You are on page 1of 354

douglas adams

STOPAV PRVODCE PO GALAXII

Originl: The Hitch Hikers Guide to the Galaxy (Stopav prvodce po galaxii, 1981) Dal dly: The Restaurant at the End of the Universe (Restaurant na konci vesmru, 1982) Life, the Universe and Everything (ivot, vesmr a vbec, 1982) So Long, and Thanks for All the Fish (Sbohem a dk za vecky ryby, 1984) Mostly Harmless (Pevn nekodn, 1993)

"Pozeman! Vnujte pozornost tomuto hlen. Hovo k vm Prostenik Vogon Jelc z Galaktickho adu pro plnovn hyperprostorov dopravy. Jak nepochybn vte, plny pro rozvoj okrajovch oblast Galaxie vyaduj vybudovn nov expresn dlnice, kter m vst va slunen soustavou. Vae planeta je bohuel jedna z tch, kter jsou uren k demolici. Cel akce bude trvat necel dv pozemsk minuty. Dkuji vm." Ale NEPROPADEJTE PANICE! Pozeman Arthur Dent a mimozeman Ford Prefect se zachrn, protoe kdo by napsal heslo Zem do STOPAOVA PRVODCE PO GALAXII, jedn z nejdleitjch knih v historii nejen lidstva, a s km bychom navtvili RESTAURANT NA KONCI VESMRU?

======================================================================== STOPAV PRVODCE PO GALAXII

Johnny Brockovi a Clare Gorstov a ostatnm Arlingtoanm za aj, sympatie a kanape

======================================================================== Kdesi daleko v zaostalch a nezmapovanch koninch onoho cpu Zpadnho spirlnho ramene na Galaxie, kter si rozhodn neme dlat nroky na mdnost, le jedno mal, bezvznamn lut slunce. Kolem nj zhruba ve vzdlenosti sto padesti milin kilometr obh naprosto zanedbateln nepatrn modrozelen planeta, na n formy ivota vzel z opic jsou tak asn primitivn, e se dosud domnvaj, e digitln hodinky jsou docela ikovn npad. Hlavn problm tto planety spov - nebo sp spoval - v tom, e vtina lid, kte na n ij, je povtinou neastn. Vyskytlo se mnoho pokus o een, vtinou se vak tkaly pohyb malch zelench kousk papru, co je zvltn, protoe ony mal zelen kousky papru koneckonc neastn nebyly. A tak problm trval dl. Mezi lidmi byla spousta darebk a pevn vtina jich na tom byla moc patn - dokonce i majitel digitlnch hodinek. Stle vce lid se piklnlo k nzoru, e udlali nenapravitelnou chybu, u tehdy, kdy slezli ze strom. Nkte dokonce tvrdili, e chybou bylo vbec na ty stromy lzt, e mli vichni pkn zstat v ocenech. A pak jednoho tvrtka, tm dva tisce let pot, co jednoho lovka pibili na k za to, e kal, jak by bylo ohromn bezva chovat se k sob pro zmnu trochu slun, si jedna dvka sedc osamle v mal kavrnice v Rickmansworthu najednou uvdomila, v em je chyba. Pila na to, jak by se ze svta dalo udlat docela pjemn msto. Dokonce mla pravdu - tentokrt by to bylo fungovalo, a ani by nemuseli nikoho k niemu pibjet. Jenome nanetst ne se staila dostat k telefonu, aby o tom mohla nkomu ct, dolo ke stran pitom katastrof a mylenka byla nenvratn ztracena. Toto vak nen jej pbh. Toto je pbh on stran pitom katastrofy a nkterch jejch dsledk. Je to tak pbh jedn knihy, knihy zvan Stopav prvodce po Galaxii. Nen to pozemsk kniha - na Zemi nikdy nevyla a a do on straliv katastrofy o n ani dn pozeman neslyel, ani ji nevidl. Nicmn je to kniha pozoruhodn. Mon e jde o nejpozoruhodnj knihu, jakou kdy vydalo mamut nakladatelstv v Malm medvdu, o nm rovn dn pozeman nikdy neslyel. Je to kniha pozoruhodn, ale i velmi spn - je spnj ne Nebesk rdce hospodynk, jde na odbyt lpe ne Jet tiapadestero, co dlat pi nulov gravitaci a je diskutovanj ne trilogie filozofickch trhk lona Kolufida Kde udlal Pmb chybu, Vbr nejvtch Boch omyl a Co je ten Pmb za ? V mnoha lernjch civilizacch na Vchodnm okraji na Galaxie dokonce Stopav prvodce nahradil velkou Galaktickou encyklopedii jakoto zdroj vekerho vdn a moudrosti, nebo - a m mnoho mezer a spousta informac je pochybnch nebo pinejmenm hodn nepesnch - m proti star a prozaitj pruce dv nesporn vhody. Jednak je o nco levnj, a pedevm m na oblce velk vldn npis: NEPROPADEJTE PANICE. Historie onoho stran pitomho tvrtka a jeho neuvitelnch nsledk a jejich souvislost s touto pozoruhodnou knihou vak zan velmi prost. Zan jednm domem.

======================================================================== 1. kapitola Dm stl na mrnm svahu na samm konci vesnice. Stl o samot, s vyhldkou na ir lny jihozpadn Anglie. Rozhodn nim nevynikal - asi ticet let star, podsadit, piblin tvercov cihlov dm, v prel se tymi okny, jejich velikost v pomru k celku vcemn pesn nelahodila oku. Jedin lovk, kterho dm nm zajmal, byl Arthur Dent, a to jet jen proto, e v nm nhodou bydlel. Bydlel tu u ti roky, od t doby, co se odsthoval z Londna, protoe na Londn prost neml nervy. I on byl asi ticetilet, vysok, tmavovlas a vdycky trochu nesvj. Nejvc starost mu psobilo, e se ho vichni pod ptali, pro vypad tak ustaran. Pracoval v mstnm rozhlase, o kterm vdycky kval kamardm, e je mnohem lep, ne si asi mysl. Taky e byl - vtina jeho kamard toti pracovala v reklam. V noci ze stedy na tvrtek lilo, take ulice byla mokr a rozblcen, ale rann slunce ziv vesele svtilo - a mlo to bt naposled - na Arthurv dm. Nikdo mu jet neoznmil, e obecn rada chce dm zbourat a postavit msto nj dlnici. Ve tvrtek v osm rno se Arthur nectil zrovna nejlp. Mton se probudil, vstal a mton bloumal po pokoji, otevel okno, uvidl buldozer, nael pantofle a odbelhal se do koupelny umt. Zubn pastu na kartek - tak. A drbat. Zrctko na holen - obrcen ke stropu. Nastavil ho. Na okamik se v nm objevil dal buldozer za oknem koupelny. dn nastaveno odrelo Arthurovy ttiny. Odrsal je, umyl se, utel a odbelhal se do kuchyn najt nco pjemnho, co by se dalo vloit do st. Konvice, zsuvka, lednika, mlko, kafe. Zvnut. Slovo buldozer bloudilo jeho mysl a hledalo, s m by se mohlo spojit. Buldozer za kuchyskm oknem byl podn kousek. Civl na nj. lut, pomyslel si a odbelhal se do lonice oblct. Cestou se zastavil v koupeln a vypil velkou sklenici vody a pak jet jednu. Zanal se podezvat, e m kocovinu. Ale pro? Copak vera veer pil? Doel k zvru, e nejsp ano. Zahldl cosi v holcm zrctku. lut, pomyslel si a belhal se do lonice. Zastavil se a pemlel. Hospoda, kal si v duchu. Ji, hospoda. Matn se rozpomnal, jak se roziloval, roziloval se kvli nemu, co mu pipadalo dleit. Kadmu o tom vykldal a obval se, e dost obrn - nejjasnj vizuln vzpomnku ml na skeln pohledy v och lid kolem. Nco o njak dlnici, o kter se prv dozvdl. Jednalo se o n u cel msce, a na to, e o tom nikdo nevdl. K smchu. Lokl si vody. Vak ono se to setese, rozhodl se, nikdo pece dnou dlnici nechce, obecn rada to nikdy neme prosadit. To se njak vye. Ale e ho to stlo podnou kocovinu. Prohlel se v zrcadle na dvech skn. Vyplzl jazyk. lut, pomyslel si. Slovo lut bloudilo jeho mysl a hledalo, s m by se mohlo spojit. O patnct vtein pozdji u byl venku a leel ped obrovskm lutm buldozerem, kter se valil zahradn pinou. Pan L. Prosser byl, jak se k, taky jenom lovk. Jinmi slovy patil k dvounohm formm ivota na bzi uhlku, kter se vyvinuly z opic. Konkrtn eeno byl to tyicetilet, tlust a ochabl zamstnanec obecn rady. Jeho nejvt zvltnost - ale o t ovem nevdl - spovala v tom, e byl krom jinho pmm ingischnovm potomkem po mei, pestoe ada uplynuvch generac a rasov men si zahrlo s jeho geny natolik, e neml dn patrn mongolsk rysy a po mocnm pedkovi nezddil nic ne postavu znan rozenou v pase a slabost pro mal chlupat klobouky. Velk vlenk rozhodn nebyl - ve skutenosti to byl nervzn, utrpen lovek. A dneska byl zvl nervzn a utrpen, protoe v prci se vyskytl problm - ml dohldnout, aby dm Arthura Denta byl srovnn se zem, dv ne den skon. Nechte toho, pane Dente, kal, tohle pece nemete vyhrt. Nemete leet ped buldozerem donekonena. Snail se pimt sv oi, aby divoce blskaly, ale njak jim to nelo. Arthur leel v blt a posmn pomlaskval. Vsate se! Uvidme, kdo dv zrezav. Obvm se, e se s tm budete muset smit, opil L. Prosser a nervzn protel chlupat klobouek na eulce hlavy. Tahle dlnice se postavit mus, a taky e se postav! To slym prvn, podivil se Arthur, a pro se mus postavit? Pan Prosser mu zkusmo pohrozil prstem, ale hned toho zase nechal.

Jak to myslte, pro se mus postavit? No je to dlnice. Dlnice se stavt mus. Dlnice jsou zazen, kter umouje jistm lidem tit se z bodu A do bodu B znanou rychlost, zatmco jin lid se znanou rychlost t z bodu B do bodu A. Lid, co bydl v bod C, kter le pesn uprosted, se obas mus divit, co je na bod A tak asnho, e se takov spousta lid z bodu B jen tese na to, aby se tam dostali, a co je tak zajmavho na bod B, e takov spousta lid z bodu A stoj o to se tam dostat. A asto si pej, aby se lidi u jednou ksakru rozhodli, kde vlastn chtj bt. Pan Prosser chtl bt v bod D. Bod D neml dn zvltn umstn, byl to prost kterkoliv phodn bod hodn daleko od bod A, B a C. V bod D by ml pknou chaloupku se zkenmi sekyrami nade dvemi a trvil by pjemn chvle v bod E, co byla vzhledem k bodu D nejbli hospoda. Jeho ena by samozejm chtla popnav re, ale on dval pednost sekyrm. Sm nevdl pro, ale sekyry se mu prost lbily. Pod palbou posmnch pohled, jimi ho sthali idii buldozer, ho polilo horko. Penesl vhu z nohy na nohu, ale na obou to bylo stejn nepohodln. Zejm tu nkdo byl hrozn neschopn a pan Prosser se modlil, aby to nhodou nebyl on. Ml jste prvo vznst nmitky nebo pedloit protinvrhy v patin lht. V patin lht? opiil se Arthur. V patin lht? Dozvdl jsem se o tom vera, kdy ke m dom piel njak emeslnk. Ptal jsem se ho, jestli piel umt okna, a on na to e ne, e piel zbourat dm. To mi ovem neekl rovnou. Nejdv otel pr oken a vyinkasoval pt liber. Pak se s tm teprve vytasil. Ale pane Dente, ty plny byly pstupn na mstnm plnovacm ad ti tvrt roku. To jo, a jakmile jsem se to dozvdl, hned jsem se taky na n sl podvat, vera odpoledne to bylo. Zrovna jste se nenamhali na n upozorovat, co? Jako teba e byste to nkomu ekli, nebo tak nco na ten zpsob. Ale ty plny byly vyveny... Vyveny? Musel jsem je nakonec jt hledat do sklepa. Tam je oddlen, kde je vyvuj. S baterkou. Asi byl zrovna vpadek proudu. A schody zejm taky vypadly. Podvejte se, nael jste to oznmen nebo ne? Ale jo, nael. Na dn zamen registraky, a tu vecpali na zruen zchod a na dvee dali ceduli Pozor, leopard!. Po nebi pebhl mrak. Jeho stn padl na Arthura Denta, openho o loket ve studenm bahn. Padl na Arthurv dm. L. Prosser se na nj zamrail. Nen to moc hezk dm. Mn se bohuel zrovna lb. Dlnice se vm taky bude lbit. Hele, dr hubu, zavrel Arthur. Dr hubu a vodprejskni i s tou svou pitomou dlnic. Nem nrok a moc dobe to v. Pan Prosser nkolikrt naprzdno otevel a zase sklapl sta, zatmco jeho mysl na okamik zaplnily nevysvtliteln, ale stran svdn vize Arthurova domu stravovanho ohnm a vetcho Arthura, jak vybh z hocch trosek a ze zad mu vyuhuj pinejmenm ti podn kop. Podobn vize ho obtovaly dost asto a siln ho znervzovaly. Chvli se pokouel cosi blekotat, pak se vak vzpamatoval. Pane Dente... Ano? Copak? Rd bych vm poskytl jednu vcnou informaci. Dovedete si pedstavit, jakou kodu by asi utrpl tenhle buldozer, kdybych ho prost pustil a pevlcoval vs? Jakou? zeptal se Arthur. Vbec dnou, odvtil Prosser a nervzn odmaroval. Nestail se divit, pro je jeho mozek napchovn tisci divokmi pokikujcmi jezdci. Prazvltn shodou okolnost vraz vbec dn pesn vyjaduje mru podezen, kter choval z opice vzel Arthur Dent, e jeden z jeho nejlepch kamard nepochz ani z opice ani z Guildfordu, jak obvykle prohlaoval, nbr z jedn planety kdesi v okol Betelgeuze. To by Arthura toti v ivot nemohlo napadnout. Tenhle kamard se octl na planet Zemi ped njakmi patncti lety a celou tu dobu se poctiv snail zalenit do pozemsk spolenosti. Je teba uznat, e se mu to do jist mry podailo, to se mus nechat. Tak napklad se mu po celch tch patnct let dailo pedstrat, e je nezamstnan herec. Zejm je to celkem pijateln tvrzen. Dopustil se nicmn jedn hloup chyby - trochu toti odflkl pedbn przkum. Zskan informace

ho natolik zavedly, e si vybral jmno Ford Prefect v domnn, e je docela bn a nenpadn. Nebyl npadn vysok, jeho tv mla pozoruhodn, nikoli vak npadn hezk rysy. Nazrzl vlasy jako drty si esal z ela dozadu. Ke vypadala jako napnut pes nos dozadu. Bylo na nm prost nco divnho, ale tko ct co. Snad to zpsobovalo to, e jeho oi nemrkaly dost asto, a kdy jste s nm mluvili teba jen chviliku, donutil vs k slzm. Snad to bylo tm, e ml trochu moc irok smv a psobil znepokojivm dojmem, e se vm chyst skoit po krku. Vtin lid, s nimi se na Zemi skamardil, pipadal jako nekodn excentrik - bohm a mazavka s trochu divnmi zvyky. Tak napklad s oblibou vpadval na univerzitn verky, kde se vdycky straliv zlskal a zaal zesmovat kadho astrofyzika, kter mu zrovna padl do rukou. Nakonec ho vdycky vyhodili. as od asu mval stavy podivn roztritosti. Zral do nebe jako hypnotizovan, dokud se ho nkdo nezeptal, co e to dl. Vdycky sebou provinile trhl, a pak se s levou zasml. le, jen tak vyhlm ltajc tale. Kad se tomu vtipu obvykle zasml a zeptal se, jak ltajc tale ho zajmaj. Zelen! usmval se prohnan Ford. Chvli se blzniv chechtal a pak nhle odklusal do nejbliho baru, kde zaplatil obrovskou rundu. Ten veer obvykle dopadl patn. pln zmagoen whisky zathl do koutku njakou dvku a vysvtloval j s ponkud rozmazanou vslovnost, e na barv tch tal v podstat zase tak moc nezle. A kdy se potom poloparalyticky potcel nonmi ulicemi, ptal se policajt na cestu k Betelgeuze. Odpovdali mu obvykle nco jako Nemyslte, pane, e je as vydat se dom? Se prv snam kmo, odpovdal vdycky stejn Ford. Se prv snam. To, co vak skuten vyhlel, kdy roztrit zral do nebe, byl jakkoliv ltajc tal. O zelench mluvil jen proto, e zelen byla tradin barva uniformy Betelgeuzskch przkumnk trhu. Zoufale touil po jakmkoliv ltajcm tali. Uvznout nkde na patnct let je pece jen trochu dlouho, zvl kdy je tam tak nepedstaviteln nuda jako na Zemi. Pl si, aby u brzo piletl njak ltajc tal, protoe uml ltajc tale stopovat a pimt posdku, aby ho vzali. Vdl jak na to, kdy chcete zhldnout divy vesmru za m ne ticet altairskch dolar denn. Ford toti ve skutenosti dlal ternn przkum pro onu pozoruhodnou knihu, pro Stopaova prvodce po Galaxii. Lid jsou neuviteln pizpsobiv, a tak kolem polednho u v nejblim okol Arthurova domu vldla zabhnut rutina. Arthurovou veobecn uznvanou rol bylo leet v blt, posmn pomlaskvat a obas se doadovat svho prvnka, maminky nebo dobr knihy. Veobecn uznvanou rol pn Prosserovou bylo pleitostn zkouet na Arthura nov finty, jako napklad e o Veejnm blahu, e o Nezadritelnm pokroku, projev na tma Taky mi jednou zbourali dm, ale nikdy jsem se tm netrpil a rzn jin lichotky a vhruky. Veobecn uznvanou rol idi buldozer bylo posedvat kolem, popjet kvu a experimentovat s odborovmi pedpisy, jak by se dala situace vyut k vlastnmu finannmu prospchu. Zem se zvolna otela kolem sv osy. Slunce zanalo vysouet blto, v nm Arthur leel. Opt uctil na tvi n stn. Ahoj, Arthure, ekl stn. Arthur zamoural proti slunci a ke svmu pekvapen uvidl nad sebou stt Forda Prefecta. Forde, ahoj, jak se vede? Fajn. Hele, m te nco na prci? Jestli mm nco na prci! rozhoil se Arthur. No, jenom musm leet ped vemi tady tmi buldozery, nebo co to je, protoe kdy to neudlm, tak mi zbouraj dm, ale jinak... vlastn ani ne, pro? Na Betelgeuze nevd, co je sarkasmus, take Ford Prefect, pokud se nesoustedil, ho nepostehl. ekl tedy: Prima. Meme si tady nkde promluvit? Coe? jevil se Arthur. Pr vtein to vypadalo, e ho Ford ignoruje. Upen zral do nebe jako krlk, kter si koleduje, aby ho pejelo auto. Pak piapl k Arthurovi. Musme si promluvit, ekl nalhav. Bezva, ekl Arthur. Tak mluv. A neho se napt, nalhal stle vc Ford. Je to stran dleit, promluvit si a napt se. Te hned. Zajdeme do hospody ve vesnici. Znovu se nervzn zadval do nebe, jako by nco oekval. Hele, copak to nechpe? te u jeel Arthur. Tenhle chlap mi chce zbourat bark! ukzal na

Prossera. Ford se na nj zmaten zadval. Ale to pece me klidn udlat, i kdy tu nebude, ne? Ale to j prv nechci, aby to udlal! Aha. Co je to s tebou, Forde? Nic. Nic se mnou nen. Poslouchej m - musm ti ct tu nejdleitj vc, kterou si kdy slyel. Musm ti to ct hned a musm ti to ct ve vepu U podkonho. Ale pro? Bude potebovat hodn siln drink. Arthur pod Fordovm upenm pohledem pekvapen zjioval, e mu slbne vle. Netuil ovem, e je to dky star pijck he, kterou se Ford nauil v hyperprostorovch pstavech v oblastech tby mandranitu ve slunen soustav Orion Beta. Ta hra nen nepodobn pozemsk he zvan indinsk zpas. Hraje se takhle: Protivnci sed naproti sob u stolu a kad m ped sebou sklenici. Mezi nimi stoj lhev Janxova likru (kter byl mimochodem zvnn u ve starodvnm orionskm hornickm popvku U mi nenalvejte tu starou Janxovku/ ne, u mi nenalvejte tu starou Janxovku/ Vdy se mi hlava rozsko/ jazyk se do lhan pust/ oi z hlavy vysko/ a due tlo opust/ tak dejte sem jet panka star Janxovky). Oba hri se pak sousted na lhev a pokouej se ji svou vl naklonit a nalt likr do protivnkovy skleniky, a ten ho pak mus vypt. Nae se lhev znovu napln a hraje se dal kolo. A tak dle. Jak jednou zanete prohrvat, je pravdpodobn, e budete prohrvat pod, protoe Janxv likr, krom jinch ink, sniuje telepsychick schopnosti. Kdy je zkonzumovno pedem uren mnostv, ten, kdo nakonec prohrl, mus dt fant, kterto kon je zpravidla povahy obscnn biologick. Ford obvykle hrl tak, aby prohrl. Jak tak na nj Ford zral, zanal si Arthur myslet, e by vlastn nakonec k Podkonmu docela jt chtl. Ale co bude s mm domem? zakoural ukivdn. Ford pohldl smrem k Prosserovi a nhle dostal zlomysln npad. Tak on ti chce zboit dm? Ano, chce tady postavit... Ale neme, protoe mu le ped buldozerem? Ano a... Urit to njak vyeme, ujistil ho Ford. Promite, e rum, zavolal. Pan Prosser (kter se prv hdal s mluvm idi buldozer, jestli Arthur Dent pedstavuje riziko pro jejich duevn zdrav nebo ne, a v ppad, e ano, jak vysok pplatek by mli dostat) zaptral kolem sebe. Pekvapilo ho a mrn znepokojilo, kdy zjistil, e Arthur m spolenka. Ano? Copak? volal v odpov. U pan Dent piel k rozumu? Mohli bychom pro danou chvli pedpokldat, e nepiel? volal zase Ford. Ach jo, povzdychl si Prosser. A mohli bychom dle pedpokldat, e tady hodl zstat cel den? Tak? Take vai lid tu budou cel den postvat a nedlat nic? Me bt, me bt... No, a kdy u jste se s tm jednou smil, tak vlastn pana Denta nepotebujete, aby tady celou tu dobu leel, ne? Coe? Vy ho tu vlastn nepotebujete, vysvtloval trpliv Ford. Pan Prosser usilovn pemlel. No vlastn ne, v podstat ne..., ned se ct, e bychom ho potebovali..., soukal ze sebe utrpen. Pipadalo mu, e jeden z nich plc nesmysly. Take kdybyste byl tedy ochoten pistoupit na to, e tady v podstat je, mohl bych si s nm odskoit na pl hodinky do hospody. Co vy na to? Pan Prosser si pomyslel, e to zn jako pkn magoina. Zn to docela rozumn..., ekl konejiv a sm se divil, koho se to vlastn sna konejit. A kdybyste si pak taky chtl na jedno skoit, tak to vdycky meme na chvli vzt zase my za vs,

nabzel velkoryse Ford. Dkuju mnohokrt... Prosser u vbec nevdl, jak odehrt tenhle mek. Dkuju..., ano, to jste moc hodn... Zamrail se, usml se, pak se pokusil udlat oboj najednou, co se mu nepodailo, popadl svj chlupat klobouk, a zuiv ho protoil na eulce. Nedokzal z toho veho udlat jin zvr, ne e prv zvtzil. Take kdybyste laskav el sem a tady si lehl..., pokraoval Ford Prefect. Coe? uasl Prosser. Ach tak, promite, asi jsem to neekl dost jasn. Nkdo mus leet tady ped tmi buldozery, e? Jinak by jim nic nebrnilo, aby pevlcovali dm pana Denta, e ano? Coe? opakoval Prosser mechanicky. Je to pln jednoduch, vysvtloval Ford. Mj klient, pan Dent, k, e se tu pestane vlet v blt vhradn pod podmnkou, e ho vystdte. O em se to bavte? ozval se Arthur, ale Ford ho zlehka ouchl nohou, aby byl zticha. Pan Prosser si musel novou mylenku nahlas peslabikovat. Vy zkrtka chcete, abych el a lehl si... Ano. Ped ten buldozer? Ano. Msto pana Denta. Ano. Do toho blta. Do toho, jak kte blta. Kdy si pan Prosser uvdomil, e je to ve skutenosti zase on, kdo nakonec prohrl, bylo to, jako by z nj spadla jaksi te. Tohle se vc podobalo svtu, kter znal. Povzdychl si. A vy za to vezmete pana Denta s sebou do hospody? Sprvn, souhlasil Ford. Pesn tak. Pan Prosser udlal nkolik nervznch krok vped. Mete mi to slbit? Spolehnte se, ujistil ho Ford a dodal k Arthurovi: Tak dlej, vstvej, a si tam me lehnout. Arthur se zvedl. Pipadal si jako ve snu. Ford posunkem naznail Prosserovi, aby zaujal Arthurovo msto. Nebok smutn a neohraban usedl do blta. Zdlo se mu, e cel jeho ivot je jaksi sen, a obas si kladl otzku, sen to je a jestli se tm, kdo ho sn, lb. Blto mu obalilo zadek a ruce a vniklo mu do bot. Ford na nj psn pohldl. A ne abyste tady zatm panu Dentovi zbourali dm, kdy bude pry, to by byla pkn sprosrna, jasn? Pomylen na nco takovho jet ani nezaalo uvaovat o pouh monosti vstoupit mi na mysl, zabrblal Prosser a uvelebil se v blt. Ne ulehl a zavel oi, zahldl jet, jak se k nmu bl zstupce odborovho svazu idi buldozer. Snail si srovnat v hlav argumenty, aby mohl dokzat, e te sm nepedstavuje riziko pro duevn zdrav. Nebyl si tm ovem ani zdaleka jist - jeho mysl zaplovaly ev, kon, kou a pach krve. Stvalo se mu to vdycky, kdy si pipadal uboze nebo ulpnut, ale nikdy si to nedokzal vysvtlit. V ktersi z vych dimenz, o nich nic nevme, mocn Chn vztekle zaval. Pan Prosser se vak jen zachvl a tie zakuel. Pod vky pichlav ctil kapiky vody. Byrokratick zmatky, rozzloben mui lec v blt, zhadn cizinci psobc mu nepochopiteln ponen a v jeho hlav armda neznmch jezdc, kte se mu vysmvaj - to je tedy den! Den to tedy byl. Ford Prefect vdl, e otzka, jestli Arthurv dm zbo nebo ne, nestoj ani za pr ledvin z divokho psa dinga. Jen Arthurovi to pod nelo z hlavy. D se mu vbec vit? staral se. J osobn bych mu dvoval a do konce svta, uklidoval ho Ford. To znamen jak asi dlouho? Asi tak dvanct minut. Tak poj honem, potebuju se napt.

======================================================================== 2. kapitola Podvme-li se do Galaktick encyklopedie na heslo Alkohol, dozvte se, e je to bezbarv prchav tekutina,

kter vznik kvaenm cukr. Encyclopaedia Galactica zaznamenv i euforizujc inky alkoholu na jist formy ivota na bzi uhlku. Stopav prvodce po Galaxii se o alkoholu tak zmiuje. k, e nejlep existujc drink je Pangalaktick megacloumk. Vypt Pangalaktick megacloumk je podle Stopaova prvodce asi jako nechat si vyrazit mozek z hlavy pltkem citrnu obalenm kolem masivn zlat cihly. Prvodce rovn informuje, na kterch planetch se mixuje nejlep Pangalaktick megacloumk, kolik za nj zaplatte a kter dobrovoln organizace vm poskytnou pomoc, a se budete lit z jeho nsledk. V Prvodci najdete dokonce i recept na nejlep Pangalaktick megacloumk. Vezmte obsah jedn lhve Star Janxovky. Nalijte do nj jednu odmrku vody z mo Santraginu V - ach, santraginsk mosk voda! Ach, santraginsk ryby!!! Do smsi nechte roztt ti kostky Arkturskho mega-ginu (mus bt dn zmrzl, jinak benzn vyprch). Tm vm nechte probublat tyi litry fallijskho bahennho plynu, na poest vech astnch stopa, kte zemeli rozko v bainch Fallie. Obrcenou stbrnou likou odmte dvku Qualactinskho hypermtovho extraktu, voncho nnou sladkost, mystikou a opojnmi vpary temnch Qualactinskch zn. Vhote zub algolskho slunenho tygra. Sledujte, jak se rozpout a jak se ohe algolskch slunc vsakuje hluboko do srdce npoje. Pikpnte trochu Zamphuoru. Ozdobte olivou. A potom pijte..., ale... velmi opatrn... Stopav prvodce po Galaxii jde na odbyt rozhodn lp ne Encyclopaedia Galactica. est pint hokho, oznmil Ford Prefect barmanovi U podkonho. A rychle, prosm vs, za chvli bude konec svta. Takovhle zachzen si barman nezaslouil. Byl to dstojn staec. Posunul si brle na nose a zamikal na Forda. Ten ho vak ignoroval a civl z okna. Barman tedy msto toho pohldl na Arthura, kter jen bezmocn mlky pokril rameny. Barman tedy zabrousil do konverzace: Myslte, pane? Mme na to dnes hezky, a zaal toit dan piva. Pak mu to ale nedalo, a zkusil to znova. Pjdete odpoledne na fotbal? Ford se otoil a podval se na nj. Ne, nem to smysl. Opt se odvrtil a zral dl z okna. Copak? Myslte, e vsledek je jasn? Arsenal je bez ance? Ne, ne, odporoval jemn Ford, prost jenom bude konec svta. Ano, pane, to u jste kal. Barman pohldl pes brle tentokrt na Arthura. To by se Arsenalu urit nramn hodilo. Ford na nj uasle pohldl. To snad ne, zamrail se. Barman nabral zhluboka dech. Tady mte est pint, pane. Arthur se na nj mdle usml a znovu pokril rameny. Otoil se a mdle se usml na zbytek hospody, pro ppad, e by nkdo zaslechl, co se tu prv odehrlo. Nikdo samozejm nic nezaslechl, a nikdo tud nechpal, pro se tak divn usmv. Mu, sedc u baru vedle Forda, pohldl na oba kamardy, pak na onch est piv. Pedvedl bleskovou ukzku potskho umn. Odpov, k n se dopracoval, se mu zejm zamlouvala, protoe jim vnoval piblbl a nadjepln smv. Vodpal, to jsou nae piva, ekl Ford a vrhl na nj pohled, kter by piml i algolskho slunenho tygra, aby si hledl svho. Ford vysolil na barov pult ptilibrovou bankovku. Zbytek si nechte. Coe? Z ptilibrovky? Dkuji vm, pane. Sotva to utratte, mte na to u jen deset minut. Barman se rozhodl, e pjde jednodue kousek dl. Forde, ekl bys mi laskav, co se to ksakru dje? zlobil se Arthur. Dlej, pij, pobzel ho Ford. M tu ti piva. Ti piva? dsil se Arthur. V poledne?

Mu vedle Forda se usmval a astn pikyvoval. Ford ho ignoroval. Mluvil dl k Arthurovi: as je iluze. Poledne u teprv. Hlubok mylenka, ekl Arthur. To bys ml poslat do Reader`s Digestu. Maj tam strnku pro pouky, jako jsi ty. Vypij to. A pro mm vypt ti piva, jen tak najednou z nieho nic? Uvoluje to svalov tonus, bude to potebovat. Svalov tonus? Svalov tonus. Arthur upen zral do svho piva. Udlal jsem dneska nco patn, uvaoval nahlas, anebo byl svt vdycky takovhle, a jenom j jsem to nevidl, protoe jsem byl pli zahledn sm do sebe.? Tak dobe, kapituloval Ford. Pokusm se ti to vysvtlit. Jak dlouho se my znme? Jak dlouho? Arthur se zamyslel. Hm, asi tak pt let, mon est. Vtinou mi pipadalo, e to jak tak dv smysl. No, a jak bys reagoval, kdybych ti ekl, e nejsem z Guildfordu, ale z jedn mal planety kdesi v okol Betelgeuze? Arthur pokril rameny. Moc ho to nepotilo. Nevm, odpovdl. Pro? Mysl e je pravdpodobn, e nco takovho ekne? Ford to vzdal. Nestlo to prost v tu chvli za nmahu, vdy za chvli bude konec svta. ekl tedy jen: Dopij to. Bude konec svta, dodal naprosto vcn. Arthur vyslal ke zbytku hospody dal mdl smv. Zbytek hospody se na nj zamrail. Njak lovk mu dokonce posukem naznail, aby se na n neusmval a hledl si svho. To je urit ten tvrtek, hroutil se Arthur nad svm pivem. J ty tvrtky prost nezvldm.

======================================================================== 3. kapitola Tento tvrtek se v ionosfe, mnoho kilometr nad povrchem planety, nco tie pohybovalo, a to nco navc nebylo samo - plulo tu ve skutenosti nkolik destek obrovskch, masivnch lutch objekt deskovitho tvaru, velkch jako panelk a tichch jako ptci. Pesunovaly se bez nejmen nmahy, koupaly se v elektromagnetickch paprscch vyslanch hvzdou Sol a dvaly si na as. Zatm se jen adily a pipravovaly. Planeta hluboko pod nimi tm nemla tuen o jejich ptomnosti, a prv tak to v tto chvli chtli. Obrovit lut objekty zstaly zcela nepovimnuty observato Goonhilly, a kdy mjely Cape Canaveral, pstroje tam ani nepply. I Woomera a Jodrell Bank zraly pmo skrz n. Byla to tak trochu koda, protoe pesn po tomhle tu cel lta psli. Jedin, kdo to vbec zaregistroval, byla mal ern skka zvan senzomatick subterov pijma. Tie si pro sebe pomrkvala, zahnzdn ve tm uvnit koen brany, kterou Ford Prefect obvykle nosil pes rameno. Fordova brana obsahovala toti docela zajmav vci - kad pozemsk fyzik by valil oi. Prv proto se jimi Ford nechlubil. Maskoval obsah nkolika ohmatanmi scni, kter dajn studoval. Krom senzomatickho subterovho pijmae tu ml tak elektronick palec - krtk a tlust ern vleek s hebkm, matnm povrchem a nkolika vypnai a cifernky na jednom konci. Dle pstroj, kter vypadal jako mohutn elektronick kalkulaka. Ml asi stovku drobnch plochch tlatek a obrazovku velkou zhruba deset tverench centimetr, na n se mohla v miku objevit kterkoliv z milin strnek. Pstroj vypadal k blznn sloit, co byl jeden z dvod, pro na plastikovm obalu zil vldn npis: NEPROPADEJTE PANICE. Druh dvod spoval v tom, e tento pstroj ve skutenosti byl ta nejpozoruhodnj kniha, jakou kdy vydal mamut koncern nakladatelstv v Malm medvdu - Stopav prvodce po Galaxii. Tato kniha existovala ve form mikrosubmezonovho elektronickho komponentu i proto, e kdyby vyla v normln podob, poteboval by hvzdn stopa nkolik nepohodln velkch budov, aby ji v nich mohl vlet s sebou. Nejspodnj vrstva Fordovy brany obsahovala nkolik propisovaek, poznmkov blok a velk runk z obchodnho domu Marks and Spencer. Pokud jde o runky, Stopav prvodce po Galaxii o nich k hned nkolik vc. Runk je skuten kolosln uiten soust vbavy hvzdnho stopae. Pedevm m znanou praktickou cenu - mete se napklad do nj zabalit, aby vm nebylo zima, kdy poskakujete nap chladnmi msci planety Jaglan Beta. Mete na nm leet na zivch, mramorovm pskem vystlanch plch Santraginu V a vdechovat opojn vpary z jeho mo. Mete na nm spt pod hvzdami, je tak rud z na

10

planet pout, Kakrafnu. Mete ho pout jako plachtu, a poplujete na malikm voru po proudu drsn eky Moth, mete ho namoit pro boj zblzka, nebo si jm zahalit hlavu, abyste nectili jedovat pachy rav obludy Bltotlaky z Traalu a nestetli se s jejm pohledem (je to nepedstaviteln tup zve, mysl si, e kdy ji nevidte, nevid ani ona vs - blb jak tgo, ale znan rav). Kdy jste v zkch, mete jm signalizovat o pomoc. No, a samozejm se jm tak mete utt, pokud vm po tom vem jet pipad dost ist. Co je vak jet dleitj, je obrovsk psychologick vznam runku. Tak napklad kdy njak paour (paour = ten, kdo nen stopa) zjist, e stopa m runk, automaticky pedpokld, e vlastn rovn kartek na zuby, nku, mdlo, krabici suenek, utoru, kompas, mapu, klubko provzku, sprej proti mravencm, vbavu do det, skafandr atd. ap. A nejen to. Rd stopai pj kterkoli ze jmenovanch pedmt nebo cokoliv jinho, co stopa neastnou nhodou ztratil. Onen paour si toti pomysl, e ten, kdo dokzal stopovat nap a na celou galaxii, t v drsnch podmnkch a za pr up, porvat se s osudem a peprat ho, a kdo pesto vdycky v, kde m runk, je zejm lovk, s nm je nutno potat. Tento obrat ostatn pronikl i do stopaskho slangu. Lze napklad ct: Hele, sasuje toho hpyho Forda Prefecta? To ti je teda frd, kterej fakticky v, kde m runk. (sasovat = znt, brt na vdom, seznmit se s, poznat po sexuln strnce; hpy = opravdu dsn frajer, frd = opravdu dsn sprvn frajer). Ve svm hnzd na runku ve Fordov bran zaal senzomatick subterov pijma pomrkvat o nco rychleji. Mnoho kilometr nad povrchem planety postupovaly obrovit lut objekty v rozvinut rojnici. V Jodrell Banku se prv rozhodli, e je na ase trochu si dchnout u lku aje. M sebou runk? oslovil Ford neekan Arthura. Arthur, bojujc s tetm pivem, se k nmu poslun otoil: Coe? Pro? Ne... ml bych ho snad mt? U dvno se pestal divit. Nemlo to prost smysl. Ford vydal rozladn zamlaskn. Dopij to, pobdl Arthura. V tu chvli se monotnnm bzukotem hospody, zvuky hrac skn a mue vedle nich, kytajcho nad whisky, kterou mu Ford nakonec koupil, profiltroval zven temn rachot, jako by se nco boilo. Arthur vdechl pivo a vyskoil na nohy. Co je to? vyjekl. Neboj, uklidoval ho Ford. Jet nezali. Zapla Pmbu, oddechl si Arthur. To asi jenom bo tvj dm, ekl Ford a podval se na dno poslednmu pivu. Coe? zaval Arthur. Fordovo kouzlo bylo nhle prolomeno. Arthur se divoce rozhldl a pdil k oknu. Proboha! Taky e jo! Taky e mi bo dm! Co dlm sakra v hospod Forde? V tomhle stadiu u je to pln jedno. Jen je nech, a si uijou. Uijou? vetl Arthur. Uijou! Chvatn pohldl z okna, aby se pesvdil, jestli nhodou nemluv o nem jinm. A jdou do hajzlu i s tm uvnm! odsekl a vyrazil z hospody, zuiv mvaje poloprzdnou pivn sklenic. Toho poledne si v loklu moc ptel nenadlal. Nechte toho, vy vandalov! Vy rozvracei domov! Vy pololen Vizigti, nechte toho, slyte! val Arthur. Fordovi nezbylo, ne jt za nm. Rychle se obrtil k barmanovi a podal o tyi balky burk. Tady jsou, pane. Barman hodil balky na pult. Dvacet osm penc, kdybyste byl tak laskav. Ford byl velmi laskav - dal barmanovi dal ptilibrovku a ekl mu, aby si drobn nechal. Barman pohldl nejprve na bankovku, pak na Forda. Nhle se zachvl. Zmocnil se ho podivn chvilkov pocit, ktermu nerozuml, protoe dn pozeman ped nm ho jet nezakusil. V okamicch nejvy tsn kad existujc forma ivota vydv slab podprahov signl. Ten signl nesdluje nic jinho, ne pesn a tm dojemn daj, jak daleko je ona bytost od msta, kde se narodila. Na Zemi prost nen mon bt od svho rodit dl ne nco pes ptadvacet tisc kilometr, co opravdu nen moc daleko, a proto jsou tyto signly tak slab, e je nikdo nezaznamen. Ford Prefect byl v tto chvli ve znan tsni, a navc se narodil est set svtelnch let odtud, kdesi v okol Betelgeuze. Barman, zasaen nesrozumitelnm, okujcm pocitem vzdlenosti, se chvli vzpamatovval. Nevdl, co ten pocit znamen, ale najednou se zadval na Forda s novm respektem, tm s posvtnou bzn. Myslte to vn, pane, otzal se tichm epotem, jm doshl, e hospoda rzem ztichla, e bude konec svta? Ano. Dneska odpoledne?

11

Ford se vzpamatoval. Byl zase ve form. Ano, ekl zvesela. Odhaduji to na m ne dv minuty. Barmanovi se nechtlo vit, e vede takovhle hovor, ale pocitu, kter zakusil ped chvl, pece tak nemohl uvit. A nememe s tm nco udlat? zeptal se. Ne, to ne. Ford si ldoval burky do kapsy. Kdosi ve ztichlm baru se chraptiv zasml, co e to vichni blbnou. Mu vedle Forda u byl notn zhulkan. Oima se plhal vzhru k Fordovi. Myslel jsem, e a bude konec svta, mme si lehnout na zem nebo si dt paprovej pytlk na hlavu nebo tak nco. Jestli chcete, tak jo, odvtil Ford nevzruen. Aspo nm to kali na vojn, dodal mu a jeho oi se vydaly na dlouhou zpten pou k panku whisky. A pome to? zajmal se barman. Ne. Ford mu vnoval ptelsk smv. Promite, u musm jt. Mvl rukou na pozdrav a vyel ven. Hospoda chvli mlela. Pak nhle, aby se trapas dovril, mu s chraptivm smchem pedvedl znovu sv slo. Dvka, kterou pithl do hospody s sebou, si ho bhem posledn hodiny zaala z due hnusit, a patrn by pro ni bylo ohromn zadostiuinn, kdyby tuila, e asi tak za pldruh minuty se onen mu vypa a zbude z nj jen oblek vodku, oznu a kyslinku uhelnatho. Jenome v okamiku, kdy k tomu dolo, mla pln ruce prce, aby se sama vypaila, take to vbec neocenila. Barman si odkalal. Zaslechl se, jak k: Posledn objednvky, prosm. Obrovit lut stroje klesaly a nabraly na rychlosti. Ford o nich vdl. Takhle to tedy nechtl. Arthur pdil ulic. U byl skoro u svho domu. Neviml si, jak se najednou ochladilo. Nevmal si vtru ani nhlho nevysvtlitelnho poryvu det. Nevmal si nieho krom buldozer plazcch se po zboeniti, kter kdysi bylo jeho domovem. Vy barbai, jeel, vysoudm na obecn rad vechny prachy do poslednho hale! Dm vs povsit, vlet a roztvrtit! A zmrskat! A uvait... a... a... a budete mt dost. Ford bel rychle za nm. Bel opravdu hodn rychle. A pak to udlm vechno znova! iel Arthur. A a skonm, seberu ty kousky a budu po nich skkat! Arthur si neviml, e idii prchaj od buldozer. Neviml si ani, e pan Prosser vytetn zr do nebe. To, eho si viml pan Prosser, byly obrovit lut objekty s jekotem se snejc z mrak. Nemon velk lut objekty. A budu po nich skkat dl, Arthur nepestval utkat a vt, a si udlm puche, anebo si vymyslm nco jet nepjemnjho, a pak... Arthur zakopl, sletl po hlav, udlal kotrmelec a rozplcl se naznak. Konen si viml, e se nco dje. Pchl prstem k obloze. Co je zas ksakru tohle? vskl. A to bylo cokoliv, pehnalo se to po nebi ve sv obludn lutosti, rozervalo to vzduch s rmusem vyrejcm mozek z hlavy a hupslo to do dlky, a kdy se za tm zejc vzduch zase zavel, dalo to rnu, e vm zarazila ui dva metry do lebky. Piletlo dal nco a udlalo pesn tot, jenome hlasitji. Tko ct, co v tom okamiku dlali lid na povrchu planety, protoe sami podn nevdli, co vlastn dlaj. Nic z toho nedvalo zrovna moc smysl - vbhat do dom, vybhat z dom, nezvun skuet do toho randlu. Vude po svt ulice vybuchovaly lidmi, auta do sebe vrela, zasaena hlukem, kter se valil dl jako plivov vlna pes hory a dol, pes pot a oceny, a zdnliv rozvlcoval na placku, cokoliv zashl. Jen jeden lovk stl a pozoroval oblohu. Stl tam se stranm smutkem v och a gumovmi punty v uch. Vdl pesn, co se dje. Vdl to od chvle, kdy jeho senzomatick subterov pijma zaal v hlubok noci pomrkval pod poltem a kdy se s trhnutm probudil. Na tohle lta ekal. Kdy pak potm a o samot ve svm pokojku dekdoval signly, pipadalo mu, jako by mu srdce sevela studen ruka. Ze vech monch ras v cel Galaxii, kter mohly pijt s takovm pozdravem planet Zemi, to zrovna nemuseli bt Vogoni. Pesto vak vdl, co mus udlat. Dal vogonsk plavidlo se mu s jekotem protilo nad hlavou. Ford otevel branu. Odhodil scn Josefa a arovnho televiznho plt, odhodil i vtisk Bohem zakletho - tam, kam m, u je nebude potebovat. Vechno bylo, jak mlo bt. Ve bylo pipraveno. Vdl, kde m runk.

12

Zemi zashlo nhl ticho. Bylo to pinejmenm hor ne pedchoz hluk. Chvli se nedlo nic. Obrovsk lodi nehybn visely na obloze, nad vemi pozemskmi stty. Visely bez hnut, obrovit, masvn, nehybn proti obloze, ztlesnn rouhn proti prod. Spousta lid utrpla ok, kdy se pokoueli pochopit, co vid. Lodi visely na obloze pesn tak, jak by tam viset nemohly. A pod se nic nedlo. Pak se ozval tm neslyn epot, nhl kosmick zchvv zvuku pronikajcho atmosfrou. Vechny hi-fi pstroje na svt, vechna rdia, vechny televizn pijmae, vechny kazetov magnetofony, vechny nzko i vysokofrekvenn reproduktory a vechny stedopsmov zesilovae na celm svt se samy od sebe bez hluku zapnuly. Kad plechovka, kad popelnice, kad okno, kad auto, kad sklenice, kad kus rezavho plechu se rzem aktivoval jako akusticky dokonal reproduktor. Zemi, tsn pedtm ne zanikne, mlo bt dopno vyzkouet nejdokonalej zpsob reprodukce zvuku, nejvt veejn rozhlas, jak byl kdy vybudovn. Ale nevyslal se dn koncert, dn hudba, dn znlka, pouh zprva. Pozeman! Vnujte pozornost tomuto hlen, ekl jaksi hlas. Bylo to asn. asn dokonal kvadrofonn zvuk s tak mizivou mrou zkreslen, e i nebojcn mu by zaplakal. Hovo k vm Prostetnik Vogon Jelc z Galaktickho adu pro plnovn hyperprostorov dopravy, pokraoval hlas. Jak nepochybn vte, plny pro rozvoj okrajovch oblast Galaxie vyaduj vybudovn nov hyperprostorov expresn dlnice, kter m vst va slunen soustavou. Vae planeta je bohuel jedna z tch, kter jsou ureny k demolici. Cel akce bude trvat necel dv pozemsk minuty. Dkuji vm. Rozhlas umlkl. Ds nepochopen zachvtil pihlejc pozemany. Hrza se zvolna sunula shromdnmi davy, jako by to byly elezn piliny na listu papru, pod nm se pohybuje magnet. Vtom vypukla panika, zoufal touha prchat, jenome nebylo kam. Kdy to Vogoni vidli, zapnuli znovu improvizovan rozhlas: Nem cenu tvit se pekvapen. Vechny plny a pkazy k demolici jsou u padest pozemskch let vyveny na vaem mstnm plnovacm odboru na Alf Centauri, take jste mli spoustu asu vznet formln protesty. Te u je pozd dlat kvli tomu rozruch. Rozhlas opt zmlkl, jen ozvna se nesla krajinou. Obrovit lodi se na nebi zvolna a bez nmahy obrtily. Na spodku kad z nich se objevil otvor, tverec ern przdnoty. Za chvli se nkomu nkde zejm podailo zmocnit se vyslaky, zamit vlnovou dlku a odvyslat vogonskm lodm zprvu, orodujc za planetu. Nikdo nev, co se v n kalo, zato vichni slyeli odpov. Rozhlas znovu zlobn naskoil. Hlas znl tentokrt hodn otrven. Co tm chcete ct, e jste nikdy nebyli na Alf Centauri? Proboha, lidstvo, vdy je to pece jen tyi svteln roky! Je mi lto, ale kdy se neobtujete zajmat ani o mstn zleitosti, je to vae chyba. Energetizujte demolin paprsky! Z ernch otvor vytrysklo svtlo. Takov pitom apatick planeta, dodal hlas na stejn vlnov dlce, s tou se pece nebudu prat! Kdosi vypnul rozhlas. Bylo dsiv hrzypln ticho. Ozval se dsiv hrzypln zvuk. Bylo dsiv hrzypln ticho. Vogonsk stavebn flotila odplula do inkoustov przdnoty poset hvzdami.

======================================================================== 4. kapitola Kdesi daleko, v protilehlm spirlnm rameni Galaxie, pt set tisc svtelnch let od hvzdy Sol, se Zafod Bblbrox, prezident Imperiln galaktick vldy, til pes damogransk moe v iontov pohnnm deltalunu, blytcm a tpytcm se v damogranskm slunci. hav Damogran, dalek Damogran, Damogran, o jeho existenci skoro nikdo nev. Damogran, tajn domov Srdce ze zlata. lun letl po vod. Pojede jet dost dlouho, ne doraz na msto uren. Damogran je toti dost neikovn uspodan planeta. Nen na n nic jinho ne men a vt poutn ostrovy obklopen pvabnmi, le nepjemn rozlehlmi plnmi ocenu. lun letl dl.

13

Dky tto topografick zvltnosti zstal Damogran vdycky neobydlenou planetou. Proto si ho tak Imperiln galaktick vlda vybrala pro uskutenn psn tajnho projektu Srdce ze zlata. lun lehce klouzal a nadskakoval po hladin moe, oddlujcho hlavn ostrovy jedinho souostrov pouiteln velikosti na cel planet. Zafod Bblbrox smoval z malikho kosmodromu na Velikononm ostrov (jmno bylo zvoleno pouhou a zcela bezvznamnou shodou okolnost - ve star galaktitin vraz velikonon znamen mal, ploch a svtle hnd) na ostrov Srdce ze zlata, je se dal bezvznamnou shodou okolnost jmenoval Francie. Jednm z vedlejch vsledk projektu Srdce ze zlata byl cel etzec naprosto bezvznamnch nhod. Ale v dnm ppad nebylo nhodnou shodou okolnost, e dnen velk den vyvrcholen a odhalen, den, kdy Srdce ze zlata mlo konen bt pedstaveno asnouc Galaxii, byl tak vyvrcholenm mnoha let sil pro Zafoda Bblbroxe. Prv kvli dnenmu dni se kdysi rozhodl kandidovat na prezidenta - rozhodnut, je vyslalo okov vlny pekvapen po celm Galaktickm impriu. Zafod Bblbrox? Prezident? Snad ne ten Zafod Bblbrox? Snad ne nam prezidentem? Mnoz v tom spatovali konen dkaz, e celmu znmmu vesmru u definitivn peskoilo. Zafod se zaklbil a popohnal lun k jet vy rychlosti. Zafod Bblbrox, dobrodruh, bval hipk, srandista, (cvok? patrn ano), grafoman, packal v mezilidskch vztazch, o nm si vtina lid myslela, e je pln mimo msu. Prezident? Nejsme pece lenci, aspo v tomhle smru ne. Jen est lid v cel Galaxii znalo princip, na jeho zklad byla ovldna. Tm bylo jasn, e v okamiku, kdy Zafod Bblbrox oznmil svj mysl kandidovat, byla to hotov vc: tohle byl ideln materil na prezidentstv.* ----------------------------------------------------------------Prezident: cel titul zn prezident Imperiln galaktick vldy. Vraz imperiln byl v nzvu zachovn, pestoe dnes u jde o anachronismus. Legitimn csa je polomrtv u adu stolet. V poslednch okamicch svho smrtelnho zpasu byl uzaven ve stagnanm poli, kter ho udruje ve stavu vn nemnnosti. Vichni jeho ddici mezi tm dvno vymeli, co znamen, e bez jakchkoliv drastickch politickch pevrat se moc pesunula o jeden i dva stupnky n. Zdnliv dnes pat sboru, jen kdysi fungoval prost jako sbor csaskch poradc - je to volen Vldn shromdn v ele s prezidentem volenm tmto shromdnm. Ve skutenosti vak niemu takovmu moc nepat. Zvl prezident je pouhou figurkou - nen dritelem pradn moci. Vybr ho vlda, avak kvality, jimi se m vyznaovat, rozhodn nejsou vdcovsk schopnosti, jde tu sp o schopnost pobuovat. Proto je za prezidenta vybrn vdycky sporn typ - provokativn a zrove fascinujc. Jeho kolem nen moc vykonvat, nbr odvracet od n pozornost. Podle tchto mtek je Zafod Bblbrox jeden z nejspnjch prezident, jak kdy Galaxie mla - dva roky z desetiletho funknho obdob u strvil ve vzen pro podvod. Jen velmi mlo lid tu, e prezident a vlda v podstat dnou moc nemaj, a z tto hrstky jen est lid v, kde sdl skuten moc. Vtina ostatnch v, e konen proces rozhodovn je zen potaem. Vt omyl si st lze pedstavit. ---------------------------------------------------------------- Co vak se jim pochopit nepodailo - dvod, pro to Zafod dl. Prudce naklonil lun na bok a vyslal ke slunci zpnnou vodn stnu. Dnes nadeel den D. Dnes vichni pochop, co ml Zafod za lubem. Jen kvli dneku se stal prezidentem. Na dnen den tak pipadaly jeho dvoust narozeniny, co ale byla jen dal bezvznamn shoda okolnost. lun se lehce nesl po hladin damogranskho moe a Zafod se pro sebe tie usmval. ek ho ndhern a vzruujc den. Pohodln se uvelebil a dvma sepnutma rukama obemkl opradlo sedadla. dil tet rukou, kterou si nedvno nechal imputovat pod praviku, protoe doufal, e se tak zlep v boxu na lych. Hochu, mruel si pro sebe, ty se teda fakt frajer. Nervy mu vak zpvaly psniku pronikavj ne hvizd palky na psa. Ostrov Francie byl asi ticet kilometr dlouh a v nejirm mst asi osm kilometr irok. Pokrval ho psek. Tvarem pipomnal plmsc. Budil dojem, e smyslem jeho existence vlastn nen bt ostrovem, ale spe prostedkem k vymezen rozlohy a kivky velkho zlivu. Dojem jet zvrazovala skutenost, e pobe na vnitn hran plmsce tvoily tm vhradn strm tesy. Od vrcholk tes se tern zvolna svaoval k protjmu pobe. Na pici tesu stl uvtac vbor. Skldal se z vt sti inenr a vdc, kte postavili Srdce ze zlata - byli to vtinou humanoidi, ale tu a tam jste zahldli i pr reptiloidnch atominr, dva ti zelen sylfovit maximegalaktiky, jednoho i dva

14

chobotnicov fyzukturalisty a dokonce jednoho Hlv (Hlv je superinteligentn odstn modr barvy). Vichni, a na onoho Hlva, se skvli ve svch pestrobarevnch obadnch pracovnch pltch, zatmco Hlva pro tuto pleitost pechodn zalomili do voln stojcho hranolu. Do jednoho se vichni chvli vzruenm. Spolen a mezi sebou doli a k nejzazm hranicm fyziklnch zkon a pekroili je. Zmnili strukturu zkladnho pediva, z nho je utkna hmota, napnuli, pekroutili a pekonali zkony pravdpodobnosti a nepravdpodobnosti, a pece ze veho nejvtm zitkem pro n zejm bylo setkn s muem s oranovou erpou kolem krku. (Oranov erpa pat k tradinmu boru prezidenta Galaxie.) A mon, e by to provali pln stejn, i kdyby vdli, jakou moc ve skutenosti prezident Galaxie m, toti dnou. Jen est lid v cel Galaxii v, e kolem galaktickho prezidenta nen moc vykonvat, nbr odvracet od n pozornost. Zafod Bblbrox se pro sv zamstnn hodil pmo skvle. Dav, oslnn sluncem a mistrovskm ovldnm lodi, zalapal po dechu, kdy se prezidentsk lun protil kolem skalnho vbku do ztoky. Zc, tpytiv lun se zvolna blil. Bruslil po moi a nadnel se velkorysmi obraty. Ve skutenosti se vody vbec dotkat nemusel, nebo spoval na mlnm polti ionizovanch atom - pro efekt byl vak opaten tenkmi ploutvovitmi lopatkami, kter bylo mono ponoit. Odezvaly plty vody a syiv je vyhazovaly do vzduchu. Zakusovaly se hlubokmi zezy do moe, je se blzniv pohupovalo a v podob pny padalo zpt do brzdy za lunem. Zafod miloval efekt - v tom nejvc vynikal. Nhle strhl kormidlo, lun se prudce obrtil a vznesl se v divokm oblouku, minul hranu tesu a zlehka pistl, kolbn vlnami. V nkolika vteinch se Zafod vytil na palubu a u mval a usmval se na vc ne ti biliny lid. Ty ti biliny lid tam ve skutenosti nebyly, ale mohly sledovat kad jeho gesto prostednictvm mal trivizn robokamery, slun se vznejc opodl ve vzduchu. Trivizn vysln prezidentovch kousk bylo vdycky asn populrn - v tom tak spoval jejich smysl. Spokojen se usml. Ti biliny a est lid netu, e dnes jim pedvede mnohem lep kousek, ne doufali. Robokamera se snesla bl, aby zabrala detail populrnj z jeho dvou hlav. Zafod znovu zamval. Jeho vzhled byl vcemn humanoidn, a na pebytenou hlavu a tet ruku. Svtl, rozcuchan vlasy mu trely v nhodnch smrech, modr oi se tpytily msi naprosto nepojmenovatelnm. Brady ml tm vdy neoholen. Ve vzduchu nad Zafodovm lunem plula estimetrov prhledn koule, pohupovala se a nadskakovala a tpytila se v zivm slunci. Uvnit koule se vznela mohutn plkruhov pohovka potaen jasn rudou k. m vc koule nadskakovala a m vc se pohupovala, tm byla pohovka nehybnj, stabiln jako polstrovan skla. Stejn jako vechno ostatn, i toto bylo vypotno na efekt. Zafod proel stnou koule a nathl se na pohovku. Dvma rozpaenma rukama se opel o opradlo, zatmco tet si opraoval imaginrn prach z kolena. Ob jeho hlavy se rozhlely kolem sebe a usmvaly se. Dal si nohy nahoru. Ml pocit, e kadou chvli mus zajeet. Pod bublinou voda vela, kypla a vystikovala do ve. Bublina se vznesla do vzduchu, poskakovala a pohupovala se na vrcholu gejzru. Stoupala v a v, pohazujc tes pruhy svtla. Vznela se vzhru na jazyku vody, pak se voda pod n zhroutila, ztila se zptky do moe, destky metr hluboko. Zafod se usmval a pedstavoval si sm sebe. Dokonale smn zpsob dopravy, ale dokonale krsn. Na vrcholu tesu koule na okamik zakolsala, zlehka dosedla na rampu opatenou zbradlm, valila se po n na malou ploinu s prohlubn, kde se zastavila. Za boulivho potlesku vystoupil Zafod Bblbrox z bubliny. Oranov erpa planula na slunci. Prezident Galaxie byl tu. Pokal, a umlkne potlesk, pak zdvihl ruku na pozdrav. Ahoj, ekl. Piplil se k nmu vldn pavouk a pokusil se mu vtisknout do rukou kopii pipravenho projevu. Strnky ti a sedm jeho originlu pluly v tto chvli naskl vodou po hladin damogranskho moe asi osm kilometr od zlivu. Stranu jedna a dv zachrnil jist damogransk orel upinohlav. Zabudoval je do pevratnho novho typu hnzda, kter prv vynalezl. Skldalo se pevn z paprma a dokonale brnilo erstv vylhnutm psklatm, aby z nj mohly vypadnout. Damogransk orel upinohlav sice zaslechl cosi o pirozen selekci, ale nechtl s tou mylenkou mt nic spolenho. Zafod Bblbrox vdl, e nebude pipraven projev potebovat, a proto jemn odstril lejstra nabzen pavoukem. Ahoj, ekl znovu.

15

Vichni se na nj ziv usmvali, nebo aspo skoro vichni. Oima vyhledal v davu Trillian. Trillian byla dvka, kterou Zafod sbalil pi nedvn nvtv jedn planety, kam se vydal inkognito, jen tak pro pobaven. Byla thl, tmav, humanoidn, mla dlouh, vlnit ern vlasy, pln rty, nos jako knoflk a legran hnd oi. S ervenm tkem ovzanm kolem hlavy a v dlouhch, hndch, hedvbnch atech vypadala tak trochu arabsky. Ne e by snad nkdo z ptomnch kdy slyel o njakch Arabech. Arabov toti dost nedvno pestali existovat a nadto v dob, kdy existovali, byli pt set tisc svtelnch let od Damogranu. Trillian nebyla dn celebrita, alespo jak Zafod tvrdil. Prost s nm jen chodila a hlavn mu kala, co si o nm mysl. Ahoj, zlato, ekl j. Poslala mu rychl, nervzn smv a odvrtila oi. Pak na nj znovu podvala a znovu usmla, tentokrt veleji - ale to u se Zafod dval nkam jinam. Ahoj, ekl klubku rznch tvor z tisku, kte postvali opodl a pli si, aby u konen pestal kat ahoj a pustil se do vrok. Usml se na n zvl zlomysln, protoe vdl, e za nkolik okamik jim poskytne vrok, e se budou divit. Dal vc, kterou ekl, jim nicmn zrovna moc k uitku nebyla. Jeden z ptomnch inovnk mrzut usoudil, e prezident zjevn nem nladu st rafinovan skloubenou e, kterou mu napsali, a tak cvakl v kapse vypnaem zazen pro dlkov ovldn. Obrovit blostn dm, rsujc se proti obloze, uprosted pukl, rozloupl se a pomalu se sloil na zem. Vichni vydechli asem, pestoe dobe vdli, e prv tohle dm udl, vdy ho tak sami zkonstruovali. Pod nm leela odhalen ohromn kosmick lo, sto padest metr dlouh, tvarovan jako leskl beck tretra, snhobl a nepedstaviteln krsn. V jejm srdci, nevidna, spovala mal zlat krabika obsahujc nejnepochopitelnj zazen, jak bylo kdy vymyleno, zazen, pro n byla tato lo jedinen v djinch Galaxie, zazen, po nm byla lo pojmenovna - Srdce ze zlata. Joj, ekl Zafod Bblbrox Srdci ze zlata. Nic jinho se celkem ct nedalo. ekl to jet jednou, protoe vdl, e tm otrv novine. Joj. Zstup se v oekvn obrtil zase k nmu. Mrkl na Trillian, a ta v odpov zdvihla obo a udlala velk oi. Vdla, co se Zafod chyst ct, a pomyslela si, e se stran pedvd. To je naprosto asn, ekl Zafod. To je ale fakticky naprosto asn. To je tak asn, e mm dojem, e bych ji rd ajznul. Senzan prezidentsk vrok, a navc pravdiv do psmene. Dav se vdn zasml, novini radostn buili do knoflk svch subterovch zpravodajomatik a prezident se klbil. klbil se, ale jeho srdce nesnesiteln kielo. Nahmtl malou paralyzomatickou bombu, tie si hovc v jeho kapse. Nakonec to u nemohl dle snst. Zvedl ob hlavy k nebesm, vydal divok pokik v durov tercii, mrtil bombou na zem a rozbhl se vped moem nhle ztuhlch zivch smv.

======================================================================== 5. kapitola Na Prostetnika Vogona Jelce nebyl zrovna pkn pohled, dokonce ani pro Vogony. Vysok dm jeho nosu se klenul nad nzkm prasem elem. Tmav zelen, jakoby gumov ke byla dost tlust na to, aby mohl hrt sloitou hru vysok politiky ve vogonsk sttn slub, a hrt ji dobe, a dostaten nepromokav, aby umonila pevat libovoln dlouho v hloubkch a do t set metr bez jakchkoliv nsledk. Ne e by se snad nkdy chodil koupat. Jeho nron asov rozvrh mu to nedovoloval. Byl takov, jak byl, protoe ped biliny let Vogoni poprv vylezli z ln se pevalujcch pravkch mo planety Vogsfry, leeli na panenskm pobe a lapali po dechu. A kdy na n toho rna dopadly prvn paprsky zivho mladho slunce Vogsol, snad se na n vvojov sly v tu chvli vykalaly, znechucen se odvrtily a cel rod odepsaly jako okliv a neastn omyl. Vogoni se dl nevyvjeli - nemli prost pet. Skutenost, e pesto peili, nejsp slou ke cti zarputil, tupohlav umnnosti tchto stvoen. Vvoj? ekli si. Kdo ho potebuje? A bez toho, co jim proda odepela, se jednodue obeli, a do doby, ne byli schopni napravit zvanj anatomick nedostatky chirurgi. A prodn sly zatm na planet Vogsfe pracovaly pesas, jakoby chtly napravit svj nkdej pehmat. Stvoily hbit, ziv leskl kraby, jako poszen drahmi kameny, kter Vogoni pojdali pot, co jim krune rozbili eleznmi palicemi, vysok vznosn stromy dech berouc thlosti a barvy, kter Vogoni kceli a na nich si pekli krab maso, elegantn, gazelm podobn stvoen s hebkou srst a vlahma oima, kter Vogoni chytali a na kterch sedli. Jako dopravn prostedek tato stvoen nebyla k niemu, protoe jezdce okamit

16

shazovala, ale Vogoni na nich stejn sedli. A tak na planet Vogsfe mjela neastn tiscilet, a nhle jej obyvatel objevili principy mezihvzdnch let. Bhem nkolika krtkch vogorok se vichni do jednoho pesthovali do hvzdokupy Megabrantis, politickho centra Galaxie, a nyn jsou nesmrn mocnou pte Galaktick sttn sprvy. Pokusili se zskat vzdln a pokusili se nabt i jistho stylu a uhlazenho vystupovn, ale jinak se modern Vogoni li jen velmi mlo od svch primitivnch pedk. Kadoron importuj ze sv rodn planety dvacet sedm tisc hbitch, ziv lesklch krab jako poszench drahmi kameny a za nonch flm trv mnoh astn chvle tm, e do nich mlt eleznmi palicemi. Prostetnik Vogon Jelc byl znan typick Vogon, protoe byl skrznaskrz zl. A navc neml rd stopae. Nkde v tsn tmav kabin, ukryt hluboko v trobch vlajkov lodi Prostetnika Vogona Jelce, nervzn vzplla zpalka. Jej majitel sice nebyl Vogon, ale vdl o nich vechno, a ml proto na nervozitu prvo. Byl to Ford Prefect.* Rozhlel se po kabin, ale moc toho nevidl. Tepotav plamnek roztanil podivn obludn stny, ale jinak bylo vude ticho. Vydechl sotva slyiteln podkovn Dentrassiovi. Dentrassiov jsou nrod rozjvench gurmn, divok, ale docela pjemn chska. Vogoni je v posledn dob s oblibou zamstnvaj jako kuchysk personl na svch dlkovch lodch, pod striktn podmnkou, e si budou zsadn hledt svho. ----------------------------------------------------------------Pvodn jmno Forda Prefecta je vysloviteln jen v obskurnm betelgeuzskm dialektu, kter zanikl pi Velkm hrungozhroucen gal. (sid.) r. 03758, kter smetlo vechny star Praxibetelsk osady na Betelgeuze sedm. Fordv otec, jako jedin z cel planety, peil katastrofu njakou podivnou nhodou, kterou nikdy nebyl s to uspokojiv vysvtlit. Cel epizoda je zahalena tajemstvm - vlastn se nikdy nikdo nedozvdl, co je to Hrung a pro si vybral ke zhroucen zrovna Betelgeuze sedm. Fordv otec, velkoryse pehlejc podezen, kter na nj zkonit muselo padnout, se pesthoval na Betelgeuze pt, aby se stal Fordovm otcem i strkem. Na pamtku sv ji vyhynul rasy mu dal jmno ve starobylm praxibetelskm jazyce. Protoe se Ford nikdy nenauil vyslovit sv pvodn jmno, jeho otec nakonec zemel hanbou, co je v nkterch stech Galaxie dosud smrteln nemoc. Ve kole mu spoluci pezdvali Ix, co v jazyce Betelgeuze pt znamen chlapec, kter neum uspokojiv vysvtlit, co je to Hrung, ani pro si vybral ke zhroucen zrovna Betelgeuze sedm. ---------------------------------------------------------------- To se Dentrassim nramn zamlouv, protoe maj sice rdi vogonsk penze, jednu z nejtvrdch mn ve vesmru, ale Vogoni samotn se jim hnus. Jedin Vogon, jakho Dentrassi rd vid, je natvan Vogon. Thle drobn informaci vdil Ford za to, e z nj te nebyl oblek vodku, oznu a kyslinku uhelnatho. Zaslechl slab zastnn. Ve svtle zpalky uvidl postavu zhroucenou na podlaze. Zanala se trochu vrtt. Chvatn zhasil zpalku, zalovil v kapse, a kdy nael, co hledal, vythl to. Depl si na zem. Postava se znovu zavrtla. Koupil jsem burky, ekl Ford Prefect. Arthur Dent se zavrtl, znovu zastnal a nesouvisle cosi zamumlal. Na, vem si, nalhal Ford a zachrastil skem. Jeslis absolvoval penos hmoty paprskem poprv, tak jsi nejsp ztratil dost soli i blkovin. To pivo, cos vypil, mlo trochu zmrnit inky. Grrrr..., ekl Arthur Dent. Otevel oi. Je tu tma. Ano, pisvdil Ford Prefect, je tu tma. Nen tu svtlo, ekl Arthur Dent, je tu tma, nen tu svtlo. Jedna z vc, kter Fordu Prefectovi pipadaly na lidech nejnepochopitelnj, byl zvyk neustle pronet a opakovat naprosto oividn fakta, jako napklad to je ale krsn, ty jsi ale dlouhn, nebo jejej, vypad to, e jsi spadl do desetimetrov studny, jsi v podku? Ford si nejprve vytvoil jistou teorii, kter toto zvltn chovn vysvtlovala: kdyby lid nechali zahlet mluvidla, nejsp by jim ztuhla. Po nkolika mscch pozorovn a pemlen nahradil tuto teorii jinou: kdyby lid nechali zahlet mluvidla, uvedli by tm do chodu mozek. Po ase zavrhl i tuto teorii jako cynickou a zavdjc a rozhodl se, e m lidi vlastn docela rd. Nikdy ho ale nepestala trpit ta straliv spousta vc, o kterch nemaj ani tuen. Ano, souhlasil s Arthurem, nen tu svtlo. Nasypal mu trochu burk. Jak se ct? zeptal se. Asi jako vojensk akademie. Pipad mi, e maruju po kouskch jako o pehldce. Ve tm Arthur nevidl, jak na nj Ford tup zr. Kdybych se t zeptal, kde to ksakru jsme, mysl, e bych litoval? ekl chab.

17

Ford se zvedl. Jsme v bezpe, ujistil ho. To je fajn. Jsme v kabin jedn z kosmickch lod Vogonnsk stavebn flotily. Aha, ekl Arthur, to bude zejm njak okrajov vznam slova bezpe, kter neznm. Ford rozkrtl dal zpalku a spolen ptrali po vypnai. Obludn stny se znovu roztanily. Arthur se vykrbal na nohy a zkoumav se ohmatval. Zdlo se mu, e se kolem nj houfuj ohyzdn stny, vzduch houstl zatuchlmi pachy, kter se mu vkrdaly do plic, ani prozradily svou totonost, a tich, rozilujc huen mu brnilo v soustedn. Zlehka se otsl: Jak jsme se sem dostali? Chytili jsme stopa. Coe? vyjekl Arthur. Chce snad ct, e jsme prost zamvali a njak vyvalen pera vykoukla a ekla Nazdar, kmoi, tak si naskote, mu vs vzt a k Basingstokeskmu objezdu? No, ekl Ford, a na to, e msto palce jsme zamvali elektronickm sub-eta vyslaem, a ten objezd je est svtelnch let odtud u Barnardovy hvzdy, jsi to vcemn vystihl. A co ta vyvalen pera? Je skuten zelen. Fajn, kdy mu jt dom? Neme. Ford nahmtl vypna. Zakryj si oi, ekl a rozsvtil. To co uvidli, pekvapilo i jeho. Propnakrle, mlem zajeel Arthur, copak jsme doopravdy v ltajcm tali? Prostetnik Vogon Jelc vlekl sv eredn zelen tlo po velitelskm mstku. Jako vdycky po demolici obydlench planet ctil jaksi neurit podrdn. Pl si, aby k nmu nkdo piel, a ekl, e to nebylo sprvn, aby ho pak mohl sevat a spravit si nladu. Ztka si kecl na sv velitelsk sedadlo a zadoufal, e se pod nm rozval a poskytne mu tak dvod, aby si mohl podn zazuit. Keslo vak jenom nakav zavrzalo. Vypadni! zaval na mladho vogonskho vojna, kter prv vstoupil na velitelsk mstek. Vojk se zejmou levou poslechl. Byl rd, e zrovna on nebude muset podat hlen, kter ped chvl zachytili. Byla to oficiln zprva, sdlujc z vldn vzkumn zkladny na planet Damogran, e prv seznmili veejnost s novm, senzanm druhem pohonu pro kosmick lodi. Od tto chvle byly vechny hyperprostorov expresn dlnice zbyten. Dal dvee se nehlun otevely. Tentokrt vak vogonsk kapitn nezaal vt. Dvee toti vedly do kuchyn, kde mu Dentrassiov pipravovali jdlo. Nco k sndku by docela uvtal. Obrovit chlupat stvoen s jdelnm tckem v rukou a s maniaklnm klebem na tvi vhopkalo dovnit. Prostetnik Vogon Jelc se zaradoval. Dobe vdl, e kdykoli se njak Dentrassi tv tak samolib a spokojen, znamen to, e se na lodi dje nco, kvli emu si bude moct pkn zazuit. Ford a Arthur se pekvapen rozhleli. Tak co tomu k? zeptal se Ford. Moc isto tu nen, e? Ford se zamrail na pinav matrace, neumyt lky a neidentifikovateln kusy zasmrdlho spodnho prdla, kter se povalovaly vude po peplnn kabin. To v, je to pracovn lo, ekl Ford. Tohle je lonice Dentrassi. kal jsi pece, e se jmenuj Vogoni, nebo tak njak. Jasn, souhlasil Ford. Vogoni lo d, Dentrassiov jsou kuchai. Ti ns vzali na palubu. Mm v tom trochu zmatek. Pokej, nco ti uku. Ford usedl na jednu z matrac a zaal trachat v bran. Arthur nejprve do matrace nervzn ouchl, pak se tak posadil. Netuil, e celkem nem pro bt nervzn. Vechny matrace vypstovan v molech planety Zety krodrav byly ped pouitm vdy dkladn zabity a usueny. Ppady obivnut jsou skuten velmi dk. Ford podal Arthurovi knihu. Co je to? zeptal se Arthur. Stopav prvodce po Galaxii. Elektronick kniha. ekne ti cokoliv o emkoliv. To je jej posln. Arthur ji nervzn obracel v rukou: Oblka se mi lb. NEPROPADEJTE PANICE. To je prvn uiten a srozumiteln vc, co jsem za dneek slyel. Uku ti, jak to funguje, navrhl Ford. Vykubl knihu Arthurovi, kter ji drel, jako by to byl trnct

18

dn mrtv skivnek, a vythl ji z obalu. Kdy zmkne tenhle knoflk, obrazovka se rozsvt a nasko obsah. Mal obrazovka, asi desetkrt osm centimetr, zazila. Mhala se po n svtlkujc psmena. Chce vdt nco o Vogonech, tak tedy naprogramujeme tohle heslo. Dotkl se prsty dalch tlatek. Tak. Taky to mme. Vogonsk stavebn flotily, zapllo zelen na obrazovce. Ford stiskl velk erven knoflk pod obrazovkou a slova se na n zaala odvjet. Zrove tak kniha poala zvolen heslo klidnm, tichm, umenm hlasem recitovat: Vogonsk stavebn flotily. Co dlat, chcete-li stopnout Vogona? Pustit to z hlavy. Je to jedna z nejnepjemnjch ras v Galaxii - nejsou ani tak zl, jako nevldn, byrokratit, panovan a bezcitn. Nehnuli by prstem ani pro vlastn babiku, kdyby ji chtla spolknout rav Bltotlaka z Traalu, pokud by nemli psemn pkaz, vyhotoven s dvma kopiemi, poslan shora, odeslan zpt, vrcen k doplnn, archivovan, ztracen, nalezen, podroben przkumu veejnho mnn, znovu ztracen, ti msce kompostovan a nakonec pemnn v raelinu na podpal. Nejlep zpsob, jak vymknout z Vogona drink, je vrazit mu prst do krku, a nejlep zpsob, jak ho rozlit, je pedhodit jeho babiku rav Bltotlace z Traalu. V dnm ppad nenechte Vogona, aby vm recitoval poezii. Arthur zamikal: To je ale divn kniha. Jak jsme se sem tedy dostali? To je prv to. Dneska u je vlastn zastaral. Ford zasunul knihu zpt do obalu. J toti dlm ternn vzkum pro Nov revidovan vydn. A jedna z vc, kter mm za kol zpracovat, je informace o tom, e Vogoni te zamstnvaj Dentrassijsk kuchae. Moc uiten skulinka. Arthurova tv nabyla bolestnho vrazu. Kdo jsou zase ti Dentrassiov? Bezvadn kluci. Jsou to skuten nejlep kuchai a nejlep barmani a na vechno ostatn kalou. Vdycky berou stopae, jednak proto, e maj rdi spolenost, ale hlavn vd, e tm natvou Vogony. Prv tyhle vci mus vdt, pokud jsi chud stopa a pokou se shldnout divy Vesmru za m ne ticet altairskch dolar denn. No, a to je moje prce. Dobr, co? Arthur se tvil jako ztracenec. To je asn, ekl a zamrail se na jednu matraci. Nanetst jsem uvzl na Zemi mnohem dle, ne jsem ml v myslu, vyprvl Ford. Chtl jsem se zdret tden a zstal jsem patnct let. Ale jak ses tam vbec dostal? Jednodue, svezl m jeden vtiplek. Vtiplek? Jo. Jak vtiplek? Vtiplci jsou obvykle bohat hoci, co nemaj nic na prci. Kiuj vesmrem a ptraj po planetch, kter dosud nenavzaly kontakt s jinmi civilizacemi, a pak je stra. Stra? Arthurovi zaalo pipadat, e se mu Ford schvln sna zamotat hlavu. Jo, stra. Vyhldnou si njak odlehl msto, kde ije jen mlo lid, a pak pistanou pmo ped njakm nic netucm chudkem, ktermu nikdy nikdo neuv, poskakuj ped nm s pratnmi antnkami na hlav a legran ppaj. Dost dtinsk zbava. Ford se nathl na matraci s rukama za hlavou. Tvil se odporn samolib. Forde, nedal se odbt Arthur. Mon ti to bude pipadat jako hloup otzka, ale co tady vlastn dlm? V pece, ekl Ford. Zachrnil jsem t ze Zem. A co se stalo se Zem? Hm. Byla demolovna. Opravdu? V Arthurov hlase nebyla otzka. Ano. Prost se vypaila do vesmru. V, trochu m to mrz. Ford se pro sebe zamrail. Zdlo se, e tu mylenku pevaluje v hlav, Ano, chpu, ekl nakonec. On to chpe! Arthur skoro kiel. On to chpe! Ford vyskoil. Dvej se na knihu! zasyel nalhav. Coe? NEPROPADEJ PANICE. J nepropadm.

19

Ale propad. No dobe, tak propadm. A co jinho mm dlat? Prost cestovat se mnou a bavit se. Galaxie za to stoj. Bude potebovat tuhle rybiku do ucha. Prosm? zeptal se Arthur a domnval se, e ze sebe vyloudil docela zdvoil tn. Ford mu podval sklennou ndobku, v n sebou zcela nepochybn mrskala mal lut rybka. Arthur jen zamikal. Touil po nem jednoduchm a znmm, eho by se mohl zachytit. Byl by se ctil docela v bezpe, kdyby tu krom dentrassijskch spor, hromad matrac ze Zety krodrav a Betelgeuzana nabzejc mu lutou rybiku, aby si ji stril do ucha, zahldl alespo jeden mal balek kukuinch vloek. Ale nevidl ho. Neml ani trochu pocit bezpe. Z nieho nic na n najednou vyrazil hlasit rmus, jeho zdroj nedokzal identifikovat. Leknut mu vzalo dech. Znlo to, jako kdy se nkdo pokou kloktat a pitom odr toky smeky vlk. Pt! udlal Ford. Poslouchej, mohlo by to bt dleit. D... dleit? To je vogonsk kapitn. Hls nco domcm rozhlasem. Chce ct, e takhle mluv Vogoni? Poslouchej! Ale j vogonsky neumm! Nemus nic umt. Str si tuhle rybku do ucha. Ford mu bleskovm pohybem piplcl dla na ucho. Arthur poctil lehkou nevolnost, jak mu rybka vklouzla hluboko do sluchovho apartu. Zden zalapal po dechu a pokusil se zaourat v uchu. Pak ale vyvalil oi divem. To, co slyel, se dalo pirovnat k pocitu lovka, jen se dv na ernou siluetu dvou tv, a najednou zjist, e je to vlastn obrzek bl svky. Nebo kdy se houf barevnch teek na papru nhle slo v slici est, co znamen, e v optik vm pedlo pkn mastn et za nov brle. Uvdomil si, e to, co sly, je stle ono chrochtav vyt, jene te njakm zhadnm zpsobem nabylo podoby dokonale srozumiteln anglitiny. Slyel asi tohle:

======================================================================== 6. kapitola H h chrchly h chrchly h h chrchly h h chrchly h h chrchly h chrchly chrchly chrchly h srrrk grrrrr ml mt radost. Opakuji. Mluv k vm v kapitn, tak pestate dlat, co prv dlte, a dvejte pozor. Za prv, pstroje ukazuj, e mme na palub dva stopae. Tak nazdar, a jste, kdo jste. Rd bych, aby bylo jasno. Nemm z vs ani trochu radost. Dalo mi hodn prce, ne jsem se dostal tam, kde jsem te a nestal jsem se kapitnem vogonsk stavebn lodi, jen abych dlal taxka njakm degenertm, co se chtj vozit zadarmo. Poslal jsem hldku, aby po vs ptrala, a a vs najdou, vyrazm vs z lodi. Kdy budete mt moc velkou kliku, tak vm mon pedtm petu pr svch bsn. Za druh, za chvli provedeme skok do hyperprostoru a poletme k Barnardov hvzd. Tam se zdrme v doku dvaasedmdest hodin kvli nejnutnjm opravm. Bhem t doby nikdo neopust lo. Opakuji, vechny vychzky na planetu jsou zaraeny. Prv jsem zail zklamn v lsce, tak nevm, pro by nkdo jin ml mt radost. Konec hlen. Rmus utichl. Arthur s jistmi rozpaky zjistil, e le na zemi stoen do klubka a rukama si chrn hlavu. Chab se usml. Okouzlujc pn. Pl bych si mt dceru a zakzat j, aby si ho vzala... Ani bys nemusel, ekl Ford. Maj asi tolik sexeplu jako dopravn nehoda. Ne, nehbej se, dodal, kdy vidl, e se Arthur chce narovnat. Mus bt pipraven na skok do hyperprostoru. Nepjemn se to podob opilosti. Co je na opilosti nepjemnho? M chu na vodu. Arthur chvli pemlel na dan tma. Forde? Copak? Co mi dl ta rybika v uchu? Tlumo. Je to babylnsk rybka. Vyhledej si ji v knize, jestli chce. Hodil Arthurovi Stopaova prvodce po Galaxii a hned se zase stoil do klubka jako nenarozen dt, aby lpe snesl skok do hyperprostoru. V tom okamiku Arthurovi vypadlo dno mozku.

20

Oi se mu obrtily naruby. Nohy mu zaaly vytkat hlavou ven. Mstnost se kolem nj sloila jako list papru, roztoila se a pak vyklouzla z existence. Zstal jen on, zavinut do svho vlastnho pupku. Byli v hyperprostoru. Babylnsk rybka, odkval tie Stopav prvodce po Galaxii, je mal, lut, trochu se podob pijavici. Je to snad nejpodivnj tvor ve vesmru. iv se mylenkovou energi, pijmanou nikoli od svho nositele, nbr z okol. M schopnost absorbovat a zpracovvat na iviny veker podvdom frekvence tto mylenkov energie. Do mysli nositele vypout sv exkrementy v podob telepatick matrice, vznikl spojenm vdomch mylenkovch frekvenc s nervovmi signly pijmanmi z eovch center mozku, kter je vysl. Praktick dsledek toho veho je, e kdy si strte babylnskou rybku do ucha, okamit rozumte emukoliv, a je to eeno jakoukoli formou jazyka. eov schmata, kter skuten slyte, se dekduj podle mylenkov matrice, kterou do va mysli uloila babylnsk rybka. Skutenost, e se nco tak nepochopiteln uitenho mohlo vyvinout pouhou nhodou, je tak bizarn nepravdpodobnou shodou okolnost, e nkte myslitel se rozhodli povaovat to za konen a nezvratn dkaz Bo neexistence. Argumentace vypad nsledovn: Odmtm prokzat svou existenci, prav Bh, protoe dkaz je v rozporu s vrou a bez vry nejsem nic. Jene, namtne lovk, babylnsk rybka, to byla smrteln chyba. Nemohla se pece vyvinout nhodou. To je dkaz, e existuje, a tud, podle tvho vlastnho tvrzen neexistuje. Q. E. D. Ach jo, to m nenapadlo, ekne Bh a promptn zmiz v oblku logiky. To to ale bylo snadn, libuje si lovk, a protoe jet nem dost, doke, e ern je bl, a na nejblim pechodu ho zajede auto. Vtina pednch teolog tvrd, e cel tenhle spor je naprost ptkovina. To ovem nezabrnilo lonu Kolufidovi, aby nevydlal slun jmn na knize Bh to me zabalit, v n pouil tto debaty jako stednho motivu. A zatm neastn babylnsk rybka tm, e odstranila veker pekky v komunikaci mezi rznmi rasami a kulturami, zpsobila vc krveprolit ne cokoliv jinho v historii stvoen. Arthur tlumen zastnal. Ke svmu zden zjistil, e kopanec utden hyperprostorem ho nezabil. Octl se rzem est svtelnch let od msta, kde by byla bvala Zem, kdyby existovala. Zem. Vzpomnky na Zemi se mu horenat mhaly hlavou. Bylo mu z toho patn. A se snail sebevc, nedokzal si pedstavit, e cel Zem je pry. Bylo to na nho trochu moc. Pokouel se v sob vyvolat njak pocity. Myslel na rodie a na sestru. U nejsou. dn reakce. Myslel na vechny blzk lidi. dn reakce. Pak si vzpomnl na jakhosi neznmho lovka, kter ped dvma dny stl ped nm ve front v samoobsluze a nhle ho pchlo u srdce - samoobsluha je pry, se vm, co v n bylo. Nelsonv pomnk je pry! Nelsonv pomnk je pry a nikdo proti tomu nebude protestovat, protoe nezstal nikdo kdo by mohl protestovat. Ode dneka existuje Nelsonv pomnk jen v jeho vzpomnkch. Cel Anglie existuje jen v jeho vzpomnkch. Vzpomnky vzely spolu s nm v thle smradlav zatuchl opancovan kosmick lodi. Pevalila se pes nj vlna klaustrofbie. Anglie u neexistuje. Njakm zpsobem se mu to podailo pochopit. Zkouel to dl. Amerika je pry, pomyslel si. Nelo to. Chce to zat s nm menm, usoudil. New York je pry. dn reakce. Stejn nikdy doopravdy nevil, e existuje. Dolar klesl jednou provdy. Trochu v nm zatrnulo. Vechny filmy s Humphrey Bogartem byly znieny, kal si v duchu. okovalo ho to. Myslel na restauraci McDonalds. McDonaldv hamburger u neexistuje. Omdlel. Kdy o vteinu pozdji piel k sob, zjistil, e vzlyk a vol maminku. Prudce vyskoil. Forde! Ford vzhldl ze svho kouta, kde si tie cosi pobrukoval. Na cestovn v kosmu ho ze veho nejm bavila prv fze cestovn. Copak? Kdy jsi dlal vzkum pro tu knihu a byls na Zemi, tak jsi pece musel o n shromaovat materil. Ano, trochu jsem rozil pvodn znn hesla. Tak mi uka, jak vypad v tomhle vydn. Chci to vidt. No dobe. Ford mu opt podal knihu. Arthur ji dychtiv popadl. Snail se, aby se mu netsly ruce. Naprogramoval pslunou strnku. Obrazovka zazila, zavila a pak se usadila. Arthur zral na potitnou strnku. Vdy tam to heslo nen! vybuchl.

21

Ford mu nahldl pes rameno. Ale je. Podvej, a pln dole na obrazovce, pod heslem Excentrica Gallumbits, tprs dvka z Eroticonu 6. Arthur sledoval Fordv ukazovek. Nedolo mu to hned. Pak tm explodoval. Coe? Nekodn? To je vechno? Nekodn! Jedin slovo! Ford pokril rameny. V, v Galaxii je sto bilin hvzd a mikroprocesory v knize maj jen omezen monosti. No a o Zemi toho nikdo moc nevdl. Prokristapna, doufm, es to trochu napravil. Jist. Podailo se mi odvyslat nov znn do nakladatelstv. Trochu to sice oesali, ale pece jen je to lep. A jak zn heslo te? Ford si ponkud rozpait odkalal. Pevn nekodn. Pevn nekodn! zaval Arthur. Co to bylo za zvuk? zasyel Ford. To j jsem zaval, val Arthur. Ne! Ticho! Myslm, e ltme v prvihu. Jo, tak ty mysl, e ltme v prvihu! Zven jasn zaznly pdn kroky. Dentrassiov? zaeptal Arthur. Ne, tohle jsou okovan boty. Ozvalo se rzn zaklepn. Tak kdo je to? No, kdy budeme mt kliku, tak ns jenom Vogoni pili vyhodit do vzduchoprzdna. A kdy nebudeme mt kliku? Kdy nebudeme mt kliku, tak to kapitn myslel vn, kdy nm hrozil, e nm nejdve pete pr svch bsn...

======================================================================== 7. kapitola Vogonsk poezie je ovem a tet nejhor ve Vesmru. Druh nejhor je poezie Azgoth z planety Kria. Kdy krl jejich bsnk Chrochtos Nadmav recitoval svou du na malou hrudku zelenho hnusu, ji jsem objevil v podpad jednoho letnho jitra, tyi posluchai zemeli na vnitn krvcen a pedseda Stedogalaktick komise pro mrzaen umn peil jen dky tomu, e si uhryzl jednu nohu. Tvrd se, e Chrochtos byl ponkud zklamn pijetm sv bsn, a prav se chystal zat pedtat svou epickou skladbu o dvancti knihch, nazvanou M oblben chrochty ve van, kdy vtom jeho vlastn tlust stevo v zoufalm pokusu zachrnit ivoty a civilizaci mu vyskoilo a do krku a zadusilo mozek. Nejhor poezie, jak kdy byla napsna, zanikla spolu se svou tvrkyn Paulou Nancy Millstone Jenningsovou z Greenbridge v hrabstv Essex v Anglii pi zkze planety Zem. Prostetnik Vogon Jelc se velmi zvolna usml. Nedlal to ani tak kvli efektu, jako sp proto, e mu dalo prci vzpomenout si, jak po sob nsleduj pohyby jednotlivch sval. Pkn se odreagoval hulknm na zajatce a te se ctil docela uvolnn a ve vhodn nlad na drobnou bezcitnost. Zajatci sedli v keslech poitku z poezie - pipoutan. Vogoni rozhodn nepodlhali iluzm, pokud jde o vnost, j se jejich dla obvykle t. Jejich ran pokusy v tomto oboru byly soust tupohlav umnn snahy, aby byli uznni za dn vyvinutou a kultivovanou rasu. Dvodem, pro v tvorb pokrauj i nadle, je u jen ir schvlnost. Studen pot vyvstval na Fordov ele a kanul po elektrodch, pipevnnch k jeho spnkm. Od elektrod vedly drty k cel baterii elektronickch pstroj - zesilovam metaforiky, rytmickm modultorm, aliteranm rezidultorm a zlaciovam pirovnn -, zkonstruovanch k prohlouben proitku bsn a k zachycen i tch nejjemnjch odstn bsnkovch mylenek. Arthur Dent sedl a chvl se. Netuil sice, co ho ek, vdl jen, e vechno, co se mu a doposud pihodilo, se mu ani trochu nelbilo, a nepedpokldal, e by se vci njak vrazn zmnily. Vogon zaal st - krtkou, le nechutnou pas z vlastn tvorby. fretn chrochtobuznosti..., zarecitoval. Kee zmtaly Fordovm tlem - bylo to hor, ne ekal. ... Tv mikturace jsou mi / Co zprudl vastopunktsery na plzn vele. hhhhh! zavyl Ford s hlavou zvrcenou dozadu pod bucmi poryvy bolesti. Ve

22

vedlejm kesle nezeteln vidl Arthura, jak se stdav svj a ochabuje. Zaal zuby. kvrrrk, j zapsahm T, pokraoval nemilosrdn Vogon, svmi frncmi kvrdlovrzy. Jeho hlas se doplhal k pern vce a vniv vetivosti. A krkorn zafras m svmi scvrknuvmi patlocarty / nebo T roztrhm na fidlopriky svm frkodrkem, tak bacha na to! Nnnnnnnnnnneeeeeeeeeeeehhhhh! zaval Ford Prefect a zhroutil se v poslednm poryvu kee, naplno zasaen do spnku elektronicky zeslenm inkem poslednho vere. Zplihl. Arthur bezvldn sedl. A te, pozeman..., pedl Vogon (nevdl, e Ford Prefect je ve skutenosti z jedn mal planety v okol Betelgeuze, a kdyby to byl vdl, bylo by mu to pln jedno) vm dm na vybranou! Monosti jsou jednoduch... Bu zemt v kosmickm vzduchoprzdnu, nebo..., odmlel se, aby doshl melodramatickho inku. Nebo mi povte, jak dobr byla podle vs moje bse! Zprudka se opel o opradlo obrovitho koenho sedadla ve tvaru netopra a pozoroval je. Znovu pedvedl smv. Ford chriv dchal. Vyschlm jazykem si pejel zprahl sta a zastnal. Arthur ekl vesele: Vlastn se mi to docela lbilo. Ford se k nmu otoil a zral. Tahle monost ho prost nenapadla. Vogon pekvapen zvedl obo, m si ponkud zastnil nos, take to vlastn nevypadalo nejh. No ne..., zavrel v asu. Ale ano, pokraoval Arthur. Myslm, e nkter metafyzick metafory byly skuten obzvl psobiv. Ford na nj jen zral a snail si uspodat mylenky, aby zapadly do tto pevratn koncepce. e by se snad nakonec z toho vysekali nestydatost? Ano, jen pokraujte..., vybzel Vogon. Ach... a ehm... rovn zajmav rytmick prostedky..., pokraoval Arthur, kter jsou kontrapunktem k... ... ..., plcal se beznadjn. Ford mu pispchal na pomoc riskantnm ... kontrapunktem k surrealismu zkladn metafory zobrazujc... ... I on se zaal beznadjn plcat, ale Arthur u byl opt pipraven. ... lidstv. Vogonstv, zasyel na nj Ford. , ano, vogonstv - pardon - bsnkovy soucitn due, Arthur se te ctil pevn v kramflecch, je usiluje prostednictvm mdia verov struktury sublimovat to, transcendovat ono a smit se s fundamentln dichotomi tamtoho. Jeho hlas stoupal v triumflnm crescendu. A poslucha si odn hlubok a pronikav vzhled do... do... ... Dola mu inspirace. Ford pispchal s ranou z milosti: Pece do toho, o em byla ta bse! vyhrkl a koutkem st dodal: ist prce, Arthure, byls dobrej. Vogon je zkoumal. Na okamik jeho geneticky zatrpkl due poctila dojet, pak si vak ekl ne - pli mlo pli pozd. Jeho hlas zaznl jako kdy koka drs esan nylon. Tak vy tedy kte, e pu poezii proto, e pes svj podl hnusn bezcitn zevnjek toum bt milovn. Odmlel se a dodal: Je to tak? Ford se nervzn zasml. Ne... toti ano... vdy pece my vichni v hloubi due... ... Vogon vstal. To jste toti pln vedle, ekl. Pu poezii jen proto, abych si odreagoval svj podl, hnusn, bezcitn zevnjek. Stejn vs vyrazm z lodi. Str! Odvete zajatce do pechodov komory slo ti a vyhote je ven! Coe? zaval Ford. Mlad vogonsk hromotluk pistoupil k Fordovi a Arthurovi a obrovskma lojovitma prackama z nich serval emeny, jimi byli pipoutni. Nemete ns vyhodit do kosmu. kiel Ford. Sbrme materil na knihu. Veker odpor je zbyten! zahulkal vogonsk strn v odpov. Byla to prvn frze, kterou se nauil, kdy vstoupil do Vogonskho bezpenostnho sboru. Kapitn nezastnn a pobaven sledoval scnu, pak se odvrtil. Arthur se divoce rozhlel kolem sebe. Ale j te nechci umt! vykikl. Jet pod m bol hlava! Nechci jt do nebe s bolenm hlavy, byl bych hrozn mrzutej a vbec bych si to neuil! Strn popadl oba zajatce pevn za krk a pes jejich protesty je vyvlekl z velitelskho mstku. Ocelov dvee se za nimi zavely a kapitn opt osaml. Tie si pobrukoval a zaduman listoval svm poetickm denkem. Hmmm, ekl nahlas. Kontrapunkt k surrealismu zkladn metafory... Chvli uvaoval a pak s chmurnm smvem seit sklapl.

23

Smrt je pro n a moc dobr, zavrel. Dlouh chodba obloen ocelovmi plty odrela ozvnu chabho zpasu dvou humanoid pevn sevench ve Vogonov gumovm podpa. To je vborn, drmolil Arthur. To je teda opravdu bezvadn. Pus m, ty zve! Vogonsk strn je vlekl dl. Neboj, ppl Ford. J nco vymyslm. Neznlo to vak pli nadjn. Veker odpor je zbyten! zaval strn. Jenom nekejte takovhle vci, vykoktal Ford> Jak si m lovk udret kladn mentln postoj, kdy kte takovhle vci? Mjtyboe, postoval si Arthur, ty bude vykldat o kladnm mentlnm postoji a to ti ani dneska nezdemolovali planetu. Kdy jsem se rno probudil, myslel jsem si, e si pkn uiju klidn den, nco si petu, vykartuju psa... A te je teprv nco po tvrt a u m vyhazujou z ciz kosmick lodi est svtelnch let od doutnajcch kvark Zem! Zaprskal a zaklokotal, jak ho Vogon sevel jet pevnji. V podku, uklidoval ho Ford, hlavn dnou paniku! Kdo tu mluv o panice? vyjel na nj Arthur. Tohle je zatm jen kulturn ok. Pokej, a se zorientuju a seznmm se situac. Pak teprv zanu panikait! Nebu hysterick, Arthure. Radi dr hubu! Ford se zoufale pokouel pemlet, ale vyruil ho strce, kter znovu zaval: Veker odpor je zbyten! Ty taky dr hubu! odsekl Ford. Veker odpor je zbyten! Dej si pauzu, ekl Ford. Vytoil hlavu, a mohl pohldnout svmu vzniteli pmo do tve. Nhle dostal npad. A vs tohle bav? zeptal se znenadn. Vogon se na mst zastavil a na jeho tv postupn proskl vraz nezmrn tuposti. Bav? zadunl. Jak to myslte? Myslm, jestli vm to dv pocit uspokojen ze ivota? Dusat sem tam, vt, vystrkovat lidi z kosmickch lod... Vogon civl vzhru na nzk ocelov strop. Obo se mu mlem pehrnulo pes sebe. sta ml pooteven. Konen ekl: No..., pracovn doba je dobr... To asi mus bt, souhlasil Ford. Arthur vykroutil hlavu, aby se mohl podvat na Forda. Co to dl, Forde? zaeptal uasle. Ale jen tak se snam zajmat o svt kolem, jestli ti to nevad, odpovdl Ford. Pracovn doba je, kte, dobr? obrtil se znovu ke strnmu. Vogon na nj z ve civl a ln mylenky se mu pitom mtoily v temnch hlubinch. J, ekl, ale dy vo tom tekon mluvte, pracovn npl je vlastn dost mizern. A na... Znovu se zamyslel, co vyadovalo, aby se opt zadval do stropu. A na to van nkdy, to se mi docela lb. Nabral vzduch do plic a zaburcel: Veker odpor je... Jist. peruil ho spn Ford. To vm jde moc dobe, to mu potvrdit. Ale jestli je to takov mizrie, kal pomalu, aby kad slovo mlo as zapsobit, co v tom tedy je? Holky? Uniforma? Chlapctv? Anebo vm prost pipad, e nutnost vyrovnat se s bezobsanou rutinou je pro vs zajmavou zkoukou sly osobnosti? Arthur se zmaten dval z jednoho na druhho. ..., ekl strn, ... ... nevim. Myslm, e to tak k... dlm vopravdicky. Teta mi kala, e strnej na kosmick lodi je dobr zamstnn pro mladho Vogona - to vte, uniforma, pouzdro s laserovm obukem nzko pod pasem, bezobsan rutina... Tady to vid Arthure, ekl Ford tnem lovka, kter prv dokzal, e m pravdu. A ty si mysl, e m problmy. Arthur si to skuten myslel. Krom on nepjemn zleitosti s rodnou planetou ho u napl pikrtil vogonsk strn a ani vyhldka, e bude vyhozen do kosmickho prostoru se mu pli nezamlouvala. Sna se pochopit jeho problmy, nalhal Ford. Tady ten mldenec trv chudk ivot dusnm sem tam, vyhazovnm lid z kosmickch lod... A vanm, dodal strn. A vanm, jasn, Ford s ptelskou shovvavost poklepal lojovitou pracku svrajc jeho krk a pokraoval: A pitom vbec nev, pro to dl! Arthur souhlasil, e je to opravdu smutn. Souhlas naznail chabm gestem, protoe pipozaduenm

24

nemohl mluvit. Ze strnho vychzelo hlubok mruen, jak se snail urovnat si vechno v hlav. Noj. Dy to teda takhle kte, tak asi... Pak! povzbuzoval Ford. Tak jo, mruelo to dl, jenome je k jin monost? Jist, Ford hovoil vesele, ale pomalu. Pestate to dlat, samozejm! eknte jim, e u to prost dlat nebudete. Ctil, e by k tomu ml jet nco dodat, ale strn se zdl zcela vyten zpracovnm nov informace: Hhhhhmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm, vysoukal za sebe konen, hmmm, to se mi nezd moc dobr. Ford poctil, e mu pleitost unik. Pokejte, snail se, to je teprve zatek, vte, tady se otvr spousta monost... V tu chvli vak strn obnovil seven a pokraoval v pvodnm myslu dovlct zajatce do pechodov komory. Vypadal dojat. Helejte, jestli je vm to fuk, vypadlo z nj, tak vs rai oupnu do t pechodov komory a pak si pudu vodbejt k van, co mm za kol. Fordovi to rozhodn fuk nebylo. Ale no tak..., podvejte se..., ekl o nco mn pomalu, o nco mn vesele. Gggrrrrhhhhhhhh..., ekl Arthur zcela negramaticky. Poslouchejte m jet chvli, nedal se odbt Ford. Musm vm povdt o vcech jako hudba a umn atakdl! Chrrrrrk! Veker odpor je zbyten, zahulkal opt strn a dodal: Helejte, kdy to budu dlat dl, teba m nakonec povej na vouna starinu, a poptvka po dstojnkch, co nevou a neouchaj do lid, neni moc velk, tak se rai budu dret toho, co znm. Bhem rozpravy dorazili k pechodov komoe. Masivn kruhov pklop znan tlouky a vhy stil do vnj slupky plavidla. Strn stiskl tlatko a pkrov se klouzavm pohybem nehlun otevel. Ale dky za zjem, ekl Vogon. Tak sbohem. Prohodil Forda a Arthura prlezem do tsn komory. Arthur zstal leet a lapal po dechu. Ford se vykrbal na nohy a zbyten vrazil ramenem do pklopu, kter se za nimi zavral. Poslyte, kiel na strnho, je tu cel svt, o kterm nic nevte..., co vy na to? Zoufale hrbl po jedinm zlomku kultury, kter ho zrovna napadl - zanotoval prvn takt Beethovenovy Pt. Ta da da d! Copak to ve vs nic nevyvolv? Ani ne, ekl strn. Ale povim vo tom tet. Pokud ekl jet nco jinho, neslyeli to. Pklop se neprodyn uzavel a odzl vechno a na vzdlen huen lodnch motor. Petlakov komora mela leskl povrch a tvarem se podobala vlci o prmru necel dva metry a dlce asi ti metry. Ford se rozhlel a tce oddychoval. Pipadal mi jako potenciln docela bystr mldenec, ekl a pratil sebou na zakivenou stnu. Arthur dosud leel tam, kam dopadl. Ani nezvedl hlavu. Jen leel a namhav dchal. Jsme v pasti, co? Jo, potvrdil Ford, jsme v pasti. Copak tys nic nevymyslel? kals pece, e nco vymysl. Teba jsi nco vymyslel, jen j jsem si toho neviml. Taky e jsem nco vymyslel, ekl zadchan Ford. Arthur s nadj vzhldl. Jene to bohuel pedpokldalo nai ptomnost na druh stran tohodle vka, Ford nakopl pklop, kterm byli ped chvl prohozeni. Ale byl to pece dobr npad, ne? To jo, moc ikovn. O co vlastn lo? Detaily jsem nestail vypracovat. Te u to ani nem moc smysl, co k? Take... ehm, co bude dl? zeptal se Arthur. Aha, nojo, ten pklop ped nmi se za okamik automaticky oteve, a my podle veho vystelme do hlubin kosmu a zadusme se. Kdy si na cestu nabere dost vzduchu do plic, me samozejm vydret a ticet vtein..., vysvtloval Ford. Sloil ruce za zdy, zdvihl obo a zaal si pobrukovat starou betelgeuzskou bojovou pse. Arthurovi najednou pipadal stran ciz a divn. Tak to bychom mli, konstatoval Arthur, ek ns smrt. Ano, odpovdl Ford, ledae by... ne! Moment! Vrhl se na druhou stranu komory a hledal tam cosi, co Arthur ze sv pozice nemohl vidt. Na co je tenhle vypna?!

25

Coe? Kde? vykikoval Arthur a snail se obrtit. Ale nic, dlal jsem si srandu, zklamal ho Ford, stejn umeme. Opt sebou plcl na stnu a pokraoval v melodii tam, kde ped chvl pestal. V, svoval se Arthur, v takovchhle chvlch, jako teba kdy jsem uvznn ve vogonsk pechodov komoe s chlapem z Betelgeuze a ek m smrt zaduenm v hlubinch kosmu, si vdycky peju, abych byl poslouchal, co mi maminka kala, kdy jsem byl mal. Pro? Co ti kala? Nevm, neposlouchal jsem ji. Aha, Ford si dl pobrukoval. To je teda krsa, kal si v duchu Arthur. Nelsonv pomnk je v hji, Mc Donaldovy restaurace jsou v hji, vechno, co zbv, jsem j a slova pevn nekodn. A za pr vtein bude zbvat u jen pevn nekodn. A to jet vera to vypadalo, e ta nae planeta jen kvete. Ozval se zvuk motoru. Tich syen vzrostlo v ohluujc ev unikajcho vzduchu, kdy se vnj pklop otevel do ern przdnoty propikovan malikmi, nepravdpodobn zivmi svtelnmi body. Ford a Arthur vyletli do kosmickho prostoru jako vystelen ze puntovky.

======================================================================== 8. kapitola Stopav prvodce po Galaxii je po vech strnkch pozoruhodn kniha. Byla sestavena a v prbhu let mnohokrt pepracovna pod vedenm rznch fredaktor. Obsahuje pspvky nespoetnch cestovatel a badatel. Pedmluva zan takhle: Vesmr je velk. Fakticky velk. To byste nevili, jak je hroziv obrovitnsky velk, e z toho zstv rozum stt. Myslte si teba, e drogerie ve va ulici je daleko, ale proti vesmru je to pln houby. Tak poslouchejte..., atakdle. (Po chvli se styl trochu usad a kniha zane kat vci, kter doopravdy potebujete vdt: e napklad pohdkov krsn planeta Bethselamin m v souasn dob tak vn problmy s kumulativn eroz zpsobenou deseti biliny turist, kte tam kadoron pijdj, e jakkoliv nesrovnalost mezi mnostvm potravy a mnostvm exkrement v dob pobytu na planet se vm pi odjezdu chirurgicky odebere z tlesn vhy, take pokad, kdy jdete na zchod, je ivotn dleit nechat si vystavit potvrzen.) Abychom vak byli spravedliv, je teba uznat, e i daleko lep hlavy, ne ta, kter zplodila pedmluvu ke Stopaovu prvodci po Galaxii, ponkud zavhaly pi pomylen na dech berouc vzdlenosti mezi hvzdami. Nkte autoi nabzej pedstavu burskho oku v Readingu a menho vlaskho oechu v Johannesburgu a jin podobn zvratn koncepce. Pravda je prost: mezihvzdn vzdlenosti jsou pro lidskou pedstavivost neuchopiteln. Dokonce i svtlu, kter se pohybuje tak rychle, e vtin civilizac trv tiscilet, ne si vbec uvdom, e se pohybuje, trv dost dlouho, ne uraz vzdlenost mezi jednotlivmi hvzdami. Dolett z hvzdy Sol na msto, kde kdysi bvala Zem, mu trv osm minut a k nejblimu vesmrnmu sousedu hvzdy Sol, Alf Centauri, doraz za dal tyi roky. Dolett na druhou stranu Galaxie, na pklad na Damogran, trv svtlu trochu dle: pt set tisc let. Rekord ve stopovn na tuto vzdlenost je nco pod pt let, ale fakt je, e toho po cest moc neuvidte. Stopav prvodce po Galaxii informuje, e kdy si naberete pln plce vzduchu, mete v absolutnm vakuu kosmickho prostoru pet asi ticet vtein. Stopav prvodce nicmn dodv, e pi tto rozumu se pc velikosti vesmru je pravdpodobnost, e vs bhem onch ticeti vtein nabere jin kosmick lo, jedna ku dvma na dv st edest sedm tisc sedm set devt. Naprosto omraujc shodou okolnost je tato cifra tak telefonnm slem jednoho bytu v Islingtonu, kde se Arthur kdysi zastnil skvlho verku a poznal tam moc hezkou dvku, kterou si pak vbec neml anci odvst - odela s chlapem, kter se na ten verek vnutil. Akoliv planeta Zem, islingtonsk byt i telefon v nm byly nedvno znieny, meme se utovat pomylenm, e jejich pamtka zstala alespo do jist mry zachovna tm, e po dvaceti devti vteinch byli Ford a Arthurem zachrnni.

======================================================================== 9. kapitola

26

Pota si zaal zden brebentit pro sebe, kdy zjistil, e se jedna pechodov komora otevela a zase zavela bez jakhokoliv zjevnho dvodu. Bylo to tm, e Rozum ml zrovna poledn pauzu. V Galaxii se prv objevila trhlina. Byla pesn nictinu vteiny dlouh, nictinu centimetru irok a mila spoustu milin svtelnch let z jednoho konce na druh. Kdy se zavela, vypadlo z n mnostv paprovch klobouk a nafukovacch balnk, kter pak voln pluly vesmrem. Dle z n vypadl tm sedmi devadesticentimetrovch odbornk na przkum trhu, kte okamit zemeli - sten zaduenm, sten pekvapenm. Vypadlo z n tak dv st ticet devt tisc nedosmaench vajek, kter se materializovaly v podob obrovsk taslav hromady na hladomorem postien planet Poghril v hvzdn soustav Pansel. Vichni pslunci kmene Poghril vymeli hladem, a na jedinho, kter zemel o pr tdn pozdji na otravu cholesterolem. Ona nictina vteiny, po kterou trhlina existovala, zcela nepedvdatelnm zpsobem rozvibrovala as dopedu i nazptek. Kdesi hluboko v minulosti tyto vibrace vn traumatizovaly mal nhodn shluk atom, vznejc se przdnm, sterilnm prostorem. To zpsobilo, e zaaly dret pohromad v pozoruhodn nepravdpodobnch seskupench. Tyto tvary se rychle nauily koprovat samy sebe (jedna z vc, kter na nich byly tak pozoruhodn) a na sv dal cest zpsobily straliv problmy na kad planet, kam je nhoda zanesla. Tak zaal ivot ve Vesmru. Pt divokch Maelstrm udlost zavilo v splaench poryvech blzniviny a vyvrhlo chodnk. Na chodnku leeli Ford Prefect a Arthur Dent. Otvrali a zavrali sta jako pololekl ryby. Tak vid, vypravil ze sebe zadchan Ford mtraje po nem, eho by se mohl zachytit, protoe chodnk uhnl tet rovinou Neznma. kal jsem ti pece, e nco vymyslm. Nojo, pisvdil Arthur. Dostal jsem toti senzan npad - vyhledat njakou kosmickou lo, kter prv polet kolem, a dt se zachrnit, kasal se Ford. Skuten vesmr se jim zvratn prohnul pod nohama a zmizel. Rzn jin neprav vesmry se tie mhaly kolem nich jak horsk kozy. Prvotn svtlo vybuchovalo a rozstikovalo se v asoprostoru jako kapky jogurtu. as rozkvtal, hmota nkam zmizela. Nejvy prvoslo se v koutku tie slouilo a skrylo se navdy. Ale jdi, nedal se Arthur, ance proti byly pece astronomick. Nech bejt, vidls pece, e to fungovalo. Co je to za lo, co v n jsme? zeptal se Arthur, prv kdy se pod nimi rozzela propast vnosti. Nevm, jet jsem neotevel oi, odpovdl Ford. J vlastn taky ne. Vesmr poskoil, ztuhl, zatepetal se, rozil se a zil v nkolika neekanch smrech. Arthur s Fordem oteveli oi a uasle se rozhleli. marjpano, uasl Arthur, vypad to tu pesn jako nbe v Southendu. Sakra, to se mi ulevilo, es to ekl, ekl Ford. Pro? U jsem si myslel, e mi hara. Mon, e jo. Teba si jen mysl, e jsem to ekl. Ford chvli uvaoval. Tak ekls to, nebo ne? zeptal se konen. Myslm, e jo, odpovdl Arthur. Tak nm asi hara obma. Hm, asi to tak bude, kdy si v thle situaci meme myslet, e jsme v Southendu. A ty si mysl, e tohle je Southend? Jo. J taky. Tak to nm urit hara. Ale mme to dneska hezky. To jo, ekl kolemjdouc maniak. Kdo to byl? podivil se Arthur. Kdo - mysl toho lovka s pti hlavami a bezinkovm keem plnm uzen? Jo, zrovna toho. Nevm. Prost nkdo. Aha. Svorn sedli na chodnku a s jistm znepokojenm pozorovali ob dti, hopsajc po pli, a divok

27

kon hmc oblohou, vezouc nov zsilky tvrzench zbradl do Nejistch hor. Jene, Arthur si zlehka odkalal, pokud je tohle Southend, tak je trochu divnej... Jestli mysl to, e moe je nehybn jako skla a e domy se potpj a zase vykukuj z vody, tak to mi taky pilo divn, odpovdl Ford. Dje se tu toti nco naprosto stran divnho, dodal, nebo Southend s hromovou petelic pukl na est stejnch dl, kter se roztanily a zaaly zvratn vit kolem sebe navzjem ve vilnch a obscnnch formacch. Nakav kuen pal a smyc se rozdrav neslo po vtru, hork kobliny vybuchovaly ze silnice jedna za desetnk, hrzn ryby hmly oblohou. Arthur a Ford usoudili, e bude jistj zdrhnout. Prodrali se lavinami zvuku, horami archaickho mylen, dolmi nladov hudby, patnmi pehldkami mdn obuvi a bezvznamnmi netopry, kdy tu nhle uslyeli dv hlas. Znl docela rozumn, ekl vak jen: Jedna ku dvma na sto tisc a dle kles. A dost. Ford sklouzl po svtelnm paprsku a zaal se toit dokoleka. Hledal zdroj hlasu, ale nevidl nic, emu by se dalo doopravdy uvit. Co to bylo za hlas? volal Arthur. Nevm, hulkal v odpov Ford. Znlo to jako poet pravdpodobnosti. Pravdpodobnosti? Jak to mysl? Pravdpodobnost. Jako teba dv ku jedn, ti ku jedn, pt ku tyem. Ten hlas ekl jedna ku dvma na sto tisc. To znamen nco hodn nepravdpodobnho, v? Ndr se tymi miliny litr pudinku se nad nimi bez nejmenho varovn pevrhla. Co to m znamenat? Ten pudink? Ne, poet pravdpodobnosti! Nevm, nic nevm. Myslm, e jsme na njak kosmick lodi. V tom ppad asi ne v kup prvn tdy, uklbl se Arthur. V pedivu asoprostoru se objevily jaksi vypoukliny. Velik, okliv vypoukliny. Huuuuuummmhhh..., ekl Arthur. Ctil, jak mu tlo mkne a ohb se v nezvyklch hlech. Southend se ztrc... a hvzdy v... pou... nohy mi odltaj do zapadajcho slunce... lev ruka u mi taky upadla... Napadla ho dsiv mylenka: Sakra, jak si te budu naizovat digitlky? Zoufale stoil oi k Fordovi. Forde, upozornil ptele. Stv se z tebe tuk. Nech toho, prosm t. Znovu se ozval neznm hlas: Jedna ku dvma na sedmdesti pti tisc a dle kles. Ford zuiv vachtal dokola ve svm rybnku. Hal, co jste za? kvkal, A kde jste vbec? Co se to dje? Ned se s tm nco dlat? Uklidnte se, prosm, ekl mile hlas, jako by patil letuce v dopravnm letadle s jednm kdlem a dvma motory, z nich jedem je v plamenech. Jste v naprostm bezpe. Ale o to pece nejde! zuil Ford. Jde o to, e je ze m naprosto bezpen tuk a tady kolega u nem hnedle dn konetiny! U je to dobr, u je zase mm, uklidoval ho Arthur. Jedna ku dvma na padesti tisc a dle kles, ekl hlas. Jsou sice na mj vkus trochu del, uvaoval Arthur, ale... Copak nm nemnte ct nic na vysvtlenou? zakdkal Ford tnem bsncho opeence. Hlas si odkalal. Ob dtsk pikot se odkutlel do dli. Bute vtni na palub kosmick lodi Srdce ze zlata, ekl hlas. Hlas pokraoval: Nedejte se znepokojit nim, co vidte nebo slyte kolem sebe. Muste si odbt poten negativn nsledky toho, e jste byli zachrnni ped jistou smrt pi hladin nepravdpodobnosti jedna ku dvma na dv st sedmdesti esti tisc - nebo mon jet mnohem vy. Te letme na hladin jedna ku dvma na dvaceti pti tisc a dle klesme a vrtme se k normlu, jakmile budeme vdt, co je vlastn normln. Dkuji vm. Jedna ku dvma na dvaceti tisc a dle kles. Hlas se odmlel. Ford a Arthur se octli v mal rov fosforeskujc krychli. Ford byl krajn vzruen. Arthure! To je fantastick! Sebrala ns lo pohnn nekonenou nepravdpodobnost! To je neuviteln! U dv jsem o tom slyel njak drby. Oficiln msta sice vechno popela, ale tady vid, e to dokzali! Postavili lo na nekonenou nepravdpodobnost! Arthure, to je... Arthure? Co se dje? Arthur leel piplcnut na dvech krychle a pokouel se je udret zaven, ale dvee nedolhaly. kvrami se dovnit cpaly mal chlupat ruiky s prsty potsnnmi inkoustem. Zven bylo slyet len

28

tbetn tenkch hlsk. Arthur se ohldl. Forde! Venku ek nekonen poet opic, kter s nmi chtj debatovat o novm nastudovn Hamleta.

======================================================================== 10. kapitola Pohon zaloen na principu nekonen nepravdpodobnosti je senzan nov metoda, jak pekonvat obrovsk mezihvzdn vzdlenosti za pouhou nictinu vteiny a nemuset se pitom zbyten plcat v hyperprostoru. Byl objeven astnou nhodou a pot dotaen v pouitelnou formu pohonu vzkumnm tmem Galaktick vldy na planet Damogran. Co je strun historie tohoto objevu. Princip generovn malch kvant konen nepravdpodobnosti byl samozejm obecn znm. Sta spojit logick obvody submezonovho mozku melisko 57 s atomovm vynaeem vektor, umstnm v njakm silnm zdroji Brownova pohybu, dejme tomu v lku horkho aje. Genertory tohoto typu byly asto uvny pi vercch k prolomen potenho ostychu - v souladu s Teori neuritosti se vdycky nechaly vechny molekuly hostitelina spodnho prdla narz odskoit asi o pl metru doleva. Mnoz uznvan fyzici kaj, e tohle by se tedy rozhodn nemlo trpt. sten proto, e je to zlehovn vdy, ale pedevm proto, e na takovhle verky je nikdy nikdo nezve. Dal vc, kter je pkn tvala, byla jejich vn neschopnost sestrojit pstroj, jen by mohl generovat pole nekonen nepravdpodobnosti potebn k bleskov peprav kosmick lodi mezi nejvzdlenjmi hvzdami, na dlky, nad nimi zstv rozum stt. Nakonec mrzut prohlsili, e takov pstroj sestrojit nelze. A pak jednoho dne jaksi studentk, kterho nechali uklzet laborato po jednom obzvl nepovedenm verku, zaal uvaovat asi takhle: Jestlie je skuten nemon sestrojit takov pstroj, pak to logicky mus bt konen nepravdpodobnost. Take sta vypotat pesn, jak je to nepravdpodobn, zadat vsledek genertoru konen nepravdpodobnosti, nalt mu podn lek horkho aje a... zapnout ho! Tak to tak udlal, a udiven zjistil, e se mu podailo vyrobit onen dlouho hledan zlat genertor nekonen nepravdpodobnosti jen tak z nieho nic. A jet vc ho udivilo, kdy hned pot, co zskal Cenu Galaktickho institutu za mimodnou mazanost, byl zlynovn rozvnnm davem uznvanch fyzik. Konen jim dolo, e jedin vc, kterou opravdu nemou vystt, je prv takovhle chytrk.

======================================================================== 11. kapitola V nepravdpodobnostivzdorn dc kabin Srdce ze zlata to vypadalo jako v naprosto konvenn kosmick lodi, a na to, e tam vldla dokonal istota, protoe lo byla pln nov. Nkter sedadla mla dosud obaly z plastiku. V kabin obdlnkovho pdorysu pevldala bl. Velikost se mstnost blila men restauraci. Nelo vak vlastn o pesn obdlnk - dv del stny tvoily mrnou kivku. Rovn vechny rohy a kouty v kabin mly asn elegantn tvary. Ve skutenosti by bylo bvalo mnohem jednodu postavit kabinu jako obyejnou trozmrnou obdlnkovou mstnost, jene to by nvrhm pilo lto. Takhle vypadala kabina asn eln, s adou televiznch obrazovek nad kontrolnmi a dcmi pulty na vydut zdi, s dlouhmi panely pota zasazenmi do vypoukl zdi. V jednom kout zhroucen sedl robot. Ziv leskl kovov hlava mu bezvldn visela mezi ziv lesklmi kovovmi koleny. I on zil novotou, ale pestoe byl tak ndhern zkonstruovn a vyletn, z njakho neznmho dvodu vypadal, jako by jednotliv sti jeho v podstat humanoidnho tla do sebe pln pesn nezapadaly. Ve skutenosti do sebe zapadaly s dokonalou pesnost. Cosi v dren tla vak naznaovalo, e by mohly zapadat lp. Zafod Bblbrox nervzn pechzel po kabin. Obas se lehce dotkl lesknoucho se zazen a vzruen se uchechtl. Trillian se sklnla nad hromadou vstupnch dat. Po cel lodi bylo slyet jej hlas nesen palubnm rozhlasem. Pt ku jedn a dle kles... tyi ku jedn a dle kles... ti ku jedn a dle kles... dv... jedna... faktor pravdpodobnosti jedna ku jedn... jsme v normlu, opakuji jsme v normlu. Vypnula mikrofon. Hned ho vak

29

zase zapnula a s neznatelnm smvem dodala: Pokud se vm i nadle nco nezd, pak je to v problm. Jen klid. Hned pro vs poleme. Zafod vybublal znechucen: Co jsou za, Trillian? Otoila se k nmu i se sedadlem. Pokrila rameny. Prost dva chlpci, kter jsme sebrali ve volnm kosmu. Sekce ZZ9 plurl Z alfa. Nojo, to je sice moc hezk, ale mysl, e je to za danch okolnost rozumn? kveruloval Zafod. Myslm, zrovna kdy utkme atakdle. Urit ns hon vichni policajti z cel Galaxie a my se zrovna musme zastavit a brt stopae. No dobe, umleck dojem deset bod, ale za pemlen minus nkolik milin, vi? Podrdn zabubnoval prsty na kontroln panel. Trillian mu mrnm pohybem zadrela ruku, aby se nhodou nedotkl neho dleitho. Zafodova osobnost se sice vyznaovala pozoruhodnmi kvalitami - byl energick, staten a jeitn, zato vak naprost motorick debil, a klidn by mohl njakm extravagantnm gestem vyhodit lo do povt. Trillian chovala jist podezen, e hlavn dvod, pro Zafodv ivot byl tak bouliv a tak spn, spoval v tom, e nikdy podn nevdl, co vlastn dl. Zafode, ekla trpliv, vzneli se ve volnm kosmu pln nechrnn... nechtl bys pece, aby umeli, e ne? No, v..., ne. Ne tak docela, ale... Ne tak docela? Neumt tak docela? Ale? sklonila hlavu k rameni. Mon e by je pak nkdo sebral. Chybla vteina a byli by mrtv. No vid, kdyby ses obtovala pemlet o vteinu dle, problm by se byl vyeil sm. Ty bys je docela rd nechal umt, vi? No v, ne tak docela, ale... Ostatn jsem je nesebrala j. Co tm chce ct? Kdo tedy? Lo. Hm? Lo. Sama od sebe. Hm? Kdy jsme letli na nepravdpodobnostn pohon. Ale to je k neve. Ne, Zafode. Jenom je to hrozn moc nepravdpodobn. Aha, nojo. Koukni, Zafode, poplcala ho po pai, nedlej si s tmi dvma neznmmi starosti. Nejsp to budou prost jenom njac dva kluci. Polu dol robota, aby je pivedl. Hej, Marvine! Hlava robota sedcho v kout se prudce napmila, pak se vak sotva znateln zabimbala. Zvedl se na nohy, jako by vil nejmn o pt kilo vc, ne ve skutenosti vil. Pak provedl cosi, co by nezasvcenmu pozorovateli pipadalo jako heroick pokus pejt mstnost. Zastavil se ped Trillian. Zdlo se, e zr pmo skrz jej lev rameno. Myslm, e bys mla vdt, e jsem hrozn depresivn, ekl neastnm hlasem beze stopy nadje. Ach Boe, zamumlal Zafod a svalil se na sedadlo. Tak, nasadila Trillian vesel, sympatizujc tn. Tohle t zamstn a pivede na jin mylenky. To asi tko, huel Marvin. Mm toti mimodn velkou mylenkovou kapacitu. Marvine! ekla Trillian varovn. Tak dobe. Co mm udlat? B dol k vstupu slo dv a pive sem ty dva cizince, a je mme pod dohledem. Mikrosekundovou pauzou a peliv propotanou mikromodulac barvy a vky hlasu - nic, co by se mohlo kohokoliv skuten dotknout - se Marvinovi podailo vyjdit pohrdn a zden, je v nm vyvolvalo ve lidsk. Nic vc? Nic, ekla Trillian pevn. Nepot m to. Zafod vyskoil ze sedadla. Nikdo po tob nechce, aby t to tilo, zaval. Prost to udl, jasn? Tak jo. Marvin zaznl jako velik pukl zvon. Udlm to. Vborn, ekl pke Zafod. Bezva..., dky... Marvin se otoil a pozdvihl k Zafodovi sv trojhelnkovit zplotl erven oi. Doufm, e vs nedeprimuju? pronesl pateticky. Ne ne, Marvine, ekla roztomile Trillian. Je to fajn, opravdu...

30

Hrozn by m mrzelo, kdybych vs deprimoval. Ne, nedlej si starosti. Roztomilost nepolevovala. Chovej se prost pln pirozen a vechno bude fajn. Urit ti to nevad? sondoval Marvin. Ne ne, Marvine. Dal dvka roztomilosti. Je to fajn, opravdu..., to je prost ivot. Marvin udlal elektronick obliej. ivot! O tom radi nechci nic slyet. Beznadjn se obrtil elem vzad a vyvlekl se z mstnosti. Dvee za nm zapadly se spokojenm zabzuenm a mlasknutm. Myslm, e toho robota moc dlouho snet nebudu, Zafode, zavrela Trillian. Galaktick encyklopedie definuje robota jako mechanick zazen, kter m vykonvat prci za lovka. Reklamn oddlen spolenosti Sirius Cybernetics Corporation definuje robota jako vaeho plastikovho kmoe, s nm je radost pobvat. Stopav prvodce po Galaxii definuje reklamn oddlen spolenosti Sirius Cybernetics Corporation jako bandu nemyslcch pitomc, co pjdou prvn ke zdi, a nastane revoluce, a v poznmce dodv, e vydavatel hledaj zjemce o msto dopisovatele v oboru robotiky. Zvltn je, e jist vydn Galaktick encyklopedie, kter k nm astnou nhodou propadlo asovou trhlinou z doby ode dneka za tisc let, definuje reklamn oddlen spolenosti Sirius Cybernetics Corporation jako bandu nemyslcch pitomc, co li prvn ke zdi, kdy nastala revoluce. Rov krychle zamrkala a rozplynula se, opice odpluly kamsi do njakho lepho rozmru. Ford a Arthur zjistili, e jsou ve vstupnm prostoru kosmick lodi. Byla to nramn pkn lo. Myslm, e je pln nov, ekl Ford. Jak to pozn? divil se Arthur. M snad njak exotick pstroj na men st kov? Ne, ale zato jsem nael na zemi tenhle reklamn prospekt. Je tam spousta kec typu vesmr me bt v. , podvej, ml jsem pravdu! Ford ouchl prstem do jedn strnky a ukazoval ji Arthurovi. k se tu: senzan prlom ve fyzice nepravdpodobnosti. Jakmile pohon lodi doshne nekonen nepravdpodobnosti, lo prolt vemi body vesmru. Vechny ostatn vldy budou zvidt! j, to je ovem vysok hra! Ford vzruen protal technick daje. Obas pekvapen hvzdl - galaktick astrotechnologie zejm udlala obrovsk pokrok za lta, je strvil v exilu. Arthur chvli poslouchal, jene vtin toho, co Ford kal, vbec nerozuml, a tak se mu mylenky zatoulaly. Bezdky pejel prsty po panelu potae. Nathl ruku a stiskl jaksi svdiv velk erven knoflk na sousednm panelu. Na panelu zazila slova: Prosm, u ten knoflk vckrt nemakejte. Arthur se otsl. Posly, hloubal Ford dl v reklamnm prospektu. Ohromn tady vychvaluj kybernetick vybaven lodi. Nov generace robot a pota spolenosti Sirius Cybernetics Corporation vyznaujcch se OLO. OLO? Co to je? To znamen opravdovou lidskou osobnost. Aha. To zn dost pern. Neznm hlas za jejich zdy ekl: Taky e to je. Byl to neastn hlas beze stopy nadje a doprovzelo ho slabounk klinkn. Prudce se otoili. Ve dvech zhroucen stla zuboen kovov postava. Coe? Pern, pokraoval Marvin. Vechno. Absolutn pern. Radi snad o tom ani nemluvte. Vezmte si teba tyhle dvee, ekl a proel jimi. Jeho hlasov modultor zapojil vechny ironick obvody v parodii stylu reklamnch brour. Vechny dvee na tto kosmick lodi jsou vesel, slunen povahy. Kdy vm otvraj, je to pro n poten, a kdy za vmi zavraj, pociuj uspokojen z dobe vykonan prce. Dvee se za nm zavely a ukzalo se, e skuten vydvaj cosi jako spokojen vzdechy. Mmmmmmmmmmmmm, ch! ekly. Marvin je sledoval chladnm, zhnusenm pohledem. Jeho logick obvody drnely znechucenm a potkaly se s koncepc pmho fyzickho nsil. Jin obvody se do toho vloily otzkou Na se obtovat? K emu? Nic za to nestoj, aby ses do toho pletl. Dal obvody se bavily analyzovnm molekulrnch sloek dve a mozkovch bunk ptomnch humanoid. Jako pdavek rychle zmily rove emise vodku v danm kubickm parseku kosmickho prostoru a pak se zase znudn vypnuly. Zchvv zoufalstv otsl robotovm tlem. Obrtil se. Tak pojte, huel monotnn, nadili mi, e vs mm pivst na velitelsk mstek. Tady m mte, mozek velk jako planeta a oni m polou, abych vs pivedl na velitelsk mstek. Tomu kte pracovn

31

uspokojen? J tedy ne. Otoil se a zamil zpt k nenvidnm dvem. Ehm, promite, Ford el v zvsu za nm, ale kter vld pat tahle lo? Marvin ho ignoroval. Jen se na ty dvee podvejte, mumlal. U se zase chystaj otevt. Poznm to podle toho nesnesiteln samolibho vrazu, kter najednou zanou generovat. Dvee se hladce otevely a vydaly pitom slun zakuen. Marvin jimi tce produsal. Tak pojte, ekl. Ford a Arthur ho rychle nsledovali, a dvee se zase klouzav zavely s potenm klapnm a vrenm. Dky ti, reklamn oddlen spolenosti Sirius Cybernetics. Marvin se beztn vlekl lesknouc se chodbou, kter se zatela do dlky. ekli si udlme roboty s opravdovou lidskou osobnost. A na mn to vyzkoueli. Jsem prototyp osobnosti. To je vidt, co? Ford a Arthur vydvali rozpait nesouhlasn zvuky. Jak j ty dvee nenvidm, pokraoval Marvin. Ale nedeprimuju vs, e ne? Kter vld..., zaal zase Ford. Nepat dn vld, odsekl robot. Je kraden. Kraden? Kraden? opiil se Marvin. A kdo ji ukradl? zeptal se Ford. Zafod Bblbrox. Fordovu oblieji se pihodila zvltn vc. Nejm pt pln odlinch samostatnch vraz ok a asu se na nm nakupilo v naprostm chaosu. Jeho lev noha uvzla nakroen ve vzduchu a jen s obtemi nala zase pevnou zem. Zral na robota a pokouel se uvolnit mimick svalstvo. Zafod Bblbrox...? ekl chabm hlasem. Pardon, ekl jsem nco patn? Marvin se nicmn plouil dl. Promite, e dchm, ale to j stejn nedlm, tak nevm, pro se vlastn namhm to kat, ach be, j jsem tak depresvn! A dal samolib dvee! ivot! O tom nechci nic slyet. Vdy o nm nebyla ani zmnka, zamumlal podrdn Arthur. Jsi v podku, Forde? Ford na nj zral. kal ten robot opravdu Zafod Bblbrox?

======================================================================== 12. kapitola Hlasit randl hudebnho gule zaplavil kabinu Srdce ze zlata. Zafod lovil v psmech subterickch vln zprvy o sob. Zachzet s rdiem nebylo zrovna snadn. Po cel lta se rdia ovldala maknm knoflk a ladnm stanic. Potom s vysplej technikou pily senzory - stailo lehce pejet prsty po panelu. V souasn dob nebylo zapoteb nic jinho ne mvnout rukou v piblinm smru ladcch prvk a doufat. Uetilo se tm samozejm spousta svalov nmahy, ale tak to znamenalo, e lovk musel sedt k zblznn klidn, pokud chtl poslouchat stle stejn program. Zafod mvl rukou. Zase jin stanice. Znovu hudebn gul, ale tentokrt jen jako pozad pro zprvy. Byly vdycky pizpsobeny rytmu hudby. ... a zpravodajstv, kter vm pinme v psmu subterickch vln po cel Galaxii po celch tyiadvacet hodin, zakdkal hlas. Tak tedy ahoj, vechny inteligentn formy ivota, a jste kdekoliv..., ahoj i vichni ostatn, chce to jen podn proejkrovat pr atom, nic vc, kamardi. A hlavn novinka dnenho veera je ovem senzan krde novho prototypu lodi pohnn nekonenou nepravdpodobnost, spchan km jinm ne prezidentem Galaxie Zafodem Bblbroxem! Otzka, kterou si vichni klademe, je... copak Velkmu Z konen peskoilo? Bblbrox, mu, kter vynalezl slavn Pangalaktick megacloumk, bval podvodnk, jeho Excentrica Gallumbits kdysi charakterizovala jako nejteskutj slo od dob velkho tesku a kter byl nedvno ji posedm prohlen Nejh obleenm myslcm stvoenm ve znmm vesmru..., me snad tentokrt njak vysvtlit sv chovn? Zeptali jsme se jeho soukromho mozkovho specialisty Gaga Halfrunta... Hudba zavila a na chvli umlkla. Ozval se dal hlas, patrn Halfruntv. No, fte, Zafod je prost takof ppad, ale dl se nedostal, protoe kabinou proltla elektrick tuka a proala prostor ped rdiem, citliv na ovldn. Zafod se otoil a zakaredil se na Trillian. To ona hodila tuku. Hele, pro to dl? Trillian zaukala prstem na obrazovku plnou sel: Zrovna m nco napadlo. Jo? A stoj to za to, abys kvli tomu peruila zpravodajsk poad o mn? Sly toho o sob u tak dost.

32

Potebuju ujiovn. Oba to pece vme. Mohli bychom na chvli nechat tv ego stranou? Tohle je dleit. Jestli existuje nco dleitjho ne moje ego, dm to okamit chytit a zastelit. Znovu se na ni zakaredil. Pak se zasml. Posly, ekla Trillian, nabrali jsme ty dva kluky... Jak dva kluky? Ty dva kluky, co jsme nabrali. Joaha, ty dva kluky. Nabrali jsme je v sektoru ZZ9 plurl Z alfa. Jo? Zafod zamikal. k ti to nco? zeptala se tie Trillian. Mmmm. ZZ9 plurl Z alfa. ZZ9 plurl Z alfa? No? Ehm... co znamen to Z? Kter? Kterkoliv. Jedna z nejobtnjch vc, s ktermi se Trillian musela potkat ve vztahu se Zafodem, bylo nauit se rozliovat, kdy pedstr hloupost, jen aby si ostatn pestali dvat pozor, kdy pedstr hloupost prost proto, e se neobtuje myslet a chce, aby to nkdo udlal za nho, kdy pedstr donebevolajc hloupost, aby zakryl skutenost, e vlastn nechpe, co se dje, a kdy je prost doopravdy hloup. Tvrdilo se o nm, e je neuviteln chytr a urit taky byl - ale ne pod, co mu zjevn dlalo starosti, a proto ta komedie. Radj lidi mtl, ne aby elil jejich pohrdn. To pipadalo Trillian pln ze veho nejhloupj, ale u ji prost pestalo bavit o tom diskutovat. S povzdechem nacvakala na obrazovku hvzdnou mapu, aby mu to tedy zjednoduila, a u to tak chtl z jakchkoli dvod. Tady, ukzala, pmo tady. Aha... nojo. No tak? No tak co? Jist partie vnitku jej hlavy pmo valy na jin partie vnitku jej hlavy. ekla velmi klidn: V tomhle sektoru jsi m kdysi nabral. Pohldl na ni a hned zase zpt na obrazovku. Aha, jo. No to m tedy podr. Mli jsme to peci naplit pmo doprosted mlhoviny Kosk hlavy. Jak to, e jsme tady? To je jako nebt nikde. Pela to bez odpovdi. Nekonen nepravdpodobnost, ekla trpliv. Sm jsi mi to vysvtloval. Proltme kadm bodem ve vesmru, vdy pece v. Nojo, to je ale stran nhoda. To je. Nabrat nkoho zrovna tady? Zrovna tady z celho vesmru? To je pece jenom trochu... tomuhle musm pijt na kloub. Pota! Palubn pota firmy Sirius Cybernetics, kter ovldal celou lo a ml ji do posledn stice pod kontrolou, se zapnul na komunikan modus. Nazdrek! ekl vesele a souasn vyzvrtil nepatrnou stuku psky se zznamem. Bylo na n napsno: Nazdrek! Ach Boe, ekl Zafod. Pracoval s potaem teprve krtce, ale u si ho stail dokonale zhnusit. Pota pokraoval s veselou drzost, jako by prodval prac prek. Chci ti jen ct, e a m jakkoliv problmy, jsem tady od toho, abych ti je pomohl vyeit. Nojo, nojo. Koukni, j si asi radi vezmu kus papru. Zajist. Pota souasn vyplivl sv sdlen do odpadkovho koe. Chpu. Ale kdykoliv bude chtt... Dr hubu! Zafod popadl tuku a posadil se vedle Trillian k dcmu pultu. No dobe, ekl pota uraenm tnem a zabouchl eov vstup. Zafod a Trillian se moili s sly, kter ped nimi tie rozsvcoval monitor nepravdpodobn letov drhy. D se vypotat nepravdpodobnost jejich zchrany z jejich hlediska? zeptal se Zafod. Ano, ta je konstantn. Jedna ku dvma na dv st sedmdesti esti tisc sedmi stou devtou. To je dobr. To mli tedy hodn velkou kliku.

33

To jo. Ale ve vztahu k tomu, co se prv dlo s nmi, kdy je lo nabrala... Trillian nacvakala pslun sla. Jedna ku dvma na nekoneno minus jedna. Iracionln slo, kter m konvenn vznam pouze ve fyzice nepravdpodobnosti. Zafod hvzdl divem. ... to je tedy hodn nzk! To ano, souhlasila Trillian a posmn na nj pohldla. To je ovem podn klda nepravdpodobnosti k vysvtlovn. Te se mus v bilanci objevit nco dsn nepravdpodobnho, pokud to m vechno dohromady dt pkn kulatou sumu. Zafod namral pr sel, pak je zase pekrtl. Odhodil tuku. Netop trus! Nemu na to pijt! Hm? Zafod podrdn srazil ob hlavy dohromady a zaskpal zuby. Tak dobe. Pota! eov obvody znovu obivly. No ahoj! ekly (prouek psky). Chci ti jen m dl tm vc zpjemovat ivot... No dobe, tak sklapni a nco mi vypotej. Zajist, veholil pota. Chce pedpov pravdpodobnosti zaloenou na... dajch o nepravdpodobnosti, jo. Prima. Mm pro tebe takovou zajmavstku. Napadlo t nkdy, e v ivot vtiny lid hraj dleitou roli telefonn sla? Po jedn ze Zafodovch tv pebhl bolestn vraz a peplhal na druhou. Peskoilo ti? Ne, ale tob pesko, a ti eknu, e... Trillian zalapala po dechu. Zamtrala po knoflcch monitoru nepravdpodobn letov drhy. Telefonn slo? ekl ten krm opravdu telefonn slo? Na obrazovce zazila sla. Pota po zdvoil pomlce pokraoval. Zrovna jsem chtl ct, e... Neobtuj se, prosm. Hele, co je tohle? ekl Zafod. To nevm; ale ti dva neznm - jsou na cest sem na mstek s tm zatracenm robotem. Meme se na n podvat na monitoru?

======================================================================== 13. kapitola Marvin se dl plouil chodbou a nakal. ... no a potom ta straliv bolest ve vech diodch na lev stran... Ale to snad ne, ekl chmurn Arthur, kter el vedle nj. Opravdu? Ano. U jsem dal, aby mi je vymnili, ale nikdo m prost neposlouch. To si umm pedstavit. Z Forda unikaly jaksi neurit chriv a hvzdav zvuky. Ale ale ale, opakoval neustle pro sebe, Zafod Bblbrox... Marvin se najednou zastavil. Zdvihl ruku. A vte, co se nevyhnuteln pihodilo te? Ne, co? Arthur to radji vdt nechtl. Doli jsme k dalm dvem. Na konci stla pekka v podob zasouvacch dve. Marvin si je podezvav mil. Tak co? Ford byl netrpliv. Mme projt? Mme projt? opiil se Marvin. Ano. Tohle je vchod na velitelsk mstek. ekli mi, e vs mm pivst na mstek. Nedivil bych se, kdyby to byl za dneek nejvy poadavek na moje intelektuln schopnosti. Zvolna a s oividnou oklivost vykroil ke dvem jako lovec plc se za koist. Dvee se nhle otevely jako po msle. Dky, es potil prostoduch dvee, ekly. Kdesi hluboko v Marvinov hrudnku skply soustky. Legran je, ekl pohebnm tnem, e jakmile si pomyslte, e hor u to ani bt neme, tak

34

najednou to hor je. Vrhl se do dve a zanechal venku Forda s Arthurem, jak na sebe zraj a kr rameny. Zevnit zaslechli Marvinv hlas. Nejsp chcete ty cizince rovnou vidt. Mm sedt v kout a rezavt, anebo se mm rozpadnout na mst? Prost je uve, ano, Marvine? ekl dv hlas. Arthur pohldl na Forda. Pekvapilo ho, e se smje. Co je... Pt. Pojme tam. Vstoupil do prostoru velitelskho mstku. Arthur el trochu nervzn za nm. Ke svmu asu spatil mue houpajcho se na idli s nohama na kontrolnm panelu, jak se levou rukou our v zubech sv prav hlavy. Zdlo se, e prav hlava je do tto innosti pln zabran, zato lev hlava se iroce usmvala uvolnnm, lernm smvem. Mnostv vc, o nich Arthur nemohl uvit, e je vid, bylo pomrn znan. Doln elist se mu na chvli voln bimbala. Podivn mu leniv zamval na Forda a pern afektovan a nonalantn ekl: Nazdar, Forde, jak se m? Jsem rd, es zaskoil. Ford se ovem nedal zahanbit, co do nonalance. Zafod, prothl. Rd t vidm. Vypad bezvadn. Ta ruka navc ti slu. Tos ajznul pknou lo. Arthur na nj vyvalil oi. Chce ct, e toho chlpka zn? Zpitomle ukzal na Zafoda. Jestli ho znm! Je to... Ford se odmlel. Zejm se rozhodl zat pedstavovn opan. Ehm, Zafode, tohle je mj kamard Arthur Dent. Zachrnil jsem ho, kdy jeho planeta vyletla do povt. Jasn. Ahoj, Arthure, to je prima, e se ti to podailo. Prav hlava jen zbn vzhldla, ekla ahoj a dl si nechala ourat v zubech. Ford pokraoval. Arthure, tohle je mj bratranec z druhho kolene Zafod Bb... My se znme, odsekl Arthur. Kdy lovk jede po silnici v rychlm pruhu a leniv propluje kolem hezk dky lopotcch se aut a ct se nramn spokojen sm se sebou, a pak omylem pead ze tyky na jedniku msto na trojku, take motor mlem vysko zpod kapoty v podob okliv rozplcliny, vyvede ho to z mry asi stejn, jako tahle poznmka vyvedla z mry Forda. Ehm...coe? km, e se znme. Zafod nadskoil rozpaky a pekvapenm se ouchl do dsn. Ale... ehm, jo? Ale... ehm... Ford se pustil do Arthura. Oima metal blesky. Te, kdy se zase ctil pevn v kramflecch, ml na sebe vztek, e se vbec tah s takovm ignorantem a primitivem, kter toho o dn v Galaxii v asi tolik, co mravenec z Ilfordu v o ivot v Pekingu. Co tm chce ct, e se znte? oboil se na nj. Tohle je Zafod Bblbrox z Betelgeuze pt, abys vdl, a ne dn zatracen Martin Smith z Croydonu. To je mi fuk, odpovdl Arthur chladn. My se pece znme, vi Zafode Bblbroxi - nebo ti mm snad kat... Phile? Coe! zaval Ford. Bude mi to muset trochu pipomenout, ekl Zafod. Mm stran patnou pam na biologick druhy. Bylo to na verku, Arthur byl neodbytn. Hm, no, pochybuju. Tak pomalu, Arthure, rozkazoval Ford. Ale Arthur se nedal zastrait. Verek ped pl rokem. Na Zemi... Anglie... Zafod potsl hlavou a nucen se usml. Londn, trval Arthur na svm, Islington. Jo tak. V Zafodovi provinile hrklo. Tenhle verek. Fordovi pipadalo, e to vi nmu nen fr. Dval se stdav z Arthura na Zafoda. Coe? ekl Zafodovi. Znamen to snad, es byl taky na t pitom mrav planet? Jasne ne, ekl Zafod zvysoka. Mon jsem tak prost jenom zaskoil na cest nkam... Ale j tam trel patnct let! To jsem ovem nemohl vdt, e? Tak cos tam dlal? To v, tak jsem se rozhlel.

35

Vnutil se na verek. Arthur se tsl zlost. Verek s pevleky... Jinak by to asi ani nelo, co? poznamenal Ford. Na tom verku byla jedna dvka, pokraoval Arthur. No dobe, te u je to stejn jedno. Stejn to vechno vyletlo do povt... Byl bych rd, kdybys pestal u jednou skuhrat kvli t zatracen planet. Kdo byla ta dma? Prost jedna dvka... Tak dobe... U to zanalo vypadat docela slibn. Zkouel jsem to na ni cel veer. Krucinl, ale byla fakticky kus. Krsn, okouzlujc, dsiv inteligentn. Konen jsem ji ml chvli pro sebe a trochu do n huel, kdy vtom se pihrne tady ten tvj kmo a povd Ahoj holiko, nud t ten moula? Poj se radi bavit se mnou. Jsem z jin planety. U jsem ji nikdy nevidl. Zafod? asl Ford. Ano, zakaredil se na nj Arthur a snail se nepipadat si jako blzen. Akort, e ml jen dv ruce a jednu hlavu a kal si Phil, ale jinak... Ale mus uznat, e z jin planety skuten byl. Trillian vela do jejich zornho pole na druhm konci mstku. Pjemn smv, kter Arthurovi vnovala, mu pipadal, jako by na nj uchla tuna cihel. Hned se zase vrtila k zen lodi. Nkolik vtein bylo ticho. Pak najednou z katastroflnho zmatku v Arthurov mozku vyplula slova: Tricie McMillanov, co tu dl? Tot, co ty. Chytla jsem stop. Koneckonc, co me lovk, kter vystudoval matematiku a astrofyziku, dlat jinho? Bu tohle, anebo m zase ekala pondln fronta na podporu v nezamstnanosti. Nekoneno minus jedna, veholil pota. Souet napravdpodobnosti je pln. Zafod se podval na pota, na Forda, na Arthura a pak na Trillian. Trillian, budou se takovhle vci dt pokad, kdy poletme na nekonenou nepravdpodobnost? Bohuel je to dost pravdpodobn.

======================================================================== 14. kapitola Srdce ze zlata neslyn uhnlo vesmrnou noc, te u na konvenn pohon. tyi lenov jeho posdky byli znan nesv. Vdli, e je nespojila vlastn volba, ani je nesehnala pouh nhoda, nbr jaksi podivn zvrcenost fyziky - jako by vztahy mezi lidmi podlhaly stejnm zkonm jako vztahy mezi atomy a molekulami. Kdy na lodi zavldla uml noc, byli vdni, e se mohou zavt kad do sv kabiny a pokusit se trochu uspodat mylenky. Trillian nemohla spt. Sedla na gaui a upen se dvala na malikou klcku, jej obsah byl jejm poslednm a jedinm pojtkem se Zem - dv bl myky. Prosadila tehdy, e j Zafod dovolil vzt je s sebou. Vdla, e u svou planetu nikdy neuvid, ale jej vlastn lhostejn reakce na zprvu o znien Zem ji znepokojila. Zem byla tak vzdlen a tak neskuten, e na ni prost nedokzala myslet. Pozorovala myi, jak cupitaj po kleci a zuiv bhaj v plastikovch kolech. Po chvli ji pln zaujaly. Nhle se otsla. Vrtila se na mstek, aby dl sledovala blikajc svtlka a slice, mapujc drhu lodi ve vzduchoprzdnu. Byla by rda vdla, na co se vlastn pokou nemyslet. Zafod nemohl spt. Tak by byl rd vdl, na co si to zakazuje myslet. Kam jeho pam sahala, vdycky ml jaksi neurit znepokojiv pocit, e mu snad hara. Vtinou dokzal tuto mylenku odsunout a prost se j nezabvat, te vak s nhlm nevysvtlitelnm pchodem Forda Prefecta a Arthura Denta zase vystrila hlavu. Pipadalo mu, e zapad do jakhosi schmatu, kter mu unikalo. Ford nemohl spt. Byl pli vzruen, e je zase na cest. Patnct let vzen skonilo, prv kdy se u vzdval nadje. Poflakovat se chvli se Zafodem slibovalo spoustu srandy, i kdy na jeho bratranci z druhho kolena bylo cosi divnho, co nedokzal pesn vyhmtnout. To, e se stal prezidentem Galaxie, bylo prost omraujc, stejn jako zpsob, jm se funkce zbavil. Mlo to njak dvod? Ptt se Zafoda nemlo nejmen cenu. Tvil se, e nikdy nem dvod k niemu, co dl - povil nevyzpytatelnost na umleck nr. toil na vechno, co ho v ivot potkvalo s pozoruhodnou sms geniality a naivn neschopnosti. asto bylo tk rozliit, co je co. Arthur spal. Byl straliv unaven. Kdosi zaukal na Zafodovy dvee. Klouzav se otevely. Zafode...? Jo? Trillianina postava se rsovala v ovlu svtla.

36

Myslm, e jsme prv nali to, co jsi sem piel hledat. Fakt? Ford se vzdal pomylen na spnek. V kout sv kabiny objevil malou obrazovku potae s klvesnic. Na chvli se k n posadil a pokouel se sestavit nov znn hesla Vogoni pro Prvodce, ale nenapadalo ho nic dostaten jedovatho, a tak toho tak nechal, zahalil se do jakhosi kusu odvu a el se trochu projt na mstek. Kdy vstoupil, uvidl ke svmu pekvapen dv postavy vzruen se sklnjc nad pstroji. Vid? Lo se chyst vstoupit na obnou drhu, kala prv Trillian. Je tam planeta. Je pesn na tch souadnicch, jak jsi pedpovdl. Zafod zaslechl ramot, a vzhldl. Forde! zasyel. Poj se na nco podvat. Ford se tedy el podvat. Na obrazovce blikala ada sel. Poznv tyhle galaktick souadnice? Ne. Napovm ti. Pota! Ahoj, bando! Pota pekypoval nadenm. Zanme tu mt docela ivo, co? Dr hubu a uka nm obrazovky, ekl Zafod. Svtla potemnla. Svtlkujc body poskakovaly po pstrojovch deskch a odrely se ve tyech prech o, zrajcch upen na obrazovky vnjch monitor. Nebylo na nich absolutn nic. Poznv to? zaeptal Zafod. Ford se zamrail: Ne. Co vid? Nic. Poznv to? O em to mluv? Jsme v mlhovin Kosk hlavy. Obrovsk souvisl temn mrak. A to jsem ml poznat z przdn obrazovky? Jedin msto v Galaxii, odkud me vidt przdnou obrazovku, je vnitek temn mlhoviny. Sprvn. Zafod se zasml. Zjevn byl msi a trochu dtinsky vzruen. To je senzace! Co je na tom senzanho, tret v mranu prachu? otzal se Ford. Co bys ekal, e tam najde? nalhal Zafod. Nic. dn hvzdy? dn planety? dn. Pota! kikl Zafod. Nastav hel pohledu na jedenaosmdest stup a nemluv o tom! Chvli se zdlo, e se nic nedje, pak se vak na okraji obrazovky objevila ze. erven hvzda velk asi jako dezertn tal se plila po obrazovce a hned za n druh: dvojhvzda. Pak se do rohu obrazu zakousl obrovsk plmsc - rud ze vytrcejc se do temn erni. Non strana planety. Nael jsem ji! Zafod buil do pstrojov desky. Nael jsem ji! Ford uasle zral na obrazovku. Co je to? To je... ta nejnepravdpodobnj planeta, jak kdy existovala.

======================================================================== 15. kapitola (Vatek ze Stopaova prvodce po Galaxii, str. 634 784, oddl 52, heslo Magrathea) Kdesi v hlubinch erho dvnovku, za as slvy a velikosti nkdejho Galaktickho impria, byl ivot bouliv, pln a pevn nezdann. Mohutn kosmick lodi putovaly mezi exotickmi slunci a vydvaly se za dobrodrustvm a ziskem a na nejzaz vspy galaktickho prostoru. V tch dobch byli duchov odvn, rizika vysok, mui byli prav mui, eny prav eny a mal chlupat stvoen z Alfy Centauri byla prav mal chlupat stvoen z Alfy Centauri. Kdekdo si troufal elit neznmm hrzm, konat bohatrsk skutky a ohbat slova, kter pedtm jet nikdo

37

neohnul. Tak bylo vybudovno Imprium. Spousta lid samozejm neuviteln zbohatla, ale tehdy to bylo naprosto v podku a nebylo teba se za to stydt, protoe nikdo nebyl doopravdy chud - alespo nikdo, kdo by stl za e. Tm nejbohatm a nejspnjm kupcm zaal ivot pipadat nudn a nanicovat, a tak se poali domlet, e je to chyba svt, na nich se usadili - ani jeden je neuspokojil docela. Bu jim nevyhovovalo klima za pozdnho odpoledne, nebo byl den asi tak o pl hodiny del, ne se jim zamlouvalo, anebo mlo moe pesn ten odstn rov, kter se jim nelbil. A tak uzrly podmnky pro vznik novho, omraujcho, specializovanho prmyslovho odvtv: stavba luxusnch planet na zakzku. Domovskou planetou tohoto prmyslovho odvtv byla Magrathea. Hyperprostorov ineni tu nasvali hmotu blmi drami ve vesmru a z n vyrbli snov planety - zlat, platinov, planety cel z mkk gumy se spoustou zemtesen - vechny vyroben s lskou a p, aby odpovdaly nronm standardm, jak to tak nejbohat mui Galaxie samozejm oekvali. Tento podnik byl vak natolik spn, e se Magrathea sama brzy stala nejbohat planetou vech dob a zbytek Galaxie upadl do poniujc bdy. A tak se systm zhroutil, Imprium se rozpadlo a na miliardy hladovch svt se sneslo zlovstn ticho, peruovan jen krabotem per uenc do noci smolcch namylen traktty o vznamu plnovan politick ekonomie. Magrathea sama zmizela a vzpomnky na ni se zakrtko staly jen mlhavou legendou. V na osvcen dob ovem nikdo nev ani jedinmu slovu z toho veho.

======================================================================== 16. kapitola Arthura probudily hdav hlasy. Vstal a el na velitelsk mstek. Ford tam divoce mval rukama. Jsi blzen, Zafode, kal prv. Magrathea je mtus, pohdka, kterou vyprvj rodie ped spanm svm dtem, kdy chtj, aby z nich vyrostli ekonomov, to je prost... A my te kolem n obhme, nedal se Zafod. Koukni, ty si obhej, kolem eho chce, s tm nemu nic dlat, ale tahle lo... Pota! zavolal Zafod. Jen to ne... Ahoj, lidi! Hovo k vm Eddie, v palubn pota. Jsem v senzan form, pnov, a bude mi nrodnm svtkem a prasemi hody zpracovat jakkoliv program, kter uznte za vhodn mi zadat. Arthur pohldl tzav na Trillian. Posunkem ho vyzvala, aby vstoupil a byl zticha. Potai, ekl Zafod, jak je nae souasn drha? Je mi skutenm potenm, kmo, klokotal stroj. V tto chvli obhme ve vi pt set kilometr kolem legendrn planety Magrathey. To nic nedokazuje, odporoval Ford. Ostatn tomu potai bych nedvoval, jestli chcete slyet mj nzor. V tomhle ti taky mu pomoct, naden chrlil pota a horliv drkoval psku. Klidn doku vypotat tvoje psychologick problmy s pesnost na deset desetinnch mst, jestli ti to njak pome. Zafode, vloila se Trillian do hovoru, kadou chvli se vyhoupneme na denn stranu planety, a u je to ona nebo ne. No tohle, co tm chce ct? Planeta je tam, kde jsem pedpovdl, nebo snad ne? To ano, planeta tu je, o to se taky nehdm. Chci jen ct, e zatm bych nerozeznala Magratheu od obyejnho lomku studen skly. svit pichz, jestli t to zajm. Nojo, nojo, mumlal Zafod. Aspo si dopejeme trochu podvan. Pota! Ahoj, lidi! Co pro vs mu... Prost dr hubu a uka nm znova planetu. Obrazovky opt vyplnila temn, beztvar masa rotujc v hloubce pod nimi. Chvli se mlky dvali, ale Zafod byl pli vzruen a neposedn. Letme nad non stranou... promluvil tlumen. Planeta se otela dl. Povrch je te pt set kilometr pod nmi... pokraoval. Pokouel se znovu vytvoit atmosfru toho, co podle jeho nzoru mla bt slavnostn chvle. Magrathea! Fordova skeptick reakce se ho dotkla. Magrathea! Za nkolik vtein bychom mli spatit..., pokraoval. Tady je to! Byl to skuten psobiv okamik. I ten nejotrlej hvzdn tramp poct zamrazen pi pohledu na drama vchodu slunce v kosmickm prostoru. Vchod dvojhvzdy je vak jednm z div Galaxie. Bezbehou temnotu nhle probodl oslepujc paprsek. Zvolna plhal vzhru, rozil se v tenk srpek a za nkolik vtein u to byla dv slunce, dv svteln vhn, seehujc ern okraj horizontu blm ohnm.

38

hav jazyky barev prosakovaly dkou atmosfrou. Ohn svitu...! vydechl Zafod. Sestersk slunce Soulianis a Rahm...! Nebo jak se jmenuj, dodal tie Ford. Soulianis a Rahm! trval na svm Zafod. Dv slunce hnula v kosmick propasti a velitelskm mstkem se nesla tich, straideln hudba: to si Marvin ironicky pobzukoval, e tak dsn nesn lidi. Ford zral na svtelnou podvanou odehrvajc se ped jejich oima, a v dui mu hnulo vzruen. Vzruoval ho pohled na neznmou planetu. Stailo mu vidt ji takovou, jak je, trochu ho popuzovalo, e si Zafod mus inscenovat takovou smnou fantasmagorii, aby z toho nco ml. Cel ten nesmysl s Magratheou mu pipadal lehce pubertln. Co nesta, e njak zahrada je krsn, copak je nutn vit, e v n bydl rusalky? Arthurovi byla cel zleitost s Magratheou pln nesrozumiteln. Pioural se k Trillian a zeptal se j, co e se to dje. Vm jen, co mi ekl Zafod, poeptala mu. Magrathea je zejm njak legenda z dvn minulosti, kter nikdo doopravdy nev. Nco jako pozemsk Atlantida, a na to, e podle legendy Magrathean vyrbli planety. Arthur zamrkal na obrazovky s pocitem, e mu chyb nco dleitho. Najednou mu dolo: D se na thle lodi sehnat aj? Planeta pod nimi postupn odhalovala svou tv, jak Srdce ze zlata uhnlo po obn drze. Ob slunce stla te vysoko na ernm nebi, bylo dvno po pyrotechnickch kouzlech svitu, a povrch planety v obyejnm dennm svtle vypadal ponur a odstraujc, ediv, pran, s nevraznmi obrysy. Planeta se zdla mrtv a studen jako hrobka. Obas se v dlce na obzoru zjevily slibn tvary - dol, snad i hory, mon dokonce msta - ale kdy se piblili, linie se rozplizly do neuritosti, a nic. Povrch planety setel as a pomal proudn dkho stojatho vzduchu, kter se nad n plouil po dlouh stalet. Planeta byla oividn velmi star. Ford pozoroval ubhajc edivou krajinu a na chvilku zavhal. Znepokojila ho nesmrnost asu. Ctil jeho ptomnost. Odkalal si. I kdyby to dejme tomu byla... Taky e je, ekl Zafod. ... co samozejm nen, pokraoval Ford, co tu vlastn chce dlat? Nen tu vbec nic. Na povrchu. Dobe, ale v ppad, e tu nco je, ekl bych, e tu nejsi jen proto, aby ses vnoval prmyslov archeologii. O ti jde? Jedna Zafodova hlava se odvrtila. Druh se zaala rozhlet, aby zjistila, na co se dv ta prvn, ale zejm se nedvala na nic moc zvltnho. No... je v tom zsti zvdavost, sten smysl pro dobrodrustv, ale hlavn asi slva a penze..., ekl Zafod povznesen. Ford na nj pronikav pohldl. Podezval Zafoda, e vbec netu, co tu dl. Ta planeta se mi trochu nelb, otsla se Trillian. le, toho si nevmej, uklidoval ji Zafod. S polovinou bohatstv bvalho Galaktickho impria uloenou nkde tady si me dovolit vypadat ountle. Hovnajs, pomyslel si Ford. I za pedpokladu, e je to domov njak prastar civilizace, kter se u dvno obrtila v prach, i kdy budeme pedpokldat adu dalch krajn nepravdpodobnch okolnost, stejn neexistuje zpsob, jak uloit tak obrovsk bohatstv a poklady v podob, kter by i v dnen dob mla smysl. Pokril rameny: Myslm, e je to prost jenom mrtv planeta. J u to napt nevydrm, ekl Arthur rozmrzele. Stres a nervov napt jsou dnes vnm socilnm problmem ve vech stech Galaxie, a proto, aby se tato situace jet nezhorila, budou jist fakta odhalena pedem. Planeta, o kterou zde jde, skuten je legendrn Magrathea. tok smrtonosnch stel, kter maj bt zakrtko vypleny starobylm automatickm obrannm systmem, budou mt za nsledek pouze rozbit t kvovch lk a jedn my klcky, nkolik modin na nadlokt jednoho z hrdin a nevasn stvoen a nhl odchod z tohoto svta jednoho kvtine petni a jednoho nevinnho vorvan obrovskho. Aby vak byla pece jen ponkud zachovna atmosfra tajemstv, nedozvte se v tto chvli, nadlokt bude zhmodno. Tato skutenost se me bez nebezpe stt pedmtem dramatickho napt, protoe je naprosto bezvznamn.

39

======================================================================== 17. kapitola Po znan roztesenm startu do dne se Arthurova mysl zanala znovu skldat z lomk rozmetanch verejm vbuchem. Objevil na lodi nutrimatick syntetizr npoj, z nho vydobyl plastikov lek tekutiny tm pln ale ne zcela naprosto nepodobn aji. Automat fungoval velmi zajmav: po stisknut knoflku Pit pstroj provedl okamit, zato vak velmi podrobn przkum chuovch bunk subjektu, spektroskopickou analzu jeho metabolismu, nae vyslal velmi slab experimentln signly po nervovch drahch a do chuovch center mozku, aby zjistil, co by mu tak mohlo dlat dobe. Nikdo vak neml nejmen tuen, pro to vechno dl, protoe nakonec vdycky bez rozdlu vyprodukoval lek tekutiny tm pln ale ne zcela naprosto nepodobn aji. Syntetizr zkonstruovala a vyrobila spolenost Sirius Cybernetics, o n je znmo, e jej reklaman oddlen zabr plochu vech hlavnch pevnin na prvnch tech planetch ve slunen soustav Siria Tau. Arthur vypil tekutinu a zjistil, e je osvujc. Letmo pohldl na obrazovky a uvidl dalch nkolik set kilometr neplodn edi ubhajc pod lod. Tu ho napadlo vyslovit otzku, kter ho u chvli trpila. Je to bezpen? Magrathea je mrtv u pt milin let, ekl Zafod. Jasn e je to bezpen. I duchov se u dvno usadili a maj rodiny. V tu chvli rozechvl mstek podivn, nevysvtliteln zvuk. Znlo to jako vzdlen fanfra - dut, pitiv, jakoby nehmotn zvuk. Nsledoval ho stejn dut, pitiv a jakoby nehmotn hlas. ekl: Bute pozdraveni... Z mrtv planety k nim nkdo promlouval. Pota! Ahoj, lidi! Co zas u vech foton je tohle? le, jenom njak pt milin let star pska, kterou nm tu pehrvaj. Coe? Nahrvka? Pt! okikl ho Ford. Pokrauje to. Hlas byl star, zdvoil, tm okouzlujc, ale nesl neomyln vhrun podtn. To, co slyte, je pouh nahrvka, protoe momentln nen bohuel nikdo z ns ptomen, kal neznm hlas. Obchodn rada Magrathey vm dkuje za vai ctnou nvtvu... Hlas dvn Magrathey! vykikl naden Zafod. Nojo, nojo, odvtil Ford. ... ale lituje, protoe planeta je obchodnm partnerm doasn uzavena. Dkujeme vm. Pokud chcete nechat sv jmno a adresu planety, kde je vs mono zastihnout, eknte je laskav, a uslyte signl. Ozvalo se zabzuen a po nm nsledovalo ticho. Chtj se ns zbavit, pronesla Trillian nervzn. Co udlme? Je to jenom nahrvka, ujioval Zafod. Letme dl. Pota! Slyels? Jo, ekl pota a kopl tam vy rychlost. ekali. Asi za vteinu se znovu ozvala fanfra a hlas. Rdi bychom vs ujistili, e jakmile obnovme obchodn innost, otiskneme inzerty ve vech mdnch asopisech a jejich barevnch plohch, a nai klienti si budou moct vybrat to nejlep, co lze v souasn geografii najt. Vhrun podtn se piostil. Prozatm dkujeme naim klientm za jejich laskav zjem a jsme nuceni podat je, aby opustili planetu. A to okamit. Arthur se rozhldl po nervznch vrazech svch spolenk. Snad bychom mli radi jt, co kte? navrhl. Css! Nen se absolutn eho bt, ekl Zafod. Tak pro jste vichni tak napnut? Prost proto, e je to zajm! osopil se na nj Zafod. Potai! Zani sestupovat do atmosfry a piprav se k pistn. Fanfra byla tentokrt dost odbyt a hlas znl zeteln chladn. Je nesmrn potujc, e vae naden pro nai planetu pokrauje v neztenen me. Proto bychom vs rdi ujistili, e nae zen stely, kter se prv bl k va lodi, jsou soust specilnch slueb, je poskytujeme vem naim horlivjm klientm, a jako drobnou pozornost pidvme nuklern hlavice. Tme se na vae zakzky ve vaich ptch ivotech... Dkujeme vm. Hlas zmlkl. Ach, ekla Trillian.

40

Ehm..., ekl Arthur. Tak co? ekl Ford. Helejte, ekl Zafod, vtluu vm to u jednou do hlavy? Je to jen nahrvka pr milin let star. Netk se ns, chpete? A ty stely? namtla tie Trillian. Stely? Chce m rozesmt? Ford poklepal Zafodovi na rameno a ukzal na zadn obrazovku. Daleko pod nimi se jasn rsovaly dv stbrn ipky plhajc atmosfrou vzhru k lodi. Stih na detail je ukzal oste a jasn - dv nepjemn skuten rakety hmc oblohou. Nhlost, s n se objevily, byla okujc. ekl bych, e se ns velmi brzy tkat budou, poznamenal Ford. Zafod uasle zral na rakety. No to je bjen! Nkdo zezdola se ns pokou zabt! Bjen..., ekl Arthur. Nechpete, co to znamen? Jist. Znamen to, e umeme. To jo, ale krom toho? Krom toho? ... to znamen, e tu o nco jde. Stely na obrazovce se kadou vteinou zvtovaly. Mily te pmo na lo, take bylo vidt pouze pice nuklernch hlavic. Jen tak mimochodem, ozvala se Trillian, co udlme? Zachovme prost klid, odpovdl Zafod. To je vechno? zaval Arthur. Ne, udlme samozejm taky... ... hybn manvr! vyhrkl Zafod, jeho nhle zachvtila panika. Potai! Jak hybn manvr je na sklad? Ehm, bohuel dn, mldenci, ekl pota. ... nebo nco jako... ..., vyblekotal Zafod. Cosi toti blokuje mj dc systm, vysvtloval vesele pota. Zsah za tyicet pt vtein. kejte mi Eddie, jestli vs to uklidn. Zafod se pokusil rozbhnout nkolika stejn dleitmi smry souasn. Sprvn! ekl rozhodn. ... musme pejt na run ovldn lodi. Um ji dit? zeptal se Ford vldn. Ty snad jo? Ne. Co ty, Trillian? Taky ne. Fajn, uklidnil se Zafod. Spolen to dokeme. J to taky neumm, ekl Arthur, kter uctil, e je naase, aby se i on zaal prosazovat. Myslel jsem si to, ekl Zafod a dodal: Potai! Sly? Chci pln run ovldn. M ho mt, odpovdl pota. Nkolik velkch kontrolnch panel se odklopilo a vysunuly se klvesnice s ovldacmi tlatky, piem posdku zasypaly kousky polystyrnu a kuliky zmuchlanho celofnu: kontrolky jet nikdo nepouil. Zafod na n zden zral. Tak, Forde, pln zptn chod, pravobok o deset stup. Nebo tak nco... Hodn tst, mldenci, veholil pota. Zsah za ticet vtein... Ford skoil k tlatkm. Jen nkolik z nich mu nco kalo, tak je stiskl. Lo se otsla a zajeela - to se smrovac raketov trysky pokusily postrit ji vemi smry souasn. Ford pustil polovinu tlatek, lo se obrtila jako na obrtlku a smovala te zptky, odkud piletla, pmo proti stelm. Ze stny se vyfoukly vzduchov polte, prv v okamiku, kdy na n cestujc dopadli. Rozplcnuti silami setrvanosti zpasili nkolik vtein o dech a monost pohybu. Zafod se zmtal v maniaklnm zoufalstv, a se mu nakonec podailo brutln nakopnout jakousi pku, kter tvoila soust ovldacho systmu. Pka s cvaknutm vyskoila. Lo se prudce stoila a vyrazila vzhru. Prudk pohyb mrtil posdkou pes celou kabinu. Fordv vtisk Stopaova prvodce po Galaxii narazil do jin sti dicho panelu, co souasn zpsobilo, e prvodce zaal vysvtlovat kadmu, kdo ml nladu poslouchat, jak jsou nejlep zpsoby paovn antarskch papouch lz z Antaru (antarsk papou lzy napchnut na pejli jsou odpuzujc, avak velmi vyhledvan koktejlov pochoutka, za ni jsou nkte zazoban pitomci ochotni zaplatit obrovsk sumy, jen aby udlali dojem na jin zazoban pitomce), a e lo zaala padat jako kmen.

41

Bylo to samozejm vcemn v tto chvli, kdy nadlokt jednoho z len posdky utrplo oklivou pohmodninu. Tuto skutenost je teba nleit zdraznit, nebo, jak u bylo eeno, jinak vichni uniknou bez nejmenho zrann a smrtonosn nuklern stely lo nakonec nezashnou. Naprost bezpe posdky je zajitno. Zsah za dvacet vtein, mldenci..., informoval pota. Tak ksakru zapni ty zatracen motory! vytkl Zafod. Jasn pka, hoi, ekl pota. Motory s tichm hukotem naskoily, lo hladce vyrovnala pd a obrtila se opt pd proti stelm. Pota zaal zpvat. Kdy bou kr..., hlavu svou zpma dr..., koural huhav. Zafod na nj zaval, a proboha dr hubu, ale jeho hlas zanikl v inkotu toho, co pirozen povaovali za blc se zkzu. A nic se neobvej temnoty...! kvlel Eddie. Pi vyrovnvn pdu se lo obrtila nohama vzhru a vichni te leeli na strop, take bylo technicky nemon, aby nkdo doshl na zen. A boue pomine..., sentimentln kuel Eddie. Obrazovky ukazovaly dv hroziv velk stely neodvratn hmc pmo na lo. ... a nebe zezltne... Neuviteln astnou shodou okolnost vak stely nestaily korigovat svou letovou drhu podle chaoticky se potcejc lodi, a proletly tsn pod n. A stbrn skivn pse se roznese po kraji... Zsah po korekci letov drhy za patnct vtein, mldenci... Proti vtru krej... Jec stely se obloukem otoily a pustily se opt do pronsledovn lodi. Tak tohle je konec. Arthur nemohl odtrhnout oi od stel. Te u je to docela jist, e umeme, co? Pesta s tm pod otravovat, houkl na nj Ford. Vdy je to pravda, nebo ne? Je. Dl krej detm..., pl Eddie. Arthur nhle dostal npad. Vykrbal se na nohy. Pro vlastn nkdo nezapne ten nepravdpodobnostn krm? otzal se. Na ten snad doshneme. l? oboil se na nj Zafod. Bez patinho naprogramovn se me stt naprosto cokoliv. Vad to tolik v thle situaci? odsekl Arthur. A tv sny jsou rozvty a polapny..., zpval Eddie. Arthur se vydrpal na jednu z asn elegantn tvarovanch prolklin v mst, kdy se stna spojovala se stropem. Dl krej, krej dl, s nadj v srdci hoc... Mete mi nkdo ct, pro by neml zapnat nepravdpodobnostn pohon? vyhrkla Trillian. A nikdy nepjde sm... zsah za pt vtein, jsem rd, e jsem vs poznal, hoi, spnembohem... A nikdy ne-p-jde sm! Povdm, zajeela Trillian, me mi nkdo... Pak nsledovala omraujc exploze rmusu a svtla.

======================================================================== 18. kapitola A dal, co se pihodilo hned po n, bylo, e Srdce ze zlata pokraovalo naprosto normln ve sv pouti a mlo te rozkon zazen interir. Byl trochu prostornj, vyveden v pastelovch odstnech zelen a modr. Uprosted, v trsu kapradin vkusn doplnnm lutmi kvtky, se zdvhalo toit schodit, vedouc kamsi do neurita, a vedle nj kamenn podstavec se slunenmi hodinami ukrval hlavn potaov vstup. Vtipn instalovan osvtlen a zrcadla vyvolvaly dojem zimn zahrady s vhledem na rozlehlou a skvle udrovanou zahradu. Po obvodu zimn zahrady stly mramorov stolky na pvabnch nokch z tepanho eleza. Kdy se lovk zahledl do letnho povrchu mramorovch desek, uvidl v nich nejasn rsujc se tvary pstroj, kter se mu pi doteku materializovaly pod rukama. Pi pohledu ze sprvnho hlu do vypadalo, e se v zrcadlech odr obrazovky se vemi potebnmi daji, akoli nebylo ani zdaleka jasn, odkud se vlastn odrej. V podstat to bylo vechno chvatn krsn. Zafod Bblbrox, rozvalen v proutnm keslku, pronesl: Co se to ksakru stalo?

42

kal jsem zrovna, e vypna nepravdpodobnostnho pohonu je tamhle..., vloil se do hovoru Arthur, povalujc se u malho jezrka s rybikami. Mvl rukou smrem k mstu, kde kdysi bval vypna. Te tam byl kvtin s azalkou. Ale kde to jsme? divil se Ford, sedc na toitm schoditi s pjemn vychlazenm Pangalaktickm megacloumkem v ruce. ekla bych, e pesn tam, kde jsme byli pedtm..., ozvala se Trillian, kdy jim vudyptomn zrcadla nhle ukzala zvetelou tv Magrathey, stle uhnjc pod nimi. Zafod vyskoil ze sedadla. Jene co se stalo se stelami? V zrcadlech uvidli pln nov okujc obraz. Vypad to, jako by se promnily v kvtin petni a velmi pekvapen se tvcho vorvan..., ekl Ford pochybovan. Nepravdpodobnostn faktor jedna ku osmi milinm sedmi stm edesti sedmi tiscm sto dvaceti osmi, skoil jim do ei Eddie, kter se ovem ani trochu nezmnil. Zafod upen hledl na Arthura. Uvils to, pozemane? tzal se nalhav. Ale... vdy j jenom..., koktal Arthur. Tak to jsi uvaoval sprvn. Zapnout nepravdpodobnostn pohon bez pedchozho aktivovn zkuebnch obrazovek... Zachrnils nm ivot, chlape, v to? To nestoj za e..., brnil se Arthur. Vn? podivil se Zafod. V tom ppad u o tom nemluvme. Hej, potai! Nave ns na pistn. Ale... U jsem ekl, e o tom nebudeme mluvit. Dal, co poslze upadlo v zapomnn, bylo, e proti v pravdpodobnosti byl nkolik kilometr nad povrchem neznm planety vyvoln v existenci vorva obrovsk. A protoe takov pozice je pro vorvan pochopiteln neudriteln, mlo uboh nevinn stvoen jen mlo asu, aby se smilo se svou vorvan identitou, protoe hned vzpt se zase muselo smit s tm, e u vorvanm nen. Nsledujc pas je plnm zznamem jeho mylenek od okamiku, kdy zaalo t, a do chvle, kdy svj krtk ivot skonilo. Aha...! Co se to dje? myslelo si. Ehm, pardon, kdo vlastn jsem? Dobr den? Pro jsem tady? Co je smyslem mho ivota? A co tm myslm, kdy km, kdo jsem? A jjej! Hele! Co se to ke mn najednou tak stran rychle bl? Tak stran moc rychle. Je to velik, placat a kulat... to chce njak dkladn jmno jako teba... mmm... em... zem! To je ono! Zem! Jestlipak budeme kamardi? A potom, po nhlm mlaskavm uchnut, nsledovalo u jen ticho. Zvltn, e jedin mylenka, kter se honila hlavou kvtini petni, kdy padal, byla: To snad ne, u zase! Spousta lid dola k zvru, e kdybychom vdli, pro si onen kvtin petni myslel prv tohle, vdli bychom toho o podstat vesmru mnohem vce, ne vme te.

======================================================================== 19. kapitola Toho robota bereme s sebou? Ford znechucen pohldl na Marvina, hrbcho se v kout pod palmou. Zafod vzhldl od zrcadlovch obrazovek, v nich vidli panorma zvetel krajiny, kde Srdce ze zlata ped chvl pistlo. , Paranoidnho androida! Jo, toho bereme. Co bude dlat s maniodepresivnm robotem?

43

Si myslte, e mte problmy, ozval se Marvin, jako by hovoil k erstv zabydlen rakvi. Co byste teprv dlali, kdybyste byli maniodepresivn roboti? Ne, nemuste odpovdat, jsem padest tisckrt inteligentnj ne vy, a taky na to neumm odpovdt. Dostvm bolen hlavy, kdy se pokoum dostat na vai mentln rove. Dvemi ze sv kabiny vrazila dovnit Trillian. Moje bl myky utekly! hlsila rozilen. Vraz zjmu a hlubok asti nepebhl ani po jedn ze Zafodovch tv. Kalu na tvoje bl myky, vyjdil se. Trillian po nm loupla oima a znovu zmizela. Jej poznmka by patrn vyvolala vt pozornost, kdyby se obecn vdlo, e lid jsou a tet v ebku inteligentnch forem ivota na Zemi, a nikoli (jak se domnvala vtina nezvislch pozorovatel) druz. Dobr odpoledne, hoi. Hlas byl podivn povdom a zrove podivn ciz. Ml vrazn matesky panovan zbarven. Posdku oslovil prv v okamiku, kdy dorazila k pklopu petlakov komory, stc na povrch planety. Udiven pohldli jeden na druhho. Pota, vysvtlil Zafod. Piel jsem na to, e m rezervn osobnost pro ppad nouze, tak m napadlo, e by mohla bt snesitelnj. Mte ped sebou prvn den na ciz planet, pokraoval Eddie svm novm hlasem, tak doufm, e jste vichni pkn teple obleeni. A ne abyste si hrli s njakmi oklivmi vyvalenmi perami! Zafod netrpliv zabubnoval prsty na pklop. To se mi nepovedlo, piznval zkrouen. Logaritmick pravtko by asi bylo uitenj. Tak vy takhle! vytkl pota. Kdo to ekl? Byl bys tak laskav a otevel ten pklop, potai? Zafod se usilovn snail zachovat klid. A se pizn ten, kdo to ekl, odsekl pota a zabouchl pr synaps. chbe, zamumlal Ford, opel se o petlakovou pepku a zaal potat do deseti. Hrozn se bl, e rozumn formy ivota jednoho dne zapomenou, jak se to dl. Jedin schopnost potat mohou toti lid prokzat svou nezvislost na potach. No tak, ekl Eddie psn. Potai..., zaal Zafod. ekm, peruil ho Eddie. Mu klidn ekat cel den, kdy na to pijde... Potai..., ekl znovu Zafod, kter se pokouel pijt na njakou rafinovanou logickou kliku, j by mohl pota usadit, pak se vak rozhodl, e mu nebude konkurovat v jeho vlastnm oboru. Jestli okamit neoteve ten vstup, tak pobm rovnou k tvm hlavnm databankm a peprogramuju t sekyrou, jasn? Eddie okovan zmlkl a zadumal se. Ford dl tie potal. Potn je toti to nejagresivnj, co mete potai provst. Asi jako byste pili k njakmu lovku a zaali kat: krev... krev... krev... krev... Nakonec Eddie ekl tie: Vidm, e na naem vztahu budeme muset vichni jet hodn pracovat, a vstup se otevel. Ledov vtr pronikal do morku kost. Zachumlali se a sestoupili z rampy do neplodnho prachu Magrathey. Vak vy se vrtte s brekem, j to vm, pokikoval za nimi Eddie, kdy zavral pklop. O nkolik minut pozdji ho zase otevel a znovu zavel na pkaz, kter ho zaskoil nepipravenho.

======================================================================== 20. kapitola Pt postav se zvolna plouilo zpustlou krajinou. Neurit e se stdala s nijakou hnd, a nkter partie byly dokonce jet nezajmavj. Jako vyschl mol, zbaven nkdej vegetace a pokryt tlustou vrstvou prachu. Navc tu bylo dost zima. Zafoda scenrie zjevn deprimovala. Chmurn rzoval stranou od ostatnch a po chvli se jim ztratil z o za mrnou vyveninou. Vtr bodal Arthura do o i u, dk zatuchl vzduch mu svral hrdlo. Nejvc vak trpla jeho mysl. Fantastick..., ekl a vlastn hlas mu znl hlue. dk atmosfra patn nesla zvuk. J tvrdm, e je to oputn dra, ozval se Ford. V ps boud bych se bavil lp. Narstalo v nm podrdn. Copak se ze vech planet ve slunench soustavch Galaxie - z nich spousta je vzruujc, exotick

44

a kypc ivotem - musel po patncti letech vyhnanstv vyskytnout v thle de, kde nen ani stopy po emkoliv, teba jen po stnku s buty! Sehnul se a sebral ze zem hromadu studenho blta, ale neobjevil pod n nic, co by stlo za pekonn vzdlenosti tisc svtelnch let. Ty mi nerozum, vedl Arthur svou. Tohle je skuten poprv, kdy stojm na povrchu jin planety... cel neznm svt...! Akort koda, e je to takov dra. Trillian se schoulila, otsla a zamraila. Byla by psahala, e koutkem oka zahldla sotva postehnuteln neekan pohyb. Kdy vak tm smrem pohldla, spatila jen jejich lo, tie a nehybn stojc o njakch sto metr dl. Ulevilo se j, kdy o vteinu pozdji uvidli Zafoda, jak na n mv z vrcholu ternn vlny, aby li bl. Zdlo se, e ho nco vzruilo, ale co k, neslyeli. Atmosfra byla pli dk a vtr pli siln. Kdy se piblili k vyvenin, zjistili, e tvo kruhov krter o prmru asi sto metr. Svah v okol vnjho valu byl poset ernmi a ervenmi hroudami. Zaali jednu z nich zkoumat. Byla vlhk a jakoby gumov. Vtom s hrzou pochopili, e je to erstv vorvan maso. Na vrcholku valu ekal Zafod. Podvejte, ukzal dovnit krteru. Uprosted leela rozplcl mrina onoho osamlho vorvan, jen neil ani tak dlouho, aby mohl bt zklamn svm osudem. Ticho peruovaly jen slab bezdn stahy Trillianina hrdla. Pohbvat ho asi nem cenu, co? zamumlal Arthur a hned si pl, aby to neekl. Jdeme, ekl Zafod a vykroil do krteru. Coe, tam? Trillian neskrvala znechucen. Jo, ekl Zafod. Musm vm nco ukzat. Vidme, ekla pke Trillian. Ale tohle ne. Nco jinho. Pojte. Vichni ti trochu vhali. Tak, pojte, nalhal Zafod. Nael jsem cestu dovnit. Dovnit? zhrozil se Arthur. Do nitra planety. Je tu podzemn chodba. Pod nrazem vorvan pukla... a my do n tudy vlezeme. Tam, kam lidsk noha nevkroila pt milin let, pmo do hlubin asu... Marvin si zaal ironicky prozpvovat. Otsajce se hnusem sestupovali za Zafodem do krteru a usilovn se snaili nevidt jeho nebohho pvodce. ivot, pronesl chmurn Marvin, si me hnusit nebo ho ignorovat. Ale lbit se neme nikomu. V mst vorvanho pdu se pda proboila a odhalila rozshlou s chodeb a galeri, te ovem z vt sti zavalench zborcenm zdivem a vorvanmi vnitnostmi. Zafod zaal istit vchod do jedn z nich, ale Marvinovi to lo podstatn rychleji. Z temnch hlubin zavanul zatuchl vzduch, a kdy Zafod posvtil baterkou dovnit, nebylo v pranm ptm vidt tm nic. Podle legendy trvili Magrathean vt st ivota v podzem, ekl s nadj. Pro, uasl Arthur. To byl povrch tak zneistn? Nebo snad pelidnn? To asi ne. Sp se jim venku moc nelbilo. V urit, e v, co dl? Trillian nervzn nakukovala do temnot. U jednou na ns zatoili... Koukni, holiko, rum za to, e veker ijc populace thle planety se rovn nule, s vjimkou ns ty. Tak se uklidni a jde se. Ehm... hele pozemane... Arthure, napovdl Arthur. Jo. Hele, bu tak laskav a vem si tady toho robota a hldej u vchodu, jasn? Hldat? Ped m? kals pece, e tu nikdo nen. N, ist jen kvli bezpenosti, chpe? Tv nebo moj? Jen klid. Tak jdeme, dodal Zafod a nsledovn Trillian a Fordem, tpav sestupoval do podzem. Doufm, e vs potk nco hodn nepjemnho, ekl kysele Arthur. Neboj. Taky e jo, ujistil ho Marvin. V nkolika vteinch jim vprava zmizela z o. Arthur se chvli uraen poflakoval kolem, pak ale usoudil, e vorvan hbitov nen koneckonc nejvhodnj msto k poflakovn. Marvin ho chvli zlobn pozoroval, nae se vypnul. Zafod rychle postupoval chodbou a snail se rostouc nervozitu maskovat rznm vykraovnm. Svtil kolem sebe baterkou. Stny pokrvaly tmav, na dotek studen kachlky. Tk vzduch zatuchle pchl. Vidte, co jsem kal? povzbuzoval sv spolenky. Neobydlen planeta. Magrathea..., a rzoval dl

45

pnou a odrolenm zdivem, pod nm se ztrcela kachlkov podlaha. Trillian to pipomnlo londnskou podzemku, pestoe nebvala zanedn tak systematicky. Msty se kachlky na zdi stdaly s mozaikami - jednoduchmi hranatmi pestrobarevnmi obrazci. Trillian se zastavila a zaala jeden z nich studovat, ale nepodailo se j v nm najt dn smysl. Hej, Zafode, zavolala, m tuen, co tyhle zvltn symboly znamenaj? Asi to budou prost jenom njak zvltn symboly, utrousil Zafod. Ani se neohldl. Trillian pokrila rameny a vykroila za nm. V jedn i druh stn obas objevili dvee vedouc do malch komrek. Jak Ford zjistil, byly napchovny rozbitmi soustkami k potam. Zathl Zafoda dovnit a Trillian vela za nimi. Koukni, zaal, ty mysl, e tohle je Magrathea... Jo, opil Zafod. Slyeli jsme ten hlas, ne? Prima. Beru tedy jako fakt, e to je Magrathea - aspo prozatm. Cos nm ale nevysvtlil, je, jak jsi ji u vech ernch dr objevil. Nenaels ji pece v hvzdnm atlasu. Bdnm. Ve vldnch archvech. Detektivn prce. Pr dobrch odhad. pln prost. A pak jsi ajznul Srdce ze zlata, abys ji mohl hledat? ajznul, abych mohl hledat spoustu vc. Spoustu vc? asl Ford upmn. Co teba? Nevm! Coe? Nevm, co hledm. Jak to? Protoe... protoe... mon proto, e kdybych to vdl, tak bych to zase nebyl schopen hledat. Ty se fakt blzen. Ani tuhle monost zatm nemu vylouit, ekl Zafod tie. Vm o sob jen tolik, kolik je moje mysl schopna zjistit ve svm momentlnm stavu. A ten rozhodn nen dobr. Dlouho mleli. Ford pozoroval Zafoda s rostoucmi obavami. Posly, kamarde, zaal konen, jestli chce... Ne, pokej..., peruil ho Zafod. Nco ti povm. J prost vtinou na vechno kalu. Napadne m nco udlat, eknu si pro ne, a udlm to. pln jednoduch. Rozhodnu se ukrst tuhle lo. Rozhodnu se najt Magratheu, a zas se mi to povede. Vdycky vymyslm, jak to udlat co nejlp, to jo, ale vdycky to funguje. Je to asi jako mt galaktick sporoiro, ze kterho pod vybr, pestoe nic neukld. No a kdy se pak zastavm a zamyslm se - pro jsem to jen chtl udlat? Jak jsem vlastn piel na to, jak to mm udlat? - vdycky se mi stran chce pestat na to myslet. Jako napklad te. Stoj m dost pemhn o tom mluvit. Zafod se na chvli odmlel. Zavldlo krtk ticho. Pak se zamrail a pokraoval: Zrovna dneska v noci jsem o tom zase pemlel. O tom, e jist st mho mozku prost nepracuje, jak by mla. Pak m napadlo, e to vypad, jako by nkdo bez mho vdom pouval mho mozku, aby si jm vymlel dobr npady. Kdy jsem dal tohle dohromady, doel jsem k zvru, e si nkdo pro tenhle el st mho mozku zablokoval, co je dvod, pro ji nemu pouvat. Zajmalo m, jestli se to d njak ovit. Udlal jsem si encefalogram. Vechny zkladn testy na obou hlavch - vechny testy, kter jsem musel podstoupit pod kontrolou vldnch zdravotnk, aby mohla bt schvlena moje nominace na prezidenta. Testy neukzaly nic. Alespo nic neoekvanho. Prokzaly, e jsem chytr, mm znanou pedstavivost, dle e jsem nezodpovdn, nedvryhodn a extrovertn. Nic, co bys neuhodl. dn anomlie. A tak jsem zaal vymlet dal testy. ist nhodn. Nic. Pak jsem dokonce zkusil piloit vsledky z jedn hlavy na vsledky z druh hlavy a pozorovat je proti svtlu. Pod nic. Nakonec jsem z toho zblbnul, protoe jsem se rozhodl, nechat to plavat prost jako zchvat paranoie. Posledn, co jsem jet udlal, ne jsem to definitivn zabalil, bylo, e jsem vzal vsledky poloen pes sebe a podval se na n pes zelen filtr. Vzpomn, e jsem byl u jako mal kluk povriv na zelenou barvu? Touil jsem stt se pilotem u przkumnk trhu. Ford pikvl. A taky, e to tam bylo. Jasn jak facka. Sekce uprosted obou mozk, kter mly spojen jen mezi sebou a nim jinm okolo. Njak hajzl mi vyplil vechny synapse a elektronicky traumatizoval ob izolovan sti malho mozku. Ford zden zral. Trillian zbledla. To ti nkdo udlal? eptl Ford. Jo. M tuen kdo a pro? Pro mu jen hdat. Ale zato vm, kdo byl ten hajzl. Ty to v? A jaks na to piel? Protoe vyplil sv inicily do zniench synaps. Schvln, abych je vidl.

