PPRAVN MATERILY KE STTNICM

Z OBECN LINGVISTIKY LS 2014/2015

Obsah
Gramatick a zvukov stavba jazyka (z hlediska synchronnho i z
hlediska princip vvoje jazyka)
Metodologie
Srovnn rznch zpsob vzkumu s ohledem na zkoumn stavby jazyka:
introspekce a jej omezen, dotaznky, experimentln metody (primrn
psycholingvistick), ternn vzkum.
Pstupy k lingvistickmu vzkumu: indukce a dedukce; kvalitativn a kvantitativn
vzkum. Vyuit statistiky pro kvantitativn studie (zkladn statistick testy; pklady
pouit).
Vyuit jazykovch korpus pro gramatick vzkum; pklady.
Nvrh projektu gramatickho vzkumu: nleitosti; druhy hypotz; vzkumn otzky;
interpretace dat (otzka signifikantnosti, reprezentativnosti a relevance).
Porovnn rznch pojet popisu jazyka: strukturn-funkn pojet (jazyk jako systm
znak); biologicko-genetick pojet (chomskynsk); psychologicko-kognitivnfunkn; evolun (samoorganizace).
Fonetika a fonologie
Srovnn psan a mluven varianty jazyka, zsady fonetick transkripce.
Znlost. Stavba a innost hlasivek, typy konsonant podle VOT, znlost ve vztahu
k napjatosti, znlost ve spektrogramu.
Vokalick artikulace. Klasifikace vokl, artikulan orgny astnc se produkce
vokl, vokalick systmy jazyk svta, vokly ve spektrogramu.
Konsonantick artikulace. Klasifikace konsonant, artikulan orgny astnc se
produkce konsonant, nepulmonick konsonanty, konsonanty ve spektrogramu.
Procedura popisu fonologickho systmu jazyka. Fonm vs. hlska, minimln pr,
alofony kombinatorn a fakultativn, distinktivn rysy.
Slabika, prozodick rysy. Segmentln sloen slabiky; principy sylabifikace. Rytmus
vs. pzvuk vs. tn vs. intonace.
Morfologie
Slovo, lexm, slovn tvar, lexikln rodina; morfosyntaktick, fonologick,
ortografick slovo; klitika, druhy klitik; kompozice, inkorporace, druhy kompozit.
Morfm, morf, alomorfie, morfo(fo)nologie; morfologick operace: typy afix;
reduplikace, subtrakce, modifikace, konverze.
Flexe vs. derivace: kritria rozlien; kontextov vs. inherentn flexe, transpozin
morfologie, evaluativn morfologie.
Morfologick produktivita: aktuln vs. potenciln slova, omezen produktivity,
blokovn synonymie.
Morfologick paradigmata; flexivn tdy; homonymie, synkretismus, neutralizace;
defektivita, perifrze, antiperifrze, deponence, semideponence; supletivismus.
Morfologick typologie; index synteze, polysynteze; index fze, kumulace /
separativnost, tzv. hypotza aglutinace; lokus (H/D-marking).
Syntax
Syntaktick segmentace (parsing) na men sloky: rozdly zvislostn a slokov syntaxe.
2

 Cl syntaktickho popisu a analzy. Pedpoklady konstrukn gramatiky o jazyce a jazykov

struktue. Rozliovn internch a externch vlastnost konstrukc; relevance obou hledisek,
pklady a vysvtlen.
Modifikace; jej smantick typy: subsektivn, intersektivn, umstn na kle (vetn
pklad).
Smantika rmc: valence a trojstupov popis vznamu predikt. Manipulace valenc
(zmny valence): pasivum, antipasivum, deagentizace, aplikativn zmna, kauzativn zmna...
(vetn pklad).
Syntaktick vyjden valennch element; instantiation patterns: direct, definite null,
indefinite null, free null, distant, double, co-instantiation patterns (vetn pklad).
Typy koordinanch vztah; vetn jejich smantickch rys, pp. anomli.
Syntaktick typologie: typologie gramatickch vztah z hlediska znaen na
argumentu, na slovese, podle slovosledu (nominativn-akuzativn, ergativnabsolutivn, intranzitivn roztpen, neutrln, tripartitn); slovosledn typologie
(linearizace S, V, O).
Lexikln smantika
Typy znaku: ikon, index, symbol; semiotick trojhelnk; smysl, reference, denotace.
Rzn definice vznamu: ostens, synonymi, kontextem, typickm pkladem, genus
& differentia; rozdl slovnk vs. encyklopedie.
Porovnn klasickho a prototypovho pstupu na pkladech. Semasiologick
komponentov analza na smantick primitivy (distinktivn rysy). Kognitivn
smantika: teorie prototyp; konceptualizace, image schmata, metafora, metonymie.
Homonymie, monosmie (otzka vgnosti), polysmie (otzka nejednoznanosti).
Paradigmatick vztahy: antonymie (skalrn: polrn, ekvipolentn, kombinovan;
komplementrn; reverzn; konverzn; kontrrnost, kontradikce), synonymie,
meronymie, hypo-/hyperonymie, taxonymie, smantick pole.
Syntagmatick vztahy: kolokace, idiomy, ustlen spojen; rmce, scne.
Smantick typologie: vyjadovn prostoru, barev; jazykov relativita.
Vvoj jazyka
Hlskov zmny: pravidelnost hlaskov zmny; hlavn druhy fonetickho
a fonologickho vvoje; pirozen fonologick procesy.
Rekonstruce prajazyk; metodologie srovnvac rekonstrukce; komparativn a intern
rekonstrukce; omezen rekonstrukce (nap. slabost tzv. vzdlen rekonstrukce).
Analogie (tj. obecn morfologick zmna a jej druhy) a reanalza: hyperanalza,
hypoanalza, exaptace, metanalza, kryptanalza, analogick extenze, analogick
nivelizace, rekompozice, kontaminace, tzv. lidov etymologie, hyperkorekce atd.
Gramatikalizace: parametry gramatikalizace, gramatikalizan stezky; lexikalizace;
pragmatikalizace.
Syntaktick zmny: reorganizace syntaktick struktury. Smantick zmny:
specializace, generalizace, degradace, ameliorace, metafora, metonymie.
Osvojovn jazyka
Osvojovn jazyka: genetick vs. kognitivn-funkn pojet. Osvojovn zvukov
a gramatick stavby; osvojovn vznamu (mentln lexikon). Fze vvoje.
Jazykov poruchy
Jazykov poruchy: typy afzie (z hlediska naruen gramatick stavby jazyka). Jazyk
3

a mozek: mozkov centra, lateralizace.

Fungovn jazyka ve spolenosti

Pragmatika
Vztah textu a kontextu, rzn pojet kontextu, pojem pragmatiky.
Mluvn akty (J. Austin).
Mluvn akty (J. Searle).
Jazykov indiktory mluvnch akt.
Komunikan/konverzan maximy (H. P. Grice).
Problm nepmch mluvnch akt.
Praxeologick pojet pragmatiky, stavba a utven rozhovoru.
Zklady pepisu mluvenho textu a jeho analzy v souladu s pstupem
etnometodologick konverzan analzy.
Teorie zdvoilosti (P. Brownov / S. Levinson).
Co jsou indexick vrazy (H. Garfinkel), deixe (personln, prostorov, asov, textov).
Sociln deixe a zdvoilost.
Sociolingvistika
Jazykov systm a mluv jazyka jako rzn vchodiska sociolingvistick teorie.
Labovovy vzkumy v obchodnch domech v New Yorku varian sociolingvistika.
Gumperzovy vzkumy jazyka a sociln identity interakn sociolingvistika.
Teorie socilnch st v sociolingvistickm vzkumu.
Vztah jazykovch a socilnch jev, zvisl promnn a nezvisl promnn v
sociolingvistickm vzkumu; jsou jazyk a jeho uvn pouhm odrazem spolenosti?
Jak jazykov jevy jsou pedmtem sociolingvistickho vzkumu (pojem jazykov
promnn a jej typy).
Problm relevantnosti socilnch struktur v sociolingvistickm vzkumu (statick
versus dynamick perspektiva).
Jak sociln jevy jsou relevantn v sociolingvistickm vzkumu (demografick
kategorie, kontext, sociln distance, moc, nerovnost, solidrnost).
Jak zorganizovat sociolingvistick vzkum. Nvrh projektu a jeho nleitosti.
Sociolingvistika v R.
Slang, argot vzkum lexikln variace v R.
Jazykov plnovn, jazykov politika, jazykov management.
Pstupy k sociolingvistickmu vzkumu: indukce a dedukce; kvalitativn
a kvantitativn vzkum.
Ternn vzkum ve vztahu k sociolingvistice. Zkladn principy etiky
v (socio)lingvistickm vzkumu.
Jazykov diverzita
Jazykov situace: poet jazyk ve svt, mra jazykov diferenciace atd. Prce
s referennmi gramatikami.
Ternn vzkum ve vztahu k jazykov dokumentaci. Zkladn principy etiky
v lingvistickm vzkumu.
Genealogick afiliace a variabilita jazyk v jednotlivch makroarelech. Fylick
hypotzy. Hlavn modely vztah mezi jazyky: stromov; vlnov.
4

Gramatick a zvukov stavba jazyka (z hlediska synchronnho i z

hlediska princip vvoje jazyka)
1.

Metodologie
Zpsoby vzkumu
Introspekce
-

Analza jazykov intuice

Introspekce (pohled do vlastnho nitra) je vzkumn postoj a metoda, kter zkoumn
jazyka opr o vlastn jazykov povdom i tzv. jazykov cit; pozorovn svch
vlastnch stav a mentlnch proces
Tato metoda je zaloena na pedpokladu, e mluv je schopen posoudit pijatelnost,
resp. pravdivost vt a vraz svho rodnho jazyka. V zvislosti na tom, jak
jazykov pln zkoumme, lze posuzovat pijatelnost foneticko-fonologickou,
morfosyntaktickou (tzv. "gramatinost"), smantickou, i pragmatickou. Tato
introspektivn metoda je hojn pouvan u teoretickch lingvist.
Nevhody: je subjektivn, jazykov vnmn se u rznch lid li, je jin u lingvist
a nelingvist, li se u rznch jazykovch skupin, pro rzn variety
Introspekce pouze jako doplkov nstroj pro utven hypotz, kter se daj
objektivn zkoumat
Uvn introspekce v jazykovd se sna minimalizovat korpusov lingvistika

Dotaznky
Vhody:
- Univerzln, d se jimi zkoumat mnoho jev gramatinost, uvn jazyka
bilingvnmi mluvmi, jazykov chovn, zvyky,
- Je mon si je vytvoit na mru, pizpsobit potebm vzkumu
- Snadn zisk respondent lze jich zskat velk poet, lze rozeslat i do zahrani,
- Lze zskat velk mnostv informac za velmi krtkou dobu
Nevhody:
- Nejde o pm jazykov projev data jsou zprostedkovan; respondenti v dotaznku
zprostedkovvaj vzkumnkovi to, co si mysl, e dlaj/kaj, ve skutenosti to tak
nemus bt; navc psan projev vce promylen, mn spontnn
> problm reprezentativnosti
> z tohoto dvodu poteba adekvtn formulovat vsledky: nap. nikoliv Vichni
zastnn uitel dvaj pednost spisovn form ale Vichni zastnn uitel
tvrd, e
- Dotaznk je definitivn nelze se na nic zeptat zptn (nap. zaujme-li ns njak jev,
njak odpov,)
- Nevme, jestli respondenti odpovdali podle svho nejlepho vdom a svdom, nebo
to jen njak natipovali

Postup:
- Potebujeme dal informace o respondentech vk, pohlav, vzdln,; na druhou
stranu poteba zachovn anonymity respondent
- Random sample odpovdat me kdokoliv; judgement sample pedem vytipovan,
uren skupina (nap. jen mluv jazyka X, jen studenti, )
- Je poteba, aby dotaznk nebyl moc dlouh, zrove vak mus poskytnout potebn
informace
- Peliv formulace otzek, otzky maj vliv na odpovdi, mus bt jasn formulovan
-

Nabzen odpovdi mohou ovlivnit vsledky, napklad pokud respondenti pedem

znaj zamen vzkumu, mohou schvln odpovdat tak, aby vzkumnka potili
(courtesy bias), nebo aby ho zmtli (sucker bias); pokud se budeme ptt nepmo
(nap. otzka na dtstv, ale zkoumn jazykovho projevu), zskme lep data,
respondenti to vak mou prohldnout a i tak vnovat vce pozornosti jazykovmu
projevu

Otzky oteven respondent me pst, co chce bu zskme dostatek informac,

nebo mlo, nebo informace irelevantn, patn se vyhodnocuje; otzky uzaven bu
pouze krtk odpovdi (Jakmi jazyky mluvte?) nebo vbr z odpovd, mn
informac, ale snze vyhodnotiteln
ano X ne nejsnze vyhodnotiteln, ale me bt zavdjc (nap. otzka Mluvte
panlsky? na jak rovni), true X false
kla Likertova kla (tak attitude scale): strongly agree agree neither agree or
disagree disagree strongly disagree, asto se uv bez prostedn, neutrln
monosti (ano, spe ano, spe ne, ne) respondent se mus rozhodnout, na kterou
stranu se piklon > me bt zkreslen
vbr z rznch monost multiple choice, bu jako odpov na otzku, nebo
doplovn vynechanch st vt, snadn vyhodnocen, ale odpovdi mohou bt
zavdjc, mohou se liit od toho, co by mluv reln vyslovili

Interpretace zskanch informac pomoc potaovch program, statisticky, atd.;

peliv formulace zvr

Experimentln metody
Experimentln metody se rozily zejmna dky studiu jazykov akvizice u dt, u nich
nelze data zskvat analzou jazykov intuice, avak dnes se hojn pouvaj i u dosplch
mluvch. Nkter oblasti lingvistiky, nap. neurolingvistika, psycholingvistika, osvojovn
druhho jazyka jsou na experimentlnch metodch takka zvisl.
-

Dv skupiny zkoumanch osob jedna podrobena zkoumn, druh kontroln

ovuj se na n poznatky zskan pi vzkumu na prvn skupin
Pklady: prvn skupina dostane kol v jedn form, druh dostane ten sam kol
v jin podob (nap. uen slovek podle obrzk, nebo podle psan podoby) jak se
li vsledky; prvn skupina projde njakm procesem (napklad uen), druh ne
jak se li jejich vsledky; ob skupiny projdou njakm kolem, ale kad m jin
podmnky (nap. asov, prostorov, za rznch okolnost, ) jak jsou rozdly
6

Skupiny by mly bt srovnateln stejn vkov prmr, stejn pomr mui eny,
stejn jazykov kompetence,
Vhoda: testovn hypotz bez velkch zsah zvnjku (nap. ze strany
experimenttora), pouvn stimul napklad obrzky, fotky, ukazovn na
pedmty, > eliminace jazyka
Napklad videa s cut / break Max Planck Institute for Psycholinguistics, na videch
zachyceno cutting/breaking s rznmi pedmty s ltkou, jdlem, vcmi, - mluv
rznch jazyk vyhodnocovali, o jakou innost jde
Podobn uvn komiksovch pbh mluv popisuje pbh vlastnmi slovy, tud
se zskan data nutn mus liit, zklad je vak stejn; lze takto zkoumat uit
gramatiky, jak mluv konceptualizuj svt,; problmem jsou vak kulturn
odlinosti, rzn znalosti svta
Dva druhy hypotz: 1. Experimental hypothesis: women will produce more different
names for colours 2. Null hypothesis: women and men will not produce a significantly
different number of names for colours

Vhody:
- Lze pomrn snadno a na zklad relativn spolehlivch informac potvrdit nebo
vyvrtit hypotzu
- Jednoduch vyhodnocen, jasn vsledky
- Na experimentu se d dle pracovat, rozvjet jej, navzat na nj
Nevhody:
- Nelze aplikovat vdy (na vechny oblasti)
- Nelze ct, e chovn osob, na kterch je experiment provdn, odpovd jejich
chovn v relnch situacch
- Nen jednoduch experiment zorganizovat motivovat participanty, zadit
podmnky,
- Sloit pprava
- Me bt asov nron
- Nkter skupiny uivatel jazyka je nron zapojit nap. dti
- astnci obas nepochop, co se po nich chce zkreslen vsledk

Ternn vzkum
Ppravy:
1. Vzkumn otzky mus bt objektivn zkoumateln, zamen na rozdly nebo
podobnosti mezi jazyky, o jak velk vzkum pjde (jak moc se bude dan
problematika zkoumat, kolik asu, materilu, financ apod. bude poteba)
2. Seznmit se s odbornou literaturou zskat co nejvce informac o danm jazyce,
poznat danou kulturu, seznmit se s odbornou lingvistickou literaturou na dan tma,
s histori, lingvistickm popisem jazyka,
3. Nstroje, vybaven zadit technick pomcky, nahrvac zazen, penosn pc, (+
vbava pro prci v ternu)
4. Financovn projekty, granty, rzn organizace, ; edn dokumenty (pro
financovn, vycestovn apod.)
5. Msto a naasovn (+ ppadn medicinsk zleitosti okovn, lky apod.) jak
dlouh bude pobyt, v jak lokalit, kdy, ubytovn,
Metody:
7

Kvalitativn nebo kvantitativn

Nahrvky / psan texty
Poizovn transkripce, pekladu
Glossing Leipzig glossing rules zkratky astch gramatickch kategori

Vhody:
- Zkoumn jazyka jako celku, v jeho pirozenm prosted
- Lze zkoumat jakoukoliv vlastnost danho jazyka
- Seznmen s mluvmi danho jazyka, bli pstup
- Poznn kultury, kulturnch okolnost
Atd.
Nevhody:
- Nron na ppravu
- Me bt finann nron (pokud nen v rmci projektu)
- Dokumenty, edn zleitosti
- asov nron
- Obtnj zpracovn dat
Atd.

Pstupy k lingvistickmu vzkumu

Indukce
- indukce = singulrn tvrzen univerzln tvrzen
- pozorujeme uritou realitu, nachzme v n pravidelnosti, dochzme k uritm zvrm,
vytvme teorii
- pkladem me bt konverzan analza rozborem mnoha zznam relnch konverzac
meme dojt k tomu, e zjistme, jakm zpsobem funguje stdn i pebrn replik (tj. jak
se stdaj lid, kte zrovna mluv) apod.
- princip indukce vs. ostatn inference
a) induktivn inference (pozorujeme, e p1, p2, p3, ... pn maj vlastnost x, a vyvozujeme z
toho, e vechna p maj vlastnost x);
b) abduktivn inference inference to the best explanation (je-li sprvn hypotza p, pak na
zklad dalch pijatch pesvden lze pozorovat q, r, s, t. Je-li hypotza p nesprvn, mezi
q, r, s, t nebude dn souvislost; avak pozorujeme zrove, e q, r, s, t plat.
Pravdpodobnost, e p je sprvn tedy roste, nebo vysvtluje jinak nevysvtlenou spojitost
jev q, r, s, t)
c) deduktivn inference (vechna p jsou x toto p je x, neboli je-li toto p, pak je tak x;
jestlie ale toto p nen x, neplat vchoz univerzln tvrzen)

Dedukce
- mme uritou teorii, na jejm zklad vytvme hypotzy, provdme pozorovn, na tomto
zklad ovujeme platnost hypotz, to se pak zptn odr v teorii
8

Deduktivn testovn teori (testovn univerzlnch tvrzen - hypotz = odvozovn

singulrnch tvrzen, tj. odvozovn predikc, pedpovd):
a) porovnn dsledk (konsistence, bezespornost)
b) logick forma teorie
c) srovnn s jinmi teoriemi
d) testovn zvr empirickmi aplikacemi (srovnn se zkuenost - pozorovan jevy)
Inferenn modely: (od Friedov)
a) Deduktivn ve v lingvistice je zaloeno na dedukci (2 prepozice Sokrates je
lovk. lovk je smrteln. Sokrates je smrteln. nic novho)
b) Induktivn tvoen generalizac (naopak, nco novho Sokrates je lovk. Sokrates
je smrteln. Lid jsou smrteln.)
c) Abduktivn - nae vyhodnocen me bt nesprvn; porovnvn premis s kadm
novm ppadem (Sokrates je smrteln. Lid jsou smrteln. Sokrates je lovk.)

Kvalitativn vzkum
-

Pirozen uvn jazyka, mal skupina mluvch

Rzn druhy dat dialogy, interview, vyprvn,
Zamen na individualitu mluvch, jejich chovn
Nen nutn nron pprava, urit kroky lze provst a na zklad zskanch dat
Vhody: individuln pstup, snaz organizace
Nevhody: me bt pli subjektivn, nezkoum jazykov jev nap spolenost,

Kvantitativn vzkum
-

Zkoumn jazykovch promnnch

Nap. vslovnost hlsky /r/ v jazyce XY, stupe vlivu jazyka XY na jazyk Z,
Velk mnostv dat dotaznky, experimenty, statistika,
Poteba vtho potu respondent
Nron pprava
Vsledky jsou vce reprezentativn, mn zvisl na nzorech a schopnostech
respondent a vedou tak k lpe ovitelnm a srovnatelnm vsledkm
Vhody: Vhodn pro zkoumn vtch skupin, konkrtnch jazykovch jev,
reprezentativnj, pesn, oviteln vsledky, relativn nezvisl na vzkumnkovi
Nevhody: asov a organizan nronj, nebere v potaz individualitu mluvch,
zobecuje

Zkladn statistick testy a pklady pouit

Matematick vyhodnocen experimentu zce souvis se slovy nhoda a mechanismus, nebo i
pi pohledu na jazyk ve plat s uritou pravdpodobnost, existuje zde njak vztah mezi
dvma jevy, avak na stran druh zde mme uritou mru nejistoty, kterou vyvracme nebo
potvrzujeme pomoc statistickho testu. Zkladem jsou tzv. statistick testy vznamnosti,
ktermi se porovnvaj dv hypotzy nulov a alternativn hypotza. Nulov hypotza je
tvrzen, kter obvykle deklaruje: dn rozdl, tj. nalezen rozdl je dn variabilitou nebo
nhodou dat (nap. mezi formou jazyka a etnost uvan bychom/bysme nen rozdl).
Alternativn hypotza pedstavuje situaci, ve kter nulov hypotza neplat, tj. mezi
promnnmi se pedpokld zvislost. Testuje se pravdpodobnost toho, zda je pozorovan
9

zvislost zpsobena nhodou, i ne. Pi statistickm testu vznamnosti asto pouvanmi

testy je ch-kvadrt a Fisherv exaktn test. Nkte lingvist (vesms korpusov) jsou
pesvdeni, e m vce dat mme k dispozici, tm lpe.

