Český jazyk 1

Mgr. Lucie Allanová

Autorka: Mgr. Lucie Allanová Layout: Mgr. Julie Hoszowski

Foto: Martin Tinka
 OBSAH
ČESKÝ JAZYK 1

KAPITOLA PRVNÍ

ŘEČ A JAZYK 3

KAPITOLA DRUHÁ

INFORMAČNÍ VÝCHOVA 11

KAPITOLA TŘETÍ

ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA 19

KAPITOLA ČTVRTÁ

GRAFICKÁ STRÁNKA JAZYKA 28

KAPITOLA PÁTÁ

POJMENOVÁNÍ A SLOVO 42

KAPITOLA ŠESTÁ

SLOHOVÉ POSTUPY, ÚTVARY, STYLY A SLOHOTVORNÍ ČINITELÉ

52

KAPITOLA SEDMÁ

ZÁKLADNÍ SLOHOVÉ ÚTVARY 64

KAPITOLA OSMÁ

BĚŽNÁ KOMUNIKACE 78

KAPITOLA DEVÁTÁ

KORESPONDENCE 89

2
 ŘEČ A JAZYK
KAPITOLA PRVNÍ

 charakteristika češtiny
 komunikace v životě člověka a společnosti
 druhy komunikace

KOMUNIKACE
Komunikace = dorozumívání. Existují tyto druhy komunikace:
 verbální—vyjadřovaná slovy
 neverbální—např. řeč těla, gesta, mimika, haptika, aj.
Tyto dvě složky komunikace se doplňují, zastupují a často působí společně (zároveň).

ŘEČ JAZYK
Řeč je prostředek k dorozumívání lidí mezi Výsledek verbální řeči = jazykový projev.
sebou. Řeč má dvě formy: Jazyk = kód mezi mluvčím a posluchačem
 mluvenou— ústní = soubor artikulovaných zvuků, grafémů
 psanou—písemnou (písmen), slov, větných celků a textových celků.

Vztah jazyka a řeči — Jazyk je systém prostředků

a řeč je praktické užití daných prostředků.

KLASIFIKACE JAZYKŮ

 indoevropské—většina evropských, indické +  semitohamitské—např. hebrejština, stará

některé asijské egyptština, arabština
 uralské (ugrofinské) - maďarština, finština,  africké
estonština, laponština
 indiánské
 altajské—turkotatarské (např. kazaština,
turečtina), mungolské (např. mongolština),  paleoasijské—např. eskymácko-kamčatské
mandžusko-tunguzské  kavkazské—např. gruzínština
 tibetočínské—čínština, tibetština, barmština  baskičtina
 thajské—např. thajština  korejština
 austroasijské—např. vietnamština  japonština
 austronéské—např. indonéština

3
 ÚKOL 1
Vysvětlete pojmy:
haptika ______________________________________________________________________
proxemika ______________________________________________________________________
gestikulace ______________________________________________________________________
mimika ______________________________________________________________________

japonština ruská azbuka

JAZYKY INDOEVROPSKÉ JAZYKY SLOVANSKÉ

indoíránské baltské a) západoslovanské

helénské arménština  čeština, slovenština, polština, kašubština, hor-
balkánské anatolské ní + dolní lužická srbština, vymřelá polabšti-
na a pomořanština
italické tocharské
b) východoslovanské
keltské slovanské
 ruština, běloruština, ukrajinština
germánské
c) jihoslovanské
 slovinština, srbština, chorvatština,
ÚKOL 2 makedonština, bulharština

Doplňte text tak, aby fakta v něm byla správně - správnou odpověď doplňte, nebo zakroužkujte.
Čeština patří do skupiny jazyků slovanských/germánských Je jí nejblíže ……………….. a poté polština –
protože všechny tři jazyky jsou západoslovanské. Čeština má přízvuk na ………… slabice (stejně jako
slovenština). Tempo řeči a intonace – klidné/dynamické (narozdíl od italštiny). Češi (jako západní
Slované) píší latinou/latinkou, pravopis je diakritický/spřežkový Měkkost se označuje …………………..,
délka ………………… nad písmenem. Čeština má/nemá nosovky. Česká slovní zásoba je bohatá, slova
se tvoří nejčastěji zkracováním/odvozováním, některá slova skládáním, přejímáním z cizích jazyků.
Čeština byla v kontaktu s cizími jazyky. Nejvíce na ni působila latina a němčina. Nyní také angličtina. Je
jazyk ………………., což dokládá to, že se v češtině skloňuje a časuje. Nemá/má narozdíl od
francouzštiny, angličtiny, němčiny,... člen. Zato má rody – ………….…………., …………...………..,
………...…... Má bohaté tvarosloví – má ……....…….. pádů ve ………..…….. číslech. Má ……..…..…..
minulý čas. Podmět musí/nemusí být narozdíl např. od angličtiny vyjádřen. Pořádek slov ve větách je
pružný/přesně daný. Česká věta je založena na slovese/podstatném jménu.

4
 ZAPAMATUJTE SI!!!
O národní jazyk se stará instituce Ústav pro jazyk český Akademie
věd České republiky – založen r. 1911. Zpočátku bylo jeho hlavním
úkolem shromáždit materiál české slovní zásoby a na jeho základě připravit
k vydání velký výkladový slovník. Výsledkem byl:
 9tisvazkový Příruční slovník jazyka českého – spisovná slova, ale i
nářeční, archaická, slangová.
 4svazkový Slovník spisovného jazyka českého – navázal na PSJČ.
 1svazkový Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost.
 Pravidla českého pravopisu – mají 2 verze: školní a akademickou. Je
zde zachycen pravopis.

ČESKÝ JAZYK PODLE SPISOVNOSTI

a) spisovná čeština b) nespisovná čeština
 běžná čeština  obecná čeština
 hovorová čeština  nářeční čeština
 knižní čeština  profesionalismy
 odborná čeština (termíny)  slangová čeština
 básnická čeština  argotická čeština

FUNKCE JAZYKA ZAJÍMAVOST

 dorozumívací
Jazyk zkoumá vědní disciplína lingvistika.
 komunikativní První vědecké a systematické zkoumání jazyka:
 mentální = jazyk je nástroj myšlení 18./19. století
Hlavní rozvoj metod a dílčích cílů - 1. polovina
 estetická = jazyk je nástroj estetického 20. století.
působení Jazykověda souvisí i s psychologií, logikou,
 národně-reprezentativní = hlavní znak sociologií, matematikou, ekonomií…
národní příslušnosti
 agitační = nástroj přesvědčování
 prestižní = prostředek dosažení žádoucí
společenské prestiže uživatele
ÚKOL 3
Vysvětli pojmy:
 slova nářeční
 slova archaická
 slova slangová

5
 CVIČENÍ

1. Který z uvedených útvarů 1. Které jazyky řadíme do

řadíme do spisovného jazyka? slovanských? Podtrhněte je.
a) obecná čeština polština, čeština, maďarština,
b) básnická čeština ukrajinština, mongolština,
turečtina, japonština, běloruština,
c) slangová čeština slovinština, angličtina, němčina,
d) nářeční čeština chorvatština

PRÁCE S TEXTEM

Vývoj češtiny
Čeština, jako každý jazyk, prošla vývojem. Změny nastaly ve slovní zásobě, v oblasti hláskosloví
i tvarosloví.
V nejstarších dobách čeština obsahovala nosové hlásky a tzv. jery. Jery byly v jednotlivých slovan-
ských jazycích nahrazeny různými samohláskami. Změnil se také přízvuk, v praslovanštině byl vol-
ný a pohyblivý, současná čeština má přízvuk na první slabice. Je tomu tak stejně jako ve slovenštině.
V polštině se přízvuk ustálil na předposlední slabice.
Ve staročeském skloňování a časování se kromě čísla jednotného a množného vyskytoval také duál,
který platil pro jevy vyskytující se po dvou. Do současné češtiny se dochovaly zbytky duálu. Je tomu
tak ve tvarech číslovek dva, oba a u názvů párových orgánů lidského těla, např. ruce - rukama, oči -
očima.
Vývoj spisovné češtiny je dlouhý. Do vzniku Přemyslovského státu čeština jako jazyk neexistuje. Na
našem území se užívá staroslověnština. Po staroslověnštině se úředním jazykem stává latina. K roz-
voji češtiny dochází až ve 14. století, do té doby se objevují ojedinělá česká slova. V 15. století se
rozvíjí zvláště mluvený jazyk - důraz je kladen na bohoslužebné slovo. Významným jazykovědcem
této doby je Mistr Jan Hus. Hus odstraňuje zastaralá slova i tvary slov, nahrazuje cizí slova českými,
ale především zavádí tzv. diakritický pravopis, který umožňuje značit měkkost a délku hlásek. Do té
doby existoval pravopis spřežkový, který nyní nalezneme např. v polštině. Významným jazykověd-
cem v 16. století byl Daniel Adam z Veleslavína, podle něhož je také pojmenována tzv. veleslavín-
ská čeština, která se stala vzorem spisovného jazyka. Nesmíme zapomenout také na tzv. bratrský pra-
vopis - je to pravopis „Bible kralické“ - tedy se začíná ustalovat taková podoba, na níž jsme zvyklí
dnes. V době pobělohorské čeština upadá, tvoří se převážně latinsky prané spisy. Návrat k češtině
nastává až díky národnímu obrození a osobnostem, jakými byli Dobrovský, Jungman a Šafařík. Prv-
ní pravidla českého pravopisu vycházejí r. 1902, autorem je Jan Gebauer.
Také v současné době dochází neustále k vývoji našeho mateřského jazyka. Slovní zásoba je neustále
obohacována novými slovy, převzatými zejména z angličtiny.

6
 OTÁZKY K TEXTU VÝVOJ ČEŠTINY
1. V čem se čeština liší od polštiny?
2. V čem se liší čeština od praslovanštiny?
3. Vysvětlete vlastními slovy, co to byl duál.
4. Najděte v textu významné osobnosti, o co se zasloužily?
5. Vysvětlete pojem mateřský jazyk.

REKLAMA

Úkoly k obrázkům:
1. Pokuste se vysvětlit slogany na obou reklamách.
2. Jak byste definovali reklamu?
3. Co je úkolem reklamy?
4. K následujícím obrázkům se pokuste vymyslet slogany tak, aby se dané zboží dobře prodávalo
(možnost práce ve skupinkách).

5. Zamyslete se nad reklamou v televizi, tisku,... Pokuste se napsat zamyšlení nad reklamou. Do svého
zamyšlení zapojte i odpovědi na otázky:
a) Jaký typ reklam se mi líbí nejvíce a proč?
b) Jaký typ reklam se mi vůbec nelíbí a proč?
c) Kterou reklamu považuji za nejzdařilejší/nejvtipnější/nejlepší, co se mi na ní líbí a proč?
d) Kde všude dnes najdeme reklamu?
e) Co je cílem reklamy?

7
 NĚCO O MNĚ

K aždý žák o sobě napíše v souvislých větách několik informací – např. kde se narodil, před
kolika lety, čím jsou jeho rodiče, kolik má sourozenců, jak se jmenují,... Důležité je, aby
tento životopis obsahoval alespoň 10 informací. Informace mohou být i smyšlené. Učitel vybe-
re tři žáky, kteří životopis přečtou nahlas před třídou (může jich být i více). Ostatní žáci v klidu posloucha-
jí, nic si NEPÍŠÍ a snaží se zapamatovat si z poslechu co nejvíce. Jakmile vybraní žáci své životopisy
přečtou, žáci se pokusí na papír napsat o každém z nich co nejvíce informací.

Zlepšení komunikace a naslouchání mezi žáky.

POPIS OBRÁZKU

K aždý žák si přinese do vyučování obrázek (je jedno, co na něm je) a v hodině se ho snaží
co nejlépe popsat – např. co se na obrázku nalézá vlevo, vpravo, jakou to má barvu, tvar,...
Po sepsání těchto informací se žáci rozdělí do dvojic. Jeden z žáků vždy popisuje obrázek,
druhý poslouchá, nic si NEPÍŠE. Pak se žáci prohodí. Jakmile oba dva popíší obrázky, snaží se napsat,
co slyšeli od svého spolužáka. Obrázky si NESMĚJÍ ukazovat, vše je založeno na co nejlepším popisu
spolužáka.
Obměna – žáci mohou být rozděleni do skupin. V každé skupině bude svůj obrázek popisovat jeden z žáků,
ostatní budou poslouchat a po jeho popisu zapisovat, co slyšeli.

Zlepšení naslouchání.

8
 ZOPAKUJTE SI!!!
OPAKOVÁNÍ PO PRVNÍ KAPITOLE

Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 1. kapitole –

Řeč a jazyk..

1. Co je to řeč?
2. Jaké formy má řeč?
3. Jaké druhy komunikace znáte? Pokuste se je popsat – tj. jaká je jejich
podstata, v čem se liší?

4. Co je to jazyk?

5. Vzpomenete si alespoň na některé skupiny jazyků?

6. Jak se dělí slovanské jazyky? Na které tři skupiny? Vzpomenete si aspoň na

některé jazyky, které do těchto skupin řadíme?

7. Mezi které jazyky řadíme češtinu?

8. Znáte nějaké jazyky, které jsou češtině podobné? Které dva jazyky jsou jí
nejpodobnější?

9. Jak se jmenuje písmo, kterým Češi píší?

10. Pokuste se vysvětlit, co jsou to nosovky. Má je čeština? Znáte některý jazyk,
který nosovky má?

11. Jak lze tvořit česká slova? Který způsob tvoření je nejčastější?

9
12. Které jazyky na češtinu působily v minulosti? Které na ni působí nyní? Proč se jazyky ovlivňují?

13. Kolik rodů se v češtině vyskytuje? Jaké to jsou? Který je podle vás neutrální? Zdůvodněte, proč si to
myslíte.

14. Kolik má čeština pádů? V kolika číslech?

15. Jaký je pořádek slov ve větách? Liší se to v nějakém jazyce? V jakém jazyce? Jaký tam mají pořádek
slov ve větě?

16. Který slovní druh je pro českou větu nejdůležitější, tj. na čem česká věta stojí?

17. Český jazyk se podle spisovnosti dělí. Jak? Napište i podskupiny.

18. Co je to slovo nářeční, archaické a slangové? Vysvětlete pojmy.

19. Znáte nějaké funkce jazyka? Které to jsou? Vysvětlete, co která funkce znamená.

20. Znáte nějaká nářeční slova? Pokuste se zjistit alespoň 5 nářečních slov. Co znamenají?

21. Znáte nějaká archaická slova? Zkuste si vzpomenout aspoň na 3 a vysvětlete jejich význam. Najdete
synonymum v současné češtině?

10
 INFORMAČNÍ VÝCHOVA
KAPITOLA DRUHÁ

 informace a jejich získávání

 knihovny a jejich služby, internet a další média
 výpisek, výtah, teze
 procvičování ze ZŠ

ZÁKLADNÍ POJMY
 informace = zpráva, údaj i poučení
 informatika = vědní obor, ale i výzkum společenské komunikace a vyjadřovacích prostředků. Je to
nauka o získávání, vyhledávání, zpracování, ukládání, zpřístupňování a využívání informací.
Vznikla ve 20. letech 20. stol.
 média = sem lze ukládat informace, jsou to např. pevný disk, CD-ROM, DVD, flash disk,...

ÚKOL 1
Napište výhody a nevýhody elektronických dat.

KNIHOVNY
Knihovny jsou základní a tradiční informační instituce; jsou zde studovny, čítárny a různá oddělení (pro
děti, hudební oddělení.

Druhy knihoven: Významné knihovny:

 veřejné  Národní knihovna – v Praze, největší, přidě-
luje knihám mezinárodní čísla (ISBN), je to
 odborné
metodické centrum pro všechny knihovny,...
 státní vědecké
 Moravská zemská knihovna v Brně
 vysokoškolské
 Knihovna Akademie věd ČR
 knihovny institucí, ústředních organizací, ar-
 Vysokoškolské knihovny
chivů

ÚKOL 2
Jaké funkce mají knihovny? Některé z nich si vypište.

11
 INTERNET
 Je to celosvětová počítačová síť.
 Vznikla v 90. letech 20. stol.
 Zpočátku byla zařízena jako malá komunikační síť pro potřeby amerických univerzit.
 Využívá tyto technologie pro ukládání, zpracování, vyhledávání a přenos dat:
 WORLD WIDE WEB (čti vorld vajd veb) – tj. zkratka www; umožňuje přístup a zobrazení
informací v tzv. hypertextové podobě.
 elektronická pošta – tzv. email (čti ímejl) – nahrazuje klasickou poštu, je rychlejší.
V elektronické poště se zadává adresát a vidíme i odesilatele
 News Network (čti ňús netverk) – obsahy elektronických konferencí, které obsahují diskusní
příspěvky jednotlivých uživatelů internetu. Jsou zaměřeny k určitému tématu.
 FTP (= File Transfer Protocol – čti fajl transfer protokol) – služba umožňující přenos dat
jakéhokoli typu z kteréhokoli místa v rámci sítě kamkoli.
 vyhledávač – umožňuje vyhledávání informací (např. www.google.cz, www.seznam.cz,
www.atlas.cz

PRÁCE S TEXTEM

Cicero
Marcus Tullius Cicero je považován za největší osobnost antického
řečnictví. Svou důležitost ovšem prokazuje také jako literát a politik řím-
ského státu na konci republiky.
Cicero se narodil 3. ledna roku 106 před n.l. u Arpina jako syn malo-
městského aristokrata. V Římě studoval především řečnictví a poštěstilo se
mu setkat se s vynikajícími řečníky Marcem Antoniem a Liciniem Crassem,
kteří jej podporovali ve snaze stát se řečníkem. Mladý Cicero poznával také
divadlo a seznámil se s několika osobnostmi římského i řeckého dramatu,
dosáhl i výborného právnického vzdělání díky své spolupráci se Scaevolou
a později jeho synovcem. Ve filosofii byl žákem stoika Diodota a akademika Filóna z Lárissy. Ci-
cero začal také poměrně brzy kvůli zdokonalení svého jazyka překládat řecké texty, z nichž několik
se nám zachovalo dodnes.
V době Sullovy diktatury se Cicero poprvé začal angažovat v soudních sporech, nejprve
drobných, poté i hrdelních. V roce 79 se proslavil svou obhajobou křivě obviněného Sexta Roscia.
Informace v textu jsou použity z internetových stránek: http://antika.avonet.cz

ÚKOL 3
VÝPISEK Z textu o Cicerovi pořiďte výpisek, který se týká toho,
co dělal Cicero v Římě.
doslovné vypsání důležité
nebo zajímavé části textu –
např. zajímavé myšlenky

12
 PRÁCE S TEXTEM

Louis Armstrong
Byl známý také pod přezdívkami Pops a Satchmo (slušný překlad
zní „Velká huba“).
Narodil se v roce 1901 v chudé černošské čtvrti v New Orleansu.
Datum Armstrongova narození je obestřeno záhadou. Sám Armstrong
uváděl toto datum jako na Den nezávislosti roku 1900 (4. červenec
1900), což bylo v Americe velice oblíbené datum u všech Američanů,
kteří neměli rodný list. Místo 4. července 1900 se nejčastěji oficiálně
uvádí 4. srpen 1901. Existují však seriózní odhady, že to bylo o několik let dříve. Údajně neexistuje jakýko-
liv doklad o jeho existenci do jeho osmnácti let.
Jeho otec byl zřejmě velice silná osobnost, s matkou se však téměř nestýkali, a tak malý Louis se od
otce nestihl nic naučit. Otcův nezájem nesl těžce i v dospělosti a snažil se tohle bílé místo zaplňovat jinými
vztahy. Louis byl přenechán matkou na výchovu tchýni, zatímco se sama přestěhovala do Perdido Street,
přímo do samého středu černošského Storyvillu. Pro Louise poslala až kolem roku 1905, aby se staral o ni,
tehdy nemocnou, a o jeho tříletou sestřičku Beatrice, přezdívanou Mama Lucy.
Chodil do školy, kde se naučil číst, psát a počítat. Často musel shánět jídlo sám, jelikož jeho matka byla
pryč i několik dní. Prodával noviny, dělal poslíčka prostitutkám, občas něco ukradl či hrál kostky. Od deseti
let se cítil být hlavou rodiny. Nakonec ovšem skončil v polepšovně, kde se naučil hrát na kornet. Svůj první
kornet získal od Joea Olivera, kapelníka jazzové hot skupiny.
Louis Armstrong byl jednou z osobností, jež předurčili hudební tvář celého století. Armstrong vyrůstal
v dost primitivním prostředí, a proto věřil, že když naplno a bez zábran vyjádří to co cítí, je to v pořádku a
nemusí se nijak ospravedlňovat. V tomto přirozeném vyjadřování tkvělo kouzlo jeho osobnosti. Byl jednou z
nejznámějších osobností neworleanského jazzu. Po celý svůj život zůstal věrným přívržencem raných impro-
vizací s krátkými obdobími orchestrální swingové hudby a typickým představitelem hot-jazzu.
Někteří kritici mu vyčítali přílišnou podbízivost bělošskému obecenstvu. Jeho posuňky, grimasy a vý-
střední přehánění „černošství“ však byly především doplňky jeho představení. Armstrong byl dokonalý pro-
fesionál, takže kromě mistrovského zvládnutí hudebního nástroje musel být i showmanem, poskytujícím
zábavnou podívanou.
Po čase se do Armstronga zamilovala Lillian Hardinová a začala se o něho starat. Zorganizovala svůj i
Louisův rozvod (první Armstrongova žena byla prostitutka) a roku 1924 vystrojila svatbu.
První infarkt postihl Armstronga už roku 1959. 6. července 1971 zesnul Luis Armstrong v posteli, prý
se usmíval.
Informace v textu jsou použity z internetových stránek: http://cs.wikipedia.org

