Seo Kniha

Optimalizace pro vyhledvae - SEO
Jak zvit nvtvnost webu
Ing. Radim Smika
Knihkupectv Jasmnka, Dubany www.jasminka.cz
Pedmluva
Optimalizace pro vyhledvae
Pedmluva
Jeliko paprov verze knihy je ji vyprodan, rozhodl jsem uvolnit tuto knihu v elektronick podob. Elektronick podoba vak neznamen, e lze sti knihy koprovat bez uveden zdroje nebo bez povolen autora. Pokud shledte zde uveden informace za uiten, budu rd pokud se o tto knize zmnte svm ptelm, a ji stn nebo teba na svm blogu. Praktick ukzky jsou pouity z inzertnho serveru Bazos.cz a z internetovho knihkupectv Jasminka.cz z roku 2004. Od t doby se Bazos rozrostl o vce sekc a slovenskou verzi. Prmrn nvtvnost podle serveru Toplist in 30000/den. Slovensk verze m pak nvtvnost 12000/den. Knihkupectv Jasmnka v souasnosti navtvuje 1000 nvtvnk/den.
Bazos.cz+.sk, Jasminka.cz
Obsah 1. 2.
VOD.......................................................................................................7 HISTORIE INTERNETOVCH KATALOG A VYHLEDVA 9 2.1. ROZDL MEZI KATALOGY A VYHLEDVAI ........................................9 2.1.1. Katalogy...................................................................................9 2.1.2. Fulltextov vyhledvae.........................................................10 2.2. HISTORICK VVOJ .........................................................................12 2.3. SOUASN TRN PODLY VYHLEDVA .......................................18 2.4. ESK VYHLEDVAE A KATALOGY ...............................................19 2.5. SLOVENSK VYHLEDVAE ............................................................25
3.
PEDPOKLADY PRO OPTIMALIZACI .........................................26 3.1. JAVASCRIPT.....................................................................................26 3.2. FLASH .............................................................................................27 3.3. SPLASH PAGE ..................................................................................27 3.4. RMCE ............................................................................................28 3.5. KLIKAC OBRZKOV MAPY ............................................................30 3.6. ROZBALOVAC MENU ......................................................................31 3.7. PROBLM S DYNAMICKMI STRNKAMI ..........................................31 3.7.1. Praktick pklad optimalizace dynamickch strnek............32 3.7.2. Pepisovn URL pro Windows IIS........................................34 3.8. SESSION ID .....................................................................................35 3.9. AST ZMNY V URL .....................................................................35 3.10. AUTOMATICK PESMROVN ......................................................37 3.11. DUPLICITN URL.............................................................................37 3.12. VALIDNOST HTML KDU ...............................................................38 3.13. VELIKOST STRNKY V KB...............................................................39
4.
METODY V SEO..................................................................................40 4.1. OPTIMALIZACE OBSAHU STRNKY - ON PAGE FAKTORY .................40 4.1.1. Klov slova (keywords).......................................................40 4.1.2. Vbr klovch slov ..............................................................41 4.1.3. Nstroje na vyhledvan slova ..............................................42 4.1.4. Konkurennost klovho slova .............................................46 4.1.5. Stop slova...............................................................................46 4.1.6. kodc slova (poison words) .................................................47 4.1.7. Dobr a patn nvtvnost (traffic) .....................................47 4.1.8. Konverzn pomr....................................................................48 4.1.9. Dleit tagy na jednotliv strnce........................................48 4.1.10. Optimln poet klovch slov v textu strnky......................52
Obsah
4.1.11. Klov slova na zatku tagu (strnky)................................53 4.1.12. Klov slova v URL ..............................................................54 4.1.13. Vlastn obsah .........................................................................54 4.2. OFF PAGE FAKTORY.........................................................................55 4.2.1. PageRank...............................................................................55 4.2.2. Algoritmus PageRanku ..........................................................56 4.2.3. Model nhodnho surfae......................................................56 4.2.4. Charakteristika PageRanku...................................................57 4.2.5. Toolbar PageRank .................................................................59 4.2.6. Skuten PageRank................................................................59 4.2.7. Tmaticky a pedmtov orientovan PageRank ...................60 4.2.8. Model inteligentnho surfae .................................................61 4.2.9. Topic-Sensitive PageRank .....................................................62 4.2.10. SEO a tmatick PageRank ...................................................64 4.2.11. BadRank a PageRank 0 .........................................................64 4.2.12. Rozdlen internho PageRanku.............................................65 4.2.13. Rankingy ostatnch vyhledva............................................70 4.2.14. Mapa webu ............................................................................71 4.2.15. Jak zskvat zptn odkazy.....................................................71 4.3. ANCHOR TEXT (LINK TEXT) .............................................................73 4.3.1. Okol odkazu ..........................................................................75 4.3.2. Obrzkov versus textov odkazy...........................................75 4.3.3. Google bomba........................................................................76 4.4. OSTATN OFF-PAGE FAKTORY .........................................................78 4.4.1. Klikavost na vyhledvan slovo .............................................78 4.4.2. robots.txt ................................................................................79 4.4.3. ErrorDocument 404...............................................................81 4.5. JAK ANALYZOVAT VSLEDKY OPTIMALIZACE .................................83 5. ZAKZAN METODY V SEO ..........................................................85 5.1. CO LZE POVAOVAT ZA SPAM..........................................................85 5.1.1. Skryt text nebo odkazy..........................................................85 5.1.2. Mal text ................................................................................85 5.1.3. Klamn a asto opakovan slova ..........................................86 5.1.4. Cloaking.................................................................................87 5.1.5. Odkazov farmy .....................................................................87 5.1.6. Klamn pesmrovn............................................................87 5.1.7. Doorway pages ......................................................................88 5.1.8. Duplicitn web nebo strnky ..................................................88 5.1.9. Tapetovn katalog duplicitnmi domnami.........................89 5.1.10. Jin klamn taktiky vedouc k zmanipulovn vyhledva ...89
Obsah
5.1.11. Cybersquatting.......................................................................90 5.2. SPAM REPORT ..................................................................................91 5.3. NA CO SI DVAT POZOR ...................................................................91 5.3.1. Zaregistrovn strnek do tisc vyhledva .......................92 5.3.2. Trval pozice ve vyhledvach .............................................92 5.3.3. Garantovan umstn............................................................92 5.3.4. Analzy pozice ve vyhledvach ...........................................92 5.3.5. Lep pozice bez zsahu do obsahu........................................93 5.3.6. Reference ...............................................................................93 5.3.7. Vmna zakzanho odkazu...................................................93 6. PRAKTICK UKZKA POSTUPU SEO .........................................94 6.1. 6.2. 7. OPTIMALIZACE SERVERU BAZOS.CZ ................................................95 OPTIMALIZACE SERVERU JASMINKA.CZ ........................................101
ZVR.................................................................................................106
SEZNAM POUIT LITERATURY ........................................................108 SLOVNEK ...............................................................................................112 PLOHY.....................................................................................................122
1. vod
1. vod
Internetov vyhledvae se v posledn dob stvaj stle astjm zpsobem hledn informac. Tm kad, kdo pracuje s internetem, njak vyhledva pouil. Tm jak zviditelnit webovou strnku ve vyhledvach se zabv Search Engine Marketing (SEM). Skld se ze dvou zkladnch st, placen a neplacen. Rozdl mezi nimi samozejm nen nutn v celkovch finannch nkladech, ale v tom e v placen sti SEM se plat za zviditelnn pmo vyhledvai, kdeto v neplacen se plat pouze lovku (firm), kter optimalizaci provd a ne vyhledvai. Neplacen st se nazv optimalizace pro vyhledvae (SEO - Search Engine Optimization), nkdy tak pouze pirozen optimalizace. Zpsobem jak zlepit svou pozici ve vyhledvach se lid zabvali ji od vzniku prvnho vyhledvae, respektive od vzniku vyhledvae, kter zaal adit vsledky vyhledvn podle jinch kritri, ne podle abecedy nebo datumu. V esk republice vak byla tato monost zven nvtvnosti v minulosti dosti opomjena, nebo alespo se o n tolik nemluvilo. sten to bylo zpsobeno tm, e vyhledvae se u ns zaaly vce roziovat daleko pozdji ne v zahrani, nap. ve Spojench sttech. Pouvn vyhledva u ns neustle roste, avak i v souasnosti jet ada lid, kte bn pracuj s internetem, prochz pi vyhledvn njak katalog a neznaj monosti vyhledvae. Jeliko SEO je v R velkou neznmou (do tto doby neexistovala dn esk literatura, kter by se danm tmatem zabvala), je clem tto knihy popsat tuto oblast v etin a dokzat, e je to inn monost jak zvit nvtvnost webovch strnek. Dkaz innosti SEO bych rd provedl v posledn kapitole na svm vlastnm inzertnm serveru Bazos.cz a na serveru internetovho knihkupectv Jasminka.cz. Pomoc serveru Jasminka.cz bych chtl tak
2. Historie
2. Historie internetovch katalog a vyhledva

2.1. Rozdl mezi katalogy a vyhledvai
Tato kniha se vnuje hlavn vyhledvam. Rd bych ale nejdve definoval co to vlastn fulltextov vyhledvae jsou a jak se li od katalog.
2.1.1. Katalogy
Katalog je web, kter obsahuje celou adu odkaz na jin webov strnky. Odkazy jsou zpravidla azeny do tmatickch oblast. Mezi nejznmj esk katalogy pat Seznam, Centrum a Atlas, mezi zahranin Yahoo! a ODP. Zznam do katalogu se provd registrac do pslun sekce (ta kter se vnuje danmu tmatu). Po zkontrolovn editorem pslun sekce je zznam pidn do databze katalogu. V katalogu se hled bu prochzenm jednotlivch sekc anebo pomoc jednoduchho dotazu do vyhledvacho polka. Pokud se hled pomoc dotazu, katalog porovnv zadan dotaz s URL, nadpisy a popisky strnek, kter jsou v katalogu registrovny a tak s kategori do n je odkaz zaazen. Pokud je strnka napklad v kategorii Inzertn servery je pravdpodobn, e ji katalog pi vyhledvn slova inzerce pid plusov body. Vyhledvn v katalogu nebere v potaz obsah strnky. Monost jak ovlivnit pozici strnky pi vyhledvn v katalogu je tedy hlavn klov slovo v nadpisu strnky (popisek m ni i kdy nezanedbatelnou vhu). Vbru klovch slov se vnuji v kapitole . 4.1.2. Vbr klovch slov. Problmem je, e editoi dosti asto ponechvaj v nadpisu pouze nzev firmy nebo URL. Vhodu v katalogu tak v drtiv vtin maj webov strnky, kter maj obecn nzev domny (knihkupectvi.cz, bazar.cz ...).
2. Historie
V popisku strnky je vhodn mt co nejvce klovch slov, kter maj s danm tmatem nco spolenho. Je nutn se tedy vyhnout slovm typu: internetov strnky, nejrychlej, nejlep atd. Editoi je z nzvu a popisku odstrauj, protoe nepin dnou uitenou informaci. Klov slova a frze v popisku se zvauj stejn dkladn jako v nadpisu. Katalogy v drtiv vtin toti neum skloovat ani hledat podobn slova. Co nen v pesnm tvaru jak to uivatel hled, katalog nenajde. Samozejm popisek mus bt sloen z vt a ne jen z prostho vtu klovch slov. Takovou strnku by editor sekce neml do katalogu zaadit. V jednotlivch sekcch se strnky posledn dobou ad pevn podle hodnocen fulltextovho vyhledvae (placen odkazy maj ovem pednost). Napklad Seznam ad podle S-Ranku a Atlas ad zznamy podle JyxoRanku. Tak Centrum pouv k azen odkaz ranking ze svho fulltextovho vyhledvae Morfeo. V katalogu me mt web v jedn kategorii vdy pouze jeden zpis (nebo by alespo ml). Registrovn podstrnek, kter maj uniktn obsah odlin od ji zaregistrovan webov strnky je v jin sekci vtinou povoleno. Co vechno me bt v nadpisu, v popisku a do kolika sekc je mon strnku zaadit maj katalogy napsan v obecnch pravidlech registrace. Zlepovn pozice v katalozch se nazv optimalizace pro katalogy.
2.1.2. Fulltextov vyhledvae

Vyhledva je software, kter hled a stahuje dokumenty (webov strnky, dokumenty textovch editor, PDF atd.), kter indexuje (zpracovv a ukld) do sv databze. V tto databzi pak umouje nvtvnkm svch webovch strnek vyhledvat pomoc jednoduchch i sloitch dotaz. Mezi nejznmj zahranin vyhledvae pat Google, mezi esk pak Jyxo a Morfeo. Protoe
10
2. Historie
drtiv vtina souasnch vyhledva prohledv cel dokument, jedn se o vyhledvae fulltextov. Kad fulltextov vyhledva se skld ze dvou st. Prvn st je robot (tak se nazv crawler, spider, bot nebo pavouk) a druh st je webov rozhran. Robot m na starosti prochzen webu, stahovn soubor a jejich indexaci. Robota by lo dle dlit jet na getter, kter stahuje soubory a na indexer, kter m za kol soubory zpracovvat a ukldat do databze. Robot se po webu pohybuje pln samostatn, nelze mu nadit jak asto m na strnku chodit (vyhledvai lze samozejm zaplatit za pravidelnou indexaci), ale pouze to, kter strnky nesm indexovat, viz. kapitola . 4.3.3 robots.txt. Pamatuje si kde byl a v jeho algoritmu je naprogramovno kdy se na danou strnku m opt vrtit. Do vyhledva lze registrovat strnky, ale vtinou to postrd smysl. Robot vyhledvae je schopen strnku najt sm. Registrace bez toho aby na strnku vedl njak odkaz nepome. Vjimku tvo esk strnky, kter maj nrodn domnu jinou ne .cz (napklad .com nebo .net). Takov strnky esk vyhledvae (Jyxo1, Morfeo) automaticky indexuj na zklad registrace do nkterho z katalog (napklad pokud je www.example.com registrovn v Atlasu, tak ho Jyxo povauje za eskou strnku a provede indexaci). Pokud strnka nen registrovan v katalozch je monost ji zaregistrovat pmo do vyhledvae2. Pi vyhledvn se na webov strnce vyhledvae pokld dotaz, kter vyhledva porovnv se svou databz. Jeliko nikdo, krom programtor, nezn pesn algoritmus podle nho se ad vsledky vyhledvn, lze se jen domnvat, e je to v souasn dob u modernch vyhledva kombinace toho
1 2
Jyxo hled od kvtna 2004 i esk strnky, kter nemaj domnu .cz a nejsou v Atlasu. http://jyxo.cz/d/submit
11
2. Historie
kolikrt a v jak html znace se hledan vraz na strnce nachz a popularity strnky (vce v kapitole 4.2. Offpage faktory). Popularit se k ranking strnky, Google pouv PageRank, Seznam S-Rank. Zlepovn pozice ve vyhledvach se nazv optimalizace pro vyhledvae (SEO.).
2.2. Historick vvoj