46

Ford s hrzou zral na Zafoda a mrz mu bhal po zdech. Inicily? Vyplen do tvho mozku? Jo. A jak inicily, proboha? Zafod na nho mlky pohldl, pak odvrtil zrak. Z. B., ekl tie. V tom okamiku se za nimi s rachotem zabouchly ocelov padac dvee a do komory zaal vnikat plyn. Nkdy ti o tom budu povdat, rozkuckal se Zafod a pak vichni ti ztratili vdom.

======================================================================== 21. kapitola Venku, na povrchu Magrathey, se mrzut poflakoval Arthur. Ford mu pedvdav zanechal svj vtisk Stopaova prvodce po Galaxii, aby si ml m krtit dlouhou chvli. Stiskl namtkou nkolik knoflk. Stopav prvodce po Galaxii je kniha velmi nevyrovnan kvality. Obsahuje adu hluchch mst, je ovem autorm kdysi pipadala jako skvl npady. Na jedno z nich te Arthur narazil. Je to vylen dajnch zitk jakhosi Vta Vjagiga, mladikho nenpadnho studentka Maximegalonsk university. Studoval s vbornm prospchem starodvnou filologii, transforman etiku a vlnovou harmonickou teorii koncepce djin. Jednou, po noci strven pitm Pangalaktickch megacloumk se Zafodem Bblbroxem, ho nhle zaalo trpit pomylen, co se stalo se vemi tmi propisovakami, kter si v poslednch letech koupil. Bdn bylo nron a trvalo dlouho. Bhem t doby Vt Vjagig navtvil vechny hlavn oblasti niku propisovaek po cel Galaxii. Nakonec piel s kurizn teori, kter svho asu nadchla veejnost. Podle n existuje kdesi v kosmu, vedle planet obydlench humanoidy, reptiloidy, ryboidy, chodcmi stromoidy a superinteligentnmi odstny modr barvy, tak planeta patc vhradn propisovakovitm formm ivota. A prv na tuto planetu putuj vechny ztracen propisovaky. Nepozorovan proklouznou ervmi drami ve vesmru do svta, kde, jak dobe vd, si budou moct uvat ndhern propisovakovitho ivotnho stylu, odpovdajcho vysoce propisovakovitm stimulm, a vbec mt to, co propisovaky povauj za zlat asy. To vecko bylo moc prima a nramn legrace, ovem jen do t doby, ne Vt Vjagig z nieho nic prohlsil, e tu planetu nael a e tam dokonce pracoval jako ofr v rodin lacinch zelench zacvakvacch propisek. Nae ho pochopiteln sbalili a dali pod zmek, kde se mu podailo napsat knihu, a skonil v daovm exilu, co je osud, kter obvykle potk ty, kdo si nedaj ct a dlaj ze sebe pitomce na veejnosti. Kdy na souadnice, jak dajn mla mt Vjagigova planeta, piletla jednoho dne vprava, objevila jen mal asteroid obvan samotskm ddkem, kter neustle prohlaoval, e nic nen pravda, co se poslze ukzalo jako liv tvrzen. Jedin nejasnosti, kter nicmn jet zstvaj, se tkaj onch zhadnch edesti tisc altairskch dolar, vyplcench kadoron na Vjagigovo bankovn konto v Brantisvoganu, a potom tak Zafodova kvetoucho keftu s ojetmi propisovakami. Arthur doetl pas a odloil knihu. pln neten robot dl sedl tam, kam ho posadili. Arthur vstal a vydal se k vrcholku krteru. Potom jej obeel kolem dokola. Sledoval majesttn zpad dvou slunc za Magratheou. Pak se vrtil a vzbudil robota, protoe pod lep bavit se maniodepresivnm robotem ne vbec s nikm. Pichz noc, ekl mu. Podvej, robote, hvzdy vychzej. Uvnit temnho mrana je vidt jen mlo hvzd a jen slab, ale k vidn pece byly. Robot na n poslun pohldl a odvrtil se. J vm. Dsn, co? Ale ten zpad slunce! Ani v nejdivoejch snech jsem nevidl nic takovho... dv slunce! Jako ohniv hory vypaujc se do vesmru. Vidl jsem to, ekl chmurn Marvin. Je to vechno na draka. Doma jsme mvali jen jedin slunce, posteskl si Arthur. Pochzm toti z planety zvan Zem. Vm, odbyl ho Marvin. Pod o tom mluv. Zn to hrozn. Kdepak, bylo tam krsn. Njak oceny?

47

Ano... Ohromn vlnc se modr oceny..., vzdychl Arthur. Nesnm oceny. Povz mi..., vychz dobe s roboty? zajmal se Arthur. Nenvidm je, odsekl Marvin a dodal: Nkam jde? Arthur u to nemohl vydret. Znovu se zvedl. Pjdu se asi jet trochu projt, ekl. Nevytm ti to, ekl s povzdechem Marvin a napotal pt set devadest sedm miliard ovc ne o vteinu pozdji usnul. Arthur se poplcval dlanmi ve snaze zvit pracovn morlku krevnho obhu. Plahoil se zpt pes val krteru. dk atmosfra a neptomnost msce zpsobovaly, e noc padala rychle. Bylo u hodn tma, a zejm proto narazil Arthur do kmeta, dv ne ho uvidl.

======================================================================== 22. kapitola Stl zdy k Arthurovi a pozoroval, jak posledn odlesky svtla miz v temnotch za obzorem. Byl vysok, na sob prost, ed roucho. Kdy se otoil, ukazoval pohublou, distingovanou tv, ustaranou, ale nikoli nelaskavou. Tv banke, jemu byste s radost svili sv konto. Zatm se vak neotoil, dokonce ani nereagoval na Arthurovo pekvapen kviknut. Konen zmizely i posledn slunen paprsky. Mu se otoil. Jeho tv byla stle odkudsi osvtlen, a kdy Arthur zaptral po zdroji svtla, spatil o nkolik krok dl mal plavidlo - nejsp vznedlo, jak odhadl. Kolem nj se rozlvala kalu bledho svitu. Mu pohldl na Arthura. Smutn, zdlo se. Vybrali jste si k nvtv na mrtv planety studenou noc, ekl. Kdo... kdo jste? vyblekotal Arthur. Mu odvrtil oi. Zdlo se, e po jeho tvi opt pebhl vraz smutku. Jmno nen dleit, ekl. O nem pemlel. Aspo to tak vypadalo. Domnval se zejm, e konverzace se nesm uspchat. Arthura to uvdlo do rozpak. J... ehm... vy jste m ale vylekal..., zaal neikovn. Mu na nj pohldl a mrn zdvihl obo. Hmm? otzal se. e jste m vylekal. Neznepokojujte se. Neublm vm. Arthur se na nj zamrail. Ale stleli jste na ns! Ty rakety pece... Mu zral do hlubin krteru. Slab ze z Marvinovch o vrhala sotva patrn rud stny na ohromnou vorvan mrinu. Mu se ironicky pousml. Automatick systm, vysvtloval s mrnm povzdechem. Archaick potae v trobch planety odtikvaj temn tiscilet... as dolh na jejich zapren databanky... Zejm jim obas pesko, a tak vystel, jen aby poruily tu zoufalou monotnnost. Vn pohldl na Arthura a dodal: Jsem toti velk pvrenec vdy. Aha... ehm... fakt? koktal Arthur. Muovo podivn, a laskav chovn ho vyvdlo z mry. Jist, potvrdil mu a klidn zmlkl. Aha... ehm..., zajkal se Arthur. Pipadal si jako lovk pchajc cizolostv, nhle pekvapen pchodem milina manela, kter se vak jenom pevlkne kalhoty, prohod nkolik nezvaznch poznmek o poas a zase odejde. Vypadte nesvj, vyjdil mu zdvoilou ast. Ehm, ani ne... toti vlastn ano. My jsme jaksi neekali, e tu vbec nkoho najdeme. Domnvali jsme se, e jste vichni mrtv, nebo co... Mrtv? podivil se mu. Probh, jen to ne! Jenom jsme spali. Spali? opakoval Arthur nevcn. Ano, po dobu hospodsk krize. Kmeta zjevn nezajmalo, jestli pozeman rozum jedinmu slovu z toho veho, a tak ho Arthur musel znovu pobdnout k ei: Ehm... hospodsk krize? Ped pti miliny let se galaktick ekonomika zhroutila, a vzhledem k tomu, e planety stavn na zakzku jsou nco jako luxusn zbo, tak...

48

Odmlel se a pohldl na Arthura. Vte o tom, e stavme planety? zeptal se vn. Ehm... ano, koktal Arthur, domnval jsem se jaksi... Fascinujc prce, pokraoval staec a do vrazu se mu vkradla nostalgie. Nejradi jsem dlal pobe. Jak j si uil, kdy jsem dlval fjordy..., ale k vci, snail se znovu navzat nit. Pila hospodsk krize, a tak jsme si ekli, e nm uet spoustu nepjemnost, kdy ji jednodue prospme, a naprogramovali jsme potae, aby ns oivily, a bude po krizi. Kmet potlail slab zvnut a pokraoval: Potae jsme napojili na ukazatele cen na galaktick burze, aby ns oivily, a vichni pebuduj ekonomiku natolik, aby si nae pomrn drah sluby mohli dovolit. Arthur, stl ten burzovnch zprv v Guardianu, byl do hloubi due otesen. To bylo od vs ale hodn okliv, nemyslte? Vn? podivil se mu mrumilovn. Nedivte se, jsem trochu mimo obraz. Ukzal smrem do krteru. To je v robot? Ne, ozval se od krteru slab kovov hlsek, jsem svj vlastn. Pokud se mu vbec d kat robot, brblal Arthur. Je to sp automat na patnou nladu. Zavolejte ho. Arthur pekvapen zaznamenal nhl rozhodn tn v muov hlasu. Zavolal na Marvina, kter se zaal krbat do svahu a pitom pedvdl, jak pajd, co samozejm nebylo pravda. Vlastn ho radi nechte tady, ekl kmet. Muste jt se mnou. Budou se dt velk vci. Obrtil se ke svmu plavidlu, je se k nim tie blilo tmou, pestoe nedostalo dn viditeln pokyn. Arthur shlel na Marvina, kter te dlal stejn divadlo, kdy se namhav otoil a plahoil se zptky do krteru, a bruel si po cest zakysl bezvznamnosti. Tak pojte, volal kmet. Pojte, nebo vm to pijde draho. Draho? divil se Arthur. A co? Jak se jmenujete, love? Dent. Arthur Dent. Draho jako drah zesnul Dentarthurdent, ekl kmet psn. To m bt nco jako vhruka, aby bylo jasno. V jeho starch unavench och se znovu objevil nostalgick vraz. Nikdy jsem moc neuml vyhroovat, ale tvrdili mi, e to obas ohromn inkuje. Arthur na nj jen mrkal. To je ale zvltn lovk, mumlal si pro sebe. Pardon, co jste kal? optal se kmet. Nic, nic, promite, topil se Arthur v rozpacch. Tak dobe, kam mme nameno? Do mho aeroauta, odpovdl mu a pokynul Arthurovi, aby nastoupil do plavidla, kter neslyn pistlo vedle nich. Poletme hluboko do trob planety, kde prv procit n nrod po pti milinech let spnku. Magrathea se probouz. Kdy Arthur usedal vedle starho mue, proti sv vli se zachvl. Podivn udlosti, stejn jako nehlun pohyb plavidla plujcho non oblohou, ho hluboce znepokojily. Pohldl na kmeta, jeho tv osvtlovala slab ze svtlek na pstrojov desce. Promite, oslovil ho, jen tak mimochodem, jak se jmenujete? Jak se jmenuju? opakoval staec a do tve se mu vrtil odtait smutek. Na chvli se odmlel. Pak ekl: Jmenuju se... Slartibartfast. Arthur se mlem zadusil. Prosm? vyprskl. Slartibartfast, opakoval mu tie. Slartibartfast? Kmet na nj vn pohldl. kal jsem pece, e jmno nen dleit. Aeroauto tie plulo noc.

======================================================================== 23. kapitola Vichni dvno vme jednu dleitou vc: skoro nic nen takov, jak se to jev. Tak napklad na planet Zemi se lovk vdycky domnval, e je inteligentnj ne delfn, protoe toho tolik dokzal (kolo, New York, vlky atd.), kdeto delfni odjakiva nedlali nic jinho, ne se mrskali ve vod a ili si jako prasata v it. A naopak -

49

delfni byli odevdy pesvden, e jsou daleko inteligentnj ne lovk, a to z pesn stejnch dvod. Zvltn je, e delfni u del dobu vdli o zkze hrozc planet Zemi. Podnikli adu pokus, aby upozornili lidstvo na nebezpe, vtina jejich pokus o komunikaci byla vak myln vykldna jako legran snaha uchat do fotbalovch m nebo pitnm vymhat pamlsky. A tak to delfni nakonec vzdali a krtce ped pchodem Vogon opustili vlastnmi silami Zemi. Posledn sdlen delfn lidem bylo myln chpno jako mimodn dokonal pokus o dvojit salto vzad skrz kruh, doprovzen psknm Praporce s hvzdami a pruhy. Ve skutenosti vak zprva znla: Sbohem a dk za vechny ryby. Na planet existoval vlastn jen jeden biologick druh inteligentnj ne delfni. Jeho pslunci trvili spousty asu v laboratoch bhnm v kolech a provdnm neuviteln elegantnch a vtipnch pokus na lovku. Skutenost, e lovk tyto vztahy chpal zase naprosto chybn, pesn zapadala do pln tchto bytost.

======================================================================== 24. kapitola Aeroauto se tie vznelo chladnou tmou, jedin zoufale osaml chab svtlko v hlubok magrathejsk noci. Uhnlo svin. Zdlo se, e Arthurv spolenk je zcela pohrouen do svch mylenek, a kdy se Arthur nkolikrt pokouel navzat konverzaci, kmet se jen zeptal, zda nco nepotebuje, a vc se nebavil. Arthur se snail odhadnout rychlost letu, ale tma venku byla neproniknuteln, take neml dn zchytn body. Pohyb byl tak plynul a neznateln, a mu pipadalo, e se vlastn ani nepohybuj. Pak se v dlce objevilo jin svtlko. Bhem pouhch nkolika vtein vzrostlo do takov velikosti, e si Arthur uvdomil, jak obrovskou rychlost se bl. Snail se zahldnout, jak plavidlo by to mohlo bt, ale a namhal oi sebevc, nedokzal rozeznat dn urit tvar. Nhle vyjekl zdenm, protoe aeroauto se prudce propadlo a zaalo klesat, take katastrofa byla nevyhnuteln. Relativn rychlost byla pmo neuviteln. Arthur ml sotva as nabrat dech, a u bylo po vem. Dal dojem byl jen neskuten matn stbrn psvit, jen ho zdnliv obklopoval. Ohldl se a spatil temn bod rychle mizejc v dlce. Trvalo nkolik vtein, ne pochopil: vltli do tunelu v podzem. Obrovsk rychlost byla jen jejich vlastn relativn rychlost vzhledem ke svtlu, jm zil nehybn otvor v zemi - st do tunelu. Nadskuten stbrn psvit vydvala kruhov ze tunelu, kterm se te tili rychlost nkolika set kilometr v hodin. V hrze zavel oi. Po jist dob, jej dlku se ani nepokouel odhadnout, uctil mrn zpomalen a o chvli pozdji zaznamenal, e zvolna a klouzav zastavuj. Otevel oi. Byli stle jet obklopeni stbrnm psvitem a propltali se msi, co vypadalo jako bludit kiujcch se tunel. Nakonec zastavili v men komoe se zakivenmi ocelovmi stnami. stilo tu jet nkolik dalch tunel a na vzdlenm konci komory Arthur uvidl ohromn kruh matnho, ale drdivho svtla. Drdiv na nm bylo, jak si zahrvalo s oima. Nedaly se na n zaostit a nedalo se ani rozeznat, jak je daleko. Arthur zcela nesprvn odhadl, e by mohlo bt ultrafialov. Slartibartfast te hledl na Arthura vnma starma oima. Pozemane, oslovil ho, jsme hluboko v srdci Magrathey. Jak vte, e jsem pozeman? vyjevil se Arthur. To ti bude brzy jasn, ujistil ho staec mrn a s jistou pochybnost v hlase dodal: Nebo aspo jasnj ne v tuto chvli. Po chvli pokraoval: Musm t upozornit, e prostor, do kterho te vstoupme, v pravm slova smyslu neexistuje uvnit na planety. Je trochu moc... velk. Vstoupme branou do rozshlho traktu hyperprostoru. Mohlo by t to znepokojit. Arthur nervzn pokalval. Slartibartfast stiskl jaksi knoflk. Arthura pli neuklidnilo, kdy poznamenal: Vdycky m to k smrti vyds. Dr se pevn. Plavidlo vyrazilo pmo do svtelnho kruhu. Arthur si nhle iv pedstavil, jak asi vypad nekoneno. Jenome to nekoneno nebylo. Nekoneno je samo o sob fdn a nezajmav. Kdy se dvte do nonho nebe, dvte se pmo do nekonena - vzdlenosti jsou nezmiteln, a tud pozbvaj smyslu. Prostor, do nj te aeroauto vplulo, byl vechno mon, jen ne nekonen. Byl prost jenom tak straliv obrovsk, e poskytoval mnohem lep pedstavu nekonena ne nekoneno samo. Kdy se v zvratn rychlosti, kterou, jak vdl, te aeroauto zskalo, zvolna plhali volnm prostorem, Arthurovi se vechno pohupovalo a vilo ped oima. Vstupn brnu nechali daleko za sebou - bodnut pendlku v tpytiv stn.

50

Stna. Vzdorovala jakkoliv pedstavivosti - svdla ji a porela na cel e. Byla tak drtiv obrovit a strm, e jej vrchol, dno a strany zmizely v dohledu. ok ze zvrati mohl snadno bt smrteln. Stna se zdla dokonale rovn. Jen nejdokonalej laserov mc zazen by mohlo zaznamenat, e nejen stoupala, zdnliv do nekonena, zvratn padala zpt a vydouvala se do stran, ale tak se zakivovala. Setkvala se sama se sebou o tinct svtelnch vtein dl. Jinmi slovy, letli vnitkem dut koule o prmru pes pt milin kilometr, zaplaven nepedstavitelnm jasem. Tak tohle, ekl Slartibartfast, kdy se nepatrn teka aeroauta, letcho te trojnsobnou rychlost zvuku, sotva znateln sunula rozum paralyzujcm prostorem, je nae tovrna. Arthur zral kolem sebe v naden hrze. Ve vzdlenostech, je nebyl schopen ani odhadnout, vidl adu podivnch konstrukc, pvabn ornamenty z kovu a svtla, zaven kolem stn kulovch tvar, vznejcch se v prostoru. Tady vyrbme vtinu planet, vysvtloval Slartibartfast. To jako..., Arthur pracn hledal slova, chcete ct, e to rozjdte nanovo? Proboha jen to ne! zdsil se staec. Kdepak, Galaxie nen jet ani zdaleka dost bohat, aby ns mohla uivit. Byli jsme vyrueni ze spnku, jen abychom vyhotovili jednu mimodnou zakzku pro jist... velmi dobr zkaznky z jin dimenze. Mon e vs to bude zajmat... tamhle, v dlce ped nmi. Arthur sledoval kmetv ukazovek, a konen rozeznal vznejc se konstrukci. A skuten - jedin ze vech prozrazovala stopy njak innosti. Byl to ovem spe podprahov vjem, nedokzal by pesn ct, co se tu vlastn dje. Konstrukci prv prozil zblesk jasnho svtla a ukzal obrazce oste se rsujc na temn kouli uvnit. Obrazce, kter Arthur znal, zhruba nartnut strakat tvary, stejn povdom jako tvary slov, soust vbavy jeho mysli. Pr vtein omren, beze slova sedl, zatmco se obrazce mhaly jeho mysl a hledaly, kde by se usadily, aby mohly dvat smysl. st mozku mu kala, e moc dobe v, na se dv, a co ty obrazce znamenaj, kdeto jin st docela rozumn odmtala schvalovat podobn npady a vzdvala se odpovdnosti, pokud jde o jakkoliv dal pemlen v tomto smru. Dal zblesk svtla. Tentokrt nemohlo bt pochyb. Zem..., zaeptal Arthur. Zem slo dv, opravil ho vesele Slartibartfast. Dlme kopii podle pvodnch vkres. Pauza. Chcete snad ct..., Arthur mluvil pomalu a snail se ovldat, ... e jste kdysi... vyrobili Zemi? Ano, pisvdil Slartibartfast. Byl jste nkdy v... myslm, e se to jmenuje Norsko? Ne, nikdy. koda, zasnil se Slartibartfast. Byl to mj nvrh. Dostal jsem za nj cenu. Ndhern zvrsnn okraje. Vzalo m, kdy jsem slyel, e to vechno zniili. Vs to vzalo! Ano. Chyblo pt minut, a u by to tolik nevadilo. Otesn pehmat. Hm? uasl Arthur. Myi byly bez sebe vzteky. Myi byly bez sebe vzteky? Ano, pisvdil kmet pokojn. Jo, a zejm to dost namchlo i koky a psy a ptakopysky, ale... Jist, ale nelo to pece z jejich kapsy, ne? Helejte, uzavel Arthur, jestli vm to njak pome, tak j se na to vykalu a zblznm se rovnou, co vy na to? Na palub aeroauta zavldlo na chvli rozpait ticho. Pak se kmet trpliv pustil do vysvtlovn: Mil pozemane, planetu, na n jste ili, objednaly, zaplatily a provozovaly myi. Byla zniena pt minut ped tm, ne mohl bt dokonen projekt, kvli nmu byla vybudovna, a proto te musme postavit novou. Arthurovi z toho veho dolo jedin slovo. Myi? Nemohl vit svm um. Prv tak, pozemane. Pardon - mluvme oba o tch malch chlupatch zvtkch se srovou mni, co ped nimi ensk v situanch komedich z edestch let vyskakuj na stl? Slartibartfast si zdvoile odkalal. V, pozemane, nkdy je dost obtn pochopit tvj zpsob vyjadovn. Nezapomnej, e jsem pt

51

milin let spal v tto planet, a o tch situanch komedich, o nich hovo, nevm zhola nic. Tvorov, kterm ty k myi, nejsou tak docela tm, m se jev. Jsou to pouh vnlky hyperinteligentnch pandimenzionlnch bytost do na dimenze. A pokud jde o sr a pitn, to je jen zstrka. Kmet se odmlel, pak se astn zamrail a pokraoval: Bohuel na vs dlaly pokusy. Arthur se na vteinu zamyslel, potom vak vyjasnil tv. Kdepak, ekl. Te u chpu, jak k tomu nedorozumn asi dolo. Ve skutenosti to bylo naopak my jsme dlali pokusy na nich. Pouvalo se jich pi vzkumu chovn. Pavlov a spol. Dvaly se jim vemon testy, uily se zvonit na zvonek, probhat bluditm a tak. Studovala se na nich povaha procesu uen. Pozorovnm jejich chovn jsme se dozvdali spoustu vc o svm vlastnm chovn... Arthur rozpait umlkl. asn rafinovanost..., povzdychl Slartibartfast. lovk to mus obdivovat. Coe? nechpal Arthur. Lpe u svou skutenou podstatu nemohly zamaskovat. Ani vae mylen nemohly lpe nasmrovat. Nhle vbhnout do slep uliky v bluditi, snst nesprvn kousek sra, neekan chcpnout na myxomatzu kdy se to peliv promysl, je vsledn efekt obrovsk. Odmlel se, aby dodal dalm slovm vtho drazu. Jsou to toti, pozemane, skuten mimodn chytr hyperinteligentn pandimenzionln bytosti. Tv planeta a lidi na n tvoili matrici organickho potae, jemu zadali program trvajc deset milin let... Povm ti celou historii, ale zabere to dost asu. V posledn dob nejsem zrovna v asov tsni, ekl Arthur chab.

======================================================================== 25. kapitola ivot pin spousty problm. Mezi nejpopulrnj pat otzky: Pro se lid rod? Pro umraj? A pro tou trvit vtinu asu mezi tm s digitlnmi hodinkami na ruce? Ped mnoha a mnoha miliny let jistou rasu hyperinteligentnch pandimenzionlnch bytost (jejich fyzick podoba v jejich vlastnm pandimenzionlnm vesmru se pli neli od na) zaalo natolik otravovat neustl handrkovn o smysl ivota, kter je zdrovalo od jejich oblben zbavy, Krobinskho ultrakriketu (zvltn hra, v jejm prbhu je nutno mimo jin neekan bez jakhokoliv zjevnho dvodu nkoho pratit a pak vzt do zajech), a se rozhodli, e se pust do zkladnch problm ivota, vesmru a vbec a vye je jednou provdy. Sestrojili tedy superpota tak asn inteligentn, e jet ped zapojenm databank zaal tez Myslm, tedy jsem, a ne ho staili vypnout, vydedukoval jet existenci rovho nkypu a dan ze mzdy. Byl velk asi jako men msto. Hlavn ovldac panel umstili do adovny navren zvl pro tento el, na mohutn psac stl z nejkvalitnjho ultramahagonu, potaen luxusn ultraervenou k. Zazen doplovaly nkladn, le diskrtn tmav koberce, exotick rostliny v kvtinch a vkusn rytiny pednch programtor a jejich rodin, ve v hojn me. Prostorn okna poskytovala vyhldku na hlavn nmst lemovan stromoadm. V den uveden do chodu, zvan Den Velkho Cvaku pijeli dva stzliv obleen programtoi s diplomatkami. Do adovny je uvedli velmi diskrtn. Uvdomovali si, e dnes budou reprezentovat celou svou rasu v okamiku jejho nejvtho triumfu. Ponali si vak klidn a tie, pokorn usedli k psacmu stolu, oteveli kufky a vyali die vzan v ki. Jmenovali se Lankvil a Fuk. Chvli sedli a uctiv mleli. Pak si vymnili vznamn pohled, nae se Lankvil naklonil a dotkl se malho ernho tlatka. Sotva slyiteln bzukot ohlsil, e ob pota b na pln aktivn reim. Po krtk pauze k nim promluvil zvunm, hlubokm hlasem: Jak zn onen velk kol, pro nj jsem j, Hlubina mylen, druh nejvt pota Vehomra asu a prostoru byl povoln v existenci? Lankvil a Fuk na sebe pekvapen pohldli. Tvm kolem, potai..., zaal Fuk. Ne, pokat, tady nco nehraje, vpadl mu ustaran do ei Lankvil. Navrhli jsme ho pece jako nejvt pota vech dob, a rozhodn se nemnme spokojit s druhm nejvtm. Hlubino mylen, obrtil se k potai, copak nejsi tm, co jsme navrhli, toti nejvtm a nejdokonalejm potaem vech dob? U jsem ekl, e jsem druh nejvt, a taky e jsem, pronesl zvun Hlubina mylen. Programtoi si vymnili ustaran pohled. Lankvil si odkalal.

52

To bude asi njak mlka, ekl. Co nejsi vt pota ne Gargantuovsk gigamozkovna z Maximegalonu, kter doke spotat atomy kterkoliv hvzdy za pouhou milisekundu? Gargantuovsk gigamozkovna? opil Hlubina mylen s neskrvavm pohrdnm. O tom poitadle mi nehovo! A co nejsi lep analyztor, nalhal zase Fuk, ne Guglplexsk hvzdn myslivna ze Sedm galaxie svtla a geniality, kter doke spotat drhu kad jednotliv steky prachu v prbhu ptitdenn psen boue na Dangrabdu Beta? Ptitdenn psen boue? ekl Hlubina mylen zvysoka. A to se pt m, kter meditoval o vektorech atom pi samotnm Velkm tesku? Jdii mi s takovmi koly pro kapesn kalkulaku! Programtoi chvli rozpait mleli. Pak se Lankvil znovu pedklonil a oslovil pota: Ale co nejsi beltj diskutr ne Ob hyperlalon neutronov vevd z Ciceroniku 12, zvan Magick a nenavn? Ob hyperlalon neutronov vevd by vymluvil i tele z arktursk megajalovice, zadunl Hlubina mylen, ale j bych z toho telete potom vymmil zky. V em tedy spov problm? otzal se Fuk. dn problm tu nen, zahlaholil Hlubina mylen majesttn. Prost jsem druh nejvt pota Vekerenstva asu a prostoru. Ale pro druh? dorel Lankvil. Pro pod k, e jsi druh? Nemysl pece Multikorov fintotronn Miller-Titn? Nebo snad Dumamatik? Nebo... Na ovldacm panelu zazila pohrdav svtlka. Tmhle kybernetickm blbekm nehodlm vnovat ani zlomek kapacitn jednotky! zaburcel. Nemluvm o nikom jinm ne o potai, kter pijde po m! Fuk u ztrcel trplivost. Pooupl svj di stranou a zabruel: Snad by to lo bez toho mesistv. Vy nevte nic o tom, co pijde, hovoil Hlubina mylen. Ale j ve svm plodnm obvodov doku usmrnit nekonen deltaproudy budouc pravdpodobnosti, a proto vm, e jednoho dne mus pijt pota, jeho pouh zkladn parametry nejsem hoden spotat, pece vak bude nakonec mm osudem ho navrhnout. Fuk ztka povzdechl a pohldl na Lankvila. Nemohli bychom toho nechat a pejt k na otzce? Lankvil mu naznail, aby byl zticha. O jakm potai to mluv? zeptal se. Pro tuto chvli vm vc neeknu, pravil Hlubina mylen. Radji se m ptejte na to, co mohu zvldnout. Mluvte. Programtoi svorn pokrili rameny. Fuk u se uklidnil. Hlubino mylen, velk potai, zaal znovu. kol, pro nj jsme t zkonstruovali, je tento: Chceme, abys nm sdlil..., udlal efektn pauzu, ... odpov! Odpov? podivil se mrn Hlubina mylen. A co vs zajm? ivot! ekl drazn Fuk. Vesmr! dodal Lankvil. A vbec! zvolali dvojhlasn. Hlubina mylen chvli uvaoval. Pkn makaka, ekl nakonec. Doke to? Dal odmlka. Ano, ozvalo se konen. Doku. Take odpov existuje? Fuk vzruenm sotva dchal. Jednoduch odpov? doplnil Lankvil. Ano, pravil Hlubina mylen. ivot, vesmr a vbec. Odpov na to je. Ale... budu si to muset trochu promyslet. Vnost chvle vak naruil nhl kravl - dvee se rozltly a dovnit vtrhli dva rozzuen mui v hrubch, vybledle modrch tunikch pepsanch opasky v barvch Cruxwansk univerzity. Intelektuln posluhovae, kte se jim snaili zabrnit ve vstupu, prost odhodili stranou. dme piputn! zaval mlad z nich a utdil hezk mladink sekretce rnu na ohryzek. Pece ns z toho nemete vyoupnout! hulkal star a vystril mladho programtora za dvee. dme, abyste ns nemohli vyoupnout! vykikoval opt mlad, pestoe byl bezpen uvnit a nikdo se ho u vyhodit nepokouel. Kdo jste? povstal rozzloben Lankvil. Co chcete? J jsem Majikthise! oznmil star mu. A j dm, abych byl Vrmfondl! halasil mlad.

53

Majikthise se obrtil na Vrmfondla. To je v podku, vysvtloval zlostn, o to dat nemus. Sprvn, houkl Vrmfondl a pratil do nejbliho stolu. J jsem Vrmfondl, a to nen poadavek, ale prost fakt. Chceme jasn fakta! Ale ne, zajeel Majikthise podrdn. To je pesn to, co nechceme! Vrmfondl jednm dechem zahulkal: Nechceme jasn fakta! Chceme naprost nedostatek jasnch fakt! A j dm, e jsem anebo teba nejsem Vrmfondl! Ale kdo ksakru vbec jste? rozzloben Fuk rovn zvil hlas. Filozofov, oznmil Majikthise. Anebo taky nemusme bt, zahrozil Vrmfondl na programtory. Ale jo, ujioval Majikthise. Jsme tu docela urit za Spojen odborov svazy filozof, mudrc, osvcenc a jinch myslcch osob a dme, abyste tuhle mainu vypli, a to hned! V em je problm? zeptal se Lankvil. Hned ti povm, v em je problm, kmo, opil Majikthise. Vymezen, v tom je problm! dme, aby vymezen problm bt mohlo, nebo taky nemuselo, zavetl Vrmfondl. Jen pkn nechte ty svoje mainy stat a nsobit, durdil se Majikthise, a o vn pravdy se postarme my! Jen se podvej do zkonku, kmo. Podle zkona je hledn Konen pravdy nezcizitelnou vsadou pracujcch v oboru mylen. A te ji najednou k pitom maina jednodue najde, a my budeme na dlab, co? M pak vbec smysl vysedvat po nocch a handrkovat se, zda Bh je anebo teba taky nen, kdy tahle zatracen maina ti hned rno d jeho telefonn slo? Sprvn, hulkal Vrmfondl. dme pesn vymezen oblast pochyb a nejistot! Tu mstnost zadunl hromov hlas: Mohu k tomu taky nco poznamenat? otzal se Hlubina mylen. Budeme stvkovat! vetl Vrmfondl. Sprvn! souhlasil Majikthise. Budete mt na krku generln stvku filozof! Hladina umu v mstnosti se prudce zvila, nebo nkolik pomocnch basovch reproduktor zabudovanch ve vkusn vyezvanch a moench lakovanch sknch, se zapnulo, aby dodaly Hlubinovu hlasu vt prraznosti. Chci ct jen tohle, zahml pota. M obvody jsou u neodvolateln nastaveny, aby vypotaly odpov na zkladn otzku ivota, vesmru a vbec..., odmlel se, spokojen, e ho te vichni napjat poslouchaj, nae pokraoval o nco tieji: Ale bude mi to chvilku trvat, ne tenhle program sjedu. Fuk netrpliv pohldl na hodinky. Jak dlouho? zeptal se. Sedm a pl milinu let, odpovdl Hlubina mylen. Lankvil a Fuk na sebe zamikali. Sedm a pl milinu let...! zvolali dvojhlasn. Ano, pronesl Hlubina mylen. kal jsem pece, e si to budu muset promyslet. A ekl bych, e takovhle program zsk ohromnou publicitu, take filozofie jako obor bude rzem znan populrn. Vichni te budou spekulovat, jakou odpov asi nakonec dm, a kdo jin by si ml monopolizovat trh v thle sfe, ne prv vy? Pokud dokete dostaten vniv nesouhlasit jedni s druhmi a vzjemn na sebe kydat pnu v tisku a pokud budete mt chytr manaery, mete z toho tit a do smrti. Co vy na to? Oba filozofov na nj zstali civt. Do prken vohrady, vypadlo konen z Majikthise. Tomu km mylen. Hele, Vrmfondle, pro ns tyhle vci nikdy nenapadnou? Vim j, pitl ustraen Vrmfondl. Asi mme petrnovan mozky, Majikthise. Tak pravive, udlali elem vzad a vypochodovali ze dve vstc ivotnmu stylu, o jakm se jim nikdy nesnilo.

======================================================================== 26. kapitola Nesmrn poun, to ano, ekl Arthur, kdy se Slartibartfast dostal v len a sem. Ale pod jet nechpu, co s tm m co dlat Zem, myi atakdl. To byla jenom polovina cel historie, pozemane, pravil staec. Pokud t zajm, co se stalo o sedm a pl milinu let pozdji, v den Velk odpovdi, rd bych t pozval do sv pracovny, abys mohl ony udlosti zat na naich senzofilmovch zznamech. Pokud se ovem nerozhodne pro krtkou prochzku po povrchu Nov Zem. Bohuel nen zdaleka hotov - jet jsme ani nezapustili do zemsk kry uml dinosau kostry, a to nm jet chyb Tetihory a tvrtohory, a potom...

54

Ne, dky, brnil se Arthur, jaksi by to nebylo ono. To asi ne, uznal Slartibartfast a obrtil aeroauto zpt k duchamorn stn.

======================================================================== 27. kapitola V Slartibartfastov pracovn vldl chaos. Vypadalo to tam asi jako v mstsk knihovn tsn po vbuchu. Kdy vchzeli, kmet se zamrail. Stran m to mrz, omlouval se, ale v jednom z naich pota udrujcch ivotn funkce vybouchla dioda. Kdy jsme se pokoueli oivit uklzeky, zjistili jsme, e jsou u skoro ticet tisc let mrtv. Jenom bych rd vdl, kdo odklid jejich mrtvoly. Jestli chce, sedni si teba tamhle, a j t zapnu. Nabdl Arthurovi idli, kter vypadala jako vyroben z hrudnho koe stegosaura. Je vyrobena z hrudnho koe stegosaura, vysvtloval kmet, piem trachal po mstnosti a lovil cosi pod hroziv vratkmi hromadami papr a rsovacho nin. Tady, ekl konen. Tohle si podr. Podal Arthurovi dva drty s odizolovanmi konci. Ve chvli, kdy se jich dotkl, njak ptk proltl pmo skrz nj. Visel ve vzduchu a byl sm sob naprosto neviditeln. Pod sebou vidl pvabn nmst lemovan stromoadm. Vude kolem stly bl betonov domy vznosn konstrukce, ale o nco hor trvanlivosti, nebo mnoh z nich byly popraskan a flekat od det. Natst zrovna svtilo slunce a erstv vtk zlehka tanil stromoadm. Podivn pocit, e vechny budovy tie bzu, byl zpsoben snad jen tm, e nmst i pilehl ulice byly pecpny radostn vzruenmi lidmi. Nkde hrla kapela, pestr vlajky se tepetaly ve vtru a ve vzduchu se vznela karnevalov nlada. Arthur poctil zvltn osamlost - visel tu nad tm vm, a neml nic, dokonce ani tlo. Ne vak o tom mohl zat uvaovat, zaznl nmstm hlas, kter upoutal veobecnou pozornost. Ped budovou, je na prvn pohled dominovala nmst, na pdiu potaenm ltkou jsav barvy, stl jaksi mu a hovoil do mikrofonu k zstupu: lide, vykvajc ve stnu Hlubiny mylen! zvolal. Ctn potomci Vrmfondla a Majikthise, nejvtch a skuten doopravdy nejzajmavjch Pundit, jak kdy vesmr znal..., as ekn je u konce! Dav propukl v bouliv jsot. Ve vzduchu se vznely vlajky, tepetalky a konfety a vude se ozval pskot. U ulice vypadaly sp jako stonoky lec na zdech a zuiv mvajc nokami ve vzduchu. Sedm a pl milinu let ekala nae rasa na tento Velk den, od nj si slibujeme to sprvn Osvcen! vyvolval jsav enk. Den Odpovdi! Vzruen dav odpovdl nemn jsavm hur. U nikdy, vykikoval mu, u nikdy se rno neprobudme, abychom si kladli otzku Kdo vlastn jsem? Jak smysl m mj ivot? A bude z kosmickho hlediska skuten vadit, kdy nevstanu a nepjdu do prce? Nebo dnes jednou provdy zvme prostou a jednoduchou odpov na vechny tyto paliv problmy ivota, vesmru a vbec! Dav opt propukl v naden a Arthur zjistil, e se zvolna sn k jednomu z velkch majesttnch oken v budov za pdiem, z nho mu enil k davu. Na okamik se ho zmocnila panika, protoe letl pmo proti oknu. O vteinu pozdji se vak uklidnil proletl sklem, ani se ho dotkl. Nikdo z ptomnch se vak nepozastavil nad jeho podivnm pchodem, co vzhledem k tomu, e tam nebyl, nijak nepekvapuje. Zanal chpat, e cel zitek nen nic ne pehrvka zznamu, proti nmu je ovem estistop sedmdestka pouhou hrakou. Mstnost do znan mry odpovdala Slartibartfastovu popisu. Celch sedm a pl milinu let ji dobe udrovali a skoro kadch sto let se tu i pravideln uklzelo. Ultramahagonov stl ml ohlazen rohy i koberec trochu vybledl, mohutn terminl potae vak trnil v cel sv svtlkujc ndhee na desce potaen k a vypadal jako erstv zkonstruovan. Dva stroze odn mui ped nm uctiv sedli a ekali. as tm vyprel, ekl jeden z nich. Arthura pekvapilo, kdy tsn vedle muovy hlavy se nhle z nieho nic materializovalo jaksi slovo. To slovo znlo: LNKVL. Nkolikrt zazilo a zmizelo. Ne to Arthur stail zpracovat, promluvil druh mu, a vedle jeho hlavy se objevilo slovo FOUK. Ped sedmdesti pti tisci generac uvedli nai pedkov tento program v chod, kal druh mu. A my budeme prvn, kdo po tak dlouh dob usly pota promluvit. Hrozn zodpovdnost, Fouku, souhlasil prvn mu. Arthur si uvdomil, e sleduje zznam s titulky. Jsme ti, ekl zase Fouk, kdo usly odpov na Velkou otzku ivota...? Vesmru...! doplnil Lnkvl.

55

A vbec...! Pt! umlel Lnkvl gestem kolegu. Myslm, e Hlubina mylen se chyst promluvit! Nsledovala krtk pauza, pln oekvn, bhem n ovldac panel zvolna pichzel k ivotu. Svtla se zkusmo rozsvcovala a zhasnala, a se nakonec ustlila do obrazce, vyjadujcho aktivitu. Z komunikanho kanlu se ozval jemn bzukot. Dobr den, ekl konen Hlubina mylen. Ehm... dobr den, Hlubino mylen, vypravil ze sebe Lnkvl trochu nervzn. M... ehm, toti... Odpov pro vs? peruil ho Hlubina mylen majesttn. Ano. Mm. Oba mui se zachvli nedokavost. ekn tedy nebylo marn. Ona skuten existuje? vydechl Fouk. Ona skuten existuje, potvrdil Hlubina mylen. Na vechno? Na velkou otzku ivota, Vesmru a vbec? Ano. Oba mui byli speciln vykoleni pro tuto chvli. Cel jejich ivot byl jen ppravou na ni. Byli vybrni hned pi narozen, aby vyslechli Odpov. A pece se pistihli, e vzruen dchaj a vrt se jako nedokav dti. A ty nm ji d? loudil Lnkvl. Dm. Te hned? Te hned. Oba mui si olzli vyprahl rty. Akoli si myslm, e se vm nebude zrovna moc lbit. To nevad! nalhal Fouk. Mus nm ji ct! Te hned! Te hned? zeptal se Hlubina mylen. Ano! Te hned! Dobe, ekl pota a opt umlkl. Oba mui se neklidn vrtli. Napt bylo nesnesiteln. Ale opravdu se vm nebude lbit, poznamenal Hlubina mylen. Mluv! No dobe, ekl klidn Hlubina mylen. Odpov na Velkou otzku... Ano...! ivota, vesmru a vbec..., promluvil Hlubina mylen. Ano...! Je... Hlubina mylen se opt odmlel. Ano...! Je... Ano... !!!...? tyicet dva, oznmil Hlubina mylen s nedostinou dstojnost a klidem.

======================================================================== 28. kapitola Trvalo dlouho, ne nkdo promluvil. Koutkem oka vidl Fouk moe nedokavch tv dole na nmst. Lynovn ns asi nemine, co? zaeptal. Byl to tvrd oek, poznamenal Hlubina mylen mrn. tyicet dva?! zajeel Lnkvl. To je vechno, co nm me pedloit za sedm a pl milinu let prce? Peliv jsem si to ovil, odporoval vldn pota. Zcela urit je to sprvn odpov. Ale abych byl upmn, myslm si, e problm spov v tom, e jste nikdy podn nevdli, jak zn otzka. Vdy to byla Velk otzka! Zkladn otzka ivota, vesmru a vbec! hulkal Lnkvl. Ano, souhlasil Hlubina mylen etrnm tnem nkoho, kdo v, e m co init s blznem. Ale jak vlastn zn? Oba mue zvolna zahalilo okovan ticho. Zrali nejprve na pota, potom jeden na druhho. No prost... zkrtka... vechno... a vbec..., pokusil se chab Fouk. Prv! ekl Hlubina mylen. A budete znt pesn znn otzky, pochopte, co znamen odpov. Bjen, zadrmolil Fouk. Odhodil di a setel drobnou slzu. Hele, podvej, tak fajn, ozval se Lnkvl. Me nm tedy ct tu otzku, prosm t?

56

Zkladn otzku? Ano! ivota, vesmru a vbec? Ano! Hlubina mylen chvli uvaoval. To je prv ta pot, ekl pak. Ale doke to? Lnkvl vzruenm zvil hlas. Hlubina mylen se znovu dlouze zamyslel. Ne, ekl nakonec pevn. Oba mui se zoufale zhroutili do kesel. Ale povm vm, kdo to doke, dodal Hlubina mylen. Prudce vzhldli. Kdo? Povz! zvolali souasn. Arthur nhle uctil, jak mu bh mrz po neexistujcch zdech, nebo se zvolna, ale neodvratn blil k ovldacmu panelu. Byl to vak pouze dramatick njezd kamery, alespo to tak pipadalo tomu, kdo zznam poizoval. Nemluvm o nikom jinm ne o potai, jen m pijt po mn, zahovoil Hlubina mylen svm obvyklm deklamanm stylem. Pota, jeho pouh zkladn parametry nejsem hoden spotat - a pece ho pro vs navrhnu. Pota, kter me najt Otzku ke Konen odpovdi, pota tak nekonen dokonal a sloit, e soust jeho operan matice bude i organick ivot. A vy vezmete na sebe novou podobu a sestoupte do tohoto potae, abyste dili jeho program po deset milin let! Ano! Navrhnu pro vs tento pota. A tak pro nj zvolm jmno. Bude se jmenovat... Zem. Fouk civl na Hlubinu mylen. To je ale blb jmno, ekl a po cel dlce jeho tla se objevily dlouh zezy. I Lnkvl nhle utrpl hrzn zsahy odnikud. Kontroln panel potae zflekatl a pukl. Zdi se zakymcely a rozdrobily se a cel mstnost se ztila vzhru smrem do stropu... Ped Arthurem, svrajcm drty, stl Slartibartfast. Konec psky, vysvtlil.

======================================================================== 29. kapitola Zafode! Probu se! Hmmmfffvrrr? Povdm, probu se! Radi se budu vnovat tomu, co mi jak tak jde, zamumlal Zafod a unikal hlasu zpt do spnku. Mm t nakopnout? nabzel Ford. Pot t to? zahuhlal Zafod nezeteln. Ne. M taky ne. Tak vid, nem to cenu. Pesta m buzerovat. A Zafod se stoil do klubka. Dostal toho plynu dvojnsobnou dvku, spekulovala Trillian sklnjc se nad nm. Vdy m dv prdunice... A nemluvte, oboil se na n Zafod. Tady se prost ned spt. Co se stalo se zem, e je tak tvrd a studen? Je ze zlata, vysvtlil Ford. Neuviteln svinm, a baletnm pohybem se Zafod postavil na nohy a zaal zkoumat obzor - a tam se toti vemi smry thla zlat zem, dokonale hladk a jednolit. Tpytila se jako... tko ct, jako co se tpytila, protoe ve vesmru se nic netpyt pln pesn jako planeta vyroben z jednoho kusu zlata. Kdo to tam dal? zachraptl Zafod s oima navrch hlavy. Jen klid, mrnil ho Ford. To je jenom katalog. Kdo? Katalog, zopakovala mu Trillian. Iluze. Jak to vte? kiel Zafod. Padl na vechny tyi a zral na zem. ouchal a dloubal do n. Byla velmi tk a celkem mkk - dalo se do n rpat nehtem. Byla vrazn lut a velmi leskl, a kdy na ni dchl, dech se z n vypaoval onm zvltnm zpsobem, jm se dech vypauje jen z pravho zlata. Probrali jsme se s Trillian u ped chvl, vykldal Ford. Zaali jsme vt a hulkat, a nkdo piel, tak jsme vali a hulkali dl, a je to nakonec pestalo bavit a zaveli ns do katalogu planet, abychom se zabavili

57

ne budou mt as se s nmi vypodat. Tohle vechno je jenom senzofilm. Zafod na nj vytav pohldl. Kurva fix, to m mus probudit z mho vlastnho naprosto uspokojivho snu, jen abys mi ukzal ciz? Znechucen si depl na zem. Co je to tamhle za dol? zeptal se. Punc, vysvtlil Ford. U jsme se byli podvat. Nechtli jsme t dv budit, ozvala se Trillian. Na t minul planet bylo po kolena ryb. Ryb? Lid maj rdi divn vci. A pedtm byla platina, vloil se Ford opt do hovoru. Celkem nuda. Ale mysleli jsme si, e tohle bys pece jen chtl vidt. Vude, kam pohldli, je oslepovala planouc vhe zlatavho svtla. Moc hezk, vybublal Zafod podrdn. Na obloze se objevilo obrovsk zelen katalogov slo. Zablikalo a zmnilo se v jin, a kdy se rozhldli, zjistili, e i krajina se promnila. Jednohlasn zvolali: Juch! Moe bylo purpurov. Pl, na n sedli, pokrvaly nepatrn lut a zelen oblzky - patrn straliv vzcn drahokamy. Na obzoru se mkce rsovaly rud vrcholky vzdlench hor. Opodl stl masvn stbrn plov stolek s fialovm slunenkem lemovanm volny a stbrnmi stapci. Na obloze se namsto katalogovho sla objevil obrovsk slogan: A mte jakkoli vkus, Magrathea vm vyhov. Nechlubme se. Nae se z nebe na padcch sneslo pt set pln nahch en. Scna vak v miku zmizela a rzem se octli na jarn louce pln krav. ch! zanakal Zafod. Moje mozky! Chce si o tom promluvit? Fajn, souhlasil Zafod. Posadili se a ignorovali scenrie, stdajc se kolem nich. Myslm si, e je to asi tak, zaal Zafod. A u se s mmi mozky stalo cokoliv, byl jsem to j, kdo to udlal. A udlal jsem to tak ikovn, e na to nepili ani pi vldnch provovacch testech. Dokonce j sm jsem o tom neml vdt. Dost len, co? Jeho spolenci souhlasn pikvli. A tak jsem si kal, co me bt tak tajnho, e nikdo nesm vdt, e o tom vm, ani galaktick vlda, dokonce ani j sm? A odpov zn: nevm. Co je nasnad. Ale dal jsem si pr vc dohromady, take si zanm nco domlet. Kdy jsem se rozhodl kandidovat na prezidenta? Krtce po smrti prezidenta Judena Vranxe. Pamatuje na Judena, Forde? Jo, pisvdil Ford. Ten chlpek, co jsme ho potkali jako kluci, ten arktursk kapitn. To byl teda zek. Pamatuje, jak nm dal burky, tehdy, jak ses mu naboural do toho jeho meganklaku? kal, e takovho aplgra, jako jsi ty, jet nevidl. Co to m znamenat? asla Trillian. Star historie, vysvtloval Ford, to jsme jet byli mal kluci na Betelgeuze. Arktursk meganklaky tehdy obstarvaly dopravu vtiny zbo mezi centrem a okrajovmi oblastmi Galaxie. Betelgeuzt przkumnci trhu vyhledvali nov trhy a Arkturan je pak zsobovali. Tehdy jet bylo dost problm s pirty, ne byli vyhlazeni v dordellijskch vlkch, take meganklaky bvaly vyzbrojeny nejfantastitjmi ochrannmi tty, jak galaktick vda znala. Dsn potvory, tyhle lodi, a stran velk. Na obn drze kolem planety pravideln psobily zatmn slunce. Jednoho krsnho dne se tady mlad Zafod rozhodl, e se do jednoho z nich vloup. Na ttryskovm sktru, konstruovanm pro stratosfru - a to byl jet mal kluk! Zkrtka byla to blznivina, co ti mm povdat. Letl jsem s nm, protoe jsem se vsadil o slun penze, e to nedoke, a chtl jsem mt jistotu, e nezfaluje dkazy. Co bylo dl? Nasedli jsme do t jeho tkolky, kterou setloval, e z n bylo nco pln jinho. Bhem pr tdn jsme urazili ti parseky, nabourali se do meganklaku - dodneka nevm jak - a pipochodovali jsme na velitelsk mstek. Mvali jsme dtskmi pistolkami a doadovali se burk. Nic lenjho jsem jet neslyel. Stlo m to ron kapesn. A pro? Kvli burkm. Kapitnem byl prv tenhle bezva chlap, Juden Vranx, pokraoval Zafod. Dal nm jdlo i chlast lahdky z nejpodivnjch st Galaxie - a samozejm spousty burk. Mli jsme se jak Pnb ve Frankrajchu. A pak ns teleportoval zptky. Do nejpelivji hldanho kdla Betelgeuzsk sttn vznice. Ten se s nim nepral. Nakonec se stal prezidentem Galaxie. Zafod se odmlel. Scenrie, v n se prv nachzeli, tonula v ptm. Temn mlhy se valily kolem nich a ve stnu se nezeteln rsovaly obrovit postavy. Obas prozly vzduch vkiky fiktivnch bytost vradnch jinmi

58

fiktivnmi bytostmi. Tenhle model se urit musel zamlouvat spoust lid, jinak by se Magratheanm sotva vyplatil. Forde, ekl Zafod tie. Hmm? Ne Juden umel, piel za mnou. Coe? Tos mi nikdy neekl. Ne. A co kal? Pro za tebou piel? ekl mi o Srdci ze zlata. To byl jeho npad, abych lo ukradl. Jeho npad? Jo, pisvdil Zafod. A jedin ance se naskytla pi slavnostnm odplen. Ford na nj chvli nechpav zral, a pak se bouliv rozchechtal. Chce ct, e ses rozhodl stt prezidentem Galaxie, jen abys mohl tu lo ukrst? Pesn, potvrdil Zafod se svitem v oku, jen by vtinu lid bezpen dostal do vypolstrovan cely. Jene pro? divil se Ford. Pro je tak dleit ji mt? Co j vm, zvadl Zafod. Myslm, e kdybych si byl vdom, pro je to tak dleit a na co ji budu potebovat, asi by se to projevilo pi testech, a nikdy bych neproel. Juden mi nejsp ekl spoustu vc, jene ty jsou zatm blokovan. A ty si mysl, e sis rejpal v mozku jen kvli tomu, co ti Juden napovdal? Uml to lovku vysvtlit. Nojo, ale, Zafode, kmo, nesm se hned nechat zblbnout. Zafod pokril rameny. A m vbec tuen, co by za tm vm mohlo bt? Zafod se hluboce zamyslel. Chvlemi vypadal, e se potk s pochybnostmi. Ne, ekl nakonec. Zejm jsem si neprozradil dn ze svch tajemstv... Co docela chpu, dodal po chvli. Nevil bych si, ani co se vejde do elektronov slupky. Posledn planeta katalogu jim zmizela pod nohama a znovu je obklopil hmatateln svt. Sedli v ekrn zamoen plyovmi potahy, stolky se sklennmi deskami a spoustou diplom ze sout v krajinsk architektue. Nhle se ped nimi zjevil vysok Magrathean. Myi vs oekvaj, oznmil.

======================================================================== 30. kapitola A tak se tak stalo, uzavel Slartibartfast sv vyprvn a souasn uinil chab a nepesvdiv pokus alespo zsti uklidit pern binec ve sv pracovn. Z vrchu jedn hromady sebral jaksi kus papru, ale nepodailo se mu vymyslet pro nj lep umstn, a tak ho odloil zpt na pvodn msto na vrku hromady, kter se okamit sesypala. Hlubina mylen navrhl Zemi, my jsme ji postavili a vy jste na n ili. A pak pili Vogoni a zniili ji pt minut ped dokonenm programu, dodal Arthur, ne bez trpkosti. Ano, pisvdil kmet a rozhldl se beznadjn po mstnosti. Deset milin let plnovn a prce obrceno vnive pro nic za nic. Deset milin let, pozemane... Dovede si vbec pedstavit takovou rozlohu asu? Za tu dobu by se z nepatrnho zrodku staila ptkrt vyvinout civilizace v cel Galaxii. A vechno je pry. Na chvli se odmlel a pak dodal: Vy tomu kte byrokracie. To by ovem vysvtlovalo spoustu vc, ekl Arthur zamylen. Cel ivot jsem ml takov divn, nevysvtliteln pocit, e se na svt dje nco velkho a zlovstnho, a nikdo mi to nedokzal vysvtlit. Kdepak, chlcholil ho staec. To je normln paranoia. To m ve vesmru pln kad. Kad? podivil se Arthur. Jestli to m kad, tak to teba pece jen nco znamen! Mon e nkde za vesmrem, kter znme... Mon. Co na tom zle? peruil kmet Arthura, ne se stail rozohnit. Mon, e u jsem star a unaven, ale vdycky si km, e pravdpodobnost zjistit, jak vechno doopravdy je, bude tak miziv, e nezbv, ne vykalat se na smysl toho veho a jen se prost udrovat v pohybu. Tak teba j. Navrhuju pobe. Za Norsko jsem dokonce dostal cenu. Chvli hrabal v hromad krm, nae vythl velk hranol plexiskla, na nm se skvlo jeho jmno. Uvnit hranolu byl zataven model Norska. M to vbec njak smysl? zauvaoval nahlas. Alespo j jsem v tom dn najt nedokzal. Cel ivot sekm fjordy. Pak najednou pijdou do mdy a j dostanu velkou cenu. Chvli zamylen pevracel hranol v rukou, pak pokril rameny a nedbale ho odhodil stranou - ale zase

59

ne tak, aby nepistl na mkkm. Na t nhradn Zemi, kterou prv vyrbme, mi zadali Afriku. Samozejm, e ji udlm zase sam fjord, protoe mm prost fjordy rd. A jsem navc staromdn, a pipad mi, e dlaj kontinentu ndhernou barokn atmosfru. Jene vichni mi kaj, e to nen ten sprvn rovnkov styl. Rovnkov styl! zasml se dut. Co na tom zle? Vda jist dokzala spoustu asnch vc. Ale j bych vdycky dal mnohem radji pednost tst ped vcnou sprvnost. Take jste astn? Ne. V tom je prv chyba. To je koda, ekl Arthur s ast. Ale jinak mi to pipad jako ohromn zajmav ivotn styl. Na stn zazilo bl svtlko. Pjdeme, oznmil Slartibartfast. Myi se s tebou chtj seznmit. Tvj pjezd zpsobil znan rozruch. Je veobecn povaovn, tum, za tet nejnepravdpodobnj udlost v djinch vesmru. A co byly ty prvn dv? Nejsp njak nhody, ekl Slartibartfast lhostejn. Stl v otevench dvech a ekal na Arthura. Arthur se naposledy rozhldl po pracovn. Pak pohldl na sebe, na sv propocen a uvlen aty, v nich ve tvrtek rno leel v blt. Zato mj ivotn styl je dost namhav, zamumlal pro sebe. Prosm? zeptal se staec zdvoile. Nic, nic, ujioval Arthur, jenom takov vtip.

======================================================================== 31. kapitola Neopatrn vroky mohou pijt draho, a dokonce zpsobit i ztrty na ivotech. To je znm vc. Mlokdy je vak zvanost problmu chpna v plnm rozsahu. Napklad prv v okamiku, kdy Arthur vyslovil: Zato mj ivotn styl je dost namhav, vyskytla se v pedivu asoprostorovho kontinua porucha v podob nepatrn drky, kterou jeho slova pronikla daleko zptky v ase, pes tm nekonen rozlohy prostoru, a do dalek galaxie, jej obyvatel, podivn bojechtiv bytosti, prv balancovali na pokraji mezihvzdn bitvy. Vdci zneptelench stran naposledy vyjednvali. Konferenn stl halilo dsiv ticho. Velitel Vlhurg v ndhernm bitevnm boru - ervench trenrkch poitch drahokamy, zral kamennm pohledem na vdce GGugvintt, depcho naproti v oblaku zelench sladce pchnoucch vpar. Milin lesklch, po zuby ozbrojench hvzdnch kink ekalo na jedin slovo, aby zaaly chrlit elektrickou smrt. Velitel Vlhurg prv vyzval podlou stvru naproti sob, aby odvolala, co ekla o jeho mamince. Stvra se zavrtla v oblaku svho hnusnho, houcho odru, kdy vtom nad konferennm stolem proplula slova Zato mj ivotn styl je dost namhav. Nanetst je to ve vlhurgskm jazyce nejhor urka, jak se kdo me dopustit, na ni nen jin odpov, ne straliv, stalet trvajc vlka. A po nkolika tiscch let, bhem nich staily zcela zdecimovat svou vlastn galaxii, pochopily ob strany, e cel zleitost byla jen tragick omyl. A tak vyeily zbvajc drobn nzorov rozdly, aby mohly spojit sly v toku na nai Galaxii, v kter te neomyln rozpoznaly vinka - pvodce on urliv poznmky. A po dal tisce let se mocn lodi tily kosmickou pustinou, a se nakonec s jekotem vrhly na prvn planetu, kter jim padla do cesty - shodou okolnost to byla prv Zem -, kde vak v dsledku chybnho odhadu mtka dolo k tragick nehod. Cel bitevn lostvo seral mal psk. Badatel, zabvajc se dopodrobna sloitm psobenm piny a nsledku v djinch vesmru, tvrd, e takovhle vci se dj v jednom kuse, jenome jsme proti nim bezmocn. Nejsou s to ct k tomu vc ne: To je prost ivot. Po krtkm letu se Arthur a staik Magrathean octli pede dvemi. Vystoupili z aeroauta a veli do ekrny pecpan stolky se sklennmi deskami a plexisklovmi diplomy. Vzpt zazilo nad vchodem v protj stn svtlo. Vstoupili. Arthure! Zaplapnb, e jsi v podku! Jo? podivil se Arthur. Tak fajn. Mstnost byla spoe osvtlena, take mu chvli trvalo, ne rozpoznal Forda, Trillian a Zafoda. Sedli u kulatho stolu obloenho krsn naaranovanmi exotickmi pokrmy, zvltnmi pamlsky a nevdanm ovocem a piln zamstnvali vkac svaly.

60

Co s vmi bylo? zajmal se Arthur. Hostitel ns nejdv zaplynovali, pak se nm snaili vygumovat mozky a vbec se chovali ponkud zvltn, tak te pipravili tohle bjen jdlo, aby nm to vynahradili, vysvtloval Zafod a toil pitom na grilovanou kost s pilehlou svalovinou. Vem si, pobzel Arthura a vylovil z jedn masky palek belsky pchnoucho masa. Nosoro kotlety z Vegy. asn pochoutka, pokud m rd tyhle vci. Hostitel? nevil Arthur svm um. O jakch hostitelch to mluv? dn tu nevidm... Nech si chutnat pozemsk tvore, peruil ho tenk hlsek. Arthur se rozhlel kolem a najednou nadskoil. Brr! otsl se. Co ty myi na stole? Zavldlo rozpait ticho, v nm vichni uprali na Arthura pohledy. Ten je vak nevnmal, protoe upen zral na dv bl myi, trnc na stole v nem, co vypadalo jako sklenice na whisky. Vtom zaslechl vznamn ticho a podval se po ptomnch. Aha! pochopil nhle. Hrozn m to mrz. Nebyl jsem prost pipraven na... Pedstavm vs, vloila se do vci Trillian. Tohle je myk Bda. Ahoj, ekla jedna z my. Zejm se dotkla vousy njakho senzoru uvnit svho sklenicoidnho voztka, take zvolna popojelo vped. A tady myk Fanou. T m, ekla druh my a udlala stejn manvr. Arthur bezmocn civl. Ale vdy to jsou pece... Sprvn, potvrdila Trillian. Myky, kter jsem dovezla za Zem. Pohldla mu do o a Arthurovi se zdlo, e pitom sotva znateln pokrila rameny. Mohl bys mi podat tu misku s gratinovanm arkturskm megaoslem? dodala. Slartibartfast si zdvoile odkalal: Promite, ale... Dky, Slartibartfaste, ekl oste myk Bda. Me jt. Coe? Aha... ehm, jist, vypravil ze sebe kmet ponkud zaraen. Nejsp se pjdu trochu ourat ve svch fjordech. Vlastn to ani nebude teba, ekl myk Fanou. Vypad to, e u nebudeme novou Zemi potebovat..., zakoulel rovma okama a dodal: ... te, kdy jsme nali obyvatele, kter byl na planet jet pr vtein ped jejm znikem. Coe? zvolal Slartibartfast okovan. To nemete myslet vn! Mm pipravench tisc ledovc! Jen je nahrnout na Afriku! Aspo si me zalyovat, ne je rozmontuje, prskl Fanou jedovat. Zalyovat! zdsil se staec. Ty ledovce jsou umleck dla! Elegantn modelovan linie, vznosn ledov fily, hlubok majesttn dol! Vdy by to byla svatokrde, lyovat na vysokm umn! Dkujeme ti, Slartibartfaste, ekl Bda pevn. To je vechno. Ano, pane, odpovdl chladn staec. Dkuji mnohokrt. Sbohem, pozemane, obrtil se k Arthurovi. Doufm, e se tvj ivotn styl trochu vylep. Pokvl ostatnm ptomnm, otoil se a smutn odkrel z mstnosti. Arthur se za nm dval a marn hledal slova. Jde o zdar vci, zamumlal myk Bda s pohledem upenm do neurita. Ford a Zafod cinkli sklenikami o sebe. Tak nazdar vdci! ekli jednohlasn. Prosm? ekl psn Bda. Ford se rozhldl. Promite, myslel jsem, e navrhujete ppitek. Myi rozilen apkali ve svch pojzdnch sklenicch. Po chvli se uklidnily, Bda pedjel a promluvil k Arthurovi: Tak poslouchej, pozemsk tvore, zaal. Situace vypad asi takhle. Poslednch deset milin let jsme, jak ses u jist doslechl, plusmnus dili vai planetu, jen abychom nalezli tu zatracenou Zkladn otzku. Pro? peruil ho Arthur oste. Kdepak, takhle nezn, to jsme u zkoueli, vysvtloval Fanou. Nehod se k odpovdi. Pro? tyicet dva..., to pece nedv smysl. Ale j se ptal, pro jste to vechno dlali? Aha, zvadl Fanou. Nejsp u jen ze zvyku, kdy to mm ct bez obalu. A tady se prv dostvme k vci - mme toho prv tak po krk, a kdy si pedstavm, e bychom to mli kvli tm vygumovanm vogonskm mozkm podniknout vechno znova, dostvm z toho tanec svatho Vta kombinovan psotnkem.

61

Byla to jen astn nhoda, e jsme s Bdou dokonili svj kol a vas odjeli z va planety na krtkou dovolenou. Pispnm vaich ptel jsme se promanipulovali zpt na Magratheu. Magrathea je toti branou do na vesmrn dimenze, doplnil Bda. Krtce nato jsme dostali asn vhodnou nabdku na turn ptidimenzionlnch pednkovch show a neformlnch pohovor u ns doma, v na dimenzi. Musm ct, e jsme v pokuen nabdku pijmout, vykldal opt druh myk. J bych to rozhodn bral, co k, Forde? ekl Zafod sugestivn. Jasn, pisvdil Ford. Skoil bych po tom vema deseti. Arthur se dval z jednoho na druhho a uvaoval, co se z toho nakonec asi vyklube. Jenome njak vsledek pedloit musme, pevzal te zase slovo Fanou. V idelnm ppad by to mla bt Zkladn otzka, a u v jakkoliv verzi. Zafod se naklonil k Arthurovi: Teda jestli se budou takhle povalovat ze katedrou, tvit se lern a nadhazovat, e znaj Odpov na ivot, vesmr a vbec, a pak jim nakonec nezbude, ne piznat, e zn tyicet dva, tak ta show asi nebude moc dlouh. A tko bude mt pokraovn. Potebujeme nco, co dobe vypad, vysvtloval Bda. Nco, co dobe vypad, rozlil se Arthur. Zkladn otzka, kter dobe vypad? Od dvou mravch my? Myi se nattily. Ale ano, jist, idealismus, vdeck etika, hledn pravdy ve vech podobch - to vechno je moc pkn. Ale nakonec lovk zkonit dojde k podezen, e - pokud vbec njak skuten pravda existuje - cel ten multidimenzionln nekonen vesmr tm skoro urit d banda maniak. Take kdy je potom na vybranou - bu strvit dalch deset milin let zjiovnm, jestli to tak skuten je, anebo vyinkasovat penze a vzt nohy na ramena, tak potom, aspo pokud jde o m, rozhodn bych dal pednost zdravmu pohybu, pronesl Fanou. Ale..., snail se Arthur neastn. Poslouchej, pozemane, skoil mu do ei Zafod. Copak nechpe? Jsi soust posledn generace produkt operan matice toho potae! A dl: byls tam a do posledn chvle, ne vae planeta vyltla do povt, jasn? ... Take tvj mozek je organickou soust jedn z poslednch konfigurac programu tohoto potae, doplnil Ford dvtipn, jak se alespo domnval. Jasn? kontroloval Zafod. J nevm, ppl Arthur pochybovan. Kam jeho pam sahala, nectil se nikdy organickou soust nieho. Dokonce to povaoval za jeden ze svch hlavnch problm. Jinmi slovy, pevzal Bda opt slovo a sunul se ve svm kuriznm voztku pmo k Arthurovi: ... se znanou pravdpodobnost lze pedpokldat, e struktura otzky je zakdovna ve tvm mozku. Proto od tebe chceme odkoupit... Tu otzku? zeptal se Arthur. Ano, volali Ford a Trillian. Za podnej balk, dodal Zafod. Ale ne, odporoval Fanou. Chceme koupit tvj mozek. Coe?! Co s mozkem? usoudil Bda. kali jste pece, e dokete v jeho mozku st elektronicky, protestoval Ford. Jasn, potvrdil Fanou. Jene se nejdv mus vyndat a vypreparovat. Zpracovat, doplnil Bda. Nakrjet na kostiky. Pkn dkuju! kiel Arthur a zden vyskoil od stolu, a pevrhl idli. Vdy se d pece nahradit, domlouval mu Bda. ... pokud ti na tom tak zle. Ovem, elektronickm mozkem, ujioval Fanou. Stail by pln jednoduch. pln jednoduch! bdoval Arthur. Ale jo, pipojil se nhle Zafod se zlm klebkem. Stailo by ho naprogramovat, aby uml kat Coe? a To nechpu nebo Kde je aj? - a nikdo by nic nepoznal. Coe? kiel Arthur a zden couval. Tak vidte, ekl Zafod a zaval bolest, protoe ho Trillian pod stolem kopla do kotnku. Ale j bych to poznal, brnil se Arthur. Nepoznal, tvrdil Fanou, protoe bys byl naprogramovan, abys to nepoznal. Ford vyrazil ke dvem.

62

Bohuel, kamardi myci, asi se nedohodneme, louil se zdvoile. Asi se budeme muset dohodnout, ekly myi sborem. Vechna roztomilost z jejich pitivch hlsk rzem vyprchala. Jeiv vypskly, nae se jejich sklenn transportry vznesly ze stolu a pluly vzduchem k Arthurovi, kter se pozptku dopotcel a do kouta, naprosto neschopn inu ani mylenky. Trillian ho popadla za ruku a pokouela se vlct ho ke dvem, kter se Ford se Zafodem snaili otevt. Ale Arthur byl zoufale tk - vypadal jako hypnotizovan hlodavci, snejcmi se vzduchem k nmu. Ani kdy Trillian zavala, Arthur se nepohnul, jen dl civl. Ford a Zafod konen dvee rozrazili. Za nimi stla parta znan karedch chlap, zejm magrathejskch goril. Nejene byli okliv, ale ani nstroje v jejich rukou nebyly zrovna hezk. Zatoili. Kdy to tedy shrneme: Arthurovi chtli otevt lebku, ani mu Trillian byla schopna pomoct, zatmco na Forda se Zafodem se chystalo skoit pr mohutnch po zuby ozbrojench hromotluk. Take celkem vzato bylo ohromn tst, e prv v tu chvli se rozevaly ui drsajc zvonky vech poplanch zazen na cel planet.

======================================================================== 32. kapitola Poplach! Poplach! troubily klaksony po cel Magrathei. Na planet pistla neptelsk lo. Ozbrojen tonci v sektoru 8A. Volme stediska civiln obrany! Oba myci znechucen oichvali stepy sklennch transportr, lec porznu na zemi. Do pekla horoucho! drtil Fanou mezi zuby. Takovho povyku kvli slabmu kilu pozemanskho mozku. Chaoticky pobhal sem tam. Rov oka mu svtila a hebk bl koek jiskil statickou elektinou. Jedin, co te meme dlat, promluvil konen Bda, zamylen si hladc vousy, je pokusit se vymyslet njakou otzku, kter by znla pijateln, a vydvat ji za Zkladn. To bude tk, namtl Fanou. Na chvli se zamyslel. Co teba Co je lut a nebezpen? Bda chvli uvaoval, pak zavrtl hlavou. To je na houby. Nehod se k odpovdi. Na vteinu oba zmlkli. Tak dobe, vyplil Bda. Co dostanete, kdy vynsobte est sedmi? Kdepak, to zn moc doslovn, moc prvoplnov, odporoval Fanou. To by tko uspokojilo nae kovke. Znovu se zamysleli. Najednou Fanou zajsal: Mm npad! V kolik cest mus lovk se brt, dve ne muem sm se zvt...? No ne! pskl Bda obdivn. To zn docela slibn! Chvli pevaloval otzku v tlamice. Jo, znl nakonec vrok, je to skvl! Zn to ohromn dleit, a pitom to vlastn nic neznamen. V kolik cest mus lovk se brt? - tyicet dva. Skvl, skvl! To jim vyplme rybnk. Fanoui, kamarde, mme to v kabeli! A ob bl myky se v radostnm vzruen pustily do cupitavho taneku. Pobl na podlaze leelo nkolik znan karedch chlap, jejich hlavy se ped chvl seznmily s architektonickmi diplomy tch kalibr. O necel kilometr dl se hnaly chodbou tyi postavy. Hledaly vchod z podzem. Vbhly do rozlehl potaov haly. Kudy, Zafode, co mysl? supl Ford. Zkusme to namtkou teba tudy! mvl Zafod a rozbhl se doprava mezerou mezi potaem a zd. Ostatn vyrazili za nm, kdy vtom prk zarazila rna z vradomatickho bleskochrlie. Minula Zafoda jen o pr centimetr a sekvaila kus zdi. Jaksi hlas hulkal do tlampae: Hej, Bblbroxi, ani hnout! Mme t v hrsti. Fzlov! zasyel Zafod. Pikril se a v mrnm podepu udlal elem vzad. Chce si zkusit tipnout smr, Forde? Teba tudy, odpovdl Ford a vichni tyi se rozbhli ulikou mezi potaovmi terminly. Na jejm konci se objevila po zuby ozbrojen oskafandrovan postava mvajc zlovstn vyhlejc vradomatickou pistol. Nechceme t zastelit, Bblbroxi! povykoval skafandr. Fajn, ocenil Zafod a vrhl se do mezery mezi pstroji na zpracovn dat. Ostatn se hnali za nm. Jsou dva, vydechla Trillian. Jsme v pasti.

63

Skrili se do kouta za masvn banku dat a se zatajenm dechem ekali. Vzduch nhle vzpll elektrickmi vboji - oba policajti zrove zaali plit. Jak to, e na ns stlej? divil se Arthur svinut do klubka. kali pece, e stlet nechtj. Jo, kali pece, e stlet nechtj, souhlasil Ford. Zafod na zlomek okamiku vystril hlavu: Hej, kali jste pece, e ns nechcete odprsknout. ekali. Po chvli se ozvalo otrven: Dneska to policajt nem lehk! Co to povdal? zaeptal Ford uasle. e to policajti dneska nemaj lehk. To je snad jeho problm, ne? Taky bych ekl. Hej, vy tam, poslouchejte! zavolal Ford. Mme dost vlastnch problm z toho, e po ns stlte. Tak nm laskav nehzejte na hlavu jet vae problmy, pokud chcete, abychom to vichni zvldli! Dal odmlka. Pak se z megafonu ozvalo: Helejte, hoi, uvdomte si, e nemte co init s njakma dvoubitovma pistolnickma blbekama s nzkm elem, prasema okama a mizivou slovn zsobou! My jsme toti docela inteligentn a slun chlpci. Kdybyste ns poznali ve spolenosti, urit bysme vm byli sympatick! Tak teba o mn nikdo neme ct, e bych jen tak nazdabh stlel lidi a pak se vytahoval v zaplivanejch kosmickejch putikch! J stlm lidi nazdabh a pak se cel hodiny svjm vitkama svdom ped svou dvkou! A j zas pu romny! vpadl mu do ei jeho kolega. Sice mi et dnej nevydali, ale tm sp si dejte bacha, jsem dsn natvanej! Fordovi oi hrozily vypadnutm: Co jsou tihle dva za? Nevm, odpovdl Zafod, ale pipadalo mi lep, kdy stleli. Tak vylezete po dobrm, nebo vs mme rozstlet na cimprcampr? Co byste radi? kikl Ford. V pt milisekund se vzduch kolem nich zaal znovu kvait. Jeden vradomatick blesk za druhm sjdl do krytu potae ped nimi. Kanonda trvala nkolik nesnesitelnch vtein. Potom zmlkla, jen jej ozvna doznvala v nhlm skorotichu. Jste tam jet? houkl jeden z policajt. Jo, zavolali. Dlali jsme to hrozn neradi, halasil druh policajt. Vypadalo to na to, odpovdl Ford. Tak poslouchej, Bblbroxi, A koukej poslouchat dobe! Propak? hulkal Zafod. Protoe pro tebe mme ohromn inteligentn a zajmavej npad! A taky humnn! val policajt. Bu se vichni vzdte a nechte se trochu zmltit - teda zase ne moc, protoe zsadn vodmtme nesmysln nsil -, nebo vyhodme do povt celou tuhle planetu a nejsp et jednu nebo dv dal, kterejch jsme si vimli po cest! To je lenstv! vykikla Trillian. To nemete udlat! Ale mem, val policajt. e jo? obrtil se ke svmu soudruhovi. Se v! Budem holt muset, to je bez debaty, hulkal druh. Pro ale? nalhala Trillian. Protoe sou jist vci, kter lovk prost mus, i kdy je osvcenej liberln policajt a v, co je senzitivita atakdl. J jim prost nevm, brblal Ford a vrtl hlavou. Zastlme si zas trochu? hulkal prvn policajt na druhho. Pro ne? Znovu spustili elektrickou palbu. Horko a rmus se vymykaly pedstavm. Kryt potae se zanal pomalu rozpoutt. Pedek se roztavil u skoro cel a hutn struky tekutho kovu se zvolna klikatily k mstu, kde se uprchlci krili. V oekvn konce se schoulili jet vc.

======================================================================== 33. kapitola

64

Ale konec se nekonal, alespo pro tu chvli ne. Palba nhle ustala a ticho, je nsledovalo, protrhlo jen dvojit zachroptn a uchnut. tyi ptel se na sebe pekvapen podvali. Co se stalo? vyhrkl Arthur. Pestali, pokril rameny Zafod. Pro? Vm j? Chce se jt zeptat? Ne. Vykvali. Hal! zavolal Ford. dn odpov. To je divn. Teba je to lka. Na to jsou moc blb. Co to bylo za uchnut? Nevm. Opt nkolik vtein ekali. Jdu se tam podvat, ozval se Ford. Podval se po ostatnch. Copak nikdo z vs neekne: Ne, to pece neme, pjdu j? Vichni zavrtli hlavou. Dobe, rezignoval Ford a vstal. Chvli se nedlo nic. Potom, asi o vteinu pozdji, se zase nic nedlo. Ford se snail nco zahldnout hustm kouem, valcm se z hocho potae. Opatrn vykroil z krytu. Nic se nedlo. Asi o dvacet metr dl zahldl v hustm dmu nezetelnou postavu ve skafandru. Leela na zemi jako beztvar hromada. O dvacet metr dl druh. Nikoho jinho nebylo vidt. Fordovi to pipadalo hodn zvltn. Zvolna a nervzn postupoval k prvnmu policajtovi. Tlo setrvvalo v uklidujc nehybnosti a setrvalo v n, i kdy k nmu doel a pilpl vradomatickou pistoli, visc dosud z bezvldnch prst. Sehnul se a zvedl ji, ani narazil na odpor. Policajt byl zeteln mrtv. Bleskov przkum ukzal, e pochz z Blagulonu Kappa. Forma ivota dchajc metan, v dk kyslkov atmosfe Magrathey ovem zvisl na skafandru. Malik pota udrujc ivotn funkce, zaven na zdech, kupodivu selhal. Ford v nm uasle zaoural. Miniaturn potae zabudovan do skafandr byly obvykle napojen na hlavn pota na matesk lodi prostednictvm sub-eta vln. Naprosto spolehliv systm mohl selhat, jen kdyby pestalo fungovat spojen s hlavnm potaem, ale takov ppad se snad jet nestal. Spn peel ke druhmu zhroucenmu tlu a zjistil, e se mu pihodilo pesn tot, nejsp i ve stejnou chvli. Zavolal ostatn, aby se tak li podvat. asli stejn jako Ford, ale jeho zvdavost nesdleli. Radi z thle dry vypadneme, navrhl Zafod. I kdyby tu nakrsn bylo, co hledm, a je to, co je to, u to nechci. Sebral druhou vradomatickou pistoli, odprskl zcela nekodn etn pota a vytil se chodbou ven. V patch za nm ostatn. Zafod mlem omylem odprskl i aeroauto, ekajc na n opodl. Bylo przdn, ale Arthur poznal, e pat Slartibartfastovi. Na jednoduchm ovldacm panelu vidli pipendlenou ceduli. Na n byla nakreslen ipka ukazujc na jedno tlatko. Pod ipkou stlo: Asi bude nejlep zmknout tenhle knoflk.

======================================================================== 34. kapitola Aeroauto je katapultovalo rychlost pesahujc R 17 do ocelovch tunel vedoucch na neradostn povrch planety, zkruen prv dalm chmurnm svitem. Krajinu zalvalo nadpirozen edav svtlo. R je mra rychlosti, definovan jako rozumn cestovn rychlost, sluiteln s fyzickm i duevnm zdravm a s poadavkem nepijt pozd dejme tomu o vc ne pt minut. Z eho vyplv, e jde o tm nekonen variabiln slo, mnc se s okolnostmi, nebo prvn dva faktory jsou promnliv nejen vzhledem k

65

absolutn chpan rychlosti, ale i s pihldnutm k faktoru tetmu. Pokud tuto rovnici neberete s plnm klidem, me jejm vsledkem bt stres, aluden vedy, nebo dokonce smrt. R 17 nen pevn stanoven veliina, ale na prvn pohled je jasn, e jde o rychlost znan pehnanou. Aeroauto se tilo rychlost R 17, chvlemi i vy, a vyklopilo je pobl Srdce ze zlata, strnule stojcho na zmrzl pd jako vyblen kostra, nae se pekotn vrhlo zpt, odkud piletlo, nejsp za njakm veledleitm poslnm. Tesouc se tveice stla a zrala na sv plavidlo. Vedle nho stla jet jedna lo. Policejn lo z Blagulonu Kappa, bidlicov zelen, raloku podobn pera, poset ernmi npisy rznch velikost a rznho stupn neptelskosti. Npisy informovaly kadho, kdo by snad o to stl, odkud lo pochz, ktermu policejnmu okrsku pat a kde je pvod energie. Vypadala jaksi nepirozen temn a tich, dokonce i na lo, jej dvoulenn posdka le zrovna zaduen v mstnosti pln koue deset kilometr pod zem. Je to jedna z onch tko vysvtlitelnch i definovatelnch vc, ale kdy je njak lo pln mrtv, lovk to okamit intuitivn vyct. Ford to prv takhle ctil a pipadalo mu jako naprost zhada, e by lo i oba policajti najednou jen tak z nieho nic sami od sebe odumeli. Ve vesmru to takhle jednodue nechod, alespo podle jeho zkuenost. Jeho ti ptel to ctili tak tak, ale vc pociovali lezavou zimu, a tak v zchvatu nhlho nedostatku zvdavosti radji pospchali na palubu Srdce ze zlata. Ford zstal venku a pustil se do zkoumn Blagulonsk lodi. Jak ji obchzel, mlem zakopl o nehybnou kovovou postavu lec tv k zemi ve studenm prachu. Marvine! vykikl, co to dl? Jestli m pocit, e si m mus vmat, tak to pus z hlavy, huel Marvin piduen. Co zas, ty chlape kovov? zajmal se Ford. Jsem hluboce depresvn. Co se dje? Nevm. Pro le obliejem v prachu? Tesouc se Ford piapl na zem k Marvinovi. Je to velmi inn zpsob, jak vyjdit mizrii, v n se nachzm, huel Marvin. A nemus pedstrat, e se se mnou chce bavit, vm, e se ti hnusm. Nehnus. Ale ano, hnusm se kadmu. Je to soust podku ve vesmru. Jen se dm s nkm do ei, u se mu zanu hnusit. I robotm se hnusm. Radi m ignoruj a j se nejsp nkam odklidm. Namhav se postavil na nohy a odhodlan se obrtil opanm smrem. I tahle lo si m hnusila, ukzal zkormoucen na policejn plavidlo. Tahle lo? vyptval se Ford s nhlm zjmem. Co se j stalo? Nev nhodou? Hnusila si m, protoe jsem se s n dal do ei. Do ei? Ford byl zvdavost bez sebe. Jak to mysl, e ses s n dal do ei? Jednodue. Nudil jsem se, byl jsem depresivn, a tak jsem se napojil na jej pota. Dlouze jsme hovoili a j mu vyloil svj nzor na vesmr, stoval si Marvin. A co se stalo potom? nedal se odbt Ford. Spchal sebevradu, odpovdl Marvin a odpajdal k Srdci ze zlata.

======================================================================== 35. kapitola Toho veera Srdce ze zlata dlalo, co mohlo, aby vzdlenost mezi nm a mranem Kosk hlavy vzrostla na nkolik svtelnch let. Zafod se povaloval pod palmou v prostoru velitelskho mstku a snail se vylepit si intelektuln kondici proplachovnm obou hlav mohutnmi Pangalaktickmi megacloumky. Ford a Trillian sedli v kout a debatovali o ivot a vbec. Arthur se odebral na loe, aby si listoval Fordovm vtiskem Stopaova prvodce po Galaxii. Kdy u je nucen tam t, ml by se o n nejsp nco dozvdt. Narazil na zajmav heslo: V djinch vech vznamnch galaktickch civilizac rozeznvme ti jasn rozliiteln fze, toti Pevn, Zkoumn a Tben, znm rovn jako fze JAK, PRO a KDE. Pro prvn fzi je napklad charakteristick otzka JAK si obstarme jdlo?, pro druhou PRO jme? kdeto pro tet KDE poobdvme? Prv, kdy doel k tto otzce, lodn interkom zabzuel a oil. Hej ty tam, ozval se Zafodv hlas, m hlad, ty kluku pozemsk? Ehm, ano, nco bych jist sezobl, odpovdl decentn Arthur.

66

Prima. Tak se dr, chlape, skome si nco zhltnout do Restaurantu na konci vesmru.

douglas adams

RESTAURANT NA KONCI VESMRU

Originl: The Restaurant at the End of the Universe (Restaurant na konci vesmru, 1982) Dal dly: The Hitch Hikers Guide to the Galaxy (Stopav prvodce po galaxii, 1981) Life, the Universe and Everything (ivot, vesmr a vbec, 1982) So Long, and Thanks for All the Fish (Sbohem a dk za vecky ryby, 1984) Mostly Harmless (Pevn nekodn, 1993)

Jane a Jamesovi dkuji mnohokrt Geoffrey Perkinsovi za to, e dokzal nemon Paddy Kingslandovi, Lise Braunov a Alickovi Hale Munroovi za to, e mu pomhali Johnu Lloydovi za pomoc s pvodnm textem scne Restaurace Milliways Simonu Brettovi za to, e uvedl vci do chodu albu Paula Simona One Trick Pony, kter jsem si neustle hrl, kdy jsem tuto knihu psal. Pt let je pece jenom trochu dlouho a zvl dkuji Jacqui Grahamovi za nekonenou trplivost, laskavost a stravu v dobch protivenstv

67

======================================================================== Existuje teorie, kter tvrd, e kdyby jednou nkdo piel na to, k emu vesmr je a pro tu je, vesmr by okamit zmizel a jeho msto by zaujalo nco jet mnohem bizarnjho a nevysvtlitelnjho.

======================================================================== Existuje jin teorie, kter tvrd, e u se stalo.

68

======================================================================== 1. kapitola Bylo to asi takhle: Na potku byl stvoen vesmr. Spoustu lid to natvalo a vtinou se to povaovalo za chybn krok. Mnoh rasy v, e vesmr byl stvoen njakm bohem. Jen Datravartidov z Viltvodlu VI v, e vesmr vysmrkla z nosu bytost zvan Velk zelen Keopaout. Datravartidov, kte ij v neustlm strachu, e jednou nastane to, co nazvaj Pchodem velkho blho kapesnku, jsou mal mod tvorov s vce ne padesti rukama. Dky tomu jsou jedinen v djinch vesmru, protoe vynalezli dv intimspray ne kolo. Krom obyvatel Viltvodlu VI vak teorii Velkho zelenho Keopaouta tm nikdo nepikld valnou mru, a tak vesmr zstv hdankou, pro ni vichni neustle hledaj vysvtlen. Tak napklad jist rasa hyperinteligentnch pandimenzionlnch bytost si kdysi postavila ob superpota zvan Hlubina mylen, aby jim jednou provdy vypotal Definitivn odpov na Zkladn otzku ivota, vesmru a vbec. Po sedm a pl milin let Hlubina mylen potal a potal, a nakonec oznmil odpov: tyicet dva - a tak musel bt postaven jet vt pota, aby zjistil, jak vlastn zn otzka. Tento pota nazvan Zem byl tak obrovsk, e si ho asto pletli s planetou - tohoto omylu se dopoutli hlavn opicm podobn tvorov, kte se potulovali po jeho povrchu a vbec netuili, e jsou jen soust programu obrovskho potae. Je to dost zvltn, protoe bez tohoto jednoduchho a samozejmho poznatku nemohlo nic, co se kdy na Zemi udlo, dvat sebemen smysl. Nanetst vak tsn ped kritickm okamikem odeten vsledku vak byla Zem neekan demolovna Vogony, aby na jejm mst vznikla nov hyperprostorov dlnice - alespo to Vogoni tvrdili. A tak nadje, e bude konen nalezen smysl ivota, byla opt nenvratn ztracena. Nebo to tak alespo vypadalo. Dva z onch podivnch, opicm podobnch tvor peili. Arthur Dent a Tricia McMillan neboli Trillian. Dva trosenci. Pedstavuj vechno, co zbylo z nejvtho pokusu, jak kdy kdo podnikl - najt Zkladn otzku a Definitivn odpov na ivot, vesmr a vbec. A zatm, asi ti tvrt milinu kilometr od jejich kosmickho plavidla, leniv plujcho inkoustovou ern kosmu, se k nim zvolna bl vogonsk lo.

======================================================================== 2. kapitola Jako vechny vogonsk lodi i tahle vypadala sp jako hrouda ne produkt technickho dvtipu. Okliv lut pahly a vnlky, kter z n v neladnch hlech trely na vechny strany, by jist pokazily vzhled kad lodi. V tomto ppad to bohuel vak bylo zhola nemon. Tvrd se sice, e na obloze u byly pozorovny i oklivj objekty, nejsou vak spolehliv svdci. Pokud byste chtli vidt nco oklivjho ne vogonsk lo, museli byste vlzt dovnit a podvat se na nkterho Vogona. Jestli ale mte vech pt pohromad, tak prv tohle neudlte. Prmrn Vogon se toti nebude dvakrt rozmlet a provede vm nco tak nesmysln hnusnho, e si budete pt, abyste se byli nenarodili, nebo, pokud vm to pl, aby se nikdy nenarodil dotyn Vogon. Prmrn Vogon se nejsp nebude rozmlet ani jednou. Vogoni jsou tvorov primitivn, zarputil a tupohlav. Nejsou zrovna stvoeni k pemlen. Zkoumn vogonsk anatomie ukzalo, e jejich mozek vznikl z tce deformovanch, nesprvn umstnch dyspeptickch jater. Pinejlepm lze o Vogonech ct, e vd, co maj rdi, a to, co maj rdi, obvykle znamen, e pitom nkomu ubl a pern se rozvztekl. Ze veho nejvc neradi maj, kdy nco nedokon. A prv tenhle Vogon byl z nejrznjch dvod moc nerad, e nedokonil svj kol. Byl to kapitn Prostetnik Vogon Jelc z Galaktick rady pro plnovn hyperprostorov dopravy. To on ml za kol demolovat takzvanou planetu Zemi. Zavrtl monumentln odpornm tlem v nepohodlnm, slizkm kesle a zadval se na obrazovku monitoru, systematicky sledujc kosmickou lo Srdce se zlata. Ani trochu ho nezajmalo, e Srdce ze zlata, pohnn nekonenou nepravdpodobnost, byla nejkrsnj a nejpevratnj lo, jakou kdo kdy postavil. Estetika a technika mu byly panlskou vesnic, kterou by - bt po jeho - rd srovnal se zem.

69

Jet m ho zajmalo, e na palub byl Zafod Bblbrox. Exprezidenta te honili vichni policajti cel Galaxie i s lod, kterou ukradl, ale to Vogona nezajmalo. Ml v ohni jin elzko. k se, e sta trocha korupce a Vogoni jsou nad vc asi jako mosk hladina nad mraky. V ppad Prostetnika Vogona Jelce to platilo dvojnsob. Kdy slyel slova jako charakter nebo mravn istota, shnl se po slovnku, a kdy zaslechl cinkn hotovch penz, hledal zkonk, aby ho mohl zahodit. Urputnou snahou zniit Zemi se vm, co na n bylo, ponkud pekraoval svou kompetenci. Vyskytly se toti jist pochybnosti, jestli se dlnice vbec bude stavt, ale vc zstvala znan nejasn. Odporn chrochtl spokojenost. Pota! zaskehotal. Zavolej mi mho soukromho mozkovho specialistu. Za nkolik vtein se na obrazovce objevil Gag Halfrunt, na tvi smv lovka, kter dobe v, e ho od Vogona, na nho se prv dv, dl deset svtelnch let. Do smvu se msila i nepatrn stopa ironie. Pestoe o nm Vogon zsadn hovoil jako o svm soukromm mozkovm specialistovi, nebylo vcelku o peovat. Ve skutenosti to byl naopak Halfrunt, kdo zamstnval Vogona. Platil mu zvratn sumy za jistou hodn pinavou prci. Jako jeden z nejvznamnjch a nejspnjch psychiatr Galaxie byl Halfrunt, a s nm i konsorcium jeho koleg, ochoten vydat obrovsk stky, kdykoli se zdlo, e budoucnost psychiatrie jako oboru by mohla bt ohroena. Zdravko, mj kapitne Vogon Prostetniku, zahlaholil. Jakpak se dnes ctme? Vogonsk kapitn ho informoval, e bhem nkolika poslednch hodin mlem vyhladil polovinu posdky pi disciplinrnm zen. Halfruntv smv ani na vteinu nepohasl: Ale to je pece u Vogona naprosto normln chovn, ne? Pirozen a zdrav prospn ventilovn agresvnch pud prostednictvm nesmyslnho nsil. To kte vdycky, zavrel Vogon. To je zase ovem naprosto normln chovn psychiatra, opil hbit Halfrunt. Vborn. Jsme tedy oba velmi dobe psychicky komponovan, tak te mi povzte, co novho v na vci? Lo jsme zamili. Skvl, jsal Halfrunt. skvl! A co pasai? Je tam Pozeman. Vynikajc! A...? Jedna ena z te planety. Ti dva jsou posledn. Vborn, vborn! zil Halfrunt. A kdo jet? Jaksi Prefect. Ano? A Zafod Bblbrox. Halfruntv smv na zlomek vteiny pohasl: Hm, ano. To se dalo ekat. To je politovnhodn. Osobn ptel? zkouel Vogon vraz, kter nedvno nkde zaslechl. Ach ne, odpovdl zlehka Halfrunt. Pslunci m profese nenavazuj osobn ptelstv. A tak, chrochtl Vogon, profesionln nezaujatost. Kdepak, ujioval ho Halfrunt vesele. Prost jenom nevme, jak na to. Na chvli se odmlel. Dl se usmval, ale oi se mraily. Bblbrox je mj nejvnosnj klient, vysvtloval. M se svou osobnost takov problmy, o jakch se dnmu analytikovi nesn. Chvli si v duchu pohrval s tmatem, pak je vak, a nerad, pustil z hlavy. Tak co? zeptal se. Jste pipraven splnit kol? Ano. Vborn. Okamit znite lo. A Bblbrox? le, odbyl ho psychiatr zvesela. Bude z nj slo ve statistice. A zmizel z obrazovky. Vogon stiskl tlatko komuniktoru, jen ho spojoval s chabmi zbytky posdky. Zatote, pikzal. Prv v tu chvli Zafod Bblbrox ve sv kabin pust nadval. Ped dvma hodinami rozhodl, e si daj rychl obd v Restaurantu na konci vesmru, nae se divoce pohdal s palubnm potaem a uraen odpochodoval do kabiny. Cestou vykikoval cosi o tom, e vezme tuku a faktory nepravdpodobnosti si spot sm. Dky nepravdpodobnostnmu pohonu bylo Srdce ze zlata nejrychlej, ale tak nejnepedvdatelnj lod, jak kdy existovala. Dokzala pln vechno, stailo jen pesn vdt, jak nepravdpodobn je to, co prv chcete.

70

Zafod ukradl lo v okamiku, kdy ji ml jakoto prezident Galaxie slavnostn vypustit. Nevdl pesn, pro ji ukradl, a na to, e se mu lbila. Nevdl, pro se stal prezidentem, a na to, e to byla nramn junda. Tuil, e pro to vechno m vn dvody, ty vak zstvaly pohbeny v temnch, zablokovanch sfrch obou jeho mozk. Zafod by si byl pl, aby ony temn, zablokovan sti ly do hje, protoe se z nich obas vynoovaly divn mylenky, je se snaily zahnzdit ve slunnch, veselch oblastech jeho mysli a brnit mu v tom, co povaoval za sv ivotn posln, toti mt se prima. V tu chvli se zrovna moc prima neml. Dochzela mu trplivost a tuky a navc ml stran hlad. Himl krter! zaval. Pesn v tomt okamiku byl Ford Prefect ve vzduchu. Ne e by se snad nco stalo s umlm gravitanm polem lodi. Prv toti skoil ze schod, vedoucch k obytnm kabinm. Na jeden skok to byla podn vka. Pistl dost nejist, zakolsal, vyrovnal pd a u se til schodbou - a pr malikch obsluhovacch robot odltlo stranou. Vrazil do Zafodovy kabiny a vysvtlil mu, co ho trp. Vogoni! vyhrkl bez dechu. Chvli pedtm se Arthur Dent vypravil ptrat po troe aje. Vydal se za svm clem bez valnho optimismu. Dobe vdl, e jedinm zdrojem teplch npoj na lodi je pitroubl kus nad z dlen spolenosti Sirius Cybernetics. Stroj nesl hrd nzev nutrimatick syntetizr tekutch npoj. Arthur se s nm u stetl. dajn ml produkovat nejir myslitelnou klu pitiva, pesn odpovdajcmu vkusu a metabolismu uivatele. Kdy vak pilo k vci, pstroj pokad bez vjimky vydal plastikov lek tekutiny, je se tm pln, ale ne zcela naprosto nepodobala aji. Pokusil se s pstrojem rozumn dohodnout. aj, vysvtlil mu. Berte a vychutnvejte, odplil stroj a poskytl mu dal lek nechutn tekutiny. Arthur ho odhodil. Berte a vychutnvejte, opakoval automat a vycedil dal lek. Berte a vychutnvejte je firemn heslo obrovsky spnho Oddlen stnost spolenosti Sirius Cybernetics. Toto oddlen zabr v souasn dob vt st plochy hlavnch kontinent t planet prmrn velikosti a je momentln jedinou sekc spolenosti, kter soustavn vykazuje zisk. Firemn heslo je - i sp bylo - vyvedeno pt kilometr vysokmi svtcmi psmeny pobl kosmodromu Oddlen stnost na planet Eadrax. Psmena vak nanetst vila tolik, e krtce po jejich instalaci se pda pod nimi propadla a npis se tm polovinou sv vky proboil do kancel mnoha nadanch mladch ednk, nyn zesnulch. Vynvajc horn polovina npisu dv te v mstnm jazyce slogan str makovici do prasete a bv osvtlena jen o zvl vznamnch svtcch. Arthur zahodil est lek ohavn tekutiny. Poslouchej, ty maino zatracen, oslovil pstroj, tvrd, e doke syntetizovat jakkoliv npoj, tak co mi pod strk tu beku? Vysoce vivn npoj vyznaujc se pjemnmi chuovmi vlastnostmi, zabublal pstroj a dodal: Berte a vychutnvejte. Chutn to hnusn! Pokud vm npoj poskytl pjemn zitek, bublal stroj dl, pro ho nenabdnout i svm ptelm? Protoe je nechci ztratit, odpovdl Arthur briskn. Tak bude u konen poslouchat, co km? Ten npoj... Ten npoj, peruil ho pstroj sladce, byl vyroben na mru, aby vyhovoval vaim individulnm nrokm na vivnost a poitek. Aha, take podle tebe jsem masochista s psnou dietou, co? zavrel Arthur. Berte a vychutnvejte. Dr hubu. Bude to vechno? Arthur se rozhodl, e to vzd: Ano. Vzpt se rozhodl, e to by se na to podval, aby se dal odradit. Vlastn ne. Podvej, je to pln jednoduch... vechno, co chci..., je lek aje. A ty mi ho udl. Te bu chvli zticha a poslouchej. Posadil se a zaal pstroji vyprvt o Indii, o n, o Cejlonu. Vyprvl mu o irokch listech schnoucch ve slunci. Vyprvl o stbrnch konvicch, o letnch odpolednch na sve zelench trvncch. Vykldal, jak se nejdv nalv mlko a potom aj, aby se mlko nepehlo. Dokonce strun vylil historii Vchodoindick spolenosti. Tak takhle je to tedy, konstatoval syntetizr, kdy Arthur skonil. Jo, tohle chci.

71

Chce chu suench list uvaench ve vod? Ehm, ano. S mlkem. Vydmanm z krvy? Ehm, pokud jde o vyjadovn, ekl bych, e... S tmhle budu potebovat trochu pomoct, ekl stroj sue. Vesel bubln z jeho hlasu naisto zmizelo a vystdal ho vcn tn. Udlm cokoliv, co bude v mch silch, ujistil Arthur. U jsi udlal dost, informoval ho stroj a povolal na pomoc palubn pota. Nazdrek! ozvalo se. Syntetizr npoj palubnmu potai vysvtlil, co je aj. Pota se zdsil, pipojil sv logick obvody na syntetizr a oba stroje upadly v chmurn mlen. Arthur chvli vykval a pihlel, ale nic se nedlo. Bouchl do pstroje, ale ani pak se nic nedlo. Nakonec toho nechal a odloudal se na velitelsk mstek. V pustch rozlohch kosmickho prostoru nehybn viselo Srdce ze zlata. Kolem nj hnuly miliardy pendlkovch hrot Galaxie. A smrem k lodi se zvolna kradla okliv lut hrouda - Vogoni.

======================================================================== 3. kapitola Nemte nkdo konvici? zeptal se Arthur, kdy vkroil na mstek a souasn se podivil, pro asi Trillian ki na pota, pro do nj Ford bu pst a Zafod kope a pro je na obrazovce ta okliv lut hrouda. Odloil przdn lek a pistoupil k nim. Ahoj, oslovil je. V tu chvli se Zafod vrhl k letnm mramorovm deskm, v nich se skrvaly pstroje ovldajc konvenn fotonov pohon. Materializovaly se mu pod rukama a Zafod pepnul na run zen. Cvakal, tahal, makal a hlavn nadval. Fotonov pohon zakubal lod jak v poslednm taen a zhasl. Dje se nco? zajmal se Arthur. Hele, slyeli jste? utrousil Zafod a skoil k tlatkm runho ovldn nepravdpodobnostnho pohonu. Lidoop promluvil. Systm dvakrt tie zakuel a rovn vyplivl. Historick udlost, lidi, komentoval Zafod a nakopl ovldac panel. Mluvc opice! Jestli vs nco rozruilo..., zaal Arthur. Vogoni! utrhl se Ford. to na ns! Arthur zablekotal: Tak co tu dlte? Pojte honem zmizet! To prv nememe. Je zablokovan pota. Zablokovan? Tvrd, e vechny jeho obvody jedou na pln obrtky. ere tm vechnu energii a jin zdroj nemme. Ford ustoupil od terminlu, utel si rukvem zpocen elo a ztka se opel o ze. Nemem nic dlat, oznmil. Zral do neurita a hryzl si rty. Jet jako kolk, dvno ped znienm Zem, hrval Arthur fotbal. Rozhodn v nm nevynikal, zvlt se specializoval na vlastn gly v dleitch zpasech. Kdykoli se mu to potstilo, zaznamenal zvltn, lechtiv pocit na ji, jen se mu zvolna pelval do tv a rozpaloval elo. S nhlou ivost se mu vybavila pedstava blta a trvy a houfu malch kluk, kte se mu posmvaj a hzej po nm hroudami. Zvltn lechtiv pocit na ji se mu vlval do tv a rozpaloval elo. Zaal nco kat, ale zarazil se. Znovu zaal nco kat a zase se zarazil. Konen se mu podailo promluvit. Ehm. Odkalal si. Povzte mi..., spustil tak nervzn, e se vichni pekvapen otoili. Pohldl na blc se lutou hroudu na obrazovce. Povzte mi..., co kal pota, e ho tolik zamstnv? Jen tak pro zajmavost... Oi jeho spolenk na nm visely jak pikovan. Ehm, ano... ist jen pro zajmavost. Zafod vzthl ruku a popadl Arthura za krk. Cos to s nm provedl, ty opiku? sykl. Ale nic..., koktal Arthur. Vbec nic. Akort, e se ped chvilkou snail pijt na to, jak...

72

Co? Jak mi uvait aj. Sprvn, hoi, ozval se zpvn pota. Prv se snam vyeit tenhle problm. Pni, to je teda klda! Hned se vm budu vnovat, dodal a upadl opt v mlen, jeho intenzit se mohlo vyrovnat jen mlen t lid, zrajcch na Arthura. Jako by chtli prolomit napt, prv v tento okamik zahjili Vogoni palbu. Lo zahmla a otsla se. Jej vnj dvouaplcentimetrov silov tt pukal, vzdouval se a syel pod palbou tuctu ticeti megaprskovch fotrazonovch dl znaky Tut-zabij. Vypadalo to, e tt dlouho nevydr. Ford mu dval tyi minuty. Jet ti minuty padest vtein, oznmil po chvli. Namtkou zkusil nco zbytench vypna a neptelsky pohldl na Arthura: Dal bys ivot za lek aje? Ti minuty tyicet. Pestane u sakra potat? zavrel Zafod. Ovem. Za ti minuty a ticet pt vtein, uklidnil ho Ford. Prostetnik Vogon Jelc byl zmaten. Oekval honiku, hkovn tanmi paprsky, ekal, e bude muset pout speciln instalovan subcyklick normalitn sichrotron, aby vyruil psoben nekonen nepravdpodobnosti, pohnjc Srdce ze zlata. Ale subcyklick normalitn sichrotron zahlel a Srdce ze zlata jen tak deplo a schytvalo to. Tucet ticeti megaprskovch fotrazonovch dl znaky Tut-zabij plilo o sto est, ale Srdce ze zlata dl deplo a schytvalo to. Vogonsk kapitn vyzkouel kdejak senzor na lodi, aby zjistil, jestli za tm nen njak rafinovan finta. dnou rafinovanou fintu nevyptral. Nevdl ovem nic o aji. Nevdl ani, jak trv posdka Srdce ze zlata posledn ti minuty a ticet vtein ivota, kter j zbvaly. Jak v tuto chvli Zafod Bblbrox piel na npad uspodat seanci, u nikdy pesn nevysvtlil. Tma smrti sice zeteln viselo ve vzduchu, ale sp jako nco nedoucho, ne jako nmt k petsn. Mon e hrza, kterou v Zafodovi vyvolvala pedstava shledn se zesnulmi pedky, mu vnukla mylenku, e i oni sdlej jeho nechu, take by ppadn mohli zadit, aby se rodinn schzka odloila. Anebo to byl jeden z onch zvltnch popud, je se obas vynoovaly z temn oblasti jeho mysli, ji tak nevysvtliteln zablokoval, ne se stal prezidentem Galaxie. Ty chce mluvit s praddekem? Fordovi mohly vypadnout oi z hlavy. Jo. Zrovna te? Lo se otsala a hmla. Teplota stoupala. Svtlo slblo - vekerou energii, kterou pota nespoteboval k pemlen o aji, te oderpvalo rychle mizejc silov pole. Jo, nedal se zviklat Zafod. Myslm, e by nm mohl pomoct. Urit si to mysl? ptal se Ford skepticky. Dej si trochu prce s vbrem slov. Vymysli nco lepho. Ehm... no... Tak pojte k hlavnmu panelu. Honem! Trillian, Opiku, pohyb! Jeden pes druhho se nahrnuli k hlavnmu panelu. Usedli, a pestoe si pipadali jako blzni, spojili ruce. Zafod vypnul tet rukou svtlo. Tma zaplavila lo. Venku se Tute-zabije snaily s hromovm evem rozervat na cucky silov pole. Sousteme se na jeho jmno, zasyel Zafod. Jake se jmenuje? zajmal se Arthur. Zafod Bblbrox tvrt. Coe? Zafod Bblbrox tvrt. Sousteme se! tvrt? Jo. J jsem Zafod Bblbrox, mj otec byl Zafod Bblbrox Druh, mj ddeek Zafod Bblbrox Tet... Coe? Dolo k nehod s antikoncepnmi pilulkami a strojem asu. A te u se sousteme! Ti minuty, oznmil Ford. Pro to vlastn dlme? zeptal se Arthur. Dr hubu, navrhl Zafod.

73

Trillian nekala nic. D se k tomu nco ct? myslela si. Jedin svtlo na mstku byla slabounk rud ze trojhelnkovitch o paranoidnho androida Marvina. Hroutil se v kout, vemi ignorovn, ignorujc vechny a obral se svm soukromm, beztnm svtem. Kolem centrlnho panelu se krily tyi postavy v usilovn snaze nevnovat pozornost stralivm otesm lodi a hrznmu rachotu, je j pronikal. Soustedili se. Sousteovali se dl. Sousteovali se pod pry. Vteiny odkapvaly. Zafodovi vyvstvaly na ele krpje potu - nejprve soustednm, potom zklamnm a poslze trapnmi rozpaky. Nakonec vztekle zaval, vykubl ruce Trillian a Fordovi a cvakl vypnaem. U jsem si zanal myslet, e nikdy nerozsvt, ozval se hlas. Ne, ne, tolik svtla zas ne, moje oi u nejsou, co bvaly. Nadskoili na sedadlech a zvolna otoili hlavy, akoliv jejich vlasy projevily snahu zstat na mst. Kdo m to ru zrovna v tuhle chvli? pronesla shrben, vyzbl postavika zpoza trsu kaprad na opanm konci mstnosti. Dv scvrkl, ochmen hlavy vypadaly tak starobyle, e by snad mohly pamatovat zrod galaxi. Jedna klimbala, druh na n zkoumav poilhvala. Pokud jeho oi nejsou, co bvaly, musely to kdysi bt ezac diamanty. Zafod chvli nervzn koktal. Dvakrt zvltnm zpsobem pokvl, co je tradin betelgeuzsk gesto, vyjadujc ctu k rodinnmu pslunku. Aha... ehm... ahoj praddeku..., vydechl. Starobyl postavika pokroila bl. Mourala v kalnm svtle. Pak pchla kostnatm ukazovkem smrem k pravnukovi: , Zafod Bblbrox, afl. Posledn z naeho velkho rodu. Zafod Bblbrox Nult. Prvn. Nult, tkla postava. Zafod jeho hlas nenvidl. Vdycky mu znl jako skpn neht po tabuli jeho due, i sp toho, co tak s oblibou nazval. Rozpait se zavrtl na sedadle. Ehm, jo, zadrmolil. Hele, moc m to s tma kytkama mrz, fakticky jsem je chtl poslat, ale v tom obchod jim zrovna doly vnce a... Zapomnls! utrhl se Zafod Bblbrox tvrt. V... Nem as, co? Nikdy nemysl na ostatn. iv jsou pod stejn. Dv minuty, Zafode, informoval Ford zdenm epotem. Zafod nervzn poposedval. Nojo, ale chtl jsem je poslat, brnil se. A taky napu prababice, hned jak se dostaneme z thle... Tvoje prababika..., zadumal se duch. Jak se j da? optal se Zafod. V co, zaskom za ni. Ale nejdv se musme... Neboka prababika i j se mme dobe, ekl sue Zafod Bblbrox tvrt. Aha. Ach tak. Ale v tob jsme se zklamali, mladku. Nojo, jene... Zafod bezmocn zjioval, e nedoke udret smr konverzace. Fordovo tk oddychovn mu pipomnalo, e vteiny prchaj do nenvratna. Hluk a otesy doshly stran intenzity. Bled tve Trillian a Arthura v ptm ani nemrkly. Ehm, praddeku... Pozorujeme t u dlouho a je nm z toho smutno... Nojo, ale momentln jaksi... Zlobme se na tebe! Mohl bys m chvilku poslouchat... Jak to nakld se ivotem? Zrovna ho ohrouje vogonsk flotila! kiel Zafod. Je pravda, e pehnl, ale musel pece vyut jedin pleitosti, kter se mu zatm naskytla, aby vysvtlil, o jde. Vbec m to nepekvapuje, pokril stak rameny. Jenome se to dje prv te! nalhal Zafod horen. Astrln pedek pikvl, sebral lek, kter sem pinesl Arthur, a zaal si ho se zjmem prohlet. Ehm... praddeku... V ty vbec, e Betelgeuze Pt se v posledn dob mrn vychyluje ze sv drhy? Zafod to sice nevdl, ale bylo mu zatko soustedit se na zajmavou informaci vzhledem k rmusu,

74

hrozc smrti, a tak dl. Ehm... ne..., ale podvej... Vdy j v hrob pmo rotuju! vskl praddeek. Prskl lkem na stl a naphl na Zafoda taslav, tykovit prst jasnovidce: A to je tvoje vina! Minuta ticet, zamumlal Ford s hlavou v dlanch. Hele, praddeku, mohl bys nm, prosm t, pomoct, protoe... Pomoct? zeptal se stak, jako by po nm nkdo chtl krysu. Jo, pomoct, a pokud mono hned, protoe jinak... Pomoct! opakoval staec, jako by po nm chtli mrn grilovanou krysu v housce a s brambrkami. Stl a asl. Tak ty se poflakuje po Galaxii s tma..., pedek mvl znechucen rukou: s tma svejma vypeenejma kamardama, ani nem as dt mi kytky na hrob - staily by plastikov, od tebe by to docela sedlo - ale kdepak. Pn nem as. Na to je moc modern, moc skeptickej. Ale sta nepatrnej prvih, a najednou z nieho nic zane bejt astrln zaloenej! Zavrtl hlavou - opatrn, aby nevyruil z dmoty druhou hlavu, kter u ho moc neposlouchala. Nevim, nevim, mladej, zdrhal se praddeek, tohle si budu muset moc rozmyslet. Minuta deset, ohlsil Ford dut. Zafod Bblbrox tvrt na nj zvdav zamoural: Pro ten lovk pod mluv v slech? Ty sla znamenaj, kolik nm zbv ivota, vysvtlil Zafod sue. Hmm. To se na m ovem nevztahuje, zabruel praddeek pro sebe a vydal se proourat vzdlen kout. Zafod ctil, e se tetel na pokraji lenstv, a uvaoval, jestli nem prost vyskoit a se vm skoncovat. Praddeku, oslovil pedka, ns se to ale tk! My jsme jet naivu, a te bychom mli ivot ztratit? Pat vm to! Coe? Jsou snad vae ivoty k nemu? Kdy tak pozoruju, co jste s nimi udlali, napad m slovo `budikniemu`! Ale j byl prezidentem Galaxie! Chm, odfrkl posmn praddeek. To je njak zamstnn pro Bblbroxe? Copak nerozum? Opravdickej prezident! Cel Galaxie! Ty namylen megatn! Zafod nechpav zamikal. Co tm chce ct, love? Toti praddeku. Shrben postavika pipajdala k pravnukovi a psn mu poklepala na koleno. Zafodovi tm pipomnla, e mluv s duchem, protoe neuctil vbec nic. Oba dobe vme, co znamen bt prezidentem, mladej. Ty to v, protoes jm byl. J to vm, protoe jsem mrtv, a to dv lovku asn nezkalenou perspektivu. Mme tady nahoe pslov: pro iv je ivota koda. Moc dobr. Dsn hlubokomysln, komentoval Zafod trpce. Te zrovna potebuju aforismy asi tak jako dry do hlav. Padest vtein, zastnal Ford. Kde jsem to skonil? zeptal se Zafod Bblbrox tvrt. Zrovna jsi m pouoval, odpovdl Zafod Bblbrox. Aha, ano, sprvn. Me nm tenhle chlpek opravdu pomoct? zeptal se Ford piduen Zafoda. Nikdo jin nm nepome. Ford sklen pikvl. Zafode! rozohnil se duch. Stal ses prezidentem z jistho dvodu. Copak jsi zapomnl? Nemohli bychom to nechat na pozdji? Copak jsi zapomnl?! nalhal duch. Jo! Jasn, e jsem zapomnl! Musel jsem zapomenout. Kdy nastupuje do funkce, prosvtj ti hlavu, a kdyby zjistili, e ji mm plnou vachrlatejch mylenek, byl bych v tu rnu zptky na ulici, a neml bych nic ne slunou penzi, hejno sekretek, flotilu lod a pr hrdloez. Aha, tak pece se pamatuje, pikvl praddeek spokojen. Vborn, ekl po chvli. Rmus ustal. tyicet osm vtein, oznmil Ford. Pohldl znovu na hodinky a zaukal na n. Pekvapen vzhldl: Slyte? Ten rmus pestal. Duchova tvrd oka zlomysln blskla.

75

Na chvli jsem zpomalil as, vysvtlil. Ale jenom na chvli. Nerad bych, abyste pili o to, co vm chci ct. Ne ne, te poslouchej ty, ty starej jasnovidnej netopre, vychrlil Zafod a vyskoil ze idle. Tak za prv dky za zpomalen asu, to je bezva, dsn fajn, ale za druh - kzn si laskav str za klobouk, jasn? Nevim, co to me bejt tak koloslnho, co mm udlat, ale pipad mi, jako bych ani vdt neml. A pkn m to tve. Moje star j vdlo. A zleelo mu na tom. Potud dobr. A na to, e tomu starmu j na tom zleelo tak moc, e se vloupalo do vlastnho mozku - do mho mozku - a zablokovalo ty kousky, co vdly a zleelo jim na tom. Protoe kdybych vdl a zleelo mi na tom, nikdy bych to nedokzal. Nedokzal bych stt se prezidentem a nedokzal bych ukrst tuhle lo, a to je urit hodn dleit. Jenome moje star j se zabilo tm, e mi pedlalo mozek. Dobe, jeho vc. Moje nov j chce ale rozhodovat za sebe, a irou nhodou nechce nic vdt o t pevratn zleitosti a nezle mu na n, a je to cokoliv. Moje star j m, co chtlo. A na to, e se m dl sna ovldat. Nechalo mi rozkazy v tom kousku mozku, co zablokovalo. Ale j nechci vdt, nechci je slyet. To je zase moje vc. Nechci se stt ni loutkou, svou vlastn u vbec ne! Zafod zuiv bouchal pst do hlavnho panelu. Ohromen pohledy ostatnch ani nevnmal. Moje star j je po smrti! vykikoval. Zabilo se! Mrtv nemaj co kecat ivm do jejich vc! No vid, a pitom m vol, abych t tahal z bryndy, uklbl se duch. Aha, Zafod se uklidnil a znovu se posadil. To je ovem nco pln jinho, ne? Chab se usml na Trillian. Zafode, zakrkoralo zjeven, jedin dvod, pro na tebe pltvm dechem, je nejsp ten, e jsem po smrti a nemm pro nj lep pouit. Dobe, kapituloval Zafod. ekni mi to tajemstv. Zkus to. Zafode, kdy jsi byl prezidentem, vdls, stejn jako Juden Vranx ped tebou, e prezident nen nic. Naprost nula. A nkde vskrytu za nm je nkdo nebo nco, kdo m absolutn moc. Toho lovka nebo tu bytost, i co to je, mus najt. lovka, kter ovld nai Galaxii a nejsp i jin. Mon cel vesmr. Pro? Pro? zvolal uasle duch. Pro? Jen se rozhldni kolem sebe, chlape. Pipad ti, e je vesmr v dobrch rukou? Ujde to. Stak se zakaredil: Nebudu se s tebou dohadovat. Vezme prost tuhle lo pohnnou nepravdpodobnost a pjde tam, kde je t teba. Te hned! Nemysli si, e svmu posln unikne. Ovld t pole nepravdpodobnosti, a dr t pevn. Co je tohle? Pi ei poklepval na jeden z terminl palubnho potae Eddieho. Zafod mu vysvtlil, o jde. A co to dl? Sna se uvait aj, informoval ho Zafod s obdivuhodnm sebeovldnm. Sprvn. Tak se mi to lb, pochvlil praddeek stroj. A pokud jde o tebe, Zafode, nevm, nevm, jestli doke kol splnit. Myslm, e se z toho nebude moct vykroutit. Jenome j jsem u moc dlouho mrtv a moc unaven, abych se do toho mchal. Hlavn dvod, pro ti te pomhm, je, e jsem nemohl snst pomylen, jak se tady ty a tv modernistit ptel poflakujete. Jasn? Jo, dky mockrt. A... Zafode? Copak? Kdybys nkdy zase poteboval pomoc..., kdybys byl v nesnzch..., a poteboval pomocnou ruku... Ano? Tak nevhej a jdi do hje. Bhem nsledujc vteiny z duchovch svratlch rukou vylehl blesk a sjel do potae, duch zmizel, velitelsk mstek se naplnil hustm kouem a Srdce ze zlata odskoilo neznmo jak daleko rozlohami prostoru a asu.

======================================================================== 4. kapitola O deset svtelnch let dl vyheveroval Gag Halfrunt smv jet o nkolik stup. Na obrazovce, v pmm penosu z velitelskho mstku vogonsk lodi sledoval, jak posledn cry ochrannho ttu Srdce ze zlata berou zasv. Pak lo zmizela v oblaku moudu. Vborn, pomlaskl si v duchu. Konec poslednch trosenk z planety Zem, jej demolici zadil. A mytec s onm nebezpenm (z hlediska psychiatrie jako oboru) a podvratnm (rovn z hlediska

76

psychiatrie jako oboru) pokusem najt Zkladn otzku k Definitivn odpovdi na ivot, vesmr a vbec, pomyslel si. Dnes veer bude s kolegy oslavovat. Rno se pak rozejdou za svmi nebohmi, nic nechpajcmi a velmi vnosnmi pacienty. Te konen maj jistotu, e smysl ivota u nikdy nikdo nerozlut. S pbuznma je to vdycky trapas, co? obrtil se Ford k Zafodovi, kdy se kou zaal rozplvat. Odmlel se a rozhldl se: Kde je Zafod? Arthur a Trillian nechpav zrali. Oba byli bled, trochu v oku. Kam Zafod zmizel, nevdli. Marvine? zavolal Ford. Kde je Zafod? A o chvli pozdji: Kde je Marvin? Kout, v nm robot sedval, byl przdn. V kabinch vldlo naprost ticho. Lo spovala v hust erni kosmu. Jen obas se zhoupla a zakolbala. Vechny pstroje onmly, obrazovky zstvaly temn. Obrtili se na pota. Je mi velmi lto, ale momentln nemm kapacity pro komunikaci, oznmil. Poslechnte si mezitm nco lehk hudby. Vypnuli lehkou hudbu a prohledali kad kout lodi. Znepokojen a zmatek v nich narstaly. Vude ticho a mrtvo. Po Zafodovi a Marvinovi ani stopa. Jedna z poslednch mstnost, kde hledali, byla mal komrka, v n sdlil syntetizr npoj. Na servrovac ploince nutrimatickho syntetizru npoj stl mal tcek, na nm se na podlcch skvly ti lky z krmovho porcelnu a stejn dbnek s mlkem, stbrn konvice nejlepho aje, jak kdy Arthur ochutnal a cedulka s npisem ekejte.

======================================================================== 5. kapitola Beta Malho medvda, alespo jak tvrd spousta lid, je jedno z nejpernjch mst ve znmm vesmru. Zoufale luxusn letovisko s nechutn slunenm poasm a zstupy asn zajmavch lid, kterch je tu natskno vc ne jader v grantovm jablku. O emsi vak vypovd skutenost, e kdy v jednom z poslednch sel Playtvora vyel lnek nadepsan Kdy vs zane unavovat Beta Malho medvda, znamen to, e jste unaveni ivotem, poet sebevrad se pes noc ztynsobil. Ne, e by snad na Bet Malho medvda byly noci. Je to planeta typu zpadn zny, kterou jakmsi nevysvtlitelnm a trochu podezelm rozmarem prody tvo tm vhradn subtropick pobe. Psobenm stejn podezelho rozmaru asov relastatistiky je tu skoro pod sobota odpoledne, chvli ped zavrac hodinou plovch bar. Hlavn formy ivota na Bet Malho medvda dosud nebyly schopny poskytnout uspokojiv vysvtlen tohoto jevu. Vtinu asu jim toti zaberou pokusy doshnout duchovnho osvcen bhnm po plovrnch a pobzenm vyetujcch ednk z Galaktickho adu pro kontrolu zempisnch a asovch pomr, aby si pkn uili anomlie dennho cyklu. Na Bet Malho medvda je jen jedno msto a tomu se k jen proto, e hustota plovren je zde o nco vt ne jinde. Kdy piltte do Msta letadlem, jinak se tam toti nedostanete - nejsou tam dn silnice ani pstavy, a kdy nelette letadlem, radi vs tam nechtj vidt -, pochopte pvod jeho jmna. Tady z slunce nejjasnji. Tpyt se na hladinch bazn, chvje se na blch bulvrech lemovanch palmami, pozlacuje zdrav oplen postaviky, korzujc po irokch ulicch, odr se od vilek, mlnch aerodrom, plovch bar a tak dle. Nejvc se vak leskne ve slunci vysok, ndhern stavba, sestvajc ze dvou blch ticetiposchoovch v, spojench asi v polovin mstkem. Tato budova je domovem jedn knihy. Byla postavena v dsledku neobyejnho soudnho procesu o autorsk prva, vedenho vydavateli proti jaksi spolenosti vyrbjc ovesn vloky k sndani. Kniha je prvodcem cestovatel. Pat k nejpopulrnjm a nejspnjm knihm, jak kdy vydalo mamut nakladatelstv Malho medvda - je populrnj ne ivot zan v pti stech padesti, jde na odbyt lpe ne Mj pohled na teorii Velkho tesku od Excentriky Galumbits, tprs dvky z Eroticonu 6, a je mnohem diskutovanj ne posledn trhk loha Kolufida Ve, co jste kdy o sexu vdt nechtli, ale museli jste zjistit. V mnoha lernjch civilizacch na Vchodnm okraji na Galaxie nahradila dokonce velkou Galaktickou encyklopedii jakoto zdroj vekerho vdn a moudrosti, nebo - a m mnoho mezer a spousta informac je pochybnch nebo pinejmenm hodn nepesnch - m proti star a prozaitj pruce dv nesporn vhody. Jednak je o nco levnj, pedevm vak m na oblce velk vldn npis: NEPROPADEJTE

77

PANICE. Uhodli jste - je to onen nedoceniteln spolenk vech, kdo chtj zhldnout divy Vesmru za mn ne ticet altairskch dolar denn - Stopav prvodce po Galaxii. Pokud stojte zdy ke vchodu do sted Prvodce (za pedpokladu, e u jste pistli a osvili se sprchou a jednm i dvma bazny) a dte se na vchod, projdete stinnm Bulvrem ivota, zavzdychte nad bledm zlatem pl po lev stran, uasnete nad mistry mylenkovho surfingu, bezstarostn se vznejcmi metr nad hladinou, jako by to nebylo nic zvltnho, a nakonec vs pekvap a po chvli rozil ob palmy, kter si za dennho svtla - tedy neustle - nemelodicky pobrukuj. Kdy pak projdete na konec Bulvru ivota, vstoupte do Lalamatinsk tvrti obchodu, bolosovch palem a malch kavrniek na chodncch, kam MM-Bean pichzej odpovat po tvrdm odpolednm odpoinku na plch. Lalamatinsk tvr je z tch mla oblast, kde nevldne vn sobotn odpoledne, - msto toho se t pjemnmu chladu vnho sobotnho veera. Za Lalamatinskou le tvr nonch podnik. Kdybyste prv toho dne, odpoledne i sti veera, kejte si tomu, jak chcete, nhodou dorazili ke druh kavrn zprava, vidli byste tu obvykl houf MM-Bean, jak povdaj, popjej, vypadaj asn odpoinut, a jen obas mrknou na hodinky spolustolovnk, aby zjistili, jakou maj cenu. Spatili byste tak dvojici znan odrbanch stopa z Algolu, kte prv pijeli s arkutrskm meganklakem. Ne zrovna pohodln jzda trvala nkolik dn, a nen proto divu, e je zmtlo a rozzuilo, kdy zrovna tady, na dohled od budovy Stopaova prvodce, je pila jedin sklenka dusu v pepotu na vc ne edest altairskch dolar. Prodali ns, zahuel jeden z nich trpce. Kdybyste prv v tu chvli pohldli o stolek dl, uvidli byste Zafoda Bblbroxe, jak tam sed a tv se zaraen a zmaten. Ml k tomu dobr dvod, protoe jet ped pti vteinami sedl na velitelskm mstku kosmick lodi Srdce ze zlata. Sprost zrada, pokraoval hlas. Zafod nervzn mrkl na odrban stopae u vedlejho stolu. Kde to ksakru je? Jak se sem dostal? A kde je lo? Zkusil rukou idli, na n sedl, a pak i stl ped sebou. Zdly se dostaten hmatateln. Nicmn se radji pli nenahbal. Jak mou dept a pst prvodce pro stopae na takovmhle mst? roziloval se stopa. No koukni na to. Jen se na to koukni. Zafod se koukal. Hezk msto, pomyslel si. Jene kde? A pro? Zalovil v kapse a vythl dva pry slunench brl. Krom toho nahmtl v kapse kus hladkho, tvrdho a velmi tkho kovu. Vyndal ho z kapsy a pekvapen na nj zamrkal. Kde tohle sebral? Nasadil si brle. Trochu ho rozladilo, e mu kovov pedmt pokrbal jedno sklo. Ale stejn si s brlemi pipadal mnohem lp. Byly to dvoje superchromatick nebezpenost slunen brle znaky uanta 200. Podporovaly pzniv nvyk zaujmat ledabyl postoj k nebezpe. Pi sebemen znmce njakch nepjemnost skla zernala, take jste nevidli nic, co by vs mohlo znepokojit. A na erstv krbanec byla te skla zcela prhledn. Zafod se trochu, ale opravdu jen trochu uklidnil. Rozhoen stopa se dl mrail na svj obludn drah dus. To nejhor, co se vbec mohlo Prvodci pihodit, je, e se pesthovali na Betu Malho medvda, kveruloval. Vechno jsou to paoui. V jedn kanceli prej dokonce zadili elektronicky syntetizovanej vesmr, aby ho v pracovn dob mohly prozkoumvat a pitom jim veer neutekly mejdany. Ne e by tu veer nebo rno nco znamenaly. Tak tedy Beta Malho medvda, pomyslel si Zafod. Aspo te v, kde je. Dospl k zvru, e v tom mus bt praddekv zmr. Ale pro? K jeho znan nelibosti mu do mysli pronikla mylenka. pln jasn a zeteln. Te u se mylenky tohoto druhu nauil rozeznvat. Instinktivn se jim brnil. Vdl, e to jsou naprogramovan popudy z temnch, uzamench st jeho mysli. Nehnut sedl a zuiv mylenku ignoroval. Pokouela se vnutit. Ignoroval ji. Pokouela se vnutit. Ignoroval ji. Znovu se pokusila vnutit. Vzdal to. Doprkennvohrady, zaklel v duchu, radi plout po proudu. Byl pli unaven, zmaten a hladov, ne aby se dokzal brnit. Dokonce ani nevdl, co tahle mylenka znamen.

======================================================================== 6. kapitola Hal? Ano? Tady Megadodo, stedn nakladatelstv Stopaova prvodce po Galaxii, absolutn nejpozoruhodnj knihy v celm znmm vesmru, co si pejete? zapitl obrovit hmyz s rovmi kdly do jednoho ze sedmdesti telefon, vyrovnanch na rozlehlm chromovanm recepnm pultu ve foyeru sted

78

Stopaova prvodce po Galaxii. Hmyz slena tepetala kdly a obracela oi v sloup. karedila se na vechny ty chtiv lidi, pekejc v hale. Hamtali po kobercch a pinavma rukama ohmatvali poltovn kesel. Hmyzice prost zboovala prci ve Stopaov prvodci, jen kdyby sem pod nelezli ti stopai. Maj pece prolzat pinav kosmodromy nebo tak nco. Vdla urit, e se nkde v knize pe, jak je dleit prolzat pinav kosmodromy. Jene vtina stopa bohuel hned potom, co prolezla kdejak pinav kosmodrom, pila okount sem, do jejho hezkho, istho, lesklho pracovit. A vn si stovali. Hmyzice zatepetala kdly. Coe? pskla do telefonu. Jist, vydila jsem v vzkaz panu Zarniwpovi, ale bohuel momentln nem nladu vs pijmout. Je na intergalaktick cest. Podrdn mvla tykadlem na jednoho z tch chtivch lid, kter se rozhoen domhal pozornosti. Tykadlem mu ukzala vyhlku na zdi a naznaila, aby neruil pi dleitm telefonnm hovoru. Ale ano, pitla, je ve sv kanceli, ale na intergalaktick cest. Na shledanou. A prskla telefonem. Tady to mte ern na blm, ukzala ttiv rozzlobenmu mui, kter si piel stovat na njakou nesmyslnou a nebezpen zavdjc informaci, otitnou v knize. Stopav prvodce po Galaxii je nepostradateln spolenk kadho, kdo chce v tomto nekonen sloitm a matoucm vesmru najt smysl ivota. I kdy neme poskytnout uiten informace pln o vem, pinejmenm ukliduje tvrzenm, e tam, kde je nepesn, je alespo autoritativn nepesn. Tam, kde nachzme vnj rozpory, je to vdy skutenost, kdo nem pravdu. To piblin smysl vyhlky, je pravila, e: Prvodce je kniha autoritativn. Skutenost je asto nepesn. Toto prohlen vedlo k jistm zajmavm dsledkm - napklad kdy vydavatele Prvodce alovaly rodiny stopa, kte pili o ivot jen proto, e vzali doslova heslo o planet Traal. Stlo v nm, e rav Bltotlaky asto slou turistm za chutnou krmi, namsto turist asto slou ravm Bltotlakm za chutnou krmi. Vydavatel tvrdili, e prvn verze je esteticky mnohem pijatelnj, a dali si od soudnho znalce poezie odpishnout, e co je krsn, je pravdiv, a naopak, co je pravdiv, je krsn. Snaili se tak dokzat, e vinen je sm ivot, protoe nen ani krsn, ani pravdiv. Soudci se k tomuto nzoru piklonili a v dojemn zvren ei odsoudili ivot za pohrdn soudem, a tud ho vem ptomnm odali, nae se odebrali na obvyklou pjemnou veern partii ultragolfu. Zafod Bblbrox veel do foyeru a rzn pistoupil k hmyz recepn: Seete mi Zarniwpa. kal jste nco, pane? pronesla slena ledov. Nemnila dopustit, aby s n nkdo takhle mluvil. Zarniwpa. Seete ho, jo? A hned. Zachovejte laskav chladnou hlavu, pane..., odseklo kehk stvoenko. Tchhle manr mm a po krk, jasn? houkl Zafod. Mm tak asn chladnou hlavu, e byste v n mohla msc skladovat plku prasete. Jsem tak vyrovnanej, e byste m mohla pouvat msto libely. Tak sebou laskav hnte, ne vm tady z toho udlm klniku na dv. Nechte si to pece vysvtlit, pane, pitla hmyzice ttiv a podrdn poklepvala tykadlem. S panem Zarniwpem bohuel mluvit nemete, protoe je na intergalaktick sluebn cest. Doprdele, pomyslel si Zafod. Kdy se vrt? ekl nahlas. Vrt? Je ve sv kanceli. Zafod nekal nic, jen si snail vechno srovnat v hlav. Nepodailo se. Tak ten man je na intergalaktick sluebn cest... ve sv kanceli? Nahnul se a sevel poklepvajc tykadlo: Tak poslouchej, toko, nesna se m pechytrait. J u jsem toti vidl v panoptiku divnj vci, ne jsi ty. No tohle, kdo si mysl, e se, drahoui? zatepetala se hmyzice. Kdla se j chvla zlosti. Zafod Bblbrox, nebo kdo? Spotej hlavy, ucedil Zafod. Hmyzice na nho mrkla. Vytetila oi. Vy jste Zafod Bblbrox? vskla. Jo, potvrdil Zafod. Ale moc to tu nevytrubuj, nebo se po mn zanou vichni shnt. Snad ne ten Zafod Bblbrox? Ne, prost jeden ze Zafod Bblbrox. Neslyelas, e se vyskytuju v esti vydnch? Hmyzice rozilen vibrovala tykadly. Ale pane, pitla, vdy ped chvli kali ve zprvch, e jste po smrti... Taky e jsem, ujistil ji Zafod, jen jsem se jet nepestal hejbat. Tak co, kde najdu Zarniwpa? M kancel v patnctm poschod, ale... Ale je na intergalaktick sluebn cest. U jsem slyel. Jak se k nmu dostanu?

79

Nov instalovan vertikln sthovae lid firmy Sirius Cybernetics Corporation jsou tamhle vzadu, ale... Zafod u byl na odchodu, ale otoil se zpt k recepn: Co? Mu vdt, pro chcete s panem Zarniwpem mluvit? Jo, pisvdil Zafod, kter zdaleka neml v tomto bod jasno. Tak jsem si kal, e bych za nm ml zaskoit. Pijdete zase? Zafod se spiklenecky naklonil ke hmyz dvce. Prv jsem se z ista jasna materializoval v nedalek kavrn v dsledku hdky s praddekem. Sotva jsem se tam octl, moje bval j, to, co mi operovalo mozek, ovldlo mou vli a nadilo mi, abych el navtvit Zarniwpa. Nikdy jsem o tom chlpkovi neslyel. To je vechno, co vm. Krom toho, e mm najt lovka, kter vldne vesmru, vychrlil a mrkl na ni. Pane Bblbroxi, vydechla hmyzice v posvtnm asu, kdy vy jste tak hrozn zvltn, e byste ml hrt ve filmu. Nojo, dvenko, poklepal Zafod stvoen po blytivm rovm kdle. Vy byste zase mla vyzkouet skuten ivot. Hmyz dvka chvli neinn sedla a snaila se vzpamatovat z rozruen. Pak, vyburcovna zvonnm, nathla tykadlo po telefonnm sluchtku. Zabrnila j v tom kovov ruka. Promite, ekl majitel kovov ruky hlasem, z jakho by se jen trochu sentimentln hmyz zhroutil v slzch. Hmyzice vak nebyla zrovna sentimentln, a navc nemla rda roboty. Co je, pane, tkla. Mu pro vs nco udlat? Pochybuju, ekl Marvin. V tom ppad ovem dovolte... Te u zvonilo est telefon. Milin vc si vyadovalo nalhav pozornosti recepn. Mn neme pomoct nikdo, pokraoval truchliv Marvin. No ano, ale... Ne e by se snad o to nkdo pokouel. Marvin sthl kovovou ruku a nechal ji zplihle viset. Hlavu ml mrn svenou. Vn, jo? odsekla posmn hmyzice. Sotva komu stoj za nmahu pomhat podadnmu robotovi... Kdybyste laskav... To se toti tko vyplat, chovat se laskav k robotovi, kdy nem dn obvody pro vdnost... A vy opravdu dn nemte? zeptala se recepn, neschopn vymanit se z nepohodln konverzace. Nikdy jsem neml pleitost to zjistit, informoval Marvin. Posly, ty jedna mizern hromado mentln naruenho plechu... To se m ani nezeptte, co chci? Hmyz slena se znechucen odmlela. Vymrtila dlouh zk jazyk, olzla si oi a opt jej zathla. M to cenu? zeptala se otrven. M vbec nco cenu? namtl Marvin. Tak co chcete? Nkoho hledm. Koho? zasyela hmyzice. Zafoda Bblbroxe, ekl teskn Marvin. Tamhle zrovna jde. Hmyzice se klepala vzteky. Tak co se m ptte? vskla. Chtl jsem prost s nm mluvit. Coe! Dojemn, e? A Marvin se skpnm soustek udlal elem vzad a vlekl se pry. Zafoda dohonil u vtah. Marvine! Kde se tu bere? Marvin byl nucen pronst nco, co se mu hodn zajdalo: Nevm. Ale... V jednu chvli jsem sedl na palub tv lodi a propadal se do deprese a v pt chvli jsem tu stl a pipadal si nesmrn uboze. Nejsp nepravdpodobnostn pole. Hm. Praddeek t zejm poslal, abys mi dlal spolenost... Tak teda dk, ddo, dodal pro sebe. A co jinak? zeptal se nahlas.

80

Docela fajn, podkoval Marvin. Ovem za pedpokladu, e je nkdo rd mnou, co j osobn nejsem. Nojonojo, udlal Zafod a radji nastoupil do vtahu. Zdravko, pivtal je vtah sladce. Budu vm vtahem na cest do podla, kter jste si zvolili. Byl jsem zkonstruovn firmou Sirius Cybernetics Corporation, abych vs, nvtvnky Stopaova prvodce po Galaxii, dopravil do kancel. Pokud se vm jzda zalb - bude samozejm svin a pjemn -, mon rdi vyzkoute i dal vtahy, instalovan nedvno v kancelch Galaktickho daovho adu, v budov firmy Bubilu, vyrbjc kojeneckou stravu, a ve Sttn psychiatrick lebn na Siriu, kde mete mnoh bval ednky firmy Sirius Cybernetics Corporation potit nvtvou, projevy sympati a veselm vyprvnm o svt venku. Um krom vann jet nco? zeptal se Zafod vtahu. Jezdm nahoru, nebo dol. Fajn. Zavez ns nahoru. Nebo dol, pipomnl vtah. Jo. Fajn. Nahoru, prosm t. Vtah se na chvli odmlel. Pak s nadj navrhl: Dol je to ale moc hezk. Jo? Senza. Prima, pochvlil Zafod. Tak ns rychle zavez nahoru. Dovolte otzku, vtral se vtah nasldlm tnem. Zvili jste vechny monosti, je vm me poskytnout smr dol? Zafod se jal mltit jednou ze svch hlav o stnu kabiny. Tohle pece nem zapoteb, zoufal si v duchu. Vechno, jen tohle ne. Nikoho se neprosil, aby byl zrovna tady. Kdyby se ho nkdo zeptal, kde by v tuto chvli bt chtl, patrn by odpovdl jako obvykle, e by si pl leet na pli obklopen nejmn padesti krskami a tmem expert, horen vymlejcch nov zpsoby, jak by na nho mohly bt jet milej. Na zvr by nejsp pronesl nadenou eulogii na tma dobr jdlo. Jednu vc vak zaruen nechtl - honit se za chlapem, kter vldne vesmru. Podle Zafodova nzoru mohl ten lovk klidn zstat ve funkci - kdy ne on, bude to nkdo jin. Ale vbec ze veho nejm chtl stt v ticetiposchoovm vku a handrkovat se s vtahem. Jak monosti, napklad? zeptal se unaven. Napklad pzem, ukapval hlas jako med do pernku. Je tam mikroarchv, stedn topen... a... ... Rozpait zmlkl. Nic pevratnho, pipustil, ale jsou i jin alternativy. Svatej Zarquone, drtil Zafod mezi zuby. Copak jsem se prosil o existencialisticky zaloenej vtah? Zabuil pst do stny. Co mu je? zeptal se Marvina. Nechce jet nahoru, odpovdl robot vstin. Asi se boj. Boj? opakoval Zafod nevcn. eho? Snad ne vek? Vtah, kter se boj vek? Vek ne, pronesl vtah zlomenm hlasem. Budoucnosti. Budoucnosti? zuil Zafod. Co ten zatracenej krm chce? Sociln pojitn? Prv v tu chvli vypukl za jejich zdy ve foyeru rozruch. Z okolnch zd se ozvaly zvuky nhle oivlch stroj. Vidme toti do budoucnosti, zaeptal vtah. Znlo to vystraen. Jsme tak naprogramovny. Zafod vykoukl ven. Smrem k vtahm postupoval vzruen zstup pokikujcch lid. Vechny vtahy rychle sjdly dol. Zafod bleskov zapadl zpt. Marvine, oslovil kovovho depresanta. Pinu ten vtah, a ns zaveze nahoru, bu tak hodn. Musme mluvit se Zarniwpem. Pro? otzal se Marvin truchliv. Nevm, odpovdl po pravd Zafod. Ale a ho najdu, radil bych mu, aby ml hodn dobr dvod, abych ho navtvil. Modern vtahy jsou podivuhodn a sloit entity. Starobyl a elektrick navijky a zdvie s maximln kapacitou osm lid se podobaj veselm vertiklnm sthovam lid firmy Sirius Cybernetics Corporation asi jako se krabika cvok podob zpadnmu kdlu Sttn psychiatrick lebny na Siriu. Je tomu tak proto, e tyto modern vtahy jsou zaloeny na principu rozostenho vnmn asu. Jinmi slovy maj schopnost nahlet, by nejasn, do bezprostedn budoucnosti. To umouje vtahu, aby na vs ekal ve sprvnm poschod, dv ne si uvdomte, e jm chcete jet. Tm tak odpad navn konverzovn, postvn a navazovn znmost, k nmu jsme pi ekn na vtah byli doposud nuceni.

81

Nen divu, e mnoh vtahy nadan inteligenc a pedvdavost zaaly bt straliv frustrovan bezmylenkovitm jednm nahoru a dol, sem a tam. Krtce si zaexperimentovaly s monost pohybu do strany, aby tak vyjdily existenciln protest, pak se doadovaly asti na rozhodovacm procesu, a nakonec se daly do mrzoutskho vysedvn v suternu. Nemajetn stopa, kter dnes zavt na kteroukoliv planetu v hvzdn soustav Siria, si snadno me vydlat pkn penze, jako konzultant pro neurotick vtahy. V patnctm poschod vtah bleskov otevel dvee. Patnct, oznmil a dodal: Ale pamatujte si, e to dlm jen ze sympati k vaemu robotovi. Zafod a Marvin se vykulili ven. Vtah za nimi okamit zabouchl dvee a propadl se tak rychle, jak jen to jeho mechanismus dovolil. Zafod se unaven rozhldl. Tich a oputn chodba nenabzela dnou odpov na otzku, kde hledat Zarniwpa. Vechny dvee byly zaven a neoznan. Stli pobl mstku, spojujcho ob ve. Ziv slunce Bety Malho medvda sem velkmi okny vsunovalo kvdry svtla, v nich tancovaly drobn steky prachu. Za oknem se mihl stn. Ponechni vtahem na holikch, mumlal trpce Zafod. Nectil se zrovna ve sv ki. Stli a rozhleli se. V co? obrtil se Zafod k Marvinovi. Vm vc, ne si um pedstavit. J zase vm urit, e by se tahle budova nemla tst. Bylo to jen slab zachvn. Uctil je v nohou. A pak znovu. steky prachu ve slunenm svtle tanily o poznn horlivji. Za oknem se mihl dal stn. Zafod zkoumal podlahu. Bu tu maj njak vibran zazen pro tonizaci sval pi prci..., ekl nepesvdiv, nebo... Pokroil k oknu a bezmla pitom upadl, protoe skla jeho superchromatickch nebezpenostnch slunench brl znaky uanta 200 se zbarvila temnou ern. Za oknem s pronikavm rykem peltl obrovit stn. Zafod strhl brle. Budova se s hromovm rachotem otsala. Skoil k oknu. Nebo tenhle bark nkdo bombarduje! Budovou otslo dal zaburcen. Koho v Galaxie me napadnout bombardovat nakladatelstv? podivil se Zafod, ale Marvinovu odpov u nezaslechl, protoe v tu chvli zadunl dal vbuch. Snaili se postupovat k vtahu - nesmysl, napadlo Zafoda, ale na nic lepho nepiel. Na konci chodby zahldl nezetelnou postavu. Mu ho tak uvidl. Tady, Bblbrox! zavolal. Zafod to vyslechl s nedvrou. Vkovou budovou zahoupala dal exploze. Houby, kikl v odpov. Bblbrox je tady! A vy jste kdo? Ptel! volal mu a rozbhl se k nmu. Jo? divil se Zafod. N ptel, anebo mte prost kladn vztah k lidem? Mu se k nmu til a podlaha mu nadskakovala pod nohama jako splaen peina. Byl mal, podsadit a olehan a jeho aty vypadaly, jako by v nich nejm dvakrt projel celou Galaxii. Kdy dobhl, Zafod mu zaval do ucha: Vte, e vm bombardujou bark? Mu dal na srozumnou, e si je tohoto faktu vdom. Nhle pestalo bt vidt. Zafod pohldl k oknu a zjistil, e zr na obrovsk, plovit, kovov zelen ltajc tal. Plil se vzduchem tsn kolem budovy. Za nm dva dal. Vlda, z n jsi dezertoval, jde po tob, Zafode! sykl mu. Poslali eskadru vlench stroj ze ab hvzdy. Vlen stroje ze ab hvzdy! Zarquone! zadrmolil Zafod. Chp, co to znamen? Co jsou vlen stroje ze ab hvzdy? zeptal se Zafod. Vzpomnal si, e o nich urit slyel nkoho mluvit, kdy byl jet prezidentem, jene edn zleitosti ho nikdy moc nezajmaly. Mu ho vthl do jednch dve. S nervy drsajcm jekotem proltl vzduchem mal ern pavoukovit pedmt a zmizel v dlce. Co to bylo? sykl Zafod. ab robot-przkumnk tdy A ptrajc po tob. Fakt? K zemi! Z opanho smru se pitil o nco vt ern pavoukovit pedmt a profiel kolem. A tohle...?

82

ab robot-przkumnk tdy B ptrajc po tob. A tenhle? zeptal se Zafod, kdy kolem s jekotem proltl tet. ab robot-przkumnk tdy C ptrajc po tob. Pkn blb roboti, uklbl se pro sebe Zafod. Ze spojovacho mstku to hlasit zarachotilo. Od protj ve pijdl velk ern stroj. Tvarem i velikost pipomnal tank. Svatej fotone, co je zase tohle? vydechl Zafod. Tank, informoval mu. ab robot-przkumnk tdy D, a jde t sejmout. Nepjdeme? Asi jo. Marvine! zavolal Zafod. O kus dl se Marvin vyhrabal z hromady rozbitho zdiva. Co chce? Vid toho robota, co jede k nm? Marvin pohldl na obrovsk ern objekt, sunouc se k nim po mstku. Pak se zadval na sv mal kovov tlo. Nejsp chce, abych ho zastavil, e? Jo. Abyste si zachrnili ki. Jo. potvrdil Zafod, nandej mu to. Jenom jestli to nenand on mn. Mu zatahal Zafoda za rukv. Zafod se rozbhl chodbou za nm. Nhle ho napadlo: Kam vlastn jdeme? K Zarniwpovi. M v thle situaci jet smysl chodit na schzky? Poj.

======================================================================== 7. kapitola Marvin stl na kraji mstku. Na robota zas nebyl tak mal. Jeho stbit tlo se blytlo v pranch paprscch slunce a vibrovalo spolu s budovou vystavenou palb. Proti obrovskmu stroji vak vypadal alostn malik. Tank ho zaal zkoumat sondou. Pak sondu zathl. Z cesty, malik robote! zavrel tank. Bohuel, odporoval Marvin. Nechali m tu, abych t zastavil. Znovu se objevila sonda, aby zkontrolovala daje. Opt se sthla. Coe? Ty a zastavit m? zaval tank. Vn, budu muset, ekl prost Marvin. m jsi vyzbrojen? zahml tank nevcn. Hdej. Motory valy, soustky skply. Rel molekulrn velikosti v mikromozku tanku se konsternovan zmtala. Hdat? opakoval uasle. Zafod a neznm mu se vrhli do jedn z chodeb, pak zahnuli do dal a jet do dal. Budova se stle pohupovala a otsala. Zafodovi to pilo divn. Pokud chtj vyhodit dm do povt, pro se s tm tak praj? S obtemi se dopotceli k jednm z mnoha neoznaench anonymnch dve a opeli se do nich. Veeje nhle povolily, take oba vpadli dovnit. Toho trmcen, tch malr, myslel si Zafod, vechno to neleen na pli a nelenoen - kvli emu vlastn? Jedin idle, psac stl a pinav popelnk ve stroze zazen kanceli. A na trochu tancho prachu a novho, pevratnho typu sponky na papry byl stl przdn. Kde je Zarniwp? zeptal se Zafod. Ctil, e smysl cel thle divorny, od potku dost nejasn, mu zan definitivn unikat. Je na intergalaktick cest, informoval ho mu. Zafod se ho snail odhadnout. Serizn typ, kal si v duchu, dn vtiplek. Nejsp vnuje hodn asu pobhn sem tam houpajcmi se chodbami, vyren dve a pronen zhadnch poznmek v przdnch kancelch. Dovol, abych se pedstavil, promluvil znovu mu. J jsem Rsta, a tohle je mj runk.

83

Ahoj, Rsto, ekl Zafod. Ahoj runku, dodal, kdy mu Rsta pedloil ohavn star kvtovan runk. Zafod nevdl, co s nm, potsl mu tedy jednm cpem. Za oknem s evem peltl obrovsk plovit kovov zelen ltajc tal. Jen pokrauj, pobzel Marvin ob bitevn stroj. Stejn neuhodne. Chrrr..., vydal ze sebe tank. Cel se chvl nezvyklou nmahou zvanou pemlen. Laser? Marvin dstojn zavrtl hlavou. Nojo, to by bylo moc jednoduch, mruel tank. Antihmotov paprsky? odvil se. Pli primitivn, pokral ho Marvin. Ach jo, rachotil tank zkrouen. Chrmm... co takhle elektronov beranidlo? Tohle Marvin neznal: Co je to? Vypad takhle, zahuel radostn stroj. Z ve se mu vysunula ostr pice a bleskov vyplivla oblak smrtonosnho svtla. Za Marvinovmi zdy se s rachotem zdila ze, promnn v hromadu prachu. Trochu se zakouilo a prach se usadil. Tohle teda ne. Ale npad to nen patnej, co? Moc dobrej, pochvlil Marvin. U vm, zachrochtal tank po del vaze. Urit m ten nov xantick restrukuran-destabilizan zenonov emitor! Pkn vcika, e jo? prohodil Marvin ledabyle. Fakt ji m? zhrozil se tank. Ne. Aha, chrochtl kolos zklaman. To potom mus mt... Jde na to zgruntu patn, vysvtloval Marvin. Zapomnls na jednu zkladn vc ve vztahu lid k robotm. Chrmm, j vm, vpadl mu do ei tank, je to..., a znovu se tce zahloubal. Uvauj, pobzel Marvin. Nechaj m tady, obyejnho robotho sluhu, abych zastavil tebe, obrovsk tk bitevn stroj, a sami uteou, aby si zachrnili ki. Co mysl, e mi tu nechaj? ... chrmm..., mruel tank zden. ekl bych, e njakou stran niivou zbra. Jo, to bys ekl ty, rozhoil se Marvin. V, co mi tu nechali, abych se mohl brnit? Co? Nic. Nsledovala nebezpen pomlka. Nic! zaval tank. Vbec nic, potvrdil Marvin chmurn. Ani elektronickou plcaku na mouchy. Tk stroj nadskakoval zuivost. To teda pestv vechno! val. Nic? Copak vbec nemyslej? A m pitom tak stran bol vechny didy a na lev stran, nakal tie Marvin. To by si jeden upliv, co? To jo, souhlasil Marvin upmn. J mu puknout vzteky, burcel tank. Asi vodprsknu tady tu ze! Elektronov beranidlo zablesklo dal dvkou smrtonosnho svtla a zruilo pilehlou ze. V, jak mi je? eptl Marvin trpce. Prost vzali roha a tebe tu nechali, co? hml tank. Pesn tak. Asi jim vodprsknu i ten jejich pitomej strop, zaval tank a odprskl strop mstku. To je ovem vkon, zamumlal Marvin. To et nic nen, chvstal se tank, klidn doku vodprsknout i podlahu, to bude mrkat! ekl a odprskl podlahu. Sakramejdlo! val stroj, kdy se til z patnctho poschod. Dopadl na zem a rozbil se na cucky. Tak zoufale pitom stroj jsem u dlouho nevidl, povzdechl si Marvin a odplouil se pry.

======================================================================== 8. kapitola To tu budeme jen tak sedt nebo co? vztekal se Zafod. Co vbec ti chlpci chtj? Tebe, Bblbroxi, vysvtlil klidn Rsta. Chtj t odvzt na ab hvzdu - nejhrznj svt

84

Galaxie. Jo? podivil se Zafod. Jene nejdv m musej dostat. U t dostali. Podvej se z okna. Zafod vyhldl a zstal zrat. Zem miz! vydechl zden. Kam ji odvej? Odvej jen tuhle budovu. Letme... Oknem vidl Zafod formaci temn zelench abch vlench stroj, svrajcch kruh kolem vyvrcen ve. Z plavidel tryskaly svazky silovch paprsk, kter drely budovu v pevnm seven. Zafod nechpav potsl hlavou. Co jsem udlal, e jsem si tohle vykoledoval? Vejdu do domu a oni ho odmontujou. Nezajm je, co jsi udlal. Sp to, co se chyst udlat. To se k tomu ani nemu vyjdit? U se stalo - kdysi ped lety. Radi se dr, bude to v t rychlosti malinko drncat. Jestli si nkdy pijdu do cesty, mumlal Zafod, tak si vrazm takovou, e nebudu ani vdt, odkud piltla. Do mstnosti se vplouil Marvin, vytav na Zafoda pohldl, zhroutil se do kouta a vypnul se. Na velitelskm mstku Srdce ze zlata vldlo mrtv ticho. Arthur zral na polici ped sebou a pemlel. Zaznamenal Trillianin tzav pohled. Podval se znovu na polici. Konen uvidl. Vybral pt malch plastikovch tverek a rozloil je na pultu ped sebou. Nesly psmena V, Y, N, I, K, A. Arthur je poloil vedle psmen J, , C, . Vynikajc, peetl nahlas. Za to bych dostal spoustu bod, ohodnotil svj vkon. Lo nadskoila a nejsp u po n-t rozhzela nkter z psmen. Trillian povzdechla a zaala je znovu rovnat. Po chodbch znly Fordovy kroky. Potuloval se po lodi a obas buil do nmch pstroj. Pro se ta lo pod tese? Pro se pohupuje? Pro neme pijt na to, kde jsou? A kde vlastn jsou? Lev v budovy Stopaova prvodce po Galaxii se tila mezihvzdnm prostorem rychlost, jak nikdy pedtm ani potom nedoshla dn vkov budova ve vesmru. V jedn mstnosti asi v polovin ve hnviv pechzel Zafod Bblbrox. Rsta sedl na psacm stole a zabval se rutinn drbou runku. Kam e tenhle bark let? otzal se Zafod. Na ab hvzdu, nejhrznj msto ve vesmru. Bude tam nco k jdlu? K jdlu? Let na ab hvzdu a zajm se, jestli tam bude nco k jdlu? Bez jdla mon umu dv, ne tam doletme. Venku nebylo vidt nic ne mihotav svtlo silovch paprsk a nezeteln nazelenal mouhy zdeformovan podoby abch vlench stroj. V tak vysok rychlosti je kosmick prostor neviditeln a prakticky neskuten. Zkus cucat tohle, vyzval Rsta Zafoda a nabdl mu svj runk. Zafod se na nj zadval, jako by ekal, e se mu na ele otevou dvka a vylet z nich kukaka na drtku. Je naskl ivinami, vysvtloval Rsta. Ty mls pnu nebo co? lut prouky maj vysok obsah blkovin, zelen obsahuj komplexy vitamn B a C, a ty mal rov kytiky vtaek z obilnch klk. Zafod pijal runk a uasle si ho prohlel. A co ty hnd skvrny? zeptal se. Sojov omka. Dvm si ji, kdy u mm obilnch klk pokrk. Zafod k runku pochybovan piichl. S jet o nco vtmi pochybnostmi zkusil cucat cp. Okamit ho zase vyplivl. Brrr, prohlsil. Nojo, ekl chpav Rsta. Vdycky, kdy jsem musel cucat tenhle konec, musel jsem si dt trochu i z protjho rohu. Pro? Co je v nm? ptal se Zafod podezrav. Antidepresva, pouil ho Rsta.

85

Nechutn mi to, oklbl se Zafod a vrtil Rstovi runk. Rsta vzal runk, seskoil ze stolu, obeel ho, sedl si na idli a umstil na stole pro zmnu nohy. Zaloil ruce za hlavou a obrtil se k Zafodovi. M vbec pedstavu, Bblbroxi, co s tebou udlaj na ab hvzd? Nacpou do m nco k jdlu? fantazroval Zafod. Nacpou t do Vru totln perspektivy! O nem takovm Zafod jet neslyel. Jeliko si byl jist, e slyel o vech zbavnch podnicch v Galaxii, usoudil, e tohle dn zbavn podnik nebude. Zeptal se tedy, o jde. Nejkrutj psychick muen, jak si me myslc bytost pedstavit. Zafod jen rezignovan pikvl: Take k jdlu nic... Poslouchej! ekl Rsta drazn. lovka me zabt, zniit jeho tlo a zlomit ducha. Ale jen Vr totln perspektivy doke anihilovat dui! Muen trv pr vtein, nsledky cel ivot! U jsi nkdy pil Pangalaktick megacloumk? zeptal se Zafod oste. Vr je hor. Fj! konstatoval Zafod. Tohle na nj udlalo dojem. Nem tuen, pro ti hoi se mnou chtj provdt takov vci? dodal po chvli. Domnvaj se, e je to nejlep zpsob, jak t navdy vydit. Vd, k emu se chyst. Nemohli by poslat koresponk a taky mi dt vdt? Vak v, mrnil ho Rsta. Ty dobe v, Bblbroxi, e chce najt bytost, kter vldne vesmru. Um vait? zeptal se dychtiv Zafod. Po vaze dodal: Asi ne. Kdyby uml vait dobrou batu, urit by ho zbytek vesmru nezajmal. Rd bych se vydal hledat njakho kuchae. Rsta si zhluboka povzdechl. A co ty tu vlastn dl? oboil se na nho Zafod. Co s tm m spolenho? Jsem prost jeden z lid, kte to naplnovali - spolu se Zarniwpem, Judenem Vranxem a s tvm praddekem. A spolu s tebou. Se mnou? Ano, s tebou. kali mi, e ses zmnil, ale netuil jsem, jak moc. Jene... Jsem tu, abych splnil urit kol. Splnm ho, ne se s tebou rozloum. O em to mluv, love? Splnm ho. Rsta se zahalil neproniknutelnm tichem. Vt radost nemohl Zafodovi udlat.

======================================================================== 9. kapitola Vzduch obklopujc druhou planetu slunen soustavy ab hvzdy byl zatuchl a nezdrav. Na jejm povrchu neustle vl vlhk vtr. Fiel pes soln pln, vyschl moly, zmtenou, zahnvajc vegetaci a chtrajc trosky dvnch mst. Nic ivho se tu nepohnulo. Planeta, jako mnoho jinch v tto sti Galaxie, byla oputn. Vtr teskn skuel ve starch prchnivjcch rozvalinch. Jet tesknji nakal, kdy bioval paty vysokch ernch v, nejist se pohupujcch nad povrchem tohoto svta. Na vrcholu v sdlila hejna velkch, vychrtlch, smrdutch opeenc - kte jako jedin peili kvetouc civilizaci. Zdaleka nejtesknji vak vtr skuel, kdy vl kolem jistho msta uprosted ir edav pln na pedmst nejvtho z oputnch mst. Ono msto, ved na tvi planety, j vyslouilo povst nejhrznjho svta v Galaxii. Zven jen ocelov kupole o prmru asi deset metr. Zvnitku nco mnohem obludnjho ne si lidsk mysl doke pedstavit. O njakch ticet metr dl se rozkldalo nco, co je zejm nutno popsat jako improvizovanou pistvac plochu. Znamen to, e na pomrn velk rozloze tu leelo asi dvacet i ticet vrak budov, shozench z vky. Kolem nich se potulovala bezprizorn mysl. Na nco ekala. Jej pozornost byla zamena do nebe. A skuten, zanedlouho se v povt objevila drobn skvrna, obklopen kruhem mench skvrn. Vt skvrna byla samozejm lev v budovy Stopaova prvodce po Galaxii, snejc se stratosfrou abho svta B. Bhem sestupu Rsta konen prolomil nepjemn ticho, je mezi obma mui postupn narostlo.

86

Zvedl se, zapakoval runk do brany a pronesl k Zafodovi: Te splnm svj kol, Bblbroxi. Zafod k nmu vzhldl z kouta, kde sdlel Marvinovy nevysloven mylenky: Jo? Zakrtko pistaneme. A bude odchzet, jdi oknem, ne dvemi. Hodn tst, dodal a vystoupil dvemi, aby ze Zafodova ivota zmizel stejn zhadn, jako se v nm objevil. Zafod vyskoil a pokusil se otevt, ale Rsta dvee u zamkl. Pokril tedy rameny a vrtil se do kouta. Dv minuty nato budova tvrd pistla mezi ostatnmi vraky. Doprovodn plavidla deaktivovala silov paprsky a odplula vzduchem. Smovala na ab svt A, msto daleko pijatelnj ne ab svt B, kde flotila nikdy nepistvala. Nepistval tam vbec nikdo. Dosud nikdo nekrel po povrchu tto planety - nikdo krom obt urench pro Vr totln perspektivy. Nraz pistvacho manvru Zafodem tvrd otsl. Chvli tie leel v troskch, v n se te mstnost zmnila. Bylo mu jasn, e dospl do nejniho bodu sv ivotn drhy. Pipadal si zmaten, oputn a nemilovan. Nakonec vak dospl k zvru, e a ho ek cokoliv, bude nejlep mt to za sebou. Rozhlel se po zboen mstnosti. Ze vedle dvenho rmu pukla a dvee zely dokon. Zato okno se jako zzrakem nerozbilo, a dokonce zstalo zaven. Chvli vhal, ale pak usoudil, e pokud jeho nedvn podivn spolenk podstoupil vechno, jen aby mu sdlil, co mu sdlil, musel k tomu mt vn dvod. S Marvinovou pomoc se mu podailo okno otevt. Oblaka prachu zven dopadem a okoln vraky brnila Zafodovi ve vhledu. Ne, e by mu to kdovjak vadilo. Co mu vak nedlalo moc dobe, byl pohled z okna. Zarniwpova kancel byla v patnctm pate. Budova se po pistn naklonila v hlu tm ptatyicet stup, pesto mu vak pomylen na sestup stahovalo aludek. Nakonec ho Marvinovy pohrdav pohledy vyprovokovaly. Zhluboka nabral dech a vykrbal se na pkrou stnu. Marvin se vyplhal za nm a pak zaali pomalu a pracn sestupovat patncti poschodmi. Vlhk vzduch se tlail Zafodovi do plic, oi ho plily a z t straliv vky se mu toily ob hlavy. Obasn Marvinovy poznmky jako: Takovhle vci zejm vs iv tvory ohromn bav, co? Ptm se jen pro informaci, mu nladu pli nepozvedly. Asi v pli cesty se zastavili, aby si odpoinuli. Zafod leel, strachem a nmahou tce oddechoval a pipadalo mu, e Marvin je pece jen drobtko veselej ne obvykle. Pak si vak uvdomil, e robot se mu zd vesel jen ve srovnn s vlastnm rozpoloenm. Z mrak zvolna usedajcho prachu se s hlasitm plesknm kdel vynoil ohromn vychrtl ern ptk a s nataenmi vyhublmi paty pistl na ikm okenn mse jen nkolik metr od Zafoda. Sloil okliv kdla a neobratn zamachal. Rozpt kdel dobr dva metry, tak hlava a krk se zdly na ptka nepimen velk. Tv ml plochou, zobk vypadal nedostaten vyvinut, a na spodn stran kdel bylo jasn vidt zbytky ehosi, co znan pipomnalo ruce. Vypadal vlastn tm lidsky. Pohldl krhavma oima na Zafoda a bezradn zaklapal zobkem. Mazej pry, vyhrkl Zafod bezdky. No dobe, zabrblal nevrle ptk a plcav odletl zpt do prachu. Zafod se za nm nechpav dval. Opravdu se mnou ten ptk mluvil? zeptal se nervzn Marvina. Ochotn by byl uvil, e ml halucinaci. Mluvil, potvrdil vak Marvin. Uboci, ekl hlubok, netlesn hlas Zafodovi pmo do ucha. Ve snaze najt pvodce hlasu se otoil tak prudce, e mlem sletl dol. Zoufale hmtl po vynvajcm okennm tsnn a poezal si pitom ruku. Visel a tce oddechoval. dn viditeln zdroj hlasu vak neobjevil - dn tu toti nebyl. A pece se ozvalo znova: Tragick pbh. Stran netst. Zafod se divoce rozhlel. Hlas byl hlubok a tich. V jin situaci by dokonce mohl bt povaovn za konejiv. Jenome kdy k vm odnikud promlouv netlesn hlas, zvl kdy zrovna nejste ve sv ki a viste pitom z osmho patra rozboenho domu, nen na tom konejivho vbec nic. Hal... ..., vykoktal Zafod. Zajm vs jejich pbh? ptal se hlas tie. Kdo jste? vypravil ze sebe Zafod. A kde jste? O tom snad pozdji, zamumlal hlas. Jsem Gargravarr, strce Vru totln perspektivy. Ale pro nevidm... Bude se vm sestupovat daleko snadnji, pesunete-li se asi dva metry doleva... Zafod pohldl udanm smrem a uvidl adu krtkch vodorovnch zez, kter se thly po cel vce budovy. Vdn se k nim peplhal.

87

Setkme se zase a dole. Hlas postupn slbl, a se vytratil docela. Hal! kiel Zafod. Kde jste? Bude to trvat jen nkolik minut, ujioval hlas, tentokrt velmi slab. Marvine, obrtil se Zafod nalhav k robotovi, depcmu ponue vedle. Mluvil se mnou te zrovna njak... Ano, odpovdl tzan lakonicky. Zafod pikvl. Vylovil znovu sv slunen nebezpenostn brle. Byly te pln ern a skla mly siln pokrban kovovm pedmtem, kter se mu tak nepochopiteln octl v kapse. Nasadil si podivnou optiku. Urit se mu bude sestupovat lpe, kdy nebude vidt, co dl. O nkolik minut pozdji kloptl o poboen zklady budovy. Sejmul brle a skcel se na zem. Vzpt se k nmu pipojil i Marvin. Zstal leet v rozbitm zdivu tv k zemi a nevypadal, e by byl ochoten vstt. , tady jste, ozval se nhle hlas. Promite, e jsem vs tam tak nechal, ale mm patnou hlavu na vky. Nebo jsem aspo ml, dodal teskliv. Zafod se zvolna a peliv rozhlel, aby se ujistil, e nepehldl nco, co by mohlo bt zdrojem hlasu. Vidl vak jen prach, zborcen zdivo a tyc se vraky okolnch budov. Ale... ehm, pro vs nevidm? zeptal se. Pro tu nejste? J tu jsem, ekl hlas pomalu. I moje tlo chtlo pijt, ale zrovna nem as, Spousta prce, jednn s lidmi. Potom vydal cosi jako nadpozemsk povzdech a dodal: Vak znte tla. Zafod si tm nebyl zcela jist: Myslel jsem, e jo. Doufm jen, e te bude njak as odpovat, staral se hlas. Kdy pomyslm na jeho ivotn styl v posledn dob, ekl bych, e se sotva dr na rukou. Na rukou? uasl Zafod. Snad na nohou, ne? Hlas se na chvli odmlel. Zafod se nejist rozhlel. Nevdl, jestli hlas zmizel, nebo zstal, nebo co vlastn dl. Vtom se ozvalo znovu: Tak vs ek Vr, e? Ehm, no..., ekl Zafod nepesvdiv ledabylm tnem. To klidn pok. Mu se tu zatm trochu poflakovat a prohlet si okol. U jste vidl zdej krajinu? Ehm, ne. Zafod peplhal hromadu sutin a zael za roh rozboen budovy, kter mu brnila ve vhledu. Rozhldl se po krajin abho svta B. Aha, nojo. Tak se budu prost jen trochu poflakovat. To nejde, ekl Gargravarr. Vr ek. Musme jt. Pojte za mnou. Ehm, zrozpaitl Zafod, ale jak to mm udlat? Budu vm zpvat. Bte za melodi. Tich nakav tn se rozltl po vtru. Slab, smutn zvuk, zdnliv bez uritho ohnisku. Zafod musel naslouchat velmi pozorn, aby dokzal urit smr, odkud pichzel. Pomalu, omren se potcel za nm. Co jinho se ostatn dalo dlat?

======================================================================== 10. kapitola Vesmr, jak u bylo eeno, je znepokojiv velk msto. Vtina lid tuto skutenost ignoruje, protoe chtj mt v ivot pokoj. Hodn by se jich rdo pesthovalo nkam, kde je to mnohem men a vc podle jejich pedstav. A mnoho bytost to tak skuten dl. Napklad v jednom kout vchodnho galaktickho ramene le velk lesnat planeta Oglaroon. Cel jej inteligentn populace ije na jednom docela malm, pelidnnm oeku. Na tomto strom se rod, ij, provaj sv lsky, vyezvaj do jeho kry spekulativn lneky o smyslu ivota, nicotnosti smrti a vznamu kontroly porodnosti, obas vedou drobn vlky a nakonec umraj pipoutni zespoda k nkter obtnji dostupn vtvi. Jedin Oglarooan, kte kdy opust vtve tohoto stromu, jsou z nj shozeni pro odporn zloin spovajc v uvaovn, zda me existovat ivot i na jinch stromech, ppadn jsou-li okoln stromy vc ne pouh iluze vyvolan nadmrnm pojdnm oglaoech. A nm takov chovn me pipadat zvltn, neexistuje v Galaxii dn forma ivota, kter by neprovdla tot, a u v jakkoli podob. Proto je Vr totln perspektivy tak hrozn. Kdy toti jste odsouzeni do Vru totln perspektivy, je vm dno na nepatrn zlomek okamiku

88

nahldnout onu nepedstavitelnou nekonenost stvoen. A kdesi uprosted toho veho je drobn znamnko, mikroskopick teka na mikroskopick tece, kter znamen : to jsi ty. Ped Zafodem se prostrala ed pl. Zpustoen, vyprahl pl, divoce biovan vtrem. Uprosted se zvedal ocelov ved kupole. Tam tedy, pochopil Zafod. Vr totln perspektivy. Stl a neradostn kupoli pozoroval, kdy vtom odtud vytryskl nelidsk hrzypln skek, jako kdy lovku vypaluj dui z tla. Zafod strachy nadskoil a krev se mu promnila v tekut hlium, nebo mu to tak alespo pipadalo. Hele, co to bylo? zamumlal bezhlesn. Zznam reakce poslednho odsouzence, kter proel Vrem, vysvtloval Gargravarr. Vdycky se pehrv dal obti. Nco jako pedehra. To ale zn dost okliv, vykoktal Zafod. Nememe si teba odskoit na njak verek nebo tak nco a trochu si to promyslet? Co j vm, mon e prv na njakm verku jsem, odpovdl nadpozemsk hlas. Toti moje tlo. Chod na spousty verk beze m. Tvrd, e mu jen pekm. A co je vlastn s vam tlem? zajmal se Zafod v zoufal snaze oddlit, co ho ek, a u je to cokoliv. Jaksi nem as, odpovdl Gargravarr vhav. Chcete ci, e m vlastn hlavu? Nsledovala dlouh a ponkud chladn odmlka, ne Gargravarr znovu promluvil. Musm piznat, ozval se konen, e mi tato poznmka pipad ponkud nevkusn. Zafod zamumlal rozpaitou a zmatenou omluvu. Nevad, nemohl jste pece tuit... Hlas neastn zakolsal. Bylo znt, e se zoufale sna ovldnout. Vci se maj tak, e v souasn dob jsme prvn odloueni na zkuebn obdob. Obvm se, e to skon rozvodem. Hlas opt umlkl a Zafoda nenapadlo nic, co by ml ct. Nejist cosi zablekotal. Asi se k sob nehodme, pokraoval Gargravarr po dlouh odmlce. Nikdy ns nebavily stejn vci. Nejvc jsme se hdali kvli sexu a rybaen. Nakonec jsme to zkusili kombinovat, jene to skonilo katastrofou, jak si jist umte pedstavit. Moje tlo m te nechce pustit dovnit. Nechce m dokonce ani vidt... Udlal tragickou pauzu. Vtr dl bioval edou pl. Tvrd, e ho jen odbvm. Poznamenal jsem, e je pece mou povinnost ho obvat, a ono eklo, e to je pesn ten typ chytrckch fr, co mu u dvno lezou levou nosn drkou, a tak jsme toho nechali. Asi mu sv do pe m kestn jmno. Ano...? ekl Zafod chab. A jak zn? Srgomr, pravil hlas. Jmenuji se Srgomr Gargravarr. To mluv samo za sebe, e? ..., pronesl Zafod soucitn. A proto prv mn, mysli bez tla, svili kol strce Vru totln perspektivy. Ni noha se nesm dotknout povrchu tto planety. S vjimkou obt - ale ty se bohuel nepotaj. Aha... Povm vm ten pbh, chcete? Hmm... Ped mnoha lety byla tohle astn a kvetouc planeta. Lid, obchody, normln svt. A na to, e na hlavnch ulicch bylo o maliko vc obchod obuv, ne by lovk povaoval za nutn. A zvolna, krad, jejich poet vzrstal. Znm ekonomick jev, ale kdy ho pozorujete ve skutenosti, pln vs to sebere. m vc obchod obuv, tm vc bot bylo nutno produkovat, a kvalita se zhorovala a zhorovala, a nakonec nebyly k noen. A m vc k nenoen, tm vc jich lid museli kupovat, a tm vc obchody obuv vzkvtaly, a cel ekonomika dospla k obzoru obuvnch udlost - tak se tomu tum k. V tom stadiu u nen mon zakldat nic jinho ne obchody obuv. A vsledek? Krach, zkza, hladomor. Vtina obyvatel vymela. Ti, kte byli nadni tm sprvnm duchem genetick nestability, se promnili v ptky - jednoho z nich jste vidl -, kte prokleli sv nohy a zdej pdu a zapishli se, e po n u nikdo chodit nebude. Neastnci! Pojte, musm vs zavst do Vru. Zafod zamylen potsl hlavou a zaal znovu kloptat pln. Vy tak pochzte z thle iti vesmru? Kdepak, ujioval Gargravarr ponkud zaraen. J jsem ze abho svta C. Ndhern msto. Skvle se tam ryba. Vdycky si tam veer odskom, i kdy se te mu u jen dvat. Vr totln perspektivy je jedin, co na thle planet funguje. Postavili ho tady, protoe nikdo jin ho na sv pd nechtl. V t chvli prozl vzduch dal pern vkik. Zafod se otsl: Co to me lovku udlat? Vesmr, odpovdl Gargravarr strun. Cel nekonen vesmr. Nekonen zplavy slunc,

89

nekonen vzdlenosti mezi nimi, a vy - neviditeln teka na neviditeln tece, nekonen mal. Oh! Jenome j jsem Zafod Bblbrox, jestli to nhodou nevte, snail se zflikovat posledn zbytky svho ega. Gargravarr neodpovdl, zato vak spustil znovu svj pohebn popvek. Konen dorazili k omel ocelov kupoli uprosted pln. Ve stn se s bzukotem otevely dvee. Uvnit bylo vidt malou ztemnlou komrku. Vstupte, vybdl Zafoda Gargravarr. Zafod sebou polekan kubl. Coe, te hned? Te hned. Zafod nervzn nakukoval dovnit. Komora s ocelovm obloenm byla hodn mal. Vc ne jeden lovk se do n urit neveel. Ehm... nepipad mi to moc jako vr, vykoktal Zafod. Taky e to nen, vysvtlil Gargravarr. To je vtah. Nastupte. Zafod roztesen poslechl. Vdl, e mu zapuzen svm tlem je ve vtahu s nm, pestoe zrovna nic nekal. Vtah zaal zvolna klesat. Musm se na to duevn pipravit, mumlal Zafod, sp pro sebe. Na to se nelze duevn pipravit, ekl Gargravarr psn. Vy ale umte odkzat lovka do patinch mez. J ne. To Vr. Vtah dorazil na dno achty, jeho zadn dvee se otevely a Zafod se vpotcel do nevelk, funkn zazen komory, rovn obloen ocel. Na konci mstnosti se tyila ocelov bedna, prv tak velk, aby v n mohl lovk stt. Nic vc. Jedin tlust kabel spojoval bednu s nepli etnmi pstroji. To je ono? Podivil se Zafod. To je ono. Tak zle to zas nevypad, pomyslel si Zafod. Asi mm vlzt dovnit, e? Mte vlzt dovnit, a to bohuel hned. Nojo, nojo, ekl Zafod. Otevel dvee a vstoupil. A ekal. O pt vtein pozdji se ozvalo cvaknut. U nebyl v bedn sm. Byl tu s nm cel vesmr.

======================================================================== 11. kapitola Ve vru totln perspektivy vznik obraz celho vesmru extrapolan analzou hmoty. Jinak eeno, jeliko kad steka hmoty ve vesmru je njak ovlivovna vekermi ostatnmi stekami hmoty, lze teoreticky extrapolovat cel zzrak stvoen - vechna slunce, kadou planetu, jejich drhy, sloen i jejich ekonomickou a sociln historii - dejme tomu z kousku pikotovho dortu. lovk, kter vynalezl Vr totln perspektivy, to udlal v podstat jen proto, aby natval svou enu. Trin Tragula, jak se vynlezce jmenoval, byl toti snlek, myslitel, spekulativn filozof, neboli, jak kvala jeho ena, idiot. Neustle se do nj navela kvli naprosto nepimen spoust asu trvenho zrnm do przdna, pemtnm o principu zavracch pendlk, ppadn provdnm spektrografick analzy kousk pikotovch dort. Mus vechno vidt v patinm mtku! nabdala prmrn ticetosmkrt denn. A tak postavil Vr totln perspektivy, aby j ukzal. Na jeden konec pipojil vekerou realitu, extrapolovanou z kousku pikotovho dortu, na druh svou enu. Kdy pstroj zapnul, uvidla v jedinm okamiku nekonenost stvoen a sebe samu v pomru k nmu. Nsledn ok j k Tragulov hrze pln vygumoval mozek. Vynlezce si vak s uspokojenm uvdomil, e tm mimochodem nezvratn dokzal, e pokud m ivot v tak velkm vesmru vbec pokraovat, naprosto si neme dovolit jednu vc - vidt vci v patinm mtku. Dvee Vru se rozltly. Gargravarrova bezprizorn mysl sklen pihlela. Strce Vru si zvltnm zpsobem Zafoda Bblbroxe oblbil. Ctil, e je to nepopirateln lovk

90

vraznch kvalit, i kdy vtinou ne zrovna pozitivnch. ekal, e Zafod prost vypadne jako vichni ostatn. Odsouzenec msto toho svin vykroil ven. au! pozdravil strce. Bblbroxi..., zalapala Gargravarrova mysl po dechu. Mohl bych dostat panka? zajmal se Zafod. Vy... jste... byl ve Vru? vypravil ze sebe Gargravarr. Vaks vidl, kmo. A fungovalo to? Jasn. Vidl jste nekonenost stvoen? Samo. Fakt pkn, co k? Gargravarrova mysl se motala asem. Kdyby tu bylo i jeho tlo, bylo by si muselo ztka depnout na zadek a civt s otevenmi sty. A vidl jste sebe v pomru k tomu vemu? J, vidl. A co jste pitom ctil? Zafod spokojen pokril rameny: Dozvdl jsem se jen to, co u vm dvno. Jsem prost dsnej frajer. Nekal jsem, e jsem Zafod Bblbrox? Peltl pohledem po pstrojch pohnjcch Vr. Nhle se zarazil. Zhluboka nabral dech: No ne! Je to skuten kus pikotovho dortu? Odtrhl pamlsek od senzor, k nim byl pipojen. Kdybych chtl vykldat, jak stran jsem tohle poteboval, ekl hltav, oddaloval bych chvli, kdy to snm. A dort sprskl.

======================================================================== 12. kapitola O chvli pozdji u uhnl pln k rozvalinm msta. Vlhk vzduch mu ztka hvzdal v plicch. Kloptal navou, kterou dosud ctil. Zanala noc a nerovn tern mohl bt zrdn. Pesto ho stle hl nedvn povznejc zitek. Cel vesmr. Vidl cel vesmr, prostrajc se do nekonena kolem nj - vechno. A spolu s tm jasn a nezamniteln vdom, e je tm nejdleitjm bodem v nm. Nabubel ego je jedna vc - ale jin vc je, kdy vm nco takovho sdl objektivn stroj. Neml vak as o tom uvaovat. Gargravarr mu vysvtlil, e bude muset uvdomit sv nadzen, co se stalo, ale ujistil ho, e s tm njakou chvli pok. Zafod bude mt dost asu, aby se vzpamatoval a nael kryt. Nevdl pesn, co udl, ale vzhledem k tomu, e je nejdleitj osobou ve vesmru, jist se to njak vyvine. Nic jinho na tto proklat planet nemohlo bt zdrojem optimismu. Bel a bel. Brzy dorazil na okraj oputnho msta. Rzoval po rozpukanch, zborcench silnicch, jimi prorstal neduiv plevel, peskakoval jmy pln hnijcch bot. Domy, kter mjel, byly tak rozpadl a zchtral, e mu nepipadalo bezpen do nich vchzet. Kde se schovat? Spchal dl. Po chvli narazil na irokou silnici odboujc z cesty, po n piel. Na jejm konci uvidl velkou nzkou stavbu, obklopenou houfem mench staven. Cel arel chrnily zbytky plotu. Centrln budova se dosud zdla celkem byteln. Odboil, aby prozkoumal, jestli by se tam nenalo... prost nco. V jedn stn - zejm eln, protoe k n pilhala prostorn rampa - byly troje obrovsk, snad dvacet metr vysok dvee. Jedny zely dokon, a prv k nim se Zafod rozbhl. Uvnit vldlo ero, prach a nepodek. Ob pavuiny obalily, co mohly. st budovy se u rozpadla, zadn stna se zsti provalila dovnit. Podlahu pokrvala tlust vrstva dusivho prachu. V temnotch se rsovaly jaksi ohromn tvary, zavalen sut. Nkter kuelovit, jin vypoukl, dal mly vejit tvar i se sp podobaly rozkpnutmu vejci. Vtinou byly pukl, mnoh se rozpadaly, z nkterch zbyly u jen kostry. Zchtral kosmick lodi. Zafod zklaman obchzel vraky. dn nevzbuzoval ani zdn, e by mohl fungovat. I pouh otesy, vyvolan jeho kroky, zpsobily, e se jeden vrak pln zhroutil do sebe. Vzadu nael starou lo ponkud vt ne ostatn. Pokrvala ji dokonce jet tlust vrstva prachu a

91

pavuin, ale jej trup se zdl neporuen. Zafod ji se zjmem prohlel, a zakopl pitom o zvetelou palivovou ru. Chtl ji odhodit, ale pekvapen zjistil, e je stle zapojena do lodi a jemn bzu. Zral stdav na lo a na ru ve svch rukou a nemohl vit vlastnm om. Strhl sako a odhodil ho. Po tyech se plazil podl ry a k mstu, kde byla pipojena k lodi. Konektor byl v podku, slab bzuen a vibrace byly te zetelnj. Srdce se mu rozbuilo. Zbn otel pnu a piloil ucho k boku lodi. Zaslechl slab, tko uriteln zvuk. Horen zaral v sutinch na podlaze a vylovil kus hadice a plastikov lek. Vyrobil tak improvizovan stetoskop, a piloil ho ke stn. Z toho, co zaslechl, mu zaal mozek metat kotrmelce: Mezihvzdn leteck spolenost se omlouv cestujcm za dal zdren. ekme na dodvku osvujcch citrnovch ubrousk, oberstven a hygienickch poteb pro pjemn prbh va cesty. Prozatm vm dkujeme za trplivost. Letuky budou opt podvat kvu a suenky. Zafod se zapotcel. Vytetn zral na lo. Chvli chodil kolem a pipadal si jako ve snu. Nhle si viml napl utren ob tabule odlet visc ze stropu. Pokrvala ji letit pna, ale slice jet bylo mon rozeznat. Srovnal vechny daje a v duchu byste potal. divem vykulil oi. Devt set let..., vydechl. Tahle lo mla skuten jist zpodn. Chvli nato byl u na palub. Kdy vystoupil z petlakov komory, uvtal ho chladn, erstv vzduch - klimatizace dosud fungovala. Svtlo svtilo. Ze vstupn komory se dostal do zk chodbiky. Nervzn se pustil dl. Vtom se otevely jedny dvee a vyla z nich jaksi postava. Vrate se na sv msto, pane, vyzvala ho androidn letuka. Obrtila se a odchzela. Kdy mu srdce zase zaalo pracovat, vyrazil za n. Na konci chodby otevela dal dvee a prola jimi. Nsledoval ji. Octli se v kabin pro cestujc a Zafodovi se znovu zastavilo srdce. Na sedadlech sedli pipoutan cestujc. Dlouh neupraven vlasy, perostl nehty, mui s plnovousy. Byli oividn iv - le v hlubokm spnku. Zafodovi naskoila hus ke. Jako ve snu prochzel ulikou mezi sedadly. Kdy dospl asi do poloviny, letuka u dola na konec. Obrtila se a sladce zahovoila: Dobr odpoledne, dmy a pnov, dkujeme vm, e s nmi snte toto drobn zdren. Odstartujeme, hned jak budeme moct. Laskav se probute, podm vm kvu a suenky. Ozvalo se tich zabzuen. Cestujc se narz probudili. Zaali vett a rvt za popruhy zchrannch ps, jimi byli pevn pipoutni k sedadlm. Hulkali, vali a jeeli, a ml Zafod dojem, e se mu rozsko hlava. Svjeli se a zpasili s pouty, zatmco letuka klidn postupovala ulikou a servrovala kadmu mal lek kvy a balek suenek. Jeden z cestujcch se nhle zvedl. Otoil se a pohldl na Zafoda. Zafodovi naskoila na celm tle hus ke, e ml obavy, aby mu neprodela prdlo. Udlal elem vzad a prchal z vavy. Mu za nm. V len hrze probhl chodbou, vstupn komorou a prchal dl. Vbhl do pilotn kabiny, zabouchl a zamkl za sebou. Opel se o dvee a prudce oddychoval. Vzpt se ozvalo buen a odkudsi z pstrojov desky zaznl kovov hlas: Pstup do pilotn kabiny nen cestujcm dovolen. Vrate se, prosm, na sv msto a vykejte startu lodi. Prv se podv kva a suenky. Hovo k vm v autopilot. Vrate se, prosm, na msto. Zafod jen zrychlen dchal. Buen za zdy neustvalo. Vrate se, prosm, na msto, opakoval autopilot. Pstup do pilotn kabiny nen cestujcm dovolen. Nejsem cestujc, vypravil ze sebe Zafod. Vrate se, prosm, na msto. Nejsem cestujc! zaval Zafod. Vrate se, prosm, na msto. Ale j nejsem... hal, slyte m? Vrate se, prosm, na msto. Ty jsi autopilot?

