50 MADDEDE EVRIM-2308 cekce_50 MADDEDE EVRIM-2308 5/29/11 3:18 PM Page 56

50 MADDEDE EVRIM-2308 cekce_50 MADDEDE EVRIM-2308 5/29/11 3:18 PM Page 57

Za uplynulch 150 let byla evolun teorie zobrazovna vude od

kolnch uebnic po uen publikace jako vdeck fakt. Ve skutenosti stoj na velmi nejistch zkladech. Kad tvrzen, kter evolucionist v minulch 150 letech uinili bylo pozdji vdou vyvrceno. Evolucionist se nakonec vzdali snah dokzat svou teorii a namsto toho zaali hledat jak ji podept takovmi prostedky jako jsou propaganda, demagogie a oteven
li. Jejich clem ji nen brnit vdeckou teorii, ale naopak trvat na prosazovn tohoto nesmyslu, kter m bt vdeck, jak jim vel jejich materialistick, ateistick pohledy na svt.
V tto knize jsou zkladn tvrzen evolun teorie vyvrcena vdeckmi dkazy. Demonstruje, uitm konkrtnch pklad, je vm budou dvrn znm, pro je nemon, aby se nov druhy vyvinuly skrze evoluci. Z
Boho doputn, znalost informac zde obsaench posta, aby vm dovolila odmtnout tvrzen evolucionist a poskytla potebn racionln, vdeck odpovdi, ktermukoli evolucionistovi na svt.
Toute-li zskat podrobnj informace o tomto pedmtu, mete se
obrtit na takov prce jako Evolun klam (TheEvolution Deceit), Slep
cesta evoluce (The Evolution Impasse; encyklopedie ve dvou svazcch),
Konen odpov na propagandu evolucionist (A Definitive Reply to
Evolutionist Propaganda), Darwinismus vyvrcen (Darwinism Refuted), je
vechny obsahuj tisce strnek. Pes 150 knih autora v anglitin lze nalzt
na www.harunyahya.com .

O AUTOROVI
Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA,
narodil se v Ankae v roce 1956. pot, co dokonil zkladn a stedn kolu v Ankae, studoval umn v Istanbulu na univerzit Mimar
Sinan a filosofii na Istanbulsk univerzit. Od
osmdestch let publikoval mnoho knih s politickou, vdeckou a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch prac odhalujcch podvod evolucionist,
jejich neplatn tvrzen a temn spojen mezi darwinismem a takovmi
krvavmi ideologiemi jako faismus a komunismus.
Vechna dla Haruna Yahyi maj tent cl: pedvat poselstv Kornu,
povzbuzovat tene k vaze o zkladnch otzkch spojench s vrou,
jako je Bo existence a jednota a vn ivot; a odhalovat chab zklady nenboenskch systm a perverznch ideologi.

Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA,

O AUTOROVI

Nyn pc pod pseudonymem HARUN YAHYA,

narodil se v Ankae v roce 1956. pot, co dokonil zkladn a stedn kolu v Ankae, studoval umn v
Istanbulu na univerzit Mimar Sinan a filosofii na
Istanbulsk univerzit. Od osmdestch let publikoval
mnoho knih s politickou, vdeckou a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch
prac odhalujcch podvod evolucionist, jejich neplatn
tvrzen a temn spojen mezi darwinismem a takovmi krvavmi ideologiemi jako faismus a komunismus.
Dla Haruna Yahyi, peloen do 57 rznch jazyk, tvo
sbrku celkem 45 000 stran s 30 000 ilustrac.
Jeho pseudonym je tvoeno jmny Harun (ron) a Yahya
(Jan Ktitel) na pamtku dvou vznamnch prorok, kte bojovali proti lidem s nedostatkem vry. Pee proroka na oblkch
jeho knih je symbolem spojenm s jejich obsahem. Pedstavuje
Korn (konen zjeven) a Proroka Muhammada (pokoj a poehnn s nm), poslednho z prorok. Pod vedenm Kornu a
Sunny (uench Proroka), si autor klade za cl zkompromitovat
fundamentln principy nenboenskch ideologi a mt posledn slovo, jak zcela utichnou nmitky proti nboenstv.
Pouv pee Proroka (pokoj a poehnn s
nm), kter doshl konen moudrosti a morln
dokonalosti, jako znak zjmu nabdnout posledn slovo.
Vechna dla Haruna Yahyi maj tent
cl: pedvat poselstv Kornu, povzbuzovat tene k vaze o zkladnch otzkch
spojench s vrou, jako je Bo existence a
jednota a vn ivot; a odhalovat
chab zklady nenboenskch systm a perverznch ideologi.

narodil se v Ankae v roce 1956. pot, co dokonil zkladn a stedn kolu v Ankae,
studoval umn v Istanbulu na univerzit Mimar Sinan a filosofii na Istanbulsk uni-

Harun Yahya m tene v mnoha zemch, z Indie do Ameriky, Od Anglie po

Indonzii, z Polska po Bosnu, od panlska po Brazlii, z Malajsie do Itlie, z Francie
do Bulharska a Ruska. Nkter z jeho knih jsou dostupn v anglitin, francouztin,
nmin, panltin, italtin, portugaltin, urdtin, arabtin, albntin, ntin,
svahiltin, hausa, dhivehi (j se mluvi na ostrov Mauricius), rutin, srbo-chorvattin, poltin, malajtin, ujgursk turetin, indonztin, bengltin, dntin a
vdtin.
Vysoce cenn po celm svt, tyto prce byly nstrojem znovunalezen Boha a
zlepen poznn sv vry mnoha lid. Moudrost a upmnost jeho knih spolu s odlinm stylem snadnm k pochopen pmo ovlivuj kadho, kdo je te. Ti, kdo tyto knihy berou vn ji nadle nemohou obhajovat ateismus i jinou pevrcenou ideologii
nebo materialistickou filosofii, jeliko tyto knihy jsou charakteristick rychlmi inky, konenmi vsledky a nevyvratitelnost. Dokonce pokud v tom budou pokraovat,
bude to pouze sentimentln nalhavost, protoe tyto knihy vyvracej takov ideologie
od samch zklad. Vechna souasn hnut popen jsou nyn ideologicky poraena,
dky knihm napsanch Harunem Yahyou. Toto je nepochybn nsledkem moudrosti
Kornu a jeho osvcen. Autor skromn zaml slouit jako prostedek lidskho hledn prav Bo cesty. dn materiln zisk nen clem publikace tchto knih.
Ti, kdo povzbud ostatn k peten tchto knih, otevrat jejich mysli a srdce a vst
je, aby se stali oddanmi sluebnky Boha, poskytuj neocenitelnou slubu.
Mezitm by bylo pouze ztrtou asu propagovat jin knihy, kter pouze vytv zmatek v lidskch myslch, vedou je k ideologickmu chaosu a zjevn nemaj dn siln
a pesn inky v odstraovn pochyb z lidskch srdc, jak oveno pedchoz zkuenost. Je nemon, aby knihy slouc ke zdraznn autorovy literrn moci mly takov velk efekt, naopak jejich zbonm clem je zachrnit lidi ped ztrtou vry. Ti,
kdo pochybuj mohou vidt, e jedinm zmrem knih Haruna Yahyi je pekonat nevru a it morln hodnoty Kornu. Tento spch a vliv je vyjadovn pesvdenm ten.
Jeden bod je nutno mt na pamti: hlavn pinou pro pokraujc krutost, konlikt a
dal utrpen velk vtiny lidstva je ideologick pevaha nevry. To lze ukonit pouze
ideologickou porkou nevry a pednm div stvoen a koranick morlky tak, aby
lid mohli t podle toho. Zvaujce stav dnenho svta vedoucho do sestupn spirly nsil, pohoren a konfliktu, mus bt zjevn tato sluba poskytnuta rychle a efektivn, ne bude pli pozd.
V tomto sil knihy Haruna Yahyi hraj vedouc lohu. Z Bo vle budou tyto knihy prostedkem, skrze nho lid 21.stolet doshnou mru, spravedlnosti a tst pislbenho v Kornu.
verzit. Od osmdestch let publikoval mnoho knih s politickou, vdeckou a nboenskou tmatikou.
Harun Yahya je dobe znm jako autor vznamnch prac odhalujcch podvod evolucionist, jejich neplatn tvrzen a temn spojen mezi darwinismem a takovmi krva-