Web se zaal roziovat v roce 1993, ale ji ped tm existoval vyhledva, kter uml prohledvat ftp servery. Vytvoil ho v roce 1990 Alan Emtage z univerzity McGill v Montrealu a jmenoval se Archie. Pvodn nzev tohoto vyhledvae byl "archives", ale Unix vyadoval krtk nzvy. Pokud si lid v tto dob chtli vymovat njak data na potai, tak to vtinou dlali pomoc File Transfer Protocolu (FTP). Pokud jste chtli sdlet data museli jste mt FTP server, kdy jste chtli nco sthnout stail FTP klient. V podstat velmi efektivn vmna informac, ale pouze v mal skupin lid. S pibvajcm potem server se uivatel mrn eeno ztrceli. V tom dokonale pomohl prv Archie, kter vyhledval soubory, jen se shodovaly s dotazem uivatele. V podstat to byla databze nzv soubor. Popularita Archie se zvyovala, a tak po jeho vzoru Nevadsk univerzita o rok pozdji pedstavila vyhledva Veronica, kter slouil pro hledn textovch informac v Gopheru. V roce 1993 zan rozvoj WWW (World Wide Web) a na svt se dostv prvn browser Mosaic. Tuto informaci asi slyel kad z ns, ale nemn dleit je, e se tak objevil prvn robot, kter prochzel web. Naprogramoval ho Matthew Gray a jmenoval se World Wide Web Wanderer. Tento robot ml pvodn jen potat aktivn strnky na internetu, a pomoc toho zjiovat rychlost rstu webu, Matthew Gray ho vak pozdji vylepil tak, aby indexoval URL (ukldal je do databze - Wandex). Wanderer byl ze zatku spe problmem, protoe nkdy stahoval stovky strnek z jednoho webu za krtkou
12
2. Historie
chvli, a tak zpsoboval peten (co se me stt i souasnm nov naprogramovanm robotm). Ke konci roku 1993 Martijn Koster vytvoil vyhledva Aliweb podobn Archie, kter indexoval webov strnky. Aliweb umooval uivatelm, aby do nj strnky pihlaovali a na tuto dost je zaindexoval. Nevhodou bylo, e nebyl propojen s robotem, kter by strnky sm hledal. Do konce roku 1993 se objevily ti vyhledvae se svmi vlastnmi roboty - JumpStation, World Wide Web Worm a Repository-Based Software Engineering. Prvn dva indexovaly hlaviku dokumentu a URL. Jejich problm vak byl, e dokumenty zobrazovaly tak, jak je naly. Oproti tomu RBSE implementoval ranking systm. World Wide Web se zan rychle rozvjet. V roce 1994 vytvoili Jerry Yang a David Filo ze Standford University Yahoo!. Ze zatku to byl seznam jejich oblbench odkaz, kterm se snaili dt urit d, a tak vytvoili do souasn doby nejznmj katalog. 20. dubna 1994 vydal Brian Pinkerton z University of Washington WebCrawler. Co byl prvn crawler, kter indexoval kompletn strnku, a ne jen hlaviky a URL. Pozdji byl WebCrawler koupen Excite. V roce 1995 pichzej na scnu dal a dal vyhledvae: Metacrawler, Excite, Altavista, Inktomi/Hotbot, AskJeeves a GoTo. Vedouc postaven si vak udrovalo vcelku s pehledem Yahoo!, co je ale v podstat katalog. Z vyhledva byla populrn hlavn AltaVista. Jak se ale objevovaly stle dal a dal internetov strnky, byl stle vt problm nco najt (klesala relevance vsledk vyhledvn). Problm se vzrstajc mrou vyhledanch nerelevantnch dokument vyeili ke konci roku 1998 Larry Page a Sergey Brin s vyhledvaem Google. Zkladn mylenka byla, e vsledky vyhledvn se adily podle toho, kolik odkaz vede na dan strnky. Kad odkaz je v podstat hlas, kter tvrce strnky dv jin strnce. Krom obsahu strnky, zaalo bt dleit, kolik
13
2. Historie
dobrch odkaz na strnku vede. Jedn se v podstat o citan analzu aplikovanou na internet. V souasn dob se hodn mluv o poteb personalizovanho vyhledvn, a o poteb loklnho vyhledvn. Personalizovan vyhledvn je zaloeno na definovanch oblastech, kter uivatele zajmaj. Preference me urit pmo uivatel zakrtnm jednotlivch kategori, nebo se daj tak zskat z oblbench poloek v prohlei a z toolbar (zjiuje se, jak strnky uivatel navtvuje). Napklad Google m personalizovan vyhledvn v souasn dob v beta testovn1. Sta zakrtnout oblast zjmu a Google se sna vybrat strnky, kter maj s danm oborem nco spolenho (viz. kapitola 4.2.7 Tmaticky orientovan PageRank). Obrzek 1: Lokln vyhledvn v Googlu
http://labs.google.com/personalized
14
2. Historie
Lokalizovan vyhledvn je alespo podle m daleko uitenj. Dalo by se tvrdit, e fungovalo ji od vzniku vyhledvn, jen v souasn dob je vylepen. Pokud do vyhledvae zadm pizza Praha, oekvm, e mi to najde pizzerie v Praze. Pokud do loklnho Googlu1 v souasn dob zadm pizza New York vype se mi seznam pizzeri, kter maj na svch strnkch adresu v New Yorku, a navc se mi zobraz mapa kde pesn je najdu. Lokln vyhledvn nabz tak napklad Seznam, v tomto ppad se vak na rozdl od Googlu vyhledvaj pouze firmy registrovan v katalogu. Obrzek 2: Lokln vyhledvn na Seznam.cz
Samozejm ostatn vyhledvae nevymizely, jen nejsou tak populrn jako Google, kter dr v souasn dob nejvt podl na trhu. I ostatn vyhledvae asem zaaly pouvat vzorec na hodnocen strnek podobn
1
http://local.google.com/lochp
15
2. Historie
tomu jako pouil Google, samozejm s trochu jinmi vahami. V souasn dob se hovo o tom, e Google neme kralovat vn, ale prozatm nen vyhledva, kter by byl populrnj. Dohnat Google se sna hlavn Yahoo!, kter koupilo celou adu vyhledva (Altavista, Inktomi, Alltheweb), aby z nich vyladilo jednu technologii, kterou zaalo pouvat na svch strnkch na zatku roku 2004. Tak Microsoft si chce vydobt sv msto v oblasti vyhledva. Na zatku roku 2005 opustil vyhledvac technologii Yahoo a implementoval svou vlastn. V nov verzi Windows pak pravdpodobn integruje vyhledvac funkci pmo do prohlee Internet Explorer. Podobnou integraci ji dnes nabz prohlee Opera a Mozilla (FireFox), kter vak dvaj na vbr mezi jednotlivmi vyhledvai. Cel ada portl ve skutenosti nejsou vyhledvae, i kdy se tak na prvn pohled tv. Pouze pouvaj ciz technologii a pebraj vsledky, kter pak kombinuj s katalogem (nejastji s ODP1 - Open Directory Project). Souasnou situaci na trhu nejlpe vykresluje obrzek . 3 od Bruce Clay. Jedn se v postat o outsourcing vyhledvacch a katalogovch slueb.
http://www.dmoz.org/
16
2. Historie
Obrzek 3: Propojen katalog a vyhledva ve Spojench sttech
Zdroj: http://www.bruceclay.com/searchenginerelationshipchart.htm
17
2. Historie
2.3.
Souasn trn podly vyhledva
Pro pehled trnch podl jednotlivch vyhledva jsem pouil vsledky men comScore1 Media Metrix Search Engine Ratings [22]. Tento vzkum zahrnuje pouze anglicky mluvc uivatele a je za obdob erven 2005. Graf 1: Podl vyhledva v anglicky mluvcch zemch
ASK; 6,10% AOL; 9,90% Other; 1,50%
Google; 36,50% MSN; 15,50%
Yahoo; 30,50%
Pokud se tento vzkum pevede na podly technologi, zsk Google tm polovinu trhu (viz graf . 2). Souasn nejvt hri na trhu tedy jsou: Google, Yahoo!, Microsoft a ASK. O AOL, kter pouv technologii Google, se spekuluje, e bude koupeno nkterm hrem z velk trojky. Podl
http://www.comscore.com/
18
2. Historie
vyhledva je samozejm obtn miteln a existuj rzn pstupy 1. O tom, e ale globln vede Google spory nejsou. Graf 2: Podl vyhledvacch technologi v anglicky mluvcch zemch
ASK; 6,10% Other; 1,50%
MSN; 15,50% Google; 46,50%
Yahoo; 30,50%
2.4.
esk vyhledvae a katalogy
esk vyhledvae se vyvjely se zpodnm za tmi svtovmi, take se z historie zmnm krtce o Seznamu, Centru a Jyxu a hlavn rozeberu souasnou situaci na eskm trhu katalog a vyhledva. V roce 1997 naprogramoval Ivo Lukaovi a tpn krob (spoluci na VUT) fulltext Kompas kter pouval Seznam jako vyhledvac technologii. V urit podob fungoval Kompas a do roku 2001, kdy Seznam zaal pouvat Google. Pozdji zakoupil technologii Jyxo, kterou na zatku roku 2005 nahradil svou vlastn - Seznam Fulltextem. Seznam, tak ji primrn nevyhledv v katalogu, ale ve Fulltextu.
1
http://searchenginewatch.com/reports/article.php/2156451
19
2. Historie
Centrum zaalo fulltext vyvjet v roce 1999 spolen s Martinem Mareem z MFF UK. V t dob se pouval pouze na serveru Centrum.cz. V srpnu 2002 spustilo Centrum Webfast, kter u ml samostatnou domnu. Zatkem roku 2003 Centrum udlalo ve fulltextu zsadn zmny (specializace na etinu ohbn slov, synonyma, peklepy), a proto byla zmnna znaka na Morfeo. V tme roce se z dvodu zkvalitnn vsledk fulltext propojil s katalogem Centra. Na podzim 2003 zaalo Morfeo pouvat pro azen vsledk tak zptn odkazy (obdoba Google PageRanku). Dal hr na eskm poli je Jyxo, kter vzniklo na jae 2002 (zaloen firmy). Z velkch katalog ho od zatku roku 2003 pouv Atlas a Quick a od nora 2004 do bezna 2005 pak Seznam. Stejn jako Morfeo zvld ohbn slov, synonyma, peklepy a pouv JyxoRank (obdoba Google PageRanku). Jak vyhledvae pouvaj esk katalogy ukazuje Obrzek .2. Pro upesnn Seznam v souasnosti pouv pro esk web vlastn technologii Seznam Fulltext a pro zahrani Google. Tiscali pouv technologii Google. Atlas a Quick pak technologii Jyxo.
20
2. Historie
Obrzek 4: Pouvn vyhledva eskmi katalogy
Pro pehled podlu vyhledva v referreru (URL odkud pili nvtvnci webu) jsem erpal data ze serveru Toplist1 (viz. Tabulka . 1), kter zahrnuje dostaten mnostv daj (tm 70 tisc web), dle pak z Choseho2 strnky, kter agreguje data z Toplistu a tyto data jsem jet zkombinoval s daji ze svho serveru Bazos.cz (pouze pro dopotan podlu ostatnch vyhledva). Z daj vyplv, e nejvt vznam z hlediska odkazujcch server m v R Seznam a Google. Seznam m podobnou pozici jako v anglicky mluvcch zemch Yahoo!, ze kterho i ideov vychz. I kdy to nen mon na prvn pohled patrn, jsou vyhledvae pmou konkurenc katalogm. Google posledn dobou stle ukrajuje vt st, a to jak Seznamu tak i Yahoo!.
1 2
http://www.toplist.cz/global.html http://vyhledavace.chose.cz/
21
2. Historie
Tabulka 1: Podly vyhledva podle serveru Toplist.cz, jen 2005 Nzev serveru 1. Seznam Fulltext 2. Google 3. Centrum 4. Atlas 5. Ostatn Zdroj: http://www.toplist.cz/global.html Graf 3: Podl refererr v R
Atlas; 5,7% Centrum; 8,0% Ostatn; 4,8%
Podl v procentech 56,4 25,1 8,0 5,7 4,8
Google; 25,1%
Seznam (Fulltext); 56,4%
Pro oven zda uivatel v R pouvaj tak katalogy, jsem pouil data ze serveru Navrcholu1 za kvten 2005. Vsledek ji v dnen dob neme nikoho pekvapit. 91,6 procent lid hled poadovan informace pomoc vyhledvn a jen 8,4 procenta pak pomoc prochzen katalogovch sekc. To
1
http://www.navrcholu.cz/
22
2. Historie
ovem neznamen, e nen dleit se do katalog registrovat. Stle plat, e zkladn registrace do katalog u ns nic nestoj, krom pr minut asu. Navc se registrac do sprvnch sekc katalog, zskvaj relevantn zptn odkazy. Doby, ale kdy byly katalogy hlavn zdroje nvtvnosti jsou ji ale dvno pry. Hodn tomu pisplo hlavn pepnut vyhledvn na fulltext namsto prohledvn katalogu. Graf 4: Podl vyhledvn a prochzen katalogu
Katalogy; 8,40%
Vyhledvn; 91,60%
Pokud v R seteme pouvan vyhledvac technologie m Seznam stle dominantn podl (viz. Graf . 5). Googlu bylo pipoteno Tiscali. Jyxo se pak skld z Atlasu, Quicku, Zooho a samotnho Jyxa. Ostatn zahrnuje hlavn MSN a Yahoo. Z vslednch dat vyplv, e v souasnosti se u ns vyplat optimalizovat pro Seznam Fulltext, Google, Morfeo a Jyxo.
23
2. Historie Graf 5: Podl vyhledvacch technologi v R

Jyxo; 7,6% Morfeo; 8,0%
Ostatn; 1,0%
Google; 27,0%
Seznam (Fulltext); 56,4%
Pro SEO m podl na trhu vyhledva pouze informativn charakter. Navc zde prezentovan data nejsou v dnm ppad pesn. Srovnvat s tm svoje vsledky je sice mon ale jejich odlinost jet nemus nic znamenat. Srovnn pstup z vyhledva by bylo nutn porovnvat se servery, kter maj stejn zamen. To znamen porovnvat internetov obchod se souhrnnou sekc Internetov obchody na Toplistu, nebo jet lpe s podobn zamenm internetovm obchodem. Technicky zamen server bude mt pravdpodobn nejvce nvtvnk z Googlu, naopak u magaznu pro eny by se dal oekvat vt podl Seznamu atd.
24
2. Historie
2.5.
Slovensk vyhledvae
Podobnost slovenskho Zoznamu a eskho Seznamu je pouze v nzvu. Slovensk Zoznam toti ned vtinu trhu jako jeho esk jmenovec. Na Slovensku hledaj vichni v Googlu a z grafu to jde jednoznan vidt. Google m kolem 75 procent trhu. Slovensk data jsem zskal ze serveru NAJ.sk1, ty jsem opt trochu zkombinoval z daty ze svho serveru Bazos.sk (pouze pro dopotn podlu ostatnch vyhledva). Zoznam dr piblin 13 procent trhu. Primrn pouv vyhledvn v katalogu, pokud dan vraz v katalogu nenajde pouije fulltext pohnn Jyxem. Technologii Jyxo pouv tak Zoohoo, Atlas a Azet. Obrzek 5: Podl vyhledva na Slovensku
Atlas.sk; 3,7% Zoohoo; 4,9% Azet; 0,7% Ostatn; 2,0%
Zoznam; 13,1%
Google; 75,6%
Zdroj: http://www.naj.sk, 1-7 2005
25
3. Pedpoklady pro optimalizaci

Vyhledvae vid strnky piblin stejn jako textov prohle Lynx1, take v ppad pouit nkterch technologi (Javascript, Flash, Rmce atd.) nedokou zaindexovat cel web. Ne vechny vyhledvae maj stejn problmy, nkter dokou indexovat dynamick URL, ale ve Flashi nedokou rozpoznat odkazy, jin zase naopak. Kad vyhledva je prost jin. Pro kontrolu, jestli je zaindexovn piblin cel web, se porovnv poet zaindexovanch strnek (zjiuje se pkazem site:example.com example) s celkovm potem strnek danho webu.
3.1.
Javascript
Javascript je programovac jazyk, kter se pouv na webovch strnkch. Vyvinula ho firma Netscape a jeho hlavn el je rozhbat web na stran uivatele (klienta). Mezi programtory, ani mezi uivateli nen pli oblben, a to kvli tomu, e v kadm prohlei reaguje trochu jinak. Osobn se ho snam pouvat co nejmn, pece jen ladit ho, aby fungoval pro vechny prohlee je nkdy nadlidsk kol. Vyhledvae Javascript tak nemaj v oblib, tedy pesn eeno ho velmi asto neindexuj. Pokud je tedy napklad navigace webu provedena pomoc Javascriptu, hroz nebezpe, e vyhledvae nedokou odkazy najt (jsou schovan za Javascriptem). A tak se tak me stt, e web vypad skvle, funguje skvle, ale zaindexovna je pouze vodn strnka. Podstatn informace ale mohou bt na celm webu. Samozejm jsou situace, kdy je Javascript vhodn pout (napklad pro kontrolu pol odeslanho formule). Kdy u je ale nutn Javascript pout, je vdy lep ho schovat do souboru:
<Script src="java.js"></script>
1
http://lynx.browser.org/
26
Dl se to za elem pehlednosti kdu (pehlednost pi dal editaci), a pro vt itelnost pro vyhledvae. Myslm tm, e pokud by bylo Javascriptu na strnce opravdu hodn, mohl by se vyhledva zmst a strnku vbec nezaindexovat. Mezi dal vhodu "uklizen" Javascriptu do externho souboru pat, e pokud se stejn script pouv vcekrt, stahuje ho internetov prohle jen jednou.
3.2.
Flash
Flash je aplikace vyvinut firmou Macromedia. Jedn se o samostatnou technologii, kter se asto vkld do webovch strnek. Flash tedy nen webov strnka, ale nco na zpsob obrzku na webov strnce. Tato technologie je vhodn hlavn pro prezentaci, reklamu a ve, kde je primrnm clem zaujmout. Pro optimalizaci pro vyhledvae je Flash nepouiteln, vyhledvae ho toti vtinou neum indexovat, co je jeho zkladn nevhoda. Vyhledvac robot si v tomto ppad lze pedstavit jako prohle, kter neum zobrazit Flash. Samozejm s indexac jsou ji prvn pokusy, ale zatm je to spe ve fzi vvoje, napklad Google doke Flash sten st. Asi nejvt chybou designu webov strnky je pouit Flash pro navigaci. Robot vyhledvae tak zaregistruje prvn stranu, ale ostatn ji nevid, a tak odejde. Kdy u je tedy na strnce Flash, je nutn ho doplnit textovmi informacemi, poppad udlat neflashovou verzi.
3.3.
Splash page
Splash page je vstupn strnka, kter obsahuje jen velik obrzek nebo flashovou animaci. Po ukonen animace dost asto pichz pesmrovn. Toto vodn pivtn je pln zbyten pro uivatele. Pece jen kdo je ochoten ekat 30 sekund na to, ne probhne intro strnky ve Flashi. A pokud to ji vytrp, po druh to ji nebude chtt vidt. Pro uivatele lze nastavit Cookies, to
27
znamen, e podruh se ji Splash page nezobraz, ale vyhledvae v drtiv vtin Cookies nepouvaj, a tak pokad mus sthnout Splash page. Obrzek 6: Ukzka Splash page
Nkter vyhledvae takov strnky jednodue ozna za spam a odmtnou je indexovat. Neobsahuj toti dostatek kvalitnho obsahu. Pokud ji na strnce Splash page je, mla by u Flashe obsahovat minimln monost peskoit intro a na spodu strnky by mly bt odkazy na hlavn sti webu. Jeliko u PageRanku existuje faktor tlumu, kter se ve vyhledvach pohybuje kolem 15 procent, znamen to, e skuten hlavn strnka na kterou vede odkaz ze Splash page me dostat piblin o 15 procent mn PageRanku.
3.4.
Rmce
Rmce (frames) jsou dodnes pouvan zpsob tvorby strnek, vedle tabulek a CSS je to zkladn monost jak strnku rozvrhnout. Zkladn soubor rmc
28
definuje, v kter sti se nachz menu (u ns nejastji vlevo a nahoe), a v kter sti se nate vlastn obsah strnky. Po kliknut na poloku v menu se obsah zobrazuje v pslun sti. Rmce se zaaly pouvat hlavn k vli tomu, e kd naviganho menu byl na jednom mst a tak se pomoc nich d uetit na mnostv dat penesench k uivateli. Hlavn problm rmc je s vyhledvacmi roboty. Nkter1 toti rmce pln odmtaj indexovat a zaindexuj pouze st noframes. Pokud ji vyhledvae zaindexuj obsah jednotlivch strnek v rmcch, je problm pi zobrazen uivateli. Nabdnou mu toti odkaz na konkrtn strnku a ne na rmce. Obrzek 7: Strnka, kter chyb po vyhledn jakkoliv menu
Uivateli se pak vtinou zobraz strnka bez naviganho menu, co znan sniuje pravdpodobnost, e takov nvtvnk na strnce zstane dle (nem
1
Velk vyhledvae jako Google nebo Yahoo! dok v rmcch rozpoznat odkazy.
29
na co kliknout a ne kad um odmazat st URL). Problmy s rmci nemaj jen vyhledvae, mn pokroil uivatel mohou mt problm nastavit sprvn rmec, kter chtj vytisknout (msto obsahu se jim vytiskne menu). Pokud chce nkdo odkzat na konkrtn strnku webu, tak to v podstat nejde, nebo jde, ale pak nelze vidt pslun menu. Akoliv se zd, e rmce jsou v souasn dob CSS ji nepouiteln, nen tomu tak. V nkterch ppadech jsou rmce velice vhodn, jedn se napklad o webov chaty. Vdy tedy zle na konkrtnm projektu, ale mus se mt na pamti, e pouit rmc me znamenat nemonost sprvn indexace vyhledvai. Pokud jsou ji rmce nutnost, optimalizuje se alespo obsah znaky noframes. Ten se pak ukazuje ve vyhledvach. Bohuel lze najt celou adu strnek, ve kterch je pouito nco podobnho:
<noframes> <body> V prohle nen podporovn. </body> </noframes>
3.5.
Klikac obrzkov mapy
Klikac obrzkov mapa je obrzek rozlenn v HTML na men sti. Kad takov st me odkazovat na jinou strnku. Pouv se proto, aby se obrzek nemusel v grafickm programu pracn rozdlovat. Tyto mapy vak napklad Jyxo nedoke projt a strnky, na kter nevede jin odkaz, zstanou nezaindexovny. I kdy by si s nimi mla vtina vyhledva poradit (Google, Morfeo) je vhodn, aby na strnky ,na kter se odkazuje v obrzkov map, vedl alespo jeden normln (textov) odkaz.
30
3.6.
Rozbalovac menu
Rozbalovac menu (select a option) se nkdy pouvaj v naviganm systmu webu kvli spoe msta. Pi pouit 50 i vce abecedn seazench poloek v rozbalovacm menu se uivatel stle orientuje v naviganm systmu. Jene vyhledvac robot nen uivatel, nem tud my, aby si na takov rozbalovac menu kliknul. Existuj samozejm vyhledvac roboti, kte pes takov menu projdou, ale je jich zatm menina. Obrzek 8: Ukzka pouit rozbalovaccho menu
3.7.
Problm s dynamickmi strnkami
Dynamick strnky jsou webov strnky s URL ve kterm jsou promnn za otaznkem, tedy ve tvaru www.example.com?id=xyz&id2=abc&detail=dfg. Takov adresa m nevhodu pro uivatele kdy si ji chce zapamatovat nebo jen opsat na papr. Je v n cel ada znak a promnnch ve kterch se d udlat snadno chyba.
31
Webov vyhledva je jako obyejn uivatel. Je pro nj jednodu zapamatovat statickou strnku s URL www.example.com/xyz/abc/dfg.html ne www.example.com?id=xyz&id2=abc&detail=dfg. Pitom ob dv adresy maj stejn promnn a mohou odkazovat na stejn soubor. Prvn se vak tv jako statick strnka bez promnnch, kdeto druh je na prvn pohled dynamick. Dalo by se jist namtnout, e vechny vznamn vyhledvae dok indexovat dynamick strnky, co je pravda, ale je zde urit druh penalizace. Napklad Google indexuje pouze omezen mnostv promnnch (v roce 2004 to byly 3, dve dv). Pokud se jako nzev promnn v Googlu do bezna 2004 vyskytovala promnn id za otaznkem, tak takovou strnku nikdy neindexoval. To e Google nebo Jyxo indexuj dynamick strnky jet tedy neznamen, e neexistuj men vyhledvae, kter to vbec nezvldnou.
3.7.1. Praktick pklad optimalizace dynamickch strnek

Na pkladu internetovho knihkupectv Jasminka.cz bych chtl demonstrovat problm dynamickch strnek. Web Jasminka.cz jsem programoval nkdy ped tymi lety, je programovn pomoc php a mysql. Na webu m kad kniha svou strnku. URL bylo pvodn ve tvaru http://www.jasminka.cz/detail.php?isbn=12345678. Po pravd eeno m ani nenapadlo, e by vyhledvae neindexovaly vechny strnky. A kdy jsem se zaal zabvat SEO tak jsem si zkusil, kolik Google indexuje z tohoto webu strnek. Do Googlu sta dt site:jasminka.cz jasminka1 (strnky z webu jasminka.cz obsahujc slovo Jasminka). Nael jsem pouze 30 stran, take zaindexovn byl pouze zlomek a dn strnka s detailem o knize. Problm nebyl s tm na kolikt pozici web je, ale
1
http://www.google.com/search?q=site:jasminka.cz+jasminka&hl=cs&lr=&ie=UTF8&oe=UTF-8&start=20&sa=N
32
s tm e nebyl cel zaindexovn. Rozhodl jsem se tedy zmnit URL na tvar http://www.jasminka.cz/kniha/j-k-rowlingova-harry-potter-1-4-komplet.html. Problematika jak se to dl pomoc mod_rewrite je popsna v dokumentaci Apache a vysvtlen k dokumentaci je v literatue . [8]. Mod_rewrite se ovld pomoc souboru .htaccess, kter mus bt umstnn v pslunm adresi. V mm ppad jde o koenov adres, kde jsem umstil .htaccess s nsledujcm obsahem.
RewriteEngine on (aktivuje Mod_rewrite pokud nen zapnut globln) RewriteRule ^kniha/(.*)\.html$ detail.php [L,QSA]
Druh dek znamen, e kad dotaz, kter smruje na adres kniha/cokoliv.html si zavol soubor detail.php, kter dan dotaz zpracuje a podsune strnku prohlei. Uivatel pak vid virtuln adresu. Skuten soubor s takovm jmnem neexistuje. L v hranat zvorce znamen, e pravidla nehodlm etzit, QSA pak k, e ppadn pedvan promnn (tedy ve za otaznkem v adrese strnky) maj bt do clov adresy vloeny. V souboru detail.php se pak mus zskat hodnota promnn z URL, co u je pomrn jednoduch.
$url=strip_tags($REQUEST_URI); $url_array=explode("/",$url); array_shift($url_array); //prvn je przdn if(empty($url_array)){ } else{ if ($isbn==""){ $isbn=str_replace(".html","", $url_array[1]);} }
33
Pi pouit mod_rewrite nastvaj dva celkem dost zsadn problmy. Je celkem jednoduch skript zacyklit a shodit Apache, take je bezpodmnen nutn to odzkouet lokln nebo to dt zkontrolovat nkomu, kdo to um. Osobn vechny skripty testuji lokln a server jsem si shodil asi tikrt (pouze na jedn chyb). Druh problm je s Cookies, aby se tak peposlaly, mus se pout skript podobn tomuhle:
rewriteEngine on rewriteCond %{HTTP_COOKIE} uin rewriteRule /* http://%{HTTP_HOST}/main.html [R,L]

