Terry Pratchett

POHYBLIV OBRZKY

Pohlete...
To je vesmr. Nkdy je nazvn posledn hranic.
(Je jasn, e neme existovat skuten posledn hranice, protoe kdyby to tak
bylo, nebylo by za n u nic, s m by mohla hraniit, a v tom ppad by byla
posledn hranic vlastn ta pedposledn, i kdy...)
A proti zplav hvzd se temn rsuje mlhovina, obrovsk a ern, v jejm
stedu z jako lenstv boh jedin rud obr...
Pak se nco zaleskne jako odraz svtla v obrovskm oku, svit je na okamik
zasten pdem obrovskho vka, temnota pohne ploutv a z vesmrnho chaosu
vypluje Velk A'Tuin, vesmrn elva.
Na jejch zdech stoj tyi sloni. Na slonch hbetech, lemovna krajkou
krajopdu, ohvna malm obhajcm sluncem a otejc se kolem majesttnch
hor zmrzlho stedu, le Zemplocha - svt a zrcadlo svt.
Je tm neskuten.
Skutenost nen digitln, nen to stav typu vypnuto-zapnuto, ale je analogick. Je
to nco postupnho. Jinmi slovy skutenost je vlastnost, kterou maj vci stejn
jako napklad hmotnost. Tak teba nkte lid jsou mnohem skutenj ne jin.
Odhaduje se, e na jakkoliv libovoln zvolen obydlen planet ije zhruba pt
set skutench lid, a to je dvod, pro se neustle a naprosto neekan
setkvaj.
Zemplocha je tak neskuten, jak je to jen mon, abychom pitom ovem
zachovali alespo zklad reality, kter j umon existovat.
Je dost skuten na to, aby byla ve skutenm malru.

Zhruba padest kilometr posmrn od Ankh-Morporku narel pboj na hol

vbek zem. Psen vspa biovan vtrem, porostl ostrou poben travou,
napl ztracen v mstech, kde se Kruhov moe setkvalo s Okrajovm ocenem.
Sm pahorek byl vidt na kilometry. Nebyl pli vysok, ale leel mezi dunami
jako obrcen lun nebo velmi neastn velryba a byl porostl zakrslmi stromy.

Pokud se tomu d dokzal jen trochu vyhnout, neprelo tu. Pestoe vtr
neustle modeloval okoln duny a mnil je k obrazu svmu, pahorek se svm
kamennm zkladem zstval k jeho pokusm neten.
Cel stalet se v tchto mstech nemnilo nic, jen psek.
A do tohoto okamiku.
Na dlouhm oblouku ple byla postavena hrub chatr z naplavenho deva, i
kdy vraz "postavena" by pravdpodobn urel zkuen stavitele vech
primitivnch chatr v prbhu stalet. Kdyby jej autor nechal moe, aby devo
navrilo po svm, bylo by asi odvedlo lep prci.
Uvnit t chatre prv zemel staec.
"Oh," prohlsil. Otevel oi a rozhldl se kolem sebe. V poslednch deseti letech
u nevidl jako dv.
Pak spustil kdy ne skuten nohy, tak alespo vzpomnku na sv nohy z lka z
moskch as a vstal. Vyel ven do azurov modrho rna. Mile ho pekvapilo.
Kdy zjistil, e m na sob stle jet zbytky obadnho roucha - potrhan a
pinav, nicmn nezamniteln - temn rud ply se spoustou zlatch r,
zapnanch na olivky, a s bohatou zlatou vivkou. Take i aty umraj s nmi,
pomyslel si, ale mon e se lovk po smrti oblee silou vle u jenom ze zvyku.
Zvyk ho tak dovedl k hromad deva vedle chatre. Jene kdy se pokusil sebrat
pr suchch vtv, ruce mu jimi proli.
Zaklel.
Teprve v t chvli si viml postavy, stojc tsn u vody, kter se kochala
pohledem na moe. Oprala se o kosu. Vtr j nadouval irok ern pl.
Pomalu se belhal smrem k n, ale pak si vzpomnl, e je mrtev, narovnal se a
vykroil svinm krokem. Svinm krokem u neel nkolik desetilet, ale bylo
asn, jak rychle se vm tyhle vci vracej.
Ne doel do pli cesty, ern postava na nj promluvila.
DKIN RIBORE, ekla.
"To jsem j."
POSLEDN STRCE BRNY.
"No, asi ano."
Smr zavhal.
TAK CO, ANO, NEBO NE? ekl.
Dkin se pokrabal na nose. Samozejm, pomyslel si mimochodem, muste bt
schopn dotknout se sm sebe i po smrti, jinak byste se asi rozsypali.

"V technickm slova smyslu, by ml bt Strce vdycky jmenovn Nejvym

knzem," ekl. "Jene poslednch tisc let dn Nejvy knz neexistoval.
Podvejte, j se to prost nauil od starho Tenta, kter tady il pede mnou. Ten
mi prost jednoho dne ekl: ,Dkine, mm takov pocit, e umrm, take te je
to na tob. Kdyby nezstal nikdo, kdo by si vci dobe pamatoval, vechno by
zaalo nanovo a v dobe, co by to znamenalo.' A to ml pravdu. Ale myslm, e
nco takovho bychom mohli jen tko nazvat pravm zasvcenm."
Zvedl pohled k psenmu kopci. "Byli jsme tady jen on a j," pokraoval. "A pak
u jen j, kdo si pamatoval Svat les. A te..." najednou zvedl ob ruce k stm.
"Je po vem!"
ANO, pikvl Smr.
Kdybychom ekli, e Dkinu Ribobemu pebhl po tvi zchvv paniky, protoe
jeho tv se v tom okamiku nachzela o nkolik metr dl a nesla keovit
smv, kter jako by naznaoval, e konen pochopila pointu celho vtipu. Jeho
duch vak byl pln obav.
"Podvejte se," zaal spn, "vc je v tom, e sem nikdy nikdo nepijde,
rozumte, s vjimkou njakho toho rybe z vedlej ztoky. Jene ti tady vdycky
nechaj rybu nebo dv a uteou, protoe jsou hrozn povriv. Abych se vydal
nkam do svta a hledal si uednka nebo co, to nelo, protoe jsem musel
udrovat ohe a odkvat modlitby..."
ANO.
"... je to fakt velk zodpovdnost, kdy je lovk jedin, kdo v co a jak..."
ANO, pikvl Smr znovu.
"Helete, ne e bych se vs pokouel njak ovlivnit..."
NE.
Tedy, chtl jsem ct, doufal jsem tak njak, e tady nkdo ztroskot nebo co,
nebo se sem vyprav hledat poklad a j mu to vysvtlm, stejn jako to star
Tento vysvtlil mn, naum ho modlitby, a ne umu, vechno se vyjasn..."
ANO?
"Pedpokldm, e by to nelo, abych tak njak..."
NE.
"Hned jsem si to myslel," pokval Dkin smutn hlavou.
Upel oi na vlny, kter se rozbjely o pl.
"Tmhle o kousek dl bvalo kdysi obrovsk msto," ekl. "Tmhle, co je to moe,
myslm. Kdy je rozbouen, me jet dneska slyet, jak tam dole v hlubinch
zvon star dobr chrmov zvony."

J VM.
"Rd jsem tady sedval za boulivch noc a poslouchal. Vdycky jsem si
pedstavoval, e tam dole ij mrtv lid a ti taky zvon na ty zvony."
A TE U MUSME JT.
"Starej Tento tvrdil, e tady pod tmi kopci je nco, co doke pimt lidi, aby se
chovali pln jinak. Pr jim to vkld do hlav a mylenek podivn touhy,"
pokraoval Dkin, kter jen velmi nerad nsledoval postavu odchzejc zvltnm
plivm krokem. "M nikdy nic divnho nenapadlo."
ANOALE TY SES PECE MODLIL, ekl Smr a luskl prsty.
K se pestal pst na dk lut trv na okraji dun a pomalm klusem se vydal
ke Smrovi. Dkina pekvapilo, e nechval v psku otisky obyejnch okovanch
kopyt. Byl by oekval sp nco jako jiskiky nebo speenou lvu.
"Ehm," odvil se po chvilce, "mohl byste mi ct, tedy jaksi... co bude te?"
Smr mu to ekl.
"Myslel jsem si to," pikvl zachmuen Dkin.
Hranice, kter celou noc hoela nahoe na kopci, se te v zplav popela sesula.
V popelu vak stle jet doutnalo nkolik havch uhlk.
Brzo vak zhasnou i ty.
....
...
.
Prv zhasly.
.
..
...
....
Cel den se nic nedlo. Pak v dolku na pat smutnho kopce pohnulo nkolik
psench zrnek a zanechalo po sob malou jamku.
Nco se objevilo. Nco neviditelnho. Nco veselho, sobeckho a asnho.
Nco tak nepolapitelnho jako mylenka, protoe ono to vlastn nic jinho
nebylo. Velmi divok mylenka.

Bylo to tak star, e na zmen vku by nestail dn kalend stvoen

lovkem, a v tomto okamiku to mlo jen v vzpomnky a potebu. Pamatovalo si
to vlastn ivot v jinm ase a jinch vesmrech. Potebovalo to lidi.
Zvedlo se to ke hvzdm, mnilo to tvar a vytvoilo nco jako kouovou spirlu.
Na obzoru se tpytila svtla.
Milovalo to svtla.
Nkolik vtein je to pozorovalo a pak, podobn neviditelnmu pu, vystelilo
velkm obloukem ikmo vzhru a s rostouc rychlost zamilo k mstu.
Mlo to rdo i akci...
Pak ubhlo nkolik tdn.

k se, e vechny cesty vedou do Ankh-Morporku, nejvtho z mst

Zemplochy.
No, alespo je takov ren, e se k, e vechny cesty vedou do AnkhMorporku.
Nen to pravda. Vechny cesty vedou z Ankh-Morporku, ale obas po nich lid
chod patnm smrem.
Bsnci se u dvno vzdali marn snahy popsat tohle msto. V souasn dob se
ho pokouej ti chytej z nich alespo omluvit. kaj, no, mon e m trochu
silnj osobitou vni, mon e je trochu pelidnn, teba by tak opravdu
vypadalo peklo, kdyby v nm uhasili ohn a ustlili na rok stdo krav trpcch
prjmem, ale na druh stran muste pipustit, e je pln ryzho, vibrujcho a
dynamickho ivota. A to je pravda, bez ohledu na to, e to kaj bsnci. Ale lid,
kte nejsou bsnky, kaj ,a co?'. Matrace obas bvaj taky pln ivota a nikdo o
nich nepe dy. Oban nenvidli ivot ve mst a ti, kte byli tu a tam
pinuceni vythnout z jeho hradeb za obchodem, dobrodrustvm nebo, a to
nejastji, kdy pekroili nkter z jeho zkon, u se nemohli dokat, a se do
msta vrt a zase si ten ivot pkn znenvid.
Na zadn strany voz si asto pipevovali tabule s npisem: Ankh-Morpork Uvej ho plnmi douky, nebo se v nm utop. Nkte mu kaj Velk Vahni podle toho ovoce. (Pozn. Autora.: To je to ovoce, kter dozrv jen v nkterch
stech pekeln vyschlho Jakaziastnu. Je skoro sedm metr dlouh, pokryto
ostrmi trny barvy unho mazu a pchne jako mravenench, kter poil
njakho velmi zkaenho mravence.)
Prv proto nechal vldce msta vybudovat kolem msta hradby, aby dal
ostentativn najevo, e ct se svm lidem a chce udret cizince daleko od nj.
Jene Ankh-Morpork se cizinc nebl. Ve skutenosti msto cizince vtalo, alespo
ty, co mli dostatek penz, kter byli ochotni utratit. (Pozn. Autora: Abychom ekli

pravdu, byla upravena i nov vydn pvodn proslul publikace "Prvodce AnkhMorporkem", sepsan cechem obchodnk. Kniha, kter se jmenuje "Vtejte do
Ankh-Morporku - msta tisce zzrak", te obsahuje celou novou kapitolu jak si
nejlpe ut non ivot, typicky lidov zvyky jako teba smlouvn na bazaru nebo
dobrodrustv v tvrti kaps. Pod hlavikou Jako doma je vet restaurac, kter
podvaj kvalitn kobyl mlko a ya puding. A mnoho z tch vandal s koskm
chvostem na helmici piklusalo do sv prochladl jurty s utkvlou mylenkou, e
nco nen v podku. Nemohli pochopit, pro jsou mnohem chud a pro si z cest
pivezli dk koberec, kter pout barvu, litr nepoivatelnho vna a rovho
plyovho oslka se slamkem na hlav.) Msto peilo zplavy, pory, njezdy
divokch hord, revoluce i draky. Nkdy pouhou nhodou, to je nutno pipustit, ale
prost a jednodue je peilo. Optimistick a nezniiteln korupn duch msta
dokzal odolat emukoliv...
Zatm.

Prsk!
Vbuch vyrazil vechna okna i dvee a poboil vtinu krbovch komn.
Bylo to nco, co v ulici Alchymist ekte. Lid v nejblim sousedstv dvali
pednost vbuchm, kter jste poznali okamit a je byly hned pry. Byly
rozhodn lep ne zpachy, kter se za vmi plily asto velmi zken.
Vbuchy byly soust mstnho panormatu, tedy alespo toho, co z nj zbvalo.
A tenhle vbuch byl skuten velmi kvalitn i podle mtek mstnch znalc. V
zplav ernho dmu hnulo ohniv rud srdce, a to se vid jen velice zdka.
Kusy napl roztopench cihel byly roztopenj ne obvykle. Vbuch na vtinu
okolnch znalc udlal opravdu dojem.
Prsk!
Minutu, mon dv po explozi se z ern a nepravideln dry, kde bvaly dvee,
vyplila postava. Vlasy j shoely a zbytky at, kter jet mla na sob,
doutnaly.
Postava se dopotcela k malmu zstupu, kter obdivoval msto zkzy, a
pravdpodobn nhodou poloila ruku na rameno prodavae masovch piroh a
prk v rohlku, pezdvanho Asepicnu, kter ml vzcn dar objevit se
kdekoliv, kde kynula ance na prodej zbo.
"Hledm slovo," prohlsila ohoel postava zasnn. "Mm to na pice jazyka."
"Puchej?" pokusil se Asepicnu.
Pak se ke slovu pihlsil jeho obchodn smysl. "Po tak straliv zkuenosti," dodal
a pozvedl plato pln organickch odpadk tak vychvalovanch, e by lovk

tm uvil v jejich vlastn inteligenci, "potebujete dopt svmu aludku pr

teplch piroh -"
"Nene, ne, puch to nen. Je to to, co eknete, kdy nco objevte. Vybhnete do
ulic a kite to," blbolila nalhavm tnem postava, ze kter jet tu a tam
stoupaly oblky koue. "Speciln slovo," dodala a elo se j pod vrstvou saz
nakrilo.
Dav, kter, a nerad, pochopil,e v nejbli dob k dalm vbuchm nedojde, se
zaal stahovat kolem. Tohle vypadalo jako skoro stejn kvalitn zbava.
"Jo, mte pravdu," pikvl star mu a zaal si nacpvat dmku. "Bte po ulici a
kite ,Ho! Ho!'," prohlsil a zatvil se vtzoslavn.
"To taky nen ono..."
"Nebo ,Pomc!', nebo -"
"Ba ne, pokejte," ozval se najednou jedna ena s kokem ryb na hlav. "M
pravdu. Na to je pln zvltn slovo. Je ciz."
"No bodej, richtig," kval horliv hlavou jej soused. "Speciln ciz slovo pro lidi,
kte nco objevili. Vymyslel ho njakej ciz mko ve van -"
"No, abych vm ekl, co si o tom myslm j," ozval se mu s dmkou a piplil si o
alchymistv doutnajc klobouk, "tak j nevidm dvod, pro by mli lidi v tomhle
mst pobhat po ulici a vykikovat ciz slova jenom proto, e se zrovna koupou.
Vdy se na nj podvejte, on se ani nekoupe. Poteboval by vanu, to jo, ale
dnou nem. Tak pro by ml bhat po ulicch a vykikovat njak ciz slovo?
Mme spoustu vlastnch dobrch slov na vykikovn."
"Teba jak?" zeptal se Asepicnu.
Kuk dmky zavhal. "N, j myslm toho magora, on byl odnkud z Tsortu, nebo
tak njak. Byl ve van, najednou ho nco napadlo, vyskoil z koupele, pdil po
ulici a kiel."
"A kiel co?"
"Co j vm? Asi ,dejte mi nkdo runk!'."
"No, myslm si, e by urit jeel, kdyby si zkusil nco podobnho u ns, co?"
klebil se vesele Asepicnu. "Tak a te dmy a pnov, mm taky kehouk
prky v rohlku, kter vm padnou do aludku jako -"
"Heurka," prohlsil uouzenec a kval se sem a tam.
"A co je s tm?" podval se na nj Asepicnu.
"No to je to slovo. Heurka." Na ern tvi se usadil starostliv vraz. "Znamen
to ,Mm to!'."
"M co?"

"To. Konen to mm. Osmocelulzu. asn vcika. Drel jsem ji v ruce. Jene
jsem ji podrel pli blzko k ohni," prohlsila postava uaslm tnem lovka,
kter zail ok. "Velice dleit. Musm si zapsat vechny velmi dleit daje."
Nae se otoila potcivm krokem zmizela v koucch troskch.
Asepicnu ji zvdav pozoroval.
"Tak te by m zajmalo, o em to vlastn mluvil," ekl nakonec sp sm pro
sebe. Pak ale pokril rameny a zvedl hlas v hlasitm vyvolvn. "Piroky! Hork
prky! V rohlku! Vechno maso dokonale erstv! unci si nestaili vimnout, e
je melou!"

Leskl neposedn mylenka z psenho kopce od moe to vechno pozorovala.

Alchymista ani netuil, e tam nco jako mylenka je. Vdl jedin to, e m dnes
vjimen dobr npady.
Te mylenka pronikla do mozku prodavae prk a piroh.
Znala i takovhle mylen. Pmo je milovala. lovk, kter dokzal prodvat
pirohy a prky podobn non me, dokzal prodvat i sny.
Mylenka si spokojen poskoila.
Na vzdlenm psenm vrchu zavil vtr v hranice studenho popela.
O nco n, na bo vrchu, v mst, kde zpasil o ivot zakrsl jalovec, se zaal
sesouvat mal pramnek psku.
Prsk!
Na stl Vzoromila Vsmka, novho arcikancle Neviditeln univerzity, se snesl
zvoj jemnho omtkovho prachu prv ve chvli, kdy si pokouel uvzat ped
zrcadlem jednoho zvlt vzdorovitho motlka.
Podval se k oknu, jeho spodn ple byla zasklen matovm sklem. Nad hornm
Ankh-Morporkem se vznel oblak hustho dmu.
"Kvestr!"
Udchan kvestor se objevil bhem nkolika vtein. Hlasit zvuky ho vdycky
znervzovaly.
"To dlaj alchymist, pane," lapal po dechu.
"to u je tenhle tden potet. Mizern prodavai rachejtl!" zabzuel vztekle
arcikancl.
"Obvm se, e mte pravdu, pane," souhlasil kvestor.
"Co si o sob ta pak mysl? Pro dlaj takov kravl?"

"To vm opravdu neeknu, pane," odpovdl kvestor, ktermu se pomalu vracel

dech." Alchymie m nikdy nezajmal. Je veobecn pli... pli..."
"Nebezpen," prohlsil arcikancl rozhodnm hlasem. "Je teba mchat v n
spoustu rznch podezelch vc a odkvat zbyten mnostv podivnch slov,
znte to: ,a co by se te tak asi stalo, kdybychom do toho pidali kapku thle
lut vodiky?' a pak chodte trnct dn bez as a bez obo."
"J jsem chtl ci, e je sp nepraktick," ozval se kvestor. "Oni se pokouej
udlat vci tm tm zpsobem, a pitom mme k dispozici jednoduchou magii
pro vedn den, e?"
"J mm pocit, e se njak pokouej vylit kmen mudrc nebo co," odfrkl si
pohrdav arcikancl. "Podle mho je to vechno naprost pitomost, to si myslm
j. V kadm ppad pro dneek jsem skonil.
Arcikancl se zaal opatrn sunout k vchodu, ale kvestor na nj zamval
svazkem papr.
"Jet ne odejdete, arcikancli," jeho hlas znl dost zoufale, "napadlo m, e
byste mohl podepsat pr -"
"Te ne, love," vytkl na nj arcikancl. "Mm se sejt s tm chlpkem kvli
tomu koni!"
"Coe?"
"Sprvn." Dvee se zabouchly.
Kvestor na n chvli zral a pak si ztka povzdechl.
Neviditeln univerzita mla v minulch letech u vechny mon druhy
arcikancl. Velk, mal, mazan, mrn nepetn, vjimen petn - ti
vichni pochzeli, slouili njak as - v nkterch ppadech tak krtce, e se
nepodailo ani namalovat jejich oficiln portrt a zavsit jej do Velk sn - a
umrali. Nejstar mg v magickm svt m zhruba stejnou nadji, e se doije
dlouhho vku, jako ten, kdo by se chtl projdt na houpacm koni minovm
polem.
To ovem z kvestorova pohledu celkem nic neznamenalo. Jmno se prost obas
zmnilo, ale dleit byl, e arcikancl neustle existoval, a nejdleitj
povinnost kadho arcikancle, alespo tak to kvestor vidl, bylo podepisovat
listiny, a nejlpe, ani je etl.
Tenhle byl jin. Tak pedevm mlokdy se na univerzit vbec objevoval a kdy,
tak vtinou proto, aby si pevlkl zablcen a potrhan aty. Navc kiel na lidi.
Obvykle na kvestora.
A pece, v t dob to vypadalo jako skvl npad, zvolit arcikancle, kter na
pdu Neviditeln univerzity nevstoupil dobrch tyicet let.

Jednotliv magick dy byly pln vzjemn evnivosti a vedly mezi sebou

neustle malichern, nespn a zbyten arvtky. Z toho dvodu se
vjimen a proto jednou star mgov shodli na tom e univerzita te potebuje
pedevm obdob klidu, aby dy mohly sv spiknut, intriky a lsti pipravovat
alespo njakou dobu neruen a v pokoji. Ptrn v rejstku mg vyneslo na
svtlo Vsmka Hndho. Ten, kdy ve vjimen mladm vku sedmadvaceti
let doshl hodnosti mga sedmho stupn, opustil univerzitu, aby, jak uvedl,
dohldl na rodinn majetek kdesi daleko na venkov.
Zdlo se, e je to ideln mu.
"Takovho chlapa potebujeme," souhlasili vichni. "D to tady do podku. Nov
kot. Venkovsk mg. Nvrat ke kouzlm myslivosti, k tm koenm magie.
Bodr star brach s dmkou a pimhouenma, veselma oima. Takov ten
venkovsk mudrc, kter pozn jednu kytku od druh, rozum si v lese s kadm
zvetem, ptkem nebo broukem a je bratrem a ptelem celmu svtu.
Pravdpodobn spv pod irm nebem. Neudivilo by ns, kdyby rozuml vtru.
Um pojmenovat vechny stromy, na to vsate krk. A rozmlouv s ptky jejich
vlastn e."
Vyslali posla. Vsmek Hnd si zhluboka povzdechl, vyprskl nkolik peprnch
nadvek, po krtkm hledn nael svou magickou hl, kter v zahrad podprala
straka, a vydal se na cestu.
"A kdyby s nm nhodou byly njak pote," dodvali si mgov v hloubi svch
lb, "zbavit se lovka, kter rozprv se stromy, to by mla bt velmi jednoduch
zleitost."
Pak dorazil a univerzitu a ukzalo se, e Vsmek Hnd skuten hovo k
ptkm. Pesnji eeno na n kiel a jeho slova obvykle znla: "Aby ti kdla
uhnila, ty ksindle!"
Vechna zvata, ryby i ptci Vsmka Hndho skuten znali. Jejich vztah k
nmu byl tak vyhrann, e v okruhu zhruba ticeti kilometr kolem jeho
pozemk se pi spaten piatho klobouku ukrvali, dvali na tk, nebo ve
vjimench ppadech na nj podnikali sebevraedn toky.
Bhem dvancti hodin od svho pjezdu stail Vsmek ustjit v prunm
skladu hlavnho majordoma smeku loveckch drak, nkolikrt vystelit ze sv
obvan kue na havrany hnzdc pod stechou Ve umn, vypt tucet lahv
jednoho z nejlepch ronk ervenho vna ve dv rno se pekulit do sv
postele za zpvu psn, kter se skldala ze slov, jejich vznam si vtina
starch mg musela najt ve vkladovm slovnk.
Vstal v pt rno a vyrazil na lov kachen, kter hnzdily na univerzitnm pozemku.
Vrtil se stoval si kadmu, koho potkal, e v okruhu esti kilometr nenael
jedin slun pstruhov potok. (V ece Ankhu se pochopiteln rybait nedalo,
protoe kdy jste chtli dostat hek pod hladinu, museli jste ho tam zalpnou
nohou.)

A ke sndani si poruil pivo.

A vyprvl vtipy.
Na druh stran, pomyslel si kvestor, alespo se nezajm, a tedy neplete do
kadodennho bhu univerzity. Vsmek Hnd se nezajmal o bh nieho,
pokud to nebyla smeka loveckch drak. Cokoliv, na co jste nemohli vystelit p,
chytit to do oka nebo zaseknout, nepovaoval za dleit.
Pivo ke sndani! Kvestor se otsl. Mgov se vtinou dostvali do sv nejlep
formy kolem poledne a sndan ve Velk sni bvala tich, kehk zleitost,
ruen jen obasnm odkalnm. Lid kte se hlasitmi vkiky doadovali
nadvanch ledvinek, ernho pudingu a piva, tady byli zjevem novm a naprosto
nevdanm.
Jedin osoba, kter se toho dsivho lovka nelekla, byl staik Rumpl ika,
kter nedvno slavil stotict narozeniny a trpl naprostou hluchotou. Byl
specialistou na pradvn kouzeln psma a za vhodn rozjezd do novho dne
povaoval trochu konverzace. Podailo se u vstebat ten fakt, e nov arcikancl
pat k tm chlapkm, co miluj jeky a pstuj si doma kavku, a e bude trvat
pinejmenm njak ten tden, ne se vprav do vci. Rumpl ika s nm tedy
zatm navazoval velmi civilizovan a spoleensky bezchybn rozhovory, zaloen
na svch velmi chabch vdomostech o prod a vcech kolem n.
Vty, ktermi zahajoval, pak vypadaly zhruba takto:
"Pedpokldm, hmm, e to mus bt pro vs, hmm, velk zmna, kdy mete
spt ve skuten posteli, hmm, msto pod, hmm, hvzdami, co?" Nebo: "Tyhle
vciky tady, hmm, tm se k noe a vidliky, hmm." Nebo: "Tahle zelenina na
mchanch vejcch, hmm, mohla by to bt petrelka, hmm, co myslte?"
A protoe arcikancl mlokdy vnoval pozornost vcem, kter kdokoli kal
bhem jdla, a ika si neviml, e mu Vsmek vbec neodpovd, vychzeli
spolu skvle.
Jene kvestor ml jin starosti.
Tak napklad alchymisty. Alchymistm nesmte nikdy vit. Jejich mysl je pli
vn.
Prsk!
A to byl posledn vbuch. Pak nsledovala cel ada, dn, v nich se neozvala
jedin exploze. Msto se zase uklidnilo, a to byla velk a velmi hloup chyba.
Kvestor si toti neuvdomil jednu vc, a toti, e kdy u se neozvaj dal
vbuchy, neznamen to, e jejich pvodce pestal dlat to, co dlal. To znamen
pouze jedin, e to zaal dlat sprvn.

Byla plnoc. Na pli se ttil pboj a nechval po sob v non temnot lehce
fosforeskujc stopu. Kolem prastarho pahorku se vak jeho zvuk tlumil, jako by
pronikal nkolika vrstvami sametu.
Otvor v psku u byl pomrn velk.
Kdybyste k nmu piloili ucho, mli byste dojem, e z nj zaznv potlesk a jsot.

Stle jet byla plnoc. Nad kouem a smogem Ankh-Morporku tie plul msc a
dkoval svmu stvoiteli, e mezi nm a mstem le nkolik tisc kilometr
przdnho nebe.
Zasedac s cechu alchymist byla pln nov. Byla nov prakticky neustle. V
poslednch dvou letech byla vbuchy tyikrt zniena a vdy znovu vybudovna,
z toho naposled bez pednkov sn a ukzkov laboratoe, v blah nadji, e
by to mohlo pomoci.
Dnes veer se do budovy postupn vplilo nkolik tm maskovanch osob,
kter se ostrait rozhlely na vechny strany. Nkolik minut na to, co dorazila
posledn z nich, svtla v oknech nejvyho poschod potemnla a pak zhasla.
No tedy skoro zhasla.
Nco se tam dlo. Na krtkou chvli zaplnily okno podivn zblesky. Nsledoval
mrn jsot.
Se svtelnmi zblesky se ozval podivn zvuk. Tentokrt to nebyl vbuch, ale
podivn mechanick peden, podobn peden koky na dn plechovho bubnu.
Znlo to jako klikaklikaklikaklikaklika... klik.
Zblesky i podivn cvakn trvaly nkolik minut a ozvaly se do nich naden
vkiky. Nakonec jaksi hlas ekl: "A to je pro dneek vechno, lidiky."

"To je vecko? A co je vecko?" prohlsil Patricij ptho rna.

Mu ped nm se roztsl strachem. "Opravdu nevm, vae lordstvo," vypravil ze
sebe. "Oni m dovnit nepustili. Nechali m ekat pede dvemi vae lordstvo."
Nervzn si propltal prsty. Patricij ho probodval pohledem. Byl to dobr pohled
a je teba ci, e Patricij byl skvl v jednom. Dokzal pimt lidi, aby pokraovali
v ei i ve chvli, kdy byli pesvdeni, e ekli naprosto vechno.
Jen Patricij vdl, kolik m ve mst peh. Ten, kter stl ped nm, slouil jako
zzenec v cechu alchymist. Ml tu smlu, e se nedlouho po nstupu do cechu
dostal ped Patricije a byl obvinn ze zlomysln lenosti. Dobrovoln se rozhodl
stt se pehem. (Pozn. autora: Jedin dal alternativa, kterou si mohl dobrovoln
zvolit, byla, e bude vhozen do jmy pln korpion.)