92

Ano, ozvalo se z pstrojov desky. d tuhle lo? Ano, pisvdil znovu kovov hlas. Mme bohuel zpodn. Cestujc jsme museli v jejich vlastnm zjmu doasn hibernovat. Kad rok podvme kvu a suenky a pot jsou cestujc opt uvedeni do stavu hibernace - i nadle v jejich vlastnm zjmu. Odstartujeme, jakmile budou doplnny zsoby. Omlouvme se za zpodn. Zafod se odlepil ode dve. Buen utichlo. Peel k pstrojov desce. Zpodn? zakiel. Copak nev, kde jsi? Jenom pustina, uinn pou! Civilizace dvno zanikla, love. Osvujc citrnov ubrousky nebudou! Je statisticky pravdpodobn, odkval stroze autopilot, e vzniknou nov civilizace. Jednoho dne se citrnov ubrousky znovu objev. Zatm mme mal zpodn. Vrate se, prosm, na msto. Ale... V tom okamiku se vak otevely dvee. Zafod se bleskov otoil a spatil mue, kter ho pronsledoval. V ruce drel kufk. Byl elegantn obleen, vlasy krtce stien. dn plnovous i dlouh nehty. Zafode Bblbroxi, oslovil ho, jsem Zarniwp. Chtl jsi se mnou mluvit. Zafod se zhroutil jak domek z karet. Brebentil nesmysly a nevdl o tom. Nakonec uchl do idle a zanakal: Achjo, achjo, love, kde ses tu vzal? ekal jsem na tebe, vysvtlil mu nevzruenm obchodnm tnem. Odloil kufk a tak se posadil. Jsem rd, e ses drel instrukc, pokraoval klidn. Byl jsem trochu nervzn, jestli nhodou nevyjde z m kancele dvemi. To by byl malr. Zafod odmtav potsl hlavou a cosi brblal. Kdy jsi vstoupil do m kancele, octl ses v mm elektronicky syntetizovanm vesmru. Kdybys vyel dvemi, byl bys zase zptky ve vesmru skutenm. Ten uml se d odtud. Samolib poklepal na svj kufk. Zafod ho propikovval odmtavmi, znechucenmi pohledy. Jak je v tom rozdl? zamumlal. dn, vysvtloval ochotn Zarniwp. Jsou pln stejn. Snad jen ab vlen stroje jsou ve skutenosti ed. O jde? zeptal se ttiv Zafod. Vc je prost, kasal se Zarniwp. Jeho sebevdom a samolibost pivdly Zafoda do varu. pln prost, opakoval. Zjistil jsem souadnice, na nich budeme hledat onu bytost - mue, kter d vesmr. Jeho svt je chrnn polem mimopravdpodobnosti. Abych uchrnil sv tajemstv - i sebe -, uchlil jsem se do bezpe tohoto umlho vesmru a skryl se v zapomenutm plavidle. Tady jsem byl v bezpe. A zatm ty a j... Ty a j? opakoval Zafod rozzuen. Chce ct, e jsem t znal? Ovem. Znali jsme se dost dobe. Neml jsem vkus, odfrkl Zafod znechucen a znovu upadl do chmurnho mlen. Mezitm jsme spolu vymysleli pln, jak ukradne lo na nepravdpodobnostn pohon - ta jedin me proniknout do vldcova svta - a piveze mi ji sem. Co jsi, doufm, udlal. Take gratuluju. Na tvi se mu objevil drobn tvrd smv, kter vyvolval v Zafodovi chu bacit ho cihlou. Pro ppad njakch nejasnost - tenhle vesmr byl stvoen jen proto, abys do nj vstoupil. Proto jsi v nm nejdleitj osoba. Ve skutenm vesmru bys Vr totln perspektivy nikdy nepeil, dodal s smvem zasluhujcm jet vt cihlu. Pjdem? Kam? otzal se Zafod chmurn. Pipadal si jako splaskl balnek. Na tvou lo. Na Srdce ze zlata. M ji, doufm, s sebou? Ne. Kde m sako? Zafod na nj nechpav zral: Sako? Nechal jsem ho venku. Vborn. Jdeme ho najt. Zarniwp se zvedl a pokynul Zafodovi, aby el s nm. V petlakov komoe opt slyeli vetn cestujcch, krmench kvou a suenkami. Nebylo nic pjemnho, ekat tu na tebe, poznamenal Zarniwp. Tak tob to nebylo pjemn! zavrel Zafod. Co si ksakru... Zarniwp zdvihl varovn prst. Dvee komory se otevely. Kousek od nich ve pn leelo Zafodovo sako. Pozoruhodn lo. asn siln, pochvaloval si Zarniwp. Dvej pozor.

93

Kapsa saka se nhle vzdula. Pukla a roztrhla se. Malik kovov model Srdce ze zlata, kter Zafod ke svmu divu nedvno objevil v kapse, se zvtoval. Rostl a rostl. Bhem dvou minut doshl skuten velikosti. Hladina nepravdpodobnosti... ..., zameel Zarniwp, hmm, nevm kolik pesn, ale bude to hodn velik cifra. Zafod se lehce zapotcel. Chce ct, e jsem ji ml celou dobu v kapse? Zarniwp se usml. Zdvihl kufk a otevel ho. Cvakl vypnaem. Sbohem, uml vesmre! zvolal bujae. Hur do relu! Svt kolem se na okamik rozostil. Pak se ustlil a byl zase jako pedtm. Vid? chlubil se Zarniwp. pln stejn. Chce ct, Zafod se ovldal jen s krajnm silm, e jsem ji ml celou dobu v kapse? Ovem, odtuil Zarniwp. Samozejm. O to pece lo. Takhle je to. Tak se mnou u nepotej. Klidn m vynech. U jsem si uil dost. Hraj si svoje hry sm. Jene ty odejt neme, ekl Zarniwp s pevahou. Jsi v zajet pole nepravdpodobnosti. Nen niku. Znovu pedvedl smv, kter vyvolval v Zafodovi chu ho pratit. Tentokrt ho skuten pratil.

======================================================================== 13. kapitola Ford Prefect vtrhl na velitelsk mstek Srdce ze zlata. Trillian! Arthure! zaval. Fungujeme! Lo oila! Trillian a Arthur leeli na podlaze a spali. Kamardi, jedem! Odrme! pokikoval a kopnm pivdl spe k ivotu. Nazdar, hoi! zaveholil pota. Je to parda, bt zase s vmi pohromad, to vm povm. Chtl bych jen podotknout, e... Dr hubu, usadil ho Ford. Radi nm ekni, kde to jsme! Na abm svt B. love, to ti je ale hnusn dra! odpovdl Zafod, kter prv tryskem dorazil na mstek. Ahoj, lidi! Vy muste bejt tak asn rdi, e m zase vidte, e mi ani nejste schopni ct, jakej jsem fenomenln aman. Jakej co? blekotal Arthur, sbrajc se z podlahy a nechpajc zhola nic. Vm, jak vm je, pokraoval Zafod v tird. Jsem takovej frajer, e i mn samotnmu se o tom tko mluv. Docela rd vs vechny vidm, Trillian, Forde, Opiku. Hej, potai... Nazdrek, pane Bblbroxi, to je ovem ohromn pocta... Sklapni a honem ns odsud dosta, ale fofr! Jasn pka. Kam to bude, kmo? Kamkoliv, to je but, houkl Zafod. Vlastn nen! opravil se hned. Chceme se nkde najst. Jasn vc, ujistil astn pota a velitelskm mstkem otsla mocn exploze. O nco pozdji vstoupl na mstek Zarniwp, monokl na oku. Se zjmem pozoroval tyi oblky koue.

======================================================================== 14. kapitola tyi nehybn tla klesala vc temnotou. Vdom vyhaslo a ledov zapomnn je stahovalo hloubji a hloubji do propasti nebyt. Vude kolem se ozval rachot ticha. Konen se pohrouili do temnho, trpkho ocenu vzedmut erveni, je je zvolna, zdnliv navdy, pohltila. Po chvli, kter se zdla vnost, moe ustoupilo. Zstali leet na studenm, tvrdm behu - trosky unen proudem ivota, vesmru a vbec. Svjeli se v chladnch poryvech ke. Kolem zvratn tanily zblesky svtel. Studen, tvrd beh se pevrhl, roztoil a pak opt zastavil. Vydval temnou zi - byl to dokonale vyletn studen a tvrd beh. Nco jako zelen mouha je nesouhlasn pozorovalo. Odkalalo si: Dobr veer, madam, pnov... mte rezervaci? Fordovo vdom se smrtilo jako guma u spodnho prdla, a ho mozek zabolel. Zpitomle vzhldl na

94

zelenou mouhu: Rezervaci? Ano, pane. Copak lovk mus mt rezervaci i na posmrtn ivot? Pokud vbec zelen mouha me opovrliv zdvihnout obo, pak to prv udlala: Posmrtn ivot? Arthur Dent tpav hledal vdom, asi jako kdy lovk mtr ve van po ztracenm mdle. Tak tohle je posmrtn ivot? vykoktal pracn. ekl bych, e jo, odpovdl Ford, kter se prv snail zjistit, kde je nahoe. Podle jeho pracovn hypotzy to mus bt v opanm smru ne studen tvrd beh, na nm le. Vykrbal se tedy na to, co jak doufal, jsou jeho nohy. Ten vbuch jsme pece v dnm ppad nemohli pet, e ne? mudroval a lehce se pitom potcel. Ne, zastnal Arthur. Zvedl se na lokty, ale pipadalo mu, e to pomry nijak nezlepilo, a tak se znovu zhroutil. Rozhodn ne, pidala se vstvajc Trillian. Z podlahy se ozval nejasn, chroptiv zvuk. To se Zafod Bblbrox pokouel promluvit. J jsem to tedy urit nepeil, zachroptl. Kompletn jsem nathl bakory. Bum prsk, a u to bylo. Dky tob, zavytal lehce Ford. Nemli jsme nejmen anci. Muselo ns to rozmarovat nacimprcampr. Ruce, nohy - vude. Nojo, odfoukl Zafod a s heknm se snail zvednout. Kdyby si dma a pnov laskav objednali aperitiv... Zelen mouha zanala bt netrpliv. Kerpow, atomizovan, objednal Zafod. Prsknte nm to rovnou do molekul stavebnch ltek naich tkn. Hele, Forde, obrtil se k jedn ze zvolna se ustalujcch mouh, ji se mu podailo identifikovat, mls taky to, es vidl cel svj ivot? Tys to taky vidl? podivil se Ford. Cel svj ivot? Jo, pisvdil Zafod. Aspo doufm, e byl mj. To v, bvm dost asto mimo sebe. Rozhldl se po mouhch, kter teprve podoby dnch tvar nabvaly a pestvaly bt neuritmi, pohupujcmi se beztvarmi stny. Tak..., promluvil neurit. Tak co? dal Ford upesnn. Tak jsme tady, zaal Zafod vhav. Leme tu mrtvi... Stojme, upozornila Trillian. ... stojme tu mrtvi... v tomto beztnm..., plcal Zafod. Restaurantu, doplnil Arthur, jemu se konen podailo postavit na nohy a vyrovnat s pekvapenm, e vid. Vc ho vak pekvapovalo, co uvidl. Tady jsme, pokraoval Zafod zarputile, stojme tu mrtvi v tomto beztnm... Ptihvzdikovm, podotkla Trillian. Restaurantu, uzavel Zafod proslov. Divn, co? poznamenal Ford. Ehm, jo. Ale ty lustry nejsou patn, prohodila Trillian. Nen to ani tak onen svt, jako sp polosvt, vyjdil svj dojem Arthur. Ve skutenosti byly lustry trochu pli okzal a tak nzk, klenut strop, z nho visely, by v idelnm vesmru nemohl bt naten tak kiklavm odstnem tyrkysov barvy, a pokud ano, alespo by to patrn nebylo zvraznno skrytmi reflektory. Toto vak nebyl ideln vesmr, co potvrzovala i dal fakta. Vzory na vykldan mramorov podlaze vyvolvaly v lovku dojem, e ilh, a pi pohledu na pedn stranu sedmdest metr dlouhho barovho pultu s mramorovou vrchn deskou jste nemohli uvit vlastnm om. Byla toti sestehovna z piblin dvaceti tisc k antarskch mozaikovch jetrek, pestoe dotynch dvacet tisc jetrek urit sv ke nalhav potebovalo, aby mly v em pechovvat vnitnosti. Nkolik elegantn obleench bytost se povalovalo u barovho pultu nebo v obrovskch, pestrobarevnch a od pohledu asn pohodlnch keslech, rozsetch tu a tam po mstnosti. Na opanm konci baru prv proli dvemi z kouovho skla mlad lhurgsk dstojnk a jeho mladik dma, z n se zelen kouilo, a vnoili se do oslnivch svtel hlavnho slu Restaurantu. Arthur stl zdy k velkmu arkovmu oknu, zakrytmu zvsem. Odhrnul cp zvsu a vyhldl ven na ponurou, skliujc krajinu - edou, chmurnou a posetou krtery, krajinu, z jak by mu za normlnch okolnost naskakovala hus ke. O normlnch okolnostech se vak nedalo mluvit, protoe to, z eho mu stydla krev a mrz bhal po zdech jak o zvod, byla... obloha. Na obloze... Zdvoil sluha v livreji vak zvs opt zathl. A pijde as, pane, vysvtlil.

95

Zafod blskl oima: Pokat, mil mrtvolky, asi nm ulo nco veledleitho. Nkdo nco kal, a nm to uteklo. Arthur poctil hlubokou levu, e me myslet na nco jinho, ne na to, co prv zahldl. kal jsem, e je to sp polo..., pokusil se. Nojo, to sis skoro mohl nechat pro sebe, usadil ho Zafod. Co ty, Forde? J jsem kal, e je to divn. Hmm, to je sice mazan, ale nic to nek. Mon e... Mon e by se vm lpe diskutovalo nad aperitivem..., peruila ho zelen mouha, kter se mezitm promnila v malho vrsitho nka v tmavm obleku. Aperitiv! To je ono! zajsal Zafod. Vidte, o me lovk pijt, kdy nedv pozor. Zcela sprvn, pane, pitakal trpliv nk. Kdyby si dma a pnov chtli dt ped vee skleniku... Ped vee! vykikl Zafod extaticky. Posly, zelen muku, za tenhle npad by si t mj aludek nejradi vzal dom a celou noc t choval. A pak, jen pro vae poten, vesmr exploduje, pokraoval nk neochvjn. Byl ve svm ivlu. Ford k nmu zvolna natoil hlavu a promluvil s citem: Ach, jak npoje podvte na tomto smutnm mst? nk se zachichotal smchem hodnho a zdvoilho nka: Ach tak, pn mi zejm patn rozuml. Snad ne, vydechl Ford. nk si odkalal jako hodn, zdvoil nk: Nai host jsou obvykle ponkud dezorientovni cestou v ase, proto bych navrhoval... Cestou v ase? zvolali trojhlasn Zafod, Ford a Trillian. Chcete ct, e tohle nen posmrtn ivot? divil se Arthur. nk se usml jako hodn, zdvoil nk. Tm u vyerpal repertor hodnho, zdvoilho nka a hrozilo, e sklouzne do role zarputilho sarkastickho nka. Posmrtn ivot? Nikoli, pane. Take nejsme mrtv? asl dl Arthur. nk zarputile sevel rty. Haha, pn je velmi viditeln naivu, jinak bych se pna nesnail obsluhovat. Zafod udlal znan efektn a obtn popsateln gesto - dvma ze svch rukou se plcl do obou el, zatmco tet pleskla do stehna: Teda pnov, to je pra! Dokzali jsme to. Konen jsme se dostali, kam jsme chtli. Jsme u Milliwaye! U Milliwaye! uasl Ford. Ano, pane, potvrdil nk, tohle je Milliwayv Restaurant na konci vesmru. Na konci eho? zeptal se nevcn Arthur. Vesmru, opakoval nk s pehnan zetelnou vslovnost. U skonil? nepestval se divit Arthur. Za pr minut, pane, informoval nk a nabral zhluboka dech. Nemusel to dlat, protoe zvltn sms plyn, kter jeho tlo potebovalo k peit, pijmal rovnou do ly prostednictvm nepatrnho zazen, pipevnnho k noze. Jsou vak chvle, kdy lovk mus nabrat zhluboka dech, a m metabolismus jak chce. Tak kdybyste si laskav u konen objednali ten aperitiv, uvedl bych vs ke stolu, ekl s povzdechem. Zafod pedvedl dvojit maniakln kleb, piloudal se k baru a skoupil vtinu pit, co tam mli.

======================================================================== 15. kapitola Restaurant na konci vesmru je jedna z nejpozoruhodnjch krkolomnost v historii veejnho stravovn. Je toti vybudovn na troskch... vlastn sp bude vybudovn na troskch... lpe eeno jednou bude mono ci, e byl vybudovn... Jednm z hlavnch problm, kter trp cestovatele v ase, je dt si pozor, aby se lovk nestal svm vlastnm otcem nebo matkou. Kdy se vak nad tm zamyslme, nen to nic, s m by se velkorys a dobe adaptovan rodina nedokzala vyrovnat. Nen ani teba dlat si starosti, aby se nhodou nezmnil bh djin. Bh djin se nezmn, protoe vechno do sebe zapad jako hlavolam. Vechny vznamn zmny se odehrly ped vcmi, kter se mly zmnit, a nakonec se vechno samo srovn. Jedin skuten problm pedstavuje gramatika. Zkladn informaci v tomto oboru vm poskytne dlo dr. Daniela Drynka 1000+1 slovesn tvar - pruka pro cestovatele v ase. Porad vm napklad, jak vylit

96

nco, co se vm v minulosti uu mlo stt, jene jste se tomu vyhnuli asovm skokem o dva dny dopedu. Udlost je nutno popsat rzn, podle toho, jestli o n hovote z hlediska svho pirozenho asu, z doby ve vzdlenj budoucnosti nebo naopak vzdlenj minulosti, a vc je dle komplikovna monost vst takovou konverzaci v okamiku, kdy prv cestujete z jednoho asovho bodu do jinho s myslem stt se vlastn matkou i otcem. Vtina ten se ovem nedostane dl ne k budoucmu polokondicionln modifikovanmu subinvertovanmu provokativprteritnmu subjunktivnmu optativu. Ve vech dalch vydnch tak jsou nsledujc strnky ponechny ist, aby se uetilo na nkladech. Stopav prvodce po Galaxii tuto zm akademickch abstrakc velkoryse peskakuje - poznamenv pouze, e termn budouc perfektum byl zruen, protoe se pilo na to, e nic takovho jako perfektn budoucnost neexistuje. Abychom se ale vrtili k pvodnmu tmatu: Restaurant na konci vesmru je jedna z nejpozoruhodnjch krkolomnost v historii veejnho stravovn. Je vybudovn na troskch znien planety, kter je (bude byta) uzavena v obrovsk asov bublin a katapultovna v ase pesn do okamiku konce vesmru. Spousta lid by ekla, e je to nemon. V Restaurantu se host posad (budoucn posedove) ke stolu a pojdaj (budoucn poerove) vydatnou krmi a pitom hled (bylouce vykukovach), jak kolem nich vybuchuje cel zzrak byt. I to by hodn lid povaovalo za nemon. Mete tam pijt, kdy se vm zachce (mocnte piedi venkoncem furtpry) bez pedchoz (potomn pedsledn) rezervace, protoe si stl mete objednat retrospektivn, to znamen po nvratu do sv vlastn asov roviny (mocnte stolk objednvovati vturnujak elemvzad k domovu pikrede). O tomhle by vtina lid tvrdila, e je to u pln vylouen. V Restaurantu se mete setkat a poveeet s (mocnte stetnouti t veern krmi zrove spolkovn pojedouce) fascinujcm prezem vekerou populac asu a prostoru. Dalo by se trpliv vysvtlovat, e tohle je rovn nemon. Restaurant mete navtvit kolikrt chcete (mocnte hojn bylouce navtvove - atd., dal slovesn tvary si mete sami vyhledat v knize dr. Drynka) a mete si bt jisti, e nikdy nepotkte sami sebe, protoe veden podniku se sna zabrnit trapnm scnkm, k jakm v takovch ppadech obvykle dochz. Tak tohle, i kdyby vechno ostatn bylo pravda, jako e nen, je stoprocentn nemon, prskaj pochybovai. Sta jen uloit ve sv vlastn dob na sv konto jedinou drobnou minci, a kdy dospjete na konec asu, nahromadn roky hrav zaplat pohdkovou cenu veee. Tohle, jak mnoz tvrd, je nejen nemon, ale naprosto len - a zejm prv proto reklamn agentura hvzdn soustavy Bastablon pila se sloganem: Udlali jste dnes rno u est nemonch vc? Dejte tomu korunu sndan v Milliwayov Restaurantu na konci vesmru!

======================================================================== 16. kapitola Zafod open o bar se rychle propadal do spoleensk navy. Ob hlavy do sebe stle astji vrely a smvy ztrcely synchronizaci. Byl mrzut astn. Hele, Zafode, zatoil Ford, nechtl bys mi vysvtlit, co se to u vech foton dlo? Kdes byl? A kde jsme byli my? Malikost, j vm, ale rd bych ml jasno. Zafodova lev hlava se bdle napmila, zatmco prav se pohrouila do nevdom alkoholu. Tak jsem se poflakoval. Chtj po mn, abych jim nael chlapa, co vldne vesmru. Ale j nemm zjem. ek bych, e neum vait. Jeho lev hlava souhlasn pozorovala pravou a pikyvovala. Sprvn, pitakala. Dej si jet panka. Ford si dal Pangalaktick megacloumk, npoj asto charakterizovan jako alkoholick ekvivalent loupenho pepaden - drah a zdrav kodliv. A u se dlo cokoliv, Ford se rozhodl, e ho to zase tak moc nevzruuje. V, Forde, vechno je eo uo. Chce ct, e vechno je pod kontrolou. Ne, rozhodn nechci ct, e vechno je pod kontrolou. To by nebylo eo uo. Jestli chce vdt, co se stalo, tak jsem dejme tomu ml celou situaci v kapse. Sta? Ford pokril rameny. Zafod se zasml do svho drinku. Npoj vybublal ze sklenice a zaal propalovat mramorovou desku barovho pultu.

97

Pitoil se k nim stapat nebesk cikn divoce fidlajc na elektrick housle, a teprve kdy ho Zafod zavalil penzi, uvolil se jt zase pry. Namil si to rovnou k Trillian a Arthurovi, sedcm v odlehl sti baru. Nevm, co je to za podnik, kal prv Arthur, ale naskakuje mi z nj hus ke. Dej si jet skleniku, konejila ho Trillian. Zkus se trochu bavit. Tak to si musm rozmyslet, zakaredil se Arthur. Tyhle dv vci toti nejdou dohromady. Chudku Arthure, ty asi opravdu nejsi stavn pro takovhle ivot. Ty tomu k ivot? Zan mluvit jako Marvin. Neznm nikoho, komu by to plilo jako Marvinovi. Co mysl, jak pinutme toho houslistu, aby el pry? Zachrnil je nk: V stl je pipraven. Pi pohledu zven, kter se ovem nikdy nikomu nenaskytne, vypad restaurant jako tpytiv ob mosk hvzdice, vyplaven na zapomenutou sklu. V jejich jednotlivch ramenech sdl bar, kuchyn, genertory silovho pole, chrnc celou stavbu i zvetel trosky planety, na nich restaurant stoj, a konen asov turbny, zvolna pohupujc tm vm dopedu a zpt pes osudn okamik. Stavb dominuje gigantick zlat dm, tm pln koule, umstn pesn uprosted. Do n prv vkroili Zafod, Ford a Trillian s Arthurem. Ped nimi se tam ovem dostalo asi tak pt tun pozltka, kter pokrvalo kdejak nechrnn povrch. Povrch zbvajcch vc nebyl nechrnn, protoe byl poszen drahokamy, vzcnmi mulemi ze Santraginu, zlatmi pltky, ozdobnmi kachlky, jetmi kemi a milinem dalch neidentifikovatelnch ozdob a okras. Sklo jiskilo, stbro se tpytilo, zlato zilo a Arthur Dent valil oi. jova, vyjdil se Zafod. Pni! Neuviteln! vydechl Arthur. Ti lid...! Ty vci...! Ty vci, to jsou taky lidi, upozornil tie Ford Prefect. Ti lid..., asl opt Arthur, a ti takylidi...! Ta svtla, nadchla se Trillian. Ty stoly, doplnil Arthur. Ty aty...! pokraovala Trillian. nk si pomyslel, e halekaj jako prek venkovan. Konec vesmru je hodn populrn, vysvtloval Zafod a nejistm krokem se prodral shlukem stol. Nkter byly mramorov, jin z luxusnho ultramahagonu, nebo dokonce z platiny. U kadho sedla spolenost exotickch bytost, vesele vitocch a studujcch jdeln lstek. Lid se rdi vohknou, kdy sem jdou, pokraoval Zafod, pipad jim aspo, e se nco dje. Stoly byly rozestaveny ve velkm kruhu kolem pdia, na nm mal kapela hrla lehkou hudbu. Arthur odhadoval poet stol pinejmenm na tisc. Mezi nimi byly porznu rozhozeny pohupujc se palmy, bublajc fontny a groteskn sochy, zkrtka vechny ty zbytenosti, spolen restaurantm, jejich provozovatel nelituj dnch vdaj, aby vyvolali dojem, e nelitovali dnch vdaj. Arthur se rozhlel, tak trochu v oekvn, kdy zahldne nkoho, jak dl reklamu pro American Express. Zafod uchl do Forda a ten zase na opltku do Zafoda. jova, ekl Zafod. Pni, ekl Ford. Mj praddeek musel tomu potai podn zamotat palici, uchichtl se Zafod. kal jsem pece, a ns zaveze do nejbliho podniku, kde se meme najst, a on ns pole rovnou na konec vesmru. Pipome mi, abych na nj byl semtam hodn. Rozhldl se a dodal: Je tu pln kad. Kad, kdo byl nkdo. Byl? podivil se Arthur. Na konci vesmru mus hodn uvat minul as, protoe u je po vem. Ahoj, kluci, zavolal na partu obch legun sedcch pobl. Jak to lo? Nen to Zafod Bblbrox? zeptal se jeden legun druhho. Myslm, e jo? odpovdl druh legun. To je teda gl, ekl zase prvn. ivot je legran, poznamenal druh. ivot je to, co z nj udl, upesnil prvn legun a oba se znovu odmleli. ekali, a vypukne nejvt show ve vesmru. Hele, Zafode, ozval se Ford a pokusil se vzt jmenovanho pod pa, dky tetmu Pangalaktickmu megacloumku vak minul. Ukzal nejistm prstem: Je tu jeden mj starej kmo, Cikorka Desiato! Vid

98

tamtoho chlapa v platinovm obleku u platinovho stolu? Zafod se pokouel oima sledovat Fordv ukazovk, ale zatoila se mu z toho hlava. Konen uvidl. Aj, ekl. Pak si vzpomnl. e ale tenhle chlpek udlal megaouru do svta! Vt ne kdo jinej. A na m. Kdoe to m bt? zajmala se Trillian. Cikorka Desiato? Zafod se mlem skcel divem. Ty nev? Neslyelas nikdy o Postien oblasti? Ne. Nejvt, nejhlasitj..., vypotval Ford. Nejprachatj..., pipomnl Zafod. ... Rockov kapela v historii... Ford zaptral v pamti po vhodnm vrazu. ... historie sam, uzavel Zafod. Neznm. Ouvej, zakvlel Zafod. Jsme na konci vesmru, a tys jet vbec neila. Tos teda o nco pila. Odvedl ji stranou, kde u jejich stolu celou dobu ekal nk. Arthur se loudal za nimi a pipadal si osaml a ztracen. Ford se brodil davem, aby pihl starou znmost. Hej, Cikorko! zavolal. Jak se vede? Rd t vidm, ty kluku obrovsk! A co randl? Vypad skvle, opravdu stran tlustej a nezdravej. asn. poplcal mue po zdech, mrn pekvapen, kdy se nedokal dn odezvy. Pangalaktick megacloumky, kter se v nm dokoleka honily, ho vak ponoukaly, aby nicmn pokraoval. Pamatuje na star asy? Ty zapadky, kde jsme se poflakovali? Bistro Ilegalita, pamatuje? Slimovo Trit kejhk? Chlastrna v Hangru dsu, to byly asy, co? Cikorka Desiato se nevyjdil, jestli to asy byly nebo ne. Fordovi to vak vbec nevadilo. Kdy jsme mli hlad, vydvali jsme se za zdravotn inspektory, pamatuje? Kdekomu jsme zkonfiskovali jdlo a pit, ne? A jsme dostali otravu. A ty noci, co jsme prodebatovali a prochlastali v tch smradlavch pelukch nad Caf Lou v Gretchen Town, na Novm Betelu, a ty ses vdycky pokouel ve vedlejm pokoji skldat psniky se svou pitarou, a nm dsn lezly krkem, a tys kal, e ti to nevad, a my jsme kali, e nm to vad, protoe nm lezly krkem. Fordovi se zamil zrak. kal jsi, e nechce bt hvzda, rochnil se Ford v nostalgii, protoe nenvid hvzdnou soustavu. A my jsme kali - Hadra a Sulidu a j -, e podle ns ti to ani nehroz. A co dl dneska? Ty hvzdn soustavy si kupuje! Obrtil se a snail se pilkat pozornost okolosedcch. Tady sed lovk, co si kupuje hvzdn soustavy! Cikorka se nepokusil toto tvrzen ani potvrdit, ani popt, a pozornost divk z donucen rychle polevila. Myslm, e nkdo je tu opil, zabrblala do sv skleniky jaksi bytost podobn fialovmu kov. Ford se mrn zakymcel a ztka dosedl na idli naproti Cikorkovi Desiatovi. Jak je to tvoje slo? otzal se a nerozvn se pokusil chytit lhve, take ji pevrhl - natst pmo do skleniky, kter stla vedle. Aby zroil astnou nhodu, hned sklenku vyprzdnil. Fakticky pardn slo, mlel dl. Jak je to? Pam! Pam! Pad! nebo tak nco, jak to na koncert kon tm, e ta lo to napl pmo do slunce, a ty to fakt pedvd iv! Ford udeil pst do dlan druh ruky, aby nzorn pedvedl velikost umleckho inu. Znovu pevrhl lhev. Lo! Slunce! Bum prsk! vykikoval vzruen. Vykalat se na lasery a podobn krmy, kdy vy kluci to naplte rovnou do slunce a fakticky shote! ch, a ty psniky! Oima sledoval pramnek tekutiny klokotav vytkajc z lhve na stole. Ml pocit, e by se s tm mlo nco dlat. Nenapije se!? zeptal se. I jeho alkoholem proskl mysli u zanalo dochzet, e ptelskmu setkn cosi chyb, a e to patrn njakm zpsobem bude souviset s tm, e tlusoch v platinovm obleku a stbitm irku trnc naproti jet neekl ani Ahoj, Forde, nebo To je bezva, zas t vidt po takov dob. Neekl toti vbec nic. Jet podstatnj zejm bylo, e se za celou dobu vbec nepohnul. Cikorko? zareagoval Ford znepokojen. Vtom mu na rameni pistla masit tlapa a odhodila ho stranou. Ford nemotorn uchl do idle. Poilhval vzhru ve snaze zahldnout vlastnka nezdvoil ruky. Tko by ho ostatn mohl pehldnout, protoe majitel pracky mil nco mlo pes dva metry a na svou vku nebyl zrovna huben. Postavou ponkud pipomnal masivn koenou pohovku - lesklou, hmotnou a dkladn vyztuenou. Oblek, do nho hromotluk vecpal sv tlo, vypadal, jako by jedin smysl jeho existence spoval v pedvdn, jak tk je vecpat takovhle tlo do obleku. Ple oblieje mla barvu jablka a strukturou pipomnala kru pomerane, tm vak podobnost s mkoliv sladkm konila. Chlape..., pronesl hlasem, kter se mu dral z st, jako by to tam dole v hrudnku neml zrovna nejleh.

99

Ehm, copak? poptal se Ford konverzanm tnem. Vykrbal se na nohy, ale ke svmu zklamn nedosahoval temenem k vrcholovm partim hromotluckho tla. Vodprejskni, vyjdil se obr. Jo? podivil se Ford, vzpt jat pochybnost, zda to byla moudr otzka. Nicmn podotkl: A kdoe vy jste? Mu chvli uvaoval. Zjevn nebyl zvykl odpovdat na podobn otzky. Po chvli vak odpov nabdl: Jsem chlpek, co ti k, abys vodprejsk. A po mal odmlce dodal: Ne t vodprejsknu j. Poslyte, vykoktal Ford nervzn. Pl si, aby se mu hlava pestala toit, usadila se a pokusila se zvldnout situaci. Poslyte, mektal. Jsem jeden z Cikorkovch nejstarch kmo a... Mrkl po Cikorkovi Desiatovi, kter i nadle nehnul brvou, a uvaoval, jak dal slovo by se tak asi hodilo po a. Masivn mu ho vak pedeel a po spojce doplnil hned celou vtu: A j jsem tlesn str pana Desiata. Mm na starosti jeho tlo, ale tvoje na starosti nemm, tak si ho koukej nkam vodklidit, ne tady pijde k hon. Pokejte chvilku, snail se Ford. dnou chvilku, zahml tlesn strce. dn ekn! Pan Desiato se s nikm nebav! Mon e byste ho ml nechat, aby se k tomu vyjdil sm, navrhl Ford. Pan Desiato se s nikm nebav! zavrel obr. Ford vrhl znepokojen pohled na Cikorku a musel si piznat, e fakta jsou oividn na stran hldae tl. Slavn mu nejevil nejmen znmku pohybu, natopak vel zjem o Fordovo blaho. Pro? podivil se Ford. Co je s nm? Strce mu to tedy vysvtlil.

======================================================================== 17. kapitola Stopav prvodce po Galaxii poznamenv, e Postien oblast, plutoniov rockov kapela z gagrakackch mylenkovch zn, je veobecn povaovna nejen za nejhlasitj rockovou kapelu v Galaxii, ale i za nejhlasitj randl vbec. Stl nvtvnci koncert soud, e nejkvalitnjho poslechu je mono doshnout v mohutnch betonovch bunkrech asi padest pt a pl kilometru od pdia. Hudebnci sami hraj na sv nstroje prostednictvm dlkovho ovldn z dobe izolovan kosmick lodi, kter zstv na obn drze planety (velmi asto pln jin). Jejich psn jsou vcelku prost. Vtinou jsou to variace na znm tma: bytost - hoch se setkv s bytost - dvkou pod stbitm mscem, kter vak nhle, z dvodu, jen nen uspokojiv vysvtlen, vybuchuje. Mnoh svty u skupin zakzaly innost na sv pd, nkdy z dvod umleckch, astji vak prost proto, e zvukov technika kapely poruuje tamn smlouvy o omezen strategickch zbran. To vak nicmn nezabrnilo jejich vdlkm, aby nepekraovaly hranice ir hypermatematiky. Jejich vedouc etnho vzkumu byl nedvno jmenovn profesorem neomatematiky na univerzit v Maximegalonu, jakoto projev ocenn jeho Obecn i Speciln teorie daovch piznn Postien oblasti, je dokazuj, e pedivo asoprostorovho kontinua je nejen zakiven, ale pmo uhnut. Ford se odpotcel ke stolu, kde sedli Zafod, Arthur a Trillian a ekali, a vypukne ta psina. Musm nco snst, vypravil ze sebe Ford. au, Forde, zaradoval se Zafod. Tak co, mluvil jsi s tm rmusnkem? Ford neurit zakymcel hlavou. S Cikorkou? Jo vlastn jsem s nm mluvil. Co povdal? Nic moc. On toti... Copak? On je toti na rok mrtvej, kvli levm na danch. Musm si sednout, dodal a posadil se. Pistoupil k nim nk. Pejete si jdeln lstek, nebo se chcete seznmit s nam dnenm hlavnm chodem? Hmm? Hmm? Hmm? uasli postupn Ford, Arthur a Trillian. Tak jo, rozhodl Zafod, pokme si na pchod chodu. V malm pokojku v jednom z ramen komplexu restaurantu pistoupil huben, vyouhl mu k oknu a

100

odhrnul zclonu. Do tve mu pohldlo zapomnn. Jeho tv se nevyznaovala dnou zvltn krsou, snad proto, e zapomnn do n hledlo u tolikrt. Byla to pli dlouh tv, s oima zapadlma, pevislmi vky, propadlmi tvemi a dlouhmi tenkmi rty, kter pi pooteven odhalily zuby podobn erstv natenmu arkovmu oknu. I ruce svrajc zclonu byly dlouh a vyzbl, navc studen. Zlehka spovaly na zhybech zclony a psobily dojmem, e nebude-li je hldat jako ost, odkradou se nkam do kouta a provedou tam nco nepedstavitelnho. Spustil zclonu a pern svit, jen si do t chvle pohrval na jeho rysech, si odeel pohrvat na nem zdravjm. Mu sldil po malikm pokojku jako kudlanka, uvaujc, m-li strvit veer na modlitbch. Nakonec se usadil na rozvrzan idli u stolku z prken poloench na kozch a listoval nkolika archy papru popsanmi vtipy. Ozvalo se zazvonn. Odloil tenkou sloku a zvedl se. Chabm gestem pejel nkolik z asi milinu duhovch flitr, pokrvajcch jeho sako, a vyel ze dve. Svtla v restaurantu potemnla. Kapela zrychlila tempo. Jedin bodov reflektor proal temnotu schodit vedoucho pmo doprosted pdia. Po schoditi vyhopsala vyouhl, duhov ziv postava. Mu vtrhl na scnu, kepce pistoupil k mikrofonu a jedinm mchnutm vyzbl pae ho sejmul ze stojanu. Chvli tak stl a uklnl se vlevo i vpravo, dkoval za potlesk a pedvdl divkm sv arkov okno. Zamval znmm v publiku, pestoe tam dn neml, a ekal, a potlesk utichne. Pozvedl ruku a usml se. Usmval se nejen od ucha k uchu - vypadalo to, e smv prost pesahuje jeho tv. Dkuji vm, dmy a pnov! volal. Dkuji mnohokrt. Opravdu vm dkuji! Zral do publika a pomikval. Dmy a pnov, vesmr, jak vme, existuje u njakch sto sedmdest tisc milin miliard let, a skon asi tak za plhodinku. Take vtejte v Miliwayov Restaurantu na konci vesmru! Gestem vyaroval dal salvu spontnnho potlesku a jinm pohybem ji ual. Dnes veer budu vam spolenkem, oznmil. Jmenuji se Max Quordlepleen... (Tohle u vichni znali - proslavil se svm vstupem po cel Galaxii. kal to ovem proto, e to vdycky vyvolalo novou vlnu potlesku, kter pak se skromnm smvem, mchnutm ruky, odmtal.) ... a pichzm pmo z opanho konce asu, kde jsem konferoval show v Baru u velkho tesku, a mohu vm ct, e jsme tam proili, dmy a pnov, velmi zajmav veer. Vs dnes budu provzet onm historickm okamikem, koncem historie sam! Dal poryv potlesku rychle utichl. Svtla jet vce potemnla. Na vech stolech se samy od sebe zaplily svky. Host, zahaleni tisci mihotavmi svtlky a milinem intimnch stn, vydechli asem. Ztemnlm restaurantem probhl zvan vzruen. Ohromn zlat dm se zvolna seeil, a docela potemnl a zmizel. Max tlumenm hlasem pokraoval: Tak tedy, dmy a pnov, svky jsou rozsvceny, kapela tie hraje a dm nad naimi hlavami, chrnn silovm polem, se ztrc. U je pln prhledn a odhaluje nm temnou a pochmurnou oblohu, obtkanou pradvnm svitem rud nabhlch hvzd. ekl bych, e dnes veer tady proijeme senzan apokalypsu! Te utichlo i jemn povrzvn kapely. as a ok se zmocnil vech ptomnch, kterm se podvan naskytla poprv. Dovnit dmu proudilo obludn, hrzn svtlo, ohyzdn svtlo, hnouc vraedn svtlo, svtlo, je by zohavilo i peklo. Vesmr spl ke konci. Po nkolik nekonench vtein se restaurant mlky pohupoval bsnc przdnotou. Konen Max znovu promluvil: Ti z vs, kdo vdycky doufali, e jednou uvid svtlo na konci tunelu..., tady je! Kapela znovu ryn spustila. Dkuji, dmy a pnov, vykikoval Max, za okamik se k vm opt vrtm. Zatm vs ponechm ve velmi schopnch rukou Ri Vynulovanho a jeho Kataklyzmatickho komba. Tak prosm, dmy a pnov, pkn potlesk pro Ru a jeho chlapce! Dsiv vava na obloze pokraovala. Publikum zaalo vhav tleskat a po chvli se vrtilo k vedn konverzaci. Max se vydal na obvyklou tru kolem stol. Vykldal a poslouchal vtipy, val smchy - vydlval si na ivobyt. Ke stolu Zafoda Bblbroxe pistoupil ohromn pevkavec - mohutn, masit tynoec z hovzho rodu s velkma vodovatma oima, malmi rohy a vrazem, jen by se dal nazvat vstcnm smvem. Dobr veer, zabuelo zve a ztka dosedlo na sv kty. Jsem hlavn chod dnenho veera. Mohu

101

vm nabdnout nkter partie svho tla? zafunlo a zavrtlo ktami, aby se mohlo pohodlnji usadit. Mrumilovn zralo na Zafoda a jeho spolenky. Jeho pohled byl optovn vrazem zden a zmatku ze strany Arthura a Trillian, rezignace v ppad Forda Prefecta, zatmco Zafod Bblbrox si dobyte prohlel drav hladovm pohledem. Teba kousek ramnka? navrhlo zve. Duenho na vn, s blou omkou? Ehm, vaeho ramnka? eptl Arthur zden. Jiste mho, pane, zabuelo zve pokojn. Ciz bych pece nemohlo nabzet. Zafod vyskoil a zaal zveti zkoumav ohmatvat rameno. Taky rotnka je moc dobr, brumlalo zve. Doplo jsem j dost pohybu a jedlo jsem hodn jdrovho krmiva, take je tam spousta vbornho masa. Mrn chrochtlo, zafunlo a zaalo pevykovat. Spolklo pevkanou pci a pokraovalo: Nebo byste si snad ze m dali gul? Mysl, e to zve opravdu chce, abychom ho sndli? zaeptala Trillian Fordovi. J? podivil se Ford. Ml skeln pohled. Nemyslm si nic. To je naprosto pern! rozilil se Arthur. Nic horho jsem nikdy neslyel. O jde, pozeman? optal se Zafod, jeho pozornost se te pesunula k ohromn rotnce. Prost nemnme jst zve, kter tady stoj a k si o snden. To je bezcitnost! Pod lep, ne jst zve, kter se nechce dt snst, poznamenal Zafod. O to pece nejde, protestoval Arthur. Chvli o Zafodov poznmce uvaoval. No dobe, mon o to jde. Mn je to jedno, nebudu o tom te pemlet. Prost jenom... ehm... Vesmr bsnil ve smrtelnch kech. Nejsp si dm jen salt, zamumlal. Smlo bych vm doporuit, abyste zauvaoval o mch jtrech? Urit budou asn avnat a kehk - vykrmuju se u cel msce. Hlvkov salt, vyjdil se Arthur drazn. Hlvkov salt? podivilo se zve a nesouhlasn na Arthura vyvalilo oi. Chcete snad ct, e bych si neml dvat salt? Spousta zeleniny m na tyhle vci dost vyhrann nzor. Proto se nakonec dolo k rozhodnut rozetnout celou tuhle zamotanici a vypstovat zve, kter se chce dt snst, a navc to dovede jasn a zeteln ct. Take m tu mte. Dobyte se decentn uklonilo. Tak tedy, sklenici vody, prosm, nedal se Arthur. Koukni, vloil se do vci Zafod, chceme jst, a idel se rozhodn nenajme. tyi krvav bifteky, prosm, ale rychle. Nejedli jsme u pt set sedmdest est tisc milin let. Zve se s jistmi obtemi zvedlo. Vydalo mrn zabuen. Velmi rozumn vbr, pane, smm-li se k tomu vyjdit. Tak fajn, dodalo, jen si odskom a picnu se. Jet se obrtilo a ptelsky mrklo na Arthura: Netrapte se, pane. Udlm to humnn, ujistilo ho a beze spchu se odkolbalo do kuchyn. Za pr minut pibhl nk se tymi obrovskmi koucmi bifteky. Zafod a Ford se na n bez nejmenho zavhn hladov vrhli. Trillian chvli vhala, nae pokrila rameny a pustila se do sv porce. Arthur zral do tale a bylo mu lehce nevolno. Hele, pozemane, obrtil se k nmu Zafod se zlomyslnm klebkem na tvi, kter se zrovna necpala. Co t ere? A kapela vyhrvala. Vude po celm restaurantu lid a bytosti odpovali a bavili se. Vzduch byl pln hovor o vem monm, mscch se s vnmi exotickch bylin, vstednch pokrm a zludnch vn. Nekonen poet kilometr vemi smry spla katastrofa vekerenstva k fascinujcmu vyvrcholen. Max mrkl na hodinky a za doprovodu fanfry se vrtil na pdium. A te, dmy a pnov, hlaholil rozjsan, uvte si vichni poslednch okamik skvl zbavy? Ano, volali lid toho typu, kter vdycky vol ano, kdy se jich komici ptaj, jestli si uvaj skvl zbavy. Bjen! vykikoval Max. Absolutn bjen! A zatmco kolem ns zu fotonov boue v dsivch smrtch a chystaj se rozervat zbytky rud hnoucch slunc, vy se jist pkn usadte a budete se mnou vychutnvat to, co urit bude nm vem pipadat jako nesmrn vzruujc, absolutn podvan. Odmlel se a jiskcma oima pozoroval publikum. Vte, dmy a pnov - po tomhle u nen nic. Znovu se odmlel. Dnes veer mu naasovn vychzelo s dokonalou pesnost. Tuhle show dlal u nesslnkrt, veer co veer. Ne e by vraz veer v nejzazm bod asu nco znamenal. Bylo jen nekonen opakovn konenho okamiku - restaurant se zvolna pohupoval za hranici nejkrajnj vspy asu a zase

102

zptky. Dnes veer to pesto dobe klapalo, ml publikum v hrsti. Ztiil hlas, take divci museli napnat ui, aby slyeli. Tohle je skuten naprost konec. Mraziv pustina, v n zanikne cel majestt stvoen. Tohle, dmy a pnov, je to psloven ono. Jet vce ztiil hlas. V tichu, je nastalo, by si neodvila odkalat ani moucha. Po tomhle, pokraoval tie, u nen nic. Przdnota. Neexistence. Zapomnn. Absolutn nic... Oi mu znovu zajiskily - nebo snad zamrkal? Nic... samozejm a na bohatou nabdku dezert a skvl vbr likr z Aldebaranu! Kapela podtrhla jeho zvoln besknou frz. Max si pl, aby to nedlali - nepoteboval to. Umlec jeho formtu nic takovho nepotebuje. Dokzal si udlat hudebn nstroj z publika. Te se levou smlo. Max pokraoval. Alespo pro jednou, volal vesele, nemuste mt strach z rann kocoviny - prost proto, e dn rno u nebude! Ziv se usmval na astn, rozesmt publikum. Pohldl vzhru na oblohu, prodlvajc rutinn smrtelnou ke jako pokad. Jeho pohled vak utkvl jen zlomek vteiny. Spolhal, e obloha nezklame, tak jako jeden profesionl spolh na druhho. A te, dodal a rzoval hrd po scn, mon e riskujeme oslaben on bjen atmosfry zniku a nicoty, kter zde dnes veer panuje, ale pesto bych rd mezi nmi pivtal nkter hosty. Vythl z kapsy papr. Mme tu dnes veer... Zdvihl ruku, aby ztiil jsot. Mme tu skupinu ze zanzelkvazrskho bridgeovho klubu Flamarion zpoza Prustopdniny Qvarnu... Jsou tady? Zezadu se ozval souhlasn jsot. Max pedstral, e nesly, a rozhlel se, jako by jmenovan hosty hledal. Jsou tady? zeptal se znovu, aby vyvolal hlasitj jsot. Jako vdy uspl. , tady jsou. Tak hoi, posledn hlky - a dn vindlovn! Nezapomnejte, e tohle je velice slavnostn okamik. Dychtiv hltal smch. A mme tu tak, mme tu... skupinu nich bostev ze sn Asgardu? Zprava se ozvalo zahmn a nad scnou se zablesklo. Skupinka vlasatch mu v helmicch, tvcch se velmi samolib, pozvedla sklenice smrem k Maxovi. Vyzen veliiny, pomyslel si. Opatrn s tm kladivem, pane, zavtipkoval. Bostva znovu pedvedla svj trik s bleskem. Max jim vnoval ponkud nucen smv. A za tet... za tet skupina ze Svazu mladch konzervativc Siria B... jsou tady? Skupina vihcky obleench odrostlch tat si zaala vzjemn hzet klacky, a pak je zaala hzet i na scnu. Nesrozumiteln afali a tkali. Ano, je to ale jen a jen vae chyba, pokral je Max. Uvdomujete si to? A konen..., opt zklidnil publikum a nasadil slavnostn vraz. A konen tu dnes veer mme skupinu vcch, a to velmi hluboce vcch, z Crkve novho pchodu Velkho Proroka Zarquona. Asi dvacet asketicky odnch vcch sedlo a u samho kraje. Nervzn usrkvali minerlku a nijak se hodokvasu neastnili. Rozladn mourali do svtel reflektor. Tady jsou, hlsil Max. Sed tu, trplivost sama. ekl vm, e pijde znovu, a nechal vs ekat hodn dlouho. Tak doufejme, e si posp, protoe u mu zbv jen osm minut! Skupina Zarquonovch stoupenc sedla s psnm vrazem a nedala se zkruit salvami zlomyslnho smchu. Max publikum mrnil. Ale vn, lidi, te opravdu vn - nic ve zlm. Nemli bychom si dlat legraci z tak hlubok vry. Prosm tedy potlesk pro Velkho Proroka Zarquona... Obecenstvo poslun zatleskalo. ... a u je kdekoliv! Max poslal vzdun polibek skupin s kamennmi vrazy a vrtil se do stedu pdia. Pithl si vysokou stoliku a usadil se na n. Je to opravdu bjen, repetil nenavn, vidt vs tu dnes veer. Nebo snad ne? Ale ano, absolutn bjen. Zvl proto, e mnoz z vs pichzej znovu a znovu, co povauju za skuten fantastick - sledovat tady neodvratn znik veho, a pak se vrtit dom, do sv vlastn historick doby..., zaloit rodinu, usilovat o novou a lep spolenost, vst straliv vlky kvli tomu, co vm pipad sprvn..., to lovku skuten dod vry v budoucnost vech forem ivota. Ovem a na to, mvl rukou smrem k bitevn vav kolem dokola, e dnou budoucnost nemaj... Arthur se obrtil k Fordovi - tohle mu jaksi nelo do hlavy. Posly, jestli m vesmr skuten skonit..., copak se nesvezeme s nm?

103

Ford na nj upel pohled tpangalakticko-megacloumkovho typu, jinmi slovy pohled znan rozkolsan. Hele, kdy jednou vleze do thlenct knajpy, octne se v neuviteln asov smyce, chrnn silovm polem. Aspo myslm. Aha, ekl Arthur. Znovu obrtil pozornost k tali polvky, kterou se mu podailo vymmit z nka namsto bifteku. Koukni, vykldal Ford. Pedvedu ti to. Popadl ze stolu ubrousek a zaal se s nm zoufale potkat. Hele, zaal znovu. Pedstav si, jo, e tohle je vesmr, odehrvajc se v ase, jo? A tahle lce je transdukn modus na kivce hmoty... Posledn slova mu dala hodn zabrat. Arthura hrozn mrzelo, e ho mus vyruit. To je moje lce, upozornil. No dobr, nedal se vyruit Ford. Pedstav si, e teda teba tahle lce... Nael na tcku s psadami malou devnou liku. Tahle..., snail se porn, ale nedailo se mu vzt liku do ruky. Ne, tak radi tahle vidlika... Nech mou vidliku! oboil se na nj Zafod. Dobr, dobr, konejil ho Ford. Tak dejme tomu, e... dejme tomu, e tahle sklenice je vesmr odehrvajc se v ase... Ta, cos ji shodil na zem? To e jsem udlal? Jo. Tak dobe, snail se Ford dl. Tohle nechme bt. Toti... toti, hele, a v ty vlastn... v ty vlastn, jak vesmr zaal, abysme to vzali popodku? Asi ne, piznal se Arthur a pl si, aby nebyl nikdy zaal o niem podobnm. No dobr, vykldal Ford. Pedstav si tohle, jo? M prost vanu. Jo? Velkou kulatou vanu. Z ebenu. Kde ji vezmu? namtl Arthur. Obchodn dm Harrods zniili Vogoni. To je jedno. k ty. Poslouchej. Tak dobe. M tu vanu, chpe? Pedstav si, e m vanu. Ebenovou. A ta je knick. Knick? nevil Arthur. Ale jak... Pt! okikl ho Ford. Prost knick. A co udl? Napln ji jemnm blm pskem, jo? Nebo cukrem. Jemnej blej psek, respektive cukr. Cokoliv. To je jedno. Cukr je taky dobrej. A kdy je pln, vythne punt... poslouch m? Poslouchm. Vythne punt, take ten psek zane vit a vytee. Vytee tou ourou ven. Chpu. Nechpe. Nechpe vbec nic. Jet jsem nedoel k t fint. Chce znt tu fintu? Povz mi ji. Ford se na chvli zamyslel. Snail se vzpomenout. Ta finta je v tom, e to nafilmuje. Dobr, pochvlil Arthur. Vezme kameru a nafilmuje to. Dobr. Ale to et nen to. U si vzpomnm. Finta je v tom, e pak peto film v promtace... zptky! Zptky? Jo. Petoit zptky. To je urit vono. A pak sed a kouk. A ono to zane spirlovit proudit nahoru a ven z t oury, a je vana pln. Takhle zaal vesmr? zeptal se Arthur. Ne. Ale lovk si pi tom bezvadn odpoine. Ford zamtral po stole. Kde mm skleniku? Na podlaze. Aha. Ford zaal ptrat po sklenici, piem pevrhl idli a srazil se s malikm zelenm nkem, kter prv nesl k jejich stolu penosn telefon. Ford se nkovi omluvil a vysvtlil mu, e se to vechno stalo jen proto, e je tak stran opil. nk pravil, e vechno je pln v podku a e chpe.

104

Ford podkoval nkovi za laskav pochopen, pokusil se ho zatahat za ofinu, ale asi o deset centimetr minul a spadl pod stl. Pan Zafod Bblbrox? zjioval nk. Jo, copak? vzhldl Zafod od tetho bifteku. Mte tu telefon. Coe? Telefon, pane. Pro m? Tady? Kdo me vdt, e tu jsem? Jeden z jeho mozk pracoval na pln obrtky. Druh se lskypln obral jdlem, kter Zafod stle ldoval do druh hlavy. Promite, nebude vm vadit, kdy budu pokraovat? ekla hlava zabvajc se jdlem a pokraovala. lo po nm u tolik lid, e ztratil pehled. Ml si odpustit ten okzal pchod. Ale dopric, pro? pomyslel si vzpt. Jak m lovk poznat, e se bav, kdy ho pitom nikdo nevid? Mon e nkdo z host upozornil Galaktickou policii, spekulovala Trillian. Vichni vidli, jak jsi piel. Mysl, e m chtj zatknout po telefonu? uklbl se Zafod. J toti umm bejt pkn nebezpenej ptek, kdy m zaenou do kouta. To jo, ozvalo se zpod stolu. Ty se toti rozsype tak rychle, e stepiny zashnou kdekoho. Tak moment, jsme tu snad u poslednho soudu? rozlil se Zafod. To dneska taky uvidme? zeptal se Arthur nervzn. J rozhodn nemm naspch, zamumlal Zafod. Tak kdo je ten chytrk na telefonu? Nakopl Forda pod stolem. Hej chlape, mon t budu potebovat. Osobn jsem nebyl tomu kovovmu pnovi pedstaven, pane..., ekl upjat nk. Kovovmu? Ano, pane. kal jste kovovmu? Ano, pane. kal jsem, e osobn jsem nebyl tomu kovovmu pnovi pedstaven... Aha, pokraujte. Byl jsem vak informovn, e ek na v nvrat u znan poet tiscilet. Zd se, e jste odtud odeel jaksi pli nhle. Odeel? uasl Zafod. Nepeskoilo vm? Vdy jsme prv pili. Zajist, pane, pokraoval nk zarputile. Ale ne jste sem piel, pane, odeel jste odsud, jak jsem vyrozuml. Zafod zkusil jeden mozek, pak druh. Vy tvrdte, e ne jsme sem pili, nejdv jsme odeli? To bude dneska dlouh veer, pomyslel si nk. Pesn tak, pane. Dejte svmu psychoanalytikovi rizikov pplatek, poradil Zafod. Pokej moment, vloil se do vci Ford, vynoujc se opt nad rove stolu. A kde vlastn jsme? Mm-li bt pln pesn, pane, jsme na abm svt B. Ale vdy jsme odtamtud prv odeli. Odeli jsme a li jsme do Restaurantu na konci vesmru. Jist, pane, nk ml pocit, e se bl k brance a konen se mu poda vstit gl. Ten druh byl toti vybudovn na troskch prvnho. Aha, poznamenal Arthur byste, chcete ct, e jsme cestovali v ase, nikoli v prostoru. Poslouchej, ty nedovyvinutej lidoope, oboil se na nho Zafod. B a vyplhej se nkam na strom, bu tak hodnej. Arthur se nattil. A ty b a prskni hlavama o sebe, poradil Zafodovi. Ne, ne, vykldal nk Zafodovi. V opik pochopil sprvn. Arthur koktal zuivost a nedokzal ze sebe vypravit souvislou vtu, natopak ct nco trefnho. Skoili jste v ase... tum o pt set sedmdest est tisc milin let dopedu, ale zstali jste pitom na stejnm mst., vysvtloval nk a usmval se. Ml bjen pocit, e konen zvtzil v souboji s nm, co vypadalo jako nepekonateln nepze osudu. No jasn! zvolal Zafod. U chpu. ekl jsem potai, aby ns poslal do nejbliho msta, kde se meme najst, a pesn to taky udlal. Pt set sedmdest est tisc milin sem nebo tam, ale z msta jsme se nehnuli. ikovn! Vichni souhlasili, e to pota udlal ikovn. Ale kdo je ten chlpek na telefonu? uvaoval Zafod. Co se vlastn stalo s Marvinem? pipomnla Trillian. Zafod se pleskl dvma dlanmi do obou el.

105

Paranoidn android! Nechal jsem ho placatit na abm svt B. Kdy to bylo? Asi tak ped pti sty sedmdesti esti tisci milin let. Sem s tm vitkometem, nelnku veeadla, vybdl nka. nkovi se obo chvli zmaten potulovalo po ele. Pardon? Telefon, ne, vysvtlil Zafod a hrbl po apartu. Teda vy jste tady tak neprun, e se divm, e vm nerupnou i kandy. Zajist, pane. Hal, Marvine, jsi to ty? zahlaholil Zafod do telefonu. Jak to jde, chlape? Tenkmu kovovmu hlsku trvalo hodn dlouho, ne se propracoval drtem. kal jsem si, e bys ml vdt, e jsem hodn depresvn, ozvalo se konen. Zafod zakryl mluvtko dlan. Marvin, oznmil. Hal, Marvine, zahovoil opt do telefonu. My se mme skvle. Jdlo, pit, trocha osobn buzerace a vesmr na madru. Kde t najdeme? Opt dlouh pauza. Nemus pedstrat, e t zajmm, zaskuhral nakonec Marvin. Moc dobe vm, e jsem jen podadn robot. Nojo, nojo, uklidoval ho Zafod, ale kde jsi? Dej tam zptn chod, Marvine - takovhle vci mi kaj. Otevi vzduchotsnou komoru slo ti, Marvine, Marvine, mohl bys sebrat tamhleten papr? Sebrat papr! No prosm, mozek jak planeta, a oni po mn chtj, abych... Jo, jo, pitakal Zafod ponkud otrven. Ale j jsem na poniovn zvykl, huel dl Marvin. Klidn teba pjdu a strm hlavu do kblu s vodou. Chce, abych stril hlavu do kblu s vodou? Mm ho tu po ruce. Pokej chvli. ... hal, Marvine..., snail se ho zastavit Zafod, ale bylo pozd. Ze sluchtka se ozvalo smutn poklinkvn a plouchn. Co k? zajmala se Trillian. Nic, odpovdl po pravd Zafod. Zavolal jen proto, aby nm pedvedl, jak si myje hlavu. Tak, ohlsil se znovu mrn bublajc Marvin. Doufm, e vs to uspokojilo... Nojo, nojo, klidnil ho Zafod. Tak ekne nm u konen kde jsi? Na parkoviti. Na parkoviti? uasl Zafod. Co tam dl? Parkuju. Co se asi d dlat na parkoviti? Fajn, tak pokej, za chvli jsme u tebe. Vyskoil, odhodil telefon a pipsal na et tujte Cikorkovi Desiatovi. Pojte, vyzval ostatn. Marvin ek na parkoviti. Musme za nm. Co dl na parkoviti? podivil se Arthur. Co by dlal? Parkuje. Tralala. A konec vesmru? Zmekme velk okamik. U jsem to vidl. pln houby, odfoukl Zafod. Nic ne klev kset. Coe? Opak velkho tesku. Tak jdem. Mrsknme sebou. Jen mlo host si vimlo, jak se propltaj k vchodu. Oi vech ptomnch jako pintovan sledovaly horor na nebesch. Zajmav kaz mete pozorovat v levm kvadrantu oblohy, kal prv Max. Dvte-li se pozorn, mete zahldnout hvzdnou soustavu Hastromil, jak se vypauje do ultrafialov. Je tu nkdo z Hastromilu? Kdesi vzadu se ozvalo asi dvojhlasn, ponkud vhav zajsn. Te je pozd dlat si starosti, jestli jste nhodou nezapomnli zavt plyn, volal Max vesele.

======================================================================== 18. kapitola Recepn hala zela przdnotou. Ford nicmn dl klikoval. Zafod ho popadl pod pa a dostrkal ho do krychlov kabinky po jedn stran vchodu. Co mu to dl? zneklidnl Arthur. Stzlivm ho, odpovdl Zafod a vhodil do otvoru minci. Zablikalo nkolik svtlek, ozval se sykot plynu.

106

Ahoj, pozdravil vesele Ford, kdy o chvli pozdji vykroil z kabinky. Kam jdeme? Dol na parkovit, poj honem. A co asov teleport pro personl? Pro se nedme poslat pmo na palubu Srdce ze zlata? To by sice lo, ale j u o tu lo nestojm. A si ji Zarniwp nech. Nechci hrt vysok hry. Pojme se podvat, co se tu d najt. Vesel vertikln sthova lid vyroben firmou Sirius Cybernetics Corporation je dopravil hluboko do podzemnch pater restaurantu. S uspokojenm si ve vtahu vimli stop vandalismu. Byl tak zzen, e se je bhem pepravy ani nepokouel rozveselit. Na dn achty se dvee vtahu otevely. Udeil je zvan studenho, zatuchlho vzduchu. Kdy vystoupili, uvidli nejdv dlouhou betonovou ze a v n asi padestery dvee. Ukrvaly toalety pro vech padest hlavnch forem ivota. Jako vechna parkovit v Galaxii a v historii, i tohle vak pchlo hlavn nedokavost. Zahnuli za roh a octli se na pohybliv lvce, klenouc se nad rozlehlm, donezetelna se thnoucm prostorem. Prostor byl rozdlen do nesetnch kukan. V kad z nich hnzdila kosmick lo patc nkomu z host. Byla tu plavidla mal a ist elov - sriov vroby, naly se vak i nablskan limuzny, hraky zazobanc. Kdy je Zafod mjel, oi mu zajiskily msi, co mohla, ale tak nemusela bt chtivost. Bume vak upmn, zcela urit to chtivost byla. Tady ho mme! zvolala Trillian. Tamhle! Podvali se tm smrem. V dlce zahldli drobnou kovovou postaviku, sklesle cdc kouskem hadku jednu ploutev obrovskho slunenho kinku. Z pohybliv lvky vedly v krtkch secch dol na zem irok prhledn roury. Zafod sestoupil z lvky do jedn z nich a pvabn sjel dol. Ostatn ho nsledovali. Kdy na to Arthur pozdji vzpomnal, kal si, e to byl jedin pjemn zitek z cest po Galaxii. Ahoj, Marvine, volal a rzoval k robotovi. Ahoj! To jsme rdi, e t vidme. Marvin se otoil, a pokud me naprosto nehybn kovov tv nasadit vytav vraz, pedvedl jim to. Ne, nejste, zakaredil se. Nikdo nen rd, kdy m vid. Jak chce, opil Zafod. Radji se jal oumovat lodi. Ford se k nmu pipojil. Jen Trillian a Arthur skuten doli a k Marvinovi. Opravdu jsme rdi, ekla dvka konejiv a poklepala ho po kovovm hbet, co mu psobilo vrazn nepjemn pocity. Chudku, ekat na ns celou tu dobu... Pt set sedmdest est tisc milin ti tisce pt set sedmdest devt let, upesnil Marvin. Potal jsem to. Tak jsme tady, usmla se Trillian, ale mla pocit - podle Marvina zcela oprvnn -, e k pknou nejapnost. Nejhor bylo tch prvnch deset milin, vyprvl Marvin. A dalch deset milin bylo taky nejhorch. Tetch deset milin let m dost otrvilo. Potom to se mnou zaalo jt z kopce. Odmlel se na dostaten dlouhou dobu, aby zskali pocit, e by mli nco ct, nae pokraoval: Snad by to i lo, nebt tch lid... Znovu se odmlel. Trillian si odkalala: Je to... Naposledy jsem si s nkm povdal ped tyiceti miliny let, pokraoval Marvin. Dal odmlka. Ale co... S automatem na espreso. ekal. To je ovem... Moc rda se se mnou nebav, co? zjioval Marvin truchliv. Trillian radji zaala hovoit s Arthurem. O kus dl nael Ford Prefect nco, co se mu na pohled nramn zamlouvalo. Vlastn bylo toho vc. Zafode, pronesl piduen, jen se mrkni na nkter ty hvzdn vozky... Zafod se dval a oceoval. Plavidlo, kter si prohleli, bylo hodn mal, ale ne zrovna obyejn - nejsp hraka bohatho hoka. Vidt se na nm nic moc nedalo. Ze veho nejvc pipomnalo paprovou ipku, dlouhou asi sedm metr, vyrobenou z tenk, pevn kovov flie. Vzadu mlo horizontln dvousedadlovou kabinu. Lo pohnl motrek na osobn arm, kter j ovem nemohl dt dnou zvratnou rychlost. Voztko vak mlo nco jinho - lapa tepla. Ml hmotnost dva tisce miliard tun a skrval se v ern de namontovan v elektromagnetickm poli

107

asi v polovin trupu. Dky nmu se plavidlo mohlo piblit a na vzdlenost nkolika kilometr ke lutmu slunci, chytat slunen erupce a vznet se na nich. Jzda na erupcch je jednm z nejexotitjch a nejzbavnjch sport vbec. Ti, kte maj dost odvahy a penz, aby ho mohli provozovat, pat mezi nejzboovanj mue Galaxie. Je to ovem tak sport zvratn nebezpen - kdo neuho za jzdy, nevyhnuteln zeme sexulnm vyerpnm na nkterm z mondnnch verk klubu Daidalos, podanch po jzd. Ford se Zafodem se vynadvali a postoupili dl. Nebo tahle beruka..., rozplval se Ford. Mandarinkov hvzdn bugina s ernmi slunenmi urychlovai... I hvzdn bugina byla hodn mal. Vlastn dostala jmno neprvem - mezihvzdn vzdlenosti by zvldnout rozhodn nedokzala. V podstat sportovn planetrn voztko, vypardn, aby vypadalo jako nco lepho, ale tvarov moc hezk. li dl. V nsledujc kji parkovala mohutn, tm ticetimetrov limuzna korov tdy, jej stavitel zjevn sledovali jedin cl - aby kad, kdo ji uvid, omdlel zvist. Lesknouc se lak i kad detail vybaven jasn kaly: Nejen e jsem dost bohat, abych si mohl takovouhle lo dovolit, jsem ale dokonce tak bohat, e si mu dovolit nebrat ji vn. Byla to ndhern ohavn lo. Mrkej na to, vzruoval se Zafod. Multiklastrov kvarkov pohon, perspulexov pstrojov deska. Urit prce firmy Lazlar Lyricon. Peliv zkoumal kad centimetr. Nojo. Podvej na ten emblm - infrarov jetrka na neutrinovm krytu. Znaka firmy Lazlar. e se ten chlap nestyd! Kdysi kolem m profrela jedna z tchhle main, vyprvl Ford. Bylo to u Axelovy mlhoviny. dmal jsem to, e jsem mlem vypustil dui, a tahle potvora m minula jen tak, jako by la na prochzku. Sotva peadila na dal kosmickou rychlost. Prost neuviteln. Zafod uznale hvzdl. Deset vtein nato vrazila rovnou do tetho msce Jaglanu Beta, pokraoval Ford. Fakticky? Jo. Ale stejn vypad fantasticky. Vypad jako ryba, pohybuje se jako ryba, a na zen je jako krva. Ford si el prohldnout lo z druh strany. Hele, poj se na nco podvat. Na thle stran m malvku. Vybuchujc slunce - obchodn znaka Postien oblasti. To je urit Cikorkova lo. e m kliku, pacholek jeden! Jedna jeho len psnika kon tm, e reklamn lo to napl pmo do slunce. asn podvan. Akort e to pijde trochu draho. Zafod vak neposlouchal. Jako oarovan pozoroval lo parkujc vedle Cikorkovy limuzny. Oboje sta ml pooteven. Tohle je ale... opravdu moc patn na oi... Ford sledoval jeho pohled a tak pekvapen zazral. Stla tam lo prostho klasickho tvaru. Podobala se slisovanmu lososovi. Mila asi dvacet metr a povrch mla ist a hladk. Jen jedno na n bylo divn. Je tak... ern! vyjdil Ford i Zafodv as. Sotva rozezn tvar... zd se, jako by prost pohlcovala svtlo! Zafod nekal nic. Zamiloval se. Lo slala tak temnou ern, e se tko dalo odhadnout, jak daleko od n lovk stoj. Oi po tom zrovna klouou..., vydechl Ford uasle. Byla to pohnut chvle. Hryzl se do rt. Zafod se pomalu blil k lodi. Choval se jako posedl - pesn eeno jako posedl touhou vlastnit. Nathl ruku, aby se dotkl jejho boku. Sthl ruku zpt. Znovu ji nathl. Znovu ji sthl zpt. Poj si shnout, vyzval Forda piduen. Ford nathl ruku, aby si shl. Sthl ruku zpt. To... to nejde... Vid? zachraptl Zafod. Nulov ten. Ta mus bt belsky pohybliv... Vn na Forda pohldl. Toti jedna jeho hlava na nj vn pohldla, zatmco druh dl s posvtnou bzn zrala na lo. Co k, Forde? Mysl... jako... Ford se ohldl pes rameno, ... plchnout s n? Mysl, e bychom mli? Ne. J taky myslm, e ne. Ale stejn to udlme, co? To se toti ned vydret. Jet chvli zrali, pak se vak Zafod vzpamatoval. Mli bychom se radi odsunout, ekl rzn. Za chvli bude po vesmru a vichni ti kapitni Slimeji se pohrnou dol do svch buroustmobil.

108

Zafode, ozval se Ford. Copak? Jene jak to provst? Jednodue, vysvtlil Zafod a otoil se. Marvine! zavolal. Marvin se pomalu a pracn obrtil, aby Zafodovi vyhovl, piem vydal asi milin tichch klinkavch a vrzavch zvuk, kter se nauil dokonale simulovat. Poj sem, vyzval ho Zafod. Mme pro tebe kol. Marvin se k nim zvolna plouil. Nepot m to, zaskuhral. Ale jo, pesvdoval ho Zafod. Oteve se ped tebou cel nov ivot. Snad ne! zastnal Marvin. Dr hubu a poslouchej! sykl Zafod. Tentokrt to bude vzro a dobrodrustv a jin divorny. To zn pern, usoudil Marvin. Marvine! Vechno, o t chci podat... Nejsp chce, abych ti otevel tuhle kosmickou lo. Coe? ..., jo, sprvn, pitakal Zafod nervzn. Neustle hldal alespo tema oima vchod. Nemli asu nazbyt. Mon e bylo lep ct, o jde, ne snait se vyvolat ve mn naden, protoe to je ztrta asu, podotkl Marvin. Pistoupil k lodi a dotkl se j. Vzduchotsn komora se otevela. Ford a Zafod zrali na vstupn otvor. Nen za dkovat, pronesl Marvin. Vlastn tys to ani nezkusil, dodal a opt se odplouil. Arthur a Trillian se rovn nahrnuli ke vchodu do lodi. Co se dje? zajmal se Arthur. Koukni se na to, vyzval ho Ford. Koukni se na vnitek t lodi. Je to m dl divnj, vydechl Zafod. pln ern, asl Ford. A vevnit taky vechno pln ern... Nahoe v restaurantu sply udlosti rychle k okamiku, po nm u dn okamiky nsledovat nebudou. Oi ptomnch visely na klenb dmu - s vjimkou tlesnho strce Cikorky Desiata, jeho oi visely na Cikorkovi Desiatovi a ovem s vjimkou Cikorky Desiata samotnho, jeho oi tlesn strce pietn zatlail. Strce se naklonil pes stl. Kdyby byl Cikorka Desiato naivu, jist by to povaoval za vhodnou chvli, aby si odsedl, nebo se dokonce vydal na men prochzku. Jeho tlesn strce toti nepatil k lidem, kte zblzka vypadaj lp. Vzhledem ke svmu politovnhodnmu stavu se vak Desiato ani nepohnul. Pane Desiato? zaeptal strce. Kdy promluvil, vypadalo to, jako by se svaly po stranch jeho st hrnuly jeden pes druh a klidily se z cesty. Pane Desiato? Slyte m? Cikorka Desiato pirozen neekl nic. Cikorko? sykl tlesn strce. Cikorka Desiato pirozen zase neodpovdl. Odpovdl nadpirozen. Sklenika na stole ped nm zaala poskakovat a vidlika se vznesla nkolik centimetr nad stl a ukala do sklenky. Pak se vrtila na stl. Tlesn strce spokojen chrochtl. Mli bychom jt, pane Desiato, zabruel. Aby ns pak nechytil ten nval, zrovna kdy jste v tomhle stavu. Muste bejt na dal vystoupen pkn vodpoinutej. Bylo tam nramn publikum. Jedno z nejlepch. Kakrafn. Ped pti stama edesti esti tiscema a dvma milinama let. U jste se na to budete bejt tenej? Vidlika se opt vznesla, pak se zastavila, neurit se zavrtla a opt klesla na stl. Ale dte, zavrel strce. Urit to bude bejvvalo fantastick. Byli z vs pln paf. Ze strcovch gramatickch kreac by byl bval dr. Daniela Drynka jist trefil lak. Jak ta ern lo let rovnou do slunce, to je dycky doraz. A e ta nov je krasavice. Bude mi j fakticky lto. Tak pudeme dol a j nadm autopilota ern lodi a vodfrme v limuzn, ne? Vidlika jednou ukla na souhlas. Sklenice s vnem se tajupln sama od sebe vyprzdnila. Tlesn strce vystrkal kolekovou idli s Cikorkou Desiatem z restaurantu. A te pila chvle, na kterou jste vichni ekali! volal na jeviti Max. Rozhodil rukama do vzduchu. Hudebnci v pozad zaali zuiv buit do bicch nstroj a chrlit duniv syntakordy. Max se s nimi kvli tomu pohdal, ale oni tvrdili, e to maj ve smlouv. Bude si to s nimi muset vydit jeho agent. Obloha zan vt! vykikoval. Proda se hrout do jec przdnoty! Za dvacet vtein bude s vesmrem konec! Pohlete, jak ns zaplav svtlo nekonena! Kolem dil ohyzdn bs zkzy. A prv v tu chvli se jakoby z nekonen dlky ozval hlas trubky.

109

Max sjel oima hudebnky. Ale nevypadalo to, e by nkdo z nich hrl na trubku. Vedle nj na jeviti se nhle objevil chvjiv pramnek koue. Ke vzdlen trubce se pipojily dal. Tuhle show dlal Max u vc ne po ptist a nikdy pedtm se nic podobnho nestalo. Poplaen odskoil od vcho oblaku koue, z nho se zvolna materializovala postava - dstojn mu s plnovousem a v dlouhm rouchu, halc se do svtla. V och ml hvzdy, na hlav zlatou korunu. Co to je? eptl Max, v och zden. Co se to dje? Na konci slu extaticky vyskoili doposud kamenn se tvc lenov Crkve novho pchodu Zarquonova a zaali vyvolvat a prozpvovat. Max mrkal asem. Mchl rukama k publiku. A te prosm pkn potlesk, dmy a pnov, zajdloval, potlesk pro Velkho Proroka Zarquona! Je tady! Zarquon znovu piel! Za boulivho potlesku peel Max scnu a podal mikrofon Prorokovi. Ten si odkalal. Pokukoval po shromdn. Hvzdy v jeho och nejist blikaly. Rozpait si pohrval s mikrofonem. Ehm..., pronesl. Ahoj. Podvejte, hrozn m mrz, e jsem se trochu opozdil. Bylo to absolutn pern. Spousta neekanch komplikac na posledn chvli. Uctiv ticho nabit oekvnm ho zeteln znervzovalo. Znovu si odkalal. Ehm, jak jsme na tom s asem? Budu mt aspo min... Tak skonil vesmr.

======================================================================== 19. kapitola Jednou z hlavnch pednost on pozoruhodn knihy, Stopaova prvodce po Galaxii, vedle pomrn nzk ceny a velkho vldnho npisu na oblce NEPROPADEJTE PANICE, je strun a obas i pesn koment. Tak napklad statistiky zachycujc geosociln strukturu vesmru jsou ikovn umstny mezi stranami devt set ticet osm tisc ti sta dvacet tyi a devt set ticet osm tisc ti sta dvacet est. Za prostink styl, jm jsou psny, vd sten skutenosti, e vydavatel tlaeni odevzdvacmi lhtami opsali informace z krabice ovesnch vloek a jen chvatn je pizdobili nkolika poznmkami pod arou, aby nemohli bt alovni podle nepochopiteln zamodrchanho galaktickho zkona o autorskch prvech. Stoj snad za zmnku, e pozdji jeden mazan vydavatel poslal knihu asovou smykou nazptek, nae spn zaaloval spolenost vyrbjc ovesn vloky pro poruen prv tohoto zkona. Ukzka pro ilustraci: Vesmr - informace, kter vm ivot v nm usnadn. 1 Rozloha: Nekonen Stopav prvodce po Galaxii definuje vraz nekonen takto: Nekonen: Vt ne nejvt vci, co kdy byly, zvl nkter. Ve skutenosti ale jet mnohem vt, fakticky asn obrovsk, naprosto okujc velikosti, d se o nm ct jen jova, to je teda nco. Nekoneno je prost tak velk, e velikost sama ve srovnn s nm vypad pln nicotn. Gigantick nsobeno koloslnm nsobeno dsiv obrovitnskm - tak by se dal strun vystihnout pojem, kter se vm sname piblit. 2 Dovoz: dn Dovet vci do nekonen velkho prostoru je nemon, protoe neexistuje vnjek, odkud by se daly dovet. 3 Vvoz: dn Viz Dovoz. 4 Obyvatelstvo: dn Je znmo, e existuje nekonen mnostv svt, u proto, e prostor, v nm se mohou nachzet, je nekonen. Zdaleka ne vechny jsou vak obydlen. Mus proto existovat konen poet obydlench svt. Jakkoliv konen slo dleno nekonenem dv vsledek, jen se natolik bl pouhmu nic, e je pln zanedbateln. Lze tedy ct, e populace vech planet ve vesmru je nulov. Z toho vyplv, e i populace celho vesmru je nulov, a pokud se as od asu setkte s njakmi lidmi, jsou pouhm vplodem chorobn pedstavivosti.

110

5 Mnov jednotky: dn V na Galaxii existuj ti voln smniteln mny, ale dn z nich nem valn vznam. Altairsk dolar se nedvno zhroutil, flainijsk prasourkov korlek je smniteln jen za jin flainijsk prasourkov korlky a trigansk pu m sv vlastn specifick problmy. Jeho kurs je sice stabiln - osm ningi za jeden pu - protoe vak ningi je gumov mince tvaru rovnostrannho trojhelnku o stran deset tisc kilometr, nikomu se jet nepodailo nashromdit jich tolik, aby mohl vlastnit jeden pu. Ningi nen smniteln valuta, protoe Galaktibanky se odmtaj zabvat potnm drobnch. Z tto premisy lze snadno odvodit, e i Galaktibanky jsou vplodem chorobn obrazotvornosti. 6 Umn: dn Smyslem umn je nastavovat prod zrcadlo. Tak velk zrcadlo ale existovat neme - viz 1. 7 Sex: dn Vlastn je ho spousta, hlavn proto, e nejsou dn penze, obchod, banky, umn nebo cokoliv, m by se mohli zabvat vichni ti neexistujc obyvatel vesmru. Nem vak smysl zdlouhav zde toto tma rozebrat, protoe je to skuten stran sloit. Dal informace viz Prvodce, kapitoly sedm, devt, deset, jedenct, trnct, estnct, sedmnct, devatenct, dvacet jedna a tyicet osm vetn, a vlastn i skoro cel zbytek Prvodce.

======================================================================== 20. kapitola Restaurant existoval dl, jen vechno ostatn ustalo. asov relastatika ho udrovala a chrnila v nicot, je nebyla jen pouhm vakuem. Bylo to prost nic - i vakuum mus v nem existovat. Dm chrnn silovm polem opt zneprhlednl. Verek skonil, host odchzeli. Zarquon zmizel spolu s vesmrem. asov turbny se chystaly pethnout restaurant zpt pes okraj asu, aby byl pipraven, a pijdou host na obd. Max Quordlepleen se ve sv mal atn se zataenmi zclonami snail sehnat asofonem svho agenta. Na parkoviti stla zaven a tich ern lo. Od restaurantu pijdl zesnul pan Cikorka Desiato, postrkovan tlesnm strcem po pohybliv lvce. Sestoupili jednou z prhlednch rour. Kdy dorazili k limuzn, dvee vzduchotsn komory se otevely a lo automaticky vthla kolekovou idli dovnit. Tlesn strce nastoupil za n, pipojil svho fa na systm udrujc smrteln funkce a vsoukal se do mal pilotn kabiny. Tam nastartoval dlkovm ovldnm autopilota ern lodi, spovajc po boku limuzny. Zafodu Bblbroxovi se znan ulevilo - u pes deset minut se pokouel lo uvst do pohybu. ern raketa hladce vyklouzla z kje, obrtila se a hbit a tie sjela po hlavn cest. Na jejm konci prudce zrychlila, vtila se do asov odpalovac komory a vyrazila na dlouhou cestu zpt do vzdlen minulosti. Jdeln lstek restaurantu na konci vesmru cituje samozejm se souhlasem vydavatel ryvek ze Stopaova prvodce po Galaxii: Historie vech vznamnjch galaktickch civilizac obvykle prochz temi stadii: peit, zkoumn a tben, jinak znm jako fze JAK, PRO a KDE. Prvn fze je napklad charakterizovna otzkou JAK si obstarat jdlo?, druh PRO vlastn jme?, kdeto tet KDE poobdvme?. Jdeln lstek jde ovem jet dl a tvrd, e Restaurant na konci vesmru je pjemnou a kultivovanou odpovd na posledn otzku. Nedodv vak, e akoliv velkm civilizacm trv tisce let, ne projdou fzemi JAK, PRO a KDE, mal sociln skupiny ve stresovch podmnkch mohou projt tmto vvojem velmi rychle. Jak jsme na tom? zeptal se Arthur. Bled, odpovdl Ford. Kam mme nameno? ppla Trillian. Nevm, piznal Zafod. Pro? nalhal Arthur. Dr klapaku, navrhli mu Zafod s Fordem. V podstat tedy chcete ct, ignoroval Arthur jejich nvrh, e to nemte v rukou. Lo se otsala a pohupovala, a se vem dlalo patn - to se Ford a Zafod pokoueli vyrvat zen autopilotovi. Motory valy a kuely jako unaven dti v samoobsluze. To pratn vybarven m mate, stoval si Zafod. Jeho milostn pletka s ernou lod trvala skoro

111

cel prvn ti minuty letu. Vdycky kdy chce zmknout nkter z tch divnch ernch tlatek s ernm npisem na ernm pozad, rozsvt se ern svtlko, abys ml kontrolu, co jsi udlal. Co to m bt? Snad njak galaktick hyperpohebk? Stny houpajc se kabiny byly rovn ern, strop ern, sedadla - jen zpola dohotoven, nebo jedin vznamn cesta, ji mla lo podniknout, se mla konat bez posdky - tak ern, stejn jako roubky, ktermi byla ukotvena. I tenk podlahov krytina mla barvu noci, a kdy nadzdvihli cp, objevili pod n ernou pnovou hmotu. Mon ji navrhoval nkdo, jeho oi reagovaly na jin vlnov dlky, spekulovala Trillian. Nebo neml moc velkou fantazii, zabruel Arthur. Mon e byl hodn depresvn, pisadil si Marvin. Ve skutenosti - to se vak nikdy nemli dozvdt - zvolili nvrhi ernou, aby vzdali est truchlivmu, politovnhodnmu a z dan odetitelnmu stavu majitele lodi. Lo sebou trhla, a cestujcm nadskoil aludek. Pomalu, nabdal Arthur samozvan piloty. Dostvm z toho kosmickou nemoc. asovou nemoc, upesnil Ford. tme se asem nazptek. To ti teda pkn dkuju, zastnal Arthur. Te se mi teprve udl doopravdy patn. Jen si poslu, uklbl se Zafod. Trocha barvy by tomuhle interiru neukodila. Tohle e m bt vytben konverzace po obd? odsekl Arthur. Zafod nechal zen Fordovi a pitil se k Arthurovi. Koukni, pozemane, oboil se na nho, ty se starej o svou prci, jasn? Otzku k Definitivn odpovdi, jasn? Coe, tenhle nesmysl? durdil se Arthur. To jsme snad u dvno pustili z hlavy. J ne, chlapeku. V, co kaly myi - v jistch kruzch m cenu ohromnho balku. A vechno je to v t tvoj hlav, nebo co to m. Nojo, ale... dn ale! Pemlej o tom. Smysl ivota! Kdy budeme mt v rukou tohle, meme vydrat vechny psychiatry Galaxie - a to by hodilo pknej balk. J dlum svmu hotovej zlatej dl. Arthur zhluboka nabral dech, ale bez valnho naden. Dejme tomu, ale kde zat? Jak to mm vdt? Tvrdili, e Konen odpov je tyicet dva. Jak mm vdt, jak zn otzka? Me to bt cokoliv. Teba kolik je estkrt sedm? Zafod si ho chvli psn mil. Pak mu oi zaplly vzruenm. tyicet dva! zajsal. Arthur si otel dlan zpocen elo. Jist, ekl trpliv. Tohle vm. Zafod udlal zklaman oblieje. Chtl jsem jen ct, e ta otzka me znt jakkoliv, vysvtloval Arthur. Nen mi jasn, pro bych to ml vdt. Protoes tam byl, kdy ta tvoje planeta shoela jak prskavka. U ns na Zemi mme nco..., zaal Arthur. Mli jste, opravil ho Zafod. ... emu se k takt. Ale na tom nezle. Prost to nevm. Kabinou zaznl bezvrazn, tich hlas. J to vm, pronesl Marvin. Od dcho panelu, s nm stle jet svdl marn boj, se ozval Ford. Do toho se neple, Marvine. To je biologick zleitost. Je to zakdovno ve vlnch, vyslanch pozemanovm mozkem, nedal se vyruit Marvin, ale myslm, e vs to moc nezajm. Chce ct, e mi doke st mylenky? asl Arthur. Ano. Arthur okovan zral na Marvina. A...? Nechpu, e me t v nem tak omezenm. Aha, chce m uret, urazil se Arthur. Ano, potvrdil Marvin. Kali na nj, vmsil se do sporu Zafod. Vymejl si. Vymejl? Marvin komicky vykrucoval hlavu, aby naznail pehnan pekvapen. Pro bych si ml nco vymlet? ivot je sm o sob dost hrozn, ani nen teba nco vymlet. Marvine, ekla Trillian jemnm, laskavm tnem, jm jedin ona byla dosud schopna hovoit s neblahm stvoenm, kdy jsi to celou dobu vdl, pro jsi nm to neekl? Marvinova hlava se k n trhan otoila.

112

Neptali jste se, odpovdl strun. Ale te se t ptme, ty chlape plechov! houkl Ford od zen. V tu chvli lo pestala poskakovat a houpat se. Motor tie pedl. Hej, Forde, volal Zafod. To vypad dobe. U jsi zvldl zen? Ne, odpovdl Ford. Jenom jsem se do toho pestal plst. Zejm bude nejlep lett tam, kam m lo nameno, a pak z n rychle vypadnout. Asi m pravdu, souhlasil Zafod. Vdl jsem, e vs to nezajm, zabrblal Marvin pro sebe a zhroutil se do kouta, kde se vypnul. Jedna vc mi ale dl starosti, pokraoval Ford. Jen jedin pstroj na lodi vbec nco ukazuje. Pokud je to to, co si myslm, e to je, a pokud ukazuje to, co si myslm, e ukazuje, pak jsme se dostali moc daleko zptky do minulosti. Asi tak dva miliny let ped nai dobu. Zafod pokril rameny. as je blbost. Stejn by m zajmalo, komu tahle lo pat, ozval se Arthur. Mn, odpovdl hbit Zafod. Ne. Komu doopravdy pat. Doopravdy mn, opakoval tvrdojn Zafod. Hele, vlastnit znamen krst, chpe? Tud krst znamen vlastnit, sta? Vysvtli to thle lodi, uklbl se Arthur. Zafod pistoupil k ovldacmu panelu. Lodi, deklamoval a buil do tlatek. Mluv k tob tvj nov majitel... Dl se nedostal, protoe se souasn pihodilo nkolik vc. Lo skonila cestu v ase a vynoila se v relnm prostoru. Vechny dosud zablokovan kontrolky na dcm panelu se narz rozsvtily. Velk obrazovka nad dicm panelem zamrkala a oila. Objevila se irokohl hvzdn scenrie s jedinm ohromnm sluncem pmo ped nimi. Nebyla to vak dn z tchto udlost, co zpsobilo, e Zafod a s nm ostatn lenov posdky byli v tme okamiku hozeni na zadn stnu kabiny. Odhodil je nhl poryv kravlu, kter se rachotiv vyvalil z reproduktor vedle obrazovek.

======================================================================== 21. kapitola Dole na vyprahl rud planet Kakrafn, uprosted rozlehl Rudlitsk pout, zkoueli zvukov technici aparaturu. To jest, na pouti se nachzela aparatura, nikoli vak technici. Uchlili se do bezpe obrovsk dc lodi skupiny Postien oblast. Visela asi est set kilometr nad povrchem planety. Odtud technici aparaturu zkoueli. V okruhu sedmi a pl kilometr kolem reproduktorovch sil by ladn nikdo nepeil. Kdyby se Arthur Dent octl tak blzko reproduktor, jeho posledn mylenka, ne by vypustil dui, by jist byla, e aparatura tvarem i rozmry znan pipomn Manhattan. Z bunkr trely k nebi monstrzn ve reproduktor s neutronovou fz a zakrvaly plutoniov reaktory a seizmick zesilovae v pozad. Hluboko v betonovch krytech pod reproduktorovm mstem spovaly nstroje, kter hudebnci ovldali z lodi - mohutn fotonov pitara, basov detontor a megabouchac bic souprava. Mla to bt hlun show. Na palub dc lodi vldl horen shon. Limuzna Cikorky Desiata, pouh pulec vedle dc lodi, u dorazila a zaparkovala v doku. Zesnulho umlce prv odneli klenutmi chodbami do kabiny, kde ekalo mdium, je mlo penet jeho psychick impulsy na hmatnk pitary. Jeden lka, jeden logik a jeden biolog se specializac na moskou faunu, dopraven sem za fantastickch finannch obt z Maximegalonsk univerzity, se snaili pemlouvat slovho zpvka, kter se zamkl na zchod s lahvikou pilulek a odmtal vylzt, dokud mu jednoznan nedokou, e nen ryba. Basista ve sv lonici prv stlel z kulometu, zatmco bubenk nebyl k nalezen. Zuivm ptrnm se zjistilo, e stoj na pli Santraginu V, vzdlen pes sto svtelnch rok, a prohlauje, e je tam u skoro pl hodiny asten a e si nael kamnek, kter s nm bude kamardit. Manaerovi kapely se z due ulevilo. Znamenalo to toti, e - u posedmnct bhem tohoto zjezdu bude na bic hrt robot, take na rytmiku se me spolehnout. Subterem prochvvaly pokyny jevitnch technik, zkouejcch mikrofony. Prv jejich hovory se ozvaly v kabin ern lodi. Omren posdka bezvldn leela na zadn stn kabiny a naslouchala hlasm z reproduktor.

113

Dobr, kanl devt pod proudem, ekl hlas. Prosm kanl patnct. Lo zashl dal duniv poryv zvuku. Kanl patnct v podku. A jin hlas: ern lo pipravena. Vypad to dobe. Bude to pardn skok do slunce. Co jevitn pota? Pipraven, odpovdl elektronick hlas. Pevezmi zen. Drha ern lodi naprogramovna, lo pipravena ke startu. Zafod peskoil kabinu a pepnul frekvence na subterovm pijmai, ne jim dal zvukov detonace staila udlat z mozku prek. Stl ped pijmaem a tsl se. Co znamen skok do slunce? ptala se Trillian tichm, nervznm hlskem. e lo sko do slunce, vysvtloval Marvin. Skok - do - slunce. Velmi jednoduch, srozumiteln vraz. Co byste ekali, kdy ukradnete reklamn lo Cikorky Desiata? Jak v, e je Cikorkova? zeptal se Zafod hlasem, z nho by zamrazilo i snnou jetrku z Vegy. Jednodue, odvtil Marvin nevzruen. Vezl jsem mu ji na parkovit. Tak pro... jsi... nm... nic neekl!? kals pece, e chce vzro a dobrodrustv a jin divorny. To je hrozn, pronesl Arthur zbyten do nastalho ticha. To jsem taky kal, pisvdil Marvin. Ze subterovho pijmae, naladnho te na jinou frekvenci, se linulo vysln mstn rozhlasov stanice. ... A mme na dnen koncert opravdu krsn poas. Stojm pmo ped pdiem, lhal reportr, uprosted Rudlitsk pout, a i s hyperbinoptickmi brlemi jen st obshnu nedohledn ady divk, kte jsou tu natlaeni kolem dokola a k obzoru. Jako strm tesy se za mnou zdvihaj ve reproduktor a vysoko nahoe svt o sto est slunce a netu, co ho ek. Delegace ochrnc ivotnho prosted v, co ho ek - tvrd, e koncert zpsob zemtesen, plivov vlny, hurikny, nenapraviteln zmny v atmosfe a tak dle - zkrtka vechno to, o em ochrnci ivotnho prosted neustle mluv. Prv jsme dostali hlen od zstupce skupiny Postien oblast, kter se v poledne s ochrnci setkal a dal je vechny postlet, take u nic nestoj v cest... Zafod pijma vypnul. Obrtil se k Fordovi. V, co si myslm? Myslm, e jo, pikvl Ford. ekni mi, co si mysl, e si myslm. Myslm, e si mysl, e je naase vypadnout z thle lodi. Myslm, e m pravdu, ekl Zafod. Myslm, e m pravdu, ekl Ford. Jene jak? ozval se Arthur. Ticho! okikli ho svorn. Myslme. Tak ns tedy ek smrt, pronesl Arthur. Pesta s tm, prosm t, zapl Ford. Stoj snad za to na tomto mst pipomenout Fordovy teorie, kter si vytvoil pi prvnm setkn s lidmi. Snail si vysvtlit jejich podivn zvyk neustle pronet a opakovat oividn skutenosti, jako napklad: To mme dnes hezky, Ty jsi ale dlouhn, nebo Tak ns tedy ek smrt. Jeho prvn teorie pedpokldala, e kdyby lid stle neprocviovali mluvidla, patrn by jim zatuhla. Po nkolika mscch pozorovn piel s novou teori - kdyby lid neprocviovali mluvidla, uvedli by tm do chodu mozek. Shodou okolnost se tato druh teorie velmi pesn hod na ppad nroda Belcereboan z planety Kakrafn. Belcereboan svho asu vyvolvali znanou nelibost a napt mezi sousednmi rasami, protoe jejich civilizace patila k nejosvcenjm, nejdokonalejm a pedevm nejpoklidnjm v cel Galaxii. Aby je potrestal za takov chovn, je bylo shledno urlivm, namylenm a provokativnm, uvalil na n Galaktick tribunl nejkrutj ze spoleenskch nemoc - telepatii. A tak Belcereboan, pokud nechtj vyslat kadou malikost, kter jim proltne mysl, komukoli v okruhu desti kilometr, mus hlasit a bez pestn hovoit o poas, o svch zdravotnch potch a o tom, jak je najednou na Kakrafnu hluno. Jin metoda, jak si doasn zablokovat mozek, je pozvat skupinu Postien oblast, aby tu uspodala koncert. Pokud jde o koncert, ze veho nejdleitj bylo naasovn. Lo se musela vydat na cestu ke slunci jet ped zatkem koncertu a vrhnout se do jeho plamen pesn est minut a ticet sedm vtein ped vyvrcholenm pslun psn, aby svtlo slunench erupc mlo as dolett na Kakrafn.

114

ern lo se tila ke slunci u nkolik minut. Ford prv dokonil prohldku ostatnch palubnch prostor a vtrhl zpt do kabiny. Na obrazovkch planulo dsiv velk slunce Kakrafnu, houc bl peklo tavcch se vodkovch jader narstalo kadm okamikem, jm se k nmu lo blila. Zafod marn buil do ovldacho panelu. Arthur s Trillian mli vraz hypnotizovanch krlk, kte se octli v noci na silnici a mysl si, e nejlep zpsob, jak si poradit s blcmi se reflektory, je zrat pmo do nich. Zafod se otoil a napjat pohldl na Forda. Forde, kolik je tu kapsl s jedem? dn. Zafod zadrkotal zuby. Potals je? Dvakrt, odpovdl Ford. Podailo se ti zavolat radiem jevitn techniky? Jo, pikvl Zafod trpce. Informoval jsem je, e je tu spousta lid na palub, a oni kali, a je vechny pozdravuju. Ford vytetil oi. ekls jim, kdo jsi? ekl. Povdali, e je to ohromn pocta. A taky nco o tu z restaurace a o moj zvti. Ford se sklonil nad zenm. Copak nic z toho nefunguje? vyhrkl divoce. Vechno vypnuto. Rozbij autopilota. Nejdv ho musme najt. Nic k nmu nevede. Na okamik zavldlo ledov ticho. Arthur se potcel kdesi u zadn stny kabiny. Nhle se zastavil. Jen tak mimochodem, ozval se, co znamen slovo teleport? Uplynul dal okamik. Pak se k nmu ostatn zvolna obrtili. Asi se ptm v nevhodnou chvli, omlouval se Arthur. Ale vzpomnl jsem si, e jste to slovo ped chvl uili, a tak to pipomnm, jenom proto, e... Kde je to napsno? zeptal se Ford tie. Ehm... tady..., ukzal Arthur na ernou skku na zadn stn kabiny. Nad npisem Zchrann zazen, vedle cedule Mimo provoz. Ve zmatku, kter vypukl, dvala smysl jen jedin akce - Ford peskoil kabinu, vrhl se k ern skce, na ni Arthur ukzal a zaal zuiv makat jedin ern knoflk, kterm se zejm ovldala. tvercov panel o stran asi dva metry se odklopil a odhalil kabinku, pipomnajc sprchov kout, kter nael nov smysl ivota jako skladit elektrikskho haraburd. Od stropu visely pletence drt, podlahu pokrvala zm odhozench soustek a programovac panel se vychlipoval z otvoru ve zdi, kde ml bt upevnn. Kdy se toti lo stavla, piel do doku na kontrolu jeden pomocn etn, zamstnan u skupiny Postien oblast, a oboil se na dlovedoucho, pro ksakru montuj tak neuviteln drah teleport do lodi, kter m vykonat jen jedinou dleitou cestu, a to jet bez posdky. Pedk vysvtlil, e tento teleport je mono zskat s desetiprocentn slevou. etn vysvtlil, e to je nepodstatn. Pedk vysvtlil, e je to nejlep, nejinnj a technicky nejdokonalej teleport, jak lze koupit, nae etn vysvtlil, e ho nikdo nem zjem kupovat. Pedk vysvtlil, e se pece spousta lid bude chtt dostat na lo a zase z n. etn vysvtlil, e lo je vybavena technicky vyhovujcmi dvemi. Pedk vysvtlil etnmu, e se me jt dt vycpat, a etn vysvtlil pedkovi, e to, co se k nmu tak rychle bl zleva, je jeho bouchac pravika. Kdy vysvtlovn skonilo, prce na teleportu byla peruena a zazen bylo poslze tovno za ptinsobek pod polokou jin vdaje. Do pekeln vohrady, drtil Zafod mezi zuby, kdy se s Fordem pokoueli rozmotat zm drt. Po chvli Ford vyzval Zafoda, aby ustoupil stranou. Vhodil do teleportu minci a zacvakal vypnaem na odchlplm programovacm panelu. Zapraskalo to, zablesklo se a mince zmizela. Aspo tahle st funguje, konstatoval Ford. Ale nem to smrov programovn. Teleport pro penos hmoty bez smrovho programtoru t me poslat... v podstat kamkoliv. Hroziv velk kakrafnsk slunce pllo na obrazovce. To je fuk, usoudil Zafod. Kam se dostaneme, tam se dostaneme. Ani automat nefunguje, pokraoval Ford. Nememe zmizet vichni. Nkdo mus zstat a zmknout to. Na okamik zvnli. Slunce na obrazovkch rostlo a rostlo. Marvine, chlape, zahlaholil vesele Zafod. Jak jsi na tom? Zejm dost patn, zahuel Marvin. O chvilinku pozdji dospl koncert na Kakrafnu k neekanmu vyvrcholen.

115

ern lo a jej jedin mrzoutsk pasar se pesn podle programu vnoili do nuklern pece. Mohutn erupce vystelily ze slunce miliny kilometr do kosmickho prostoru, m potily a v nkolika ppadech tak upraily asi destku jezdc na erupcch, vznejcch se pobl slunenho povrchu v oekvn velk chvle. Nkolik vtein pedtm, ne svtlo erupc dorazilo na Kakrafn, tce zkouen pou pukla podl zlomov linie. Ohromn podzemn eka, o jej existenci do t doby nikdo neml tuen, vytryskla z hlubin na povrch. Vzpt ji nsledovalo mnoho milin tun hav lvy, tryskajc stovky metr do vzduchu. Obrovsk eka se v miku vypaila v jedin explozi, jej ozvna se nesla a na opanou polokouli planety a zase zptky. Nemnoz svdci, kte udlost peili, psahali, e celch sto tisc tverench kilometr pout se zvedlo do vzduchu jako obrovit, tlust palainka, pevrtilo se a zase sebou plclo dol. Prv v tom okamiku proniklo oblaky pry slunen zen z erupc a zashlo pdu. O rok pozdji cel pou hust porostla kvtinami. Sloen atmosfry halc planetu se ponkud zmnilo. V lt slunce tak neprailo, v zim tolik nemrzlo a asto padal pjemn detk. Planeta pout Kakrafn se zvolna mnila v rj. Dokonce i proklet Kakrafan, jejich telepatick schopnosti, naas pod vlivem exploze zmizelo. Mluv skupiny Postien oblast - t, kter dal postlet vechny ochrnce ivotnho prosted - pozdji dajn prohlsil, e to byl prima keft. Spousta lid dojemn hovoila o arovn moci hudby. Nkolik skeptickch vdc nicmn peliv prozkoumalo zznamy udlost. Tvrdili, e objevili nepatrn stopy rozshlho, umle vyvolanho pole nepravdpodobnosti, kter sem proniklo z blzkch oblast kosmickho prostoru.

======================================================================== 22. kapitola Arthur se probudil, a vzpt toho litoval. Kocovinu u prkrt zail, ale takovouhle jet nikdy. Te ji ml, Velkou kaabu. Propadal se do nejtemnjch propast. Doel k zvru, e penos hmoty nen ani zdaleka takov legrace jako podn, solidn kopanec do hlavy. Nechtlo se mu hbat, protoe ctil jaksi tup buen, a tak prost leel a pemlel. S vtinou forem pemsovn je ta pot, kal si, e ani jedna obvykle nestoj za vechnu tu nmahu. Na Zemi - kdy jet existovala - jsme mli problmy s auty. Hlavn nevhody spovaly v tom, e bylo nutno dolovat spousty ern mazlav patlaniny z podzem, kde byla do t doby dobe schovna, aby se nemohlo nic stt. Ta se pak promnila v asfalt, kter pokryl zemi, kou, kter naplnil ovzdu a zbytek se nalil do moe. To vechno zjevn pevaovalo vhody, spovajc v monosti pesunout se rychle z jednoho msta na druh, zvl kdy msto, kam jste se dostali, se nsledkem toho veho znan pipodobnilo mstu, odkud jste pijeli - stejn zamoen asfaltem, kouem a postien nedostatkem ryb. A penos hmoty? Forma dopravy, pedpokldajc rozdrcen pepravovanch osob na atomy, kter pak vyle subterem, aby je poslze zase sprskala dohromady, prv kdy po letech ochutnaly prvn douky svobody - to rozhodn neme bt dobr novinka. Ped Arthurem Dentem dolo k pesn stejnmu zvru hodn lid. Nkte si dokonce dali prci a sloili na toto tma psn. Uvdme jeden popvek, asto prozpvovan demonstranty ped tovrnou na teleportovac zazen, patc spolenosti Sirius Cybernetics Corporation na astnm svjee III: Aldebaran je prima, na Algolu je psina, betelgeuzsk pkn holky nedlaj moc okolky, udlaj to pomalu i rychle, tak jak chce, udlaj, na co si vzpomene. Ale jestli se mm dt rozmontovat, abych se tam mohl dostat, to radi nikam necestovat. Holadryj! Na kousky rozebran, na kousky rozebran, to je divn zpsob cestovn. A jestli m chcete rozmontovat, abych se tam mohl dostat, to radi dom se navrtm.

116

Na Siriu je dlaba zlat, tak to aspo kaj pitomci, co potom dodaj: Ne ume, mus vidt Tau! e bych el rd, je pravda svat, pky anebo tramvaj. Ale jestli m chcete rozmontovat, abych se tam mohl dostat, na cestovn se vm vykalu. Holadryj! Na kousky rozebran, na kousky rozebran, to vm snad v hlav z toho hara! A jestli m zkuste rozmontovat, abych se tam mohl dostat, zstanu doma, co je nejsnaz. ... a tak dle. Jin populrn pse vyjadovala tento nzor jet strunji: Tak jednou z flmu, vracm se teleportem, s Ronem a Sidem a s Meg, jak Ron zskal Meggino srdce, te hlavu si lmu, a e jeho nohu mm, m Sidney na m vztek. Arthur ctil, jak vlny bolesti zvolna opadvaj. Stle vak vnmal tup buen. Pomalu, opatrn zkusil vstt. Sly taky to tup buen? zeptal se Ford. Arthur se prudce otoil, a se zakymcel. Pichzejc Ford byl bled a ml zarudl oi. Kde to jsme? vyblekotal Arthur. Ford se rozhldl. Stli v dlouh uhbajc chodb, thnouc se obma smry do nedohledna. Vnj ocelov ze, naten chorobn zelenou barvou - jak se uv ve kolch, nemocnicch a blzincch, aby se chovanci zklidnili -, se jim klenula nad hlavami a k mstu, kde se setkvala s kolmou vnitn stnou, kupodivu obloenou hobrou. Podlahu pokrvala temn zelen vroubkovan guma. Ford pistoupil k tlustmu, prhlednmu panelu, zasazenmu do vnj zdi. Tvoilo jej nkolik vrstev, ale pece jen propoutla svtc body - pendlkov hlaviky dalekch hvzd. Nejsp na njak kosmick lodi. Chodbou se nesl zvuk tupho buen. Trillian? zavolal Arthur nervzn. Zafode? Ford pokril rameny. Nejsou k nalezen. U jsem se po nich rozhlel. Mou bt kdekoliv. Nenaprogramovan teleport t me poslat tisce svtelnch let v ktermkoli smru. Podle toho, jak se ctm, bych ekl, e jsme cestovali hodn dlouho. Jak se ct? patn. Mysl, e jsou... A jsou, kde jsou, zjistit to nememe a dlat se s tm ned taky nic. Tak dlej to, co j. Co? Nemysli na to. Arthur pevracel Fordovu radu v hlav. Neochotn uznal, e je rozumn, nae ji zmakal a zahodil. Nabral zhluboka dech. Kroky! vyjekl nhle Ford. Kde? Ten zvuk. Tup buen. To je dupn! Poslouchej! Arthur se zaposlouchal. Zvuk k nim dolhal chodbami z neodhadnuteln dlky. Urit to vak byl rytmus dusajcch nohou a znl te o nco hlasitji.

117

Pry! sykl Ford. Rozbhli se - kad opanm smrem. Tam ne, varoval Ford, odtamtud pichzej! Kdepak, oponoval Arthur. Pichzej odtamtud! Ne, odtamtud... Zastavili se. Otoili se. Pozorn naslouchali. Pak dali jeden druhmu za pravdu. Opt vyrazili, pesn opanm smrem. Zmocnil se jich strach. Zvuk pichzel z obou smr a slil. Po nkolika metrech odboovala doleva dal chodba. Zahnuli a beli dl. Chodba byla temn a dlouh, a jak postupovali, zdlo se jim, e se citeln ochlazuje. Z hlavn chodby vedly na ob strany postrann chodbiky, vechny stejn temn a z kad vyrazil zvan ledovho vzduchu. Na okamik polekan zastavili. m dle postupovali, tm hlasitji znly pochodujc nohy. Pitiskli se ke studen zdi a napjat poslouchali. Zima, ptm a bubnovn nehmotnch nohou na n psobily neblaze. Ford se otsl, sten zimou, sten tm, e mu hlavou bleskla vzpomnka na pbhy, kter mu vyprvla jeho oblben maminka, kdy byl jet betelgeuzsk punt, arktursk megakobylce superlun po kotnky. Pbhy o mrtvch lodch, straidelnch vracch, odsouzench k vnmu putovn zapadlmi oblastmi dalekho kosmu, zamoench dmony a duchy zapomenutch posdek. Pbhy o neopatrnch cestovatelch, kte nastoupili na takov lodi... Pak si vak Ford vzpomnl na hobrovou ze v prvn chodb a vzpamatoval se. A u si duchov zaizuj lodi jakkoliv, vsadil by se, e urit neobkldaj zdi hobrou. Popadl Arthura za pai. Zptky! zavelel. Vyrazili hledat zpten cestu. V ptm okamiku skoili jako vyplaen jetrky do nejbli postrann chodby. Pmo proti nim toti vyrazili majitel dusajcch nohou. V krytu za rohem uasle vyvalovali oi na skupinu asi ptadvaceti obtloustlch mu a en, jak se val v teplkovch soupravch kolem a sup a fun, e by z toho kardiolog dostal srden zchvat. Ford za nimi dlouze hledl. Doguj! sykl do zvuku dupajcch nohou odrejcho se chodbami. Doguj? eptl Arthur. Doguj, pokril Ford rameny. Chodba, v n se ukryli, se pedchozm nepodobala. Byla krtk a konila mohutnmi ocelovmi dvemi. Ford je zaal zkoumat. Odhalil mechanismus zmku a otevel. Prvn vc, kter jim padla do o, bylo nco, co vypadalo jako rakev. Dalch tyi tisce devt set devadest devt vc, kter jim padly do o hned nato, byly rovn rakve.

======================================================================== 23. kapitola Gigantick kobka mla nzk, klenut, spoe osvtlen strop. Na opanm konci, dobe tvrt kilometru dl, nejasn tuili prchod, nejsp do podobn kobky s podobnm obsahem. Ford vstoupil a uasle hvzdl. To je teda! Co je na mrtvolch tak zajmavho? zakaredil se Arthur, nervzn nalapujc za nm. Nevm. Pojme to prozkoumat. Pi bli prohldce zjistili, e zhadn pedmty nejsou rakve, ale sp sarkofgy, asi metr vysok a vyroben z neho, co vypadalo jako mramor - a tak to zcela nepochybn bylo nco, co jako mramor jen vypadalo. Sarkofgy zakrvala poloprhledn vka, jimi nejasn prosvtaly oblieje jejich zesnulch a snad i oplakvanch obyvatel. Patily humanoidm, kte oividn mli trampoty svta - a u pochzeli z kterhokoliv - definitivn za sebou. Nic vc se zjistit nedalo. Na podlaze mezi sarkofgy se plazil tk olejnat bl plyn. Arthur se zprvu domnval, e m dodat kobce ponurou atmosfru, pak si vak viml, e ho zebou kotnky. Tak sarkofgy byly na dotek velmi studen. Ford nhle piapl k jednomu z nich, povythl z brany runk a cpem zaal cosi zuiv cdit. Podvej, je tu ttek pokryt jinovatkou, vysvtlil. Odstranil jinovatku a zkoumal npis. Arthurovi to pipomnalo stopy pavouka, kter si pli dopl, eho si pavouci dopvaj, kdy si chtj zaflmovat. Zato Ford okamit poznal, e jde o velmi ranou verzi galaktick ezeredy. Golgafrinamsk flotila arch, lo B, oddlen 7, kontrolor hygieny telefon a pak poadov slo, peslabikoval. Kontrolor hygieny telefon? nechtl Arthur vit svm um. Mrtv kontrolor hygieny telefon? Nejsp sorta.

118

Co tady dl? Ford pokukoval skrz vko na postavu uvnit sarkofgu. Nic moc, konstatoval a pedvedl jeden ze svch zvltnch smv, kter kdysi vedly jeho okol k domnnce, e je posledn dobou pepracovan, a ml by si trochu odpoinout. Peel k dalmu sarkofgu. Chvli usilovn pracoval runkem, pak oznmil: Tady je mrtv holi. Hulajd! Ukzalo se, e dal sarkofg je mstem poslednho odpoinku administrativnho pracovnka v reklam. Nsledujc schrnka obsahovala obchodnka ojetmi automobily. Fordovu pozornost nhle upoutala dvka v podlaze. Pidepl, mvnm rozehnal oblaka mrazivho plynu a otevel poklop. Jestli jsou to jenom rakve, napadlo nhle Arthura, Pro je uchovvaj v takov zim? Nebo sp pro je vbec uchovvaj, uvaoval nahlas Ford, jemu se kubnutm podailo poklop otevt. Plyn se valil otvorem dol. Pro se kdo namh vlet kosmem pt tisc bezduchch tl? Deset tisc, opravil ho Arthur a ukzal smrem k nejasn viditeln sousedn kobce. Ford prostril hlavu otvorem v podlaze. Kdy se znovu vynoil, opravil pedchoz daj: Patnct tisc. Dole je jich taky tolik. Patnct milin, pronesl neznm hlas. To je hodn, mudroval Ford. Stran spousta. Pomalu se otote, tkl hlas, a ruce nad hlavu. Jestli se hnete, rozstlm vs na malink kousky. Ahoj? pronesl Ford tzav. Pomalu se otoil, dal ruce nad hlavu a nehnul se. Pro jsou vichni tak neradi, kdy ns vid? stoval si Arthur. Ten, kdo je nerad vidl, stl mezi dvemi. e je nerad, vyplvalo jednak ze zupcky tkavho tnu, jednak ze zlovolnho zpsobu, jm mval mohutnou stbrnou vradomatickou pistol. Vrobce pistole zejm dostal pkaz, aby se s tm nijak nepral. Mus vypadat hodn zlovstn, znla patrn objednvka. Mus bt jasno, e tahle pistole m dva konce - sprvn a patn. A tomu, kdo stoj ped patnm koncem, mus bt jasno, e to s nm vypad bled. Pokud je teba poszet ji velijakmi udlky a ostny a zaernnmi soustkami, tm lp. Tahle pistole nen urena k zaven nad krb, ani k odkldn do stojanu na detnky. Tohle je pistole na pivdn lid do malru. Ford s Arthurem pistoli neastn pozorovali. Mu, kter ji svral, se odlepil ode dve a postupoval v kruhu kolem nich. Ve svtle vidli, e m na sob ernozlatou uniformu s knoflky, vycdnmi do takovho lesku, e by idi protijedoucho automobilu podrdn zablikal svtly. Ukzal na dvee. Ven, pikzal. Lid, kte disponuj stelnmi zbranmi, se obvykle nenamhaj disponovat tak slovesy. Ford a Arthur vykroili ven, v patch za nimi patn konec vradomatick pistole a knoflky. Kdy vychzeli na chodbu, srazili se s ptadvaceti pibhajcmi sportovci, te osprchovanmi a pevleenmi. Tlusoi se vrhli kolem nich do kobky. Arthur se otoil a nechpav je pozoroval. Pohyb! vskl ozbrojenec. Arthur se pohnul. Ford pokril rameny a rovn se pohnul. Obtloustl sportovci naklusali k ptadvaceti przdnm sarkofgm u zdi, oteveli je, vlezli dovnit a upadli do ptadvacetinsobnho bezesnho spnku.

======================================================================== 24. kapitola Ehm, kapitne... Copak, Jedniko? Dostal jsem nco jako hlen od Dvojky. Achjo. Vysoko na velitelskm mstku zral kapitn mrn podrdn do nekonench rozloh kosmu. Ukryt pod prostornou, klenutou bublinou pozoroval panorma hvzd, jm proplouvali. Jejich hustota bhem cesty znateln dla. V dli za nemotornm tkilometrovm trupem lodi, vidl hust shluk hvzd - zdlo se, e tvo tm souvisl ps. Tam nkde leel sted Galaxie. Vzdalovali se od nj u lta, jakou rychlost si te nemohl vzpomenout, ale urit stran velkou. Blilo se to rychlosti neho, anebo to byl trojnsobek rychlosti neho jinho? V kadm ppad ctyhodn cifra. Zadval se do zivch dlav za lod. Zejm cosi hledal. Kadch nkolik minut tm smrem pohldl, ale nikdy neobjevil, po em ptral. Nedal se vak deprimovat. Vdci mu pece dokola opakovali, e vechno bude v podku, pokud nkdo nepropadne panice a vichni budou dlat, co maj, tak, jak maj.

119

Kapitn rozhodn panice nepropadal. Pokud lo o n, vechno fungovalo bjen. Pejel si rameno velkou houbou, namoenou v koupelov pn. Do mysli se mu opt vkrdal pocit, e je nm mrn podrdn. Diskrtn zakaln ho upozornilo, e vedle nj stoj prvn dstojnk. Prima chlap, ten Jednika. Nen zrovna nejchytej, taky mu dl trochu pote zavzat si tkaniky u bot, ale pes to vechno skvl materil na dstojnka. Kapitn rozhodn nepatil k lidem, co nakopnou lovka, kdy si zavazuje tkaniky u bot, a mu to trv jakkoliv dlouho. Nen jako ten pern Dvojka, co maruje sem tam po lodi, let knoflky a podv kadou hodinu hlen. Lo stle v pohybu, kapitne. Drme kurs, kapitne. Hladina kyslku stl, kapitne. Dejte si pauzu, radil mu kapitn. Aha, vzpomnl si, tohle ho podrdilo. Shldl k Jednikovi. Ano, kapitne. Hulkal nco o njakch zajatcch... Kapitn chvli uvaoval. Pipadalo mu to znan nepravdpodobn, ale nemnil brnit svm dstojnkm ve tst. Mon ho to na chvli zklidn, usoudil. Vdycky si pl mt zajatce. Ford a Arthur se plouili zdnliv nekonenmi chodbami. Dvojka pochodoval za nimi a obas potkval rozkazy, aby nedlali dn kivrny a nezkoueli dn nesmysly. Proli kolem pldruhho kilometru hobry. Konen dorazili k mohutnm ocelovm dvem. Dvojka zaval a dvee se otevely. Vstoupili. V och Forda Prefecta a Arthura Denta nebyla nejzajmavj vc na velitelskm mstku ticetimetrov kopule, prozaovan oslnivou ndherou hvzd - tomu, kdo veeel v Restaurantu na konci vesmru, jsou takov divy vedn. Neudivila je ani vstava podivnch pstroj, umstnch po obvodu kruhov stny. Arthurovi pipadalo, e pesn takhle maj podle tradinch pedstav kosmick lodi vypadat, zatmco Fordovi vechno pilo neuviteln staroitn, co potvrzovalo jeho podezen, e Cikorkova lo je odhodila pinejmenm jeden, ne-li dva miliny let do minulosti. Co vak oba cestovatele doopravdy vyvedlo z mry, byla vana. Stla na dvoumetrovm podstavci z hrub otesanho kilu a vydechovala atmosfru barokn monstrozity, zdka vdan jinde ne v maximegalonskm Muzeu vplod chorobn fantazie. Zm odtokovch rour, siln podobnou zavacmu traktu, zvraznil tvrce pozlacenm, msto aby ve nenpadn pohbil o plnoci v neoznaenm hrob. Kohoutk a sprchy by se patrn lekl i gotick chrli. Jako hlavn kus zazen velitelskho mstku kosmick lodi psobila vana ponkud nevhodn. Dvojka k n tak pistupoval s vrazem lovka, kter si je tohoto faktu dobe vdom. Pane kapitne! zaval se stisknutmi zuby, co je pomrn obtn kousek. Dvojka ml ovem spousty asu, aby si ho dkladn nacviil. irok dobrosrden tv a blahobytn koupelov pna spovaly na ruce, pehozen pes okraj monstrzn vany. Nazdar, Dvojko, volal kapitn a vesele mval houbou. M se dneska dobe? Dvojka se naponoval, aby stl v pokud mono jet psnjm pozoru ne dosud. Pivedl jsem dva zajatce. Objevil jsem je v mrazku slo sedm, pane kapitne! tkl. Ford a Arthur rozpait pokalvali. Ehm... ahoj, ekli spolen. Kapitn jim vnoval ziv smv. Tak Dvojka skuten nael zajatce, divil se v duchu. Tm lpe, je to pece prima vidt nkoho, jak dl dobe to, co um ze veho nejlp. Nazdar, lidi, usml se znovu na zajatce. Promite, e nevstvm z vany. kal jsem si zrovna, e se trochu oplchnu. Pojme si vichni dt dynnan tonnyx. Jedniko, shnte do lednice. Jist, pane. Je zvltn, a nikdo netu, jakou dleitost tomuto faktu vlastn pipisovat, e piblin ptaosmdest procent znmch svt v Galaxii, a primitivnch i vysoce vyvinutch, vynalezlo drink zvan dynnan tonnyx, ppadn gee-N-N-T-N-ix, jinond-o-nicks, dinendtoniks, nebo kteroukoliv z tisce variac na dan fonetick tma. Drink ovem nen vdycky stejn - prakticky jde o rozshlou klu npoj od sivolvskho inanto/mnigs, co je v podstat obyejn voda, kter se podv oht o maliko vc ne na pokojovou teplotu, a po gagrakack tzjin-anthony-ks, schopn zabt krvu na sto krok. Krom stejn znjcho jmna vak maj jedno spolen. Byly vynalezeny a pojmenovny dve ne dotyn svty navzaly kontakt s jinmi civilizacemi. Jak zvr vyvodit? Naprosto izolovan fakt tr mimo vechny souvislosti. eeno terminologi strukturln lingvistiky, je prost mimo kivku grafu. Sta strukturln lingvist se pravideln rozvztekl, kdy o tom mlad strukturln lingvist zanou. Mlad strukturln lingvist, plni naden, ponocuj do pozdnch hodin a domnvaj se, e jsou blzko nemu hlubokmu a vznamnmu. A se z nich nakonec pedasn stanou sta strukturln lingvist, co se vdycky rozvztekl na ty mlad. Strukturln lingvistika je toti straliv rozhdan, a hluboce neastn obor, take vtina tch, kte ji provozuj, asto trv noci utpnm problm v npoji zvanm Ouis-giend-zda. Dvojka stl ped kapitnskou vanou a tsl se frustrac.

120

Copak zajatce ani nevyslechnete, pane? zakviel. Kapitn na nj uasle pohldl. Matiko golgafrinamsk! Pro bych to dlal? Abyste z nich dostal informace, pane! Musme zjistit, co tu vlastn chtj! Ale kde, mrnil ho kapitn. Urit si jen zaskoili na panka dynnan tonnyxu, vite? obrtil se k Fordovi a Arthurovi. Ale, pane, jsou to m zajatci! Musm je vyslechnout! Kapitn na zajatce pochybovan pohldl. Dobe, kdy muste, tak muste. Zeptejte se, co chtj k pit. Dvojkovi oi zazily studenm, tvrdm leskem. Pomalu pikroil k Fordovi a Arthurovi. Tak..., vy hajzlov..., vy filcky..., zavrel a dloubl Forda vradomatickou pistol. Pomalu, Dvojko, napomenul ho kapitn jemn. Co chcete k pit!!? zaval Dvojka. Dynnan tonnyx zn docela slibn, odpovdl zdvoile Ford. Co ty, Arthure? Arthur zamikal. Coe? Aha, ano, jist. S ledem, nebo bez?! zakiel Dvojka. S ledem, prosm, vyjdil se Ford. Citrn! Ano, prosm, ekl Ford vychovan. A suenky by nebyly? Teba takov ty srov? Otzky tady kladu j !!! nelidsky zavyl Dvojka. Cel se tsl mrtvinou zuivost. Dvojko..., pronesl kapitn mkce. Pane?! Vykalete se na to, bute tak hodn. Chci si dt pjemnou koupel na uklidnn. Dvojkovy oi se zily a zmnily se v to, co je v profesi voun a Zabijk znmo pod odbornm termnem chladn trbiny. Tento manvr m v protivnkovi zejm vyvolat pedstavu, e jste ztratili brle, nebo e ospalost nemete udret oi. Otzka pro to m psobit dsiv, zstv prozatm nezodpovzena. Blil se ke kapitnovi, sta staen v tvrdou linku. I zde je tko ct, pro se takov chovn chpe jako pprava ke rvace. Kdyby se vm pi toulkch traalskou dungl nkdy stalo, e byste narazili na bjnou obludu ravou Bltotlaku, mohli byste dkovat osudu, kdyby se jej tlama sthla v tvrdou linku, msto aby zela jako propast pln tesk a kanoucch slin, co je obvyklej ppad. Rd bych vm jen pipomnl, pane, zasyel Dvojka na kapitna, e jste v t van u vc ne ti roky !!! Po tomto poslednm vstelu se Dvojka obrtil jako na obrtlku a odmaroval do kouta, kde si pak ped zrcadlem cviil koulen oima. Kapitn se ve van rozpait zavrtl. Provinile se usml na Forda. To vte, pi takovhle prci musm hodn odpovat. Ford zvolna spustil ruce. Nevyvolalo to dnou reakci. Arthur ho napodobil. Ford pomalu a opatrn pistoupil k piedestalu, na nm se tyila vana. Poklepal na nj. Hezk, zalhal. Uvaoval, jestli by mu prolo, kdyby se zaklbil. Pomalu a opatrn se zaklbil. Prolo to. Ehm..., pronesl ke kapitnovi. Copak? zeptal se vstcn kapitn. Zajmalo by m, co to vlastn mte za prci? odvil se Ford. Kdosi mu zezadu poklepal na rameno. Ford nadskoil. Byl to prvn dstojnk. Vae drinky, upozornil Forda. Aha, dkuju. Ford a Arthur si vzali sv dynnan tonnyxy. Arthur usrkl a pekvapen zjistil, e npoj chutn velmi podobn jako whisky se sodou. Nemohl jsem si jaksi nevimnout..., Ford rovn usrkl, ... tch mrtvol. Tam v mrazku. Mrtvol? uasl kapitn. Ford se odmlel a v duchu uvaoval. lovk nikdy nev, kal si. Co kdy kapitn netu, e m na palub patnct milin mrtvol? Kapitn na nj vesele pokukoval. Obas si hrl s gumovou kachnikou. Ford se rozhldl. Ze zrcadla na nj zral Dvojka. Pohled trval natst jen okamik - oi druhho dstojnka se ani chvli nezastavily. Prvn dstojnk drel podnos s pitm a vldn se usmval. Mrtvoly? opakoval kapitn. Ford si navlhil rty. Ano, odvil se. Vichni ti mrtv kontroloi hygieny telefon a administrativn pracovnci, co je mte v mrazku. Kapitn na nj udiven zral. Nhle zvrtil hlavu dozadu a rozesml se.

121

Ti pece nejsou mrtv, vysvtloval. Propnakrle, jsou jen zmraen! Zase je oivme. Ford udlal nco, co inil jen velmi zdka. Zamrkal. Arthur vypadal, jako by se probouzel z transu. Chcete ct, e mte mrazk pln chlazench holi? Ano, pisvdil kapitn. Jsou jich miliny. Holii, unaven televizn produkn, pojiovac agenti, personln ednci, lenov sbor veejnho podku, referenti pro jednn se stranami, technologov - na si vzpomenete. Chystme se toti kolonizovat novou planetu. Ford se mrn zapotcel. Vzruujc, e? usmval se kapitn. Ale pro zrovna s tmihle? asl te pro zmnu Arthur. Abyste mi patn nerozumli, vysvtloval kapitn. My jsme jen jedna z lod flotily. Archa B. Promite, mohl byste mi pitoit trochu hork vody? Arthur uinil dan. Vanou zavila kaskda rov pnc vody. Kapitn vzdychl rozko. Dky mockrt, love zlat. Jestli mte chu na dal skleniku, samozejm si poslute. Ford do sebe hodil obsah sv sklenice, vzal z podnosu v rukou prvnho dstojnka lhev a znovu si nalil a po okraj. Co znamen Archa B? ptal se dl. To je..., kapitn dovdiv rozstikoval gumovou kachnikou pnc vodu z koupele. To bylo toti tak, pustil se pak do vkladu. Nae planeta, svt, z kterho pochzme, byla tak kajc odsouzena k zniku. K zniku? Pesn. A tak vichni usoudili, e bude nejlep sbalit vekerou populaci do kosmickch lod, odlett na njakou jinou planetu a usadit se tam. Vklad ho zejm unavil, a tak se opt se spokojenm zafunnm uvelebil v lzni. Myslte njakou m odsouzenou? snail se Arthur pimt kapitna k hovoru. Co jste kal, pteli? M odsouzenou planetu. Jak jste se na n chtli usadit. Chystme usadit, ano. A tak bylo rozhodnuto postavit ti lodi, ti kosmick Archy, a... nenudm vs? Nene, prohlsil Ford. Je to fascinujc. Pro m je to asn pjemn zmna, bavit se chvilku zase s nkm jinm, rozplval se kapitn. Dvojkovy oi zatkaly po mstnosti a opt se usadily na zrcadle jako prek much na chvli vyruench z vyhldnutho kusu zasmrdlho masa. Vte, s tmihle dlouhmi cestami je ta pot, pokraoval kapitn, e nakonec zanete mluvit sm se sebou, a to je hrozn nuda, protoe v polovin ppad vte pedem, co eknete. Jenom v polovin ppad? upmn se divil Arthur. Kapitn se krtce zamyslel. Ano, ekl bych, e asi v polovin. Kde mm vlastn mdlo? Zalovil ve van a nael je. Podle pvodnho plnu, pokraoval ve vyprvn, mli v prvn lodi, oznaen A, lett vichni, kdo v nem vynikaj - vdci, velc umlci, vichni, kdo nco dokzali. V tet lodi, oznaen C, mli lett vichni, kdo dlaj njakou konkrtn prci, vyrbj vci nebo nco vykonvaj. Do lodi B - to jsme my - se mli vejt ostatn - zkrtka prmr. astn se na n usml. No a ns poslali naped, uzavel vklad a zaal si pobrukovat melodii, hodc se prv tak do vany. Melodie, sloen jednm z nejspnjch a nejplodnjch golgafrinamskch autor populrnch popvk (kter odpoval necel kilometr odtud v mrazku slo ticet est), pomohla peklenout, co by jinak nutn muselo bt okamikem rozpaitho ticha. Ford s Arthurem oupali nohama a usilovn se snaili nedvat jeden na druhho. Ehm..., pronesl Arthur po chvli. Co vlastn bylo s va planetou v nepodku? Byla odsouzena k zniku, jak u jsem ekl, odpovdl kapitn ledabyle. Mla pr narazit do slunce, nebo co. Nebo do n ml narazit msc. Nco takovho. ekala ji prost njak stran katastrofa. Myslel jsem, e se nai planetu chystalo napadnout obrovsk hejno dvanctinohch piraovitch vel, ne? vmchal se nhle do ei prvn dstojnk. Dvojka se prudce otoil. Oi mu plly chladnm tvrdm svtlem, jakho je mono doclit jen usilovnm trninkem. Mn bylo eeno nco jinho! zasyel. Mj velc dstojnk kal, e planet hroz sern mutovanm kosmickm kozlem! No ne..., vydechl Ford. Ano! Pekelnou obludou s vraednmi tesky deset tisc kilometr dlouhmi, havm dechem, pod jeho zvanem se vypauj oceny, s drpy schopnmi rozervat kontinenty, s tisci oima hnoucma jako slunce, s miliny kilometr irokou tlamou plnou kanoucch slin, obludou, jakou jste nikdy... nikdy... v ivot... A pro jistotu vs poslali naped, e? vyptval se opatrn Arthur.

122

Ano, odpovdl vesele kapitn. Vichni kali - myslm, e to od nich bylo moc hezk, -, e k udren morlky je hrozn dleit pocit, e pilet na planetu, kde je slun osthaj a kde budou ist telefony. Jist, souhlasil Ford. To je urit moc dleit. A ty ostatn lodi... ehm... let za vmi? Kapitn hned neodpovdl. Petoil se ve van a zadval se zpt pes ohromn trup lodi smrem k zcmu stedu Galaxie. Napnal zrak do nepedstavitelnch dlek. To je zvltn, e o tom mluvte, dopl si mrnho zamraen. Od startu jsme o nich neslyeli ani , a to u je pt let..., ale urit jsou nkde za nmi. Znovu se zahledl do dlky. Ford se tam zadval tak. Zamylen se mrail. Pokud ovem..., nadhodil tie, ... je neseral ten kozel... Aha... kozel..., i do kapitnova hlasu se vkrdala jist pochybnost. Oima pejel pstroje a potae, lemujc velitelsk mstek. Nevinn na nj pomrkvaly. Zadval se ven na hvzdy, ty vak zhadn mlely. Podval se na prvnho a druhho dstojnka, kte se prv obrali vlastnmi mylenkami. Pohldl na Forda Prefecta. Ford v odpov zdvihl obo. To je legran, ozval se konen kapitn, ale teprve te, kdy tu historii vykldm nkomu jinmu... nepipad vm to vechno malinko divn, Jedniko? ..., pronesl Jednika. Vidm, e mte spoustu vc, o kterch si potebujete popovdat, ekl Ford. Take dky za drinky, a kdybyste ns teba mohli vysadit na nejbli phodn planet... To bude hor, oval se kapitn. Nae drha, nebo jak se to jmenuje, byla pedem nastavena. Myslm, e i proto, e nemm zrovna nejlep hlavu na sla... Chcete ct, e jsme tady uvzli? rozilil se Ford, ktermu nhle s celou tou akrnou dola trplivost. Kdye mte dorazit na tu planetu, co chcete kolonizovat? Myslm, e u tam skoro jsme, ujioval kapitn. Kadou vteinu tam musme bt. Mon e bych ml pece jenom vylzt z vany. Ale tak m napad - pro bych vlastn ml nechvat neho, co m zrovna bav? Skuten za minutu pistvme? Toti... ne tak docela, nebudeme pistvat doopravdy, ale... ... Co to blbolte, love? zeptal se Ford rozzloben. Toti, pokud si vzpomnm..., propltal se kapitn opatrn splet slov. Pokud si dobe vzpomnm, jsme vlastn naprogramovni, abychom jaksi msto pistn havarovali. Havarovali? vydsili se Ford s Arthurem. ... ano. Je to jaksi soust plnu. M to velmi dobr dvod, nemu si zrovna momentln vzpomenout, jak. Bylo to nco s... ... Ford vybuchl. Jste sbrka idiot a budikniem! zaval. Ano! To je ono! rozzil se kapitn. To byl ten dvod!

======================================================================== 25. kapitola Stopav prvodce po Galaxii podv nsledujc informaci o planet Golgafrinam! Jde o planetu se starobylou a zhadnou histori, bohatou na legendy, v nich asto tee proudem rud (ppadn zelen) krev tch, kte ji v asech dvno minulch touili dobt. Zem vyprahlch, pustch krajin a sladkho, havho vzduchu, prosycenho vnmi pramen klokotajcch pes rozplen pran skly, kde napjej oste pchnouc liejnky. Zem horenatch hlav a opilch fantazi - hlavn tch, kdo okusili liejnky, ale tak zem chladivch a stinnch vah - z pera tch, kdo pochopili, e je dobr liejnk se vysthat a najt si strom, pod kterm mohou sedt. Zem oceli, krve a heroismu. Zem tla i ducha. Takov byla historie Golgafrinamu. V cel t starobyl a zhadn historii jsou patrn nejzhadnjmi postavami takzvan Velc krouc bsnci Aria. Tito krouc bsnci ili v dalekch horskch prsmycch, kde v zloze hali na mn poetn skupiny nic netucch poutnk. Pak vyskoili ze zlohy, krouili kolem a hzeli po nich kamenm. A kdy poutnci kieli, a jdou pry a hled si psan bsn, msto aby otravovali lidi hzenm kamen a jinmi pitomostmi, bsnci najednou pestali hzet a z nieho nic propukli v recitaci nkterho ze sedmi set devadesti ty Vassillijskch epickch cykl. Byly to bsn neobyejn krsy a jet neobyejnj dlky a podobaly se jedna druh jako vejce vejci. Vechny prvn sti vyprvj o tom, jak se z msta Vassillian kdysi vydalo na cesty pt moudrch knat na tyech konch. Knata, samozejm staten, ulechtil a moudr, hodn cestuj po dalekch zemch, bojuj s erednmi obry, zabvaj se exotickou filozofi, popjej aj s podivnmi bostvy a zachrauj krsn obludy ped ravmi princeznami, a nakonec oznm, e doshli osvcen, a jejich putovn je tud u konce.

123

Druh, mnohem del st kad bsn podrobn l, jak se hdali, kdo bude muset jt na zpten cest pky. To vechno se odehrlo v dvn minulosti. Byl to vak prv potomek jednoho z onch vstednch bsnk, kdo vymyslel historky o blc se zkze, m umonil golgafrinamskmu lidu zbavit se neuiten tetiny populace. Zbvajc dv tetiny pochopiteln zstaly pkn doma a ily plnm, bohatm a astnm ivotem, dokud je v miku nevyhladila infekn choroba, kter se roznesla nakaenmi telefony.

======================================================================== 26. kapitola T noci lo nouzov pistla na jedn nepatrn zanedbateln modrozelen planet, obhajc kolem malho bezvznamnho lutho slunce kdesi v zaostalch nezmapovanch koninch onoho cpu zpadnho spirlnho ramene Galaxie, kter si rozhodn neme dlat nroky na mdnost. Celch nkolik hodin ped nucenm pistnm Ford Prefect zuiv, le marn bojoval, aby odblokoval pstroje a odvrtil lo z peduren drhy letu. Pochopil, e lo byla zmrn naprogramovna, aby svj nepli douc nklad dopravila bezpen, i kdy ne prv pohodln do novho domova, a aby se pistnm natolik pokodila, e nebude nadje na opravu. Kdy se planouc lo s jekotem vtila do atmosfry, ztratila ochrann tt i vtinu vnjch antn. Sestup skonil neslavn - vrak sebou plcl na bicho do temnho molu. Posdce zbvalo nkolik hodin, aby potm oivila a vyloila zmraen nklad. Lo toti zaala tm okamit klesat, zvolna noc obrovit trup do slizkho bahna. Jednou i dvakrt bhem noci bylo mono zahldnout, jak se rsuje proti obloze, kdy planouc meteory, pozstatky jejho pdu, ozily nebe. V edm svtle asnho svitu nakonec vydala obscnn bublav zavn a navdy klesla do pchnoucch hlubin. Kdy toho jitra vylo slunce, rozlilo dk vodovat svtlo po ohromn ploe hemc se kucmi holii, referenty pro styk se stranami, pracovnky v przkumu veejnho mnn a ostatnmi neastnky, zoufale se drpajcmi na suchou zem. Mn odhodlan slunce by urit hned zase zapadlo. Toto slunce vak dl odvn plhalo po obloze a po chvli jeho hejiv paprsky blahodrn zapsobily i na chab zpasc tvory. Mnoz v noci utonuli v molu, dal miliny klesly spolu s lod. Statisce zachrnnch vak s unaven postupujcm dnem vylzaly do okoln krajiny. Netouili po niem ne po tverenm metru pevn zem, kam by se mohli zhroutit a vzpamatovat z nonch hrz. Krajinou krely jedin dv vzpmen postavy. Ford Prefect a Arthur Dent z blzkho vrku pozorovali hrzy, jejich soust se vak ctit nemohli. Pkn syrna, bruel Arthur. Ford, mrajc klackem po zemi, pokril rameny. Originln een problmu. Pro lidi nedokou t vedle sebe pokojn a v souladu? mudroval Arthur. Ford se hlasit a nevesele zasml. tyicet dva! uklbl se zlomysln. Ne, to nepasuje. Ale to je stejn jedno. Arthur se na nj zadval, zda se nezblznil. Kdy vak zjistil, e tomu nic nenasvduje, ekl si, e nejrozumnj bude pedpokldat, e se to skuten odehrlo. Co mysl, e s nimi bude? zeptal se po chvli. V nekonenm vesmru se me stt cokoliv, znla odpov. Nen vyloueno, e peij. Divn, ale je to tak. Do o se mu vkradl zvltn vraz. Zadval se do krajiny, pak se pohledem vrtil k vjevm ubohosti, odehrvajcm se dole pod nimi. Myslm, e chvli vydr, usoudil. Arthur oste vzhldl. Pro to k? Ford pokril rameny. Tuen, nic vc, odpovdl a do dalch debat se u zathnout nedal. Podvej, zvolal nhle. Arthur sledoval jeho ukazovek. Dole mezi rozplcle lecmi davy se pohybovala - nebo sp potcela - jaksi postava. Zdlo se, e nco nese na rameni. Potcela se od jedn lec figury ke druh a vypadala, e na n onm pedmtem opilecky mv. Po chvli to mu vzdal a zhroutil se v beztvarou hromadu. Arthur nechpal, jak tomu rozumt. Filmov kamera, vysvtlil Ford. Zachycen historickho okamiku.

124

Po chvli dodal: Nevm jak ty, ale j mizm. Chvli mlky sedli. Po chvli se zdlo, e je k tomu teba nco podotknout. Jak to pesn mysl, kdy k, e miz? ozval se Arthur. Sprvn otzka, ocenil Ford. Chytm jen pln ticho. Kdy mu Arthur nakoukl pes rameno, vidl, e si hraje s knoflky mal ern skky. Ford mu ji u kdysi pedstavil jako senzomatick subterov pijma, ale Arthur tehdy jen bezmylenkovit pokvl a dl vc nezkoumal. V jeho mysli se vesmr stle dlil na dv sti - na Zemi - a to ostatn. A protoe Zem byla zniena, ml te ponkud pokiven pohled na vci. Arthur se vak tto pokivenosti keovit drel - vdy to byl jeho posledn spoj s domovem. Senzomatick subterov pijma rozhodn patil do kategorie to ostatn. Ani houby, vzdychl Ford a protepal pstroj. Houby, pomyslel si Arthur, otuple zrajc na primitivn svt kolem. Co by te dal za pozemsk smaen ampiny. Vil bys, e v okruhu nkolika svtelnch let kolem thle blb planety nikdo nevysl? vykikoval Ford popuzen. Poslouch m vbec? Coe? probral se Arthur. Jsme v prvihu, informoval ho Ford. Aha, pikvl Arthur. Tahle novinka mu pipadala u nejm msc star. Pokud nco nechytme na thle main, zuil Ford, nae ance dostat se odtud se rovnaj nule. Mon e jde jen o njakou poruchu v magnetickm poli, take nm nezbv ne jt dl a dl, dokud nenajdeme msto, kde je ist pjem. Jde? Sebral pstroj a rzoval pry. Arthur pohldl z vrku dol. Mu s kamerou se opt vykrbal na nohy. Prv se mu podailo nafilmovat, jak se jeden z jeho koleg zhroutil. Arthur si utrhl stblo trvy a vydal se za Fordem.

======================================================================== 27. kapitola Doufm, e jste pjemn poveeeli? zeptal se Zarniwp Zafoda a Trillian, kdy se opt materializovali na velitelskm mstku Srdce ze zlata. Leeli na zemi a lapali po dechu. Zafod otevel nco o a hnviv jimi loupl po Zarniwpovi: Ty! Namhav se postavil na nohy a odbelhal se pro njakou idli, na kterou by se mohl svalit. Nael ji a svalil se na ni. Naprogramoval jsem do potae pslun nepravdpodobn souadnice relevantn pro nai cestu, ekl Zarniwp. Za malou chvli tam dorazme. Co kdybyste si zatm trochu odpoinuli a pipravili se na setkn? Zafod neodpovdl. Vstal a maroval rovnou ke kredenci. Vythl lhev star janxovky a dlouze si lokl. Ale a bude po vem, ekl divoce, tak bude po vem, jasn? Pjdu si, kam budu chtt, a budu si dlat, co budu chtt, vlet se na pli a tak dl. To zle na tom, co vyplyne ze setkn. Co je to za lovka, Zafode? zeptala se Trillian roztesenm hlasem. Nejist se pokusila vstt. Co tu dl? Pro je na na lodi? Dsn hlupk. Chce se setkat s muem, kter vldne vesmru. Aha, vzala Zafodovi lhev z ruky a napila se. Chce se vyvihnout do lep spolenosti.

======================================================================== 28. kapitola Nejvt problm, nebo sp jeden z nejvtch problm - je jich toti vc -, zkrtka jeden z mnoha nejvtch problm, pokud jde o vldnut, je, koho se na to poda sehnat. Pesn eeno komu se poda dohnat lidi, aby si to od nj nechali lbit. Abychom to shrnuli: je znmo, e lid, kte nejvc chtj vldnout, se na to ipso facto nejm hod. Abychom shrnuli pedchoz shrnut: tomu, kdo si doke zadit, aby se stal prezidentem, by se v dnm ppad nemlo dovolit, aby se jm skuten stal. Abychom shrnuli shrnut pedchozho shrnut: s lidma je to holt tk.

125

A proto to vypad, jak to vypad: je ada galaktickch prezident, kte tak vychutnvaj dobr bydlo a zbavu vyplvajc z toho, e jsou u moci, e si ani nevimnou, e u moci nejsou. A nkde v jejich stnu... kdo? Kdo asi me vldnout, kdy nikdo, kdo by vldnout chtl, to dlat nesm?

======================================================================== 29. kapitola Na jednom malm zapomenutm svt kdesi uprosted Nikdezvl - co v tomto ppad znamen msto, kter nelze najt, protoe je chrnno rozshlm polem mimopravdpodobnosti, k nmu m kl jen est mu v Galaxii - prelo. Lilo jak z konve. U hodiny. Nalehalo hladinu moe do mln pny, builo do strom a chlstalo na prouek dce porostl zem u moe, a z nj stlouklo bahenn koupel. D bubnoval a tanil na vlnitm plechu stechy malho psteku, stojcho uprosted tohoto kousku chud porostl zem. Smazval sotva znatelnou pinku, vedouc od psteku na pobe, a rozmetal hledn hromdky zajmavch mul, kter tam kdosi vyrovnal. Uvnit psteku byl zvuk det ohluujc, ale jeho obyvatel to sotva vnmal. Vnoval pozornost nemu pln jinmu. Byl to vysok, neohraban mu s vlhkmi vlasy barvy slmy. Stechou zatkalo. Ml ountl aty, shrben zda a oi, kter akoliv vypadaly jako zaven, zstvaly oteven. Ml tu star omlcen keslo, star pokrban stl, starou matraci, pr polt a mal, ale hejc kamnka. Obydl s nm sdlel star a mrn ountl kocour, na nho prv mu sousteoval pozornost. Sklnl k nmu sv neohraban tlo. Na, ... koika chtt rybu? Krsn rybika... koika chtt? Kocour se v tto zleitosti zdl nerozhodn. Blahosklonn zamtral packou po nabzenm kusu ryby, hned ho ale zaujal chuchvalec prachu na zemi. Koika nejst rybu, koika myslm zhubnout a umt, ekl mu. Pak se mu do hlasu vkradla pochybnost. Aspo si pedstavuju, e to tak bude. Ale jak to mu vdt? Znovu nabdl rybu. Koika rozmyslet. Jst rybu, nebo nejst rybu. Myslm, e bude lep, kdy se do toho nebudu plst, povzdechl si. Myslm, e ryba je dobr, ale taky myslm, e d je mokr. Kdo jsem j, abych to posoudil? Nechal kocourovi rybu na podlaze a usedl do kesla. , vypad to, e j, poznamenal po chvli, kdy kocour vyerpal monosti zbavy se smtkem prachu a vrhl se na rybu. To se mi lb, kdy t vidm jst, protoe v mch pedstavch ume, kdy nebude jst. Sebral ze stolu kus papru a paek tuky. S tukou v jedn a paprem v druh ruce experimentoval, jak je dt rznmi zpsoby dohromady. Zkouel dret tuku pod paprem, pak nad paprem, potom vedle papru. Zkouel zabalit tuku do papru. Zkouel mrat po papru opanm koncem tuky, pak ostrm hrotem. Zanechala tam stopu. Objev ho potil. Jako kad den. Sebral ze stolu jin kus papru. Byla na nm kovka. Zbn ji prostudoval, vyplnil nkolik oknek. Po chvli ztratil zjem. Zkouel si sedt na jedn ruce. Zaujalo ho, kdy nahmtl pnevn kost. Ryby pochzej zdaleka. Aspo to kaj. Nebo si aspo pedstavuju, e to kaj. Kdy pijdou ti mui, nebo kdy v mch pedstavch pijdou ti mui v esti lesklch ernch lodch, pichzej i ve tvch pedstavch? Co asi vid, koiko? Podval se na kocoura. Toho vak vc ne tyhle spekulace zajmalo, jak co nejrychleji spodat rybu. A kdy slym jejich otzky, taky sly otzky? Co pro tebe znamenaj jejich hlasy? Teba si jenom mysl, e ti zpvaj. Chvli o tom pemlel a napadlo ho, e jeho dohad m logickou trhlinu. Mon e ti opravdu zpvaj a jenom j si myslm, e se m na nco ptaj. Znovu se odmlel. Nkdy se odmlel na cel dny, jen aby zjistil, jak to je. Mysl, e tu dneska byli? zeptal se. J ano. Na podlaze je blto, na stole cigarety a whisky, na tali pro tebe ryba a v m mysli vzpomnka. Sotva pesvdiv dkaz, j vm, ale vechny dkazy jsou podmnn. Podvej, co mi tu jet nechali. Nathl se ke stolu a sthl z nj nkolik vc. Kovky, slovnky a kalkulaku. Celou hodinu si hrl s kalkulakou. Kocour zatm usnul a d venku se lil dl. Konen kalkulaku odloil.

126

Myslm, e se m urit na nco ptaj. Vit tak dalekou cestu a nechat mi tu tohle vechno jen kvli vsad, aby ti mohli zazpvat, to by bylo moc divn ponn. Aspo mi to tak pipad. Kdov, kdov. Sebral ze stolu cigaretu a piplil si ji tskou od kamen. Zhluboka vdechl kou a opel se o opradlo. Myslm, e jsem dneska vidl na nebi dal lo, ekl po chvli. Velkou blou. Blou jsem nikdy nevidl, jen tch est ernch. A est zelench. A ty ostatn, co jsou pr tak zdaleka. Velkou blou nikdy. Mon, e est malch ernch me nkdy vypadat jako jedna velk bl. Mon e bych si dal sklenici whisky. Ano, to mi pipad mnohem pravdpodobnj. Vstal a nael sklenici. Leela na podlaze vedle matrace. Trochu si nalil z lhve. Opt usedl. Mon e m zase pili navtvit njac lid. O pr destek metr dl v dotrajcch proudech det parkovalo Srdce ze zlata. Vstupn dvee se otevely. Objevily se ti postavy, schoulen do sebe, skrvajc tv ped detm. Tamhle? Trillian musela kiet, aby pehluila hukot det. Ano, ekl Zarniwp. V tom psteku? Ano. Divn, ekl Zafod. Ale vdy je to pmo uprosted Nikdezvl, podivila se Trillian. Urit jsme tu patn. Vesmru se pece ned vldnout z boudy. Spchali lijkem. Ne doli ke dvem, stejn byli promoeni skrznaskrz. Zaklepali. Tsli se zimou. Dvee se otevely. Ano? ekl tzav mu. Ehm, promite, zaal Zarniwp. Dvodn se domnvm, e... Vldnete vesmru? zeptal se Zafod. Mu se na nj usml. Pokoum se o opak. Zmokli jste? Zafod na nj uasle pohldl. Jestli jsme zmokli? skoro kiel. Copak na to nevypadme? Mn se to tak jev, ekl mu. Ale jak to pipad vm, to me bt pln jin vc. Jestli si myslte, e vs teplo osu, mli byste jt dovnit. Veli. Rozhleli se po malik boud. Zarniwp s lehkm znechucenm, Trillian se zjmem, Zafod s potenm. Helejte, ehm... jak se jmenujete? zeptal se Zafod. Mu se zatvil pochybovan. Nevm. Vy si snad myslte, e bych se ml njak jmenovat? Bylo by hodn divn, dvat jmno snce vgnch smyslovch vjem. Vyzval Trillian, aby se posadila do kesla. Sm usedl na jeho opradlo. Zarniwp se strnule opral o stl. Zafod se rozvalil na matraci. j! Sdlo moci! Poimral kocoura za uima. Poslyte, ekl Zarniwp. Musme se vs zeptat na pr vc. Tak dobe. Jestli chcete, mete zazpvat mmu kocourovi, ekl mu laskav. Myslte, e by se mu to lbilo? zeptal se Zafod. To se zeptejte jeho. Um mluvit? Nevzpomnm, e bych ho kdy slyel. Ale na m se nemete spolhat. Zarniwp vythl z kapsy poznmky. Tak, ekl. Vldnete vesmru, nebo ne? Jak to mm vdt? Zarniwp cosi odkrtl v paprech. Jak dlouho u to dlte? Aha, tahle otzka se tk minulosti, e? Zarniwp na nj zmaten pohldl. Tohle tedy zrovna neekal. Ano, odpovdl. Jak mm vdt, e minulost nen jenom fikce, kter m vysvtlit nesrovnalosti mezi mmi okamitmi fyzickmi vjemy a stavem m mysli? Zarniwp jen zral. Z promoench at se mu zanalo kouit. Takhle odpovdte na vechny otzky? km, co m napadne ct, odpovdl mu hbit, kdy si myslm, e slym, e nkdo nco k. Vc ct nemu.

127

Zafod se astn zasml. Na to se musm napt. Vythl lhev star janxovky. Vyskoil a podval ji vldci vesmru. Ten ji poten pijal. Sprvn, velk vlde. eknte to tak, jak to je. Ne, poslouchejte m, nalhal Zarniwp. Pichzej za vmi lid, vite? Piltaj v lodch... Myslm, e ano. Mu podal lhev Trillian. A chtj po vs, abyste za n rozhodoval? ptal se Zarniwp. O lidskch ivotech, o svtech, o ekonomikch, o vlkch, o vem, co se dje tam venku ve vesmru? Tam venku? podivil se mu. Kde venku? Tam venku! Zarniwp ukzal na dvee. Jak mete vdt, e tam venku nco je? namtl mu zdvoile. Dvee jsou pece zaven. D dl buil do stechy. V psteku bylo teplo. Vak vy vte, e tam venku je cel vesmr! kiel Zarniwp. Nemete se zbavit odpovdnosti jen tm, e prost prohlste, e neexistuje! Vldce vesmru dlouho pemlel. Zarniwp se tsl zlost. Konen vldce promluvil. Jste si velmi jist svmi fakty. Nedvoval bych uvaovn nkoho, kdo povauje vesmr - pokud njak je - za samozejmost. Zarniwp se stle tsl, ale mlel. Rozhoduji jen o svm vesmru, pokraoval mu tie. Mj vesmr, to jsou moje oi a ui. Vechno ostatn je z druh ruky. Copak v nic nevte? Mu pokril rameny. Zdvihl kocoura do nru. Nechpu, co tm myslte. Nechpete, e to, co rozhodnete tady v tom vaem psteku, m vliv na ivoty a osudy milin lid? To je ale obludn! Nevm! Nikdy jsem nevidl vechny ty lidi, o kterch mluvte. A vy zejm taky ne. Existuj jen ve slovech, kter slyme. kat, e vte, co se dje s jinmi lidmi, je blznovstv. Jen oni sami vd, jestli existuj. Maj vlastn vesmry svch o a u. Trillian ekla: Asi si na chvilku odskom. Vyla do det. Vte, e existuj jin lid? Zarniwp byl neodbytn. Nemyslm si nic. Jak to mm vdt? Radi se pjdu podvat, co je s Trillian, ekl Zafod a vyklouzl ze dve. Venku ji oslovil: ekl bych, e vesmr je v docela dobrch rukou, co? V moc dobrch. Odchzeli detm. Zarniwp uvnit pokraoval. Copak nechpete, e jedin vae slovo rozhoduje o ivot a smrti spousty lid? Vldce vesmru ekal co nejdle. Kdy uslyel slab zvuk startujcho raketovho motoru, promluvil, aby ho pekryl. Za to j nemu. Nemm s lidmi nic spolenho. Pn v, e nejsem krut. Aha! vytkl Zarniwp. ekl jste Pn. Pece tedy v nco vte! To je mj kocour, vysvtloval mu dobrotiv. Zvedl kocoura a pohladil ho. km mu Pn. Jsem k nmu laskav. Tak dobe, snail se Zarniwp prosadit svou. Jak vte, e existuje? Jak vte, e v, e jste laskav, nebo e mu dl dobe to, co povauje za vai laskavost? To nevm, usml se mu. Nemm pedstavu. Jen mi psob poten chovat se uritm zpsobem k tomu, co se mi jev jako kocour. Dlte snad nco jinho? Prosm vs, myslm, e jsem unaven. Zarniwp si nespokojen povzdechl. Rozhldl se. Kde jsou ti dva? zeptal se najednou. Jac dva? Vldce vesmru se opt usadil ve svm kesle a doplnil whisky do sklenice. Bblbrox a to dve! Ti dva, co tu byli! Nevzpomnm si na nikoho. Minulost je jen fikce, kter m vysvtlit... To si strte nkam, odsekl Zarniwp a vybhl do det. dn lo tam nebyla. D stloukal blto. Po lodi ani stopy. Hulkal do det. Otoil se a bel zptky k boud. Byla zamen. Vldce vesmru podimoval v kesle. Pak si zase zaal hrt s tukou a paprem. Potilo ho, kdy piel na to, e tuka zanechv na pape stopy. Venku se stle ozvaly jaksi zvuky. Nevdl vak, jsou-li skuten nebo ne. Potom cel tden mluvil se stolem, aby zjistil, jak bude reagovat.

========================================================================

128

30. kapitola Pila noc a s n hvzdy, oslniv ziv a jasn. Ford a Arthur nedokzali odhadnout, kolik kilometr uli. Konen se zastavili a rozhodli se odpovat. Noc chladn vonla, vzduch byl opojn ist. Senzomatick subterov pijma ani neppl. Nad celm svtem visel ndhern klid. Magick ticho se msilo s hebkou vn les, sotva slyitelnm bzukotem hmyzu a jasnm svtlem hvzd, a konejilo jejich rozhran due. Dokonce i Ford Prefect, kter u vidl vce svt, ne by dokzal spotat za cel odpoledne, uvaoval, nen-li prv tenhle nejkrsnj. Cel den prochzeli krajinou zvlnnch vrch a zelench dol, hust porostlch travinami, vonnmi kvtinami a vysokmi koatmi stromy. Slunce je hlo, lehk vtk je ovval a Ford moil senzomatick subterov pijma ve stle delch a delch intervalech, a stle mn a mn se roziloval nad jeho vytrvalm mlenm. Zanal si skoro myslet, e se mu tady lb. Pes sv non chlad spali zdrav a pohodln, dokud se po nkolika hodinch neprobudili lehkou rosou, sv, ale hladov. Ford si v Restaurantu na konci vesmru nacpal do brany pr rohlk a ty se jim te hodily k sndani. A dosud putovali nazdabh. Te udrovali smr stle na vchod, nebo dospli k zvru, e by tento svt mli prozkoumat, a k tomu si potebovali ujasnit, odkud pili a kam jdou. Chvli ped polednem poprv od pistn zpozorovali njakou znmku, e planeta nen neobydlena. Mezi stromy prchav zahldli, jak na n zr tv. Zmizela, hned jak ji uvidli. Shodli se vak, e patila humanoidnmu tvoru, kter je pozoroval zvdav, avak beze strachu. Po plhodin zahldli nco podobnho a brzy nato znova. O minutu pozdji vkloptali na rozlehlou mtinu. Zastavili se. Ped nimi stl houfec asi ptadvaceti mu a en. Mlky, nehnut zrali na Forda a Arthura. K nkolika enm se tiskly mal dti. V pozad vidli shluk polorozpadlch chatr z blta a vtv. Zatajili dech. Nejvt z mu mli jen o mlo vc ne pldruhho metru. Vichni se mrn hrbili. Dlouh ruce, nzk ela a bystr oi, pozorn hledc na cizince. Ford s Arthurem se trochu uklidnili, kdy zjistili, e podivn lid nemaj dn zbran a nehrnou se k nim. Chvli na sebe vzjemn zrali. Ani jedna strana nic nepodnikla. Ptomnost vetelc domorodce oividn zmtla. Nejevili sice znmky agresivity, bylo vak jasn, e pozvat dom je tak nemn. Nic. Cel dv minuty se nic nedlo. Po dvou minutch se Ford rozhodl, e je naase, aby se nco dlo. Ahoj, pronesl zkusmo. eny pithly dti trochu bl. Mui neudlali dn postehnuteln pohyb, a pece celm vzezenm dvali najevo, e jim pozdrav nen po chuti - ne e by snad proti nmu mli nco zvltnho, jen jim prost nebyl po chuti. Ten, kter stl kousek ped ostatnmi, a mohl bt tud povaovn za vdce, udlal krok vped. Ve tvi ml klidn, tm vyrovnan vraz. Ugghhuuggghhhrrrr uh uh ruh uurgh, ekl tie. Arthura to pekvapilo. U si natolik zvykl, e mu babylnsk rybka v uchu poskytne okamit peklad, e jej existenci pestal brt na vdom. Vzpomnl na ni vlastn a te, kdy se zdlo, e tlumoen nefunguje. Na dn mysli se mu mhaly jen nejasn stny vznam - nic, eho by se mohl zachytit. Odhadoval, a pro jednou zcela sprvn, e tito lid dosud nepokroili za prvn stadia vvoje ei. Tady babylnsk rybka ovem nic nezmohla. Mrkl na Forda, kter byl v tchto zleitostech nepomrn zkuenj. Myslm, e k nco v tom smyslu, e by chtl, abychom obeli vesnici a pokraovali v cest, ucedil Ford koutkem st. Mu potvrdil gestem sprvnost Fordova dohadu. Ruurgggghhhh urrggggh, urgh urgh-uh ruh-rruurruuh ug, dodal. Pokud tomu dobe rozumm, k zhruba tolik, e samozejm meme klidn jt kudy chceme, ale kdybychom chtli jejich vesnici radji obejt, ne projt, rozhodn by je to potilo. Co udlme? Asi je radi potme, rozhodl Ford. Zvolna a opatrn postupovali po obvodu mtiny. Domorodcm se jejich ponn zejm lbilo. Zlehka se Fordovi a Arthurovi uklonili a li po svch. Ford s Arthurem dl lapali lesem. Po nkolika stech metrech narazili na hromdku ovoce, lec na cest - bobule, pozoruhodn podobn malinm a borvkm a jaksi dunat ovoce se zelenou slupkou, npadn pipomnajc hruky. A doposud se ovoci a bobulm vyhbali, pestoe stromy a kee jimi byly obsypny.

129

Mus to brt tak, pouoval Ford, e ovoce a bobule t na ciz planet mohou udret pi ivot, ale taky po nich me umt. Take pustit se do nich m smysl jen v ppad, e ume, kdy to neudl. Takhle vede o jedno kolo. Tajemstv, jak zstat pi stopovn zdrav, spov v konzumovn prefabrikovanch potravin. Nedviv prohleli hromdku ovoce. Vypadalo tak chutn, e se jim hlady mlem zatoila hlava. Musme se na to dvat z hlediska... ..., zaal Ford. Ano? pobzel Arthur. Pokoum se vymyslet hledisko, kter by nm to umonilo snst. Slunce prosvtajc listm se tpytilo na hebkch slupkch plod npadn pipomnajcch hruky. Bobule podobn malinm a jahodm byly daleko vt a avnatj, ne Arthur kdy vidl - vetn reklam na zmrzlinu. Co kdy je snme a promyslme si to potom? navrhl. Mon e chtj, abychom prv tohle udlali... Dvej se na to teba takhle... Zn to docela dobe. Ovoce je tu pro ns. Bu je v podku, nebo ne. Bu nm chtli dt jdlo, nebo jed. Jestli jsou bobule jedovat, a my je nesnme, mou ns snadno napadnout jinak. Kdy je nesnme, kadopdn na to doplatme. Tvj zpsob uvaovn se mi lb, ocenil Ford. Tak jeden kousek snz. Arthur vhav vybral plod npadn pipomnajc hruku. Siln mi to pipomn tu historku o vyhnn z rje, poznamenal Ford. Hm? Rajsk zahrada. Strom. Jablko. Tahle pas, vzpomn? Oveme. Jak ten v Bh zasad doprosted zahrady jablo a povd, hele, dlejte si co chcete, jen si nesmte vzt jablko. Oni ho, co je ohromn pekvapen, snd, nae Bh vysko z rot a pokikuje A mm vs. Kdyby to jabko nesndli, vylo by to nastejno. Pro mysl? Protoe kdy m co do inn s nkm, kdo si libuje v pohazovn klobouk na chodnk s utrkama vespod, me na to vzt jed, e t nenech na pokoji. Nakonec t stejn dostane. O em to mluv? Tm si nelam hlavu. Radi jez. Tohle msto opravdu vypad jako rj. Snz tu hruku. Tahle replika by se tam taky hodila. Arthur se zakousl do plodu podobnho hruce. Hruka, oznmil. Po ovoci se jen zaprilo. Ford se obrtil a zahalekal: Tiscer dky, jste moc hodn! Opt se dali na pochod. Dalch asi ptasedmdest kilometr nachzeli obas dary v podob ovoce. Jednou i dvakrt zahldli mezi stromy domorodho mue, k rozhovoru vak u nedolo. Doli k zvru, e rasa lid, jasn dvajcch najevo, e jsou vdni, kdy je vichni nechaj na pokoji, se jim docela zamlouv. Po ptasedmdesti kilometrech ovocn dary pestaly, protoe zanalo moe. Nikam nespchali. Postavili tedy vor a peplavili se. Moe, necelch sto kilometr irok, bylo pomrn klidn, take mli docela pjemnou plavbu. Pistli na pobe pinejmenm stejn krsnm jako zem, odkud pipluli. ivot byl zkrtka smn jednoduch. Problm bezclnosti a osamn vyeili - alespo pro tu chvli tm, e ho ignorovali. Dobe vdli, kde hledat spolenost, a po n zatou. Prozatm vak byli rdi, e Golgafrinaman jsou stovky kilometr daleko. Ford nicmn zaal zase astji trpit subterov senzomatick pijma. Jen jednou se mu podailo chytit signl. Byl ale tak slab a pichzel z takov dlky, e to Forda deprimovalo jet vc ne obvykl ticho. Pak je napadlo dt se pro zmnu na sever. Po nkolika tdnech doli k jinmu moi, postavili si nov vor a peplavili se. Tentokrt byla plavba drsnj, podneb se znateln ochlazovalo. Arthur podezval Forda, e m mrn sklon k masochismu - jako by v pekonvn vzrstajcch obt spojench s cestou nachzel smysl, kter jinak postrdal. Nenavn pochodoval dl a dl. Cesta je pivedla do kraje vysokch hor, jejich majesttn krsa brala dech. Rozeklan vrcholy pokryt snhem okouzlovaly smysly. Do kost se jim zaala zakusovat zima. Zahalili se do zvecch ko. Ford je zskal technikou, j se nauil od dvou bvalch pralitskch mnich, kte te vedou kurzy mylenkovho surfingu ve sportovnm stedisku na hunianskch vrch. Galaxie je pmo zanedna bvalmi pralitskmi mnichy, kte se sna ze svho mnistv nco

130

vytskat. Techniky psychick manipulace, kter pslunci du vynalezli a zdokonalili jako zbonou disciplnu, jsou toti po pravd eeno senzan. Neuviteln mnostv mnich tak opout d hned po ukonen vcviku, tsn ped sloenm zvrenho slibu, po nm pak do konce ivota maj zstat zaveni v tsn kovov krabici. Fordova technika spovala, jak se zdlo, hlavn v postvn a usmvn se. Po chvli vyjuklo mezi stromy zve - napklad sob - a opatrn ho pozorovalo. Ford se stle usmval. Oi mu svtily hebkm leskem a cel jeho bytost jako by vyzaovala univerzln lsku, lsku touc obejmout cel vesmr. Na okoln krajinu sestoupil ndhern klid a mr, pramenc z tohoto zcela promnnho mue. Sob se k nmu zvolna krok za krokem blil, a se ho tm dotkal enichem, nae Ford vzthl ruku a zlomil mu vaz. Nic ne feromony, vysvtlil. Sta jen vdt, jak vyvinout ten sprvn pach.

======================================================================== 31. kapitola Nkolik dn po pistn v hornat zemi narazili na pobe. Thlo se nap od jihozpadu na severovchod a zaujalo je svou monumentln ndherou - hlubok majesttn dol a vznosn ledov fily - fjordy. Dal dva dny se plhali pes skly a ledovce a s posvtnou bzn hledli na tu krsu. Arthure! vyjekl nhle Ford. Stalo se to odpoledne druhho dne. Arthur sedl na vysok skle a pozoroval hmc moe, ttc se o skaln vspy. Arthure! kikl Ford znovu. Arthur zaptral, odkud pichz Fordv hlas, v prudkm vtru sotva slyiteln. Ford se vydal prozkoumat jeden ledovec. Tam ho tak Arthur nael, schoulenho u paty souvisl stny z modrho ledu. Byl rozilenm bez sebe. Vzruen vzhldl k Arthurovi. Podvej! Arthur se podval. Vidl souvislou stnu z modrho ledu. Ano, ledovec. U jsem se na nj dval. Ne, opravil ho Ford. Dval ses, ale nevidls. Jen se podvej podn. Ford ukazoval kamsi do hlubin ledovho masvu. Arthur se tam pozorn zadval, vidl vak jen nezeteln stny. B kousek dl a podvej se znova, nalhal Ford. Arthur el kousek dl a podval se znova. Nic, pokril rameny. A co bych ml vlastn vidt? Vtom to uvidl. Vid to? Arthur to vidl. Jeho rty zaaly nco kat, ale mozek se rozhodl, e k tomu jet nen co ct, a dal jim pkaz ke sklapnut. Pak se mozek zaal potkat s tm, co mu hlsily oi, ale pitom zapomnl dvat pozor na sta, kter se nsledkem toho zase okamit otevela. Mozek vrtil elist do sprvn polohy, jene neuhldal levou ruku, kter zaala bezcln bloumat po okol. Mozek se chvli snail zvldnout levou ruku, ani zrove povolil elist, a souasn se pokouel pemlet, co je to vlastn ukryto v ledu, a dohromady to vechno zejm zpsobilo, e se nohy odporouely a Arthur se beze slova sesul na zem. To, co vyvolalo vechny zmnn neurologick komplikace, byla sple stn asi pl metru pod povrchem ledovce. Pi pohledu ze sprvnho hlu se stny zmnily v psmena ciz abecedy, asi metr vysok. Pro ty, kte podobn jako Arthur neznali magrathejsk psmo, se nad psmeny vznela jet nartnut tv. Byla to star tv, pohubl a distinguovan, ustaran, ale nikoli nelaskav. Tv mue, kter vyhrl Velkou cenu za nvrh pobe, na nm te stli.

======================================================================== 32. kapitola Vzduchem se nesl nepjemn kvliv zvuk. Vil a skuel ve stromech, a vyplail veverky. Nkolik ptk znechucen odletlo. Zvuk tanil a poskakoval po pasece. Jeel, vetl a vbec urel sluch. Kapitn vak hledl na osamlho dudka zlibnm okem. Jeho duevn rovnovhu hned tak nco nerozhzelo. Kdy se vzpamatoval ze ztrty sv ndhern vany pi on nepjemnosti v molu ped mnoha msci, zaal mu nov ivot pipadat nramn pjemn. Ve skle, je se tyila uprosted paseky, nechal vydlabat prohlube, kde se denn vyhval na slunci a jeho podzen na nj pitom plchali vodu. Pravda, voda sice nebyla nejteplej, protoe jet nepili na to, jak ji oht. Nevad, vechno bude, utoval se. Skupinky

131

przkumnk zatm ptraly v okol po horkm pramenu, pokud mono na pkn, slunn mtin, a kdyby se nhodou pobl vyskytl dl na mdlo, bylo by to pln dokonal. Tm, kte se netajili pocitem, e mdlo se v dolech net, kapitn naznail, jestli to snad nen tm, e nehledali dost peliv, a to - a neochotn - museli piznat. Ano, ivot byl velmi pjemn a nejasnj na nm, e jednou, a bude nalezen hork pramen i se slunnou pasekou, a pijde as, kdy okolnmi vrchy zazn voln, e byl objeven dl, produkujc pt set kostek mdla denn, bude it jet pjemnj. Kapitn dobe vdl, jak dleit je mt se na co tit. Vrzy vrzy vrz, krrrk, vrzy knky tt, pitly dudy, m kapitnv ji tak bjen ivotn pocit jet nsobily o pomylen, e pitn me kadou chvli zmlknout. I na to se til. Dal pjemn vci? Je jich tolik, kal si v duchu. erve a zlato podzimnch strom, pokojn cvakot nek nedaleko skaln vany - to dva holii provozovali sv umn na podimujcm editeli vstavn sn a jeho zstupci. Tpyt slunce na esti blytivch telefonech, vyrovnanch na kraji jeho skaln koupele. Co me bt krsnjho ne telefon, kter v jednom kuse nezvon, protoe nezvon vbec? Snad jen est telefon, kter v jednom kuse nezvon, protoe nezvon vbec. Ale ze veho nejkrsnj mu pece jen pipadalo vesel tbetn stovek lid, zvolna se schzejcch, aby sledovali odpoledn schzi vboru. Kapitn ertem uchl gumovou kachniku do zobku. Odpoledn schze vboru pmo zbooval. Jet jeden pr o pozoroval houfujc se schzovnky. Na vysokm strom na pokraji mtiny sedl Ford Prefect, kter se nedvno vrtil z cizch kraj. Po plroce putovn zethlel a ozdravl, oi mu jen zily. Tlo mu kryl kabtec ze sob ke, ml mohutn plnovous a tv oplenou jako zpvk country-rocku. U skoro tden pozorovali s Arthurem Golgafrinamany. Prv se rozhodl, e je na ase uvst vci do pohybu. Paseka se zaplnila. Stovky mu a en posedvaly kolem. Klbosili, pojdali ovoce, hrli karty, krtce eeno bjen si uvali. Teplky mli hodn pinav, mnoz dokonce potrhan, zato mli vichni peliv upraven esy. Forda udivilo, pro si nkte vycpali teplky listm. M to snad bt izolace proti zim? Ford pimhouil oi. Nebo e by je z nieho nic zaala zajmat botanika? Fordovy vahy a bzukot hovoru peruil kapitnv hlas: Ptel, rd bych, pokud je to mon, zahjil dnen schzi. Jestli vm to tedy vyhovuje. Bode se usml. Za chviliku zaneme. A budete pipraveni. Hovor postupn umlkal. Konen paseka pln ztichla - a na dudka, kter se zejm octl v podivnm a zcela neobyvatelnm vlastnm hudebnm svt. Soused mu zaali hzet list. Pokud jejich ponn mlo njak dvod, Fordovi momentln unikal. Kolem kapitna se shlukl zk krouek. Jeden mu se zejm chystal promluvit. Pprava spovala v tom, e povstal, odkalal si a zahledl se do dli, jako by chtl davu naznait, e za chvli bude s nimi. Posluchai ani nedutali, oi obrcen k enkovi. Nastal krtk okamik ticha. Ford usoudil, e to je ten sprvn dramatick moment pro vstup na scnu. Mu se chystal zahovoit. Ford seskoil ze stromu. Ahoj, lidi, oslovil shromdn. Dav udlal elem vzad. love zlat, volal kapitn. Nemte nhodou sirky? Nebo zapalova nebo nco podobnho? Ne, uklouzlo Fordovi. Trochu zvadl. Na tohle nebyl pipraven. Rozhodl se, e se ned odvst od tmatu. Sirky nemm. Zato vm ale pinm informaci... koda, peruil ho kapitn. Nm doly. U nkolik tdn jsem se nekoupal v tepl vod. Ford se nedal zlkat ke konverzaci. Pinm vm informaci o objevu, kter by vs mohl zajmat. Je na poadu jednn? tkl mu, ktermu Ford skoil do ei. Ford se usml irokm smvem zpvka country-rocku: Ale prosm vs... Je mi lto, odsekl mu uraen, ale jako dlouholet pracovnk dcho apartu musm trvat na tom, aby se dodrovala organizan struktura vboru. Ford se podval po ptomnch. Je to blzen, snail se je vyburcovat, jste na pravk planet! Obrate se k pedsednickmu stolu! afl dc pracovnk. dn tu nen, vysvtloval Ford. Jen skla. Mu se rozhodl, e podrdn tn je pesn to, co situace d. Dejme tomu, e je to pedsednick stl. Pro si nepiznat, e je to skla? navrhl Ford.

132

Je vidt, e nemte ani pont o modernch metodch zen, odbyl ho mu podrdnm tnem kombinovanm se staromdn, le osvdenou povenost. Vy zase nemte pont, kde jste, zatoil Ford. Jaksi dvka s jeivm hlasem vyskoila a pouila sv vlohy. Ticho, vy dva! vskla. Vichni si piprav hlasovac lstky. Snad hlasovac utry, uchichtl se jeden holi. Klid! tkl dc pracovnk. Tak dobe, ukate, co umte, rezignoval Ford. Depl si na zem a chystal se zjiovat, jak dlouho se doke ovldat. Kapitn smliv chrochtl: Rd bych zahjil ptist sedmdest tet zasedn kolonizanho vboru na Fintlwdlvixu... Deset vtein, napotal v duchu Ford. Opt vyskoil. To je absurdn! rozilil se. Ptist sedmdest tet zasedn vboru a jet jste nepili na to, jak rozdlat ohe! Kdybyste se laskav obtoval podvat na nstnku, kde je vyven poad jednn..., zavetla dvka se silnm hlasem. Sp sklu ne nstnku, chichotal se vesele holi. Aspo nkdo tu chpe, zamumlal Ford. ... Zjistte, e na programu je dnes mimo jin zprva podvboru kadenick sekce pro vvoj ohn, dokonila dvka neochvjn. ... ach..., pronesl holi a nasadil pipitoml vraz po cel Galaxii obvykle chpan jako ekvivalent frze: Hodilo by se vm pt ter? No dobe, obrtil se k nmu Ford. Co jste dokzali? Co se chystte podniknout? Jak je v nzor na vvoj ohn? J... nevm, mekl holi. Dostal jsem prost dva klacky... A co jste s nimi udlal? Holi nervzn zalovil v teplkov bund a podal Fordovi ovoce sv prce. Ford je pozdvihl, aby vichni dobe vidli. Kulmu, konstatoval. Dav zaal tleskat. Nevad, kvl Ford. m taky neshoel za den. Schzovnci netuili, o em mluv, ale stejn se jim to lbilo. Zatleskali. Vy jste toti stran naivn, pane, zahovoila k Fordovi dvka se silnm hlasem. Kdybyste pracoval v przkumu trhu tak dlouho jako j, vdl byste, e ne se zane s vvojem novho vrobku, je nutno dkladn zmapovat trh. Musme zjistit, co si lid od ohn slibuj, jak k nmu maj vztah a co pro n pedstavuje. Dav naptm ani nedutal. Oekvali od Forda nco asnho. To si strte do nosu, poradil dvce. Pesn tohle potebujeme vdt, zaradovala se dvka. Chtj spotebitel ohe, kter se d aplikovat nasln? Chcete? zeptal se Ford zstupu. Ano! volali nkte. Ne! kieli vesele jin. Nevdli, co chtj, ale cel takaice se jim ohromn lbila. A kolo? zeptal se kapitn. Co je s tou kulatou vcikou? Zn to jako dsn zajmav projekt. , kolo... tady se ovem vyskytl men problm, referovala dleit dvka. Problm? vyjel Ford. Jak problm? Co tm myslte? Vdy je to nejjednodu stroj v celm vesmru! Przkumnice trhu ho obastnila kyselm pohledem. Tak dobe, pane Vevde. Tak kdy jste tak chytrej, eknte nm, jakou m mt barvu. Dav lel. Jedna nula pro domc, mysleli si. Ford pokril rameny a sedl si. Vemohouc Zarquone, zabdoval. Copak nikdo z vs vbec nic neudlal? Jakoby v odpov na jeho otzku se u vstupu na mtinu nhle ozval zvuk. Divkm se nechtlo vit, e si dnes odpoledne uij tolik zbavy. Na paseku vpochodoval oddl asi deseti mu, odnch ve zbytky uniforem Tetho golgafrinamskho regimentu. Zhruba polovina byla dosud ozbrojena vradomatickmi pistolemi, ostatn mli v rukou kop, jimi buili do kroku. Vypadali oplen, zdrav a naprosto vyerpan a ucouran. Pidusali na mtinu a vypjali se do pozoru. Jeden z nich se zhroutil a u se nepohnul. Pane kapitne! zaval Dvojka, nebo prv on byl vdcem oddlu. Dovolte, abych se ohlsil! Nojo, jist, Dvojko, vtejte zptky a tak dl. Nali jste hork pramen? zeptal se kapitn bez valn nadje v hlase. Ne, pane!

133

Myslel jsem si to. Dvojka pipochodoval k van a provedl k poct zbra. Objevili jsme dal svtadl! Kdepak? Le za moem... na vchod! Dvojka vznamn pimhouil oi. Obrtil se k davu a zvedl pistoli nad hlavu. Te pijde nco senzanho, mysleli si divci. Vyhlsili jsme mu vlku! Ze vech kout paseky se ozval neutuchajc jsot - tohle pedilo vechno oekvn. Pokejte! volal Ford. Pokejte! Vyskoil a dal o ticho. Po chvli se ho skuten domohl - nebo alespo nejlepho ticha, v jak mohl za danch okolnost doufat, a okolnosti vypadaly tak, e dudk prv spontnn zaal skldat nrodn hymnu. Musme tu mt toho dudka? dotazoval se Ford. Jist, pisvdil kapitn. Dali jsme mu stipendium. Ford chvli uvaoval, jestli se m pustit do debaty na toto tma, pak vak usoudil, e tm smrem le lenstv. Msto toho mrtil po dudkovi dobe menm kamenem a obrtil se k Dvojkovi. Vlku? zeptal se. Ano! Dvojka sjel Forda pohrdavm pohledem. Sousednmu svtadlu? Ano! Totln vlku! Vlku, kter udl konec vem vlkm! Ale vdy vbec nen obydlen! Zajmav, myslel si dav. Trefn poznmka. Dvojkv pohled vak nezakolsal. Jeho oi byly te jako prek moskyt, kte se neodbytn vznej deset centimetr od vaeho nosu a nedaj se odehnat ani mvnm rukou, ani plcakou na mouchy, ani sloenmi novinami. Vm, odvtil. Ale jednoho dne bude! Dali jsme jim asov neomezen ultimtum. Coe? A vyhodili jsme do povt nkolik vojenskch zazen. Kapitn se vyklonil z vany: Vojenskch zazen, Dvojko? Ano, pane. Toti potencilnch vojenskch zazen. Vlastn... strom. Okamik nejistoty pominul. Mrskl oima po publiku, jako kdy lehne biem. A vyslchali jsme jednu gazelu! zaval. Vrazil vradomatickou pistoli do pouzdra a odmaroval vavou, kter te v lcm davu vypukla. Uel vak jen nkolik krok. Jsajc spoluoban ho chytili a na ramenou zaali nosit kolem paseky. Ford sedl a znudn ukal dvma kamnky o sebe. Co jste jet udlali? zeptal se, kdy jsot utichl. Zaloili jsme kulturu, ekla hrd przkumnice trhu. Opravdu? Ano. Jeden z naich reisr prv nat fascinujc dokumentrn snmek o domorodch jeskynnch lidech z na oblasti. Nejsou to jeskynn lidi. Vypadaj jako jeskynn lidi. ij v jeskynch? ... ij v chatrch. Mon e zrovna v jeskynch malujou, mnil jaksi vtiplek v zstupu. Ford se k nmu rozzloben otoil: asn vtipn poznmka. Vimli jste si vbec, e vymraj? Na zpten cest narazili Ford s Arthurem na dv oputn vesnice. V okolnch lesch nali tla domorodc, kte se tam odplili zemt. Ti, kte dosud zstali naivu, vypadali apaticky, jako by trpli spe njakou nemoc ducha ne tla. Pohybovali se plouiv a s bezbehm smutkem. Budoucnost jim nemla bt dopna. Vymraj! opakoval Ford. Vte, co to znamen? e bychom je nemli pojiovat na ivot, ozval se opt vtiplek. Ford ho ignoroval. Obrtil se k shromdn. Snate se to pochopit: zaali vymrat teprve potom, co jsme pili! V tom filmu to vypad dsn pesvdiv, vloila se do hovoru przkumnice trhu. Dodv mu to prv onoho hluboce zjitenho pohledu, kter je puncem kadho skuten velkho dokumentrnho dla. Reisr je velice angaovan. Ml by bt, zamumlal Ford.

134

Zjistila jsem, e pt film chce natoit o vs, obrtila se te dvka ke kapitnovi, kter ve van tloukl paky. Opravdu? kubl sebou. To je od nj ale stran moc hezk. M na v dl velmi vyhrann nzor - bemeno odpovdnosti, osamlost velitele... Kapitn chvli bruiv pemlal. Tenhle moment bych nepeceoval, ozval se konen. S gumovou kachnikou nen lovk nikdy sm. Zdvihl kachniku nad hlavu. Rozjsan dav se j zmocnil a chvli ji nosil kolem paseky. Pracovnk v dcm apartu celou dobu sedl, zachovval kamenn mlen a tiskl piky prst ke spnkm, m naznaoval, e ek, a kdy na to pijde, me ekat cel den. Prv v tuto chvli se vak rozhodl, e pece jen cel den ekat nebude, e prost bude pedstrat, e posledn plhodina nebyla. Povstal. Kdybychom mohli na chvli pesunout pozornost k otzkm fiskln politiky..., ekl stroze. Fiskln politiky! zajeel Ford. Fiskln politiky! Pracovnk v dcm apartu na nj vrhl pohled, jak by dokzala napodobit jen Latimerie podivn. Fiskln politiky... jsem kal. Kde byste vzali penze, kdy nikdo z vs nic nevyrb? Nerostou pece na stromech, namtl Ford. Kdybyste m nechal domluvit... Ford sklesle pikvl. Dkuji. Jeliko jsme se ped nkolika tdny rozhodli pijmout list jako legln platidlo, jsme te vichni samozejm ohromn bohat. Ford nevcn zral na Golgafrinamany, pochvaln mruc a chamtiv ohmatvajc balky list, jimi mli vycpny teplky. Tm nm ovem tak vznikl men problm v dsledku vysok mry dostupnosti listu, pokraoval enk, co znamen, e souasn bn kurs je nco kolem t opadavch lesnch za jeden arad z lodi. Dav zaal znepokojen reptat. Pracovnk v dcm apartu je pokynem ruky utiil. Abychom tedy problm vyeili, pokraoval, a inn revalvovali list, zahjme rozshlou odlistovac akci, a... ... splme vechny lesy. Myslm, e vichni souhlaste, e je to za danch okolnost jedin rozumn een. Dav vteinu i dv vhal. Pak ale kdosi poznamenal, e to prudce zv hodnotu list v jeho kapsch, nae shromdn naden zajuchalo a podkovalo pracovnkovi potleskem vstoje. etn, kterch bylo v zstupu dost, se u tili na vnosn podzim. Jste blzni, vyjdil se Ford Prefect. pln jste zmagoili. Jste banda zuivch cvok. Veejn mnn se zaalo obracet proti nmu. To, co pvodn vypadalo na skvlou zbavu, se te podle nzoru davu zvrhlo v pouh otravovn, a protoe toto otravovn bylo navc nameno proti nim, pestvalo je bavit. Przkumnice trhu okamit zvtila, e vtr zmnil smr, a pustila se do Forda. Snad mme prvo zeptat se vs, co jste dlal cel ty msce? Vy a ten druh vetelec. Postrdali jsme vs u od pjezdu, oboila se na nj. Byli jsme na cestch, odpovdl Ford. Snaili jsme se zjistit nco o thle planet. Ale! ohrnula dvka nos. To mi nepipad moc produktivn. Ne? Zato j mm pro vs novinku, zlatko. Objevili jsme budoucnost thle planety. Ford ekal, a jeho prohlen zapsob. Nezapsobilo. Nevdli, o em mluv. Mluvil tedy dl. A se rozhodnete dlat odteka cokoliv, je to umafuk. Klidn spalte lesy nebo cokoliv, je to pln but. Vae historie se u odehrla. Mte dva miliny let a dost. A uplyne tahle doba, bude vae rasa mrtv, a dobe vm tak. Pamatujte, dva miliny let! Dav zaal rozladn mruet. Lid tak bohat jako oni pece nemaj zapoteb poslouchat takovhle blbolen. Mon, e by mli tomu chlapovi dt list nebo dva, aby zmizel. Nemuseli se vak namhat. Ford u rzoval z paseky. Zastavil se jen, aby potsl hlavou nad Dvojkou, kter u zaal plit vradomatickou pistol po nejblich stromech. Jet se ohldl. Dva miliny let! ekl nevesele. To je jet dost na pr koupel, usml se smliv kapitn. Mete mi nkdo podat houbu? Spadla mi na zem.

