Q,

t! $
A,
6 2 "
'Jrx
02
a > u
% xa
= e
o .g
c
'a, a, ya,
0 =-
 O U S A H

Skriptum r d b$t pomhokou p f i p E e ~ i i k & c hz piiedmlitu J e t o n o d konetruicce pro

etudenty v den& i dhlkov8m s t u d i u na smerech Bkonomika a f i s e n f etavebnictvi a .
Str .
.
automatizovand ~yat6myiiizeni . 1 P ~ ~ E D P J AUETON
T~

1.1. Podstata a konstrukEni zdsady ...............................

Skriptum obsahuje zdkladni vfklad a o b l a s t i technologic a dimenzodni prvkb
1.2. ~ e c h n o l o g i epfedpinSni ......................................
. .
z pfedpjat6ho betonu* jakoi i d k l a d y t f k a j i c i a e n a v r h o d pozemich a h i e & -
skfuh staveb 0 n a v r h o v h i mostnich staveb p o j e d d v h skriptum citovan6 v l i t e r a - 1.2.1. Pfedem piedpinan$ beton ...............................
t& pod bodem [22J Skriptum t e d y pokr$v& z&ladgf rozsah picedn&Sen6 problematiky . 1.2.2. DodateEni p f e d p h a n j beton ...........................
Fro h l u b j i studium j e uveden ne konci s k r i p t a keznam l i t e r a t u r y . .......
1.2.3. P r u e z y prvkfi, u s p o f b d h i v f z t u i e v konstrukci
'
Teoreticlcc6 e k l n d y z o b l a s t i n a v r h o d n i jsou a p l i k o v b y ne ustanoveni ~ S N 1.3. lateri&ly pro pfedpjatf beton ...............................
73 1201-36 .nl!nvrhovdni betonovfch konntrukcim a dal3ich n&vaznfch norem uvedenfch 1.3.1. Poufivan6 m a t e r i a y ..................................
. 1.3.2. Pfedpinaci vfztug ....................................
1.3.2.1. Mechanick6 v l a s t n o s t i pfedpinacich o c e l i ....
v seznamu l i t e r n t u r y

.
?lovb poziurtky v oboru b e t o n o e c h konstrukci* k t e r 6 s e promitly i do normovJich 1.3.2.2. O c e l i - p r o pFedpinaci vfztu: .................
pfedpish* vedly k n u t n o s t i Jplnkho pfepracovbf s h i p t a DalZiim z&v&n* dinrodem 1.3.3. Beton ................................................
ZZsady vyietfov6ni pfedpjatfch konstrukci ...................
pro p f e p m c o v h i n k r i p t a b y l a okolnostB ie p h o d n i slcriptum obsahovalo i Eiseln6
1.4.
1.4.1. S t a d i a v y 8 e t f o v h i pFedpjat6 konstrukce ..............
ppiklady a ponitcky pro cviEeni a nemohlo t a k pokrft celf rozsah-pfedn6Pen6 proble-
.
matiky Einoln6 pfiklady z o b l a s t i navrhovini konstrukci budou obeahem dalsiho
.................
skripta. kterd bude urreno pro cviEeni . . . . 1.4.2.
1.4.3.
Obdobi n a p j a t o s t i pfedpjateho p r G e z u
VJipoEet n a p e t i v pr6Fezu pfedpjatk konstrukce ........
Dikuji Gem EtentiNm z a upozorngni na nedopatFeni* popfipadL i tioltov6 chyby. 1.5. P f e d p i n a ~s ~i l a ..............................................
kterk s e v t e ~ t uvyskytly . 1.5.1. ZQkladni n a p e t i vgztuie ..............................
1.5.2. UrEeni zakladni piedpinaci s i l y ......................
Autor . 1.5.3. Ztrdty p i e a p e t i ............... ...<..................
ii

1.6. Dimenzovhi prvkh z pFedpjat6ho betonu ......................

1.3.1. VSeobecnE ............................................
1.6.2. ?tezni atavy poruseni .................................
1.6.2.1. Zisady vfpoEtu ..............................

momentem - jednorbzov6 nam&h&ni .............

