I

ffi

"5

q
,
,l
a

:
t

I
 REG|oNÁLNíPoLlT|KAEU
A NAPLŇoVÁNíPRlNclPUPARTNERSTVí
studie České
PÍípadové republiky,
Německa,Franciea Slovinska

Vr DoČrnl(eo.)
PRvrlVenrueR
Mlcnnru KozlovÁ,VnnrtsuvHRvtíx,

UNIVERZITA
MASARYKOVA
poutoloetcrÝ
vEztnÁnool'tÍ Ústnv
BRNo2000
 O B SA H

f-n Konrad
| 4 I Aden a u e r Vír DoČxal
l f--1 I Stifrung
|.ÚV o D
PubIikacevycházís finanční
poclporou l ' l Modely zkoumáníregionálnípolitiky............
Konrad.Adenauer-Stiftung,
zastoupenív Praze
VÍl DoČrar'
2. REGIoNÁLNÍ PoLITIKA JAKO KOLEKTIVNÍ enÉNa..''. í1
tl

2.l Principparherství,
ko|ektivní
a koÍpoťativni
model'...''.''..''..''...'..'''
t1
l5

Vi,r' DoČral, MlcrtaELe KozlovÁ

.l. I{EGIoNÁLNÍ POLITIKAv ČpsrÉ REPUBLICE .......,.l7
3' l PŤedstaveni země z pohleduregionálnípolitiky ...........,17
3.l . 1 CR a po litik ahosp od áŤskaésociálnísoud ržnosti .........' ..' ....' .......
21
3.2 A r é nar egio nální p olitik yv Č R a.ie;iak téŤi....' ......
' .,...' .2 4
3.2.1 Samosprávajako aktérregionálních zájmri ..,..'...'....25
3.2.2 Regionálnírozvojovéagenturyjako aktérregionálních zájmtt.".,.29
3.2.3 PŤeshraniční strukturyjako aktérregionálníchzájm .....'.'......'.... 31
3.2.4 ostatníaktéŤi regionálníchzájmŮ.. ......36
3'3 Forma|izacepolitickychkanálúí ČR a1e;icnvyutžiti....................'...38
3.3.1 Fo r maliz acep olitick ého d ia|og una státnírirov ni.........' .' ......' .......3 9
3.3.2 Formalizacepolitickéhodialoguna rirovniregion ...',.,.....'.......'. 47
3.3.3 P o litick1idialogna lok álnírirov ni........... ....,.............4 9
3.4 Z ávě r ...'.. ...' .' .' ..
50
3.5 P o užité z dr o j e.....' ....' .......' ' ..'
5l
3.5.1 P r inr ámíp ram eny .' .........51
O Masarykov a univ erzita, 2006 3 ' 5.2 Sekundámí zdroje .',...'.... 52
.].5.3I nter netovpéortály .
' ........5 5
lsBN 80-210_4012_2
 Vnartsr'ev HevlÍx

1.:YOR9A A IMPLEMENTACE
REGIoNÁLNÍ PoLrTIKvvuEiaecru ..
4'l PŤedstavení
země z pohledu..gi*arniffi................................;:
4,1'1SRN a politika
i'o'poaar.tj"
4'2 Arénaregionální soudržnosti.......................
'*'l'"'
politikyv Nu'".t" ss 5'5'3 Internetové
portály
4.2.l Sdružení aktéŤi .,,.,....64
měs.ia, ":":í
obc;'"-" ffi;J zastupci
samospráv
..,..'.....,,.
64 Mtcuneln KonovÁ
.....]..'......'....................'.
i3..:i:;i:T;;aměstnavatel.i.,u,n'c]tnun"ú os
4.2.4PŤ*h*;ič;i#lff
il:]f jíť.:.:.T.'.:.::Í
6. REGIoNÁLNÍ PoLITIKA VE sLoVINsKU
|21
',...,'......''..'
4'3Fotma|izace
4.3.
".:i'.::i:;''"i:il:jťH
politicky.''iá"ii.*
6' l PŤedstavenÍ
zeměz.pohledu
regionální
politiky .',,,.....
|2|
Ňu*i.u" ajejichvyužití'...'.'.......69 6.l.l Slovinskoapolitikahospoaarsteasociálnísoudržnosti....,.,.,....l2g
r Formali_* di;"s;;u r,u",urovni............,............. 6,2 Arénaregionální
f "]i:i..kg.h" politikyve Slovinskua jejíaktéŤi...
tli tr:xf;r#"]iliŤ9l"il ; ;;;.ovni
6e
spolkoq/ch
zem
í.,.,..,
72 6.2.1Samosprávy ,....'...,,.,.,...,.,,'
jako aktéŤi t32
regionálních zájm ..
3.aPonticlc!il':é 'ji.lff #f.iilr regionri'.
-...l*'......sz 6.2'2 Regioná|nirozvoj,ove'agentury'ako ,,,.',...|32
.a
4.4Závěr.'..,...............- :rovni .............'..'....
akterregionatnictr
6.2.3ostatníaktéŤiregionálnipolitiky........':..............',,.|37 )i:,, ..,,se
83
4.5Použité'd."*.... 6'3 Formalizacepolitick;1ictr tanatt ve slovinskua jejich využití.''.......
.........'...85 l38
. .. . 6'3' l Formalizace po|itick!,chkanálri
4.5.1Pimámí;;;;;.............'.'...'..-.'..... .'.....86 na stiítnírovni
4'5.2 Sekundární a j eji ch vyuzíti'',''.'''.'...'..'..'....'
.......86
prarneny
. 6'3.2 Formalizácepolitic$i.h k";;i.l- -. -... l 39
4.5'3 Intemetové portály.. . . .................... .'......88 ;;.;;;;;;il ffi.........''....'...
a jejichvyužití............'..'....'...............
':""""..'..............................
89 6.3.3Formalizáce politickychkanálri l"k;i;i.;;;;;l...,'.,,.'.,.,......'.,142
Pevrl VpnxrEn a jejichvyužití...'......'.......''..'..:...........
'"
5. REGIoNÁLNÍ PoLITIKA :
6,4Závěr.,',,,.....''.......'......'...... ......'.l45
VE FRANCI....' ,.:..,..,,.146
5.l Piedstaveni 6.5loužité
zeměz pohleduregionální 'd."j".'..''....'........................'....... ..,.,...,147
5.l. l Franciea politika .'.................:..........'..;l 6.5'l Primární pram"ny
hoso"ď'*.;socfi;í '"','" ',,,,,..,l47
5'2 Arénaregionální soudržnosti'......'........... 6.5'2Sekundámí zdrojé
oolitikyve r.un"li 95

i.í.j *;;;;;'j.'íiil' ....'.'.'......98

"k';'
ilffii?r#,"*"
ffi"o.,*, . .........98 6'5.3 Internetovéportály.

::r i.""4;:7". 101 VÍrDoČrel

7, PRINCIP PARTNERSTVÍA EVRoPSKÁ
-5,
5. 2, 4Roz: lojoveagentury1a g.n. " . á; . il; ; ; ; .
3 Formatizace
politi
ck5icrr
r<aiar.n RE G I o N Á L N Íp ornxa _z a v t n_a i ř nr. n. ni . . . . . . ' . . ' . . ' I5l
5.3.l Formalizace ";;.Jn.i]:'jffff ',|;.......'....
...i ;Í
politickéŇil;;.."tl't'li.i.ouni....................'.'.
5'3.2 Formalizace
politickéh" l05
d rirovni........'..'''..
5.3.3Formalizace
politick9]'" "g";;**,""u,", l09
JiJJ!; ;; ffinementalní
5.3.4Formatizace
politickéh" rirovni.......
tl2
di;i;;; rovni....'.....
"l.ťuil' ,...,.,...'
t12
 1.

Úvoo
VÍrDocxnl

politiky
1.1Mode|yzkoumáníregionální

licrtoménregionální politiky EU obnášícelou Ťadur znfch vztalr a vazeb,

V1ichodiskase lišínejen dle teritoriálních rovní (EU, členskystát, region),
lr|ci dle typťraktéručidle motivrjjejich interakce.Tato skutečnostobnášíjisté
rrrctcldologické riskalí,a to nalezenítakovéhovědeckéhonástroje,kte{' bude
;r1l|ikovateln1i na celou šíŤia komplexitu zkoumanéhovědeckého objektu.
V tcto souvislosti je regionálnípolitika EU povaŽována za politickou arénu
(srtlv. Mathias 2004) s četn mi kolektivními či korporativnímil prvky. Tato
rtlzŠíŤcná pŤedstavavyplyvá ze ,,silnéoboustranné (resp.mnolrostranné) závis-
Irlslinrezi veŤejnjmisubiekty na niznych teritoriálních rovních..,(Perkmann-
SLrrrr2002: 106). Mezi aktéryregionálnípolitiky EU vznikají hustépolitické
l;i1č, a to jak vertikální_ prostupujícívšechnytŤiroviny EU, tak i horizontální_
r, t.litnciinterakcíaktérrina kaŽdéz rovin, (srov. Baclrtler-Turok 1997: 5 či
l\4lthias2004: 13 8 ).
l,r.ávěkolektivní charakterregionálnípolitiky EU se jeví jako možn11i po-
rrrysIrlynástrojzkoumánítohotovědeckéhopŤedmětu. Nástroj, ktery poskytr.rje
.;1rrrlcčrry jmenovatel pro vyzkum prisobeni regionální politiky EU na všech
lie cll teritoriálníclrrirovních(EU, člens$ stát, regiorr)a kter1fumožníodhalit
l..rrlr1-rlcxítuvztahúmezi aktéryregionálníchzájmŮv EU. Je pŤekvapující, že
..r.lrríautoŤipracujís tímtonáhledem na regionálnípolitiku EU bez hlubšího
|()/lx)ručiteoretickéhoukotvení.V souvislosti s charakterizovánímregionální
1'rl|itiliyEU tak docházi k používánípojmri jako kolektivni, korporativni, po-
ltIt,'lit',sítěapod. bez adekvátníhovysvětlenítěchto politologic$ch konceptťr

| |'rrtrŽivá.li
se v tétopráci pojem korporativismus,
myslíse neokorporativismus.Tradiční
l'r,l1lrrl.ittivismus,
kterypŤedpokládá,,beztŤídní spo|ečenskou
strukturu'rozdě|enou do rŮz-
Il\(l| |(()rporacípodle funkce,kterouměl mítkaŽd!ve společenské dělbě práce..,(víceviz
I r'rIlr'
Mat.eš2003:242,téžMiller 2000:233)je jako teoretick1!'pŤístup
pro vysvětIení sou-
..il.,llY(]ll
politick ch proces těŽkopouŽiteln.
 l
lliil:ilij'.T',]T"J' 997,Perkmann-Sum
2002,
Enge|
1994).
Ještě
větší 2.
:Ív*-lojmr11u.ybyb
(""píH;I;l;;0ď4;1lli$ďHf
v azby mezi*,e' ..n,o^l|,|]"l"qi á riplněa specifické
#Y#':,"i:Í:;;;:r,:"p#,,",,*i
tétopráceje ověrithypotézu;;;
REGIoNÁLNíPoL|T|KAJAKo KoLEKTIVNí
ARÉNA
Ťech
" vybranlch
.Cíl"..
zemíclr
(Č1 .."'t
Ňi'".t",i.J;#HT:Í:i:í,J;ffl]iiiJÍ,lY; VÍTDoČKAL
jek]arovanÝm
.s principem t"r"ni".r'á r"i"'i ..
t"o.eti"támu,ítotu.ni
totektivního o"titikyEU. Prvníse
:ě:uj"
Zda mojjiiT,j
resp. principu
docházikaplikaci teoretickych partnerství.
vfchodisek .lelu'
sech je zkoumáno u" ety.".r, politick]fch proce-
pŤípadovlch.*aii"i...áln;Ých
2.1 Prlncip partnerství, kolektivní a korporativní mode|

Eo|eltivisrnusje možnonejobecnějicharakterizovat jako snahu,,o dosažení

e||Ó tpolecn!'mkonáním....., (srov.Miller 2000: zzž).rcoteutrvní modelje
*rloŽerrnrrpŤesvědčení, žesprávnérozhodnutílze dosáhnoutpouzezapojením
Ea ncjáirŠího počturelevantních aktéru(srov.Schaub2004:sg)pŤizachování
B{vy5š|ntirykonsensuálního rozhodování. V souvislostis četn]|,mi
zmínkami
B |ttl|eltivním charakteruregionálnípolitiky EU je možnokonstatovat,že toto
slna odpovídáprincipupartnerství.
Pl|ncip partnersťví je do jistémíry vhodnějším konceptempro charakte-
Fryv.ánl regionální politiky EU jako politickéa vícerirovĚové arény,jelikož
$J furrrru|ovánpŤímopro potŤebyiétopolitiky. oficiálně byl piejstaven
Efunnou strukturálních fondri v roce 1988.Čianet+. .amcává s.nc*i""
t . ku |98ttdefinovalpartnerství jako ,,tizkouspoluprácimezi EK, členskj.m
:{tsm a orgány regionálníči lokální ťrrovně,t.ay-mzaa s ana jedná jako
procesudosahování společného cíle..(Bauer2001,podrobnějiEvans
ffi!E'-:
lB05l 220. téŽSchaub2004: 89). V současné doběje driteiitostpainerství
zclfirazřována(napŤ. Bílouknihou2001 neboTŤetíkoheznízprávou
#lé' i1..
1601ci prrrváděcími směrnicemi)I.Forma,jakouje dos?rtrováno principupart-
ffirtBl, vnriujedlejednotlivj'chrovin od formalizovanfchpolitickj,chiialogu
E YybrerrlnriaktérypŤesparticipaciaktéruv odpoveáni,ci institucíchaz po
kplektlvirlvj'kon regionálně.rozvojovj'ch programri.Z iohoto vypl]í.vá,
žese
a{edná pouzeo teoretickykoncept,protožeodrážíreálnoukonstrukcia reali.
Éc| regionálrrlpolitiky EU. PŤestonenívhodné,obzvláštěpŤihlubšíana|yze

I v E|lékuizc z roku 200l

se uvádí: ohleduna to,jakje politika EU pŤipravována
',Bez
Éup|atnrrvártrr,nrusíb!'t zprisobjejí rca|izaceotevŤenějšía snazšíz hlediska d.odaovani
a shápául Krrrnisezajisti:.''Z,avádětdohodyo parnrerstvipÍesahující minimálnínorrnyve
}ybtan!..|rrrlr|nstcch
a požadující od Komise, aby prováděladopffiujicíkonzultacevyměnou
=a-da|t|:ánrky většíotevŤenostia reprezentativnostikonzulto;anj,ch organizaci...(ííceviz
Řilá lrrrIlru
.'(X)ll,
10
11
 sítí,ťrplněrezignovati na tíadiční politologicképojmy jakokorporativismus
čikolektivismus. aklch asociací regionálních zájm , ani politické deklarace Ewopské komise
Princip partnerstvíje vuči kolektivnímu nemohou členskéstáty donutit k většídecentralizaci rozhodovacích procesri
modelu konceptemspeciálním
a |épe aplikovatelnym na procesyv rámciregionální či k většímuzapojení svj'ch subnárodních složek. Na druhou stranu je nutno
politikyEU. Princippart-
nerstvívyjadŤuje najednu stranuvíce rovrio,vé konstatovat, že princip partnerstvíjakožto ideov! základ regionální politiky
vertikálniprisobeníregionální
politiky EU - z Ťídícího centrana rovni EÚ az po implementující EU vytváŤíurčit!'tlak na centralizovanéčlenskéstáty a poskytuje subnárodním
nrírodní čilokálníťrrovni, orgányna aktérrimjistou argumentačnízákladnu.
na.druhoustranuje princip
jako horizontálníspolupnicelokálních, iartners*í tate cnapan Z těchto zjištěníje patrné,ženaplněníprincipu partnersťvílze ťrčelně
zkou.
vzájemněpropojenychaktéruregionál-
níhorozvoje_ pŤevážně na rovni tnat na základě jednotlivfch pŤípadovj'chstudiíčlenskj'chstátri EU. Hypotéza,
(,.ou. Skokan2003:50).Z tohoto
j" !"T:' .žeprincip partnerství '.gloní
je aptitovan Že regionální politika EU je za|oženana kolektivním jednání, bude ověňována
r zně, v závislosti na konkrétní
teritoriálnírirovni. prostŤednictvímprincipu partnerství.DojdeJi k potvrzení, žeje princip part-
Na urovniEU je zapojenípartnerurealizováno nerstvínaplněn, pak|ze hovoŤiti o potvrzení hypotézy.
prostŤednictvím procesrine.
gociacís člensk.fmistátya téži pomocí Arnbicí práce všakneníve zkoumanfch pŤípadov1fch studiíchposoudit míru
formalizovaner,o porl.i.r.áiJ aiutogu
s aktéryregionálníchzájmri.Motivempartrrerskeho pnrtnerstvív rámci všech tií rovin. Jak vyplyvá z tabulky č. 1, bylo by pro
jed;'í:;;.p-io rovinc
je správnénastavení mantinelú konrplexní r4ilzkum principu partnerstvínutno zkoumat jednak jeho formálni
."giunaroi|olilty ru a získánízpetne
Na ťrrovrristátuje naopakpro nap eni ei nJpti-cnip.incipu vazby, ttastaveníajednak i faktickénaplnění,a to na všechtŤechrovinách a s ohledem
zdali partneŤi partrrerství klíčové,
mají(resp'nemajíjmožno*piJir". sejednak na rriznétypy aktéru.Takoqf postup však pŤesahuje záměry tétopráce. Dťrrazje
níchpozic vričinávrhrimEvropste tomis"."ieanat na pŤípravě národ- tak kladen na rovinu strítu(ČR,Německo' Francie a Slovinsko) s pŤihlédnutím
i na formulacičidokonce
implementaciregionálnípolitiky Eu k vfznamu, jak!' zde plní rovina region . Klíčovévfzkumné otázky práce tedy
v oanám strítě'Pro liroveř regionrije
konečně dťrležité'
zdali ve státěexistqiíto*|"i"ntni subnrírodní znl, zda:
dochánik co nejširšímu složkya zda|i . mají subnárodnísložky možnostpodílet se na Vyjednáváníu evropskj'ch
zapojenírelevantnichtokálních*,e.,:
-rozvojovj.chstrategií' a"ígi".ar'c- institucípo boku státu
Je sice pravda,žerozhodnutína rirovni . existuje formalizovan! dialog mezi státními organy a subnárodními
EU mohou byt pŤijímána pouze
na základěkonzu'tacís nižšími rirovněmi1..ou.Euan, zoos ei š"t,*i složkami ve věcech nastaveníregionální politiky EU v danémčlenském
|260/|999)a žeparhrerství zoo+, státě
má b!'t ao'uz"no u rámci všechrovin a
všechÍiízí realizacepolitiky^_pŤíp.aua, i v rámci . nejsou subnárodnísložky pouze detašovanápracoviště státníchorgán ,
ptaoouání, financovu"i i*o'"-."."".
a evaluace,(srov.Hcilcke'1qqoi 35). ale tvoŤíopravdovou decentralizovanou rozhodovací uroveĎ
Tyto obecnépremisy všaknarážejína . subnárodnísložky nabízenouplatformu vylživaji
zásadníriskalí.Až na rovinupU, kae si
;"p;k; insti]tuce ,í.y up.ffi..zi.
konzultací(napi se zaj11rÍ'1i ,k"pi";;;-;"isí
míraskutečného partrer-
stvína právních,rizemníchči administratiíni"t, Ve vztahu k rovině regionri je sekundárně nutno zkoumaI, zďa:
poamínkáchv.jeonouivy'ctr . jsou subnárodnísložky odpovědné zarealrizaci regionálně rozvojovj'ch
člensk.fchstrítech(srov. Schaub200a:
89). Čienskéstátyjsou sice povinné
dostátve vaahu k srn}msubnrírodním programri
obecnémuprincipu partner- . se na tvorbě regionálně.rozvojovj'ch programťrpodílíco nejširšíspekt.
ství,iídíse všaksv,.imivnitrostátními'toztJ*
no.'u.i, kterémohou,oui.nuiegion.i
zapojovatpouzenominá'ně(srov.Evans rum regionálních či lokálních aktérri
200Í.226_229).no'inu .tat,il" tut . v regionu existuje subjekt, kteÚ má na starosti vjzkon regionálně.rozvo-
moŽnocharakterizovat iako pomyslnj,stŤedobod, od kteréhojeodvozenrežim jovlch programťl(tzv. regionální management)
subnrírodních složek.
Princip partnerství v s.objzahrnujeznačnourozmanitost(viz
Stricto sensuneexistujejed1o.1i tabulkač' l). MÍrou,do jakéjsou vyšeuvedenépŤedpokladysplněny, lze identifikovat in-
p.i'cipu partrrersrví. V čtenskfch
státechse vfznam partnersfví "priu*
lišípŤipad tenzittrpartnerstvív danémčlenskémstátě a tím i rozsah kolektivníhojednáni
pip"a" Ani značné lobby evrop-
"a pfi ren|izaciregionálnípolitiky EU v tomto členském státě.
12
13
 Tabulka č. l Zatimcoby volné zaměĎováníslovních spojeníkolektivníjednání aprincip
purtnersťvínezpúsobilov pŤípaděregionální politiky EU žádnou závaŽnouter-
minologickou diskrepanci, neplatíto již u terminu korporativismus. Korporati-
viltlnus bwátéžspojován s regionální politikou EU jakožto politickou arénou
existují
formaIizovaná docházík časté (nrov.Mathias 2004: 7, l l0 a 141)a nejčastějise vymezuje podílemzájmov!'ch
interakci instituceEU (zejména
pravid|apro prisobení mezi zájmov1imi rkupin na rozhodovacím procesu ajejich vztahu k Ťídícím orgánlim (srov. Fiala
Evropskákomise,V/bor
aktérrlregionálních skupinamia evropsklimi region . Evropsk/ . Sclrubert2000 čiFiala _ Mareš 2003 : 232_250).Ko1porativní model je kvali-
zájmú institucemi
jsou nastaVena
parlament) tativně odlišnj'koncept. Nejedná se o ,,pouhopouhé..konzultování partnerŮ, či
procesnÍ pŤipomínky zájmovlch orgányč|ensk1ich
pravidIavyjednávání skup!na poziceč|ensklch (ministerstva
státri rr nominální pŤípadněpouze formální zapojenído realizace regionální politiky.
a jiné
mezi evropskyimi státújsou k optoványdo kompetentní 11Ťady, Korporativní model je spjat s rovnocennÝm zapojením aktéruregionáInichzá.
institucemia č|ensklmi návrhriEvropské komise negociační v1ibory) jrrrťrdo rozhodovacího procesu' kdy váha hlasťrregionálních zájmri je natolik
státy evropskéasociace eilná, že bez jejich souhlasu není prakticky možnéči pŤedstavitelnépŤijmout
roŽhodnutí.V pŤípadě,Žeje indikovano naplněníprincipu partnerství,je vhod-
regioná|níchzájmri
subnárodní sloŽky subnárodní sIoŽky orgányč|ensk/ch státri nédále zkoumat, zda.li zapojeníaktérťr regionálních zájmri nenaplřuje i model
majímožnostpodílet nabízenou pIatformu (ministerstvaa jiné ku.porativní (více viz tabulka č.2).
se na vyjednávání využívají KompetentníŤady)
u evropsklch institucí národníasociace
po bokustátu .Íttbulka
regionálníchzájmr) č.2
existujeformaIizovan)i odborná veiejnost
diaIogmezistátními širší
veÍejnost
orgánya subnárodními SpoIečnéjednání,jednáníve shodě- upiednostřováníkonsensu,
sIoŽkami ve věcech |(o].ktIvníJednání zapojeníco nejširšího
počturelevantníchaktér
nastavení regioná|ní
po|itikyEU v daném irlnclp poIitikuEU
mode|na regioná|ní
Aplikujekolektivní
p.Ítn.rstvÍ
č|enském státě
subnárodní sIoŽky vypovídáo podíluzájmov./chskupin na
Teoretick!pÍístup,
nejsoupouze Korporatlvlsmus rozhodovacím procesua jejichVztahuk iídícím
orgánŮm
detašovanápracoviště
státníchorgánŮ,a|e
ihltrl: autor
tvoÍíopravdovou
decentralizovanou
rozhodovací roveti Vo vztahu k hypotézepráce je možno obecně konstatovat, Že čímje v!,skyt
subnárodní tím víceje po-
korporativníchprvkri pŤiaplikaci principu partnerstvíčetnější,
sloŽky na tvorbě orgánymístní
nejsoupouze regionálně-rozvojov1ich samosprávyčipienesené rilovrln kolektivní charakter.
detašovaná pracoviště programrise podí|í státní5práVy
státníchorgánŮ,a|e co nejširší
spektrum regioná|nía |oká|ní
zájmy
tvoiíopraVdovou regioná|ních čiIoká|ních regioná|ní
decentralizovanou aktérú
a |oká|ní zdroje
2.2 Použité
u,/zkumná a vzdě|ávací
rozhodovací roveti v regionuexistujesubjekt, centra
za reaIizaci
regionálně kter! má na starostiVÝkon neziskovéorganizace Arrderrrcn, svein a Eliasen,Kjell, ed. 2001.Policy Making in theEuropeanunion.
rozvojovfchprogramri regioná|ně.rozvojov1ich odbory turrrlon.Sage.
jsou odpovědné programtl(tzv.regioná|ní širší
subnárodní
veiejnost Bclhf ler,Johna Turok,Ivan,ed. 1997. The Coherenceof EU RegionalPolicy,
sIoŽky management) ťtlntru'rting Perspectiveson theStructuralFunds.London.Routledge.
Zdroj: autor
Enrier, M iolrael.2o0l . ,,TheEU ,PartnershipPrinciple' Revisited.A critical Apprai-
lnl ol'its lntegrationist Potentialas a GovemanceDeviceInterconnecting Multiple

't4 '15
 AdministrativeArenas...In: Gemeinschaftsgiiter:
Recht,Politik und Ókonomie.
(www.mpp-rdg.mpg.de/bauer_ab I .htrnl). 3.
Eising,Reiner.2004.,,MultilevelGovemanceand Business
Interestin theEuropean
Union...In.Govemanc e |7, č.2' 211-245. REGloNÁLNí PoLlTtKA v čEsKÉREPuBL|cE
EvansAndrew.2005.EU Regionalpolicy. RichmondLaw
& Tax.
Evropskákomise.2O0|.Bíl loiha o Ewopskévtádnt
no,ci)i,-í.zoot, b,,ptt MlcHnru Kozt.ovÁ
Vtr DoČxnr-'
www.eu.int).
Fiala, Peh a Pitrová,Markéta.2003.Evropskaunie.
Bmo, CDK.
Fiala,Petra Schubert,Klaus.2 000.M-o'derní analjzapolitilg,.Brno' Barrister&Principal.
Goldsmith,Michael J. F -'Klausen, Kurt, rlaudl, rssi. n,,opio,-i,t"]otto, ona
Local Governmenr. "á.
Chelrenham.EdwardEtgai fuUUstring Ltd. 3.1 PÍedstavenízemě z pohledu regioná|nípolitiky
Greenwood,Justina Grote,Jiirgena Ronit, KJrsten. 1994.
Órganized Interestsand
theEuropeanCommunity.London.Sage.
Greenwood,Justin.2003.InterestReprešentation in theEuropeanUnlon.Basingstoke. ČcskÓrepublikavzhledemk svékomunistickéminulosti zača|arozvíjetmo-
Palgrave. derníregionálnípolitiku ažna počátku90. let minuléhostoletí'Nutno však
Heinelt,Huberta Kopp-Malek,Tanjaa Lang, Jochen_
Reissert,Bernd.2005.Dle pot|otknout, žev prvníchletechpo ,,sametovéo. revoluci nebylaotázkaregio-
EntwicHung der EU-Struhurfonds alskuáulativer Politikprozess. né|ního rozvoje prioritou.Tehdejšívlády nevěnovalytomuto odvěťvípŤíliš
Baden.Baden.
Nomos.
velkou pozornosta regionálnípolitika byla vždypouze součástíostatních
HÓIcker,Norbert.2004'Regionenin Europa_ Gewinner
oderVerliererdeseuropáis- politik, nikoli samostatrrou oblasti zájmi (víceviz Wokoun:2003). PŤíčiny
chenEinigungsprozesses? Eine BetrachfungdesBedeutungswandels
in Europaam Beispiel dereuropáischenRe,lional-
J.. Ř.gtn.n táto nedostatečné čivelmi malépozornostilze hledatjednak v probíhajícím
und Strukturpolitit.,,onibsz uls procesu,kter1fpoutalprimárnípozornostčeskfchvládníchči.
heute.TectumVerlag. tťBnnformačním
Keating,Michael. 1998.The New Regionalismin westem n|tolů,jednak v poměrně vyváženému stavuvyspělostijednotlivfch částí země
Europe.TerritorialRe-
structuringandpoliticarchange.cheltenham.Edward (v poměruke stavrimpozdějším, viztamtéž). Vzhledemk ne pŤíliš vyraznym
Erg* ruuri.r,ng iia.
K&rig, Thomasa Rieger,Elmar a Schmidt,Hermann.
1996.Daseuroptiišcie_Mehre- B vlditelnj,mmeziregionálnímdisparitám,kterébyly bezesporuvj'sledkem
benen- system.Frankfun. pol|tikybj'valéhokomunistického režimua s nímspojeného systémucentrál-
Mathias,Jtirg.2003.RegionalInterestsin Europe. |íales
and Saxonyas Modern Regions. n|hoplánování,nebyli zákonodárcinuceni se zabyvatjakjmikoli reformami
London.Frank Cass. l
Mazey, sonia a Richardson,Jeremy.2oor.Interest Groups
ráeadnějšíhocharakteru.
and E(J policy making: Prvnípolovina 90. let spojenás vládou pravicovékoalice byla ovlivněna
.?3o!b,!ional Logic and YmueShopping.(www.nuÍfrelo.o*.ac.ut;.
-Miller, tpl|kacíliberálníhopŤístupu. Pomoc ze strany vlády směŤovalapŤedevším
David. 2OO3.Btackwello,, politickehomyšlení.Bmo,
Perkmann,Markus 2002.The r*e of ""$fuop-"ai" CDK. t malfrn a stŤedním podnikatelúmformou pŤímfchpodpor,jinou cílovou
t-heElro,eiron. A brrdšžyeperspec_trve-.
on Europeancrossborde-rco-operation(http:7/www.comp.lanci.acuvsociology/ ltanic| státníchÍinancíbyly napŤíklad v!.stavbyinfrastniktury(viz usnesení
papers/perkmann-ri se-of_euroregion.pdf). vlát1yk zásadámregionálníhospodáŤské politiky). Určitounovinkou tohoto
Schaub' Marco' 2004' Euroleyn Regionai poricy. The
Impact of structurar Transfers obdob| byl vznik několika sektorovj'ch programri s jistou mírouregionálnídi-
and.thePartnershipprinciprestncetnetiu ieyonz. Ř6nle (napr. aktivnípolitika zaměstnanosti s akcentem na regionys vysokou
west LatlyetteIndiana.puroue
UniversityPress.
Skokan,Karel. 2003.Evropská regionálnípolitika v i Jl:ttrrrvfiimkou bylo usnesenívlády č.759 z30. |2. 1992_ ,,Zásadyregionálni politiky
kontextuvstupuČeské republitg;
do Evropskéunie. ostrava.Repionis.
vlfuy ť.tt...kterémělo ve svémv!'sledku pŤispětk minimalizaci poklesu hospodáŤskyěi
ttfuhluÍálIlěpostiŽen;fchoblasti v pruběhu transformace.V pŤílozeč.2 k tomuto usnesení
by|y konkrétněvyjmenovány hospodáŤskyproblémovéoblasti České-republiky, na kterése
ťělker'áporlpťrmá opatŤeníprimrírnězaměiovala (viz usnesenívlády Českérepubliky ě. 759
*Bdlte .|()'|2' |992 k zásadámregionálni hospodáŤské politiky vlády, dálej'enusnesenívlády
L *árurlárnrogionálníhospodáŤské po|itiky).

16 [jfilv[$illTA ilRAL(}líE
i{ffi&fiEť 17
UI{IVERZITNiKNIHOVNA
2.
 . ,l nezaměstnanostínebo regionální aspekty
zemědělství), které vŠaknebyly
\./i dostatečněprovázány akoordinován], -v Efttární se systémem členěnízemív rámci Evropskéunie a je..rrezbytnjl pro
1nruz"t 2OO3:6546)
'.J} K podstatn.|m změnám v ottasti
rěgionální politiky došlo až v polovině nutavenía realizacievropskéregionálnípolitiky.
1 90. let.Vyznamnfmimpulsembyla ,,6ohodao pria*z"Jčelte
.,rŤ'j
0 konkrétní podoběregionriNUTS a hlavně.rirovněNUTS 2, kteráje pro
k Evropské uniť.,
kterávstoupir"ii"t"*t l.2. |995.Dohoda .epuutity ltnplernentaciregionálnípolitiky EU zdaleka nejdúležitější, se vedly velké
" mělazanásledek diekuze'Vládní prioritou bylo prosadittakovéuspoŤádání,
ij mimojinéuvědoměnísi drilďitostiregionahi politiky,pŤedevšim které by krajťrm
".i s budoucímmožn.fmčerpáním v souvislosti pilrouclilo roveř NUTS 2. Ewopská komisevšakdoporučovala kraje sdruŽit
n'"'E"i"r. prostŤedkri z pŤedvstupních fondri do většíchuskupení,a to kvťrlimalémupočtuobyvatelve většiněz vÚsc
'.i..-'-:Y:.:i|ed1Ým.vstunem ČR do EU. r r. r. 1996bylo nayic zÍizenoMinis- (méněnežl milion obyvatel).Privodní
]"jj terstvopro místrrí rozvoj aby|o za|oženo i'Centrumpá ." náwh Evropskékomisespočíval v usta-
. í,',. mavymjevem v druhépotovinc90 let iylo i markantní '7rni rozvoj.Zají- venl 3.'5 regionriNUTS 2.5Českástranaovšemtrvala na takovémsystému'
i Á. rozvojovj'chagentuÍa nawj,šení regionálních ktsr! by se nejvíceblížilkrajskémuuspoŤádání
celkově organizácía subjektťr, (tedy 14 regionŮNUTS 2).
jmem jeffi p,i^a^i^,a-
' byla právě Na zlrk|aděkonfrontaces českoupozicíEvropská komise ustoupilana počet
:l?".:q':"í]ll o"r'i*' ajejí implementace|vice vizniže).
.j u n"o:'ledníÍaděse na tehdejšim.nu,tuveni."gi"'iar"ip"ii.itiáa.a"iro !-7 rrcdmiregionťr NUTS 2. Českávláda všaknadáletrvala na vyšším počtu
uzemně t*e {alespoĎ l3 regionŮNUTS 2), a proto dokonce nawhla spojit StŤedočesk! kraj
. - .:ry:j:::Yšších
.''. samosprávních cettri v roce 2000.Takétatorefor-
ma VUSC byla z částiovlir.něnaplánovanym r l{|. nr. Praha do jednéjednotky. Evropská komise všakani tentoristupek
. | |, z podmínekčlenství člensfuím u EÚ;"iitoz jednou
byto právě ustavení ncrtspcktovalaa svolila k maximálněosmi regionrlmNUTS 2.7Tentonávrh se
ustavení samospráv. lta|.jižkonečn!'m. nggoke4jipiesvědčit E.vropskou komisi
ii lft:,*: uvio 'í"'r,j;"'"É#'
v Ústayě ČRz roku'# Qeštívyjedna-vači
Yuji 1992,nedaŤilo o vyšŠírn r9g|9$i"i.rtns.ž{'Ď kaaiiffi;&; uá aioÍ,nt
!| se česh.Ím zákonodárcrim 'utotu*o;lz
najítkonsensisve zprisobecha modelech e99ru kace
.|, země na danéteritoriálníjeq"""*''
r o*;ímu posunuv této
rozdělení vC ttruktuieosmi nawhovan!'chjednotek.Hl. m. Prahazristalasamostatnym -odifi
v prosinci roku 1997,kdytylo .iuíu*iíl zá|ežitostidošlo NUTS 2, stejnětak i StŤedočeskf
ii iár.onemprávěk l . l 2000(k tomuto re5lonem a ostravsk1fkraj (srov.rozhovor
.'',i datuzákon nabyl ričinnostij.zÍ1zeno" ' r J. Blažkem).g
pi"*e vymezenočtmáctlyšŠích
... níchsamosprávnych celkťr.(rista"ni uzem- UopofádáníregionriNUTS nakonecvzniklo na základěusnesení vlády Čes-
1i.'. rizemních e 347/1997 sb., o vytváňení vy,šších
samosprávnjlchcelkri u o'aton ristavního kÉropublikyč.]O,|ze dne26.Ťíjna l998,kterjmvládadoporučila
zákonaČeské národní éukéhostatistického ',pŤedsedovi
.::] radyč.l/1993Sb.,ÚstavaČeské 'Áenc
republity, aa.1"., zákono VÚsc;., od roku ťrŤadu, aby po dohoděs pŤedst4viteli Statistického riŤadu
,.:'i.. 200l, kdy jiŽ začaly plně n.ogouuit..ui,íésumosp.á.'ní
., sťupně orgány,se kraje po-
vyprofilovaly'jakovlznamny,atier t Dla Flvropskékomise mohla byt pro ČeskourepublikupŤíkladem Belgie, kteráje rozdělená
v oblasti."gionai;ihíÁzuoi".
*.! , krajrinebyl posleáním oo administrativně.ťrzemního éc 1 rogionrlNUTS 2. Dle tohoto modelu měla bj.t Českárepublika rozdělena na Čechy,
ní Ceské
^u':'I republiky.PŤestože.real 'a.ur'"* členě- MěrEvu rr Hl. m. Praha. Tento návrh všaknebyl bran českouvládou piíliš važně.Zemské
izaci spravnireformysplnitaČRjeden
žadavkuEK, muselyb.ítproričelyadmiriistrace z po- utpoiád{nt totiŽ nekorespondovalos uspoŤádáním vÚsc 1viz rozhovor s J. BlaŽkem). od.
strukturáiních fondrívytvoŤené HJ|nut| vcrze tŤíNUTS 2 bylo irdajně moravistickou skupinou chápánojako projev obavy
krajeještědále sloučeny. v'ramci Čn uyii"av
riťregion NÚTS ftlasifikacerizemnich pcii.r.""i"v1f systém t ffitt|ttéhoposilenímoravského národnihouvědomění.
stíistickfch"y*"r.'
jednotek)4, r Ť|nltoby StÍedočeslcj'kraj nedosáhlna podporu z cíle 1,jelikoŽ by piesáhl 75 % HDP na
je komple-
kter,.Í
cbyvatolepruměruEU'
. RenéWokoun l t(onkrétně:Jihomoravsky (Jihomoravskj'kraj,
poukazujena ětyfi základni nedostatky Zlínskf kraj a kraj Vysočina),Moravsko-
regionálnípolitiky v tomto období:
,'AbsenceregionáInísamosprály' roztŤištěnosiregionarni llc*rkf 1ttlornouckj'a ostravsk kÍ.aj)'Vychodočesky(Krá|ovéhradeck!kraj, Pardubick!
propojenís piíbuznfmi odvěťvo\.iTni páritircya" i"'"*ii
pori.it".., i'tt ma'é *Ril, Sover.očesk! (Libereck! kraj, Ústeck! kráj;, Západočeskj'(Karlovarsk1kraj, Plzeřsky
"]."
na:trojri "jeji
absencelegislativníhozabezpečeíi. regioná|ní politiky, (Jihočesh}kraj), StŤedočeskj'(stŤedočesk''
*fe|).Ji||očcÍtk'' kraj' hl. m. Praha).
] Českárepublika .;;ili; ily... (Wokoun 2oo3: 207-202).
tak splnila doporuč-eni . te4tI vy'jednavačinebyli zda|ekazkušenís vedenímpolitickéhodialogu s Evropskou ko-
. rr .""l ''*,*m reformy (viz napŤ.Agenda
2000 - Stanovi.t" r"-i* k Žádostio pňijetí"" E|r|. ..V pfipadě' žeby vedli jednáni twději, mohli by zŤejmědosáhnout stupku..(rozhovor
o" ..ii::]::::ni
t'olwvw.evroPska.unie.cz)
dočasněodloŽila r.s.nl^tetoproblematiky a zároveř tak g J. Blatkern).
a La Nomenclafure ažna rok
des Uniiésr"oi..iá", Et]iárkn NUTs 2 Moravskoslezsko byla téžvelice ožehavá.Panovaly vlznamné
siu'l.i*"". tlaky na
Ostravskéhokraie v rámci NUTS 2 Moravskoslezsko.
5ÉlŤlí'!tfrl|l()t{t
18
19
 Evropskych
.pot";:;rffi"ymezirsra
;TL1;tiT:,.#jl.''ffi
ť1,";#iií:T;íJJl}':;é;"*;11:,ttr."3] rady.regionální politiky.vládyČeské republiky,jehožprimárnímcílembylo

fir;:,ilyJ:"*il1'":""''Í;'J:#':'''iiÍ#i,li:i.-J[",í",:tiŤffiŤi
pť|blíženíregionální politiky ČRregionánipoíiticepu. outsi- legislativním
rláltrojem,kterymětzajistitsouladčeské státníregionálnípolitiky Jregionáiní
jednotek NÚrs). vlády k vymezeníuz"*oi"í politikou EU v ČRbyl zákon č.248/200a Sb.,o podpoieiegionáhir,J.o'uo.
i*i-""*š"""ď:]:*.":í
"ťr","im".'" u" iě|'. Nutno ovšem konstat ovat,ževztah
davkrimEvropskéto'i,". všech ohledechusto'r'rpilo obou ,.gio,,áhi poiitit. nenídoposud
poža- u:pokojivě vyŤešen (v ice viz
dále stvrzenadopisem statistick}'"h
j"d';i;1;; niže).
z ;edna,nn,.,7.iTInjch
generáIní -o.i
Y Franchetprl;al,,nawi- Ťeditel.
É.u'o,,u*

Jťťr;:ff .::'*:Js?.i]${...:'#
Í'n'i*''*#ffiT#.l'i'l-o
"".."íí".Tterym 3.t.1 ČRa po|itikahospodáÍské a sociá|nísoudržnosti
V rárrrcistrategieregionálnípolitiky EU jsou regionyNUTS rozIoženydo
jed-
Jihomoravského no|liv!'chcílriregionálnípolitiky ru}$&-1teqsmkek*é-{Lxlp*zy'pji
,tr;-|l:'ď,ffi':::Í *ŤfTl"1ť":".ť*lá'ště. kraje)s re- re1irrni
n'í|9ží
y:$gcfury.čpskér9gi9n1.s.'-olrqrípEri
českych
regionri
r'n.ns Ňrs 2:,ij;; h|avního
"í"'i'tosgtzoos',,,.r..".e""Á"i"ir;fi?J1':,.iiÍ:
i;],-' 3u9]:l^"^"rlototiŽ
v platnost
,un,"i,T."-1uT":'
ji|!iilišTH.
z. í ."* mĚH|llPrahy,do prvníhocíle.Tento
tlc í,.icžaniěíeí
cil, jenžjepodpoŤen
nejvetší
finánčrií
do-
ilá i'fr ást|jěj ichžHDP na ouyvatetěnedosahuj
. ;800000 obyvatel.^1-o.'lk":: e 75 Yo prŮměru
:makrajrim .r'i.
'nožn:'jvytvoŤit
*",^*1;,?::.9v
utu,toi.r.i*1 Nur.s '.J"J1'j
poskytovalodalším Ell'
dvě- |tteré
||lavníměsto Praha
ryopak mťržečerpatdotaceze zaytyct,dvou cilri,
se specializujína podporuregion pricházejicihospodárstoua
sociální
Jlbomgravskemul.
naíc ru.,J;kil" kraji a kraji
q"i otevŤel féátrukturalizací
(cíl 2) a na rozvoj lidskjrchzdrojrip.o,iŤ"d,,i.tui.-

ťii:ní
''''"'"*'.uy
; t*.;;''ili'
o'o,uu.te
",,"""i,iá,,i s finančním *|mě$lnanosti
no fufnlni-fondy.cz). a modernizacevzdělávacích
foapo.y
systémťr :, vice viz w,i,w.struk-
k'aj-.''TJťm"'m*1i
1cit
Vysočina, by vyustal
problém
kam
hopočtugĚyuá..r"a."tr"i'.,";il"J;}í"{.!-T:?::#::,:::lt'x*;
r:{| kterj,navlastní
#"{,jY]1!": Joc|notlivé
státyEU čerpají
finanční
prostňedky
ze strukturálních
prortlednicwímnárodních
fondúEU
program9-yj'3!-4g!ig.g.gntŮ.
xÍ::K]i:'}::.e *."; i ooo
"*í:"i'',o.i "t."."i,l".'J.r.-iouan t l atlnínr programovymaokumentem@3ÉI9?Y9j *Ý práq
V pŤípaděČR je zá-
i vlastníT!flttrstrategickydokumentstanovujepraviaLanastaveníčerpání
*" -^ilii"''*l
iJar" : * N*"l.
PŤiŤadit f;kil"#í*'
* . " 4 N.Juur
;k* ;ilffi lÍm usim.
" o tom diskufuj".. riai
pro[o nelze, lbyt'se t. prvidla monitoringutohoto čerpánía současněrozděluje celkové
z fondriEU,
s K. Prančlem'
1.ozho.,,o,
finanční
Na konci 90. let lze Ffeltiodky do jednotliv!'ch cílovj,choblastí'Na zríkladětohoto textu pak
vysledovat
kovatsnahuo n"iuctsipi'!i;#'"ť*.oox. iisrv r Najednushanulze identifi- nlllot|něprobíhájednánís Evropslou komisío vj,šia cílovémzaměŤení kon.
"o regionální kÉtníprrctporykteréje završenopodpisemRámce podporyspolečenswí
j111"" j:": vsak jenpozvolně pŤijímrín" politice,nadruhou (ctále
vymezuje záklae1njpriority
"J"j:k: kteÚmiseharmonizuje
regionální politikaJ a cílovéoblasticíle l podporyEU,
česká f1Š|ll' f;ls
v Ff|p'lc|č
nešvar sesnažilo reagovat jižu*".""i
CR tedy celou oblastČR kome hlavního městaPrahy.RPS rovněž
'"rr.*"í'.1',o]áa;1-11.il j;#jH: fttnovtlic základníinstitucionálnípravidla čerpání,napÍ.za|ožení
|0Akfuálni
"i!.}::i1T::TÍ:1.T' Ěr5ánttpro RPS.
Řiaiciho
podobareeion
Řozvtrjovástrategie,již ve svémobsahuvytyčujeRPS, je v praxi
ffiŤ#]"ťL:J-:*é,.#!:,,'.::,i-"..l.0:,Česká.republikajako celek. rea|izo-
}Y]i l. 9:!i
76 okresri(+ 15obvodŮ NUTS:'
YÉna ;lotnrlcípěti operačních programri,
jež naíazujína strategii Nm. Čryri
r'r"-]r'" lrrvsra
_- ...g'llr!lv Yg:^"osti' t+ t,u1,i.
'|-u-|'o'
www.crr.cz). ťraha), NUTS 5:
6 254 obcí (vice viz
'c,..;";1".l
v ÚŤednim |. V téltrsrluvislosti
věstníku č.L l54dne2I' lze zmínitještědalšizákony' kteréjiž sice nejsoupro implementaci
čenma
JffiŤldil;il*T-:J.iJff
'*j:T::'::jiJ'.Ti|1f':eiejn1no ^E^Y. regianáltl|prllitiky ČR natolik stěžejni,nicménj s touto agendou
uzce souvisi _ zákon

':*]:',J;'iil,.ll..-i'.il;;]"u,"*" Ě. l:B/J()(x)Sb',o obcích'zákonč' l2'l2000 Sb.,o krajícha áon

g pLtegtrlr'lr
ťrÍ.Lrc|coh
a zákonemo hlavnimměstuPraze.
t. l32lz000 sb'' o změně
a =tttienlllčktcrychzákonri souvisejícichse zákone. o t.uii.h, zákonem
o obcích,ziikonem

20

21
 z těchto operačníchprogIam jsou sektorově
zaměienélaa podporují aktivity,
Frb, c' l: Programovédokumenty v oblasti regionáInípolitiky
Společn;f
regionálníoperační
jiT|i.ry"p";;í;;;;;ail"*.1.
l.j:::Í"Tij:?::,i::i:*r:so.bnosti.
. program(dál j šRďP-) j; *H ;"#H'
rozvojové priority regionri soudržnosti " "; 9nmí/Rcglon Regioná|nípo|itikaČn Politika hospodáŤské
a orientuje se tedy spíšena aktivity a so<iálnísoudržnostiEU
spadajícído kompetence obcí či krairi.
a pŤedvstupní pomoc
Pro hlavní město Praha, kterése áity svy,m
socioekonomic\im charakteris- ÉukárspubIika strategieregioná|ního Národnírozvojou/p|án
tikárn nemrižeucházet o podporu v rámci
cit" t, byty á"u ,|""iar'i rozvojeČR
dokumenty,jejichž prostŤednictvímmriže "y*"r",,v
Praha dosáhnout na prostŤedkyalo- Ř.gIonysoudrŽnosti/kraje Programyrozvojekrajri R eg ioná| níop erač nÍ
kovanépro cíle 2 a 3. Dokumentem,
ttery'umozRuje hlavnímu městu ucházet (NUTs3) program (NUTS 2)
se o finance z Evropského fondu regionáíního
rozvoje v riímci naptnlni cite z 5plrlfickétypy regionťr státníprogramy SpolečnépÍogramoVé
i:'Tli1T::llriY:
NUTS 2hlavního l.''.9:TÝ.oro-gramoqÍentp."ji.i ."gi*"
doi<um regioná|ního
rozvoje dokumentypro piíhraniční
města
Praha lio
raare:en i,,,"líi'.2ií;;á';:'illŤil,J regiony(PHARECBC)
programového dokumentu"je odstraněnínejzávažnějších |=-
slab ch .,..in"t Ju- l n. riroveri
Miktotegloná|ní Programy rozvojeokresťr Programyrozvoje
néhoregionuazávažnyrhbariér, kterébráj rozvoji některymjeho obvodrim. mikroregion (SAPARD)
programo''..idokumentpro cíl 3 ,egionu
led:ot1Í NUTS 2 hlavníhoměsta Leká|níroveri strategierozvojeměst
Praha(dálejenJPDprocí 3)pakanalyzuje
si?uaci
regionu
v obtasiii.:ď L_.'.".-'-'*.. t ilď'-'--'
a obcí
zdrojriastanowjepravidlapročerpáníp.*.r"oniztvropskéhoi:':::"ždtul,'!ttužek200s1..'?'il'(j-,':.')".,.'".].
|o!uuvramc|U|reJ podpory I.,q| 1
ff*:JJ:ffi:fJ[j#ii""fl"'ť#tŤÍ:.::*,""y"":'."":::ffi"'.1'1
spolďenstvi'
|
ftioritya cit".t.i"
n..
gIarno\,ÝchdokurnentŮjsouvsoutadusorioriramiac;lI''".',"^']].j]].l]]'.'
'i"a''"my"r l]Iu.cr,w3
'
'1
' .!
:l''l.i
,.i,,'l.'l"''

o"'íío**"otu
it"xl*}j";,,::ť:i:;:;ffiilx"óffi;liH':,#']'ttfJ
f,*l*n*.
' **"*"", re
*o}.i*".o"].cle
-5' *"o*".
.''!1;vffi*T'"1ťJ.L".in o*"by Dallavení
rÉgjon|ítrí
po''' $THll:t1"]##ffi*l f,lH::[ l,Tj'ffiJfr"*'*oJ::
' :,']":I^-o::^{n !:"'*Ťnost politty irospoaaxte;;ffi
.j-":.:Ť:Y1.T|itiky:*tegické.a pÍoeÉmp"e ;ffiffi ií'or,..ri'i"g'."u'' po''oky.Analogickyk tomutodokumentu
pekstrategie /
:':::ff doktroenty aeÉ*1"
regio- rr1rinl|n|ho.rozuo1e.Čn *-" *gj*á|"íh..-.r" cn.
"L..*i.i"í"
lililj:l;I':'"'T':Ji5fl.Čťffil1ťi'Til:}j}
P-:#:ti1l.fiti*;ť#'ffiHffis.H;;g
pnpnvovanépio po eby'Garlzac3ÍU1ÍEryEospooars]<e
a socrá|nisoudráosti
v.I| | n.rodnlch ároi oa GvÍooskouregionÁlnipolifi|
a chvbízde n'áva.znosr
l..1,t1r"-a'Ň.tl."".
:::::::l**,:99:||e'",.n9 *lil..*"Ěil".l.j ti
l
l
tv nás]edujíci
tabu|ce: I lMrrncnzovántreionairripoIitityiaaouanalogickÝchpÍogaíDovicbasta-.
,,'J y"il.'i>fl,
Ť.'.) :'
l r.]ory.r''aor.''qE"$Ebe{é..}n!!"dkj4Ě"P!É3,ld!.i'disMitaciafaku
/ '
'.rs(,qll
z' "/;";r
f1?||7q l. !.ttéré7 nichnejlgr v plExi vúbectEa]izováDy.
v pŤipadě
Dejnižši
urotTě.