Ch-kvadrt test dobr shody

Oi = pozorovan frekvence
Ei = oekvan, pedpokldan (teoretick) frekvence, dle nulov hypotzy
pklad: pedpokldme, e v romnech se bude astji pouvat nespisovn varianta slova
bychom ne v publicistickch textech promnnmi jsou: a) typ textu; b) varianta slova
H0: mezi typem textu a pouvnm nespisovn varianty slova bychom nen dn vztah
H1: mezi typem textu a pouvnm nespisovn varianty slova bychom je vztah, tj. tato
forma se astji vyskytuje v prze

Statistick tahk pro lingvistick vzkum, verze 1.0

1. BINRN PROMNN
Pklady (ii) a (iii) odpovdaj naim pkladm z hodin;
Pklad (i) jsem pidal navc z oblasti morfologie: problematika, kterou otevr (ale statisticky
nerozebr) Haspelmath, M. (2008): "Creating economical morphosyntactic patterns in
language change." In: Good, Jeff (ed.) Language universals and language change. Oxford:
Oxford University Press, s. 185-214. Ke staen na:
<http://www.eva.mpg.de/linguistics/staff/martin-haspelmath/publications.html>
Typicky: frekvence uvn v korpusu u njak kategorie, kter nabv dvou hodnot, nap.:
i. slo: kategorie sla od uritch substantiv (promnn slo nabv hodnot singulr a
plurl)
ii. protetick [v]: pozice na zatku slov, kter nabvaj hodnoty [v] a nula
iii. pravopis soja sja: tvary lemmatu soja/sja, kter nabvaj hodnoty soja a sja
a) neprovdm s nim dn srovnn, na zklad mho vzorku chci jen ci, jak je uvn
tto kategorie v zkladnm souboru (tedy s jakou spolehlivost lze ci, e mj vzorek odr
distribuci dan kategorie ve skutenosti) -- provedu intervalov odhad pomoc binomickho
testu pro namen hodnoty jako vsledek
uvdm zjitn interval spolehlivosti s pravdpodobnost 95 %.
10

 ii. ve vzorku protetickch [v] 12 ze 100 je intervalov odhad s 95% pravdpodobnost 6,4 a
20 %.Tj. do testu zadvm hodnoty k = 12, n = 100; jako nulovou hypotzu mohu uvst
libovoln pomr, protoe m zajm intervalov odhad pro namen hodnoty, kter je na
nulov hypotze nezvisl.
b) provdm srovnn vzorku s jedinou teoretickou hodnotou pomoc tho binomickho
testu jako u (a), jen s tm rozdlem, e tentokrt porovnvm vsledek s jasn formulovanou
nulovou hypotzou:
i. chci vdt, jestli tvar singulru je statisticky vce ne tvar plurlu: srovnm zjitn
hodnoty z mho vzorku (poet singulr, celkov poet tvar) s nulovou hypotzou 50 %
tvar singulru;
ii. chci vdt, jestli v mm vzorku je tolik protetickch [v], jako vyplv z dlouhodobch
men: srovnm zjitn hodnoty z mho vzorku s nulovou hypotzou 16 % dlouhodobho
men;
iii. chci vdt, jestli v mm vzorku novin se pouv pravopis soja/sja jinak ne je obvykl
(dlouhodob zjitn) hodnota: srovnm zjitn hodnoty ze vzorku s nulovou hypotzou 4 %.
c) provdm pro binrn promnn srovnn mezi dvma vzorky (nap. pravopis soja/sja na
Aktuln.cz a v Lidovch novinch) a ptm se, zda nle ke stejnmu zkladnmu souboru
(tj. jestli odrej v zsad tut distribuci sledovanho jevu, nebo se v distribuci li a nle
tedy kad do jinho zkladnho souboru).
Porovnvm tedy proporce obou vzork: testovn provdm pomoc testu propornho, chikvadrt, nebo Fisherova exaktnho (v zvislosti na velikosti vzorku a/nebo statistickm
programu):
iii. nap. ve vzorku Aktuln.cz vychz soja 11 z 90, ve vzorku Lidovch novin 35 ze 110.
Propornm testem zjiuji, e rozdl je statisticky vznamn (jde o dva zkladn soubory:
Aktuln.cz a Lidov noviny) a e 95% interval spolehlivosti pro rozdl v uvn pravopisu
soja/sja je nejmn 7,56 % a nejve 31,6 %. Tedy: pravopis mezi periodiky se li;
v Lidovch novinch je s 95% pravdpodobnost podl krtkch tvar soja nejmn o 7,56 %
vt ne na Aktuln.cz.
Poznmka k asto nesprvnmu zu v lingvistice:
zkladn statistick zpracovn mon zn jako samozejmost, ale existuje ada prac
v lingvistice (nejen studentskch, ale i odbornch studi), kter dnou statistickou kontrolu
namench hodnot neprovdj (nereflektuj tedy vbec roli nhody pi vbru dat do svho
vzorku).
2. SPOJIT PROMNN
Pklad (i) odpovd fonetickmu vzkumu prezentovanmu na hodin;
Pklad (ii) odpovd hypotetickmu psycholingvistickmu vzkumu z LABELS.
Typicky:
i. dlka trvn konsonantu v milisekundch
ii. reakn doba v milisekundch
Obvykl vzkumn situace: provdm srovnn mezi dvma vzorky (dvma skupinami): ptm
se, zda nle ke stejnmu zkladnmu souboru (tedy opt jestli ve skutenosti dosahuj
piblin shodnch hodnot, nebo se v hodnotch vznamn li).
i. zda trvn neznlho konsonantu jednoho typu (fonologicky neznl, foneticky neznl: s
ve slov troska) se li od trvn neznlho konsonantu druhho typu (fonologicky znl,
foneticky neznl: s ve slov vozka)
ii. zda reakn doba na slovo z kategorie ovoce bude jin v ppad sprvnho primingu
(objev se pedtm na obrazovce obrzek jinho ovoce), ne v ppad nesprvnho primingu
(objev se pedtm obrzek zvete). Pokud jsou data rozloena normln, provedu
11

statistick t test prmru vzork. Pokud jsou data rozloena nenormln, provedu
Kolgomorovv-Smirnovv test medin.
Postup:
1. zjistm, zda jsou oba vzorky normln rozdlen od pohledu a tak pomoc charakteristik
piatosti (kurtosis) a ikmosti (skewness). piatost ukazuje, jak je kopeek rozdlen vzorku
normln vysok a irok; ikmost ukazuje, zda je rozdlen vzorku do stran symetrick;
o pokud nejde o normln rozdlen: provedu test medin;
2. pokud jde o normln rozdlen, provedu F test shodnosti rozptylu;
3. podle shody/neshody rozptylu provedu na zvr t test (se shodnmi, nebo s neshodnmi
rozptyly),v nm zjiuji jak statistickou signifikanci, tak interval spolehlivosti pro rozdl
mezi vzorky (podobn jako u binomickho testu)
Poznmka k asto nesprvnmu zu v lingvistice:
v lingvistice se nezdka provdj t testy automaticky (bez pedchozho oven), ani se
zjiuje, zda je rozdlen vzorku normln rozdlen, zda je jejich rozptyl stejn, nebo
rzn... vsledky takovch studi mohou bt nkdy v podku, jindy zavdjc...
3. OTZKA STATISTICK SIGNIFIKANCE VS. VCN RELEVANCE
kad vsledek (tj. napklad intervalov odhad) je poteba sprvn interpretovat ve vztahu
k vcn lingvistick relevanci o nap. je rozdl v podlu krtkch tvar soja (o velikosti
nejmn 7,56 %) mezi Lidovmi novinami a Aktuln.cz vbec lingvisticky zajmav? Lze
ho njak interpretovat?
Poznmka k asto nesprvnmu zu v lingvistice:
opt to me vypadat jako samozejm, ale v lingvistice je ada studi, kter se spokoj s
tm, e njak rozdl ozna jako statistick vznamn, a tm povauj vc za vyeenou;
tak se nezdka stv, e autoi ozna zjitn rozdl jako statisticky vznamn, teba i
uvedou interval spolehlivosti, ale nsledn porovnvaj z hlediska vcn relevance pvodn
nepesn bodov odhady (!)
- nadenci do statistiky nech navtv http://tomasboril.cz/STAT/

Jazykov korpusy
Typologie korpus
- na zklad uritch rys velikost, as, md, geografie, jazyky, obsah, dodan lingvistick
informace
- velikost
- mal stovky tisc textovch slov
- stedn jednotky/destky milion
- velk stovky milion
mal: korpus ORWELL (80 000 token 1984)
stedn: ORAL2013 (2,7 mil. slovnch tvar)
velk: SYN2013PUB (935 mil. slovnch tvar)
- as
12

- synchronn
- diachronn
- DIAKORP (1,95 mil. slovnch tvar)
- md (mdium)
- psan
- mluven
- multimodln (multimediln)
- DIALOG (932 373 slovnch tvar)

- geografie
- obecn
- lokln/dialektov
- FRED (2 493 645 slovnch tvar)
- jazyky
- jednojazyn
- vcejazyn (paraleln, pekladov)
- INTERCORP
- paraleln synchronn korpus pokrvajc co nejvt poet jazyk
- 2014 - verze 7 (1 390 000 000 slovnch tvar)
- obsah
- obecn
- speciln (domnov, autorsk, kovsk)
- CZESL-plain
- nereferenn kovsk korpus etiny nerodilch mluvch
- 2 000 000 textovch slov
- promnlivost
- nereferenn
- monitorovac
- nen uzaven, neustle se dopluje a roziuje
- nem poadavek na reprezentativnost
- me bt doplovn prbn stejnou metodou (kad dva roky stejn proporce stejnch
typ text)
- referenn
- dodan lingvistick informace
- anotovan
- neanotovan
- anotace v korpusech
- vnj
- nzev textu, typ, nr, autor,
- vnitn
- tokenizace (rozdlen textu na tokeny)
- segmentace (rozpoznn konc vt)
- morfologick, syntaktick, znakovn
13

- desambiguace (rozlien )
Reprezentativnost korpusu = Cvrek - Kovkov (2011): vyvenost korpusu s ohledem na
rzn typy text, nry a tmata
V souasnosti vznikaj za elem vzkumu fonetick databze, kter poskytuj rozshl
monosti kvantifikace a zkoumn segmentlnch i suprasegmentlnch jev mluvenho
jazyka. Rovina grafmiky je vytovna s pomoc korpus psan etiny, a to jak v
perspektiv synchronn, tak diachronn. V oblasti gramatiky najdeme dnes pro etinu celou
paletu studi z morfologie a syntaxe (ovlivnn corpus-based i corpus-driven pstupem),
stejn tak jako prvn souborn gramatick dla.
V lexikologii a lexikografii, co jsou oblasti, pro n byly korpusy budovny pedevm, je
korpusov pstup dnes pevldajc metodologi; vedle tradinch vkladovch a
pekladovch slovnk umonil pchod korpus i vytven slovnk specializovanch
(frekvenn, kolokan). V souasn dob se stle vce analz zamuje na vy roviny,
CADS = corpus assisted discourse studies (studium diskurzu zaloen na korpusu) je jak
synchronn, tak diachronn. Jejich hlavn odlinost oproti kvalitativnm metodm studia
diskurzu (jako je CDA = critical discourse analysis) spov v kvantitativnm rozsahu
empirick bze, kterou korpusy poskytuj, co umouje redukovat badatelv subjektivn vliv
na analzu. Korpusov pstup se vedle lexikografie a cizojazyn pedagogiky (tvorba
uebnic) uplatuje tak v dialektologii, sociolingvistice, psycholingvistice, forenzn
lingvistice, pi studiu jazykov variability, v jazykov didaktice a studiu akvizice jazyka ad.
Corpus based pstup
Corpus-based pstup je metodologick pstup uplatovan v korpusov lingvistice, viz t
korpusem ovovan, pp. na korpusu zaloen pstup (esk ekvivalent nen ustlen).
Jde o jeden ze dvou pstup k vytovn korpus, vymezuje se v opozici ke corpus-driven
(korpusem inspirovanmu) pstupu. Zkladem corpus-based pstupu je postup od
introspektivn vybudovan hypotzy smrem k jejmu ovovn na rozshlch datech. Pro
hypotzu jsou pak nachzeny doklady, kter ji potvrzuj nebo vyvracej, a na jejich zklad je
upravovna a zpesovna. Vzkum se ovem nesna vystoupit z rmce tradinch popisnch
kategori (nap. redefinovnm zkladnch pojm apod.).
Jazykov korpus vyuvan pi corpus-based pstupu je zde pedevm zdrojem informace o
frekvenci sledovanch forem a jev, kter je introspekc nedostupn. Slou tak jako zpsob,
jak domnnky doloit na rznch pkladech (exemplifikace), a jako zdroj dat pro testovn
hypotz. To umouje dospt k velk me shody mezi popisem a zkoumanou jazykovou
realitou, pp. omezit platnost lingvistickch hypotz a tvrzen na uritou oblast jazyka.
Corpus driven pstup
Metodologick pstup uplatovan v korpusov lingvistice, viz t korpusem inspirovan,
pp. korpusem zen pstup (esk ekvivalent nen ustlen).

14

Vymezuje se v opozici k corpus-based (korpusem ovovanmu) pstupu. Vchodiskem v

corpus-driven pstupu (stejn jako v jakchkoli jinch pstupech) je na introspekci zaloen
hypotza. Corpus-driven pstup ovem pi jejm ovovn uplatuje radiklnji indukci (ne
corpus-based pstup). Spe ne o omezen rozsahu platnosti hypotzy pouze na ty ppady,
kter jsou s n v souladu, se sna o jej reformulovn, kter by bylo vhodn pro vechny
jevy, jich se dan vzkumn problm tk.
Rozdl mezi corpus-based a corpus-driven pstupem tak spov pedevm v me vlivu,
kter je badatel ochoten pi formulovn hypotzy penechat samotnm jazykovm datm (na
kor sv intuice, zskan znalosti o jazyce a introspekci). Corpus-driven pstup tak badatele
zavazuje k vytven konzistentnch hypotz o datech jako celku (korpus v tomto pstupu
tedy nevystupuje pouze jako soubor doklad, kter by mly podpoit introspekci, ale jako
vchodisko pro formulovn hypotzy).
Pravdpodobn nejtypitjm pkladem corpus-driven pstupu jsou jakkoli druhy
syntagmatickch ustlench spojen (kolokace, lexical bundles apod.), jejich existence je
patrn a pi zkoumn rozshlho vzorku dat.

Nvrh projektu gramatickho vzkumu

nulov hypotza: tvrzen, kter obvykle deklaruje dn rozdl, tj. nalezen rozdl je dn
variablitou dat, nhodou (nap. mince nen falen; mezi formou jazyka a etnost uvan
bychom/bysme nen rozdl)
alternativn hypotza: situace, kdy nulov hypotza neplat, tj. mezi promnnmi se
pedpokld zvislost; dleit je pitom njak teoretick zdvodnn
Validita vzkumu = vzkum je validn tehdy, kdy skuten zkoum to, co deklarujeme, e
zkoum; pro oven validity vzkumu se nejdve dl pedvzkum (pilotn vzkum, pilot
vzkum naneisto)
Signifikantnost = statistick vznamnost, kter vyjaduje mru pravdpodobnosti, e zjitn
vsledek plat pro zkladn populaci v danm psmu odchylek. V praxi se asto pouv 95 %
hladina vznamnosti.
Reprezentativnost = pravdpodobnost, e vsledek lze rozit na vt celek, nap. obany
celho msta nebo sttu
Relevance
Postup vzkumu:
1. Vytvoen hypotz, vzkumn otzky
2. Sestaven reprezentativnho vzorku
3. Vbr nstroje sbru dat
4. Sbr dat, sledovn promnnch (promnn = abstraktn jednotka, kter me nabvat
alespo dvou hodnot)
5. Vbr vzkumnho postupu
6. Vyvozen zvru
Vzkumn postupy
Ppadov studie
15

- specifick ppad vzkumu

- zkoumme pouze jednu osobu, ale do znan podrobnosti
- typicky v ppadech, kdy je dan osoba nm vjimen, specifick (nap. urit neznm
nemoc i postien, nebo naopak vjimen schopnosti)
- velmi problematick zobecnitelnost
- lze ci, e na ppadovch studich se st buduje siln teorie, ale velmi dobe se dky nim
vytv urit rmec
- nap. vzkum Witthofta a Winawera (2006), ppadov studie jedn synestetiky - barvy,
kter tato synestetika spojuje s grafmy, byly zcela shodn s barvami psmen na magnetech,
kter mla v dtstv na lednici
Srovnvn statickch skupin
- u ped vzkumem existuj urit skupiny, kter se li v hodnotch nezvisl promnn
- zkoumme, zda se li i v hodnotch nezvisl promnn
- pklad - mme skupinu lid, kte absolvovali krom standardnho kurzu jet doplkov
intenzivn kurz etiny; druh skupina absolvovala pouze kurz standardn meme zjistit,
jak se li rove znalost etiny v obou skupinch
- sporn interpretace vsledk
- rozdly mezi tmito skupinami mohly existovat u dve
- nelze vylouit dal vnj piny (typicky napklad mohli mt lid ve skupin, kter
absolvovala nadstavbov kurz, o etinu vt zjem, mohli ji u ped tmto kurzem ovldat
lpe atd.)
- rozdly v nezvisl promnn nelze jednodue pitat rozdlm v nezvisl promnn
- nejedn se o pli dobrou metodu, v lingvistice ale zcela bn
- pklady: napklad mete srovnvat mluv rznch ne; nebo srovnvat jazyk
v jednch novinch oproti druhm; nebo styl mluvench projev proti projevm psanm atd.
Experimenty (viz ve)

Porovnn rznch pojet popisu jazyka

Strukturn funkn
- Jazyk jako systm znak
- F. de Saussure posmrtn vydan Kurs obecn lingvistiky (1916)
- Zatek strukturalismu (a tm i modern, synchronn lingvistiky)
- Draz na systm jazyka, distinkce langue parole, syntagmatick paradigmatick
vztahy, distinkce diachronn synchronn pstup
- V Praze ve 30. letech 20. stolet vznik mezinrodn Prask kola (V. Mathesius, B.
Havrnek, B. Trnka, V. Skalika, R. Jakobson, N. Trubeckoj, L. Tesniere, K. Bhler
atd.)
- Problmy: kad zem si teorii pebrala jinak (enevsk kola, Prask kola,
Kodask kola, Londnsk kola) nejednotnost
- Americk strukturalismus L. Bloomfield, E. Sapir, B. Lee Whorf jazyk jako
ucelen systm, draz na jedinenost kadho jazyka, posledn dva zmiovan vztah
jazyka a mylen, Bloomfield behaviorismus v jazyce
Biologicko genetick
- Chomsky
- Teorie, podle n je jazyk lovku vrozen jazyk zprostedkovv orgn uloen
v mozku
16

Univerzalistick gramatika
Problmy: jeho teze nejsou zaloeny na faktech; nikdy nebylo dokzno, e jazyky
jsou skuten stejn; cel jazyk redukuje jen na formln syntax, bez ohledu na
sociln realitu, odvrac se od smantiky; za hlavn funkci jazyka povauje tvoen
gramaticky sprvnch vt

Psychologicko kognitivn funkn

- Negativn postoj k existenci autonomn jazykov schopnosti i orgnu nebo modelu
uloenmu v mysli (Chomsky)
- Nutnost interpretovat jazyk i celou gramatiku skrze jejich konceptualizaci
- Znalost jazyka vznik s jeho uvnm, nen vrozen
- Orientace na psycholingvistick pstupy, vyvozovn zvr o jazyce z odhalovanch
mentlnch struktur
- Vznam nelze zit na studium pravdpodobnostnch podmnek, vznam m
encyklopedickou povahu zahrnujc i zkuenost mluvho, kulturu, pragmatiku aj.
- Problmy: subjektivismus, mnohoznanost, nejasnost metafor, absence systematick
metodologie
- G. Lakoff, M. Johnson
Vchodiskem kognitivn lingvistiky je pedpoklad, e jazyk a jeho uvn jsou jednou
z kognitivnch aktivit lidsk mysli. Kognitivn lingvist pedpokldaj, e jazyk umouje
poznvat procesy v mysli, kter jsou jinak nepozorovateln. Kognitivn lingvistika plynule
navazuje na dal obory, kter tyto poznvac procesy zkoumaj, nap. psycholingvistika,
neurovdy: neurolingvistika, uml inteligence. Nkter pstupy maj ble k filozofii,
etnologii a jazykov antropologii.
Kognitivn lingvistika nepin jednotnou koncepci, zahrnuje mnoho model lidsk mysli.
Dominuje zamen na pragmatickou sloku vznamu. V centru pozornosti stoj hlavn
pojmenovn, ale vznikaj kognitivn zamen prce i o gramatice.
Antropocentrick pstup
Zkoumn metafory v jazykovch projevech vede k antropocentrickmu modelu
konceptualizace. Tento smr nachz zdroje jazykovch vznam, mylen a provn
v lidsk tlesn zkuenosti. Tyto vzkumy t pinesly podstatn poznatky pro pojet
metafory: metafora ji nen vnmna jen jako jev primrn jazykov, ale konceptuln.
Metafora nen jen soust mluven, ale t mylen.
Jazykov obraz svta
Druh pstup je sice t antropocentrick, ale nen zamen na lidskou tlesnost, ale na
lovka jakoto soust spoleenstv. Jeho vchodiskem je pedpoklad, e jazyk, kterm
mluvme, m vliv na to, jak si utvme "obraz svta". Centrlnm tmatem je v tomto
proudu kategorizace pojm, pedevm na zklad prototyp. Vzkumy vychz z lidov
etymologie, folklrnch text, frazeologie a jsou zameny na konstrukci kognitivnho
vznamu slova a jeho konotac.
Evolun
- Samoorganizace
- Inspirace evolun biologi

17

Jde o hypotzu, e jazyk je sloit adaptivn systm, ve kterm se vzjemn ovlivuj

ti propojen roviny: biologick, spoleensk a kulturn, piem na pojem kulturn
evoluce se klade siln draz
princip pirozenho vbru a princip samoorganizace
v aplikaci na vvoj jazyka je obohacuje o princip komunikanho spchu
(communicative success), kter se rozhodujcm zpsobem podl na vzniku a vvoji
jazykovho systmu, a to na zklad ty konstitutivnch kritri: adekvtnosti
vyjden, kognitivnho sil, osvojitelnosti a spoleensk konformity (tj. tlaku na
dosaen co nejvt podobnosti mezi jednotlivmi individulnmi systmy v jednom
jazykovm spoleenstv)
Princip samoorganizace urychluje procesy, kter vedou ke kolektivn shod na
uritch jazykovch formch v rmci jednoho spoleenstv
Steels

18

2.

Fonetika a fonologie

V ppad etiny se psan a mluven podoba do znan mry shoduje (nap. vi

anglitin nebo francouztin), bereme-li v vahu vztah grafmu a hlsky, kterou m dan
grafm reprezentovat. V rmci jednotlivch grafm jsou rozdly u nsledujcch hlsek:
[x]/[] psno jako ch
pozin varianta [] se pe jako n; podobn [] se pe jako m (p. [travaj]),
nicmn fonematicky (fonologicky) je zpis shodn
hlsky [] / [i] se p jako i y / , zvukov odlinost je pouze nen
hlska [u:] se pe jako nebo , zvukov odlinost (u) nen
[] se nezapisuje, nem ovem status hlsky, je to pouze eov segment
znak c reprezentuje [ts] i [dz]; podobn , psno jako [t] nebo [d]
znak reprezentuje hlsky [r] a [r]
V rmci etzce grafm (tj. ve slovech a jejich etzcch) se psan a mluven podoba
rozchz o nco vce, co zpsobuje pedevm vliv hlskov asimilace a zastaral zpsob
zpisu uritch hlskovch kombinac.
Vlivem hlskov asimilace se psan a mluven podoba rozchz u vech sekvenc
grafm, kter reprezentuj shluk obstruent (explozivy, frikativy, afrikty) licch se svou
znlost. V takovm ppad dochz k tzv. regresivn asimilaci (tj. hlska nsledujc
ovlivuje svou znlost hlsku nebo hlsky pedchzejc). Na konci slov ped pauzou dochz
u znlch obstruent ke ztrt znlosti. Asimilaci nezpsobuj (ortoepicky) sonory a [v], to
ovem asimilaci podstupuje. Mimo ortoepick standard mou sonory a [v] asimilaci znlosti
zpsobovat.
Pklady: kdo [gdo] abych byl [ab bl] z televize [s televize]
K progresivn asimilaci dochz u hlsky [] v rmci eskho ne (m myslm jak se
mluv v echch), v moravskm psob [] v ohledu na shodu psan a mluven podoby
regresivn:
shoet [sxoret] / [zoret] shoda [sxoda] / [zhoda]
ALE peme naschledanou [nasxledanou] / [nazledanou]
Znl [r] nebo neznl [r] je realizovno podle msta ve slov a podle svho hlskov okol
pokud je na zatku slova je znl; pokud je na konci slova je neznl; pokud se nachz ve
shluku konsonant pejm znlost svho souseda, vtinou progresivn (tedy, e ho ovlivn
pedchoz hlsky) nap. [trit] [drit], regresivn snad jak [rka]. Pes hranici slova by
standardn mlo zpsobovat zeznlen neznlho konsonantu na konci pedchozho slova,
take nap. k ece se standardn vyslovuje [g retse].

Co se te zsad fonetick transkripce, tak samozejm tou prvn zsadou je, e m

transkripce pedstavovat co nejvrnj reprezentaci zvukov podoby jazyka (fonologick
transkripce je volnj, opomj pro popis zvukovho systmu redundantn rysy). To se
obvykle tk pedevm segmentln roviny, rovina suprasegmentln je zapisovna ve form
znaen pzvuku (primrn pzvuk [], sekundrn pzvuk []), znaen takt [|] a
promluvovch sek []. Zkladn rozdly mezi psanou a mluvenou podobou jsou pedstaveny

19

ve. V rmci fonetick transkripce se dle zna dlka pomoc znaku [], pro zjednoduen se
pouv dvojteka.