TEN I
Zvltn pozornost je vnovna zhroucen teorie evoluce, protoe tato
teorie tvo zklad vech neduchovnch filosofi. Od chvle, kdy Darwin
odmtl skutenost stvoen a tedy Bo existenci za uplynulch 140
let to zpsobilo, e mnoho lid opustilo svou vru nebo upadlo do pochybnost.
Proto je podstatnou slubou, velmi dleitou povinnost, ukzat kadmu, e tato teorie je klam. Jeliko nkte teni dostanou anci st
pouze jednu z naich knih, myslme si, e je dleit vnovat kapitolu
ke shrnut tohoto pedmtu.
Vechny autorovi knihy vysvtluj tmata ve svtle koranickch ver,
a zvou tene k poznn Boch slov a it podle nich. Vechna tmata
tkajc se Boch ver jsou vysvtlena tak, aby nezbyl prostor pro pochybnosti a otzky ve tenov mysli. Knihy upmn, jednodue a plynulm stylem zajiuj, e kdokoli v kterkoli dob a ze kterkoli spoleensk tdy je me snadno pochopit. Dky jejich innmu a osvtlujcmu vypravovn je lze pest na jedno posezen. Dokonce i ti, kdo
psn odmtaj duchovno jsou ovlivnni fakty, je tyto knihy dokumentuj a nemohou popt pravdivost jejich obsahu.
To vede k tomu, e vechny knihy autora lze st jednotliv, i diskutovat ve skupin. teni usilujc profitovat z tchto knih shledajce diskusi velmi uitenou dovolujce jim spojit sv vahy a zkuenosti.
Dle bude velkou slubou islmu pispt k publikaci a ten tchto knih,
napsanch vhradn k poten Boha.
Vechny autorovy knihyjsou velmi pesvdiv. Z tohoto dvodu zprostedkuj prav nboenstv ostatnm a nejefektivnjm zpsobem je
pobdnout je k peten tchto knih.
Doufme, e ten si projde odkazy na konci knihy. Jejich bohat odkazov materil k tmatm spojenm s vrou je velmi uiten a je radost ho st.
V tchto knihch, na rozdl od ostatnch nenajdete osobn nzory autora, vysvtlen zaloen na pochybnch zdrojch, styl nevmav k ct
a vnosti posvtnch pedmt ani beznadjn, pesimistick argumenty, jen vyvolvaj pochybnosti v mysli a odchlen v srdci.

ZHROUCEN
EVOLUN TEORIE
V 50 TMATECH

HARUN YAHYA

w w w. h aru n y ah y a. c o m
e n . h aru n y ah y a. t v

 VOD
Za uplynulch 150 let byla evolun teorie zobrazovna vude od
kolnch uebnic po uen publikace jako vdeck fakt. Ve skutenosti stoj na velmi nejistch zkladech. Kad tvrzen, kter evolucionist v minulch 150 letech uinili bylo pozdji vdou vyvrceno. Evolucionist se nakonec vzdali snah dokzat svou teorii a namsto toho zaali hledat jak ji podept takovmi prostedky jako
jsou propaganda, demagogie a oteven li. Jejich clem ji nen brnit vdeckou teorii, ale naopak trvat na prosazovn tohoto nesmyslu, kter m bt vdeck, jak jim vel jejich materialistick, ateistick pohledy na svt.
V tto knize jsou zkladn tvrzen evolun teorie vyvrcena vdeckmi dkazy. Demonstruje, uitm konkrtnch pklad, je vm
budou dvrn znm, pro je nemon, aby se nov druhy vyvinuly skrze evoluci. Z Boho doputn, znalost informac zde obsaench posta, aby vm dovolila odmtnout tvrzen evolucionist a
poskytla potebn racionln, vdeck odpovdi, ktermukoli evolucionistovi na svt.
Toute-li zskat podrobnj informace o tomto pedmtu, mete se
obrtit na takov prce jako Evolun klam (TheEvolution Deceit),
Slep cesta evoluce (The Evolution Impasse; encyklopedie ve dvou
svazcch), Konen odpov na propagandu evolucionist (A
Definitive Reply to Evolutionist Propaganda), Darwinismus vyvrcen (Darwinism Refuted), je vechny obsahuj tisce strnek. Pes
150 knih autora v anglitin lze nalzt na www.harunyahya.com .

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

1 jTeakoori en ae vt vo ol uci ve pbo ohsl t v on a n h o du

Evolun teorie tvrd, e nevdom, nerozumn, neiv atomy
jako fosfor a uhlk se spojuj nhodou. Vsledkem prodnch
kaz jako blskn, sopen erupce, ultrafialov zen a radiace se tyto atomy zorganizovaly takovm bezvadnm zpsobem, e daly vzniknout proteinm, bukm a pot, rybm,
krlkm, lvm, ptkm, lidskm bytostem a vem ivotnm
formm.
Toto je zsadn tvrzen evolun teorie, kter povauje nhodu
za kretivn bostvo. Avak vra v takov tvrzen je znsilnnm
rozumu, logiky a vdy.

Jednou z nejvtch chyb evolucionist je mylenka, e ivot mohl vzniknout nhodou v

prosted takzvan primitivn Zem.

10

HARUN YAHYA

z dv o dn i t
2 sPl o roi tdno u svtbavrb unie dov ck e
h v c
Teorie evoluce tvrd, e ty iv organismy, kter jsou nejlpe
adaptovan na sv prosted maj nejvce anc pet a rozmnoovat se a proto mohou pedat sv vhodn znaky nastupujcm
generacm a druhy se vyvjej dky tomuto mechanismu.
Jene pravdou je, e pslun mechanismus - znm jako prodn vbr neme zpsobit, aby se druhy vyvjely, ani je
neme vybavit novmi znaky. Me pouze vynutit existujc
znaky patc uritm druhm.
V dan oblasti napklad, ti krlci schopn bhat nejrychleji
peij, zatmco ostatn zemou. Po nkolika generacch, vichni krlci v dan oblasti budou tvoeni pouze rychle bhajcmi
jedinci. Avak tito krlci se takto nikdy nevyvinou v jin druhy
chrty nebo liky, napklad.

Antilopa napaden gepardem bude

vdy neschopna uniknout, protoe
gepard je pohyblivj, silnj a
zkuenj. Evolucionist chtj,
abychom vili v teno kaz proslul
jako evolun mechanismus. Jene je
jasn, e bez ohledu na to, kolik asu
uplyne, tato antilopa nebude nikdy
schopn se zmnit na jin iv
organismus.

11

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

n e j s o u dk az e m
3 ePev op loucve smry
k rz e p ro dn v b r
Ze vech dkaz evolun teorie, nejastji opakovan se tk zmn v druzch mr v 19.stolet v Britnii. Tvrdilo se, e
kvli zneitn bhem prmyslov revoluce ztmavla kra strom, dky emu byly barevn mry lpe skryty ped svmi predtory, ptky, a jejich poet vzrostl.
Jene to nen evoluce, protoe nevznikly dn nov druhy mr.
Ve, co se odehrlo, bylo, e pomr ji existujcch druh se
zmnil. Navc se to tak rozilo, e vet, na nm bylo toto
tvrzen zaloeno byl nepravdiv. Znm fotografie ukazujc
mry pilhajc ke ke strom, byly padlky. Navzdory tomu,
co se tvrdilo, dn ppad takzvanho prmyslovho melanismu, ztmavnut kvli prmyslovmu zneitn, se nikdy neodehrl.

j ak o z e mt e s e n n e z do k o n al ms t o ,
4 nTak
e e x i s t uj v h o dn mut ac e
k e z do k o n al e n i v c h v c
Mutace jsou psobeny nahodilmi zmnami DNA v n je veker informace o lidskm tle zakdovna. Mutace se objevuj
kvli vnjm vlivm jako je radiace nebo chemiklie.
Evolucionist trvaj na tom, e takov nahodil genetick zmny mohou psobit, e iv vci se vyvjej. Faktem vak je, e
mutace jsou vdycky kodliv k ivm vcem, nezdokonaluj
12

je, ani je nikdy nemohou vybavit novmi funknmi znaky (jako jsou kdla nebo plce, napklad). Mutace bu zabjej anebo deformuj napaden organismus. Tvrdit, e mutace zdokonaluj druhy a vybavuj je novmi vhodami je jako tvrdit, e zemtesen me zlepit nebo zmodernizovat msto, e rna kladivem do potae vyst v pokroilej model. Doopravdy nebyla nikdy pozorovna mutace, kter by zvila i dokonce
zlepila genetickou informaci.