Po zmn adres u nkterch vyhledva trv dost dlouho ne si zmny vimnou. Nkterm i pl roku, ale postupem asu stle vc ve svch vsledcch vyhledvn zobrazuj nov adresy. Google, po pouit mod_rewrite na Jasminka.cz zaindexoval 99 procent vech strnek.
3.7.2.
Pepisovn URL pro Windows IIS
Pro pesmrovn ve Window IIS primrn slou ISAPI1. To je ovem placen a ne vechny hostingy umouj jeho pouit. Samozejm existuj i jin een, ale jeliko v ASP nejsem tak zbhl a nejsem si jist, e bych ho dokzal vymyslet sm, nael jsem si na serveru Interval [12] jak se pesmrovn pro Windows vlastn dl. Server Interval.cz publikuje celou adu lnk. Kad lnek je uloen v databzi, m sv seln ID, textov ID-ASCII, jmno a njak pipojen text. Normln se lnek vyvolv pes zobrazovac skript, ktermu se pomoc njakho parametru v URL pedv poadovan ID lnku, napklad http://interval.cz/clanek.asp?article=1621. Pokud by vak Interval chtl pout
http://www.isapirewrite.com/
34
URL ve tvaru http://interval.cz/neviditelny-web-a-jine-pohadky.htm, tak takov strnka na serveru samozejm nen, take dojde k vyvoln chyby 404. Pro ten ppad by musel mt server pednastavenu ASP strnku, kterou m pedat klientovi. V tto strnce by hala rutina, kter odchyt jmno pvodn poadovan strnky, pevede je na vhodn etzec a zkus v databzi najt pslun lnek, kter bude mt shodn ID-ASCII. Pokud takov najde, pouije Server.Transfer pro zskn lnku z bn zobrazovac strnky, pokud nikoli, ped chybovou hlku nebo teba provede njakou jinou akci. Podrobnji to rozebrat nebudu, efekt je obdobn jako v ppad pouit mod_rewrite na Apachi.
3.8.
Session ID
Session ID se pouvaj pro identifikaci uivatele. Pokud uivatel nepouv cookies pedv se mu URL ve tvaru example.com?id=23kjl23jhjh234j23323j. Jeliko robot vyhledvae si cookies neukld, dostv pi pouiti session ID pi kad nvtv jinou URL. Session ID tedy teoreticky vytv nekonen mnostv URL se stejnm obsahem. Vyhledvae strnky pouvajc session ID dost asto odmtaj indexovat. Pi jejich pouit je tedy nutn rozpoznat robot vyhledvae a dt mu strnku bez parametru.
3.9.
ast zmny v URL
URL adresy by mly bt co nejvc stabiln. Je nutn je navrhnout tak, aby se nemusely dlouhou dobu (pokud mono nikdy) pedlvat. Jestlie dnes nkdo odke na lnek na uritm webu, mla by tato URL adresa fungovat i za ti roky. To je hlavn kvli lidem ne kvli SEO. Pokud se ji z njakho dvodu na webu pedlvaj URL, napklad kvli pevodu dynamickch strnek pomoc mod_rewrite na statick, je poteba pvodn URL pesmrovat na novou. V dnm ppad nesm pvodn URL pestat fungovat (kd 404).
35
Ne se zmny projev ve vyhledvach, me to trvat i pl roku, a nefunkn odkazy z jinch strnek se nemus spravit nikdy. Men zlo je ponechat funkn ob dv verze, ale to pak vede k duplicitnmu obsahu (viz kapitola . 3. 11.). Sprvn pesmrovn je poteba provst pomoc http hlaviky s kdem 301 - Moved Permanently. Po pesmrovn pomoc kdu 301 by mly vyhledvae zaindexovat novou adresu a ranking, kter mla pvodn strnka, dt strnce nov. V PHP se to dl nsledujcm zpsobem:
<? header("HTTP/1.1 301 Moved Permanently"); header("Location: http://www.example.com/"); header("Connection: close"); ?>
V ASP pak
<% Response.Status = "301 Moved Permanently" Response.addheader "Location", "http://www.yourdomain.com/" Response.End %>
Pi pesmrovn se nesm vynechvat prvn dek, tedy kd 301 Moved Permanently, jinak by server nahlsil msto toho 302 Found (moved temporarily), a to na prvn pohled vypad stejn, pro robot to znamen, e pvodn strnku nael. Zkontrolovat sprvnost pesmrovn lze napklad pomoc aplikace Ethereal network protocol analyzer1, ta je dobr i pro pekontrolovn poslanch Cookies.
http://www.ethereal.com/
36
Pokud nen mon een pomoc http hlaviek na stran serveru, lze pout v krajnm ppad meta tagu:
<meta http-equiv="refresh" content="10; url=nove-url"> (mlo by bt del ne 1 sekunda)

Samozejm, e takov pesmrovn nemus vdy fungovat, take je nutn na takovou strnku umstit i odkaz na novou URL adresu.
3.10. Automatick pesmrovn

Pesmrovn (30x Moved nebo META Refresh) by se mlo pouvat jen pi zmn URL adresy. V bnm provozu je vdy lpe se mu vyhnout. Nkter vyhledvae1 maj s pesmrovnm problmy, a to me zpsobit nezaindexovn strnky. V dnm ppad nen vhodn pesmrovvat vodn strnku na jinou.
3.11. Duplicitn URL

Pro vyhledvae jsou http adresy www.example.com/ www.example.com/index.html http://example.com example.com/index.html
tyi rzn strnky. Z toho dvodu je nutn dsledn dodrovat pi odkazovn na strnku jednu verzi, jinak dochz zbyten k rozdlovn PageRanku na duplicitn strnky. Stejn tak www.example.com/neco je jin strnka ne
1
Napklad Yahoo! jet na zatku roku 2004 pi pouit pesmrovn zobrazovalo starou URL msto t, na kterou vedlo pesmrovn. Novou URL asto pln vyadilo ze sv databze.
37
www.example.com/neco/. Vyhledvae1 vdy zobraz pouze jednu verzi strnky, kter je duplicitn. Mla by to bt ta, na kterou se nejastji odkazuje. Ostatn jsou ve vsledcch vynechny.
3.12. Validnost HTML kdu

Souasn webov prohlee dok zobrazit HTML kd i s hodn chybami. Kdy chyb ukonen znaky, sna se ji vhodn doplnit. Robot vyhledvae by to ml zvldnout tak, ale me se stt, e pi neukonen znace me zamnit text za HTML znaku. Aby se zabrnilo takovto chyb, pouvaj se pro kontrolu validtory (bohat posta teba ten od W3C2). Akoliv by se zdlo, e to kad dodruje, najt web, kter by tmto testem proel nen zrovna jednoduch. Obrzek 9: W3C HTML Validator
1 2
Nkter vyhledvae si dok example.com a www.example.com spojit dohromady. http://validator.w3.org/
38
3.13. Velikost strnky v KB

Velikost strnky nen dleit jen pro uivatele, kte pouvaj pro pipojen na internet modem, ale i pro roboty vyhledva. Pokud velikost peshne uritou hodnotu, mohou strnku pestat stahovat a zaindexovat pouze sthnutou st. Velikost lze snit napklad pouvnm CSS styl, umstnm Javascriptu do externho souboru, nahrazenm obrzk texty, atd. Jedno krsn pravidlo k: Podailo se vm dostat velikost strnky na 50 KB? Velmi dobe, dostate to na polovinu a bude to v pohod. Nejde ani tak o pesn sla (Google napklad stahuje 101 KB kdu bez obrzk), ale pouze o to, e snahou o zmenen velikosti strnky uette uivatelm as, a to jist ocen. Pro testovn velikosti strnky je dobr napklad Web Page Analyzer1. Obrzek 10: Men velikosti strnky pomoc Web Page Analyzer
http://www.websiteoptimization.com/services/analyze/
39
4. Metody v SEO
4. Metody v SEO
Metody v SEO lze dlit na on page faktory a off page faktory. V tto kapitole jednotliv metody popisuji a v jejm zvru se zabvm monost men vsledk optimalizace.
4.1.
Optimalizace obsahu strnky - On page faktory
On page faktory je cokoliv co se vyskytuje na jedn uniktn strnce. To znamen nadpisy, hlaviky, text strnky, intern i extern odkazy na strnce, atd. Podle dleitosti je to pravdpodobn sestupn obsah tagu Title, meta description, H1, H2...H6, <strong>, <em> atd. Zle samozejm jak jsou jednotliv slova na strnce asto (hustota), kde se vyskytuj (v jakm tagu) a jak daleko jsou od zatku tagu (strnky). Naprost zklad v optimalizaci je, e kad strnka na optimalizovanm webu mus bt uniktn. Vdy je dleit mt na pamti, e vyhledvae hodnot jednotliv strnky zvl. Take je nutn soustedit se nejenom na vodn stranu, to by bylo tm zbyten, ale na vechny strnky webu. Napklad u webu s potem 500 strnek optimalizujeme ne destky klovch slov ale minimln stovky.
4.1.1.
Klov slova (keywords)
Vbr klovch slov je nejdleitj st SEO. Pokud toti na strnce nen urit klov slovo, tak ji pod tmto slovem neme vyhledva ani najt (vjimku tvo Anchor text). Pesn tak se mj kamard divil pro nemu najt jeho strnky na kterch je Pizzeria v Olomouci. Jene problm je, e jsem zadval do vyhledvae (konkrtn do Googlu) Pizzeria Olomouc. A slovo Olomouc na t strnce prost nebylo. Za tden jsem se ho na pesnou adresu zeptal a podval jsem se z jakho dvodu jsem ji nemohl najt. Cel problm
40
4. Metody v SEO
byl v tom, e Google jet neum esk skloovn a na t strnce se slovo Olomouc vyskytovalo jen ve vt rozvoz po Olomouci je zdarma. Navc to bylo jen na jednom mst. Cel problematika klovch slov se zabv vbrem relevantnch vyhledvanch klovch slov a jejich nslednou optimalizac. Pokud se web dl od zatku, sta vybrat vhodn klov slova, zjistit jejich vyhledvanost, a pak je dobe rozmstit po celm webu. Pokud se jedn o firmu, kter prodv pt druh vrobk, je dobr na kad tento druh vrobku mt vlastn strnku, ne to cel dvat dohromady na jednu. Kadou strnku lze dobe zoptimalizovat maximln teba na 5 a 6 klovch slov, m konkurennj oblast, tm je toto slo men (1-2). Pkladem me bt firma prodvajc idle, stolky a pohovky. Pokud se udl statick web, kter se bude skldat pouze ze dvou strnek a to z kontaktu a z druh strnky, kde bude popis nabdky dohromady, tak to pece jen nen ono. Je lep to rozdlit a udlat pro idle samostatnou sekci, pro stolky a pohovky tak. Pak kadou jednotlivou strnku optimalizovat pro klov slova dan oblasti.
4.1.2.
Vbr klovch slov
Je dobr si pro zatek promyslet jak by uivatel strnku hledal, tedy to co zad do vyhledvae. Pro zjitn vce npad je vhodn zapojit rodinu, ptele a poppad i obchodn partnery, m vce rznch uivatel tm lpe. Kad zadv do vyhledvae troku nco jinho, jinak hled informatik a jinak by hledala moje mamka. Pi vbru klovch slov se nesm zapomnat na skloovn a mnon sla, ne vechny vyhledvae je um odvodit. Zkladn pravidlo u klovch slov je, e se mus hledat relevantn slova k danmu webu. Pokud je uivatel na dan web nalkn s tm, e si mysl, e koup rybiky a ve skutenosti se octne na webu prodvajc stolky nic si nekoup a natve se. Pt ji na odkaz na dan web neklikne.
41
4. Metody v SEO
Pi vbru se mus volit specifick slova dan oblasti. Server prodvajc autordia nen tm mon a ani eln zoptimalizovat na samostatn stojc slovo auto. Uivatel, kter hled auto, pravdpodobn nem zjem o informaci o autordich. m specifitj a vyhledvanj slovo dan oblasti tm lpe.
Reverzn inenrstv
Nkdy je jednodu podvat se na zoptimalizovanou strnku, kter je podobn zamen jako ta optimalizovan. Pak se sta pouit. Nevidm na tom nic patnho, uit se z dobrch pklad. Jak poznat klov slova? Sta projt Title, description a obsah tag H1 a H6. Pro pokroilej analzu je dobr pout nstroje jako je napklad Keyword density analyzer.1
4.1.3.
Nstroje na vyhledvan slova
Samozejm lovk nen slovnk, take lze pout nstroje kter dok navrhnout jet dal slova. Podle m je v souasnosti nejlep nstroj od Googlu, kter byl primrn navren, aby pomohl inzerentm dobe propagovat strnky v placenm systmu Adwords. Tento nstroj je zdarma a doke hledat i esk slova, kter se v Googlu vyhledvaj. Jeho nevhodou je, e pmo neukazuje kolikrt bylo dan slovo v Googlu hledno, ale jen odhad potu potencionlnch klik.
Google AdWords Keyword Suggestions2

Pro ukzku jsem zvolil slovo letenky. Po zadn mi Adwords navrhl nsledujc varianty letenky letenky usa
1 2
http://www.ranks.nl/tools/spider.html https://adwords.google.com/select/tools.html
42
4. Metody v SEO levn letenky levne letenky nejlevnj letenky gts letenky letenky cz nejlevnejsi letenky letenky on line letenky gts
Optimalizace pro vyhledvae letenky levne letenky londn letenky levn letenky do usa letenky levn letenky last minute prodej letenky letenky online
Obrzek 11: Odhad vyhledvanosti slov v Adwords
Vtina slov je na prvn pohled zejmch, ale me se zde vyskytovat peci jen njak uiten. Dle je poteba vdt vyhledvanost danho slova. Tento daj
43
4. Metody v SEO
se vak ned pln pesn zjistit. Vyhledvae ho toti vtinou voln neposkytuj. Urit monost je pout Google Adwords, kter je primrn ureno na reklamu na Googlu. Adwords bohuel poskytuje pouh odhad potu proklik z reklamy v tomto systmu. Vypotat z nho vyhledvanost nen jednoduch nebo to vbec nejde. Take se d pouze urit odhad kter slovo je nejvyhledvanj, co ale vtinou sta. Vyhledvanost vtinou roste s kvalitou vsledk vyhledvn. Pokud pirozen vyhledvn dv nerelevantn vsledky, lid na n mlo klikaj a pt dan slovo ji nehledaj (kles vyhledvanost slova). To sam plat u placen reklamy pokud je kvalitn vzhledem k dotazu vc se na ni klik. Obrzek 12: Nejastj dotazy ve vyhledvai Jyxo1
http://jyxo.cz/top/1
44
4. Metody v SEO
Overture Search Term Suggestion Tool1

Obdobn nstroj jako m Google, ale nen tm vbec vhodn pro esk vrazy.
Wordtracker2
Doke navrhnout podobn slova a navc zjistit jejich potencionln nvtvnost. Ukazuje tak jak tk bude zoptimalizovat strnku pro dan slovo (konkurennost vrazu). Nevhodou sluby je, e zdarma ukazuje jen st vsledk, zbytek je placen. Bohuel ani Wordtracker nedv vdy pln pesn vsledky. Pro esk vrazy me bt lep najt synonyma pomoc Wordu nebo pomoc eskch vyhledva Morfeo a Jyxo. Pak jen zkontrolovat jejich potencil pomoc Adwords. Volba klovch slov je urit kritick msto spnosti webov strnky, take se vyplat strvit s tm trochu vce asu a zjistit kter slovo optimalizovat. Nkdy je dan oblast natolik konkurenn, e nelze dan slovo do prvn destky tm dostat. V tomto ppad me bt pohodlnj a nkdy tak levnj(zvlt u eskch slov, v zahrani kopruje reklama cenu za SEO) si dan slovo koupit.
eTarget3
eTarget je slovensk reklamn systm, kter je pouvn i v esku. V souasnosti se reklama na vyhledvan slova zobrazuje na Zoohoo.cz, Quick.cz, Volny.cz, Tiscali.cz, Redbox.cz IDnes.cz atd. eTarget doke navrhnout ke zvolenmu slovu dal esk alternativy a tak zjistit jejich denn nvtvnost. V tto knize se nezabvm Pay-per-click (PPC), take systmem
1 2
http://inventory.overture.com/d/searchinventory/suggestion/ http://www.wordtracker.com/ 3 http://www.etarget.cz Bazos.cz+.sk, Jasminka.cz
45
4. Metody v SEO
eTargetu a zahraninch konkurent se zabvm jen jako monost, jak jednodue zjistit vyhledvanost klovho slova.
4.1.4.
Konkurennost klovho slova
Jak tk bude zoptimalizovat klov slovo udv konkurennost vrazu. Pro men se dost asto uvd poet nalezench dokument, to je ale dost nepesn daj. Klov slovo na kter je v Googlu nalezeno 50 000 dokument me bt daleko he optimalizovateln ne slovo na kter Google najde pl milionu dokument. Jedin pesn monost je prohldnout si prvn destky nalezench strnek, zda byly zoptimalizovny na dan slovo. Pokud nebyly, a teba nemaj klov slovo ani v nadpisu strnky, je toto slovo mlo konkurenn i pes to, e Google na nj nael velk mnostv dokument. Pokud je ale prvn stovka strnek na dan slovo zoptimalizovan je konkurennost tohoto slova velmi vysok, bez ohledu na celkov poet nalezench strnek.
4.1.5.
Stop slova
Stop slova jsou bn slova, kter nenesou dnou nebo tm dnou informaci. Jedn se vtinou o spojky, pedloky atd. V etin se jedn napklad o a, i, nebo, kdy, v, na, pod..., v anglitin je to napklad and, or, but, the, a, an, about ... . Vyhledvae dost asto tmto slovm pikldaj ni vhu, nebo je pln ignoruj. Dlaj to kvli zrychlen hledn. Je tedy tm zbyten dvat stop slova do Title, description nebo keywords. O tom, zda dan slovo je vyhledvaem filtrovno je nejednodu se pesvdit ve vyhledvai. Napklad Jyxo vype: "Slovo 'a' nenese pli informac, zsti jej ignoruji". Google reaguje obdobn: "the" is a very common word and was not included in your search.
46
4. Metody v SEO
4.1.6.
kodc slova (poison words)
Jedn se o slova, kter sniuj hodnocen pslun strnky na urit dotaz. Pro uivatele, kter nechce obchod, ale strnku s recenz produktu je kodcm slovem koupit, cena, prodej... (v anglitin buy, sell, price...). Samozejm, e kodc slova mohou bt i v recenzi produktu, ale tam bvaj vtinou pouze v textu. Z toho dvodu nkter kodc slova na urit tma vad pouze v titulku nebo v URL. Obchodn slova kod pouze pokud uivatel nechce obchod, otzkou je jak to vyhledvae mohou zjistit. Bu uivatel mus vybrat nechci obchod (teba pomoc -obchod) a nebo to njak vyhledva zjist pmo z dotaz. Pokud napklad uivatel zad do vyhledvae nzev produktu recenze, asi tko bude chtt nco koupit. Zvltn kategori jsou kodc slova spojen se sexem. Obecn se pedpokld, e pokud uivatel nco hled nechce strnky se sexem, take na n jsou dosti asto uvaleny speciln filtry, kter strnku pln vyazuj nebo minimln sniuj hodnocen. Samozejm filtr se neuplatn v ppad, e uivatel hled pmo tato kodc slova. Dal kodc slova mohou bt napklad katalog, frum, adres, kontakt, odkazy atd. (samozejm v zahraninch vyhledvach anglick ekvivalenty). Tato kodc slova se asto zdvoduj tm, e uivatel nehled odkaz, nebo katalog, ale pmo uritou strnku (strnky s odkazy bvaj zneuvny odkazovmi farmami). Fra tak byla pouvna k umlmu zvyovn PageRanku. dn oficiln seznam kodcch slov samozejm nen.
4.1.7.
Dobr a patn nvtvnost (traffic)
Ne vechen traffic na strnce je dobr. Proto nen vhodn optimalizovat na slova, kter nejsou vi danmu webu relevantn. Myslm tm, slovo A m pi dobr optimalizaci (prvn msto ve vyhledvach) potencil 1000 klik za den,
47
4. Metody v SEO
ale nem tm nic spolenho s obsahem strnky. Naproti tomu slovo B m potencil teba jen 10 klik za den a z toho 2 budou skuten zkaznci.
4.1.8.
Konverzn pomr
Poet provedench akc (v ppad obchodu poet objedvek)/poet nvtvnk je konverzn pomr, m vt procento tm lpe. Pkladem me bt webov obchod, pokud se zoptimalizuje na nco co neprodv, doshne sice vysok nvtvnosti, ale dnch novch objednvek. Vsledkem me bt jen rst nklad na hosting. Optimalizace pro klov slova, kter nemaj nic spolenho se skutenm obsahem strnky je spam, vce viz. v kapitole . 5 - Zakzan techniky optimalizace. Konverzn pomr se d tedy zvyovat pomoc optimalizace na specifick slova, kter nejlpe vystihuj danou strnku. Pokud uivatel hled nzev produktu a k dotazu pid cena, je pedpoklad, e pokud obchod zoptimalizoval sv produkty na tuto kombinaci bude konverzn pomr dost vysok. Pi optimalizaci strnek se nesm ovem zapomnat na druhou monost jak zlepovat konverzn pomr. Tou je celkov zlepovn strnky. m lpe a pehlednji vypadajc a jednodueji fungujc strnka, tm pravdpodobnji je konverzn pomr vy. Pokud se napklad zkaznk ped vhozenm poloky do koku mus registrovat, urit to nen jednodue fungujc obchod.
4.1.9.
Titulek
Dleit tagy na jednotliv strnce
<head> <title>Titulek strnky</title>
48
4. Metody v SEO
</head>
Jednoznan nejdleitj tag na strnce je Title. Je v podstat jedin, kter m velk vznam ve vech vyhledvach. Kad strnka na konkrtnm webu (i vnoen ve frame) by mla mt jin Title, kter nejlpe popisuje obsah strnky a obsahuje vyhledvan klov slovo. A by se zdlo, e je to nejjednodu pravidlo, velk mnostv webmaster to nebere na vdom. Pro toto tvrzen sta do jakhokoli vyhledvae zadat "Untitled document" nebo teba "Domovsk strnka" a podvat se na poet takovch strnek. Webmaster takov strnky si jist nemysl, e nkdo bude hledat Domovskou strnku, pouze nedomyslel, e vbec existuj fulltextov vyhledvae nebo prost neml as se takovmi vcmi zabvat (mal rozpoet). Jako Title je tedy nutn napklad pouvat nzev firmy a klov slovo. Na msto napklad Jasminka.cz je dobr pout Jasminka.cz - internetov knihkupectv, nebo nco podobnho. Dalo by se namtnout pro nepout pouze klov slova a vynechat nzev serveru (z dvodu zven dleitosti klovho slova, co je nutnost u nkterch extrmn zoptimalizovanch vraz). Strnky se vak nesm dlat pouze pro vyhledvae, ale pro lidi. Tvrdm e je dobr budovat znaku a tak je nutn aby tato znaka byla v atributu Title a navc na prvnm mst. Doporuen dlka Title je do 70 znak (piblin poet znak, kter se zobrazuj ve vsledcch vyhledvn).
Meta description <meta name="description" content="Popis strnky">