Znlost pedstavuje jeden z prvk artikulace hlsek. Znlost se mysl aktivita nebo
neaktivita (v ppad neznlosti) hlasivek bhem artikulace hlsky. Vokly jsou vdy znl
(pi modln fonac, pi eptn dyn fonaci samozejm nen znl nic). Konsonanty
mohou bt znl i neznl. Znl bvaj obvykle sonory (nazly, likvidy, aproximanty), ale
me dochzet k desonorizaci (velmi marginln). Neznl mohou bt obstruenty, kter
mohou mt znl protjek a navzjem tvo dva fonmy. Protiklad znlosti/neznlosti
uritho konsonantu uv ada jazyk k odlien vznamu slov, nap. esk [ten] x [den],
anglick [tan] x [dan], francouzsk [twa] ty, tebe x [dwa] musm, mus, mus.

Hlasivky jsou dv sliznin asy umstn v nejum mst hrtanu, jejich primrn
biologickou funkc je zamezit vniknut potravy do dchac soustavy. Jejich druhotnou funkc
je vytven hlasu. Jejich zklad tvo hlasivkov vaz a hlasivkov sval. Prmrn dlka u en
je 18 mm, u mu 22 mm. Pedn, blanit st hlasivek je srostl se ttnou chrupavkou, zadn
st je chrupavit (tedy dv hlasivkov chrupavky) a je kloubn a svalov spojen s
chrupavkou prstencovou (a ta je kloubn spojen s chrupavkou ttnou). Modln fonace
vznik, kdy se hlasivkov chrupavky k sob pibl tak, e je hlasivkov trbina uzaven,
nae psoben vtlakovho vzduchu z plic zpsoby zmny v subglotln a supraglotlnm
tlaku a hlasivky rozvibruje.
Takto vznikl zkladn tn je dle modulovn v mluvidlech. To plat pro vechny znl
hlsky. U neznlch je hlasivkov trbina pln otevena jako pi dchn (glottis m tvar
rovnoramennho trojhelnku). Zvltnost pedstavuje hlska [], u n se k sob blanit st
hlasivek (zhruba pedn dv tetiny) k sob pibl, aby mohlo vzniknout jejich rozvibrovn,
a chrupavit st hlasivek (zhruba zadn tetina) se pibl o nco mn, chrupavky se vi
sob lehce vyto a vznikne prostor u nho se pedpokld, e je mstem turbulence vzduchu,
kter dodv hlsce umov charakter.
Podle VOT (voice onset time as rozeznn hlasu vzhledem k detenzn fzi obstruentu, tj.
moment pi nm dochz k uvolnn artikultoru/ z tenzn polohy, co je nap. zvr u
explosiv nebo kritick zen u frikativ) se rozliuj konsonanty:
1) znl, u nich je VOT negativn, nebo hlas zn po cel prbh artikulace hlsky
(nap. [b],
[d], [g])
2) neznl, u nich zanou hlasivky vibrovat v ase menm ne cca 25 ms po zatku
uvolovn zvru (mylen i frikativn zvr), nap. [p], [t], [k]
3) neznl aspirovan, u nich zanou po zatku uvolovn zvru hlasivky kmitat
v ase vym ne cca 35 ms, nap. [p], [t], [k], ale teba i [ts] nebo [s], fonologick
platnost aspirace je nap. v thajtin

20

Vztah znlosti k napjatosti. Znl hlsky jsou mn napjat/nenapjat. Neznl hlsky

jsou napjatj/napjat. Pi dyn fonaci je prv rozdl napjatosti/nenapjatosti pouit
k rozlien fonologickho rysu znlosti/neznlosti. V nkterch jazycch (nap. v anglitin),
me bt dvojice rys napjatost/nenapjatost vce relevantn z hlediska fonologick platnosti.
Tohoto rysu se tak me pout pi rozliovn fonematickch variant vokl (nap. [i]x[],
zde u ale nen vztah ke znlosti. Pi epotu je napjatost jedinm vodtkem pro rozlien
(fonologick) znlosti/neznlosti.

Ve spektrogramu je znlost reprezentovna rznou mrou viditeln ptomnosti tzv.

formantovch sloupk, co jsou vce ptomn (tedy v Praatu vce tmav ed) frekvenn
psma, kter pedstavuj zeslen vy harmonick frekvence zkladnho tnu, tzv. formanty.
Formanty maj rznou polohu ve spektru v zvislosti na nastaven mluvidel (pedevm u
vokl) a rznou intenzitu v zvislosti na artikulaci dan hlsky. Nejzjevnj je znlost u
vokl, konkrtn u [a], nejmn u [u] (pro etinu), ale pod vce ne u znlch
konstonant. Pomrn zjevn je stle u hlsek sonornch, nejvce u glajd [j, w]. Mn zjevn
je pak u znlch obstruent, kdy je jejich intenzita oslabena dky vytvoen zvru v stn
dutin. U neznlch konsonant formanty obvykle ve spektru ptomn nejsou, pouze
obasjako doznvn pedchzejcho voklu.

Zkladn kritria pro rozlien artikulace vokl jsou:

1) vertikln poloha jazyka
2) horizontln poloha jazyka
3) postaven mkkho patra
4) zaokrouhlenost/nezaokrouhlenost rt
Vokly v etin se klasifikuj pomoc prvnch dvou kritri, dal dv pro etinu
relevantn nejsou. Z hlediska fonologickho je pro etinu relevantn navc dlka
samohlsek. V rmci vertikln polohy jazyka rozliujeme pro etinu polohy vysokou,
stedovou a nzkou, v rmci horizontln polohy pak pedn, stedn, zdn. Vechny esk
vokly jsou standardn nenazln, tedy orln, a zaokrouhlenost je realizovna inherentn
vzhledem pednosti/zadnosti danho voklu, tj. zaokrouhlen jsou pouze vokly zadn.
V etin rozliuje (standardn) tinct vokl; pt krtkch, pt dlouhch a ti dvojhlsky:
1) krtk a dlouh
pedn vysok vokl [] [i]
pedn stedov vokl [e] [e]
stedn nzk vokl [a] [a]
zadn stedov vokl [o] [o]
zadn vysok vokl [u] [u]
2) dvojhlsky vechny tzv. stoupav
[ou] [au] [eu], v obecn etin by lo hovoit jet o [ei], v moravskm ne nap. o
[io], nap. [o vario]

Artikulan orgny kter se astn artikulace vokl jsou tedy: hlasivky (ty jsou hodn
dleit); jazyk, mkk patro (je aktivn, protoe mus zavt prchod do nosu, nasofaryngln
otvor, chcete-li); aktivn mohou bt rty, v etin spe koartikuluj (ovem nap. zaokrouhlen
21

pednch vokl me dopomoci expresivit promluvy, nap. baby talk/mluven na dt:

jzyska to j klsn); a samozejm jazyk, kter je nejdleitj z hlediska modulace
nadhrtanovch dutin, tedy nslednho tvaru rezonannch psem, kter udvaj zvukovou
kvalitu danho voklu. Fonologickou platnost me mt i zaokrouhlen nebo nazalizace, nap.
ve francouztin (nicmn zrovna ve francouztin jsou nazalizovan vokly zjevn del,
jinak ve FR dlouh vokly nejsou).
Poet vokl v jazycch svta variuje od 3 do 24, podle databze UPSID. Nejastj
poat vokl je 5, 6 a 7. Z hlediska arelov distribuce lze sledovat nsledujc tendence:
velk invente: Evropa, stedn Afrika, JV Asie, Papua Nov Guinea
men invente: Amerika, Austrlie, Kavkaz, berbersk jazyky
Ve vtin jazyk svta jsou vokly na takovch pozicch, kde efektivn vypluj vokalick
prostor. V ppad t vokl v jazyce to s vysokou pravdpodobnost budou [i] [a] a [u].
Podle Crotherse (1978) dle plat, e pokud m jazyk [e] nebo [o], mus mt [i], [a] a [u]. Vce
stup vky astji rozliuje pedn ada vokl oproti zadn ad. Nazlnch vokl bv
mn ne orlnch (zpravidla vznikaj nazalizac).

Vokly ve spektrogramu jsou krsn vidt. Respektive vokl ve spektrogramu

rozpoznme podle zjevn ptomnosti formant (resp. formantovch sloupk) a jejich
pravidelnho opakovn. V ppad nazlnch vokl (i nazlnch konsonant) jsou navc ve
spektru ptomna psma antiformant, tj. blch psem reprezentujc zatlumen uritch
frekvenc z dvodu zastaven proudu vzduchu v stn dutin.

Artikulace konsonant obecn spov ve vytvoen pekky vdechovmu proudu

v stn dutin. Aktivn a neaktivn artikulan orgny variuj v zvislosti na hlsce, kter je
prv realizovna. Aktivn (v etin) mou bt rty (u bilabil, u labiodentl ret spodn, u []
a [] se rty lehce zaokrouhluj), jazyk (u veho krom bilabil, labiodentl a laryngl), mkk
patro (je aktivn = zdvien u veho krom nazl), hlasivky (aktivn u znlch a [], uvolnn
u neznlch).
Pasivn artikulan orgny opt variuj v zvislosti na prv realizovan hlsce. Variace
aktivita/pasivita se tk rt, mkkho patra, hlasivek (tedy ve uvedench), marginln me
bt neaktivn i jazyk (jen u larynglnch hlsek). Dle jsou stle pasivn orgny nsledujc
(zpedu dozadu): zuby, alveolrn vstupek, tvrd patro, pek (tzv. uvulum, sice pedstavuje
konec pohyblivho mkkho patra, sm ale pohybliv nen).

Klasifikace konsontant probh pomoc t zkladnch kritri:

1) Msto artikulace
2) Zpsob artikulace
3) Znlost/neznlost (jinde praktitj napjatost/nenapjatost, nap. v germnskch
jazycch)

Msta artikulace odpedu dozadu:

1) Rty bilabiln artikulace
2) Zuby labiodentln/lingvodentln artikulace
22

3) Alveoly (vetn pechodu mezi alveolami a tvrdm patrem postalveoly)

alveolrn/postalveolrn
4) Tvrd patro palatln
5) Mkk patro a pek velrn/uvulrn
6) Hrtan - faryngln
7) Hlasivky - laryngln
Zpsoby artikulace (v etin):
1) Explozivy [p b t d c k ]
2) Frikativy [f v s z x ]
3) Afrikty [ts dz t d]
4) Nazly [m n ]
5) Vibranty [r]
6) Aproximanty [l j]

Nepulmonick hlsky se tvo jinm zpsobem ne vdechovm proudem vzduchu

z plic. Rozliujeme ti hlavn skupiny a to jsou mlaskavky, implozivy a ejektivy.
Mlaskavky se tvo vytvoenm zvru na uritm mst ped mkkm patrem, zrove se
vytvo velrn zvr (tj. koen jazyka se pitiskne k mkkmu patru), nsleduje sac pohyb
rt nebo jazyka, dky ktermu se v prostoru vzniklm mezi mkkopatrovm zvrem a
zvrem ped nm stla vzduch, kter je rozeznn nsledujcm uvolnnm pednho zvru.
Znl implozivy se tvo podobn jako explozivy, tedy jazyk nebo rty vytvo pln zvr,
ovem nsledn dojde k posunu hrtanu dol, m dojde jednak k rozechvn hlasivek, jednak
ke zmenen tlaku vzduchu, nebo mnostv vzduchu ptomn v stn dutin ped posunem
hrtanu je rozprosteno ve vtm prostoru, nae uvolnnm zvru dojde k implozi, tedy
k vyrovnn tlaku vzduchu vniknutm vzduchu dovnit stn dutiny.
Ejektivy, jak nzev napovd, jsou nm vytlaovan, a to konkrtn hrtanem. Opt se nkde
udl zvr, nsledn se hrtan semkne, vysune se trochu nahoru, m stla vzduch mezi nm
a pekkou, kter se po uvolnn pekky vlivem vyrovnvn tlak rozechvje.

Konsonanty ve spektrogramu strun:

- u sonor je zjevn, ovem oproti voklm slab, tnov sloka, v etin [m, n, , , l,
r, j], co rozeznme podle ptomnch formantovch sloupk
- u obstruent je v rnch mrch ptomn umov sloka, vce u neznlch, frikativy
lze rozliit na zklad umov charakteristiky, nejsilnj umov psmo m etin [s] mezi
cca 4000 a 8000 Hz
-expolizivy maj zvr + explozi
- nazly a [l] maj ptomn antiformant dsledek rozdln proudu vzduchu, u nazl
do noso, u [l] do stran jazyka
- [j] je velmi podobn [i]
- nstup frikativy poznme podle nstupu umu, nstup zvru explozivy podle
ztlumen (u znlch) nebo utien (u neznlch) signlu
- [r] je obas pouh vih, nkdy obsahuje i vokalick prvek podobn []
- zajmav ve spektrogramu jsou tranzienty (pechody) formant od exploziv
k nsledujcmu voklu msto odkud F2 smuje (tzv. locus) vdy koreluje s mstem
23

artikulace explozivy - bilabily cca 750 Hz, alveolry cca 1800 Hz, palatly cca 2500 Hz,
velry cca 1300 Hz pro /u o/, pro ostatn cca 3000 Hz (vliv koartikulace)
Pro popis fonologickho systmu jazyka potebujeme znt zvukovou stavbu
jazykovch znak (z fonetickho hlediska) pouvanch v uritm jazyce a vznam tchto
znak. Na zklad tto znalosti meme popsat invent fonm, tj. zvuk, kter se astn
vznamov distinkce ve stavb jazykovch znak, a jejich pozinch variant. Fonmy obvykle
urujeme pomoc zvukovch opozic, kterch se ve vstavb znak uv. Tyto opozice jsou
trojho typu:
1) binrn nap. znlost/neznlost, resp. [+/- znlost]
2) graduln nap. vysokost/stedovost/nzkost u vokl, to se ovem prakticky
nepouv, hezk pklad je nap. troj dlka vokl v estontin
3) ekvipoletn odlinost ve vce rysech nap. [p] x [l]
Platnost opozic je obvykle dokazovna pomoc minimlnch pr, tj. dvojic slov, u nich
zmnou fonm na uritm mst ve slov dojde i ke zmn vznamu. Idelnmi minimlnmi
pry jsou slova, kter jsou smyslupln nahraditeln v kontextu, take nap. [puk] a [buk]
pedstavuje lep minimln pr ne [fen] a [ven].
Krom invente fonm pedstavuje dal formu fonologickho popisu popis
fonotaktickch zkonitost, tj. zpsobu jakm se mohou zvuky jazyka sluovat, jak slabiky
mohou vytvet, a kde a na jakm mst me stt jak fonm.
Dal rove fonologickho popisu pak pedstavuje popis rznch jazykovch operac,
typick pklad je teba tvoen plurlu v anglitin. Obecn lze rozliovat mezi dvma
pstupy, typy fonologie, v tomto ohledu:
1) Rule-based fonologie vytv pro jazyk sadu pravidel a omezen jako popis operac
ke kterm v jazyce pi tvoen jazykovch jednotek dochz.
2) Constraint-based fonologie popisuje tyto procesy jako formu volen nejvhodnjho
kandidta ze vech monch, kter poru nejmn omezen. V souasnosti populrnj.

Vztah fonmu a hlsky se do urit mry kryje. Oba pojmy pedstavuj minimln
vydlitelnou zvukovou jednotku jazyka. Oba pojmy jsou do urit mry abstraktn, fonm je
ovem znan abstraktnj. Hlska je popisovna na zklad danch fyziklnch vlastnost,
zatmco fonm je fonmem, a kdy je identifikovna jeho vznamov funkn platnost
v jazyce. Je tedy nerovnovha mezi hlskou a fonmem. Zatmco ne kad hlska pedstavuje
zkladn fonm, kad fonm pedstavuje hlsku. Nkter hlsky pedstavuj pozin variantu
fonm, tzv. alofony (nap [] [] nebo []). Alofony mohou bt kombinatorn (nkdy t
obligatorn), nap. [], kter by mli bt standardn realizovny vdy v uritm hlskovm
okol, nkter jsou fakultativn (standardn nap. [] msto [m], nestandardn nap. [] msto
[d] [odil] > [oil]).

Distiktivn rysy pestavuj sadu vlastnost fonm pomoc nich lze popsat jejich
vzjemnou funkn odlinost. Podle Jakobsovch poadavk by mli bt:
1) Binrnost jejich hodnota by mla bt bu + nebo
2) Univerzlnost mly by bt pouiteln pro vechny jazyky svta (co pln nejde,
24

ale do urit mry jo)

3) Operativnost mlo by se s nimi snadno pracovat (proto nap. nahrazen
akustickch rys artikulanmi ble k intuici mluvho)
4) spornost mlo by jich bt co nejmn
5) Aplikovatelnost mli by bt skuten pro mluv relevnatn
Rysy relevantn pro etinu jsou:
1) Vokalinost nevokalinost (u V pak pednost/zadnost, vysokost/nzkost + dlka)
2) Sonornost nesonornost oddl [m n l r j]
3) Kontinulnost nekontinulnost (abruptnost) oddl frikativy od exploziv a
afrikt
4) Koronlnost nekoronlnost [n t d s z ]
5) Drsnost hladkost relevatntn pro oddlen [t c] od [ts t]
6) Anteriornost neanteriornost [p b t d ts f v s z n l] pomcka: co m hek je [anteriorn]
7) Vibrantnost nevibrantnost oddluje [l] od [r] a [s z] od [r r] (diskutabiln)
8) Znlost neznlost neekan oddluje znl a neznl
A takhle to vypad (z Z. Palkov: Fonetika a fonologie etiny):

Slabika pedstavuje zkladn relnou zvukovou jednotku ei. Zkladem slabiky je nukleus,
tedy sonoritn vrchol, kter obvykle pedstavuje vokl, nkdy me bt nukleem
slabikotvorn konsonant, nap. [l r m n]. st ped nukleem se nazv prtura, ppadn onset,
st po nukleu nsledujc se nazv koda. Nukleus spolen s kodou tvo rhyme. Slabika bez
kody se nazv oteven, slabika s kodou se nazv zaven.

Prozodick rysy jsou aspekty zvuku ei, kter pedstavuj modulaci eovho signlu
v ase. Tato modulace probh na jednotkch delch ne je jeden zvukov segment, hovome
tedy o rysech suprasegmentlnch. Ty lze dlit nsledovn:
1) Intonace (modulace vky)
2) Rytmus, tempo a dlka (modulace asu)
25

3) Amplituda (modulace sly)

4) Tmbr (modulace kvality)

Principy sylabifikace, tedy zpsob jakm mluv jazyka slabikuje, se rzn v zvislosti
na mluvm, na danm jazyce a na slov, kter m slabikovat. Jednoznan slabikuje mluv
sekvence CVCVCV, kdy vydluje obvykle CV (vjimka me nastat nap. pokud V tvo
samostatn morfm). Pokud je v kod shluk konsonant, me dojt k jeho rozdlen do dvou
slabik i k vydlen oteven slabiky, nap. ses-tra i se-stra. Obvykle nedochz k vydlovn
vech konsonant do kody slabiky v ppad, e njak slabika nsleduje, nap. sou-struh,
sous-truh, soust-ruh, ale ne soustr-uh. Je tedy jistota, co se te shody v potu slabika, ale
nejistota, co se te samotn struktury jednotlivch slabik.

Rytmus v jazyce znamen pravideln opakovn uritch zvukovch jednotek. Tyto

jednotky bvaj bu slabiky, nebo takty (tj. seky nesouc jeden primrn pzvuk). Pokud
rytmickou jednotku tvo slabika, bvaj slabiky v jazyce zhruba stejn dlouh co do asu
jejich vslovnosti, rytmus je pak utven prv vytvenm stejn asov dlouhch slabik.
Pokud je rytmickou jednotkou takt, vytv se v jazyce zhruba stejn asov dlouh seky
mezi dvma pzvuky. U slabiky jako rytmick jednotky hovome o slabin izochronnch
jazycch, i jazycch potajcch slabiky, u taktu jako rytmick jednotky hovome o
taktov izochronnch jazycch, i o jazycch potajcm takty. Analogicky ke slabin
izochronnm jazykm lze u nkterch jazyk mluvit o morov izochronnch.

Pzvuk v prozodii (oproti pzvuku v bnm uit, tj. pzvuk jako znmka cizineck
vslovnosti Mluv s pzvukem.) se mysl prominence urit slabiky vi slabikm
okolnm. Ta me bt realizovna pomoc ve zmnnch prozodickch rys, kter jsou
obvykle v urit spoluprci ve vytvoen dostatenho kontrastu dan slabiky. V anglitin
je pzvuk realizovn pedevm pomoc zmny vky, v men me pak zvenm intenzity a
prodlouenm dan slabiky. V etin je pzvuk stle pomrn zhadn, s jistotou meme
ct, e realizace pzvuku v etin obvykle spov v ni rovni F0 na pzvun slabice
oproti slabice nsledujc a tak asto v o nco ni intenzit. Podstatn je, e prominence
vytv kontrastivn zmna, kter me bt nap. v rmci intonace, realizovna jak nhlm
zvenm F0, tak snenm.

Tn v prozodii znamen pedevm fonologicky platnou modulac F0 ve slabice i

jazykovm znaku. Tny lze dlit na tnov rovn a tnov prbhy. Z hlediska arelov
distribuce je zajmav, e zatmco v asijskch jazycch se pouvaj jak prbhy, tak rovn,
v africkch jazycch se pouvaj jen rovn (ale zas maj navc mlaskavky).

Intonace v prozodii (v njak televizn pveck souti kali pod intonace a mysleli
artikulaci ) se mysl prbh F0 v rmci uritho intonanho celku. Intonace je fonologicky
platn obvykle pouze v rozlien typu vpovdi, nap. oznamovac vta x doplovac (ne vak
zjiovac) otzka. Intonace se spoluastn na vytven vtch vtnch celk, na realizaci
pzvuku a me bt velice uiten pi realizaci urit expresivy (nap. nzk intonan
rozpt u ironie, vysok rozpt u pekvapen).
26

3.

Morfologie

Slovo
lexm - abstraktn jednotka morfologick analzy bez fonologick formy, nerealizovan v
jazykovm kontextu, vlastnosti: syntaktick kategorie (nap. substantivum), vznam, flexivn
paradigma; nap. lexm BT m tvary jsem, jsi, je atp. (nen to pesn tot co lemma, kter
njakou flexi m)

slovn tvar konkrtn entita majc fonologickou formu (lexm + gramatick fce),
realizovan slovnm tokenem

lexikln rodina soubor lexm, kter jsou od danho lexmu odvozeny derivac nebo
kompozic

morfosyntaktick (takov st promluvy, kter je vymezen (sadou kritri) shora vi

frzm a zdola vi stem slov), fonologick (jazykov jednotka, skldajc se z jednoho
nebo vce morfm, kter sdl pro dan jazyk vlastn fonologick rysy; tj. a) je mon udlat
na hranicch slov pauzu, b) spluje fonotaktick omezen, c) je to ohranien jednotka
fonologickch proces a pravidel, nap. pzvuk, vokalick harmonie), ortografick
slovo (st textu oddlen konvennmi znamnky, nap. mezerami)

klitika, druhy klitik klitikon morfm, kter je syntakticky voln, ale fonologicky
vzan na hostiteli; tj. formln se klitika podobaj afixm, ale distribun slovm; oproti
afixm jsou vce kategoriln promiskuitn, mn prozodicky integrovan, nebvaj ble
koeni ne afixy, klitika mohou sestvat z vce morfm, volnji se pohybuj
typy:
a) prost voln morfm (me stt ve frzi i vt samostatn), nepzvun (fonologicky
zvis na okol), vznam odvozuj z hostitele
b) speciln nejsou voln (nemohou stt samostatn, jen s hostitelem), asto m volnou
variantu, je nepzvun (zatmco voln varianta m pzvuk vlastn), m vlastn vznam
(nap. ho x jeho)
podle pozice:
a) proklitika ped hostitelem dajn nap. angl. the, nepzvun s redukovanm voklem,
nap. the house; nebo angl. y'all (you all), 2. os. pl. v jin sti USA
b) enklitika po hostiteli angl. I'll do it.
c) mezoklitika vskyt mezi kmenem hostitele a jeho afixy, nap. port. Escrever-te-ei (psttob-1.os.sg+FUT [asi, stejn si to nebudete pamatovat])
d) endoklitika rozdluj koen na dv sti, mezi nimi se vyskytuj velmi vzcn

kompozice morfologick operace, j vznikaj kompozita, tj. komplexn lexmy, kter

sestvaj ze dvou i vce zkladnch lexm nap. angl. babysit, lipstick, bitter-sweet apod.

inkorporace druh kompozice, kde kompozitum kombinuje syntaktickou funkci vech

27

svch komponent (podle Haspelmath 2003 kde je objekt soust slovesa), tj. nco jako
ruce-mt (jedno slovo)

druhy kompozit
a) podle slovnho druhu kompozita
b) podle slovnho druhu komponent
c) podle smantickho vztahu mezi kompozitem a jeho komponenty
- exocentrick (kompozitum nen hyponymem ani jednoho z komponent, nem smantickou
hlavu, nap. skin-head)
- endocentrick (kompozitum je hyponymem jednoho z komponent (tzv. smantick hlavy),
nap. love story)
- koordinan (vznam kompozita je koordinac nebo koordinativnm zobecnnm vznamu
komponent, nap. Rakousko-Uhersko)
- apozitivn (ob sti kompozita popisuj jednoho referenta, nap. nm. Furst-bischoff
[kne-biskup] biskup se svtskou moc)
d) podle gramatickho a smantickho vztahu mezi komponenty
- subordinativn jeden komponent je komponentem druhho (nap. finger-print)
- atributivn jeden komponent specifikuje druh (nap. snail mail) [tohle je snad jen ve
Viktorov handoutu...]