1.6.2.2. l e z portkeni nox%&lovou s i l o u a ohybovJim

1.5.2.3. ?.lez
............................
porueenf nono&lovou s i l o u a o h y b o ~
momentem - unava
1.6.2.4. ldez poruseni posouvajici s i l o u ..............
...................................
1.6.2.5. Kotevni oblast. poruseni soustfedinftn
namAhhim
1.6.2.6.
......................
Poznemky k n&vrhu s t a t i c k y n e u r r i t f c h
pfedpjatfch konstrukci
1.6.3. ............................
l e z n i stavy p o u 2 i t e l n o s t i
1.6.3.1. Mezni s t a v pFetvoFeni .......................
1.6.3.2. Mezni s t a v vzniku t r h l i n ....................
1.6.3.3. .....................
Mezni s t a v Bifky t r h l i n

2.1. ...........
Poetup n&vrhuj souEdeti p r o j e k t u norrnd konatrukce
2.2. Volba materi4lu .............................................
2.2.1. Deton ................................................
2.2.2. Drub v f z t d e .........................................
................... ..... - ... .......
Q Jaroslav ProchBzka, 1990
ISBN 80-01-00240-3 . .
. . .
.,
 Str.: Str.:
2.3. Tvar prllPezu ................................................ 65
5.2.4. S t h o v 6 prvky s r b o v o u soustavou .................... 187
2.4. s t a t i c k C ach6ma konstrukce .................................. 5.2.5.
............................
Rozdaleni vodorovn6ho z a t i i e n f
n a j e d n o t l i v h noan6 prvky
5.2.6. Stlinovh nosniky ......................................
2.6. ~ v l i i t n o s t indvrhu montovanJ'ch k o n s t r u k c i ...................
2.7. Jednoduchh konatruklini prvky ................................
2.7.1. PFeklady nad okny a dveimi ...........................
2.7.2. Dalkony, pfistPeriky nad okny, fimsy ..................
2.7.3. Schodiitg ............................................
2.8. Styky d i l c 6 montovanfch k o n s t r u k c i .......................... 6.2. Zikladov6 p a t k y .............................................
....................
6.2.1. Z&ladov6 patky 2 prosthho betonu
6.2.2. Z&ladov6 patky z e Zelezobetonu ......................
3.1. ~ o n s t r u k l i n iuspoPadAni a zdsady a t a t i c k d h o vyHetfov&ni ...... 6.3. Z&ladovh pasy ..............................................
...........
6.3.1. Z&ladov6 p i s y pod p r l l b i i x h i nosnfmi zdmi
3.2. Deskov.4 s t r o p y s nosnou v j z t u i i v jednom sm6ru .............. 6.3.2. ...............
ZAkladovG p6sy pod j e d n o t l i v h i s l o u p y
6.4. ZJkladove desky .............................................
.............................. 6.4.1. Zdkladovi desky pod n o s n h i s t i n a m i..................
3.4.
3.5.
EfiZem vgztufen.4 s t r o p n i desky
S t r o p n i desky hPibovd a bezhi.ibov.4 ..........................
6.4.2. Zakladovd desky pod o s a m 6 l h i bPemeny ................
3.5.1. VBeobecn6 ............................................
3.5.2. StatickG pllsobeni a vyztuiov&ni ......................
3.5.3. >imenzov&ni ...........................................
6.6. Pilotov6 ziklady ............................................
O s t a t n i typy h l u b i n n j c h zbklade .............................
3.5.4. KonstrukEni pokyny, v y z t u i e n i ........................ 6.7.

7.1. 0pBrnd z d i ..................................................

