Univerzita

Fakulta

To rn a s e 8ati
managementu a ekonomiky

ve

Zf I n e

BANKOVNICTVI A POJISTOVNICTVI
Studijni pomucka pro distancni studium

vv

I J !!;¥
BLANKAlKAMENIKov JIRi pOLAcH MILOSKRAE

ZLlN 2008

" PREDMLUVA
Pfedkladany studijni material se zabyva problematikou bankovnictvi, finarici a pojist'ovnictvi se zvlastnfrn zfetelem na standardni financni produkty a operace procesovane na financnich trzich. Prace je rozdelena do sesti samostatnych kapitol zamerenych vzdy na jednotlive tematicke okruhy popisujici podstatu, vyznam a funkci jednotlivych financnich instrumentu, Prvni stat' je venovana platebnimu a zuctovacfmu styku se zahranicim. Ctenafi je zde otevfena moznost ramcove se seznamit s pravni upravou a zuctovacimi systemy v ramci ED, nasledne jsou mu predlozeny a vysvetleny konkretni pojmy, nastroje a mechanismy zuctovacfho styku se zahranicim, Druha cast ucebniho textu je zamefena na tematicky okruh altemativniho financovani s akcentem na vyklad jeho klicovych instrumentu. Student je zde postupne seznamen s podstatou, funkci a pouzitim jeho jednotlivych nastroju jako factoring, forfaiting, leasing a venture capital. Treti kapitola je cilena na problematiku investicniho bankovnictvi se zfetelem na jeho charakteristicke produkty a moznosti inovativniho vyvoje financnich produktu kapitaloveho trhu. Samostatne je ve vykladu venovana pozomost rizikum spojenym s obchodnimi aktivitami v oblasti financniho trhu. Ve ctvrte kapitole je formami bankovnictvi zejmena dynamicky se principu jeho typickych
U !\j \\n--~f-';/ 1";)\ :!ci(:

ctenaf postupne seznamen s jednotlivymi aktivne uzrvanymi mimo bilanci. Hlavni pozomost je v tomto oddilu venovana rozvijejicimu sektoru elektronickeho bankovnictvi a vysvetleni produktu, .
<

Smyslem kapitol venovanych pojist'ovnictvi je seznamit studenta se zakladnimi pojmy tohoto oboru vymezenim jeho zakladnich pojmu jakymi jsou riziko, pojisteni a pojistne, Tema nahlizi do historie tohoto oboru a snazi se vysvetlit jakym zpusobem se pojistne kalkuluje, ozrejmuje smysl pojistnych rezerv a nezapomina ani na v pojist'ovnictvi pusobici instituce a komparativni charakteristiku pojistneho trhu v CR a v ED. Vyznamna cast vykladu se zameruje na rozdeleni pojisteni na oblast zivotnfho a nezivotniho pojisteni, ktere podrobneji charakterizuje. Specificka pozomost je pak venovana popularnimu penzijnimu pfipojisteni.
Jifi Polach

Recenzoval:

PTi studiu tete ucebni pomucky Vam pfejeme potrebne soustredeni a dostatek vytrvale pile, ktere pak s uspechem zurocite pfi nasledne zkousce,

© Blanka Kamenikova, Jifi Polach, Milos Krat, 2008

Autofi

BN 978 - 80 - 7318 - 655 - 5

3

1.2 Pravni uprava

53 54 55 55 56 56 59 61 62 62 63 64 64 64 65 66 67 68 68 69 69 : 72 72 73 73 73 74 75 75 76 77 79 79

OBSAH
I. PLATEBNi A ZUCTOV Aci STYK SE ZAHRANICiM
1. Pravni uprava platebniho systemu v Evropske unii 2. Zuctovaci i svst emy v r amci EU sys '
r
y

1.3 Podstata factoringu 1.4 Cena factoringu

·8
9 10 10 11 12 13 14 15 15 17 19 · 19 · 21 .. 23 23 25 30 31 ~ 32 33 35 36 37 38 39 · · ·.. 40 43

1.5 Predmet odkupu 1.6 Funkce factoringu 1.7 Formy factoringu 1.8 Prubeh factoringoveho pripadu 1.9 Mezinarodni factoring 1.10 Uzitna hodnota factoringu 1.11 Asociace factoringovych spolecnosti CR 1.12 Mezinarodni sdruzeni factoringovych spolecnosti., 2. Forfaiting 2.1 Podstata forfaitingu 2.2 Predmet forfaitingu 2.3 Cena forfaitingu 2.4 Prubeh forfaitinoveho pfipadu 2.5 Formy forfaitingu 2.6 Uzitna hodnota forfaitingu 3. Leasing 3.1 Poskytovatele leasingovych operaci. 3.2 Zakladni formy leasingu 3.3 Ostatni formy leasingu 3.4 Predmet leasingu 3.5 Cena leasingu 3.6 Vyhody leasingu 3.7 N evyhody leasingu 3.8 Rizika leasingu 4. Venture capital 4.1 Podstata Venture capitalu 4.2 Prubeh investicniho procesu 4.3 Typy Venture kapitalovych investoru 4.4 Vyhody a nevyhody Venture kapitalovych investic 4.5 Situace na nasem trhu

.. . .. .

2.1 System TARGET 2 .2 Sys tern TARGET 2

r

3. SWIFT . 4. Formy platebniho styku se zahranicim 4.1 Hladke platby 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.2.1 4.2.2

Podminky provedeni hladke platby bankou Platby do zahranici Platby ze zahranici Vyhody hladkych plateb Platba sekem do zahranici.. Platby sekem ze zahranici.. Dokumenty v platebnim styku 4.2.1.1 Zdkladni skupiny dokumentu Dokumentarni inkaso 4.2.2.2 Druhy dokumentamich : inkas 4.2.2.1 Prubeh dokumentdrniho inkasa 4.2.2.3 Jistoty a rizika ph dokumentarnim inkasu

1 4.2 Do k umen t" arm paytb

4.2.3

Dokumentarni akreditiv 4.2.3.1 Druhy dokumentarnic'ch a kr e ditilVU 1

r
0

..

4.2.3.2 Ucastnici akreditivu 4.2.3.3 Postup pii provadeni akreditivni operace

4.2.3.4 Funkce a principy dokumentarniho akreditivu 4.2.3.5 Pouiitelnost akreditivu 4.2.3.6 Specidlni typy dokumentarnicn akreditivu

II. ALTERNATIVNi FORMYFINANCOvANi

1. Factoring 1.1 Historie zajisteni ;

52
53 53

III. INVESTICNI BANKOVNICTVI

v "

. 81 ···· ; 82 82 83 83 · 84 ···· ..······.· 85 ..···· . 86 88 · 91 92 93 ···················· 94 94 94 94 ···· ·· ···· ·..· ·..· 95 96 97 97 98 99 100 101 102 ' 102 103 104 105 105 106 ; ·..· 108 ·· 108

5.2 Uverove pfisliby 5.3 Derivatove obchody

111 111

1. Rizika investicniho bankovnictvi 1.2 Investicni bankovnictvi v

1.1 Oddeleni komercniho a investicniho bankovnictvi v USA

CR.

VI -.POJISiOVNICTVt 1. Riziko 2. Zakladni pojmy v pojist'ovnictvi.. 3. Pojem pojisteni ajeho vyvoj 3.1 Vyvoj pojistenl 3 ·2 P oJem pojisteni .
"v v

115 116 116 119 119

r

2. Produkty investicniho bankovnictvi 2.1 Investice do cennych papiru 2.2 Emise cennych papiru 2.3 Obchodovani s cennymi papiry 3. Financni inovace v oblasti investicniho bankovnictvi.. IV. BANKOVNICTVi 1. Depotni obchody 1.1 MIMO BILANCI cennych papiru

120 121 121 122 122 124 124 128 129 130
.

3.3 Formy pojisteni 4. Pojistne 4.1 Ka1ku1ace pojistneho 4.2 Pojistne technicke rezervy 5. Instituce pusobicf v pojist'ovnictvi 5 · 1 P OJIS ovnictvi,r pojistny'htr .. v1' • .. VII. POJISTENi 1. Pojisteni socialni, 2. Pojistenf komercni 2 ·1 C1enem k omercm 'h 0 pojisteni., v, v "v v 2.2 Zivotni pojistenl 2.2.1 Pfipojistenf k zivotntmu pojisteni.. 2.3 Nezivotni pojisteni 24 PenZIJnl pripojisteni. .. , ·
V·

Uschova

1.2 Sprava cennych papiru 1.3 Ulozeni cennych papiru 1.4 Obhospodarovani cennych papiru 2. Investicni poradenstvi 3. Depozitaf 4. Elektronicke bankovnictvi 4.1 Formy elektronickeho bankovnictvi 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.2.1 Homebanking Internet banking Te1ebanking GSM, SMS banking E-mail banking Automaticka pfepazka Platebni karty

130 133 137 140 148

··v

2.5 Situace na pojistnem trhu

CR v porovnani

s EU

151

4.2 Elektronicke platebni prostfedky 4.3 Trendy vyvoje 5. Zarucni bankovnictvi 5.1 Bankovni zaruky 5.1.1 5.1.2 5.1.3 Prubeh bankovni zaruky Principy zarucniho bankovnictvi Druhy bankovnich zaruk

LITERATURA A PODKLADY SEZN AM OBRAZKU

r

155 158 159

SEZNAM TABULEK
v ,

PRILOHY

160

I.

PLATEBNI A ZUCTOVACI STYK SE v ZAHRANICIM

r

Klicova slova: Platebni system, platebni transakce, TARGET, brutto princip zuCtowini, netto princip zuctovani, SWIFT, swiftovd platba, korespondentsky vztah, odes lane platby, dosle platby, . overenl devizove pozice, bankovni sek na Fad, soukromy sek, dokumentdrni platby, nedokumentdrni platby, dispozicni dokument, dispozicni prdvo, legitimacni dokument, financni dokumenty, obchodni dokumenty, konosament, hladke inkaso, dokumentdrni inkaso, Mezinarodni obchodni komora v Pariii, Jednotne pravidla pro inkasa, dokumenty proti platbe, dokumenty proti akceptaci, dokumentdrni akreditiv, Jednotne zvyklosti a pravidla pro dokumentarni akreditivy, UPC 500, odvolatelny akreditiv, neodvolatelny akreditiv, nepotvrzeny neodvolatelny dokumentdrni akreditiv, potvrzeny neodvolatelny dokumentdrni akreditiv, avizujici banka, jmenovand banka, potvrzujici banka, pouiitelnost akreditivu, Stand-by Letter of Credit, Commercial Letter of Credit, revolvingovy akreditiv, pievoditelny akreditiv, protiakreditiv, Packing Credit.

A
~.
.