Morfm
nejmen jednotka, kter m formln i funkn strnku

morf povrchov realizace morfmu

alomorfie alomorf je jedna varianta z mnoiny forem morfmu (funguje to stejn jako
fonm fon alofon, aspo myslm)

morfo(fo)nologie zkoum interakce mezi morfologickmi a fonologick procesy tj.

zmny, kter se odehrvaj na morfmech, kdy jsou kombinovny - morfmy mn svou
formu na zklad fonetickho okol morfofonologick alternace; nap. nm. Umlaut sg.
Vater, pl. Vter, angl. zkrcen v trojslabinch slovech nation [ei] national [ae], angl.
plurl cats [s], dogs [z], horses [iz]; ale taky vokalick harmonie, ablaut (sing/sang/sung)

morfologick operace:
typy afix
Afix = jednotliv morfm, kter se pipojuje ke koenu slova nebo ke kmeni (pklad
ehokoli)
Adfix = prefixy a sufixy (kontinuln afix + kontinuln kmen), p.: J o-barv-i
Prefix = afix, kter se pipojuje ped jin morfm, p.: J do-bt
Sufix = dv se za jin morfm, p.: J velk-a
Cirkumfix = skld se z prefixu a sufixu, piem dn z jeho st neme stt sama o sob
28

(je
sm diskontinuln, ale nezpsobuje diskontinuitu kmene), p.: Guaran nd-o-gwapi-ta i =
negace
Infix =vkld se do kmene (tz. je sm kontinuln, ale zpsobuje diskontinuitu kmene)
Transfix = tak interfix, sm diskontinuln a zpsobuje diskontinuitu kmene
p.: Arabtina, vokalick st skeletu, kitab (kniha) kutub (knihy) katib (spisovatel)
Simulfix = segmentln modifikace kmene (ne alomorfie, tzn. bez afixace)
p.: Albntina: papagall (papouek) x papagaj (papouci) palatalizace
Suprafix = suprasegmentln modifikace kmene (ne alomorfie, tzn. bez afixace)
p.: Chalcatongo Mixtec: uu (skla) x (pevn, tvrd)
Duplifix = reduplikace, tzn. opakovn, znsoben kmene nebo jeho sti,
p.: Maori: mano (tisc) x manomano (hodn)
Disfix = subtrakce, minus formation, odebrn sti kmene, p.: FR: ptit (mal) x pti (mal)

reduplikace proces, pi nm se mn funkce/vznam znsobenm kmene/jeho sti;

asto vyjaduje plurl u substantiv, aspekt opakovanosti nebo intenzity u sloves, ale teba v
etin i vyjden dokonavho vidu; typy: podle reduplikantu: pln/sten,
pesn/nepesn (pedspecifikovan st segmentu), reduplikace/triplikace; podle
reduplikovan sti kmene: monomorfematick/komplexn zklad,
kontinuln/diskontinuln, obsahujc/neobsahujc suprasegmentln prvky

subtrakce proces, pi nm dochz k odebrn fonologickho materilu z kmene, FR:

ptit (mal) x pti (mal)

modifikace proces, pi n dochz k alternaci v kmeni/koeni, nap. angl. sg. man, pl.
men

konverze - Slovn tvar se nemn, ale m jinou slovn-druhovou funkci (vznam), nap.:
Aj: drink (npoj pt), hammer (kladivo tlouct kladivem), plant (rostlin szet)

Flexe vs. derivace:

kritria rozlien mezi flex a derivac (dn nefunguje spolehliv, na kad je
protipklad):
syntaktick relevance - flexe je relevantn pro syntax, derivace ne (toto plat jen pro flexivn
kategorie determinovan shodou nebo rekc)
obligatornosti - flexivn rysy jsou povinn vyjdeny ve vech relevantnch rysech, derivan
ne, nap.: kad flexivn tvar substantiva v J mus vyjadovat pd a slo (alespo
nulovm morfmem), ale ne vdy mus vyjadovat nap. pechlen
aplikability - flexe je aplikovateln bez arbitrrnch omezen, ale derivace nikoliv jej
aplikabilita me bt arbitrrn omezen, nap.: flexe me bt omezena nearbitrrn, tj.
omezen je smanticky motivovan negraduln adjektiva nemaj stupovn nap.
mrtvj. U derivace ale existuj i arbitrrn, tedy smanticky nemotivovan omezen v
29

anglitin existuje heir-ess a

priest-ess, ale ne nap. professor-ess
odlinosti vznamu - flexivn tvary lexmu vyjaduj tent koncept, derivovan lexmy
vyjaduj jin
smantick kompozicionality - flexivn tvary maj kompozicionln vznam (flexivn
vznamy jsou pravideln), derivty nemaj kompozicionln vznam (derivan vznamy jsou
nepravideln)
blzkosti kmeni - flexe je vyjdena perifernji (ble hranici slova), derivace centrlnji
(ble koenu) (krom extrafix)
alomorfie kmene - flexe psob mn alomorfie kmene ne derivace
zmny slovn tdy - flexe nezpsobuje zmnu slovn tdy, derivace me
kumulativnho vyjden - nkter flexivn vznamy mohou bt vyjdeny kumulativn,
derivan ne
rekurzivnosti - flexivn vznamy nemou bt iterovny, nkter derivan ano, nap. v AJ
nen bn iterace plurlu pro vyjden plurality mnoin/druh -> cat-s-es, ale existuj
derivan operace, kde iterace existuje, nap. deminutiva -> dm -> dom-ek -> dom-e-ek

kontextov vs. inherentn flexe - kontextov (kategorie jsou determinovan

syntaktickm kontextem, zvlt kategorie shody a tzv. strukturn pd, nap. akuzativ v
etin je pd strukturn -> mluv ho mus pout, je-li substantivn frze v roli pmho
objektu) vs. inherentn flexe (kategorie nesouc syntakticky nezvislou informaci, zvlt
aspekt a as slovesa, nominln slo, inherentn/smantick pd, nap. instrumentl v J je
inherentn pd jeho uit zvis na smantick intenci mluvho)

transpozin morfologie - v rmci transpozice se lexmy mohou objevit v jako jin

slovn druh, m stejn vznam zsk ve vt novou funkci, transpozin morfologie je
morfologie slouc ke zmn slovnho druhu

evaluativn morfologie - typ morfologie, pro kterou jsou typick augmentativa a

deminutiva, nen to typick flexe ani derivace, deminutiva jsou asto vce produktivn, ne je
bn pro derivaci, ale rozen jejich marker je spe typick pro derivan morfologii

Morfologick produktivita: potencil tvoen novch slov i tvar

aktuln (slova ji existujc, vytvoena pomoci danho prostedku) vs. potenciln slova
(slova, kter by mohla bt pomoc danho prostedku vytvoena, ale zatm neexistuj; p.:
angl. denominln verbln derivace prefixem en-/em-: *em-box dt do krabice nebo *encar dat do auta)

30

omezen produktivity v nkterch ppadech nen mon vznik slov podle jinak
produktivn metody, z rznch dvod:
fonologick a) foneticky motivovan vchoz tvar neumouje umstn derivanho
prostedku, nap. p. deminutivn -ill- nelze aplikovat substantiva konc na ll-V, nap. na
gall-o *gallillo (kohoutek); b) foneticky nemotivovan jsou njak poadavky na
formln podobu vchozho slova, nap. stupovn adj. v angl. - musej bt monosylabick
nice nicer, ale beautiful *beautifuller
morfologick poadavky na morfologickou podobu bze nap. rutina: pechylovac suxix
-ja lze ut jen na bze derivovan sufixem -un bga bgu bgunja
syntaktick poadavek na konkrtn slovn tdu bze i derivtu
smantick a) motivovan nkter derivty nemaj smysl angl. de-colonize (nevratn
dj), b) arbitrrn nap. rusk sufix abstrakce -stv- lze ut jen na adjektiva oznaujc lidsk
vlastnosti, kter nejsou fyzick nap. bogat-yj bogatstvo
pragmatick derivace nemus bt uiten, nap. esk pechlen u zvat lev lvice, ale
erv *ervice
etymologick sufix uritho pvodu je pouiteln jen na bze tho pvodu, nap. angl. -ive
(na romnsk) act-ive, ale *fight-ive

blokovn synonymie - ppady, kdy se i jinak ast a produktivn derivan pravidla

nepouvaj, protoe vznam vzniknuvho vrazu u zastv jin existujc slovo; p.: angl.
broom * to broom, nbr to sweep

Morfologick paradigmata - soubor slovnch tvar patcch k jednomu lexmu a

vnitn struktura
tohoto souboru

flexivn tdy soubor lexmu majc stejnou flexi, nap. re, ke, ne...
homonymie fonologicky shodn lexmy v rmci jednoho paradigmatu, nap. genitiv a
akuzativ j je m

synkretismus systematick homonymie, nap. nm. slovesa - homonymie mezi 1 PL a 3

PL je
zachovna ve vech verblnch paradigmatech, je tedy systematitj a synkretick (wir
geben/sie geben)

neutralizace - homonymn tvary neutralizuj vechny hodnoty jedn kategorie v kontextu

urit hodnoty jin kategorie

31

defektivita - lexikln paradigma nen kompletn, chyb zde pedpokldan tvar bez
smantick
motivace, nap. pedsevzit si *pedsevezmu si

perifrze - uit analytick formy tam, kde m bt podle paradigmatu forma syntetick;
tzn. uit vce slovnch tvar v jedn buce, nap. angl. komparativ se bn tvo pomoc
sufixu -er, u nkterch ADJ to takto nefunguje, *beautifuller perifrastick komparativ
more beautiful

antiperifrze - cel paradigma je perifrastick (analytick), jen jedna buka m

syntetickou formu

deponence - formln marker majc uritou kanonickou funkci pro vtinu lexm je
pouit
k vyjden jin hodnoty, nap. latina pasivn tvary nkterch sloves vyjaduj aktivn
vznam

semideponence st paradigmatu je deponentn, nap. v latin jen urit as nebo vid

supletivismus nahrazen kmenu jinm, vsledek je alomorf morfmu, kter nen
druhmu fonologicky podobn, nap. angl. go went, good better, etina bt jsem

Morfologick typologie
index synteze - MRA SYNTEZE = poet morfm ve slovnm tvaru, INDEX SYNTEZE
= kvantitativn vyjden mry synteze (tj. vy index budou mt jazyky, kter maj vce
morfm ve slovnm tvaru, vpoet u Greenberga 1954 je poet morfmu / poet slov)

polysynteze polysyntetick jazyky/konstrukce jsou takov, kter maj velmi vysok

index synteze (>3,0)

index fze - MRA FZE = mra segmentability a separativnosti zvl. gramatickch

morf(m), INDEX FZE = kvantitativn vyjden mry fze (tj. vy index budou mt
jazyky, budou mt zejmna kumulativn morfmy)

kumulace / separativnost kumulace je rys morfm, kter vyjaduj vce funkc

najednou, separativnost naopak

tzv. hypotza aglutinace - Prvni predikce: Korelace mezi astmi morfologie - pokud je
jazyk aglutinani/fuzni v jedne oblasti morfologie (nap. budouci as), bude vykazoat stejny
typ i v jine oblasti.
Druhy predikce: Korelace mezi rznymi vlastnostmi komponentu - pokd je jazyk
aglutinani/fuzni v souvistlosti s jednou vlastnosti komponentu (supletivismus, alternace,
kumulace),
32

ml by se chovat podobn i u ostatnich vlastnosti.

k typologii:
podle synteze
a) izolan (analytick) mal mra synteze, typicky pevn slovosled (nap. ntina,
vietnamtina)
b) syntetick vy mra synteze, polymorfematick slova, nap. etina
c) polysyntetick nejvy mra synteze slovo vyjaduje obsah cel vty, teba keuntina,
eskymck jazyky
podle fze
a) aglutinan nzk mra fze (1 morfm = 1 funkce), nap. keuntina, turetina
b) fzn (flektivn) vysok mra fze

lokus (H/D-marking) - morfologick znaen syntaktick zvislosti; Head-marking je

morfosyntaktick znaen na dcm lenu frze, dependent-marking na lenu na nm
zvislm.
Lokalizace znaen v rmci konstrukce
i. na dcm lenu konstrukce = H(EAD)-MARKING [H-znaen]
ii. na zvislm lenu konstrukce = D(EPENDENT)-MARKING [D-znaen]
iii. na dcm i zvislm lenu konstrukce = DOUBLE/HD MARKING
[dvoj znaen]
iv. na dnm lenu konstrukce = ZERO/0 MARKING [nulov znaen]:
zvislost je zejm nap. ze slovosledu nebo z kontextu

33

4.

Syntax
Syntaktick segmentace (parsing) na men sloky: rozdly
zvislostn a slokov syntaxe.

zvislostn (dependency) zvislost je korespendence jeden k jednomu, kadmu prvku vty

odpovd jeden uzel ve struktue vty; zvislostn gramatiky jsou tedy gramatiky slov (ne
frz), struktura prvk je urena jejich vzjemnou zvislost; povauje za zklad vty sloveso,
kter uruje strukturu vty tak, e ostatn prvky na nm zvis (a jsou samozejm i jin
predikty, teba modifiktor zvis na modifikovanm); zakladatel asi Lucien Tesnire
(lments de syntaxe structurale, 1959); Tesniere byl spznn s Praskm LK, take i V.
milauerem klasick esk syntax je proto zvislostn
slokov (constituency) syntax, kter rozdluje vtu na men sti, frze; jedn frzi
odpovd jedno nebo vce slov; vtu dl na dv sti, subjektovou NP a prediktovou VP;
typicky Chomsky
[pozn.: k zvislostn syntaxi a Tesnierovi on teba rozpracoval pojem valence, rozliil
argument a adjunkt take slokov syntax, aspo modern, pevzala hodn ze zvislostn]

Cl syntaktickho popisu a analzy.

(Mm podezen, e clem syntaxe je zniit mj ivot.)
Clem syntaktickho popisu je identifikace pravidel/proces/motivac, urujcch strukturu
vt/frz/jednotek vtch ne slova, potamo i vysvtlen takovch pravidel.
CxG, co nen ist syntaktick teorie, m cle:

vysvtlit znalost a kompetenci mluvch, co chce vysvtlit skrze konstrukce a rmce a

dal

ale taky: co je jazyk?, co tvo nae jazykov znalosti?, jak jsou organizovny v
mozku?, co je univerzln?, jak jazyk vznikl?, jak se jazyk mn?,

Pedpoklady konstrukn gramatiky o jazyce a jazykov struktue

* mluv spolhaj na relativn komplexn vzorce vznam-forma (konstrukce) pi
produkci jazykovch vraz konstrukce je tedy vlastn znak, gramatick struktury maj
vznam (a gramatika a lexikon nejsou oste vymezen)
* lingvistick vrazy odrej vsledky interakce mezi konstrukcemi a jazykovm
materilem (slova atp.), kter se v nich vyskytuje
* konstrukce jsou organizovny do st pekrvajcch se vzor, kter jsou spojeny
sdlenmi vlastnostmi
* jazyk je: a) osvojiteln kognitivn systm, intern strukturovan, b) poskytuje
prostedky pro zakdovn a rozkdovn novch promluv, c) je to komplexn symbolick
nstroj ke komunikaci, d) m perceptuln/zkuenostn zklad

Rozliovn internch a externch vlastnost konstrukc; relevance

obou hledisek, pklady a vysvtlen.

konstituenty jsou reprezentovny dvma typy vlastnost, externm (pro celou

34

konstrukci, urujc to, jak zapad do irho kontextu) a internm (popisuje vnitn stavbu
konstrukce)

extern vlastnosti bn uruje dc len (head) konstrukce, nap. [the brown cat] je
konstrukce spadajc do kategorie substantiv

nkter extern vlastnosti se ale zase logicky li od tch, kter uruje hlava, typicky
maximlnost, lexiklnost

samozejm smantika extern sti by mla bt odlin od t intern (jeden z

pedpoklad CxG je i vznam gramatickch struktur)

extern a intern vlastnosti se mohou liit, kvli idiomatinosti nebo kvli mismatchi,
ne vdy jsou transparentn propojen, ne vdy lze extern odvodit z internch, nap.
kombinace [[art] [ajd]] - the poor - opravdu je to adjektivum, me bt modifikovno the
very poor, ale extern vlastnosti nejsou pouh kombinace internch vlastnost - plat jen pro
urit len, k referenci k lidem, je to pl, tedy m vdy generickou interpretaci - nic z toho ale
nevyplv ze samotnch prvk

Modifikace: m za cl omezit referenci vznamu

jej smantick typy:
subsektivn takov typ adjektiv, z nich nelze odvodit c), jako v: a) Ji je ikovn zednk, b)
Ji je fotbalista *c) Ji je ikovn fotbalista; z platnosti a) a b) nelze odvodit platnost c);
obecn eeno;; pklad z outlinu k synsem - large baby - subsektivn je podle toho adj. s
mn pmoarou interpretac, vyaduje normu velikosti typicky asociovanou s dtmi
intersektivn - takov typ adjektiv, z nich lze odvodit podobn jako a) Praha je krsn, velk
msto b1) Praha je velk msto a b2) Praha je krsn msto, kde a) zahrnuje ob vty b);;
pklad z outlinu green book - pmoar interpretace
nesubsektivn adjektiva, kter nejsou ani subsektivn, ani intersektivn; nap. bval,
domnl atp. (njak modln, zna evidencialitu), Petr je domnl pachatel
umstn na kle nkter adjektiva vlastn nemodifikuj NP (nespecifikuj st tdy, kterou
NP oznauje), ale vytvej sp klu, na ni NP umisuj, nap. mere child jen umisuje
dt na klu dosplosti, nebo pln nesmysl - taky nevybr st nesmysl, ale umisuje
tento nesmysl na klu

35

Smantika rmc:
valence a trojstupov popis vznamu predikt

uv se frame semantics, v n je vznam slov relativizovn vzhledem k scnm a

podstaty jednotliv scny jsou uloeny v konceptuln entit "interpretativnch rmc"

je tam mj. poet a typ nutnch participant

struktura je do urit mry ovlivn kulturn, socilnm a individulnm pozadm, ale je

brna jako dostaten podobn mezi mluvmi tho jazyka k abstrakci a generalizaci

frame elements - entity relevantn k modelovn lexiklnho vznamu

smantick role - lingvisticky motivovan abstrakce v tom, e vybraj specificky ty

vlastnosti, kter vykazuj stejn chovn v morfosyntaxi

lexikln reprezentace prediktu m dv vrstvy informace - rmec a valenci; valence

obsahuje sadu smantickch rol, z nich kad je pmo spojena s jednotlivm participantem
rmce a korespondujcm morfosyntaktickm vrazem

ne vdy je ve z rmce valenc zviditelnno syntaxi, proto je dleit pojem

"underspecification"

nap.

Manipulace valenc (zmny valence, pklady):

pasivum potlaen argumentu agens (bu nerealizovn, nebo jako oblique) nap. prvo
mi bylo sveno [bohem, od boha]
antipasivum potlaen argumentu patiens (bu nerealizovn, nebo jako oblique) nap.
bh svil prvo[???] - jen smanticky, etina nem antipasivum (dn indoevr. jazyk ho
nem) k se, e je hlavn v ergativnch jazycch, ale nen to pravda, je tam viditelnj,
protoe se pd subjektu mn z ergativu na absolutiv (z tranzitivn se stv netranzitivn vta)
[nevm, jak to jde dohromady s null inst. - v lnku z WALS se o tom nic nepe, ve sketchi
zas nen nic o antipasivu...]
deagentizace jako nevim... zjevn pojem z esk tradice, zahrnuje pasivum, ale asi klidn i
kauzativn zmnu, angl. jsem to nael jen v pekladech abstrakt z eskch prac
aplikativn zmna slovesn argument v oblique, kter se mn na argument v objektu
slovesa, typicky aglutinativn jazyky, pmo to dn blzk jazyk nem, ale smanticky jako:
Jack ran faster than the giant. Jack outran the giant.
kauzativn zmna sloveso vyjadujc zmnu stavu (nebo stupn) me bt uito
tranzitivn (pak se slovesu k kauzativ) i netranzitivn (pak se slovesu k antikauzativ
nebo inchoativ), piem v inchoativu je potlaen agens (ale evidentn jinak ne v pasivu),
nap. I opened the door. x The door opened.

36

Syntaktick vyjden valennch element - instantiation patterns:

direct - pm instanciace - kad valenn element koresponduje s diskrtn syntaktickou
entitou, kter me bt vnitn komplexn nap. Petr dal Pavlovi novou knihu.
definite null odkazuje ve sv interpretaci k nemu v aktulnm kontextu, lze jej jinak
vyjdit uritm zjmenem, je lexikln podmnn, nap. I won [the bet]., nebo
konstrukn, nap. imperativ [You] Do it!, instrukce bez subjektu Zalt vodou.
indefinite null chybjc konstituent se chov jako neurit zjmeno, tj. neme bt
interpretovn jako odkazujc k nemu specifickmu, nap. Chtl bych [nco] jst., Me
v tomhle svtle st? [knihu]
free null reference je promnliv, v interpretaci nejsou omezen (ale bv ivotn/lovk),
teba agens v pasivu Ta lampa se rozbila., To je hezk. [co],
distant komplement se vyskytuje na zatku vty, typicky ve WH-frzch (What are you
eating?), pi topikalizaci (These we refer to as syntacticians.) - vzdlen instanciace je to
proto, e komplement (nap. what) nemus nleet nejblimu prediktu, jako ve When did
they say she'd leave?
double - dvoj instanciace (extrapozice) - jeden valenn element je realizovn dvma
diskrtnmi kusy, nap. "to" a "e jsi piel" v "to je dobe, e jsi piel"
co-instantiation patterns jedna NP uspokojuje najednou vce poadovanch komplement,
monosti: SUB[SUB] (subjekt vnoenho prediktu je koinstanciovan subjektem hlavnho
prediktu, I want to read.), OBJ[SUB] (subjekt vnoenho prediktu je koinstanciovan
objektem hlavnho prediktu, I expect you to leave.), SUB[OBJ] (objekt vnoenho objektu je
koinstanciovan subjektem hlavnho prediktu, These kids are easy to please.), SUB[OBL]
(nepm pedmt vnoenho prediktu je koinstanciovan subjektem hlavnho prediktu,
These kids are easy to teach calculus to.)