Meta tag description nkter vyhledvae zobrazuj u popisku strnky ve vsledcch vyhledvn, take se vyplat zde napsat nco smysluplnho. Description pouv vtina vyhledva. Stejn jako u titulku je dleit aby
49
4. Metody v SEO
u kad strnky bylo description, kter ji nejlpe vystihuje, tedy pro kadou strnku odlin. Doporuen dlka je do 250 znak.
Keywords <meta name="keywords" content="klov slova">

Meta tag keywords ji tak jednoznan nen, vtina vyhledva (mon i Google) ho nepouv. To ovem neznamen, e je na kodu ho vyplnit klovmi slovy. Opt kad strnka potebuje vlastn keywords, stejn jako Title a description. Pokud se klov slovo vyskytuje pouze v meta tagu description nebo keywords a nen ji ve vlastnm textu (v body) pak v drtiv vtin vyhledva danou strnku na toto slovo nenajde. Je tedy zbyten vkldat do tchto meta tag nco co nen v textu. To plat i o peklepech nebo o psan slov bez hk a rek, pokud to nen jinde ne v meta tazch je to ztrta asu.
Nadpisy - H1 .. H6 <H1>Nadpis strnky</H1>

Pokud je nco v nadpisu, mlo by to mt logicky vt vhu. Plat, m je del tag H1, tm m klov slovo v nm men vznam. Vha je samozejm nejvt u H1, nen nutn hledat vyuit pro H4 a ne, jejich vha je logicky ni. H1 se sm na strnce opakovat pouze jednou, ostatn nadpisy vcekrt.
Tun text a kurzva <strong>tun text</strong><em>kurzva</em>

Doporuuje se mt na strnce alespo jednou klov slovo tun a jednou kurzvou. Velk vznam to ale pravdpodobn nem, sleduj to jen nkter
50
4. Metody v SEO
vyhledvae1. Hustota tunho textu a kurzvy na strnce by mla bt takov, aby byla co nejvt pehlednost textu (ani hodn ani mlo).
Popisky u obrzk <img src="obrazek.gif" alt="obsah obrzku" title="shrnut obsahu">

U kadho obrzku by ml bt vyplnn atribut alt, kter se pouv k zastoupen obsahu obrzku. Existuje cel ada uivatel (vetn m), kte maj na modemu obrzky vypnut. Robot vyhledvae si lze pedstavit jako uivatele, kter m vypnut obrzky. Atribut alt mu pak k co na obrzku je. Voliteln je atribut title, kter se ukazuje kdy se na chvli zastav my nad obrzkem. Je troku mn vznamn ne alt a ml by obsahovat obecn shrnut obsahu obrzku. U obrzk o velikosti 1x, kter slou pouze ke grafickm elm je nutn nechat atribut alt przdn. Pouit klovho slova u takovho obrzku by mohl vyhledva shledat jako spam.
Zbyten tagy na strnce

Mezi zbyten tagy na strnce pat napklad
<meta name=revisit-after content=14 days> <meta name=robots content=index, follow> 
dn vyhledvac robot si nenech diktovat, kdy m strnku navtvit (pokud se mu nezaplat). Frekvence nvtv je v drtiv vtin dna popularitou webu,
Napklad Google nepikld tunmu textu tm dnou vhu, naopak u Yahoo! to njakou vhu m, ale tak ne pli velkou.
51
4. Metody v SEO
tedy potem kvalitnch odkaz, kter na strnku vedou a aktulnosti obsahu (jak asto se nco na strnce mn). Tak nem cenu kat robotu, e strnku me zaindexovat a e m nsledovat odkazy na strnce. Vyhledva toti dopedu pot s tm, e zaindexovat me ve, co nen zakzan. Poznmka se nezobrazuje uivateli, take vyhledvae v n nehledaj dn uiten obsah.
4.1.10.
Optimln poet klovch slov v textu strnky
Vyhledavae neuruj dleitost klovho slova na strnce podle jeho etnosti, ale podle hustoty vskytu klovho slova. Hustota slova na strnce tedy vyjaduje podl jeho etnosti (potu vskyt) ku celkovmu potu slov celho textu. Pro klov slovo se za optimln vtinou povauje hustota mezi 2 a 7 %. Pokud hustota pev uritou hodnotu (pro kad vyhledva jinou) me to mt zporn efekt. Hovo se o takzvan peoptimalizaci neboli OOP (Over Optimized Penalty).
Poet vskyt klovho slova Celkov poet slov
= Hustota slova
Hustota klovch slov bv asto peceovna, zdaleka vak nepat mezi nejdleitj kritria. Pro potn hustoty slov existuje na webu cel ada nstroj, mezi ty lep pat napklad Keyword density analyzer.1 Optimln poet slov na strnce lze zjistit tak, e zaneme na mal hustot (2 procenta) a postupn pidvme klov slova (zvyujeme hustotu). Po pidn jednoho slova je nutn pokat a se zmna projev v testovanm vyhledvai (napklad v Googlu). Pokud se strnka posunuje nahoru, lze hustotu dle zvyovat. Bohuel existuje cel ada dalch vliv (zmny na ostatnch strnkch), kter nen mon pln odstnit. Navc tento postup me trvat nemrn dlouhou dobu, za kterou me bt ideln hodnota vyhledvaem zmnna.
1
http://www.ranks.nl/tools/spider.html
52
4. Metody v SEO Obrzek 13: Keyword density analyzer
4.1.11.
Klov slova na zatku tagu (strnky)
m ble je slovo od zatku tagu (strnky), tm m vt dleitost. Vznik tak ale problm, zda napklad v tagu Title pout Internetov knihkupectv Jasminka a nebo Jasminka - Internetov knihkupectv. Z hlediska optimalizace je lep pout prvn variantu, z hlediska budovn znaky je jednoznan lep druh. Zatek tagu Title se toti ukazuje napklad v taskbaru, kde je uivateli neustle na och. Vdy je nutn mt na pamti, e webov strnky se vytv primrn pro lidi a ne pro vyhledvae. Optimalizace nikdy nesm vypadat jako by tam nepatila. Umstit klov slova na zatku strnky (tag body) lze celkem jednodue udlat pomoc CSS styl.
53
4. Metody v SEO
4.1.12.
Klov slova v URL
Vtina vyhledva pikld URL hodn velk vznam. Je tedy vdy uiten mt klov slovo v URL. Vt vznam mv domnov jmno ne zbytek URL. Osobn si vak nemyslm, e je dobr mt jako jmno domny obecn vyhledvan vraz. Lze se o tom jednodue pesvdit, je lep nzev Google a nebo Searchengine? Searchengine bude jist vyhledvanj slovo, ale znaka je znaka. Pece jen, m snad nkdo nzev webov strnky vyhledva? Co se tk zbytku URL za lomtkem, tak zde dn dilema nen. Vdy je tam uiten mt klov slova, kter se oddluj znaky - (mnus) a / (lomtko). Podtrtko (_) slou jako spojovac znak. Vyhledva te prodejnu_odevu jako prodejnuodevu (in tak napklad Google. Ve vsledcch sice ozna prodejnuodevu, ale je to pouze oznaen.).
Nic se ale nem pehnt, m krat URL je tm lpe. Take v dnm ppad nedoporuuji URL typu www.prodej-realit-brno-praha-inzerce-zdarma.cz.
4.1.13.
Vlastn obsah
Obsah je na webu to nejdleitj. Vtinou plat, e m kvalitnj obsah tm mn optimalizace je poteba. Protoe na strnku s kvalitnm obsahem astji lid odkazuj. Obsah se pe vdy pro uivatele a ne pro vyhledvae, ml by tak bt co nejvce pirozen. m vce kvalitnho a aktulnho obsahu na webu je, tm vce uivatel z vyhledva me zskat. Web, kter m 10 strnek s kvalitnm obsahem me zskat napklad 30 klik z vyhledva denn. Web, kter m 1000 strnek s kvalitnm obsahem me zskat 300 a vce klik za den (sla jsou
54
4. Metody v SEO
uveden pouze pro nzornost, poet klik z vyhledva zle na mnoha faktorech, napklad tak na tmatu webu).
4.2.
Off page faktory
Off Page faktory je ve co nen pmo na optimalizovan strnce, hlavn tedy vechny odkazy, kter smuj na danou strnku. Tmto se nemysl jen odkazy z cizch strnek (web), ale samozejm i z webu vlastnho. V podstat vechny spotan odkazy podle dleitosti v sob vyjaduje ranking strnky. Krom odkaz adme mezi off-page faktory tak napklad anchor text, URL odkazu, title a alt, kterm je vnovan kapitola . 4.3.
4.2.1.
PageRank
PageRank je obchodn znaka, kter pat Googlu. Byl vyvinut jako seln systm hodnocen relativn dleitosti webovch strnek. Vytvoili ho zakladatel Googlu Larry Page a Sergey Brin na Standford University v Kalifornii. Koncept kter pouili byl jejich vlastnmi slovy "to calculate the uniquely democratic nature of the web by using its vast link structure as an indicator of an individual page's value"[2]. Kdy se to vezme doslova, tak se cel systm opr o pchoz a odchoz odkazy miliard webovch strnek, kter tvo internet. Pokud web A odkazuje na web B, dv mu vlastn hlas, kter zvyuje jeho dleitost. Je to samozejm velice zjednoduen definice. pln nco jinho je pozice strnky pi vyhledvan urit frze (Search engine results page - SERP). A kombinace PageRanku, obsahu strnky a ady dalch faktor uruje pozici na vyhledvan slovo. Dleit je, e PageRank m kad jednotliv strnka, a ne cel web. Tak hodnota pchozch odkaz je rzn, a to podle dleitosti strnky, z kter tento odkaz pichz, a potu odkaz na tto strnce.
55
4. Metody v SEO
4.2.2.
Algoritmus PageRanku
Pvodn algoritmus PageRanku jak byl zveejnn jeho tvrci. PR(A) = (1-d) + d (PR(T1)/C(T1) + ... + PR(Tn)/C(Tn)) kde
PR(A) je PageRank strnky A, PR(Ti) je PageRank strnek Ti, kter odkazuj na A, C(Ti) je poet odchozch odkaz na strnce Ti a d je faktor tlumu (damping factor), kter je mezi 0 a 1.
V souasnosti nen aktuln PageRank znm, take o jeho nastaven i tvaru se vedou jen dohady. Ml by ale vychzet z princip tto rovnice.
4.2.3.
Model nhodnho surfae
Ve svch publikacch dali Lawrence Page a Sergey Brin [2] tak velmi jednoduch vysvtlen algoritmu PageRanku. Uvaovali o PageRanku jako o modelu chovn, kde surfa klik na odkazy nhodn bez ohledu na obsah. Nhodn surfa navtvuje strnku s uritou pravdpodobnost, kter je odvozena z PageRanku. Pravdpodobnost, e nhodn surfa klikne na odkaz je vhradn dna potem odkaz na strnce. To je dvod pro PageRank strnky nen kompletn pedn dl na strnky na kter odkazuje, ale je rozdlen na poet odkaz na strnce. Pravdpodobnost pro nhodnho surfae, e doshne dan strnky, je suma pravdpodobnost nhodnho surfae nsledujcho odkazy na tuto strnku. Tato pravdpodobnost je snena o faktor tlumu (damping factor d).
56
4. Metody v SEO
Opodstatnn je to, e nhodn surfa neklik na nekonen mnostv strnek, ale asem se unav a sem tam odsko nhodn na jinou strnku. Pravdpodobnost, e nhodn surfa nepestane klikat na odkazy je dna faktorem tlumu, kter je nastaven mezi 0 a 1. m vy je d, tm vt je ance, e surfa bude dle klikat. Pravdpodobnost, e surfa odsko na jinou nhodnou strnku, pot co pestane klikat, je pak (1-d). Bez ohledu na poet odkaz vedoucch na strnku pravdpodobnost, e na ni nhodn surfa odsko je vdy (1-d), take strnka m vdy minimln PageRank.
4.2.4.
A
Charakteristika PageRanku
B
Jak PageRank funguje se d ukzat na pkladu, kter jsem nael na nmeck strnce eFactory [16]. Uvaujeme mal web o tech strnkch A, B a C, kde strnka A odkazuje na B a C, strnka B odkazuje na C a strnka C odkazuje na A. C Podle pvodn verze ml bt faktor tlumu na 0,85. Ale aby se to dalo lehce spotat pouijeme 0.5. Po doplnn dostaneme nsledujc rovnice: PR(A) = 0.5 + 0.5 PR(C) PR(B) = 0.5 + 0.5 (PR(A) / 2) PR(C) = 0.5 + 0.5 (PR(A) / 2 + PR(B))
Tyto rovnice jdou jednodue vyeit a zde jsou vsledky:
PR(A) = 14/13 = 1.07692308 PR(B) = 10/13 = 0.76923077

57
4. Metody v SEO PR(C) = 15/13 = 1.15384615
Suma vech PageRank je 3, a tak se rovn potu vech webovch strnek. V praxi je to trochu sloitj, protoe web m miliardy strnek, take nalzt een nen tak jednoduch. Prv kvli velikosti webu nejenom Google pouv piblin odhad PageRanku. Kad strnka dostane na zatku poten hodnotu a PageRank ostatnch je dopotn v nkolika vpoetnch cyklech, kter jsou zaloeny na zkladn rovnici algoritmu PageRanku. Pro n pklad pouijeme poten hodnotu 1. Tabulka 2: Cykly odhadu Google PageRanku Opakovn 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 PR(A) 1 1 1.0625 1.07421875 1.07641602 1.07682800 1.07690525 1.07691973 1.07692245 1.07692296 1.07692305 1.07692307 1.07692308 PR(B) 1 0.75 0.765625 0.76855469 0.76910400 0.76920700 0.76922631 0.76922993 0.76923061 0.76923074 0.76923076 0.76923077 0.76923077 PR(C) 1 1.125 1.1484375 1.15283203 1.15365601 1.15381050 1.15383947 1.15384490 1.15384592 1.15384611 1.15384615 1.15384615 1.15384615
Zdroj: http://pr.efactory.de/e-pagerank-algorithm.shtml Kvalitnho odhadu PageRanku lze doshnout jen po pr opakovnch. Podle Lawrence Page a Sergey Brina je poteba 100 opakovn, abychom dostali dobr odhad hodnot PageRank celho webu. To tak znamen, e souet
58
4. Metody v SEO
vech PageRank se stle bl celkovmu potu webovch strnek. Prmrn PageRank je roven 1. Minimln PageRank je dn (1-d). Maximln PageRank meme dostat pokud by vechny strnky odkazovaly na jedinou a ta by odkazovala sama na sebe. Hodnota by pak byla rovna dN+(1-d), kde N je celkov poet strnek.
4.2.5.
Toolbar PageRank
V roce 2002 vydal Google Toolbar pro Microsoft Internet Explorer Toolbar PageRank 8/10 (http://toolbar.google.com/), na kterm Toolbar PageRank 7/10 se zobrazuje PageRank. Google Toolbar PageRank 6/10 Toolbar zobrazuje PageRank ve kle Toolbar PageRank 5/10 od 0 do 10. Nulov PageRank (PR0) Toolbar PageRank 4/10 znamen, e na danou strnku vede Toolbar PageRank 3/10 minimum odkaz (nap. nov strnka Toolbar PageRank 2/10 ne ji Google zaindexuje, nov web Toolbar PageRank 1/10 mv "not ranked"). V ppad, e se Toolbar PageRank 0/10 jedn o star strnku, PR0 vtinou znamen, e strnka pouila nekal (zakzan) techniky a je penalizovna.
Toolbar PageRank 10/10 Toolbar PageRank 9/10
4.2.6.
Skuten PageRank
Skuten PageRank je trochu jin slo, ne se zobrazuje v Google Toolbaru. Pedpokld se, e nabv vych hodnot (pro vt rozliovac schopnost 0 1 oproti 0 - 100000). Pravdpodobn je pro pevod pouit logaritmick funkce, ale to by samozejm mohli potvrdit pouze lid z Googlu, a ti takovou informaci nikdy neuveejn. Toolbar PageRank 0/10 1/10
Skuten PageRank 0.15 - 0.9 0.9 - 5.4
59
4. Metody v SEO 2/10 3/10 4/10 5/10 6/10 7/10 8/10 9/10 10/10
Optimalizace pro vyhledvae 5.4 32.4 194.4 1,166.4 6,998.4 41,990.4 251,942.4 1,511,654.4 9,069,926.4 32.4 194.4 1,166.4 6,998.4 41,990.4 251,942.4 1,511,654.4 9,069,926.4 0.85 N + 0.15
V souasn dob Google pepotv PageRank piblin jednou za msc (je to ale nepravideln, dohromady s PageRankem mn i zptn odkazy). U ostatnch vyhledva je to napklad u Alltheweb jednou tdn a u eskho Jyxa se JyxoRank pot kad den. S postupem asu Google pravdpodobn pepotvn urychl (je trochu nco jinho spotat rank po celm svt anebo jen v esku). Protoe je u PageRanku pouita pravdpodobn logaritmick funkce je doshnut zlepen PR 4 na PR 5 daleko jednodu ne doshnout zmny PR 7 na PR 8. Akoliv se zd, e vznam PageRanku ji posledn dobou nen tak velk jako na zatku svho uveden, nen to pravda. Klesl jen vznam Toolbar PageRanku, skuten PageRank (zvlt pokud jde o tmatick PageRank) svj vznam stle m.
4.2.7. Tmaticky a pedmtov orientovan PageRank