5 i v o t p o c h z z e i v o t a
Myln teorie znm jako spontnn generace, kter vznikla ve
stedovku, tvrdila, e neiv substance mohou nhodou vytvoit ivho tvora. Mylenka, e hmyz se tvo ze zbytk potravy
nebo myi z obil, byla rozen a do 18.stolet. dokonce v
19.stolet, kdy Darwin napsal svou knihu Pvod druh, vdeck
svt stle pevn vil, e bakterie mohou povstat v neiv
hmot.
Ve skutenosti vak pouhch pt let pot, co Darwin zveejnil
svou knihu, Louis Pasteur oznmil vsledky svch dlouhch
studi a pokus, kter vyvrtily spontnn generaci, zkladn k13

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

men Darwinovy teorie. Ve sv triumfln lekci na Sorbonn v

roce 1864, Pasteur pravil: Nikdy se ji doktrna spontnn generace nevzpamatuje ze smrtelnho deru tohoto prostho experimentu. (Sidney Fox, Klaus Dose, Molecular Evolution and
The Origin of Life, New York: Marcel Dekker, 1977. str. 2)
Jeho zjitn znovu zjevila, e ivot se na Zemi nerozvinul spontnn, ale zapoal zzranm stvoenm.

dn p e c h o dn f o rmy n e b y l y

6 n al e z e n y v e f o s i l n c h z z n ame c h
Teorie evoluce tvrd, e pechod od jednoho druhu ke druhmu
se odehrl od primitivnho (jednoduchho) ke sloitmu progresivn, a ve stdich. Podle tohoto tvrzen bizarn, monstrzn stvoen znm jako pechodn formy musela existovat bhem tohoto pokroku od jednoho druhu k jinmu. Napklad musela existovat stvoen napl ryb, napl obojiveln, majc
vedle rybch znak, znaky obojivelnk, a rovn stvoen napl opi, napl lidsk a zpola plaz, zpola pta formy. Kdyby
takov pechodn formy opravdu existovaly, tak s jejich zbytky
bychom se museli setkat mezi zkamenlinami. Ale za vce ne
jedno stolet stle nen sebemen stopy po takovch pechodnch formch, je paleontologov hledaj s tak velkou horlivost.

14

HARUN YAHYA

v druh y s e n a Ze mi ro z v i n ul y
7 niarz
a s o uas n
Tm vechny iv kategorie znm dnes se rozily nhle a
ve stejn dob, bhem kambrijskho obdob ped 530 a 520
miliony let. ivouc organismy s naprostou odlinou tlesnou
stavbou houby, mkki, ervi, ostnokoci, lenovci a obratlovci vechny se objevily nhle, souasn bez jakchkoli ivch forem, kter by je by vzdlen pipomnaly, ptomnch
v pedchozch geologickch obdobch. Tento fakt sm o sob
naprosto podkopv tvrzen evolucionist, e iv vci se vyvinuly z jednoho stejnho pedka postupn a za dlouh asov obdob. Skutenost, e Zem byla nhle pln obrovskho mnostv
druh, z nich vechny vlastnily radikln odlinou fyzickou
strukturu a nesmrn sloit orgny demonstruje fakt, e tyto
byly, oveme, stvoeny. Jeliko evolucionist popraj stvoen
a existenci Boha, nemohou definitivn vysvtlit tento zzran
kaz.

Tak jako kemen, surov materil pro sklo, se neme sm postupn transformovat v krystalov pohr, ani
kousky plastu a skla se nemohou spojit a shromdit samy sebe do fotoapartu, tak ani iv bytosti
nevznikaj z neiv hmoty bez ohledu na to, jak dlouho by to trvalo.

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

y i j c dn e s n e p ro l y e v o l uc
8 zDruh
a s t o v k y mi l i o n l e t
Kdyby se evoluce doopravdy odehrla, tedy iv druhy by se
musely na Zemi rozvinout nsledkem drobnch postupnch
zmn a musely by pokraovat ve svm mnn v prbhu doby. Jene zkamenliny dokazuj prav opak! Rozlin tdy ivch tvor se vyvinuly najednou, bez pedchdc, kte by se
jim alespo vzdlen podobali, a zstaly ve stejnm stavu, neprochzejce vbec dnmi zmnami za stovky milion let.

Ry b a, k t e r z n i i l a s n y e v o l uc i o n i s t :
Cl e c an t h
Evolucionist zobrazovali Clecantha, rybu znmou pouze z
fosili datovanch zpt 400 milion let, jako velmi mocn dkaz pechodnch forem mezi rybami a obojivelnky. Jeliko se
pedpokldalo, e druh vyhynul ped 70 miliony let, evolucionist vytvoili vemon spekulace nad zkamenlinami. 22.pro-

Clacanth

16

HARUN YAHYA

since 1938 vak byl iv Clecanth chycen v hlubokch vodch

Indickho ocenu. Pes 200 dalch ivch exempl bylo uloveno v nsledujcch letech.
Vechny spekulace ohledn tto ryby byly neopodstatnn.
Oproti tvrzenm evolucionist, Clecanth nebyl obratlovcem s
polovinou rybch a s polovinou obojivelnch znak, pipraven
rozit se na suchou zem. Ve skutenosti se jedn o u dna dlc
rybu, kter tm nikdy nevyplave nad 180 metr (590 stop)
hloubky. Navc neexistuj dn anatomick rozdly mezi ivm
Clecanthem a 400 milion let starm zkamenlm vzorkem.
Tento tvor se vbec nikdy nevyvjel.

10

Pt a k dl o n e me b t d l e m n h o dy
Evolucionist trvaj na tom, e ptci se vyvinuli z plaz pestoe je to nemon a pta kdlo samotn sta, aby to prokzalo. Aby se evoluce druhu mohla odehrt, pedn konetiny
plaz by se musely zmnit ve funkn kdla nsledkem
mutac odehrvajcch se v jejich genech a to rychle! A to nen provediteln. Pedevm, pechodn
forma by nebyla schopn ltat pouze s napl vyvinutmi kdly. Tak by tak byla zbavena svch
pednch konetin. To by znamenalo, e byla
v zsad deformovan a tak dle evolun
teorie by byla eliminovna.
Aby mohl kterkoli ptk ltat, jeho kdla
17

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

mus bt pln formovan v kadm detailu. Kdlo mus bt dkladn pipojeno k hrudn dutin. Ptk mus mt lehkou kostern stavbu, kter mu dovoluje vzltnout, udrovat rovnovhu za
letu a pohybovat se vemi smry. Pera jeho kdel a ocasu mus
bt lehk, prun a v aerodynamickch proporcch k sob navzjem. Zkrtka, vechno mus fungovat v bezvadn koordinaci za elem uinit let monm. Jak by mohla tato neomyln
stavba v tlech ptk vzniknout jako vsledek srie nhodnch
mutac? Tato otzka nem odpov.

Arc h ae o p t e ry x n e n c h y b j c m
l n k e m me z i p l az y a p t k y
Ji od 19.stolet evolucionist zobrazovali 150 milion let starou fosilii znmou jako Archaeopteryx jako nejvt fosiln dkaz evolun teorie. Tvrdili, e zkamenlina m mnostv plazch znak, co z n in chybjc lnek mezi plazy a ptky.
Nedvn zjitn vak vyvrtila toto tvrzen odhalenm, e
Archaeopteryx byl pln opeenm, ltajcm ptkem. Navc therapod dinosaurs, dve povaovan za pedpokldanho plazho pedka ptk, je
ve skutenosti mnohem mlad ne
Archaeopteryx nevyhovujc
fakt, kter se evolucionist pokouej zatajit.
18

Archaeopteryx

11

HARUN YAHYA

12

Fo s i l n z z n am v y v rac s l av n
s c n e v o l uc e k o n
Nyn ji po desetilet byla evoluce kon pedstavovna jako
jeden z nejlpe zdokumentovanch dkaz evolun teorie.
tynoz savci, kte ili v rznch obdobch, byli aranovni do
libovolnho podku od nejmenho po nejvtho a tyto kosk serily ukazovny v Americkm muzeu prodn historie v
New York City. Ve skutenosti vzkum v nedvnch letech odhalil, e vyhynul druhy v srii nebyly pedky ostatnch.
Sekvence je velice nepesn a drobn tvernoci zobrazovan jako pedci kon se doopravdy objevili na Zemi dlouho po nm.

13

P b h y o p i h o mue e v o l uc i o n i s t
n e maj dn p o dk l ad
Nejpednjm klamem darwinismu je, e lidsk bytosti se vyvinuly z opicm podobnch stvoen tvrzen vnucovan lidov
pedstavivosti skrze nespoet imaginrnch kreseb a model. Ve
skutenosti neexistuje dkaz, e takov opi mu nkdy il.
Australopithekus, obvykle zobrazovan jako pedek dnenho
lovka byl doopravdy vyhynulm druhem lidoopa nepli odlinm od impanze.
Klasifikace jako Homo erektus, Homo sapiens neandertalensis a
Homo sapiens archaic, kter nsleduj Australopitheka v takzvanm rodokmeni lid, jsou vlastn rzn lidsk rasy. Drobn
anatomick rozdly mezi tmito tdami a dnenm lovkem
19

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

Evolucionist produkuj naprosto
nereln ilustrace a fosiln
rekonstrukce. Nemaj jin
vznam, ne odret ivou
pedstavivost evolucionist a
slouit jako nstroje pro
propagandu evolucionist.
Neexistuje vdeck zklad tto
techniky, kter je uvna pouze k
indoktrinaci spolenosti
evolunmi scni.

meme pozorovat u dnes ijcch ras jako jsou domorod

Australan, Pygmejov nebo Inuit, neboli eskymci.