;ilJliJjl.ilil'':{iÍ*ť"ffi,r*ŤH5"T:H
"ffi*w.'m:*##.ffi lffjffitril,liliill:,#i*"ffijí.
á;;;;il;;
;":ffi#ffiHil?H*abultifulkčlizémědělstvij;
iť'ť*dt"iff
lnnllllllllx*,l'r:n**'.mréx;r;.'ť;k.:ffi*,::;
22
23
 Á
./! pňíjemce. To znamená'že žadate|ijejen rn.fjimečně
.i. poskytnutadotacev plni prosazovatsvézájmy
a většinouse podíl'evropsti,Ěr'
|eneípohybujev rozmezi 50%_,15% J3 |ntorakceregionálníchaktérrimotivována snahou
"y':i á=vy,tupouu.jiko legitimníričastník potitického dialogu s rozhodovacími
v naprosté většině pŤípadťr.u nejelrá aár.i*i o.g1áoy'', tokátní rovni aktivita je regionálních aktéruspjata
::1Ť:-J."J5*"":1:':::1Y1Ž.aaater'1usí
projekt sám financovat(dotaceje vyplácena ažzpětně),ale
musí ." i ''u regionálního rozvoje a společnou
stanoveném procentu,podíletvlastními
1nebojiny,mi, 'J":;l Ňdovsim . p.o."'"* kolektivníhoŤešení
p."."r"or.y. programri (srov. Mathias 2004: 138-l 39).
lyto podmínkymohoub}t demotivující pro ceíou.ioau '"r.i"y-ij n:uzoci regionálně-rozvojovj'ch
,uťi"ít,i.,fyJioai.to nenítedy primárněo zájmov!'ch skupinách samotnfch,
v posíleníajliciooátity qqa'ryCR. ftto inte'ut." aktérú
'štl1"':p.:tŤo-vat (verti.
' vpr.jšincí20CI5'návŤfr16iliiiš.ftrš"h["f'nuo.i
'. llá o regionu,ve kterémprisobí.Nikoliv o zájmechregionálníchaktéru
1íar;, auy primá veŤejnápod. (horizontálně orientovaná
poraze stranyjednotlivj'chministerstev
bylapoužitapio ,ie"i lrllně oii.ntouanáinteratce),ale o zájmu regionu
v pŤípadě ČRmezi dvěmavj'šeuvedenj'mi
projektovj,chžádostí. 'poronnJn"ouani iááratc.)' Úroveř VÚSC osciluje
Návrh počítals tíÁ, aby t*"eoe,nu po:"..i.^í''"
dobnějakonapŤ.na Slovensku)poskytnuto,{šši r"o. áatv.v rámci interakceaktéruregionálníchzájmri na irrovni státťltak lze hovo-
p,o""n.opožadované částky. pak o regionálníspolupráci,
Vzhledemk tomu,žeŠpráva vtastrícír dotačnich i|t á ag,.g".i a artikulaci,v rámci rirovněregionťr
titut.i,nu*"ná p,"l"a'"ui"a partrrerství.
ministerstvawj.zrramn.!'.politick!'náshoj, lap. regionálním
návrh byl spojens velkou diskusi. je vhodné
o.ne tj, 12' 2006by'ri dokoncepŤijatousn"s"ni k ugnadnění u"utv,v aktérriregionálníchzájmria jejich púsobení
vlády, kterj'mse u'ožiločle- prisobí v oblasti regionální
nŮmvlády ,,nahradit veškerenárodniprogramy,kteréu" p"áiiri,,p.",.,.au,t tpl|kovottypo1ogiiár.ie.r..ZájmovéaktérykteŤí
Evropskéuniespolečnjlmi páir.rlv u čŘ,1" tur.možnorozŤaditdo čtyŤ hlavníchskupin.V prvéŤaděse
y'9s.u1r. u tulto u'por.néfinanční prostŤedky pŤe- dále o regionálnírozvojovéagenfuryzatÍetípŤeshraniční
j,chpr9gámtr.ti*'z.uužou,"Jouu", ío6*.i,u'.no,p,.áuy,
",rat*u.y
jen
i:.':"""::i:::}i:T::"*:spolďn
takové národní programy, a konečnBdo čtvrté skupiny lze podŤaditostatníaktéry(napŤ.klastro-
kterépt.piuuiit o".ur,ouani p.ilí8:ilTl
publiky a najejichžpodporunelz.evyužíiprostŤedky vá in|eiativy,mísfníakčnískupinyapod.).
Evropskéunie (Usnesení
, vlády č.16 l 8/2005).Realizacecílúusnesení všakdoposudspíšestagnuje.
. ,l Jak vypllvá ze současného trendu,lze očekávat, 3.2.1Samosprávajako aktérregionálníchzájmú
z" t'u...,oni,uceregionálni
}| notitity. ČR a regionální politiky eÚ en bude nadáleprioritnímtématem
ažetudou postupnipŤijímána ' celky jsou pokládányza jedny z neprivilegovanějších regionál-
I takováopatŤení, ttera zaiisii,ie"r'eji', efektiv- 3lmorprávné atterri.Ýy't.o* samosprávjakožtozájmovéhoaktéraje nic.
át3Ě:Áj'o*y,ctr
íl iějii ".!*epčnější rea|izaciregionáln8-rozvojov1ich strategiív ČR (víceviz v počátcích možnái proto,žesejedná o problematikuznačněkom-
Dočkal2006b). *l
'í*t. a nepŤehlednou.
pi|ku'nnou obdobnějako i jinétypy regionálníchzájmovj'ch
diverzifikovány.
&tád j'ou i samosprávyco do funkcía charakteruvelmi
liďcuuineji ke rozdělit samosprávyna municipality (obce) a vyšší zemně
3.2 Aréna regioná!ní po|itiky v Čna jeji lze vy-
atteri :xiolprauni celky,nicméně je pŤirozené, žei v těchto dvou kategoriích
1'py (velkoměstaoprotimalfm obcím, kraje oproti zemím
V ČRbe identifikovat *:é{, kteiíse zapojujído tzv. -F#,)''. rfiznoroáé
ii:*'bt
jeho lysoká
t9l
regtonálnípolitiky. K jejich ,,policy-building.. Clbecnlmpojítkemsamosprav jakožto zájmdvého.aktéraje
púsobenídocháuiv danévěci na rúzn'ich
toriálníchurovníchpočínaje teri-
státní rovní,pres u.ouei, wš.'*.í" j":'.n
v.zájemnou regionální,resp.lokálníint".atci. uotivy jejich |l Pleoot odborníkna problematikuregionálníchaktéruJÓrg Matias správně zdúrazĎuje'že
pt.ou.nii.,u.no- a jejicir vlivu na politiky EU musi spočívatv hlubokéanali1zeregionálních
zŤejměodlišujídle jednotlivj'chteritoriálních regionťr
rovin. Zatimconaťrrovnistátťr É*um l9).TototvrzenívšakplatiiprouroveĎstátŮ.
!iěá.nitJtiu..gionriiat<oarcerojMatias2004:
TíFcáx'bnojnt anallza profilace zájmúsamosprávníchregionúčimunicipalitje značněob-
15Ve fi nančnim by jistě irelevantníhledat souvislosti
období2007-20 l 3 má'dosahovatfinancování
ze strany EÍ]až80 %o. $-iá. Je lo rláno rrlznorodostítakornjchtoaktéru.Bylo
a tŤeba Moravskoslezského kraje. Obdobně by bylo
napŤ.někteÉdotačnitituly v rrirnci oPR.LZ,
kde Žadate|mrižeziskat aŽ **l rrrtkuln.i zájmúzemě Bavorska
' ^.^|1jin-*o1jsou pozice hlavního.městaPrahy a napŤ.BŤeclavi,či Bma
ji':í:ff"*"ané čristky
(75oÁzEtJuzsu"i,.p"t*.Či';uaotu".;.pŤíjemci
poskyována !églenratit.ke srovnávat zájmové
věnovat vnitŤnímučleněnisamo-
i p.rl*. Prxkrbnáanalfza by s" nejp*e musela podrobně
e nt rrálletlně by bylo možno pŤistoupitke komparativni ana|!ze.
sav
24
 mírapolitickélegitimity.
,.daná volenymi regionálnímiči lokálnímizástupci
Budovánínadstandardních zájmorn.fcr, unaifrp.o tentotyp aktéru je tak dojis.
témíryospravedlnitelnysnahouo
aemokratického deficitu Ťídicího
(vládnoucího)centračio decentralizaci 'nizou'ini
roÁ.odovacích procesri.Je pochopitel-
né,žese práce tohotorypunemriževěnovat
v19mformámvyjádŤen.fch zájmri
samospráv,drirazbudekladenpouzena ty nejdrileŽitější
agregacea artikulacemunicipalita vyššich a nejťrspěšnějšíprojevy F#tládri svá stanoviska.NespornymrispěchemSvazuje zvoleníjejíhodlou.
ízemnosamosprár,ních celkri' hsletáhopfedsedyIng. oldŤichaVlasáka vlkonnfm prezidentemCEMRu
Základním zemnímsamosprávnym
sdružením občanri jsou obce. Spolu. v porinci roku 2004.2'S ohledemna kontaktys evropskymiinstitucemimá
práce mezi obcemi mťrže podle zákánao áu.i"i, probíhatruzrr!'mi
napŤ.na základěsmlouvy.uzavŤené zprisoby: sila pr|nrévazby jednak na Kongres místnícha regionálníchorgánriRady
ke splněníkojaétniho *"ií, of LocalAnd RegionalAuthoritiesof Europe,CLRAE), kde
právnicklfchosobpodle zákonaoobcích' E1Ť6py(()ongress
n.uo poar" občanského ""tiaaa"r.
zákoníkuna r{| lvéporsonálnízastoupení, a jednakna Vj'bor regionri.Ve V!'boru regionri
ziíkladě'smlouvy o vytvoŤenídobrovolnerro wazku obcí. fĚpfczcllt{czájmy českj'chobcía městcelkemjedenáctzástupcťr krajria obcí
Jednímz nejvlivnějších uskupení j" su-..$štŤouJČeste republiky
jen Svaz).Ten byl jako dobrovoiná, (dále nrtrlelr j,ch Svazemspolečně s Asociací měst a obcí ČR 1viz níže).V tétoorga-
a nevládníorganízacezaložen BilrEl tnttČRrovněžzastoupení na poměrně vysokérn místě _ místopŤedsedou
v lednuroku l990.Cílemjejichčlenrjrlj" ".p"ri,i.u
t.oo.áinu".a sjednocení záimri všech tj|'P-ED ve Vyboru regionťr je primátorměstaPrahy,Pavel Bém.22
sdrÍrženfch aktéru a násleln1dosaženi kl"d'';h il;ffi;
ffi|tec
samosprávnychpravomocíobcí.Co Frultou rovnísamospráv,která v podmínkáchČRreálněfungujeod roku
se lfče o.su"i,;J; '] "..u*u"n
aj.p*u;" 169l (orl |. ledna2OO|zača|yfungovatnově krajskériŤady- viz rn.fše), jsou
Svaz poměrněstandardním '.,.,t*.y
o,[^Á"".Nejvyšším
3''''''''''''''''qris9bem orgánemSvazu r!ll| remně samosprármí celky, tedy kraje. Každj' kraj je samostatně spra-
je sněmkonající se pŤibližněledenkrát ,Z i"u,o'.v.V ;bdobícfm;;i snc*y m'tupitelstvem kraje,dalšímiorgányjsou podle zákonao krajíchrada
Ťídí činaostSvazu rada zaseďajíciminimálně viffla
dvakrrátdo roka. R'adaje zárove'l
orgiínemmajígímve svych kompetencích Hdc. hojtmankraje a krajslcj,riŤad(vícevíz zákoně. |2912000Sb.' o krajích
,a.uani ut,iuity,jakj,mijsou napr. (H|31é z||zení),dále jen zákon o krajích).H1avnímirkolemvo1enychzasťu-
volbapŤedsedy a místopŤedsedy švazu,,.t,uuŇani .ozpočtučiukládání
pŤedsednicťvu. PŤedsednictvo ukolri Hnhte\, Je podporarozvojelaajri ve spoluprácis dalšímiilŤadyna centrální
dálekoordinuieĚinnostSvazuv době, okresníriŤady, obce).Ana1ogickyjako v již vj'še
nezasedáradaa celkověpak organizuj" kdy právě i al*nt rovni (ministerstva,
u.jt".o pravidelnoučinnostSvazu. pňipaděmunicipalit také kraje disponují dvojíprisobnosti- samo-
StrukturaSvazu rovněžakcentu]e.'iie.j
jejich členria proto zŤí- FĚ?ilnérn piípadě vykonu pŤenesené p sobnostije kraj pova-
Komory svazu,jež repiezentují "i".ur.ter iEbpu a pfenesenou.V
!!b,* . iozaau*y ;ednotlivj'chdruhťrobcí. iEť& za tzv. správníobvod (viz tamtéž). PŤi vj'konu samostatné prisobnosti
V rámcisvazu tak fungujícelkemtŤirú;;
k;;'y' Komora statutárních měst
zastupující statutámí městaa hlavníměstop.ur,u,ro,,,ora
zájmy města Komora obcí,v nížjsou městreprezentu.;ící . IeEun xt|rrrŽujeasociace celkem z 35 zemi Evropy apro svékvalitni rozbory pŤipra-
us.chny obce,ježjsou čIeny lffiff! evrrrpnkÓlegislativy z hlediska jejího dopadu na obce, města a regiony je vysoce
Svazu (víceviz www.smocr.cz). 'aru'o,v
,Y* Bgttgvani'rlr partneremEvropské.komise, Evropskéhoparlamentu a dalšíchinstitucí

#ffi j,mi
,u"""jÍ"?L#*gx':-":Pž.s.obdobn;,mtpacl.sJsk &truhé ttltic(www.smocr.cz)'
t#;*d'':nilJ.]i,íiil:ffi
;';#,ffi.' '#
:::'j{:liii9h'.'í'9hď;q'i3-,'UEsfi l| |5g {)nt|lci Vlasák je vŮbec prvním a do současné doby jedinj'm zástupcem novych

lJ":?ÍT*Í;::Ti.*:""','.:--:::i s,:"'fffr'#I HFtk-t,ct. rtrltfirrkandidátskychzemi v CEMRu. V roli v!'konnéhoprezidenta

primátory Říma, primátory Haagu a
bude aždo
starostkou
;':"""n,::}'J1'-""'-Ť':'::::1iv.r'*i".a#;;*;;;a*':""#:l:.fÍ'
Eig lnnz v čclc organizace spolupracovat s
jenapŤ"
členem, instituce
snázvem
spo:*a-e,tiil;#'"#T#JJí E6náu Bg|'.''' svéhoprezidentstvíse chce soustŤeditpŤedevším na ob|astkohezni politiky
il:o' * * cb|eltveÍcjnj,ch sluŽeb(www.smocr.cz).
st-5r $ * átanuviekllVj'borťrregionú,na nichž se podílíjednotlivévj'bory a komise, jimiŽ jsou
Evropská komise
ČRcelkem2475obc|,
cožje píib|ižně *Hper Svnzrr členy,sice nemaji závazny charakter,Rada ministrri,
[.,:l'r:*'^ť::'j:,.":::"lei1 " 3u.1 39%". i Etreplky pnrttttncnt ale mají povinnost k těmto stanoviskrim pŤihlížet. Komise
PŤijímá-li
xfffjJ::iioobcížijepňes7milionťr"i';;i.t.d';#,1Ti""J*';ťt{?:.éí;
'
www.smocr.cz) EU *r*hril|rrrrt|, do kompetencíV!'boru regionú,je povinna je s Vj'bor regionŮ
spaclající
t*atllovst

27
l/ VŤcho|nÝm
or'ánem je Rád.v niŽjsouzastoupeDi
Asociace
;ťix#*ť"T#J.'.*ff;n*ffiJ.l,iÍ1:::::*r,so'T:s|lT.}r*):
1 ;.'}#,ffiH"J;xmxr#*r1"Ě:;*iŤ,u:"T;tr'f,l#'.:'i'.#j
iiff$ť#$*;g$
i$trť'ffiť*$ffiiĚ5ffiffi{*
' .+sT."ď*í"r'ffii-ffi n:':';:::l'
:ť;T":#fr
ť,*$,ffiďwt*l^"#:l^'J:;.fr i.li[iHitílllji'.lTT"]Tff*1i:*'J":
'6'l..:;.rJ;;"'t:r**'n*m;iid:ffis"Ě.-fr:
iliH.l,;!'*'ilxi
*Ť".*H[ff;'ť;."ff"*#;"ff
:í,.ffi:.ilT:ffi1"ffiff.*'.Ú,J':;H;Ťíxh.i;.í,"';.
Po^qtrusrMveDl občaJrs*em

r"''.[#"i1iéffi :#ilÍJ*.ÍLTťis#ffi
o ji,iíi:ij:::ŤP"| '3á"h F'íhíht' tércma aktéÍem
vetejnéspr&?' Tímtosc snažidemoDstrova!
ž.e

'.'trr"5:.55g;;fi1.ffiffi
'ar-m

ffi #
ffi.[#;;}':f""a#'f#*ffiffiffiff
'"fi
""j 1Vanl
{
'Tffil;[*li"#;xť"m*
ruznorodychmráv,stanovisek
právě ; ";";;;J;;ť:ii'T.tríÍ;#{:"-:a
zajišt'qí ze zákoni (napŤ. -fi;;";".uy
*gi""ii'r.-ť .JÍ|i"',,.,'
ffiti'Eil,Ťum snrá.
*i::il'|;;;ffi3il;"-dl"ffil;:mniÍrff':'",til:Tstquí
-:----- tcprrblicevznikaly prvnírozvojovéagenturyjiž v polovině90. let,
V E.eské
^,'Z.ak|ádajicímičlenyAKČRjsou:Karlovarsk;f
kraj'''T::..I,F..Moravskoslezsk./kra.j'
ťardubtckykraj, UsteckÝ
f,T:; l';l,i',,1'i:ri:fT11;i:ff:f:i.jli'#Íi:;j*f:
luli;;Tl;'i:":fiTlÉ'ffili[+liTfr''""íffi
k
9j a $sočina.
;".1yz9o;i"aŘi
piidaIy
kr;jel;,h

FEe]:]i:'ili'!r;Íiii:lJ.6e!i"i.;!i:;ií
'i;''fl1i.i'J",|y
ťraha (www.asociacekmi.,.,
,. -- l r|.^v|r.U
ldKen|avni
Íněsl(l celkri).timio vtaoačn n.prirnopoukazdana dťrležitost,
Effneeprrivrr|clr
';,;il;
ffi';ntJl'.:ffi:lt1ffjŤ.j*iif'šÍ..^.vazu
';;:T]:.? měst
a obcí
ČR. nií..,t'. |*eu rctiitrnálrrim
1.'Áu.. rozvojovym agenturámpŤikládá.
od rokul998seve
iYP:: V
|99o).byly.otiz,uLtvou.fd;:".iT;T:i,:^Y:u*,b::ta'snoď'.il.iiiij"il|ĚÉtrt.|rkrrtz|t.|r
'5'.t'.a#."i|.J";Ji#"J'xi:'.pŤedchozíprávníripravyzar<laaanypJ"!f;i:i.j:]6Jlii.;|||()Viltpostaveníregionálníchrozvojo
ifl**tt|i.lÉiiE(.illttrydosud vznikaly poněkud živelněa potŤebujememimo jiné
28

29
 vyjasnitjejich právnípostavení.To , -.:
\ ].oŘ8'
umožníprosazovánístátníregioná|rri
1 orgnttizrrc( Čnn,A a člensk!,mirozvojovymi agenturami..není
lT'":j:'}Tťl':Y:::*:Tju:*r91áp!:fu
i z prostňedkri
Ewopské
eniupo.tv.o-uáip,,, lnlrihÝ'Nd.potte.ne neprobíháefektivníspolupráceregio-
unie;1Čri<
ri. i-idíii id;;,;'i #;ii..l' neŽjako koordinátorspolečn1ich
projektri
usnesení vlády České č.235/1g98:t.".y- vláda uložilaMirrr ffi..g*riiur, spíŠe
stvu pro 51n1u]itv |i\ntrn,na kterémmohou členskéagentury prezentovat své
místnírozvoj ČR dobudovánía posílení
sít! regionální"h;;;;;.,, z organizace Čene stalo regionálně-rozvojové
krajích
ČR, některé
#""'?:.,-Ť'."}:^?:99l.'gi::á'.:í.':zvojovéagenfuryvznikly tak vc r,.
na zákiadě.''bd;il;.'*""i' Í Bade{|lrrrPoietía aby měla Čene potenciálvystupovatjménem

problernatická.
ffi,';''1- í'Jil#''ll: },elrugcrrtur,je nutnopŤeklenout bariérymezi
korrrunikační
]1]:.,-*
' jové
:] ff",^.,ť1*''*']:1"-..j:.aT'ě
agentury ruznj kvality,
...il;ffi;í
Jednakexístují
regionální
rrrrr fozvtljovéagentury však pracují více samostatněnež v ko-
- lc|/ yt druhéneníani jasné,jakj,rnsměrem se #"ffT:#jl;:ffi:.Ti].l: RA tak zťrstáváspíšekonglomerátem izolovanych jednotek než
budou rozvojové agentury v ČR v.yvt
Y1{: :;:':*::|-P'r.r'."á"r t".ffi které
vevztahu
k regionálním l*ts,.iĚ9.skÍchJozJ"9J'.o]p-*g9$&.****
it vymagenfurám variují rtlzvrr l t'trtlvni prisobí Evropská asociace rozvojov ch agentur
*, odpŤísně
'';il;];.t",';h:ffi'ď"'"";;.'."'#jl?ill Eetltnctl sdruženíCARA reprezentujezájmy českfch regionál-
yť ULt}{-,,veiej
,I,n, nym po.iání...
TjÍ*T::g:Y:T:'-".::.l":ian.í,,ai.ig,,tict1;c|;|";;cí arguttrt.trl
fii"ffiil;;';il::ff l-'Til;:]l
w"n6;;iil.
agclttur na státnírirovni, EURADA arralogicky ptisobív zá-
"'1*," evropskych finančníchpodpor,
rozvojovych agenfurna instiťuceEvropskéunie.
regitltrr,rlních
"+/,&* okamžik
:ť;1*:i:'T":I-:o::::i:'tta"i"'
právěnastal.
Státby.i p.o.o irtt.t *|oŽená v roce 1991,je profesnísdruženíregionálníchrozvojo.
*ci íJ;;;'*#ill,,i1|'lJ',.,, :e n|dlcnrv Bruselu.Členskouzákladnu tvoŤi129 ewopskj.ch
S1guRencivolnějšíkoncepce,
pŤirovnávají
ug"n'.y k ostatnímkomerčn republicea jsou
térrim
činn mv oblasti zisruvani
*."oii+ir'i"iá; ilffi
íl rr Ř=vo,iuv'ch agentur,znichž tŤiprisobív České
zrn.fhodřoYul
:"ffl.J.
ll].] rdruáelrÍČARA''6 Počet tŤíčesk ch regionálních rozvojov'.ich
Í*::,L:1':tát j:,d:n *u;"l- |r"a jin;fm a narušovaltrŽrrirt DÉ.ic v pŤípadězemí stÍednía qfchodní Evropy relativně
chanismus.Lze ovšempňedpolládat,z";"sie.streaoědobě
orvněuvedenjlpňísfup. budev ČRpŤcv Problémem pro regionální rozvojové agentuťyze stiední
jo vysok!'člensk!'pŤíspěvekdo EURADI což si mnohé

kteryjedán
'
líl.o.** kterépoukazujína prdsazováni
]rv.rvrrarrrrlrr rUZVUJoVycn agďrťťr b letkgts rnrrohymitermíny,kterépatŤí do pomyslnémnožinypŤe-
\ u centrálních státních orgánri, patŤí jetlnáse napŤ.o euroregiony,euregia,euroregia,pracovní
!"' ....získávání podpory centrálních orgánťr
i l ftrul*trrr.
43+{t orgánri a zahraničních
zahraničních inctit,,.í
institucí p..,
^'''. *ped.(l)očkal2005'srov.Perkmann2002).Terminologickáne-
rTil:::::'*:i':::.'::'::3]:.',"yp;;;;á.il;;;*;;'i#:::]:.l;
i :"fuj:oYsprávou,
soukromym-
'.o|
s"t.io."-;;;;i,k"l;;l'";ui"Jl.l;il. .' e libovolnénakládání s pojmy znesnadřuje snahy o typologizaci
organizacemise stejnlm
fahraničními J J -- .._'' p"o"u'ym :-==
zarněŤením
čittrrrr..
(tamtéž). 'J" ť"' 5 Etn|t,rllnr||leryzvyšujevliv sdruŽeniČeRa u státníchorgánri,na kterémaji
Je nutno konstatovat,žečlenskázákladna sae | ťt:ktrrr vnzbr'r:Czechlnvest byl založenMinisterswem prŮmys|ua obcho.
sdružení
ČAReje reprezentil||\.rl|
dostatečně,
jel Ť|lt ce rre ('ler:|rlrtvcstustále vj'znamně projevuje;Národni asociace pro rozvoj
l] ".::'organizovány ikoŽj i rvori u-reqtgeíb]gb
lozpfyÝJ;;;;,.,,',.. u p*l|errritrtgattizací,nezi jejižnejbližšípartnerypatŤítaktéŽMinisterswo pru-
1sou dlekrajské'i.ouně]či*o;ail*';;*6ÁilFili'.;ti,.'t,t Éitnpr.i Í)elcgaceEvropskékomisev České republice;Asociace inovační-
ve všechkrajíchČeské
republiky'vyjma republiky,vládu České
rrar'y.,1'
Nutno Ě.F il|gl'''rrrr|cťtzkouvazbounapŤ.na ParlamentČeské
oolo,,,''.'.,,. rozvojČeské republiky.
";; Ěi !.cttlltitir1rtrrrc1iitrnální
-25 Smluvními paÍtnery Moraly, Agenturu pro regionálníroz-
pro rozvoj StŤední
*! * e |isgt.'ir'1lltirt;"1ettturu
sdruŽeniČARa Česká agenturapro zahraničníittt'r'',|i,.
Czechlnvest,Národníasociacepro rozvoj 3sou * l|orar=l.''r!e.-qki'krlri rrtlcgionálnírozvojovouagenturuÚsteckéhokraje,a.s.Tyto
podnikániaAsociace inovačníhopodnik:i||| i 5lciip iii rirr I l ll{A | )Y . j ižv roce l9 9 8 . (A ctiv ity Rep ort 2 0 0 3 : 1 7 ).
{.}i

30
31
 jednotlivj'ch forem pŤeshraničních struktur. Navíc existuje kvalitativni trt ptsdě|v prob|cmaticepŤeshraničních strirkturtotižnaznačuje
mezi tradičnímipŤeshraničními strukturami v západní Ewopě a těmi, err i Evroprl.étrr' purlamentu a Rady EU ze dne2L. |2. 2005'usta-

il
ve stŤednía v}chodní Evropě. Zatimco západoevropsképŤeshraničnislr.tlh u:'tu1la'tťrzonrní spolupráce(Europeangrupgi1s of territo-
Ňauit' tetosměrnicevycllrir;í z dŤívějších
se snažíregulovat celou škálu oblasti (od kulturních projektri pŤesrrt.|tt lÁtu.|o,'l1(i,[C??).
'á'á'
životního prostŤedípo společn! dopravni systém či pracovní trh)' lrgr kJ prrivni subjektivitypŤeshraničních struktur evropskym
naŤízení Evropské.
:Ěq9g3. *t'9"4-o.eYI9Ps.!y9 h j q mnohem užšía amb i c e skromněj ši . Vr. str tá. i: :i[r.{existujezatímniírspěšnj'návrh
I ;-irc["6í' l'roil{iě-presnraniční
spolupráce
orienfuje
pŤevážně
na.krt!|t i*á..1rrrtr tr EvropskémsdruŽení
pro pŤeshraniční spolupráci
r:xistujinápadné paralely.Struktura návrhu naŤíze-
ijáiin
"a".r'y
l utl ek ti v ity pieshraničníchstnrktur
j e vj'zramně podobné
1
rozšíŤení
byly prograťxry
Ewopskéunie. obzvláštěse jednalo o pŤct|v:itrt1 r. NnŤ.|zcnítylovšak zŤejměpro členskéstáty pŤílišsilnjm
pomocPhareCBC, kterápodporovalapŤeshraniční
spoluprácimezi sli,rtyI Návrh ustawjícíEGTC, kterf byl pŤedstaven
Ei*:nr',r' rlc1lrrlŠc|. její
nrrivníf91my,zhlediska
ÉE ái pozrlě.ii,všakjiž volímírnější
do období dis-
vrcholící
Ftulr' t]rllebyl tentonávrh načasován
"t _20|3,kterázakotvuj
r p.,*p.ktiuo2007
Ereaeu "' Y1"1ii:l,o-
spolupráci.
ťtzemní
strukturya
iáá olu'''''t'trcsp'pŤeshraniční)
že:,,Sdruženípro ilzemníspolupráci
iíi Éu[','i...";",ukow"no, pro
ve forměevropského
Společenství sdru.žení
lcfuin nu ťrzerni
podle postupli Stanove-
, dálo.icn ,,EtiTC.., za podmíneka
stejnéhočlán-
át,..tsi''o,ni.e o EGTC, čl. l). TŤetíodstavec
subjektivitu'..
struktur oscilují mezi ad hoc společenstvímia v lepšímpiípadě vyvíjcjít:|rrrl Ééré:právnísubjektivitu:,,EGCT má právní
se vším,co múže
euroregiony (viz tabulka č.4). e|l dntinuu"n!,v odstavcidva pak souvisí
spolupráci). Zaji.
lBtŤrhrarrični, meziregionální a ffanshraniční
EGTC je odvislá od mírY'
Tab. č.4: ČleněnípŤeshraničních
struktur á* Já .o. Že míraprávní subjektivity
lnávti ostatnímprávnickj,m osobám (tamtéŽ čl. 1/4).

i11 Vysoká intenzita spolupráce

Spo|upráceprohlubující
integraci
Integrované
VyvíjejÍcí
euroregiony
se euroregiony
explioitněpodŤizujestátníprávníŤád
pťipnclně
evropskému..EGTC
právnímiirpravami,na kterésměrniceodkazuje'
státu'
rl ti*'e nejsoutaktoupraveny'se použijepnívníŤád
Stabilně nízká intenzita spolupráce ÚčeIové zápisemdo pŤí-
právnísubjektivitu'
&iii.Luaon. E TC nablvá
euroregiony
Jednorázovf charakter spo!upráce Ad hoc spo|ečenství pak
státě.Tatoskutečnost
*iĚuv elerrském má blt zveŤejněna
rozvijipodrobnoustruk-
lirrnrer,čl.3/2).Návrh směrnicedále
PŤeshraničnístnrkturyv ČR se pof!'kajís Ťadouproblémťr variujícir.|r uiia,.v rozpočiovéa ťrnančnípodminky.,nrá1| *'uT'u|od' .
právníchbariérpŤesnedostatečné materiálnía finančnízázemiponízktrrr rt áo*i...
.éelkÝch žepÍijetíSměrniceby mělo zce|azásaďni
Lorrsiatcrvat,
identiÍikaciobyvatelpŤeshraničníhorizemíse strukturou(Dočkalnedar.) N neje1v
sirut<tur
pfcshraničníctr v ostatních
-Č_\1le.i
by nazákladě
méněje ovšemnezbytnékonstatovat,žepŤeshraniční strukturyzača|yv |= 1G-r.. pr.*r".nrtiční resp.konkrétněEGTC
struktury'
vznikatažv 90.letech20.stoletía jejichkonsolidacetakještězdalekarrcrrrir Ě.á;ěv,tně |y tttt ost
lŽtt pŤímosepodiletna,imp':::5::T::'"Š
bjt dokončena.Jisťj'handicap česklch pŤeshraničních
struktur vŮči zá 1.li
trIrrsr. ĚEiunál,''i"'riliky rlu (programyvrámcicíle3_ rizemní
spolupráce).
ropskj'm nemusív konečnémhledisku mamenat, žeby pŤeshraniční srrrrh|ttrt
nemohly v ČR sehrávatdo budoucna vymamnou roli v oblasti implerltcrr|lrrě Evropské
a Rady ze dne2l. 12.2005,ustal'rrjíci
pur"|irrnentu
FJ*',u,slréhtl
regionálnípolitiky EU. tu
+.,
Ěirni sp.,|.r1.iar dále
|5()43/05, jen Směrniceo EGTC.

32 33
 PŤestoje nutno zdriraznit, že pŤipomínky,resp. vj,hrady členskych
Stát v1iileéĚ|ttčr.i'lriirtiZ programu Interreg vyvstal mezi euroregiony na česko-ně-
Směmici jsou natolik závažné,Že pŤijetíSměmice je stále nejisté. .iiep*É htattit.i(tct|ytelrdejšími členyasociace)a euroregionyna česko-polské
Za1ímaváje v tomto ohledu pozice Asociace českycheuioregionri. ásadní Spor o kritéria rozdělování finančníchprostŤedkri.
Úvirlirtánle|1rrrttlěrltč
o založenisubjektu,jeŽ by zaštiťovalčlenskéeuroregiony,koordinovalje.|irlriittepirrtrylrur.iící hranici s Polskem prosazovalyprincip, jenžbyl aplikován
činnosta zefektivnil tak jejich vzájemnou kooperaci, probíhaly financí v rámci p,og,u*u.pna.e.c-nc (viz rozhovor
nu ,"u.1 pĚiparletrrzrlč|ování
vychodě Čn.;iz pŤedrokem 2000. AEČR pak oficiálně vznikla tím ovšemnesouhlasilyeuroregionymajícíhranici s Ně-
v Ťíjnurrrl= v. Éaetrrut..,..;.].,S
200l jako sdruženíprávnickych osob. Na ustavujícíschrizi se jejími kterť.c|rtčlyčerpánífinancína německo-českouhranici rozdělit do
člq.rtcp}pilt.
staly českéčástipěti nejstarších euroregionriv ČR, euroregiony-Ňisa' Lalr'i.cg lrt1rilrr|. čusko-saské a česko-bavorské' Sporbyl nakonec vyŤešenhlaso-
KrušnohoŤí,Ergensis a euroregion Šumava28. Všechny tyto euroregiony nré áHl}rtv6Ft|| ťrČirslníkri sporu, pŤičemŽjeho vitězem se staly česko-německé
jedno společné, a to hranici s Německem. Ve sqfch st-anováclr stt.trktury.
..reghlatll,.lrl V tomto konfliktnímobdobíbylo na vzájemnlch jedná-
její členovéuložili několik cílri,ke kterym chtěli v 'áttáau1i"i.r,
pruběhu svéhofungovl|.iipli*ár|tt!rl.íi vŠccháuroregionriČRnabídnutoeuroregionťtmnačesko-polské
dospět:koordinacepŤeshraniční spoluprácev Českérepublice' ochrana.zá.;1 irlggiel Č.!ett:;|vi v AEČR.2ástupci česko-polskfchlŤeshraničníchstruktur
člensk ch euroregionri,pŤedáváníinformací o procesu evropskéintegra še}'r!!el!!|Í,Il)|c|ilcesv-ichzápadníchkolegí, nazák|aděvyšezmíněnéhospo-
a lytváiení společnychstanovisek využiteln ch pro Ťešení konkrétníchpr lltĚletrr|vivAsrrciociodmítly(vizrozhovorsF.Bínou). Zást1]pcieuroregion
v oblasti pŤeshraniční spolupráce (viz Stanoly AEČR). V obdobi lrÉĚeglrl1trr|lkd: |trlnicineuvádějív!,sledeksporujakoprimárnidrivodnezačle.
llémri
200|/2002 neq1víjelaasociace žádnézásadnějšíaktivity, v podstatc
docházt i,Ě.i|tltr llat,..il|ť.-' Spíšese odvolávají na fakt, že se na tomto pŤíkladuukázala
jen k setkáváníjejich zásfupcria člen avzájemnévlmÉněinformací; jednotlivych euroregionridohodnout se na základních
pro t(]iie;ghaFtl{|ar rr|strrpcťr
obdobínebylydokoncestanovenyanižádnéčlensképŤíspěvky.V,oce)00l
tr*Řélpie|tvr|errrirÓhofungováníasoudržnosti.Ztohotodrivodusinedokaží
asociace zača|azapojovat do jednání o pŤechoduna program Interreg euroregionri rlkající se někteqfch závaŽnějšichzá-
br.l i**Ěvl| :1rrrlt'r..trri.jcdnání
všímv souvislostise zŤízením společného Dispozičníhofondu)a poaíl"et.a IrIerlriní postojeve věci nastaveníregionálnípolitiky
scr lE**tsqt|. lre|r společného
v}tvoŤeníkoncepce Fondu malych projektúInterreg IIIA. Konkrétně
asocilt FÉ řaÉne|li rr|rrlrrlti2O07_2o|3 (viz rozhovor s V. Laštuvkou). V souvislosti
usilovala napŤ.o pŤiděienív'.i'konufunkce sekretariátu Fondu malych
projcll ! Čl*etvtr'' v Astrciirci se objevuje ještějeden argument, a to zapojení pouze
právě jednotliv)|imregionrimnamístorozvojovym agenturám29. =*ieh ěáall t.ttrrrr.cgionri, pieshraničníchcel-
nikoli celych vícenárodnostních
V souvislostis pŤípravami na program Interregprobíhalotakéjec1rrr| ta{ÍElanllÉJ).Vzh|otlemkesporummezizápadnimiav!,ihodnímičeskymi
o z a p o j e n í v ě t š í h o p o č tu č lenr ido aso ciace,j eliko Ž tehdej š í stavpŤ edsiav.,x
*ki Fur tr lep,trrttťttak současnáčlensk ázák ' ad naasociacečítácelk em šest
spíšejakésiregionálnísdruženíeu'roregionrizápadni částizemě než asociacedošlov listopaduroku 2005, kdy
sdruz.l =isá. ti *nliitt1rrrs|ctlttírnu rozšíŤení
celorepublikové.Pňedstavitelé AEČR rovněždoufali, žeby v pĚípaděpŤislrrtih AEt Ř nur...i1trI

lirl
etrroregionSilva Nortica rozléhající sena poměrně rozsáh-
pení zbyl!'ch osmi-ěilr6Ťě!ídifrTírostlapresti?-ataképoliticky
Llas aso.,.rt tÉ|B É*xtl iilirlvyt'ltrldnícřČectr.
(viz rozhovor s F. Bínou). K zTčTfrěfiíiiátsičt'-"uioidaíori'i"vsáťliát.,,,i
l*nirrt : ll|gvttir.tt cílŮasociacebylo od počátk naváuánivzájemnékomu-
v tomto obdobínedošlo'a to z několika drivodri.Na jednáních
o nasti|V(l*iheeet.E|tl||l|||tlrrktÓryregionálnípolitiky.PiedstaviteléAEČRsejižodroku
ě# ega+tllttitvrtlitlkontakty pŤedevším s Ministerstvem pro místnírozvoj,
28Členemasociace podlejejich
. se stanov mrižestát každ subjekt.pŤeshraničníspolrr1rr
,i* tlě se tal.e 1rrrrIi|c|rrlta vzniku asociace, a poslézes Ministerstvem zahranič-

rii/
ktery má sídlov ČR a naplůujevšechnyznaky euroregionu,ptestoŽe
nesejin;i název. t rtn :*i* těsi \' irrr'r..l(X),]pr.oběhlasetkánízástupcrieuroregionus ministrem za-
regionje pak ve stanováchdefinovánjako subjekt,kteqj,jeregionátním
sdruzením'slo/(.lItt E*iĚal l i.tllr-ittiivrllrtldou'kde členové asociacedojednalispolupráci s MZV
zejménazrněsta obci, a realizujespolečněse sv.-i,mi zairaničnimipartneryaktivity spir.r'.1*
do oblasti pŤeshranični spolupráce(viz StanovyAEČR). * pŤip;a..i.li t|tlvslt|p ČR do EU. Společná setkánív rámci ministerskych
29PŤevodfunkce sekretariátu
do kompetencíeuroregionrise podafil napň.v eurorcJ,lll'
Krušnohoňí.V tomtopňípaděr,ykonávaleuroregiontutJ funkci siechnickou podporou .i
lr,r.'it t **ti ! F|tlE!!l!lll||'lrilrc (.l](. by|y peněžnídotace piidělovány vždy na hranici s konkrét.
agenturyplo regionálnirozvoj,která s euroregionemKrušnohoŤípodepsalasmlouvt.o:iIl|!|' =Eá =HiEi!! yŤlr:rttriIryIitlrttittltv potaz dvě základní kritéria' Z 50%oto by1a délka hranice,
práci.Rozhodovacíslovo všakměli zástupcieuroregionu(http://vnarw.euroregion.poIr:,,:t ==ít'. i'
1-*1=i I irril| ; rrl. t' rrI
I ry v atcld anéob lasti.

34
 komisích probíhajídodnes. Poměrně intenzivnější
kontakt má v současnos l|!éiy!ce ÍrrrIrI rrirpŤ.HospodáŤské komory' kterése častoangažují v projektech
a s o c i a c e s M M R ,k te r é j e g a r antempr o gr amuI nter r eg'aA EČRtut,;.r
=.'-,*L.=ii.i.:i,,' ,r..,,uoj".p rum y sluap od nik áníav m nohy chp Ťíp ád echjsou
zástupcijedná o vešken.ích činnostechsf,ojenfch praě s tírntoprogramcli:,t*tál|lěr-tttclirrtttírlně zapojeny i do činnostírozvojovych agentur.obdobně
(viztamtéž).
V rámciAEČR fungujerovněž ^..j. napojenínaAsociaci evropskychpŤíhraniť l .He.ÉiiifiIttrltttctlvirnych z Evropského sociálního fondu. ČR vsak nepatŤí
níchregionťr(AssotiationofEuropeanBorderRegions,dár";eneÉnn;,pŤevil
! =E|.ll|tl ar.rtlltyttlodborovym ziuemim,resp.vlivodboruzobdobítripartity
něveforměvyměnyiŤP":'.Jedenzezástupc-rieEČR;p;";id.iíÉ'tu.u.=*ěEálhl|r)()
lr:tjcvporovnánímsesoučasnymstavemnižší.
setkáníakonferencípočádanychAEBR3',kdesesnažízjistitaktuálníinformar
rrlli v oblasti implementaceregionálnípolitiky m že sehrávat
ďe|litIitr,lrtt
avyvojovétrendyregionálnípolitikyvjin!'chzemíchEvropy
(vizÍamtéŽ).:í=t.Et!l!'||n|lti tnanagement.RegionálnímanagementjemoŽnodefinovatjako
Na základě ana|yzystávajícíhon'ngovani
AEČR r'" Áá.iuJ'J'"el. / ii.HFĚ-!|i| qrrli|ttttr.cgionálníchaktéru,která umožĎujeprosazenírozvojovj,ch
poměměčinoTd!'regionáLlnísubjekt.všicnni;e"|ičlenovég"og'"f.k';;;;'';;.",i;;
západníčástiCeskérepubliky,pŤičemž m"'i n"Juttiunějšíěwo,regi""íp".ril ..EiH|l||rt '.'''..i,'i"novéprojektovémyšlenkyarispěšnoupozicipodnikajícího
;r.Irrr v meziregionálníkonkurenci...(Ježeknedat.: 1). Lze
;ttrtcluktťr
na Severu'respektiveseverovychoděČech.Tito
zakládajícíčleni,é ;"[;'' . .i'u..i,,*,rt.;.. vystavbaa etablováníregionálníhomanagementuje v kontextu
její Ťaduaktivit, kterésn-ilmcharakterem
primámě odpovídajípotŤebáma Sp( i' itei.l|iL 1.,:r,rrrzvijcjícítŤetíroviny zce|azásadnim pŤedpokladem.V zemich
cifik m oblasti, ve které.danéeuroregiony prisobí3,.
Jedním z cíl asociar r,,upr",r..]r,i"éii;;;#p"č"í'"u ustavování régionálníchmanage-
do budoucna je do zefektivněnípropoj*enis -*eéttl
ioslanci Evropského o;il;;; ,'"ffi; t,.-11.1"'í.iil20. pttl1etí. Jejich ilkolem bylo reagovat na novépŤíležitosti
ve kterém
by podlepŤedstavitelŮ
u,o"iu"".ily získávat ;;;-;fi;;il;; ;;i;i;ilo"i. čipoloveŤejná
vc,sinouveŤejná tělesa
oporu ve svépráci (viz rozhovor s F. Bínou). "u.o..giony ";j;;;i
Největš-í ,i.,o,p.o iuao.,' iiiÉ|aká|r,ri.grtrrrri'iřÍfl.Rť|čtlVéMťéŤá,kterj,bykooidinovalprojektovéakti-
fungováníAEČR je všakpŤipojení dalšícheurá.egionŮ eí, ti*áiv )":iu'r, . ill tc vviirert'rlt.gr-:ografické oblasti.Dťrrazbyl kladen na zastoupeníco nejšir-
obsáhlejšíinformovanost,vyměnu názorťtainformací "
a učiniloby ze současuš.fu cp6ltld tr.|evtrrttních regionálníchaktéruv managementu'resp' na aktivi-
regionálnístrukturycelostátnísubjektregionální
politiky aisponu;ici .ei*cir :tgi F:rnFl1'ě|ÉlIrrr 1rtlčtu subjektriv regionu.Mezi hlavnícíletakto budovanych
politickousilou(vizrozhovorsr..sinou;.TotorozšiŤovanietenštezáktadll1i.|.eBěEt|lFl|tf|lrnttiltl,,rnobi1izovatregionální,komunálníasektorovinovační
však mriŽe narazitna nezájem ostatníchregionťl
se na činnostiasociaceporli i;ritsBe|ál'iltir ttrvltlir í.iclitrozvojovéimpulsy a procesy v regionu, vytváiet re-
l e t.' N ě k t e Ť í j e j i c h z á s t u p c i to tižnepo vaŽ uj ič lenství vA so ciacivj ej í stáva.iilaiaFál*r llrl|tlq t!tl|il|sv ctloucík p osíleníreg ioná1 níid entity ak ourence
podobě za pĚínosné a necítípotiebu bjt součástívětšíhocelku tatávého
clrrr ;iirĚli+ÍiĚt ttq|nlttittl rogionlim,realizovat konkÍétní plány, opatŤení a projekty
rakteru,jakj, má AEBR (viz rozhovor s V.
Lastrivkou;. rrjr":kčního managementu a pŤispívat tím k vytváŤení inova-
*ii! tŤE!!ll|t.l\,irrr 1rr
ritnihcB LieattvrriIrrl rcgionálního akomunálního rozvoje aj...(Ježeknedat.: 2).
3.2"4ostatní aktéŤiregionálních zájmri ...eg$! prtlces budování a konsolidace regionáln-í"chmanagemen-
!Ellrt[llrl.r.Jc
,.+ŤŘ='.'r.,uatr'it.|rlr.jočastospojense značnymiorizé-i. pr"šioja-"i;cin|
M.imo hlavní aktéryzmíněnév pŤedchozíchkapitolách
\ze vymezit ňadudalŠit.lr}!*iš*Ělt|t'n!. Ži=krrtrstrIit|ace regionálníchmanagementrimrižemít vyznamny
jejichž vyznam není sice ve vztahu
k regionáiní politice tak zásadní' nicmÚrrÉ projektovj'ch činnostína lokální rovni.
je nelze riplně opomirrout z drivodu jejlch ;:itii|ittrit.!|l.rr,ril|.Irvizlrci
svébytnéhocharakteru. Mezt lvlr. t Heptre|r=1|111 jc
|irr|Č rttoŽno zmínit dalšíhozajímavého aktéra,ktery sice není
3lTatoričastpŤedstavitel +*|g.iaĚ-a1l1rtÍ .r ttt11r|e.tttcntaci regionální politiky, nicméně se mriŽepostupně
AEČR najednánichAEBR byla dojednánase zástupci
nu roku2004na společném MZV v ii1 =|lth|et at 1al'rrr,yrItitttttry rcgionální aktér.Součástí podpory ze Strukturálních
jednánío intenzivnějsim zapqeni ásociacedo rffiarnilo,',''.'
CR (http:i/www.euroregion.pons.cz). !::*tilti
lli 1 :]|||l{.;|.i||t:|lrrlrnčrlímobdobí 2000_2006 je tzv. Program klastry
3.]AIČ&respektivejeden
zjeho zástuPcriFrantišek Ei:{li..,'á|ii -' ( tl|(.til..rtilttt
1rrogramu prurnysl a podnikání. Program je zamě-
Bína,je napi.členemfudícího vyborusl;lt
n.to o.-o.*.uTu.lozvoje Severoápad. Ťentoprogrampro'Ťeseni l=i|lla . =}til.l| |irj\'t}| tcdy
l'llrstr.ii, na propojování malych a stŤedních podnik
složitéhospodiíŤskéa socl;rIr';
situaceUsteckéhoa Karlovarsken3na5 je sita"noaoá1im ='ar ltrrr;ilt| |rrrs1rrrtliir".skÓ
soutěŽe. Yyznam kooperujících společností
prog.umovymdokumentemr9ťt.,tr', iite=irir
soudržnosti NUTS 2 Severozápadpro finanční ououiiooz-zJo r: r***'"u.o."gion.|on. . . , ..=::=i.á jt.Iti',Vrrr:rIickÓlto
. tltr,::i efektumezi jednotlivj'mičlenyklastru,kterj,

36
37
 ll
rill
iiii'
napomrižerealizovat|inak tě,žko dostupnéobchodnícíle.Jsou tak podporovárl. {eiltrlrfe1trrt1 zprisoby artikulacezajmŮ (lobbying) nejsou formaii-
lr.irtliční
iniciativy,kterévedoukzaloženíod;il;;}
čiprodukčníchklasiru,k1g1' .,áHÍlllrli,l|.,Ht.tlttlotčcny.Formalizovanydialogvšakproregionálnizájmy
sdružujíŤaduvzájemněsedoplřujícichfireá. primárnímcílernklastrujeutll , i*á iirlte 1lttvt|egttvirné kanály, kteréjsou jinym zájmovym skupinám ne-
liir Žite|nyrust inovací a exportu (srov.
je v CR vzhledemk jeho náročnosti
Program klastry). Pi; ;isttt$ie l lr. 1lictl1ltlkládat,že formalizovan!,politick! dialog s aktér regio-

rtii
; ''##tlastrt
átcích.v soueasne .rlitish;rlirrrri$(,pI()SVou exkluzivitu stane do budoucna hlavním nástrojem
d,*:a?0 oouei" o..
žádostí "p*" pááciálu
o mapov.íLrrí1cla't.ouei'o
v CR a pouze u několitl;..iiEH p|rrIi|arr.. l'rlivčanalyza formalizovanéhopotitickéhodialogu a zjištění,
dalšíchje pŤipravovánvznik. V současné
l'li áouc n"r," s jistotou pŤedpovědčt ,.'ie}p lll|tY |ť 1iŽctablován, umožnído značnémíry vysledovat konkrétní
il zda-li se z klastru vyvine-silny regionální
ut,J., r..""1'by mohl
sobemovlivnitregionálně-roz"9.1wer.'og'u.|l.poiuj"*'o**'u?'.u, ;;.
tiriete1,,.,,.'.',y na jednotlivych teritoriáIníchrirovních.
;rxlbílrající
li 'i,"ď
regionech,
ve kteqfch
je odvě*íklastni ."'*; regionu
nio klí!ové.' politického
t,1.1Folmalizace dialogunastátní rovni '.\
ril
; ..iiit |ll| |!ii|ll|(.|l
ii
rr1ltavující zapo1eniregionálníchaktérudo policy.building
3.3 Forma|izacepo|itick1ich
kaná|

.ii
v Čna,iejichvyužití } eELÉ tei.iil.Irr.r: .ic zákon č.24812000Sb., o podpoŤeregionálníhorozvoje.
.{tstt tiy| i'rl|f|lV rtrce2000 na základě procesu harmonizace českého práva
V souvislosti se stále stupriujícíse
tendencí regionálních akténi prosazovtt *i.quiei iiItt|ttttttitttlitire' Je nutno konstatovat'žetento zákon, utváŤenya pŤi- ,4
wé zájmy na vyšších(rozhodovacích)
rirovnich a v souvislosti se stále větŠí'!i.i a} vP a;rĚr.lrrr. i. z'tlgg&&'8pgcpy, což mlioževyvolávat negativníohlasy
drirazem na princip partne.rsťví je více upŤenapozornost
i na procesní pravidlt *i.Y|éEtĚ rrrl1tÍr.r|:ilirvitcl samospráv.Na druhou stranuumožĎujejeho určitá

i;ii/l
a formu takovéhopolitrc\Ýlo aiurogu..oi""nc"1"
možnokonstatovat,Že sfupc| tgre| tvi6l lrllt.trkompatibiIitys dynamicky se lyvíjejícírealitou českého
formalizace politického dialog;:'s
itll í.1v ffiálních
zapojení těchto subjektri na vlrídnuti.
zájmri vypovídá o mii1 .i *|spa}Éhrrtegirlllir|ismu
ťprifraáe, že neexisfují žádná formá|nl..l#gbt+|e r|iiv.r;it.i1r<ldoba
(víceviz rozhovor s M. DaĎkem). JelikoŽ však
zákona o podpoŤeregionálníhorozvoje celou Ťadu
I procesnípravidla, lze se jen těŽko
liil domnívá,, ," 6, mohli zájmoví aktéŤi :i'ŤĚEetFl'lYÍ lr rl.rrkci,r,važujev současné době MinistersťVopťomístnírozvoj
ticipovat i na tvorbě či realizaci parr
pokud je sfupeĎ formalizacl * q}É;s;lrrl,|il^v podatnávrh na jeho novelizaci(RKV 30. 6. 2005).
il (pŤípadněinstitucionalizace) politického
'ryl'ji|
ffi*,
diálogu vysok;/, je moŽno pŤedpo. *á}ell .' 1trtrl1lrrlc
lMMl{)
rcgionálníhorozvoje vytváŤíinstitucionáinía právnípod-
kládat' žejsou danézájmové skupiny
lr
,,li
ao p."",u vládnutí zapojoviíny.Ncrrl ..'i*| F*..LtrrrtrItttitt'i ir realizacihospodáŤské a sociálnísoudrŽnostiv České
nutné,aby formalizace byla stvrzena
i1..:Ť:j*ě písemně, mrize se,jednl .esF|ics lriLrrtr r.c vclrni obecnérovině nastiíuje kompetencejednotlivych
l o zažiténepsanéYzorcea obyčeje(srov.
Proces formalizace politického jlutogu
Richardson 1993). .9;!|aie!r a Elltt|rr.ilrtiivttíčÍin-*Jd-Ěí|ffiil.9^I9.$. téjédná
. Čí{3tr o ušt.á:
iil lativně modemí fenomén.Ro:1o.u:í
ut,o.y regionálních zájmri je rr,. .itt!si. L|el.i lu.'rtv tr|rt|obné
r"lzriam' regionálních aktéruvede
podobě obsaženav jinj'ch zákonn]fchripravách,
virjíz existencedanéhosubjektu(napŤ.žekraj
némut'aku zapojovatje dopo|itického k obcr, ='*á Ffiirr=stler'v1rIy ',mriže
pod-
aiutogu",rozhodovacímicentry, i.itťtĚl ltl= r rri rrrtt|'
trrttt lto podnikáníprospěšného pro kraj,vyčleřovatze svého
v demokatické společnostisamozŤejme coŽ ;r
*o?i" pouze zapŤedpokladu.;asrré :ii=F'Eti||lirltlrf trl;rrrrrili.cclkyurčené k odstraĎovánízávad a nedostatk v těch
stanovenych formálních procedurálních
pravidel. b.guni,o,;unJi.g.i.Ji,a"' ..k|s|etlt. LIr:lt:';IrtltIiliit|rl .jehopťrsobnosti, včetně odstraĎování nežádoucích
jmy prostŤednictvímformalizovany,"t'
tunarďtat získávajízcela privilegovarrl '.' ==l*iigtil !}iliil'=l.|||||ilrtr obvodu krajeapod'' srov'zákon 248l2000Sb.).
pňístup at,užk vládním' orgánrirn České
rozhodovacíchurovní (více viz Dočkal '"Ňin;;
il; ;;;-il;. i,,o'.,, Llfeit*itip1ěvtritlovitt.k,otr a zŤejměi jednímz nejdriležitějších ustanovenízá-
2006;;. i::li|*!9E ]flí.||| lrlr ;t'r\|l{rrstavtrjiciŘiďci a koordinační vybor 1Řt<v;..o ledná
= ii š'laltlr:ltl.,rtttrr|;jt.t't.zirkotvit v zákoně o podpoŤeregionálníhorozvoje
době lze vysledovatpouze jediny nitznak /.
v-livuklastrri (resp.klastrovÝchrrrr
clatlv)
^..]-Y':::.:..'u
na programovénastavení.regioná1ni poliíity ru v ČR,a to u ;;.u,i."*.",n',u'',.',,' il===i
. le i-=i tt' ' I ttttrrr, p atr".
crri í
nap Ť .
ta, k terá se ty k aj í v y m ez ení reg ionťNr UT S 2'
pro novéfinančniobdobí.Facilitátoii 'I it|. :!|,l
klastni ," .Jou uy.'uoŤovat vŮčinávrhrim Minrst.'l . . :! =--:|:.
:1!|l|.
. !ili ||.P I llI li| | | | i(.
r. lrcl.
| | Vy b oru reg ionální horoz v oj e č i reg ionálně . roz v oj o-
stvaprumyslua obchodu,resp.Czechinve.*'l;.ji.i
p.ipomÍnkyjsou i častoakceptov;rrri :1=!: 5ié;l. .". i' I r '|. 'l ltlrtr' ttI(vit iz z rik on 2 4 8 / 2 0 0 0 S b . ).

38
39
 "o".
konzultačnítěleso' do kteréhoby
byla zapojenaobčanská společnost.
dárce tímtoreagovalna poŽadaviy -Eu.opite Zákolt ;.1Hg;g1llrrvYt.lt t|tlkttrlrcnt(zejménaNárodního rozvojovéhoplánu) pro zpra-
to*i," u ro.mim! áo,tar uprir,,
principu partnersťví.
ŘrvJe ate áikce ;áko"uformální . .,Giti N,i,.,.|,rilrtl
strategického rámce, koordinuje pŤípravypro-
referenčního
k.';ilč'í těleso, 1 zvláštnípozornostvěnuje pŤípravěprogramovych do-
hožcílemjeŤešitaktuálnío:áz-yyspjatésregiony,jejich.;'"*;;fnunčn,,ltlliiÉtliÍrrr1tt.tltČtti|ttttypu,koordinujesystémováopatŤení
+iei-tri.l'||l l|rrkrttttctltu,
.gnoŽnostmiproněurčenymi.Vmezidotioáriein,,ostizatonaáovstupuCRr;.;1|i;i}y
t,
., 1EUnebylŘKVpŤílišsvoláván,nicméněu,ouoasnostisejednáodynamicky lrrr,,1rrttllii.skÓa sociálnísoudrŽnosti(monitorovacía informační sys- B
r {r o z v í j e j í c í p i a t f o rm u ,k d e d o cház í kč astj ,mapr avidelnfmint".ut"imstátnir 1.ir itááF|! | |t!rrtttltlrtlv ániahod noceníp rog ram realizov any c
strukturyfinančníkontrolaapod.),zajišťujepodmínkypro Ě
'=ia:i|ie|i|ii(trrlriilní !i
b:igán :5,zástupcrisamospráv36,odboru,',zam8stnavatelsky"r',"u..iupodni|'
i*rc}Éa Elrt.tiilttí
tel]8,odbornychinstitucí$,nevládníchorganizacío,aa*zí"u'.nrivjeponr.:.|rlt}l|i|ll1llrr:;|i.ct|kťturčenychprooblast soudržnosti,zajišt'ujeprovázanost koordinačníchstruktur
slnym multipartitním'orgánem, ktery
',uáitt pro potŤebyk"il;;;"
poskytovanéEvropskymispoteeenswiáinalirovniitatu'poa.obno,,ior,tu;i.i pom(| tsiiirl|itirt.itittlr strukturami pro vyuŽití pomoci Evropské unie jako celku,
složení,prisobnosti,organizaceačinnostiíiái"it'outoo,oinuenino"'yborsrr|.+lai9trrrl=.-r.r ..ŤttFil'll|illl!y lrtrspodáŤské a sociáInísoudržnostizajišťujesoulad s politi.
noví jeho statuta jednacíŤádschváleny vládou..,
Zatimca zákon o podpoŤeregionálniho r."*-.'t"*,"."ii'-,"'o,." l...šp't|áf!!!E- ,r :rrt:il,t|lrí (StatutŘru. Na základě tohoto vj'čtu
soudržnosti...
rozvojebyl u,n.,u ;.1 96 ;1.il|t!ii
'""e"e "o".'i', r|rr;ilk závěru, Že stupeĎ zapojeniobčanské společnostije v této
;jÍt-T:.';j;íT'piin"stoie1ati;;;i*:::::;*:":ll''"sytriednrr *itlttirrrílrri.
'tl|t5tl vlivje patrnyi nazprisobu
.|c.|í hlasová'ní.
. {Tuj"pŤípraw
i dáŤské";;{iiŤ'"Jil:ilťH'y,1..'::1.T:ffi[:fi#;'j,;l
.#[il::'ffii;ť*:''*.#Jk|l'iéťx*t**"*'*
a sociálnísoudržlosti,pi";"á'a"J".oopo.eu;"
.sclrválenych
programri
t,ospoáaršte finanční
a věct
",*lar"i,ouaono,ti,
':'?a změny procedurálníctr
" a sociální soudržnosti,
p.o;;.;#íffi |Jlilll].Hí,:HffiJHJ:H!j|i"T'1i"Ť*I5ri.'ií:nT
ffi.gflÍ].;;í
postupriu p.uula"i|,o
r.o,podáŤsh,;.ihpd'lěttlt( |r'r|rrirci
cettove m'ai"':""" :ť:::"ip"ii.ity rád ŘKV). Ze sou{asnéhopočtu.42člqn s hlasovacím
dohlíŽín".prip.J.'-''a,uonid
FitÉRt ná|eÉlrrillrr1rcťlm Státnícho.gaifr 19 hlásri. Z ostatníchjsou nejvíce
il* $tlpclrv tegrrrtrl,tlrtí NUTS 2 regionri (tedy v konečnémdrisledkukra-
radv
promístn,i
" 'inisterstvo
práceasociálníchvěcí,Ministersrvoinformatiky,
-"**.
rozvoj, Ministerstvo MinistersluiĚl, : l*ctrrl I lrlirsrj.t.,lunicistity, mim-ohl. *8sá p.ur'u, která má jeden hlas,
financí,
Životníhoprostňedí,Ministerstvozemědělství,Mini,t...tuo,d*.,,l.*l'#ii
ničních věci,Ministerstvo.vnitra,
Ministe'rswo Ň Ministerstvomládeže
Ministerstvospravedlnosti,ÚŤaa"raávle".li."i..í.o,'o."o(wr.struktura a těIc
36ClenyŘKVjsouvšechnyregionálníradyŇUTszregionťrasvazměstaobcíČ'fi:í;l
a r|u*ttt \Ě|s|||v1rrrrpr-.ijetí není pokládáno za šťastné.,,V pŤípadě
-Svazměstaobcíjebezhlasoiacího -.v-lÝěrvlrudovuIneslaobclUR(tanrtrlt
p,u,u. ec r.,..|r.,rlrrrrti 'uYě* v mezidobí se hledá shoda standardními
37Prostiednictvim 4gi*'
Zaměstnava;iil;"#:'T."::Lm*".:xiilxT,#jŤ
Českomoravskél.^-^^,

vlkonného
.
^JL^.^.'..'^l. . ,

*:;,l.ii',llT;,l]]lHli;J;''"x;*::H#;ť.ffr);3'1l,:il1l
"ar.pg|"

^s
Asociacetextilního,
oděvního ňedir.,|i
stavenstvaSvazuprmysIuuaop.u,.yČn..;m;:ť;Íi'1"#1"J:-'.:T::,i;l,:i:i..:*1=,;].;.i.,l,'.l'i];li;
a kožedě-lnéhá
;#;T;;.:':' pruili".
::::::.:1
ská komoraČnttamtajj'
školy v ŘKV reprezenfujerektor * \ r b rrlr (ll l', V l / . 9 . 2 0 0 1 ). 4 4
$soké škotychemicko-technologickév nr;r:,
.;J.:;]:.
ooCentrum
pro komunitni praci (CpKP) Stňední
Čechy(tamtéž).
Svazu českj,chu,no.uu.ti,.n u|oíních !*=i. '1'. .:4 ']l!|j t| ll1 . ;lr| trllcíhlasov acíp ráv o nem á, b y ' se j ej snažil p ro seb e z í sk at.
druŽstev(tarntéž)- bez hl:l,''' enr z m ě nou usneseníVlád y , což j e v žd y z nač něk om -
|;i$:. I i . ;i, e irr1. trrlt; 1 rtrrv crI ilt: Ijn/
";:ilffi;Í:]"vim
modifikaci ŘKV za ričelempňipravy ;i{==.3i;==
" Národniho rozvojovéhoplánu na
olliIr,l'l íll,.\' 1r' ..trr|i|rrc:
it9 =;=1i''.-=l tltlclržována'Napi. na zasedání V1|boru dne l7. 9. 200i
''o'ťffi:* :. i: { . : :!!!=tttel1. p rotoženem ě li p ov ě Ť ení ,: , P otép an S aj d a p ožád al
ti .rritttI lx| t. lttltlLt,

40
41
 f I ,, '' I
I'

,dktivituŘrv;e nutnovnímatv kontextu

ou".net,o",.y.,,oje
evropskéstrtr|r 4ttsálrttlrlr|érltirty
turálnípomocipro ČR.Je.moŽnot"ay sc sta|yotazty1at<o schvalovánírozpočtuEU, vliv brit-
vysteaouattfi qivojovéetapyŘKV: .|.ĚhH
. od prvníhozasedání pŤellat.tltrtt:lvi lta re,al'izaci
finančního období 200,7.20|3 či problémy
ŘKV (20dl) áo vstupuČnio Ěu (,00ij'^-.
. od vstupuČRoo eu . lifiFfavrlttttlrvti|ttlNll'P.4 Konfliktní otázkou Se stalo i nastaveníněkterych
Q004)do začátkupŤ.íprav na novéfinanční obdtllri'efáEtlitlrlrlrrP.titttlťt,
(2005), obzvláštěpŤeměnastávajícíhoSpolečného regionálního
.'od začátkupŤíprav na novéÍinanční
..1:#H|ltrl ltt(|P,l.ill|,||.l(sRoP) na sedm Regionálních operačních program
' období(2005)dosud'
Jednotlivé etapyse od sebeodlišujístupněmaktivity rREi|. EliČ..rvyrlr brlclcmstŤetuje proces implementacecca tŤetinyevropské
něnychzasedáníi stupněmzapojení ŘKV^Ý tématy
lvurglJuskutcť.ir&fálnl
áueun'te ,pot"enáJ. ' 1irrtltrlciinlplementovanépŤesoperačníprogramy. Doposud byl
prvníqivojovéetapyproběhlapouze i==itlg Frtteea tt.nIizrlvi1n pŤesjeden ňídící orgrín- MMR, byt'byla dodrženavy-
)/.rá.mci čtyŤi zasedání ŘKV. Pro ŘKt
v období2001-2004byh príinaena '*Ěmira r|er.rr1111.11|17i1.e . V současné době piechází agendaRoPri na samotné$,
rrtavic tato témata: pŤedvsfupní pomort.igĚ .Ť ili ilhtltr rlttlunastav itsv ép rog ram ov éd ok um enty sohled em nareálné'
nástinimplementačních strukťurv období20o+_2006,což
noupŤípravou souviselo s ober.r..'!f*| Evélrrr trp.irrrttra hlavně mohou sami disponovatfinančnímiprostŤedky.
programovychdokumentťr (Národní.'uo1o'i' pianli,," *o t, =.+jiŘéťÉ
operační pro$amy' rámecpodporyspolečenswí ||tit t'lt|zí|cŽitostije to, žeMMR nemá drivod RoPy blokovat a ani
apod.). l:i* ii!6lttl 5|eItrr1
' Druháetapabylaco do fungovíníŘrv,""tu,pecifick1i,m |irkarrikraje by zŤejměnebyly pokračující existencíSRoPu
a ojedinělj,m Úrst,
r:*tliEaE;trtthrrrt:tty,
. kem.Jednaloseo relativněu,a1teouaoui,a to oo vsfupu navícby si paradoxněušetŤilypráci s pŤípravouprogra-
ČRdo eU po zahájetl|
obdob.í
(tedy
aopoorítku
ron) oos;.to.'li";
.ii|lŤ'ghdttttltttt.ttI ii.
5Íťii]i.i::::Í:T;"' kt. rrktttcčnosti,
(rozhovor,rur.ount"íi1!ri/ťJ"""1Tfi
ževysoky stupeř zapojeníobčanské společnosti
"'e "r,,.*'rfr|elcln
ili:;'fr::l?t,l;ffi;ť**|[
skupina pro programování..Pracovni
ĚaEEEtt
= *|ai
trltrltIittitcc pŤiprav na rea|izaci evropské politiky hospodáŤské
itlurlt.lrrrsliv ČR tyt formálně dosaŽenaž v pruběhu roku 2005,
,n|inu'p.o programování
cca 2x do měsíce.Řešila otázky spojené ,'se scházol| E ts#lktr|lÍir:t,kterj'm směrem se bude tato forma ,'mu1tipartity.. vyví-
, px|.uuou NRP a operačníchprogrrn
m . Zastoupenv bvlr mj1;t".'te iá I mc*ne. íe v srrttvislostise sílícímipozicemi asociacíregionálnízájmŮ
'"'o.ry-ž.Jgionarni"h zástupcťrse a1čast'irr.=l ĚŤĚtF}é lrrvlrrétlojde i k snaze česk!'chasociací regionálních aktéru
vali jen cca 3 nejaktivnější,zástupci
t'uj,i;(..-r,ovor s M. Dařkem).
Tňetí etapa byla foTillu .EĚ Ftaea*rrvotl.vézítjtny.Jistym náznakem jsou již vyše uvedenédiskuze
- iahájeia tecinick1pm pŤípravn1fmzásedánírq
RKV dne |I.4.2005' ŘKV se poi.ue = i*E|ent ltěLtt.ryt.lt ;rrogramrinovéhofinančníhoobdobí,v rámci kterych
*š"i" novépodobě' a to dle dikr't
novéhoStatutua jednacíhorádu prijatého b't ;vitltlc|lrčnyz'ájmyVÚSC či municipalit. V tétosouvislostije
usn"sením vlády 2.3. 2005' ktcrÉ
upraviloŘKV proričely pňípralynunouennuneniobdobí *|ltiltitrrlIivi|v SMo a AKČR. od roku 2003 probíhajípravidel.
tímtousnesením zooz-zoi:-..r"p,.u=!
byl konďně atiivizovanp.lnc,ppartnerství *é+arrt ttie;l Člr:ttySvazu a zástupci krajskj'ctr samospráv. Smyslem
ně 248/2000Sb.v $ l8 ky:'Ťyálně r1'jádŤenj,v zákrr, t*leh seÍbiitr!|ť Z(l strnny Svazu snaha reagovat na aktuální problémy
" byla zaxotvenaparticipace širok('|ro
spektrasubjektrina činnosti joby rtronitorovánímomentálního stavu v jednotlivlch
itit lii|rlrttle1
Řt<v.no teto byla častjin ych nežstátn
orgánlina činnostiŘKV spíše í(h :E|ĚkH
-*tá}t a iti|rrttttrlvttltl aktivitách Svazu pŤi Ťešení danfch problémťr (viz
sporadická.v áubnu2004 ;;;,
svych delegátriričastnilona technickém ďi,..u,,,, ***gl*icsr r.:I V rrirrtt'itČchtoschrizekbyla vždy zdrirazřována nutnost zké
pŤíprarmém zasedáníŘKV již šir()|'é
spektrumsvaz , organizaci,az.ájltow"r',npi'. #= 1t,tlttullrrvtlt lyp s-ama-sBlav. redy krajskj'ch a obecních.Svazu
NenípŤekvapivé, žetatontlr,il ,]ETgi*,'ri.tF ||il||.1,.,IcjnyIni-uttuatni,ni
situacezprisobila'žeSetechnick é zašedániďrv on" 1|.4.2Xosneslo itoHěTy'?ďjištbjé uyznamnou*
meni nejenpŤíprav ve ztt,t 1a=lrtt- irIthrrz ttlizorya podněty starosttise.dostávajíke zpracování
novéhoNRP,ale i *su
právechčlenri.. ',vyjedna"a"i" er*','i".ni",*..
(rozhovors M. Dařkemi.oi" #ffipelaru u]..l.'tt,t '",r.ltt:c napomáhajípŤizpracovávánírtnnych stanovisek
'.',
p' Bosáka a Z. Kovaňíka,ú| í
tl-ae*l .!|=a=litill F |'.\l vy:;|lrvili po|itování, Že zpracovatel NRP zatim nedodal žádn
protože
nedostálipodmínce$ 5 čIáIrkrr
..I|::lu*]' sepísemnym:|*jili,:ftnost,
pověÍením...erv i j ed notliv é v stup y
íz.l. ioor;' ff*e i; * . =|-r|. l lI r; I rrtlllrZI irrsk Ú | rok raj e L. Luk áš , , up oz ornil,Ž e
-, Je nutnokonstatovat,
žeusnesení i |tii|. tliql| | ll| | | | | | ' ' lrlz
ll) t| i| noustruk turu a k v alitu z p racov áni. Zd riraz nil, že p Ť i
o novépodoběŘKV bylo očekáváno ffry=+. Ě
v bňeznu2005.Zpožděninastalo mnohemditr..r'' . . lrr : ltt
kuili na Ministerstvupro místnírozl.,1 é*c *;;;iI =|r. l. I rrrr| | ' I itrI y z as| ané z j ed notliv j ' chreg ionť r. K ritiz ov al, žestruk tura
'-cne.ninit. . l-:J =L. ' ' |, 111E1.
1i.iI l1 r rt| , . . tlr' . z tr| tlct| ilrric
reg ionálníd im enz i. . . (Ř K V 3 0 . 6 . 2 0 0 5 ).
42
 .i

i
,i.

f ('lt
ť 4.t/ '.1 , ...1 ..tl:..Íl
":.