Ji adu let se hovo o tom, e pi vyhledvn by se mlo zohlednit tma nebo pedmt, jako jedno z kritri. Mezi hlavn dvody pat eliminace spamovch strnek, kter maj koupen odkazy. Tm jak implementovat tma do vyhledvn se zabv cel ada teoretickch pstup. Vechny maj spolen to, e strnka nen hodnocena jenom podle svho obsahu, ale tak podle obsahu dalch strnek. Napklad obsah celho webu me ovlivovat ranking
60
4. Metody v SEO
kad jednotliv strnky. Pokud je to napklad web knihkupectv a na nkter strnce je zmnka o kladivu, tak to kladivo by mlo pi pouit tmatickho PageRanku dostat ni hodnocen ne kdyby bylo na webu elezstv. Je tak mon, e ranking jednotliv strnky je odvozen od obsahu strnek, kter na ni odkazuj. To je jednm z dvod pro se obecn doporuuje dlat vmny odkaz pedevm se strnkami, kter maj podobn zamen. Jestli opravdu vyhledvae pouvaj tma jako jeden z faktor, je celkem tk urit, protoe je to vtinou obchodn tajemstv. Uvedu dva pstupy, kter se implementac tmaticky zamenho PageRanku zabvaj. Jednm z nich je model inteligentnho surfae od Matthew Richardsona a Pedra Dominga a druhm z nich je Topic Sensitive PageRank od Tahera Haveliwaly.
4.2.8.
Model inteligentnho surfae
V modelu Matthew Richardsona a Pedra Dominga se mn nhodn surfa na surfae inteligentnho. Nhodn surfa klikal na odkazy nhodn, oproti tomu inteligentn surfa sleduje pouze odkazy, kter maj nco spolenho s pvodnm tmatem strnky. Potom, co se unav, tak odskakuje na strnku, kter m nco spolenho s pvodn. Pro Richardsonova a Domingova "inteligentnho surfae" jsou relevantn pouze strnky, kter obsahuj slovo, kter pvodn hledal. To ovem znamen, e pro kad slovo, kter se na strnce objev, je poteba vypotat vlastn PageRank zaloen na odkazech mezi strnkami, kter dan slovo obsahuj. Pokud by se PageRank potal tmto zpsobem, pineslo by to adu problm. A to hlavn v ppadech, kdy se vyhledvan slovo nevyskytuje asto. Proto, aby se dalo specifick slovo zahrnout do vpotu, mus bt nejenom na dan strnce, ale tak na strnkch, kter na ni odkazuj. To ovem znamen, e vsledky budou zaloeny na malm vseku webu a mohou bt opomenut relevantn strnky. Tak pokud se pouije mal vsek, je vyhledvn
61
4. Metody v SEO
nchylnj na automaticky generovan strnky se spamem, a to je jeden z dvod, pro se vbec o tmatickm PageRanku uvauje. Problm je tak ve vypotn takovho PageRanku. Pokud bychom uvaovali 100 000 vraz, byla by poteba asu pro vypotn tmaticky zamenho PageRanku oproti originlnmu 100 a 200 vt. Napklad pokud uvaujeme, e se pvodn PageRank pot pt hodin, tak tmatick PageRank by se potal nejmn 3 tdny.
4.2.9.
Topic-Sensitive PageRank
Pstup Tahera Haveliwaly [5] vypad pro aktuln zaveden vyhledvai trochu praktitji. Stejn jako Richardson a Domingos pouv Haveliwala rzn PageRanky. Rozdl je v tom, e PageRank se nepot pro kad slovo, ale pro kad tma. Pro kad toto tma odliuje rzn authority pages. Pro svj experiment si Haveliwala vybral jako autoritativn strnky katalog Open Directory Project (ODP), konkrtn 16 hlavnch kategori. Pokud se tedy pot PageRank pro tma zdrav, vechny strnky v kategorii zdrav dostanou vy hodnotu E v rovnici PageRanku : PR(A) = E(A) (1-d) + d (PR(T1)/C(T1) + ... + PR(Tn)/C(Tn)) Vy PageRank pro zdrav se pak perozdluje dle. Protoe pedpokldme, e strnky maj tendenci odkazovat na strnky s podobnm tmatem, vy PageRank pro zdrav se pak tk vech relevantnch strnek. Haveliwala ve sv prci zjistil, e vsledky vyhledvn pi pouit Topic-Sensitive PageRanku jsou vzhledem k dotazu o dost relevantnj, a jeho implementace by pr nemla bt pli nron. Problmem je ale zvislost na katalogu ODP a na jednotlivch editorech (kategorie me obsahovat chybn zaazen strnky, kter s tmatem nemaj nic spolenho).
62
4. Metody v SEO
Dalm problmem je, e potebujeme znt uivatelsk preference. Pokud nevme, z jakho tmatu chce uivatel vsledky, nememe mu je ani dodat. Hledn by se muselo rozlenit na jednotliv kategorie. Pokud hledm internetov obchod, pouije se vy Topic-sensitive PageRank pro strnky, na kter je odkazovno v ODP kategorii nakupovn. Mezi monosti zmapovn uivatelskch preferenc jist pat pouit Google Toolbaru, ale ne vichni maj Toolbar nainstalovan. Metodu s toolbarem by nejlpe mohl implementovat Microsoft ve svm pipravovanm vyhledvai. Pokud by do standardnho Internet Exploreru pidal svj Toolbar a pomoc nho vyhodnocoval uivatelsk preference. Ale co kdy uivatel hled nco, co jet nehledal? Pstup Tahera Haveliwaly pravdpodobn pouv Google ve svm personalizovanm vyhledvn1. Jeliko je toto vyhledvn v Beta verzi mus si uivatel vybrat z jak kategorie chce vsledky. Google tedy zatm nezkoum daje z toolbaru, ani pravdpodobn pomoc jinch metod (mon to ale je).
http://labs.google.com/personalized
63
4. Metody v SEO
Obrzek 14: Personalizovan vyhledvn Googlu
4.2.10.
SEO a tmatick PageRank
Je jasn, e dve i pozdji implementuj vyhledvae njak zpsob tmatickho PageRanku. Take pod plat obecn zsada, e vmna odkaz s podobn zamenmi strnkami se vyplat vce, ne vmna odkaz se strnkou, kter m pln odlin tma. Pokud by byl implementovn Topicsensitive PageRank, urit se vyplat mt zaregistrovanou strnku ve sprvn kategorii ODP. Pokud by nco podobnho pouily esk vyhledvae, pak by byla nutnost bt ve sprvn kategorii i v eskch katalozch (co je ovem i tak nezbytnost proto, e je stle dost pstup na strnky z katalog).
4.2.11.
BadRank a PageRank 0
Nulov PageRank neznamen vdy, e strnka je penalizovna. Me to tak znamenat, e je nov nebo na ni vede minimum odkaz. Pi pouit neetickch
64
4. Metody v SEO
technik, ale mohou vyhledvae samozejm strnku penalizovat. Dje se tak bu automaticky nebo stnost na takovou strnku. Podrobnostmi neetickch taktik ble rozebr zvltn kapitola . 5 Zakzan metody v SEO. Problm penalizace je vak spojen i s BadRankem a s takzvanm patnm okolm strnky. Vezmme v vahu dv strnky, strnka A je penalizovan, strnka B nikoliv. Pokud A odkazuje na B a B neodkazuje zpt, BadRank se nepen. Pokud vak strnka B odkazuje zpt, dostane od penalizovan A BadRank. BadRank se tedy pen pouze pokud odkazujete na penalizovanou strnku zpt, a to kvli tomu, e nelze ovlivnit odkaz z penalizovan strnky.
4.2.12.
Rozdlen internho PageRanku
PageRank, kter je dosaen pomoc zptnch odkaz, je z vodn strnky perozdlovn do ostatnch. Systm internch odkaz lze udlat takovm zpsobem, e urit strnce na webu se PageRank zv a jin sn [21]. Tedy ty strnky, kter jsou vhodn lze upednostnit. Na zatku je nutn si definovat strnky, kter chceme preferovat (s vym nutnm PR) a ty kter chceme, aby se jen zaindexovaly, a nen nutn aby byly ve vyhledvach moc viditeln. Pokud je optimalizovan strnka webov obchod, lze to rozdlit na strnky, kter prodvaj a na ty ostatn. Samozejm ty, kter nechceme indexovat vbec, lze zakzat v robots.txt. Na strnky u kterch je poadovn vy PageRank pouvme standardn odkazy ve tvaru:
<a href=abc.html title=abc>abc</a>.

Msto abc se samozejm pouv klov slovo. Strnka krom sti PageRanku dostv tak anchor text a title. Na strnky, kter chceme sice
65
4. Metody v SEO
zaindexovat, ale nen nutn aby mly vysok PageRank, se odkazuje pomoc specilnho souboru redirect.php.
<a HREF="redirect.php?stranka=dfg.html">dfg</a>
Tento soubor nedl nic jinho, ne e pesmruje dotaz na poadovanou strnku. Pokud je v souboru robots.txt zakzan tento soubor indexovat, PageRank se nepenese. Samozejm je nutn, aby na danou strnku vedl alespo jeden normln odkaz, aby byla zaindexovna. Pro pklad uvedu web, kter m deset strnek. Normln HTML odkazy oznam A,B,C,D,E,F,G,H,I,J a pesmrovan odkazy pak a,b,c,d,e,f,g,h,i,j. HTML odkazy A,B,C,D,E,F,G,H,I,J Pesmrovan odkazy a,b,c,d,e,f,g,h,i,j
Na zatku pedpokldejme, e je k dispozici 100 PR bod, kter byly zskny ze zptnch odkaz (odkazy z externch webovch strnek). Pokud je poteba zvit PR vodn strnce, a to z jakhokoli dvodu, (nap. je jedin optimalizovan, nebo nechceme aby nvtvnci chodili pes jin), je poteba udlat navigaci webu napklad viz. Tabulka . 3. Tabulka 3: Monost perozdlen PageRanku na vodn strnku Strnka A Strnka B Strnka C Strnka D Strnka E
A A A A A
B b b b b
C c c c c
D d d d d
E e e e e
F f f f f
G g g g g
H h h h h
I i i i i
J j j j j
66
4. Metody v SEO Strnka F Strnka G Strnka H Strnka I Strnka J A A A A A b b b b b c c c c c d d d d d
Optimalizace pro vyhledvae e e e e e f f f f f g g g g g h h h h h i i i i i j j j j j
Zdroj: http://www.seo-guy.com/pagerank-articles/channeling-pagerank.html Jak lze vidt, z hlavn strnky se odkazujeme HTML odkazy na vechny ostatn, ale z tch se ji odkazujeme pomoc HTML odkaz pouze na hlavn strnku a pomoc pesmrovanch odkaz na ostatn. To vede k hromadn PR na hlavn strnce. Odkazy pomoc HTML Hlavn strnka = 127,56 bod Vechny ostatn = 49,9 bod Odkazy pomoc pesmrovn podle tabulky nahoe Hlavn strnka = 310,98 bod Vechny ostatn = 29,52 bod
Na vypotn jednotlivch bod je mon pout jednoduch Google PageRank kalkultor1, kter jednotliv vhy doke vypotat. Pedpokldejme, e strnky A,B,C,D, a E jsou optimalizovan a chceme aby mly vy PR ne ostatn. Take na n budeme odkazovat HTML odkazy a na ostatn pesmrovanmi odkazy (a na jeden, aby se zaindexovaly).
http://www.webworkshop.net/pagerank_calculator.php3
67
4. Metody v SEO
Tabulka 4: Monost perozdlen PageRanku na strnky A, B, C, D a E Strnka A Strnka B Strnka C Strnka D Strnka E Strnka F Strnka G Strnka H Strnka I Strnka J A A A A A A A A A A B B B B B B B B B B C C C C C C C C C C D D D D D D D D D D E E E E E E E E E E f f f f F f f f f f g g g g g G g g g g h h h h h h H h h h i i i i i i i I i i j j j j j j j j J j
Zdroj: http://www.seo-guy.com/pagerank-articles/channeling-pagerank.html
Hlavn strnky A = 166,58 bod B = 96,48 bod C = 96,48 bod D = 96,48 bod E = 99,98 bod
Ostatn strnky f = 17,14 bod g = 2,57 bod h = 0,51 bod i = 0,22 bod j = 0,18 bod
Stejn tak se d zvit PageRank napklad u strnek A a B.
68
4. Metody v SEO
Tabulka 5: Monost perozdlen PageRanku na strnky A a B Strnka A Strnka B Strnka C Strnka D Strnka E Strnka F Strnka G Strnka H Strnka I Strnka J A A A A A A A A A A B B B B B B B B B B c C c c c c c c c c d d D d d d d d d d e e e E e e e e e e f f f f F f f f f f g g g g g G g g g g h h h h h h H h h h i i i i i i i I i i j j j j j j j j J j
Zdroj: http://www.seo-guy.com/pagerank-articles/channeling-pagerank.html
Hlavn strnky A = 218,40 bod B = 223,90 bod
Ostatn strnky c = 95,3 bod d = 27,15 bod e = 7,84 bod f= 2,37 bod g = 0,82 bod h = 0,38 bod i = 0,25 bod j = 0,22 bod
69
4. Metody v SEO
Takhle se d optimalizovat libovoln mnostv strnek. Na ty, kter chceme aby mly mal PR, odkazujeme pouze jednou pomoc normlnho HTML odkazu a PR se koncentruje na tch ostatnch. Daleko lep metoda jak doclit stejnho efektu, bez njakch trik s pesmrovnm i Javascriptem vak stle zstv kvalitn architektura webu (navigace). Pokud je navigan systm hierarchick, hromad se PR hlavn na strnkch vce nahoe v hierarchii, kde jsou vtinou vce obecn slova, na kter je vt konkurence. m ne v hierarchii, tm mn konkurenn slovo (specifick pro danou oblast), a z toho dvodu sta daleko men PageRank. Dve bylo mon tento systm udlat pomoc Javascriptovch odkaz, ale stle vce vyhledva se sna Javascript, alespo sten zaindexovat. Z toho dvodu je innj pout pesmrovan odkaz, kter lze zakzat indexovat vyhledvai v souboru robots.txt.
4.2.13.
Rankingy ostatnch vyhledva
Vtina souasnch vyhledva pouv njakou obdobu PageRanku. Samozejm jsou mezi nimi urit odlinosti, ale pro SEO nemaj tyto odlinosti pli velk vznam. Nic se nemn na tom, e m vce kvalitnch odkaz, pokud mono z web ze stejnm tmatem, tm lpe. Ne jenom pro lep pozici ve vyhledvach, ale tak kvli tomu, e nkter katalogy ad podle rankingu strnky v jednotlivch sekcch. Napklad Seznam podle SRanku, Atlas podle JyxoRanku, Centrum podle Q a Google Directory pak podle PageRanku. Malou vjimku tvo WebRank od Yahoo!, co je kombinace odkaz vedoucch na strnku, klikavosti ve vsledcch vyhledvn a nvtvnosti men pomoc Yahoo! toolbaru.
70
4. Metody v SEO
4.2.14.
Mapa webu
Mapu webu osobn doporuuji pouze jako nouzov een, tehdy kdy web nen dobe indexovateln (pouv rmce, Flash, javascripty v menu, viz. kapitola .3. Pedpoklady pro optimalizaci). Pokud uivatel mus prochzet mapu serveru, dost asto to znamen, e se neorientuje v normlnm systmu navigace danho webu. Mapa serveru nen dobr technika kvli tomu, e je na n vtinou velk mnostv odkaz. Take PageRank, kter zsk, mus rozdrobit na tyto odkazy. Pokud je jich tam 100, v podstat kad odkaz dostane 1/100 PageRanku. Navc kad odkaz stejn. Pokud m web server hierarchick systm navigace, strnky nahoe hierarchie dostvaj vt PageRank, ty dole, kde vtinou klov slova nejsou tak vznamn, pak ni. Toto ve mapa serveru nedoke. Navc napklad Google na sv strnce doporuuje1 maximln 100 odkaz na jednu strnku. Take pokud je na webu vce ne 100 strnek, musme mapu rozdlit na vce st (ty pak dostanou jet ni PageRank).
4.2.15.
Jak zskvat zptn odkazy
Nejednodu jak zskvat odkazy je jednoznan registrace do internetovch katalog. Registrace do nich je alespo u ns vtinou zdarma (v zahrani jsou placen katalogy daleko astj). Mezi nejdleitj esk katalogy, do kterch je nutnost se zaregistrovat, pat Seznam, Centrum, Atlas, Tiscali, Caramba a Quick. Podle m se vak vyplat zaregistrovat i do tch mench, v dnm ppad ne vak automaticky pomoc progrmk jako je Submit Wolf. Jednoznan se vyplat run prce. eskch malch katalog je spousta, krtk seznam je napklad na Katalogy.iglu2. Ze zahraninch se
1 2
http://www.google.com/webmasters/guidelines.html http://www.katalogy.iglu.cz/
71
4. Metody v SEO
zmnm o DMOZ1 Open Directory Project, kter pouv cel ada vyhledva (u vsledk zobrazuj navc vyhledvn z katalogu) a katalog. Obrzek 15: Dleit zahranin katalog ODP
V ppad zskvn odkaz pro anglick strnky, nen pravdpodobn mon se vyhnout registrac do placench katalog. Mezi nejznmj pat Yahoo!, kter je pro komern projekty placen a pro nekomern sice neplacen, ale pokud nen uhrazen poplatek, zaazen trv nemrn dlouho (i pl roku). Registrace do placench katalog vyaduje obzvl pozornost. Protoe tyto katalogy negarantuj za poplatek zaazen do dan sekce, ale pouze to, e editor pslun sekce poadavek zhodnot a do urit doby rozhodne. Registrace do patn sekce, neadekvtn popisek, duplicitn web nebo jin proheky mohou v tomto ppad stt dost penz.
1
http://www.dmoz.org/
72
4. Metody v SEO
Na internetu nejsou katalogy jedinm mstem, kde se daj zskvat odkazy. Jeliko se ji njakou dobu mluv o tmatickm vyhledvn, je uiten zskvat odkazy z podobn zamench web. Pi vmn odkaz je bezpodmnen nutn zkontrolovat PageRank protistrany. Nevyplat se udlat vmnu s webem, kter m o d ni PageRank (3 oproti 5). Obecn se doporuuje nevymovat odkaz se strnkou s nim PageRankem ne 4, kterho se d doshnout pouhou registrac do katalog. Je nutn zkontrolovat PageRank strnky, kde bude odkaz umstn, a ne PageRank hlavn strnky webu. Tento PageRank je pak rozdlen na vechny odkazy, take pokud je na strnce 50 odkaz, perozdluje se na kad odkaz 1/50. Monost jak zjistit, kde zskat odkazy nabz samotn vyhledvae, a to pomoc zjitn odkaz, kter vedou na konkurenn strnky. Do vyhledvae sta zadat "link: www.example.com". Vyplat se to zadat do vce vyhledva, protoe napklad Google takhle zobrazuje jen strnky s PageRankem vym ne 4. m lep strnka, tm je zpravidla jednodu zskvat zptn odkazy. Na dobrou strnku toti kad odke mnohem radji ne na tu, na kter nen nic zajmavho.
4.3.
Anchor text (link text)
Vyhledvae neberou v vahu jen faktory, kter jsou na strnce, ale i ty co pichzej z odkaz. Dost asto se stv, e vyhledvan slovo na dan strnce vbec nen, i pesto je vak dan strnka vyhledna. Je to zpsoben prv anchor textem (<a href="">zde je anchor text</a>). Pokud se odkaz na strnku pid napklad do katalog s anchor textem <a href="http://www.bbbauto.cz">bbbauto</a>. Zsk se jen slovo bbbauto, co asi moc lid hledat nebude. Pokud se ale jako anchor text pouije <a href="http://www.bbbauto.cz">Autobazar BBBauto.cz </a> lze zskat slovo autobazar. Vha anchor textu je v souasn dob u vyhledva celkem
73
4. Metody v SEO
vznamn, osobn si myslm, e je hned za tagem <title>. Je to prost nevyuit pleitost, jak zvit vhu uritho slova. Obrzek 16: Slovo bookstore na Amazonu nen
Samozejm, e vyuit anchor textu neplat jen pro extern odkazy, ale tak pro intern (i kdy pro n o nco mn - maj men vhu). Pokud je na strnce seznam produkt, a pro detail je nutn kliknout na odkaz <a href="abc">zde</a>, pak detail produktu zsk klov slovo zde, co je celkem zbyten. Pokud jako anchor text je uvedeno napklad Ferrari 612 Scaglietti, je to jist vyhledvanj slovo ne "zde".
74
4. Metody v SEO
Pro zjitn strnek na kter se odkazuje uritm anchor textem se pouv v Googlu opertor allinanchor:text. Seznam dalch uitench opertor lze nalzt pmo na Googlu1, bohuel allinanchor mezi nimi nen.
4.3.1.
Okol odkazu
Krom anchor textu napklad Google porovnv okol odkazu a pravdpodobn tak tma strnky. Z tohoto dvodu, jsou odkazy na podobn zamench strnkch mnohem cennj, ne odkaz na strnce, z kter vedou odkazy na sex kluby, dovolenou v Chorvatsku a zrove na prodejnu odv. Odkaz na strnce s hodnotnm a stejn zamenm obsahem je daleko cennj ne odkaz na strnce se seznamem odkaz. Takov odkazy je ovem mnohem t zskat. Strnky se seznamem odkaz tak vtinou mvaj ni PageRank, ne strnky s hodnotnm obsahem.
4.3.2.
Obrzkov versus textov odkazy
Textov odkazy jsou na strnce daleko lep ne odkazy obrzkov. Jednodueji se daj zmnit, pomoc CSS mohou vypadat velice pkn a jsou tm ihned sthnut i na modemu. Oproti tomu obrzek dlouho trv, ne se sthne a samotn nenese pro vyhledvae dnou hodnotu. Pi pouit obrzk je minimln nutn pout vlastnosti alt a title. Uivatel me mt vypnut obrzky, potom se mu zobrazuje vlastnost alt. Pomoc atributu title lze dt uivateli informaci o obrzku navc, napklad co se stane kdy na nj klikne. Vyhledvae nev co je v obrzku, take atributy title a alt jsou pro n jedinm zdrojem informac. Samozejm, e nemaj takovou vhu, jako anchor text. Vhu atributu alt jsem testoval v Googlu a v Jyxu. Na strnku Jasminka.cz jsem umstil obrzkov odkaz <a href="http://www.jasminka.cz"><img
1
http://www.google.com/help/operators.html
75
4. Metody v SEO
src=example alt="abcdefg"></a>. Nechal jsem to tak do doby ne oba vyhledvae tuto zmnu zaregistruj. Google reagoval tak, e s alt tagem potal (tyto vrazy se vyskytuj pouze v odkazech na tuto strnku: abcdefg). Jyxo alt tag pln ignorovalo. To dokazuje, e je lep pouvat textov odkazy, protoe nkter vyhledvae alt tag v odkazu ignoruj.
4.3.3.
Google bomba
Prvn zmapovanou Google bombu pouil Adam Mathes v roce 2001, kdy nalinkoval strnku svho kamarda jako "talentless hack". Pokud kdokoliv hledal v Googlu v roce 2001 hackera bez talentu, nael na prvnm mst strnku kamarda Adama Mathese. Cel to zapinil anchor text, o kterm se zmiuji ve. Na postien strnce se samozejm frze talentless hack nevyskytovala. O tom, e Anchor text je mocn technika se pesvdil i americk prezident George Bush. Pr lid (bloggei) se toti rozhodlo, e na jeho ivotopis na adrese blho domu1 budou odkazovat slovy "Miserable failure" - osudov selhn. Povedlo se to dokonale, kdokoli dal v prosinci 2003 do vyhledvae Google slovo Miserable failure, objevil se mu na prvnm mst Bushv ivotopis. Co jist nen dobr vizitka. Na to, aby se o americkm prezidentovi psalo napklad na BBC2 jak uboze selhal, stailo pouhch 32 odkaz. Ochrana proti tomu ani neme existovat. Nen mon nkomu zakzat odkazovat na ciz strnky takovm textem (i kdy v Americe je mon vysoudit ve).
1 2
http://www.whitehouse.gov/president/gwbbio.html http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/3298443.stm
76
4. Metody v SEO
Obrzek 17: Co ukazuje na dotaz Miserable failure Google
I kdy se o Google bomb hodn mluv, jej vznam je minimln. Pece jen, kdo hled nkoho bez talentu, nebo n selhn. Je to spe zbavn zpsob ukzky, jak anchor text vlastn funguje.
77
4. Metody v SEO
4.4.
Ostatn Off-page faktory
Do tto kapitoly jsem zaadil ostatn faktory, kter nejsou pmo na optimalizovan strnce. Rozebrat budu klikavost na dan slovo ve vyhledvach, dle pak zpsob zakzn indexace soubor pomoc robots.txt a optimalizaci chybov strnky s kdem 404.
4.4.1.
Klikavost na vyhledvan slovo
V anglitin se klikavosti k Click Through Popularity. Nkter vyhledvae (v souasnosti napklad Yahoo!) m kolikrt se klik na dan odkaz ve vsledcch vyhledvn. Ve vsledcch nejsou pmo odkazy na danou strnku, ale script, kter pot poet pstup. Poznat se tak d napklad pokud uivatel na strnku klikne, ale vrt se zpt tlatkem Back. Vyhledva z toho me vyvodit zvr, e dan klov slovo neodpovd tomu, co uivatel pesn hledal. Snait se klikat na vlastn vsledky ve vyhledvn nem smysl, vyhledvae si jist ukldaj i IP adresu a rychle by takovou vc odhalily. Klikavost na urit slovo me bt vyhledvaem pouito jako velice inn technika. Pokud by se server www.example.com podailo optimalizovat na slovo sex, a tento server by byl o nem jinm, uivatel by po druh co vyhledvaj slovo sex na www.example.com ji neklikli, protoe v, e tento server je pln o nem jinm. To se me zapost jako zporn body a server www.example.com kles na vsledky slova sex. Pokud se to vezme do detailu je mon se ve vsledcch posouvat nahoru i pomoc lep klikavosti. T se d doshnout napklad lpe zvolenm titulkem, popiskem ale pedevm lepm obsahem, ten zapin, e uivatel na strnku ve vyhledvai kliknou i za tden.
78
4. Metody v SEO
4.4.2.
robots.txt
Zvltnost robots.txt je, e v nm nejsou napsny soubory, kter roboti mohou stahovat, ale jsou zde vyjmenovny ty, kter jsou zakzny stahovat. Kad robot se, ped tm ne navtv server, podv do robots.txt na to, co by neml indexovat. Soubor robots.txt mus bt umstn v koenovm adresi a pe se malm psmem1. Vtina lid se spe sna roboty njak nalkat, ne jim nco zakazovat. Pokud se tedy kad robot me po webu bez omezen pohybovat, zpis vypad takhle:
User-agent: * Disallow:
V ppad, e chceme nktermu robotu indexaci pln zakzat (napklad Jyxobotu) a ostatnm dovolit ve prochzet, zpis vypad nsledovn:
User-agent: * Disallow: User-agent: Jyxobot Disallow: /