14

9 9 % g e n e t i c k s h o da me z i
l o v k e m a i mp an z e m j e k l am
Po velmi dlouhou dobu chr evolucionist propagoval nepodloenou tezi o malm genetickm rozdlu mezi lidmi a impanzi.
V kadm kusu evolucionistick literatury lze st shodnou vtu jsme na 99 procent stejn se impanzi nebo jedin procento DNA ns dl lidmi. Akoli dn konen srovnn genomu lovka a impanze nebylo provedeno, ideologie darwinismu je dovedla k zvru, e mezi obma druhy je nepatrn rozdl.
20

HARUN YAHYA

Nedvn studie ukazuje, e evolucionistick propaganda k tomuto tmatu je pln stejn falen, jako mnoh ostatn. Lid a
impanzi nejsou na 99% procent shodn jak zn evolucionistick pohdka. Genetick podobnost se ukzala bt mn ne
95%.
Biolog na Kalifornskm institutu technologie to zakld na potaovm programu, kter porovnal 780 000 ze 3 miliard zkladnch dvojic ve spirle DNA lovka s tmi impanze. Nalezl
vce nevhodn spojench ne pedchoz badatel a uzavel, e
nejmn 3.9 procent bze DNA se li. To jej pivedlo k zvru,
e mezi obma druhy existuje fundamentln genetick rozdl
kolem 5 procent.(http://www.cnn.com/2002/TECH/science/09/24/humans.chimps.ap/index.html ) New Scientist, vedouc magazn a siln podporovatel darwinismu, podal zprvu o
stejnm pedmtu v lnku s nzvem Rozdl v DNA lovka a
impanze se ztrojnsobil:
Jsme jedinenj ne se dve myslelo, podle novho srovnn
lidsk a impanz DNA. Dlouho se mlo za to, e sdlme 98.5
procent genetickho materilu s nam nejblim pbuznm.
To se nyn ukzalo bt mylnm. Ve skutenosti sdlme mn
ne 95 procent genetickho materilu, trojnsobn vzrst odlinosti mezi nmi a impanzi.
(http://www.newscientist.com/news/news.jsp?id=ns99992833)

21

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

15

S t v o e n , n i k o l i e v o l uc e
j e p v o de m l i ds k h o v do m
Teorie evoluce nedoke vysvtlit, jak vzniklo lidsk vdom.
Nevdom atomy a nhoda nemohou bt odpovdn za lidsk
bytosti, kter zakldaj civilizace, vytvej umleck dla, otevraj vdeck pole od medicny po archeologii, filosofuj, raduj se a pociuj as, komponuj hudbu, raduj se z umn, je
vytvoily, vychutnvaj jogurt, maj ptele, chpou takov koncepty jako loajalita, sebeobtovn, lska, ct touhu, stav vesmrn lod, vynalzaj mikroskopy a rovky a studuj atomy,
kter tvo jejich vlastn tla. Je nemon zdvodnit vdom pojmy kterkoli materialistick filosofie, kter povauje lidskou
bytost za shromdn hmoty. Samy od sebe, atomy a molekuly
v mozkou nemohou ani ctit, ani nic znt, ani mluvit. Vdom je
znakem lidsk due; a je to Bh, Kdo vnoval dui lidskm bytostem.

16

Tv rz e n , e n k t e r o rg n y
j s o u p o z s t at k o v j e n e p rav di v
Evolucionistick zdroje dlouho naznaovaly, e urit orgny v
lidskm tle ji nemaj dnou funkci a e jsou nepouvan a
jsou odkazem dlouho vyhynulch pedchozch forem. Lidsk
slep stevo a kostr byly po dlouh lta povaovny za pozstakov orgny. Avak nejnovj vzkum odhalil, e tyto orgny ve skutenosti slou elu. Seznam pozstakovch org22

HARUN YAHYA

n, jen evolucionist navrhli potkem 20.stolet je nyn zcela zdiskreditovn. Stejnm zpsobem i koncept brakov DNA
navren evolucionisty tvrzen, e velk st etzce DNA neslou dnmu elu byl tak znemonn novmi objevy.

17

Je n ap ro s t o n e mo n p ro b l k o v i n y ,
ab y v z n i k l y n h o do u
Je matematicky vyloueno, aby blkoviny, stavebn jednotky ivota, vznikly nhodou. Napklad pravdpodobnost molekuly
proteinu prmrn velikosti, kter je tvoena 288 aminokyselinami, vznikajc nhodou je 1 ku 10. (To je astronomick cifra 1 nsledovan 300 nulami) V praktickm smyslu je nemon,
aby k tomu dolo. (V matematice, ance men ne 1 ku 10 na
50 jsou povaovny za majc nulovou pravdpodobnost.)
Teorie evoluce, kter je neschopn zdvodnit formaci dokonce
jedin blkoviny ve smyslu nhody, neme nikdy vysvtlit, jak
vznikla buka a mnohem sloitj struktury.

18

Nh o dn k o mb i n ac e n e i v c h mo l e k ul
n e me b t o dp o v dn z a i v o t
Dokonce i kdybychom pedpokldali, e blkovinn molekuly
vznikly nhodou, stle je nemon, aby se ivot spontnn rozil. Tisce dalch stdi jsou potebn za elem pokroit od
blkoviny k buce. Pedevm kad blkovina, kter se nho23

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

dou zformuje, bude muset trpliv ekat na dal blkoviny, kter se vytvo pobl, ani by sama utrpla znehodnocen ultrafialovmi paprsky nebo mechanick pokozen ve svm bezprostednm prosted. Pak se tyto ostatn blkoviny mus vytvoit v
dostatenm mnostv a ve stejnm bod a zkombinovat smysluplnm zpsobem, take vytvo organely buky. dn ciz
substance, kodliv molekula nebo zbyten blkovina nesm
vstoupit do sekvence. Pak se tyto organely mus zkombinovat
vjimen navrenm a organizovanm zpsobem, pithnout
nezbytn enzymy a pokrt se membrnou. A nakonec, nitro
membrny se mus naplnit speciln tekutinou, kter poskytuje
ideln prosted pro tyto organely. Jene samo o sob je kad
z tchto stdi vylouen.

19

Kt e rk o l i j e dn o duc h b uk a
j e s l o i t j n e v e l k o ms t o
Asi ped 4 miliardami let, podle evolunho scne, rozlin
neiv chemick substance vstoupily do reakce, msen pod vlivem blskn nebo zemtesen, a tak daly povstat prvn buce.
Ve skutenosti vak vdci popisuj buku jako strukturu tak sloitou, jako msto o velikosti Pae i Londna. Velk mnostv
struktur uvnit buky, od zvod produkujcch energii po tovrny na blkoviny, od pepravnch systm roznejcch surov materily po dekodry interpretujc DNA a komunikan
systmy, to ve je v neustl innosti v bezchybn organizaci.
Vra v tvrzen evolucionist, e buka vznikla nhodou je tak
24

HARUN YAHYA

nelogick, jako tvrzen, e vechny budovy, cesty, pepravn

systmy a rozvody vody a elektiny v New York
City vznikly samy od sebe dky vlivu nhodnho jevu jako boue nebo zemtesen.

20 kS tt evro evnyv bracunnt e o ris ti ave vboyl ucj eej e dn m z dk az ,

Dky sv dokonal struktue kolem 200 rznch druh bunk
vykonv rozlin kony v tle...
Kupkladu nervov buky maj vbky piblin jeden metr
dlouh, sahajc od mchy do nohou. To umouje, aby impuls
doshl msta uren velice rychle po jedin trase. Krvinky, na
druhou stranu, maj velikost pouze 7 mikrometr, co jim do-

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

voluje snadnji projt mikroskopickmi kapilrami.

Uvnit bunk on stnice citlivch na svtlo velk mnostv
membrn nese na svtlo citliv pigmenty a nervov spojen.
Tmto zpsobem se buky stvaj citlivmi na svtlo. Steva obsahuj trvic buky s tvarem ideln vhodnm pro jejich kol.
Vechny tyto buky vznikaj rozdlenm jedin v lidsk embryo. Ale mohou nevdom atomy a nahodilost pevzt odpovdnost za bezchybn tvar tchto bunk, tak ideln vhodn pro
jejich funkce? Tato neobvykl organizace a plnovn, kterou
teorie evoluce nedovede nikdy vysvtlit, je dkazem Boho
stvoen.