TEZE
VÝTAH  stručně vyjádřená základní
 zachycuje přehledně hlavní myšlenky
a výstavbu celého textu
 obsah a sled tematických složek je
ÚKOL 3 + 4
zaznamenán ve větných formulacích
Z textu o Louisi Armstrongovi pořiďte výtah.
 osahuje konkrétní údaje
Napište základní tezi k článku o Louisi
 důležitá je přehlednost – možnost užití
odrážek, závorek Armstrongovi.
 je možno odkazovat např. k odborné Volné místo na další straně.
literatuře

13
 VÝTAH TEZE

CVIČENÍ

VYHLEDÁVÁNÍ
V textu o Louisi Armstrongovi jste se dočetli, že se v polepšovně naučil hrát na
kornet. Pomocí internetu zjistěte, co to kornet je a napište své zjištění:

VÝTAHU NENÍ NIKDY DOST

Vyberte si z kterékoli knihovny (ať už z té, co máte doma, ve škole či ve vašem městě) některou z knih a
pomocí internetu vyhledejte něco o jejím autorovi. Z toho, co se dočtete udělejte výtah:

14
 OPAKOVÁNÍ

V každé z následujících kapitol se objeví několik cvičení, která by pro žáky SŠ měla být
opakováním toho, co se již naučili ze základní školy. Tato cvičení by vám měla pomoci ujasnit
si některé jevy, v nichž tápete. Každé takovéto cvičení bude označeno následujícím symbolem:

Doplňte čárky v následujícím textu:

Garfield
Autorem tohoto velice známého amerického komiksu je Jim Davis.
Hlavní postavičkou komiksu je Garfield kocour jehož majitelem je John Arbuc-
kle. Tento kocour si v jednom kuse utahuje ze psa Odieho nesnáší pondělí miluje
jídlo a svého medvídka Pookyho na něhož nedá dopustit.
Na existenci komiksu prý mělo vliv to že Jim Davis jako malý vyrůstal v rodině kde bylo dva-
cet pět koček z nichž jedna oranžová a tlustá ho prý upoutala nejvíce a tak vznikla komiksová po-
stavička kocoura Garfielda.
Kocour Garfield je pojmenován po Jimově dědečkovi Jamesi Garfieldu
Davisovi.
Davis si dobyl výhradní postavení na novinových stránkách dnes již více
než 2000 tiskovin což je mimochodem světový rekord a zápis v Guinnesově
knize rekordů za nejrozsáhlejší pravidelně tisknutý kreslený seriál. Jimu Davi-
sovi stačilo stvořit jednu legendární postavu aby si zasloužil slávu uznání a
balík peněz.
Informace v textu jsou použity z internetových stránek: http://cs.wikipedia.org/wiki/Garfield

Doplňte chybějící písmena „i“/„y“ a „í“/„ý“ v následujícím textu:

Historie keramiky
Keram__cké v__robk__ provázejí člověka od dob__ počátečního rozvoje jeho
tvůrčích schopností. První form__ keram__ckých předmětů, zhotovené z přírodní
zem__n__, měl__ zpočátku tvar koš__ku nebo měchu a b__l__ nejprve pouze
v__sušené a teprve později vypalované. Nejstarší keram__cké nádob__ b__l__ nalezen__ v jižní
Číně a doba jej__ch vzniku b__la datována na 10 370 ± 870 let př. n. l. T__to nádob__ jsou ručně
tvarované, s červenou až hnědou barvou střepu a s předpokládanou teplotou v__palu v rozmez__
700 - 960 oC.
Vedle hrnč__řství je dalším nejstarším oborem keram__cké v__rob__ c__hlářství. První známé
pálené cihl__ pocházejí z prvních staletí 4. t__s__ciletí, případně již z posledního století
5. t__s__ciletí př. n. l. (keram__cké stavebn__ tvárn__ce z Uruku nebo Eridu). Objev c__hlářské
technolog__e tak patří národu Sumerů v jižní Mezopotámi__.
Informace internetových stránek http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/keramika.html

15
 Následující vtip obsahuje chyby, přepište text bez nich:

Papoušek
J eden pán si koupil papouška ale až doma zjistil že papušek je velmi zprostý. Pán
papouškovi domlouval přemlouval ho prosil ho ale když papoušek stále zprostě na-
dával, došlo i na vyhružky. Pán pohrozil že pokud papoušek i nadále bude vulkární ztrčí ho za trest
do mrazáku. Ovšem nepoučitelný papoušek zase brzi použil nevhodné slovo. Pán tedy splnil svou
vyhružku a ztrčil papouška na deset minut do mrazáku. Po uplinutí trestu jej vytáhl a optal se jestli
je poučen. Papoušek se klepal zimou a skroušeně drkotal: "M-moc se o-o-omlouvám za s-své p-
předchozí chování. U-už se to nebude opakovat s-slibuji. M-mám jednu malou o-otázečku. Co udě-
lalo to kuře?"

ZAJÍMAVOST
Opravte chyby:
Papoušek šedý žako, byl jako domácí společník chován,
jyž přet čtiřimi tisýci lety. Na některých egypckých
hyeroglifech, jsou zřetelně zobrazení krodcí papoušci. Také
staří řekové si ochočených papoušků velmi považovaly
a tento zvyk později přejaly zámožní římané. Ti papoušky
držely, v pěkně zdobených klecích a cenily si jejich
schopnosti mluvit. Žaka vlastnil i Anglický král Jindřich
VIII.

16
 ZOPAKUJTE SI!!!
OPAKOVÁNÍ PO DRUHÉ KAPITOLE

Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete ve 2. kapitole –

Informační výchova.

1. Vysvětlete pojmy:
informace
informatika
médium
2. Co je to knihovna? Pokuste se o definici.

3. Jaké druhy knihoven znáte? Vyjmenujte.

4. Vzpomenete si alespoň na jednu významnou knihovnu ČR?

5. Co je to internet?
6. Proč vznikl internet, tj. za jakým účelem?

7. Co znamená zkratka www?

8. Co je to elektronická pošta? Pokuste se vysvětlit její podstatu a výhody.

9. Znáte nějaké vyhledávače? Napište aspoň 2. K čemu slouží vyhledávač?

10. Co je to výpisek? Jak byste jej definovali?

11. Z následujícího textu pořiďte výpisek – bude se týkat toho, čím dnes lidé kreslí.

Lidé kdysi začali kreslit tak, že prsty či klacíky ryli

do hlíny jakési obrázky. Pak se naučili používat
přírodní barviva a uhel ke kreslení na jiném povrchu.
Možná začali kreslit, aby si navzájem sdělili své
myšlenky. Od pradávných časů až do 18. století se
používaly hroty z měkkého olova, cínu, mědi a dalších
kovů. Dnes lidé kreslí křídou, uhlem, pastelem, tužkou
nebo perem, tuší a inkoustem. Nejpraktičtějším
materiálem, na který se dnes kreslí, je papír.

17
12. Pokuste se napsat, co je to výtah. Co musí obsahovat?

13. Z textu pořiďte výtah:

Lidé kdysi začali kreslit tak, že prsty či klacíky ryli do hlíny jakési obrázky. Pak se naučili používat přírod-
ní barviva a uhel ke kreslení na jiném povrchu. Možná začali kreslit, aby si navzájem sdělili své myšlenky.
Od pradávných časů až do 18. století se používaly hroty z měkkého olova, cínu, mědi a dalších kovů. Dnes
lidé kreslí křídou, uhlem, pastelem, tužkou nebo perem, tuší a inkoustem. Nejpraktičtějším materiálem, na
který se dnes kreslí, je papír. Umělecké kresby, skici, se často dělají jako příprava k malbám či sochám.
Kreslení má umělecké i praktické využití. Například architekt musí nakreslit podrobné výkresy plánů, aby
mohly být budovy správně postaveny. A před vynalezením fotografie umělci kreslili pro noviny bitvy a
jiné události.
Náplň tužky, kterou dnes používáme, je směsice grafitu a hlíny vypálená za vysoké teploty a smíšená
s voskem. Tento druh tužky byl vyvinut až koncem 18. století. Čím kvalitnější je papír, tím kvalitnější je
kresba.

14. Co je to teze?
15. Napište základní tezi k článku ve cvičení 13.

16. K následujícímu textu pořiďte:

tezi
výpisek – týkající se toho, kde je dostatek planktonu

výtah

Kytovci
I když je pojem tropů spojen s představou bujného rostlinstva a barvitých korálových útesů, jsou
modré vody tropických moří obvykle chudé na živiny, a následkem toho jen málo obývané. Nedostatek
planktonu má za následek jen nízké stavy ryb a také zde žije jen poměrně málo obrovských kosticových
velryb. Výjimky tvoří moře u Galapág, Karibské moře a záliv Adenský, kde se vody planktonem jen he-
mží.
Kytovci musí od polárních moří proplout tisíce kilometrů pustými vodami, než se dostanou do těchto
tropických lovišť. Během cesty najdou jen málo potravy, mají obrovské žaludky téměř prázdné nejméně
sto dvacet dní v roce. Ale v té době uplavou i 6400 kilometrů a některé velryby jsou přitom březí nebo kojí
mláďata.

18
 ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA
KAPITOLA TŘETÍ

 výslovnost
 zvuková stránka věty a projevu
 procvičování ze ZŠ

ZÁKLADNÍ POJMY
 fonetika – disciplína zabývající se zvukovou stránkou jazyka
 hláska = základní jednotka fonetiky. Zaznamenává se písmeny – tzv. grafémy. Jen jediná hláska se
označuje pomocí dvou písmen: „i“ a „y“.
 foném = nejmenší jazyková jednotka schopná rozlišit význam slova – např. rasa – rosa.
POZOR: Slova, která se stejné vyslovují, se neliší ve fonému – např. let – led – obojí správně
vyslovujeme [let].

ÚKOL 1 MLUVIDLA A ŘEČ

Napište alespoň pět dvojic slov, v nichž se liší Mluvidla slouží k tvorbě artikulované řeči, dělí se
jeden foném. na:
 dýchací – plíce, dýchací cesty, hrudní, bránice
– vzniká tam výdechový proud vzduchu,
 hlasové – hrtan, hlasivky – vzniká tón hlasu,
 artikulační – dutiny (nosní, ústní,...), hrtan,
jazyk, rty, zadní patro, přední patro, dásně,
dásňový výstupek a zuby – hlas se přetváří na
řeč.
ZAPAMATUJTE SI!!!
ÚKOL 2
Soustava českých hlásek: U následujících slov určete, kolik mají hlásek a ko-
 Hlásky se dělí na lik samohlásek:
samohlásky a souhlásky.  nejaktuálnější
 V češtině: 25 souhlásek, 10  stav
samohlásek, 1 dvojhláska.  příležitostně
 sportoviště
 artikulační
 motýl

19
 ÚKOL 3
Napište všech 10 samohlásek.

SAMOHLÁSKY
 tvoří se bez překážek (např. bez použití jazyka, zubů)
 dají se zpívat – tzv. tóny
 ústa jsou při jejich tvorbě otevřená
 v češtině je jich 10: a, e, i, o, u, á, é, í, ó, ú
 pro 10 českých samohlásek máme 14 grafémů: 10 samohlásek + y, ý, ů, ě
 v češtině se dělí na: krátké a dlouhé

ZAJÍMAVOST
Při tvorbě každé samohlásky se jazyk
v ústech pohybuje. Tento pohyb
zaznamenal r. 1781 Ch. F. Hellwag. Podle
něj se samohlásky utvářejí do tzv.
Hellwagova trojúhelníku:

i u
e o
a

SOUHLÁSKY
 výdechový proud naráží na překážku (např. zuby, jazyk)
 nedají se zpívat – tzv. šumy
 ústa jsou při jejich tvorbě přivřená
 v češtině: 25, v přejatých slovech ještě navíc: x, q, w
 foném ch = spřežka c + h
 podle činnosti hlasivek se dělí na: znělé a neznělé – znělé se nedají šeptat, neznělé ano
 souhlásky se z hlediska pravopisu dělí na:
 tvrdé: h, ch, k, r, d, t, n – po nich se zpravidla píše „y“
 měkké: ž, š, c, č, ř, j, ď, ť, ň – po nich se zpravidla píše „i“
 obojetné: b, f, l, m, p, s, v, z – po nich můžeme psát „i“/„y“

20
 ÚKOL 4 ÚKOL 5
Napište slova cizího původu, v nichž se nalézá Napište, kdy se po obojetných souhláskách píše „y“:
souhláska x, q, w:
 x (alespoň 3) –
 q (alespoň 2) –
 w (alespoň 3) –

DVOJHLÁSKY
 je to spojení dvou samohlásek v jedné slabice
 v češtině je pouze dvojhláska ou
 v přejatých slovech, která užíváme: au (auto) a eu (euforie)

ÚKOL 6
Napište další slova přejatá s dvojhláskami „au“ a „eu“:
„au“:
„eu“:

SLABIKA
 nejmenší jednotka řeči, kterou vyslovujeme
 slovo vyslovujeme po slabikách, ne po hláskách – např. vyslovujeme: po-le, ne p-o-l-e
 slabikotvorné souhlásky v češtině: r, l, m, n, j, s, š

ÚKOL 7
Určete, kolik slabik mají slova:
sekera: neurčitek: pauza:
podivín: raketomety: nejsložitější:

RÁZ MELODIE
 není to samostatný foném  také intonace.
 tvoří se v hrtanu, často předchází samohlás-  je to, jakou výšku hlasu volíme: tedy zda
ku na počátku slabiky hlas na konci stoupá nebo klesá. To nám po-
máhá poznat, zda nás mluvčí o něco žádá,
 je to vyjádření předělu
něco nám sděluje, přikazuje nebo se na něco
 značí se apostrofem ´ ptá.
 např. s ´okolím, k´Aničce, matka´a otec

21
 VĚTNÝ DŮRAZ
 zesílený větný přízvuk.
 kladen většinou na to slovo, které nestojí na
konci věty, a přesto ho chceme zdůraznit.
VĚTNÝ PŘÍZVUK
 každá slova mají svůj přízvuk. V rámci věty
mívá některé slovo přízvuk silnější – větši-
nou stojí na konci věty.

PAUZA
 delší věty nebo věty složitější se člení na větné úseky, tvořené skupinou slov, která k sobě náleží
významem i skladbou. Hranice větných úseků se vyznačuje pauzou, která umožňuje mluvčímu se
nadechnout.
 nesprávné umístění pauzy může vést k nesrozumitelnosti nebo změně významu sdělení.
 pauzami se oddělují zejména dlouhé úseky.

TEMPO
 pro delší projev, tedy projev složený z více větných celků, je důležitá volba přiměřeného tempa
 při vypravování s dějovým spádem volíme tempo rychlejší, při popisu, výkladu a úvaze tempo
volnější
 příliš rychlé tempo může vést k tomu, že posluchači uniknout některá slova, myšlenky
 příliš pomalé tempo může nudit, uspávat, posluchač si nepamatuje, o čem mluvčí hovořil na
začátku

22
 OPAKOVÁNÍ

Doplňte i/í nebo y/ý:

b_gbeatový, b_č, sb_tá prkna, zb_tý pes, zb_tý člověk, dob_té hradby, zb_vající b_liny,
b_ci a kob_ly, hb_tý pohyb, pob_t v B_střici, b_valé b_dliště, krupob_tí, Zb_ňkova babička,
b_kiny, vyb_lený b_t, b_ograf, horská b_střina, b_cí nástroje, starob_lé ob_čeje, moderní b_dlení,
b_ologie, kožený b_č, přeb_tek, velká b_da, nab_té zkušenosti, alib_, nab_tá puška, úb_tek vody,
dobré b_dlo.

Doplňte pravopisně správné slovo do slovního spojení:

a) sbrousit

nátěr, okolí křížem krážem, celý svět, zub, hrany

b) zbrousit

a) sedřít

barvu, koně, kůru ze stromu, (se) těžkou prací, (si) patu

b) zedřít

a) spíchnout

halenku, úspěchem, kraje látky, očividně

b) zpychnout

Následující slova použijte správně ve větách:

sedraný, srostlý, sleva – zleva, sběhlý – zběhlý, nesvedený – nezvedený, správa – zpráva,
stuha – ztuha, svolání – zvolání

23
Rozhodněte, kde použijete velké a kde malé písmeno – velká písmena nadepište, pokud je tam
malé, nechejte tak:

(j)ižní (e)vropa, (b)alkán, (s)ever, (o)hňová země, (l)atinská (a)

merika, (o)rient, (d)álný (v)ýchod, (h)orní (s)lezsko, (č)eský (r)áj, (h)aná,

(k)arel (č)tvrtý, (s)třední (a)sie, (n)obelova (c)ena (f)rýdecko-(m)ístecko

Opakování z předchozích kapitol

1. Z následujícího textu pořiďte: výpisek – Pod jakým názvem se uvádí Nobelova cena za eko-
nomii?; výtah
2. Na internetu zjistěte alespoň 5 nositelů Nobelovy ceny – napište jejich jména, národnost, za co cenu
získali a kdy. Kteří Češi získali Nobelovu cenu?
Nobelova cena
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za
přínos lidské společnosti. V současné době se uděluje v následujících oborech: fyzika, chemie, fyziologie a
medicína, literatura, mír; dále se také uděluje „Nobelova cena za ekonomii“, která však není skutečnou
Nobelovou cenou.
Roku 1968 se Švédská národní banka rozhodla založit Nobelovu cenu za ekonomii, pod názvem „Cena
Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela“. Tuto cenu uděluje švédská
Královská akademie věd, ale jelikož není zmíněna v Nobelově závěti, peněžní odměna se nevyplácí z Nobe-
lova fondu, a nejedná se tedy o „Nobelovu cenu“. Přesto se uděluje společně s ostatními cenami. V roce
1968 však bylo rozhodnuto, že žádné další ceny „na památku Alfreda Nobela“ již zaváděny nebudou.
Nobelova cena se uděluje každoročně na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfre-
da Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž se uděluje, je považována za nejprestižnější
ocenění. Poprvé byly Nobelovy ceny udělovány roku 1901; ceremoniál se konal ve Stockholmu. Od roku
1902 je většina cen předávána švédským králem na slavnostním večeru, který se koná vždy 10. prosince, v
den výročí Nobelovy smrti, ve Stockholmu; Nobelova cena za mír je ve stejný den předávána na ceremoniálu
v Oslu. Jména držitelů cen jsou však zveřejněna předem; jednotlivé komise je zveřejňují v průběhu října.
Jedna Nobelova cena může být v jednom roce rozdělena i mezi více osob (roku 1968 bylo rozhodnuto,
že nejvýše mezi tři osoby). Nobelovu cenu nelze udělit posmrtně (in memoriam), s výjimkou situace, kdy
držitel zemře mezi zveřejněním svého jména a slavnostním předáváním. Toto pravidlo bylo zavedeno roku
1974, do té doby mohla být cena udělena i tehdy, pokud již nominovaný člověk zemřel po prvním únoru pří-
slušného roku.
Každý držitel Nobelovy ceny má kromě medaile a diplomu nárok také na finanční odměnu, která v
současnosti činí 10 miliónů švédských korun (cca 27 miliónů českých korun). Původním cílem této odměny
bylo umožnit pokračování ve výzkumu či práci bez nutnosti ohlížet se na finanční situaci, tento důvod však
obvykle není aktuální.