"To je vechno, vae lordstvo," zakoural. "Ozval se tam jet takov cvakav
zvuk a pode dvemi se objevovaly njak zblesky. A pak jet ekli, e je tady
patn denn svtlo."
"patn svtlo! Jak?"
"Ehm. Nevm, pane. Prost patn, ekli. e by to mli dlat nkde, kde je lep,
kali. Tvrdili prost, e potebuj dobr svtlo. Hm. A pak mi ekli, a jdu a seenu
jim nco k jdlu."
Patricij zvl. V tch staroitnch alchymistickch obadech bylo nco nesmrn
nudnho.
"Jist," pikvl.
"Jene oni pitom jedli ped patncti minutami," vychrlil ze sebe slouc.
"Pravdpodobn to, co tam podnikali, v lidech vyvolv chu k jdlu," odpovdl
Patricij.
"Ano, a tu noc byla kuchy zaven a j musel jt a odkoupit od Kolka Asepicnu
plato piroh a prk v rohlku."
"Rozumm." Patricij sklonil hlavu k paprm, kter mr rozloen po stole. "Dkuji
ti. Me jt."
"Ale vte co, vae lordstvo?! Ono jim to chutnalo, chpete? Oni si na tch
pirohch a prcch pochutnali!"

Skvl bylo pedevm to, e alchymist mli vbec svj cech. Mgov byli prv
tak neochotn ke spoluprci, ale ti byli natst od prody pznivci hierarchie a
navc soutiv. Mgov potebovali organizaci. K emu by vm bylo bt mgem
sedm rovn, kdybyste se nemohl dvat svrchu na tch est rovn pod sebou a
nevzhlel k t osm, kam se jednou toute dostat? Potebujete dal mgy,
abyste ml km pohrdat a koho nenvidt.
Oproti tomu alchymist byli samoti, kte pracovali v zatemnnch laboratoch
nebo v hlubokch sklepench a neustle usilovali o hlavn vhru - kmen mudrc,
pemnu olova ve zlato, nebo alespo elixr mld. Tm kad alchymista byl
narovle bled mu se zaervenalma oima, s vousy, kter nebyli ani tak
vousy jako spolek jednotlivch vzjemn se podporujcch chlup. st z nich
mla navc ten neptomn, vzdlen pohled, jak maj lid, kte strv pli
mnoho asu v ptomnosti vac se rtuti.
Ne e by alchymist nenvidli ostatn alchymisty. Vtinou si jich ale nevimli,
nebo si mysleli, e jsou to mroi.
A tak jejich opovrhovan cech nikdy neaspiroval na mocn msto mezi ostatnmi,
jak to dlala vtina cech, napklad cech zlodj, ebrk nebo vrah, ale zato
se vnoval pi o vdovy a rodiny tch alchymist, kte vstoupili do pli

dvrnho styku napklad s kyanidem draselnm nebo vydestilovali njak

zajmav houby, vypili vslednou ltku a pak sestoupili ze stechy, aby se proltli
s vlami. Ve skutenosti vdov a sirotk mnoho nebylo, protoe pro alchymisty bylo
velmi obtn stkat se njakou del dobu s cizmi lidmi, a veobecn se dalo ci,
e kdy se nkter z nich oenil, bylo to jen proto, aby zskal nkoho, kdo by mu
drel jeho kelmky a tyglky.
Vzato kol a kolem, jedin dovednost, kterou alchymist Ankh-Morporku spolehliv
ovldali, byla, jak promnit urit mnostv zlata v men mnostv zlata.
A dodnes...
Te je naplnilo nervzn vzruen lovka, kter neoekvan objevil na svm
bankovnm kont obrovskou sumu penz a te nev, zda na to m upozornit
ostatn, nebo prost a jednodue poklad sbalit a vzt nohy na ramena.
"To se nebude mgm lbit," prohlsil jeden z nich, drobn, vhav muk jmnem
Anipit. "Urit to prohls za magii. A dobe vte, jak se dovedou nasrat, kdy si
mysl, e jim dlte do magie a pitom nejste mg."
"V tom nen nic magickho," prohlsil Thomas Silverfish, prezident cechu.
"Jsou tam sktci."
"To nen magie. To je jen obyejn okultismus."
"No, ale co ti salamandi?"
"To snad je normln prodn jev. Na tom nen nic zvltnho."
"Tak dobe. Ale oni budou stejn tvrdit, e je to magie. Znte je, prevty."
Alchymist zachmuen pokyvovali hlavami.
"Jsou to reakcioni," prohlsil Poslka, sekret cechu. "Nadut kouzlokrati! A
ostatn cechy nejsou o nic lep! Co vd o nezadritelnm pokroku? Vbec je to
nezajm! Vichni do poslednho mohli nco takovho vymyslet u ped lty, a
vymysleli? Ti urit! Jen si pomyslete, co vechno meme dt lidem - meme
doshnout toho, e budou t mnohem... no, eknme spokojeni. Monosti jsou
nesmrn."
"Vzdlvac," pikvl hlavou Silverfish.
"Historick," pidal se Anipit.
"A samozejm bychom nemli zapomnat ani na zbavu," vmsil se do hovoru
Hrachoboj, pokladnk cechu. Byl to mal nervzn lovek. Vtina alchymist
byla nervzn - pochzelo to z toho, e si nikdy nebyli jist tm, co ta podivn
bublajc sms, se kterou provdj pokusy, udl v nsledujc minut.
"No, asi ano. Zejm by se to dalo vyut pro zbavu," pikvl Silverfish.

"Teba pro nkter velk historick dramata," chytil se Hrachoboj. "Jen si

pedstavte tu scnu! Seenete pr herc, oni to jednou zahraj a lidi na cel
Zemploe se na to budou moci dvat tolikrt, kolikrt budou chtt! Mimochodem,
vte kolik se uet na platech hercm?" dodal.
"Ale je teba udlat to s vkusem," upozoroval Silverfish. "Je to velk
zodpovdnost, musme dohldnout, aby se neudlalo nic, co by njakm
zpsobem..." hlas se mu postupn vytratil. "No, vdy vte... nic obhroublho."
"Urit se ns pokus zastavit," vrtl zachmuen hlavou Anipit. "J ty mgy
znm."
"Trochu jsem o tom pemlel," ekl Silverfish. "Svtlo tady nen pli dobr. Na
tom jsme se vichni shodli. Potebujeme jasn, bezmran nebe a slunce. A taky
bychom se mli ztratit z dohledu mgm. Myslm, e znm msto, kter by se
nm pesn hodilo."
"Vte, j pod jet nemu uvit, e dlme nco takovho," usml se
pokiven Hrachoboj. "Ped mscem to byl jen takov blzniv npad. A te to
vn rozjdme! Je to skuten kouzeln! Ale nen v tom dn magie, vte, co
myslm?" dodal rychle.
"Nen to jen tak njak iluze, ale skuten iluze," pomhal mu Anipit.
"Nevm, jestli vs to nkoho napadlo," ozval se najednou Hrachoboj, "ale
myslm,e bychom na tom mohli taky vydlat njak ten estk."
"Ale to nen dleit," odpovdl mu Silverfish.
"Ne, to jist ne," zabruel Hrachoboj. Rozhldl se po ostatnch.
"Nemohli bychom se na to podvat jet jednou?" dodal stydliv. "Klidn budu
toit klikou. A... a... j vm, e jsem k tomuhle projektu celkem nim nepispl,
ale vymyslel jsem tyhle... tuhle... tohle."
Vythl z kapsy svho roucha velk paprov sek a postavil ho na stl. Sek
poloil a z nj se vykutlelo nkolik podivnch, naloutle blch, nadchanch,
nepravidelnch koul.
Alchymist na n nejist zrali.
"Co je to?" zeptal se nakonec Anipit.
"N," zaal Hrachoboj rozpait, "vezmete prost njakou kukuici, ne? A
nasypete ji do kelmku, nejlp tak slo ti, a pidte trochu jedlho oleje, ne? Pak
na ten kalek polote pokliku, nebo tal, ne? A zanete to zahvat. Kdy to
zahejete dost, vybouchne to, ne? Tedy ne doopravdy, ale tak jako to vybouchne,
a kdy to pestane bouchat, sundte poklici, ne? A zjistte, e dolo k
metamorfze kukuice na tuhle... tohle... tyhle... vci." Rozhldl se po kruhu
nechpavch tv. "D se to jst," zamumlal napl omluvn. "Kdy k tomu
pidte kousek msla a soli, chutn to jako slan mslo."

Silverfish nathl ruku zbarvenou chemikliemi a opatrn si vybral jednu

nadchanou kuliku. Vloil si ji do st a zamylen vkal.
"J vlastn ani nevm, jak jsem na to piel a pro jsem to udlal," svoval se
kolegm Hrachoboj a zaervenal se. "Pilo to najednou, zniehonic, ml jsem
takovou mylenku, e je to to prav."
Silverfish stle vkal.
"Chutn to jako paprov lepenka," prohlsil po chvli.
"Odpuste," zabreptal Hrachoboj a pokusil se shrnout zbytek kuliek zpt do
sku. Silverfish ho jemn zadrel.
"Jestli ti to nevad," ekl vstril si do st dal kuliku, "ono to m opravdu nco
do sebe. Tak njak se to sem hod. Jak jsi kal, e se to jmenuje?"
"J to zatm nijak nepojmenoval," piznal se Hrachoboj. "km tomu vybuchl
zrna."
Silverfish si vzal dal kuliku. "Je to legran, jak si lovk vdycky vezme dal, i
kdy u vlastn ani nechce," prohlsil. "Zvltn. Vybuchl zrna? Dobr. No... v
kadm ppad, pnov, roztome kliku jet jednou!"
Anipit zaal petet film zpt v latern nemagice.
"kal jste, e znte msto, kde bychom mohli cel projekt uskutenit a pitom by
ns mgov neobtovali?" zeptal se.
Silverfish si nabral plnou hrst praen kukuice.
"Je to kus cesty po pobe," vzpomnal. "Krsn a slunen msto a dnes tam
nepijde ani noha. Nen tam nic, jen vtrem olehan prales, star chrm a
psen duny."
"Chrm? Bohov se dovedou pkn namchnout kdy -" zaal Hrachoboj.
"Podvej," zaal Silverfish, "to msto je oputn cel stalet. Nen tam vbec nic.
Ani lid, ani bohov, nikdo. Jen spousta slunce a zem, a oboje ek jen na ns. Je
to nae velk pleitost, mldenci. Nedovolili nm provozovat magii,
nedokeme vyrobit zlato, nedokeme si asto ani vydlat na ivobyt - tak
pojme alespo udlat tyhle pohybliv obrzky. Pojme spoluvytvet djiny!"
Alchymist se opeli ve svch keslech a bylo vidt, e trochu pookli.
"Jo," ekl Anipit.
"Hmm, bezva," pidal se Hrachoboj.
"Tak na biograf," prohlsil Poslka a zvedl hrst kukuinch zrn. "Jak jsi se o tom
mst dozvdl?"

"No pece, j -" najednou se zarazil. Zatvil se uasle. "Ani nevm," piznal
nakonec. "Njak si nevzpomnm. Musel jsem o nm slyet, a zapomnl jsem kde
a te se mi to njak znovu objevilo v hlav. Vdy vte, jak to chod."
"No jo," pikvl Anipit. "je to to sam jako se mnou a osmocelulzovm psem.
Bylo to, jako kdybych si pamatoval, jak to mm udlat. Je to zvltn, co vm
obas vyvede vlastn mysl."
"To je ono."
"Pesn."
"Je to prost mylenka, na kterou konen pila ada, ne?"
"To je ono."
"Pesn."
"Jinak to nen mon."
Kolem stolu se rozhostilo mrn nejist ticho. Byl to vlastn zvuk nkolika
zmatench mysl, kter se v duchu pokouely poloit mentln prst na to, co je
znepokojovalo a emu nemohly pijt na kloub.
Zdlo se, e vzduch v mstnosti jisk.
"A jak se to tam jmenuje?" zeptal se po chvli Anipit.
"No, za sterch as se tomu kalo Svat les, ale vte jak to dneska chod,"
odpovdal Silverfish, ktersi mezitm k sob stail pithnout sek s kukuic.
"Vechno m njak ten ciz nzev a tomu mstu se k Holy Wood."
"Holy Wood," naklonil Anipit hlavu ke stran. "Zn to tak njak... povdom."
Rozhostilo se dal ticho a vichni o jeho prohlen pemleli.
Mlen nakonec peruil Poslka.
"Tak dobr," zaal zvesela. "Holy Woode, tady ns m!"
"Jo, jo," pikyvoval Silverfish a vrtl hlavou, jako by se chtl zbavit jaksi
neodbytn mylenky. "To je zvltn vc. Mm takov pocit..., e tam mme
nameno celou tu dobu, co jsme na svt..."

Zatm, nkolik tisc kilometr pod Silverfishem, se Velk A'Tuin rozvnm krokem
pesouvala hvzdami posetou vesmrnou noc.
Realita je kivka.
Ale v tom nen problm. Problm je v tom, e j nen tolik, kolik by j bt mlo.
Podle tch nejmystitjch text, uloench v knihovn Neviditeln univerzity -

- nejpednjho magickho stavu Zemplochy, proslulho svou magi a

bohatmi veeemi, jeho sbrka magickch knih je tak obrovsk, e kiv vesmr
a as - le pinejmenm devt desetin prav reality vn mnohovesmru, ale protoe
mnohovesmr dle definice zahrnuje absolutn vechno, co se d povaovat za
nco, zjiujeme, e tady nm vci zanaj ponkud ponovat.
Mimo hranice vesmr nm le syrov, nezpracovan reality typu: co by bylo,
kdyby bylo - nejlep by bylo, kdyby bylo - kdyby bylo, tak by nebylo a bylo by prost vechny ty divok mylenky a npady, kter se vytvoily a zase zanikly
jako zkladn prvky ve vznikajcch supernovch.
Jen obas se nkter z nich poda proniknout dovnit v mstech, tam, kde se
ochrann stny svt opotebovaly. A v tch okamicch prav realita unik.
Vsledek je podobn, jako kdy nkdy vytryskne z moskch hlubin gejzr tepl
vody, kolem kterho doasn nalzaj vhodn ivotn prosted podivn
podmosk stvoen. Nachzej tam dost tepla a potravy, aby si vytvoila alespo
na krtk as ozu ivota v prosted, kde by vlastn vbec dn ivot bt
neml.
Pesn tak, nevinn a hrav, pronikla na Zemplochu mylenka Holy Woodu.
A unikla realita.
A byla nalezena. Protoe tam nkde mimo ij Vci, jejich schopnost vyenichat i
ty nejmen kousky prav reality by zahanbila i proslulou schopnost raloka zjistit
na velkou vzdlenost sebemen mnostv krve ve vod.
Prv ty Vci se zaaly shromaovat.

Po psenm behu se pehnala boue, ale kdy dorazila k pat nzkho pahorku,
zdlo se, e ho mraky obtkaj. Na vyprahlou pdu dopadlo jen nkolik kapek
vody a vichice se zmnila v pjemn vnek.
Vnek navl dal vrstvu jemnho psku na dvno vyhasl ohnit.
O kus dl, na bo pahorku, nedaleko jmy, do kter by se veel, eknme,
jezevec, se uvolnil z psku mal oblzek a skutlel se dol.

Msc nad tm mstem pebhl velmi rychle, protoe se tam nechtl zbyten
zdrovat.

Kvestor uctiv zaklepal na arcikanclovy dvee a opatrn je otevel.

Stela z kue mu pipendlila klobouk k devn vplni dve.

Arcikancl sklonil kui a vyslal k nmu ziv smv.

To bylo zatracen nebezpen, nemyslte?" prohlsil. "Mohl jste zavinit oklivou
nehodu."
Kvestor by se nikdy nedostal tam, kde byl dnes, nebo pesnji eeno tam, kde
byl ped deseti vteinami, kdy se ctil bt silnou a vyrovnanou osobnost, ne jako v
tto chvli, kdy proval stav mrnho srdenho kolapsu, kdyby neml a
neuvitelnou schopnost vstebat kad ok a vzpamatovat se z
nejneoekvanjch udlost.
Vytrhl stelu i s kloboukem z ostn.
"Vbec nic se nestalo," prohlsil. dn hlas nemohl bez vynaloen maximlnho
sil znt tak chladn. "Ta dra skoro nen vidt. A pro, tedy jaksi, stlte na dvee,
pane?"
"Myslete, love! Venku je tma ty zatracen stny jsou kamenn. Neekte
snad, e budu stlet do tch mizernch stn, co?"
"No ano," pokraoval opatrn kvestor, "ale ty dvee jsou, ehm, pt set let star,
vte?" dodal s peliv dvkovanm pokrnm.
"Jo, vypadaj na to," odpovdl nevzruen arcikancl. "Jsou hnusn a ern.
Vte, co bychom tady potebovali love? Mnohem m kamene a starho deva
a mnohem vc legrace a pestrosti. Pr sportovnch plakt a njak to zti s
jelenem."
"Hned na to dohldnu," lhal kvestor hladce. Vzpomnl si na tsek papr, kter
nesl pod pa. "Ale mezitm, pane, mon byste mi mohl -"
"Dobr," kvl arcikancl a narazil si na hlavu svj piat klobouk. "Jste skvl. J
se te musm skoit podvat na jednoho nemocnho draka. Chudk mal, u se
nedotkl svho dehtovho oleje cel dni."
"Ale v podpis na jednom dvou dokladech je naprosto -" zatoil kvestor
okamit.
"Nemu pod jenom podpisovat papry," zahnal ho arcikancl mchnutm ruky.
"Je to tady sam adovn, to vm eknu rovnou. A jet jednu vc -" v och se
mu objevil neptomn pohled, jako by si prv na nco vzpomnl.
"Dneska rno jsem vidl legran vc," naklonil se ke kvestorovi. "Potkal jsem na
ndvo opici. Upravenou jako ze katulky."
" ano," usml se kvestor vesele. "To byl knihovnk."
"Tak knihovnk si chov takovhle exotick domc zve?"
"Ne vy mi nerozumte, pane," odpovdl kvestor spokojen. "To byl knihovnk."
Arcikancl na nj upel zkoumav pohled.

Kvestorv smv ponkud zesklovatl.

"Knihovnk je opice?"
Chvli trvalo, ne se kvestorovi podailo celou situaci alespo trochu vysvtlit, a
kdy skonil, arcikancl prohlsil: "Tak vy se mi tady snate ct, e ten chlap, co
dlal pvodn knihovnka, se psobenm magie zmnil v opici?"
"Byla to nehoda v knihovn, tak to bylo pane.
Magick exploze. V jedn minut byl lovkem, v nsledujc z nj byl orangutan.
Ale nesmte mu kat opice, pane. Je to lidoop."
"Copak je v tom, k sakru, njak rozdl?"
"Jak se zd, tak pro nj ano. Stv se velmi... agresivn, kdy o nm eknete, e je
opice."
"Nevystrkuje nhodou na lidi zadek, nebo snad ano?"
Kvestor zavel oi a tsl se. "Ne, pane. To dlaj gibboni."
"Aha!" Arcikancl zavel oi a otsl se. "Ne, pane. To dlaj gibboni."
"Aha!" Arcikancl se na okamik zamyslel. "Ale ti tady nejsou zamstnan, e?"
"Ne, pane. Jenom knihovnk, pane."
"Tak nco takovho tady nememe trpt. V dnm ppad! Nikdo nestoj o to,
aby se nm po cel univerzit potulovaly velik chlupat... kdovco!" prohlsil
arcikancl rezolutn. "Zbavte se ho!"
"Pro rdy bo, to ne! Je to nejlep knihovnk, jakho kdy univerzita mla. A kolik
na nm uetme!"
"Pro? Co mu platme?"
"Burky," odpovdl kvestor okamit. "Krom toho je to jedin tvor, kter v, jak
knihovna skuten funguje."
"Tak ho promte nazpt. To je houby ivot, kdy mus chlap trvit ivot v opici."
"Lidoopovi, arcikancli. Obvm se, e tomu sm dv pednost, bt lidoopem."
"A jak to, do pihele, mete vdt?" podval se na nj arcikancl podezvav.
"Nebo snad mluv?"
Kvestor zavhal. Pokud se jednalo o knihovnka vdycky se narazilo na jedno a to
sam. Vichni si na nj tak zvykli, e u si snad ani nepamatovali na dobu, kdy v
knihovn neobsluhoval lidoop se zaloutlm chrupem a slou t mu. Kdy se
njakou dobu dje nco neobyejnho, lid si na to zvyknou a stv se z toho vc
obyejn. Jde jen o to, e kdy se to pokoute vysvtlit nkomu cizmu, zn to
dost podivn. Nervzn si odkalal.

"k ,oook', arcikancli," odpovdl.

"A co to znamen?"
"Znamen to ,ne', arcikancli," odpovdl.
"A jak teda ekne ,ano'?"
Toho se kvestor obval. ",Oook', arcikancli," odpovdl.
"Ale to bylo to sam oook jako to prvn oook!"
"Ale ne. Vbec ne! Ujiuji vs. Tam byl pln jin pzvuk... chtl jsem ci, e
kdy jste zvykl...," kvestor pokril rameny. "My jsme se mu prost tak njak
nauili rozumt, arcikancli."
"No, kdy u nic jinho, alespo se udruje fit," prohlsil arcikancl s pohrdavm
klebkem. "Ne jako vy ostatn, hoi. Zael jsem si dnes rno do spoleensk
mstnosti (Pozn. pekl: Mgov j podle vzoru kamrlk pezdvali mgorlk. Studenti
ovem, jak bv asto jejich zvykem, pouvali zkrcenou verzi tohoto slova a
kali j magorlk.) a ta byla pln chrpajcch chlpk! love, to nen
spoleensk mstnost, ale spoleensk nemstnost!"
"To asi byla rada starch, pane," vysvtloval kvestor. "ekl bych, e ti jsou ve
vjimen skvl form."
"Ve form? Vdy napklad dkan vypad, jako by polkl peinu!"
"Ale pane," prohlsil kvestor a vdoucn se usml, "vraz ve form, jak mu j
rozumm, znamen schopn v mst nasazen, nebo vyhovujc elu a trvm na
tom, e dkan dokonale vyhovuje svmu kolu, kter spov v tom, e sed cel
den u stolu a konzumuje velk mnostv tkch jdel." Kvestor si povolil mal
smv.
Arcikancl na nj vrhl pohled tak staromilsk, e by nebylo divu, kdyby ho
pochytil od trilobit.
"To m bt vtip?" prohlsil podezvavm tnem lovka, kter by nepochopil
vraz ,smysl pro humor', ani kdybyste mu jeho smysl vysvtlovali celou hodinu a
pednku doplnili barevnmi grafy.
"To bylo jen takov moje soukrom pozorovn," pustil se kvestor na tenk led.
Arcikancl potsl hlavou. "Nesnm tyhle hloup ertky. Nesnm chlpky,
kte se sna bt neustle hrozn vtipn. To mte z toho, e trvte vtinu asu
povalovnm pod stechou. Pr tyicetikilometrovch bh nebo pochod, a z
dkana bude pln jin lovk."
"To urit, pane," pikvl kvestor. "Bude mrtv."
"Bude zdrav."
"Mon, ale stejn bude mrtv."

Arcikancl popuzen zaustil papry na stole.

"Zmkilost," zamruel. "Je to tady prolezl zmkilost. Cel tohle msto nestoj
za fajfku tabku. Lidi se cel den povaluj nebo se promuj v opice. Kdy jsem
studoval j, nikoho z ns ani ve snu nenapadlo, e by se mohl zmnit v opici."
Znechucen zvedl hlavu.
"Co jste to vlastn chtl?" vytkl.
"Coe?" nechpal zmaten kvestor.
"Myslm, e kdy jste sem piel, chtl jste po mn, abych nco udlal, nebo ne?
Veel jste sem a nco jste ode m chtl. Mon e je to tm, e jsem jedin lovk
iroko daleko, kter kad rno nesp v kesle nebo neje na nejblim strom,"
dodal arcikancl se zadostiuinnm.
"Ehm. Myslm si, e to dlaj gibboni, pane," upozoroval ho takticky, kvestor.
"Coe? Coe? Snate se, aby ta vae e mla hlavu a patu, love!"
Kvestor se sebral. Nevidl dvodu, pro by s nm ml kdokoliv zachzet
takovmto zpsobem.
"No, chtl jsem s vmi promluvit o jednom ze student, pane."
"O jednom ze student?" vytkl na nj arcikancl.
"Ano, pane. To jsou takov ti huben, s bledmi oblieji, vzpomnte? My jsme toti
univerzita, vte? Musme se s nim smit stejn jako s krysami -"
"Myslel jsem, e na to mme lidi, kte se o n dokou postarat."
"Sbor pednejcch. To ano. Jene obas narazme na takov ppady... nevm,
jak bych vm to ekl, arcikancli, ale kdybyste se laskav podval na vsledky
tady tch zkouek..."

Byla plnoc - ne tat plnoc jako pedtm, ale hodn podobn. Star Tom, zvon
bez srdce, kter visel na jedn z v univerzity, prv odbil svch dvanct
zvunch tich.
Deov mrana vydmala na msto posledn kapky vody. Ankh-Morpork se
rozkldal v slab zi nkolika navlhlch hvzd, skuten a hmatateln jako cihla.
Mudromil Oberkost, studujc magickch vd, odloil knihu a nkolikrt si rukama
promnul obliej.
"Dobr," prohlsil. "Zeptej se m na nco. Na cokoliv. Dej se do toho."
Viktor Grnbaum, studujc magie, vzal ze stolku svj oden vtisk knihy
Nekrotelecomicon v prav pro studujc s nvodem k praktickm pokusm a
namtkou jej otevel. Leel pi tom na Mudromilov posteli. Alespo tou st zad,

kter obsahuje lopatky. Zbytek tla a nohy ml vztyen podl zdi a hlavu
zalomenou tm v pravm hlu k trupu. To je ovem pro studenta, kter si chce
udlat pohodl, celkem bn pozice.
"Tak dobr," prohlsil. "Take - jsi pipraven? Tak teba... jo, ekni mi teba, jak se
jmenuje mimoprostorov obluda, jej charakteristick ev zn
,Hurhuhurhuhurhu!'?"
"Yob Soddoth," odpovdl Mudromil bez zavhn.
"Dobe. Jak pinut pekeln obluda Amahoni Sinhrt - vesmrn abk s milionem
potomk - svou ob, aby vypustila dui?"
"Ona... ne, pokej, nic mi nekej... pipout ji na jedno msto a ukazuje j tak
dlouho obrzky svch mlat, a tomu ubokovi imploduje mozek."
"Jo. Vdycky jsem si kal, jak to asi funguje v praxi," ekl Viktor, kter listoval v
uebnici. "Pedpokldm ale, e kdy ekne potisc ,ty oi, to jste cel vy', jsi
tejn zral na to spchat sebevradu."
"Um toho tak stran moc," prohlsil Mudromil s obdivem. "J nechpu, jak to,
e jsi tu kolu dvno nedodlal."
"Hmm, to v," zabruel Viktor. "Takov je svt. Ml jsem prost smlu u zkouek,
ekl bych."
"Tak pokrauj," nadhodil Mudromil. "Zeptej se m jet nco!"
Viktor znovu otevel uebnici.
Chvli bylo ticho.
Pak ekl: "Kde je Holy Wood neboli Svat les?"
Mudromil zavel oi a nkolikrt se udeil pst do ela. "Vydr, vydr... nic mi
nekej..." Nakonec oi otevel. "Co to m znamenat ,kde je Holy Wood?" zeptal se
nechpav. "Na dn Svat les si nevzpomnm."
Viktor upral oi do uebnice. O njakm Holy Woodu tam nebylo ani zmnky.
"Skoro bych psahal, e jsem slyel... myslm, e jsem se zamyslel nad njakm
nesmyslem," omlouval se nakonec neohraban. "V, mm to urit z toho
pezkouen."
"Jasn, to chpu. Leze ti to dost na nervy, co? Jene pak bude mgem, a to
pece stoj za to, ne?"
"Jasn," pikvl Viktor. "U se nemu dokat."
Mudromil sklapl knihu.
"Pestalo pret. Poj, skome si na jedno pes ze. Myslm, e si trochu pit
zasloume."

Viktor na nj zahrozil prstem. "Ale jenom jedno. Musme bt stzliv," dodal.

"Ztra jsou zvren zkouky. Musme mt ist hlavy!"
"To jo," souhlasil Mudromil.
Kad chpe, jak je dleit jt ke zkoukm stzliv. Na nepochopen tto
jednoduch skutenosti byla zaloena nejedna karira poiovae, sbrae
ovoce nebo kytarovho virtuosa v metru.
Jene Viktor ml jin, velmi pdn dvod, pro poteboval istou hlavu.
Staila toti sebemen nepozornost, a mohl by projt!
Jeho zesnul strc mu zanechal doslova mal bohatstv, pokud se nestane
mgem. Kdy psal posledn vli, neuvdomil si to, ale pesn to udlal. Myslel si,
e pomh synovci dokonit studia, ale Viktor Grnbaum byl velmi bystr mladk
a jako takov uvaoval nsledujcm zpsobem:
Jak jsou vhody a nevhody bt mgem? Dobr, tak tedy povte urit
spoleensk cty, ale na druh stran se obas ocitte v nebezpench situacch
a tm neustle vm hroz nebezpe, e vs zabije nkter z koleg - mg. V
tom, e se z nj stane spoleensky uctvan mrtvola, nevidl dn tst.
Na druh stran...
Jak vhody a nevhody m studujc magie? Mte pomrn velk mnostv
volnho asu, lid vm mnohem snz toleruj takov vci jako pit piva a zpv
koilatch psn.nikdo se vs nepokou zavradit, s vjimkou bnch pokus v
rmci kadodennho ankh-morporskho ivota, a mete udrovat klidn a
pohodln zpsob existence. Samozejm o njak extra ct neme bt ani e,
ale protoe jste spokojen naivu, celkem snadno se s tm vyrovnte.
Viktor tedy nejdve vnoval pomrn velk mnostv asu a energie studiu
podmnek posledn vle, pak podrobnmu rozboru nazen o studiu a studujcch
pravidel Neviditeln univerzity a nakonec statisticky zpracoval vechny vsledky
zkouek za poslednch padest let.
Minimln poet bod, se ktermi studujc proel u zvrench zkouek, byl 88.
Neuspt bylo snadn. Neuspt dokzal kad idiot.
Jene Viktorv strek idiot nebyl. Jedna z podmnek zvti stanovila, e kdy
Viktor docl pi zvrench zkoukch mn ne 80 bod, vyschne pramen jeho
financ jako slina na hork plotn.
Strek svm zpsobem doshl svho. Jen mlokter student studoval tak peliv
a tvrd jako Viktor. kalo se, e jeho znalosti v nkterch oborech by zastnily i
znalosti mg z nejvych rovn. Strvil bezpoet hodin v nepohodlnm
knihovnm kesle tenm grimor. Proptral zkuebn archy psemnch prac z
minulch let a prostudoval zkoukov techniky pednejcch. Chodil na penky
tak piln a asto, e vtinu z nich mohl citovat zpamti. Cel osazenstvo

univerzity ho povaovalo za nejnadanjho a nejpelivjho studenta nkolika

poslednch desetilet a u zvrench zkouek doclil kad rok vdy znovu s
pehledem a dokonalou znalost vci 84 bod.
Bylo to dokonale zhadn.