................
7.1.1. OpGrn.4 zdi Z prostdho betonu .........................
4.2. ~ a t i i e n ia s t a t i c k d c h o v i n i priunyslovjch ha1 7.1.2. Opirn6 z d i z e felezov.4ho betonu ......................
4.3. ~ a z n i k o v system
j ............................................ 7.2. Zdsobniky ..............................................F....
...................
4.3.1. Vaznikovj s y s t e n m o n o l i t i c k ~ c hh a l 7.2.1. R o z d i l e n i ............................................
4.3.1.1. Jednolodni h a l y ............................. 7.2.2. KonetrukEni uspoPdddni zJsobnikP .....................
4.3.1.2. ..............................
~ i c e l o d n ih a l y
............. 7.2.). S a t i i e n i zasobnikll ...................................
4.3.1.3. R6mov6 vazniky a j e j i c h d e t a i l y
..................... 7.2.4. S t a t i c k i p b o b e n i prvkll z6sobnik6 ....................
4.3.2. Vaznikovj syst6m montovanjch h a l ...................
7.2.5. V y z t u i o v h i n o s G c h p r v M z i s o b n i H
7.3. PlddrZe a vodojemy ...........................................
7.3.1. Konstruklini uspof8dAni ...............................
7.3.2. Z a t i i e n i a e t a t i c k 6 pllaobeni .........................
Z d s a d j v y z t u i o v d n i ...................................
5.1. KonstruitEni P e i e n i .......................................... 7.3.3.
...............................................
5.1.1. K l a s i f i k a c e konstrukEnich syathmt .................... 7.4. C h l a d i c i vliie
...............................
.....
5.1.2. Tvarove F e l e n i a a p F a i e n i s v i s l j c h nosnjch prvkll 7.4.1. Konstruklini uspoPdddni
......................
......... 7.4.2. Zatiieni a statickd v y g e t h v h i
5.1.3. Proatorov6 r o z m i a t i h i a v i s l i c h nosnich prvk6
5.1.4. Z a j i B t i n i vodorovne t u h o s t i d s k o v j c h budov .......... ...................................
7.4.3. Zdsady v y z t u i o v h i
5.2. S t a t i c k d p6sobeni a v y z t u i o v h i noan.tch k o n s t r u k c i .......... 7.5. K0rniny ......................................................
.............
5.2.1. R h o v 6 konatrukce .................................... 7.5.1. KonstrukEni uspo%&i b e t o n o d c h kominj.
.........................
5.2.2. S t b o v 6 konstrukce ................................... 7.5.2. Zatiieni a statick6 pbobeni
7.5.3. Zbsady v y z t u l i o h i ...................................
 .... .... .... ... ... ...
......
1 . .
.... .... .... ... ... ...
I . .
... ... ... ... ... ...
1 . .
......
... ... ... ... ... ..
I . . .
.. .. .. .. .. ..
..... ..... ..... .... ..... .....
......
... ... ... .. ... ...
:. .: * g a
i i;H;;
. .$HZ3
:
S P
. o m 0
Y a
ia,f!-
:b$$$$ O Y W
gi;,es'i
a*....
k ? S ? P ?
p?.;;
 a oba prvky doaihnou meze porm5eni pPi pFibliZniS stejn4m z a t f l e n i ; p h d p 6 t i tedy
Podstatu pfedpjateho betonu l z e nAzornti vysvtitlit, vychizime-li z pkdpokladu
pr11in6ho c h o v h i konatrukce. Vneseme jakJimkoliv zpbobem do betonovdho p k u e f l u
P a t o nejdfive tak, Ze t a t 0 s i l a bude peeobit v t t i l i l i t i e k u (obr. l.la); naptiti
/ nevede ke zvjiienf h o m o s t i prvku.
V praxi s e p o u l i d phdpjat6ho betonu p&dHn& pro konatrukEd prvky nam&and
vyvolwe touto s i l o u bude v c e l 4 m rozsahu p r w e z u s t a 4 a ' k r a j d n a p i t i v hornich vntijgim zatiHenim na ohyb a tah. Prvky z pfedpjatdho betonu a e uplatiiujf evl&t& u
