeit systmem prvnch a materilnch prostedk. Pro tyto ely jsou zizovny zvltn
instituty, kterm ji n prvn d poskytuje speciln kompetence.
I obecnou ochranu prody zabezpeuje nae legislativa vyhlenm zkladnch pravidel, jimi jsou vichni
povinn se dit, kter vak nepedstavuj njak vznamn zsah do volnosti jednn. Tato pravidla jsou obsaena
v tzv. lesnm zkon (z.. 289/1995 Sb. v platnm znn), vodnm zkon (z.. 254/2001 Sb. v platnm znn), ale
i v nkterch zkonech dalch. Smyslem tchto pravidel je zajistit, aby lovk do prody zasahoval jen je-li
to nutn k zabezpeen jeho poteb, nepimen ji nedevastoval a tak ji uchoval co nejdle.

zem, kter koncentruj jak hodnoty vnman a oceovan laickou veejnost, tak i z hlediska odbornho
posouzen a je je teba chrnit intenzivnji, ne jak to in bn legislativa, jsou potom chrnna zvltnmi
pravidly, kterm zklad vytv zkon na ochranu prody a krajiny (dle jen ZOPK), . 114/1992 Sb.
v platnm znn. Podle tohoto zkona se zizuj (vyhlauj) pedevm zvlt chrnn zem prody
(ZCHP), ale i jin lokality, zem, ale i jednotliv objekty, kter sice hodnoty ZCHP nedosahuj, avak
vykazuj takovou koncentraci nejrznjch kvalit, kterou neposta chrnit jen podle bnch pravidel. Jsou to
pedevm tzv. EVL (evropsky vznamn lokality) a Pta oblasti, vyhlaovan v soustav NATURA 2000,
vznamn krajinn prvky, pamtn stromy a jejich skupiny (aleje) a tak prodn parky. Kad z tchto kategori
m sv specifick uren i tomu odpovdajc rozdlnou intenzitu ochrany. Tou se pro tyto ppady rozum soubor
prostedk, jimi je jednak zajiovna zachovalost uritch hodnot, brn se jejich znehodnocovn a dle aktivn
pe (tzv.management prody), spovajc v promylen innosti a zsazch, jejich smyslem a elem je nejen
nezhorovn stavu, ale jeho kvalitativn zlepovn smrem k pvodnmu a pirozenmu stavu.
b) Jak jsou formy ochrany prody podle na legislativy?
Ochrana prody se u ns provd formou tzv. obecn ochrany a zvltn ochrany. Jaksi mezistupe
pedstavuje ochrana zem, vyhlench v soustav NATURA 2000, kter respektuje nkter poadavky
Evropskch spoleenstv. Chrnny jsou podle zkona (ZOPK) tak tzv.pamtn stromy, nkter druhy rostlin,
ivoich a nerost.
Obecn ochrana prody je v ZOPK upravena v sti druh zkona ( 5 13). Do n mj. nle vznamn
krajinn prvky (VKP) a prodn parky (Pp). Obecn ochrana se zde omezuje na pasivn roli, zamenou
zejmna na nezhorovn stavu chrnnch lokalit. Nepot se zde s aktivnm psobenm (p), pro n by
bylo teba zizovat zvltn instituci, kter by se j vnovala. Obecn ochrana je v praxi podrobena dohledu mstn
pslunch orgn ochrany ivotnho prosted, zizovanch pi obcch s rozenou psobnost (ORP).
Zvltn ochrana prody je upravovna v sti tet ZOPK ( 14 45). Tvo ji tzv. velkoplon zvlt
chrnn zem to jsou a) Nrodn parky (NP) a b) Chrnn krajinn oblasti (CHKO) a dle maloplon
zvlt chrnn zem (MZCH) a to jsou a) Nrodn prodn rezervace (NPR), b) Nrodn prodn
pamtky (NPP), c) Prodn rezervace (PR) a d) Prodn pamtky (PP). ZCHP jsou svoj povahou natolik
vznamn, e jsou zizovny (vyhlaovny) obecn zvaznm prvnm pedpisem v ppad NP zkonem,
v ppad CHKO nazenm vldy. MZCH zizuje bu MP (v ppad NPR a NPP) nebo mstn pslun
kraj (PR a PP). Ochrana prody je zde poskytovna mimodn cennm lokalitm a zemm, zahrnuje jak
pasivn ochranu, zamenou na nezhorovn stavu lokalit a zachovn vech jejich cennch fenomn, tak
aktivn pi, smujc k udrovn (zachovn) jejich hodnot a dokonce i v jejich kvalitativn zlepovn
k dosaen pirozenho a pvodnho stavu, nebo stavu jemu blzkmu. Za tm elem jsou u velkoplonch
ZCHP (NP a CHKO) zizovny zvltn instituce Sprvy, jejich kolem je zajiovat po vech strnkch tuto
ochranu a pi. Sprvy jsou nezvisl na mstn samosprv a jejich kompetence jsou omezeny na ochranu
prody v chrnnm zem. Pro MZCH vykonvaj koly jejich sprv bu Krajsk stediska Agentury
ochrany prody a krajiny (AOPK) nebo Sprva nejbli CHKO i NP. Ochrana prody je ve zvlt
chrnnch zemch nejintenzivnj, avak i zde je odstupovna podle toho, jak je cenn lokalita uvnit
chrnnho zem. Velkoplon ZCHP vtinou zahrnuj zem destek nebo stovek km2, rozloha MZCH je
zpravidla v du destek hektar a nkolika km2.
zem vyhlen v soustav NATURA 2000 jsou chrnna podle sti tvrt ZOPK ( 45a- 45i). Pedstavuj
urit mezistupe mezi obecnou ochranou a ochranou zvlt chrnnch zem a zpravidla jsou nsledn
vyhlaovny jako ZCHP v pslun kategorii nebo je jim zizovna tzv. smluvn ochrana. Na zklad jednn
a posouzen jejich stavu vak v nkterch ppadech me dojt k tomu, e nebudou do pslunho seznamu
zahrnuta nebo z nj budou vykrtnuta. U ns chrnme v soustav NATURA 2000 tzv. EVL (evropsky vznamn
lokality) a tzv. Pta oblasti. Pot se zde t s aktivn ochranou, kter je zajiovna bu mstn pslunm
Krajskm stediskem (KS) AOPK nebo Sprvou CHKO i NP, v ppad sjednan smluvn ochrany pak je
zajiovna vlastnkem pozemku.