Zpis Disallow: /smazat/, znamen, e nechceme aby roboti stahovali adres smazat (vechny soubory v nm, napklad /smazat/abcxxx.html). Zpis Disallow: /deletei, pak znamen zkaz indexace soubor zanajcch na deletei (napklad deletei?a=xxx). Jmna robot lze nejjednodueji zskat z logu, sta se podvat, kdo stahuje soubor robots.txt. Samozejm zakzat se d vce adres (soubor).
User-agent: * Disallow: /smazat/

1
http://www.jasminka.cz/robots.txt
79
4. Metody v SEO
Disallow: /deletei
Ne vichni roboti se souborem robots.txt d a stahuj i zakzan soubory a adrese. Jedn se napklad o roboty spamer, kte se tak sna jednodue zskat emailov adresy, anebo o chybu robota, kter me robots.txt patn interpretovat. Z tohoto dvodu by nemly bt voln pstupn neveejn informace na webu. Robots.txt lze pout pouze pi vlastnictv domny (pi monosti zapisovat do koenovho adrese). Druh monost je doplnit do hlaviky dokumentu "<META NAME="ROBOTS" CONTENT="NOINDEX, NOFOLLOW">", co znamen zkaz indexace strnky a sledovn odkaz. Tabulka 6: Nejznmj roboti prochzejc esk web Vyhledva Google Jyxo (Atlas [24]) Seznam Yahoo! Alexa AlltheWeb Altavista Microsoft Morfeo Robot Googlebot Jyxobot Seznambot Yahoo! Slurp ia_archiver FAST-WebCrawler Altavista Scooter Microsoft BOT Holmes
Google m pro svho robota speciln meta znaku, pomoc kter ho lze sten ovldat:
80
4. Metody v SEO
<meta name="googlebot" content="snippet/nosnippet, archive/noarchive" />

Vchoz volba, tedy i v ppad e tato znaka nen pouita, je snippet a archive. Znamen to, e u strnky je povoleno archivovn (pi vyhledvn lze v Googlu kliknout na Archiv), a u vsledk vyhledvn se zobrazuje st textu ped a za hledanm slovem. Pokud se pouije nosnippet, je msto sti textu pouita meta znaka description. Graf 6: Podl vyhledvcch robot podle sthnutch soubor na serveru Bazos.cz
Googlebot 19%
Yahoo! Slurp 17% FastWebcrawler 16% Ostatn 8%
Jyxobot 36%
ia_archiver (Alexa) 3%
M icrosoft BOT 1%
4.4.3.
ErrorDocument 404
Pokud nen nalezena na serveru poadovan strnka, objev se uivateli v prohlei dokument s chybovou hlkou 404. Ta by mla bt vyuita pro zorientovn uivatele. Mla by na n bt vypsna chyba 404 soubor
81
4. Metody v SEO
nenalezen, odkaz na hlavn strnku serveru, kontakt a poppad vyhledvac formul[19]. Pro servery, kter b na systmu Linux se 404 nastavuje pomoc souboru .htaccess, kter mus bt umstn v koenovm adresi. Obsah .htaccess je pak nsledujc:
ErrorDocument 404 /chyba.html

Obrzek 18: Obsah chybov strnky 404
Stejn tak se mohou definovat i jin chyby (napklad 403 nebo 500). Nefunknost tohoto nastaven me bt zpsobena zakznm souboru .htaccess na danm hostingovm serveru. Pokud b server na Windows IIS je pro nastaven 404 nejjednodu doklikat se na dan msto: Ovldac panely Nstroje pro sprvu - Internetov informan sluba, webov server (vlevo ve stromu IIS). Na nj kliknout pravm tlatkem, vlastnosti a vlastn chyby.
82
4. Metody v SEO
4.5.
Jak analyzovat vsledky optimalizace
Cokoliv co nejde mit nelze ani dit. Tato vta plat samozejm i pro SEO. Je dleit zjistit jak inek na nvtvnost (na poet zkaznk, na konverzn pomr) optimalizace webov strnky pin. Pro men nvtvnosti vtinou sta webov nstroje typu Toplist1 nebo Navrcholu2. Dok udlat grafy na kterch lze sledovat celkov vvoj nvtvnosti, odkud lid na strnky pichzej, kolik asu na nm trv a tak podobn. Podmnkou jejich pouit je vak umstn kdu na kadou strnku webu. Pokud uivatel pichzej z vyhledva nen to v drtiv vtin na vodn strnku. Obrzek 19: Ukzka vstupu z programu Weblog Expert
Co vak webov nstroje nedokou mit je poet zkaznk a konverzn pomr. To doke pouze dkladn analza log souboru serveru. Z n se d zjistit jak se zkaznk na web dostal (zda prv pomoc spn optimalizace),
1 2
http://www.toplist.cz/ http://www.nv.cz/
83
4. Metody v SEO
zda se takto zskan nvtvnk pravideln vrac, jak je konverzn pomr jednotlivch klovch slov zadvanch ve vyhledvach a podobn vci, kter jsou nezbytn pro sprvn vyhodnocen SEO. Na analzu log souboru serveru existuje cel ada nstroj. Mezi nejznmj pat Awstats1, Analog2, WeblogExpert3 nebo WebTrends4. V drtiv vtin je poteba tyto nstroje nakonfigurovat pro esk vyhledvae. Osobn na analzu log souboru pouvm program Weblog Expert (trial verze je k dispozici zdarma) a kombinuji to s kadodennm nahldnutm pmo do logu souboru. U kadho zkaznka se snam zjistit jak se na web dostal, poppad jak klov slovo zadal do vyhledvae (v programu WeblogExpert se d sledovat soubor potvrzujc objednvku). Vechna tyto slova zadvm do vyhledvae a kontroluji na jak pozici se na n umsuj mnou optimalizovan servery. Pokud je mnou optimalizovan web ve vsledcch vyhledvn a za konkurenc, nebo a nkde na druh strnce, snam se dan slovo posunout nahoru.
1 2
http://www.awstats.com/ http://www.analog.cx/ 3 http://www.weblogexpert.com/ 4 http://www.netiq.com/webtrends/) Bazos.cz+.sk, Jasminka.cz
84
5. Zakzan metody
5. Zakzan metody v SEO

Nkter techniky optimalizace jsou neetick, a z toho dvodu jsou vyhledvai penalizovny.
5.1.
Co lze povaovat za spam
Vtinou jde o to jakm zpsobem je dan technika pouita. Ne vechny techniky jsou nutn spamem. Obecn se d ci, e jde o techniky na oklamn vyhledva, z kterch neprofituje uivatel.
5.1.1.
Skryt text nebo odkazy
Text, kter m stejnou barvu jako barva pozad se nazv skryt text (pro uivatele je neviditeln). Myslet si, e takhle se d zlepit pozice na urit slovo, je myln. Me to platit krtkodob, ale me bt cel ada lid, kte nahls strnku se skrytm textem pomoc spam report. Zbavit se pot penalizace nen jednoduch a zabere to as. Skryt text v menu, kter se objevuje po najet ukazatele myi na menu nen rozhodn spamem. Menu toti v tomto ppad uivatel vidt me. Za skryt odkaz se povauje ten, ze kterho nen patrn e jde o odkaz. M tedy stejnou barvu jako obyejn text, je schovn v tekch na konci vt, v malch obrzcch atd. .
5.1.2.
Mal text
Jedn se o text, kter je asto umisovn na konec strnky. Je natolik mal, e ho uivatel nen schopen pest (napklad jeden pixel). Tato technika se zaala roziovat co zaaly prvn pokusy s automatickm rozpoznnm skrytho textu.
85
5. Zakzan metody
5.1.3.
Klamn a asto opakovan slova
Za klamn slova jsou povaovna ta, kter nemaj nic spolenho se skutenm obsahem strnky. Pkladem by mohlo bt pouit slova "sex" na strnce internetovho obchodu prodvajcho kancelsk poteby. Dal neetickou monost je ast opakovn slov, napklad jedno slovo pouit dvacetkrt za sebou. To je sice tak mon povaovat za spam, ale navc to ani nepomh doshnout lepch vsledk. Kad slovo m toti na strnce uritou vhu (jak asto se opakuje, v textu v nadpisech ...). Pokud to peshne napklad 20 procent, tak nastv pesn opan efekt, ne bylo opakovnm zamleno. Obrzek 20: Spam na konci strnky, skryt nerelevantn text
86
5. Zakzan metody
5.1.4.
Cloaking
Cloaking znamen vytven specilnch strnek pro vyhledvac roboty. Napklad pokud se Google robotu podsouv jin strnka ne bnmu lovku, tak se tomu k cloaking. Spamei to dlaj proto, aby Google dobe indexoval urit slovo. Podstren strnka je speciln optimalizovan pro urit vyhledva. Ten ji pak zaindexuje a mon zobraz na prvnm mst. Teoreticky by se pro kad vyhledva mohla vytvoit speciln strnka optimalizovan pro nj. Za cloaking se nepovauje pokud se uivateli, kter pouv Operu dv trochu jin HTML (CSS), ne tomu co pouv Explorer. V tomto ppad jde toti pouze o rzn formtovn stejnho obsahu.
5.1.5.
Odkazov farmy
Odkazov farmy vznikly krtce po tom co se objevil Google. Spamei toti brzy pili na to, jakou vhu m PageRank, a tak se ho snaili umle zvyovat. Tento zpsob se provdl pomoc prolinkovn velkho mnostv web dohromady, a tak vznikly prvn odkazov farmy (link farms). V souasn dob kdy existuje takzvan patn okol strnky s PR0 je to velmi nebezpen technika. Proto je vdy vhodn zvit s km se odkaz vymuje. Google toti penalizoval astnky vtiny farem nulovm PageRankem.
5.1.6.
Klamn pesmrovn
Klamn pesmrovn je odkaz, kter pesmruje uivatele na jinou strnku ne na tu na kterou se domnval, e tento vede. Pokud se to pevede do extrmu, na strnce je umstn odkaz, ze kterho si uivatel mysl, e po kliku se dostane ke koupi zubnho kartku, ale odkaz ho pesmruje na pornografickou strnku.
87
5. Zakzan metody
5.1.7.
Doorway pages
Trochu jsem vhal, jak doorway pages popsat, ale kdy lovk nev, m se zeptat vyhledvae. Pro vyhledn definice jsem pouil Jyxo, a to mi na prvnm mst vyhodilo nabdku firmy co nabz Doorway pages za 450 K. Na zklad klovch slov bude vytvoeno 5 html strnek, kter jsou optimalizovny pro co nejinnj vyhledvn vmi zvolench klovch slov a frz. Se sprvnou formulac a vbrem slov a frz vm pomeme. Sta pouze vyplnit tento formul a registrace dalch 5 strnek do 1000 vyhledva, odkazujcch na vae url, probhne za zcela vjimenou cenu. Doorway pages tedy znamen vytvoen vce strnek, kter nemaj jako takov jin el, ne smovat na domovskou strnku, a tak zajistit jej lep pozici. Za doorway pages nen povaovno registrace domny druhho du pod vce nrodnch domn (napklad .cz, .com. .eu), co se dl kvli tomu, aby majitel domnovho jmna za rok nezjistil, e jmno nkdo zaregistroval pod .eu jen proto, e ho chce zptn prodat. Je to ist ochrana znaky (nzvu strnky).
5.1.8.
Duplicitn web nebo strnky
Duplicitn strnka je ta, kter m stejn obsah jako nkter dal strnka na webu. Nen jedin dvod pro by vyhledvae mli zobrazovat duplicitn strnky ve vsledcch vyhledvn vce ne jednou, ale je fakt, e ne vdy se jim to da. V ppad nahlen tohoto ppadu nedochz vtinou k penalizaci, ale spe k pekontrolovn algoritmu pro kontrolu zobrazen duplicitnch strnek. Duplicitn strnky mohou vznikat i nepozornost. Napklad nedslednm pouvnm stejnch URL. Mezi nejznmj pklady pat strnky na kterch se listuje. Pi odkazu na prvn strnku se pouv www.example.com/category
88
5. Zakzan metody
nebo www.example.com/category/0. Pi programovn se dosti asto zapomn, e to jsou dv strnky s duplicitnm obsahem.
5.1.9.
Tapetovn katalog duplicitnmi domnami
Jedn se o pozen vce domn se stejnm nebo jen trochu odlinm obsahem za elem vcensobn registrace do jedn sekce katalog. Tm se nsledn zvyuje PageRank. Katalogy by mly na tento spam reagovat vymaznm duplicitnch strnek (ne vdy se jim to bohuel da). Napklad i na Seznamu, jsou v nkterch kategorich duplicitn servery s jinou URL. V tomto ppad je nejrychlej metodou, napsat na technickou podporu dost o vyazen duplicitnho zznamu. Napklad Seznam vtinou reaguje do dvou dn vymaznm.
5.1.10. Jin klamn taktiky vedouc k zmanipulovn vyhledva