Osnova kapitoly

~ ~ ~ ~

Pravni uprava platebniho systemu v Evropske unii Zuctovaci systemy v ramci EU SWIFT Formy platebniho styku se zahranicim

Banka jako financni instituce vstupuje mezi dva ucastniky zahranicni platebni operace jako prostrednik, a tim ziskava prime i neprime vynosy z techto operaci. Do zahranicniho platebniho styku zahmujeme platby:

Cit: Na konci teto kapitoly budete umet: charakterizovat pravni upravu platebniho systemu v Evropske unii vysvetlit podstatu zuctovacich systemu centralnich bank v ramci EU popsat platebni system TARGET a TARGET 2 definovat SWIFT charakterizovat hlavni formy platebniho styku se zahranicim vysvetlit podstatu hladkych plateb charakterizovat platby sekem do zahranici vysvetlit pfednosti zajistenych plateb definovat druhy a funkce dokumentu v platebnim styku vysvetlit rozdil mezi hladkym a dokumentarnim inkasem vysvetlit podstatu, prubeh a formy dokumentarniho inkasa definovat dokumentarni akreditiv popsat druhy a prubeh dokumentarniho akreditivu objasnit funkce a principy dokumentarniho akreditivu charakterizovat zpusoby pouzitelnosti akreditivu

a) mezi tuzemskymi a zahranicnimi subjekty; b) mezi tuzemskymi subjekty pres hranice (jeden z ucastniku platebni operace rna ucet vedeny v bance na uzemi jineho statu); c) mezi subjekty pusobicimi na uzemi clenskych statu EU.

Vnitrostatni platebni styk vCR je realizovany prostfednictvim platebniho systemu CERTIS (Czech Express Real ~ime Interbank Gross Settlement System). Provozovatelem tohoto systemu je Ceska narodni banka. S ohledem na vysokou funkcnost tohoto systemu by mel tuzemsky platebni styk vyuzivat CERTIS aZ do doby zavedeni eura, kdy by se mel zacit vyuzivat evropsky platebni system TARGET (Trans-European Automated Real Time Gross Settlement Express Transfer System).

1. Pravni uprava platebniho systemu

Platebni stykje v Evropske unii upraven: 1) Smernici 97/05/ES
0

Evropske unii

preshranienich

pfevodech, ktera stanovuje:

Ihuty pro provadeni pfevodu; povinnost provest pfevod podle pokyrni klienta (bez srazek z prevadene castky); postupy v pfipade sporu
0

provedeni pfevodu;

hranici, na kterou se vztahuje (maximalni castka je 50 000 EUR). 2) Smemici 98/26IES 0 neodvolatelnosti zuctovani v platebnich systemech v systemech vypofadani obchodu s cennymi papiry, ktera urcuje, ze: a

Evropske centralni banky a se zavedenim eura. Pomoci tohoto systemu je realizovany pfeshranicni pfevod uvnitf Evropske unie. Struktura systemu TARGET je tvorena: evropskych centralnich bank ze

pfikaz, ktery je jiz zadany do systemu, nelze od pfesne stanoveneho okamziku odvolat. 3) Smernici 2000/46IES 0 pfistupu k cinnosti instituci elektronickych vykonu a obezretnostnim dohledu nad touto cinnosti,jejiz cilemje: zamezeni nckontrolovatelnych zvyseni pravni jistoty klientu, 4) Nafizeni Evropskeho parlamentu a Rady ES c. 2560/2001 preshranicnich platbach v eurech upravuj e postupy pfi provadeni zahranicnich operaci; uklada bankam povinnost uctovat za pfeshranicni elektronicke platebni operace v eurech stejne poplatky jako za stejne platby v eurech uvnitf clenskeho statu. z 19. 12. 2001
0

narodnimi platebnimi systemy (RTGS) zakladatelskych clenskych zemi EU;

penez, jejim

a platebnim systemem Evropske centralni banky. Tyto systemy bilateralne propojuje system Interlinks spojene jednotlive systemy. Narodni platebni systemy musi: pracovat na principu RTGS; byt provozovany centralnimi bankami; pracovat v eurech. System TARGET, ktery vyuziva vice nez 35 000 bank a jejich pobocek, pracuje na brut to principu v realnem case. Banky mohou v prubehu dne pro zuctovani transakci vyuzit: a) povinne minimalni rezervy, ktere maji ulozene u centralni banky; pomoci ktereho jsou vzajemne

emisi elektronickych penez;

2. Zuctovaci systemy v ramci EU

Zuctovaci systemy centralnich bank v ramci ED jsou zalozene: a) na brutto principu .zuctovanf (gross settlement) - zuctovana je transakce po transakci, bez vzajemne kompenzace doslych a odeslych plateb. Kazda platba musi byt dostatecne kryta financnimi prostfedky slozenymi na uctech u zuctovaci 1 banky. s prubeznym zpusobem ziictovan! RTGS (real-time gross zuctovani jednotlivych transakci probiha prubezne v realnem case? settlement) -

b) ziskat bezurocny uver, ktery musi byt zajisteny kolateralem, I kdyz system nema stanovene zadne limity (maximalni nebo minimalni) je vzhledem k poplatkum za jednotlive transakce urcen pro pfevody vetsich castek. System, ktery zuctovava vetSi transakce se nazyva LVTS - Large-value funds transfer system. TARGET pracuje na principu minimalni harmonizace. centralnich bank byly sladeny jenom v nejnutnejsich bodech: podminkach pfistupu k systemu; provozni dobe; poplatcich; pravidlech pro platby; zpusobech fesenl selhani systemu, Narodni RTGS systemy

b)

Tyto moderni zuctovaci systemy banky vyuzivaji k co nejefektivnejsimu vyuziti doslych plateb a volne financni prostredky investuji na peneznim trhu. Mezi zuctovaci systemy fungujici na techto principech pam i system TARGET (Trans-European Automated Real Time Gross Settlement Express Transfer System) .

2.2 System TARGET 2 2.1 System TARGET

Platebni system TARGET se zacal vyuzivat v lednu 1999 a je provozovany v ramci systemu evropskych centralnich bank. Zavedeni systemu TARGET souvisi se zfizenim
Zakladem zuctovacich systemu zalozenych na netto principu (netting) plateb provedenych za urcite obdobi.
1

Se vstupem novych clenskych zemi do Evropske unie se stal system TARGET nedostacujicim. Centralni banky novych clenskych zemi Evropske unie se nemohou napojit na system TARGET stejnym zpusobem, jako patnact puvodnich clenu, ale musi byt do systemu pripojeny pres nekterou centralni banku, ktera jiz v systemu pracuje. Ceska narodni banka system TARGET nevyuziva. Duvodem je nezajem ceskych bank, ktere zajist'uji platby v eurech prostrednictvfrn platebnich systemu svych materskych bank. Moznost zapojeni se do systemu prosttednictvim centralni banky, ktera je jiz do systemu zapojena vyuziva Polsko, ktere je do systemu zapojene prostfednictvim italske centralni banky.

(net settlement) je vzajemne zuctovani

2 Systemy ktere jsou zalozene na brutto principu mohou pracovat take na davkovem systemu zuctovani, kdy zUcto~ani v prubehu zuctovacfho obdobi probfha v predem stanovenych terminech.

10

11

Napojeni novych centralnich bank do stavajiciho systemu by pfineslo znacne provozni problemy. Proto vznikla potreba uprav soucasneho systemu a byl zahajen projekt TARGET 2. Novy system bude pracovat na zaklade jednotne technicke platformy a bude vice integrovan s narodnimi platebnimi systemy,

4 - inkasa a cash letters

5 - operace s cennymi papiry

/

6 - drahe kovy a komodity 7 - dokumentarni akreditivy a zaruky 8 - cestovni seky 9 - zpravy zustatcich, aviza, zadosti

3. SWIFT
Mezinarodni platebni transakce, ktere banky provadi z pffkazu sveho klienta na ucet pfijemce, se uskuteciiuji pomoci mezinarodni pocitacove site SWIFT. Spolecnost pro celosvetovou mezibankovni financni telekomunikaci (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication - SWIFT) byla zalozena v Belgii 239 bankami z 15 zemi v roce 1973, v soucasnosti rna sidlo v Bruselu. SWIFT umoznuje bankam pracujicim v teto pocitacove siti: rychle; bezpecne; a vzajemne bezdokladove predavani informaci. Sit' SWIFT spliiuje pozadavky na nejvyssf bezpecnostni standardy z technickeho i organizacniho hlediska. Spolecnost SWIFT rna operacni stfediska v Evrope a USA, kde jsou docasne ukladana vsechna data z provedenych financnich transakci, pficemz jsou tato data z duvodu zabezpeceni plynulosti plateb ukladana na nekolik serveru geograficky oddelenych, coz odpovida mezinarodnim standardum i pozadavkum bankovniho dohledu. SWIFT je k dispozici 24 hodin denne po cely rok. Zaslani zpravy z vysilajici banky na pfijimaci banku trva pouze nekolik sekund. V soucasnosti neexistuje jina organizace, ktera by poskytovala stejne sluzby v takovem celosvetovem rozsahu jako SWIFT. Banky, ktere chteji svym klientum nabidnout globalni platebni sluzby nemaji pro provadeni mezinarodnich transakci jinou altemativu. Po 11. zafi 2001 si americke ministerstvo financi od operacnfho centra SWIFT v USA zada udaje 0 platebnich transakcich pro ucely boje proti terorismu. Zajisteni techto udaju z platebnich transakci (na zaklade pfikazu soudu) je v USA Iegalni, 0 zajisteni udaju informovala ceske banky Ceska bankovni asociace, ptevod dat je resen na mezinarodni urovni ave vztahu na evropskou pravni upravu bankovniho tajemstvi. Swiftove zpravy maji s ohledem na automaticke zpracovani standardizovanou formu, cimz se eliminuji mozne chyby. Pfenasene zpravy jsou zasifrovane a chranene tzv. autentifikaci - vzajemnou vymenou sifrovacich klicu mezi bankami. Kategorie swiftove zpravy pfedstavuje ucel nebo predmet obchodu. Existuje jedenact kategorii swiftovych zprav:

x - spolecne informace Obsah swiftove zpravy se sklada z peti bloku: a) zahlavi zpravy (header) - obsahuje prvni tfi bloky: identifikaci odesilajici banky, potadove Cislo zpravy, typ zpravy, prioritu (normal, high - nutne potvrzeni jejich pfijeti), identifikaci pfijemce swiftove zpravy, b) text zpravy - ctvrty blok obsahuje: - samotny obsah zpravy (ve standardizovanych formatech), c) trailer - paty blokje tvoren: - technickymi informacemi
0

zasilane zprave. pomoci swiftove adresy BIC - Bank

Banka je ve swiftove zprave identifikovana Identifier Code.