Typy koordinanch vztah; vetn jejich smantickch rys, pp. anomli.

koordinace je vztah mezi dvma konstituenty (konjunkty) stejnho typu, piem

typicky mezi nimi bv spojka (Ji a Petr, pomalu a zodpovdn, mlad a pohledn, s Jirkou
a s Pepou atp., samozejm i propozice lze spojovat)

na rozdl od subordinace jsou oba konjunkty rovnocenn

krom spojen ale me mt dal smantick vlastnosti

zase nevm, jak typy vztah, ale budu pedpokldat, e jde o rozdl symetrick x
asymetrick

symetrick umouj prohodit oba konjunkty, ani by se mnil vznam, nap. m rd

gul a svkovou, ve stedu kupujeme obleen a prodvme ledniky

asymetrick vyjaduj kauzalitu i temporlnost (prost nslednost), nejde prohodit

konjunkty - veel a posadil se

nebo podle typu spojek

kumulativn jen pidv jedno tvrzen k dalmu, nap. mm rd vno a pivo a rum
a ..., Alice cooked the dinner and Peter tidied the house. She is both clever and beautiful.
Tom as well as John passed the test. They not only looted the shop but also set it on fire.

adverzativn vyjaduje kontrast i opozici mezi dvma tvrzenmi, nap. ale, jene,
zatmco, nicmn, nap. The rope was thin but it was strong. He is rich still he is unhappy.
There was little chance of success nevertheless they decided to go ahead.

alternativn (disjunktivn) prezentuje dv alternativy, nap. You can have coffee or

tea. You must either obey my instructions or quit. I will neither obey your instructions nor
quit. She didnt sing, neither did she dance. You must pay the fine otherwise you will be
37

punished.

ilativn vyjaduj njakou inferenci, odvozen nap. take, tedy; Ml jsem hlad, tak
jsem se najedl.

Syntaktick typologie:
typologie gramatickch vztah z hlediska znaen na argumentu, na slovese to je
pedpokldm a doufm lokus, je na konci morfologie
podle slovosledu
nominativn-akuzativn subjekt intranzitivnho slovesa se chov (syntakticky podle
slovosledu, nebo morfologicky - pdov) jako subjekt tranzitivnho
ergativn-absolutivn argument (subjekt) intranzitivnho slovesa se chov (syntakticky
podle slovosledu, nebo morfologicky - pdov) jako objekt (patiens) tranzitivnho slovesa
(oba jsou znaeny absolutivem, zatmco agens tranzitivnho je znaen ergativem)
intranzitivn roztpen (taky active-stative languages) to jsou takov nerozhodn jazyky...
jednou zna subjekt intranz. slovesa stejn jako agenta tranz. slovesa, jindy jako patiens
(objekt) typicky je to ureno smanticky, asto podle mry volby a kontroly nad djem (nad
m kontrolu nemm, tam subj. intranz. slovesa znam jako patiens tranz.)
neutrln vechno je znaeno pln stejn
tripartitn (taky ergativn-akuzativn), vechny ti (subjekt intranz. slovesa, agens i patiens
tranzitivnho) argumenty se chovaj jinak, agens je v ergativu, objekt (patiens) je v akuzativu,
subjekt intranz. je v absolutivu; velice vzcn
slovosledn typologie (linearizace S, V, O)

problm s tmhle urenm je, e ada jazyk (jako etina, latina, bengltina) m
docela voln slovosled (je uren pragmaticky), take se mus hledat nco jako vchoz,
dominantn slovosled (pragmaticky neutrln), co ne vdy je zcela jasn (proto u nkterch
jazyk dodneka nebyl jist uren typ)

zdroj: WALS

Subject-object-verb (SOV) 565 japontina, baskitina, luick srbtina

Subject-verb-object (SVO) 488 mandarntina, anglitina

Verb-subject-object (VSO) 95 - irtina

Verb-object-subject (VOS) 25 - nias

Object-verb-subject (OVS) 11 - hixkaryana

Object-subject-verb (OSV) 4 - nadp

Lacking a dominant word order

189

Total: 1377

vechny typy se vyskytuj, ale subject-initial jsou extrmn pevaujc

(subjekt a objekt tady znamen sp jako agens a sp jako patiens)

voln slovosled - trochu zavdjc, obvykle lze najt pragmatickou motivaci

taky je mon alternace mezi vce typy (teba syntakticky podmnn jako v nmin,
kter je ve vedlej vt verb-ending)

38

5.

Lexikln smantika

Typy znaku: ikon, index, symbol; semiotick trojhelnk; smysl, reference, denotace.
Rzn definice vznamu: ostens, synonymi, kontextem, typickm pkladem, genus &
differentia; rozdl slovnk vs. encyklopedie.
Porovnn klasickho a prototypovho pstupu na pkladech. Semasiologick
komponentov analza na smantick primitivy (distinktivn rysy). Kognitivn smantika:
teorie prototyp; konceptualizace, image schmata, metafora, metonymie.
Homonymie, monosmie (otzka vgnosti), polysmie (otzka nejednoznanosti).
Paradigmatick vztahy: antonymie (skalrn: polrn, ekvipolentn, kombinovan;
komplementrn; reverzn; konverzn; kontrrnost, kontradikce), synonymie, meronymie,
hypo-/hyperonymie, taxonymie, smantick pole.
Syntagmatick vztahy: kolokace, idiomy, ustlen spojen; rmce, scne.
Smantick typologie: vyjadovn prostoru, barev; jazykov relativita.

Semiotick trojhelnk:
Pojmy (kognitivn)
vznam
Jazyk (vpov, VRAZ) -----------------------svt, exempl
Reference

Definice pojmu

Pstupy:
-

smaziologick (mme vraz, popisujeme, co znamen)

onomaziologick (pojmenovvme)

slovnkov definice (nevhody: nekomplexnost, odkazuj na sebe navzjem)

synonymn definice (stoprocentn synonymie neexistuje, nkde nelze urit)
ostenze (dorozumvn ukazovnm)
39

exemplrn
vdeck vymezen ( pomoc hierarchick vztah : genus & differentia)
kontext (uit pojmu v kontextu)

Vznam
-

denont (smysl)
konott (individuln)
kolokan (kontextov)
emocionln, pragmatick
vpovdi maj jet tematicko-rematick

Propozin : popisn /vcn

Nepropozon: No nazdar!
kompozicilnost vznamu ( celkov vznam se slo )
-

nekompozicionln = idiomy (nepeloitelnost)

omezen ( k vznamu si pipojujeme to, co k nmu souvis dti jsou na pli= stav
hrad, koupou se)

komponentov analza (rozdlen na smmy, binrnost rys, co nejmn, ale dostaujc;

problmy: nekonen rys, nebinrn rysy, neustle vznamov posuny)
KONCEPTUALIZACE
Lakoff, Rosch
-

Na jednu stranu je pro lovka vhodn, aby dan kategorie obsahovala co nejvce
informac aby bylo mon z jedn vlastnosti odvodit co nejvce dalch. Tento
princip tdn vede k velkmu mnostv kategori. Na druhou stranu se sname o co
nejmen poet klasifikac pedmtu (co nm zjednodu poznvn pedmtu),
abychom mohli utvoit mn kategori s co nejabstraktnjm obsahem.
Abychom mohli vbec tmto zpsobem slova rozdlovat, musme pedpokldat to, e
svt je strukturovn.
Kategorie se neprolnaj, protoe zakdovny pomoc prototypu
bzov rove. Jedn se o takovou klasifikan rove, kter by mla bt nejobecnj
a na kter pedmty sdlej velk mnostv atribut. Bzov pedmty jsou takov,
kter se dt nau rozpoznvat jako prvn a lze spekulovat o tom, e se nejprve
vyvinula pojmenovn pro bzov pedmty a ty se rozvjeli smrem v i n.
Pedmty spojujeme podle uritch rys, z nich byly doloeny tyto tyi: spolen
atributy, spolen pohybov schmata, tvarov podobnost a identifikovatelnost
prmrnho tvaru.
40

Bzov rove = stedn mra abstrakce

HOMONYMIE, POLYSMIE
-

Homonymie = Jedna fonologick forma rzn vznamy

P.= jedna forma, vznamov pbuznost
o Testy P.
Etymologick, definin (ke kadmu vznamu jin definice), logick
(pst tden mte zkouku, ale nebude to zkouka), jazykov

Nejednoznanost vs. vgnost

Vgnost -- jedna jazykov forma m v podstat jeden vznam, ale nkter rysy danho
vznamu zstvaj nespecifikovan me odkazovat k entitm v relnm svt, kter na
urit rovni interpretace pat do te kategorie, ale v njakch rysech se zrove li.
Typick pklad: nerozliovn pirozenho rodu.
-

TVORBA POLYSMNCH STRUKTUR

o Metaforick, metonymick posuny, kontext
Metafora:Z konkrtnho k abstraktnmu (konceptuln metafory
pedstavov schmata, omezen mnostv [27] : spojen, cesta, ndoba,
st-celek, nahoe-dole)
Metonymie: st-celek
Kontext: aktualizace (Svdci Zemanovi)
o Fuzziness (Wittgenstein) kategorie her

PARADIGMATICK VZTAHY
Synonymie
- Nen stoprocentn
- sten
o Ideografick (specifikan, intenzifikan)
o Pragmatick (emocionln, stylov)
Antonymie
- A = ne B + ne A=B
- Skalrn : polrn kla
- Neskalrn
o Komplementrn (bu to, nebo to) mrtv iv
o Reverzn (jde o pohyb)
o Konverzn (reciprocita, statinost) zamstnanec zamstnavatel
Metonymie
- len mnoiny, porce celek, funkn soust
- Automeronyma (znak pro celek je zrove znakem sti) kachna (maso)
- Autoholonyma (nzev pro st se stv nzvem pro celek) ruka
Logick hierarchizace (hypo- hyperonymie)
Taxonomie
41

Hyperonymum je stejn vraz jako hyponymum (koka = kot, kocour i koka)

Lingvistick pole
- Motivovno : smanticky, gramaticky, foneticky
- QUALIA= vlastnosti, kter uspodvaj vcerozmrn popis paradigmatickch
vztah

SYNTAGMATICK VZTAHY

Rmce= kognitivn struktury s vlastnmi elementy, pi zmnce jednoho se nm vybav

cel
Sdlen rmc (svky + drky = oslava
Mluv pi interretaci spolhaj na rmce
Framenet = sovn rmc

Kolokace zvis na kultue

Kolokace kompozicionln vznam vs. idiom ne

ZMNA VZNAMU
- Vznik novch (vpjky, abreviace, univerbizace, afixace, konverze) a znik starch
slov, posun vznamu (roziovn, zen, degradace, meliorace, metafora,
metonymie)
- Zmna gramatickho vznamu
o Gramatikalizace: Trangott (83): takov jazykov zmny, kde njak konkrtn
lexikln materil v uritch pragmatickch kontextech se stv materilem
gramatickm
Proces konvencionalizace
o Pragmatikalizace
Ztrta propozinho vznamu
Tsn propojen s ukotvenm v kontextu

JAZYKOV DETERMINISMUS A RELATIVITA

-

Sapir- Whorfova hypotza (30. Lta)

Jazyk ovlivuje nae vnmn svta
Pemlme tak, jak nm dovoluj jazykov prostedky
Vytvme pojmy, kter potebujeme kulturn ukotvenost

42

6.

Vvoj jazyka

Hlskov zmna
-

Vzjemn ovlivovn realizace hlsek

Typy hlskovch zmn lze charakterizovat z nkolika hledisek:
a) Pravideln (regular sound change) uskuten se vdy za uritch podmnek /
v uritm kontextu, napklad ve panltin se p vdy mn v b mezi dvma
vokly: p > b/ V_ V - tj. the regularity principle / the Neogrammarian
hypothesis; sporadick (sporadic sound change) omezen jen na nkter vrazy,
nen mon pedpovdt jejich vskyt, pkladem lidov etymologie - nen
[zdrava] msto strava od slova zdrav), v anglitin glamour pochz
z grammar, zmna r na l, nestv se bn existuj slova jako grain, grasp
b) Podmnn (conditioned) zvisl na kontextu, objevuje se jen v uritm
hlskovm okol nap. panltina viz ve; nepodmnn (unconditioned)
nezvisl na hlskovm okol, nap. diftongizace, monoftongizace, en pechod
stedovch vokl na vysok v etin pak vznikaj dublety typu ltat ltat
c) Syntagmatick (tak non-phonemic, shifts) vznikaj pi spojovn hlsek (nap.
asimilace znlosti, p. setba [sedba]); paradigmatick (phonemic) vznik nov
fonologick jednotky, splynut dvou jednotek, pozorovateln z diachronnho
pohledu (paradigmatickou zmnou bylo v etin pijet /g/, kter je schopno
rozliit dv samostatn vznamov jednotky jen u rozdlu slovo domc - slovo
pejat - grogem - krokem, splynut pvodn samostatnch /y/ - /i/, kter se dnes
rozli jen v psmu, nebo zmna vslovnosti g>h)
d) Synchronn jsou zpravidla syntagmatick, nemusej mt trvalou povahu;
diachronn maj trvalou povahu
e) Dle lze rozliovat zmny obligatorn (v etin asimilace znlosti u okluzv),
fakultativn (realizace rzu ped voklem na zatku slova), analogick
(vyrovnn tvar kmene ohebnho slova podle tvar nkterho pdu, vyrovnn
koene v rznch tvarech "silnch" sloves aj., tendence k pravidelnosti, nap. peu
msto starho peku podle pee, peeme,), kontaktn (vtina syntagmatickch,
asto obligatorn) a distantn

Nkter pojmy z historick lingvistiky (z poznmek, nen v seznamu otzek):

Chain shifts postupn hlskov zmna, sestv z vce stup vvoje, nap. e i
Grimm's Law / Grimmv zkon nebo prvn germnsk posouvn hlsek byla fonetick
zmna pragermntiny, kter spovala v pechodu indoevropskch ploziv. Poprv byl popsn
v roce 1814 dnskm jazykovdcem Rasmusem Raskem, ale nezvisle jej odhalil a v roce
1822 zformuloval a prozkoumal nmeck filolog Jacob Grimm.
Grimmv zkon se tk pvodn PIE (protoindoevropskch) samohlsek, konkrtn ploziv,
a zahrnuje ti zmny:
1) PIE neznl plozivy se frikativizuj (srv. latinsk ps, pedis, eck s anglickm
foot a nmeckm Fu)
43

2) PIE znl plozivy se desonorizuj (srv. latinsk decem nebo eck s anglickm
ten)
3) PIE aspirovan plozivy ztrc aspiraci (srv. sanskrtsk bhrt s eskm bratr,
anglickm brother a nmeckm Bruder)
Verner's Law Karl Verner, 1875, hlskov zmna v protogermntin, neznl frikativy *f,
*, *s, *h, *h se po nepzvun slabice stvaj znlmi frikativami *b, *d, *z, *g, *g
Laryngln teorie F. de Saussure, teorie, podle n mla indoevroptina konsonanty
(laryngly), kter sice u v pedhistorick dob zmizely (zachovno nap. v chetittin), ale
zanechaly stopy, zvlt v nhradnm dlouen a rozrznn nkterch vokl

44

HLSKOV ZMNY HANDOUT (Elk)

Typy hlskovch zmn
ELIZE: afereze, synkopa, apokopa, redukce souhlskovch skupin, haplologie; fze,
nazalizace
EPENTEZE: proteze, anaptyxe, exkrescence, paragoga; unpacking
ASIMILACE / DISIMILACE: + voicing ~ devoicing
ZMNY MSTA ARTIKULACE: raising ~ lowering, fronting ~ backing; labializace ~
delabializace; palatalizace ~ depalatalizace
ZMNY ZPSOBU ARTIKULACE: afrikace ~ deafrikace, spirantizace / frikativizace,
asibilace;
rotacismus, lateralizace ~ delateralizace
ZMNY KVANTITY apod.: dlouen, krcen, diftongizace, breaking, monoftongizace,
diereze, synereze; geminace, degeminace
POZIN ZMNY: metateze

Alfabetick pehled s pklady

AFEREZE (aphaeresis) [< ec.] = elize hlsky, zvl. voklu, na zatku slova
sintsk rom. *avel > vel pichz, *amen > men my, *ogi due > dzi srdce,
*uharel >
arel pikrv, *ispilel > pilel strk, ale i *angut > gut prst, *ambrol > brol
hruka
angl. knife > [najf] n, knee > [ni:] koleno (Campbell & Mixco 2007: 13)
angkamuthi *maji > aji jdlo, *nani > ani zem, *ampu > ampu zub, *nukal >
uka:
noha, *antu > antu knoe, *wapun > apun hlava
p. America > ute mrk, zuni melik; p. americana > hopi velekna, navajo belagna
(Campbell & Mixco 2007: 13)
AFRIKACE (affrication) [< lat.] = zmna hlsky, zvl. okluzvy, v afriktu spisk rom.
*goi > godi rozum, *bui > bui prce
j. nm. k, p, t > kx, pf, ts
ANAPTYXE (anaptyxis) [< ec.] = epenteze voklu mezi konsonanty angl. film > [filum]
(Campbell & Mixco 2007: 12)
plnohlas, psl. *gord > rus. gorod msto
45

angl. black > tok pisin bilak ern, blue > bulu modr, next > nekis dal, six > sikis
est,
place > peles vesnice, film > pilum film (Crowley 43)
APOKOPA (apocopy) [< ec.] = elize hlsky, zvl. voklu, na konci slova
vendsk rom. (*romanes >) *romne > romn romsky, *khre > khr doma
p. *pane > pan chlb, *sole > sol slunce (Campbell & Mixco 2007: 13)
j. ambrym *utu > ut hnidy, *ao > a moucha, *asue > asu krysa, *tohu > toh
cukrov ttina, *hisi > his bann, *use > us d
ASIBILACE (assibilation) [< lat.] = zmna hlsky v sibilantu
gurbetsk rom. *kher > her dm, vsl. rom. *kinel > cinel kupuje, velsk rom. keti >
kii kolik lat. centum sto > it. cento, p. ciento, fr. cent (Campbell & Mixco 2007: 16)
ASIMILACE (assimilation) [< lat.] = zmna, pi kter se jedna hlska stv vce podobn
jin hlsce, pipodobnn; a) parciln vs. totln, b) regresivn (= anticipatorn) vs.
progresivn vs. vzjemn,
c) kontaktn vs. distann
lat. octo > it. otto osm, lat. noctem > notte noc
pgerm. *hulnis > stangl. hyll kopec
pie. *penkwe > lat. quinque pt
lat. rapidum > it. ratto (ve Campbell & Mixco 2007: 17)

Kontaktn asimilace *np (Crowley)

zpsob
msto
znlost
+

+
+
+

+
+
+
+
+

regresivn
progresivn
dp mp p bp tp n nt nb n nm
p pp
nd nn

breaking = diftongizace pi zachovn kvality pvodnho nukleovho voklu

kairiru *pale > pial dm, *manu > mian ptk, *namu > niam komr, *ndanu >
rian
voda, *lako > liak jt, jet
DEAFRIKACE (deaffrication) [< lat.] = zmna afrikty v ne-afriktu, tj. frikativu nebo
okluzvu vlask rom. *haj > ej romsk dvka, *dukel > ukel pes
46

zhorsk rom. *gdo > go Nerom

p. muchacha dvka > dial. [muaa] (Campbell & Mixco 2007: 39)
prajumsk *// > cocopa /t/ (Campbell & Mixco 2007: 39)
DEGEMINACE (degemination) [< lat.] = zmna geminty v prost, negeminovan
konsonant
(stind. -asya >) stind. -assa > rom. -es; ran rom. *phralessa > rom. phralesa s bratrem
lat. guttam > port. gota kapka, caballum > cavalo k, commodus vhodn >
comodo
pohodln (Campbell & Mixco 2007: 40)
DELABIALIZACE (delabialisation) [< lat.] = zmna labiln nebo labializovan hlsky v
nelabiln nebo nelabializovanou
prajumsk */kw/ > kiliwa /k/ ped labilnm konsonantem i voklem (Campbell & Mixco
2007:
41)
DESONORIZACE (devoicing) = ztrta znlosti; ast zvl. na konci slova
DIEREZE (diaeresis) [< ec.] = rozloen diftongu do heterosylabick skupiny vokl
DIFTONGIZACE (diphthongisation) = zmna hlsky, zvl. monoftongu, na diftong
rom. dial. *lve > louve penze, *khre > khejre doma, *mro > mauro chlb
es. mal > malej, mal > malou
DISIMILACE (dissimilation) [< lat.] = zmna, pi kter se jedna hlska stv mn
podobn jin hlsce
lat. arbore > p. rbol strom
ec. *thrikhos > trikhs vlas GEN SG (Grassmannv zkon), srov. *thrikhs > thriks vlas
NOM SG (Campbell & Mixco 2007: 74)
nyamwezi *khathi > gathi uprosted, *phith > bith projt (Dahlv zkon; Campbell &
Mixco 2007: 39)

47

EXKRESCENCE (excrescence) [< lat.] = epenteze konsonantu mezi konsonanty ran rom.
ano > vsl. rom. jandro vejce
angl. *aemtig > empty przdn, *ymle > thimble nprstek (Crowley 43)
ELIZE (elision / deletion) [< lat.] = odebrn hlsky
EPENTEZE (epenthesis / insertion) [< ec.] = 1. pidn hlsky; 2. = anaptyxe
FORTICE / zeslen (fortition) [< lat.] = zmna slab hlsky na silnj, nap.
frikativa >
afrikta > okluzva, znl > neznl, aproximant > konsonant apod. qeqchi *winq > kwi:nq
osoba, ijax > itjax semeno
FZE / splynut (fusion / blending) = splynut sousednch hlsek v jednu pi zachovn
nkterch fonologickch rys obou pvodnch hlsek
e. *gwous > atitina bous krva, *gwatis > basis going, *gwasileus > basileus
official,
*leikw: > leip: I leave, *j:kwar > h:par jtra (Crowley 45)
GEMINACE (gemination) [< lat.]
fin. osaa > dial. ossaa v, pakoon > pakkoon do tku [C > CC / V_VV]
centr. rom. asavo > asso takov
HAPLOLOGIE (haplology) [< ec.]
angl. Englaland > England
selick rom. *lavutringerengere > lavutringere hudebnk a jeho parta GEN PL
ec. amphi-phores dbn s dvma uchy > amphorus
KOMPENZAN DLOUEN (compensatory lengthening) = dlouen hlsky, zvl. voklu,
pi ztrt jin hlsky
centr. rom. *adorde > adde sem
48

pgerm. *ton > to: zub, fimf > fi:f pt, *gans > go:s husa (Campbell & Mixco
2007: 35)
stir. *magl > ma:l kne, *kenetl > kene:l rod, *etn > e:n ptk, *datl > da:l
shromdn
LENICE / zeslaben (lenition) = zmna silnj hlsky na slab, nap. okluzva >
afrikta >
frikativa, neznl > znl, konsonant > aproximant apod.
lat. scopa > p. escoba metla, natare > nadar plavat, amica > amiga ptelkyn
METATEZE / pesmyka (metathesis) [< ec.]
rom. nilaj > linaj, lijan lto; srov. lilaj, milaj
ma. teher bm, nklad :: terh-ek PL, pehely vloka, chm :: pelyh-ek, kehely
kalich ::
kelyh-ek
[tagalog] tais > ilokano sa:it kiet, tubus > subut vykoupit, tigis > si:git scedit,
tamis >
samqit sladk (Crowley 44)
http://metathesisinlanguage.osu.edu
MONOFTONGIZACE (monophthongisation)
e. malej > han. mal, malou > mal
PALATALIZACE (palatalisation) = zmkovn, ve slovanskch jazycch jotace, nap.
v praslovantin k > , g > d > , ch >
PARAGOGA (paragoge) [< ec.] = epenteze hlsky, zvl. voklu, na konci slova
p. husped > dial. huspede host, red > rede s
ital. etnolekty apod.
PROTEZE (prothesis) [< ec.] = epenteze hlsky na zatku slova
rom. *ov > dial. jov, vov on; *amen > jamen my, *anel > janel pin, *angali >
jangai kln, nru etc.
e. jdro, vydra; vokno, von; haby, Holomc
motu *au > lau j, *api > lahi ohe, *asan > lada ryb bry
lat. spe:ro: > p. espero doufm, *stupidus > estupido hloup
49

lat. spatha > fr. p me, scutella > cuelle msa, status > t byt
ROTACISMUS (rhotacism) [< ec.] = zmna hlsky, zvl. /s z/, ve vibrantu, zvl. v
intervokalickm kontextu
SPIRANTIZACE / frikativizace = zmna okluzvy nebo afrikty ve frikativu
SYNKOPA (syncopy) [< ec.] = elize hlsky, zvl. voklu, uprosted slova jcentr. rom.
*kerelasi > kerlahi (> kellahi) dlal
lat. anima > p. alma due
lenakel *namatana > nmrn jeho oko, *nalimana > nelmn jeho ruka, *masa > mha
odliv
SYNEREZE (synaeresis) [< ec.] = splynut heterosylabickch vokl v diftong

unpacking = rozloen jedn hlsky do sledu dvou hlsek pi zachovn fonetickch

rys pvodn hlsky
fr. kamin > bislama kamio kamin, pytn > pite kurva, aksidan > aksido
nehoda