(Seril) Co je to ochrana prody, jak jsou formy jej

ochrany a k emu slou prodn park a CHKO. (II)

Dokonen ze 7.4.:
c) K emu slou Prodn park (Pp) a CHKO?
1) V tzv. Pp je ochrana poskytovna krajinnmu rzu. (Nen tedy primrn uren k samotn ochran
prody). Ten je charakterizovn jako zejmna prodn, kulturn a historick charakteristika uritho msta i
oblasti. Je chrnn ped innost, kter by mohla snit jeho estetickou a prodn hodnotu a to formou
zkazu takov innosti. Vjimky z toho mus bt povoleny mstn pslunm orgnem ochrany ivotnho
prosted. Pp nen zvlt chrnnm zemm podle ZOPK. Je jednm institut obecn ochrany prody a
ZOPK se o nm zmiuje v 12 odst.3. Nezizuje se mu proto ani dn konkrtn sprva. Tu vykonv mstn
pslun orgn ochrany ivotnho prosted ORP.
Pp zizuje (od innosti ZOPK) svm nazenm kraj ve sv zemn psobnosti a ten tak stanov bli
podmnky jeho ochrany. Ty zpravidla sestvaj z vtu innost, kter nejsou na zem parku (nebo v nkter jeho
sti) povoleny (bez pedchozho souhlasu pslunho orgnu ochrany ivotnho prosted). Zpravidla bv
zakzno budovn novch staveb na zemch, urench k plnn funkc lesa. Kraj zpravidla v aktualizaci
svch Zsad zemnho rozvoje (ZR) tyto bli podmnky ochrany Pp zohledn, jejich praktick dodrovn je
pak sveno zemn plnovac dokumentaci (PD) katastrln pslun obce. Vzhledem k tomu, e zemn
psobnost kraje se nevztahuje na vojensk jezdy, nelze ani Pp vyhlsit na zem vojenskho jezdu.
V Pp se nepot s aktivn p o produ. Ta je mon jen na lokalitch, kter byly ppadn na zem Pp
vyhleny jako MZCH. V praxi to bv obvykl nap. v Pp Temn je vyhleno nap. 5 MZCH, v Pp
Hebeny jsou teba PR Kuchyka nebo Hradec a dal).
Ped innost ZOPK vyhlaovaly Pp ve sv zemn psobnosti okresy, pvodn jet jako tzv. oblasti klidu.
V nkterch ppadech sledovalo vyhlen Pp velmi konkrtn zmr, jeho clem bylo znemonit realizaci
nkterch zvlt k prod necitlivch aktivit. (To byl do znan mry i ppad Pp Temn, kter zabrnil snahm
jistch taskch spolenost o prospekci a nslednou tbu zlata na Hvoansku).