4. Formy platebniho styku se zahranicim

Cleneni zahranicniho platebniho styku podle zakladnich kriterii 1) podle formy penez • • Hotovostnim platebnim platby formou: bankovek a minci; nebo castecne bezhotovostni formou uhrady, kdy platce vklada hotovost na ucet pfijemce. hotovostni bezhotovostni stykem se uskuteciiuje platba mezi platcem a pfijemcem

o-

systemove zpravy

1 - uhrady klientu a seky 2 - mezibankovni pfevody 3 - operace na devizovych, peneznich a derivatovych trzich 12

13

Bezhotovostnim platebnim stykem se platba uskutecriuje formou zaznamu na uctu zucastnenych stran. 2) podle pouzitych doprovodnych dokumentu • • Pfi dokumentarnim dokumenty. dokumentarni - zajistene platby nedokumentarni - hladke platby styku jsou pfi platbe pozadovane predem urcene

Pfi zpracovanf platebnichpffkazu • • odeslane platby; dosle pIatby.

ze zahranicniho platebniho styku se rozlisuji:

4.1.1

Podminky provedeni hladke platby bankou platebnich pffkazu, mezi jehoz

platebnim

Hladka platba se provadi na zaklade zahranienich nalezitosti pam: • • •

Nedokumentarni platebni styk probiha pouze na zaklade platebniho pfikazu platce nebo pifjernce platby.

bankovni spojeni platce, tj. cislo uctu a k6d banky (IBAN), nazev uctu a uplna adresa; mena; castka a to cislem i slovy; splatnost pfikazu; bankovni spojeni pfijemce, tj. cislo uctu a k6d banky (u pfeshranicnich prevodu ve formam IBAN), nazev uctu a uplna adresa, nazev a sidlo banky pffjemce a BIC k6d; k6d zeme, do ktere platba smeruje; ucel platby, ktery se vypliiuje do pole informace pro pifjemce; platebni titul uvedeny cislem i slovy; bankovni vylohy - urceni typu vyloh: SHA - poplatky banky platce hradi platce, poplatky korespondencnich bank a banky pfijemce hradi pifjernce; BEN - vsechny poplatky hradi pffjemce; OUR - vsechny poplatky hradi platce;

4.1 Hladke platby

Spolehlivy bezhotovostni zahranicni platebni styk v zahranicnich menach nebo v ceskych korunach je zajisteny provadenim tzv. hladkych plateb na zaklade zahranicnich platebnich pfikazu. Hladke platby jsou jednim z nejrozsirenejsich a zaroveii nejjednodussich platebnich nastroju v ramci zahranicniho platebniho styku. Jedna se 0: • • • • vysle platby do zahranici v cizi mene nebo v CZK alnebo vysle platby v cizi mene do jine banky vCR; dosle platby ze zahranici v cizi mene nebo v CZK alnebo dosle platby v cizi mene z jine banky vCR; trvale pfikazy do zahranici alnebo v cizi mene do jine banky vCR, trvale pffkazy v ramci banky; seky, jejich vystaveni, proplaceni alnebo zuctovani,

• •

• • • •

Hlavni charakteristikou hladke platby je jeji realizace bez vazby na splneni zavazku, ke kteremu se ucel platby vztahuje: riziko nezaplaceni z duvodu kupujiciho je velmi vysoke; platebni neschopnosti nebo platebni neville

• • •

zpusob provedeni platebniho pfikazu, tj. standardne nebo spesne, popr. sekem; podpis podle platneho podpisoveho vzoru, pripadne otisk razitka; datum vystaveni platebniho pifkazu.

hladka platba tedy neposkytuje zaruku splneni ptedmetneho zavazku a vyuzivaji je pfedevsim obchodni partnefi, kteri maji mezi sebou vzajemnou duveru. Platebni nebo v STEP2 zaklade styk se zahranicim se provadi prostfednictvim telekomunikacni site SWIFT pftpade tzv. regulovanych pfeshranicnich prevodu prostrednictvim systemu (euroclearing). Banky v ramci zahranicniho platebniho styku spolupracuji na korespondencnich vztahu.

Zpusob doruceni platebnich pffkazu klientem do banky • • • osobne; faxem nebo poston; prostrednictvim elektronickeho bankovnictvi.

Pfi prevodu banka zpravidla ruci za fadnou realizaci platby az k beneficientovi. Pfitom vsak nepfebira zodpovednost za vy-ber svych korespondentu, 4.1.2 Platby do zahraniei

Podminkou uskutecneni platby do zahranici - odeslani pIatby je:

14

15

• pfislusny zustatek na uctu, resp. slozeni castky v hotovosti; • spravne vyplneny platebni pffkaz; • dodrzeni devizovych predpisu. Po obdrzeni pfikazu od klienta banka musi provest nasledujici kroky: 1. Pfezkoumat platebni pfikaz klienta • • • Je pffkaz podepsany opravnenymi osobami? Ma klient dostatek prostfedku na uctu nebo muze by! pfikaz realizovany z uveru poskytnuteho klientovi? Je pfikaz vyplneny spravne a uplne?

Zuctovani pro pfikazce U vetsiny peneznich ustavu se zuctovani uskuteciiuje automaticky, pficemz musi byt prove deny nasledujici kroky:

• • •
•

zatizeni uctu pifkazce placenou sumou plus provizi a vsemi ostatnimi vylohami (napt. 3. banky), kreditovani uctu korespondencni banky, ktera je poverena realizaci pfikazu (smlouva o obstarani veci), kreditovani uctu provizi a vyloh, sestaveni statistickych tabulek pro klienty banky (obraty, reciprocita), vyhotoveni oznameni
0

splnenf pfi pfikazu (vypis z uctu),

2. Urcit prubeh/cestu platby • • Ma by! platba uskutecnena pfevodem nebo sekem? Pres ktere korespondencni banky se platba uskuteciiuje?

vyhotove~i. platebniho pifkazu pro korespondencnf banku, v pfipade, ze se pfevod neuskutecml telexem, telegraficky nebo SWIFT -em. Vytisknute platebni pfikazy podepisi kompetentni pracovnici a poston, resp. leteckou postou. se zaslou korespondencni bance povefene realizaci pfikazu,
1 - Zuctovani platby formou pfikazu do zahranici

3. U pfikazu v zahranicni mene overit devizovou pozici Pracovnik oddeleni dealingu rna povinnost provefit devizovou pozici banky v dane mene a podle jejiho stavu rozhodnout 0 kryti devizoveho rizika pro banku. Pokud banka tyto devizy nema, musi je koupit na mezibankovnim devizovem trhu. • • S platebnim pfikazem je zaroveii spojeny pfikaz nakoupit potfebnou deviz. sumu
2. 1. 3.

Obrazek

platce/pflkazce

beneficient

~
5.

Pfi pffkazech v zahranicni mene k tizi devizoveho uctu pffkazce takove zabezpeceni kryti pfislusnou sumou deviz u banky odpada.

4. Zaznamenat udaje z pfikazu do elektronicke podoby a dat pfikaz na uhradu sve korespondencni bance Vetsina plateb se realizuje prostrednictvim elektronickeho bezdokladoveho informacnfho a komunikacniho systemu na vymenu zprav SWIFT. Ptedpokladem je, ze pfikazujici a pfijimaci penezni ustav jsou cleny SWIFT-u a maji vymenene SWIFT-ove kontrolni autentikatory, 5. Zuctovani sumy mezi zucastnenymi Pfi platbach v zahranieni mene banka zpravidla pozada svoji korespondencni banku, ve ktere rna ucet v pfislusne mene, aby uskutecnila pfikaz k tizi nostro uctu pfikazujici banky. Jestlize platebni pffkaz zni na usn, pak pfikazujici banka eviduje ve sve ucetni knize jako kryti tohoto pfikazu ucet korespondencni banky v USD (loro ucet), ktery vede. Pokud je platebni pfikaz zadany korespondencni bance, se kterou pfikazujici banka nema zadne ucetni spojeni, musi si sumu na kryti platebniho pfikazu (zahranicni menu nebo USD) obstarat pres treti banku.

banka prikazce

4.

korespondencnl banka

~ 1. vystaveni pifkazu 2. 3. 4.

ramboursni banka

uctovanf na vrub uctu

platebni pifkaz rubopis resp. dobropis

4a popfipade zuctovani prostrednictvfm raboursni banky (v pfipade treti meny) 5. dobropis

4.1.3

Platby ze zahranici

~alogicky ja~o pfi platbach do zahranicf dostavaji tuzemske penezni ustavy platebni p~l~az~ od svych korespondencnich bank ze zahranici znejici na domaci menu nebo na CIZI menu.

16

17

Podminkou uhrady ze zahranici - dosle platby je: • bezny ucet v ceske nebo cizi mene; • sporozirovy ucet. Domaci banka pfi doslych platbach musi postupovat nasledovne: 1. Pfezkoumat pravoplatnost pfikazu vzory

Zuctovani s pffkazcem vykona banka nasledovne: • Pfi pfikazech v domaci mene od korespondencnich bank, se kteryrni existuje pifrne uctove spojeni, se zatizi jejich ucet v peneznfrn ustavu povetenem .vykonanim platebniho pfikazu. Kdyz uctove spojeni neexistuje, obstara se kryti prostrednictvim tuzemskeho peneznfho ustavu, U pifkazu v zahranicni mene obdrzf poverena banka dobropis na svem uctu v zahranicni mene vedenem v pfikazujicfrn peneznim ustavu (nostro ucet),

•
•

Pfi pisemnych pifkazech porovnat podpisy na pfikazu s podpisovymi zahranicni banky. Pfi telexovych pfikazech klicovych vzoru. zkontrolovat

spravnost zaklicovani pfikazu podle

Stejne jako pfi odeslanych platbach existuji i pro dosle platby automatizovane pocitacove programy ulehcujici zuctovani s klientem, rubopisy pro zahranicni banky, ucetni doklady pro banku/klienta, provize.

• 'Pfi SWIFT -ovych platbach zkontrolovat autentifikator. 2. Overit pfipadne podminky platby 4.1.4 • • • • Vyhody hladkych plateb

Je pfikaz na platbu vazany na urcite podminky (napf. vypofadani poplatku: telefonicke avizo, upozorneni na pfipadnou dvojitou platbu, vyplata jen prot! kvitanci)? Pripffkazech na platbu v zahranicni mene musi zjistit, jestli je tfeba za~enit zahranicni menu za domaci nebo kreditovat devizovy ucet beneficienta (pfijemce). ustavu,

Rychlost realizace platebniho pfikazu do zahranici. Jednoduchost pfi zadavani platebniho pffkazu, Naklady spojene s realizaci hladke platby ve srovnanf s ostatnimi platebnimi instrumenty jsou nizke, Pouzitelnost pfi realizaci vsech druhu plateb obchodnfho a neobchodniho charakteru. Nezavislost na predkladani dokumentu.

3. Overit menu, ve ktere rna byt pffkaz uskuteenen

4. Vykonat platebni pffkaz Pokud beneficient je klientem penezniho pfikaz, banka postupuje nasledovne:

ktery rna vykonat

platebni 4.1.5 Platba sekem do zahranici zahranicnich plateb patfi krome Mezi zakladni formy realizace nedokumentarnich zahranicnfho platebniho pfikazu take sek. Podle vystavitele seku rozlisujeme dva druhy sekli: • • Bankovni sek na fad Soukromy sek

Po vykonani proverky banka vypracuje avizo 0 kreditovani pro beneficienta. V nem ho upozomi najeho ohlasovaci povinnost. Potom sumu pfipise ve prospech jeho uct~ po odpocitanf poplatku a vyloh, Dosle platby v zahranicni mene se v pfipade, ze Sl beneficient pfeje kreditovani sveho uctu v USD, pfepocitaji podle aktualniho kurzu devizy/nakup. Protihodnota v USD mu bude podle zvyklosti v devizovych obchodech poskytnuta s valutou dvou burzovnich dni po prodeji deviz, pficemz pfi oficialne kotovanych menach musi zaplatit dodatecny maklersky poplatek (kurtaz). Pokud rna beneficient v bance otevfene devizove ucty, je mozne pfipsat mu pfevedenou sumu ve prospech techto ucm. Pokud beneficient neni klientem penezntho ustavu, ktery rna vykonat platebni pffkaz, banka postupuje nasledovne: Jestli~e je v prika~e u~~den~ bankovni spojeni beneficienta, bude platba provedena do jeho banky nejkratsi moznou cestou po odecteni obvyklych poplatku, Pokud v prfkaze neni uvedeno bankovni spojeni beneficienta,. banka ho platbe nejprve informuje a pozadao pokyny, kam rna sumu poukazat.
0

Bankovni sek na fad - Penezni ustavy vystavuji svoje seky z bezpecnostnich duvodu zasadne jako seky na fad. Seky splatne v hotovosti se kvuli eliminaci rizika ztraty a podvodu vystavuji jen na vyslovne pozadani klienta. Bankovni seky se vystavuji v zahranicni mene i v mene domaci. Seky v zahranicni mene znej] na korespondencni banky v zahranici. Tyto je zaplati k tizi nostro uctu vystavujicf banky. Avizovani zpravidla neni potfebne. Naproti tomu seky v domaci mene se podle moznosti nevystavuji na zahranicni banky, ale na domaci penezni ustavy nebo na vlastni tuzemskou pobocku, Vystaveni takoveho seku se sekovnikovi (bance, ktera rna platit) zpravidla oznamuje.

dosle

Dosle platby v zahranicni mene se s prislusnou bankou zuctuji bud' pres devizovy zuctovaci ucet, anebo se efektivne vyuziji v zahranici. Pfi mensich sumach v zahranicni mene je vetsinou dohoda 0 jejich obstarani v domaci mene,

18

19

Na zaslani seku splatneho v hotovosti pouzivaji dye:

banky nabizeji ruzne moznosti.