(viz www.smocr.cz)a1
. V rámci spolupráce s kraji se Svaz
měst a obcí c- ktrtrzu|tacimezi oběma stranami' tj'kajícíchse vládních politik
:::::: :Y:i
programŮ
nodílí.
na-pŤípravě
Regi
onálních op".ut
nru na tttěstaa obce. Vláda Českérepubliky se touto dohodou mimo
^']i:1o":'i-*1z
a pracuje
napŤípravě
strategick!,ch
p.og'u'noi'"il;ku;ffiil;
r _o- -^..Ý ' J vrl gv^urrrvl|lu ge sctkávat se zástupci Svazu minimálně jednou ročněpŤispoleč-
viz tamtéž).a8

AktéŤiregíoná'níchzájmri mohou nicméně l ttnr||)lilnem legislativních prací vlády a Plánem nelegislativních

vyuŽívat i jiné formy vícc ať,.lEFruPvl
Zástupci Svazu se na druhé straně zaváza|i nabízetvládě Čn vy-
* státními
9v&u Ďw llq ulurlw

o,gány.
r'a.'i,rt" r.u;árv
tlGE' '

ilíT"f:T::":"::1"j:P9:
bilaterální
memor.anda
mezivybranj,*i
p. ffieklch zkušeností rizemnísamosprávyčisezna-d
odborníkriz ťtrovně
u.o"iu"3*i*il;;#ř ;u^.i Ť|&u t=Rl otázkami,
ncjdriležitějšími které jednotliváměstaa obce
Ťeší
"''ilš
:l*:*i::::::1-11Tj,Neu9.T:T:*ig".ezlzaimovvmi,r.,pi",i*
navzájem (napŤ.memorandum mezi AKČR. -*J.rrv'Jurl o^uPlrt|nil spolupráci). Z konkrétníchvj'sledkri setkánízástupcri
lr veťrjemné
pro
obecnfm
suoj.-. ||ádnlr:lr pl.cdstavitelrilze soudit, že tato kooperace má zejména
smyslem
- -.-J ... Ýr..J 9!v.. gr'.e.1'nqra4gfut
mezi AKČR aa MMK
ď'.
-l *xť]yl*J!Je rrrczrl\l\.LI(
Íluroku2005)je napoiláLir[i1jrim
MMR (bylo
(bylouzavŤeno
uzavŤeno vv bŤo
bŤEii vyznam.Na pravidelnfchschuzkáchjsou členrimvlá-
Ebeerrcnrrrlj'
pŤipňípravách na implem"ntu.i op.'.J v ttťtvrhy,které akcentujíjejich konkrétrríproblémy.V mnoha
níchprogrami a téžse vzájemněinro.rmávat. Dťrležitou
součástímemora|ll HJevlár|nk tčmtopožadavkrim velmi vstŤícnáa obcímse do součas.
je i.asistencepŤipŤípravě RoP , byťmá tatopomocmnohdyjen deklaratirt
podobu.MMR, pŤestože pdaŤi|ozlepšitsvou situaci (napŤ.pŤikontroledotací)čizvjlšitsvé
zastává*ei Rop,i,n odměŤenéstanávisko,vycl' strukturálnípolitiky ve svújprospěch.Do budoucnasi
ĚŤ|lvflovťrní
v!'še).Memorandumje tohoa.itu,"* u6 zástupciSvazu slibujípŤedevším
eetkrlvání podmínek
zlepšení
*EÍch
;*:"""""::1T-:']:l!:::"iz
;;i* *"ll;;?ffi;;
Dařkem).AKČRáatekoop"*ies poslancia
ářlng.'v nl obcí,zejména pak v rámci financovánídopravy.Dlouho.
:Í':::'Š"g]'j"j:ol1.. Y' trrkéspolupráce na vzájemné dohodě t!'kajícíse finančního
ParlamentuČR,vládou ČR, obcemia dalšímisubjektya instit
l-ub.y prisobnosti(vícEviz www.smocr.cz).
vfktrrrupÍcnesení
pro.místní
rozvoJmá tatospolupráce larlěje též
nutno koordinačn
zmíniti tzv.lRešiirtní
tzv.
::Ť::::Ť':"Y1l':."":.*em
kulalfchstolri.Na těchtosetkáni"r'
u;"a*til'1"r,"i.'"i'in'ts"*
Bl

#:;y,:i::l js:c'l::: 99b:J rámcepodpory Společenswí

'.o'] I a|eriálnícha personálníchpŤedpokladripro plnění kolŮ sou-
MMR (dálejenodbor:::'".*|"i
npS),v jejichž
.ili
ho.rozvojového plánu ';;#ď;;ffi' i; ! ělnnolttM M R, potažmoČRv pracovníchorgánechRady EU, Ev- ,-1
ČR na naáchaze.jicip.og.u*ouu"íobdobí
V lednu20O6,kďybylatatosetkani,aitien{,';;iil;;' 2oO7_ e oa|atnÍch orgánŮUnie...(www.strukturalni-fondy.cz).
k**
Ěfll (RKS) majívznikatnakaždych
rkrr1rirry ministerskychresortech
jehozríkladníÁi
strategiemi, rffi í$-oiíRl-ádfpro
:::.::::T:i':ji]1T.'"
programy. V současnostise|RP-
cília operačn
-*;":,,;í: .Qffi ú.roíniEt,T.?ffi
ĚEtr.n'etveprospca'fi
tytokulatéstoly soustŤedí;Ť.d";ší'";;;;.' Čn wei EU ve Vj'boru
za koordinatípotitiI.y
jednotliv!'ch operačních EU. lrterÝtlclpovídá
programri a darsicíprogramovych
mínky,kteréz těchtosetkánívzejdou,uy pat
dokumentri. PIi
r rl zemí(CoREPER I/II),(víceviz tamtéž,
ělerrskj,clr materiály
oám. *.S měl vzítv vahtr poaltljrcsortních meziresortní
skupinzajišt:uje
koordinačních
T::,"J::::' j:::::.^*riiTjitoj.hggqramril***o.o.iu;k"r.,
,; .*tulilln..levŠaknutnokonstatovat,žene všechnaministerswajiž
Zajimav
ou platformou
jsou tezi ruznéa"r'"ay
i"'r ;i*".ě; ; ustanovila,resp. ne všechnyresortnískupiny jsou
akrt1lirru
2OO4lu'avÍe|Svaz
áohodu o vzájemné
spolupr ygl E M, l)utlkem).
s:',#':Y
VládouČRvzájmu
:Y"**:l:I-l
zkvalitnění
r^}konu MM|{ |ry|rrl{KS ustavenarozhodnutímministra č. |42 ze ďne
""*.',É
mezi obcemi,městy a vládou ČR.Úeetem ';;;ffiffi"}li"ffi]
,Ě,o oor,ody je zavedenísvstcr ětlt|1 ..rrrÍ|rcni Resortníkoordinačnískupiny pro EU na Minister-
a7Hlavnimi Hiata! rtrrvo;n rl.jtttcnování jejíchčlenri..'
Toto rozhodnutíbylo v roce
tématyuvedenychsetkání zpravid|abyly: problematika
n!,chzákonri,moŽnostifinancovánipunno'te.|otup'á"., aktuálně p.oj".t,''irI i=tlvětlrlttlrltrrr|llutímministrač.23105,,osloženía činnostiResort-
., prip.u"a na UgrPa|u
čerpání,"
ních fondú, apod. (viz tamtéŽ). ť\'y!4Ýg,|a .t.ukt...aj
Ze sull]
]
l lkttpirry 1lr'rrl.)U na Ministersťvupro místnírozvoj... Součástí
a8TatomoŽnostpŤedstavite|ri
obecnichsamosprávpodíletse na nastavení
ši programovaciobdobímá svévyznamne podmínekp,.,.|*|j *áva+l.vvlárly lttrěrcmkc Svazu v rámci dohodypatŤinapŤ.pravidelnése-
opáa.tulocni vzhledem k faktu, žev souč....'Ier{
programovacímobdobíse obcim v iadě pŤípadri Í"$tupetl5vt|i!!etrzr,inrry v|ády v oblastijednotlivj'ch resortťr'kterébudou mit
na evropstépenízedosáhnoutneDo(llll||ll
ts ŘÉ|aa ut...u
44
 .",/*r l.)
i-:,1;-"-
,-n1;-
rozhodnutíje rovněž Statut a Jednací Ťád
RKS (srov. www.strukturalni-li s činnostía aktivitami Svazu měst a obcí ČR efektivní fun-
!ruvnťrrrirrr lt
rámciMMR slouží
pro je možno
Drivod v relativně
spatŤovat
É'-:'fí::J:ii}'^o"1*:T]:x:." ',prip."* '-á=ril.i..;i':''iJ mírypokulhává.
p.,=
o111.).Zastoupeny
i'ou'a" i.{t#hí;áj;];.'=.Ei#T]i:-:.'ttffiffi'"á,'J'');;".""i kapacita
současná
t'":t'.Také
ŤÍ^J:"^']:::l'Y
i ;t
ť:::r:':T1Ti::#Ť:,:á*';]';!"'il;;;'"'Ť"'oi'u,'"J^1.']|-#iĚ:Jll{lll;.1:il!fi;jlfiJ##
SM9 vRKS pái'r";"
f':*::::"'.o"*:"."i.''': ::
govemance..či,,smartadministration.. "r".
(programyna zlepšění
;.
íi:..š"ii"-'''#il'*'il.l,.ffi;ffi'.il;
p':,ot"ni ,il'
ffi#''.;;;*l'in" :. patrné,že proces formalizacea instituciona|izace
j:Y kj' Írčinnosti i.gi'iatiu',r mezi
r|trt|trgr'r ,i1;, ," v ČRteprve
a regionalni.l
státem v po-
lijil];'1i'i:::::i ?9o1. ":ot r..lttie}Éltrr
obcí '"'"r"
pravidel vlády, se SMo staljedinj'm sdnlžením
s celostatnip,i,ou,..':;Hff]' vybranj,ch
;';i', l-# lze identiÍikovattŤimožné.ouinv profilace
zaŤazenym mezi tzv. podmíněněpovinná pŤipomínková místa.v p."-r"..' .=.J#r.i,
:5'.i.iur,..l".,.
statusznamená,žepokud se jak!'koli věcny záměr ,: i ''..1. i.Ip ' *,
zákona, zákoi, *ri'u '. -i;il'
,u ' :'. i..]:'.:,Li....'
;";;.{
dorÍ]<á
\' ] ť ' .'
-l.,!.
prisábrrostí
obcí,pŤádklaaui.i.ior* ! t blletcriilrrt 'rrv
ttt.tnoranda, dohodya kulatéstoly, |. ","-,,.
;:ťj:/i:il.Ť9::l:,"dgi1 mlnisterstvo
l":Y:l*::1":1j:tug:, neuo;ini,
us*e& ;ilffiil;_ i rkrltKS.
Ťízení
Sy.azu
PŤ]tori
pl".i;#;,, I Ěm; (aleobecně
zájmrim
regionálním
.,,.,',,,,l"'o":" veŤejnosti)
i širší
l"-:}:T:j:r:]::'}j1ry:'Ť":émuSvazu
musí
::'i:iTj:1:"ti1TTomínek uy,,
raa'e #il pomocze
il;;;:;i;il;;f;;,ffi;o;ilentri implementujících
"á,i;;il*.(';
možnost
obcí
ovlivnit;;; J"ilii' Í"áia o možnost ČR.oru-
vtivunalegislatilrr
I;n^1;'3'1iYl^I:l.:1':.'T.P:'"'loT 1yšuje
zilmtt. ffiH '.-."oy
ráto"no.',ela
byla pŤedzna;#i ;i ,i#; ;"'á regionálních
image aktéru
*:*::]]":"'^"^,"1::1.|".'9::"rcn
nl*y i vevztahu m.;;'';;:" ""'u"o""u''
k EU, a toprávě mohouzvyšitprestiž
či
politickj.mi "''^;ilí';;;'j;';;.á"il:š;áozŤejm
dokumenty,které
3:Ti:.::".:q**::::''uk*:9 ' il iilffi;.l=i..,.l '.,,'o.
*';;il;;;i
*i;*T-"*i""?1*::-:i"-s"u'po.tyio..tpri
vovanymnďízením
EU pročerpání
strutturainích
ronária r'onau,ouáizil jsoubezesporu
silno.,
"'";"*.1o':]^"':l^ÍÍ,T:.,mocr.cz).
'H'.$[:;.il':i.#;;'ffi
ffi;';'.;;; orgánya za1Áovi,mi
rrrczistátními
zdá:,:?
zapojení
Svazu
měst u.'! m..i.]..*;'ilil#ilTfiil;;J"'."o'ou legislaiivy,
ČR'.yŠ*:::::Í:':'::*1j:.T"h';
oo pŤípravy \{v
na'ta3i"-
vrUPĎN V lw ěrJrqlr l J' \g.,

nastavenípoámínek p.o nuo"n1,"1í.í-p,og.u*o'u navenek,noa.,cu kooperují základě

ffii vystupují
ť;:;::;ll'l', zirjrny
"ool'l|
by.sivšakpŤea^,tuí*urii"stc.o,,4 .|ato
nímcitěchtojeanani.
,"]TT:-i:::i::i::.:ie.9::i|1.:':s*:
r"i"''o ,,.i.',',..l, rovina,
:l*áéhtr 1rilllttrtslvi' jedná
byt,se o zŤejmě
t'o'-
zbraĎ
nejmocnější
l"',*
*s::::n::],: č'"'ki:!,-l"*vskj,cťa"ypr,';;.;; ;;í.i#HffiJi l'i;'iT;;;;"'i#"J;'*;;;.;;# poinl.v
::n!-::*]T.e:]
|rim1torťl ,,i'i,'.'".'lii ffi'J;:.;,ii'i'.. _ není plně
stále využívána.
veŠtrasburku
v prosinci
rokui.os. primatoii 'r"'ffir'
v tomto.á"il;il;;;'i "'".i)'#;,"ffi;;oua.n,
i.il zkušenosti
veimimalé
mají
vážnou obavu, že po!Íe!y ffi;i=.;,*:l;;;]':;:.Ií#u'# 'u:*u
.s6ue;ffi
l111rle!}]!9q ./ novégg.ogram9yí..9ímobdobi .ll =i{!*iaráltlttt rlirt'vttl1lskéirrovni a téměŤ nulovézkušenosti s rry'jednáváním
Jg.dngny.
'{-*-"9.BlgčIg-z9h d:|:3..ffi ffi?.'ffi iiiHi č, ;;; ; ; ; Ét l t t tt 'It;tr ll Ir r lkr 't
st át u
neodpovídá 'o1,'nu.nu,kterydnes,....,|
v polítici
|:"^::l r"-:iT""yŤ
,*a.zno,ti .J;T{###ijfi""-3T j:il:i
Žádali pŤedevšímvíce {$j:Tili
prosÍorupro skutečnouÍtČast na vytváŤení ... r Frlrmallzace politického
dialoguna rovniregionú
pŤipravr,r1
nych operačníchprogramri,spoluzodpovědnostza implementaci
a rrionir.,rg F*ili ebtli,l.l.l||(X),)(XXlbylozhlediskaforma|izacepolitickéhodialoguna
vání a odpovídající
procentnípodíl finančníchprostŤedkri
evropskych li,rrr{ gi5f,i *ceprr.|ilegirlttiizccla zásadní.Během těchto let mohly české kraje zís-
určenychna urbánnídimenzi strukturálnípolitiky
(www.smocr.c2;.s"o kapacity.
.l'''.u ,- i ,on,.,u.irrírrbsorpční Projekty s tímtozaměŤením
ffi

46
4z

*
 byly častospjaty s procesem navazování a rozvíjení
regionálního partnerstvl
mezi jednotlivj.mi VÚSC a relevantními regionáhími 3.3.3Po|itickydialog na lokálnírirovni
Ň"rze konstir
tovat, Že by bez tétopodpory nedocházelo i dŤíve "t'eí
k formalizávané
spolupráci mezi VÚSC a regionálními aktéry
partnerskt, tssrotui na rovni regionri,resp. krajri nenízdaleka nejnižší lirovnírizké
moŽnost p"opory všal, tsEFenrccaktérŮregionálníchzájmŮ.Partnerství je téžčastorealizováno,a to
regionální partnerstvíještě více stimulovala^a'9tala 'i'[a"i
se tak vyznarnn!,m a kva čikoordinovaně'
litativně novym im'pulsempro jeho rozvoj.rPgflpo.u.1. $ ut t|vr:lne i na rovnilokální,tedyťrrovni nižší nežkrajská.
i,.o'.*). siJ.e"er.., *há nc tl rozmanitá uskupenís r znou mírouinstitucionalizace. Tyo lokální
regionální operačníhoprogmmu (SR.P) iamcip.ioii,' e. j iŘ5;"; Hdsk.fc|r
"
zdrojri v regionech) a opatŤeníč.3 (Posílení Ellty vrrriujiod ad hoc společenství pŤesrelativněorganizované lv1ístníakční
kapacity Ái,tni.t, a regionálníc|r *uptny až po institucionalizovanou spoluprácisamospráv- mikrosvazky(též
orgánri). ,,Celkovym cílem tohoto opatŤeníje ilepšovat
ričinnosta efektivni Bi*rottgionY;.
y imPlement:cj s-lgP na regionální a místnírirovni.
Zvláštnídriraz buae kladerr Eantosprávnysvazek obcí_ mikroregion_ je právnická osoba,ustavená
vní kapacity(implementace programu) a absorpen i l roulntlu s $ 49 až53 zákonač' |28l200OSb.,o obcích,ve měnípozdějších
i?::::?,:ii".+!ii*ti"ti
Kapactry (kapacltya schopností prožilracování projektri)na regionální rirov pŤedpirťr' a nejčastějivzniká pro zemně ucelenouoblast,vymezenoupŤiro-
ni" (www.kr-stredocesky.cz, srov. www.strukturatni-ronay.cz;l r.ogramouy *nÝttti pÍírodními, technickfmi nebo historick]!,mi hranicemia dalšímidťr-
dokumentexplicitně'zdrirazřuje nezbytnostpartnerské regionálnispo"lupráce: |*ttÝnripojícímiprvky (srov.wwwpartnerstvi-jmk.cz) Kromě mikroregionri
,,Projektyby měly br n'a't"arie.realizovárfi,
v i,|tj,porup.a.i
''|:u:::11v.a '
I s|lttt|t i zájmovásdruŽení právnickych osob, která plní obdobné funkcejako
s partneryna místní.r9;znj(tj..napŤíklad nestátníneziskoÝéorg anizace,hospo- Hl+oregiony,
|' s tim rozdílem, že jejich členy nejsou jen veŤejnoprávní korpo-
dáŤské komory regionálníd91ae31ke-,o-.euTizace, organizacčzŤizwane ka;i. | Ěee (obce;'ale ijinéprávnickéosoby(napŤ. podnikatelské subjekty, rozvojové
)' zgmé11 t11i, t1eiiusí žápojenii,iz čefazi p.'p.""v na struk- ltstnlury apod.,srov.tamtéž').
* ::-:::,"|."d 3 .
^ y:'':1:11 v piedchrízejíciďbuaoui). Jasnědek|arovana aioatozen.i
Í,,o|
vzEemnaspoluprace |mptrlsypro vznik mikroregionrijsou nejčastěji intervencedotčeného kraje.
partneru(krajea ostatních)je nezbytnympŤedpokladem Y pa:lcrtnidobějsou mikroregionypovažoványza vhodnéstrukturypro akti-
pro iiŤijetíprojektu:.VJrznariiná je spoluprácenejénvereinj,chinstitucí,
nj,brŽ ||*relprojektovlchsnahv regionua lze pŤedpok|ádat, Žebymohly do budouc-
. zahrnutítakéostatních partner .. (www.itruktu'utni-ronjy..,;
ii efuktivněplnit roli rozpqfleného regionálního (lokálního) managementu.sl
obecněje možnokonstatovat, ie budováníprincipupartnerstvíje ktíčovym DalŠim zajimavj'maktéremna lokální rovni jsou Místníakčniskupiny
aspektemrozvoje regionu.Je to ovšemnová záležito,t,
," kt".oímá málo- ltAs). Jedná se o subjekt'kterj' spojuje,,aktivitysoukroméhoa veňejného
kter!'subjektzkušenosti.ozyvaji se proto i hlasy,že
*gionainí|artrrerstvi.je
uzavŤeny a korporativnísystém.Jisty problémmťrže takiežuyu,á. i v souvis. ,|!Regionální management je možno oennauťfito,,procesní
losti s tím,žeregionálnípartnerství jé budovánona rirov4i NUTS 3, kdežto souhruregionálních akté.
Ři kterr|umožĎujeprosazenírozvojovych konceptú,generujenovéprojettovémyšlenky
implementační procesyjsou navázányna riroveĎNUis ŽTi
J";;' regionu l árpéšrrou pozici ,podnikajícíhoregionu..a jeho produktriv meziregionálníkonkurenci..
soudržnosti tak mohou,,izolovaně..a nezávislena seben'n*o* ítB*ekncdat.:l ). V zemíchzápadni Ewopy docházelo ke koncepěnimuustavováníregionál.
Jue oďišná
tŤeba
' '-" i divergentníregionálnípartnerství. ' : ^...'--.''-'...;.;'.
ft'a.
Regioriál'i;;;..íjejist
'1. iiclt ntunagementújiž od 80. let 20. století.Jejich rikolem bylo reagovatna novépŤiležitosti
$r|é t cvropskoustrukturálnípomocí.Většinouveiejná čipoloveŤejnátělesaměla hrát v re.
k zvyšování absorpčníkapacity a na|éžánikonsensu
iio.
o"i.;;á
'.aial;a;im'''.ffi;!;l";;* g|BnlItl)|iklíčového aktéra,kter. by koordinoval projektovéaktivity ve vymezenégeografic-
ve věci regionálně-roz- *Éablnsti.D raz byl kladenna zastoupeníco nejširšihospektrarelevantníchregionálníchak-
vojoqich strategií.Je potŤebase vyvarovat nominálnímu
či samori.čelnému *ĚÉv rrranagementu, resp.na aktivizaci co největšíhopoČtusubjektúv regionu.Mezi hlavní
nastaveníPartnerství|5rDti\ežltáje.téžotevŤenostsystémui pro nové subjekty. plIcIgktobudovanychmanagementripatŤilo,'mobilizovatregionální,komunáinía sektorovy
PŤípadnéetablované|'institucionálnístruktury nesmí ificvačnipotenciál, iniciovat a Ěíditrozvojovéimpulsy a procesy v regionu' vytváŤetregio-
znemožĚovat zapojeni
dalšíchsubjektri.V neposledníÍaděje nutno konstatouut' aá|n|konsensusvedoucík posíleníregionálníidentity a konkurenceschopnostivričiostat.
z.ut,oanÝm nástro.
J...T pro rozv9j.r3gionálního partnerstvímohou byt tzv...gionan,i'opu,ueni alnr regionúm,realizovat konkrétníplány, opatŤení a projekty prostiednicťvímprojekčního
*.
'í pÍogramy'v }flB|lagcmentu a pfispivat tím k vyváŤeníinovativníhoa kreativníhoregionálníhoa komu-
nichžby nemělo by zapomenlr'to na prioritu tj,taiici
.::.;. se zwšování rozvoje,aj'..(Ježeknedat.:2)' V České
né|ttl|ro republicejeprocesbudovánía konsolidace
absorpčni kapacityregionu. .'í,]-'.,:.r:;. .. .'. ,, / '-;'l:"]"'-.:, fÉgitlnl,||nich
management teprvev počátcicha je častospojense značrrj,miobtížemi'
'/
'
48
49
 sektorupŤi spqlečném rozvoji venkova. MAS spojujíobce, . Í Á r C f, t t :ěy
podnikatele,NNo či neorganizované mikroregiony, nenízdalekatak privilegované,
jak by si tyto subjektypŤály'Roz.
občany.struitura a rungovani.vras
vycltázi z podmínekIniciativySpolečenství nelze Ťíci,že by partnerstvína Státní rovni obsahovalo i korPorativní .1r1
LEADER+, kdy; ;ilimi pod.
mínkamije prisobnost na uzemíoo to ooo do l00 000obyvatel,
tota osídlenínesmípŤesáhnout pŤičemž hus. Ng rovni vÚsc je situaceještěsložitější.
120 obyvatelna l km2.Mezi dalšípodmínky AŽ donedávnaneexistovaly t
I

patŤíminimáLni50% častsoukromého dné pŤípady institucionalizované partnerské spolupráce na itrovni

sektorua maximální50% ričastve.
Ťejného sektoru..(*;o.unl:rstvi-jmk.cz). Jak Vj.znamnj' rozvoj regionálního partnerstvíje spjat až s implemen-
vyplyvá prip"a"'e .*al. pomociz evropskj'chstrukfurálních
regionuNUT' 2 JihovychodMístni akční ' zejména fondťr. době ie možnozé
V současné
skupiny rozvíjejí tatoté-
mata(tamtéž): operačníhoproglamu čerpatfinančníprostŤedkymj. i na budování
l . Vyržívráníknow-h11a"novichtechnologiíke zu-fšení níhopartnerswí.Vj'stavba efektivního a institucionalizovanéhoregio-
konkurenceschop- je všakstálespíšeotrízkabudoucnosti.
partnerství
nostimístních produktria služeb.
2, Z|epšování kvalityživotaa životního Lokálníuroveř je velice žive1nou platformou,kde dochrízí k četné a roz-
prostŤedíve venkovskjlchoblastech.
3. ZvyšovánípŤidané hodnotymístních nitéinterakciregionálníchaktéru.iartrrerstvína lokálníirrovni se neseve
produkťri, lepšípŤístupnatrha lepší
marketingpro m{stníprodukty' lntení,,každodenní..spolupráce
relevantních lokálníchsubiektu.Partrrerství
4. EfektivnívyuživánípŤírodního |okálnírirovnije pomyslnouzákladnouregionálního ,o^oi",jelikožmriže
a kulfurníhobohatství.
Mimo tatohlavnía relativněinstituciona'izovaná pfÍpaděvhodnéhonastaveníefektivně aktivizovat projektové snahy. Vytvo-
uskupenílze meziprojevy
parťnerství na lokální rovni zaÍaďiti rťa sektorová resp. institucionalizace koncepčníholokálního partnerstvívšak do značné
vační centra,podnikatelské lno- závisí na podpoŤevyšších rir6vní (hlavně tékrajské),která však stále není
'ior"o*.ruilui.o
inkubátoryupoJ ot."neje možno
lokálnípartnerství konstátovat,Že plně poskytována.
v ČRie stále nováu'Lal"zit,,ti a jeho
v počátcích. konsolidaceje ještě
PŤesto je oYTo:1Ůo"nit, žepro ..gionáii.o,*i,
vizaci projektov.frch oJ"'i"
snahje lokální*ou"i;"Áou z nejdritežitějších. "u.'.
3.5Použité zdroje
3.5.tPrlmárníprameny
3.4 Závěr statisticlcj'riŤadk vymezeníregionri NUTS 2 (wwwczso.c/csu/redakce.nsf).
NaplĚovrání ni Evropského parlamentua Rady (ES) č. 1059/2003.
principu partnerství
v Českérepubliceje stáleještěv počátcích, í rozvojovj'plán 2004_200o.
pŤesto jižnynílze konstatovat,.že
zde existu;áraaaformalizovanj,ch kanálúpro Mlnisterstvopro místnírozvoj.2003.Rozhodnutíministrapro místnírozvojč.|42 ze
zan.oto1{ía\!érures1o1álních zájmri.Je nápochybné, žesystémové nastavení dne25. listopadu2003 o zŤízení Resortníkoordinační skupinypro EU na Minister.
regionálnípolitiky v ČR u1o1ůujebuaovai Btvupro místnírozvoj a o jmenování
partnerství na ruznych teritoriál- jejich členri,(http://www.mmr.cz).
ních rovních.Jak na rovni státni,regionální] Ministerstvopro místnírozvoj'2005.Rožnoanutiministrapro místnírozvojč,.23105
ot tomni .-i''"jípi"ápon,uay
pro aplikaciprincipupartnerství, pŤesiože o sloŽenía činnostiResortníkoordinačni skupinypro EU na Ministerstlrrpro mís|
efeiltir,nívyužitítěchio moíiosti.'e
.vvlrlv |llvéll
stále problematické. nírozvoj,(http://www.mmI.cz).
Z pohledu regionálních.aktéru Rozhovors F. Bínou,jednatelemeurgregionu KrušnohoÍi,zedne3. 3. 2006.
se jeví státnírovina jako nejpiíhodnější
platformapro artikulaci zájmú'pŤesto Rozhovors J. BlaŽkem,docentery1naKaiedŤesociálnígeografiea regionálního rozvoje
*i neníještěpartnerskáspolu- PŤFUK v Praze,ze dne2' 3.2006
práce mezi aktéryzájmri a státnímiorgány ';;
u" ue"i nastaveníregionálnipo- Rozhovors K' Prančlern z odbonr1ggiqnální a municipálnípolitiky Ministersfuapro
litiky konsolidovaná.Dťrvodyjsou
i"jnut *álé ,kuš"nostistatiict' o.ganri místní rozvojČR,ze dne l. 3.2006:
s partnerskouspolupracís agregovanj,mi
zájmy; j;;;k";:l'J."o'*o Rozhovors M. DaŤkem,vedoucim odděleníkoordinaceResortnikoordinační skupiny
jmov.fchaktérur,učistátnimorgánt*'
"u.
r'I"';ilpitelnou roli v partnersťví a programování hospodríŤské
a sociálnísoudržnosti, Ministersťvopro místnírozvoj,
státnírirovni hrajísMo a AKČR, pŤičemž na
ze dne30.9. 2005.
i".;ln ,upoi"ní v rozhodovacích
Rozhovors V. LaštŮvkou, jednatelem
eurorégionu Těšinské Slezsko.ze dne6. 3,2006.
50
51
 Usnesení vlády ČR,č.?1?,^."dne 2. 3. 2005,(httpy/v^vw.vlada.cz).
Usnesení vlády ČR,č.1618,zedne u.íž.;b;;,(http:/^v1vw.vl ve Arenas... |n: Getneinschaftsgiiter: Recht, Politik und Ókonomie.
Zákon č.248/2000Sb.,o podpoŤe ada.cz). t,mpp-rdg.mpg.de/bauer-abI .html).
."gionanitroio'voje, (http//www.mvcr.
Rídícía koordinační
ví,uor.zbos. zipi )š"ianí
"---'r ŘKV 1]. 4. 2005,
cz). Joaclrim,nedat.Emergingcross-borderregionsas a steptowardssustainable
'
, .(www.strukturalni_findy.cz). ryment,(IrttpJI www.spaef.com/IJBD-PUB/v2n3lv2n3-4-blatter'html)'
*'lT:-:.Y:.'ol'.Ťi jin. zoor. Teorieregionálníhorozvoje:nástin,kritika,klasifikace.Praba
Yb:i zoot.zapis,e zasedání
(www.strukturalni
_fondy.cz).
ŘKV I 7.g, 200t
,
x.
Rídícía koordinační r"i;uoi.zoos. Zéryis ze zasedáníŘKI/,25.8, 2005, hlasobcíkoneěněslyšet?,on-linetext(www.smocr.cz).{
(www.strukturalni_fondy. cz). Udo. 1994. Die Politik der dritten Ebene. Baden-Baden. Nomos'
*. IIPS.
z os,zapx ze zasedáníŘKV 26.g. ondfej a Fiala, Petr. 2004. Obhajoba zajmúa transnacionální vztahy. Bmo'
"ť:::.T::.''"Ťi ťb:i 2005, rne, A. 1994. ,,Beyond the nation state? Building Euro-regions'" ln' Die Politik
, .(w\Mw.strukturalni_fondy.cz).
vlbor. z oz. zapis,e zasedáníŘKV Nomos,393-406'
drltrenEbene.ed.Bullmann,Udo. Baden-Baden:
27. 2. 2002,
"Í:::n:"''ojnačni
. .lwww.strukturalni_fondy.cz). Yit,20O4. Regionální rozvojovéagentury: aktértransnacionálních vazeb regio-
*i*:-1 v bor. 2003'Z pis ze zasedání rc dopadu. in. CísaŤ,o. _,Fiala, P. (eds.). obhajoba zájm a transnacionální
T':l*nační ŘKV 2g.1. 2003,
.(www.strukturalni_fondy.cz). tltrhY'Bmo,IIPS.
*l*::.Y:o:nuini 2005.Zápis ze zasedáníŘKV 30. ed.2005.PÍeshranični
lĚkl|.'vít, na u!,chodních
spolupráce Čn'n zovi,
hranicích
Yb9..
('ďww.strukfura|ni-fondy.cz). 6. 2005,
:. rúláaeka hranareality.Brno, IIPS.
*'*::: v:fbor.2002.Zápisze zasedáníŘKV zájm . in. Politologichj'
pojetíEU a aktéiiregionálních
i|Lel' Vit' 2006a.Trojrovinné
!:"ťjnační 4. 6. 2002, 27-54.
, lwww.strukturalni_fondy. cz). l$opis l/2006,s.
StanovyAsociu."
Česterepub|ikv. sui vit. 2006b.(ed.)Šest polititryv ČR_ šancea limity.Bmo,IIPS.
letregionální
Usnesenívlády České"u.o..gioní Reiner.2004.,Multilevel GovemanceandBusinessInterestin the European
6. i;í;;'d.,; 26. Ťí1na 2oo7 kvymezení rizemnich ,,|n.Governance
jednotekNUTs na uzemi'.n1gity |7, č.2,2||-245,
Česf::ryq'ry í",i.tu a anatytické
tŤebyEvropskéunie.dálejen usnesení l." potiebya pro po. Petra Pitrová,Markéta.2003.Evropskáarrie.Bmo, CDK.
v|ááy k vymezenirizemních jednotekNUTS.
Usnesení vlády České
. e.;b';.il Petra Schubert.Klaus.2000.Mo derníana$;zapolitilE.Bmo. Barrister&Principal.
'.puuiir.v ž],.,,. ,n,,k zásadámregionální and
hospodáiské politiky vlády. '" llrtrmith,Michael J. F * Klausen,Kurt, Klaudi' ed. 1997,EuropeanIntegratíon
'.-
Ustavnízákon č.347/|99.7 Cheltenham.Edward Elgar PublishingLtd'
Sb.,o vyťvoŤení vyššíchzemníchsamospráwrych LdcalGovernment.
a o změně stavníhozákonaČesŘé
na.ooni.uov.e. I/t993 sb.
celkri ténwood,Justina Grote,Jtirgena Ronit' Karsten.|994. organizedInterestsand
Zákon č. 129l2oo0sb., o t.a.iicrr lha European Community. London. Sage.
rnái.[e'#""í
Zríkon
č.|?8/2o0O
su.,o ouj.n rou;,.;í lonwooá, Justin.2}O2. The White Paper on Governance: Implicationsfor EU
Public
guidelinesfor thefuture,
";'#] lffairs in an enlargedE(l - a basicdocumentsettingout
I3,3.2002, gla.ac.uk).
(http://www.lib.
3.5.2Sekundárnízdroje BOnwood, in theEuropeanUnion.Basingstoke.
Justin.2003..InterestR.epresentation
a Etiasen,(ieu, ed. 200t.poticyMaking Palgrave.
Ent-
ifi::? :::: in theEuropean(rnion. HrfncJt,Huberta Kopp-Malek,Tanjaa Lang, Jochen- Reissert,Bemd. 2005.Die
Amaud, Jean iuis, ed,2002. wlcklungder Eu.strukturfondsalskumulativerPolitilErozess. Baden-Baden.Nomos'
Crossborder and transnational
cooperaion, the
jl*'*..',"[i",,Jiaíi" HOOghe, Liesbeta Marks,Gary.2001.Multi-LevelGovernanceand EuropeanIntegra-
3ZII1;::;š.#;:tinlitselÍinrtsmargins1r'i.p ílon.Boulder.Rowman& Littlefield.
Bacbtler'lotrn a Ťuáh lvan., Hoiická, otga. 2003.Ministerstvoživotního prostÍedí oficiálnězahajilo tŤinovétwin-
ed' |99.|.TheCoherenceoJ.EURegional
trastingperspectiveson theStructural Policy' Con- ntngové projekty(www:integrace.cz)'
Fu;. l;;1"". Rourledge. Ruáora Weyand,Sabine.L994. DasEuropaderRegionen.Fakten,probleme,
Bartošková,Jana.2002'Inte',ra.ce Hrbet<,
é;;;;"p"bt,k,"i, ,-y,i,.,on unie v Miinchen.Beck Verlag.
zaměsÍnanosti' diolomováPrráce. oblasripotitilgl Perspektiven.
Praha.É*"iá.*ia"ích věd UK' Dimitris. 20A1.TheorbingEuropeanIntegrationl.London.Sage.
Bauer,Michael. 20dt. ,.rn:.r-y.4*"** Chryssouchoou,
salof its Integrationist .n,i,oi";i"r,;il.J X.*n,,.u,
Apprai_ Jaonaniresortníkoordinační skupinyna Ministerstvupro místnírozvoj,on-linetext,
potentiar
u, u cou..un.Jo"u,.. rnterconnecting
Multiple (www.smocr.cz).

52
53
 . Re,lionální
management
jako'nástrojregionálního probíhají
'.'.il;i.]l;lljJ.l ptánováni diskusek NRP ČR 2o07-20|3,on.line text(www.smocr'cz).t
Keating, Michael. |998, The New
o^lo,:k::Iy Českérepublilry,online text(www.asociacekraju.cz).
Regionalism in ?írestern
Europe. krritorial R6né. 2003. Ceská regionálnípolitika v obdobívstupudo ivropskéunie.
turing and PoliÍical Change.
Chelrcnham. Eawará ntgar rublishing VŠtiPraha.
Kohler, Koch, Beate. 20o5. Europea, Ltd.
co"",,o,iJ'ina sysém Integration.
(www.connex-network.org/eurogov).
_,
Ktinig,
Jnlg' Thomas
t nomas a Rieger'
Rieser- Elmar
Elmet a
o enh*ir+ u^---
Schmidt, Hermann. 1996. Das europciische 3.5.3 lnternetovéportály
benen-systém.Frankfurt.
p0rtálAsociaceevrops\fchpŤíhraničníoh
:l r:j:ysetkání skončila.on-linetext(www.smocr.cz). regionú(www.aebr.net).
Krajská setkáníu konce,on-linetext porttilAsociacekrajri(wvrv.asociacekraju.cz).
ri'""*..*""'.."l
Marks, Gary a Scharpf,Fritz a Schmitt..,pf,l-il-pp"St eeck, pol'ttllcestovního
ruchu,,Communication, online, Travel..(www.cot.cz).
Wolfgang.1996.
Union.Londonsug. ' " poflá|Evropskékomise(www.europa.eu.int).
lMatějičn!, !1,?1,
Micha|.2000.Pomyy;a.a1, tÍ^
"^:::::::::: pottálo fondechEU (www.strukfuralní-fondv'cz).
společnéhokoláiel(www.integrace.t
tl'H1:j1r..r*r: .Regionat
rnteres,,
i;8";;;;;:;;;", andsaxony,as po á| Rady evropsklchobcía regionri1w.*..cí".o,ll.
Mo;;;;i"s,,, poná|llady Evropy(www.coe.int)

'ixlťtl"i;#3J;ffi'*. ofRegional
Integration
(Europe
andBeyond).
pottálSdružení města obcíČR (www.smocr.cz).
Carn pct1álVlboru regionri(http://www.cor.eu.int).
Mazey' sonia a Richardson,-Jeremy.
2001. Interest Grow and EU policy ffítá| EuroregionuKrušnohoŤí (www.euroregion.pons.cz).
Organ iza tionaI Lo si c and f."r"i making; prtá,| livropskéasociacerozvojovyc-h
Snopptr[.1.,^"ri".m.rO.ox.ac.uk). agentur(wiw.eurada.org)'
Michelmann, Hans ašoldatos, Panayotis. l znstoupeníEvropskékomiceu ČesŘé
gi. t,|"p",n Integration. ."publice(www.evropska-unie.cz).
Theories atnl etovástnínka Regionální "
'Approaches. Lanham. University í."'. ;iA;;;: rozvojovéagenturyJižníMoravy(www.na.im.czj.
iRE.
-"#fiť".iffi:ílxffi1.T:il"e;, ioói."t,i.'o''***.innovating-regions'
o'Neill, Michael. 1996.Th; Po.Iitics
of EuropeanIntegration.LoÍrdon.
ohr, Renate.l 996 (ed.).EuroPciische Routledge.
Ínfu
gÁtb,. SÁtrgu,t.
Painter,Joe ree8.Muttt_te:e!C:::*rhtp,';;;;;;"o'id
Europe(www.dur.ac.uk/j.m.painter). Rrgio^ in Contemporary
_
,",#:::;X::*:::::T"
A birdiseyeperspectiveon l,..tt
ropeancrossborderco-op.eration(http://wwš.*6']ilJ"í"{,7d,,?iói^,.,
i:.::Í::Euroregion.
perkmann-rise_of_euroregion.pdf).
r Prohlášeníprimátoručeskfch,Áo.áushlch
a slezskychměst,onJine text
(www.smocr.cz).
česlcj'ch
města obcívlkonnlrn prezidentemRady
'PŤedstavitel evropslcj,chobcía rc
on-linetext(www.smocr.cz).
Featherstone,Kevin a Radaelli,craudio.2003.Theporitics
Oxford Universitypress. ofEuropeanisation.oxtr
Richardson'Jeremy,ed.. lgg3. prels_ure
groups.oxford. oxford university prcs'
Rosamond, Ben.2000.Theoyies of Eurolean'Inr"g;orbr.Basingstoke.
Macmili;rrr
'^::';,;,,:š;y:::}y!:,:)::::*:,:W.i;t1. ii;:. č,ossbo,de,
resin theSaar-Lor-Lux-Trier/Patoti,at"-woito,io cooper,tion
slt ttt
Skokan,Karel. 2003.Evrooskáregio"u'.,*;''.'u" i;;;;; i,,ii,#;:.^:^í;'l1l,i.ii
; uon,.** vstupuČeské
reprrlr|tk1
do Evropské unie.ostrava.Repronis.
-
Svaz je oficiáIním pĚipomínkovj,m
místem,on-line text (www.smocr.cz).

54
55
 4. je zapojení spolkovj'ch zemí do implementace Strukturálníchfon-
by v takovém pŤípaděbylajednoznačná, neboť spolkové země
TVORBA A IMPLEMENTACE spolek) rozhodují o konkrétnípodobě implementace strukturálních
REG|oNÁLNíPoL|T!KY V NĚMECKU je proto zkoumat nejen rovinu spolkov!.ch zemí, ale pŤedevším
Dúlcžité
a lokálníaktérykteŤív oblastiregionálnípolitiky púsobí.
VnRlsuv Hnvlíx lpolkovétirovně:
!$tupuje německézájmy pŤedEvropskoukomisí(spoluse spolkovymi
.llltrěmi),
Ť}pracováváRámec podporySpolečenswí azÍizuje1emupŤíslušnj.do-
;pnvodn! rr.Íbor,běhemprogramovacího obdobíprovádímonitoring,
4.1PÍedstavenízemě
z poh|eduregioná|ní
potitiky |dá za platebnístyk a finančníkontrolumezi Evropskoukomisí
SpolkovárepublikaNěnreckoje učebnicovfmpŤíkladem země,kterásepotj programrivjed-
se zasedánídoprovodnj'chvlborťroperačních
s nemaljmi regionálnímidisparitami.Po znovusjednocení
qfchodníazápzu spolkor".fchzemích.
částizemě v roce l990 bylo zŤejmé,že hlavním rikolem nastávajícíchlet b
des GFK 2000-2006:368
Halbzeitbewertung
pŤekonatpropastnérozdi|y mezi tzv. nov!'mi a star!'mi spolkov-fmi zeměr
Právě díky novym spolkovlm zemím čerpáNěmecko ze strukturálních fi
m|ra decentralizace spolu ovšem nese jistou míru diverzity mezi
velké finančníprostŤedky,kterénelze ani zdaleka srovnávat s těmi, které
podobami regionální politiky v šestnáctispolkovych zemích.Jak-
stává zápaďníčástzemě (srov. Lang 2005: l63).,
prvky implementaceevropskéregionálnípolitiky napŤíč
Lonkrétní
Spolkové země mají v otápce strukturální politiky v!'sadní posr
většinoustejné;je moŽnénarazit v téči onéčástiNěmecka na jistá
(www.bmwi.de). Sehrávají v tétooblasti klíčovou roli a orgríLrry na spolkr kontextuvjjirnečná.Tato specifikase
kterÁjsou v celoněmeckém
ilrovni (spoiková vláda, spolková ministersťva)prisobíspíšejako koordiniit
í institucionálního rozložení,nlbrŽ míry zapojení hospodáŤ-
celého implementačníhoprocesu, nebo, jak někteŤíautoŤis oblibou
nÍchaktérťr do implementace Strukturálnípolitiky EU.5
jako ,,postman...3Právě tento vj/raz trefně vystihuje po'dstatucelé regionÍ
pozice spolkoq|ch zemív oblasti regionálnípolitiky je zakotvena
politiky v Německu. Není tak divu, že země mají na evropské ťrrovnipni
il Ůltoue,kde je stanoveno'žejednou z v.fsadníchpravomocísFol- ťť,
častnitse po boku spolkovévlády jednáníRady (Lang 2005: 179).aMíra r
Ije regionálníplánování.Region.ilnípolitika v Německu se dá1e
centralizace je v SRN natolik vysoká, že rikolem zkoumání není v první i,
o zemním uspoŤádání(Raumordnungsgesetz), novelizovany
l V:foaz .,|ohož$ 1 mimo jiné uvádí jako cíl ,,dosaženírovnocennfch život-
,,novéspolkovézemě..označujevj'.chodníčástNěmecka, tedy b]ívalouNDR. .|
lidí ve všech částechzemě.. (Bloťevogel 2003: l). KonkÍétní
se o Braniborgko,Durynsko, Meklenbursko.PŤedniPomoĚansko'Sasko a Sasko-AnhaI
Staréspolkovézemě tak jsou ápadní částíSRN. Místo slova Německo je v tétopráci r ltfukturÁlní pomoci
politikyjsou dále uvedenav zákoněo strukturální
používánazjednodušenávarianta,tedy SRN (Spolková republika Německo). z
ťegesetz) roku l988.
2 V obdobi 200G-2006je pro
cíl | (novéspo|kovézemě) určeno20 miliard euro' Drrlr l| prĚhělruroku 1990 vznikl z podnětuEvropskékomise mimoŤádnj'
jen 3,5 miliard euro. fondúurčen!'pronovéspolkovézemě' Byl dotovany
ltruktrrrťrlních
] Na základě současného politologickéhodis(urzu je v tétopráci celostátníítrovcI"t
.,.
čovánajako spolek, dále takéjako spolková roveř. Stejně tak spolkovézemě jsotr lr..[ a sociálni partneŤi,jeto zjednodušené označe.
E|E FtáťirrŽivánovj'razu hospodፚtí
označoványjakozemě (riroveř spolkovj'ch zemi = zenrská riroveĎ). či,,hospodፚtí tak
a sociální..aktéŤi
aToto vj'sadni právoje v ffiinIrter rrk!chaktéru.vÝrazy ,,neministerští..
evropskémkontexfuvelmi neobvyk|é.Kromě Německa jc ;r, e=načrrj| kromě zástupcrizemsk!'cha spolkovlch
íirokou škálumožnj'chaktérťr,
'r|.'6
ná sifuace pouze v Be|gii. Na záktadě článk.rl23 německétistalrytotižmusí blt z'rl|rl.'.ll.ea V l'tlri lc kromě hlavníchhospodáŤs(|cha sociálníchaktérri(komory odbory
Bundesrat,kterj' spolkovézemě zastupuje.Zastoupeníspolkov!'ch zemí pŤijednárri |rl,i, iapi rr l1xr|kyna ochranuživotnihoprostŤedí' zástupceregion a obcí,vysok1|ch
dále ustanovujezákon o.spolupráci spolku a spolkovj,ch zemiv zá|ežitostech EU. ==!!lpts
f lalrrirrtsk y ch k om unit ap od

56 57
 záro-
en),je zq|še uvedenj,chdrivodťr
částkou 3 miliard ECU a měl pŤeklenoutdobu mezi sjednocením Německir enyNUTS 3 (Bremena Bremerhav
a začátkemdalšíhoprogramovacíhoobdobí.6od roku |994 by|y novéspolko' ](ry1
i.ii"".-Ňurs2i NUTS eu11ni.":Ť}l1.\]::'".ijiTl"
j]F#;
vézemě zaÍazenypod cíl l. Speciálním pňípademse stal Berlín, ktery byl prtl ift fi zák|aďti.yšl:*"
popírá
;;, ;i ul,tnc -"i|'.|]1:1|Ť::.
situace,|9v :.T"á.,i:,'Ji":!.''"
potŤebyimplementace regionální politiky rozdělen na vj'chodní částčerpajíci tns.V Německutak nastáváparadoxní jedno z většíchně-
z cíIe7 a západni částčerpajícíz cile 2 (Lang 2005: l 62). Pro toto město, prrr Porj,ní-Vestfátsto vystupuje na stejnéirrovnijako
jako regionu NUTS l je však logické,
čel využívánístnrkturálních fondri stále ještě rozdělené na dvě části, byly t měst. Stávající zarazeii]irém
vytvoŤenydva ruznéoperačníprogramy. fondristojívšechnyspolkovézeměna stqne
nii e"ma,,i," Strukturálních
ostatní spolkové země spadaly v tomto programovacím období vjlhradnč' 'i ["jip.í'*nlementaci regionálnípolitiky stejnépravomoci(rozhovor
pod cíl2. Největšíobjem ťrnancí byl určenpro PoruŤí(SeverníPoryní-VestfáI.
sko) na restrukturalizacitamníekonomiky. Ze strukturálníchfond EU všakpa-
radoxně čerpái ekonomicky \Ysoce rozvinuty Hamburk' kteÚ je v ewopskénr
kontextu spíšesymbolem rozvinutosti a blahobytu (srov. www.europa.eu.int).r
Rozdělení Německa do regionri NUTS je velmi zajímavou zá|ežitosti,ne- rcgionálnípolitiky.
boťjednotlivé regiony NUTS 1 nemajíani zdaleka podobnou rozlohu čipočet
obyvatel. SRN je rozdělena na 16 regionri NUTS |. Každá spolková země jc a sociálnísoudržnosti
4.1.1sRN a po|itikahospodáÍské
tak regionem NUTS I (www.europa.eu.int).
do cílťl1 či 2 (viz obr.l) se
Na rirovni NUTS 2 existuje 4l regionri, pŤičemž 22 znich odpovídá stáva. rsná mapa spolkovfch zemí podle zaÍazelti
NDR je nadále zaÍaz-enopod
jícím správním okres m (Regierungsbezirke), l0 z nich je bjvaljmi správni. nelišíod období 19g4_Lgg9.Uzemí bjvalé
fondrizásadníčástpenězurčenj'chpro Německo.
mi okresy, 2 jsou za ričelemčerpáníze strukturálníchfondri uměle vyťvoŤené i .-l-*" strukturálních
^ pŤíparlěNury:9"]5.":"kť:b^:::;
a 7 z ních je díky své nízké lidnatosti celj'mi spolkov1ími zeměmi.8 Těchto itoz.ni,"gionŮ NUTS do cílrinenív
NUTS l iegiony
(respektive NUTS 2) pŤesněkopírují
sedm zemíje tak zároveĎ regiony NUTS l i NUTS 2. Kromě tňíměst (Berlín' i.uor"regiony
Hamburk a Brémy) to jsou spolkovézemě Meklenbursko-PŤedníPomoŤansko,
Durynsko, Sársko a Šlesvicko-Ho1št.jlnsko. spolkovych zemí do cílri
é, |: ZaŤazettí
Na irrovni NUTS 3 existuje 439 uzemních celkri' kterévětšinou odpovídaji
kraj m (Landkreise) či městrim bezzaÍazeni pod kraj (kreisfreie Stádte). Re-
giony Lau l a Lau 2 (dŤívejšíregiony NUTS 4 a NUTS 5) odpovídajísvazkúm
(cí|1 -tmavě, cí|2 - svět|e)
obcí a jednotlivym obcím(www.europa.eu.int).
ExtrémnímpŤípadem,ktery se v tomto ohledu vymyká všem kritériím,je
spolková země Brémy s 668 tis. obyvateli" Jakkoliv je rozdělena pouze na dva

6období 1994_1999.
7 EU podporujetakéjednotlivéproblémovéměstskéoblasti' kteréjsou postiženy
,,dlou.
hodobou nezaměstnaností'chudobou, zatiženymživotnim prostŤedím'kriminalitou nebo
nizkou irrovnívzdělanosti obyvatelstva...Známá městská čtvrtSt.Pauli s rozlohou 2,6 uÍn2
a 20 000 obyvatelivětšinoutatokritériasplĎuje(www.europa.eu'int). Díky tétoměstskéčtvr-
ti spadáHamburk pod cíl 2'jelikož St.Paulijejedinou oblastítétolrysocerozvinutéspolkové
země, která splřuje podmínkypro zaŤazení pod cíl 2.
8 Dva zmíněnéuměle vytvoŤené regionyNUTS 2 se nacházejív Braniborsku.Braniborsko
bylo rozděleno na regiony NUTS 2 Severovj'choda Jihozápad, aby mohl alespoř chudší
Severovychodpo rozšíŤeni EU čerpatplnou podporu.