21

Tv rz e n , e i v o t do raz i l z v n j h o v e s m ru,
j e i r f i k c e
elce faktu, e aminokyseliny se nemohly formovat nhodou v
podmnkch prvotn Zem, evolucionist se vydali hledat nov
zpsob vysvtlen vzniku ivota. Podle jednoho z jejich novch
tvrzen spadl na Zemi meteorit. Nedlouho pot organick ltky
a aminokyseliny uvnit tohoto meteoritu zreagovaly a tak vznikl ivot.
Jene nyn je znmo, e atmosfra prvotn Zem byla takovho
druhu, kter by rychle rozbjel aminokyseliny. Navc v podmnkch prvotn Zem, dokonce i kdyby velk mnostv aminokyselin dorazilo z vnjho vesmru a i kdyby byl svt skuten zaplaven aminokyselinami, to by stle nevysvtlovalo pvod ivch bytost. Stle by bylo nemon, aby se aminokyseliny spo26

HARUN YAHYA

jovaly nhodou a nahodile dvaly vzniknout pehnan sloitm

a trojrozmrnm blkovinm, organelm bunk, a pak aby tyto
organely daly vzniknout buce s jej zzranou strukturou.
Podle jet jinho pohledu se prvn ivot nevytvoil na Zemi, ale
na jaksi jin planet. Tyto organismy byly nsledn zaneseny
na Zemi v podob spor nebo semen meteority, a ivot zde zaal.
Avak souasn znalosti ukazuj, e je nemon, aby spory nebo semena v ozaovanm vkuu vesmru odolala ru, tlaku, nebezpenmu zen atd. pi sv cest na Zemi.
Proto tvrzen, e ivot vznikl na jin planet vbec nee problmy evolucionist, ale pouze je vrac o krok zpt. Pekky
vzniku ivota nhodou na Zemi se budou vztahovat i na jinou
planetu.

22

Fal e n dk az , e i v o t mo h l
v z n i k n o ut s m o d s e b e n a p rv o t n Ze mi
Jako na jedin dkaz tohoto tvrzen evolucionist poukazuj na
Millerv experiment proveden v roce 1953. Jene tento experiment nevyprodukoval ivou buku. Ve k emu dolo bylo, e
nkolik jednoduchch aminokyselin bylo syntetizovno. Ale je
matematicky vyloueno, aby aminokyseliny vytvoily sprvn
sekvence a sestavily blkoviny, a tyto daly vzniknout buce nhodou. Navc aminokyseliny, kter Miller syntetizoval byly nedleit a bezvznamn, jeliko pi svm pokusu Miller pouil
plyny, kter neexistovaly v atmosfe prvotn Zem.
27

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

23

Ev o l un t e o ri e n e me
n i k dy v y s v t l i t ,
j ak v z n i k l y s c h o p n o s t i
b l ko v i n
Albumin, jedna z blkovin v tle
na sebe ve tuky jako je cholesterol, hormony, toxickou lu a
takov drogy jako je penicillin.
Pak cestuje po tle v krevnm eiti, odevzdv nasbran ltky
v jtrech, kde mohou bt zmnny na pouiteln formy, a rozn dal iviny a hormony na
msta, kde jsou potebn.
Jak me molekula, jako je albumin, tvoen nevdommi atomy, rozliit mezi tuky, toxiny, drogami a rznmi ivinami?
Navc jak pozn jtra a slinivku, a odevzd nasbran ltky na
sprvnm mst ve sprvnm mnostv, ani by je zamnila i
chybila? Jeliko je nemon pro lidsk bytosti, aby rozeznaly
toxiny, iviny a drogy unen krevnm eitm, jak to doke
molekula tvoen atomy?

24

Vy my s l e l y n e v do m at o my n v rh
v ro b n y e n e rg i e v n ae m t l e ?
V naich bukch existuj energetick tovrny znm jako mitochondrie, o velikosti pouh 1/100 milimetru a sloitj ne
ropn rafinerie nebo hydroelektrrna. Nae buky nemajc ani
28

HARUN YAHYA

vdom ani znalosti a vytvoen kombinacemi uritho potu

molekul, produkuj energii zpsobem, kter je daleko ekonomitj a praktitj ne zazen skupiny inenr, technickch odbornk, pracovnk a architekt pouvajcch nejrozvinutj technologii.
Kad detail energetickch tovren v naich bukch byl bezchybn vytvoen, od spotebovn energie po recyklaci odpadnch produkt. Teorie evoluce je neschopn objasnit formaci
by jen jedinho znaku v takov buce.

25

Ek v i v al e n t 2 5 e n c y k l o p e di c k c h s v az k
i n f o rmac o b s ae n v DNA n e mo h l
v z n i k n o ut n h o do u
V jedin lidsk molekule DNA je dost informac, aby zaplnily
jeden milion titnch stran. Veker tato informace m vznamn sled. Jen pomyslete; kdybychom psali miliony psmen
nhodn na listy papru a kdyby se pak ta psmena zmnila ve
slova a vytvoila lnek podobn tm na strnkch novin, tvrdili bychom, e se to stalo nsledkem slep nhody? Ovem e ne!
Jene podle mylen darwinist je to vskutku mon, aby se takov vjimen udlost odehrla nhodou ne jedenkrt, ale
mnohokrt!

29

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

26

Jak do l o k t o mu, e o dl i n
druh y maj o dl i n o u DNA?
Evolucionist popisuj pvod rozlinch druh s odlinmi genetickmi znaky mutacemi zmnami, kter, jak vme, se odehrvaj v DNA nsledkem radiace nebo chemickch vliv.
Jene tato vnj ovlivnn bu pokozuj DNA nebo na ni nemaj vliv.
Abychom to objasnili pkladem, zaznamenejme podrobnou historii svta do potae. V prbhu procesu opime knihu nkolikrt a tak podejme pisatele, aby se nedval na klvesnici.
Me takto zlepit tuto historickou knihu, nebo ji vbec dokonit? Mohla by takto kapitola Djiny starho Egypta, kter jet neexistovala, takto vzniknout? Nevyhnuteln peklepy nemohou zdokonalit ani rozit knihu. Naopak ji pokod a poru je-

HARUN YAHYA

j obsah.
Jene evolucionist v zsad tvrd, e peklepy mohou zdokonalit knihu, uinit ji pesnj a sofistikovanj.

27

Kdo s t an o v i l h y e rarc h i c k d v g e n e c h ?
Urit geny maj tu schopnost kontrolovat jin. Napklad urit kontroln geny zastavuj gen, kter produkuje haemoglobin
bhem dtstv.
Tento fakt vyaduje peliv zven. Jeliko geny jsou tvoeny
molekulami, jak si tyto molekuly mezi sebou nastolily takovou
organizaci? Jak me molekula rozhodnout nyn zastavit rst jedince a pedat toto rozhodnut ostatnm, a jak tyto molekuly porozum signlu a zad se podle toho? Kde m takov disciplna pvod?
Navc miliardy gen bezchybn vykonvaj tyto funkce se stejnou disciplnou a poslunost a zjevnm zjmem pokraovat v
tom po miliony let. Tvrzen, e tento systm bez jedin chybiky mohl vzniknout nhodou je zcela nesmysln.

28

Je de n p k l ad di l e mat u,
v n m s e e v o l uc i o n i s t n ac h z e j
Dovolme evolucionistm, a do barel vlo vechny materily
ptomn v ivch organismech jako fosfor, dusk, kyslk, uhlk,
elezo, hok. Dovolme jim dokonce vloit jakkoli materil,
kter v normlnch podmnkch neexistuje, pokud ho povauj
31

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

za nezbytn. Dovolme jim, a pidaj tolik aminokyselin a protein z nich kad m pravdpodobnost vzniku 10 ku 950
kolik budou chtt. Dovolme jim sms vystavit takovmu teplu a
vlhku, jak budou chtt. Dovolme jim ji mchat jakmkoli technologicky vyvinutm pstrojem. Dovolme jim postavit ty nejproslulej vdce vedle barel a a odbornci ekaj miliardy nebo i biliony let. Dovolme jim, a umle vytvo jakkoli podmnky nezbytn k vytvoen lovka. Nehled na to, co podniknou, nebudou schopni vytvoit lovka, eknme profesora, kter zkoum stavbu vlastnch bunk pod elektronovm mikroskopem. Nebudou schopni vyprodukovat irafy, lvi, vely, kanrky,
kon, delfny, re, orchidee, lilie, karafity, banny, pomerane, jablka, datle, rajata, melouny, dn, fky, olivy, grepy,
broskve, hrek, baanty, pestrobarevn motly ani miliony dalch druh. Vskutku, nedostanou z nich jedinou buku.
Strun eeno, nevdom atomy nemohou vytvoit spojenm
ivou buku. Nemohou znovu rozhodnout a rozdlit buku na
dv, nemohou znovu rozhodnout a vytvoit profesora, kter nejprve vynalezne elektronov mikroskop a pak si pod nm prozkoum vlastn bunnou strukturu. Hmota je nevdom, neivotn hromada, a vstupuje do ivota svrchovanm Bom stvoenm.
Teorie evoluce, tvrdc opak je naprostm klamem, odporujcm
zdravmu rozumu. Pemlet chvli o tvrzench evolucionist
odhaluje tuto realitu, tak jako ve uveden pklad.