Arcikancl konen odloil posledn strnku.

Chvilku se zamyslel a pak ekl: "Je mi to jasn, vm je toho chlapce lto, e?"
"Obvm se, e jste tak docela nepochopil, co mm na mysli," zavrtl kvestor
hlavou.
"Je mi to pln jasn," odbyl ho arcikancl. "Ten chlapec se u nkolik let dr na
potu bod, kter nm neumouj vylouit ho ze studia a jemu studium
dokonit." Pak vythl jeden z papr. "Ale tady, ped temi roky, jak vidm, proel.
Dostal 91."
"To ano, arcikancli. Jene se odvolal."
"Coe? Odvolal se? Proti tomu, e uspl?"
"Upozornil ns na to, e si zkouejc pravdpodobn nevimli, e m v bod est
chybnou alotropii oktironu. Pr by nemohl t s vdomm, e komisi vlastn
podvedl. Prohlsil, e by ho cel zbytek ivota pronsledoval pocit, e titul
nezskal poctivou cestou, zatmco jin a mnohem schopnj studenti, ne je on,
teba zkouky nesloili. Vimnte si, e dal dva roky dostal u zkouek 82 83
bod."
"Ale pro to?"
"Myslme si, e hraje na jistotu, pane."
Arcikancl zabubnoval prsty na stl.
"Tak tohle nepipustm," prohlsil. "Pece si tady nenechme nkoho, kdo je skoro
mg, ale pitom nen mg, potuluje se po univerzit a smje se nm z plnch
tch... plnho toho - z plnho eho se to ti studenti vlastn smj?"
"Pesn to si o tom myslm j, pane," zapedl kvestor.
"Mli bychom ho vykopnout nahoru a je to," prohlsil arcikancl pevn.
"Dol, pane," naklonil se k nmu kvestor. "Kdybychom ho poslali nahoru, vyvolalo
by to spoustu nevhodnch a jzlivch poznmek a stal by se pro studenty skoro
hrdinou."
"Mte pravdu. Dobr npad. Udlejme to po vaem a hned," souhlasil arcikancl.
"Ne, pane," pokraoval kvestor trpliv. "On ns podceuje, take my mu
dokeme, e dl chybu."

"Sprvn. Pkn vci vyvit. Oko za oko..." Kvestor obrtil oi v sloup. "Take vy
byste chtl, abych ho vykopl. Dobr, polete mi ho sem ztra hned rno a j -"
"Ne, arcikancli. Takhle jednoduch to zase nen."
"Coe? Nememe ho vyrazit? To bych se na to podval! Myslel jsem, e to tady
vedu!"
"To ano, pane, jene kdy mme co doinn s panem Grnbaumem, musme bt
velice opatrn. Je to znalec pedpis a nazen. Take m napadlo, co kdybychom
mu ztra rno u zkouel pedloili tenhle papr?"
Arcikancl vzal kvestorovi z ruky list papru. S tichm evelenm rt ho peetl.
"Jen jedinou otzku?"
"Ano. take bu projde, nebo ne. A te chci vidt, jak tentokrt udl svch 84 ze
sta!"

V uritm smyslu, kter jeho vychovatel nedokzali konkrtn definovat, byl ale
Viktor Grnbaum souasn jednou z nejlenivjch osob v djinch svta.
Nebyl jen tak prost, obyejn ln. Obyejn lenost byla pouhm nedostatkem
ochoty. Tohle stadium minul Viktor u dvno, pak proel absolutn netenost a na
vzdlenjm konci pokraoval. Do toho, aby se prci vyhnul, vloil mnohem vce
sil, ne obyejn lid vkldaj do tk diny.
Nikdy netouil po tom stt se mgem. Nikdy vlastn nechtl nic moc, krom toho,
aby mu vichni dali pokoj a nebudili ho ped polednem. Kdy byl mal, kali mu
lid vci jako: "A m bys chtl bt, chlapeku?" a on pravideln odpovdal:
"Nevm, co byste pro m ml?"
Tohle nen odpov, kterou by vm lid trpli dlouho. Lidem nestailo, e jste, m
jste, oni chtli, abyste neustle pracoval na tom stt se nm jinm.
Zkouel to. Dost dlouho se pokouel pt si, aby byl kovem, protoe to byla
prce zajmav a jet k tomu vypadala romanticky. Jene to taky pedstavovalo
tkou prci a vzpurn kusy rozhavenho eleza. Pak se njakou dobu pokouel
pt si bt vrahem, co byla prce elegantn a nemn romantick. Jene i to
obsahovalo tvrdou prci, a kdy jste se propracovali k podstat vci tak i to, e
jste museli as od asu nkoho skuten odpravit. Pak se pokouel chtt bt
hercem, co byla prce dramatick stejn tak jako romantick, ale zahrnovala
pinav spodky, koovn ivot a k jeho nesmrnmu pekvapen i velk mnostv
tk prce.
Nakonec dovolil, aby byl posln na Neviditelnou univerzitu, protoe to bylo
mnohem snaz, ne kdyby se tomu brnil.

Rd se sml takovm zvltnm, jakoby zamylenm zpsobem. To budilo v

mnoha lidech dojem, e je o nco chytej ne oni. Obvykle se vak pokouel
pochopit, co mu prv ekli.
Nosil tak tenouk knrek velmi pyn. Kdy se stanete mgem, ek se od vs,
e se pestanete holit a nechte si narst plnovous podobn kruinkovmu kov.
Velmi sta mgov vypadali, jako by byli schopni cedit svmi knry vivn ltky
pmo z ovzdu, jako velryby z vody.
Bylo pl druh. Loudal se dom od Zaitho bubnu, hospody s tou nejhor
povst ve mst. Viktor Grnbaum vypadal, jako e se loud, i kdy bel.
Byl dokonale stzliv, a o to vc uasl, kdy najednou zjistil, e se, ani vdl jak,
ocitl na nmst Zlomench msc. Mil do zk uliky za univerzitou a k t sti
vysok zdi, kde cihly vylomen v pravidelnch vzdlenostech poskytovaly u cel
stalet studentm magie jaksi ebek, s jeho pomoc pekonvali zbyten
psn univerzitn nazen.
Jene nmst neml na cest.
Otoil se, aby se odloudal nazpt, ale pak se najednou zastavil. Dlo se tady nco
podivnho.
Obvykle by tady byl bajk - vyprav, pr poulinch muzikant nebo njak
podvodnek, kter by se ohlel po perspektivnch kupcch ankh-morporkskch
pebytk, jakmi byly napklad V umn nebo Mosazn most.
Te tady bylo jen pr lid, kte napnali mezi dva svisl kly velk pltno, nco
jako zvten prostradlo.
Pomalu se k nim piklackoval. "Co to dlte?" nadhodil ptelskm tnem.
"Bude tady pedstaven."
"Jo tak, divadlo." Viktora opustil zjem.
Pomalu se obrtil do tmav a vlhk noci, ale zastavil se, kdy z inkoustov erni
mezi dvmi budovami zaslechl hlas.
"Ten hlas docela potichu volal: "Pomoc!"
Pak se ozval jin hlas, kter ekl: "Tak u to konen naval!"
Viktor popoel bl a upel oi do tmy.
"Hal?" nadhodil. "Je vechno v podku?"
Na okamik se rozhostilo ticho a pak se ozval hlubok hlas: "Ty asi nev, co je pro
tebe nejlep, chlapeku, e jo?"
M n, pomyslel si Viktor. Ten se do m d noem. To znamen, e m bu
probodne, nebo budu muset utct, a to je straliv pltvn energi.

Lid, kte by vychzeli z letmo vyhozench fakt, by se mohli domnvat, e

Viktor Grnbaum bude tlust a nezdrav.je vak teba ci, e to byl jeden z
nejatletitji vyhlejcch student univerzity. Vlet po svt jakoukoliv nadvhu
znamenalo zbytenou prci, a tak si dval dobr pozor, aby nenabral ani jedin
zbyten gram, a vdycky se udroval v dokonal kondici, protoe dlat cokoliv s
odpovdajcmi svaly bylo mnohem snaz, ne dlat tot s tukovou zt.
Jeho ruka vyletla rozmchlm backhandem. Rna nejene zashla, ale doslova
zvedla tonka ze zem.
Viktor se pak obrtil k perspektivn obti, kter se stle jet vyden tiskla ke
zdi.
"Doufm, e se vm nic nestalo."
"Nehbejte se!"
"Ani jsem to neml v myslu," odpovdl mrn zmaten Viktor.
Postava vystoupila ze stnu. Pod jednou pa nesla balek a ruce si drela ped
obliejem ve zvltnm gestu - ukazovek a palec kad ruky v pravm hlu
spojen do jakhosi obdlnku. Viktorovi se zdlo, e muovy lasi oi na nj
hled jakmsi rmekem.
Asi se chce chrnit ped Zlm okem, pomyslel si Viktor. V tch atech poitch
symboly vypad jako mg.
"asn prohlsil mu ilhajc oknkem mezi vlastnmi prsty. "Te maliko
natote hlavu, ano? skvl! koda toho nosu, ale myslm, e s tm bychom u
nco udlali."
Popoel kupedu a pokusil se Viktora obejmout kolem ramen. "Ml jste velk
tst," rozplval se, "e jste m dnes potkal."
"Vn?" vypravil ze sebe Viktor, kter si a dosud myslel, e to bylo naopak.
"Jste pesn ten typ, jak hledm," prohlsil muk.
"Odpuste," nechpal Viktor, "ale j ml pocit, e vs chtl nkdo okrst."
"el po tomhle," prohlsil lovek a popleskal balek, kter svral pod pa. Ten
plechov zazvonil. "Jene by mu to stejn nebylo k niemu."
"Nem to dnou cenu?" zeptal se Viktor.
"Penzi k nezaplacen."
"Aha, rozumm," pikvl Viktor.
Mu vzdal sv marn pokusy doshnout Viktorovi na druh rameno a spokojil se s
jednm.

"Jene spousta lid by byla zklaman," pokraoval. "Poslyte, mladku, nco vm

eknu.mte pkn dren tla. Dobr profil. Jak by se vm lbilo zkusit to v
pohyblivch obrzcch?"
"Ehm," odpovdl Viktor takticky. "Nelbilo, myslm."
Mu na nj uasle zral.
"Rozuml jste tomu, co jsem vm kal?" ujioval se. "Pohybliv obrzky!"
"Ano."
"Ale kad se pece chce dostat do pohyblivch obrzk!"
"Ne, dky," odpovdl Viktor uctiv. "Jsem si jist, e je to skvl zamstnn, ale
pohybliv obrzky mn nepipadaj nijak zajmav."
"J mluvm o pohyblivch obrzcch!"
"J vm," pikvl Viktor. "Slyel jsem vs."
Muk zmaten potsl hlavou. "No, mladku," prohlsil nakonec, "kdyby nic
jinho, tak ten dnen den mi stl za to. Poprv za cel tdny jsem potkal nkoho,
kdo se nechce za kadou cenu dostat do pohyblivch obrzk. Ml jsem dojem,
e v posledn dob se chtj dostat do obrzk vichni. Hned jak jsem vs
zahldnul, pomyslel jsem si: Ten se bude chtt za to, co udlal, urit dostat do
pohyblivch obrzk."
"Stejn vm mnohokrt dkuju," usml se Viktor. "Ale myslm si, e to by nebylo
nic pro m."
"Dobr, ale v tom ppad vm nco dlum." Muk se chvilku pehraboval v
kapsch a nakonec vythl navtvenku. Viktor si ji vzal a etl:

Thomas Silverfish

Zbavn a populrn naun kinematografie

Filmy jedno- i dvoucvkov- Tm nevbun zbo
Holy Wood, p. 1

"To je pro ppad, e byste nkdy zmnil nzor," ekl mu z pohyblivch obrzk.
"V Holy Woodu m zn kad."

Viktor zral na navtvenku. "Dky," ek napl neptomn. "Hm... jste mg?"

Silverfish se na nj zkoumav zadval.
"Jak vs, proboha, napadlo nco takovho?"
"Vae rba s magickmi symboly -"
"Magick symboly? Podvejte se podn, mladku! Tohle pece v dnm ppad
nejsou ty lehkovrn symboly toho smnho a dvno pekonanho systmu
zaloenho na ve v nadpirozeno! Tohle jsou znamen osvcenho umn, jeho
jasn a sv rno se prv... ehm... prv se rozednv! Magick symboly!"
opakoval tnem nejvyho pohrdn. "A jsou to aty, ne rba," dodal nakonec.
Viktor peletl pohledem sbrku hvzd, plmsc a dalch podobnch vciek,
kter zdobily muovy aty. Znamen osvcenho umn, jeho nov svit se prv
rozsvcel, vypadala pln stejn jako ty lehkovrn symboly smnho a dvno
pekonanho systmu zaloenho na ve v nadpirozeno, ale Viktor byste
usoudil, e zmiovat se o tom prv te by nebylo nejvhodnj.
"Promite," omlouval se, "v tom eru to nebylo dobe vidt."
"Jsem alchymista," oznamoval mu Silverfish jen sten usmen.
"Aha, odpad svta zmnme ve zlato a takov ty vciky," usml se Viktor.
"Ne svta, ale svtla, mldene. S opadem svta to nefunguje. Ale svtlo ve
zlato..."
"Opravdu?" nadhodil Viktor, jen aby e nestla, kdy Silverfish zaal uprosted
nmst rozkldat trojnoku.
Zaal se shromaovat mal hlouek lid. Hlouek lid se v Ankh-Morporku
shromdil velmi snadno. Mme-li to porovnat s ostatnmi msty, ml AnkhMorpork jedny z nejschopnjch umil galaxie. Byli ochotn pozorovat cokoliv,
zvlt pokud nastala situace, kde se dalo oekvat, e nkdo pijde zbavnou
cestou k razu, nebo dokonce njak atraktivnm zpsobem o ivot.
"Pro si nepokte, a zaneme poutt?" ekl Silverfish a kamsi odspchal.
Alchymista. No koneckonc kad v, e alchymist jsou sten blzniv,
pomyslel si Viktor. To bylo naprosto normln.
Kdo by stl o to, trvit as tm, e by hbal obrzky? Vtina z nich vypadala
dobe tam, kde visely.
"Prek v rohlku! Tak do nich, lidiky, dokud jsou hork!" zadunl njak hlas
tsn vedle nj. Otoil se.
"Maucta, pane Kolk," ekl.
"Brej ver, mldene. Nechce si pod opasek uloit pknej teplej preek?"

Viktor upel oi na lesknouc se trubicovit tvary, kter nesl Kolk na platu

zavenm kolem krku. Vonly hezky. Vdycky vonly hezky. Ale pak jste se do
nich zakousli a znovu jste zjistili, e Kolk Asepicnu dovedl ve svm zbo vyut i
tch st nebohch unk, o kterch oni sami nevdli, e je maj. Asepicnu
vychzel z pouky, e lid, kte k tomu dostanou dost osmaen cibulky a
hoice, snd vechno.
"Speciln sleva pro studenty," zaeptal mu Kolk spiklenecky do ucha. "Patnct
penc a a se picnu, jestli na tom nekrvcm." Pak takticky zamval poklic nad
pnv a rozil tak kolem sebe oblak parfmovan pry.
Pikantn vn osmahnut cibulky vykonala sv zlomysln dlo.
"Tak tedy, jeden bych si dal," souhlasil Viktor opatrn.
Kolk vythl prek z pnve a vsadil jej do rohlku rychlost by lapajc mouchu.
Rohlk pak podal Viktorovi s veselmi slovy: "V ivot toho nebude litovat."
Viktor udbl kousek cibulky. To bylo relativn bezpen.
"Co m znamenat tmhleto?" hodil palcem smrem k trojnoce, pltnu a sbhu
lid na nmst.
"To je njak nov zbava," oznmil mu pes rameno Kolk. "Hork prky!
Pekrsn prky! V rohlku!" Pak zeslabil hlas do svho bnho tajnstkskho
epotu.
"Ve spoust ostatnch mst se to straliv rozmohlo, jak jsem slyel," pokraoval.
"Pr njak pohybliv obrzky. Pokoueli se to co nejvc vylepit, ne s tm pili
do Ankh-Morporku."
Pozorovali Silverfishe, kter s nkolika pomocnky tancoval kolem jaksi krabice
na trojnoce. Najednou z kruhovho otvoru na pedn stn krabice vytrysklo
oslepujc svtlo a ozilo pltno. Z davu se ozvalo nkolik souhlasnch vkik.
"Aha," ekl Viktor, "u je mi to jasn. A to m bt vechno? Je to obyejn stnov
divadlo, je to jasn. Tm m bavil mj strc, kdy jsem byl jet docela mal.
Znte to? Hbete rzn sloenmi prsty ped svtlem a stny vytvej na zdi
nebo na pltn obrzky."
"J u vm," pikvl Kolk nejist. "myslte smutnho krlka a slona a orla. Mj
ddeek to taky uml."
"Mj strc dlal nejradji smutnho krlka," pokyvoval hlavou Viktor. "On to
moc neuml, abych vm ekl pravdu. Nkdy to byla pkn nuda. Vichni jsme
sedli kolem a hdali vci jako ,pekvapen jeek', nebo ,vztekl lasika' a on pak
odchzel uraen spt, protoe jsme neuhodli, e pedvdl vpravnou scnu
,Lord Henry Vysko a jeho mui porej skety v bitv u Pseudopolisu'. J tedy
nevm, co je na stnovm divadle tak zvltnho."

"Podle toho, co jsem slyel, to je ale nco jinho," odporoval mu Kolk. "Z veera
jsem prodal jednomu muik prek Jumbo specil a on mi ekl, e cel vtip spov
v tom, e vm ukazuj obrzky stran rychle za sebou. Slep obrovsk mnostv
obrzk a hrozn rychle vm je ukazuj jeden po druhm. Ale opravdu hrozn
rychle, kal."
"No tak rychle to zase bt neme," vrtl hlavou Viktor, "kdyby je ukazovali moc
rychle, tak si je lovk nesta ani prohldnout."
"On kal, e v tom je to skuten tajemstv, e nevid, jak je vymuj," trval na
svm Asepicnu. "Potom budou cel rozmazan," nedal se odbt Viktor. "Na to
jste se ho neptal?"
"Hm, neptal," pipustil Kolk. "Abych ek pravdu, v tu chvli si musel nutn a
rychle odbhnout. kal, e se ct trochu divn."
Viktor se zamylen podval na zbytek sv uzenky v rohlku, a jak tak tu tajemnou
krmi pozoroval, uctil, e i jeho v t chvli nkdo pozoruje.
Sklopil oi k zemi. U nohou mu sedl pes.
Byl mal, kivonoh a lachovit, z vt sti ed, ale s hndmi, ernmi a
blmi skvrnami, a zral.
Byl to nejpronikavj pohled, s jakm se kdy Viktor setkal. Nebyl ani vhrn,
ani podlzav. Byl jen neobyejn pomal a peliv, jako by se pes snail
vtisknout si do pamti kadou sebemen podrobnost Viktorova zjevu, aby mohl
pozdji podat, napklad adm, jeho zcela vyerpvajc popis.
Kdy si byl pes jist, e mu Viktor vnuje plnou pozornost, pesunul pohled na
prek.
Viktor, kter ml najednou z neznmho dvodu pocit, e je na to uboh zve
krut, hodil psovi zbytek svho prku.pes ho zachytil a zhltl jedinm
ekonomickm pohybem.
Na nmst se schzelo m dl tm vc lid. Asepicnu zmizel v davu a obchodoval
s flamendry a jinmi veselmi kumpny, kte byli natolik opil, e dovolili, aby
jejich optimismus pekonal rady zdravho rozumu. Faktem je, e vtin lid, kte
si v jednu hodinu rno po flmu koupili v ulicch nco k jdlu, muselo bt u tak k
smrti patn a takhle alespo nemuseli pro pinu chodit daleko.
Viktora postupn obklopil dav. Ten zstup se ovem neskldal jen z lid. Nkolik
krok od sebe uvidl obrovskou a hranatou postavu Navky, prastarho trolla,
kterho znali vichni studenti. Navka procoval vude, odkud bylo teba za plat
vyhodit lidi, ale v posledn dob se usadil u Zaitho bubnu, kde pracoval jako
rozpleskva pod penz. Troll si ho viml a pokusil se na nj mrknout. To
znamenalo pivt ob oi najednou, protoe navka nebyl na sloit vci
stavn.

Veobecn se kalo, e kdyby se nkomu podailo navku nauit st a pst a

ten by pak absolvoval testy inteligence, zjistilo by se, e m IQ men ne dubov
idle.
Silverfish pozvedl megafon.
"Dmy a pnov," zaal. "Dnes veer mte to vzcn tst, e se tanete svdky
neho, co zmn cel stolet -" spustil megafon a Viktor zaslechl, jak se s
nalhavm epotem obrac k jednomu z asistent, "jak mme stolet?" Pak
megafon znovu pozvedl a pokraoval ve znmm optimistickm tnu: "- stolet
Ovocnho netopra! Nen to nic menho ne zrozen pohyblivch obrzk.
Obrzky, kter se pohybuj bez kouzel!"
ekal aplaus. dnho se nedokal. Dav ho jen mlky pozoroval. Na to, abyste se
dokali hlasitho ocenn od obyvatel Ankh-Morporku, muste udlat mnohem vc
ne jen zakonit sv vty vykinkem.
O troku mn naden pokraoval: "k se, e vidt znamen uvit! Ale, dmy
a pnov, vy nebudete vit vlastnm om! To, co uvidte, je triumf skuten
vdy! Zzrak technick dovednosti! Nejvt div stolet, ne, dovolte mi ci, e je
to objev, kter otese vesmrem!"
"V tom ppad to mus bt setsakra lep ne ten hnusnej prek," ekl jaksi tich
hlas nkde v okol Viktorova kolena.
"Spoutali jsme zkony pirozen mechaniky a pinutili je vytvoit iluzi! Iluzi, dmy
a pnov, kter nem svj pvod v magii!"
Viktor konen dovolil svmu pohledu sklouznout dol. Na zemi nebyl nikdo, jen
mal pes, kter se velmi zamstnan krabal. V okamiku, kdy se na nj Viktor
podval, zvedl hlavu a ekl: "Haf?"
"Nedozrn monosti vyuit pi vuce! Umn! Historie! J vm, dmy a pnov,
dkuji. Dmy a pnov, zatm jste ovem nic nevidli!"
Pak zavldla del pestvka nadit touhou po aplausu.
Nkdo v prvnch adch zstupu prohlsil: "To m pravdu. Vbec nic."
"Jasn," ozval se ensk hlas hned vedle. "Kdy u pestane vanit a zane s tm
stnovm divadlem?"
"M pravdu!" zajeel dal ensk hlas. "Udlejte smutnho zajka, toho maj
moje dti nejradi!"
Viktor se chvli dval stranou, aby oslabil psovu ostraitost, pak se rychle otoil a
vrhl na nj tvrd pohled.
Zve s ptelskm vrazem pozorovalo zstup a ostentativn si Viktora
nevmalo.

Viktor si vstril opatrn prst do ucha. Musel to bt njak sluchov klam nebo
ozvna, kter se dky njakmu podivnmu odrazu donesla a k nmu. Nebylo to
jen to, e pes udlal "haf!". I kdy i to bylo samo o sob dost divn, protoe na
svt neexistuje pes, kter by tkal "haf". Vtina ps toti tk mnohem
sloitji, jako teba "hauf" nebo "vhau". Bylo to hlavn v tom, e ten pes na nj
vlastn vbec netkl. ekl prost "haf!".
Viktor zavrtl hlavou a upel pohled dopedu, kde zatm Silverfish slezl ze
stupnku a pokynul jednomu ze svch asistent, aby roztoil kliku na boku skky.
Po blm pltn nejdv pebhlo nkolik nezetelnch stn a pak...
Jedna z poslednch vc, kter si Viktor pamatoval, byl hlas, kter nkde ve vi
jeho kolena prohlsil: "Mohlo to bt mnohem hor, pane. Pedstavte si, e bych
ekl ,ma'!"

A Holy Wood sn...

A te je te, o osm hodin pozdji.

Mudromil Oberkost, stien silnmi postopicilnmi obtemi, provinile zral na
przdn msto vedle sebe. Viktor by pece nikdy zkouky dobrovoln nezmekal.
Vdycky kal, e je bere jako vzvu, kter ho povzn.
"Pipravte se," oznmil dozrajc, kter sedl na konci slu. "A eknu te, otote
papry." edest hrud edesti budoucch mg ztuhlo v temnm, nesnesitelnm
napt. Mudromil pevnji sevel sv astn pero.
Mg za katedrou otoil pespac hodiny. "Mete zat," oznmil.
Nkolik chlubivjch student otoilo sv papry lusknutm prst. Mudromilovi se
okamit znechutili.
Nathl se ke svmu astnmu kalami, kter ve sv nervozit pln minul a pak
pevrhl. Pes list s otzkami se mu pehnala mal ern zplava.
Zachvtil ho stud a panika. Rychle vysuil inkoust podolkem svho roucha a
rozetel ho po cel lavici do tm pravideln vrstvy. Vtom si viml, e mu inkoust
odplavil i suenou bu, kterou nosil pro tst.
Pln zahanben a zaernn od inkoustu, kter mu odkapval z rukv, prosebn
vzhldl k dozrajcmu mgovi a pokorn ukzal oima na przdn msto vedle
sebe.
Mg pikvl. Mudromil se s pocitem neskonal vdnosti pesunul k vedlejmu
stolku, pokal, a mu srdce z krku kleslo na sv msto, a opatrn, opravdu velmi
opatrn otoil papr, kter tam leel.

Po njakch deseti vteinch a proti v logice obrtil papr znovu pro ppad, e
tady dolo k njakmu omylu a zbytek otzek byl pece jen na t pvodn vrchn
stran.
Kolem nj se rozlvalo hlubok ticho psoben padesti devti mozky,
napnanmi na hranici lidskch monost.
Mudromil papr obrtil jet jednou.
Musela to bt njak chyba. Ale ne... byla tady univerzitn pee a arcikanclv
podpis a vechno, co k tomu patilo. Mon e to byl njak speciln test. Teba
ho celou tu dobu odnkud pozoruj a ekaj, co udl...
Kradmo se rozhldl kolem. Zdlo se, e to pece jen byla njak chyba. Urit.
m vc o tom pemlel, tm logitj se mu to zdlo. Arcikancl asi podepsal
przdn papry a teprve pak se na n dopisovaly otzky. Jednoho z ednk, kte
otzky opisovali, nkdo odvolal, take stail napsat jen tu prvn, nejdleitj,
pak pokraoval na dalm papru a tohohle si u nikdo neviml. Ten papr nakonec
skonil na Viktorov stole, ale ten tady nebyl. Mudromil doel v nhlm zchvatu
cty k nadpirozenm bytostem k zvru, e to bylo zejm pn samotnch
boh, aby ze vech student prv on dostal tuhle otzku. Vdy to pece nebyla
jeho vina, kdy prv on dostal zenm osudu papr s takovou otzku. Jist by to
byla svatokrde, nebo jet nco horho, kdyby tu pleitost nevyuil.
To, co tam nape, mus zkuebn komise uznat. Mudromil nesdlel spolen pokoj
s jednou z nejvtch kapacit na zkuebn pravidla a studijn procedury nadarmo. I
on se stail jednu dv vci nauit.
Znovu si peetl otzku. "Jak se jmenujete?"
Odpovdl na ni.
Po chvilce ji podtrhl, a to nkolikrt s pomoc svho astnho pravtka.
Po dal chvli, aby ukzal dobrou vli, jet nad odpov pipsal "Odpov na
otzku .1 je:"
Po dalch deseti minutch se osmlil jet vc a pipsal pod odpov "co je m
jmno" a vtu podtrhl.
Chudk starej Viktor bude litovat, e tohle zmekal, pomyslel si.
Tak by m zajmalo, kde je?

Do Holy Woodu zatm nevedla cesta. Kad, kdo se tam chtl dostat, se musel
vydat cestou na Quirm a v jednom zatm neoznaenm mst uprosted
nepvtiv krajiny uhnout stranou a pustit se smrem k psenm dunm. Kraje
piny lemoval porost plan levandule a rozmarnu. Vkol panovalo hlubok
ticho, ruen jen bzukotem vel a vzdlenm trylkovnm slavka, co klid krajiny
jen zdrazovalo.

Viktor Grnbaum opustil hlavn cestu v mst, kde se sesulo kus behu dky tomu,
e tudy oividn projelo mnostv voz a prolo jet vt mnostv nohou.
Ml ped sebou jet mnoho kilometr. Krel dl.
Hluboko v jeho mozku se ozval slab hlsek, kter na nj dotral otzkami jako
"kde to jsem?" nebo "pro to dlm?". st jeho j si uvdomovala, e tohle
vechno vbec podnikat nemus. Podobn jako hypnotizovan mdia, kter si
kaj, e se mohou kdykoliv na zklad vlastn vle probrat z tranzu, ale te
prv se jim nechce, ctil, jak nco pohn jeho nohy stle kupedu.
Nevdl pro. Vdl jen to, e nkde existuje nco, eho se mus stt soust.
Nco, co u se nikdy nebude opakovat.
Na cest kus za nm byl i Kolk Asepicnu, kter ho dky tomu, e se pokouel jet
na koni, pomrn rychle dohnl. Nebyl rozenm jezdcem, a proto tu a tam z
kon spadl a to byl prvn dvod, pro jet Viktora nedohonil. Druh dvod
spoval v tom, e ho zdrelo jednn, pi nm ped odjezdem odprodal cel svj
podnik s prky v rohlku jednomu trpaslkovi, kter nemohl uvit svmu tst (a
nevil mu dokonce ani po tom, co osobn jednu uzenku v rohlku ochutnal).
Kolka nco lkalo a vbilo kouzelnm hlasem a ten hlas zvonil zlatem.
Daleko za Kolkem vlekl klouby svch rukou prachem cesty troll Navka. Je tk
pedstavit si, co si myslel, stejn jako je tk pedstavit si, co si mysl potovn
holub mc k domovu. Uvdomoval si prost, e msto, kde je, nen to msto, kde
by bt ml.
A konen, jet kus za Navkou se plouil vz s koskm osmispem, kter
vezl do Holy Woodu nklad deva. Jeho ko nemyslel na nic konkrtnho, i kdy tu
a tam v mylenkch zabloudil k phod, kter se udla ve chvli, kdy ped
vchodem slunce, jet za tmy, opoutl msto.
Ze stnu domu u cesty se ozval hlas: "Jmnem mstsk Non hldky! Zastavte!" a
on samozejm zastavil. Kdy se pak vbec nic nedlo, rozhldl se kolem a zjistil,
e iroko daleko nen iv due.
Vz se skpnm projel kolem a oku pelivho pozorovatele by se naskytl pohled
na Gaspodu - zzranho psa, kter se pokouel udlat si pohodl mezi tosy
prken a trmk v zadn sti vozu.
I on mil do Holy Woodu.
A ani on nevdl pro.
Byl vak pevn rozhodnut, e to zjist.