======================================================================== 33. kapitola

135

Asi kilometr odtud v lese Arthura natolik zaujalo, co prv dlal, e Forda ani neslyel pichzet. To, co dlal, bylo hodn divn. Na velk ploch kmen vykrbal tverec, rozdlen na sto edest devt mench tverek, tinct po kad stran. Dle nashromdil hromadu placatch kamnk a na kad vykrbal psmeno. Kolem tverce zamraen sedlo nkolik dosud pevajcch domorodc. Arthur se jim pokouel vysvtlit kurizn koncepci, kterou kameny pedstavovaly. Zatm moc nechpali. Pokusili se nkter kamnky snst, jin chtli zahrabat a ostatn zahodit. Konen se mu podailo jednoho pimt, aby poloil pr kamen na vykrbanou tabulku. Nedoshl vak ani tolik, co vera. Pipadalo mu, e se s rychle upadajc morlkou tchto stvoen zhoruje i jejich inteligence. Aby sv ky trochu povzbudil, Arthur vyrovnal na kamennou tabulku nkolik psmen a snail se pimt je, aby pidali dal. Moc to nelo. Ford zstal stt pod blzkm stromem a beze slova pihlel. Ne, kal Arthur jednomu z domorodc, kter prv v zchvatu propastnho zoufalstv divoce zaoupal psmeny. Za Q m deset bod, a navc v tomhle slov se hodnot trojnsobn, take..., hele, pravidla jsem vm vysvtlil... nene, prosm t, polo tu elist... no dobe, tak jet jednou od zatku. A zkuste se konen soustedit. Ford se opel o strom. Co to vyvd? zeptal se tie. Arthur nadskoil. Pohldl na Forda. Najednou mu pipadlo, e jeho ponn me vypadat dost poetile. Vdl jen, e kdy byl mal, fungovalo to pln jako kouzlo. Ale to byla jin situace. Nebo sp bude. Pokoum se nauit jeskynn lidi jednu hru. Nejsou to jeskynn lidi, oponoval Ford. Vypadaj tak. Ford to nechal plavat. Aha, ekl. Je to s nima tk, ekl Arthur unaven. Umj jenom mruet a navc nevd, jak se to pe. Povzdychl si a narovnal se. eho tm chce doshnout? zeptal se Ford. Musme je pimt, aby se vyvjeli. Evoluce! vybuchl hnviv. Doufal, e unaven povzdech a zlost by mohly njak pevit pocit, kterm v posledn dob trpl - e se chov jako blzen. Nepomohlo to. Rozilen vyskoil. Dovede si pedstavit, jak by vypadal svt vytvoen potomky tch... kretn, s ktermi jsme sem piletli? Pedstavit? Ford zdvihl obo. Ten si nemusm pedstavovat. Vidli jsme ho. le..., Arthur bezmocn mchal rukama. Vidli jsme ho, opakoval Ford nemilosrdn. Neme zavrat oi ped fakty. Arthur nakopl kamnek. ekls jim, co jsme objevili? Hmmm? Ford moc neposlouchal. Norsko. Slartibartfastv podpis na ledovci. ekls jim o tom? To nem smysl. Co by to pro n znamenalo? Znamenalo? podivil se Arthur. Vak ty moc dobe v, co to znamen. Znamen to, e tahle planeta je Zem! Mj domov! Narodil jsem se tu! Narodil? No dobe, tak tedy narodm. Za dva miliny let. Pro jim to neekne? Be a ekni jim Promite, chtl bych vm jen ct, e za dva miliny let se narodm pr kilometr odtud! Uvid, co ti eknou. Zaenou t na strom a zapl ho. Arthur to neastn vzal na vdom. Mus se s tm vyrovnat, ekl Ford. Tv pedci jsou tamti blbci, a ne tihle chudci. Pistoupil k opolidem, apaticky ourajcm v kamennch psmenech. Zavrtl hlavou. Vykali se na hry, Arthure. Lidstvo tm nezachrn, protoe tady z tch lidstvo nebude. Lidstvo prv sed na skle na druh stran kopce a nat o sob dokumentrn filmy. Arthur se tie svjel. Musme nco udlat, ekl. Zaplavil ho nekonen pocit smutku. Tady stoj, na Zemi, kter ztratila budoucnost v hrzypln pitom katastrof, a te je zejm odsouzena ztratit i minulost. Ale ne, ekl Ford. Nic se ned dlat. Tohle neme zmnit historii Zem, protoe tohle je historie Zem. A se ti to lb nebo ne, Golgafrinaman jsou tv pedci. Za dva miliny let je vyhlad Vogoni. Historie se prost ned zmnit, zapad toti do sebe jako hlavolam. Je to legrace, ten ivot, co?

136

Sebral psmeno Q a mrtil jm do nedalekho tavolnkovho kov, kde zashlo mladho krlka. Krlk vyden prchal a nezastavil se, dokud ho nechapla a neserala lika, kter se zadvila jeho kost, chcpla na behu potoka a ten ji pak odplavil. V prbhu nsledujcch tdn Ford Prefect spolkl svou pchu a zaal chodit s dvkou, kter na Golgafrinamu byla ednic v kdrovm oddlen. Stran ho zarmoutilo, kdy nhle zesnula v dsledku poit vody otrven mrinou chcpl liky. Jedin mon ponauen, kter z thle historky lze vyvodit, je, e lovk nem neprozeteln hzet psmenem Q do tavolnkovho kov. Jsou ale bohuel chvle, kdy nen vyhnut. Jako vtina rozhodujcch vci v ivot zstal tento sled udlost Fordovm a Arthurovm om neviditeln. Smutn hledli na jednoho z domorodc, jak zamraen postrkuje zbvajc psmena. Chudk zatracen jeskynn, ekl Arthur. Nejsou to... Coe? Ale nic. Neboh stvoen vydalo nervy drsajc zavyt a zabuilo do kamenn tabulky. Asi to pro n byla ztrta asu, e? ekl Arthur. Uh uh urghhh, zamumlal domorodec a znovu zabuil do kamene. Kontroloi hygieny telefon je vytsnili z vvojovho ebku. Urgh grr grr gruh! nalhal domorodec a optovn buil do kamene. Pro pod bu do toho utru? divil se Arthur. Myslm, e chce, aby sis s nm znovu zahrl. Ukazuje na psmena. Nejsp tam zase sloil crzjggrdwldiwdc, chudk blbeek. Pod mu km, e crzjgrdwldiwdc se pe jen s jednm g. Domorodec opt zabuil do kamene. Podvali se mu pes rameno. Oi jim mlem vypadly z hlavy. Mezi zmt psmen jich jedenct bylo vyrovnno do hledn dky. Dvala dv slova: TYICET DVA. Grrrugh guh guh, vysvtlil domorodec. Rozzloben smetl psmena z tabulky a el se s kolegou poflakovat pod nedalek strom. Ford s Arthurem za nm jen zrali. Pak zrali pro zmnu jeden na druhho. Bylo tam to, co jsem si myslel, e tam bylo? zeptali se jeden druhho. Ano, ekli oba. tyicet dva, ekl Arthur. tyicet dva, ekl Ford. Arthur se rozbhl k domorodcm. Co se nm to pokou ct? hulkal. Co to m znamenat? Jeden z domorodc se pevalil na zem, vykopl nohy do vzduchu, znovu se pevalil a usnul. Druh vyhopsal na strom a hzel po Fordovi katany. A u chtli ct cokoliv, ekli to, a dost. Vak v, co to znamen, ekl Ford. Ne tak docela. tyicet dva je slo, kter Hlubina mylen vypotal jakoto Definitivn odpov. Hm. A Zem je pota, kter Hlubina mylen navrhl a postavil, aby vypotal Otzku k Definitivn odpovdi. Mme vechny dvody si to myslet. A organick ivot byl soust operan matice obho potae. Kdy to k. km. To znamen, e tihle domorodci, tihle opolid, jsou nedlnou soust programu potae, co my a Golgafrinaman nejsme. Ale jeskynn lid vymraj a je jasn, e Golgafrinaman je nahrad. Pesn tak. Take jist chpe, co to znamen? Co? Pknej bordel. Arthur se rozhldl. Tahle planeta dostv, chudk, podn zabrat. Ford chvli usilovn pemlel. Njak vsledek to pece jen muselo mt, ekl po chvli, protoe Marvin kal, e doke pest Otzku zakdovanou ve tvch mozkovch vlnch. Ale... Mon e je nesprvn, anebo je sprvn, ovem v pekroucen podob. Pesto by ns ale mohla pivst na stopu, kdybychom na ni pili. Jenome jak. Chvli se plcali v depresi. Arthur si sedl na zem a kubal trvu, po chvli vak zjistil, e podobn innost ho neme pln uspokojit. Nedokzal vit v trvu, a zdlo se mu, e stromy nemaj dn smysl a e

137

thnouc se pahorky se nethnou nikam. Budoucnost mu pipadala jako tunel, kterm se mus proplazit. Ford si hrl se svm senzomatickm subterovm pijmaem. Nic. S povzdechem ho zase odloil. Arthur vybral jedno kamenn psmeno ze svho podomcku vyrobenho souboru. Bylo to C. Vzdychl a zase je odloil. Psmeno, vedle nho je poloil, bylo O. Dohromady to dvalo CO. Pihodil k nim dal dv psmena. irou nhodou to bylo U a K. Podivnou shodou okolnost vsledn slovo vyjadovalo dost pesn Arthurovy momentln pocity. Chvli na n zral. Neudlal to schvln, byla to hra nhody. Mozek se mu pomalu dostval do obrtek. Nhle ho nco napadlo. Forde! Hele, jestli mm tu Otzku zakdovanou v mozkovch vlnch, a nevm o tom, pak mus bt kdesi v mm podvdom. Asi ano. Mon existuje zpsob, jak ji z podvdom vylovit. Ano? Jo, kdy do toho vneseme njak nhodn prvek, kter bude zen prv tmi vlnami. Jako teba? Jako teba tahnm psmen poslepu. Ford vyskoil. Vynikajc! Vythl z brany runk a obratn ho zauzloval, take vznikl jaksi vak. Naprosto len, ekl. pln nesmysl. Ale zkusme to, protoe je to vynikajc nesmysl. Tak dlej. Honem. Slunce se diskrtn schovalo za mrak. Spadlo nkolik smutnch deovch kapiek. Shrnuli zbvajc psmena a nasypali je do vaku. Zatsli jm. Tak, ekl Ford. Zavi oi. Tahej. Dlej, love. Arthur zavel oi a ponoil ruku do runku plnho kamen. Prohrbl je, pak vythl tyi a podal je Fordovi. Ford je narovnal na trvu v poad, v jakm je dostal. C, O, D, O... Codo, ekl Ford. Zamrkal. Myslm, e to funguje! Arthur vythl dal ti. S, T, A... Sta. Mon e to nefunguje, ekl Ford. Tady m dal ti. N, E, T... Stanet... Bohuel, nedv to smysl. Arthur vythl z vaku dal psmeno. Ford ho umstil nakonec. E... dostanete... co dostanete! zaval. Funguje to! To je asn, ono to skuten funguje! Tady m dal. Arthur horen vyhazoval dal psmena, jak rychle jen dokzal. K, D, Y, , slabikoval Ford. V, Y, N, , S, O, B, , T, E... Co dostanete, kdy vynsobte... , E, S, T... est... co dostanete, kdy vynsobte est... D, E, V, , T, I... est devti... Odmlel se. Tak dlej, kde jsou dal? To je vechno, ekl Arthur. U jich tu vc nen. Narovnal se. Byl z toho pln na vtvi. Jet jednou zatrachal v zavzanm runku, ale u tam dn psmena nebyla. Chce ct, e to je vechno? zeptal se Ford. U jo. est krt devt. tyicet dva. U jo. Vc toho nen.

======================================================================== 34. kapitola Slunce opt vylo a vesele je lechtalo paprsky. Zazpval ptk. Vlah vtk provval stromy, pozdvihoval hlaviky kvtin a roznel jejich vni po lese. Njak hmyz probzuel kolem na cest za tm, co hmyz obvykle dlv v pozdn odpoledne. Mezi stromy se melodicky nesl zvuk hlas, nsledovn po chvli dvma dvkami. Pekvapen se zarazily, kdy uvidly Forda Prefecta a Arthura Denta, jak le na zemi a podle veho jsou v poslednm taen. Ve skutenosti se svjeli tichm smchem. Hele, neodchzejte! vypravil ze sebe Ford mezi dvma poryvy smchu. Hned se vm budeme vnovat. Co se dje? zeptala se vy a thlej z dvek. Na Golgafrinamu bvala ednic v kdrovm oddlen, ale moc ji to nebavilo. Ford se vzpamatoval. Promite... Ahoj. Prv jsme tu s kamardem uvaovali o smyslu ivota. Stran frivoln npad.

138

, to jste vy, konstatovala dvka. Dlal jste dneska odpoledne pkn divadlko. Ze zatku to bylo docela legran, ale pak jste to trochu nakop. Vn? Asi jo. Pro jste to vlastn vechno vyvdl? zeptala se druh dvka, men, s kulatm obliejem. Na Golgafrinamu bvala vtvarnic jedn mal reklamn spolenosti. I kdy byl nov svt drsn, pece jen se tu veer ukldala ke spnku s hlubokou vdnost, e a ji rno ek cokoliv, urit to nebudou stovky a stovky skoro stejnch fotografi nladov osvtlench tub zubn pasty. Pro? Jen tak. Pronic zanic, zasml se vesele Ford. Pojte se s nmi bavit. J jsem Ford, tohle je Arthur. Prv jsme se chystali nedlat vbec nic, ale to me pokat. Dvky si je pochybovan prohlely. Agda, prozradila vy dvka. A tohle je Mella. Ahoj, Agdo. Ahoj, Mello, ekl Ford. Mluvte taky nkdy? oslovila Mella Arthura. Obas, usml se Arthur. Ale ne tolik jako Ford. To je prima. Nsledovala krtk odmlka. Co jste myslel tm, e mme jen dva miliny let? zajmala se Agda. Vbec jsem nepochopila, co jste to povdal. Tohle? ekl Ford zlehka. To je pln jedno. Jen to, e svt bude demolovn, aby se mohla postavit dlnice, pokril Arthur rameny. Ale to bude a za dva miliny let, a vbec, Vogoni jsou Vogoni. Vogoni? podivila se Mella. Jo. Asi je nebudete znt. Jak jste na to piel? To je fakticky pln jedno. Nco jako sen z minulosti nebo z budoucnosti. Arthur se usml a odvrtil zrak. Nepijde vm, e plcte nesmysly? zajmala se Agda. Poslyte, puste to z hlavy. Vechno. Na niem nezle. Podvejte, je krsn. Radujme se z toho. Slunce, zele pahork, eka v dol, hoc stromy. I kdyby to byl jen sen, je to pkn horor, ozvala se Mella. Zniit planetu kvli stavb dlnice. U jsem slyel hor, vykldal Ford. etl jsem o jedn planet kdesi v sedm dimenzi, z kter si udlali kouli v intergalaktickm barovm kulenku. Zapadla rovnou do ern dry. Deset miliard mrtvejch. To je lenstv, usoudila Mella. Ano, a ten ouch byl jen za ticet bod. Agda a Mella na sebe pohldly. Dneska po schzi vboru podme verek. Mete pijt taky, jestli chcete. Jo, fajn, ekl Ford. Rd, usml se Arthur. Mnohem pozdji Arthur s Mellou sedli a pozorovali vchod msce nad rud planoucmi stromy. Ta historka o znien svta..., zaala Mella. Ano, za dva miliny let. k to, jako by sis myslel, e je to pravda. Myslm, e je. Byl jsem pi tom. Zmaten potsla hlavou. Jsi tak zvltn. Vbec ne. Jsem pln tuctov, odporoval Arthur. Ale pihodily se mi zvltn vci. D se ct, e jsem sp byl odlien, ne e bych se liil. A ta planeta, co o n vyprvl tvj kamard, jak zapadla do ern dry... O tom j nic nevm. Nejsp to bude nco z t knihy. Z jak knihy? Arthur se odmlel. Ze Stopaova prvodce po Galaxii, ekl konen. Co to je? Nco, co jsem dnes veer hodil do eky. Myslm, e u to nebudu potebovat.

139

======================================================================== OBSAH STOPAV PRVODCE PO GALAXII RESTAURANT NA KONCI VESMRU

douglas adams

ivot, vesmr a vbec

Originl: Life, the Universe and Everything (ivot, vesmr a vbec, 1982) Dal dly: The Hitch Hikers Guide to the Galaxy (Stopav prvodce po galaxii, 1981) The Restaurant at the End of the Universe (Restaurant na konci vesmru, 1982) So Long, and Thanks for All the Fish (Sbohem a dk za vecky ryby, 1984) Mostly Harmless (Pevn nekodn, 1993)

Poznmka : Jmna postav a formt dokumentu byly pevzaty ze Stopaova prvodce

140

======================================================================== 1. kapitola Pravideln rann zden zavn ohlsilo, e se Arthur Dent probudil a nhle si vzpomnl, kde je. Nelo jen o to, e v jeskyni byla zima, a nelo jen o to, e tam bylo vlhko a smrduto. lo o to, e jeskyn se nachzela uprosted Islingtonu, jene pt autobus ml jet asi za dva miliony let. as je nejhor msto, aby se tak eklo, kde se lovk me ztratit, co mohl Arthur Dent dosvdit, protoe ml se ztrcenm v ase a prostoru rozshlou zkuenost. Pokud se ztratte v prostoru, aspo mte co dlat. Uvzl na prehistorick Zemi v dsledku sloitho etzce udlost, bhem nich byl stdav sevvn a uren v mnohem bizarnjch oblastech Galaxie, ne o jakch se mu kdy snilo, a pestoe ivot te bel opravdu hodn klidn, byl jet pod dost nervzn. U pt let ho nikdo neseval. A protoe se celkem s nikm nestkal, od t doby, co se s Fordem Prefectem ped tymi lety rozeli, ani ho za tu dobu nikdo neurazil. A na jedinou vjimku. Stalo se to jednoho jarnho veera asi ped dvma lety. Krtce po soumraku se vracel do jeskyn, kdy v tom si viml zhadnch svtel probleskujcch oblaky. Obrtil se a zral a srdcem se mu neobratn potcela nadje. Je zachrnn. Unikne. Trosenkv nemon sen - lo. A tak sledoval, zral s asem a vzruenm, jak dlouh stbrn lo sestupuje vlahm veernm vzduchem, tie, bez rozruchu, jak se dlouh nohy rozkldaj v elegantnm technickm baletu. Lo zlehka pistla na zemi a jemn bzukot, kter vydvala, jakoby uspn veernm poklidem. Z lodi se vysunula rampa. Zazilo svtlo. V prlezu se objevila silueta vysok postavy. Postava sela po ramp a zastavila se ped Arthurem. Jste kretn, Dente, oznmila prost. Byl to velmi mimozemsk mimozeman. Zvltn mimozemsky vysok, zvltn mimozemsky zplotl hlava, zvltn mal trbinovit mimozemsk oka, extravagantn naasen zlatist roucho se zvltn mimozemsky stienm lmekem a bled edozelen mimozemsk ple vyznaujc se onm hebkm leskem, jak vtina edozelench tv zsk jen dky dostatku pohybu a velmi luxusnmu mdlu. Arthur na nj vyjeven zral. Mimozeman bez mrknut pohled optoval. Poten pocit rozechvl nadje se rychle promnil v as a v souasn chvli bojovalo o pouit Arthurovch hlasivek vt mnostv rznch mylenek. Kdd... ? vypravil ze sebe. Dd... hu... uh... dodal. Hu... ha... kdo? podailo se mu konen ct, nae upadl do zuivho mlen. Pocioval te nsledky toho, e kam a jeho pam sahala, u dlouho nikomu nic neekl. Mimozemsk bytost se na okamik zamraila a nahldla do ehosi, co drela v huben, vyouhl mimozemsk ruce a co vypadalo jako jaksi druh die. Arthur Dent? zeptala se psn. Arthur bezmocn pikvl. Arthur Philip Dent? tkl mimozeman tnem schopnho ednka. Ehm... hm... ano... hm... chrm, potvrdil Arthur. Jste kretn, opakoval mimozeman. Naprost hovado. Ehm... Bytost si krtce pro sebe pikvla, udlala si do die zvltn mimozemskou fajfku a briskn se obrtila zpt k lodi. Ehm..., snail se Arthur zoufale. Ehm... S tm na m nechote, odsekl mimozeman. Odpochodoval vzhru po ramp, prolezl otvorem a zmizel v lodi. Lo se neprodyn uzavela. Zaala vydvat temn pulzujc hukot. Ehm, hej! zaval Arthur a bezmocn se k n rozbhl. Pokejte moment! hulkal. Co to m znamenat? Co? Pokejte moment! Lo se vznesla, jako by odhazovala svou vhu jako pl k zemi. Zvltn stoupala k veernmu nebi. Proltla oblaky, na chvli je ozila, a najednou byla pry a zanechala Arthura samotnho, tancho v nesmrn rozloze zem svj bezmocn mal taneek.

141

Coe? vetl. Coe? Co? Slyte, co je? Vrate se a koukejte to vysvtlit! Vyskakoval a tanil, a se mu nohy tsly, a kiel, a ho bolelo v plicch. Nikdo neodpovdal. Nebyl tu nikdo, kdo by ho zaslechl nebo s nm promluvil. Mimozemsk lo u si to hmla k hornm vrstvm atmosfry a mila do hroziv przdnoty oddlujc tch nemnoho vc, je existuj ve Vesmru. Jej jedin pasar, mimozeman s nkladnou plet, se opel o opradlo jedinho sedadla. Jmenoval se Wowbagger Thnoucsedonekonena. Byl to lovk, kter ml v ivot cl. Nebyl to zrovna nejlep cl, a on sm by to prvn piznal, ale byl to alespo njak cl a pinejmenm ho udroval v pohybu. Wowbagger Thnoucsedonekonena toti byl - nebo vlastn je - jednou z nemnoha nesmrtelnch bytost ve Vesmru. Ti, kdo se jako nesmrteln narod, se s tm umj instinktivn vyrovnat, jene k tm Wowbagger nepatil. Dokonce je zaal nenvidt, tu bandu rovnodunch syk. Na Wowbaggera byla nesmrtelnost uvalena nedopatenm, v dsledku nehody pi pokusu s urychlovaem iracionlnch stic, tekutm obdem a prem gumovch l. Podrobnosti nehody nejsou podstatn, protoe se jet nikdy nikomu nepodailo pesn napodobit okolnosti, za nich k n dolo, a hodn lid, kte to zkoueli, skonilo tak, e se bu znemonili, nebo zabili, nebo oboj. Wowbagger s chmurnm a unavenm vrazem zavel oi, na lodnm stereu naladil lehk jazz a oddal se vahm, e by se to vechno dalo vydret, a nebt nedlnch odpoledn, opravdu by to lo. Zpotku ho to bavilo, uval si, il nebezpen, riskoval, vydlval na dlouhodobch investicch na vysok rok, a kdekoho prost fantasticky peval. Nakonec to vak byla nedln odpoledne, co nedokzal snst, a ta straliv apatie, kter se dostav zhruba ve 14:55, kdy u vte, e ten den se nem cenu vckrt koupat, a a zrte sebeurputnji na kterkoli odstavec v novinch, stejn ho nepetete, ani nepouijete revolun techniky roubovn, kterou popisuje, a pestoe fixujete hodiny oima, ruiky se neprosn posunou na tvrtou, kdy vstoupte do dlouhho, temnho asu svainy due. A tak ho nakonec vechno omrzelo. Vesel smv, kterm se dve blskal na cizch pohbech, mu zvadl na rtech. Zaal se mu hnusit Vesmr vbec a kad v nm zvl. Tehdy se mu v hlav zrodil pln, kter se mu stal hnacm motorem, a kter ho, alespo podle jeho nzoru, me pohnt donekonena. Usmyslel si tohle. Uraz Vesmr. To jest, uraz kadho, kdo v nm je. Individuln, osobn, jednoho po druhm, a (v tomto bod se rozhodl zatnout zuby) pkn podle abecedy. Kdy mu to rzn lid vymlouvali, co obas inili, e je to pln nejen chybn pojat, ale doslova neprovediteln, protoe obrovsk spousta lid se neustle rod a zase umr, upel na n ocelov pohled a pravil: lovk pece me mt svj sen, nemyslte? A pustil se do toho. Kosmickou lo, postavenou tak, aby dlouho vydrela, vybavil potaem schopnm zpracovat vechna data tkajc se veker populace znmho Vesmru a vypotat hrzn sloit trasy, jimi se bude pohybovat. Lo ubhala vnitnmi orbity soustavy hvzdy Sol a pipravovala se proltnout kolem slunce jako kmen vren z praku a vtit se do mezihvzdnho prostoru. Pota, houkl. Zde, afl pota. Kam dl? U na tom potm. Wowbagger chvli zral na fantastick klenoty noci, na miliardy drobnch diamantovch svt, kter poprily vnou noc svtlem. Kad z nich, jeden kad z nich byl v jeho itineri. Na mnoh z nich se bude vracet milionkrt. Pedstavil si, e jeho itiner spojuje vechny body na nebi jako oslovan teky v dtsk hdance. Doufal, e z njakho ikovnho hlu ve Vesmru dvaj dohromady njak hodn sprost slovo. Pota nemelodicky ppl na znamen, e skonil vpoty. Folfanga, oznmil a ppl. tvrt planeta soustavy Folfanga, pokraoval a znovu ppl. Odhadovan dlka cesty ti tdny, pokraoval dle a opt ppl. Zde setkn s malm slimejem druhu A-Rth-Urp-HilIpdenu. Domnvm se, dodal po krtk pauze, bhem n si ppl, e jste se ho rozhodl nazvat piblblm spratkem. Wowbagger zachrochtl. Okamik i dva pozoroval majestt stvoen za oknem. Myslm, e si chvli schrupnu, ohlsil a dodal: Ktermi stmi budeme v nejblich hodinch proltat?

142

Pota zappal. Kosmovid, Myslipix, a Domc mozkovna, oznmil s ppnutm. Njak filmy na programu, kter jsem nevidl u ticet tisckrt? Ne. Hm. Co teba Angst v Kosmu? Ten jste vidl jen ticet ti tisckrt pt set sedmnctkrt. Vzbu m na druhou plku. Pota souhlasn ppl. Dobe se vyspte, popl slun. Lo pdila noc. Na Zemi mezitm zaalo pret. Arthur Dent sedl v jeskyni a proval jeden z doopravdy nejmizernjch veer svho ivota, promlel, co by bval ml ct mimozemanovi a pitom mltil mouchy, kter taky provaly mizern veer. Ptho dne si vyrobil vak z krli ke, protoe usoudil, e se mu hod na vci.

======================================================================== 2. kapitola Kdy se asi o dva roky pozdji vynoil z jeskyn, kterou nazval domovem, dokud pro ni nevymysl pilhavj jmno nebo dokud si nenajde lep jeskyni, bylo ndhern, voav rno. Pestoe ho bolelo v krku od toho, jak pravideln jako kad rno val hrzou, ml najednou skvlou nladu. Pithl si zvetel upan tsnji k tlu a vnoval krsnmu rnu ziv smv. Vzduch byl ist a provonn, vtk si pohrval ve vysok trv kolem jeskyn, ptci tbetali jeden na druhho, motli krsn poletovali a cel proda jako by se spikla ve snaze tvit se co nejpjemnji. Dvodem Arthurovy dobr nlady vak nebyly jen pastorln radosti. Prv dostal senzan npad, jak se vyrovnat se stralivou osamlost, dsivmi sny, krachem vekerch pokus o zahradnien a naprostou nicotnost ivota bez budoucnosti, kter vedl na prehistorick Zemi. Npad spoval v tom, e se zblzn. Znovu se ziv usml a ukousl si sousto z krli kty, kter mu zbyla od verej veee. Chvli vesele vkal, a pak se rozhodl oficiln oznmit sv rozhodnut. Narovnal se a pohldl svtu zpma do pol a vrch. Aby dodal svm slovm vt vhy, vetkl si do vlas krli kost. Zeiroka rozphl pae. J se zblznm! oznmil. Dobr npad, poznamenal Ford Prefect slzajc ze skly, na kter sedl. Arthurv mozek udlal nkolik kotrmelc. Jeho elist zaala cviit kliky. Taky jsem se na chvli zblznil, informoval Ford, a udlalo mi to stran dobe. Arthurovi oi metaly hvzdy. Vid, dodal Ford, -... Kdes byl? peruil ho Arthur, kdy si to jeho hlava srovnala. Rzn, odtuil Ford. Vude mon. Zaculil se zpsobem pesn odhadnutm, aby dohnl k zuivosti. Popl jsem hlav chvli dovolen. kal jsem si, e kdyby m svt tak nalhav poteboval, zavol m zptky. A taky e zavolal. Vythl z ountl a polorozpadl brany sub-eta senzomatik. Alespo si myslm, e m zavolal, upesnil. Tahle vcika trochu hrla. Zatepal pstrojem. Jestli to byl plan poplach, tak se zblznm znova, zavyhrooval. Arthur zavrtl hlavou a usedl. Vzhldl. Myslel jsem, e u je urit po tob... ekl prost. Taky jsem si to chvli myslel, vykldal Ford. A pak jsem si pr tdn kal, e jsem citrn. V t dob jsem se bavil skknm do ginu s tonikem a zase ven. Arthur si odkalal, pak si musel odkalat znovu. Kde, pronesl namhav, jsi...? Sehnal gin s tonikem? optal se Ford zvesela. Objevil jsem mal jezrko, kter si myslelo, e je gin s tonikem, a tak jsem skkal do nj a zase ven. Aspo si myslm, e si myslelo, e je gin s tonikem. Je ovem mon, e jsem si to jen pedstavoval, dodal s smvem, kter by zahnal kohokoliv petnho do koruny stromu. ekal na Arthurovu reakci, ale Arthur mu neskonil na pek. Pokrauj, vyzval ho vyrovnanm hlasem.

143

Vtip je v tom, vysvtloval Ford, e nem cenu zblznit se z toho, jak se sna nezblznit. Je lep podlehnout a uetit si zdrav rozum na pozdji. Take te jsi zase pi zdravm rozumu, e? optal se Arthur. Ptm se jen tak, pro informaci. Byl jsem v Africe, sdlil Ford. Ano? Ano. Jak to tam bylo? Tak tohle je tv jeskyn, e jo? vyptval se Ford. Ehm, jo, potvrdil Arthur. Pipadal si tak njak divn. Po tm tyech letech naprost izolace ml takovou radost, e Forda vid, a ctil takovou levu, e se mlem rozplakal. Jene na druh stran Ford dokzal lovka skoro okamit otrvit. Moc hezk, pronesl Ford na adresu Arthurovy jeskyn. Mus ti lzt krkem. Arthur se ani nenamhal odpovdt. Afrika byla moc zajmav, vykldal Ford. Choval jsem se tam dost divn. Chvli zamylen zral do dlky. Dal jsem se na trn zvat, ekl zlehka. Ale ml jsem to jen jako konka. Aha, ano, pikvl obezetn Arthur. Ano, ujistil ho Ford. Nechci t rozruovat detaily, protoe by t - Co? Rozruily. Ale mon by t zajmalo, e j sm jedin jsem zodpovdn za vvoj postavy zvete, kter jste v pozdjch dobch znali jako irafu. Taky jsem se snail nauit ltat. V mi? Povz mi o tom, vyzval ho Arthur. Povm ti o tom pozdji. Jen bych poznamenal, e Prvodce k, e... Kdoe? Prvodce. Stopav prvodce po Galaxii. Vzpomn? Jist. Pamatuju se, e jsem ho hodil do eky. Ano. Jene j jsem ho vylovil. Tos mi neekl. Nechtl jsem, abys ho tam hodil zptky. To je fakt, uznal Arthur. Co k? Kdo? Prvodce. Prvodce k, e ltat je umn, nebo sp fgl. Ten fgl spov v tom, e sebou mus pratit na zem a netrefit se. Chab se usml. Ukzal na kolena svch kalhot a zvedl ruce a nabdl lokty k inspekci. Byly prodravl skrznaskrz. Zatm mi to moc nelo, piznal. Naphl ruku. Jsem moc rd, e t zas vidm, Arthure, dodal. Arthur zavrtl hlavou v nhlm nvalu emoc a zmatku. Nevidl jsem nikoho u lta. Vbec nikoho. U skoro ani neumm mluvit. Pod zapomnm slova. Ale trnuju, v? Trnuju tak, e mluvm s... mluvm s... Jak se jim k? Kdy s nimi mluv, tak si lidi mysl, e jsi zelel. Jako Ji III. Krlov? ekl zkusmo Ford. Ne, ne, protestoval Arthur. Myslm ty vci, co jsem s nimi mluvil. Jsou vude kolem ns, propnakrle. J sm jsem jich zaszel stovky. Ale vechny zaly. Stromy! Trnoval jsem mluven se stromy. K emu to je? Ford stle jet napahoval ruku. Arthur na ni nechpav pohldl. Potes, vyzval ho Ford. Arthur uinil dan, zprvu nervzn, jako by ekal, zda se z podvan ruky nestane ryba. Pak ji v zplav levy energicky popadl do obou dlan a tsl a tsl. Po chvli Ford poctil nutnost vyprostit se ze seven. Vyplhali spolen na nedalek skaln vbek a obhleli okoln krajinu. Co se stalo s Golgafrinamany? vyptval se Ford. Arthur pokril rameny. Spousta jich nepeila zimu ped temi lety, vykldal, a tch pr zbylch na jae usoudilo, e potebuj dovolenou, a tak se nkam vydali na voru. Historie ns u, e peili... Hm, no jo, zhodnotil vc Ford. Dal si ruce v bok a znovu se rozhlel po przdnm svt. Nhle z nj zaala vyzaovat energie a rozhodnost. Jdeme, zavelel vzruen a otsl se pod pvalem novch sil.

144

Kam? Jak? asl Arthur. Nevm, piznal Ford. Ale ctm, e je ta prav chvle. Zanou se dt vci. Jdeme na to. Ztiil hlas a k epotu. Zachytil jsem poruchy v luftu, sdlil Arthurovi dvrn. Dychtiv se zahledl do dlky a vypadal, jako e by rd, aby mu v tu chvli vtr dramaticky odvl vlasy z tve, jene vtr si prv opodl pohrval s listovm. Arthur ho podal, aby zopakoval, co prv ekl, protoe to dost dobe nepochopil. Ford mu to tedy zopakoval. V luftu? opakoval nevcn Arthur. V asoprostorovm kontinuu, vysvtlil Ford a vycenil zuby na vtr, kter prv zafoukl kolem. Arthur pikvl a pak si odkalal. Bavme se tu o njakm vogonskm ventiltoru nebo o em to vlastn mluvme? zeptal se opatrn. V asoprostorovm kontinuu je vr, utrousil Ford dleit. Aha, pikvl Arthur. Jakho vra m vlastn na mysli? Ford na nj zuiv pohldl. Bude u jednou poslouchat? tkl. J poslouchm, brnil se Arthur, ale nevm, jestli je to nco platn. Ford ho popadl za klopy upanu a zaal na nj mluvit tak pomalu, zeteln a trpliv, jako by Arthur byl zamstnancem etnho oddlen Telekomunikac a spoj. Zd se... e existuj... jist oblasti... nestability... v samotn ltce... Arthur pihlouple pohldl na materil svho upanu v mstech, kde ho Ford svral. Ne vak mohl vtlit pihloupl pohled v pihlouplou poznmku, Ford natst pokraoval. ... v samotn ltce prostoroasu, dokonil sdlen. Jo t. Jo t. potvrdil Ford. Stli osamocen na skle na prehistorick Zemi a rezolutn si zrali do tve. A co to dl? odvil se Arthur. Vykazuje, drtil Ford mezi zuby, jist oblasti nestability. Opravdu? podivil se Arthur a ani na vteinu neuhnul pohledem. Opravdu, pitakal Ford a jeho okohybn svaly zachovaly stejnou nehybnost. To je dobr, ocenil Arthur. Chpe? Ne. Nsledovala chvle ticha. Pot s touhle konverzac spov v tom, vysvtloval Arthur a tv mu pitom namhav plhal hloubav vraz jako horolezec pokouejc se zdolat zvlt zludn skaln vstupek, e se diametrln li od vtiny rozhovor, kter jsem v posledn dob vedl. Vtinou se stromy, jak jsem u vykldal. To nebyly takovhle hovory. A na nkter pokecy s jilmy, tam jsem obas zabedl. Arthure, oslovil ho Ford vn. Jo, copak? V prost vemu, co ti eknu, a vechno bude pln jednoduch. Nojo, a na to, e nevm jist, jestli tomuhle mu vit. Ford vythl sub-eta senzomatik. Pstroj neurit bzuel a drobn svtlko na jeho plti slab blikalo. Vybit baterie? ptal se se zjmem Arthur. Ne, v pedivu prostoroasu se vyskytla pohybliv porucha, vr, oblast nestability, a potuluje se nkde v na blzkosti. Kde? Ford zvolna a ponkud trhav opsal pstrojem plkruh. Tmhle! zvolal a naphl ruku. Tmhle za tou pohovkou! Arthur pohldl naznaenm smrem. Pekvapen zjistil, e na poli, pmo ped nimi, stoj pohodln pohovka s opradly, potaen vzorovanm sametem. Inteligentn na n zacivl. V hlav se mu lhly mazan otzky. Pro je na poli pohovka? Vdy jsem ti to povdal! kikl Ford a vyskoil na nohy. Vr v asoprostorovm kontinuu! A na thle pohovce nejsp hnzd, co? peptal se Arthur a snail se opt uvst do chodu sv nohy a, jak doufal, by bez valnho optimismu, i smysly. Arthure! zaval Ford, ta pohovka tu v dsledku nestability prostoroasu, na kterou jsem se snail

145

upozornit tvj beznadjn zmkl mozek. Vyplavilo ji to z kontinua, je to prostoroasov naplavenina, a je pln fuk, co to je, ale musme ji chytit, protoe je to nae jedin cesta odtud! Rychle seplhal ze skalnho vbku a uhnl pes pole. Chytat kanape? bruel Arthur, a pak se zmaten zamrail pi pohledu na pohovku leniv se pohupujc a odplouvajc travnatm polem do dli. Se zavsknutm naprosto neekan radosti skoil ze skly a vrhl se do hektickho pronsledovn Forda a iracionln se chovajcho kusu nbytku. Divoce pdili travou, vyskakovali a smli se, vykikovali jeden na druhho pokyny, jak nadbhnout pohovce tudy i jinudy. Slunce zasnn svtilo na vlnc se trvu a v jejich stopch len pobhala drobn poln zvtka. Arthur byl astn. Ohromn ho potilo, e den alespo pro jednou odvj podle plnu. Sotva ped dvaceti minutami se rozhodl, e se zblzn, a u je to tady, pobh po poli na prehistorick Zemi a prohn kvtovanou pohovku. Dotyn kus nbytku poskakoval sem a tam a zdl se souasn stejn hmotn jako stromy, z nich kolem nkterch proplouval, a souasn mlhav jako vlnc se sen, kdy jako duch prochzel jinmi. Ford s Arthurem chaoticky dusali za nm, ale sofa uskakovalo a nrovalo si to, jako by sledovalo svou vlastn komplikovanou matematickou topografii, co tak ve skutenosti inilo. Ale oba ptel je pronsledovali dl, a sofa tanilo a vilo, a se nhle obrtilo a propadlo, jako by pekroilo vrchol kivky katastrofickho grafu, a Ford s Arthurem se octli prakticky nad nm. Rozhoupali se a s vkikem skoili, slunce zamrkalo a zmizelo a oni se propadli odpornou nicotou, a se neekan vynoili uprosted brankovit na kriketovm hiti Lords Cricket Ground v londnsk tvrti St. Johns Wood, tsn ped koncem kvalifikanho utkn v srii zpas s Austrli v roce 198-, prv v okamiku, kdy Anglii chyblo k vtzstv jen osmadvacet pebh.

======================================================================== 3. kapitola Dleit fakta z Galaktick historie, slo jedna: (Petitno z Populrn pruky galaktick historie vydan denkem Siderick denn oural.) Non nebe nad planetou Krikkit pedstavuje nejnezajmavj pohled v celm Vesmru.

======================================================================== 4. kapitola Kdy se Ford s Arthurem nhodn vypotceli z prostoroasov anomlie a tvrd dopadli na dokonal trvnk, byl na kriketovm hiti Lords ndhern, pjemn den. Ozval se hromov aplaus. Nepatil sice jim, ale pesto se oba instinktivn uklonili, co bylo tst, protoe mal, tvrd erven m, jemu divci ve skutenosti tleskali, profiel jen pr milimetr nad Arthurovou hlavou. Jeden divk se zhroutil. Znovu sebou pratili na zem, kter se kolem nich nepkn toila. Co to bylo? zasyel Arthur. Nco ervenho, zasyel Ford v odpov. Kde to jsme? Na nem zelenm. Tvary, mumlal Arthur. Potebuju tvary. Aplaus rychle vystdalo kolektivn uasl zajknut a nejapn pohihvn stovek lid, kter se nemohly rozhodnout, zda maj vit tomu, co prv vidly, nebo ne. To je vae pohovka? ozvalo se. Co to bylo? zaeptal Ford. Arthur vzhldl. Nco modrho. Tvar? vyptval se Ford. Arthur se podval znova. M to tvar, syel na Forda s obom divoce zvrsnnm, jako policajt. Jet chvli se choulili na zemi a soustedn se mraili. Modr objekt, pipomnajc tvarem policajta, jim poklepal na rameno.

146

Tak co, vy dva, ekl neurit tvar, co s vmi udlme? Jeho slova mla na Arthura elektrizujc inek. Vyskoil, jako kdy autor zaslechne zvonn telefonu, a vrhl nkolik pekvapench pohled na scenrii kolem sebe, kter se nhle ustlila v cosi dsiv obyejnho. Odkud to mte? zajeel na policajtoidn tvar. Co jste kal? podivil se modr tvar. Tohle je pece hit Lords Cricket Ground! oboil se na nj Arthur. Kde jste ho sehnali? Jak jste ho sem dostali? Myslm, e bych se ml radi trochu zklidnit, dodal a pejel si rukou po ele. Depl si na zem rovnou ped Forda. Je to policajt, oznmil. Co udlme? Ford pokril rameny. Co chce dlat? otzal se. Chci, abys mi ekl, e poslednch pt let jsem proil ve snu, domhal se Arthur. Ford znovu pokril rameny, nae Arthurovi vyhovl. Poslednch pt let jsi proil ve snu. Arthur se zvedl. Je to v podku, obrtil se k policistovi. Poslednch pt let jsem proil ve snu. Schvln se ho zeptejte, ukzal na Forda, zdlo se mi o nm. Vydal se volnm krokem ke kraji hit a pitom si opraoval upan. Pak si viml, e m na sob upan. Chvli na nj zral. Pak se vrhl na strce podku. A odkud mm tyhle aty? houkl na nj. Zhroutil se a zaal se svjet na trvnku. Ford potsl hlavou. Proil si moc okliv dva miliony let, informoval policistu. Spolen zvedli Arthura na pohovku a odneli ho ze hit a v tomto sil jim jen na chvli zabrnil fakt, e sofa po cest zmizelo. Reakce publika na neekan udlosti na hiti byly poetn a rzn. Vtina divk se na to prost nemohla dvat, a tak ve sledovali jen v rozhlasovm penosu. To je zajmav phoda, Briane, kal jeden komenttor druhmu. Myslm, e jsme tady na hiti nemli dn zhadn materializace u od-, od-, no zejm jsme dn nemli, pokud si vzpomnm, nebo mli? V Edgbastonu v roce 1932? Co se tam vlastn stalo? Myslm, Pete, e prv ve chvli, kdy se Canter snail zastavit Willcoxe pibhajcho do stedu hit od pavilnu, pes hrac plochu pebhl divk. Nsledovala pauza, bhem n prvn komenttor pemlel. ......no, pronesl konen, ano, ale v podstat na tom nen vbec nic zhadnho, e? On se vlastn nematerializoval, nebo snad ano? Prost jen pebhl pes hit. Ne, to je pravda, ale on tvrdil, e vidl, jak se nco materializovalo na hiti. Opravdu? Ano. Vidl, myslm, aligtora. Aha. A viml si ho jet nkdo jin? Zejm ne. Ani z nj nikdo nedostal podrobnj popis zvete, a tak hit jen zbn prohldli. A co se stalo s tm lovkem? Myslm, e se nkdo nabdl, e ho odvede a pozve ho na obd, jene on vysvtloval, e u obd ml, a moc dobr, a tak se tm pestali zabvat a pokraovali ve he a Warwickshire vyhrl o ti branky. Take se to naemu dnenmu ppadu moc nepodob. Ty z vs, kdo si prv naladili nai stanici, by snad mohlo zajmat, e, ehm... dva znan otrhan mui a jedna - ano, opravdu, jedna pohovka, Chesterfield, myslm? Ano, Chesterfield. ... se prv ped chvl materializovali tady na Lords Cricket Ground, pmo uprosted hit. Myslm vak, e nemli dn patn mysly, chovali se velice dobromysln a... Promi, e t peruuju, Pete, chci jen ct, e pohovka prv zmizela. Opravdu zmizela? Tak tedy mme o jednu zhadu mn. Nicmn myslm, e si tato udlost zaslou zaznamenat do knihy rekord, zvl proto, e se sofa objevilo v tak dramatickm okamiku hry, Anglii te chyb k vtzstv v cel srii jen tyiadvacet pebh. Oba mui prv opoutj v doprovodu policisty hrac plochu a vichni se ukliduj, take hra bude moci zase zat. Tak, pane, pravil policista, kdy konen proli zvdavm davem a sloili Arthurovo pokojn bezvldn tlo na deku, snad byste mi te laskav mohl ci, kdo jste, odkud pochzte a co mla znamenat ta

147

scnka. Ford se na chvli zadval na zem, jako by se k nemu odhodlval, a pak se narovnal a upel na konstbla pohled, je ho zashl plnou silou kadho centimetru vzdlenosti esti svtelnch let mezi Zem a Fordovm domovem v blzkosti Betelgeuze. Tak dobe, ekl Ford velmi tie. eknu vm to. Ano, toti myslm, e to nebude nutn, spn ze sebe vysypal policista, jen a se to nestane zase znova, a u to bylo cokoliv. Otoil se na podpadku a vydal se hledat nkoho, kdo by nebyl z Betelgeuze. Natst jich bylo kolem plno. Arthurovo vdom se vracelo do jeho tla jakoby z velk dlky a dosti neochotn. Zailo tam toti pr oklivch chvilek. Zvolna, nervzn vstoupilo a usadilo se na sv obvykl msto. Arthur se posadil. Kde to jsem? optal se. Na hiti Lords Cricket Ground, odpovdl Ford. Fajn, zhodnotil Arthur a jeho vdom si opt udlalo krtkou pestvku. Jeho tlo uchlo zptky na trvu. O deset minut pozdji, kdy se choulil nad lkem aje ve stanu s oberstvenm, se mu do znaven tve zaala vracet barva. Jak se ct? vyptval se Ford. Jsem doma, ekl Arthur chraptiv, Zavel oi a chraptiv vdechoval vni aje, jako by to byl - vlastn v Arthurov ppad jako by to byl aj, co tak skuten byl. Jsem doma, opakoval, doma. Anglie, dnes, zl sen je pry! Otevel oi a vyrovnan se usml. Vrtil jsem se tam, kam patm, zaeptal hlasem plnm emoc. Myslm, e bych ti ml ct dv vci, peruil ho Ford a hodil mu pes stl vtisk denku The Guardian. Jsem doma, pokraoval Arthur ve svch tirdch. Ano, potvrdil Ford. Za prv, ukzal na datum na hornm okraji listu. Zem bude demolovna za dva dny. Jsem doma, nedal se Arthur vyruit. aj, bsnil, kriket, dodal s potenm, posekan trva, devn laviky, bl pltn saka, plechovky od piva... Zvolna zaostoval na noviny. Naklonil hlavu na stranu a mrn se zamrail. Tohle slo u jsem vidl, podivil se. Oi se mu zvolna zatoulaly k datu, na kter Ford zvolna poklepval. Obliej mu na vteinu i na dv zmrzl, nae zaal straliv pomalu pukat, jak to na jae efektn pedvdj arktick kry. A za druh, zejm m ve vousech kost, dokonil Ford a vyplchl zbytek aje za sebe. Venku ped stanem slunce svtilo na spokojen divky. Zilo na bl klobouky a zrudl tve. Slalo na nanuky a rozehvalo je. Prailo na slziky malch dt, kterm se rozehl nanuk a spadl ze pejle na zem. Hlo na stromy, plilo na kmitajc kriketov plky a odrelo se od velice neobvyklho pedmtu, kter parkoval za blou stnou za hazeem a kterho si zejm nikdo neviml. Poimralo paprsky Forda a Arthura, kte se vynoili ze stanu s oberstvenm a s mournm obhleli scnu ped sebou. Arthur se tsl. Mon, e bych ml... zaal. Ne, tkl oste Ford. Coe? ptal se chab Arthur. Nepokouej si volat dom. Jak jsi uhodl...? Ford pokril rameny. Ale pro vlastn ne? Lidi, co se bav sami se sebou po telefonu, se nikdy nedozv nic, co by jim prosplo, pouil ho Ford. Ale... Dvej se, vyzval ho Ford. Zvedl imaginrn telefon a vytoil imaginrn slo. Hal, prothl do imaginrnho mluvtka. To je Arthur Dent? Ahoj, tady Arthur Dent. Nezavuj! Zklaman pohldl na imaginrn telefon. Zavsil, pokril rameny, a peliv odloil imaginrn telefon zpt na imaginrn vidlici. Nen to m prvn asov anomlie, vysvtlil. Jet zasmuilej vraz vystdal u tak dost zasmuil vraz na Arthurov tvi. Take nejsme doma v suchu, povzdechl si. Dokonce se ani ned ct, e bychom byli doma a drhli se frot runkem, upesnil Ford.

148

Hra pokraovala. Nadhazova se blil k brance lehkm klusem, pak ostrm poklusem a pak rychlm bhem. Nhle explodoval v podob zmtice rukou a nohou, ze kter vyltl m. Plka se rozmchl a tvrd ho odplil za sebe pes blou stnu. Fordovy oi sledovaly drhu me a nhle se zarazily. Ford ztuhl. Znovu pehldl letovou drhu me a znovu se zarazil. Tohle nen mj runk, protestoval Arthur, pehrabujc se ve sv bran z krli ke. Pt! okikl ho Ford a soustedn pimhouil oi. Ml jsem golgafrinamsk sportovn runk, stoval si Arthur. Byl modr se lutmi hvzdami. Tohle nen on. Pt! opakoval Ford. Zakrval si jedno oko a druhm se dval. Tenhle je rov, pokraoval Arthur, nen nhodou tvj? Byl bych rd, kdybys u konen pestal mlt o tom runku, ucedil Ford. Tohle nen mj runk, nedal se Arthur, to je vechno, co se pokoum ct... A chvle, kdy si peju, abys o nm pestal mlt, nastala prv te, zavrel tie Ford. No dobe, urazil se Arthur a zaal dotyn kus textilu cpt zpt do primitivn sltanho vaku z krli ke. Chpu, e to patrn v kosmickm mtku nen dleit, ale je to zkrtka divn, to je vechno. Rov runk, najednou z nieho nic, msto modrho se lutmi hvzdami. Ford se zaal chovat divn, nebo vlastn se ani nezaal chovat divn, ale zaal se chovat zpsobem, kter se podivn liil od divnho chovn, jim se obvykle vyznaoval. Dlal toti tohle: Nedbaje na nelib pohledy, je si za sv chovn vyslouil od ostatnch divk stojcch v hloucch kolem hit, prudce mval rukama ped obliejem, kril se za nktermi lidmi a vyskakoval za jinmi, nae chvli klidn stl a soustedn moural. Po chvli se zaal zvolna a kradmo plit vped a soustedn a tzav se mrail, jako leopard, kter si nen jist, jestli kilometr ped sebou na rozplen pran plni zahldl poloprzdnou plechovku koiho rdla. A tohle nen moje brana, prohlsil nhle Arthur. Kouzlo soustedn se prolomilo a Ford se zlostn obrtil k Arthurovi. Nemluvm pece o runku, brnil se pedem Arthur. O tom jsme se u jednou dohodli, e nen mj. Jenome brana, do kter jsem si dval runk, co nen mj, taky nen moje, pestoe se j pozoruhodn podob. J osobn si tedy myslm, e je to hodn divn, zvl kdy jde o branu, kterou jsem si sm vyrobil na prehistorick Zemi. A tohle nejsou moje kameny, dodal a vythl z vaku nkolik plochch edch kamen. Dlal jsem si sbrku zajmavch kamen, a tyhle jsou pece pln fdn. Davem probhlo vzruen zavn a pekrylo Fordovu odpov na tuto informaci. Kriketov mek, kter vyvolal vzruenou reakci, spadl z nebe a pkn pistl v Arthurov zhadnm krlim vaku. ekl bych, e tohle je taky hodn zvltn udlost, komentoval Arthur, rychle branu zavel a pedstral, e hled mek na zemi. Tady asi nebude, ekl malm klukm, kte se kolem nj okamit shlukli, aby mu pomohli hledat, asi se nkam zakutlel. Nejsp tmhle, ukzal neurit smrem, jm si pl, aby odprejskli. Jeden z kluk se na nj tzav podval. Jste v podku? zeptal se. Ne, piznal Arthur. Tak pro mte ve vousech kost? podivil se chlapec. Snam se ji vycviit, aby se j lbilo vude, kam ji dm. Arthur byl na svou odpov pyn. Pesn takovhle poznmky pobav a stimuluj mladistvou mysl. Jo? Hoch chvli pemlel s hlavou na stranu. Jak se jmenujete? Dent, odpovdl Arthur, Arthur Dent. Jste kretn, Dente, ekl kluk. Naprost hovado. Zahledl se kamsi skrz Arthura, aby dal najevo, e nem s utknm nijak naspch, nae se odloudal, drbaje se pitom na nose. Arthur si najednou vzpomnl, e Zem m bt za dva dny demolovna, a projednou mu to nijak zvl nevadilo. Hra pokraovala s novm mkem, slunce dl svtilo a Ford se dal zase do poskakovn, potsn hlavou a mrkn. Nco t trp, e? napadlo Arthura. Myslm, e tmhle je PNJ, ekl Ford tnem, kter vstil naprosto sdlen, jak u Arthur ze zkuenosti vdl. Naphl ruku. Zvltn bylo, e smr, jm ukazoval, se neshodoval se smrem jeho pohledu. Arthur se podval nejprve jednm smrem, ke stn za hazeem, a pak druhm smrem, to znamen na hrac plochu. Pikvl a pokril rameny. Jet jednou pokril rameny. Coe tam je? optal se. PNJ. P...? ...NJ. Co to je?

149

Problm nkoho jinho. Aha, dobr, uklidnil se Arthur. Netuil, o co jde, ale u snad bude pokoj. Nebyl. Tmhle, upozoroval Ford a znovu ukazoval na blou stnu a dval se na hit. Kde? nechpal Arthur. Pece tmhle! nalhal Ford. Jo, vidm, ekl Arthur, ale nevidl nic. U to vid? kontroloval Ford. Co? asl Arthur. Vid PNJ? ptal se Ford trpliv. Myslel jsem, e jsi kal, e je to problm nkoho jinho. Sprvn. Arthur zvolna a peliv, s vrazem nesmrn tuposti, pikyvoval. A j chci vdt, jestli ho vid, dodal Ford. To e chce? Ano. Jak to vypad? zeptal se Arthur. Jak to mm vdt, ty pitome? zaval Ford. ekni mi, jestli ho vid! Arthur poctil tup buen ve spncch, typick pro vtinu rozhovor s Fordem. Jeho mozek byl ve stehu jako vystraen tn v psinci. Ford ho vzal za ruku. Problm nkoho jinho, vysvtloval, je nco, co nememe vidt, nebo sp nevidme, n mozek nm to nedovol vidt, protoe si myslme, e je to problm nkoho jinho. To znamen PNJ. Mozek to prost vykrtne, je to jako slep skvrna. Kdy se na tu vc dv pmo, neuvid ji, pokud pesn nev, co to je. Jedin ance je zahldnout to koutkem oka. Aha, rozzil se Arthur, proto tedy... Ano, rychle pitakal Ford, kter vdl, co chce Arthur ct. ... jsi poskakoval nahoru a... Ano. ... dol a mrkal... Ano. ... a... Myslm, e jsi pochopil. U to vidm, hlsil Arthur. Je to kosmick lo. Na okamik strnul, zden reakc, kterou jeho sdlen vyvolalo. Dav vybuchl hurnskm evem a ze vech smr pibhali lid, kieli, jeeli, a ve veobecn vav a zmatku zakopvali jeden o druhho. Uasl Arthur kloptav ustoupil a ustraen se rozhldl. Pak se zvolna rozhldl, jet pekvapenji. Vzruujc, e? eklo spoleensky zjeven. Zavlnilo se Arthurovi ped oima, i kdy ve skutenosti to bylo sp tak, e se Arthurovy oi vlnily ped zjevenm. Vlnily se mu tak rty. C... c... c... c... kaly. Vae mustvo prv zvtzilo, informovalo zjeven. C... c... c... c... opakoval Arthur a kad bleptnut doprovzel ouchancem do Fordovch zad. Ford rozechvle zral na vzniklou vavu. Vy jste Anglian, e? vyzvdalo dle zjeven. C... c... c... c... ano, pitakal Arthur. Take vae mustvo, jak jsem u kal, vyhrlo. Zpas. To znamen, e jim zstv trofej. Urit mte ohromnou radost. Musm piznat, e mm kriket moc rd, pestoe bych nerad, aby m slyel kdokoli mimo tuto planetu. Jen to ne! Zjeven pedvedlo cosi, co vypadalo, jako e by to mohlo bt spikleneck zaklben, ale dalo se to jen tko rozeznat, protoe dotyn stl proti svtlu a slunce mu vytvelo kolem hlavy oslepujc svatoz a dramaticky ozaovalo jeho stbrn vlasy a vousy zpsobem vyvolvajcm posvtnou bze, a tud tko sluitelnm se spikleneckm klbenm. Vidte, a za pr dn bude po vem, e? dodal mimozeman. I kdy, jak jsem vm kal u pi minulm setkn, m to stran mrz. Jene co se m stt, m se stt. Arthur se snail promluvit, ale nakonec nerovn boj vzdal. Znovu ouchl do Forda. Myslel jsem si, e se stalo nco hroznho, zareagoval Ford, ale byl to jen konec hry. , nazdrek, Slartibartfaste, kde se tu berete? Ale jen tak se potuluju, pravil staec vn. To je vae lo? Mete ns vzt kamkoliv? Trplivost, trplivost, nabdal kmet.

150

Tak jo, kvl Ford. J jen e tahle planeta m bt dost brzy demolovna. J vm, ekl klidn Slartibartfast. Jen jsem chtl, aby bylo jasno, nedal se odbt Ford. Je mi to jasn. Pokud mte v tuhle chvli chu postvat u kriketovho hit... Mm. Je to samozejm vae lo. Je. Vypad to tak. Ford se prudce odvrtil. Nazdar, Slartibartfaste, konen ze sebe vypravil Arthur. Nazdar, pozemane, optoval pozdrav Slartibartfast. Konec konc, umt meme jen jednou, mudroval Ford. Staec ignoroval rpnut a dychtiv hledl na hit oima, v nich se mhali pocity, kter zejm nemly dnou pmou souvislost s tm, co se na ploe dlo. Dlo se to, e se zstup shromaoval v irokm kruhu kolem stedu mezibrankovho prostoru. Co v t scn vidl Slartibartfast, vdl jen on sm. Ford si nco pobrukoval. Popvek spoval v jedinm tnu opakovanm v jistch intervalech. Doufal, e se ho nkdo zept, co si to pobrukuje, ale nikdo se nezeptal. Kdyby se ho byl nkdo zeptal, byl by ekl, e si pobrukuje pod dokola prvn ver psn Noela Cowarda Zlobm se na toho kluka. Ml vztek, e se nikdo nept. Jenome jestli neodjedeme co nejdv, meme se zase octnout v pkn kai, vybuchl nakonec. Nic m tak nedeprimuje, jako kdy vidm demolici planety. Vc m me otrvit snad jen to, e na t planet zrovna jsem. Nebo mon, dodal polohlasem, postvn kolem kriketovch hi. Trplivost, vyzval znovu Slartibartfast. Chystaj se velk vci. To jste kal, kdy jsme se vidli posledn, pipomenul Arthur. A ml jsem pravdu, ekl Slartibartfast. To je fakt, uznal Arthur. Ve, co se chystalo, vak byl jen jaksi obad. Byl ostatn uren spe televizi ne divkm a ve, co z nj mohli ze svho stanovit pochytit, bylo to, co slyeli z rdia. Ford dval agresvn najevo nezjem. Dopalovalo ho vysvtlen, e trofej bude pedna kapitnovi anglickho tmu pmo na hiti, soptil, kdy slyel, e je to proto, e ji vyhrli u po x-t, otrven pokalval pi informaci, e trofej je popel kriketov branky, a kdy se po nm jet navc chtlo, aby se vyrovnal s informac, e dotyn branka byla splena v Melbourne v roce 1882, kterto akt ml symbolizovat smrt anglickho kriketu, otoil se prudce k Slartibartfastovi, zhluboka se nadechl, ale nedostalo se mu pleitosti cokoliv ct, protoe staec tam nebyl. Rzoval si to na hit hroziv odhodlanm krokem, vlasy, vousy a roucho za nm vlly, take vypadal asi tak, jak by asi vypadal Moj, kdyby Sinaj byl dobe osthan trvnk, a nikoliv dmajc hora, z n leh ohe, jak se astji zobrazuje. kal, e se sejdem u lodi, sdlil mu Arthur. Co to u vech zkalupench padt ten star blzen dl? vybuchl Ford. Chyst se s nmi za dv minuty sejt, odpovdl Arthur s pokrenm ramen vyjadujcm naprostou rezignaci na jakkoliv mylen. Vydali se k lodi. K um jim dolhaly podivn zvuky. Pokoueli se je nevnmat, ale nemohli nezaslechnout, jak se Slartibartfast hateiv domh, aby mu dali stbrnou urnu s popelem, protoe je, jak se vyjdil, ivotn dleit pro minulou, souasnou i budouc bezpenost Galaxie, co vyvolalo bujar vesel. Rozhodli se ve ignorovat. Co se dlo dl, ovem ignorovat nemohli. Za doprovodu zvuku, jako kdy sto tisc lid najednou ekne wop, se nhle ve vzduchu nad kriketovm hitm z nieho nic materializovala ocelov bl lo a s nekonenou zlovstnost a slabm bzukotem tam zstala nehnut viset. Pak chvli nedlala nic, jako by oekvala, e si vichni budou normln hledt svho a nebudou si vmat, e tam je. Potom udlala nco naprosto neobyejnho. Nebo se sp otevela a vypustila ven cosi naprosto neobyejnho, jedenct naprosto neobyejnch objekt. Byli to roboti, bl roboti. Neobyejn na nich bylo to, e zjevn byli pro danou pleitost vhodn obleeni. Nejene byli bl, ale mli s sebou nco, co vypadalo jako kriketov plky, a nejen to, nesli tak pedmty podobajc se kriketovm mkm, navc mli kolem dolnch st nohou ebrovan vstue. Ty byly ze veho nejneobyejnj, protoe do nich zejm byly zabudovny trysky, je umonily pozoruhodn civilizovanm robotm snst se z parkujc kosmick lodi a zat vradit lidi, co tak uinili. A hele, poznamenal Arthur, nco se asi dje. Padej k lodi, houkl Ford. Nechci nic vdt, prost padej k lodi. Dal se do bhu. Nechci nic vdt,

151

nechci nic vidt, nechci nic slyet, hulkal v poklusu, tohle nen moje planeta, j jsem o to nestl, tady bt, nechci se do nieho mchat, chci na verek s lidmi, s ktermi si mm co ct! Ze hit stoupal kou a plameny. Nadpirozen skvadra sem dnes zejm pitrhla v hojnm potu... blbolilo vesele rdio. Co potebuju, je podn pank a pr sob rovnch spolenk, pokikoval, aby objasnil smysl pedchoz poznmky. Pitom neustle utkal, zastavil se jen na okamik, aby popadl Arthura za ruku a vlekl ho s sebou. Arthur se vil do sv obvykl krizov role, to znamen, e stl s otevenmi sty a nechal udlosti, aby se pes nj valily. Hraj kriket, mumlal Arthur a kloptal za Fordem. Psahm, e hraj kriket. Nevm, pro to dlaj, ale dlaj prv tohle. Nevrad jenom lidi, oni ns vyhazuj do povt, kiel, Forde, oni ns vyhazuj do povt! K tomu, aby lovk nevil tomu, co vid, by bylo zapoteb mnohem dkladnj znalosti galaktick historie, ne jakou se Arthurovi na cestch zatm podailo zskat. Pzran, nsilnick postavy, kter se pohybovaly v hustm mraku koue, zejm vykonvaly jakousi bizarn parodii sledu odpalovacch pohyb, a na to, e kad m, kter odehrly, a pistl kdekoli, vybuchl. Hned prvn m vyvrtil Arthurovu pvodn domnnku, e to cel me bt jen reklamn akce uspodan australskmi vrobci margarnu. Pak ve skonilo, stejn nhle, jak to zaalo. Jedenct blch robot se v semknut formaci vzneslo hnoucm mranem a s poslednmi zblesky plamene zmizelo v trobch ekajc bl lodi, kter za doprovodu zvuku, jako kdy sto tisc lid ekne fup, zmizela v povt, z nho se prve s wopnutm vynoila. Na okamik zavldlo hrzypln omren ticho, a pak se z oblak koue vynoila bled postava Slartibartfasta, vyhlejcho jet mojovitji, protoe i kdy tu i nadle dn hora nebyla, pinejmenm te krel pes hnouc a kouc peliv posekan trvnk. Zuiv se rozhlel, dokud nezahldl Arthura s Fordem, jak se spn prodraj vydenm zstupem, kter byl prv v tu chvli zamstnn pdnm zcela opanm smrem. Dav si oividn myslel, e se z toho tedy ale vyklubal opravdu neobvykl den, a nevdl kudy se dt, pokud se vbec chtl nkudy dt. Slartibartfast nalhav gestikuloval na oba ptele a volal na n, a vichni ti se postupn propracovvali k jeho lodi, stle jet zaparkovan za blou stnou. Dav, pdc kolem, si j dosud neviml, nejsp proto, e ml v tu chvli dost vlastnch problm. Oni toti garblovali warblovali farblovali! kiel Slartibartfast roztesenm hlasem. Co k? supl Ford a dral se za pomoci lokt kupedu. Arthur zakroutil hlavou. k, e... nco udlali. Oni toti tablovali warblovali farblovali! kikl Slartibartfast znovu. Ford a Arthur na sebe pohldli a zavrtli hlavami. Zn to dost nalhav, usoudil Arthur. Zastavil se a zavolal. Coe? Oni toti garblovali warblovali fofel! kiel Slartibartfast a vytrvale mval. k, e odnesli popel, rozlutil vzkaz Arthur. Tak to myslm k. Beli dl. Coe vzali? asl Ford. Popel, odpovdl Arthur strun. Zpopelnn pozstatky kriketov branky. Trofej. Pro tu... funl dle, sem zejm... pijeli a... odvezli si ji. Mrn potsl hlavou, jako by si chtl trochu setst mozek v hlav. Zvltn, chtt nkomu sdlit takovouhle vc. Zvltn, odvzt si takovou vc. Zvltn lo. Prv k n dorazili. Dal nejzvltnj vc na lodi bylo sledovat psoben pole PNJ. Te u jasn vidli lo takovou, jak byla, jednodue proto, e vdli, e tam je. Bylo vak naprosto zejm, e nikdo jin ji nevidl. Nebylo to vak proto, e by byla neviditeln a nebylo to ani nim podobn hypernemonm. Technologick postupy potebn k tomu, aby se nco stalo neviditelnm, jsou toti tak nekonen sloit, e v devti stech devadesti devti miliardch devti stech devadesti devti mililionech devti stech devadesti devti tiscch devti stech devadesti devti ppadech z bilionu je prost mnohem jednodu a efektivnj vc odstranit a obejt se bez n. Ultraslavn vdeck kouzelnk Effrafax z Wugu se jednou vsadil o vlastn ivot, e za jedin rok uin velkou megahoru Magramal pln neviditelnou. Vt st ron lhty strvil hranm s mohutnmi lux-o-ventily, refrakto-nultory a se spektrln pesmyk-o-matikou, a kdy mu zbvalo u jen pouhch devt hodin, zjistil, e to nedoke. A tak se svmi pteli a s pteli svch ptel a s pteli ptel svch ptel a s pteli ptel ptel svch ptel a s nktermi jejich ne tak pln dobrmi kamardy, kte nhodou vlastnili mamut hvzdnou spolenost pro kaminovou dopravu, pustili do toho, co je dnes povaovno za nejtvrd non makaku v historii. A skuten, ptho dne nebylo horu Magramal vbec vidt. Effrafax prohrl szku - a tud i ivot - jen proto, e

152

jeden pedantsk ednk, kter ml vc rozsoudit, si viml, e a) jda msty, kde by ml stt Magramal, o nic nezakopl ani si o nic nerozbil nos, a b) tu byl podezele vyhlejc msc navc. Pole Problmu Nkoho Jinho je mnohem jednodu a mnohem innj, a co vc, me fungovat teba sto let na energii dodvanou jedinou bateri do obyejn baterky. Je toti zaloeno na pirozenm lidskm sklonu nevidt nic, co lovk nechce, neoekv, nebo neum vysvtlit. Kdyby Effrafax natel horu na rovo a na jej vrchol umstil lacin, jednoduch pole Problmu Nkoho Jinho, vichni by urit chodili kolem n nebo dokonce pes ni, a prost by si vbec nevimli, e tam je. A pesn to se te dlo se Slartibartfastovou lod. Nebyla sice rov, ale i kdyby nakrsn byla, byl by to jej nejmen vizuln problm, a vichni by ji svorn ignorovali. Nejmimodnj na n bylo, e vypadala jen zsti jako kosmick lo se smrovmi kormidly, raketovmi motory a vstupnmi otvory atakdle, a z vt sti vyhlela jako mal, tuln italsk bistro. Ford s Arthurem na ni v asu zrali a jejich tlocit byl doten. J vm, vypravil ze sebe udchan a rozilen Slartibartfast, kter k nim prv pibhl, ale m to sv dvody. Pojte, ale musme jet. Non mra z dvnovku je opt tady. Vem nm hroz zkza. Musme okamit odlett. Rd bych nkam, kde je slunn poas, porouel si Ford. Ford s Arthurem nsledovali Slartibartfasta do lodi, a z toho, co spatili uvnit, byli tak popleten, e si vbec neuvdomovali, co se dl dlo venku. Dal kosmick lo, tentokrt thl a stbrn, sestoupila z oblohy na hrac plochu, tie, bez rozruchu, a jej dlouh nohy se rozloily v elegantnm technickm baletu. Lo zlehka pistla. Vysunula se krtk rampa. Z lodi vypochodovala vysok edozelen postava a pistoupila k malmu hlouku lid shromdnch uprosted hit, kte oetovali obti nedvno bizarnho masakru. S klidnou, neokzalou autoritou odstrila kolemstojc stranou a pikroila k mui zoufale lecmu v kalui krve, jemu zjevn u dn pozemsk medicna nemohla pomoci. Tce oddychoval a kalal z poslednch sil. Postava k nmu tie piklekla. Arthur Philip Deodat? zeptala se. Mu se zdenm zmatkem v och chab pikvl. Jste blb, nicotn budikniemu, zaeptalo mu stvoen. kal jsem si, e byste to ml vdt, ne opustte svt.

======================================================================== 5. kapitola Dleit fakta z Galaktick historie, slo jedna: (Petitno z Populrn pruky galaktick historie vydan denkem Siderick denn oural.) Od samch potk tto Galaxie vznikaly a opt zanikaly velk civilizace, vznikaly a zase zanikaly. Vznikaly a zanikaly tak asto, e je lovk v pokuen myslit si, e ivot v na Galaxii mus bt a) nco podobnho jako mosk nemoc - kosmick nemoc, asov nemoc, historick nemoc nebo nco takovho, a b) pitom.

======================================================================== 6. kapitola Arthurovi pipadalo, jako by si cel nebe nhle stouplo stranou a nechalo je prolett. Pipadlo mu, e atomy jeho mozku a atomy kosmu proud navzjem jedny skrze druh. Pipadalo mu, e je nesen vesmrnm vtrem a e on sm je tm vtrem. Pipadalo mu, e je jednou z mylenek Vesmru a e Vesmr je jeho mylenkou. Lidem na hiti Lords Cricket Ground pipadalo, e v severnm Londn objevila a vzpt zase zmizela, jedna restaurace, jak se tu ostatn asto stv, a e je to Problm Nkoho Jinho. Co se stalo? zaeptal Arthur se znanou ctou. Odstartovali jsme, odtuil Slartibartfast. Arthur setrval v poplan nehybnosti na akceleran pohovce. Nebyl si jist, jestli m kosmickou nemoc nebo zchvat zbonosti. Pkn voztko, ekl Ford v nespn snaze zamaskovat, jak dojem na nj udlalo, co prv pedvedla Slartibartfastova lo. Jen ta vzdoba nestoj za nic.

153

Staec chvli neodpovdal. Zral na pstroje s vrazem lovka, kter se sna pevst zpamti stupnici Fahrenheita na Celsia a pitom mu ho dm. Pak se mu elo vyjasnilo a on se na okamik zadval na irokou panoramatickou obrazovku ped sebou, ukazujc ohromujc sloitost hvzd plynoucch kolem nich jako stbrn nitky. Rty se mu pohybovaly, jako by se pokouel hlskovat njak slovo. Nhle poplaen peskoil oima zpt na pstroje, ale pak lek ustoupil trvale zamraenmu vrazu. Znovu pohldl na obrazovku. Nahmatal si puls. Na chvli se zamrail jet vc, pak se uklidnil. Snait se porozumt strojm je chyba, ozval se. Jenom m znekliduj. Co jste kal? Ta vzdoba, oklbal se Ford. Stran! Kdesi v nejzazch hlubinch univerzln mysli, pronesl moude Slartibartfast, je skryt dvod. Ford se kriticky rozhldl. Zjevn si myslel, e je to pli optimistick pohled na vc. Interir letov paluby byl vyveden v tmav zelen, tmav erven a tmav hnd, byl stsnn a nladov osvtlen. Podobnost s italskm bistrem z njakch zhadnch dvod nekonila u palubnho prlezu. Jednotliv reflektory osvtlovaly kvtiny v koench, leskl dladice a spousty drobnch neidentifikovatelnch kovovch tretek. Ve stnu ohyzdn haly lkem opleten lhve. Pstroj, jemu Slartibartfast prve vnoval pozornost, byl zejm zasazen ve dnech lhv zaputnch do betonu. Ford nathl ruku a dotkl se ho. Napodobenina betonu. Plastik. Napodobeniny lhv zasazen do napodobeniny betonu. Nejzaz hlubiny univerzln mysli se mou jt bodnout, pomyslel si pro sebe, tohle je prost k. Ovem na druhou stranu je teba piznat, e proti tomu, jak se lo pohybovala, vypadalo Srdce ze zlata jako elektrick korek. Vyskoil z pohovky. Opril se, Pohldl na Arthura, kter si tie prozpvoval. Podval se na obrazovku a nic nepoznal. Podval se na Slartibartfasta. Jakou vzdlenost jsme prv urazili? zeptal se. Asi... dv tetiny dlky galaktickho disku, ekl bych, zhruba, odpovdl staec. Ano, zhruba dv tetiny, myslm. Je to zvltn, ozval se tie Arthur, e m dl a m rychleji lovk cestuje Vesmrem, tm vce se jeho postaven v nm zd vcemn nepodstatn, a lovk je naplnn hlubokm, nebo spe vyprzdnn od... Ano, to je opravdu zvltn, peruil ho Ford. Kam mme? Musme se setkat s pradvnou non mrou Vesmru. A kde ns vysadte? Budu potebovat vai pomoc. To je teda drsn. Podvejte se, mohl byste ns vzt nkam, kde si meme uvat, pokusm se nco vymyslet, a tam se budeme moct opt a mon i poslouchat njakou dmonickou muziku. Moment, hned to najdu. Vyhrabal svj exempl Stopaova prvodce po Galaxii a jal se projdt partie obsahu zabvajc se pevn sexem, drogami a rocknrollem. Kletba povstala z mlhovin asu, pravil vn Slartibartfast. Jo, taky bych ek, brebentil dl Ford. Hele! rozzil se nhle, kdy nhodn narazil na jedno heslo. Excentrica Gallumbits, znte ji? Tprs dvka z Eroticonu est. Nkdo k, e jej erotogenn zny zanaj asi pt kilometr ped jejm tlem. J tedy nesouhlasm, j bych ekl, e sedm. Kletba, je pohlt Galaxii v ohni a zkze, pokraoval Slartibartfast, a mon zpsob pedasn konec Vesmru. To myslm vn, dodal. To vypad patn, usoudil Ford, ale pi troe tst budu namol, take si toho ani nevimnu. Tady, pchl prstem do obrazovky Prvodce, tady by pro ns bylo moc pkn msteko, myslm, e bychom tam mli vyrazit. Co k, Arthure, pesta si mumlat mantry a dvej pozor. Pichz o dleit vci. Arthur se zvedl z pohovky a potsl hlavou. Kam mme? zeptal se. Musme se setkat s pradvnou no- To si dejte k ledu, odsekl Ford. Arthure, vypravme se do Galaxie a budeme se pardn bavit. Doke se s touhle mylenkou vyrovnat? Kvli emu se Slartibartfast tv tak ustaran? Kvli niemu. Zkza, vtil Slartibartfast. Pojte, pravil s nhlou autoritou v hlase, je toho moc, co vm musm ukzat a vysvtlit. Odebral se k zelen natenmu toitmu schoditi z tepanho eleza, umstnmu naprosto nepochopiteln uprosted letov paluby, a zaal po nm stoupat. Arthur ho zamraen nsledoval. Ford rozladn hodil Prvodce zptky do brany.

154

Mj lka tvrd, e mm patn vyvinutou lzu spoleensk povinnosti a od prody chabou morln strukturu osobnosti, take jsem omluven, kdy jde o zachraovn vesmr, bruel si, nicmn vak dusal za obma spolenky do schod. To, co spatili nahoe, bylo pln pitom, nebo to tak alespo vypadalo. Ford potsl hlavou, sloil ji do dlan a zhroutil se na jednu ozdobnou rostlinu v kvtini, take ji rozdrtil o ze. Vpoetn centrum, oznmil Slartibartfast nevzruen. Tady se provdj veker vpoty, kter se jakkoliv tkaj lodi. Ano, jist, vm, jak to vypad, ale ve skutenosti je to sloit tyrozmrn topografick mapa jistch vysoce sloitch matematickch funkc. Vypad to jako vtip, usoudil Arthur. J vm, jak to vypad, opakoval Slartibartfast a vstoupil. V tu chvli Arthur v nhlm neuritm zblesku nahldl, co by to asi tak mohlo znamenat, ale nechtlo se mu tomu vit. Takhle pece neme Vesmr fungovat, myslel si, to nen mon. To by bylo absurdn, myslel si, absurdn jako..., radji ukonil neproduktivn linku mylen. Vtina nejabsurdnjch vc, je ho napadaly, se u pihodila. A tohle byla jedna z nich. Byla to velk sklenn klec i krabice - vlastn mstnost. V n stl stl, docela dlouh. Kolem nj rozestavno asi dvanct idl z ohbanho deva. Na stole ubrus - pinav, ervenoble kostkovan ubrus, tu a tam zjizven stopami po cigaretch, kad z nich pravdpodobn v matematicky pesn spotan pozici. A na ubruse tucet nedojedench tal s italskmi jdly, s hradbou nakousanch vek a nedopitch sklenic, a s tm vm si pohrvali roboti. Ve do poslednho detailu uml. Roboty-zkaznky obsluhoval robot-nk, vno nalval jin robot a obma foval robot-maitre d. Nbytek uml, ubrus uml a kad sousto jdla zeteln vykazovalo vechny mechanick charakteristiky dejme tomu pollo sorpreso, jm ve skutenosti nebylo. A vichni dohromady tanili mal taneek - byla to sloit procedura, sestvajc z manipulace s jdelnmi lstky, tenkovmi bloky, penenkami, ekovmi knkami, kreditnmi kartami, hodinkami, tukami a paprovmi ubrousky, a to ve neustle balancovala na pokraji nsil, ale nikdy doopravdy k niemu nedolo. Slartibartfast spn veel, nae se zaal zdnliv beze spchu vybavovat s vrchnm nkem, zatmco jeden z robot-zkaznk zvolna sklouzl pod stl a pitom vykldal, co e udl njakmu chlpkovi kvli jist dvce. Slartibartfast zaujal uprzdn msto a zkuenm okem peltl jdeln lstek. Zdlo se, e se tempo procedur kolem stolu nepostehnuteln zrychlilo. Vypukaly hdky, sporn strany se snaily dokazovat cosi na ubrouscch. Zuiv mvali jeden na druhho a pokoueli se vzjemn si zkoumat kousky kuat. nkova ruka se zaala pohybovat na tence mnohem rychleji, ne doke lidsk ruka, a pot rychleji, ne doke lidsk oko sledovat. Tempo se stupovalo. Brzy nato zahalila celou skupinu neobyejn a neochvjn zdvoilost, a o pr vtein pozdji se zdlo, e nhle dospli k chvilkovmu konsensu. Lod prochvla nov vlna vibrac. Slartibartfast se vynoil ze sklenn mstnosti. Bistromatika, vysvtlil strun. Nejmocnj vpoetn sla znm paravda. Te pojte do Svtnice informanch iluz. Rychle proel kolem nich a oba ptel, pln popleten, ho nsledovali.

======================================================================== 7. kapitola Bistromatick pohon je skvl nov metoda pekonvn obrovskch mezihvzdnch vzdlenost, ani by bylo nutno babrat se s nebezpenmi faktory Nepravdpodobnosti. Bistromatika sama o sob je prost revolun zpsob, jak porozumt chovn sel. Podobn jako Einstein zjistil, e as nen absolutn, ale e zvis na pozorovatelov pohybu v prostoru, a e ani prostor nen absolutn veliinou, nbr zvis na pozorovatelov pohybu v ase, tak je dnes uznvno, e sla nejsou absolutn, ale zvis na pozorovatelov pohybu v restauracch. Prvn neabsolutn slo je poet lid, pro n je rezervovn stl. Mn se v prbhu prvnch t telefont do restaurace a nen v dn patrn relaci k potu lid, kte skuten pijdou, nebo k potu lid, kte se k nim pipoj po pedstaven / zpase / verku / vystoupen, ani k potu lid, co zase odejdou, kdy uvid, kdo vechno piel. Druh neabsolutn slo je udvan as pchodu, o nm je dnes znmo, e je to jedna z nejfantastitjch matematickch koncepc, zvan recipriversexkluson, slo, kter lze definovat pouze tak, e je mkoliv jinm, ne sebou samm. Jinak eeno udvan as pchodu je jedinm okamikem v ase, kdy je nemon, aby dorazil kdokoli ze spolenosti. Recipriversexklusony dnes maj zsadn vznam v mnoha

155

matematickch odvtvch, vetn statistiky a etnictv, a rovn jsou podstatou zkladnch rovnic uvanch k vytvoen pole Problmu Nkoho Jinho. Tet a nejzhadnj prvek neabsolutna spov ve vztahu mezi potem poloek na tu, cenou kad z nich, potem lid u stolu a tm, co jsou ochotni zaplatit. (Poet lid, kte doopravdy maj s sebou penze, je pouhm subfenomnem tohoto pole.) Zarejc diskrepance, je se zde objevuj, zstvaly po stalet neprozkoumny prost proto, e je nikdo nebral vn. Ve sv dob bvaly pipisovny momentm jako zdvoilost, sprosctv, hanebnost, prchlivost, nava, emocionalita i pozdnost hodiny, piem nsledujcho rna bvaly pln zapomenuty. Samozejm nebyly nikdy testovny v laboratornch podmnkch, protoe se v nikdy nevyskytovaly - alespo v laboratoch s dobrou povst ne. A tak teprve s pchodem kapesnch pota se konen zjevila okujc pravda: sla napsan na tenky z restaurace v prostorch restaurace se ned tmi matematickmi zkony jako sla napsan na jakkoliv jin kousky papru v kterkoli jin sti Vesmru. Tato prost skutenost zpsobila poprask ve vdeckm svt. Naprosto ho zrevolucionizovala. Tolik matematickch konferenc se pak konalo v tak dobrch restauracch, e mnoho nejlepch mozk jedn generace zemelo na obezitu nebo na infarkt a matematick vda zaostala o mnoho let. Zvolna se dochzelo k pochopen implikac tto mylenky. Zpotku vem pipadal pli absolutn, pli blzniv, lovk z ulice by o n ekl: No jasn, vdy jsem vm to povdal. Pak ale byly vynalezeny vrazy jako referenn rmec interaktivn subjektivity a vichni si mohli oddychnout a srovnat se s tm. Malm skupinkm mnich, kter si navykly poflakovat se kolem vznamnch vzkumnch instituc a prozpvovat podivn popvky v tom smyslu, e Vesmr je pouhm vplodem vlastn pedstavivosti, byla nakonec udlena nadace pro poulin divadlo, take odthly.

======================================================================== 8. kapitola Pi cestovn v kosmu toti, vykldal Slartibartfast a souasn se potkal s jakmisi pstroji ve Svtnici informanch iluz, pi cestovn v kosmu... Zmlkl a zaal se rozhlet. Svtnice informanch iluz byla po vizulnch zhvilostech vpoetnho centra vtanou levou. Nebylo v n nic. dn informace, dn iluze, jen oni sami, bl zdi a nkolik malch pstroj, kter vypadaly, jako by se mly zapnout do ehosi, co Slartibartfast nemohl najt. Ano? pobzel ho Arthur. Nakazil se Slartibartfastovm pocitem, e vc je nalhav, ale nevdl, co s nm. Co ano? nechpal staec. Co jste kal? Slartibartfast na nj psn pohldl. sla, pronesl vn, jsou hrozn. Dal se znovu do hledn. Arthur sm pro sebe moude pikyvoval. Po chvli si uvdomil, e takhle se nikam nedostane, a tak se rozhodl, e nakonec pece jenom ekne Coe? Pi cestovn v kosmu, opakoval Slartibartfast, jsou vechna sla hrozn. Arthur znovu pikvl a ohldl se po Fordovi, aby mu pispl na pomoc, ale Ford se prv cviil v kabonn a docela mu to lo. Jen jsem se snail, vysvtloval Slartibartfast s povzdechem, uetit vm nmahu, abyste se nemuseli ptt, pro se veker vpoty na lodi provdj na tenkovm bloku. Arthur se zamrail. Pro se veker vpoty na lodi provdj na t- Zarazil se. Slartibartfast mu pispchal na pomoc: Protoe pi cestovn v kosmu jsou vechna sla hrozn. Vidl, e se mu s vysvtlovnm neda. Poslyte, zkusil to jinak. Na tenkovm bloku sla tan. S tmhle fenomnem jste se u musel setkat. Noo... Na tenkovm bloku se stetv realita s nerealitou na tak zkladn rovni, e jedno se stv druhm a cokoliv je mon, v mezch jistch parametr, vysvtloval Slartibartfast. Jakch parametr? To je tko ct, snail se trpliv Slartibartfast.

156

To je prv jeden z nich. Je to zvltn, ale je to tak. Aspo si myslm, e je to zvltn, dodal, a jsem si jist, e je to tak. V tom okamiku uvidl zstrku ve zdi, po n u chvli ptral, a zacvakl do n pstroj, kter drel v ruce. Nelekejte se, varoval je, a pak nhle sm stelil po pstroji vylekanm pohledem a uskoil zpt, je to... Zbytek u neslyeli, protoe v tu chvli lo s bliknutm pestala existovat a z rozpolcen noci se na n se hnoucmi stelrnmi lasery tila hvzdn bitevn lo velikosti menho stedoanglickho prmyslovho msta.

======================================================================== 9. kapitola Jin svt, jin den, jin svtn. Tie se zrodil slabouk nznak jitnho svtla. Nkolik bilion trilion tun superhavch vybuchujcch vodkovch jader se zvolna vyplhalo nad obzor a njak se jim podailo vypadat nepatrn, studen a mrn vlhce. Za svitu pokad nastane moment, kdy svtlo pluje a kouzla jsou mon. Stvoen na chvli zataj dech. Tajemn okamik probhl, jak bylo na Zet Skrodrav zvykem, bez zvltnch phod. Mlha se drela nad povrchem mokin. Stromy v molech j zeedly, vysok rkos se nezeteln rsovalo. Visela bez hnut jako zadren dech. Nic se nepohnulo. Vldlo naprost ticho. Slunce se chab potkalo s mlhou, pokouelo se dodat trochu tepla tu, vrhnout nco svtla tam, ale bylo mu jasn, e i dnes to zase bude dlouh, namhav cesta oblohou. Nic se nepohnulo. A zase ticho. Nic se nepohnulo. Ticho. Nic se nepohnulo. Na Zet Skrodrav cel dny asto plynuly prv takhle a tohle ml bt dal z nich. O trnct hodin pozdji slunce bez nadje zapadlo za protj obzor s pocitem naprosto marnho snaen. Po nkolika hodinch se znovu objevilo, napmilo ramena a znovu se vydalo vzhru po nebi. Tentokrt se vak nco dlo. Matrack se prv setkal s robotem. Ahoj, robote, pozdravil vesele matrack. Bla, odpovdl robot a pokraoval v tom, co prv dlal, toti chodil velmi pomalu ve velmi malm koleku. Nladika? zeptal se matrack. Robot se zastavil a podval se na matracka. Hledl na nj zkoumav. Byl to zjevn hodn hloup matrack. Zral na robota iroce rozevenma oima. Po pauze, jej pesnou dlku spotal na deset platnch desetinnch mst, aby co nejlpe vyjdila veobecn opovren, je choval ke vemu matracovitmu, robot pokraoval ve sv pouti pod dokoleka. Mohli bychom si trochu popovdat, nabzel se matrack. Chtl bys? Byl to vzrostl matrack, patrn vysok kvality. Jen velmi mlo vc se dnes doopravdy vyrb, protoe v nekonen velkm vesmru, jako je napklad ten, ve kterm ijeme, vtina vc, je si lovk dovede pedstavit a spousta takovch, jak by si radji nepedstavoval, nkde roste. Nedvno byl objeven les, v nm vtina strom plod msto ovoce kov roubovky. Vegetan cyklus plodu kovho roubovku je velice zajmav. Po utren potebuje temnou zaprenou zsuvku, kde me neruen leet cel lta. A pak se nhle jedn noci vylhne, odhod tvrdou vnj slupku, kter se rozdrol na prach a vyklube se jako naprosto neidentifikovateln mal kovov pedmt s patkami na obou stranch, jakousi rhou a otvorem pro roub. Kdy ho nkdo najde, obvykle bv vyhozen. Nikdo netu, k emu to m bt dobr. Proda ve sv nekonen moudrosti na tom patrn pracuje. Nikdo tak nev, co maj od ivota oekvat matracci. Jsou to velk, ptelsk, pruinami vyztuen stvoen, kter ij v stran v molech Skrodrav Zety. Vtina z nich je chycena, zabita, usuena, odvezena a pak se na nich sp. dnmu z nich to zejm nevad a vichni se jmenuj Zem. Ne, odpovdl Marvin.

157

Jmenuju se Zem, nedal se odbt matrack. Mohli bychom trochu probrat poas. Marvin opt ustal ve svm unavenm, kruhovm plahoen. Rosa dnes rozhodn padala s obzvlt nechutnm pleskotem, poznamenal. Pokraoval v chzi, jako by ho tento konverzan vron inspiroval k novm hloubkm melancholie a sklenosti. Tvrdojn se plahoil dl. Kdyby bval ml zuby, urit by je v thle chvli zatnul. Jene je neml. Tak je nezatnul. Jeho trmcen vyjadovalo ve. Matrack flolopoval kolem. To je kon, jeho jsou schopni pouze iv matracci v bainch, co je tak dvod, pro tento vraz nen bn uvn. Flolopoval velmi soucitn a pitom vyplchval znan mnostv vody. Vyfoukl do vody nkolik okouzlujcch bublin. Jeho modr a bl pruhy krtce zazily v chabm slunenm paprsku, kter se nhle a neekan dokzal prodrat mlhou, take se stvoen chviliku dokonce vyhvalo. Marvin se plouil dl. ekl bych, e ti nco le v hlav, usoudil matrack flupn. Vc, ne si doke pedstavit zachmuil se Marvin. M vlohy pro mentln aktivity veho druhu jsou stejn bezbeh jako nekonen rozlohy samho kosmu. Ovem a na schopnost provat tst. Dup, dup, dusal dl. Mou schopnost tst bys klidn mohl nacpat do krabiky od sirek a ani bys je nemusel pedem vysypat. Matrack zaglobroval. Toti vydal zvuk, jak vydvaj iv matracci ijc v molech, kdy jsou hluboce dojati n osobn tragdi. Podle Ultrakompletnho maximegalonskho slovnku vekerch jazyk, kter kdy existovaly me tento vraz tak vyjadovat zvuk, jak vydv Lord High Sanvalvwag z Hollopu, kdy si uvdom, e u druh rok za sebou zapomnl na narozeniny sv manelky. Protoe vak existoval jen jeden Lord tohoto jmna, a ten nebyl nikdy enat, uv se toto slovo jen v negativnm i spekulativnm vznamu, a stle astji se ozvaj nzory, e Ultrakompletn maximegalonsk slovnk nem cenu ani on flotily nklak, na nich se pev jeho vydn na mikrofich. Zvltn, e ve slovnku chyb vraz flupn, co znamen jednodue na zpsob neho, co je flupn. Matrack znovu zaglobroval. Ctm v tvch didch hlubokou sklenost, voluloval (chcete-li znt vznam slova volulovat, kupte si v ktermkoliv knihkupectv, kde maj leky, pojednn krodravsk ne tasovisk, anebo si kupte Ultrakompletn maximegalonsk slovnk, univerzita bude velice rda, e se ho zbav a e zsk cenn msta na parkoviti) a to ve mn vyvolv smutek. Ml bys bt vc matracovitj. Vedeme klidn ivot v stran v molech, kde si spokojen flolopujeme a volulujeme a na mokavu pohlme znan flupn. Nkter z ns zabij, jenome se vichni jmenujeme Zem, take nikdy nevme koho, take globrovn se dr na minimln rovni. Pro pod chod dokola? Protoe mm zaklnnou nohu, odpovdl Marvin prost. Pipad mi, matrack soucitn pohldl na dotynou konetinu, e je to dost uboh noha. M pravdu, potvrdil Marvin, taky e je. Vn, pronesl matrack. To bych ekl, kvl Marvin, a taky bych ekl, e ti pedstava robota s umlou nohou bude pipadat dost legran. Mus o tom vyprvt svm kamardm Zemovi a Zemovi, a se s nimi sejde, urit se budou smt, jak je znm. J je ovem neznm - a na to, e znm vechny formy organickho ivota mnohem lpe, ne bych si pl. Zato mj ivot! Jen bedna ozubench koleek. Znovu zaal dusat do koleka; jeho sted tvoila jeho tenk kovov protza, kter se sice otela v bahn, ale zejm byla zaklesnut. Ale pro pod chod dokola? divil se matrack. Abych to nzorn vysvtlil, pouil ho Marvin a pokraoval ve sv pouti stle dokola. U se stalo, kamarde. zaflurbloval matrack, u se stalo. Dal milion let, vzdychl Marvin, to utee rychle. Pak bych to mohl zase zkusit pozptku. Jen tak pro zmnu, chpe. Matrack ctil hluboko v provanch trobch, e si robot touebn peje, aby se ho zeptal, jak dlouho u se tu tmhle marnm a zbytenm zpsobem plaho a s tichm zaflurblovnm tak uinil. le, teprv asi jeden a pl milionu let, nebo nco vc, pronesl Marvin s afektovanou nenucenost. Klidn se m zeptej, jestli m to nkdy nenud, jen do toho, klidn se zeptej. Matrack uinil dan. Marvin otzku ignoroval a demonstrativn se plouil dl. Jednou jsem pronesl e, pronesl nhle a bez zjevn souvislosti. Mon e nechpe, pro o tom te zrovna zanm, ale to je jen proto, e mj mozek pracuje tak fenomenln rychle a e jsem podle hrubho odhadu asi ticet bilionkrt inteligentnj ne ty. Uvedu pklad. Mysli si jakkoliv slo.

158

Hm, pt, ekl ochotn matrack. patn, pokral ho Marvin. Vid? Na matracka to udlalo znan dojem a uvdomil si, e se nachz ve spolenosti ne zrovna zanedbatelnho intelektu. Zavilomil se po cel dlce, a zeil mlk, asami porostl rybnek drobnmi vlnkami. Pak si gupl. Povz mi o t ei, co jsi pronesl, nalhal, toum ji slyet. Z nejrznjch dvod byla patn pijata, zdrhal se Marvin. Pronesl jsem ji, odmlel se, aby mohl udlat gesto ne zcela zdravou rukou, pod ale lep ne druhou, kter byla skliujcm zpsobem pivaena k levmu lokti, tamhle, asi o kilometr dl. Ukazoval, jak nejlpe mohl, a zjevn chtl dt najevo, e lpe u neme, mlhou pes rkos na st molu vypadajc pln stejn jako vechny ostatn sti. Tmhle, opakoval. V t dob jsem bval nco jako celebrita. Matracka se zmocnilo vzruen. Na Zet Skrodrav nikdy neslyel, e by nkdo pronel projevy, nato pak aby je pronely celebrity. Po hbet mu proglurovalo napt, a se voda kolem nj rozstkla. Pak udlal nco, co matracci dlaj jen zdka. Sebral veker sly a vzepjal obdlnkov tlo, zdvihl je do vzduchu a roztesen je tak drel nkolik vtein a pitom vidral mlhou pes rkos na st molu, kterou mu oznail Marvin. Nebyl ani trochu zklamn, kdy zjistil, e je pln stejn jako vechny ostatn oblasti bainy. Tlocvin vkon vak na nj byl pli, a tak sebou plcl zptky do rybnku a ohodil Marvina smrdutm bahnem, mechem a vodnmi rostlinami. Ano, byl jsem nakrtko celebrita dky svmu zzranmu niku ped jistou smrt v srdci hnoucho slunce, proti nmu se zvedla luovit z, drmolil robot monotnn. Z mho stavu me soudit, o jak tenk vlsek jsem unikl. Zachrnil m obchodnk se rotem, jen si to pedstav, dodal. Tady stojm, mozek velikosti... ale to je jedno. Nkolik vtein se zuiv plouil dl. Prv on m vybavil touhle protzou. Hnusn, e? Pak m prodal do mylenkov ZOO. Byl jsem jejich pardn kousek. Musel jsem sedt na bedn a vykldat, co m potkalo, a lidi mi kali, abych se rozveselil a snail se myslet pozitivn. No tak, zasmj se na ns, robtku hulkali na m usmj se na ns trochu. A j jsem jim vysvtloval, e vykouzlit mi smv na tvi by vyadovalo pr hodin prce v dln s haskem v ruce, a to se jim nramn lbilo. Ale ta e, pobzel matrack. Toum si poslechnout tu e, co jsi pronesl v molu. Bval tu pes mol most. Kyberstrukturovan hypermost, stovky kilometr dlouh most pes bainy pro iontov fra a nklaky. Most? kviruloval se matrack. Tady v mole? Most, potvrdil Marvin. Ml oivit krodravskou ekonomiku. Jene jeho vybudovn celou krodravskou ekonomiku pohltilo. A m podali, abych ho slavnostn otevel. Neboci pitom. Zaalo trochu pret, mlhou pronikla lehk sprka. Stl jsem na tribun. Stovky kilometr pede mnou a stovky kilometr za mnou se prostral most. Tpytil se? nadchl se matrack. Tpytil. Klenul se majesttn pes mnohasetkilometrovou vzdlenost? Klenul. Vinul se jako stbrn nit daleko do neviditeln mlhy? Vinul, potvrdil Marvin. Chce si poslechnout tuhle historku? Chci si poslechnout tvou e, dychtil matrack. Tak si poslechni, co jsem ekl. ekl jsem tohle. Rd bych ekl, e je pro m ohromn poten, pocta a vsada, e mohu otevt tenhle most, ale nemu, protoe dn z mch obvod pro lhan nen schopen provozu. Vichni se mi hnuste a j vmi opovrhuju. A te prohlauju tuhle neastnou kybermonstrozitu za otevenou bezmylenkovitmu zneuvn pro kdekoho, kdo pes ni svvoln pejede. A pak jsem se pepnul na otvrac obvody. Marvin se pi vzpomnce na onu chvli odmlel. Matrack fluroval a glurloval. Flolopoval, gupoval a obzvlt flupn se vilomil. Vn vurfnul nakonec. A byla to velkolep udlost? Pomrn velkolep. Cel sedmnct set kilometr dlouh most sm od sebe sloil sv tpytiv oblouky a s plem klesl do bahna a s nm vichni, co na nm stli. V tomto okamiku nastala v hovoru straliv smutn pauza, bhem n se ozval zvuk, jako kdy sto tisc lid ekne neekan wop a z nebe jako chm pampeliky hnan vtrem sestoupil tm blch robot v tsn vojensk formaci. Na krtk dsiv okamik se nahrnuli do bainy, utrhli Marvinovi protzu a u byli zase pry

159

v lodi, kter ekla fup. Vid, s m se musm neustle potkat? ekl Marvin globrujcmu matrackovi. Chvli nato byli nhle roboti zpt. Dal incident pln nsil a kdy zmizeli, zstal matrack tentokrt v molu sm. asem a zdenm flolopoval sem tam. Mlem se zalurgl strachy. Vzepnul se, aby vidl pes rkos, ale nic tam k vidn nebylo, ani robot, ani tpytiv most, ani lo, jen rkos a zase rkos. Pozorn naslouchal, ale po vtru se neneslo nic ne te u dvrn znm pokikovn pololench etymolog, kte na sebe volali pes ponur bahniska.

======================================================================== 10. kapitola Arthurovo tlo vilo. Vesmr se kolem nj rozttil na milion tpytivch lomk a kad stpek zvl tie vil przdnotou a jeho stbit povrch odrel hnouc holocaust ohn a zkzy. A pak ernota za Vesmrem explodovala a kad trek erni se zmnil v dsiv pekeln kou. A nicota za ernotou za Vesmrem vybuchla a za n a za ernotou za rozttnm Vesmrem se nakonec objevila temn postava obrovitho mue pronejc obrovit slova. Toto tedy, pronesla postava z obrovsky pohodlnho kesla, byly krikkitsk vlky, nejvt pohroma, jak kdy potkala na Galaxii. To, co jste proili... Kolem s mvnm proltl Slartibartfast. Je to jen dokumentrn film, volal. Tahle pas nen moc dobr. Moc m to mrz, snam se najt pevjen. ...je to, co biliony a biliony nevinnch... Hlavn se te nedejte pemluvit, volal Slartibartfast letc znovu kolem a zuiv se potkajc s pstrojem, kter zapnul do zdi ve Svtnici informanch iluz a kter tam byl stle zapnut, abyste nco koupili. ...lid, bytost, vaich spolutvor... Hudba se vzedmula - obrovit hudba s obrovitmi akordy. A za obrovitou postavou se z obrovsky vc mlhy zaaly vynoovat ti vysok sloupy. ... zaily, proily - nebo astji spe nepeily. Myslete na to, ptel. A nezapomnejme - a za okamik vm budu moci navrhnout zpsob, jak si navdy pipamatovat e ped krikkitskmi vlkami byla nae Galaxie vzcnm a ndhernm kazem, astnou Galaxi! V tom okamiku hudba obrovsky zeslila, dive se z toho nezcvokla. astn Galaxie, ptel, jejm symbolem je Wikkitsk brna! Ti sloupy se te rsovaly docela jasn, ti sloupy a na jejich vrcholu poloena dv pn bevna, a to ve tvoilo dvrn znm obraz, kter omraoval Arthurv popleten mozek. Ti pile, hml komenttor. Ocelov pil pedstavujc moc a slu Galaxie! Reflektory zahnuly a roztanily se v blznivm tanci nahoru a dol po sloupu nalevo, zjevn vyrobenm z oceli nebo ehosi hodn podobnho. Hudba dunla a vala. Perspexov pil, oznmil hlasatel, symbolizujc slu vdy a rozumu v Galaxii! Jin reflektory si exoticky pohrvaly na prhlednm sloupu vpravo, bhaly po nm nahoru a dol a vytvely v nm zvratn obrazce a v Arthurov aludku nhlou a nevysvtlitelnou chu na zmrzlinu. A pil Devn, pokraoval duniv hlas, znac... zde hlas nepatrn ochraptl asnm dojetm, sly prody a spirituality. Svtla vyhledala prostedn sloup. Hudba odvn vykroila kamsi do krlovstv naprost nepopsatelnosti. Spolen podpraj... odkval hromov hlas a zvolna se blil k vyvrcholen, Zlat bevno prosperity a Stbrn bevno mru! Cel brna byla te zaplavena oslnivmi svtly a hudba u natst zala pli daleko za hranice rozliitelnosti. Na vrcholu sloup blytiv trnila dv oslniv se tpytc bevna. Na nich zejm sedly njak dvky nebo to snad mli bt andl. Akoliv tradin zobrazovan andl toho na sob mvaj vc. Nhle se v tom, co zejm mlo bt Kosmem, ve dramaticky ztiilo a svtla potemnla. Neexistuje svt, ani jedin civilizovan svt v Galaxii, hovoil vzruen zkuen hlas, kde by tento symbol nebyl dodnes uctvn. Dokonce i v primitivnch svtech petrvv v rasov pamti. Toto zniily sly Krikkitu a prv tento symbol uzamkl jejich svt a do samho konce vnosti! A komenttor vythl rozmchlm gestem model Wikkitsk brny. V celm tomhle nezvyklm pedstaven bylo hodn tk odhadnout mtko, ale zdlo se, e model mus bt asi metr vysok.

160

Toto ovem nen pvodn kl. Ten, jak je veobecn znmo, byl znien, rozmetn do vn kroucch vr prostoroasovho kontinua a navdy ztracen. Toto je pozoruhodn skvl duplikt, run vyroben dovednmi emeslnky, s lskou a podle tajnch postup dvnch cech zhotoven memento, jeho hrdmi vlastnky se mete stt, na pamtku vech, kdo padli, a na poest Galaxie - na Galaxie, pi jej obran zemeli... Slartibartfast znovu proplul kolem. U jsem to nael, informoval. Na tyhle pitomosti se meme vykalat. Jenom nepikyvujte, to je ve. A te sklome hlavu na znamen cty, vtral se hlas, a pak vzvu zopakoval, jene mnohem rychleji a pozptku. Svtla se rozsvcela a zhasnala, sloupy zmizely, komenttor odkdkl zpt do nicoty a Vesmr se kolem nich s praskotem poskldal zptky. Pochopili jste podstatu vci? poloil Slartibartfast kontroln otzku. Jsem ohromen a zmaten, podlil se Arthur o sv dojmy. J jsem spal, oznmil Ford, kter prv vplul do zornho pole. Piel jsem snad o nco? Znovu se ocitli na vrcholku zvratn vysokho tesu, kde znan rychle balancovali. Vtr jim lehal z tv a pes ztoku, na jej hladin se pozstatky jednoho z nejvtch a nejmocnjch bitevnch lostev, jak kdy bylo v Galaxii sestaveno, briskn spalovaly zpt k existenci. Obloha byla ponue rov a tmavla pes jakousi podivnou barvu do modr a dle do ern. Neuvitelnm fofrem se z n valil dol kou. Udlosti se te kolem nich valily pli rychle, ne aby je mohli rozeznat, a teprve o chvli pozdji, kdy od nich odfrel ohromn bitevn hvzdn kink, jako kdyby na nj udlali baf, uvdomili si, e je to okamik, kdy do dje vstoupili. Te u se ve dlo pli rychle, jen jako videotaktiln mazanice, kter je kubav prohnala staletmi galaktick historie a pitom se otela, kroutila a mhala. Zvuk vnmali jen jako slab chvn. V houstnouc zmti udlost periodicky zaznamenvali dsiv katastrofy, hrzn netst, kataklyzmatick oky, kter byly spojeny s pravideln se opakujcmi obrazy, jedinmi obrazy, kter se daly jasn rozeznat v lavin bez ladu a skladu se vrc historie: wikkitsk brna, mal, tvrd erven mek, zl bl roboti a dle cosi mn zetelnho, cosi temnho a mlhavho. Byl tu jet dal dojem, zeteln vychzejc z vibrujcho toku asu. Stejn jako se v srii cvaknut zrychlenm ztrat hranice jednotlivch zvuk, a ty postupn nabudou kvality neperuovanho stoupajcho tnu, tak se srie jednotlivch dojm v pocitovm filmu zmn v nepetritou emoci - a pece to nen emoce. Pokud to byla emoce, byla pln zbaven emocionality. Byla to nenvist, nesmiiteln nenvist. Byla studen, ne jako led, ale jako ze. Byla neosobn, ne jako nhodn rna pst v davu, nbr jako potaem napsan obslka kvli nesprvnmu parkovn. A byla smrtc - opt ne jako kulka nebo n, ale jako cihlov ze pes dlnici. A stejn jako stoupajc tn mn svj charakter a pibr na vzestupu harmonick sloky, zdla se tato neemocionln emoce plhat k nesnesitelnmu, byt neslynmu jekotu a nhle se zmnila v ev viny a selhn. Pak nhle ve ustalo. Stli na tichm nvr za poklidnho veera. Slunce zapadalo. Vude kolem se mkce zvlnn zelen krajina odvjela hebce do dlky. Ptci zpvali, co si o tom vem mysl a veobecn rozpoloen se zdlo pzniv. O kus dl bylo slyet, jak si dti hraj a jet o trochu dle od zejmho zdroje tohoto zvuku se v slbnoucm veernm svtle rsovala silueta malho msteka. Msteko podle veho sestvalo jen z pomrn nzkch budov z blho kamene. Jejich kontury na obzoru sledovaly jemn zvlnn kivky. Slunce u tm zapadlo. Jakoby odnikud se ozvala hudba. Slartibartfast zathl za vypna a hudba ztichla. Jaksi hlas ekl: Toto... Slartibartfast zathl za vypna a hlas zmlkl. Povm vm o tom, promluvil tie. Vude vldl klid a mr. Arthur byl astn. Dokonce i Ford se zejm rozveselil. Vydali se na krtkou cestu k msteku. Informan iluze trvy byla pjemn prun pod nohama a informan iluze kvtin sladce a lib vonla. Jen Slartibartfast vypadal nesvj a znepokojen. Zastavil se a pohldl vzhru. Arthura nhle napadlo, e kdy tahle scna pat na konec nebo spe na zatek celho hororu, kter prv mlhav proctili, mus se zejm stt nco hroznho. Ctil zkost pi pomylen, e nco hroznho se m stt na tak idylickm mst, jako je tohle. I on vzhldl. Na obloze nic nebylo. Nezato na ns, e? zeptal se neklidn. Uvdomoval si, e prochzej jen pouhou nahrvkou, ale

161

stejn ctil obavy. Na tohle msto nikdo nezato, vysvtloval Slartibartfast hlasem neekan roztesenm emoc. Tady to vechno zaalo. Tohle je ono msto. Krikkit. Zahledl se do nebe. Obloha od jednoho obzoru k druhmu, od vchodu na zpad, od jihu k severu byla naprosto totln ern.

======================================================================== 11. kapitola Dup dup. Vrrrr. T ns, e vm meme poslouit. Drte hubu. Dkujeme. Dup dup dup dup dup. Vrrrr. Dkujeme vm, e jste potil prost dvee. Aby ti diody shnily! Dkujeme. Pejeme vm pjemn den. Dup dup dup dup. Vrrrr. Je nm potenm se vm otevt... Neunavujte. ... a s uspokojenm a s pocitem dobe vykonan prce za vmi zavt. ekl jsem neunavujte. Dkujeme vm, e jste vyslechl nae sdlen. Dup dup dup dup. Wop. Zafod pestal dupat. Dusal u po Srdci ze zlata cel dny, ale wop mu jet dn dvee neekly. Byl si tm jist, e mu jet vbec dn dvee neekly wop. Takovhle vci dvee obvykle nekaj. Pli strun a vstin. A navc tu nen dost dve. Tohle znlo, jako by sto tisc lid najednou eklo wop, co mu zamotalo hlavu, protoe byl na lodi pln sm. Byla tam tma. Vtina palubnch systm, kter nebyly nezbytn potebn, byla vypnuta. Lo se voln vznela v odlehl oblasti Galaxie, hluboko v inkoustov erni kosmu. Take kterch sto tisc lid by se tu mohlo objevit a pln neekan ct wop? Rozhldl se chodbou ped sebou i za sebou. Halil ji hlubok stn. Slab rov se rsovaly jen dvee, kter ve tm zily a pulsovaly, kdykoli promluvily, pestoe vyzkouel pln vechno, na co byl schopen pijt, aby jim v tom zabrnil. Svtlo nesvtilo, take jeho hlavy byly zbaveny nutnosti dvat se jedna na druhou, protoe ani na jednu z nich nebyl momentln zrovna pkn pohled, a tento stav trval u od chvle, co se dopustil on osudn chyby a pohldl do sv due. Byla to skuten chyba. Stalo se to jednou pozd v noci - pochopiteln. Stalo se to po jednom nronm dni - pochopiteln. Palubn zvukov systm hrl njakou hudbu toc pmo na dui - pochopiteln. A byl pochopiteln mrn opil. Jinak eeno, vechny podmnky, kter obvykle vyvolvaj duezpytn zchvaty, byly splnny, ale pesto to byla jasn chyba. Jak tu te stl, beze slova a oputn, vzpomnl si na tu chvli a otsl se. Jedna z jeho hlav se podvala na jednu stranu a druh na druhou a ob se rozhodly, e pjdou opanm smrem. Pozorn poslouchal, ale nic neslyel. Nic jinho ne ono wop u se neozvalo. Pipadalo mu zvltn, e se nkdo namh vlct takov stran mnostv lid takovou stranou dlku kvli jedinmu slovu. Zaal se nervzn sunout smrem k velitelskmu mstku. Tam si alespo bude pipadat, e m vci v rukou. Pak se zastavil. Kdy se takhle ct, asi nebude zrovna nejpovolanj, aby ml vci v rukou.

162

Prvn ok mu zpsobilo zjitn, e skuten m dui, uvdomil si pi zptnm pohledu. Vlastn vdycky vcemn pedpokldal, e njakou dui m, protoe ml pln poet veho ostatnho, nco dokonce dvojmo. Ale nhl stetnut s tou divnou vc hajc tam kdesi hluboko v nm mu zpsobilo tk otes. A pak zjitn (to byl druh ok), e to nen tak pln skvl vc, jakou podle jeho nzoru m mu v jeho postaven pln prvo oekvat, jm znovu otslo. Pak se zamyslel, jak je vlastn jeho postaven, a dal ok jm zatsl tak, e mlem rozlil drink. Rychle ho zlikvidoval, aby se mu nemohlo nic zlho stt. Potom za nm rychle poslal jet jeden, aby zkontroloval, e ten prvn je v podku. Svoboda, ekl nahlas. V tu chvli pila na mstek Trillian a pronesla nkolik nadench vt na tma svoboda. Nedoku to zvldnout, pravil temn a poslal dol tet drink, aby se podval, pro ten druh jet nepodal hlen o stavu prvnho. Nejist se zadval na ob Trillian a usoudil, e m radji tu napravo. Vlil si dal drink do druhho hrdla s plnem, e nadbhne v prsmyku pedchozmu npoji a spojenmi silami pak pimj druh, aby se sebral. Pak vechny ti vyraz hledat prvn, podn si s nm promluv a mon mu i trochu zazpvaj. Nebyl si jist, jestli tvrt drink vechno sprvn pochopil, a tak za nm poslal pt, aby mu vechno podrobn vysvtlil, a est jako morln podporu. Moc pije, usoudila Trillian. Jeho hlavy do sebe vzjemn narely, jak se snail sloit tyi Trillian, kter te vidl, v jednu osobu. Nakonec to vzdal a pohldl na navigan obrazovku, kde s asem zaznamenal fenomenln mnostv hvzd. Dobrodrustv a vzro a jin divorny, mumlal si. Podvej se, zaala Trillian soucitn a usedla vedle nj. To je docela pochopiteln, e si te bude chvli pipadat, e tv existence nem dn smysl. Nechpav na ni civl. Jet nikdy nevidl, aby nkdo sedl sm sob na kln. jova, pravil. Dal si dal drink. Splnils posln, na nm jsi pracoval po cel lta. J jsem na nm nepracoval, j jsem se snail vyhnout tomu, abych na nm musel pracovat. Stejn jsi ho dorazil. Zafod zachrochtl. V jeho aludku se zejm odehrval divok mejdan. Myslm, e sp posln dorazilo m, blekotal. Tady jsem, j, Zafod Bblbrox, mu jt kamkoliv, dlat cokoliv. Mm nejskvlej lo ve znmm nebi, dve, s kterm je vechno v pohod... Opravdu? Aspo pokud vm. Nejsem zrovna expert na lidsk vztahy... Trillian zdvihla obo. Jsem po ertech schopn chlap, pokraoval Zafod. Doku cokoliv, co budu chtt, jenome nemm tuen, co by to mlo bt. Odmlel se. Vci najednou ztratily logickou spojitost- a jako by si chtl sm protieit, dal si dal drink a dosti neelegantn spadl ze idle. Zatmco spal, Trillian si udlala men reer v lodnm exempli Stopaova prvodce po Galaxii. Nabzel samozejm radu i pro ppad opilosti. Nebrate se j, radila kniha moude. A hodn tst! Rejstk ukazoval, e se o opilosti dotete i pod heslem zabvajcm se velikost Vesmru a rznmi zpsoby, jak se s n vyrovnat. Pak vyhledala heslo Han Wavel, co byla exotick przdninov planeta, jeden z div Galaxie. Han Wavel je svt, kter se skld pevn z pohdkovch ultraluxusnch hotel a kasin, kter vznikly vhradn pirozenou eroz, psobenm vtru a det. Pravdpodobnost, e se nco takovho stane, je piblin jedna ku nekonenu. Jak je mon, e se to stalo, nikdo nev, protoe dn z geofyzik, statistik pravdpodobnosti, meteoranalytik i bizarolog, kte by tento jev tak rdi zkoumali, si pobyt na planet neme dovolit. Senzace, pomyslela si Trillian a za nkolik hodin u se mohutn bl tretrovit lo zvolna snela z nebe pod jasnm havm sluncem k barevnmu psenmu kosmickmu letiti. Lo zjevn vyvolala dole na zemi rozruch a Trillian se skvle bavila. Slyela, jak Zafod trach a pohvizduje si kdesi v trobch lodi. Jak ti je? zeptala se lodnm interkomem. Bezva, odpovdl vesele, stran skvle. Kde jsi? V koupeln.

163

Co tam dl? Jsem tam. Asi tak za hodinku i dv bylo jasn, e to mysl vn, a lo se zase vrtila na nebe, ani by otevela palubn dvee. Hej hou, ozval se pota Eddie. Trillian pikvla, chvli bubnovala prsty a pak stiskla knoflk interkomu. Vnucen legrace, to asi nen to, co zrovna potebuje. Asi ne, odpovdl Zafod neznmo odkud. Myslm, e trocha fyzick nmahy by t dokzala vythnout ze sebe sama. Cokoliv si mysl, myslm si i j, souhlasil Zafod. REKREAN NEMONOSTI znlo heslo, kter j padlo do oka, kdy o chvli pozdji znovu listovala Prvodcem. Srdce ze zlata uhnlo nepravdpodobnou rychlost ble neurenm smrem a Trillian usrkvala z lku ehosi zcela nepitelnho z dlny Nutrimatickho npojovho automatu a etla si o tom, jak se lt. Stopav prvodce po Galaxii se vyjaduje k tmatu ltn takto. Ltat, prav se v knize, je umn i spe grif. Ten grif spov v tom, e se muste nauit pratit sebou na zem a netrefit se. Zvolte si pkn den, rad Prvodce, a zkuste to. Prvn st je lehk. Ve, co je k tomu zapoteb, je schopnost vrhnout se kupedu vekerou silou, kterou mte, a ochota smit se s tm, e to bude bolet. Toti bolet to bude, pokud se vm nepoda netrefit se na zem. Vtin lid se to nepoda, a pokud se doopravdy sna, pravdpodobnost, e dopadnou dosti tvrd, je znan. Je to zjevn druh st nvodu, netrefit se, kter pedstavuje spoustu problm. Jeden z nich spov v tom, e netrefit se muste nhodn. Nem cenu zkouet netrefit se naschvl, protoe se vm to prost nepoda. Kdy u jste napl na zemi, mus vai pozornost upoutat nco jinho, take u nemyslte na padn, ani na zem, ani na to, jak to bude bolet, a se vm nepoda netrefit se. Je notoricky obtn odtrhnout pozornost od tchto t vc ve zlomku vteiny, jen mte k dispozici. Z toho pramen nespch vtiny lid a jejich nsledn zklamn tmto veselm, atraktivnm sportem. Pokud ale mte to tst, e vai pozornost v rozhodujcm okamiku momentln odvede eknme pr krsnch nohou (tykadel i pseudopdi, dle biologickho kmene respektive osobnch sklon) nebo teba ve vaem bezprostednm okol vybuchne bomba i nhle zahldnete extrmn vzcn druh brouka, jak plh po nedalek vtvice, pak se ke svmu asu netrefte a zstanete se pohupovat pr centimetr nad zem zdnliv ponkud poetilm zpsobem. To je okamik ndhernho a velejemnho soustedn. Pohupujte se a plujte, plujte a pohupujte se. Vykalete se na vechny vahy o sv vze a prost se nechte unet stle v. V tu chvli nikoho neposlouchejte, protoe vm sotva ekne nco uitenho. Nejsp vm eknou nco jako: Prokristapna, to pece neme! Je zsadn dleit nevit takovm vrokm, jinak se nhle stanou pravdou. Vznejte se v a v. Vyzkouejte si stemhlav let, zprvu opatrn, pak plujte nad vrcholky strom a pravideln dchejte. NA NIKOHO NEMVEJTE! Kdy to prkrt vyzkoute, zjistte, e odveden pozornosti je pokad o nco jednodu. Postupn se naute spoustu vc - jak kontrolovat let, rychlost, manvrovac schopnost. Obvykle zjistte, e trik spov v tom, abyste nemysleli pli usilovn na to, co chcete udlat, jen to prost nechte, aby se to pihodilo, jako by se to mlo stt tak jako tak. Naute se tak, jak sprvn pistvat, co je vc, kterou pi prvnm pokusu urit pokahte, a to dosti znan. Existuj soukrom ltac kluby, kter vm pomohou doshnout onoho veledleitho momentu odveden pozornosti. Najmaj si lidi s neobvyklmi tly i nzory, aby v rozhodujc chvli vyskoili zpoza kov a tyto vystavili respektive vysvtlili. Jen mlo opravdovch stopa se me stt leny tchto klub, nkte v nich vak mohou sehnat doasn zamstnn. Trillian touebn doetla pas, ale nakonec, a nerada, usoudila, e Zafod nen ve sprvnm rozpoloen, aby zkouel ltat, chodil horami nebo se pokouel pimt Brantisvoganskou sttn slubu, aby pijali jeho hlen o zmn adresy, co byly dal monosti uveden pod hlavikou Rekrean nemonosti.

164

Msto toho odvezla lo na Allosimanius Syneca, svt ledu, snhu, rozum matouc krsy a omraujcho chladu. Cesta ze snnch pln Lisky na nejvy bod sastantujskch Pyramid ledovch kil je dlouh a vyerpvajc i na tryskovch lych a se speenm syneckch snnch oha, ale pohled z vrcholu, odkud mete obshnout ledovcov pole Stinu, chvjc se Prizmatick hory a nadpozemsk ledov svtla tanc v dlce, ten pohled vm nejprve zmraz mysl a pak ji zvolna vyle k dosud nepoznanm horizontm krsy. Trillian zrovna mla pocit, e by neukodilo nechat si zvolna vyslat mysl k dosud nepoznanm horizontm krsy. Sestoupili na obnou drhu. Pod nimi leela stbrobl ndhera Allosimania Synecy. Zafod zstal v posteli, jednu hlavu zastrenou pod polt, druh lutila pozd do noci kovku. Trillian znovu trpliv pikvla, potala do dostaten velk cifry, a pak si ekla, e nejdleitj te je alespo pimt Zafoda k ei. ikovnou deaktivac veker kuchysk syntomatiky a robot pipravila nejfantastitj pohdkov skvl jdlo, jak dokzala vymyslet - lahodn nakldan masa, vonn ovoce, voav sry, jemn aldebaransk vna. Pak mu tu ndheru odnesla a dotzala se, jestli by si nechtl o vem promluvit. Odprejskni, znla odpov. Trillian si pro sebe trpliv pikvla, potala jet do vy cifry, zlehka odhodila tc, odpochodovala do transportn kabiny a prost se odteleportovala z jeho ivota. Ani si nenaprogramovala dn souadnice, nemla nejmen tuen, kam se vydv, ale la - nhodn rka teek letcch Vesmrem. Cokoliv je lep ne tohle, ekla si na odchodu. Dobes udlala, zamumlal si Zafod pro sebe obrtil se a nepodailo se mu usnout. Kdy na druh den neklidn pechzel lodnmi chodbami, pedstral, e ji nehled, pestoe vdl, e tam nen. Aby mohl ignorovat nakav poadavky potae, aby mu u jednou ksakru vysvtlil, co se to tu dje a pro, pimontoval mu na pr terminl elektronick roubk. asem zaal zhasnat svtla. Nebylo tu nic k vidn. Nedalo se ekat, e se bude nco dt. Kdy jedn noci leel v posteli - noc te byla na lodi doslova vn - rozhodl se, e se sebere a udl si ve vem trochu podek. Rzn se posadil a zaal se oblkat. Usoudil, e ve Vesmru mus bt nkdo jet uboej, neastnj a oputnj ne on a umanul si, e se za nm vyprav a najde ho. V polovin cesty na mstek ho napadlo, e by to mohl bt Marvin, a tak se vrtil do postele. Nkolik hodin nato beztn dusal ztemnlmi chodbami a proklnal vesel dvee, kdy vtom zaslechl ono wop, kter ho tak znervznilo. Napjat se pitiskl ke stn chodby a zamrail se jako lovk, kter se sna narovnat vvrtku pomoc telekineze. Piloil koneky prst na ze a uctil neobvykl vibrace. A te docela jasn slyel vzdlen zvuky. Uhodl, odkud pichzej - z mstku. Jak sunul ruku po stn, narazil na cosi, a byl docela rd, e to objevil. Tie se posunul o kousek dl. Pota? sykl. Hmmmm? ozval se nejbli terminl stejn tie. Je nkdo na lodi? Hmmmm, odpovdl pota. Kdo to je? Hmmmm mmm mmmm, znla odpov. Coe? Hmmm mmmm mm mmmmmmmm. Zafod zaboil jednu ze svch tv do dvou rukou. Ach, Zarquone, zamumlal pro sebe. Zadval se chodbou ke vchodu na mstek v nezeteln dlce, odkud pichzely stle rozhodnj zvuky a kde tak byly ucpan terminly. Pota, sykl znovu. Hmmmm? A ti vyndm roubk... Hmmmm. Pipome mi, abych si dal jednu pes hubu! Hmmm hmhmmm? To je jedno pes kterou. Te mi nco ekni. Jedno zahuhn znamen ano, dv ne. Hroz njak nebezpe? Hmmmm. Opravdu? Hmmmm.

165

Nekal jsi nhodou dvakrt hmmmm? Mmmmm mmmmm. Hmmmm. Plil se chodbou, jako by ji radji bral mlovmi kroky, co bylo ostatn pravda. U byl sotva na metr ode dve na mstek, kdy si uvdomil, e na nj zase budou roztomil, a rzem se zastavil. Nedokzal odpojit zdvoilostn obvody dve. Na dvee na mstek nebylo dky asn nekonvennmu designu zevnit vidt, protoe se mstnost stela elegantn kivkou, a tak Zafod doufal, e by mohl nepozorovan vejt. Sklen se znovu opel o ze a utrousil pr slov kter jeho druhou hlavu dost okovala. Upen hledl na tmav rov obrys dve a zjistil, e v eru chodby prv tak rozezn senzorick pole vysunut do chodby, kter informovalo dvee, e je nkdo za nimi, komu maj otevt a obastnit ho veselou pjemnou poznmkou. Pitiskl se zdy tsn ke zdi a sunul se ke dvem a pitom co nejvce vtahoval hrudnk, aby ani nezavadil o velmi, velmi nejasn obvod pole. Zadrel dech a gratuloval si, e se radji dekadentn vlel v posteli, ne aby si odreagovval pocity v tlocvin na posilovacm nin. Pak si uvdomil, e te bude muset promluvit. Nkolikrt za sebou se zmlka nadechl a vydechl a pak ekl, jak nejrychleji a nejtieji uml: Dvee, jestli m slyte, eknte to, ale stran potichu. Dvee tie, tichounce zamumlaly: Slyme t. Fajn. Za chvli vs podm, abyste se otevely. A se otevete, nechci, abyste kaly, e vs to tilo, jasn? Jasn. A nechci, abyste kaly, e jsem potil prostoduch dvee, ani e je vm potenm otevt se mi a zase se za mnou zavt s pocitem dobe vykonan prce, jasn? Jasn. A nechci, abyste mi ply pjemn den, rozumte? Rozumme. Tak fajn, Zafod se napruil, otevete se. Dvee se tie otevely a Zafod tie vklouzl dovnit. Dvee se za nm tie zavely. Takhle jste to myslel, pane Bblbroxi? zeptaly se dvee hlasit. Chci, abyste si pedstavili, oslovil Zafod skupinu blch robot, kte se v tu chvli obrtili a zrali na nj, e mm v ruce extrmn innou niivou vradomatickou pistoli. Nsledovalo nesmrn ledov, vraedn ticho. Roboti si ho mili okliv strnulma oima. Stli naprosto bez hnut. V jejich vzhledu bylo nco siln morbidnho, zvl pro Zafoda, kter je nikdy nevidl a vbec nic o nich nevdl. Krikkitsk vlky toti patily k dvn minulosti Galaxie a Zafod strvil vtinu hodin dvn historie na zkladn kole vymlenm lst, jak se sexuln sblit s dvkou, kter sedla v kybernetickm kotci vedle nj, a protoe jeho vukov pota byl nedlnou soust spiknut, nakonec mu vymazal vechny djepisn obvody a nahradil je pln jinm mylenkovm systmem, take pota nakonec putoval do rotu a pot do pevchovnho stavu pro zdegenerovan kybermaty, kam ho nsledovala i ona dvka, kter se do nebohho stroje nepedloen zamilovala. Vsledkem toho veho bylo, e a) se Zafod nikdy nedostal ani pobl zmnn dvky a b) mu uteklo jist obdob pradvn historie, jeho znalost by pro nj v tomto okamiku bvala byla pmo nedoceniteln. V oku zral na podivn bytosti. Tko vysvtlit pro, ale jejich hladk, elegantn bl tla psobila jako dokonal ztlesnn klinicky istho zla. Od ohavn strnulch o a po siln, neiv nohy byli zcela zjevn zmrnm vplodem mysli, kter chtla prost jen zabjet. Roboti rozebrali st zadn stny mstku a pronikli ivotn dleitmi trobami lodi. Zmt trosek Zafod vidl, a to mu zpsobilo dal a jet hor ok, e se propracovvaj pmo do nitra lodi, k srdci Nepravdpodobnostnho pohonu tak zhadn stvoenho z nieho, k samotnmu Srdci ze zlata. Nejble stojc robot si ho prohlel takovm zpsobem, e bylo zejm, e odhaduje kadikou steku jeho tla, mysli i schopnost. Kdy promluvil, dojem jet zeslil. Ne se budeme zabvat tm, co vlastn ekl, stoj v tto chvli za zmnku, e Zafod byl prvn ivou organickou bytost za vce ne deset bilion let, kter uslyela nkter z tchto stvoen promluvit. Kdyby bval byl vnoval hodinm dvn historie vc pozornosti ne svmu organickmu byt, byl by tuto poctu jist vce ocenil. Robotv hlas byl stejn jako jeho tlo, chladn, hladk a bez ivota. Slab chraptiv zbarven znlo tm kultivovan. Hlas znl tak starobyle, jak doopravdy byl. Pravil: Ale vdy m v ruce vradomatickou pistoli.

166

Zafod na okamik nechpal, co to m znamenat ale pak se podval na vlastn ruku a s levou zjistil, e to, co nahmtl na konzoli na zdi, opravdu je to, co si myslel, e to je. Jo, pronesl s levnm klebkem, co je dost tk doclit, nerad bych peceoval tvou pedstavivost, robote. Chvli nekal nikdo nic a pak si Zafod uvdomil, e roboti tu zejm nejsou za elem konverzace, take ji zejm bude muset obstarat sm. Nemohl jsem si nepovimnout, e jste zaparkovali svou lo, a doprovodil sv slova pokvnutm jedn z hlav pslunm smrem, skrz mou. To byla nepopirateln pravda. Bez ohledu na patin dimenzionln chovn roboti jednodue materializovali svou lo pesn tam, kde ji chtli mt, co znamenalo, e byla prost zaklesnuta do Srdce ze zlata, jako by to byly pouh dva hebeny. Roboti ani pak nereagovali a Zafod pemtal, jestli by se konverzace trochu rozproudila, kdyby svou st formuloval jako otzky. ...nen-li pravda? dodal tedy. Ano, odpovdl robot. Hm, no dobe, pokraoval Zafod. Ale co tu vlastn, vy kulici, dlte? Ticho. Roboti, opravil se Zafod, co tu vlastn, vy roboti, dlte? Pili jsme, zachraptl robot, pro Zlato Bevna. Zafod pikvl. Trochu zamval pistol, aby povzbudil partnera v konverzaci k dalmu rozveden tmatu. Robot narku zejm pochopil. Zlat bevno je st Kle, kter hledme, pokraoval robot ve svm vysvtlen, a jm vysvobodme sv pny z Krikkitu. Zafod znovu pikvl. Znovu potkal pistoli. Tento kl, hovoil robot dl, byl rozloen do asu a prostoru. Zlat bevno je uloeno v zazen kter pohn tvou lo. Bude rekonstruovno v Kli. Nai pni budou osvobozeni. Veobecn nprava bude pokraovat. Zafod opt pikvl. O em to mluv? podivil se. Po robotov absolutn bezvrazn tvi jako by peltl mrn bolestn vraz. Konverzace mu zejm pipadala deprimujc. O vyhlazen, pronesl. Hledme Kl, opakoval. Mme u Devn sloup, Ocelov a Perspexov sloup. A za okamik budeme mt Zlat bevno... To tedy nebudete. Budeme, prohlsil robot. Ne, nebudete. Pohn mou lo. Za okamik, opakoval robot trpliv, budeme mt Zlat bevno... Nebudete, trval na svm Zafod. A pak musme, odkval vn robot, na verek. , uasl Zafod. Mu jt taky? Ne, ekl robot stroze. Tebe zastelme. Fakt? nevil Zafod a potkval pistoli. Ano, odpovdl robot. Pak ho zastelili. Zafoda pekvapilo, e ho museli stelit jet jednou, ne padl k zemi.

======================================================================== 12. kapitola Psst, sykl Slartibartfast. Poslouchejte a dvejte se. Na dvn Krikkit te padla noc. Obloha byla temn a pust. Jedin svtlo pichzelo z nedalekho msteka, odkud se s lehkm vtkem tie nesly vesel, drun zvuky. Stli pod stromem, z nho vanula opojn vn. Arthur si sedl na bobek a ohmatval informan iluzi zem a trvy. Promnul je mezi prsty. Pda se zdla tk a rodn, trva siln. Bylo tk ubrnit se dojmu, e tohle msto je po vech strnkch rj. Jen nebe bylo extrmn przdn a Arthurovi pipadalo, e vrh jaksi chladn stn na jinak idylickou, by momentln neviditelnou krajinu. Ale to je jist vc zvyku, pomyslel si. Uctil si ruku na rameni a vzhldl. Slartibartfast ho beze slov upozoroval na cosi na pat druh strany kopce. Podval se tam, ale uvidl jen tanc a pohupujc se vzdlen svtla, zvolna se pohybujc smrem k nim.

167

Kdy se piblila jet vce, uslyeli i zvuky, a po chvli se nezeteln svtla a zvuky promnily ve skupinku lid vracejcch se pes kopec dom do msta. Peli docela blzko kolem pozorovatel pod stromem, houpali lucernami, kter poskakovaly v blznivm svtelnm tanci, spokojen klbosili a dokonce zpvali pse o tom, jak je vechno stran pkn, jak jsou astni, jak je t pracovat na farm a jak pjemn je vracet se dom za enami a dtmi, s rytmickm refrnem, v nm se pravilo, e kvtiny v tuto ron dobu von obzvl krsn a e je jen koda, e jejich pes poel, vzhledem k tomu, e je ml tolik rd. Arthur si skoro dokzal pedstavit Paula McCartneye, jak zveera sed u krbu s nohama nahoe, pobrukuje tuhle pse Lind a uvauje, co koupit za vtek a napad ho, e nejsp Essex. Vldci Krikkitu, vydechl Slartibartfast pohebnm tnem. V nvaznosti na jeho vlastn mylenky na Essex Arthura poznmka na okamik zmtla. Pak se jeho rozptlenmu mozku vnutila logika situace, jen aby zjistil, e stejn nev, co ml staec na mysli. Coe? domhal se vysvtlen. Vldci Krikkitu, opakoval Slartibartfast a pokud ml prve jeho dech pohebn tn, tentokrt znl jako nkdo, kdo dl v Hdu, a jet k tomu s bronchitidou. Arthur pokukoval na skupinku a pokouel se njak vyznat v tom mlu informac, je ml k dispozici. Ti lid byli zjevn mimozeman, i kdy vypadali o nco vy, hubenj a hranatj a skoro tak bled, e mohli bt bloi. Jinak vyhleli pozoruhodn pjemn, mon trochu podivnsky, lovk by je nejsp nechtl mt za spolenky na dlouh cest autobusem, ale bylo zejm, e jestli se v nem li od dobrch a pmch lid, tedy spe v tom, e byli a pli mil, ne e by nebyli dost mil. Pro tedy Slartibartfastovy astmatick nbhy, kter by se hodily sp do rozhlasov reklamy na nkter z tch ohavnch film o chlpcch, co pracujou s etzovou pilou a berou si prci dom? Pak tu byla ta sloit zleitost s Krikkitem. Nedokzal zcela pochopit souvislost mezi tm, co znal jako kriket, a co... V tu chvli Slartibartfast peruil jeho vahy, jako by vyctil, co se mu hon hlavou. Hra, ji znte jako kriket, pustil se do vysvtlovn a jeho hlas zejm dosud ztracen bloudil kdesi v podzemnch. prostorch, je prost jednou z podivnch hek rasov pamti, kter doke udret v mysli iv obrazy cel vky pot, co se jejich skuten vznam ztratil v mlze asu. Ze vech existujcch ras v Galaxii pouze Anglian dokzali oivit vzpomnku na nejhrznj vlky, jak kdy rozervaly Vesmr, a promnit ji v cosi, co je, jak se obvm, veobecn povaovno za nepochopiteln nudnou a nesmyslnou hru. J osobn ji mm moc rd, dodal, ale v och vtiny lid se tm lovk bezdky proheuje groteskn patnm vkusem. Obzvl ten moment, kdy mal erven mek zashne branku, to je skuten nepkn. Hm, pravil Arthur a pemliv se zamrail, aby dal najevo, e jeho kognitivn synapse se potkaj s danou informac, jak nejlpe umj, hm. A tihle, Slartibartfast se opt vrtil k zhrobnmu chropotu a ukzal na skupinu krikkitskch mu, kte prv peli kolem, to vechno zaali. Zane to prv dnes veer. Pojte, pjdeme za nimi a uvidme pro. Vyklouzli zpod stromu a sledovali veselou spolenost ztemnlou stezkou z vrchu. Vrozen instinkty jim radily nalapovat pi pronsledovn koisti tie a krad, i kdy, vzhledem k tomu, e se prost jen prochzeli zznamem informan iluze, by klidn mohli na sob mt eufonium v borytov modi a koist by si jich stejn nevimla. Arthur si poviml, e nkolik mu ve skupin te zpv jinou pse. Vlahm nonm vzduchem se k nim nesly kadence nn romantick balady, kter by McCartneymu zajistila Kent a Sussex a umonila mu vn se zajmat o koupi Hampshiru. Vy pece muste vdt, co se m dnes veer stt, obrtil se Slartibartfast k Fordovi. J? lekl se Ford. Ne. Copak jste se neuil starou galaktickou historii, kdy jste byl mal? Sedl jsem v kybernetickm kotci za Zafodem, stoval si Ford, a to m hrozn ruilo. m nechci ct, e bych se nenauil pr dost zajmavch vc. V tu chvli si Arthur viml v psni, kterou Krikkian zpvali, zvltn vci. stedn osmikov akord, jen by McCartneye spolehliv usadil ve Winchesteru, odkud by upen zral pes dol eky Test na bohatou sklize New Forestu za ekou, doprovzela podivn slova. Autor psn hovoil o setkn s dvkou nikoli pod mscem nebo pod hvzdami, ale nad travou, co Arthurovi pipadalo ponkud prozaick. Pak pohldl znovu na nepochopiteln przdnou oblohu s pocitem, e tady se nabz kl k cel zhad, jen kdyby dokzal pijt na to, co to je. Przdn obloha mu sugerovala pocit, e je sm v celm Vesmru, a svj dojem sdlil spolenkm. Ne, odpovdl Slartibartfast a mrn zrychlil krok, lid z Krikkitu si nikdy nepomysleli Jsme sami ve Vesmru. Jsou toti obklopeni ohromnm mranem mezihvzdnho prachu a, jak vidte, jejich jedin slunce

168

s jedinou planetou le na nejzazm cpu vchodnho okraje Galaxie. Prv dky mranu prachu nebylo na nebi nikdy nic k vidn. V noci je pln przdn. Bhem dne svt slunce, ale na to se nemete dvat pmo, take to mstn lid nedlaj. Sotva si uvdomuj, e njak nebe existuje. Jako by mli slepou skvrnu, kter se thne sto osmdest stup od obzoru k obzoru. Dvod, pro si nikdy ani nepomysleli Jsme sami ve Vesmru, spov v tom, e o Vesmru vbec nevdli. A do dnenho veera. Znovu vykroil a nechal sv slova doznt za sebou. Jen si pedstavte, pokraoval, nikdy si ani nepomyslet Jsme sami, jen proto, e vs nikdy nenapadlo, e by to mohlo bt jinak. Staec krel dl. Obvm se, e te to bude trochu o nervy, dodal. Souasn s jeho slovy uslyeli slab, vzdlen jekot vysoko na slep obloze nad nimi. Znepokojen pohldli vzhru, ale chvli nevidli nic. Pak si Arthur viml, e lid ve skupin ped nimi sice zvuk slyeli, ale nikdo z nich nevdl, co s tm. Konsternovan se rozhleli kolem sebe, doleva, doprava, dopedu, dozadu, dokonce i na zem se podvali. Ale obrtit zrak vzhru je nenapadlo. ok a hrza, je z nich vyzaovaly o nkolik chvil pozdji, kdy se z nebe se svitnm a jekotem ztil hoc vrak kosmick lodi a ztroskotal necel kilometr od msta, kde stli, byly tak propastn, e jste je museli vidt na vlastn oi. Nkte lid mluv uctiv ztienm hlasem o Srdci ze zlata, jin zase o Hvzdoplnu Bistromat. Mnoz tak hovo o legendrnm gigantickm Hvzdoplnu Titanic, majesttn luxusn linkov a vyjkov lodi, kter odstartovala ped nkolika staletmi z velkho komplexu lodnic na asteroidu Artrifactovol, a mla k tomu dobr dvod. Byla fantasticky krsn, dsiv obrovsk a mnohem pohodlnji vybaven ne kterkoli jin lo v tom, co dnes zbv z historie (viz poznmka pod arou o Taen za Reln as), ale mla tu smlu, e byla postavena v ranch dobch fyziky Nepravdpodobnosti, kdy jet odbornci nedospli k plnmu pochopen tohoto prokletho vdnho oboru, nebo alespo k jeho pochopen. Konstrukti a ineni se ve sv nevinnosti rozhodli zabudovat do lodi prototyp Nepravdpodobnostnho pole, co mlo podle jejich nzoru zajistit, e bude nekonen nepravdpodobn, e by se mohlo s kteroukoliv soust lodi nco stt. Jene si neuvdomili, e dky kvazireciprocit a cirkulrnmu charakteru jakchkoli vpot Nepravdpodobnosti ve, co je Nekonen nepravdpodobn, se ve skutenosti velmi pravdpodobn vzpt stane. Na Hvzdopln Titanic byl monstrzn krsn pohled, kdy jet leel v laserem ozen sti leen jako stbrn arktursk megavakuovelryba na suchu, ziv oblak svtelnch jehel na pozad mezihvzdn erni. Ale jen co odstartoval, nedokzal ani odvyslat rdiem prvn zprvu - voln SOS - protoe utrpl nhl a bezdvodn totln selhn existence. T udlost, kter pinesla katastrofln nespch jedn vdy, je dosud neodrostla dtskm stevkm, znamenala apotezu jinho vdnho oboru. Bylo toti nade v pochybnost prokzno, e tri-d televizn penos startu sledovalo vce lid, ne v t dob ve Vesmru ilo, co je dnes povaovno za vbec nejvt spch vdnho oboru zvanho Nauka o divctvu. Dal velkolepou podvanou penenou mdii byla v t dob hvzda Ysllodins, kter se o nkolik hodin pozdji stala supernovou. Ysllodins je slunce, kolem nho bydl, nebo spe bydlela, vtina agent nejvtch pojioven v Galaxii. O tchto lodch, jako i o nkterch jinch, jejich jmna se kadmu ihned vybav, jako napklad o bitevnch lodch Galaktick flotily - o Galaktickm hvzdnm kinku Smlost, o kincch Troufalost a Sebevraedn lenstv - o vech se hovo s posvtnou bzn, pchou, nadenm, nklonnost, obdivem, ltost, rlivost, odporem, zkrtka se vemi znmjmi emocemi, ale jen jedna lo vzbuzovala opravdu skuten a nelen as, a tou byl Krikkik, prvn kosmick lo, kterou vybudoval krikkitsk lid. Ale nebylo tomu tak proto, e by to byla tak ndhern lo. Vbec nebyla ndhern. Byl to pratn kus haraburd. Vypadala, jako by ji nkdo stloukl dohromady doma na dvorku, co je tak skuten msto, kde byla stluena. asn na n nebylo to, jak skvle byla vyrobena (co nebyla), ale e vbec byla vyrobena. Od chvle, kdy Krikkian zjistili, e existuje nco jako vesmr, do odplen jejich prvn kosmick lodi uplynul tm pesn jeden rok. Kdy si Ford Prefect zapnal bezpenostn ps, byl mimodn vdn, e je to jen dal informan iluze a e je tud naprosto v bezpe. V relu by do takovhle lodi nevkroil ani za vechno rov vno ny. lovku se automaticky vybavovaly obraty jako monstrzn pek, vzpt nsledovan frz typu Mu vystoupit?.

169

Tohle e m ltat? divil se Arthur a vrhal chmurn pohledy na sdrtovan potrub a kabely vnc stsnn interir lodi. Slartibartfast ho ujistil, e jsou v naprostm bezpe a e to bude jen velmi nzorn ukzka, rozhodn nic nervydrsajho. Ford s Arthurem usoudili, e bude nejlep relaxovat a nechat si drsat nervy. Co takhle se zblznit? nadhodil Ford. Ped nimi sedli ti piloti, kte si ovem ovem pramlo uvdomovali jejich ptomnost, z toho prostho dvodu, e tam ve skutenosti nebyli. To oni zbudovali lo. To oni li t noci stezkou do kopce a zpvali zdrav optimistick psn hejc u srdce. Pd ciz kosmick lodi nedaleko od nich ponkud zmnil jejich psychiku. Strvili pak cel tdny rozebrnm vech tajemstv ohoelho vraku lodi do nejmenho detailu a celou dobu si pi tom zpvali rytmick popvky rozebra kosmickch lod. Pak si postavili vlastn lo. Prv tuto. Byla to jejich lo a prv si o tom zpvali psniku vyjadujc dvoj radost; z pracovnho spchu a z majetnickho pocitu. Refrn byl ponkud dojemn, vyprvl o jejich zrmutku nad tm, e kvli prci museli trvit dlouh hodiny v gari, a tak se pipravovali o spolenost svch en a dt, kter je zoufale postrdaly, nicmn je udrovaly pi dobr mysli prbnm pinenm zprv, jak tn uten roste. Puf, odstartovali. Hmli si to do nebe jako lo, kter pesn v, co dl. V dnm ppad, kveruloval Ford, kdy se o chvli pozdji vzpamatovali z oku zrychlen a zvolna plhali z planetrn atmosfry, v dnm ppad, opakoval, neme nikdo navrhnout a zkonstruovat takovouhle lo za rok, i kdyby ml nevmjakou motivaci. Tomu nevm. Dokate mi to, a stejn tomu nebudu vit. Zamylen kroutil hlavou a civl malm przorem na nicotu venku. Njak as probhala cesta bez vznamnjch udlost, take Slartibartfast rychle petoil zznam dopedu. A tak dorazili velmi rychle na vnitn obvod dutho kulovitho prachovho mrana, je obklopovalo jejich slunce a domovskou planetu a zaujmalo tedy dal obnou drhu. Bylo to sp, jako by se tkanivo a konzistence kosmu postupn promnily. Zdlo se, e temnota te kolem nich bubnuje a e se. Byla to chladn temnota, nesmrn przdn a tk temnota, temnota non oblohy nad Krikkitem. Jej chlad, tha a przdnota se zvolna zmocnily Arthurova srdce. Intenzvn proval pocity krikkitskch pilot, kter visely ve vzduchu jako hust statick nboj. Prv vkroili na prh historickho uvdomn sv rasy. Za tuto hranici se nikdo z nich neodvil ani v nejodvnjch spekulacch, protoe nikdo netuil, e by se tady spekulovat mlo. Temnota mrana biovala lo. Uvnit panovalo historick ticho. Historickou mis posdky bylo zjistit, jestli je nco nebo nkdo na druh stran nebe, odkud by byla mohla pilett ztroskotav lo, mon jin svt, pestoe se takov mylenka zdla omezenm myslm tch, kdo ili pod krikkitskm nebem, divn a nepochopiteln. Historie se jim chystala zasadit dal rnu. Dl na n buila temnota, przdn, klaustrofobn temnota. Zdlo se, e se stahuje bl a bl, je stle hust a hust, t a t. A najednou byla pry. Proletli mranem. V nekonenm prachu spatili ohromujc klenoty noci a jejich mysl zapla strachy. Chvli letli, nehybn na pozad zakivenho hvzdnatho tla Galaxie, je se sama zdla nehybn proti nekonen kivce Vesmru. A pak se otoili. Tohle bude muset pry, usoudili krikkitt mui, kdy se vraceli dom. Na zpten cest si zpvali mnostv melodickch a pemlivch psn na tmata jako mr, spravedlnost, morlka, kultura, sport, rodinn ivot a vyhlazen vech ostatnch forem ivota.

======================================================================== 13. kapitola Te tedy vte, pravil Slartibartfast zvolna mchaje umle zkonstruovanou kvu, m souasn uvdl do pohybu styn plochy mezi relnmi a nerelnmi sly, mezi interaktivnmi vjemy mysli a Vesmru, a tak generoval restrukturovan matrice implicitn obsaen subjektivity, je umoovala jeho lodi petvet samotnou koncepci asu a prostoru, jak to je. Ano, pikvl Arthur. Ano, potvrdil Ford.

170

Co mm dlat s touhle porc kuete? zeptal se Arthur. Slartibartfast na nj vn pohldl. Pohrvejte si s n, radil, pohrvejte si s n. Demonstroval potebn kon na svm vlastnm tali. Arthur uinil dan a uctil slab chvn matematick funkce vibrujc kuecm stehnem na sv tydimenzionln pouti tm, co podle Slartibartfastova tvrzen je vesmrem o pti rozmrech. Cel populace Krikkitu, pokraoval ve vkladu Slartibartfast, se pes noc promnila z okouzlujcch, roztomilch, inteligentnch... ...by podivnskch... pipomenul Arthur. ...obyejnch lid, dokonil Slartibartfast, v okouzlujc, roztomil, inteligentn... ...podivnsk... ...maniakln xenofoby. Pedstava Vesmru jaksi nezapadala do jejich svtovho nzoru, abych tak ekl. Prost se s n nedokzali vyrovnat. A tak se svm okouzlujcm, roztomilm, inteligentnm a podivnskm zpsobem, chcete-li, rozhodli, e ho zni. Co se dje? To vno mi nepipad moc dobr, ozval se Arthur a piichl ke sklenici. Tak ho vrate. To vechno je soust matematiky t vci. Arthur uinil, jak mu bylo eeno. Topografie nkova smvu se mu pli nezamlouvala, nikdy toti neml rd grafy. Kam mme? zajmal se Ford. Zptky do Svtnice informanch iluz, odpovdl Slartibartfast, zvedl se a otel si sta matematickou reprezentac paprovho ubrousku, na druhou polovinu.

======================================================================== 14. kapitola Krikkitsk lid, pravila Jeho Nejvy Rozsuzovac Svrchovanost Soudce Pag, UNVR (Uen, Nestrann a Velmi Relaxovan), pedseda Rady soudc v procesu s krikkitskmi vlenmi zloinci, jsou, no, vte, zkrtka jsou prost parta fakticky skvlejch chlpk, jo, kter ist nhodou maj chu kdekoho zabt. Krucinl, nkdy mm po rnu pln stejn pocity. Kurva telung. Fajn, pokraovala Jeho Svrchovanost, elegantnm vihem si opela nohy o lavici ped sebou a na chvli se odmlela, aby sebrala nitku ze svch Obadnch plovch flkaek, jene s tmahle chlpkama asi nikdo nechce bejt v jedn Galaxii. Byla to pravda. Krikkitsk tok na Galaxii byl ohromujc. Tisce a tisce obch krikkitskch vlench lod nhle vyskoily z hyperprostoru a v jedn chvli zatoily na tisce a tisce nejdleitjch svt, vdy se nejprve zmocnily surovin potebnch k vybudovn dal vlny lod, a pak prsk, a klidn vymazaly neastn svty z existence. Galaxie, kter se v t dob tila obdob nebvalho klidu, mru a prosperity, se zapotcela jako lovk pepaden zezadu na louce. Chci ct, pokraoval Soudce Pag a rozhldl se po obrovsk ultramodern (odehrlo se to ped deseti biliony let, kdy vraz ultramodern znamenal spousty nerezivjc oceli a zdrsnnho betonu) soudn sni, e tihle chlpci jsou prost posedl. To byla rovn pravda, a navc jedin vysvtlen, na jak zatm kdo dokzal pijt, pro nepedstavitelnou rychlost, s n Krikkian li za svm novm a absolutnm clem - znien veho, co nen Krikkit. Je to tak jedin vysvtlen pro zarejc nhlost jejich uchopen hypertechniky potebn k vybudovn tisc kosmickch lod a milion smrtonosnch blch robot. Tito roboti skuten zasvali hrzu do srdc vech, kdo se s nimi kdy setkali - ovem ve vtin ppad trvala hrza jen krtce, stejn jako osoba, kter ji zakouela. Byly to brutln ltajc bitevn stroje, zamen pouze na jeden cl. Tmali straliv multifunkn bitevn obuchy, kter, kdy se jimi mchlo jistm zpsobem, dokzaly boit domy, kdy se drely jinm zpsobem, vystelovaly spalujc omnidestruktoprskac paprsky, a uchopeny jet jinak odpalovaly cel arzenl oklivch grant od mench zpalnch rozbuek a po maxifutrhypernuklern bomby, schopn znekodnit podn velk slunce. Pouh der obuchem grant souasn odjistil a odplil s fenomenln pesnost na vzdlenost od pouhch nkolika metr do stovek tisc kilometr. J, pravil dle Soudce Pag, tak sme vyhrli. Odmlel se a trochu si zavkal. Vyhrli sme, opakoval, ale dn slva to teda neni. Myslim jako e stedn velk galaxie proti jedn mal planet, jene jak

171

dlouho nm to trvalo? Soudn sluho? Milord? zahlsil upjat muk v ernm a povstal. Jak dlouho, kmo? Je to maliko obtn, milorde, vyslovit v tto zleitosti pesn daj. as a vzdlenost... Kldek, ee, vem to trochu vgn. Nerad bych, pane, hovoil vgn v takov... Bu frajer a zkus to. Soudn sluha na nj nevcn moural. Bylo zejm, e se mu, podobn jako vtin len prvnick profese, Soudce Pag (neboli Zipo Bibrok 5 x 108, co bylo jmno, pod nm byl z jakchsi zhadnch dvod v soukrom znm) jev jako lovk, s kterm jsou jen pote. Byl to vyloen hulvt a nevychovanec. Evidentn si myslel, e skutenost, e je majitelem nejlep prvnick hlavy, jak kdy byla znma, mu dv prvo chovat se, jak se mu zrovna zachce, a bohuel ml zejm pravdu. Ehm, tedy, milorde, velmi zhruba dva tisce let , zamumlal soudn sluha neastn. A kolik chlpk zavalo? Dva griliony, milorde. Sluha usedl. Kdyby nkdo v t chvli podil jeho snmek pomoc hydrospekn fotografie, zjistilo by se, e z nj mrn uchz pra. Soudce Pag se znovu rozhldl po soudn sni, kde se shromdily stovky nejvych initel cel galaktick administrativy, vichni ve slavnostnch uniformch nebo tlech, podle zvyku, ppadn metabolismu. Za stnou z prskuvzdornho kilu stla skupina zstupc Krikkitu. Pohleli s klidnou, zdvoilou nenvist na pslunky cizch ras shromdnch zde, aby je soudili. Byla to nejvznamnj chvle v historii soudnictv a Soudce Pag to vdl. Vythl z pusy vejkaku a pilepil ji pod idli. Pkn hromada nebotk, ekl tie. Pochmurn ticho v soudn sni se zdlo potvrzovat jeho nzor. Take, jak sem ek, je to parta fakticky skvlejch chlpk, ale nikdo s nima nechce bejt v jedn Galaxii, aspo n, pokud toho nenechaj, pokud se nenauej trochu relaxovat. Myslim jako e to bude v jednom kuse pknej nervk, e jo? Bum prsk, kdy po ns zase skoej, n? Pokojn koexistence vylouen, co? Pineste mi nkdo krapek vody. Dky. Chvli jen tak sedl a zamylen usrkval ze sklenice. Tak j, pravil po chvli, slyte m slyte m. Tyhle chlpci toti maj prvo na svj nzor na Vesmr. A podle jejich nzoru, kterej jim Vesmr vnutil, jo, jednali sprvn. Zn to blb, ale myslim, e se mnou budete souhlasit. Voni vej... Pohldl na kousek papru, kter vylovil ze zadn kapsy soudcovskch jeans. Vej v mr, spravedlnost, morlku, kulturu, sport, rodinn ivot a vyhlazen vech ostatnch forem ivota. Pokril rameny. U sem slyel fru horch vc. Zamylen se pokrbal v rozkroku. Fij, pronesl. Znovu usrkl ze sklenice, pak ji pozdvihl ke svtlu a zamrail se na ni. Obrtil ji na druhou stranu. Hele, je v t vod nco? zeptal se. Ne, milorde, ujistil ho soudn uvad, kter mu ji pinesl, dosti nervzn. Tak j vodneste, oboil se na nj Soudce Pag, a nco do n dejte. Mm npad. Odsunul sklenici a pedklonil se. Slyte slyte, zahlaholil. een bylo brilantn a znlo takto: Planeta Krikkit bude na vky uzavena do schrny z Poma-asu, a uvnit bude ivot plynout tm nekonen pomalu. Veker svtlo bude od tto schrny odklonno, take se stane neviditelnou a neproniknutelnou. Uniknout z tto klauzury bude naprosto nemon, pokud ovem nebude otevena zven. Teprve a zbytek Vesmru definitivn skon, a cel stvoen dojde zmaru a umrn (to bylo ovem v dob, kdy se jet nevdlo, e konec Vesmru bude velkolepm spoleenskm podnikem v oblasti veejnho stravovn) a ivot a hmota pestanou existovat, pak se planeta Krikkit se svm sluncem vyno ze schrny Poma-asu a budou podle svho pn pokraovat v osaml existenci v soumraku vesmrn przdnoty. Zmek bude umstn na asteroidu, kter bude zvolna obhat kolem schrny. Klem bude symbol Galaxie - Wikkitsk brna. Kdy v soudn sni konen utichl aplaus, Soudce Pag u si lebedil v senz-o-spre ve spolenosti velmi hezk porotkyn, kter u ped pl hodinou prozrav propaoval lstek se vzkazem.

172

======================================================================== 15. kapitola O dva msce pozdji Zipo Bibrok 5 x 108 ustihl nohavice galaktickch sttnch jeans a jal se utrcet st enormnch palmare, kter mu vynesly jeho rozsudky, na pli poset drahokamy, kde si prv nechval tou velmi hezkou porotkyn vtrat do zad qualaktinovou esenci. Byla to soolfinsk dvka zpoza Oblanch svt Yagy. Mla ple jako citrnov hedvb a iv se zajmala o soudn konn. Slyel jsi zprvy? zeptala se. jaaahh! odpovdl Zipo Bibrok 5 x 108, a museli byste tam bt, abyste pesn vdli, pro to ekl. To ovem nen na zznamu Informan iluze, je to znmo jen z doslechu. Ne, dodal, kdy se pestalo dt to, co ho pimlo ct jaaahh. Mrn se pootoil, aby jeho tlo zachytilo prvn paprsky tetho a nejvtho ze t slunc pradvn planety Vod, kter se prv plhalo nad absurdn krsn obzor. Nebe zilo nejvt opalovac kapacitou, jak kdy byla znma. Od klidnho moe se sem zatoulala voav brza, chvli se plouila po pli a pak odplula zpt na moe zabrna do vah, kam se vydat pt. Pak dostala ztetn npad a znovu si odskoila na pl. A zase odplula na moe. Doufm, e dn dobr zprvy, zabruel Zipo Bibrok 5 x 108, to u bych asi nevydrel. Tvj rozsudek nad Krikkitem byl dnes vykonn, ekla dvka pepychov. Nebylo vbec nutn kat takovou jednoduchou vc pepychov, ale ona to nicmn udlala, protoe prost byl takov den. Slyela jsem to v rdiu, kdy jsem la zptky na lo pro balzm. Hmmm, zahuel Zipo a poloil hlavu zpt na psek pln drahokam. Nco se stalo, pokraovala dvka. Mmmm? Krtce pot, co byla uzamena schrna z Poma-asu, dvka se na chvli odmlela a energicky vtrala do Zipovy ke qualaktinovou esenci, se zjistilo, e jedna nezvstn krikkitsk lo, o kter se myslelo, e byla zniena, je jenom nezvstn. Lo se objevila a pokusila se zmocnit Kle. Zipo se zprudka posadil. Coe? U je to v podku, pronesla hlasem, kter by zklidnil i Velk tesk. Zejm dolo ke krtk bitv. Vlen lo i kl byly disintegrovny a rozpreny do prostoroasovho kontinua. Vypad to, e jsou navdy ztraceny. Usmla se a nalila si na koneky prst jet trochu qualaktinov esence. Zipo se uklidnil a znovu ulehl. Udlej jet, co jsi dlala ped chvilkou, zamumlal. Tohle? Ne, ne - tohle. Zkusila to. Tohle? zeptala se. jaaahh! A zase byste tam museli bt. Voav brza opt piltla z moe. Po behu krel kouzelnk, ale nikdo ho nepoteboval.

======================================================================== 16. kapitola Nic nen navdy ztraceno, ekl Slartibartfast s tv ozenou rudmi zblesky svky, kterou se robot-nk pokouel odnst, a na Chalesmanskou katedrlu. Na co? kubl sebou Arthur. Chalesmanskou katedrlu, opakoval Slartibartfast. To bylo v prbhu mch vzkum v rmci Kampan za Reln as, kdy jsem... Na co? zeptal se Arthur znovu. Staec se odmlel a snail se uspodat si mylenky k poslednmu toku na zamotanou historii, jak alespo doufal. Robot nk se pohyboval prostoroasovmi matricemi zpsobem, v nm se velkolepm zpsobem snoubila nevrlost se servilnost. Chapl po svce a zmocnil se j. Nechali si vystavit et, pesvdiv se handrkovali, kdo ml cannelloni a kolik mli lahv vna, m jak si Arthur mlhav uvdomoval, spn vyvedli lo ze subjektivnho prostoru a navedli ji na stabiln obnou drhu kolem neznm planety. nk se

173

te domhal sv zvren lohy v cel ard a chtl uklidit bistro. Vechno bude jasn, ekl Slartibartfast. Kdy? Za okamik. Poslouchejte. Proudy asu jsou te velmi zneitn. Plave v nich spousta nedstva, asov naplaveniny, a stle vc je jich vyvrhovno do fyzickho svta. Vry v prostoroasovm kontinuu, chpete? Jo, zase ten vr, pitakal Arthur. Helete, kam vlastn mme? ozval se Ford a odstril netrpliv idli od stolu. Protoe j u tam chci bt. Nam clem, kmet pomalu odmoval slabiky, je pokusit se zabrnit krikkitskm bojovm robotm, aby zskali cel Kl, oteveli schrnu z Poma-asu skrvajc planetu Krikkit a osvobodili zbytek sv armdy a sv len vldce. J jen e jste se zmioval o verku, pipomnl Ford. To jsem se skuten zmnil, potvrdil Slartibartfast a svsil hlavu. Uvdomil si, e udlal chybu, protoe ta mylenka zejm mla pro Fordovu mysl zvltn, nezdravou fascinaci. m dle tu objasoval dlouhou a tragickou historii planety Krikkit a jejho lidu, tm vce Ford Prefect touil nezzen pt a tancovat s dvaty. Staec doel k zvru, e se o verku neml zmiovat, dokud to nebylo absolutn nutn. Ale u to bylo jednou venku a Ford se k t mylence pmo pisl jako arktursk megapijavice ke sv obti, ne j ukousne hlavu a uplchne s jej kosmickou lod. Kdy u tam budeme? zeptal se Ford dychtiv. A dokonm vysvtlen, pro tam jdeme. J osobn vm, pro tam jdu. Ford se pohodln opel, zaloil ruce za hlavu a pedvedl jeden ze svch smv, z nich se vtina lid nervzn ovala. Slartibartfast pvodn doufal, e v dchodu bude mt lehk ivot. Plnoval si, e se nau hrt na oktaventrln hibifn, co, jak vdl, bylo pjemn nesplniteln pedsevzet, protoe ml nesprvn poet st. Jeho dalm plnem bylo napsat vstedn a zsadn nepesnou monografii na tma rovnkovch fjord s clem znejasnit jednu i dv vci, kter povaoval za dleit. Msto toho se njak dal pemluvit, aby pracoval na sten vazek pro Kampa za Reln as, a jet ke vemu to zaal brt vn - poprv v ivot. Nsledkem toho te trvil rychle ubvajc posledn lta svho ivota bojem se zlem a pokusy o zchranu Galaxie. Doel k zvru, e je to tk prce a zhluboka si povzdychl. Poslyte, pustil se do dalho vkladu, v Kamasu... Coe? nechpal Arthur. Kampa za Reln as, o kter vm povm pozdji. Zjistil jsem, e pt kus asov naplaveniny, kter v relativn nedvn dob blukly zpt v existenci, patrn odpovdaj pti stem ztracenho Kle. Pesn jsem dokzal vystopovat jen dva - Devn pil, kter se objevil na va planet, a Stbrn bevno. Vypad to, e je na jakmsi verku. Musme se tam dostat a zskat ho dv, ne ho najdou krikkitt roboti, jinak se me stt cokoliv. Ne, ekl Ford pevn. Musme jt na verek, abychom tam hodn pili a tancovali s dvaty. Ale copak jste vbec nepochopil, co jsem vm tu...? Ale ano, pravil Ford s nhlou a neekanou zuivost. Vechno jsem to moc dobe pochopil. Prv proto toho chci vypt co nejvc a tancovat s co nejvce dvaty, dokud jet njak jsou. Jestli to, co jste nm ukzal, je pravda... Pravda? Oveme je to pravda. ...pak mme anci asi jako surmovka eit v supernov. Coe? zareagoval Arthur byste. A do tto chvle urputn sledoval konverzaci a snail se neztratit nit. Jako surmovka eit v supernov, zopakoval hbit Ford, ani by ztratil na otkch. Take... Co m surmovka co dlat se supernovou? uasl Arthur. Nem, vysvtloval Ford, v n anci. Odmlel se, aby zjistil, zda se mu podailo vc objasnit. Zmaten vraz, kter se vydal na novou, namhavou pou, po Arthurov tvi, mu prozradil, e ne. Supernova, pustil se Ford do vkladu tak rychle a zeteln, jak jen dokzal, je hvzda, kter vybuchne tm polovin rychlost svtla a ho jasn jako bilion slunc, nae se zhrout v supertkou neutronovou hvzdu. Je to hvzda, kter spaluje jin hvzdy, chpe? V supernov nem anci nic. Chpu, pikvl Arthur. Take...

174

Ale pro zrovna surmovka? A pro ne? To je pece jedno. Arthur pijal vysvtlen a Ford pokraoval a snail se, se mohl, dopracovat k tm zuivm otkm jako pedtm. Vtip je v tom, vykldal, e lid jako j a vy, Slartibartfaste, a jako Arthur - zvl a speciln jako Arthur - jsou jen diletanti, excentrici, flkai, darmolapov, kdy dovol. Slartibartfast se zamrail, zsti zmaten a zsti doten. Chtl promluvit. -..., a dl se nedostal. My nejsme nim posedl, rozum, trval na svm Ford. ... A to je rozhodujc faktor. Proti posedlosti nememe vyhrt. Jim na tom zle, nm ne. Oni zvtz. Mn zle na spoust vc, protestoval Slartibartfast a hlas se mu tsl, sten nelibost, ale sten i nejistotou. Napklad? No pece... brnil se staec, ivot, Vesmr. Vechno, vlastn. Fjordy. Umel byste pro n? Pro fjordy? zamrkal Slartibartfast pekvapen. To ne. Tak vidte. Nevidl bych v tom dn smysl, upmn eeno. A j pod nevidm dnou souvislost, postoval si Arthur se surmovkami. Ford ctil, e se mu konverzace vymyk z rukou, a odmtal se dt mkoliv odvst od tmatu. Vtip je v tom, e nejsme obsesvn typy, take nemme anci proti... A na tvou nhlou posedlost surmovkami, vedl Arthur svou, kterou jsem dote nepochopil. Mohl bys laskav surmovky vynechat? J ano, kdy je vynech ty, ohradil se Arthur. Ty jsi s tm zaal. Byla to chyba, ekl rychle Ford, zapome na n. Vtip je v tomhle. Pedklonil se a opel si elo o piky prst. O em jsem to mluvil? zeptal se unaven. Pojme na verek, shrnul vc Slartibartfast, a u z jakchkoliv dvod. Vstal a zavrtl hlavou. Myslm, e to jsem prv chtl ct, upamatoval se Ford. Z njakho nevysvtlitelnho dvodu byly boxy teleportu umstny v koupeln.

======================================================================== 17. kapitola Cestovn v ase je povaovno za stle vt hrozbu. Historie zan bt zneitn. Encyclopaedia Galactica m mnoho co ci o teorii a praxi cestovn v ase, z eho vtina je nesrozumiteln pro kadho, kdo nestrvil alespo tyi ivoty studiem vy hypermatematiky, a protoe prv to bylo ped vynlezem cestovn v ase nemon, vldne urit nejistota pedevm v otzce, jak se vlastn na tuhle mylenku pilo. Jedna z racionalizac problmu zn, e cestovn v ase bylo dky sv podstat vynalezeno souasn ve vech obdobch historie, ale to je zjevn blbost. Problm je ale v tom, e z valn sti historie se te taky stala zjevn blbost. Tady je pklad. Nkterm lidem mon nebude pipadat vznamn, ale pro jin m zsadn dleitost. Zvan je rozhodn fakt, e to byla prv tato udlost, kter ponejprv (nebo snad naposledy? To zle na tom, z kter strany se dvte na historii, co je dnes stejn znepokojiv otzka) vyvolala v ivot Kampa za Reln as. Existuje toti, nebo mon existoval, jeden bsnk. Jmenuje se Lallafa a napsal bsn s nzvem Zpvy dlouh zem, kter jsou veobecn uznvny jako nejlep vere vbec. Jsou/byly nevslovn ndhern. Lze ci, e o nich nemete mluvit a pitom odolat nvalu emoc, pravdivosti a pocitu celistvosti a jednoty vc, ani byste, poctili potebu svin prochzky kolem bloku s ppadnou zastvkou v baru na sklenku perpektivy se sodovkou na zpten cest. Tak dobr bsn to byly. Lallafa il v hvozdech Dlouh zem v Eff. Tam il a tam tak napsal sv bsn. Napsal je na papr vyroben ze suench habrovch list, a nedostalo se mu ani dobrodin veobecnho vzdln a zablovac vodiky. Psal o svtle v habrovch lesch, a o tom, co si o nm mysl. Psal o temnot v hvozdech, a o tom, co si o n mysl. Psal o dvce, kter ho opustila, a o tom, co si pesn o tom mysl. Jeho bsn byly objeveny dvno po jeho smrti a vichni nad nimi uasli. Zprva o nich se ila jako

175

jitn slunce. Po cel stalet ozaovaly a zavlaovaly ivoty mnoha lid, kter jinak mohly bt temnj a su. A pak, krtce po vynlezu cestovn v ase, napadlo nkter velkovrobce zablovac vodiky, jestli by jeho bsn byly bvaly jet lep, kdyby byl ml k dispozici nkterou vysoce kvalitn zablovac vodiku, a jestli by se nedal pesvdit, aby ekl pr slov v tomto smyslu. Vydali se za nm po asovch vlnch, nalezli ho, vysvtlili mu - s jistmi obtemi - situaci a opravdu ho pesvdili. Pesvdili ho dokonce tak dalece, e se z nj jejich piinnm stal boh, a dvka, o kter mu mlo bt souzeno pst s takovou pesnost, se nikdy nedostala k tomu, aby ho opustila, a nakonec se pesthovali do moc pknho bejvku ve mst, odkud pak asto dojdl do budoucnosti na televizn besedy, v nich se stal dky svmu vtipu hvzdou. K napsn bsn se pochopiteln nedostal, co byl tak trochu problm, ale i ten se dal snadno vyeit. Vrobci zablovacch vodiek ho jednodue vypakovali na tden ven s pozdjm vydnm jeho knihy a svazkem suench habrovch list, aby na n bsn opsal, a uloili mu, aby sem tam udlal naschvl njakou chybu a opravil ji. Hodn lid dnes k, e ony bsn nhle ztratily cenu. Jin tvrd, e jsou pln stejn jako dv, tak co se tedy vlastn zmnilo? Ti prvn kaj, e v tom to nen. Nevd pesn, v em to je, ale jsou si jisti, e to nen v tom. Uspodali Kampa za Reln as, aby se takovmhle vcem zabrnilo. Jejich argumenty vrazn podpoila skutenost, e asi tak tden po ustaven jejich organizace pila zprva, e velkolep Chalesmansk katedrla byla nejen zboena, aby na jejm mst mohla vyrst nov iontov rafinerie, ale e stavba rafinerie trvala tak dlouho a musela se tud prothnout tak daleko do minulosti, aby produkce iont mohla zat vas, e Chalesmansk katedrla te ani nikdy nebyla postavena. Pohlednice s obrzkem katedrly nhle zskaly nesmrnou cenu. A tak se valn st historie navdy ztratila. Pvrenci Kampan za Reln as tvrd, e stejn jako snadn cestovn zpsobilo erozi rozdl mezi jednotlivmi zemmi a svty, tak tak cestovn v ase m te na svdom erozi rozdl mezi jednotlivmi epochami. Minulost je te pln jako ciz zem, kaj: Dlaj tam vechno pln stejn.

======================================================================== 18. kapitola Arthur se materializoval s vekerm obvyklm potcenm a chytnm se za hrdlo, srdce a rzn jin dy, v nm si dosud tak liboval, kdykoliv byl nucen podstoupil jednu z onch ohavnch a bolestnch materializac na n si rozhodn nemnil zvyknout. Rozhldl se po ostatnch. Nebyli tu. Znovu se rozhldl. Stle tu nebyli. Zavel oi. Otevel je. Rozhldl se po ostatnch. Tvrdojn setrvvali v neptomnosti. Znovu zavel oi, jako ppravu na dal bezvsledn cvien tohoto typu, a protoe teprve tehdy, se zavenma oima, zaal jeho mozek registrovat, na co se jeho oi dvaly, kdy byly oteven, peltl mu pes tv zmaten zamraen vraz. A tak znovu otevel oi, aby si ovil fakta, a zamraen vraz u zstal na mst. Sp ne co jinho jet zeslil a pohodln se usadil. Pokud je tohle verek, je tak mizern, e vichni ostatn odeli. Zavrhl tento smr vah jako zcela marn. Tohle zjevn nebyl verek. Byla to jeskyn nebo sp labyrint nebo tunel i nco podobnho - nebylo tu dost svtla, aby se to dalo rozeznat. Byla tu jen tma - vlhk, svtlkujc tma. Jedinm zvukem byly ozvny jeho vlastnho dechu, kter znly dost utrpen. Zlehka si odkalal a pak naslouchal slabounk straideln ozvn putujc kroutcmi se chodbami a slepmi komnatami jako v njakm ohromnm labyrintu, a nakonec se vracejc tmi nevidnmi chodbami, jako by chtla ci... Ano? Takhle to bylo s kadm sebenepatrnjm zvukem, kter vydal, co ho znervzovalo. Zkusil si pobrukovat veselou melodii, ale vrtila se mu zpt zmnn v ponur alozpv, a tak radji pestal. Mysl se mu nhle zaaly mhat pedstavy z pbhu, kter mu vyprvl Slartibartfast. Napl oekval, e se znenadn objev smrtonosn bl roboti, tie vystoup ze stn a zabij ho. Zadrel dech. Nezabili ho. Vydechl. Nevdl, co vlastn ek. Nkdo nebo nco ho ale zejm oekvaly, protoe v tu chvli se v temn dlce nhle rozblikl

176

straideln zelen neonov npis. Bezzvun pravil: BYL JSI ODCHLEN Npis zase zhasl zpsobem, o nm si Arthur nebyl vbec jist, e se mu lb. Zhasl s jakousi pohrdlivou okzalost. Arthur se pokouel pesvdit sm sebe, e je to jen smn trik jeho vlastn pedstavivosti. Neonov npis pece bu svt nebo nesvt, podle toho, jestli jm protk elektrick proud. Neexistuje zpsob, pesvdoval se, jak doclit pechodu z jednoho stavu do druhho s pohrdlivou okzalost. Zahalil se tsnji do upanu, a pesto se zachvl. Neonov npis v hlubinch se nhle znovu zhadn rozsvtil, ale tentokrt sdloval jen ti teky a rku, takhle: ..., Jene v neonov zeleni. Npis se mu pokouel naznait, jak si Arthur uvdomil, kdy na nj vteinu i dv nechpav zral, e to nen vechno, e sdlen nen pln. Pokouel se o to s nadlidskou pedanteri, uvaoval Arthur dle. Nebo pinejmenm s nelidskou pedanteri. Vtom se vta sama od sebe doplnila tmito dvma slovy: ARTHURE DENTE. Zavrvoral. Pokusil se najt rovnovhu a podvat se znovu a podn. Npis stle hlsal ARTHURE DENTE, a tak zavrvoral znovu. Npis znovu zhasl a mikajc Arthur opt zstal ve tm, jen na stnici mu poskakovala nezeteln erven podoba jeho vlastnho jmna. BUD VTN, pravil nhle npis. Ale po chvli dodal: A TO ZAS NE. Ledov chladn strach, kter se kolem nj celou dobu vznel a ekal na svou chvli, pochopil, e prv nadela, a stemhlav se na nj vrhl. Pokouel se tok odrazit. Pidepl do stehu v jaksi pikren pozici, jak to vidl nkoho pedvdt v televizi, ale musel to bt nkdo se silnjmi koleny. Utvan zral do tmy. Ehm, hal! zavolal zkusmo. Odkalal si a zkusil to znovu, tentokrt hlasitji a bez ehm. O kus dl v chodb jako by nkdo zaal buit do basovho bubnu. Chvli naslouchal a uvdomil si, e to je jen tlukot jeho vlastnho srdce. Naslouchal jet pr vtein a uvdomil si, e to nen jeho srdce, ale e to nkdo o kus dl v chodb bu do basovho bubnu. Na ele mu vyrazily kapky potu, napjaly povrchovou blanku a odskoily. Poloil ruku na zem, aby se podepel v havm podepu, kter se mu pli nedail. Npis se znovu promnil. Pravil: NEMJ OBAVY A po chvli dodal: ZANI SE STRAN BT, ARTHURE DENTE. A znovu zhasl. Zase zstal ve tm. Pipadalo mu, e mu oi vylzaj z hlavy. Nevdl jist, jestli je to proto, e se sna bysteji vidt, nebo jestli u toho maj dost a chtj pry. Hal? zkusil to znovu a tentokrt se pokusil vloit do svho hlasu drsnou a agresvn sebejistou notu. Je tu nkdo? dn odpov, nic. To ho vynervovalo jet vc, ne kdyby se njak odpov ozvala, a tak zaal ped straidelnou nicotou ustupovat. m vc vak ustupoval, tm vc byl vyden. Po chvli si uvdomil, e je to proto, e vidl tolik film, v nich hrdina ustupuje stle dl ped njakou imaginrn hrzou, a do n nakonec vraz, protoe mu nadbhne zezadu. V tu chvli ho napadlo hodn rychle se otoit. Nic tam nebylo. Jen ern tma. Ta ho vynervovala doopravdy, take ped n zaal ustupovat tam, odkud piel. Po chvli ho nhle napadlo, e te vlastn ustupuje smrem k tomu, ped m ustupoval pvodn. Nemohl se ubrnit pocitu, e to je naprost hloupost. Usoudil, e bude lep ustupovat tm smrem, kudy ustupoval pedtm. Otoil se tedy. V tom okamiku se ukzalo, e druh vaha byla sprvn, protoe za nm tie stla nepopsateln ohyzdn pera. Arthur sebou zbsile kubl, zatmco jeho ke chtla uskoit na jednu stranu a kostra na druhou, kdeto mozek se snail rozhodnout, kterm uchem by nejradji vylezl ven. Vsadm se, e sis nemyslel, e se jet uvidme, pravila pera, co Arthurovi pipadalo jako zvltn

177

poznmka, vzhledem k tomu, e podivn stvoen nikdy v ivot nevidl. A e ho opravdu nevidl, bylo jist z toho prostho dvodu, e mohl v noci spt. Bylo toti... bylo... bylo... Moural na n. Stlo pln bez hnut. Pece jen mu trochu nco pipomnalo. Prostoupil ho straliv ledov klid, kdy mu dolo, e se dv na skoro dvoumetrov hologram mouchy domc. Uvaoval, pro mu nkdo zrovna v tuhle chvli ukazuje skoro dvoumetrov hologram mouchy domc. Uvaoval, hlas to asi slyel. Byl to straliv realistick hologram. Pak najednou zmizel. Nebo mon si m lp pamatuje, ozval se nhle hlas, hlubok, dut, zlovoln hlas, kter znl jako roztaven dehet mazlav vytkajc ze sudu s nm karedm za lubem, jako krlka. Pink, a z nieho nic tu s nm v temnm labyrintu byl krlk, obrovsk, obludn, hnusn hebk a rozkon krlk - opt jen obraz, ale tak pesn, e kad jednotliv hebk a rozkon chlup vypadal jako skuten, samostatn vc rostouc z jeho hebkho rozkonho koichu. Arthur se lekl vlastnho odrazu v jeho hebkch, rozkonch, extrmn obrovskch a bez mrknut hledcch och. Narodil jsem se ve tm, rachotil hlas, vyrostl jsem ve tm. Jednoho rna jsem poprv vystril hlavu na ten krsn neznm svt a dostal jsem rovnou mezi oi nm, co se podezele podobalo njakmu primitivnmu nstroji vyrobenmu z pazourku. A vyrobil jsi ho ty, Arthure Dente, a hodil jsi ho taky ty. Dost tvrd, jak si vzpomnm. Z m ke sis vyrobil branu na zajmav kameny. Nhodou to vm, protoe jsem se vrtil v ptm ivot jako moucha a tys m pratil. Znova. Jene tentokrt jsi m rozplcl branou, kterou jsi vyrobil z m bval ke. Arthure Dente, jsi nejen krut a bezcitn lovk, ale jsi tak dsiv netaktn. Hlas se odmlel a Arthur zstal tup civt. Vidm, e jsi branu nkde ztratil, pokral ho hlas. Nejsp u t omrzela, vi? Arthur bezmocn zakroutil hlavou. Chtl vysvtlit, e ve skutenosti ml branu velice rd a svdomit o ni peoval a bral ji vude s sebou, ale e z njakho zhadnho dvodu pokad, kdy kamkoli cestoval, vdycky naprosto nepochopiteln skonil s nesprvnou branou. Dokonce i te, kdy tu stl, viml si ponejprv, e brana, kterou m s sebou, je zejm vyroben z njak dost hnusn napodobeniny leopard ke, e to nen ta, kterou ml jet ped chvl, ne dorazil sem, a u je te kdekoliv, a e takovou by si v dnm ppad nevybral a pmbu v, co v n bude, kdy nen jeho, a e by radji chtl svou pvodn branu, ovem a na to, e ho straliv mrz, e ji, respektive materil na jej vrobu, tj. krli ki, tak rezolutn odejmul jejmu pedchozmu majiteli, tj. krlkovi, jeho ml prv tu est nespn a bezvsledn oslovit. Ve, co se mu ve skutenosti podailo ct, bylo Hmrp. Seznam se s mlokem, na kterho jsi lpl, pokraoval hlas. A najednou tu v chodb s Arthurem stl ob upinat mlok. Arthur se otoil, vyjekl, uskoil dozadu a zjistil, e stoj uprosted krlka. Znovu vyjekl, ale uskoit neml kam. To jsem byl taky j, hroziv dunl hlubok hlas, jako kdybys nevdl... Vdl? nadskoil Arthur. Jak bych to mohl vdt? Na reinkarnaci je zajmav, chraptl hlas, e vtina lid, vtina duch, si neuvdomuje, e se to dje jim. Efektn se odmlel. Pokud lo o Arthura, bylo u efekt a dost. Ale j jsem si to uvdomoval, zasyel hlas, toti zaal jsem si to uvdomovat. Zvolna. Postupn. Pak se ten nkdo znovu odmlel a nabral dech. Tko jsem si mohl nevimnout, e? zahulkal, kdy se mi to stvalo zas a znovu, pod dokola! V kadm ivot, kter jsem il, m zabil Arthur Dent. Jedno, jak svt, jak tlo, jak doba. Zrovna si zvykm, a najednou pijde Arthur Dent a pic - zabije m. Tko si nevimnout. To toti osv pam. To se lovku pipomene. To je toti zatracen npadn vc! To je legrace, kal si mj duch, kdy si to upajdil na kdlech zpt na onen svt po dalm bezvslednm, Dentem ukonenm vletu do zem ivch, ten lovk, kter m zalpl, kdy jsem hopsal pes cestu do svho oblbenho rybnku, mi byl njak povdom... Postupn jsem si to dal dohromady, Dente, mj mnohonsobn vrahu! Ozvny hlasu dunly chodbou ped nm i za nm. Arthur stl, ledov a nm, hlava se mu nevcn tsla. A tady je chvle, Dente, vskl hlas, kter se te dopracoval k horenatm vinm nenvisti, tady je chvle, kdy jsem konen pochopil!