vlAknech s e bude ro-t. n a p i t i ve vlAknech dolnich, 6hp = Cdp .~hd~oklddejme, konstrukci, k t e r 4 maji b f t vodottisd, u konstrukci v&t&ichrozptiti. u konstrukci
s e stlaEenou konstrukEni vjlikou, u konstrukci podroben$ch dynemickfm JEinkilm apod.
i e t e n t o prvek bud8 v konstrultci p b o b i t jako prostf nosnfk, k t e r j m i p i e d g e t rov-
nomErn6 zatikeni. GEinkem tohoto z a t i i e n i vznikne v noaniku kladnf ohybovj moment Za hlavni vjhody pPedpjat4ho betonu o p r o t i ielezovdmu betonu ee obvykle pova-
,
I k t e r i vyvodi tlakove naptiti v hornich vlAknech 6;lf a tahov.6 naptiti v dolnich
vlhnech Gf . SeEteme-li naptiti od pfedptiti a rovnomtirndho z a t i l e n i , obdrtime
t l a k o v i naptiti v hornich vl6knech 6;1 a tahovd naptiti ve vlAknech dolnich cd .
iuji:
a/ zv&tlieni odolnosti p r o t i vzniku t r h l i n (protoHe p h d p t i t i z a j i i % u j e v beto- ,
nu tlakovou rezervu),
PoZadavek 8nfZenf na nulovou hodnotu' by pPi s t e j n 6 v e l i k o s t i ohybov6ho momentu b/ zapojeni celeho pr&zu betonu do noend funkce (zmedeni prWezovfch roznii-
,
!,! vedl ke zvfseni predpinaci s i l y P
1 . l a vyznaEeno E&kovan&). Timto s e vlak zvyliuje i naptiti % Nebylo by tedy roz-
umn6 (nejsou-11 jin6 dbvody) pfedpinat ohjbar16 prvky dosthdnti p b o b i c i silou, a l e
.
k t e r i by vyvodila zvfliend predptiti (na obr. r b a t i m zmenseni i v l m t n i tihy, zvtittieni t u h o e t i priihzu a tim zmedeni
def ormaci),
C/ menzeni spotreby betonu a o c e l i ( l z e plng N i t jakoetnfch b e t o d 8 vel-
je na mistti pouiivat zpbobfi naznaEedch na obr. 1.lb a i 1.1d. Vhodnou volbou p h o -
b i 5 t g piedpinaci e i l y l e e dosehnout p f i s t e j n e v e l i k o s t i ohybov4ho momentu M a
kou pevnosti v t l a k u i jakostnich o c e l i s velkou,pevnosti v tahu - oboji
vede ke zmeGov6ni prihzovJch rozmzrfi a s n i i o v h i v l a e t n i t i h y ; E i m j e
zrnenSen6 p i e d p i n a c i ' s i l e tlakoviho napeti v celem prbfezu (obr. l . i b ) , neb0 dosi-. vtitHi pevnost pouiitdho betonu, tim vyliHi milZe b f t zavedend pfedptiti a tim
hnout nulov6ho napeti cd (obr. 1 . 1 ~ ) . Nrkdy s e z b s r n t i v o l i jelits mengi pfedpina- vtitsi bude p f i zvolen$ch pr-zovich rozmgrech mez porugeni priWezu; E i m
c i s i l a , t a k t e v dolnich v l a n e c h mohou vzniknout m a l i t a h o d n a p i t i , popF. v ni- je v y G i pevnost oceli, tfm m6nti je j i ti-eba aby s e doe8hlo.poladovan8ho
k t e r i c h pFipadech l z e p f i p u s t i t v taZend o b l a s t i i vznik t r h l i n omezend Sifky. pfedpeti),
V dalliim pro nAzornost d,' zve$seni odolnost i p r o t i dynamick$m riEinkh a stPidav6mu namahdni (tlakovgin
porovnejme c h o v h i pfedpja- piedp6tirn a odolnosti p r o t i vzniku t r h l i n ) ,
,Q' t4ho a ielezobetonovdho noe-
.'u, --P&D~J.~.-,. . 9 e i ~ ~ z e/ zvgtireni Zivotnosti konstrukci (odolnost p r o t i vzniku t r h l i n apod.).
fi: n i h (obr. 1.2).
3 Piedpoklidejms, i e budeme Vjhody pFe'dpjat6ho betonu e e vliak vykupuji vgtHi pracnosti (vztahujeme-li pra-
/
sledovat zAvislost prihybu covni dobu na objem vyrobeneho betonu), zmengenou v3irobnosti (vztahujeme-li objem
/ ~ = K rzoBr.ro.
L ..ivr,.v PXGR'KZ iieni dvou rozm&ove betonu na piidoryanou plochu v*obny), vySHim nhokern na i n v e s t i c e do e o b n i h o za-
s t e j d c h pIvk& vyztuzedch fizeni, vyi3i n&oEnosti na jakost vstupnich surovin a j e j i c h zpracodni, vy68imi
pogadavky na odbornost a zkuirenost pracovnfW a ntikdy i vygsi cenou konatrukce;