Článek byl z převzat z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena

24
 CVIČENÍ
VÝPISEK Nositelé
Nobelovy ceny

VÝTAH

25
 ZOPAKUJTE SI!!!
OPAKOVÁNÍ PO TŘETÍ KAPITOLE

Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete ve 3. kapitole –

Zvuková stránka jazyka.

1. Najděte jednoslovné synonymum k termínu „zvuková stránka jazyka“:

2. Vysvětlete pojmy:
fonetika
hláska
foném
grafém
3. Napište 5 dvojic slov, v nichž se liší jeden foném a to:
samohláska

souhláska

4. Co jsou to mluvidla? K čemu slouží?

5. Jak se mluvidla dělí? Vzpomenete si na příklady jednotlivých částí mluvidel?

6. Určete, kolik mají daná slova samohlásek, kolik souhlásek:

a. nejneobdělávanější
b. kostka
c. patriarchát
d. příprava
e. mocenský
f. paradigma
g. ideální
h. šestistý
i. nenapovídejte
j. neprosperující
7. Kolik je v češtině:
a. souhlásek
b. samohlásek
c. dvojhlásek

26
8. Napište, co víte o samohláskách, tj. jak se tvoří, kolik jich je, jaké to jsou, kolik grafémů pro ně uží-
váme, jak se dělí,...

9. Napište, co víte o souhláskách, tj. jak se tvoří, kolik jich je v češtině, jaké se vyskytují ve slovech
přejatých, co víte o „ch“, jak se nám dělí (obojí dělení)

10. Napište aspoň 1 slovo, v nichž bude kombinace:

a. x + y + další hlásky
b. q + a + další hlásky
c. w + l + další hlásky
d. z + b + další hlásky
e. b + b + další hlásky
f. c + t + další hlásky
g. g + m + další hlásky
h. d + ž + další hlásky
i. s + c + další hlásky
j. ú + p + další hlásky

11. Co je to dvojhlásky? Jaké dvojhlásky v češtině máme? Používají se v češtině i některé dvojhlásky
cizího původu – jaké?

12. Co je to slabika?
13. Znáte některé slabikotvorné souhlásky v češtině?
14. Kolik slabik mají následující slova:
slabikotvorný překypující neúprosný
prestižní neopodstatněný panský
vlk přísloví koblížek
15. Co je to ráz? Vzpomenete si, jak se značí? Uveďte příklady rázu.

16. Co je to pauza? Proč používáme v pauzu? Co se stane, když ji užijeme nesprávně?

27
 GRAFICKÁ STRÁNKA JAZYKA
KAPITOLA ČTVRTÁ

 pravidla českého pravopisu, cvičení

 psaní slov přejatých (oborová terminologie)
 procvičování ze ZŠ

ZÁKLADNÍ POJMY
 Psaný jazyk = písemný záznam mluveného projevu.
 Písmo = grafické značky. Je to soubor znaků k zaznamenání řeči.
 Grafém (písmeno) = základní grafická jednotka.
 Pravopis (ortografie) = zásady pro používání písemných znaků.

ÚKOL 1
Zkuste odpovědět na následující otázky:
a) Jak se jmenuje písmo, které se užívá k záznamu češtiny?

b) Jaká diakritická znaménka se používají v češtině?

c) Jaká znáte interpunkční znaménka?

d) Jaký typ pravopisu má čeština?

PRAVOPIS I/Y
Obecně platí, že v DOMÁCÍCH SLOVECH po tvrdých souhláskách se píše „y“, po
měkkých „i“ a po obojetných záleží na tom, zda dané slovo patří mezi slova
vyjmenovaná. U SLOV PŘEJATÝCH (= cizích) je psaní i/y dáno jednak pravopisem
v původním jazyce, jednak tím, jak se dané slovo ustálilo v českém jazyce.

ÚKOL 2
Vypište tyto souhlásky:
tvrdé:
měkké:
obojetné:
28
 ZAPAMATUJTE SI!!! - OBOJETNÉ SOUHLÁSKY
psaní i/í
 ve většině přípon se píše – např. balík, cizina, krmivo
 v koncovkách podstatných jmen: -ovi (3. p., č. j., m., živ.: pánovi), -ích (6. p., č. mn. m, neživ. a stř.:
lesích, polích), -ani, -emi, -mi (7. p., č. mn. ž.: blechami, udicemi, stepmi)
 vždy v koncovkách přítomného času sloves – prosím, trpíš, běží, musíme, udíte, sáhni,...
 po f – v domácích slovech jako např. fičet
psaní y/ý
 vždy v předponách např. vy-malovat, vy-povědět, vy-prosit
psaní i/y a í/ý
 v koncovkách podstatných jmen, přídavných jmen a sloves záleží na vzoru

ÚKOL 3
Vysvětli rozdíl mezi slovy a použij toto slovo ve větě:

bít x být

bidlo x bydlo

nabýt x nabít

dobýt x dobít

líčený x lýčený

mít x mýt

pil x pyl

slepíš x slepýš

sírový x sýrový

vír x výr

ZAPAMATUJTE SI!!!
Některá slova odvodit nelze, musíte si jejich
pravopis zapamatovat – např.:
symbol, pyramida, cyklista, fyzika, riskovat, tričko,
rifle, panika, historie, filozofie, lyrika, antika,
statika, statistika

29
 VYJMENOVANÁ SLOVA
B: být, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, být, babyka
L: slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, vzlykat, plynout, plýtvat, lysý, lýko, lýtko,
lyže, pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys

M: my (zájmeno), mýt, myslit (i myslet), mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď,

mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mýto, mykat,
mys, sumýš

P: pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se,
zpytovat, pykat, pýr, pýří, pýřit se, pyj

S: syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel,

syčet, sypat

V: vy-, vý- (předpony), vy (zájmeno) vykat, vysoký,

výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, cavyky, vyza

Z: brzy, jazyk, nazývat (se)

SHODA PODMĚTU S PŘÍSUDKEM

Nezapomeňte, kdy psát i/y:
 rod mužský životný – píšeme i – např. Ptáci sklovali do stromu. Kluci hráli fotbal na dvorku.
 rod mužský neživotný – píšeme y – např. Stromy byly pokáceny už včera. Středověké hrady bývaly
obehnány hradbami.
 rod ženský – píšeme y – např. Krávy se pásly na louce. (Ty) Růže kvetly a voněly po celé zahradě.
 rod střední – píšeme a – např. Kuřata zobala zrní. (Ta) Pole ležela pod sněhem.

ZVLÁŠTNOSTI A ZAJÍMAVOSTI
 Obojí možnosti: Slanečci nám chutnaly. + Slanečky nám chutnaly. Ledoborce vypluly. + Ledoborci
vypluli.
 POZOR: Koně klusali. = živí koně x ale: Dřevěné koně se všem líbily. = neživí
 den – v množném čísle: dni, dny, dnové (vše je možné) ---) Dni se krátily. Dny se krátily. Dnové
plynuli.
 oko, ucho, dítě – např. Oči viděly, uši slyšely. Děti běhaly bosy.

30
 ÚKOL 4
Doplňte i/y a í/ý:
dob_t hrad, odb_tý úkol, neb_tové prostory, zab_jačková polévka, neob_čejný
příběh, pob_t nepřátele, zab_t čas zábavou, zb_lé zboží, nab_té zkušenosti,
přeb_vat na vesnici, b_dýlko pro ptáčka, dobrá nab_dka, nadb_tek energie,
moderní b_dlení, b_cí nástroje, neodb_tná osoba, přeb_rala hrách.

ÚKOL 5
Doplňte i/y/a v koncovkách:
Vědci objevil-_ léky na různé nemoci. Děvčata šl_ do kina. Zlomil_ se mi běžky.
Do střechy auta nám bubnoval_ kapky deště. Hokejisté začal_ zápas s vervou.
Ztratil_ se nám dvě koťata. O zápase rozhodl_ přesilové hry týmu. Chřipkou one-
mocněl_ především žáci devátých tříd. Štěňata byl_ očkována proti vzteklině. Ve
školství byl_ zrušeny tělesné tresty.

ZVLÁŠTNOSTI A ZAJÍMAVOSTI
Pokud je podmět několikanásobný (= má několik členů), píše se koncovka:
 jestliže podmět stojí před přísudkem, pak se píše i: Housata, husy a houseři běhali po dvorku.
 jestliže následuje podmět za přísudkem, pak většinou nastává shoda s tím členem podmětu, který je
nejblíže: Po dvoře běhaly slepice, kuřata a kohouti. ALE: Po dvoře běhala kuřata, slepice a kohouti.
ALE: Po dvoře běhali kohouti, slepice a kuřata.

ÚKOL 6
Umíte doplnit správné koncovky?
Kočky a psi se neměl_ příliš v lásce. Historickou tvář městu dal_ především gotika a ba-
roko. Mladá žena a její partner si vyrazil_ na nákupy. Děvčata běhal_ s chlapci po parku.
Děvčata a chlapci hrál_ volejbal. Říká se, že pravda a láska zvítězil_ nad lží a nenávistí.
V kině se hrál_ Bratři Karamazovi, Romeo a Julie a Báthory.

Pokud text obsahuje více vět a v některé z vět podmět není vyjádřený, musíme si dobře
zapamatovat, kdo je podmětem v ostatních větách. Např.:
 Zloději se dali na útěk. Ukradli nám ale televizi a počítač.
 Davy lidí se draly ulicemi. Ušlapaly několik lidí.
 Žáci jeli na soutěž, aby dokázali, že něco umí a dovedou.

31
 BĚ/BJE, VĚ/VJE, PĚ, MĚ/MNĚ
 Nejjednodušší je pě – to se píše vždy pě! :)
 Kdy psát bje a vje? Když je b a v součástí předpony, po níž následuje slovo, které začíná na j – např.
v-jezd, ob-jetí, v-jem, ob-jem.
 Kdy napsat mně – pomůžeme se podobným slovem, je-li v podobném slově n, pak je i v tom, o němž
se bavíme, např. zapomněl (pomni, pomník), zatemnění (zatemnit), nejvýznamnější (významný),
domněnka (domnívat se), temnější (temný).
 Kdy píšeme mě – opět si pomůžeme podobným slovem, pokud tam n není, pak není ani v tom slově,
které potřebujeme napsat správně. Např. osamělý (sám), umět (umí), rozumět (rozumí), tamější (tam),
zatmění (tma), soukromě (soukromý), zřejmě (zřejmý)

ZÁJMENO JÁ
1. pád já 5. pád -
2. pád (beze) mě 6. pád (o) mně
3. pád (ke) mně 7. pád (se) mnou
4. pád (vidí) mě

ZAPAMATUJTE SI! mně je pouze ve 3. a 6. pádě!!!

ÚKOL 7
Doplňte vynechaná písmena ě/ně:
zapom_l si všechny pomůcky, leknutím oněm_l, pom_nka, vědom_ mi lhal, mylná
dom_nka, zatm_ní M_síce, vým_na brankáře, město v noci vypadalo tajem_, většina
žadatelů se chovala skrom_, nedorozum_ní mezi dvěma lidmi, setm_lá krajina,
příšerná zapom_tlivost, angličtinu se doučoval soukrom_

Ú, Ů, U ??
Psaní ú (s čárkou):
 na začátku slova – únor, úroda, úhel (matematický), úkol, úklona, ústav, úložna, úbytek,...
 po předponě – ne-úroda, z-úrodnit, z-účastnit se, z-úročit, bez-úročný, bez-účelný,...
 ve druhé části složeniny – troj-úhelník, pravo-úhlý,...
 u citoslovcí (na konci těchto slov) – vrkú, bú,...
 ve slově ocún
 v přejatých slovech, jako jsou např. kúra, pedikúra, túra, múza, medúza, skútr, ragú, manikúra
Psaní ů (s kroužkem):
 uvnitř slov – stůl, sůl, vůl, kůl, zůstat, vrůst, vyrůst, tvůj, můj, svůj, růže,...
 v koncovkách – pánů, mužů, hradů, strojů, pánům, mužům, hradům, strojům, otcův,...
 v zakončení příslovcí – (jdu) domů, dolů,...
Psaní u:
 v běžných českých slovech jako – nakupovat, cukrovat, struna, družice,...
 v přejatých slovech s příponou:
 ura – literatura, kultura, inventura, brožura
 una – tribuna, laguna
32
 ÚKOL 8
Doplňte do textu správně u/ú/ů:
V hodině literat_ry bereme s_rrealism_s, což mě baví, protože se m_žu dívat na obrázky Salvadora
Dalího. Většina spol_žák_ z_stala včera doma, dostali totiž žlo_tenk_. Sjel dol_ výtahem, kde ho čekalo
nemilé překvapení v podobě b_ldoka, který na něj začal vrčet, poko_sal ho na noze a _trhl m_ nohavici.
Na naší dovolené se v_bec nic nestalo, akorát sestr_ olízal velký b_vol. Mým snem bylo z_častnit se
olympiády, místo toho jsem z_stal doma. Malá dr_žička, která nesla nevěstě vlečk_, spadla ze tří schod_
a _blížila si, měla vážný _raz. Nár_st cen se dotkl všeho, zdražil i p_llitr kofoly. Některé vy_čované
předměty jsou pro mě _rp_tný boj a _děsný zážitek.

S, Z, VZ
PŘEDLOŽKY:
 z/ze: ve 2. pádě – např. z talíře, z povrchu, ze střechy, z hlediska, ze zásady, z povinnosti
 s/se:
 v 7. pádě – např. se psem, s bratrem, s Ladou, se sestrou, s autem, s vervou
 ve 4. pádě – např. být s to, kdo s koho
 výjimečně ve 2. pádě – např. shodit se stolu x vyjmout ze stolu – pokud je třeba odlišit povrch od
vnitřku. ALE je možné i shodit ze stolu!!!
PŘEDPONY
1. píšeme S
 směr dohromady: shluk, sběh, sbíječka, seběhnout, sbírat, sbalit, skamarádit se,...
 shora dolů: shodit, sjet, sejít, spatra,...
 z povrchu pryč: smazat, spláchnout, setřít, sčesat, strhnout,...
2. píšeme Z
 dokončený děj, výsledek děje: zorganizovat, zpozorovat, ztratit, zkrátit, zkazit
 stát se nějakým (= změní se stav): zchudnout, zpestřit, zúrodnit, zesinat, zblednout, zbělet,
zestárnout,...
3. píšeme VZ
směrem vzhůru: vzlétnout, vzhlédnout, vztyčit se, vzkvétat, vzpažit, vzklíčit
vymanit se z něčeho: vzkřísit, vzpamatovat se, vzpomenout si
být proti něčemu: vzbouřit se, vzpírat se
POZOR: vstát = tam je totiž předpona „v-“, NIKOLI „vz-“!!!

USTÁLENÉ PŘÍPADY
 psaní s: schovat se, skonat, skončit, stěžovat (si), strávit (čas i jídlo), sdělit, scestný, scestovalý,
strnout, spropitné, spatřit, splatit, sbohem, stěží, shora,...
 psaní z: zkoumat, zkoušet, způsob, zpěv, zpupný, zpytovat, ztepilý, ztuchlý, zprostit, ztratit, zkrotit,
zpozdit se, zúčastnit se, zplakat, zpovídat (se), zpocený, zblízka, zpaměti, zprava, zcela, zleva, ztěžka,
zčásti, zticha, zpátky,...
 psaní vz: vzpomínka, vzkazovat, vztahovat,...

33
 ÚKOL 9
Vysvětlete rozdíl mezi slovy a napište ve správném slovním spojení:
svrhnout x zvrhnout:
směnit x změnit:
sbít x zbít
stvrdit x ztvrdit
sužovat x zužovat
stlouci x ztlouci
slít x zlít
smazat x zmazat
smotat x zmotat
smočit x zmočit
spravit x zpravit
stéci x ztéci

SOUHLÁSKOVÉ SKUPINY
 Pokud je poslední souhláskou slova ž, š, č, z nemění se: mužský, pařížský, krkonošský, lotyšský,
haličský, slezský, francouzský, bezstarostný, rozsypat.
 Jestliže je poslední souhláskou základového slova c, s, zjednodušuje se: brandýský, hradecký,
lužický.
 Je-li poslední souhláskou základového slova k, h, ch, mění se: otrocký, řecký, pražský, kazašský.
POZOR: Ke jménu Čech je přídavné jméno český!
 Končí-li základové slovo souhláskou d, t, n, ď, ť, ň, zůstávají skupiny nezměněny: poděbradský,
poddaný, dětský, bohatší, svědčit, sladší. POZOR: u odvozenin z podstatných jmen vzoru kuře – kde
je –ck: knížecký ---) knížectví, zvířectvo, ALE: dětství, dětský.
 Nachází-li se v základovém slově jako poslední souhláska ř, nedochází zpravidla ke změně: mořský,
vinařský.
 U přídavných jmen odvozených od místních jmen na –nná, -nné se píše pouze jedno n: jablonský.

Kdy psát n / nn ??
 nn – pokud je kořen zakončený na n a k němu se přidává přípona –ný/-ní: cenný, denní, dennodenně,
ramenní, ranní (od ráno), souhrnný, vinný (od víno i vina), vinna, vinno, povinný (ALE: povinen),
spontánní, mikrovlnný, tenkostěnný,...
 n – pokud je kořen zakončen na n a přidáváme přípony –ík, -ý/á/é, -í, -ový, -ice: ceník, deník, raný
(novověk, salát), dceřiná (společnost), havraní, kuní, cenový, vinice (vinohrad, pachatelka).

ÚKOL 10
Podtrhněte, který z tvarů je správný:
nestraný/nestranný soudce, viný/vinný ocet, rodiný/rodinný recept,
slaměný/slaměnný klobouk, dobročiný/dobročinný skutek, dřevěný/
dřevěnný nábytek, prkený/prkenný strop, nástěný/nástěnný kalendář,
účiná/účinná rada
34
 ÚKOL - VTIP
Oprav chyby v textu:
Jean pamatujete jak sme byly před třiceti lety v africe?" "Lituji sire ale to byl ještě můj předhúdce." "Ale

ne Jean bil ste to určitě vy. Spomeňte si přeci jak vás tam pak zežral ten lef!"

VELKÁ PÍSMENA
 jména rodná a příjmení: Karel Čtvrtý, Třeboňský mistr, Svatý otec,...
 příslušníci rodů, národů, kmenů, obyvatelé měst: Přemyslovci, Habsburkové, Polák, Maďar,
Ostravan, Pražan,...
 náboženská jména (vyjadřujeme úctu): Duch svatý, Bůh, Panna Maria x ALE: svatý Václav, léta
Páně,...
 společenská úcta: v dopisech – Ty, Tvůj, Vy, Váš,...
 mytologické a pohádkové postavy: Afrodita, Hérakles, Popelka, Smolíček,...
 nebeská tělesa a souhvězdí: Slunce, Měsíc, Mléčná dráha, Země, Venuše,...
 zeměpisná jména: Balkán, Asie, Tichý oceán, Divoký západ, Bílá hora,...
 významné stavby: Pražský hrad (Hrad), Svatovítský chrám (ale i chrám sv. Víta),...
 mezinárodní organizace: Organizace společnosti národů (OSN),...
 orgány státní správy: Kancelář prezidenta republiky, Městský úřad Hranice,...
 společenské, hospodářské aj. organizace a instituce: Občanská demokratická strana, Český
rozhlas, Základní škola ve Frýdku-Místku,...
 dokumenty, skladby, literární díla, časopisy: Sbírka zákonů, Kytice, Má vlast, Lidové noviny,
Dekret kutnohorský,...
 názvy a značky výrobků: krém Dove, oplatky Opavia, auto Škoda Fabia,...
 významné události, svátky: Velká francouzská revoluce, Den Země, Vánoce, Velikonoce
 významná ocenění: Řád T. G. Masaryka,...