178

Nepopsateln ohavn, jedin tak lze popsat vc, kter se ped Arthurem nhle rozevela, a se zajkl a zakloktal hrzou, ale zde je alespo pokus o popis, jak hnusn byla. Bylo to jako obrovit taslav vlhk jeskyn, v n se vlelo velk, slizk a pitom hrub velrybovit stvoen a plazilo se po obludnch blch nhrobnch kamenech. Vysoko nad stropem jeskyn se klenul rozlehl poloostrov, v nm bylo vidt temn hlubiny dalch dvou hrozivch jeskyn, kter... Arthur si nhle uvdomil, e se dv do vlastnch st, kdy vtom jeho pozornost upoutala iv stice, bezmocn do nich vyklopen. Zapotcel se a s vkikem odvrtil oi. Kdy se podval znovu, dsiv zjeven bylo pry. Chodba byla temn a pro tu chvli tich. Osaml se svmi mylenkami. Byly to mimodn nepjemn mylenky a radji by byl ml garde. Ozval se dal zvuk, duniv rachot mohutn stny, kter se odsunula stranou, aby odhalila prozatm jen ernou przdnotu. Arthur nahlel do przdnho prostoru jako my nakukujc do ztemnlho psince. Hlas znovu promluvil. ekni, e to byla nhoda, Dente, zaburcel. Vyzvm t, abys ekl, jestli si trouf, e to byla nhoda! Taky e to byla nhoda, pospil si Arthur. To tedy nebyla! vskl hlas v odpov. Byla, odporoval Arthur, byla to... Jestli to byla nhoda, zaval hlas, tak se nejmenuju Agrajag!!! A vy pravdpodobn budete tvrdit, e se tak jmenujete, usoudil Arthur. Jo! zasyel Agrajag, jako by prv dokonil brilantn sylogismus. Obvm se ale, e to pesto byla nhoda, trval na svm Arthur. Poj sem a ekni to! zavyl hlas v novm poryvu mrtvinho vzteku. Arthur veel a prohlsil, e to byla nhoda, nebo sp skoro ekl, e to byla nhoda. Jeho jazyk toti ke konci poslednho slova ztratil pdu pod nohama, protoe se uvnit rozsvtila svtla a odhalila, do eho to vkroil. Byla to katedrla nenvisti. Byl to vtvor mysli nejen pokiven, ale skuten vymknut. Bylo to obrovsk. Bylo to hrzn. Uvnit stla Socha. K t se dostaneme za chvli. Obrovit, nepochopiteln obrovit s vypadala, jako by byla vytesna z lna hory, nejsp proto, e to bylo pesn to, z eho byla vytesna. Arthur stl a zral na ni a pipadalo mu, e se nepjemn ot kolem jeho hlavy. Byla pln ern. Tam, kde zrovna ern nebyla, si lovk pl, aby ern byla, protoe barvy, jimi byly zvraznny nkter detaily, se pohybovaly v hrznm spektru odstn, jim se oko vzpr, od ultra pern violeti a po infra vraedn rudou, a cestou to braly pes jatern purpur, chyln ekovou, hnisav lutou, sienu uplenou a sntivou zele. Ony nepopsateln detaily zvraznn tmito barvami byly chrlie, kter by vypudily Francise Bacona od obda. Chrlie, vechny hledc ze zd, sloup, oprnch pil a fil a z knit k Soe, ke kter se dostaneme za okamik. A pokud by snad chrlie odradily od obda Francise Bacona, pak by Socha odstraila od polednho jdla je, pokud by ovem byly iv, aby je mohly snst, co nebyly, a pokud by se jim nkdo njak obd pokusil nabdnout, co se nestalo. Do monumentlnch zd byly kolem dokola vytesny rozshl pamtn desky pipomnajc ty, kdo padli za ob Arthuru Dentovi. Jmna nkterch padlch byla podtrena a oznaena hvzdikou. Tak napklad jmno krvy, kter byla poraena a z n Arthur sndl biftek, nebylo nijak zvraznno, kdeto jmno ryby, kterou sm chytil, a pak se rozhodl, e mu nechutn a nechal ji na tali, bylo dvakrt podtreno a oznaeno temi hvzdikami a kkem v podob zkrvaven dky pro vt draz. Nejvc zneklidujc na tom vem, krom Sochy, k n se postupn propracovvme, byla skutenost, kter z toho jasn vyplvala, toti e vichni ti lid a bytosti byly stle jedna a t osoba, pod dokola. A bylo zejm, e tato osoba je mimodn rozilen a rozzloben, by z dvod ne zcela objektivnch. Skoro by se dalo ci, e dotyn doshl stupn rozzlobenosti ve Vesmru dosud nevdanho. Byla to rozzlobenost epickch rozmr, rozzlobenost hoc havm plamenem, rozzlobenost, kter ve sv nekonen uraenosti obshla vekeren as a prostor. A tto rozzlobenosti se dostalo nejplnjho vyjden v Soe stojc uprosted v t obludnosti. Byla to

179

socha Arthura Denta, a ne zrovna lichotiv. Patnct metr vysok a na celm povrchu by se nenael jedin centimetr, kter by nebyl nabit urkou v vsmchem zobrazenmu pedmtu, a dluno ci, e patnct metr neho takovho by stailo vzt sebevdom ktermukoliv pedmtu. Od nepatrnho pupnku na stran nosu a po uboh stih jeho upanu, kad sebenepatrnj aspekt Arthurovy osobnosti byl peliv oernn, ztepn a nactiutrhn. Arthur se tu jevil jako pera, jako zlovoln, nenasytn, hltav, krv zbrocen obr lidorout vradc ve, na co pijde v soukromm vesmru jedn nevinn bytosti. Kadou z ticeti pa, je se mu tvrce v umleckm zpalu rozhodl dt, bu rozbjel mozek krlkovi, zabjel mouchu, vytahoval kuec kost, vybral si blechu vlas i dlal nco, co Arthur na prvn pohled nedokzal identifikovat. Vtina jeho etnch nohou dupala po mravencch. Arthur si zakryl oi rukama, svsil hlavu a zvolna j vrtl ze strany na stranu v hrze a smutku z lenho podku vc. Kdy oi znovu otevel, stl ped nm onen lovk nebo stvoen, i co to vlastn bylo, kter dajn neustle pronsledoval. HhhhhmmmmmmffffvRRRRR! pravil Agrajag. A u byl cokoli, vypadal jako tlust pololen netopr. Kolbavou kachn chz se batolil kolem Arthura a sem tam do nj dloubl kivm patem. Podvejte se...! zaprotestoval Arthur. HhhhhmmmmmmffffvRRRRR! vysvtlil Agrajag, co Arthur, by neochotn, pijal na zklad toho, e mu tohle okliv a podivn zruinovan zjeven ponkud nahnlo strach. Bylo ern, odul, vrsit a koovit. Jeho netop kdla byla jaksi mnohem straidelnj proto, e byla dojemn zpelman a bezmocn se zmtala, ne kdyby to byla siln, svalnat kdla, energicky bijc do vzduchu. Nejdsivj byla patrn houevnatost s n lpl na sv existenci, navzdory mizivm fyzickm ancm. Vlastnil okujc sbrku zub. Vypadaly, jako by kad pochzel z pln jinho zvete, a v stech je ml uspodny v tak bizarnch hlech, e to vypadalo, e kdyby se doopravdy pokusil do neho kousnout, urafl by si pitom plku oblieje a nejsp by piel i o oko. Ti mal natvan oka se rozhlela asi tak petn jako ryba v hout ptaho zobu. Byl jsem na kriketovm zpase, zachroptl. Arthurovi ta pedstava na prvn pohled pipadala tak groteskn, e se mlem zadusil. Ale ne v tomhle tle, zaskehotalo stvoen, ne v tomhle tle! Tohle je m posledn tlo. Mj posledn ivot. Tohle je m tlo zrozen pro pomstu. Pro znien Arthura Denta! M posledn ance. A musel jsem o n bojovat. Ale... Byl jsem na kriketovm zpase! zaburcel Agrajag. Ml jsem slab srdce, ale kal jsem sv en, ale co, co se mi me stt na kriketovm zpase? A jak se tak dvm, co se nestane? Dva lidi se zista jasna zlomysln vyno odnikud pmo pede mnou. Posledn, eho jsem si nemohl nepovimnout, ne m uboh srdce okem pestalo tlouci, bylo, e jeden z nich je Arthur Dent s krli kost ve vousech. Nhoda? Ano, pisvdil Arthur. Nhoda? zavetlo stvoen, bolestn zaplcalo kdly a zpsobilo si jednm zvl oklivm zubem drobn rm na prav tvi. Pi zevrubnj prohldce, j se pedtm doufal vyhnout, si Arthur viml, e vt st Agrajagova oblieje je pokryta roztepenmi prouky lepkav ern nplasti. Nervzn ucouvl. Zatahal se za vousy. Zhrozil se, kdy zjistil, e v nich m stle vetknutou krli kost. Vythl ji a odhodil. Podvejte se, zaal znovu, to osud si s vmi okliv zahrv. Se mnou. S nmi. Je to naprost nhoda. Co proti mn m, Dente? zavrela pera a bolestiv kolbavm krokem k nmu pistoupila bl. Nic, ujioval Arthur, na mou du nic. Agrajag na nj upen hledl korlkovma oima. To je ovem hodn zvltn zpsob chovn k nkomu, proti komu nic nem, neustle ho zabjet. Velmi zvltn zpsob sociln interakce, ekl bych. ekl bych, e je to le! Podvejte se, brnil se Arthur. M je to hrozn lto, ale tohle je straliv nedorozumn. Musm jt. Nemte hodinky? Mm pomhat pi zchran Vesmru. Ustoupil o dal krok. Agrajag postoupil o dal krok bl. V jednu chvli, zasyel, v jednu chvli u jsem se rozhodl, e to vzdm. Ano. U se nevrtm.

180

Zstanu v podsvt. A co se nestalo? Arthur naznail kubavmi pohyby hlavy, e nem tuen, a ani mt nechce. Zjistil, e docouval a k tmavmu studenmu kameni, otesanmu s nepedstavitelnm herkulovskm silm do podoby obludn travestie jeho vlastnch pantofl na doma. Vzhldl na sv hrzn parodick zpodobnn tyc se nad nm. Pod jet nepiel na to, co dl jedna z jeho etnch rukou. Byl jsem nsilm vtaen zpt do fyzickho svta, vedl dl svou Agrajag, jako trs petni. V ozdobnm kvtini, abych tak dodal. Tento astn ivot pro m zaal, pochopiteln v kvtini, bez jakkoli opory pt set kilometr nad povrchem jedn obzvl ponur planety. Pomyslel by sis mon, e pro kvtin petni to nen pirozen udriteln pozice. A ml bys pravdu. Ten ivot skonil krtce nato, o pt set kilometr n. V erstvm vraku velryby, abych tak dodal. Mho duchovnho bratra. S novou dvkou nenvisti na Arthura potmile zavidral. Cestou dol, zavrel, jsem si nemohl nepovimnout nbl bl kosmick lodi. A kdo to koukal z przoru? Nafoukan se tvc Arthur Dent. Nhoda?!! Jist, afl Arthur. Kdy znovu vzhldl k soe, pochopil, e pae, jej funkci dosud nechpal, svvoln vol v existenci k zhub odsouzen kvtin petni. Tahle idea ovem lovka hned neprat do o. Musm u jt, nalhal Arthur. Nejdv t zabiju, opil Agrajag, a pak me jt. Ne, to by nebylo k niemu, vykldal Arthur a zaal plhat na ikmou tvrdou stnu svho kamennho pantofle, protoe musm zachrnit Vesmr, vte. Musm najt Stbrn bevno, a to se po smrti hled dost patn. Zachrnit Vesmr, uplivl si Agrajag pohrdav. Na to jsi ml myslet, ne jsi zaal tu svou vendetu proti mn. A co tehdy na Stavromula Beta, kdy se t nkdo... Nikdy jsem tam nebyl, zaprotestoval Arthur. ...pokouel zavradit, a tys uhnul. Koho mysl, e kulka zashla? Co k? Nikdy jsem tam nebyl, opakoval Arthur. O em to mluvte? Musm jt. Agrajag se zarazil v rozletu. Musels tam bt. Zavinil jsi mou smrt, jako vude jinde. Nevinn pihlejc divk! Cel se zachvl. Nikdy jsem o takovm zapadku neslyel, trval na svm Arthur. A nikdy se m nikdo nepokouel zavradit. Krom vs. Mon se tam dostanu pozdji, co kte? Agrajag zvolna zamrkal, ztuhl logickm zdenm. Tys... jet nenavtvil Stavromulu Beta? zaeptal. Ne, potvrdil Arthur. Nic o tom mst nevm. Nikdy jsem tam nebyl a ani to nemm v plnu. Ale to v, e se tam dostane, zamumlal Agrajag zlomenm hlasem, to v, e se tam dostane. Zark do toho! Zapotcel se a rozhlel se pololenm pohledem po sv obrovit katedrle nenvisti. Pithl jsem t sem moc brzy! Zaal jeet a vt. Pithl jsem t sem moc brzy, zark do pric! Najednou se vzpamatoval a upel na Arthura zlovoln, nenvistn pohled. A stejn t zabiju! zaval. I kdy je to logicky nemon, j se o to pokusm, zark fix! Vyhodm celou tuhle horu do povt! vetl. Uvidme, jak se dostane z tohohle, Dente! S bolestivm pohopsvnm se odkolbal k nemu, co vypadalo jako mal ern obtn oltk, Hulkal te tak zbsile, e si doopravdy okliv poranil obliej. Arthur seskoil z vyvenho msta na sv pantofli a rozbhl se, aby ze t tvrtin len stvoen zadrel. Skoil po Agrajagovi a sthl podivnou obludu, a s uchnutm dopadla na olt. Agrajag se dal znovu do vskotu, chvli se zuiv mlel a pak obrtil zdivoel pohled k Arthurovi. V, co jsi udlal? zaklokotal bolestn. el jsi a znova jsi m zabil. Co ode m vlastn chce, mou krev? Chvli se zmtal v mrtvinm zchvatu, pak se otsl v poslednm zchvvu a zplihl, ale jet stail zmknout velk erven knoflk na olti. Arthur sebou kubl hrzou a strachy, nejdv z toho, co zejm udlal, a znovu, kdy uslyel ev sirn a zvonk, kter nhle prozl vzduch, aby ukien ohlsil njakou nalhavou situaci. Horen se rozhlel. Jedin vchod byl zejm ten, kterm piel. Vyplil smrem k nmu a cestou odhodil ohavn vak z falen leopard ke. til se nazdabh, namtkou chodbami labyrintu a pipadalo mu, e ho klaxony, sirny a blikajc svtla pronsleduj stle zuivji. Najednou zahnul za roh a uvidl ped sebou svtlo. Ale neblikalo. Bylo to denn svtlo.

181

======================================================================== 19. kapitola Bylo sice eeno, e z cel Galaxie pouze a vhradn na Zemi je Krikkit (neboli kriket) povaovn za vhodn nmt pro hru a e prv z tohoto dvodu se Zem vichni stranili, ale to ovem plat jen pro nai Galaxii a speciln pro n trozmrn svt. V nkterch vych dimenzch maj pocit, e si mou vce i mn udlat dobe, a u po cel transdimenzionln ekvivalent mnoha miliard let tam hraj prazvltn hru zvanou Krobinsk ultrakriket. eknme to bez obalu, hra je to opravdu nepkn, (k Stopav prvodce po Galaxii) ale kad, kdo nkdy byl tam nahoe, v, e je to pkn banda pohan a ml by je nkdo podn sprskat a nadlat z nich nudle, a taky e by to nkdo udlal, kdyby piel na to, jak odpalovat stely v pravm hlu k realit. To je ovem jen dal doklad toho, e Stopav prvodce po Galaxii zamstn kohokoliv, komu se zamane pijt rovnou z ulice a kdo je ochoten nechat se odt, obzvl pijde-li odpoledne, kdy je ptomno jen velmi mlo stlch zamstnanc. Je teba upozornit na jednu vc: Historie Stopaova prvodce po Galaxii je histori idealismu, zpasu, zoufalstv, vn, spchu, nespchu a enormn dlouhch polednch pestvek. Prvopotky Prvodce se dnes, spolu s vtinou finannch zznam, ztrcej v mlze asu. Dal, kuriznj teorie o tom, kde jsou ztraceny, jsou uvedeny ne. Vtina dochovanch historek hovo o zakldajcm fredaktorovi jmnem Hurling Frootmig. Hurling Frootmig, jak se prav, zaloil Prvodce, stanovil jeho zkladn zsady, to jest poctivost a idealismus, nae zkrachoval. Nsledovalo mnoho let nouze a zpytovn svdom, bhem nich se radil s pteli, vysedval v ztemnlch mstnostech v ileglnch rozpoloench mysli, pemlel o tom i onom, trochu blbnul s inkami, a pak, po nhodnm setkn s Vyznavai Svatho Obda z Voondoonu (kte tvrd, e stejn tak jako je obd stedobodem naeho svtskho dne, piem n svtsk den me bt nahlen jako analogie naeho duchovnho ivota, tak by ml Obd a) bt povaovn za stedobod naeho duchovnho ivota a b) bt konzumovn v pknch restauracch) znovuzaloil Prvodce, stanovil jeho zkladn zsady, to jest poctivost a idealismus, a uril, kam si je mete strit, a dovedl Prvodce k prvnm obchodnm spchm. Krom toho tak zaal rozvjet a zkoumat lohu redaktorsk poledn pauzy, kter mla pozdji hrt tak vznamnou roli v historii Prvodce, protoe znamenala, e vtinu skuten prce udlali nhodn kolemjdouc, kte se bezdky zatoulali do przdnch kancel a uvidli tam nco, co stlo za to udlat. Krtce nato pevzalo Prvodce nakladatelstv Megadodo Publications z Bety Mal medvdice, m cel vc dostala velmi zdrav finann zklad. tvrtmu fredaktorovi, Ligu Lurymu ml., to umonilo zahjit poledn pestvky v takovm dechberoucm mtku, e i snahy souasnch fredaktor, kte zaali podnikat sponzorovan poledn pauzy za dobroinnm elem, se ve srovnn s tm jev jako pouh obloen chlebky. Lig vlastn nikdy formln na sv postaven nerezignoval - jednoho dopoledne prost odeel z kancele a u se nikdy nevrtil. Pestoe od t doby u uplynulo vc ne cel stolet, nkte lenov redakce stle chovaj romantick pesvden, e si prost jen odskoil na rohlk se unkou a zase se vrt, aby odvedl solidn odpoledn prci. Pesn eeno, vichni nslednci Liga Luryho ml. jsou jmenovni zstupci fredaktora a Ligv stl je dosud uchovvn tak, jak jej zanechal, pibyla na nm jen mal cedulka s npisem Lig Lury ml., fredaktor, nezvstn, patrn degustace. Jist sprost a podvratn zdroje naznauj, e Lig ve skutenosti zahynul pi prvnch experimentech s alternativnm etnictvm, kter se v Prvodci konaly. O tom se ovem v mlo a mluv jet mn. Kad, kdo si jen povimne, nebo se dokonce pokus upozornit na zvltn, le zcela nhodn fakt, e kterkoliv svt, na nm si kdy Prvodce zdil etn oddlen, krtce nato zanikl ve vlenm poru nebo prodn katastrof, bude patrn zaalovn a usouzen na cucky. Jako zajmav, by s vc zcela nesouvisejc skutenost se jev, e dva ti dny ped demolic planety Zem, kter musela udlat msto nov hyperprostorov dlnici, se dramaticky zvil poet zaznamenanch pozorovn UFO, a to nejen nad hitm Lords Cricket Ground v londnsk tvrti St. Johns Wood, ale i nad Glastonbury v hrabstv Somerset. Glastonbury bylo odedvna spojeno s mty o dvnch krlch, arodjnictvm, zhadnmi arami v trv a s lenm bradavic, a v on dob bylo vybrno za nov sdlo pro kancel finannch zznam Stopaova Prvodce. Finann dokumentace za poslednch deset let byla opravdu pevezena na magick vrch za mstem, pouhou hodinu ped pchodem Vogon.

182

dn z tchto skutenost, jakkoli zvltn a nevysvtliteln, nen ani zdaleka tak zvltn a nevysvtliteln jako pravidla Krobinskho ultrakriketu, jak se hraje ve vych dimenzch. pln pravidla jsou tak masvn komplikovan, e jejich vydn v jedinm svazku zpsobilo gravitan kolaps, take se stala ernou drou. Strun shrnut zn asi takto: PRAVIDLO SLO JEDNA: Nechte si narst alespo ti nohy navc. Nebudete je sice potebovat, ale divci se aspo budou bavit. PRAVIDLO SLO DV: Najdte jednoho dobrho hre Krobinskho ultrakriketu. Nkolikrt ho rozklonujte. Tm se uet navn fze vbru a trninku. PRAVIDLO SLO TI: Postavte vlastn i soupev tm na dost velk hit a postavte kolem nich vysokou ze. To proto, e a je tato hra vrazn divckm sportem, frustrace, ji zakou publikum, kdy nevid, co se dje, zpsob, e si pedstavuje, e je hra mnohem zajmavj ne ve skutenosti. Divci, kte prv shldli nudn zpas, projevuj mnohem slab pchylnost k ivotu ne ti, kdo se domnvaj, e zrovna pili o nejzajmavj udlost v historii sportu. PRAVIDLO SLO TYI: Nahzejte hrm pes ze co nejvce rznho sportovnho nin. Cokoliv se hod - kriketov plky, basebalov plky, tenisov bambitky, lye, cokoli, m se mete podn rozmchnout. PRAVIDLO SLO PT: Hri kolem sebe zanou mydlit vm, co jim padne do ruky. Kdykoli se nkomu poda zsah jinho hre, mus neprodlen prchnout a omluvit se z bezpen vzdlenosti. Omluvy maj bt strun, upmn a v zjmu maximln srozumitelnosti pednesen megafonem. PRAVIDLO SLO EST: Vtzn tm bude prvnm mustvem, kter kdy zvtzilo. Zvltn je, e m vce roste ve vych dimenzch posedlost touto hrou, tm mn se ve skutenosti hraje, protoe soupec mustva jsou v trvalm vlenm stavu kvli vkladu tchto pravidel. To je konec konc dobe, protoe z dlouhodobho hlediska je dobr, solidn vlka mn psychologicky kodliv ne rozvlekl zpas v Krobinskm ultrakriketu.

======================================================================== 20. kapitola Arthur utkal, letl, pdil ze svahu dol, kdy vtom zaznamenal, e se cel masa hory pod nm nepatrn pohnula. Ozval se rachot, zaburcen, a pak uctil slab nezeteln pohyb a nraz horka kdesi v dlce za nm a nad nm. len strachy bel a bel. Pda se zaala sesouvat. Nhle pochopil dopad vrazu sesuv pdy, zpsobem, kter mu nikdy nebyl tak jasn. Vdycky to pro nj bylo jen slovo, ale te si uvdomoval, e sesouvn je pro pdu podivn a hnusn innost. Pda ji dlala a on byl navrch. Bylo mu patn strachy a tasem. Zem mu pod nohama klouzala, hora se sesmykla a on uklouzl, upadl, znovu sklouzl a rozbhl se. Lavina se spustila. Kameny, pak valouny a nakonec balvany poskakovaly kolem nj jako neohraban tata, jenome mnohem a mnohem vt, mnohem a mnohem tvrd a t a bylo tm nekonen pravdpodobnj, e ho zabij, kdy na nj spadnou. Oi mu tanily spolu s balvany a nohy spolu se vzdouvajc se zem. Bel, jako by bh byl njak stran nemoc, pi kter se lovk pot, srdce mu builo v rytmu geologickho lenstv duncho kolem nj. Logika situace, to jest fakt, e nutn mus pet, m-li se odehrt dal pedpovzen incident sgy jeho nechtnho pronsledovn Agrajaga, nedokzala v tu chvli udlat sebemen dojem na jeho mysl ani zapsobit zklidujcm vlivem. Bel hnn strachem ze smrti, kter byl vude - v nm, pod nm, nad nm, a drel ho za paesy. Pak nhle znovu zakopl a znan moment hybnosti ho vrhl kupedu. Jene prv v okamiku, kdy ml straliv tvrd dopadnout na zem, uvidl pmo ped sebou na zemi leet mal tmav modr kufk, o nm vdl naprosto jist, e se mu asi ped deseti lety v jeho osobnm asovm mtku ztratil pi vyzvedvn zavazadel na athnskm letiti, a v asu se netrefil na zem, vyhoupl se do vzduchu a mozek se mu rozezpval. Dlal toti tohle: letl. Pekvapen se rozhldl, ale o tom, co dl, nemohlo bt pochyb. dnou st sv osoby se nedotkal zem, ani se j dnou st sv osoby nepiblioval. Prost letl mezi balvany tcmi se vzduchem kolem nj. A te to dokonce dokzal ovlivnit. Pekvapen mikal, jak mlo je to namhav, a vznel se stle v a v, balvany se te tily pod nm. S intenzvn zvdavost pohldl dol. Od otsajc se zem ho te dlilo asi deset metr irho

183

vzduchu, toti irho pokud nepotte balvany, kter ovem nepobyly dlouho, ale skkaly dol v eleznm seven gravitanho zkona, tho zkona, kter se zejm z nieho nic rozhodl dt Arthurovi studijn volno. Tm okamit ho napadlo, s instinktivn pesnost, ji mysli dod pud sebezchovy, e se na to nesm snait myslet, e kdyby to udlal, zkon pitalivosti by se po nm najednou psn ohldl a chtl by vdt, co si ksakru mysl, e tam nahoe dl, a vechno by rzem bylo ztraceno. A tak myslel na tulipny. Bylo to tk, ale dokzal to. Myslel na pjemnou, pevnou zaoblenost tulipnovho kalku, myslel na zajmavou klu barev, kter jsou v md, a uvaoval, jak dl z celkovho mnostv tulipn, kter rostou nebo sp rostly na Zemi, se vejde do kruhu o polomru jednoho kilometru opsanho kolem vtrnho mlnu. Po chvli ho tato linie vah zaala nebezpen nudit a uctil, jak vzduch pod nm kloue a jak placht do cesty poskakujcm balvanm, na kter se tak usilovn snail nemyslet, a tak radji chvli myslel na athnsk letit, co ho uiten otrvilo na dobrch pt minut, po jejich uplynut pekvapen zjistil, e se te vzn asi edest metr nad povrchem zem. Na okamik zauvaoval, jak se dostane zptky dol, ale okamit tuto oblast spekulace zavrhl, a pokouel se hodnotit situaci rozumn. Let. Co s tm hodl udlat? Pohldl zpt na zem. Nedval se nijak upen, snail se ze vech sil vrhnout tam jen nedbal pohled, jen jaksi letmo. Nkolika vc si nemohl nepovimnout. Jednou z nich bylo, e vbuch hory u se vyzuil - kousek pod vrcholem zel krter, patrn v mst, kde se propadl skaln strop obrovsk jeskynn katedrly a zavalil jeho sochu i neboh tlo neastnho Agrajaga. Druhou byl jeho kufk, ztracen na athnskm letiti. Hovl si nebojcn na volnm plcku, obklopen svrenmi balvany, ale dn z nich ho zjevn nezashl. Pro to tak bylo, na to nedokzal pijt, ale protoe tuto zhadu pedevm zcela zastiovala monstrzn nemonost fyzick ptomnosti kufru, nectil se na podobn spekulace dost siln. Problm byl v tom, e kufr tam byl. Hnusn vak z napodobeniny leopard ke patrn zmizel, co bylo jen dobe, i kdy se to nedalo zcela vysvtlit. Byl postaven ped problm, e bude kufr muset sebrat. Tak si tady lt, edest metr nad povrchem ciz planety, jej jmno si ani nepamatuje. Nedokzal nemyslet na alostnou situaci malikho kousku toho, co kdysi bvalo jeho ivotem, tady, tolik svtelnch let od na prach rozdrcench zbytk domova. A navc, uvdomil si, e jestli je kufr v tme stavu, v jakm ho ztratil, obsahuje plechovku s poslednm zbytkem eckho olivovho oleje v celm Vesmru. Zvolna, opatrn, centimetr po centimetru zaal klouzav smovat dol, jemn se pohupoval ze strany na stranu jako nervzn list papru hledajc cestu k zemi. lo to hladce, ml dobr pocit. Vzduch ho nesl a pitom mu nekladl odpor. Za dv minuty u se vznel asi pl metru nad kufrem a ped sebou ml nkolik obtnch rozhodnut. Lehce se pohupoval. Mrn se zamrail, ale jen nejmrnji, jak dokzal. Kdy kufr zvedne, unese ho? Nesthne ho zt pmo k zemi? Dotkne-li se ehokoliv na zemi, nezru se nhle tajemn sla, kter, ho udruje ve vzduchu? Nebylo by snad lep, kdyby te byl rozumn a sestoupil na okamik ze vzduchu na zem? Kdy to udl, doke jet nkdy ltat? Ve chvlch, kdy si to dovolil uvdomit, zakouel tak klidn extatick pocit, e nedokzal snst pomylen, e by ho ztratil, mon navdy. Veden touto starost se vyhoupl o kousek v, jen aby si to vyzkouel, ten pekvapiv snadn pohyb. Pohupoval se a vznel. Pak si na chvli zkusil stemhlav let. Bylo to fantastick. S rukama napaenma ped sebe, s vlajcmi vlasy a upanem se vrhl stemhlav dol z nebe, prosmykl se po bie po vzdun mase asi pl metru nad zem a znovu se otoil vzhru, na vrcholu otoky se zastavil a nehbal se. Ani se nepohnul. Zstal tak. Byla to ndhera. A tohle, uvdomil si, je nejlep zpsob, jak sebrat kufr. Sltne prudce dol a popadne ho pesn ve chvli, a bude otet zptky vzhru. Vynese ho s sebou vzhru. Mon e ho to trochu rozkols, ale urit to doke. Jet jednou i dvakrt si vyzkouel stemhlav let a lo mu to m dl lpe. Vzduch lehajc do tve, prun pohyb a tkanivo jeho tla, to ve dohromady mu dvalo pocit opilosti odvahou, jak nezail od doby, od doby - tedy pokud si dobe vzpomn, od doby, kdy se narodil. Nechal se nst brzou a prohlel si krajinu, kter byla, jak zjioval, znan okliv. Vypadala zplenn a zpustoen. Rozhodl se, e u se na ni nebude dvat. Jenom sebere kufr a pak... neml ani tuen, co udl, a zvedne kufr. ekl si, e prost zvedne kufr a uvid, co to udl. Zkusmo se opel proti vtru, zvolna nabral rychlost a obrtil se. Plul na vzdun mase vtru. Ani si to uvdomoval, jeho tlo se v t chvli zavilomilo. Proklouzl pod vzdun proud, nadechl se - a vrhl se dol. Vzduch se kolem nj til a Arthur jm vzruen svitl. Zem se nejist zakymcela, pak si to srovnala v hlav a pvtiv se mu zdvihla v strety a nabdla mu kufr popraskanmi plastikovmi dradly vzhru.

184

Na pli cesty k zemi neekan zail nebezpen okamik, kdy nhle nemohl uvit, e dl to, co dl, take to mlem skuten nedlal, ale vas se vzpamatoval, proltl tsn nad zem, hladce provlkl ruku uchy kufru a zaal namhav stoupat, co se mu nezdailo, a nhle se ztil na kamenitou zem, cel potluen, pokrban a roztesen. Okamit se vykrbal na nohy, bezmocn se potcel sem tam a mval kolem sebe kufrem v nvalu zoufalstv, zrmutku a zklamn. Nohy se mu najednou tce lepily k zemi, pesn jako dv. Tlo mu pipadalo jako nemotorn ok brambor, vrvorajc a kloptajc po zemi, a hlava lehk asi jako pytel olova. Hroutil se a potcel a vechno ho bolelo zvrat. Bezvsledn se pokouel bet, ale nohy ml pli slab. Zakopl a pratil sebou. V tu chvli si vzpomnl, e v kufru, kter dr, nen jen plechovka eckho olivovho oleje, ale tak celnic povolen mnostv retsiny, a v pjemnm oku si nejmn deset vtein neuvdomil, e znovu let. Zajdloval a zahulkal levou a radost a irou fyzickou rozko. til se stemhlav, krouil, klouzal a vil vzduchem. Drze se posadil na stoupajc proud vzduchu a prohlel si obsah kufru. Pipadal si asi tak, jak si pedstavoval, e se ct andl, kdy pedvd svj slavn tanec na pice jehly a pitom se nech potat filozofy. Radostn se sml objevu, e kufr skuten obsahuje olivov olej a retsinu a navc jet pokrban slunen brle, plavky pln psku, zmuchlan pohlednice s obrzkem Santorini, velk a nevzhledn runk, nco zajmavch kamen a rzn trky papru s adresami lid, o nich si s levou pomyslil, e u je nikdy neuvid, by ze smutnho dvodu. Kameny odhodil, slunen brle si nasadil a kousky papru pustil po vtru. Deset minut nato, kdy lenon proplouval mrakem, dostal do ztylku mohutnm verkem s mimodn patnou povst.

======================================================================== 21. kapitola Nejdel a nejdestruktivnj verek, jak se kdy konal, vstoupil v souasn dob do tvrt generace a stle jet se nikdo nem k odchodu. Jednou se sice nkdo podval na hodinky, ale to bylo ped jedencti lety a nevyvodil z toho dn dsledky. Nepodek je tam takov, e to u pestv vechno, a je poteba ho vidt, abyste tomu vili, ale pokud nectte nalhavou potebu tomu vit, nechote se dvat, protoe by vs to nepotilo. V posledn dob se z mrak ozvaly rny a bylo vidt zblesky, a jedna teorie prav, e lo o bitvu mezi nkolika flotilami spolenost zabvajcch se itnm koberc, kter se nad verkem nehnut vznej jako supi, ale informacm posbranm na vercch se ned moc vit, a tomu, co zaslechnete na tomhle verku, u vbec ne. Jeden z problm, kter se zejm bude dle zhorovat, spov v tom, e host jsou bu dti nebo vnuci nebo dokonce pravnuci lid, kte se pvodn nemli k odchodu, a vzhledem k cel t zleitosti se selektivnm chovem, regresivnmi geny atakdle je jasn, e ti, co momentln na verku jsou, jsou bu fanatit nvtvnci verk nebo blbolc idioti, nebo, co se stv stle astji, oboj. A tak i tak, z genetickho hlediska to znamen, e u kad dal generace je o nco men pravdpodobnost, e odejde. V vahu tedy pichzej dal faktory, jako napklad, kdy dojde pit. Dky rznm vcem, kter se pihodily a kter v tu chvli vypadaly jako dobr npad (a jeden z problm s verky, kter nikdy nekon, je, e vci, kter vypadaj jako dobr npad jen na vercch, vypadaj neustle jako dobr npad), se zd, e ten okamik je jet hodn vzdlen. Jednou z vc, kter v tu chvli vypadaly jako dobr npad, bylo, e by to ml bt ltajc verek nikoli v obvyklm smyslu, ale doslova. Jedn noci, ped dvnmi a dvnmi asy, plhala po budov tlupa opilch astroinenr, kte do ehosi dloubali, upevovali to i ono a siln do neho bouchali, a kdy ptho rna vylo slunce, pekvapen zjistilo, e svt na bark pln veselch opilch lid, plujc nad vrcholky strom jako mlad, nejist pte. A nejen to, verku se tak podailo vyzbrojit se a po zuby. Pokud by snad mlo dojt k njakm malichernm sporm s obchodnky s vnem a lihovinami, chtli mt jistotu, e maj moc na sv stran. Pechod od koktejlovho verku na pln vazek k loupeivmu verku na sten vazek probhl snadno a dodal cel zleitosti trochu mrncu a binku, v danou chvli tolik potebnho, protoe kapela za ta lta u stran mockrt pehrla vechny kousky, co znala. Drancovali a loupili, jako vkupn za cel msta dali dodvky srovch tyinek, avokdovou pomaznku, peen ebrka a vno a lihoviny, kter se te peerpvaly z ltajcch tanker.

185

Problm, kdy dojde pit, ovem jednoho dne stejn nastane. Planeta, nad kterou poletuj, u nen, co bvala, kdy nad n ltat zaali. Je to s n patn. Verek ji z vt sti vyplenil a vyloupil, a nikomu se dosud nepodailo dostat se mu na kobylku, protoe si to mydl po obloze naprosto nevypoitatelnm a nepedvdatelnm zpsobem. Je to prost dsn verek. Dsn vc je tak dostat jm do ztylku.

======================================================================== 22. kapitola Arthur se zmtal bolest na kusu utrenho elezobetonu, lehn chomi kolem plujcch mrak a zmaten zvuky ponkud ochabujcho vesel ozvajcmi se nezeteln kdesi za nm. Pak se ozvalo cosi, co nedokzal hned identifikovat, sten proto, e neznal melodii Nechal jsem nohu na Jaglanu Beta, a sten proto, e kapela, kter ji hrla, byla velmi unaven, a nkte hudebnci hrli v ttvrovm rytmu, nkte ve tytvrovm a jin v jakmsi pomchanm p*r2, podle mnostv spnku, kter se jim v posledn dob podailo urvat. Leel a tce oddechoval ve vlhkm vzduchu a zkusmo ohmatval rzn sti tla, aby zjistil, kde by mohl bt zrann. Vude, kam shl, se ozvala bolest. Po chvli zjistil, e je to proto, e ho bol ruka. Vypadalo to, e si vymkl zpst. Zda tak bolela, ale brzy s uspokojenm zjistil, e nen vn zrann, jen pohmodn a lehce otesen, ostatn kdo by nebyl? Nemohl ale pochopit, co dl v oblacch ltajc dm. Na druh stran musel uznat, e by se octl v zkch, kdyby ml pedloit njak uspokojiv vysvtlen vlastn ptomnosti, a tak usoudil, e on a dotyn budova budou muset vzjemn pijmout svou existenci. Vzhldl ze svho stanovit. Za nm se zvedala svtl, ale mouhovat stna z kamennch blok tvocch vlastn stavbu. Zejm le na njak mse i pedprsni, thnouc se v ce jednoho a jednoho a pl metru kolem celho domu. Byl to kus zem, v nm budova verku kdysi mvala zklady a kter vzala s sebou, aby na dolnm konci drela pohromad. Arthur se nervzn postavil a pi pohledu pes okraj msy se mu nhle udlalo patn zvrat. Pitiskl se zdy ke zdi, mokr mlhou a potem. Hlava mu plavala volnm stylem, kdeto v aludku si nkdo zkouel motlka. Pestoe se nahoru dostal vlastnmi silami, nesnesl te ani pouh pomylen na pernou hloubku ped sebou. Rozhodn nemnil pokouet tst tm, e by skoil. Nemnil se pohnout ani o centimetr bl k okraji. S kufrem v ruce se plil kolem zdi a doufal, e najde vstupn dvee. Solidn tha plechovky s olejem mu dodvala pocitu jistoty. Sunul se smrem k nejblimu rohu v nadji, e dal ze bude sktat zajmavj monosti v oboru vchod ne tato, kter nesktala dn. Z kolsavho letu budovy se mu dlalo patn strachy, a tak po chvli vythl z kufru runk a udlal s nm nco, co znovu potvrdilo dleit msto tto toaletn poteby na seznamu uitench vc, kter si lovk m vzt s sebou, kdy stopuje po Galaxii. Hodil si ho pes hlavu, aby nevidl, co dl. Jeho nohy se pomalu sunuly po zemi. Nataen ruka plhala po zdi. Konen se doplil na konec zdi a ruka mtrajc za roh se setkala s nm, co mu zpsobilo takov ok, e mlem spadl dol. Byla to jin ruka. Ob ruce se vzjemn popadly. Zoufale poteboval ut druh ruky, aby si sthl runk z o, ale druh ruka drela kufr s olivovm olejem, retsinou a pohlednicemi Santorini, kter se mu ani trochu nechtlo poloit. Zakusil jeden z onch okamiku ryzho jstv, jeden z okamik, kdy se lovk nhle obrt, aby pohldl sm na sebe a pomysl si: Kdo vlastn jsem? Co chci? eho jsem doshl? Ponm si dobe? Slabounce zakoural. Pokusil se vyprostit ruku, ale nelo to. Ciz ruka ji pevn svrala. Nevidl jin vchodisko, ne se dl posunovat na roh. Naklonil se za nj a zatepal hlavou ve snaze zbavit se runku. Jeho akce vyvolala na stran majitele ciz ruky zden vkik pln neprobdatelnch emoc. Kdosi mu strhl runk z hlavy a Arthur zjistil, e hled do o Forda Prefecta. Za nm stl Slartibartfast a v pozad jasn vidl psteek nad vchodem a mohutn zaven dvee. Oba se tiskli zdy ke zdi, v och zrajcch do hustho neprhlednho mraku kolem sebe hrzu, a snaili se vyrovnvat kubn a pohupovn budovy. Kde jsi u vech zarkoidnch foton byl? zasyel v panice Ford.

186

No, v, vykoktal Arthur, kter nevdl, jak to strun shrnout, tak rzn. Co tu vlastn dlte? Ford na nj pohldl ztrpenma oima. Nechtj ns pustit dovnit bez flaky, sykl. Kdy vstoupili do hutn atmosfry verku, prvn, eho si Arthur poviml krom hluku, vedra na zaduen, divok smsice barev matn prokukujcch clonou omamnho koue, koberc pokrytch vrstvou rozdrcenho skla, popela a avokdovch pleskanc a krom skupinky pterodaktylovitch bytost odnch v lurexu, kter se sesypaly na jeho peliv opatrovanou lhev retsiny s vkiky Nov rozko, nov rozko!, byla Trillian, s n rozprvl Bh hromu. Nevidl jsem vs nhodou u Milliwaye? ptal se zrovna. To jste byl vy s tm kladivem? Ano. Ale tady je to mnohem lep. Mnohem mn zprofanovan, mnohem zajmavj. Vskot vyjadujc jaksi hnusn rozkoe zaznl mstnost, jej vnj rozmry nebylo mono zahldnout davem spokojench, hlunch stvoen, vesele na sebe pokikujcch cosi, co nikdo neslyel, a obas propadajcch krizm. Vypad to, e je tu legrace, pikvla Trillian. Co jsi kal, Arthure? kal jsem jak ses sem pro Kristovy nohy dostala?. Byla jsem jen rka teek nhodn putujcch Vesmrem. Zn Thora? Dl do hromu. Ahoj, pozdravil Arthur. To mus bt ohromn zajmav. Nazdar, oplatil mu zdvoilost Thor. Taky e je. M co pt? Ehm, vlastn ne... Tak pro si pro nco nedojde? Jet se uvidme, Arthure, kvla Trillian. Arthurovi nco brnklo v pamti. Znepokojen se rozhldl. Zafod tu nhodou nen, e? zeptal se nervzn. Uvidme se pozdji, ekla pevn Trillian. Thor na nj nasupen hledl neprosnma oima ernma jako uhel, vousy zjeen, a to mlo svtla ptomn v mstnosti sebralo na chvli sly, aby se zlovstn zatpytilo na rozch na jeho pilb. Neuviteln velkou tlapou vzal Trillian za loket a svaly na nadlokt mu pitom jezdily jeden kolem druhho jako dva volkswageny snac se zaparkovat. Odvdl si Trillian a pitom vykldal: Jedna z vc, kter jsou na nesmrtelnosti zajmav, je, e... Jedna z vc, kter jsou na Vesmru zajmav, je, zaslechl Arthur Slartibartfasta, jak hovo s velkm mohutnm stvoenm, kter vypadalo jako nkdo, kdo prohrv v zpase s rovou peinou, a kter uchvcen zralo na starcovy hlubok oi a stbrn vous, jak je nudn. Nudn? podivilo se stvoen a zamrkalo znan svratlma a krv podlitma oima. Ano, pitakal Slartibartfast, otesn nudn. asn nudn. Chpejte, je ho stran spousta a je toho v nm tak mlo. Mm, vm ocitovat njak statistiky? Ehm, mno... Prosm, dovolte mi to. Jsou tak naprosto senzan nudn. Za minutku se vrtm a poslechnu si je, ujistila ho dma, poklepala ho po pedlokt, nadzdvihla sukn jako vznedlo a odplula do vzedmutho davu. Myslel jsem, e se j nikdy nezbavme, zachroptl kmet. Pojme, Pozemane... Arthure. Musme najt Stbrn bevno, mus tu nkde bt. Nemohli bychom si na chvli odpoinout? zeptal se Arthur. Ml jsem namhav den. Mimochodem, je tu Trillian, neekla, jak se sem dostala, ale na tom nejsp nezle. Pomysli na nebezpe, je hroz Vesmru... Vesmr, usoudil Arthur, je dost velk a dost star, aby se aspo na hodinu o sebe postaral. Tak dobe, dodal, kdy vidl, e Slartibartfastovo rozruen vzrst, projdu to tady a zjistm, jestli ho nkdo vidl. Ano, ano, vborn, pochvlil ho Slartibartfast a sm se pohrouil do davu, kde mu vichni, koho mjel, radili, aby se uvolnil. Nevidl jste tu nkde bevno? oslovil Arthur drobnho muka, kter tu postval a vypadal, jako by dychtiv vyhlel nkoho, koho by mohl poslouchat. Je ze stbra, je nesmrn dleit pro budouc bezpenost Vesmru, a asi takhle dlouh. Ne, nevidl, odpovdl naden scvrkl muk, ale dejte si nco k pit a povzte mi o tom. Kolem se prosvjel Ford Prefect tanc divok frenetick a ne zcela obscenity prost tanec s jakousi dvkou, kter vypadala, jako by mla na hlav sydneyskou opern scnu. Pes randl v mstnosti na ni hulkal njak bezvznamn konverzan obraty.

187

Mte pkn klobouk! zaval. Coe? Povdm, e mte pkn klobouk. J nemm klobouk. Tak teda mte pknou hlavu. Coe? Povdm, e mte pknou hlavu. Zajmav stavba kosti. Coe? Ford zapracoval pokren rameny do sloitho sledu pohyb, kter provdl. Povdm, e tancujete bezva, jenom tolik nepikyvujte. Coe? Protoe pokad, kdy pikvnete, zaal Ford vysvtlovat, ...au! dodal, kdy jeho partnerka pi dalm Coe? znovu kvla hlavou dopedu a znovu ho klofla ostrm vnlkem zvltn klenut lebky. Jednoho krsnho rna vyhodili mou planetu do povt, vykldal Arthur, kter zjistil, e neekan vyprv mukovi pbh svho ivota, nebo pinejmenm upravenou verzi nkterch zajmavch okamik. Proto jsem takhle obleen, v upanu. Moje planeta vyletla do povt s vekerm mm obleenm, vte. Netuil jsem, e pjdu na verek. Muk naden pikyvoval. A pak m vyhodili z kosmick lodi. Zase v upanu. Ne ve skafandru, jak by lovk normln ekal. Krtce nato jsem se dozvdl, e mou planetu pvodn postavili pro partu my. Dovedete si asi pedstavit, jak mi bylo. To po mn zrovna stleli a zase m vyhazovali do povt. M toti absurdn asto vyhazovali do povt, stleli na m, ureli m, pravideln desintegrovali, odprali mi aj a nedvno jsem ztroskotal v mole a musel jsem strvit pt let ve vlhk jeskyni. Ach, zauml muk, a bavil jste se dobe? Arthur se zaal divoce dusit svm drinkem. Mte senzan kael, zajsal muk, kdy nejprve nadskoil leknutm, nevadilo by vm, kdybych se k vm pipojil? A s tmto prohlenm vypukl v pozoruhodn a skuten efektn zchvat kale, kter Arthura tak pekvapil, e se zaal divoce dusit, nae zjistil, e to u vlastn hodnou chvli dl, co ho naprosto zmtlo. V plcervoucm duetu tak kalali pln dv minuty, ne se Arthurovi podailo vykalat vdechnut pitivo a zchvat zastavit. asn osvujc, ocenil muk lapajc po dechu a utral si slzy. Muste mt stran zajmav ivot. Mnohokrt dkuji. Vele Arthurovi stiskl ruku a odkrel do davu. Arthur jen uasle zakroutil hlavou. Pistoupil k nmu mladistv vyhlejc mu, agresvn vypadajc tpek s kivmi sty, nosem jak lucerna a drobnmi lcnmi kostmi jako korlky. Obleen do ernch kalhot, ern koile rozepnut a k tomu, co patrn bylo pupkem, i kdy se Arthur nauil nedlat ukvapen zvry o anatomii lid, s nimi se v posledn dob setkval, a kolem krku se mu bimbala spousta oklivch zlatch cetek. Nesl cosi v ern bran a zjevn chtl, aby si vichni vimli, e nechce, aby si jeho zavazadla vimli. Hele, nezaslechl jsem te zrovna nhodou tvoje jmno? pravil. Vlastn jmno bylo jednou z vc, kter Arthur prv sdlil mukovi. Ano, jsem Arthur Dent. Vypadalo to, e mu ponkud tan v jakmsi rytmu, pln jinm ne nkolik dalch, kter ze sebe ponue makala kapela. Jo, pokraoval mu, j jen, e njakej chlpek v hoe s tebou chce mluvit. U jsem s nm mluvil. Jo, j jen e vypadal, e mu na tom dost zle, chpe, jo. Ano, u jsem s nm mluvil. Myslel jsem jenom, e bys to ml vdt. J to vm. U jsem s nm mluvil. Mu se na chvli odmlel, aby si mohl trochu zavkat. Pak poplcal Arthura po zdech. Tak j, dobr, pronesl nakonec. J ti to jen km, jo? Dobrou noc, hodn tst, a a vyhraje njakou cenu. Coe? podivil se Arthur, kter v t chvli bruslil na tenkm led. Cokoliv. Dlej to, co dl. Dlej to dobe. Vydal jaksi mlaskav zvuk tm, co prv vkal, a pedvedl neurit dynamick gesto. Pro? uasl Arthur. Tak to dlej patn, kikl mu, komu na tom zle. Prdlajs na tom zle!

188

Z nieho nic se mu do oblieje nahrnula krev a zaal vt. Co bych se nezblznil? hulkal. Hele vodprejskni, dej mi svtek, kmo. Prost di do hje zarkovho!!! Tak jo, u jdu, ujistil ho Arthur spn. Bylo mi, mchl mu prudce rukou a zmizel v zstupu. Co to mlo znamenat? zeptal se Arthur dvky, kter se nhle objevila vedle nj. Pro mi kal, e mm vyhrvat ceny? Obvykl ei showbusinessman, pokrila dvka rameny. Prv vyhrl cenu na Vron slavnosti udlovn cen Institutu pro rekrean iluze na Alf Mal medvdice a doufal, e se mu to v konverzaci poda zlehka zamluvit, jene vy jste se o tom nezmnil, take to nelo. O, zhrozil se Arthur, to m moc mrz, e jsem ho zklamal. Za co dostal tu cenu? Za Nejzbytenj uit vrazu Kurvafix ve vnm scni. Je to velice prestin cena. Aha, kval snaiv Arthur. A co to lovk dostane? Rorii. Takov mal stbrn vcika na velkm ernm prkn. Co jste kal? Nic jsem nekal. Chtl jsem se jen zeptat, co ta stbrn... Ach tak, j myslela, e jste ekl wop. Coe jsem ml ct? Wop. Za ta lta se u stalo zvykem zaskakovat na verek, hlavn pro mondnn nezvan hosty z jinch svt. Nvtvnkm verku u njak as pi pohledu na jejich vlastn svt s rozboenmi msty, zpustoenmi avokdovmi farmami, snt napadenmi vinicemi, rozshlmi oblastmi nov vznikl pout, moi plnmi drobk ze suenek a jet horch vc pipadalo, e na jejich planet z njakch zhadnch a sotva postiitelnch dvod u nen takov legrace, jako bvala. Nkolik host dokonce zaalo uvaovat, jestli by dokzali zstat stzliv dostaten dlouho, aby cel verek zskal jistou kosmickou dvryhodnost, a mon, e by ho pak mohli pesunout na svt nkoho jinho, kde by mohl bt erstvj vzduch, take by je mn bolela hlava. Tch pr podvyivench farm, kterm se dosud dailo vydobvat z polomrtv pdy na povrchu planety ubohou existenci, by takovou zprvu pijalo s mimodnm potenm. Ale toho dne, kdy se verek s jekotem til z oblak a vyerpan farmi se strachem vzhldli v domnn, e jde o dal loupeiv njezd s clem zskat vno a sr, bylo jasn, e verek se v nejbli dob rozhodn nikam nechyst a e brzy bude po nm. Za chvli bude na ase rozebrat si kabty a epice, s kalnm pohledem se vypotcet ven a zjistit, kolik je hodin, kter je ron doba, a jestli je v thle vyplen a zpustoen zemi k sehnn taxk, kter nkam jede. Verek byl zaklnn v hrznm objet s ciz blou lod, kter z nj jakoby napl vyuhovala. Ve vzjemnm seven se kymcely, zvedaly a zase klesaly a toily s groteskn lhostejnost k vlastn vze. Mraky se rozestoupily. Vzduch zaval a uskoil z cesty. Jak se tak zmtaly, verek a krikkitsk vlen lo vypadaly tak trochu jako dv kachny, z nich jedna se pokou vyrobit tet kachnu uvnit druh kachny, zatmco druh kachna se ze vech sil sna vysvtlit, e se te zrovna na tet kachnu nect, e si navc nen jista, jestli by chtla, aby ppadnou tet, kachnu vyrobila prvn kachna, a u vbec ne ve chvli, kdy ona, tedy druh kachna, se zabv ltnm. Nebe zpvalo a jeelo zuivost jejich zpasu a builo do zem tlakovmi vlnami. A najednou se ozvalo fup, a krikkitsk lo byla pry. Verek se bezmocn pepotcel pes oblohu jako lovk oprajc se o dvee, kter nkdo neekan oteve. Toil se a kymcel na vznecch tryskch. Snail se zskat rovnovhu a msto toho ji ztratil. Pepotcel se zpt nap oblohou. Potcen pokraovalo jet hodnou chvli, ale bylo jasn, e dlouho trvat neme. Verek byl smrteln rann. Vechna legrace z nj vyprchala a obasn zmrzaen pirueta to nemohla zastt. m dle se v tomto stadiu vyhbal zemi, tm hor ml bt nraz, a na ni konen spadne. Uvnit se situace nevyvjela, o nic lpe. Po pravd eeno, vyvjela se obludn patn a ptomn ji nemohli vystt a tak to nahlas kali. Proli tudy krikkitt roboti. Odnesli si Cenu za nejzbytenj uit vrazu Kurvafix ve vnm scni a msto n zanechali spou, ze kter se Arthurovi dlalo skoro tak patn jako kandidtovi na Rorii. Moc rdi bychom zstali a pomohli, vykikoval Ford prodrajc se drt a troskami, jene to neudlme. Verek sebou znovu kubl, co vyvolalo horenat vkiky a steny odkudsi z koucch trosek. Musme jt zachrnit Vesmr, abyste vdli, hulkal Ford. A pokud vm to pipad jako chab

189

vmluva, mte mon pravdu. Ale stejn jdeme pry. Najednou objevil na zemi zzrakem nerozbitou neotevenou lhev. Nevad vm, kdy si tohle vezmeme? Stejn to nebudete potebovat. Pibral jet pytlk brambrek. Trillian? zavolal Arthur slabm, okovanm hlasem. V kouc spouti nevidl nic. Pozemane, musme jt, napomnal ho Slartibartfast nervzn. Trillian? zakiel Arthur znovu. Za okamik se Trillian, podprna svm novm ptelem, bohem hromu, pipotcela do zornho pole. Tahle dvka zstane se mnou, informoval Thor. Ve Valhalle prv probh skvl verek, take poletme... Kde jste byli, kdy se tohle vechno stalo? peruil ho Arthur. Nahoe, ,odpovdl Thor. Vil jsem ji. Ltn je sloit zleitost, vte, to se mus zakalkulovat vtr... Trillian pjde s nmi, oznmil Arthur. Hele, ozvala se Trillian, copak... Ne, ekl nekompromisn Arthur, jde s nmi. Thor na nj pohldl zvolna doutnajcma oima. Mlky vysvtloval cosi o bohabojnosti, co nemlo nic spolenho s istotou. Pjde se mnou, ekl tie. Poj, Pozemane, ozval se Slartibartfast nervzn a zatahal Arthura za rukv. Poj, Slartibartfaste, ozval se Ford nervzn a zatahal kmeta za rukv. Slartibartfast toti ml teleport. Verek sebou trhl a zakymcel se, take se vichni zapotceli, a na Thora a a na Arthura, kter se tsl a upen hledl do ernch o boha hromu. A to bylo neuviteln, Arthur pomalu zdvihl psti, kter te vypadaly stran malik. Chce si to rozdat? zeptal se. Co jste kal, vae malikosti? zaburcel Thor. kal jsem, opakoval Arthur a nedokzal pimt hlas, aby se mu nechvl, jestli si to chce rozdat? Komicky zamidlal pstikami. Thor na nj nevcn zral. Pak se mu z nozder odvinul oblek koue. Kmitl se v nm i drobn plamnek. Popadl se za opasek. Vyklenul hrudnk, aby dal jasn najevo, e tady stoj mu, jemu se mete odvit zkit cestu, jen pokud s sebou mte houf erp. Vythl z opasku nsadu svho kladiva. Podrel je v pozdviench rukou, aby ukzal masivn eleznou hlavici. Vyjasnil tak jakoukoli monou pochybnost, e by snad s sebou nosil telegrafn sloup. Jestli si to chci rozdat? zasyel jako eka protkajc ocelrnou. Jo, odsekl Arthur hlasem nhle a neobyejn silnm a bojovnm. Znovu zamidlal pstikami, tentokrt jako by to myslel vn. Chce jt ven? zavrel na Thora. No dobe, zaval Thor jako rozzuen bk (nebo vlastn sp jako rozzuen bh hromu, co je mnohem impozantnj a vyel ven. Fajn, konstatoval spokojen Arthur, tm bychom ho mli z krku. Slarty, me ns odtud dostat?

======================================================================== 23. kapitola No dobe, val Ford na Arthura, tak jsem teda zbablec, ale podstatn je, e jsem jet naivu. Byli opt na palub Hvzdoplnu Bistromat. Slartibartfast tak a Trillian jakbysmet. Jen shoda a harmonie tu chybly. J jsem taky naivu, ne? opil Arthur, vyerpan dobrodrustvm a zlost. Obo mu poskakovalo nahoru a dol, jako by se chtlo vzjemn knokautovat. Chyblo ti zatracen mlo, abys nebyl, vybuchl Ford. Arthur se prudce obrtil ke Slartibartfastovi, kter sedl na gaui pro pilota na letov palub a zamylen hledl na dno lhve, odkud se dozvdal cosi, emu zejm nedokzal pijt na kloub. Arthur se, dovolval jeho podpory. Myslte, e rozum jedinmu slovu z toho, co km? vychrlil, cel roztesen emoc. Nevm, odpovdl Slartibartfast ponkud neptomn. A nejsem si jist, dodal a na okamik vzhldl,

190

e j sm rozumm. Zahledl se na sv pstroje s novm elnem a zmatkem. Budete nm to muset vysvtlit znovu, usoudil. No... Ale a jindy. Chystaj se stran vci. Poklepal na dno napodobeniny sklenn lhve. Obvm se, e na verku jsme dopadli znan uboze, povzdychl si, a zbv nm jedin nadje - zabrnit robotm, aby odemkli Klem Zmek. Jak to udlme, to mi nen jasn, zamumlal. Ale asi tam musme lett. Nemu ct, e by se mi ta mylenka zamlouvala. Nejsp na to doplatme ivotem. A kde je vlastn Trillian? zeptal se Arthur s nhle pedstranm nezjmem. Zlobil se proto, e mu Ford vytal, e mail as onou zleitost s bohem hromu, msto aby rychle zmizeli. Arthur byl toho nzoru, za nm si stl, a si kdo chce mysl, co chce, e byl neobyejn staten a npadit. Veobecn ovem pevldalo mnn, e Arthurv nzor nestoj ani za pr zasmrdlch ledvin divokho psa dingo. Co se ho vak nejvc dotklo, byla skutenost, e Trillian sama se nevyjdila tak ani tak a nkam se odloudala. A kde jsou m brambrky? vzpomnl si Ford. Oboj se nalz, informoval je Slartibartfast, ani vzhldl, ve Svtnici informanch iluz. Myslm, e mlad dma, kter je va ptelkyn, se sna porozumt nkterm problmm z galaktick historie. Domnvm se, e brambrky j v tom pravdpodobn pomhaj.

======================================================================== 24. kapitola Myslet si, e se njak vn problmy daj vyeit pouze bramborami, je chyba. Tak napklad byla jednou jedna nesmysln agresvn rasa, jej pslunci se jmenovali Silastit Pancovan asi ze Striteraxu. A to bylo teprve jmno jejich rasy. Nzev jejich armdy, to bylo nco pernho. Natst ili tak dvno v galaktick historii, mnohem dv ne vechno, s m jsme se dosud setkali ped dvaceti miliardami let - kdy Galaxie byla jet mlad a erstv, a kad mylenka, kter stla za to, aby se za ni bojovalo, byla pln nov. Vlen, to bylo nco, v em byli Silastit Pancovan asi opravdu dob, a protoe v tom byli dob, provozovali to hodn asto. Vlili se svmi nepteli (tj. se vemi ostatnmi) i mezi sebou. Jejich planeta byla v katastroflnm stavu. Povrch byl poset oputnmi msty obklopenmi spoustou oputnch vlench stroj, a ty zase obklopovaly hlubok bunkry, ve kterch Silastit Pancovan asi bydleli a rafali se mezi sebou. Nejjistj zpsob, jak vyprovokovat Silastickho Pancovanho asa ze Striteraxu k boji, byl prost se narodit. To nesneli, to je dokzalo podn nakrknout. A kdy se takov Pancovan as nakrkl, nkdo to musel odskkat. Pomyslte si mon, e je to vyerpvajc ivotn styl, ale oni zejm mli stranou spoustu energie. Nejlep zpsob, jak se vypodat se Silastickm Pancovanm asem, byl zavt ho samotnho v mstnosti, protoe dve i pozdji se prost umltil. Nakonec si ale uvdomili, e tohle budou muset njak vyeit, a tak schvlili zkon, kter naizoval, e kdokoli, kdo nos zbra v rmci sv normln silastick prce (policist, bezpenostn sloky, uitelky na zkladnch kolch, atd.) mus povinn strvit alespo tyicet pt minut denn buenm do pytle brambor, aby si odreagovali nadbytenou agresi. Chvli to docela dobe fungovalo, dokud nkoho nenapadlo, e by bylo mnohem innj a mn nron na as, kdyby do brambor prost stleli. To vyvolalo novou vlnu naden pro stelbu po nejrznjch terch, a vichni byli velmi vzruen vyhldkou na prvn podnou vlku po nkolika tdnech. Dalm spchem Silastickch Pancovanch as ze Striteraxu bylo, e jako prvn rasa v historii dokzali okovat pota. Byl to gigantick kosmick pota zvan Hactar, na kter se dodnes vzpomn jako na nejvkonnj pota, jak byl kdy vybudovn. Hactar byl tak prvn pota postaven jako skuten mozek v tom smyslu, e kad bunn stice v sob nesla strukturu celku, co mu umoovalo myslet mnohem prunji a imaginativnji, ale tak, jak se zd, podlehnout oku. Silastit Pancovan asi ze Striteraxu vedli prv jednu ze svch pravidelnch vlek s Horlivmi Garrvi ze Stugu, ale nebavilo je to tak jako obvykle, protoe to znamenalo stralivou spoustu namhavho plahoen Radioaktivnmi moly Cwulzendy a Ohnivmi horami Fazfragy, piem ani v jednom z tchto typ ternu se nectili doma. A tak, kdy se do boj zapojili i krtit Dkouni z Jajazikstaku a pinutili je otevt dal frontu v

191

Gamma jeskynch Carfraxu a v Ledovch bouch Varlengootenu, ekli si, e u toho bylo dost, a pikzali Hactarovi, aby pro n vyvinul Absolutn zbra. Co myslte vrazem absolutn? otzal se Hactar. Na co Silastit Pancovan asi odpovdli: Peti si slovnk, troubo, a vrhli se opt do vlen vavy. A tak Hactar sestrojil Absolutn zbra. Byla to velmi mal bomba tvoen prost skkou se stynm bodem v hyperprostoru. A se tato skka aktivuje, spoj v jednom okamiku jdra vech vtch slunc, a tak promn cel Vesmr v jednu jedinou gigantickou hyperprostorovou supernovu. Kdy se pak Silastit Pancovan asi pokoueli pout novou zbra, aby krtiskm Dkounm vyhodili do povt sklad munice v jedn z Gamma jeskyn, neobyejn je rozzuilo, e zbra nefunguje, a tak to Hactarovi ekli. Hactara ten npad okoval. Pokouel se jim vysvtlit, e dlouze pemlel o cel t zleitosti s Absolutn zbran, a e doel k zvru, e neexistuje dn mysliteln dsledek neodplen bomby, kter by mohl bt hor ne znm dsledky jejho odplen, a tak si tedy dovolil zabudovat do mechanismu bomby malou chybiku, a e douf, e vichni zastnn po zral vaze pochop, e... Silastit Pancovan asi nesouhlasili a rozmltili pota na padr. Pozdji si to rozmysleli a zniili i nefungujc bombu. Pot pokraovali v hledn, jen s malou pestvkou, aby mohli straliv naprskat Horlivm Garrvm ze Stugu a Skrtiskm Dkounm z Jajazikstaku, a pili na pln nov zpsob, jak se sami vyhodit do povt, k nemal lev cel Galaxie, zejmna Garrv, Dkoun a brambor. Trillian shldla to ve a navc jet historii Krikkitu. Zamylen vykroila ze Svtnice informanch iluz, prv vas, aby zjistila, e pili pozd.

======================================================================== 25. kapitola Kdy Hvzdopln Bistromat opt vplul do objektivn existence na vrcholu nevysokho tesu na asteroidu o prmru asi patnct kilometr, kter sledoval svou vn osamlou drhu kolem uzaven hvzdn soustavy Krikkit, jeho posdka si uvdomila, e stihnou u jen bt svdky neodvratn historick udlosti. Netuili, e uvid dv historick udlosti. Promrzl, osaml a bezmocn stli na pokraji tesu a sledovali dn pod sebou. Svteln kop vystelujc z bodu lecho jen asi ticet metr dole ped nimi krouila ve zlovstnch obloucch na pozad vn przdnoty. Nm zrali na oslepujc dn. Projekce silovho pole lodi jim umoovala stt na asteroidu. I tentokrt lo o vyuit predispozice lidsk mysli dt se olit: problm, jak nespadnout z nepatrn masy asteroidu, ppadn problm, e nemou dchat, se jednodue stal Problmem Nkoho Jinho. Bl krikkitsk vlen lo parkovala mezi pustmi edmi tesy asteroidu a stdav plla ve svtlech oblouk a mizela ve stnu. er rozeklanch stn vrhanch holmi skalami tanila v divok choreografii v mhajcch se svtlech oblouk. Jedenct blch robot postupn vynelo Wikkitsk kl do kruhu pohupujcch se svtel. Wikkitsk kl byl rekonstruovn. Jeho sloky se, tpytily a zily: Ocelov pil sly a moci (neboli Marvinova noha), Zlat bevno prosperity (neboli srdce pohonu Nekonen nepravdpodobnosti), Perspexov pil vdy a rozumu (neboli Argabuthonsk ezlo Spravedlnosti), Stbrn bevno mru (neboli Rorie, Cena za nejzbytenj uit vrazu Kurvafix ve vnm scni) a konen rekonstituovan Devn pil prody a spirituality (neboli popel splen branky symbolizujc smrt anglickho kriketu). Te u nejsp nememe nic dlat? zeptal se Arthur nervzn. Ne, vzdychl Slartibartfast. Vraz zklamn, kter peltl po Arthurov tvi, byl dokonal nezdar, a protoe jeho nositel stl ve stnu, dovolil mu, aby se zhroutil ve vraz levy. koda, pronesl nahlas. Nemme dn zbran, zalitoval Slartibartfast. Takov hloupost!

192

Zatracen prce, ekl Arthur hodn tie. Ford nekal nic. Trillian tak nekala nic, ale zvltn zamylenm a pln jinm zpsobem. Dvala se do przdnho prostoru za asteroidem. Asteroid obhal kolem mrana prachu obklopujcho schrnu z Poma-asu, v n byl uzaven svt, na kterm ije krikkitsk lid, vldci Krikkitu a jejich vraedn roboti. Bezmocn skupinka se nemohla nijak pesvdit, jestli krikkitt roboti vd o jejich ptomnosti nebo ne. Mohli jen pedpokldat, e o nich nutn mus vdt, ale e maj pocit, za danch okolnost zejm oprvnn, e se nen eho bt. Roboti maj ped sebou historick kol a na ppadn divky mohou shlet s opovrenm. Stran bezmocn pocit, e? ozval se Arthur, ale nikdo mu neodpovdl. Uprosted osvtlenho prostranstv, kam se roboti pomalu blili, se objevil tvercov otvor v zemi. Rsoval se stle zetelnji a po chvli bylo vidt, jak se pomalu zved cel blok zem o velikosti asi dva metry tveren. V tme okamiku zaregistrovali dal pohyb, tm subliminln, a njakou chvli nebylo jasn, co se vlastn pohybuje. Pak jim to dolo. Pohyboval se asteroid. Zvolna se blil k mranu prachu, jako by ho pitahoval njak nebesk ryb ukryt v hloubi mraku. Mli tedy podstoupit v relu cestu mranem, kterou si u jednou odbyli ve Svtnici informanch iluz. Stli tu ztuhl a beze slov. Trillian se zamraila. Zdlo se, e uplynuly cel vky. Udlosti se zdly plynout se zvratnou pomalost, kdy se pedn okraj asteroidu vnoil do hebkho vnjho okraje mrana. Hned nato je pohltila dk a tanc tma. Proltali j dl a dl, s nejasnm vdomm nezetelnch tvar a spirl v temnotch, nerozliitelnch jinak ne koutkem oka. Prach ztlumil paprsky oslnivho svtla. Jasn svtlo pomrkvalo na myridch prachovch steek. Trillian i nadle sledovala prbh plavby z houtiny zamraench mylenek. Konen byli venku. Nebyli si jisti, jestli let trval minutu nebo pl hodiny, ale byli venku a museli elit nov przdnot, jako by jim nkdo ukradl vesmr ped nosem. A te se daly vci do pohybu. Z bloku, kter se zdvihl na metr nad rove zem, tm vybuchl oslepujc paprsek, a pot z nj vystoupil men perspexov blok, v nm zvratn tanily duhov barvy. V bloku byly vyznuty hlubok drky, ti svisl a dv vodorovn, oividn uren pro Wikkitsk kl. Roboti pistoupili k zmku vsunuli do nj Kl a odstoupili. Blok se sm od sebe otoil a vesmr se zaal mnit. Jak se stlaen vesmr vracel do pvodn podoby, jako by nepjemn kroutil oi pihlejcch v dlcch. Najednou oslepeni zrali na odkryt slunce, kter se vznelo ped nimi v mstech, kde jet ped nkolika vteinami nebyl dokonce ani przdn prostor. Trvalo vteinu i dv, ne si dostaten uvdomili, co se stalo, a zakryli si oslnn a zden oi rukama. Za tu kratikou chvli vak staili zahldnout nepatrnou teku sunouc se pes slunen kotou. Zapotceli se a o krok ustoupili a v uch jim znlo slab a neekan skandovn robot volajcch unisono: Krikkit! Krikkit! Krikkit! Krikkit! Ze zvuku jejich hlas je zamrazilo. Znly drsn, studen, przdn a mechanicky ponue. A pedevm znly triumfln. Oba senzorick oky je natolik omrily, e jim mlem utekla druh historick udlost: Zafod Bblbrox, jedin v historii, kdo peil pm tok zbranmi krikkitskch robot, se vytil z krikkitsk vlen lodi a mval pitom vradomatickou pistol. Je to prma, vykikoval, situace je v tomto asovm okamiku zcela pod kontrolou. Jedin robot hldkujc u prlezu lodi beze slov mchl bojovm obuchem a spojil ho se ztylkem Zafodovy lev hlavy. Kdo to zark do toho udlal? ekla lev hlava a zabimbala se vped, protoe se j udlalo patn. Prav hlava dychtiv hledla kamsi napl cesty. Coe kdo udlal? zeptala se. Obuch se spojil se ztylkem prav hlavy. Zafod se v dosti podivnm hlu nathl jak dlouh, tak irok na zem. Za nkolik vtein bylo po vem. Nkolik zsah stailo robotm, aby navdy zniili Zmek. Pukl, roztavil se a soustky vyhezly z jeho prasklch trob. Roboti chmurn, a jak se zdlo, i ponkud sklen odpochodovali zpt do sv lodi, kter s hlasitm fup zmizela. Trillian s Fordem se horen rozbhli dol z pkrho svahu k temnmu, nehybnmu tlu Zafoda

193

Bblbroxe.

======================================================================== 26. kapitola J nevm, kal Zafod u asi po tict sedm, jak mu alespo pipadalo. Mohli m zabt, ale neudlali to. Mon, e si prost mysleli, e jsem senzan chlap nebo co. Nerozumm tomu. Ostatn dali mlky najevo svj nzor na tuto teorii. Zafod leel na studen podlaze letov paluby. Jak jm produsala bolest a prskla do obou hlav, vypadalo to, jako by jeho kov partie zpasily s podlahou. Myslm, e s tmi anodizovanmi blbeky je nco v nepodku, zaeptal, nco od zkladu divnho. Jsou naprogramovan, aby kadho zabili, pipomenul Slartibartfast. To by mohlo bt ono, zaspal Zafod mezi vyerpvajcmi poryvy bolesti. Zdlo se, e nen zcela pesvden. Ahoj, kot, pravil k Trillian v nadji, e tm kompenzuje sv pedchoz chovn. Jsi v podku? zeptala se jemn. Jo, odpovdl, je mi fajn. Tak dobe, kvla a vzdlila se, aby mohla pemlet. Zadvala se na ohromnou viziobrazovku nad letovmi gaui a cvaknutm vypnae na n vyvolala mstn scenrii. Jedna obrazovka ukazovala przdnotu Mrana prachu. Na druh zilo krikkitsk slunce. Dal zobrazovala samotn Krikkit. Trillian horen pepnala z jedn na druhou. Tak tedy sbohem Galaxie, povzdychl si Arthur pleskl se dlanmi do kolen a pomalu vstval. Ne, pravil Slartibartfast vn. Je jasn, co musme udlat. elo se mu zvrsnilo tak, e by se v nm daly pstovat nkter druhy zeleniny s nepli hlubokmi koeny. Vstal a zaal pechzet po kabin. Kdy znovu promluvil, vlastn slova ho natolik vydsila, e si musel zase sednout. Musme sestoupit na Krikkit, ekl. Jeho tlem otsl hlubok povzdech a oi mu mlem zarachtaly v onch dlcch. Zase jednou jsme hanebn selhali, konstatoval, naprosto hanebn. Protoe nm na tom tak moc nezle, ozval se Ford. kal jsem vm to. vihem si opel nohy o pstrojovou desku a keovit si zaal oubat nehet. Ale pokud se nerozhodneme nco udlat, namtl staec hateiv, jako by bojoval s jakousi hluboce zakoennou lenivost ve sv povaze, pak budeme znieni a vichni zememe. Na tom nm pece zle, nebo snad ne? Ale zase ne tak, abychom se kvli tomu dali zabt, odsekl Ford. Nasadil falen smv a jal se ho vyslat po mstnosti na kadho, kdo ho chtl vidt. Slartibartfastovi zjevn pipadal tento hel pohledu znan svdn a musel se mu usilovn brnit. Obrtil se opt k Zafodovi, kter skpal zuby a potil se bolest. Muste pece tuit, pro uetili v ivot, oslovil ho. To je toti neobyejn zvltn a neobvykl. Pipadalo mi, e to sami podn nevd, pokril Zafod rameny. U jsem vm to povdal. Naprali do m nejslab dvku, jenom m omrili. Odthli m do lodi, tam m hodili do kouta a vc si m nevmali. Jako by jim bylo trapn, e tam jsem. Prkrt jsme si bezvadn pokecali. Hele... uf! Ahoj, vy tam... uf! Rd bych vdl... uf! Dokzal jsem se takhle bavit cel hodiny. Znovu se zaal svjet. Pohrval si s jakmsi pedmtem. Zdvihl jej a ukzal ostatnm. Bylo to Zlat bevno - Srdce ze zlata, srdce pohonu Nekonen nepravdpodobnosti. Jen ono a Devn pil peily znien Zmku nepokozeny. Slyel jsem, e to vae voztko sebou um pkn mrsknout, zahlaholil. Tak co kdybyste m nejdv hodil na mou lo, ne... Vy nm nepomete? podivil se Slartibartfast. Nm? zaprotestoval Ford. Kdo je to my? Moc rd bych zstal a pomhal vm zachrnit Galaxii, omlouval se Zafod, kter se mezitm zvedl na lokty, ale mm pkn prek bolen hlav a tum, e za chvli budou mt spoustu mladch. Ale pt, a bude poteba zachraovat, jsem vm k dispozici. Hej, Trillian, kot! Osloven se krtce ohldla. Copak? Jde se mnou? Srdce ze zlata? Vzro a dobrodrustv a jin divorny? J jdu na Krikkit, odpovdla.

194

======================================================================== 27. kapitola Tent kopec, a pece to nebyl on. Tentokrt to nebyla Informan iluze. Tentokrt to byl skuten Krikkit a oni na nm stli. Pobl, za hradbou strom, stl podivn italsk restaurant, kter donesl jejich reln tla na tento reln, souasn svt Krikkit. Siln trva pod jejich nohama byla skuten stejn jako rodn pda. Tak omamn vn stromu byla skuten. A noc byla skuten noc. Krikkit. Patrn nejnebezpenj msto v Galaxii, jak si me vybrat nkdo, kdo nen Krikkian, a stoupnout si na n. Planeta, je nedoke elit existenci jakhokoliv jinho svta, jej okouzlujc, roztomil a inteligentn obyvatel divosky vyj strachy a vraednou nenvist, kdykoli se setkaj s nkm, kdo nen z nich. Arthur se otsl. Slartibartfast se otsl. I Ford se kupodivu otsl. Pekvapiv ovem nebylo, e se otsl, ale to, e tady vbec byl. Ale kdy odvezli Zafoda na jeho lo, Ford se neekan zastydl a neodvil se utct. Chyba, pomyslel si, stran, veliknsk, nenapraviteln chyba. Pivinul k sob tsnji jednu z vradomatickch puek, jimi se vyzbrojili ze Zafodova arzenlu. Trillian se otsla a s pohledem na nebe se zamraila. Ani nebe nebylo stejn. U nebylo przdn a pust. Zatmco krajina kolem nich se bhem dvou tisc let krikkitskch vlek a bhem pouhch pti let, kter tu uplynuly od doby, kdy Krikkit byl ped deseti miliardami let uzaven do schrny z Poma-asu, zmnila jen mlo, obloha se drasticky promnila. Zila na n slab svtla a rsovaly se tam mohutn tvary. Vysoko na nebi, kam dn Krikkian co iv nepohldl, se rozkldaly Vlen zny, Zny robot ohromn vlen lodi a vov budovy pluly v nul-o-gravitanm poli nad idylickou pastorln krajinou na povrchu Krikkitu. Trillian na n zamylen hledla. Trillian, zaeptal Ford. Ano? Co to dl? Pemlm. Dch vdycky takhle, kdy peml? Ani jsem nevdla, e dchm. To mi prv dlalo starosti. Myslm, e u vm..., ekla pomalu Trillian. Pt! okikl je zden Slartibartfast a hubenou tesouc se rukou jim naznail, aby ustoupili hloubji do stnu stromu. Nhle, stejn jako pedtm na psku, se na pin vedouc do vrchu objevila svtla, ale tentokrt tanc paprsky nevydvaly lucerny, nbr baterky, co samo o sob jist nen nijak dramatick zmna, ale kad detail zpsobil, e jim srdce poskoilo strachem. Tentokrt nebylo slyet dn rozmarn a rytmick psn o kvtinch a farmaen a uhynulch psech, jen nalhav hlasy tlumen o emsi debatujc. Po nebi tkopdn proplulo njak svtlo. Arthura sevela klaustrofobick hrza a vlah vtr mu zakrtil hrdlo. O nkolik vtein pozdji se objevila dal skupina pichzejc z opan strany temnho kopce. Pchoz li svin a odhodlan a svtlo jejich baterek se pohupovalo a zkoumalo tern kolem. Ob skupiny se zjevn blily, a to nejen k sob navzjem. Bylo zejm, e zmrn postupuj k mstu, kde stl Arthur a ostatn. Arthur zaslechl slab zaustn, jak Ford Prefect zvedl vradomatickou puku k rameni, a slab skuhrav zakaln, jak Slartibartfast uinil tot. Arthur ctil nezvyklou chladnou vhu vlastn zbran a tesoucma se rukama ji zdvihl. Tesoucmi se prsty tpav uvolnil bezpenostn zpadku a snail se uvst do chodu zpadku pro mimodn nebezpe, jak mu to Ford ukzal. Tsl se tak siln, e kdyby v tu chvli na nkoho vyplil, patrn by do nj vystlel svj podpis. Jen Trillian nepozvedla zbra. Zdvihla obo, pak ho zase uvedla do normln polohy a zamylen se hryzla do rt.

195

Napadlo vs, zaala, ale nikomu se v tu chvli pli nechtlo o nem debatovat. Tmu za nimi proal svteln kuel. Otoili se a zjistili, e za nimi stoj tet skupina Krikkian a ptr po nich svtilnami. Fordova pistole zlovstn prskla, ale zasaena jinm vstelem mu vypadla z rukou. Nsledoval okamik irho strachu, vteina nehybnosti, ne kdokoli dal stail vystelit. Na konci on vteiny nikdo nevystelil. Stli v kruhu pobledlch krikkitskch tv, zaliti poskakujcm svtlem baterek. Zajatci zrali na sv pemoitele, pemoitel zrali na zajatce. Po chvli se ozval jeden z Krikkian: Promite, ale nejste nhodou... z jin planety?

======================================================================== 28. kapitola A zatm, o mnoho milion kilometr dl, ne s kolika se lidsk mysl me bez obav utkat, ml Zafod Bblbrox opt jednu ze svch nlad. Opravil u lo - to jest pozoroval s bdlm zjmem, jak mu ji servisn robot opravuje. Te to zase byla jedna z nejsilnjch a nejpozoruhodnjch lod, jak kdy existovaly. Mohl se vypravit kamkoliv, dlat cokoliv. Chvli listoval knihou a pak ji odhodil. U ji etl. Peel ke komunikanmu panelu a zapnul polyfrekvenn kanl pro tsov voln. M nkdo zjem o drink? otzal se. Njakej problm, kmo? zapraskal, hlas odkudsi z druhho konce Galaxie. Mte tam njakou spolenost? vyptval se Zafod. Hele, b se klouzat na kometu. Tak jo, souhlasil Zafod a vypnul kanl. S povzdechem usedl. Pak zase vstal a peel k potaovmu vstupu. Stiskl pr knoflk. Po obrazovce zaaly pobhat mal puntky a vzjemn se poraly. Bum! zahalasil Zafod. Pfffj! Bc bc bc! Ahoj, ozval se asi po minut tto innosti pota. Zaznamenal jsi ti body. Nejlep pedchoz skre sedm milion pt set devadest sedm tisc dvst... Nojo, nojo, zabruel Zafod a vypnul obrazovku. Znovu usedl. Pohrval si s tukou. I ta ho po chvli pestala uchvacovat. Nojo, nojo, ekl a zadal potai sv skre a pedchoz nejlep skre. Lo udlala z Vesmru jednu velikou mouhu.

======================================================================== 29. kapitola Povzte nm, oslovil je bledolc Krikkian, kter vystoupil ze skupiny a nejist stl v kruhu elektrickho svtla pendavaje v ruce pistoli, jako by mu ji dal jen podret nkdo, kdo si na chvli nkam odskoil a za minutku se vrt, nevte nhodou nco o tom, emu se k rovnovha v prod? Zajatci neodpovdali, alespo ne artikulovan, vydvali jen nesrozumiteln mumln a hekn. Svtlo baterek si dl pohrvalo na jejich tvch. Vysoko nad nimi na obloze, v Znch robot, pokraovala temn innost. Nco jsme o tom zaslechli, pokraoval Krikkian, cel nesvj, nejsp to nebude nic dleitho. Tak snad abychom vs tedy zabili. Pohldl na svou pistoli, jako by se snail zjistit, kterou soustku m zmknout. Toti, znovu nejist vzhldl, pokud si teba nechcete o nem popovdat? Pomal, tup as plhal Slartibartfastovm, Fordovm a Arthurovm tlem. Brzy ml dorazit do mozku, kter byl v tu chvli pln vyten pohybovnm elistmi nahoru a dol. Trillian potsala hlavou, jako by se tesenm krabic snaila sestavit hlavolam. Vte, tenhle pln univerzlnho znien nm dl starosti, ozval se jin mu z houfu. Ano, pipojil se dal, a tak rovnovha v prod. Napadlo ns, jestli to njak nenaru rovnovhu v prod, kdy znime zbytek Vesmru. My toti mme moc rdi ekologii, vte. Neastn zmlkl. A taky sport, dodal dal hlasit. To vyvolalo souhlasn jsot. Ano, pitakal prvn mu, a tak sport... Rozpait se ohldl po svch spolencch a keovit se pokrbal na tvi. Vypadalo to, e zpas s njakm hlubm zmatkem, jako by ve, co chtl ci, a ve, co si

196

myslel, byly pln odlin vci, a on mezi nimi nevidl dnou monou souvislost. Toti, zadrmolil, nkte z ns..., rozhldl se kolem, jako by hledal potvrzen svch slov. Ostatn souhlasn pizvukovali. Nkte z ns, pokraoval, by rdi mli sportovn kontakty se zbytkem Galaxie, a pestoe chpu dvody, pro se sport nem plst do politiky, myslm si, e jestli chceme mt sportovn kontakty se zbytkem Galaxie, co chceme, nejsp by byla chyba ho zniit. A zbytek Vesmru tak... Opt zmlkl. ...to jsou zhruba nae pedstavy... Cc..., vypravil ze sebe Slartibartfast. Cc... Hhhho...? zablekotal Arthur. Pr... doplnil Ford. Tak dobe, ekla Trillian. Pojme si o tom promluvit. Popola kupedu a vzala nebohho popletenho Krikkiana pod pa. Vypadal asi na ptadvacet, co dky prapodivnmu pokroucen asu znamenalo, e kdy ped deseti miliardami let skonily Krikkitsk vlky, mohlo mu bt asi dvacet. Ne Trillian znovu navzala hovor, vzala ho na krtkou prochzku ve svtle baterek. Mladk za n nejist kloptal. Paprsky elektrickho svtla se te mrn ohnuly, jako by se sklnly ped zvltn tichou dvkou, kter jedin v tomto temnm, zmatenm Vesmru zejm v, co dl. Pak se k nmu obrtila tv a zlehka podrela jeho ruce ve svch. Vypadal jako obraz netst a zmatku. Tak mi to povz, vyzvala ho. Chvli nekal nic a jeho pohled tkal z jednoho jejho oka na druh. My..., vypravil ze sebe ztka, musme bt sami... asi. Zkivil tv, hluboko svsil hlavu a zaal j potsat, jako nkdo, kdo se sna vytst minci z dtsk pokladniky. Pak znovu vzhldl. Mme bombu, vte, pokraoval. Jen takovou malikou. J vm, kvla Trillian. Mladk na ni brejlil, jako by ekla nco zvltnho o cukrov ep. Opravdu, spchal ji ujistit, je pln malik. J vm, kvla znovu. Ale k se, e me zniit vechno, co existuje. A my to asi musme udlat. Budeme pak sami? J nevm. Ale je to zejm n kol, doekl a opt svsil hlavu. A to znamen cokoli, pipojil se dut hlas z houfu. Trillian zvolna vzala nebohho zmatenho krikkitskho mladka do nru a pohladila ho po hlav, tesouc se na jejm rameni. To je v podku, ekla tie, ale dostaten zeteln, aby ji slyel i cel stnov zstup, nemuste to udlat. Houpala mladka v nru. Nemuste to udlat, opakovala. Pustila chlapce a o krok odstoupila. Chci, abyste pro m nco udlali, oznmila a neekan se zasmla. Chci, zasmla se znovu. Pikryla si sta rukou a pak promluvila u s vnou tv. Chci, abyste m zavedli ke svmu vdci, ukzala vzhru na nebe, do Vlench zn. Zejm njak vdla, e jejich vdce bude tam. Jej smch jako by uvolnil cosi v atmosfe. Kdesi vzadu v houfu njak hlas zanotoval melodii, kter by Paulu McCartneymu, kdyby ji napsal, umonila koupit si cel svt.

======================================================================== 30. kapitola Zafod Bblbrox se staten plazil tunelem jako po ertech sprvn chlapk, jm tak byl. Byl cel popleten, ale plazil se nicmn dl, protoe byl tak stran staten. Popletlo ho nco, co prv zahldl, ale zdaleka ne tolik jako to, co ml za chvli zaslechnout, take bude nejlep vysvtlit, kde se vlastn nachzel. Nachzel se ve Vlench znch robot mnoho kilometr nad povrchem planety Krikkit. Atmosfra tu byla dk a pli nechrnila ped paprsky nebo mkoliv, co by si snad kosmick prostor umanul vrhnout tmto smrem. Zaparkoval hvzdnou lo Srdce ze zlata mezi nejasn se rsujcmi obrovitmi, tsn namakanmi trupy lod, kter zaplovaly oblohu nad Krikkitem, a vstoupil do zeteln nejvt a nejvznamnj z nebeskch budov, ozbrojen pouze vradomatickou pistol a prostedkem proti bolen hlavy. Ocitl se v dlouh, irok a patn osvtlen chodb, ve kter se mohl skrt, dokud nevymysl, co dl.

197

Schovval se, protoe chodbou obas peel nkter z krikkitskch robot, a akoli Zafod v posledn dob vedl v jejich rukou docela roztomil ivot, byl to nicmn ivot dosti bolestn, take neml dvakrt velkou chu pokouet to, co, jen nerad nazval svm tstm. Ped chvl zapadl do jedn mstnosti, do n se vstupovalo z chodby, a zjistil, e je to obrovsk a opt patn osvtlen sl. Bylo to vlastn muzeum s jedinm expontem - vrakem kosmick lodi. Vrak byl siln ohoel a zdeformovan a te, kdy si doplnil chybjc partie galaktick historie, kter mu utekly dky nespnm pokusm sexuln se sblit s dvkou ve vedlejm kybernetickm kotci, mohl se odvit inteligentnho odhadu, e jde o trosky lodi, je ped mnoha miliardami let proplula mranem prachu a rozpoutala celou afru. Ale, a to ho prv zmtlo, nco zsadnho tu nebylo v podku. Vrak byl doopravdy ztroskotan. Byl i doopravdy ohoel, ale zkuen oko po krtk prohldce odhalilo, e to nen skuten kosmick lo. Byl to model lodi ve skuten velikosti vlastn podrobn nvod. Jinmi slovy velmi uiten vc, jak se skvle hod, kdy se najednou rozhodnete postavit si kosmickou lo a nevte, jak na to. Za dnch okolnost by vak model nedokzal ltat. Stle jet si tm lmal hlavu - vlastn si tm hlavu teprve lmat zaal - kdy postehl, e se jin dvee na opanm konci slu otevely a vstoupila dal dvojice krikkitskch robot, tvcch se mrn zasmuile. Zafod se s nimi nechtl zapltat proe usoudil, e tak jako neohroenost z vt sti sestv z uvlivosti, uvlivost sestv z vt sti ze zbablosti, a tedy se srdnat ukryl do skn. Ukzalo se, e sk je ve skutenosti vrchn st achty vedouc dol a kontrolnmi dvky do irokho vtracho tunelu. Spustil se do achty a zaal se j plazit, a tam jsme ho tak zastihli. Nelbilo se mu tam. achta byla studen, tmav a veskrze nepohodln, navc mu nahnla strach. Pi prvn pleitosti - co byla jin achta o necelch sto metr dl - z n opt vylezl. Tentokrt se vynoil v men mstnosti vyhlejc jako potaov centrum tajn sluby. Vyplil se v zkm temnm prostoru mezi rozshlm potaovm panelem a stnou. Hbit zjistil, e nen v mstnosti sm, a opt se ji chystal opustit, kdy vtom zaal pozorn poslouchat, o em se bav ostatn ptomn. Jde o roboty, pane, kal prvn hlas. Nco s nimi nen v podku. O pesn jde? Poslouchal hlasy dvou krikkitskch Vojenskch velitel. Vichni Vojent velitel bydleli nahoe na nebi ve Vlench znch robot a proti pochybovanm rozmarm a nejistotm, je zachvtily jejich krajany dole na povrchu planety, byli zcela imunn. Myslm, pane, e je to tm, e jsou postupn vyazovni z naich vlench pprav, te kdy se chystme odplit bombu typu supernova. Za tu krtkou dobu, kdy jsme byli vysvobozeni ze schrny- Mluvte k vci. Roboty to nebav. Coe? Zd se, e je vlka deprimuje. Vypad to, jako by mli njak svtobol, nebo bych snad ml spe ci Vesmrobol. To je v podku, jsou tu pece proto, aby ho pomohli zniit. Ano, ale je to pro n tk, pane. Zmocnila se jich jaksi apatie. Nedokou se podn vloit do prce. Chyb jim mrnc. Co tm chcete ct? Jsou z njakho dvodu depresvn, pane. O em to, u vech krikkik, mluvte? V nkolika arvtkch, kter jsme v posledn dob svedli, zejm li do boje, zvedli zbran, aby vyplili, a najednou si pomysleli, na se obtovat? K emu to vechno z kosmickho hlediska je? A pak se zatv trochu unaven a trochu zasmuile. A co tedy vlastn dlaj? Ehm, vtinou e kvadratick rovnice. belsky sloit, to tedy ano. A potom taky mrzout. Mrzout? Ano, pane. Kdo to kdy slyel, aby robot mrzoutil? J nevm, pane. Co to bylo za ramot? ramot zpsobil Zafod, kter prv opoutl mstnost a hlava mu la kolem.

========================================================================

198

31. kapitola V hlubok temn studni sedl zmrzaen robot. Mlky tu sedl ve sv kovov tm u hodnou dobu. Bylo tu zima a vlhko, co by robot neml bt schopen postehnout. Tenhle robot to vak s vynaloenm nesmrnho sil dokzal vzt na vdom. Jeho mozek byl propojen s centrlnm blokem tajnch informac krikkitskho Vlenho potae. Nebyl to pkn zitek pro nj, ani pro centrln blok tajnch informac krikkitskho Vlenho potae. Krikkitt roboti zachrnili ono dojemn kovov stvoen z mol Zety Skrodrav proto, e tm okamit rozpoznali jeho gigantickou inteligenci, je by jim mohla bt uiten. Nepotali ovem s prvodnmi poruchami osobnosti, kter se psobenm zimy, tmy, vlhka, stsnnho prostoru a osamlosti rozhodn nijak neumenily. Nov kol ho rozhodn nenaploval tstm. Krom jinho zabrala koordinace veker vojensk strategie jedn planety jen nepatrnou st jeho hroziv mylenkov kapacity, jej zbytek se straliv nudil. Kdy tikrt za sebou vyeil vechny dleitj matematick, fyzick, chemick, biologick, sociologick, filozofick, etymologick, meteorologick a psychologick problmy Vesmru, a na svj vlastn, neml u vbec do eho pchnout, a tak se dal do skldn drobnch alostnch popvk bez tn a bez melodie. Posledn z nich byla ukolbavka.

Svt u dvno, dvno sp, bzuel Marvin, mou hlavu vak tma nehal, neb m oi infraerven vid, Ach, jak nenvidm noc.

Odmlel se, aby shromdil umleck a emon sly, aby se dokzal vypodat s dal slokou.

Za chvli si lehnu a zkusm spt, elektronick ovce budu potat, sladk sny si za klobouk mete dt, Ach, jak nenvidm noc.

Marvine! sykl si hlas. Robotova hlava vystelila vzhru a mlem pitom setsla sloit systm elektrod, jimi byl spojen s centrlnm krikkitskm Vlenm potaem. Otevela se kontroln dvka a dovnit nakoukla jedna z pru rozdrbanch hlav, kdeto druh do n neustle vrela, jak se trhav a pern nervzn rozhlela na vechny strany. Jo, to jsi ty, zamumlal robot. To jsem si mohl myslet. Nazdar, chlape, pozdravil ho Zafod uasle, to jsi zpval ty? Jsem prv v obzvlt skvl form, pipustil Marvin. Zafod prostril hlavu dvky a rozhldl se. Jsi tu sm? zeptal se. Ano, kvl Marvin. Unaven zde sedm sm, mmi jedinmi spolenky bolest a zoufalstv. A ovem obrovsk inteligence. A nekonen al. A... Jo, peruil ho Zafod. Hele, jak ty s tm vm vlastn souvis? Takhle, ukzal Marvin mn pokozenou pa na elektrody spojujc ho s krikkitskm potaem. V tom ppad, soukal ze sebe Zafod rozpait, jsi mi nejsp zachrnil ivot. Dokonce dvakrt. Tikrt, opravil ho Marvin. Zafodova hlava provedla bleskurychle elem vzad (zatmco druh uprala jestb pohled zcela nesprvnm smrem), prv vas, aby zahldla, jak, se robot zabijk stojc tsn za nm zasekl a zaalo se z nj kouit. Zapotcel se pozptku a zhroutil se na ze. Pomalu po n sjel a na zem. Svalil se na bok, zaklonil hlavu a zaal vzlykat k neuten. Zafod pohldl zptky na Marvina. Mus mt senzan nzor na ivot, ocenil. Ani se neptej, pikvl Marvin..

199

Nebudu, souhlasil Zafod a skuten se neptal. Hele, posly, to jsi teda zavlel. o patrn znamen, usoudil Marvin, a k tomuto logickmu skoku poteboval pouze jednu desetitiscinu miliontiny miliardtiny triliontiny griliontiny sv mentln kapacity, e m nemn vysvobodit, ani nic podobnho. Chlape, ty v, e bych rd. Ale neudl to. Ne. Aha. Dl to dobe. Jist, souhlasil Marvin, pro bych ml pestvat, kdy m to tak stran tve? Musm najt Trillian a hochy. Hele, nem tuen, kde by mohli bt? Myslm jako, e monost je na jedn planet dost. Mohlo by mi to chvli trvat. Jsou velmi blzko, prozradil mu Marvin zkormoucen. Me je odtud monitorovat, jestli chce. Ml bych sp pro n jt, namtl Zafod. Mon, e potebuj pomoc, ne? Mon e bys je ml radji monitorovat odtud, ekl Marvin a v truchlivm hlase zaznla pekvapiv autorita. Ta dvka, dodal neekan, je jedna z nejmn zabednnch a neinteligentnch forem organickho ivota, s nimi jsem se ke svmu totlnmu nedostatku poten nedokzal nesetkat. Zafodovi chvli trvalo, ne se propletl bluditm negativnch vraz, na jeho konci se vynoil s pekvapenm. Trillian? podivil se. Normln holka. Chytr, to jo, ale dsn temperamentn. Vak v, jak je to se enskma. Nebo mon nev. Asi nev. A jestli v, tak o tom nechci nic slyet. Zapni to. ... totln manipulovni. Coe? uklouzlo Zafodovi. Byla to Trillian. Zafod se otoil. Ze, u kter vzlykal krikkitsk robot, se rozsvtila a na n se objevila scna, prv se odehrvajc v neznmo kter sti krikkitskch Vlench zn. Vypadalo to jako jaksi snmovn s - Zafod nevidl dobe kvli robotovi zhroucenmu pes obrazovku. Pokouel se ho odsunout, ale byl pli tk alem a pokusil se Zafoda kousnout, a tak se radji snail nakukovat kolem nj. Jen se nad tm zamyslete, vyzval Trillianin hlas, vae historie je prost sled abnormln nepravdpodobnch udlost. A j nepravdpodobnou udlost moc dobe rozeznm. Vae naprost izolace od zbytku Galaxie je sama o sob abnormln. Pmo na jejm okraji s mranem prachu kolem vs. Je to evidentn spiknut. Zafod pmo lel frustrac, e nevid na obrazovku. Robotova hlava mu zakrvala obecenstvo, k nmu Trillian hovoila, jeho multifunkn bojov obuch mu nedovolil vidt pozad a loket ruky tragicky pitisknut k elu clonil Trillian. A pak ta kosmick lo, kter ztroskotala na va planet. To nen moc pravdpodobn, e? Mte pont, jak je pravdpodobnost, e voln plujc lo protne drhu njak planety? Hele, povykoval Zafod, ona vbec nev, o em u vech zark mluv. J jsem tu lo vidl. Je to podvrh. To je jist. Myslel jsem si to, ozval se Marvin ze svho vzen za Zafodem. No jo, uklbl se Zafod, To se ti lehko ekne, kdy jsem ti to prozradil. Ale to je fuk. Nechpu, co to s tm m co dlat. A obzvl, e protne drhu jedin planety v Galaxii nebo v celm Vesmru, pokud je mi znmo, kter bude naprosto traumatizovan, kdy ji uvid. Vy nevte, jak je pravdpodobnost, e se nco takovho stane? J tak ne, protoe je pli mal. Je to prost spiknut. Vbec bych se nedivila, kdyby ta kosmick lo byla podvrh. Zafodovi se podailo odsunout robotv bojov obuch. Za nm na obrazovce uvidl postavy Forda, Arthura a Slartibartfasta, kte z toho veho vypadali vyjeven a zmaten. To se podvejme, kikl Zafod vzruen. Chlapci jsou v podku. Tramtar! Jdu pro n, pro hochy. A co vechna ta technika, kterou jste dokzali vyvinout takka pes noc? pokraovala Trillian. Vtin lidskch spoleenstv by to trvalo cel tiscilet. Nkdo vm dodval informace, kter jste potebovali, nkdo vs zmrn nasmroval. J vm, j vm, dodala v odpov na nmitku nevidnho posluchae. J vm, e jste nemohli tuit, co se dje. K tomu se prv chci dostat. Po celou dobu jste nic netuili. Vezmte si teba tu bombu na principu supernovy. Jak to, e o n vte? zeptal se neviditeln hlas. Prost vm, odtuila Trillian. Vy chcete, abych vm vila, e jste tak chyt, e dokete vymyslet

200

nco tak genilnho, a souasn tak hloup, e si neuvdomte, e by zniila i vs? To nen jen hloupost, to je pmo velkolep tupost. Hele, co je s tou bombou? obrtil se zden Zafod na Marvina. Bomba na principu supernovy? zeptal se Marvin. Takov pln malik bombika. Jo? Zniila by kompletn cel Vesmr. Dobr npad, jestli t zajm mj nzor, dodal Marvin. Ale stejn jim nebude fungovat. Pro ne, kdy je tak geniln? Ta bomba geniln je, vysvtloval Marvin, ale oni ne. Vyvinuli ji teoreticky, ne byli uzaveni ve schrn. Poslednch pt let strvili jej vrobou. Mysl si, e to udlali sprvn, ale to se ml. Jsou stejn pitom, jako kterkoli jin forma organickho ivota. Nesnm je. Trillian pokraovala ve svm vkladu. Zafod se pokouel odthnout krikkitskho robota za nohu, ale ten kopal a vrel, nae se roztsl novm vbuchem vzlykotu. Pak se nhle pekotil a dle vyjadoval sv pocity vlee na zemi, ani by komu pekel. Trillian stla sama uprosted slu, unaven, ale s oima vniv planoucma. Ped n, seazeni za irokm kontrolnm panelem, nehybn sedli bled a vrsit Star vldci Krikkitu a uprali na ni pohled pln bezmocnho strachu a zti. Ped nimi, asi v polovin vzdlenosti mezi kontrolnm panelem a stedem mstnosti, kter zaujmala Trillian, stl jako ped soudem thl bl sloupek, asi sto dvacet centimetr vysok. Jeho vrchol korunovala mal bl koule, osm a deset centimetr v prmru. Vedle sloupu pipraven krikkitsk robot s multifunknm bojovm obuchem. Vy jste toti tak stran pitom, (potila se a Zafod ctil, jak je to prv v thle chvli stran neatraktivn) vy jste tak stran pitom, e pochybuji, velmi siln pochybuji, e jste dokzali bombu sprvn vyrobit, kdy vm Hactar poslednch pt let nepomhal. Co je to za chlapa, ten Hactar? zeptal se Zafod a narovnal se v ramenou. Pokud Marvin odpovdl, Zafod ho neslyel, protoe jeho pozornost byla cele soustedna na obrazovku. Jeden z krikkitskch Starch pokynul drobnm gestem blmu robotovi. Ten zdvihl obuch. S tm nemu nic dlat, vzdychl Marvin. Je zapojen na jin obvod ne ostatn. Pokejte,. nalhala Trillian. Dotyn Star opt udlal drobn gesto. Robot se zarazil. Trillian zejm nhle zapochybovala o svm sudku. Jak to vechno v? zeptal se v tu chvli Zafod Marvina. Zznamy v potai, vysvtlil Marvin. Mm k nim kl. Vy jste pln jin, e? oslovila Trillian Star vldce. pln jin ne vai spoluoban dole na zemi. Strvili jste cel ivot tady nahoe, bez ochrany atmosfry. Jste nesmrn zraniteln. Ale zbytek vaich lid m stran strach, nechtj, abyste to udlali. Jste od nich odtreni, jen si to ovte. Krikkitsk vldce zaal bt netrpliv. Vyslal k robotovi pesn opan gesto, ne jak udlal naposledy. Robot mchl obuchem. Obuch zashl malou blou kouli. Mal bl koule byla bomba na principu supernovy. Byla to velice mal bomba, kter mla pivodit konec Vesmru. Bomba letla vzduchem. Narazila do zadn stny snmovn sn a vyryla v n pkn krter. Jak to Trillian vechno v? jevil se Zafod. Marvin zachovval ponur mlen. Nejsp jen blufuje, usoudil Zafod. Chudk holka, neml jsem ji nechvat samotnou.

======================================================================== 32. kapitola Hactare! zavolala Trillian. Co dl? Z veobjmajc tmy nepichzela dn odpov. Trillian nervzn vykvala. Byla si jista, e se neml. Upen hledla do temnot, odkud oekvala njakou odezvu. Ale dokala se jen ledovho ticha. Hactare? zavolala znovu. Rda bych t seznmila se svm kamardem Arthurem Dentem. Chtla jsem odlett s bohem hromu, a on mi to nedovolil, a te jsem rda. Dky nmu jsem si uvdomila, komu skuten pat m nklonnost. Bohuel, Zafodovi to vechno nahn strach, a tak jsem msto nj pivedla

201

Arthura. Vlastn nevm, pro ti to vechno km. Hal? zkusila to znovu. Hactare? A pak to pilo. Bylo to chab a sotva znateln, jako hlas nesen vtrem z velk dlky, polozaslechnut, pouh vzpomnka na hlas i jen sen o nm. Co kdybyste oba vyli ven, vyzval je hlas. Slibuji vm naprostou bezpenost. Podvali se jeden na druhho a pak vykroili ven, proti v pravdpodobnosti, podl svtelnho kuele vychzejcho z otevenho prlezu Srdce ze zlata do kaln, zrnit temnoty Prachovho mrana. Arthur se pokouel dret Trillian za ruku, aby j dodal rovnovhy a jistoty, ale ona mu to nedovolila. Drel se tedy svho zcestovalho kufku s plechovkou eckho olivovho oleje, runkem, zmuchlanmi pohlednicemi Santorini a dalmi drobnostmi. Dodval rovnovhy a jistoty alespo jemu. Stli doslova na a v nicot. Tmav, pran nicot. Kad zrnko prachu z rozmlnnho potae matn zilo, kdy pi oten a ven zachytilo ve tm slunen paprsky. Kadik steka potae, kad smtko prachu v sob uchovalo strukturu celku. Kdy Silastit Pancovan asi ze Striteraxu pota rozbili na padr, pouze ho zmrzaili, ale nezabili ho. Slab, tm nehmotn pole udrovalo steky alespo ve slabch vzjemnch vztazch. Arthur s Trillian stli nebo se spe vzneli pmo uprosted tto prapodivn entity. Nemli sice co dchat, ale momentln to zejm pli nevadilo. Hactar dodrel slib. Byli v bezpe. Pro tu chvli. Nemm vm co nabdnout jako projev pohostinnosti, ozval se Hactar slab, jen svteln triky. Ale lovk se jimi me spokojit, pokud nem nic jinho. Hlas se vytratil a ve tm ped nimi se ustlil mlhav tvar kamrem potaenho sofa. Arthur se tce smioval se skutenost, e je to tat pohovka, kter se mu zjevila na lukch prehistorick Zem. Chtlo se mu kiet a tst se vzteky, protoe tyhle nesmysln matouc kousky mu Vesmr vyvd pod. Nechal sv pocity odeznt, nae se na pohovku posadil - opatrn. Trillian na ni tak usedla. Byla skuten. Nebo, pokud skuten nebyla, je alespo udrela, a vzhledem k tomu, e prv to se od pohovek oekv, to podle vech relevantnch hledisek skuten pohovka byla. Opt k nim dchl hlas nesen slunenm vtrem. Doufm, e se vm sed dobe, pravil. Pikvli. Rd bych vm poblahopl k pesnosti vaich dedukc. Arthur spn poznamenal, e on sm nic moc nevydedukoval, e to Trillian. Vzala ho sebou jen proto, e se zajm o ivot, Vesmr a vbec. To je nco, o se zajmm i j, dchl Hactar. V tom ppad bychom si o tom mli nkdy popovdat, nadhodil zdvoile Arthur. U lku aje. Ped nimi se zvolna materializoval mal devn stolek a na nm stbrn konvice, konvika na mlko z kostnho porcelnu, cukenka a dva lky s podlky, rovn z kostnho porcelnu. Arthur se shbl, ale byl to jen svteln trik. Opel se tedy o opradlo pohovky, co byla iluze, ji bylo jeho tlo ochotno povaovat za pohodlnou. Pro m pocit, e mus zniit Vesmr? zeptala se Trillian. Pipadalo j ponkud obtn hovoit s nicotou, kdy nemla na co zamit pohled. Hactar to zejm postehl. Pzran se uchechtl. Pokud to m bt takovhle setkn, mli bychom k tomu mt patinou vpravu. Te se ped nimi zhmotnilo cosi novho. Nezeteln, mlhav podoba gaue - na jakm se le u psychiatra. Ke, j byl potaen, vypadala leskl a pepychov, ale byla to opt jen hra svtla. Kolem nich, aby byla vprava pln, se nejasn rsovaly devem obloen stny. A pak se na gaui objevil sm Hactar. Byl to pohled, z nho pechzely oi. Gau toti vypadal jako normln velk gau na psychiatrii - necel dva metry dlouh. Pota vypadal jako normln velk ern pota umstn na obn drze jako stl druice o hlopce asi sedmnct set kilometr. Prv iluze, e pota sed na gaui, zpsobovala, e lovku ly oi do vnoky. Tak dobe, ekla Trillian pevn. Zvedla se z pohovky. Ctila, e se po n chce, aby si pipadala a pli pohodln a pijala a pli mnoho iluz. Doke konstruovat i reln vci? Myslm hmotn pedmty? Odpov opt pila po jist odmlce, jako by Hactarova na prach rozdrcen mysl musela shromaovat

202

mylenky z dlky milion kilometr, na nich byl rozpren. Aha, vzdychl. Mysl tu kosmickou lo. Pipadalo jim, e kolem nich a skrze n plynou mylenky jako vlny terem. Ano, pisvdil, doku. Ale je k tomu zapoteb obrovskho sil a spousty asu. Vechno, co doku v tomhle... sticovm stavu, jak v, je povzbuzovat a naeptvat. A naeptvat... Iluze Hactara na gaui se zaala vlnit a chvt, jako by j bylo zatko udret se pohromad. Pak nabrala sil. Doku povzbuzovat drobn steky kosmickho odpadu a naeptvat jim - sem tam njakmu malikmu meteoritu, pr molekulm tu, nkolika vodkovm atomm tam - aby se spojily. Radm jim, aby se spojily. Doku je dopopichovat do njakho tvaru, ale to trv vky. Take jsi vyrobil ten model ztroskotan lodi? zeptala se Trillian znovu. Ehm... ano, zamumlal Hactar. Pr vc... jsem vyrobil. A doku jimi pohybovat. Vyrobil jsem tu kosmickou lo. Bylo to nejlep een. Cosi pimlo Arthura, aby se chopil svho kufku, kter zanechal na pohovce, a pevn ho drel. Kolem nich vily mlhoviny Hactarovy pradvn mysli, jako by jimi plynuly neklidn sny. Projevil jsem innou ltost, jak vidte, zabreptal zkormoucen. Projevil jsem innou ltost nad tm, e jsem sabotoval svj vlastn projekt vypracovan pro Silastick Pancovan asy. Takov rozhodnut mi nepsluela. Byl jsem stvoen, abych splnil njak kol, a v tom jsem selhal. Popel jsem svou vlastn existenci. Hactar vzdychl a oba ptel mlky ekali na pokraovn jeho pbhu. Mla jsi pravdu, ozval se nakonec. Zmrn jsem psobil na planetu Krikkit, a jej obyvatel dospli do stejnho stavu mysli jako Silastit Pancovan asi a podali m, abych pro n vypracoval projekt bomby, pi nm jsem napoprv selhal. Obtoil jsem se kolem planety a hkal jsem ji. Pod vlivem udlost, je se mi podailo naaranovat, a pod vlivy, kter jsem dokzal generovat, se nauili nenvidt jako maniaci. Piml jsem je, aby ili na nebi. Na zemi byl mj vliv pli slab. Beze m ovem, kdy byli uzaveni do schrny z Poma-asu, zaali reagovat velmi zmaten a sami to nedokzali. Nojo, nojo, dodal, pokouel jsem se jen splnit kol. A zvolna, velmi velmi zvolna zaaly obrazy v temnm oblaku blednout a postupn roztvaly. A pak nhle pestaly blednout. Samozejm, e mi lo tak o pomstu, pronesl Hactar s drsnost, v jeho hlase zcela novou. Nezapomete, pipomenul, e m rozdrtili na prek a pak m nechali ve zmrzaenm a poloimpotentnm stavu po miliardy let. Nejradi bych vyhladil cel Vesmr. Mli byste stejn pocity, vte mi. Znovu se odmlel a Prachovm mranem zakrouily vry. Ale primrn vzato, ozval se opt svm starm melancholickm tnem, jsem se pokouel plnit svou funkci. Ach jo. Trillian se zeptala: Trp t, e jsi selhal? Opravdu jsem selhal? zaeptal Hactar. Iluze potae na psychiatrickm gaui zaala opt blednout. Ach jo, ach jo, zabruel znovu slbnouc hlas. Ne, nespch u m netrp. V, co te musme udlat? zeptala se Trillian chladnm, obchodnm tnem. Ano, pisvdil Hactar, rozprte m. Znite m vdom. Prosm, poslute si - po tch nekonench enech je zapomnn jedin, po em toum. Jestlie jsem doposud nesplnil svj kol, te u je pozd. Dkuji vm a dobrou noc. Pohovka zmizela. ajov stolek zmizel. Gau i pota zmizely. Zmizely i stny. Arthur a Trillian se vydali na kurizn pout zpt do Srdce ze zlata. Tak to bychom zejm mli; pronesl Arthur. Tak to bychom zejm mli, pronesl Arthur. Plameny ped nm vylehly v a pak dohasly. Jet pr zaplpoln a byly pry, zanechaly mu namsto Devnho pile prody a spirituality, kter ml jet ped nkolika minutami ped sebou, jen hromdku popela. Sebral ho lopatkou z rotu lodnho gamma grilu Srdce ze zlata, uloil do paprovho sku a el zptky na mstek. Myslm, e bychom ho mli vrtit tam, kam pat, usoudil. Jsem o tom hluboce pesvden. Absolvoval u na toto tma hdku se Slartibartfastem, na jejm konci se staec namchl a odeel. Vrtil

203

se na svou lo Bistromat, pustil se do zuiv potyky s nkem a zmizel v naprosto subjektivn pedstav o tom, co je Vesmr. K hdce dolo proto, e Arthurv npad, aby vrtili trofej na hit Lords Cricket Ground v okamiku, kdy odtud byla odcizena, by znamenalo cestovat v ase den i dva nazpt, co je pesn ono svvoln a nezodpovdn ourn do vc, jemu se Kampa za Reln as sna zabrnit. Jist, uznal Arthur, ale zkuste to vysvtlit Kriketov asociaci, a dal argumenty proti u, nechtl slyet. Myslm si, zaal znovu, ale zarazil se. Dvodem, pro zaal vc vysvtlovat znova, bylo, e ho napoprv nikdo neposlouchal, a dvodem, pro se zarazil, byla zejm skutenost, e ho nikdo nemnil poslouchat ani podruh. Ford, Zafod a Trillian pozorn sledovali viziobrazovku. Hactar se rozptyloval pod tlakem vibranho pole, kter do nj hustilo Srdce ze zlata. Co kal? zeptal se Ford. Myslm, e jsem zaslechla Co se stalo, stalo se... Splnil jsem svj kol..., odpovdla Trillian zamylen. Myslm, e bychom ho mli vrtit tam, kam pat, dovolval se pozornosti Arthur a zvedl sek s popelem. Jsem o tom hluboce pesvden.

======================================================================== 33. kapitola Slunce poklidn svtilo na naprostou spou. Kou se dosud valil pes splen trvnk, kter tu zstal po krikkitskch robotech, kte ukradli Popelenou trofej. Kouem pobhali panikou zachvcen lid, vreli do sebe, zakopvali o nostka, nechali se zatkat. Jeden policista se pokouel zadret Wowbaggera Thnouchosedonekonena pro urku edn osoby, ale nedokzal vysokmu edozelenmu mimozemanovi zabrnit, aby se vrtil do sv lodi a arogantn uletl, m zpsobil jet vt paniku a vavu. Uprosted toho veho se toho odpoledne u podruh nhle materializovaly postavy Arthura Denta a Forda Prefecta. Teleportovali se na Zem ze Srdce ze zlata, kter te ekalo na obn drze kolem planety. Vechno vysvtlm! vykikoval Arthur. Mm Popel! Je tady v tomhle sku. Nezd se, e by ti vnovali pozornost, poznamenal Ford. Pomhal jsem tak zachrnit Vesmr, volal Arthur na kadho, kdo byl ochoten poslouchat, jinmi slovy na nikoho. Tahle vta by mla uchvtit dav, obrtil se k Fordovi. Ale neuchvtila, konstatoval sue Ford. Arthur oslovil policistu, kter bel kolem. Promite, zaal. Pokud jde o Popel, mm ho tady. Ped chvl ho ukradli ti bl roboti. Mm ho v tomhle sku. Byl soust Kle ke schrn k Poma-asu, vte, no a zbytek si u mete snadno domyslet, ale dleit je, e ho mm. Co s nm mm udlat? Policista mu ekl co, ale Arthur usoudil, e to zejm myslel metaforicky. Zdrcen pechzel po hiti. Copak to nikoho nezajm? zvolal. Njak mu bc kolem mu drcl do ruky, Arthur upustil sek a jeho obsah se rozsypal po zemi. Arthur zral na tu spou s pevn stisknutmi rty. Ford na nj pohldl. Tak co, jdeme? zeptal se. Arthur si zhluboka povzdychl. Rozhldl se po planet Zemi tentokrt opravdu naposledy, jak si byl jist. Tak dobe, vzdychl. V tu chvli vak rozplvajcm se kouem zahldl jednu z branek, navzdory okolnostem dosud stojc. Pokej chvli, obrtil se k Fordovi. Kdy jsem byl jet kluk... Nemohl bys mi o tom vyprvt nkdy jindy? Ml jsem vniv rd kriket, v, ale moc jsem ho neuml. Nebo sp vbec, e? A vdycky jsem snil, co bylo ode m jist hloup, e jednou budu nadhazovat na Lords. Rozhldl se po zpanikaenm davu. Nikomu to zejm nebude pli vadit. Tak dobe, souhlasil Ford unaven. Ho sebou. Pokm tmhle, dodal, budu se zatm nudit. el se posadit na kouc trvnk.

204

Arthur si vzpomnl, e pi prvn nvtv toho odpoledne skonil kriketov mek v jeho bran, a tak v n zaptral. Mek nael, dve ne se stail rozpomenout, e nem tut branu jako tehdy. A pece tu mek byl, mezi suvenry z ecka. Vythl balnek, otel ho o kalhoty, plivl na nj a znovu ho otel. Poloil branu. Tentokrt si d zleet. Pehazoval mal erven mek z ruky do ruky a potkval ho. S ndhernm pocitem lehkosti a bezstarostnosti se rozbhl z brankovit. Stedn rychl krok, rozhodl se, a vymoval si podn dlouh rozbh. Pohldl vzhru na nebe. Krouili na nm ptci a pebhlo pes nj pr blch mrk. Vzduchem se neslo jeen sirn policejnch aut a sanitek, jekot a vetn davu, a pece se ctil zvltn astn a nedoten tm vm. Chystal se nadhodit m na Lords. Otoil se a nkolikrt zahrabal pantoflemi. Naphl, vyhodil m do vzduchu a zase ho chytil. Rozbhl se. V bhu si viml, e u branky stoj odpalova. Fajn, ekl si, to dod trochu... A pak, kdy ho nohy donesly kousek bl, uvidl lpe. Odpalova stojc u branky nepatil k anglickmu tmu. Nepatil ani k mustvu australskmu. Patil toti k tmu krikkitskch robot. Byl to chladn, tvrd, smrcky bl robot zabijk, kter se patrn nevrtil s ostatnmi na lo. V tu chvli se v Arthurov hlav pralo mnostv mylenek, ale pesto jaksi nebyl schopen pestat bet. as plynul zdnliv stran pomalu, a pece se nebyl schopen zastavit. Jako by se pohyboval sirupem, zvolna otoil ustaranou hlavu a pohldl na svou ruku, na ruku, v n drel mal erven mek. Jeho nohy dusaly pomalu a nezadriteln vped a oi zraly na m seven v bezmocn ruce. Temn erven zil a peruovan blikal. A jeho nohy dl neprosn dusaly vped. Pohldl znovu na krikkitskho robota stojcho ped nm bez hnut a s neprosnou clevdomost, bojov obuch napaen. Oi mu hnuly hlubokm studenm fascinujcm svtlem a Arthur od nich nedokzal odtrhnout sv vlastn oi. Pipadalo mu, jako by se na n dval tunelem - jako by ani na jedn stran nic neexistovalo. Tady je sten seznam nkterch mylenek, je se mu v tu chvli praly v hlav. Pipadal si jako straliv blbec. Pipadalo mu, e ml vzt vn spoustu vc, kter kdysi zaslechl, obraty, kter mu te buily v mysli, tak jako jeho nohy buily do zem a hnaly ho vped, k okamiku, kdy nevyhnuteln hod m krikkitskmu robotovi, a ten ho nevyhnuteln zashne. Vzpomnl si na Hactara, jak kal: Opravdu jsem selhal? U m to netrp. Vzpomnl si na Hactarova posledn slova: Co se stalo, stalo se. Splnil jsem svj kol. Vzpomnl si, jak Hactar kal, e se mu podailo vyrobit pr vc. Vzpomnl si, jak se cosi v jeho kufku pohnulo, co ho pimlo, aby si ho pevnji pidrel, tehdy v Prachovm mranu. Vzpomnl si, e se musel vrtit nkolik dn v ase, aby se znovu dostal na hit Lords., Vzpomnl si tak, e nen zrovna moc dobr nadhazova. Ctil, jak se obloukem zdvih pae pevn svrajc m, o nm te vdl naprosto jist, e je to bomba na principu supernovy, kterou Hactar vyrobil a podstril mu ji, bomba, kter zpsob nhl a pedasn konec Vesmru. Modlil se a doufal, e dn posmrtn ivot neexistuje. Pak si uvdomil, e si odporuje, a tak jen doufal, e posmrtn ivot neexistuje. Bylo by mu opravdu nesmrn trapn, a by se ml setkat se vemi ostatnmi. Doufal, zoufale a pnliv doufal, e nadhazuje opravdu tak patn, jak si pamatoval, protoe to te zejm byla jedin vc, kter stla mezi souasnm okamikem a totln nicotou. Ctil, jak jeho nohy bu do zem, jak se jeho pae obloukem zdvih, a pak uctil, jak jeho nohy zakoply o kufk z aerolinek, kter si tak pitom nechal leet v cest, ctil, jak tce pad vped, ale, protoe prv ml hlavu plnou zcela jinch vc, pln zapomnl, e m dopadnout, a tak tedy nedopadl. S mkem stle jet pevn sevenm v ruce se vznesl vysoko do vzduchu a pitom zakuel divem. Zakrouil a zavil vzduchem, neovladateln se roztoil. Obrtil se zpt k zemi, hekticky se til vzduchem a souasn odhodil bombu kamsi do nekodn dlky. Pisvitl zezadu k asem omrenmu robotovi. Stle jet napahoval multifunkn bojov obuch, ale najednou u neml co zashnout. V nhlm lenm pvalu sly vykroutil uaslmu robotovi obuch z ruky, provedl oslnivou vvrtku,

205

pitil se stemhlav plnou parou zpt a jedinm lenm rozmachem srazil robotovi hlavu z ramenou. Tak co, u jdeme? zeptal se Ford.

======================================================================== EPILOG : ivot, Vesmr a vbec A tak nakonec zase cestovali. Byla chvle, kdy Arthur nechtl. kal, e dky bistromatickmu pohonu pochopil, e as a vzdlenost jedno jsou, stejn jako mysl a Vesmr, e vnmn a realita jsou tot a e m vce lovk cestuje, tm vce zstv na tme mst, a e vzhledem k tomu vemu by radji chvli zstal na jednom mst a trochu si srovnal mylenky, kter te jsou zajedno s Vesmrem, take by to ani nemlo trvat moc dlouho, a pak by si pkn odpoinul, trochu se pocviil v ltn a nauil se vait, co ml u dvno v myslu. Plechovku eckho olivovho oleje te povaoval za svj nejcennj majetek, a kal, e zpsob, jakm se znovu zjevila v jeho ivot, mu opt dodal jistho pocitu jednoty vc, v dsledku eho ct, e... Zvl a usnul. Rno, zrovna kdy se ho chystali odvzt na njakou klidnou, idylickou planetu, jej obyvatelm by nevadilo, e takhle mluv, nhle zachytili potaov signly nouzovho voln, a vydali se ptrat po jeho zdroji. Mal, ale zjevn nepokozen plavidlo tdy Merida tanilo v przdnot prazvltn taneek. Rychl kontrola potaem ukzala, e lo je v podku, lodn pota tak, jen pilot e je len. Pololen, pololen, opravil je dotyn, kdy ho bsncho odneli na palubu. Byl to novin ze Siderickho dennho ourala. Dali mu sedativa a poslali Marvina, aby mu dlal spolenost, dokud neslb, e se pokus mluvit rozumn. Ml jsem zpravodajsky pokrt jeden soudn proces na Argabuthonu, dozvdli se konen. Zvedl se a opel se o vyhubl, strhan ramena a zral kolem sebe zdenma oima. Bl vlasy jako by mvaly na nkoho znmho ve vedlej mstnosti. Jen klid, jen klid, tiil ho Ford. Trillian mu poloila konejivou ruku na rameno. Mu znovu sklesl na lko a zral na strop lodn oetovny. Ten ppad, vydechl, te nen podstatn, ale byl tam svdek... svdek... njak mu... jmnem Prak. Divn lovk, nebylo to s nm lehk. Nakonec mu museli dt drogu, aby vypovdal pravdu, pravdomluvnou drogu. Bezmocn zakoulel oima. Dali mu j moc, zakoural ustraen. Dali mu j hodn pes moc, Rozplakal se. Myslm si, e ti roboti museli strit doktorovi do ruky. Roboti? zbystil Zafod. Jac roboti? Njac bl roboti, zaeptal mu ochraptle, vnikli do soudn sn a sebrali soudci ezlo, argabuthonsk ezlo spravedlnosti, takovou oklivou perspexovou vc. Nevm, na ho chtli. Zaal zase plakat. A myslm, e strili doktorovi do ruky... Bezmocn a smutn kroutil hlavou ze strany na stranu, oi bolest obrcen v sloup. A kdy znovu zahjili pelen, vykldal plativm epotem, podali Praka o tu neastnou vc. Podali ho, zmlkl a zachvl se, aby ekl Pravdu, celou Pravdu a nic ne Pravdu. Jen Pravdu, chpete? Nhle se opt zvedl na lokty a zaval na n: Dali mu t drogy hodn pes moc! Znovu se zhroutil a tie stnal: Hodn pes moc hodn pes moc hodn... Ptel shromdn kolem jeho lka pohldli jeden na druhho. Na zdech jim naskoila hus ke. A co bylo dl? zeptal se Zafod konen. Prost ekl pravdu, pravil mu divoce, a pokud vm, tak ji stle jet k. Podivn, stran vci... stran, stran! zajeel. Pokoueli se ho uklidnit, ale novin se znovu namhav zvedl. Stran vci nesrozumiteln vci, kiel, vci, kter by lovka dohnaly k lenstv! Divoce na n zral. Nebo v mm ppad k polovinmu lenstv. J jsem toti novin. Myslte tm, e jste zvykl elit pravd? zeptal se Arthur tie. To ne, odpovdl mu a zmaten se zamrail. Myslm tm, e jsem se na nco vymluvil a zmizel jsem. Nae upadl do kmatu, z nho se probral jen jednou, a to jen krtce. Pi t pleitosti od nho zjistili toto: Kdy zaalo bt jasn, co se dje, a e Praka neme nikdo zastavit, e se tady vyjevuje Pravda ve sv

206

absolutn a konen podob, byla vyklizena soudn s. A nejen vyklizena, byla dokonce zapeetna i s Prakem. Kolem n byly postaveny ocelov stny a ist jen pro jistotu byla jet obehnna ostnatm drtem, plotem nabitm elektinou, moly s krokodly a ti nejvt armdy kolem n zaujaly pozici, to ve jen proto, aby nikdo nezaslechl, co Prak k. To je koda, vzdychl Arthur. Rd bych si poslechl, co k. Ml by znt i Otzku ke Konen odpovdi. Vdycky m trpilo, e jsme na ni nepili. eknte mi slo, ozval se pota, jakkoli slo. Arthur mu tedy sdlil slo informac na ndra Kings Cross, na zklad domnnky, e mus k nemu bt, a tohle by teba mohlo bt ono. Pota zadal slo rekonstituovanmu Nepravdpodobnostnmu pohonu lodi. V Teorii relativity rad Hmota Prostoru, jak se m zakivovat a Prostor zase k Hmot, jak se pohybovat. Srdce ze zlata napovdlo prostoru, aby se zauzloval, a pkn zaparkovalo uvnit ocelov krabice, v n se nachzela argabuthonsk soudn s. Soudn s psobila strohm dojmem - rozlehl tmav sl, zjevn uren spe Spravedlnosti ne napklad Poten. Urit byste tam nepodali slavnostn verek, nebo, pinejmenm ne spn verek. Vzdoba by vae hosty deprimovala. Stropy byly vysok, klenut a velmi tmav. Stny tu haly s chmurnm odhodlnm. Obloen stn a masvnch sloup a lavice, ve bylo vyezno ze deva nejtmavch a nejtvrdch strom hrozivho argabuthonskho hvozdu. Mohutn ern Pdium spravedlnosti, kter dominovalo stedu sn, bylo ztlesnnm vnosti dstojn a k obludnosti. Kdyby se slunenmu paprsku nhodou podailo proplit se argabuthonskm Justinm komplexem a sem, urit by se otoil na podpatku a rovnou by se odplil zase pry. Arthur a Trillian vstoupili prvn, kdeto Ford a Zafod staten hldkovali vzadu. Zpotku vypadala s pln temn a oputn. Jejich kroky dut znly prostorem. To jim pipadalo zvltn. Vechna ochrann zazen byla dosud rozmstna zvnjku po budov a stle fungovala, tolik zjistili pomoc pstroj. Z toho soudili, e odhalovn Pravdy dosud neskonilo. Ale nebylo tu nic. Potom, kdy jejich oi pivykly tm, zahldli v kout nejasnou narudlou z a za n iv stn. Posvtili si na nj baterkou. Prak leel na lavici a lhostejn pokuoval. Ahoj, pozdravil je s nznakem mvnut. Ozvna jeho hlasu znla sn. Byl to drobn muk s rozdrbanmi paesy. Sedl s rameny nahrbenmi dopedu a hlava a kolena mu neustle kmitaly. Pothl z cigarety. tyi pchoz na nj zrali. Co se dje? zeptala se Trillian. Nic, odpovdl muk a kmitl rameny. Arthur naplno posvtil baterkou na Prakovu tv. Mysleli jsme, e mte mluvit Pravdu, celou Pravdu a nic ne Pravdu, podivil se. Jo tk, kvl Prak. J. Taky e jsem mluvil. U jsem skonil. Nen toho ani zdaleka tolik, jak si lidi pedstavuj. Ale msty je to docela legran. Nhle propukl v maniakln chechtot trvajc asi ti vteiny a pak zase umlkl. Sedl na lavici a kmital hlavou a koleny. S nznakem zvltnho smvu potahoval z cigarety. Ford a Zafod vystoupili ze stnu. Povz nm o tom, vyzval ho Ford. Ale vdy j u si z toho nic nepamatuju, mvl rukou Prak. Myslel jsem si, e si nco z toho zapu, ale nejdv jsem nemohl najt tuku a pak m napadlo, e to vlastn nestoj za nmahu. Nsledovalo dlouh ticho, v nm jim pipadalo, e ct, jak Vesmr zase o nco zestrl. Prak se dval do elektrickho svtla baterek. Vbec nic? vykoktal nakonec Arthur uasle. Vy si z toho nepamatujete vbec nic? Ne. Jen to, e nejlep partie se tkaly ab, to si pamatuju. Najednou zase zaal hkat smchy a nohama pitom dupal do zem. To byste nevili nkterm vcem, co by dlaj, zajkal se. Pojme ven, najdeme si njakou bu. Pni, e je ale budu vidt v pln jinm svtle! Vyskoil a zatanil mal taneek. Pak pestal a dlouze zathl z cigarety. Pojme najt bu, abych se j mohl smt, ekl prost. Mimochodem, co jste vlastn za hoi? Hledali jsme vs, chopila se Trillian role mluvho. Zmrn pitom nedovolila zklamn, aby se j vytratilo z hlasu. Jmenuji se Trillian.

207

Prak kubl hlavou. Ford Prefect, ekl Ford Prefect a pokril rameny. Prak opt kubl hlavou. A j, ozval se Zafod, kdy usoudil, e ticho je opt dostaten hlubok, aby do nj mohl lehce vhodit oznmen tak zsadn vnosti: jsem Zafod Bblbrox. Prak potet kubl hlavou. A kdo je tenhle chlpek? zeptal se a kubl ramenem smrem k Arthurovi, kter tu tie stl zabrn do zklamanch vah. J? probral se Arthur. J se jmenuju Arthur Dent. Prakovi div nevypadly oi z hlavy. Bez legrace? vyjekl. Vy jste Arthur Dent? Sm Arthur Dent? Potciv ustoupil o krok, popadl se za bicho a svjel se v novch kech smchu. To jsem si tedy nemyslel, e potkm zrovna vs! vypravil ze sebe udchan. Pni, hkal, vy jste ten nej... j, ped vma se mou jt i by schovat! Vyl a skuel smchy. Pepadl na zda na lavici. val a jeel hysteri. Plakal smchy, kopal nohama ve vzduchu, buil se do hrudi. Postupn umlkal a jen lapal po dechu. Podval se na celou skupinku. Pohldl na Arthura. Znovu upadl a zaal vt smchy. Nakonec usnul. Arthur jen stl a rty mu cukaly. Ostatn zatm odneli Praka v bezvdom na lo. Ne jsme nabrali Praka, chtl jsem odejt, pravil zasmuile Arthur. Co mm stle v myslu, a myslm, e bych to ml udlat co nejdv. Ostatn beze slov pikvli, v tichu, kter jen mrn naruoval siln ztlumen vzdlen zvuk hysterickho smchu nesouc se z Prakovy kabiny na nejzazm konci lodi. Vyptvali jsme se ho, pokraoval Arthur, nebo sp vy jste se ho vyptvali - protoe j, jak ostatn vte, se k nmu nemu piblit - na vechno, jene on zejm neme pinst nic novho. A na obasn trky a informace o abch, kter nechci slyet. Ostatn mli co dlat, aby se neuculovali. J jsem prvn, kdo ocen vtip, vykldal Arthur, nae musel pokat, a se ostatn pestanou smt. J jsem prvn... Znovu se zarazil. Tentokrt se ale zarazil a naslouchal tichu. Tentokrt toti skuten nsledovalo ticho, kter nastalo zcela znenadn. Prak zmlkl. Cel dny ili se zvuky maniaklnho smchu vibrujcho lod, peruovanmi jen obas krtkmi periodami lehkho hihn nebo spnku. Arthurovu dui svrala paranoia. Tohle vak nebylo ticho spnku. Ozval se bzuk. Pohled na palubn desku prozradil, e vol Prak. Nen mu dobe, pronesla tie Trillian. Neustl smch naprosto ni jeho tlo. Arthurovi zacukaly rty, ale neekl nic. Radji bychom se na nj mli jt podvat, usoudila Trillian. Trillian vyla z Prakovy kabiny s vnou tv. Chce, abys tam el, obrtila se k Arthurovi, kter ml pro zmnu zachmuenou tv se stisknutmi rty. Vrazil ruce hluboko do kapes upanu a pokouel se vymyslet, co by ml ct, ani by to znlo malichern. Bylo to stran nefr, ale nedokzal na nic pijt. Prosm, pimlouvala se Trillian. Pokril rameny a veel do kabiny, i se svou zachmuenou tv a stisknutmi rty, navzdory reakci, jakou to vdy vyvolalo u Praka. Pohldl na svho muitele, kter leel tie na posteli, cel popelav a vyerpan. Dchal velmi povrchn. Ford se Zafodem stli u postele a tvili se rozpait. Chtl jste se m na nco zeptat, promluvil Prak slabm hlasem a trochu zakalal. Jen Arthur zaslechl zakaln, okamit ztuhl, ale kael se zklidnil a ustal. Jak to vte? podivil se. Prak chab pokril rameny. P je to pravda, odvtil prost. Arthur pochopil. Ano, promluvil nakonec nepirozen pomalu a strojen. Ml bych jednu otzku. Nebo sp to, co mm, je Odpov. Chtl bych k n znt Otzku. Prak chpav pikvl a Arthur se ponkud uvolnil. Je to..., zkrtka je to dlouh historie, zaal, ale Otzka, kterou bych chtl znt, je Zkladn otzka ivota, Vesmru a vbec. Vechno, co o n vme, je, e Odpov zn tyicet dva, co je troku nepjemn. Prak znovu pikvl.

208

tyicet dva, potvrdil. Ano, to souhlas. Odmlel se. Stny mylenek a vzpomnek mu peltly po tvi, jako kdy po zemi pebhnou stny oblak. Obvm se, ekl nakonec, e Otzka a Odpov se vzjemn vyluuj. Znalost jednoho logicky vyluuje znalost druhho. Nen mon vdt oboj o tme Vesmru. Znovu se odmlel. Do Arthurovy tve se vkradlo zklamn a uvelebilo se na svm obvyklm mst. Ale mon, pokusil se Prak vyslovit komplikovanou mylenku, e kdyby se tak stalo, Otzka a Odpov by se vzjemn vyruily a vzaly by s sebou i Vesmr, a jeho msto by v tu chvli zaujalo nco jet mnohem bizarnjho a nevysvtlitelnjho. Mon, e u se stalo, dodal s chabm smvem, ale je tady jist kvantum Nejistoty. Jeho tlem probhlo slab zachichotn. Arthur usedl na stoliku. Tak jo, ekl rezignovan. Jen jsem doufal, e to vechno m njak rozumn dvod. Zn pbh Rozumnho dvodu? zeptal se Prak. Arthur piznal, e nezn, a Prak piznal, e v, e Arthur nev. Tak mu ho tedy povdl. Jedn noci se na obloze jedn planety, kter jet nikdy nevidla kosmickou lo, objevila kosmick lo. Planeta se jmenovala Dalforsas, a lo to byla prv tahle. Vypadala jako jasn nov hvzda tie se pohybujc nebem. Pslunci primitivnch kmen, kte se choulili na Studench Svazch, vzhldli od svch koucch nonch drink, ukazovali tesoucmi se prsty na oblohu a zapsahali se, e prv vidli znamen, znamen od svch boh, kter znamen, e maj konen povstat a jt zabt zl Knata z Planin. Ve vysokch vch svch palc vzhldla Knata z Planin a uvidla zc hvzdu, kterou pijala jako neklamn znamen od svch boh, e maj jt a vydit si to s proklatmi Pslunky primitivnch kmen ze Studench Svah. Kdesi uprosted vzhldli Obyvatel Hvozdu a uvidli znamen v podob nov hvzdy, a hledli na n se strachem a s pedtuchou, protoe a nikdy dv nic podobnho nevidli, vdli naprosto pesn, eho je to pedzvst, a tak v zoufalstv sklonili hlavy. Vdli, e kdy pijdou det, je to znamen. Kdy det ustanou, je to znamen. Kdy se zvedne vtr, je to znamen. Kdy vtr ulehne, je to znamen. Kdy se na zemi o plnoci za plku narod trojhlav kozel, je to znamen. Kdy se na zemi nkdy bhem odpoledne narodilo bez zvltnch komplikac pln normln kot nebo prastko nebo teba jen dt s ohrnutm noskem, bylo to tak asto vykldno jako znamen. Take nebylo pochyb, e nov hvzda na nebi je obzvlt mimodn znamen. A kad znamen zvstovalo tot - e se Knata z Planin a Pslunci primitivnch kmen ze Studench Strn chystaj navzjem straliv sprskat. To by samo o sob nebylo tak patn, a na to, e si ke vzjemnmu sprskn vdycky vybrali jejich Hvozd a e z tchto vmn nzor vdycky vyli nejh prv Obyvatel Hvozdu, pestoe, pokud to mohli posoudit, s nimi nikdy nemli nic spolenho. A obas, po nkterch zvlt ukrutnch nsilnostech, poslali Obyvatel Hvozdu posly bu k vdci Knat z Planin nebo k fovi Pslunk primitivnch kmen ze Studench Strn, a chtli znt dvod tohoto nesnesitelnho ponn. A vdce, a u kterkoli, si vzal posla stranou a vysvtlil mu onen dvod, pomalu a peliv, s drazem na vechny pslun detaily. Stran bylo, e to byl velmi dobr dvod. Jasn, velmi racionln a bez jedin trhliny. Posel svsil hlavu a zesmutnl a pipadal si hloup, e si neuvdomil, jak sloit a drsn je skuten svt a jak sloitosti a paradoxy mus lovk vzt na vdom, pokud v nm m t. Te u chpe? ptal se vdce. Posel jen nm pikvl. A chpe, e ty bitvy se mus vybojovat? Dal nm pikvnut. A pro se mus odehrvat zrovna ve vaem Hvozdu, a pro je to v zjmu vech, vetn Obyvatel Hvozdu? E... Z dlouhodobho hlediska.

209

Ehm, ano. Posel tedy pochopil dvod a vrtil se do Hvozdu ke svmu lidu. Ale kdy se blil k domovu, kdy krel lesem a mezi stromy, zjioval, e vechno, co si z vkladu pamatuje, je to, jak jasn se mu onen dvod zdl. Ale jak to vlastn byl dvod, to si nemohl vybavit. Co jim bylo znanou tchou, kdy pt pithli Pslunci a Knata, niili a plili cestou Hvozdem a kadho Obyvatele, kter jim piel do rny, zabili. Prak se odmlel a zbdovan si odkalal. J jsem byl onm poslem, pokraoval po chvli, po bitvch, kter pedznamenal plet va lodi a kter byly obzvl straliv. Mnoho naich lid padlo. Domnval jsem se, e doku tlumoit onen Rozumn Dvod. Vydal jsem se na cestu a vyslechl ho od vdce Knat, ale na zpten cest mi unikl a roztl v m mysli jako snh na slunci. To se ale odehrlo ped mnoha lety a od t doby se pihodilo mnoho vc. Vzhldl k Arthurovi a znovu se mrn zachichotal. Jet jednu vc si pamatuji z psoben pravdomluvn drogy. Krom ab. Je to Bo poselstv vekermu tvorstvu. Chcete ho slyet? Na okamik nevdli, jestli ho maj brt vn. Fakticky, ujistil je. Doopravdy. Myslm to vn. Hru se mu slab zvedla a Prak zalapal po dechu. Hlava se mu mrn zabimbala. Kdy jsem se ho dozvdl poprv, moc velk dojem na m neudlalo, svoval se, ale kdy si te vzpomenu, jak dojem na m udlal dvod vdce Knat a jak jsem si za chvli nemohl vzpomenout, co to vlastn bylo, myslm si, e by tohle mohlo bt uitenj. Chcete vdt, co to je? Chcete? Beze slov pikvli. To bych ekl, e chcete. Pokud mte zjem, mon e byste ho mli jt hledat. Je zapsno desetimetrovmi ohnivmi psmeny na vrcholu hor Quentula Quazgara v zemi zvan Sevorbeupstry na planet Preliumtarn, tet od slunce Zarss v galaktickm sektoru QQ7 Aktivn J Gamma. Npis ste Lajesttn Vantracuk z Lobu. Po tomto sdlen nsledovalo dlouh ticho, kter nakonec peruil Arthur. Promite, kdee to je? Je zapsno desetimetrovmi ohnivmi psmeny na vrcholu hor Quentula Quazgara v zemi zvan Sevorbeupstry na planet Preliumtarn, tet od... Promite, peruil ho znovu Arthur, jakch hor? Hor Quentula Quazgara v zemi zvan Sevorbeupstry na planet... Kter zem e to byla? Nerozuml jsem vm dobe. Sevorbeupstry, na planet... Sevorbe- jak dl? Propnakrle, zabdoval Prak a nedtkliv zemel. V nsledujcch dnech Arthur o Bom poselstv trochu uvaoval, ale nakonec se rozhodl, e se nenech do vci zathnout a e se radji bude dret pvodnho plnu a najde si njak pkn mal svt, kde by se mohl usadit a vst klidn ivot v stran. Zachrnil u Vesmr dvakrt za jedin den, a tak si kal, e by si te mohl dt trochu pohov. Vysadili ho tedy na planet Krikkit, kter byla opt idylickm pastorlnm svtem, i kdy mu zdej psn obas lezly na nervy. Trvil hodn asu ltnm. Nauil se komunikovat s ptky a zjistil, e jejich, konverzace je fantasticky nudn. Tkala se vhradn rychlosti vtru, rozpt kdel, pomru sly a vhy, a pak tak rznch bobul. Bohuel tak piel na to, e jakmile se naute pta ei, okamit si uvdomte, e vzduch je neustle pln hloupho ptaho tlachn. lovk ped tm neutee. Z toho dvodu Arthur nakonec oblbenho sportu nechal, nauil se t na zemi, a dokonce si ivot na zemi zamiloval, i pes spoustu hloupch tlach, kter tam dole tak vyslechl. Jednoho dne si vykraoval poli a lukami a pobrukoval si okouzlujc melodii, kterou nedvno zaslechl, kdy vtom se z nebe snesla stbrn kosmick lo a pistla pmo ped nm. Otevel se prlez, vysunula se rampa a z lodi vypochodoval vysok edozelen mimozeman a namil si to rovnou k nmu. Arthur Phili..., nedoekl, nae psn pohldl nejprve na Arthura a pak na sloku, kterou drel v ruce. Zamrail se. Znovu se podval na Arthura. Vs u jsem dlal, ne? tkl.

210

======================================================================== Oblka Oliviero Berni, grafick prava oblky Petr Bauer Peklad Jana Hollanov Vydal Laser Plze 1994

douglas adams

SBOHEM a dk za ryby

Originl: So Long, and Thanks for All the Fish (Sbohem a dk za vecky ryby, 1984) Dal dly: The Hitch Hikers Guide to the Galaxy (Stopav prvodce po galaxii, 1981) The Restaurant at the End of the Universe (Restaurant na konci vesmru, 1982) Life, the Universe and Everything (ivot, vesmr a vbec, 1982) Mostly Harmless (Pevn nekodn, 1993)

Poznmka : Jmna postav a formt dokumentu byly pevzaty ze Stopaova prvodce

211

Jane s dky Rickovi a Heidi za zapjen jejich stabilnho verku Mogensovi a Andymu a vem v Huntsham Courtu za spoustu nestabilnch udlost a speciln Sonny Mehtovi za stabiln ptelstv za vech okolnost.

212

======================================================================== Prolog Kdesi daleko v zaostalch a nezmapovanch koninch onoho cpu Zpadnho spirlnho ramene na Galaxie, kter si rozhodn neme dlat nroky na mdnost, le jedno mal, bezvznamn lut slunce. Kolem nj zhruba ve vzdlenosti sto padesti milin kilometr obh naprosto zanedbateln nepatrn modrozelen planeta, na n jsou formy ivota vzel z opic tak asn primitivn, e se dosud domnvaj, e digitln hodinky jsou docela ikovn npad. Hlavn problm tto planety spov - nebo sp spoval - v tom, e vtina lid, co na n ij, je vtinu asu neastn. Vyskytlo se mnoho pokus o een, vtinou se vak tkaly pohyb malch zelench kousk papru, co je zvltn, protoe ony mal zelen kousky papru koneckonc neastn nebyly. A tak problm trval dl. Mezi lidmi byla spousta darebk a pevn vtina jich na tom byla moc patn - dokonce i majitel digitlnch hodinek. Stle vce lid se piklnlo k nzoru, e udlali nenapravitelnou chybu, u tehdy, kdy slezli ze strom. Nkte dokonce tvrdili, e chybou bylo na stromy vbec lzt, e mli vichni pkn zstat v ocenech. A tak jednoho tvrtka, tm dva tisce let pot, co jednoho lovka pibili na k za to, e kal, jak by bylo ohromn bezva chovat se k sob pro zmnu trochu slun, si jedna dvka sedc osamle v mal kavrnice v Rickmansworthu najednou uvdomila, v em je chyba. Pila na to, jak by se ze svta dalo udlat docela pjemn msto. Tentokrt mla pravdu, dokonce by to bylo fungovalo a ani by kvli tomu nemuseli nikoho k niemu pibjet. Jene ne se staila dostat k telefonu, aby o tom mohla nkomu ct, Zem byla nanetst neekan demolovna, aby udlala msto nov hyperprostorov dlnici, a mylenka byla ztracen, zdnliv navdy. Toto je pbh on dvky.

213

======================================================================== 1. kapitola Toho veera se brzy setmlo, co ovem bylo vzhledem k ron dob normln. Bylo chladno a vtrno, co bylo rovn normln. Dalo se do det, co bylo obzvl normln. Na Zemi pistla kosmick lo, co u normln nebylo. Nikde nikdo, kdo by ji mohl zahldnout, a na pr nepedstaviteln tupch tvernoc, kte nemli nejmen tuen, co si o tom maj myslet, jestli si z toho maj nco vzt, nebo lo snst i co. A tak udlali to, co dlali se vm, co znamen, e od n utekli a snaili se schovat jeden pod druhm, co nebylo nikdy k niemu. Lo vyklouzla z mrak a zdlo se, e balancuje na jedinm paprsku svtla. Na dlku byste ji sotva postehli mezi blesky a boukovmi mraky, ale zblzka vypadala podivn krsn - ed, docela mal a elegantn tvarovan plavidlo. lovk samozejm nikdy nev, jak velc i jakho tvaru budou pslunci rznch druh, ale pokud mte brt zjitn posledn zprvy o stedogalaktickm stn lidu jako jaksi pesn vodtko ke statistickm prmrm, nejsp byste odhadli, e se do lodi vejde asi est lid, a mli byste pravdu. Nejsp byste to toti odhadli stejn. Zprva o stn, stejn jako vtina statistik, stla straliv mnostv penz a neekla nikomu nic, co by u nevdl - snad a na to, e jeden kad obyvatel Galaxie m 2,4 nohou a vlastn hyenu. A protoe to je evidentn nepravda, museli nakonec celou zprvu dt do stoupy. Plavidlo se tie snelo detm a nejasn svtlo reflektor ho halilo do vkusnch duhovch oblk. Tie bzuelo a jak se blilo k zemi, bzukot se zvolna zesiloval a prohluboval, a se nakonec ve vi asi patncti centimetr nad povrchem zmnil v tk rytmick hukot. Konen se lo dotkla zem a ztichla. Otevel se prlez. Vysunuly se krtk schdky. V otvoru se objevilo svtlo, jasn svtlo proudc do vlhk noci, a uvnit se pohybovaly njak stny. Ve svtle se mihla vysok postava, rozhldla se, trhla sebou a spn sebhla se schod, pod pa velkou nkupn taku. Obrtila se a jednou stroze mvla smrem k lodi. D j u stail promet vlasy. Dkuju, zavolal mu, dkuju mnoho... Projev dk peruilo prsknut hromu. Mu znepokojen vzhldl a v nhlm popudu se zaal rychle pehrabovat ve velk plastikov nkupn tace, kter, jak prv zjistil, mla drav dno. Na boku taky se skvla velk psmena, skldajc se (pro kadho, kdo uml st centaurskou abecedu) v npis: BEZCELN MEGAMARKET, PORT BRASTA, ALFA CENTAURI. BUTE JAKO DVAADVACT SLON S PIHTOU HODNOTOU V KOMICKM KORBU! Pokejte! vykikl mu a zamval na lo. Schdky, kter se prv zaaly skldat zpt do prlezu, se zastavily, znovu se rozloily a vpustily ho dovnit. Za nkolik vtein se opt vynoil s odenm a opranm runkem, kter pak vecpal do taky. Znovu zamval, vzal taku pod pai a rozbhl se do krytu pod stromy. Lo za nm zaala opt stoupat. Oblohu rozsl blesk. Mu se na okamik zastavil a pak spchal dl, ale irokm obloukem se vyhbal stromm. Pohyboval se svin, tu a tam uklouzl a choulil se ped detm, kter te padal stle hustji, jako by v nebi zathli za splachovadlo. Nohy mu vachtaly v blt. Za nedalekmi vrchy rachotil hrom. Mu si zbyten setel d z tve a kloptal dl. Dal svtla. Ale tentokrt to nebyly blesky, ale rozptlen, tlumenj svtla, kter si zvolna pohrvala na obzoru a pak pohasla. Kdy je mu uvidl, na chvli se zarazil, nae vykroil jet rychleji k bodu na obzoru, kde se prve objevila. Tern se te stval pkejm, stle stoupal a po dalch dvou i tech stovkch metr se nakonec vyskytla pekka. Mu se zastavil a zkoumal ztaras, a pak nejprve pehodil taku a potom pelezl sm. Sotva se dotkl zem na druh stran, z det se proti nmu vytil jaksi stroj, svtla rozmazan souvislou stnou vody. Mu ustoupil ped obludou blc se rychlost blesku. Byla nzk a baat, asi jako men surfujc velryba - hladk, ed a zaoblen - a pohybovala se dsivou rychlost. Mu instinktivn zvedl ruce v obrannm gestu, ale zashla ho jen pinav voda a stroj se protil kolem

214

nj do noci. V tom krtkm okamiku ho osvtlil dal zblesk, kter se mihl oblohou, co umonilo promoenmu mui u silnice ve zlomku vteiny pest malou cedulku na zadku stroje, jet ne zmizel. K jeho zejmmu nevcmu asu tam stlo: Moje druh auto je tak Porsche.

======================================================================== 2. kapitola Rob McKenna byl pkn parchant a moc dobe to vdl, protoe za ta lta u ho na to dost lid upozornilo, a on neml dn dvod s nimi nesouhlasit, ovem a na ten pochopiteln, toti e rd nesouhlasil s lidmi, a zvlt s lidmi, kter neml rd, co podle poslednho stn zahrnovalo pln vechny. Zhluboka si povzdychl a oupl tam ni rychlost. Kopec zanal prudce stoupat a jeho nklak byl vrchovat naloen dnskmi termostaty k elektrickmu topen. Nebylo to ani tak tm, e by byl od prody tak zapkl, alespo doufal, e ne. To jen ten d, kter ho tak deprimoval, pod ten d. Te zrovna pro zmnu prelo. Byl to zvltn druh det, kter obzvl neml rd, a zvl kdy sedl za volantem. Oznail si ho slem. Byl to d slo sedmnct. etl kdesi, e Eskymci maj pes dv st rznch vraz pro snh, bez nich by se jejich konverzace patrn stala znan monotnn. A tak tedy rozliuj dk snen a hust snen, lehk a tk snh, mazlav a kehk snh, snh pinesen metelic a navt snh, snh, kter vm soused nanese na krsn istou podlahu v igl na botch, zimn a jarn snhy, snh, kter si pamatujete z dtstv a kter byl mnohem lep ne ten jejich dnen modern snh, jemn snh, snh jako pe, snh na kopcch, snh v dolch, snh, co pad rno a snh, co pad veer, snh, kter zane padat najednou z nieho nic, zrovna kdy se chystte na ryby a snh, na kter se vyrali psi pes vechny vae snahy vycviit je, aby to nedlali. Rob McKenna ml v notsku zapsno dv st ticet jedna rznch druh det a ani jeden z nich neml v lsce. Znovu peadil a vz se ztka vyplhal do otek. Smliv cosi brblal o vech tch dnskch termostatech k elektrickmu topen, kter vezl. Od verejho odpoledne, kdy opustil Dnsko, u zail tiatictku (lehk bodav d, kter zanechv kluzk silnice), sedmatyictku a jednapadestku (lehk kolm mrholen a po hodn ikm lehk a stedn osvujc mrholen), sedma a osmaosmdestku (dva sotva odliiteln druhy kolmho prudkho lijku), stovku (studen hlava po lijku), vechny typy boue od stodvaadevadestky a po dvsttinctku najednou, stodvacettrojku, stodvacettyku, stodvacetestku a stodvacetsedmiku (mrn a stedn studen poryvy det, pravideln a synkopovan bubnovn na kabinu), jedenctku (kapiky nesen brzou) a te nakonec sedmnctku, kterou nesnel ze veho nejvc. D slo sedmnct byly plcav plouchance chlstajc na pedn sklo s takovou intenzitou, e bylo celkem jedno, jestli ml zapnut strae nebo ne. Rozhodl se vyzkouet svou teorii a na chvli je vypnul, ale ukzalo se, e viditelnost je rzem jet mnohem hor. Jene kdy je zase zapnul, situace se nezlepila. A navc zaal jeden stra plandat. Svi svi svi plesk svi svi plesk svi svi plesk svi plesk svi plesk plesk plc krb... Zaal buit do volantu a kopat do podlahy, pratil do kazetovho magnetofonu, take zaal z nieho nic hrt Barryho Manilowa, pratil do nj znova, a zmlkl, a nadval a nadval a nadval a nadval. A prv v okamiku, kdy jeho zuivost dostoupila vrcholu, se v rozmazanm svtle reflektor nhle jako duch vynoila u silnice postava, pes plcav plouchance sotva viditeln. Neboh, ucouran postava, podivn odn, mokej ne vydra v automatick prace, a stopovala. Chudk trouba jeden neastn, pomyslel si Rob McKenna a uvdomil si, e existuje nkdo, kdo m vt nrok pipadat si, e s nm ivot zamet, mus bejt promrzlej na kost. Pkn pitomost, stopovat za takov hnusn noci, jako je dneska. lovk chytne jenom zimu, mokro a nklaky, co schvln vjedou do loue. Chmurn zavrtl hlavou, znovu si povzdychl a zatoil volantem, take vjel pmo do velk kalue vody. Chpe, jak to myslm? myslel si pro sebe, kdy hbit brzdil kalu. Na silnici potk pr pknejch parchant. Za pr vtein se ve zptnm zrctku objevila rozmen podoba prosklho stopae stojcho u cesty. Na chvilku z toho ml dobr pocit. O chvli pozdji zaal mt patn pocit z toho, e z toho m dobr pocit. Pak zaal mt dobr pocit, e m patn pocit z toho, e z toho m dobr pocit, a spokojen odjel do noci.

215

Alespo mu to vynahradilo ponen, e ho konen pedjel porsche, kterho se poslednch ticet kilometr piln snail blokovat. Jel dl a deov mraky se plouhaly oblohou za nm. Rob McKenna toti byl, akoliv to nevdl, Bh det. Vdl jen, e jeho pracovn dny nestoj za nic a e zail spoustu mizernch dovolench. Ve, co vdly mraky, bylo, e ho maj rdy a chtj mu bt nablzku, aby ho mohly hkat a zalvat.

======================================================================== 3. kapitola Dal dva nklaky sice nedil Bh det, ale udlaly pesn tot. Mu se plouil nebo sp vachtal dl, a tam, kde kopec pokraoval, a zrdnou kalu nechal za sebou. Po chvli se d zaal zmrovat a za mraky se nakrtko objevil msc. Kolem projel renault, jeho idi zuiv dval plahocmu se neastnkovi sloit znamen, e za normlnch okolnost by ho s potenm svezl, ale te zrovna e neme, protoe nejede smrem, kam chce stopa jet, a u ktermkoli, a e si je jist, e ho dotyn pochop. Signalizaci zakonil vesele zdvienm palcem, jako by chtl naznait, e se mu ct opravdu dobe, i kdy je mu zima a je promoen mlem k smrti, a e pt ho opravdu sveze. Mu se plouil dl. Minul ho fiat a udlal pesn to sam, co pedtm renault. Po druh stran pejelo Maxi a zablikalo na zvolna se plahoc postavu svtly, ale nebylo vbec jasn, jestli to mlo znamenat Ahoj nebo Bohuel jedeme opanm smrem anebo Kouknte se, tmhle je nkdo v deti, to mus bt ale cvok. Zelen pruh nahoe na pednm skle oznamoval, e a u znamenala zprva cokoli, pochzela od Steva a Caroly. Boue se te konen utiila, a pokud jet bylo slyet hmn, brblalo za vzdlenmi vrchy jako lovk, kter k: A krom toho... dvacet minut pot, co pipustil, e hdku prohrl. Vzduch byl te ist a noc chladn. Zvuk se il mimodn dobe. Ztracen postava, zoufale se tesouc, te dola a na kiovatku, z n odboovala postrann silnice doleva. Naproti zatce stla znaka, ke kter se mu nhle rozbhl a zaal ji studovat s horenou zvdavost; odvrtil se od n, jen kdy kolem nj nhle projelo dal auto. A dal. Prvn prosvitlo s naprostou lhostejnost, kdeto druh nesmysln zablikalo. Byl to ford cortina a sotva mue minul, lpl na brzdu. Mu nadskoil pekvapenm, pitiskl si raneek k hrudi a rozbhl se k autu, ale v posledn chvli cortina zavila koly v mokru a vesele uhnla silnic pry. Postava zvolnila, a se nakonec zastavila a zstala ztracen a sklen stt. irou nhodou el ptho dne idi cortiny do nemocnice, aby si nechal vyoperovat slep stevo, jene legranm nedopatenm mu chirurg omylem uzl nohu, a ne mohl bt znovu objednn na operaci slepho steva, znt se zbavn zkomplikoval ve vnou peritonitidu, take spravedlnosti bylo nakonec uinno zadost. Mu se plouil dl. Najednou vedle nj zastavil saab. Oknko sjelo dol a ptelsk hlas se otzal: Uel jste u hodn velk kus cesty? Mu se obrtil k autu. Zastavil se a popadl kliku dve. Stopa, auto i klika jeho dve se nachzeli na planet zvan Zem. Heslo, kter o n pojednvalo ve Stopaov Prvodci po Galaxii, sestvalo z pouhch dvou slov: Pevn nekodn. Mu, kter toto heslo napsal, se jmenoval Ford Prefect a v tomto okamiku se prv nalzal na zdaleka ne nekodnm svt, sedl ve zdaleka ne nekodnm baru a lehkomysln psobil pote.

======================================================================== 4. kapitola Jestli to bylo proto, e byl opil, nemocn, anebo ho posedlo sebevraedn lenstv, by zbn pozorovatel nepostehl, jene v baru U starho rovho okla v doln sti Jin tvrti Han Dold City dn zbn pozorovatel nebyli, protoe to nebylo zrovna msto, kde byste si mohli dovolit dlat vci zbn, pokud jste chtli zstat naivu. Kdyby se tu njac pozorovatel vyskytovali, byli by to zavil pozorovatel s jestbm

216

pohledem, po zuby ozbrojen, a v hlav by se jim ozvalo bolestiv buen, kter by je pimlo dlat lenosti pi pohledu na vci, kter by se jim nelbily. Na lokl se sneslo ono zlovstn ticho, jak nastv pi vypuknut kriz hrozcch jadernou vlkou. Dokonce i zlovoln vyhlejc ptk hadujc na zbradl baru pestal krkorav vykikovat jmna a adresy mstnch zabijk pracujcch na smlouvu, co byla sluba, kterou podnik poskytoval zdarma. Vechny oi visely na Fordovi. Nkter dokonce na stopkch. Zpsob, kter si dnes zvolil k hrtkm v kostky se smrt, obnel pokus zaplatit et za pit v rozsahu menho rozpotu na obranu prkazkou American Express Card, kterou nikde ve znmm Vesmru neuznvali. Copak vm dl starosti? zeptal se vesele. Je snad prol? Copak vy jste tu nikdy neslyeli o teorii Neorelativity? Jsou tu cel nov oblasti fyziky, kter mou tyhle drobnosti vyeit. Efekt dilatace asu, asov relastatika... Jestli je prol, nm starosti nedl, pravil mu, ktermu byly poznmky adresovny. Byl to nebezpen barman v nebezpenm mst. Jeho hlas znl jako mkk hlubok peden, jak je slyet, kdy se otvr raketov silo. Ruka velikosti hovz plky poklepala na bar a vyryla v nm mrn dol. Tak je to v podku, usoudil Ford, sbalil si taku a chystal se k odchodu. Prst poklepvajc na pult se nathl a zlehka spoinul na Fordov rameni, m mu zabrnil v odchodu. Prst sice souvisel s rukou jako fona a ruka souvisela s kyjovitm pedloktm, ale pedlokt nesouviselo vbec s nim, snad jen v metaforickm smyslu s barem, k nmu chovalo zuivou ps loajalitu, protoe byl jeho domovem. Dve souviselo mnohem konvennji s pvodnm majitelem baru, kter je na smrteln posteli neekan odkzal lkask vd. Jene lkask vda usoudila, e se j neekan dar ani trochu nelb a odkzala ho promptn zase zptky baru U starho rovho okla. Nov barman sice nevil na nadpirozen kazy ani na poltergeisty nebo nco podobn pratnho, ale kdy na to pilo, byste rozeznal uitenho spojence. Ruka sdlila na baru. Pijmala objednvky, roznela pit a mordovala lidi, kte se chovali, jako by si koledovali o zamordovn. Ford Prefect sedl bez hnut. Jestli je prol, nm starosti nedl, opakoval barman, spokojen, e mu te Ford vnuje bezvhradnou pozornost. Starosti nm dl cel ten kus plastiku. Coe? uasl Ford. Vypadal trochu zaraen. Tohle, zaburcel barman a zvedl kartu, jako by to byla rybka, jej due ped temi tdny odltla do Zem, kde jsou ryby vn blaen, tohle neberem. Ford chvli uvaoval, jestli m nadhodit skutenost, e jin prostedky k zaplacen traty s sebou nem, ale pak se rozhodl, e se ned, alespo pro tu chvli. Ruka bez tla te zlehka svrala jeho rameno mezi palcem a ukazovkem. Ale vy mi nerozumte, ozval se konen a jeho vraz zvolna dozrval z mrn zaraenosti do vyloen nevcnosti. Tohle je American Express Card, nejdokonalej znm zpsob vyrovnvn t. Copak jste neetl ty nesmysly, co poslaj potou? Vesel tn Fordova hlasu zanal barmanovi skpat v uch. Znl mu, jako by nkdo vytrvale hrl na kazoo bhem zdumivch pas Vlenho requiem. Jedna z kost ve Fordov rameni zaala skpt o jinou zpsobem, kter napovdal, e se ruka pouila o zsadch bolestivosti od velmi dovednho chiropraktika. Ford jen doufal, e se zleitost vyd, ne mu ruka zane drtit kost v rameni o kteroukoliv z kost v ostatnch stech tla. Na rameni, kter svrala, natst neml navleenou branu. Barman oupl kartu pes bar zpt Fordovi. O tomhle, prohlsil s nmou divokost, jsme nikdy neslyeli. Vlastn to ani nebylo pli pekvapiv. Ford ji zskal na konci svho patnctiletho pobytu na Zemi dky vn chyb, j se dopustil pota. Jak vn chyba to byla, zjistila spolenost American Express Company velmi rychle, a stle draznj, tm panick poadavky jejich oddlen pro vyizovn dluh zmlkly teprve po neekan demolici planety vogonskou etou, kter istila tern pro novou hyperprostorovou dlnici. Ford si kartu ponechal, protoe zjistil, e je uiten mt s sebou mnu, kterou nikdo nen ochoten pijmout. vr? pronesl. Vrrrrrr... Tato dv slova se v baru U starho rovho okla obvykle vyskytovala pospolu. Myslel jsem, zajkl se Ford, e tohle m bt prvotdn podnik... Rozhldl se po pestr sbrce hrdloez, paerk drog a vedoucch pracovnk gramofonovch spolenost, kte se krili na okrajch kalu chabho svtla, jimi byly propikovny temn stny vnitnch zkout baru. Vichni se te zmrn dvali vemi monmi smry, jen ne na nj, a peliv navazovali zpetrhan nitky pedchoz konverzace o vradch, prodeji drog a smlouvch na vydvn desek.

217

Vdli, co se stane, a nechtli se dvat pro ppad, e by je to vyruilo od drink. Zeme, chlape, zamumlal barman tie k Fordovi a pravda zejm byla na jeho stran. V baru kdysi visvala cedule s npisem: Nedejte prosm o vr, protoe by se vs mohla dotknout rna pst, ale v zjmu pesnosti museli varovn zmnit na: Prosm nedejte o vr, protoe by se vs mohl dotknout krk utren zdivoelm ptkem a hlava roztskan o bar rukou bez tla. Jene z vyhlky se tak stal neiteln blbol a ani to neznlo u tak pkn, a tak ji radji sundali. Pedpokldalo se, e se informace stejn roz, co se tak stalo. Vokate mi jet jednou ten et, vyblekotal Ford. Sebral tenku a jal se ji zamylen studovat pod palbou zlovolnch pohled barmana i ptka, kter vyrval paty do baru hlubok brzdy. Byl to dosti dlouh kus papru. Na jeho konci se skvlo slo, kter pipomnalo sla, jak najdete na spodku stereordi a kter vm daj tolik prce, ne je opete na formul licence. Byl koneckonc v baru cel den, vypil spoustu tekutin s bublinkami a objednal spoustu rund vem ptomnm paerkm drog, hrdloezm a ednkm gramofonovch spolenost, kte se te nhle nemohli rozpomenout, co je za. Tichounce si odkalal a zaal ohmatvat kapsy. Vdl dobe, e v nich nic nen. Jeho lev ruka lehce, ale pevn spoinula na polooteven bran. Bezprizorn ruka obnovila tlak na jeho prav rameno. Chpejte, ucedil barman a jeho tv se zlovstn vlnila ped Fordovou, musm myslet na svou povst. To jist chpete, nebo snad ne? Tak tohle je ta situace, pomyslel si Ford. Nedalo se nic jinho dlat. dil se pravidly, uinil bona fide pokus zaplatit et, ale to bylo odmtnuto. Te je v nebezpe ivota. Ach tak, ekl tie, jestli jde o vai povst.... Bleskovm pohybem otevel branu a hodil na bar svj vtisk Stopaova prvodce po Galaxii spolu s oficiln povovac listinou, kde se pravilo, e je ternn przkumnk pracujc pro Prvodce a e v dnm ppad nesm dlat to, co prv dl. Mm o vs napsat lneek? Barmanova tv se rzem pestala vlnit. Paty ohromnho ptka se zarazily v polovin brzdy. Ruka pomalu uvolnila seven. To by bylo fajn, pane, vypravil barman sotva slyitelnm epotem z okoralch rt.

======================================================================== 5. kapitola Stopav prvodce po Galaxii je mocn instituce. Jej vliv sah tak daleko, e lenov redakce museli stanovit pevn pravidla, aby nebyl zneuvn. A proto dn z jeho ternnch przkumnk nesm pijmout dn druh sluby, slevu nebo pednostn obsluhu vmnou za protislubu redaknho charakteru, pokud nejsou splnny tyto podmnky: a) dotyn przkumnk uinil bona fide pokus zaplatit za slubu normlnm zpsobem, b) jeho ivot by se jinak octl v nebezpe c) opravdu se mu chce. Kdy se njak redaktor dovolval tetho pravidla, znamenalo to vdy krcen vdaj, a tak Ford v kad situaci radji vystail s prvnmi dvma. Vykraoval si po ulici svinm krokem. Vzduch byl na zaduen, ale Fordovi byl pjemn, protoe to byl dusiv mstsk vzduch, pln vzruujcch nepjemnch pach, nebezpen hudby a vzdlench zvuk vlcch policejnch kmen. Lern pohupoval branou, take j mohl snadno pratit kadho, kdo by se mu ji pokouel bez dovolen vzt. Obsahovala toti vechno, co vlastnil, co momentln nebylo moc. Limuzna uhnjc ulic klikovala mezi hromadami hocch odpadk a vyplaila opelichanho okla, kter j se zavytm uskoil z cesty, rozplcl se o vlohu obchodu s livmi bylinami, spustil poplan zazen, chvli se motal ulic a pak pedstral, e spadl ze schod k jedn mal italsk restauraci, kde vdl, e ho vyfotografuj a nakrm. Ford smoval na sever. Myslel si, e je nejsp na cest ke kosmodromu, ale to u tady bylo. Uvdomoval si, e prochz tvrt, kde se lidem asto neekan mn plny. Chce se pobavit? ozval se hlas z jednch dve. Pokud to mu posoudit, opil Ford, bavm se docela dobe. Dky. Jsi bohat? zeptal se jin hlas. Otzka Forda rozesmla. Obrtil se a zeiroka rozphl pae. Vypadm snad na to? Nevm, soudila dvka, mon jo, mon ne. Mon, e zbohatne. Mla bych tu nco specilnho pro

218

bohat... Ano? zajmal se Ford, navnadn, ale ostrait. A co to je? km jim, e bt bohat je v podku. Z okna kdesi vysoko nad nimi zarachotila stelba, ale to jen zastelili basistu za to, e tikrt po sob zahrl nesprvnou charakteristickou figuraci. Basist jsou toti v Han Dold City dva za desek. Ford se zastavil a moural do temnho vchodu. Co jsi za? zeptal se. Dvka se zasmla a vystoupila trochu ze stnu. Byla vysok a vyznaovala se onou sebevdomou stydlivost, kter je nesmrn psobiv, pokud ji dokete sprvn zahrt. Je to moje pardn slo, vysvtlovala. Mm doktort ze sociln ekonomie a doku mluvit velmi pesvdiv. Lidem se to stran lb. Zvl v tomhle mst. Gsnar, odpovdl Ford specilnm betelgeuzskm vrazem, kter uval, kdy vdl, e by ml nco ct, ale netuil, co by to mlo bt. Posadil se na schod, vylovil z brany lhev Star Janxovky a runk. Otevel lhev a otel hrdlo runkem, co mlo pesn opan inek, ne zamlel, toti e Star Janxovka okamit povradila miliny baktri, kter si zvolna budovaly docela vysplou a osvcenou civilizaci na smrdutjch oblastech runku. M chu? zeptal se, kdy si nejprve sm dal hlt. Dvka pokrila rameny a pijala nabzenou lhev. Chvli sedli a poklidn naslouchali inen bezpenostnch zazen proti vloupn v sousednm bloku. Se mnou je to tak, e mi jist lid dlu spoustu penz, promluvil po chvli Ford. Jestli se mi je z nich poda vyrazit, mu pak za tebou pijt? Jasn, budu tady, ujistila ho dvka. Kolik pesn znamen spousta? Plat za patnct let. Za co? Za napsn dvou slov. Svatej Zarquone, uasla dvka. Kter z nich ti trvalo tak dlouho? To prvn. Kdy jsem ho konen ml, to druh pilo jen tak, jednou odpoledne po obd. Obrovit elektronick souprava bicch nstroj vyletla z okna kdesi ve vi a roztskala se napadr na ulici pmo ped nimi. Hned nato se ukzalo, e nkter poplan zazen zmrn uvedl do chodu jeden z policejnch kmen s myslem nastrait lku jinmu. Auta s jecmi sirnami se sjdla do tvrti, odkud je unely helikoptry dusajc vzduchem mezi bloky mstskch dom tycmi se jako hory. Vlastn to nen tak docela pravda, Ford te musel pekikovat rmus, napsal jsem toho stranou spoustu, ale oni mi to prost sekrtali. Znovu vythl z brany Prvodce. A pak tu planetu zdemolovali, kiel. Opravdu smyslupln prce, e? Ale stejn mi mus zaplatit. Ty pracuje pro tenhle krm? zajeela dvka v odpov. Jo. Dobr slo. Chce vidt, co jsem napsal? kikl. Ne to vymaou? Dnes v noci m na sub-eta sti vyjt nov revidovan vydn. Nkdo musel pijt na to, e planeta, na kter jsem strvil patnct let, je u dvno zdemolovan. Pi poslednch nkolika vydnch si toho nevimli, ale neme to unikat jejich pozornosti vn. U se tu skoro ned mluvit, co? Coe? Dvka pokrila rameny a ukzala vzhru. Nad nimi se te vznel vrtulnk, kter se zejm jen tak mimochodem pustil do potyky s kapelou v nkterm z vych pater. Z budovy se valil kou. Zvuka visel za prsty z okna a zelev kytarista ho pes n mltil hoc kytarou. Helikoptra plila po vech bez rozdlu. Meme se pesunout? Vydali se ulic pry od rmusu. Potkali tlupu poulinch divadelnk, kte se jim pokoueli zahrt krtk kus o problmech stedu msta, ale pak to vzdali a zmizeli do hospdky, jejm stlm zkaznkem se nedvno stal onen olysal okl. Celou tu dobu Ford makal tlatka na ovldacm panelu Prvodce. Zahnuli do zk uliky. Ford se usadil na popelnici a obrazovkou Prvodce zaaly proudit informace. Ford nael sv heslo. Zem: Pevn nekodn. Hned vzpt se z obrazovky stala zm systmovch daj. Tady to mme, usoudil Ford. Prosm ekejte, objevilo se pot. Provdme revizi hesel na sub-eta sti. Toto heslo bude revidovno.

219

Systm provede opravu za deset sekund. Na konci uliky se tie mihla ocelov ed limuzna. Hele, posly, ozvala se dvka, a ti zaplat, zasko za mnou. Jsem zamstnan a mm tam lidi, co m potebujou. Musm jt. Mvla rukou nad Fordovmi polovyslovenmi nmitkami a zanechala ho sklen sedcho na popelnici. Chystal se sledovat, jak bude elektronicky vymazn a do teru odvt znan kus jeho profesionln kariry. Mezitm se situace v ulicch trochu uklidnila. Policejn bitva se pesunula do jinch oblast msta, nkolik peivch len rockov kapely se dohodlo, e budou vzjemn respektovat sv odlin hudebn zaloen a budou se nadle vnovat slov drze, tlupa poulinch herc se vykulila z italsk hospdky i s olysalm oklem, ktermu namluvili, e ho vezmou do baru, kde vd, e se s nm bude zachzet s minimln ctou, a opodl u chodnku tie zaparkovala ocelov ed limuzna. Dvka se k n rozbhla. A za n, v pe uliky, zaplavilo Fordovu tv mihotav zelen svtlo a oi se mu zvolna rozily asem. Tam, kde ekal, e nenajde nic, vymazan, zruen heslo, nalezl plynul proud daj - text, graf, sel a obrzk, dojmav popisy surfovn pi australskch bezch, jogurtu na eckch ostrovech, restaurac, kterm se m lovk vyhnout v Los Angeles, smnren, jim je nutno se vyhnout v Istanbulu, poas, ktermu je radno se vyhnout v Londn, bar, do kterch se d jt kdekoli. Strnky a strnky. Bylo to tam, vechno, co napsal. Se stle zamraenjm vrazem pustho nepochopen prochzel svou prac vped a vzad a tu a tam se zastavil u nkterch hesel. Tipy pro mimozemany v New Yorku: Pistt mete kdekoli, v Centrlnm parku nebo jinde. Nejene to bude vem pln jedno, ale nikdo si toho ani nevimne. Dleit pro peit: okamit si seete msto taxike. Taxiki voz lidi ve velkch lutch strojch tam, kam se chtj dostat. Nedlejte si starosti s tm, e nevte, jak stroj funguje a e neumte mstn jazyk, nevte nic o mstopisu ani o fyziklnch zkonech, kter tam plat, ppadn vm z hlavy vyrstaj velk, zelen tykadla. Vte mi, e je to nejlep zpsob, jak zstat nenpadn. Pokud mte skuten hodn divn tlo, zkuste je ukazovat na ulici za penze. Obojivelnm formm ivota ze kterhokoli svta v soustavch Swulling, Noxios nebo Nauslie se bude obzvlt lbit v ece East River, kter je pr mnohem vydatnj na lahodn ivotodrn iviny, ne nejkvalitnj a nejjedovatj laboratorn dosud vyvinut sliz. Zbava: Tady je spousta monost. Tko se mete bavit lpe, ani byste si v mozku zkratovali centra rozkoe... Ford cvakl vypnaem, kter, jak si viml, te nesl npis: Pracovn modus pipraven msto dnes u zastaralho Pstup mon, kter u tak dvno nahradilo pern zaostal vraz z doby kamenn Vypnuto. Toto byla planeta, kterou vidl pln zdemolovanou, na vlastn oi to vidl, nebo sp oslepen belskou exploz vzduchu a svtla ctil vlastnma nohama, jak do nich zem zaala buit jako kladivo, jak vyhazovala a vala v seven plivovch vln energie inouc se z ohavn lutch vogonskch lod. A pak, konen, pt vtein po uplynut okamiku, kter povaoval za posledn mon, jemn houpav nevolnost dematerializace, kdy byli spolu s Arthurem Dentem vyzeni pry z atmosfry jako sportovn vysln. To neme bt omyl, to nen mon. Zem byla stoprocentn zniena. Naprosto jist a definitivn. Vypaila se do vesmru. A pece - aktivoval znovu Prvodce - tu je jeho vlastnorun napsan heslo o tom, jak se dobe bavit v Bournemouthu v hrabstv Dorset v Anglii, na kter byl vdycky pyn jako na jeden z nejkuriznjch vmysl, jak kdy vyprodukoval. Znovu si svj vtvor peetl a v asu zavrtl hlavou. Nhle pochopil, co je odpovd na onen problm, a ta odpov znla, e se dje nco moc zvltnho, a pokud se dje nco moc zvltnho, pomyslel si, chce, aby se to dlo jemu. Schoval Prvodce zpt do brany a znovu spn vykroil ulic. Vydal se znovu na sever a kdy mjel ocelov edou limuznu zaparkovanou u chodnku, zaslechl z nedalekch dve nn hlas: Ale to je v podku, drahouku, skuten je to v podku, mus se nauit mt z toho dobr pocit. Jen se podvej, jak je strukturovna cel ekonomika... Ford se zaklbil, vyhnul se sousednmu bloku, kter byl te v plamenech, nael policejn helikoptru, kter stla na ulici jen tak bez dozoru, vloupal se do n, pipoutal se, pak si podrel palce a neodborn vyrazil vzhru k obloze. Nebezpen se propltal kaony vysokch zd a pak profiel ernorudm pkrovem koue, kter nad

220

mstem permanentn visel. O deset minut pozdji, se vemi sirnami vetcmi naplno a s rychlopalnm dlem namtkou prskajcm do mrak, se protil mezi pistvacmi mstky a svtly na kosmodromu Han Dold, kde se jeho vrtulnk uhnzdil jako obrovit, vyplaen a velmi hlun komr. A protoe stroj ani pli nepokodil, podailo se mu ho vymnit za letenku prvn tdou nejbli lodi, kter smovala z tto hvzdn soustavy, a hned se zaboil do jednoho z obrovskch kesel smysln objmajcch cel tlo. Te si uiju trochu legrace, pomyslil si. Lo zatm tie problikvala lenmi pustinami hlubokho kosmu a obsluha zaala rozvjet svj extravagantn repertor. Ano, dkuji, odpovdal stereotypn letukm, kdykoli propluly kolem, aby mu nco nabdly. Do tve se mu vkradl zvltn smv maniakln radosti, kdy znovu zalistoval zhadn obnovenm heslem o planet Zemi. V duchu si vzpomnl na jistou nedokonenou zleitost, kterou te bude moci vydit. Ohromn ho potilo, e mu ivot neekan pihrl tak dleit cl, o kter me usilovat. A pak ho najednou napadlo, kde asi je Arthur Dent a jestli u se k nmu novinka donesla.

Arthur Dent pln zkosti sedl tisc tyista ticet sedm svtelnch let odtud v saabu. Za nm na zadnm sedadle spovala dvka, kvli kter si rozbil hlavu, kdy nastupoval. Nevdl, jestli na nj tak psob fakt, e je to prvn ena tho biologickho druhu, kterou po letech spatil, ale pipadal si ommen, ommen... m asi? Tohle je naprosto absurdn, ekl si. Uklidni se, radil si. Nejsi toti v podku a pi smyslech, pokraoval nejpsnjm vnitnm hlasem, na jak se zmohl. Prv jsi projel stopem sto tisc svtelnch let nap Galaxi, jsi stran unaven, trochu popleten a mimodn zraniteln. Uvolni se, nepropadej panice, souste se a zhluboka dchej. Namhav se obrtil dozadu. Jste si opravdu jist, e je v podku? zeptal se znovu. Krom toho, e mu pipadala tak krsn, a se mu z toho rozbouchalo srdce, nedokzal rozeznat skoro nic, ani jak je velk, kolik j je, i pesn odstn barvy vlas. Je jen zfetovan, pokril rameny dvin bratr, ani by spustil oi ze silnice ped sebou. A to je v podku? vyptval se Arthur znepokojen. Mn to docela vyhovuje, odpovdl mladk. Aha, vykoktal Arthur. Hm, dodal po krtkm zamylen. A doposud plynula konverzace neuviteln patn. Po vodnm pvalu zahajovacch pozdrav zjistili s Russellem - bratr t asn dvky se toti jmenoval Russell, co bylo jmno, kter v Arthurovi vdycky vyvolvalo pedstavu statnch mu s blond knrem a vyfnovanmi vlasy, kte na sebe pi sebemen provokaci navlknou sametov smoking a fi, nae se jim mus nsilm zabrnit, aby komentovali kulenkov partie - pomrn rychle, e jsou si vzjemn nesympatit. Russell byl statn. Ml blond knr a jemn, vyfnovan vlasy. Ale aby k nmu byl spravedliv pestoe Arthur nevidl dn dvod pro, snad a na dvody cvin - musel uznat, e on sm vypad dost odpudiv. lovk me tko projet sto tisc svtelnch let, z toho vt st v nm zavazadlovm prostoru, ani by na nm bylo znt opoteben, a Arthur vypadal znan opotebovan. Ale ona nen feaka, ozval se nhle Russell, jako by naznaoval, e nkdo jin v aut by narkoman bt mohl. Je pod vlivem sedativ. Ale to je hrozn, Arthur se znovu otoil a pohldl na dvku. Trochu se pohnula a hlava se j svezla na rameno. Tmav vlasy se j shrnuly pes tv a zakryly ji. Co je j, je nemocn? Ne, utrousil Russell, jenom len jak ratlk. Coe? zdsil se Arthur. Cvok, naprost magor. Vezu ji zptky do nemocnice, aby to s n jet jednou zkusili. Kdy ji propustili, pod jet si myslela, e je jeek. Jeek? Russell zuiv zahoukal na auto, kter vyrazilo zpoza rohu a napl vjelo do protismru, take je donutilo, aby uhnuli. Vztek mu zejm dodal lep nladu. No, jeek zase ne, pokraoval, kdy se opt uklidnil. I kdy by to mon bylo jednodu. Kdy si nkdo mysl, e je jeek, nejsp mu sta dt zrctko a pr obrzk jek a ct mu, a to sm posoud, e se zastavte pozdji, a mu bude lp. Alespo lkask vda by si s tm umla poradit, o to jde. Ale na Fenny to

221

zejm nesta. Fenny...? Vte, co jsem j dal k Jeku? To nevm. Blackv lkask slovnk. Moc hezk drek. Taky jsem si kal. Jsou v nm tisce nemoc, pkn v abecednm podku. kte, e se jmenuje Fenny? Jo. Vyber si, kal jsem j. Vechno, co tu je, se d lit. Na vechno se daj pedepsat lky. Ale to ne, ona vdycky mus mt nco zvltnho. Jen aby dlala pote. Vdycky byla takov, u kdy chodila do koly. Opravdu? Ano. Upadla pi hokeji a zlomila si kost, o kter nikdo jaktiv neslyel. Chpu, e to me lovka doplit, ekl Arthur pochybovan. Zklamalo ho, e se dvka jmenuje Fenny. Takov hloup, odrazujc jmno, jak by mohla dt sama sob okliv staropanensk teta, kdyby nemohla snst jmno Fenella. Ne, e bych neml pochopen, pokraoval Russell, ale dopalovalo m to. Kulhala jet pr msc. Ubral plyn. Tohle je vae odboka, ne? Ne, ne, protestoval Arthur, jet asi o osm kilometr dl. Jestli vm to nevad. No dobe, souhlasil Russell po nepatrn odmlce, j chtl naznait, e mu to vad, a znovu pidal plyn. Ve skutenosti to byla Arthurova odboka, ale nechtlo se mu rozlouit, ani by zjistil vc o dvce, kter ho tak oarovala, pestoe se ani neprobudila. Vlastn se mohl dt obma odbokami. Ob toti vedly k vesnici, kter bvala jeho domovem, ale co tam najde, si radji snad ani nepedstavoval. Znm msta se pzran mhala ve tm za oknem a nahnla mu hrzu, jakou mohou vyvolat jen velmi normln vci, kdy je zahldnete zcela nepipraveni a v neznmm svtle. Podle jeho osobnho asovho mtka, pokud to vbec mohl odhadnout, protoe mezitm il pod vlivem neznmch rotac vzdlench slunc, uplynulo za tu dobu, co byl pry, asi osm let, ale kolik asu uplynulo tady, mohl jen st soudit. A co se tu zatm odehrlo, to u vbec pesahovalo monosti jeho na smrt unavenho mozku, protoe tato planeta, jeho domov, by tu sprvn nemla bt. Ped osmi lety, prv kdy byl as k obdu, byla tato planeta demolovna, definitivn zniena obrovitmi lutmi vogonskmi lomi viscmi na polednm nebi, jako by zkon gravitace byl jen mstn vyhlkou, kterou lze poruit stejn snadno jako zkaz parkovn. Bludy, roziloval se Russell. Coe? nadskoil Arthur, vyruen ze svch vah. Ona tvrd, e trp zvltnmi bludy, e ije ve skutenm svt. Nadarmo ji ujiuju, e doopravdy ije ve skutenm svt, ona k, e o to jsou ty jej bludy divnj. Nevm jak vm, ale m takovhle konverzace pipad dost namhav. Vdycky j dm prky a padm na pivo, to je mj recept. Myslm jako, e lovk unese jenom nco, ne? Arthur se zamrail, a nebylo to poprv. Hmm... A ty jej sny a non mry! A doktoi vykldaj nco o tom, e j divn skou mozkov vlny. Skou? Tenhle, ekla Fenny. Arthur se prudce otoil a zral pmo do dvinch nhle se otevevch, ale pln przdnch o. A u se dvala na cokoli, nebylo to v aut. Oi se j mhaly, hlava sebou jednou trhla, a pak zase klidn usnula. Co to kala? zeptal se nalhav. ekla tenhle. Tenhle co? Tenhle co? Jak to mm dopric vdt? Tenhle jeek, tenhle komn, nebo snad nhradn soubor pinzet Dona Alfonsa. Je len jak ratlk, to u jsem snad kal. Asi vm na n moc nezle. Arthur se snail, nasadit vcn tn, ale jaksi to nevylo. Tak koukejte, ven pane... Jasn, promite. Nic mi do toho nen. Nechtl jsem, aby to tak vyznlo, omlouval se Arthur, je mi jasn, e vm na n hodn zle, to je vidt, dodal pokrytecky. Vm, e se s tm muste njak vyrovnat. Muste mi to prominout. Jedu stopem z druhho konce Mrana Kosk hlavy. Rozzuen zral z okna. asl nad tm, e vtina dojm, kter spolu zpasily o msto v jeho hlav dnen noci, kdy se konen

222

vracel do svho domnle navdy ztracenho domova, upadly navdy v zapomnn, a msto toho se ho zmocnila posedlost touto podivnou dvkou, o n nevdl nic vc, ne e mu ekla tenhle a e by si pl, aby se jej bratr vypail. Take jak to bylo s tmi vlnami, co skou, jak jste se zmnil? pokraoval jak nejrychleji dovedl. Podvejte se, je to moje sestra, a j nevm, pro se vlastn s vmi bavm o... Tak dobe, promite. Mon bude lep, kdy m vysadte. Tohle nem... Jene v okamiku, kdy to doekl, to najednou nebylo mon, protoe boue, kter je prve minula, se znovu rozpoutala. Blesk rozsl oblohu a kdosi nad nimi zaal prolvat stem nco, co znan pipomnalo Atlantick ocen. Russell zaklel a nkolik vtein se soustedn vnoval zen, zatmco nebe nad nimi je ohluovalo rmusem. Aby si odreagoval vztek, prudce pidal plyn a pedjel nklak s npisem McKennova kaminov peprava do kadho poas. D se trochu zmrnil a napt povolilo. Vechno to zaalo tou zleitost s agentem CIA, kterho nali v ndri; tehdy, kdy mli vichni ty halucinace atakdl, jestli si vzpomnte. Arthur chvli uvaoval, jestli m znovu pipomenout, e prv pijel stopem z druhho konce Mrana Kosk hlavy a e z tohoto a dalch s tm souvisejcch ohromujcch dvod nebyl pli v kontaktu s poslednmi udlostmi, ale pak usoudil, e by se tm vechno jet vc zamotalo. Ne, nevzpomnm. Tehdy se sesypala. Nkde v kavrn. V Rickmansworthu. Nevm, co tam dlala, ale sesypala se tam. Podle veho se zvedla od stolku, klidn oznmila, e prv proila njak neobyejn zjeven nebo co, trochu se zakymcela, zatvila se zmaten a nakonec se zhroutila a zaala jeet do chlebku s vejcem natvrdo. Arthur sebou kubl. To je mi moc lto, pronesl trochu kroben. Russell cosi mrzut zabruel. A co vlastn dlal ten agent CIA v ndri? snail se Arthur dt si ve dohromady. Plaval na hladin, co jinho? Bylo po nm. Ale co... Pece si vzpomnte na celou tu zleitost. S halucinacemi. Kdekdo kal, e za tm byla CIA, e dlali na lidech pokusy s drogovou vlkou nebo tak nco. Takov pratn teorie, e msto vojensk invaze do njak zem bude lacinj a innj pimt lidi, aby si mysleli, e jejich zem byla obsazena. Jak halucinace to vlastn byly...? zeptal se Arthur hodn tichm hlasem. Jak to myslte, jak halucinace? Mluvm pece o t zleitosti s obrovskmi lutmi lodmi, jak se vichni zblznili a tvrdili, e umeme, a pak najednou prsk ho, lodi zmizely, kdy inek pominul. CIA to popela, co znamen, e je to urit pravda. Arthurovi se trochu zamotala hlava. Ruka zamtrala po nem, eho by se mohla pidret, a pevn to sevela. sta si trochu procviila otevrn a zavrn, jako by chtl ct cosi, co mu leelo v hlav, ale nic se neozvalo. Ale a to bylo cokoliv, pokraoval Russell, na Fenny to psobilo dl. Chtl jsem nejdv alovat CIA, ale kamard prvnk mi vyloil, e by to bylo jako chtt zatoit bannem na blzinec, take... Pokril rameny. Take vogonsk... vyjekl Arthur. Take ty lut lodi zmizely? Samozejm e zmizely, vdy to byly halucinace, Russell kosem pohldl na Arthura. Snad se mi nepokoute namluvit, e si nic z toho nepamatujete? Kde jste tehdy byl, prokristapna? Byla to tak pekvapiv ppadn otzka, e okovan Arthur napl vyskoil ze sedadla. Ksakru!!! zaval Russell a ze vech sil se snail ovldnout auto, kter se nhle dostalo do smyku. Podailo se mu vyhnout se protijedoucmu nklaku a pak strhl volant stranou a zastavil na travnatm nspu. Auto kubnutm zastavilo a dvka na zadnm sedadle se rozplcla o Russellovo sedadlo, nae se zase bezvldn zhroutila. Arthur se zden otoil. Je v podku? vyblekotal. Russell si zuiv prohrbl vyfnovan vlasy. Zatahal se za blonat knr. Pak se obrtil k Arthurovi. Byl byste tak laskav a pustil run brzdu?

======================================================================== 6. kapitola Do jeho vesnice to odtud bylo nco pes est kilometr chze: jeden a pl k nejbli odboce, kam ho ten ohavnk Russell zsadn odmtl dovzt, a pak dalch pt kilometr klikatc se venkovskou silnic.