59
58
 hranice spolkovj'chzemí,kteréjsou
hlavnímiimpiementátoryevropskére.
gionálnípolitiky.oproti pŤedesr3mu Čtvrtfstrukturálnífond (FIFG) má mezi strukturálnímifondy v Německu
obaoui(|994_|g9g)všaknasťaly jistŮ iální postavenía není součástíoperačníchprogramri jednotliv!'ch spolko-
pŤedevším v pŤípadě Berlína.V.fchodníčástBerlínapŤ"k';čil;hranici
::::y,
75% pruměruHDP/obyv.EU' stanowjí"i,xu,"nipod zemí. Existuje pouze na rormi spolku a má odpovídajícíinstitucionální
cíl 1' v dris'edkučehoŽ í (doprovodn!' vj,bor operačníhoprogramu' Ťídiciv!'bor apod.). Na
obdrželajižjen pŤechodnou p.odP9*:tt"Juyp.s"ra na konci roku 2005(Lang
2005:168).Stejnětak někteiéoŮtu,ti rovni tak existujíjen tŤioperační
programy:oP dopravníinfrastruk-
,"^i,Li-"nch pod cíl2 čerpají pouzc OP rozvoj lidskfch zdroj a OP pro fond FIFG (wwwbmfi.de). Analogic-
pŤechodnou podporu.
Většinapenězze strul<funílních k oP rozvoj lidsk!'ch zdrojri existuje v západních spolkovych zemích ,,Jed.
fondrije určenana rozvoj vychodu.Pro. .., na
v!'chodníspolkovézáě v rámci cílel (20 !'programovy dokument pro rozvoj pracovníhotrhu a lidskfch zdroj
1Ťedkv'&teré'čerpají miliard euro), základě čerpajístaréspolkové země finančníprostŤedkyz cíle 3. Nové
Jsouv zásadnímnepoměn'k těm,kteréčetpázápadní Německou ffioni oa,,
Beriínav rámci cíle 2 (3,5 milíard.,,.o;.1**.bundesregierung.de). země, zaÍazenépod cíl l, mají speciální operačníprogram pro cíl l,
Rámce podpory Společenství, Podlc Frutože z cil'e3 čerpatnemohou.
určeného i,o noue spolkovézemě' je většina
financíurčenana rozvoj.infrastruktury, Z6k|adypro tvorbuoperačních programťrv jednotliv!'chspolkovychzemí
áar" na,r"ouierozvoj lidsk.fchzdro- liší.Pro nové spolkovézemě je mezi spolkovouvládou a Komisíry'jednán
j a rovnosti pŤíležitostí, podpora táil*"n".,"hopnosti, rozvoje venkova tg
a ochranya zlepšení podporySpolečenstvi.. (GemeinschaftlichesForderkonzept,dále jen
životního irostŤedí(www5undesregierung.de). 's,árnec
Společenswí Iniciativy K)' kteď je základem pro tvorbu operačníchprogramťrv jednotlir{rch spol-
stojísqfm ob.jemem u po'udí.InteregIII,Urban,Leader+a Equal
pŤedstavují pouzeokolo 57o čerpanfcnnnuntnict, zemích.GFK je vy'jednánna zríkladěKomisi pŤedloženého regionálního
prostŤedkri. ovéhoplánu'jehož textje vytvoŤenv kooperaci novych spolkovj'ch zemi
Ke změnám došlov období20Ó01006
i, otL"" op",ue,'i"t'programri. tlemi resorty spolkové vlády - hospodáŤství,práce a zeměděIství.
Regionálnípolitika v Německuj"
pŤedevším vysokoumírou Staréspolkové země si samy za sebe vyjednávají s Komisí ,jednotrrépro-
dec.entralizace, pŤičemž.-lrlavní "t'u.at.ie,istická
ílohu pri i.npi"*.ntaci strukturá'níchfondrj
hrají spolkovézemě.9A: d:. roku 2ob0 dokumenty.., na základě nichž si vytváŤejísvé operačníproglamy
relativněnepŤehledná, ffi situaceoperačních programri .bundesregierung.de).'o
nebot'každáspottová země měla pro jednotlivé . V programovacím
zvláštníoperační fondy období?3"y'*0,1:*dojdek d ležif!'mzměnámpŤede-
programy.Nynějšíprog.u-ouu"i obdobíje
mnohemtransparentnější, v tomto ohledu Yl|m v oÍincezaÍazení
spolkovych zemído cílri.Některéčástivj'chodních
pr-oiožekažd;spotkovazemě má jeden
programprovšechnyfondy(Lang200s: operačni zemí pŤesáhlyhranici 75%HDP na obyvatele a ztrat1|ytak právo
16.8). pod cíl l.'' Vzhledemk tomu,žejsou postiženystatistickj'mefek-
1B zaÍazení
tsÍn,budouče.E{tpŤechodnou podporu(cíl 1a)' |2TatopŤechodná podporabude
Tab.č.5: Početoperačních
programriv Německu Bdpovídat.8-0%prostŤedkri, kteréby obdržely jako regiony cíle 1 (respektive
ron#gence), a bude se do roku 2013 postupněsnižovatna pouhj,ch
Početoperačních
programriv Německu
% (Www.sachsen.de).Poprvé v historii Německa bude stejně tak jeden ze
regionri země (Liinebursko) zaŤazenpod cíl la. Drivod je v tomto
plípaděstejnfjako u vlchodníchspolkov!'chzemí(napŤ.rozhovorys A. Rei.
Ears, S. Biittner).
|0Vc starj'ch(západních)spolkovych zemíuživámev otázceoperačních programrijinéter-
Pozn.Kroměuvedenlchoperačních
programrlještěexistujeoP rybáistvípro ňiinologie.Místooperačnichprogramútak exisfuji pro ci|2,, (Zie| 2.Programme).
cí|2 ''programy
||Jedná.seo regiony NUTS 2 Siidwest (Braniborsko), Lipsko (Sasko),Halle (Sasko.An.
bsltsko).
|J Cll la je určenpro oblasti, kteréčerpalypodporu z ci|e 1, v drisledkurozšíňení EU
země
skládaji,
majívesměs
spiše
poradni
funkci
anepro- {piistoupeníméněrozvinutych stáni) ale pňekonalyhranici 75Yo pruměru HDP/obyv. EU.
'lfitnt'*ffl:i:'.:if:é V dťrsledku tohotoznevj'hodněníjim byla pfiznána píechodnápodpora.

60
61
 Stejnějako je tomu v jin!'ch zemích,
i v Německuje možné pozorovill
dvojkolejnostpolitiky t'os|odarsteu dvojkolejnost regionálni politiky. Národní regionální politika tak více
soudrŽnostia německénárodni
regionálnípolitiky.Tatodvojkolejnost 'o.iarni tt evropská rozlišuje podporovanéoblasti podle stupnějejich rozvinutosti
vš;k;ení nijak zásadnía spočivá
v odlišném členění podporovany.t'ouru.,in"z v cíli podpory spíšc konkrétníchpotŤeb.17
renceschopnosti (rozvoi konku Z pruběhuposledníchlet je patmé,že ťtnanceze strukturálníchfondťrEU čím
vj'chodua.t,d.)
Zák|ademspolečné n#".kž;Jgřiá'"ioo,,,,u,
(tedypolitiky spolkua spolkov.Ích vícedominujínadpodporouze státníregionálnípolitiky.objem prostŤedkri
o zlepšeníregionálníhospo"
dáŤské strukturyt3,kten.7 koordinu;"^*'j;;;k"n
.tauu;i"i lkovévlády se běhemdesetilet zmenšilna tŤetinu(dip.bundestag.de).''
pro rozvoj regionri.$ 2 tohotozétkona,iádí, i zemské progTamy
".loněmecké
ž"pŤipodpoŤeregionrimusíbyt
AŽ do reformy strukturálníchfond v roce 1988 neměla evropská regionální
mimo jiné brán ohled na.požadavky |tika v Německu svrij vlastní profil, neboť peníze ze strukturálnicrr ronari
eu.op,te unie. Hlavníminstrumentenr
německéregioná|nípolitiky je program ly součástírozpočtuprogramu národní regionální politiky GA. Stejná sihra-
špor.enl' .ik"l .J$onarni
hospodáŤské strukturv,1GemďnscrrJftsuurgáue-v".u",,".ng- 'l;š.'í cxistovala v novlch spolkov'-fch zemichv letech r99r-r994. po roce lggg
Wirtschaftsstruktuq o". ..'jionut.,, |ivepo roce 1994)všakimplementaceERDF probíháv určiqichob-
aateien Ga;. Prograní,J.mun"ouán
vj'mi zeměmia z druhépoloviny z poloviny spolko- i mimo GA (Lang2005:16l; 176).PodobnÝvyvoj zaznamenal
ouo,iurádou.Nejlyššímorgánem i ESF'
je tzv.plrínovacív1fbor, 'por
jeh"z.n.rggs"9"'.il GA prostŤedkyby|y až do roku 1989 napojeny na největšístátníprogramy
hlas má stejnouvráhu(váhu l o r'ra.t) jar.o'poil.o'l' ministrhospodáŤsťví. Jeho menty typu GA)' později však byly určeny na kofinancování menších
tL,y us""r, l6 zemskj,chministrťr
hospodáŤství (každ;Í jedentrlas;,tterí;sou.utl (Lang 2005: l6l). Dvojkolejnost regionálnípolitiky tak nenízásad.
er"'y vj,boru.Spolkovái zem.
ská rovinatak stojína stejné ro',rri.la neboťvelká částfinančníchprostŤedku(státnícha evropskych)je smíchána
Kritériapro podporu, jednoho rozpočtu(GA).
;e1am-podporovanychoblastístejnějako progmmy
regionálnípodpory (regionale Spolkové země mají samostatnou regionální politiku, která se opíráo tzv,
e.o.a".p.g."1"me) jednotliv'-|,ch
zemíjsou stanovenyv tzv.'fm9ov!. pran.u spolkovj.ch ;onyo zemskémplánování (Landesp1anungsgesetze).Nejdriležitějšímipro.
každoročně inun.*ph;';ť,""i5
spolkema sP|lk:vÝ3i )l" nruunin'dokumentem ",*u,"" tvymi dokumenty na tétourovni jsou zemskérozvojovéprogramy (Lande.
regionálnípolitiky Německa(rozhovor '";;;i státní
sA.K;j
jinéna,'truae
mimo ."gi*álních
prostŤedkriuvolněnych na GA je .rozvoj""y,"[)
u'.}i'ilii?*::
f ##;l;:il
schválena Éuna..tug"* a zemskymi
menty' Rámcoq.iplán musíb;y'tnakonec,chuát"n parla-
prověŤí, ei."p.r."' r."áj,i, u,..,
zda je dokumentv souladus existujicim
(čl.-87 reŽimem udělovánípodpor
a 88 Smlouvyo ES ve zněnísmlouvy
z x,"",.
V rámci státníregionálnípolitiky ." Jrou legální(čl.87 Smlouvyo ES ve zněníSmlouvyz Nice). Hlavnímcílem
u Ňc*..t.u rozlišujepět typli
nri podporovanfchstátem.Jsou to izv. regio- t|chtopodporje modemizacea zachovánístávajících hospodáŤskych
oblastia,' C, D a E (Rahmenplan struktur
2004-2001:21).|6 Právěv otiízcepodpo.ouuny'"t' P, {lrov.DeutscherBtrndestag200l : l ). Této ze zákizuverejnépodpory
ourastíje možné identifikovat "yjimky
JĚze stranyvj'chodníchspolkov]ichzemíhojněvyužíváno, podporačerpajících
ir Gesetz
riber die Gemeinschaftsaufgabeverbesserung oblastívšakneníčasověneomezena.V roce 2009dojdek jejímupŤezkoumání
der regionarenwirtschaftsstruktur.
peněz si rozhoduji *.' !.tozhodnutí o dalšímpostupu(srov.www.europa.eu.int).
,,;o};;]:11l.ování země (www.bmwi.de,Rahmenplan
'o"lu""J
|5GA je tak
nástrojem'nikoliv jedním s-driležitych
dokumentj regionáIni
".'-.... politiky.
PouzeneiuÝznarnnějším progmmem'kten.ičerpá Pvllu^y GA je
|6oblasti jsou pran.i |7Počettypri podporovanychoblasti vypl1fruá
A rizemínov..fch.spolkor"lch '.j."oueho mimo jiné ze skutečnosti,žeNěmecko má
jsou vyspěléregionynovj'ch zaostalymrozvojem' oblasti B v jist!'ch oblastechujjimku ze zákazu veŤejné
podpory (viz dále).
'i'"i,ly.*",
aobiasti'
šporcovi,ctr
;'Ej;;;;"gi"""
ze.n;;
. ;,i,*" uzemís těžk./mistrukturálnimi |lJestližeobdrželyspolkovézeměještěvroce
ffii"n:á:?:Tí?
#J;tr) i.^t,i
;.; ."ii .u"fro"o.,t,
|995cca2,1mi|iardeuro,takvrozDoČtuna
" rok 2005se počitalojižjens 694 miliony.Stále víceprostŤedkŮje
VánlprogramriEU.'.
tak určenona kohnanco-
l ' ť
62 v | ' . , , ? , / ;| e| i : u'
.' , . 1 / t .\.',':" :.,'+
illJ {''{'.Jor ,'u .'u
" j ' a 1{ q ' ť .
'Í*
f |T
- , . .',,'.,. :
o ua
 (analogie českés.r.o.), má kraj
1 rpolečnostech,majících statut GmbH
a jejíaktéÍi
4.2 Arénaregioná|nípolitiky v Německu něj spadajícíobce vfznamné postavení.22

Pomyslnámapaaktéruzapojujících se v Německudo implementaceevropshé

rovinách a ve všechspolkovfch zr 4.2.2 Asociace zaměstnavate|ťra zaměstnancú
regionálnípolitiky j" p;i"ť.á na všech (typilI
Ncm19k3nenanujiv otilzcepočťu
mích.lgNejvětší.o"airy tlt u pípaac možnos|i ni aktéryregionálnípolitiky jsou pŤedevším prťmyilqg3:bclg*
zapojenfchaktéru, ; ota,"" mi.y jejich zapojení,respektive dále jen IHK) stejně,."b
"yb.ž politiky. Mezi. nejduležitČ1i| 1ina,.,t.ie.ind Handetskammern, "':;
nějakfm zprisobemoutiu',it-poaou,'.ěg-io''ani je
Ě r.)'Á"'y. Účastpodnilďrv komorách v Německu
pgvjppiLaprávě
aktérytradičně komory$rumyslovéaobchodníkomttty.
patŤí relevantníp9s11y9{.Js:''. ::r.]i:;
,peministerské.. sdruŽeníměsta olrri tétoorganizacisílua pŤedevším
žirmostenskékomory;,;db;q'Ncmecky odbo.rovj'svaz), orgnniác" a s ohledemna írkoly,kteréna nď stát
í ruzni,choblastech
krajŮ(DeutscherLandkreistir|.l.
(Deutscherstadte-una ceÁándebund), sněm i, j'ou\-o^L1r.9.!g4$,.'.:q1qr-gt-e;s-tY-e1nhospodáŤstvípŤíslušnéspolkové
na podporuhospodáŤswí českychrozvojovychagentl|lI
společnosti !ouo9!a (lloppe2000:64).
regionálnímanagement, iuto dalšízájmová sdružení.2o
.t"3.nc je
německlch pnimyslov!'cha obchodníchkomor sdruženo
ve
(Deutscher Indystri.e
iěmeckj,chp'.i*y*ro."i'"ha obchodníchkomor
'iiu,n'gr
jejich jmén91.D leži-
4.2.1Sdruženíměstaobcí,Sněmkrajú-zástupcisamospÉv ndelskÁmert ag,téžDIHK), kterj, lystupuje
proti
z,4ffigjÍp-ď"nn:r3árr,r"i|!^q1ri*sr-em
i skutečnost'-že
spolkovj'ch zemích pouze sdružení
ntr.l.|l nrrrnapomáhá
Sdruženíměst a obcí (v někter!,ch státním (wYi$;d?.
institucím
zorost|*vládáma detašovanym
poair"ii"i-'.
i. o,rr.l'.i''t.u. 'st
i1i,1.
:':"'j'':li Tť:T:::H:P'i1**ff
Německé
Německa'2l Ittt. .it,i mr je hospodáŤsko-politickych
zastupování '-'
zájmri stejně
;' * á ažďo císďského
ii'u"liÍ"n1,,il"ii.;'' "pro .egionaí.,í (víceviz kapitola
hosp.odárství
komunálnísamosprávy*:.^.'",:o."j^"':Ť 1.1.ol "Dá':,::-''.1
ženíměst a obci zastoprf, l poáp"*"prumyslové.ho hospodáŤstvía jednotlivj'ch prúmyslov!,ch
",al*ry sdružení více než'12500 nrč*
reprezentují
mecku a v Ewopě. l.t'""or""' i(.***.ir'tae). Íednímz refárátu,které
Sněm yrt1v;t'owc'\:"^T^.:
Je organizovT" Ťd.:.1'IT:::"]::
a obcís vícenež47 miliony obyvatel. Zemi svll|| ich komor Erganizuje,je takéodděleni
pro regionálníhogpodáÍskou
města obcítakmáv každé
ŇcÁ""tJ".a"ižení ípolitiku.$o19ry.p sobiiav1ec 1,.:-:il"j
i'ffi.il;; konzultuj sffukturáln
á evropskoí
člen ná.o.'p.uuiae|ně
skouorganizaci, : 1 ]IT:-::j::::,i: * l;:;
činrrYr.h rozhodování
ilnl, zemste, spolkovéi ev.opskéaT1a!í 99 ovlivnit
kontaktování
patŤí
;." sdružení orgánri regio.-
rff:['i.ffiffiT"ii*; |.o".,.'.;e nckoiiL. V iŤípadě
nailrovnispolku tspot"J uiáda,Spďkovf':ě"' ):::-.:'^.::'y;; Jči.];5 Metodovlivne,'i .o't'ooo,,u"it,.o
vj'borech
^1d^
městaobcí
postoje k té rrttÉ ky se jedná pŤedevšímo aktivní irčastv doprovodnych
pŤi
;ffHi:;iffi;*..il;;;i'"t'oa"'' "v:ádŤení r.gionámi"nionferencích, dále itčastna rúznych
workshopech
problemati cea hájení1.ji"' á ;: . É*"]:5^':::'y::..'ff :'Tj3'*J
nev Berlíně, ;l ::;
Brcrr programu'stejnějako lobováníu dotyčnj'chministerstev.
ffi"ii'p"rmw.n zemích (tedy trperačního
!ffi#:;;;#;; eir spoltouy,"hžemích *ohou mítporadníhlas ve vj'borechpro vy-
a Hamburku). ttrrlĚ= ttír.rtpod.
prostŤedkŮk poradenstvív otázcc
Jednotlivékraje vyrržívajírťrznlch Takov! st.tvll ,r.uir.c,li jako prťrmyslové a obchodníkomory hrají živnostenské
regionu.
*.,ie",pa"i podpory či iniciaci regionálnihorozvoje rtlt.ttŽcné u" sni*,, iivnostensk!'chkomor,jejichŽ 55 regionálních
pŤíslušnéhoodboru, nebo tuto prtlv{)|||l|ě pŤípadě kontro.
poskytují buď samy prostŤednictvím tr'll.tl. á.i l. aity svémustatutupodobnějakov pŤedchozím
na podporu hospodáŤství.V těchto služby členskj,m
deleguji na pŤíslušnouspolečnost ita...,,'.Ňupm i"ii"t, činnásti,pŤedevšímporadenské

19Víceméněstejnétypyaktérutakvstupujídogrémiíregionálnipolitikynaifovni:,1l.'|Lrr
rozvoje v kraji En.
zem í či r egionú l=v |'N Agenturzajišt'ujeporadensťvia podporuhospodáŤského
--^^+y^l l ' ^," ^l z Á i l l l
tétoagenturyjsou prumyslová
spoŤitelny, a obchodníkomora,
20DalšímiaktéryjsounapŤ.organizacenaochranuživotníhoprostŤedi,vysokéšklr|rliÉ ii |=!F||y(spcrlečníky)
práva ženatd. pi"a.ísi-.;.a"ottivéobce(25%) aksaj Ennepe-Ruhr
..Jtí.'"' o.guni'uce zasfupující |'......i
_ :..
Říšského
za|oŽeni ''-i.'.-''i'1. -lii"!""irjJj.im7
'"rnít,í,
2l 19lo - zaloŽeniŘíšského sdružj ne-".ti,"t, měst, 1922 !. iel 't rtltt.t'tak v tétospolečnostimají většinu

německych obci.
65
64
 podnikrim, je podobná jako u prumyslov1ich
a obchodních komor (Hoppc |ove procesy v obzvláště strukturálně slabj'ch regionech múžebj't na
2000:66).x
i krajti (a mě-stbez zaÍazenipod kraj), pokud možno v napojenínu
K nejdriležitějšímaktérumregionální politiky patŤíi Německ! odborovy o.gu-
e podporující hospodáŤství,za|oženregionální management.. (Rahměn-
Svaz, g1g4ni2ace zastŤešující 8 ruznfch odborovych organizací (tc uettal' 2004-2007: 39).25RM, jako driležiť!aktér regionální politiky il jalcjlsi
ver.di atd.). V čelestojí pětičlennéspolkové pňedstavensivo.
Tato organiza.... :tivizátor lokálních aktéru (obce, podniky, atd.) zaznamenal v Ne.""t.u
majícíprávní formu sdruŽení,má zastoupenív každé
spolkové zetii, stejn.. posledních letech stejně jako v některj'ch dalších zemích Evropy prudkf
jako na Ítrovniregionri (www.dgb.de).
-zájmtt Kriticky se vyjadruje k a.itezit1* p.., j. Nejvíce regionálních management vzniklo z prostŤedkri
cÁ v tetectr
blematikám. obecně lze okruh odboru rozdělit na několik ziíkladníc|r .2004'v poslední době se tento vyvoj nacháziponěkud
oblastí. Jedná se o strukťurálnípolitiku' politiku zaměstnanosti, v irtlumu, cožje
pracovníhrr tsobenopŤedevším tím,žeu konce programovacíhoobdobíjsou prostŤedky
trhu atd.(www.dresden.dgb'de).,; Německ!'odborovy svaz je nezáuisly.nap., onálnípodporyurčené
na vystavbuRM již z velkéčástivy8erpány(rozho-
litickém dění,což ovšem naznamená,žeby byl neutiální.
riouo.y nedostávajr s T. Schmieder).
na Svou činnostod státu žádnépenizea fungují pouze
na základě členskyc|r Uloha regionálního managemennr:
pŤíspěvkr'iod sr{'ch zhruba 7 milionri členri,lejichž . vypracování a implementace rozvojovj'ch
práva zastupují.odbory konceptŮ,
nedisponují vlivem na politické strany, piestože . podpora rozvojovych projektri,
ma1i pŤecejeí uiší vztahy
s levicově orientovanymi stranami _ tj. sPD, Zeleny-i . iniciace vyťváŤení
uli*.purtei (rozhov<rr regionálních konsensri.
s C. Falk). Jejich hlavním'nástrojemje lobování . vystavba regionálních sítí,svazkri, inovačních
u relevantníchorgánŮ 1napi klastru. atd..
zemskj'ch ministerstev). Účastní se pŤipomínkovj,ch . mobi|izaceskryrych regionálníchzaměstnaneckj'ch
iízení a častá vyuŽíva1i rustovych (rozvo3o-
moŽnosti vyjádŤit se k driležifj,maktuálním tématrimregionální
politiky, napr v!'ch) potenciálri.
formou pí'.:TlÍ:h postojri, position paperu atd.
Jsou zastoupenéstejnc jat<r, Zdroj : Rahme nplan 2004-2006: 40
*:Too v dritežitychgrémiíchregionální politiky, tedy piedevším
v doprovoct
nfch vlborech, regionálních konferencích atd. (www.dgb.de).
D ležitjm ak*rem, ať jLžjej označímeza regionálního či loká1ního26, jsou
, spol9čnosti.na.4odporu*hospodáŤství(WirtschaftsÍiirdergesel1schaiten,1.
4.2.3 Regionální management a spo!ečnostina podporu lobn,oufunkci jako tyto organizace (mnohdy spočívározdíÍv pouhém
hospodáiství ná-
)mají tzv. rozvojgy-e*qp!]*1lo.sti
(Entwicklungsgesellschafteni respektive
Regionálnímanagement(dále jen RM) lze označitza poměmě
novéhoaktérir Jove agentury (Entwick1ungsagenturen).Existují buď na tirovni regionri,
regionálnípolitiky. Jeho pozice je však zatím _ mnohem častěji- na nižšírirovni,
nejasni, protoženelze mluvit tj' v krajích. ,,Poskytují poradinství
síti těchto orgatizací po celé zemi. Doposud vmiklo zhruba padesiit ionálnímaktérum(obcím, t1kéfirmám,atd.)pŤižád.-o^:lg'*-.".no"o*'t,.
1tiyle
aktérutohoto typu a dalšírn.fvojzávisí pŤedevšim 'ale
na finančníchprost^Ťedcíc|r zhovors A. Reimers).Dalšími rikoly zpravidla bi'v'ji apoiu u
a vtili regionálních aktéru.RM je financován z
celostátníchprostŤedkú, ste3nt. 'o'*;
ího rozvojového potenciálu, pomoc vnitrozěmskj,m a zahraničním
jako z prostŤedkrispolkovlch
zemí. Finančnípodporu dostává takéze zdroiii m' zprostŤedkovávánírelevantníchkontaktŮ (těmto investorrim), atd.
regionu' ve kterémsídlí(napŤ'rozhovor
s t. Sctrmieder).Úloha tor'oto attJ,... osti na podporu hospodáŤstvímajívětšinoustejnějako regionální
;e naznačenav rámcovém plánu Společnéhorikolu zlepŠení Áana.
regionáiní hospo právní statuts.r.o.,někdy ale takéstatutregistrovanéhosdružení(e.V.).
dáŤskéstruktury: cílem urychlit a vystavět na širšíchzákladech resioná]rti
',S Na rirovni některj'ch spolkor{lch zemí fungují tzv. zemské .o.uo";ouě ,pá.
losti (Landesentwicklungsgesellschaften),jejichž náplĎ práce je podobná
Živnostensképodniky majínavícještěv otázceochrany
^23 svlch zájmri možnostsdružovlrt
orqa1iz.1ci.ch
podle zaměŤení(Innungen)'Narozdíl od prumyslovj,ch a oll ti Regionálnímanagementjev rámcovémplánu označovánjako
li^"-,T"'f:'"íď časověomezeny projekt
komor,nabízeji-Živnostenskékomory speciálníporadenskéslužby'špeciáckou r<lIr
::".Tl.n
pn tom sehrávajítzv.podnikovíporadci(Hoppe {Rahmenplan2004-2007:39y
2000:68). lá Spoleěnostina podporu hospodáŤstvínelze jednomaěně
eK ' označitjako regionálníhoči
dalšímoblastem,Ve kterych se Německ!,odborovy svaz angažuje,patŤí aktéra.PŤestoŽe
lokntnit.'o většinaz nich prisobína rirovni krajťr,existujíi jednotlivéspo|eč-
rrapĚ.rodinn;i'
zdravotnía vzdě|ávacipolitika, ale také
boj pioti praviávému extremismuatd. řgEti tohotodruhu s regionálníprisobností.

66
 jako u společností na.podporu hospodáŤství.27
Jejichroleje všakpoměměspc
cifická, neboťpťrsobí Forma|izacepo|itickfch
u" uí"" oauitui"t' podporujínapŤ.
v.fstavbučibydleni' 16p51gv Německua jejich využití
rozvoj měst,poskytujíale takéširoke
y otázcečerpání
'.3
regionálnípolitiky28, |"*j"^t"i prostŤedkii y'oli Tí:u decentralizace
je v Ně'""ku patrnáv mnohaob|astech.
pomáhajíi*":, ;;Ťi usazování,..'" ..i"'', Jednou
(srov.www.naheimst.de, rozhovors H. Wienierst. nicnJe.l.cerpání
ze strukturálních
1i,n6,iE.U,pŤičemž
implementace
struktu-
",.,
Tyto organizacejsor, sdruženyu" |1l|"-':.llťy jev.kompete i'o ort Jr'"'.'#1Hun und l 995: 70).Nedá
qfch a realitníchspolečnostl
sport.áue- sdruŽenízemsk]|ch
rozvoj<l ". ce|66o
iT::.:l'::.y jedinymiaktéry "iry, ".l
1oundesvele**"' derLandesent*í"tiung.un.r implementačníhoprocesu.Majípouze
Immobiliengesellschaften) pnohaoblastechhlavníslovo a jednání.
koordinátoŤi
v počturi o.e;n;u.i., 'lg;t;;;ild"
popisfung;;;;;1é'..1 regionáIní je nutné
politíce
touPat qt: jejichroli z několikair"ai,"il
'.i|:*:::bjektivní ' z toho, jakémobjemu
l.Jnak v
4.2.4PŤeshraniční strukturyjako aktérregioná|ních
zájm11 f',-1"T]j::: ::p:j"iá:i' 9i'" p" l; je s]<uteena
mírajejichzapojení
Euroregionyjako akté1,9ňeshraničních y neposledníŤadáj e takézajimaiil'il;;'-
zájmťrmajív Německuvelmi dlouhorr *''' ;; i"fi;''#;;
tradici.V bec prvníak.te1toh9to 1xcipupartnersruí
v prúběhulet.
typurBÚnrclo) byl za|oženroku
německo-nizozemskych 1958nlr
hranicíchs .ii.-.,-uoie a zesíIenípŤeshraničníc|r
struktur(www.euregio.de). Největsírozvoj 4.3.l Formalizacepo|itic1ého
ko pŤedevším zaznamenaloNěmec. dialogu na státní rovni
",i.o..gion,i
v 70. letecha pozdějiu so.ili".h
Německa.J'Právěvznik novlch v souvislostise sjednocenínr role instiťucí,
iižby'Io,na1načeno, podílejících se na implementacievtopské
.českém německo-polském a německo- politíkyna rirovni
pomezía s nímsouvisející "";"d;'.i;; .spo'uuij""_;;ij;;oo.iinueni.Totoovšemnepla-
bidovánípŤeshraničních 'yturální
velkou vyzvou.,,'..JetŤebazontéanli.*dŇ vztahtise stal<l p':",Ť::T'.j:: í programy'(oPdob.*ii l'í"".*t*' a, oP rozvoj l idsk.ich
qjlvojna oboustranáchstátní oJ'::: .. j*"l lta
na spolKove
spolkovéurovru'
hraniceběhemvícenežpťr]stoleti Ío{':::'].Q) urovni, fug1{
kteréisou narozdíl fon-
rozdílod strukturálních
struknrrálních
Íbn-
rxtrjini,proulémy vycházejiz nedosta-
tečn]fchdopravních propojení,pročežjsou,'utne tPYi:i.]i''EAGGF) implementg'ányna celostátní rovni.3lNa spolkové
uy,ot.ein,,",ti"'enu io,uo;.
dopravníchcest..(Jurczek200i:3).
N; .";;ioa novo vznikl;Ícheuroregionťr Yi:."]]:},,n:FT'""j.o.:
-.í1.1 ".u 1j pŤíslušné _ Rámecpodpory
orgány
napŤ.mezi ČR a Rakouskemje p"f::T:'^|.$K). V pŤípadě
cíle2;;;;áI.ouJ.i.ouni nenížádn1iz
dokument
německéčástinově pŤípadech jistou vyhodou,Žc p0u2g
dgkumentyjednotliv',c^Ir
"" '-r'c"í"h cxisruJ|taK zemí(Programprocil 2,
spot*orn./ch
ďyiy po desetileiítate oíiivrovanv dokument)
komunistick]imsystémerrrNDn
-':|]'-..l":.o."gion,i iar,.o.y1|l"^Ti*::v Giii l; ; ;dem (obecnym ;ed-
rámcem)
mickérozvojovéstrukfury(srov."'ít"'""Jrf tar poaounépoliticko-ekono- program-ťr
a je ň1'"npŤíslušnlm
Jurczek 20Ož: .."..egionri správnímorgánem.]2
Základnimia zárove \. pole správnj6oorgánuGFK:
'.,l1{^"::::Tních
častějšími Ě.y j sou obce (města) . yie0se,aa
a kraje,ale takévelmi často,nej "u doprovodnémuvybotr'crr.
prumyslové ooánoonikomory odbory, záimová . jehozástupge
sdružení atd.V něktenÍ"h je členem
každé\g pro-
er."' l-;;.ďffiť;iill| gramu. ffivodného vj,boruoperačního
+ljl,
"u..eiion".r'l."" ou.i
l}iffiff!!Ť3'[i:** ""z:"áiš' ..'""u.eckém
toni.*to
,pis. .'^::Pl!:č'ensky stiít(Němec(6;
. sPolus ostatními
pŤipŤípravězměnGFK'
orgr{nykoordinu;gfinanční kontrolua platbyEU procíl l,
. dálesenap1.ťrčastrrí
velky"t'p...;if6.",|6;ení doplřkri kprogramovému
plrínování
16.'
,.k:43i: hospodáÍskéa sociá6i aktéryna spolkovérirovni.
:7-Nevždy
se tytoorganizacejmenují
setkal s názvem podporahospodáistvi
,,zemskározvojová společnost...Stejnětak se múžeme Tdroj: GFKZ000_2006
28Nezávisle 1Win'.i"rono,'i.."ng) apod.
na tom, zda se jedná o p.ní,.
oo' ,.**".ulních fondri čijin.|ch 1l v - przlxl tak napr.neexistujíoperačniProgramy
D Shodnost ' zdrojri. dopravníinfrastrukturav jednot1ivych
počtuolganizaci s počtem.o"rmw.i-'"*';. ] zemic5.
]0Vznik pou," náhodná' rpoIkovÝch
euroregionúv nor^'|,chspolko'1.r, ,"*i.r.1..-..', .'l..'1]llilTi]použiván v}raz sprárnríorgrín,1e
jím míněnsprávníorgán pro ímplemen-
tnci oPeracnlnoProgramu.
68
 Stejnějako v pŤípa!ěspolkov.fchzemíi po boku
^ správníhoorgánuGFK
PŮi"|i'.:"Jwgwd$, (Begleitausschuss, jinak téžBGA). Jehoťrkolerrr
je dohlížet na efektivitu-}bor
a kYďibr-imp]emerta"e.'tn.rktt.n.átnícn"íq"at.
vodnf vj'borje vytvoŤenčlenskfm.t';;- v součirurosti ,,Dopro.
se správnímorgánenr
a po vyjádŤení hospodáŤsk!'ch a sociálníchaktér.. rcrr: )oil. p,aue t"nt.,
orgrín je arénou,kde se stŤetávávelk!'početnejruznějších
. aktérú'
Jako zastup-
čistátu.jsouto.spolkováa zemskáo'ini.t".,tuu.33
Dalšímičlenyjsou zástupcc
EvroRskékomise,zástupceEvropskéinvestiční
i banky a
hospodáŤství, kterj,vlboru pŤedsedá.3a 'a''pá,polkového
|-ministerstva
Kompetencedoprovodného vyboru:
. obsahové a strategickésmÉŤování a koordinaceprogramu'
. potvrzenía pŤizprisobení
programového dodatku,íejně jako pŤezkou.
mánía schváleníprogramovychzměn, analyzou siln]ch a s"|abfch,strďŘ
npuouenir'op'o.g*''fr[jilE.;fi6";;.
. pŤezkoumání Ú.qyÝ-ffilrrám re vytváŤeno pr.iliJilbÍ;;en s operační.
. pravidelné
a schváleníqfběrov!'chkritérií,
apolus nímje takézaslánoEwopské o,on.u.#Í Íl
pŤezkoumávríní prováděníproglamu' ktmisi're .r""zi]"i" í;;?ffi; í/
. poradenstvípfi vyhotovení hvalování operačního progr.alnu:
Abybylazachovanu nest.Jinš'.
poločasového hodnocení(Halbzeitbewer- il' j eťfu.@' il
tung_ viz dále), (vcdecká instituce,iilii"iiiffi " "J''l;-
ái;;
ffi' ;
:lil:##J.'*ffi rull:x*IÍ"i*J.ll*
. pŤezkoumávání a schvalovánív'./ročnícb zpráv.
Zdroj: Regionaltibergreifendes oP des Bunáes zur Entwicklung des Ar.
beitsmarktesund der Humanressourcen pracováno
v poloviffirogramti-ůňífr6-obdoui
á 1etroz.]i; j;;#il**
fiir die Interventionendes Ziel l in mídopadyprogramu'Kroměprivodní
Deutschland verzetohoto.n"d"*""';g.',] u
litédoběvyhotovenaj ehoaktua] oo
i tŤi.k; ;il;il"..fr "u.,-
i qgg.Nejpozděj
širokémíŤejsou do ttéhoobdobíje zhotovenotzv.Jexffi háino"",,i,které
...V loprovodnéhov!'boru zahrnutii hospodፚtí a so- fugdng1í celkové
pady,implgnentaceoperačnir,oil"gk-,"(o'i;;il.;;;;::Hi.'."'':*"
ciálnípartneŤi.
Jedná se pŤedevším o Sněm p.imyslovfcr' u ou"r,oJníchko- .
mor,Německ!'chodboroqfzsvaz,Německ} waz pováno správnímorgánem danéspškové;emě. ^.'--- -ur4ll. JJ l ). Je w-
města obcí,Německjzsněm ue spo|uprácis nezávis|ymi
krajri,Spolkovésdružení rrry (institucemi).35 Ť
německjlchzamjstnavatelsk.fch svazťratd.Mezi ne-
ministersklmiaktérynechybíaniiradičníaktér
strukfurální
politikyi Německy P::::::'"T.i:",::: ::::,''^*y i inéz rozhovorus aktéry
implementač-
svaz rolník čizástupceNadacepro životníprostŤedí l0 procesu, stejněj akorI*za"M*..*i"'á|*"co"-n"
WWF-Deutschland.PŤed niflherstva(ministersťva
hospbaar'wffitáituewerfung
každy,mzasedánímdoprovodného vyboru br.< ," koná setkrání \Byyioo3.ts;.,u
,|orr.ouer'o
ministerstvahospodáŤství s hospodáis\fmi a sociálnímiaktérykieŤíobdrží }::::* poznatky.
:^r':::1r: l.:'.:'.|"Pi:*1 tak|zeevaluag
i shrnoutdvěmi
podkladyprojednrání a podílejíšenaietropŤípravě. lkladními okruh hadičních aktérriregionálnípori,itu'illo)sir"n
Stejnětak pojednánívy. nezávislj,subjekt,kten!zajišťuje ."*,.
boru obdržípísemněvj'sledkyzas"aani(cpr: nestrannost o:'u*
zos)' kutečnost,žehospodrtŤští "uu-l.,u.". J"^
Podobnézastoupení partneruexistujei v pŤípadě a sociálni paftnerinejsou d"
tŤízmíněnychoperačních jsou "yil;;ilí
program existujících na rovni spolku.t v.iejicl pŤípadě o,fť"'íi*j*i a informovánipou,. o jqím r"}sleáo."(";;.;;;;"'".
"T"]"".''
," áput,ii" .oa.l
]3 PŤedevším
ministerstva hospodáŤswí,sociálnich věci a
zemědělstvi,jelikoŽ se jedná
o rozvoj spadajícidojejich kompetencí.
3aVe spolkoq|ch |! Za vyprácovríni tétozprávy je odpovědná
zemich to ana.ros];'t{zn1vjola bfvá zemsk.| Evropská komise.
ministr hospodáistvi' respek- 16Yyraz aktéňiv tomto pŤípaděo'nue
tive senátorpro hospodáŤstvi áate upito q.z:a.-. uj" n.1aítezinii'.*,.o implemenh6'1ho
1viz tu procesuna
|echťrrovnich. tedy pouze ty, kteŤíjsou
"on""eo"i 'ípr'3ímáníklíčovyghrozhoinutí.
70
71
 4.3.2formalizacepo|itického dialogu na rovnispo|kovfchzemí obce, ale takénapŤ.spolky na ochranu životníhoprostŤedí,energetické
JakjiŽ bylo mnohokrátuvedeno,nejdriležitějším tury sdruŽenízastupujícízájmy katolíkri atd. (Haverland 1995: 82). Stoií
článkemimplementace regio. za povšimnutí,že prakticky v každémdoprovodném vj'boru je jedním
nálnípolitiky v Německujsou spolkovézemě.Klíčoq|,mi aktéryjsou vždyzenr-
ská ministerstva,spolkovávláda a Ewopská komise'dále put.tzni aktér&zástupce pro rovnoprávnost Žen.38Vyčet zastoupenych aktérriby byl
hospodáň- fiě dlouhj' a v téči oné spolkové zemi je ruzn]/, stejně jako je odlišná míra
štía sociálníaktéÍi, neziskovéorganizacečizásťupciregionálníchsamospráv.
Jejich institucionálnízakotvení zapojenído implementačníhoprocesu.
je ve všechčástechNěmeckaidentické.
Hlavníaktérceléhoprocesu'spolková země,je zpravidlazastoupen obzvláště širok!'okruh aktéruje do plánování novéhoobdobí zapojen užod
zem- ltmotného počátku.obecně lzeŤici, žev jednotliv!'ch spolkor"-fchzemíchjsou
sk m ministerstvemhospodáŤsťví (pŤedsedá qfboru). veate ne.|
fungujedoprovodn!vj'bor,ve kterémzasedají 'piáuni-u lorganizována,,slyšení.. (společnázasedrání)mnoha hospodáŤsk!'cha sociál.
zástupcipŤísíušnj,ch zemskyc|r
ministerstev37, dále pak zástupcispolkovévlády, Evropslo I.omls"a čefirí n|chaktérusezásfupciministerstva,na základěkteqfchje vypracovánworking
hos. paper'kterf je potéprojednávánv doprovodném v!'boru,respektivepodvj.boru
podፚtí a sociálníaktéŤi (www.nrw.de; Lang 2005:ro.s).Tytoqfboryjsou aré-
noupro rťrzné tŤ.www.thueringen.de; Haverland 1995: 82). V zásadě p\ati, že početta-
hospodáŤské a sociálníaktérykteňízdemohououiiurďuátimpt..
mentaciskukturálníchfondŮ(srov.DGB Bundesvorstand i/chto aktéru,kteŤíse zučastnili slyšení,blvá nepoměrně větší,než počet
2001: l4). Schazejí
se minimálnějednou až.dvab'rát ročně,někdy všakmnohemčastěji(viz dálc nvyvolenfch..,kteŤípozději zasedajív doprovodném 'rlboru operačníhopro-
- kap.4.3.2.|).K jejich hlavnímÍrkolrimpatii ,,Íízeniakoordinace"p.g,u-u, $amu. Je tojistě dánotím,žev!'sledkytěchtozasedání jsou nezávaznéamaji
pŤezkoumávání charakternavázaníkontakfuministerstvas těmi,kdo se pohybujív praxi.
a schvalovánívjlběroqfchkritérií,konťrolaprováděníprogra.
mu, schvalováníkaždorďníchprováděcich áv atd...(www.rrrw.de)' lvě se tak k plánovánísoučasného prograrnovacíhoobdobívyjadŤovala
ryr vícejak stovkarťrznj.chaktéru.NapŤ.z operačníhoprogÍamuDuryn-
Jakkolivvyjmenované pravomocimohoupúsobit jako rozsáhlé,reáita b1vri
jiná. PŤestože pro roky 2000_2006všakvypllvá, žeťtčelem takovj'chtozasedáníbylo
se činnosta s nísouvisející roziah pravomocídoprovodn!,ch qj,-
borúv jednotlivj'chspotkov.|ch a zjistit postoj aktéruk pŤíštímu
programovacímu obdobi (2o07-20|T.
zemíchliší'je nutnéhnednaťrvod Ťíct,žedopro-
vodnévj'bory nelzepovažovat v brát stanoviska těchto lidí jako závazná (oP Thtiringen 2000: 1z1).
za rozhodující místa,kde se odehráuujio,it"zl,e
rozhodnutíčipŤerozdělování slyšenínevedl nutně k tomu, že náwhy hospodr{Ťslcj'ch a sociálních
peněz.Stejnětak nehrajedoprovodnyvy|or roti
pŤivfběru projektri.Institucí'kterámá v těchtozmíněn!,ch núez|y konkétní odezyu v operačníchprogramech. Konečnéroz-
outastectr
1ggb-o.gu- spočívalo nauvážení zemské
jígipravomoci, je spr{vníorgilu.Mluvíme-litedyo téčionéspolkovďImi, vlády..(DGB Bundesvorstand 200l: l5).
ue l byla role těchtozasedáníspíšeporadní,lze na ně pohlížetpozitivně
kteremaJihospodt퍚tí a sociálníaktéŤi shodouokolnostív rámci doprovodného
vj'borudúležité l na snahu ministerstva vytvoŤit dokument, kter!'by co nejvíce odpovídal
slovo,neznamenáto automaticky,žeby jejich postaveníbylo
silnéi v jinj'ch oblastech.o zásadnějších itě a zrcadlil potŤebyregionri a dalšíchaktérťr
z praxé,kteŤíznaji konkrétní
věcechtotiz roihodovatnemohou.
V praxi sloužídoprovodnyvfbor častopouzeke schvalovánívjročních ajsou tak schopniefektivněpŤispětdo debaty.Tyo pomámky a návrhy
zpráv. y v některj'ch pŤípadechvyslyšeny a zapracovány do celkového návrhu
Klíčovouroli v doprovodnjlchq borechzaujímají zemskáministerstvahos-
podráŤswí, jejichžzástupci^lilg* zpravidlapreaseda.|i. : Halbzeitbewertung Hamburg: 76). Celkově |ze a|e Íici, že na samotném
V uplynulémprogra- iŤeníprogramu se jmenovaní neministerštíaktéŤinemohli podílet, což
movacímobdobí(|994*1999)by| zÍizenpouzejeden aopro,'oany,
v!io. p.o z jejich strany velmi častokritizováno. ,nK danémutématubyla uspoŤádá-
celéilzemi cíle l, pŤičemž na rovni jednotlivj'chspolkovj,chzemivznitty
podv!,bory'V nynějšímprogÍamovacím konference zemskévlády. Sociální aktéŤibyli diváci a ne aktéňina pÓdiu...
obdobi všakmá běz vjjimky každá
spolkovázeměsvťrjdoprovodn v!.bor(DGB Bundesvorstana s A. Bernstorf). V někter!'ch pŤípadechbyli hospodፚtía sociálni
ztr-or:ís)'
Mezi nejvyznamnější aktéryv doprovodnychv!'borechpatŤí komorya Ně-
meclcj'odborov svaz, respektivejejich regionálnípobočily.Dalšími |l Ten většinouzastupujenějakou organizaci zabyvajicíse touto problematikou nebo je
aktéry
pvěŤencem spolkovézemě. Rovnoprávnostženjako jeden z driležit'}chcílrije neustálezmi-
37Zpravidla to bjvaji pŤedevším lována v relevantníchzpnívách(vj'ročnizprály, po|očasováhodnoceníapod.) spolkovj'ch
ministerstvahospodáŤství,
sociálníchvěci, zemědělstvíatd
Elmí a stoji v centrupozornosti.

72
73
 aktéŤizapojeni intenzivněji
,nežpouzeformou ričastina konferencích.J9
V koIr
byly uspoŤád^ány
*";';i;py čibilaterální 4.3.2.1
Mode|vysokého
v|ivuhospodáiskch a sociálních
aktér
:"jl11 r.*dech
mlnlsterstvem a jednotlir mi .o,r,ouo.y*.,,
aktéry.Z t6nu monitorovacích
patrné,žeje ričastneministerskyctr zprávje však ladem prvníhomodelu, v celoněmeckém
rámci značněprukopnického,
aiterri v této.fa.zi
vládními orgány mnohcly
pňílišpŤeceřována a dává se tak spolková země Meklenbursko-PŤední PomoŤansko. Role hospodáŤskych
spíšen' ooiu plnění v]!,slovnépodmínky
ropskékomise, kterouje zapojení Ev rociálních aktérťlje tu v rámci současnychmožnostína nejvyššímstupni.
co ne;vetsiho počtualtéru. roaouoy'-ju,y
kemhovoňí jednotlivího,ioáarsti
i doprovodnémvyboru mají totiž spolurozhodovací právo' pŤitomale pŤesně
svazv Hesenskuby v budorrcnosti " '"liar'i"t."ii ;. iillJiíáoo"."", ik hlásri, kolik správní orgán. Existuje tu rovnocennépostaveníministerstev
pŤivítalspoiurozhodovací právo,čidokoncc
právo vetav programovacifázi hlasú) a hospodáŤsklch a sociálních akténi (rovněž 7 hlasri). V pŤípadě
1.-r,ouo. ,.r. Rocker-Wolfl. ného hlasování však rozhoduje hlas vedoucího činitele tohoto do-
Mimo zapojenído v!'boru,regionálníchkonferencí(viz
{oprgvodného
SeverníPor-f,ní-Vestf,álsŘo),.či nap. provodnéhovyboru,kter}mje zástupcezemskéhoministerstvahospodáŤswí
ričas.l ve fázi p.ánoviní'ma.ji
ještěhospodr퍚tí
a sociálníaktéŤi '" 'irys"'ích.. {0P Mecklenburg-Vorpommem: 259, srov.DGB Bundesvorstand 2001: l5).
možnosiioíouu, pri-o u relevantních
terstev,respektivepověŤenych minis. nUkolempŤedsedy doprovodného v]fborujeklást drirazna to' aby silníaktéňi
orgánritěchtozemsky"r,
s A. Reimers). 'ini.i".,t"u.ěo'i'ouo' |ledominovalise svjlmi tématy.I menšípartneŤimusímítve qfboru možnost
hosPodáŤskych prezentovat' Toto je zajištěno,obzvláště v rozhodovacím procesu, paritním
a sociálních se v jednotlivychspol-
u"#;";r."n.ní Bbsazením doprovodného vfboru..(rozhovors A. Faust).
sekundárnírit".utu,uffi
,:W:ill-mi;*lil"*; ju*rrÍ:
'aktéru
Nominálněvzatoje v doprovodném v]!,boru
zastoupenovícezástupcúhos-
Že zapojeníhospodáŤslc-ictr a sociálních godáŤsklcha sociálníchaktérunežzástupcrisprávníhoorgánu(l4 zástupcri
oprotiuplynulymprogramo- lprávy: 18 zástupcrineadministrativních
vacímobdobímzintenzívnilo (srov.nupr."il;"i;" aktéru).4'Právě tato forma zastou-
i'.,g zo05: 168).
Většinouse setkávámese dvěma však byla některjlmi autory kritizována, pŤičemžupozorĚovali na to, že
vorstand2001:15,Lang 2005:l70) 'átruanií'i modely (srov.DGB Bundes. členri ve r"lboru je pŤílišvelky, což není právě nejlepšívj'chozí bod
zapojeni*te.l. Někteňímohouv
doprovodného q|boru Vystupovatpo uotu spravního rámci nastolení dobréhopracovního klimatu' V tomto ohledu byla kritizována
t.1.tu1l:,rydáŤství)jako rovnocenní orgánu (zemské minis- pÍcdevšíppŤílišnáanonymita mezi aktéry respektive relativně nízkj' počet
partne*v žemajihlasovací
právo čia"t"'"" počethlasrijako ,o.uunlxlsmyslu, lktivních aktéru(Halbzeitbewertung Sachsen: 298).42Jakkoliv si jednotlivá
'iJilv
Jinou variantouzapojeníje situáce,
ui r.t".e májí zmíněníaktéŤipouze
poradní hlas.a.Spolkové zemětakmriŽeme.*ácri. .| HospodáŤskj'mia sociálními (a dalšími)
aktéryzastoupenymi v doprovodnémqiboru
podmínkuEvropskékomise ti".Jprii[,rouno" -
"",y, byly: Prumyslové a obchodni komory živnostenskékomory Německ! odborovy svaz,
.zÍizenim oop.ouoonen" íy,u"*, usur.
aičastněn!'m aktérťrm daly relevant.íp";á;;i .Bdružení podnikatelskj'chsvazŮ Meklenburska.Pňedního PomoŤanska(dáiejen M.V), Sdru-
"*i,u,
a na ty,kterédobrovolně
pojujíaktérydo implementačníh-o za- lonl měst a obcíM-V, stejnějako sdružení krajťrM.V (Landkreistag),SdruženírolníkriM.V,
p....u .i*, Žejim dajíspolurozhodovaci Zcmské sdruženírybáŤri,sdruženina ochranu ŽivotníhoprostŤeáí,zástupce evangelické
právo v doprovodném vfboru.,Násiedujíci
|ripuoouesťudieanalyzujínejvj,- oírkve,Evropská investičníbanka a Evropská komise.
raznějšímodelypartnerství na rovni Za ,,stát..byly zastoupeny:Ministerstvo hospodáŤstvi,Ministerstvo práce, staveba rozvoje
,..ni.
'porr.Jui,."n venkova,Miništerstvovyžily, zemědělství,lesnictvi a rybolow, Ministerstvo Životníhopro-
ltledí, Ministersfuo financí,Ministerstvo pro vzdělání,vědu a kulruru, Ministerstvo vnitra,
39Touto rozšiŤenou Ministerstvo sociálníchvěcí (zemská ministerstva),zemsky zmocněnec pro rovnoprávnost
formou mohli hospodáištía sociálni
napŤ.v Braniborsku či Sasku.Anhaltsku partneii prezentovatsvoje názory
lon' spolkovéMinisterstvopro hospodáŤství a technologie,spolkovéMinisterstvo práce a so-
1..u. ocínundesvorstand: l6). Naoiak
návrhy."'srr."ii.i"u.;
Je*n::H:!,iffi o"o"y icir,o
pu,tn".,*r:,,i"Kt
u,,,
napň. olálnich věcí,spolkovéMinisterstvo zemědělstvia spolkovéMinisterstvo financí.
"" .l Jedná se samozŤejměo velmi
subjektivníaspekty a je nutno Ííct,že v drtivévětšině
0 Hlasovaci právo pllpadri se relevantnípracovnícizemskych ministerstevshodujína tom, že aktivita nead.
maií hospodáištía sociálni aktéŤi
Mek|enbursku-Pňednim}omoŤansku' n.apň.v Bádensku-Wrirttembersku,
Sársku' sr".ul.tu-rroIst nsku atd. minishativních aktéruje vysoká. V pŤípaděněkter..i'chzemi však pŤedevším poločasová
majíneministerštiaktéŤi Pouze poradníhlas hodnoceni(vytvoiená nezávisl;im hodnotitelem)m|uvíponěkud odlišnymjazykem - napŤ.
v Durynsku'Ha-u'.t" p",yn, Falci,
Sasku, Sasku-Anhaltskuatd. HalbzeitbewertungSachsen:298' HalbzeitbeweÍtungBavem: 322-

74
75
zemská ministerstva většinou nepŤipouštějí,že by práce doprovodného vy běhemtŤílet minimátnípočetsetkání).*Uskutečněn]fch tŤináctsetkání
bor mohla bj't neefektivní,je zŤejmé,žejedním z hlavních dťrvod většintrrr ÓíŤejměumožnilo'aby byly diskutoványi poměrnědetailnízá|ežitosti'as
nepŤíliščastjlchjednání doprovodnych vlboru je jejich pŤílišnávelikos| míruzapojenihospodáŤsk]fcha sociálníchaktérrisi pochvalujíi oni
9u
To je samozŤejměvelmi individuální. Práci doprovodnéhovj'boru Šlc.' Vysloví-lise oba hlavníhospodፚtí
a sociálnípartneŤi6Ncmectf od-
vicka-Holštj'nska (okolo 25 členri) či Meklenburska-PŤedního PomoŤans|'ir svaz a Svaz podnikŮ) proti nějakémuusnesení,pak takovf návrh není
(32 členri,velmi častázasedání)nelze jistě srovnávat s prací doprovoc|rrt| n a do pŤíštího
zasedáníse všichni aktéŤisnažísjednotit postoje. Hospo-
ho v!'boru Bavorska (minimální početzasedání_ spíšeformální funkce, vit.e a sociálníaktéŤi
tedynezasedají
v tomtogrémiuz povinnosti,ále aktivne
než4a člen ). rtruktivněse zapojují(rozhovors H. Uder). Fakt, žedoprovodnjlvj,bor
Ukazuje se tak, že model ,pŤezastoupení..,tedy zahrnutí co největši|rrr v tétospolkovézemi relativnědťrtežitou roli, potvrzujeostatněi aátu*
počtuaktér&pŤímodo pracovníhojednání, nemusí b!'t nejvhodnější'jakktl|lv prvnihosetkání- rok 2000 (srov.HalbzeitbewertungMecklenburg.Vor-
bezpochyby maximálně splřuje poŽadavky principu partnerství (srov. Hlr|l' nom: 186).Tato skutečnost nabj'vá na drjležitostive srovnánís jin!'mi
zeitbewerhrngMecklenburg.Vorpommern: l 85)' Poločasovéhodnoceníz rrrhtt tovfmi zeměmi,kde seprvnízasedánítohotovyboručastokonaloažone-
2003 provedenépro spolkové ministersťvofinancí renomovanÝmi instituccrttl tok později.Členovédoprovodného vyboru, kteŤímajíhlasovacíprávo,
rovněž poukazuje na ne zrovna efektivní práci doprovodnj'ch v!'boru (F|lr||r navícmoŽnost častnitse zasedáníhospodáŤského i finančníhoduo..
zeitbewertung des GFK 2003: 376). Za vinu to dává nevyjasněnémukottr.i. ErhoupŤednést stanoviskadoprovodného r"lboru.
pování doprovodnj'ch v!'borri: ,,Jestližemají všichni členovédoprovodrrt1lrrr jmenovanjzch variant zapojeni hospodáŤskjucha sociálních
aktéru
vj'boru odpovídatvysokj'm nárokrim na spolupráci, pak musejí bjt takérrve= i častábilaterálníspolupráces pŤíslušnymi ministerstvy.Ministerstvo
deni do staw, kdy budou moci rozvíjet svoje odbornéznalosti. Aby mohlrr|ty| iwí tat v otázceimplementacestrukturálnípolitiky spolupracujese
tato kompetence a s ní spojenépracovní nasazenívŮbec vyžadovány' mttrcld rolníkri(Bauemverband), ktenj/jejednímz aktérudoprovodneno
by byt toto nasazeníhonorovánooo(Halbzeitbewertung des GFK: 377, Ilrr|tt= rětakpodnikatelské svazyčiodboryspolupracují s Ministerstvem'^yuo-
práce
zeitbewertungdes GFK _ Zusammenfassung:16).Jako Ťešení se podle arrtrrt6 lb, respeltives MinisterswemhospodríŤství. ,,Ukazujese, Žepredwsím
tétoprávy nabízíbudlto vznik selektivních zasedání, nebo z6ženi počtut*|cn$ t flnančríěa informačně slabfm zéuemimsesoustŤedí na spoiuprácipŤi
doprovodnéhovyboru, kompenzovaného rozšíŤením dialogu s aktéry rrrirrto I cllrl odpovídajícíchjejich zaměŤení..(rozhovor s A. Faust).
tento vybor. Jako problematická se ukázalra bjt špatná a pŤedevším p.rzrltt| |onbursko-PŤední PomoŤanskoje tak pŤíklademspolkové země, která
informovanost členrivj'boru. Pocit nedostatku podstatnj'ch informací osIlrInl iniciativy rozšíŤila
pravomociaktéru,kterédaleko pŤekačují
míru
sdílejíaktéŤiv mnoha spolkovj'ch zemích, pŤestožepověŤenéorgány nlrll|r= r|vyžadovanou Evropskoukomisí.
terstev tvrďi,Že hospodፚtí a sociální aktéŤijsou informováni s dostatcť.rrvl€
pŤedstihempŤedkažd!'m zasedánímvfboru.a3
4.3.2.2
Mode|regionaIizované
strukturální
politikya6
Celkově vzato 1e ve srovnání s jinj'mi spolkov!'mi zeměmi možnéoltrrr||llt=
tit naplřování principu partnerstvív Meklenbursku-PŤednímPomoŤanskrl;ir}c tlm pňípadem,ktery pŤedstavujedalšímodel implementace regionální
nadpruměrné.Nejen z dŮvodu pťrsobení velkého počtuzástupcťrhosprrt|rii.:|+É je nejlidnatějšíspolková země Německa Sevemí PoÚní-Vestfálsko.
a sociální sféryv doprovodnémv boru, kde mají z celostátníhohledisklr :'1rlĚé
neobvykléhlasovací právo. Doprovodn1fvj'bor je tu arénoumnoha diskrrut LB 9 zátl 2004 se doprovodnj'r".|boroperačnihoprogramuMeklenburska.Piedniho
Po.
kter!'m ve velké částijinj'ch spolkovj'ch zemí vribec na tomto poli netltrr.lrii=i ita leát:|dokonce devatenáctkrát"Pouze tiiknii se v první polovině programovaciho
Zatimco v prvnípolovině programovacíhoobdobíse sešelcelkem tŤirr;it.|l'iál. ecte|tltr1lrovodnj'vj'bor napŤ.v Bavorsku.
v jin!,ch spolkovfch zemích to většinoubylo jen tŤikrát(cožje pocllc .'Irlci tr|r.tlktt,
zda má b!'t zaváděnípočítačri do školfinancovánoz prostŤedkri ERDF.
.tr.pitttttaIizovaná
strukturálnípolitika..(regiona|isierte
strukturpolitik)je často
: ..: .lll r lti.tttcckétn
politologickémdiskurzu.Použiváse v pŤípadě
a3Na tomtose shodujizástupci ministerstev(správnichorgánti)napŤíč . ...|(ltlv.;caktivnězapojují spolkovj'chzemi,
/l Ilt.=ll!:
spolkov1y11li do regioná|ní politiky,napŤ.formou vypracoviníregio.
Napi. rozhovory s H. Fell, U. Hellberg, J. Moede-Hinz atd. ,, r,,:,.;ovitho konceptuatd.