32

HARUN YAHYA

29 nTeeodorikeee v ovlyucs ve t l i t
s t v o e n i v c h v c
Vidte-li na papru inkoustovou kaku, pirozen pedpokldte, e na papr byl rozpit inkoust a zformoval nhodn tvarovanou skvrnu.
Ovem vidte-li na papru
psmo, kter tete Zavolej
svmu otci, mete bezpen pedpokldat, e toto nevzniklo nhodou. Dokonce i
kdy pisatel nen v mstnosti,
vte, e toto je vzkaz majc
el a smysl, napsan jedincem majcm vdom.
Podobn, vidte-li krsn obraz, uvdomujete si, e toto je dlo
nadanho a inteligentnho umlce, pestoe nemete vidt male, kter jej namaloval.
Nikdy si nebudete pedstavovat, e vznikl nhodnm vylitm
barev na pltno. Tot se vztahuje na bezvadn charakteristiky
ivch tvor.
Jejich dokonal a kromobyejn inenrstv ukazuje, e nejsou
dlem nhody, ale naopak produktem Svrchovanho Stvoitele.
elem k tto pravd je nyn evolun teorie ve stdiu zhroucen.
Nadazen stvoen ivch vc je dlem Boha, Pna svt.
33

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

30

Ne re duk o v at e l n s l o i t o s t i v c h
o rg an i s m v y v rac e v o l un t e o ri i
Spletit struktura anatomickch systm in postupn vvoj
obhajovan evolucionisty naprosto nemonm.
Kupkladu je nemon, aby orgny jako slzn lza, stnice nebo duhovka, nkter ze sloek oka, vznikly oddlen v postupnch stdich.
On vidn zane fungovat teprve, kdy jsou vechny komponenty oka ptomn a pln funkn. Bude-li pouze jedna sloka
postrdna nebo nedostaten, oko bude k niemu. A podle evolun teorie bude kad nefunkn orgn eliminovn pirozenm
vbrem.

31

Li ds k o n b ul v a j e s l o i t j a i n j ,
n e n e j mo de rn j k ame ra
Se 40 zkladnmi komponenty lidsk oko poskytuje lep obraz
34

HARUN YAHYA

a jasnost ne nejmodernj digitln

kamera. Aby oko mohlo vbec
vidt, mus bt vech 40 sloek pln funknch a zrove schopno pracovat dohromady

souladu.

Schz-li pouze jedin

komponent, oko je prost slep. Stejn jako fungujc kamera
neme vzniknout postupn nhodnou
formac komponent, ani oko se neme vytvoit po fzch nhodnmi mutacemi.

32

Li ds k mo z e k j e o rg an i z o v n
v y s o c e s l o i t m a k v al i t n m z p s o b e m
Mozek tvo asi 100 miliard nervovch bunk, kter komunikuj jedna s druhou spojenmi znmmi jako synapse. V kadm
neuronu existuje 10 000 synaps, take jeden neuron me komunikovat s 10 000 dalmi neurony souasn. Poet synaps v
lidskm mozku je odhadovn na 1 kvadrilion umoujc 1
000 000 000 000 000 komunikac najednou. Tranzistory v potai analogick s nervovmi bukami v mozku mohou provst
kolem 109 proces za sekundu. Mozek zvldne 10 na 15 (to jest
10 000 000 000 000 000) akc za sekundu. Navc pota m kapacitu pamti 10 na 11 byt (byte je nejmen jednotka pamti)
35

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

ve srovnn s kapacitou pamti mozku 10 na 14; to znamen, e

lidsk mozek je roven 1000 potam.
Je zcela vyloueno, aby nhoda zorganizovala mozek takovm
zpsobem, aby vznikla tak oslniv komunikan s. Systm je
daleko sloitj a asnj ne internetov technologie, jeden
z nejvtch vdobytk 20.stolet.
Internetov technologie doopravdy ani nejjednodu systm
telefonn stedny - nikdy nevznikne nhodou. Lid dobe v, e
inenrstv, plny, informace a inteligence jsou zsadn pro
vznik takov technologie. Jak potom mohou trvat na tom, e daleko neobyejnj systm mozku vznikl evoluc pomalou, postupnou nhodou?
Nen pochyb o tom, e toto je dsledek slep oddanosti evolun teorii. Ale pistupovn k vcem nepedpojatm zpsobem
jasn odhal plnou slvu vrozenou lidskmu stvoen.

33 B ak t e ri l n b i k , j e n mat e e v o l uc i o n i s t y

Jist bakterie pouvaj mikroskopick bik, neboli flagelum, k

pohonu skrze tekut prosted. Tomuto organickmu motoru nedochz energie, udrovan pipraven v molekulch ATP uvnit
buky. Naopak m vlastn zdroj energie: bakterie pouv energii zskanou z proudn kyseliny membrnou.
Asi 240 oddlench protein tvo bik buky. Vdci tvrd, e
tyto proteiny vydvaj signly ke sputn a zastaven mikro36

Analytick sla naeho mozku je mnohokrt nadazenj potam. Mozek m kapacitu pamti jako
1000 pota. Jeliko je vyloueno, aby se i jedin pota objevil nhodou, je naprosto nesmysln
tvrdit, e se takov vjimen struktura, jako je lidsk mozek, nhodou objevila.

skopickho motoru a formuj klouby, kter dovoluj pohyb na

rovni atom.
Tato komplexn struktura biku bakterie samotn posta ke
znien teorie evoluce. Bik m stavbu, kter neme bt ji nijak redukovna do jednodu podoby. Pokud by jedin molekulrn kousek, kter bik tvo, schzel nebo byl defektn, bik by nepracoval a proto by pro bakterii nenesl dn uitek.
Toto znovu vyvrac myln tvrzen o postupnm vvoji.

34 Ob ran n s y s t m s p amt a l ab o rat o

Nkter antigeny ciz tlesa a mikroby ohrouj lidsk bytosti vstoupenm do krevnho eit. Kdy k tomu dojde,
obrann buky se sna tyto antigeny eliminovat produkovnm
substanc znmch jako protiltky nebo jim jinak zamezit v roz37

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

mnoovn.
Nejpekvapivj a dleitou charakteristikou protiltek je jejich schopnost
rozpoznat stovky tisc
mikrob naprosto odlin
povahy a pipravit se k jejich znien.
Co je doopravdu zajmav,
e existuj protiltky, kter

Bik bakterie

um rozeznat uml antigeny

vyroben v laboratoi a zaveden do lidskho tla.
Jak buka rozeznv stovky tisc jinch bunk? Navc, jak zskv informace o umle vytvoench ltkch?
Protiltky jsou dle schopny okamit vyrobit inn zbran
proti naruiteli proces, kter je neeitelnou otzkou pro evolucionisty.

35

Ko s t n b uk y , k t e r t e s aj ,
n e mo h o u b t v s l e dk e m n h o dy
Buky v kostech znm jako osteoklasty umouj zmny ve
tvaru a velikosti kosti a dovoluj jim doshnout dosplch rozmr vyezvnm uritch st kosti. Tak sniuj velikost vnlk na povrchu kost. Bhem demolinho procesu vykonvanho osteoklasty jin buky, osteoblasty, zanaj budovat no38

HARUN YAHYA

vou kostn tk v pestavb kostry.

Tyto buky provdj toton kol v kostech kad lidsk bytosti. Vechny vd jak redugovat objem a tvarovat povrch kosti. Vdomy si rozdl mezi lebkou a stehenn kost, um tvarovat
kadou kost, vd, kdy ustv jej rst a jak siln nebo tenk m
eventuln kost bt. Tyto buky pipravuj lidskou kostru s velkou p tak jako socha. Je to Vemohouc Bh, kdo inspiruje
kad krok podniknut tmito bukami, co vytv tvrdost, dlky, tvar, vnlky a dutiny vech st kostry.

36

Zz rak s re n k rv e
Proces sren krve se podob prvn pomoci provdn posdkou ambulance zavolan k dopravn nehod.
Kdy v kterkoli sti tla dojde ke krvcen, krevn destiky
neboli trombocyty jsou uvolnny do krevnho eit. Kdekoli
se krvcen odehraje, ze sousedstv budou zavolny trombocyty.
Prv tak jako dopravn policista, protein zvan Von Willebrand
oznauje msto nehody, zastavuje trombocyty, kdekoli je objev
a zpsobuje, e zstvaj v mst nehody. Prvn trombocyt, kter doraz na msto pitahuje dal vyluovnm zvltn ltky, jako by pivolval pomoc.
V tomto okamiku se slou 20 tlesnch enzym a zanou produkovat protein thrombin, kter se produkuje pouze v ptom39

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

nosti oteven rny. To je obdobou tmu prvn pomoci spravujc nezbytn drogy v mst bouraky.
Produkce thrombinu mus bt na sprvn rovni a mus zat a
skonit v prav chvli. Enzymy produkujc protein vypadaj, e
se rozhoduj mezi sebou, kdy zat a kdy pestat.
Jakmile bylo vyrobeno dostaten mnostv thrombinu, nepatrn vlkna zvan fibrinogeny se zformuj tvoce v krvi mikroskopickou s, k n pilnou a nahromad se trombocyty. Kdy
je nahromadn dostaten hust, krvcen se zastav.
Tyto enzymy a proteiny jsou strukturami tvoenmi rznmi sestavami slepch, nevdomch neivch atom. Jene kad pln svou fuknci od potku phody a jsou organizovny takovm
zpsobem, e proud krve se zastav nejrychlejm zpsobem.
Zjevn uvdomlost projevovan tmito sbrkami atom je nepochybn velkm zzrakem a neme bt urit produktem
evoluce, procesem zcela zvislm na nhod.