223

Saab zbsile odfrel do noci. Arthur se za nm dval, jak miz, omren, jak by mohl bt lovk, kter se pt let domnval, e je slep, a pak nhle zjist, e jen nosil pli velk klobouk. Rzn potsl hlavou v nadji, e z n vytepe njak zvan fakt, kter by zapadl do skldanky, a tak dodal smyslu jinak naprosto matoucmu Vesmru, ale protoe onen fakt, pokud tam vbec byl, se nezjevil, vydal se zase na cestu a doufal, e svin, energick chze a mon i pr podnch bolestivch puch ho ujist pinejmenm o vlastn existenci ne-li o zdravm rozumu. Kdy dorazil na msto, bylo 10.30, jak zjistil pohledem do zamenho mastnho okna hospody U kon a podkonho, kde u leta letouc visely star oprskan hodiny s reklamou na pivo Guinness, kter zdobil vesel obrzek ptrosa s pllitrovou sklenic legran mu ouhajc ze chtnu. Prv v thle hospod strvil onu osudovou poledn pauzu, kdy mu nejprve zdemolovali dm a pot celou planetu, nebo to alespo tak vypadalo, e ji zdemolovali. Ale ne, krucinlfagot, zdemolovali ji, protoe kdyby ji nezdemolovali, kde by hergotfix celch tch osm let byl a jak by se tam dostal - jak jinak ne jednou z velkch lutch vogonskch lod, o kterch mu prv ten dsn Russell tvrdil, e to byly jen drogami navozen halucinace. Jenome jestli opravdu byla zdemolovna, na em te zrovna stoj...? Radji rzn zbrzdil vahy v tomto smru, protoe tudy se rozhodn nedostane dl ne pi poslednch dvaceti pokusech. Zkusil to znovu pkn od zatku. Tohle je hospoda, ve kter strvil onu osudovou poledn pauzu, bhem n se odehrlo, co se odehrlo, a u to bylo cokoliv, tm se bude zabvat pozdji, a... Stejn to nedvalo smysl. Zkusil to zase od zatku. Tohle je hospoda, ve kter... Tohle je hospoda. A v hospodch se podvaj npoje a ci, e by mu njak prv te bodl, je slab slovo. Spokojen, e jeho popleten mylenkov procesy konen dosply k njakmu zvru, a navc zvru, kter mu vyhovuje, by to nen ten, k nmu chtl dojt, vykroil ke dvem. Hned nato se zarazil. Zpoza nzk zdky vybhl ern terir se srst jako drty, a kdy zahldl Arthura, zaal vret a cenit zuby. Arthur psa znal, a dobe. Patil jeho pteli, kter pracoval v reklam, a jmenoval se Bozo Przdn Hlava, protoe dky odstvajcm chlupm na hlav pipomnal prezidenta Spojench stt. A naopak, Bozo znal Arthura, nebo alespo by ho znt ml. Byl to hodn hloup pes, nedokzal ani pest text na tec tabuli, a proto nkte lid proti jeho jmnu protestovali, ale ml by alespo bt schopen Arthura poznat, msto aby tam stl se zjeenou srst, jako by Arthur byl nejdsivj zjeven, jak se kdy vetelo do jeho slabomyslnho ivota. To pimlo Arthura, aby se vrtil k oknu a znovu se do nj podval, piem tentokrt nevyhlel duscho se ptrosa, ale sebe sama. Kdy se nhle uvidl ve znmm kontextu, musel uznat, e pes m do jist mry pravdu. Vypadal toti jako nco, co by mohl pout zemdlec ke straen ptk, a bylo nade v pochybnost, e jeho pchod do loklu v tomto stavu by vyvolal komente znan nevzan nebo jet hor a e v hospod bude sedt pr lid, kter znal a kte ho urit budou bombardovat otzkami, s jakmi si v tu chvli nevdl pli rady. Napklad Will Smithers, majitel Boza Przdn Hlavy ili Nezzranho Psa, zvete tak tupho, e ho museli vyhodit z naten jedn Willovy vlastn reklamy, protoe si nebyl schopen zapamatovat, kter ps rdlo m mt rd, pestoe maso v ostatnch miskch bylo polito vyjetm olejem. Will tam urit bude. Je tu jeho pes, jeho auto, ed Porsche 9285, na zadnm skle s cedulkou M druh auto je tak Porsche. Do hje s nm. Zral na automobil a uvdomil si, e prv zjistil nco, co pedtm nevdl. Will Smithers, jako ostatn vtina peplacench a bezzsadovch parchant, kter Arthur znal z reklamy, vdycky v srpnu zmrn mnil auto, aby mohl vykldat lidem, e ho k tomu nut jeho etn, pestoe ve skutenosti se mu v tom jeho etn snail zabrnit, kdy mus platit tolik aliment a tak dl - jene tohle bylo auto, kter si Arthur pamatoval. Na znace si peetl ronk. Vzhledem k tomu, e je te zima a e udlost, kter zpsobila Arthurovi tolik problm trvajcch osm jeho individulnch let, se odehrla na zatku z, mohlo tady uplynout mn ne est i sedm msc. Chvli nehnut stl a nechal Boza Przdnou Hlavu poskakovat a afat. Nhle ho omrilo pomylen, ktermu se u dle nemohl vyhbat: je te cizincem ve vlastnm svt. I kdyby se snaili sebevc, nikdy nebudou schopni uvit jeho pbhu. Nejene bude znt pln pratn, ale navc je v pkrm rozporu s jednodue pozorovatelnmi fakty. Je tohle skuten Zem? Existuje njak sebemen monost, e udlal njakou mimodnou chybu?

224

Kad podrobnost hospody ped nm mu byla nesnesiteln povdom - kad cihla, kad kus odlupujc se omtky, a uvnit ctil znm zatuchl, hlun teplo, nenaten trmy, pseudohistorick litinov kovn na lampch, bar lepkav pivem, v nm si mej lokty jeho znm, a na to ve dohlej vystien dvky podlepen kartnem s pytlky burk pipendlenmi na adrech. To vechno byl jeho domov, jeho svt. Zn dokonce i tohohle pitomho psa. Hej, Przdn Hlavo! Hlas Willa Smitherse mu pipomnl, e se mus rychle rozhodnout, co udl. Kdy tady zstane, najdou ho a vypukne cel ten cirkus. Kdy se schov, cel problm se jen odlo, a navc zan bt nepjemn zima. Skutenost, e to byl prv Will, mu usnadnila rozhodovn. Ne e by ho Arthur ml nerad jako takovho - s Willem byla docela legrace. Jenome ta legrace byla dost vyerpvajc, protoe vzhledem k tomu, e pracoval v reklam, vdycky chtl, aby vichni vdli, jak dobe se bav a odkud m sako. S vdomm toho veho se Arthur schoval za si dodvku. Hej, Przdn Hlavo, co se dje? Dvee se otevely a Will vyel ven, na sob koenou leteckou bundu, do kter mu kamard z Laborato pro silnin vzkum speciln naboural autem, aby zskala onen sprvn patinovan vzhled. Przdn Hlava poten zaafal a, protoe se mu konen podailo vydobt si pozornost, po kter touil, vesele na Arthura zapomnl. Will tu byl s kamardy a vichni spolen hrli se psem oblbenou hru. Komoui! volali na nj sborov. Komoui, komoui, komoui!!! Pes zaal zbsile tkat, vyskakoval do vky, afal, div mu srdko nepuklo, bez sebe v pvalu extatick zuivosti. Vichni se smli a naden ho povzbuzovali, nae se postupn rozptlili do svch aut a zmizeli do noci. Jedna vc je te jasn, pomyslil si Arthur schovan za dodvkou. Tohle je urit planeta, kterou znm.

======================================================================== 7. kapitola Jeho dm tu jet stl. Pro a jak, to netuil. Rozhodl se, e se tam zasko podvat, ne se hospoda vyprzdn, aby pak, a vichni odejdou, mohl zajt za majitelem a podat ho o nocleh. Dm tam byl. Spn si odemkl klem, kter schovval na zahrad pod kamennou bou, protoe, div divouc, uvnit zvonil telefon. Slyel ho celou cestu ulic, a jakmile si uvdomil, odkud zvuk pichz, dal se do bhu. Dvee musel otevt skoro nsilm, protoe na rohoce se nahromadila asn kupa nevydanho reklamnho materilu. Zadrhly se na nem, co, jak pozdji zjistil, bylo trnct pln stejnch a jemu osobn adresovanch vzev, aby si zadal o vrovou kartu, kterou u ml, sedmnct pln stejnch vhrnch dopis tkajcch se neplacen t psanch na vrovou kartu, kterou vbec neml, a tiaticet pln stejnch dopis, kter mu sdlovaly, e byl osobn vybrn jako mu vytbenho vkusu, kter v, co chce a kam smuje v dnenm sofistikovanm tryskov pdcm svt, a tud si jist bude chtt koupit jakousi ubohou penenku a k tomu chcpl mourovat kot. Procpal se pomrn zkm otvorem, kter zstal voln, prokobrtal hromadou nabdek vn, jak si dn nron znalec jist nechce nechat ujt, uklouzl po hald przdninovch pobyt ve vile na pobe, vykloptal po temnm schoditi do sv lonice a dorazil k telefonu prv v okamiku, kdy pestal zvonit. Zhroutil se na studenou, zatuchle pchnouc postel, lapal po dechu a nkolik minut se snail zabrnit svtu, aby se toil kolem jeho hlavy zpsobem, jakm se mu zejm zachtlo. Kdy si svt pkn uil toen a trochu se zklidnil, Arthur se nathl po lampice na nonm stolku, ale neekal, e by fungovala. K jeho asu se rozsvtila. To zaujalo Arthurv smysl pro logiku. Protoe mu Elektrick podniky odpojily proud pokad, kdy zaplatil et, pilo mu jen logick, e ho neodpoj, kdy neplat. Kdy jim lovk posl penze, jen na sebe zbyten upozoruje. Pokoj byl vcemn ve stavu, v jakm ho zanechal, t.j. odporn neuklizen, pestoe dojem byl ponkud zmken tlustou vrstvou prachu. Rozeten knihy a asopisy hnzdily pod hromadami napinnch runk. Poloviny pr ponoek spovaly v nedopitch lcch kvy. To, co kdysi bvalo nedojedenm sendviem, se napl zmnilo v cosi, o em Arthur nechtl vbec nic vdt. Prsknout do toho blesk, pomyslel si, a vvoj ivota me zat zase od zatku. Jen jedna vc tu byla jin. Chvli nebyl schopen pijt na to, co je tu jin, protoe to bylo rovn pikryto nechutnou vrstvou prachu. Pak to jeho oi objevily a utkvly na tom. Stlo to vedle omelho starho televiznho pijmae, na

225

kterm se daly chytit pouze Studijn kurzy Oteven univerzity, protoe pokud se pstroj snail zprostedkovat nco vce vzruujcho, vdycky se zhroutil. Byla to krabice. Arthur se zdvihl na loktech a civl na ni. Krabice byla ed, se zvltnm matnm leskem. Mla tvar krychle o stran nco pes ticet centimetr. Byla pevzan edou stukou, na vrchn stran zakonenou hlednou smykou. Vstal, peel k zhadnmu pedmtu a pekvapen se ho dotkl. A to bylo cokoliv, bylo to zjevn zabaleno jako drek, krsn a hledn, a ekalo to na nj, a to oteve. Ostrait krabici zvedl a odnesl si ji zpt na postel. Setel z n prach a rozvzal stuku. Horn stnu tvoilo vko s patkou k zasunut do spodn st krabice. Uvolnil patku a podval se dovnit. V jemnm edm hedvbnm papru tam sedla sklenn koule. Opatrn ji vythl. Nebyla to pln koule, protoe j chybl spodek nebo sp vrek, jak si Arthur uvdomil, kdy ji obrtil a zjistil, e otvor m obrubu ze silnjho skla. Byla to vlastn ndoba. Kulat akvrium. Bylo vyrobeno z ndhernho skla, dokonale przranho a pece se zvltnm stbit edm ndechem, jako by se zrodilo z kilu a bidlice. Arthur ho pomalu obracel v rukou. Byl to jeden z nejkrsnjch pedmt, jak kdy spatil, ale byl z nj naprosto vedle. Nahldl do krabice, ale krom hedvbnho papru tam nebylo nic. Na vnj stran krabice tak nic. Znovu ndobu obrtil. Byla skvostn. Byla dokonal. Jene to bylo akvrium. Cvrnkl do n nehtem palce a msa se rozeznla hlubokm, pekrsnm tnem, kter vydrel znt mnohem dle, ne se zdlo mon, a kdy konen utichl, zdlo se, e nezanikl, nbr odplul do jinch svt, jakoby do hlubokho podmoskho snu. Znovu ji okouzlen pevracel v rukou. Svtlo zapren lampiky na nonm stolku se tentokrt odrazilo v jinm hlu a zatpytilo se na njakch jemnch brouench plokch. Zdvihl msu, nastavil ji ke svtlu a nhle spatil na skle stn jemn vyrytch psmen. Sbohem, pravila, a dky... To bylo ve. Nechpav zamrkal. Celch pt minut znovu a znovu ndobu otel, zvedal ke svtlu pod rznmi hly, cvrnkal do n a naslouchal hypnotickmu zvuku a hloubal o vznamu stnovch psmen, ale na nic nepiel. Nakonec vstal, naplnil ndobu vodou z vodovodu a postavil ji zpt na stolek vedle televize. Vytepal si z ucha babylnskou rybku a pustil ji do akvria, kde se hned zaala mrskat. U ji nebude potebovat, leda kdy se bude dvat na ciz filmy. Znovu si lehl na postel a zhasl svtlo. Leel tie, bez hnut. Vnmal okoln temnotu, zvolna uvoloval konetiny od jednoho konce k druhmu, zklidoval a zpravideloval dech, a postupn vypudil z mysli vechny mylenky, zavel oi a byl naprosto neschopn usnout. Noc byla ztkl detm. Deov mrana se dala do pohybu a v souasn chvli soustedila svou pozornost na malou hospdku u silnice hned za Bournemouthem, ale nebe, jm prola, bylo vyrueno ze spnku a tvilo se te vlhce a rozdurdn, jako by nevdlo, eho veho je schopno, jestli budou provokace pokraovat. Vyel msc, rozplizl a vodovat. Vypadal jako paprov koule vyloven ze zadn kapsy jeans erstv vytaench z praky, o n se jen asem a nkolikerm ehlenm zjist, jestli to byl seznam, co mte nakoupit, nebo ptilibrov bankovka. Vtr se mrn tepetal, jako ocas kon, kter se pokou rozhodnout, jakou m vlastn dnes nladu, a kdesi v dlce zvon odklinkal plnoc. Kdesi se s vrznutm otevelo sten okno. lo to ztuha a bylo nutno jm trochu trhnout a chvli je pemlouvat, protoe rm byl mrn shnil a pant byl v prbhu svho ivota celkem rozumn naten barvou, ale nakonec si dalo ct a otevelo se. Nala se i vzpra na upevnn, a pak se oknem do zk stre mezi dvma sousednmi hebeny prodrala postava. Beze slova stla a pozorovala nebe. Nikdo by v n nepoznal ono divoce vyhlejc stvoen, kter o nco vce ne ped hodinou blzniv vtrhlo do domku. Ten tam byl rozedran, obnoen upan zmazan bltem stovek svt, pokecan psadami pokrm podadn kvality koupench na stovkch kosmodrom, pry byla zcuchan hva vlas, zmizel dlouh a zacuchan plnovous i s prosperujcm ekosystmem. Msto toho tu stl Arthur Dent uhlazen a nonalantn, v manestrcch a mohutnm svetru. Vlasy ml osthan a umyt a bradu hladce vyholenou. Jen oi stle stejn kaly, e a u si Vesmr mysl, e s nm

226

provd cokoliv, a toho laskav nech. Ale nebyly to tyt oi, kter naposledy hledly na stejnou scnu, a mozek, kter interpretoval obrazy vnman oima, u nebyl t mozek. Nelo vak o dsledek chirurgickho zkroku, nbr jen o prbn silov psoben zitk a zkuenost. Noc mu v tu chvli pipadala jako iv stvoen, a temn Zem kolem jako bytost, do n je vrostl. Jako brnkn na vzdlench nervovch zakonench ctil plynut dalek eky, zvlnn neviditelnch vrch a klubko tkch deovch mrak zaparkovanch kdesi v dli smrem na jih. Vnmal tak, jak vzruujc je bt stromem, nco, co by rozhodn neekal. Vdl, e je pjemn zaboit prsty u nohou do zem, ale nikdy netuil, e by to mohlo bt tak lahodn. Poctil vlnu skoro a nepatin rozkoe dolhajc k nmu a z New Forestu. Letos v lt si rozhodn mus vyzkouet, jak to je mt listy, pomyslil si. Z jinho smru zachytil pocit, jak m ovce vyplaen ltajcm talem, ale byl tm k nerozlien od pocit ovce vyplaen mkoli jinm, s m se v ivot setk, protoe tato stvoen se na sv cest ivotem pou jen velmi mlo, take je po rnu vypla vchod slunce, nae upmn asnou nad spoustou toho zelenho na pastvinch. Pekvapilo ho, kdy zjistil, e doke vyctit, jak ovci vyplail vchod slunce toho rna a pedchozho rna a jak ji den pedtm vyplaila skupinka strom. Byl by mohl jt dl a dl nazpt v ase, ale zaala to bt nuda, protoe ve, co nachzel, byly pocity ovc vyplaench vcmi, kter je vyplaily pedchozho dne. Pestal se tedy zabvat ovcemi a nechal mysl voln a ospale plout prostorem v mkkch volnch vlnch. Vnmal ptomnost jinch mysl, stovek a tisc, propojench v jednu s, nkter ospal, nkter spc, jin stran vzruen a jedna nalomen. Nalomen mysl. Letmo ji peel a te se ji znovu pokouel najt, ale unikala mu jako druh kartika v Pexesu. Poctil zchvv vzruen, protoe instinktivn uhodl, kdo to je, nebo sp, kdo by chtl, aby to byl. Jakmile toti vte, co chcete, aby bylo pravda, je instinkt nesmrn uiten pomocnk, protoe vs pesvd, e to pravda je. Instinktivn vdl, e je to Fenny a e ji chce najt, ale nelo to. Kdy se pli snail, zjioval, e sv zvltn, nov objeven schopnosti ztrc, a tak pestal zuiv ptrat, uvolnil se a znovu nechal mysl voln potulovat. Znovu poctil onen zlom. Znovu ho nemohl najt. Jene tentokrt, a ho instinkt pesvdoval sebevc, e tomu m vit, si nebyl jist, e je to Fenny - nebo to mon tentokrt byl jin zlom. Ml stejn pocit rozpojenosti, ale dojem zlomenosti pevldal, byl hlub, jako by nelo o jedinou mysl, jako by to snad ani mysl nebyla. Bylo to pln jin. Nechal svou mysl zvolna, zeiroka sestoupit do Zem, zvolna se vlniv vsakovat a klesat. Sledoval Zemi na cest jejmi dny, nechal se nst rytmy myrid jejch pulsac, prosakoval pedivem jejho ivota, vzdouval se s plivem, otel se s jej vahou. Zlom se znovu a znovu vracel jako tup, rozpojen vzdlen bolest. Letl te zem svtla, svtlo znamenalo as a jeho pliv a odliv uplvajc dny. Zlom, kter vyctil, onen druh zlom, leel v dlce ped nm pes celou zem, na tlouku jedinho vlasu pes snc krajinu dn Zem. A najednou to ml. Balancoval zoufale na okraji, protoe zem sn mu nhle zmizela pod nohama, byl tu jen zvratn srz do nicoty, a on sebou divoce mrskal, snail se zachytit nieho, plcal se v dsivm prostoru, toil se dokola a padal. Zejc propast vak peklenovala jin zem, jin as, star svt, neodlomen, ale tak nespojen: byly tu dv Zem. Probudil se. Chladn vtr ovval horen pot, kter mu vyvstval na ele. Non mra skonila, ale on byl tak na konci sil, jak si alespo pipadal. Svsil ramena a jemn si promnul oi koneky prst. Konen se ctil ospal a stran unaven. O tom, co to znamenalo, pokud to vbec nco znamenalo, bude pemlet rno, te pjde do postele a spt. Vlastn postel, vlastn spnek. V dlce vidl svj dm a zauvaoval pro asi. Rsoval se proti msnmu svtlu, rozpoznval jeho nezajmav hranat tvary. Rozhldl se a zjistil, e je necelho pl metru nad rovmi kei jednoho ze svch soused, Johna Ainswortha. John ml re peliv oeten, na zimu pkn proezan, pivzan k tykm a oznaen cedulkami, a Arthur zauvaoval, co asi nad nimi dl. Napadlo ho, co ho vlastn dr ve vzduchu, a kdy zjistil, e nic, nemotorn uchl na zem. Zvedl se, opril se a s vyvrknutm kotnkem se odbelhal zpt do svho domu. Svlkl se a ztil se do postele. Kdy usnul, telefon zaal znovu zvonit. Vyzvnl plnch patnct minut, m doshl, e se Arthur dvakrt pevrtil. Neml vak nejmen anci ho probudit.

227

======================================================================== 8. kapitola Arthur se probudil a ctil se skvle, naprosto pohdkov, byl odpoinut a peastn, e je doma, pekypoval energi a tm ani nebyl zklamn, kdy zjistil, e je polovina nora. Mlem dotanil k lednici, vyhledal v n ti nejmn chlupat vci, umstil je na tal a po dv minuty je soustedn pozoroval. Kdy za tu dobu neprojevily snahu se hbat, nazval je sndan a sndl je. Vzhledem k tomu, e spolen zniily zrodky virulentn kosmick nemoci, kterou, ani to vdl, chytil ped pr dny ve Flagarthonskch Plynnch Molech a kter by jinak byla vyhubila polovinu obyvatel Zpadn polokoule, druhou polovinu by oslepila a vem ostatnm by pivodila psychotick stavy a neplodnost, mla Zem zase jednou tst. Ctil se siln a zdrav. Energicky odhzel reklamn prospekty lopatou a pak pohbil koku. Prv kdy konil, ozval se telefon, ale nechal ho zvonit a zatm zachoval chvli uctivho ticha. A je to, kdo chce, zavol znova, jestli je to dleit. Oklepal si blto z bot a zael dovnit. V hromadch nesmysl nael i pr dleitch dopis - doklady z mstsk rady datovan ped temi lety, kter se vztahovaly k navrhovan demolici jeho domu, dal dopisy tkajc se zahjen veejnho vyetovn v zleitosti projektu dlnice v tto oblasti, star dopis od organizace Greenpeace, ekologick ntlakov skupiny, kter obas pispval a kter ho dala o pomoc s jejich plnem pustit delfny a kosatky na svobodu, a krom toho nco pohlednic od ptel, kte si neurit stovali, e o sob posledn dobou vbec ned vdt. Vytdil dopisy a pohledy a uloil je do lepenkov krabice s npisem K vyzen. A protoe si dnes rno pipadal tak energicky a dynamicky, pipojil jet slovo: Nalhav! Vybalil si runk a pr dalch malikost z plastikov taky, kterou zskal v Megamarketu v Port Brasta. Slogan, kter hlsala, byl sloitou intelektuln hkou v jazyce Centauri, zcela nesrozumitelnou v kterkoli jin ei, a tud zcela neppadnou pro Duty Free Shop na kosmodromu. Navc byla taka drav, a tak ji zahodil. S nhlm lekem si uvdomil, e mu v malm plavidle, kter se natolik obtovalo, e ho dopravilo na Zemi a laskav ho vysadilo pmo vedle dlnice A 303, muselo vypadnout jet nco. Piel o svj omlcen a kosmem omlet vtisk knihy, je mu pomohla najt cestu v neuvitelnch rozlohch vesmru, kter pekonal. Ztratil Stopaova prvodce po Galaxii. Tentokrt u ho opravdu potebovat nebudu, utoval se. Mus vydit pr telefonnch hovor. U piel na to, jak si porad se spoustou rozpor vyvolanch nvratem - bude prost dlat, jako by nic. Zavolal do BBC a podal, aby ho spojili se fem jeho oddlen. Hal, tady Arthur Dent. Podvejte se, moc m mrz, e jsem nebyl u pl roku v prci, ale prost jsem se zblznil. Ale jen si nedlejte starosti. Myslel jsem si, e to bude nco takovho. To se tu stv kadou chvli. Kdy vs meme oekvat? Kdy se probouzej jeci ze zimnho spnku? ekl bych, e nkdy na jae. Pijdu hned po tom. Jasaka. Prolistoval Zlat strnky a napsal si seznam, co vechno m zkusit. Hal, je to Nemocnice Pod jilmy? Volm, protoe bych poteboval mluvit s Fenellou, ehm... Fenellou - Pane Boe, jsem to ale pitomec, j snad jednou zapomenu i sv vlastn jmno, s Fenellou no nen to smn? Je to vae pacientka, tmavovlas dvka, pijali jste ji vera veer... Obvm se, e dnou pacientku jmnem Fenella tu nemme. Nemte? Toti myslel jsem vlastn Fiona, ale kme j Fen... Lituji, nashledanou. Cvak. est hovor tohoto typu se zanalo projevovat na jeho energickm a dynamickm optimismu, a tak se rozhodl, e ho vezme do hospody a trochu ho pedvede osazenstvu. Ml skvl npad, jak vysvtlit najednou vechny nevysvtliteln podivnosti, kter se ho tkaj, a tak si vesele pohvizdoval, kdy otvral dvee, jich se jet vera veer zalekl. Arthure!!!!

228

Vesele se zazubil na vyvalen oi zrajc na nj ze vech kout hospody a vem jim vyloil, jak skvle se ml v Jin Kalifornii.

======================================================================== 9. kapitola Pijal dal pllitr a lokl si z nj. A ml jsem taky samozejm svho osobnho alchymistu. Coe jsi ml? Zanal hloup plcat a vdl to. Bujar vesel a Hallovo a Woodehouseovo skvl hok vytvely smsici, ped n je teba mt se na pozoru, jenome jednm z jejch prvnch ink je, e se pestanete mt na pozoru, take Arthur zaal bt vynalzav prv v okamiku, kdy ml pestat a dl u nic nevysvtlovat. No, jasn, vykldal se spokojenm skelnm smvem. Proto jsem se tolik zhubnul. Coe? asli posluchai. No, jasn, opakoval. Kaliforan znovuobjevili alchymii. Jo, je to tak. Znovu se usml. Jenome v mnohem uitenj podob, ne jak je ve... Prozrav se odmlel, aby se mu v hlav mohlo nashromdit trochu gramatickch pravidel. Ne v jak je praktikovali za starch dob. Nebo sp nepraktikovali. Prost jim to nefungovalo. Nostradamovi a tmhletm. Nelo jim to. Nostradamovi? podivil se jeden z poslucha. Ale to snad nebyl alchymista, zapochyboval druh. Myslm, e byl vtec, usoudil tet. Stal se vtcem, vykldal Arthur obecenstvu, jeho jednotliv sloky se zanaly trochu pohupovat a rozmazvat, protoe byl mizern alchymista. To byste mli vdt. Znovu si lokl piva. Nco takovho neokusil celch osm let. A tak te okouel a okouel. Co m alchymie spolenho s hubnutm? zeptala se jin st publika. To jsem rd, e ses na to zeptal, vypravil ze sebe ztka Arthur. Moc rd. A j ti povm, jak je souvislost mezi... Odmlel se. Mezi tmi dvma vcmi. Tmi vcmi, co jsi o nich mluvil. J ti to povm. Zmlkl, aby si srovnal mylenky. Bylo to, jako kdy ropn tankery pedvd v prlivu La Manche obrat o dvstsedmdest stup. Pili na to, jak pemnit pebyten tuk v tle ve zlato, vypleskl v nhlm zchvatu souvisl mluvy. Kec. Jasn, souhlasil, toti ne, opravil se hned, opravdu to dokzali. Oboil se na pochybujc st posluchastva, co znamenalo na cel, take to chvli trvalo, ne se na n oboil v plnosti. Byli jste nkdy v Kalifornii? tzal se nalhav. Vte, co tam dlaj? Ti z poslucha prohlsili, e ano a e plc nesmysly. Nic jste nevidli, nedal se Arthur. Jo, jasn, dodal, protoe se kdosi nabdl, e koup dal rundu. Dkaz, pronesl drazn a ukzal sm na sebe, piem se minul vc ne jen o pr centimetr, mte ped oima. trnct hodin v tranzu, vykldal, v ndri. V tranzu. Byl jsem v ndri. Myslm, dodal po krtkm zamylen, e to u jsem kal. Trpliv vykval, a bude distribuovna dal runda. V duchu dval dohromady dal st pbhu. Mla bt o tom, e ndr mus bt orientovan podle kolmice veden od Polrky ke spojnici mezi Marsem a Venu, a u u se to chystal zat vykldat, kdy vtom se rozhodl, e to nech plavat. Dlouho, vypravil ze sebe msto toho, v ndri. V tranzu. Psn se rozhldl po divcch, aby se ujistil, e ho pozorn sleduj. Vrtil se ke svmu vkladu. Kde jsem to byl? zeptal se. V tranzu, napovdl jeden poslucha. V ndri, dodal druh. Jasn, kvl Arthur. Dky. A zvolna, plahoil se s pbhem dl, velmi, velmi zvolna se veker pebyten tuk v tle... pemn... v... efektn se odmlel, pokdo...kodpo...podok... - nadechl se - podkon zlato, kter si mete dt chirurgicky vyjmout. Vylzt z t ndre, to ovem je nco pernho. Co jsi kala? Jen jsem si odkalala. Myslm, e pochybuje o tom, co ikm. Jen jsem si odkalala.

229

Jenom si odkalala, potvrdila valn st publika temnm mruenm. Jo tak, uklidnil se Arthur, tak dobe. A vtek si pak rozdlte..., udlal krtkou matematickou pestvku, fifty fifty se svm alchymistou. Vydl se na tom spousta penz! Kolbav se rozhldl po publiku a nemohl se ubrnit dojmu, e v rozplizlch tvch se zra skepticismus. Ctil se nesmrn doten. Jak jinak bych si mohl dovolit nechat si udlat vrsky? Ptelsk pae ho zaaly smrovat k domovu. Poslouchejte, zaprotestoval, kdy mu tv ofoukl studen norov vtr, vypadat otskan ivotem, to je te v Kalifornii nejvt hit. Muste vypadat, jako kdybyste vidli celou Galaxii. Toti ivot. Muste vypadat, jako e jste vidli ivot. A to prv mm j. Plastiku, abych vypadal star. Dejte mi osm let navc, povdm jim. Doufm jen, e zase nepijde do mdy vypadat na ticet, to bych vyhodil spoustu penz. Na chvli se odmlel a ptelsk pae ho zatm vedly ulikou k jeho domu. Pijel jsem vera, mumlal si pro sebe. Jsem stran moc rd, e jsem doma. Nebo na njakm hodn podobnm mst... Psmov nemoc, prohodil jeden z jeho ptel. To je tou dlouhou cestou z Kalifornie. To lovka na pr dn pkn vyd. Myslm, e tam vbec nebyl, uvaoval polohlasem jin kamard. Zajmalo by m, kde vlastn byl. A co se s nm dlo. Kdy se Arthur trochu prospal, probudil se a chvli se motal po dom. Ctil se ommen a trochu sklesl a dosud dezorientovan po cest. Uvaoval, jak asi najde Fenny. Usedl a zadval se na akvrium. Znovu do nj cvrnkl, a ndoba, a pln vody, kterou ponkud deprimovan polykala mal lut babylnsk rybka plovouc sem tam, vydala hlubok vibrujc zvuk, stejn jasn a hypnotick jako pedtm. Nkdo mi chtl podkovat, napadlo ho. Lmal si hlavu, kdo asi a pro.

======================================================================== 10. kapitola Pi tetm signlu bude jedna hodina... ticet dva minut... dvacet sekund. Pp... pp... pp. Ford Prefect se tlumen uchechtl zlomyslnm zadostiuinnm, pak si uvdomil, e nem dn dvod chechtn tlumit, a tak se rozesml hlasitm, zlm smchem. Pustil signl ze sub-eta st pes skvlou lodn hifi aparaturu, a tak se kabinou asn zeteln rozeznl vstedn, siln afektovan, zpvav hlas. Pi tetm signlu bude jedna hodina... ticet dva minut... ticet sekund. Pp... pp... pp. Nepatrn zvil hlasitost a pitom peliv sledoval rychle se mnc cifry na obrazovce palubnho potae. V asovm intervalu, jak m na mysli, u spoteba energie hraje roli. Nechce pece mt na svdom vradu. Pi tetm signlu bude jedna hodina... ticet dva minut... tyicet sekund. Pp... pp... pp. Zkontroloval jet vechno na palub mal lodi. Proel krtkou chodbou. Pi tetm signlu... Vstril hlavu do mal, funkn koupelny lesknouc se chromovanou ocel. bude... Znlo to tu dobe. Nakoukl do nepatrn loniky. ... jedna hodina... ticet dva minut... Zvuk byl ponkud nezeteln. Na jednom reproduktoru visel runk, a tak do sundal. ... padest sekund. Bezva. Zkontroloval napchovan nkladn prostor, kde nebyl se zvukem ani trochu spokojen. Pekela tu spousta krm. Ustoupil o krok dozadu a pokal, a se dvee neprodyn uzavou. Vypil ovldac panel a stiskl knoflk pro vyhozen nkladu. Podivil se, e ho to nenapadlo dv. Syiv a rachotiv zvuk brzy zmlkl a

230

opt zavldlo ticho. Po krtk pauze se ozval slab sykot. Vzpt pestal. Pokal, a se rozsvt zelen svtlo a znovu otevel dvee do te u przdnho nkladnho prostoru. ..jedna hodina... ticet ti minut... padest sekund. Moc pkn. Pp... pp... pp. Pak se vydal naposledy dkladn prozkoumat kabinu nouzovho udrovn ivotnch funkc, kde chtl, aby byl zvuk obzvl dobe slyet. Pi tetm signlu bude jedna hodina... ticet... tyi minut... pesn. Pi pohledu ojnnm poklopem na nejasn obrysy mohutn postavy uvnit se zachvl. Jednoho dne, kdo v kdy, se probud, a a se probud, bude vdt, kolik je hodin. Ne zrovna mstnho asu, to je sice pravda, ale to je fuk. Jet pekontroloval potaov vstup nad mrazicm lkem, ztlumil svtla a znovu ve zkontroloval. Pi tetm signlu bude... Po pikch se vykradl ven a vrtil se do dc kabiny. ... jedna hodina... ticet tyi minut, dvacet sekund. Hlas znl jasn, jako by ho slyel v londnskm telefonu, co ovem bylo hodn daleko od pravdy. Zahledl se ven, do inkoustov noci. Hvzda zvci zivho drobeku suenky, kterou vidl v dlce, se jmenovala Zondostina a na svt, z nho pichzel onen afektovan zpvav hlas, byla znma jako Zeta souhvzd Plejd. Jasn oranov kivka vyplujc polovinu zornho pole byla ob plynn planeta Sesefras Magna, kde v doku parkovaly xaxisijsk bitevn lodi, a nad jej obzor prv vychzel mal, studen modr msc zvan Epun. Pi tetm signlu bude... Dalch dvacet minut pak sedl a sledoval, jak se vzdlenost mezi lod a Epunem zmenuje a jak palubn pota imr a hnte sla, kter plavidlo zavedou na drhu v podob smyky stahujc se kolem mal druice, kde pak lo bude obhat ve vnm zapomnn. Jedna hodina... padest devt minut... Podle svho pvodnho plnu chtl odznout veker signly a radiaci vychzejc z lodi, aby byla tm neviditeln, pokud na ni zrovna nekoukte, ale pak ho napadlo nco lepho. Nech raketu vyslat jedin souvisl paprsek, tenk jako tuka, a ten ponese asov znamen na planetu, odkud signl pochz, kam ovem rychlost svtla doraz a za tyi sta let a kde patrn zpsob dost velkou senzaci. Pp... pp... pp. Zahihal se. Nerad si pedstavoval sm sebe jako lovka, kter se chichot nebo hih, ale musel si piznat, e se chichot a hih u vc ne pl hodiny v jednom kuse. Pi tetm signlu... Lo byla te tm dokonale zaparkovan na sv vn obn drze kolem mlo znmho a nikdy nenavtvovanho msce. Tm dokonal prce. Zbvalo jen jedin. Znovu si projel potaovou simulaci odplen mal zchran-o-matick buginy, j byla lo vybavena, vyrovnvn rovnovhy, reakce, tangenciln sly a vekerou matematickou poezii pohybu, a vidl, e je to dobr. Ne odletl, zhasl svtla. A kdy jeho mal zchrann voztko podobn cigaret se svitnm vyrazilo na tdenn cestu k orbitln kosmick stanici Port Sesefron, po nkolik vtein se vznelo na dlouhm paprsku zen, tenkm jako tuka, kter ml ped sebou mnohem del pou. Pi tetm signlu budou dv hodiny... ticet minut... padest sekund. Chichotal se a hihal. Byl by se rozesml nahlas, ale nebylo tu na to msto. Pp... pp... pp.

======================================================================== 11. kapitola A ze veho nejvc nesnm dubnov pehky. A Arthur mruel sebeneutrlnji, ten lovk byl zejm rozhodnut, e se s nm bude bavit. Uvaoval, jestli se m zvednout a pesednout si k jinmu stolu, ale vypadalo to, e v cel kavrn nen ani jeden voln. Zuiv si promchal kvu. Blb dubnov pehky. Nenvidm je, nenvidm, nenvidm.

231

Arthur zral z okna a mrail se. Lehk, sluncem prozen sprka visela nad dlnic. Je zptky u dva msce. Nvrat ke starmu zpsobu ivota byl ve skutenosti smn lehk. Lid maj tak neuviteln krtkou pam, a on jakbysmet. Osm let blznivch potulek po Galaxii mu te pipadalo ani ne jako patn sen, sp jako film, kter si nahrl na video z televize, uloil ho dozadu do skn a nikdy se nenamhal na nj podvat. Jedin inek, kter dosud petrvval, byla jeho radost, e je zase doma. Te, kdy se nad nm pozemsk atmosfra zavela nadobro, jak se myln domnval, ml ze veho, co pod n bylo, dvojnsobn poten. Pi pohledu na stbit jisken det ctil, e mus protestovat. J je mm rd, pronesl z nieho nic, z docela zejmch dvod. Jsou lehk a osvujc. Tpyt se a mte z nich dobr pocit. Mu si ironicky odfrkl. To kaj vichni, ucedil a temn se mrail ze svho msta v rohu. Byl to idi nklaku. Arthur to vdl, protoe muova vodn, nim nevyprovokovan poznmka znla: Jsem idi nklaku. Nesnm jzdu v deti. Ironie, co? Blb ironie. Pokud v jeho slovech byl skryt njak nznak, Arthur k nmu neml kl, a tak jen mrn souhlasn zamruel, ptelsky, ne vak povzbudiv. To ovem neznmho neodradilo, a neodradilo ho to ani te. To kaj vichni o tch blbch dubnovch pehkch, drtil mezi zuby. Jsou tak zatracen krsn, tak zatracen osvujc, je to tak zatracen pjemn poas. Pedklonil se a vznamn zvedl bradu, jako by se chystal ci nco kromobyejnho o souasn vld. Chci vdt jen jedno, pokraoval nenvistn, kdy u m bt hezky, tak pro, mlem to slovo vyplivl, neme bt hezky bez toho blbho det? Arthur to vzdal. Rozhodl se opustit svou kvu, pli horkou, ne aby se dala vypt rychle, a pli hnusnou, ne aby se dala pt studen. To mte tak, uzavel vc a zvedl se. Nashle. Zastavil se jet v mstnm obchdku a pak proel parkovitm a cestou vychutnval jemn prstky det na tvi. Viml si, e nad Devonskmi vrchy se dokonce klene slab duha. I z t ml radost. Vsoukal se do svho otskanho, le zboovanho starho ernho Golfa GTi, zajeel pneumatikami a vyrazil kolem ostrov benznovch erpadel na kluzkou vozovku vedouc k dlnici. Mlil se na cel e, kdy se domnval, e se nad nm pozemsk atmosfra zavela navdy. Mlil se, kdy si myslel, e je mon nechat za sebou zamotan pedivo zpetrhanch vztah, do nich do zavedly jeho galaktick toulky. Mlil se, kdy si myslel, e me zapomenout, e velik, tvrd, naftou potsnn, pinav a duhou ozdoben Zem, na kter ije, je pouhou mikroskopickou tekou na mikroskopick tece ztracen v nepedstaviteln nekonench rozlohch Vesmru. Jel, probrukoval si a mlil se ve vech tchto ohledech. Dvod, pro se mlil, stl u njezdu na dlnici pod malm detnkem. elist mu klesla. Vymkl si kotnk o brzdov pedl a dostal se do takovho smyku, e mlem obrtil auto na stechu. Fenny! vykikl. Jen tak tak, e do n nevrazil autem, msto toho ji jen pratil dvemi, jak horliv j je otvral. Dvee ji zashly do ruky a vyrazily j detnk, kter se odkutlel pes silnici. Doprdele! vyjekl Arthur co nejslunji, vyskoil ze dve na sv stran, kde ho mlem pejela McKennova kaminov peprava za kadho poas a s hrzou sledoval, jak msto toho pejela alespo Fennyin detnk. Nklak se jako bs hnal dlnic pry. Detnk leel jako erstv rozmznut pavouk sek a tkliv umral na asfaltu. Jen drobn poryvy vtru jm lehce zachvvaly. Arthur ho zvedl. Ehm, pronesl. Vypadalo to, e nem valn smysl nabzet j ho zptky. Jak vte, jak se jmenuju? zeptala se. Ehm, mno, zaal. Koupm vm nov... Podval se na ni a zmlkl. Byla vysok a tmav vlasy j splvaly ve vlnch kolem bled, vn tve. Jak tu tak stla sama a bez hnut, vypadala skoro zasmuile, jako socha njak dleit, le nepopulrn ctnosti ve formln zahrad. Vypadala, e se dv na nco jinho ne na to, na co vypad, e se dv. Ale kdy se usmla, jako napklad te, bylo to, jako kdyby najednou odkudsi pijela. Jej tv zaplavily velost a ivost a jej tlo se pvabn pohybovalo. Vsledek byl velmi znepokojiv, a Arthura znepokojil pmo straliv. Zasmla se, hodila taku na zadn sedadlo a sebe zasunula na pedn.

232

Kvli detnku se netrapte, uklidovala ho, kdy se usazovala vedle nj. Patil mmu bratrovi, a tomu se urit nelbil, jinak by mi ho nedal. Zasmla se a zacvakla si bezpenostn ps. Nejste nhodou kamard mho bratra, e ne? Ne. Jej hlas byl jedin st jej osobnosti, kter nekala prima. Jej fyzick ptomnost v aut, v jeho aut, byla pro Arthura pmo neuviteln. Kdy se zvolna rozjdl, ctil, e neme ani myslet, ani dchat, a jen doufal, e ani jedna z tchto funkc nen podstatn pro zen, jinak jsou v malru. Take to, co proil v jinm aut, v aut jejho bratra, on noci, kdy se vyerpan a zmaten vracel z letitho pobytu mezi hvzdami podobnho non me, nebylo jen dsledkem jeho nevyrovnanosti v tu chvli, anebo pokud bylo, mus bt te pinejmenm dvojnsobn nevyrovnan a nejsp se zt z toho, na em se vyrovnan lid vyrovnvaj, a je to cokoli. Take... zaal v nadji, e napl konverzaci njakm vzruujcm smrem. Ml m vyzvednout - mj bratr myslm - jene zavolal, e to nestihne. Ptala jsem se na njak autobus, jene ten lovk se dval sp na kalend ne na jzdn d, a tak jsem si ekla, e pojedu stopem. Tak je to. Tak. Take jsem tady. A rda bych vdla, jak to, e vte, jak se jmenuju. Mon e bychom mli nejdv vyeit, promluvil Arthur konen, kdy se s pohledem pes rameno vmsil do provozu na dlnici, kam vs odvezu. Hodn blzko nebo hodn daleko. Blzko by znamenalo, e bydl blzko nj, a daleko by znamenalo, e ji tam me odvzt. Rda bych do Tauntonu, odpovdla, jestli je to mon. Nen to daleko. Mete m vysadit na... Vy bydlte v Tauntonu? zajsal a jen doufal, e to znlo sp zvdav ne extaticky. Taunton byl blizouko. Mohl by... Ne, v Londn, uvedla vc na pravou mru. Jede mi vlak ani ne za hodinu. To bylo ze veho nejhor. Taunton byl jen pr minut po dlnici. Uvaoval, co m dlat, a zatmco uvaoval, s hrzou zaslechl, e k Ale j vs tam mu zavzt. Dovolte mi, abych vs zavezl do Londna... Blbec blb. Pro prokristapna k dovolte mi tmhle idiotskm tnem? Chov se, jako by mu bylo dvanct. Jedete do Londna? zeptala se. Pvodn jsem tam nejel, ale... Blbec blb. To jste moc hodn, ale to opravdu nejde, podkovala. Radi pojedu vlakem. A najednou byla pry. Nebo sp ta st jej osobnosti, kter ji pivedla k ivotu, byla pry. Odtait se dvala z okna a tie si pro sebe prozpvovala. Nemohl tomu vit. Ticetivteinov rozhovor a on to doke takhle zvorat. Takhle se dospl mui nechovaj, kal si v pkrm rozporu s dkazy o tom, jak se chovaj dospl mui, nashromdnmi za cel stalet. Taunton 7 kilometr, hlsalo nvst. Sevel volant tak siln, e se auto zakymcelo. Bude muset udlat nco dramatickho. Fenny, zaal. Prudce se k nmu otoila. Jet jste mi neekl, jak to... Poslouchejte, snail se zoufale Arthur, povm vm to, i kdy je to moc divn historie. Moc divn. Stle jet na nj hledla, ale nekala nic. Poslouchejte... To u jste kal. Opravdu? Aha. Musm s vmi o nem mluvit a musm vm nco ct... musm vm vyprvt pbh, kter... Beznadjn se v tom plcal. Chtl ct cosi jako Tv zcuchan a zvlhl kadee tak rozesvat a kadik jeden vlas tak napnout, jak ostny hnvivho ostnosrsta ale tuil, e by to nedokzal sprvn zarecitovat a navc se mu nelbila narka na jeka. ...kter se ned odvyprvt za sedm kilometr, rozhodl se nakonec, ale hned se lekl, e zvolil pli krotkou verzi. No... Dejme tomu, zaal znovu, dejme tomu- nevdl, co pijde dl, a tak usoudil, e bude nejlep jenom sedt a poslouchat - e byste byla njakm stran zvltnm zpsobem pro m dleit a e, akoli to netute, bych j byl dleit pro vs, ale to vechno by bylo pro koku, protoe bychom na to mli jen sedm kilometr a protoe j jsem idiot blb, kter neum ct dleitou vc nkomu, koho sotva poznal, a nenabourat se pitom do

233

nklak, co byste ekla... bezmocn se odmlel a podval se na ni, e bych ml udlat? Koukat na cestu! vyjekla. Doprdele! Jen tak tak, e nenarazil z boku do stovky italskch praek uloench v nmeckm nklaku. Myslm, e byste mi ml koupit nco k pit, ne mi pijede vlak, povzdychla si levou.

======================================================================== 12. kapitola Na hospodch u ndra je z neznmch dvod vdycky cosi ponurho, vldne tu zvltn druh pny a vepov patiky trp zcela speciln bledost. Jet hor ne s vepovmi patikami je to s chlebky. V Anglii toti odedvna panuje pesvden, e udlat chlebek tak, aby vypadal zajmav, atraktivn i jinm zpsobem chutn, je nco hnho, eho se dopoutj jen cizinci. Udlejte je pkn oschl, zn instrukce dmajc kdesi v kolektivnm podvdom nroda, a udlejte je gumov. A jestli mermomoc chcete ty zmetky uchovat erstv, tak je jednou tdn vyperte. Prv pojdnm chlebk v hospodch o sobotnm poledni se Britov sna vykoupit sv nrodn hchy. Sami nevd, jak hchy to jsou, a ani to vdt nechtj. Hchy nepat do kategorie vc, o kterch by chtl lovk nco vdt. Ale a u jsou jakkoli, jsou rozhodn bohat vykoupeny chlebky, kter sami sebe nut jst. Je-li na svt nco horho ne chlebky, pak jsou to prky, kter maj stanovit hned vedle nich. Nevesel trubice pln chrupavek plovouc v moi ehosi horkho a smutnho, zakonen plastikovou svorkou ve tvaru fkuchask epice: lovku to pipad jako pomnk neznmho fkuchae, kter nenvidl svt a zemel zapomenut a osaml mezi svmi kokami na zadnm schoditi ve Stepney. Prky jsou pro ty, kdo dobe vd, jak jsou jejich hchy, a chtj pykat za nco specifickho. Mus tu pece bt nco lepho, zoufal si Arthur. Nemme as, namtla Fenny s pohledem na hodinky. Vlak mi jede za pl hodiny. Usadili se u malho vratkho stolku. Na nm se povalovaly pinav sklenice a naskl pivn tcky potitn vtipy. Arthur koupil Fenny rajskou vu a sob pllitr lut vody s bublinkami. A dva prky. Nevdl ani pro. Koupil je, aby ml co dlat, ne se bublinky v jeho sklenici usad. Barman pleskl drobn do kalue piva na barpultu, za co mu Arthur podkoval. No tak, vybdla ho Fenny a mrkla na hodinky, povzte mi, co mi muste ct. Znlo to, jak se ostatn dalo ekat, mimodn skepticky, a Arthura opustila odvaha. Sotva phodn dekorace, aby se pokusil vysvtlit dvce, kter sed ped nm, nhle chladn a cel nastraen, e v jakmsi snu, kdy se pohyboval mimo sv tlo, telepaticky vyctil, e nervov zhroucen, kter ji postihlo, souvis s faktem, e, a je to v rozporu se zjevnou skutenost, Zem byla opravdu zniena, protoe musela udlat msto nov hyperprostorov dlnin spojce, co je nco, o em na cel Zemi v jen on sm, protoe to doslova sledoval z vogonsk kosmick lodi, a e jet ke vemu jeho tlo i due po n bolestn a nesnesiteln tou a e se s n potebuje vyspat, jak jen to bude lidsky mon. Fenny, zaal. Nechtl byste si koupit pr lstk do na tomboly? Je to jen takov mal vcn loterie. Arthur prudce vzhldl. Vybrme penze na Anjii, kter jde do dchodu. Coe? A potebuje umlou ledvinu. Nad nm se naklnla jaksi upjat thl ena stednho vku v pravnm kostmku, s pravnou malou trvalou a pravnm drobnm smvem, kter patrn rdi olizovali pravn mal psci. Napahovala k nmu bloek s atnovmi lstky a plechovku na penze. Stoj jen deset penc, pemlouvala, take byste si mohl koupit i dva. A dokonce byste ani nerozbil bank! Vyloudila ze sebe drobn cinkav smch nsledovan zvltn dlouhm povzdechem. Vrok A dokonce byste ani nerozbil bank j zejm zpsobil vt poten ne cokoliv od doby, kdy u n byli za vlky ubytovni amerit vojci. Ehm, ano, jist, souhlasil Arthur a spn doloval v kapse, aby vythl pr minc. S pomalost dohnjc k zuivosti a s pravnou teatrlnost, jestli nco takovho vbec existuje, odtrhla ena dva lstky a podala mu je. Opravdu doufm, e vyhrajete, dodala s smvem, kter se nhle sloil jako skldanka pokroilho adepta origami, ceny jsou tak pkn.

234

Ano, dkuji, odsekl Arthur, briskn vrazil lstky do kapsy a pohldl na hodinky. Obrtil se k Fenny. ena s lstky ovem tak. A co vy, sleno? oslovila ji. Je to na umlou ledvinu pro Anjii. Jde do dchodu, vte? Ano? pravila nalhav a vyheverovala drobn smv jet v. Co nevidt toho bude muset nechat, nebo j ke na oblieji urit pukne. Helete, tady mte, pokusil se Arthur a nastril j padestipenci v nadji, e ji tm vyprovod. Ach, dneska jsme pi penzch, e? zakoketovala ena s dlouhm smvnm povzdechem. Jsme z Londna, eano? Ne, to je v podku, vn, mvl rukou a ena zaala s pernou pelivost odtrhvat pt lstk, jeden po druhm. Muste pece dostat sv lstky, trvala na svm, jinak byste si nemohl vyzvednout vhru. Jsou to moc pkn ceny, vte? Velice vhodn. Arthur popadl lstky a podkoval, jak nejpkeji uml. ena se opt obrtila k Fenny. A co vy, sl- Ne! mlem zaval Arthur. Tyhle jsou pro ni, vysvtlil a zamval pti erstvmi lstky. Aha, chpu! To je pkn! Vnovala jim paskiv smv. Opravdu doufm, e... Ano, tkl Arthur, dkujeme. ena se konen odebrala k vedlejmu stolku. Arthur se zoufale obrtil k Fenny a s levou zjistil, e se ots tichm smchem. Vzdychl a usml se. Kde jsme to byli? kal jste mi Fenny a j jsem vs zrovna chtla podat, abyste to nedlal. Jak to myslte? Dvka zakvrdlala koktejlovou tykou v rajsk v. Proto jsem se ptala, jestli jste kamard mho bratra. Nebo vlastn nevlastnho bratra. Jedin on mi k Fenny, a j ho za to nemm moc rda. Take jak se vlastn...? Fenchurch. Coe? Fenchurch. Fenchurch. Psn se na nj podvala. Ano, potvrdila, a j vs sleduji rysm pohledem, jestli mi polote tut pitomou otzku, kterou mi dv kdekdo, a mm chu jeet. Budu protivn a zklaman, jestli to udlte. A budu jeet. Tak pozor. Usmla se, trochu si setsla vlasy do tve a pozorovala ho zpoza jejich opony. Ale... to je trochu nefr, nemyslte? Ano. Fajn. Tak dobe, zasmla se nakonec, mete se m na to zeptat. Aspo to budeme mt z krku. Lep, ne abyste mi pod kal Fenny. A co kdy... odhodlval se Arthur. U nm zbvaj jen dva lstky, a kdy jste byl tak tdr, kdy jsem s vmi pedtm mluvila... Coe? vyjekl Arthur. ena s trvalou, smvem a te u skoro przdnm blokem atnovch lstk mu mvala poslednmi dvma ped nosem. kala jsem si, e vm musm dt pleitost, protoe ceny jsou tak pkn. Mrn spiklenecky pokrila nos. Velmi vkusn. Urit se vm budou lbit. A je to na drek pro Anjii, kdy jde do dchodu. Chceme j dt... Umlou ledvinu, j vm, kvl Arthur. Tady mte. Podal j dal dv desetipence a vzal si lstky. enu te zejm napadla nov mylenka. Napadala ji velmi pomalu. Mohli jste pmo sledovat, jak pichz, jako dlouh vlna na psen pli. Ach, boku, vzdychla, snad jsem vs nevyruila?

235

zkostn na n vidrala. Ne, to je v podku, ujistil ji Arthur. Vechno, co by ppadn mohlo bt v podku, je v podku. Dkujeme, dodal. Jku, ozvala se opt ena extatickm tnem, v nm se msilo poten se starostlivost, snad nejste... zamilovan? Tko ct, odpovdl Arthur. Jet jsme si ani nestaili promluvit. Mrkl na Fenchurch. Pobaven se uculovala. ena pokvala hlavou s dvrn zasvcenm vrazem. Za chvilku vm uku ceny, slbila a vzdlila se. Arthur se s povzdechem obrtil k dvce, o n mu bylo zatko ct, jestli je do n zamilovan. Chtl jste mi poloit otzku, upozornila. Ano, pisvdil Arthur. Meme ji vyslovit spolen, jestli chcete, nabzela Fenchurch. Nali m... ... v tace... skoil j do ei Arthur. ... v schovn zavazadel... ekli spolen. ... na ndra Fenchurch? dokonili oba. A odpov, dodala Fenchurch, zn ne. Bezva, ekl spokojen Arthur. Byla jsem tam poata. Coe? Byla jsem tam po- V schovn zavazadel? Arthur pmo val smchy. Ne, samozejm e ne. Nedlejte hloupho. Co by m rodie dlali v schovn zavazadel? brnila se v rozpacch nad takovm npadem. No, j nevm, vybreptl Arthur, nebo sp... Stalo se to ve front na lstky. Ve... Ve front na lstky. Aspo oni to tvrd. Ale podrobnosti prozradit odmtaj. kaj jen, e byste nevil, jak se lovk me nudit ve front na lstky na ndra Fenchurch Station. Vn usrkla rajsk vy a podvala se na hodinky. Arthur jet chvli bublal. Za minutu nebo za dv budu muset jt, zmnila tma, a vy jste mi jet ani nezaal povdat tu stran dleitou vc, kterou jste tak nalhav poteboval ze sebe dostat. Pro mi nedovolte, abych vs zavezl do Londna? nalhal Arthur. Je sobota a nemm nic moc na prci, take bych... Ne, Fenchurch byla neoblomn. Dkuju vm, je to od vs moc mil, ale ne. Potebuju bt pr dn sama. Usmla se a pokrila rameny. Ale... Mete mi to povdt jindy. Dm vm slo. Bum bum, plesk plesk, rozbuilo se Arthurovi srdce, kdy mu podvala trek papru, na kter tukou nakrbala sedm slic. Te se meme uklidnit, ekla s pomalm smvem, kter Arthura naplnil, a myslel, e praskne. Fenchurch, oslovil ji a uval si jej jmno. J- Krabice, ozval se rozvln hlas, vin v okold, a dle, to se vm urit bude lbit, gramofonov deska s nahrvkou skotskch dudckch melodi... Ano, dkujeme, moc hezk, pochvlil vhry Arthur. kala jsem si, e vm je uku, vitoila natrvalen ena, kdy jste z Londna... Pyn drela ceny ve vi, aby si je Arthur mohl prohldnout. Vidl, e je to opravdu krabice vin v okold a dudck nahrvka. Bylo to tak. Te vs nechm, abyste se v klidu napili, lehce Arthurovi poklepala na hnouc rameno, ale vdla jsem, e byste je chtl vidt. Arthur se znovu zahledl Fenchurch do o a nhle byl na rozpacch, co ct. Chvle instinktivnho porozumn pominula, ta zatracen pitom ensk zkazila cel rytmus jejich vztahu. Nebojte se, Fenchurch ho sledovala pohledem pes okraj sv sklenice a ani nemrkla, jet si promluvme. Upila trochu vy. Mon, dodala, e by to neprobhlo tak dobe, kdyby j nebylo. Ironicky se usmla a opt si setsla vlasy do tve. Byla to naprost pravda.

236

Musel uznat, e je to naprost pravda.

======================================================================== 13. kapitola Veer doma, kdy poskakoval po dom a pedstavoval si, e zpomalen tan peninm polem a pitom neustle vybuchoval nhlm smchem, mu pipadalo, e by dokonce dokzal vyposlechnout album dudckch melodi, kter vyhrl. Bylo osm hodin a Arthur se rozhodl, e se pinut, teba nsilm, vyposlechnout celou desku, ne j zavol. Mon, e by to ml dokonce nechat na ztek. To by udlal sprvn frajer. Nebo na nkter den ptho tdne. Ne. dn hry. Chce ji a je mu jedno, jestli to nkdo v. Naprosto urit a absolutn ji chce, zbouje ji, tou po n a chce s n dlat mnohem vc vc, ne pro jak je v jazyce pojmenovn. Pistihl se dokonce, e k slova jako Jup a komicky pitom poskakuje po dom. Jej oi, jej vlasy, jej hlas, vechno... Zarazil se. Pust si desku s dudckmi melodiemi. Pak j zavol. A co kdyby j nejdv zavolal? Ne. Udl to takhle. Pust desku s dudckmi melodiemi. Poslechne si ji celou, do poslednho vlho zakvlen. Pak j zavol. To je sprvn poad. Tak to udl. Bl se shnout na cokoliv, aby to nhodou pod jeho dotekem nevybuchlo. Vzal desku do rukou. Nevybuchla. Vythl ji z obalu. Otevel gramofon a otoil knoflkem hlasitosti. Oba kon peili. Hloup se zahihal, kdy pokldal jehlu na kotou. Sedl a slavnostn naslouchal Skotskmu vojkovi. Poslechl si asnou milost. Vyposlechl cosi o njak rokli nebo o em. Pemlel o dnenm zzranm poledni. Prv chtli odejt, kdy vtom je vyburcovaly straliv vkiky ju-h a podobn. Pern natrvalen ena na n pes celou mstnost mvala jako njak pihloupl ptk se zlomenm kdlem. Vichni v sle se k nim obrtili, jako by od nich oekvali njakou odezvu. Neposlouchal sice projev o tom, jakou ohromnou radost bude Anjie mt ze ty liber ticeti, jimi ptomn pispli na hradu jej uml ledviny, neurit si uvdomoval, e kdosi od vedlejho stolku vyhrl krabici vin v okold, a trvalo mu njakou chvli, ne si srovnal v hlav, e vskajc dma se sna zjistit, maj-li lstek slo 37. Arthur konstatoval, e ano. Zlostn pohldl na hodinky. Fenchurch do nj ouchla. No tak, pobdla ho, bte si to vzt. Nebute protivn. Pkn jim povzte, jakou mte radost. Mete mi pak zavolat, jak to probhlo. Budu si chtt tu desku poslechnout. Tak bte. Pleskla ho po ruce a zmizela. Pravidelnm zkaznkm pipadal jeho projev pi pevzet vhry trochu pemrtn. Vdy lo koneckonc jen o album dudckch melodi. Na to ve te Arthur myslel, kdy poslouchal kvlen dud, a neustle propukal v ehot.

======================================================================== 14. kapitola CRRRRR CRRRRR. Crrrrr crrrrr. Crrrrr crrrrr. Ano, hal? Jo, jasn. Jo. Muste mluvit vc nahlas, tady je dsnej rmus. Coe? Ne, j dlm na baru jenom veer. V poledne je tu Yvonne a Jim, tomu to tady pat. Ne, nebyla jsem tu. Coe? Muste mluvit vc nahlas. Coe? Ne, o dn tombole nic nevim. Coe? Ne, o tom nic nevim. Pokejte, zavolm Jima. Barmanka zakryla rukou mluvtko a zavolala pes hluk v mstnosti.

237

Hele, Jime, njakej chlpek vol a ik nco, e vyhrl kou tombolu. Tvrd, e m lstek slo 37 a e vyhrl. Ne, vyhrl njakej chlpek, co tu byl, kikl v odpov barman. Von k, jestli prej mme ten lstek. Jak na to piel, e vyhrl, dy ani nem lstek? Jim k, jak ste na to piel, e ste vyhrl, dy ani nemte lstek? Coe? Znovu zakryla mluvtko. Hele, Jime, von na m pord ve a nadv. e prej na tom lstku bylo k slo. Jasn, e je na nm slo, dyk je to dopric lstek z tomboly, n? Von ik, e mysl telefnn slo, co bylo na tom lstku. Hele, polo ten telefn a laskav vobsluhuj zkaznky, dopric u jednou.

======================================================================== 15. kapitola O osm hodin dle na zpad sedl na pli osaml mu a truchlil nad nevysvtlitelnou ztrtou. Dokzal na ni myslet pouze po malch dvkch, protoe cel vc byla pli velk a k neunesen. Pozoroval dlouh, pomal pacifick vlny, jak se plaz po psku a ekal a ekal na nic, o nm vdl, e se nestane. A kdy nastal as, aby se nic neudlo, skuten se nic neudlo, a tak odpoledne pomalu odplynulo a slunce zapadlo za dlouhou ru moe. Onu pl nebudeme radji jmenovat, protoe tam ml dm, ale byl to mal psen pruh kdesi na stovkch kilometr dlouhho pobe, je se thne nejprve na zpad od Los Angeles a kter je popsno v jednom hesle novho vydn Stopav prvodce po Galaxii jako zanedn, pln haraburd, pitomc a smradu a kdov eho jet, j, kdeto v jinm hesle, napsanm jen o pr hodin pozdji se prav, e vypad jako nkolik tisc tverench kilometr reklamnch prospekt klubu American Express, ale bez jejich morln hloubky. Plus vzduch je tu z njakho zhadnho dvodu lut. Pobe se thne na zpad a pak se st k severu, do mln Sanfrancissk ztoky, kterou Prvodce doporuuje jako msto vhodn k nvtv. Tady je velmi snadn uvit, e kad, koho tam potkte, je tak kosmick cestovatel. Mete klidn zaloit nov nboenstv jen na zpsobu, jakm se tady k ahoj. Dokud se vak trochu neusadte a nepochopte, jak to tady chod, bude nejlep odpovdat ne na ti otzky z libovolnch ty, kter vm kdokoli polo, protoe se tu dj nkter moc divn vci, ze kterch by nic netuc mimozeman mohl mt smrt. Stovky rozeklanch mil tes a psku, palem, pbojovch vln a zpad slunce jsou v Prvodci popsny jako bofzn. Celkem ujdou. A kdesi na tto bofzn, celkem uchzejc sti pobe stl dm onoho neutitelnho mue, kterho mnoz povauj za lence. Ale to jen proto, jak s oblibou vykld, e je. Jednm z mnoha dvod, pro ho lid povaovali za lence, je jeho zvltn dm, kter, dokonce i v zemi, kde je vtina dom tm i onm zpsobem zvltn, byl zcela mimodn zvltn. Jeho dm se jmenoval Venku z blzince. Mu sm se jmenoval prost John Watson, ale radji si nechal kat - a nkte jeho kamardi, a neradi, na to pistoupili - Wonko Petn. Uvnit jeho domu se nachzelo mnoho zvltnch vc, vetn ed kilov ndoby s osmi vyrytmi slovy. Budeme o nm jet hodn mluvit pozdji, toto je jen intermezzo, pi nm sledujeme, jak slunce zapad a konstatujeme, e tam sedl a pozoroval je. Ztratil vechno, na em mu zleelo, a te jen ekal na konec svta - a neuvdomil si, e konec svta u byl.

======================================================================== 16. kapitola Po nechutn nedli strven bezvslednm pehrabovnm popelnic za hospodou v Tauntonu, kdy dn lstek z loterie ani telefonn slo stejn nenael, vyzkouel Arthur pln vechno, aby nael Fenchurch, a m vc npad zkouel, tm vc tdn utkalo. Zuil a nadval sob, osudu, svtu i poas. Ve svm zoufalstv a zuivosti si dokonce el sednout do kavrniky v servisu u dlnice, kde byl tsn pedtm, ne ji potkal. To mrholen, to m obzvl tve.

238

Prosm vs, pestate mlt o mrholen, odsekl Arthur. J klidn pestanu, kdy pestane mrholit. Podvejte se... Ale j vm povm, co bude, a pestane mrholit, jo? Ne. Chlstat. Coe? Bude chlstat. Arthur zral pes okraj svho lku na ohavn svt venku. Nem to nejmen smysl, e tu sed. Dovedla ho sem sp povrivost ne logika. Ale osud, jako by ho chtl navnadit pipomenutm, e podobn nhody se stvaj, ho svedl dohromady s idiem nklaku, kterho tu potkal minule. m vc se ho snail ignorovat, tm vc byl zatahovn do gravitanho pole jeho otravn konverzace. ekl bych, pronesl Arthur neurit a pitom si splal, pro se vbec namh nco kat, e pestv. Ha! Arthur jen pokril rameny. Ml by se sebrat a jt. To by ml udlat. Prost se sebrat a jt. Nikdy nepestane! vztekle kikl idi. Bouchl do stolu, rozlil si aj a ten na chvli skuten vypadal, e se z nj trochu kou. Jene lovk nedoke jen tak odejt, ani by odpovdl na takovouhle poznmku. Samozejm, e pestane, odporoval idii. Nebyla to zrovna elegantn nmitka, ale bylo nutno ji vyslovit. Pr... v jednom... kuse! bsnil idi a bouchal do rytmu do stolu. Arthur zavrtl hlavou. To je pitomost, kat, e pr pod... namtl. idiovo obo vyltlo uraen vzhru. Pitomost? Pro by to mla bejt pitomost? Pro by mla bejt pitomost kat, e pr pod, kdy pr pod? Vera neprelo. V Darlingtonu jo. Arthur se obezetn odmlel. Tak co, zeptte se m, kde jsem byl vera? Ne. Ale urit to uhodnete. Vn? Zan to na D. Fakticky? A mu vm ct, e tam pmo chcalo. Sem si nikdy nesedej, kmo, zavolal na Arthura vesele nhodn host v montrkch. To je toti Koutek Boukovho mrana. Rezervovno speciln pro starho Deov kapiky padaj na mou hlavu. Takovejhle koutek je v kad kafrn odsud a po slunn Dnsko. Dret se na dostel, to je moje rada. Dlme to vichni. Jak to de, Robe? Pord je co dlat? Nasadils pneumatiky do mokrho poas? Ha ha. Proplul kolem a el vykldat vtip o Britt Eklandov nkomu o pr stolk dl. Vidte to, dnej z tch parchant m nebere vn, stoval si Rob McKenna. Ale vichni vdj, e je to pravda, dodal temn, pedklonil se a zailhal, vdj, e je to pravda! Arthur se zamrail. Tak teba moje ena, zasyel vlastnk a idi McKennovy kaminov pepravy za kadho poas. ik, e je to nesmysl a e dlm cavyky a furt si stuju kvli plnmu nic, ale, dramaticky se odmlel a stelil nebezpenm pohledem z koutku oka, kdykoliv zavolm, e jedu dom, dycky uklid prdlo! Hroziv zamval kvovou likou. Co vy na to? No... Ale j mm notes, pokraoval, di. Vedu si ho u patnct let. Pu tam o kadm mst, kde jsem byl. Kadej den. A taky jak bylo poas. A to bylo bez rozdlu, vztekle zavrel, pern. Celou Anglii sem zjezdil, Skotsko i Wales. Celej kontinent, Itlii, Nmecko, jezdil jsem tam a zptky do Dnska, v Jugoslvii jsem byl. Vechno to mm zaznamenan a zakreslen. Dokonce i kdy jedu navtvit brchu, dodal, do Seattlu. Nejsp byste to ml nkomu ukzat, poradil mu Arthur, kter se konen zvedl k odchodu. To taky udlm, ekl Rob McKenna vhrn. A udlal.

239

======================================================================== 17. kapitola Zoufalstv, deprese. A zase zoufalstv a deprese. Poteboval se nm zamstnat, a tak si vymyslel pln. Zjist, kde byla jeho jeskyn. Na prehistorick Zemi bydlel v jeskyni, ne zrovna pkn, vlastn dost hnusn, ale... dn ale. Byla to dokonale hnusn jeskyn a on ji nenvidl. Ale bydlel v n pt let, take se z n stal v jistm smyslu domov, a lovk m rd pehled, kde vude byl doma. Arthur patil k tomuto typu lid, a tak se vydal do Exeteru koupit si pota. No ovem, to je to, co vlastn doopravdy chtl, pota. Ale ml pocit, e by ml nejdv mt njak vn dvod, ne pjde a vyklop spoustu penz na devo za nco, co by vtin lid jinak pipadalo jako hraka. A tohle byl jeho vn dvod. Zjistit pesn msto jeskyn na prehistorick Zemi. Vysvtlil svj zmr prodavai v obchod s potai. Pro? zeptal se prodava. Tohle byla otzka na tlo. No dobe, to vynechme, mvl mu rukou. Jak? Vte, doufal jsem, e s tmhle mi pomete. Prodava vzdychl a nahrbil ramena. Mte njak zkuenosti s potai? Arthur zauvaoval, jestli se m zmnit o palubnm potai Eddiem na Srdci ze zlata, kter by kol zvldl bhem vteiny, nebo o Hlubin mylen nebo - ale rozhodl se, e radji ne. Ne, odpovdl. Vypad to na zbavn odpoledne, ekl prodava pota, ale jen pro sebe. Arthur si pesto koupil pota znaky Apple. Bhem nkolika dn si tak obstaral astronomick software, zanesl pohyby hvzd, nakreslil hrub nrtky postaven nebeskch tles, jak si je pamatoval, kdy vykoukl za noci z jeskyn, a cel tdny pak piln pracoval, piem se vesele vyhbal zvru, k nmu, jak vdl, mus nakonec nevyhnuteln dojt, toti e cel projekt je naprosto absurdn. Hrub nrtky zpamti nebyly k niemu. Nevdl ani, jak daleko do minulosti m jt, a na Fordv piblin odhad, e je to pr milion let , a navc se dost nevyznal v matematice. Nakonec vak pece vypracoval metodu, kter ho mla pivst alespo k njakmu vsledku. Rozhodl se, e se ned odradit faktem, e pi neuviteln smsici vymylench pravidel, hrubch zaokrouhlen a instinktivnch dohad, s nimi pracoval, bude mt hodn velk tst, kdy se stref do sprvn galaxie. Provedl vpoty a doel k vsledku. Dejme tomu, e je to sprvn vsledek. Kdo to me posoudit? Nhoda tomu chtla, e dky myridm nepedvdatelnch nhod skuten doel k pesnmu vsledku, co ovem nemohl nikdy zjistit. Vypravil se tedy do Londna a zaklepal na pslun dvee. Jje. Myslela jsem, e nejdv zavolte. Arthur jen uasle zral. Pojte dl, ale jen na chvilku, vyzvala ho Fenchurch, zrovna jsem na odchodu.

======================================================================== 18. kapitola Letn den v Islingtonu, pln truchlivho kvlen stroj na restaurovn staroitnost. Fenchurch samozejm nemla odpoledne as, a tak se Arthur s pohledem blaen zamenm potuloval a nahlel do vech obchod, kter jsou v Islingtonu velmi praktick, jak jist potvrd kad, kdo pravideln shn star nstroje na opracovn deva, helmy z brsk vlky, mlnsk kameny, kancelsk nbytek nebo ryby. Slunce se opralo do stench zahrdek. Prailo na architekty a instalatry. Prailo na advokty i zlodje. Prailo na krmky s pizzou. A obzvl prailo na agenty s nemovitostmi. Prailo i do Arthura, kdy vchzel do obchodu se staroitnm nbytkem. Tohle je moc zajmav dm, vykldal majitel obchodu vesele. M sklep, odkud vede tajn chodba do blzk hospody. Byla zejm vybudovna pro Prince Regenta, aby v ppad poteby mohl uniknout. Myslte pro ppad, e by ho nkdo pistihl, jak kupuje nbytek z loupan borovice, poznamenal Arthur. Ne, proto ne, brnil se obchodnk. Muste mi prominout, omlouval se Arthur jsem stran astn. Chpu.

240

Zamen bloumal dl a najednou zjistil, e je ped kancelemi hnut Greenpeace. Vzpomnl si na obsah pihrdky, kterou nadepsal K vyzen - spch! a kterou od t doby ani neotevel. S veselm smvem vpochodoval dovnit a oznmil, e pin pspvek, aby mohli bt delfni putni na svobodu. To je nramn vanda, ekli mu, bte pry. Takovou reakci pece jen neekal, take to zkusil znova. Tentokrt se vysloven rozzuili, a tak jim jen nechal njak penze a el zase ven na slunce. Krtce po est se vrtil k Fenchurchinu domu v postrann ulice, v ruce lhev ampaskho. Podr to, vyzvala ho, vsunula mu do ruky tlust lano a zmizela ve velkch dvech z blho deva, na nich se na ern elezn zstrce houpal mohutn visac zmek. Dm byl pestavn ze stje a stl za zchtralou budovou Krlovsk zemdlsk koleje v Islingtonu v ulice jinak zabydlen lehkm prmyslem. Krom velkch stjovch dve ml dm tak normln vstupn dvee s elegantn natenmi devnmi vplnmi a kleptkem v podob delfna. Jedin, co na nich bylo divn, byl prh, vysok skoro ti metry, protoe dvee byly umstny ve vym ze dvou podla a patrn byly kdysi uvny ke skldn sena pro hladov kon. Z cihlov zdi nade dvemi vyuhovala staik kladka a pes ni bylo provleeno lano, jeho konec te Arthur drel. Na druhm konci lana viselo violoncello. Dvee ve vce se otevely. Fajn, ozvala se Fenchurch, zathni za provaz a pak cello srovnej a poli mi je. Arthur zathl za provaz, pak cello ustlil. Ale te nemu tahat za provaz, to bych musel cello pustit. Fenchurch se nahnula dol. Drm ho, kikla. Me tahat. Nstroj s lehkm pohupovnm doputoval na rove dve a Fenchurch ho vmanvrovala dovnit. A te poj nahoru, zavolala. Arthur zvedl taku s nkupem a veel stjovmi dvemi. Chvl se vzruenm. Mstnost v pzem, kterou u pedtm krtce zahldl, byla jen zhruba zazen a pln krm. Stl tam mohutn star litinov mandl, v kout bylo sloeno pekvapiv mnostv kuchyskch dez. Arthur se nejprve lekl, kdy tu uvidl stt i korek, ale hned zjistil, e je hodn star a zcela bezproblmov pln knek. Star betonov podlaha byla ndhern popraskan. V takovm rozpoloen se Arthur nachzel, kdy vykroil vzhru po rozvrzanch devnch schodech v rohu na druhm konci mstnosti. Dokonce i popraskan betonov podlaha mu pipadala tm nesnesiteln smysln. Kamard architekt mi pod k, e by s tmhle prostorem dokzal udlat divy, vykldala Fenchurch konverzan, zatmco se Arthur noil z otvoru v podlaze. Vdycky pijde, stoj v asu a brbl cosi o prostoru a objektech a udlostech a asnch kvalitch svtla, nae ekne, e potebuje tuku a na pr tdn zmiz. Take se tu dn asn vci zatm neodehrly. Horn mstnost vak byla i tak asn, jak si Arthur viml, kdy se rozhldl. Stdm vymalovan a zazen hlavn polti a krom jinho i stereo aparaturou s reproduktory, jak by udlaly dojem i na hochy, co postavili Stonehenge. Byly tu bled kvtiny a zajmav obrazy. V pdnm prostoru byla vybudovan jaksi galerie ukrvajc postel a tak koupelnu, v n, jak mu vysvtlila Fenchurch, by se dala houpat koka. Ale, dodala, jen kdyby to byla hodn trpliv koka a nevadilo j, e se prkrt podn prat do hlavy. Tak. To by bylo. Ano. Chvli se na sebe dvali. Z chvle se stala del chvle, a najednou to byla hodn dlouh chvle, tak dlouh, e se dalo tko ct, odkud vechen ten as pochz. Pro Arthura, kter dokzal upadnout do rozpak, kdy byl dostaten dlouho ponechn o samot s hanou vodnkou, to byl okamik plynulho zjeven. Nhle si pipadal jako zve narozen v zoo a chovan v tsn kleci, kter se jednoho rna probud a zjist, e dvka jeho klece tie zej dokon, a do dlky, a ke vzdlenmu vychzejcmu slunci, se thne edav a rov savana, zatmco vude kolem se probouzej nov zvuky. Kdy hledl na jej oteven se tzajc tv a oi, je se usmvaly sdlenm pekvapenm, uvaoval, jak jsou to asi zvuky. Nikdy pedtm si neuvdomil, e ivot k nm promlouv hlasem, kter pin odpovdi na otzky, kter mu neustle klademe, nikdy dve si toho hlasu nepoviml a nepoznal jeho barvu, dokud mu, prv v tuto chvli, neekl nco, co mu jet nikdy neekl, a to slovo znlo Ano. Fenchurch konen s mrnm zavrtnm hlavy sklopila oi. J vm, ekla. Nesmm zapomnat, dodala, e pat k lidem, kte nedokou ani dv minuty

241

udret kousek papru, aby s nm nevyhrli tombolu. Odvrtila se. Pojme se projt, navrhla rychle. Do Hyde Parku. Pevlknu se do neho m vhodnho. Mla na sob dost psn tmav aty, ne zrovna padnouc, kter j moc nesluely. Nosm je speciln, kdy jdu za uitelem hry na cello, vysvtlovala. Je to hodn ddula, ale nkdy mi pipad, e se ze veho toho midln trochu moc vzruuje. Za chvilku jsem dole. Zlehka vybhla po schodech na galerii a zavolala dol: Dej lhev do lednice, na potom! Kdy usazoval lhev ampaskho do dvek lednice, viml si, e hned vedle sed jej pesn dvoje. Peel k oknu a vyhldl ven. Pak se otoil a zaal si prohlet jej desky. Shora zaslechl ustn at padajcch na zem. Hovoil k sob o tom, co je za lovka. Psn si nakzal, e bude, alespo pro tuto chvli, pevn a neochvjn uprat oi na hbety jejch desek, st si jejich tituly, uznale pikyvovat, a teba ty zatracen placky i potat. Bude mt sklonnou hlavu. Kterto rozhodnut totln a do puntku nesplnil. Pozorovala ho shora tak soustedn, e zejm ani nevnmala, e se na ni dv. Pak nhle zavrtla hlavou, spustila pes hlavu lehk opalovac aty a hbit zmizela v koupeln. Za chvli se opt vynoila, cel usmvav, a v klobouku proti slunci sebhla se schod s neuvitelnou lehkost. Pohybovala se zvltnm, tanenm krokem. Kdy vidla, e si toho viml, zlehka sklonila hlavu na stranu. Lb? zeptala se. Vypad ndhern, ekl prost, protoe to byla pravda. Hmmmm, podivila se, jako by vlastn neodpovdl na jej otzku. Zavela dvee v hornm podla, kter zstaly celou dobu oteven, a rozhldla se po nevelkm pokoji, jako by se chtla pesvdit, jestli me bt na chvli ponechn sm sob. Arthur sledoval jej pohled, a pak ve chvli, kdy se zrovna dval opanm smrem, vylovila cosi ze zsuvky a vpaovala to do pltn taky, kterou mla v ruce. Arthur na ni znovu pohldl. Jdeme? Vdl jsi, e se mnou nen vechno v podku? zeptala se s mrn tzavm smvem. Jej pmost zastihla Arthura nepipravenho. Mno... slyel jsem njak neurit... Zajmalo by m, kolik toho o mn vlastn v, peruila ho. Pokud jsi to slyel, odkud si myslm, es to slyel, tak to nen pravda. Russell si jednodue vyml, protoe se nedoke vyrovnat s pomylenm, co to doopravdy je. Arthur poctil lehnut zkosti. A co to tedy je? zeptal se. Me mi to ct? Neboj se, uklidovala ho, nen to vbec nic hroznho. Je to jen neobvykl. Opravdu hodn neobvykl. Dotkla se jeho ruky a pak se nahnula a zlehka ho polbila. Moc by m zajmalo, nadhodila, jestli dneska veer doke pijt na to, co to je. Arthurovi pipadalo, e kdyby na nj nkdo v tu chvli poklepal, zazvonil by hlubokm, dlouho znjcm tnem jako jeho ed akvrium, kdy do nj cvrnkne nehtem.

======================================================================== 19. kapitola Forda Prefecta rozilovalo, e ho neustle bud stelba. Vyklouzl z prlezu pro drbu, kter si uzpsobil na jaksi kotec tm, e znekodnil nkter hlunj stroje v jeho okol a vystlal ho runky. Slezl po pstupovm ebku a zaal mrzut prohledvat chodby. Psobily klaustrofobicky a byly patn osvtlen, a i to mlo chabho svtla, co tu bylo, neustle blikalo a zatmvalo se, jak se energie pelvala z jednoho konce lodi na druh a pitom vyvolvala siln vibrace a vrzav, vriv zvuky. Jene to nebylo ono. Zastavil se a opel se o ze, protoe kolem nj s oklivm zajeenm proltlo cosi, co vypadalo jako mal stbrn elektrick vrtk. Ani to nebylo ono. Znaven prolezl dvemi v pepce a dostal se tak do ir chodby, by stejn chab osvtlen. Lo sebou kubla. kubala sebou u hodnou chvli, ale tentokrt to bylo hor. Kolem s dsivm inenm propochodovala men eta robot.

242

To tak nebylo ono. Z jednoho konce chodby se sem valil tiplav kou, a tak se vydal opanm smrem. Proel kolem ady monitorovacch obrazovek zaputnch do zdi a chrnnch tvrzenm, by siln pokrbanm perspexem. Na jedn z nich jaksi hnusn upinat zelen plaz nabubele vanil a vztekle cosi hulkal o systmu jedinho pevoditelnho volebnho prva. Nebylo jasn, jestli je pro nebo proti, ale zjevn ml na vc velmi vyhrann nzor. Ford sthl zvuk. Ale to tak nebylo ono. Proel kolem dalho monitoru. la na nm reklama na njakou zubn pastu, po kter se zejm budete ctit voln, kdy ji budete pouvat. Do toho vetla njak ohavn hudba, ale to tak nebylo ono. Narazil na jinou, mnohem vt trozmrnou obrazovku, kter monitorovala, co se dje venku kolem ohromn stbrn xaxisijsk lodi. Zastavil se a sledoval, jak tisc po zuby ozbrojench zirzelskch robotch hvzdnch kink profielo kolem temnho stnu msce rsujcho se na pozad oslepivho kotoue hvzdy Xaxis a jak na n lo souasn vypustila ze vech otvor hrzn nepochopiteln sly v podob okliv oslepujc ze. Tohle bylo ono. Ford podrdn zavrtl hlavou a promnul si oi. Kecl si na porouchan tlo matn stbrnho robota, kter zejm pedtm hoel, ale te u vychladl natolik, aby se na nm dalo sedt. Zvl a vyhrabal z brany svj exempl Stopaova prvodce po Galaxii. Aktivoval obrazovku a zbn prolistoval nkolik hesel tetho a tvrtho stupn. Hledal njakou dobrou kru na nespavost. Nael heslo ODPOINEK, co zejm bylo prv to, co poteboval. Objevil podheslo ODPOINEK A ZOTAVEN, a prv chtl jt dl, kdy vtom dostal lep npad. Podval se na obrazovku monitoru. Bitevn vava se vteinu od vteiny stupovala a rmus byl pmo ohluujc. Lo se chvla, jeela a kubala sebou pokad, kdy vydala nebo pijala nov pval omraujc energie. Pohldl zpt na Prvodce a rychle prolistoval nkolik pravdpodobnch mst. Najednou se zasml a znovu zaptral v bran. Vylovil malik modul pro uskladnn pamti, otel z nj chuchvalec prachu a drobky a zapnul ho do zdky na zadn stran Prvodce. Kdy do modulu naerpal veker relevantn informace, zase ho vypnul, lehce ho nadhodil na dlani, uklidil Prvodce do brany, spokojen se zaklbil a odeel ptrat po databankch palubnho potae.

======================================================================== 20. kapitola Dvodem, pro slunce za letnch veer, a zvlt v parcch, kles tak nzko, vykldal vn hlas, je, aby bylo lpe vidt, jak dvkm poskakuj koziky. Jsem pesvden, e je tomu tak. Arthur s Fenchurch li zrovna kolem a poten se tomu zasmli. Fenchurch ptele na chvli pevnji objala. A jsem si jist, pokraoval kudrnat zrzav mladk s dlouhm tenkm nosem, deklamujc ze svho lehtka na behu jezrka Serpentine v Hyde Parku, e kdyby lovk tuhle teorii rozvedl, zjistil by, e naprosto pirozen a logicky vyplv ze veho, obrtil se nalhav k hubenmu tmavovlasmu kamardovi povalujcmu se na vedlejm lehtku a deprimovan dumajcmu o svch pupncch, o em mluvil Darwin. To je jist. Je to nepopirateln. A navc, dodal, se mi to moc lb. Prudce se otoil a zailhal pes brle na Fenchurch. Arthur ji zakormidloval trochu dl a ctil, jak se bezhlesn tese. Me hdat znova, vyzvala ho, kdy se pestala smt. Tak dobe, souhlasil, je to loket. Lev loket. M v nepodku lev loket. patn, zasmla se, pln patn. Jsi na nesprvn stop. Letn slunce klesalo mezi stromy v parku a vypadalo - ale radji se vyvarujme slovn farky. Hyde Park je asn. Vechno je v nm asn, a na smet a odpadky v pondl rno. Dokonce i kachny jsou tu asn. Ten, kdo doke projt Hyde Parkem za letnho veera a nezapsob to na jeho city, patrn projd v sanitce s hlavou zakrytou prostradlem. Je to park, v nm lid dlaj mnohem vce neobvyklch vc ne kdekoli jinde. Arthur s Fenchurch napklad objevili mue v ortkch, kter cviil pod stromem na dudy. Dudk na chvli umlkl, aby odehnal prek Amerian, kte se nesmle pokoueli vpaovat nco minc do krabice, v n si dudy pivezl. Ne! hulkal na n, jdte pry! J jenom cvim. Zaal znova nadouvat vak svho nstroje, ale ani zvuky, kter vyluzoval, jim nemohly pokazit nladu. Arthur ovinul pae kolem dvky a pak je zvolna posunoval dol.

243

Zadeek to asi nebude, pronesl po chvli, nevypad to, e by s nm bylo nco v nepodku. Sprvn, potvrdila, je pln v podku. Polbili se tak dlouze, e nakonec i dudk odeel cviit na druhou stranu stromu. Povm ti pbh, zaal zase Arthur. Tak dobe. Nali si kousek trvnku, kde bylo relativn mlo dvojic lecch doslova na sob, usedli a pozorovali ndhern kachny a nzk slunen paprsky pohrvajc si na vod, kter proudila pod ndhernmi kachnami. Pbh, pipomnla Fenchurch a pitiskla se k jeho pai. Kter ti d pedstavu, jak vci se mi obvykle pihzej. Je naprosto pravdiv. V, lidi nkdy vyprvj historky, kter se dajn pihodily nejlep kamardce sestenice jejich manelky, ale nejsp si je vymyslel nkdo z nich. A tenhle pbh se jim dost podob, a na to, e se skuten stal, a j vm, e se skuten stal, protoe lovk, ktermu se to pihodilo, jsem j sm. Jako teba s tm lstkem z tomboly. Arthur se zasml. Ano. el jsem zrovna na vlak, zaal vyprvt. Kdy jsem dorazil na ndra... Povdala jsem ti nkdy, peruila ho Fenchurch, co se pihodilo mm rodim na ndra? Ano, povdala. J jen pro jistotu. Arthur mrkl na hodinky. Asi bychom mli pomlet na nvrat, usoudil. Nejdv mi povz ten pbh, ekla Fenchurch pevn. Dorazil jsi na ndra. Ml jsem jet dvacet minut asu. Spletl jsem si dobu odjezdu. Ale vlastn je stejn dobe mon, dodal po chvilkov vaze, e si dobu odjezdu spletly britsk drhy. To m pedtm nenapadlo. Tak dl, zasmla se Fenchurch. A tak jsem si koupil noviny, e si vylutm kovku, a el jsem do bufetu na kafe. Ty lut kovky? Ano. V kterch novinch? Obvykle v Guardianu. Myslim, e se sna vypadat moc chyte. J mm radi The Times. A zvldl jsi ji? Co? Kovku v Guardianu. Jet jsem se na ni nestail podvat, odpovdl Arthur, zatm se teprve snam koupit si kafe. Tak dobe. Kup si kafe. U si ho kupuju. A taky pr suenek. Jak? Lahodn ajov. Ty jsou moc dobr. Mm je rd. S nkladem erstv zskanch komodit jdu ke stolku a sedm si. Ale neptej se m, jak ten stolek vypadal, protoe u je to njak as a nevzpomnm si. Nejsp byl kulat. Tak dobe. Nartnu ti situaci. Sedm u stolku. Po lev ruce noviny. Po prav lek kvy. Uprosted stolku balek suenek. Vidm to jako ped oima. Ale koho nevid, protoe jsem se o nm jet nezmnil, je lovk, kter u stolku u sedl. Sed naproti mn. Jak vypad? pln obyejn. Kufk. Spoleensk oblek. Nevypadal zrovna, e by mohl vyvst nco divnho. Aha. Tenhle typ znm. A co udlal? Tohle. Nahnul se pes stolek, vzal balek suenek, otevel ho, jednu vyndal a... Co udlal? Sndl ji. Coe? Sndl ji. Fenchurch na nj uasle zrala. A co jsi propnajna udlal ty? Udlal jsem to, co by za danch okolnost udlal kad zmuil Anglian, ekl Arthur. Byl jsem nucen jeho chovn ignorovat. Coe? A pro?

244

V, na takovhle situace lovk nen vytrnovan. Ptral jsem v dui, ale neobjevil jsem ve sv vchov, zkuenostech ani prvotnch instinktech nic, co by mi eklo, jak mm reagovat, kdy mi nkdo pln jednodue, klidn, pmo ped nosem ukradne suenku. No, mohl jsi... Fenchurch se zamyslela. Musm piznat, e si sama nejsem jista, jak bych reagovala. A co bylo dl? Zuiv jsem koukal do kovky, pokraoval Arthur. Nedokzal jsem vylutit ani jedno heslo, tak jsem usrkl trochu kvy, ale byla pli hork, take se nedalo nic dlat. Tak jsem se vzmuil. Vzal jsem si taky suenku a usilovn jsem se snail nevimnout si, e balek je njakm zhadnm zpsobem u oteven... Tak vid, pece jen se brn, ned si to lbit. Ano, po svm. Sndl jsem suenku. Sndl jsem ji zmrn ostentativn, aby nemohlo bt pochyb o tom, co dlm. J kdy snm suenku, dodal Arthur, tak zstane snden. A co udlal ten lovk? Vzal si dal. Na mou dui, duoval se Arthur, opravdu to tak bylo. Vzal si dal suenku a sndl ji. Jasn jak facka. Tak jist, jako e te sedme na zemi. Fenchurch se neklidn zavrtla. Pot je v tom, pokraoval Arthur, e kdy jsem neekl nic poprv, bylo o to t vc nakousnout napodruh. Co jsem ml ct? Promite, nemohl jsem si nepovimnout, e... ehm... To by jaksi nebylo ono. Ne, ignoroval jsem to, jet rznji ne pedtm. Panenko skkav... Zase jsem zral na kovku a nemohl pohnout ani s jedinm slovem, a tak jsem do jist mry projevil stejnho ducha jako Jindich V. v den svatho Krypna... Coe? el jsem znovu do boje. Vzal jsem si dal suenku. Nae oi se na okamik stetly. Asi takhle? Ano, toti ne, takhle zase ne. Ale stetly se. Jen na okamik. Pak jsme oba odvrtili zrak. Ale mu ti ct, vyprvl pohnut Arthur, e ve vzduchu bylo trochu elektiny. U stolu pece jen narstalo jist napt. V tu chvli. To si dovedu pedstavit. A tak jsme spodali cel balek. On, j, on, j... Cel balek? Bylo tam jen osm suenek, ale v tu chvli nm pipadalo, e tam tak sedme a jme suenky u cel ivot. Gladitoi sotva mohli bt v hor situaci. Gladitoi by se museli utkat na slunci, poznamenala Fenchurch. To je pece jen fyzicky nronj. To je fakt. Take nakonec mezi nmi zstal leet jen przdn obal a ten lovk, kdy dokonal svj zlotil in, se konen zvedl k odchodu. Samozejm e se mi ulevilo. irou nhodou mj vlak hlsili a o chvli pozdji, a tak jsem dopil kafe, zvedl se, vzal si noviny a pod novinami... Ano? Leely moje suenky. Coe? Fenchurch nevila svm um. Coe? U je to tak. Ne! vyjekla a smchy se skcela na trvnk. Pak se znova posadila. Ty totln pitomo, zajkala se, ty osobo jedna mlem pln pomaten. Povalila ho na zda, pekulila se pes nj, polbila ho a zase se odkulila. Pekvapilo ho, jak mlo v. Te mi zase nco povz ty. Myslm, nasadila tich a chraptiv hlas, e jsi hodn stl o to vrtit se dom. Na ten spch, odvtil lern, nejdv chci, abys mi vyprvla njakou phodu. Zadvala se nad jezero a uvaovala. Tak dobe, ekla nakonec, jen jednu krtkou. A nen tak legran jako ta tvoje, ale... To je jedno. Pohldla dol. Arthur pmo hmatateln ctil, e je to jeden z tch okamik. Zdlo se, e vzduch kolem nich nehnut stoj a ek. Arthur si pl, aby el pry a hledl si svho. Kdy jsem byla mal, zaala vyprvt. Historky tohohle typu tak vdycky zanaj: Kdy jsem byla mal... Zkrtka pichzme te k okamiku, kdy holky vdycky eknou Kdy jsem byla mal, a zanou se svovat. Tak te jsme k tomu doli. Kdy jsem byla mal, mla jsem nad postel takov obrzek... Co si o tom zatm mysl? Zatm se mi to lb. Myslm, e tv phoda m spd. Postelov tma uvd elegantn a na samm zatku. Motiv obrzku by se dal trochu rozvinout. Byl to takov obrzek, o jakm se pedpokld, e se dtem lb, jene jim se nelb. Pln roztomilch

245

zvtek, kter dlaj sam roztomil vci. To znm. Taky jsem jimi ml zamoen pokoj. Krlci ve vestch, myslm. Pesn tak. A ti krlci byli na voru, a s nimi taky rzn myi a sovy. Mon e tam byl i njak jelen. Na voru. Na voru. A na tom voru taky sedl chlapeek. Mezi krlky ve vestch a sovami a jeleny. Sprvn. Chlapeek typu vesel ciknsk grzlk. Uf. Musm ct, e ten obrzek m znepokojoval. Ped vorem toti plavala vydra, a j jsem vdycky v noci leela a bdla a dlala jsem si starosti kvli t vyde, e mus thnout vor se vemi tmi zatracenmi zvaty, kter by tam sprvn nemla bt, a ta vydra mla tak tenk ocsek, na kterm cel vor thla, e mi pipadalo, e to mus bolet, kdy ho thne v jednom kuse. Trpilo m to. Nijak nalhav, jen jaksi neurit, ale pod. A pak jednoho dne - nezapome, e jsem se na ten obrzek dvala noc co noc po nkolik let - jsem si najednou vimla, e vor m plachtu. Nikdy pedtm jsem ji nevidla. S vydrou bylo vechno v podku, jen si tak plavala. Pokrila rameny. Dobr phoda? zeptala se. Konec je slab, zhodnotil Arthur. Posluchai vykikuj Ano, ale co z toho? A sem to bylo dobr, ale ped zvrenmi titulky to potebuje vt vih. Fenchurch se zasmla a objala si kolena. Bylo to jako nhl zjeven, lta tm nepostehnuteln starosti ze m nhle spadla, jako kdy se sund zva a z ernoblho filmu se stane barevn, jako kdy nhle zalije such klack. Nhl posunut perspektivy, kter k: Odlo starosti, svt je dobr a dokonal msto. Je to ve skutenosti pln snadn. Nejsp si mysl, e to povdm, abych mohla dodat, e takhle jsem si pipadala dnes odpoledne nebo tak nco, vi? J vlastn... znejistl Arthur, jeho klid byl nhle naruen. To je v podku, ujistila ho. Je to tak. Pesn tak jsem si pipadala. Ale v, u jsem to zaila, dokonce v silnj podob. Neuviteln siln. Obvm se, e jsem tak trochu typ, zahledla se do dlky, na nhl pekvapiv zjeven. Arthur tonul v nejistot a nebyl schopen promluvit, a tak usoudil, e bude moudej ani se o to pro tu chvli nepokouet. Bylo to stran divn, vyprvla stylem, jakm by asi jeden z egyptskch pronsledovatel lil chovn Rudho moe, kdy na n Moj naphl svou hlku, jako krapet zvltn. Stran divn, opakovala, cel dny pedtm ve mn narstal stran divn pocit, jako kdybych mla porodit. Ne, takov to vlastn nebylo, bylo to sp jako bych byla do neho zapojovna, kousek po kousku. Ne, ani tak ne, jako by cel Zem, skrze m, smovala... Nek ti nhodou nco, peruil ji Arthur jemn, slo tyicet dva? Coe? Ne, o em to mluv? zvolala Fenchurch. Jen m tak nco napadlo, zamumlal Arthur. Arthure, myslm to vn, tohle je pro m stran dleit, stran vn. J to myslel naprosto vn, uklidoval ji Arthur, jen tm Vesmrem si nkdy nejsem jist. Co tm mysl? Jen mi to hezky dopovz, vyzval ji. A netrap se, jestli to zn divn. V mi, e mluv s nkm, kdo vidl hodn divnch vc, dodal, a nemyslm tm suenky. Pikvla a zdlo se, e mu v. Nhle mu sevela pai. Bylo to tak prost, vzdychla, tak ndhern a neuviteln prost, kdy to pilo. Co to bylo? zeptal se Arthur tie. Arthure, v, zatvila se neastn, to je prv to, co u nevm. A ta ztrta je k neunesen. Kdy se pokoum dostat se v mylenkch zptky, zane se to vechno mhat a poskakovat, a kdy se snam hodn usilovn, dostanu se jen k tomu lku a pak se mi udl erno ped oima. Coe? Stejn jako v tv phod se nejlep st pihodila v kavrn. Sedla jsem tam u lku aje. Pedchzelo tomu mnoho dn narstajcho pocitu, e jsem zapojena. Myslm, e jsem dokonce jemn bzuela. Na ulici naproti kavrn njac dlnci pracovali na stavb. Sledovala jsem je oknem pes obrubu svho lku s ajem, co mi vdycky pipadalo jako nejhez zpsob, jak pozorovat lidi pi prci. A najednou to bylo v m hlav, zprva odkudsi. Byla tak prost! Vechno dvalo dokonal smysl. Posadila jsem se zpma a pomyslela jsem si: Ach, tak je to tedy v podku. Byla jsem tak udiven, e jsem mlem upustila lek, vlastn asi jsem ho opravdu upustila. Ano, dodala zamylen, urit jsem to udlala. Dv to vechno njak smysl? A k tomu lku to bylo v podku.

246

Zavrtla hlavou, jednou a jet jednou, jako by si ji chtla proistit, co bylo pesn to, o se pokouela. Ano, tak to pesn je, povzdychla si. V podku, a k tomu lku. To je okamik, kdy mi pipadalo, e svt doslova vybuchl. Coe...? Vm, e to zn pratn a vichni kaj, e to byly halucinace, ale pokud to byly halucinace, pak mm halucinace na obrovsk tdimenzionln obrazovce s estnctistopm dolby stereo a nejsp by si m mli pjovat lidi, kter u nud filmy o ralocch. Bylo to, jako by se mi Zem doslova roztrhla pod nohama, a... a... Lehce poplcala trvu, jako by se chtla ujistit, a pak si zejm rozmyslela, co chce ci. Probudila jsem se v nemocnici. Od t doby jsem tam kadou chvli. A proto ve mn nhl zjeven, e vechno bude v podku, vyvolvaj jistou nervozitu. Podvala se na svho spolenka. Arthur se prost pestal zabvat podivnmi anomliemi spojenmi s nvratem na rodn svt, nebo je lpe eeno pesunul do sti mysli nadepsan K promylen - spch! Tady je svt, ekl si. Tady je, a u z jakhokoli dvodu, a tady tak zstane. A j na nm. Ale te se mu zanal vlnit a rozmazvat jako on noci v aut, kdy mu Fenchurchin bratr vykldal hloup historky o agentovi CIA v ndri. Francouzsk ambasda se mu rozmazala. Stromy se rozmazaly, jezero se zaalo vlnit, ale to zase bylo pln normln a nebylo teba se kvli tomu plait, protoe na nm prv pistla ed husa. Husy se mly skvle, odpovaly a netrpily je dn odpovdi, k nim by chtly znt otzku. Ale abych nezapomnla, ekla najednou Fenchurch zvesela s smvem a s rozzenma oima, s jednou st m osobnosti nen ve v podku a bude muset pijt na to, co to je. Pjdeme dom. Arthur zavrtl hlavou. Co se dje? podivila se. Arthur ovem nezavrtl hlavou proto, e by nesouhlasil s jejm nvrhem, kter povaoval za vynikajc, za jeden z nejskvlejch nvrh na svt, nbr proto, e se zase pro jednou snail zbavit nutkavho pocitu, e a to bude nejmn oekvat, najednou z njakch dve vysko Vesmr a bafne na nj. Jen si to snam podn srovnat v hlav, vysvtlil Arthur. k, e jsi mla pocit, jako by Zem skuten... explodovala... Ano. Ale nebyl to jen pocit. Jak tvrd vichni ostatn, doplnil vhav, to jest halucinace? Ano, ale, Arthure, to je smn. Lidi si mysl, e kdy prost ekne halucinace, vysvtl se tm vechno, co chce, a a je to cokoli, emu nerozum, nakonec to zmiz. Je to jen slovo a nevysvtluje nic. Nevysvtluje to, pro zmizeli delfni. Ne, potvrdil Arthur. Ne, dodal zamylen. Ne, dodal znovu, v jet hlubm zamylen. Coe? ekl nakonec. Nevysvtluje to, pro zmizeli delfni. Ne, potvrdil Arthur. To jist ne. Kter delfny mysl? Co tm mysl, kter delfny? Mluvm o tom, e vichni delfni zmizeli. Poloila mu ruku na koleno, take si uvdomil, e teteliv pocit, kter mu bhal po ptei, nen zpsoben tm, jak ho hladila po zdech, ale e to mus bt ono okliv mrazen, kter se asto dostavovalo, kdy se mu nkdo pokouel nco vysvtlit. Delfni? Ano. Vichni delfni, peliv artikuloval, zmizeli? Ano. Delfni? k, e vichni delfni zmizeli? Takhle to k? Arthur se snail udlat si ve vci naprosto jasno. Arthure, kde jsi prokristapna byl: vichni delfni zmizeli v t den, kdy jsem... Pozorn se mu zahledla do udivench o. Coe...? Delfni nejsou. Jsou pry. Zmizeli. Ptrala v jeho tvi. Copak jsi to opravdu nevdl? Z jeho zaraenho vrazu jasn vyplvalo, e ne. Kam se podli? Nikdo nev. To prv znamen, e zmizeli. Na okamik se odmlela. Vlastn existuje jeden lovk, kter o tom dajn nco v, ale tvrd se, e bydl v Kalifornii a e je blzen. Pomlela jsem na to, e ho navtvm, protoe mi to pipad jako jedin vodtko k tomu, co se mi pihodilo. Pokrila rameny a pak se na nj dlouze a klidn zahledla. Poloila mu ruku na tv. Opravdu bych rda vdla, kde jsi byl. Myslm, e se ti tehdy tak pihodilo nco hroznho. Proto jsme

247

se navzjem poznali. Rozhldla se po parku, kter te stahoval do svch tenat soumrak. Te m nkoho, komu to me ct. Arthur si zvolna, dlouze, za cel rok vzdychl. To je hodn dlouh historie. Fenchurch se pes nj nathla a pithla si pltnou taku. Souvis to njak s tmhle? zeptala se. Pedmt, kter vylovila z taky, byl omlcen a opotebovan cestovnm, protoe byl vrhn do prehistorickch ek, opkn sluncem, kter hne tak rud na poutch Kakrafnu, zpola pohben v mramorovch pscch, je lemuj opojn odpaujc se oceny Santraginu V., mrzl na ledovcch msce Jaglanu Beta, sedlo se na nm, na rznch kosmickch lodch se do nj kopalo, mltilo a vbec se s nm patn zachzelo, a protoe jeho vrobci pedpokldali, e pesn takov vci se mu mou pihodit, prozrav ho opatili bytelnm plastikovm obalem, na kter vyvedli velkmi vldnmi psmeny slova: Nepropadejte panice. Kdes k tomu pila? zeptal se Arthur vyjeven a vzal j pedmt z ruky. le, myslela jsem si, e to bude tvoje. V Russellov aut, tehdy v noci. Vypadlo ti to. Byl jsi na hodn mstech, o kterch se tam mluv? Arthur vyal Stopaova prvodce po Galaxii z obalu. Vypadal jako malik ploch pizpsobiv pota typu laptop. ukl na nkolik knoflk a na obrazovce zazil text. Na pr mstech jsem byl. Meme se tam podvat? Coe? Ne, odsekl pke, pak pece jen zmkl, ale zstval ve stehu. Chtla bys? zeptal se a doufal, e odpov ne. Bylo od nj hodn velkorys, e neformuloval otzku Ale nechce se tam podvat, vi, e ne?, kter takovou odpov pedpokld. Ano, ekla. Chci vdt, jak byla ta zprva, kterou jsem ztratila, a odkud pila. Protoe si myslm, dodala a pitom se zvedla a rozhldla se po stle temnjm parku, e nepila odtud. A dokonce si ani nejsem jista, doplnila jet a ovinula Arthurovi ruku kolem pasu, e vm, kde je tady.

======================================================================== 21. kapitola Stopav prvodce po Galaxii je, jak ji bylo mnohokrt vstin eeno, velmi pozoruhodn vc. Je to v podstat, jak napovd sm nzev, prvodce i pruka. Problmem, nebo sp jednm z mnoha problm, protoe je jich hodn a jejich rozsah neustle zahlcuje civiln, obchodn a trestn soudy ve vech oblastech Galaxie, zvlt, pokud je to mon, ty zkorumpovanj, je toto. Pedchoz vta dv smysl. V tom problm netkv. Problm zn takto: Zmna. Pette si to jet jednou a pochopte. Galaxie, se rychle mn. Je toho upmn eeno tolik, co se do posledn steky neustle pohybuje, neustle mn. Pro zsadovho a svdomitho fredaktora, piln se snacho, aby toto masvn podrobn a sloit elektronick dlo udrelo krok se vemi mncmi se okolnostmi a podmnkami, kter Galaxie produkuje kadou minutu kad hodiny kadho dne, tak trochu non mra, eknete si mon a budete se mlit. V omyl bude spovat v tom, e si neuvdomte, e fredaktor, stejn jako vichni fredaktoi, kter Prvodce kdy ml, nechpe skuten vznam slov zsadov, svdomit nebo piln a m sklon vypodat se s nonmi mrami nejjednodum monm zpsobem. Hesla se reviduj, nebo ppadn nereviduj, prostednictvm sub-eta st podle toho, jestli se dobe tou. Vezmte si napklad ppad Brequindy v Avalarskm Fothu, proslul v mtech, legendch a len nudnch tdimenzionlnch miniserilech jakoto domov vzneenho a magickho Fuolornskho Ohnivho draka. V dvnch asech, ped pchodem Sortha z Bragadoxu, kdy Fragilis pl a Queneluxsk Saxaquin vldl eleznou knutou, kdy vzduch byl sladk a noci vonn a pece kdekter tehdy dokzala bt pannou, i kdy jak si mohli myslet, e by nkdo mohl by jen vzdlen takovmu absurdnmu tvrzen uvit, se vm tm sladkm vzduchem a pi tch voavch nocch a nevmmjet, se dnes meme jen dohadovat, v tch dobch tedy nebylo na Brequind v Avalarskm Fothu mon hodit kamenem, ani byste netrefili alespo pl tuctu Fuolornskch Ohnivch drak. Jestli byste chtli nco takovho udlat, to je pln jin zleitost. Ne e by Ohniv draci nebyli v podstat mrumilovn ivoin druh, co skuten byli. Jene mli

248

vechno rdi k sern, a prv jejich nklonnost asto zpsobovala vn problmy: lovk asto zrauje ty, kter m rd, zvlt je-li lovk Fuolornskm Ohnivm drakem s dechem jako raketov motor a zuby jako plot rezidence. Dal problm byl v tom, e kdy se draci dostali do takovhle nlady, dost asto pak zranili i spoustu dalch, kter mli rdi jin lid. Kdy k tomu pipotete pomrn mal mnostv lenc, kte tehdy pobhali po Brequind v Avalarskm Fothu a hzeli kameny, zjistte, e dost velk poet lid tehdy utrpl zrann zpsoben draky. A vadilo jim to snad? Nevadilo. Zaslechl je kdy kdo, e by nakali na osud? Ne. Fuolornt draci byli ve vech zemch Brequindy v Avalarskm Fothu uctvni pro svou drsnou krsu, vzneen zpsoby a zvyk kousnout kadho, kdo je neuctval. Pro tomu tak bylo? Odpov je jednoduch. Sex. Z njakho nevyzpytatelnho dvodu psob obrovt, ohe dtc magit draci, kdy let nzko na obloze za msn noci, kter je i tak nebezpen sladk a voav, tm nesnesiteln sexy. Pro to tak je, to by vm romantikou zpitoml obyvatel Brequindy v Avalarskm Fothu asi nepovdli, a rozhodn by neztrceli as debatami na toto tma, protoe jakmile se na obzoru objevilo hejno Fuolornskch Ohnivch drak s hedvbnmi kdly a koenmi tly, up, a u polovina Brequindan upalovala s druhou polovinou do lesa, aby tam spolen strvili runou noc bez dechu, a pak se rno s prvnmi paprsky svitu vynoili cel astn a sam smv, piem dvky tvrdily, velmi roztomile, e jsou stle pannami, by uzardlmi a lepkavmi. Feromony, tvrd nkte badatel. Njak sonick efekt, domnvaj se jin. Brequinda byla neustle natskan vzkumnky, kte se snaili pijt na kloub t zhad a dvali si pitom hodn na as. Nen tedy celkem divu, e vizuln pitaliv popis veobecnho stavu vc na tto planet v Prvodci zskal znanou popularitu mezi stopai, kte se jm dvaj vst, a tak nikdy nebyl z knihy vyat, a proto zstv na modernch cestovatelch, aby sami zjistili, e dnen Brequinda v Mstskm stt Avalar je sotva vc ne beton, striptzov podniky a Dra hamburgerov bary.

======================================================================== 22. kapitola Noc v Islingtonu byla sladk a voav. dn Fuolornt Ohniv draci v ulice ovem neltali, a kdyby se tu nhodou njak objevil, mohl by si klidn odskoit naproti na pizzu, protoe ho nebude teba. A kdyby se snad pece jen vyskytl njak nalhav ppad, zatmco by jet podal svou Americkou havou s anovikou navc, mohl by vdycky vzkzat, aby nkdo hodil na stereo Dire Straits, kte, jak je dnes znmo, maj skoro stejn inek. Ne, ekla Fenchurch, jet ne. Arthur hodil na stereo Dire Straits. Fenchurch otevela dvee v hornm pate, aby vpustila dovnit jet vc sladkho voavho nonho vzduchu. Oba sedli na njakm kusu nbytku sestvajcm z polt, velmi blzko u oteven lhve ampaskho. Ne, trvala na svm Fenchurch, ne, dokud nezjist, co je se mnou v nepodku, kter st to je. Ale myslm, dodala velmi tichoulinkm hlasem, e klidn meme zat tam, kde te m ruku. Kterm smrem se mm pustit? zeptal se Arthur. Dol, poradila mu, v tomto ppad. Arthur posunul ruku. Dol znamen vlastn opanm smrem, ppla. Aha. Mark Knopfler m mimodnou schopnost pimt skokana ze stratosfry, aby hulkal a zpval jako andl v sobotu veer, kdy jsou unaven z toho, jak byli cel tden hodn a potebuj podn siln pivo - co nen na tomto mst relevantn, protoe deska jet k tomuto mstu nedohrla, jene a tam dojde, bude se dt spousta jinch vc, a navc kronik nem v myslu sedt tady se seznamem skladeb a stopkami, take mu pipad nejlep odbt si zmnku te, kdy jet dj postupuje pomalm tempem. Take se dostvme k tvmu kolenu, snail se Arthur. M njak stran, tragick problm s levm kolenem.

249

M lev koleno je v naprostm podku, uvedla Fenchurch vc na pravou mru. Tak je to tedy. Vdl jsi e... Co? Ehm, to je v podku, vidm, e vdl. Ne, pokrauj. Take to bude souviset s tvmi chodidly... Usmla se ve slabm svtle a vyhbav zavrtla rameny na poltch. Vzhledem k tomu, e ve Vesmru existuj polte, a to na Bet krodrav, ob dva svty od mol, kde ij matracci, kterm se stran lb, kdy se na nich nkdo vrt, obzvl vrt-li se vyhbav, protoe ramena se pitom pohybuj v synkopickm rytmu, je koda, e tu nebyly. Nebyly, ale takov u je ivot. Arthur drel na kln jej chodidlo a pozorn je zkoumal. Jasn uvaovn mu v tu chvli ztovaly rzn aspekty toho, jak j aty splvaly kolem nohou. Musm piznat, vzdal se nakonec, e vlastn nevm, co hledm. To uvid, a to najde, ujiovala ho. Opravdu to pozn. Trochu se zajkla. Tohle to nen. S pocitem stle vt zmatenosti Arthur pustil jej levou nohu na zem a pesunul se, aby mohl zkoumat pravou. Pedklonila se, objala ho a polbila, protoe deska prv dohrla k onomu mstu, o nm, kdybyste nahrvku znali, byste vdli, e jakkoli jin chovn prost nedovol. Pak mu nabdla pravou nohu. Pohladil ji, pejel prsty kolem kotnku, pod prsty, po nrtu, ale nemohl najt nic, co by nebylo v podku. Pozorovala ho ohromn pobaven, pak se zasmla a zavrtla hlavou. Ne, nepestvej, ale tohle to nen. Arthur pestal a zamrail se na jej levou nohu na podlaze. Nepestvej. Pohladil j pravou nohu, pejel prsty kolem kotnku, pod prsty, po nrtu a ekl: Chce ct, e to m co dlat s nohou, kterou prv drm...? Znovu pedvedla ono pokren ramen, jak by vneslo tolik radosti do ivota prostomyslnho polte z Bety krodrav. Zamrail se. Zvedni m, vyzvala ho tie. Pustil jej pravou nohu na podlahu a vstal. Ona tak. Zvedl ji do nru a znovu se polbili. Trvalo to njakou chvli, a pak ekla: Te m zase polo. Stle jet zmaten uposlechl. Tak co? Pohldla na nj tm vyzvav. Tak co je v nepodku s mma nohama? Stle jet nechpal. Posadil se na zem, pak se postavil na vechny tyi, aby si prohldl jej nohy tak kajc in situ, v jejich pirozenm habitat. Pi pohledu zblzka ho zarazila zvltn vc. Dal hlavu a k zemi a zral. Nsledovala dlouh odmlka. Pak se ztka posadil. Ano, prohlsil. U vm, co je v nepodku s tvma nohama. Nedotkaj se zem. Tak... tak co si o tom mysl...? Arthur byste vzhldl a spatil obavu v jejch och, kter nhle ztemnly. Kousla se do rtu a roztsla se. Co... vykoktala. Ty jsi...? Setsla vlasy dopedu pes oi plnc se temnmi slzami strachu. Arthur se rychle zvedl, objal ji a jedinkrt ji polbil. Mon, e um to, co j, nadhodil a vyel rovnou ze pednch dve v hornm pate. Deska se prv dotoila k nejpardnjmu kousku.

======================================================================== 23. kapitola Kolem hvzdy Xaxis zuila bitva. Stovky hrozivch, po zuby ozbrojench zirzelskch lod byly znieny a rozdrceny na atomy niivmi silami, je mla mohutn stbrn xaxisijsk lo ve svm arzenlu. st msce byla tak pry. Odstelila ji silov dla, kter dokzala rozervat samotn pedivo vesmru, jm proltala. Zbvajc zirzelsk lodi, a hroziv a po zuby ozbrojen, vypadaly te vedle niiv sly xaxisijskho

250

kinku smn bezmocn a prchaly do krytu za rychle se rozpadajcm mscem, kdy tu xaxisijsk lo, kter je zbsile pronsledovala, nhle oznmila, e potebuje dovolenou a opustila bitevn pole. Na chvli zavldl jet vt strach a as, ale lo byla pry. S pomoc nesmrnch sil, jimi vldla, se mhala ohromnmi rozlohami iracionln zakivenho prostoru, rychle, lehce a pedevm tie. V hloubi pinavho, zasmrdlho kotce, vyrobenho z prlezu pro drbu, chrupal mezi runky Ford Prefect a ve snu ho pronsledovaly star strachy. V jednom okamiku se mu v dmotch zdlo o New Yorku. Ve snu el pozd v noci po East Side, podl eky, kter te byla tak extravagantn zneitn, e se z n spontnn vynoovaly nov formy ivota a domhaly se sociln podpory a volebnho prva. Jedna zrovna proplula kolem a mvala na nj. Ford zamvn oplatil. Bytost se doplcala ke behu a vykrbala se na nj . Ahoj, pravil neznm, prv jsem byl stvoen. Jsem po vech strnkch ve Vesmru nov. V o nem dleitm, co bych ml znt? Uf, pravil Ford, ponkud na rozpacch, Nejsp bych ti mohl poradit, kde je pr bar. A co lska a tst? Ctm hlubokou potebu takovch vc, ekl tvor a zamval tykadly. Neml bys njak tipy? Tyhle poteby si me obstarat na Sedm Avenue, poradil mu Ford. A tak instinktivn ctm, pravilo stvoen nalhav, e potebuju bt krsn. Jsem krsn? Ty jde na vc rovnou, co? Nem cenu chodit kolem hork kae. Jsem krsn? Zhadn tvor kolem sebe stail vyronit podnou kalu dkho bahna a vachtal a mokval dl. Kolemjdouc opilec vjev se zjmem pozoroval. Z mho hlediska? podivil se Ford. Ne. Ale posly, dodal po chvli, vtina lid se vypracuje. Je tam v ece vc takovch, jako jsi ty? Copak j vm, mladku? pravilo stvoen. Jak jsem u povdal, jsem tu nov. ivot je pro m velk neznm. Jak je? Te narazili na oblast, kde Ford ctil, e me bt jistou autoritou. ivot, pravil rozvn, je jako grapefruit. Hm, jak to? No, je takov lutooranov a na povrchu dolkovat, a uvnit je avnat a hcav. A uprosted m jadrka. Jo, a nkte lid si ho dvaj plku k sndani. Je tady jet nco jinho, s m bych mohl pohovoit? ekl bych, e jo, kvl Ford. Zeptej se policajta. Ford Prefect se ve svm kutlochu zavrtl a obrtil se na druh bok. Nebyl to zrovna jeho oblben typ snu, protoe v nm nevystupovala Excentrica Gallumbits, tprs dvka z Eroticonu 6, kter se vyskytovala v mnoha jeho snech. Byl to vak aspo njak sen. Konen spal.

======================================================================== 24. kapitola Natst byl v ulice siln stoupav vzdun proud, protoe Arthur u njak as tuhle innost neprovozoval, alespo ne zmrn, co znamen pesn zpsobem, jak se to dlat nem. Prudce se til dol a mlem si dal oklivou rnu do zub o prh. Padal vzduchem, tak okovan tm, jakou stranou pitomost to prv provedl, e pln zapomnl, e se nem strefit na zem a tak se nestrefil. Skvl trik, pomyslel si, kdy to lovk doke. Zem mu hroziv visela nad hlavou. Pokouel se nemyslet na zem, jak je neuviteln velk a jak by to asi bolelo, kdyby si zem ekla, e pestane viset a nhle na nj spadla. Msto toho se pokouel pivolat pjemn mylenky na lemury, co bylo pesn ono, protoe si v tu chvli nemohl vzpomenout, co je vlastn lemur, jestli pat k onm zvatm, kter ve velkch majesttnch stdech dusaj plnmi, nebo jestli to snad jsou pakon hvnat, take bylo dost obtn myslet si o nich nco pjemnho, ani by se uchlil k jaksi sentimentln veobecn blahovli ve vztahu k vekerenstvu, a to ve zamstnvalo jeho mysl, zatmco se jeho tlo pokouelo zvyknout si na skutenost, e se nieho nedotk. Ulikou tepetav proltl obal od tyinky Mars. Po chvli zdnlivch pochybnost a nerozhodnosti se dal nst vtrem a protepetal se mezi Arthurem a zem. Arthure... Zem mu stle jet hroziv visela nad hlavou, a tak si pomyslel, e je patrn na ase nco s tm udlat,

251

napklad padat od n pry, co tak udlal. Zvolna. Velmi, velmi zvolna. A jak zvolna, velmi, velmi zvolna padal, zavel oi - peliv, aby nic nepokazil. Pocit zavranch o probhl celm jeho tlem. Kdy dorazil do nohou - a cel tlo si te uvdomovalo, e m zaven oi a nevyvolvalo to v nm paniku - zvolna, velmi, velmi zvolna obrtil tlo jednm smrem a mysl druhm. To by mlo vyeit problm s prostorovm uspodnm Zem. Ctil te kolem sebe voln vzduch, jak si docela vesele vane a vbec mu jeho ptomnost nevad, a zvolna, velmi, velmi zvolna, jakoby z hlubokho, vzdlenho spnku, otevel oi. Ltal samozejm u mnohokrt, napklad na Krikkitu, a se mlem zcvokl z ptach e, ale to bylo nco jinho. Tady ltal na svm vlastnm svt, tie a bez rozruchu, jen se trochu tsl, ale to se dalo pitat spoust vc, vzhledem k jeho pozici ve vzduchu. Ti a pt metr pod nm byl tvrd asfalt a pr metr vpravo zila lut poulin svtla Upper Street. Postrann ulika byla natst temn, protoe svtlo, kter ji mlo v noci osvtlovat, bylo ovldno dmyslnm asovm spnaem, co v praxi znamenalo, e se zapnalo chvli ped obdem a opt se vypnalo, kdy se zaal blit veer. Byl tedy zahalen bezpenm pltm neproniknuteln temnoty. Zvolna, velmi, velmi zvolna, zvedl hlavu k Fenchurch, kter stla v bezdechm asu ve dvech v hornm pate. Vidl jej tv jen pr centimetr od sv. Chtla jsem se t zeptat, promluvila tichm roztesenm hlasem, co to dl. Ale pak mi dolo, e pece vidm, co dl. Let. Take mi to pipadlo jako hloup otzka, dodala po mrn udiven pomlce. Arthur se zeptal: Doke to taky? Ne. Chtla bys to zkusit? Kousla se do rtu a zavrtla hlavou, ani ne zporn, ale z pouh popletenosti. Tsla se jako list. Je to pln snadn, nalhal Arthur, kdy nev, jak na to. To je ze veho nejdleitj. Nevdt pesn, jak to vlastn dl. Aby ukzal, jak snadn to je, proletl ulikou, vznesl se pmo dramaticky, a pak se snesl dol k n jako bankovka nesen vtrem. Zeptej se m, jak jsem to udlal. Jak... jsi to udlal? Nemm tuen. Ani uk. Zmaten pokrila rameny. Tak jak bych mohla..? Arthur se zhoupl jet o nco doleji a naphl k n ruku. Chci, aby sis zkusila stoupnout na mou ruku. Jen jednou nohou. Coe? Zkus to. Nervzn, vhav - skoro jako by si zkouela stoupnout na ruku nkomu, kdo se ped n vzn ve vzduchu, pomyslela si - si mu stoupla na ruku. A te druhou. Coe? Penes vhu na tuhle nohu. Nemu. Zkus to. Takhle? Takhle. Nervzn, vhav - skoro jako by, pomyslela si - a pak si pestala kat jako co je to, co dl, protoe mla pocit, e to vbec nechce vdt. Upela velmi, velmi nehnut pohled na okapovou rouru na stee zchtralho skladit, kter j u cel tdny lezla na nervy, protoe bylo naprosto jasn, e upadne, a Fenchurch nevdla, jestli s tm nkdo nco udl, nebo jestli m nkomu nco ct, take na chvli pestala myslet na skutenost, e stoj na rukou nkoho, kdo nestoj vbec na niem. A te, radil Arthur, penes vhu z lev nohy. Myslela na to, e skladit pat spolenosti, kter vyrb koberce a m kancele za rohem, a penesla vhu z lev nohy, take by tam nejsp mohla zajt a ct jim o tom okapu. Te penes vhu z prav nohy, naizoval Arthur. Nemu. Zkus to.

252

Z tohohle hlu okap nikdy nevidla, a te j pipadalo, e blto a nedstvo, jm je ucpn, by tak mohlo bt ptam hnzdem. Kdyby se trochu nahnula dopedu a penesla vhu z prav nohy, patrn by vidla lpe. Arthura zneklidnilo, e se dole v ulice kdosi pokou ukrst j kolo. Nechtl se v tu chvli zapltat do hdek a jen doufal, e ten lovk provede svou tie a nepodv se nahoru. Ponal si tie a ikovn, jako nkdo, kdo pravideln krade bicykly v postrannch ulikch a zpravidla neoekv, e by se mu jejich majitel vzneli nkolik metr nad hlavou. Mu si dky obma zmnnm nvykm ponal velmi relaxovan a pracoval soustedn a clevdom. Kdy zjistil, e bicykl je neoddiskutovateln pivzn smykami z legovan oceli k elezn tyi zaputn do betonu, mrumilovn ohnul ob kola a el si po svch. Arthur vydechl dlouho zadrovan vzduch. Podvej, nala jsem ti kousek skopky, ekla mu do ucha Fenchurch.

======================================================================== 25. kapitola Ti, kdo pravideln sleduj ponn Arthura Denta, mohli snad, pestoe se toto len skld z pouh pravdy a jen pravdy, nabt z jeho povahy a zvyk dojmu, e pece jen ve svm celkovm sloen nepostihuje celou pravdu ve vech jejch znch aspektech. Dvody jsou nasnad. Redigovn, vbr a poteba vyvit zajmav pase s podstatnmi informacemi a vynechat vechny navn vednosti. Napklad tyto. Arthur Dent el spt. Vyel po schodech nahoru, po vech patncti, otevel dvee, vstoupil do svho pokoje, zul si boty, svlkl ponoky i vechno ostatn atstvo a zanechal je v podob hledn zmuchlan hromady na podlaze. Oblkl si pyamo, to modr, proukovan. Umyl si obliej a ruce, vyistil si zuby, doel si na zchod, uvdomil si, e to zase udlal v opanm poad, take si musel znovu umt ruce a pak si el lehnout. tvrt hodiny si etl, z eho prvnch deset minut se snail pijt na to, kam a doel vera veer, pak zhasl svtlo a asi tak bhem minuty spal. Byla tma. Dobrou hodinu leel na levm boku. Potom se chvli ze span neklidn vrtl, pak se otoil a spal dl na pravm boku. Dal hodinu mu rychle kmitaly oi a zlehka se pokrbal na nose, pestoe trvalo jet dobrch dvacet minut, ne se zase obrtil zptky na levou stranu. A tak strvil noc spanm. Ve tyi hodiny vstal a el na zchod. Otevel dvee zchoda... a tak dle. To jsou prost vsty, kter nijak neposunuj dj romnu kupedu. Pravda, jsou z nich sloeny pkn tlusouk knihy, z jakch ije americk knin trh, ale ve skutenosti se s nimi nedostanete nikam. Strun eeno, takovhle vci nikdo nechce vdt. Krom istn zub a pokus o nalezen istch ponoek vak bylo nutno vynechat i jin vci, kter mon nkter lidi zajmaj zcela nepimen. Co teba cel ta zkulisn zleitost s Arthurem a Trillian, chtj vdt, dolo tady vbec k nemu? Odpov na takov dotazy samozejm zn: starejte se laskav o sebe. A co vlastn vyvdl cel noci na planet Krikkit? pt se jist druh ten. e tam nebyli Fuolornt Ohniv draci nebo Dire Straits, to jet neznamen, e vichni museli noc co noc sedt doma a st si. Nebo abychom zvolili konkrtnj pklad, co teba ona noc po schzi a zasedn vboru na prehistorick Zemi, kdy jsme zastihli Arthura, jak sed na kopci a sleduje msc vychzejc nad mrn doutnajcmi stromy ve spolenosti krsn dvky jmnem Mella, kter nedvno unikla celoivotnmu dlu zrat kad rno na stovky tm stejnch fotografi nladov osvtlench zubnch past ve vtvarnm oddlen jedn reklamn agentury na planet Golgafrinam. Jak to tenkrt bylo? Co bylo dl? Odpov samozejm zn, e kniha v tom okamiku skonila. Dal kniha navzala na jeho pbh a o pt let pozdji, m, jak tvrd nkte teni, u zachz diskrtnost pli daleko. Tenhle Arthur Dent, ozv se voln z nejzazch vsp Galaxie a npisy v tomto smyslu byly objeveny i na zhadn sond z hlubin vesmru, o n se vdci domnvali, e pochz z ciz galaxie, ze vzdlenosti tak ohavn, e se nm o n ani nechce pemlet. Co je vlastn za, chlap nebo baba? Copak ho nezajm nic jinho ne aj a obecn problmy ivota? Copak nem kur? dnou ve? Copak vbec, eeno strun a vstin, neoust? Ti, kdo to chtj vdt, nech tou dl. Ostatn mou peskoit na dal kapitolu, kter je docela zdail a vystupuje v n Marvin.

253

======================================================================== 26. kapitola Kdy se vzneli vzhru, Arthur si na jeden zbyten okamik dovolil pomyslet, e upmn douf, e se jeho kamardi, jim vdycky pipadal pjemn, ale nudn a v posledn dob sp divn, zato vak nudn, dobe bav v hospod, ale to bylo naposledy, alespo na jistou dobu, kdy si na n vzpomnl. Pluli vzhru a zvolna krouili jeden kolem druhho, jako kdy na podzim padaj ze sykomor semena, jene opanm smrem. A jak se vzneli, jejich mysl zpvala extatickm vdomm, e buto je to, do dlaj, zhola a naprosto nemon, anebo m fyzika jet hodn co dohnt. Fyzika zavrtla hlavou a pohldla opanm smrem a radji se soustedila na to, aby udrela v pohybu auta na Euston Road smujc k nadjezdu na Westway, na to, aby poulin svtla svtila, a kdy nkdo na Baker Street upust cheeseburger, aby se pkn rozplcl na zemi. Pod nimi se zvratn zmenovaly korlkm podobn ry svtel, jimi zil Londn - Londn, jak si Arthur musel neustle pipomnat, nikoli zvltn zbarven pole Krikkitu na nejvzdlenjm okraji Galaxie, jej svteln skvrny se nezeteln klenuly na obloze otevrajc se nad nimi, ale Londn - pohupoval se a toil, toil a pohupoval. Vyzkouej si stemhlav let, zavolal na Fenchurch. Coe? Jej hlas znl v rozlehl vzdun przdnot podivn jasn, ale vzdlen. Byl jet zadchan a slab nevcnost - jasn, slab, vzdlen a zadchan, to vechno najednou. Letme... ozvala se. Malikost, odpovdl Arthur, to nic nen. Zkus stemhlav let. Stem- Jej ruka se chopila jeho ruky, a v pt vtein u ji thla jej vha, a najednou, k neve, byla pry, padala kdesi pod nm a zoufale chapala do przdna. Fyzika mrkla na Arthura, kter bez sebe hrzou byl v tu rnu tak pry, padal a bylo mu patn zvrat, a kadik steka jeho tla krom hlasu jeela o pomoc. tili se stemhlav k zemi, protoe tohle byl Londn a v Londn takovhle vci vyvdt nemete. Nedokzal ji zachytit, protoe byli v Londn, a nikoli milion kilometr odtud, pesn eeno tisc dv st devadest, v Pise, kde Galileo jasn demonstroval, e dv tlesa padaj s pesn stejnm zrychlenm, nezvisle na vze. Padali. Arthur si se zvrat a nevolnost uvdomil, e jestli se mn plcat na nebi a vit vemu, co kaj Italov o fyzice, kdy nedokou ani postavit docela obyejnou v rovn, pak jsou ve smrtelnm prvihu, a tak si dal zatracen zleet, aby padal rychleji ne Fenchurch. Hrbl po n shora a pak zamtral, aby mohl pevnji sevt jej ramena. Podailo se. Fajn. Tak te padaj spolen, co je moc hezk a romantick, ale nee to zkladn problm, kter spov v tom, e padaj a e zem neek opodl, jestli m v zsob jet njak dvtipn triky, ale t se jim v strety jako rychlovlak. Nemohl ji udret, protoe ji neml m ani o co podept. Jedin, na dokzal myslet, bylo, e je zjevn ek smrt, a pokud chce, aby se stalo nco jinho ne to, co je zjevn, bude muset udlat nco jinho, ne to, co mu pipad zjevn. Tady se ctil pevn v kramflecch. Pustil ji, odstril ji do sebe, a kdy k nmu obrtila se zdenm zajknutm tv, chytil ji malkem za malek a vyhodil ji nazpt vzhru, a pak se neohraban krbal za n. Doprdele, pravila proctn, zchvcen oddechovala a lapala po dechu, sedc pitom na absolutnm nic. Kdy se trochu vzpamatovala, letli dl do noci. . Tsn pod rovn mrak se zastavili a zjiovali, e to snad ani nen mon, kam a se dostali. Na zem se nesmli dvat pli pevnm nebo upenm pohledem, jen na ni zbn pohldnout, jakoby mimochodem. Fenchurch odvn zkouela drobn vpady a zjistila, e kdy sprvn odhadne, jak se opt proti vtru, doke pedvst pr pmo brilantnch lopink s drobnou piruetou na konci, po kter nsledoval men pokles, pi nm j kolem tla mohutn vlly aty, m dospvme k mstu, kde by si teni, kte dycht zvdt, co dlali celou tu dobu Ford s Marvinem, mli nalistovat dal kapitoly, protoe Arthur u nedokzal dle ekat a pomohl j aty svlknout. Odpluly kamsi dol a vtr je hnal pry, a vypadaly jako mal flek, kter nakonec zmizel, a z rznch sloitch dvod pak zpsobily revoluci v ivot jedn rodiny v Hounslow, kter je rno objevila omotan kolem sv ry s prdlem. V nmm objet se vzneli stle v, a nakonec pluli mezi mlnmi pzraky stvoenmi z vlhkosti, jak vidte, jak se kudrnat kolem kdel letadla, ale nikdy je neuctte, protoe sedte v teplku v zatuchlm

254

letadle a dvte se pokrbanm plexisklovm oknkem, zatmco n synek se vm trpliv sna nalt za krk tepl mlko. Zato Arthur s Fenchurch je ctili, vchtkovit dk a studen, jak se vinou kolem jejich tl, velmi studen, velmi dk. Ctili te, dokonce i Fenchurch, chrnn ped ivly u jen pouhmi dvma kousky odvu z obchodnho domu Marks and Spencer, e pokud se nenechaj znervzovat zkonem gravitace, pouh zima a dkost atmosfry se mou jt vycpat. Jak Fenchurch stoupala do mln hmoty mrak, Arthur zmnn kousky odvu od firmy Marks and Spencer odstranil, velmi, velmi zvolna, co je jedin zpsob, jak takovou operaci provst, kdy lette a nemete pout rukou, a ty pak rno zpsobily znanou spou v Isleworthu a Richmondu, brno odshora dol. Setrvali v mracch dost dlouho, protoe se kupily hodn vysoko, a kdy se konen vlhce vynoili nad n - Fenchurch se pitom zvolna otela jako hvzdice, co se plouch ve stoupajcch vodch plivu - zjistili, e prv nad mraky je noc doopravdy ozen mscem. Svtlo je temn tpytiv. Tady nahoe jsou pln jin hory, ale jsou to hory s vlastnmi arktickmi snhy. Vynoili se na vrcholu vysoko navrenho kumulonimbu a zaali se leniv klouzat po jeho obrysech dol, Fenchurch te zase na opltku pomohla Arthurovi ze at, pila ho z nich, dokud nebyly vechny pry a cel pekvapen se tepetav snely dol do veobjmajc blosti. Zaala ho lbat, na krk, na hru, a za chvli u se vzneli a zvolna se oteli v podob jakhosi onmlho tka, co by mon pimlo Fuolornskho Ohnivho draka, kdyby njak nhodou letl kolem, nacpan pizzou, aby zaplcal kdly a mrn zakalal. Jene v mracch dn Fuolornt Ohniv draci nebyli a ani bt nemohli, protoe podobn jako dinosaui, dodov a vt smkovan plejtvci z Velkho tkbrtlu v souhvzd Fraz a na rozdl od Boeing 747, jejich vskyt je pomrn hojn, jsou bohuel u vyhynul a Vesmr u nikdy nic jim podobnho nepozn. Dvod, pro na uvedenm seznamu figuruje tak Boeing 747, nen bez souvislosti s faktem, e nco velmi podobnho se pihodilo v Arthurov a Fenchurchin ivot o chvli pozdji. Jsou to velk stroje. Dsiv velik. Kdy se njak vyskytne pobl vs ve vzduchu, urit ho nepehldnete. Nejprve pijde hmc pval vzduchu, t se stna jecho vtru, kter vs odhod, pokud jste takov blzni, e provozujete nco by jen vzdlen podobnho tomu, co dlali Arthur a Fenchurch v jeho tsn blzkosti, jako motly pi nletu. Tentokrt vak sice dolo nejprve ke smutnmu pdu a ztrcen nerv, ale po chvli pak k novmu peskupen, piem byl v hromovm rachotu signalizovn nov, skvl npad. Pan E. Kapelsenov z Bostonu ve stt Massachussetts byla star pan, ano, ctila, e jej ivot je tm u konce. Vidla toho v ivot spoustu, nemu z toho nerozumla, a ponkud ji znepokojovalo zjitn, e valn st ji nudila. Bylo to vechno ohromn pjemn, ale mon a pli racionln, trochu pli stereotypn. S povzdechem vythla malou plastikovou roletu a vyhldla pes kdlo ven. Nejdv si pomyslela, e by mla zavolat letuku, ale pak si ekla hernajs, to tedy ne, rozhodn ne, tohle je jen pro ni a pro nikoho jinho. A kdy ti dva zhadn lid zase sklouzli z kdla a vnoili se do vru vzduchu za motorem, ctila se mnohem, mnohem rozjaenj. Nesmrn se j ulevilo pi pomylen, e doslova vechno, co j kdy kdo kal, je nesmysl. Ptho rna Arthur a Fenchurch spali hodn dlouho, pestoe se ulikou neslo neustl kvlen restaurovanho nbytku. Nsledujc noci provdli opt tot, jene tentokrt s walkmanem znaky Sony.

======================================================================== 27. kapitola To je vechno naprosto asn, prohlsila Fenchurch o nkolik dn pozdji. Ale j potebuju vdt, co se mi to pihodilo. V, mezi nmi je jist rozdl. Ty jsi nco ztratil a zase to nalezl, kdeto j jsem nco nala a zase to ztratila. Musm to znovu najt. Mla pes den njak povinnosti, a tak se Arthur chystal strvit den telefonovnm. Murray Bost Henson byl novin a pracoval v novinch toho typu, co maj mal formt a velk psmena. Bylo by jist mil ci, e pro to nebyl o nic hor, ale bohuel, nebyla by to pravda. irou nhodou byl jedin novin, kterho Arthur znal, take mu pesto zavolal. Arthure, ty star polvkov lce, ty jeden starej stbrnej omnku, to je teda mimodn senzan, e

255

ses ozval. Nkdo mi povdal, e ses dal vystelit do kosmu nebo co. Murray pouval zvltn druh konverzanho jazyka, kter vynalezl pro sv poteby a kterm nikdo jin nedokzal hovoit, ani nebyl schopen ho sledovat. Tm nic z toho, co kal, nemlo vbec dn vznam. Drobty, kter nco znamenaly, byly tak dokonale pohben pod lavinou nesmysl, e je nikdo nikdy nezaznamenal, kdy se tily kolem. A kdy jste dodaten zjistili, kter partie nco znamenaly, obvykle to vstilo hork chvle pro vechny zastnn. Coe? podivil se Arthur. Jenom drb, ty starej slon kle, ty mj milej zelenej karetn stoleku, jenom drb. Nejsp to vbec nic neznamen, ale mon e od tebe budu potebovat njakej vrok. Nemm k tomu co ct, to jsou jenom hospodsk ei. Jene my z toho ijeme, ty star endoprotzo, my z toho ijeme. Plus by to zapadlo jako jnevmco do neho jinho do ostatnch historek tdne, take sta, kdy to bude poprat. Promi, zrovna mi nco vypadlo z ucha. Nsledovala krtk pomlka, na jejm konci se Murray Bost Henson znovu ozval, a jeho hlas znl jako po skutenm otesu. Zrovna jsem si vzpomnl, e jsem vera proil hrozn divnej veer. Ale to ti, starej brachu, vykldat nebudu, mimochodem, jak se ct po jzd na Halleyov komet? Jet jsem na Halleyov komet nejel, brnil se Arthur s potlaovanm povzdechem. Tak dobe. Jak se ct po tom, co jsi nejel na Halleyov komet. Docela fajn, Murrayi. Nsledovala pauza, Murray si zapisoval vrok. To mi docela sta, Arthure, pro m a Ethel a nae kutka to docela sta. Zapad to do veobecn divnosti tdne. Uvaovali jsme, e to nazveme Tden div. Dobr, co? Moc dobr. Zn to dobe. Nejdv tu mme toho chlpka, co na nj pod pr. Coe? Je to naprost pravda, jak podvazek od punochy. Vechno to m zapsan v ernm notsku a vechno je to oviteln ve vech monejch srandovnch institucch. Meteorologickej ad je z nho lenej jak ledovej bannovej koktejl, a z celho svta se sltaj pidimuci v blejch pltch s malinkejma pravtkama a krabikama a nsoskama. Tenhle chlap je uinn vel koleno, Arthure, uinn vos bradavka. ek bych, e je pln sada erotogennch zn vech hlavnch ivoinch druh Zpadnho svta. kme mu Bh det. Dobr, co? Myslm, e jsem ho potkal. Zn to dobe. Co jsi kal? Mon e jsem ho potkal. Pod si stuje, je to tak? Neuviteln! Tys potkal Boha det? Pokud je to on. Poradil jsem mu, aby si pestal stovat a ten svj notes nkomu ukzal. Na Murray Bost Hensonov konci drtu nsledovala obdivn pauza. Tos tedy zabodoval. Tos tedy absolutn vstil absolutn baln. Poslouchej, v kolik mu zaplat editel cestovn kancele, aby letos nejezdil do Malagy? Chci ct, e kdy pust z hlavy zavlaovn Sahary a podobn nudn pitomosti, tenhle chlap m ped sebou asnou kariru, sta jen, aby se za penze vyhbal nkterej mstm. Stv se z nj skuten monstrum, mon e ho budeme muset donutit vyhrt bingo. Posly, Arthure, mon, e budeme chtt otisknout tvj portrt - Mu, kter udlal Boha det. Zn to dobe, co? Pkn, ale... Budeme nejsp potebovat tvou fotku pod zahradn sprchou, ale to bude v podku. Kde te jsi? Hm, v Islingtonu. Posly, Murrayi... V Islingtonu! Ano... A co ta skuten podivnost tohohle tdne, ta skuten cvokl zleitost. V nco o tch ltajcch lidech? Ne. Ale urit jo. Tohle je skuten zuiv lenost. To je skuten sekan v tstku. Mstn lidi v jednom kuse telefnujou, e je tam njak dvojice, co po nocch lt. Nai chlapci z laboratoe jsou celou noc v ternu, aby zskali podnou fotku. Musels o tom slyet. Ne. Arthure, kdes byl? Nojo, vlastn v kosmu, to je fakt, vdy mm tvj vrok. Ale to u je dlouho. Posly, tenhle tden to bylo kadou noc, ty starej strouhanej parmezne, pmo pod tvm nosem. Ta dvojice zkrtka lt po nebi a dl velijak mon vci. Tm nemyslm, e by koukali skrz zdi nebo dlali, e jsou most

256

s truhlkovm nosnkem. Ty nic nev? Ne. Arthure, bylo mi tm nevslovnou rozko s tebou konverzovat, kmo slmo, ale musm jt. Polu tam nkoho s fokem a hadic. Dej mi adresu, u si to znamenm. Posly, Murrayi, potebuju se t na nco zeptat. Mm spoustu prce. Potebuju zjistit nco o delfnech. To nen dn story. Loskej hit. Zapome na n. Jsou pry. Je to dleit. Posly, to nikdo nekoup. V, neme udlat story o trvajc neptomnosti neho, o em m bejt ten lnek. Stejn to nen n rajn, zkus to v Nedln ploze. Mon, e za pr let nkdy kolem srpna otisknou lneek Co se stalo s histori, co se stalo s delfny?. Ale co s tm kdo udl te? Delfni stle zmizel? Trvajc neptomnost delfn? Delfni - dal dny bez nich? Tahle story umr, Arthure. Le na zemi a kope noikama ve vzduchu a nakonec se odebere na velk zlat bodec kdesi na nebesch, ty mj starej kaloni. Murrayi, m nezajm, jestli je to story nebo ne. J chci jen zjistit, jak mu zskat kontakt na toho chlapka v Kalifornii, co tvrd, e o tom nco v. Myslel jsem si, e bys to mohl vdt.

======================================================================== 28. kapitola Lidi si o ns zanaj povdat, ekla Fenchurch starostliv, kdy vythli jej cello nahoru. A nejen povdat, opravil ji Arthur, ale i tisknout, velkmi tunmi psmeny pmo pod kolonkou vher v bingu. Co je dvod, pro jsem si kal, e bych ml radji obstarat tohle. Ukzal j dlouh zk kneky s letenkami. Arthure! zajsala a objala ho. Znamen to, e jsi s nm mluvil? Proil jsem den extrmn vyerpvajcch telefonnch vkon, referoval Arthur. Mluvil jsem doslova se vemi oddlenmi doslova vech novin ve Fleet Street a nakonec jsem zskal jeho slo. Vidm, e jsi tvrd pracoval, vdy se pmo koupe v potu, ty mj uboh brouku. To nen pot, vysvtloval j Arthur unaven.. Prv tu byl fotograf. Snail jsem se mu to vymlouvat, ale - ale to je fuk, podstatn je, e odpov zn ano. Mluvil jsi s nm. Mluvil jsem s jeho enou. kala, e je hrozn divn, take nepjde k telefonu hned te a jestli bych mohl zavolat jet jednou. Ztka usedl, nae si uvdomil, e mu nco chyb a vydal se pro to do ledniky. Chce se neho napt? Pmo bych vradila, jak po tom toum. Vdycky tum, e m ekaj pern chvilky, kdy si m mj uitel cella prohldne od hlavy k pat a ekne: no, drahouku, myslm, e si dneska dme trochu ajkovskho. Tak jsem zavolal znova, lil Arthur, a ona mi ekla, e pr je 3,2 svtelnch let od telefonu a e mm zavolat jet jednou. Aha. Tak jsem zavolal jet jednou. ekla mi, e se situace zlepila. U pr je jenom 2,6 svtelnch let od telefonu, ale tak daleko e pece jen nedokikne. Co mysl, zapochybovala Fenchurch, nemohli bychom promluvit s nkm jinm? To je jet hor. Mluvil jsem s nkm z njakho vdeckho asopisu, kdo ho osobn zn, a ten kal, e John Watson bude nejen vit, ale dokonce bude mt i dkaz, asto nadiktovan andly se zlatmi plnovousy, zelenmi kdly a sandly od dr. Scholla, e ta nejpratnj mdn teorie msce je naprosto pravdiv. Lidem, kte budou pochybovat o validit jeho viz, triumfln uke een devky, a dl se s nm nedostane. Netuila jsem, e to bude tak patn, ozvala se Fenchurch tie. Apaticky si pohrvala s letenkami. Tak jsem znova zavolal pan Watsonov, pokraoval Arthur. Jmenuje se, mimochodem, mon t to bude zajmat, Arcane Jill. Aha. Jsem rd, e to chpe. Myslel jsem, e niemu z toho nebude vit, take kdy jsem j tentokrt volal, nahrl jsem to na telefonn zznamnk. Peel k zznamnku a chvli vztekle manipuloval s tlatky, protoe tento zznamnk, doporuovan asopisem Co vybrat?, bylo tm nemon pout, ani byste pitom nezeleli. Tady to je, oznmil konen a setel si pot s ela.

257

Hlas byl po cest na geostacionrn druici a zpt slab a praskav, ale tak straideln klidn. Mon, e bych vm mla vysvtlit, pravil hlas Arcane Jill Watsonov, e telefon je vlastn v mstnosti, kam on nikdy nechod. Je toti v Blzinci, vte. Wonko Petn nerad vstupuje do blzince, a tak to radi nedl. Myslm, e bych vm to mla ct, abych vm uetila zbyten telefonovn. Kdybyste se s nm chtl sejt, d se to snadno zadit. Je k tomu zapoteb jen vejt. Schz se s lidmi jen mimo blzinec. Arthurv hlas, maximln zmaten: Promite, nerozumm vm. Kde je ten blzinec? Kde je blzinec? ozvala se znovu Arcane Jill Watsonov. Peetl jste si nkdy nvod na balku prtek? Arthurv hlas na psku musel piznat, e ne. Mon, e byste to ml udlat. Mon, e by vm to leccos objasnilo. Mon, e vm to uke, kde je blzinec. Dkuji vm. um telefonn linky umlkl. Arthur vypnul pstroj. Snad to meme povaovat za pozvn, pokril rameny. Podailo se mi zskat jeho adresu od toho chlapka z vdeckho asopisu. Fenchurch se zamraila a zamylen pohldla na Arthura a pak znovu na letenky. Mysl, e to m cenu? zeptala se. Na jedn vci se vichni, s km jsem mluvil, shodli, odpovdl. Krom toho, e je len jak ratlk, je jist, e toho v o delfnech vc ne kdokoliv jin na svt.

======================================================================== 29. kapitola Dleit hlen. Toto je let slo 121 do Los Angeles. Pokud v dnen cestovn pln nezahrnuje Los Angeles, je prv nejphodnj chvle vystoupit.

======================================================================== 30. kapitola V Los Angeles si najali auto od jedn z firem pronajmajcch auta, kter jin lid zahodili. Pinutit ho, aby zahnulo za roh, je tak trochu problm, informoval je chlapk skryt za slunenmi brlemi, kdy jim podval klky, nkdy je skoro jednodu vystoupit a najt si auto, co jede tm smrem. Jednu noc strvili v hotelu na Sunset Boulevardu, o nm jim kdosi ekl, e se jim bude lbit, protoe z nj budou zmaten. Vichni jsou tam buto Anglian nebo moc divn nebo oboj. Maj tam plovrnu, kde se mete kochat pohledem na anglick rockov hvzdy, jak pzuj pro fotografy a tou e, Pravdu a logiku. Byla to pravda. Jeden zpvk tam byl a ponal si pesn tak. Sprvce gar neml o jejich aut valn mnn, ale to bylo v podku, protoe oni tak ne. Pozd veer si pak vyjeli Hollywoodskmi vrchy po Mulholland Drive a zastavili se nejprve, aby se podvali na oslniv moe chvjcho se svtla, jm je Los Angeles, a po chvli zastavili, aby se podvali na oslniv moe chvjcho se svtla, jm je San Fernando Valley. Shodli se na tom, e pocit oslnn kon na onm pozad a nijak neovlivuje dnou dal st tla, a tak se z vyjky vrtili podivn neuspokojeni podvanou. Pokud lo o dramatick kvality moe svtla, byly pln podku, ale svtlo je pece ureno k tomu, aby nco osvtlovalo, jene kdy projeli tm, co toto obzvl dramatick moe svtla iluminovalo, nezskali o tom valn mnn. Spali dlouho a neklidn a probudili se v poledne, kdy u bylo pitom horko. Vydali se po dlnici do Santa Monica podvat se poprv na Tich ocen, na kter Wonko Petn zral po vechny sv dny a vtinu noc. Jednou mi nkdo vyprvl, dala k lepmu Fenchurch, e tady na pobe kdysi vyslechl dv star, dmy, kter dlaly to, co te my, toti hledly poprv v ivot na Tich ocen. Dlouho mlely a pak ekla jedna druh: V, vlastn ani nen tak velk, jak jsem ekala. Nlada se jim postupn zlepila, kdy kreli kolem ple v Malibu a pozorovali milione v elegantnch chatrch, jak bedliv sleduj jeden druhho, jak kdo bohatne. Dal zlepen nlady se dostavilo, kdy se slunen kotou zaal inout zpadn polovinou nebe dol, a kdy zase sedli v aut a uhnli smrem k zpadu slunce, ped jakm by nikdo s trochou soudnosti v ivot nemohl postavit msto jako Los Angeles, najednou si pipadali pekvapiv a nelogicky astn a dokonce jim ani nevadilo, e na pernm starm autordiu hraj pouze dv stanice, a to ob souasn. Ale co, ob hrly dobr

258

rocknroll. Vm, e nm doke pomoct, ekla Fenchurch rozhodn, j to vm. Jak e se jmenuje, tedy, jak si sm k? Wonko Petn. J vm, e nm me pomoct. Arthur by byl rd vdl, jestli jim opravdu bude schopn pomoci, a doufal, e ano, a pedevm doufal, e to, co Fenchurch ztratila, je k nalezen tady na Zemi, a se tato Zem uke bt mkoli. Doufal tak, a to velmi vroucn a bez pestn u od chvle, kdy si povdali na bezch jezrka Serpentine, e nebude povoln, aby se pokusil vzpomenout si na nco, co zmrn a clevdom pohbil v nejskrytjch zkoutch pamti, kde, jak doufal, ho to konen pestane strait. V Santa Barbara se zastavili v ryb restauraci pestavn zejm ze skladit. Fenchurch si dala parmici nachovou a prohlsila, e byla lahodn. Arthur si dal biftek z meouna a prohlsil, e ho dohnal k zuivosti. Popadl za ruku kolemjdouc nici a vynadal j. Pro je ta ryba tak zatracen dobr? ptal se rozzuen. Omluvte mho ptele, prosm, oslovila Fenchurch vyjevenou nici. Myslm, e se konen m dobe.

======================================================================== 31. kapitola Kdybyste vzali pr David Bowie a postavili dva na sebe a pak pipojili dalho Davida Bowiea na konec kad ruky hornho z prvnch dvou David Bowie a cel objekt zabalili do pinavho koupacho plt, pak byste dostali nco, co sice nevypad pesn jako John Watson, ale tm, kdo ho znaj, by to pipadalo nutkav povdom. Byl vysok a kltil se. Kdy sedl v lehtku a zral na Pacifik, u ani ne s divokm podezenm jako spe s hlubokou, poklidnou sklenost, bylo ponkud obtn rozliit pesn, kde kon lehtko a zan on, a nejsp byste vhali poloit mu ruku eknme na pedlokt - v obav, e by cel konstrukce mohla sklapnout a ucvaknout vm palec. Jeho smv, kdy ho na vs zamil, byl dost pozoruhodn. Vypadalo to, e je sloen ze vech monch nejhorch vc, jak vm ivot me provst, ale kter, kdy je na svm oblieji bleskov peskldal v danm poad, ve vs nhle vyvolaly pocit: Aha. Tak to je v podku. Kdy promluvil, byli jste rdi, e uval smvu, kter ve vs vyvolval tyhle pocity, dost asto. Ano, jist, kvl, navtvuj m. Tady sedvaj. Tam, co zrovna sedte. Mluvil o andlech se zlatmi plnovousy, zelenmi kdly a sandly od dr. Scholla. Jed nachos, kter se pr u nich nedostanou. Hodn fetuj a bjen se s nimi povd o spoust vc. Opravdu? asl Arthur. Take, ehm... Kdy to bv? Kdy pichzej? I on zral na Pacifik. Po okraji pobe pobhali mal vodoui, kte zejm mli problm: museli hledat potravu v psku, pes kter se prv pelila vlna, jene nemohli vystt, e si namo noky. Aby se s tmto problmem vypodali, bhali zvltnm zpsobem, take vypadali, jako by je zkonstruoval nkdo hodn chytr ve vcarsku. Fenchurch sedla na psku a jen tak si v nm kreslila prsty. Vtinou pijdj o vkendech, vykldal Wonko Petn, na malch sktrech. Skvl stroje. Usml se. Aha, kval Arthur, ano. Zaslechl drobn zakaln a pohldl na Fenchurch. Namrala do psku schematick obrzek jich dvou v oblacch v podob dvou tykovitch pank. Na okamik si pomyslel, e ho chce vzruovat, ale pak si uvdomil, e jde o napomenut. Kdo jsme my, kala mu tm, abychom mohli tvrdit, e je blzen? Jeho dm byl opravdu hodn divn, a protoe to byla prvn vc, s n se Fenchurch s Arthurem setkali, bude mon docela uiten vdt, jak vypadal. Vypadal takhle: byl obrcen naruby. Byl tak doslova obrcen naruby, e museli zaparkovat na koberci. Podl toho, co by lovk normln nazval vnj zd, kter byla vymalovan vkusnou rovou, hodc se do pokoj, stly knihovny a tak pr onch zvltnch tnohch plkulatch stolk, kter stvaj takovm zpsobem, jako by naznaovaly, e jimi nkdo prv prohnal ze, a visely tu obrazy, jejich elem zjevn bylo, aby psobily uklidujcm dojmem.

259

Skuten podivnost ale zanala u stechy. Skldala se sama do sebe jako nco, co by Maurits C. Escher - kdyby ml sklon trvit noci flmovnm, co mu ovem toto vyprvn nikterak nemn pipisovat, i kdy je pi pohledu na jeho obrzky, zvl ty s tmi divnmi schody, nkdy dost tk ubrnit se podobnm dohadm - mohl vysnt po jednom takovm vstelku, protoe lucerniky, kter mly viset uvnit, byly instalovny zven a trely vzhru. Bylo to matouc. Npis nad domovnmi dvemi pravil: Vyjdte ven, co tak a nervzn, uinili. Uvnit bylo samozejm Venku. Hrub cihlov zdi, pkn proveden sprovn, okapov laby v dobrm stavu, zahradn cestika, pr malch stromk a okna nkolika pokoj. Vnitn zdi se thly dol, zvltn se ohbaly a na konci se zase otvraly, a jakoby jakousi optickou iluz - pi pohledu na ni by se Maurits C. Escher zamrail a zadumal by se, jak to asi udlali - obsahovaly i samotn Tich ocen. Ahoj, pozdravil je John Watson neboli Wonko Petn. Fajn, pomysleli si, Ahoj, to je nco, s m se jet dokeme vypodat. Ahoj, oplatili mu pozdrav a vichni se najednou usmvali. Chvli byl pekvapiv neochotn mluvit o delfnech, vypadal zvltn duchem neptomn a kal zapomnm..., kdykoli se o nich zmnili, a docela pyn jim pedvdl vstednosti svho domu. Psob mi to zvltn poten, vykldal, a nikomu to nepsob dnou jmu, kterou by nedokzal napravit ikovn optik. Lbil se jim. Psobil otevenm a pitalivm dojmem a zejm se dokzal posmvat sm sob dv, ne to stail udlat nkdo jin. Vae ena se zmiovala o njakch prtkch, zaal Arthur a rozhldl se kolem. ekl to s vydenm vrazem, jako by se bl, e by mohla znenadn vyskoit z nkterch dve a zmnit se o nich znovu. Wonko Petn se zasml. Byl to lehk, bezstarostn smch a znl jako smch, kter jeho majitel dve hodn uval a byl s nm spokojen. , ovem, pikvl, to souvis se dnem, kdy jsem si konen uvdomil, e svt se definitivn zblznil, a tak jsem postavil Blzinec, abych ho do nj zavel, chudka, a te jen doufm, e se asem uzdrav. V tomto okamiku zaal Arthur bt zase trochu nervzn. Tady jsme venku z blzince, vysvtloval Wonko Petn. Ukzal znovu na hrubou cihlovou ze, sprovn a okapy. Projdte tmihle dvemi, ukzal na prvn dvee, ktermi pvodn veli, a vrtte se do Blzince. Snail jsem se ho hezky zadit, aby se tam chovancm lbilo, ale nemu toho pro n moc udlat. Sm tam u vbec nechodm. Kdykoli jsem v pokuen, co jsem posledn dobou mlokdy, prost se podvm na npis nade dvemi a radj se jim vyhnu. Tenhle? zeptala se Fenchurch a cel popleten ukzala na modrou desku s njakmi pokyny. Ano. Jsou to slova, kter m promnila v poustevnka, kterm dnes jsem. Bylo to pln neekan. Kdy jsem je uvidl, hned jsem vdl, co mm dlat. Npis pravil: Uchopte prtko asi v polovin dlky. Navlhete piat konec v stech. Nasate do mezizubnho prostoru, tupm koncem k dsni. Jemn pohybujte prtkem sem a tam. Pipadalo mi, pokraoval Wonko, e jakkoli civilizace, kter ztrat rozum do t mry, e povauje za nutn pikldat podrobn nvod k pouit k balku prtek, nen civilizace, ve kter bych mohl t a zstat normln. Znovu se zadval na Pacifik, jako by ho vyzval, aby zaal bsnit a blouzniv na nj promlouvat, ale ocen tu klidn leel a hrl si s vodouchy. A v ppad, e by vs napadlo o tom pochybovat, co chpu, e by se klidn mohlo stt, vs ujiuju, e jsem pln normln. Proto si km Wonko Petn, abych o tom lidi ujistil. Wonko mi kala maminka, kdy jsem byl mal a neohraban a vechno jsem pevrhl, a petn, to je to, co jsem a m taky mnm zstat, usml se onm smvem, kter v lovku vyvolal pocit Aha, tak to je v podku. Pjdeme na pl a podvme se, o em bychom si mohli promluvit? dodal. li tedy na pl, kde zaal mluvit o andlech se zlatmi plnovousy a zelenmi kdly a sandly od dr. Scholla. A co delfni... nadhodila jemn Fenchurch. Mu vm ty sandly ukzat, nabzel se Wonko. Zajmalo by m, jestli vte... Chcete, abych vm ty sandly ukzal? zeptal se. Mm je. Pinesu je. Vyrb je spolenost dr. Scholla a andl kaj, e se ohromn hod do ternu, v nm mus pracovat. Tvrd, e maj licenci na stnek hned vedle poselstv. Kdy jim km, e nevm, co to znamen, kaj, to v, e ne, a smj se. Tak j je pinesu. Kdy se vydal zpt dovnit, nebo ven, podle toho, z jak strnky se na to dvte, Arthur s Fenchurch se na sebe udiven a mrn zoufale podvali, pak oba pokrili rameny a dl si mrali obrzky do psku.

260

Co dlaj dneska tv nohy? zeptal se Arthur tie. Maj se fajn. V psku ani ve vod mi to nepipad tak divn. Voda se jich pln normln dotk. Myslm si prost, e tohle nen n svt. Pokrila rameny. Co mysl, e myslel tm poselstvm? J nevm, odpovdl Arthur, pestoe ho v mysli plila vzpomnka na mue jmnem Prak, kter se mu bez pestn sml. Kdy se Wonko vrtil, pinesl nco, co Arthurovi skoro vyrazilo dech. Nebyly to sandly, ty byly docela obyejn, s devnou podrkou. kal jsem si, e budete chtt vidt, vysvtloval, co nos andl na nohou. Jen tak ze zvdavosti. J se mimochodem nesnam nic dokzat. Jsem vdec a vm, co je zapoteb k dkazu. Ale dvodem, pro si km svm dtskm jmnem, je pipomenout si, e vdec mus souasn bt pln jako dt. Kdy nco vid, mus ci, e to vid, a je to to, co si myslel, e uvid, nebo ne. Nejdv se dvat, potom myslet, a nakonec zkoumat. Ale vdycky se nejdv dvat. Jinak uvidte jen to, co jste ekali. Vtina vdc na to zapomn. Potom vm uku nco, co to dokazuje. Take dal dvod, pro si km Wonko Petn je, aby si lidi mysleli, e jsem blzen. To mi umouje kat, co vidm, kdy to vidm. Nemete patrn bt vdcem, jestlie vm vad, e si o vs lidi mysl, e jste blzni. Zkrtka myslel jsem si, e byste chtli vidt tohle. Vc, kterou pinesl, byla to, co Arthurovi mlem vyrazilo dech. Bylo to ndhern stbit ed sklenn akvrium, zjevn navlas stejn jako ndoba v Arthurov lonici. Arthur se u ticet vtein nespn snail ci, psn a se zajknutm Odkud to mte? Konen pila jeho pleitost, ale propsl ji o pouhou milisekundu. Odkud to mte? zeptala se Fenchurch psn a se zajknutm. Arthur na ni psn pohldl a se zajknutm ekl: Coe? Ty jsi nkdy nco takovho vidla? Ano, potvrdila, mm pesn stejn. Nebo sp mla jsem. Russell mi ho ajzl a skladuje v nm golfov mky. Nevm, odkud se vzalo, ale mm na Russella dsn vztek, e mi ho ajzl. Copak, m snad taky takov? Ano, bylo... Uvdomili si, e Wonko Petn se psn dv sem a tam z jednoho na druhho a pokou se uplatnit se svm zajknutm. Vy taky mte tohle akvrium? obrtil se k obma. Ano, ekli oba souasn. Dlouze a klidn se na n na oba zadval a pak pozdvihl ndobu, a se zatpytila v kalifornskm slunci. Ndoba jakoby tm zpvala se sluncem, znla intenzitou jeho svtla a vrhala temn zn duhy na psek a na vechny ptomn. Wonko ji obracel v rukou, znovu a znovu. V jemnm krajkov vyleptanch psmen etli slova: Sbohem a dk za ryby. Vte, co to je? zeptal se Wonko tie. Zvolna a s divem zavrtli hlavami, tm hypnotizovni tpytem pableskujcch stn. Je to drek na rozlouenou od delfn, ekl tichm, sotva slyitelnm hlasem, od delfn, kter jsem miloval a kter jsem studoval, s nimi jsem plaval, krmil je rybami a dokonce jsem se pokouel nauit se jejich e, co byl cl, kter mi nepochopiteln ztovali, kdy vezmu v vahu, e dokzali naprosto dokonale komunikovat v naem jazyce, kdy se jim zachtlo. S pomalm, velmi pomalm smvem zavrtl hlavou a pak znovu pohldl z Fenchurch na Arthura. Co jste... zeptal se Arthura, co jste udlal se svm akvriem? Jestli se smm ptt. Ehm, chovm v nm rybku, ekl Arthur ponkud v rozpacch. Ml jsem toti takovou rybku a nevdl jsem, co s n, a, ehm, kdy jsem ml to akvrium... Rozpait zmlkl. Nic jinho jste s nm neudlal? Ne, usoudil Wonko, to byste musel vdt. Znovu zavrtl hlavou. M ena v naem akvriu skladovala penin klky, pokraoval vzpt a v jeho hlase se ozval nov tn. A do verejho veera... Co se stalo vera veer? zeptal se Arthur pomalu a tlumen. Doly mm obiln klky, odvtil Wonko vyrovnan. ena odjela koupit novou zsobu, dodal. Na chvli vypadal ztracen ve vlastnch mylenkch. A co se stalo potom? zeptala se Fenchurch stejn bezdechm tnem. Umyl jsem ndobu, vyprvl Wonko. Velmi peliv jsem ji umyl, nesmrn peliv, sekrbal jsem veker i sebemen stopy obilnch klk, a pak jsem ji zvolna utel antistatickou utrkou, zvolna, peliv, znovu a znovu jsem ji otel v rukou. Pak jsem si ji podrel u ucha. Zkusili jste... zkusili jste si ji podret u ucha? Oba zavrtli hlavami, zvolna a nm. Mon, e byste to mli udlat.

261

======================================================================== 32. kapitola Temn ev ocenu. Ttn vln na bezch vzdlenjch, ne si me mysl pedstavit. Nm hmn hlubin. A mezi tm volajc hlasy, a pece ne hlasy, pobzukujc melodie, slvka, poloartikulovan zpvy mylenek. Pozdravy, vlny pozdrav, sklouzvajc zpt do neartikulovanosti, slova ttc se navzjem. Vbuch bolesti na bezch Zem. Vlny radosti - kde? Svt nepopsateln nalezen, nepopsateln dosaen, nepopsateln mokr, zpv vody. Fuga hlas, vykikujcch te vysvtlen o neodvratn katastrof, o svt, kter m bt znien, pval bezmoci, ke zoufalstv, smrteln pd, a opt vbuch slov. A pak nhl vzedmut nadje, nalezen stnov Zem v implikacch zavinutho asu, ponornch dimenz, tah rovnobek, tah z hloubi, ven vle, vr a roztpen, zvratn let. Nhradn Zem vytaena, delfni pry. A pak pekvapiv slov hlas, pln jasn. Tuto ndobu vm vnuje Spolenost pro zchranu lid. Loume se s vmi. A pak u jen zvuk dlouhch, mohutnch, dokonalch edch tl, odplouvajcch s tichm smchem do neznmch nezbadatelnch hloubek.

======================================================================== 33. kapitola T noci pespali Venku z Blzince a dvali se na televizi odtamtud. Chtl jsem, abyste tohle vidli, ekl jim Wonko, kdy zaaly zprvy. To je mj kolega ze starch as. Je prv ve va zemi a cosi tam zkoum. Jen se dvejte. Na obrazovce se odehrvala tiskov konference. Pro tuto chvli se bohuel nemohu vyjdit ke jmnu Bh det. My to nazvme spontnn parakauzln meteorologick fenomn. Mete nm ci, co to znamen? Nejsem si jist. Bume v tomto bod upmn. Kdy objevme nco, emu nerozumme, chceme tomu dt njak nzev, ktermu vy nerozumte nebo ho ani neumte vyslovit. Chci ci, e kdy vs nechme pobhat po svt a kat mu Bh det, naznauje to jaksi, e vte nco, co my nevme, co, jak se obvm, nememe pipustit. Ne, nejprve tomu musme dt njak nzev, kter k, e je to nae, nikoli vae, a pak zat hledat njak zpsob, jak prokzat, e to nen to, co kte vy, ale to, co kme my. A kdy se nhodou uke, e mte pravdu, stejn se budete mlit, protoe my to prost nazveme.... ehm, supernormln - nikoli paranormln nebo supernaturln, protoe vy si myslte, e vte, co tyhle nzvy znamenaj, tak to ne, my ho nazvme supernormln inkrementln induktr precipitace. Budeme tam nkam pravdpodobn muset vsunout njak kvazi, abychom byli kryti. Bh det! Brr, takov nesmysl jsem v ivot neslyel. Musm ovem piznat, e na dovolenou bych s nm nejel ani za nic. Dkuji, to bude pro dneek ve, krom pozdravu Wonkovi, pokud se dv - ahoj!

======================================================================== 34. kapitola Kdy letli dom, sedla vedle nich njak pan, kter je pozorovala dost zvltnm pohledem. Tie si povdali. Musm to pece vdt, nalhala Fenchurch, a j tum, e nco v, co mi nechce ct. Arthur si povzdychl a vylovil kousek papru. M tuku? zeptal se. Zatpala kolem sebe a nala ji. Copak to dl, drahouku? zeptala se po dvaceti minutch, kter strvil mraenm, hryznm tuky, drsnm na papr, krtnm, novm drsnm, opt hryzenm tuky a podrdnm bruenm.

262

Pokoum se vzpomenout si na adresu, kterou mi kdysi nkdo dal. Ml bys mnohem jednodu ivot, kdyby sis koupil adres, poznamenala. Nakonec j papr podal. Opatruj to, ekl. Podvala se na podvan list. Mezi krtanci a mazanicemi etla slova: Hory Quentula Quazgara, Sevorbeupstry, planeta Preliumtarn, slunce Zarss, Galaktick sektor QQ7 Aktivn J Gamma. A co tam m bt? dajn Bo poselstv vekermu tvorstvu. To zn, jako e by to mohlo bt ono, usoudila Fenchurch. Jak se tam dostaneme? Ty opravdu chce...? Ano, odpovdla nestupn. Chci to vdt. Arthur vyhldl z malikho, pokrbanm plexisklem zasklenho oknka na voln nebe venku. Promite, vyruila je nhle dma, kter si je pedtm prohlela zvltnm pohledem. Doufm, e vm nebude pipadat, e se vnucuji. Tyhle dlouh lety m stran nud a rda si s nkm povdm. Jmenuji se Enid Kapelsenov a jsem z Bostonu. Povzte mi, ltte hodn?

======================================================================== 35. kapitola Rozjeli se do Arthurova domu ve West Country, nacpali pr runk a jinch vc do taky a pak si sedli a vnovali se tomu, m vtina galaktickch stopa trv vtinu asu. ekali, a kolem polet njak ltajc tal. Jeden mj kamard takhle ekal patnct let, poznamenal Arthur jedn noci, kdy zase sedli a pozorovali nebe pohledem plnm beznadje. Kdo to byl? Jmenuje se Ford Prefect. Pistihl se, e dl nco, o em si nikdy nemyslel, e to jet kdy dlat bude. Uvaoval, kde je asi Ford Prefect. Neuvitelnou shodou okolnost otiskly noviny ptho dne dv zprvy, z eho jedna se tkala okujc nehody ltajcho tale a druh srie oklivch vtrnost v hospodch. Na druh den se objevil Ford Prefect, vypadal, e m podnou kocovinu a stoval si, e Arthur nebere telefon. Vyhlel opravdu mimodn patn, jako by ho nejen prothli ivm plotem pozptku, ale jako kdyby dotyn iv plot pitom jet prothli pozptku kombajnem. Vpotcel se do Arthurova obvku, mvnutm odmtl vekerou pomoc, co byla chyba, protoe nmaha vynaloen na mvnut zpsobila, e definitivn ztratil rovnovhu a Arthur ho nakonec musel dovlct na pohovku. Dky, vypravil ze sebe Ford, dky mockrt. M... ekl jet a na ti hodiny tvrd usnul. ...vbec tuen, pokraoval neekan, kdy zase oil, jak tk je napchnout britsk telefony ze souhvzd Plejd? Vidm, e nem, a tak ti to eknu, odmlel se, nad obm hrncem ern kvy, kterou se mi zrovna chyst uvait. Vrvorav nsledoval Arthura do kuchyn. Ti pitom telefonistky se pod ptaj, odkud vol, a kdy jim zkusmo ekne Letchworth, tak ti eknou, e to nen mon, e bys nemohl volat z toho obvodu. Co to dl? Dlm ti kafe. Aha, Ford se proti oekvn zatvil zklaman. Bezprizorn se rozhlel po byt. Co je tohle? Rov kupky. A tohle? Paprika. Aha, kvl Ford vn a postavil zmnn artikly pkn na sebe, m vytvoil nepli stabiln konstrukci, a tak zkusil obrtit poad, co fungovalo lpe. Jsem trochu zpitoml z cestovn v kosmu, vysvtlil. Co jsem to kal? Nco o tom, e jsi nevolal z Letchworthu. Nevolal. Taky jsem to jsem t dm vysvtlil. Vykalete se na Letchworth, povdm j, pokud mte sklon k takovm postojm. Volm vlastn z lodi przkumnk trhu spolenosti Sirius Cybernetics Corporation, kter momentln let subsvtelnou rychlost mezi hvzdami znmmi vaemu svtu, by ne nutn vm, drah dmo, - ekl jsem j drah dmo, vysvtloval Ford, protoe jsem nechtl, aby se snad ctila uraen, protoe by mla pocit, e j naznauji, e je zabednn kretn...

263

Velice taktn, ohodnotil Arthur. Pesn tak, potvrdil Ford, velice taktn. Pak se zamrail. Kosmick nemoc je moc patn na vedlej vty. Bude mi muset zase pomoct a pipomenout mi, o em jsem to mluvil. Mezi hvzdami znmmi vaemu svtu, zacitoval Arthur, by ne nutn vm, drah dmo, jako... Epsilon Plejd a Zeta Plejd, uzavel triumfln Ford. To se mi povedl docela srandovn konverzan ertk, co? Dej si kafe. Dkuju, nechci. A dvod, ekl jsem j, pro vs takhle obtuju, msto abych vytoil slo rovnou, co bych mohl, protoe tady na Plejdch mme docela sofistikovan telekomunikan zazen, to si tedy pite, dvod spov v tom, e ten zatracenej hvzdnej syk, co pilotuje tenhle zatracenej hvzdnej kp, by si dal pro ptnk vrtat koleno a trv na tom, e musm telefonovat na et volanho. Vila byste tomu? A vila tomu? Nevm. Ona zavsila. Tak! Co mysl, e jsem udlal pak? Nemm tuen. koda, zalitoval Ford, doufal jsem, e mi to pipomene. Nenvidm je, parchanty. Jsou skuten postrachem vesmru, fr si to velebnm nekonenem s tma svejma mravejma krmama, co nikdy podn nefungujou, a kdy jo, tak maj funkce, kter od nich dnej petnej lovk nechce a, dodal zuiv, kdy to udlaj, jet na tebe ppnou a oznm ti to. To byla naprost pravda, velmi serizn pohled na vc, kter m spousta sprvn smlejcch lid, kte se hned poznaj, u podle toho, e zastvaj tento nzor. Stopav prvodce po Galaxii v okamiku logick jasnosti, kter je pi souasnm rozsahu pti milin, devti set sedmdesti pti tisc pti set devti strnek tm ojedinl, k o vrobcch spolenosti Sirius Cybernetics Corporation, e lovk zaslepen pocitem vtzstv, kdy je pimje, aby vbec fungovaly, asto nepostehne jejich naprostou zbytenost. Jinmi slovy - a to je sklopevn zklad, na nm je zaloen celogalaktick spch tto spolenosti povrchn konstrukn vady jejch vrobk zcela zakrvaj jejich zsadn konstrukn vady. A tenhle chlpek, enil dl Ford, prv podnikal akci, aby jich prodal jet vc! V prbhu pt let trvajc mise ml objevovat a zkoumat nov svty a prodvat do tamnch restaurac, vtah a bar Vyspl zazen pro simulaci hudby! A pokud jet restaurace vtahy a bary nemaj, pak ml umle urychlit jejich vvoj, aby je co nejdv mli! Kde je to kafe! Vylil jsem ho. Tak udlej nov. U si vzpomnm, co jsem udlal potom. Zachrnil jsem civilizaci, v t podob, jak ji znme. Vdl jsem, e to bylo nco takovho. Odhodlan se odpotcel do obvku, kde si zejm dl povdal pro sebe, zakopval o nbytek a pitom ppal. Pr minut na to ho nsledoval Arthur, na tvi zcela nevzruen vraz. Ford se tvil uasle. Kdes byl? zeptal se ton. Vail jsem kafe, odpovdl Arthur, stle s nevzruenm vrazem. U dvno pochopil, e jedin zpsob, jak spn setrvat ve Fordov spolenosti, je mt v zsob obrovskou spoustu nevzruench vraz a nasazovat si je pi vech pleitostech. Piel jsi o to nejlep! zuil Ford. Piel jsi o to, jak jsem sloil toho chlpka! A te ho budu muset sloit znova, dodal znechucen, sundat ho jak vie! Nedbaje nebezpe vrhl se na jednu idli a perazil ji vejpl. Pedtm se mi to povedlo lp, zabruel mrzut a neurit mchl rukou smrem k dal peraen idli odstaven u jdelnho stolu. Aha, kvl Arthur a nevzruen pohldl na podepenou trosku, a, ehm, na co jsou ty kostky ledu? Na co? zaval Ford. Coe? Tys piel i o tohle? To je zazen pro udrovn ivotnch funkc. Uloil jsem toho chlpka do zazen pro udrovn ivotnch funkc. Musel jsem, ne? U to tak vypad, odvtil Arthur nevzruenm hlasem. Nesahej na to!!! zavetl Ford. Arthur, kter chtl prv zavsit telefon lec z njakho zhadnho dvodu na stole mimo vidlici, nevzruen zastavil akci. Tak jo, uklidnil se Ford, poslechni si to. Arthur si piloil sluchtko k uchu. To je pesn as.

264

Pp, pp, pp, zappal zuiv Ford, pesn to je slyet po cel lodi toho chlpka, a on zatm sp v ledu a pitom pomalu krou kolem mlo znmho msce planety Sesefras Magna. Londnsk pesn as! Aha, pisvdil Arthur a usoudil, e te piel as poloit velkou otzku. A pro? zeptal se nevzruen. Pi troe tst et za telefon ty hajzly zruinuje, vysvtlil Ford. Zalit potem se vrhl na pohovku. e jsem ti ale pedvedl dramatick pjezd, co k?

======================================================================== 36. kapitola Ltajc tal, v nm na erno picestoval Ford Prefect, ohromil cel svt. Te u nebylo pochyb, nebylo mon, aby lo o omyl nebo halucinace, dn agenti CIA neplavali v ndrch. Tentokrt to bylo skuten a jednoznan. Naprosto jednoznan jednoznan. Tal pistl s ndhernou lhostejnost ke vemu, co bylo dole, a zniil rozshlou oblast jednch z nejdrach nemovitost na svt, vetn znan sti obchodnho domu Harrods. Byl mohutn, v prmru ml asi kilometr a pl, jak tvrdili nkte, matn ed barvy, cel pooban a oehnut a poznamenan jizvami nesetnch stralivch vesmrnch bitev vybojovanch s niivmi silami pod slunci lidstvu neznmmi. Pak se otevel prlez, poboil Halu potravin u Harrodse, zdemoloval Harvey Nicholse a nakonec se skpnm a jekotem tran architektury pevrtil v v Sheratonskm parku. Po dlouh pauze pln napt, bhem n se z nitra zhadnho objektu ozvaly srdceryvn zvuky, nrazy a brbln zabrajcch stroj, vypochodoval po ramp obrovit, stbrn, ticet metr vysok robot. Naphl ruku. Pichzm v mru, oznmil a po znan dlouh pomlce, opt pln skpavch zvuk, dodal: dovete m k vaemu Velejetrovi. Ford Prefect ovem ml pro to ve vysvtlen. Sedl vedle Arthura a sledoval frenetick nonstop pichzejc zprvy v televizi, kter ovem nemly co ct, krom toho, e plavidlo zpsobilo takov a takov kody odhadovan na takov a takov poet miliard liber a zpsobil smrt tolika a tolika lid, co kaly pod dokoleka, protoe robot nedlal nic jinho ne to, e stl, mrn se kymcel a vyslal krtk, nesrozumiteln a chybn sdlen. Pochz z velmi starobyl demokracie, v... Chce ct, e pochz ze svta velejetr? Ne, ekl Ford. Tentokrt hovoil o nco logitji a srozumitelnji, protoe do sebe konen nechal vpravit dvku kvy. To nen tak jednoduch. Nen to tak nalajnovan. Na jeho svt jsou lid lidi. A vdci jsou velejeti. Lidi jetry nenvid a jeti jim vldnou. Zvltn, prohodil Arthur, myslel jsem, e jsi kal, e je to demokracie. kal, potvrdil Ford. Taky e je. Tak pro, Arthur jen doufal, e to, co k, nebude znt smn a tup, tak pro se lidi jetr nezbav? To je toti vbec nenapadne, vysvtloval Ford. Vichni maj volebn prvo, a tak pedpokldaj, e vlda, kterou si zvolili, vcemn odpovd vld, jakou by chtli. Chce ct, e oni ty jetry skuten vol? No jasn, Ford pokril rameny, ovem. Ale, Arthur se opt dostval k velk otzce, pro? Protoe kdyby nezvolili jednoho jetra, mohl by se na to msto dostat nesprvn jetr. M tu njak gin? Coe? Povdm, do Fordova hlasu se vkrdala stle vt nalhavost, jestli m njak gin? Podvm se. Povz mi jet nco o jetrech. Ford znovu pokril rameny. Nkte lid kaj, e velejeti jsou to nejlep, co se jim kdy pihodilo. Samozejm se na cel e ml, naprosto a totln, ale nkdo to mus ct. Ale to je stran, dsil se Arthur. Posly, kmo, uklbl se Ford, kdybych dostal jeden altairsk dolar pokad, kdy vidm, jak se jedna st Vesmru dv na jinou a pitom k Ale to je stran, nesedl bych tu jako citron, co se shn po

265

ginu. Jene nedostvm a tud tu sedm a shnm se. Mimochodem, co se tv tak nevzruen a pitrouble? Nejsi nhodou zamilovan? Arthur nevzruen potvrdil, e ano. Do nkoho, kdo v, kde je lhev s ginem? Mohl bych se s tou dmou seznmit? zeptal se Ford dychtiv. Vzpt se s n seznmil, protoe Fenchurch prv vela s nru novin, pro kter se vydala do vesnice. Zastavila se a v asu zrala na trosky na stole a na trosku z Betelgeuze na pohovce. Kde je gin? oboil se na ni Ford a pak se obrtil k Arthurovi: Co se stalo s Trillian, mimochodem? Ehm, tohle je Fenchurch, ekl Arthur nemotorn. S Trillian nebylo nic, naposled jsi ji pece musel vidt ty. Nojo, kvl Ford, odletla nkam se Zafodem. Mli njak dti nebo co. Aspo myslm, e to byly dti, dodal. Zafod se hodn usadil, v. Opravdu? podivil se Arthur a honem se motal kolem Fenchurch, aby j odebral nkup. Jo, potvrzoval Ford, pinejmenm jedna z jeho hlav je te petnj ne zfetovanej ptros. Arthure, kdo je to? zeptala se Fenchurch. Ford Prefect, odpovdl Arthur. Myslm, e jsem se o nm letmo zmioval.

======================================================================== 37. kapitola Cel ti dny a noci stl obrovit stbrn robot v asu a omren rozkroen nad zbytky Knightsbridge, mrn se kymcel a snail se pochopit spoustu vc. Pichzely k nmu vldn delegace, cel nklaky vanivch novin si na vlnch teru vzjemn kladly otzku, co o tom soud, letky bombardr se alostn pokouely na nj zatoit ale dn jeti nepichzeli. Robot zvolna pehlel obzor. V noci vypadal nejefektnji, zalit svtlem televiznch tb, kter neustle zpravodajsky pokrvaly jeho trvajc totln neinnost. Stroj myslel a myslel, a nakonec dospl k zvru. Bude muset vyslat do ternu servisn roboty. Mlo ho to napadnout dv, ale ml tolik problm. Jednoho odpoledne vyltli z prlezu v podob dsivho mrana kovu mal ltajc roboti. Bezcln bloumali okolnm ternem, na nkter objekty toili jak len, jin chrnili. Jeden z nich konen objevil obchod s domcmi zvaty, kde mli jetrky, ale okamit se jal zuiv brnit demokracii v okol obchodu, take z celho sousedstv toho moc nezstalo. Obrat v dji nastal, kdy elitn tm ltajcch ptra s vytm odhalil zoo v Regents Parku a v nm paviln plaz. Protoe se pece jen ponkud pouily z pehmatu v obchod se zvtky, ltajc vrtky a rejdovaky popadly nkolik vtch a tlustch legun a zanesly je obmu stbrnmu robotovi, kter se s nimi pokouel vst rozhovory na nejvy rovni. Nakonec oznmil svtu, e pes rozshlou a otevenou vmnu nzor na nejrznj problmy rozhovory na nejvy rovni zkrachovaly, jeti byli dopraveni zpt a on, robot, se mn odebrat na krat dovolenou, a z njakho zhadnho dvodu si k tomu vybral Bournemouth. Ford Prefect, kter ve sledoval v televizi, pokval hlavou, zachechtal se a dal si dal pivo. Okamit vypukly ppravy k odjezdu. Cel den a celou noc ltajc nstroje skply, ezaly, vrtaly a svaovaly svtelnmi paprsky a druhho dne rno se k zpadu zaalo valit po nkolika silnicch souasn ob pojzdn leen a na nm stl robot, podepen ze vech stran. Monstrzn zazen se plazilo dl a dl na zpad jako podivn karnevalov prvod, kolem nho vrely sluebn mechanismy, helikoptry a autobusy s novini, prokousvalo se krajinou, a nakonec dorazilo do Bournemouthu, kde se robot pomalu vyprostil ze seven transportnho systmu, odebral se na pl a zstal tam leet deset dn. Byla to pochopiteln zdaleka nejpozoruhodnj udlost, jak se kdy v Bournemouthu pihodila. Po obvodu prostoru, vymezenho a hldanho jako robotova rekrean oblast, se shromdily davy zvdavc a snaily se zahldnout, co dl. Nedlal nic. Leel na pli. Leel trochu neikovn obliejem dol. Jednomu reportrovi z mstnch novin se pozd v noci podailo to, co ped nm nikomu na svt, toti zapst strun inteligentn hovor s jednm se sluebnch stroj, stecch robotv odpoinek. Byl to skuten prlom.

266

Myslm, e tady jde o velkou story, svil novin stroji dvrn pi cigaret sdlen skrz plot z ocelovch konetin, ale chce to trochu upravit z hlediska mstnch pomr. Mm tady pipraven mal seznam otzek, pokraoval a neobratn se pehraboval v nprsn kapse, snad byste ho, nebo to, nevm jak mu kte, mohl podat, aby je v rychlosti proel. Mal ltajc rohatkov roubovk pravil, e uvid, co se d dlat a odfrel. Odpov nikdy nepila. Prazvltn shodou okolnost se vak otzky nakrban na kusu papru vcemn shodovaly s otzkami rotujcmi v tkmi bitvami zjizvench prmyslovch obvodech robotovy mysli. Znly takto: Jak si pipadte jako robot? Jak to je, bt z dalekho vesmru? Jak se vm lb Bournemouth? Ptho dne zrna zaalo balen a bhem nkolika dn vysvitlo, e se robot chyst odlett nadobro. Problm je v tom, obrtila se Fenchurch k Fordovi, jestli ns doke dostat na palubu? Ford rozilen pohldl na hodinky. Musm jet vydit njakou nalhavou zleitost, vykikl.