k
/ o c e l i s t e j n i jakosti, jednou
k? / vrak v i z t u i piedepneme a po-
/ 1.2. Technologic p f e d p i d n i
druh6 j i ulogime do betonu
v nenapjatem stavu. Podle technologic p i e d p i n h i r o z e z d v b e v z&aadE. konstrukce pfedem p h d p j a t e
Y : A Pokud bude na Zelezobetonovj a konatrukce dodateEng pfedpjatd.
vc nosnik pimobit z a t i l e n i men- 1.2.1. Piedem piedpinan.$ be=
I : PRJHYB-
i f neg f I , nevzniknou v PFedpinaci vJiztG n a p j a t i mezi roapGrami s e zabetonuje a po zatvrdnuti betonu
Obr. 1.2. ~ d v i s l o s tz a t i i e n i na p r b y b u pro ntim trhlinky, t a h 0 ~ 4napeti s e uvolni ze ::pojcni s rozptirami. Rozpka mSe b i t vytvofena bua samoetatnjm ko-
Zelezobetonovj a pfedpjatg nosnik. pfeneee beton a z d . . i s l o s t tevnim z&ladov$m blokem ukotve* do podloii, nebo tuhou p h d p i n a c i drahou, ev.
prhhybu na z a t i i e n i bude pohyblivou formou s kotevnimi Eely.
pFibli2n& l i n e h r n i (bod A ) ; dallii zvflieni z a t i k e n i povede k t r h l i n k h v taien6m be- V komtrukcich pfedem p f e d p i n d c h s e pfenASi pfedpinaci e i l a z v j z t a e do be-
tonu, k t e r J se takto bude postupnti vyluEovat ze spolupimobeni e n s u t r a n i Osa s e tonu eoudrinoatf a t o na tzv. kotevni delce 1 . . K prenA8en.f s i l y do betonu napo-
bude posouvat znaEn6 r y c h l e j i k tlaEend hranti pr-ezu. Jak potom z i v i s i prihyb na mahA jestti tzv. Hoyerbv efekt ( v i z obr. 1.3). ' Vmietti, kde &At v b i h i do betonu,
z a t i t e n i , je vyznaEeno Ekkovanti na obr. 1.2. \ kleene napeti vJiztuYe na nulu, E i m l s e &it pod6lni zlrrAti a pfiEnB r o z t h e . Smi-
r
ZatiZime-li piedpjatf no nik zgtigenim f l ,
bude v celem rozsahu betonoveho rem d&le do betonu pfiEn6mu r o z t a f e n i drAtu b r M beton; t a k vznikd konickf t v a r
p r E e z u jest6 tlakovi nap8ti. Proto p f i z ~ l i u j i c i m80 zatiZeni z b t A v i z&vi010St drdtu, k o n i c i t a je vsak nepatrnA. Vlivem d o t v a r o f i e e t e n t o JEinek Emem podstat-
zatiZeni na prJhybu a t a e pfibliZne l i n e h i . Teprve a t doeahne zatigeni hodnoty nti m e d u j e , takke v l i v Hoyerova efektu na zkrdceni kotevni d i l k y pfedpinaci d z t u -
(bod B), doe8hne s f l a v takenem betonu pr&v&mezni hodnoty. To e e projevi t e ; . je malf.
f2
ihned p f i d d s h zv$8eni z a t i l e n i , kdy v betonu v d k n o u trhlinky, prvek zaEne pa-
Vzhledem k tomu, f e kotevni dblka h:adkfch patentovan$ch drat& je 120 150
s o b i t jako telezobetokwvj a velikerj t a h musi pFevzit v j z t u l ; p r h y b y poroetou po-
prb8r6 dr6t8, je t i a b a v o l i t dr&ty maljch prihnkh (cca 2.0 & 3.0 ma). KotevPi
d l e ktivky, kterA je na obrAzku vyznaEena plnti a poroetou daleko r y c h l e j i n e t tomu