V praxi se

v domaci mene za aktualni kurz devizy - nakup). Takove kursove riziko nevznika, kdyz je sek uhrazeny k tizi devizoveho uctu vystavitele.
Obrazek 3 - Zahranicni sek / soukromy sek

1. Sek odevzdaji pfikazci, ktery pak sek sam zasle pfijemci platby v zahranici. 2. Banka, ktera sek vystavila, ho sarna zasle do zahranici,

Zasilani bankovnich

seku na fad

platce/vystavitel

seku

111--------'1~.--_---.II

-l

beneficient (remitent, pfijemce)

2.

Pokudje znamo bankovni spojeni pfijemce platby, vystavitel seku vystavi sek na fad tete banky a zasle ho teto banee s pokynem, aby vyplatila sekovou sumu oznacenemu pfijemci platby. Jestlize bankovni spojeni pffjemce platby neni znamo, vystavi banka sek na fad pfijemce a pfimo l1JU ho zasle,
Obrazek 2 - Bankovni sek na fad
beneficient (remitent, pi'ijemce)
2. 1. 3.

4.

Ir

banka, na k. erou je sek t vystaveny (sekovnik)

11-I

--'3:.:...

-------..J

I -l

banka beneficienta

1. odeslani seku 2. predlozeni k vyplaceni 3. inkaso 4. rubopis vystavitele

platce/pi'ikazce

banka pi'ikazce = vystavce seku

4.

banka, na kterou je sek vystaveny (sekovnik)

4.1.6 Platby sekem ze zahranici Analogicky jako pfi platbach sekem do zahranici existuji pfi platbach sekem ze zahranici bankovni seky a soukrome seky, ktere ze zahranici klienti banky dostavaji, Mohou byt proplaceny ihned s podmfnenym dobropisem (s vyhradou storna) nebo jako seky na inkaso.
0

1. Vystaveni prikazu 2. Odeslani seku

3. Predlozeni k vyplaceni 4. Rambours banky, na kterouje sek vystaveny (sekovnik) (rubopis resp. zadost dobropis)

Pfedplaceni seku s podmineenym dobropisem (tj. s vyhradou storna) - pfi okamzitem proplaceni techto seku s podmlnecnym dobropisem sehrava vyznamnou ulohu bonita vystavce, Zpracovani zavisi od druhu seku. Ten muze byt jako: • Bankovni sek v domaci mene splatny v domaci bance Tyto seky mohou byt predplacene a okamzite formou podminecneho dobropisu pfipsane ve prospech uctu pffjemce, je-li mozne ovefit podpisy vystavujici bankya je-li jeji bonita bez namitek • Seky v zahranicni mene a v domaci mene splatne v zahranici

Soukromy sek (zahranicni sek) je vyuzivan osobami, ktere potfebuji vykonat platbu, pficemz samy vystavuji seky do zahranici znejici na jejich banku. Tyto seky se musi na rozdil od bankovnich seku, ktere banky, na nez byly vystavene, okamzite vyplaci, zaslat cestou inkasa peneznimu ustavu, na ktery je sek vystaveny. Z toho vyplyva vyrazne zdrzeni a zdrazeni konecneho pfipsani sumy ve prospech pfijemce platby (viz obr. Zahranicni sek, soukromy sek), protoze z sekove castky si vsechny banky (pres ktere sek pfechazi) srazi sve pomerne vysoke poplatky za jeho zpracovani nebo dalsi odeslani.

Seky splatne v zahranici musi jit nejprve na inkaso, coz je pro pfedkladatele seku spojene s urokovymi ztratami, Pfedevsim u seku vystavenych zahranicnimi dovozci je tteba pocitat s delsi dobou realizaee inkasa, protoze v nekterych zemiehje nutno si pro transfer protihodnoty seku dodatecne zazadat 0 devizove povoleni. Seky v zahranicni mene banky zpravidla hned pfijmou k proplaeeni. Pfi pisemne forme podminecneho dobropisu se uskutecni za kurz nakupu seku (kurz navidenou). Srazka z kurzu rna kryt ztratu uroku za cas az do obdrzeni sekove sumy. Seky, ktere byly s podminecnym dobropisem pfipsane a ktere nebyly nakonec uhrazene, se za aktualni kurz prodeje v dobe obstarani deviz debituji spolu s vylohami spojenymi s jejieh vracenim z uctu jejieh pfedkladateli.

Vyhody sekovnika Vystavitel seku, tj. ten, kdo je povinen platit (obvykle banka) , rna tu vyhodu, ze protihodnota vystavene sumy se zjeho uctu odpocita az mnohem pozdeji, U seku v zahranicni mene nese vystavitel seku kursove riziko do te doby, dokud jeho domaci banka (tzv. 1. inkasni misto) devizovou sumu nepfepocita na domaci menu a banka, na kterou je sek vystaven, sumu neuhradi a neodpocita ji z jeho uctu (protihodnotu

20

21

Rizika postihu seku znejicich na banky v USA Problematicky muze byt nakup seku znejicich na banky v USA, protoze na predkladajici banku mohou byt podle jejich sekoveho zakona, i kdyz uz bylo kryti bezpodminecne zajisteno, vzneseny regresni naroky ve lhute aZ do 6 let po vystaveni seku. V nekterych statech, ktere pfijali tzv. Uniform commercial-codes, se tato lhuta zkracuje na 3 roky. Neni tfeba vsak mit pochybnosti pfi nakupu seku znejicich na banky v USA pfedlozenych rezidenty a duveryhodnymi osobami, pokud jsou vystaveny na jejich fad, fadne zirovane a suma neprekracuje cca. 5 000 DEM anebo jeji protihodnotu. Na zaklade dopfedu uskutecneneho rozhodnuti 0 poskytnuti iuveru muze za chybejici indosamenty ptevzit ruceni banka. I u seku v domaci mene znejicich na zahranicni banku existuje moznost okamzite pfipsat sekovou protihodnotu pfedkladateli seku formou podminecneho dobropisu. Vetsina peneznichustavu uzavrela se zahranicnimi bankami dohody, na zaklade kterych smi byt jejich ucet zatizeny s dfivejsi valutou (napf, za 5 - 7 pracovnich dni).

4.2 Dokumentarni platby

Zahranicni obchodni operace, ktere souvisi s vyssimi castkami z obchodnich vztahu, jsou spojeny s pomerne vysokymi riziky. vyplyvajicimi

Riziko 'nezaplaceni muze prodavajici

strana eliminovat technikou dokumentarnich plateb, pomoci ktere si zachova kontrolu nad zbozim az do doby jeho zaplaceni: prostrednictvim dokumentarniho inkasa rmize toto riziko do jiste miry omezit; prostfednictvim zajisti. dokumentarniho akreditivu dane riziko odstrani a tim platbu podminkami uveru a proto

Vysledky obchodnich operaci jsou pfedevsim ovliviiovany platebnimi sepsanymi v kupnich smlouvach mezi kupujicim a prodavajicfrn: dodavatel casto financuje obchod poskytnutim hleda zpusoby zajistenf uverovych rizik; dodavatelskeho

Zasilani seku do zahranici Po ovefeni spravnosti seku se tyto opatri jednoduchym indosamentem obvyklym v mezinarodnim sekovem styku a zaslou se k pfedlozeni bance do zahranici sekovnikovi. lndosament banky s pravne zavaznymi podpisy je pottebny jen tehdy, je-li sek vystaveny na fad banky. Za ucelem urychleni platbyjsou zahranicni banky pozadany o okamzity dobropis s vyhradou konecneho proplaceni. Toto vsak devizove pfedpisy v nekterych zemich nepovoluji. Zuetovani s klientem - Vetsina peneznich ustavu disponuje programy na nakup seku, prostrednictvim kterych probiha zuctovani. automatizovanymi

odberatel se muze podilet na financovani obchodu formou akontace nebo placeni pfedem. Plat~?~ ~~dmink~ ~c~ji kdy, kde a jak rna byt uhrazena kupni cena a jsou spojene s urcityrni urokovymi naklady, poplatky bankam nebo naklady na pojisteni rizik. Proto je dulezite: a) sjednotit zajmy obou stran b) pfijatelne rozdelit rizika obchodu. Jednim z podstatnych bodu platebnich podminek je doba placeni, ktera je dUlezita z casoveho hlediska plneni kontraktu (mezi placenim a dodavkou zbozf). Formy placeni: a) predem - kupujici financuje podminky kupni smlouvy; obchod a nese riziko, ze protistrana nesplni

Seky na inkaso Jsou tou skupinou seku, kdy jejich pfedkladatel obdrzi sekovou sumu az v momentu, kdy sekovntk (ten, kdo rna platit) obdrzi protihodnotu seku na svem nostro uetu od vystavce seku. Pfi rozhodnuti 0 tom, zda bude sek pripsany ve prospech uctu klienta okamzite formou podminecneho dobropisu, sehrava kromebonity pfedkladatele a spravnosti vystaveneho seku velkou roli i zakonne ustanoveni a devizove pfedpisy v zemi, kde rna sidlo banka, na kterou byl sek vystaven. Existuji napfiklad zeme, ktere zasadne zakazuji vystavovani a zasilani seku do zahranici, nebo ktere pfedplaceni seku ze zahranici podmiiiuji pfedlozenim celnich dokumentu, Vsechny seky, ktere neni mozno okamzite zuctovat nebo seky, u kterych si klient vyslovne pfeje dobropis az po proplaceni, se zasilaji na inkaso do zahranicnich bank, na nez byl sek vystaven. Az po konecnem proplaceni a obdrzeni protihodnoty se sekova suma prepise ve prospech uctu klienta. Dosle devizy za seky k inkasu se pripocitaji kurzem nakup.

b) castecne predem - formou akontace, kdy k dalsimu placeni dochazi az po dodavce zbozi, Akontace se vyuziva pfl zhotovovani zbozi na zakazku. c) pfi dodani - obvykle formou dokumentarni platby prostrednictvim banky; d) po dodanf zbozi - riziko nese vyvozce, uveruje protistranu obchodu. Platebni podminky byvaji casto jednostranne a rizikove. Jedna ze stran obchodniho vztahu je nucena podstoupit komercni, teritorialni nebo kurzovni rizika. eim delsi jsou platebni lhuty, tim vyssi jsou podstupovana rizika.