======================================================================== 38. kapitola Davy se nahrnuly kolem obho stbrnho plavidla, jak nejble mohly, co nebylo zrovna moc blzko. Vnitn kruh tvoili a hldali malic ltajc servisn roboti. Po vnjm obvodu kruhu mla stanovit armda, naprosto neschopn prolomit vnitn etz, ale kdyby nkdo chtl prolomit jejich ady, to by se na to tedy podvali. Kruh vojk zase obklopoval policejn kordn, akoli nebylo vbec jasn, m-li chrnit veejnost ped vojskem nebo vojsko ped veejnost i zaruit ob lodi diplomatickou imunitu a zabrnit, aby dostala pokutu za nesprvn parkovn, a to ve bylo pedmtem mnoha spor. Mal roboti zaali rozpoutt vnitn kruh. Vojci se neklidn vrtli a nevdli, jak maj reagovat na skutenost, e dvod jejich ptomnosti vypad, jako by se chtl sebrat a odlett. Olbm robot se kolem poledne odebral trhavm krokem zpt na lo, a a do te, do pti hodin odpoledne, ho u nikdo nezahldl. Zato bylo slyet spoustu zvuk - skpn a rachot z trob plavidla, oklivou hudbu milionu selhvajcch zazen. Ale pocit napjatho oekvn se v davu zrodil z faktu, e ptomn napjat oekvali, e budou zklamni. Tenhle bjen neobyejn pedmt vstoupil do jejich ivot, a te se chyst zase odlett bez nich. Tento pocit si uvdomovali zvlt dva lid. Arthur a Fenchurch zkostn pozorovali zstup a nikde nemohli najt Forda Prefecta ani sebemen ppadnou znmku, e m v myslu tady bt. Jak moc je spolehliv? zeptala se Fenchurch hlasem, z nho se vytrcela nadje. Jak moc je spolehliv? opakoval nevcn Arthur. Dut se zasml. Jak mlk je ocen? parodoval. Jak studen je slunce? Kovov sluebnci odneli na palubu posledn sousti robotova transportnho zazen a zbvajc sloky ochrannho kruhu ekaly pi pat rampy, aby je nsledovaly. Vojci stec okol rampy se vznamn najeili, probhla tkav vmna rozkaz, odehrvaly se krtk porady, ale pochopiteln se s tm vm nedalo nic dlat. Arthur a Fenchurch, ztrcejc nadji a bez jasnho plnu, se snaili protlait zstupem dopedu, ale protoe se cel dav snail protlait dopedu, nedostali se nikam. Bhem nkolika minut nezbylo venku nic, vechny sloky ochrannho etzu u se nalodily. Pr rejdovaek a jedna lihov libela jet naposledy zkontrolovaly okol lodi a pak s jekotem tak proltly obm prlezem. Minulo nkolik vtein. Intenzita zvuk mechanickho nesouladu vychzejcch z nitra lodi se zmnila a mohutn ocelov rampa se pomalu a ztka zaala zvedat z Haly potravin Harrodsova obchodnho domu. Zvuk, kter jej pohyb doprovzel, vydvaly tisce napjatch, vzruench lid, kte se ctili naprosto ignorovni. Pokat! tkl megafon z taxku, kter se skpnm pneumatik zastavil na okraji meloucho se davu. Dolo k zsadnmu vdeckmu prvihu! repetil megafon. Toti prlomu, opravil se. Dvee se otevely a z vozu vyskoil drobn mu odkudsi z okol Betelgeuze, odn v blm plti. Pokat! zahulkal znovu a tentokrt tmal v ruce krtk siln ern vleek poszen svtlky. Svtla krtce zablikala, rampa se na okamik zastavila, nae, posluna signl vyslanch Palcem (polovina inenr elektronik v Galaxii se neustle sna pijt na nov zpsoby, jak tyto signly ruit, zatmco druh polovina se neustle sna pijt na nov zpsoby, jak vyruit ruc vlny) a znovu se zvolna a vrzav spustila.

267

Ford Prefect hrbl do taxku pro megafon a zaal jm tkat na davy. Uvolnte, prosm, cestu, vyvolval, uvolnte cestu, prosm, toto je zsadn vdeck prlom. Vy a vy, chopte se zazen v taxku! irou nhodou ukzal na Arthura a Fenchurch, kte se prodrali davem a nahrnuli se zoufale k taxku. V podku, udlejte, prosm, uliku pro vznamn vdeck zazen! dunl Ford do megafonu. Vichni zachovejte klid! Ve je pod kontrolou, nen tu nic k vidn. Jde pouze o zsadn vdeck prlom. Zachovejte klid! Dleit vdeck zazen! Uvolnte cestu! Dav, hladovjc po dalm vzruen a radujc se z nhlho odkladu zklamn, ustoupil a zaal se rozevrat. Arthura ponkud pekvapilo, kdy vidl, co je natitno na bednch s dleitm vdeckm zazenm, uloench na zadnm sedadle taxku. Ho pes to kabt, zamumlal k Fenchurch, kdy j je podval. Spn vyprostil velk nkupn vozk, kter tak vzel v aut. Vozk zainel o zem a Arthur s Fenchurch do nj naloili krabice. Udlejte prosm uliku, zahulkal znovu Ford. Ve je pod naprostou vdeckou kontrolou. kal, e mi zaplatte, obrtil se idi taxku k Arthurovi a ten vydoloval pr bankovek a zaplatil. Ozval se vzdlen zvuk policejnch sirn. Ustupte tady, prosm, zaval Ford, a nikdo nebude zrann! Dav se vzedmul a zavel se za nimi a oni zbsile tlaili a thli nkupn vozk po trku k ramp. Ve je v podku, vykikoval stle Ford. Nen tu nic k vidn, je po vem. Nic z toho se ve skutenosti nedje! Uvolnte, prosm, cestu, dunl zezadu policejn megafon. Dolo k vloupn, uvolnte cestu! Prlom! konkuroval Ford policii. Vdeck prlom! Tady policie! Uvolnte cestu! Vdeck zazen! Uvolnte cestu! Policie! Nechte ns projt! Walkmeny! zajeel Ford, vythl z kapes asi destku miniaturnch magnetofon a hodil je do davu. Vteiny naprostho zmatku, kter nsledovaly, jim umonily dostat vozk k okraji rampy a vyzvednout ho na ni. Drte se pevn, zamumlal Ford a stiskl knoflk na Elektronickm palci. Ohromn rampa se jim zachvla pod nohama a zaala se zvolna, namhav zdvihat. Fajn, dcka, zaklbil se, kdy zmtajc se dav zmizel v hloubce pod nimi a oni zaali kolbav sestupovat po ikm ramp do nitra lodi. Vypad to, e jsme na cest.

======================================================================== 39. kapitola Arthura rozilovalo, e ho neustle bud stelba. Opatrn, aby nevzbudil Fenchurch, kter se zatm dailo spt, by neklidn, vyklouzl z prlezu pro drbu, kter si uzpsobili v jaksi kotec, slezl po pstupovm ebku a zaal mrzut prohledvat chodby. Psobily klaustrofobicky a byly patn osvtlen. Svteln obvody nepjemn vrely. Jene to nebylo ono. Zastavil se a lehce se zaklonil, protoe temnou chodbou kolem nj s oklivm zajeenm profiel ltajc elektrick vrtk a pitom obas vrazil do zdi jako zpitoml vela. Ani to nebylo ono. Prothl se dvemi v pepce a octl se v ir chodb. Z jednoho konce se valil tiplav kou, a tak se vydal opanm smrem. Narazil na monitorovac obrazovku zaputnou do zdi a chrnnou tvrzenm, by siln pokrbanm perspexem. Mohl bys to trochu ztiit? podal zdvoile Forda Prefecta klecho ped obrazovkou uprosted haldy soustek videopstroj, kter odstranil z jednoho vkladu v Tottenham Court Road, kdy nejprve prohodil sklem men cihlu. Kolem se vrila nepkn hromada plechovek od piva. Pt! zasyel Ford a s maniackm soustednm zavidral na obrazovku. Dval se na Sedm statench. Jen trochu, kemral Arthur. Ne! zaval Ford. Te pijde ten nejlep flk! Poslouchej, konen jsem na to piel, jak pevst napt, jak vstup zvolit, a vbec vecko, a tohle je nejlep flk! Arthur s povzdechem a bolenm hlavy usedl vedle nj, aby shldl nejlep flk. Poslouchal Fordovo hkn a vkiky juch a jova, jak nejnevzruenji uml.

268

Forde, oslovil ptele, kdy film konen dohrl. Ford se prohrabval hromadou kazet, ptral po Casablance. Jak to, e... Tohle je velk film, bsnil Ford. Kvli tomu jsem se vrtil. Chpe, e jsem ho nikdy nevidl cel? Vdycky mi utekl konec. Vidl jsem prvn plku veer ped tm, ne pili Vogoni. Kdy vyhodili planetu do povt, myslel jsem, e u ho nikdy neuvidm. Hele, co to tehdy vlastn bylo? Prost ivot, pokril rameny Arthur a uloupl si pivo z kartnu esti plechovek. U zase, odfrkl pohrdliv Ford. Myslel jsem si, e to bude nco takovho. J osobn mm radi tohle, kvl smrem k obrazovce, na n se prv objevil Rickv bar. Jak to, e co? Coe? Zaal jsi nco kat: Jak to, e... Kdy se tak nepkn vyjaduje o Zemi, jak to, e... ale to je vlastn jedno, radi se pojme dvat. Pesn tak, souhlasil Ford.

======================================================================== 40. kapitola Zbv doci u jen mlo. Za tm, co bvalo kdysi, ne byly objeveny ed Saxaquinsk Vzan Deputty, znmo jako Flanuxsk Svteln Pole Bez Hranic, le ed Saxaquinsk Vzan Deputty. Uvnit edch Saxaquinskch Vzanch Deputt se nachz hvzda jmnem Zarss, kolem n krou planeta Preliumtarn, na kter je zem Sevorbeupstry, a prv do tto zem konen dorazili Arthur s Fenchurch, ponkud znaven cestou. V zemi Sevorbeupstry se dostali na Velkou Rudou Planinu Rars, ohranienou na jihu Horami Quentula Quazgara, na jejich opan stran, alespo podle Prakovch poslednch slov, najdou posledn Bo poselstv vekermu tvorstvu, vyveden deset metr vysokmi psmeny. Pokud Arthura nelila pam, ml podle Praka cel zzrak steit Lajesttn Vantracuk z Lobu, a to se tak jistm zpsobem ukzalo jako pravdiv. Byl to drobn muk v podivnm klobouku a prodal jim lstek. Chote vlevo, prosm, chote vlevo, upozornil je opakovan a odfrel na mal motorce. Pochopili, e nejsou prvn, kdo tudy jde, protoe cesta, kter vedla po lev stran Velk Planiny, byla dkladn vylapan a lemovan stnky. U jednoho z nich si koupili krabiku fondn, upeench v troub v horsk jeskyni, zahvan rem ohnivch psmen Boho poselstv. V jinm stnku si koupili pr pohled. Psmena na nich byla znejasnna stkac pistol, abychom vm nezkazili Velk Pekvapen!, jak se pravilo na zadn stran. Vte, jak zn Bo poselstv? zeptali se malik scvrkl babky ve stnku. Ale jist, vypskla vesele, jiste ano! Pokynula jim, aby pokraovali v cest. Asi tak kadch ticet kilometr stla pi cest mal kamenn chka se sprchami a sanitrnm zazenm, ale putovn bylo pesto morn, slunce zvysoka prailo na Velkou Rudou Planinu, kter se vlnila horkem. Nebylo by mon, zeptal se Arthur v jednom z vtch stnk, pronajmout si men motorku, takovou, jako ml Lajesttn Vetratentononc? Motorky nejsou pro zbon poutnky, napomenula je pan prodvajc v cukrrn zmrzlinu. Tak to je bezva, oddychla si Fenchurch, my nejsme nijak zvl zbon. Ns to jen zajm. V tom ppad se muste hned vrtit, pravila dma psn, a kdy zaprotestovali, prodala jim dva klobouky proti slunci s reklamou na Bo poselstv a jejich vlastn fotografii, jak se objmaj na Velk Rud Planin Rars. Ve stnu stnku vypili pr sodovek a pak se plahoili sluncem dl. Dochz nm krm s filtrem, prohlsila po nkolika kilometrech Fenchurch. Bu meme jt do dalho stnku nebo se vrtit, co je sice bl, ale museli bychom se vracet stejnou cestou. Zadvali se do dli na ernou teku mihotajc se v chvjivm horkm oparu, pak pohldli nazptek. Rozhodli se jt dl. Pak pili na to, e nejen nejsou prvn, kdo podstoupil cestu za Bom poselstvm, ale e ani nejsou jedin, kdo po n prv jde. V dlce ped nimi se po zemi vlekla jaksi neohraban zakrsl postava. Plouila se zoufale pomalu, napl kulhala a napl se plazila. Pohybovala se tak pomalu, e ji zanedlouho dohonili a zjistili, e neboh stvoen je vyrobeno z omlcenho, pokroucenho kovu plnho rm.

269

Kdy se k nmu blili, zastnalo a zhroutilo se do havho vyschlho prachu. Tolik asu, zastnala podivn bytost, ach, tolik asu. A ta bolest, tolik bolesti, a tolik asu, kdy jsem j trpl. Jedno nebo druh samo o sob bych snad jet snesl. Ale kombinace tchhle dvou vc m naprosto ni. Nazdar, podvejme, to jsi ty. Marvine? zvolal Arthur zden a pidepl si k nmu. Jsi to ty? Tys byl vdycky specialista na superinteligentn otzky, e? zastnal robot tisciletmi ochraptlm epotem. Co to je? polekala se Fenchurch, schovala se za Arthura a pro jistotu se pimkla k jeho pai. Nco jako star kamard, vysvtloval Arthur, j... Kamard! zaskehotal robot dojemn. Slovo zaniklo v praskavch zvucch a z robotovch st se vysypaly vloky rzi. Budete m muset na chvli omluvit, protoe se musm pokusit vzpomenout si, co to slovo znamen. M databanky u zdaleka nejsou, co bvaly, vte, a kad slovo, kter nen nkolik zilion let pouito, se mus pesunout do pomocn rezervn pamti. , tady to mme. Robotova otluen hlava se trochu zvedla, jakoby v zamylen. Hmm, pronesl, opravdu zvltn pedstava. Jet chvli pemlel. Ne, ekl nakonec, myslm, e jsem se s nkm takovm nikdy nesetkal. Bohuel, v tomhle smru nemu slouit. Dojemn posunul koleno v prachu a pak se pokusil zvednout na zuboen lokty. Chtli byste, abych vm prokzal njakou posledn slubu? zeptal se s jakmsi dutm chestnm. Teba sebrat kus papru? Nebo byste chtli, pokraoval, abych vm otevel dvee? Hlava zaskpla v zrezivlch loiscch krku, jako by pehlela vzdlen obzor. Zd se, e tu v souasn dob dn dvee nejsou, konstatoval, ale jsem si jist, e kdy pokme dostaten dlouho, nkdo je tu postav. A pak, zvolna pootoil hlavu a pohldl znovu na Arthura, vm je mu otevt. Jsem zvykl ekat, vdy v. Arthure, zasyela mu Fenchurch oste do ucha, o tomhle jsi mi nikdy nevyprvl. Co jste tomu ubohmu stvoen udlali? Nic, zavrtl Arthur smutn hlavou. Je vdycky takovhle... Ha! tkl Marvin. Ha! opakoval znovu. Co ty v, co je to vdycky? Ty k vdycky m, kter dky pitomm pochzkm, na n jste m vy, organick formy ivota, neustle poslaly nap asem, jsem te sedmaticetkrt star ne samotn Vesmr? Ml bys volit slova pelivji, zakalal, a taktnji. Skpav se propracoval zchvatem kale a pokraoval: Jen m tady nechte a bte. J se budu uboze plazit svou cestou dl, Mj as se u konen piblil. U jsem skoro dobhl svj, zvod. ekal bych, vykldal a zlomenm prstem je pobzel, aby li dl, e dobhnu posledn. To by bylo ppadn. Tady m mte, mozek velikosti... Arthur s Fenchurch ho pes jeho chab protesty a urky spolen zvedli. Kov jeho tla byl tak rozplen, e si mlem poplili prsty, ale vil pekvapiv mlo a zplihle jim visel na rukou. Nesli ho s sebou po cest vinouc se po lev stran Velk Rud Planiny Rars k Horm Quentula Quazgara, kter ji lemuj. Arthur se pokouel vysvtlit cosi Fenchurch, ale neustle ho peruovaly Marvinovy bolestn kybernetick nky. Pokoueli se zjistit, jestli by u nkterho ze stnk pro nj nedostali njak nhradn dly a olej, kter by utiil jeho bolesti, ale Marvin o tom nechtl ani slyet. Jsem cel z nhradnch dl, bzuel. Nechte m bt! stnal. Kad st mho tla, nakal, byla vymnna nejm padestkrt... a na... Zdlo se, e se na okamik tm neznateln rozveselil. Hlava se mu bimbala silm vzpomenout si. Vzpomn, kdy jsi m vidl poprv, ekl nakonec Arthurovi, jak jsem dostal ten intelektuln nron kol dovst t na mstek? Jak jsem se ti zmioval o t stran bolesti ve vech diodch na lev stran? Jak jsem dal, aby mi je vymnili, a oni to neudlali? Udlal dlouhou pomlku, ne znovu promluvil. Nesli ho mezi sebou dl, pod pracm sluncem, kter se zdnliv vbec nepohnulo, nato aby zapadlo. Schvln, jestli uhodne, ozval se konen, kdy usoudil, e pauza u je dostaten trapn dlouh, kter m soustky nebyly nikdy vymnny? Hdej, schvln jestli uhodne. Au, dodal, au au au au au. Konen doli k poslednmu stnku, posadili Marvina mezi sebe a odpovali ve stnu. Fenchurch koupila Russellovi manetov knoflky se zasazenmi oblzky z Hor Quentula Quazgara, pmo pod ohnivmi psmeny, jimi bylo zapsno Bo poselstv vekermu Tvorstvu. Arthur se probral zbonmi traktty zavenmi na stojnku na pult, malmi meditacemi o smyslu

270

Poselstv. Hotovo? zeptal se Fenchurch, kter v odpov pikvla. Spolen zvedli Marvina. Obeli pat Hor Quentula Quazgara a uvidli Poselstv vepsan ohnivmi psmeny na hebeni hory. Na skle naproti hoe stla mal vyhldka se zbradlm, odkud bylo na npis dobe vidt. Byl tu i men dalekohled na mince, abyste se mohli podvat na psmena v detailu, ale nikdo ho v ivot nepouil, protoe psmena plla boskm jasem nebes, a kdyby se na n nkdo podval dalekohledem, urit by si okliv pokodil stnici a zrakov nerv. V asu hledli na posledn Bo poselstv a zvolna a nevslovn je naploval ohromn pocit mru a konenho a plnho pochopen. Fenchurch vzdychla. Ano, pronesla, je to tak. Zrali na npis plnch deset minut, ne si uvdomili, e Marvin, visc mezi nimi, m problmy. Robot u nedokzal zvednout hlavu a pest si Poselstv. Zdvihli mu tedy hlavu, ale stoval si, e jeho zrakov obvody jsou skoro odumel. Nali tedy minci a pomohli mu k dalekohledu. Nakal a urel je, ale s jejich pomoc se nakonec postupn podval na vechna psmena. Prvn bylo o , druh m, nsledovalo l, o, dle u a v. Marvin si musel na okamik odpoinout. Po chvli ho zase zvedli a ukzali mu , m a e a po mezee s a e. Po dal mezee nsledovalo slovo za a posledn dv slova byla dost dlouh, take si Marvin poteboval znovu odpoinout, aby je zvldl. Prvn z nich zanalo psmenem z , po nm nsledovalo p a dle . Pak pilo s, o, po nm b a e a nakonec n a . Po dalm odpoinku Marvin sebral sly, aby zdolal posledn slovo. Peetl si t, , , a pak k, o, s a nakonec t a i, nae se jim zcela vyerpn zhroutil do nrue. Myslm, zabrblal z hloubi drncho zrezivlho hrudnku, e z toho mm docela dobr pocit. Svtla v jeho och pohasla absolutn a vbec naposledy. Natst stl pobl stnek, kde si lovk mohl od chlapk se zelenmi kdly pronajmout motorku.

======================================================================== Epilog Jednm z nejvtch dobrodinc vech forem ivota byl mu, kter nedokzal udret mylenky u toho, co prv dlal. Skvl? Urit. Jeden z nejpednjch genetickch inenr sv i jakkoli jin generace, vetn sla, kter sm vymyslel? Bezpochyby. Problmem bylo, e se a pli zajmal o vci, o kter se zajmat neml, alespo ne te, jak mu vichni neustle kali. Mon i zsti proto byl znan popudliv povahy. Take kdy jeho svt zaali ohroovat straliv njezdnci ze vzdlen hvzdy, kte byli stle jet dost daleko, ale rychle se blili, poslali vldci t rasy Blarta Versenwalda III. (jmenoval se Blart Versenwald III., co nen pli podstatn, ale je to docela zajmav, protoe - ale prost se tak jmenoval a o tom, pro se tak jmenoval, se meme bavit pozdji) do stran, kde byl peliv steen, s instrukcemi, e m vypstovat plm fanatickch supervlenk, kte se mli ubrnit obvanm vetelcm a zdolat je. To ve ml uinit rychle, a tak mu ekli: Souste se! I usedl k oknu a vyhldl ven na letn trvnk a vynalzal a vynalzal a vynalzal, ale nakonec se nevyhnuteln stalo, e ho nco troku rozptlilo, a tak v okamiku, kdy njezdnci byli prakticky na obn drze kolem jejich planety, piel s pozoruhodnm novm druhem supermouchy, kter bez pomoci doke pijt na to, jak proltnout otevenou plkou polootevenho okna, a s vypnaem pro dti. Zdlo se, e vzhledem k bezprostednmu nebezpe, je pedstavovaly pistvajc ciz lodi, nebudou mt oslavy tchto pozoruhodnch vdobytk dlouh ivot. Ale hroziv njezdnci, ostatn jako vtina vlenickch ras podnikajcch vboje jen proto, e nedokzali vyeit domc zleitosti, kupodivu uasli nad Versenwaldovmi pevratnmi novinkami, pipojili se k oslavm a byli okamit pemluveni, aby podepsali cel srie obchodnch smluv a vypracovali program rozshlch kulturnch vmn. A pak dolo k okujc negaci praxe, jak je v takovch ppadech

271

obvykl, protoe vichni zastnn ili od tch dob astn a spokojen. Tahle historka ovem mla njakou pointu, kter vak momentln unik kronikov mysli. ======================================================================== Oblka Barclay Shaw, grafick prava oblky Petr Bauer Peklad Jana Hollanov Vydal Laser Plze 1995

douglas adams

PEVN NEKODN

Originl: Mostly Harmless (Pevn nekodn, 1993) Dal dly: The Hitch Hikers Guide to the Galaxy (Stopav prvodce po galaxii, 1981) The Restaurant at the End of the Universe (Restaurant na konci vesmru, 1982) Life, the Universe and Everything (ivot, vesmr a vbec, 1982) So Long, and Thanks for All the Fish (Sbohem a dk za vecky ryby, 1984)

Poznmka : Jmna postav a formt dokumentu byly pevzaty ze Stopaova prvodce

272

Ronovi

Upmn dky Sue Freestoneov a Michaelu Bywaterovi za podporu, pomoc a konstruktivn vhrady.

Cokoli se stane, se stane.

Cokoli pitom, jak se dje, zpsob, e se stane nco dalho, zpsob, e se stane nco dalho.

Cokoli pitom, jak se dje, zpsob, e se tot stane znovu, stane se tot znovu.

Nemus vak k tomu dochzet nutn chronologicky.

273

======================================================================== 1. kapitola V historii Galaxie nastal z cel ady dvod mrn zmatek: sten proto, e jsou mrn zmaten ti, kdo se sna ji sledovat, ale tak proto, e, a chceme nebo nechceme, dochz k nkterm velmi matoucm jevm. Jeden z problm souvis s rychlost svtla a s obtemi, kter se vyno ve snaze tuto rychlost pekonat. Nejde to. Rychlost svtla nic nepedstihne, snad krom patn zprvy, kter se d svmi vlastnmi zkony. Na planet Arkintofle Minor se mstn Hingefrelov pokusili postavit vesmrn lod pohnn patnmi zprvami, ale pli se neosvdily a kamkoli piletly, byly tak nesmrn nevtan, e nemlo smysl na tom mst setrvvat. Zkrtka a dobe, jednotliv nrody v Galaxii se zaaly zabvat svmi loklnmi zmatky a historie Galaxie jako takov byla nadlouho z vt sti kosmologick. m se netvrd, e by se lid nesnaili. Snaili se do vzdlench konin poslat vesmrn flotily, kter mly za cl bojovat i obchodovat, jene ne se nkam dostaly, trvalo to obvykle tisce let. Ped jejich pletem vak byly objeveny nov zpsoby cestovn, vyuvajc hyperprostoru k obelstn rychlosti svtla, a tud - a byly ty prvn flotily, pomalej ne svtlo, vyslny do jakhokoli boje - se bitvy odehrly stovky let pedtm, ne tam dorazily. leny posdek to ovem nijak neodradilo a hrnuli se do boje podle plnu. Mli za sebou vcvik, byli pipraveni, pr tisc let se na to prospali, plahoili se takovou dlku, aby odvedli nron kol, a jako e je Zarkon nad nimi, byli odhodlni ho odvst. A tehdy zaaly v galaktick historii prvn velk zmatky, protoe boje propukaly znovu stovky let pot, co spory, kvli kterm se kdysi vlilo, byly podle veho urovnny. Ale to jet nebylo nic proti zmatkm, kterm se historikov snaili pijt na kloub, kdy bylo objeveno cestovn asem a boje pedasn propukaly stovky let pedtm, ne vbec spory vznikly. Kdy se pak pidaly lod pohnn nekonenou nepravdpodobnost a cel planety zaaly neekan trojit, vzdala to fakulta historie Maximegalonsk univerzity s konenou platnost, zavela se a odevzdala budovy rychle rostouc spojen fakult bohoslov a vodnho pla, kter na n mla u lta spadeno. Co je sice krsn, ale tm s jistotou to znamen, e u nikdy nikdo nebude pesn vdt, odkud napklad pili Grebuloni nebo co vlastn chtli. A to je koda, protoe kdyby o nich nkdo nco vdl, dala se mon odvrtit straliv katastrofa - anebo, kdy nic jinho, mohla se udt njak jinak. Cvak, hm. Ohromn ed przkumn lo Grebulon se tie pohybovala ernm przdnem. Pestoe letla neuviteln zvratnou rychlost, oproti blikajcmu pozad z miliardy vzdlench hvzd se zdlo, e stoj na mst. Byla to jen nehybn tmav teka v nekonen zrnitosti tpytiv noci. Na palub lodi bylo vechno stejn jako u nkolik tiscilet, pln tmav a tich. Cvak, hm. Tedy skoro vechno. Cvak, cvak, hm. Cvak, hm, cvak, hm, cvak, hm. Cvak, cvak, cvak, cvak, cvak, hm. Hmmm. Hluboko v polobdcm, polospcm robomozku lodi probudil nzkorovov kontroln program dal program na trochu vy rovni a nahlsil mu, e po kadm cvak se ozvalo pouze hm. Kontroln program na vy rovni se ho zeptal, co by se mlo ozvat, a nzkorovov kontroln program ekl, e si pesn nevzpomn, ale e si mysl, e by to asi mlo bt nco jako vzdlen spokojen povzdech, nebo ne? Nevdl, co znamenalo tohle hm. Cvak, hm, cvak, hm. Nic jinho se neozvalo. Kontroln program na vy rovni to zvil a nelbilo se mu to. Zeptal se nzkorovovho kontrolnho programu, co pesn kontroluje, a nzkorovov kontroln program ekl, e ani to si nepamatuje, snad jen to, e to bylo nco, co mlo kadch deset let, nebo tak njak, udlat cvak, pak povzdech, co se obvykle bez problm dlo. Snail se u konzultovat svou chybovou tabulku, ale nemohl ji najt, a prv proto uvedl v pohotovost kontroln program na vy rovni. Kontroln program na vy rovni se rozhodl, e mus konzultovat svou chybovou tabulku, aby zjistil, co ml nzkorovov kontroln program vlastn kontrolovat. Chybovou tabulku nemohl najt. Divn. Podval se znovu. Objevilo se pouze chybov hlen. Pokusil se to chybov hlen vyhledat v tabulce chybovch hlen, ale ani tu nemohl najt. Cel to zkusil jet jednou a vnoval tomu nkolik nanosekund.

274

Potom probudil svho kontrolora funkc v rmci sektoru. Kontrolor funkc v rmci sektoru odhalil problmy okamit. Zavolal svmu stynmu kontrolorovi, kter tak problmy odhalil. V nkolika miliontinch sekundy oily v cel lodi virtuln obvody, kter leely ladem, nkter z nich roky, nkter stalet. Nkde se nco porouchalo, ale dn z kontrolnch program nedokzal ct, co. Na kad rovni chybly ty nejpodstatnj pokyny a pokyny tkajc se toho, co dlat v ppad, e chyb nejpodstatnj pokyny, chybly tak. Logickmi cestami kmitaly mal softwarov moduly - agenti - a rzn se seskupovaly, peskupovaly, radily. Velmi rychle zjistily, e pam lodi je po cel trase a k centrlnmu modulu mise v hji. Ani sebevc dotaz nedokzalo urit, co se to vlastn stalo. Zdlo se, e i samotn centrln modul mise je pokaen. m se cel problm vrazn zjednoduil. Prost se vymn centrln modul mise. Existuje toti jet jeden, zlohov, pesn kopie originlu. Z bezpenostnch dvod mus jt o fyzickou vmnu; mezi originlnm a zlohovm modulem neexistovalo naprosto dn spojen. A se centrln modul mise vymn, dohldne pak na obnovu kadho detailu zbytku systmu a vechno bude v podku. Roboti dostali instrukce, aby pinesli zlohov centrln modul mise z nedobytn, elektricky stnn mstnosti, kde ho steili, do logick kabiny lodi a nachystali ho k instalaci. Protoe si roboti ovovali u agent autenticitu instrukc, obnelo to zdlouhavou vmnu pohotovostnch kd a protokol. Konen byli roboti se vemi procedurami spokojeni. Vybalili zlohov centrln modul mise z lonho plt, vynesli ho z lonho prostoru, vypadli z lodi a odporoueli se do przdna. Prvn vznamn stopa k rozlutn toho, co bylo v nepodku, byla tu. Dalm zkoumnm se vzpt zjistilo, co e se vlastn stalo. Meteorit prorazil do lodi velkou dru. Lo to nezaznamenala dve, protoe meteorit hledn vyrazil tu st potaovho vybaven lodi, kter mla registrovat, jestli lo zashl meteorit. Prvnm kolem bylo dru zacelit. Ukzalo se, e to nejde, protoe lodn senzory dru nevidly, a kontroloi, kte mli nahlsit, e senzory nefunguj podn, nefungovaly podn a dokola hlsily, e senzory jsou v podku. Existenci dry mohla lo vydedukovat pouze z faktu, e z n roboti nesporn vypadli a odnesli si s sebou nhradn mozek, kter by umonil dru vidt. Lo se pokusila o inteligentn zven situace, marn, a pak na momentk pln zkolabovala. Samozejm e si neuvdomila, e zkolabovala, protoe zkolabovala. Jen ji pekvapilo, e vid hvzdiky. Kdy se hvzdiky mihly potet, uvdomila si konen, e urit zkolabovala a e je as uinit njak serizn rozhodnut. Uvolnila se. Pak si uvdomila, e dn serizn rozhodnut jet neuinila, a zpanikaila. Znovu na momentk zkolabovala. Kdy se znovu probrala, utsnila vechny lodn pepky; tam nkde ta dra mus bt. Osvtila ji mylenka, e jet urit nedorazila k cli, ale protoe u nemla ani nejmen pont, kde ten cl je a jak ho doshnout, nemlo ani cenu pokraovat. Vzala na vdom trky pokyn, kter dala dohromady z alostnch zbytk centrlnho modulu mise. Vae !!!!! !!!!! !!!!! ron mise je !!!!! !!!!! !!!!!, !!!!! !!!!! !!!!! !!!!! !!!!!, pistn !!!!! !!!!! !!!!! bezpen vzdlenosti !!!!! !!!!! to monitorovat. !!!!! !!!!! !!!!!... Vechno ostatn bylo naprosto nepouiteln. Jet ne lo zkolabovala nadobro, musela tyto pokyny, ve stavu, v jakm byly, pedat svm primitivnjm pomocnm systmm. Mus tak pivst k ivotu posdku. A to mlo dal hek. Zatmco se posdka oddvala dlouhmu spnku, bylo duevno vech len, vetn jejich vzpomnek, totonosti, pochopen cle mise, pevedeno na centrln modul mise, aby bylo v bezpe. lenov posdky nemli ani potuchy o tom, kdo jsou a co tam dlaj. No budi. Tsn pedtm, ne zkolabovala definitivn, si lo uvdomila, e j zanaj vynechvat i motory. Lo a jej probranou a zmatenou posdku te dily pomocn automatick systmy, kter prost vyhledvaly msto k pistn bez ohledu na to, kde to msto k pistn bylo, a monitorovali ve, co bylo k monitorovn. Co se tk msta k pistn, nevybraly ho nejastnji. Planeta, kterou naly, byla studen a pust, a to bolelo, a tak daleko od slunce, kter by ji mohlo zaht, e aby se na n, nebo aspo na dostaten ploe, vbec dalo t, musely pout vechny ekoformov pstroje a ivotapodprn systmy, kter mly s sebou. Pobl byly lep planety, ale lodn strategomat se zjevn zasekl v Lurkov mdu a vybral planetu, kter byla nejdle a byla nejmn npadn, a krom toho mu nikdo nemohl odporovat krom vrchnho stratga. A protoe vichni vechno zapomnli, nikdo nevdl, kdo je vrchn stratg, a i kdyby ho identifikovali, nevdl by, jak se m strategomatu postavit na odpor.

275

Co se vak tk neho k monitorovn, narazily na zlat dl.

======================================================================== 2. kapitola Jednou z nejpozoruhodnjch vc na ivot je, kde vude je ochotn se uchytit. Vude, kde to jen trochu jde, a jsou to otrven moe Santraginu V, ve kterch je rybm umafuk, kterm smrem plavou, nebo ohov boue Frastry, kde pr ivot zan pi 40 000 stupnch, nebo tlust stevo krysy, kde se jen tak z recese zavrt, si ivot najde zpsob, jak se tam za kadou cenu udret. Udr se dokonce i v New Yorku, akoli je opravdu tk pochopit pro. V zim tam teplota kles hodn pod legln minimum, nebo lpe eeno klesla by, kdyby ml nkdo dost zdravho rozumu a legln minimum stanovil. Kdy se naposledy sestavoval ebek stovky povahovch rys Newyoran, pikradl se zdrav rozum na pku 79. V lt je tam otesn vedro. Jedna vc je bt takovou formou ivota, kter si v horku libuje a pro kterou, tak jako pro Frastrany, u vyjde nastejno, jestli je 40 000 stup nebo 40 004. Ale je pln nco jinho bt ivoichem, kter se v jednom bod obn drhy planety mus balit do spousty jinch ivoich a o polovinu obn drhy pozdji zjist, e mu ke ve. S jarem se to pehn. Hordy Newyoran mocn vytrubuj do svta o jarnch radostech, ale kdyby o jarnch radostech skuten vdli to nejpodstatnj, nali by pinejmenm pt tisc devt set osmdest ti mst, kde by bylo pjemnj jaro prot, a to jen na stejn zempisn ce. Ze veho nejhor je vak podzim. Mloco je hor ne podzim v New Yorku. Nkter z tch mrek, co ij v tlustch stevech krys, by asi projevily nelibost, ale vtina z tch mrek, co ij v tlustch stevech krys, vypad nelib neustle, take se jejich nzor d a mus pominout. Kdy je v New Yorku podzim, pchne vzduch tak, jako by v nm nkdo opkal kozu, a kdy zatoute dchat, pak je nejlep otevt okno a strit hlavu do domu. Tricie McMillanov New York milovala. Pod si to dokoleka omlala. Upper West Side. Ano! Centrum msta. Obchdky, parda! Soho. East Village. Obleen. Knihy. Sui. Italsk tvr. Pochoutky. Fajn. Filmy. Taky fajn. Tricie byla prv na novm filmu Woodyho Allena, kter se cel zabval pocitem zkosti z neurzy vyvolan New Yorkem. Na stejn tma u natoil pr film, a tak Tricii napadlo, jestli nkdy uvaoval, e by se pesthoval. Slyela ale, e by to neudlal ani za nic. Take zejm dal filmy. Tricie milovala New York, protoe milovat New York byl dobr ivotn krok. Byl to dobr nkupn krok, dobr kulinsk krok, nedobr taxkov krok a nedobr chodnkov krok, co se kvality tk, ale rozhodn ivotn krok, kter patil k nejuznvanjm a nejlepm. Tricie byla televizn modertorka a z New Yorku moderovala vtina svtovch televiz. Triciino dosavadn moderovn se odehrvalo vhradn v Britnii: regionln zpravodajstv, rann zprvy, podveern zprvy. Dalo by se o n ct, kdyby to jazyk dovolil, e byla pekotn vychzejc hvzda, ale co..., jsme v televizi, tak na tom nezle. Byla pekotn vychzejc hvzda. Mla ve, co k tomu patilo: ndhern vlasy, lesk na rtech pesn vypotan na efekt, inteligenci k chpn svta a nepatrn, dobe ukryt zdn lhostejnosti, jako e se j to netk. Kad m v ivot okamik obrovsk pleitosti. A jestlie promek tu, o kterou stoj, vechno ostatn v ivot je pak z njakho zhadnho dvodu snadn. Tricie zatm v ivot promekala jednu pleitost. Te u ji pomylen na ni tak moc nerozhzelo jako dv. To zejm ten dibek jejho j, kter odumel. NBS potebovala novou modertorku. Mo Minettiov, kter uvd rann blok US/AM, odchz, protoe bude mt dt. Nabdli j kolosln stku, kdy ho bude mt ped kamerami, ale ona neoekvan odmtla z dvodu vkusu a uchovn soukrom. Tmy prvnk NBS pod drobnohledem zkoumaly jej smlouvu, jestli jsou dvody opravdu legitimn, ale nakonec ji, a zdrhav, museli pustit. Bylo to pro n k vzteku, protoe za normlnch okolnost mli formulaci zdrhav nkoho pustit vyhrazenou pro pln jin situace. ukalo se, e by byl mon, opravdu jen mon, vhodn britsk pzvuk. Vlasy, odstn pleti a zubn mstek mus odpovdat americkm televiznm zvyklostem, ale v nedvn dob se vyskytla spousta britskch pzvuk, kter svm matkm vd za Oskary, spousta britskch pzvuk zpv na Broadwayi a v klasickch hrch Velkho divadla hlt britsk pzvuky neobvykl mnostv divk. Britsk pzvuky vyprvly anekdoty o Davidu Lettermanovi a Jayi Lenovi. Vtipm sice nikdo nerozuml, ale pzvuky zabraly, a proto mon, opravdu jen mon, nadeel as. Britsk pzvuk na US/AM. Pro ne? Prv proto tam Tricie byla. Prv proto bylo dleitm ivotnm krokem zamilovat si New York. Oveme navenek uvdla jin dvod. Jej britsk televizn spolenost by tko zaclovala letenku a hotel kvli tomu, aby ltala po Manhattanu a shnla si flek. A protoe la po mstu, kter mlo nst asi desetkrt vc ne to souasn, mohl by mt jej zamstnavatel pocit, e by si to mohla zaplatit ze svho. Jene ona si zminku nala, vymyslela si dvod, jakkoli postrann mysly tutlala, a tak j tu cestu opravdu zaclovali. Letla

276

samozejm business class, ale jej obliej byl znm, take se j za smvy dostalo vt pe, ne byla business class mrn. Vdla tak jak na to, aby zskala tuln pokojk v hotelu Brentwood. A tam te je a peml, co podniknout dl. Slovo prohozen na ulici je jedna vc, navzn kontaktu druh. Mla pr jmen, pr telefonnch sel, ale vsledkem bylo jen pr neuritch slib a oddalovacch manvr. Byla tam, kde zaala. Rozhodila st, nechvala vzkazy, ale zatm dn reakce. Oficiln prci, kvli kter piletla, dlala rno; vysnn prce, kterou shnla, probleskovala kdesi v drdivm nedozrnu. Je to na levaku. Z kina se svezla k Brentwoodu taxkem. U hotelu se taxku nepodailo zajet a k obrubnku, protoe vechno voln msto u zabrala rozmrn limuzna. Cestou od taxku se musela prothnout kolem n. Smrdut, po opkanch kozch pchnouc vzduch nechala venku a vnoila se do blaenho chladu haly. Jemn bavlna halenky se j jako pna zarala do ke. Vlasy vypadaly, jako by je koupila na pejli u koloto. Na recepci se zeptala, jestli nem njak vzkazy, i kdy neblaze tuila, e dn nebudou. Byl jeden. Ale! Fajn. Fungovalo to. Do kina la pedtm proto, aby se telefon rozezvonil. Nemohla u vydret to vysedvn v hotelovm pokoji a ekn. Vhala. M ten vzkaz otevt tady dole? aty ji svdily a mla chu vechno ze sebe shodit a jen tak si lehnout na postel. Ne odela, nastavila klimatizaci na nejni monou teplotu a intenzitu vtrku na maximum. V tto chvli netouila po niem na svt vc ne po hus ki. Potom horkou sprchu, potom studenou sprchu, potom leet na runku, znova na posteli a nechat se vysouet klimatizac. Pak si pest vzkaz. Teba nov hus ke. Teba vecko mon. Ne. Ona pece netouila po niem na svt ne po prci v americk televizi za desetkrt vc, ne m te. Po niem na svt. Na svt. pln nejvc na svt ale touila po tom, aby u nemla dn nedoeen problm. Vybrala si idli pod ozdobnou palmou v hale, posadila se a otevela oblku s celofnovm oknkem. Zavolejte, prosm, stlo ve vzkazu. Moc mrz a pak nsledovalo slo. Podepsna byla Gail Andrewsov. Gail Andrewsov. Ne e by ekala prv tohle jmno. Zaskoilo ji. Bylo j povdom, ale nedovedla ho okamit nikam zaadit. Je to sekretka Andyho Martina? Asistentka Hilary Bassov? To byla dv kontaktn jmna, se ktermi se u v NBS spojila nebo aspo snaila spojit. A co to Moc mrz? Moc mrz? Byla z toho pln zmaten. e by j pod falenm jmnem volal Woody Allen? Podle pedsl 212 to byl nkdo v New Yorku. Nkdo, koho nco mrzelo. m se monosti trochu zily, ne? la nazpt k recepnmu. Mm tady njak nejasnosti s tm vzkazem, kter jste mi pedal, ekla. Nkdo mn neznm se m sna dovolat a mluv o tom, e ho nco mrz. Recepn zachmuen mrkl na lstek. Znte tu osobu? zeptal se. Ne, odpovdla Tricie. Hm, odvtil recepn. Vypad to, jako by ji nco mrzelo. Ano, odpovdla Tricie. Tady to vypad na jmno, prohlsil recepn. Gail Andrewsov. Znte nkoho takovho? Ne, odpovdla Tricie. Ani netute, co ji mrz? Ne, odpovdla Tricie. Volala jste na to slo? Tady je slo. Ne, vdy jste mi ten vzkaz teprve dal. Snam se jenom dovdt vc, ne tam zavolm. Kdybych teba mohla mluvit s lovkem, kter ten hovor bral. Hm, odvtil recepn a bedliv protal lstek. Myslm, e tady se nikdo nejmenuje Gail Andrewsov. To je mi jasn, odpovdla Tricie, jen... J jsem Gail Andrewsov. Hlas se ozval nkde za Trici. Otoila se. Prosm? J jsem Gail Andrewsov. Dnes rno jste se mnou dlala rozhovor. No ano! Ano, samozejm! ekla Tricie mrn nesouvisle. Ped pr hodinami jsem vm nechala vzkaz. Kdy jste nevolala, tak jsem se stavila. Nechtla jsem se s

277

vmi minout. Aha. Ano. Ovem, ekla Tricie a usilovn se snaila dostat do tempa. O tom nic nevm, prohlsil recepn, kterho problmy s tempem netily. Chcete, abych vm to slo vytoil? Ne, dkuji, odpovdla Tricie. U si poradm. Jestli vm to pome, mu vm zavolat tady na to slo pokoje, nabzel se recepn a dl hledl na lstek. Ne, dkuji, to nen poteba, odpovdla Tricie. To je slo ke mn do pokoje. J jsem ta, kter byl tento vzkaz uren. Myslm, e u je situace jasn. Peji vm pkn den, ekl recepn. Po pknm dnu nijak zvl netouila. Mla moc prce. A netouila ani po debatovn s Gail Andrewsovou. Co se tk braten s kesany, vdla pesn odkud pokud. Kolegov kali lidem, se ktermi dlala rozhovory, kesan a asto se kiovali, kdy nkdo takov nevinn vkrel do studia, aby zasedl proti Tricii, zvlt kdy se Tricie laskav usmvala a pedvdla sv zuby. Otoila se, vyloudila mraziv smv a pemlela, co podniknout. Gail Andrewsov byla peliv upraven ptatyictnice. Jej obleen zapadalo do rozmez charakterizovanho dobrm drahm vkusem, ale spchnut bylo urit na tom rozevltjm konci tohoto rozmez. Byla astroloka - slavn a, pokud byla pravda, co se o n povdalo, vlivn astroloka, kter pr ovlivnila adu rozhodnut prezidenta Hudsona, ponaje tm, kterou pchu lehaky kter den v tdnu jst, a kone tm, jestli bombardovat Damaek, nebo ne. Tricie ji v podstat sp napadala, ne co jinho. Ne e by z n tahala, jestli to s tm prezidentem byla pravda, nebo ne, to u bylo omlet mockrt. Pan Andrewsov tehdy drazn poprala, e by prezidentovi radila v jinch zleitostech ne ist osobnch, duchovnch a dietnch, co zjevn nezahrnovalo bombardovn Damaku. (JEN NIC OSOBNHO, DAMAKU! hlsaly v t dob senzacechtiv noviny.) Kdepak, Tricie tma lehce aktualizovala a nenpadn tlaila hovor k problmu astrologie jako celku. Pan Andrewsov na to nebyla ani trochu pipraven. A Tricie zase nebyla ani trochu pipraven na odvetn utkn v hale hotelu. Jak z toho? Jestli potebujete njakou minutku, mohu na vs pokat v baru, promluvila Gail Andrewsov. Ale rda bych s vmi mluvila a dnes veer odjdm z msta. Vypadalo to, e je sp nm znepokojen ne doten nebo rozzloben. Tak dobe, odpovdla Tricie. Dejte mi deset minut. la nahoru do pokoje. Pomineme-li ostatn schopnosti recepnho, kter m na starosti i pedvn vzkaz, v jeho schopnost zvldnout nco tak komplikovanho, jako je vzkaz, mla jen mizivou dvru, a tak si chtla bt dvojnsob jist, e nen njak vzkaz pode dvemi. Nebylo by to poprv, co se vzkazy na recepci a vzkazy pode dvemi vbec neshodovaly. Nebyl tam. Na telefonu vak blikalo svtlko, e nkdo volal. Stiskla tlatko a ozvala se spojovatelka. Mte tady vzkaz od Garyho Andresse, oznmila spojovatelka. Vn? zpozornla Tricie. Jak vzkaz? Moc drz, vyizovala spojovatelka. Moc co? zeptala se Tricie. Drz. Je to tady tak. Ten lovk k, e jsou moc drz. Zejm chtl, abyste to vdla. Chcete slo? Jak zaala diktovat slo, najednou Tricii dolo, e je to zkomolen verze vzkazu, kter u mla. Ano, fajn. Mte pro m jet njak vzkazy? slo pokoje? Tricie sice nechpala, pro se j po t debat, co u spolu mly, pt na slo pokoje, ale ekla j ho. Jmno? McMillanov, Tricie McMillanov. Tricie to trpliv odkala po psmenech. A ne McManus? Ne. dn vzkazy u tu nemte. Tricie vzdychla a zazvonila na spojovatelku znovu. Tentokrt j bezelstn nahlsila znovu jmno a slo pokoje. Spojovatelka j nedala ani nznakem najevo, e spolu mluvily ped necelmi deseti vteinami. Budu v baru, vysvtlovala Tricie. V baru. Jestli budu mt telefon, pepojila byste mi ho, prosm vs, do baru? Jmno? Celou proceduru si zopakovaly jet nkolikrt, dokud si Tricie nebyla jist, e vechno, co by mohlo

278

bt jasn, je tak jasn, jak by mohlo bt. Osprchovala se, oblkla se do istho, profesionln rychlost si upravila makeup a pokoj opoutla s povzdechem pi pohledu na svou postel. Mla sto chut se nepozorovan vytratit a schovat se. Ale ne. To ne. Jak ekala na vtah, podvala se na sebe do zrcadla. Vypadala skvle a suvernn, a pokud dokzala obalamutit sebe, me obalamutit kadho. Mus to s Gail Andrewsovou njak pet. No tak dobe, pipravila j pernou chvilku. Ale bohuel, je to hra a my se j vichni astnme. A takov vci se dj. Pan Andrewsov se k rozhovoru uvolila, protoe j prv vyla nov kniha a vystoupen na obrazovce byla bezplatn reklama. Ale nco jako bezplatn odstartovn, to u neexistuje. To ne. Posledn vtu pry. Ve skutenosti to bylo tak: Minul tden astronomov oznmili, e konen objevili za obnou drhou Pluta destou planetu. Roky u po n ptrali, protoe vdli o anomlich v obnch drahch vnjch planet, a te ji tedy nali a vichni byli stran rdi a kad byl rd, e jsou rdi a tak dle. Planetu pojmenovali Persefon, ale brzy nato dostala pezdvku Rupert podle papouka kterhosi astronoma a vzala se k tomu jaksi otravn dojmav historka a vechno bylo bjen a asn. Tricie to z rznch dvod se zjmem sledovala. A jak se tak poohlela po njak vhodn zmince k cest do New Yorku, vimla si nhodou novinov zprvy o Gail Andrewsov a jej nov knize Ty a tv planety. Jmno Gail Andrewsov sice nebylo veobecn znm, ale v okamiku, kdy pipomnla prezidenta Hudsona, lehakov pchuti a amputaci Damaku (to slovo bylo pevzato z chirurgickch zkrok. Oficiln nzev vak byl Damasektomie, neboli odejmut Damaku), vdl kad, o kom je e. Tricii napadlo, jak ta tmata propojit, a npad okamit prodala svmu producentovi. Samozejm e teorie, e kamenn masy krouc vesmrem vd nco o naich dnech, co my sami nevme, musela utrit povlivou rnu, kdy se te najednou zjevila nov kamenn masa, o kter nikdo dv nevdl. To bude urit chtt nov vpoty, ne? A co vechny ty mapy hvzdn oblohy a pohyby planet? Vichni jsme vdli (zjevn), co se dje, kdy je Neptun v souhvzd Panny a tak dle, ale co se dje, kdy vychz Rupert? Nebude poteba se nad celou astrologi znovu zamyslet? A nen to tak vhodn okamik kpnout boskou, e je to vecko snka vst, a pustit se msto toho do chovu prasat, jeho zsady spovaj na racionlnch zkladech? Kdybychom o Rupertu vdli ped temi roky, mval by prezident Hudson ostruinovou pchu ve tvrtek a ne v ptek? Mohl by Damaek jet stt? A podobn otzky. Gail Andrewsov to zvldala celkem slun. Prv kdy se zaala vzpamatovvat z potenho deru, udlala dost vnou chybu. Snaila se toti Tricii setst tm, e se plynn rozpovdala o dennch obloucch, rektascenzi a dalch odlehlch oblastech trojrozmrn trigonometrie. Ke svmu zden zjistila, e vechno, co na Tricii vyplila, se j vrac jako mek, kter u nen v stavu vybrat. Nikdo toti Gail nevaroval, e vystupovn ped televiznmi kamerami je Triciina druh tace v divadle ivota. e za leskem na rty znaky Chanel, za jejm coupe sauvage a blankytn modrmi kontaktnmi okami se skrv mozek, kter v dvj, pekonan fzi ivota doshl diplomu z matematiky a doktortu z astrofyziky. Kdy nastupovala do vtahu, uvdomila si, e pi sv roztritosti nechala v pokoji kabelku, a okamik meditovala, jestli m vycouvat a vrtit se pro ni. Ne. Tam, kde je, je ve vtm bezpe a nic z n tak nutn nepotebuje. Pustila dvee a vtah se zavel. A krom toho, pesvdovala se a zhluboka se pitom nadechovala, jestli si ze ivota vzala njak ponauen, pak je to tohle: Nikdy se nevracej pro kabelku. Ve vtahu cestou dol se upen dvala na strop. Kdo by neznal Tricii, by asi ekl, e tak upraj oi ke stropu lid, kte se sna zadret pl. Jene ona urit uprala oi na skrytou videokameru umstnou v rohu. O minutku pozdji rzn vypochodovala z vtahu a la znovu k recepci. Podvejte, j vm to tady takto vypu, ekla, protoe nechci, aby zase dolo k njakmu nedopaten. Na kus papru napsala velkmi psmeny sv jmno, pak slo pokoje a pak V BARU a papr podala recepnmu. Podval se na to. To je pro ppad, e m bude nkdo shnt. Jasn? Recepn dl hledl na papr.

279

Chcete, abych zjistil, jestli je v pokoji? zeptal se. O dv minuty pozdji se Tricie vyhoupla na barovou stoliku vedle Gail Andrewsov, kter sedla u skleniky blho vna. Mm pocit, e jste ten typ, kter sed radji u baru ne spodan u stolu, promluvila. Byla to skuten pravda a Tricii to mrn zarazilo. Vodku? zeptala se Gail. Ano, odpovdla nedviv Tricie. Otzku Jak to vte? mysln spolkla, ale Gail na ni stejn odpovdla. Zeptala jsem se barmana, prohlsila Gail a dobrosrden se usmla. Barman u ml pro ni vodku pipravenou a efektn j ji poslal po letnm mahagonu. Dkuji, ozvala se Tricie a zaala sklenikou divoce mchat. Netuila, jak si tu nhlou pvtivost vysvtlit, a byla odhodlan nenechat se j zaskoit. Lid v New Yorku nejsou k sob mil jen tak pro nic za nic. Pan Andrewsov, ekla odhodlan, je mi lto, e vs to moc mrz. Vm, e se vm pravdpodobn zd, e jsem k vm rno nebyla dost ohledupln, jene astrologie slou konec konc jen k pobaven lid, co je v podku. Je soust zbavnho svta a vy se z n mte dobe a budi vm to pno. Je to legrace. Nen to vak vda, a nemla by se s n tedy zamovat. To se nm myslm obma podailo dnes rno spn pedvst, i kdy jsme pitom produkovaly to, co ns vlastn ob iv - lidovou zbavu. Je mi lto, jestli se na to dvte jinak. J jsem s tm naprosto spokojen, ekla Gail Andrewsov. Prosm? Tricie si nebyla jist, jak si to vyloit. Na tom lsku bylo, e vs nco moc mrz. Ano, jist. Vzkazovala jsem, e se mi zdlo, e jste njak smutn, a e m to moc mrz a e m zajm, co se s vmi dje. Tricie se ctila stejn, jako by ji nkdo kopl zezadu do hlavy. Zamrkala. Coe? pitla. Souvis to s hvzdami. Pipadala jste mi pi naem rozhovoru neastn a rozzloben kvli nemu, co souvis s hvzdami a planetami, a mn to le v hlav, a proto jsem tady, abych zjistila, jestli jste v podku. Tricie na ni upen hledla. Pan Andrewsov... zaala a hned si uvdomila, e nasadila pesn ten tn, kter znl rozzloben a neastn, a e protest, kter mla na jazyku, se tak mj inkem. kejte mi prosm vs Gail, jestli vm to nevad. Tricie zrozpaitla. J to vm, e astrologie nen vda, pokraovala Gail. Samozejm e nen. Je to jen soubor nahodile sestavench pravidel, jako napklad v achu nebo v tenise nebo, no jak se jmenuje ta podivn hra, kterou hrajete vy Britov? Kriket? Averze vi sob samm? Parlamentn demokracie. Ty pravidla se tam prost njak octly. Nedvaj dn valn smysl jako celek, jen samy o sob. Kdy ale ty pravidla zanete uplatovat, uvedou se do chodu velijak procesy a vy se zanete o lidech dovdat velijak vci. V astrologii se ty pravidla nhodou tkaj hvzd a planet, ale klidn by se mohly tkat kaen a kaer, a hned by to zmnilo situaci. Obrys kadho problmu se vlastn zan rsovat podle toho, jak o nm pemlme. m vce pravidel, m nepodstatnj a m nahodilej, tm lpe. Je to jako kdy na kus papru nasypete hrstku grafitovho prachu, abyste zjistili, kde jsou skryt nerovnosti. Grafit pitom nen dleit. Slou jenom jako prostedek k odhalen nerovnost. Z toho vidte, e astrologie nem co do inn s astronomi. M co do inn jen s lidmi, kte pemlej o lidech. A tak, kdy jste se dnes rno tak... j nevm... tak emocionln zaostila na hvzdy a planety, pomyslela jsem si, vdy ona se nezlob na astrologii, ona je vn rozzloben a neastn kvli skutenm hvzdm a planetm. Obvykle se lid takto rozzlob a rozesmutn, kdy nco ztrat. K tomu jsem tedy dola a vc u jsem z toho vyvodit nedokzala. A tak jsem tady, abych se podvala, jestli jste v podku. Tricii to pln vzalo. Jedna st mozku se u pustila do velijakch vah. Piln se obrovala velijakmi protiargumenty, napklad jak smn jsou novinov horoskopy, nebo e vechny ty jejich statistiky jsou podfuk na lidi. Postupn ale tch vah nechala, protoe si uvdomila, e zbytek mozku neposlouch. Tricii to zkrtka pln vzalo. Prv j nkdo, kdo ji vlastn vbec nezn, ekl to, co po sedmnct let udruje v naprost tajnosti. Otoila se ke Gail. J... Zarazila se. Malinkat skryt kamera nahoe v prostoru za pultem sledovala jej pohyb. Naprosto ji to vyvedlo z konceptu. Vtina lid by si toho ani nevimla. Nebylo ani myslem, aby si toho nkdo viml. Nebylo myslem dvat najevo, e ani drah a elegantn hotel v New Yorku si v dnen dob neme bt jist, e nkdo z jeho

280

host nevythne zniehonic pistoli nebo se neobjev bez vzanky. Pestoe byla dmysln schovan za vodkou, nemohla oklamat jemn vyvinut smysly televizn hlasatelky. Ta pesn v, kdy se kamera nat k n. Dje se nco? zeptala se Gail. Ne, j... musm ct, e jste m dost pekvapila, odpovdla Tricie. Rozhodla se skrytou kameru ignorovat. Stejn to bude jen jej pebujel fantazie a to, jak dnes porn myslela na televizi. Nen to ostatn poprv. Byla jednou pesvden, e se za n ot kamera na ulici, a v Bloomingdales se j zdlo, e si skryt kamera dv zleet, aby ji zachytila pi zkouen klobouk. Zjevn blzn. Jednou dokonce fantazrovala, e na ni jaksi ptk v Central Parku civl njak moc upen. Rozhodla se, e to pust z hlavy, a usrkla vodky. Njak lovk prochzel barem a ptal se lid, jestli se nejmenuj MacManus. Tak dobe, vyhrkla najednou, j sice nevm, jak jste to vyptrala, ale... To se ned ct vyptrala, j jsem prost poslouchala, co kte. Myslm, e jsem ztratila cel jeden ivot. To ztrcme vichni. Kadm momentem kadho dne. Kadik nae rozhodnut, kad ndech otvraj jedny dvee a zavraj mnoh jin. Vtiny z nich si ani nevimneme. Nkterch ano. Vypad to, e jste si jednch vimla. To mte pravdu, vimla, piznala Tricie. Tak dobe, tak ven s tm. Je to velice prost. Ped mnoha lety jsem se na jednom verku seznmila s jednm muem. Prozradil mi, e je z jin planety, a ptal se, jestli chci jt s nm. ekla jsem mu, e chci. Na nkterch vercch to tak prost dopad. ekla jsem mu, a pok, e si zajdu pro kabelku a pak e s nm rda odletm na jinou planetu. kal, e tu kabelku nebudu potebovat. Na to jsem mu ekla, e urit piletl z njak zaostal planety, protoe jinak by vdl, e ena vdycky potebuje mt kabelku u sebe. Byl u trochu netrpliv, ale mn se nechtlo se jen tak dt jenom proto, e je z jin planety. la jsem nahoru. Chvilku mi trvalo, ne jsem tu kabelku nala, pak byl zase obsazen zchod. Pila jsem dol a on u tam nebyl. Tricie se odmlela. A...? zvdala Gail. Dvee na zahradu byly oteven. Vyla jsem ven. Nco tam svtilo. Njak tpytiv vc. Dorazila jsem prv ve chvli, kdy stoupala k obloze, tie prorazila mraky a zmizela. A to je vechno. Konec pbhu. Konec jednoho ivota, zatek jinho. Ale neuplyne ani chvilka z tohoto ivota, ani bych si nepedstavila sv druh j. J, kter si nelo pro kabelku. Ctm, e tam nkde nahoe je, a j tady chodm v jeho stnu. Barem te prochzel hotelov zzenec a ptal se lid, jestli se nejmenuj Miller. Nikdo takovho jmna tam nebyl. Opravdu si myslte, e ten... lovk byl z jin planety? zeptala se Gail. Urit byl. Byla tam ta lo. No, a taky ml dv hlavy. , Dv? Viml si toho jet nkdo? Byl to makarn verek. Aha... A ml na n samozejm klec. A pes klec pehozenou ltku. Pedstral, e m papouka. ukal na klec a z n se ozvalo skehotn a rzn pihloupl kanky a tak. Potom na chvilku odhrnul ltku a val smchy. Byla tam dal hlava a smla se zrove s nm. To byl nepjemn okamik, to vm tedy eknu. J si, holiko, myslm, e jste jednala sprvn, ekla Gail. Ne, j vm, e ne. A u jsem pak ani nebyla schopn pokraovat ve sv prci. Byla jsem tehdy astrofyzika. A tko mete bt naden astrofyzik, kdy potkte nkoho z jin planety, kdo m druhou hlavu, kter pedstr, e je papouek. Prost to u nemete dlat. Aspo j jsem nemohla. Chpu, e by to bylo tk. A proto asi mte tendenci bt neltostn k lidem, kte vykldaj nco, co zn jako naprost blbol. Ano, potvrdila Tricie. Mte zejm pravdu. Omlouvm se. To nic. Mimochodem, tohle jsem nikdy nikomu neprozradila, jste prvn lovk. ,Tuila jsem to. Vdan? , Mmm, ne. Tko se to v dnen dob k, e? Ale mte pravdu, e se ptte, to byla pravdpodobn pina. Nkolikrt jsem mla vnou znmost, vtinou proto, e jsem chtla mt dt. Ale u kadho to dopadlo tak, e se m ptal, pro se mu pod dvm pes rameno. Co mu na to mete ct? Jeden as jsem dokonce pomlela na to, e bych mohla zajt do banky spermi a vzt, co bude. Mt dt s nkm jen tak nazdabh. To byste urit neudlala, e ne? Tricie se rozesmla. Asi ne. Nikdy jsem to nedothla do konce, e bych tam doopravdy zala a zjistila, co a jak. Nikdy jsem to neudlala doopravdy. Mj ivotn problm. Nikdy jsem ve skutenosti neudlala to, co jsem mla. Mon e proto jsem v televizi. Nic nen skuten.

281

Promite, pan se jmenuje Tricie McMillanov? Tricie se pekvapen ohldla. Stl za n mu v ofrskm klobouku. Ano, odpovdla a v miku se vzpamatovala. Pan, j vs vyhledm u asi jedna hodina. Hotel ekl, e nikdo takov nebydl tady, ale j ovil u kancele pana Martina a oni ekli, e vy urit tady pobvte. A tak se ptm znovu a oni kaj pod, e o vs nikdy neslyeli, a tak j je nutm, aby vs stejn vyvolat a oni vs nemou najt. Potom j nutil kancel, faxovat do auta vae fotka a podvm sm. Podval se na hodinky. Mon trochu pozd, ale chcete jet? Tricii to ohromilo. Je e o panu Andy Martinovi z NBS? To je sprvn, pan. Kamerov zkouky pro US/AM. Tricie se vymrtila ze idle. Vechno to shnn pana MacManuse a pana Millera; ale na to radji ani nemyslet. Jen musme spchat, ekl ofr. Slyel jsem, e pan Martin mysl, e m cenu zkusit britsk pzvuk. Jeho f v televizi je totln proti. To je pan Zwingler a j nhodou vm, e on let k moi dnen veer, protoe j jsem, kdo ho mus vzt na letit. Meme, jsem pipraven. Dobe pan, je to ta velk limuzna ped hotel. Tricie se obrtila ke Gail. Omlouvm se, ekla. Jen bte! Honem! povzbuzovala ji Gail. A hodn tst. Bylo mi s vmi dobe. Tricie shla po kabelce, aby zaplatila. To snad ne! Nechala ji nahoe. Pit platm j, rezolutn prohlsila Gail. Opravdu. Bylo to moc zajmav. Tricie vzdychla. Vte, to dnen rno m opravdu mrz a... U nic nekejte. Nemuste se omlouvat. Jde jenom o astrologii. J to neubl. Nejedn se o konec svta. Dky. Tricie ji objala. Prost to tak pilo. Mte vecko? zeptal se ofr. Nechcete vzt taku nebo nco? Mm jedno velk ivotn ponauen, odpovdla mu Tricie. Nikdy se nevracej pro kabelku. Za hodinu a nco sedla Tricie ve svm pokoji na jedn ze dvou postel. Nkolik minut sedla nehnut. Jen upen hledla na kabelku, nevinn spovajc na druh posteli. V ruce drela vzkaz od Gail Andrewsov: A nejste moc zklaman. Klidn zavolejte, jestli si o tom budete chtt promluvit. Kdybych byla na vaem mst, ztra veer bych zstala doma. A odpoinula bych si. Ale neposlouchejte m a netrapte se tm. Je to jenom astrologie. A ne konec svta. Gail. ofr ml stoprocentn pravdu. Po pravd eeno toho ofr vdl o dn uvnit NBS vc, ne kdokoli z tch lid, se ktermi se tam seznmila. Martin ml obrovsk zjem. Zwingler ne. Mla jeden pokus na to, aby dokzala, e pravdu m Martin, a vybouchla. Ned se. Ned se, ned se, ned se. Nejvy as vrtit se dom. Nejvy as zavolat do leteck spolenosti, jestli je dnes v noci nco volnho do Londna. Shla po tlustm telefonnm seznamu. Ale ne. Pkn po ad. Odloila seznam, vzala kabelku a odnesla si ji s sebou do koupelny. Poloila ji a vythla plastikov pouzdrko s kontaktnmi okami, bez nich nedokzala pest ani text z papru ani z techo zazen. Pitom, jak si do o nasazovala ty plastikov mistiky, proltlo j hlavou, e m jedno velk ivotn ponauen nkdy se pro kabelku nevrac, zatmco nkdy ano. Jet ji ale mus ivot nauit rozpoznvat, kter z tch dvou situac nastv.

======================================================================== 3. kapitola Stopav prvodce po Galaxii ml v dob, kter z legrace kme minulost, hodn co ct k problmu paralelnch vesmr. Pro vechny, kdo nedosahuj rovn Zkuenho Boha, je z toho ovem srozumiteln velmi mlo. A ponvad je nyn prokzno, e vichni znm bohov vznikli dobrou tmiliontinu vteiny po zatku vesmru, a ne minul tden, jak obvykle tvrdvali, ek je u tak hodn vysvtlovn, take k zleitostem kosmologie se

282

te nedostanou. Prvodce na tma paraleln vesmry sdluje i jednu povzbudivou vc, a sice nemte nejmen anci to pochopit. A tak nemuste mt strach, e se ztrapnte, a klidn mete kat Prosm? a Coe? a tpat a podle libosti plcat nesmysly. Pedn je poteba si v souvislosti s paralelnmi vesmry uvdomit, uvd Prvodce, e nejsou paraleln. Dle je dleit si uvdomit, e to v pesnm slova smyslu nejsou vesmry, ale nejlep bude, kdy se budete snait si toto uvdomit a trochu pozdji, a si uvdomte, e vechno, co jste si a do tto chvle uvdomili, je nepravdiv. Dvodem, pro to nejsou vesmry, je to, e dn konkrtn vesmr vlastn neexistuje jako takov, jako jedna vc, ale je to zpsob, jakm pohlme na to, emu se odborn k NVM, neboli Naprost a veobecn mima. Naprost a veobecn mima tak ve skutenosti neexistuje. Je to prost souet vech rozdlnch nhled na nj, kter by se vyskytly, kdyby existoval. Dvodem, pro nejsou paraleln, je tent dvod, ze kterho nen paraleln moe. Nem to dn vznam. A rozlente Naprost a veobecn mima jakkoli, vdycky vm vyjde nco, emu nkdo bude kat domov. Prosm, poslute si a klidn plcejte nesmysly. Do Zem, kter ns te zajm pro svou specifickou polohu v Naprostm a veobecnm mimai, narazilo neutrino, kter nenarazilo do jinch Zem. Neutrino nen velk. V podstat tko pijdete na nco menho, co vs me jak tak zashnout. A ne e by nraz neutrina do objektu zvcho velikosti Zem byl sm o sob njakou extra zvltnost. Kdepak. Extra zvltn by byla ta nanosekunda, pi n by Zemi nezashlo nkolik miliard letcch neutrin. Samozejm e vechno zle na tom, co si pedstavte pod pojmem narazit, kdy uvte, e se ta vcika neskld u skoro vbec z nieho. ance, e se neutrino na cest nedozrnou przdnotou opravdu do neho tref, jsou zhruba podobn, jako kdy v libovolnm okamiku spadne z letcho Boeingu kulikov loisko a tref, eknme, sendvi s vajkem. Ale zptky k vci. Toto neutrino nco zashlo. Mete namtnout: Co to je v porovnn s celm tm nedozrnem? Ale takov nmitka m hek - je to toti tchoovina na entou. Jakmile se toti nco stane v nem tak sloitm, jako je vesmr, Kevin v, k emu vemu to povede - kde Kevin je jakkoli nhodn bytost, kter nev nic o niem. Toto neutrino zashlo atom. Atom byl st molekuly. Molekula byla st nukleov kyseliny. Nukleov kyselina byla st genu. Gen byl st genetick vbavy rstu... a tak dle. V konenm dsledku to vedlo k tomu, e jedn rostlin narostl list navc. V Essexu. Lpe eeno tam, kde po veker mraven prci a pekonn loklnch problm geologick povahy, bude Essex. Tou rostlinou byl jetel. Nesmrn inn rozhazoval po okol sv st, nebo sp semnka, a brzy se stal dominantnm typem jetele. Pesn pinn spojitost mezi tmto nhodnm biologickm vskytem a nkolika jinmi drobnmi odchylkami, kter v tom dleku Naprostho a veobecnho mimae existuj napklad nevydaen odlet Tricie McMillanov se Zafodem Bblbroxem, abnormln patn odbyt zmrzliny s pchut pekanovch ok a skutenost, e Zemi, na kter se toto vechno nachzelo, nezniili Vogoni kvli vstavb novho hyperprostorovho obchvatu - je te na seznamu vzkumnch projekt seazench podle dleitosti na katede historie Maximegalonsk univerzity (vlastn tam, kde kdysi bvala) na pce slo 4 763 984 132, a nikdo z tch, kdo se v tto chvli astn u baznu modlitby, nem, zd se, pocit, e je teba ten problm urychlen eit.

======================================================================== 4. kapitola Tricie se zmocnil pocit, e se cel svt spikl proti n. Vdla, e po nonm letu smrem na vchod je to pocit docela normln. Mte ped sebou hrozbu dalho tajuplnho dne, se kterm se muste njak vypodat, ale nejste na nj ani v nejmenm pipraveni. Co se d dlat. Na trvnku byly stopy. Bylo j celkem jedno, e jsou na trvnku stopy. Pokud jde o ni, a se stopy na trvnku teba spakuj a thnou. Byla sobota rno. Prv se vrtila z New Yorku, unaven, nervzn a ve patn nlad, a touila po jedinm - zalzt si do postele, nechat slab putn radio a uspat se hlasem filozofujcho Neda Sherrina. Jene Erik Barlett ji bez dkladnho ohledn stop nehodlal pustit. Erik byl star zahradnk, kter

283

pichzel v sobotu rno z vesnice promtrat klackem zahradu. Neml dvru k lidem, co zanaj den pletem z New Yorku. Neschvaloval to. Je to proti pirozenosti. Jinak ale dvoval prakticky vemu. Asi ti mimozemani, kal a byl pitom sklonn nad okraji tch nerovnost a dloubal do nich klackem. Je o nich te hodn slyet. ekl bych, e jsou to oni. Opravdu? zareagovala Tricie a pokradmu mrkla na hodinky. Deset minut, potala. Deset minut je schopn vydret ve svisl poloze. Pak prost padne, a je v lonici nebo jet tady venku. A to plat, jestli bude jenom stt. Jestli bude muset taky inteligentn pikyvovat a kat sem tam Opravdu?, me z toho bt pt minut. No jist, odpovdl Erik. Piltnou sem, pistanou na trvnku a pak zase odsvit, nkdy i s n kokou. Pan Williamsov z poty, teda jej koka - vte kter, ta zrzav - tak tu unesli mimozemani. Dal den ji pivezli zptky, to zas jo, ale byla divn. Cel dopoledne se potulovala a odpoledne pak vyspvala. Dv to bylo naopak, to je na tom zvltn. Spala rno a toulala se odpoledne. Nabouran reim z toho, jak byla v t meziplanetrn lodi, to vte. Aha, ekla Tricie. A jet kala, e ji nateli namourovato. Tady ty stopy by klidn mohly bt od jejich pistvacch modul, je to pesn ono. Sekaka na trvu by to podle vs nemohla bt? zeptala se Tricie. Kdyby ty stopy byly zaoblenj, tak bych to bral, ale vidte, tady ty jsou zaoblen njak nepravideln. Tvarov jsou prost jin. Ptm se jenom proto, e jste se zmioval, e ta sekaka nedl dobrotu a mus se opravit, nebo s takovou zane v trvnku dlat rhy. To jsem kal, sleno Tricie, a na tom trvm. J nekm, e to stoprocentn nebyla sekaka, j jenom km, co se mi vzhledem k tvaru tch stop zd pravdpodobnj. Oni piltaj v tch svch pistvacch modulech tam nad tmi stromy, vidte...? Eriku..., trpliv zaala Tricie. Vte co, sleno Tricie, skoil j do ei, j se na tu sekaku podvm, tak jak jsem to ml v plnu minul tden, a vy u se nezdrujte a bte si za svm. Dkuji vm, Eriku. Jdu rovnou do postele. V kuchyni si vezmte, na mte chu. Dkuji, sleno Tricie, a hodn tst, louil se Erik. Sehnul se a nco z trvnku vytrhl. Podvejte, trojlstek. Vidte, tst, prohlsil. Zblzka se na nj zahledl a kontroloval, jestli je to opravdick trojlstek, a ne jen obyejn tylstek, ktermu jeden lstek upadl. Na vaem mst bych si tady kolem dval pozor na znmky mimozemskho psoben. Ve svatm naden upel zrak k obzoru. A hlavn odtamtud, smrem od Henley. Dkuji, Eriku, dm si pozor. Uloila se k spnku a na pokraovn se j nkolikrt zdlo o papoucch a jinch ptcch. Odpoledne vstala a jen tak popochzela od nieho k niemu a uvaovala, jak naloit se zbytkem dne a v podstat i se zbytkem ivota. Nejmn hodinu rozmlela a snaila se dojt k rozhodnut, jestli vyraz do msta a veer ke Stavrovi. Tam se momentln schzej vichni, kdo u televize nco znamenaj. Kdy si posed s pr pteli, mon do toho kolotoe zase njak vklouzne. Nakonec se rozhodla, e pjde. To je dobe. Je tam zbava. I Stavra samotnho mla velice rda. Je to ek s nmeckm otcem - pomrn zvltn kombinace. Ped pr dny strvila veer v Alf, co je Stavrv pvodn klub v New Yorku, ktermu te fuje jeho bratr. Ten se povauje za Nmce s eckou matkou. Stavro si urit rd poslechne, jak to Karl vede od desti k pti, take Tricie pjde a udl mu radost. Stavro a Karl Muellerovi se dost nesneli. Ano. Udl to tak. Dal hodinu pak rozmlela, co na sebe. Nakonec se volba ustlila na elegantnch ernch atech, kter si podila v New Yorku. Zavolala znm a zjiovala, kdo by veer mohl bt v klubu, a ta j ekla, e dnes veer je tam uzaven spolenost, svatba. Napadlo ji, e t ivot podle plnu, kter si lovk vypracuje, je jako kdy se v samoobsluze snate nakoupit psady pesn podle receptu. Vozek vm jede jinam, ne ho tlate, a nakonec jste stejn nuceni nakoupit pln jin vci. Co s tm? Co s receptem? Nevdla. V kadm ppad vak u n na trvnku tu noc pistla vesmrn lo.

======================================================================== 5. kapitola Kdy se to blilo smrem od Henley, byla nejdve mrn zvdav a uvaovala, co by to mohlo bt za svtla. Kdy nebydlte tak jako ona, zrovna milion kilometr od letit Heathrow, jste zvykl vdat na obloze svtla.

284

Obyejn vak ne tak pozd veer a ne tak nzko, co prv u n vzbudilo tu mrnou zvdavost. Jakmile se to nco zaalo pibliovat, zvdavost se zmnila ve zmatek. Hmmm, pomyslela si, co bylo maximum, kter vypemlela. Pod jet byla po tom letu ospal a utahan a zprvy, kter jedna st mozku piln poslala druh sti, nedochzely vas nebo na msto uren. Vyla z kuchyn, kde si chystala kvu, a la otevt zadn vchod do zahrady. Hluboce se nadechla chladivho veernho vzduchu, vykroila ven a podvala se vzhru. Asi ticet metr nad jejm trvnkem zaparkovalo cosi velikosti velkho karavanu. Opravdu to tam bylo. Viselo to tam. Skoro nehlun. Hluboko uvnit se v n nco pohnulo. Ruce j pomalu poklesly podl tla. Nevnmala, e si velou kvou polila nohu. Ani nedchala, kdy se lo metr za metrem, centimetr za centimetrem pomalu snela na zem. Svtla se mhala vemi smry, jako by vechno prozkoumvala a omakvala. Namila na ni. Pipadalo j k neve, e by mla znovu dostat pleitost. Nael ji? Vrtil se? Lo se zvolna pibliovala k zemi, a tie dosedla na trvnk. Napadlo ji, e nevypad pln stejn jako ta, kterou ped lety vidla odltat, ale v blikajcch svtlech na non obloze se pesn tvary rozpoznvaj tko. Ticho. Potom cvak a hm. A dal cvak a dal hm. Cvak hm, cvak hm. Dvee se rozevely a smrem k n se po trvnku rozlilo svtlo. ekala, napnut k prasknut. Ve svtle se rsovala postava, pak jet jedna a jet jedna. Pomalu na ni mrkaly irok oi. Ruce se zvedaly k pozdravu. McMillanov? zaznl konen hlas, zvltn tenk hlsek, kter ml problmy se slabikovnm. Tricie McMillanov. Slena Tricie McMillanov? Ano, hlesla Tricie, e ji skoro nebylo slyet. Monitorujeme vs. M... monitorujete? Mne? Ano. Chvli si ji prohleli, velkma oima ji zvolna pejdli nahoru a dol. Ve skutenosti vypadte men, oznmil nakonec jeden. Prosm? Ano. J... j nechpu, vysoukala ze sebe Tricie. Nic z toho samozejm neekala; pesto i na nco, co vbec, ale vbec neekala, se to nevyvjelo, jak ekala. Konen se zeptala: Jste... jste od... Zafoda? Zdlo se, e otzka ty ti konsternovala. Stran rychle mezi sebou drmolili svou e a pak se obrtili k n. Myslme, e ne. Aspo pokud vme, pronesl jeden. Kde je Zafod? zeptal se druh a dval se nahoru na non oblohu. J... j nevm, bezradn odpovdla Tricie. Je to odsud daleko? Kterm smrem? Nevme. Tricie si zklaman uvdomila, e nemaj pont, o kom ona mluv. Ani o em mluv. A ona nemla pont, o em mluv oni. Vyhnala z hlavy sv touebn mylenky a znovu zapojila mozek. Nem smysl bt zklaman. Mus se probrat a uvdomit si, e se j tady nabz novinsk trhk stolet. Co honem udlat? Zaskoit do domu pro videokameru? Co kdy budou pry, ne se vrt? Co se tk dalho postupu, byla pln v koncch. Nechm je mluvit, napadlo ji. Vymyslm nco pozdji. Monitorujete... mne? Vs vechny. Vechno na va planet. Televizi. Rozhlas. Telekomunikace. Potae. Videosystmy. Sklady. Coe? Parkovit. Vechno. Monitorujeme vechno. Tricie na n hledla. To mus bt hrozn nudn, ne? vyhrkla. Je. Tak pro... Krom... Krom eho? Soutnch poad. Docela se nm lb soutn poady. Nastala dlouhatnsk odmlka, bhem n si Tricie prohlela mimozemany a mimozemani si prohleli ji.

285

Docela rda bych si nco pinesla zevnit, mla Tricie promylen postup. Vte co? Chtli byste, nebo teba jeden z vs, jt se mnou dovnit a porozhldnout se? Rdi, naden odpovdli vichni. Vichni ti postvali, troku neohraban, v obvku, zatmco ona poletovala po dom a nanosila videokameru, kameru ptatictku, magnetofon, zkrtka vechny nahrvac pstroje, kter se namanuly. V domovnm osvtlen vypadali vichni huben a jaksi nafialovle zelen. Hned to bude, hoi, hlsila Tricie, pehrabovala uplky a hledala voln psky a filmy. Mimozemani si prohleli poliku s kompakty a starmi deskami. Jeden z nich ouchl do druhho. Podvej, upozoroval. Elvis. Tricie se zastavila a znovu se na n zadvala. Vm se lb Elvis? zeptala se. Ano, odpovdli. Elvis Presley? Ano. Nechpav vrtla hlavou a snaila se pitom do videokamery nacpat nov psek. Nkte vai lid, promluvil vhav jeden z nvtvnk, si mysl, e Elvise unesli mimozeman. Prosm? ujiovala se. A unesli? Je to mon. Chcete ct, e jste Elvise unesli vy? jako bez dechu ze sebe vyrazila Tricie. Snaila se pokud mono neztrcet hlavu, aby nic nezvorala, ale bylo toho na ni pece jen trochu moc. Ne. My ne, odpovdli jej host. Njac neznm. Je to velmi zajmav monost. asto o n mluvme. To musm nahrt, mumlala si sama pro sebe. Zkontrolovala video; bylo nachystan a fungovalo. Namila kamerou na n. Nedala si ji k om, protoe je nechtla natvat. Mla dost zkuenost na to, aby byla schopn pesn natet i od boku. V podku. A te mi pomalu a zeteln eknte, kdo jste. Naped vy, obrtila se k tomu vlevo. Jak se jmenujete? J nevm. Nevte? Ne. Aha. A co vy dva? Nevme. V podku. Nic se nedje. Teba mi eknete, odkud jste. Zavrtli hlavou. Vy nevte, odkud jste? Zavrtli hlavou jet jednou. Tak, pokraovala Tricie, co vlastn... mmm...? Uvzla na mrtvm bod, ale dky tomu, e byla profesionlka, drela kameru pevn dl. Plnme posln, ekl jeden z nich. Posln? Co je jeho clem? Nevme. Kamera se j ani nehnula. Co tedy dlte u ns na Zemi? Pili jsme pro vs. Kamera se nehnula ani o fous. Jako by stla na stativu. Zamyslela se, jestli by vn nebylo lep pout stativ. Zamyslela se, protoe tm zskala as, aby strvila to, co j prv sdlili. Ne. Kdy ji dr v ruce, d se s n snz manipulovat. Zrove ji napadlo Pomoc, co mm dlat. Pro jste pili pro m? zeptala se klidnm hlasem. Ztratili jsme nae mylenkov vybaven. Nezlobte se, budu muset donst stativ. Jak tam tak neinn postvali, vypadali celkem spokojen. Tricie zatm nala stativ a pipevovala na nj kameru. Zachovala kamennou tv, nemla vak ani nejmen tuen, co se dje ani co si o tom myslet. No dobe, promluvila, kdy skonila se stativem. Ale pro... Lbil se nm v rozhovor s tou astrolokou. Vy jste ho vidli? My sledujeme vechno. Astrologie ns velmi zajm. Mme ji rdi. Je velmi zajmav. Vechno nen zajmav. Astrologie je zajmav. Co hvzdy kaj. Co hvzdy pedpovdaj. Njak takov informace bychom

286

potebovali. Ale... Tricie nevdla, kde zat. Kpni boskou, blesklo j hlavou. Bhv, co maj za lubem. A tak ekla: J ale o astrologii nic nevm. My ano. Vy ano? Ano. Sledujeme sv horoskopy. Jsme velmi lan. Sledujeme vechny vae noviny a asopisy a jsme po nich velmi lan. Ale n Vdce k, e mme problm. Vy mte Vdce? Ano. Jak se jmenuje? Nevme. On proboha k co? Jak e se jmenuje? Promite, to budu muset vystihnout. On k co? Jak se jmenuje? On nev. A jak vy vichni vte, e je vdce? Ujal se veden. ekl, e nkdo tady mus nco dlat. Aha! Kde je tady? chytla se nitky Tricie. Rupert. Prosm? Vai lid j kaj Rupert. Dest planeta od vaeho Slunce. Jsme tam usazen mnoho let. Je to tam vysoce studen a nezajmav. Ale dobr na monitorovn. Pro monitorujete ns? Nic jinho neumme. Dobe. Co to je za problm, o kterm mluv v vdce? Triangulace. Prosm? Astrologie je velmi pesn vda. To my vme. No... zaala Tricie, ale nechala to bt. Pro vs na Zemi je pesn. Aa... a... ano. S hrzou si uvdomila, e m njak nejasn tuen neho. Kdy napklad Venue stoup do Kozoroha, je to ze Zem. Jak to funguje, jestlie jsme na Rupertu? Co kdy do Kozoroha stoup Zem? Na to nememe pijt. Myslme si, e jsme zapomnli mnoho zvanch vc, a trigonometrie je jedna z nich. Abychom si rozumli, ekla Tricie, vy po mn chcete, abych s vmi... odletla... na Rupert... Ano. A pepracovala vm horoskopy tak, aby braly v vahu vzjemn postaven Zem a Ruperta? Ano. Dostanu vhradn prvo? Ano. Jsem vae, prohlsila Tricie a pemlela, e to prod pinejmenm National Enquireru. Nastoupila do lodi, kter ji odveze a na sam okraj slunen soustavy, a prvn, co j padlo do oka, byla stna z monitor, po nich se mhaly tisce obraz. tvrt mimozeman je vsed sledoval, ale soustedil se zejmna na jednu konkrtn obrazovku s jednm stabilnm obrazem. Byl to zznam improvizovanho rozhovoru, kter prv Tricie podila s jeho temi kolegy. Kdy ji uvidl, mrn vystraenou, nastupovat, zvedl hlavu od obrazovky. Dobr veer, sleno McMillanov, uvtal ji. Dobr prce s kamerou.

======================================================================== 6. kapitola Ford Prefect dopadl na zem v bhu. Byla od vtrac achty asi o sedm centimetr n, ne si pamatoval, a proto patn odhadl, kdy dopadne na zem, a rozbhl se pli brzy, neikovn kobrtl a zvrtl si nohu. Do hje! I kdy trochu kulhal, vbhl do chodby. Po cel budov se rozeznlo poplan zazen a vybiovalo se jako obyejn do extze. Pitiskl se za

287

sknmi, rozhldl se, jestli ho nikdo nevid, a ze sv brany zaal rychle lovit, co poteboval. Kotnk ho bolel jak as, njak nezvykle. Podlaha nebyla jen o sedm centimetr n od vtrac achty, ne si pamatoval, byla tak na jin planet, ne si pamatoval, ale jeho pekvapilo tch sedm centimetr. sted Stopaova prvodce po Galaxii se celkem asto bez pedchozho upozornn pesunulo na njakou jinou planetu. Dvodem bylo teba mstn podneb, zloba tamjch obyvatel, ty za elektinu nebo dan, ale pokad bylo znovu vystavno pln stejn, tm na molekulu. Pln sted pedstavoval pro mnoh zamstnance spolenosti jedinou konstantu, kterou v tce deformovanm okolnm svt znali. Nco tady ale bylo divn. To samo o sob nepekvapuje, pomyslel si Ford a vytahoval pitom runk pro bantamovou vhu. Po pravd eeno, vechno v jeho ivot bylo, tu vce, tu mn, divn. Jenome tohle bylo divn njak jinak, ne byl u divnch vc zvykl, co bylo, prost, zvltn. Nedovedl tomu hned pijt na kloub. Vythl pidlo slo 3. Poplan zazen vydvalo star znm zvuk. Dal se v nm rozeznat nznak melodie, kterou si mlem pobrukoval. To vechno dobe znal. Nov byl pro Forda svt venku. Na planet Saquo-Pilia Hensha nikdy nebyl. Lb se mu. Je tu karnevalov atmosfra. Vyndal z brany luk a p, hraku, kterou si koupil na trhu na ulici. Zjistil, e dvodem karnevalov atmosfry jsou kadoron oslavy Prohlen svatho Antwelma. Svat Antwelm byl za svho ivota vznan a oblben krl, kter uinil vznan a oblben prohlen. Krl Antwelm prohlsil, e to, po em vichni tou, je (ceteris paribus) tst, radost ze ivota a v jednom kuse se mt dobe. Podle posledn vle pipadl cel jeho majetek na financovn kadoronch oslav, kter to prohlen budou vem pipomnat horami dobrho jdla a tancem a hranm pratnch her jako hon na vokyce. Jeho prohlen bylo tak skvl, e ho za nj prohlsili svatm. A nejen to. Vichni ostatn lid, kte byli prohleni za svat ped nm, nkter napklad za to, e byl naprosto zavrenhodnm zpsobem zmrskan k smrti, jin za to, e il vzhru nohama v bece s hnojem, byli okamit degradovni a povaovni za trapn. Dvrn znm budova Hlavnho stanu Stopaova prvodce po Galaxii ve tvaru psmena H se tyila na okraji msta a Ford Prefect do n vnikl dvrn znmm zpsobem. Vdycky vstupoval radji vtracm systmem ne vstupn halou, protoe ve vstupn hale na pjmu hldkovali roboti, jejich kolem bylo vyptat se pchozch na jejich vdaje. Nkladov poloka Forda Prefecta, to byla zleitost notoricky komplikovan a obtn. Po zkuenostech doel k poznn, e pjmov roboti jsou nedostaten vybaveni na to, aby pochopili argumenty, kter v souvislosti se svmi nklady hodlal pedloit. Proto dval pednost jin pstupov cest. Znamenalo to spustit poplach skoro vude v budov, ale v trn ne. Tak to ml Ford rd. Ve svm krytu za sknmi podepl, olzl gumovou psavku na pu a p nasadil na provzek luku. Za dalch asi ticet vtein zhruba ve vce pasu piltal chodbou bezpenostn robot, velikosti tak asi malho melounu, a v letu ptral vlevo a vpravo po emkoli nezvyklm. Fordv p, neomyln naasovan, peletl ped nm. Proletl nap chodbou, pilepil se na protj stn a jet sebou nepatrn kmital. Robotovy senzory let pu automaticky zachytily, robot se otoil o devadest stup, aby to mohl sledovat, podvat se, co to jenom me bt a kam to m. Ford tm zskal vzcnou vteinu, kdy se robot dval smrem od nho. Hodil na letcho robota runk a chytil ho. Protoe byl robot opaten velijakmi senzorickmi vnlky, nemohl pod runkem manvrovat a jen sebou kubal dozadu a dopedu. Nemohl se ani obrtit, ani podvat na svho vznitele. Ford ho obratn pithl k sob a pitlail ho k zemi. Robot zaal usedav nakat. Stail jeden nacvien bleskov pohyb a Fordovi se podailo pidlem slo 3 pod runkem oddlat destiku z uml hmoty v horn sti robota, a dostat se tak k jeho logickm obvodm. Logika je asn vc, to ano, ale m i jist slabiny, jak se evolunmi procesy ukzalo. Cokoli, co mysl logicky, se d oblafnout nm jinm, co mysl alespo tak logicky, jako to prvn. Nejjednodu zpsob, jak oblafnout naprosto logickho robota, je - krmit ho pod dokola stejnm stimulujcm pokynem, a se zasekne ve smyce. Experimentln to ped tisci roky ovil slavn Sendvi s Herinkem v MIPBOPSu (Maximegalonskm institutu pozvolnho a bolestnho odhalovn pekvapivch samozejmost). Robot byl naprogramovn tak, aby uvil, e mu chutn sendvi s herinkem. To bylo po pravd eeno na celm experimentu to nejt. Kdy byl robot naprogramovn tak, aby uvil, e mu chutnaj sendvie s herinkem, poloili jeden sendvi s herinkem ped nho. Nae si robot pomyslel: A, sendvi s herinkem! Sendvie s herinkem mi chutnaj! Pak se ohnul a nabral sendvi s herinkem nabrakou na sendvie s herinkem a potom se znovu narovnal. Byl vak, nanetst pro nho, zkonstruovn tak, e kon narovnvn zpsobil, e sendvi s herinkem vyklouzl z nabraky na sendvie s herinkem a spadl na zem ped robota. Nae si robot pomyslel: A, sendvi s herinkem... a tak dle a opakoval cel postup pod dokola a dokola. Jedin dvod, pro se sendvi s herinkem na celou tu akrnu nevykalal a neodplazil se nkam, kde by vyuil as duchaplnji, byl ten, e

288

sendvi s herinkem, protoe to byl jen kus mrtv ryby mezi dvma krajci chleba, byl v reakcch na to, co se dje, nepatrn pomalej ne robot. Vdci MIPBOPSu tak objevili hybnou slu vech zmn, vvoje a pokroku v ivot: sendvie s herinkem. Na toto tma uveejnili i lnek, kter byl ze vech stran kritizovn jako neobyejn hloup. Znovu svj vplod pekontrolovali a uvdomili si, e ve skutenosti objevili nudu, i spe fungovn nudy v praxi. V nvalu vzteku pokraovali dl a objevili dal emoce, jako vzntlivost, sklenost, nevraivost, zhnusen a tak dle. Dal pevratn objev uinili pot, co pestali s pouvnm sendvi s herinkem. Ihned mli k dispozici k dalmu zkoumn celou plejdu novch emoc, jako napklad levu, radost, rozpustilost, chu, spokojenost, a ze vech nejdleitj - touhu po tst. To byl nejpevratnj objev ze vech. Zamnit velk sti sloitho potaovho vybaven robota, kter dilo jeho chovn za vech monch nepedvdanch okolnost, byla hraka. Roboti nepotebovali nic vc, ne schopnost nudit se, nebo bt astn, a k tomu, aby se tyto stavy navodily, bylo teba splnit pr podmnek. Vechno ostatn u si dodlali sami. Robot, kterho Ford drel pod runkem, nebyl prv astn robot. Byl astn, kdy se mohl hbat. Byl astn, kdy vidl vci kolem. Obzvl astn byl, kdy vidl vci kolem sebe, jak se hbou, obzvl, kdy vidl, jak se hbou a dlaj vci, kter by dlat nemly, protoe pak to mohl, radost bez sebe, nahlsit. Ford ho hned uprav. Depl nad robotem a drel ho mezi koleny. Runk pod jet zakrval vechny senzory, ale Fordovi se podailo odkrt logick obvody. Robot kourav a vytav bruel. Mohl sebou ale jen vrtt, skuten hbat se nemohl. Za pomoci pidla uvolnil z patice jeden mal obvod. Nato robot zmlkl a upadl do kmatu. Ford vyal prv ten obvod, kter obsahoval instrukce k splnn vech podmnek toho, aby byl robot astn. Robot byl astn, kdy se elektrick nboj z bodu vlevo od obvodu dostal do dalho bodu vpravo od obvodu. Ten obvod rozhodoval o tom, jestli se tam nboj dostal, nebo ne. Ford ml v runku navleen kousek drtku a te ho vythl. Jeden konec vsunul do levho hornho otvoru patice a druh do pravho dolnho otvoru. A ml vyhrno. Te u bude robot astn, a se stane cokoli. Ford si stoupl a strhl z nho runk. Robot se jako u vytren zvedl od zem a ponkud klikat se vydal na cestu. Otoil se a uvidl Forda. Pan Prefect! Jsem tak astn, e vs potkvm, pane. Rd t vidm, drobeku, odpovdl Ford. Robot bez vhn nahlsil dicmu centru, e vechno na tomto nejlepm ze vech svt je v nejlepm podku. Poplan zazen v miku ztichlo a ivot se vrtil do normlu. Lpe eeno, tm do normlu. Pod tu bylo nco divnho. Robotek vrnl elektrickou spokojenost. Ford pospchal po chodb a jemu v patch si poskakoval ten mrousek a vykldal mu, jak je vechno bjen a jak je astn, e mu to me ct. Ford ovem astn nebyl. Mjel tve, kter neznal. Nepipadali mu jako lid z jeho brane. Byli jacsi moc upraven. Oi mli njak moc chladn. Pokad kdy si myslel, e u v dlce poznv nkoho znmho a spchal za nm, aby se s nm pozdravil, se ukzalo, e je to nkdo jin, s mnohem hlednjm esem a mnohem bezohlednjm a clevdomjm pohledem, ne byl Ford u svch znmch zvykl. Schodit bylo posunut o nkolik centimetr doleva. Strop byl nepatrn snen. Hala byla nov upraven. To ho tak neznepokojovalo, i kdy z toho byl trochu dezorientovan. Znepokojovala ho vzdoba. Vdycky to tu bvalo velkolep a pitom ztetn. Nkladn - protoe Prvodce se po cel civilizovan a postcivilizovan Galaxii prodval velmi dobe - ale nkladn a zbavn. Chodby lemovaly fantastick hrac automaty. Ze strop visely divoce pomalovan klavry, v atrich plnch strom se z jezer vynoovaly straideln mosk pery z planety Viv, v chodbch se hemili servrovac roboti v komickch halench a hledali ruce, do nich by mohli vtisknout pniv npoje. Lid vodili na emnku sv oblben velejetry a v kancelch mvali na bidlech ptakojetry. Lid vdli, jak si uvat, a pokud to nevdli, existovaly kurzy, kam se mohli pihlsit, a ty je to nauily. Nic z toho tu te nebylo. Njak lump se tady vydil a dal tomu pln jin rz. Ford prudce odboil do malho vklenku a pootevenou dlan pithl letcho robota k sob. Depl si a upen se zadval na mumlajcho kybernauta. Co se tu dje? mmil z nho. Jen to nejlep, pane, to nejlep, co si umte pedstavit. Mohu se vm posadit na kln?

289

Ne, prohlsil Ford a odhnl ho pry. Robot byl peastn, e ho takto odvrhl, a zaal poskakovat a mumlat si a radost byl bez sebe. Ford ho znovu popadl a posadil si ho asi ticet centimetr ped sebe do ve oblieje. Robot se snail na tom mst vydret, ale proti sv vli sebou trochu kmital. Nco se tu zmnilo, e? zasyel Ford. Oveme, zajeel robotek, a je to tu ndhern a rozkon. Moc se mi to lb. A jak to tedy bylo dv? Prima. Ale lb se ti, jak se to zmnilo? tahal z nho Ford. Mn se lb vechno, zabruel robot. Zejmna kdy na m takhle kite. Jet na m zakite, prosm. ekni mi, prosm t, co se tady stalo! Dkuji vm, dkuji vm! Ford vzdychl. Dobe, dobe, vyrazil ze sebe robot. Prvodce zmnil majitele. Je tu nov veden. Je tak senzan, e se z toho rozplynu. Bval veden bylo samozejm tak ohromn, i kdy si nejsem jist, jestli jsem si to v t dob opravdu myslel. To bylo pedtm, ne jsi ml do hlavy zastren kus drtu. Ano, to mte pravdu. Jedinenou pravdu. Tak jedinenou, e z toho vybublm, vypnm, peteu. Mte tak fantasticky pesn posteh, e jsem u vytren. Co se stalo? tvrdojn opakoval Ford. Kdo to je, to nov veden? Kdy to tady zabrali? J... ale radji nic, vzdal to Ford, kdy vidl, jak se mu robot s nezkrotnou radost te o koleno a zan cosi vesele drmolit. Zjistm si to sm. Ford se vrhl ke dvem fredaktorovy kancele, a jak se rm natpl a dvee povolily, stoil se do klubka a odkutlel se po podlaze do msta, kde odjakiva stval vozk naloen nejopojnjmi a nejdrami galaktickmi npoji, zmocnil se vozku, kter mu v tu chvli poskytl kryt, a spolu s nm projel nechrnn msta kancele a tam, kde stvala vzcn a mimodn nemravn socha s nzvem Leda a chobotnice, a schoval se za n. Robotkovi, kter vchzel ve vi hrudi, bylo mezitm sebevraednm potenm, e schytal vstely za Forda. Takov byl alespo pln, a byl nezbytn nutn. Souasn fredaktor, Stagyar-zil-Doggo, byl toti nebezpen nevyrovnan lovk, jen zastval k pispvatelm, kte se v jeho kanceli zjevili bez erstvho materilu a bez korektur, postoj vraha. K tomu, aby zastrail vechny, co pinej msto text jen rafinovan vmluvy, ml baterii laserovch puek napojenou na speciln snmae v dvenm rmu. Tm byla zajitna vysok vkonnost. Vozk s pitm tam bohuel nebyl. Ford skoil ze zoufalstv po hlav stranou a kotrmelcem se vrhl k soe Ledy a chobotnice, kter tam tak nebyla. Propadl panice, a tak se jen bezcln vlel po mstnosti a zase se nkam vrhl a packal a motal se a vrazil do okna, kter bylo natst odoln i proti raketovmu toku, a odrazil se a udchan a domlcen se sesul k zemi za elegantn edou pohovkou z makan ke, kter tam dv nebyla. Po chvilce vykoukl zpoza opradla. Zarazilo ho nejenom to, e tam nebyl dn vozk s pitm a dn Leda a chobotnice, ale tak pekvapiv absence vstel. Zamrail se. Vechno bylo patn. Pan Prefect, pedpokldm, ozval se hlas. Hlas vychzel od lisnho individua na oton idli za stolem. Stl to byl opravdu veliknsk, kombinace tkovho deva a keramiky. Tebae byl Stagyar-zil-Doggo pern individuum, nikdo by o nm, z nejrznjch dvod, nikdy neekl, e je lisn. Toto nebyl Stagyar-zil-Doggo. Z toho, jak jste vstoupil, usuzuji, e u sebe nemte dn nov materily pro, mmm, Prvodce, eklo to lisn individuum, kter sedlo za stolem. Lokty mlo poloen na stole, koneky prst se navzjem dotkaly pesn tm zpsobem, kter z nepochopitelnch dvod nikdy nikdo nezakzal. Neml jsem as, nesmle se brnil Ford. Vrvorav se zvedal na nohy a opraoval se. Ale pro by ml hrome kat nco nesmle? Mus se stt pnem situace. Mus zjistit, kdo je ksakru tenhle lovk, a hned ho napadlo, jak na to. Kdo vy vlastn jste? obrtil se na nho. Jsem v nov fredaktor. Tedy, jestli se rozhodneme vs dl platit. Jmenuji se Vann Harl. Nepodal mu ruku. Dodal jet: Co jste udlal s tm bezpenostnm robotem? Robotek se pomalouku pohupoval u stropu a tie si nco mumlal. Uinil jsem ho astnm, odsekl Ford. Je to moje posln. Kde je Stagyar? Anebo sp - kde je jeho vozk s pitm? Pan zil-Doggo u u tto organizace nen. Jeho npojov vozk mu pomh, jak tum, tuto skutenost zvldnout. Organizace? zaval Ford. Organizace? Blbj slovo jste nenali? Tomuhle kte organizace?

290

Nae e. Nedostatek vnitnho lenn, nadbytek zsob, nedostatek vedoucch pracovnk, nadbytek opilc. A to byl jenom vydavatel, ekl Harl. J budu dlat zbavu, vztekle odsekl Ford. Ne, vy budete mt na starosti informace o restauracch. Vhodil ped nho plastikovou kartiku. Ford ji nevzal. Ani se nepohnul. Vy co? chtl se ujistit Ford. J Harl. Vy Prefect. Vy dlat informace o restaurace. J vydavatel. J sedt tady a kat, e vy dlat informace o restaurace. Rozumt? Ford se jet nerozilil, protoe pod nechpal. Znova se ujioval: O restauracch? Posate se, Prefecte, vyzval ho Harl. Otoil se i se idl, stoupl si a zahledl se na teiky o tiadvacet pater n, kter si uvaly karnevalovho vesel. Nejvy as postavit tenhle podnik na nohy, Prefecte. My v NekoRozu jsme... Vy v em? V NekoRozu. Odkoupili jsme Prvodce. NekoRoz? To jmno ns stlo miliony, Prefecte. A vm se zane lbit, nebo se zanete balit. Ford pokril rameny. Neml co balit. Galaxie se mn, spustil Harl. Musme se mnit s n. Pizpsobit se poptvce. Poptvka roste. Nov cle. Nov technologie. Budoucnost je... Nemluvte mi o budoucnosti, peruil ho Ford. Tu znm jak star boty. Proil jsem tam plku ivota. Je stejn jako vude jinde. Jako v kad jin dob. Jako vechno ostatn. Star znm v rychlejch autech a smradlavjm vzduchu. To je jedna budoucnost, ohradil se Harl. To je vae budoucnost, pokud ji pijmete. Muste se nauit myslet mnohorozmrn. Vemi smry se od tohoto momentu rozprostr neomezen mnostv budoucnost, a te zase od tohoto momentu a od tohoto. Jsou jich miliardy, v kadm okamiku se paprskovit rozbhaj. Kad potenciln postaven kadho potencilnho elektronu naroste do miliard pravdpodobnost! Miliard a miliard skvlch, jasnch budoucnost! Vte, co to znamen? Teou vm sliny po brad. Miliardy a miliardy odbyti! Aha, a vy prodte miliardy a miliardy Prvodc. Ne, nesouhlasil Harl. Hledal kapesnk, ale dn nenael. Nezlobte se, ale tohle m vdycky tak rozru. Ford mu podal svj runk. Dvodem, pro neprodvme miliardy a miliardy Prvodc, pokraoval Harl pot, co si otel pusu, jsou nklady. My dlme to, e prodvme jednoho Prvodce miliardakrt a miliardakrt. Vyuvme mnohorozmrn povahy vesmru ke snen vrobnch nklad. A neprodvme stopam s przdnou kapsou. To byl pkn stelen npad! Zamit se na tuto jedinou skupinu zkaznk, u kterch je u z jejich pojmenovn jasn, e nemaj penze, a snait se prodvat prv jim! Tak to ne. My prodvme bohatmu obchodnkovi na cestch a jeho manelce na dovolen v miliardch a miliardch rznch budoucnost. Je to nejradiklnj, nejdynamitj a nejpevratnj podnikatelsk poin v celm mnohorozmrnm nekonenu prostoru/asu/pravdpodobnosti. A j mm bt restauran kritik, upesoval Ford. Ocenili bychom v pnos. Jde se na to! zaval Ford. Zaval to na svj runk. Harlovi runk vyskoil z rukou. Ne e by ml sm o sob njakou hybnou slu, ale protoe Harla tak vydsila pedstava, e by ji teba mohl mt. Dal, co ho vydsilo, byl pohled na Forda Prefecta, jak po nm pes stl napahuje psti. Ve skutenosti se Ford jen natahoval pro kreditn kartu. lovk vak me tko zaujmat takov msto, jak zaujmal Harl v takov organizaci, v jak ho Harl zaujmal, ani by se u nj nevyvinul zdrav paranoidn pohled na ivot. Uinil tud moudr obrann manvr - uskoil dozadu tak, e mu hlava binkla o raketovzdorn sklo, nae se odebral do e strastiplnch a psn dvrnch sn. Ford leel nataen pes stl a asl, jak to lo vechno hladce. Mrkl na plastikovou kartiku, kterou u te drel v ruce - byla to kreditn karta Restaurocard, bylo na n u vyraeno jeho jmno a doba platnosti dva roky a byla to zejm vbec nejobdivuhodnj vc, jakou Ford v ivot vidl - a pelezl pak pes stl, aby se podval na Harla. Dchal pomrn lehce. Forda napadlo, e by se mu mohlo dchat jet leheji, kdyby ho na hrudi netila nprsn taka, a tak ji Harlovi vysunul z kapsy a proletl obsah. Slun hotovost. Kreditn znmky. lenstv v ultragolfovm klubu. lenstv v dalch klubech. Fotky n manelky a rodiny, d se pedpokldat, e Harlovy, i kdy v dnen dob lovk nikdy nev. Vedouc pracovnci jsou asto tak vyten, e na celodenn

291

dnou manelku a rodinu nemaj as a pronajmaj si je jen na vkendy. Ha. Nevil svm om. Ze svazeku stvrzenek pomalu vytahoval tu jednu jedinenou a nejfantastitj plastikovou kartiku. Na pohled nijak jedinen nebyla. Byla naopak sp nenpadn. Byla men a troku silnj ne kreditn karta a byla poloprhledn. Proti svtlu v n bylo vidt spoustu holograficky zakdovanch informac a symbol vepsanch nkolik pseudocentimetr pod povrchem. Byla to Identitka a od Harla to byla hloup klukovina, e ji ml jen tak v tace; klukovina, ale snadno pochopiteln. V dnen dob lovka pi nejrznjch pleitostech tolikrt daj, aby poskytl pesvdiv dkaz sv totonosti, e samotn tento fakt doke ivot pardn otrvit. Co jsou proti tomu hlubok existenciln problmy tkajc se snahy fungovat jako koherentn vdom v gnozeologicky tko klasifikovatelnm fyzickm vesmru! Vezmme teba bankomaty. Lid kolem nich ekaj v adch, ne jim odeberou otisky prst, prohldnou stnici, sekrbnou kousky ke z jov sti krku, pak se mus podrobit okamit (pesnji skoro okamit - dobrch est nebo sedm vtein nudn existence) genetick analze a mus zodpovdt rafinovan dotazy ohledn rodinnch pslunk, o kterch ani nev, e je kdy mli, a ohledn oblbench (u dve zaprotokolovanch) barev kuchyskch ubrus. A to vechno pro pr up na ruku na vkend. Jestlie se nkdo pokouel o pjku na tryskov vz, o podepsn dohody o raketch nebo o zaplacen celho tu v restauraci, musela to bt morn dina. Proto ta Identitka. Vechny informace o vs, o vaem tle a o vaem ivot byly zakdovny do jedn univerzln, pro vechny automaty iteln karty, kterou jste mohli nosit u sebe v penence. Z tohoto dvodu pedstavovala nejvt vtzstv techniky vech dob, jak nad sebou, tak nad zdravm rozumem. Ford ji stril do kapsy. Prv dostal bezvadn npad. Zvaoval, jak dlouho asi Harl vydr v bezvdom. Hej ty! zavolal na robotka-melounka, kter se pod jet u stropu rozplval blahem. Chce zstat astn? Robot zamumlal, e chce. Tak ze m nespoutj oi a dlej vechno pesn tak, jak ti eknu. Robot ekl, e je nahoe u stropu velmi astn dkuji mockrt. Nikdy dv si neuvdomil, jak asn vzruujc je bt v blzkosti dobrho stropu. Chce se do hloubky zabvat svmi pocity vi stropu. Zstane tady, vysvtloval Ford, a brzo t chytnou a namontuj ti zptky tvj podmnkov obvod. Pjde se mnou a bude astn. Robot ze sebe vydal dlouh citupln povzdech, pln vn a alu, a vhav se odpoutval od stropu. Poslouchej, me na pr minut zadit, aby byl zbytek bezpenostnho systmu taky astn? Je potenm se dlit o opravdov tst, prozpvoval si robot. J pekypuji, j se vznm, j petkm... Fajn, peruil ho Ford. Tak trochu toho tst rozeli do bezpenostn st. A nedvej jim dn informace. A jsou prost spokojen a nect potebu dn poadovat. Zvedl runk a zvesela se rozbhl ke dvem. ivot byl v posledn dob njak nudn. Te vechno nasvdovalo tomu, e u je zase solidn fruck.

======================================================================== 7. kapitola Arthur Dent navtvil v ivot rzn zapadkovy, ale jet nikdy nevidl vesmrn letit s cedul I beztn cestovn je lep ne plet sem. V pletov hale vtala nvtvnky fotografie usmvajcho se prezidenta planety CoTe. dnou jinou fotku nikdo nenael. Tuhle nkdo podil tsn pot, co se prezident zastelil, a tak tebae ji vyretuovali, jak nejlpe to lo, byl jeho vraz ponkud mrtvoln. Z boku hlavu dokreslili pastelkou. Za tu fotku se nenala dn nhrada, protoe se nenala dn nhrada za prezidenta. Na t planet ml kad jen jeden cl - odlett pry. Arthur se ubytoval v malm motelu na okraji msta a sedl otrven na posteli, kter byla navlhl, a listoval informan brourkou, kter byla taky navlhl. Doetl se v n, e planeta CoTe dostala jmno podle prvnch slov prvnch pchozch, kte se trmceli cel svteln roky vesmrem, aby se dostali do nejvzdlenjch neprobdanch vbk Galaxie. Hlavn msto se jmenovalo Takjo. dn dal msto, kter by stlo za e, u tam nebylo. Osdlovn planety CoTe nedopadlo dobe a ta sorta lid, kter tam chtla bydlet, to nebyli lid, se ktermi by se lovk chtl stkat. Broura se zmiovala o obchodovn. Obchodovalo se tam hlavn s kemi bahoura, ale nijak zvl spn, protoe kdo byl pi smyslech, ten by si ki bahoura nekoupil. Obchod nezanikl a zuby nehty se tam udroval, protoe v Galaxii byla pod poetn skupina lid, kte pi smyslech nebyli. Arthur byl cestou sem

292

velmi nesvj, kdy se tak rozhlel po osazenstvu osobn kabiny. Z broury se lovk dozvdl nco mlo o djinch planety. Dotyn autor, nezle na tom, kdo to byl, se zkraje pokusil probudit naden pro CoTe, zdrazoval, e tam opravdu nen zima a mokro pod, ale dl u se mu tko hledalo nco pznivho, co by mohl dodat, take tn lnku se rychle zvrhl ve sravou ironii. Popisoval prvn roky osdlovn. Pchoz se zabvali hlavn lovem, stahovnm k a pojdnm bahour, jedinho existujcho ivoicha na planet; vichni ostatn umeli zoufalstvm dlouho pedtm. Bahour byl mrav, nevbn stvoen. K dosaen hranice naprost nepoivatelnosti mu schzel jen fous; stejn tsn u hranice nosnosti byla existence ivota na tto planet. Co tedy z toho lovk ml, e tady il? Jak smysl ml ivot na tto planet? Neml z toho nic. Smysl to nemlo dn. Chtt si vyrobit obleen z ke bahoura, i to bylo zoufal a marn ponn, protoe jejich ke byla nevysvtliteln tenk a promokav. Mezi osadnky vyvolvalo adu dohad bahou tajemstv uchovvn tepla. Kdyby se nkdy nkdo nauil jazyk, kterm se bahoui mezi sebou dorozumvali, zjistil by, e v tom dn finta nen. Bahoui byli zmrzl a promoen jako vichni ostatn na planet. Nikdo vak neml ani nejmen touhu se bahou e uit z jednoho prostho dvodu, e toti ty perky spolu komunikovaly tak, e se navzjem hryzaly do stehna. Vzhledem k tomu, e ivot tam byl, jak byl, vyjadovalo toto gesto perfektn vtinu toho, co chtl bahour o ivot sdlit. Arthur listoval brourkou, a nakonec nael, co hledal. Vzadu bylo nkolik mapek planety. Byly dost odbyt, protoe se nepedpokldalo, e by nkoho mohly zajmat, ale vyetl z nich, co poteboval. Nejdv mu nic nekaly, protoe byly vzhru nohama oproti tomu, co ekal, take vypadaly cize. Samozejm e oznaen nahoe a dole, sever a jih, jsou absolutn libovoln, jene my jsme zvykl se na vci dvat tak, jak jsme zvykl se na n dvat, a tak si Arthur musel mapy obrtit, aby mu dvaly smysl. V lev horn sti byla ohromn zemsk masa, kter se smrem dol zuovala do tenkho krku a pak znovu mohutnla a mla tvar rky ve vt. Velk plochy vpravo tvoily dvrn znm shluk. Tvarov neodpovdaly pln pesn a Arthur nevdl, jestli je to tm, e je ta mapa tak mizern, nebo tm, e je tu hladina moe vy, nebo proto, e je tu nco prost jinak. Byl to vak nepochybn dkaz. Byla to urit Zem. Nebo lpe eeno, s nejvt uritost to Zem nebyla. Jen se Zemi hodn podobala a zaujmala shodn souadnice v asoprostoru. Co se pravdpodobnosti tk, tam mohl lovk jej souadnice jen hdat. Povzdychl si. Uvdomil si, e se dostal piblin tak blzko k domovu, jak je pravdpodobn, e se dostane. Co znamenalo, e je tak daleko od domova, jak jen me bt. Otrven brourku zaklapl a dumal, co te. Co te ho pobavilo a ironicky se uchichtl. Podval se na sv prastar hodinky a trochu jimi zatepal, aby se nathly. Podle jeho vlastn asomry mu to trvalo rok usilovnho cestovn, ne se sem dostal. Rok od t nehody v hyperprostoru, pi n Fenchurch beze stopy zmizela. Jednu chvli sedla vedle nho v tryskovm klesadle a chvli nato provedlo klesadlo pln normln hyperprostorov skok, a kdy se znova podval, u tam nebyla. Jej msto ani nebylo zaht. Jej jmno ani nebylo na seznamu cestujcch. Kdy si stoval u pslun leteck spolenosti, jednali s nm velice obezetn. V leteck doprav dochz k mnoha trapnm nepjemnostem a spousty z nich vydlvaj prvnkm pkn penze. Kdy se ho vak zeptali, z kterho galaktickho sektoru on a Fenchurch pochzej, a dozvdli se, e z ZZ9 Pluralu Z Alfy, rzem se napt uvolnilo tak, e si Arthur nebyl jist, jestli je rd. Dokonce se mrn pousmli, i kdy samozejm soucitn. Upozornili ho na klauzuli ve smlouv uzavran pi koupi letenky, kter k, e bytostem, jejich ivotn drha zapoala v kterkoli z plurlnch zn, se nedoporuuje cestovat hyperprostorem a e tak in pouze na vlastn nebezpe. To v kad, kali mu. Nervzn se uchichtvali a kroutili hlavou. Arthur vyel z jejich kancele a uvdomil si, e se chvje. Nejenome s konenou platnost ztratil Fenchurch, ale ml dojem, e m vc asu trv na cestch Galaxi, tm vc pibv vc, o kterch nic nev. Ze vzpomnek ho vytrhlo zaklepn na dvee motelovho pokoje. A hned se dvee tak otevely. Do pokoje vchzel rozcuchan tlusoch s jednm Arthurovm kufkem. Stail ct jen Kam ho mm... a v nastalm zmatku ztka dopadl na dvee a snail se setst tu praivou stvru, kter se po nm s vrenm vrhla z mokr noci a zaryla mu zuby do stehna. Ani tlust vrstvy koench vycpvek, kter v tch mstech ml, tomu nezabrnily. Nsledoval uinn blzinec, nesrozumiteln vkiky, dery. Tlusoch len jeel a ukazoval na nco. Arthur popadl tkou palici, kter stla u dve speciln za tmto elem, a zaal s n mltit bahoura. Bahour se najednou pustil a odbelhal se dozadu, omren a zbdovan. S ocasem staenm mezi zadnma nohama se postavil do kouta a ustraen a nervzn hledl po Arthurovi. Nemotorn kubal hlavou na jednu stranu. Asi mu vyskoila elist z pantu. Pobrekval a mejdil mokrm ocasem po podlaze. Tlusoch s Arthurovm kufkem sedl u dve a klel. Snail se zastavit krvcen ze stehna. Obleen ml promoen od det. Arthur hledl na bahoura a nevdl si rady. Bahour tzav hledl na nho a snail se k nmu dostat.

293

alostn pitom kuel. Jen obtn hbal elist. Zniehonic skoil Arthurovi na stehno, ale elist se nesevela, protoe byla pli slab, a bahour se s kournm svezl na zem. Tlusoch vyskoil na nohy, popadl palici a rozmaroval bahou mozek na lepkavou kai. Stl tam, zhluboka oddychoval a dval se na tu spou na tenkm koberci, jako by to zve vyzval, aby se pohnulo, aspo jednou. Nahoe na hromdce toho, co bvala hlava, trnila jedna on bulva a vytav se dvala po Arthurovi. Co myslte, e se nm pokouel ct? pikrcenm hlasem se zeptal Arthur. le, nic moc. Takhle dvaj najevo, e stoj o ptelstv. A my to ptelstv zase takhle optujeme, vysvtloval ten mu a svral pitom palici. Kdy odtud nco odlt? zeptal se Arthur. Ml jsem dojem, e jste teprve piletl. Ano. Je to jen kratink nvtva. Chtl jsem zjistit, jestli je to ta planeta, nebo ne. Omlouvm se. Chcete ct, e jste na patn planet? posmutnl ten mu. Zvltn, kolik lid to k. A hlavn ti, kte tu bydl. Pemil si mrtvolu bahoura pohledem plnm nesmrn zti zddn po pedcch. To ne, je to urit ta sprvn planeta. Zvedl z postele provlhlou brourku a dal si ji do kapsy. Dkuji vm, tohle si vezmu, ekl a vzal si od tlusocha svj kufk. Peel ke dvem a vyhldl do studen, vlhk noci. Ano, urit je to ta sprvn planeta, opakoval si. Sprvn planeta, nesprvn vesmr. Vydal se zptky na vesmrn letit a nad nm na obloze krouil jedin ptk.

======================================================================== 8. kapitola Ford ml sv mravn zsady. Nebyly nic moc, ale byly jeho a on je vcemn dodroval. Jedna z nich byla nikdy si sm nekupuj pit. Nevdl jist, jestli to vlastn mravn zsada je, ale on ji ctil a basta. Byl tak zsadn proti vem formm krutosti vi vem ivoichm s vjimkou hus. A krom toho by nikdy neokradl sv zamstnavatele. Neokradl, jak se to vezme. Jestlie napklad etn, kter ho ml na starosti, nespustil vechnu dostupnou ventilaci a nevypnul bezpenostn jitn vech vchod, kdy mu Ford pedloil cesky k proplacen, mval Ford pocit patn vykonan prce. Ale skuten okrdn bylo nco jinho. To by znamenalo kousat do ruky, kter t krm. Olizovat ji nebo i tak njak lskypln pitisknout zoubek, to ano, ale opravdu kousnout ne. Ne, pokud tou rukou byl Prvodce. Prvodce byl nco posvtnho a jedinenho. Ale tomu je konec, pomyslel si Ford. Byl prv na cest z hornch pater budovy dol. A mou si za to sami. Sta se na to podvat. ady elegantnch edch kukan ednk a potaovch centrl vedoucch. A vude monotnn huen, jak elektronickou st poletuj rzn pokyny a zpisy ze schz. Venku na ulici hraj hon na vokyce, ale tady, v samotnm srdci Prvodce, si nikdo na chodbch nekope bezstarostn do balonu, nikdo nem na sob nic nevhodn strakatho. Do Zarka! NekoRoz, procedil mezi zuby sm pro sebe a zdolval jednu chodbu za druhou. Jako mvnutm kouzelnho proutku se ped nm otvraly jedny dvee za druhmi. Vtahy ho klidn vozily, kam by nemly. Nabral veobecn smr dol, ale jinak el tou nejzamotanj a nejkomplikovanj cestou. astn robotek dbal o to, aby do vech bezpenostnch obvod, na kter narazil, penesl sv radostn naden. Forda napadlo, e robotek potebuje jmno, a rozhodl se, e mu bude kat Emily Saundersov. To podle jedn dvky, na kterou ml moc hezk vzpomnky. Pak ale usoudil, e je absurdn kat bezpenostnmu robotovi Emily Saundersov, a rozhodl se msto toho pro Kolina, podle Emilyina psa. Te u se pohyboval hluboko v trobch budovy, v mstech, do kterch dosud nikdy nevkroil a kde platila m dl psnj bezpenostn opaten. Zaal si uvdomovat nechpav pohledy operativnch pracovnk, kter mjel. Na tomto stupni zabezpeen se jim u ani nekalo lid. A dlali pravdpodobn takov vci, na kter m nturu jen operativn pracovnk. Kdy se veer vrtili dom k rodinm a stali se znovu lidmi a jejich dti na n upely upmn zc kukadla a ekly Cos dnes cel den dlal, tatnku?, odpovdali jen Vykonval jsem sv povinnosti operativnho pracovnka a vc z nich dti nedostaly. Je pravda, e za rozjsanm, bezstarostnm veselm, kter Prvodce s oblibou vystavuje na odiv, je spousta nejrznj levrny, nebo spe v minulm ase - vystavoval na odiv, ne sem napochodovala ta sebranka z NekoRozu a nezmnila to v jednu velkou levrnu. Nablskan fasdy se nedoshlo jen istmi kroky, ale i velijakmi daovmi podfuky, machinacemi a platky, to ve se odehrvalo v dolnch podlach budovy, v psn steenm oddlen vzkumu a zpracovn informac. Vdycky po nkolika letech se Prvodce usdlil, i se svou budovou, na njakm novm svt. Vechno bylo na as rov, protoe Prvodce zapustil koeny do mstn kultury a ekonomiky, poskytl zamstnn a pocit lesku a dobrodrustv a v konenm tovn mn daovch odvod do mstn pokladny, ne se oekvalo.

294

Kdy se Prvodce i se svou budovou sthoval, mizel tak trochu jako zlodj v noci. pln jako zlodj v noci, kdy se to tak vezme. Opoutl planetu asn z rna a nsledujcho dne pak pokad vychzelo najevo, e chyb spousta vc. Nsledkem toho se potom, asto do tdne, hroutily cel kultury a ekonomiky a donedvna prosperujc planety zaily depresi a ok. Ale i pesto pociovaly nco jako pchu, e byly soust jakhosi velkho dobrodrunho podniku. Operativn pracovnky, kte po Fordovi cestou do hlubin nejutajenj sti budovy vrhali nechpav pohledy, uklidovala Kolinova ptomnost. Robot kolem nho poletoval, rochnil si na vrcholu blaha a pitom Fordovi celou dobu umooval cestu vped. Kdesi na jinm konci budovy se rozeznlo poplan zazen. Mohlo to znamenat, e u Vann Harla objevili, co by mohl bt problm. Ford doufal, e mu vrt Identitku do kapsy, ne se probere. Tento problm nech na pozdji, ale jak ho vye, to neml momentln ani zdn. Te si ho vak pipoutt nebude. Te kdy s nm vude, kde se s Kolinem octne, zachzej jako v bavlnce, vude sam smv, a co je nejdleitj, vude ochotn a svoln vtahy a dvee k slubm. Ford si dokonce zaal pskat, a to asi neml dlat. Nikdo nem rd ty, co si moc pskaj, zvltpak ne bostvo, kter m n osud v moci. Dal dvee se neotevely. A to byla koda, protoe to byly pesn ty, do kterch ml Ford nameno. Tyily se ped nm, ed a nesmlouvav zaven, s npisem: ZKAZ VSTUPU PLAT I PRO OPRVNN OSOBY EKTE ZBYTEN BTE PRY Kolin oznmil, e to je obecn jev, e v tchto odlehlch mstech tady vespod jsou dvee m dl nekompromisnj. Byli te asi deset pater pod zem. Vzduch tam byl ledov, vkusn stny olepen edou jutou tady vystdaly odporn ed ocelov. Kolinova bezmezn eufrie pela v nco jako nucen vesel. Prohlsil, e na nho jde nava. Vekerou svou energii spoteboval na to, aby poslednmi zbytky ovilnosti, kter byl schopen, otvral dvee tady dole. Ford do dve kopl. Otevely se. Odvnmu tst peje, prohodil si sm pro sebe. To plat vdycky. Veel dovnit a Kolin vletl za nm. Navzdory drtu strenmu pmo do astn elektrody se te do spokojenosti jakoby nutil. Mrn sebou kubal. Mstnost byla mal, ed a run. Tak tohle bylo nervov centrum celho Prvodce. Potaov terminly, kter lemovaly ed stny, psobily jako okna do vech sloek umoujcch fungovn Prvodce. Tady vlevo se shromaovaly zprvy, kter potaovou st Subethernet dodvali z ternu spolupracovnci ze vech kout Galaxie. Tyto zprvy se dl pedvaly do kancel redaktor, kde z nich sekretky vykrtaly vechno, co na nich bylo dobr, protoe redaktoi byli prv na obd. Zbylou kostru pak poslaly do opan sti budovy - do druh noiky psmena H - kde sdlilo prvn oddlen. Prvn oddlen z toho, co zbylo, vykrtalo vechno, co jet velmi vzdlen mlo njak smysl, a odeslalo to zodpovdnm redaktorm, kte byli tak na obd. A tak si to peetly sekretky zodpovdnch redaktor, konstatovaly, e je to blbol a vykrtaly vtinu toho, co jet zbvalo. Kdy se redaktoi konen piourali z obda, vykikovali: Co nm to kruci ten X, kde X je jmno dotynho oblastnho spolupracovnka, poslal pes pl Galaxie za hovadinu? Co to m za smysl, aby nkdo il ti cel obn obdob v tch zatracench Gagrakackch mylenkovch znch, pi tom vem, co se tam dje, kdy ze sebe vymkne akort takov piblbl vst? dn cesky mu neproplcejte! Tak co s tm? ptaly se sekretky. Hote to do st. Nco tam dt musme. Bol m hlava. Musm dom. A tak ta sekrtan zprva jet jednou prola radiklnm ezem, u poslednm, v prvnm oddlen a odtamtud putovala zptky sem. Odtud ji vpustily do Subethernetu, take kdekoli v Galaxii si ji me kdokoli v podob reere vyhledat. Tyhle operace provdly, sledovaly a dily terminly vpravo. Mezitm se pkaz Neproplatit mu cesky dostal a k potaovmu terminlu zastrenmu v pravm rohu. A prv k tomuto terminlu rychlm krokem mil Ford Prefect. (Pokud toto tete na planet Zemi, tak: a) Hodn tst. Existuje stran moc vc, o kterch nic nevte, ale nejste sami. Jene ve vaem ppad jsou nsledky toho, e o tch vcech nic nevte, obzvl stran. Ale to nic, tak u to v t Galaxii chod, nic novho pod slunci.

295

b) Nemalujte si, e vte, co to je potaov terminl. To nen dn pedpotopn televizor, kter m ped sebou psac stroj. Je to interface, styn plocha, na n se duch a tlo mohou propojit s vesmrem a pohybovat jeho stekami sem a tam.) Ford k tomuto terminlu pispchal, posadil se ped nj a bez vhn se ponoil do jeho vesmru. Nebyl to normln vesmr, jak ho znal. Byl to vesmr bohat zvrsnnch svt, topografickch ztetnost, nebetynch vin, zvratnch rokl, msc rozpadvajcch se v mosk konky, erstvch zkzonosnch trhlin, nenpadn se vzdouvajcch ocen a nevyerpatelnch zdel, kter si s evem raz cestu. Sedl tie a snail se zorientovat. Zamil se na pravideln dchn, pak zavel oi a potom se znovu podval. Tak trv etn pracovn dobu! Samozejm e za tm vz vc, ne je patrn na prvn pohled. Opatrn se rozhlel kolem, protoe nechtl, aby se to vechno vychrlilo a zaplavilo a zasypalo ho to. Nevyznal se v tom vesmru. Neznal ani fyzikln zkony, podle kterch by se daly stanovit rozmry jednotlivch tvar nebo jejich chovn, ale vnitn hlas mu napovdal, aby vyhledal ten nejnpadnj tvar a vydal se k nmu. Kdesi v dlce - je to kilometr nebo milion kilometr nebo je to smtko v oku? - se na obloze klenul fantastick vrchol a plhal se v a v a roztahoval se a vyhnl vhonky v podob augit1, aglomert2 a archimandrit3. ----------------------------------------------------------------1Nerost ze skupiny pyroxen 2Usazenina velkch kus lvy 3Crkevn hodnost pod biskupem ----------------------------------------------------------------Spal se k nmu, hlil se a zrel, a v njak nepodstatn dlouh ikstin asu stanul u nho. Pitiskl se k nmu a rozpaenmi paemi se zachytil na drsnm, zvtralm povrchu. Kdy u si byl jist, e se neme nic stt, udlal stranou chybu - podval se dol. Kdy se tam pedtm spal a hlil se a zrel, nijak zvl ho ta hloubka pod nm neznepokojovala, ale te, kdy vlastn visel za ruce, ho odvaha pechzela a mozek vypovdal poslunost. Prsty ml bolest a vyptm bl. Zuby mu samovoln skpaly a dely o sebe. S pichzejcmi prudkmi nvaly nevolnosti upel pozornost na sv vnitnosti. Obrovskou silou vle a v slep dve se prost pustil a odrazil. Ml pocit, e se vzn. Nkam pry. A potom, proti vem pedpokladm, vzhru. A vzhru. Zaklonil se dozadu, uvolnil pae, dval se nahoru a nechal se zlehka vynet v a v. Zanedlouho, pokud takov pojmy maj v tomto virtulnm vesmru vbec njak vznam, se ped nm vynoil vnlek, za kter se mohl zachytit a na kter mohl vylzt. Napmil se, zachytil se a vylezl. Byl trochu udchan. Byl to vechno trochu npor na nervy. Posadil se a pod se pevn drel. Nebyl si jist, jestli to dl proto, aby nespadl, nebo aby se neopovil vstt, ale pitom, jak zkoumal ten svt, ve kterm se octnul, se prost poteboval neho pidrovat. Z t vky na nho la zvra a mozek nedokzal myslet na nic jinho, a do t chvle, ne zjistil, s oima zavenma, e objm skaln stnu a nak pitom. Pozvolna zaal znovu kontrolovat svj dech. Opakovan si pipomnal, e to je jen grafick znzornn svta. Virtuln vesmr. Simulovan skutenost. Kdykoli se od n me odpoutat. Odpoutal se. Sedl na modrm koenkovm molitanovm otonm kancelskm kesle ped potaovm terminlem. Uvolnil se. Byl pilepen ke stn pern vysokho ttu, sedl na zkm vnlku nad propast hlavotonch rozmr. Nebyla to jen krajina, to co vidl hluboko pod sebou - k by se to pestalo kmitat a vlnit! Mus to zvldnout. Ne ten vnlek na skle - to je iluze. Mus zvldnout situaci, umt se podvat na fyzick svt, ve kterm je, a pitom se od nho citov odpoutat. Nvaly nevolnosti a pak, prv kdy se poutl skly, rozhodl se celou tu sklu a vechno kolem n pustit z hlavy. Uvolnil se na kesle a s istou hlavou se podval na svt venku. Dech se mu upravil. Byl klidn. Zase se u ovldal. Byl v tyrozmrnm topologickm modelu finannho hospodaen Prvodce a nkoho nebo nco bude zhy zajmat, pro. U se blili.

296

Stemhlav se k nmu virtulnm prostorem vrhla horda protivnch ocelookch stvoen se piatou hlavou, s ttinami pod nosem a kverulantskmi dotazy, jako kdo je, co tam dl, jak k tomu m oprvnn, jak oprvnn m pracovnk, kter mu to oprvnn vydal, kolik m jeho nohavice. Celho ho pejdl laser, jako by byl balek suenek u pokladny v samoobsluze. Tk laserov zbran zatm odpovaly. Vechno se to sice odehrvalo ve virtulnm prostoru, ale na situaci to nic nemnilo. Bt virtuln zabit virtulnm laserem ve virtulnm prostoru m stejn inek, jako by to bylo doopravdy, protoe jste tak mrtv, jak si myslte, e jste. Laserov odetai kmitali sem a tam, snmali mu otisky prst, prosvtili stnici a vlasov mek v mstech ustupujcch vlas. Zjitn skutenosti se jim vbec nelbily. Zasypvali ho dotrnmi osobnmi dotazy a jejich vskot nabral na intenzit. K Fordov ztylku se prv blila ocelov chirurgick krabka. Vtom Ford zatajil dech, zbn se pomodlil, vythl z kapsy Vann Harlovu Identitku a zamval jim j ped oima. V okamen se lasery do kartiky zabodly a prosvcovaly ji zepedu, zezadu i zevnit a zkoumaly a protaly kadou molekulu. Pak stejn nhle ustaly. Vichni ti virtuln inspektrci rzem zbystili pozornost. T ns, pane Harle, ozvalo se patolzalsk unisono. Meme pro vs nco udlat? Ford se pomalu ale jist utpan pousml. Vte, e ano? ekl bych, e mete. O pt minut pozdji byl odtamtud pry. Asi ticet vtein na vlastn prci a ti minuty ticet na zahlazen stop. V tom virtulnm systmu by mohl v podstat udlat, co by se mu zachtlo. Mohl pevst vlastnictv cel organizace na sv jmno, ale pochyboval, e by to prolo bez povimnut. A stejn o to neml zjem. Znamenalo by to zodpovdnost, prci do noci, nemluv ani o astch a zdlouhavch vyetovnch podvod a nezanedbatelnm ase ve vzen. Ml za lubem nco, eho si krom potae nikdo nevimne: to byla ta st, kter zabere ticet vtein. Ti minuty ticet pak trvalo naprogramovn potae, aby si neviml, e si neho viml. Musel chtt nevdt o tom, co Ford zaml, a pak u mohl Ford klidn nechat na potai, aby si sm odvodnil sv obrann kroky proti informacm, kter by se ppadn vynoily. Tento postup byl do programovn zaveden po vzoru psychotickch mentlnch blok, kter se, jak bylo prokzno, s eleznou pravidelnost projevovaly u jinak naprosto normlnch lid, kdy se dostali do njak vysok politick funkce. Zbylou minutu Ford postupn odhaloval, e potaov systm u jeden mentln blok m. A velk. Nepiel by na to, kdyby se sm nesnail mentln blok nainstalovat. Pesn v mstech, kde ho chtl zdit, narazil na fru zdvoilch a hodnovrnch zamtavch reakc a hybnch procedur. Pota samozejm popral, e by o jejich existenci vdl, a potom naprosto odmtl uznat, e existuje nco, existenci eho by popral, a byl pi tom vem tak pesvdiv, e Ford mlem zapochyboval, jestli sm neudlal njakou chybu. Vechna est. Vechna est, opravdu. asl tak, e u ani svj mentln blok neinstaloval, jen vyvolval procedury toho existujcho a ty na njak dotaz zase vyvolvaly samy sebe a tak dl. Snail se honem projt tch pr kousk kdu, kter stihl nainstalovat, ale zjistil, e tam nejsou. Jet jednou je zkusil vyhledat, klel u toho, ale zmizely beze stopy. U u je chtl nainstalovat znovu, kdy mu ale dolo, e je neme najt proto, e u dlaj, co maj. Spokojen se uklbl. Snail se pijt na to, eho se ten mentln blok tk, ale jak to vypadalo, ml pota ne nepochopiteln k tomu elu mentln blok. U po nm nenael ani stopu; tak byl dobr. Nebyla to jen jeho fantazie? Nebyla to jen jeho fantazie, e to m nco spolenho s nm v tto budov, e to m nco spolenho s slem 13? Nechal probhnout nkolik test. Ano, zjevn to byla jeho fantazie. Konec fantazrovn, hlavn bezpenostn systm byl nepochybn ve stavu pohotovosti. Ford se svezl vtahem do pzem a tam ml v myslu pesednout na rychlovtah. Musel njak propaovat Identitku Harlovi do kapsy, dve ne ji zanou postrdat. Jak, to ovem netuil. Dvee vtahu se rozjely do stran a Ford ped sebou uvidl cel bezpenostn oddl a ve vzduchu zaven roboty; ti vichni ekali na vtah a ohnli se hroziv vyhlejcmi zbranmi. Nadili mu, aby vystoupil. Pokril rameny a vyel z vtahu. Hrnuli se kolem nho hlava nehlava a vtah je svezl dol, kde pokraovali v ptrn po nm. Docela dobr zbava, pomyslel si Ford a ptelsky Kolina poplcal. Kolin byl zejm prvn opravdu uiten robot, se kterm ml Ford tu est. Kolin se ped nm s nespoutanou radost pohupoval ve vzduchu. Ford byl rd, e ho pojmenoval podle psa. Ml sto chut v tuto chvli prost odejt a doufat v dobr konec, ale uvdomoval si, e dobr konec se

297

mnohem pravdpodobnji dostav, jestlie Harl nezjist, e mu chyb Identitka. Mus ji njak propaovat zptky. li k rychlovtahm. Ahoj, pozdravil vtah, do nho nastoupili. Ahoj, odpovdl Ford. Kam to bude dnes, pnov? Tiadvact patro, nahlsil Ford. To je dnes njak populrn, komentoval to vtah. Hmm, zamyslel se Ford. Vbec se mu ta poznmka nelbila. Vtah rozsvtil na displeji tiadvactku a letl vzhru. Pi pohledu na displej se mu na nm nco nezdlo, ale nemohl pijt na to co, a tak to vypustil z hlavy. Vc ho znepokojovalo pomylen, e poschod, do kterho jede, je populrn. Vbec si vlastn nepromyslel, jak zaujme postoj k tomu, co se nahoe dje, protoe neml pont, s m se tam setk. Mus to prost njak zmknout. Vtah zastavil. Dvee se rozevely. Zlovstn ticho. Przdn chodba. U je u dve Harlovy kancele. Kolem dve je nepatrn vrstva prachu. Ford vdl, e se tento prach skld z bilion molekulrnch robotek, kte se vyklubali ze deva, sestavili se, opravili dvee, rozebrali se a zase se zavrtali do deva a ekaj na pokozen. Ford se zamyslel, co to mus bt za ivot, ale ne nadlouho, protoe ho v tu chvli daleko vc zajmalo, co bude s jeho ivotem. Zhluboka se nadechl a rozbhl se.

======================================================================== 9. kapitola Arthur ctil, e njak nev, kudy kam. Tady se mu nabz cel Galaxie se vm vudy a on dum o tom, jestli to je i nen dtinsk, kdy mu v t Galaxii chyb dv vci: svt, na kterm se narodil, a ena, kterou miluje. Stoj to za houby, honilo se mu hlavou a uznal, e potebuje njakou radu, njak vodtko. Podval se do Stopaova prvodce po Galaxii. Vyhledal heslo vodtko a nael tam Viz RADA. Vyhledal rada a nael tam Viz VODTKO. To se v Prvodci v posledn dob stvalo asto, a tak Arthura napadlo, jestli si vechnu tu slvu vbec zaslou. Zamil k vnjmu Vchodnmu lemu Galaxie, kde, jak se traduje, je k nalezen moudrost a pravda. Obzvl to plat o planet Hawalius, planet vtc a jasnovidc a prorok a taky stnk s pizzou, protoe mystikov jsou vtinou absolutn neschopn si sami uvait. Bohuel se ukzalo, e tuto planetu postihla njak katastrofa. Kdy Arthur prochzel ulicemi vesnice, v n ili ti vznamnj proroci, vidl, e pamatovala lep asy. Uvidl jednoho proroka, kter prv rezignovan zavral krm, a zeptal se ho, co se dje. U po ns nen poptvka, odpovdl mrzut a zatloukal pitom hebk do prkna, kter drel nap oknem sv barabizny. Jak je to mon? Podrte mi ten druh konec a j vm to uku. Arthur drel nepibit konec prkna a star vtec odcupkal do trob sv chajdy a za chvilku byl zpt s malm subterovm rdiem. Zapnul ho, chvilku lovil stanice a pak tu vciku postavil na devnou laviku, na n sedval a vtval. Potom znovu chytil prkno a pokraoval v zatloukn. Arthur sedl a poslouchal rdio. ... bt schvleno, ozvalo se z rdia. Ztra, hlsili dl, oznm Ropy Ga Styp, viceprezident Poffla Vigusu, svj mysl kandidovat na prezidentsk ad. V projevu, kter m ztra pronst v... Zkuste jin kanl, ekl vtec. Arthur zmkl tlatko s pednastavenm. ... odmtl komentovat, zaznlo z rdia. Poet nezamstnanch v Zabuskm sektoru bude pt tden nejvy za dobu, co se nezamstnanost eviduje. Zprva otitn pt msc hovo o... Zkuste dal, zlostn na nho tkl vtec. Arthur znovu stiskl tlatko. ... kategoricky to popel. Krlovsk svatba prince Gida z dynastie Sofling a princezny Chuli z Alfy Raui bude pt msc nejokzalej slavnost, jakou kdy Bjandijsk teritoria zaila. Nae reportrka Trillian Astra je na mst a komentuje tamn dn. Arthur pekvapen zamrkal. Z rdia se ozvalo skandovn nadench dav a dechovka jedna pes druhou. Dky, Krarte. Tak tedy,

298

djit tto udlosti v polovin ptho msce je tm nepopsateln. Princezna Chuli je asn v... Prorok smetl rdio z laviky. Spadlo na pranou zem a zakdkalo jako patn naladn slepice. Vidte, jakho mme konkurenta? bdoval vtec. Podrte mi to tady. Tam ne, tady. Tak ne. Tmto nahoru. Obrcen. Vy jste nechpav! J jsem poslouchal, protestoval Arthur a marn zpasil s vtcovm kladivem. To vichni. Proto je tu tak mrtvo. Odplivl si do prachu. Ale ne! Vte, mm dojem, e ji znm. Princeznu Chuli? Kdybych ml stt venku a zdravit kadho, kdo princeznu Chuli zn, musel bych si podit nov plce. Ne princeznu. Tu reportrku. Jmenuje se Trillian. Nevm, kde pila k tomu Astra. Je ze stejn planety jako j. Nevdl jsem, kam zmizela. Ta? Ta je te vude. Trojrozmrnou televizi tady, zapla Velkzelenkrklespasmus, samozejm nechytneme, ale v rdiu je slyet v jednom kuse. Pod nkde pendluje asoprostorem. Chce se usadit a zakotvit navno v njak dob, jak to mlad holky dlaj. To skon slzikama. Mon e u skonilo. Rozehnal se kladivem a trefil se do palce. Zaal ze sebe vyret njak slova, mon prorock. S ostatnmi vtrnami ve vesnici to nebylo o nic lep. Nkdo mu poradil, e kdy chce k dobrmu vtci, pak je nejlpe jt k tomu, ke ktermu chod ostatn vtci, ale ten ml zaveno. Na dvech ml ceduli: U nic vc nevm. Zkuste to vedle, ale to je jen nvrh, ne oficiln vtba. Vedle v tom ppad znamenalo jeskyni pr set metr vzdlenou. Arthur se k n vydal. Kou a pra se linuly, kdy to vezmeme po ad, z nevelkho ohn a otluenho cnovho kotlku zavenho nad nm. Z kotlku se taky il pern zpach. Aspo si myslel, e z kotlku. Na e, uprosted podepen, se na slunci suily roztaen mche njak mstn kozy nebo neho podobnho, a zdrojem zpachu mohly bt ony. Znepokojiv blzko byla tak hromada odhozench mrtvol tch mstnch koz a zdrojem toho zpachu mohly bt ony. Ale zdrojem toho smradu mohla zrovna tak bt staena, kter z t hromady mrin odhnla mouchy. Bylo to marn ponn, protoe kad moucha byla velikosti okdlenho uzvru lhve a ena mla jen pingpongovou plku. A taky byla asi poloslep. Kadou chvli se stalo, e se jej bezhlav mlcen a moucha nhodou sely, a to pak moucha zasvitla vzduchem a s mlasknutm se rozplcla o sklu pr metr od vchodu do jeskyn. Kdy ji tak lovk pozoroval, musel nabt dojmu, e ije prv pro tyto chvle. Arthur chvli toto exotick pedstaven z uctiv vzdlenosti sledoval a pak lehce zakalal, aby ji na sebe upozornil. Soust toho lehkho zdvoilho zakaln byl bohuel nejdve ndech a nast onoho silnho odru ve vt me, ne to inil dosud, a nsledek se dostavil. Dostal zchvat kale, zhroutil se na sklu, dvil se a tekly mu slzy. Nemohl popadnout dech, a kdy se mu to podailo, kad nov ndech jeho stav jet zhoril. Zvracel, zase napl udven, vlel se ve svch zvratcch, valil se nkolik metr, a se mu nakonec podailo se po rukch a po kolenou doplazit a dofunt na mrn erstvj vzduch. Nezlobte se, vypravil ze sebe. Dech se mu trochu upravil. Stran moc m to mrz. Pipadm si jako pln blb a... Bezmocn ukzal na tu hromdku zvratk rozloenou u vchodu do jej jeskyn. Nevm, co mm ct. Vn nevm, co bych k tomu ekl. Te aspo nco zaregistrovala. Podezvav se obrtila smrem k nmu, ale protoe byla poloslep, tko ho v rozmazan a lenit krajin rozeznvala. Mval na ni, aby ho uvidla. Hal, volal na ni. Konen ho vysledovala, nco si pro sebe zamruela a vrtila se k plcn much. Zvany vzduchu, kter k nmu dolhaly v zvislosti na tom, jak se pohybovala, byly pdnm dkazem toho, e hlavnm zdrojem toho smradu byla ona. Nezanedbateln k tamj atmosfe dozajista pispvaly i schnouc mche, rozkldajc se mrtvolky a nechutn polvka, ovem hlavnm ichovm zitkem byla ena samotn. Dal pesn zsah. Moucha se rozplcla o sklu a roztekla se po n. Kdyby ta ensk vidla tak daleko, byla by jist spokojen. Arthur se opatrn postavil na nohy a istil se hrst such trvy. Nenapadalo ho, jak jinak by ml na sebe jet upozornit. Ml sto chut jednodue odejt, ale ctil by se trapn, kdyby j u vchodu nechal sv zvratky. Dumal, co s tm. Zaal kubat dal trsy zakrsl such trvy, kter se tu msty vyskytovala. Ml ovem obavy, e jestli se k t hromdce odv, e ji sp zvt ne vyist. Prv kdy se rozhodoval, jak postup zvolit, uvdomil si, e mu ta ena konen nco k. Co jste kala? zakiel na ni. Ptala jsem se, co si pejete, ekla skpavm tenkm hlskem, e ji sotva slyel. Piel jsem vs podat o radu, volal na ni a ctil se trochu smn.

299

Otoila se a zamourala na nho, jak to dlaj krtkozrac, a pak se obrtila zptky, ohnala se po moue, ale netrefila se. Jakou? zeptala se. Prosm? Ptm se, o jakou? zaskehotala. Takovou... prost povechnou. V brource je napsno... Jo tak v brource! odplivla staena. Plkou te mvala vcemn nazdabh. Arthur zalovil v kapse a hledal zmakanou brouru. Nevdl pesn pro. Sm ji u etl a ona, jak pedpokldal, zjem mt nebude. Pesto ji rozevel, aby se ml na moment nad m se svratnm elem zamyslet. Text v broue rozvln popisoval star mystick umn vtc a mudrc planety Hawalius a v superlativech se vyjadoval o rovni ubytovn, kter je k dispozici v Hawalionu. Arthur ml pod jet u sebe Stopaova prvodce po Galaxii, ale kdy v nm hledal, zjioval, e vklad u jednotlivch hesel je m dl nesrozumitelnj a zmatenj a obsahuje spoustu znamnek {a psmen x a j. Jestli to byl problm pouze jeho Prvodce, nebo jestli se nco zvrtlo nebo nkdo pomtl nebo blouzn pmo v sted Prvodce, to nevdl. A tak i onak, ml jet mn chuti mu dvovat ne obyejn, co znamenalo, e mu nevil ani trochu, a pouval ho vtinou k odkldn sendvi, kdy sedl nkde na skle a nco pozoroval. ena se otoila a la pomalu k nmu. Arthur se snail, pokud mono nenpadn, zjistit smr vtru, a jak se blila, pelapoval a hledal, kam se postavit. Radu. Tak radu byste chtl? Ano, vlastn... ano, to je... Znovu se zahloubal do textu v broue, jako by se chtl ujistit, e to nepeetl patn a e se neoctl na patn planet. etl: Tamn obyvatel jsou ptelt a rdi se s vmi podl o sv znalosti a moudrost pedk. Nahldnte s nimi do netuench tajemstv minula i budoucna! Byly tam i njak kupny, ale Arthurovi bylo upmn eeno trapn je vystihovat a nkomu dvat. Tak radu? opakovala staena. Takovou povechnou, kte. eho se m tkat? Nco takovho jako co si ponout s ivotem? Ano, nco takovho. Abych byl upmn, nkdy si s tm nevm rady. Pomoc drobnch krok se zoufale snail postavit tak, aby nebyl ve smru vtru, kter vl od n. Pekvapilo ho, e se najednou od nho prudce otoila a odchzela do jeskyn. Tak to mi budete muset pomoct s koprkou, prohlsila. Coe? S koprkou, trpliv opakovala. Muste mi pomoct ji vythnout ven. Je na slunen energii. Musm ji mt v jeskyni, to vte, aby na ni nekadili ptci. Aha. Prkrt bych se zhluboka nadechla, bt vmi, mumlala staena a vykroila do era jeskyn. Arthur ji poslechl. Ve skutenosti si pmo provtrval plce. Kdy ml dojem, e u to sta, zadrel dech a vydal se za n. Koprka byla star a neforemn a byla na rozviklanm vozku. Ten stl v ptm jeskyn. Kad koleko umnn milo jinam a zem tam byla drsn a kamenit. Bte ven a nadechnte se, radila mu staena. Jak j Arthur pomhal s tm krmem pohnout, zaal u rudnout v oblieji. Spadl mu kmen ze srdce a okamit pikvl. Jestli to nen trapn j, tak pro by to mlo bt trapn jemu? Vyel na vzduch, nkolikrt se nadechl a pak se vevnit pustil do dalho postrkovn a zvedn. Prkrt to musel zopakovat, ne ten stroj vythli ven. Slunce prailo. Staena jet jednou zmizela v trobch jeskyn a vrtila se s nkolika strakatmi kovovmi panely, kter ke koprce pipojila, aby soustedily slunen energii. Zamourala k obloze. Slunce sice bylo celkem jasn, ale jinak bylo toho dne vechno v lehkm mlnm oparu. Na chvli se omlouvm, ekla. Arthur j ekl, e rd pok. Pokrila rameny a hlun odpochodovala k ohniti. Klackem prohrbla obsah kotlku, kter se s bublnm valil ven. Vy nechcete pojst? zeptala se Arthura. Ne, dkuji, j jsem najezen. Ne, opravdu jsem najezen. Je mi to jasn, odpovdla staena. Dl mchala klackem. Po nkolika minutch vylovila kus neho, foukala na nj, aby troku zchladl, a pak ho strila do pusy. Zamylen pevykovala. Potom se pomalu odourala k t hromad mrtvch koz. Vyplivla na ni rozvkan sousto. Pomalu se

300

ourala zpt ke kotlku. Snaila se ho sundat z jaksi rdoby trojnoky, na kter byl zaven. J vm pomu, nabdl se Arthur, zdvoile vyskoil a spchal k n. Spolu zahknut kotlk sundali a neikovn ho sneli dol z mrnho svku ped jeskyn, a doli k ad zakrslch, vtrem olehanch stromk, kter lemovaly srznou, ale ne moc hlubokou str. Linula se z n cel kla novch odpornch pach. Pipraven? zeptala se. Ano... odpovdl Arthur, i kdy nevdl, k emu m bt pipraven. Jedna, ekla. Dv, ekla. Ti, dodala. Arthur si prv vas uvdomil, co mn udlat. Spolu vychrstli obsah kotlku do stre. Na dv a ti hodiny se odmlela, pestal pro ni existovat. Pot se rozhodla, e kolektory u pohltily dost slunenho zen, aby koprku rozhbaly, a tak zala dovnit a v nem se pehrabovala. Vyla ven s nkolika hromdkami papr a vloila je do stroje. Hotov vtisky podala Arthurovi. To m bt... to je... vae rada? ptal se Arthur a nejist tmi papry listoval. Ne. To je pbh mho ivota. Kadou radu, kterou vm nkdo d, muste posuzovat podle toho, jak ivot dotyn lovk vedl. No a kdy si projdete tento spis, uvidte, e jsem podtrhla vechny dleitj rozhodnut mho ivota. Abych je zvraznila. Vechny jsou uvedeny v rejstku a jsou k nim odkazy. Vidte? A j vm mu navrhnout jedin: Jestli se budete rozhodovat pesn opan, ne jsem se rozhodovala j, pak mon na konci ivota neskonte... odmlela se, nabrala vzduch do plic a zakiela, ... v takovhle smradlav jeskyni! Popadla pingpongovou plku, vyhrnula si rukv, rozhodnm krokem vyrazila k hromad mriny a s vervou se pustila do much. Posledn vesnice, kterou Arthur navtvil, se skldala ze samch vysoknskch sloup. Byly tak vysok, e se ze zem nedalo ct, co je nahoe, a Arthur musel na ti z nich vylzt, ne nael jeden, na nm bylo nco jinho ne jen ploina s ptam trusem. Nebylo to jednoduch. Nahoru se lezlo po krtkch devnch kolcch zatluench do sloupu ve zvolna stoupajcch spirlch. Kad mn horliv turista ne Arthur udlal pr fotek a zmizel v nejblim grilbaru, kde mli i irok vbr peslazench a lepkavch okoldovch sladkost, kter se pojdaly v ptomnosti asket. Jene, pevn nsledkem toho, vtina asket odela. Vtinou odeli a zdili si lukrativn lebn stediska na bohatch svtech v Severozpadnm zhybu Galaxie, kde je ivot asi sedmnct milionkrt leh a okolda prost bjen. Ukzalo se, e vtina asket, ne zaala s asketismem, o okold nevdla. Vtina klient, kte do lebnch stedisek pichzeli, o n vdla a moc dobe. Na vrku tetho sloupu poteboval Arthur oddych. Bylo mu horko a byl udchan, protoe kad sloup ml takovch patnct a osmnct metr. Ml pocit, e se svt ot kolem nho, ale moc si z toho nedlal. Vdl, e neme logicky umt, dokud nenavtv Stavromulu Beta4, a proto se mu podailo zaujmout i v krajnm ohroen ivota optimistick postoj. Ml na tom bidlku patnct metr nad zem mrnou zvra, ale sendvi to spravil. Prv se chtl pustit do ten ivotnho pbhu t vtkyn, kdy tu se za nm ozvalo odkaln. Arthur se lekl. ----------------------------------------------------------------4Viz ivot, vesmr a vbec, Kapitola 18 ----------------------------------------------------------------Otoil se tak prudce, e upustil sendvi, kter odboil smrem dol, a ne ho zem zastavila, byl njak mal. Asi deset metr za nm byl sloup, kter jako jedin v dkm lese dalch asi tyiceti sloup si nkdo zabral. Zabral si ho njak star pn a ten byl zase zabrn. Byl zabrn do njakch hlubokch vah a byl z toho cel zakabonn. Promite, snail se Arthur. Mu ho ignoroval. Mon ho neslyel. Foukal mrn vtk. To zakaln ped chvl zaslechl Arthur jen irou nhodou. Hal! volal na nho Arthur. Hal! Konen se mu ohldl. Zdlo se, e je pekvapen. Arthur nedovedl rozeznat, jestli je pekvapen a rd, e ho vid, nebo jenom pekvapen. Mte oteveno? volal Arthur. Mu nechpav svratil elo. Arthur nedovedl rozeznat, jestli mu nerozum, nebo ho nesly. Zaskom za vmi, volal Arthur. Nechote pry.

301

Vymotal se z ploinky a rychle sestupoval po vykolkovan spirle, take dole se mu z toho docela slun motala hlava. Namil si to ke sloupu, na nm sedl ten mu. Najednou si vak uvdomil, e se na spirle tak potoil, e nev pesn, kter sloup to je. Rozhldl se po ppadnch poznvacch bodech kolem a snail se vydedukovat, kter sloup je ten sprvn. Vyplhal nahoru. Nebyl sprvn. Zaklel. Nezlobte se! volal znovu na starho pna, kter byl dobrch deset metr pmo ped nm. Zabloudil jsem. Za minutku jsem u vs. A zase sestupoval dol, m dl zpocenj a otrvenj. Kdy se udchan a zpocen vykrbal na sloup, o kterm s jistotou vdl, e je ten sprvn, uvdomil si, e si s nm ten mu njakm zpsobem pohrv. Co chcete? dost zostra se oboil mu. Sedl te na sloupu, na kterm byl Arthur, kdy jedl sendvi. Jak jste se tam dostal? volal na nho Arthur s nelenm obdivem. Vy si myslte, e vm jen tak eknu to, na co jsem piel po tyiceti jarech, ltech a podzimech vysedvn po sloupech? Co zima? Co zima? V zim na sloupech nesedvte? To, e sedm vtinu ivota na sloupu, jet neznamen, e jsem idiot. V zim jezdm na jih. Mm dm u moe. Sedvm na komn. Mte pro turisty njakou radu? Ano. Poite si dm u moe. Aha. Mu hledl do dlky, nkam za tu vyprahlou, vysuenou, kovinatou krajinu. Arthur odsud vidl staenu, teiku v dlce, kter se mh sem a tam v honb za mouchami. Vidte ji? zeptal se znenadn mu. Ano, odpovdl Arthur. dal jsem ji o radu. Ta v houbelec. Podil jsem si dm u moe, protoe ona ho odmtla. Co vm poradila? Abych dlal pesn opak veho, co dlala ona. Jinmi slovy, abyste si podil dm u moe. Asi ano, uznal Arthur. Mon e si ho podm. Hmmm. Obzor plaval v zapchajcm horkm mlnm oparu. Jet mi nco poradte? ptal se Arthur. Krom nemovitost? Dm u moe nen jen otzka nemovitost. To je otzka duevnho rozpoloen, prohlsil mu. Otoil se a podval se na Arthura. Bylo to zvltn, ale starcv obliej te byl jen asi pl metru od nho. V jistm smyslu ml svou normln postavu, jene jeho tlo sedlo se zkenma nohama na sloupu asi deset metr od Arthura, zatmco hlava byla od nho jen pl metru. Ani by pohnul hlavou a ani by udlal nco mimodnho, se jednodue postavil a pekroil z jednoho sloupu na druh. Bu je to tm horkem, ekl si Arthur, nebo jinm druhem prostoru. Dm u moe ani nemus bt u moe, akoli ty nejlep jsou. Vichni se rdi schzme v okrajovch podmnkch. Opravdu? chtl se dovdt vc Arthur. Tam, kde se pevnina stk s vodou. Kde se zem stk se vzduchem. Kde se tlo stk s du. Kde se prostor stk s asem. Rdi jsme na jedn stran a dvme se na druhou. Arthur byl naden. Pesn takovho nco broura slibovala. Ml ped sebou mue, kter se, jak se zdlo, pohyboval nkterm druhem Escherova prostoru a pronel skuten hlubokomysln soudy o vem monm. Bylo to vak zrove vysilujc. Mu te pechzel ze sloupu na zem, ze zem na sloup, ze sloupu na sloup, ze sloupu na obzor a zptky: cupoval mu ped oima jeho prostorov vesmr. Prosm vs, nechte toho, podal ho najednou Arthur. Tko se s tm vyrovnv, co? Ani by se sebemn pohnul, sedl zase se zkenma nohama na vrcholku sloupu asi deset metr od Arthura. Chcete od mne radu, ale neumte se vypodat s neznmm. Hmmm. Tak vm budu muset ct nco, co u vte, ale aby to znlo njak objevn. Co je bn postup. Vzdychl a pimhouenma oima se smutn zahledl do dlky. Odkud jste, mladku? zeptal se pak. Arthur se rozhodl, e u bude chytr. Kad, koho potkal, ho vdycky povaoval za hlupka, a u toho

302

ml pln zuby. Vte co? Vy jste jasnovidec. Pro mi to neeknete vy? Staec znovu vzdychl. To byla jen, kal a pitom sahal nkam za hlavu, konverzan otzka. Kdy vrtil ruku zptky, na vztyenm ukazovku se mu otela Zemkoule. Nebylo pochyb. Potom ji zase odloil. Arthur nevychzel z asu. Jak jste... To vm nemu ct. Pro? Takovou dlku se plahom. Vy nemete vidt to, co vidm j, protoe vy vidte to, co vidte. Vy nemete vdt to, co vm j, protoe vy vte to, co vte. To, co j vidm a co vm, se ned pidat k tomu, co vidte a vte vy, protoe to nen stejnho druhu. A ani to neme nahradit to, co vidte vy a co vte vy, protoe to by znamenalo nahradit vs jako osobu. Moment! Mohl bych si to zapsat? ptal se Arthur a nervzn mtral v kapse po tuce. Mete si to vzt na letiti. Maj tam toho pln regly, odpovdl staec. Vn? zklaman zareagoval Arthur. A neml byste nco, co by bylo teba charakteristick pro m? Vechno, co vidte, slyte nebo jakmkoli zpsobem provte, je charakteristick pro vs. Vy si vytvte vesmr podle toho, jak ho vnmte, take vechno ve vesmru, co vnmte, je charakteristick pro vs. Arthur se na nho pochybovan podval. To taky dostanu na letiti? Zkuste to, ekl staec. V t brource pou, kal Arthur a vytahoval ji z kapsy a znovu se do n dval, e mohu dostat njakou zvltn modlitbu, kter bude uit mn na mru. Budi. Tady je modlitba pro vs. Mte tuku? Ano, ekl Arthur. Tak se na ni podvme. Zn takto: Chra m ped tm, abych vdl, co nepotebuji vdt. Chra m i ped tm, abych vdl, e existuj vci, o kterch nevm. Chra m ped tm, abych vdl, e jsem se rozhodl nevdt o vcech, o kterch jsem se rozhodl nevdt. Amen. To je cel. Stejn se nco takovho v duchu modlte, tak pro to nepojmenovat nahlas! Hmmm, vlastn... dkuji... Jet se k tomu poj jedna dleit modlitba, pokraoval staec. Taky si ji radji zapite. Dobe. Zn: Pane, pane, pane... Je lep zanat pro jistotu takto. lovk nikdy nev. Pane, pane, pane. Chra m ped nsledky ve uveden modlitby. Amen. A te je to vechno. Vtina problm, do kterch se lid v ivot dostvaj, pramen z opomenut t posledn sti. Slyel jste nkdy o mst zvanm Stavromula Beta? zeptal se Arthur. Ne. Dkuji vm za pomoc. To nestoj za e, odpovdl staec na sloupu a zmizel.

======================================================================== 10. kapitola Ford se vrhl ke dvem fredaktorovy kancele, a jak se rm natpl a dvee povolily, stoil se do klubka a odkutlel se po podlaze do msta, kde byla elegantn ed pohovka z makan ke, a udlal si za n strategickou operan zkladnu. Takov byl alespo pln. Elegantn ed pohovka z makan ke tam bohuel nebyla. Pro, napadlo ho pi otoce ve vzduchu, klonu, skoku plavmo a prku do skre za Harlovm stolem, maj nkte tu idiotskou ve pestavovat kadch pt minut nbytek? Pro napklad nahrazovat dokonale funkn, i kdy ponkud fdn, edou pohovku z makan ke msi, co vypad jako mal tank? A kdo je ten hoch s mobilnm raketometem pes rameno? Nkdo z sted? To urit ne. sted je pece tady. Tedy sted Prvodce. Odkud pivandrovali ti hoi z NekoRozu, to v Zarkon. Z moc slunench konin urit ne, soud podle slim barvy i vzhledu jejich ke. To je pln patn, pomyslel si Ford. Lid kolem Prvodce by mli bt z proslunnch mst. Bylo jich ve skutenosti nkolik a vichni byli ozbrojenj a obrnnj, ne by lovk, i v dnenm drsnm a nevyzpytatelnm svt byznysu, u vedoucch pracovnk oekval. Samozejm e si pro sebe uinil nkolik hypotz. Jedna z nich byla, e ti ost hoi s b j a slim

303

k mus mt njakou spojitost s NekoRozem, a byla to logick hypotza a ml z n radost, protoe ti hoi mli na pancovch deskch logo s npisem NekoRoz. Ml vak neblah tuen, e se nejedn o obchodn schzku. A taky ml neblah tuen, e ta slim stvoen odnkud zn. e zn je, ale ne jejich pevleky. Byl u v mstnosti dobr dv a pl vteiny, a tak si ekl, e je naase zat dlat nco konstruktivnho. Teba zadret rukojm. To by lo. Vann Harl byl v otonm kesle, vypadal vyplaen, byl bled a chvl se. Pravdpodobn nedostal jen njak patn zprvy, ale i rnu do ztylku. Ford vyskoil a nathl se k nmu. Pedstral, e mu chce dostat ruce za zda, a pitom se mu podailo nepozorovan zasunout Identitku Harlovi do kapsy. ist prce! Splnil to, kvli emu piel. Te je poteba je oblafnout eikama a dostat se pry. Fajn, zaal. J... zarazil se. Ten ahoun s raketometem se otel za Fordem Prefectem a mil na nho. Ford si nemohl pomoct, ale takov chovn mu pipadalo vrcholn nezodpovdn. J... zaal znovu a pak se z njakho nhlho popudu sehnul. Ozval se ohluujc ev. Ze zadn sti raketometu vyletly plameny a zepedu vyletla raketa. Raketa pesvitla kolem Forda a naplila to do zrcadlovho skla v okn. Vbuchem se ven vyvalil d milionu step. Mstnost se pehnaly mohutn zvukov a tlakov vlny a vyvrhly z okna nkolik idl, registraku a bezpenostnho robotka Kolina. Vida! Tak ony nejsou tak pln raketovzdorn, pomyslel si Ford Prefect. Nkdo by si o tom ml s nkm promluvit. Vymanil se z propletence, kter s Harlem tvoili, a snail se vymyslet, kudy prchnout. Byl obklen. Dlouhn chystal raketomet k dalmu vstelu. Forda absolutn nenapadalo, co podniknout. Podvejte, ekl psnm hlasem. Nebyl si ale jist, co mohou ei jako podvejte a psn hlas mt za nsledek, a as nebyl na jeho stran. Ale co, ekl si, lovk je mlad jenom jednou, a vyskoil z okna. Tm bude mt aspo na sv stran moment pekvapen.

======================================================================== 11. kapitola Prvn vc, kterou Arthur Dent mus udlat, jak si odevzdan uvdomil, je zajistit si njak ivot. To znamen najt si planetu, na n by njak ivot mohl vst. Mus to bt planeta, na kter by mohl dchat, kde by mohl bez gravitanch nesnz stt a sedt. Mus to bt nkde, kde je nzk kyselost a rostliny lovka nenapadaj. Omlouvm se za svj antropogenetick pstup, ekl Arthur podivnmu tvorovi za stolem v Migran poradn na Alf Pintleton, ale rd bych il nkde, kde lid aspo vzdlen vypadaj jako j. Tak njak lidsky. Podivn tvor za stolem rozvlnil nkter sv partie a vypadal, e ho to sdlen zarazilo. Rozplizl se a stekl ze sedadla, zmtal sebou po podlaze, vcucl starou kovovou registraku a pak s hlasitm hnutm ze sebe vypustil pslunou zsuvku. Z ucha vysunul dv leskl chapadla, odebral ze zsuvky njak spisy, zsuvku do sebe nasl a registraku zase vyzvracel. Ve sv slizk stop sebou zmtal po podlaze zpt, vysoukal se na sedadlo a mrskl spisy na stl. Podvejte se, jestli se vm nco zamlouv. Arthur si nervzn prohlel umudlan zvlhl cry papru. Urit se octl v njakm zapadlm, bohem zapomenutm kout Galaxie, podle jeho pedstav o vesmru je nkde daleko vlevo. V mst, kde mla bt jeho rodn planeta, je ta planeta na pendrek, ta dra, co na n vn lije a ij tam akort bahoui a kriminlnci. I Stopav prvodce po Galaxii tady fungoval jen pleitostn, take byl v takovchto koninch odkzn na takovto zpsob zskvn informac. Neustle se vyptval na jedno msto, Stavromulu Beta, ale nikdo nikdy o takov planet neslyel. Se svty, kter byly k dispozici, to nevypadalo nijak rov. Nemly mu toti moc co nabdnout, protoe on neml moc co nabdnout jim. Musel si pokorn piznat, e pestoe pochz ze svta, kde byly potae, auta, balet a armagnac, nev, jak se dlaj. Nezvldl by je. Kdyby byl odkzn sm na sebe, nesestrojil by topinkova. S bdou udlal sendvi a tm jeho umn konilo. Po takovch slubch se nikde neutloukli. Arthurovi se sevelo hrdlo. To ho pekvapilo, protoe si myslel, e u se ani vc sevt neme. Zavel na chvilku oi. Stran si pl bt doma. Stran si pl, aby jeho domovsk svt, skuten Zem, na kter vyrostl, nebyla znien. Stran si pl, aby nic z toho, co se stalo, nebyla pravda. Stran si pl, aby a oteve oi, stl na prahu svho domku v zpadn Anglii, slunce aby svtilo nad zelenmi kopci, na zahrdce kvetly narcisy, po cest se blilo potovn auto a v dlce aby prv otvrala hospdka a zvala k obdu. Stran si pl

304

vzt si noviny, jt do t hospdky a nad pllitrem piva si je pest. Stran si pl lutit kovku. Stran si pl, aby ji nevylutil, aby se v jednom mst jednodue zasekl. Otevel oi. Podivn tvor podrdn vibroval smrem k Arthurovi a poklepval o stl jakmisi panokami. Arthur zavrtl hlavou a podval se na dal papr. Ds, pomyslel si. A dal. Jet vt ds. A dal. Ale!... Tohle nen patn. Ten svt se jmenoval Bartledan. Ml kyslk. Ml zelen kopce. A dokonce, jak se zdlo, vhlasnou literaturu. Ale nejvc jeho zjem upoutala fotografie obyvatel Bartledanu, seskupench do plkruhu na nvsi a mile se usmvajcch na kameru. No toto! ekl a ukazoval fotku divnmu tvorovi za stolem. Krouivm pohybem se vysunuly oi, koulely se nahoru a dol po pape a nechvaly za sebou slizkou stopu. Ano, ekl s odporem ten tvor. Opravdu vypadaj pesn jako vy. Arthur se na Bartledan nasthoval a za penze, kter zskal, kdy do DNA banky prodal troku slin a odsthanch konek neht, si koupil mstnost v t vesnici z fotografie. Bylo tam pjemn. Vzduch vonl. Lid vypadali jako on a zjevn jim nevadilo, e tam je. Nehzeli mu klacky pod nohy. Koupil si njak obleen a sk, aby si je ml kam uloit. Zajistil si ivot. Te si v nm mus najt njak smysl. Nejdve se pokouel st. Jene u bartledansk literatury, tebae byla v tomto sektoru Galaxie proslaven svou lehkost a krsou, prost nebyl schopen vydret. Pot byla v tom, e ta literatura v podstat nebyla vbec o lidskch bytostech. Nebyla o tom, co si lidsk bytosti pej. Obyvatel Bartledanu se lidskm bytostem npadn podobali, ale kdy jste nkoho pozdravili Dobr veer, s nejvt pravdpodobnost se s mrnm ndechem pekvapen rozhldl kolem, nasl vzduch a ekl, e ano, e kdy Arthur na to tma narazil, e si mysl, e je docela uchzejc veer. Ale j jsem vm chtl popt dobr veer, uvdl to na pravou mru Arthur, tedy ze zatku to dlal. Brzy se nauil takovm rozhovorm vyhbat. Chtl jsem ct, e doufm, e budete mt dobr veer, dodval dv. Dal nepochopen. Popt? zdvoile se nakonec zeptal zmaten Bartledaan. Hm, ano. Jen jsem vyjadoval nadji, e... Nadji? Ano. Co to je, nadje? Dobr otzka, pomyslel si Arthur a zael do svho pokoje pemlet. Na jedn stran uznval a respektoval jejich nzor na vesmr, kter spoval v tom, e vesmr je, jak je, a se ti to lb, nebo ne. Na druh stran se ale nemohl zbavit pocitu, e netouit po niem, nikdy si nic nept, v nic nedoufat prost nen pirozen. Pirozen. To je zapeklit slovo. U dvno si uvdomil, e spousta vc, kter povaoval za pirozen, jako je kupovn drk o vnocch, zastaven na ervenou nebo padn se zrychlenm 9,8 metr za sekundu na druhou, byly jen zvyklosti jeho starho svta, ale jinde vbec nemusely platit; ale nic si nept - to opravdu neme bt pirozen, nemyslte? To by bylo stejn jako nedchat. Dchn byla dal vc, kterou Bartledaan, navzdory vemu tomu kyslku v atmosfe, nedlali. Vtinou postvali. Obas i trochu bhali a hrli netbal a podobn hry (samozejm e pitom vbec netouili po vtzstv, jen tak hrli a kdo vyhrl, vyhrl), ale nikdy skuten nedchali. Nebylo to z njakho dvodu nutn. Arthur rychle pochopil, e hrt s nimi netbal je hrzostran zitek. Pestoe vypadali jako lid a pohybovali se jako lid a vydvali zvuky jako lid, nedchali a po niem netouili. Vypadalo to, e Arthur zase cel den nedl nic jinho, ne e dch a po nem tou. Nkdy po nem zatouil tak, e se mu a zrychlil dech a musel si jt na chvilku lehnout. Sm. Ve svm malm pokojku. Tak daleko od svta, kter mu dal ivot, e jeho mozek ani nebyl s to s takovmi slicemi pracovat a prost vypovdal slubu. Radji o tom ani nepemlel. Radji sedl a etl - tedy radji by etl, kdyby nco za ten stlo. Ale v bartledanskch pbzch nikdy nikdo nic nechtl. Ani sklenici vody. Samozejm e si ji pinesli, kdy mli ze, ale pokud dn pobl nebyla, pestali na pit myslet. Prv doetl knihu, v n hlavn hrdina v rozpt jednoho tdne pracoval na zahrdce, hodn hrl netbal, pomhal opravovat silnici, poal sv manelce dt a pak

305

tsn ped posledn kapitolou neoekvan zemel na ze. Arthur se ve vzteku probral knihou pozptku a nakonec nael v druh kapitole letmou zmnku o njakch problmech s vodovodnm potrubm. To ve. Hrdina umr. To se stv. Nebyl to ani klimax knihy, protoe dn nemla. Hrdina zemel asi v prvn tetin pedposledn kapitoly a zbytek se znovu zabval opravou silnic. Kniha zistajasna skonila na stotiscm slov, protoe pesn tak dlouh jsou knihy na Bartledanu. Arthur tou knihou mrtil pes cel pokoj, pokoj prodal a odletl. Odevzdal se osudu a zaal nazdabh cestovat. Prodval m dl vc slin, neht z rukou i nohou, krve, vlas, ehokoli, o co nkdo projevil zjem, a kupoval si za to letenky. Zjistil, e za sperma me cestovat prvn tdou. Nikde se neusadil a existoval pouze v hermetickm poloeru kabin hyperprostorovch hvzdnch lod. Jedl, pil, spal, dval se na filmy a na vesmrnch letitch se zastavoval jen proto, aby daroval dal DNA a chytil pt dlkovou lo. ekal a ekal, a se zase stane nco nepedvdanho. Pot je v tom, e kdy se snate, aby se stalo nco nepedvdanho, nestane se to. Vznam slova nepedvdan je jin. To nepedvdan, co se nakonec stalo, vbec nebylo to, co si plnoval. Lo, ve kter prv byl, se v hyperprostoru vychlila a len prokmitla mezi devadesti sedmi rznmi body Galaxie souasn. V jednom z nich ji njak nezmapovan planeta pithla neekanou gravitan silou, ve sv vnj atmosfe ji lapila a lo se na ni zaala s evem tit. Systmy lodi celou cestu dol protestovaly, e funguj normln a e ve je pod kontrolou, ale kdy se lo dostala do zvren vvrtky, mimodk oesala stromy v dlce pes pl kilometru a po zvren explozi se promnila v rozhavenou ohnivou kouli, ukzalo se, e tomu tak nen. Por zachvtil les, pak se vytrcel do noci, a se nakonec spodan uhasil, jak to zkon vyaduje od vech neplnovanch por pesahujcch uritou velikost. Jet krtce pot tu a tam vzplanuly men ohnky, to kdy si svm vlastnm tempem v tichosti vybuchovaly jednotliv lomky rozeset vude kolem. Pak i ony dohoely. Aby njak zahnal nudu bhem tch nekonench mezihvzdnch let, nastudoval Arthur Dent, v podstat jako jedin na palub, jak se zachovat v ppad neplnovanho pistn lodi, take jen on peil. Leel omren, polman a krvcejc v nadchanm rovm obalu z uml hmoty, celm potitnm npisem Pejeme vm pjemn den ve vce ne tech tiscch jazycch. V hlav ml po tom otesu odporn ern huc przdno. Odevzdal se do vle osudu. Vdl, e peije, protoe jet nebyl na Stavromule Beta. Celou vnost, tak mu to aspo pipadalo, leel v bolestech a ve tm, ne si uvdomil, e se kolem pohybuj njak mlenliv stny.

======================================================================== 12. kapitola Ford padal vzduchem v mranu step a kousk idl. U zase neml vci pedem promylen a prost improvizoval a zskval as. Ve chvlch nouze nejvy se asto spolhal na jaksi zblesk, kter se mu mihl ped oima. Umooval mu uvidt vci v cel i a v sprvnm svtle a nkdy mu vnukl spsn npad, jak se z t lamastyky vymotat. Zem se mu hnala vstc zrychlenm 9,8 metr za sekundu na druhou, ale ekl si, e tento problm bude eit, a bude akutn. Vci je teba brt pkn po ad. A, u je to tady. Jeho dtstv. Nuda k uzoufn, u to zail. Obrazy se mu mhaly ped oima. Jednotvrn ivot na Betelgeuze Pt. Zafod Bblbrox jako dt. Ano, to vechno znal. Kdyby tak ml v mozku nco jako tlatko rychlho posunu dopedu! Oslava sedmnctin, dostal svj prvn runk. Tak jedu, jedu! Pevracel se ve vzduchu a otoil se hlavou dol, venkovn vzduch v t vce ochlazoval plce. Snail se nevdechnout sklo. Prvn lety k jinm planetm. Mj ty Zarku! To je jako njak mizern cestopisn tdenk ped hlavnm filmem. Potky prce pro Prvodce. Ach jo! To byly asy! Pracovali na atolu Bwenelli na Fanalle, ne ho vyboulovali Riktanarkalov a Dankedi. Bydleli v chatri. Bylo jich est, mli nkolik runk, pr chytrch digitlnch pstroj a co bylo nejdleitj spoustu sn. Ne. Nejdleitj byla spoustu fanallskho rumu. Ne, z dvodu naprost objektivnosti bylo nejdleitj jin pit, janxovka, pak fanallsk rum a tak nkter ple na atolu, kde se prochzely mstn dvky, ale sny byly tak dleit. Kam se podly? Nepamatoval si, jak sny to vlastn byly, ale v t dob se zdly nesmrn dleit. Je jist, e v nich nebylo nic o tomto mrakodrapu, podl nho prv padal. To vechno zaalo tehdy, kdy se nkterm z pvodnho tmu zachtlo usadit se a nahrabat si penze, zatmco on s dalmi zstali v ternu, zkoumali a

306

cestovali stopem a postupn se m dl vc odcizovali tomu dsivmu kolosu, ve kter se Prvodce neprosn promoval, a t architektonick zpotvoenin, do kter se nasthoval. Kam z t budovy zmizely sny? Myslel na vechny ty podnikov prvnky, kte zabraj plku budovy, na vechny operativn pracovnky, kte zabraj doln patra, na vechny redaktory a jejich sekretky a na prvnky jejich sekretek, na sekretky prvnk jejich sekretek a s nejvtm odporem myslel na vechny ty etn a na oddlen marketingu. Ml chu padat donekonena. A vem vevnit ukazovat dva vztyen prsty, gesto, kter jasn vyjaduje jeho opovren a k nco jako Vy blbeci. Prv mjel sedmnct patro, kde se flkaj zamstnanci marketingu. Banda ochmelk, kte se hdaj, jakou barvu m mt Prvodce, a prokazuj sv neskonale dokonal mistrovstv v tom, jak jsou vdycky stran chyt, a je po vem. Kdyby se v tu chvli nkter z nich podval z okna, polekal by ho pohled na Forda Prefecta, kter se kolem nich til do jist zhuby a pitom na n dlal znm gesto dvma prsty. estnct patro. Redaktoi. Lumpov. Co ten text, kter mu tak osekali? Patnct let vzkumu a sbrn materil na jedn jedin planet a oni to sekrtaj do dvou slov. Pevn nekodn. Vztyen prostednk a ukazovk. Patnct patro. Logistick oddlen, a se za tm skrv cokoli. Vichni mli velk vozy. Asi se za tm skrvaj ony, ekl si. trnct patro. Osobn. Ml oprvnn podezen, e to oni zosnovali jeho patnctilet exil, zatmco se Prvodce promnil v monolit (nebo spe duolit - nesm se zapomnat na prvnky). Tinct patro. Vzkum a rozvoj. Pokat! Tinct patro. Musel svin zapemlet, protoe neml asu nazbyt. Nhle si vybavil displej ve vtahu. Tinct patro tam nebylo. Ve vtahu tomu nevnoval pozornost, protoe strvil patnct let na ponkud zaostal planet Zemi, kde byli povriv, co se sla tinct tk, a byl tedy zvykl na to, e v budovch se tinctka vynechvala. Tady vak pro to nebyl dvod. Kdy peltal kolem oken ve tinctm pate, nemohl si nevimnout, e byla zatemnn. Co se tam uvnit dlo? Lovil z pamti vechno, co mu vykldal Harl. Jeden, nov, mnoharozmrn Prvodce rozen po nekonenm potu vesmr. Tak jak to tehdy Harl podal, to znlo jako pust nesmysl, kter se zrodil v hlavch lid z marketingu za notn podpory etnch. Pokud by na tom mlo bt zrnko pravdy, byl to velmi podivn a nebezpen npad. Bylo na tom nco pravdy? Co se dlo za zatemnnmi okny neprodyn uzavenho tinctho patra? Ford pocioval stoupajc zvdavost a stoupajc strach. Tm byl vet stoupajcch pocit vyerpn. Ve vech ostatnch ohledech Ford prudce klesal. Ml by se u opravdu zamit na vahy o tom, jak z tohoto vyvznout iv a zdrav. Sjel oima dol. Asi ticet metr pod nm se promenovali lid a nkte se v oekvn vc ptch dvali nahoru. Dlali mu dole msto. Dokonce na chvli peruili ten bezvadn, ndhern blzniv hon na vokyce. Stran nerad by je zklamal, ale asi pl metru pod nm, co si do tto chvle neuvdomil, byl Kolin. Zjevn ho celou dobu obskakoval a ekal, co se Ford rozhodne udlat. Koline! zaval Ford. Kolin neodpovdal. Ford dostal strach. Pak ho najednou napadlo, e vlastn Kolinovi neekl, e se jmenuje Kolin. Poj sem nahoru! zaval Ford. Kolin se vrtl vedle nho. Ta cesta vzduchem se mu stran lbila a doufal, e se lb i Fordovi. Kolinovi zniehonic svt ztmavnul, to proto, e ho narz zahalil Fordv runk. Kolin hned zpozoroval, e je mnohem, mnohem t. Pjemn ho vzruil a potil kol, kter mu Ford svil. Jenom si nebyl jist, jestli ho zvldne, jinak nic. Runk byl pehozen pes Kolina. Ford visel za runk a svral obruby. Jin stopai pokldali za vhodn si runky nejrznjmi zpsoby upravovat, vetkali si do nich napklad nenpadn nstroje a pomcky, a dokonce i potaov vybaven. Ford byl purista. Ml rd jednoduch vci. Nosil u sebe bn runk z bnho obchodu s bytovm textilem. I pes opakovan snahy runk odbarvit a vydrhnout pemzou ml dokonce njak modrorov kvtinov vzor. Ford v nm ml protaench nkolik kousk drtu, mal ohebn pistko a v jednom roku ml naputn njak vivn ltky, take je mohl v ppad nouze cucat, ale jinak to byl normln runk, do kterho si mohl utrat obliej. Jeden jeho ptel ho pesvdil, aby si zpevnil obruby, take to byla jedin prava, kterou na runku provedl. Ford ty obruby svral jako len. Stle klesali, ale rychlost se zpomalila. Nahoru, Koline! zakiel.

307

Nic. Kolin je tvoje jmno, volal na nho Ford. Tak kdy zavolm Nahoru, Koline, chci, abys ty, Kolin, piletl nahoru. Jasn? Nahoru, Koline! Nic. Jen jaksi tlumen zanakn. Ford byl znepokojen. Klesali te sice velmi pomalu, ale Forda znepokojovalo, co za lidi se pod nimi shromauje. Ti sympatit, co se jet ped chvl honili za vokycemi, se rozchzeli a zdlo se, e jejich msto zaujaly ty tup, mohutn, slizk typy s b j a s raketomety. Dav rozhodn neprodl, a houstl i vzduch. Vichni zkuen galaktit cestovatel vd, e povstn dk vzduch zase tak moc dk nen, kdy je v nm tolik mnohorozmrnch sloitost. Nahoru, znovu val na pln plce Ford. Nahoru! Poj nahoru, Koline! Kolin sebou cloumal a nakal. Te ve vzduchu vcemn stli. Ford ml pocit, e se mu prsty lmou. Nahoru! Viseli na jednom mst, ani se nehnuli. Nahoru, nahoru, nahoru! Jeden z tch odpudivch zjev se chystal, e na nho vypl raketu. Ford nevil svm om. Vis ve vzduchu na runku a njak hnusk po nm mn stlet. A pemlel, jak pemlel, nemohl se nieho dobrat a zanal si vn zoufat. V takovch situacch normln spolhal na to, e mu d njakou radu Prvodce, teba nicnekajc radu, teba k vzteku, jene te rozhodn nebyla vhodn chvle na to, aby sahal do kapsy. A navc, jak se zdlo, Prvodce u nebyl ptel a spojenec, ale byl zdroj nebezpe. Zarku mj, vdy vis u budovy Prvodce a o ivot mu usiluj lid, kte, jak se ukzalo, to tady vlastn. Co se stalo s tmi sny z atolu Bwenelli, na kter si matn vzpomn? Mli s tm vm skoncovat. Mli tam zstat. Zstat u moe. Milovat tamj eny. ivit se rybami. V tu chvli, kdy zaali v atriu nad jezero s moskou perou rozvovat klavry, mlo mu bt jasn, e je vechno patn. Ctil, e mu ubv sil a e je skoro na dn. Prsty ml od toho seven jako v ohni. Kotnk ho stle bolel. dky, kotnku, pomyslel si trpce, dky, e v tuto chvli pichz se svmi problmy. Pedpokldm, e bys nepohrdl teplou koupel nohou, aby se ti ulevilo. Co ty na to? Anebo bys chtl, abych... Dostal npad. Obrnn hromotluk si posadil raketomet na rameno. Raketa byla pravdpodobn zkonstruovan tak, aby zashla cokoli, co se j dostane do cesty a co se hbe. Ford dlal vechno pro to, aby se nepotil, protoe ctil, jak mu obruba runku vyklouzv. pikou zdrav nohy ouchal do boty na porann noze tak, aby se svezla z paty. Nahoru! Tak bude to? huel zoufale do Kolina, kter s sebou cloumal, ale nebyl v stavu vylett nahoru. Ford se potkal s patou boty. Nejdve si chtl rozmyslet naasovn, ale nemlo to vznam. Jde se na to! M jeden pokus a hotovo. Podailo se mu vyzout botu z paty. Bolest ve vymknutm kotnku troku polevila. Dobr, ne? Druhou nohou kopl zezadu do uvolnn boty. Sjela z nohy a padala vzduchem. Asi pl vteiny nato vyletla z st raketometu raketa, setkala se s botou protnajc jej drhu, hned po n la, zashla ji a s pocitem dobe vykonan prce vybuchla. Dolo k tomu asi pt metr od zem. inky vbuchu se projevily hlavn dole. Tam, kde bylo jet ped vteinou mustvo NekoRozu s raketometem, rozestavn na prostranstv, vydldnm velkmi plty lesklho kamene, pochzejcho z prastarch alabastrovch dol na Zentalkabule, byla te msto nich jma s oklivmi kusy neho. Obrovsk gejzr horkho vzduchu zpsoben vbuchem vymrtil Forda s Kolinem do vky. Ford se ho zoufale snail dret, ale nelo to. Bezmocn letl vzhru k obloze, doshl vrcholu paraboly, zastavil se a pak zaal znovu padat. Padal a padal a padal a narz dopadl ztka na Kolina, kter stle jet stoupal. Zoufale obejmul tu robot kuliku. Kolin se zbsile otel kolem sv osy a mil pitom k vrcholu budovy Prvodce. Se zjevnm potenm se snail svj let udit a zpomalit. Jak se tak oteli a krouili kolem sebe, roztoil se Fordovi ped oima okoln svt a zaalo se mu z toho dlat patn a pak se mu zase udlalo patn, kdy se najednou, jako kdy utne, vechno zastavilo. Njakm zenm osudu se octl na okenn mse. Hlava se mu pod jet motala. Kolem nho padal jeho runk. Nathl po nm ruku a zachytil ho. Pr centimetr od nho sebou mlel ve vzduchu Kolin. Ford se rozhlel kolem sebe a vzpamatovval se z otluenho, krvcejcho a bezdechho omren. Sedl velmi nejist na mse asi ticet centimetr irok, ve tinctm pate. Tinctm. Bylo mu jasn, e jsou ve tinctce, protoe tu byla zatemnn okna. Stran ho to vzalo. Ty boty koupil za njakou absurdn cenu v jednom obchod v Lower East Side v New Yorku. Pod vlivem t koup napsal o poitcch z dobr obuvi cel esej, kter vzal za sv v tom debaklu Pevn nekodn. K ertu se vm.