ÚKOL 11
Rozhodněte, kde použijete velké nebo malé písmeno:
(j)iří (s)voboda, (č)eská (r)epublika, (n)ový rok (myšleno 1. leden), (n)árodní (d)ivadlo, (b)rno, (b)

rněnský, (n)erudova poezie, (u)niverzita (k)arlova, (v)ysoké (t)atry, (o)strovy, (k)arlovy (v)ary, (m)istr (t)

řeboňský, (č)ech, (p)án (b)ůh, (z)eus, (k)arkulka, (k)rakonoš, (z)latovláska, (p)an (š)kolník, (s)pojené (s)

táty (a)merické, (t)ichý (o)ceán, (p)oslanecká (s)němovna, (k)ytice (k)arla (j)aromíra (e)rbena, (č)eský (r)

ozhlas, (n)obelova (c)ena, (s)mil (f)laška (z) (p)ardubic, (v)ánoce a (v)elikonoce

35
 HRANICE SLOV V PÍSMU
1. Příslovečné spřežky – spojení předložka + jméno (podstatné, přídavné, zájmeno), číslovka nebo
příslovce. Mohou se psát:
 dohromady – nahoře, zčásti, vpravo, vlevo, vtom,...
 obojím způsobem – beze sporu i bezesporu, odmala i od mala, z jara i zjara, mimoto i mimo
to,...
2. Spojovník:
 u spojky –li – bude-li, přijmu-li, vdám-li se, neřku-li, mohl-li bys,...
 v příjmeních a místních jménech: Čapek-Chod, Frýdek-Místek, Praha-východ,...
 ve vztazích souřadnosti (všechny členy jsou si rovny): propan-butan, zeleno-modrý, černo-
červeno-bílý, společensko-politický, literárně-hudební,...

36
 OPAKOVÁNÍ

V každé z následujících kapitol se objeví několik cvičení, která by pro žáky SŠ měla být
opakováním toho, co se již naučili ze základní školy. Tato cvičení by vám měla pomoci ujasnit
si některé jevy, v nichž tápete. Každé takovéto cvičení bude označeno následujícím symbolem:

Opravte chyby v textu:

Hystoryje český jmen:
Nutnost vlastnit dvě jmená – křestňí a rodové – byla uzákoněny josefínským patentem
roku 1786. Uzákoněn byl ale jen daný stav věcy společnost ke dvěma jménum dozpěla sama.
V čechách si obivatelé dávaly jména sami, a je známo jen málo, případů kdy bylo přimení přiděleno
ůředně. Jinak tomu, ale bilo např. u příslůšníků židovzké víry těm byia jmená přídělována. Kdo měl
dost peněz, na úpladky mohl si přímení zvolit sám, a tak se viskitovala jmená jako Saphir a Dia-
mant. Kdo jich měl málo dopadl húře dostal jmeno, jako např. Notdurft (tj. tělesná podřeba).
Na ukrajině dávaly polští šlechticy svým podaným s oblíbou jmená jako Svinarenko.
České přímení lze rosdělit na několik skupin.
Jednou z nich by bila přímení, označující nějakou tělesnou zvláštnost např. Bradáč, Nosal, Kulhá-
nek, Šilhán, Hubáček nebo Hlaváč.
Další velmi hojnou, skupinou jsou jména podle nějaké vlastnosti či povahy, např. Drbohlav, Kňou-
rek, Hovora, Outrata, Klíma či Neruda.
Vyskitují se také jména podle uřčyté údalosti v životě – Skopal, Skácel, Hrabal, Prchal, Nekvasil,
Vyskočil, Zavoral.
České přímení mají velké citové zabarvení proto je pro spisovatele velmy těšké vimýslet jméno pro
svého hrdinu. Představa že se hlavní postava vážného románu jmenuje Jaromír Placka je mírně nad-
sazená. Dnešní přímení však nejsou nic proti tomu jaké se vyskytovali ve středověku. Např. Jan Vo-
pice je znám, z roku 1619, jména Vít Chlívec z roku 1520, Melhuba, Mrštichlup, Hansobě, Jan
Traptěla, Všemurád, Zavříhuba a. j. známé z roku 1430. Ondřej Smrad je doložen z roku 1540 stej-
ně jako Václav Chcíplý. V Bidžově žil měštan Jakub Božídopuštění, v Praze měšťan Hynek Suchý-
čert.

Informace v textu byly použity z internetových stránek: vodnisvet.wuwej.net/elementViewer.php?elementId=117

37
 Doplňte vynechaná písmena

a) dd/d

nemocniční o__ělení, po__aná ruka, o__aný pes, po__íl na zisku, pán

a jeho po__aný, na__aní žáci, důstojníci a po__ůstojníci

b) h/ch

s__ovívaví lidé, s__rabat trávu, s__oda v názorech, s__ýbnout se pro

spadlou minci, hrát na s__ovávanou, s__ázet se v klubovně, poštovní

s__ránka, s__odit papír ze stolu, národní s__romáždění, na s__ledanou,

s__oulit se do klubíčka, s__raňovat cennosti

c) zs/zz/z

ro__uřený býk, ro__ářené slunce, ro__čilená maminka,

ro__vítit baterku

Opravte text:

Počátky olimpyjský her sahájí do roku 776, před narozením krysta. Olimpyjáda se konala
jednou za čtiřy roky v olimpyji – odtud název her. Olimpyjády se mohl zůčastnit každý svobodný a
bezůhoný Řecký občan. Původně se soutěžilo pouze v bjehu pak přibili další soutěže např. skok do
dálky vrch dyskem a oštěpem závody vozů se čtiřzpřežím. Každý kdo zvítězil dostal, Olivovou
vjedvičku a ve své obci bil ctěn.
Hry však bili zakázání a olimpyjský areál začal hátrat. Jeho zbytki zníčilo
zemětřesení.

Informace byly použity z knihy „Monumenty“.

38
 ZOPAKUJTE SI!!!
OPAKOVÁNÍ PO ČTVRTÉ KAPITOLE

Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete ve 4. kapitole –

Grafická stránka jazyka.

1. Vysvětlete pojmy:
psaný jazyk
písmo
grafém
pravopis

2. Jaké písmo v češtině užíváme? Znáte nějaký jiný typ písma (jaký a kdo ho užívá)?

3. Jaká znáte diakritická znaménka užívaná v češtině?

4. Co jsou to interpunkční znaménka? Jaká se v češtině užívají – napište ta, na která si vzpomenete.
K čemu slouží?

5. Jaký pravopis se užívá v současné češtině? Znáte nějaký jiný typ pravopisu, který se u nás používal?
Kdy se změnil, kdo je původcem (autorem) změny? Proč si myslíte, že ke změně došlo?

6. Vypište vyjmenovaná slova po „m“:

7. Doplňte i/í a y/ý:

a) krm_vo, bal__k__, dal to pánov__, v__šetř__me ztrátu, v__malujeme b__t, pros__m o pomoc,

procházel po les__ch a pol__ch, s m__šm__ je problém – vyhubit ty hlodavce je těžké, pojď se b__t,

l__čený provaz nal__čil jako past, větrný v__r nám sebral střechu, slep__š mi ten model, p__l jsem

jen vodu, r__skuji pro tebe, c__kl__sta přijel do c__le prvn__, ant__cké Řecko, pl__tvání je hrozn__

zlozv__k, m__lový závod, budeš p__kat za svoje hř__ch__

39
b) Slavíci zpíval__ od samého rána. Budovy stál__ pěkně v řadě. Mal__ hošíci hrál__ turnaj ve fotbale.

Ženy a muži zpíval__ okolo ohně. Matky, otcové a děti se sešl__ na společné oslavě nového roku.

Koně se pásl__ na louce. Dřevěné koně se houpal__. Ledoborce vyplul__ z přístavu. Dni, kdy jsem

měl odejít do důchodu, se krátil__. Dny mi plynul__ jako voda. Její oči byl__ modré. Její uši byl__

propíchnuté tolikrát, že se všichni přítomní lidé děsil__. Děti seděl__ na písku a stavěl__ hrady. Po

dvoře běhal__ husy, housata a houseři.

8. Doplňte ě/je a ně/ě

p___šina, v___zd do domu, ob___d je na stole, p___nkava, zapom___l domácí úkol, tem___ší, mylná
dom___nka, tam___jší obchod, osam___lý člověk, silný v___m, rozum___t si, zřejm___ to tak je

9. Kdy píšeme mě a kdy mně – ve kterých pádech?

10. Doplňte ú/ů/u

___nor, vrk___, b___ček, ne___roda, literat___ra, frakt___ra, ___klony, oc___n, za___točit, ___hel (na

kreslení), bez___věrový, mo___ka, p___jčit, ___hel (matematický), po___čení, ___stav, b___, vyr___st,

m___za, hrad___m, st___ha, r___že, med___za, manik___ra, vidím mnoho stol___, bratr___v sešit,

z___stat sám, brož___ra

11. Doplňte z/ze, s/se a vz

___ stropu spadla omítka, ___ mou sestrou, ___ psem, ___létnout, ___ knihy udělá výpisek, shodit ___

stolu a vyjmout ___ stolu, ___ zásady mě odmítl, ___ kopce dolů, ___bíječka, ___jet, ___organizovat,

___tratit, se___bírat, ___krátit, ___kypět, ___mazat tabuli pěkně dočista, ___mazat se bahnem, ___křísit,

___rudnout, ___úrodnit, ___česat, ___tyčit, ___pomínka, ___končit, ___platit, ___tahovat, ___strávit čas,

___tepilý, ___kazovat, ___trhnout, ___propitné, ___plodit, ___pocený, ___toupat, ___atemnit, ___hrzený

manžel, ___ sestavenými stroji, ___ čtvrtého patra, ___razit, ___lízat, ___mužit se, ro___trousit,

___fouknout, ___strojit, ___sypat, ___trávit oběd, ___montovat stroj, ___létnout, ___kroutit, ___krotit,

___hasnout, ___mýt, ___ oběma muži se ___ešel dvakrát, ___pírat, ___ladit oblečení barevně, ___ladit

kávu cukrem, ___modrat, ___šedivět

40
12. Od podstatného jména utvořte správné přídavné jméno:

Francouz Slezsko otrok

Říman Krkonoše Čech

Kazach muž moře

vinař Praha dítě

13. Doplňte n/nn:

de___ík, spontá___ní reakce, vi___ý ocet, ce___ý papír, ce___ík služeb, ra___ý novověk, rodi___é právo,

čalouně___ý nábytek, nástě___á malba, povi___é ručení, souhr___ý výpis, dobroči___ý večírek, slou-

če___é školy

14. V textu doplňte velká písmena (je-li velké, nadepište nad závorku):

ve vtipu vystupoval (m)aďar, (p)ražan a (o)tec jednoho z nich, (p)růli (d)ardanelský, (č)ertovo (j)ezero, (d)

ekret (k)utnohorský, (z)ákladní (š)kola, (v)elikonoce, (č)eská (t)elevize, (o)platky (o)pavia, (m)áchův (m)

áj, (m)ěsíc (m)áj, (s)třední (š)kola (f)rantiška (p)alackého ve (f)rýdku-(m)ístku

41
 POJMENOVÁNÍ A SLOVO
KAPITOLA PÁTÁ

 obohacování slovní zásoby

 užívání přejatých slov
 procvičování ze ZŠ

ZÁKLADNÍ POJMY
 Slovní zásobou se zabývá jazykovědná disciplína lexikologie.
 Základní jednotkou slovní zásoby je slovo.
 Pokud slovo užíváme v komunikačním procesu, říká se mu pojmenování.

ÚKOL 1
Pokuste se přiřadit pojem k definici pojmu:
1. jádro slovní zásoby a) slova všech útvarů národního jazyka

2. národní slovní zásoba b) slova běžně neužívaná, ale uživatel jim rozumí

3. individuální slovní zásoba c) základní slovní fond, nejčastěji užívaná slova

4. aktivní slovní zásoba d) slova, která uživatel běžně používá

5. pasivní slovní zásoba e) slovní zásoba jednotlivce

POJMENOVÁNÍ
= základní jednotka komunikace.
Mohou být:
 jednoslovná – most, přes, kolo,...
 víceslovná (= sousloví) = spojení 2 a více slov – střední škola, šicí stroj, polohrubá mouka,... Sem
patří i termíny (= odborné názvy) – kyselina sírová, skok daleký, přídavné jméno, kočka domácí,
čínské zelí,...
 frazeologická spojení = ustálená (často metaforická) spojení – růžové brýle, růst jako z vody,
házet hrách na stěnu,...

42
 ÚKOL 2
Jak rozumíte frazeologickým spojením (napište, co daný frazém znamená):

nechal mě na holičkách
ztratil půdu pod nohama
hodil flintu do žita
vzal to za špatný konec
táhnout za jeden provaz
vzít nohy na ramena
chytat lelky
plést páté přes deváté
kout pikle

POJMENOVÁNÍ PODLE PŮVODU

 značková – nemůžeme je odvodit od jiných slova, ale mohou se od nich odvozovat slova nová –
např. pes, kočka, květina
 popisná (motivovaná) – mají vztah k jiným slovům (vypovídají, kterého slova byla vytvořen):
běžet – běžec.

ÚKOL 2
Podtrhněte termíny:
význam slova, kyselina octová, slepé střevo, slepý člověk, velké písmeno,
slepýš křehký, stetoskop, pokácený strom, hnědý květináč, lípa velkolistá,
chápavý člověk, chápavý ocas

POJMENOVÁNÍ V SOUVISLÉM TEXTU

 přímá pojmenování – slova významově ustálená (obloha, stůl)
 nepřímá pojmenování – obrazná (jídlo je jedna báseň = chutná moc dobře)
 pojmenování přirovnáním – pomocí slova jako, jakoby, co, coby, než (lehký jako pírko,
chytrý jako liška, těžší než slon)
 nepřímé opisem (až bude nade mnou růst tráva = až budu mrtvý)

ÚKOL 2
Určete, zda daná slova patří do vaší aktivní nebo pasivní slovní zásoby. U každého slova určete, co to slo-
vo znamená. Pokud slovu nerozumíte, podtrhněte si ho a jeho význam dohledejte:
dráb lkát e-mail
bruska krasojezdkyně
poločas hostinec

43
 SLOVO
Slovo má dva významy: slovní (označuje určitý jev skutečnosti), mluvnický (významu nabývá až ve
spojení s jinými slovy). Z tohoto hlediska rozlišujeme slova:
 lexikální (= mají jen význam slovní) – citoslovce, příslovce
 lexikálně gramatická (= mají význam samy o sobě, ve spojení s jinými slovy se význam může
měnit) – podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa
 gramatická (= plný význam získávají až ve spojení s jiným slovem) – předložky, spojky, částice,
někdy i pomocná slovesa (jsem, bych)

ZNÁTE TYTO POJMY?

 synonymum = slovo vyjadřující stejný nebo podobný význam
 antonymum = slovo opačného významu
 homonymum = slovo, které má stejnou formu, ale různý význam, jsou i různého původu
 polysémantická pojmenování = výraz, který se užívá na základě podobnosti ve více funkcích,
k základnímu významu jsou přidruženy významy vedlejší (na základě obrazného pojmenování
předmětů

ÚKOL 5
K následujícím slovům určete:
a) synonyma: b) antonyma:
dům stará
dějiny hubený
červený movitý
kopaná spisovný
otec nemocný
hubený špatně
pít pomoct
zpívat zamlžený
dívat se studený
oděv tma
pes tiše

ÚKOL 5
U daných homonym urči významy slova:
 koruna:

 kolej:

44
 VRSTVY SLOVNÍ ZÁSOBY
Dělení :
1. podle příznakovosti:
 bezpříznaková (neutrální) – lze je použít ve všech stylech, např. být, květ, matka,...
 příznaková (zabarvená) – použitelná jen v některých funkčních stylech
2. podle spisovnosti:
 spisovná:
 běžná (neutrální) – důl, velký, jasný,...
 hovorová (v mluvené řeči) – kilo, cédéčko, kluk,...
 knižní (ve slavnostní řeči, odborném a publicistickém stylu,...) – nechť, udatný, lože,...
 odborná (termíny) – podmět, software,...
 básnická (poetismy, neologismy) – luna, oř,vesna,...
 nespisovná
 obecná čeština (soukromý projev) – pětikilo, machr, fajnový,...
 nářeční jazyk (dialektismy, regionalismy) – kobzole, dědina, ogar,...
 profesionalismy (v určitém oboru) – trafo, slepák, dépéháčko,...
 slangismy (v zájmových skupinách) – koule, meruna, děják,...
 argotická slova (mluva spodiny) – fízl, káča, bonzovat,...
3. podle dobového hlediska
 historismy (pojmenování zaniklých jevů) – cech, léno, palcát
 archaismy (zastaralá slova, dnes nahrazena jinými) – brtník (včelař), orudí (nádobí), silozpyt (fyzika)
 neologismy (nově vytvořená slova) – robot, kliknout, rogalo (některá slova se již za neologismy
nepovažují)
4. podle citového zabarvení
 lichotná (familiární)
 mazlivá (meliorativa) – dušinka, růžovoučký, velikánský
 dětská – hamat, papat, hajat
 domácká (hypokoristika) – Peťulka, synátor, mamulka
 zjemnělá (eufemismy) – skonal, přihnul si, plnoštíhlá
 hanlivá (pejorativa)
 zhrubělá (dysfemismy) – zdechnout, tlama, žrát
 zveličelá – dědek, barabizna, pařát
 vulgární – sviňárna, huba, hajzl
 nadávky – pacholek, vůl, kráva
 žertovná + posměšná – mastičkář (doktor)

45
 ÚKOL 7
Objasněte význam následujících slov a určete, do které slovní zásoby patří:
 betony
 brejk
 lapačka
 přesilovka
 blafák
 vyrážečka

ÚKOL 8
Pojmenujte skutečnost, která je zde vyjádřena opisem:
a) nářadí na nabírání tekutin
b) bodnutím umístit
c) střela s příslušenstvím
d) hromadné získávání osob
e) důvěra (víra) v něco příznivého
f) pomník na hrobě
g) mladá až příliš důvěřivá dívka
h) pokračovatel v nějaké činnosti
i) přemluvit nebo přesvědčit někoho k něčemu
j) závazné pravidlo
k) soustavné zaujímání negativního postoje
l) proutěný koš s popruhy
m) pocit neuspokojení či nedostatku zajímavé činnosti

OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY

Proměny slovní zásoby jsou dány vývojem společnosti – některé skutečnosti zanikají, jiné (nové) se
objevují.
Způsoby obohacování:
 změnou původního významu – existující slovo dostane nový význam: spojka, vysílat,...
 tvořením nových slov:
 odvozováním (v češtině nejčastější) – jazykový (od jazyk), červeně (od červený),...
 skládáním (uplatňuje se především v němčině) – plynojem, vodovod, černobílý,...
 zkracováním – tvoří se zkratková slova (dají se skloňovat – Tonak, Čedok) a zkratky (nedají se
skloňovat – ČR, OSN)
 spojováním slov v sousloví – magisterské studium,...
 přejímáním slov z cizích jazyků – laser, flash disk, víkend,...