d.6lku l z e zlmbtit ripravou povrchu drdta v t i a k y nebo j e j i c h apl8tAdm. event. Zla-
bylo u prvniho aledovadho prvku. Hi ddlifm z a t i l o v h i a e obti kfivky k eobti b l i t i &him. 4
 Je-li pro p h d p h c f vfztui uZit patento- Vfrob.4 ve fonnich mtie b$t zaFizem v p o b t a t i d v h a zpiboby:
vanf &At, oznaEuje se pFedem pFedpjatf beton a/ pFedphaci vJizM s e akld :6 z potSebn6ho poEtu seaostatnfch &&t& vz6 jemnB
v uZ&im smyslu jako Btnmobeton, p f i pouZitf nespojen$ch,
l a n me ngkdy pouZfd tg3i n 4 m lanobeton. b/ piedpinacf e z t u i j e slofena z tyEi ze s p e c i w c h v 4 l c o w c h ocelf, H e r 6
I , .... jsou na obou koncich u p r ~ v e n ypro k o t w d E e l formy (napf. navafenim boEnich
Nosnk prvky s e z t d f p~edempfedpjatou e e vy-
NAP+'
,
r d b g j i ve speciallzwan$cb zAvodech, a to: ~ F i l o i e k , a i - n b f ~ ~hlavic
~ -
apoa.1. TrEe we napfnaji e l e k t r o t h e r m i c ~ pfea-
''~7~'' 8/ ~ a d ad f i c ~souzeens na m d p i n a c i & h e , p i n u elektroohFevem. OdporovJim teplem -01- mfichodem elejktrick6ho prou-
du s e tyEe p r o d l d i a v tomto s t a m s e uloHf do formy. Chlattnutim tyEf s fix-
b/ k d d $ d f l e c m1Gf v o c e l o d formi.
i
I
ov& konci s e v nich vyvodf poZadovan6 tahov6 napgti. Po zatvrdnutf b e t o m
s e p m k uvolni z formy, Eimk s e piledphaci sila vnese do betonu.
Beton l z e tak6 p F e d p h t tfm, Be s e do ngho vloLi kabely oFedem p h d p ~ & .
Na JHdro z ocelovk trubky obalenk
: 's f f u ~ ~ r ' ~ o s r /
obr. 1.3. ~ o y e r he f ekt. i z o l a c i (zabrt&jici p i i l n u t i betonu
k jdaru) se navl6knou aistanEnf prs-
tence elouitici za p o U a a d a e navi-
peduinacf d r & q (obr. 1.4) jenfch dr&M (obr. 1 . 5 ) . M t y s e
jeou a% 200 m dlouhe s mohut+i op- bloky ~ F Ikoncich. Mezi k o n c o h i bloky ukotvi v hlavicich naaazenJich na kon-
s e napin6 v f z t d . Jeko ~ z t u B es e pouZiv4 pFevGn€ patentovaniho dr6tu ve forms Obr. 1.5. Schema pfedem p i e a p ~ a t 6 h o c i c h trubky. Klavice je s l o i e n a ze
sP6tanJich drPtP nebo len. ISejjednoduBBi je r o v d vedenf pFedpinaci vfztufe; je kabelu s hlavici. avou E h t i vz6jemhZ teleekopicky po-
v5ak take mofnk napnutou v$zM v urEitfch mistech stehnout k pFedpinaci &&ze (na- souvateln$ch. Vnitfni Edst s e opPe
pi. tak, i e vfztuf ve stSM E h t i prvku je niZ neZ v E b t e c h krajnich). Misto s t a - o jbdro, vngjii, ve H e r 6 jsou pFipevnZny drkty, s e napne pomoci l i s u . KoneEnB. po-
loha obou Edstf se z a j i s t i u t d e n i m matice. h d t y jeou navinuty v k F i f u j i c i c h s e
a v urEe&h mietech z d i t aoudrlnost piedpinaci vfztuZe s betonem jejfin obalenim vinutich, aby by1 m 5 e n t o r z n i 6Einek pFedpinacf vfztufe, s n a z i c i ae rozvinutim