76
 PŤedevším z toho dúvodu,že zde m žeme mluvit o vysoké
míŤedecentrlrtt
zace,tedy minimálně téinstitucionáIni.Zapojování 4.3.2.3
neministersk!,ch J.é.,i ,,..l MinimaIistickyÍ
modeIpartnerství
v zemi velmi dlouhou tradici,která sahá uid,
lo.let' a je tu.hápánoi..t,.,
politická samoďejmost (rozhovor s H. G. Crone-Erdmann;. n modelemje situace.kd1je.dop.rovodnému
pro. čelyregionálnípolitiky rozdělena do l5 regionr'i, jejichž
z"mo.;".,peciiiIiIÉ '*t"Jrueastnicichseiasedání
v,.iborupŤisouzena
pouze ta
v eěte sto.jir,.
ffi""x.*l::::::::::l":.!;iffi
Úu1ru- siceobaobnJ';;*'; fi ::T#"lT"xH.ffi
regionální konference (Zie| 2- Programm NRw: 420).
je zapojeníco největšíhopočtuhospodáŤsk!,ch
J-ejich hlavním cí|cltt T1il.|" -!wa ly (opro ;
a sociáních *teru áo |.o...,. gdn i'íh ti pr"J"si ernupŤípadu Meklenbur-
implementace regionální.politiky. Ve spoíupráci
S těmito lokálními aktt|rv'
{:fi o Pom
:T:*:';oŤanlj::
ska) :oanuj
:::slív otizce,''"'
mezi kter'.iminechybí ani vysoké školy, vyiracovávají
regionální konÍcrt,rr
noh éspolkové
,''Í."::'.;::::j::
pŤípadě ;;; """"i.il'oií#:'["Ji?l?H
;í"*f ch kritérií ie vidět.
ce regionální rozvojové.koncePw Tyuslouž zemské
uuaš1*o voJítktr 1rrt
země:19"t ]
idouspíše ..'ioun.1.n Jnl'ir'o::;:xfl}::,i'il'*:
vyběru projektri, v žádn^ém pÍípaděvšák nemají závazny charakter
1s.ou.z..r ; ;;' i** aci zprávyatd.
ll ují,ženazák|ad8nrinci11.1111erstvíar^.islov"u"il"H.:l1.,'l
ffT1e;r;:"l ..:: ) většinou
2.Programm NRW: 420; Lang 2005: l72). Mluvíme.
o Severním Porvlri
-t.-ď
-Vestfálsku (ale i o mnoha dalšíchspolkornlch zemích),užíváme proceSu e J r'o,pooáŤské
vyraza regionalizovaná
*p..lar',,.i,., p. Jednak
i:ip,: v i: :::]::::".":ih:
programovaci,fázi
-:: n3Á". "tn a sociální
politika (regionaťsierte Strukturpo|irr|'t. jT: :':i;;1#
'strukturální
kter..|naznačuje,že v této spolkové zemi zaujímají
nepŤehlédnut"h;-;;;,.';;
B''ff1'L|,"fl::::,
komise tr*,:',"#:
nepňedepisuj".
j':i'* ;''rv#;..,''.#:
."'"' těchto'r-iboru
vsati iz
právě regionálnígrémia,která stejnějako na ťrrovni utu^.1"
"";lj"JJll:To]ihťÍ
siolkovézemě tltrrrri.
Ěují.četnfm hospodáŤsklm'sociálníma společensk1im "","i''"
p.in"ipup.a.tne;..d;"
implementace regionálnípolitiky.Vliv regionálních
a.te*,n zapojit sc r|o
dydocházi '':*
ffi;ff k tomu,
TŽé
li:..u:1]
iedinou.ri druhé stran
ěvšak
grémiínu i*it"n-,",',uu1
regionálnípolitiky je rtzny. Závisína tom,do kteréoblasti
projednávanťl
'á"a.*i".i.,.*.;1Tn"il[TT:]:#I
jektyspadají.NapŤ.u projektrina rozvoj infrastruktury 1rro= ffi Í1;::ť"x1i*":l'.a'"i^aop.ouli#;
iníkaždoročnímonitorova
ci.zpr "9.správnímuorgánu
ávy ro*"i
v regionálních konferencích
je vyzaaovanton.,.', ijr'll'ffi JrH;:T:
(srov.Lang 2005:|72)'Pouzev takovém
má totiŽpro odpovědnáministerstva, ve kter1,ch
probíhá."'
pi.í1
;];;
1;"í':iT"::".i*:::itl*édaffi;tvětšinoupŤevy-
letzastoupenych
zemskÝch
aspolkov]i,ch
ffiili.;*)' ffiil:':T;:/;
J::T ilu .'i"É';b)'d ion''umoti
I tak má.stanoviskoregioná.ních ";;;i' Íirrrlr
l:l*r'.":nu. grémiípouzeporadni
a nemúžerozhodnutíministerstva vetovat. Kontakidoprovoaného ff.*j"::T::: vován
i kinten-
gionálníchkonferencíjezajištěnzastoupenímpěti
u17bo'...
,.,:= r"-
ffiloJ#llXT'"#:+:,:*v:f'sredku"ncnii'to*enyupoaouui.
vyboru.a7Zástupci těchtoregionálníchgrémií:'ou
z nich právě v doprovrr.Irré6
o''pis"
n"ou.,i"neplatínijak obecně
;;ď;":ff.T'i.j}ffi:
d orl niínq.t,,D'J^ L.. ^ :3*o'Yrně..
'.e.uir ';
Starostyvelk.fch měst (oberhausen,Duisburg,Dortmund),
;#i;u ;; ,
která prtrc|r, 53i:'1i':'T*,:,1.
lnecku
".l*""i

ekonomickou
restrukfuralizací
(Halbzeitb"..íungŇnw. iz?j..ž existujetolik ruznlch modelťr
;. ;;:.;, gktéru, zapojenihospodáŤskj,ch
a so-
situaci a mohou tak svymi znalostmi efektivně pŤispět želze spíše mlu o mn.olaspolečnych
tace regionální politiky.
do procesu impt..',.ua=
Htuacích.V
J.cích \/ rámci'*'i,ii:n
r4^^i -*l-y 1t1
t.enÝ
než
rysech, o shod-
Jt,.y,í ;il ffi;'#i.""''ilT;
V]íraz regionalizovaná stnrkturální politika je užíván -,po utieí riajíčinemaj
i v pŤípaděll)ltrr|rtrl
fVdrrprovodnémvyboru.Jlnj,mkriteri íhlasovací
dalšíchspolkov!'ch zemí. Dlouhou tradici *ďtuto
Sasku,dáleexistujeale i v Hesensku,Šlesvicku-Holšt
riloha region v l)rrlii|fl .''rnu''-'i"."'
; j;;?;, ;;"#iilj:l"":1;
nsku,su,tu-n.,r,,,l.r'.il -'|i:m:T'Y^l"j'n'',|Ť''.nineni u'zdasedobro voln!
atd. !it;.Ť
11o;t
E éastěii. :'Tj:::
Spolkové
země |1:1
také11ii"'"r'
mrižeme ;il;""";iá:H ď,'JffiJl;
Eiá|n|(rriini) aktéňizapoienio""';;;;;;;""d"Ých
v borecha na ry' kde
a7Zastoupenojepouzepětregionťr,nebot'právě|rtojsourelevantní
T::
l et l ll1il
1'.t, prl,
;. li il"Ť,T.j';;l'-,5",l
l ukazuje tr',:"i#i
na některétont.itni
_vizdál
e).Nás leáuj
íc
1\asreouJ í
lci
io.*i;;#;;i:.
votázcečeql;iltt lti,;;.. i.!:|1|'i|lt|itcevypadala tak,
níchplostŤedkri'
ostatníregionálníkonferenceneoišponu.ji že napŤ.v Bavorsku byl
Žádnounebojen vi.'l,''',.,.., .. |lrrr ujzbor za|ožen re-
oblastízaŤazenoupod cíl 2. 1rrlzdě(až 26. července-á00rl
i'i ., |.rrtlitla
pouze tŤizasedání'po.in"..+ programovacího
"-o".p"r"viny
i."n.'i"te záležitosti.iako
78

: ---i
 napŤ.schváleníjednacího anoa,
iaay byly běhemtěchtotŤízasedání schválc
ny pouzern-fročníZWávy Se 43 členyjá áoprovodnj,vybor mimoŤádně Hamburg2003:80).V Hamburkuse ukazuje,
u" (Halbzeitbewertung
grémiuma s ohledemna svou velikosineefettivni ve|krl pokud nejsou na hospodáŤskéa sociální aktéry v procesu implementace
a stozip,á"",""r'"p'e r,".',
Halbzeitbewerruns rgionálnípotitiky delegovány seriÓzní pravornoci, vede to k jejich pasivitě
laygm 2003: 322,.o-rhJuo...R. Bommer).Bavorsky cr.
provodnj'qf borj e tak nezájmu na ričastiv celémprocesu.agV pŤípaděHamburku neprojevili zmí-
klasickympŤíkíadem minimalistickJr'oíJaliu
ství.V Saskusice hospodፚti .ii;;;emskyc|r
ou..n., aktéŤipatŤičnouaktivitu pŤipropagaci (zveŤejnění)programu' stejnějako
a sociálníaneri nemeti
a spolkovj,chministerstevhlasovací "' právo i dostatečněaktivní pŤipodávání návrhri v programovaci fázi (rozhovor
právo, nfbržpouze poradní,by|l
ovšemv širokémire neloť M' Stange). Jakkoliv bylo tedy zapojenineministerskÝ'ch aktérupoměrně ši-
|o31!ováni, ááp.ouoany vj,bor se *s"i .u p*,,,
polovinu období200o-'006 desetkrát. ukázalo se b;it neefektivní,protožemnoho aktérujednoduše neprojevilo
r.J.-J aop.o.,odného rn-iboru zde vša|'
mužeblt hodnocenajakorelativněerektivní jem podílet se na něčem,co steině nerrrohouovlivnit. Pokud tedy vribec lze
V naléhavjlchzáležitostech, vt.
kte4i,chnebylomoŽnéuskutečnit zasedJníuy,to., byl totižrozeslán it Hamburk pod minimalistick!'model partnerství,pak jen z dťtvodune-
k jehožobsahuse mohli všichni oběžník, hospodáŤsk;!'cha sociálních partneru na regionální politice. Hamburk je
íttéŤikriticky vyjádŤit(Halbzeir
bewertungSachsen:2g?:, S takovj'm '"r.uuntni spíšemodelemsám o sobě.
z;;;"* vŠaknesouhlasínapŤ.sask('
odbory jeden z klíčov!'chameru strut.tu.alní Co se t]i,čezájmu hospodáŤskj'cha sociálníchaktéruna implementaci
politiky, kterékromě absencc
spoJurozhodovacího právaobzvlás.ct.i,i"ty.upozorřují ionálnípolitiky a s tím souvisejícím
prisobenímv doprovodném v!'boru,
mačních na neexistenciinfor. jej ohodnotitveskrzekladně.so
a poradníchstruktur.ÁktéŤi doproíodného Až na jistévfjimky Hamburk)
(napŤ. mají
pŤístupk drileži|m informacím, ,.,uo* ;;* nema.li
nupr.'o kont.étníchprojektech"k zájem podíletse na tomtoprocesu..Toplatíi pro země,kterése ani
aktéŤi
s A. Bernstorfl. (rozhovol neblížítéměŤkorporativistickému modelu Meklenburska.PŤedního
Zcela specifickfmpŤípadem je spolkovázemě Hamburk. Jakkoliv v nich hospodፚtía sociální aktéŤivětšínounemajíhla-
ciálníaktéŤi Hospodፚtí a so-
tu sice stejnejato v sastu n".nu;ir'ru.o',,ací íprávo, jsou velmi zainteresováni nazapojeni do procesu implementace
rokémíŤe právo, jsou všakv ši.
konzultovríni. Há.t'*'iiot;;';;1;. politiky (napŤ.rozhovory s U. Hellberg, H.G. Crone-Erdmann,
mťrže dovolitdíkytomu'Žez.
strukturálních fondričerpápouzejedna Faust). Rlatíjak pro aktivitu pÍi vytváŤeníregionálního rozvojovéhoplá-
čtvrt_ st. P;ii.t tu1",a.. {o
situace,kdy správníorgan easto a p.""laŘ -c.i'ta konzultujeokresní tak pro účastv doprovodnjlch vyborech, respektive v regionálních institu-
městskéčtvrti,ktery samozŤejmě ťriad téttl (regionální konference apod.). Nepotvrzuje se tak vjlsledek hamburského
ai.ponu;".|"cifickfmi znalostmiprostŤedí.
Hambursk]iz model partnerství je tak^vhoánálznačitne jako lelu, kde v'.fšejmenovaní aktéŤinemají na prisobenív oblasti strukťurální
ale spíšejako zcela soecifickj, minim.Jisticky, tiky patŤičn1fzájem, protoženemohou téměŤnic ovlivnit. Zemská minister-
6aru'"iti"*".t.,ng Hu-uurg 2003:76_8l).
Jakkolivsenaimplem:::::' iffii9e..t aktéru, ttva se téměŤ
bez vyjimky shodujína tom,žetito aktéŤi Projevujívelk! zájem
orgánpiedstavoval,uvažuje.s9 i*t'rr jakjlby si správní
napň.o 0 regionálnípolitiku a častopÍicházejis věcnymi návrhy (napŤ'rozhovory
aktérutypu,,svazrestaurací..'
kteŤímajíke konkrétním potŤebám teto'upoj",,i I J.,Moede-Hinz, H. Fell).
.i,i,te čtvrtibezesporuvelmi blízko'
ZajimavostivpŤípadě Hamburkuje ZvyjáďÍ.eniodpovědnfchosob zemskychrninisterstevvyp|yvá,žeobdobí
kde jsou zťrčastněni pro hodnocení projekhi'
i hospodፚti a 'ri'""ip"J"ltboru
sociálníaktéŤi. opět sice bez hlasovacího
1007-20l3 by nemělobytv otázceprincipupartnerství zlomové.,,Yycházime
práva, ale fakt'žese mohouwbec toho,žezapojenihospodáŤskj'ch a sociálníchaktérubude zachovánov sou-
podíleinu hoano""níprojektri,je pozoru.
hodn.f.Jakkolivje okruhzapojeny"r' '
lnsné podobě..(rozhovors Antje Reimers).Stejnějako v období2000_2006
uttJ..i sirot.i,ie patrné, žeprosa-
zujísvépar1ikulámízájmy..zajímu"y 'naone YšakněkteŤíaktéŤinevylučujímožnost, žepostavení hospodáŤskych a sociálních
1" tit,,i,or moniioiova"i ,tuai", t.t".,,
1e pouŽitelnjzi pro většinu-dalších rktér by jestliže
mohlo bjt posíleno, by se tentokrok ukázaljako prakticky'.
sptlkovyct,ze.mí,:.,,...Y popr"all,lí;":i.r.
partikulámízájmy.obecn,,:.u,y
n"j.'9u zaJmuve sta* pŤevzít
žádoucí roli kormidelníkaa pŤinést 'á'*p., tolik .u Ke stejnémuzávěru však
tát konstrutitivní pŤíspěvek k implementaci |ze dospět i v některychjinj'ch spo|kovj'ch zemích'pŤestože
- plntí,žehospodፚtía sociálníaktéňimajízájem zasahovatdo regionálnípolitiky. Nelze tedy
a8Rozeslání poukáŽatna konkrétníspolkovézemě' spíšena některéaktéry.
oběžníkubylojako formy konzultace
uŽívánoi vjin!,ch spolkovych zemi. !|)Tentozájem aktéru
se net!'kájednoho konkétníhomodelu,nybrŽ všechzminěnych.

80
8'1
 V takovémpŤípaděby se většinoujednalo
o uděleníhlasovacíhopráva ncllrt
nisterskym aktérumv rámci doprovodn;i,ch i jsou tak zastoupeniv doprovodném vyboru,kde majínarozdílod svych
rnÍtoru.
.álníchprisobišfrnožnostněco ovlivnit. V Sasku-Anhaltskunejsoure-
zastoupenyv doprovodném vj'boru,jejich hlavnífunkcítak zistávávy-
4.3.3 Forma|izace po|itickéhodiatogu ani regionahíhá rozvojového konceptu. Dále pak sloužíjako kontaktní
na rirovni regionú
PŤestoŽese ukáza|o,,žena rovni spolkou}ch pro creny
.nnerlli pro doprovodnéhovyboru.
členyCtoprovooneno Vyooru. )'v z toho,
ygnaz| se Z
,,Yycházise žeĎ9
lullu' 29 se hospodፚtí
rrvJťvu.
zemí existuje v otázcezapo.lť||| operačního programu
neministersk]ich aktéru lociální aktéŤidoprovodného vj'boru pŤi implementaci
společnjzctrrysri,zcela jiná j" .il;;,
1noh'o
me-li, zda v téčioné'spglk:": zkount;r zároveĎ se sv'-imi zástupci na subregionální rovni, tedy v pěti pláno-
exištuJenej*a decentralizac"_iriž
::rni
ze formáIni (instifucionální),čifaktická (seriÓzně p.,., :h regionech spolkové země, nebo v jednotliqiuch okresech.. (rozhovor
pojatá delega." ko*.e.ni. .'
pravomocína nižšírlrroveř).Nejobecněji A' Reirners).slNezávisle na zapojováníhospodáŤsklcha sociálních aktéru
lze spolkovézemě iozdělit na ty, vr' vy-
kter'j,chexistují nějak; orgány nu ,i.ouni ou však určitédítčíaspekty provádění operačníhoprogramu (pŤedevším
regíonri (respektive jako 1.. (obce).
tomu napŤ.v pŤípaděSeverníhoPorj'ní-Vestf1álska, projektu) delegován! zemskou vládou nanižši ťtroveĎ
kde existují"r...,.il,
konference (viz kapitola 4.3.2.3),Ve druhé
tzu. iegioner,,, Zcela jiná je,itou.. ve Š1esvicku-Holšfj.nsku, kde jsou lokální aktéii (zá-
pomyslnéskupině zemí sice rrt'
exisfují žádnáregionální grémia,to však v |tupci okresri a starostti měst) zastoupeni v doprovodném vyboru operačního
žádnémpŤípaděnemusíznameni||.
žeby se na procesu impJementaceregionální grogramujako zástupci tzv. regionálních rad (Regíonalbeiráte).Tyto regionální
politiky nepodílelilokální aktéil
Ti v těchto pŤípadechb.fo'ajíčastozahrnuti irdy 1.ou spravoványy7:l.regionáInímisprávami (Regionalgescháftsstellen)'
do centrálníhogrémia,tedy dopr.rr
vodnéhov.y'boru.V tomto grémiuje pak rozhodující, Lrcie-jsounejvyššími organizacemičťyŤ regionri. Zástupci regionálníchrad
zaamáiir'o,ioáarsti u ,,, jako lokálníaktéŤiseriÓzníšancipodíletse na rozhodování(samozŤejmě
ciální aktéŤihlasovací právo. Pokuá tomu aají
tak je, je právě doprovodny vybtlr jelikož v doprovod-
místem,kde mají lokální aktéŤišanciněco Ý rámci omezenjzchkompetencídoprovodného rn-iboru),
ovlivnii. Ý pŤípadďzkou*ani*i., M<ide-Hinz). Stejnějako
decentralizacev německych spolkov.jrch !Óm v!'boru .u.1íhlu'ouucíprávo (rozhovor s J.
zemícha s ní souvisejícímzapojenírrr jinéjako místa pro členy
lokálních aktérudo struktunílnípolitiky Y Sasku-Aqhaltskusloužíregionymimo konzultační
tak neni nijak zvláŠt,ro'noJu1i.i, žadate|tmo pod-
v jejich rámci existuji nějakáregioná|nigre'iu. doprovodnBho vyboru,dálepak poskynrjíporadenské služby
ru tátiz' '.r., projekttl.
rozsáhlépravomoci a většinouslouŽíjen nemillI porua pomáhajírelevanfním referátťrm
zemskévlády pŤi vyběru
k v1,tvoŤení regi.onálního.oz',,o;o.,el.,
';u;j;ffi;'
koncepťu je,u'
(kterj, u potáz).
Dbecnělzet"]''t"t"'"t'
politika Evropské unie1:1''|.Ť zJiegionat,,i
je implementovánď"na rovni
spolkov ch
dialog na lokální rovni
4.3.4PoIiticky?
jednotlivé regiony nelze považovat zemí,nebol.
za relevantníaktéry kteŤíby mohli
ovlivřovat cely proces.1 zásadnt: Na rozdílod spolkovéčizemské rovněje role aktérú prisobících na lokální
Model implementaďe'shrrkfurálnípolitiky, rovni značněnejednotná.Jen těžkolze hledat obecné vzorce či modelové
ve kterém existují regionáIni zemské rovni zďa|eka
grémia zapojující do své činnosti nospodáišt<e pŤipady. Na rozdíiod dialoguna spolkovéa pŤedevším
a sociální aktéry samozŤe.j v té či oné spolkové
mě exisfuje nejen ve qfše zmíněném nehrajeroli fakt, zda popisujemeroli lokálníchaktéru
Severním Ponj,ní-Vestf;ír,[u.t*i,tuii
i dalšíshodné'či podobnésifuace vjinych zemi, neboťtito aktéii se většinoulišínapŤíč spolkovymi zeměmi a jejich
qpo'kovj'ch zemích.JJo pňíkiatl
mohou s|ouŽit Sasko-Anhaltskoa Šjewict.o-Holsq;nsko, je
t\rnkce značněnejednotná..Těžko bychomtak napŤ.hl.edalip-aral-elutršgs.
svojívelikostí.V Sasku-Anhaltskuexistuje
země srovnaleIne kÝ'mmikroregion m' Po celé}i*Nďm"ě[íii"" existujípodobnésvazky obcí
pět regionálníchgrémií,v menšínr
Šlesvicku.Holšťynskupouze čťyŤi. ("tíisi'ůi3=mÚďr;š právníformousdruŽení' jejich funkce všakvětšinouani
Ro'did j; v těchto zemích šance
nisterskych aktéru ovlivnit rozhodování nemi. edalekaqgodpovídán''L"l.l9:'E-* T!kr.qtgg!onli.52 Jsou to většinousdružení
v doirovodném vfboru. Narozdí' \\.*.".*-.*.'4

Saska-Anhaltska mají totiž ve Šlesvicku-Hoist1,nst,' o<|

hospodaištía sociálni
,i aktéŤihlasovacíprávo. Tento faktje podstatny,
právě na rovni spolkové.zemcprouitra
predevšímz toho hlediska, Že 'l Podobnáje ostatněi situace
vjinych spolkovj'ch zemích.Jednotliví aktéŤi(napŤ'Němec.
kj' odboror"|sv az) maji piirozeně možnostkonzultovat svoje postoje pŤipráci v doprovod-
iil i 1stejncjako všudejinae v Ňeme"l.u)
implementace strukturální politiky. R"p."'ěnt.onti
ném'rnj'boruse svymi zástupcína nižšírirovni - tj. v regionech či obcích.
jednotlivfcr, ."gionarni.r. Í2Uvedená sdruženíněkolika obcímívajív ruznych spolkovych zemích rizné názlry. Jedná
nc o Verwa|tungsgemeinschaften'
SamtgemeindenčiÁmter.
82
83
 na dobrovolnébázt, jejichžposláním b]ivajínapŤ.vzájemnásetkávání, podprr
.ihk-niederrhein.de).
obecně |ze Íici,Že se kriticky rry.jadŤuje
ke všem
ra a rozvoj místníchkultumích tradic, atd. Regionální rozvoj většinou nepal||
k jejich cíl m a z vyjádÍeni těchto svazkú obcí navíc jednoznačně vyplj,vri,
ím,kteráby mohlamítvliv najejíčleny,tj. firmy.Dotnorj.nskápru-
lová a obchodní komora se díky svému regionálnímu charakteru aktivně
že se nepovďuji za aÝJéryregionální politiky (napŤ.rozhovor s A. Rohnel
) &pojuje do práce jinfch driležiffch grémiiregionální politiky (www.ihk-nie-
Jejich poslání je však natolik rozdilné, žeje možnénajit mezi nimi i takovr.
svazky obcí, k jejichž hlavním rilohám patŤímístníhospodáŤskf rozvoj (vícr. denhein.de).53
vizkap.4.2.4).
U.\:\
Jako nadějn!' aktérna ]okální ťlrovnise jeví regionálni r}ranagement(RM
l 4,4Závěr
Jak j1žbylo uvedeno, síťtěchto lokálních organizacíještě není ani zdaleklr
tiplná a její dalšírazvoj závisi mimo jiné na finančníchprostŤedcich.RM ir,
Jakkolivexistujív otázcezapojováni,,neministerskÝ'ch.. aktérudo implemen.
arénou,do které se zapojuji četníaktéŤi,coŽ o tatně eástetne vyp|yvá z jetin,,
právního statutu - u.r.9. PŤíkladem fungujícího regionálního *unug"rn.n,.,
taceevropskéregionálnípolitiky napŤíč spolkovymi zeměmi většíči menší
m žeblt RM Sevemí Hesensko (Regionalmanagement Nordhessen). Z adtni
rozdíly'nelze pochybovato tom, Že zákIadnipravidla principu partnerství
nistrativního hlediska není tato oblast jedním z regionri Hesenska. 3tejnc tat. Jrouv Německudodržována. PŤípadnérozdílyjsou tak naopakdrínyaktivitou
z historjckéhohlediska nebylo Severní Hesensko označenímněiakékonkrérrri
éástispolkovj,cL:.zemi,které na dobrovo|nébáairozšíŤily pravomocihospodáŤ-
země, tato oblast však byla v myslích lidí zakotvenajako neoiciální regiorr
lk!'ch, sociálnícha jinj'ch společensk1fch
aktérú. Tiakov.Íchaktivit nad rámec
povinností je hnedněkolik. PŤíkladem mrižebj't vytvoŤení velkéhodoprovod-
RM Sevemí Hesensko by| za|oženv roce 2O02jako s.r.o. (www.regionnort|
hessen.de).Do jeho činnostise zapojují nejdriležitějšízájmoNásdružěníregitr
fléhovlboru s místypro nadstandardní početaktérú (iakkoliv to vedlo a vede
následnéneefektivitě vj'boru). ZmíněníaktéŤi stejně tak v konkrétníchpŤípa-
nu. Hlavním orgánemje shromáŽděníspolečníku,dalšímijsou pak dozorčíracJlr 'l
a správní vedení. dech obdrželi hlasovací právo, respektive právo časti(byťjen poradní hlas)
vlboru pro vj'běr projektu.o implementacievropskéregionálnípolitiky
Členy shrom éžděnia zárovei RM jsou:
. Dopravní 56ru29ní(Verkehrsvebund) a Společnost V Německuje navícmožnéÍici,že nenípouhoupolitickou arénous kolek.
pro podporu (Forder
mají dohromady 6 hlasri,
gesellschaft), k1g1é
tlvnímiprvky' ale je v nímožné najíti prvky korporativismu(Meklenbursko-
. PrŮmyslová a obchodni komora Kassel _ 3 hlasv.
.PomoŤansko).
. Živnostenská kornora Kassel _ 2 hlasy, Jednímz pozitivníchaspektrisoučasného stavupolitiky hospodáŤské a so-
. SdruženíPro SeverníHesensko _ l hlas. ciÓ|nísoudržnostiv Německuje rispěšné pŤekonání problémťr spojenjlchse
Zdroj : www.regionnordhessen.de
|jednocenímzemě _ alespoĎv otázceaplikace západnichinstitucionálních
ilruktur regionálnípolitiky v novych spolkovychzemích.Vfchod Německa
Stejně tak komory jsou velmi drileži|fm aktéremlokálního rozvoje' Tín'
hk bez potížípŤejalzápadnistrukturyvčetrrětěch, kterése tj,kajíprincipu
pprtnersfví(doprovodné partnerstvív regionechatd.).NaopakpŤípad
že podporují členskéfirÍny' napomríhajívelklm dílem k regionálnímu (loká| 'ybory,
nímu) hospodáŤskému
Meklenburska.PÍedního PomoŤanska naznačuje, žev!.chodníNěmeckomriže
rozvoji a v neposledníŤadětakévzniku nov!,ch pracov.
ních pŤíležitostí.
blt v některlch otázkáchvzorem pro zaběhlézápadnizvyklosti.
Kromě írloh' které obdržely od státu, a zastupováni zájmi)
podnikri v dotyčnémokrsku poskytují regionálním (lokálním) firmám
Je všakpochopitelné, žejenemožnéamožná dokoncenežádoucí, aby spol-
širokorr kovézemězachízelyv korrtakrus četnj'mi,,neministersk]imi.. partneryažpŤíliš
nabídku servisních a poradensk;jlchslužeb. Jedná se piedevším o technické'
právní a finančníporadenství,stejnějako poradenstvípŤeda po zahájenípocl dulekoza hranicisoučasného StaW.Je nutnési uvědomit,Ževe stavajícím sloŽení
nikatelské činnostiatd. (Hoppe.2000: 65). NapŤ.cílem Dolnorynskďprrimys
Renídoprovodnj'v!'borcoby hlavnígrémiumpro zapojenitěchtoaktérťl pŤipra-
lové a obchodní komorJ (Niederrheinische Industrie- und Handelskammer)
vcnpňevzítjakoukoliv vyššíodpovědnost. Na pŤípadné dalšíposilovánípartner-
je ,,podpora hospodáŤskfch zájmri v okrese. VyjadŤuje se rtvípŤiimplementaciregionálnípolitiky nelzepohlížet jako na samozŤejmost.
ke strukturálnírrr
a hospodáŤskym otázkám regionu formou expertiz, návrhri, postojri a zpráv* .J NapŤ.do Regionálni
agenturyNiederrhein,

84
85
 Některéspolkovézeměv tomto
ohleduargumenfují absencífinanční
nostihospodáŤsk.icha sociálníchuktéÁ;;;p"račním odpovt\lI l|bzettbewertungzum Einsatz der EU-Struktuďonds gemáB operationellem
Programm
jícímnedisponováním programua s nísouvist. 2000-06 des Landes Sachsen-Anhalt.
hlaso"u.íh;;;;;u|.o,r,ouo.
Ukolemdo budoucna s A. Reimers). les Programm Brandenburg. F<irderperiode2000_2006.
nenízměnastávajícíchinstitu"iro"ijij.í.orkshopri porationellesProgramm des Freistaates Thriringen fiir
konferencí,doprovďnf den Einsatz der Europáischen
;;pJ.'l" ooowuory atd.).Cílemje spíst. Strukturfondsin der periode von 2000 bis 2006.
zefektivnění "}'b".,
práce dopiov;a3ryr''wi"*],o'nu.".'á Programm fiir die Interventionen der Europáischen Strukturfonds
zasedání zvyšenípočtujejit in
a sníŽeníp.očtu'člen . Dar.:" p"i nutnézv.išitinformovanost lr 'erationelles
Berlin (Ziel l).
o projednávan.ch otázkách,..,p"ktiu" aktcrrl ionellesProgrammMecklenburg-vorpommem.
|u;i.tit;..;i.r,včasné Fiirderperiode2000 bis 2006.
informování. ionellesProgrammSachsen-Anhalt2000_2006.
)erationelles
Programm,,Verkehrsinfrastruktur...
EuropáischerFonds fi'irRegionale
Entwicklung(EFRE). DeutschlandZiel l. 2000_2006.
4.5 Použitézdroje perationellesProgramm zur strukturfondsforderung
des Freistaates sachsen.
2000-2006.
4.5.l Primárníprameny
Bericht Íiberdie Halbzeitbewertung
des Zie|.2-Prl
200u2006.
Dreiunddrei'igsterRahmenplan
der Gemeinschaftsaufg-abe
nalenWirtschaftsstrukur; ,,verbesserung
der regio_ )zhovor s Anja Koch, pracovnicí Referátu 22 - Regionální podpora
fCa; 6 i.";;,r..",n,OOo bis 2007. hospodáŤswími-
EinheitlichesProgrammplan"'e.á"t"-.;' nisterstva hospodáŤstvia práce spolkové země Sas=ko-Anhaltsko,
ai"l'..-"',i""""
ze dne 10. 3. 2006.

*T.:#trilxffi;t#: á,,,",. '.;.ňi*.u,un, desArbeitsmarktesund

:ii o..,,..r,r"'i.ti.u*.- lzhovor s Anke Faust, pracovnicí správního orgánu zemské
.PŤedního PomoŤanska,ze dne 14.2.2006.
vlády Meklenburska.

GemeinschaftlichesFrirderko
.. nzeptZiel vor s Annou Bernstoď, pracovnicíDGB Bezirk Sachsen,
".gvr^vrlzgPt
árel rl undZlel
Ziel l-Ubergangsunterstritzung ze dne 6. 2.2006.
chland2000-2-: in Deuts vor s Antje Reimers, pracovnicí ministerstva financí
spolkové země Sasko-Al-
Halbzeitbewertungder umsetzungder EU-strukturfonds haltsko,
ze dne3 l.1.2006.
programmperiode - in Mecklenburg-vor_
__!9mmernin der 2000_t0 .
s Claudia Falk, pracovnicíDGB Hamburg, ze dne2.2.20a6.
Hďbzeitbewernrngd"Jc"rn.in'.r'"tri.r'"" -eá.i*l s Dietmar Michely, pracovníkem ministerstva hospodáŤswí práce
.fiirden.Einsatz
žer
Struktuďo"d.
i" ;.;';;; ::ffi:lj:::ffr:ff á:'ffi zeměSársko'ze dne30. 1.2006.
a spolkové

Rozhovor s Dr. Holger Wiemers, vedoucím oddělení pro Íiremní

komunikaci Zemské
Halbzeitbewertung des Gemeinschaftlichen rozvojovéspolečnostiDurynsko, ze dne.I.3.2006.
trukturfondsi'a."".".'iffi:ilTÍfi
FÓrderl.
i'JŤT.il:*}'T: Rozhovor s Dr. Kai Rocker-Wolf, pracovníkem DGB Hessen-Thtiringen,
i::#T:Í'".J,f 9.2.2006.
ze dne

Halbzeitbewertung
J.. operationellenprogramms Rozhovor s Dr. RalfBartels, pracovníkemoddělenípro strukturální,
desFreistaatesThiiringenfiir technologickou a do.
EinsatzderEuropáischenStrukturfono. den pravni politiku a politiku životníhoprostŤedí
DGB.Bezirk NRW, ze ane ío. 3.2006.
i' o". i*,"oe von 2000 bis 2006.
."ť'':i"'i*ol"*."rn'"v..t.r'.,inr.u.*r.*.'ooo-zoou
"txTlé:ff.*il'*]ffi
'
Rozhovor s Dr. Sabine Biittner, pracovnicí ministerstva hospodáiství,
a práce spolkovézemě Durynsko, ze dne 9. 2.2006'
technologie

Halbzeitbewertung desoperatione'en programms Rozhovor s Dr. Steffen Maretzke, pracovníkem Referátu t 4 - Regionální
fiir dasdeutsche verkehrsinfrastruktur
2000_2006 politika a podpora vystavby měst Spolkového irŤadu
strukturální
zier-r-i.bjer. zrr"--!"r..""* stavebnictvía rizemního uspo-
Halbzeitbewertung *. wichtigsten Ergebnisse. Íádáni,ze dne 28. 2. 2006.
desZiel2-p'"g'."'*. io0ďz6ož
Halbzeitbewertung o", r'una.sNordrhein-Westfalcn'
deszi"r-z.p.os.u,nm,-šu;**J,uo*,oou. Rozhovor s Dr. Thomas Schmieder' vedoucím Regionalmanagement
Lichtenberg, ze dnri
Halbzeitbewerrung fi'r diefonosribl.greireffi;ff 2 4 . 2 . 2 0 0 6 a 2 8 . 2 . 2 00 6 .
im Ergebnis desoperarione'en programms
-- derBewertung derLošer ul. i..ď".i'.*. Rozhovor s Dr. Wolfgang P<iter,pracovníkem referátu 45 (správní
orgán cíle 2) minister-
Halbzeitbewertu ngZie|-2-PÁ g*-," jobď)ooá]š.ir..*i stva vj'živy a venkova spolkové země Bádensko-Wtirttembersko,-ze
g-Holstein. dnri |.7.2.2006
a23.2.2006.

86
87
Rozhovors Hans- FriedrichTrunzer'pracovníkemIHK fiir oberfrankenBayreuth,zr':
anzmeyer'Fritz. 200l. ,,EuropáischeRegionalpolitik.,,In.KompendiumEuropriische
t e 22. 2 .2 0 0 6 .
lvirtschafspolitik.ed.ow, Renate.- Theurl,Theresia.Miinchen.vahlen. 271-308.
Rozhovors Hans GeorgCrone-Erdmann,hlavnímjednatelemAsociaceprrimyslovj'clr
Haverland, Markus. 1994. Europdische Integratian im spannungsverhiiltnis von zen-
a obchodních komor v SevernímPoqiní-Westafálsku, ze dne2.2.2006. tralisierung und Dezentralisierung. Die Implementation des Europdischen Fonds
Rozhovors HelmutUder,sekretáiemoddělenípro hospodáÍskou, strukfurálnía za-
městnaneckou politiku DGB Bezirk Nord, ze dne 2. 2.2006. fiir Regionale Entwicklung in Grol\britannien und Deutschtand (httpllw21O.ub.uni-
tuebingen.de/dbt/volltexte/l 99 9/1 I lpdf/ ocp2.pdf).
Rozhovors Holger Fell, pracovníkem ministerstvahospodáŤství, dopraly,zemědělstvi
a vinaŤství. spolkové IHoppe, Andrea. 2000. Die Implementation der europdischen Regionalpolitik im l/er-
zeměPorynlFalc,ze dn:iu2.2.2006 a 6.3.2006. gleich Deutschland und Grot3britannien. Das Beispiel der Informatíons- und Bera-
Rozhovors JuttaMoede.Hinz'pracovnicíministersfuavědy' hospodďstriía dopralry
tungsleistungenfiirkleine und mittlere Ilnternehmenin NRW und der englischen
spolkovézemě Šlesvicko-Holštlnsko, ze dn.o2. 2. 2006a 21. 2. 2006. RegionNorth west(bttp://www-brs.ub.ruhr-uni-bochum.de/netahtml,/Hss/Diss/
Rozhovors KarinaAicher,pracovnicíRegionalmanagement Marzahn_ Hellersdoď, ' HoppeAndreďdiss.pdf).
ze dne9. 3. 2006.
Jurczek,Peter.2002.Euroregionenan der Grenzezu poren und rschechien(http:
Rozhovors Martin Rudolph,asistentemvedeníRegionalmanagement Nordhessen,zc //www.tu-chemnitz.delphil/europasfudieďsfes/publikationel.php).
dne27.2.2006. '
Lang,Jochen.2005' ,,Deutschland... |n.Die Entwicklungde, EÚ-ši,ukturfondsals
Rozhovors Michael Stange'pracovníkem ÚŤadupro hospodriŤství a práci Svobodné. latmulativerPolitilErozes. ed. Heinelt, Hubert a Kopp-Malek, Tanja a Lang, Jochen
ho a hanzovního městaHamburk,ze dne l. 2. 2006.
- Reissert,Bernd.Baden-Baden.Nomos, 160-1g2.
Rozhovors PeterScháfer,ministerskfmradouReferáfu53 (regionálníplánování)mi-
Tich!,Luboš.|999'Ewopské právo.Praha,C. H.'Beck
nisterstvahospodáŤswí spolkovézeměBádensko.Wiirttembersko. ze dne9.2,2006'
Rozhovors Ralph Marschner,jednatelemspolečnosti a regionálnímmanažerem
(EIPOS) MEKOM Regionalmanagement, ze dn:iu23.Z. 2006a 2j . 2. 2006. 4.5.3 |nternetové portály
Rozhovors Rolf Bommer,pracovníkem státníhoministerstvahospodáŤství, infra-
strukturydoprarya technologiespolkovézeměBavorsko,ze dne 30. l . 2006. oťrciálníportál Dolnorjnsképrúmyslové
a obchodníkomory
Rozhovors ThomasSchratzenstaller, pracovníkem Verwalfungsgemeinschaft (http://www. itrk-niedenhein.de)
Velden,
ze dne 22 .2 .2 0 0 6 . otictálni portál ministerstva zahraničníchvěcí (http://www.auswaertiges.amt.de)'
Rozhovors Ute Hellberg,pracovnicíministerstvahospodáčswí, dopravya zemského portil Regionalmanagement Nordhessen (http://www.regionnordhessen.de).
9!ciá'ni
rozvojespolkové zeměHesensko,ze dne |0.2.2006, iá|níportál Rozvojovéspolečnosti ostholstein(http://www.egoh.de).
Rozhovors Ulrike Krumsee-Budde,pracovnicíReferátu23 _ Regionálnía hospodáŤ. iálníportál spolkovéhoministerstvafinancí
sko-politické programysenátorapro hospodáistvía pŤístavy, ze dne|3. 2' 2006. (http://www.bundesfinanzministerium.de).
Rozhovors VolkeremBahlem,blvaljrm pracovníkem DGB-Bezirk Bayern'ze dne oficiální portál spolkovéhoministerstvahospodáistvi(http://www.bmwi.de).
14.2.2006. ofi ciálníportál spolkovévlády (http://www.bundesregierung.de).
Rozhovors Wilhelm Schulz,pracovníkem správníhoorgánudolnosaského programu oficiálníportál Ewopskéunie (http:l/www.europa.eu.int).
pro cíl 2 ministersfuahospodáiství, prácea dopravyspolkovézeměDolníSasko, oficiálni portál Prťrmyslovéa obchodníkomoryErfurt (http://www.erfurt.ihk.de;.
ze dntt21.2. 2006a 22. 2. 2006. Oficíálníportály spolkovj,chzemí:
. Bádensko-Wtirttembersko:www.baden.wuerttembers.de
. Bavorsko:www.bayern.de
4.5.2 Sekundární prameny . . Berlín:www.berlin.de
t Braniborsko:wwvbrandenburg.de
DeutscherGewerkschaftsbund. 2001.Die umsetzungder Eu-strukturfondsin den . Brémy:www.bremen.de
neuenBundesldndern2000-2006. GewerlcschaftlicheGestaltungschancenim Ziel,
. DolníSasko:www.niedersachsen.de
1-Gebiet(http://www.dgb.de/therneďthemen-a z/abisz-doks/ďstrukfuďonds.pdf/ . Durynsko:wlvw.thueringen.de
view?showdesc= 1).
. Hamburk:www.hamburg.de
DeutscherBundestag.2004.GrosseAnfrage.Zukunftder europtiischenund nationa-
. Hesensko:www.hessen.de
len Strukturpolitik(|tttp:
l /dip.bundestag.de/btď
15l 04Ol 150409|.pdf). . Meklenbursko-PŤední PomoŤansko:www.m-v.de

88
89
 . Poryní.Falc: www.rlp.de
. Sasko: www.sachsen.de
5.
. Sifu:sko:www.sachsen.de
. Sasko-Anhaltsko: www.sachsen-anhalt.de
R E GI oNÁ L N ÍP oL l T l K A v E F R A Nc l I
. Sevemí Porj'ní-Westfálsko: www.nrw.de
. Šlesvicko-Holštynsko: www. schleswig-holstein.de Pnvu VrnNen
oficiální portál Sněmu obchodních a prťtmyslovychkomor (http://wwwdihk.de).
ofi ciálni portál Německého odborového svazu (http://www.dgb.de).

5.1 PÍedstavení země z pohledu regionální po|itiky

Vznik regionální politiky ve Francíi se datuje do druhépoloviny 50. let jako

reakce na hlasy kritizující koncentraci veškerychzdrojri v PaŤíŽi|.Již roku 1955
$eobjevil první systémregionální pomoci. Regionální politika však závisela na
spolupráci velkého počtuministerstev, což blokovalo jak!'koliv náznak jejího
pŤípadného efektivního vedení.V roce 1963 proto byla ustavena meziminister-
ská,,Delegace pro zemníplánování a regionální činnost..(Délégationd ],amé-
nagementdu territoire et d l'action regionale, DATAR)' jejímžcílem byla ko-
ordinace ministerstev zapojenych do regionální politiky. Měla poskytnout pro-
8tor' kter'' by ministerstvrim umožřova| zabyvat se regionální politikou mimo
omezujícírrámecjimi spravovanych sektoru. Zárovei se DATAR měla starat
o pŤerozdělováníprisobnostía rozvoj infrastruktury vyvažovánípaňížské aglo-
merace' posilování městské sítě a podporování slabych venkovskjlch oblastí
(www.diact.gouv.fr).DATAR všakbyla podfinarrcována_ nikdy nedisponovala
částkouvyššínežčtvrtinainvestic centrálnívlády (Wokoun 2003: 72_78).
Prvním cílem regionální politiky byla podpora prumyslu a podnikání opŤe-
ná o pŤedpok|ad,že terciámí sférabude sama následovat prumysl. Byly defi-
novány první problematickéoblasti, do kterych směňovaly dotace za vytvoŤené
pracovnímísto. Po celá 60. létase francouzská regionální politika soustŤedila
na osm velkj'ch regionálních center.Tento postup byl v 70. letech pŤehodnocen
a hlavnípozornost se pŤesunulana stŤedněvelká města, kde kromě tradičnípod-
pory vytváiení pracovních míst,kultury avzďěIáváni byly poskytovány dotace
i na omezeníqj'stavby rozsáhlych panelovych sídlišť.V pruběhu 80. let se pak
regionální politika soustŤedilana podporu venkova a zemědělcti (tamtéž).

' Všechny cesty vedou do PaŤíŽe.Tato parafráze známéhorčenío nesmrtelnémŘímu

vj,stižněcharakterizujetradici centralizovanésprávy ve Francii. Y roce 194.7vyšla kniha
Jean.FrangoisGraviera ,'Paris et le désertfranqais,,(PaíiŽa poušťFrancie), stěžejnídílo,
.ježpodnítilorozvoj regionálnípolitiky ve Francii'

90
91
 Podle evropskéklasifikace statistickfch jednotek
NUTS odpovídajíregiony
jednotkám NUTS 2 5.1.1Franciea politika hospodáÍské
a sociátnísoudržnosti
a departementyjednotkám NUTS 3. NUTS 4 ani NUTS
nejsou oficiálně ve Francii vytyčeny,pro :
názomou pŤedstavuvšak t;rtorirovrrě
'UI\y regionv metropolitníFrancie majívyššíprriměm! HDPnežje 75 %pni-
r1oondissemenn)a obcím.V roce 1967vzrriklo na p1l jěji.r' vyuranečls.ti
p'r:to
::lT|*ijf"'ú3E ve'lk''ch,padregionťt..,
3^\u, cii" z. po*. Korsikaa 3 arron-
ll^":.ii kterébyly nazvány,,zÓny pro v zkurrt 'qaagi.á"
departementu.Nord-Pas-de-Calaisl6
v áni,,(Zonesd,étudeset d' amenagement), i?ill":'' náleželyv období2000-2006
:J''jT1' *1l-: kteréjsou evrop ,.i' esajícíťrnan8ní
st(ym statlstlckYm riŤadem klasifikoványjako NUTS t (tamtéŽ). j.,' ].::T:i
L|el plyne l]::l'"Š:li::*:: Ť'departerxgntu,podporou.Podpora
Francie se herThnulaproblémúm pŤedevším zam9rspch kterémohou navíc.
-'{ni s evropskouklasifikací,a tak mezr 99
yUTS .:gi9"v m žemenaléztKorsiku s necel]j,mi pl:.pi:k:ná1í nepiíznivé,,ultraperifgrní..
polohy.Francietaké
? tňernisty tisíciobyvatclr i'*Podnoru
i jedenáctimilionovouaglomeraciPaŤíže z Cile 3, kteď je zaměŤenna vzdělávání,zaměstnanosta u pfi-
ile-d;-Francel2'problémys dosažc Š:oo:*
l rancie takéna speciální' pomáhajícípŤekonatrestrukturalizaci
nímosmisettisícové hraniceobyvatelmá i region Limousin, ležícíuprostňerI :r{:ní
Francie;naopakm{ohem vícenežtŤi sektoru. Relevantní částiFrancie rovněžparticipují na Iniciativách
milioni obyvatelmajírozlehléalpskcl íEQUAL,LEADER+,INTERREG
regiony,kteréovšeryzahmujíi velká (IIIA,IIIBiIIIc; uuRsAN II.
mestajáto Lyon čiMarseille,a sevenll ww.europa'eu.int)Posledním nástrojern
regionální
regionNord-Pas-de.Calaiss aglomerací
městaLill;.|3 Specificklr4 pŤípaderrl
podporyjsou."gionani
jsou zámoŤské depa$grngnťy, které
,l1yioysinnovatrices,., majíia rikolp"opá.*"i
kteréby podle definiceměly patŤitmezi NUTS 3 i'*Šl t,tsa!1n$o1 (znalostní w-
'l't"?-"společ-
administrativněfu;gujízaroveR;akoregiony jsou : ekonomika' inrormační
1gio-nv, a tedyvedenyjaktr l'. tY "*ull::
\aly rozvoj).Rozdělenífinančních
jednotkyNUTS 2. prostredkď.ie mezi Cíli 1 a 2 vyrov.
P.i.*í rámecregionálnípolitikyje určen vj'šečástky(prooba cca 6,5 mld EUR), avšakz hlediskapočtu
zákonemč.95-l I5 O regionálníx1 !l:: Ýu"
z 4. ínora 1995(loi Pasqui), nove|izovan na 'izemíspa-d'ajícím'1o{ tyto.Cíle
.- jasně dominujevrr (č;stka
Cíl rl \U.1s
19zvoji m ziikonemč.99_533(ltli f|1cic|
Ílě|í
*'"'i menší.
.
. J--.rv uvrrrrlluJg
početobYvatel). Pro Cíl
'.. ^ - ''
3 byla vyčleiiěnáasi o čiwinu
Qoi Chevěniment). Loi PasquadeÍinuje rilohuregionáIni i'-
!::::) 1-u'
polltlKy' ??-''9
vy.;menováy{ se podílejína celkovéstnrkturálnípomoci
dokumentya orgányvztahující
voji, určujepravomÓci regionťr
se ke regionálnííuroz- ii
;";'":lk"il"'-.i1.i:'p:l:::nství
zhruba čísla
5%.Pl.esná zobrazuj"
*'"o":i"i;"ilil;(ffi;i
i stáfu;jeilo finanční nástroje,zabyvásetakl
rizemnímispecifiky,kompetencemi jednotliu-fchsubjektui uspoiádáhímobcí lke e. o. Rozložení
pŤíjmťt
Franciez regionálnípohtikyEU, v milionech
v níLmci regionálníhorozvoje(Béhar= Estěbe2003: eur
2819). Loi Voynetzaved|
rozvoje(développement durable),kterj,mělblt zajištěnsmluv.
T,^"::*i'uho-
nl cestou(contractuqlisation)|a. Loi Chevěnementpakzjeonodusila upňesni1
lokálníkooperaci'zejména z hlediskadanít5 (Perottino2005:192):