V onch nkolika poslednch letech stolet Ovocnho netopra by st nkdo

uvil, e Zemplochu a ivot jejch obyvatel podrobn a netrpliv sleduj
rozumn bytosti, jejich inteligence je kdy ne mnohem pronikavj, tedy

mnohem odpornj ne inteligence lidsk, e zleitosti lid jsou zkoumny

studovny se stejnou pelivost, s jakou by ti dny hladovjc lovk studoval
menu, kter pod heslem "zaplate tolar a snzte, co hrdlo r" nabzel Hargv
ebrkov dm...
Ve skutenosti, kdybyste jim o tom ekli, by tomu pravdpodobn vila vtina
mg.
A knihovnk by tomu vil zaruen.
Vila by tomu i pan Marietta Kosmopilkov ijc v Quirmsk ulici .3 v AnkhMorporku. Jene ta vila i tomu, e je svt kulat, e ji strouky esneku, ktermi
ve velkm potu prokldala zsuvku se svm spodnm prdlem, uchrn ped
upry, e vm pid na zdrav, kdy obas vyjdete mez lidi a zasmjete se, e v
kadm lovku najdete nco dobrho, kdy vte, kde mte hledat, a e ji kad
veer, kdy se svlk, pozoruj ti odporn trpaslci. (Pozn. autora: To jedin bylo dky zvltn shod okolnost - pravda.)

Holy Wood!...

... zatm to nebylo nic moc. Jen obyejn kopec u moe a za kopcem psen duny.
Byla to krajina s tou zvltn krsou, kterou ocente jedin tehdy, kdy se j krtce
pokochte a rychle se pesunete nkam, kde maj teplou vodu a studen npoje.
Zstat tam njakou dobu je skuten trest.
A pesto u tady stlo msto... tm. Devn domy, postaven tam, kde nkdo
nhodou sloil nklad deva. Vechny stavby byly hrub a odbyt, jako by ti, kdo
je stavli, litovali asu, kter by rdi vyuili na nco dleitjho. Byly to vlastn
jen hranat devn krabice s vkem.
S vjimkou prel.
Jak ekl Viktor o mnoho let pozdji, kdy jste chtli porozumt Holy Woodu, museli
jste pochopit pedevm jeho architekturu.
Pedstavte si devnou krabici stojc na psku. M mrn sklonnou stechu, ale to
nen dleit, protoe v Holy Woodu nikdy nepr. Ve zdech jsou kvry, ucpan
starmi hadry. Msto oken na vs zraj jen otvory beze skla, protoe sklo je pli
kehk, ne aby se je dailo dopravovat sem spn a z Ankh-Morporku. A pi
pohledu odzadu vypad prel jako obrovsk plaktovac plocha podepen
splet lat a trmk.
Zepedu byla ovem prel vyezvan, propltan, zlacen, zdoben
ornamenty a tmi nejbujnjmi vstelky vech monch sloh, pedevm
baroka. Kad mu v Ankh-Morporku, kter ml jen petku rozumu, postavil svj
dm tak, aby zven vypadal co nejskromnji a nepitahoval k sob nedouc

pozornost a ozdoby si nechval uvnit sm pro sebe. Jene Holy Wood nosil sv
domy naruby.
Viktor prochzel tm, co by se dalo pi velk dvce dobr vle nazvat hlavn ulic,
jako ve snu. asn rno se probudil mezi dunami. Pro? Rozhodl se jt do Holy
Woodu, ale pro? Nedokzal si vzpomenout. Jedin, cosi skuten pamatoval,
bylo, e ve chvli, kdy se tak rozhodl, mu to rozhodnut pipadalo jako jedin
sprvn. Nachzel pro n cel stovky logickch dvod.
Jen kdyby si te dokzal vzpomenout alespo na jedin z nich...
Ne e by v jeho mysli byl momentln prostor na pehrvn vzpomnek. Jeho
vdom zanalo bt pli vyplnno signly upozorujcmi na to, e je velmi
hladov a akutn zniv. Jeho kapsy ukrvaly horentn sumu sedmi penc. Za to si
nekup ani tal polvky, nato podn jdlo.
Poteboval podn jdlo. Vechno bude jist jasnj, a si notn napln aludek.
Prodral se davy. Zdlo se, e vtina z lid jsou tesai, ale byli tady i dal, kte
vtinou nesli demiony nebo tajemn skky. A kad se pohyboval rychle a
rozhodn, hnan njakm vlastnm mocnm motivem.
Krom nho.
Loudal se zmatenou ulic, zral na domy a ctil se jako lun kobylka, kter
zabloudila v mraveniti. A zdlo se, e nem jedinou "Nemete koukat, kam jdete?"
Narazil na ze. Ne stail nabt ztracenou rovnovhu, zmizel u druh astnk
srky tm v zstupu. Viktor upel pohled tm smrem a pak se za dvkou se
zoufalm vrazem rozbhl.
"Hal!" zavolal. "Odpuste! Promite, sleno!"
Zastavila se a s netrplivm vrazem ekala, ne ji dohonil.
"Co je?" zamraila se.
Byla aspo o ticet centimetr men ne on a jej tvary bylo tko posoudit,
protoe mla obleeny bohat nabran pezdoben aty, i kdy to nebyly
zdaleka tak npadn jako jej blond paruka pln kudrlinek. Tv, s vjimkou o,
kter byly ormovny velkmi ernmi kruhy, j pokrvala vrstva svtlho
mejkapu. Celkov pipomnala stnidlo na lampu, kter se v posledn dob pli
nevyspalo.
"Tak co je?" opakovala netrpliv. "Rychle! Za pt minut to roztej nanovo!"
"No, vte -"

Bylo vidt, e jej napt maliko povolilo. "Ne, nic mi nekejte," prohlsila. "Vy
jste sem prv picestoval. Vechno je to pro vs nov. Nevte, co mte dlat.
Mte hlad.a nemte skoro dn penze, co? Uhodla jsem?"
"Pesn! Jak to mete vdt?"
"Takhle tady zan kad. A te byste chtl proniknout na plac, e?"
"Na plac?"
Obrtila oi v sloup, take j blma v ernch kruzch straideln zableskla.
"Pohybliv obrzky!"
"Ale j -" opravdu chci, uvdomil si. Nevdl jsem to, ale chci. Ano. proto jsem
pece piel. Pro mi to nedolo hned?
"Ano," pikvl. "To je to, co bych chtl dlat. Chtl bych se - ehm - k nim dostat, k
obrzkm. A jak se to tak dl?"
"lovk ek a vn ek. Dokud si lovka nkdo nevimne." Dvka si ho
prohldla od hlavy k pat s neskrvanou nedvrou. "Pro si nezalote tesastv?
Holy Wood potebuje dobr devn krej den co den."
Pak se otoila a zmizela v davu ostatnch zamstnanch lid.
"Dky, dkuju vm," volal za n Viktor. "Dky!" Pak zeslil hlas a dodal: "Doufm, e
se vm ty oi uzdrav!"
Zazvonil mincemi v kapse. Tesastv nepipad v vahu. U ten nzev nepjemn
pipomnal tkou prci. Kdysi to zkusil a zanedlouho doli on a devo k vzjemn
dohod - on na n nebude sahat, pokud to nebude nutn, a devo se nebude
rozpadat, kdykoliv se ho Viktor dotkne.
Vn ekn nen tak patn vc, ale abyste si ho uili, potebujete pomrn
dost penz.
Najednou jeho prsty zavadily v kapse o mal obdlnk papru. Vythl ho na svtlo
a podval se na nj.
Silverfishova navtvenka.

Jak se ukzalo, slo 1 - Holy Wood byla skupina devnch bud uvnit vysok
ohrady. U brny stla dlouh fronta. Tu tvoili trollov, trpaslci a lid. Vichni
vypadali, jako by tady u ekali del dobu, nkte z nich, pestoe stli, u byli
dokonce tak sklesl, e vypadali jako zvltn vvojov vtev prehistorickch
frontovch bojovnk.
U brny stl obrovsk rozloit mu, kter pozoroval frontu a s pohrdavm
vrazem obyejnho lovka, jemu je svena urit moc a on je pevn
odhodln si sv postaven vychutnat.. takovch jsou po svt ostatn tisce.

"Promite -" zaal Viktor.

"Pan Silverfish u dnes dn lidi nebere," procedil mu koutkem st. "Take
zmiz."
"Ale on mi ekl, e kdykoliv bych se ocitl -"
"Neslyel jsi, e m zmizet, kmo?"
"Ano, ale -"
Brna se maliko pootevela a ve kve se objevil drobn bled obliej.
"Potebujeme jednoho trolla a pr lid," prohlsil. "Jeden den, obvykl plat." Brna
se znovu zavela.
Hlda se narovnal a piloil si zjizven ruce k stm.
"Tak pozor, vy sebranko!" zaval. "Slyeli jste toho mue?" Pebhl oima frontu s
vrazem zkuenho chovatele dobytka. "Ty, ty a ty," ekl a ukzal pitom prstem.
"Odpuste," zaal Viktor v marnm pokusu o spravedlnost, "ale j ml dojem, e
tmhleten mu stl na prvnm -"
Nkdo ho odstril z cesty. astn trojice se protlaila dovnit. Viktor ml pocit, e
zahldl zblesk minc, kter zmnily majitele. Pak se strce brny obrtil k nmu
a upel na nj zuiv pohled.
"Ty," prohlsil, "b okamit na konec ady. A tam zstane!"
Viktor si ho chvli prohlel. Pak si chvli prohlel brnu. Nakonec pohledem
zabloudil k dlouh front ekajcch lid.
"Hm, to ne," zavrtl hlavou. "Myslm, e to neudlm. Ale stejn - dky."
"Tak zmiz!"
Viktor se na mue ptelsky usml. Vydal se podl ohrady, a doel na jej konec
a zahnul za roh. Ohrada tam pokraovala a dovedla ho do zk uliky.
Viktor chvilku hledal v obvyklch odpadcch, a nael kus kancelskho papru.
Pak si vyhrnul rukvy. Teprve potom zaal podrobn zkoumat ohradu, dokud
neobjevil nkolik uvolnnch prken, kter ho po menm sil propustila dovnit.
Ocitl se v prostoru napl zarovnanho hromadami deva a balky pltna. Kolem
bylo pusto a przdno.
Vykroil s dleitm vrazem zamstnanho mue, protoe vdl, e lovka s
vyhrnutmi rukvy a kusem papru v ruce nikdo nezastav. Proel kouzelnou
deva a pltna, tm ivnm roztokem zjmov i populrn naun kinematografie.
Na zadnch stnch vtiny budov byly namalovny jin budovy. Byly tam
stromy, jejich pedn polovina vypadala jako strom zatmco zezadu je vyplovala

sms devnch lat a roub. Vude se hemili nadmru zamstnan lid, i kdy,
jak si Viktor stail vimnout, nikdo vlastn nic nedlal.
Pozoroval, jak mu v dlouhm ernm plti a v ernm klobouku, jeho tv
zdobil knr podobn karti na boty, pivazuje k jednomu z onch strom jakousi
dvku. Pestoe se dvka zoufale brnila, nezdlo se, e by ml nkdo myslu mu
v tom brnit. Naopak, celou scnu dost znudn pozorovalo nkolik lid a kousek
dl stl za vekou krabic na trojnoce mu a otel klikou umstnou na boku
krabice.
Dvka pozvedla v prosebnm gestu ruku a bezhlun otevela a zavela sta.
Jeden z pihlejcch v tom okamiku vstal, prohrbl tos prknek vedle sebe a
jedno z nich podrel ped krabic s klikou.
Prknko bylo nateno na erno a blou barvou na nm byla napsna slova:
"Probh! Probh!"
Mu spustil prknko a vrtil se na sv msto. Zlosyn si mlsn nakroutil knr. Znovu
pistoupil prknkov mu, a tentokrt npis na prknku pravil: "Oh, m pyn
krsko!"
Dal z lid, kte poposedvali kolem, zvedl megafon.
"Dobr, fajn," ekl. "Pt minut pauza a pak vichni na plac k velk bitevn scn!"
Zlosyn dvku odvzal a odeli spolu. Mu u trojnoky pestal toit klikou, zaplil si
cigaretu a otevel horn stnu krabice.
"Slyeli jste vichni?"
Zevnit se ozval sbor pitn a kvikotu.
Viktor peel k mui s megafonem a poklepal mu na rameno. "Spn zprva pro
pana Silverfishe?" nadhodil.
"Je tmhle v kanceli," odpovdl mu pes rameno a hodil palcem.
"Dky."
Prvn bouda, kam stril hlavu, neobsahovala nic jinho ne ady malch klcek,
kter mizely daleko v eru. Uvnit vitoili a tbetali jacsi podivn tvorekov,
jejich podobu nebyl s to v eru zachytit, a doreli na me. Spn dvee klny
zase zavel.
Za dalmi dvemi opravdu narazil na Silverfishe, stojcho ped stolem plnm
sklenic a trk papru. Ani se neotoil.
"Polote to tmhle," ekl pes rameno.
"To jsem j, pane Silverfishi," odkalal si Viktor.

Silverfish se otoil, upel na nj neptomn vytav pohled, jako kdyby to byla

Viktorova vina, e si na nj nevzpomn.
"Ano?"
"Piel jsem kvli tomu zamstnn," pokraoval Viktor. "Pamatujete?"
"Jak zamstnn? Co bych si ml pamatovat? Jak jste se sem vbec, u vech
ert, dostal?"
"Pronikl jsem na plac," odpovdl Viktor. "Ale nen to nic, co by nespravilo kladivo
a pr hebk."
Na Silverfishov tvi se objevila panika. Viktor rychle vythl jeho navtvenku a
zamval mu j ped obliejem zpsobem, o kterm se domnval, e je uklidujc.
"Ankh-Morpork? Ped pr dny veer? Vyhroovali vm?"
Silverfishovi se rozjasnila tv. "Aha, u vm," pikvl slab. "Vy jste ten mldenec,
kter mi tak trochu pomohl, e?"
"A vy jste mi ekl, abych za vmi piel, kdybych zmnil nzor a chtl do
pohyblivch obrzk," doplnil ho Viktor. "V t chvli m to nezajmalo, ale te
ano." Vnoval Silverfishovi jeden ze svch nejpteltjch smv.
V duchu si vak myslel: Ten se z toho pokus vykroutit. U sv nabdky lituje.
Urit m pole nazpt do fronty.
"No, ano, to je pravda," pikvl Silverfish. "Spousta velmi nadanch lid se chce
dostat do obrzk. Chce to jet pr dn a zaneme se zvukem. Co jsem to...
ano, poslyte, nejste tesa? Mte njak zklady alchymie? Cviil jste nkdy
sktky, nebo otky? Umte vbec nco rukama?"
"Ne," pipustil Viktor.
"Umte zpvat?"
"Trochu. Pobrukuju si ve van, ale nic moc," snail se Viktor.
"Umte tanit?"
"Ne."
"Me? Neumte zachzet s meem?"
"Trochu," pikvl Viktor. Pouval me pi cvien v tlocvin. Nikdy neermoval
se soupeem, protoe mgov si cvien hnus a jedin pslunk univerzity, kter
do tlocviny vstoupil, byl knihovnk a ten uval jen plhac tye, lana a kruhy.
Viktor vak vnoval cvien dost asu, probral jak silov erm tak jemn techniky,
to ve ped zrcadlem a v souboji se zrcadlem nikdy neprohrl.
"Aha," pikvl Silverfish zachmuen. "neum zpvat. Neum tanit. Um trochu
ermovat."

"A taky jsem vm dvakrt zachrnil ivot," pipomnl mu Viktor.

"Dvakrt?" vytkl uasle Silverfish.
"Jist," pikvl Viktor. Pak se zhluboka nadechl. Tohle bude ponkud riskantn.
"Tenkrt," ekl a vznamn se rozhldl przdnou kancel, "a te."
Silverfish se na nj chvilku dval a pak zavrtl hlavou: "Nemyslm, e vm bylo
neho takovho zapoteb!"
Rozhostilo se dlouh ticho.
"Je mi to hrozn lto, pane Silverfishi," zaal Viktor prosebnm hlasem. "Opravdu
nejsem takov lump, ale vy jste mi to ekl a j kvli tomu el celou tu cestu, jsem
u bez penz, mm hlad a budu dlat jakoukoliv prci, kterou mi nabdnete.
Cokoliv. Prosm."
Silverfish se na nj pochybovan zadval.
"Hrl jste nkdy?"
"Prosm?"
"No, jestli jste u nkdy jen tak chodil a pedstral, e jste nco, co nejste, nebo
e dlte nco, co nedlte?" vysvtloval Silverfish.
"To ano!"
"e se nestydte, takov chytr, vzdlan mldenec jako vy," zavrtl hlavou
Silverfish. "Co vlastn dlte?"
"No, j studuju na mg-" vzpomnl si na Silverfishovu antipatii k mgm a rychle
se opravil, "- na ednka."
"Na magistrtnho ednka?" ekl Silverfish.
"Ale j nevm, jak mi to hran pjde," zamlouval rychle celou vc Viktor.
Silverfish se zatvil udiven. "Oh, to bude v podku," mvl rukou, "v
pohyblivch obrzcch je velmi tk bt patnm hercem."
Vsunul ruku do kapsy a vythl tolarovou minci.
"Tu mte," ekl, "bte a kupte si nco k jdlu."
Prohldl si Viktora od hlavy k pat.
"Chcete jet nco?" zeptal se.
"No," znejistl Viktor, "j myslel, e mi eknete, co se to dje."
"Jak to myslte?"

"ped nkolika dny jsem vs vidl poutt," najednou poctil jistou pchu nad tm,
e si ten vraz zapamatoval, "ve mst, a najednou jsem to chtl dlat taky. Pl
jsem si to vc ne cokoliv jinho. Nikdy v ivot jsem si nic tak stran nepl!"
Silverfishovi se na tvi objevil vraz levy.
"Ach, tohle myslte," pikvl s pochopenm. "To je jen kouzlo Holy Woodu. Nen to
dn magie," dodal spn, "magie, to jsou sam povry a humbuk. Ne. Tohle
jsou kouzla pro obyejn lidi. Hlavu mte plnou npad a neomezench monost.
Alespo j mm," prohlsil.
"Chpu," zatvil se Viktor nejist. "Ale jak to funguje?"
Silverfishovi se rozzila tv.
"Opravdu to chcete vdt? Chcete vdt, jak to vechno funguje?"
"No, ano, j -"
"Vte, mnoho lid je tak obyejnch a nudnch," pokraoval Silverfish. "Ukete
jim napklad takov mal zzrak, jako je obrzkov skka, a oni eknou
jenom ,oh!'. Nikdy se vs nezeptaj, jak to funguje. Nezajm je to. Pane Ptku!"
Posledn slova Silverfish vykikl. Za chvilku se otevely dvee na vzdlenjm
konci boudy a v nich se objevil mu.
Na emeni kolem krku ml zavenou obrzkovou skku. Z opasku mu visela
cel sada podivnho nad. Ruce ml potsnn chemiklie a neml obo, co,
jak se Viktor brzy dozvdl, byl poznvac znak kadho, kdo se njak as
pohyboval kolem osmocelulzy. apku ml na hlav nasazenou ttkem dozadu.
"Tohle je Tta Ptek," rozzil se Silverfish. "N hlavn klika. Tto, tohle je Viktor.
Bude pro ns hrt."
"Oh," prohlsil Tta a podval se na Viktora stejnm pohledem, jakm se dv
eznk na mrtv dobyte. "Vn?"
"A chtl by vdt, jak to vechno funguje."
Tta poastoval Viktora dalm nenaloenm pohledem.
"pagt," prohlsil zachmuen. "Vechno tady zvis na pagt. Divil byste se,
co vechno by se tady kolem rozpadlo," pokraoval, "kdybych tady nebyl j se
svm klubkem pagtu."
V krabici, kterou ml kolem krku, se najednou zaalo nco hbat. Tta do n udeil
z boku dlan.
"Nechte toho, vy tam," zavrel. Pak kvl na Viktora.
"Vdycky, kdy se jim nabour pravideln reim, zanou se vzpouzet," uklbl se.
"Co je v t skce?" zeptal se Viktor.

Tta mrkl na Silverfishe. "To bys rd vdl, co?"

Viktor si vzpomnl na klcky ve vedlej boud.
"Zn to, jako kdyby tam byli sktci nebo otci," ekl nakonec.
Tta na nj vrhl souhlasn pohled, takov, jakm by lovk obdail hloupho psa,
ktermu se podail vjimen chytr kousek.
"Jo, trefil jsi to pesn," pipustil.
"Ale jak je mon, e vm neuteou?" vrtl hlavou Viktor.
"Tta se zaklebil. "pagt, to je vc."

Kolk Asepicnu byl jeden z tch vzcnch lid, kterm to myslelo v pmkch.
Vtina lid toti mysl cik cak. Tak jejich mylenky napklad zanou: "Hrozn by
m zajmalo, jak bych to udlal, abych byl hodn bohat," a pak pokrauj pln
jinm smrem teba: "Co bude asi k veei,"nebo: "Kdo by mi tak jet pjil pt
tolar?"
Asepicnu vak dokzal najt clovou mylenku, kter uzavrala mylenku prvotn,
v tomto ppad konen jsem hodn bohat, spojit je pmkou a pak podle n
pomalu a trpliv postupovat, dokud nedoel na konec.
Ne e by to pravideln fungovalo. Jak u tolikrt zjistil, v celm tom procesu se
pokad objevila njak mal, ale ivotn dleit chybika. Vtinou ji
pedstavovala a podivn nechu lid koupit to, co se jim Kolk rozhodl prodvat.
Te vak pod kabtem na prsou nesl koen vek obsahujc jeho celoivotn
spory. Byl v Holy Woodu jeden den. Prohldl si jeho zmatenou organizaci a
podrobil ji zkoumn a kritice z pohledu celoivotnho obchodnka. Jak se zdlo, na
bn rovni u pro nj nebylo nikdo ani msteko, ale to mu jako problm
nepipadalo. Vdycky tady bylo jet msto nkde nahoe.
Celodenn ptrn a peliv pozorovn ho nakonec dovedlo k ohrad Zjmov a
Populrn naun kinematografie. Te stl na protj stran ulice a se zjmem
obhlel dn kolem brny.
Pozoroval dlouhou frontu. Pozoroval mue, kter hldal u brny. Nakonec doel k
rozhodnut.
Vydal se podl zstupu. Ml v hlav mozek. Vdl, e m nkde v hlav mozek.
Co te ale poteboval, byly svaly. Tady nkde pece "Hezk vodpoledne, pane Asepicnu."
Ta ploch hlava, ty obrovsk pae, ten ohrnut spodn ret a skpav hlas, kter
hovoil o IQ velikosti lskovho oku. To vechno dvalo dohromady -

"To jsem j, Navka," ekl Navka. "Mm radost, e vs tady vidm, fakt."
Vnoval Kolkovi smv, kter pipomnal puklinu otvrajc se v nosnm pili
mostu pi prjezdu mezinrodnho rychlku.
"Nazdar, Navko! Ty u pracuje v obrzcch?" zeptal se Kolk.
"No, pracuju, tak bych to zrovna neek," odpovdl mu Navka zahanben.
Kolk se na trolla chvilku dval a pozoroval pedevm jeho otluen psti, kter
mvaly veobecn posledn slovo v kad poulin rvace v Ankh-Morporku.
"Tak to je nechutn," prohlsil s ast. Vythl z kapsy svj vek s penzi a
odpotal pt tolar. "Jak by se ti lbilo pracovat pro m, Navko?"
Navka uctiv klepl klouby pravice o elo.
"Tak teda jo, pane Kolk," zaskpal.
"Vborn, poj se mnou."
Kolk vykroil zptky podl fronty k jejmu zatku. Mu u vchodu naphl ruku
aby mu zabrnil vstoupit.
"Hele, kmo, kam mysl, e se to cpe?"
"Mm schzku s panem Silverfishem," prohlsil klidn Kolk.
"A pan Silverfish o tom v?" nadhodil strn tnem, kter naznaoval, e on
osobn by tomu nevil, i kdyby to bylo napsno ohnivm psmem na nebi.
"Zatm ne," odpovdl upmn Kolk.
"No, tak v tom ppad, kmo, me jt akort tak do -"
"Navko?"
"Ano, pane Kolk?"
"Ude toho mue."
"Tak teda jo, pane Kolk."
Navkova pae opsala stoosmdestistupov oblouk, na jeho konci svitlo
zapomnn. Strnho rna zvedla do vzduchu a pesunula zhruba opt metr
dl, kde zstal leet v troskch vrat, kter si nesl s sebou. Fronta naden
zajsala.
Kolk vrhl na trolla pochvaln pohled. Navka na sob ml jen kus hadru uvzan
kolem pasu, kter zakrval prv jen to, co trollov povauj za nutn zakrvat.
"Vborn, Navko."
"Tak teda jo, pane Kolk."

"Budem se ti ale muset porozhldnout po njakm obleen," pokval Kolk

hlavou. "A te bu tak hodn a hldej brnu. Nepoutj nikoho dovnit."
"Tak teda jo, pane Kolk."
O dv minuty pozdji probhl trollovi mezi krtkma kivma nohama mal ed
pes a klidn peskoil zbytky brny, jene Navka si ho nevmal, protoe kad
pece v, e pes nen nikdo.

"Pan Silverfish?" ekl Kolk Asepicnu.

Silverfish, kter prv prochzel studiem s krabic plnou erstvho filmovho
materilu, pi pohledu na hubenou postavu, kter k nmu mila jako dvno
ztracen lasika, zavhal.
"Co je," ekl nakonec Silverfish. "Kdo jste? A jak jste se dostal -"
"Kolk, jmno m," odpovdl mu okamit Kolk. "Ale kamardi mi kaj
Asepicnu."
Sevel neodporujcmu Silverfishovi pravakou ruku, levaku mu poloil na
rameno, pistoupil k nmu co nejbl a pravakou mu mocn pumpoval nahoru a
dol. Navenek tento akt vypadl jako vraz nejvelejho obdivu a ptelstv, ale v
praxi to znamenalo, e kdyby se Silverfish pokusil ustoupit o jedin krok, riskoval
vyklouben ruky v lokti.
"Byl bych rd, abyste vdl," pokraoval Asepicnu, "e na ns vechny udlalo
obrovsk dojem to, co tady dlte!"
Silverfish mlky a ponkud otesen zral, jak je jeho ruka nucena ptelit se i
proti jeho vli, a pak se nejist usml.
"Opravdu?"
"Tohle je vechno -" Asepicnu pustil Silverfishovo rameno jen na tu kratikou
chvli, ve kter rozmchlm gestem zahrnul cel okol a probhajc zmatek.
"asn!" ekl. "Fantastick! A ten v posledn kousek, jak se to jenom -"
"Oizen izuk," rozzil se Silverfish. "To je ten, kde zlodj ukradne uzenky a
majitel obchodu ho pronsleduje?"
"Jo, to je on," pikvl bez zavhn Kolk, jeho smv pitom sice na okamik
ztuhl, ale pak znovu nabyl na velosti a opravdovosti. "To je on! asn! Skuten
geniln! Pekrsn postaven metafora!"
"Pedstavte si, e ns stl skoro dvacet tolar!" chlubil se Silverfish se stydlivou
pchou. "A na dalch tyicet penc pily ty prky."
"asn," vrtl hlavou Asepicnu. "U to musely vidt cel stovky lid, ne?"
"Tisce," pikvl spokojen Silverfish.

smv, kter se te Kolkovi rozlil po tvi, byl tak irok, e nebylo k emu ho
pirovnat. Kdyby se mu rozil jet o kousek, byla by mu upadla horn polovina
hlavy.
"Tisce? Vn? Tolik? A ti vichni vm samozejm zaplatili, hm, kolik vlastn
plat?"
"No, my vdycky vybereme nco na mst," vysvtloval Silverfish. "Hlavn,
abychom pokryli nklady, zatm jsme toti stle jet ve stadiu vzkumu,
rozumte, e?" Sklopil oi. "Tak m napadlo," ekl, "mohl byste mi u pestat tst
tou rukou?"
Asepicnu sledoval jeho pohled. "Ale samozejm!" ekl a vstril si vlastn
konetinu do kapsy. Silverfishova ruka jet sama od sebe njakou dobu
poskakovala nahoru a dol, protoe svaly zachvtila ke.
Kolk chvli mlel a na tvi ml vraz lovka, kter se zabral do velmi vnho
rozhovoru s njakm vnitnm bohem. Pak ekl: "Vte, Thomasi - mohu vm kat
Thomasi? - kdy jsem vidl ten filmov skvost a pak nkter dal, ekl jsem si,
Kolku, za tm vm vz skvl tvr umleck duch -"
"Jak vte, e se jmenuji -"
"Tvr duch, pomyslel jsem si, kter by ml mt naprostou svobodu, aby mohl
obcovat a s mzou a nemusel se zatovat vemi tmi otravnmi podrobnostmi
zen a spravovnm celho podniku, nemm pravdu?"
"No... je pravda, e ta paprov prce je trochu -"
"Pesn to jsem si myslel," pikvl Kolk, "a taky jsem si ekl, Kolku, ty bys tam
ml zajt a nabdnout mu sv sluby. Rozumte. Administrativu. Sejmout mu to
bm z beder. Nechat ho dlat, co dl nejlp, nemm pravdu? Co? Tome?"
"J, j, j, ano, jist, samozejm, je pravda, e moje nejsilnj strnka je -"
"Vborn! V-bor-n!" rozplval se Asepicnu. "Tome - j to beru!"
Silverfishovy oi mrn zeskelnatly.
"Tedy, ehm," odkalal si.
Asepicnu ho lakovn v nznaku udeil pst do ramene. "Jen mi uka, kde m
vechny ty svoje papry," prohlsil, "a hned potom odsud me vypadnout a
vnovat se tomu, co um nejlp."
"Ehm. Ano," pikvl zmmen Silverfish.
Asepicnu ho uchopil za ob ruce a vrhl na nj tisciwattov smv pln
sounleitosti.