50

Rekonstrukce prajazyk
-

Rekonstrukce intern - odhalen fragmentu jazyka probh na zklad srovnn

pravidelnch a nepravidelnch paradigmatickch ad v rznm asovm obdob
v rmci jednoho jazyka
Rekonstrukce komparativn - odhalen fragmentu prajazyka probh na zklad
srovnn uritch jev rznch jazyk rznho chronologickho zaazen

Komparativn rekonstrukce
- Srovnvn geneticky pbuznch jazyk jazyky pochzejc z jednoho prajazyka
(proto-language) a popis zmn, ke kterm v jednotlivch jazycch dolo
- Pklady:
Dnen slovansk jazyky tvo genealogickou podskupinu indoevropsk jazykov
rodiny, protoe mezi jednotnou praindoevroptinou a souasnost existovalo obdob,
kdy pedkov dnench slovanskch jazyk byly toton. Toto obdob pon
praindoevroptinou (= ultimtnm prajazykem) a kon divergenc praslovantiny (=
prajazyka podskupiny).
Dnen romsk dialekty tvo genealogickou podskupinu indorijsk podskupiny,
protoe mezi jednotnou praindorijtinou a souasnost existovalo obdob, kdy
pedkov dnench romskch dialekt byly toton. Toto obdob pon
praindorijtinou (= asov hlubm prajazykem) a kon divergenc praromtiny (=
prajazyka podskupiny).
-

Kritrium pro stanoven genealogickch skupin (Elkv handout):

= ptomnost SDLENCH INOVAC, tj. inovac, kter vznikly v obdob sdlen historie
po divergenci asov hlubho prajazyka a ped divergenc prajazyka dan podskupiny
- sdlen retence / konzervativismy nejsou indikativn pro stanoven podskupin,
protoe neimplikuj sdlenou historii po divergenci asov hlubho prajazyka,
mohou bt z nho (paraleln) zddny
- TOTON inovace nemusej bt v historickm smyslu SDLEN:
a. nkter toton inovace vznikly v rznch genealogickch linich nezvisle;
pirozen (bn) inovace jsou pro stanoven genealogickch podskupin mn
indikativn ne zmny nepirozen (idiosynkratick)
Pklad: Deafrikace d > (nap. da- > a- jt) probhla nezvisle v severovlaskch
(Rumunsko apod.) i vendskch (jz. Maarsko apod.) dialektech romtiny.
b. nkter toton inovace jsou dsledkem JAZYKOVHO KONTAKTU/
INTERDIALEKTN DIFUZE, a nelze je proto pout pro stanoven genealogick
podskupiny
Pklad (Campbell 1998): V tabulce jsou uvedeny ti prahlsky rekonstruovan pro jazyk
pra-nootka a jejich reflexy v jedinch tech jazycch nootkask jazykov rodiny. Sdlen
inovace /q > / (glotalizovan uvulrn okluziva > faryngla) definuje genealogickou
51

podskupinu nitinahnootka a pedpokld ranou divergenci jazyka makah. Sdlen inovace

/m, n > b, d/ (denazalizace) definuje genealogickou podskupinu makahnitinah
a pedpokld ranou divergenci jazyka nootka. Ve skutenosti vak byla denazalizace
v jazycch makah a nitinah prokazateln zpsobena paralelnm kontaktem s nepbuznmi
jazyky, kde nazly neexistuj. Pro stanoven genealogickch podskupin je tedy pouiteln
pouze inovace /q > /.

Postup:
1. vbr pbuznch slov (cognates = slova (pop. morfmy), kter jsou v pbuznch
jazycch podobn, pochzej ze stejnho prajazyka)
2. urit vechny pravideln se opakujc vztahy mezi hlskami (correspondence sets =
sada hlsek objevujcch se v pbuznch slovech, korespondujc v danch jazycch)
3. identifikovat smr zmny u kad srie korespondenc
4. rekonstruovat hlskov systm prajazyka (pp. i kadho jazyka) podle
fonologickch proces (fonetick zdvodnitelnosti, pravdpodobnosti zmny, nap. p >
b ve panltin mezi vokly logitj, jednodu vslovnost), podle vtinovho
pravidla
5. rekonstruovat lexikln proto-formy ve zkoumanm vzorku
6. nartnout pravdpodobn rodinn strom (uke, kter jazyky se zmnily nejvc, kter
mn)
Omezen:
- nelze rekonstruovat celou gramatiku, jen hlskov zmny
- nepravideln hlskov zmny vpjky (borrowings), smantick posuny,
lexikln inovace (zkratky, sloeniny,)
- zsadnm problmem jsou data nen jich dost, nevme, odkud pochzej, neznme
autory
- nelze ovit sprvnost rekonstrukce
Intern rekonstrukce
- na rozdl od komparativn rekonstrukce vychz z dat jedin jazykov variety (tj. ne
nap. vce dialekt tho jazyka)
- aplikovna zvlt na izolty (jazyky nemajc dn znm pbuzn)
a rekonstruovan prajazyky
- vychz z toho, e aktuln podoba morfm nen pvodn, jazyk v minulosti proel
zmnami, kter jejich podobu ovlivnily - uren pvodnch podob morfm na
zklad analzy alomorfie (Antila: intern rekonstrukce = diachronizace
morfonologie) a popis zmn, ke kterm v jazyce dolo
- podobn jako komparativn rekonstrukce vyuv informace o pirozenosti
rznch hlskovch zmn
- rekonstrukt je oznaovn prefixem pre-, nap. pre-morfm, preslovo, pre-jazyk

52

Postup
1. identifikace alomorfie a alternac (tj. morfm majcch vce fonologickch realizac)
2. postulovn a) nealomorfn, pvodn podoby morfm a b) hlskovch zmn, kter
k alomorfii vedly
3. stanoven relativn chronologie hlskovch zmn
4. kontrola, zda postulovan zmny nevedou k nedoloenm podobm morfm
Omezen
Intern rekonstrukci lze aplikovat pouze na zmny podmnn kontextem, nikoli na zmny
nepodmnn; navc musej bt zachovny podmiujc kontexty zmny. Pklad:
(Campbell 1998): Umlatovan plurly anglickch substantiv mouse my (mice)
a goose husa (geese) se vyvinuly ze sufixln znaench prager-mnskch plurl
hlskovmi zmnami uvedenmi ne. Intern rekonstrukci koenovch morfm meme
provst pouze tehdy, kdy je jet zachovn plurlov sufix zpsobujc jejich alomorfii
(fze 3). Na data po apokop finlnho /i/ u lze uplatnit pouze rekonstrukci komparativn
(fze 46)

Poad aplikace intern a komparativn rekonstrukce:

a) komparativn rekonstrukce nsleduje po rekonstrukci intern, je aplikovna na prejazyky: rekonstruujeme PRA-PRE-JAZYK
b) intern rekonstrukce nsleduje po rekonstrukci komparativn, je aplikovna na pra-jazyk:
rekonstruujeme PRE-PRA-JAZYK
v ppad a) hroz ztrta informace o alternacch v prajazyce

53

Vzdlen rekonstrukce
-

srovnvn vzdlench jazykovch skupin, resp. rodin

dv do vztahu jazyky, u nich zatm nebyla zjitna genetick pbuznost (nap.
eskymck a indoevropsk, drvidsk a uralsk, indoevropsk a semitsk,)
hypotetick skupiny:
Amerind nkter jazyky z oblasti S a J Ameriky
Nostratic zahrnuje eurasijsk jazyky
Proto-World / Proto-Human pedchdce vech jazyk
metody: lexikln komparace, sound correspondences, gramatika, nursery forms
(prvn dtsk slova jsou si v jazycch podobn),

Nostratick
Pedersen, Holger (18671953) dnsk keltolog a indoeuropeista, autor pv. nostratick
hypotzy (1903) < lat. nostras, GEN nostratis na zem < noster n
nostratick I. afroasijsk, eskymcko-aleutsk, indoevropsk, uralsk
Illi-Svity, Vladislav Markovi (19341966) sovtsk (ukrajinsko-rusk) slavista
revitalizace nostratick hypotzy, potek zjmu sov. (rus.) lingvist
nostratick II. afroasijsk, altajsk, drvidsk, indoevropsk, kartvelsk, uralsk [pv. bez
jukagirskch]
Greenberg, Joseph (19152001) americk typolog a afrikanista, autor euroasijsk hypotzy
(Greenberg 2000): na rozdl od nostratick II. a) nezahrnuje afroasijsk, drvidsk,
kartvelsk b) navc zahrnuje ukotsko-kamatsk, eskymcko-aleutsk [srov. nostrat.
hypotzu I.], giljatinu, korejtinu+japonsk+aintinu tj. ob hypotzy sdlej altajsk,
indoevropsk, uralsk
Euroasijsk: altajsk, ukotsko-kamatsk, eskymcko-aleutsk ETRUTINA,
GILJATINA, indoevropsk, KOREJTINA + japonsk + AINTINA, uralsk +
jukagirsk (vce viz Elkv handout)
inherentn problmy metody
54

a) podobnost <> pbuznost

b) nhodn podobnost morfm (zvl. krtkch)
c) nerozliitelnost pejmek od kognt
d) smantick volnost
ast chyby pi aplikaci metody
e) zahrnut onomatopo a dtskch (nursery) slov
f) nesprvn morfologick analza
g) neexistujc slova (ghost words) nebo vznamy

55

Analogie
- morfologick zmna obsahujc uritou podobnost
a) systematick
b) sporadick
Druhy:
Kontaminace
= sporadick ovlivnn formy lexmu, frze apod. formou smanticky spznnho lexmu,
frze apod.
- nejastji se vyskytuje u autonym, synonym, pirozench dvojic, lexm vyskytujcch se
v seznamech (nap. slovky, dny v tdnu)
Pklad 1: Angl. female ensk vzniklo kontaminac starho femelle antonymnm
lexmem male musk. Angl. ir-regardless bez ohledu na vzniklo kontaminac starho
regardless synonymnmi lexmy typu ir-respective.
Pklad 2: Rom. phuter-av- otevt vzniklo kontaminac pvodnho phuter- synonymnm
lexmem phin-av- otevt.
Pklad 3: Pie. *pwte:r- otec by mlo bt v anglitin pravideln reflektovno jako
neexistujc *fader. Existujc tvar father vznikl kontaminac spznnm lexmem brother
bratr.
Pklad 4: Anglick four 4 obsahuje /f/ msto etymologickho /k/ pod vlivem nsledujc
slovky five 5. Slovansk devt apod. obsahuje /d/ msto etymologickho /n/ pod vlivem
nsledujc slovky deset. Romsk dialektn ofto 8 obsahuje /f/ msto etymologickho /x/
pod vlivem pedchzejc slovky efta 7. eck dialektn hokto: 8 obsahuje
neetymologick iniciln /h/ pod vlivem pedchzejc slovky hepta 7.
Zptn tvoen (back formation)
= obrcen produktivnho procesu
Pklad: V anglitin existuje produktivn derivace adjektiv ze sloves, nap. scare scar-y,
smell smell-y apod. Tzv. zptnm tvoenm vzniklo sloveso laze lenoit z
nederivovanho adjektiva lazy ln.
Tzv. lidov etymologie (folk etymology) / paretymologie
< nm. Volksetymologie
populrn etymologizace, pseudoetymologie, tzv. bakalsk etymologie (false
etymology)
= historick proces, pi nm je netransparentn, nemotivovan vraz (asto pejmka)
formln zmnn tak, e odpovd transparentnmu, motivovanmu vrazu
56

Pklady: es. pro-t-ov-a-t; angl. crey-fish langusta < stangl. crevis < fr. crvisse, angl.
sparrow grass < asparagus
Rejzek, Ji. Lidov etymologie v etin. Praha: Karolinum 2009.
Hyperkorekce (hypercorrection)
t hyperkompenzace
= aplikace (skutenho nebo pedpokldanho) strukturnho pravidla v neadekvtnch
kontextech
a) tzv. HYPERURBANISMUS: kontakt ni a vy variety jednoho jazyka; mluv ni
variety pi produkci forem asociovanch s vy varietou neadekvtn aplikuj pravidla tto
vy variety
Pklad 1: Segment /ej/ v obecn (a nen) etin asto odpovd segmentu // v etin
standardn, nap. bejt :: bt, mladej :: mlad apod. Hyperkorekce vede ke vzniku tvar jako
stk nebo vk, z nich nkter se staly soust standardn etiny. Nap. ztra vzniklo
hyperkorekc ze zejtra < *zajtra < *za jitra a pr vzniklo hyperkorekc z prej < *praj <
*prav.
Pklad 2: Ve standardn maartin se rozliuje vyjden inesivu (= stativn v) a ilativu
(= direktivn do), nap. a hz-ban vagyok jsem v dom vs. a hz-ba megyek jdu do
domu. V hovorov (a nen) maartin tento rozdl zanikl, nebo inesivn sufix byl
redukovn na -ba, nap. a hz-ba vagyok, a splynul tak se sufixem ilativnm. Homonymie
inesivu a ilativu v hovorov maartin a vdom existence pouze standardnho sufixu -ban
vede k obasn hyperkorekci v podob uit tvar na -ban i v ilativn funkci, nap. a hzban megyek. celaka perak L /x/ :: bahasa malaysia H a) /r/, b) /x/ v pejmkch z arabtiny,
nap. L xibu :: H ribu tisc, hyperkorektn L lorat msto H loxat pzvuk (< arab.)
b) tzv. HYPERFOREIGNISM: kontakt vce jazyk; mluv pi produkci forem
asociovanch s cizm jazykem (skutench nebo domnlch pejmek) neadekvtn
aplikuj pravidla tohoto cizho jazyka, anebo aplikuj pravidla jinho cizho jazyka
Pklad 1: V L2 anglitin rodilch mluvch jazyk, kter nemaj bilabiln [w] (nap.
etina nebo nmina), se asto bilabila objevuje i v kontextech, kde ji L1 anglitina
nem, nap. willage vesnice msto village.
Pklad 2: V olask romtin maj oikoklitick a xenoklitick jmna rzn pzvukov
vzorce, nap. g-o Nerom (oikoklize, sufixln pzvuk) vs. four-o msto (xenoklize,
kmenov pzvuk). V centrln romtin tento rozdl zanikl, nap. gad-o Nerom vs. foro(s) msto, je zde obecn pzvuk na inicile nebo na penultim. Kdy mluv olasky (ne
pln bidialektn) rodil mluv centrln romtiny (nap. na konferencch), aplikuj
olask oikoklitick pzvukov vzorec i na xenoklitick jmna, nap. four-o msto.
Pklady 3: Nkte neitalt turist v Praze vyslovuj Dejvice jako /dejvie/, aplikujce
vztah mezi vslovnost a zpisem jim znm z italtiny. V etin se pejmka anglickho
57

puzzle adaptovala s vslovnost /pucle/, kter pedpokld vztah mezi vslovnost a

zpisem znm z nminy. Nkte mluv anglitiny vyslovuj jmno chilskho dikttora
Pinocheta jako /pinoe/, aplikujce na panlsk slovo vztah mezi vslovnost a zpisem
jim znm z francouztiny.
Analogick extenze = rozen existujc alternace na dal jazykov jednotky, u kterch
se tato alternace nevyskytovala nap. v anglitin dived nahrazeno dove podle vzoru
drive/drove, ride/rode
Analogick nivelizace, rekompozice

58

Reanalza
- gramatikalizan proces, kdy konstrukce mn nebo ztrc svj smantick vznam
Druhy:
Hyperanalza
= interpretace inherentn smantick vlastnosti jednotky jako vlastnosti jejho kontextu;
jednotka tak ztrc st sv funkce
Pklad 1: V romtin pvodn existovala dv supletivn modlia (modln stice) monosti:
afirmativn aj moci a negativn nati nemoci (a). V modern sinttin m dnes ale
pvodn modle negativn monosti vznam afirmativn monosti a negativn monost je
vyjdena analytickm negtorem nit/nix (< nm. nicht ne-) nebo gar (< nm. gar vbec)
(c). Elk & Matras (2006: 158, 2007) pedpokldaj nsledujc vvoj: nejdve dolo k
redundantnmu znaen negace u (netransparentnho) modlia negativn monosti (b), co
umonilo hyperanalzu inherentn negativn hodnoty modlia jakoto vlastnosti analytickho
negtoru: tm dolo ke ztrt negativnho vznamu v modliu samotnm (c).
moci nemoci
a. aj
nati
b. aj
nati gar
c. nati
nati gar
Pklady z rakousk sintiny ilustruj vechny ti fze uveden zmny: pvodn negativn
modle naj stle zdka vyjaduje negativn monost samo o sob (1a), akoli astji je
negovno analytickm negtorem (1b); pevldajc funkc prostho naj je dnes afirmativn
monost (1c):
(1a) Naj be imr kheri.
cannot sit.PRES.2SG always home
You cant sit at home all the time.
(1b) Naj frena butr nit kheri.
can[not] drive.PRES.3PL more NEG home
They cant drive home anymore.
(1c) Kola nicrens man vri kaj naj nicrens l man vri.
that.PL use.IMPF.3PL I.ACC out where can use.IMPF.3PL they I.NOM out
They used me as much as they were able to use me.
Hypoanalza
= exaptace (Lass 1990) / regramatikalizace (Greenberg 1991)
= interpretace smantick vlastnosti kontextu jednotky jako inherentn smantick vlastnosti
jednotky samotn; jednotka tak zskv novou funkci
Pklad 1 (Croft 2000): Zmna przentnch tvar v subjunktivn je asto dsledkem
hypoanalzy. Napklad: V armntin byl pvodn Przens nahrazen v hlavnch vtch
pvodnm Progresivem a zstal zachovn jen v subordinovanch vtch. Vzhledem k tomu,
e subordinativn konstrukce maj asto subjunktivn modalitu, byl star Przens
hypoanalyzovn jako subjunktiv a zaal bt pouvn i v nesubordinovanch vtch se
subjunktivn modalitou.
59

Pklad 2 (Croft 2000): Umlaut v plurlu tzv. a-kmen v dnen nmin (nap. Bum-e
stromy od Baum strom) nejsou hlskovm pokraovnm starohornonmeckho stavu
(srov. boum-e od boum). Umlaut byl etymologicky ptomen pouze v plurlu tzv. i-kmen,
plurlov kontext umlautu vak byl interpretovn jako vlastnost samotnho umlautu a dolo k
jeho analogickmu rozen k tzv. akmenm.
Pklad 3: V selick romtin byly dlouh vokly, jejich vskyt byl pvodn
(suprasegmentln) vlastnost slovnho tvaru, v nkterch ppadech asociovny s morfmy, v
nich se asto vyskytovaly, a staly se soust jejich reprezentace. Nap. v polysylabickch
tvarech (a) dolo k dlouen vokl v pretonick slabice, v ppad finlnho pzvuku tedy na
penultim (b). Pozdji dolo pod vlivem maartiny k pesunu pzvuku na iniciln slabiku a
distribuce vokalick dlky se stala nezvislou na pozici pzvuku (c). V nkterch ppadech
byla dlka hypoanalyzovna jako vlastnost morfmu a analogicky se rozila i do tvar, kde
by lautgesetzlich ml bt krtk vokl (d). Byl tak mj. naruen pvodn stav (bc), kdy se v
jednom slovnm tvaru mohl vyskytovat jedin dlouh vokl.

Metanalza
= souasn hyperanalza a hypoanalza; pehozen inherentn a kontextuln smantick
hodnoty jednotky
Pklad 1 (Croft 2000): Ve vvoji francouztiny probhl tzv. negativn cyklus (Jespersen
1917). Ve star francouztin byla negace vyjdena anteponovanm negtorem (a), kter
mohl bt pozdji zeslen postponovanm emfatickm elementem, pvodn substantivem,
nap. pas (b). Postponovan element se postupn stal obligatornm a ztratil svou emfatickou
funkci; tak je tomu v dnen standardn francouztin (c). V hovorov francouztin nakonec
dolo k elizi anteponovan sti negtoru a jedinm negtorem je tedy samotn pas (d).
a. jeo ne di nekm
b. jeo ne di pas vbec nekm
c. je ne dis pas nekm
d. je dis pas nekm
Metanalza zde spov v tom, e pvodn emfatick prvek (vbec) uvan v kontextu
negace byl reinterpretovn jako inherentn negtor v (mimojazykovm) kontextu emfze (ten
je dn tm, e negace bv obecn asto uvna v emfatickch kontextech). K elizi
pvodnho negtoru ne mohlo dojt po dal hyperanalze, kdy byla jeho inherentn negativn
funkce pipsna kontextu (tj. pas).
Poznmka: Termn metanalza se tak pouv pro reanalzu morfematick hranice, nap.
anglick a norange > an orange pomeran, an ickname > a nickname pezdvka;
maarsk az g > a zg obloha, nebe; sintsk niglo jeek < ein Igel, nsa osel < ein
Esel, nokso vl < ein Ochs apod.

60

Kryptanalza
= analza smantick vlastnosti jednotky jako gramaticky nevyjden (covert) a pidn
explicitnho znaen tto smantick vlastnosti; pat sem i tzv. pleonastistick (redundantn)
znaen kategori
Pklad 1: Propria jsou inherentn definitn, protoe vtinou denotuj individuum. Uniktnost
je pvodn neznaen, kryptanalza vede v nkterch jazycch k explicitnmu znaen skrze
obligatorn uvn uritch len, nap. ivrit ha-rav Yosef rabi Josef, etina i Maria,
romtina o Viktri; podobn nap. v dialektn nmin a italtin, v jazyce kiche apod.
Pklad 2: V ujgurtin obsahuj zjmena 1PL biz(-lr) a 2PL sil < *siz-lr pravideln
plurlov sufix, akoli tvary bez tohoto sufixu jsou pvodem tak plurlov, obsahuj
nepravideln a dk plurlov marker -iz. Plurl je synchronn povaovn za neznaen, a
proto je pidn pravideln plurlov marker.
Pklad 3: Pleonastick formy, nap. angl. feets, more harder, PFI initiative apod.
Pklad 4: Slovesa typu zabrnit implikuj, e k zabrnn innosti nedolo. Kryptoanalza
negace vede k jejmu explicitnmu znaen, srov. katalnsk impediu que en Joan (no) surti
elegit zabra tomu, aby byl Joan zvolen.