12Kritéri.emrozŤazeni
6q jednotekNUTS je početobyvatel, kteŤína danémrizemímaji 1131,6
oťlu]u,1:Ť":t rovně NUTS t majímit 3 - 7 milionri obyvatel, regiony NUTS
I]]i 2
1sou v rozmezí 800 tisíc - 3 miliony obyvátel a regiony
NUT. 3 by neměIy pŤesáhnout
l 50-800 tisícobyvatel.
obdobně.pouze tŤiz osmi-,'nadregionú.. : atrtor
zaŤazen!,chdo ťrrovněNUTS 1 splřují dani1 dle www.europa.eu.int
'|3
kritéria a 7
1naji'n9a milionú obyvatel.Podiváme-li se na nižšíriroveř, zjistime,že33 z 9(l Sa\otná sesce CílŮ | a 2 ve Francii je
kontinentálníchdeparterqgntť| velmi zajímavou, i když poněkud
|a se nevešlodo danéhorozmezi.(www.in5ee.fr)
proces,kdy vyšší npli1ouuniu zá|ežitosti. Jak j|ž uvro
fontrac.aylt.sa.tbzje instanceu zavirásrťunymirizernnímicelky ramcovc z-incno, oo so. let patŤíregionální
smlouvy o jejich dalšimrozvoji jďná
- se zejménao smlouvy stát-region(CPER),ale i smlou.
vy mezi regionem a aglongracgÍni
či ,,zeměmi..(Pays) (CPER 2o0o-20o6Aquitaine: 12;
.|6 Jednq se o tŤiokresv nejhúŤepostiženéstru(fu16|n1
V'andeweeghe 2004: | |-,|q,vice o CPER viz -"
1onverzi prumys|u v tétovysoce
'5Víceviz subkapitolas.3.4.
5. | .i., íice o agtome,acicha Pays viz. 5.3.4.
i l'.-Iši:::'l-y:^i=:^T::'=
eq.ool-;
//www. ií".#-.".rr"rp..
]::l"^',:*..,.b**
;;;;;'"gional jo licy/atruvmn..rtlii'J. tnup.
JffiT:iH,Ť::a Ji'
94
95
 politika do sfery prisobnosti regionťr,avšak stát si i nadále v tétooblasti udr
2uie dominantní.postavení.Politika hospodáŤskéa sociální soudržnostije totii
ÍizeflaprostÍednictvímdekoncentrovanéhostátníhoaparátu, tedy zastoupenirrr
stáÍuv regionech. V rámcikaždé prefektrrry prisobí Generální sekretariát prt,
regioná|ni otán.ky (Secrétariat Généraldes Affaires Régionales, SGAR), ktery
je v 1st11'.ní p.refektahlavním gestorem finančnípodpory čerpané prostňe<l
nicrvímCíle 2 (dle rozhovoru s Ch. Angelibertem).
1nicíativa státu na celonárodní urovni se soustŤedízejménana koordinacl
1.ghnicképomoci anaŤizeni Cíle 3. Hlavním nástrojem technicképomoci sc
5111Národní program informatiky (Programme National Informatique), ktery
byl spuštěnpro Cíle l a 2. Jeho cílemje zavéstna celém zemí Frarrcie iednot
nj' informační-systém nazvany PRESAGE, ktery má napomoci k optimalizacr
jednotlivj'mi
1616u informací mezi aktéry častnícímise rozdělování ťrnančníc|r
prostŤedkriz evropskj'ch fondri. Jeho zavedeníje z tohoto drivodu povinnÓ.
fgnto program poskytuje materiální i nemateriálnípomoc pro všechnarizemi
7g,igzenápoď Cíle l a 2. Nemateriální podpora je poskytována formou aplikaci
zaj#ťqicich.chod.systému,infocenter, modulúpro transfer dat z Evropské ko
mise, školenízaměstnancťl,vywáŤenídokumentace k systému,lidskfch zdrojii
potrebnÝch k zavedení systému,jeho fungování a organizaci, publicity a ko.
murikace s tlskem. V rámci materiálnípomoci byly dodány servery na minis.
tersfvo vnitra (pod něž regionální politika spadá) a do region kteié obdrzety
' llyní končíCPER vyjednanéna léta2000_2006 a probíhajínegociace o
pracovní :?i':" a softwarovélicence. Zavedeni a iízení1ohoto programu mii
na sprosti DATAR (nyníDIACT), která kromě koordinace jednotii'',i,:chstoz.t
takéorganizuje setkávání Monitorovacího vj'boru, ttery je pověŤen
Pro$ra|lu
kontrolou. Monltorovacímu vj'boru pŤedsedázástupce DATARu, dále v něm
zasedaji zástupci dotčenfch ministerstev, zástupce SGAR, Evropské komisc
a asociacemístnícha regionálních riŤadri(Asociace region Francie, Asociacc
Departementri Francie) (www,europa-eu.int). Druhj'm nástrojem technickÓ
pomoci je Národní program ,fssistance technique,, (,,Techniclá asistence..),
kteryje.zameŤenna doplněníregionálníchprogramťro složky technicképomo-
ci,kterénemohou b1ftŤízenyna ťtrovniregionu (tamtéž).
Cil 3 ie obdobně jako Cíle-l a 2 ÍizenprostŤednicťvím jednotnéhoprogra-
movéhodokumentu DocUP. Řídicím i finančnímorgánem je v tomto pŤípade
stát, tedy Minislg151yg práce a solidarity, které mriže část svych pravomoci
na prefektury regionŮ' V pŤípadě,Že udělení financí zasat'rrjedo
pŤenést kom-
dalšího ministerstva, lze s ním toto oprávněnísdílet(Doplněi k Jednot-
petencí
némuprogramovacímudokumentu pro Cíl 3, Francie: l09). Samotnérozdělení
pravornocíje pak.následující:stát si ponechává normativní kompetence, tedy
právo určovatreglementačnírámec vzdě|ávaci politiky a učĎovsťví, vydávání
96
diplomŮ, kontrolu kvalifikace vyrčujícíchi organizaci vzdělávání (dosazovaní
fcditelé vzdělávacích institucí zabyvajicích se dalšímvzděláváním a retvati-
flkacemi). Regiony zajišťujiucelenost odborného vzďě|áv áni_ tedy budování
r|tě vzdělávacicbzaÍizeni. SoustŤedíse pŤitomna počáteční a navazujícívzdě.
lávání (tj. lidí pŤipravujícíchse na první zaměstnání),stát pak ťrnanJuje
a Ťídí
vzdělávání dlouhodobě nezaměstnanych,vězĎti, uprchlíkri a hendikepovanj,ch
lidí (DOCUP pro Cíl 3, Francie: l l_l2).
Hlavními dokumenty regionální politiky ve Francii jsou ,,Plánovací smlou-
va mezi státem a regionem.. (Contrat de plan État-Région,CPER) a Jednotn]f
programov!' dokument (Document Unique de programmation, Docrlp)
pro
Cíle 1 a 2.Uzavirání CPER se stalo prvkem francouzské regionální prrlitiky
v polovině 80. let, poté co stát prostŤednictvímdecentralizačníchzákonri
po.
rvětil vznik regionri' Tyto dokumenty' kteréjsou vy'jednávány mezi státern
gionem (iednání se ričastnízásťupci ministerstev, prefekti a Regionální
a re.
rada),
tc staly jakousi pojistkou proti nadměrnésamostatnostiregion zároveĚ
, však
umožřují státu efektivněji poskytovat finančnípomoc určenouregionální
po-
litice (DATAR 2003).
CPER mají rámcou.i charakter pro v'.ihledovéobdobí, na kteréjsou pode-
pisovány. ,,Prt,nígenerace..těchto smluv platila v letech l984_88, áalší
eene.
ltce se pak shodují s obdobími finančníchperspektiv ES/EU (tamtéž),
[roto
CPER
2007_2013. Vyjednávání o CPER probíhají na Generálním iekretariátu
pro
legionální otázky, kteď je prostŤedníkemmezi státní správou a regionální
l departementálnísamosprávou. CPER obsahuje zíkladní priority, ktě.1,m
se
ttgion bude věnovat' pŤičemž se vyh!'bá určováníkonkrétníchprojektri a sou-
ltÍedíse spíšena definování jednotliv!'ch politik (|ako napŤ.,,pomoc
malym
B stŤednímpodnikťrmv náboru diplomovanj'ch absolventu vysokj,ch Škol..)
(www.diact.gouv.fr).
Každy region pŤijímáJednotny programovj' dokument na období, které
- se
thoduje s trvrínímfinančníperspektivy Evropskéunie (edy 200G-2o0b). le
fuoŤenvždy jeden dokument pro jeden cíl, pŤechodnoupomoc nebo iniciatir,u
w-
$polečenství(www.europa.eu.int).DocUP je rovněž vypracováván pro
celo-
ttátně iízenéfondy- Ministerstvo práce a solidarity spravuje Cíl 3 a FS^E(www.
ttavail.gouv.fr), Ministerstvo zemědělsťvía rybolovu má na starosti EAGGF
r FIFG (www.agriculture.gouv.fr).Jednotnf programovy dokument obsahuj
e
|nal; zu regionu, najejimžzák|adě pak určujecíle a strategieregionální politi.
Ly na danémírzemí.V dalšíčástijsou obsaženyprioritní osy a řpatren i, j,miz
bÝt těchto cílridosaženo.Na rozdíl od CPER, kten.fje platnj'pro celéuzemí
'há
ťegionu, platí DOCUP pouze pro oblasti spadajícído Cíte 2. Projekty, které
by
97
 podle DOCUP žádaly o finančnípodporu z Cile 2,musí byt v souladu s
obec ionální (rizemní)rirovni.\vy
nou strategiízakotvenouv CPER. (DocUP 2000-2006 Alsace: 99) Tyto dvlr r1znějise projevuje pŤivyjednávání
plánovacísmlouvě CPE] se státem
dokumenty se takélišífinančnímobnosem,kter;'mdisponují.Napr.v regiolrrr probíhajímezi Régionálníradou u p."-
éckturou
nabáziGenerálního trf 'i::['"Tfi::i:T
i:t#il;.fnui; l.š.á
lkturou na hÁzi....-"'*}' ]Jjednávání
Provence.Alpes-CÓte d'Azur (dále jen PACA) částka,jež-jepÍérozdělovárr:r
Eastupujezájmy regionu
v rámci dotacíposkytovanych CPER, je zhruba 2,5 Wátvyššínežčástka,ktc jmid.lĚt,;;d;gfi
lostiregionu.r"u
|x.+'i-^^:^.. : . .aPrefektzájmystáťu,pŤičemžoběinstiř.rcetěž,ízemq-
;iliil:"ff
rou m žetento region vyčerpatprostňednictvímCíle 2 (DATAR: 3). lffi f ffi:ffi,
'"':'""'ff
lemuset Ťídit.
ffi!i.;:l;;i"*.*j; :::: pŤi
I#il;;;;;;v,-ikonu
regionální
politiky
Rada
setakstává't"u'i-ulio.#i;;ffi;ffiililfiilffi
Reprezentacíregionálních
rw6lvrr4ulluf| zaJmu
5.2Arénaregioná!ní
po|itikyve Franciia jejíaktéÍi ée]ostátní a evropské 'ád.1 G;;];il
partikulámíchzájmri)
(resp. jtnj'ch
partikulámích záimfi) na
oYnj rt"ai *e) '"
rkéunie)se zabyvajiruznézájrnove 'iáác,,.partamentu a instituciní
Ewop.
u,o.iu-."iNejvyznamnějšími (avšakne
5.2.1Samospráva
jakoaktér politiky
regionátní Jcdinlmi) takoqÍmi institucem"ij'"; Á;;;;
regionri Francie (Association
desrégions deFrance,*)l
Ve Francii lze vysledovat prolínání dekoncentrovanéstátní správy (prefektl
Tj9*'dě"í áliu*..n"n,a Francie(Assemblée
departement a regionri) a decentralizovanésamosprávy (regionami á aepa, eDF),esociacert'a.osm Francie(Associationdes
*:,i:: ::f::::dy !p1r" ",
ilaires deFrance,AMF), Asociace
tementálnírady). od roku l982 patŤíregionálnípolitika (resp, starosil;J ;'(;,;r:;::;::;;::;
,,tizemníplánrl a' -.-
Shrom
vání..) do kompetencí regionril7. Regiony jsou spravovány Regionální radorr l. ážděni"
-.^l*4vvlrrvNcsu,' ;d;;;nstvi Franci e ((Assemblée
a spolecenstvl |rancre
*,: :: :.ť :^,,,//es) A ssem,hJée,]o.
des
o n au s de F rance,Áocr;.
(Conseil régional), která je volena občany u pií.ém hlasování poměrnyrrr " ",Asociace
: :1,:.::! :' I 7m1 !é
regionriFrancie.vznikb ; ;
volebním systémemna 6 let. Plenámí zasedáníRady rozhoduje zejménao roz, ;;;"- l 6.ls. t*p.,t."m k j ejímuzalo-
počtu regionu, jehož je správcem. Tímto prostŤedkemradni pňímo ovlivřtrji
směŤováníregionální politiky. Rada dále smí ustavit dle svého uváženíprir
]"'J::'""T:::,:Ť::
y*..^Ť::Ů,g]"y}::i:l*:
název i' Jjl.:i
propiedsedu
;iliáí" mezij ednotl
RegionáIní
irnlmipre-
"'.;.i;;.jj#"J;iJilH:;
.
lm cllem tétoasociace
covníkomise specializujícíse na jednotlivéčástiagendyRegionálnírady.Tyt(| pozice regionri k otázkám, jež se
aiíjejich
kajíieiich kompetencí.
ARF je
komise pak poskytují pňedsedoviRady své názory a doporučení.V dob! mezI 'rnmnaÍa*^{^,,lJ:"'"1,u"e
:'1,:::: "á;"j";;;il"il;#"f;Í;",-T;
a parlamentu P,.";"Ž;;;ktérem
plenárnímizasedánímise scházíStálá komise, kterouzvolí radnína svéprvrrr
íurovni, její
.1:rl|:luoŤ
zástupci
sepodílejí .mffi prisobícím naná-
schrizi a jíž pŤedsedápŤedsedaRady. V roce2002 bylo na Regionální raclrr
tismrijako je napŤ.
načinnosti #Jfi i.il}"nffi
Alsaska experimentálně pŤevedenoŤízenístrukturálnípomoci EÚ(tedy sprav,r CNAbT'' ("***.;r.;,;;;;;.
Shromáždění departemenlri
Jednotnéhoprogramovéhodokumentu) (www.cr-aisace.fr).ostatní regionálrrr organizacistaršíneŽ1e
iiŤt."'..c
rady však tyto pravomoci prozatím nemají _ orgánem pověŤen1imŤízení,'. jlťs-"T::! i'i z-Ta":t"
s. ui,ro
Ěnii;'g.* pňedsedridepartementál
DOCUP a vyplácením financí ze strukturálníchfondri je Generálni sekretarIlrI
Generá'níchrad(www.i.nt".i"u..,g.o"*.nl.."Áfi
Ial".i'"': -
.l*;.#:,:HTffi l.jii;
prefekta regionu (SGAR). (dle rozhovoru s Ch. Angelibertem) Stát si tet|.y
:".il1.l :"Í".í*]."'u*prodepartem enty.
'ffii:i:i 3'::i:':j:Ť
podržel hlavní rozhodovací pravomoci, pŤičemž
obnějakovpŤípaděARFie.; .a'tuic
i't#;;i čŇóŤ.; Jl:i:HiJ:I
dle svého uváženimohl pr".c
néstněkterá opatŤenína regionální rady. NapŤíkladv regionu PACA stát sdiIi .. ry'e.e";
struttury,
eoe a"i'p"'uje18 konzultativním|
i* :::l]::nimiž
nechybí
Ťízenípěti subvencíl8s dalšímiinstitucemi (tamtéž\' ]lT| Ti?t ;i k*i:;o".#il"' iilffi?il':TJl:ť;
y lwww.departement.org).
Samosprávaje pŤirozenějedním z nejvyznamnějšich aktérriregionálni pt,
litiky _ Regionální rada je vyznamn]izmaktéremhájicim zájny regionu na . .Historie Asociace starostri Francie sahá až c
rc byr
"'i";;;;l;;ffi ; 1e07napopud
staro
s*'li;,;.*:lP.J:,:"iffi;T
l*|"l"l"":r"i;;; k;;^J"íu,,"oou
sloučily.
17Jakožtorizemníjednotky
vznikly regionyjiž v roce l956. (www.cr-alsace.fr)
l8Jsou.toopatŤenina podporu
inovací,oblast energie,podporadepartementuHautesAlp(...
doběmáAMF|Ťes3519^9"člTL;*;;;#"?iT-lii11ilí;"l"
;:ťJ";ťlff V současné
'
(aby nekleslaturistickáaťraktivita .tavitelé rizemních společensťví.
tohotorizemív souvlstostis rozvojemsousedníita|sk.. od poč;;k'";;istence AMF byli
oblastiPiemont,kterápoŤádalaolympijskéhry) a dvě opatŤeni členy také
sdileni s Regionálníradtrrr |uNárodnírada
_ pro podporu informačních technologiía vzdělávání.(tamtéŽ) pro o'"."]
{él,eloppement j'^T:l1í^a.rozvoj, Conseil national d,aménagementet rle
dll territoire - v|ce vrz 5.3.l
.
98

99
 starostovémě ZezámoÍsk!'chdepartementri,pŤičemŽAMF drisledně dodržujt.
princip rovnosti mezi sv,./íničleny.Rozhodovacím orgánemAMF je 36 členny 5.2.2 Poradní komory
Vj,boa paritně rozděleny mezi zástupce levice a pravice. Vyslowjí se k cc|c }|ospodáŤské a obchodní komory (Chambre de commerce et d,industrie' CCI),
Ťaděotázek, *gzinim1ž1echybí ani decentralizace, rizemní plánování, místni Zemědělskékomory (Chambres d ;Agriculture)a Živnostenskj
jedinou organizací sdružujícístarosty měst. V kaŽ to*orv (Cham-
rozvoj a další.AMF n"''i bre.de.Métiers) _ tyto ,,poradní komory.. jsou jedním z nejvjlznamnějších
démdepartementuexistlrjesamos.tatnáAsociace starostŮ.Tyto asociace nejsorr tegionálníchaktérri.Všechny tŤikomory delegujísvézástupce áo gospodríiske
nijak podŤízenyAMF, u,lakmaji k ní zké vazby vyrváŤejícísíťdepartemerr t sociálnírady regionu(CESR20),zároveř se vcnuii vlasinímaktivitám
tálníchasociací(www.amf.asso.fr)' 1po-
rad.enství,'
monitoring,administrativní podporažadatelria nositelriprojektu).
Asociace starostrivekoměst reprezentujezájmy měst nad 100 000 obyvatc|. nejlépepodtrhujejejich vnějšíorganizace,tedy uspoŤádání'
V současné66tě má 56n'žení94 členri,znic|tž 92 se schází od založeníaso |ejic|rnodobnost
Jenozprosffednictvímovlivřují regionálnípolitiku na všechťrrovních. Tuto
ciace v roce |9,74.Asociacezastupujeziájmy více než 16 milionri lidí žijícíc|r organizacia vztahyz ní vyp|yvající lze popjatjako pyramiduse základemna
ve francouzskych velkoměstech. Učastníse parlamentníchdebat zabjvajíciclr místní ťrrovni
a vrcholemna rovni celosiátní.re1inmgovanipÍeh|edněznázor-
se zemními společensfuírnia podává svénáwhy a publikuje studie zabyvajíci liujenásledujícídiagramfiako modelovj,piípaj byla r,ybránaorganizaceCCI,
jsou vypracovávány devíti komisemi' mezi nimiŽ
se pŤedmětyje3íhozaimu. Ty zblvajici komory lze do schématu
Územní plánování, evropské atázky a mezinárocltri analogickydosadit):
op8t necnybi í<omisepro
vztahy,1rv6|g udržitelny fozvoj či komunální spolupráci a sdružování obci
obr. č.2: Vertikálnístrukťura
poradníchkomorve Francii.
(www.grande5villes.org).
Shromážděníokresri 3 společenstvíFrancie bylo vytvoŤeno v roce l9[J()
= Assemblée
A,C.F.c.|. des ChambresFrangaisesde Commerceet d,|ndustrie,
ShromáŽdění
Ítancouzsklch
obchodnícha prrimyslov1ici
s cílem podpo1ovatspolupráci mezi obcemi (mouvementintercommuna) ap<l komor
sílit hlai prezidgntťrinterkomunálníchsdruženís vlastním da"áov!'msystémen..
Stejnějako pŤedchozízdexminěnéorganizace i ADCF je mluvčímsvych členi|
a nást.o.;em,iímŽlokální společensťví podávají svénáwhy vládě a parlamenttl.
Zároveip"*i.yto.1" prostŤednictvím vlastnich periodik informačníservis svyrrr k"-i'"l
rE"'"p'ká
l É-"P'kyp.l"."Tl
členŮm (www.interco61,'rrnalites.com). Členská zríkladna ADCF se dělí nir
aktivní členy,asociovan6 |leny a čestné členy. Aktivními členyjsou již zmiĎo -l
s vlastním dařov]/m T*H.'p"dái'k)'
vaná interkomunálních56pŽení systémem, asociovanynri asociální vb orE U
I I
členyjsou Pays (iÍvary vyťvoŤené zákonem Chevěnementz roku 1999) a česr
nÝ'mi etenv i5gu osobnos6, kterévyznamně prospěly asociaci a které schváli| Regioná|ní
obchodní
Vybor nrjie. Česhi člerrové jsou oproštěni od placení členskéhopoplatktr a pťÚmys|ová
komoÍa

(Status ADSF). PŤesn!'počet člen není známy, samotná organizace hovorr

I rss:ry
o tisícovcečlenri(Presentation ADCF 2006). Hlavním orgánem organizace.jt.
Vj'bor, kter!, se skládá z 49 členú. VÝbor určujehlavní směry politiky ADC]|
a pŤijímáoficiální postoje asociace. Díky rozvoji interkomunální spolupráct'
a nárristu vznikajícíchobeoních aglomerací vznikl v rámci ADCF v roce 200 l
dále propaguje spolupráci na lokální ťrrovni.AD('|
,,I(lub aglomerací..,ktery
pťrsobítake na pgionální frovni, kde vytváŤísvé delegace a kluby. ProstŤet|
nictvím 15qh1gldubli 3 pak dochází k manifestacím zájmŮ rizemnic|l
'gfiání je
7 fichž nejv ětším Národní konvent ADCF, kde se schází ko|elrr
i:i:ii
í,lr společenství,
nri
íf i]
l 500 zástupc (tamtéž). ]l|Víceo CESR
viz kapitola5.3.2

i 100
10'l
i;t
't
 . .obchodnía prumyslové komoryjsou historickynejstarší. Jižv roce l5().) ltativní orgán hájící zájmy zery15dělcťr
by|a za|ožena obchodníkomorav-Iria.seille,většinaostatních pŤi plánoviíní rizemního rozvoje
čátkul9. století.Většinoujsou CCIzak|ádány vznikla na prr odování o dopravní a energetickéinr.astn*ture, prrimysloqf
cb z6nách
v místních centrech,jimižjs()ll nistickych konceptech. V;pracovává také
stŤedně velká, většinouokresníměsta(www.aisne.cci.fr). studie iabyv ajici se hospoda-
s pitnou vodou, je poradním orgánem departementálních
Jejichzákladnímcílemje ..p.",.ntouut rad v oblasti
svéčleny(podniky)pŤedveŤejnrlrt /gieny (www.agriO2.com).
správou,prosazovatjejich zájrrrya vyjadŤovat jejich názory.obrácerrymsnrť. Živnostenskékomory bfvají častosdružovány
rem pak pťrsobí jako hlavníinformáto1poskytují se zástupci Ťemeslníkri v Živ-
informaceo prostŤedí a pot| ltenskéa Ťemeslnickékomory (Chq7n$7ade MZtiers et di
mínkáchpanujících v,danémsektoru,-a to jakjiž'a,,"aeny,n.poán*.in',...r.
l'Artisanar). Podob-
jako CCI jsou spravovany volenyry1
i potenciálním zakladatelrimpodnikrinov!ct'. sá-o'r"j.o,íi1"i*e Generálním shromážděním,kterévolí
u zděIávli pŤedsedua grémiuma ustavuje komise.
nízaměstnancri i vedoucíchpracovníkri. .atzájmy Ťemeslníkria Jejich primárním cílemje repre-
SoustŤedí ." tule nu to.|i.xní odbtlr žir,rnostníkri v"re;ne ,právě, udržovai Ži,Áo"-
noupomocprojektrim.podnikatelsk]fch subjektri- aťužvero.*ipo.ua"n,,'i' 'e
i registr, poskytovat informace a poradenswi,
ana|yza doporučení čiposkytováníkontaktu.Z hlediskaregionat,ii izdě|ávání a podporovat
|olitiky.ic a rozv oj dalšíchživnostensk]fchpodnik (www.cm-aisne.fr)'
nejdťrležitějšíasistencepŤihledánívhodnéfinanční podporyposkytované nlr
jednotliv1fchurovních(odmístní
po (tamtéž).
Pro obchodnía prumyslovékomory "v,op,kou)
je charakteristická 5.2.3Odbory (LesSyndicats)
, propracovanávnit'.
ní struktura.KaždáCCI má sve cenerahí
shromáždění, komise a pracovlri roce 2003 bylo dle francouzského
Ministerstva práce,sociálnísoudrŽnosti
skupiny.Generálníshromáždění je rozhodovacímorgánemCCI.
z titulárnícha pŤidružen1fch Skládá sc bydlení 8,2 % dělníkri členyněkteréhoz odbor . Ve
Francii existuje v součas-
členria z technick.fchporadcri.Funkčníobdolli á době 5 celostátně uznávaÚch.odborovfch
Generálníhoshromáždění je 5 let. Titulámí elenové organizaciKonkrétně se jedná
departementu ;.ou .,,ot.Jfi.tusnit.y CGT (Confédérationgénéraledu trayai! -Vseábecna
konfederace odboru),
zapsanymiv obchodním."gi,t,u. Jsourozděleni
do iii kategorii FDT (Confedération frangaise dém6g7qtique
du travaiJ - Demokatická
li'i.TP:: obchodu,p.imyslu a služeb.j*oz.o pĚímí
jako jediníhlasovacíprávov Generálním.t,.om.ezác.,i. zástupci podnikrima.,i :race francouzskj'ch odboru), CGT-É6 (Confédération
pria..jenier"nouej.o., généraledu
_ Force ouvriěre - Všeobecná
jmenowíniz Ťadprofesníchorganizaci konfederace oauo* _ Dělnická síla),
Gerreratnimshromážděním dle návrhtr C (C onfédérati onfr anqai se d es tr qyaj ]!glars
pŤedsedy po vyjádŤení Mají pouze poradníhlas, ale častní chr éti ens -Konféderace fran-
se prácť ;skfch kŤesťanskfchpracovníku)a CFE- CGC (Confédérationfranryaise
všechtŤíinstitucíCCI. ť.é3i1
Techničtí poraici ma;i|ostytovat odbornoupomocpí.| , de
jednáníchshromáždění, encadrement_ C onJěderation générz]! g flg3 c adres _ Konfederace zaměstrran-
komisíi praco*i"n ,.tupin.Komise jsou jmenován/ Ů pracujícíchve státnísprávě). o celostátní uznánidále
Generálnímshromážděním nanawh.jehopr"aseoyei skupinytitulárních usilují |JSS (L,(Jnion
členťr' Iicale soJidaires _ Sdružcníspojenych odboru),
Jejich hlavnímírkolern je pŤipravovat UNSA (Union naÍionale
.I,,oo'ážáěníGaÁ;éž\ syndicats autonomes - Národní svaz
"u."a.aoi
Zemědělskékomoryjsou mluvčímzemědělcri 1utonomÁích odboru) aFSlJ (Fédé-
. departementu. le]i etenovó syndicale unitaire - Jednotná odborová federace).
jsou voleniprostŤednictvím ]0 volebníctr Ve Francii pak dá|e
t<otegiizasťupujících ruznjaruny,.. í dalšíodborové organizace, které fungují
mědělského podnikání.Součástí 9. na jiné než ceiostátnibázi
komoryje tak'l zastupcel",nino r'o,poi.ir,tui
a až8 pÍidružen1ich srofesníči zemní)(www.travail.gouv.fr).
členrizvolen1fchni iasedánikomory. Z pohleduregionálnípolitiky jsou odbory vlivnjlm aktérem,
Hlavní funkcíkomory je repiezentovat kten.ije sou-
zájmy svjlch členrlv institucích částímnohaporadnichorgánťr a má tak právl vyjadŤovat
na jednotlivjlchrirovních.Jsou konzultouany se k témattim regio-
pn rozhodováníve všechob- nálníhorozvoje.Jejichvj'znarndokládávlastníkolegiumv rámci
lastechtj'kajícíc.lr se zemědělstvía venkova(hospoaarské HospodáŤské
komise,plánování' o sociálníradyregionu,kterétvoŤí35 %j"jict' členri'Nutnoovšempoáotknout'
vzdělávánía vyzkum, pozemkovéplánováni, . žetímtojejich hlavníčinnost
furismus,venkovskébydlení' v regionáhi politice končí.
urbanismus,zdravotnictvía sociálni otrázky).,Posr<ytují Ačko1ivmajísilny
_ studie,podnikatelsképoraaenství, takénezbytnyservis hlasa jsou zastoupenyv hlavníchorgánech,ne'yui;".;ioJuo.y
zemědělcťrm u to.nioor'r"a"
projektovédokumentace, žádnoudalšísamostatnou aktivitu.
vzdě|ávánia komunikace.V rámci regionální
poiitil.y prisobí
'";-J"" ;"t"
102
103
 5.2.4Rozvojové
agenturf (Agencesde
développement)
Regionální 'lledsedaCESR, generální mistnípobočkybanky CréditAgricole,
rozvoiovéagentury
(RRA) existujíveFrancii 'Ť1"t zá.
:flny''*i:TT":::]Y:|:1!T:'"n;.*".í'.Č*ili-''toiláil
6|eff
naněkolika rovnít,Ir
regi
onun ; o;;á;u jsouprefekt
}*nn;*T;:;":ilffi"Í#i'"'.#"a"e.*..,i;;;i:"agentt||||
rogne-sur-Mer
Ku'odivu," "-a"-r.*í""
pro mezinárodní investice (tamtéž)' #"*[ff;l"Jifr]
a sociálnírady,ale sou.'.t"9i..á ;,*ffi 1-""r#fri:f.1ff""T,T:1#ll:
;piš:";J'"pagaci daného
vestoru,podporurriznych. zemí,lákánírrr
akcío."!,*"a;"i''mvydávání 5.3 Formalizacepo|itick'ichkanálŮ ve
avis a lobbov ániml,l Franciia jejich využití
![:il..}ix1},.i1i::1"-o.J9**i.*",eni1.ruorii:.)\),ěiš"ou."u,,,,
ruzníaktéŤi;*'".ffi:ď.á:.T];'*".?.]:':iJ:""T:',";#:Tn
jtl:;
'Formalizovan]Í
dialog probíháve Francii na tŤechurovních.
nálnípolitiky je samozŤejme Z hlediskaregio-
alei hospodár.te neivyznamntjsicelostátnítiroveř,
kde dochází
ziskové " poale
organizaceiui1"a1fil"'y.; A,,ouu"Franciizalládány
jakon.. l formulováni zák|adnichp.*iá"í
i";ir'o nlngouani.RegionálníťrroveĎ
z.itona však
politikyEU rozvojoié'ug.n*.y " "l""iňl'' z rokul90l.v,JÁii.egional',. nesmíb:ftpodceřována,.poněvadž jsou to reglony,kdo ;ako;;;
|o,,ijn"j' o'"'"'' vykonává.Protoje dťrležité, i.rř por;titu
s lyhotovenímžádostí spo|ečenstvím
a podniktirrr aby i záe probíhaiadiskusemezi regiony
."u'""*,."i.áj,:t.ontutry vfmi aktérypťrsobícími izájmo-
a posk}Ťují "
informační s Ťídícími
orgányÍbn.|'r najejich rizemi.va*i poapo.ou*oonBui'ío'
s"*i' 6o,iwl,.J,v. s"v,l. epoluprácena lokálníurovni,jež.si.rovněž puxi"
fora formalizo-
j:*ry"*.' žebytRegionálnírozvojovlr Vaného dialogu se socio-profesními "yiaaauustavení
aktéry.Ýse"t,oy tyto složkyuplatnování
"*.:ÍT:".l"fi
"*:"'",":|:
)::rF:'i'i *i''1!il,H;1*]:J#:1'.?],f;l;; principuparťnerstvíve Francii budouv na,t"au;i.i tupí,"'""o".-i"""*""

'T:l?#ilÍffi
Jejím hlavním JlYní
byt loToy,. departementy,
k trvalému
profesní
o.gunizu...'.
) 5.3.1Forma|izacepo|itického
dia|oguna státní rovni
ce.., čehoŽ ",,
má dosáhr
**'""n
''pŤispívání
; "'*,1
J.li'd#ijj,Xll:X1l#'j"':.::t
;í''* .
i ".uo,,,,
lil.'1l-o.-..u,,
:1T:"r{"
informací
s místními r' J;;d :::1-11"*i
"ki:.hekonomict:i,c
Ir -:T:
Conseil
"::jY: :T::,j1*,'
National T::.
francouzské.
de l,Áménagem*,
regionální
politikyj e CNAD
;; ;;-í;;;;;ož;:;7,:; ;,,;::"
T
rizemípostižen1|,ch "t.e.y "'i" podílemna konverzi - Národní rada pro rizemníplánováníu,o,,ái
restrukturar'"iit'#).";.i::::]: zemi.Tentoorgán vzn1k|ze
" zákona 95-ll5 Loi Pasqua,jehož
;:.Hí?J#;:t"'*ff
článek
;
ícŇeoil"-#
T:,*i''ilTí'#:I,5,*l;]lx}T.1..iffi funkcia postavení
rady-
9Ňpr (ou,"i,
ffill"á"tinuj"
ro*i,,i.;"
mob
podílí "ya"'a"uaar"ni
izace,;';il
senavytváŤení opatŤení
zasahu.;ících 'u*n"
áo ,n'"-nit,oíi*""u.i,"*u'"
il:íiŤ1:*"*;;lifr#ffi.#l;;:l#ťť*Íi
mfšlejícím
usaditsev
sejítnad kaŽdouotázkou,která se tétoproblematiky ,"
dotj,ká.Je konzultována
její dozorčí ve všechoblastechlegislativy tykajicise rizemního
rady.Dozorčíradase sktááá pra"á'a"i":"
z ;2,člen, z ni"t,z^potolinu informovánao nakládánís pio.ti.aiy Na.oanir'o ií""'o","u
,'zakládajici
členové.. iso., Iondupro rizemníplánování
a pŤidruŽení
členové.^,1:!i9u', ;*"'r"1'"i t91*91uz titulu.ueru*.. l a rozvoj (Fonds national d,aménagěment
et de a;;"t,iiž.ž",,i,),,},,ot,n,
z,ak|ádajícimt"u""',j".io FNADT). Zaseďánia názorypublií<ované
jsouurčenídlestranickéh" členťr
Regionální rady,kter'í cŇaor jsou veŤejné.
n'u" r."u''"li,ť'pj".a pÍedává.NADT parlamentuhodnotící Každ; rok
ruzdápolitickástranaza- zprávuo sta* regionálnípolitiky
ve
*r!ruir'il1ilT*Í"'$l'..H,:.1:ii"r'to*o..čči.;l1i.ji,'w.n
Francii.MúŽeblt vyzkumnlm nast.i"ďuiaay
pro oblastregionálnípolitiky
odboru'podnikri'Živnástenské (ě|.3,Loi Voynet). Z toltotozadáni,ježzaton iNaoT ukládá,
rad, zástupci je zrejmé,ze se
a Ťemeslnicku ||*"..Tulních
'vrlr'ĎulluKeKomory Zemědělské jednio o.gán p.o
komory, 1ejÚznamnější o"'''*'. i'"i
uvedené složeníCNAD!T:"9"i '"gionarni
jedná se o uyso"" niz"
2|Zby|ymi
členyjsou finar rovni setkávajíaktéŤi i.",tizni o,ga', tá" ,""r.á'ui"
*,",ssr
5.2'6) nebo Generálni *o, jako napŤ.Caisse
de .depÓtset consignations francouzské relionani pori,ity. ""
*"ilJi*llce. 1viz
jff#i"",TTJ".":HT::::-Y::-11':i.*.on^ttutil,rrímorganism
jsouregionální m,jako
-t04
hospodáňské
asociální
ra;'.rEšR(',iliz.j:,;ffiilHr.#;
',"
105
 se ze čtyŤkolegií_ (l) volenízástupci,(2)socio-proles1í
skppiny,(3)zásfupci co největší
ekonomickych,sociálních,rodinn ch a kutturnich konsensuálnost
rozhodnutí.
stálá l
osoby(tamtéž). Piísněse dodržujávyrovnany "k,tvr;;i1;.,ť;ifi kov3n.l nejménějednoumezidvěmazasedáními
.Ň#T:x:,::''Ť
l
*dlepotŤeby,
a ostatnímičlenyCNADT. PŤedsedá u;í";;;; zásfupcl se scházíjednou za 12 měsíce 1www.diactq" -\L.rrlrcŽ'Č|.9)' orakticky
jí premiér1oměr.
Franci"-",i ;;;,.t, povcreny
pro tizemníplánovánív.jeho zastoupeni Stálá.komise pŤip.u*j. zasedání bNeo1 již byto u,,"a"',o,
1tamtez).S"é'J" aetegu.;i uwudva
Asociace regionriFrancie,Shromážáení j"pun.á".,,.i 'itl.;;|L ";";[".^-]^i::' analÝzv. Rovněž
to je stálá komise, kdo dohlíŽínad,zaváděnin;..
.;".#:;3;iace sta vyhodnocováni á zajištle
rostuFrancie,Asoci aceurbánníchspolečenství'
A'";"
regionami
politiky.
sw-'nzJ'ili;:":L:yPt
.,r \4w LtcQl])
stvíFrancie,HospodáŤská ;;..nii",por"e"" nezi volen mi zástupci a socio-profesními afu!. dodržuieparitu
a sociálníiada,Shrom.áŽdění regionálních "
skj'cha sociálníchrad' stálá shromážděnizemědělsk hospodár. Informace
o attiviteCNADi j'"" 3-1q.
ch, živnostenskych a ob arZE lguy sPecifikovat.
chodnícha prumyslov1Ích komor,odbory Hnutízaměstnavate1ri CNAPT schází pravidelně. Ačkoliv DATAR zda se
a stŤednípodniky, federacezemědělcri,Konfederace Frantie, malť' zveŤejřovat '"d;.7{tamtéi.{1 má povinnost
.u,"dá,i Rady ijejí Stálékomise
."Ň :::li: ?^'1!'l
živnostníkri, Národní unie.svobodnj,clrpovolání ' il;sní unit.
ministerl;",
dech,kdy se rada sešIa. Protožeje DATAR "."
ilil*::1* opravněnÝm
všechpŤípa-
kompetencespadáagendaCNADT (cekem .a * jejichŽ poskyrujícíminformaceo CNADT] b" kon.tufi.|l1yur zdrojem
8 ministerstev).Raau takto tvoi.í
celkem70 členri,pro kteréplatíurčiiákvÓtní svépovinnosti,nebo se Rada a Stálá komise |i!'n".nmr dostatečně
pravidla.Dva pd1i musíbyt ,."-1::
,nu1."J' nePravidelně.22
,l rlgPr.avldelně.22
zámoŤskych regionrr/departementti, 2g lzekonstatovat,
|ze konstatov
uí.že
ž. se CNADT ii její
ipiíStá|á t.^*.^
Stálá tomi.'-..* PŤesto
PŤesto
dva starostové musíbyt z městnad 80 00rt "".NADT
obyvatel,dvaz městs 5_80tisíciobyvateli skupinyschazi od svého
založení
v rocersx f,]|'Ťi?:i:^\,o ,,".).pracovní
atÍiz.uty"h,misti" í.i," tcchto
vatel.Cel.f sbordoplřujídvě osobyjmenované na počtuskutečn1f'ch
setkání,jež proběhla, o setkánízávisí
"o, nll"^.,''.d
v oblastiítzemního '" 'ákíJ;;;;|ll',o"l.o*o.,i
plánwání. rcaiu z nichje navrhována foÁuc".li'le činnostiCNADT dosfupnéin-
trema druháje vybránaFederacínárodních PĚíslušngm minis "ii"a,ío
ježjsou publikována ""'J:'li;::i.*:"
nezávislena zased'ání avis,
parkri Francie'i"iu"Tí'i"o"",', nu.rll.".Xi'"cne.Produkci
vj'ch národníchparkri(Dekretč.20O0-9O7 zprávyo zasedáníCNADT a lydanéou,",,"nail1^ . l"'.:'n.-li tedy v potaz
o.cNaor. et.t;. Ťada!Ťibliž,c z-qwat
Práce vydávanéCNADT jsou pŤipravovány za rck, spl uje povinnost,il;".
Stálou to.isi, která zárove .cožbezpečně :To
d|e zákonao regionálnípoliiice a trvatem Druh m kanálemna celostátní rovni, kte1i
ro1ojj .ua.,u:' áoti"nJ poritky
(www.diact.gouv'fr). Exekutivnímorgánem
Radyl e CIÁčí
Hospodárska a sociálniradaFrancie- cEs G:::"?r,::hojně vyuŽívají, je
},,
nistérield'aménagement et de ,o*pětrtnttédes territoires- čě:;;; ",-,
obdobnějako CNADT CES umožĎujeoiurog et Social).
pro zemníplánovánía konkurenceschopnost VÝbor ministri'r 'l;,j."1,.I"o,o,niq,e
aktéryna niíroaniri.ounia má vliv nu t"gi,tatii1'::i:T,:.:".io-profesními
Ú::Tí). Tentovj,borrozhoduje,
pŤijímádoporučení CN:A.PT,vyhlašujevi,uorova Ťizenia;,éd'ě politice.Primárnímrikolemje tedy v pŤípadě k regionální
ťín,,uru. \-E,Ď ZJ|Stlt'
Jakyje jeji vztah
"':::]:l]':l.se
je, avšakke všemupotŤebuje vy.;aoreni k regionální politice.
cNÁĎr k němuprihiíŽí(www
diact.gouv.fr). CIACT se skládá z ministru,ao T..!o l Hospodri"Ťská a sociálnírada Franciemá dln,,r"^'.
1"1i"t'z L:^..-:.
nějakjum zprisobemsouvisející ; ffi;í tématir 1roku l 925 na zák|aděpožadavkťr dělnick1ich;o#' J':...ÍI.' BY-la.založena
sregionálnípolitikou, "g" *.1,","
(financováním) činepŤímo i|.JJ|u o.'rn., |a natolik vyznamnouinstitucí,že jeji dějin se sta-
(veďejšímaopáa""n).Hlavní "' náplní Z.ÁUtVena
pak je nakládánís FondemFNADT ieho činnosti 4. i 5. republiky,o.Zinstitucionálního "^l.t"n.u"i]i^'-:i::"nu
hlediska :,",,: v stavách
1Dekrett. znos-tzlo;"
je tedy CNADT pouzekonzultativním ffi iuuo,,u
o,gán",o,její postavJrf;J'liil, kterébyl^yoo ni oauo,"ny- jedná se tedy u[1*::.,||l.|ori jato cEsR,
_ a tonejen díkytomu,žesejejí .,,"o orgánem,kter'.ipodporujespolupráci " p,"il^..i"l' \Ur|luruparlamenfu.
návrhyo*ta.,nu;iit'neo
pililJ;il"ou. ur"z.. 9!S j. organizací
je jejich spoluričast
má právo írko]ovatorgán sloŽeny po,i",ministru *
CIACT. 'á 'yuar"'i l sociálnípolitipy a zajišt'u-
ná,po.aar,tá;::"]:'n
PŤedsedaCNADT mus.ísvolat iadu nejméně státu.CES
dvakrát za rok. Aby bvla radlr
schopná usnášení,musi nadiolov]eni " N..b*'" cNADT'"sp' jeji Stálékomise je nutnéz
lij 3itomna
sení,rozhodnutii avis CNADT jsou pŤijímána l.;čl'"'|.{' u,n. . o setkáníchStálékomise ,\q. ,ari a 14. Íijna'oo' zpráva referující
"ětšil.;e.;
absolutní zasedá11
jí neníběhem prvníchdvou většinou člen , pokrrt| 20.05,znějž (a ze vŠech
piípadnj,ch pozae;sictr) -"u,Ill:::-.o::]"*' na l4' prosince
hlašovániáo.uz"ná' ve tŤetím "."k 'áol,-,;fflŠt
šinaprostá (Dekret č.2OO0.g07o CNADT: hlasování stačívět. není
avl.s uvedeno,uyiy..í"aieny
čl.a'a o). V praxi se ,*ffjÍ;J-r.ilfiffi:l'*o"n 'o" nazasedání
.NADT,
ovšemdbá nir ]aUstavaz roku 1958jí
věnuječlánky69-7l.
106

't07
 plní tŤi zák|adni rikoly' (l) je poradním
orgánem vlády v oblasti hospodár".s|*r.
a sociálnípolitiky,(2) zajišt'uje dialog m.ezi.i"anotriulrrniJ"lo'-i.r",ni,',, složeníCES, dochází na pridě sekce pro regionální politiku a zemní
organizacemi,ježjsou jejími čieny,(3ia vríník obdobnémudialogu s podobnj.m vlivem na exekutivní orgány jako
inÍormu1e obě parlamentníkomorv
CES mrižebft konzultovánun"to ." je na pridě CNADT. AktéŤizasedajícív sekcích CES jsou aktivní, zejmé-
*jít k di;iJ;;^iuá.'yu,un.,,. jednotlivé odborové centriíly prosazují velké množstvísvj'ch pŤipomínek
otázkou.Nrízory zprávl a studiepuulitovane
'á.u '.iz" jsou
cES pr"Já'a"y primo pl('
miérovia adresoványPoslanecké*nc*oune projednávan!,m
koncepcím.CES je tedydristojn m kanálem,kterj'zajišt'uje
čiil;ďt; ;;é"í zásfupt.r.
y:'":lnout na svémzasedání.Všechny izovany dialog jako hlavní rys principu partnerství.
..J tyto práce jsou
-J.v l,agwwJĎUu publikovlrrry
"-'j
vUŤednímlistu(www.ces.fr). IJuc
CES se skládá ze'? ul:1ú..9zdělen:fch 5.3.2Formalizacepolitickéhodialogu na regioná|ní rovni
do 18 skupin.Funkčníobdolrr
všechradních je 5 let.163z nichje j-"no*{*
socio.profesními organizacenrl
Nejvíce z nich(69)jme1ují odbory.
os*Ái.i ,u',ffi;il,'i*u1ii,,.nuu,. llospodáŤskáa sociální rada regionu (Conseil Économiqueet Social Régional,
telri,podnikťr,živnostník obchoáník, QESR) je nejvyznamnějšímforem scházejícímse na regionální irrovni. šti'kají
'
profesí.68 čIenriCES jmenuje |.,i*y,tu, z"mÉactivi,i ,uouoany,.,'
vláda* íi nu na.o,r,státníchpodnikri(entrept,i |o zde všichni regionální aktéfi zainteresovanína zemním pliínování(regio-
sespubliques),společenského života(vieassociative)a Francouztlv aá|nípolitice).
9 na návrh asociacídepartement& zahtaniči. CESR fungují ve všechregionech. Jedná se o pŤechodn!'prvek mezi samo-
a zimoŤs(fch zemí,zbytek tvoŤí
kovanéosoby...Zbylycb ,'kvalili lprávou a ne-administrativními aktéry regionální politiky, poněvadž tvoŤíja-
zájmy or ganizacíspolupráct.
a vzájemnostia rodinnéasociace.
:: ^:?::"y,::l'':
K 231 iaáním"cÉs'" prjáí,i,)z kousi,,kvazi-druhou.. komoru Regionální rady, poradní shromrížděniregionu.
sekce,kteŤí jsou jmenovánina dva .oky p."mie.em tt"u,:, Jcdná se o sdruženízástupcri socio-profesních skupin prisobícíchv regionu,
poradci(tamtéž). a sloužíCES jako odbonli ,kteréjepovinněkonzultováno
ve všechoblastechpatŤících
do sferyprisobnosti
PracovnímiskupinamiCES jsou sekce. logionu(a tedyjeho Regionálnírady).HlavníagendouCESR je tedyzejména
Zde jsou jednot'ivfm radnímsvě.
Ťovánatémataprovlpracovani stuaii togionálnípolitika a ťtzemníplanování.
ei nazortrbEs. c.rr.".,.*iffin
- pro sociálni otiuky, pro regionální *u., SloženíCESRje stejnějakojejí postavenív rámci regionálnísprávy dáno
politiku a zemnípra""*'i]nnanční
sekce,sekce zabyvající..p,oduktiu,,i,oi tákony o decentralizaci, regionálním rozvoji a o transferu pravomocí na lokál.
ei*o,,.i, Úzkumem a technolo-
giemi, sekcepro hlavníekon-omické n| rovně. Početčlenťr CESR variuje dle regionu od 29 (Corse) do |22 fle-oe-
o.axv, ,".*""práce,sekcepro zahraniční
vztahy,pro zemědělstvía \ry'žiwa sekce .France)26.Všechny CESR se dělí do kolegií (collěges) a komisí (comissions).
vie) (tamtéž)' 'ío'-uii"i ',.Á; ;;l:\|*n o, Kolegia sdrufuji zástupce podle jejich pŤíslušnostik jednotlivj,m socio-profes-
ZasedánisekcíCES jsou rovněŽveŤejnosti n|m sdružením,komise pak podle zaměŤeníjejich činnosti.V každéCESR je
pŤísfupná'2s Zkaždéhozasedání
jepoÍi,zenzápisaanalytickárecen'", 35 % členridelegováno prvním kolegiem, dalších35 % jmenuje druhékolegi-
je takéveškeré hlasování.Ze
srovnánízasedáníCES a CNAD r vyptyva, 'uáffiio lm,25oÁ tŤetía 5 % zbyvána čťvrté kolegium (www.cesr-auvergne.fr).
iěcNeor se zabfvá praktick!'mi
problémyregionálnípolitiky,zatím.o Prvníkolegiumsdružujepodniky,živnostníky a Ťemeslníky.
VždysempatÍi
p.o'"gionální.r."í""ii],],i'.'
níplánováníCES sezab.váobecny..meroiánÍm
'ár... zástupciobchodnícha prumyslov!,chkomoq zemědělskychkomor,živnostní-
a teoretick.fmi
koncepcemi,
znichžby měly následněVzejítnivrhy kŮ a podnikatelri(maléa stŤednípodniky),rolníkťt,
zemědělcria potravináŤ-
na tont.etni t..ou;.;il;u)i*"
CES se prostŤednictviT skéhoprŮmyslua svobodnj'chpovolání.VětšinaCESR obsahujetakézásťupce
1'g:h '"t"i "y'rouuie téměŤ
politice státu,zatímcoCNADŤje k celé(ekonomické) bank,stavebnictví, naleznemevšaki zástupcemístníchvyznamnj'chskupin
u.eenapro otánky zemníhoroz-
voje, cožje hlavní rozdi|'mezi tc."iil
"*pri.iác
t"iárv.'tim vsat nelze CES vyloučit - v Alsasku,AkvitrániičiBurgundskuvinaŤe,v RhÓne-Alpes,Midi-Pyrenéesči
jako irelevantní k tomutotémafu- vztrteoemítomu, Auvergnelesníky,v Bretagne,Nord-Pas-de-Calais čiv PACA27rybáŤea pňísta-
žekaždásekcemusíko- vy,ale i zástupcezahraničníhoobchodu- zejménav pohraničních (a poměmě
,,.'1?i:y"i o prácijednotlir.j,ch
sekcí
si dokoncemoho
nejbližšího
meiice,
ěimz
:e,á;istenu 26NejčastějitvoŤíshromáŽděníCESR 74
"*$;;"'*;. ;;:ffi *,TuilH:T:ffi:"o"
a l l3 č|enri.
27PACA = oficiální zkratka regionu Provence-Alpes.cÓte
d'Azur
'r08
109
 bohat'.i,ch)
regionechjako je Alsasko, Akvitánie či PACA. Naopak v chudŠir |i
regionechjsou členyprvního kolegia i zásrupci elektrárenskéhoa plyniilcrl hos99dáiskÝa sociální rozvoj, živ
'lll|]*":á:í, otniprostÍedí,
vzdě|á-
jakoCESr.u,,"i"uyp.ucovává
CESAavis
skéhoprumyslu a francouzskj'ch že|eznic(EDF, GDF a SNCF28) (díe str,',,,.l ;ffi1:"^i^*lT.1o!d"9'":
lánípŤedsedy
Regionální.
PŤe{se!1 ruoynebo'
jednotlivych CESR). 3::.1o*1 rady
.Regionální n"uo'u^t.u,t-ni
i ##;;.
líJ; il;"ffi'j
Do druhéhokolegia delegujesvézástupcesedm nejvyznamnějších á'"a""'
"'"
avis CESAzabj.vající se pŤínosem

vych organizací.Konkrétněsejednáo CGt CFDT' cGT.Fo, CFTč, CFE.I t ,r

odll.,t., {ení(TGV)mě,ií^i
;vést Wsokcrruchl^oí.{l.^
|^"iffiil|ffi :#J:J::::.',í*u"rychlostního
nuKo.,i." a
ckf " 'a''"i,t,'"r.rregionech.
sta*,;d,"iJ.lT$"::;ff Korsikasi
UNSA a FSU29' Tyto organizace mají své členy v druh!'ch kolegiích v:;r.r |r EÍ.iji;Í'::i::'|i^.uj:
CESR, včetněDoM a Nové Kaledonie (tamtéžt.
V tŤetímkolegiu se soustŤedí
ii;'flí3.J'i1;Í;íit"j9specifi
Líodlišnost.|982bylavytvoŤena
::*Tr
zástupci ,'občanské společnosti..(Vie t',,ll,
ctive). Nalezneme zde zástupce asociací zabyvajícich se rodinou, zclt.lttIttt'
{nristo
hnísÍrr Regionální rady),
Řo-i^.Á|.. -^J..\ snomovna io.si-
kt..a'...o"nuí',á;il';;ffiilTiHil::l1:
p'i'"i.nr.a9
iw"J oblasti
kulturyamístního
sociálnímzajištěním,seniory asociace sdružující rodičežákripovinnéŠl'rrlrr| nVtlj
ile?(i;:ll::"í:
Perottino ť::Ti:l":.
2005 : 207 Timj eaa'"-t"iJír"#;i*
).
docházky, sportovní, kultumí a mládežnické organizace, zástupce univt.l ..ll J8'lil''Hl:
a vysok]jlchškol, organizaci zabyvajicích se rozvojem turismu, ochrantrrr i al<o
r aá" sociál
n íakulturní rada
1rtl liff (C
Ea|ky.}:::::
onseit;!e
Économique,$il'l'i: !"il"áá*u,
Social t C,
rody a komory spotŤebitelri. Velmi častojsou členemtohoto kolegia trrlttei ;;;ž; i--*:HT'Ji*
"
zástupci charitativních organizacíči HLM (Habitation d Loyer Moiérc Irt.!!
.=jll":,"T:*:::-l':::li*'o""í;io."í##;'vkulturníoblasti'avšak
fltnpotŤeby
sivytváŤí p."tur**,
s regulovan m nájemn m, jedná se tedy o zásfupcenejchudších vrstev).V ric ,;".;! YJF. ''áil##;;]i'il"'T;*.l1
kterych regionechjsou členyi zástupci asociací zabyvajicíchsemigrarlIv.rrs
zaměstnan]ilmi,
ffinoffu funkci ::
ltoj véoblasti:::: :.Ei
ve s"!:,"?Í::: i ! ::,-: n'
: 4.cpl:Ř,, nement,CCEE),
;;,,
kterj,
;ox,';":];Íj:3
bydlením;ženskéorganizacečimajitelénemovitosti(titrlt|..:l
*oná|ní rady.HospodáŤské "t" ;::
a *"ianii"a}7iorstycn regionri
Čwrry'sbor tvoŤí
',kvalifikovanéosoby..
jmenované prefektem.l.(:ll||ltll| pakjsou
Jejich početse pohybuje v rozmezi 3-5 členťr v závislosti na počtuolryl;11g| í;;1:#3*:
r Mnrtinik, ; a}n::":
Guyana l".*:'J;i' *"politní
Francie
f ako
regionu a celkové velikosti sboru CESR ítamtéž). Réunioniuusutnu;Jou ffifiil:il:T".g'{
Komise jsou pracovnímorgánemCESR. Jejich poeet závisi na vt'It|.lrr{ u,tu,.iru
; ;;" odlišné ad ho ckomise
:|T::':::
FprÓvu 1:i"'
moŤe, :opury'"í
a specifikách regionu,nejčastějimajíCESR 6-9 komisí3..Každá CES|{ rtll1rrt= nakládání
s energiemi,.
uoaou, to,i "J
nuje komisípro zemníplánování,finance/rozpočet, vzdělávání'hosprrr|irIl|i l1i:ťm*:I::.|::'::: ffi ; ;;iil'. -..Y.rnrvělvrlu
l d; regio':í.fríJ":,;
PlU - nri4aproĎIlro-
Shro
Evropy.(www.cr-guadeloupe.fr).
a sociální rozvoj a životníprostŤedí/kvalitu života. TéměŤvšechny tc'1||li|' ']|',:9:1Ů
zaved|ytakékomisi pro dopravu, zemědělství,zahraničnívztahy a cV|(||l!}. ť.Í''l.'#J.i::li;"1.,.''.T'::::!]l*::.dT|"'\"-*"ry..regionáln
,nvŠak prisobí
nezávisle
navolebníÁ
otázky (tamtéž).
"bd"biRa;;;*Ť.*'.ffi[il;
* plenární
'*"o*ičesR schází pravidel-
FungováníCESR lze vyložit na pŤíkladuCESA - HospodáŤské it srrr|rtlHl l'1.;":ť*::1.*::
Edy tttěsíc..32
opět,jakje-tomu
u vŠech
podobn:fJffiili1#';lffi;
rady Alsaska (Conseil économiqueet social d,Alsace). čpsR sk|irrlii=*
fl:if *Í.l
čni]Y:l?::i' ?Pi;Y .;é'zasedání.KaŽdy rok
i"i |i.hi ;l* JT;i ixT#:x
74 de\egátt'. Účastníse životaregionuprostŤednictvím '.
nálních rozhodčícha smírčích
zasedán.u.nn.'1'.,1i:g|t]. éprrhIikován
ar"jrro .ili'ál"i;;h,tky
zprávaot'uí'ui
orgánech nebo poňádánímveŤejn]ilclr
-'.T''Tl*
.,lil'":":*y.
,d"':iT"J:i::''Hn"ffi
rlt.|r,1t
i1g
témata jejíhovyzkumu. Jejíchšestkomisíposkytrrjedoporučeni
uÁ!,,,,,t,(:rriš| [i1;l'l'* spočívázejména vje-
gPvwrv4ZoJIIrcIlavJe-

##':Btr;t
ffztttttttu.Jako,,druhákomor"..-."j^.;'-'ii*l-'^.J

:::ll*ťť::i:ffi
na tématarégionálníchzájmri vztahujícíse ke kompetencímRegiorliiIrrtlati;

28EDF : Electricitéde ŽrIi rjírrizné

názor
ovéproudy
Jodp t". l.rpr","ffi"#'o;'?; Ji:
*' i France, GDF : Gaz de France, SNCF : Sociéténatitltt,tl,,l" , ht
mins defer. "a'i
29Yyznamy zkratek a bliŽší lle|rls t|ruhoukomorou
informaceo odborechnaleznetev subkapitole5.2 ,t Parlamentuposiluje fakt, žemnohéCESR
sidlí ve stejné
]0 Najdou se ovšemi extÉmnipiípady,
kdy Akvitánii stačí3 komise, /ltlittt..,r.."r'= skutečn:|p".il-";i-.;;l;il. Jái"pŤíklad
lzeu'e..ěrša
PACAjich rytvoŤill3. (www.cesr-aquitaine.frlpresentatioďcommissions.htnt|, .fill:il::;:::rada,
$'\\\r l | !l?:= f { |ili^ Alsace uvádí,že jeji
frlindex.php?php-action:statique&esp:21&rub=S&sous_rub=60r&page_mcrt..,,rr radniabsolvujícca l00 pracovnÍch
setkáníza rok

110

1't'l
 . |ciovánímveŤejnych<lt'l'.11 lzi obcemi" 1 .
spolky). Vliv veŤejnosti pak CESR dále vosi\uji]í)i regionu (a o nichŽ CllH|r léhar- E"těk.e/obllssement ,1
ježjsou roce kruciálnipro uy,/"pnim formalizovaného t|I'r il'"oi'"u;;e 2003' 28_29 {|.btíc de coopération intercommunale, EPCI)
natém,ata, v daném
4' www'intercommunalites'com)'
budou ten rok rozhodovat). CESR jsou tedy ztělesíflegionálním radám stlct., lnot"e"rr.trrii\onomie je nulf
logu na regionálnítirovni, kdy zároveĎ poskltujin1í širokéveŤejnostivyjiirlirt vnaiutv*. R j". ulu'tní daůi\ zrnínit ještědruhy typ rizemníchspolečenswí

,o,I:::,::";:?r;:(:i;
dvazá|Vésoustavy.
, Tato společenství
soustavy. Tato společenstvíjsou
1sounazyvana
nazyvána
.piofesní pot't"a na pŤijímanározhodnutí iunožÍ ,n,,
ln rqiu
u,io, o.i.Urlišujiise
{sfilišuj sedvaz5}é
se k hlavním tématúmpolitiky regionu.
7artementální rovni
íď*"'TŇ:'š;,;:::,}ii::,,#:,;f
.1*u.,:'"'#ffi, !o,". SIvUje sdruŽení jehož
obcí, je
cílem
potitického dia|ogu nadal školní
J^Urur autobusy...).
5.3.3 Forma|izace .'^*^^:-^: -^^:^..-'
ir."]}:*r KterďPl. vodovody.
obci,r.,u^\nl. vouuvuuy' auluuusy...,.
,pÝofnoal neŽ regiony (sr.rrr' ..':uTT:',
(lpráva silnic. obct' :..^.::l''.'
^.fent - odpoy]navíc akceprujeurčitytransferkompetencí
Ačkoliv majíGenerálnírady departementuvétšiPt7i.po.litice je velmi slalry ii,,';,;;-;;;á.]louary
nejenobce.{dá naším,,technick!'m službámměsta..)'Syrr-
Perottino 2005: 2O0-20l), jejich vliv v regionb|)p|tativni orgán, kde by :... lia" ei o"'"o.|\e
komory'Ačko1;.ale í veŤejné instituce jako je departementální
Na departementálníitrovni neexistuje žádny kott/.pénatím, že hlavní obllr:'tr a""e
"ni".*.l dle jména by sem měl patŤil také,,Syndikát
schazeli zástupci zájmor"}ch skupin. To je dáno zd,5tni komunikace, dopravlr' ít'.oí,tuo",-qee..qyndica' db"
regionálnípolitr i.r'o. danéobcefon*tg/orn
qane.obceloďš,orncl ération
tt.Un nouvelle
nuuv9|.š (SAN), není
|lElll tomu
LUII tak.
púsobnostiGenerální rady je sociální pollit1ka,.rÍ,,rtement \onl\,'
' ^.'i"...lŤt
ilablvá práva y'.j
pÍinosde!)phnické pomoci Žadatelt'rrrr daně a lu|ují novéměsto (se souhlasem stáfu)' kterétak
byďení a cestovníruch (tamtéž).Hlavní llstc.;i
a:y,pi rada za|ožita financov;rl 'ioÁrr[V!íratComnunauté4,,í taÁ
Lommunauted', se
s9 do druhé
tak uU (uurrv skupiny
DNqPrrry (kde
\Áutr následně
ua'rgulrc nej-
lIvJ-
ce tak spočívápouze v poskytování poradensťví looo".u"" ,,"})
koooerace ve;-
- .-}ancii
shrnujetxtrq1gf omération) (tamtéž). Cely systém lokální
o finan8nípodporu. Zatimto čelem m.ŮžeGenerb,isvévyjádŤenípĚi evaluirt.r '\lka č.7:
rozvojovou agenturu. Departementy taképoskytuJieberges.enstimac.frlsgar/' Tab.č.7: Svsx'
. -"\
(' lokálníspolu,..
projekt a pomáhají s jejich monitorováním _

qce ar'e rranctl

Nnj

www.aisne.com). |
--
---\

p|oká|ni rovni tlro\-

l.i"lasr]$ společenství
po|itického dia|ogu ], ----<\LaĎové \\rní
soustavu
5.3.4 Formalizace -^
1 v 70. letech 20. stolcli
,lznikrg2-83 byly posíleny jejiclr
První jednotky rizemní spolupráce zača|y
V souvislosti s decentralizačními zikony z |et |v,-,ktya žádat na ně penízc
\.--
pravomoci, což jim povolilo podávat vlastní pro))ice zákon o regionálnírrr :Sdicat mixte
Ďalší pokrok v tétooblasti zaznamena|jeden z tí', v červenci |999, usnadniI
rozvoji - Loi Chevěnement. Tento zákon, schvá|erl],spolupráce obcí) vznikerrr Syndicatd,aggIomération
nouveIle
Zdroj:autor
kooperaci obcí (tzv. intercommunalité -tÍiirovĎoíiačenswi aglomerace (conr
spoiečenswíobci (communaut éde c ommun es), spí,,,,t
í (com mun a uté ur ba in e ) i Z hlediskq,',
munautéd, agglomération) a městskych spo|ečen?,rečná fi nanční autonom ic' . (/espavs). n^."zemního č|eněx1 .byl
je jejich č/,1 sRolečně vybírat živnos ňgioná'i"t' ťrzemních timtozákonemposvěcenvznik zemí
Společn!'mrysem těchto společenství iubak
poněvadž členskéobce danéhospolečenstvímohu,íeiněustavená spolupráct'
"iy.t' trvatenorqltlnorek, kterémají obcímusnadnitaplikaci
i"i"*ii"" ||{nr]
'. jejich.uoje (tamtéŽ). lako pays mŮžeb!'t prohláše-
ienskou daĎ33- proto jsou souhmně nazylárty ,,,,l, kulfumí,n".J.Y":lo
pays ii EPCI'
pays EPCI, r..vcfsKa cl iuemí,t.t""'3y9;';i geografická,
socia|)fuŽeni na ueu
čisoclalql'u'E=rrr,rr4
_každáobecvybirárur a\)1t*-1
-VSak
,Francii činnost obg;
.,
so[4.2'ost. obec mriŽe by zárove členem
nastínit obci
financování ,itu:'',j:'7:,o?*ná žvnostenskl'r Y p6ays nesmi narušit pravomoci EPCI. Účel
'. T--\-
taTYo velmi
^"" '"."**'". "stečně Rovněž
kterév ni prisobí. jí n?,i| Prenest na vyworeneuzemni oL>-
i svém rizemídař od podnikri,
I
dař, jejížvj'běrmohou(od irrovněcommunauté urbainemv a',S["tižn6 pŤeložiteIné1o.
posláním..
-..qikát obcís víceni,ii\rínyn pie|ožit jako ,.Syndikátobcí s jednotnym
|ze
společenství. ulrynn posláním...
'