"V tomhle okamiku jsem velice pyn," prohlsil dojatm hlasem. "neodku ti
ani ct, kolik to pro m znamen. Na mou est, v mi, e tohle je nejastnj
den mho ivota. Chci, abys to vdl. Tommy. estn!"
Posvtn ticho, kter nsledovalo, najednou peruil tichounk pl provzen
popotahovnm.
Kolk se pomalu ohldl. V mstnosti nikdo nebyl, jen mal ed toulav psk, kter
sedl ve stnu hromady deva. Viml si Kolkova vrazu a naklonil hlavu k jedn
stran.
"Haf?" udlal.
Asepicnu se rychle rozhldl po nem, co by mohl po zveti hodit, pak si ale
uvdomil, e to by vypadl z role, a obrtil se zpt k lapenmu Silverfishovi.
"Vte," piznal s pesvdenm, "ml jsem vn nesmrn tst, e jsem potkal
prv vs!"

Obd v hospod stl Viktora tolar a dv pence. Byl to tal polvky. Jak mu ekl
prodava, u kterho ji koupil, je tady drah vechno, protoe se to mus dovet.
Kolem Holy Woodu nen jedin farma. A pro taky, kter hlupk by pstoval
njakou zeleninu, kdy se mohl vrhnout do obrzk?
Pak se ohlsil u Tty Ptka ke zkuebn filmov nahrvce.
Ta spovala v tom, e minutu stl nehybn na mst, zatmco si ho klika
prohlel pes vrcholek skky. Kdy uplynula, ekl Tta: "To je dobr, synku, se
pirozenej herec, hochu."
"Ale vdy j nic nedlal," divil se Viktor. "ekl jste mi, abych se nehbal."
"Jasn. Pesn to je ono! To je to, co potebujeme. Lidi, kte dokou nehybn
stt. dn takov ty serepetiky, up sem a up, jak se to dl na divadle."
"Jet jste mi neekl, co dlaj v krabici ti sktkov?" zajmal se Viktor.
"Co by dlali - tohle," ekl Tta a vyhkl nkolik zarek. Na Viktora zralo nkolik
pr malch zlomyslnch oek.
"Tady tch est otk," ekl a ukzal opatrn, aby se vyhnul drobnm patm,
"vyhl tou malou drkou na pedn stran krabice a kresl obrzky toho, co vid.
Mus jich bt est, jasn? Dva malujou a ostatn tyi na to foukaj, aby to rychleji
schlo. To kvli obrzku, kter nsleduje. A to zase proto, e pokad, kdy otom
tady tou klikou, posune se prouek prhlednho materilu - osmocelulzy - o
jedno polko a objev se dal obrzek - dal polko." Zatoil klikou. Ozvalo se
klikaklikaklikaklika a rarov rozilen zatbetali.
"Pro to dlaj?" zeptal se Viktor.

"Jo to," pikvl Tta, "kvi, protoe klika taky pohn tadyhleto mal koleko, na
kterm jsou pipevnn mal karabe. Je to jedin zpsob, jak je pinutit
pracovat dostaten rychle. Prmrn sktek nebo otek je neobyejn ln
stvoen. Je to takov zptn vazba - m rychleji to klikou, tm rychleji b
film, a tm rychleji mus ti hajzlci malovat. Je ovem velmi dleit udrovat tu
sprvnou rychlost. J, to je moc dleitej dob, klikaen."
"Ale nen to... jak bych to... tak trochu krut?"
Tta Ptek se zatvil uasle. "Ale vbec ne! Kdepak. Kadou plhodinu mm
nrok na pestvku na odpoinek. Nazen cechu klika."
Popoel podle police k mstu, kde stla dal skka s odklopnou zadn stnou.
Tentokrt na Viktora z jejho nitra zamouralo nkolik netench jetrek
uzavench v drtn kleci.
"Z tohohle vn nemm dnou radost, jako ostatn nikdo," pokraoval Tta ve
vkladu, "ale je to to nejlep, co se nm zatm podailo sehnat. Kdy si vezme
obyejnho salamandra, tak ten bude leet cel den na slunku a hltat svtlo.
Kdy ho vypla, vypust ho stejn jako ostatn zvata trus. k se tomu
obrann mechanismus. No a kdy film prochz tudy, tahle krytka se otvr a zase
zavr a jejich svtlo prochz filmem, tady tmi okami a na pltno. V podstat
je to velice jednoduch."
"A jak je strate, aby -"
"Vid tuhle kliku?"
"Aha."
Viktor zamylen stril do skky prstem.
"Dobr, tohle vechno je mi jasn," pikvl. "Take dostanete ps pln malikch
obrzk. A rychle je protte jeden za druhm. Take bychom mli vidt jen
takov rozmazan ps, ale nevidme."
"To je ono," ekl Tta Ptek a poklepal si prstem ze strany na nos. "Je to
tajemstv cechu klika. Pedv se cel vky ze zasvcenho na zasvcenho,"
dodal s dleitm vrazem.
Viktor na nj vrhl ostr pohled. "J ml dojem, e lid dlaj pohybliv obrzky
teprve nkolik msc?"
Tta byl natolik slun, e znejistl. "No, to je v thle dob to teprve tak njak
rozjdme," pipustil. "Ale dej nm pr let a udlme z toho velk - neahej na
to!"
Viktor s provinilm vrazem ucukl rukou, kterou se chtl dotknout sloupce
plochch plechovch kotou na polici.

"V tch jsou skuten filmy," vysvtlil mu tta a velice opatrn plechovky odsunul
stranou. "Mus s nima zachzet velice opatrn. Nesm se moc zaht, protoe je
to osmocelulza, a taky nesn prudk nrazy."
"Co se stane, kdy se zaheje?" zeptal se Viktor s pohledem upenm na ploch
kotoue.
"Kdo v? Jet to nikdy nikdo nepeil, aby nm mohl ct co a jak." Tta Ptek si
viml Viktorova vrazu a usml se.
"Ty si s tm nelam hlavu," ekl. "Ty bude ped kamerou."
"Akort e neumm hrt," odpovdl mu Viktor.
"A jsi schopn udlat to, co se ti ekne?" zeptal se Tta.
"Coe? No, ano. Myslm, e ano."
"Tak to je jedin, co potebuje, mldene. Nic vc. To a co nejvt svaly."
Vyli do oslujcho slunce a zamili k Silverfishov boud.
Ta byla obsazen.
Kolk Asepicnu se prv seznamoval s pohyblivmi obrzky.

"Napadlo m tohle," ekl Kolk. "Podvej, vypadlo by to takhle njak."

Pozvedl kus lepenky.
Na lepence byl neumlou a roztesenou rukou vyveden npis:

Proch si nesajd
hnedky po tomto pestaven
do proclulho
HARGOVA E BRKOVHO DOMU?
Nejlep Hojte Quis Ine!

"Co je to Hojte Quis Ine?" zeptal se Viktor.

"To je v ciz ei a zna to jdlo pro lep lidi," odpovdl Kolk. Vrhl na Viktora
okliv pohled, protoe Viktor pod stejnou stechou ani trochu nezapadal do jeho
plnu. Doufal, e polap Silverfishe sm. "Znamen to noblesn jdlo," dodal.
Silverfish zral na kus lepenky.

"A co s tm?" zeptal se.

"Pro bys to nemohl," zaal Asepicnu velice opatrn, "podret ped kamerou na
konci filmu?"
"Pro bych to dlal?"
"Protoe lovk jako Harga by za to zaplatil pknej bal... pknou sumu penz,"
vysvtloval Kolk.
Te u na kus lepenky zrali vichni.
J jsem v Hargov ebrkovm dom jedl," ozval se po chvli Viktor. "Ale neekl
bych, e tak dobe va. Rozhodn bych nepouil slovo nejlep. Do nejlepho
maj hodn daleko." Na chvilku se zamyslel. "K nejlepmu maj tak daleko, jak si
jen dovedete pedstavit. A lep lovk se mu vyhne obloukem," dodal vytav.
"Na tom pece nezle," peruil ho Asepicnu oste. "To nen dleit."
"Ale kdy budeme tvrdit, e Hargv ebrkov dm je nejlep hostinec ve mst,
co si pomysl ostatn hostince?"
Kolk se naklonil pes stl.
"Pomysl si," prohlsil, "pro jsme na to nepomysleli jako prvn my!?"
Pak se s vtzoslavnm vrazem narovnal. Silverfish na nj vrhl pohled
absolutnho neporozumn.
"Nemohl bys mi to vysvtlit jet jednou, prosm?" ekl.
"Budou chtt tot!" znla Kolkova odpov.
"Aha, u chpu," rozjasnil se Viktor. "Budou chtt, abychom na konci film dreli
cedulky s npisy jako ,Hargv hostinec nen nejlep ve mst, nejlep hostinec
ve mst jsme my!'."
"Nco takovho, nco takovho," zabruel Asepicnu a vrhl na nj podezvav
pohled. "Ta slova bychom asi museli trochu upravit, ale pedstavuju si nco
podobnho."
"No ale, pece," Silverfish se pokouel myslet trochu dopedu, "to by se Hargovi
nelbilo, ne? Kdyby nm zaplatil, abychom napsali, e je jeho hostinec nejlep, a
my potom vzali penze od jinch lid, abychom ekli, e je nejlep jejich hostinec,
tak by nm Harga musel -"
"Zaplatit mnohem vc," pikvl Asepicnu, "abychom to o jeho hostinci napsali
znovu, jene mnohem vtm psmem."
Bez dechu na nj uprali oi.
"Ty si vn mysl, e to takhle pjde?" vrtl hlavou Silverfish.

"Jo," odpovdl Asepicnu lakonicky. "Zkus si nkdy rno poslechnout trhovce.

Zjist, e neki ,skoro erstv pomerane, jen mrn povadl, rozumn cena',
nebo ano? Ne, oni ki ,ty zaruen nejerstvj pomerane, prv dovezen,
nejni ceny'. Maj prost smysl pro keft."
Asepicnu se znovu naklonil pes stl.
"Tak se mi zd," prohlsil, "e vm by se trocha takovho smyslu pro keft taky
hodila."
"Vypad to tak," pisvdil Silverfish mdle.
"A s trochou penz," pokraoval Kolk a jeho slova dopadala jako krump
pronikajc do trhlin v realit, "bys opravdu mohl podstatn vylepit sv umn."
Silverfish ponkud pookl. "To je pravda," souhlasil. "Tak napklad, kdybychom
vymysleli njak zpsob, jak k obrzkm pidat zvuk -"
Asepicnu ho ale neposlouchal. Ukzal na tsek ernch destiek, naskldanch
u stny.
"Co je to?" zeptal se.
"Aha," uhodil se Silverfish do ela. "Dostal jsem takov npad. Mysleli jsme si, eh,
e to bude dobr pro obchod," vychutnval sv slova, jako by to byly njak nov
cizokrajn cukrovinky, "kdy lidem ekneme, jak dal obrzky pro n
pipravujeme."
Kolk zvedl jednu destiku a s kritickm pohledem ji podrel na vzdlenost pae
od sebe.
Stlo na n:

Uvidte pt tden!
Pelias a Melisanda
Romantick tradie o dvou cvkch!
Dkujeme vm.

"Hm," zabruel bez jakhokoliv naden.

"Nen to snad v podku?" zeptal se Silverfish, kter u byl patin zpracovn.
"Podvej, vdy to k vechno, co by mli vdt, ne?"
"Dovol?" nathl se Asepicnu pro kus kdy na Silverfishov stole. Chvilku
soustedn psal na opanou stranu prknka a pak ho otoil.
Te tam stlo:

Bohov i lid kali, e to nesm bt

Ale oni je neposlechli!
Pelias a Melisanda - pbh zapovzen lsky!
Spalujc sga vn, kter pekonala vesmr i as!
Budete oteseni!
inkuje 1000 slon!

Viktor se Silverfishem si npis pomalu a peliv peetli, zpsobem, jakm lovk

te menu v cizm jazyce. Tohle pro n byl ciz jazyk, a bylo to o to hor, e to na
prvn pohled vypadalo jako jejich jazyk matesk.
"No, j nevm," odkalal si Silverfish. "V... j nevm, jestli je v tom pbhu
opravdu nco zapovzenho... Ehm. Je to historick pbh. Myslel jsem si, e to
pome, v, teba dtem a tak. e se piu nco z djepisu. Oni se ti dva ve
skutenosti nikdy nepotkali, abys rozuml, a to prv na tom bylo tak tragick.
Ten pbh je velmi, hm smutn." Znovu upel pohled na destiku. "I kdy musm
ci, e na tom nco je. Ehm." Rozpait se podval kolem, s vrazem lovka,
ktermu na srdci le jet nco jinho. "Musm ct, e si njak nevybavuju ty
slony," dodal nakonec, jako by to byla jeho vlastn vina. "Byl jsem na place cel
odpoledne, co jsme to toili, a v dnm ppad si nevzpomnm na tisc slon.
Jsem si jist, e bych si jich viml."
Asepicnu chvilku neptomn zral. Nevdl, kde se v nm ty npady berou, ale
kdy te o tom pemlel, objevovaly se mu v hlav zcela pesn pedstavy, co
vechno by ve filmech mlo bt. Tiscovka slon by byla skvl zatek.
"dn sloni?" ekl.
"Myslm, e ne."
"Dobr, a co njak tanenice?"
"Hm, taky ne."
"Jsou tam aspo njak divok honiky a lid, kte vis za piky prst ze skalnho
tesu?"
Silverfish pozvedl s nadj oi. "Myslm, e v jednom okamiku je tam balkon,"
piznal.
"Jo? A vis z nj nkdo za piky prst?"
"Nic takovho," zavrtl hlavou Silverfish. "Myslm, e se z nj vykln Melisanda."

"Dobr, a bude se vem divkm tajit dech v obavch, e by z nj mohla

vypadnout?"
"J doufm, e v t chvli budou vichni naslouchat tomu, co k Pelias," brnil
Silverfish opatrn umn. "Musme to napsat na pt tabul. Hodn malm
psmem."
Asepicnu si zhluboka povzdechl.
"Myslm, e vm, co by lid chtli," zachmuil se, "ale rozhodn nechtj st
spoustu drobnho psma. Chtj atrakce! Efektn podvanou! Rov brle!"
"Kvli tomu malmu psmu?" nadhodil Viktor sarkasticky.
"Chtj tanenice! Napt, slony! Chtj vidt lidi padajc ze stech! Tou po
snech! Cel svt je pln malch lidiek s velkmi sny!"
"To jako mysl sktky, otky, trpaslky a tak?" podotkl Viktor.
"Ne!"
"ekni mi, Kolku," ozval se te Silverfish, "co jsi vlastn dlal, ne jsi piel sem?"
"Prodval jsem rzn zbo," ekl Asepicnu.
"Hlavn buty," neodpustil si Viktor.
"A rzn zbo," nedal se Kolk. "Prky jsem prodval jen tehdy, kdy se obchod
se zbom prv nehbal."
"A to, e jsi prodval prky, ti vnuklo mylenku, e bys mohl dlat lep pohybliv
obrzky?" zavrtl hlavou Silverfish. "Prky doke prodvat kad! Nen to tak,
Viktore?"
"N..." zaal Viktor vhav. Pravdpodobn jedin, kdo dokzal prodvat Kolkovy
prky, byl Kolk sm.
"Tak vid," prohlsil vtzoslavn Silverfish.
"Cel vc je v tom," ekl Viktor, aby se vyrovnal se svm svdomm, "e tuhle
Asepicnu, tedy pan Kolk, dokzal prodat prky i tm lidem, kte si je u nj
pedtm u jednou koupili."
"To je pravda!" pikvl Kolk a vrhl na Viktora ziv smv.
"A lovk, kter dovede prodat Kolkovy prky dvakrt po sob jednomu lovku,
doke prodat cokoliv," dokonil Viktor.
Rno druhho dne bylo jasn a ist, jako ostatn vechny holywoodsk dny, a
oni se pustili do naten filmu Zajmav a podivn dobrodrustv barbara
Cohena.. Kolk se jim svil, e na tom pedchoz den pracoval tm cel
odpoledne.

Titul ale vymyslel Silverfish. Pestoe ho Asepicnu ujioval, e Cohen u je

postava skoro historick a v kadm ppad velmi poun, odmtl Silverfish
nzev dol Bluda!
Viktorovi podali nco, co vypadalo jako koen sek na penze a z eho se
vyklubal jeho kostm. Pevlkl se za dvma kameny, kter leely opodl.
"Tak," prohlsil Kolk, kter sedl ve skldacm pltnm keslku. "Ty te svede
boj s trolly, pibhne sem, odve dvku od klu, svede boj s jinmi trolly a pak
oba odbhnete za tmhleten kmen. Tak si to pedstavuju. Co k, Tommy?"
"No, j bych -" zaal Silverfish.
"Vborn," pikvl Asepicnu. "Tak fajn. No, co je, Viktore?"
"Zmnil jste se o trollech. O jak trolly jde?" Dva balvany se zvedly ze zem.
"Nelmajte si s tm chlafu, pne," prohlsil ten bli. "J a ten star Galenit, m
to sfldneme."
"Trollov!" vykikl Viktor a ustoupil o nkolik krok.
"J, to je prvda," pikvl Galenit a potkal v ruce obrovsk kyj s jedinm
kovovm bodcem zasazenm v hlavici.
"Ale... ale..." zaal Viktor.
"N?" obrtil se k nmu druh troll.
To, co by Viktor rd ekl, bylo: ale vdy vy jste pece trollov, divok oivl
balvany, kter ij v horch a zabjej obrovskmi kyji, podobnmi tomu, jak dr
v ruce tmhleten. J myslel, e kdy se eklo trollov, budou to lid obleen... co
j vm, teba do njak na edo naten pytloviny.
"No nic," odpovdl slabm hlasem.
"A nevte, pne, tm povdakm o ns, e m poereme lovky," ekl Galenit.
"To je k, to mi vte. Podvejte, my jsme z kamene, a tak k emu by nm bylo
pojdat lovky, n?"
"Kec," opravil ho jeho druh. "Chtl jsi cti, e jeto kec."
"J. K emu b nm bylo polykat lovky? My ty jejich kousky vdycky vyplivme.
A taky my u jsme od toho nechali, te kdy jsme u pohyblivch obrzk, n?"
dodal rychle. "Stejn jsme to nikdy nedlali," stril Viktora ptelsky do boku a
mlem mu pitom nalomil ebro. "Bereme ti tolary denn plus tolar pplatek za
obt prci ve dne."
"M obfikle ijeme a f noci, pes den, rno do feer, se toti mnme f balfny.
Te m pracujeme pes den a to moc nepjemn," vysvtloval jeho spolenk.
"Jo, a zhrnuje se do toho, e po ns stlej a lidi o ns krtaj sirky."

"Taky mme ve smlouf, e dostaneme dalch pt pence za pouit flastn

obuek," dodval ten druh.
"Co kdybysme u zaali -" zaal Silverfish.
"A pro jsou tady jen dva trollov?" stoval si Asepicnu. "Jak je to hrdinstv,
bojovat se dvma trolly? Chtl jsem jich dvacet, ne?"
"Poslyte, Kolku," zachmuil se Silverfish, "je mi jasn, e se snate pomoci, ale
zkladn ekonomick pedpoklady -"
Silverfish a Asepicnu se zaali pt. Tta Ptek - klika - si povzdechl a odklopil
zadn stnu skky, aby nakrmil a napojil otky, kte si u zanali stovat.
Viktor se opel o svj me.
"Hrajete takovch vc vc?" zeptal se troll.
"Jasn," odpovdl mu Galenit. "Pod. Jako teba Krlovo vkupn, tam j hrl
trlla, kter vdy odnkud vybhl a nkoho udeil. A v Temnm pralese j hrl
trolla, kter vybhl odnkud z kryt a udeil njak lovk. A v tom... no... v
tom..., jo, v Tajemn hoe, tam jsem hrl trolla, co vdycky odnkde vybhl a
rozdoupal pr lidch. Jeden si bude mus dvat pozor, aby s roul neupadne do
stereotypa."
"A ty hraje stejn role?" obrtil se Viktor k druhmu trollovi.
", Morna on charaktern herec, vid'?" ekl Galenit. "Nejlep u obrzk."
"A co hraje?"
"Balvany. "
Viktor se na nj nechpav dval.
"Dky svojm skvle popraskanm rysm," pokraoval Galenit. "Nehraje jenom
obyejn balvanov. Ml ty bys ho vidti, jak hr prastarho monolitu. asnul
bys. Hele Morry, ukzej mu npis."
"le di," upejpal se Morna a pihlouple se pi tom usmval.
"kal jsem si j, e bych si ml asi do obrzk mnit jmno," pokraoval Galenit.
"Vybrat si njakou tdu, v? Myslel jsem, e co tak jako ,Kemen'?" a pokud se to
dalo odhadnout na tvi, kter vypadala, jako kdyby ji nkdo vymodeloval ze uly
prem okovanch bot, vrhl na Viktora ustaran pohled. "Co mysl?"
"Hm. To je moc pkn jmno."
"Takov dynamonitj, j myslm," ekl perspektivn Kemen.
Viktor zaslechl sm sebe, jak k: "A co takhle
Rambonit? Rambonit je taky moc pkn jmno."

Troll na nj chvli zral a rty se mu nehlun pohybovaly, kdy si v duchu opakoval

tohle nov alias.
"No v kamenn i!" ekl s obdivem. "Tak to m nikdy nenapadlo. Rambonit. To mi
lb. Tak km, e s takovm jmno bych ml brt vc ne jenom ti tolar denn.
Rambonit!"
"Co kdybychom takhle zaali?" peruil je Asepicnu kroben. "Mon, e jestli to
bude spn film, budeme si moci dovolit vc troll, ale nebude z toho nic, kdy
peerpme rozpoet, a to znamen, e to musme dorazit do obda. Take te
Morrya Galenit -"
"Rambonit," opravil ho Rambonit.
"Vn? No dobr, prost vy dva vybhnete z krytu a vrhnete se na Viktora,
jasn? Pipravit... jedem!"
Klika pomalu roztoil kliku obrzkov skky.
Ozval se slab cvakav zvuk a sbor pisklavch sktch vkik. Viktor stl a
zdlo se, e je sice pipraven, ale bezradn.
"V, to znamen, e zanme," vysvtloval mu trpliv Silverfish. "Trollov
vybhnou z krytu tmhle za tmi kameny a ty se bude odvn brnit."
"Ale j nevm, jak se s trolly bojuje!" zastnal Viktor.
"Hele, j ti nco km," mrknul na nj nov poktn Rambonit. "Ty se
pedevemu snaej odret nae rny a my u to njak udlme, aby my t
neozranili."
Zaalo svtat.
"Tm chcete ct, e to vechno budeme jen pedstrat?" ekl Viktor.
Trollov si vymnili kratik pohled, kter ovem stail vyjdit: No nen to
nesmysl, e takov bytosti vldnou svtu?
"Sprvn," ekl Rambonit. "Te ty to trefil. Vechno my jen jako."
"M tebe nesmme zabt," ujioval ho Morna ptelsky.
"Jasn e ne," pikyvoval Rambonit. "Kam by sme zali, kdyby jsme tady mli
zabjet lovkov?"
"Kdyby m udlali nco takofho, urit by m nedostli fplatu," zakonil
Morna jejich e nevrle.
Podailo se to skvle u napoest. Hlavn pot byla v tom, e trollov v
nadenm rozpoloen tloukli i jeden do druhho, mltili do zem, do vzduchu a
dost asto zashli sami sebe. Na konci se Viktor soustedil u jen na to, aby
meem zashl palice, kter svitly kolem nj.

Jak se zdlo, Asepicnu byl naprosto astn. Tta Ptek nikoliv.

"Pobhaj mi moc okolo," prohlsil. "Plku asu byli mimo zbr."
"Byl to pece boj," ekl Silverfish.
"No jo, jene j nemu se skkou hbat," odsekl mu klika. "otci se mi neudr
na nohou."
"A ned se s tm nco udlat? Teba je tam njak pivzat?" zeptal se ho Kolk.
Tta se pokrabal na brad. "Mon e bych jim mohl pitlouct noiky ke dnu
skky."
"No, zatm by to stailo," peruil je Silverfish. "Te udlme tu scnu se
zchranou dvky. Kde je ta holka? ekl jsem j pesn, kdy m pijt. Pro tady
nen? Pro nikdy nikdo neudl to, co mu eknu?"
Klika si vythl z koutku dohovajc cigaretu. "Nat Velkho dobrodruha tmhle
za kopekem," informoval Silverfishe.
"Ale vdy ten ml bt hotov u vera!" zajeel Silverfish.
"Vybuchl jim film," nedal se zmst klika.
"Prsk! No dobr, tak zkusme udlat ten dal boj. V tom ona bt nemus,"
rozhodl Silverfish nevrle. "Tak pozor, vy tam na place. Udlme tu st, kde Viktor
bojuje se stralivm Bl-Grogem."
"Kdo je Bl-Grog?" rozhlel se Viktor.
Na rameno mu dopadla ptelsk a velmi tk ruka.
"To je tradi zlej obluda, kter pedstavuje Morry nalakovanej na zelen barva a s
kdlama na zdech," vysvtlil mu Rambonit. "J mu te dojdu pomhat s
natrnm."
Odkymcel se.
Jak se zdlo, v tto chvli Viktora nikdo nepoteboval.
Zapchl me do psku, poodeel pr metr stranou a nael si kousek stnu pod
zakrslmi olivovnky. Leelo tam i nkolik balvan. Opatrn na n zaklepal, ale jak
se zdlo, nebyl to nikdo ze zamstnanc.
Zem tady vytvoila mal chladn dolk, kter byl na teplotn pomry Holy Woodu
docela pjemn.
Jakmsi zzrakem tady povval i slab vnek.
Kdy se opel o kameny, uctil, jak z nich vane chlad. Zejm jsou tady v podzem
njak jeskyn, pomyslel si.

- a zatm daleko odsud, v prostorch Neviditeln univerzity, ve studen chodb

pln obrovskch pil, se zaal ozvat mal pstroj, kterho u si cel lta nikdo
neviml Tak tohle je Holy Wood. Na stbrnm pltn tak nevypadal. Zdlo se, e prce na
pohyblivch obrzcch s sebou nesla spoustu ekn, a pokud tomu dobe
rozuml, taky se v nich mchal as. Nkter vci, kter se v nich te dly dv, se
v nich pak dly pozdji. Obludy - to byl Morry naten na zeleno a s kdly. Nic
vlastn nebylo skuten.
Kupodivu to bylo nesmrn vzruujc.
"U toho mm skoro pln zuby," ozval se nedaleko nj hlas.
Zvedl hlavu. Na druh stran dolku se objevila dvka. Tv pod bledm
mejkapem mla zrudlou nmahou, nepirozen kudrnat vlasy j visely do o a
obleen byla v atech, kter, pestoe byly ity na jej velikost, vypadaly jako
model uren bytosti o deset let mlad, kter navc trpla silnou slabost pro
krajeky.
Byla celkem pitaliv, i kdy to nebylo na prvn pohled vidt.
"A vte, co vm eknou, kdy si stujete?" zatoila. Ta otzka vlastn ani nebyla
adresovna Viktorovi. Pedstavoval prost jedin dostupn pr u, kter byl po
ruce.
"To bych asi neuhodl," odpovdl j Viktor ptelsky.
"eknou vm, tmhle za branou stoj zstupy lid, kte se jen tesou na pleitost
dostat se do pohyblivch obrzk'. To vm eknou."
Opela se o pokiven strom a ovvala se slamnm kloboukem. "A pitom je tady
takov horko," stovala si. "Navc mm te dlat njak pitom jednocvk pro
Silverfishe, kter o filmu nem nejmen pont. A navc s njakm chlapem,
ktermu bude ctit z pusy, slma ouhat z bot a na jeho elo byste mohli klidn
postavit stolek."
"A s trolly," doplnil ji Viktor opatrn.
"Oh, proboha! Snad ne s Morrym a Galenitem?"
"Pesn. Jene Galenit si te k Rambonit."
"Myslela jsem, e se chtl pejmenovat na Kemena."
"Zalbilo se mu Rambonit." Zpoza kamene se k nim donesla zplava
Silverfishovch vkik, ktermi vyjadoval podiv nad tm, kde vichni jsou,
vdycky kdy je potebuje.
"Oh boe. A kvli tomuhle minu obd?"
"Vdycky mete poobdvat na mm ele," prohlsil Viktor a vstal.