37

Vl as t n o s t i j e di n mo l e k ul y
s t a k v y v rc e n e v o l un t e o ri e
Thrombin je protein, kter sr krev. Akoli je v krevnm eiti neustle ptomen, nepsob ztuhnut nepetritho proudn krve.
Sren je potebn pouze tam, kde existuje nik, to jest krvcen z krevn cvy. Pokud by thrombin vykonval svou funk40

HARUN YAHYA

ci neustle, potom by veker krev ztuhla a dan organismus by

zemel.
Potom jakto, e neiv atomy mohou produkovat takov protein k zastaven krvcen a pitom mu dt takov vlastnosti, e nepokozuje iv organismus? Nevdom atomy nemohou vytvoit mechanismus vyadujc takov pokroil, detailn a obrovsk znalosti. Jist to byl Vemohouc Bh, kdo tyto schopnosti
vytvoil.

38

Kre v n b uk y s c h o p n ro z l i o v at
me z i ui t e n mi a k o dl i v mi l t k ami
Krev plynouc kapilrami sbr odpadn produkty bunk. Nese
je do ledvin, kde jsou filtrovny. Oxid uhelnat je nesen do plic
a odtud je vylouen z tla.
erven krvinky v lch a tepnch um rozliovat mezi uitenmi a kodlivmi ltkami nesmrn vdomm zpsobem a
dobe vd, kter plyny maj doruit kam. Napklad nikdy nedoru kodliv plyny do ledvin a odpadn ltky do plic. Ani neponesou odpadn ltky do orgn potebujcch vivu. Zpsob,
jakm krevn buka vykonv sv funkce, ani by se dopustila
omylu, zmaten nebo zpodn naznauje, e svrchovan
Vdom je kontroluje, d a organizuje. Je na snad, e
Vemohouc Bh udlil krvi tyto vlastnosti a vytvoil dokonal
obhov systm.
41

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

39

S e l e k t i v i t a l e dv i n n e n d l e m n h o dy
Ledviny neustle ist krev obhajc tlem. Poslaj urit ltky
zpt k recyklaci a vyluuj neuiten a kodliv ltky ven z tla.
Jak ledviny provdj toto chemick rozliovn?
Jak rozliuj mezi blkovinami, moovinou, sodkem, glukzou
a jinmi ltkami?
V ledvinch struktury znm jako glomeruly tvoen kapilrnmi cvami rozhoduj, co bude navrceno a eho se zbavit. Jak
me struktura z tkn rozhodnout, kolik ltek vylouit a kolik
ponechat? Mohla by to bt ir nhoda nebo nevdom atomy,
kter nikdy nestudovaly chemii, fyziku ani biologii, tvo tento
selektivn atribut ledvin? Urit ne. Toto vechno je dkazem
dokonalho Boho stvoen.

40

Je c h y b n t v rdi t ,
e l e dv i n y v z n i k l y n h o do u
Pouze 5 a 7 centimetr velk, ledviny pracuj tie, bezustn,
ani bychom poctili jejich ptomnost nebo ani by potebovaly nkdy drbu. Kontroluj kvalitu krve, naizuj produkci
krevnch bunk, reguluj mnostv vody v krvi a ist ji pomoc
2.4 milion filtranch jednotek ideln sedcch potebm tla.
Ve skutenosti pracuj k zachovn ivota tla bhem naich
kadodennch ivot, ani by mly vylenny zvltn as pro
prci.
42

Pstroj na dialzu m rozmry prmrn lednice, b na elektinu, je hlun, slou 3-4 roky a vyaduje neustlou drbu.
Potebuje konstantn obh krve v ppad selhn ledvin pacienta, jeho krev neme bt vyitna v tle. S pstrojem pracuj
lkat odbornci a technici ve sterilnch nemocninch podmnkch. Krevn tlak vech pacient dramaticky pad, kdy
jsou k pstroji pipojeni. Jsou udchan a zanaj se tst.
Krvcen je ast a objevuje se snadno; asto vnikaj svalov
kee.
Jene pstroj k dialze je prost filtr. Jeliko pouze hrub ist
krev, pacientovy mus bt proveden test a ty ltky, jich se mu
nedostv musej bt nahrazeny.
Pacienti jsou k pstroji pipojeni po pt hodin, ti dny v tdnu,
bhem tto doby nejsou schopni se pohybovat.
Je zcela nelogick, aby ti, kdo vd, e dialyzan pstroj nevznikl nhodou, tvrdili, ledviny - kter jsou daleko lep tak
vzniknout mohly.

41

S c h o p n o s t k o s t n c h b un k v z at
k al c i um n e me b t n h o dn
V kostech jsou uloeny takov zsadn ltky jako vpnk a fosfor a tyto prvky se navracej do krve, kdy vzroste jejich poteba. Kostn buka, bez chuovch pohrk nebo jinch smyslovch orgn, je schopn lehce rozeznat vpnk a fosfor od tisc jinch ltek v krvi. Pak tyto molekuly zachycuje bez jedin
chyby. lovk bez dlouhho studia pedmtu nedoke rozpo-

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

znat rzn chemiklie jako vpnk, fosfor, elezo a zinek v roztoku.

Navc, pokud kostn buka obdr (via hormon calcitonin) rozkaz, aby uchovala vpnk ihned poslechne. Pijde-li pkaz
uvolnit vpnk (via hormon parathormon), znovu neprodlen
poslechne. Kostn buka pracuje dnem i noc, se zjevnou pozornost, schopnost, odpovdnost a vysokm smyslem pro disciplnu. Je evidentn, e buka s takovmi specilnmi schopnostmi se nemohla objevit nhodou.

Ledviny maj
vlastnosti, kter
daleko pesahuj
ty dialyzanho
pstroje.

44

HARUN YAHYA

42

Do k o n al s t av b a al udk u
aludek vyluuje velice siln kyseliny, kter dovoluj rozloit
potravu a vyut iviny, je obsahuje. Tyto kyseliny jsou dost
siln na to, aby rozpustily iletku. Ale jak to, e tyto kyseliny,
samy sloen z blkovin, nepokozuj aludek? Odpov le v
nanapodobiteln stavb tla.
Dky vroubkovan struktue se aludek sm nestrv. Hlubok
lbky ve stnch aludku obsahuj buky, kter se od sebe navzjem velice li. Za elem udrovat deliktn rovnovhu nkter buky aludku vyluuj kyselinu a jin mazlavou tekutinu,
hlen, kter pokrv vnitn povrch aludku, chrnce aluden
stny a brnce trvicm enzymm, aby zpsobily pokozen.
Mohly by bt centrem dlajcm rozhodnut, kter vyaduje takov rozumn opaten za aludek samotn buky aludku nebo
jeho stny? Oveme ne! Kad vlastnost lidskho tla ukazuje
dokonalost Boho stvoen.

43

Ji n di l e ma t e o ri e e v o l uc e :
In f o rman t e o ri e
Jednou z mnoha hdanek, kter evolucionist neum vysvtlit,
je ist mnostv informace v ivch organismech, jeliko informace neme bt nikdy redukovna na hmotu. Kniha, kupkladu, sestv z papru, inkoustu a informace, kterou obsahuje.
Papr a inkoust jsou materiln prvky, ale podstatn informace,
45

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

j pedvaj, nen materiln.

Pokud nco obsahuje informaci, pak to muselo bt uspodno
vdomou mysl majc tuto informaci. Napklad pvodem jakkoli informace obsaen v kterkoli knize je mysl autora, kter
na tato slova poprv pomyslel.
DNA ivch organism obsahuje nesmrn obshlou informaci.
Vda 20.stolet odhalila, e veker tato informace v DNA by
nemohla, oproti tvrzen materialist, bt redukovna na hmotu.
Informace v DNA je dlem svrchovan mysli a nekonenho vdn. Tato neobyejn informace, kter pedstavuje zdroje veho ivota prezentuje nesetn dkazy existence Boha, Pna svt, zatmco zcela vyvrac materialistickou filosofii.

44

Le , e l i ds k e mb ry o m b ra
Toto tvrzen je zaloeno na vdeckm podvodu, jeho se dopustil evolucionista, biolog Ernst Haeckel, potkem 20.stolet. Za
elem podpoit evoluci dkazem, kter neexistuje, Haeckel nakreslil vyvjejc se embrya lid, kuat a ryb vedle sebe ale svvoln je zmnil. Cel vdeck svt se nyn shoduje, e se jednalo o podvod. Struktura, kterou Haeckel zobrazil jako bra
je ve skutenosti potek kanlku stednho ucha, parathyroid, a
brzlk.