46
 ÚKOL 9
Ke knižním výrazům uveďte neutrální:
 odvětit
 poté
 otázat se
 střežit
 potřísnit
 chorý

ZMĚNY SLOVNÍHO VÝZNAMU

= jeden ze způsobů, jak obohatit slovní zásobu.
Známe tyto změny slovního významu:
 zužování – např. dobytek – od dobýt, v původním významu kořist, kterou získal někdo od nepřítele,
nyní jen zvířata.
 rozšiřováním – např. myš – původně hlodavec, nyní i součást počítače.
 přenášením pojmenování:
 metaforické – na základě podobnosti (hřeben – na česání i kohoutí, hřeben hory,...)
 synestezie – záměna smyslových kvalit (hořký pláč, sladké tajemství,...)
 metonymické – na základě věcné souvislosti (smazat tabuli = smazat to, co je na ní
napsáno, ne tabuli jako věc)
 synekdochické – spojitost mezi celkem a částí (vrátit se pod rodnou střechu = nejen pod
střechu, ale do celého domu)
 posun slovního významu – např. Xantypa – dříve Sokratova žena, nyní xantypa = zlá, hádavá ženská
 změny v hodnocení – zhoršování (chlap – původně neurozený muž, nyní hanlivý ráz), zlepšování
(znamenitý – původně velký, nyní významný, vynikající)
 oslabování, zesilování, protiklad

ÚKOL 10
Pokus se vysvětlit, co znamenají následující termíny (pokud nevíš, vyhledej ve slovníku):
 hyperbola
 ironie
 kakofemismus

ZAPAMATUJTE SI!!!
sousloví = víceslovná pojmenování s významem jedné slovní jednotky (hod koulí,
Karlovy Vary, český jazyk)

univerbizace = víceslovný výraz je nahrazován jedním slovem (mobilní telefon = mobil,

maturitní zkouška = maturita, tělesná výchova = tělocvik)

multiverbizace = jednoslovné pojmenování je nahrazeno víceslovným (namítnout = vznést

námitku) 47
 DRUHY SLOVNÍKŮ
 podle zaměření a charakteru poskytovaných informací
 naučné (encyklopedické) – výkladové, základní zdroj informací
 jazykové – výkladové, překladové, cizích slov, speciální (= např. pravopisné, historické)
2. podle způsobu třídění a zpracování hesel
 abecední – podle abecedy, většina slovníků
 retrográdní – slova jsou uspořádána abecedně, ale podle pořadí písmen od konce (např. první
slovo bude orba – protože od konce je první „a“, kdežto abeceda bude až po orbě)
 věcné a synonymické – pojmy jsou tříděny podle věcného významu
3. podle druhu zaznamenané slovní zásoby – synchronní (současná slovní zásoba), historické,
terminologické, dialektologické, slangové, frazeologické, cizích slov, zkratek a značek, autorské
(např. Shakespearův), vlastních jmen, obrazové
4. podle speciálního účelu – pravopisné, etymologické (= o původu slov), synonymické, frekvenční
(podle užívání jednotlivých slov

OPAKOVÁNÍ

V každé z následujících kapitol se objeví několik cvičení, která by pro žáky SŠ měla být
opakováním toho, co se již naučili ze základní školy. Tato cvičení by vám měla pomoci ujasnit
si některé jevy, v nichž tápete. Každé takovéto cvičení bude označeno následujícím symbolem:

Opravte, nespisovná slova nahraďte spisovnými:

Eště ten večer sem dorazil do pomněrně heskýho mněsta
ménem štýrskej hradec a vystoupil sem na jeho nad mněstem
se tičici zříceninu. Ale tadle malá vycháska mně taky zdolala a učinila
pasivnim k prohlitce vostatnich pamatek. Byla to snat uš pjetistá zřícenina
kerou sem v rozmezí nekolika mňesiců navštivíl že sem se už po jejim
schlédnutí zařekl že aš do konce vejletu už do žádního muzea nebo na
žádnou zřiceninu nebo hrat nevrkočim. A jak uvidite svúj slip sem
dodržel.

48
Opravte chyby:

Klucy mají doma věčirek a když jsou v podnapilém stavu tak jeden doztane napad

opít jejích psa.

Jak vymyslely tak, se stalo ale pes dělal, doma nepořádek tak ho vyhnaly ven.

Ráno kdiž se probudily pes ležel na shodech před domem a v tlamně mněl sousedového psa. Kluci

neváhaly vzaly mrtvého psa a šli ho sousedovy uvázat k boudě jakože umřel u boudy.

Za dva dny si soused ztěžuje jaky sou lidi zlý: Tak mě umře pes

já ho zakopu, na zahradu a nějaký darebak, ho vykope a uváže

mi ho jěště k boudě!“

Podtrhněte v textu termíny:

Ústrojí hlasové je uloženo v chrupavčité chránce v hrtanu. Z anatomického hlediska

patří hrtan k nejsložitějším mechanismům lidského těla. Skládá se z několika chrupavek (jedna
z nich vyčnívá jako tzv. ohryzek). Jeho vnitřek je pokryt sliznicí, jež vybíhá do dvou protilehlých
záhybů zvaných hlasivky (vazy hlasové). Hlasivky jsou schopny rozmanitých pohybů, a to pomocí
hlasivkových chrupavek, které se dají činností zvláštního svalstva sblížit nebo oddálit. Při dýchání
se hlasivkové chrupavky oddálí a tím vznikne hlasová štěrbina (glottis) v podobě protáhlého rovno-
ramenného trojúhelníka. Když se hrtanové chrupavky semknou, štěrbina se uzavře. Vydechovaný
vzduch se hromadí pod hlasivkami, až vznikne přetlak, který hlasivky oddálí. Tím se tlak výdecho-
vého (expiračního) proudu zmenší a hlasivky se svou pružností vrátí do původní semknutosti.

49
 ZOPAKUJTE SI!!!
OPAKOVÁNÍ PO PÁTÉ KAPITOLE

Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 5. kapitole –

Pojmenování a slovo.

1. Vysvětlete pojmy:
lexikologie
slovo
pojmenování
aktivní slovní zásoba
pasivní slovní zásoba
jádro slovní zásoby
2. Jak lze rozdělit víceslovná pojmenování? Uveďte ke každé skupině aspoň 3 příklady.

3. Co jsou to frazeologická spojení? Uveďte aspoň 3 příklady:

4. Vysvětlete rozdíl mezi pojmenováním značkovým a popisným:

5. Jaké máme možnosti pojmenování v souvislém textu? Uveďte i příklady:

6. Jaké významy má slovo?

7. Co je to synonymum? Uveďte řadu nějakých synonym:

8. Co je to antonymum? Uveďte aspoň 5 dvojic:

9. Co je to homonymum? Uveďte aspoň 2 homonyma a určete jejich významy:

10. Jak dělíme slovní zásobu podle citového zabarvení? Uveďte i s příklady.

50
11. Jak můžeme tvořit v češtině nová slova? Uveďte a vysvětlete možnosti tvorby nových slov i
s příklady.

12. Vysvětlete rozdíl mezi metaforickým a metonymickým přenášením pojmenování:

13. Co je to sousloví? Uveďte aspoň 5 příkladů:

14. Jaké typy slovníků znáte (aspoň 3)? Vysvětlete jejich princip?

15. Vysvětlete, co znamenají slovní spojení:

mít z pekla štěstí

nasadit si růžové brýle

leze to z tebe jak z chlupaté deky

pálí ho dobré bydlo

vzít nohy na ramena

16. Podtrhněte termíny:

sloveso být, kočka domácí, fraktura, moudrý člověk, zelený list, kyselina chlorovodíková, pravoúhlý trojú-
helník, podstatné jméno, krutý osud, můj bratr, posuvné měřítko, nedělní oběd, čaj o páté, módní přehlídka,
jazylka

17. K následujícím slovům určete:

synonyma: antonyma:
krásná široký
spát plný
rostlina praktický
český jazyk zvládnout
špatně sedět

51
 SLOHOVÉ POSTUPY, ÚTVARY, STYLY A SLOHOTVORNÍ ČINITELÉ

KAPITOLA ŠESTÁ

 slohové postupy a jejich útvary, jednotlivé styly

 slohotvorní činitelé, druhy slohu
 procvičování ze ZŠ

SLOHOVÉ POSTUPY
Slohový postup = způsob zpracování tématu. Slohovými postupy a slohem vůbec se zabývá tzv. stylistika.
Druhy slohových postupů:
 Informační (sdělovací) – nejjednodušší, podává fakta, něco konstatuje (věcně), nevysvětluje. Říká,
co se kdy a kde stalo nebo stane.

 Vyprávěcí (narativní) – děje a události vypravuje jako jedinečné příběhy. Snaží se o zajímavost,
napětí, názornost, pestrost. Děj je vyveden od zápletky k vyvrcholení s překvapivými momenty.

 Popisný (deskriptivní) a charakterizační – popisný vystihuje vnější znaky, důraz je kladen na části
i celek a jejich souvislosti; charakterizační vystihuje vnitřní znaky objektu (osoby), může je buď
konstatovat (přímo), nebo podává doklad jednání (nepřímo).

 Výkladový (explikativní) – vysvětlení podstaty jevu (vnější i vnitřní vztahy, souvislosti).

 Úvahový (reflexivní) – vyjádření názorů, zamyšlení, hodnocení, srovnávání, vyvozování logických

závěrů, citů, postojů.

ÚKOL 1
Vysvětlete pojmy:

a) životní styl

b) styl odívání

c) styl bydlení

d) styl stravování

52
 ÚKOL 2
Řekněte, v čem jsou následující příklady slohově neobratné, formulujte je správně:

1. Má revma a dvě malé děti následkem vlhkého bytu.

2. V prostoru parku je zákaz vodění volně pobíhajících psů.

3. V nově otevřeném obchodě dostanete ovoce, potraviny, lahůdky, káva, kakao, čaj apod.

4. Napnul poslední síly, které mu zbývaly, a s vypětím všech sil se dostal ke břehu.

SLOHOTVORNÍ ČINITELÉ
Podmínky v komunikaci, které ovlivňují výstavbu projevu. Každý člověk má individuální styl. Dělení
slohotvorných činitelů:
 subjektivní
 pohlaví – styl mužský x ženský (rozdíl v míře emocí)
 věk – v různém věku různá slovní zásoba, jiná míra dodržování spisovnosti
 všeobecné vzdělání – rozdíl stylu podle míry vzdělání
 odborné vzdělání, zaměstnání – vliv profese
 výrazová schopnost – talent správně hovořit, jazykové dovednosti
 zájmy
 psychický typ – charakter, intelekt, emocionalita
 stanovisko autora k projevu – vážné (oficiální, slavnostní projev), humorné,...
 objektivní
 zaměření, cíl, funkce projevu – v běžném hovoru vyjadřování prosté, odborném odborné,
v uměleckém estetické,...
 situace, časový prostor – projevy připravené x nepřipravené
 kontakt mezi autorem a adresátem – přítomnost x nepřítomnost adresáta
 druh dorozumívacího textu – dialog x monolog
 prostředí – oficiální x neoficiální
 zřetel k adresátovi – komu je projev určen (dětem, dospělým,...)
 činitel jazykový – projevy psané x mluvené

ÚKOL 3
Vysvětlete pojmy:

subjektivní objektivní

53
 JAZYKOVÉ PROJEVY
Jazykové projevy můžeme realizovat buď v mluvené nebo v psané podobě. Obě formy mají své zvláštnosti
a zásady.

ÚKOL 4
Přiřaďte, která tvrzení platí pro psaný a která pro mluvený jazykový projev:
 je neopakovatelný, protože se váže na konkrétní situaci
 nebývá vázán na konkrétní situaci, tzn. že se k němu můžeme kdykoliv vrátit
 je charakteristický přímým kontaktem mezi účastníky projevu a nepřipraveností
 vyjadřování bývá díky nepřipravenosti méně přesné a pečlivé s opakováním stejných slov a jednodu-
chou větnou stavbou
 může docházet k různým odchylkám a chybám
 bývá zpravidla připravený s nepřímým kontaktem mezi pisatelem a čtenářem
 příprava umožňuje promyšlený výběr jazykových prostředků, stavba vět a souvětí je propracovanější
a složitější
 bývá citově zabarven a doprovázen zvukovými (síla hlasu, tempo řeči, kladení pauz) a optickými
(gesta, mimika) projevy
 zvukové prostředky jsou nahrazeny interpunkcí (!,?, -, … apod.) a grafickým členěním textu
(odstavce, nadpisy, zvýraznění apod.)

ZAPAMATUJTE SI!!!
Vyjadřování je samozřejmostí našeho života, ovšem dbáme na to, aby bylo správné.
Etapy procesu stylizace:

1. vyjasnění účelu jazykového projevu – proč chceme něco sdělit

2. výběr faktů – co chceme sdělit

3. uspořádání obsahu – čím chceme začít, pokračovat a skončit

4. výběr jazykových prostředků – jak chceme co sdělit

5. způsob podání – ústně nebo písemně

ÚKOL 5
Vysvětlete smysl následujících moudrostí:
Mnoho může pečeť v listu, více slovo včas a k místu.

Ptáka oklamávají zobem, člověka slovem.

Člověka po řeči, bylinu po vůni poznáš.

Ukázka byla užita z „Mudrosloví“ Františka Ladislava Čelakovského.

54
 FUNKČNÍ STYLY
 styl prostě sdělovací (hovorový) – běžná komunikace

 funkce: prostě sdělná = podávání informací, citové a hodnotící postoje (v podstatě o čemkoli)

 mluvené projevy – v rodině, práci,...

 psané projevy – sdělení, oznámení, osobní korespondence

2. styl odborný

 přesná, odborná profesní komunikace

 funkce: odborně sdělná = sdělení odborných poznatků

 dělí se na:

 vědecký (teoretický) – výsledky vědeckého výzkumu

 prakticky odborný – poznatky z praktické činnosti v daném oboru

 popularizační – popularizace vědeckého poznání beletristickou formou

3. styl administrativní (úřední, jednací)

 styl informativní a věcné komunikace

 funkce: hospodářsko-správní + řídicí

 projevy psané: stylizované (žádost) nebo heslovité (dotazník)

4. styl publicistický

 styl věcné komunikace

 styl novin, časopisů aj. hromadných sdělovacích prostředků ---) novinářský styl

 funkce: získávací, přesvědčovací a sdělovací

5. styl umělecký

 styl literární komunikace

 funkce: esteticky sdělná

 styl projevů básnických, prozaických a dramatických

6. styl řečnický

 styl veřejných a oficiálních mluvených projevů

 funkce: přesvědčovací – propaguje názory a zpravovací – poskytuje informace pro zájemce

55
 DRUHY SLOHU
Zobecníme-li vlastnosti, které vyplývají z povahy jednotlivých slohotvorných činitelů, dospějeme ke
klasifikaci druhů slohu. Jestliže vezmeme za základ např. slohotvorné činitele objektivní, zjistíme, že
společnými slohovými vlastnostmi se vyznačují jazykové projevy: mluvené narozdíl od psaných, veřejné
od soukromých, připravené od nepřipravených apod.

ÚKOL 6
Přemýšlejte, jste lepší v ústním nebo písemném projevu? Proč si myslíte, že to tak je. Pokuste se navrh-
nout řešení, která by vedla ke zlepšení toho projevu, který jste u sebe označili za méně úspěšný.

PŘEHLED SLOHOVÝCH ÚTVARŮ

Slohové postupy a funkční styly Slohové útvary

1. informační
a) prostěsdělovací a) oznámení, zpráva, dopis, telegram, hovor
b) administrativní nebo prakticky odborný b) úřední oznámení, obchodní dopis, formulář, dotazník
c) publicistický c) zprávy (v novinách, televizi i rozhlase), inzerát, rekla-
ma

2. vyprávěcí
a) prostěsdělovací a) vyprávění příhody nebo vzpomínky
b) publicistický b) reportáže (novinové, televizní, rozhasové), črty
c) umělecký c) novela, povídka, román

3. popisný
a) prostěsdělovací nebo administrativní a) seznam, dotazník, životopis
b) prakticky odborný b) odborný popis, návod
c) vědecký a naučný c) popisné části ve výkladu
d) publicistický d) popis v reklamních podkladech, cestopis
e) umělecký e) popis postav, prostředí

56
4. charakterizační
a) prostěsdělovací nebo administrativní a) charakteristika, posudek
b) umělecký b) charakteristika postav, prostředí

5. výkladový
a) prakticky odborný a) předpisy, směrnice, zákony, referát
b) vědecký b) výklad, pojednání, přednáška, odborný referát
c) publicistický c) proslov, projev

6. úvahový
a) prakticky odborný a) úvaha, diskuze
b) vědecký b) úvaha v odborných publikacích, kritická stať, recen-
ze, diskuze
c) publicistický c) úvaha, beseda (rozhlasová, televizní), úvodník, ko-
mentář

d) umělecký d) úvaha v próze i poezii

Další útvary:
a) esej
b) fejeton
c) umělecká reportáž

ÚKOL 7
Pokuste se vlastními slovy vysvětlit, co je to:
 dopis
 projev
 popis
 přednáška
 zpráva
 inzerát
 dotazník

ÚKOL 8
Opravte chybné formulace:
 Prohlíželi jsme si fóliovníky se v zimě naroubovanými stromky rybízu.

2. Tito hráči přispěli k druhému místu našich dorostenců na v neděli skončeném mistrovství Evropy.

57
 PRÁCE S TEXTEM

V třetím tom okně od vchodu vpravo seděli všeobecně vážení občané pan Ryšánek a pan Schlegl
den co den navečer vždy od šesti do osmi. Místo jejich bylo vždy pro ně prázdno; aby se byl snad
někdo jiný odvážil zasednout kdy místo někomu navyklé, to patřilo vůbec k věcem, jež řádný
a mravný Malostraňák byl by od sebe odmítl rozhodně co přímou nemožnost, poněvadž – nu poně-
vadž se to nedalo ani myslet. Místo zrovna u okna zůstalo vždy prázdno, pan Schlegl seděl na tom
konci podkůvky, který je blíž vchodu, pan Ryšánek na konci protějším, loket od sebe. Oba seděli
vždy odvráceni od okna, a tedy napolo také odvráceni od stolku i od sebe, a dívali se na kulečník;
k stolku se obrátili, jen když se chtěli napít nebo dýmku si nacpat. Jedenáct let již zasedali tak den
co den. A po těch jedenáct let nepromluvili na sebe ani slova, ba ani si jeden druhého nevšimnul.
Po Malé Straně byla známa krutá zášť, v jaké měl jeden druhého. Nepřátelství mezi nimi bylo staré
a nesmiřitelné. Také byla známa příčina. Prapůvod všeho zlého, ženská. Milovali tutéž. Napřed se
byla klonila k panu Ryšánkovi, jenž byl již déle obchodníkem samostatným, pak spočinula netuše-
ným obratem náhle v objetí pana Schlegla. Snad proto, že byl pan Schlegl skoro o deset let mladší.
Stala se paní Schleglovou.
Byla-li paní Schleglová takovou kráskou zvláštní, že to omlouvalo páně Ryšánkův trvalý bol a na-
potomní věčné mládenectví jeho, nevím. Už byla dávno na pravdě boží, zemřela hned v prvním
šestinedělí, zůstavujíc po sobě dcerku. Snad že byla ta obrazem jejím.

Ukázka z „Povídek malostranských“ Jana Nerudy.

Úkoly k textu
1. Pozorně si přečtěte text.
2. Pokuste se určit slohový útvar (popř. útvary).
3. Jaké vrstvy slovní zásoby jsou v textu užity? Najděte příklady.

4. Kdo je vypravěčem textu?

5. Jaké postavy v textu vystupují? Pokuste se je pomocí ukázky popsat.

6. Napište synonymum ke slovu „zůstavujíc“.

7. Pokuste se vlastními slovy napsat, o čem ukázka je.

58
 PRÁCE S TEXTEM

Na nádraží
Měl jsem tenkrát noční. Venku bylo dusno, tma, chvílemi se zvedal silný vítr a v dálce občas za-
blesklo. Na nádraží byl klid. Na skladišti stálo několik zetek, na páté čekal bumlák, aby před sebe
pustil raketu. Ta měla stanici projet až po rychlíku, pro který jsem právě postavil volno do odboč-
ky. Na přímé koleji byla ve stanici výluka. Ještě jednou jsem zkontroloval postavení vlakové cesty,
otevřel jsem okno a čekal na rychlík. Podle hlášení výpravčího tu měl být asi za dvě minuty.
Ohlédl jsem se do nádraží. Na koleji, po které má rychlík projet, zastavuje hlášená raketa
z protisměru. Hrome, to přece není možné, pomyslel jsem si překvapeně. Co teď?
Na dlouhé úvahy nebyl čas. Rychle jsem přestavěl vjezdovou návěst na Stůj a vyběhl se svítilnou
rychlíku naproti. Už jsem ho slyšel. Podle sílícího hluku jsem poznal, že změna návěstí přišla poz-
dě. Běžel jsem proto ze všech sil, abych se dostal co nejdál. Svítilnou jsem přitom začal dávat Stůj.
Uvidí mě strojvedoucí? Zastaví v té krátké vzdálenosti?
Ještě než jsem uskočil z kolejí, uslyšel jsem skřípání brzd.
Tak jsem neběžel zbytečně!
Když okolo mě vlak projížděl, poznal jsem bezpečně, že stroj jede po saních. Z pod špalků hytláku
a dalších vozů sem tam odlétla jiskra. Vlak jel podle mého odhadu slabou čtyřicítkou.