K dobrm vsledkm vedou dv cesty. Na jedn stran je monost pouit etickho SEO pstupu, a na druh pouit spamu. Ob cesty nco stoj. Nklady na spam by se mohly zdt na prvn pohled men, ale nen tomu tak. Pi pouit spam taktiky vdy hroz propad z pednch pozic nkam pln dol proto, e to nkdo odhal (konkurence nebo pmo vyhledva). Take a se na to pijde a strnka bude penalizovna, bude nutn pracn spam ze strnky odstraovat nebo registrovat pln novou strnku (vyhledva nemus penalizaci zruit ani po odstrann spamu). Pedstava, e nkdo pouije spam taktiku napklad pi programovn webovch strnek pro velk firmy nebo banky jako jsou koda auto, Baa, KB nebo S a ty si pak budou muset zaregistrovat novou domnu, je absurdn. Ale i pro malou strnku me spam zpsobit propad nvtvnosti a negativn popularitu.
89
5. Zakzan metody
5.1.11.
Cybersquatting
Cybersquatting znamen registrace domnovho jmna za spekulativnm elem. Krsn pklad je registrace domny Google.cz, na kter se nenachz vyhledva Google. Je pouze na Googlu zda danou strnku penalizuje. Pokud tak uin, me se BadRank rozit na vechny strnky v okol Google.cz, viz kapitola .4.2.11. BadRank a PageRank 0. Obrzek 21: Ukzka Cybersquattingu
Rozhodn nedoporuuji vymovat odkazy se strnkami, kter prokazateln provd Cybersquatting. Samozejm jsou pklady, kde to nen tak prokazateln, ale v ppad Google.cz bych ekl e to nebezpen bt me. Stejn tak by to bylo v rznch zkomoleninch tohoto vrazu jako googl, gooogle a tak podobn. Napklad Yahoo! uritou penalizaci peklep vraz Yahoo provd.
90
5. Zakzan metody
5.2.
Spam report
Spam report je strnka pomoc n se hls neetick techniky vyhledvam. Kdyby neexistoval, pravdpodobn by bylo daleko vce lid, kte by spam pouvali jako innou marketingovou metodu. Mj osobn nzor je, pouvat spam report tak asto, jak to jen jde. m dve je dan lovk (firma) za spam penalizovn, tm dve se pou, a pestane nekal taktiky pouvat. Neberu nahlen neetickch taktik jako patnou vc. Pokud konkurenn strnka pouila spam, a dky nmu se dostala ped moji, tak nevhm ani minutu a spam report pouiji. Ani nepu mail majiteli, kde bych ho informoval, e nein zrovna nejlpe. Problm je, e on by nebyl natvan na sebe, ale na m. Vtina vyhledva m strnku, na kter lze spam nahlsit (Seznam1, Google2, Yahoo!3). Vt seznam spam report se d najt napklad na Search marketing4. Co se stane po nahlen? Napklad Google penalizuje danou strnku nulovm PageRankem (PR0), co uin dan web neviditelnm. Jeliko Google tvrd, e se sna identifikovat spam hlavn automaticky, tak je jednoduch cesta jak se toho zbavit odstranit vechny nelegln praktiky pouit na strnce. Pro ostatn vyhledvae nkdy nezbv nic jinho, ne "sesmolit" omluvn dopis s piznnm jejich pouit. Samozejm, e to bude trvat dost dlouho (i pl roku) a kdov jestli si ten mail nkdo vbec pete. Nejinnj metoda, jak se zbavit penalizace je samozejm vytvoen pln novho webu, kde ji spam nebude pouit.
5.3.
Na co si dvat pozor
Pi optimalizaci pro vyhledvae je nutn si dt pozor na nabdky uritch firem. Jedn se o nabdky typu registrace do tisc vyhledva, zlepen
1 2
http://fulltext.seznam.cz/url.py/reportScreen http://www.google.com/contact/spamreport.html 3 http://add.yahoo.com/fast/help/us/ysearch/cgi_reportsearchspam 4 http://www.search-marketing.info/search-engines/report-spam.htm Bazos.cz+.sk, Jasminka.cz
91
5. Zakzan metody
pozice ve vyhledvach bez zsahu do obsahu webu, trval umstn na urit slova atd. Dosti asto takov nabdky znamenaj pouit spamu a nebo jsou to jen vyhozen penze.
5.3.1.
Zaregistrovn strnek do tisc vyhledva
Do vyhledva nen nutnost se registrovat. Vyhledvae si toti web najdou sami podle odkaz z jinch strnek. Samotn registrace neubl, ale ani nepome. Nkter firmy nabz tak registraci do tisc katalog. Plat zsada, e je vdy lep se do katalogu registrovat run. Je nutn zvolit nejlep sekci (tu kde jsou podobn zamen strnky) a to asto automatick programy nezvldnou. Vhodnch katalog tak nejsou tisce, jejich poet se pohybuje maximln v destkch.
5.3.2.
Trval pozice ve vyhledvach
Kad nabdka, kter zaruuje trvalou pozici ve vyhledvai je nepravdiv. Jedin monost jak bt trvale na prvn pozici ve vyhledvai je placen inzerce. SEO je sice dlouhodob zleitost, ale nikdy ne trval. Vdy se me najt konkurent, kter bude mt lep strnky, zmn se trochu algoritmus atd.
5.3.3.
Garantovan umstn
V SEO se ned nic garantovat na 100 procent, tedy krom placen inzerce. Take na nabdky typu garance nebo penze zpt je vdy nutn se dvat velmi obezetn.
5.3.4.
Analzy pozice ve vyhledvach
Nabdka typu, V web se nalz a na 25. pozici v naem katalogu. Jeliko je to pozice a na tet strnce, nejste dostaten viditeln. Pro lep umstn prosm zaplate tuto stku xxx . Tato nabdka m nedostatky v tom, e
92
5. Zakzan metody
neuvd nvtvnost dan sekce, je nevydan a hlavn sna se myln pesvdit majitele o jej vhodnosti. Analzu pozice si kad me udlat sm , sta se do katalogu podvat nebo zadat do vyhledvae klov slovo.
5.3.5.
Lep pozice bez zsahu do obsahu
SEO je o obsahu strnky, o hledn vhodnch klovch slov a o jejich nsledn optimalizaci. Pokud strnka nebyla v minulosti ji nkdy kvalitn zoptimalizovna jsou zsahy do obsahu v drtiv vtin ppad nezbytnost. Vtina takovch nabdek znamen, e firma vytvo doorway pages smujc na optimalizovan web. Po tto optimalizaci me bt strnka penalizovna.
5.3.6.
Reference
Reference v ppad, e optimalizaci neprovdme vlastnmi silami, jsou jist dleit, ale e firma optimalizovala strnky pro nkterou z top deseti nejvtch eskch firem jet nutn neznamen, e pouv pouze etick SEO. Na mst je spe otzka jestli firma byla nkdy za optimalizaci penalizovna a tak jakch vsledk doshla. Klienti ale dost asto nesouhlas ze zveejnnm.
5.3.7.
Vmna zakzanho odkazu
Pi vmn odkazu se mus dvat pozor zda protistrana nezake na strnce kde je odkaz umstn nsledovat odkazy. A to bu zakznm takov strnky v robots.txt nebo zakznm pomoc meta znakky robots, kter m piazen NOFOLLOW. Pesmrovan odkazy se vbec nevyplat vymovat, u nich nen jistota, e nejsou zakzny indexovat. Tak se mus dvat pozor zda protistrana odkaz nevymae.
93
Praktick ukzka
6. Praktick ukzka postupu SEO

V tto kapitole popu jak se m pi optimalizaci webu postupovat. Jako prvn ze veho je poteba zkontrolovat zda optimalizovan server pouv nkter pekky optimalizace (viz. kapitola .3. Pedpoklady pro optimalizaci). Pokud ano, je vdy lep tyto pekky odstranit, u novho webu je samozejm nepouvat. Kontrolu potu zaindexovanch strnek ve vyhledvach lze provzt zadnm dotazu "site:example.com example" do vyhledva. Tento dotaz najde vechny strnky webu example.com na kterm se vyskytuje slovo example. Pokud web nem dnou pekku optimalizace a je tedy dobe zaindexovn je druhm bodem SEO u ji existujcho webu asov snmek nvtvnosti, neboli kontrola v minulosti vyhledvanch slov. Je nutn ji provst, aby pi optimalizaci nebyla ztracena dve vyhledvan slova. Tuto analzu je mon provdt pomoc webovch nstroj na men nvtvnosti (Toplist1, Navrcholu2) nebo pomoc analzy log souboru serveru. Webov nstroje sice nejsou patn, ale chyb jim urit klov vlastnosti (mezi hlavn bych zaadil nastavitelnost podle specifickch poadavk). Pi analze pouvanch slov osobn vdy pouvm log soubor, kter zpracovvm programem Weblog Expert3 (na jeden msc je na webu k dispozici zdarma na odzkouen). Je nutn ho vak upravit na esk podmnky, to znamen zmnit konfiguran soubory tak, aby program nael esk vyhledvae (nznak konfigurace je v ploze tto knihy). Dal st je vbr klovch slov. To je pravdpodobn nejdleitj innost v SEO. Co na strnce nen, nemohou vyhledvae ani nalzt (mimo anchor
1 2
http://www.toplist.cz/ http://www.nv.cz/ 3 http://www.weblogexpert.com/ Bazos.cz+.sk, Jasminka.cz
94
Praktick ukzka
text). Vybran klov slova se umisuj do html znaek (do Title, description, nadpis ...). Celou optimalizaci provz snaha o zskn co nejvce kvalitnch odkaz (s vysokm rankingem a stejnm tmatem) na web. Po optimalizaci je nutn vykat na novou indexaci webovch strnek. Ta je obvykle provdna podle rankingu strnky (m vt PageRank, Jyxorank tm rychleji je strnka zaindexovna). Kompletn reindexace me u nkterch vyhledva trvat i msce. Hlavn strnky webu by mly bt ale vtinou reindexovny do tdne nebo dvou. Po kompletn reindexaci se provd druh asov snmek nvtvnosti. Vyhodnocuj se dopady proveden optimalizace na nvtvnost webu. Snaha o zskn kvalitnch zptnch odkaz je samozejm nutn neustle. Pro praktickou ukzku jsem zvolil dva weby, internetov knihkupectv mch rodi Jasminka.cz1 a mj vlastn projekt internetov bazar Bazos.cz2. Jako prvn popu Bazos.cz.
6.1.
Optimalizace serveru Bazos.cz
Bazos.cz ml ped provedenm SEO jedinou pekku optimalizace, a tou byly dynamick URL. Ped vlastn optimalizac jsem zkontroloval kolik strnek m napklad Google ze serveru zaindexovno. Do vyhledvacho polka Googlu jsem v kvtnu 2003 zadal site:bazos.cz bazos. Po zjitn, e Google indexuje pouhch 200 strnek jsem moc naden nebyl. Jak se pevd dynamick strnky na statistick je uvedeno v kapitole .3.7 Problm s dynamickmi strnkami. Msto URL adresy www.bazos.cz/index.php?kat=3&typ=1&cr=12 se nyn v URL zobrazuje jednodue zapamatovateln adresa ve tvaru www.bazos.cz/prodam/pc/. Pi kontrole potu zaindexovanch strnek v noru 2004 ml Google zaindexovno ji pes deset tisc strnek. Cel problm byl v
1 2
http://www.jasminka.cz/ http://www.bazos.cz/
95
Praktick ukzka
tom, e Google indexoval dynamick strnky pouze se dvmi promnnmi (v souasnosti 3). Na Bazos.cz jsem pvodn pouval ti promnn, a tak Google vtinu webu vbec neindexoval. spnost peveden dynamickch strnek na statick by se dala tak mit pomoc potu sthnutch strnek roboty z vyhledva a samozejm kontrolou jak soubory roboti stahuj. Tabulka 7: Poet sthnutch soubor vyhledvacmi roboty ze serveru Bazos.cz Kvten 2003 ped optimalizac Celkov poet za msc Denn prmr 4875 157 Leden 2004 po optimalizaci 16171 522
Po optimalizaci URL jsem zkoumal jak slova lid ve vyhledvach pouvaj, aby se na Bazos.cz dostali. Jeliko mm log soubory archivovny, provedl jsem analzu zptn od ledna 2003 (datum registrace domny). Analzu logu jsem provedl proto, abych pi novm vbru klovch slov nepiel o njak dve hodn vyhledvan. Zjitn vsledky nebyly nijak pesvdiv, viz. Tabulka . 8. Tabulka 8: Poet hledanch slov ve vyhledvach kvten 2003 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 digitln fotoaparty pc bazar notebook bazar notebooky mobiln telefony bazar notebook digitalni fotoaparaty bazar pc zkladn desky grafick karty 42 31 23 21 18 14 13 11 10 10
96
Praktick ukzka
Na prvnm mst byla nechtn optimalizace na frzi digitln fotoaparty, kde byl Bazos na prvnm mst napklad v Googlu a Jyxu. Pi letmm pohledu na nkter ostatn klov slova jsem neoekval, e tito nvtvnci hledali inzerci. Zaal jsem tedy pemlet, jak nkdo zad dotaz do vyhledvae, pokud chce prodat potaovou soustku. Na prvnm mst m napadla slova bazar a inzerce. Ta jsem odzkouel pomoc nstroj Adwords a Wordtracker viz. kapitola . 4.1.3 Nstroje na vyhledvan slova. Nejvt pnos mlo mt slovo bazar v njak kombinaci s potaovou soustkou. Mezi nejjednodueji optimalizovateln patil pc bazar, mezi nejt pak samostatn stojc slovo bazar. Jeliko Bazos.cz byla v t dob mal strnka a navc vnujc se pouze oblasti PC, upustil jsem od optimalizace samostatn stojcho slova bazar. Hlavn strnku jsem radji optimalizoval na frzi pc bazar. Jednotliv kategorie pak vdy na slovo bazar a inzerce spojen s nzvem dan kategorie. Take napklad kategorie Notebooky je optimalizovna na notebook bazar, kategorie Monitory na monitor bazar. Optimalizace obsahu kategori byla provedena pomoc tag title a description, co je pln zklad. Vsledkem bylo, e po msci jsem byl v hlavnch vyhledvach nejhe na prvnch tech mstech na frze nzev kategorie a bazar. Do poped se dostala klov slova, kter lze jednoznan spojovat se zamenm serveru Bazos, tedy s dkovou inzerc (viz tabulka . 9). Samozejm vbr klovch slov je neustl proces, take se je dle snam ladit. Vdy dvm ale pozor, abych nepiel o njakou vyhledvanou frzi, kter je spojen s inzerc (m dobr konverzn pomr). Konverzn pomr v ppad serveru Bazos chpu jako poet pidanch inzert lidmi co pili z vyhledva ku celkovmu potu nvtvnk z vyhledva.
97
Praktick ukzka Tabulka 9: Vyhledvan slova leden 2004 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 pc bazar bazar bazar pc notebook bazar inzerce bazar notebook grafick karty pda bazar bazos pc bazary
369 69 54 49 49 39 33 27 26 25
Posledn uveden jsou off page faktory, kter vak pat mezi ty nejdleitj. Co to jsou off page faktory je uvedeno v kapitole . 4.2 Off page faktory. Zkladem je zskat co nejvce odkaz z cizch strnek. To je vce mn pracn zleitost. Zaregistrovat web do t hlavnch eskch katalog Seznam, Centrum a Atlas povauji za samozejmost, a ne za SEO. Osobn doporuuji zaregistrovat web i do mench katalog a samozejm do DMOZ, co je mezinrodn katalogov projekt. Neustl hledan novch monost odkaz je nutnost, i kdy je dan strnka na vrcholu ve vyhledvacch vsledcch. Za dobu tto studie tedy od kvtna 2003 do ledna 2004 vzrostl Google PageRank hlavn strnky serveru Bazos.cz ze 3 na 5. Tabulka 10: Poet nvtvnk z vyhledva, server Bazos.cz Kvten 2003 ped optimalizac Celkov poet za msc Denn prmr 1580 51 Leden 2004 po optimalizaci 7168 231
98
Praktick ukzka
Graf 7: Vvoj nvtvnosti Bazos.cz, 7 denn klouzav prmr

800 700 600 500 400 300 200 100 kvten 03 erven 03 srpen 03 z 03 listopad 03 jen 03 ervenec 03 prosinec 03 leden 04 0 S1
Vsledky optimalizace byly vce ne uspokojiv. Prvn fze probhla v kvtnu 2003. Vyhledvae na ni reagovaly o msc pozdji v ervnu. Druh fze pak koncem srpna, reakce byla opt za msc na konci z. Vkyv v prosinci je zpsoben Vnocemi. Dky SEO se ze serveru Bazos stal za dobu studie druh nejnavtvovanj server, zamen speciln na potaovou inzerci. Akoliv je to vborn vsledek musm piznat, e je to zpsobeno hlavn tm, e v dob studie nemly konkurenn servery optimalizaci provedenu a pokud vm, ani se k n jet nechystaly.
99
Praktick ukzka Obrzek 22: Inzertn server Bazos.cz, 2004
100
Praktick ukzka
6.2.
Optimalizace serveru Jasminka.cz
Jako prvn ze veho jsem zkontroloval, kolik strnek m Google ze serveru Jasminka.cz zaindexovno. Do vyhledvacho polka Googlu jsem v z 2003 zadal site:jasminka.cz jasminka. Problm byl stejn jako u pedchozho pkladu Bazos.cz, Google indexoval pouhch 30 strnek. Opt ti promnn a pravdpodobn neochota Googlu zaindexovat promnnou isbn (viz. kapitola . 3.7 Problm s dynamickmi strnkami). Po pevodu na statick strnky ve tvaru http://www.jasminka.cz/knihy/detska/ ji Google a ostatn vyhledvae ve bez problmu zaindexovaly. V lednu 2004 ml Google zaindexovno pes 500 strnek (piblin poet prodvanch knih). Jasminka.cz nemla ped zatkem studie jinou pekku optimalizace, kter by zabraovala pln indexaci. Pomocnm ukazatelem potu zaindexovanch strnek me bt poet sthnutch soubor vyhledvacmi roboty (zjitn z log souboru). viz. Tabulka . 11. Tabulka 11: Poet sthnutch soubor vyhledvacmi roboty Z 2003 ped optimalizac Celkov poet za msc Denn prmr 3661 122 Leden 2004 po optimalizaci 9741 314
Pomoc progrmku WebLog Expert jsem zanalyzoval log za msc z, abych zjistil jak slova nvtvnci pouvaj pro vyhledn tohoto knihkupectv. Vsledek nebyl nic moc viz. Tabulka 12.
101
Praktick ukzka
Tabulka 12: Vyhledvan slova z 2003, Jasminka.cz 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 knihkupectv dagmar kludsk chat valja stblov levn knihy james herriot pavel frbort kludsk wilbur smith devatero pohdek 8 6 6 5 5 4 4 4 4 3
Tyto slova jsem zkontroloval pomoc Adwords a pomoc Etargetu abych zjistil jejich potencil. Jako nejlep se jevilo knihkupectv a etargetem navrhnut internetov knihkupectv. Zkusil jsem ve vyhledvach na jakch pozicch se Jasmnka pohybuje. Na dn z tchto klovch slov nebyla v prvn destce, co jist byl problm. Take jsem optimalizoval pomoc ve zmnnch technik hlavn strnku na vraz knihkupectv a kadou jednotlivou knihu na nzev knihy a autora. Samozejm vyhledvam to nkdy trv, ne znovu zaindexuj cel web, take proto uvdm vsledky a z ledna 2004, kdy ji mli dostatek asu na novou indexaci. Tabulka 13: Vyhledvan slova leden 2004, Jasminka.cz 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 knihkupectv michal viewegh josef lada vt chaloupka harry potter a fnixv d internetov knihkupectv harry potter kludsk knihkupectvi vt chaloupka 122 66 52 48 39 38 35 35 31 31
102
Praktick ukzka
Vechna zmnn slova se mi bez vtch problm podailo dostat do prvn destky do vtiny vyhledva, a to jen pomoc zkladnch technik (nadpisy, description a anchor text). dn dal nebyly poteba, protoe konkurenn internetov knihkupectv nemla v tto dob zoptimalizovan strnky. Nedostatky na serveru Jasminka jsou v souasn dob hlavn v on page faktorech. Je poteba cel web pedlat do kaskdovch styl, doplnit nadpisy H1, atd. Tabulka 14: Poet nvtvnk z vyhledva, server Jasminka.cz Z 2003 ped optimalizac Celkov poet za msc Denn prmr 896 30 Leden 2004 po optimalizaci 2954 95
Graf 8: Vvoj potu pstup z vyhledva na server Jasminka.cz
Jak se vyvjela nvtvnost z vyhledva lze krsn vidt z grafu . 8. Nejvce pstup pipad na fulltextov vyhledvn Seznamu a na Google. Zmna technologie na Seznamu (Jyxo za Google) zpsobila propad pstup ze Seznam fulltext svt a vzestup Seznam fulltext R.
103
Praktick ukzka
Nyn se dostvme ke konverznmu pomru jednotlivch klovch slov. Potal by se jako poet objednvek z klovho slova/celkov poet nvtvnk z vyhledva pomoc danho klovho slova. Nejlep konverzn pomr u knihkupectv Jasminka maj nzvy jednotlivch knih. U nkterch se pohybuje a ve vi 100 procent. Nen to vak a tak pekvapiv. Uivatel, kter nen schopen najt knihu v klasickm knihkupectv (v ppad, e ji nemaj na sklad), zadv nzev knihy do Googlu a pot co najde internetov knihkupectv Jasmnka knihu koup. Musm upozornit, e v dob studie nemla ostatn internetov knihkupectv optimalizovny sv strnky, take napklad na Vltav se nedala kniha najt ani v ppad zadn do Googlu ve tvaru autor nzev knihy Vltava. Vltava uvala do ledna 2004 stejn nadpis pro vechny sv strnky, stejn popisek atd. Vltavu jsem vzal jako pklad, ostatn internetov knihkupectv na tom byla obdobn. Graf 9: Vvoj nvtvnosti serveru Jasminka.cz 7 denn klouzav prmr
160 140 120 100 80 60 40 20 z 03 kvten 03 ervenec 03 erven 03 srpen 03 jen 03 listopad 03 prosinec 03 leden 04 0 S1
Pro proveden dkazu spnosti proveden optimalizace uvedu prmrn denn poet objednvek za den. Ty se zvily v lednu 2004 oproti z 2003 piblin ptkrt a tento trend dle pokrauje, take se nejedn o jednorzov
104
Praktick ukzka
vkyv. V noru zoptimalizovala sv strnky konkurenn knihkupectv a bude nutn v optimalizaci dle pokraovat. Je to sten problm cel optimalizace. SEO je neustly proces, pi kterm se mus sledovat pozice jednotlivch slov a v ppad, e se nevyvj s oekvnm na to reagovat. Nevidl bych to vak zase tak negativn. Uivatel si zvyknou, e kniha se d najt zadnm nzvu do internetovho vyhledvae a na prvnch tech mstech jim to vype ti rzn internetov knihkupectv. Pro uivatele je to v tomto ppad SEO urit pozitivn vc. Pro knihkupectv to vak me ve svm dsledku znamenat vt tlak na cenu. Obrzek 23: Knihkupectv Jasminka
105
7. Zvr
7. Zvr
Internetov vyhledvae jednoznan hraj stle dleitj roli pi zskvn novch nvtvnk na internetov strnky. Pes devadest procent lid hled prv pomoc vyhledvn a pouhch devt procent pomoc prochzen katalogovch sekc. To vede kadho majitele webovch strnek k vahm jak zvit pozici strnky ve vyhledvach. Monosti jak je mon toho doshnout je obsahem tto knihy. Ze veho nejdleitj je zjistit jestli je optimalizovan strnka kompletn zaindexovan. To je poteba zjistit kvli tomu, e lid vtinou nehledaj informace, kter jsou na vodn strnce webu, ale vtinou ty, ke kterm je poteba se proklikat. Pokud webov strnka nen dobe ve vyhledvach zaindexovan je nutn provit, zda nepouv nkter pekky, pes kter nejsou vyhledvae schopny pejt. Obecn by se dalo shrnout, e pokud doke optimalizovan web dobe pest textov prohle Lynx, dok ho pest a zaindexovat i vyhledvae. To znamen doporuen nepouvat technologie typu Flash, Javascript, rmce atd. Po bezchybnm zaindexovn vech strnek se pomoc SEO zlepuje pozice kad strnky ve vyhledvach. Je nutn se soustedit na vechny strnky webu, nikoliv jen na vodn. Kad strnka na konkrtnm webu mus mt uniktn obsah, ten je pak optimalizovn pomoc on-page a off-page faktor. Mezi zkladn on-page faktory pat titulek strnky a nadpisy. Mezi off-page faktory pak PageRank, neboli to, kolik webovch strnek odkazuje na uvedenou strnku a anchor text. Dkaz innosti SEO jsem provedl pomoc vlastnho internetovho bazaru Bazos.cz a internetovho knihkupectv Jasminka. U serveru Bazos.cz dolo v dsledku optimalizace pro vyhledvae ke zven nvtvnosti z 250 lid za den na 750. Z toho 230 lid denn je prv pes vyhledvae. Ze serveru Bazos
106
7. Zvr
se tak po jednom roce od jeho vzniku stal jeden z hlavnch server, kter se v esku zabv potaovou inzerc. Optimalizac serveru Jasmnka bylo dosaeno nejenom zven nvtvnosti webovch strnek, ale i zven potu novch objednvek na zbo, kter je zde nabzeno. Jejich poet se za dobu optimalizace zptinsobil. Z moj studie jednoznan vyplv, e SEO je inn marketingov nstroj. Jeho innost je samozejm vy pokud se poda optimalizaci provzt ped konkurennmi servery. Je to urit mezera na trhu, kter jet nebyla pln zaplnna. Konkurenn knihkupectv v ppad serveru Jasminka.cz a konkurenn internetov bazary v ppad serveru Bazos.cz nemly a vtina ani dosud nem optimalizovan sv webov strnky. Projevovalo se to napklad tm, e pokud jsem v lednu 2004 zadal do Googlu nzev knihy a jejho autora, tak jsem dostal server Jasminka.cz jako jedin ve vsledcch vyhledvn. Souasn vsledky vyhledvn vak svd o tom, e se optimalizaci vnuje daleko vce pozornosti ne dve. Nkter konkurenn knihkupectv si ji napklad zmnila alespo titulek u jednotlivch nabzench knih. Ped tm pouvala stejn titulek na celm webu. Tm vak tak dochz ke zven konkurence na vechna klov slova. Bez proveden alespo zkladn optimalizace se internetov obchody v budoucnu vbec neobejdou. Pokud uivatel zn nzev produktu, tak je pro nj pohodlnj ho zadat do vyhledvae a pak jen zjiovat, kde nabz nejlep podmnky. Pamatovat si jmna deseti obchod a a na jejich strnkch hledat pslun produkt zabere hodn asu, a ten jak znmo stoj penze. Samozejm v souasnosti ji existuj oblasti (cestovn ruch) ve kterch si nen mon vystait pouze s touto knihou. V takovm ppad je nutn sledovat aktuln dn (nkter dleit webov strnky jsou uvedeny v pehledu pouit literatury). Pro pehled o tom jak SEO funguje vak tato kniha bohat sta.
107
Seznam literatury
Seznam pouit literatury