2) CHKO je velkoplonm zvlt chrnnm zemm podle 14 odst.2 psm.b) ZOPK a konkrtn
upravenm v 25 27 ZOPK. Je urena ke komplexn ochran prody, kter zahrnuje samozejmou ochranu
krajinnho rzu, dle pasivn ochranu prody formou zkazu uritch innost a aktivit a konen i aktivn pi
o produ formou promylench zsah a innost, smujcch jednak k udren a zachovn stvajcch hodnot,
tak k tomu, aby se co nejvt st chrnnho zem postupn pibliovala pirozenmu pvodnmu stavu a to na
celm chrnnm zem. Intenzita ochrany a pe je v CHKO odstupovna podle tzv. zn ochrany. Ty
stanov MP. Nejintenzivnj je v I. a II.zn ochrany, III.zna se bl ji bnmu zpsobu vyuvn a
hospodaen v lesch, IV.zna je vyhlaovna v zastavnch (a zastavitelnch) zemch obc na zem CHKO. Jej
reim je ji hodn podobn ostatnm (nechrnnm) zemm s uritmi vjimkami, stanovenmi zpravidla t
v blich podmnkch ochrany CHKO a v PD obc, zpracovvan se zapracovnm pipomnek orgnu ochrany
ivotnho prosted, kterm je na zem CHKO jej Sprva. Ta je zizovna MP, jejho vedoucho jmenuje editel
AOPK R. Sprva CHKO vykonv sttn sprvu na seku ochrany prody na zem CHKO a je nezvisl
na mstn samosprv. Tm je zajitna mj. i priorita ochrany prody ped ppadnmi tlaky mstnch subjekt,
jejich vsledkem by mohlo bt oslaben ochrany prody, jej pokozovn a znehodnocovn. Ochrann psmo
CHKO se na rozdl od NP nevyhlauje.
CHKO vyhlauje svm nazenm vlda na nvrh MP. To tak krom rozdlen CHKO do jednotlivch zn
ochrany, stanov tak bli podmnky ochrany CHKO a pln pe. V blich podmnkch ochrany se i dle
jednotlivch zn stanov nkter omezen pi vyuvn zem, nezbytn pro innou ochranu prody teba i
v konkrtnch lokalitch. Pln pe pak uruje pedevm koly aktivn innosti, smujc k zachovn
hodnotnch fenomn a ke zlepovn stavu smrem k pvodnm a pirozenm podmnkm. Nkter
omezen innost v CHKO plat bez vjimky na celm jejm zem a jsou stanovena ji zkonem zejmna je to
zkaz vstavby novch sdelnch tvar, zkaz stavby novch dlnic, zkaz chemickho oetovn komunikac
v zimnm obdob, zkaz likvidace odpad mimo vyhrazen msta, zkaz tboen a rozdlvn oh mimo pedem
uren lokality atd. V blich podmnkch ochrany bv zpravidla zakotven zkaz novch staveb mimo IV.zny
ochrany, kter lze naruit jedin s pedchozm souhlasem Sprvy CHKO nebo ve veejnm zjmu. V I.znch pak
plat zkaz novch staveb bez vjimky ji ze zkona. Na zem CHKO nen zakzn vstup osob a omezit jej lze
jen v I.znch, vyaduje-li to nezbytn ochrana prody. Ochrana prody na zem CHKO stoj t mimo
kompetence kraje, je ovem nadazena PD obc tam, kde by dolo ke konfliktu mezi poadavky ochrany prody
a obcemi. Kraj me ve svch ZR zohlednit existenci CHKO a me t zakotvit nezastavitelnost uritch zem
v CHKO, je-li dvodem nco jinho, ne ochrana prody. Ta je pln v kompetenci CHKO a jej Sprvy, resp.
AOPK a MP. CHKO me bt vyhlena i na zem existujcho vojenskho jezdu (Je tomu tak nap. ve
VVP Boletice).
Krom rzn intenzivn ochrany prody podle jednotlivch zn je zcela bn, e na zemch CHKO existuj
(jsou vyhlena) i MZCH nejrznjch kategori (NPR,NPP, PR, PP). I zde je ochrana prody urena jejich
kategori, blimi podmnkami ochrany a plnem pe. Zpravidla zem MZCH tvo jdra I. nebo II.zn
ochrany..
CHKO je ji ze zkona koncipovna jako institut uren prioritn k ochran prody a pi o ni a po NP je
to druh nejvy stupe ochrany prody v R.
S vyuitm materil MP sestavilo pro Pbramsk tdenk
Vce zde: http://www.pb-t.cz/products/serial-co-je-to-ochrana-prirody-jake-jsou-jeji-formy-a-k-cemu-slouziprirodni-park-a-chko-i-/