Úkoly k textu
1. Pokuste se vlastními slovy převyprávět text.

2. Pokuste se určit slohový útvar.

3. Jaké vrstvy slovní zásoby jsou v textu užity? Najděte příklady.

4. Najděte v textu nevlastní přímou řeč.

5. Najděte v textu řečnické otázky.

6. Najděte v textu větu zvolací.

59
 OPAKOVÁNÍ

V každé z následujících kapitol se objeví několik cvičení, která by pro žáky SŠ měla být
opakováním toho, co se již naučili ze základní školy. Tato cvičení by vám měla pomoci ujasnit
si některé jevy, v nichž tápete. Každé takovéto cvičení bude označeno následujícím symbolem:

Doplňte i/y a í/ý:

bl_zká pl_nárna, L_sá hora, L_bor, pel_něk, l_tostivý člověk, vzl_kot, L_toměřice,

l_vance, kobl_ha, mal_chernost, l_žování, obl_benost, pl_žení, l_pový květ,

l_noleum, l_n, starý pl_noměr, sl_zký úhoř, l_bra, upl_nulý l_stopad, jemné nal_čení, s_lné l_tko,

l_skový ořech, l_stové těsto, pl_žení l_šky, Smetanova L_tom_šl, l_bezný tón, l_kvidace, l_citace,

pl_sňový s_r, el_minace, anal_za, l_ceum, l_rický, l_nčovat, prodl_t, l_kér

Chybně napsaná slova podtrhněte, svou volbu odůvodněte:

zleva, sleva, zpočátku, spočátku, spatra, zpatra, sdostatek, zdostatek, zpředu, spředu,

ztuha, stuha, zdáli, sdáli, zkrátka, skrátka, zbrusu, sbrusu, zblízka, sblízka, zjara, sjara,

zpravidla, spravidla, zcela, scela, shora, zhora, ztěžka, stěžka, stěží, ztěží, zvenku, svenku, zhlubo-

ka, shluboka, spodivem, zpodivem, zticha, sticha, zvnějšku, svnějšku, svrchu, zvrchu, zprava, spra-

va, zpráskaný, spráskaný, zkontaktovat, skontaktovat, smáčknout, zmáčknout, schytat, zchytat,

schválit, zchválit, smontovat, zmontovat

60
Tam, kam patří velká písmena, je nadepište:

(s)everní (a)lpy, (r)akouské (a)lpy, (a)lpa, (p)oloostrov (p)yrenejský, (v)elká (n)ížina

(u) erská, (l)ysá (h)ora, (o)strov (s)vatého (t)omáše, (h)rubý (j)eseník, (d)ívčí (k)ameny,

(h) rnomoravský (ú)val, (k)ras, (m)oravský (k)ras, (m)oravská (b)rána, (m)ys (d)obré (n)aděje,

(r) viéra, (š)umavský (š)pičák, (č)eský (l)es, (t)řeboňská (p)ánev, (v)lárský (p)růsmyk, (š)íje

(k) orintská, (s)everní (m)ys

Následující slova použijte ve správném slovním spojení:

bez pochyby – bezpochyby na hlas – nahlas

přes čas – přesčas o kolo – okolo

na černo – načerno v celku – vcelku

z paměti – zpaměti na horu – nahoru

na večer – navečer na oko – naoko

do zelena – dozelena na vrch – navrch

na konec – nakonec o pravdu – opravdu

do konce – dokonce po druhé – podruhé

po tichu – potichu v tom – vtom

ze jména – zejména v čas – včas

61
 ZOPAKUJTE SI!!!
OPAKOVÁNÍ PO ŠESTÉ KAPITOLE

Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 6. kapitole –

Slohové postupy, útvary, styly a slohotvorní činitelé.

1. Vysvětlete pojmy:

stylistika

informační slohový postup

vyprávěcí slohový postup

2. Napište, co víte o subjektivní slohotvorných činitelích (vyjmenujte, které to jsou a jak ovlivňují styl):

3. Napište, co víte o objektivní slohotvorných činitelích (vyjmenujte, které to jsou a jak ovlivňují styl):

4. V jakých formách můžeme realizovat jazykové projevy?

5. Definujte prostě sdělovací styl – jeho funkci, mluvené a psané projevy:

6. Definujte publicistický styl – co o něm víte?

62
7. Jaké znáte slohové útvary vyprávěcího stylu (aspoň 5):

8. Jaké znáte slohové útvary informačního stylu (aspoň 7):

9. Opravte chybné formulace:

V českém jazyce v učebnici v přepracovaném vydání je z roku 2007 uvedeno několik změn.

V prostoru Černého lesa je zakázáno vodění volně pobíhajících psů – dovoleno pouze na vodítku.

Drobné ocelové předměty chráníme proti rzi vrstvičkou oleje a při uskladňování jsou v obalech
z impregnovaného papíru.

Podnapilý V. F. upadl na vozovku před autobus. Přejel mu obě nohy, takže utrpěl těžké zranění.

Uviděl jsem krásný koberec, který jsem si koupil.

10. Práce s textem – odpovězte na otázky, týkající se následujícího textu:

Objevuje se na našich stránkách. Co? Poprvé také něco pro zábavu. Ale je to skutečně zábavné? Vznikají
nová slova, setkáváme se s nimi v hospodářskoadministrativních písemnostech.
Například: plán se pokročuje, musíme alarmizovat, plán je přeplněn, zboží je poptáváno. Zkuste si tato slo-
va zařadit do větných souvětí, rychle je vyslovte a poslechněte, jak zní. Nezaráží vás něco? To něco, to je
právě to, nač chceme poukázat.

Otázky:
1) Nevhodné spojení „větná souvětí“ nahraďte jedním slovem, tak aby věta dávala smysl.

2) Jak rozumíte spojení „musíme alarmizovat“?

3) Najděte řečnickou otázku.

4) Spojení „chceme poukázat“ nahraďte jedním slovem – tj. plnovýznamovým slovesem.

5) O čem text je? Napište tezi textu:

63
 ZÁKLADNÍ SLOHOVÉ ÚTVARY
KAPITOLA SEDMÁ

 zpráva
 oznámení
 vypravování a popis
v umělecké literatuře
 výklad
 procvičování ze ZŠ

ZPRÁVA
 Patří mezi zpravodajský útvary publicistického stylu.
 Přináší stručně, jasně a v základních údajích informace o události, která se už stala.
 Je nestranná.
 Obsahuje věcné, objektivní a stručné informace.
 Má nahradit osobní nepřítomnost.
 Zachovává časový sled událostí (chronologický postup).
 Slovesa jsou v minulém čase.

PŘÍKLADY ZPRÁVY

Švédský král Carl XVI. Gustaf předal ve Stockholmu Nobelovy ceny za literaturu, ekonomii, lé-
kařství, fyziku a chemii.

Na stálém vzestupu je epidemie cholery v Zimbabwe. Přes tvrzení oficiálních míst, že situace je
pod kontrolou, je doposud ze zdrojů Světové zdravotnické organizace hlášeno 775 obětí a přes 15
000 nakažených, jejich počet neustále roste.

64
 ÚKOL 1
Napište zprávu (může být i smyšlená), v níž budou všechny náležitosti:

OZNÁMENÍ
 Informace o veřejné události, která se teprve stane.
 Událost se připravuje, uskuteční se někdy v budoucnu.
 Slovesa často chybějí.
 Mívá podobu plakátů, programu kin, divadel, koncertů aj., ale také může jít o svatební oznámení.

PŘÍKLADY ZPRÁVY
Filozofická fakulta USO Lada Škodová
pořádá &
11. 7. 2009 (10.00 – 16.00 hod.) Richard Peugeot

školení pro uchazeče o studium oboru

STARŠÍ ČESKÁ LITERATURA
cena 340 Kč oznamují, že nechtějí žít bez sebe a stanou
se z nich manželé. Své „ano“ si řeknou dne
Uzávěrka přihlášek 1. 5. 2009 16. 6. 2009 ve 12:30 hodin v mučírně Nové-
Přihlášky a případné dotazy adresujte: ho zámku.

FF USO, U Lípy 6, 777 77 Dolní Horní 1

Tel.: 000 000 000

ÚKOL 2
Napište oznámení (může být i smyšlené), v němž budou všechny náležitosti:

65
 VÝKLAD
 Postihuje a vysvětluje vnitřní souvislosti a vztahy, podmínky vzniku, vývoje, trvání jevu, jeho
následky a objasňuje podstatu jevu.
 Cíl: odborné poučení o některém tématu z oblasti vědy, techniky, hospodářství, umění.
 Je to sdělení nových poznatků.
 Výklad je základem: učebnic, odborných časopisů a publikací.
 Má písemnou i ústní formu. Ústní formou pak je přednáška.
 Typy výkladu:
 výklad s definicí na začátku – vytčení vlastní podstaty, odlišnosti, vznik apod.
 výklad o vzniku a vývoji daného jevu
 výklad o poznávání jevu
 Podle adresáta se dělí na: výklad (pro laiky) x pojednání (pro odborníky).
 Podle typu autorství se dělí na: výklad (autor vědecké poznání zprostředkovává) x pojednání (autor
vědecké poznání prohlubuje, rozšiřuje, přináší nové poznatky, objevy,...).
 Podle formy: mluvený (přednáška) x psaný (odborný článek)
 Téma: různorodé, vyjádřeno je buď v názvu nebo na začátku textu
 Osnova:
1. Úvod – uvedení tématu, problematiky, cíle výkladu.
2. Vlastní výklad:
a) všeobecné informace o jevu (např. historie vzniku a vývoje jevu)
b) použité metody
c) konkrétní výklad:
i. popisný
ii. dokazující
d) definice
3. Závěr – shrnutí, vyvození závěrů, poučení, zobecnění, zdůraznění důležitých bodů
- Jazyk: termíny

ÚKOL 3
Připravte si výklad na některé téma z vašeho oboru. Výklad bude mluvený. Délka výkladu by měla
být kolem 5 minut:

66
 VYPRAVOVÁNÍ
 Prvky vypravování:
 Děj, příběh vystižený tak, aby si ho čtenář dokázal představit.
 Děj musí probíhat (není statický).
 Logické souvislosti na sebe musí navazovat, měly by být v časové posloupnosti.
 Klíčová je zápletka – to důležité, to hlavní, co chci čtenáři sdělit.
 Událost je jedinečná, vystupují v ní nějací lidé, odehrává se v určitém čase a prostředí.
 Osnova vypravování:
1. úvod – zachycení prostředí, seznámení s postavami, naznačení základní situace.
2. vlastní vypravování – zápletka, stupňování děje, rozuzlení děje.
3. závěr – zhodnocení příběhu, tj. proč jsem o tom psala, co pro mě bylo v tom příběhu důležité.
 Co užíváme:
 Přímou řeč – zapisuje se do uvozovek.
 Hovorové, nářeční,... prvky – ale pouze v přímé řeči. Chceme-li je užít v textu, musíme dané
nespisovné slovo dát to uvozovek.
 Neměla by se často užívat stejná slova (např. sloveso být, pořád stejné spojky).

BITVA
Tento příběh se stal v osmé třídě, koncem školního roku. Jak už to v tomto období bývá, známky má
skoro každý z nás jisté, a tak morálka začíná značně poklesávat. Celkem pravidelně se v naší třídě
v tomto období odehrávají houbové bitky. Ne jinak tomu bylo i 16. 6. 2006. Toto datum uvádím zcela
záměrně, jelikož v sobě skrývá ono ďábelské číslo. Není se tedy příliš čemu divit, že se tento den muselo
přihodit něco neblahého.

Pravidla „houbovky“ jsou celkem jednoduchá. Ve třídě se nachází několik největších rivalů a ti
začínají souboj. Houba se pohybuje z jedné poloviny třídy na druhou a je průběžně navlhčována. Pokud
si nenajde svou oběť, zanechává nápadný otisk na protilehlé zdi, který je nutné po boji zamaskovat.
Postupně je do této zábavy zataženo více a více spolužáků, jelikož se střely pohybují nad jejich hlavami
a občas si nešťastně mířená střela vybere neplánovaný cíl.

67
 Takto došla řada i na mě. Seděla jsem si pohodlně ve své lavici a věnovala se své oblíbené pochoutce
– čokoládové tyčince. Z ničeho nic přilétla houba s takovou razancí, že pochoutka mi byla vyražena z ruky
a skončila v nedalekém odpadkovém koši. To však nebyla jediná škoda na mé osobě, újmu doznalo i mé
světle modré triko, jehož přední strana byla totálně promočena.
„To vám nedaruju!“ Zakřičela jsem a vrhla se do boje. Střelám jsem dávala maximální razanci a i
protivníci se postupně začali měnit na mokré krysy. Bohužel nikdo nezaznamenal konec přestávky, a tak
boj neměl konce. Na mušce jsem nyní měla Ondru, ten jediný stále odolával mé pomstě. Mrskla jsem po
něm houbu s takovou razancí, že jsem čekala, že i on bude mokrý. Jenže Ondřej uhnul a houba pokračovala
směrem ke dveřím, jež se začaly pozvolna otevírat.
„A sakra,“ tak to byla má poslední slova. Do třídy se totiž chystal vejít pan ředitel. Neposlušná houba
mu srazila paruku, o níž neměl nikdo ani zdání. Tenkrát ve třídě zavládlo hrobové ticho. Ačkoli jsme
všichni už byli připraveni na dvojky z chování, pan ředitel se zachoval jako gentleman. Potrestal nás
týdenním úklidem okolí školy, čemuž nikdo tenkrát neodporoval. Zcela určitě na tuto příhodu
nezapomeneme a pan ředitel si svým gestem u nás získal zasloužený respekt.

ÚKOL 4
Napište osnovu vypravování, které jste si přečetli. Pokuste se jednotlivé body osnovy co nejpřesněji
pojmenovat, nepoužívejte: úvod, stať, závěr.

ÚKOL 5
Vyberte si z následujících obrázků trojici (vždy jeden obrázek s postavou, jeden s prostředím a jeden
z kategorie c)) a pokuste se napsat vypravování na základě vámi vybraných kombinací obrázků.
Na základě vybraných obrázků napište vypravování. Nezapomeňte na osnovu:

68
a) lidé

b) prostředí

c) ostatní

69
Sem můžete napsat své vypravování:

70
 POPIS
 Obsahuje informace, které vystihují osobu, věc, zvíře, činnost nebo přírodní jev.
 Druhy popisu:
 prostý – snaha o názornost x odborný – snaha o přesnost
 statický – popis předmětu x dynamický – popis děje, např. pracovní postup
 umělecký = líčení
 Cílem je co nejpřesněji popsat danou osobu, věc, zvíře, činnost nebo jev tak, ať si čtenář dovede
popisované co nejlépe představit.
 Důležitá je přehlednost – při popisu postupujeme od celku k částem, tj. od nejdůležitějších částí pod
nejméně důležité.
 Osnova:
1. Úvod – seznámení s předmětem, dějem, osobou, prostředím,...
2. Vlastní popis – statický (části, vlastnosti, vztahy) a dynamický (jednotlivé činnosti, děje,
vztahy mezi nimi,...).
3. Závěr – přehled významných částí a rysů.
 Pro názornost se používá přirovnání, rčení, obrazné formulace,...
 S popisem osoby úzce souvisí tzv. charakteristika = vnitřní popis.

Popis osoby – osnova popisu postavy:

 Úvod – kdy a za jakých okolností jsem se s osobností seznámila. V jakém je ke mně vztahu
(např. sestra, kamarád),…
 Vlastní popis osoby:
 Vnitřní popis – tzv. charakteristika
 Vnější popis – to, jak postava vypadá
3. Závěr – proč vůbec o osobě píši.
Zásady správného popisu
 Neopakuji stále sloveso mít a být ani jiná slovesa (totéž platí pro slova všech slovních druhů).
 Neopakuji stále spojku a ani jiné spojky.
 Snažím se postupovat systematicky.
 Pro zpestření užíváme přirovnání (např. nos jako bambulku).
 Užíváme kratší věty, abychom zabránili nahromadění informací.
Charakteristika – vnitřní popis
 Dbáme na to, aby se opět často neopakovala stejná slovesa (zejména být a mít).
 Uvádíme příklady – když řekneme, že je někdo nějaký, doložíme to na konkrétním příkladu.

71
 PŘÍKLAD POPISU S CHARAKTERISTIKOU
K popisu jsem si vybrala Strašidlo Cantervilské, které je hlavní postavou stejnojmenné knihy Oscara Wil-
de. Simone de Cantervile, nebo později strašidlo Cantervilské, straší na zámku již 300 let.

Strašidlo bylo malé, vyhublé a suché jako švestka, protože nemohlo jíst a pít. Chodilo ohnuté. Bylo
už staré, tudíž nemělo skoro žádné vlasy, ale když se náhodou na plešaté hlavě nějaký ten vlas objevil,
byl celý prošedivělý. Bledá vrásčitá tvář nesla jizvy po starých soubojích s věčnými odpůrci. V očích ne-
byla staroba, ale naopak zářily mu jako dítěti, vždy v nich byla alespoň malá jiskřička naděje. Zato kruhy
pod očima naznačovaly, že Cantervil nemohl ani spát a ani nijak neodpočíval. Ústa měl tak vysušená, že
celá popraskala. Vždy nosil ošuntělý a roztrhaný šedivý šat, na jiný ani neměl Cantervil nárok.

Strašidlo tvrdě trpělo za své činy v malé komůrce na druhé straně zámku. Vždy bylo poněkud smutné
a nervózní, ale když se do zámku přistěhovala rodina Otisů, následovaly velké neúspěchy a deprese se
prohlubovaly. A strašidlo strávilo i dlouhé hodiny v komůrce, kde přemýšlelo o své minulosti. Bylo vel-
mi samotářské, nikdy se nešlo projít ven pod fontánu, bálo se, trochu i samo sebe. Lidé, sic ho neviděli,
měli z něho respekt a ono radši dál děsilo a uzavíralo se do sebe. Něž bylo strašidlo vysvobozeno, pře-
kvapila mě jeho otevřenost k Virginii, tedy své zachránkyni (členka rodiny Otisů).

Postava strašidla mě velmi zaujala. Myslím, že i díky němu stojí si knihu přečíst.

ÚKOL 3
Napište popis s charakteristikou. Nezapomeňte na osnovu.

72
 STYLISTICKÁ CVIČENÍ
1. Pokuste se vysvětlit rozdíly mezi dvojicemi slov:
teplota – horečka
pes – psisko
dům – chajda
rostlina – bylina
konev – konvice
jeřábi – jeřáby

2. Vysvětlete, v čem spočívá nesmyslnost spojení „větší polovina“:

3. Pokuste se napsat co nejvíce termínů (tj. odborných slov) z oboru, který studujete:

4. Opravte pořádek slov tak, aby věta dávala smysl:

Pro turisty tento atlas se hodí výborně.
Cestující nastoupil do před nádražím stojícího autobusu.
Učili jsme se o tažení do Indie Alexandra Velikého.
Pro člověka jsou v cigaretách látky nebezpečné.

73
5. V následujících větách nahraďte sloveso být dějově bohatším a plnovýznamovým slovesem:
Byl to hustý a mokrý sníh.

O Vánocích jsem byla u babičky.

Moje sestra je podnikatelka.

Někteří lidé jsou od narození postižení.

6. Opravte nejednoznačné formulace:

Polsko napadlo fašistické Německo.

Rusko porazilo v hokeji Švédsko.

Svačící ženy obtěžovaly mouchy.

Kosy nahradily sekačky.

7. Opravte:
Lékařské prohlídky jsou konány pravidelně denně.

Také zde bylo francouzskými inženýry živě diskutováno.

Zvíře je dobře chráněné proti dešti i větru.

Poměr štěrku a písku a cementu a vody se musí dodržet.