4.2.1 Dokumenty v platebnim

styku

Kompromisem mezi zajmy exportera a importera je "placeni proti zbozi". V zahranicnim obchode byl vyvinut zpusob, ktery de facto tento zpusob placeni pfedstavuje, a to: a) placeni proti dispozicnfm dokumentum, ktere toto zbozi pfedstavuji; b) proti uvolneni ZbOZlve prospech importera,

22

23

Kompromisni vztah mezi zajmy exportera a importera je v zaplaceni proti ziskani kontroly nad zbozim prostfednictvim pfislusnych dokumentu, nebo proti uvolneni zbozi ve prospech importera. Dokumenty hraji v dokumentarnim platebnim styku klicovou roli, vidy se plati pouze proti dokumentum. Podle pravniho charakteru (moznosti ziskani kontroly nad zbozim) delime dokumenty na: a) dispozicni; b) legitimacnl, Dispozicnt dokument predstavuje zbozi v nem uvedene, prdvo disponovat s nim. Je to obchodovatelny cenny papir. Muze byt vydany: na fad, tj. v obchodovatelne indosamentem; forme, kdy je prevoditelny na noveho majitele

4.2.1.1 Zdkladniskupiny

dokumentu

V zahranicnich dokumentarnich platbach se vyskytuji nasledujicf skupiny dokumentu: a) financni dokumenty b) obchodni dokumenty
Ohrazek 4 - Zakladni skupiny dokumentu

na dorucitele (v praxi se vyskytuje velmi zndka) nebo na jmeno, V praxi se jedna pfedevsim 0 namofni konosament, rieni konosament, (warrant), vydaci list (delivery order) a v nekterych teritoriich i pojistka. skladistni list

Smenka Sek Potvrzenf

• Narnofnl konosament . konosament vystaveny na zaklade smlouvy o najmu lodi. · Dokument 0 vnltrozernske lodni deprave • Mate's receipt · Multimodalni dopravni dokument · Dokument 0 silnicni deprave

Pojlstka Pojistny certltlkat

Legitimacni dokument neni cenny papir, nepfedstavuje dispozicni pravo ke zbozi v nem uvedene.iale je pouze dokladem 0 prevzeti zbozi k deprave nebo 0 odeslani zbozi, prokazuje tedy plneni urcite povinnosti. Mezi legitimacni dokumenty patfi zeleznicni nakladni list, silnicni nakladni list potvrzeni speditera, postovni balikova pnrvodka.

Konzulilrnf • faktura, · celni faktura, · dodaci list, · osvedcenf 0 puvoou, · osvedceni 0 zbozovern styku, • certiflkat 0 analyze, · certitlkat 0 kvalite · lnspekcnt certifikat.

Pravidla kontroly dokumentu

- povinnosti bank vsechny dokumenty pozadovane akreditivem

· Letecky dopravni dokument · Postovnl potvrzeni · Skladovy list

Banky maji povinnost zkontrolovat s rozumnou peci a zjisti, zda:

se jevi byt v souladu s podminkami akreditivu; jsou navzajem konzistentni (zda si navzajem odpovidaji). Zjevni soulad dokumentu s podminkami akreditivu je urcen standardni bankovni praxi, ktera se odrazi v pfislusnych clancich UCP 500. Kazda akreditivni podminka musi mit dokumentarni charakter - musi byt pozadovan dokument, ktery rna byt pfedlozen v souladu s touto podminkou. Banky nezkoumaji dokumenty, ktere nebyly akreditivem pozadovany. Lhuta pro kontrolu dokumentu bankou je rozumna dni, kdy je banka otevfena pro vefejnost, doba, ktera nesmi pfesahnout sedm .:. Financni dokumenty

Mezi zakladni financni dokumenty patif smenka. smenky: a) pokud je pouzitelny akceptaci smenky; b) pokud je pouzitelny negociaci smenky;

Akreditiv pozaduje predlozeni

c) v pfipade, ze je pouzitelny zaplacenim smenky splatne na videnou (at sight). Ve v~~ch pifpadech se jedna 0 tratu. Smenka musi byt vystavena beneficientern akredlt1:u na vlastni fad, Smenecnikem bude banka (jmenovana, potvrzujici nebo vvstavujict) dle podminek akreditivu.

Chyby v dokumentech nebo dalsi nedostatky v prezentaci (napf, pozdni ptedlozeni dokumentu) se nazyvaji v bankovni praxi nesrovnalosti (discrepacies).

'24

25

.:. Obchodni

dokumenty ktere vypovidaji hodnote, jakosti, kvalite a kvantite zbozi nebo sluzby;

• • • •

leteckou dopravu, dopravu poston, kombinovanou dopravu, ulozeni zbozi ve skladu.

Mezi obchodni dokumenty patfi vsechny dokumenty:

0

ktere dokladuji jejich dopravu, podani k dispozici nebo prevod vlastnickych prav; ktere dokumentuji jejich pojisteni, Jednotne pravidla a zvyklosti pro dokumentarni akreditivy rozlisuji ctyfi skupiny dokumentu:
a) b) c) d)

Konosament Nejcastejsi dopravni dokument v mezinarodni zbozove deprave je konosament, tj. nalozni list v namofni deprave (Ocean/Marine Bill of Lading - zkratka B/L). Je to potvrzeni dopravce (carrier), ze pfevzal zbozi na prepravu a zavazek, ze ho vyda proti pfedlozeni originalu konosamentu opravnenemu vlastnikovi (ostatni originaly timto ztracf sve opodstatneni), B/L je tradicnim dokumentem (document of title), tj. dohodou (vystavenim nebo indosovanim ve prospech pffjemce zbozi) a odevzdanim (tradere = odevzdat) dokumentu pfechazeji i vlastnicke prava ke zbozi uvedeneho v konosamentu. Konosamenty, ktere nejsou vystavene na fad (rektakonosamenty) jsou pfevoditelne pouze cesi. ,V obchodni a bankovni praxi rozlisujeme nasledujici • • hlavni druhy konosamentu:

obchodni faktury, dopravni dokumenty, pojistne dokumenty, ostatni dokumenty.

ad a)

Obchodni faktura Faktura je zakladnim dokumentem. Fakturou jeji vystavovatel (prodavajici) prohlasuje, ze dodal zboZi nebo sluzby a dokumentuje ji narok na proplaceni (uhradu faktury, platebni povinnost, vzajemne. zuctovan9· Faktura se vystavuje pfijemci zbozi/sluzby (kupujicimu) a zpravidla obsahuje nasledujici udaje: • • • • • • • • • podrobnosti
0

pfebfrajici konosament (Received for Shipment B/L) potvrzuje jen to, ze lod'afska spolecnost pfevzala zbozi palubni konosament (Shipped on Board B/L) potvrzuje, ze dopravce pfevzal oznacene zbozi na palubu jmenovite uvedene lodi. Pfebiraci konosament muze by! poznarnkou lod'afske spolecnosti 0 pfevzeti zbozi na palubu zmeneny na palubni konosament. "Cisty" konosament - V nem lod'afska spolecnost potvrzuje, ze zbozi pfevzala v dobrem vnejsim stavu (in apparent good order and condition). "CistY" konosament (clean B/L) by nemel obsahovat zadne poznamky 0 chybnem anebo poskozenem zbozi a nebo obalu. Pomocna adresa (notify adress), ktera rna by! uvedomena 0 pfichodu zbozi, je pottebna predevsfm tehdy, kdyz neni uveden pfijemce zbozi a jedna se tedy kvuli blankoindosament 0 cenny papir znejici na majitele. K nim patfi:

dodanem zbozi (popis zbozi), •

uda] e 0 mnozstvi a hmotnosti, " jednotku ceny, celkovou cenu, konecnou fakturovanou sumu, dodaci podminky podle INCOTERMS, platebni podminky, zpusob baleni, pocet baliku ajejich oznaceni, cestu dopravy zbozi, pfifazenf charakteristiky: cislo smlouvy, dovozni licenci, cislo akreditivu, jine vysvetlivky, napr. zeme puvodu, vyrobce.

V praxi se vyskytuji i zvlastnf formy konosamentu. •

Prubezny konosament (Through bill of lading) se vystavuje tehdy, kdyz se pfedpoklada pouziti minimalne dvou dopravnich prostredku. Podstatne je, ze dopravce je zodpovedny za celou cestu. V opacnem pripade se jedna 0 tzv. "nepravy-" prubezny konosament. Multimodalni dopravni dokument (Combined transport bill of lading - CT-B/L) vystavuji vetsinou tzv. "Combined Transport Operators" (CTO) pro kombinovanou prepravu, napf, na paletach a v kontejnerech, ktere budou prepravovane ruznymi dopravnimi prostredky.

ad b) Dopravni dokumenty Dopravni dokumenty slouzl jako dukaz opfevzeti nebo zaslani zbozi nebo pfevodu pray ke zbozl, Podle druhu dopravy se rozlisuji dokumenty pro: • • • namomi dopravu, vnitrozemskou lodni dopravu (ricni), pozemni dopravu (zeleznicni, silnicni),

Mate's Receipt je jen predbeznym dokladem (vyhlasenim lodniho dustojnfka) lod'afske spolecnosti 0 tom, ze urcite zbozi bylo prevzato na palube lodi. Pres MR se nabyva prava na vydani konosamentu. Neni to tradicni dokument. Pouziva se pfedevsim v tranzitnim obchode, kdy chce meziobchodnik prerusit informacni tok mezi dodavatelem a konecnym odberatelem,

26

27

Neobchodni namofni nakladni list (Non-negotiable Sea Waybill) se v praxi nevyuziva ve velke mire. Revizi v roce 1993 byl jako samostatny clanek zarazen do Jednotnych pravidel a zvyklosti pro dokumentarni akreditivy (brozura Mezinarodni obchodni komory c. 500). Je to jen dukaznl listina, ktera neni pfevoditelna indosamentem. Vystavuje se napf. pfi kratkych namomich cestach, kdy konosamenty musi bud' cestovat / spolu se zbozim nebo musi by! pfimo dorucene pfijemci. Do Jednotnych pravidel a zvyklosti pro dokumentarni akreditivy byl zakomponovan i multimodalnf dopravni dokument. Vystavuje ho prepravce pfi tzv. prerusovane (kombinovane) deprave, napf, nakladni/namofni/nakladnf doprava nebo zeleznicnf/namofni doprava nebo naopak. V kazdem pfipade nese zodpovednost za celou cestu pfepravce. Dokument 0 vnitrostatni lodni deprave (Inland Waterway s konosamentem a pouziva se ve vnitrostatni ricni deprave.