112
i
113
ílI
 vytvoŤenípays je
Rozvojová rada (Cons
"yjág:":
v'.Chartě pays, kterou obcím
pomáhá vylvrri11 ;, 3: T{ dimenze
eit de développ",í,,2(www.intercommunalites'ctrr francouzskéregionální politiky.
Charta pays je smluvním.vyjádrení.ríso"i"9.ur," rr1
pays tvoÍí'obsahuie projektu obcí, kterédalrr,rl
ana|yzupoy,,,unáiní orientace
ganizaci nezbytné pays aopatŤenía lr1
o.o'uuedení projekfu ui"r,o
je pŤijataobecními následnou kontrolu. Cl.'.',t,,
radami er*.r. aiy-.iL obsazene v Chartě paJPsm()|||\
b.fr sptněny' podeoisují
pays a ,ír""* C-on-tratde pays,kteiá ure.,'..
jaké projekty budou
rea zovány"a' a jaklm }*uneni* obnosemje
(www.vallee-de-la.sarthe. stát podpr,r1
c",n''.;;;,";;,g;".p."r. gouv.
,e poradnímorgánempa],s.skládá fr). Rozvoj ová I.ltr|.r
.",. ,í.fup" hospodáŤsk.ich,
a kultumích organizací,'kt*i sociálni. |r
wori t<otJgi",rrl volení zásfupci
členskáspolečensfuí (zastupu'i.r
obď), (2) o"a"*"'."ri.r"1enové
skych a obchodních Živnostenskych, zemětlť.I
p*Áy'íáw"r' t"*"ji:l
akčnískupiny) (www.paysdecháteaubriantcom).
" a (4) asociace(míslrrr
"dbory
Rozvojová rada m že llt t

litllli:ffi
jehož ]J."":Ť*jr*í.l'#*é'.i.*!.o'á*'a,i^,"^,]i*t,,L^ip,,,,
kontroi" podílí(www.,',"..áo,,J'TffiJi[]:ffÍ}
'"iute
pays tak fungujejako !oÍ,u',,,,,|,,,.,,
arénapio setkáváni"r.io* regionálního
káIníurovni.SÚm s'oŽení-, rozvojena l.'
ru*.i l ,u-cr*i,n,e podobá l Ťovnosti..3s

T.H:?iffi
uzemniplánovánía rozvoj Národníraděprir prostupujecelou regionálnípolitikou.

l*r'ixff :ť*'"',i"jxift:l**'*:i
(CNADT). -/T..u Ačkoli jsou
zatímspomé,poněvqdž."ty Rozvojoq|ch radje vširI

i;%lff"':ffi
p.q"tip'í"*.o*, svťrjstart

jiir:t:;Íil*H*ťifr
;iÍťli$$ill":;
v počátcích. Ačkoliviiz.byiy.poiená"/;;u,
'y;;^tě"hto v roce 1999stii|r'
doc|lázik jejich realizáci ]<ontraktri pays,teprveny|||
a-kprvní ei.,éŤise učís toutonovinkouzir rl

uy """r"".l.
;:'::Íx.ťJ:ini':"'":"^": ' ,"Ái"p.'o"uou
o,', tedy
pŤedčasné,
:]ťl*o:u.#.:*6i1[il?'.$:ilffi
i

ovšcltt
á"u * il::'il:ffJ:
'.. "o"".
tzernni
jllť;"'iliffiÍ:rnÍm m;.án
otr..i,,, k problém fl'"-:'TJiJJ,ilÍ.,.:n*T
mdáného
zemi-,:'Yk
u-:,o"áJ
illixixT.lil:ta i.i*,"",,,,.
5.4Závěr
xJ:'*j':':ť'**::l;;{-;
il#'/fi"ilili*é:.Tr*,l;i;3'
Yse jlpen;l::'p::ob'i,
i
snad aby se nestalo,Že by některy z
regiin u.\,t

Regionální politiku Francie

lze charakterizovat tŤemitermíny:komplexita,
l'1'1;liiiii'?1["it};:h*á::''*";;;i;;;olitiky.poeiuaí'ipiu.*a.'
rov ;i {*il[:'|;;inl}#'x{FTffi,
1*'9i"';;1"i;",'.u'!1'iii1''ffi
souvisejících
používany
s ťlzemním l";::l,
''-}rT,Tínff;:Til..''":ffi
.91'q"-, tt"ryráJrur pojem,,regionální
v jinlch evropskychzemích.
doplĎujetŤetírozměrtétoprovázané
Ř"'aei*i do tii rizemních
stnrkturv.
politika..
rirovnipak
Í:ffi
í*{;*i;!:|iffiélrí*}il'5
r::i;/^..l\,Žestítdržívrukousprávu'"*"'i"no.""í^T'i|íJJil,í

114
115
a poskytovánífinančníchprostŤedk jejich prostŤednictvím, vyvaruje Se |||||:' f.'pská komise, Regionální politika, Francie, Programme
National Informatique'
nédvojkolejnostiregionálnípolitiky' avšakna ťtkordecentralizacerozhtrt|rrrrl!
a naplněníprincipu partnersťví. |Y:::::::f1:"*:Í111*".l"/^.ount?}7p..onlaetails.cfm?gv-PAY=
il& gv-reg=ALL&gv-PGM=2o00FŘl 62Ď0ozzaíiN=ol.
PŤi hodnocení naplĎování principu partnerství ve Francii nesmímc t \ r,* lRcouzshi/ statistich. riŤad
\J JlqllĎ.|vÁy (Institut National
ulau (rnslllut de la Statistique
Natlonal de Statistiou et des Éfudes
uvedenéskutečnostiopominout' Formalizovan!'dialog je charakterizovlilr r r iques, INSEE) - definice irzemního rozdělení prancie
(http://www.
insee.frlfr/nom-defmeťdefinitions/html/accuei
sokj'm počtemzainteresovanj,chaktérŮ,jejichž nazorťrmje dán poměmč vt.Il.r l.htm).
potn! programovydokumentpro Cíl 2, Alsasko 2000_2006
prostor.Na evropskéurovni prisobívelkémnožswícelonárodnich asociat:í'l.te
z, DoCÚP zooo_zorlo
{Objcctif atsacej
rébájizájmy tizemníchcelkri (regionú, zemníchspolečenství, obcía mčs|).ir|e
fr/IMG/pdf/Abáce.DoCUPobj
ectíť2-2.pdf).
i socio.profesníchorganizací(obchodní,živnostenské a zemědělskék{lItt.,t 1l !:::: T:Ť*cturels.
ttyprogramovydokumentpro Cít 3, Francie2000*)006
Základni pravidla implementacepolitiky hospodáŤské a sociální Sou(lt7||i|.'!Í lecttť3,DOCUP 2000-2006France)
EU (ednotnéprogramovédokumenťy)jsou kontraktoványv součinnosti|.|lll||. l.eu.mVcomÍr/employment
social/esť2000/docs/f-obj
-3.doc-fr.pdf).
regionu a socio-profesníchaktér . AktéŤiregionálnípolitiky tedy ma.ii 1litiiit dokumentpro Cíl 3, Francie2000_2006- Doplněi<
T9:iT""Ý
. d:
je naplněnapodmínkaftttt1i.,r
?::ouryation, objectif3, DOCUP200o-zooči,un".,
vliv na vyrváŤeníprocesníchpravidel, čímž .tlti
principu partnerstvína státní rovni (,podílet se na vy,jednáváníu evrtr1r'.lt h rglpdf/complementdocupobj
3.pdf).
' hovors Chr.i5t6phemAngelibertem, Charge dá
institucípo boku státu..).Jako problémovése jeví nastaveníprincipLrl)i|||||F*. Mission Europe, SecrétariatGénéral
Aflirires Régionales,PréfectureProvencJ-Alpes-CÓte-d'Azur,
stvína regionálni ťtrovni,kdy ŤizenímDOCUP a vyplácenímfinancí.jt:ltr l ;'r'1. ze dne l0. 4.2006.
|gvors ValérieSeys,BoULOGNE.SUR.MÉR Développement
stŤednictvím je v drtivévětšiněpŤípadri pověŤenadekoncentrovanástálrri:;rrá CÓte d,opale,
dnc28.3. 2006.
va (prefektury).otázkou do blízkébudoucnosti tak je evaluace provcr|r.trÉhe Č,95-l 15 o ťrzemnímplánování a rozvoji zemi(Loi
Pasqua),
experimentu, kdy se Regionální rada Alsaska stala orgánem pověŤenyrrrr. |slp w'legifrance.gouv.frltexteconsolide/MCÉBQ.htm).
agendě místostátu.V pŤípadě, Že by v následujícímobdobídošlo k tr'irlrl|n{ č.99.533 o rlzemním plánování a trvalém.
měnícízákon
těchto pravomocíze stáťu(prefektur)na samosprávu,byl by posíIcrr;rtlrrrf |.I.l5 o'rizemnímplánovánía rozvoji rizemi "uo;ít.'.,ol,
1roivoynet),
-' -
partnerstvíi na regionální rirovni. w,legifrance.gouv.fr/texteconsotiaehWCf
BZ.hrm).
l. 99-586o posílení
a zjednodušení
spolupráceoícíl,ezněnipozděj.
novelizací,konsolidovanézněníz27. července
2005 (Loi Chevěnement;'
w.Icgi france.gouv.frltexteconsolide/MCECA.htm).
5.5 Použitézdroje

5.5.2Sekundárnízdroje
5.5.1Primárníprameny
Akademie Versailles, rozdělení Francie (http:/lwwwac-versailles.fr/pedagtt11ri l]r';5:::::"' j:::Y.:-"nalité: le localentreenpolitique,
pt.1r!1_e
Serge_ :]1ťry."!'o:1I.
Errrr|ol|ier, Nettěr,saratr1ioo:;:L,i,,, ;;;,égt";;;;,;;;;;,,ío";;,
geographieA{territ/FRTERRIT.htm).
flr.l.rrDécouverte.
Akademie Versailles,rozděleníjednotekNUTS (http://www.ac-versaillcs'lri 1'il|:igrl5i: l||ier'.
Scrge_Netter, Sarah (2003):L,étatdes régionslrangaises
gephg/geographie,Nterrit/NUTS.htm). 2003,Paris,
[]ét.rrtrverte.
Dekret č.2005.179| z 31. piosince 2005 o vyťvoŤení DIACT (www'diac|'11.'rrr |l
51."1]Pj.:f2903):LepouvoirpotitiqueenFrance,paris,Seuit.
datar_site/datar_framedef.nsf/webmaster/diact_framedelvPOpenDocrr||r,.|!||
sur,lesobjectifs
comparés
desDoéup etdesCPER,Période
Dekret č.2000-907 z |9. ziii 2000 o Národní radě pro rizemni plánoviini .l Ii). ! (!i |(,j:!)!?:,,*
A& ,t11116,
Provence Alpes Cote d,Azur, on_linetext:
zemí (CNADT), (www.diact.gouv.frldatar_site/datar_framedef.nsf/wr;|,trr,r..t, i
cnadt_framede{_vf?OpenDocument). 6fasebe2ec12566e2007lbebat
::J'j:ll1t.-)]*::9..p:y:-^.:ope.nsf/6256efb
bf1,frfrrb679808c I 2 5 6c4
ilOOT3ceb9/$FILE/Rap_paca.pdf.
Dekret č.2005-|2.|0z 12.íijna 2005 o Vyboru ministru pro zemnípliittr,r,tlri.l ! .
- H (.|(X)3):40 ans d'aménagementdu territoir;.
kurenceschopnostrizemí(CIACT)' (www.legifrance.gouv.frlWAspatl/| lrrll 't. Ir=|== R"n"o,t," antliversaire de la
, :^www.diact.gouv.frldatar_site/datar_framedef.nsf/webmaster/
rÍ?numjo:INTRO5 00290D). 'rr-line^text
Itirrrrcdef vf?OpenDocument.

116
117
Evropská komise, Regionální politika, Atlas zemí, Francie (www.europa'eu.int/conrrrr/ iální portál HospodáŤskéa sociálni rady regionu Guyane
regional3o Ii cylatlas/france/factsheets/pdf/fact-fr-fr.pdf).
(www.cr-guyane.frl?rub:2&sec=63
&motcle:cesr).
Evropská komise, Regionální politika, Atlas zemí, Francie * jednotlivé regiony. í portál HospodáŤskéa sociální rady regionu Haute-Normandie
(www.cesr-haute-normandie.fr).
Intercommunalités,Pays (www.intercommunalites.com/cooper/document9l3.htm).
Intercommunalités(2006): Presentation ADCF 2006, on-line text (wwwadcf.asso.ll/ ni portá| Hospodričskéa sociální rady regionu Íle-de-France
(www.cesr-ile-de-france.fr).
adcf/documents/Presentation_ADCF2006.pdf).
Lacoste, Yves (2003): Laformation du tetitoire in Cordellier, S. - Nettel S. (2003): iální portál HospodaŤskéa sociální rady regionu Languedoc-Roussillon
(www.cr-languedocroussillon.frI221 1 -Le-ceslr.htm).
L'état des régionsfrangaises 2003, Paris, La Découverte.
Perottino, Michel (2005): Francouzsbjl politickj; systém'Praha' SLoN. iální portál HospodaŤskéa sociální rady regionu Limousin
Wokoun, René (2003): Českáregionální politika: v obdobi vstupu do Evropskéunit, (www.crJimousin.fr/rubrique.php3?id_rubrique=51).
Praha, VŠE. iálníportál HospodaŤské
a sociálnírady regionuLorraine
(www2.cr-lonaine. frlces/index.asp).
Vandeweeghe, Francis (2004): Décentralisation, nouvelle politique contractuelle et
avenir des contrats de plan Etat.régions, Paris, Joumal ofiiciel de la Républiquc iálni portál HospodáŤskéa sociální rady regionu Martinique
frangaise, avis et rapports du Conseil économiqueet social, onJine text: (www.cr-martinique.
fr/francais/institutioďindex.html).
http://lesrapports.ladocumentationfrancaise.fr/BRP/064000123/0000.pdf. iální portál HospodáŤskéa sociální rady regionu Midi-Pyrenées
(www.cesr-midi-pyrenees.fr).
iiciálníportál HospodáŤské
a sociálnírady regionuNord-Pas.de-Calais
5.5.3 lnternetovéportály (www.nordpasdecalais.frlcesr/intro.htm).
tníportál HospodáŤskéa sociální rady regionu Pays de la Loire
oficiální portálAsociacefrancouzskj'chregionri(www. arf. as so. fT). (cesr.paysdelaloire.fr).
oficiální portálAsociacefrancouzskychstarostri(www.amf.asso.fr). iciální portál Hospodaiské a sociální rady regionu Picardie (www.cesr-picardie.fr).
oficiální portálAsociacestarostú velkoměst(www.grandesvilles.org). iální portál HospodáŤskéa sociální rady regionu Poitou-Charentes
oficiální portál DIACT (www.diact.gouv.fr). (www.cesr-poitou-charentes.
fr).
oficiální portál Evropskéasociacerozvojovj'chagentur(www.eurada.org). ní portál Hospodáiské,a sociální rady regionu Provence-Alpes-CÓte d'Azur
oírciátníportálHospodáŤské a sociálnírady (www.ces.fr). (www.cr-paca.fr/index.php?php_action=sommaire{resp=2 | &rub:5 ).
oficiální portál HospodáŤské a sociálnírady regionuAlsace (www.cesa-alsace.fr). )Ílciálníportál HospodáŤskéa sociálni rady regionu Réunion (www.cesr-reunion'ff).
oficiální portál Hospodaiské a sociálnírady regionuAquitaine iální portál HospodáŤskéa sociální rady regionu RhÓne.Alpes (www.cr-rhone.
(www.cesr-aquitai ne.fr). I 58&depth=2&deptO=1
alpes.frldefault_f.cfrn?cd:1 028&deptl: 1I 58).
oficiální portálHospodáiskéa sociální,rady regionuAuvergne iálníportál HospodáŤské,sociálnía kulturníradyKorsiky
(wwwcesr-auvergne.fr). (www.corse'fr/institutioďcesc/?id=
l &id2:49).
oficiální portálHospodáŤské a sociálníradyregionuBasse-Normandie iální ponál Ministerstva práce, sociální koheze a bydlení (www.travait.gouv.ft),
(www.cesr-basse-normandie.fr). iální portál Ministerstva vnitra a irzemního plánování (www.interieur.gouv.fr).
oficiální portál HospodríÍšké a sociálníradyregionuBourgogne iálníportál Ministersfuazemědělství
a rybolovu(www.agriculture'gouv.fr).
(www.cesr-bourgogne.fr). iálníportál obchodnía prumyslové komoryAisne (Chambrede Commerceet
oficiální portálHospodáíské a sociálníradyregionuBretagne d'Industrie),(www.aisne.cci.fr).
(wwwregion-bretagne.fr/CRB/Public/rubriques institutio/cesť/o20)' ilciálníportál Pays de Chateaubriant,(www.paysdechateaubriant.coďfru*.PcD.htfi,l.
oficiální portálHospodáŤské a sociálníradyregionuCentre iální oortál Pavs Vallée de la Sarthe. (www.val1ee.de-1a-sarthe.com/pays/
(www.regioncentre.fr/trome.php?num-niv-l :6&libel-niv- I=cesr).
contratPays.php).
oficiální portálHospodáiskéa sociálnírady regionuChampagae-Ardenne ilciálníportálPrefectureAuvergne,PaysAurillac, (www.auvergne.pref.gouv.frl
(www.cesr-champagne-ardenne. fr). , gmenagement/territoriaVcontratjays_aurillac/contratjays_aurillac.php).
oficiální portálHospodáÍské a sociálníradyregionuFranche-Comté iální portál Regionální rady Alsaska (www.cr-alsace.fr).
(www.cr-franche-comte.fr/cesr/). iální portál Rozvojové agentury regionu Paris.ile-de-France
oficiální portálHospodáŤské a sociálníradyregionuGuadeloupe (www.paris-region.com).
(www.cr.guadeloupe. fr/institutioď?ARB-N-ID=2&ARB_N-S:68 ).

ť9
118
 }ficiá|ní portál SécrétariatGenéral pour les Affaires Régionales, Prefecture de la
région Midi.Pyrenées (htp://treberges.enstimac.).
6ťlciá|ni portál Shromážděnífrancouzsklch departementu (www.departement.org). REGIoNÁL*i,o...l.*A
VEsLovlNsKU
gficiá|ni portál Shromážděnífrancouzsk]fch okresri a rizemních společenství
(www. intercommunalites.com).
1ficiá|ni portál vlády francouzskérepubliky, rizemníplánování MtcHlrm Kozt-ovÁ
(www.premier-ministre.gouv.frlthematique/amenagement-territoirem67).
6ťlciá|ni portál Zemědělské komory Aisne (Chambre d'Agriculture ae t'aisnet.
1www.agri02.com/index.php).
gťlciá|ni portál Živnostenské komory Aisne (Chambre de Métiers et de l'AItisanat
4isne), (www.cm-aisne.fr). 6.1 PÍedstavení země z pohledu regionální politiky

Slovinsko je stŤedoevropskouzemí s poměmě silnou tradicí centralismu, která

do jisté míry vypljvá z geograťrcklch charakteristik tétozemě, pŤedevším pak
z malé rozlohy jejího ťtzemí.l
Tradičně,jíž od druhésvětovéválky, se Slovinsko pofj'ká s problémy vy.
pllvajícími z dosti siln;fch disparit mezi jednotlirn.|miregiony. Rozdíly mezi
velmi vyspěljlmi centrálními částmi země a okrajov!,m zemím, pŤedevším na
vfchodě Slovinska, se začaly pomalu zmenšovatpoprvé v 70. letech, kdy se
projevily ťrčinkyvribec první koncepce regionální politiky zakotvené pŤímo
v zákonech o regionálním rozltoji.z Legislativa upravující směŤováníregio-
nální politiky v této době akcentovala pŤedevšímdvě základní kritéria, rust
počtuobyvatelstva a jeho stámutí,a ve svémobsahu se zaměŤovalazejménana
nejkrizovějšíoblasti regionální politiky, napň.na podporu venkovskych oblastí,
kteréve srovnání s centrálními částmi země velmi zaostávaly. Jednotlivé pro-
jekty pak byly financoviiny r{'hradně ze státníchprostŤedkŮ.V tétosouvislosti
je zapotŤebísi uvědomit' že Slovinsko v tétodobě bylo součástísocialistické
federalízovanéJugoslávie a fungovalo na principech centrálně plánovaného
hospodáŤství.Po celou dobu' tedy od konce druhé světovéválky až do roku
l991, kdy vyhlásilo nezávislost,však bylo nejrozvinutějšíčástíceléJugoslá-
vie a její prumyslovou základnou. Díky specifickému typu socialismu, ktery
v Jugoslávii v té době zayed| Josip Broz-Tito,3 byl celkovj. rozvoj země, ve

I Slovinsko má celkovou rozlohu 20 273 krťť(htp.wwwuvi.si).

2 V roce l97l byl lydán zákon o ustanoveníchpro urychlenírozvoje méněrozvinutych
oblastíSR Slovinsko (Zakon o ukrepih za pospeševanjerazvoja manj razvitih področijv SR
Sloveniji)' v roce 1975pak byl tentozákon reformulovándo podoby zríkonao urychleníjed.
notnéhoregionalníhorozvoje (Zakon o pospeševanjuskladnejšegaregionalnegarazvoja).
J Titúv socialismus blvá někdy nazj'ván takétitoismem. Tento fyp socialismu byl cha.
rakterizován pŤedevšimpoměmě silnou decentralizaci a nezávislou zahraniěnípolitikou

120 12'l
 r|.'
SrovnáníS ostatnímizeměmi tehdejšístŤedníEvropy, poměmě vysoky. AŽ č.4: Současnémeziregionální disparity
80. let 20. století,kdy Slovinskem otŤásla ekonomická krize, pak ve Slovinsl'tt
probíhalproces postupnéhosnižovánído tédoby značnychregionálních dis|r.r
|''|
iit. prestoze tehdy ještěneexistovala žádná konkrétníjednotná a systemali(
politiky' \ze tento časovj'usek z pohledu regionální prllt
koncepceregionální
tiky označitza velmi ďiležid.
Situacev oblastiregionálnípolitiky se paradoxnězhoršilapo osamostalll(.||l
Slovinska, kdy se země zpočátkupot!'kala se značnymimakroekonomickyrrrr
lr
potížemia v souvislosti s procesem centralizace a koncentrace ťlstŤerlrrr.
se začaly opět zvětšovat meziregionální disparity (t''r|'.1
národních institucí
2002: 4243). Právní rámec vymezující oblast regionální politiky pritlt;rrrr,=
upravoval záLkono rozvoji demograficky ohrožen;/choblastí (Zakon o raz\'(ll|t
tllrl;r.'|
demografsko ogroženihpodročij)'celkově však v tétodobě nepatŤila
regionálnípolitiky k národním prioritám a prostŤedky do této politiky srlr.'rrl tmavábarva:ob|astise speciá|ními problémy
rozvojorn/mi
jíci uyty ze strany centrálníchvládních institucívyrazně sníženy. K marlilrtl|tr|
: Državni razvojni program 200]-2006
změně v tomto ohledu došlo až v souvislosti s jednáními o vstupu Slovlrr.'l.,t
byt opět aplikován jednotny pŤístup a p(|||| \É
do Ewopské Unie' kdy zača|
jednotné regionální strategie. od.ro-ktr |.].,{ lmi jednotkami jsou tzv. občiny(občine).6 Ve Slovinsku ie celkem l93
došlok vytváŤení a systematické
jednrl|rrt..|tit nejnižšíchsamosprávnich jednotek. Jakousi podjednotkou občin jsou
tak ce1ou oblast regionální politiky upravuje zákon o podpoŤe
(Zakon o spodbujanju skladnega regionalnega ri|/\lIl!l lkéčfurti(krajirureskupnosti)' kterévšaknemajísamosprávnou pravomoc.
regionálníhorozvoje
jsou cíle a principy organizace ptlr|1rrrl1 ri ale vlastí rozhodovací orgán, tedy radu, a disponují určitjmi kompe-
dale jen ZSRR), ve kterém stanoveny
(viz. níže).aPrimárním cílem tohoto 7i1|rlrllll i, kteréjim mohou byt svěŤenyze strany občiny,ve kterése nacházejí.
iednotnotro regionálního rozvoje éčtvttiŤeší pŤedevšímspeciÍicképroblémydanéhoťrzemía pŤibliŽujítak
je právě sníženímeziregionálních disparit mezi vychodní a západni č1tslilr.rttĚ
rozhodováníblížek občanťtm.7 Nemohou však pŤijímatžádnéformální
(viz obr. č.4).
.,riiil tatofunkceje plně v koTrpejgngj.igang1|irnÝctr
občin(rozhovors I. Piry).
Poměrně zás4dníppbJém, kter]|všakv podmínkách stŤedoevropskycIr
otázkargqt.o..c''"".něni.Slr'vrIrr!.a
pŤedstavuje ily mohouza určitj'c.H.6.k6iirdšíi.1poeet
o6yvaťel,vytvoienístanovené]ho
neniiiijak
'urff?.offinfry,
Jak již bylo uvedeno, Slovinsko je unitárnímstátem s centralisticktltt
ltllrlir.i pracovníchmíst)získat speciální statuttzv. městskfch občin(mestne ob-
je Ťešenajiž od saIttrr|tre|te (viz Zakon o lokalni samoupravi).Na základě zákona o podpoŤejednotné.
a problematikadecentralizace země ve Slovinsku
'.||ll|tt. rozvoje z roku l994 bylo ustavenocelkem l1 městsk.Ích
rozdělenízemě.Zákon, ktery tuto oblast vymezuje' tedy zákon o míst|li občin.
prošel od dob samostatného sltlvrrr''|.;llo všukve srovnání s občinami nemajížádnénadstandardnípravomoci.8
správě (Zakono lokalni samoupravi),
ita
siátu nemalo,'Ťadouobměn a novelizací.sV současnostifunguje SltlvtIr'.l..,
místníchsamospráv,pÍičemž j edi tty trtt ;l ttItl uutoŤi,napŤ.Ladislav Cabada,pracujíve sv.i'chpracíchs pojmem obce namísto
principu j ednoirrovĎovéhosystému
t vyrazu občiny.Používánipojmu,kterj'jiŽ má v rámci kontextučeského adminis-
.|.t.ili č|cnění danécharakteristiky,všakm žebjt vzhledem ke specifikám slovinskj,ch
založenou na neriěastive spojeneckychblocícha tedy na nezávislostina Spojctry.Il ,tt]ilcb
jednotek(viz niže)poněkudzavádějící.V rámci tétostudiebude tedy nadále
a Sovětskémsvazu (viz www.de.wikipedia.org). vlll |x)icmobčiny,nikoli obce.
aZákon byl od doby svéhor,ydánidvakát novelizován,a to v letech2003 a 2()1t,,l\ l, F !.
{*tf,tttkceměstsklch ětvrtíje porněrnědriležitávzhledem k tomu' Že některéobčinv
a.gov.si).
http://zakonodaj pĚel,l()0tisícobyvatel'
5 od roku 1994byl tentozákon celkem desetkrátnovelizován,pŤičemž S0 vzr|.'1,.|'."i:.
rtttx|/rrci,
kteŤív roce l99l pracovali na texfu Ústavy, pravděpodobněchtěli vyfvoŤit
závaŽné záležitostivymezujícíoblastmístních samosprávnj'ch lr, .i'.
ktl|ttttttIl
o poměrně l1teeililnístatusmunicipalit, kterj'by se stal základem pro budoucíregiony'Ale praxe
vor s I. Piry).

122 123
 Co se tyče potenciální víceurovĚové soustavy místních samospráv, lzc
minulé vlády nejprve nawhnul osm region pak jich
Íicí,žetu ve svémznění,konkrétněv čl. l43, naznačujejiŽÚstava Republiky , bylo deset' dvanáct a na-
konec čtmáct,jelikož všichni chtěli b!'t najed.nou
Slovinsko z roku 1991 (Ustava Republike Slovenije, dále jen Ústava), kterri samostatní.V parlamentu se
každy snažiprosadit svťrjregion a rita,
pŤedpokládáadministrativníčleněnízemě najednotlivé kraje (pokrajine),kterÚ iat. je straŠněspecifick;i, siln! a jaké
budou'dělat zá^*y a poletí na měsíc ariv něz kdokoli jinj,.
však nevznikaji na zák|adě samotnéhoprocesu členění,nybrž na zríkladělibo coij,ou ís""r,no
samozŤejmějen planésliby. PŤitom číslečtmáct
volného slučováníjednotlivlch občin.9Tento článek zákona vnímá současnÍ tak tŤebana jednéstraně bude
centrální region Slovinska s hlavním městem Lublari
politická reprezentacejako zásadní chybu v nastavenícelého systému: a počtemobyvatel pŤes
,,Je lrr 200 tisíc a na druhé straně.okolí města Ptuj (iedno
v podstatě velké neštěstív zákoně. Kdyby tento článek nebyl v Ústavě taktrl z mcst, které pozuau3" ,
za|oženivlastního samosprávnéhoregionu _-po'n.
formulován, velmi pravděpodobně bychom již měli ustavenou itroveř vyššiclr autora) bude mít 14 tisíc i;;,
obyvatelneschopn]fch produkovatpŤiáanounoanotukvrili nedostatku
zemně samosprávníchcelkú.Problémemtohoto čliíu:kuje,že dáváprávo mtr' fiskální
kapacity a nebudouschopni získai dostatekpeněz pro
nicipalitám, aby zakládaly něco jako regiony, kteréby ale nedisponovaly části opravdovéinvestice *
na veŤejnouinfrastrukturu,apod. PŤestosi myslím,
státnímoci, ale spíšby byly vyrazemtransferu pravomocí občinna t5rtoregio že to čísločtmáctještě
m žeb!'tjak msi limitem,kdy by toještěmohiomiinějak!...y,i-|.o't,ouo.
ny. Učelem region je ale decentralizovat státnímoc.. (rozhovor s R. Lavtar)-
s R. Lavtar).K tomuto tvrzenio snazejednotlivj'ch
Je tŤebaÍici, žeze strany vlády byly několikrát uskutečněnypokusy o nápravrr eastizemÉo co největší
suvereniťu bez ohledu na smysluplnoukoncepci celéhorozdělení
tohoto legislativního nedostatkuz oblasti regionální politiky, návrh však nikcly pow,'u;"
takéIvo Piry z vládníhoriŤadu pro místní samospníwa regionálnipotitita
nebyl definitivně schválen. V souvislosti s potenciálním zavedením druhc 1stuz-
ba vlade Republike Slovenijeza lokalno ,u*áup,uuo
1ovně místníchsamospráv uvádí napŤ.Ladislav Cabada tŤizákladní modely. in regionalnopolitiko):
,,Toje ve Slovinsku vždyckyproblém,že kdyžse jedná o ustavování
které v pruběhu debaty o institucionální reformě administrativního členěni samo-
spnívníchcelkri, kďd;f chce b t samostatny.Nejlěpší
mohly véstk vywoŤenívyššíchírzemněsamosprávních celkú. Jednotlivé ná by samozŤeiměbylo,
kdybychomustavili dvanáct régionťr, kterďby odpovídalysoučasné
vrhy se lišily zejménav počtukrajŮ, kteréměly bjt za|oženy,a akcentovaly rirovni
Nurs 3 (Nomencrature of rerritorial Units for'statistics- poro. uuroru;.l".rz"
politickou pŤíslušnostjednotliv!'ch pňedkladatelri.'o
určité oblastinechtějíb]í/t
Zahrnutypodjedencelek,ale
IGitickjm bodem celé diskuse tedy není otiuka,.zda ustavovat ťtroveir uyt .uÁÍ.tutne..
(rozhovors I. Piry)." "nieii
vyššíchsamosprávnjuchcelkri' ale jejich konečnj,počet.Všechny pŤedchozi
V rámci akfuálnídebaty,kteráv současnosti probíhána priděparlamentu,to
návrhy neuspěly právě kvrili tomu, že se jednotliví členovéparlamentu neby|i
tedyvypadá,žeby Slovin'sk3 mělo bft rozdělenonu čt*á"t vyšších
schopni dohodnout na konkrétnímpočturegionri. ,,Počáteční ideou bylo zaloŽi t 1ak91ec
tizemněsamosprávních celkri.Pod tímtočísleÁse skqivá dvanáctsoučasnych
vyváŽenéregiony, jejichž srovnávací kritéria budou velmi podobná. Ministr
regionrina írrovniNUTS s
b!'trozdělenyna dvě části ], 1|m.žedva z nich @odarvlje" suuin't"iuy měly
futo ideu v žádnémpŤípadě
s ohledemna separatistické tádence.1effieanotti-
nepotvrdila.V praxi majítyto městskéobčinyriplně stejnj,statrr.l
vlch částí'V prvnífrázivšakmusínutněooiit te změně
jako všechnyostatní,nemaji žádnázvláštnipráva ani pravomoci,..(rozhovor
s R. Lautu.). u-išezmíněného člán-
9 Ustava Republike Slovenije, ku l43 Ústavy, cožmrižeb.it učiněnopouie souhla,"*
ČástV., čl. l43: ,,Jednotlivé občinyse mohou nezávis|r. áupu ti"tin po,run".i
sdružovat.dovětšíchsamosprárnrj'chmistníchorgánri, také kraji, za irčelemvykonáviirrr v parlamentu.,'Ústavamusíbjlt změněnav tom smyslu,
žeregionymohoub]ft
lokálnich zá|ežitostivětšíhovj'znamu. Stát na tyto celky múženásledněpŤevést ěást svy..rr zakládr{nyzákonem,nikoli rozhodnutím jednotliqfch municipalit.Tak jak je
pravomocía zajistit jejich participaci na vykonu určirj'chstátnich kompetencí.Pnncttrv tomunapŤíklad v Českunebona Slovensku..(rozhovors R. Lavtar).
a konkrétnikritériaurčující transferstátníchpravomocíurčízákon... v |iipaae,
áeby byl návrho čtrnáctivyšších rizemněsamosprávních
l0Prvni z modelrinavrhovallywoŤení
23-25 krajskj'ch oblasti avyclláze|tak z,,tradičnít.|r
celcích,.huái.n pu.-
|amentem' budesev celémSlovinskukonatještéreferendum jejich
geografickj'chregionri..,druhj'model, tzv. vj'hodná technografickávarianta,počita| rozt|t.
s
o založeni.
|enímzemě na l2-| 5 krajťr.Poslednímodel,nejvíceryhovujíci požadavkrim.Evropské urli.' l|.,,Napi.-vjižni části
pŤedpokládalustavenípouhych 8_9 krajŮ, kteréby byly schopnyefektivnějiŤešit regionu-Podrav|je(centremje městoMaribor pozn.
rozsáhlclir ^ - autora)ležihis-
ekologické,hospodáŤské torické město Pfuj a ty dvě města spolu nevycház.;i aour.'
a infrastrukturniproblémy.obecně pak lze iíci, žepŤíslušníci pral,r vždycky mezi nimi bylo napětí.
cov!'ch politickj'ch subjektrizastávali princip většíhomnožstvimenšíchkrajri,levice naopir|' Pt']le požadujesamostatn]|region.Druhj,mpŤipademje
Pkolj ::dy region Savinska (centrem
zjevně upŤednostĎovala nižšípočetbudoucíchkrajťr(Cabada2 o05| 226_2iT. Je město Celje - pozn. autora)ajeho severozápadníeást vetenjě,
lovécentrum,kteréchce b]Íttakésamostatné...(ro't'ouo,. i*,n,,-
I' Pirv)."ož;" 'czui,tJu

124
125
 občanrim bude položena otázka:,,Jstepro za|oženíregionrive S1ovinsku?...
Po NUTS 0; Slovinskoiako celek
pŤípadném schválenítohoto zákona referendempak proběhnou konzultace v|ír-
dy se zásfupci jednotlivlch municipalit o jejich zaÍazenipodkonkrétní NUTS l: Slovinskolako cetet
regtony NUTS 2: Slovinskolako cetet
(rozhovor s I. Piry).
Na závěr Ize rovněžpoznamenat' že ze strany ťvrircrinávrh reforem NUTS 3: t2 statistickvch
resioíú,o
acl' NUTS 4: 58 administrativníJhiadnote
ministrativního členěníby|a vžďy zd razĎována nutnost zavedení
krajťrpŤc. NUTS 5: l93 obcí
devšímv souvislosti s požadavky Evropské unie. V těchto intencích
se pohy
bovaly veškerénávrhy reforem, kteréakcentovaly zejménasnahu
o vytvoŤeni
takor"jlch celkťr,kteréby umožnily co nejsnadn8jšía nejefektivnější NejdťrleŽitějším kritériempŤiuolbějednot1irrj'ch rirovníčleněnípiirozeně
čerpáni bylo zajištění prpáni Íinančních prostŤedkri
z pŤedvstupníchfondri Evropské unie. Tomuto trendu odpov idaji co nejefektivneisitro z pÍedvstup-
áké obecn(' níchfondriEwopskéunie' S ot't.a',o nu t:lt: fakt|zeza vúbecnejdriležitejší
cíle veškerj'ch návrhri reforem.12Jedním z dalšíchmoŽnj,ch drivodri'
proč 1t.
pro slovinské zákonodárce velmi komplikované vyťvoŤit tiroveř považovat jednotkyv rámci členěnjNIJTS 2 a NUTS 3, kterése právě
vícestupřovou veŤe.j od roku2000měly státzátladními/ositeliregionálnípolitiky.Slovinští
nou správu, je historickéoslabování identit, ke kterémudocházelo poslednírrr pred-
v Stavitelépiitom pŤedpok|ádal čerpap1 z program pro Cí| l v rámci
století,a to pŤedevším kvuli vj'raznémunarušovánístability slovinskych regr., i možrtost
n jejich rozdělením mezi Slovinsko a okolní státy, kterébylo povetíinou dvouaŽtŤí regionriusiavench nai.'rlvniNUTS 2 @iičemž zdeexistovalyruz-
spo névariantyrozdělenízemě na tyto viz obr 5).
jeno se ztráÍo! privodníhoregionálního centra (Terst, iodnotky.- č. Evropskákomise
Gorica, š{'.'tj, Hradec, všakodmítlatakovétoklasifikainí 1ozdě|enizemě a Slovinsko bylo následně
Celovec, Pula) a vynucenym formováním centra nového(Koper,
Nciía Goricir, na pŤedvsťupní roku-2002donucenopŤistoupitna vari-
Maribo1 Slovenj Gradec) (vice viz Cabada 2005:213_216).V současné konferenciv červenai
dobt.
je pouze otázkou odpovědnévolby slovinskévlády,
kterj,model bude nakonct, 1ltu 5oT,i.,9 |tg+ p"tpobdobíao ,ovú!0!6^navrhovalazahrnutíce]éhouzemi
v oblasti administrace irzemí aplikován. Vzhledem k nastavení Slovi sRáiňa;aa;; iěeion rovně}JUTS 2.
mechanisnrtr Slovinští vidi budqug'ostčerpání
čerpánífinancí z evropskych fondri lze konstatovat, žereforma pŤedstavitele-rďák pŤesÍo z evropskych
rizemníhoč|c ^
něníve Slovinskuje vskutku nezbytnáa kjejí realizaci by se zákonodárci fondri v modeludvou velk.ich ,"sio,lů,kteréby spadalypod ťrroveřNUTS 2.
mčll V lednuroku2005schválilaslovi]"u5v|ádanáwh zákonao podpoŤe
uchj'lit pokud možnov co nejkratšídoběl3. rovnoměr-
néhoregionálního,rozvo.je rozdělenízemědo dvou regionri
V souvislosti s zemním členěnímzemě je potŤebaanalyzovat také
systÓrrr ,kterv pŤedPokládá
teritoriálníchjednotek rirovníNUTS, kteréjsou pro ťrčel soudržnosti s ohledemnačerpáii'zfoídliEU ve ťtnančním období2007_2013,
tétostudie nezanedbir které již akcenfujenutnou*uáŽ",,o., obouz region . Menšíz regionrizahrnu.
telné.Vládním naŤízením z roku 2000 byla ve Šlovinskuzavedena klasiÍikacr
rizemních celkri na zákIadějedenácti teritoriálních rirovní, pŤičemž
je severoq/chodní částzemé,součástí 1eporněrněvětšího druhého regionujsou
násleclrr pak veškeré jižni a jihovÍchoanioiiu'.' (viz 061. Č.5). Toto rozdě|ini zača|a
jících 5 rovní, kterébyly klasifikací zavedeny,
koresponáuje s klasifikat,r
Eurostatu: slovinskávláda prosazoiat začátke- roku 2005, kdy z pruzkumŮsrovnáva-
jícíchHDP jednotlivychčlenskych
zomí vy'p,|ynulo' žese HDP SlovinskajiŽ
pohybujeve velmi těsnéb|ízkostipolYslné,|anice 75.%o gyměru členskj,ch
stáfii EU. V pŤípadě,že bv Slovins14 tuto hranici pŤekročiloa bylo vedeno
Zrikladnimi cíli všechprojektťtjsouzejména:decentralizacevlády
.'2 realizaci zásady strtr:,r jako jeden NUTS 2 region,
diarity,polycentrickj'vlvoj státu,pŤeshraniční spolupráceIokálniclrjednotek,srovnátelrr.,''t ztrali|o b/ moŽnost čerpánífinančnichprostied-
s podobnlmi systémyEvropskéunie /víceviz Cabada 2005). k v rámci Cíle l podpory Spoleeensíví.Zt.ohg16drivodu se s|ovinská vláda
|3Je pravděpodobné, 1asazova|ao rozdělení země na dvc části' abY rrychodnízaostalejšíčáststále
Že by ke konečnému rozhodnutío zavedenírryšŠich rizemněsarrr.'
:9:áTí"h
celkrimohlo dojitjiž v tomtoroce:,'Nášsoučasny ministr(ministrbez portlirlr.r tnohla tyto finanční zdroje využivat.1 tento návrh byl však podroben velké
šéfvládniho ťrŤadu pro místní'samosprávu a regionálnípolitií<uIvan Žueu, - p; íu-,o,.t ,.
velmi horlivj' a nedočkavya dal si za cíl,žetentorok kjdopádně prosaJí
zákon o region.. l, l{ Jsou to
Jestli to neudělámetentorok, zapomenemena to a uŽ o tom nebudeme . regíony: Gorenjska, Goriška. Jugo{zhodna SlovenIja' Koroška' Notranjsko.kraš-
debatovat.A riechlilrr.
na někomjiném,aby se zase touto záležitostizača|zabyvat...(rozhovor
s I' Pirv).
podiarska,Pomu1516,
osrednjeslovenska, Savinjska,
Spodnje
Posavska.
ili:"0.1';"-"",ka,

126
127
obr. č.5: Diskutované varianťvrozdělení Slovinska na ťtrovniNUTS 2 Slovinští pŤedstavitelévšak nadále budou usilovat o rozděleni země na
vj'chodní část,zahrnujícíhlavní město Lublař, a vychodní část,aby po pie.
Rozdělení Slovinska na 2 regiony NUTS 2 kročeníhranice 75% pniměru HDP EU v!.chodní částSlovinska stále spadala
Požadovanérozdělení z roku 2002 pod Cíl l. ,,Rozdělenína dva regiony soudržnostiv rámci čerpáníprostŤedkúze
Ljubljana a okolí strukturálníchfondúEU budeme v jednáních s EK prosazovat i nadále, jelikoŽ
pro budoucí čerpáníze strukturálních fondrj EU je velmi driležité,abychom
mohli čerpatfinance pro zaostalejšívj'chodní část země. Proto jsme s těmi
jednáními zač:a\i již nyní, jelikož celá procedura ohledně rozdělení země na
NUTS je velmi zdlouhavá. Pokud vše prijde dobŤe,mohli bychom toto rozdě-
lení aplikovat od roku 2009. Pak by po piekonání rirovně 75%omoh|az Ci|e I
stále čerpatvj.chodní částzemě.. (rozhovor s I. Piry).

6.l.1 Slovinsko a politika hospodáÍskéa sociá|nísoudržnosti

Celéuzemí Republiky Slovinsko je nazák|aděsvfch ekonomick!'ch ukazatelú,

Zdroj: Agencija Republike Slovenije za regionalní razvoj vypovídajícícho staw rozvoje danézemě vzhledem k prŮměru členskychstátu
lEU, začleněnopod Cíl 1 podpory Společenswí,na ktery EU vyhrazuje zda|eka
Navrhovanérozdělení: opoziční návrh rozdělení na 3 regiony největšíprostredky ve srovnání s ostaírími cíli's.
západa vj'chod Tvorba a rea|izace regionální politiky ve Slovinsku vycházi z něko|ika zá-
ích programovfch dokumentu, kteréjsou vzájemně provázány. Těmito
y jsou: Strategie rozvoje Slovinska (Strategija raztoja Slovenije),
místrríhorozvoj e Slovinska (Strategija prostorskega razvoja Slove-
ije), Strategie hospodáŤskéhorozvoje Slovinska (Strategíja gospodarskega
ia Slovenije), Strategie regionálního rozvoje Slovinska (Strategija regio-
ramoja Slovenije,dále jen SRR), Nrárodnírozvojovf plán (Državni
program'dále jen DRP), programovédokumentypro implementaci
ionální politiky EU (v piípadě Slovinska se v současnostijedná o Jednotn!
dokument2004-2006 (Enotni programskidokurnent2004-2006,
jen EPD) a regionálnírozvojovéprogramy(víceviz ZSRR 2005).
Zdroj: Urad vlade za lokalno samouprat)o in regionalno politiko V rámci nastavení národní regionální politiky je stěžejnímdokumentem
ie regionálníhorozvoje Slovinska, jejížvznik formálně zakotvuje ZSSR'
diskusi, jslikož vládní opozice prosazovala rozdělení země nikoli na dva, nybr.ž pro současné programovací období byla podepsána v červenciroku 200l
na tŤiregiony soudržnosti:vychodní částzemě, samostatná Ljubljana azápat| ve svém obsahu vymezuje zák|aďni prioritní oblasti a zvláštní opatŤeníre-
ní částzemě. Nakonec byl ale parlamentem schválen vládní návrh, kter'' byl ílní politiky a zprisob začleněníregionálních rozvojoqfch programri do
následně pŤedloženEvropské komisi. Komise však nakonec rozhodla o zacho prograrnowj'chdokumentťr EU. Současnědefinuje specifickécíle slovinské
vá'nísoučasnéhostavu, Slovinsko tedy i pro následujícíprogramovací obdo|li Íegionální
politiky a zprisobkoordinaceministerstevpŤivytváŤení
dokumentú
200.7_20|3zŮstane iedním regionem soudržnosti.A to z drivodu, že v koneč
'Á'Ých
pruzkruirechšfiienépreš"áhiďaá'fih?5% státii
prumeruHDP členskj,ch |'Evropská Unie-a|okuje v rámci
Cite l pŤibližně70% prostiedkŮ určen]/chpro oblast
EU (rozhovor
s I. Piry). ltrukturálníchfondri.

128 129
 tjlkajících se oblasti regionální politiky (srov. tamtéž).Strategické cíle SRl( a vyměnu zkušeností,podporu podnikání a technologick!'ch sítía rozvoj regio-
jsou následně akcentovány pŤi tvorbě Národního rozvojového pliínu, progrir
nálního turismu. Druhou prioritou EPD jsou rozvoj lidskfch zdrojri a politika
mov1'ch dokument pro politiku hospodáŤskéa sociální soudržnostiEU a ostat zaměstnanosti,což má ve svémdrisledku pŤispět,kposíleníkapacit pracovních
ních strategickj'ch místníchaktu Slovinské republiky (viztamtéž).Strategickli sil pomocí zlepšovrírrívzdělanostnírirovně a podpory celoživotníhovzděLává-
částdokumentu obsahuje takév]i/četaktéru,kteĚína implementaci regioná|rri ní. Podporaje alokována taképro projekry akcentujícísociální integraci osob
politiky určifj'mi zprisoby participují (viz niže)a zprisoby zapojení Slovinskir se zvláštnímipotŤebamia pro podporu podnikání. TŤetípriorita _ zemědělství,
do politiky hospodáŤské a sociální soudržnostiEU. Následnf analytickf odc|iI lesníhospodáŤstvía rybá'Ťství-podporuje zejménadiverzifikaci zemědělského
je pak věnován SWoT ana|yzesoučasnéhostalu rozvoje jednotlivych regioníi
prostŤedía zvyšování ekologického a ekonomického potenciálu zalesněn;i'ch
Slovinska (víceviz SRR). l oblastí. Čtvrtou oblast podpory EPD piedstavuje tzv. technická asistence pro
Zák|adním národním programovym dokumentem, jehož prostŤednictvírrr pŤípravné a informačníaktivity, monitoring a evaluaci (více viz EPD).
Slovinsko implemenfujeregionálnípolitiku EU je stejnějako v pŤípaděČeskc
republiky Národní rozvojov..i plán. DRP pro léta 20u-2a06 vycházi ze SRl{
Tab. č.8: Celková alokace JPD a iednotlivépriority
a je klíčovlm dlouhodob]|m strategickjzmdokumentem. Analyzuje jednotlivc
oblasti regionálního rozvoje a socioekonomické ukazatele vypovídajícío rov
PriorltnÍoblasti JPD Celková á|okace Finanční
pŤíspěvek
ni Slovinska v rámci Evropy. Stanowje pŤedevšímrozvojové cíle, priority
EU/milEUR
a zák|adni pravidla implementace, monitoringu a evaluace v souvislosti s čer
V/robnísektor(odvětvOa konkurenční 174,4 129,2
páním finančníchprostŤedkriZe Strukturálníchfondri EU' V rámci tétoagendy schopnost
rovněžvymezuje kompetencejednotlirn}chakÍéni'kteŤíjsou do těchto procesi'r
Lidskézdrojea zaměstnanost 96,9 72,7
zapojeni.Y závěru SRRjsoupak definovány finančníalokace v rámci jednotli
Zemědě|ství,
Iesnictvía rybáŤství 25,3
'q ch rozvojov ch priorit (viz Tab. č.8) a v souvislosti s principem adicionality
) t,)