S pocitem zadostiuinn ctil, jak mu jej zamylen pohled kloue po zdech,

kdy vythl ze zem me a provedl s nm nkolik zkusmch vpad, do kterch
vloil ponkud vce sly, ne bylo nutn.
"Nejste vy ten mladk z ulice?" ekla najednou.
"Sprvn. A vy jste ta dvka, co to bela roztoit," pikvl Viktor. "Jak vidm,
nebyl to dlouh flm."
Zvdav si ho prohlela. "Jak jste tak rychle sehnal zamstnn? Vtina lid mus
na njakou tu pleitost ekat cel tdny."
"J vdycky km, e pleitosti jsou tam, kde je hledte."
"Ale jak -"
Viktor u se ale s nedbalou nonalanc vydal k mstu naten. S uraenm
vrazem ve tvi poklusvala za nm.
"Ah," prohlsil Silverfish sarkasticky, kdy se piblili. "Take kad na svm
mst, co? Dobr. Zaneme od msta, kde ji najde pipoutanou ke klu. Ty," ukzal
na Viktora, "ji rozve, odthne ji pry a pust se do boje Bl-Grogem a vy,"
ukzal na dvku, "vy... vy prost pjdete s nm a budete se tvit... budete se
tvit tak zachrnn, jak to jen dokete, okej?"
"Tohle doku skvle," prohlsila odevzdan.
"Nenene," prohlsil najednou Asepicnu a sevel si hlavu rukama. "U zase jedno
a to sam!"
"No a nen to to, co jsi chtl?" zavrtl hlavou Silverfish. "Boj a zzran
zchrana?"
"Mus v tom bt jet nco vc ne jen tohle!" prohlsil umnn Kolk Asepicnu.
"Jako teba co?"
"To je prv to, e nevm. Bum a prsk! F. Kach! Nco novho!"
"Legran zvuky? Vdy zvuk k filmu jet nemme."
"Vichni dlaj obrzky o tom, jak lidi prchaj, bojuj nebo se nkam t," rozkldal
nespokojen Kolk. "Musme do toho dt nco vc. U njakou dobu se dvm na
to, co tady dlte, a jeden film mi pipad jako druh."
"No, prky jsou taky jeden jako druh," vytkl na nj popuzen Silverfish.
"Ale prky maj bt vechny stejn! To od nich lid ekaj!"
"A j jim taky dvm, co od film ekaj," trval na svm Silverfish. "Lidi se
vdycky rdi podvaj na to, co oekvali. Boj a pronsledovn, to jsou ty sprvn
vci do -"

"Promite, pane Silverfishi," peruil jejich hdku klika. Ze skky se ozval

rozilen pskot otk.
"No co je?" zamrail se na nj Kolk.
"Promite, pane Asepicnu, ale nejpozdji za tvrt hodiny je budu muset nakrmit."
Kolk zastnal.
Kdy si pozdji Viktor promtal tch poslednch pr minut, skoro nic si z nich
nepamatoval. Tak to nkdy bv. Okamiky, kter zmn v ivot, pichzej
vtinou rychle a neoekvan, jako napklad ten, ve kterm zemete.
Pamatoval si, e natoili dal boj. inkoval v nm Morry, toc na nj zbran
podobnou bii, kter by byla straliv, kdyby si do n Morry neustle nezapltal
vlastn nohy. A kdy byl straliv Bl-Grog poraen a vypotcel se ze zbru,
piem mumlal divok kletby a jednou rukou si pidroval padajc kdla, otoil
se Viktor k dvce, pezl provazy poutajc ji ke klu a chtl ji odthnout vpravo,
kdy - zaslechl ten epot.
Nebyla v nm slova, ale nco podobn srdci slov, prochzel mu uima pmo do
ptee, ani se obtoval zastavit se mu v mozku. Podval se dvce do o a
napadlo ho, zda sly tot.
Nkde daleko poletovala skuten slova. Matn slyel, jak Silverfish k: "No tak,
do toho, co na ni tak civ?" a klikae, kter si brumlal: "Vdycky kdy nedostanou
vas obd, tv se jako bhv co," a pak vzduch prozl jako hozen n Kolkv
sykot:

"Tote tou klikou dl, tote, tote!"

Okraje jeho zornho pole se rozmazaly a v t mlze se zaaly pohybovat rzn
promnliv tvary a stny, kter ovem zmizely dv, ne si je stail podn
prohldnout. Byl bezmocn jako moucha v medu, a kdy si uvdomil, e te
doke ovlivnit svj osud a dn kolem asi jako mdlov bublina unen vichic,
vzdal se vekerho odporu, sklonil se k dvce a polbil ji.
K jeho zvoncm um mu zdli dolehla dal slova.
"Pro dl tohle? Copak jsem mu kal, aby udlal nco takovho? Nikdo mu nic
takovho neekl!"
"- a po jdle je musm nechat vytentovat a eknu vm, e to nen dn -"
"Tote tou klikou! Tote tou klikou!" jeel Kolk.
"Podvejte se, pro se tak tv?"
"U kamenn it!"

"Jestli te pestanete toit tou klikou, u nikdy v tomhle mst pracovat

nebudete!"
"Poslyte, pane, j nhodou patm do cechu klika-"
"Nezastavujte! Nezastavujte!"
Viktor se najednou probral. epot umlkl a nahradilo ho vzdlen dunn pboje.
Kolem byl zase skuten svt, hork a jasn, a slunce viselo na modr obloze jako
zslun d pekrsnho dne.
Dvka se zhluboka nadechla.
"J... boe... j se vm velice omlouvm," blbolil Viktor a pomalu ustupoval.
"Vn nevm, co se to se mnou stalo."
Kolk poskakoval jako ertk na gumice.
"To je ono! To je pesn ono!" jeel. "Jak dlouho vm bude trvat, ne to
pipravte?"
"No, jak jsem ekl, musm nakrmit ty chcpky, pak je nechat vybobkovat a -"
"Dobr, dobr - budu mt aspo as napsat pr plakt," pikvl Kolk.
"J u jsem njak pipravil," oznmil mu Silverfish odmen.
"Vsadil bych se e jo, to vm," vykikoval Kolk vzruen. "Jasn e pipravil.
Vsadil bych se, e je na nich napsno nco jako: ,Pijte se podvat na docela
zajmav pohybliv obrzky!'"
"A co je na tom patnho?" dotazoval se Silverfish. "Rozhodn je to lep ne
njak pitom hork prky!"
"U jsem ti ekl, e kdy prodv prky, neme zstat stt na jednom mst a
ekat na lidi, kte chtj prek. Mus jt za nimi a pesvdit je, e maj hlad! A
pid jim k prkm hoici! A to je pesn to, co tenhle mldenec udlal."
Jednou rukou poklepal Silverfishovi po ramenou a druhou rozpnav mval sem a
tam.
"Copak to nevidte?" Pak na okamik zavhal. Hlavou mu proudily podivn
mylenky tak rychle, e je nestail zpracovvat. Ctil, jak se mu pi pedstav
vech tch monost to hlava vzruenm.
"Me vn," ekl. "Tak to pojmenujeme. dn takov - pojmenovat to po
njakm dvno mrtvm pprdovi, kter navc pravdpodobn vbec neexistoval!
Me vn. Jo, to je ono! Vniv sga - toho - touhy a drsn, drsn, drsn,
jaksetosakra, v hocm srdci zmuenho svtadlu! Romantika! Lska! Ti
neuviteln cvky! Bezdech napt pi boji se zucmi obludami! Budete kiet,
a uvidte tisc slon-"
"Je to pece jenom jednocvk," zamumlal Silverfish opatrn.

"Natote dnes odpoledne dal kus!" zakrkoral Kolk s neptomnm vrazem v

och. "Potebujete jen njakou tu obludu a dal boj.
"Nemme dn slony," zvil hlas Silverfish.
Rambonit zvedl jednu mohutnou ruku.
"No?" kvl na nj Silverfish.
"Kdy vy mte trochu ediv barvalak a kus neho, z eho se d udlat ucha a
chobout, jist vc, e my by s Morrym dokzali -"
"Nikdo zatm nenatoil tcvk," prohlsil s mrn zasnnm vrazem Tta
Ptek. "Nebude to nic snadnho. Vte, co myslm, bude to skoro deset minut
dlouh!" Na okamik se zamyslel. No, kdybychom o nco zvtili cvky -"
Silverfish ctil, e ho enou do kouta.
"Pokejte, podvejte se -"
Viktor se obrtil k dvce. Nikdo si jich nevmal.
"Ehm," zaal, "zatm ns oficiln nikdo nepedstavil, e?"
"Nemm pocit, e by vm to v emkoliv brnilo," odpovdla.
"Normln bych si nic takovho nedovolil. Musel jsem bt... nemocn, nebo co j
vm."
"Aha, dobr. A kvli tomu se mm ctit lp, jo?"
"Nemohli bychom si sednout do stnu? Tady venku je straliv horko."
"Ml jste oi neptomn..., jako kdy vm do nich stoup dm."
"Vn?"
"Vypadaly opravdu podivn."
"Ctil jsem se velmi podivn."
"J vm. To je tm mstem. Zaleze vm pod ki. Vte," pokraovala, kdy si sedli
na psek, "oni maj spoustu pedpis pro sktky a otky, protoe tm se nesm nic
stt, nesmj se ani unavit. Dostvaj jdlo podle pedpisu, odpovaj podle
pedpisu a tak. Ale o ns se nikdo nestar. Dokonce i k trollm se chovaj lp ne k
nm."
"J myslm, e to bude zsti i tm, e m sv dva a pl metru a v skoro pt
metrk," usml se Viktor.
"Jmenuju se Theda Withelov, ale kamardi mi kaj Ginger," pedstavila se.
"A j se jmenuju Viktor Grnbaum a kaj mi jednodue Viktor," nedal se zahanbit
Viktor.

"To jsou tvoje prvn obrzky, co?"

"Jak to me poznat?"
"Vypadal jsi, jako e t to docela bav."
"No, je to pod lep ne pracovat, nemysl?"
"Pokej, a to bude dlat tak dlouho jako j," povzdechla si trpce.
"To je jak dlouho?"
"Skoro od zatku. Pt tdn."
"No maucta. Vechno se to semlelo tak rychle."
"No ano, ale je to pod ta nejlep vc, kter se kdy stala," konstatovala Ginger
vcn.
"Asi ano... posly, mysl, e bychom se mohli jt najst?" zeptal se Viktor.
"Tko. Kadou minutu ns poenou na plac," zavrtla Ginger hlavou.
Viktor si to myslel. Jene on se zatm proloudal ivotem celkem astn, i kdy to
vdycky dlal takovm tm nenpadnm a pomalm zpsobem, jak to sm uznal
za vhodn, a nevidl te dvod, pro by mnil svj ivotn styl.
"Pak budou muset kiet hodn nahlas," oznmil j. "Mm chu na nco malho a
na sklenici studenho pit. Mon e jsem byl pli dlouho na slunku."
Ginger ponkud znejistla. "No, kousek odsud je jdelna, sp bufet, ale -"
"Vborn. Me m tam dovst?"
"Oni vyhazuj lidi pro men -"
"Coe? Ped koncem tet cvky?"
"Vdycky ti eknou, e vude kolem se makaj lid, kte by se chtli dostat k
pohyblivm obrzkm, v a-"
"Vborn. To znamen, e maj cel odpoledne na to, aby nali dva lidi, kte
vypadaj pesn jako my." Proel kolem Morryho, kter se tak ukrval do stnu
velkho balvanu.
"Kdyby ns nkdo hledal," oznmil mu, "li jsme si dt nco k obdu."
"Coe, zrovna te?"
"Jo, zrovna te," odpovdl mu Viktor pevn a pokraoval v cest.
Za sebou nechal Kolka a Silverfishe, pohen do vniv diskuse, kterou obas
peruoval klika, mluvc lnm tnem lovka, kter vdl, e a se dje co se
dje, on m svch est tolar denn jistch.

"- nazveme to epick pbh. Lid o tom budou mluvit cel roky."
"Pochopiteln, vichni budou vzpomnat, jak jsme na tom zkrachovali!"
"Podvej, vm, kde se daj sehnat velmi slun kolorovan devoezy, take k
psmu bychom-"
"- tak m napadlo, e kdyby se vzal kus pagtu a pod trojnoku se pipevnila
njak koleka, take by se s n dalo popojdt -"
"Lid budou kat ten Silverfish, to je, pane, star filmov obrzkoborec, ten um
lidem naservrovat to prav, pesn to, co se d, to budou kat. Je to chlap,
kter doke roztoit kola toho... jaksetosakra... mdia."
"- mon, kdybych pouil njakou kruhovou zkladnu a na ni pipevnil oton
rameno, kam bych si se skkou sedl, dostali bychom to z nadhledu a navc -"
"Coe? Vn si mysl, e by ekli nco takovho?"
"V mi, Tommy."
"No... tak dobr. Dobr. Ale dn slony. Byl bych rd, kdybychom si tuhle vc
vyjasnili jednou a provdy. dn slony!"

"Mn to pipad pinejmenm vstedn," prohlsil arcikancl. "Vdy to nen nic

jinho ne stdo keramickch slon. Netvrdil jste mi, e je to stroj?"
"No, ono je to sp takov zazen?" prohlsil kvestor nejist. Opatrn do t vci
stril. Nkolik slon se zakvalo. "Postavil to, myslm, Triktor Drtovaz. Dvno
pedtm, ne jsem se objevil na univerzit."
Vypadalo jako velk ozdobn porcelnov hrnec a milo to asi tolik, kolik m
lovk vysok jako velk porcelnov hrnec. Kolem okraje viselo na tenkch
bronzovch etzcch osm porcelnovch slon. Kvestor se jednoho z nich dotkl, a
figurka se rozkvala sem a tam.
Arcikancl nahldl dovnit.
"Je to pln njakch pk a mch," oznmil ostatnm znechucen.
Kvestor se obrtil k univerzitn hospodyni.
"Tak, pan Vidlkov," ekl s smvem, "eknte nm, co se pesn pihodilo."
Pan Vidlkov, objemn rov a korzetem spoutan dma, si pihladila svou
ryavou paruku a loktem postrila malou sluebnou, kter se vedle n vznela
jako tan parnek.
"Ha to kni jeho lordstvu, Ksandro!"
Ksandra vypadala, jako kdy ji mrz, e se o cel t vci vbec zmnila.

"No, pane, vte, pane, j jsem prav ometala prach, vte a-"
"Hometala to to prachovk," pokouela se j pomoci pan Vidlkov. Kdy toti
pan Vidlkov upadla do propasti spoleensk konverzace s pslunky vy
vrstvy, vytvela nepedstaviteln jazykov skvosty.
"- a ono to najednou zaalo vydvat takov zvuk-"
"Zalo to dlat kravl," pikyvovala pan Vidlkov. "To dve hne letlo dole,
vae lordstvo, akurt, jak je to domluveny, kdy se nco pitentuje."
"A jak zvuk to vydvalo, Ksandro?" zeptal se kvestor tak laskav, jak to jen
dokzal.
"Prosm, pane, tak njak jako -" zakroutila oima, ",hm... hm... hm...
hm... hm hm HMHM - flus', pane."
"Flus," opakoval kvestor pochmurn.
"Ano, pane."
"Flos?" ekla pan Vidlkov.
"To bylo v t chvli, kdy to po mn fluslo, pane," vysvtlovala Ksandra.
"Plevlo," opravila ji pan Vidlkov.
"Jak se zd, jeden z tch slon vyplivl malou olovnou kuliku, pane," doploval
kvestor. "To bylo to jej ehm - flus - pane."
"No jo, ale co te s tm," prohlsil arcikancl. "Nememe dovolit, aby nm po
chodbch postvaly keramick hrnce a prskaly nm po lidech."
Pan Vidlkov nasadila bolestn vraz.
"Pro se to spustilo a co to vlastn udlalo?" zeptal se Vsmek.
"To vm opravdu nedoku ct, pane. Myslel jsem si, e byste to teba mohl
vdt vy. Ml jsem toti dojem, e Triktor Drtovaz na kole pednel zhruba v t
dob, kdy jste tady byl jako student. Pan Vidlkov se velmi zajm o to,"
prohlsil tnem, kter naznaoval, e jestli se o nco zajm pan Vidlkov, bylo
by od arcikancle velmi nemoudr jej zjem ignorovat, "zda nenastane situace,
kdy by byl personl ohroen magickmi zmnami."
Arcikancl poklepal na ndobu klouby ruky. "Coe? e by to byl starej ,selnk'
Triktor? Ten sam chlpek?"
"Oividn je to tak, arcikancli," potvrdil kvestor.
"Naprost lenec. Myslel si, e doke vechno zmit. Ne jenom dlky a vhy a
takov vci, ale opravdu vechno. Jestlie to existuje, kal vdycky, d se to
zmit." Vsmkovy oi se pi tch vzpomnkch rozostily. "Sestavoval ty
nejpodivnj mainky a zazen. Tvrdil, e mete zmit ale pln vechno,

pravdu a krsu, sny a tak. Take tohle je jedna z tch jeho hraek? Tak by m
zajmalo, co mla asi mit."
"Haj si meslm," pihlsila se o slovo pan Vidlkov, "e by se ten horloj, nebo
co je to, ml hoklidit tam, kde by nikomu nemohl hodlat nic zlyho. U tak je to
vostoda, e ste neco tak nebezpenyho nechale v sni, kam mue kad!"
"Ano, ano, jist, mte pravdu," pospil si kvestor.
"Zbavte se toho," rozhodl radikln arcikancl.
Kvestor se vydsil. "Oh, to ne, pane," prohlsil okamit. "My nikdy vci
nevyhazujeme. Krom toho to m urit dost vysokou cenu."
"Hmmm?" pozvedl Vsmek obo. "Myslte, e je to cenn?"
"Pravdpodobn to navc bude i velmi vzcn historick artefakt, pane."
"Tak to odneste do m pracovny. kal jsem si, e by to msto potebovalo nm
oivit. Mu z toho udlat nco jako pedmt konverzace, co? No, u musm jt.
Mm pozvanho lovka, kter mi m vycviit gryfa. Peji vm vespolek hezk
den. Dmy-"
"Ehm, arcikancli, napadlo m, jestli byste mi nemohl podepsat -" zaal kvestor,
ale to u mluvil k zavenm dvem.
Nikdo se ovem Ksandry nezeptal, kter slon po n plivl, kuliku, a smr, ten u by
pro n vbec nic neznamenal.
Jet odpoledne pesthoval prek nosi jedin resograf (Pozn. autora:
Doslova ,zapisova nevcnosti'- zazen pro odhalen a men poruch v materii
reality. Lpe realitograf.) existujc na Zemploe do arcikanclsk pracovny.
Nikdo nevymyslel zpsob, jak pohybliv obrzky doplnit zvukem, ale existoval
urit zvuk, kter byl neoddlitelnou soust Holy Woodu. Byl to zvuk
zatloukanch hebk.
Holy Wood se ocitl v krizi. Nov domy, nov ulice, nov sousedstv, to ve se
objevovalo doslova pes noc. A v oblastech, kde narychlo vykolen alchymistit
uednci jet nezvldli ta nejoehavj msta v pprav osmocelulzy, to ve
jet rychleji mizelo. Ne e by na tom njak moc zleelo. Vtinou se jet
nestail rozptlit kou a u se z toho msta ozval zvuk zatloukanch hebk.
Holy Wood rostl dlenm. Potebovali jste jen jednoho trochu inteligentnho
mladka, nekuka, kter uml st alchymistick znaky a ktermu se netsly
ruce, klikae, pytel otk a spoustu slunce. Ano, a pak jet pr lid. Ale tch bylo
vude dost. Kdy jste neumli pstovat sktky, mchat chemiklie nebo rytmicky
toit klikou, vdycky jste jet mohli dret kon, ekat u stol, a zatmco jste
doufali, vypadat co nejzajmavji. Nebo, kdy u opravdu selhalo vechno ostatn,
zatloukat hebky. Kolem prastarho kopce vyrstala jedna nevzhledn budova za

druhou a jejich tenk prkna se hned vzpt zaala kroutit a blednout na

nemilosrdnm slunci, ale hlad po novch neustval.
Bylo to voln Holy Woodu. Kad den sem pijdli dal a dal lid. Ne proto
sem, aby se stali podkonmi, servrkami nebo tesai s krtkodobm vazkem.
Pijdli dlat pohybliv obrzky.
Ani jeden z nich nevdl pro.
Zato Kolk Asepicnu vdl, e kdykoliv se seli dva a vce lid, pokusil se jim
nkdo prodat podezel prek v rohlku. Te, kdy byl Kolk zamstnn jinde,
objevili se jin, aby se tohoto kolu zhostili.
Jeden z nich byl Nedar Magdn z Klae, jeho obrovsk, huc podnik nebyl ani
tak restaurac jako sp velkovkrmnou. Jeden konec zabraly obrovsk kotle a
ndoby na hotov jdla. Zbytek byl peplnn stoly a kolem nich sedli Viktor nestail asnout.
- sedli trollov, lid a trpaslci. A nkolik sket. A tu a tam njak ten elf,
pslunk t nejtajemnj zemplosk rasy. A spousta dalch podivnch vc a
bytost co, jak Viktor pevn doufal, byli pevleen trollov, protoe pokud ne, v
nejbli chvli by muselo dojt ke straliv tragdii. Vichni jedli a nejasnj na
tom bylo to, e se nepojdali navzjem.
"Vezme si tc, postav se do fronty, vezme si jdlo a zaplat," pouovala ho
Ginger. "kaj tomu samoobsluha."
"Zaplat za to dv, ne to sn? A co kdy to nebude k jdlu?"
Ginger zachmuen pikvla. "Prv proto."
Viktor pokril rameny a naklonil se k trpaslkovi za jdelnm pultem. "Dal bych si -"
"Je gul," odpovdl mu trpaslk.
"Jak gul?"
"dn jin neznm. Proto je to gul," vytkl na nj trpaslk. "Gul je gul."
"No, j se chtl vlastn zeptat, z eho je," pokraoval Viktor.
"Jestli se takhle vyptv, tak nejsi dost hladov," prohlsila Ginger, nae se
obrtila na trpaslka: "Dva gule Krkine."
Viktor nm zral na edohnd cosi, co mu trpaslk nalil do misky. Na hladin se
tu a tam objevovaly podivn kousky neuritho pvodu, vynen na povrch
tajemnmi spodnmi proudy. Vypluly a pomalu se zase potopily. Viktor doufal, e
u navdy.
Magdnova kuchyn pochzela ze stejn koly jako prky Kolka Asepicnu.

"Je to prost gul, nebo nic." Kucha se uklbl. "Pl tolaru. Lacin za plku t
ceny."
Viktor mu neochotn podal penze a rozhldl se po Ginger.
"Tady!" ozvala se Ginger, kter si mezitm sedla k jednomu z dlouhch stol.
"Ahoj, Hromdupe. au, Brekcie, jak to jde? Tohle je Vik. Nov mldenec. Nazdar,
Kivomysle, nevimla jsem si t tam."
Viktor zjistil, e je namknut mezi Ginger a jakhosi horskho trolla, kter ml na
sob nco jako brnn. Natst se ukzalo, e je to jen holywoodsk brnn neumle utrikovan vesta z konopnho provzku naten stbenkou na kamna.
Ginger se zabrala do ivho rozhovoru s deseticentimetrovm sktkem a s
trpaslkem obleenm do poloviny medvd ke a Viktor ml pocit, e je
ponkud izolovan.
Troll, kter sedl vedle nj, se na nj ptelsky zaklebil a ukzal na svj tal.
"Tomuhle kaj pemza," prohlsil znechucen. "A pitom se ani neobtujou
vysekat z toho lvu. A obas v tom najde dokonce i psek!"
Viktor vrhl pohled na trollv tal.
"Nevdl jsem, e trollov jed kamen," prohlsil dv, ne se stail zarazit.
"Pro ne?"
"Copak vy nejste z kamene?"
"To jo. Ale ty jsi z masa a j co?"
Viktor se podval do vlastnho tale. "To je dobr otzka," ekl.
"Vik to pro Silverfishe," ekla prv Ginger a otoila se k nmu.
"Zd se, e z toho chtj udlat trojcvk."
Ozval se um veobecnho zjmu.
Viktor opatrn odloil na okraj tale nco naloutle taslavho.
"eknte mi," zaal zamylen, "kdy jste filmovali, zail z vs nkdo... slyeli jste
nkdo... ctili jste, e..." Zavhal. Dvali se na nj. "No, myslm, ctili jste, jako e
to nejste vy, ale e vam prostednictvm jedn a hraje nkdo jin? Nevm, jak
bych vm to pesnji popsal."
Jeho spolustolovnci se oividn uvolnili.
"To je prost Holy Wood," prohlsil troll. "Nakonec t dostane. To je tvr duch,
kter je vude kolem."
"Stv se to kadou chvli," pisvdil trpaslk se zahloubanm vrazem. "To je
prost Holy Wood. Minul tden jsme s mldenci pracovali na Trpaslich

pohdkch a najednou jsme zaali vichni zpvat. Zniehonic. Jako kdyby se nm

ta psnika vylhla v hlavch vem najednou. Co si o tom myslte?"
"Jak psnika?" zeptala se Ginger.
"Copak j vm? Prost jsme zpvali ,Hou a hou a trpaslci jdou', nic vc. Hou a hou,
trpaslci jdou."
"No, m se to zd stejn jako vtina tch trpaslich odrhovaek, kter znm,"
zadunl troll vedle Viktora.

Kdy se dostali zpt na plac, bylo ke druh hodin. Klika stl u obrzkov skky
s odklopenou zadn stnou a vybral jej dno malou lopatkou.
Asepicnu podimoval v pltnm keslku a pes obliej ml pehozen kapesnk.
Zato Silverfish byl vzhru a a.
"Kde jste byli, vy dva?" rozkiel se.
"Ml jsem hlad," odpovdl mu Viktor.
"A j ti psahm, e bude mt hlad i dl, hochu, protoe -"
Asepicnu pozvedl cp kapesnku.
"Co kdybysme zaali," zamumlal.
"Nememe pece dovolit, aby nm inkujc diktovali co-"
"Nejdv doklikujme film a pak je me vyrazit," prohlsil Kolk.
"Sprvn!" Silverfish pohrozil Viktorovi a Ginger prstem. "V tomhle mst u si
nevydlte ani na slanou vodu!"
Njakm zpsobem petrpli odpoledne. Asepicnu dal pivst kon a proklel
klikae, protoe skka stle jet nebyla schopn pohybu. otci si stovali.
Nakonec postavili kon hlavou k obrzkov skce a Viktor se natsal a
poskakoval v sedle. Jak Kolk ekl, pro pohybliv obrzky to je dobr dost.
Kdy skonili, zaplatil jim Silverfish kadmu s nevrlm vrazem dva tolary a
propustil je.
"ekne to vem ostatnm alchymistm," uvaovala sklesle Ginger. "V tomhle dr
dohromady jako rodn brati."
"Posly, viml jsem si, e jsme dostali jen dva tolary, ale trollov ti," zamyslel se
Viktor. "Jak to?"
"Protoe troll, kte by chtli dlat obrzky, nen tolik," odpovdla mu Ginger. "A
klikai? Ti maj vbec kliku, protoe dobr klika dostv est nebo sedm tolar

denn. inkujc nejsou dleit." Otoila se k nmu a vrhla na nj nevraiv

pohled.
"Nevedlo se mi patn," pokraovala. "Nic moc, ale lo to. Mla jsem celkem dost
prce. Mysleli si o mn, e jsem spolehliv. Pomalu jsem si zaala budovat
kariru a -"
"Neme si vybudovat kariru na Holy Woodu," protestoval Viktor. "To je, jako
kdyby sis chtla postavit dm na bain. Nic nen jist."
"Mn se to lbilo! Vechno jsi to te pokazil! A j se budu muset vrtit do t
straliv mal vesniky, o kter jsi pravdpodobn nikdy ani neslyel. Zptky k
dojen krav! Tak ti pkn dkuju! Pokad kdy uvidm kravsk zadek, vzpomenu
si na tebe!"
Pak rezolutnm krokem vyrazila k mstu a nechala Viktora stt s trolly. Rambonit
si po chvilce odkalal.
"M kde pespat?" zeptal se.
"Asi ne," odpovdl Viktor mdle.
"No jo, mst na span nen nikdy dost," ekl Morry.
"Myslm, e bych mohl penocovat na pli," uvaoval Viktor. Koneckonc, je dost
teplo. Myslm si, e by mn podn odpoinek neukodil. Dobrou noc."
Slunce zapadalo a vnek od moe u zaal pomalu krajinu ochlazovat. Kolem
tmavnouc siluety holywoodskho kopce se zaala rozsvcet prvn svtla. Holy
Wood odpoval jen v noci. Kdy je vam nejdleitjm materilem denn
svtlo, nepltvte jm.
Na pli bylo celkem pjemn. Nikdo tam nechodil. Naplaven devo, popraskan
a s blavm solnm povlakem se ke stavebnm elm nehodilo. Leelo v
nekonen bl ad na e nejvyho plivu.
Viktor ho sebral dost na mal ohe, pak si lehl a pozoroval pboj.
Jeho zase zamylen pozoroval Gaspoda - zzran pes, ukryt v chomi such
trvy na vrcholku nedalek duny.
Byly dv hodiny po plnoci.
To u je mlo, radostn proudilo z pahorku a rozlvalo do svta svj tpyt.
Holy Wood sn...
Sn za kadho.
V dusn temnot peklikov boudy zatm snila Ginger Withelov o rudch
kobercch a jsajcch davech. A o mi. Neustle se ve snu vracela k jaksi mi
na chodnku, odkud proudil tepl vzduch a zvedal j sukni...

V tm stejn dusn, i kdy podstatn honosnji zazen devn chat snil

Silverfish, samostatn obrzkov podnikatel, o jsajcch zstupech. Zdravily ho,
protoe on prv dostval cenu za nejlep pohybliv obrzky, jak kdy
Zemplocha vidla. Byla to velk socha.
V psench dunch spali povinnm spnkem Rambonit a Morry. Trollov jsou od
prody non stvoen a spnek ve tm odporoval jejich tisciletm instinktm.
Snili o horch.
Viktor, spc pod hvzdami dole na pli, snil o duncch kopytech, rozevltch
rouchch, pirtskch lodch, ermskch soubojch, svcnech...
Na nedalek dun spal s jednm okem otevenm Gaspoda, zzran pes, a snil o
vlcch.
Zato Kolk Asepicnu nesnil o niem, protoe vbec nespal. Do Ankh-Morporku to
byla dlouh jzda a on by kon radji prodval, ne by na nich jezdil, ale te u
byl ve mst.
Boue, kter se tak peliv vyhnula Holy Woodu, si v Ankh-Morporku nebrala
servtky a zalvala ho prudkm detm. To samozejm nijak neovlivnilo non
ivot msta, byl pouze o to vlh.
V Ankh-Morporku neexistovalo nic, co byste nemohli koupit, a bylo jedno, zda jste
ten mysl pojali ve dne, nebo o plnoci. Asepicnu poteboval nakoupit spoustu
vc. Mnoh z nich se pojily s npady, kter se mu v hlav vylhly bhem dlouh
jzdy a kter te musel velmi opatrn vysvtlit dalm lidem. A musel je vysvtlit
rychle.
Kdy se nakonec vypotcel do kaln edi zanajcho rna, padal d jako
jednolit stna. Odpadn stoky petkaly. Odporn chrlie pod stechami zkuen
zvracely na kolemjdouc, i kdy te, kolem pt hodiny rann, se ulice ponkud
vyprzdnily.
Kolk se zhluboka nadechl hustho mstskho vzduchu. Skutenho vzduchu.
Museli byste urazit dlouhou cestu, abyste nali vzduch, kter by byl skutenj
ne ten ankh-morporsk. U pi pouhm dchn jste museli poznat, e ostatn
lid dlaj tot njakch tisc let.
Poprv po tolika dnech ctil, e mysl naprosto jasn. To byla na Holy Woodu ta
zvltn vc. Kdy jste byli tam, zdlo se vm vechno pirozen, ivot vm
pipadal skuten a skvl, ale kdy jste unikli z jeho dosahu a ohldli se, vidli
jste jen ndhern barevnou mdlovou bublinu. Bylo to, jako by z vs v Holy
Woodu byl nkdo pln jin.
No, Holy Wood byl prost Holy Wood a Ankh byl zase Ankh, a Ankh byl podle
Kolkova mnn pevnou a zaruenou ochranou proti holywoodskmu podivnstv.
Brouzdal se louemi a naslouchal deti.
Po njak chvli si poprv v ivot viml, e d m svj vlastn rytmus.