46

HARUN YAHYA

45

Mo l e k ul rn s ro v n n
n e p e ds t av uj e dk az p ro e v o l uc i
Evolucionist poukazuj na fakt, e rzn druhy maj podobn
kdy a blkoviny DNA a vykldaj to jako dkaz pro to, e druhy se postupn vyvinuly ze sebe navzjem. Pedevm by mlo
bt vyjasnno, e ivotn funkce ivch organism jsou v podstat toton z tohoto dvodu je dokonale pirozen, aby byla
jejich DNA podobn. Ale to neznamen, e se vyvynuli z jednoho pedka.
Navc, je-li DNA patc k rznm druhm a tdm srovnna, je
naprosto zjevn, e podobnosti a rozdly v DNA ivch organism nejsou v souladu s evolun logikou a spojitost.
Tvrzen, e chemick a anatomick podobnosti v ivch organismech jsou dkazem evoluce je zcela neplatn ve svtle vdeckch zjitn.

46

B ak t e ri e v y v j e j c re z i s t e n c i
n a an t i b i o t i k a n e n dk az e m e v o l uc e
Nkdo pedkld zpsob, jakm si nemoci zpsobujc bakterie
vyvjej odolnost proti antibiotikm jako dkaz toho, e se vyvjej.
Jene tyto bakterie s rezistenc na antibiotika nejsou novm druhem! Odolnost, kterou vyvjej vznik nsledujcm zpsobem:
kdy jsou bakterie vystaveny toxickm vlivm jist drogy, vtina z nich, co nejsou odoln, zahyne. Odoln variace na druhou
47

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

stranu peij a maj velkou anci k rozmnoovn. Pozdji vzniknou cel

kolonie bakteri sestvajcch pouze z jedinc odolnch na danou drogu.
Ve skutenosti informace
ohledn rezistence bakterie na antibiotika existuje
v DNA bakterie od potku. Jinak eeno, rezistence se neobjevila nhodou
ani nebyla zskna postupn.

47 B h n e v y t v o i l i v o t e v o l uc
Urit lid tvrd, e v v Boha, ale v i v teorii evoluce. Jene
toto je velice myln nzor - ponvad:
1. Jedinm dkazem a nvodem pro toho, kdo tvrd, e v v
Boha a Jeho nboenstv je Korn. Ale Korn neobsahuje dnou informaci o stvoench vznikajcch evoluc. Naopak, jeho
vere prav, e ivot a vesmr vznikly, kdy jim Bh nadil,
Bu!
2. Zsadnm zmrem evolun teorie je popt existenci jak48

HARUN YAHYA

hokoli Tvrce. Od dob Darwina, vichni zastnci evolun teorie toto uinili velice jasnm. Teorie se stala zkladem ateismu
pro nejmn 150 let. Proto je samozejm nemon vytvoit jakoukoli formu aliance mezi nejinnj zkladnou pro ateismus a vrou v Boha.
Jinm faktorem, kter in teorii evoluce nepijatelnou je fakt,
e vda ji vyvrtila. Teorie nebyla schopna prokzat sv vlastn
zsadn tvrzen.

48

Vari ac e n e j s o u dk az e m e v o l uc e
Variace je pojem pouvan v genetice pro fenomn, kter
zpsobuje, e jedinci a skupiny uvnit jednoho druhu maj rzn, odlin vlastnosti. Napklad vichni lid pat k jednomu
druhu - Homo sapiens a maj v zsad stejnou genetickou informaci. Jene dky potencilu pro variace dovolenm genetic-

49

HARUN YAHYA

kou informac, maj nkte mandlov oi, zrzav vlasy, dlouh

nosy a jin jsou mal a podsadit.
Evolucionist vak se pokouej zobrazovat tyto variace uvnit
druhu jako dkaz pro vvoj novch druh a tedy evolun teorii. Ovem faktem je, e variace vbec nepedstavuj dkaz pro
evoluci. Pouze reprezentuj rozmanitost rznch kombinac ji
existujcho genetickho potencilu. Nemohou vybavit budouc
generace novou genetickou informac a zbrusu novmi vlastnostmi.
Napklad bez ohledu na to, jak moc se budete snait zdokonalit rodokmen koek jejich kenm, koata budou vdycky koky a nikdy se nevyvinou ve psy.

49

Pv o d c h o v n n e s p o v v e v o l uc i
Evolucionist se domnvaj, e chovn lovka a zvat je evolunho pvodu. Avak jejich vysvtlen nepasuje mezi fakta, jeliko zvata nemaj rozum, vdom a schopnost uit se metodou
pokus-omyl. Nemohou ve svch genech zaznamenat, co se nauila, a pedat nauen dovednosti potomstvu. Formy jejich chovn jako zpsob sebeobrany nebo metoda budovn hnzda je
vlastn jejich druhu od narozen.
Bh vytvoil vechny iv organismy s jedinenmi vlastnostmi
a formami chovn. Nen mono, aby si napklad motl uvdomil, e pedstrn suchho listu jej zamaskuje a umon mu
51

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

utct ped predtory a pot petvoil tuto mylenku v radikln

zmny na svch kdlech. Alternativn, bobr je schopen postavit
pehradu, co vyaduje inenrsk vpoty, za elem zastavit
proud vody v koryt potoka a je schopen to dlat od okamiku, kdy odroste.
Tato dovednost neme bt dosaena takovm nevdomm mechanismem, jako je prodn vbr. iv organismy se rod majce urit formy chovn a rzn vlastnosti, kter je chrn od
okamiku, kdy vzniknou. Je to Bh, kdo jim tyto vlastnosti udlil.

50

Darwi n i s mus l e u k o e n i de o l o g i ,
k t e r v y v o l al y p o h ro my v e 2 0 . s t o l e t
Koncept peit nejsilnjch tvo zkladnu darwinismu. Jeho
dal vznamn znaky jsou, e povauje lidsk bytosti pouze za
dal zvec druh a nabz dajn vdeck zklady pro filosofie
a ideologie, kter popraj Boha a jeho nboenstv. Ve 20.stolet darwinismus poskytl ospravedlnn a podporu pro mnoho nebezpench ideologi a filosofi jako nemorln kapitalismus,
rasismus, eugeniky, komunismus a faismus.
Pro byl darwinismus uritmi kruhy tak siln podporovn?
Dvodem je to, e dky darwinismu nebylo ji nadle mon
odsuzovat nebo brnit tm, kdo se dopoutj barbarskho vradn, kte zachzej s lidskmi bytostmi jako se zvaty, stav
52

HARUN YAHYA

nrod proti nrodu, sniuj celou populaci kvli rase, nut mal
spolenosti k bankrotu nespravedlivou sout nebo odmtaj
podat pomocnou ruku ubohm ve v souladu s dajn vdeckm prodnm zkonem.
To proto je darwinismus takovm nebezpem a dodnes poskytuje vdeck ospravedlnn pro filosofie a ideologie, je nadle zpsobuj kodu spolenosti a lidstvu. Proto je vdeck vyvrcen darwinismu dleit.

Aby peila, srdce irafy,

mus pumpovat krev do
jejho mozku o njak 2
metry ve. K tomu
potebuje neuviteln siln
srden sval. Bh stvoil
irafu se vemi atributy,
kter potebuje.

53

ZHROUCEN EVOLUN TEORIE V 50 TMATECH

54

HARUN YAHYA

Zv r
Jasn je to Bh, Pn vech svt, kdo stvoil iv organismy.
Kdokoli pomysl na rozmanitost ivch organism a znaky
vlastnho tla, me pochopit a ocenit tento fakt. Teorie evoluce je zjevn iracionln tvrzen proti principm vdy.
Je tak evidentn, e slep nhoda neme dt vzniknout bezchybn stavb, kter se vude v prod vyskytuje. Nkte lid,
kte uznvaj, e dokonce ani lhev z uml hmoty neme
vzniknout nhodou, jsou nicmn stle schopn tvrdit ist
kvli svm ateistickm a materialistickm pohledm na svt
e iv organismy s dokonalmi a neobyejn sloitmi vlastnostmi vznikly nhodou.
Jene tato tvrzen nejsou ji nadle akceptovna. 21.stolet se
stv historickm bodem obratu, kdy cel lidstvo uznv, e
Bh je jedinou kreativn moc. Stejn jako 19.stolet kleslo v
historii jako ra, kter dominoval materialistick pohled na svt,
tak na 21.stolet se bude vzpomnat jako na bod obratu, kdy vra v existenci a jednotu Boha byla poslena. V jednom veri nm
Bh sdluje:
Rci: Vidli jste spolenky sv, je vedle Boha vzvte?
Ukate mi tedy, co stvoili na zemi i jak maj podl na nebi anebo zda dali jsme jim Psmo njak, aby opt se mohli
o jasn dkaz z nho? Nikoliv, nespravedliv si vzjemn
slibuj jen klam! (Fatir, 40)

55