61

Gramatikalizace
-

grammaticalization / grammaticization / grammatization; termn pochz od Meilleta

(1912)
diachronn proces, kterm se jednotka stv do vt mry soust gramatiky;
gramatikalita = synchronn mra dosaen gramatikalizace (Lehmann 2002)
podle nkterch autor (nap. Campbell 2001) nejde o specifick diachronn proces

Grammaticalization consists in the increase of the range of a morpheme advancing from

a lexical to a grammatical or from a less grammatical to a more grammatical status.
(Kuryowicz 1965: 52)
[...] unidirectional historical process whereby lexical items in the course of time acquire
a new status as grammatical, morphosyntactic forms, and in the proces come to code relations
that either were not coded before or were coded differently
(Traugott & Knig 1991)
[...] an evolution whereby linguistic units lose in semantic complexity, pragmatic
significance, syntactic freedom, and phonetic substance (Heine & Reh 1984: 15)
a) gramatikalizace je POSTUPN / graduln lexikln / obsahov prvek > gramatick /
funkn prvek
diskurz > syntax > morfologie > morfonologie
izolace > analytinost > aglutinan synteze > fuzionln synteze
slovo > klitikon > afix > alternace > nula
b) gramatikalizace je JEDNOSMRN [viz degramatikalizace]
c) gramatikalizace je KONSTRUKN ZAKOTVEN
Pklad: Anglick going to se gramatikalizuje pouze v konstrukci se slovesem (a), nikoli v
konstrukci se substantivem (b).
a. Bill is going to go to college > Bills gonna go to college
b. Bill is going to college > *Bills gonna college
inovace vs. renovace (Lehmann 2002)
INOVACE = konstrukce X je pokraovnm konstrukce Y skrze jej gramatikalizaci, piem
vznik nov kategorie
RENOVACE = konstrukce X nahrazuje konstrukci Y bez gramatikalizan nvaznosti,
piem nevznik nov kategorie
Pklad 1: Italsk zpsobov adverbium ciaramente jasn je gramatikalizac latinsk
kolokace clara mente jasnm zpsobem a renovac latinskho zpsobovho adverbia clare
jasn. Nedochz zde ke kategoriln inovaci.
Pklad 2: Francouzsk urit len il ~ la je gramatikalizac latinskho demonstrativa ille ~
illa. Dochz zde ke kategoriln inovaci (vzniku kategorie lenu).

62

Poznmka: Pestoe pi renovaci jde asto o nahrazen syntetick konstrukce X analytickou

konstrukc Y, nejde o pklad degramatikalizace (Heine & Reh 1984 contra Lightfoot 1979).
Gramatikalizan stezky - pklady
Nominln modifiktory
urit len < demonstrativum
neurit len < slovka jedna
relativum (relativiztor) < demonstrativum / interogativum
Lokln vztahy
anteriorita (ped / vpedu) < obliej, oko, prsa, hru,
zdka hlava
posteriorita (za / vzadu) < zda
inferiorita (pod / dole) < zem, pda apod., zdka noha /
chodidlo, zadek
Pdov znaen
akuzativ < dativ
dativ, benefaktiv, el < alativ
instrumentl / konjunktivn koordinace < komitativ
infinitiv / pina < el
pina < lokativ / temporl
zpsob < instrumentl
subordinace < pdov marker
TAM kategorie
imperfektum / przens < progresivum
futurum < pohybov schma (X jde/pichz do Y) / voln schma (X chce Y)
progresivum < lokln schma (X je v Y) / akn schma (X dl Y) / komitativn
schma (X je s Y)
perfektum < rezultativum / kompletivum
kompletivum < slovesa s vznamem dokonit
iterativum < slovesa s vznamem otoit / vrtit
epistemick modalita < deontick modalita (orientovan na agenta)
Tzv. degramatikalizace
= diachronn opak gramatikalizace (nap. gramatika > lexikon, vzan forma > voln forma)
termn vytvoen Lehmannem (1982) pro pedpokldan neexistujc jev
kontroverzn protipklady velmi rznho druhu proti jednosmrnosti gramatikalizace
Lexikalizace
znak je lexikalizovn, pokud je deanalytizovn a inventarizovn, procesovn holisticky
termn aplikovn na velmi rzn jevy a procesy, nap.
a) vznik novch lexm kompozic
b) vznik novch lexm kombinac st jinch slov (tzv. blending)
c) syntaktick konstrukce > lexm (tzv. amalgamace)
d) funkn slovo > obsahov slovo (ppad degramatikalizace)
e) vzan morfm > obsahov slovo (ppad degramatikalizace)
f) ztrta smantick kompozicionality (tzv. idiomatizace)
63

g) inkorporace inferovanch funkc do konvennho vznamu lexmu (tzv. smantizace;

ppad hypoanalzy)
Pklad (b): anglick nevertheless
Pklad (c): anglick work-aholic (1968) < work + alcoholic
Pklad (d): anglick out prepozice > sloveso
Pklad (e): esk -ismus > ismus, anglick bi, ex, teen
Pklad (f): romsk lah-ar- udlat dobrm > ustlal, barjar- zvtit > vychovat
Pklad (g): anglick he is supposed to go pedpokld se, e pjde > pravdpodobn
pjde > ml by jt
Parametry gramatikalizace (Lehmann 1982, 2002)
A. Paradigmatick vha / integrita
= mra substance znaku, kter mu umouje zachovat si identitu, odlinost od ostatnch znak
a zajiuje mu jistou prominenci v kontrastu k jinm znakm v syntagmatu
a) eroze / attrition = pokles fonologick integrity
b) desmantizace / bleaching = pokles smantick integrity
B. Paradigmatick koheze / paradigmaticita
= mra formln a smantick integrace znaku do paradigmatu pomoc vztah opozitnosti
a komplementarity
- paradigmatizace / paradigmatick integrace = vyrovnn pvodnch rozdl mezi leny
paradigmatu
C. Paradigmatick variabilita
= mra volnosti pi volb uritho znaku
a) intraparadigmatick variabilita
b) transparadigmatick variabilita = obligatorifikace
D. Syntagmatick vha / rozsah (scope)
= strukturn velikost konstrukce, kterou dan znak konstituuje
- kondenzace = degradace na ni rove slokov
subkategorizanho rmce

struktury,

redukce

E. Syntagmatick koheze / vzanost (bondedness)

= mra intimity spojen znaku s jinm znakem v konstrukci
- koalescence = nrst vzanosti: juxtapozice > klitizace > aglutinace > fze (splynut)
F. Syntagmatick variabilita
= mra (slovo)sledn variability znaku vzhledem k ostatnm znakm v konstrukci
- fixace sledu
Jak detekovat gramatikalizaci? (Hopper 1991)
A. Vrstven (layering)
vvoj a koexistence vce vrstev prostedk pro uritou funkn oblast; vznik a tolerance
synonymie
Pklad: V anglitin koexistujou rzn futurln konstrukce, nap. I shall study / I will study /
I am going to study.

64

B. Divergence
dsledek gramatikalizace prvku v nkterch konstrukcch a absence jeho gramatikalizace v
jinch konstrukcch; me, ale nemus dojt k formlnmu roztpen
Pklad 1: Nmeck substantivum Teil dl, st se gramatikalizovalo jako fraktln
sufix -tel, nap. Vier-tel vrtina. Zrove se zachovalo ve sv pvodn lexikln
funkci.
Pklad 2: Staroanglick slovka an [a:n] jedna se gramatikalizovala jako neurit
len an ~ a. Zrove se v neetymologicky zeslen form zachovala jako
slovka one jedna.
Pklad 3: Praromsk benefaktivn postpozice ke pro se v romtin gramatikalizovala jako
dativn sufix -ke ~ -ge, nap. *phralen ke pro bratry > phralen-ge bratrm. Zrove se
zachovala jako adpozice (vlivem jazykovho kontaktu: prepozice) vtinou s alativnm
vznamem, nap. ko phrala k bratrm < *ke o phrala [k DEF brati].
C. Specializace
- v dsledku obligatorifikace / sniovn variantnosti v emergentn gramatick konstrukci
Pklad: Ve star francouztin existovalo mnostv substantiv (s minimal-unit vznamy jako
krok, bod, osoba) pouitelnch pi emfatick negaci. Pi gramatikalizaci do funkce
emfatickch negtor dolo k zen jejich invente a k jejich funkn specializaci (nap.
point bod se uv v situacch, kdy emfatick negace protie pedchozmu tvrzen).
D. Perzistence
- synchronn funkce a distribuce gramatikalizovan formy reflektuj jej historii jakoto formy
lexikln; synchronn tko motivovateln vlastnosti gramatick formy mohou bt vysvtleny
diachronn, persistenc vlastnost jejho lexiklnho zdroje
Pklad: esk prepozice dky je tm synonymn s dve gramatikalizovanou prepozic
kvli, zachovv si vak aspo v nkterch konzervativnch idiolektech pozitivn
evaluativn konotace pvodn konstrukce (srov. dkovat emu). Tyto konotace jsou zejm
mj. z reakc nkterch mluvch na konstrukce typu dky tsunami pily o ivot tisce lid.
E. Dekategorizace
- ztrta morfosyntaktickch vlastnost
Pragmatikalizace
= lexikln, ppadn gramatick jazykov jednotka ztrc svou pvodn lexikln i
gramatickou funkci a zane pebrat funkce pragmatick. Dojde k jejmu postupnmu
smantickmu vyprazdovn, ztrt referenn funkce a pevnho postaven ve vt. Zane se
objevovat i v jinm okol, ne kter j bylo pvodn vyhrazeno, jej vznam se zobecuje
a zabstraktuje, stv se stle vgnjm

65

Handout od Friedov:
I. Gramatikalizace
obvykl, tradin definice:
1. redukovn smantickho obsahu (desmantizace, vyprazdovn/oslabovn lexiklnho
obsahu)
2. zmna gramatick kategorie (decategorializace, ztrta slovn autonomie)
3. fonetick redukce (ztrta fonetickho materilu)
+ dal vlastnosti:
4. roziovn kontextu pro vskyt dan jednotky
5. restrikce v gramatickm chovn (nap. slovosled)
6. obligatorn uvn
7. typologick obvyklost
8. zmna se vztahuje na vechny potenciln kandidty dan tdy
princip jednosmrnosti: mn gramatick vznam/funkce > vce gramatick
historie gramatikalizanho mylen:
_ Wilhelm von Humboldt (1822)
kolokace s konkrtnm obsahem > gramatika
_ Georg von der Gabelentz (1891)
cyklick obnovovn v gramatickm systmu
_ Antoine Meillet (1912):
prirazen gramatick platnosti puvodne autonomnmu slovu
_ Kuryowicz, Benveniste
_ Christian Lehmann; Talmy Givn
_ Elizabeth Closs Traugot
II. Pragmatikalizace
= zvltn druh gramatikalizace, motivovan subjektivnm zaujetm mluvch:
lexikln/gramatick vraz > pragmatick stice
vlastnosti:
1. ztrta propozinho vznamu
2. zeslen nepropozinch a zejm. postojovch vznamu
3. tsn propojen s ukotvenm v konkrtnm kontextu
4. diskurzn funkce
princip jednosmrnosti: propozin > textov > expresvn vznam
propozin obsah strukturovn subjektivn
vrazu textu/diskurzu postoj mluvho
III. Lexikalizace
= vznik nov lexikln jednotky
definice (Brinton & Traugott 2005: 96):
1. ztrta kompozicionlnho vznamu dan jednotky
2. vznik nov lexikln jednotky autosmantick kategorie (nap. konverze,
univerbizace...)
3. nepodlh obecnm produktivnm procesm v danm jazyce

66

(Hrub) srovnn G P L
G a P sdlej:
ztrtu propozinho/smantickho vznamu
typologickou obvyklost procesu
dekategorializaci
restrikce syntaktickho chovn
(fonetickou redukci)
P a L sdlej:
neproduktivnost (tj. jde o jednotliv jazykov vrazy, nikoli tdy)

67

Syntaktick zmny
Reorganizace syntaktick struktury
- v nvaznosti na rekonceptualizaci, nebo vt konceptuln tsnost
P.: zmna ve struktue esk nominln frze
slovosled uvnit staroesk NP: [zlat peniez], [obraz anjelsk]
zmna ve struktue esk pedlokov frze
vidch (pstennka) velmi [v mal pelei pbvajce]PP
j jsem ji nevelmi [pd mnoho lety]PP vidla
pijed tie krli velmi [z pvelik] dli
Smantick zmny
Specializace/specifikace
- zuovn vznamu
- napklad pvodn pivo jako jakkoliv pit, dnes jen jako jeden druh npoje
Generalizace
- roziovn vznamu
- napklad slovo limonda pouze pro npoj z citronu, dnes vce druh npoj
Degradace
- pejorace
- pvodn neutrln slovo zskv pejorativn vznam
- napklad slovo nepizpsobiv pvodn nebylo myleno jako nadvka, podobn slova
oznaujc vysoce postaven osoby za totalitnho reimu (nebo u jen slovo
komunista), dle nap. slovo vl (zve-nadvka)
Ameliorace
- opak degradace, elevace
- slovo zskv nov, pozitivnj vznam, poven
- napklad slovo chlap, v anglitin nice pvodn vznam jako foolish, silly
Metafora
= zaloena na podobnosti; konceptualizace/chpn jedn vci na zklad podobnosti s
konceptem jinm, prvn vznam zkladn, metaforick utvoen, posunut; zpsob uvaovn
nap. HLADK 1. hladk led, hladk zrcadlo, elo, parkety = povrch na dotyk bez vstupk,
nerovnost nebo drsnosti
2. hladk prbh, jednn, spch, vtzstv = aktivity bez pekek, bez obt
Metonymie
= celek a st, vztah zaloen na spojitosti mezi tm, co vyjaduje doslovn vznam a co
vyjaduje penesen vznam:
Dm si jen skleniku. (ndoba obsah)
Nakoupili jsme tam krsn sklo. (materil vrobek)
Mnichov zmnil hranice eskoslovenska. (msto udlost)
Prask metro se zastnilo odborsk stvky. (ovldan objekt ovladatel)
Jeho rodnm jazykem je nmina. (pina nsledek)
Pojme nkam na nu. (etnikum artefakt)
68

7.

Osvojovn jazyka

Osvojovn jazyka: genetick vs. kognitivn-funkn pojet.

Osvojovn zvukov a gramatick stavby; osvojovn vznamu (mentln lexikon). Fze
vvoje.
Jazykov poruchy
Jazykov poruchy: typy afzie (z hlediska naruen gramatick stavby jazyka). Jazyk a
mozek: mozkov centra, lateralizace.

PSTUPY
Behavioristick teorie
- Veker chovn nauen
- Okol mus korigovat dtsk pokusy
- Zvyuj se nroky
Psycholingvistick syntaktick pstup
- Dt uv i to, co nikdy neslyelo
- Vady, kter nem nikdo v rodin
- Pedpoklady pro eov chovn jsou lovku vrozen (srovnej Chomsky , generovn
veho, vrozen i gramatika a syntax, proces osvojovn jako odnauovn pravidel)
Psycholing. Smantick pstup
- Smantika dleitj ne syntax
- Dt nepotebuje vrozen jazykov modul, ale velk kognitivn schopnosti
- Nevysvtluje jak se vci osvojuj, pouze z eho
Sociolinvistick teorie
- Chtj si osvojit jazyk komunikace ve skupin, socializace
- Nonverbln komunikace
- Komunikan akt pedchz smantick a syntaktick struktue (nonverbln
komunikace)

69

FZE (PODROBN)
1. ppravn stadia vvoje ei (do 1 roku) = preverbln
- kik
- broukn
- pudov vatln
- napodobujc vatln
- stadium rozumn ei
- obdob osvojovn pedverblnch a neverblnch aktivit
- osvojovn nvyk, zrunosti mluvnch orgn
- na jejich zklad vznik skuten e
- teprve po zvldnut tchto aktivit me pejt k dalmu stupni
- neverbln aktivity:
- zrakov kontakt, mimika, pirozen gesta, tlesn kontakt (pi kojen)
- v rznch formch petrvvaj po cel ivot
- pedverbln aktivity:
- kik, pl, broukn, vatln
- maj bli vazbu na budovn mluven ei
- pprava artikulanho apartu na realizaci skuten ei
- postupn zanikaj a jsou nahrazovny aktivitami verblnmi
- pprava na komunikaci probh u v prenatlnm obdob (polykac pohyby,
dumln palce, pupen ry, naladn sluchu na zvuk lidsk ei)
- po narozen dt se dt u ovldat sn a vkn
Kik
- prvn hlasov projev novorozence
- hlasov reflex vyvolan reakc na zmnu prosted, teploty, okol a krevnho obhu,
pechod ze zsobovn kyslkem placentou na plicn dchn
- kik jako projev nespokojenosti reakce okol pochovnm, hlazenm, mluvenm
dt si uvdomuje, e zvuky jsou nstrojem dosahovn cl
Broukn
- kol. 6. tdne: zmna charakteru kiku citov zabarven
- zpotku m kik tzv. tvrd hlasov zatek nelib pocity
- pozdji, obvykle mezi 2. a 3. mscem: mkk hlasov zatek pocity pjemn, lib
- hlas jako prostedek pro uspokojen poteb pivolvac funkce
, kter se objevuj u kadho kojence
Pudov vatln
- hra s mluvidly: dt eovmi orgny vykonv pohyby podobn jako pi pjmu
potravy, kter souasn doprovz hlasem
- dt vydv prahlsky, prefonmy zvuky (Ohnesorg)
- vechny dti vydvaj stejn zvuky
- objevuje se i u dt neslycch
Napodobiv vatln
70

- 6. a 8. msc dt opakuje zvuky, kter sly

- pipodobuje sv zvukov projevy hlskm svho mateskho jazyka
- napodobuje nejen zvuky, ale i pohyby mluvidel nejblich osob, zvl. matky
- spe ne zvuky napodobuje melodii a rytmus mateskho jazyka sv pocity a pn
vyjaduje napodobenm melodie, vky, sly, rytmu ei
- opakovn hlskovch skupin pi vatln fyziologick echollie
- dt spojuje samohlsky s nktermi souhlskami (artikulan nejjednodumi m,
b, p: mama, baba, papa, p p nejde o slova!
- zvukov projevy plus pohyby tla, rukou, otenm hlaviky,
- prvn kritick obdob ve vvoji ei obdob dleit pro rozpoznn sluchov vady
u neslycch dt se napodobiv vatln neobjevuje
Obdob rozumn ei
- mezi 10. 12. mscem
- potky pasivn slovn zsoby, jet ne rozumn ei v pravm slova smyslu
- dt jet nechpe obsah slov, kter sly, ale slyen zvuky asociuje s vjemem i
pedstavou konkrtn situace, kter se asto opakuje
- porozumn motorick reakce tzv. komunikace gesty
- reakci dtte vyvolv pedevm melodie ei, ale tak gestikulace a mimika
2. obdob vlastnho vvoje ei
stadium emocionln-voln (1 a 1,5 r.)
stadium egocentrickho vvoje ei (1,5 a 2 r.)
stadium asocian reprodukn
stadium rozvoje komunikan ei (2 a 3 r.)
stadium logickch pojm (kolem 3 r.)
stadium intelektualizace ei (pelom 3. a 4. r.)
stadium emocionln voln (1 a 1,5 r.)
- dt vyjaduje emoce, pn, prosby
- prvn verbln (slovn) projevy prvn vty jednoslovn, slovo m vznam a funkci
vty, zastupuje vtu: p.: P. En. = ven
- slovo-vta rzn vznam podle melodie, intonace, pzvuku poznme, jak vznam
vta m (oznmen, otzky, prosba, )
- dt slovo piazuje nejprve konkrtnmu objektu (osob, vci, zveti), pozdji je
piazuje i slovm podobnm, resp. slovm ze stejn tdy
- prvn slova
o 1 a 2 slabiky
o nesklonn
o SD: podstatn jmna, slovesa, onomatopoick (zvukomalebn) citoslovce
- pasivn SZ pevld nad aktivn
stadium egocentrickho vvoje ei (1,5 a 2 r.)
- dt objevuje mluven jako innost rzn cle
- opakuje slova a napodobuje dospl
71

- obdob prvnch otzek: Co je to? Kdo je to?

- tvoen dvouslovnch vt
- nemaj sprvnou gramatickou strukturu
- vta = seskupenm podstatnch jmen, pp. sloves a pdavnch jmen
stadium asocian reprodukn
- slova funkce pojmenovvac
o dt sly ve spojitosti s uritmi jevy konkrtn slova dt oznauje uritmi
vrazy konkrtn soby a vci ve svm okol tato oznaen pak pen na jevy
podobn
- vrazy, kter dt slyelo ve spojitosti s ur. jevy, pen na jevy podobn
reprodukuje tak jednoduch asociace
- penen (transfer) oznaen na jevy analogick
- vraz je spojen s konkrtnm jevem
stadium rozvoje komunikan ei (2 a 3 r.)
- prudk rozvoj komunikanch dovednost
- dt pomoc ei uspokojuje sv poteby motivace ke komunikaci
- frustrace v ppad nespnho pokusu o komunikaci
stadium logickch pojm (kolem 3 r.)
- gramatick obd., slova s obsahem, abstrakce, zeveobecovn
- slova s pomoc abstrakce stvaj pojmy veobecnmi
- obdob spojen s osvojovnm nronch mylenkovch operac mon vvojov
obte v projevu dtte opakovn hlsek, slabik, zarky, neplynulost projevu
- ve 3 l.: SZ asi 1 000 slov, dt pojme zkladn pedmty denn poteby, orientuje se
v asovch pojmech (den noc)
- druh vk otzek 3,5 r. Pro? Kdy?
stadium intelektualizace ei (pelom 3. a 4. r. 4. r. a do dosplosti)
- vvoj po strnce logick, slova se intelektualizuj dt chpe obsah slov, rozliuje
pojmy abstraktn a konkrtn, zpesuje gramatick formy slov, kter pouv,
roziuje si svou SZ, celkov vylepuje, zkvalituje svj mluven projev po strnce
obsahov i formln
- mluv ve vtch, souvislej vyjadovn, dostaten pesn vyjden mylenek

72

8.

Poruchy ei

Jazykov centra: vdci koncem 19. Stolet, Wernicke a Broca

Naruen zvukov strnky ei:
naruen srozumitelnosti eov produkce
diagnzy: dysllie (nkter hlska lambdacismus, sigmatismus), dysartrie (celkov obte se
vyjdit porucha nervovch drah), myofunkn dysfunkce (naruen svalov innosti), palatollie
(roztp patra operativn), rhinolalie (huhavost)
Naruen obsahov strnky ei:
naruen v oblasti slovn zsoby, syntaxe, morfologie
diagnzy: opodn vvoj ei, vvojov dysfzie, afzie (viz ne)
Naruen plynulosti a tempa ei
pote v plynulosti a tempu eovho projevu
diagnzy: Koktavost (balbuties), breptavost (tumultus sermonis)
Dysfluence (porucha plynulosti):
neplynulost ei
v uritm vku fyziologick (vvojov dysfluence kol. 3. r.)
pokud frekvence a rozsah obt pekro urit limit a pidaj-li se pote
s naptm, pak lze mluvit o potcch koktavosti
Poruchy tempa ei:
zrychlen tempo ei, kter vede k nesrozumitelnmu projevu
nejmn zastoupena u logoped
Naruen v sociln interakci:
pote na rovni sociln komunikace, zvldn pragmatick sloky ei
diagnzy: mutismus (totln vs. Selektivn; nmota na podkladu psychologie) vs. logofobie
Afzie
centrln porucha ei orgnov pokozen / onemocnn CNS, lokln pokozen mozku
ztrta ji nabyt schopnosti komunikovat, naruen psychick, emocionln, voln sfry lovka
asto vede k izolaci
podle msta lze v mozku rzn typy afzi
Wernickeho zn jako bn e, ale nesmysln, nepipout si nemoc
Brocova namhavost produkce mechanicky, postiena gramatika
sten, pln neschopnost vydvat/pijmat komunikan signly
etiologie: ndory, razy, CMP, krvcen do mozku, znty mozku, intoxikace atd.
afaziologie samostatn disciplna v rmci logopedie
X dtsk afzie postien vyvjejcch se schopnost mozku

73

Fungovn jazyka ve spolenosti

9.

Pragmatika

Vztah textu a kontextu, rzn pojet kontextu, pojem pragmatiky.