Knihy: [1] Thurow S.: Search Engine Visibility - New York, New Riders, 2002, ISBN-07-3571-256-5 Page L., Brin S., Motwani R., Winograd T.: The PageRank Citation Ranking: Bringing Order to the Web - Stanford University,1998 Dostupn na: http://dbpubs.stanford.edu:8090/pub/1999-66 Page L., Brin S.: The Anatomy of a Large-Scale Hypertextual Web Search Engine - Stanford University, 1998 Dostupn na: http://dbpubs.stanford.edu:8090/pub/1998-8 Page L., Brin S.: Dynamic Data Mining: Exploring Large Rule Spaces by Sampling - Stanford University, 1999 Dostupn na: http://dbpubs.stanford.edu:8090/pub/1999-68 Haveliwala H. T.: Topic-Sensitive PageRank - Stanford University, 2002 Dostupn na: http://www2002.org/CDROM/refereed/127/ Haveliwala H. T.: Efficient computation of PageRank - Stanford University, 1999 Dostupn na: http://dbpubs.stanford.edu:8090/pub/1999-31
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
Elektronick zdroje: [7] Dokumentace Apache: Mod_rewrite Dostupn na: http://httpd.apache.org/docs/mod/mod_rewrite.html Engelschall S. R.: A Users Guide to URL Rewriting Dostupn na: http://www.engelschall.com/pw/apache/rewriteguide/
[8]
108
Seznam literatury [9]
Sova v sti: Oborsk L.: Mod_rewrite pro lep odkazy Dostupn na: http://www.sovavsiti.cz/2003/mod_rewrite.html Root: Krause M.: Co si tak trochu zapepisovat? Dostupn na: http://www.root.cz/clanek/542 A list apart: Quack T.: How to Succeed With URLs Dostupn na: http://www.alistapart.com/articles/succeed/ Interval: Mlek V.: SEO kontra ASP - za URL krsnj Dostupn na: http://interval.cz/clanek.asp?article=2604 Search Marketing: Wall A.: History of Search Engines Dostupn na: http://www.search-marketing.info/search-enginehistory/ Outer court: Lenssen P.: Search Engine History Dostupn na: http://blog.outer-court.com/history/ SEOchat: Hrulbert W.: Google PageRank Primer Dostupn na: http://www.seochat.com/c/a/Google/GooglePageRank-Primer/ eFactory: The PageRank Algorithm Dostupn na: http://pr.efactory.de/e-pagerank-algorithm.shtml SEOchat: Pfeiffer B.: How to Optimize for Inktomi Dostupn na: http://www.seochat.com/c/a/Search-EngineOptimization/How-to-Optimize-for-Inktomi-in-2004/ conBLOG: Bure J.: Co m bt na chybov strnce Dostupn na: http://blog.converter.cz/index.php?m=200403#450
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
[15]
[16]
[17]
[18]
109
Seznam literatury [19]
Jak pst web: Janovsk D.: ErrorDocument 404 http://www.jakpsatweb.cz/weblog/archiv/2004-03.html#150001 BBC: 'Miserable failure' links to Bush Dostupn na: http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/3298443.stm SEOGUY: Channeling pagerank Dostupn na: http://www.seo-guy.com/pagerankarticles/channeling-pagerank.html SearchEngineWatch: Sullivan D.: comScore Media Metrix Search Engine Ratings Dostupn na: http://searchenginewatch.com/reports/article.php/2156431 Seochat: Wells T.: Whats Microsoft Gotten into Now? Search Me! Dostupn na: http://www.seochat.com/c/a/News/Whats-MicrosoftGotten-into-Now-Search-Me/1/ chomat.net: Chomt J..: Jyxobot nemus bt z Jyxa Dostupn na: http://www.chomat.net/weboviny/archiv/200405.html#1083919019
[20]
[21]
[22]
[23]
[24]
Webov strnky: [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] The Google Search Engine: http://www.google.com/ Sova v sti: http://www.sovavsiti.cz/weblog/ Yuhv weblog o webu http://www.jakpsatweb.cz/weblog/ esk konference o SEO: http://seo.nawebu.cz/ SEOchat: http://www.seochat.com/ Webmaster World: http://www.webmasterworld.com/ SEOGUY: http://www.seo-guy.com/ Robots.txt: http://www.robotstxt.org/
110
Seznam literatury [33] [34] [35] [36] [37] [38]
Search Engine Roundtable Weblog: http://www.seroundtable.com/ conBLOG | Ji BURE: http://blog.converter.cz/ Dlouh Web: Weblog: http://www.vitdlouhy.cz/weblog/ About weblog: http://www.zpravy.net/weblog/ CubSEO: http://cubseo.bloguje.cz/ SearchEngineWatch: http://searchenginewatch.com/
111
Slovnek
Slovnek A
Alt text Text, kter je umstn v HTML znace obrzku. Pokud se neobjev na obrazovce obrzek, zobrazuje se alt text. Anchor text Text, kter je mezi provou HTML znakou <a></a>. Bn se mu k tak textov odkaz.
B
Browser (prohle) Software, kter se pouv na zobrazovn webovch strnek na internetu. Mezi nejrozenj prohlee pat Microsoft Internet Explorer, Opera a Mozilla.
C
CSS (Kaskdov styly) ablony pomoc nich se formtuje webov strnka. Uruj tedy jak maj vypadat rzn elementy na strnce (nadpisy, odstavce, odkazy ...). Click through rate (CTR) Marketingov vraz, kter udv jak procento lid klikne po shldnut na inzert.
112
Slovnek Click through popularity
Poet kolikrt uivatel klikli na odkaz ve vsledcch vyhledvn a jak dlouho na webov strnce zstali. Nkter vyhledvae pouvaj popularitu pro zven relevantnosti vyhledvn. Cloaking Jedn se o vytven specilnch strnek pro vyhledvac roboty. Robotovi se podsouv jin obsah ne bnmu uivateli. Cookies Mal textov soubory, kter Web server posl k zapamatovn specifickch informac o uivateli. Crawler Jin slovo pro vyhledvacho robota. uivateli. Slou
D
Domnov jmno Textov jmno, kter identifikuje web. Napklad example.com. Doorway pages Znamenaj vytvoen vce strnek, kter nemaj jako takov jin el, ne smovat na domovskou strnku, a tak zajistit jej lep pozici ve vyhledvach. Neobsahuj tm dn uiten informace pro uivatele. Dynamick strnky Strnky jejich URL je ve tvaru www.example.com/abc.php?id=xyz&id=abc. Obsahuj tedy znaky jako ?, =, & a jsou psny v PHP, ASP, CFM ... .
113
Slovnek
F
Frames (rmce) Technika, kter umouje tvrcm strnek rozdlit obrazovku prohlee do nkolika st. Kad sekce je jednotliv strnka. Fulltextov vyhledvn Jedn se o vyhledvn v databzi, kter obsahuje kompletn obsah dokumentu. Ne tedy pouze nadpis nebo URL.
G
Getter st robota vyhledvae kter stahuje webov strnky pro pozdj indexaci. Google update (Google dance) Vt zmna algoritmu nebo dat ve vyhledvai Google. Zmny algoritm neprobhaj v pravidelnch intervalech. Nkter zmny probhaj prbn.
H
HTML Zkratka pro Hypertext Markup Language. Jazyk pro tvorbu hypertextovch dokument. HTTP Zkratka pro HyperText Transfer Protocol. Systm, kter se pouv pro penos dat mezi webovm serverem a prohleem. Hustota klovho slova (keyword density) Vyjaduje podl etnosti klovho slova (potu vskyt) ku celkovmu potu slov celho textu.
114
Slovnek
I
Indexer st vyhledvae, kter upravuje (odstrauje html znaky ...) a ukld webov strnky do databze. IP adresa Uniktn slo, kter identifikuje pota (zazen) na internetu. Souasn tvar je "255.255.255.255".
J
Javascript Skriptovac jazyk vyvinut spolenost Netscape. Pouv se napklad pro kontrolu formul. JyxoRank Obdoba PageRanku. slo, kter udv jak populrn je webov strnka na internetu. Zkladem tto popularity je kolik kvalitnch odkaz vede na webovou strnku. JyxoRank je zjistiteln z Jyxo Toolbaru.
K
Katalog Web, kter obsahuje celou adu odkaz na webov strnky. Odkazy jsou azeny do tmatickch oblast. Mezi nejznmj esk katalogy pat Seznam, Centrum a Atlas, mezi zahranin Yahoo! a ODP. Keyword density (hustota klovho slova) Vyjaduje podl etnosti klovho slova (potu vskyt) ku celkovmu potu slov celho textu.
115
Slovnek Keyword prominence
Udv jak vysoko se objevuje slovo na webov strnce (ve zdroji html strnky). Klov slova (keywords) Slova, kter jsou vloena do vyhledvae. Konverzn pomr Udv pomr mezi uritou akc a potem nvtvnk. Pokud napklad na webov obchod pijde z vyhledvae 100 lid a 10 si nco koup je konverzn pomr 10 procent.
L
Link farma (odkazov farma) Webov strnky, kter na sebe odkazuj aby umle zvily popularitu sv strnky. Vtinou se jedn o strnky co nemaj nic spolenho. Log soubor Soubor, kter vytv web nebo proxy server, obsahuje vechny informace o poadavcch na dan server.
M
Mapa serveru Webov strnka, kter odkazuje na podstatn strnky danho webu. Meta znaka (meta tag) HTML znaka, kter je umstna mezi <head> a </head>. Je v n obsaen napklad popis obsahu webu, klov slova ... . Meta znaky nevid uivatel v prohlei (pouze pokud si zobraz zdroj strnky).
116
Slovnek
N
Nvtvnost (traffic) Poet uivatel kte pijdou na webovou strnku. Noframes Obsah tto znaky se zobrazuje ve vyhledvai v ppad, e web pouv rmce.
O
Obrzkov mapa Obrzek, kter je rozlenn na sti pomoc HTML kdu. Tyto sti odkazuj na rozlin webov strnky. Open Directory Project (ODP) Mezinrodn katalog, kter spravuj dobrovoln editoi.
P
PPC (Pay Per Click) Reklama u kter se plat a za kliknut uivatelem. PFI (Pay For Inclusion) Vyhledva garantuje, e zahrne strnku do databze po zaplacen poplatku, negarantuje vak jak vysoko se strnka umst. PageRank slo, kter udv jak populrn je webov strnka na internetu. Zkladem tto popularity je kolik kvalitnch odkaz vede na webovou strnku.
117
Slovnek Poznmka (comment tag)
HTML znaka, kter slou pouze pro tvrce webu, v prohlei se nezobrazuje. Vtina vyhledva tuto znaku ignoruje. Prohle (browser) Software, kter se pouv na zobrazovn webovch strnek na internetu. Mezi nejrozenj prohlee pat Microsoft Internet Explorer, Opera a Mozilla.
R
Ranking system Systm hodnocen webovch strnek. Vtinou podle potu a kvality odkaz, kter smuj na danou strnku. Referrer URL webov strnky ze kter piel nvtvnk webu. Zkoum se jestli piel pmo nebo z jinch strnek. Pokud nvtvnk piel z vyhledvae zkoum se referrer pro zjitn pouitch klovch slov. Relevantnost Dleitost vsledk vyhledvn vzhledem k poloenmu dotazu uivatele. asto je velice subjektivn. Robot Softwarov program, kter je soust vyhledvae. Prochz web, nsleduje odkazy, stahuje text webovch strnek a ukld je do databze. Nkdy se pouvaj tak vrazy spider nebo crawler.
118
Slovnek
S
SERP Zkratka pro Search Engine Results Page. Je to strnka s vsledky vyhledvn. Server Pota, na kterm jsou umstny webov strnky. Spam Vechny neetick postupy, kter maj cl dosaen vych pozic ve vyhledvach. Jejich pouitm se sniuje relevantnost vyhledvanho vrazu a tm se sniuje uivateli pouitelnost vyhledvae. Spider Software, kter automaticky prochz web aby zskal webov strnky pro databzi vyhledvae. Spam report Nstroj jeho pomoc se hls neetick (spam) techniky vyhledvam. Na zklad Spam reportu, vyhledvae strnku mohou penalizovat. Splash page Vstupn strnka, kter obsahuje jen velk obrzek nebo flashovou animaci. Statick strnky Strnky jejich URL je ve tvaru www.example.com/xyz/abc. Neobsahuj tedy znaky jako ?, =, &. Stemming (skloovn) Nkter vyhledvae dok skloovat slova. Odvozen tvar m, ale ni vhu ne pesn vraz.
119
Slovnek
T
Titulek (title) Text v html znace <title> </title>. Nejdleitj znaka pro SEO.
U
URL Zkratka pro Uniform Resource Locator, adresa souboru(strnky) na internetu.
V
Vyhledva (Search engine) Software kter stahuje a indexuje webov strnky do databze a v tto databzi umouje uivatelm vyhledvat pomoc dotaz. Mezi nejznmj zahranin vyhledvae pat Google, mezi esk pak Jyxo a Morfeo.
W
Web copywriting Psan textu speciln pro webov strnky. Jedna z nejdleitjch st SEO. Webov strnka Jednotliv strnka kter je soust webu. Obsahuje text, grafiku a odkazy. Web (website) Soubor webovch strnek, kter maj spolen tma, obvykle jedna domna.
Z
Zptn odkaz Odkazy z jinch webovch strnek vedoucch na konkrtn strnku.
120
Plohy
Seznam status kd webovho serveru:
HTTP status kd uruje zda penos probhl v podku nebo nikoliv a pro. Tyto kdy jsou definovny v RFC 2616 sekce 6.1.1 "Success" codes: 100 = Success: Continue 101 = Success: Switching Protocols 200 = Success: OK 201 = Success: Created 202 = Success: Accepted 203 = Success: Non-Authoritative Information 204 = Success: No Content 205 = Success: Reset Content 206 = Success: Partial Content 300 = Success: Multiple Choices 301 = Success: Moved Permanently 302 = Success: Found 303 = Success: See Other 304 = Success: Not Modified 305 = Success : Use Proxy 307 = Success : Temporary Redirect "Failed" codes: 400 = Failed: Bad Request 401 = Failed: Unauthorized 402 = Failed: Payment Required 403 = Failed: Forbidden 404 = Failed: Not Found 405 = Failed: Method Not Allowed 406 = Failed: Not Acceptable 407 = Failed: Proxy Authentication Required 408 = Failed: Request Time-out 409 = Failed: Conflict 410 = Failed: Gone 411 = Failed: Length Required
412 = Failed: Precondition Failed 413 = Failed: Request Entity Too Large 414 = Failed: Request-URI Too Large 415 = Failed: Unsupported Media Type 416 = Failed: Requested range not satisfiable 417 = Failed: Expectation Failed 500 = Failed: Internal Server Error 501 = Failed: Not Implemented 502 = Failed: Bad Gateway 503 = Failed: Service Unavailable 504 = Failed: Gateway Time-out 505 = Failed: HTTP Version Not Supported
Konfigurace programu Weblog Expert pro esk vyhledvae

Do souboru SearchEngines.cfg je nutn pidat:
Seznam = seznam.cz; w Idnes = idnes; q Jyxo = jyxo.cz; q Atlas = atlas; q Centrum = centrum; q Morfeo.cz = morfeo.cz; q_req Quick = quick; ftxt_query zoohoo = zoohoo; q Tiscali.cz = tiscali; query Redbox = redbox; qs Volny.cz = volny.cz; search Zoznam = zoznam.sk; s SZM = szm.sk; WS Azet.sk = azet.sk; sq Atlas.sk = atlas.sk; phrase
Do souboru Spiders.cfg:
holmes = Morfeo Holmes jyxobot = Jyxobot seznambot = Seznambot

Seo Kniha

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Seo Kniha

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Optimalizace pro vyhledvae - SEO

Jak zvit nvtvnost webu

Ing. Radim Smika

Knihkupectv Jasmnka, Dubany www.jasminka.cz

Optimalizace pro vyhledvae

Optimalizace pro vyhledvae

Optimalizace pro vyhledvae

Optimalizace pro vyhledvae

Optimalizace pro vyhledvae

Optimalizace pro vyhledvae

2. Historie internetovch katalog a vyhledva

Optimalizace pro vyhledvae

2.1.2. Fulltextov vyhledvae

Optimalizace pro vyhledvae

Optimalizace pro vyhledvae

2.2. Historick vvoj

Optimalizace pro vyhledvae

Optimalizace pro vyhledvae

Optimalizace pro vyhledvae

Optimalizace pro vyhledvae

Optimalizace pro vyhledvae

Obrzek 3: Propojen katalog a vyhledva ve Spojench sttech

Optimalizace pro vyhledvae

Souasn trn podly vyhledva

Google; 36,50% MSN; 15,50%

Optimalizace pro vyhledvae

MSN; 15,50% Google; 46,50%

esk vyhledvae a katalogy

Optimalizace pro vyhledvae

Optimalizace pro vyhledvae

Obrzek 4: Pouvn vyhledva eskmi katalogy

Optimalizace pro vyhledvae

Podl v procentech 56,4 25,1 8,0 5,7 4,8

Seznam (Fulltext); 56,4%

Optimalizace pro vyhledvae

2. Historie Graf 5: Podl vyhledvacch technologi v R

Optimalizace pro vyhledvae

Seznam (Fulltext); 56,4%

Optimalizace pro vyhledvae

Zdroj: http://www.naj.sk, 1-7 2005

3. Pedpoklady pro optimalizaci

Optimalizace pro vyhledvae

3. Pedpoklady pro optimalizaci

3. Pedpoklady pro optimalizaci

Optimalizace pro vyhledvae

3. Pedpoklady pro optimalizaci

Optimalizace pro vyhledvae

3. Pedpoklady pro optimalizaci

Optimalizace pro vyhledvae

3. Pedpoklady pro optimalizaci

Optimalizace pro vyhledvae

<noframes> <body> V prohle nen podporovn. </body> </noframes>

Klikac obrzkov mapy

3. Pedpoklady pro optimalizaci

Optimalizace pro vyhledvae

Problm s dynamickmi strnkami

3. Pedpoklady pro optimalizaci

Optimalizace pro vyhledvae

3.7.1. Praktick pklad optimalizace dynamickch strnek

3. Pedpoklady pro optimalizaci

Optimalizace pro vyhledvae

3. Pedpoklady pro optimalizaci

Optimalizace pro vyhledvae