• •

Postovnf podaci listek a potvrzeni kuryru jsou prukazni listiny baliku stanovenemu pfijemci. Maji jen prukazni charakter.

preprave dopisu a

Skladovy list (Warehouse receipt) je osvedceni majitele skladu 0 uskladneni zbozi, Je-li vystaveny na fad, potom je pfevoditelny indosamentem. V listinne forme se dokladuje vlastnicky vztah ke zbozi, Zbozi bude vydano opravnenemu majiteli jen proti pfedlozenf originalnfho skladoveho listu. Jde tedy 0 tradicni listinu. U skladovych listu vystavenych na jmeno je prevod vlastnickych pray ke zbozi a narok najeho vydani mozny jen cesi.

ad c)

Pojistne dokumenty Pojistne dokumenty jsou listiny pojistnych spolecnosti 0 uzavfeni pojistne smlouvy. Jednotlive pojistky se uzaviraji pfi jednotne zasilce, generalne (hromadne) pojistky kryji opakovanou dopravu zbozf pres jiste obdobi. Pro jednotlive zasilky v ramci hromadne pojistky nahlasene pojist'ovnou se vystavi pojistne certifikaty, Obsahuji pfedevsim nasledne udaje: • • • • predmet pojisteni (popis zbozi, mnozstvi, pocet baleni, oznaceni, atd.); sumupojistky (vetsinou 110 % vyuctovane sumy);

B/L)

je

totozny do doby

Blokovaci funkce nekterych dokumentu se vyuZiva pro potfeby pfepravcu zaplaceni za pfepravu zbozi, K temto dokumentum zejmena patti: •

Duplicitni nakladnf list je zasilaci dokument zeleznic. Odesilaci stanice ho orazitkuje a vyda odesilateli, ktery rna po dobu, nez zbozl bude odevzdano pfijemci, pravo disponovat zbozim proti predlozeni duplicitniho nakladniho listu. Originalni nakladni list doprovazi zasilku, Nakladni list CMR (Internation Truck Waybill) se vystavuje v ramci dohody CMR (Convention relative au contrat de transport international de Marchandises par Route) pro kamionovou dopravu.

popis dopravni cesty a prostredek (napf. jmeno lodi); vypocet krytych rizik (rozsah pojisteni).

Potvrzeni 0 zaslani zbozi (Forwarding Agents Certificate of Receipt) je dukazovou listinou 0 prevzeti zbozi spediterem za ucelem neodvolatelneho zabezpeceni prepravy ke stanovenemu pfijemci. Neni tradicnim dokumentem ave smyslu Jednotnych pravidel a zvyklosti pro dokumentami akreditivy ani "dopravnim dokumentem". Dopravni dokumentyvypracovane organizaci FIATA Jestlize spediter neni z pravniho hlediska pfepravcem, ale jen zabezpecuje zaslani zbozi pro pfepravce (vyjma pfipad, kdy se na preprave sam podili - § 412 nemeckeho Obchodniho zakoniku), neni potvrzeni speditera 0 prevzeti zbozi dokumentem prepravce (carrier's dokument). Pokud uloha speditera a pozadavky na ne kladene stouply pfedevsim narustem kombinovane dopravy, vypracovala organizace FIATA (Federation Internationale des Associations des Transitaires et Assimiles) mezinarodne uznane dokumenty. Mezi ne patif: • Konosament FIATA (FBL - take multimodalni dopravni dokument) a osvedceni speditera 0 zaslani (FIATA FCT - Forwarders Certificate of Transport). Oba jsou pfevoditelne indosamentem, pokud jsou vystavene na fad a musi je pfedlozit opravneny prijemce prodeje proti odevzdani zbozi. Jejich vystavovatele maji postaveni smluvnich pfepravcu, Letecky dopravni dokument (Air Way Bill) vystavuji v letecke deprave letecke spolecnosti nebo agenti lATA (smluvni letecky prepravce lATA = International Air Transport Association). Je mozne ho porovnat sduplicitnim nakladnim listem. Original doprovazi zbozi, Odesilatel rna pravo disponovat zbozim aZ do jeho odevzdani pfijemci.

Rizika a jejich standardizovane oznacovani se v zahranicnim obchode pfevzaly ve forme pojist'ovacich kategorii organizace Institute of London Underwriters j~~~ tz~. Institute cargo clauses. Tyto klauzule jsou oznacene pismeny A,B, C, pncemz: .. A - znamena nejvetsi kryti (all risks) B - znamena kryti castecnych skod v phpade havarie (with particular average) C - znamena nejnizsi kryti rizik (potopeni lodi; free of particular average) Daji se vsak pojistit nebo vyloucit i jednotliva specificka rizika v zavislosti na senzibilite zbozi. ad d) Ostatni dokumenty K temto dokumentum se predevsim Iadi: • Konzularni faktura (consular invoice) je faktura podle prcdpisu dovazejici zeme na osobitych formulafich, pficemz jeji udaje musi by! v souladu s udaji z obchodni faktury, ktera musi by! predlozena konzulatu dovazejicf zeme na overeni (Stredni a Jizni Amerika). Celnifaktura (Customs invoice) je podobna konzularni faktufe, avsak je bez ovefeni (zeme Commonwealthu). 0vs~~dceni 0 puvodu (Certificate of origin) je listina, kterou vystavuji vetsmou obchodni a prumyslove komory vyvazejlcich zemi, ktera dokazuje, ze zbozi pochazi z dane zeme.

• •

28

29

Kontrolni certifikat 0 zbozi (Clean report of findings) je potvrzeni 0 kontrole zbozi vystavene nezavislou kontrolni spolecnosti, ktere v zavislosti na objednavce dokladuje kvalitu, mnozstvi, cenu, jakost nebo fadne nalozeni zbozi. Osvedceni 0 zbozovem styku - Jedna se 0 doklady 0 puvodu zbozi pro zbozovy styk se zememi, se kterymi EU uzavfela preferencni celni dohodu 0 EU nebo asociovanymi staty,

inkaso obchodnich dokumenty.

dokumentu,

ktere nejsou doprovazeny

financnimi

4.2.2.1 Prubeh dokumentdrniho inkasa Prubeh dokumentarniho inkasa muzeme rozdelit do tif kroku: 1. Sjednani inkasnich podminek v obchodni smlouve stanoveni dokumentarniho inkasajako zpusobu placeni;

4.2.2 Dokumentarni

inkaso

specifikace dokumentu. 2. Vystaveni inkasniho prikazu Nalezitosti pffkazu k dokumentarnimu inkasu: oznacenf vsech zucastnenych stran; stanoveni druhu plnenf ze strany kupujiciho (platba, akcept) a misto placeni; sada inkasnich dokumentu (smenka muze by! predlozena jako pifloha inkasniho pfikazu); podpuma adresa; rozdeleni inkasnieh vyloh. 3. Predlozeni dokumentu a zaplaeeni po splneni podminek inkasa banka vyda dokumenty kupujicimu a postoupi plneni vysilajici banee ve prospech prodavajicfho. Ucastnici inkasa jsou: .:. .:. .:. Vyvozce (exporter) - pffkazce, dokumentarni inkasni operaci Banka vystavujici - banka exportera Banka inkasni - banka importera, ktera je poverena realizaci inkasniho pffkazu inkasni banka predkladajici dokumenty importerovi se nazyva pfedkladajici banka ktery poveruje svou banku k provedeni

Dokumentarni inkaso neposkytuje jistotu zaplaceni (jako je tomu u dokumentarniho akreditivu), je vsak bezpecnejsi ve srovnani s hladkou platbou. Smlouvou
0

bankovnim dokumentarnim

inkasu:

povefi prodavajici (exporter) svuj 'pcneznf ustav (vysilajici banku) , zinkasovat dluznou sumu od kupujiciho (importera) prostrednictvim jeho penezniho ustavu (inkasni banky) proti predlozeni urcitych dokumentu; banka se zavaze vydat dokumenty opraviiujici nakladat se zbozim tfeti osobe, bude-li zaplacena urcita castka nebo provedeny jiny inkasni ukon, Inkaso a bankovni dokumentarni inkaso upravuje obchodni zakonik v ustanovenich § 692 - 699. Banky se pfi realizaci inkas Hdi "Jednotnymi pravidly pro inkasa" (JPI) vydavanymi Mezinarodni obchodni komorou v PariZi. Jednotna pravidla platna od 1. 1. 1996 stanovuji standardni praxi v nasledujicich oblastech bankovniho platebniho styku: dokumentarni inkaso a zucastnene strany; forma a struktura inkas; forma prezentace; ruceni a odpovednost; placeni, uroky a odmeny.

JPI rozlisuje: • hladke inkaso inkaso financnich dokumentu, jako doprovazeny obchodnimi dokumenty; smenka nebo sek, ktere nejsou hladke platby rozsffene
0

Dovozce (importer) - trasat, kteremu se po splneni inkasnieh podminek predkladaji dokumenty

prubeh hladkeho inkasa je modifikaci ptedlozeni financnich dokumentu; • dokumentarni inkaso dokumentu,

inkaso financnich dokumenty;

ktere jsou

doprovazeny

obchodnimi

30

31

Obrazek 5 - Prfibeh inkasa s platebni podminkou "dokumenty proti platbe"

is

Dokumenty proti platbe Dokumenty se zaplati zasadne pfi prvni prezentaci. Exporter muze umoznit i pozdejsi zaplaceni, a to tak, ze na inkasnim pffkaze uvede, ze platba se musi uskuteenit nejpozdeji pfi dodani zbozi. Inkasni banka smi dokumenty vydat trasatovi jen proti platbe urcene meny, pokud v inkasnim prikaze nejsou uvedeny jine pokyny. V praxi se vsak stava, ze inkasni dokumenty smeji byt vydane jen proti platbe v domaci mene. Dokumenty proti akceptaci

3 7

1 - Uzavfeni obchodni smlouvy s platebni podminkou "platba prostrednictvim inkasa" - odeslani zbozi vyvozcem a pofizeni sjednanych dokumentu 2 - Pifkaz k obstarani dokurnentamfho inkasa a predani dokumentu 3 - Pfedani inkasnich prfkazu a prislusnych dokumenti't 4 - Informovani dluznika
0

dokumentarniho

Inkasni banka muze vydat dokumenty trasatovi (dluznikovi) jen proti pfijeti (akceptaci) smenky pfilozene k dokumentum. Timto srnenkopravnim zavazkem trasat ziska dokumenty a tim i zbozi jeste pfed jeho zaplacenim. Prodavajici poskytuje kupujicimu odlozenou splatnost a jako jedina jistota mu zustava akceptovani smenky, Po toto obdobi nese exporter plne riziko a zpravidla bude souhlasit s touto platebni podminkou jen tehdy, kdyz se muze plne spolehnout na to, ze trasat smenku pfi splatnosti zaplati. Dodatecne riziko exportera vyplyva ze skutecnosti, ze ne ve vsech zemich jsou nafizeni tykajici se smenek stejne pfisne,

pfijmu dokumentu a

inkasnich podminkach

5 - Provedeni pfislusneho inkasniho ukonu (platba nebo akcept smenky) 6 - Predani dokumentu 7 - Predani inkasniho plneni 8 ~Vyzvednuti zbozi

druhy inkasa jsou: Dokumenty proti zavazkovemu prohlaseni

urct vysilajici banka po dohode s pifkazcem. Zavazkovym prohlasenim se trasat

dokumentarnfho inkasa: zavazuje, ze zaplati inkasni castku v pfesne stanovenem terminu. Z hlediska pravni vymahatelnosti teto pohledavky rna pfitom rozhodujici vyznam jasne formulovani zavazkoveho prohlaseni. Inkaso s akceptem a vydani dokumentu proti platbe

Inkasni banka vyda dokumenty kupujicimu proti zavazkovemu prohlaseni, jehoz text

Zasady bank pfi zprostfedkovani

inkasni pohledavka je pohledavkou spravne provedeni inkasniho ukonu;

klienta (pifkazce), banka odpovida pouze za nema povinnost kontrolovat

banka (vysilajici, inkasni nebo pfedkladajicf) dokumenty, pouze jejich kompletnost; banka nepfijfma zadnou zaruku za zaplaceni;

banka (vysilajici, inkasni nebo predkladajici) nema moznost vynutit plneni, je tu tedy riziko nepfevzeti zbozi a jeho nezaplaceni;