74
 OPAKOVÁNÍ

Doplňte i/í nebo y/ý:

m_lná domněnka, kom_nový otvor, auto se dostalo do sm_ku, m_rný v_tr, m_kologie,
m_hotavé světlo, kom_hat nohama, m_ší d_ra, hlem_ždí tempo, m_val, jarní m_za,
m_tus, zam_lované m_sto, m_slivna, m_kina, lesní m_tina, zam_kat dveře, nesm_sl, hebké chm_ří,
m_m, m_s Dobré naděje, Smetanova L_tom_šl, zm_je, m_nulost, m_kádo, důležitý průsm_k,
prim_tiv, venkovní om_tka, jasm_n, m_sionář, dračí sm_čka, dobře m_řit, odm_tnout, nem_lý
om_l, m_stifikovat, m_tologická vyprávění, m_nuta, známý m_tus, m_nus, m_stopis, m_lník u ces-
ty, m_ska, m_šlenka, neom_lnost, m_rta, m_tink, m_zní uzl_ny, m_lka.

Určete pravopis těchto slov – píší se dohromady, zvlášť nebo je možné je psát obojím způso-
bem (můžete nad daná slova nadepsat D = dohromady, Z = zvlášť, O = obojí možnost):

z/tuha, z/vesela, s/podivem, v/poledne, k/jaru, z/jara, z/počátku, ze/široka, v/noci, v/levo, v/pravo,

od/někud, v/létě, jak/živ, z/těžka, z/blízka, s/těží, z/dáli, s/patra, z/počátku, ob/den, ob/čas, na/zmar,

na/kvap, na/shledanou, z/pravidla, z/večera, z/povzdálí, s/hora, na/zbyt, z/prudka, s/podivem, sotva/

že, na/prosto, s/hůry, s/vrchu, z/cela, z/části, z/lehka, na/venek, málo/kdy, na/vzdory, z/hurta, v/čas,

do/ztracena, do/syta, cik/cak, na/prázdno, na/lačno

Doplňte vynechaná písmena:

drobnozr___á čočka, anté___í přípojka, be___tarostná jízda, po___aný lid, po___aný
dopis, vi___ý řidič, vi___ý sklep, plame___á řeč, obrázkový ce___ík, nezáko___ý čin,
úrodná vi___ice, potrestaný vi___ík, telefo___í seznam, prozatí___í vláda, otec je vi___en a matka
je vi___a, ne___istější okamžik, jarní rovnode___ost, povi___ě to uděláte za domácí úkol,
soukro___ě to vyřešíme, ta___ější občan, kame___ý most, obrat___ý kame___ík, bezbra___é dítě,
imu___í vůči nemocím, po___ěnka, ra___í káva, ra___á zelenina, ra___á tvorba, celotýde___í
dovolená, zloči___ý syn

75
 ZOPAKUJTE SI!!!
OPAKOVÁNÍ PO SEDMÉ KAPITOLE

Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 7. kapitole –

Základní slohové útvary.

1. Vysvětlete, co je to zpráva. Jak byste ji definovali? Jaké má náležitosti? Jaký jazyk a forma se
používá?

2. Napište krátkou zprávu, v níž budou všechny potřebné náležitosti.

3. Co je to oznámení? Definujte jej a napište všechny potřebné náležitosti.

4. Napište oznámení, týkající se pozvání na oslavu vašich narozenin. Oznámení bude obsahovat
všechny potřebné náležitosti:

5. Co je to výklad?

6. Jaké prvky musí mít vypravování?

76
10. Co je to popis? Jaké druhy popisu máme?

11. Pokuste se co nejlépe napsat popis sami sebe. Popis napište včetně charakteristiky. Nezapomeňte na
osnovu.

77
 BĚŽNÁ KOMUNIKACE
KAPITOLA OSMÁ

 konverzace
 vypravování v běžné
komunikaci, jeho
základní znaky a ja-
zyk vypravování
 mluvní cvičení
 praktický slohový
výcvik
 neverbální dorozumí-
vání
 procvičování ze ZŠ

POJMY
 Ke vzájemnému dorozumívání lidí – tj. ke komunikaci – slouží lidem řeč.
 Komunikaci chápeme jako přenos informací = sdělování obsahu.
 Na komunikaci se podílí mluvčí (autor) a posluchač (příjemce = ten, komu je informace sdělována).
 Komunikace je proces vznikající za určité situace.
 Podmínkou úspěšné komunikace je dorozumívací kód, kterému rozumí mluvčí i posluchač – tj. jazyk,
jímž se oba domluví.
 Správnost sdělení může být narušena tzv. komunikačním šumem (např. neporozumění
některému termínu, rušnost prostředí, nedostatečné soustředění pochulače).

ÚKOL 1
V první kapitole jsme se bavili o druzích ko-
munikace. Napište tedy, jaké druhy komuni-
kace máme a vysvětlete, jaký je mezi nimi
rozdíl:
ZAJÍMAVOST
Věděli jste, že neverbálním prostředkem
komunikace je i kreslený vtip i plakát,
pantomima, reklama beze slov, světelný signál
aj.?

78
 ZNÁTE TYTO POJMY?
 gestikulace = pohyby rukou
 mimika = výrazy obličeje
 proxemika = vzdálenost mezi mluvčím a posluchačem
 kinezika = chůze mluvčího mezi posluchači
 haptika = fyzický kontakt mluvčího a posluchače – např. podání ruky, pohlavek

ÚKOL 2
Pokuste se o neverbální komunikaci. Zkuste jak byste:
 pomocí gesta vyvolali spolužáka k tabuli
 pomocí mimiky sdělili, že jste smutní
 pomocí proxemiky vyjádřili, že se daného člověka bojíte
 pomocí kineziky vyjádřili, že jste nervózní
 pomocí haptiky naznačili, že vás někdo nazlobil
 pomocí jakéhokoli neverbálního způsobu naznačili, že se nudíte

ÚKOL 3
Pokuste se určit, co vám osoby na obrázcích chtějí sdělit:

Obrázky použity z: http://www.hledampraci.cz/poradna-zamestnani/neverbalni-komunikace-prace.php

79
 ZAJÍMAVOST

ÚKOL 4
Rozdělte se do dvojic. Jeden z dvojice bude mluvčí, druhý posluchač. Určete, kdo z vás bude mluvčí, kdo
posluchač. Mluvčí bude posluchači vyprávět nějaký příběh (skutečný, smyšlený – to je na mluvčím).
Mluvčí vypráví příběh (ne delší než 5 – 10 minut), musí si sám pamatovat, co říká. Posluchač pozorně
poslouchá. NIC SI NEZAPISUJE, JEN POSLOUCHÁ. Poté (po uplynutí stanovené doby) posluchač, aniž
by mu mluvčí pomáhal a aniž by se posluchač doptával na detaily, sepíše příběh, který mu mluvčí řekl. Po
sepsání (učitel by mě zase stanovit dobu, po kterou budou posluchači sepisovat to, co slyšeli) se každý
posluchač na papír podepíše – aby se vědělo, kdo příběh sepisoval. Potom učitel papíry posbírá a rozdá je
tak, aby nikdo se sepisujících (tj. žádný posluchač) nedostal ten svůj příběh. Každý, kdo dostal na papíře
sepsaný nějaký příběh si jej potichu přečte a pokusí se napsat název příběhu, tj. měl by napsat něco, aby
bylo pochopitelné, o čem příběh je. Poté učitel opět papíry sesbírá. Učitel čte názvy a mluvčí (tj. ti, kteří
příběh vyprávěli) se snaží uhodnout, zda je příběh jejich. Snaží se to uhodnout pouze dle názvu. Zda je
příběh skutečně toho mluvčího, který se přihlásil, lze poznat podle jména pisatele na papíře (tvoří totiž
dvojici v této komunikační hře). Role lze v další fázi prohodit, tzn. ten, kdo byl mluvčí, je nyní posluchač a
naopak.

SPOLEČENSKÁ KONVERZACE
 V některých společnostech – např. francouzské, ruské, anglické – je zvykem
mnohem častěji než u nás trávit čas s přáteli.
 Společenský styk bez praktických cílů se označuje jako společenská konverzace.
 Záměrem společenské konverzace je setkat se, popovídat si, vidět se s přáteli.
 Smyslem společenské konverzace je přerušení všednosti lidského života, uvolnění
se, klidnění, pozastavení se v každodenním shonu.
 Nejběžnějšími příležitostmi společenské konverzace jsou návštěvy příbuzných,
přátel, večírky apod.
 Podle stupně známosti může být konverzace zdvořilostní (málo intimity) až soukromá
(velmi intimní).
 U nás jsou za společenskou konverzaci považovány jakékoli běžné hovory – např.
sousedek, spolužáků, hospodské řeči, dokonce i klepy a obhroublá konverzace,
vzájemné útoky či hádky.

80
 ÚKOL 5
Rozdělte se do skupinek – nejlépe po třech. Každá skupinka si vybere nějakou běžnou situaci a pokusí se
připravit si komunikační situaci – tj. jednotlivý aktéři budou spolu komunikovat. Na přípravu komunikační
situace mají žáci stanovenou dobu (např. 10 minut). Poté každá skupinka předvede nějakou komunikační
situaci. Zbytek třídy se snaží odpovědět na otázky:
 Kolik mluvčích a kolik posluchačů v dané komunikační situaci bylo? Byli všichni účastníci
komunikační situace mluvčími i posluchači?
 Který z aktérů byl hlavním mluvčím?
 Jaké druhy komunikace byly užity? Jen verbální nebo se našly i neverbální prvky? Jaké?
 Určete, na kterých místech se mohla daná komunikační situace odehrávat.
 Jaké vrstvy jazyka byly užity (obecná čeština, hovorová čeština, slang,...)? Byly užity vhodně?
 Co měla scénka představovat – kdo představoval jakou roli?
Jako náměty na komunikační situaci mohou skupinkám posloužit následující: syn/dcera žádá rodiče o nový
počítač; někdo nabízí drogy někomu; pacient se baví se sestrou u zubaře, poté i se zubařem; jeden z žáků
pracuje jako mistr ve svém oboru a ostatním se snaží vysvětlit některou praktickou věc z oboru,... Popř.
vlastní námět na komunikační situaci.

SPOLEČENSKÁ SETKÁNÍ
 Společenská setkání bývají pravidelná (rodinné návštěvy o svátcích, oslavy narozenin,...) nebo
jednorázová (např. oslava promoce), popř. nahodilá (setkáme se s někým, koho jsme již dlouho
neviděli).
 Různá setkání mívají odlišný ráz – ten závisí na okolnostech i na osobách, které se setkají.
 V konverzaci platí určitá pravidla – i když je někteří nemusejí považovat za zcela obvyklá nebo
přirozená. Každý by měl usilovat o pozitivní zdvořilou komunikaci, tj. nepomlouvat, pořád si
nestěžovat a nekritizovat, neprovokovat, neútočit.
 Důležité jsou také zásady společenského chování: nechat domluvit, neskákat do řeči, nebýt podlézavý
ani nepřiměřeně sebejistý, dát možnost vyjádřit se i ostatním apod.
 Při oficiálních projevech se používá spisovná čeština s hovorovými prvky. Rozhovor mezi přáteli pak
není jazykově omezen, měl by však vyhovovat všem účastníkům hovoru (tzn. není vhodná vulgarita,
zesměšňování).

ÚKOL 6
a) Pokuste se předvést správně: oficiální vítání c) Vybavíte si nějakou reklamu? Kde jste ji
hostů, přípitek na oslavu narozenin, smuteční viděli? Jaký výrobek/službu prezentovala?
přípitek,... Jakým způsobem (pokuste se popsat, co jste
viděli)? Čím vás upoutala? Hodnotili byste ji
b) Jak mluví lidé při různých příležitostech
kladně?
(např. v televizi)? Jak by měli správně mluvit?
Vzpomenete si na nějakou příležitost, kdy
někdo slavný (celebrita, politik, moderátor,...)
mluvil nevhodně? Kdy to bylo? Co udělal
špatně? Proč si myslíte, že to udělal?

81
 ÚKOL 7
Přečtěte si následující ukázku. Charakterizujte vypravěče a způsob vypravování.
...Vyběhl jsem jednou z domu, protože jsem spěchal jak blázen. A co náhodou nevidím, nějakej chlápek
sedí na obrubníku a čumí na auta, který jezdily kolem. Jen tak. Sedí, kouká a něco si píše do svýho sešitku.
Chvilku ho pozoruju, ale nechápu. Vždycky, když kolem projede auto, něco si načmárá do toho svýho
sešitku. Dělá to tak pokaždý. Úplně zapomenu na to, že jsem spěchal. Když už to nemůžu vydržet, sehnu se
k němu a zeptám se, co to provádí. „Zapisuji, jaký typ automobilu projel, jakou měl automobil barvu.
Dělám tady takový výzkum.“ Vůbec toho týpka nechápu. „A je to aspoň za prachy?“ Zajímá mě. Odpoví,
že ne, že jde jen o ten výzkum. Nechápu už vůbec. Divnej patron! Seberu se a jdu...

DOPIS
 Bývá osobní nebo úřední.
 Může být neformální (pro blízké osoby) nebo formální (nadřízeným osobám, cizím osobám).
 Podle tématu lze rozlišovat dopisy: milostné, rodinné, přátelské, pracovní.
 Tzv. otevřený dopis – je určen širšímu okruhu čtenářů.
 Vyžaduje se:
 ustálená stavba
 čistý, nepoškozený papír
 čitelný rukopis, popř. dopis psaný na počítači
 členění na odstavce
 Členění:
 úvod – místo a datum, oslovení na začátku dopisu
 vlastní text – členěn na odstavce
 závěr – závěrečná formule, pozdrav, podpis, popř. adresa odesilatele
 Jazyk – užíváme dle potřeby (tj. podle toho, kdo je adresátem).

DOPISNÍ OBÁLKA
 Nesmíme zapomenout, že na první řádek píšeme titul (pokud daný člověk titul nemá, popř. jej
neznáme, nadepíšeme neutrální Pan/Paní).
 Na dalším řádku bude jméno a příjmení osoby.
 Na třetím řádku se nalézá ulice a číslo popisné.
 Čtvrtý řádek obsahuje město, kde adresát bydlí.
 Na obálce bývá zpravidla vyznačeno (pomocí 5 čtverečků), kam máme napsat směrovací číslo. To je
pětimístné. Do levého horního rohu můžeme napsat adresu odesilatele: na prvním řádku bude naše
jméno a příjmení, pod tím ulice a číslo popisné, na dalším řádku město, kde bydlíme a pod ním
směrovací číslo tohoto města.
82
 PŘÍKLADY PŘEDEPSANÉ OBÁLKY

Pan
Pavel Řáholec
Lesní 25

765 43

ZAPAMATUJTE SI!!!
Za jednotlivými údaji na obálce nepíšeme tečky ani čárky.
Adresa odesilatele může být i na zadní straně obálky.

UKÁZKY DOPISŮ
Určete, o jaký typ dopisu jde, čím je
specifický:

83
Dita Kotabová
starostka
NOVÉ MĚSTO

Nové Město 5. říjen 2001

Vážená paní Skalíková,

…………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………..

Přeji hodně dalších úspěšných startů v barvách města i České republiky a srdečně Vás
zdravím.

podpis

Vážená paní

Ing. Marcela Skalíková

U Studánky 17
Staré Město

84
 ÚKOL 8
Napište dopis – můžete si vybrat z následujících témat:

 píšete kamarádovi/kamarádce k narozeninám, že mu/jí posíláte balíček, ve kterém bude – vymyslete

si nějakou vtipnou věc, kterou mu posíláte a odůvodněte, proč ji posíláte

 píšete některému z politiků (adresu si můžete vymyslet)

 píšete někomu slavnému (adresu si můžete vymyslet)

 napište dopis Ježíškovi – napište si, jaké dárky byste rádi dostali

 vlastní dopis – téma si vyberte sami

Nezapomeňte si vhodný papír!

85
 OPAKOVÁNÍ

Nadepište správné tvary zájmen, kde jsou možné dvě varianty, doplňte obě:

a) Prosím (ty), už se na (já) nezlob. Kdo (ty) dovolil rozhodnout to bez (já). Díval se na

(já) s převahou a trochu se (já) asi v duchu vysmíval. Kniha, kterou jsem si od (ty) vypůjčil, se (já)

velmi líbila. Bolí (já) hlava. Proč si nedáš ode (já) poradit? Nevíš, co si o (já) myslí? (Já) (ty) staros-

ti zajímají. Pojď se (já), ukážu (ty), kde si to koupíš.

b) Hlasy kolem (ona) náhle ztichly a to ticho (ona) svíralo. Někdo (ona) sevřel tvrdým stiskem paži

a strhl (ona) k sobě. Cítila, že (ona) bolí paže. Podívala se (on) do tváře a vykřikla.

Od následujících podstatných jmen utvořte podstatná jména vyjadřující místa, např. panel –
panelák:
včela – prádlo – drůbež –
lak – mandl – vězeň –
kráva – kůň – kovář –
posluchač – cihla – papír –
ředitel – oheň – ovce –

Opravte chyby v textu:

Zdravím všechni! Já takové perličky teda nemám v knihovně takové vzrůžo není ale, je
pravda že i tady se najdou egzempláře nad, kterými člověk neví jestli má, brečet nebo se
jim smát. Začínám si tu zvikat práce není náročná ale pořát se pohlížím po něčem jiném. Minulý
týden jsem tu měly stošest knihovnic z celé české republiki museli jsme jim pořát vařit kafe co vám
mám povídat ať si říká kdo chce co chce bila to těšká práce. Přeju vám všem pevné nervy v Novém
roce a doufám že se zase někdy, někde uvidíme. Kdyby jste někdo mněl čas tak se ozvěte číslo na
mně máte. jirka

86
 ZOPAKUJTE SI!!!
OPAKOVÁNÍ PO OSMÉ KAPITOLE

Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 8. kapitole –

Běžná komunikace.

1. Co je to komunikace?

2. Kdo se podílí na komunikaci?

3. Co je to komunikační šum?

4. Vysvětlete, co je to komunikace verbální a neverbální:

5. Vysvětlete pojmy:

mimika
gestikulace

6. Napište, co víte o společenské konverzaci, tj. co to je, co je jejím smyslem, jaké nejběžnější
příležitosti společenské konverzace znáte, jaké typy společenské konverzace máme,...

7. Pokuste se napsat telefonní rozhovor mezi 2 osobami. Pohlaví a věk je na vás. Vyberte si téma, o
kterém se budou osoby bavit:

a) jedna osoba zve druhou na oslavu narozenin

b) jedna osoba zapomněla, co je za domácí úkol, a tak se ptá

c) jedna osoba volá na špatné číslo, ale žije v domnění, že číslo je správné (snaží se přesvědčit
osobu na druhém konci telefonu, že má určitě správné číslo)

d) jedna osoba volá druhé, protože má nějaký osobní problém (vyberte, jaký to bude)

87
8. Napište, co je to společenské setkání. Jaká pravidla by měla být dodržována? Jaké druhy společen-
ských setkání znáte?

9. Dopis – jaké druhy dopisu známe?

10. Co se v dopise vyžaduje?

11. Jak se dopis člení?

12. Na následující dopisní obálku napište svou adresu:

13. Napište dopis některému

z olympských bohů. Nezapomeňte
na správné náležitosti.

88
 KORESPONDENCE
KAPITOLA DEVÁTÁ

 druhy, forma, zásady, adresa, (e-mail)

 praktický slohový výcvik
 procvičování ze ZŠ

DOPIS
 V předchozí kapitole jsme si řekli, že existují různé druhy dopisů – podle toho,
jaký má dopis účel a kdo je adresátem. Rozlišujeme tedy dopisy soukromé a
oficiální.
 Soukromý dopis:
 větší míra osobního tónu a citovosti
 objevují se narážky na známé situace, osoby,... ---) důsledkem toho je
zkratkovité (neúplné) vyjadřování skutečností
 zastoupeny jsou také některé vlastnosti typické pro mluvené vyjadřování – tj.
hovorové prostředky, familiárnost, nespisovnost,...
 témata jsou často neuspořádaná (tzv. přeskakování z tématu na téma)
 Oficiální dopis:
 je objektivní, neosobní
 důsledně se užívá spisovná čeština
 autor (pisatel) se snaží o přesné vyjádření skutečnosti
 témata jsou pečlivě utříděná
 hlavní účel dopisu bývá zdůrazněn

ÚKOL 1
Podle následujících dvou ukázkových dopisů se pokuste určit, který dopis je soukromý,
který oficiální. Dle čeho jste to poznali? Uveďte slohové prostředky, které jsou typické
pro soukromý a které pro oficiální dopis.

a)
Poptávka po pohárech a diplomech
Na Vašich internetových stránkách jsme si přečetli, že se zabýváte výrobou pohárů a diplomů. Pořádáme
každoročně několik sportovních soutěží, a proto máme zájem o zboží, které nabízíte.
Se zájmem o Vaše výrobky je vhodné, kdybyste nám zaslali katalog nebo jiný vhodný propagační materiál,
ze kterého by si vedení klubu mohlo udělat konkrétnější představu – mj. o cenách (včetně DPH), dodacích
lhůtách a platebních podmínkách.