Legran. Mete t v mst cel ivot, a muste odjet a zase se vrtit, abyste si
vimli, e d odkapvajc ze stech a okap m svj rytmus: Tad-tadam-ti-d,
tad-tadam-ti-d, tad-damti-d, damti-d, tamta-d...
O pt minut pozdji stli serant Trank a destnk Nblhch, alias Nobby,
lenov Non hldky mstsk stre, v krytu jakhosi domovnho vchodu a dlili
se bratrsky o balenou cigaretu. Dlali pi tom to, co Non hldka doke ze veho
nejlpe to je udrovat se v teple a suchu a vyhbat se jakmkoliv
nepjemnostem.
Jen oni dva zahldli tu lenou postavu, kter poskakovala stedem zaplaven
ulice, roztela piruety v louch, vila kolem luceren, pak se chytla okapovho
svodu, a kdy astn zacvakala podpatky, zmizela za rohem.
Serant Trank podal napl promoen nedopalek cigarety svmu druhovi.
"Nebyl to nhodou starej Kolk Asepicnu?" nadhodil po chvli.
"Jo, taky bych ek," pikvl Nobby.
"Vypadal astn, co?"
"No, jestli se m pt, tak j si myslm, e se zblznil," zavrtl hlavou Nobby.
"Starej chlap, a pust se takhle do zpvn v deti."

Hm... Hm...
Arcikancl, kter si doploval svou chovatelskou kroniku, kam zaznamenval
spchy pi chovu a vcviku drak, a vychutnval pi tom u krbu veern sklenku,
zvedl hlavu.
...hm... hm... hm....
"U vech boh!" zabruel a popoel k velk ndob. Ta se viditeln kvala ze
strany na stranu, jako kdyby se otsala budova.
Arcikancl to ommen pozoroval.
...hm...hmhmhmHM.
Ndoba se naposled zakymcela, zastavila se a ztichla.
"Podivn," zabruel arcikancl. "Zatracen podivn."
Flus.
Na protj stran mstnosti se rozttila jeho karafa s brandy.
Vsmek Hnd se zhluboka nadechl.
"Kvestr!"

Viktora vzbudily psen muky. Vzduch se pomalu zaal zahvat. Chystal se dal
pekrsn den.
Pomalu se odloudal do vody, aby se umyl a oplchl si hlavu.
Tak jak jsme na tom... Pod jet ml dva tolary od verejka a hrst drobnch.
Me si tady dovolit njak as zstat, zvl kdy bude nocovat na pli.
A Magdnv gul, i kdy to byla v technickm slova smyslu jen mizern pohonn
hmota, byl dost levn - i kdy zase, nvtva u Magdna by mohla mt za
nsledek nepjemn setkn s Ginger.
Postoupil o krok a zmizel pod hladinou.
Viktor nikdy pedtm v moi neplaval. Vynoil se napl utopen a zuiv lapal
vodu. K pli ml jen nkolik metr.
Uvolnil se, dopl si asu chytit dech a pustil se lnm kraulem do moe. Voda
byla kilov ist.
Vidl dno, kter prudce klesalo do - vynoil se, aby se podn nadechl - temn
modi, ve kter bylo mono tak tak zahldnout hejna lesklch ryb a balvan
nepravideln rozhzench po dn.
Pokusil se potopit a plaval dol, a mu zaalo zvonit v uch. Z jakhosi kamene
na nj pohrozil svmi klepety nejvt humr, jakho kdy vidl, a pomalu zmizel v
hlubin. Viktor se znovu cel udchan vynoil a pustil se ke behu.
Dobr, kdy to nepjde u pohyblivch obrzk, vdycky se tady mohl uivit ryb,
to bylo jist.
Nebo lovk, kter by na pli sbral devo. Podl pobe tady bylo tolik deva, e
by to stailo celmu Ankh-Morporku na nkolik let. V Holy Woodu by nikoho ani
nenapadlo zaplit ohe jen na vaen a obas, kdy se podala veern
spolenost pod irm nebem.
A co se tkalo sbrn deva, zdlo se, e prv to tady nkdo dl. Jak se Viktor
pomalu prochzel po pli, viml si, e devo o kus dl nele jen tak, ale je
narovnno do hlednch hromdek. O kus dl nael hrub krb postaven z
neotesanch kamen.
Byl zanesen pskem. Mon e tady na pli il nkdo jin a ekal na svou velkou
pleitost v pohyblivch obrzcch. Kdy na to Viktor te myslel, napadlo ho, e
to devo za kameny napl zasypanmi v psku vypadalo jako opracovan
lidskma rukama. Kdy se na n lovk dval smrem od moe, dokzal si docela
dobe pedstavit, e ty devn kly tvo jaksi primitivn dvee.
Teba tam pod jet nkdo ije. A mon bude mt nco k pit.
Byl tam. Ale nco k pit u nepoteboval nkolik msc.

Bylo osm hodin rno. Bizama Sazeku, majitele Odia, jedn z arn neboli doupat
pohyblivch obrzk, je posledn dobou vyrstala v Ankh-Morporku jako houby
po deti, probudilo hromov buen.
Proil oklivou noc. Lid z Ankh-Morporku milovali novinky. Pot byla v tom, e
jedny a tyt novinky nemilovali pli dlouho. Prvn tden dlalo Odium
neuviteln obchody, druh tden se jak-tak vyplcelo, a te, tet tden,
umralo. Posledn veern pedstaven navtvil jeden hluch trpaslk a orangutan,
kter si pinesl vlastn pytlk burk.
Bizam spolhal na to, e mu prodej burskch ok a praen kukuice pinese
nevelk, ale jist zisk, a te byl ve velmi patn nlad.
Otevel dvee a ospale zamoural.
"Do dvou mme zaveno," oznmil. "Volno. Pijte potom. Sedadla ve vech
cench voln." Pokusil se dvee zase zabouchnout.
Ty se ovem odrazily od boty, kterou tam Asepicnu hbit vsunul, a udeily
Bizama do nosu.
"Piel jsem kvli zvltnmu promtn Mee vn," oznmil mu Kolk.
"Zvltn promtn? Jak zvltn promtn?"
"To speciln promtn, o kterm jsem vs piel informovat," vysvtloval mu
Kolk.
"Ale my neukazujeme nic o dnch zvlt vnivch mech. My dvme
Vzruujc -"
"Ale pan Kolk k, e dvte Me vn," zadunl jaksi hlas.
Asepicnu se opel do dve. Za nm se tyil kus kamene. Vypadal, jako kdy do
nj nkdo ticet let buil ocelovou ty.
Balvan se v polovin zvrsnil a naklonil se k Sazekovi.
Ten poznal Navku. Kad znal Navku. Navka nebyl troll, na kterho by se
dalo zapomenout.
"Ale j ani neslyelo njakm -" zaal Bizam.
Asepicnu vythl zpod plt velkou plechovou krabici a spokojen se usml.
"Jo, a tady jsou njak plakty," dodal a odjinud vythl tlustou roli papr.
"Pan Kolk m nechal njak z nich nalepit na ze," chlubil se Navka pyn.
Bizam rozthl plakt. Byl v barvch, kter ochromovaly oi. Obrzek zachycoval
enu vzdlen podobnou Ginger, kter se dusila v pli mal blze, a Viktora

pesn v okamiku, kdy si ji jednou rukou pehazuje pes rameno, zatmco druhou
bojuje s pehrl rozlinch oblud. V pozad vybuchovala sopka, oblohou se
prohnli draci a na obzoru hoelo nkolik mst.
"Pohybliv obrzky, kter nic nepekon!", etl Bizam vhav. "hav
dobrodrustv na boulivm svitu novho kontinentu! Mu a ena ve vru lcho
svta! Hvzdnm jasem ve filmu zaz *Delores De Syn* jako ena a *Viktor
Maraschino* jako barbar Cohen!!! NAPT! DOBRODRUSTV! SLONI! Kad den
ve va Arn!!!!"
Peetl si to znovu.
"A kdo zaz na ty dva lidi?" zeptal se s podezenm.
"To je, jako e tam hrajou, "vysvtloval mu Kolk.
"Jako hvzdy. Proto taky k jejich jmnm dvme ty hvzdiky." Kolk se pak
naklonil k Bizamovi. "k se," zaal daleko slyitelnm eptem, e ona je dcera
klaskho pirta a jeho divok, nespoutan zajatkyn a on e je syn... syn... zlho
mga a vniv ciknsk tanenice flamenga."
"A do prkenn vohrady!" vyletlo z Bizama, na kterho udlala Kolkova slova i
proti jeho vli velk dojem. Asepicnu se usml a v duchu se poplcal po zdech.
Ctil, e nalkal i sm sebe.
"Myslm, e byste mohl zat tak za hodinu," kul Kolk elezo.
"Rno touhle dobou?" podivil se Bizam. Snmek, kter obdrel na dnen den, se
jmenoval "Odhalme vzruujc tajemstv vroby porcelnu" a to mu dlalo
starosti. Tahle nabdka znla mnohem lpe.
"Samozejm, protoe je bude chtt vidt spousta lid," nedal se odbt Kolk.
"Tak o tom nic nevm," odporoval mu Bizam.
"V posledn dob pad jedna arna za druhou."
"Na tenhle se pohrnou," pesvdoval ho Kolk.
"V mi. Copak jsem ti nkdy lhal?" Bizam se pokrabal za uchem "No, minul
msc jsi mi jednoho veera prodal prek v rohlku a ekl jsi mi, e -"
"To jsem mluvil hlavn obrazn," pospil si Asepicnu.
"Jasaka," zabruel Navka.
Bizamovi poklesla ramena. "Oh. Tak to jo. O obrazech toho moc nevm."
"Tak prima," Kolk si zamnul ruce a zaklebil se pi tom jako masorav dn.
"Prost jen otevi a pak si sedni ke kase a shrabvej do n prachy."
"Aha. To jo," pikvl znien Bizam.

Asepicnu mu poloil kolem ramen ptelskou pai. "Tak, a te si promluvme o

procentech ze zisku."
"Co je to procenta ze zisku?"
"Vezmi si doutnk," zaal Asepicnu zeiroka.

Viktor pomalu. prochzel po bezejmenn hlavn ulici Holy Woodu. Pod nehty ml
plno psku.
Nebyl si jist, zda udlal tu sprvnou vc.
Mon e ten lovk byl jen jeden z tch mnoha, kte ij na pli a z toho, co
pl d. Jednoho dne si prost lehl a u se nevzbudil. Bylo tko ct, jak dlouho je
mrtev. Sucho a slan vzduch ho konzervovaly. Zachovaly ho v t podob, v jak
il, a u tehdy vypadal jako nkdo, kdo dvno umel.
Podle vzhledu che vak to byl ponkud zvltn obyvatel ple.
Viktora napadlo, e by to ml asi nkomu ci, ale bylo pravdpodobn, e v
celm Holy Woodu to nebude nikoho zajmat. Vypadalo to, e na svt existovala
jedin bytost, kterou zajmalo, zda star mu ije, nebo umr, a ta se to zaruen
dozvdla prvn.

Viktor pohbil tlo do psku za chatr z naplavenho deva.

U ped sebou zahldl samoobsluhu. Rozhodl se, e nvtvu a obd u Magdna
bude riskovat. Krom toho si poteboval nkde sednout a pest si knihu.
Neoekvali byste, e takovou vc najdete na pli, v chatri z naplavenho
deva, pevn svranou prsty mrtvho mue.
Na pedn desce byl nzev. Kniha o filmu.
Na prvn stran, vepsna hlednm oblm psmem lovka, ktermu psan nejde
snadno, stla dal slova: Toto jest kronika Strc Filmovho psu, okoprovan
mnou, Dkinem, protoe ta star se u rozpad.
Opatrn obracel ztvrdl strnky. Zdlo se, e vechny zanaj stejn. Nebyly
datovny, ale to vbec nebylo dleit, protoe jeden den se podobal druhmu
jako vejce vejci.
Vstal. el na zchod. Udlal ohe, odkal odpoledn pedstaven. Pojedl. Sbral
devo. Udlal ohe. Trhal trvu na kopci. Odzpval veern pedstaven. Veee.
Odzpval pse pozdnho pedstaven. el na zchod. el spt.
Vstal. el na zchod. Udlal ohe, odzpval odpoledn pedstaven. Pojedl. Ryb
Pokroutka z msteka nechal dv pkn ryby. Sbral devo. Provedl veern

pedstaven, udlal ohe. Uklzel. Odzpval pozdn pedstaven. el spt. Vstal o

plnoci, el na zchod. Kontroloval ohe, ale deva dost.
Koutkem oka zahldl servrku.
"Dal bych si vejce na tvrdo," ekl.
"Mme gul. Ryb."
Zvedl hlavu, jen proto aby zjistil, e nad nm stoj Ginger s planoucma oima.
"Nevdl jsem, e jsi servrka," zabruel.
Okzale zaala opraovat solniku. "J to do verejka taky nevdla," procedila
mezi zuby. "Natst pro m ta holka, kter u Magdna slouila rann smny,
dostala anci v novch pohyblivch obrzcch, kter dlaj United Alchymists, to
je co?" Pokrila rameny. "A kdo v? Mon e kdy budu mt dost tst, budu moct
odpracovat i odpoledn ichtu."
"Podvej, j jsem pece nechtl -"
"Je to gul. Ber, nebo nech. Jez, nebo ho vyho.
Ti zkaznci dnes rno udlali oboje skoro najednou."
"Dm si ho. Podvej, nebude tomu vit, ale tuhle knihu jsem nael v rukou -"
"Mm zakzno vybavovat se s hosty. Tohle sice nen to nejlep zamstnn ve
mst, ale psahm, e ty m z nj nedostane," vytkla na nj Ginger. "Ryb
gul, ano?"
"Oh. Dobe. Promi."
Pomalu listoval nazpt strnkami. Ped Dkinem tady byl Tento, kter tak tikrt
denn odkval a taky obas dostal dar v podob ryb a taky chodil na zchod, i
kdy tomu nepikldal takovou dleitost jako Dkin, nebo alespo nepovaoval
za nutn to pokad zaznamenat. Ped nimi tam byl za zpvka mu jmnem
Magorn. Na pli ila postupn cel ada lid, a kdy jste zali dl do minulosti,
byla jich cel skupina a zpisy z dvjch dob byly mnohem ednj. Ale bylo
tk to pesn posoudit. Zdlo se, e jsou zaznamenny v jakmsi kdu, dka
za dkou, pln malch sloitch obrzk...
Na stl ped nj dopadla se zazvonnm miska podivn smsi.
"Hele," zaal, "kdy tady asi kon-"
"Nikdy," odsekla Ginger.
"Napadlo m, jestli nhodou nev, kde-"
"Ne."
Viktor zral na kalnou hladinu svho obda.

Magdn vychzel ze zsady, e kdy to chytte ve vod, je to ryba. V misce bylo

nco purpurov ervenho a mlo to pinejmenm deset noiek.
Stejn to sndl. Koneckonc, zaplatil za to ticet penc.
Kdy pak zjistil, e je Ginger zamstnna u pultu a to se k nmu zdy jako
majkov lucerna, take a se pokusil upoutat jej pozornost jakkoliv, byla
odvrcen, i kdy se zdnliv ani nepohnul, vydal se poohldnout po njakm
zamstnn.
Viktor ve svm ivot nikdy nepracoval. Co se tkalo jeho zkuenost, byla prce
nco, co se stvalo ostatnm lidem.

Bizam Sazeka upravil popruh plata, kter mla jeho ena zaveno kolem krku.
"Vborn," zabruel. "M vechno?"
"Praen kukuice zmkla," stovala si. "A nevm, jak udret prky tepl."
"Bude tma, milku. Nikdo si toho nevimne." Drnknul popruhem a odstoupil.
"Tak to by bylo. Co m dlat, v. V polovin zastavm film a strm tam cedulku
s npisem ,Pro si nedat chladiv npoj a nezakousnout trochu praen
kukuice?' Ty pak vyjde z tmhletch dve a projde ulikou."
"Me se rovnou zmnit o osvujc studen uzence," zabruela pan Sazekov.
"Taky si myslm, e bys nemla pouvat pochode, kdy vod opozdilce na
msto," pokrabal se Bizam na brad. "Pokad zalo nkolik por."
"Jene to je jedin zpsob, jak se v t tm vyznat."
"No jo, jene tomu trpaslkovi vera jsem musel vrtit vstupn. V, jak jsou na ty
sv vousy hkliv.
V co, lsko? J ti dm salamandra v klcce. Od rna byli na stee, budou u
pkn zral." Byli. Tvorekov polehvali ln na dnech svch klcek a jejich tla
se pi procesu vstebvn svtla mrn chvla. Bizam vybral pt nejzralejch,
tce seplhal nazpt do promtac mstnosti a umstil je do penosn klece. Pak
natoil Kolkv film na cvku a vyhldl do tmy.
No jo. Klidn se me podvat, jestli venku nhodou nkdo nen.
Pomalu se v pantoflch dooupal ke dvem.
Nathl se a odsunul zvoru.
Nathl se a odsunul druhou zvoru.
Otevel dvee.

"No jo, no jo," bruel. "Nemyslete si, e m pr-" Probral se v projekn mstnosti,
kde ho pan Sazekov horenat ovvala zstrou.
"Co se stalo?" zaeptal a pokusil se z mysli vypudit vzpomnku na stovky
dusajcch nohou.
"Je vyprodno!" oznmila mu. "A venku pod jet stoj fronta! Thne se a na
druh konec ulice! A vichni se bav o plaktu!" Bizam pomalu, ale rozhodn
vstal.
"eno, zmlkni, b do kuchyn a upra dal kukuici!" vykikl. "Pak se vra,
pome mi pepisovat vvsky. Kdy stoj frontu na msta za pt pek, budou
o n stt i kdy ty msta budou stt deset!"
Vyhrnul si rukvy a chopil se kliky.
V prvn ad sedl knihovnk se skem burk na kln.
Po nkolika potench minutch pestal vkat a s otevenmi sty zral na
blikajc pltno.

"Podret kon, pane? Madam?"

"Ne!"
Do obda vydlal Viktor dvoupenci. Nebylo to tm, e by lid nemli kon, kter
by potebovali podret, bylo to v tom, e jak se zdlo, nestli o to, aby jim je drel
Viktor.
Po njak dob se k nmu pisunul pokiven muk, kter ml sv msto na ulici
o kus dl a prv te za sebou vlel tyi kon. Viktor u ho pozoroval nkolik
hodin a upmn asl nad tm, jak se k takovmu vyzblmu homunkulovi me
nkdo obrtit s laskavm smvem, nato s dost o hldn kon. Ale muk
dlal skvl obchody, zatmco, jak se zdlo, Viktorova irok ramena, mun
profil a upmn, oteven smv pedstavovaly pi dren kon jasn handicap.
"Se tady novej, co?" nadhodil muk.
"Jsem," pikvl Viktor.
"No jo. To je hned vidt. ek na velkou pleitost, jak proniknout na plac, co?"
"Ani ne. J u na plac proniknul," odpovdl mu Viktor.
"Tak pro jsi tady?"
"Chytili m pi tom."
"Ah! Anopane, veldkypane, mojepoklonapane," odrecitoval muk zpvavm
hlasem, kdy pijmal.dal ote.

"Pedpokldm, e byste nepoteboval asistenta?"

Bizam Sazeka zral na hromdku minc, kterou ml ped sebou na stole. Kolk
Asepicnu do n stril ruce a hromdka se o nco zmenila, ale pod jet to byla
nejvt hromdka penz, jakou kdy Bizam v bdlm stavu vidl.
"A to to pod jet kadch patnct minut promtme," vydechl Bizam. "Musel
jsem si najmout pomocnka, aby toil klikou. J nevm, co si se vemi tmi penzi
ponu?"
Asepicnu ho poklepal po rameni.
"Kup si vt sl," ekl.
"U m to taky napadlo," pikvl Bizam. "Jasn. Nco, co by mlo ped vchodem
pile. A moje dcera Caliop hraje docela slun na varhany, nebyl by to patn
doprovod. A taky by tam bylo spousta zlacen a takov ty kudrlinky kolem stropu
-"
Oi mu pothla neptomn murka.
Stal se z nj nkdo jin.
Holy Wood sn...
- a bude z toho palc, jen se vyrovn tm nejproslulejm palcm na cel
Zemploe nebo znmm chrmm, a ten bude pln otroky, kter budou
prodvat praenou kukuici a burky. Mezi tm vm bude prochzet Bizam
Sazeka s majetnickm vrazem a na sob bude mt oblek z temn rudho
sametu se zlatm vyvnm "Hmmm?" zaeptal a elo mu pokryly drobn kapiky potu.
"Povdm, e musm jt," opakoval Asepicnu.
"Musm dohldnout na to, aby se nm to v pohyblivch obrzcch trochu pohnulo,
co?"
"Moje ena k, e byste mli udlat vc obrzk s tm mladm muem,"
vzpomnl si najednou Bizam. "Cel msto mluv jenom o nm. kala, e nkolik
dam v publiku omdlelo, kdy na n z pltna vrhl ten svj vniv pohled. Ona
sama to u vidla ptkrt," dodal a v hlase mu zaznlo nhl podezen. "A ta
krasavice! U vech boh, eknu vm, e -"
"Nedlejte si dn starosti," prohlsil velkopansky Asepicnu. "Mm je pod
kontro-"
Po tvi mu najednou pebhl vraz pochybnosti.
"Tak nashle," prohlsil krtce a spnm krokem vyel z budovy.

Bizam zstal sm a zatmco klouzal pohledem po pavuinami pokrytm interiru

Odia, jeho mysl zaplovala temn kouty budovy palmami v kvtinch,
zlacenmi akantovmi listy a buclatmi andlky. Pod nohama mu praskaly
slupky od burskch ok a zbytky praen kukuice. Do ptho pedstaven se
to mus vechno uklidit, pomyslel si. Vsadil bych se, e ta opice bude zase prvn
ve front.
Pak jeho pohled padl na plakt inzerujc Me vn. asn. Slon a sopek tam
sice nebylo moc a obludy pedstavovaly obyejn trollov s falenmi krky,
jizvami, bradavicemi a tesky, ale ten zvr... no... vichni chlapi vzdychali a
vechny ensk si utraly oi... bylo to prost pmo magick. Usml se na podoby
Viktora a Ginger.
Tak by m zajmalo, co ti dva dlaj zrovna v thle chvli? pomyslel si. Asi pojdaj
kavir ze zlatch tal a prochzej se po kobercch, kter jim sahaj a ke
kolenm. To bych se vsadil.

"Tak se mi zd, mladku, e jsi v tom a po kolena," pokval hlavou hlda kon.
"Mm dojem, e se v tom hldn kon njak nedoku chytit," pisvdil Viktor
smutn.
"Oh, hldn kon je nronej keft," pokval mu hlavou. "Je poteba se nauit
sprvn mluv a taky nevtravmu, ale neodolatelnmu chovn. To vechno mus
sprvn hlda kon mt. Lidi nehledaj jenom nkoho, kdo by jim podrel kon,
rozum? Chtj lovka, kter m v oboru zkuenosti."
"Vn?"
"Chtj se pi tom setkn ctil jako bohov a pi louen jako milovan len
rodiny," pokraoval muk. "To nen jen otzka toho, podret chvli kosk ote."
Viktor zanal chpat.
"Je to prost pedstaven," ekl.
Star hlda kon si poklepal po nose barvy a tvaru uzrl jahody.
"To je ono!"

V Holy Woodu plly pochodn. Viktor se prodral zstupem na hlavn ulici. Kad
bar, kad hospoda, kad obchod ml oteveno. A mezi nimi se sem a tam
pevalovalo lidsk moe. Viktor se nkolikrt pokusil vyskoit, aby se rozhldl po
znmch tvch.
Byl osaml, ztracen a hladov. Poteboval nkoho, s km by si mohl promluvit,
a ona tady nebyla.

"Viktore!"
Otoil se. Valil se k nmu Rambonit podobn lavin.
"Viktore! Kamarde!" Do ramene mu hrav narazila pst o velikosti a vze
zkladnho kamene.
"Ahoj," odpovdl Viktor slabm hlasem. "Hm. Tak jak to jde, Rambo?"
"Bezvadn! Nem to chybu! Ztra zanme klikat Hrozbu trollho dol!"
"To jsem rd, e m takov tst," usml se Viktor.
"Ty mj astn lovk!" dunl Rambonit. "Rambonit! Jak je jmno! Poj se mnou
napt!"
Viktor pijal.
Neml ani moc na vybranou, protoe Rambonit ho chytil za ruku, jako ledoborec
se prodral zstupem a napl vedl, napl vlekl Viktora za sebou k nejblim
otevenm dvem.
Vvsn tt ozaovalo modr svtlo. Vtina Ankh-morporan umla v trolltin
alespo slabikovat, byl to jednoduch jazyk. Vrazn runy nad vchodem hlsaly,
e tohle je Modr spodn jura.
Byl to troll bar.
Zvoj koue, kter se linul z pec za bidlicovm pultem, prosvcovaly jen
obasn zblesky z dvek otvranch ohni. Na malm osvtlenm plcku stli
ti trollov a hrli - dejme tomu, e hrli - hrli nco duniv rytmickho, ale Viktor
nebyl schopn zjistit co, protoe poet decibel se pohyboval v hodnotch, kde
se zvuk mnil v hmotu. Oi se mu rozvibrovaly. Strop se ztrcel v koui.
"Co si d?" zaval mu do ucha Rambonit.
"Nemusm pt njak roztaven kov, e?" zajeel Viktor s obavou. Musel jeet ze
vech sil, aby ho vbec nkdo slyel.
"Mme veker lidsk napit!" vykikla trollka za barem. Musela to bt trollka. O
tom nebylo pochyb. Postavou se vzdlen podobala sokm bohyn plodnosti,
kter neandrtlci vytveli ped tisci lety, ale velikost pipomnala pahorek. "My
jsme kosmopolit!"
"Tak si dm pivo!"
"A jeden sirn kvt s ledovcovm kamenm, Rubno!" dodal Rambonit.
Te, kdy si jeho oi pivykly na temnotu a un bubnky zmrtvly, zaal se Viktor
opatrn rozhlet po baru.
Vidl zstupy troll sedcch kolem dlouhch stol, a co ho opravdu udivilo bylo
to, e mezi nimi tu a tam zahldl sedt trpaslky. Trpaslci a trollov se navzjem

nenvidli jako... jako... no, jako trpaslci a trollov. V rodnch horch mezi nimi
vldla neutuchajc vendeta. Bylo vidt, e Holy Wood dokzal zamchat vm.
"Mohl bych se t na nco zeptat?" zaval Viktor do trollova piatho ucha.
"Jasn vci" Rambonit odloil sv pit. Ndobka byla ozdobena ervenm
paprovm paraplkem, kter u zanalo teplem hndnout.
"Nevidl jsi Ginger? Pamatuje? Ginger!"
"Prcuje u Magdna!"
"J vm, jene jenom rno! Prv jsem tam byl. Nev, kam chod po prci?"
"Kdo tady v, kam kdo chod?"
Hudba najednou umlkla. Jeden z troll zvedl mal kmen a zaal na nj tie
poklepvat a vyluzoval tak pomal, vemlouvav rytmus, kter se lepil ke stnm
jako dm. Z oblak koue se jako galeona z mlhy najednou vynoila Rubna a
kolem krku mla nonalantn pehozeno pov boa.
Byla to pevninsk kra doplnn kivkami.
Zaala zpvat.
Mezi trolly se rozhostilo uctiv ticho. Po njak chvli zaslechl Viktor tich vzlyky.
Rambonitovi se po tvch koulely slzy jako dmanty.
"O em zpv?"
Rambonit se k nmu naklonil.
"To star troll lidov pse," vysvtloval. "Je to o Ambe a Jaspisovi. Oni byli-"
zavhal a nkolikrt neurit mchnul rukama. "Ptel. Dob ptel?"
"Myslm, e vm, co mysl."
"A jedn noci si Ambra bere veei do jeskyn a najde ho -" tentokrt Rambonit
zamval rukama mnohem vmluvnji, "- s jinou troll dmou. Tak ona la zptky
dom a vzala svj kyj, vrtila do t jeskyn a ustloukala ho k smrti - bum, bum,
bum. Protoe, on byl jej troll, ale dlal j patn vc'. Je to velice romnotick
pse."
Viktor se vrtil pohledem k Rubn. Ta se vlnivmi pohyby spustila z malho
jevit a proplula mezi hosty jako mal hora na kolekovch bruslch.
Mus vit aspo dv tuny, pomyslel si. Kdyby si mi sedla na kln, museli by m
potom srolovat jako koberec.
"Co to te ekla tomu trollovi?" zeptal se, kdy se mstnost pevalila vlna
dunivho smchu.

Rambonit se pokrabal na nose. "To ona takov moc patn peloiteln slovn
hraka." Zamyslel se. "No, ona jako kdyby ekla: ,Je to snad to proslul lvov
ezlo, kter vldlo Hoe, ten Drti tisc, ano i desetitisc, Velitel Zlat eky, Pn
most, Milovnk temnch mst a Zahanbovatel neptel -" Rambonit se zhluboka
nadechl a pokraoval, "- co m v kapse, nebo jsi jen tak rd, e m vid?'"
Viktor nakril elo. "Tomu nerozumm."
"Asi jsem to nepeskldal dost akort," ekl Rambonit. Upil sv tekut sry. "Slyel
jsem, e United Alchymists zanaj dlat -"
"Posly, Rambonite, na tomhle mst je nco moc divnho," skoil mu Viktor do
ei. "Ty to nect?"
"Co divnho?"
"No, vechno jako by umlo. Nikdo se nechov, jak by ml. Vdl jsi, e tady
kdysi bvalo velk msto? Tam, kde je te mosk zliv. Obrovsk msto! A te je
pry."
Rambonit si zamylen promnul nos. Ten jeho vypadal jako nezdaen pokus
pralovka o zhotoven pstnho klnu.
"A zpsob, jak vichni hraj!" pokraoval Viktor. "Jako kdyby to, m jsou a co
chtj, bylo to nejdleitj na svt!"
"Tak mn pila mylenka -" zaal Rambonit.
"No?" podval se na nj Viktor.
"No, mn pila mylenka, jestli by ono to nestlo za to, nechat si o njak pr
centimetr pokrtit nosa? Mj syn sestry Brekcia zn jednoho skvlho
kamenoseke a on mu upravil ucha. Co si o tom poml?"
Viktor na nj tup zral.
"J myslm, e na jedn stran on je sice trochu velmi velk, ale na druh stran
je on zase charakteristn trollv nos, ne? V, myslm, e bych vypadnul lp, ale v
thle brani asi dleit, aby jeden vypadal tak trollovat, jak to jen mon jest.
Napkladn Morry, on si dal vyspravovat obliej cementem a te vypadv tak,
e by se ho jeden bl potkat i pi temn noci. Co si o tom pomysluje? Oceuju si
tvho nzoru, protoe jsi lovk s nejvce skvlmi npady."
A vrhl na Viktora ziv silikonov smv.
Viktor nakonec ekl: "Je to velk a skvl nos.
Kdy bude mt za sebou tebe, me dojt fakt daleko."
Rambonit se iroce usml a znovu upil sv sry. Pak z ndobky vythl malou
tyinku a slzl z n ametyst.