Tento druh inkasa se v praxi vyskytuje pfi objednavkach ze zemiDalneho vychodu. Zasilajici banka v souladu s pokyny exportera pozaduje, aby trasat pfi pfedlozeni dokumentu akceptoval smenku splatnou napf. po 60 dnech po ptedlozeni. Dokumenty mohou byt kupujicimu odevzdane az po zaplaceni smenky. Prodavajfci poskytuje kupujicimu odlozenou splatnost, chce vsak mit jistotu, ze kupujici bude moci disponovat dokumenty, a tim i zbozim, az po zaplaceni.

rna pravo

dodatecne storno platby kupujicim je vyloueeno, Pokud je zasilka vadna, kupujici uplatnit reklamaci wei prodavajicimu, 2.2.3 Jistoty a rizika pri dokumentdrnim inkasu jistoty pfi teto platebni podmince se posuzuje oddelene jako:

4.2.2.2 Druhy dokumentamich

inkas dy a rizika inkasa z hlediska exportera skutecnosti dokumentu. pro exportera je druh pfepravy zbozi a tim
1

zvoleneho

dip = documents against payment

d/a = documents against acceptance

Pokud je mozne vydani zbozi trasatovi jen proti pfedlozenf dispozicnich dokumenm (napr. v namomi deprave), zachova si pffkazce dispozicnf pravo az do vydant dokumentu, Kdyz inkasni suma neni zaplacena yeas, mohou pifkazci resp. jeho zastupci (viz clanek, 18 JPI) vzniknout za jistych okolnosti znacne problemy, protoze musi nest: naklady na opetovne vyzdvihnuti zbozi z celniho skladu, naklady na skladovani a zpetnou dopravu, ztraty z prodeje za nizsi cenu, hrozici drazbu resp. znehodnoceni zbozi, Pfi zaslani zbozi pomoci legitimacnich dokumentu (napf, poston pifrno na adresu trasata) je zbozi trasatovi vydano nezavisle na tom, zda zaplatil za inkasni dokumenty. Inkasni pffkaz rna potomjen vyznam pro zinkasovani pohledavky, Jako altemativa se tu nabizi moznost za souhlasu pfedkladajici banky zaslat zbozi najeji adresu. Pfedkladajici banka potom uvolni zbozi jen tehdy, kdyz je zajisteno zaplaceni dokumentu. Protoze pfi dokumentarnim inkasu neruci za platbu za dodavku zbozi nebo poskytnuti sluzby zadna banka, je mozne pffkazci tuto platebnf podminku doporucit jen tehdy, kdyz: mezi nim a jeho smluvnim partnerem existuje mimoradne duvemy vztah spoeivajici na delsich obchodnich kontaktech, neexistuji pochybnosti
0

importera uz je v zasade jen v tom, ze mMe zkontrolovat kvalitu a pravost zbozf po zaplaceni dokumentu.
nnl"r~lr.l

zaver k pouzfvani dokumentarniho inkasa pfi realizaci zahranicne obchodnich nutno konstatovat, ze dokumentarni inkaso pfichazi do uvahy jen tehdy, si navzajem duveruji;

oba smIuvni partnefi

importer rna mnohem lepsi postaveni na trhu nez exporter.

4.2.3 Dokumentarni

akreditiv

Vyuzitim dokumentarniho akreditivu muze exporter odstranit platebni riziko importera, riziko neodebrani zbozi importerem, zfskanim neodvolatelneho akreditivu. zavazku banky zaplatit za dokumenty, odpovidajici

U dokumentamiho akreditivu na rozdil od dokumentarniho inkasa 0 tom, zda dokumenty budou akceptovany a zaplaceny, rozhoduje banka, nikoli jako u inkasa pouze importer. Akreditiv znamena pisemny zavazek banky, ze exporterovi na pfikaz importera vyplati urcitou sumu penez, pokud exporter splni podminky uvedene v akreditivu (lhutu pfedlozeni dokumentu, uplny seznam sjednanych dokumentu, atd.). Zbozi musi exporter dodat nebo sluzbu poskytnout do urcite stanovene lhuty. K vyplaceni nebo k akceptovani dochazi jen tehdy, kdyz pozadovane dokumenty pfedlozil ve stanovenem terminu, Smlouva 0 otevreni dokumentamiho akreditivu se fidi § 682 - 691 obchodniho zakoniku. Uprava v obchodnim zakoniku vychazi z mezinarodnich pravidel pro dokumentarni akreditivy, ktera jsou obsazena v Jednotnych zvyklostech a pravidlech pro dokumentarni akreditivy (Uniform Cystome and Ptactice for Documentary Credits - UPS), vytvorenych Mezinarodni komorou v Pafizi (ICC). V soucasne dobe plati revize c. 500 publikace ICC UPC 500. UPC upravuje zejmena: oddelenost a nezavislost akreditivu na jinych kontraktech; akreditiv odvolatelny a neodvolatelny; zakladni charakteristicky rys dokumentarniho pouze dokumenty, nikoli zbozim; principy banky); zavaznosti banky
0

platebni schopnosti a ochote smluvniho partnera, v zemi smluvniho partnera je mozno

- politicke, hospodafske a pravni pomery povazovat za usporadane,

zahranicni platebni styk v zemi smluvniho partnera neni omezeny devizovymi kontrolami anebo podobnymi omezenimi, resp. potrebna povoleni jsou k dispozici pted odeslanim zbozi, jestlize se pfi dodavanem objednavku. zbozi nejedna
0

specialni

vyrobky

vyrobene

na

Hledisko importera

Vyhody a rizika inkasa z hlediska importera U importera pfi teto platebni podmince pfevladaji vyhody nad riziky z nasledujicich duvodu: Importer se muze rozhodovat az do pfedlozeni dokumentu, zda zbozi pifjme nebo ne. Kdyz se rozhodne zbozi nepfijmout, dokumenty se vrati vysilajici bance. Importer rna jistotu, ze exporter obdrzi platbu az na jeho pfikaz, tj. potom, co importer pfijal a zaplatil dokumenty. Pfi tradicnich dispozicnich dokumentech muze pfevest vlastnictvi noveho kupujiciho uz pomoci techto dokumentu. ke zbozi na

akreditivu - banky-se jmenovane

zabyvaji

(vystavujici,

avizujici,

a potvrzujici

mezibankovni ujednani

hojeni;

principy kontroly dokumentu; data a mista platnosti akreditivu, lhuty pro odeslani a pfedlozenf dokumentu.

34

35

Z ryse uvedeneho vypIY'va predevsfm: a) b) vzdy se jedna 0 zavazek banky (v pisemne nebo jine akceptovatelne elektronicke podobe, napf. SWIFT) forme -

Neodvolatelny akreditiv muze mit podobu: nepotvrzeneho potvrzeneho neodvolatelneho dokumentarnfho akreditivu, neodvolatelneho dokumentarniho akreditivu.

vzdy se jedna 0 zavazek poskytnout urcite penezni plneni (at' uz formou platby na' videnou, odlozene platby, akceptace a zaplaceni smenky pfi splatnosti Ci negociace smenky anebo dokumentu) banka rna zavazek poskytnout plneni podle akreditivu pouze proti pfedlozeni akreditivu odpovidajicich dokumentu musi byt splneny vsechny dalsi podminky pfedlozeny yeas na spravnem miste) akreditivu (dokumenty musi byt

c) d) e)

Nepotvrzeny neodvolatelny dokumentarni akreditiv je bankovni instrument, ktery zavazuje vystavujici banku (banku, ktera akreditiv otevfela), zaplatit exporterovi (beneficientovi akreditivu) dIe podminek akreditivu, pfedlozi-li fadne akreditivem pozadovane dokumenty. Exporter rna tedy zavazek banky, ktery je nezavisly na zavazku [mportera. DaISi banka zucastriujici seakreditivni operace - avizujici banka avizuje, a nema zadny platebni zavazek akreditivu k beneficientovi. - akreditiv pouze

jedna se 0 zavazek dokumentarni povahy - banky se zabyvaji pouze pfedlozenymi dokumenty, nikoli zbozim, obchodnimi Ci jinymi kontrakty. Akreditiv je abstraktni dIuznicky pffslib.

Jedna se tedy 0 abstraktni zavazek banky k beneficientovi (exporterovi), ktery je podminen (splnenim podminek akreditivu). Tento zavazek banky je primarni, neni tedy zavisly na zadnem jinem zavazku, ujednani Ci smlouve, at' uz mezi obchodnimi stranami, ei mezi dalsimi subjekty.

Potvrzeny neodvolatelny dokumentarni akreditiv je bankovni instrument, u ktereho vznika dals! zavazek banky (zpravidla se sidlem v zemi exportera), zaplatit .beneficientovi dIe podminek akreditivu, pfedlozi-li fadne dokumenty pozadovane akreditivem. Exporter rna tedy zavazek dalsi banky, ktery je nezavisly na zavazku importera i na zavazku vystavujici banky. Exporter pak spoleha ptedevsim na zavazek banky ve sve zemi, rna vsak ve svlij prospech i nadale zavazek vystavujici banky. Timto typem akreditivu se tedy efektivne odstrariuje teritorialni riziko. 2) Z hlediska postaveni a ulohy banky rozlisujeme importni a exportni akreditiv. Importni dokumentami akreditiv vystavuje tuzemska banka na zaklade zadosti sveho klienta ve prospech zahranicniho dodavatele. Banka vystavenim dokumentarniho akreditivu vstupuje do neodvolatelneho zavazku a tim podstupuje uverove riziko. Zpusob zajisteni banka stanovuje na zaklade bonity sveho klienta a pak urci .nektery z nasledujicich nastroju zajisteni: blokace financnich prosttedku na uctu klienta v objemu 100 - 110 % hodnoty obchodu; uver poskytnuty klientovi; protizaruka bonitni banky; zastavni smlouva. Exportni dokumentarni akreditiv je vystaven zahranicni bankou z pfikazu kupujiciho (zahranicniho odberatele) ve prospech exportera, Tuzemska banka je v tomto pfipade v roli avizujici, resp. potvrzujici banky.

4.2.3.1 Druhy dokumentdmich

akreditivu akreditivu, ktere jsou modifikovane druhy dokumentarnich

V praxi jsou znamy ruzne druhy dokumentarnich s ohledem na typy obchodnich operaci. 1) Z hlediska odvoIateInosti rozeznavame akreditivu: odvolatelny a neodvolatelny,

dva zakladni

a) Odvolatelny akreditiv muze byt vystavujici bankou kdykoliv odvolan nebo zmenen (i po ptedlozeni dokumentul), a tudiz nepredstavuje skutecny zavazek banky k beneficientovi akreditivu. Vystavujici banka rna zavazek pouze k bance, u ktere ucinila akreditiv pouzitelny, poskytnout ji nahradu za jakoukoliv platbu, negociaci nebo akceptaci smenky, ktere tato jmenovana banka provedla drive, nez obdrzela oznameni 0 zmene ei zruseni akreditivu. Tento druh akreditivu se v praxi az na vyjimky nepouziva, b) Neodvolatelny akreditiv predstavuje zavazek vystavujici, popf. potvrzujici banky, zaplatit beneficientovi akreditivu, pokud budou splneny podminky akreditivu. To, ze je akreditiv vystaveny jako neodvolatelny neznamena, ze by nemohl byt odvolan nebo zmenen vubec, Banka muze vystaveny neodvolatelny dokumentarni akreditiv zmenit nebo zrusit, ale pouze se souhlasem opravneneho, pfikazce, a potvrzujici banky (pokudjde 0 akreditiv potvrzeny). DIe UCP 500 i obchodniho zakoniku je akreditiv, ktery neuvadi, zda je odvolatelny nebo neodvolatelny, povazovan za neodvolatelny.