89
b)
Ahoj Eli,

zrovna se chystám do obchodu, tak píšu jen ve zkratce, pak musím fakt mazat. Kdyby ses mi mohla ozvat,
až budeš vědět, jestli ten víkend platí. Já vím, závisí to na tom bídákovi Jiřím. Už se ti ozval? Mně pořád
ne! Po tvým posledním dopisu jsem se s tebou ňák nestíhala domluvit, nemám kredit, abych ti brnkla a má-
ti mi ho nechce zacvakat. No, brouku, až budeš vědět, jak to je, ozvi se. Zdarec, Lada.

Pokuste se přestylizovat soukromý dopis tak, aby byl ve spisovné češtině, neutrální, bez
familiárností:

TŘÍDĚNÍ DOPISŮ
 Oficiální dopisy institucí – sem patří dopisy obchodí, podnikové, hospodářské, úřední a pracovní.
Autory (pisateli) i příjemci (adresáty) bývají instituce – tj. úřady, organizace a podniky. Tyto dopisy
mají přesně normovanou úpravu (tj. je přesně dáno, kam se co píše, jaká je velikost písma, je dáno
řádkování, počet prázdných řádků,...). V těchto dopisech se užívají ustálené formulace. Jsou psány
spisovnou češtinou – nespisovnost působí nezdvořile. Dopis působí zdvořile, objektivně. Jak správně
psát tyto dopisy se vyučuje na obchodních školách a oborech. Řadíme sem např.: poptávky,
objednávky, upomínky, reklamace.
 Dopisy občanů institucím – stupeň formálnosti a oficiálnosti je nižší než v předchozím případě.
Občané totiž vždy neznají všechny náležitosti a normy oficiálních dopisů, navíc se do těchto dopisů
promítá ustálený způsob vyjadřování každého člověka. Tón dopisu je osobnější, ale ne familiární,
občan často vyjadřuje svůj názor. Patří sem např.: žádosti, dotazy, objednávky, přihlášky, reklamace.
 Soukromé dopisy občanů – sem řadíme dopisy, které píší jednotlivci osobám neznámým (popř.
méně známým). V těchto dopisech se v jisté míře projevuje osobní tón, zaujatost určitým tématem
(problémem). Patřím sem např.: dopisy rodičů učitelům (řediteli), odpovědi na inzeráty.
 Osobní dopisy v oblasti společenského styku – těmito dopisy se autoři obracejí na své kolegy,
společníky, ale také na přátele a příbuzné při slavnostních příležitostech (nebo v mimořádných
případech). Tón je slavnostnější a způsob vyjadřování pečlivější. Je zde cítit osobní zaujetí
a srdečnost. Řadíme sem např.: blahopřání ke sňatku, ukončení studia, narození dítěte, vyjádření
soustrasti, omluvy, pozvání na akci.
 Soukromé dopisy osobní – grafické uspořádání je méně vázáno normou. Bývají psány převážně
ručně. Jazykové prostředky nemusejí být vždy spisovné (objevují se familiární výrazy, běžná
mluva,...). Sloh těchto dopisů závisí na věku i vzdělání pisatele. Řadíme sem např.: vzkazy přátelům a
příbuzným, pohlednice.

90
 ÚKOL 2
Následující ukázky dopisů přiřaďte k předchozím skupinám. Dle jakých znaků jste poznali, že dopis patří
do dané skupiny?

a)
SATANAS, s. r. o.
U Pekelné jámy 666
Stříbro
654 32

DELLES, a. s.
Tylovo nábřeží 494
Jindřichův Hradec
543 21

Na Vašich internetových stránkách jsme se dočetli, že se zabýváte výrobou kancelářského nábytku. Zařizu-
jeme nově kanceláře, a proto máme zájem o zboží, které nabízíte.

Žádáme Vás o zaslání katalogu nebo jiných vhodných propagačních materiálů, ze kterých bychom si mohli
udělat konkrétnější představu o sortimentu, mj. o cenách včetně DPH, o dodacích lhůtách a platebních pod-
mínkách.

b)
Otakar Kadlec
KORD, továrna na tkané koberce
JABLONEC NAD NISOU

Jablonec nad Nisou 5. února 2009

Vážený pane Hrošíku,

v těchto dnech odcházíte z mé firmy na zasloužený odpočinek. Dovolte, abych Vám při této příležitosti po-
děkoval za dlouholetou poctivou práci. Vždy jsem si velice vážil Vašich řemeslných dovedností, píle a po-
ctivosti. Věřte, že takového odborníka a čestného člověka jen velmi nerad ztrácím.

Přeji Vám, vážený pane Hrošíku, do dalších let pevné zdraví a hodně spokojenosti v osobním životě.

91
c)
Radek Lupič
Jakubovského 1466
Cheb
350 01

Komerční banka
Národní 24
Cheb
350 02

Z inzerátu v Chebském deníku jsem se dozvěděl, že hledáte pokladníka. Mám o toto místo zájem, protože
se domnívám, že bych zde mohl uplatnit své odborné a jazykové znalosti.

V květnu letošního roku jsem maturoval na Obchodní akademii v Mariánských Lázních. Ovládám jazyk
anglický, německý a francouzský slovem i písmem, umím pracovat na počítači, ovládám účetnictví, mám
státní zkoušku z kancelářského psaní na klávesnici.

Pokud budete mít zájem, mohu se přijít kdykoli představit.

S pozdravem

d)
Ahoj Jano,

chtěla jsem Ti poděkovat za přání k Vánocům. Moc mě potěšilo, zvlášť ten obrázek, který jsi mi poslala
v příloze.

Co se týče toho, jak se mám, tak se mi daří docela dobře. To víš, raději bych byla, kdybych nemusela do
práce, ale to by zase nebyly penízky. Že? Naštěstí už jen pár dní a pak bude to vánoční volno.

A jak se daří v práci Tobě? Co Michal, už rozjel firmu? A co kluci? Jak se líbí Kubíkovi ve škole?

Budu se těšit, až se zase ozveš,

Petra

92
e)
Barbora Smutná
U Školy 10
Praha 6

Ahoj Davide,

přečetla jsem si Tvůj inzerát v Deníku a zdál se mi moc milý. Mám dojem, že mi taky něco chybí, jenže
nevím, jestli jsi to zrovna Ty. Zatím o Tobě skoro nic nevím, jen jméno a věk. Ráda bych Tě ale poznala
blíže. Jaké máš koníčky? Napíšu Ti teď aspoň něco o sobě. Pracuju jako podniková referentka, je mi 27 let.
Měřím 173 cm, jsem štíhlá, mám dlouhé blond vlasy. Baví mě angličtina, kterou teď studuji, mám ráda pří-
rodu a ráda chodím na procházky.

Moc Tě zdravím a doufám, že se ozveš,

Barča

ZDVOŘILOST
Každý dopis – a nejen ten úřední – je písemným dokumentem, který si příjemce (adresát) může schovat.
Někdy i na poměrně dlouhou dobu. U úředních písemností je tato doba přesně stanovena.

S touto skutečností souvisí fakt, že by autor (pisatel) dopisu měl dbát na formu, jazyk a styl, jakým píše.
Měl by se vyjadřovat zdvořile, spisovně a s taktem. Míra těchto faktorů závisí na tom, jak dobře se zná
pisatel s adresátem a jaký má k němu vztah.

Měla by platit alespoň základní pravidla:

 Pokud se obracíme na příjemce dopisu s nějakou žádostí, měli bychom užívat slovesa – žádám,
prosím. Rozhodně je nutné také poděkovat.
 Znakem zdvořilosti jsou také ustálená spojení typu: s potěšením, s radostí, s politováním aj.
 Zdvořilost ve vztahu mezi pisatelem a adresátem se dá vytušit také v užití velkých písmen u zájmen
2. osoby: Ty, Tvůj, Vy, Váš. Pokud užijeme při psaní těchto zájmen malé písmeno, není to pravopisná
chyba, ale vyjádření důvěrnějšího vztahu mezi pisatelem a adresátem. To se hodí do dopisů
(pohlednic, e-mailů), které jsou adresovány přátelům. Velká písmena u zájmen 2. osoby užíváme
především v případě, že vykáme.

ÚKOL 3
Vyhledejte prostředky zdvořilosti v dopisech výše (dopisy a) – e)):

93
 USPOŘÁDÁNÍ DOPISU
 Dopis by měl mít zřetelnou kompozici (= přehledné uspořádání a členění) – to proto, aby byl
srozumitelný.
 Obvykle je dopis členěn takto:
 oslovení – volba oslovení ukazuje ráz dopisu a to, jaký je vztah pisatele a adresáta. Pokud
píšeme někomu blízkému, tykáme, většinou začínáme přídavným jménem milý ve spojení
s křestním jménem nebo příbuzenským vtahem – Milá Lenko, Milá maminko. Je-li vztah
velmi blízký, pak můžeme použít i zdrobnělinu nebo familiární oslovení – Milý Ráďo.
Mnohdy se na počátku neformálního dopisu vyskytne i pozdrav – Ahoj Deniso, Čau Michale,
Nazdar Roberte. V tomto spojení můžeme před tvarem jména v 5. pádě vynechat čárku. Za
jménem čárka následuje vždy! Méně často se za oslovením může objevit vykřičník –
v tomto případě první věta dopisu začíná velkým písmenem. Je-li dopis oficiální a je
adresován člověku, jemuž vykáme, pak užíváme běžně následující oslovení: Vážený pane/
Vážená paní/Vážená slečno, Vážený pane Nováku, Vážená paní profesorko, Vážený pane
řediteli,... Úřední dopisy většinou nejsou adresovány jednotlivci, ale instituci, tam užíváme
vhodné neutrální oslovení typ: Vážení přátelé, Vážení obchodní přátelé. Tam, kde je adresát
určitější, můžeme napsat: Vážení rodiče. Samostatné Vážení je dnes již poněkud zastaralé.
 úvod – řídí se tím, je-li korespondence pravidelná, probíhá mezi pisatelem a adresátem, kteří
se znají, nebo zda-li jde teprve o zahájení korespondence mezi dvěma neznámými lidmi.
V úvodu bychom se měli stručně představit a sdělit důvod, proč adresátovi píšeme (někdy se
můžeme odvolat na společné známé, pokud nějaké máme, nebo např. na telefonní hovor,
pokud jsme takto komunikovali).
 vlastní obsah – obsah dopisu může být různý, např. jde o žádost, vyprávění něčeho, co se
nám přihodilo, prosba o pomoc, omluva. Důležitá je srozumitelnost dopisu, proto je nutné
členit dopis na odstavce. Je-li dopis dlouhý a mívá několik hlavních témat (nebo jedno hlavní
téma, které je rozděleno na několik dílčích témat), pak bývá obsah dopisu členěn na několik
odstavců.
 závěr – důležitý je především u delších dopisů s více tématy (nebo jedním obšírnějším). Je
tedy třeba, aby pisatel to nejdůležitější – tedy to, na co má adresát reagovat – shrnul (třeba i
jinými slovy), zopakoval.
 pozdrav + vlastnoruční podpis pisatele – závěrečný pozdrav bývá ustálený, jsou to fráze
typu: S pozdravem, Na spolupráci se těší, Na shledanou se těší, Se srdečný (upřímný,
přátelským,...) pozdravem atd. Pokud je ručně podepsán pouze originál a rozesílají se kopie,
k podpisu se připojuje zkratka v. r. (= vlastní rukou). Někdy se může stát, že pisatel
zapomene něco napsat a uvědomí si to až po podpisu. V takovém případě se přidává
dodatečná poznámka, která je označena zkratkou P. S. (z lat. post scriptum = po napsaném).

ÚKOL 5
a) Napište některé příklady pro vhodná oslovení v těchto případech:

- Poděkování předsedovi za pozvání na řádnou valnou hromadu.

- Omluva řediteli a. s. Autopal.

- Žádost slavné osobě (vyberte si jaké) o autogram.

94
b) Napište:

- Omluvu kamarádce (kamarádovi) za to, že jste se dlouho neozvali.

- Stručný úvod k dopisu, v němž žádáte vedoucího tábora, aby vás pro nemoc omluvil z účasti na tomto
táboře.

c) Napište:

- Novoroční přání řediteli firmy, s níž spolupracujete. Nezapomeňte připojit poděkování za dobrou
spolupráci v uplynulém roce a také přání, aby obchodní styky fungovaly i nadále.

ADRESY
Jak píšeme adresy? Adresu příjemce uvádíme vždy na obálce. Pokud píšeme dopis oficiální (tj. především
podniková korespondence), pak také ve vlastním dopise (vizte některé případy dopisů na předchozích
stranách této kapitoly).

Adrese na obálce se říká také venkovní adresa, adresa uvnitř dopisu se označuje jako vnitřní adresa.

Zvláštní typ tvoří obálky s průhledným okénkem, v nich je papír složen tak, aby byla vnitřní adresa
zároveň i adresou venkovní.

UKÁZKY PSANÍ ADRES

Slečna Ústav pro jazyk český AV ČR
Danuše Chovančíková jazyková poradna
Letištní 55 Letenská 4
Litvínov Praha 1
436 01 118 51

Pan Krajský soud

PharmDr. Miroslav Koníček obchodní úsek
Studentská 1111 Veleslavínova 40
753 01 Hranice 306 17 PLZEŇ

95
 ÚKOL 5
Napište svoji adresu a adresu některého z přátel. Zkuste napsat adresu své školy:

E-MAIL
Většina mladých lidí v dnešní době ví, jak napsat e-mail (dokonce je to běžnější, než psát dopis). E-mail
má tu výhodu, že je adresátovi doručen rychleji, neplatí se za něj nějaké poplatky (např. za známku),
pokud nepočítáme poplatky za připojení a můžeme posílat přílohy.

Nejde o to, že by lidé neuměli „mejlovat“, ale o to, že nedodržují správné zásady. Každý pisatel mailu by
měl brát ohled na toho, kdo e-mail dostane. Měl by tedy dodržovat:
 používat předmět – předmět e-mailu totiž příjemci říká, co v e-mailu najde, o čem e-mail pojednává.
Podle toho může příjemce rovnou reagovat. Navíc e-maily bez předmětu častěji končí v tzv. spamu
(nevyžádaná pošta, která je mazána).
 oslovení – stejně jako v dopise, tak i v mailu by mělo být vhodné oslovení (pravidla pro oslovení
jsou výše v této kapitole).
 obsah dopisu – platí stejná pravidla jako u dopisu. Obsah by měl být členěn a to na odstavce –
každému odstavci předchází volný řádek (tj. mezi dvěma odstavci je jeden volný řádek).
 podpis – není nic horšího, než když odesílatel předpokládá, že všichni musejí nutně vědět, kdo je
mici123, macicek80 apod. Je tedy vhodné podepsat se tak, aby bylo jasné, kdo je autorem mailu.
Kromě toho je podpis samozřejmě slušností. Pokud adresát nebude tušit, s kým má tu čest, může se
vám stát, že neodpoví.

Jazyk e-mailu by měl odpovídat míře oficiality – o tom jsem se bavili již v dopisech. V e-mailech platí
v podstatě totéž.

ÚKOL 6
Praktický nácvik: Využijte možnosti práce s počítačem a napište e-mail. Učitel stanoví pravidla pro napsání
e-mailu (tj. komu, předmět, obsah,...).

96
 OPAKOVÁNÍ

Opravte následující věty:

Rádi by jsme vám poděkovali za příjemné přijetí.

Myslím že už všichni odešly.

Zastavil prohlédl si krajinu okolo ribníka a rozhodl se že tam postaví, stan proto-

že se mu to místo zalíbylo.

Tomáš se zamiloval a vzal si za ženu do mojí kamarádky Lenky.

Dokončili jsme nedávno koupeného bytu rekonstrukci.

Stupňujte přídavná jména – vytvořte komparativ (2. stupeň) od následujících

přídavných jmen:

ďábelský: těžký: hebký:

blízký: křehký: snadný:

plytký: otrocký: malý:

krátký: plochý: cudný:

tuhý: suchý: sladký:

břitký: řídký: chudý:

dobrý: prudký:

krotký: úzký:

lehký: tenký:

velký: měkký:

97
 Doplňte interpunkci:

Červené zelené a modré květiny; blátivá lesní cesta; horké letní slunce; ošklivý otlučený
starý hrníček; nová bílá porcelánová mísa; zšeřelá večerní obloha; roztomilé krásné dítě; veselý
nadšený výherce; velký nový novinový stánek; stříbrné zlaté bílé kuličky; ošklivá nevrlá stará dá-
ma.

Zopakujte si:
Jaké znáte druhy přívlastků?

Jaký je mezi nimi rozdíl? Pokuste se je popsat.

Od následujících sloves utvořte názvy prostředků, např. dělit – dělítko:

chodit leštit

koukat mluvit

plavit pojit

sedat strouhat

přijímat vysílat

vysávat řezat

krmit rýpat

počítat zdrhovat

nosit svítit

sušit mýt

létat stírat

lepit vrtat

hoblovat brousit

rýt vysoušet

mazat vozit

98
 U následujících slov určete slovní druhy, je-li někde více možností, napište všechny:

vrchní strážný

kolem ach

bezpochyby ne

večer ale

během spropitné

nemocný

Opravte text po strance pravopisné i stylistické. Celý text přepište tak, jako by to byl
e-mail (tzn. včetně členění na odstavce):

Čauki lydički, no anglie je dira ale když mate někoho s skym žyjes tak žyvot je hnet o ne-
čo veselší... Jo já sem pracovala jako assistent finančního manažera ale teť hledám novou prací pro-
tže mně vyhodily. firma mněla o hodně menši přijmi než mněly mít tak se musí někoho vzdat no a
já to zchytala.... Ale tak trochu zmjeny prosměje. Jinak muj soukromný manželskí žyvot, je super
akurat čas leti jak voda. Jo jinak vánoce zase stvrdnu tady to zase bude ale na silvestra je hodně na-
planovanýho tak snad bude fajně. Doufam ze tadlencta moje správička nezústane bez vaši odpově-
di. takze teť ste na řadě napsat vi. Drzte se všickni vaša Majka.

99
 ZOPAKUJTE SI!!!
OPAKOVÁNÍ PO DEVÁTÉ KAPITOLE

Zkuste si sami odpovědět na následující otázky. Správné odpovědi najdete v 9. kapitole –

Korespondence.

1. Jak byste rozlišili dopis soukromý od oficiálního?

2. Pokuste se říci, co víte o dopisu, který píše občan instituci (tzv. dopisy občanů institucím). Co musí
obsahovat? Jaké má náležitosti? Jak by měl vypadat?

3. Co je podstatou zdvořilosti v dopisech? Proč by měl být člověk v dopise zdvořilý? Jak takovou
zdvořilost v dopise poznáme (uveďte příklady)?

4. Napište dopis (včetně vnitřní adresy). Osoby (firmy) mohou být smyšlené. Vyberte si téma dopisu:

a) Žádost o místo (žádáte nějako firmu/soukromou osobu, aby vás u sebe ve firmě zaměstnal,
nezapomeňte napsat, proč by si vás měl vybrat).

b) Jste ředitelem firmy, vaše zaměstnankyně odchází na mateřskou dovolenou, popřejte jí vše dobré,
zároveň nezapomeňte napsat, jak jste byli s její prací spokojení.

c) Odpovězte na seznamovací inzerát z novin/časopisu.

100
Sem můžete napsat váš dopis:

101