takémíra spolufinancovríLrrí těchto priorit ze strany EU (viz SRR). Technickáasistence 13,7 10,2
Jak již bylo vfše uvedeno, Slovinsko vzhledem ke Komisí zvolené klasifi CelkemJPD 336,5
u 237,4
''F kaci celézemě jako regionu urovně NUTS 2 čerpáv tomto Íinančnímobdobi
.'' ProstŤedkyz evropsklch fondri pouze v rámci Cíle l. Systémprogramoqfch do Zdroj : www.europa. eu.int/comm/regional ltolicy
i; kumentri pro tento Cíl je všakve Slovinsku odlišn , nežje tomu napŤ.v pŤípade
Českérepubliky. Slovinsko nezavádípro irčely čerpánífinančníchprostŤedkii V následujícímfinančnímobdobí 200720|3 již nebude Slovinsko čerpat
*
.'{ jednotlivé sektorově zaměŤenéoperačníprogIamy' ale opírá se o jediny
text. prostŤedkyz EU pomocí EPD, nj'bržskrze jednotlivé sektorově zaměŤenéope-
iatiz právě o Jednotny programovy dokument, kter'' pŤedstavujezásadní text
račníprogramy (podobně jako je tomu v pfipadě ČR). Iyto dokumenty jsou
- podporu jednotlivych rozvojovj'ch cílrj Slovinskal.. V EPD jstrrr
)ymezujicí
.,í'zahmuty v současnédobě vytváŤenyajejich pŤesné zaměŤenía vymezeníještěprozatím
čtyŤiprioritní oblasti, kteréjsou dále děleny na jednotlivá opatŤeIri nebylo schváleno (rozhovor s J. Kokolj). Novínkou dalšíhoobdobí bude také
f. Prvním okruhem prioritje podpora vj'robního sektoru a konkurenceschopnosti. Národní strategick!.referenčnírámec (Nacionalni strateškireferenčni okvir,
j Tatooblastse primámě zaměŤujena vytváŤení
pŤíznivého prostŤedípro inovacr. dale jen NSRO), dokument,jenž bude odrážetnaÍizenia priority politiky sou-
držnostiEU a bude obsahovat po|itickézávazky Slovinska vričiEvropské unii.
|6Mezi ťytocíle patŤízejména:sníženirozdilri
mezi HDP Slovinska a pruměru členskyc|r Tento dokument bude podléhatnegociačnímuprocesu s EK, která ho v jeho fi-
zemí EU; podpora novych pracovníchpŤíležitostí a udrženítěch stávajících;rovnomel.||\r
nální verzi musí takéschválit (víceviznapŤ. www.cpkp.cz). Na základě tohoto
rozvoj regionria celkovésniženímeziregionálníchdispariq podporainovacía pŤístup podrrr
katelrik informacím,znalostema finančnímzdrojrim;rozvoj turismu a vytváŤini podmin"t, dokumentu pak bude fungovat vyšezminěnérozdělenína jednotlivé sektorově
I pro novéinvestory;rozšíňení odbornostív souvislosti s potŤebamipracovníhotrhu a ekottrr zaměŤenéoperačníprogramy.
mickéhorustu;zvj'šeníkonkurenceschopnostizemědělskéhosektoru a efektivníwužíviirri Slovinská regionální politika se stejně,jako je tomu napŤ.u Českérepubliky,
zemědělsk!'chzdrojťr(víceviz EPD) poffká s problémemdvojkolejnosti programov!'ch a strategickj,chdokumentri.
ll
I
130
131
 I ve Slovinskutedyexistujídvě sadytěchtodokumenttt,znichžprvníupravu|t.
v jak samostatnoutak pŤenesenou
nastavenínárodníregionálnípolitiky, druhá sadabyla vy|voŤena 1obě zahrnuje pravomocnouprisobnost,
-EU ričelověpr.t' vykonávajíobčiny.
čerprínífinančních prostŤedkri
ze strukťurálníchfondri v rámci politiky občinymajív rámci slovinskésamosprávní agendydlouhoutradici.Svj'mi
hospodáŤské a sociálnísoudržnosti'
Strategieregionálníhorozvoje,t.pe 1ut., poměrněrozsáhl]/mipravomocemia dokonce
Strategieekonomického rozvojea Strategiimistnilrorozvojejsou dokumenty' ilistou měrou potiti"te .o"i
opljvala tato uskupeni'jižv rámci Jugoslávského
kterébyly vywáŤenyještě pŤedvstupemSlovinskado EU pro nastavení praui soustátí.r"na| iyry nu
dnešním rizemíSlovinska celkem šedes.ít dvě občin| ki".Juyrv.i,"r'"*a'v
del fungovánínárodníregionálnípolitiky.Pro potitikuhospodáňskésociálrlr jako jednotky státnísprávy a místní
a součas.ně samosprávy.Po osamostatnění
soudržnostibyly následněvytvoŤenyspeciálni p.og,u.noué dokumenťy, jakrr republikyse rozpoutalyprvnídebatyo administrativnim
napŤ'Národnírozvojov!'plán. čieněn i země,slovin-
štízákonodárciuvažovalimimojiné takéo za|ožení jakj,chsi adminisírativně.
-politickfchjednotekjako mezi rovníobcía státu.Celj,procesvywáŤení
rirov-
ně místních samospráv,kteráby odpovídalasamosprávnymcelk
6.2 Aréna regionální po|itiky ve S|ovinsku a její aktéÍi m ve státech
západniEvropy,trval ve Slovinskupo osamostatnění ještě
země tňiroky.I8
ro9e 1994by|pňijatziíkono místních samosprávác
Do procesunastavení a implementaceregionálnípolitiky se ve Slovinskuzlr I h,ktery jižplněakcen-
tovalprincipy Evropskéchartymístnísamosprávy(European
pojujízejménaaktéŤi p sobícína niárodnílirovni. Celf procesje z velkéčásri Charterof Local
Self.Government). Na základětohotoziíkonatak-vznikil riphe nová stnrktura
pŤímo v rukouvlády,resp.vládníhoriňadupro místní.u,no.p.a*
aregioná|rli a systémodpovědností a kompetencímístních samospráv.Žajimavy jev tomto
politiku,l7kter!'je zásadnímaktéremnu poti regionálnípotitity'
v",íe to'n. pŤípadě zpťrsobvzniku těchto samosprávn!,ch jednotek,kterj' v!še zminěny
petencimá veškeré procesysouvisejícís implementací regionálnípolitiky El.J. zákon stanovuje.Prvnífázi vznikll nove ooeiny;e
Systémtvorbyjednotlivlch programovj'chdokumentťr jak pro národníričely. místní."f".enáu*, ve kte-
rémse občané žijiciv daneJokalitěvyslovujípio' čiproti vzniku nové
pro ričelypolitiky hospodaŤské a sociálnísoudržnosii je iedy velmi centra- občiny.
lak Ustavení.nové občinym že nawhnout.;at<i'í<on
lizovany.Na rozdílnapÍ.od České republiky,kde ," nu n",tu*v,ini prauid.t sufuekt,kterémuslovinská
Ustavaudělujezákonodámouiniciativu'neboradaouÉiny(rozhodovaci
čerpáníprostŤedk ze strukturálníchfondúEU a následného orgán
monitoringrr gbčilv):která jižexisťujelg. Poměměnestandardní.isou
a evaluaceceléhoprocesupodílívelmi širokéspektrumaktérŮ siriktněstanovené jak
z národních kvalitativní,tak kvantitativnípodmínkyvzniku jednotlir
i regionálníchkruh , j9 okrutr slovinskfch akteru v tomto ch občin,kterévy-
pŤípaděvelmi mezujezákon o místních samospráváchajeho nait"oneno',,etizac".
omezeny.AktéŤiregionálníchzájmťrse do určit'-icb Átyiot,tu
fází (zejména worba st.a. občinaaspirovatna Ťádn!subjektdisponujícísamosprávnymi
tegick;fcha programovfch'dokumentú) zapojujízpravidlajen jako ntezávaznc pravomocemi,
podmínkysplřovat (vícevii zat<onolokalni saÁoupiuui"
konzultativníorgány,jejichž názor mŮže,áulurtute n"*u'i ry'] Jyto .o,houo,
b:ft vládnírrri s I. Piry čirozhovors R. Lavtar).2o Druhoua zároveirozhodující
orgányakcentován' podmínkou
|éty pŤetrvalve Slovinsku socialistick1y'
. ]'Y:'i '199|_1994 systémtzv. komun (komune),
6.2.1Samosprávyjako aktéiiregioná|ních
zájmťr !vt1
|ter! jim
za|oženyna specifickémsystémudecentralizovaného
státu a vykonávaly rikoly'
které byly svěŤenystátem.Komuny tehdy sice měly svérozhodovací
Jakjiž bylo uvedenov vodu tétokapitoly,disponujeSlovinskopouzejedno- orgány (rady),do
nichŽ byli voleni členové, veškerározhodnutivšak.nu,.tu uy'todsouhlasenafíáiio*uni,-
rovřovlm systémem místrrích
samospráv.Tulo samosprávnoufunkci, kterti tickéstrany-PŤestoŽe tedy Slovinskojižbylo samostatnymstátem,kter.f
se vymanil z područí
komunistickéJugoslávie, v systémumjstníchsamospráv.ieště
tŤiroky pňetrvávalzavedeny
|?Tentovládni riÍadje socialistick;i systém(viz rozhovor s I. Pirv).
rozdělenna tŤisektory:odbor mistnísamosprávy''oddělení
regionál. '' lud1 l.ejŤslěji niwhuje rozdělenídanéobeiny na dvě částiv dris|edkuseparatistickych
níhorozvoje a odděleni pro politiku soudržnosti.Úiad fungujejat.o
m"'í*inisterst<Ýtoorai. tendencíjejich jednotliv..Ích částí.
nátor'veškerych aktivit spojenj'ch'sregioná|nípolitikou. Jeho primámí 20Zákon z roku
funkci je h áÁo,i,u," l 994 stanovovaljednak minirnálnípočetobyvatel v
národnich dokumentťlregionálníhorozvoje s dokumenty obci o celkovémpoctu
upravujicímioblast hospodáiskť: 3000' jednak nejruznější podmínkyťypudopravni obsluŽnostičifungování
a sociálni soudržnosti'komunikace s EK a nastavenisyst"m,: škol,riiadriapod.
e.da"i fi"""č"í.i. p,l',r.atl Následně rŤijatá.novelazákona ve svémobsahu zvyšovala
ze strukfurálníchfondúEU (víceviz www.svlsrp.gou.'i;. minimáini poo"t ouy.uut.Iu ou.
cích na 5000 a diktovala dalšípodmínkyjako: zajišíění
kompletníhozákladníhoosmiletého
't32 '
133
vzniku nové občiny je schválení referenda parlamentem.2' Púvodně bylo n;r
zakladě v!,sledk& místních referend a rozhodnutí parlamenfu uštaveno sl()
čtyŤicetsedm občin' roku 1998 pŤibylo dalšíchčtyŤicetpět a zatim posledrti
občinabyla ustavena v roce 2002. Současnystav čítácelkem sto devadesát ti.i
autonomníchcelkťr(rozhovor s R. Lavtar).z1
Samosprávy mohou na základě zákona o místnísamosprávě'zakládat sdru.
ženíobčin.Ve Slovinsku existují dvě taková sdružení,která se od sebe navzír
jem pŤílišneliší.Prvním z těchto sdruženíje Sdruženíobčin Slovinska (Zdrtr
ženjeobčin Slovenije' dále jen ZoS), kterébylo založeno v noru roku l 999.
Tehdy Sdruženízakládalo dpsetmenšíchmunicipalit, a to pŤedevším jako reakci
na vzrťrstající početobčina jejich nepfiměŤenéfinancování ze strany státu (viz
www.zdruzenjeobcin.si).23V současnédobě ZoS zastupuje svéčlenyve vzta-
hu k orgrírrrimstátnímoci a prisobíjako prostŤedníkinformací jak pro členskÚ
občiny,tak pro vnějšízájemce o informace z oblastí místnísamosprávy. Takc
pracuje na ťvorběnávrhúpro Ťešení kritickj,ch bodri na poli místnísamosprávy
(legislativa, financování,regionalizace), kterénásledně pŤedkládávládě, a spo.
lupracuje s mezinárodními organizacemi zabj'vajícímise zájmy lokálních a rc-
gionálních komunit.2aNejvyššímorgánem ZoS je čtvrtletněsvolávané shro-
máždění.Aby byla zachována rovnost všech občin v rámci ZoS, je institucc
organizována na regionálním principu. Členskéobce zakládají v jednotlivj'c|r
regionech,najejichž írzemíse nacházítzv. regionálnírady, pŤičemž každáregio-
vzdělávání,nemocničnizaÍizeni,dostatečné obchodní zaÍizenis potravinami, zásobovaci
schopnostpitnou vodou a elektÍinou,poštovnía bankovni s|užbya existencivlastníknihov-
ny. Současněs těmito podmínkamivšakdaná novela zavedla vcelku komplikovan!'systénr
geografickj'ih, národních,historick!'ch a ekonomickych vljimek (Cabada 2005: 2l8). VÝ
sledkem tohoto systémujefakt' že95 občinz celkovéhopočtul93' tedy 49o/o,nedosahujc
stanoveného limitu minimálníhopočtuobyvatel.
2lRef,erendumvšakpro parlamentnenízávazné,tzn. i kdyŽ se většinaobyvateldanélokality
vysloví pro vznik novéoběiny, nemusíparlamenttoto rozhodnutíakceirtovata mriževznik
novéobčinyzamítnout.
22Po volbách v Ťijnuroku 2005 bylo na vznik navrženodalšíchdvacetobčin.Dvanáct z niclr
již bylo schváleno zákonem, zbylj'ch osm bylo parlamentemzamítnuto,v dtisledku čehoŽ
podalo Žalobu k Ústavnímu soudu o nerovnémzachátzeni.,,Vj'sledkyreferendanejsou prrr
parlamentzávazné.Většinouje roáodnuti obyvatel paÍlamenteÍn akceptováno,ale v něktc.
rj'ch pÍípadechmajíjisté skupiny určitézáměry kteréjsou vyloženěpruhlednéa zištné...
(rozhovors I. Piry).
2]Sdruženizakládaly qto občiny:Beltinci, Borovnica, Divača,Naklo, Podvelka-Ribnica'
Preddvor,Rogašovci,Starše'Sv' Jurij ob Ščavnici a Vodice.
2aNapŤ.Kongres místnícha regionálníchorgánripfi Radě Evropy (Congressof Local ant|
RegionatAuthorities)nebo Vj'bor regionriEvropskéunie (Commitee of Regions)'
'134
nální rada má jednoho svéhozásťupcev pŤedsednictvuZoS. Kromě zástupcri
regionálních rad má pŤedsednictvotakésvéhopŤedsedua zástupce pŤedsedy.
ZoS disponuje takédozorčímorgánem, kter'' kontroluje čirurostcelé organi-
zace a podává pravidelné zprávy členrimshromáždění.ZoS je rovněž členem
Rady evropskj'ch měst a regionri (Council of European Municipalities and Re-
gions, dále jen CEMR), počtemčlenrinejvětšíceloevropskéorganizace svého
druhu, sdružujícívlády místnícha regionálních společenstvív Evropě (více
viz www.ccre.org).
Druh m sdruženímmunicipalit na itzemí Slovinska je Společenstvíobčin
Slovinska (Skupnost občin Slovenije, dále jen SoS), sdružujícírozlohou větší
a stŤedníobčiny.SoS vzníklo později nežZoS, a to v prosinci roku 2002. Jeho
čienyjsou celkem sto tŤicetčtyŤiobčiny a organízacetak zaštiťujel 718365
obyvatel,tedy více než85Yovšechobyvatel Slovinska. V rámci SoSjsou ob-
činy podle jejich statusu rozděleny do tŤíkategorií:první z nich jsou městské
občiny25,druhou jsou občiny se statusem adminisťrativníjednotky26 a tŤetí
občiny bez jakéhokoli speciálního stahrsu. Ve všech orgánech a pracovních
tělesechje vždy po jednom zástupci zkaždékategorie (více viz www.skupnos-
tobcin.si).PoslánímSoS je Ťešení společnj'chproblémŮobčin,jejich vzájemná
kooperace a v.fměna zkušeností.Stejnějako v pŤípaděZoS funguje i SoS jako
zástupnj'reprezentujícíorgán členskfch občinpŤijednáníchse státnímiorgány
ve věcech tj,kajícíchse oblastímístnísarnosprávy a zastupuje svéčlenyv me-
zinárodních organizacích.21Taktéžkooperuje s vládními orgány pŤi pŤípravě
nejruznějšíchpodzákonnj'ch aktŮ pŤímose dotykajícíchsféryjejich zájmi (viz
tamtéž).organizační struktura SoS je velmi podobná organizačnístruktuŤe
ZoS, jednou z máIa odlišnostíje systér1zastupováníjednotIivj'ch členskych
občin v jednotlivj'ch orgánech. Nejvyšším orgánem SoS je shromáždění,
avšakčlenstvív něm nenízaloženona regionálnímprincipu. Členy shromáždě-
níjsou všichni starostové(župani)všech členskfch občin.PŤedsednicwoSoS
akcenťujev!'šezmíněnf ,,tripartitní..systémza|oženyna rozdělení občinpodle
jejich zákonného statusu. V rámci SoS tedy existují tŤi sekce, znichžkaždá
volí pŤedsedua sedm místopŤedsedri.PŤedsedovéjednotliv!,ch sekcí se pak
automaticky stávajímístopŤedsedypŤedsednictvaa místopŤedsedové sekcí čle-
ny pŤedsednictva. PŤedseda pŤedsednictva se pak volí na společném zasedání
25Všechjedenáct občin,kterémaji statutměstskéobčiny,jsou ěleny SoS.
26Jedná se o statutzakotvenj'v zákoně o místn1qh samosprávách.Celé Slovinskoje podle
něj rozděleno na 58 administrativníchjednotek, kterévšak komě svéhoadministrativního
v.ilznamunemajížádnéspeciálnípravomoci (viz vj'še).
27SoS je stejnějako ZoS členemCEMR a Kongresu místnícha regionálníchorgánli pŤi
radě Evropy.
135
 všech členťrSoS. Dalšími orgány SoS jsou dozorčírada, pracovní skupiny razvoj, dále jenARR), která spolupracovala s vládními irŤadya ministerstql pŤi
a sektorově zaměienékomise, v nich je rovněž uplatáovríLrrrovnj'princip trojí tvorbě programovych dokumentŮ a koordinovala činnostregionálních rozvo-
ho zastoupení(více viz tamtéž)' jov!'ch agentur (vizniže). Tento systémdvanácti regionálních agentur a jedné
obě v!še zmíněnéasociace občintedy majinazák|adě uvedenfch ínforma. státrríagentury fungoval ve Slovinsku aŽ do posledníchvoleb v Ťíjnuroku 2005,
cí velmi podobn! charaktera ve svépodstatě taképravidla fungování.Jedinyrr
kdy byla ARR zrušena,pŤičemž její pravomoci, stejnějako lidé v ní pracující,
odlišnym znakem je početčlenskj.chobčin a jejich velikost. Některé občiny byly pŤevedenypod kompetence vládního ťrŤadu pro místnísamosprávu a regio-
jsou členy obou sdružení,a to pŤedevšímprávě kvrili zprostŤedkováníjejiclr
nální politiku3'' ,,Národníregionální agentura byla zrušena,nebo, lépeŤečeno,
zájm a vlměny informací, některé občiny však nejsou č|eny žáďnéz nic|t
byla sloučenas našímriŤadem(vládní ríŤadpro místrrísamospráw a regionální
(rozhovor s I' Piry).28Zikon o místnísamosprávě zakotvuje možnost za|oženi
politiku _pozn. autora).Rozhodli jsme se nemítuž nadále agenturu,která stojí
jednotnénárodní asociace občin,která by na státníurovni zastupovala všechny
mimo vládu, a všechny kompetence byly pŤenesenyzpět na náš riŤad..(viz
sdruŽenéobčiny. Podmínkou udělení takového statusuje členswíminimálnč
roáovor s I. Piry)' Tento akt v podstatě zapadá do celkové strategie regionál-
poloviny počtu všech občin a více než poloviny všech obyvatel Slovinska.
ní politiky slovinské vlády, která v této oblasti aplikuje velmi centralistick!,
Taková asociace by pak měla status právní osoby veŤejnéhopráva riŤadující pŤístup.V současnédobě tedy ve Slovinsku prisobí dvanáct RRA, kterémají
v zájmu veŤejnosti(vizZakol o lokalni samoupravi). První podmínku, tedy
svá sídla v jednotliv!'ch regionech na itrovni NUTS 3. Agentury se na záklaJě
počet občin a obyvatel splĎuje svym charakterem právě Společenstvíobčilr
zákona o podpoŤeregionálního rozvoje v rámci svéčinnostipodílejízejména
Slovinska, druhou podmínku splřují obě existujícíorganizace. PÍestovšak ani
na tvorbě regionálních rozvojorn.|chplánri, kteréjsou vytváŤenyvjednotliv}ch
jeďna z nich nedisponuje stafusem národní asociace. V současnédobě však
regionech (viz níže).od doby pŤijetínovelizace zákonao podpoŤejednotného
situace naznačuje,že by taková jednotná instituce mohla vzniknout, ať jiŽ
regionálního rozvojeje však postaveníregionálních rozvojovych agentur čás-
z jednéze současnychasociací, nebo asociace riplně nová, jelikoŽ starostovÓ
tečněoslabeno zavedením instituce ,,subjektu podpory rozvoje na regionální
jednotlivlch občinsi začinajiuvědomovat,žemohou dosáhnout většíhoefekttl
rovni.. (subjekt spodbujanja ramojana regionaln ravni, více viz ZSRR 2005),
v rámci kooperace s vládními ÍrŤady (viz rozhovor s I. Piry). kten.hnpodle tétooo.',""li'a"" n.*uií bj,t vj'hradně regionální rozvojové agen.
tury. občiny na zemí danéhoregionu mají právo pŤenést kompetence regio.
6.2.2 Regionální rozvojovéagentury jako aktér regionáIníchzájmú nálních agentur na jinj' subjekt či instituci. oslabeni role regionálních agenfur
potwzuje takév!'rok I. Piry z irŤaduvlády pro místnísamosprávu a regionální
Podobně jako ve většiněostatníchčlenskj'chstátu EU takéve Slovinsku fungu-
politiku: ,,Určitym zprisobem s nimi (s RRA _ pozn. autora) kooperujeme,
je systémregionálních rozvojovj'ch agentur (dále jen zuL{)' RRAjsou obecnč
ale jejich status není pro nás irplně jasn!, jelíkož v určitych regionech nejsou
aktéryregionální politiky, kteŤíse pohybují na hranici soukroméhoa veŤejného
některémunicipality spokojeny se svlmi regionálními agenturami a snažíse
práva, j elikož mohou byt zak\ádány buď jako soukromoprávní subjekťy,nebrl
pŤesunoutkompetence RRA na nějak!'jinf subjekt..(rozhovor s I. Piry).
jako organizace s veŤejnoprávnímstatusem.29
SíťRRA podle evropskéhomodelu zača|abyt ve Slovinsku budována na
zák|adě pŤijetízákona o podpoiejednotného regionálního rozvoje v červenci 6.2.3 ostatní aktéii regionální politiky
roku l999. Zákon kromě ustavenídvanácti regionálníchagenťurvjednotliv ch
Mezi další aktéry regionální politiky ve Slovinsku tradičně patŤíodbory
regionech na rirovni NUTS 3 zakotvoval takéustaveníjednézaštit'ující národni a hospodáŤskékomory které však nemají v procesu tvorby a implementace
agentury pro regionální rozvoj (Agencija Republike Slovenije za regionalrri
regionální politiky žádnézásadnípostavení.V několika pŤípadechtak fungují
pouze jako konzultativní orgány pŤipŤípravěkonkrétníchdokumentťr,kterése
,8PŤibližnědesetobčindisponuje
členstvimv obou asociacích,zhruba čtyňicetmunicipa|it
pak neníčlenemžádnéz nich (rozhovor s R. Lavtar)' 30AŽ do voleb v iíjnu roku 2005
29VětšinaRRA ve Slovinsku vznika|a fungoval tento orgánpod niízvemvládni liŤadpro strukfu-
na bazi nejrúznějších
regioná|nichpodnikatelskych nálni politiku a regionálnírozvoj (Urad vlade Republike Slovenije za struktumo politiko in
centera jsou tedy pŤevríŽně
nestátnímiorganizacemi.
regionalnirazvoj).

136
137
 regionálníhorozvoje3a,'kterj.vyrnezuje
pravomocijednotlivlch subjektupriso.
koor'dinacepŤípravydlouhodob ch strategick.
rincipy ch dokumentri37a veškeqfch
liff lJ:;:'-tiregionálnípo'itikyasáno*i"i"ii.ť"';j"."#;;* diskusía aktivit tj'kají:í^cl
s.e'w"i*e19."gionálního rozvoje a monitoring
V současné době není implementaceNárodníhorozvojovéhoplánu
1'.1.:i slovinskélegislativy na státní rovni vy-
mezen žádn! orgán sdruž.,ljící Zapojení nevlrídhíchaktén' do procesrl flvice
viz ZSRR 2005).
zá'*p". oieunskéspolečnosti, kt6qí/by mě| nastavovrínípravidel regionální
konkrétní pravomociv rámci imptementacepolitikv j=:;;";naprinadupŤípravyNrírodního
soudržnosti hospodáŤské a sociálni 1"j:,"*,?""^o:,T::lj:.:*:
. rozvojového plánu200l-2006.pu" sestJvJ" i"'r."--o"u'i'".í"i'
EU a splřoval takjedng zasJjcr,
totižnaplněníprincipuparurerství. 'e
podmínekEK v tétooblasti, pŤičemž
Cel!,proce;nastavení a realizaceregionálni
politiky EU je ve SlovinskuŤízencentránc :*"'.i:1i:"::,:1,:,1",:"hocharakteru,|aLei..e*glá'a'Íii"1posilw.eni
. rovnoměmého regionálního rozvoje).
,t.uny vládníchorgánťr.Zásad- Pro nastavenikaždéz těchto pěti priorit
nímhráčemv tétooblastia současně ""
Ťídícímlrgánem
samosprávua regionálnípolitiku s oficiálním
je vládníriŤadpro místní il:íj:ff j]ff.":,::1t'ť.:;;,::Ji.t",ě"hán;il;;];ri,"1up,nt,r
:T:'.::
pŤedstavitelé
pŤíslušn!'ch
.,u,u."* ministerswJb." po.. ministerstev.
zá*"d'i*;;;#ffi ;-'ffi::'':
folia.35Tentoorgánje plně odpw ědn! zaprip."""l"t
plánu, tak Jednotrrého Ň'."a],ir'"'."^"J""e},"
programového- aoturne.,tu,za rea|izacia monitoring Schéma
č.2: Koordine
rcepolitiky regionálníhorozvoje
implementacetěchtodokument&. uruá'oJto*;" ;fu";J;J
nlchministersteva je h'u'.ilT orgánemp.o ]uin'.";.ouu.
_ l - uy,eana.'ání
.J. s EK v záležitostech Jednotlivá ministerstva
tfkajícíchse regionálnípolitiky. . Ministerstvohospodáiství
Dalšímvládnímorgánern,kten.fse zapojuje . Minjsterstvopíáce,Íodiny
a sociá|níchvěcí
. zejrnéna do monitorovacífáze . M|n|stestvo zemědě|swí,
celéhoprocesuje Rada pro strukfurrální porititu (svet za sffuktumopolitiko)'
|esnictvÍa rybáiství
Tato instituceje ustavo.vána právě v*d;ím. Ťadempro místní
a regionálnípolitiku a fungujejako mezireso*i samosprávu
t.ooioioa."i ei"-
nostíspojenj'chs implementaclprogramo'';i ""silry,"n
strategickfch dokumentrj.
Cleny tétoradyjsou ministrovénebJjejich " z
la.*p"l odborupro regionální
rozvojjednotlirn}chminist"'']::,u a prlás"oa;i
šéfvládníhoriŤadupro místní
samospráw a regionálnípolitiku. Htu..nimi'utoly
rady i.ou.
'J,i.".o.t"i
3aV současnosti
sejedná o]elro y.1sfanj.akfuďizova1.11
implementacehospodáŤské verzi z konce roku 2005. Pravidla
a sociální.po|ititv pÚ př.."ueasné
upravovalypŤedchozí programovacíobdobíještč
verze tohotozákona iotu rlsi
35V roce 2003, u zoo:.
'
kdy byl tenlo v]á|{ rlŤadzaložen jesÁ poa na'u"* irŤad
rálnípolitiku a regionálníro1oj (viz vlády pro struktu-
;;;;.Jl";ské politickéscéněvedly po|emiky
oh|ednědrivodťlpro vznik této "Ýš")'
í;nu*;;;";"e tvrdila, žev|ádadala tomuto or.
gánu vzniknout za riče|ern :".jiT.;p"zuou"it':"íiil'koaličního
stranadrichodcťr 11or<ojenj partnera(Demokratická
Slovinska) n'aveáení.t".pon,"ánoi.o'*in,,'.o,uu.
uved|a fakt,Žeoblastregionálni.politiky Vláda všakíakodúvotl
j;
i;;;i;;;;o;l.;lffi
slouží ministerstvo
rllastni "".;lik .
g.a;háoo+a:"te). .#,.I,". ,, ,..
Jednáse zejménao Ministerswo hospodáŤství
(Ministr
financi
^J6
(Ministrst'o
* ni*".l,iraini,t..,wo
|oei;;i.ff ff.ť''#ÍT:I?T[ffJil:] Zdroj: autor dle Lajh 2004a
delo, družinoin socialne zadeve) rvlinisterstáze.e
ěT.''', lesnictvi a vyžtvy(Ministrstvtt
íffi'il'.flT;j:itrili:1fiT.,Ji.'l"ie."Ň;;;;"tnihoprosfiedíá.:o;,"niriopra"o-
s7Konkrétně jedná
se o tyto'dokumenty: Národní rozvojov.f plán, Strategieregionálního
.tlczvojeSlovinska a regioná|ni
rozvojovďpnrry.
140

141
 pŤedstavitelénevládního sektory byli do
celéhoprocesu zapojeni pouze skrze (víceviz ZSRR 1999).V dalšíchvládních ustanoveníchpak byly regionálním
jednotlivé regionální
lo']:j:ué ajenrury (viz niže),a to navíc pouze v pra.
covní skupině pro regionální pdqritu, ao jaane jiné agenturám svěŤenydalšíkompetence jako rea|ízaceregionálního plánování,
skupiny nebyli pŤizváni ťvorbanejrúznějšíchprojektovych návrhri pro rozvoj danélokality, koordinace
Tento konkrétnípŤípadje ťypickÝmpŤíkladem
neochoty víádníchorgrínrireá|nt' aktivit občinležícíchv regionu prisobnosti agentury a evaluace vešken-ichpro-
zapojovat nevládní aktéry do procesu tvorby
strategickych a programovyclr jektovj,ch aktivit (Lajh 2004a: 16-1 7).
dokumenťri.38 Tato neochota.naplřovat princii partnerství
se ve svémdrisledkrr Poměmě nadstandardní pravomoci byly v zákoně o podpoŤejednotné-
odrazila zejménapŤitvorbě,jedn61livj'círregionálních
rozvojorn.Ích
plánri, kterc ho regionálního rozvoje z roku 2005 púvodně svěŤeny národní rozvojové
vycházeji právě z Národniho.rozvo.1ového-p1ánu.
V!,sledkem je velká podob- agentuŤepro regionálni rozvoj, která se stala klíčovou institucí v zemi pro
nostjednotlir"-fchregionáln.íchrozvojovych plán
ajejich nedostatečny driraz koordinaci a implementaci regionální rozvojové politiky na ruzn!'ch ťrrovních.
na konkrétníproblémy partikulri61.t'."giont.
Navíc viechny regionální plány Agentura byla odpovědná napŤ.za pŤípravua implementaci programu PHA.
akcenfují nepoměmě více práv{ regionílní charakter
a nedostaLčně odrážeji RE, Strategie regionálního rozvoje Slovinska, Národního rozvojového plánu,
zbylé čtyŤisektorovépriority, ktg16.isouv DRP
stanoveny (Lajh 2 O04a:2|-22). regionálních rozvojov ch plánri a pŤedevšímzajišťovalakomplementarituná-
Dalším drisledkem nedostatečného uplatriování principu partnerswí na státní
tirovni, kteráje pro nastaveni pravidei politiky rodních programovych a strategickjlch dokumentu s evropskymi dokumenty.
hospoaarske a sociální soudrŽ- Vj'znamnjlm zprisobem rovněž napomáhala pÍi zak|ádáni regionálních rozvo-
nosti v konkrétnízemi stěžejní'je jednostran,'é
náio.oué a zájmovézaměŤení joÚch agenťur.Díky těmto pravomocem se agentura stala Ťídícímorgánem
pfijíman]fch dokumenťri..Všichni aktéŤi,
kteŤíjsou do celého procesu zapo.
jeni, mají vzhledem kjejich charakteru pro čerpáníprostiedkri ze strukturálních fondri a z Fondu soudržnosti EU
podobné cíle a společnéinterpretacc
problém . (Lajh2004a: ll_l2). V roce 2003 však bylnazák|adě vládního usnesenízŤí-
zen v|ádni riŤadpro strukturální politiku a regionální rozvoj (viz v..|zše),
ktenjl
pŤevzal funkci Ťídícíhoorgiínu pro tyto záIežitostia národní agentura se tak
6.3.2 Forma|izace po|iticklch kanál na regionátní stala pouze jak1imsi poradním a podprimjlm orgánem pro regionální rozvoj na
rirovni a jejich využití
Zabmuti regionální roviny do'yetu moŽn]/ch regionální ilrovni. o dva roky později pak byla národní agenturazrušenariplně
urovní spolupráce se mťlžezdát (viz vfše).
poměrněpŤekvapující vzhIedemk faktu,žéve Slovinsku v současnosti
neexts- Vznik regionálních rozvojov ch agentur ve Slovinsku zásadním zprisobem
tuje fungujícísamosprávná regionální írroveř,
v rámci kteréby tato kooperace
měla probíhat.Toto vakuum mezi národní a ovlivnil jak formální nastavení, tak reálné naplĚování principu partnerství.
lokální rirovníbylo však částečně
zaceleno ustavenímregionálníc\ rozvojovj,ch V rámci rozvojovych agentur začaly spolupracovat.jednotuve ou8iny, místní
agentur,kterézapňíčinilypočá- obchodní komory lokální nevládní organizace,|rnančnía rozvojové agentury
tek konkrétníspolupráce mezi lokálními áttery
regionální politiky, zejména apod' Po roce 2005 bylo postavení regionálních agentur oslabeno zavedením
tedy mezi občinamiv rámcijednotlivÝ,chresionťl.
Tato spolupráce byla formálně vj,še zmíněnéhosubjektu podpory rozvoje na regionální rovni. V článku 29
v již zmíněnémzákoně o pod-
poŤejednotnéhoregionálního ro2y6jg 'uio'u.'iu Zákonao podpoŤejednotnéhoregionálního rozvoje se uvádí, žeobčinyčisvaz-
z červenceroku 1999, kten.i definova|
regionální rozvojové agentury ja16 šubjekty ky občin mohou svěŤitq|kon pravomocí regionální agentury jinému subjektu
zakládané občinami nebo jin:fmi
právnickj,mi čisoukrom]|miosobami oápoucane,u či ínstituci. Tímto ustanovením pozbyly regionální rozvojové agentury svého
fuorbu regionálních rozvo- vj'sadníhopostavení.
jovlch plán 39a jin!'ch rikolri sotlyi5e.jicicrr
s regionální strukturální politikou
nástrojea prostŤedky,
kteri'mi jich bude docileno. RRP pňedstalujekompromis mezi svazky

lť'x:1;:},,';il:ffi :l'#ffi ."1;L:'f piijetíodboméhopod. občin,občinamia vládou o rozvoji regionu v danémprogramovacímobdobí(víceviz Kušar
2004: |4,1,Zakono spodbujanjuskladnegaregionalnegarazvoja).Zpravidla byvajíRRP pŤi-
-i{:ff
]9Regionální rozvojovy plán (dále jen ":T.T,Tffi
RRr;1e za.ttaanimstrategickymdokumentem na
pravovány v rámci dvanácti regionri na rovni MJTS 3' avšakzákon o podpoŤejednotného
regionálnírirovni. Definuj":"19j9."é cile v regionálníhorozvoje umožĎujevj,jimku občinám,kteréležína hranici dvou a více regionťr'
oLíastihospodáŤského, sociálniho, vzdělávací-
ho, veŤejnězdravotnického,lokálního a tuttumitro Tyto občinymohou participovatna regionálnímrozvojovémprogramusousedícího regionu,
roz.,'ojev konkrétnimregionu a deÍinuie
do kteréhoadministrativněnepatŤí
(viz tamtéŽ).

142
143
 Rozhodovacímorgánem.občin sdruženych v regionechna rovni NUTS
je regionálnírada,která,pňijímá 3 6.3.3Forma|izacepo|itick1ich
a schvalujéregionálnírozvojovéplríny kaná|rina tokálnírÍrovni
covanéprávě regionálnímiageaturami(resp. vyprq-
subjektyv ni;h sd;;;nymi) či a jejich vyuŽití
jin!'mi subjektypodpory na
1ozvoje regionáiní urovni (víceui, 2005). PŤestožeje
Po poslednínovelizaci zákonao podpoŤe ve slovinskéristavězakotvenprincip regionalizace,
jednotného ;gi;;á il" rozvojc tzn. vytváŤení
partnerskychvazeb ve státě systémemzdola.nahoru,.pa.toe.s,u]'nu,toutni
se na rirovni NUTS 3,regionrioblevit nor"i, 'šRR
Lae ,.gionafnl poiitity, urovni nemáve Slovinskužádnoutradici.Ještěv pruběh.u
svym charakteremdo jisté.mirymotrtnaplřovat .;enZUy 9o. r"in.uirv
princip partnerství,a to regio- oblasti žádnéninnaky spolupracezájmov1fch*:1.*.'*-"'*'J.l''*"u' u teto
nální rozvojová rada.(regionalnirazvojni
svet, dále:"' nnsl. nhi n,ngu,i s pŤipravovanjlm
jako koordinační orgány regionálnípoiitit.y na írrovnirozvojovych vstupemSlovinska do EÚ se začalohovoŤit
regionťr' principu partnerstvítakéna lokální rovni, a o na,Jrnouani
kteréusměrřujípŤípravu vešker,-ich a]ommántriustavovanychna ťrzemí to.pŤedevším v souvislosti
ho regionu(viz tamtéž').9':l{Rs jsou piedstavitelé dané. s uplaffiovánímprincipu subsidiarity.Jednotlivélokár'i.1
obÉinri ,uu,t..i ouein ty měly v rámci svéčinnostiimplementov" '.sionaiii"suu;ek.
danéhoregionu,pŤedstavitelé no'poaar.ti,ch sdružení, družsteva nevládních jako samostatné subjektydostatekfinančníc *il9.n9e|v,.na'"oz i.*erv
organizacía ostatnípartneŤina tirovni iozvojového a jinj'ch
regionu.Na setkáních V
V souvislosti
souvis|osti s
s tímto u}vojem zdrojťr.
-.i*:.^ jednoáive
si zejména
tímtn trinlnian oi .^'-}''l|Í.\j'ch
regionálníchrozvojor".ichrad participujítaké
zásfupciministerstev,kteŤípar- . ;d;
. ";u/iil;i""XoJl.
ticipujízejména na pŤípravě dou muset pro rn.fkontakovj'ch funkcíhled
regionainichrozvojov!,chplánri. Manáai
vázán na danéprogramovacíobdobí,na které ,aay;e Toto
Toto poznání
ooznáníposléze Pld:bnvmi zájmy.
vedloke vznikujakj,chsiJ",á';í"j;h;íi'i:"11,ffi
nnclézerrprlln Lo r'-.;|-'' .^,-,1|.T'"1
;" pripáoo"a" olďNa.a", (Lajh 200ab).
rozvojov'.fplán a regionálnírozvojové plr{ny.RRS v riímcikoordinacesvé
nostizakládá specializované čin- Zikon o podpoŤejednotnéhoregionálního,2To.j" , roku
odbory1oaooipro rozvoj lidsk!'chzdrojti, 2005 ve svém
rozvoj,infrastrukturu, mistní obsahuformálně zakotvujepolitickÝ dialog na lokáiní li.ouni.,:poJoie
ekonomiia venkov,apod')
odborulze vysledovatzapojeniporněrně 1viz tam,ei)'í,aí"i ,e"n.o
-er*,r*,J)'c.isr.*, lokálníhorozvojového partnerství (območnJraz
t*.
Íi.oter'o..p.t"" kální partnerství), dále jen lo-
státníchi nevládníchorganizacíp sobícíchv kální nartnerstlrí) kteréotn',a
l.tarÁ svj'mcharakterem
^L^-^l- :oJno lartn:rsryo,
a nastavením
danemreglonu. fungování ^ .- p.i"''""il,i}
ť)
V pŤípadě založeniplánovan.|ch regionálního managementu (viceviztamtéž). "op*roa
dvouregionri.oua'žno,ilumožřujezákon
o podpoŤe jednotného Lokální partnerstvíje.smJuvní, veŤejně-pro'spěšné
regionálníhorozvoježabženiregionální zájmové sdružení
.uayt]r,"',,it,o za.
regionu(razvojnisvet kohezijskeregijeijako ch.subj"J.hi,n:"'lád'ici1lganizaci
ti1ovn9NUTS 2. Jejími'členy
rozhodovacího orgánu regionu lŤ:l.-*':::l*::'"'o*P1t.ťáiskf
a ostatníchpartrreruv danélokalitě. vnány,n."i
toil; pŤípadě byli čtyŤipŤeE.i""i,"re*- jich vzájemnápráva a povinnostijsou i"d,,otli'Ý.t j'.ťil"
gionálnírady a tŤipŤedstavitelé 9l " smluvněup.uu"ny.j.ánou"l.nruuni.t, J*
regionálni rozvojové.uay 6"a"n ,astupce
zaměstnavatelri, jeden zástupce zaměstnanc jeaen funkcí,kteréby tyto regionálnímanagemenqmtly ,.yionauut,
a ji pĚíprava
organizaci)-orgán by b,v'"'d.q:'ě!ť za pŤijímánia 'a.'ň". '"'iao,'i.t, a implementacelokálnich rozvojov1|'ch plánri, které."'i ul'' *i.]uou
realizaci.áokurn"n,np.o a prioritamiregionálnichrozvojovj'chptan.i -'gli ,
implementaciregionálnípolitiky Eu na
regionťr 1ui"ZSRR 2005)." "iti
tamtéž). 'r..*ni
-""a-"J'i'r." "i, l rirovnivšakv současné
Na regionální rovni Lzenedyvysledovatpoměmě dobězatímneexistuje,
coz aotraia1i
ky pro naplněníprincipupartnerství.
dobŤeustavené podrnín- -'"}:,"*ilT:TT]:::''11T111íhoza{ow3nín1n9igynartáerstvínalokální
'Ň;;d'J#
Nutnovšakpodotknout,žereálnávyuŽiti
tohotoprincipudoposudznačnězaostiívá,a to pŤedevším ilt,-'::1*"i}*ré::l"^.::,i:T::r.T:aregionálnípoii,itu.l,ir.:...,i
jist,
jestlijižnějaké
takové
partnerswim"'i
*#;il;li#;.il1nilj[?'i]
jeho zakotvenív rámci tétoťrrovně vzhledemt,o..'., ," ními subjektyexistuje.Každopádněje to v zákoně zakotu.no
proběhloaž'nakonci .otu zooí1u.iá.i (zš'nn.,oo, _
vely zákonao podpoŤe pozn. autora), takžeby vmikat mohla..(rozhovor
jednotnéhoregionálního rozvojez roku 2005)'Regio- 'o- R'.Lulu.): ,,v,".iÍ, ,,.o
nálnímaktérrim procesyvyžadují dlouhf časajde to velmi pomalu,1t<rot<
budepravděpodobne;este nějakoudobutrvat,nežsenaučísvé po kráku. .'.""'."..'
možnosti,ustavené zákonem,plně vytržívat. bely tentoprocesby samozŤejmě
mohl bft do značné míryurychlenzávedenímvyššíchzemně a0O tomtofaktusvědčí
samosprávnych některé
tendence,
kterése v pruběhu90.|etprojevovaly
celkrina rovni regionťr. Úrovni,napi. stálevětšioočetno,4fchmunicipalit,t[.! nalokální
* oat.nau"iyáo tc"t'oui"o',.n.
Místosnahkooperativníchsetedyspíšepq.uouuiy.nuhyseparatistické.

144
145
 a naÍízeniv zákoně jižjsou (ZSRR 2005 - pozn. autora), ale ještě se nevyuŽi
vají do témíry do jaké by se využívatmohly. Je to na
rovni lokálních orgánii,
aby se rozhodly' jak ty zákony využívat..(rozhovor s I. Piry).
6.4Závěr
Míraparticipacenejrriznějších
aktérŮ regionální
politíkydoprocesuimplemen
tacepolitikyhospodáŤskéa sociálnísoudržnosti
ve Slovinskuselišís ohl.d.''.
na jednotlivé rovně vzájemného politického dialogu mezi státrrími orgány
a ostatními subnárodními složkami. Na nrírodnírirovni funguje v procesu na.
stavení základních strategickjlch a programov ch dokumentťrpoměrně silny
princip centralizace a koncentrace kompetencí. Subnrírodnísložky maji až na
jisté vljimky (spolupráce na tvorbě jedné z pěti
částíNárodního rozvojového
planu) velmi omezenémožnosti promlouvat do nastavení zák|adnichpravide|
regionální politiky v zemi, čije dokonce ovlivĚovat. Státníorgány se rozhodnč
neŤídítvrzením rrvedenfm v počáteční kapitole tétostudie, Že tot1žsprávn]fch
rozhodnutí lze docílit pouze zapojením co nejširšíhopočfurelevantrríchakté.
ru (viz v!še). Na rovni regionální je poměrně koncepčnězakotven princip
partnerstvíjednotlivych regionálních institucí a subjektí,
avšakklíčovfm pro.
blémemnedostatečného naplĚování tohoto principule neexistencesarnospráv-
nych celkú, které by pŤevzaly část současnj'chŘornpetencístáfu a priitiztly
tak cel!'proces blížetěmto regionálním subjekťťrm' V rámci nejniž8ílokální
riroÝně pak ve Slovinsku existuje v zásadě ukázkové
lesislativní zakotvení
spolupráce mezi nejruznějšímizájmor".fmi skupinami se-spole čnymi zájmy.
Zékon o podpoŤejednotného regionálního rozvoje pŤímostanowje pravidla
zakládáni regionálních managementťt
jako možnfch iÓr pro zapojeniíirokého
spektra nejruznějšíc}rlokálních aktérri.Ani zde však
neáochází k faktickému
naplĎovánítétospolupráce a danéustanovenízákona tak v současnostizttstává
pouhou nevyuŽitou možností.
S ohledem na klíčovévj'zkumné otázky tétopráce tedy |ze konstatovat,
že v konkrétnímpŤípaděSlovinska nemají subnárodni složky možnostpodílet
se na vyjednávání u evropskj'ch institucí po boku stáťu existrrrjetakpouze
a
velmi omezen! formalizovan]f dialog mezi státními
orgány u ,ubn.í,odní.ni
složkami ve věcech nastaveníregionální politiky EU.
Souoásně lze definovat
absenci opravdovédecentralizovanéregionální rozhodovací rovně. Subnárod-
ní složky jsou v některj'ch pŤípadechpouze detašovanlmi pracovišti
stáťních
orgánri (napŤ.blvalá národní agenťurapro regionálniiozvo11 a i v pfipadech,
kdy formální nastaveníexistuje (zejménalegislativní
zakoweni."gionanir,o
146
managemeítu na lokální rovni), nedokážísubhárodní složky futo nabízenou
platformu dostatečněvyužít.
Poměrně lepšísituace a zodpovědnějšípňístupk zakotveníprincipu partner.
ství lze ve k rovině regionri. Na regionální rirovni jsou již
"y'l:d-o:ut .Yztahu
subnárodní sloŽky z velké částiodpovědnéza req1i2aciregionál1e ro^o;orni,cn
programri' 1.iatvorbě těchto plánťrse celkově V současnosti podílí poměmě
širokéspektrum.regio.nálnícha lokálních aktéru,pŤestožejejich zapojení není
Na rirovni lokální existuje rložnost ustavgni subiektu.
zdaleka 665taču1ící. kte-
starosti rnlkon lokálních rozvojorych program (tzv. iegionální
réby měly 1a
management). lato moŽnost však doposud zustává nevyuŽita.
Na základě vyŠezmíněn!'ch znakri lze konstg6y at,že Íea|izaceregionální
politiky u" slo]]l'Y do značnémíry neprobíhá v souladu s deklarávanym
principem ;aolekttvníhoŤešeníregionální politilty EU a bypotéza této studie
tedy v konkÍétnímpŤípaděSlovinska nebyla PotVrzena.
6.5 Použitézdrojq
6.5.l Primárníprame1y
Državni Íazv ojni program 2001*2006.
Enotni prosrafl ski dokument 2004-2006.
E*t"rt )riNOture of_Local Authorities'ResponssibilitiBs i, gsllnsil of Europe Mem_
ber States.Nedat. Internímateriál vládního riŤadupl6 místnísalŤlosprávu a regio-
nální politiFu'
tocal sit|-Government ,in Slovenia, Nedat. Interni materiál vtádního iriadu pro místní
samosprávÚ a regtonálni politiku.
MunrcipLhties in Slovenia. Nedat. lntemí materiál vládního ťrŤadu Pro místnísamo.
správu a regioná|ni politiku.
promotion o1 Balanced Regional Developmentplan. 1999.Ministry of Ekonomv.
Republic sf Slovenia. Ljubljana.
Razpoložtjiva sredstva 2004.2006. Nedat. Internímateriál vládního ťrŤadupro místní
samosorávÚa regionálnípolitiku.
Rozhovor. R' !111. z vládniho riŤadupro místnísamg5právu a regionálni politiku,
ze dne 16.3.2006.
Rozhovor I. Pi? z vládního riiadu pro místnísamospráw a regionálni politiku, ze
'
dne 16.3.2006'
Rozhovor.1. Kokolj-Prošek, vedouci sektoru pro stru(fu1ií|nípolitiku a venkovské
oblasti.Miíisterstvo zemědělství,ze dne l5. 3. 2006.
Rozho.,or 5 y. ŽviPe|j, ŤeditelemVeŤejnéhofondu republiky Slovínsko pro regionální
rozvoj a ,uchovániosídlení slovinslcj'ch zemědělskj'qh otlastí, ze one t o. i zooo.
Statistčiniletopls. zUU.+'
't47
Statistčiniportr615lovenije v EU. 2005. Ljubljana. Statistčiniurad Republike Slovenijc'
Strategija regionalnega razv oja S lovenrje. 200 L Ljublj ana.
Structure and operation ofLocal and Regional Democracy in Slovenia. Nedat. Intenrí
materiál vládního liŤadupro místnísamospráw a regionálni politiku'
Uredbo o regionahih razvojnih progÍamih. 2006. Vláda Republike Slovenije.
Urednotenjepostopkov prijave in izbire projektov iz strukturnou skladov ELl.NedaI.
Interni materiál vládního riŤadupro místnísamosprávu a regionální politiku.
Ustanovipeni ákt Javnega sklada Republiké Slovenije za regionalni razvoj in ohran-
janje poseljen6gd slovenskega podeželja.
Ustava Republifts glovenije: 1991. Ljubljana. Uradni list Republike Slovenije.
Zakon o lokalni sarnoupravi. 1994. Ljubljana; Statistčiniurad Republike Slovenije.
Zakon o spodbujanju skladnega regionalnega razvoja. l999. Ljubljana, Statistčiniuracl
Republike Sloventje.
Zakono spodbujanju skladnega regionalnega razvoja,2005. Ljubljana. Statistčiniurad
Republike Slovenrje.
6.5.2Sekundárnízdroje
Bachtler, Jolur a Downes, Ruth a Gorzelak Grzegorz, ed. 2001. Transition, Cohesion
And Regional Policy in Central And Eastern Europe. Hampshire. Ashgate.
Brinar, Irena u 5.,"1|čič, Marjan. l!pp. of the European Union: the case
''Enlargement
of Slovenia...-Iournalof European Public Policy, |999,č. |2,802_82t.
Bull, Gregory a Balchin, Paul a Sykora, Luděk. 1999. Regional Policy and Planning
in Transition Starcs ofEast Central Europe. Lon-don. Routledge.
Cabada, Ladislav. 20Q5,Politiclcj, systémSlovins&a. Praha. Slon.
Čibe1,Miro. 2oo2. Približevanje Slovenije Evropski {Jniji na področju regionalne
politike. Ljubljana. Fakulteta za družbenevede, Univerza v Ljubljani.
Drozg, Vladimi1 6 pÍemzl, Vilibald. 1999. ,,Instrumentiregionalne politike v Slove-
niji...1Ď Regina 33, č.2/3,,76.84.
Evropská komise. NedaÍ.Danube Space Study' Online text (www.europa.eu.int/
comm,/regionaljolicy/sources/docgener/sfudies/pdf/danube/extraparťexec.pdf).
Fink-Hafrrer, Danica. 1998. ,,Organized Interests in the Policy-Making Process in
yn6l of Europe an Pub li c P o licy 1998, ě. 6, 28 5_302.
Slovenia... .Ior,r
Funck, Bemard .29Q3. European Integration, Regional Policy and Growth. Washing-
ton. World Bank.
Kovač, Zdenka. Nedat. Local DevelopmenÍand Governance in Central, East and
South-East Europz: The Case of Slovenla. on-line text (www.oecd.org/dataoecď56/
8/35125535.pdÍ).
Kušar, Simon. 2004. Cities of Slovenia Tomorrow According to Regional Development
P/ons. onJine 1g1t(www.ff.uni-lj.si/oddelki/geo/publikacije/delďfiles/dela 2ll
016%20kusar.odfl.
Kušar, Simon a Nared, Janez. Nedat. Regional Development in Slovenia.onJine text
(www.zrc-saru. si/Zgdslglasgow /26.pdf),
't48
Ladnik, Iemej.2002. Wjučeuanje Slovenije v strukturno politiko Evropske unie.
Ljubljana. Fakulteta za druŽbene vede, Univerza v Ljubljani.
Lajh, Damjan. 2664. ,'Implementing the EU Structural policy in slovenia... central
European Political Science Review 5, č. l 5' 95_t l 4.
Lajh, Dajman. )Qg!,6.EU cohesion policy in slovenia: preparations
for EU structu-
ral FunQs, How the Slovenian Hen Barches the Et]š Goden Eggs or Not...on-line
text (www. oeue.neípapers/slovenia.preparationsfortheeus.pdf).
Lajh, Dajman. 2004b. Europeanisation and Regionalisation: Domestic change(s) and
structural Netw6vft in slovenia. on-line text (www.oeue.net/papers/europeanisation
andregionalisat.pd0.
Lavtar, Roman.2005. Dokumenil sveta Evrope o lokalni samoupravi center sveta Ev-
rope pži NUK' Ljubljana. Služba vlade Republike Slovenije ,u lokulno samoupravo
in regionalnopolitíko.
Možina, Simona Pavlič. 2000. Fakten íiber Slowenien,on-line text (www.uvi.si/ens/
sloveniďpublications/facts.boolďgerman.pdf)
Mrak, Mojmír' 1999.,,Slovenia:strucfural Funds Komponent.,,Ib revija33,č.2/3,
11'7-124.
Mrak, Mojmir a Rojec'Jvíatija-a Silva-Jáuregui, Carlos. 2004. Slovenia: From Yugo-
slavia to European Union.'Vlashington. World Bank.
Nared, Janez a RavbaÍ, M1.jul: 2003.Izhodišča za spremljanje jn y,gjlotenje regional-
ne politike v slovenrii' on-line texr (www.zrc-sazu.si/gilaisa.Iare_d_RavbarJ3.pdfl.
Nared, Janez. 2gg3. /akonodaja z področja regionalne politike v Si_ovenijiii analiza
njenih učinkovy prostoru.. on-line text (http../lwww.zrc-sazu.si/gilacsNared_43.pdf).
Petrin, Tea. Nedat. Promotion of Balanced Regional Development in sloveniion-line
text (www.europe.eu.int/comm/regionaljolicy/debate/document/petrin_en.pdÍ).
Ministersfuo pro místnírozvoj Českérepubliky, odbor vněišíchvztahri. 2oo4' Pn .
vodc efo ndy Evrop s ké uni e. on.line text (www.strukturaini-fondv.cz)'
Ravbar, Marjan. 2004 Regionalni razvoj v pokrajinski členini Slo,enríe.on-line text
(http://www.zrc-sa2u.si/giam/zbomik/Ravbar_4a_ Lpdf).
Rovan, Andrej a. 2oor.,,The Impotance of structural policy for Slovenia as a Future
EU Member-state..,Ib revija 35, č. l, 86-97.
Šaradín, Pavel. 2004. ,'Slovinsko... |n: Politické a tistavnísystémy7gm[stžedoÚchod-
ní Evropy. Ed. Micbal' Kubát. Praha. Eurolex Bohemia, 385-396.
-
Sarec, Aleš. I975. Jzhodiščai.n temelji za politiko regionalnega razvoja' Ljubljana:
Zavod SR Slovenije za regionalno prostiedko planiranje.
Urad vlade za informiranje. 2001 . The Reform of public Administration and lmproved
Administrative Services. On-line text (www.uvi.si).
Urad vlade za informiranje' 2005. Govt Proposes Sloveniaš Split inlo Two Cohesion
Regions. On-line 1s1t (www.uvi. si).
waymouth, crispin. 1Q96-European (Jnion policy Towards slovenia. Brussels. Euro-
pean University Press.
149

6.5.3lnternetovéportá|y
oficiální portál Administrative Divisions of Countries (www.statoids.cz).
oficiální portál Agencija republike Slovenije za regionálni rozvoj (www.sigov.si/an.)'
oficiálni portál Assembly of European Regions (www'a-e-r'org).
oficiální portál Centra pro komunitní práci (www.cpkp.org).
oficiální portál Committee of Regions (www.cor'eu.int).
oficiální portál Council of European Municipalities and Regions (www.cemr.org).
oficiální portál DrŽavni portal Republike Slovenije (www.e-uprava.gov.si).
oficiální portál Evropské komise (www.ec.europa.eu).
oficiálni portál Evropskéunie (www.europa.eu.int).
oficiální portál Fondy Evropské unie (www.strukturalni.fondy.cz)'
oficiální portál Informacijsko dokumentacijski center Sveta Evrope
(www.idcse.nuk.si).
oficiální portál Javni sklad Republike Slovenije za regionalni razvoj in ohranjanje
poseljenosti slovenskega podeželja (www.sigov.si/rdf-sklaďindex.html)'
oficiální portál Kohezijska politika Evropske unije
(miha.ef.uni-lj.si/rcef/kpeďstrukfu ra.asp).
oficiální portál Mednarodni institut zabližnjevzhodne in balkanske šfudije
(www.ifimez.org).
ofrciální portál Ministrstvo za kmetijstvo, gozdarstvo in prehrano (www.mkgp.gov.si)
oficiální portál PredstavništvoEwopske komisije v Sloveniji
(www.europa.eu.inťslovenia).
oficiální portái Regional policy - Inforegio
(v/ww. http://europa.eu. inVcomm/regionaljolicy)
oficiální portál Register predpisov Republike Slovenije (www'zakonodaja.gov.si).
oficiální portál Skupnost občin Slovenije (www.skupnostobcin.si).
oficiální portál SluŽba vlade Republike Slovenije za lokalno samoupravo
in regionalno politiko (www.svlsrp.gov.si).
oficiální portál Statistčiniurad Republike Slovenije (www.stat.si).
oficiální portál Strukturni skladi EU v Sloveniji (www.gov.si/euskladi).
oficiální portál The Congress of Local and Regional Authorities (www.coe.iníť
congtess/Default_en.asp).
oťrciální portál Urad vlade za informiranje (www'uvi.si).
oficiální portál ZastoupeníEvropské komise v Českérepublice
(www.evropska-unie.cz).
oficiální portál ZdruŽenje občin Slovenije (www.zdruzenjeobcin.si).
150
7.
P R l N c l P P A R T NE R ST V í
A EVRoPSKÁ REGloNÁltrtíPoLlTlKA - zÁVĚR A sHRNUTí
VírDoČrnr-
Evropská regionální politikaje obecně považovánaza kolektivní arénu'v rám-
ci niž dochiní k čast!.ma:Úrzkyminterakcím mezi rtnnymi aktéryregionálních
zájmi a veŤejn;fmsektorem. Navíc, participace aktéruregionálních zájmri na
rea]'izaciregionální politiky je povaŽována nejen za legitimní, ale i za vhodnou'
ne-li nezbytnou. Vfzkumn m nástrojem a téži projevem kolektivního charak-
teru regionální politiky je princip partnerství- tedy tuká spolupráce mezi ve-
Ťejnfmi subjekty (Evropská komise, státníorgány, samosprávy) a zájmovymi
aktéry.Nastavení a posléze i naplnění principu partnerství ovšem závisi na
jednotlivych členskych státech, cožje do jisté míry divergence vriči ambicím
ustavit z partnerstvínosnou a obecnou zásadu evropské regionální politiky.
Cílem práce tak bylo ověňit hypotéan,zdaÍealizace regionální politiky ve čty-
Ťechvybran1ichzemích (ČR,Německo, Francie a Slovinsko) probíháv souladu
s deklarovanym principem kolektivního Ťešení regionální politiky EU, zda je
v těchto zemích vybudována dostatečnáplatforma pro naplněníprincipu part-
nerství a zda je tato platforma i relevantními aktéryvyužívána.
První pŤípadovástudie věnující se Českérepublice poukázala na četné
for'malizovanékanály mezi aktéryregionálních zájmri (hlavně tedy Asociace
krajri CR a Svazu měst a obcí ČR) a Státnímiorgány (pŤevámětedy Minister-
sťvopro místnírozvoj ČR;. tento formalizovany politickj'dialog má však své
tŤecíplochy. Jednak se jedná o relativně novou záležitost,s nížnemá ani jedna
stranavelkézkušenosti,ataktéžje stále ještěpatrná určitánedrivěra zájmovych
aktéruspolupracovat se Státnímaparátem. obecně je moŽno konstatovat, že
formálně je v ČR princip partnerstvívhodně nastaven,nicménějeho efektivní
naplněníje stále j eštědlouhodobá záIeŽitost.
Mimo formalizovany politick! dialog na státníurovni je moŽno vysledovat
v ČR i snahu vybudovat partnerství na regionální rirovni ffÚsci a rirovni
lokální (mikroregiony' MAS apod.).V těchto pŤípadech je ještě více patmá
nezkušenostparticipujícíchsubjekrribez ohledu na to, zda sejedná o samosprá-
vy' VUSC, rozvojové agentury čijiné zájmové skupiny. Regionální a lokální
151
 partnerstvíje však pro efektivní fungování evropskéregionální politiky zcela
ně definován v pŤípaděimplementace regionální politiky EU, byl formálně
klíčové.
zakotven teprve relativně nedávno (v menšípodobě v roce 1999, zgvÍubněji
Druhá pŤípadovástudie se zaměŤilana ana|fzu principu partnerstvíve slo-
pak ziíkonem o podpoŤejednotného regionálního rozvoje z roku 2005). Lze
žitémmnohoťrrovřovémsystémuSRN. Německo jé v určit,j,chohledech zce|a
tedy pŤedpokládat,žvpostupem času,a piedevšímv souvislosti s plrínovan]fm
ojedinělj'm pŤípadem, je|ikoŽ je zde víceneŽjinde decentralizováno Ťízení regio- zavedením vyššíchrizemně samosprávních celkri na regionální ťtrovníby tato
nální politiky. Ve svégesci ho nemá státjako takovy' nj'bržjednotlivé spolkové
formální pravidla mohla bft postupně naplĎována.
země. Iiž tento moment je projevem principu partnerství,nícméněspokojit
se s tímto vysledkem by bylo hrubé zjednodušení.V Německu totiŽ existují
ještědalšínižšíurovně, kde probíhajíčetnéinterakce mezi veŤejn!'msektorem
azájmovymi aktéry.Jedná se o roveř regionri a o ťtroveř lokální (kraje, obce
atd.).ZéroveĎje nutno podotknout, že na všech zmíněnfch rirovních dochází
k ruznfm modelrim zapojeni aktéruregionálních zájmri, a to variujícíod spíše
formálního či nominálního partnerstvíaž po relatirmě propracovan;|korpora.
tivní systém' v rámci něhož se mohou zájmovi aktéŤirovnocenně podílet na
rozhodovacích procesech. obecně je však možno SRN považovat za ukázkov y
pŤíkladzemě, kdeje princi| partnerstvínejenŽevhodně nastaven,ale nabízené
formální platformy jsou téŽve většině pŤípad i využívány.
TŤetípŤípadovástudie se věnovala aplikaci principu partnerstvíve Francii.
Francie je země s tradičněcentralisticky budovan;fm systémemstátní správy.
Francie byla do 80. let silně centralizovanou zemí a současnásituace je pozri.
statkem tohoto stavu. Tento moment se odriížína relativně malémíŤezapojení
aktérťr regionálních zájmri do realizace regionální politiky, resp. na neustálé
snaze státu zasahovat do co možná největšíhookruhu oblastí. Francouzsky
stát sice postupně pŤenáší rúznépravomoci na regiony, postupuje však velmi
opatrně a zárovei se snažíudržetvliv. PŤestoženeplatí tvrzení, že vyššímíra
decentralizacepŤinášíi efektivnějšínaplněníprincipu parurerství,pŤíkladFran.
cie dokládá, že silná pŤítomnoststátu na jednotlivfch rozhodovacích ťrrovníclr
(statníťrroveĎ,irroveř regionri a lokální riroveř) mrižemít za následek sice for-
málně četnézapojenízájmovych aktéru,ale reálny vyznamtakového zapojení
(vesměs se jedná o konzultativní fÓra) je hypoteticky.
Konečně čtvTtápŤípadovástudie analyzovala míru naplnění principu part-
nerství ve Slovinsku. Slovinsko je - částečněi vzhledem k poměrně malÓ
roz|oze svéhorizemí_ zemi velmi centralistickou, což se odráŽíi na nastavení
regionální politiky' Na státnírirovni nedochází téměŤvribec k zapojování sub.
národních slože'kdo implementace, monitoringu a evaluace regionální politiky
hospodáŤskéa sociální soudržnosti.Do značnémíry formální nastavení pak
existuje na tírovníchregionální a lokální. V těchto pŤípadechvšak rozhodnť'
nedochází k reálnému naplnění principu partnerství.V konkrétnímpŤípaclč
Slovinskaje však nutnézohlednit fakt, že princip partnerstvítak,jakji obec

I(RA|.0VÉ
I|RA{}E$
Ul{|vER[|TÁ
,1

152
UNIVERZITNIKNTHOVI'IA 153
2.