nebo navleEenim t m b i c z urn816 hmoty (tzv. separace v j z M e ) . i*l:y s e vybe- zkrdkit s v o j i ddlku. ~ C s t a n E n iprstence z a j i s f u j i doetatern6 obaleni pFedpjatfch
t o n u j i obvykle za p o u i i t i p o j i z d d h o betonovaciho zafizenf. Jednotliv6 prvky jeou drdtfi betonem a zabr&uji vyboEeni Stihl6ho t l d e n k h o j6&a. HotovJi pFedpjatf kabel
od eebe oddeleny piefiikami, pFipadn6 pFi eouvisl6 betondfi po cel6 drbze l z e po rre osadi do sprdvn6 polohy v bednsni* pFiEemZ hlavice vyrnivaji ven. Po zabetonod-
zatvrdnuti betonu prvky oddZlit rozPezMm karborundovou cirkul&rni silou. N€kdy n i s. zotvrd.cuti betonu prvku s e hlavice odstrani a j&&o v y t h e . S i l a v napjatfch
m6 pFedpinaci dreha i boEni s t € n y ( t v a r k a n a u ) , aby ee v n i d d y pmky propahvat. &&tech s e pFedBi soudrinosti do betonu. Jd&o s h l a v i c i je i n v e n t h i m zGfzenim.
Piedem pfedpjatfch p r v l~z e s vfhodou pouiit v taiend o b l a a t i p r S e z u
k o n s t r u k c s p e c h (napf. obr. 1.6).
Spoluphobeni pPedpjatdho betonu s nepfed-
p j a t h je tPeba z a j i s t i t betonii%kou vjrztuZi
vyEnivajicf z betonu pFedpjat6 E Q s t i , neb0
p r o c h k e j i c i otvory v n i vynechanjmi* jakoi
i vhodnou tipravou povrchu betonu na styko-
vgch plochich.
P A ~ O U-
jp. Obr. 1.6. Deska vyztuifed strunobetonovfii
Obr. 1.4. Schema pFedpinaci drehy.
prefabrikdty.
S7RON.Y P ~ > B / A T E
Pro ~ r o t e p l o d n iploBn$ch prvk3 na nakrytfch &&6ch l z e s vy%odou pouitivat elek-
~ o & i t f b e t o n u vfeaem pfed~inan4ho
t r i c k 6 vyhfivaci pobfvky. ~ d i i mofnosti
f urychlov4ni tvrdnutf betonu je pauZitf
P h d p i n 6 n i pPedem s e v souEaen6 dob8 p o u i i d zpravidla jen pPi 11wmadn6 v$robg men-
odporovdho topndho izolovan6ho drAtu, H e r $ p f i d d f t e p l o do betonu tdmlf beas
Bich pr~fabrikktfi, zejm6na stropnich a stfeiinich desek, t r h f i , vaznik3 apod. Byly
z t r 4 t . UrycNovhf tvrdnutf betonu je dtllaBitk,,nebot pbdatatnl ovliviiuje vyuEitf
vsak provedeny i tkiHi mostnf nosniky s vJiztuBi pPedem piledpjatou.
pFedpinacf d r a y .
Ndzory na nejvktsi d6lku prutfi vhodnou pro pi;edpinbi pFedem s e r b n f (u n h
VPoba v ocelovfch f o d c h
j e apimob v h o w pPi pbov6 vjrob8, kdy je moBnd e o b u v Sirok6m rozeshu mechard-
18 aZ 24 m ,
v zahraniri ai 36 m). Pro to&i e o b u pfedem ~ f e d p j a t f c hprvM ne-
jsou vhodn6 t € f k & p ~ k ys ohledem na dopravnf potife.
zovat a automatizovat. KGdf v y r 4 b W d i l e c m i svou pevnou lotmu na niB 6s pi'-e&a-
j i t l a k y napjat6 v$stuZa dokud beton nezatvrdne. PFi pfedpin4ni je t i e b a vZdy poEitat s velkfmi investicemi do ~ f r o b n i h o z&f-
z e d . PPi dostateEnk s e r i o v o a t i a plynulim odbytu j e +ak moHn6 +obnf p0atup me-