308

A te byla jedna bota v hji. Zaklonil hlavu a hledl na oblohu. Nebyla by to a takov tragdie, kdyby ta dotyn planeta nebyla totln zlikvidovan, co znamenalo, e si nebude moct opatit nov pr. Ano, vzhledem k nekonen bon rozpnavosti pravdpodobnosti sice samozejm existuje nekonen mnostv planet Zem, ale kdy pijde na vc, nepat takov lep boty zrovna k vcem, kter automaticky na cestch asoprostorem dostanete. Vzdychl. Ned se nic dlat. Je poteba se na to podvat z t lep strnky. Aspo mu zachrnila ivot. Prozatm. Sedl na mse asi ticet centimetr irok ve tinctm pate budovy, o n si nebyl jist, jestli za tu botovou ob stoj. Nahlel pes tmav sklo do mstnosti. Stle jet mu bylo zle od aludku. Bylo tam ticho a tma jako v hrobce. To ne. To byl smn npad. V hrobkch pece byl na nkolika skvlch vercch. Byl tam vidt njak pohyb? Nedokzal to s uritost ct. Zdlo se mu, e vid njak podivn tepetav stn. Teba mu jen na asy kapala krev. Setel ji. Pni! Mt tak nkde statek a chovat ovce! Znova nakoukl do okna a snail se rozeznat, co to vlastn vidl, ale ml dojem, v dnenm vesmru normln, e vid njak optick klam a e mu oi dlaj njak schvlnosti. Byl to tam njak ptk? Co to ukrvaj v utajenm pate za zatemnnm raketovzdornm sklem? N voliru? Nco se tam zaruen tepetalo, ale nevypadalo to na ptka, spe na dru v prostoru ve tvaru ptka. Zavel oi, co u chtl stejn udlat. Dumal, co pro Zarka udlat. Skoit? Vylzt? Nepedpokldal, e by se dalo vniknout oknem. Jist, to domnle raketovzdorn sklo nevydrelo, kdy pilo na vc, kdy ho zashla skuten raketa, jene ta raketa byla vystelen zevnit a z mal vzdlenosti, s m asi konstrukti pli nepotali. To ale neznamenalo, e to pjde zvenku, e si omot pst runkem, bouchne do skla a rozbije ho. Ale co! Za zkouku nic ned. Zkusil to a poranil si pst. Jet dobe, e mu jeho poloha na okn nedovolovala se podn rozehnat, to by ml ruku pkn domlcenou. Pi kompletn rekonstrukci, ke kter dolo po toku z ab hvzdy, celou budovu dkladn vyztuili a doclili toho, e se z n stalo pravdpodobn nejnedobytnj nakladatelstv ze vech. Ale ve vem, co sprvn rada navrhuje, se vdycky najdou njak slabiny, utoval se. Jednu u nael. Ten, kdo navrhoval okna, neekal, e na n nkdo vystel zevnit a z tak mal vzdlenosti, a tak okno nevydrelo. Co by tak mohl udlat lovk sedc na venkovn mse, s m tak asi konstrukti nepotali? Chvli si tm lmal hlavu a pak na to piel. Pedn nepotali s tm, e by tam vbec nkdo mohl sedt. Vysedvat si na mse me jen pln cvok, take to u mluvilo v jeho prospch. Bnou chybou, kter se pi navrhovn vc odolnch proti blbosti lid dopoutj, je hrub podcenn vynalzavosti blbc. Vythl z kapsy svou novou kreditn kartu, vsunul ji do kvry ve spoji mezi oknem a rmem a udlal nco, eho by raketa nebyla schopn. Jel s kartou v t skulince a mrn s n pitom casnoval. Uctil, e zpadka vyklouzla. Okno se uvolnilo a on se mlem skcel z msy dozadu, jak se rozesml. V duchu pitom blahoeil Velkmu ventilanmu a telefonnmu povstn SrDt 3454. Na potku Velkho ventilanho a telefonnho povstn SrDt 3454 byl hork vzduch. Hork vzduch byl samozejm problm, kter mla eit ventilace a taky ho celkem rozumn eila do chvle, ne kdosi vynalezl klimatizaci, kter ten problm eila mnohem halasnji. Dobe, nic proti n, za pedpokladu e vm nevadil hluk a klapot. Pak ovem kdosi piel s nm jet dmyslnjm a jet vc sexy ne klimatizace, a sice s zenm vnitnho klimatu. Tak to bylo nco. Zkladn rozdly oproti bn klimatizaci spovaly v tom, e zen bylo pern drah a zahrnovalo obrovsk mnostv nejdokonalejch micch a regulanch pstroj, kter daleko lpe vdly, naprosto kdykoli, jak vzduch lid chtj dchat, lpe ne lid samotn. Zrove to znamenalo, e systm provdl v zjmu lid velesloit vpoty, a aby je lid nezhatili, nedala se okna v budovch otvrat. To je pravda. Lid, kte mli pracovat v budovch, do nich pili monti Dechomatu ten systm nainstalovat, s nimi vedli nsledujc nebo podobn rozhovory: Ale co kdy budeme chtt mt oteven okna? S Dechomatem je nebudete chtt mt oteven. Dobe, ale pedpokldejme, e si je chceme otevt na chviliku. S Dechomatem je nebudete chtt otvrat ani na chviliku. Dechomat se o to postar. Hmmm. Pjemnou pohodu s Dechomatem. Fajn, ale co kdy Dechomat pestane fungovat, nebo se na nm nco pokaz?

309

Kdepak! Jednou z nejrafinovanjch pednost Dechomatu je, e se prost neme pokazit. Tak vidte. Tuhle obavu mete pustit z hlavy. Peji vm pjemnou pohodu s Dechomatem a hodn spch. (Bezpochyby v dsledku Velkho ventilanho a telefonnho povstn SrDt 3454 se nyn vyaduje, aby vechny mechanick nebo elektrick nebo kvantov mechanick nebo hydraulick nebo dokonce vtrn, parn a pstov pstroje byly opateny jistou legendou. I na sebemenm pedmtu mus nvrhi vymyslet, kam legendu vmknou, protoe pout spe jejich pozornost, ne pozornost uivatele. Legenda zn: Hlavn rozdl mezi vc, kter se me pokazit, a vc, kter se pokazit neme, je v tom, e kdy se pokaz vc, kter se neme pokazit, uke se obvykle, e se k n nelze dostat nebo e se neme opravit.) Nejvt horka se zaala s takka zzranou pesnost asov shodovat se zvanmi poruchami na systmech Dechomat. Zpotku to mezi lidmi pouze rozdmchalo vztek a zpsobilo nkolik mrt zaduenm. Opravdov horor propukl v den, kdy se udly ti vci souasn. Prvn bylo prohlen, ten den vydan obchodn spolenost Dechomat, v tom smyslu, e nejlepch vsledk doshly jejich systmy v mrnch psmech. Dle to byl vpadek Dechomatu v obzvlt horkm a vlhkm dni a nsledn evakuace mnoha set ednk na ulici, kde se odehrvala tet udlost - bsnil tam dav spojovatel dlkovch hovor, kterm u tak lezlo na nervy, e mus cel dny kadmu blbekovi, kter si zamane telefonovat, pod dokola omlat Dkujeme vm, e telefonujete nam prostednictvm, e se nakonec vrhli do ulic s ndobami na odpadky, megafony a pukami. Nsledujc dny krveprolit pokraovalo, ve mst se sypalo jedno okno za druhm, raketovzdorn neraketovzdorn, a do toho obvykle zaznvaly vkiky Vykli linku, vole! Mn je fuk, kam vol a odkud vol. Di se vycpat! J. H h h! Lm lm lm! Kokodk! a dal zvec zvuky, ke kterm se spojovatel za normlnch okolnost v prci nedostali. Povstn mlo za nsledek, e stava te poskytuje vem telefonistm prvo na to, e alespo jednou za hodinu mohou pi zvednut telefonu ct Telefonovat nam prostednictvm a umt!, a e se vyaduje, aby vechny administrativn budovy mly okna, kter se daj otevt, teba jen nepatrn. Dalm neekanm dsledkem bylo dramatick snen potu sebevrad. Lid v zodpovdnch funkcch, zavalen prac a vyerpan, kte byli v temnch dobch tyranie Dechomatu nuceni skkat pod vlak nebo se ubodat, si te mohli vylzt na okenn msy a skoit v podstat kdykoli se jim zachtlo. asto se vak stvalo, e kdy se tak rozhldli kolem a srovnali si mylenky, pili najednou na to, e ze veho nejvc potebuj erstv vzduch a pehodnocen svch postoj a mon tak statek s nkolika ovcemi. Dalm veskrze pekvapivm dsledkem bylo to, e Ford Prefect, vyvren do tinctho patra nedobytn budovy, vybaven veho vudy runkem a kreditn kartou, se klidn dostal do bezpe rdoby raketovzdornm oknem. Okno za sebou peliv zavel, naped ale jet vpustil Kolina, a potom se zaal rozhlet po tom ptam zjeven. Ve vci oken doel k zvru, e: jeliko podle pvodnho projektu byla okna nedobytn a teprve pozdji byla pedlna na otvrateln, byla ve skutenosti mnohem mn spolehliv, ne kdyby byla otvrateln od potku. Je to legrace na tom svt, jsal v duchu, kdy tu si uvdomil, e mstnost, do kter se takovou strastiplnou cestou probil, nen nijak zajmav. Pekvapen zstal stt. Kde je ten zhadn tepetav objekt? Kde je nco, m by se ve vysvtlilo - ta pozoruhodn rouka tajemstv, kter jako by zahalovala tuto mstnost, a ten pozoruhodn sled udlost, kter jako by ho do tto mstnosti pivedly? Jako kad druh mstnost v tto budov, i tato byla ed, odporn elegantn ed. Na stn bylo nkolik kreseb a graf. Vtina z nich Fordovi nedvala dn smysl, ale pak si viml neho, co si zjevn dlalo legraci z jistho plaktu. Byl na nm symbol pipomnajc ptka a npis Stopav prvodce po Galaxii, 2. vyd.: nejasnj vc mezi asnmi. Brzy se dostane k vm. Nic vc. Ford se znovu rozhldl. Jeho pozornost pak upoutal Kolin, ten nesmysln peastn robotek, kter se kril strachy v roku a nco drmolil. Divn, pomyslel si Ford. Ohldl se, aby zjistil, co mohlo takovou reakci u Kolina vyvolat. A pak uvidl nco, eho si doposud neviml. V tichosti to leelo na pracovnm stole. Bylo to kruhov a ern a velk asi jako dezertn talek. Vrch i spodek to mlo vypoukl, take se to podobalo malmu lehkmu disku. Povrch to mlo pln hladk, neporuen, bez jakchkoli vstupk a nerovnost. Nedlalo to nic.

310

Pak si Ford viml, e to m na sob njak npis. Divn. Jet ped chvilkou tam dn npis nebyl a te zniehonic tam je. Mezi tmito dvma stavy Ford nezpozoroval dn pechod. Byla tam drobnmi dsivmi psmenky napsna dv slova: PROPADNI PANICE Jet ped chvilkou nebyly na povrchu dn nerovnosti, te tam jsou. Zvtuj se. Propadni panice, hlsal Prvodce 2. vyd. Ford poslechl. Prv si vzpomnl, pro mu ta slizk stvoen pipadala povdom. edou barvou sice ladila s barvou tohoto podniku, ale jinak vypadala pesn jako Vogoni.

======================================================================== 13. kapitola Lo nehlun dopadla na zem na okraji irok mtiny, asi sto metr od vesnice. Piletla nhle a neekan, ale s minimln okzalost. Jednu chvli byl naprosto vedn podzimn podveer - list prv zanalo ervenat a zltnout, eka se zaala nsledkem de na severu rozvodovat, ptkm pikka zaalo v pedtue blcch se zimnch mraz houstnout pe, kadm dnem vypukne bouliv sthovn pln normln zve pes pln, Dda Melhuba se oural vesnic a nco si pro sebe mumlal, co znamenalo, e si zkou a pikrluje historky, kter bude za dlouhch veer vyprvt o uplynulm roce. Lid se z nedostatku jinch monost sesednou kolem ohn a budou mu naslouchat a budou brblat, e oni si to pamatuj jinak. A chvli nato tady trnila lo a blskala se v teplm podzimnm slunci. Chvli nepatrn huela a pak ztichla. Nebyla nijak moc velk. Kdyby se vesnian ve vesmrnch lodch vyznali, hned by vdli, e to nen dn adov lo , ale mal tysedadlov voztko z Hrundi, dovybaven vemi doplky, kter broura uvd, krom supervektoidnho stabiliztoru. Ten si poizuj leda skety. Se supervektoidnm stabiliztorem se vm nepoda pkn seven ostr zatka kolem trilaterln asov osy. Trochu bezpenj je, to ano, ale zen s nm postrd vekerou vu. Vesnian ovem nic z toho nevdli. Vtina z obyvatel tto vzdlen planety Lamuella nikdy vesmrnou lo nevidla, rozhodn ne takovou, kter drela pohromad, a jak tam ve veernm svtle zila, byla to pro n nejsenzanj podvan od doby, kdy Kirp chytil rybu s hlavou na obou koncch. Vichni zmlkli. Jet ped chvilkou se tady pohybovalo ptadvacet ticet lid, povdali si, sekali dv, nosili vodu, kdlili pikky nebo jen prchali, v dobrm samozejm, ped Ddou Melhubou, aby se mu nepipletli do cesty. Te najednou vechno ustalo a vichni uasle civ na ten podivn objekt. Vlastn - ne pln vichni. Pikky uvdj v as pln jin vci. Nejobyejnj list, kter se neekan objev na kameni, zpsob, e zanou vyplaen plcat kdly; vchod slunce je vyvd z mry kad rno, ale pletu rakety z jinho svta nevnovaly ani nejmen pozornost. Dl zobaly ze zem zrnka, dl se ozvalo jejich ritrit hakhak; od eky se dl neslo tlumen bubln. A z poslednho domku vlevo se dl, s neztenenou silou, nesl hlasit nemelodick zpv. Najednou se ozvalo mrn cvak a hm a dvee lodi se vyklopily dol. Potom se zhruba dv minuty nic nedlo, nepotme-li hlasit zpv z poslednho domku vlevo, lo si tam jen tak hovla. Nkte vesnian, hlavn kluci, se k n piblili, aby si ji lpe prohldli. Dda Melhuba je odhnl zptky. Takovou vc nemohl potebovat. Nepedpovdl ji ani nznakem, a i kdy ji njak zamontuje do sv nekonen historky, pece jen pesahuje vechny meze. Vykroil k lodi, kluky odstril a zvedl ruce a letitou sukovici do ve. V hejivm svtle veernho slunce vypadal impozantn. Chystal se, e uvt tyto bohy, a jsou, jac jsou, jako by na n dvno ekal. Pod se nic nedlo. Po chvli nebylo pochyby o tom, e se uvnit lodi hdaj. as mjel a Ddu Melhubu zanaly bolet ruce. Nhle se rampa zaklapla. Tm m Melhuba vyhrno. Byli to dmoni a on je zapudil. A jejich pchod nepedpovdl proto, e mu to skromnost a moudrost nedovolily. Tm souasn se vyklopila rampa na opan stran, ne stl Melhuba, a konen se na n objevily dv postavy. Neruen se dl hdaly a vechny ignorovaly, vetn Melhuby, kterho by si ostatn z msta, kde stly, ani nemohly vimnout. Dda Melhuba si vztekle mumlal pod fousy. Stt dl se zdvienma rukama? Pokleknout se sklonnou hlavou a sukovic namenou na n? Vyvrtit se dozadu, jako by pemoen njakm nadlidskm vnitnm bojem? Nebo prost odejt do lesa a rok t na strom a s nikm nepromluvit?

311

Rozhodl se, e obadn spust pae dol, tak, aby to vypadalo, e pesn to ml v plnu. Opravdu ho bolely, take neml moc na vybranou. Smrem k ramp, kter se zavela, uinil nepatrn tajn znamen, kter si prv vymyslel, a potom ustoupil ti a pl kroku dozadu, aby se mohl aspo podvat, co to je za bytosti, a pak se rozhodnout, co dl. Ta vy byla velice pohledn ena. Mla na sob splvav, pomakan obleen. Dda Melhuba to nevdl, ale byl to RymplonTM, nov syntetick vlkno, fantastick na vesmrn cestovn, protoe vypadalo nejlpe, kdy bylo zmuchlan a propocen. Ta men byla mlad dvka. Byla nemotorn a tkopdn a mla na sob obleen, kter vypadalo nejh, kdy bylo zmuchlan a propocen, a co vc - zejm si toho byla vdoma. Vechny oi je sledovaly, s vjimkou ptk pikka. Ti sledovali sv. ena stla a rozhlela se. Vypadala clevdom. Bylo jasn, e chce nco konkrtnho, ale nev pesn, kde to najt. Prohlela si tve okolostojcch zvdavc, ale zjevn neobjevila, co hledala. Melhubu vbec nenapadalo, jak by se ml zachovat, a rozhodl se, e se uchl k monotnnmu prozpvovn. Zaklonil hlavu dozadu a zaal lkt, ale v tu rnu se v domku Sendvie (v poslednm vlevo) zase kdosi z plnch plic rozhlaholil. ena se prudce otoila a postupn se j na tvi objevil smv. O Ddu Melhubu ani pohledem nezavadila a vydala se smrem k domku. Vroba sendvi vyaduje uritou dovednost, kter je dna jen mlu vyvolench, take nemaj as ji do hloubky prozkoumat. kol je to jednoduch, ale nabzench monost je nepebern: vezmme napklad vbr chleba. Sendvi nkolik msc dennodenn debatoval s Pekaem Grarpem, experimentovali a nakonec spolenmi silami stvoili ideln bochnk, dost hutn, aby se dal krjet na tenk a hledn krajky, a pitom lehk, vlhk a s jemnou oechovou pchut, kter nejlpe zvraznila chu peen pln normln zve. I na geometrii krajce bylo co vypilovvat: k dokonal harmonii velikosti a vhy hotovho sendvie pispv pesn pomr mezi kou a vkou krajce a tak jeho tlouka. A zde se znovu ukazuje, e kladem je lehkost, ale zrovna tak i pevnost, plnost tvar a ten pslib avnatosti a pikantnosti, kter je charakteristickm znakem skuten intenzvnho poitku ze sendvie. Nesmrn dleit byly samozejm nstroje a nespoet dn strvil Sendvi, kdy prv nebyl s Pekaem u pece, u Vrobce nstroj Strindera a vili a vyvaovali noe, dvali je do vhn a zase vytahovali. Naden diskutovali o ohebnosti, sle, ostrosti ost a vyvenosti, pedkldali teorie, testovali, zdokonalovali a nespoet veer bylo vidt ve svtle zapadajcho slunce a kovrensk vhn siluety Sendvie a Vrobce nstroj, jak se zvolna pohybuj vzduchem a zkouej jeden n za druhm, porovnvaj vhu jednoho s vyvenost druhho, ohebnost tetho s upevnnm rukojeti tvrtho. Dohromady bylo zapoteb t no. Prvnm se krjel chleba: pevn, autoritsk ost, kter bochnku jasn a pesn vnut svou vli. Druhm se mazalo mslo: mal, prun, ale pod jet s pevnou pte. Dvj verze byly a moc prun, ale nyn bylo dosaeno pesn t kombinace ohebnosti a stedov sly, kter zaruovala maximln hladkost a ladnost mazn. Krlem mezi noi byl pochopiteln n na maso. Tento n nejen vnucoval svou vli prosted, kterm se pohyboval, jako to dlal n na chleba; musel s prostedm spolupracovat, nechat se vst vlknem masa, aby ukrojil pltky t nejdokonalej konzistence a prsvitnosti, kter od hlavnho palku masa sklouzvaly v teounkch zhybech. Nacvienm trhnutm zpst pak Sendvi pleskl pltek masa na ndhern soumrn doln krajek chleba, tymi hbitmi pohyby maso okrojil a nakonec provedl kouzelnick kousek, na kter se s oblibou chodily dvat dti z vesnice a vdycky ho napjat a uasle sledovaly. Znovu se tyikrt mistrn ohnal noem a na spodnm pltku masa sloil jet z odezk njak vzor tak, e kousky masa do sebe zapadaly jako dlky stavebnice. Velikost a tvar odezk se sendvi od sendvie liily a Sendvi vdy znovu a znovu nenavn a bez vhn skldal ndhern vzory. Druh vrstva masa a druh vrstva odezk a hlavn akt stvoen byl hotov. Sendvi pak svj vrobek pedal pomocnkovi a ten pidal nkolik pltek novokurku a ezkviky a kapku plinov omky, na to ve poloil posledn vrstvu - chleba a rozkrojil sendvi hlopn tvrtm, pln obyejnm noem. Ne e by tyto kony nevyadovaly zrunost, ale byly podadnj a mohl je provdt obtav ue, kter jednou, a Sendvi sv nstroje odlo, bude v jeho emesle pokraovat. Bylo to ven msto a uni Voulovi ho jeho vrstevnci nleit zvidli. Nkter vesniany bavilo sekat dv, nkte rdi nosili vodu, ale povoln Sendvie nemlo obdoby. A tak si Sendvi pi prci zpval. Prv zpracovval posledn zbytky solenho masa z loska. Sendvi nikdy dv neochutnal nic tak pikantnho jako maso pln normln zve, a i te, pestoe u bylo za svm chuovm zenitem, mlo maso pod ndhern vraznou chu. V nsledujcm tdnu by se mla pln normln zv znovu objevit; mlo by nastat jej pravideln sthovn. Vesnian vyraz bezhlav na lov: z tch tisc, kter se peenou kolem, zabij mon sedmdest, mon osmdest. Pot se mus zv urychlen rozporcovat a oistit. Vtina masa se prosol, aby vydrela pes zimn msce a do Jarnho sthovn, kdy se zsoby znovu dopln.

312

Nejlep kousky masa se opkaly okamit. Po ti dny se toti u pleitosti Podzimnho sthovn konaly hody, ti dny vldlo vesel, tanilo se a Dda Melhuba vykldal historky z lovu. Vymyslel je ve sv chajd, zatmco zbytek vesnice skuten lovil. A ty nej nej nejlep kousky se na hodech nesndly, ale vychladl pinesly Sendvii. A Sendvi na nich prokzal schopnosti, kter jim sem pinesl od boh, a stvoil znamenit Sendvie Tetho ronho obdob. Dostalo se vdy na vechny vesniany. Den nato se pak vichni zaali pipravovat na krutosti nadchzejc zimy. Dnes vyrbl jen obyejn sendvie, pokud se o takov pochoutce, tak lskypln emesln vyveden, d ct, e je obyejn. Dnes nebyl v prci jeho pomocnk, a tak Sendvi sm pidval i oblohu. Dlal to rd. Ml rd prakticky vechno. Krjel, zpval si. Pltek masa penesl na krajek chleba, maso okrjel, ze zbytk sestavil skldaku. Trochu saltu, trochu omky, dal krajek chleba, dal sendvi, dal ver Yellow Submarine. Arthure, ahoj! Sendvi si mlem ukrojil palec. Vesnian ohromen sledovali, jak si ta ena neohroen vykrauje k domku Sendvie. Sendvie jim seslal Vemocn Bob v ohnivm koe. Tak to aspo kal Dda Melhuba a Dda Melhuba to mus vdt. Tak to alespo tvrdil Dda Melhuba a Dda Melhuba je... a tak dle a tak dle. Nemlo smysl jim to vyvracet. Nkolika vesnianm sice vrtalo hlavou, pro Vemocn Bob vyslal svho jedinho potomka v ohnivm koe a ne v nem, co by tie pistlo a nezniilo pl lesa a nezaplnilo ho duchy a Sendviovi nepivodilo dost vn zrann. Dda Melhuba to zdvodoval tabuovou vl Bobovou, a kdy se ho ptali, co znamen tabuov, ekl jim, a si to najdou. To bylo problematick, protoe jedin slovnk ml Dda Melhuba a ten jim ho nechtl pjit. Ptali se ho pro a on ekl, e jim nepslu znt vli Bobovu, a kdy se ptali pro ne, ekl jim, e proto, e to ekl. Komusi se pesto jednou podailo vkrst do Melhubovy chajdy, kdy si el zaplavat, a vyhledat slovo tabuov. Tabuov patrn znamen posvtn, nedotknuteln, o nm se nem vdt i mluvit. Tm se ve vyjasnilo. No nic, aspo mli sendvie. Jednoho dne Dda Melhuba prohlsil, e Vemocn Bob nadil, e on, Melhuba, m dostat prvn vrku sendvi. Vesnian se ho ptali, kdy se to stalo, pesn, a Melhuba ekl, e vera, kdy se nedvali. Vte, ekl Melhuba, nebo skonte v plameni! Smili se, e bude mt prvn vrku sendvi. Bylo to nejschdnj een. A najednou, kde se vzala, tu se vzala, je tu tahle ena a jde rovnou k Sendvii. Jeho vhlas se asi , akoli tko ct kam, nebo podle Melhuby dn jin nkde neexistuje. Ale co naplat, a piletla odkudkoli, mon e z njakho tabuovho nkde, te byla tady a byla u Sendvie v jeho domku. Kdo je ta ena? A kdo je to podivn dve, kter postv venku, vztekle kope do kamnk a jasn dv najevo, e tady nechce bt? Zhadn na tom bylo, e nkdo podstupuje cestu z njakho tabuovho nkde v koe, kter je nepochybn dokonalej ne ohniv vz, v nm piletl Sendvi, jestlie tady nechce bt. Vichni se dvali na Melhubu, ale ten byl na kolenou a nco mumlal a upen hledl na oblohu a nevmal si jejich pohled. Naped mus nco vymyslet. Trillian! vykikl Sendvi a cucal si krvcejc palec. Co...? Kdo...? Kdy...? Kde...? Pesn to jsem se chtla zeptat j tebe, ekla Trillian a rozhlela se po mstnosti. Vidla peliv uloen kuchysk nad, nejnutnj skky a poliky a obyejnou postel v rohu. Dvee v zadn sti mstnosti vedly nkam, kam Trillian nevidla, protoe byly zaven. Hezk, ohodnotila mstnost, ale z tnu byla patrn zvdavost. Nemohla pijt na to, k emu ty kuchysk nstroje jsou. Moc hezk, promluvil Arthur. Stran moc hezk. Nepamatuji si, kdy jsem byl na hezm mst. Jsem tady astn. Maj m rdi a j jim dlm sendvie a... hm, no vlastn, to je vechno. Maj m rdi a j jim dlm sendvie. To zn... v... Pmo idylicky, doplnil ji bez zavhn Arthur. A taky e je. Tob by se to asi moc nelbilo, ale pro m je to, no prost idyla. Poj, posa se. Co ti mu nabdnout, d si teba... sendvi? Trillian jeden vzala a prohlela si ho. Dlouze k nmu ichala. Ochutnej, pobzel ji Arthur, je dobr. Trillian si naped udibla a pak podn kousla a zamylen sousto vkala. Dobr, ekla a dl si ho prohlela. M ivotn dlo, prohlsil Arthur a snail se, aby to znlo hrd, a ne jako vrok idiota. Byl te do jist mry zvykl na zboovn, take se musel neekan peorientovat na jin zpsob uvaovn. Co to je za maso? zeptala se Trillian.

313

To je... v... to je pln normln zv. , To je co? pln normln zv. Je to trochu jako krva, nebo sp bk. Nco jako bizon. Je to veliknsk a t se to. Je nm zvltn? Ne, nim. Proto pln normln zv. Aha. Mon je na n trochu zvltn, odkud se sem dostv. Trillian se zamraila a pestala vkat. A odkud se sem dostv? zeptala se s plnou pusou. Nemnila sousto polknout, dokud se to nedozv. Nen to jen otzka toho, kde se bere, ale tak kam m nameno. Neboj se, klidn to me spolknout. J jsem toho sndl tuny. Je vynikajc. Hodn avnat. Libov. S mrn nasldlou pchut, kter vydr v stech neekan dlouho. Trillian sousto pod jet nespolkla. Kde se bere a kam m nameno? Vyrej z msta lecho nepatrn vchodn od poho Hondo. To jsou ty vysok hory za nmi, musela jsi je cestou vidt, a potom se jich tisce peenou pes rozlehl pln Anhondo a hm... to je vlastn cel. Odtamtud se pit a tam zmiz. Trillian se zakabonila. Pod jet j nco unikalo. Mon jsem se nevyjdil dost jasn, zaal Arthur. Kdy km, e vyrej z msta lecho nepatrn vchodn od poho Hondo, chci ct, e v tom mst se prost zistajasna zjev. Peenou se pes Anhondsk pln a... no prost zmiz. Mme asi est dn na to, abychom jich co nejvc pochytali, ne se ztrat. Na jae je to stejn, jene opanm smrem, v? Trillian sousto vhav spolkla. Druh monost byla ho vyplivnout, ale ono to mlo opravdu pjemnou chu. Aha, ekla pot, co se pesvdila, e j to nic neudlalo. A pro se jmenuj pln normln zv? ekl bych, e jinak by se lid pozastavovali nad tmi zvltnostmi. Myslm, e je tak pojmenoval Dda Melhuba. k, e pichzej, odkud pichzej, a m, kam m, a e to je vle Bobova a hotovo. Kdo... Ani se neptej. Vypad dobe. Ano, mm se dobe. Ale ty vypad dobe. Ano, mm se dobe. Moc dobe. To rd slym. Ano. Tak fajn. Fajn. Jsi hodn, e ses stavila. Dky. Tak jo, ekl Arthur a byl cel nesvj. asl, jak je po t dlouh dob tk pijt na nco, co by mohl ct. Asi t zajm, jak jsem t nala. To ano! Pesn to m zajm. Jak jsi m nala? Tak tedy, nevm, jestli v, e te pracuji pro jednu velkou subterovou vyslac s, kter... To jsem nevdl, skoil j do ei Arthur, ale najednou si vzpomnl. Ale ano, vedla sis moc dobe. To je bjen. Velice vzruujc. Dobr prce. Mus to bt zbavn. Vyerpvajc. Vlastn ano, vechno to pejdn z msta na msto. Mme pstup v podstat ke vem informacm. Tvoje jmno jsem nala na seznamu pasar t lodi, co ztroskotala. Arthura to pekvapilo. Chce snad ct, e oni o netst vdli? To v e ano. Takov dopravn lo pece neme zmizet bez povimnut. A ty tvrd, e vdli, kde se to stalo? A e jsem naivu? Jasn. Ale nikdo tu nikdy nebyl, neptral, nesnail se zachraovat. Ticho po pin. U nebude. Vechno to zavinila pojiovna. Prost to cel nechali usnout. Tv se, e se nikdy nic nestalo. Cel pojiovnictv je te jedna velk zlodjna. V, e u znovu zavedli trest smrti pro editele

314

pojioven? Vn? To nevm. A za jak trestn in? Trillian svratila elo. Jak to mysl, trestn in? Aha. Trillian se na Arthura dlouze zadvala a pln novm tnem mu oznmila: Je naase, Arthure, abys na sebe vzal zodpovdnost. Arthur se snail t vt porozumt. Byl si vdom toho, e mu to pokad chvilku trv, ne pochop, na co lid narej, a tak klidn chvilku vykval. ivot je te tak bezvadn, nen pro spchat, je as vci vstebat. A tak to nechval vstebat. Jene mu pod nedochzelo, co tou vtou mohla myslet, a tak j to nakonec ekl. Trillian ho obdaila neupmnm smvem a obrtila se pak ke dvem domku. iro? zavolala. Poj, poj se seznmit se svm otcem.

======================================================================== 14. kapitola Jakmile se Prvodce sloil zptky do hladkho tmavho disku, uvdomil si Ford, e je tu njak runo. Nebo se alespo pokouel si to uvdomit, ale bylo pli runo na to, aby mohl vechno vnmat najednou. V hlav mu builo, kotnk ho bolel, a pestoe se t bolesti nemnil poddvat, vdl, e intenzvn mnohorozmrn logice vdycky nejlpe rozuml ve van. Poteboval as na pemlen. as, podn pit a pniv olej s vraznou vn. Musel se odtamtud dostat. Musel odtamtud dostat Prvodce. Nepedpokldal, e by to zvldli spolu. Divoce se rozhlel kolem sebe. Pemlej, pemlej, pemlej. Mus to bt nco jednoduchho a samozejmho. Jestli je sprvn jeho skrvan zl podezen, e m co do inn se zlmi skrvajcmi se Vogony, pak m jednodu a samozejmj, tm lpe. Najednou uvidl, co poteboval. Nebude se snait systm pelstt, bude se snait ho jen vyut. Na Vogonech bylo dsiv jejich absolutn tup odhodln provst jakoukoli tupost, kterou jsou odhodlni provst. Pokouet se apelovat na jejich rozum nemla smysl, protoe dn rozum nemli. Pokud na to vak nkdo ml nervy, dalo se nkdy tit z jejich zabednnho a neurvalho lpn na tom, aby byli neurval a zabednn. Nelo jen o to, e jejich lev ruka mnohdy nevdla, co dl prav ruka, jak se k; astokrt i prav ruka mla jen velmi mlhavou pedstavu. Najde odvahu si to prost sm sob poslat? Najde odvahu to prost vloit do systmu a nechat na Vogonech, aby mu to njak dodali, zatmco budou, jak se d pedpokldat, piln cupovat budovu na kousky, aby nali, kam to schoval? Ano. Pekotn to zabalil. Zavzal. Oznail. Po chvilkovm zavhn, jestli pece jen dl dobe, svil balek vnitn potrubn pot. Koline, obrtil se k vznejc se kulice, te t nechm napospas osudu. J jsem tak rd! hlsil Kolin. Pora si s nm co nejlpe, pokraoval Ford. Protoe j po tob chci, abys ten balek vynesl bezpen z budovy. Pravdpodobn t spl, kdy t najdou, a j tam nebudu, abych ti pomohl. Bude to pro tebe moc nepjemn, moc, a to m mrz. Rozum? Chrochtm blahem, odpovdl mu Kolin. Tak b. Kolin se poslun vrhl dol potrubn potou, aby mohl splnit sven kol. Te u ml Ford na starost jenom sebe, ale byla to pod jet starost dost podstatn. Za dvemi, je z bezpenostnch dvod zamkl a pisunul k nim objemnou sk, se ozval halasn dupot. Znepokojovalo ho, e vechno zatm probhlo tak hladce. Vechno do sebe bjen zapadalo. Cel den se choval bezstarostn a lehkomysln, a pesto dopadlo vechno neskuten dobe. Krom t boty. To nemohl strvit. To tak nenech, ohledn t boty mus jet nco podniknout. Dvee s ohluujcm dunnm explodovaly smrem do mstnosti. I pes kou a prach vidl, jak se bl ohromn slizk stvoen. Vechno probh hladce? Vechno dopad tak, jako by se ho drelo mimodn tst? Uvid, co se s tm d dlat. Po racionlnm zhodnocen situace se znovu vrhl z okna.

315

======================================================================== 15. kapitola Prvn msc, kdy se navzjem oukvali, byl nelehk. Druh msc, kdy se snaili vyrovnat s tm, co se o sob dovdli prvn msc, byl mnohem snadnj. Zato tet msc, kdy pila ta krabice, byl skuten komplikovan. Zpotku ml problmy vbec vysvtlit, co je msc. Pro Arthura to tady na Lamuelle bylo pjemn prost. Dny mly nco pes ptadvacet hodin, a to v podstat znamenalo den co den o hodinu dle v posteli a tak ovem pravideln posouvn hodinek, co Arthurovi inilo nemal poten. Co se tk potu slunc a msc, kter mla Lamuella od kadho jeden kousek - ctil se tady tak jako doma, oproti nkterm planetm, na kterch se obas octnul a kter jich mly tolik, e z toho zstval rozum stt. Planeta obhla kolem svho jedinho Slunce za ti sta dn, co bylo tak akort, protoe se rok nevlekl. Msc Lamuellu obhl nco vc ne devtkrt za rok, co znamenalo e jeden msc ml ticet dn a nco. To byla naprost parda, protoe jste mli vc asu vci dodlat. Z Lamuelly jste mli nejen hejiv pocit, e jste jako na Zemi, Lamuella byla jet dokonalej. ira trpla naopak pocitem, e to je vechno zl sen a e z nj nen niku. Mvala zchvaty ple a namlouvala si, e ten msc nahoe j usiluje o ivot. Byl tam kadou noc, a pak, kdy zmizel, tam vylo slunce a pronsledovalo ji. Zas a zas. Trillian Arthura varovala, e ira se bude mon tko pizpsobovat pravidelnjmu reimu, ne byla doposud zvykl, ale e bude vt na msc, to Arthur neekal. On vlastn neekal nic z toho. Jeho dcera? Jeho dcera? On s Trillian pece nikdy... Byl sklopevn pesvden, e by si to pamatoval. A co Zafod? To je jin druh, Arthure, odpovdla mu Trillian. Kdy jsem se rozhodla, e chci dt, dlali se mnou vechny mon genetick testy a nali jen jedinou vhodnou kombinaci. A pozdji mi svitlo. Jet jednou jsem si to ovila a byla to pravda. Vtinou to neradi kaj, ale j jsem na tom trvala. Tys byla v DNA bance? s vykulenma oima se ujioval Arthur. Jo. Ale nebyla to ir nhoda, jak by se mohlo z jejho jmna zdt, protoe tys byl samozejm jedin drce Homo sapiens. Musm ct, es byl podle veho celkem borec. Arthur vytetn zral na to neastn dve se svenmi rameny, kter se nemotorn kltilo u dve a dvalo se na nho. Ale kdy... jak dlouho...? Pt se na vk? Ano. S tm je to patn. Prosm? No prost to nevm. Coe? V m asov posloupnosti je to, myslm, asi deset let, co se mi narodila, ale oividn je mnohem star. Celou dobu jsem cestovala asem dopedu a dozadu, vak v. Prce. Kdy to lo, brvala jsem ji s sebou, ale pokad to mon nebylo. Take jsem ji dvala na hldn do asovch psem, jene se spolehlivm sledovnm asu se ti dnes nikdo nepr. Rno je tam d a nem tuen, jak budou sta veer. Stuje si, jsi vzteky bez sebe, ale stejn je ti to pendrek platn. Jednou jsem ji v jednom takovm zazen nechala pr hodin, a kdy jsem se vrtila, mla za sebou pubertu. Arthure, dlala jsem, co jsem mohla, te je ada na tob. Musm dlat zpravodajstv z jedn vlky. Tch deset vtein, kter uplynuly od Trillianina odletu, bylo zejm nejdelch v ivot Arthura Denta. as je, jak vme, relativn. Mete se svteln roky pohybovat mezi hvzdami, a cestujete-li rychlost svtla, jste pi nvratu jen o njak vteiny star, zatmco vae dvoje zestrne o dvacet, ticet, tyicet nebo kolik let, podle toho, jak daleko jste se vy vydal. To s vmi asi hluboce otese, zvlt kdy jste neml tuen, e njak dvoje mte. Tch pr vtein, co jste pry, nesta na to, abyste se podn pipravil na ten ok, kter vs po nvratu ek, ok z toho, jak se vm podivn rozrostla rodina. Deset vtein ticha rozhodn Arthurovi nestailo na to, aby se na sebe a na svj ivot podval v pln novm svtle, tak, aby v nm najednou figurovala zbrusu nov dcera, o jej existenci neml, kdy se rno probudil, nejmen tuen. Hlubok citov rodinn pouta se nedaj navzat za deset vtein, i kdybyste si od nich

316

odskoili do vesmru jakkoli daleko a jakkoli rychle, a jak se tak dval na to dve ve dvech se zaryt sklopenma oima, pipadal si Arthur bezradn, zmaten a nemohouc. Dolo mu, e nem cenu pedstrat, e nen bezradn. el k n a objal ji. Nemm t rd, ekl j, promi mi to. Jet t ani neznm. Ale dej mi pr minut. ijeme v divn dob. ijeme taky na divnch mstech: kad ve svm vlastnm vesmru. Lid, jimi sv vesmry zaplujeme, jsou odrazy dalch vesmr, kter se s nam protnaj. Aby byl lovk schopen do tto podivuhodn sloitosti nekonenho opakovn nahldnout a kat takov vci, jako Ahoj Edo! Ty jsi ale oplen! Jak se m Karla?, vyaduje to notnou dvku vytbenho spoleenskho taktu, k nmu se nakonec mus propracovat vichni myslc tvorov, aby se vyhnuli vahm o chaosu, ve kterm se vichni zmtaj a v. Dejte tedy svmu dtti anci. Vatek z Praktickch rad rodim ve fraktln dementnm vesmru Co je to? Arthur se mlem vzdal. Tedy aby bylo jasno, on se vzdt nechtl. V dn ppad se vzdt nechtl. Te ne. Nikdy. Kdyby vak byl ten typ, co se vzdv, tak by tohle byl pravdpodobn ten okamik, kdy by to udlal. Nejen e byla ira sama sob protivn svou vzpurnost a patnou nladou, e si umnila, e si chce hrt v prvohorch, e nechpala, pro tu mus pitalivost psobit bez pestn, e vykikovala na slunce, a u ji nech na pokoji, ona dokonce jeho noem na maso vyrvala kameny a hzela jimi po pikkch za to, e se na ni tak dvaly. Arthur ani nevdl, jestli na Lamuelle prvohory byly. Podle Ddy Melhuby byla planeta objevena ve sv souasn podob jednu hromotu odpoledne v pupku obho kvora, a akoli o tom ml Arthur, ostlen galaktick cestovatel s maturitou z fyziky a zempisu, vn pochybnosti, nechtlo se mu pltvat as dohadovnm se s Melhubou a vlastn na tom doposud nikdy moc nezleelo. Sedl, lskypln drel oprskan a vykiven n a vzdychal pitom. Bude ji mt rd, i kdyby ho to mlo zniit, nebo ji, nebo je oba. Nen to lehk bt otcem. Uvdomoval si, e nikdo nikdy netvrdil, e to bude lehk, ale o to tady nejde, protoe on se pece na to nikoho neptal. Snail se ze vech sil. Trvil s n kadou volnou chvilku, kdy se urval od sendvi, vykldal si s n, prochzel se s n, sedval s n na kopci a pozorovali zpad slunce nad dolm, v nm se choulila vesnice, snail se dozvdt co nejvc o jejm ivot a vysvtlit j svj. Byl to tvrd oek. Krom tm totonch gen mli toti spolenho, co by za nehet vlezlo. Abychom nepehnli, mli jedno spolen tma - Trillian, ale v nzorech na ni se mrn rozchzeli. Co je to? Najednou si uvdomil, e na nho mluv a e si toho neviml. Sp e nepoznal jej hlas. Msto obvyklho tnu, neptelskho a agresvnho, kterm s nm dosud mluvila, poloila prostou otzku. Pekvapen se ohldl. Sedla shrben, jak to mla ve zvyku, na stolice v rohu domku, kolena u sebe, piky od sebe, tmav vlasy splvajc pes obliej a dvala se na nco, co drela v dlanch. Arthur el za n a byl troku nervzn. Jej nlady byly velmi nevyzpytateln, ale doposud to vechno byly jen rzn obmny patnch nlad. Vbuchy nenvistnho osoovn stdala bez jakhokoli varovn nejhlub sebeltost a pak zase dlouhotrvajc zchvaty nejvyho zoufalstv, kter peruovala projevy nsil vi neivm pedmtm a dostmi o to, aby mohla jt do elektrickch klub. Na Lamuelle nejenom e nebyly elektrick kluby, nebyly tam vbec dn kluby a vlastn ani elektina. Byla tam kovrna a pekrna, nkolik vozk a studna, ale tm vet technickch vymoenost na Lamuelle konil. Celou adu iinch nezvldnutelnch zchvat zuivosti vyvolvala prv nepochopiteln zaostalost tohoto msta. Na malm flexittku, kter mla chirurgicky implantovan do zpst, mohla sice chytit subterovou televizi, ale to j v dnm ppad elnu nedodalo, protoe vysln bylo pln dsn vzruujcch udlost, kter se odehrvaj vude mon po cel Galaxii, krom Lamuelly. Taky tam asto vdala matku, kter ji sem odhodila, aby mohla odlett a podvat zprvy z njak vlky, kter zjevn nevypukla, anebo se aspo njak zvrtla, protoe se z n dn podn souhrnn zpravodajstv nevyslalo. Mla tm tak pstup k dobrodrunm

317

poadm, kter se zabvaly srkami neskuten drahch vesmrnch lod. Vesniany ty fantastick kouzeln obrzky, blikajc na jejm zpst, pmo hypnotizovaly. Vidli zatm jen jednu havrii vesmrn lodi a ta byla tak hrzostran a otesn a zpsobila takov obrovsk kody, pory a smrt lid, e si ti blhovci vbec neuvdomili, jak je to zbavn. Dda Melhuba z toho byl tak vedle, e okamit povaoval iru za posla od Boba, ale vzpt se rozhodl, e ve skutenosti sem byla vyslna, aby podrobila zkouce jeho vru, ne-li trplivost. Byl tak vyjeven z toho, kolik vesmrnch havri mus najednou nacpat do svch nebeskch pbh, pokud chce, aby si pozornost vesnian udrel a aby mu neprchali za irou a nehledli j pod na zpst. Te se ale na zpst nedvala. Bylo vypnut. Arthur si k n tie depl, aby vidl, co si to prohl. Byly to jeho hodinky. Sundal si je, kdy se el osprchovat pod mstn vodopd, a ira je nala a snaila se jim pijt na kloub. To jsou hodinky, ekl j, ukazuj as. To vm, ale ty si s nimi pod hraje, a stejn sprvn as neukazuj. Ani nic podobnho. A hned to zaala porovnvat s displejem na svm flexittku, kter automaticky naetl mstn as. Pak nenpadn peel k men mstn pitalivosti a orbitln setrvanosti a zaznamenal, kde je slunce, a sledoval jeho pohyb po obloze, to ve v nkolika minutch tsn po iin pletu sem. Nae ze svho okol vstebal informace o systmu mstnch jednotek a podle toho se nastavil. Choval se tak nepetrit, co bylo zvlt potebn, kdy lovk hodn cestoval v ase i prostoru. ira se mraila na otcovy hodinky, kter nic z toho nedlaly. Arthur je ml moc rd. Sm by si takov nemohl dovolit podit. Dostal je k dvaadvactm narozeninm od bohatho kmotra, kter zapomnl na vechny pedchzejc narozeniny, a tud ho asi popadl pocit viny, a zapomnl taky jeho jmno. Ukazovaly den, datum a fze msce; na spodn stran, oden a pokrban, byl vyryt taktak iteln npis Albertovi k jeho dvaadvactm narozeninm a patn datum. Ty hodinky toho za poslednch nkolik let zaily poehnan a vtina tch udlost by nesplovala zrun podmnky. Nepedpokldal samozejm, e se zrun list vslovn zmioval o tom, e vrobce zaruuje pesnost pouze v podmnkch gravitanho a magnetickho pole Zem, a pokud m den tyiadvacet hodin a planeta nevybuchne a podobn. To byly tak samozejm pedpoklady, e na n pravdpodobn i prvnci pozapomnli. Natst to byly natahovac hodinky, nebo alespo samonatahovac. Nikde jinde v Galaxii by toti nenael baterie pesn stejnch rozmr a stejnho typu, jako se bn pouvaly na Zemi. Co vechny ty slka znamenaj? zeptala se ira. Arthur si vzal hodinky k sob. Tady ty sla kolem dokola oznauj hodiny. To THU v oknku napravo znamen Thursday, tvrtek, a tato trnctka znamen, e je trnct den msce kvtna, to je tady to MAY v tomto oknku. A tohle polko ve tvaru msce tady nahoe t informuje o fzch msce. Takhle - ekne ti, jak velk st msce je v noci osvtlena sluncem, a to zvis na vzjemnm postaven Slunce a Msce a... no... Zem. Zem, zopakovala ira. Ano. A tam ses narodil a maminka taky. Ano. ira si od nho hodinky zase vzala a znovu se na n dvala a bylo jasn, e j pod nco vrt hlavou. Pak si je zvedla k uchu a nechpav se zaposlouchala. Co to vydv za zvuky? To je tikn. To dl ten mechanismus, kter hodinky pohn. k se mu hodinov stroj. Ten je sloen z ozubench koleek, kter do sebe zapadaj, a z pruin, a jak se ten strojek pohybuje, ot ruikami dokola pesn stanovenou rychlost, aby se sprvn ukzaly hodiny a minuty a dny a to vechno. ira z nich nespoutla oi. Tob se jet nco nezd, e? ptal se Arthur. Nezd, po chvli odpovdla. Pro je to vechno z mechanickch soust? Arthur navrhl, aby se li projt. Ctil, e by si mli o ledasem promluvit, a dnes se konen ira zdla, ne sice pln pstupn a vstcn, ale aspo ne nasupen. Z iina pohledu to bylo vechno njak zamodrchan. Vbec to nebylo tak, e by chtla dlat problmy, jenom prost nevdla, jak jinak se chovat. Kdo je ten lovk? Jak ivot tu m vst? Jak je tento svt, na kterm ho m vst? Jak je tento vesmr, kter k n neustle pronik oima a uima? K emu je? Co chce? Narodila se ve vesmrn lodi, kter byla na cest odnkud nkam, a kdy nkam doletla, zmnilo se nkam na dal odnkud, a zase cestovala nkam jinam, a tak to lo dl a dl.

318

Pocit, e by mla nkam jinam, e je na nesprvnm mst, byl tedy pro ni naprosto normln. A neustl cestovn asem ten problm jet zvtilo a vyvolvalo v n pocit, e je pokad nejenom na nesprvnm mst, ale skoro vdycky i v nesprvnou dobu. Neuvdomovala si, e tyto pocity m, protoe nijak jinak nikdy nectila, stejn jako j nikdy nepipadalo zvltn, e vude, kde byla, potebovala mt na sob bu zva, nebo antigravitan obleky a vtinou tak speciln pstroj na dchn. lovk se mohl ctit dobe jenom ve svtech, kter si sm pro sebe vytvoil - ve virtulnch realitch v elektrickch klubech. Nikdy ji ani nenapadlo, e je mon si sv msto najt i ve skutenm vesmru. A ten vesmr zahrnoval i Lamuellu, kam ji matka pohodila. A zahrnoval taky tohoto lovka, kter j poskytl ten vzcn a kouzeln dar ivota vmnou za sedadlo v lep td. Jet tst e je docela mil a kamardsk, jinak by byly problmy. Opravdu. Mla v kapse mimodn ostr kmen, kterm mohla zpsobit hodn problm. Vidt vci z pohledu nkoho jinho me bt bez patin prpravy velice nebezpen. Sedli na mst, kter ml Arthur obzvl rd, na bo s vhledem do dol. Za vesnic prv zapadalo slunce. Jedin vc mu tohle msto znepjemovala, a sice e odsud bylo troku vidt i do sousednho dol, na hlubokou temnou brzdu v ponienm lese, kter zbyla po havrii jeho lodi. Ale kdov, mon e prv tohle ho sem znovu a znovu pivdlo. Sv zvlnn krajina Lamuelly se dala pozorovat z mnoha jinch mst, ale toto ho pitahovalo. Tam nkde, e tam mlem oko nedohldlo, bylo to tmav msto, kter v nm vyvolvalo hlodavou bolest a strach. Od t doby, co ho vythli z trosek, tam nebyl. A nebude. Nesnesl by to. Po pravd eeno se tam u jednou vydal, hned dal den potom, co se to stalo. To byl jet otupl a v oku. Ml zlomenou nohu a nkolik eber, tk popleniny a nebyl schopen souvisle myslet, ale trval na tom, aby ho tam vesnian zavedli. Jen neradi a vhav mu vyhovli. Nepodailo se mu vak dostat se a pln na msto. Tam jet pda bublala a tavila se, take se nakonec z t hrzy odbelhal a u se tam nikdy nevrtil. Zanedlouho se o tom mst rozneslo, e tam stra, a od t doby se tam u nikdo neodvil. V okol bylo plno jinch krsnch zelench dol - tak pro pokouet osud. Nechme minulost minulost a do budoucna a vykro ptomnost. ira drela hodinky v dlanch a natoila je tak, e dlouh paprsky veernho slunce rozzily krbance a rhy v tlustm sklku. Fascinovalo ji, jak si pavou vteinov ruika odtikv cestu dokola. Pokad kdy obhla cel kruh, posunula se del ze dvou hlavnch ruiek pesn na dal z edesti dlek. A kdy dlouh ruika takto obhla cel kruh, posunula se ta men na dal slo. U se na n dv vc ne hodinu, eptl Arthur. J vm. Jedna hodina je, kdy to ta velk ruika obejde cel dokola, e? Pesn tak. Take se na n dvm jednu hodinu a sedmnct... minut. Mla zjevn upmnou radost, njak zhadn se pousmla a nepatrn se pohnula, take se te troiku dotkala jeho pae. Ctil, jak se mu dere ven levn vdech, cel tdny potlaovan uvnit. Ml chu svou dceru obejmout kolem ramen, ale ctil, e je to jet brzy a e by asi ucukla. Ale nco se dalo do pohybu. Nco se v n uvolovalo. Ty hodinky pro ni znamenaly nco, co jet v ivot nepoznala. Arthur jet nedokzal pesn odhadnout co, ale poctil hlubokou levu a nesmrnou radost, e k n njakou cestiku nael. Vysvtli mi to jet jednou, dala ho ira. Nic na tom v podstat nen. Hodinov stroj vyvinuli ped stovkami let... Pozemskch let. Ano. Postupn ho vyrbli m dl drobnj a sloitj. Vyadovalo to jemnou prci ikovnch rukou. Strojek musel bt malink a musel pod pesn fungovat, i kdy byl v pohybu, nebo kdy spadl. Ale jenom na jedn planet? No, v, tam ty hodinky vyrobili. A nikdo nepedpokldal, e se dostanou nkam jinam a e by se mly potkat s jinmi slunci a msci a magnetickmi poli a tm vm. Ony pod jdou pln pesn, jene to takov kus svta od vcarska nem valn vznam. Odkud? Od vcarska. Tam je vyrobili. Takov mal hornat zem. isounk a hanba. Lid, kte je vyrbli, nevdli, e existuj jin svty. To tedy nevdli dost podstatnou vc! No, vlastn ano.

319

No a odkud pochzeli oni? Oni... toti my... jsme tam, d se ct, vyrostli. Vyvinuli jsme se na Zemi. Z njak, j nevm, sraeniny, i eho. Stejn jako ty hodinky. Mmm, myslm, e hodinky z dn sraeniny nevznikly. Ty to nechpe! ira neekan vyskoila a rozkikla se. Ty to nechpe! Ty nechpe m, ty nechpe nic! J tu tvou hloupost nesnm! J t nenvidm! Jako o pekot utkala dol z kopce, hodinky pitom stle svrala v ruce a vykikovala, e ho nenvid. Arthur vyskoil. Polekalo ho to a nedokzal si to srovnat v hlav. Rozbhl se za n. Pes chome vysok trvy se mu utkalo patn a bolela ho noha. Kdy si ji pi tom netst zlomil, nebyla to ist zlomenina, a noha se ani ist nezahojila. Pi bhu kulhal a sykal bolest. Narz se k nmu otoila, bez sebe vzteky. Ohnla se hodinkami. Ty nechpe, e je njak nkde, kam ty hodinky pat? Nkde, kde funguj? Nkde, kde jsou doma? Znovu se obrtila a dala se do bhu. Byla v dobr form a nohy j jen kmitaly. Arthur j nestail. Problm nevzel v tom, e by neekal, e bude otcovstv tak sloit; problm byl v tom, e on otcovstv neekal vbec, zvlt pak ne zistajasna a neoekvan na ciz planet. ira se opt otoila k nmu. Z njakho dvodu se zastavil pokad i on. Co znamenm pro tebe? ptala se rozilen. Pohodlnj sedadlo? Co mysl, e jsem znamenala pro mti? Nco jako vstupenku do ivota, kter nemla? Nevm, co tm mysl, oddychoval Arthur a noha ho bolela. Ty nikdy nev, co kdo mysl! Co tm mysl? Bud zticha! Bu prosm t zticha! ekni mi to. Prosm t, ekni mi to. Co tm mysl, kdy mluv o ivot, kter nemla? k, e mla zstat na Zemi. e nemla odltat s tm vygumovancem Zafodem. Mysl si, e by mla jin ivot. Ale tam by byla mrtv. Ten svt byl znien a ona by zahynula s nm. To je pece jin ivot, ne? To je... Nemusela by mt m. Nenvid m. To neme myslet vn. Jak by nkdo mohl... chci ct... Mla m, protoe s mou pomoc chtla najt sv msto. To byl mj kol. Jene j jsem na tom s hlednm svho msta byla jet h ne ona. A tak m prost odepsala a pokraovala v tom svm nemonm ivot. Co je na jejm ivot nemonho? Je pece fantasticky spn. Je k vidn po celm vesmru, v jakmkoli ase, v subterov televizn sti... Nemon! Nemon! Nemon! Nemon! ira se zase otoila a znovu se rozbhla. Arthur j nestail a nakonec si musel na chvilku sednout a pokat, a ho pestane ta noha bolet. Se zmatkem v hlav si ale poradit neuml. O hodinu pozdji se dobelhal do vesnice. Stmvalo se. Vesnian, kter mjel, ho zdravili, ale vyctil njakou nervozitu, nejistotu, jako by nevdli, co se dje nebo co s tm. Ddu Melhubu bylo vidt, jak si tah vousy a hled na msc, a to taky nebylo dobr znamen. Arthur veel do domku. ira sedla shrben u stolu a byla jako myika. Nezlob se, ppla, nezlob se na m. To nic, chlcholil ji Arthur, jak nejlpe dovedl. To nen na kodu si... tak trochu popovdat. Jet je toho tolik, co se musme o sob dozvdt a emu musme porozumt, a ivot nen, jak bych to ekl, ivot nejsou jen sendvie a aj... Nezlob se na m, prosm t, zopakovala jet jednou a rozvzlykala se. Arthur el k n a poloil j ruku kolem krku. Neprotestovala, ani se neodthla. Potom si Arthur viml, pro se na ni nem zlobit. Svtlo lamuellsk svtilny dopadalo na Arthurovy hodinky. ie se podailo noem na mazn msla vyloupnout zadn kryt a vechny ty miniaturn pruinky, koleka a pky tam bez ladu a skladu leely na hromdce a ona se v nich pehrabovala. J jsem se chtla podvat, jak funguj, jak to vechno do sebe zapad. Moc m to mrz. Nemu to

320

sloit zptky. Nezlob se na m. Prosm t, nezlob se. Nevm, co mm dlat. Dm je opravit. Vn! Dm je opravit! Dal den piel Melhuba a rozvykldal se o Bobovi. Snail se na ni zapsobit svm vlivem a zklidnit ji, a tak ji vyzval, aby soustedila sv mylenky na tabuov tajemstv obho kvora, a ira mu na to ekla, e dn ob kvor nen, a Melhubovi to vyrazilo dech a sthl se do sebe a ekl j, e bude vrena do temnoty zevnj. ira mu ekla, e fajn, e tam se narodila, a pt den piel ten balek. Udlosti zaaly nabrat spd. Po pravd eeno, kdy piel ten balek, tedy kdy ten balek doruil jaksi ltajc robot, kter za robotho vren sestoupil z oblohy, objevil se zrove s nm nzor, a ten se brzy rozil po cel vesnici, e u toho veho bylo trochu moc. Ten ltajc robot v tom byl nevinn. Ten jen po Arthurovi chtl podpis nebo otisk palce nebo troku konch bunk sekrbnutch ze ztylku a hned se vyd na zpten cestu. Visel tam ve vzduchu a ekal a nechpal, pro jsou lid takov podrdn. Mezitm chytil Kirp dal rybu s hlavou na obou koncch, ale pi blim ohledn se ukzalo, e jsou to ve skutenosti dv ryby rozznut napl a dost neumle seit, take se Kirpovi nejenom nepodailo rozdmchat novou vlnu zjmu o dvouhlav ryby, ale vrhl dokonce vn stn pochybnosti na pravost t prvn ryby. Jen pikky se chovaly, jako by se nic nedlo. Ltajc robot zskal od Arthura podpis a odporouel se. Arthur odnesl balek do domku, posadil se a prohlel si ho. Pojme ho otevt! navrhovala ira. Mla te rno, dky tomu veobecnmu zmatku kolem, mnohem lep nladu. Arthur vak odmtl. A pro ho nechce otevt? Nen pro m. Je. Nen. Je adresovan... vid... je adresovan Fordu Prefectovi, bytem u m. . Ford Prefect? To je ten, co... Jo, pitakal zostra Arthur. Slyela jsem o nm. To si myslm. Pro bychom ho neoteveli? Co jinho s nm chce dlat? J nevm, odpovdl Arthur a opravdu si nebyl jist. Dnes velmi asn rno zanesl Arthur pokozen noe do kovrny, Strinder se na n podval a ekl mu, e uvid, co se s nimi d dlat. Zkusili s nimi mvat ve vzduchu, jak to s noi bn dlvali, vyvaovali je, ohbali a tak dl, ale njak u z toho vyprchala ta radost. Arthura pepadly chmury, ml pocit, e dny jeho sendviovn jsou seteny. Svsil hlavu. Co nevidt mla nastat doba sthovn pln normln zve, ale Arthur ctil, e nad obvyklmi slavnostmi lovu a hodovn vis otaznk. Nco se tady na Lamuelle stalo a Arthur ml neblah tuen, e to souvis s jeho osobou. Co mysl, e to je? nevzdvala se ira a pevracela balek. To nevm, odpovdl Arthur, ale urit nco nepjemnho a problematickho. Jak to v? protestovala ira. Protoe vechno, v em m prsty Ford Prefect, je nepjemnj a problematitj, ne to, v em prsty nem. V mi. Tebe nco trp, e? zvdala ira. Arthur si povzdychl. Jsem jenom jaksi neklidn a nervzn, vysvtloval. Tak promi, ekla ira a balek poloila. Vidla, e by ho opravdu rozililo, kdyby balek otevela. Bude to muset udlat, a se nebude dvat.

======================================================================== 16. kapitola Arthur nedokzal s jistotou ct, neptomnosti si viml dv. Jakmile si viml jednoho zmizen, mylenkov spoje zapracovaly a okamit vdl i o tom druhm zmizen a taky vdl, e se nsledkem toho stane nco stranho, nad m bude rozum stt.

321

Zmizela ira. A zmizel taky balek. Cel den leel na och, na police. Byla to zkouka dvry. Uvdomoval si, e se od nho jako od rodie mimo jin ek, e bude svmu dtti projevovat dvru a e na dve a smyslu pro zodpovdnost postav jejich vzjemn vztah. Ml sice takov nepjemn pocit, e mon dl hroznou blbost, ale pesto ji udlal, no a je nad slunce jasnj, e to blbost byla. Chybami se lovk u. Jak kter. A taky propad panice. Arthur vybhl z domu. Byl veer. eilo se a schylovalo se k bouce. Po ie nebylo ani pamtky. Ptal se. Nikdo ji nevidl. Ptal se znovu. Ani nikdo dal ji nevidl. Vraceli se na noc dom. Na kraji vesnice se honil vtr, zvedal vci a ledabyle je vyhazoval do vzduchu. Vypadalo to nebezpen. Vyhledal Ddu Melhubu a ptal se ho. Melhuba k nmu otoil kamennou tv a ukzal pesn tm smrem, kterho se Arthur obval, a proto instinktivn tuil, e la asi tam. Te mu tu krutou pravdu Melhuba potvrdil. Vydala se tam, kam za n nepjde. Aspo si to myslela. Kdy se podval vzhru na zamraenou, olovnou oblohu, na blesky, kter na n kiovaly, napadlo ho, e je to pesn takov obloha, na jakou by vyjeli tyi jezdci z Apokalypsy, ani by se museli ctit jako banda bdil. V neblah pedtue nejhorho se vydal po cestice, kter vedla do lesa v sousednm dol. Na zem dopadly prvn kapky det. Arthur se pokouel o klus. ira se vykrbala na heben a podvala se do dalho dol. Ten vstup byl del a t, ne potala. Bylo j trochu zko, uvdomovala si, e takov non vlet nen zrovna nejchytej, jenome otec se cel den poflakoval kolem domu a pedstral bu j, nebo sob, e ten balek nehld. Nakonec musel jt za Strinderem do kovrny a ira se chopila pleitosti a s balkem plchla. V dom nebo vbec ve vesnici ho otevt nemohla, to d rozum. Tam ji mohl Arthur kadou chvilku pistihnout. Take nezbvalo, ne se vydat nkam, kam za n nepjde. Mohla se zastavit tam, kde byla. Pustila se do tchto konin v nadji, e za n nepjde, a i kdyby el, nikdy by ji tady v tom lese na kopci nenael. Zvl kdy se snela noc a zanalo pret. Celou cestu se j ten balek pohupoval pod pa. Byla to takov hledn, na pohled sympatick krabice tvercovho pdorysu, asi tvrtmetrov, a vysok mohla bt zhruba jako jej dla. Byla zabalen do hndho plaspapru a ovzan novm typem samouzlovacho provzku. Kdy s n ira zatsla, nic v n nehrkalo, ale ctila, e vha je njak zhadn soustedn uprosted. Kdy u dola tak daleko, nechtlo se j jet zastavovat, ale lkalo ji to dl do t mlem zakzan oblasti, kde se ztila otcova lo. Nevdla pesn, co znamen slovo stra, ale teba to bude legrace. Pjde dl a balek si nech a napotom. Tma vak byla m dl vt. Svou elektrickou minibaterku zatm nepouila, protoe nechtla, aby ji bylo z dlky vidt. Te u ale bude muset. Stejn se u pehoupne na druhou stranu kopce, kter od sebe ta dv dol oddluje, take to nebude vadit. Rozsvtila ji. Skoro ve stejnm okamiku probodl dol, do kterho mla nameno, klikat blesk a podn ji vylekal. Tma kolem n se zachvla, pak zaburcel hrom a ira se najednou ctila, s tm ubohm prouekem svtla v ruce, mal a ztracen. Mon by se mla pece jenom zastavit a rozbalit tu krabici. Nebo e by se vrtila a ztra vyrazila nanovo? Bylo to vak jen chvilkov zavhn. Vdla, e dnes veer zptky neme, a ctila, e u zptky neme vbec. Schzela dol po svahu. D slil. Jet ped chvilkou to bylo pr vydatnch kapek, ale te se podn rozprelo. Ze strom se ozvalo syen, sp ne umn a pod nohama to zanalo klouzat. Jet e to syen zpsobuje d, napadlo ji, aspo nco. Stny poskakovaly a jukaly na ni, to jak se paprsek z jej baterky mhal mezi stromy. Dopedu a dol. Uhnla dalch deset nebo patnct minut, byla u promoen na ki a zaala se tst. Postupn si uvdomovala, e nkde ped n je asi dal svtlo. Bylo velmi nejasn a ira si nebyla jist, jestli fantazruje, nebo ne. Zhasla baterku, aby to vidla lpe. Opravdu to vpedu vypadalo na njak mdl svtlo. Nerozeznala, co to je. Znovu baterku rozsvtila a dl la dol z kopce vstc emukoli. S tm lesem ale bylo nco v nepodku. Nedokzala hned ct co, ale nevypadalo to, e by ty stromy byly zdrav, mly se k svtu a tily se na jaro. Klonily se v prapodivnch hlech k zemi a vyvolvaly pochmurn dojem zmaru. Nejednou se ie s hrzou zazdlo, e se po n stromy natahuj, ale zpsobovala to vlastn sama. Jak svtila, vrhaly stromy mihotav a kolbav stny. Najednou ped ni nco spadlo ze stromu. Polekan uskoila a vypadla j pitom baterka i balek. Skrila se a vythla z kapsy speciln naosten kmen.

322

Ta vc, kter spadla ze stromu, se hbala. Baterka na zemi to osvcovala a v kuelu svtla se smrem k ie kolbal njak ohromn bizarn stn. Krom syen det te slyela slabounk ustot a vetn. Hrbla po baterce, nala ji a posvtila pmo na toho tvora. V tu chvli spadl jen o kousek dl ze stromu dal. Zbsile pejdla baterkou z jednoho na druhho. Pro vechny ppady mla nachystan kmen. Ti tvorov byli ve skutenost celkem mal. Ty hroziv rozmry, to byl jen optick klam. Krom toho, e byli mal, byli tak chlupat a roztomil. A tam padal ze stromu dal. Protoe letl kuelem svtla, vidla ho pln zeteln. Dopadl ikovn a pesn, otoil se a pot, stejn jako ti druz dva, se pomalu a rozhodn piblioval k ie. Stla jako pibit. Kmen mla pod pichystan a byla odhodlan, e ho v ppad nutnosti hod, ale ukazovalo se, e tvorov, po kterch ho chtla ppadn hodit, byly veverky. Nebo aspo pbuzn veverek. A tato sympatick, roztomil veverkovit zvtka s hebkou koeinou se k n pibliovala a ira si vbec nebyla jist, jestli se j to lb. Posvtila si zpma na prvn z nich. Vydvalo agresvn, vskav a chvstav zvuky a neslo v tlapce okuban kousek mokrho rovho hadku. ira vhrun potkvala kmen, ale na veverku, kter se k n blila s mokrm hadkem, to neudlalo vbec dn dojem. ira ucouvla. Nemla zdn, jak se zachovat. Kdyby to byly njak uslintan, uprskan potvory s blskavmi tesky, tak by po nich v silou ten kmen mrtila, ale co s takovmi veverkami, to opravdu nevdla. Znovu ucouvla. Druh veverka se na ni snaila zatoit zprava. Nesla njak kalek. alud nebo nco takovho. Tet byla tsn za n a blila se svm tempem. Co nesla ona? Cr promoenho papru, kala si ira v duchu. Zase ustoupila dozadu, kotnk se j zaklnil do koene a spadla na zda. Prvn veverka se v miku vymrtila, skoila na ni a plhala j po bie. V och mla chladn cl a v tlapce mokr hadk. ira se pokusila vyskoit, ale podailo se j pohnout jenom o dibek. Veverka na jejm bie sebou vyden cukla a to zase vydsilo ji. Pak veverka na chvli znehybnla a jej drpky projely ie pes promenou koili a do ke. A potom se po n dl centimetr za centimetrem drpala, zastavila se a nabdla j hadk. Bizarnost toho tvora a zblesky jeho o ji tm hypnotizovaly. Znovu j nabzela ten hadk. Neodbytn vetla a strkala j ho pod dokola, a nakonec ira podlehla a nervzn a vhav si ho vzala. Veverka ji dl upen sledovala a jezdila oima po celm jejm oblieji. ira byla bezradn. Po oblieji j stkaly proudy vody a blta a sedla na n veverka. Pouila ten hadk a utela si s nm blto z o. Veverka triumfln zavskla, vytrhla j hadk, seskoila z n, odpelila do tmav noci, mrtn vyplhala na strom, zapadla do dry v kmeni, uvelebila se tam a zaplila si cigaretu. Mezitm zahnla ira veverku s aludovou kou plnou deov vody a veverku s paprem. Horkotko se j podailo se dostat do sedu. Ne! kiela na n. Bte pry! Polekan odbhly, ale hned zase i se svmi drky pibhly zptky. Pohrozila jim kamenem. Zmiznte! jeela na n. okovan veverky hopkaly kolem. Jedna se na ni vrhla, dala j kalek s vodou do klna, otoila se a uhnla do noci. Druh se chvli jen chvla, pak ped ni spodan poloila kus papru a tak zmizela. ira byla zase sama, ale cel se tm rozruenm tsla. Vrvorav vstala, vzala kmen a balek, pak se zarazila a zvedla i ten cr papru. U se rozpadal a byl tak promen, e se dalo tko zjistit, co byl vlastn za. Vypadalo to na trek njakho palubnho asopisu. ira si prv lmala hlavu nad tm, co to vechno mlo znamenat, kdy vtom na paseku, kde stla, vyel njak lovk, zvedl puku, kter nevtila nic dobrho, a vystelil na ni. Arthur se zoufale plahoil do kopce tak ti tyi kilometry za n. Kdy pedtm vyrazil ven, vrtil se jet po chvilce dom pro lampu. Ne elektrickou. Jedin elektrick svtidlo na Lamuelle bylo to, kter si pivezla ira. Jeho lampa byla obdoba petrolejky: perforovan kovov ndobka ze Strinderovy kovrny, kter obsahovala zsobu holavho rybho oleje a knot ze smotan such trvy a kter byla obalen prsvitnou vrstvikou vyrobenou z vysuen stevn blny pln normln zve. Te zhasla. Pr vtein s n naprosto bezvsledn mval. Bylo jasn, e v tom lijku nem anci lampu rozsvtit, ale aspo symbolicky se pokusit musel. Pak ten krm vhav odhodil. Co te? Padla na nho beznadj. Promoen byl na ki, obleen na nm ztklo a nabobtnalo, a te

323

jet navc ta tma, to u byl pln ztracen. Na vteinu byl ztracen v oslepujcm svtle, a pak u byl zase ztracen ve tm. Plon blesk mu aspo ukzal, e u je skoro na vrcholu. A bude nahoe, pak... co vlastn? Nebyl rozhodnut, co udl pak. Rozhodne se a nahoe. A dl se pachtil do kopce. Za nkolik minut mu bylo jasn, e stoj bez dechu na hebeni. Daleko pod sebou vidl matn svtlo. Netuil, co by to mohlo bt, a po pravd eeno na to ani nechtl myslet. Bylo to vak to jedin, k emu se dalo zamit, a tak se kloptav vydal za tm svtlem. Byla v nm mal duika a ctil se ztracen. Tlem j proletl smrtonosn zblesk a dv vteiny nato i ten lovk, kter vystelil. Vbec si j ale nevmal. Stlel po nkom za n, a kdy se obrtila, kleel nad njakm tlem a pehraboval mu kapsy. Vjev znehybnl a zmizel. O zlomek vteiny pozdji ho vystdaly ob zuby ormovan plnmi a dokonale namalovanmi rty. A zistajasna tu byl i obrovsk modr kartek a zaal ty zuby drhnout, a to pnilo, a ony se pak dl leskly v mihotavm zvoji det. Dvakrt zavela a otevela oi, ne j to dolo. Byla to reklama. Ten lovk, co po n stlel, byl soust holografickho palubnho filmu. Msto netst u mus bt hodn blzko. Jak je vidt, nkter systmy lodi jsou nezniitelnj ne jin. Dalch nkolik set metr bylo obzvl obtnch. Musela se potkat nejen se zimou a detm a tmou, ale i s kusy palubnho zbavnho programu lodi, kter se tam povalovaly. Kolem n bez pestn vybuchovaly a srely se vesmrn lod a tryskov vozy a helipody a osvtlovaly oblohu, zlosynov v podivnch kloboucch pes ni paovali njak nebezpen drogy a vlevo od n na njak mtince vyhrval prv orchestr a sbor Halapolitn sttn opery zvren pochod anjaqantinsk hvzdn gardy ze tvrtho djstv Rizgarovy opery Blamwelamum Wuntovo. A pak u stla na okraji oklivho krteru, na nm bylo vidt, jak to tu kdysi velo a bublalo. V jm uprosted bylo nco, co vypadalo jako obrovsk kus karamelizovan vkaky a jet pod z toho vychzelo mrn teplo: roztaven zbytky veliknsk lodi. Njakou dobu jen stla a hledla na to a potom se vydala po okraji krteru. Te u si nebyla jist, co hled, ale pesto la dl a tu hrzostranou jmu mla po levici. D se troku zmrnil, ale pod jet prelo dost, a protoe nevdla, co je vlastn uvnit balku, jestli to nen teba nco kehkho nebo choulostivho, rozhodla se, e se poohldne po njakm jaktak suchm msteku, kde by ho rozdlala. Doufala jen, e se nic nerozbilo, jak j balek spadl. Pejdla baterkou po okolnch stromech. Bylo jich tady poskrovnu a vtinou byly ohoel a polman. Zdlo se j, e tam nkde uprosted vid njak skaln tvar nebo hromadu kamen, kde by se snad dalo schovat, a zamila tam. Vude kolem nachzela zbytky a lomky, kter vypadly z lodi pi jejm dopadu, jet ne se zmnila v ohnivou kouli. Asi dv st nebo ti sta metr od krteru uvidla mezi polmanmi stromy viset rozcupovan zbytky neho jakoby vatovho rovho. Te to bylo naskl vodou a zablcen. Sprvn uhodla, e je to urit pozstatek obalu, kter jejmu otci zachrnil ivot. la si to zblzka prohldnout a pak si vimla, e pobl le nco na zemi, zpli obalen bltem. Zdvihla to a blto otela. Byl to njak elektronick pstroj velikosti mal knky. Jako reakce na jej dotek se na obalu matn rozsvtila velk pvtiv psmena NEPROPADEJ PANICE. Vdla, co to je. Byl to otcv vtisk Stopaova prvodce po Galaxii. Okamit ctila, e j vrtil klid. Zvedla hlavu k zamraen obloze a nechala si obliej omt detm. Trochu detov vody si nabrala do pusy. Pak hlavou zatepala, aby voda stekla, a spchala k tomu skalnmu tvaru. Pelzala z kamene na kmen a vtom uvidla nco senzanho. Vchod do jeskyn. Posvtila si dovnit. Vypadalo to tam sue a bezpen. Opatrn vela. Jeskyn byla dost prostorn, ale ira nezala nijak hluboko. Byla vyerpan, ale poctila u levu. Nala si vhodn kmen, posadila se, poloila krabici ped sebe a hned se dala do rozbalovn.

======================================================================== 17. kapitola Dlouhou dobu se vedly spory a spekulovalo se, kam se podla takzvan poheovan hmota vesmru. Vechny prodovdeck fakulty vech vtch univerzit po cel Galaxii si opatovaly stle dokonalej pstroje, aby mohly prozkoumat jdra vzdlench galaxi a potom pln sted a okraje celho vesmru, ale kdy j nakonec pily na stopu, ukzalo se, e to je to, v em byly vechny ty pstroje zabalen. V t krabici bylo poheovan hmoty hodn; drobn mkk bl kuliky poheovan hmoty, kter

324

odhodila, aby mly budouc generace fyzik emu pichzet na stopu a co znovuobjevovat, a se objevy nynj generace fyzik poztrcej a zapomenou. Z toho mnostv kuliek poheovan hmoty vythla ern disk, na kterm nebylo nic npadnho. Poloila ho na kmen vedle sebe a pehrabala vechnu poheovanou hmotu, jestli v n nen jet nco, nvod nebo njak psluenstv nebo nco, ale nebylo tam u vbec nic. Jen ten ern disk. Posvtila na nj baterkou. Jakmile to udlala, zaaly se na pvodn nenpadnm povrchu objevovat trhliny. ira nervzn ustoupila, ale potom si vimla, e ta vc, a je to, co je to, se jenom rozevr. Ten proces byl ndhern krsn. Byl mimodn komplikovan a pitom tak prost a elegantn. Bylo to jako origami, kter se samo rozkld, nebo poup re, kter se v nkolika vteinch rozvine. Tam, kde jet ped chvl byl hladce obl disk, byl nyn ptk. Vznel se tam ptk. ira dl ustupovala dozadu a byla ve stehu. Troku pipomnal pikku, ale byl o dost men. Lpe eeno, byl vt, nebo - pro vt pesnost - pesn tak velk, nebo pinejmenm ne mn ne dvakrt tak velk. Byl tak jak modej, tak i rovj ne pikka, piem byl dokonale ern. Bylo na nm tak nco velice podivnho a ira nemohla pijt na to, co to bylo. Stejn jako pikka vzbuzoval dojem, e pozoruje nco, co nen vidt. Narz zmizel. A pesn tak narz vechno zernalo. ira se polekala a okamit se pikrila a nahmatala v kapse ten speciln obrouen kmen. Potom tma ustoupila, srolovala se do koule a byl z n zase ptk. Visel ped n ve vzduchu, pomalu mval kdly a dval se na ni. Omlouvm se, promluvil pojednou, ale musm se kalibrovat. Sly m, kdy km toto? Kdy k co? nechpala ira. V podku, ekl ptk. A sly m, kdy km toto? Tentokrt nasadil mnohem vy tn. Jasn e slym, odpovdla ira. A sly m, kdy km toto? zeptal se te hlubokm hlasem, jako ze zhrob. Ano! A pak byla pauza. Jak je vidt, tak ne, ozval se po chvilice ptk. To znamen, e tvj kmitotov rozsah je zjevn mezi 20 a 16 KHz. Tak. Toto ti zn dobe? zeptal se pjemnm, jasnm tenorem. Neskpou ti v tch vych polohch dn harmonick kmity? Zd se, e ne. Tak dobe. Tak ty mohu pouvat jako datov kanly. A dl. Kolikrt m vid? Najednou nebylo ve vzduchu nic jinho, ne vzjemn propleten ptci. ira strvila spoustu asu ve virtulnch realitch, ale s nm tak fantastickm se jet nesetkala. Vypadalo to, jako by cel prostorov geometrie byla nov vymezena spojitmi ptami tvary. ira vyjekla, rozphla pae do ptaho prostoru a zakryla si jimi obliej. Hmmm, zd se, e mockrt, pokraoval ptk. A co te? Objevil se ped n tunel z ptk poskldanch jako harmonika, jako by mezi rovnobnmi zrcadly uvzl ptk a odrel se do nekonena. Co jsi za? K tomu se hned dostaneme, odpovdl ptk. Tak kolikrt, prosm t? V, jsi jako... bezradn mchla rukou do dlky. Aha, pod nekoneno; ale aspo smujeme ke sprvn rozmrov matici. Vborn. Ne, odpov je jeden pomeran a dva citrony. Citrony? Jestlie mm ti citrony a ti pomerane a dva pomerane a jeden citron ztratm, co mi zbude? Co?... J... Aha, take ty vnm asovou posloupnost takto. Zajmav. Jsem pod jet nekonen? zeptal se a rzn se v prostoru vznel a klesal. A te jsem nekonen? Jak jsem lut? V rychlm sledu se promoval co do tvaru i rozmru, e z toho el rozum kolem a hlava zstvala stt. Nemu... snaila se nco ct, ale byla pln zmaten. Nemus odpovdat, u to poznm z tvch reakc. Take. Jsem tvoje matka? Jsem skla? Pipadm ti obrovsk, rozplcl a velijak klikat propleten? Ne? A te ? Vzdaluji se? Na chvilku zstal ptk pln v klidu. Ne, odpovdla ira. Ale ano, vzdaluji se v ase. Hmmm. No nic, myslm, e u vme, na em jsme. Pokud t to zajm, mu ti ct, e ve vaem vesmru se voln pohybujete ve tech rozmrech, kterm kte prostor. Po pmce se

325

pohybujete ve tvrtm, ktermu kte as, a zstvte pevn na mst v ptm, kter je prvnm zkladem pravdpodobnosti. Pak u je to trochu komplikovanj a v rozmrech 13 a 22 se dj nejrznj sloitosti, kter t urit nebudou zajmat. Prozatm je poteba, abys vdla, e vesmr je mnohem sloitj, ne si mysl, i kdybys od samho zatku vychzela z pedpokladu, e zatracen sloit opravdu je. Klidn mu slova jako zatracen nekat, jestli t urej. kej si, co zatracen chce. Tak dobe. Kdo k sakru jsi? mmila z nho ira. Jsem Prvodce. V tvm vesmru jsem tvj Prvodce. Ve skutenosti obvm Naprost a veobecn mima, to je odborn nzev, co znamen... pokej, uku ti to. Ve vzduchu se obrtil a prudce vyletl ven a pak se usadil na kameni pod pevisem, mimo dosah det, kter zase slil. Poj sem a sleduj. ie se nelbilo, e ji takto komanduje jaksi ptk, ale pesto za nm la ke vchodu do jeskyn. Pod si v kapse pohrvala s tm kamenem. D, ekl ptk. Vid? Prost d. To vm taky. Psy det zaplavovaly noc a tu a tam jimi pronikalo msn svtlo. Tak co to je? Jak to mysl, co to je? Posly, kdo vlastn jsi? Cos dlal v t krabici? Mysl, e pobhm celou noc po lese a odhnm piblbl veverky, abych nakonec zjistila, e nemm nic jinho ne jakhosi ptka, kter se m pt, co je to d? Ze vzduchu pad voda, to je cel vda! Jet nco chce vdt, nebo u meme jt dom? Ptk si dal na as, ne odpovdl. Ty chce jt dom? J domov nemm, zakiela tak nahlas, e se mlem sama sebe lekla. Podvej se do toho det... vybzel ji pta Prvodce. J se dvm do det. Nic jinho tu ani na dvn nen. Co vid? Co jako mm vidt? Ty jsi blzen! Vidm prost fru det. Padajc vody. Jak tvary v t vod vid? Tvary? Tam dn nejsou. Je to jenom... Jenom mima, doplnil ji pta Prvodce. Ano... Co vid te? Z ptkovch o vyel tenouk, sotva patrn paprsek. Byl opravdu na sam hranici viditelnosti. V suchm vzduchu pod pevisem nebylo vidt nic. Tam, kde se paprsek dotknul deovch kapek, kter jm propadaly, se objevila svteln plocha, tak jasn a sugestivn, e si na ni lovk chtl shnout. Senzace. Laserov show, jedovat utrousila. Nikdy jsem ji nevidla, krom asi pti milion rockovch koncert. ekni mi, co vid! Prost plochu, ty blzne. Nen tam nic, co by tam nebylo pedtm. Jen t chci za pouit svtla upozornit na urit kapky v uritch momentech. Co vid te? Svtlo pohaslo. Nic. Dlm pesn tot, jene s ultrafialovm svtlem. To nevid. Jak m smysl mi ukazovat nco, co nevidm? Abys pochopila, e jestlie nco vid, neme tvrdit, e to tam je. A jestli nco nevid, neme tvrdit, e to tam nen; je to jen otzka toho, co zaznamenaj tv smysly. U m to nud, prohlsila, ale pak vyjekla. V deti visel obrovsk a velmi vrn trojrozmrn obraz jejho otce, kter jako by se prv neho lekl. Arthur se prodral lesem asi ti kilometry daleko od iry a najednou se zastavil. Lekl se svho obrazu, na kterm se polekal neho, co viselo velmi jasn ve vzduchu plnm deovch kapek asi ti kilometry daleko. Asi ti kilometry daleko a kousek vpravo od smru, kter nabral on. Byl skoro na pokraji svch sil, pesvden, e ume zimou a mokrem a vyerpnm, a zanal si pt, aby to ml co nejdv za sebou. Njak veverka mu prv pinesla asopis vnovan golfu a jeho mozek zanal skuet a blbolit z cesty. Kdy uvidl na obloze svtit svj obraz, obrovsk a jasn, ekl si, e kdy se to tak vezme, s tm

326

skuenm a blbolenm ml asi pravdu, ale asi neml pravdu, co se tk smru, kterm el. Zhluboka se nadechl, pootoil a namil si to k tomu nevysvtlitelnmu svtelnmu kazu. Tak dobe. Co to m dokzat? zeptala se ira. Vydsil ji sp fakt, e na tom obraze je jej otec, ne ten obraz samotn. Prvn hologram v ivot vidla, kdy j byly dva msce a dali ji do nho, aby si tam hrla. A ten posledn vidla asi ped pl hodinou, spolu s pochodem anjaqantinsk hvzdn gardy. Pouze to, e ten obraz tam nen o nic vc, ne tam byla ta plocha, odpovdl j ptk. Je to jen vzjemn psoben vody z oblohy v jednom smru a svtla tch frekvenc, kter jsou tv smysly schopn zaznamenat, v jinm smru. V mozku ti vytvo zjevn prostorov obraz. Vechno jsou to vak jenom obrazy v mimai. Tady m dal. Moje matka! vykikla ira. Ne, vyvdl ji z omylu ptk. Poznm pece svoji matku! Na obrazu byla ena, kter vystupovala z vesmrn lodi uvnit njak velk ed budovy, kter vypadala jako hangr. Doprovzela ji skupina vysokch thlch fialkovozelench bytost. Urit to byla jej matka. Tedy, skoro urit. Trillian by ale nela pi nzk gravitaci tak nejist, ani by se uvnit t prastar fdn konstrukce, kter vytvela prosted pro ivot, tak nedviv nerozhlela, ani by u sebe nemla takovou legran staromdn kameru. Kdo to tedy je? vyzvdala ira. Je st rozmru tv matky na pravdpodobnostn ose, vysvtloval pta Prvodce. J vbec nevm, o em mluv. Prostor, as i pravdpodobnost maj osy, po kterch je mon se pohybovat. Pod jsem njak mimo. I kdy bych ekla... Ne. Vysvtli mi to. Ml jsem dojem, e chce dom. Vysvtli mi to! Chtla bys svj domov vidt? Vidt? Je pece znien! Podl pravdpodobnostn osy je to nespojit. Podvej. V deti te vyplavvalo nco velmi zvltnho a krsnho. A u je to na dohled. Je to veliknsk modravozelenkav koule, zahalen mlhou a mraky, majesttn a pomalu se otejc na ernm hvzdnm pozad. Te ji vid, kal ptk, a te ne. Necel ti kilometry odtamtud se Arthur zarazil. Nevil svm om na non obloze, v deov clon, vidl jasn a velice zeteln Zemi. pln mu to vyrazilo dech. Ale v tu rnu byla pry. A pak se znovu objevila. Potom, a v tu rnu rezignoval a stril si slmu do vlas, se promnila v klobsu. I ira vyden zrala na tu ohromnou, modrou a zelenou a vodnatou a zamlenou klobsu ve vzduchu. A te u byl tch klobs cel vnec, lpe eeno, byl vidt vnec, ve kterm ale mnoho klobs schzelo. Ten skvl vnec se pak pohnul a roztoil se ve vzduchu v divokm tanci a pak se pozvolna zpomaloval, odhmotoval a vytrcel do tpytiv temnoty noci. Co to bylo? zeptala se pikrcenm hlasem ira. Letm pohled podl pravdpodobnostn osy na nespojit pravdpodobn pedmt. Aha. Vtina pedmt podl sv pravdpodobnostn osy mutuje a promuje se, ale svt tvch pedk dl nco troku jinho. Le v krajin pravdpodobnosti na nem, co by se dalo nazvat chybov ra, a znamen to, e na mnoha pravdpodobnostnch souadnicch prost pestv existovat. Je inherentn nestabiln, co je typick pro vechno, co se nachz uvnit toho, co je bn oznaovno jako plurln sektory. Jasn? Ne. Chce se na to zalett podvat? To jako... na Zemi? Ano. A to je mon? Pta Prvodce neodpovdl hned. S nenucenm pvabem rozthl kdla, vznesl se do vzduchu a vyltl do det, kter u zase polevoval. Jako u vytren plachtil po non obloze, kolem nho blikala svtla, nechval za sebou nejasn rozmry. Stemhlav padal dol a vybral to a udlal looping a stoil se a zastavil se asi pl metru od iina oblieje. Pomalu a tie mval kdly.

327

Zase na ni promluvil. Tob tvj vesmr pipad stran rozlehl. V ase a v prostoru. To kvli tm filtrm, pes kter ho vnm. Ale byl vytvoen bez filtr a to znamen, e j vnmm mima, kter obsahuje vechny mon vesmry, ale kter sm o sob dnou velikost nem. Pro m je mon cokoli. Jsem vevdouc, vemocn, neobyejn samolib, a co vc - jsem v ikovnm samonosnm balen. Mus si pijt na to, kolik z toho, co jsem ekl, je pravda. ie se na tvi pozvolna objevoval smv. Ty darebku mrav. Ty si ze m dl legraci! Jak jsem ekl, mon je vechno. ira se zasmla. Tak dobe, poleme k Zemi. Poleme k Zemi v nkterm bod na... Pravdpodobnostn ose? Ano. Ve kterm nevyletla do povt. Tak. A ty jsi Prvodce. Jak se tam dostaneme? Vratn inenrstv. Co? Vratn inenrstv. Pro m je asov posloupnost bezvznamn. Prost si rozhodne, co chce. A pak se jenom pesvd, e u se to stalo. Dl si legraci, e? Vechno je mon. ira se zamraila. Dl si legraci, e? Tak j ti to vysvtlm jinak. Vratn inenrstv nm umouje zkrtit proces ekn na jednu z tch mla lod, kter piblin jednou za rok proltaj vam galaktickm sektorem, a rozhodnout za ni, jestli se j chce i nechce ns svzt. Chce se svzt, lo pilet a sveze t. Pilot me mt milion rznch dvod, pro se rozhodne zastavit a vzt t na palubu, a mysl si, e jeden z tch dvod te m. Skutenm dvodem vak je to, e tys rozhodla, aby zastavil. Tak se mi zd, ptku, e toto je pklad tv neobyejn samolibosti. Ptk mlel. Tak dobe. Chci lo, kter by m vzala na Zemi. Tato sta? Letla tak potichu, e si j ira vimla, a kdy u byla skoro nad n. Arthur si j viml. Byl odtamtud nco pes kilometr a u se blil. Sotva se vytratil klobsov vjev, viml si, e z mrak sestupuj dal nezeteln mihotav svtlka, a zpotku je povaoval za dal okzal son et lumi re. Chvilku mu trvalo, ne si uvdomil, e je to skuten vesmrn lo, a dal chvilku, ne si srovnal v hlav, e pistv pesn tam, kde je podle jeho pedpokladu ira. A pak vyrazil, d ned, zrann nezrann, tma netma. Tm okamit spadl, vezl se po zemi a bolestiv si poranil koleno o kmen. Pracn se vysoukal na nohy a pokusil se znova rozbhnout. Pepadl ho hrozn strach, e iru navdycky ztrat. Kulhal, klel, ale bel. Nevdl, co bylo v balku, ale adresovan byl Fordu Prefectovi, a prv to jmno te proklnal. Tak ndhernou a sexy lo ira asi jet nevidla. Byla asn. Stbrn, thl, tabuov. Kdyby nemla pehled, ekla by, e je to RW6. Kdy u n lo tie zastavila, uvdomila si, e to opravdu RW6 je, a nemohla ani dech popadnout, jak ji to rozruilo. RW6 je toti takov ten vrobek, kter vidte jen v takovch tch asopisech, kter maj vyprovokovat spoleensk neklid. Byla taky stran nervzn. To, jak ta lo piletla a v kterm okamiku piletla, bylo nad jej chpn. Bu to byla ta nejpodivnj shoda okolnost, nebo se tady dje nco opravdu mimodnho a znepokojivho. Napjat ekala, a se vyklop dvee. Jej Prvodce - povaovala ho u za svho - se j vznel nad pravm ramenem, kdla se mu jen lehounce tepetala. Dvee se vyklopily. Ukzalo se jen njak mdl svtlo. Chvli se nedlo nic a pak se vynoil lovk. Chvli se ani nepohnul. Zjevn ekal, a si oi pivyknou tm. Potom tam zahldl iru a vypadalo to, e ho to trochu pekvapilo. el k n. Pak najednou pekvapen vykikl, rozbhl se a vrhl se po n. Nebyla nejvhodnjm clem njakho vpadu. Byla toti temn noc a ira byla napruen. Od okamiku, kdy uvidla lo, svrala podvdom v kapse ten kmen. Arthur utkal, krbal se, hnal se, vrel do strom a pak uvidl, e to neme stihnout. Lo byla na zemi jenom asi ti minuty a nyn u zase tie a ladn stoupala nad stromy, zvolna se otela v dk sti kapiek, protoe boue se utiila a u jen drobn poprchvalo, nabrala vku, sklopila piku a pak najednou hladce proltla mraky.

328

A byla pry. ira s n. Arthur to nemohl vdt jist, nicmn popoel dl a prost to vdl. Byla pry. Dostal pidlen kol, e m bt rodiem, a tko se vyrovnval s tm, jak patn obstl. Pokouel se dl utkat, ale nohy neposlouchaly, koleno bolelo jak as a Arthur si byl vdom toho, e je po vem. Nedovedl si pedstavit, e by se mohl ctit mizernji a pernji ne te, ale v tom se mlil. Nakonec se dobelhal k jeskyni, v n se ira schovala a rozdlala ten balek. Na zemi zbyly otisky po lodi, kter tady jet ped nkolika minutami stla, ale po ie nebylo ani stopy. Byl zdrcen. oural se dovnit do jeskyn. Tam objevil przdnou krabici a pohzen kuliky poheovan hmoty. To ho trochu rozililo. Snail se j vtpovat, e si mus po sob uklzet. To rozilen kvli nepodku mu pomohlo zmrnit pocit zoufalstv z jejho odletu. Bylo mu jasn, e ji nem jak najt. Najednou vrazil nohou do neho neekanho. Ohnul se, aby to zvedl, a zral. Byl to jeho star Stopav prvodce po Galaxii. Jak ten se dostal do jeskyn? Nikdy se pro nj na msto netst nevrtil. Nechtl u msto havrie vidt a nechtl u Prvodce. Ml za to, e je Sendviem na Lamuelle napod. Jak se dostal do jeskyn? Fungoval. Z obalu na nho blikala slova NEPROPADEJ PANICE. Vyel z jeskyn do mdlho a zvlhlho msnho svtla. Usadil se na njakm balvanu, aby si svho starho Prvodce prohldl, ale zjistil, e to nen balvan, e je to osoba.

======================================================================== 18. kapitola Arthur se vyden vymrtil. Tko ct, eho se lekl vc: jestli toho, e by tomu lovku, na kterho si nechtn sedl, mohl ublit, nebo toho, e by ten lovk, na kterho si nechtn sedl, mohl ublit jemu. Pi blim ohledn a po zhodnocen situace vylo najevo, e bezprostedn dvod k obavm je zanedbateln. Ten lovk, na kterm ped chvl sedl, bez ohledu na to, kdo to je, je v bezvdom. Tento fakt pravdpodobn do znan mry pispje k vysvtlen, co tady dl a pro tady le. Zd se vak, e dch. Fajn. Arthur mu nahmatal tep. Taky fajn. Leel na boku, sten stoen do klubka. Je to tak dvno a tak daleko, co Arthur naposledy poskytoval prvn pomoc, e si vbec nemohl vzpomenout, co by ml udlat. Vzpomnl si, e pedevm by ml udlat to, e by ml mt lkrniku. Do hje! M ho pekulit na zda, nebo ne? Co kdyby ml nco polmanho? Co kdyby ml zapadl jazyk? Co kdyby ho zaaloval? A nehled na to vechno - kdo to vlastn je? Prv v tu chvli hlasit zanakal a pekulil se. Arthur zavhal, jestli by ho... Podval se na nho. Jet jednou se na nho podval. Jet jednou se na nho podval, aby ml absolutn jistotu. Pestoe jet ped chvilkou si pipadal pln sklesl a zdlo se mu, e u neme bt vc na dn, ne je, uvdomil si te dal podn pokles skleslosti. Ten lovk znovu zastnal a pomalu otvral oi. Chvli mu trvalo, ne zaostil, pak mrkl a ztuhl. Ty! zvolal Ford Prefect. Ty! zvolal Arthur Dent. Ford znovu zastnal. Co potebuje vysvtlit tentokrt? zeptal se a s vrazem zoufalstv zavel oi. Pt minut nato sedl a masroval si jedno msto na boku na hlav, kde ml podnou bouli. Kdo byla k ertu ta ensk? zeptal se. Pro mme kolem sebe veverky a co chtj? Mne ty veverky otravuj celou noc, odpovdl Arthur. Pod mi nco cpou, asopisy a tak. Ford svratil elo. Opravdu? A hadky. Ford pemlel. A jsme nkde pobl msta t havrie? Ano, odpovdl Arthur a kalo se mu to tko. To bude ono. Me se to stt. Palubn roboti jsou znieni. Robomozky, kter je d, peij a zanou zamoovat mstn faunu a floru. Mohou cel ekosystm promnit v jaksi neosobn sluby vnucovan obyvatelstvu, jako napklad rozdvn horkch runk a npoj kolemjdoucm. Ml by bt njak zkon, kter by to zakazoval. Pravdpodobn je. Pravdpodobn taky existuje zkon zakazujc, aby na to byl zkon, to aby se mohli pkn natvat pln vichni. Haj hou. Cos kal? kal jsem - ta ena je moje dcera. Ford pestal s masrovnm.

329

Zopakuj to. kal jsem, e ta ena je moje dcera, nevrle opakoval Arthur. Nevdl jsem, e m dceru. Zejm toho o m nev hodn, prohlsil Arthur. A kdy u jsme na to narazili, j toho o sob zejm taky hodn nevm. No jo. No jo. Tak kdypak se to stalo? To nevm jist. To je u tebe normln. A njak matka se na tom taky podlela? Trillian. Trillian? Nemyslel jsem si, e... Ne. Pokej. V, je mi to trochu trapn. Vzpomnm si, e mi kdysi kala, e m dt, ale jenom tak mimochodem. Obas se s n vdm. S dckem jsem ji nikdy nevidl. Arthur na to nekal nic. Ford se njak zadumal. Zase se ozvala ta bolest na hlav. Nespletl ses? Byla to opravdu tvoje dcera? ekni mi, co se stalo. Uf. To je dlouh vysvtlovn. Letl jsem si sem vyzvednout ten balek, kter jsem si poslal na tvoji adresu... To mi vysvtli. Pro to vechno? Myslm, e me bt nepedstaviteln nebezpen. , A ty ho pole mn? protestoval Arthur. Bezpenj msto m nenapadlo. Spolhal jsem na to, e jsi flegma a e to neoteve. No, a protoe jsem letl v noci, nemohl jsem najt tu vesnici. Ml jsem jenom ty nejzkladnj informace. Nikde jsem nevidl dn signl, nic. To vy tady vbec nemte, e? To se mi tady prv lb. Pak jsem pece njak slab signl zachytil, z tvho starho Prvodce, tak jsem se na nj napojil. Myslel jsem, e m pivede za tebou. Ukzalo se, e jsem pistl v jakmsi lese. Nedovedl jsem si srovnat v hlav, co to m znamenat. Vyel jsem ven a uvidl jsem tam tu enu. Chtl jsem ji pozdravit a potom jsem si viml, e m tu vc! Jakou vc? Tu, co jsem ti poslal! Novho Prvodce! Ptaho prvodce! Myslel jsem, e u tebe bude v bezpe. J bych t nejradi rozkubal! Ona ho mla u ramene. Vyrazil jsem k n a ona m pratila utrem. Aha. A cos dlal pak? Svezl jsem se k zemi. Co jinho? Byla to podn rna. Ona i ten ptk se pak hrnuli do m lodi. A kdy km m lodi, myslm tm RW6. Co? RW6, Zarku mj! Moje kreditn karta te m fantastick pomr s centrlnm potaem Prvodce. To bys zral, co to je za lo. To je... Take RW6 je vesmrn lo? Ano! Je to... ale no nic. Sta se trochu zajmat. Nebo se sta podvat do njakho katalogu. No, a to u jsem ml plnou hlavu starost. A taky myslm slabho otesu mozku. Kleel jsem na kolenou a siln krvcel, a tak jsem udlal to jedin, co m v tu chvli napadlo. Zaal jsem ji prosit. Prosm vs, Zark je mi svdkem, neberte mi tu lo, kemral jsem. Nenechvejte m tady uprosted jakhosi primitivnho zazarkovanho lesa. Potebuji pomoc, mm porannou hlavu. Mohl bych se dostat do pknho prvihu a vy taky. Co ti na to ekla? Pratila m tm utrem podruh. Myslm, e ti mu s jistotou ct, e to byla moje dcera. Milounk stvoen. Mus ji vc poznat, vysvtloval Arthur. To pak zkrotne, nebo co? To ne, ale ty se nau, kdy uhnout. Ford si drel hlavu a snail se uvaovat logicky. Obloha zanala na zpad blednout, tam nkde vychzelo slunce. Arthur po nm nijak zvl netouil. Po takov otesn noci, jakou ml za sebou, byl njak mizern den, kter se tu mn roztahovat, to posledn, po em touil. Co prosm t me v takovmhle zapadkov dlat? Vtinou... vtinou dlm sendvie, ekl Arthur.

330

Coe? Jsem, nebo mon sp jsem byl, Sendvi u jednoho malho domorodho kmene. Je to mrn ostudn. Kdy jsem se sem dostal, tedy - kdy m vythli z trosek t superdokonal lodi, kter se na jejich planetu ztila, byli na m hodn a j jsem si plnoval, e jim taky trochu vypomu. kal jsem si, e mm vzdln a e pochzm z technicky vyspl kultury, tak e jim sem tam nco pedvedu. Nepedvedl jsem samozejm nic. Kdy pijde na vc, tak j vlastn nevm, jak co funguje. A to vbec nemluvm o videorekordrech a tak, protoe to nev nikdo, jak funguj. J mm na mysli napklad pero nebo artskou studnu nebo nco takovho. Prost netum. Nebyl jsem k niemu. Kdysi na m padly njak chmury a udlal jsem si sendvi. Okamit z toho byli u vytren. Nikdy nic takovho nevidli. Prost je to nikdy nenapadlo. A j nhodou chystm sendvie docela rd, no a tak to njak zaalo. A tebe to bavilo? No, svm zpsobem vlastn ano. Teba poizovn no a tak. A vbec ti to nepipadalo jako otupujc, vbun, okujc, srav nuda? No... v... ani ne. Rozhodn ne srav. Divn. Mn by to tak pipadalo. Prost mme jin pohled na vc. Urit. Jako pikky. Ford neml pont, o em mluv, ale nevzruovalo ho to. Msto toho se zeptal: Jak se odsud dostaneme? Myslm, e bude nejjednodu sejt tudy dol do dol, to se zvldne tak za hodinu, a odtamtud se jakoby obloukem vracet. Plahoit se stejnou cestou pes ten heben, to u by bylo nad moje sly. Vracet se obloukem kam? No do vesnice snad, ne? povzdychl ponkud znechucen Arthur. J do dn idiotsk vesnice nechci! odsekl Ford. Musme odsud vypadnout. Kam? Jak? To j nevm. To mus ty vdt. Ty tady ije. Njak se z tto zazarkovan planety mus odltat, ne? J nevm. Jak to normln dl? ek nkde, dokud se njak raketa neobjev, ne? No a kolik lod navtvilo v posledn dob tuhle Zarkem zapomenutou vivou dru? Ped nkolika lety to byla ta moje; ta se tady ztila omylem. Pak tu byla Trillian, pak piel ten balek a te ty a... A krom tch starch znmch firem? Pokud vm... tak... dalo by se ct, e dn. Je tady kldek. Jako by ho chtl nkdo usvdit ze li, ozvalo se v tu chvli z dlky slab thl burcen hromu. V tu rnu byl Ford na nohch a netrpliv zaal pechzet sem a tam. Na oblohu se prodralo rann svtn a slabounce ji postkalo, jako by tou st oblohy nkdo prothl kus jater. Tob pod nedochz, jak je to dleit, ekl. Co? Mysl moji dceru, kter je sama tam v Galaxii? Ty mysl, e j... Meme Galaxii litovat a pozdji? poznamenal Ford. Toto je opravdu velmi, velmi vn. Prvodce zmnil majitele. Odkoupili ho. Arthur se vymrtil. , to je opravdu velmi vn, vykikoval. Okamit mi dodej informace o nakladatelsk politice naeho podniku. Sem s nimi! Nevil bys, jak stran mi to v posledn dob le na srdci! Ty tomu pod nerozum! Existuje u pln nov Prvodce! ! ! ! znova se rozkikoval Arthur. Nejsem z toho rozruen mocen souvislho slova! U se nemu dokat, a vyjde a a si vyhledm, kter jsou ty nejskvlej vesmrn pstavy, kde se lovk nejlp nud. Doufm, e budou v njak kulov hvzdokup, o kter jsem v ivot neslyel. Moc t prosm, meme te hned utkat do obchodu a koupit si ho? Ford pimhouil oi. To byl sarkasmus, e? kte tomu tak, ne? V, e m asi pravdu? jeel Arthur. Opravdu se mi zd, e se mi ta poouchlost, kter se jmenuje sarkasmus, cpe do ei. Do prdele, Forde, j mm za sebou otesnou noc! Pokus se to, prosm t, vzt v vahu, a bude zvaovat, jakmi bezvznamnmi prkotinami, jakmi fantastickmi tchomi chrchli, m zahrne dl! Dej si pauzu, vybzel ho Ford. Potebuju pemlet. Pro potebuje pemlet? Co kdybysme si jen tak sedli a zabrnkali si chvilku na rty paramparamparamparam. A pr minut by nm jen tak vytkaly sliny a byli bysme rozvalen na levm boku. Mn u to leze krkem, Forde! Mn u leze krkem vechno to pemlen a vymlen. Asi si mysl, e si tady jen tak vyveskuju... To m ani nenapadlo.

331

...ale j to myslm vn. Jak to m smysl? Pedpokldme, e pokad, kdy nco udlme, vme, jak to bude mt nsledky, neboli jak bychom je vcemn chtli mt. To nejenom e je ne vdy sprvn. To je obrovsky, len, blhov, totlbrajglov patn! Mluv mi z due. Dkuji, ekl Arthur a znova se posadil. Coe? Vratn inenrstv. Arthur si poloil hlavu do dlan a mrn s n kroutil ze strany na stranu. Existuje njak humnn zpsob, jakm bych ti mohl zabrnit v tom, abys mi vykldal, co je njak podlan vratn cosi? Neexistuje, odpovdl Ford, protoe se to tk tvoj dcery, je v tom a po ui a je to smrteln vn. V nastal pauze zadunl hrom. Tak dobe, zjihl Arthur. Tak mluv. Vyskoil jsem z okna mrakodrapu. Arthur zase pookl. Nepovdej! A nechtl by sis to zopakovat? U se stalo. Hmmm, zamumlal Arthur zklaman. Jak se zd, nesplnilo to bohuel oekvn. Poprv jsem se zachrnil dky fantastick a - pi v skromnosti - skvostn duchaptomn rychl reakci, hbitosti, prvotdn prci nohou a sebeobti. Ta sebeob by m zajmala. Odhodil jsem polovinu milovanho a myslm e nenahraditelnho pru bot. A pro sebeob? Protoe byly moje! odsekl Ford. ekl bych, e mme rozdln hodnotov systmy. Mj je ale lep. To je podle tv... ale nic. Take pot, co ses tak dmysln zachrnil jednou, velmi rozumn sis el skoit podruh. Prosm t, nekej mi pro. Jenom mi ekni, co se stalo, teda jestli mus. Spadl jsem rovnou do oteven kabiny projdjcho mstskho tryskovozu, jeho pilot pedtm pln nhodn stiskl tlatko vysouvn, pestoe chtl jenom pehodit stopy na stereu. Ani j bych to nepovaoval za njakou dmyslnost z m strany. No, j nevm, ekl Arthur tak, e bylo jasn, e u ho to unavuje. Od tebe bych ekal, es teba veer pedtm tajn vlezl do toho tryskovozu a nastavil tu stopu, kterou ml pilot nejm rd. Nebo nco takovho. Nikam jsem nevlezl. No j se jenom ujiuju. Ale vlezl tam nkdo jin, i kdy to zn nepravdpodobn. A to je prv ono. lovk me takhle pozptku sledovat etzce a vtven klovch udlost a nhod. Ukzalo se, e tam vlezl ten nov Prvodce. Ten ptk. Jak ptk? Tys ho nevidl? Ne. Je to smrtonosn tvor. Vypad pkn, osluje bombastickmi frzemi, podle libosti tu a tam zbort asov prbh vln. Co to znamen? Vratn inenrstv. Mmm... no... ano. Otzka je, pro koho to dl? J bych ml mt jeden sendvi, prohlsil Arthur a zalovil v kapse. D si kousek? Jo. Pro ne? Trochu se pomakal a navlhl, koda. To nevad. Chvilku se ivili. Je to docela dobr, vn, pochvaloval Ford. Co to je za maso? pln normln zv. Tak to neznm. Take otzka je, pokraoval Ford, pro koho to ten ptk dl. Co za tm vm vz? Mmmm, ukusoval sendvi Arthur. Kdy jsem toho ptka nael, pokraoval Ford, k emu mimochodem pispla taky srie nhod,

332

kter jsou samy o sob zajmav, pedvedl mi ten nejfantastitj ohostroj, jak jsem kdy vidl. Pak mi nabdl, e mi bude k dispozici v mm vesmru. ekl jsem, e dkuji, ale e dkuji nechci. ekl, e mi sv sluby poskytne tak jako tak, a chci nebo nechci. ekl jsem mu, a si to zkus, a on ekl, e si to zkus, a opravdu to zkusil. ekl jsem, e se na to musme podvat, a on ekl, e se podvme. A v tu chvli jsem se rozhodl, e ho zabalm a vyexpeduju odtamtud. A tak jsem ho z dvod bezpenosti poslal tob. Vn? bezpenosti? Do toho ti nic nen. A pak mi, s pihldnutm k nepznivm okolnostem, pipadalo moudr skoit z okna jet jednou. Ani m v tu chvli jin monosti nenapadly. Natst pro m tam byl ten tryskovz. Jinak by mi nezbvalo nic jinho ne duchaptomn rychl reakce, hbitost, mon druh bota, a kdyby to vechno selhalo, tak zem. Ale znamenalo to, e a jsem chtl, nebo ne, Prvodce pracoval pro m a to bylo velmi nepjemn. Pro? Protoe pokud m Prvodce, mysl si, e pracuje pro tebe. Vechno mi od t doby hladce vychzelo, a do toho okamiku, kdy se proti mn objevil ten fracek s utrem v ruce, pak upa a spadla klec. Jsem mimo hru. To mluv o moj dcei? Jak nejslunji umm. Ona je te dal v tom etzu, komu se bude zdt, e j vechno bjen vychz. Me mltit po hlav vm, co se j v prod namane, koho si usmysl; vechno j pjde jako po msle, a nakonec udl, co m udlat, a i to pak pro ni bude vechno pipraveno. To je vratn inenrstv a je jasn, e nikdo nepochopil, co se tm rozpout. Napklad j. Prosm? Arthure, vzbu se! Poslouchej, j to zkusm jet jednou. Z vzkumnch laborato vyel nov Prvodce. Vyuv nov technologie nefiltrovanho vnmn. V, co to je? Proboba, j tady dlm sendvie, tak co po mn chce? Kdo je to Bob? To je vedlej. Pokrauj. Nefiltrovan vnmn znamen, e vnm vechno. Jasn? J nevnmm vechno. Ty nevnm vechno. My mme filtry. Nov Prvodce dn smyslov filtry nem. Vnm vechno. Nebyl to dn technologicky sloit npad. Jenom otzka odstrann filtr. Jasn? Co kdybych ti ekl, e je mi to jasn, abys mohl klidn pokraovat? Fajn. No a protoe ten ptk me vnmat vechny mon vesmry, je ve vech monch vesmrech ptomen. Jasn? Jas... N. A pak dojde k tomu, e chlpci v oddlench marketingu a v trnch zanou kat, no ne, to zn dobe, to by mohlo znamenat, e vyrobme jenom jeden kus a pak ho nekonenkrt prodme. Nedvej se na m tak nedviv, Arthure. etn tak opravdu uvauj! To je docela chytr, ne? Ne! Je to neskuten blb! Poslouchej. Ten Prvodce je jenom malink mainka. M v sob docela chytrou kybernetiku, ale protoe m nefiltrovan vnmn, kad sebemen krok, kter udl, m slu viru. Me se it prostorem, asem a milionem jinch rozmr. Me se zamit na cokoli v ktermkoli z vesmr, v nich se ty nebo j pohybujeme. Jeho sla je znovu pouiteln. Pedstav si potaov program. Nkde je jedna klov instrukce a vechno ostatn jsou jen funkce, kter se samy vyvolvaj, nebo zvorky, kter se donekonena nadouvaj nekonenm adresovm prostorem. Co se stane, kdy se zvorky zbort? Kde je konen end if, konec podmnky? Dv nco z toho smysl? Arthure? Promi, na moment m vzalo span. Nco o vesmru, ano? Nco o vesmru, ano, otrven odpovdl Ford. Znovu se posadil. Jet nco, zase zaal. Nco k pemlen. V, koho jsem vidl v sted Prvodce? Aspo si myslm, e to byli oni. Vogoni. Aha. Vidm, e konen njakmu slovu rozum. Arthur vyskoil. Ten hluk! Jak hluk? To hmn. A co jako? To nehm. To je jarn sthovn pln normln zve. U zaalo. Jak je to zve? Kdy o nm pod mele. J o nich nemelu. J jenom kousky z nich dvm do sendvi. Pro se jmenuj pln normln zv? Arthur mu to vyloil.

333

Nemval asto pleitost vychutnat, jak Fordovi lezou pekvapenm oi z dlk.

======================================================================== 19. kapitola Byla to podvan, na kterou si Arthur nikdy pln nezvykl a kter ho nikdy neomrzela. Vydali se s Fordem ostrou chz podl ky, kter stkala do dol, a kdy konen doli na okraj pln, vyplhali se do koruny koatho stromu, aby lpe vidli na jeden z tch neobvyklejch a asnjch kaz, kter Galaxie skt. Anhondskmi plnmi se tilo obrovsk zlovstn stdo pln normln zve, tisce a tisce zvat velkolep seikovanch. Jak se tak ta ohromn zvata hnala v bledm svtle svitu jemnm zvojem pry z potcch se tl a bltem zvenm dopadajcmi kopyty, bylo na nich i tak nco neskutenho a pzranho. Rozum vak zstval pln stt, kdy dolo na otzku, odkud se sem dostvaj a kam se enou. Odpov byla prost - odnikud a nikam. Tvoily seven valc se ik zhruba sto metr irok a asi osm set metr dlouh. Ta falanga tvoila tvarov nemnn tvar, jenom se bhem osmi nebo devti dn, po kter se zvata pravideln objevovala, pozvolna mrn posunula do strany a dozadu. Pestoe ik zstval vcemn stejn, vynoila se ta ohromn zvata, z nich sestval, na konci pln, jako by spadla z nebe, tila se stlou rychlost asi ticeti kilometr za hodinu a stejn neoekvan mizela na opanm konci. Nikdo nevdl, kde se berou a kam m. Byla pro ivot Lamuelly tak dleit, e to vypadalo, e si tu otzku radji nechtj klst. Dda Melhuba pi njak pleitosti ekl, e nkdy se me stt, e kdy dostane odpov, pijde o otzku. Nkte vesnian si v soukrom ukali, e to je jedin moudr vc, kterou kdy od Melhuby slyeli, a po krtk diskusi na toto tma to pietli nhod. Dusot kopyt byl tak intenzivn, e u se tko dalo zaslechnout nco jinho. Cos kal? kiel Arthur. km, e to vypad, e by to mohl bt dkaz posunu dimenz, kiel Ford. To je co? Spousta lid se zan znepokojovat tm, e asoprostor pi tom vem, co se v nm odehrv, vykazuje znmky rozpadvn. Na mnoha svtech je vidt, jak zemsk masy chtraj a posunuj se nsledkem nevysvtliteln dlouhch a klikatch drah, po kterch se pohybuj migrujc zvata. Tohle by mohlo bt nco podobnho. ijeme v deformovanch asech. No to je te jedno, ale jestlie tu nen solidn vesmrn letit... Arthur ztuhl. Co tm mysl? zeptal se. Co tm mysl, co tm myslm? hulkal Ford. Ty v velice dobe, co tm myslm. Odjedeme odsud na nich. To mysl vn, e se svezeme na pln normln zvi? Jo. Podvme se, kam se ene. To nepeijeme! Ne, najednou si to Arthur rozmyslel, peijeme. Aspo j. Forde, slyel jsi nkdy o planet Stavromula Beta? Ford zapemlel. Myslm, e ne, ekl. Vythl star oden vtisk Stopaova prvodce po Galaxii a hledal. Pe se to, jak to slym? Nevm. Slyel jsem to vyslovit jen jednou. To jmno vypustil z pusy nkdo, kdo ml plnou pusu cizch zub. Pamatuje? Vykldal jsem ti pece o Agrajagovi. Ford se zamyslel. To je ten, co byl pesvden, e mu neustle usiluje o ivot? Ano. Tvrdil, e jedno z tch mst, kde jsem ho pipravil o ivot, je Stavromula Beta. Vypadalo to, e nkdo stl po mn. Sehnul jsem se a Agrajag, nebo nkter z jeho mnoha pevtlen, ten zsah dostal. Vypad to, e tohle se urit v nkterm asovm bod stalo. Take z toho vyvozuju, e budu naivu pinejmenm do chvle, ne se na Stavromule Beta sehnu. Jene o n nikdo nikdy neslyel. Hmmm. Ford uinil nkolik dalch hledaskch pokus s Prvodcem, ale marn. Nic. Jen se mi... ale ne, nikdy jsem o n neslyel, prohlsil nakonec. Vrtalo mu ale hlavou, co mu to njak matn, moc matn, pipomn. Tak dobe, zaal Arthur. Vidl jsem, jak pln normln zv chytaj zdej lovci. Zabjet jednotliv kusy pmo ve stdu nem cenu; stdo je udus. Take lovci je lkaj po jednom ven z toho iku a pak je zabj. M to hodn blzko k matadorskm praktikm, v, pltk vrazn barvy. Jeden se na tebe t, uhne a elegantn se rozmchne tm pltkem. M u sebe nco pestrho, m by se dalo rozmchnout? Tohle by stailo? zeptal se Ford a podval mu runk.

334

======================================================================== 20. kapitola Vyskoit si na pldruhatunov pln normln zve, kter migruje vam svtem hrozivou rychlost bezmla tyiceti kilometr v hodin, nen tak jednoduch, jak by se na prvn pohled mohlo zdt. V kadm ppad to nen tak jednoduch, jak se to jev, kdy pozorujete zdej lovce. Arthur potal s tm, e mon zjist, e to je podn fuka. Ani trochu vak nepotal s tm, jak fuka to je, ne se lovk vbec dostane k t fuce, se kterou potal. To, co si myslel, e bude hraka, se ukzalo jako prakticky nemon. Nebyli v stavu pilkat pozornost ani jedinho zvete. pln normln zvata mla sklonn hlavy, povysunut ramena, zadnma nohama drtila zem na kai a byla tak zaujat dunnm vlastnch kopyt, e by je vyruilo akort tak nco geologickho, a ne pouze pekvapivho. Dunn a dusot byly tak intenzivn, e to Arthur s Fordem nakonec nevydreli. Dv hodiny tam poskakovali a vymleli se stedn velkm kytikovanm runkem m dl vt ztetnosti, ale nepodailo se jim pimt ani jedno z tch obrovskch zvat, kter se kolem nich s dunnm valila, ani k tomu, aby pohldla smrem k nim. Byli od t horizontln laviny zpocench tl necel metr. Piblit se jet vc by znamenalo riskovat okamitou smrt, chrono-logickou nebo nechrono-logickou. Arthur kdysi vidl, co zbylo z pln normlnho zvete, kter neikovn zashl mlad a nezkuen mstn lovec, kdy se tilo ve stdu. Jeden chybn krok a bylo by to. dn domluven schzka se smrt na Stavromule Beta, a se Stavromula Beta nachz kdekoli, by ho, ani nikoho jinho, nezachrnila ped tmto hrznm, niivm dusotem kopyt. Nakonec se Arthur s Fordem odpotceli zptky. Posadili se, vyerpan a poraen, a zaali si navzjem kritizovat sv runkov taktiky. Mus s nm vc vihnout, vytal mu Ford. Potebuje zdokonalit protaen vihu z lokte, kdy si t ty mrchy maj vimnout. Protaen vihu? protestoval Arthur. Ty zase potebuje ohebnj zpst. Ty potebuje rozmchlej gesto, kontroval Ford. Ty potebuje vt runk. Ty potebuje, ozval se ciz hlas, pikku. Ty co? Hlas pichzel zezadu. Otoili se a za nimi stl v rannm slunci Dda Melhuba. Kdy chcete pilkat pozornost pln normln zve, potebujete pikku, vysvtloval a blil se k nim. Podvejte. Shl pod renou sutanu, nebo co to ml na sob, a vythl malou pikku. Neklidn sedla Melhubovi na ruce a oi mla upen na Bobv co, co se mhalo asi sto pt centimetr ped n. Ford zaujal ihned pohotovostn postoj, to znamen, e se jakoby pikril, tak jak to dlval vdycky, kdy nevdl, co se kolem dje, nebo jak by ml zareagovat. Pomalu kolem sebe mchal rukama a doufal, e vypad zlovstn. Kdo to je? procedil mezi zuby. To je jen Dda Melhuba, eptl Arthur. A bt tebou, tak bych se nevysiloval tmi pohybovmi kreacemi. Je zrovna takov vanil jako ty. Mohlo by to dopadnout tak, e budete kolem sebe tancovat cel den. Ten ptk, dl cedil Ford mezi zuby. Co ten ptk? Prost ptk! netrpliv ho odbval Arthur. Jako kad jin. Sn vajka a dl akak na vci, kter ty nevid. Nebo ritrit nebo tak njak. Vidls ho, jak ty vajka sn? zeptal se Ford pochybovan. Jiste vidl. A stovky jsem jich sndl. Jsou z nich dobr palainky. Tajemstv spov v tom, e vezme kosteky studenho msla a naleh je... J nestojm o dn zazarkovan recept, usmroval ho Ford. Jenom chci mt jistotu, e to je skuten ptk a ne njak mnohorozmrn robopera. Pomalu se narovnval a opraoval se. Z ptka pitom nespoutl oi. Je psno, obrtil se Dda Melhuba na Arthura, e Bob si vezme zpt k sob poehnn v podob seslanho Sendvie? Ford se z toho mlem zase skril. To nic, zamumlal Arthur. Tak on mluv pod. A nahlas ekl: , ctihodn Melhubo. Ano. Obvm se, e budu muset odejt. Ale mlad Voula, mj ue, bude dobrm Sendviem msto m. M talent, proctn vztah k sendvim a dovednosti, kter dosud zskal, a zatm pouze zkladn, asem vyzraj a... myslm, e se vypracuje to jsem vm chtl ct.

335

Dda Melhuba ho s vnou tv pozorn sledoval. Jeho star ed oi smutn tkaly. Ob pae ml ve vzduchu, na jedn pod poskakovala pikka, ve druh drel hl. , Sendvii od Boba! prohlsil. Odmlel se, svratil elo, povzdychl a pivel oi ve zbobnm rozjmn. ivot, znovu promluvil, bude bez tebe nesrovnateln mn tajupln. I Arthura to sdlen ohromilo. Vte, e si myslm, e je to ta nejkrsnj vc, jakou mi kdo ekl? Meme, prosm vs, pokraovat? vybdl je Ford. Nco se u dlo. Ptomnost pikky na konci Melhubovy nataen pae vyvolvala ve valcm se stdu zchvvy zjmu. Tu a tam se nkter hlava na vteinku pohnula smrem k nim. Arthur si zaal vybavovat dvj hony na pln normln zv. Vzpomnl si, e krom lovc-matador, kte mvali svmi pltky, stli pokad za nimi dal, kte dreli pikky. Vysvtloval si to vdycky tak, e stejn jako on prost jen pihlej. Dda Melhuba te postoupil dopedu, bl k bcmu stdu. Nkter zvata se ze zjmu ohlela po ptkovi. Melhubovi se nataen ruce tsly. Jen pikka zstvala k dn kolem sebe lhostejn. Ve sv povenosti se soustedila na nkolik anonymnch molekul na ble neurenm mst ve vzduchu. Te! vykikl konen Dda Melhuba. te, mete zat s runkem. Arthur postupoval vped s runkem a snail se napodobovat pohyby matador i jejich pyn krok. Ta chze mu moc nela. Ale vdl u, co m dlat a e to dl dobe. Nkolikrt se cvin ohnal a mvl runkem, aby byl na ten okamik pipraven, a pak se zahledl. V dlce si vyhldl jedno zve. Se sklopenou hlavou se hnalo k nmu, pln na kraji stda. Dda Melhuba vystril pikku, zve zvedlo hlavu a lehce j pohodilo, a kdy ji zaalo zase sklnt dol, rozvlnil se v jeho zornm poli Arthurv runk. Znovu zmaten pohodilo hlavou a sledovalo pohyb runku. Arthur upoutal jeho pozornost. Od t chvle u nebylo nic jednoduho ne to zve nalkat a nasmrovat k sob. Zve mlo vztyenou hlavu, mrn naklonnou na stranu. Zpomalovalo, trysk se mnil v cval a potom v klus. Za nkolik vtein stl ten ohromn tvor mezi nimi, odfrkval, funl, potil se a zvdav se snail oichvat pikku, kter zjevn jeho pchod vbec nezaznamenala. Podivn rozmchlmi pohyby pa udroval Dda Melhuba pikku ped zvetem, ale pod mrn dole a tak, aby na ni nedoshlo. Podivn rozmchlmi pohyby runku lkal Arthur pozornost zvete na jednu stranu, na druhou - ale vdycky mrn dol. Nco tak stelenho jsem myslm v ivot nevidl, mumlal si pro sebe Ford. Nakonec zve kleslo na kolena, zmaten, ale poslun. Honem! eptl Melhuba Fordovi. A dl nalhal: Tak bte! Honem! Ford na toho obrovskho tvora vyskoil, a aby se ml eho pidret, zajel prsty do hust uzlkovat koeiny. Kdy se usadil, sevel v rukch cel chome toho koichu. A te ty, Sendvii! Honem! Pedvdl njak zdlouhav posunky a rituln potepvn rukama, kter Arthur jaksi nepochopil, ponvad si je Melhuba stoprocentn vymyslel prv v tu chvli, a pak Arthura postril dopedu. Zhluboka se nadechl a vykrbal se na vyklenut, rozmrn, hork hbet toho zvete, usadil se za Fordem a pevn se chytil. Rozehrly se pod nm obrovsk svaly velikosti lvouna. Dda Melhuba najednou zdvihl pikku do vzduchu. Zve pohyb sledovalo a zvedalo hlavu nahoru. Melhuba pak nkolikrt po sob vzpail ob ruce i s pikkou; pomalu a ztka se to pln normln zve narovnvalo z kleku a jet ve stoje se mrn kolbalo. Oba jezdci se ho keovit a nervzn dreli. Arthur pozorn pehlel moe valcch se zvat a mermomoc se snail dohldnout, kam se enou. Ale krom mlnho oparu z horka nevidl nic. Vid nco? ptal se Forda. Ne. Ford vytoil hlavu dozadu a pokouel se najt kl aspo k tomu, odkud b. Taky nic. Arthur kikl dol na Melhubu. Vte, odkud b? volal. Nebo kam se t? e Krle! odpovdal Dda Melhuba. Krle? pekvapen vykikl Arthur. Jakho krle? pln normln zve se pod nm neklidn zavrtlo a zhouplo. Jak to mysl, jakho krle? volal na nho Dda Melhuba. Prost Krle, s velkm K. Nevm, e byste se nkdy o njakm krli zmioval, netajil se svm pekvapenm Arthur. Co? kiel Melhuba. Kdy se v tom bubnovn tisc kopyt chtli slyet, museli podn napnat ui. A Melhuba se soustedil na to, co dlal. Pikku pod drel ve vzduchu a navdl zve tak, e se za nm pomalu otelo, a stlo zase rovnobn se stdem. Postoupil dopedu. Zve postoupilo za nm. Znovu se posunul. Zve se zase pohnulo za nm. Nakonec se tkopdn dalo do pohybu.

336

e o njakm krli nikdy nepadla ani zmnka! zopakoval Arthur. Neekl jsem njak krl, ekl jsem Krl, volal Melhuba. Spustil pai dol a pak j v silou vihl dopedu a vymrtil pikku do vzduchu nad stdo. Ptka to viditeln zaskoilo, protoe do t chvle absolutn nevnoval pozornost okolnmu dn. Njakou vteinku mu trvalo, ne se zorientoval, nae zvedl mal kidlka, rozepjal je a letl. Je! volal Melhuba. Je vstc svmu osudu, Sendvii! Arthur si nebyl jist, jestli svmu osudu opravdu chce jet vstc. Chtl se normln pemstit tam, kam jedou, a je to, kde je to, aby mohl z tohoto zvete zase dol. Vbec se nahoe nectil. Zve se rozbhlo za pikkou a zaalo nabrat rychlost. Belo u okraje t zvec laviny, pak se do n vnoilo a za chvilku u se sehnutou hlavou belo se stdem, zapomnlo na pikku a tryskem se tilo k bodu, v nm stdo zmiz neznmo kam. Arthur s Fordem se keovit dreli toho obra. Ze vech stran je obklopovaly valc se hory tl. Je! Osedlej pln normln zv! doznval z dlky Melhubv pokik. Je! Je! Ford zakiel Arthurovi do ucha: Kam e to jedeme? kal nco o njakm krli, kiel Arthur a zoufale se drel. Jakm krli? To jsem se taky ptal. kal, e to je Krl s velkm K. Netuil jsem, e existuje njak Krl s velkm K, kiel Ford. Ani j. Samozejm krom toho jednoho Krle, dl kiel Ford. Ale pochybuju, e mluvil o nm. Krom jakho jednoho Krle? nechpal Arthur. Piblili se tsn k vstupnmu bodu. Pmo ped nimi se pln normln zv tryskem hnala do przdna a mizela. Co tm mysl, jakho jednoho Krle? kiel Ford. J nevm, jakho krle. J jenom km, e urit nemohl myslet toho jednoho Krle, take nevm koho myslel. Forde, j nevm, o em mluv. No a? ekl Ford. Pak se zniehonic rozsvtily hvzdy, roztoily se jim nad hlavou a, zrovna tak zniehonic, zase pohasly.

======================================================================== 21. kapitola Nejasn se vynoovaly a probleskovaly obrysy njakch zamlench edch dom. Poskakovaly a psobilo to velmi neumlm dojmem. Co to bylo za domy? K emu slouily? Co j pipomnaly? Tko hdat, k emu co je, kdy se najednou neekan objevte na jinm svt, s jinou kulturou, jinmi zkladnmi pedstavami o ivot a neskuten jednotvrnou a nesmyslnou architekturou. Obloha nad domy byla studen a neptelsky ern. Hvzdy, kter tak daleko od slunce mly razit do o svm jasnm svtlem, byly vlivem tlust stnc kopule rozmazan a mdl. Plexisklo nebo nco takovho. V kadm ppad nco matnho a tkho. Tricie petoila psek na zatek. Uvdomovala si, e je na nm nco divnho. Upmn eeno na nm bylo tak milion drobnch zvltnost, ale jedna z nich se j neustle honila hlavou a ne a ne j pijt na kloub. Vzdychla a zvla. Psek se pevjel a Tricie v meziase odklidila z pultu polystyrenov kelmky od kvy, kter se j tam nahromadily, a vyhodila je do koe. Sedla v mal stin jednoho videostudia v Soho. Dvee mla cel polepen cedulkami Neruit a v centrle zablokovala vechny ppadn telefonty zvenku. Pvodn tm mnila chrnit svj reportrsk trhk, te tm chrnila sebe ped ostudou. Jet jednou si ten psek od zatku projede. Jestli to vydr. Sem tam to urychl a posune dopedu. Bylo pondl odpoledne, tyi hodiny a njak se o ni pokouela nevolnost. Snaila se pijt na to, co me bt pinou t nevolnosti, a monch kandidt nebylo mlo. Pedevm se to vechno udlo po jejm nonm letu z New Yorku. Z toho je lovk vdycky mrtv. No a pak ji oslovili u n na trvnku ti mimozemani a vzali ji na planetu Rupert. S takovmi lety nemla dostatek zkuenost, aby mohla tvrdit, e je z nich lovk vdycky mrtv, ale dovedla si pedstavit, e ti, kdo je mus absolvovat pravideln, nadvaj urit. V asopisech neustle vychzely tabulky zte organismu v

337

rznch situacch. Padest stressovch bod za ztrtu zamstnn. Sedmdest pt bod za rozvod a zmnu esu a tak dle. Nikdy se tam nevyskytla kolonka pro situaci, e vs oslov mimozemani a odvezou na planetu Rupert, ale vdla jist, e to vyd za nkolik destek bod. Ne e by ta cesta znamenala njakou mimodnou zt, naopak byla neobyejn nudn. Rozhodn to nebyla o nic vt zt, ne let pes Atlantik, kter pedtm podnikla, a oboj trvalo zhruba stejnou dobu, asi sedm hodin. To je docela zajmav, e? Dostat se na vspu slunen soustavy za stejnou dobu jako do New Yorku - z toho nutn vyplv, e jejich lo mus mt njak pohon, o kterm se nm ani nesn. Zeptala se na to svch hostitel. Souhlasili, e je opravdu hodn dobr. Ale jak to funguje? chtla z nich dostat. Na zatku letu jet o vechno jevila zjem. Vyhledala si tuto st psku a pehrla si ji. Grebuloni, tak si kali, j zdvoile ukzali, kter tlatka makaj, aby lo uvedli do chodu. Ano, ale na jakm principu to pracuje? slyela svj hlas od kamery. Aha, vy myslte nco jako deforman pohon, nebo tak? kali oni. Ano, nevzdvala se Tricie. Co to je? Nco takovho to asi bude, odpovdali oni. Jakho? Deforman pohon, fotonov pohon, nebo tak. Musela byste se zeptat letovho inenra. Kter to je? To my nevme. My jsme ztratili nae mylenkov vybaven. No jo, to u jste vlastn kali, promluvila Tricie u o poznn vlanji. A jak jste o sv mylenkov vybaven pili? To my nevme, trpliv odpovdali Grebuloni. Protoe jste ztratili mylenkov vybaven, otrven za n doplnila Tricie. Chtla byste se dvat na televizi? Poletme dlouho. My se dvme. To mme moc rdi. Take takovou strhujc podvanou nabzel tento psek. Pedevm byla neobyejn mizern kvalita obrazu. Tricie nechpala pro. Mla pocit, e Grebuloni reagovali na trochu jin rozsah svtelnch frekvenc a taky e tam bylo moc ultrafialovho zen, kter videokamee nesvdilo. Na mnoha mstech byly poruchy a zrnn. Mon e to souviselo s deformanm pohonem, o kterm nikdo z nich nevdl ani . Kdy se to vezme kolem dokola, mla na psku v podstat skupinku hubench, vybledlch postav rozesazench kolem obrazovek a sledujcch vysln. Zamila tak kamerou do nepatrnho prhledu blzko svho sedadla a podail se j efektn, troku proukovan zbr na hvzdy. Tricie vdla, e je prav, ale vyrobit podvrh by trvalo tak ti tyi minuty. Nakonec se rozhodla, e si bude cennou videokazetu etit a na Rupert, a udlala si pohodl a dvala se s nimi na televizi. Na chvilku dokonce zdmla. Nevolnost sten vyvolval pocit, e vtinu asu, kter mla na t neznm lodi pevratnch technickch parametr, prosedla a prospala u reprz M.A.S.H. a Cagney a Lacey. Jene co mla dlat jinho? Samozejm e taky fotila, ale kdy si fotky pozdji vyzvedla, ukzalo se, e jsou vechny rozmazan. K nevolnosti podle veho pisplo svm dlem i pistn na Rupertu. Aspo to, kdy nic jinho, bylo dramatick a hrzostran. Lo, vplula nad tmavou a ponurou krajinu. Ty koniny byly tak zoufale daleko od tepla a svtla svho mateskho slunce, e spe pipomnaly mapu rm na psychice oputnho dtte. Z promrzl tmy zila svtla a navdla lo do chtnu njak jakoby jeskyn, kter se, jak se zdlo, rozevel, aby mohl tu malou raketku pijmout. Vzhledem k hlu, pod kterm tam naltvali, a k tomu, jak hluboko do plt rakety byl zasazen ten mal prhled, nemla monost nic z toho podn natoit. Tento sek psku pejela rychle. Kamera zabrala slunce. To vtinou videokamee nesvd. Je-li vak slunce piblin tetinu miliardy kilometr daleko, neudl to nic. Ani dn dojem. Uprosted obrazu je prost svteln teka. Mohlo by to bt cokoli. Zkrtka jedna hvzda z mnoha. Tricie posunula psek dopedu. . Te se to zd slibn. Z lodi vystoupili do njak ohromn ed stavby na zpsob hangru. Tohle byl pklad mimozemsk technologie ve velkm. Ohromn ed budovy pod tmavou klenbou plexisklov kopule. Jsou to tyt budovy, na kter se dvala na konci kazety. Kdy se o nkolik hodin pozdji chystala k odletu z Ruperta, spotebovala na n vc psku, prost proto, e ekala na nstup do lod. Co j jenom pipomnaly? Stejn jako vechno ostatn j pipomnaly scny z lacinch sci-fi film poslednch dvaceti let. Byly ovem mnohem vt, ale na obrazovce to te vypadalo vechno vyumlkovan a nepesvdiv. Krom t pern kvality obrazu se projevilo i to, jak se tam potkala s neekanm psobenm pitalivosti, kter byla na Rupertu znateln ni ne na Zemi. Kamera j vyloen neprofesionln poskakovala a jen tko se tomu dalo

338

zabrnit. Proto se nedaly udlat dn detailn zbry. A te u pichzel Vdce, aby ji pozdravil, usmval se a podval j ruku. Jin jmno neml. Vdce. Grebuloni nemli jmna, hlavn proto, e si na dn nevzpomnli. Tricie zjistila, e ktersi z nich piel na to, e by se mohli pojmenovat podle postav z televiznch program, kter zachytili ze Zem. Ale pestoe si dsledn kali Wayne, Bobe a Chucku, urit jim napovdaly zbytky neho skrytho hluboko v kulturnm podvdom, kter si s sebou pinesli z dalekch domovskch hvzd, e se to opravdu nehod a e by to nemli dlat. Vdce se od ostatnch nijak neliil. Mon e nebyl tak huben. kal, jak se mu lb jej televizn poady, e je jej obrovsk obdivovatel, jak je rd, e je mohla navtvit na Rupertu, jak se vichni na jej plet tili, jak douf, e mla pjemnou cestu a tak dle. Vbec se nedotkl takovch vc, jako e je posel z jinch hvzd, nebo podobn. To nehrlo zjevn dnou roli. Kdy se te, dvala na videokazetu, vypadal jako nalen a namakaen herec mezi kulisami, kter by povolily, kdyby se o n opel. Hledla na obrazovku a nevcn kroutila hlavou, poloenou v dlanch. Stran. Stran nebyla jen tato pas, Tricie vdla dopedu, co bude dl. Vdce se j zeptal, jestli m po tom letu hlad a jestli by chtla nco pojst. e by si mohli pohovoit u veee. Vybavilo se j, co si v tu chvli pomyslela. Mimozemsk jdlo. Jak to zvldne? Bude to muset opravdu snst? Bude tam pi ruce nco jako paprov ubrousek, do kterho by to ppadn mohla vyplivnout? Nemohou nsledkem rozdlnosti nastat imunitn problmy? Ukzalo se, e jsou to hamburgery. Ono se nejenom ukzalo, e jsou to hamburgery, ale ukzalo se, e ty hamburgery jsou stoprocentn z McDonalda a e je pihli v mikrovlnce. Nebyl to jen vzhled. Nebyla to jen vn. Byly to i polystyrenov rozevrac mule, kter byly cel potitn npisy McDonalds. Jezte! Dobrou chu! pobzel ji Vdce. Pro naeho vzcnho hosta jen to nejlep. Bylo to u nho v byt. Tricie se tam ohromen rozhlela; to ohromen hraniilo se strachem, ale m to pesto vechno nahran. V byt byla vodn postel. A hi-fi v Midi. A jedna z tch vysokch, elektricky osvtlench sklennch ndob, kter stoj na stole a vypadaj, jako by se v nich vznely velk spermie. Stny byly pokryt sametem. Vdce se uvelebil v kesle, pesnji eeno rozvalil se v kulaoukm maxipolti z hndho manestru, a stkl si do pusy stn sprej. Tricii najednou popadl strach. dn jin lovk, pokud vdla, nebyl nikdy tak daleko od Zem jako te ona a navc sedla s mimozemanem, kter si hovl v hndm manestrovm polti a stkal si do st sprej. Nechtla udlat dn chybn kroky. Nechtla ho vyplait. Ale nkter vci musela zjistit. Jak jste... kde jste si opatil... tohle? zeptala se a nervzn ukzala po mstnosti. Vybaven? Lb se vm? Je na vi. My Grebuloni jsme na vi. Zbo dlouhodob spoteby, kter tady mme, je na vi. Kupujeme ho... prostednictvm zsilkov sluby. Tricie pikvla hrozn vhav. Zsilkov sluby... ekla. Vdce se pousml. Byl to jeden z tch okoldovomedovch blahosklonnch smk. Vy si myslm myslte, e ho sem dovej. To ne! Ha ha ha! Zdili jsme si speciln potovn schrnku v New Hampshire. Pravideln si tam zbo vyzvedvme. Ha ha ha! Zase se rozvalil ve svm polti, vzal si oht bramborov hranolek a koneek udibl. Na rtech mu hrl pobaven smv. Tricie ctila, e j zan brnt hlava. Kameru mla dl sputnou. A jak... no, jak za ty ndhern... vci platte? Mme American Express, nonalantn pokril rameny. Tricie zase pikvla velmi pomalouku. Vdla, e karty vydvaj vlun skoro vem. A toto? zeptala se a zdvihla hamburger, kter od nho dostala. To je jednoduch, odpovdl Vdce. ekme v ad. Tricii zamrazilo v zdech a znovu si uvdomila, e to vysvtluje hodn. Znovu stiskla rychl pevjen dopedu. V tchto mstech nebylo nic, co by stlo za e. Byl to zl sen. Kad podvrh, kter by vyrobila, by vypadal vrohodnji. Sledovala ten zoufal psek a znovu se ozvala nevolnost. K svmu zden si zaala uvdomovat, e

339

tm se ve vysvtluje. Urit musela celou dobu... Zavrtla hlavou a snaila se vzpamatovat. Non let na vchod... Tabletky na span, kter si vzala, aby to pekonala. Vodka, kter se napila, aby tabletky zapsobily. Co dl? Sedmnct let utkvl mylenky, e ji chtl na verku sbalit skvl mu s dvma hlavami, z nich jedna byla zamaskovan jako papouek v kleci, ale pak neml trplivost a odletl v ltajcm tali na jinou planetu. Najednou se j zazdlo, e ta mylenka m i spoustu nejrznjch nepjemnch strnek, co ji doposud nikdy nenapadlo. Nikdy nenapadlo. Za sedmnct let. Nacpala si pst do pusy. Mus vyhledat pomoc. No a pak jet Erik Barlett, jak vanil o vesmrn lodi u n na trvnku. A pedtm... New York - horko a zabraka. Velk nadje a hok zklamn. Ten astrologick sednek. Urit se nervov zhroutila. To bude ono. Byla vyerpan a chvli pot, co se vrtila dom, se nervov zhroutila a zaala blouznit. Vechno se j to zdlo. Mimozemsk civilizace, zbaven svch vlastnch ivot a sv historie, vystren jako pedsunut hldka na nejzaz konec na slunen soustavy a vyplujc sv kulturn vakuum nam kem. Ha! Tm ji proda upozoruje, aby se co nejrychleji uchlila do njakho drahho zdravotnho zazen. Bylo j m dl h. Taky si uvdomila, kolik do sebe nalila velkch kv, a e njak rychle dch a njak ztka. Pedpokladem k vyeen njakho problmu je, kala si, uvdomit si, e njak problm mte. Zaala vdom kontrolovat svj dech. Vzpamatovala se prv vas. Pochopila, kde je. Je prv na cest zptky od okraje njak psychick propasti, kde se pedtm octla. Zaala se uklidovat, uklidovat, uklidovat. Opela se o opradlo idle a zavela oi. Po chvli, a se j dech znovu ustlil, oi zase otevela. Kde ale pila k t kazet? Pod bela. No dobe. Je to podvrh. Vyrobila ho sama a hotovo. Musela to padlat ona, protoe na cel kazet je jej hlas, ona klade otzky. Tu a tam se na konci zbru kamera sveze dol a jsou tam vidt jej nohy a jej boty. Padlala to, ale pln na to zapomnla a ani nev, pro to dlala. Dvala se na obrazovku, obraz se prv mhal a chvli nato byl pln zrnit a Tricii se znovu zaal zrychlovat dech. Urit blouzn i te. Tepala hlavou ve snaze halucinace zahnat. Vbec si nepamatovala, e by tady ten zjevn padlek vyrbla. Naproti tomu se j zdlo, e si pamatuje nco, co se tomu padlku velmi podob. Jako v transu hledla dl na obrazovku. Osoba, kter, jak se j zdlo, kali Vdce, j kladla otzky z astrologie a ona plynule a klidn odpovdala. Jen ona sama rozeznala ve svm hlase rostouc, ale dobe maskovanou paniku. Vdce stiskl tlatko a katanov hnd sametov stna se odsunula stranou a odkryla vhled na obrovskou stnu z plochch monitor. Na vech monitorech bel kaleidoskop rznch obraz: pr vtein soutnho poadu, pr vtein ptrac relace, pr vtein zbr prmyslov televize z jednoho obchodnho domu, pr vtein soukromho videa z n dovolen, pr vtein sexu, pr vtein zprv, pr vtein komedie. Bylo jasn, e Vdce je na to vechno velmi pyn. Mchal rukama jako dirigent a nco nesrozumitelnho pitom drmolil. Jet jedno mvnut rukama a vechny obrazovky rzem vytvoily jednu ob potaovou obrazovku, na n se objevilo grafick znzornn vech planet slunen soustavy a v pozad byly zakresleny hvzdy v souhvzdch. Tento obraz byl naprosto statick. Mme asn schopnosti, promluvil Vdce. Jsme asn schopn ve vpoetn technice, ve vesmrn trigonometrii, v trojrozmrnch naviganch vpotech. asn schopn. asn. Jene jsme ty schopnosti ztratili. To je zl. Lb se nm, kdy jsme schopn, ale schopnosti jsou prost pry. Ltaj nkde vesmrem. Spolu s naimi jmny a podrobnostmi o naich domovech a rodinch. Prosm vs, ekl a pokynul j, aby si sedla k potai, vynahrate nm nae schopnosti. Dle zjevn nsledovalo to, e Tricie upevnila videokameru na stativ, aby celou tu scnu zachytila. Pak sama vela do zbru a klidn se usadila ped ob displej potae, krtce se s nm obeznmila a bez problm zaala pedstrat, e je j naprosto jasn, co dl. Nebylo to a tak tk.

340

Konec konc je pvodn profes matematika a astrofyzika a nynjm povolnm televizn hlasatelka, a co za ty roky zapomnla z vdy, hrav vykompenzovala pedstranou suverenitou. Pota, na kterm pracovala, byl jasnm dkazem, e Grebuloni jsou zstupci daleko vysplej a technicky pokroilej kultury, ne by se dalo soudit z jejich souasnho neslanho nemastnho zpsobu ivota. Bhem necel plhodiny dala dohromady, sice horkou jehlou, ale dala, piblin pracovn model slunen soustavy. Nebyl zrovna nejpesnj, ale vypadal dobe. Planety si vesele krouily a pomrn pesn simulovaly skuten obn drhy a z kterhokoli bodu uvnit slunen soustavy se dal - velmi piblin - sledovat cel ten vesmrn stroj za chodu. Dal se sledovat ze Zem, dal se sledovat z Marsu atd. Dal se sledovat z povrchu Ruperta. Tricie byla mile pekvapen sama sebou a velmi mile pekvapen tm potaovm systmem, na kterm pracovala. Kdyby k stejnmu elu pouila potaovou pracovn stanici na Zemi, trvalo by j programovn asi rok. Kdy skonila, Vdce k n zezadu pistoupil a dval se. Pjemn ho potilo, co se j podailo. Vborn, zhodnotil jej prci. A te bych vs prosil, kdybyste mi pedvedla, jak ten v model pout, aby mi pevdl informace z tto knihy. Rozvn si poloila knku ped sebe. Byla to kniha Gail Andrewsov Ty a tv planety. Tricie zastavila psek. Pokouela se o ni zvra. Pocit, e blouzn, u ustoupil, ale nezanechal za sebou v hlav nic jasnjho ani klidnjho. Odsunula idli od stolu a pemlela, co m dlat. Ped lety opustila astronomick vzkum, protoe vdla bez jakchkoli pochybnost, e se setkala s bytost z jin planety. Na verku. A zrove vdla, tak bez jakchkoli pochybnost, e by se j vichni vysmli, kdyby s tm vyrukovala. A tko mohla studovat kosmologii a nikomu nect o tom pln nejdleitjm, co z toho oboru vdla. Udlala jedinou monou vc. Odela. Te pracuje v televizi a pihodilo se j tot. M videokazetu, skutenou videokazetu s tm nejfantastitjm pbhem v djinch... veho: zapomenut odno neznm civilizace vyvren na nejvzdlenj planetu na slunen soustavy. M pbh. Byla tam. Vidla to. Vdy m propnakrle videokazetu! A kdyby ji nkomu ukzala, vysmli by se j. Copak by nco z toho mohla dokzat? Nemlo cenu ani o tom pemlet. A se na to podvala z kterhokoli konce, byl to zl sen. V hlav j zanalo buit. V kabelce mla aspirin. Vyla ven ze stiny a la na chodbu k fontnce. Spolkla aspirin a zapila ho nkolika kelmky vody. Bylo tam njak mrtvo. Obvykle tam pobhalo plno lid nebo aspo njac lid. Nakoukla do sousedn stiny, ale nebyl tam nikdo. Asi to pepskla s tm odhnnm lid. NERUTE, hlsal npis. A VS ANI NENAPADNE VSTUPOVAT. JE MI FUK, CO MI NESETE. MM PRCI! Kdy se vrtila zptky, vimla si, e na telefonu blik svtlko, e m vzkaz. Jak dlouho u asi blik? Dobr den, ozvala se telefonistce. , slena McMillanov. Jsem rda, e volte. Vichni vs shnj. Volaj vm z prce. Nalhav s vmi potebuj mluvit. Mete jim zavolat? Pro jste je nepepojila? zeptala se Tricie. kala jste, e k vm nemm za dnou cenu nikoho pepojovat. kala jste, e vs mm zaprat. Nevdla jsem, co mm dlat. Nechala jsem vm vzkaz, ale... Tak fajn, ukonila to Tricie a proklnala se. Zatelefonovala do televize. Tricie! Kde sakra tr? Ve stin... kali... J vm. Co je? Co je? Nic, jenom jedna raketa. Co? Kde? V Regents Parku. Velk stbrn. Njak holka s ptkem. Mluv anglicky a he po lidech kamen a chce, aby j nkdo opravil hodinky. Val tam!

341

Tricie upen hledla na tu lo. Nebyla to ta grebulonsk. Ne e by z n byl najednou expert na mimozemsk dopravn prostedky, ale tahle lo byla thl a krsn stbrn a bl, asi tak velk jako podn zaocensk jachta. Krom toho byly na ohromn napl demontovan grebulonsk lodi njak konstrukce, kter vypadaly jako dlov ve na bitevn lodi. Tak vypadaly i ty przdn ed budovy. A divn na nich bylo, e ne la kolem nich podruh, kdy mla nastoupit do mal grebulonsk lodi k zptenmu letu, e se posunuly. Tyto detaily se j honily hlavou, kdy utkala od taxku za kolegy z televize. Kde je ta holka? snaila se pekiet hluk helikoptr a policejnch sirn. Tam! kiel reisr a zvuka j ve spchu pipnal mikrofon. k, e jej rodie pochzej odsud z njak paraleln dimenze nebo co a e m otcovy hodinky a... j nevm. Nevm, co ti k tomu ct. Njak to zmkne. Zeptej se j, jak to je bt z vesmru. Dky, Tede, zamumlala a kontrolovala si, jestli m mikrofon dobe pipnut. Pak do mikrofonu na zkouku promluvila, zhluboka se nadechla, odhrnula si vlasy dozadu a vklouzla do role profesionln reportrky pipraven na cokoli. Na domc pd. Otoila se, aby se po n poohldla. Tamto bude urit ona. Divosk vlasy, divosk oi. Dvka se obrtila smrem k n. A vytetila oi. Mami! vykikla a zaala po Tricii hzet kameny.

======================================================================== 22. kapitola Kolem nich vybuchovalo denn svtlo. Hork, intenzivn slunce. Ped nimi se do dlky rozprostrala pou a vzduch se horkem chvl. S dunnm se tam vtili. Sko! zakiel Ford Prefect. Co? kiel Arthur Dent a drel se zvete jako o ivot. dn odpov. Co k? zakiel Arthur a pak mu dolo, e u tam Ford nen. Pepadl ho panick strach, ohldl se a vtom se mrn svezl. Uvdomil si, e u se neme podn chytit, a tak se odrazil na bok, jak to nejvc lo, a jakmile dopadl na zem, stoil se do klubka a kutlel se pry a pry od duncch kopyt. To je teda den, pomyslel si, kdy zaal divoce vykalvat prach z plic. Tak stran den nezail od t doby, co Zem vyletla do povt. Vykrbal se nejdve na kolena, pak na nohy a rozbhl se pry. Nevdl od eho ani kam, ale utkat pry se mu jevilo jako prozrav. Vrazil rovnou do Forda Prefecta, kter tam stl a obhlel situaci. Dvej, upozoroval ho Ford. Pesn to, co potebujeme. Arthur pod vykalval prach a dal prach si utral z vlas a o. Prudce oddechoval, ale otoil se tam, kam Ford ukazoval. Nevypadalo to na i njakho krle, ani toho jedinho Krle s velkm K, ani dnho jinho krle. Vypadalo to vak lkav. Nejdve kontext. Byl to poutn svt. Pran pda byla udusan mlem na kmen a pohmodila posledn zbytky Arthura, kter zstaly po radovnkch pedel noci nedoteny. Kus ped nimi se tyily strm stny, vypadalo to na pskovec, rozhlodan vtrem a mon detm - ale toho v tchto koninch bylo urit poskrovnu - do bizarnch a fantazijnch tvar. V bizarnosti tvar si s nimi nezadaly ob kaktusy, kter tu a tam nly z vyprahl, oranov plochy pout. Na okamik Arthur zadoufal, e se znenadn octli v Arizon, Novm Mexiku nebo Jin Dakot, ale spousta dkaz ho vyvdla z omylu. Nejpdnj z nich - pln normln zvata, jejich dunn a dusot. Desetitisce se jich vyhrnuly na jednom konci obzoru, asi na pl kilometru pln zmizely a pak se s dusotem a dunnm ponoily za horizont na opanm konci. A ped grilbarem parkovaly vesmrn lod. No toto! Ten grilbar se jmenuje e Krle! Ponkud absurdn rozuzlen, pomyslel si Arthur. Ped Krle parkovala vlastn jen jedna lo. Zbyl ti byly na parkoviti vedle grilbaru. Pozornost poutala ale ta vpedu. Ndhern. Mla na sob naplcanch fru vstupk, nco jako kl, a ty kly byly stran moc pochromovan a samotn raketa byla z vt sti npadn naten na rovo. Krila se tam jako njak hajc hmyz, a vypadala, jako by se kadou chvilku chystala skoit po nem, co je tak kilometr daleko. e Krle byla pesn uprosted drhy, kterou by se pehnala pln normln zv, kdyby si cestou neudlala men transdimenzionln odboku. Neruen si tam stla, sama samotink. Prachobyejn grilbar. Aby mli piloti kde pojst. Kdesi uprosted pustiny. Nenpadn. e Krle.

342

Koupme si tu lo? zaeptal Ford. Koupme? ujioval se Arthur. To pece nen tvj styl. ekal bych, e ji lohne jako obyejn. Nkdy mus ukzat trochu respektu, odpovdl Ford. A taky asi trochu penz. Kolik ten krm me stt? Ford shl do kapsy, a ani by musel dlouze hledat, vythl Restaurocard. Arthur si viml, e ruka, kter ji dr, se malinko chvje. J jim uku, udlat ze m restauranho kritika... vhrun zaeptal Ford. Co tm mysl? zeptal se Arthur. To uvid, prohlsil Ford a v och mu zlovstn zablesklo. Poj, dme t kart troku zabrat. Dv piva, objednval Ford, a dva rohlky se unkou, nebo co mte. Jo, a jet tu rovou mainku venku. Pohodil na pult kartu a jako by nic se rozhldl kolem. Nijak zvl hluno tam pedtm nebylo, ale te zavldlo rozhodn ticho. I vzdlen dusot pln normln zve, kter se svdomit vyhbala i Krle, se mrn ztiil. Prv jsme dorazili, prohodil Ford, jako by to vechno byly samozejmosti. Opral se o pult v pehnan nenucenm hlu. V mstnosti byli asi ti dal zkaznci, sedli u stol a popjeli pivo. Asi ti. Nkdo by ekl, e tam byli pesn ti, ale tohle nebylo to prav prosted, to prav prosted, v nm si lovk potrp na pesnost. A taky tam byl jeden ahoun, kter nco chystal na pdiu. Njak star bic. Njak kytary. Asi na njakou country muziku. e by se nk pi obsluhovn Forda njak svin hbal, to se ct nedalo. On se vlastn nehbal vbec. Nevm, jestli to rov je na prodej. Pi ei npadn protahoval slabiky. Na beton je, nedal se Ford. Tak kolik? No... eknte slo a j ho vynsobm dvma. Vono to nen moje, ekl nk. Tak ? nk kvl smrem k tomu ahounovi na pdiu. Vysok, obtloustl, ustupujc vlasy, pomal pohyby. Ford pikvl. Usml se. Tak fajn. Zatm si vezmu ty piva a ty rohlky. Zaplatm a pak, jo? Arthur sedl u pultu a odpoval. Byl zvykl na to, e nem pru, co se dje. U se s tm dvno smil. Pivo ulo a ctil se po nm mrn ospal. Vbec mu to nevadilo. Rohlky se unkou nebyly s vepovou unkou. Bylo to maso z pln normln zve. Vymnil si s nkem nkolik odbornch pipomnek k vrob rohlk a pak u penechal aktivitu Fordovi. Ford se vracel k nmu. Parda, hlsil. Je to v suchu. Ta rov krasavice je nae. nka to pekvapilo. On vm ji prodal? Dv nm ji zadarmo, upesnil Ford a hryzl si rohlku. Ne, jet neplatme. Jet si nco dme. Dobr rohlk! Vydatn si lokl piva. Dobr pivo, dodal. A taky dobr lo, hltal oima to, co bylo pes okno z t velk rov a chromovan brou krasavice vidt. Vecko dobr, hodn dobr. V, pohodln se usadil a zaal meditovat, v takovchhle okamicch zane lovka napadat, jestli m cenu se zatovat uspodnm asoprostoru a kauzln integritou mnohorozmrn pravdpodobnostn matice a potencilnm zborcenm vech asovch prbh vln v Naprostm a veobecnm mimai a vm tm balastem, kter mi leze na nervy. Mon dvm za pravdu tomu ahounovi. Vykalat se na vecko. K emu je to dobr? Vykalat se a hotovo. Ktermu ahounovi? zeptal se Arthur. Ford jenom kvl smrem k pdiu. Ten lovk prv opakoval do mikrofonu jedna, dv. Na pdiu te byli jet dal hoi. Bic. Kytara. nk chvli mlel a pak se znovu zeptal: Vy tvrdte, e vm tu svoji lo dv? Jo. kal, e nejlp se na vecko vykalat. kal, vemte si ji. Mte moje poehnn. Bute na ni hodn. Budu na ni hodn. Zase si dn lokl piva. Jak km, pokraoval, v takovchhle okamicch zane lovka napadat, e je poteba se na vecko vykalat. Pak si ale pedstav teba ty blbeky z NekoRozu a na ty se vykalat neme. Ti budou trpt. Je moj svatou povinnost vidt ty lidi trpt. Hej! Chtl bych dt nco zpvkovi a pipite to na mj et. Domluvili jsme se, e mi zahraje na pn. Take na mj et, jo?

343

Jo, ekl nk s jistou dvkou opatrnosti. Pak pokril rameny. Jak si pejete. Kolik? Ford vyslovil cifru. nk spadl mezi lhve a sklenice. Ford se okamit pehoupl pes pult a dval se, jestli je v podku, a pomhal mu na nohy. Trochu si poezal prst a loket a dlalo se mu mdlo, ale jinak mu nic nebylo. ahoun zaal zpvat. nk se odbelhal, aby ovil pravost a koupschopnost Fordovy kreditn karty. Dje se tu nco, o em nevm? zeptal se Arthur Forda. To je snad normln, ne? Nerpej, ekl Arthur. Zaal se probrat. Nemli bysme lett? zeptal se najednou. Doveze ns ta lo na Zemi? To v, e jo. Tam polet i ira! trhl sebou Arthur. Meme lett za n. Ale... Ford ponechal Arthura jeho vahm a sm si zatm vythl star vydn Stopaova prvodce po Galaxii. Ale kde jsme na t pravdpodobnostn ose? ptal se Arthur. Bude tam Zem, nebo ne? U jsem se j nahledal dost. Nael jsem vdycky planety, kter se j trochu podobaly nebo vbec nepodobaly, pestoe to zjevn bylo to sprvn msto. Poznm pece kontinenty! Nejhor varianta byla planeta CoTe. Tam m pokousalo jaksi odporn zve. Oni se tam tak domlouvaj, v? Bolelo to jako hrom. Polovinu doby tam pak Zem samozejm nen, protoe ji Vogoni vyhodili do vzduchu. M to hlavu a patu, to, co km? Ford se nevyjadoval. Poslouchal. Podal Prvodce Arthurovi a ukzal na obrazovku. Vyhledan heslo znlo: Zem. Pevn nekodn. Chce tm ct, e Zem tam je? radoval se Arthur. Zem tam je! Tam polet i ira! Tehdy v tom lijku j ten ptk ukazoval Zemi! Ford Arthura usmroval, aby kiel potieji. Poslouchal. Arthur byl m dl nedokavj. Love Me Tender slyel v podn barovch zpvk u mockrt. Trochu ho sice pekvapilo, e to sly prv tady, uprosted pnbhv jak dry, jasn e ne Zem, ale posledn dobou ho u vci nepekvapovaly tak moc jako dv. Ten zpvk byl docela dobr, tak jak barov zpvci bvaj, pokud mte tento druh hudby rdi, ale Arthur byl u netrpliv. Mrkl na hodinky. Ten pohled mu pokad pipomnl, e u dn nem. M je ira, nebo aspo jejich zbytky. Nemli bysme u jt? nalhal Arthur. P! tiil ho Ford. Tuhle psniku jsem si zaplatil. Vypadalo to, e m v och slzy. Arthura to zmtlo. Nikdy nezail, e by byl Ford namkko z neho jinho ne tvrdho alkoholu. Mon prach. ekal, rozilen ukal prsty o stl, vbec ne do rytmu. Pse skonila. Zpvk peel k Heartbreak Hotel. Stejn musm jet napsat na tenhle podnik posudek, zaeptal Ford. Prosm? Musm napsat posudek. Posudek? Na tenhle kvelb? Kdy odelu redakci posudek, plat mi tratu, potvrd mi platnost karty. Zadil jsem to tak, e to probh naprosto automaticky a beze stop. Tenhle et bude potvrzen platnosti potebovat, dodal potichu. Hledl pitom upen do piva a okliv se uculoval. Na dv piva a rohlky? A spropitn zpvkovi. A kolik jsi mu dal? Ford znovu vyslovil tu cifru. To j nevm, kolik to je. Kolik by to bylo v librch? Co by se za to dalo koupit? Za to by se dalo koupit... mon... hmm, zadval se do stropu a cosi potal. vcarsko, ekl nakonec. Vzal Prvodce a zaal nco vyukvat. Arthur inteligentn pikyvoval. Byly okamiky, kdy si pl rozumt tomu, co Ford vykld, a byly jin okamiky, jako teba te, kdy ctil, e je asi jistj se o to ani nepokouet. Podval se Fordovi pes rameno. Nebude to trvat moc dlouho, vi? Prosm t! Nicnekajc cancy, ujioval ho Ford. Zmnm se jenom o tom, e rohlky byly docela dobr, pivo bylo dobr a studen, okoln proda mile vstedn, zpvk nejlep z celho znmho vesmru a to je asi tak vechno. Nen poteba se rozepisovat. Jde o to potvrzen platnosti. Dotkl se na obrazovce polka oznaenho ENTER a zprva zmizela v Subethernetu. Opravdu si mysl, e ten zpvk je dobr? Jo, odpovdl Ford. nk se vracel s kouskem papru, kter se mu v ruce tsl. Nervzn, ale uctiv ho Fordovi podstril. Je to divn, zaal nk. Naped to tu kartu nkolikrt odmtlo. e bych byl nadvakrt pekvapenej, to teda ne. Na obo se mu objevily perliky potu. A pak narz, no jo, je to v podku... narz to tu kartu vzalo

344

a potvrdilo. Mete to... podepsat? Ford ten papr proletl. Vthl vzduch mezi zuby. To se NekoRoz podn prohne, ekl, jako by si dlal starost. Hned nato klidn dodal: Musme jim trochu pustit ilou. Ford se rozmchle podepsal a vrtil papr nkovi. Vc penz, zaal, ne mu plukovnk vydlal na mizernch filmech a vystoupench v kasinu. Prost za to, v em je nejlep. Za to, e stoupl a zpval. A dojednal si to sm. Myslm, e je to pro nho dobr okamik. eknte mu, e dkuju a dejte mu njak pit. Hodil na pult pr minc. nk je odsunul. To myslm nen nutn, odmtl mrn chraptivm hlasem. Pro m jo, ekl Ford. Tak jdeme. Stli venku ve vedru a v prachu a ohromen a obdivn si prohleli tu rovou a chromovanou krasavici. Tedy lpe eeno, ohromen a obdivn si ji prohlel Ford. Arthur si ji pouze prohlel. Tob asi nepipad peplcan, e ne? Jet jednou tu vtu zopakoval, kdy nastoupili. Sedadla a velk st obslunho prostoru mly jemn koeinov nebo sametov potahy. Na hlavnm dcm panelu byl velk zlat monogram EP. V, zaal Ford a zapaloval motory, ptal jsem se ho, jestli je to pravda, e ho unesli mimozemani, a v, co mi ekl? Kdo? zeptal se Arthur. Krl. Kter Krl? Podobnou debatu u jsme mli, e? Nevad, ekl Ford. Dleit na tom je, e ekl ne. el sm od sebe. Pod mi nedochz, o kom mluv. Ford zavrtl hlavou. V co, tam v t pihrdce vlevo od tebe jsou njak psky. Vyber njakou muziku a pus ji, jo? Dobe, ekl Arthur a prochzel monosti. Lb se ti Elvis Presley? A v e jo? Tak. Doufm, e ta mainka um opravdu vyskoit, kdy na to vypad. Spustil hlavn pohon. Um! zaval Ford, kdy vystelili rychlost, kter jim deformovala oblieje.

======================================================================== 23. kapitola Zpravodajsk agentury to nemaj rdy. Povauj to za pltvn. Jedna vesmrn lo pilet z neznma doprosted Londna, ned se s tm nic dlat, je to prost tak, a je z toho senzan zprva nejvtho vznamu. O ti a pl hodiny pilet dal, pln jin, a senzace se nekon. DAL VESMRN LO! oznamuj titulky a poutae novinovch stnk. TATO JE ROV. O pr msc pozdji by z toho vytskali urit vc. Tet lo, za dal plhodinu, mal tymstn hrundijsk voztko, to dothlo jen do mstnch zprv. Ford s Arthurem se vytili ze stratosfry a pohodln zaparkovali na ulici Portland Place. Bylo tsn po pl sedm veer a byla tam voln msta. Nakrtko se promchali s davem zvdavc, kter se tam shromdil, a pak prohlsili, e jestli nikdo z nich nezavol policii, zavolaj ji oni, a utekli. Arthur se rozhlel a utrousil: Doma... Hlas mu ochraptl a oi zvlhly. S fuknm na m necho, nemazlil se Ford. Musme najt tvoji dceru a musme najt toho ptka. Jak? Tahle planeta m pt a pl miliardy lid a... Ano, jene jenom jeden lovk prv dorazil z vesmru ve velk stbrn lodi v doprovodu mechanickho ptka. J bych ekl, e bychom mli nkde najt televizi a k n njak pit. Potebujeme solidn obsluhu na pokoj. Ubytovali se v hotelu Langham ve velkm apartm s dvma pokoji. Njakm zhadnm zenm osudu neinila Fordova Restaurocard, vydan na planet vzdlen vc ne pt tisc svtelnch let, hotelovmu potai dn problmy. Ford se okamit vrhl na telefony, zatmco Arthur el po televizi. Na pit bych chtl, prosm vs, objednat margarity. A dva dbny s vodou. K jdlu dvakrt zeleninov salt. A vechnu patiku z husch jater, co mte. A taky londnskou zoo. Ona je ve zprvch! kiel Arthur z vedlejho pokoje. Slyte dobe, kal Ford do telefonu. Londnskou zoo. Pipite to na et pokoje. Ona je... paneboe! kiel Arthur. V, kdo s n dl rozhovor? Vy njak tko chpete! pokraoval Ford do telefonu. Zoologickou zahradu, co je kousek odtud,

345

kdy jdete po tto ulici na sever. Mn je fuk, e je te veer zaven. J si nechci kupovat vstupenku, j chci koupit zoo. Mn je fuk, e mte prci. Vy poskytujete sluby na pokoj. J jsem u vs v pokoji a dm slubu. Mte papr? Fajn. Chci po vs tohle. Puste na svobodu vechna zvata, kterm nehroz dn nebezpe. Sestavte tmy lid, kte budou sledovat, jestli si ve voln prod vedou dobe. Je to Trillian! volal Arthur. Nebo je to... mmm... boe mj, j se z tch paralelnch vesmr zblznm! Takov chaos! Je to Tricie McMillanov a tak se jmenovala Trillian, ne... Pro se nejde dvat? Teba z toho bude chytr! Vteinku, volal Ford a dl se dohadoval s hotelovou obsluhou. Dl potebujeme rezervace pro zvata, kter to v prod nezvldnou. Dejte dohromady tm, kter naplnuje nejvhodnj msta. Mon budeme muset koupit nco jako Zaire a njak ostrovy. Madagaskar. Baffinv. Sumatru. Nco takovho. Budeme potebovat nejrozmanitj prosted. J nechpu, co se vm na tom zd sloitho. Naute se rozdlovat prci. Najmte, koho chcete. Dejte se do toho. O m platebn schopnosti se mete pesvdit. A camembertovou zlivku na salt. Dky. Poloil telefon a el za Arthurem, kter sedl na kraji postele a dval se na televizi. Objednal jsem patiku z husch jater, oznmil mu Ford. Co? zeptal se Arthur, jeho pozornost byla upen jen a jen na televizi. km, e jsem objednal patiku z husch jater. Ale, neptomn zareagoval Arthur. Mmmm, nemvm z husch jater dobr pocit. Je to vi husm surov. Hovno surov, prohlsil Ford a svalil se na postel. Nesm bt tak tlocitn. To se ti ekne, ale... Nech toho! Jestli je nechce, snm je za tebe. Co se dje? Chaos! zaal Arthur. Naprost chaos. ira je na Trillian, nebo na Tricii, nebo kdo to je, e se na ni vykalala, a zrove chce do njakho dobrho nonho klubu. Tricie bre a bre a tvrd, e iru v ivot nevidla, nato aby ji porodila. Pak zaala vykikovat nco o njakm Rupertu, e ztratil mylen, i co. Piznvm, e tomu jsem moc nerozuml. Pak zaala ira hzet vm, co j pilo pod ruku, a oni spustili reklamy, asi aby se zorientovali. Jejda! Te pepnuli zptky do studia. Bu potichu a dvej se. Na obrazovce se objevil hlasatel a dost nervzn se omlouval divkm za peruen pedchozho vstupu. kal, e neme ct nic pesnjho, jen to, e ta zhadn dvka, kter si k ira Pravideln Cestovatelka Dentov, odela ze studia, aby si... odpoinula. Tricii McMillanovou uvid divci pravdpodobn zase ztra. Mezitm pily erstv zprvy o innosti UFO... Ford vyskoil z postele, chapl nejbli telefon a vyukal slo. Vrtn? Chtl byste bt majitelem hotelu? Jestli mi do pti minut zjistte, kter kluby navtvuje Tricie McMillanov, je v. Klidn to pipite na mj et.

======================================================================== 24. kapitola

V inkoustovch hlubinch vesmru se odehrvaly neviditeln dje. Neviditeln, nikoli vak bezvznamn, pro vechny obyvatele svrzn plurln zny, v jejm stedu leely nekonen rozmanit monosti planety zvan Zem. Na samm konci slunen soustavy, skren na zelen koenkov pohovce, hledl bez nlady na stnu z obrazovek utrpen grebulonsk Vdce. Nervzn si pohrval se vm monm kolem sebe. S knihou o astrologii. S podstavcem pod potaem. S prbnmi vsledky, kter mu na obrazovku pichzely ze vech grebulonskch monitorovacch stanovi. Vechna sledovala Zemi. Vypadal sklen. Jejich kolem bylo monitorovat. Ale monitorovat tajn. Upmn eeno u ml toho kolu pln zuby. Byl si skoro jist, e jejich kol pvodn obnel urit vc ne cel roky v jednom kuse posedvat u televize. Mli s sebou samozejm spoustu dalho vybaven, kter muselo mt njak smysl, jene bohuel nedopatenm zapomnli jak. Njak smysl poteboval najt i ve svm ivot, a proto se obrtil k astrologii. Doufal, e zapln propast zejc v jeho dui. Jist mu nco napov. Nco mu opravdu napovdla. Napovdla mu, jestli tomu dobe rozuml, e ho ek velmi patn msc, e se situace bude m dl vc zhorovat, pokud se ovem nevzpamatuje a nezane podnikat njak pozitivn kroky a sm eit problmy. Byla to pravda. Z planetrn situace to bylo naprosto jasn. Vypracoval ji na zklad astrologick knihy a programu na pota, kter pro nj vytvoila ta mil Tricie McMillanov. Program retrianguloval vechny pslun astronomick daje. Zemskou astrologii bylo nutno celou pedlat, aby jej vsledky mly njak

346

vznam pro Grebulony, ijc na vymrzlm chvostu slunen soustavy. Jeho vpoty jasn a jednoznan ukzaly, e ponaje dnekem ho ek opravdu patn msc. Protoe dnes zan Zem stoupat do Kozoroha a to je pro grebulonskho Vdce, vykazujcho vechny charakteristick znaky typickho Bka, hrozn zl. Nadeel as, stlo v horoskopu, aby podnikl pozitivn kroky, uinil tk rozhodnut, uvdomil si, co je zapoteb udlat, a udlal to. Bylo to vechno pro nho nesmrn obtn, ale vdl, e nikdo nikdy netvrdil, e dlat tk vci nen tk. Pota u sledoval pohyb Zem a pedvdal jej pozici v jakmkoli asovm bod. Nadil, aby se velk ed ve natoily. Protoe se veker grebulonsk monitorovac zazen zamovalo na Zemi, ulo mu, e je ve slunen soustav jet jeden zdroj informac. Grebulonsk ance pijt na tento dal zdroj informac - masvn lutou stavebn lo - byly vinou t nehody prakticky nulov. Byl stejn daleko od Slunce jako Rupert, ale pesn na opan stran, tm schovan za Sluncem. Tm. Ta masvn lut stavebn lo se snaila monitorovat dn na Planet Deset, ani by byla sama odhalena. Velice spn se j to dailo. Jet v mnoha dalch ohledech byla tato lo pesn opan ne grebulonsk. Jej vdce, Kapitn, vdl naprosto pesn, co chce. Jeho cl byl jednoduch a jasn a on za nm u del dobu jednodue a jasn el. Ti, co jeho cl znali, by mohli namtat, e je zbyten a podl, e to nen takov ten cl, kter obohacuje ivot, kter na kadm kroku povzn, kter rozezpv ptky a vykouzl kvty. Byl sp opan. Pesn opan. Jeho kolem vak nebylo se tm zatovat. Jeho kolem bylo plnit kol, kter znl - plnit kol. I kdyby to mlo vst k jistmu zen pohledu a mylenkovmu stereotypu, stejn nebylo jeho kolem se takovmi vcmi zatovat. Pokud se takov vci vyskytly, postoupil je jinm, kte mli zase dal lidi, kterm takov vci postupovali. Mnoho, pemnoho svtelnch let odsud, v podstat odkudkoli, le ponur a dvno oputn planeta Vogsfra. Na jedn pchnouc, v mlze zahalen, rozbahnn mlin stoj na t planet, obklopen przdnmi kruni nkolika poslednch okorlkovanch cupitavch krab, kamenn pomnek, kter oznauje msto, kde se pr poprv vynoil nov druh, Vogon vogonbleptus. Na pomnku je vytesan ipka, kter m do mlhy, a pod n je obyejnmi psmeny napsno A te u vn. Hluboko v trobch nevzhledn lut lodi shl vogonsk Kapitn po zaloutlm, na okrajch otrhanm papru, kter leel ped nm, a nco zamumlal. Pkaz k demolici. Kdyby ml lovk vyptrat, kde vlastn Kapitnv kol zaal, ten kol, kter spoval v plnn kolu, kter spoval v plnn kolu, dostal by se nakonec k tomuto papru, kter mu kdysi vydal jeho pm nadzen. Papr obsahoval pkaz a Kapitnovm kolem bylo ho provst a pak polko vedle pkazu odfajfknout. Kdysi pkaz jednou provedl, ale cel ada nepznivch okolnost mu zabrnila v odfajfknut polka. Jednou z nepjemnch okolnost byla plurln povaha tohoto galaktickho sektoru, kde se mon neustle stetv s pravdpodobnm. Prost demolice toho nevyeila o moc vc, ne odsunut bubliny pod patn nalepenou tapetou. Po demolici se vechno objevovalo znovu. Na to bude poteba co nejdv dohldnout. Dal okolnost byla hrstka lid, kte neustle odmtali bt tam, kde mli bt, kdy tam mli bt. Na to bude taky poteba co nejdv dohldnout. Tet bylo otravn, anarchick mal zazen zvan Stopav prvodce po Galaxii. Na nj si u podn dohldli a nsledkem fenomenln schopnosti vratnho inenrstv se stal sm agenturou, jejm prostednictvm bude mon dohldnout na vechno ostatn. Kapitn se stal pouze svdkem poslednho djstv tohoto dramatu. Sm nehnul ani prstem. Uka, ekl. Ptk neuritch tvar rozthl kdla a pobl nho se vznesl do vzduchu. Velitelsk stanovit pohltila tma. V ernch och ptka tanila krtce mdl svtlka, to jak se hluboko v jeho instruknm adresovm prostoru uzavrala zvorka za zvorkou, s konenou platnost konily podmnky if, smyky cykl se zastavovaly, rekurzivn funkce jet nkolikrt naposledy vyvolaly samy sebe. Ve tm se ukzal oslniv jasn obraz, kombinace vodn modi a zelen, hadice plujc ve vzduchu, pipomnajc nakouskovan vnec klobs. Vogonsk Kapitn se pohodln usadil a jen se dval. iela z nho spokojenost a dal ji najevo i nahlas.

======================================================================== 25. kapitola

347

Tam je to, slo tyicet dva, vykikl na taxike Ford Prefect. Tady! Taxk prudce zastavil a Ford s Arthurem z nho vyskoili ven. Cestou zastavili u nkolika bankomat, a tak te hodili idii oknkem hrst penz. Vchod do klubu byl tmav, elegantn a stroh. Jeho nzev se dal zjistit jen z nenpadn mal tabulky. lenov vdli, kde je, a nelenm by stejn nepomohlo vdt, kde je. Ford Prefect lenem Stavrova klubu nebyl, i kdy v jinm jeho klubu v New Yorku jednou byl. Na podniky, do kterch se jako nelen poteboval dostat, ml jednoduchou metodu. Jakmile se dvee otevely, suvernn veel, ukzal na Arthura a ekl: To je v podku, ten jde se mnou. Ladn sbhal po lesklch tmavch schodech a v novch botch se ctil jako sprvn fruk. Byly to semiky a byly modr a byl moc rd, e i navzdory vem tm zmatkm je ze zadnho sedadla uhnjcho taxku zahldl v jedn vloze. Ml jsem dojem, e jsem vm kal, abyste sem nechodil. Prosm? Proti nim el po schodech nahoru huben, nezdrav vypadajc lovk, kter ml na sob nco plandavho a italskho. Zapaloval si cigaretu a nhle se zastavil. Vm ne, ekl, jemu. Podval se zpma na Arthura a pak jako by znejistl. Promite. Spletl jsem si vs s nkm jinm. Vykroil znovu do schod, ale hned se zase zastavil, jet zmatenj. Hledl na Arthura. Co te? zeptal se Ford. Co jste kal? Ptal jsem se, co te, rozilen mu to zopakoval Ford. Ano, myslm, e ano, ekl ten mu, mrn zakolsal a vypadly mu zpalky. Sotva znateln pohnul sty. Pak si dal ruku na elo. Nezlobte se, ekl, zoufale pemlm, kterou drogu jsem si bral, ale mus to bt nkter z tch, po kterch se zapomn. Zavrtl hlavou, znovu se otoil a zamil nahoru k pnskmu zchodu. Dlej, pobzel Ford. Uhnl dol, v patch za nm nervzn Arthur. To setkn ho podn vzalo a pitom nevdl pro. Takov msta neml v lsce. Navzdory vem snm o Zemi a o domov, kter za ta lta ml, se mu te stran zastesklo po domku na Lamuelle s noi a sendvii. Stskalo se mu dokonce po Ddovi Melhubovi. Arthure! Zvukov efekt toho zvoln byl asn. Nkdo ho volal stereo. Otoil se jednm smrem. Nahoe na schoditi uvidl Trillian. Sbhala za nm ve svm ndhernm pomakanm RymplonuTM. Vypadala najednou zden. Otoil se opanm smrem, aby se podval, pro vypad najednou zden. Dole pod schody stla Trillian a mla na sob... Ne - toto byla Tricie. Tricie, kterou ped chvilkou vidl v televizi, hysterickou a zmatenou. A za n stla ira, s divoejm pohledem ne kdy jindy. Nvtvnci klubu, rozesazen v elegantnch, spoe osvtlench zkoutch za n, zkamenli a dychtiv sledovali konfrontaci na schodech. Nkolik vtein stli vichni jako sochy. Jen hudba za barem nevdla, e by mla pestat buit. Ta zbra, kterou dr, zaeptal Ford a kvl smrem k ie, je Wabanatta 3. Byla v t lodi, co mi ukradla. Je celkem nebezpen. Chvilku se nehbejte. Chvilku zstame vichni v klidu. Musme zjistit, co ji tak rozruilo. eknte mi, kam patm, vykikla najednou. Ruka se zbran se j viditeln tsla. Druh ruka zalovila v kapse a vythla pozstatky po Arthurovch hodinkch. Vznamn s nimi zatepala. Myslela jsem, e budu patit sem, breela, do svta, kter m stvoil. Ale ukazuje se, e dokonce moje matka nev, kdo jsem! Vztekle mrtila hodinkami, ty vletly mezi sklenice za pultem a zpsobily spou. V klubu nastalo hrobov ticho. iro, zaeptala shora Trillian. Ty bu potichu! rozkikla se ira. Tys m opustila. iro, te je velice dleit, abys poslouchala, co ti eknu, a snaila se to pochopit, eptem, ale drazn j kala Trillian. Nen asu nazbyt. Musme odsud. Vichni musme odsud. O em to mluv? Pod jenom odnkud odltme! Mla te ob ruce na t zbrani a ob se j tsly. Nemila na nikoho konkrtn. Mila na svt obecn. Poslouchej, pokraovala Trillian. Odjela jsem od tebe, protoe jsem mla referovat o vlce. Bylo to neobyejn nebezpen. Tedy - aspo jsem si myslela, e to bude nebezpen. Dostavila jsem se na msto a vlka se nekonala. Dolo k asov anomlii a... poslouchej! Prosm t, poslouchej. Przkumn bitevn lo se

348

neobjevila, zbytek flotily se chaoticky rozletl do vech monch konc, zkrtka fraka. To se v souasn dob dje bn. Mn je to jedno. J o tvoj hnusn prci nechci ani slyet! kiela ira. J chci domov! J chci nkam patit! Toto nen tvj domov, stle jet klidnm hlasem vysvtlovala Trillian. Ty dn nem. Nikdo z ns dn domov nem. Tko bys hledala nkoho, kdo ho m. Ta zmizel lo, o kter jsem mluvila. Lid na n nemaj domov. Nev, odkud jsou. Ani si nepamatuj, kdo jsou a k emu jsou. Jsou ztracen a velmi zmaten a velmi vyden. My... musme... hned odlett. Nemu ti ct, kde je njak kam. Mon nikde. Ale tady zstat nememe. Prosm t. Jet jednou. Pjdeme? ira se tsla strachem a rozruenm. Neboj se, vmsil se nn do hovoru Arthur. Kdy jsem tu j, jsme v bezpe. Nechtj po mn, abych ti to te vysvtloval, ale j jsem v bezpe, take ty jsi taky v bezpe. Jasn? Co to, prosm t, vykld? ptala se Trillian. e bychom se mli vichni uklidnit, radil Arthur s pokojnou mysl. Vdl, e jeho ivot zatm chrn magick sla. A navc, toto vechno se zdlo tak neskuten. ira se pomalouku uvolovala a kousek po kousku spoutla ruce se zbran k zemi. Dv vci se udly simultnn. Nahoe se otevely dvee pnskho zchodu a vyel z nich ten mu, kter ped chvl oslovil Arthura. Posmrkoval. Ten neekan pohyb iru vylekal a znovu zvedla zbra prv v okamiku, kdy j ji chtl kdosi zezadu vzt. Arthur se vrhl vped. Nsledovala ohluujc exploze. Trillian se vrhla k zemi a spadla na Arthura. Hluk utichl. Nahoe na schodech uvidl Arthur toho mue, jak se na nho upen a naprosto konsternovan dv. Vy... promluvil. A pak se pomalu, nechutn rozpadval. ira odhodila zbra, padla na kolena a rozvzlykala se. J jsem nechtla! To ne! To jsem nechtla... Tricie la k n. Trillian la k n. Arthur sedl na schodech s hlavou v dlanch a nevdl, co m udlat. Ford sedl jeden schod pod nm. Zvedl nco, se zjmem se na to podval a podal to Arthurovi. Dv ti to njak smysl? Arthur to vzal. Byl to malink dvojlist z tvrdho papru se zpalkami. Vypadl tomu mrtvmu mui. Bylo na nm vytitno jmno klubu. Bylo na nm vytitno jmno majitele klubu. Takto: STAVRO MUELLER BETA Hledl na to a vci se mu pomalu zaaly v hlav skldat v celek. Pemlel, co by ml udlat, ale nepemlel nijak zvl usilovn. Lid kolem zaali pobhat a povykovat, ale on si najednou jasn uvdomil, e se ned udlat nic, ani te, ani nikdy jindy. V nastalm rmusu a svtle byl schopen vnmat jen postavu Forda Prefecta. Ten sedl open o schod a hurnsky se chechtal. Ctil se najednou bjen, byl klidn a vyrovnan. Vdl, e toto je konen jednou provdy definitivn teka za vm. Na velitelskm stanoviti v trobch vogonsk lodi sedl potm Prostetnik Vogon Jelc. Sedl tam sm. Jednu stnu lemovaly obrazovky snmajc vnj prosted. Tu a tam se na nich mihla njak svtla a hned zase zmizela. Nad nm se ve vzduchu zvtovaly trhliny v modrozelenm vodnatm klobsovitm tlese. Zhroutily se alternativy, monosti se poskldaly navzjem do sebe a cel to tleso se nakonec rozpadlo a pestalo existovat. Nastala ern tma. Vogonsk Kapitn v n chvli vydrel. Svtlo, ekl pak. dn odezva. I ptk se zmakal a vymakal. Vogon rozsvtil sm. Vzal znovu ten papr a do polka umstil malou fajfku. Tak to by bylo. Jeho lo se vytratila do inkoustovho przdna. Pestoe grebulonsk Vdce podnikl kroky, kter sm povaoval za mimodn pozitivn, ml nakonec velice patn msc. V podstat se podobal pedchzejcm mscm, krom toho, e u nebylo nic v televizi. Msto toho si pustil lehkou poslechovou hudbu.

349

======================================================================== Originl Pan Books Limited Londn 1993 Oblka Libor Batrla Peklad Jana Koubov Vydalo nakladatelstv Argo M&G Praha 1994 Z anglickch originl vydanch (1981, 1982) v Pan Books, London and Sydney peloila Jana Hollanov. Oblku Poblit hlava (byla t ocenna jako nejoklivj oblka desetilet) a grafickou pravu navrhl Joska Skalnk. Vydal Odeon Praha 1991 nkladem 25000 vtisk.

350

351

352

353

354

You might also like