Asi je vhodn uvst, e v 70. letech dolo k tzv. pragmatickokomunikanmu obratu, pi
nm dolo k zsadn reorientaci lingvist vysvtlovn jazykovch jev vzhledem ke
kontextu. Dve se dlala lingvistika pedevm na dokonalch datech, kter sama o sob
pedstavovala dostaten materil pro jazykovdn rozbor. Nakonec si lingvisti (vtipn
z podntu filosof) piznali, e uritm promluvm (textm) nelze porozumt, ani by byl
zohlednn kontext.
Kontextem se obecn mysl urit textov okol, obvykle se mn, jak stejn smiotick
povahy, tak odlin. Pro jemnj rozlien se nkdy pouv dlen na kontext a kotext:
- kotext = okol patc do tho semiotickho systmu (co je okolo napsno/eeno)
- kontext = okol nepatc do stejnho semiotickho systmu (kde je to napsno/eeno)
Pragmatika je definovna velijak, nejobecnj vstin definice je formulovateln asi
takhle:
pragmatika je vda o tom, co mluv v interakci skuten mn a co pouvnm jazyka dlaj.
Centrln tmata pragmatiky (tak jak nm to bylo podno), jsou: deixe, presupozice a
implikace, kooperan princip a kooperan maximy, mluvn akty, zdvoilost,
etnometodologick konverzan analza, ale lze uvaovat i zpsobem, e do pragmatiky
spad ve, co se njakm zpsobem tk jazykov interakce a jej systematinosti, take nap.
i Bourdieauova teorie jednn nebo Jakobsonovy funkce jazyka.
Mluvn akty (J. Austin).
Austin zpotku dl promluvy na konstativy a performativy. Konstativy konstatuj,
performativy konaj. Nakonec uvaoval i nad tm, zda kad konstativ nen zrove njakm
performativem. Performativ me bt nap. dost, slib, poktn, oddn, ale teba i pozdrav.
Jde o to, e se mluvenm nco dl.
Mluvn akty (J. Searle).
Searle rozplacoval Austinovo pojet a klasifikoval mluvn akty do pti kategori:
1) deklarativy prohlen, kter zmn urit sociln status, p. oddn, poktn
2) komisivy mluv se k nemu zavazuje, p. slib
3) direktivy zmrem mluvho je pimt posluchae nco udlat
4) expresivy mluv vyjaduje urit pocit
5) reprezentativy pedstavuj urit pesvden mluvho
Jazykov indiktory mluvnch akt.
Jsou nejzvejnj u explicitnch performativnch formulac, nap. tmto ti naizuji, abys umyl
ndob, nemme nap. pro urku *tmto t urm. V ppadech uritch konvennch
performativ (nap. oddn, imatrikulan e) je nutn dodret v urit me konvenn normu
jazykovho proveden danho performativu. Mimo explicitn formulace mme rzn jazykov
prostedky k signalizaci rznch akt, nap. imperativ pro vyjden direktivu, tzac zjmena
pro vyjden otzky (lze tak povaovat za dost, kdy je dna urit informace).
74

 Komunikan/konverzan maximy (H. P. Grice).

Vychzej z Griceova kooperanho principu, kter k, e se mluv v interakci orientuj na
vzjemnou kooperaci jako obecn pedpoklad jazykov interakce. Tento pedpoklad
prezentuje/konkretizuje pomoc stanoven ty maxim, jako uritch pravidel, ktermi se
mluv v konverzaci d:
1) Maxima kvantity nekej moc ani mlo
2) Maxima kvality nekej nic, o em si nejsi jist, e je pravda a pro co nem
dostaten dkazy
3) Maxima relace bu relevantn
4) Maxima zpsobu vyhni se rozvlnostem
Problm nepmch mluvnch akt.
Spov v tom, e nen jasn rozeznateln, o jak jednn se pesn jedn. Nap. pokud se
doktor zept pacienta: Mete vstt?, nemus bt hned jasn, zda jde o dost nebo o dotaz
na schopnost pacienta vstt.
Praxeologick pojet pragmatiky, stavba a utven rozhovoru.
Toto pojet pedpokld, e interakce se odehrv na zklad uritho systmu a e uit
jazyka, ke ktermu pi nm dochz (parole), je njakm zpsobem logick, systematick
(odklon od Saussureova pojet). Zkladn schma je takov, e rozhovor se njak zan,
njak probh a njak kon. Mluv se obvykle stdaj jeden po druhm, i kdy me asto
dochzet k pekryvm v okol msta relevantnho pro vmnu mluvch.
Zklady pepisu mluvenho textu a jeho analzy v souladu s pstupem
etnometodologick konverzan analzy.
Pouv se zjednoduen (i trochu vylepan vce prozodie ) fonetick transkripce, pro n
jsou podstatn pedevm informace relevantn z hlediska dln samotn konverzace.
Vtinou se vol sada znak relevantnch pro danou studii. Napklad pokud ns zajm nap.
tematick posloupnost nebo sociln kategorizace, nen pli relevantn zapisovat intonan
kadence nebo pauzy, kter jsou ale relevantn nap. pi analze struktury rozhovoru,
mechanismu vmny mluvch apod. Zklad analzy pak pedstavuje sledovn toho, jak
mluv nap. dlaj vzjemn stdn, dlaj tematickou posloupnost, i nap. sociln
kategorizaci, a hledn pravidelnost v tchto postupech.
Teorie zdvoilosti (P. Brownov / S. Levinson).
Navazuje na Goffmanv pojem tve, kterou dle rozvd a pedstavuje dva druhy tve:
- pozitivn tv prvo lovka na to bt spoleenskou bytost
- negativn tv prvo lovka na soukrom, nespoleenskost
Mluv v interakci se pak orientuj na to, aby zachovali tv svho protjku, proto je nap.
vhodnj uit nepm dosti, kter ponechv adrestovi vce prostoru, aby si zachoval
svou tv. Pozitivn zdvoilost zdrazuje pozitivn tv mohl byste mi pomoci?,
negativn zdvoilost zdrazuje negativn tv nezlobte se, e Vs obtuji.
Co jsou indexick vrazy (H. Garfinkel), deixe (personln, prostorov, asov,
textov).
75

Jazykov znaky, kter na nco ukazuj, a u fyzicky nebo metaforicky. Personln deixe
poukazuje na vztah mluvho, adresta, a dalch (j, ty, on). Prostorov poukazuje na urit
msto vzhledem k posluchai (tady, tam), asov poukazuje na asov umstn kontextu
(nyn, potom, pedtm) a textov poukazuje na jin msto v textu nebo na jin text (nap.
elipsa, reference apod.).
Sociln deixe a zdvoilost.
Sociln deixi lze chpat jako eji pojatou personln deixi (prnik pedstavuje zjmena my,
vy, oni/ony). Dal formou sociln deixe je sociln kategorizace, kde lze vnmat paralelu
zdvoilosti a politick korektnosti (je nezdvoil/politicky nekorektn mluvit o Romech jako o
ciknech). Jednou z forem zdvoilosti me bt dln vzdlenosti nap. pomoc vykn
nebo pouvnm nepmch mluvnch akt (v tomto ohledu je nejzdvoilej ct si o nco
tak, e neeknu nic), v eskm prosted lze povaovat negativn zdvoilost za zdvoilej,
zvl v ppadech vt sociln vzdlenosti.

10. Sociolingvistika
Jazykov systm a mluv jazyka jako rzn vchodiska sociolingvistick teorie.
V ppad, e sociolingvistick teorie vychz od jazykovho systmu, in tak na zklad
pedpokladu, e urit jazykov promnn (v potcch sociolingvistickho/varianho
vzkumu) pedstavuje promnou zvislou na urit nezvisl sociln promnn (nap.
sociln tda, gender, sociln s). V ppad, e je vchodiskem mluv, zkoum se, jakm
zpsobem se astn interakce a jak se tmto astnnm me podlet na vytven sociln
reality. Zjednoduen, vchodisko jazykov pedpokld jazyk jako odraz socilnho svta,
vchodisko mluvho pedpokld sociln svt jako (sten) odraz jazyka, tedy e socilno
je spoluutveno jazykem.
Labovovy vzkumy v obchodnch domech v New Yorku varian sociolingvistika.
Prkopnick prv mylenkou, e jazykov variace, kter nen vysvtliteln fonologicky, nen
ve skutenosti voln (free), ale vzan (bounded) na uritou sociln kategorii (zde sociln
tda). Myslm, e nen poteba tu moc rozvdt, o co v tch vzkumech lo, myslm, e jsme
o tom slyeli dost. To nejpodstatnj je prokzn toho, e jazyk m skuten tendence
variovat v zvislosti na socilnm statutu mluvho.
Gumperzovy vzkumy jazyka a sociln identity interakn sociolingvistika.
Gumperz poukzal na to, e uit urit jazykov promnn ve specifickm kontextu me
domoci k vytvoen urit sociln specifikace (nap. te se bavm s tmi mmi) , co
umouje prv pouit urit, a ne jin, jazykov promnn. P. promluvy Ima git mi a gig
x I am going to get myself some support.
Teorie socilnch st v sociolingvistickm vzkumu.
Do socling vzkumu vnesen Lesley Milroyovou v rmci jejho vzkumu v Severnm Irsku.
Nejpodstatnj je skutenost, e napojen na sociln st me vzkumnkovy umonit
pstup k jinak nepstupnm datm a zajistit mu zvltn status v rmci dan komunity.
76

Podstatn pojmy jsou ptel ptele jako ideln status lovka, kter pichz za neznmmi
lidmi se zmrem je zkoumat. Kvantifikace rznch vztah sociln st pedstavuj vpoty
hustoty a multiplexnosti. Hustota je podl realizovanch vztah vi vem monch
realizovatelnm (kdo je s km v kontaktu), Multiplexnost pedstavuje mnostv forem
socilnch vztah mezi dvma jedinci (ptel, kolega, nadzen, kamard z dtstv).
Vztah jazykovch a socilnch jev, zvisl promnn a nezvisl promnn v
sociolingvistickm vzkumu; jsou jazyk a jeho uvn pouhm odrazem spolenosti?
Pojet tohoto vztahu se rzn podle rznch vzkumnch tradic. Nap. Labov (a obecn
varian socling) bere jazyk jako odraz sociln skutenosti, interakn sociolingvistika
naopak poukazuje, e se jazyk podl na vytven uritch socilnch struktur. Ve varian
tradici jsou za zvisl promnn povaovan urit jazykov promnn (nap. vslovnost
v ped o, diftongizace, zkrtka obecn variace mezi spisovnou, obecnou a nen etinou) za
nezvisl jsou pak povaovny rzn sociln promnn (mu/ena, i kdy dnes bude asi vce
e o genderu, rzn vkov (arbitrrn) kategorie, sociln skupiny, teba uitel, politici,
popeli, peka, ale teba i etnick skupiny. Jazyk samozejm nen pouhm odrazem
spolenosti, lze ho povaovat za spolukonstitutivn prvek podlejc se nap. na uritch
makrosocilnch konsenzulnch procesech jako nap. pojet nroda jako (mimojin) jazykov
pospolitho celku i mikrosocilnch proces (nap. uit oznaen musla msto muslim
pro signalizaci osobnho postoje vi muslimm i danmu muslimovi; spad sem asi
vechno z pragmatiky, ekl bych)
Jak jazykov jevy jsou pedmtem sociolingvistickho vzkumu (pojem jazykov
promnn a jej typy).
V rmci variacionistick tradice se rozliuj ti hlavn typy jazykovch promnnch:
1) Markery neuvdomovan, jejich zkoumn nen mon v interakn
sociolingvistice, protoe o nich mluv nev)
2) Indiktory uvdomovan sten, v uritch kontextech vce (nap. pi vy
soustednosti na vlastn projev)
3) Stereotypy jsou siln uvdomovan
Problm relevantnosti socilnch struktur v sociolingvistickm vzkumu (statick
versus dynamick perspektiva).
Statick perspektiva pedpokld nemnnost socilnch struktur (respektive jejich relativn
stabilitu), dynamick perspektiva pedpokld neustle rekonstruovn tchto struktur, nkdy
se tak me dt dokonce repliku za replikou (hodn dynamick to me bt teba pi
vzjemnm pedstavovn dvou dosud neznmch lid). Symptomaticky statickou perspektivu
zaujm varian sociolingvistick tradice (co je jaksi logick, kdy pracuje s kategoriemi
jako sociln tda nebo sociln s, kter se vtinou repliku za replikou nemn),
dynamickou interakn sociolingvistick tradice.
Jak sociln jevy jsou relevantn v sociolingvistickm vzkumu (demografick
kategorie, kontext, sociln distance, moc, nerovnost, solidrnost).
Pro rzn vzkumu jsou relevantn rzn jevy, lze ovem i tvrdit, e v rmci
sociolingvistickmu vzkumu, kter se svou podstatou sten kryje se sociologickm
77

vzkumem, je relevantn kad aspekt sociln reality, kad sociln jev. Demografie je
relevantn pro dialektologii, kontext pro interakn vzkum (ale i jinde), podobn sociln
distance me bt relevantn pro uit uritch promnnch v rmci interakce (spe ne nap.
v sociolingvistickm interview). Moc a nerovnost jsou velice relevantn pro vzkum
jazykovho plnovn a jazykov politiky (dle pak v analze diskurzu, zvl v kritick).
Solidrnost me bt relevantn opt pro vzkum interakce, jakoto forma vysvtlen uritho
jednn, akomodace, dle opt v analze diskurzu (povimnme si nap. e kategorie
solidrnosti je ast keyword v diskurzu o uprchlcch a jeho uit pedpokld urit kontext
jednn s uprchlky a urit pstup k nim solidrn je pijmaj; ti, kdo je nepijmaj, mohou
bt implicitn nebo explicitn oznaeni nesolidrn).
Jak zorganizovat sociolingvistick vzkum. Nvrh projektu a jeho nleitosti.
Tak samozejm na zatku je njak otzka tkajc se jazyka ve vztahu ke spolenosti (nap.
jak vkov skupina pouv nejvce anglicismy?) nebo naopak (nap. pouvaj lid do ticeti
let vce anglicism ne lid od ticeti ve?). V rmci varian lingvistiky lze nap. vzt
jakoukoliv sociln kategorii a snait se zjistit, zda dan sociln skupina spadajc do dan
sociln kategorie vykazuje uritou systematickou jazykovou variaci. Jin druh otzek klade
interakn sociolingvistika, zamujc se na urit aspekty jazykov interakce. V takovch
ppadech je postup spe explorativn, ne ovujc.
Sociolingvistika v R.
Nejvce prce se udlalo v oblasti jazykov kultury (nap. Dane, celkov hodn PLK),
v oblasti vzkumu slangu (Klime - slang hornk, fotbalist, pok a dalch; Dejmek
mstsk slang, nejmlad/nejstar generace HK, trochu Nekvapil slang tramp), nejbl
varian je Wilson Moravians in Prague. V souasnosti jsou v kurzu nap. rzn vzkumy
tkajc se jazykovch komunit, nap. vietnamsk nebo korejsk, v R, otzky jazykov
politiky a jazykov plnovn (zajmav opt v kontextu jaz. komunit), pomrn hodn toho
vychz o jazykovm managementu, viz http://languagemanagement.ff.cuni.cz/node/352.
Slang, argot vzkum lexikln variace v R.
Hlavn Klime a Dejmek. V geografickm ohledu pak byla nejvtm projektem tvorba
eskho jazykovho atlasu.
Jazykov plnovn, jazykov politika, jazykov management.
Jazykov plnovn jako akademick disciplna se ustanovilo v polovin dvactho stolet ve
Francii jako forma kritiky jazykovho plnovn vykonanm (vykonvanm) v kolonilnch a
postkolonilnch oblastech. Jazykov politika se nkdy pouv jako synonymum, jindy
poukazuje na samotn politick rozhodnut majc (zkonn, prvn) vliv na jazyk. Jazykov
management pedstavuje integrativn teorii, kter se zabv jakoukoliv situac, kde se nco
dl s jazykem. Je to jakkoliv metajazykov aktivita. Standardn schma procesu
jazykovho managementu je nsledujc:
1) Povimnut
(nap. napsal jsem naspal msto napsal)
2) Hodnocen
(napsan naspal hodnotm negativn)
3) Nvrh plnu pravy
(pln: zmnit naspal na napsal)

78

4) Realizace plnu pravy (vykonm krok 3.)

Samotn proces JM nemus dojt a do konce, tj. me skonit klidn u povimnut.
Pstupy k sociolingvistickmu vzkumu: indukce a dedukce; kvalitativn a
kvantitativn vzkum.
Deduktivn zpsob uvaovn se ve spe na kvantitativn vzkum, induktivn spe na
kvalitativn. Kvantitativn pstup je astj ve varianch studich, kvalitativn v interaknch.
Ternn vzkum ve vztahu k sociolingvistice. Zkladn principy etiky v
(socio)lingvistickm vzkumu.
Ten vztah je hodn tsn, nejautentitj data skuten zsk vzkumnk nejlpe v ternu. Pro
rzn socling tradice jsou ovem jin vhodn terny. Nap. tko budu zkoumat moravsk
ne v zpadnch echch. Zkladn principy etiky lze formulovat nsledovn:
1) Respondent je obeznmen se skutenosti, e bude nahrn, a pro co bude nahrvka
pouita
2) Je zajitna anonymita respondenta pi prezentaci vsledk
3) Nejsou prezentovna data, kter by mohla v jakmkoliv ohledu pokodit
respondenta (co me bt nkdy obtn, protoe urit choulostiv data jsou nkdy velice
zajmav nap. Auer na Sociolingvistickm semini prezentoval rozhovor dvou student
v rmci vzkumu onho pohledu v jazykov interakci, kdy jeden z nich zmiuje, e ho
podvedla ptelkyn (je zajmav, co pi tom dlaj oi). Sm Auer byl pekvapen, e mu ten
student dovolil tuhle st hovoru prezentovat. ili kdy u, tak podat respondenta o
dovolen, ale to je jasn.
4) Z hlediska vzkumnka mi jako zkladn princip pijde estnost, ve smyslu, e
vzkumnk neprezentuje data, kter skuten nem, co se ale nevztahuje konkrtn k
(socio)lingvistice, ale tak njak obecn ke snaze o vdeck poznn svta, ekl bych.

79

11. Jazykov diverzita

Jazykov situace: poet jazyk ve svt Ethnologue (2009) uvd 7102 jazyk, 578
majcch institun status, 1598 rozvjejcch se, 2479 aktivn uvnch, 1531 ohroench
NEJVT RODINY I (poet jazyk; 100)
1. nigerokonsk 1532
2. austronsk 1257
3. transnovoguinejsk 477
4. sinotibetsk 449
5. indoevropsk 439
6. afroasijsk 374
7. australsk 264
8. nilosaharsk 205
9. otomangesk 177
10. austroasijsk 169
NEJVT RODINY II (poet mluvch; 10 mil.)
1. indoevropsk 2722 mil.
2. sinotibetsk 1259 mil.
3. nigerokonsk 382 mil.
4. afroasijsk 359 mil.
5. austronsk 354 mil.
6. dravidsk 223 mil.
7. altajsk 139 mil.
8. japonsk 123 mil.
9. austroasijsk 103 mil.
10. tajskokadajsk 80 mil.
11. nilosaharsk 38 mil.
12. uralsk 21 mil.
13. keunsk 10 mil.
mra jazykov diferenciace atd. - cca 250-300 genealogickch skupin (jazykovch rodin)
Genealogick afiliace a variabilita jazyk v jednotlivch makroarelech
Afrika
nigerokonsk fylum (a 4 rodiny)
nilosaharsk fylum (a 13 rodin)
khoisansk fylum (5 rodin) (mlaskavky!!! Xhosa, co neumte vyslovit, protoe to m
mlaskavku v nzvu)
austronsk rodina (= malgatina)
afroasijsk (teba arabtina, berbersk jazyky, egypttina, amhratina Etiopie)

80

Evropa
baskitina (izolt)
indoevropsk

afroasijsk (malttina)
turkick (turetina)
uralsk (fintina, maartina)
Asie
indoevropsk (hindtina, urdu, pertina, kurdtina, pato, pandbtina, bengltina)
81

uralsk (samojedsk)
turkick
kartvelsk
severozpadokavkazsk
severovchodokavkazsk
tunguzsk (Sibi a sever ny, dohromady tak 20 tisc mluvch)
afroasijsk (arabtina, hebrejtina)
drvidsk (telugtina, kannada, tamiltina, malayalamtina)
sino-tibetsk (nejasn klasifikace; mandarntina, barmtina, tibettina, wu, hakka, yue
[posledn ti z ny])
japonsk (japonsk dialekty, rjkjutina atp.)
korejtina (izolt)
ainu (Hokkaido, izolt)
dajsk (thajtina, laotina)
austroasijsk (vietnamtina, khmertina)
Austrlie a Ocenie
austronsk (10 rodin, pvodn Tchajwan, 1 z nich je malajsko-polynsk malajtina,
indontina, javntina, sundtina, tagalog + malgatina na Madagaskaru)
papunsk jazyky nen to rodina asi 850 jazyk, vztahy nejsou jasn, maj legran nzvy
a kadm mluv tak pt lid (necitovat)
australsk (taky to nen rodina) nejvt rodina je pama-nyungansk (warlpiri,
pitjantjatjara :D)
[Ameriku Viktor asi nedlal]
Severn Amerika
29 rodin + 27 izolt (nebo nezaazench)
Na-Den (Navajo)
algick (Cree, Ojibwe)
uto-aztck (nahuatl)
eskimo-aleutsk (polysyntetick)
maysk
Jin Amerika
keuntina, guarani, aymara, arawakan, jinak spousta divnch jmen JA je stran patn
prozkouman, vztahy nejsou jasn, tmi jazyky u skoro nikdo nemluv (krom tch
uvedench, ty maj plno mluvch)
Kreoly a pidginy seznam se mi sem dvat nechce; jsou to kontaktn jazyky
pidgin vznik zejmna pi obchodnm kontaktu (business pidgin), kdy dv skupiny lid
nesdlej dn spolen jazyk m typicky velmi omezenou gramatiku a lexikon, je funkn
velmi omezen, zanik ve chvli ukonen kontaktu (nen rodnm jazykem)
kreoly jsou jazyky vznikl v prosted plant, na nich pracuj otroci; ti jsou dovezeni z
Afriky, na planti potkaj dal otroky, nesdlej spolu dn jazyk, maj velice omezen
pstup k superstrtu (jazyku otrok, anglitin, portugaltin, francouztin atp.), take
vytvo jazyk se zkladn gramatikou (jednodu), kter me obsahovat adu vliv
africkch jazyk (substrt), a se slovn zsobou, kter je zaloen hlavn na superstrtu;
takov jazyk se postupn vyvj, je plnohodnotn, pouv se ve vech jazykovch domnch,
je to rodn jazyk
82

[v tchhle oborech je hodn neshod]

Fylick modely je jich hodn a nebvaj pijman obecn maj spolen to, e zahrnuj
jazyky, kter nejsou nutn pbuzn (resp. kvli omezen komparativn metody na maximln
asi 8000-10000 let je nelze dokzat), ale maj nkter podobn rysy; kritici je vysvtluj
obvykle skrze geografickou blzkost, nkter pklady:
nostratick jazyky makrorodina, zahrnuje indoevropsk, uralsk, altajsk a kartvelsk
jazyky, nkdy i afroasijsk a drvidsk m docela dost zastnc (hodn v Rusku), ale reln
se jej existence ned dokzat jsou i pokusy o rekonstrukci proto-nostrattiny
altajsk zahrnuje turkick, mongolsk, tungusk, korejsk, japonsk jazyky a ainu
eurasijsk indoevropsk, uralsko-jukagirsk, altajsk, ukotko-kamatsk, eskimo-aleutsk,
korejtina, japontina, ainu navrhuje dnes teba Joseph Greenberg jsou statistick nznaky,
e by mohla fungovat, ale dokzat to nelze
den-kavkazsk na-den, severokavkazsk, sino-tibetsk, jenisejsk, burushaski (jinak
izolt), baskitina (izolt), nkdy i sumertina (taky izolt) dkaz je zase mlo
Hlavn modely vztah mezi jazyky: stromov; vlnov
stromov (Stammbaum model) podob se rodokmenu, je zaloen na genetik
pbuznosti mezi jazyky, tj. rozeznv matky a dcery, stoj na konceptu pmho
nslednictv mezi dvjm a pozdjm jazykem (reln proto hled protojazyky spolen
pedky vech pbuznch jazyku) m problmy nevysvtluje horizontln penos (mezi
souasn existujcmi, nepbuznmi jazyky, kter se ovlivuj dky kontaktu v rmci arelu;
neum vysvtlit ani kontinuum dialekt); u neogramatik (Schleicher, Bopp) hodn spolhal
na hlskovou zmnu (funguje to tak i dodneka, by s vhradami)
vlnov (Wellentheorie) model jazykov zmny, v nm se inovace z centrln oblasti
do okol, kde postupn oslabuj (jako vlna ve vod po pdu kamene) ml nahradit stromov
model, ale nen pli pijmn, by mon popisuje dobe chovn nepbuznch jazyk v
arelech nebo kontinuum dialekt pvodn ml ostatn popisovat nminu

83