4.2.3.2 Ucastnici akreditivu Strany zucastiiujici se akreditivni operace: Kupujici (importer) Prodavajici Banka importera - pffkazce akreditivu, zadatel
0

dokumentarni akreditiv.

(exporter) - beneficient, opravneny z akreditivu. - banka vystavujici (otevirajici) akreditiv.

36

37

Banka exportera - banka avizujici (oznamovaci) akreditiv. Jeto banka benefieienta akreditivu, muze byt i jmenovanou bankou (akreditiv bude u ni pouzitelny - vystavujici banka ji zmocni k poskytnutf plneni z akreditivu beneficientovi) anebo i potvrzujici bankou, pokud se sarna zavaze poskytnout plneni dle akreditivu, budou-li splneny jeho podminky. / Dals! banka - dalsf avizujictpopf. i potvrzujici banka. Hojici banka - tfeti banka, ktera na zaklade zmocneni od vystavujici banky a zjejiho uctu poskytne potvrzujici (popr. jmenovane) banee "hojeni" - uhradi teto banee z uetu vystavujici banky akreditivni castku, kterou vyplatila benefieientovi. V praxi jde 0 banku, ktera vede nostro ucet vystavujici banky. Mezi ucastniky akreditivu vznikaji podle prava nasledujici pravni vztahy:

Importer (pffkazce akreditivu) pozada svou banku 0 vystaveni dokumentarniho akreditivu ve prospech exportera, Bankaproveff jeho bonitu, urci zpusob zajisteni a pokud klient spliiuje vsechny pozadavky vystavi akreditiv. Vystavujici banka (banka importera) akreditiv avizuje beneficientovi akreditivu prostrednictvim jeho banky, popr. jine banky v jeho zemi. Vystavujici banka tedy akreditiv zasila (vetsinou prostiednictvim SWIFTu) avizujici banee v zemi exportera, Avizujici banka oveN autenticnost (pravost) akreditivu a avizuje jej exporterovi, Pokudje avizujici banka pozadana vystavujici bankou akreditiv potvrdit a je ochotna tak ucinit, potvrdijej ve prospech beneficienta-exportera, a tim se stava potvrzujici bankou. Exporter Exporter odesle zbozi a zkompletuje tyto dokumenty akreditivem pozadovane bance. dokumenty.

pfedlozi avizujici/potvrzujici zkontroluje.

7.
Obrazek 6 - Pravni vztahy mezi zucastnenymi stranami akreditivu

Banka pfedlozene

dokumenty

a) Pokud je avizujici banka opravnena vystavujici bankou dokumenty proplatit Ode 0 jmenovanou banku) a exporterem predlozene dokumenty odpovidaji akreditivu, jmenovana banka muze exporterovi akreditiv vyplatit. b) Pokud avizujici banka akreditiv potvrdila Oe v roli potvrzujici banky) a doklady odpovidaji podminkam akreditivu, banka musi plnit dIe podminek akreditivu. PIaeenou castku pak obdrzf od vystavujici banky, napf. prostrednictvim hojici banky. e) Banka, ktera je v postaveni avizujici banky doldady pouze zasila vystavujici banee ke kontrole a k plneni dIe podminek akreditivu. 8. 9. Nasledne tato avizujici nebo potvrzujici banka posila dokumenty vystavujici bance.

pffkazce

kupnl smlouva

beneficient
Zadny pravnl vztah pf nepotvrzanem akreditivu, pri potvrzensm akreditivu podle JPA pevny zavazek

obstaravacl smlouva

abstraktni

dluh

vystavujfcf banka

obstaravacl

srnlouva

druha banka

Vystavujici banka po kontrole dokumentu uhradi jejich hodnotu v souladu s podminkami akreditivu avizujici .bance. V urcitych pfipadech vystavujici banka dokumenty proplatila jiz drive, nez je obdrzela - pokud avizujici banka byla jmenovanou nebo potvrzujici bankou a hodnotu dokumentu jiz vypIatiIa. Importer plati vystavujici bance castky zaplacene v souvislosti s akreditivem a ziskava dokumenty. Pokud vystavujiei banka jiz dokumenty proplatila drive (bod 9), importer je taky zaplatil vystavujici banee drive, nez je fyzieky obdrzel.

10.

4.2.3.3 Postup pii provddeni akreditivni operace

Obrazek 7 - Obecny postup pfi provadeni dokumentarniho pouzitelny platbou na videnou)
1

akreditivu

(akreditiv

4.2.3.4 Funkce a principy dokumentarniho akreditivu Akreditiv spliiuje pro ucastniky nasledujici funkee: Hlavni funkee: zabezpeceni platby .:. Zabezpecovaci Zabezpeceni funkce: pIatby exportera

Exporter
5

Importer

2
3 8 9

10

Avizujici banka
(potvrzujfcf banka)

Vystavujici banka

Exporter rna jistotu, ze kdyz splni podminky uvedene v akreditivu, tak mu bude bez toho, aby k tomu musel davat souhlas importer, vyplacena akreditivni castka, Za platbu mu ruci akreditivni banka resp. nasledne potvrzujici banka. Zabezpeceni dodavky pro importera Importer nemuze klast akreditivni podminky svevolne. Vzdy vsak pozaduje pfedlozenidokumentu, ktere potvrzuji, ze zbozi mu bylo skutecne odeslano. Co se tyee kvality zbozi, podstupuje vsak riziko.

1.

Exporter a importer se dohodnou na podminkach kontraktu, jehoz soucasti je platebni podminka zaplaceni prostrednictvim dokumentarniho akreditivu. Zaroveii sedomluvi na akreditivnich dokumenteeh a na dalsich podminkach (kdo hradi jake poplatky apod.).

38

39

.:.

Platebni funkce Dokumentami akreditiv slouzi v zahranicnim obchode na bezhotovostni platebni styk mezi importerem a exporterem.

potvrzujici banka hradi beneficientovi instrukci;

castku dokumentu ihned a pfimo dle jeho

.:.

Uverova funkce
Uverova funkce je dana uz pfi otevreni akreditivu. Ve vetsine pfipadu banka, ktera otevira akreditiv, nepozaduje od importera okamzite kryti akreditivu. Poskytuje klientovi (importerovi) avalovy uver az do vyuziti akreditivu exporterem, Importer si tak seW likviditu. Take exporter muze v zavislosti na druhu akreditivu poskytovat urcite financovani, napf. pfi akceptacnim akreditivu nebo pfi akreditivu s odlozenou splatnosti (tzv. "Deferred Payment Credit").

vetsinou se ihned .Jioji" - inkasuje tuto castku z uctu vystavujici banky, vedeneho bud' pffrno u potvrzujici banky nebo u treti, tzv. hojici banky; potvrzujici banka nesmi uhradu oddalovat s tim, ze pocka, az obdrzi hojeni od vystavujici banky. Pokud akreditiv neni potvrzen, muze castku dokumentu zaplatit beneficientovi jmenovana banka, ktera tuto uhradu provede pouze na zdklade zmocneni od vystavujici banky. v praxi tato banka prove de uhradu pouze z prostiedku vystavujici banky, tedy z uctu, ktery jmenovana banka vede vystavujici bance, nebo u treti, hojici banky. b) akreditiv pouzitelny odlozenou platbou Tento druh pouzitelnosti akreditivu se lisi od akreditivu pouzitelneho platbou na videnou placenim pouze v case, kdy zavazana banka plati. Banky musi pote, co shledaly splneni podminek akreditivu, urcit dle podminek akreditivu den odlozene splatnosti a s touto valutou zaplatit.

Hlavni principy dokumentarniho akreditivujsou: 1. Princip neodvolatelnosti - akreditiv nemuze byt zrusen nebo zmenen bez toho, aniz by s tim vyslovene souhlasily zucastnene strany. 2. Princip nezavislosti na ostatnich smluvnich vztazich oddelenost dokumentarniho akreditivu od kupnich a ostatnich kontraktu, ke kterym se akreditiv muze vztahovat. Banky se v zadnem pfipade temito kontrakty nezabyvaji, a to ani tehdy je-li v akreditivu na ne uvedeny odkaz. 3. Princip dokumentarnosti - banky poskytuji plneni pouze proti pfedlozenym dokumentum. Vsechny strany akreditivni operace se zabyvaji pouze temito dokumenty, nikoli zbozim nebo sluzbami, 4. Princip vylouceni odpovednosti bank - banky nejsou zodpovedne za formu, dostatecnost, pfesnost, pravost, falzifikaci Ci pravni ucinnost zadneho dokumentu. Nejsou zodpovedne za mnozstvi, stay Ci hodnotu zbozi ani za omyly pfi pfekladu nebo interpretaci technickych terminu,

c) akreditiv pouzitelny akceptaci Banka zavazana z akreditivu - vystavujici a potvrzujici (pokud je akreditiv potvrzen) musi pote, co shledala dokumenty v souladu s podminkami akreditivu, akceptovat smenku vystavenou na tuto banku a zaplatit ji pfi splatnosti. . po akceptaci smenky rna tedy zavazek jakze smenky, tak stale z titulu akreditivu. Vystavujici a potvrzujici banka maji povinnost akceptovat smenku vystavenou na ni, pokud puvodni smenecnik (banka,u ktere byl akreditiv pouzitelny) smenku vystavenou v souladu s akreditivem neakceptuje (samozfejme za pfedpokladu, ze vsechny podminky akreditivu byly splneny). Pokudsmenka byla timto jinym smenecnikem akceptovana (tedy bankou, u ktere byl akreditiv pouzitelny), ale pfi splatnosti nezaplatila, vystavujici a potvrzujici banka maji povinnost tuto smenku zaplatit.

4.2.3.5 Pouiitelnost akreditivu Kazdy akreditiv musi dle UCP jasne uvadet, zda je pouzitelny: a) platbou na videnou; b) odlozenou platbou; c) akceptaci; d) negociaci. a) akreditiv pouzitelny platbou na videnou Banka zavazana z akreditivu - vystavujici a potvrzujici (pokud je akreditiv potvrzen) musi pote, co shledala dokumenty v souladu s podminkami akreditivu, platit beneficientovi akreditivu:

d) akreditiv pouzitelny negociaci V bankovni praxi se negociaci smenky nazyva uplatny pievod smenky. Provadi se vetsinou tak, ze klientovi (indosantovi) banka odkupujici smenku (indosatar) zaplati % nominalnf hodnoty smenky. Smenku pfedlozi k zaplaceni (nebo k akceptaci a nasledne zaplaceni) smenecnikovi. Kdyz pfislusnou platbu od smenecnika obdrzi, vyuctuje si pfislusne uroky od doby negociace do zaplaceni smenky smenecnikem z uctu klienta, od ktereho smenku odkoupila - negociovala. Negociace smenky se bezne provadi se zpetnym postihem proti indosantovi. A to u smenek, kde neni v dobe negociace zfejme datum jejich splatnosti, pfedevsim u: smenky na videnou;

40

41