"Take ty si vn pomysluje -" zaal a teprve pak si uvdomil, e vedle nj

zbylo jen mal przdn msteko. Viktor byl pry.

"J o nikom nic nevm," prohlsil mal hlda kon a nejist zral na obrovskou
hmotu Navky.
Kolk se zakousl do svho doutnku. Z Ankh-Morporku to byla dlouh a namhav
cesta i v tom novm koe, a jet k tomu minul obd.
"Vysok mldenec, trochu ln, tenk knrek," opakoval. "Pracoval pro vs ne?"
Koa se vzdal.
"Z toho nikdy slun hlda kon nebude," prohlsil. "Dovoluje prci, aby si snm
nakldala po svm. Myslm, e si el dt nco k jdlu."

Viktor sedl v tmav ulice a zdy se opral o ze. Pokouel se pemlet.

Vzpomnal si, jak kdysi, kdy byl jet mal chlapec, zstal pli dlouho na
slunku. Te se ctil tak trochu jako tenkrt.
V psku u jeho nohou se ozval tich pleskav zvuk.
Nkdo ped nj na zem upustil klobouk. Lhostejn na nj zral.
Pak nkdo zaal hrt na harmoniku. Moc to neuml. Noty byly pokiven a falen
a ty sprvn neznly ist. Ukrvala se v tom sice melodie, ale asi ve stejnm
mnostv, v jakm se ukrv maso v mlnku, na kterm jste si pipravovali sms
na karbantky.
Viktor si povzdech a pehrbl se v kapse, aby nael njak drobn. Vhodil je do
klobouku.
"Jasn, jasn," zamumlal. "Moc pkn, ale te bte pry."
Uvdomil si, e ct velmi zvltn pach. Bylo tk ho zaadit, ale mon e
vzdlen pipomnal starou a mrn navlhlou plenku.
Zvedl hlavu.
"Haf, k sakru, haf," ekl Gaspoda, zzran pes.

Magdnv zsobovac povenec se dnes rozhodl experimentovat se saltem.

Nejbli oblast, kde se pstoval salt, leela dlouhch a pomalch padest
kilometr daleko.
"Co je to?" dotazoval se jaksi mu a v ruce drel nco hnd ovadlho.
Krkin, minutkov expert, se pokusil uhodnout.

"Celer?" ekl. Naklonil se bl. "J, to bude celer."

"Je to hnd."
"Sprvn. Sprvn! Zral celer je hnd," pikyvoval horliv Krkin. "Dokazuje to,
e byl zral," dodval spn.
"Ml by bt zelen."
"To ne. To si plete s rajaty," nedal se Krkin.
"Mysl? A co je tahle vodika?" zeptal se dal lovk ve front.
Krkin se vztyil do cel sv ve.
"To," prohlsil pyn, ,je mojenza. Sm jsem ji dlal. Podle knihy."
"Jo, tomu bych skoro vil," prohlsil mu a opatrn do tekutiny stril vidlikou.
"Dobr olej, vajka a vinn ocet v tom urit nejedou, co?"
"Specialita a la mazoun," chlubil se Krkin.
"Samozejm, samozejm," pokyvoval mu hlavou. "J jen, e se spe na mj
hrek."
Krkin vztekle pozvedl nabraku.
"Tak hele -" zaal vztekle.
"No nic, to je v podku," uklidoval ho vyhldl strvnk. "Jednotliv hrky
zaujaly kruhovou obranu."
U dve dolo k njakmu pohybu. Mezi strvnky se zaal prodrat troll Navka a
v brzd za nm postupoval Kolk Asepicnu.
Troll ramenem vytsnil frontu a zakaredil se na Krkina.
"Pan Kolk se chce ptt," prohlsil, nahnul se pes pult, uchopil trpaslka za
zstru pokrytou vrstvou zaschlch potravin, a zatmco Krkin bezmocn kltil
nohama, pistril ho Kolkovi pod nos.
"Vidli jste nkdo Viktora Grnbauma?" ekl Kolk. "Nebo to dve, Ginger?"
Krkin otevel sta, aby zaklel, ale vzpt si to rozmyslel.
"Ten mldenec tady byl ped plhodinou," kvkl.
"Ginger tady pracuje na rann. Nevm, kde bydl."
"A Viktor el kam?" pokraoval ve vslechu Kolk. Vythl z kapsy koen sek.
Uvnit nco tie cinkalo. Krkinovy oi se obrtily k vku jako kulov epy v
ptomnosti silnho magnetu.
"Nevm, pane Kolk," zavrtl pracn hlavou.

"Kdy tady nebyla, prost zase odeel."

"Dobr," pikvl Kolk. "Take kdybys ho znovu vidl, ekne mu, e ho hledm a
udlm z nj hvzdu, jasn?"
"Hvzdu. Rozumm," pikyvoval trpaslk horliv.
Kolk shl do sku a vythl desetitolarovou minci.
"Rd bych si tady na veer objednal jdlo," dodal.
"Veei. K slubm," spal Krkin.
"Stejk a krevety, nebo tak nco," pokraoval Kolk. "S vbrem avnat seznn
zeleniny a jako mounk jahody se lehakou."
Krkin na nj beze slova zral.
"N -" zaal.
Navka do nj stril jednm prstem, a trpaslk se rozkval sem a tam.
"A j," zadunl, "j si dm... hm... dobe vyzrl edi sypan erstv mletou
pskovcovou sms. Jasn?"
"Ehm. Jist," pikyvoval Krkin.
"Polo ho, Navko. Myslm, e by bylo lep, kdyby visel na sv prci. A opatrn."
Rozhldl se po kruhu uaslch tv.
"Pamatujte," opakoval. "Hledm Viktora Grnbauma a chci, aby dlal hvzdu.
Kad, kdo ho uvid, mu to ekne. Jo, a ten stejk, Krkine, chci krvav."
Vykroil ke dvem.
Kdy odeel, zaplavil jdelnu hluk jako plivov vlna.
"Chce po nm, aby mu udlal hvzdu? K emu by mu byla?"
"Mluvil o tom cvien? Nebo o skuten hvzd?"
"J nevdl, e se hvzdy daj udlat. Myslel jsem, e jen tak njak... vis na
obloze."
"J si myslm, e on chce udlat hvzdu z nj. Rozum? Z nj samotnho."
"Jak chce nkoho promnit ve hvzdu?"
"Co j vm? No teba tak, e ho straliv stla a on nakonec vybuchne v oblaku
planoucho vodku."
"Mj boe!"
"Jo. Je ten chlap blzen, nebo co?"

Viktor si psa opatrn prohlel.

To zve na nj nemohlo mluvit. Jist to byla jen jeho pedstava. Ale tot si pece
ekl u minule, ne?
"Jakpak se asi jmenuje?" ekl Viktor a pohladil psa po hlav.
"Gafpoda," odpovdl Gaspoda. "Pfno ef, jako flon." Viktor ztuhl uprosted
pohybu.
"Dv pence," pokraoval pes unaven. "Jedin pef na fvt, kter um hrt na
harmoniku. Dv pence."

Mus to bt tm sluncem, pomyslel si Viktor. To mm z toho, e nenosm klobouk.

Bhem minuty se probudm a budu leet v posteli a na chladivm prostradle.
"No, hrl jsi dost mizern. Nedokzal jsem poznat melodii," ekl Viktor a zkroutil
sta do dsivho klebku.
"Od tebe fe, k fakru, neek, e pozn njakou pitomou melodii," odpovdl mu
Gaspoda, ztka dosedl na zem a komplikovan se pokrabal zadn nohou za
uchem. "J jfem pef. Od tebe fe zatracen ek, e bude fetfakra pekvapenej,
e z t zatracen vci vbec vymknu njakej kvikot."
Co te s tm? Jak mu to eknu? pomyslel si Viktor. Mm mu prost ct: nezlob se,
ale zd se, e mlu... no to asi ne.
"Hm," prohlsil. Koukni jsi dost uvann na to, e jsi... ne.
"Blechy," svil se mu Gaspoda. "Dvaj mi pkn zabrat."
"Oh boe."
"A vichni ti trollov. Nemu je ani vyftt. Nefprvn pchnou. Zatracen chodc
kameny. Pokuf se je koufnout, a vzpt mlem vyplivne zub. To nen normln.
Natft fe nm to rychle hoj."
Kdy tak mluv o tom, co je normln, nemohl jsem si nevimnout, e ...
"Tohle mfto je zatracen pou," ekl Gaspoda.
Jsi mluvc pes.
"Pedpokldm," ekl Gaspoda a obrtil na Viktora svj pronikav pohled, "e
peml o tom, jak je mon, e mluvm."
"Ani m to nenapadlo," odpovdl Viktor.
"Ani m," pikvl Gaspoda. "Zaalo to a tuhle ped nkolika tdny. Cel ivot
jfem neekl jedin zatracen flovo. Makal jsem pro jednoho chlpka ve velkm

mft. Rzn triky, koufky a tak. Balancoval jfem na enichu kouli. Chodil po
zadnch. Profkakoval obru. Nakonec jfem nofil v tlam klobouk. Zn to.
oubyznif. Pak m po hlav pohladila ta enfk a ekla: ,Och, to je ale hezk mal
pejfek, vypad, jako kdyby rozuml kadmu flovu, kter mu ekneme,' a j si
pomyflel: ,Ha, h, zkouet takov pitomofti - to u m dvno pelo, paninko,' a
najednou jfem si uvdomil, e nejene j rozumm, ale dokonce e j odpovdm
nahlaf. Tak jfem chytil klobouk, a ne fe ftaili vzpamatovat, byl jsem pry."
"A pro?"
Gaspoda pozvedl oi k nebi. "Dovede si pedftavit, jak ivot ek genilnho
pfa?" ekl. "Neml jfem tu rvou zatracenou tlamu vbec otvrat."
"Ale se mnou mluv," zajmal se Viktor.
Gaspoda na nj vrhl zvltn pohled.
"To jo, ale zkuf to nkomu vykldat!" uklbl se.
"Krom toho, f tebou je to v podku. M ten fprvn vraz. Tohle ucejtm na
kilometry."
"O em to, u vech vudy, mluv?" nechpal Viktor.
"Podvej, ty m dojem, e fi tak njak nepat, ejo?" zaal pes. "M dojem, e
za tebe myfl a jedn nkdo jinej, co?"
"Pro bo rny!"
"M takovej pronfledovanej vraz," pokraoval Gaspoda. Zvedl v zubech
klobouk. "Dv pence," ekl nesrozumiteln. "Tedy, ne e bych ml moc pleitoft
je utratit, ale tady jde o zfadu. Dv pence." Potom udlal nco, co snad bylo
ekvivalentem psho pokren rameny.
"Co mysl tm pronsledovanm vrazem?" zajmal se Viktor.
"Mte ho vichni. Je to tak trochu v tom ftylu ,Je mnoho povolanch, ale mlo
vyvolench'."
"Jak pohled?"
"Jako kdy t fem nkdo zavolal, a ty nev pro." Gaspoda se pokusil znovu
pokrabat za uchem. "Vidl jfem t hrt barbara Cohena," ekl.
"Hmm... a co si o tom mysl?"
"N... ekl bych, e dokud fe o tom nedoflechne ftarej Cohen, nem fe eho bt."

"Ptm se, jak je to dlouho co tady byl?" zaval Asepicnu. Zatm na malm
jevitku zpvala Rubna a podobala se pi tom lodi v mlze, vyslajc tsov
signly.

"GruuummbOuuoudougrrOOo-" (Zhruba: "Zas znovu mm m lska

(doslova: zavm ten pjemn pocit z toho, e m udeil do hlavy kamenem
Chondrodit, troll lsky)." Poznmka: V dnm ppad nesmme Chondrodita
zamovat s Gigalitem, trollem, kter dv trollm moudrost tm, e je ude do
hlavy kamenem, nebo Vpenonem, trollem, kter pin trollm tst tm, e je
ude do hlavy kamenem, ani s lidovm hrdinou Megalitem, kter prvn vyrval
bohm tajemstv kamene.)
"Prv odeel!" zadunl Rambonit. "Hele, j tu psniku naslouchm, rozum?"
"- OuvougrhhouhooOOo-" (Zhruba: "Tak pro mm tak melancholickou nladu?")
Asepicnu stril do Navky, kter se opral kotnky rukou o zem, aby si trochu
odlehil, a s otevenmi sty sledoval dn na jeviti.
ivot vkovitho trolla byl a dodnes jasn a jednoduch: lidi ti daj penze a ty
prat ty lidi, kter ti ukou.
Jene te se mu to zaalo komplikovat. Rubna na nj mrkla.
V Navkov potluenm srdci zaaly skpat a harait podivn a neznm
emoce.
"-groou OOOooufouOoo-" (Zhruba: "Musm se rozhodnout, co dlat mm -")
"Tak jdeme!" vytkl Kolk Navkovi do ucha.
Navka se pozvedl na nohy a vrhl posledn touebn pohled na mal jevit.
"-ooOOOgouOmou. OOouhouOu." (Zhruba: "Nemu si pomoci. Tak sbohem, mj
feku.")
Rubna mu poslala polibek. Navka zrudl jako erstv vaen rak.

Gaspoda el prvn. Vyvedl ho z uliky a pokraoval temnm sekem dkch

kovisek a vysuen trvy za mstem.
"Je naprosto jift, e f tmhle mftem nen nco v podku," bruel.
"Je jin," pikyvoval Viktor. "Pro mysl, e s nm nco nen v podku?" Gaspoda
vypadal, jako kdyby si chtl odplivnout.
"Vezmi fi napklad m," pokraoval Gaspoda, kter si peruen nevmal. "Pef.
Nikdy jfem o niem nefnil, fnad jenom o tom, jak honm vci. A na fex,
famozejm. A najednou fe mi zdaj fny. Barevn. Vydefilo m to k fmrti. Pfi vid
ernoble, to jako velk ten jift v? erven barva - to byl pro m velice
okliv ok, to ti teda eknu. Cel ivot fi myfl, e tvj obd je tahle bl koft s
rznmi odftny ed, a najednou zjift, e cel ty roky por tuhle rudou
hororovou pernost."
"Jak sny?" zeptal se Viktor.

"Ftraliv a jeden hor ne druh," vyprvl Gaspoda. "Tak teba v jednom z nich
voda odplav moft a j mufm bet a nkoho varovat, rozum? Nebo jin, kde je
takov domek, ten ho plamenem a j vythnu ty dti. Pak fi pamatuju ten, jak fe
ty dti ztrat v tch jefkynch a j je najdu a potom k nim pivedu zchrannou
fkupinu... a pitom j dti nenvidm. Proft mm pocit, e fi tyhle dny nemu
zdmnout, ani bych zachraoval lidi, nebo znekodoval lupie a zlofyny. Koukni,
mn u je fedm, mm revma, lupenku, mm nepotan blech a nepotebuju bejt
hrdina pokad, kdy fi lehnu."
"No tohle! Jestli ten ivot nen skvl," usml se Viktor, "kdy ho lovk vid oima
nkoho jinho...?" Gaspoda zvedl naloutl oi k nebi.
"Hm. Tak co budeme dlat," ekl Viktor.
"Pjdeme navtvit pr holywoodfkch obyvatel," odpovdl mu Gaspoda.
"Protoe tady fe dje nco nedobrho."
"Nahoe na kopci. Nevdl jsem, e nahoe na kopci ij njac lid."
"To nejfou lid," odpovdl mu Gaspoda.

Na svahu holywoodskho kopce hoel mal ohe. Viktor ho zaplil protoe jednodue proto, e mu dodval jistotu. Protoe to byla vc, kterou lid v
podobnch situacch dlaj.
Povaoval za nutn pipomnat si, e on je lovk a e se nezblznil.
Nebylo to tm, e by mluvil se psem. Lid se psy mluv asto. Tot plat pro
koky. Mon i pro krlky. Byl to ten rozhovor s mykem a kaerem, kter by se
dal povaovat za podivn.
"A ty si mysl, e my jsme chtli mluvit?" vytkl na nj prv krlk. "V jedn
chvli jsem docela obyejn astn krlk, a v dal bc - myslm. Musm ti ct, e
kdy chce bt astn krlk, nic ti v tom tak nepek, jako kdy mysl. Chce
prost trvu a sex, a ne mylenky jako ,kdy o tom tak pemlm, tak jak to m
vechno vlastn vznam?'"
"No jo, ale ty fe afpo iv trvou," zdraznil Gaspoda. "Ta ti
neodmlouv.Pofledn, o co jeden ftoj, kdy m hlad, je mt na tali zatracen
jdlo, kter se ti pokou famo febe rozmluvit."
"Tvoje starosti bych chtla mt," prohlsila koka, kter jako kdyby mu etla
mylenky. "J se musm ivit jenom rybama. Ty se dotkne svho obda, ten
vykikne ,pomc', tak si ho podr tlapou, a je po malru." .
Zavldlo ticho. Vichni se dvali na Viktora.
I myk. I kaer. Ten vypadal zvl agresivn.
Pravdpodobn se nkde doslechlo pomeranch.

"Jo, vezmte si ns," prohlsil myk. "Pedstavte si m, pronsledovanho

tmhle po kuchyni," ukzal na koku kter se tyila nad nm. "Prchm, krabky,
krabky, kvk, kvk, panika jako hrom.
Pak mn v hlav nco zasy, j uvidm pnev - rozumte? Ped vteinou jsem
jet nevdl, co je to smait, te drm pnev za dradlo, on vybhne zpoza
rohu a boinnng! Potc se kolem s hvzdikami nad hlavou a pt se ,O co jsem se
to pratil?' a j nato ,O m!'. V t chvli jsme si oba uvdomili, e mluvme."
"A chpeme slova a vci jako pojmy," zavrela koka. Byl to vlastn ern kocour
s blmi tlapkami a uima, kter se podobaly pouitmu teri pro brokovnice. Jeho
obliej byl zjizvenm obliejem koky, kter si proila svch osm ivot naplno.
"ekni mu to, kmo,"ekl myk.
"No, ekni mu, co jste udlali potom!"
"Pili jsme sem," pikvl kocour.
"Z Ankh-Morporku?" zeptal se Viktor.
"Jo."
"Ale vdy to je skoro padest kilometr!"
"Jo, a v tomu, e kdy jsi koka, moc patn se ti stopuje."
"Vid?" ekl Gaspoda. "Pod fe to dje. V Holy Woodu fe objevuje kdekdo. Nikdo
z nich nev, pro fem piel, jen to, e je dleit, aby tady byl. A chovaj fe tak
jako nikde jinde na fvt. Vmm fi toho. Dje fe tady nco moc podivnho."
Kaer zakvkal. Byla v tom slova, ale dky zobku a odlinm hlasivkm natolik
zkreslen, e Viktor nerozuml jedinmu.
Zvata se na opeence s ast zadvala.
"Tak co je, kaere?" ekl krlk.
"Kaer k," pekldal Gaspoda, "e fe to podob tahu. Pr m ftejn pocity, jako
kdy fe m na jae a na podzim vydat na tah."
"Jo? No v tom ppad bych j nemusel daleko," zaradoval se krlk. "iju tmhle
v dunch." Pak si povzdechl. "Ti astn roky a tyi straliv dny."
Viktora najednou nco napadlo. "Take ty by sis ml pamatovat starce na pli!"
"Jo toho. Jo, vdycky chodil do tchhle mst."
"Co to bylo za lovka?"
"Hele, chytrku, jet ped tymi dny jsem ml slovnk, kter obsahoval dv
slovesa a jedno podstatn jmno. Co si asi mysl, e jsem si mohl myslet, e je

za? Jedin, co vm, je, e ns nechval na pokoji. Mysleli jsme si o nm asi nco
jako, e je to kmen na noikch, nebo tak podobn."
Viktor si vzpomnl na knihu, kterou ml v kapse. Odkvn ritul a zapalovn
oh. Co za lovka mohlo dlat nco takovho.
"Nevm, co se to dje," ekl, "ale rd bych tomu piel na kloub. Kouknte se,
jmenujete se njak? Ctm se divn, kdy mluvm s lovkem, kter se nijak
nejmenuje."
"Jenom j," odpovdl Gaspoda, "protoe jfem pef. Pojmenovali m po proflulm
Gafpodovi, vte?"
"Jedno dt na m prkrt volalo i," ekl kocour vhav.
"J si myslel, e ve svch jazycch njak jmna mte," podivil se Viktor. "Vte, e
si kte teba ,Siln tlapa' nebo ,Rychl lovec'. Tak njak."
Ptelsky se na n usml.
Vichni na nj zrali mrn pohrdavma oima.
"On te knihy," vysvtloval jim spn Gaspoda. "Podvej, to je toti tak," dodal a
zuiv se podrbal, "e zvata fe njakmi jmny neunavujou. V, my toti vme,
kdo je kdo."
"Promi," ozvala se my, "ale m se ,Rychl lovec' lb."
"No, j ml dojem, e je to sp koi jmno," zabruel Viktor a zaal se potit.
"Myi maj sp takov ptelsk jmna, jako - jako teba Kvk nebo Pitil. "
"Pitil?" ekla my pohrdav.
Krlk se uklbl.
"A j si vdycky myslel, e krlk by se mohl jmenovat Skoknek nebo pan Dupal."
Krlk se pestal klebit a vztekle potrhl uima.
"No, tak teda bacha, kmo -" zaal.
"Vte," zaal za chvilku vesele Gaspoda v zoufalm pokusu obnovit rozhovor, "etl
jfem nedvno takovou povft o tom, jak prvn dva lid na fvt pojmenovali
vechna zvata. To jfou vci, co?"
Viktor, aby zakryl sv rozpaky, vythl z kapsy knihu. Obady a zapalovn oh.
Tikrt denn.
"Ten staec -" zaal.
"Co je na nm tak dleitho?" prohlsil krlk. "Ml ve zvyku chodit na kopec a
nkolikrt denn tam pokikoval a dlal hluk. Mohl by sis podle nj dit svoje...
svoje...," zavhal. "Byl tam vdycky v tu samou dobu. Mockrt denn."

"Tikrt. Ti pedstaven. Nco jako divadlo?" ekl Viktor a pebhl prstem po

strnce.
"My neumme potat do t," krlk kysele pokril nos. "My potme jeden...
moc." Podval se na Viktora. "Pan Dupal," prohlsil velmi pohrdlivm tnem.
"A lidi odjinud mu vozili ryby," pokraoval Viktor v vahch. "iroko daleko nikdo
jin neije. Museli sem piplouvat cel kilometry. Lid pluli cel kilometry, jen aby
mu dovezli rybu. Je to, jako by nechtl jst ryby z thle ztoky. A tahle ztoka se
rybami jen hem. Kdy jsem se koupal, zahldl jsem humry - to byste nevili."
"A jak jsi pojmenoval ty - pan Klepet?"
"Jo, j bych v tom mla taky rda jasno," zapitla my. "Kdy jsem byla doma,
byla jsem nkdo. Zprskala jsem kadou my iroko daleko. J chci podn
jmno, hoane. Kadej, kdo m bude kat njak jako ,Kvkajc bota', si koleduje o
hlavu ve tvaru pnve, je to jasn?"
Kaer dlouze a souhlasn zakvkal.
"Moment," vskoil jim do ei Gaspoda. "Jak k tuhle kaer, je vc v tom, e to
vechno je foust jedn a t fam vci. Lid a trollov a kad, kdo fem
pichz. To, e zvata najednou mluv. Kaer k, e to je zpfobeno nm, co
m fvj pvod nkde tady."
"Jak to me kaer vdt?"
"Podvej, kmo," zamrail se krlk, "a se ty nau ltat, pelet moe a najde
za nm aspo ten sprvnej svtadl, na kterej si ml nameno, tak se bude moct
zat otrat o kachny!"
"Aha," zarazil se Viktor, "ty m na mysli zvltn zvec smysly, e?"
Znovu na nj upeli znechucen pohledy.
"No ftejn to mus peftat," ekl Gaspoda.
"Vechno tohle mylen a dohadovn a e, to fe hod akort tak pro lidi. Vy jfte
na to zvykl. Je ale poteba, aby nkdo zjiftil, kde to m vechno pinu..."
Vichni stle zrali na Viktora.
"No," zaal opatrn. "Teba by nm v tom pomohla ta kniha. Zatek je psan
njakm prastarm jazykem. J bych s tm mohl -" odmlel se. Mgov byli v Holy
Woodu velmi nevtan host. Asi by to nebyl prv nejlep npad, zmnit se o
univerzit, nebo o tom, jak s n jeho malikost souvis. "No," pokraoval a opatrn
si vybral slova, "myslm, e znm nkoho v Ankh-Morporku, kdo by to dokzal
pest. Je to tak zve. Lidoop."
"A jak je vybavenej v oddlen zvltnch fmyfl?" zeptal se Gaspoda.
"Jako mlokdo," odpovdl Viktor.

"No, v tom ppad -" zaal krlk.

"Pokejte," peruil je Gaspoda. "Nkdo jde."
Na pat pahorku se objevilo blikav svtlo pochodn. Kaer prudce vyletl do
vzduchu a klouzavm letem zmizel ve tm. Ostatn zmizeli v okolnch stnech. Jen
pes zstal na svm mst.
"Ty se neztrat?" sykl Viktor.
Gaspoda pozvedl jedno obo.
"Haf?" prohlsil.
Pochode, pipomnajc svtluku, se zmaten zmtala v kov a mezi stromy.
Obas se na okamik zastavila a pak se vydala pln jinm smrem ne pedtm.
Byla stle jasnj.
"Co je to?" zeptal se Viktor.
Gaspoda zavtil. "lovk," odpovdl nakonec.
"enfk. Naftkan lacinou voavkou." Nos se mu nkolikrt zachvl. "Jmenuje fe
to Hraka vn." Pak znovu dlouze zavtil. "erftv vypran prdlo,
nekroben. Felapan boty. Fpoufta filmovho lidla. Byla na jdle u Magdna a
mla -" enich se mu zachvl, "- gul. Malej tal."
"Pedpokldm, e v, i kolik m?" uklbl se Viktor skepticky.
"No, ctm tak metr ptapadeft, maximln edeft," nadhodil Gaspoda zkusmo.
"Ale, no tak!"
"Vlez fi na chvli do mho tla a pak o mn prohlauj, e lu!"
Viktor zahzel svj mal ohnek pskem a pustil se po bo dol.
Kdy se piblil k pat pahorku, svtlo se zastavilo. Zachytil pohledem enskou
postavu, kter si jednou rukou zimomiv pitahovala l k tlu a druhou zvedala
nad hlavu pochode. Pak svtlo zmizelo tak rychle, e po nm zstaly na stnici
bl a rud tanc body. Za nimi vidl jako tmav stn v temnot malou postavu.
Stn ekl: "Co dlte na mm... co j vlastn dlm... pro jste vlastn... kde to...,"
a pak, jako by osoba konen ovldla sama sebe a tm i situaci, pokraoval
mnohem znmj hlas. "Co tady dlte?"
"Ginger?"
"No?"
Viktor se odmlel. Co se tak asi ek, e lovk za takov situace ekne?
"Hm..." zaal. "Jsou tady moc hezk veery, nemysl?"

Upela oi na Gaspodu.
"To je ten stran pes, kter se pod potuluje kolem studia, e?" ekla.
"Nesnm mal psy."
"Haf, haf," ekl Gaspoda. Ginger si ho prohlela. Viktor skoro slyel jej mylenky:
On ekl haf, haf. Je to pes a psi pece vydvaj takov zvuky, tak co?
"J jsem sp koi," ekla trochu neptomn.
Ozval se tich hlas, kter ekl: "Jo? Taky fe meje vlaftnm plivancem?"
"No dovol?!"
Viktor spn ustoupil a zmaten zamval rukama. "Na m se nedvej! J to
neekl!"
"Ne? Tak to byl asi ten pes, co?"
"Kdo, j?" vykulil na ni oi Gaspoda.
Ginger ztuhla. Oi j sjely k mstu, kde sedl Gaspoda a nevinn se krabal za
uchem.
"Haf?" prohlsil.
"Ten pes - on mluvil -" zaala Ginger a ukzala na nj roztesenm prstem.
"J vm," pikvl Viktor. "To znamen, e se mu lb." Podval se j pes rameno. K
pahorku se blilo dal svtlo.
"el nkdo s tebou?" zeptal se.
"Se mnou?" Ginger se otoila.
Zi svtla te zaal provzet praskot suchch vtviek a ze tmy se vyloupl Kolk,
v jeho patch se jako velk okliv stn thl Navka.
"-ha!" prohlsil Asepicnu. "Pekvapen hrdliky, co?"
Viktor na nj nechpav zral. "Coe to?"
"Jak jste to kal?" pisadila si Ginger.
"Vude vs dva hledm," pokraoval klidn Kolk. "Nkdo mi ekl, e vs vidl jt
tmhle smrem. Opravdu romantick. Z toho bychom mohli nco udlat. To by
vypadalo skvle na plaktech. Fajn." Objal je rukama kolem ramen. "Tak jdeme."
"Pro?" zeptal se Viktor.
"Klikat se zan brzo rno," poplcval je Kolk.
"Ale pan Silverfish ekl, e v celm tomhle mst u nedostanu dnou prci a -"
zaal Viktor.

Kolk otevel sta, nadechl se a na kratik okamik zavhal. "Jo to. Jene j vm
dm jet jednu anci," ekl tentokrt velmi pomalu. "Tak, tak. anci. Pece
jenom, jste jet mlad. Tvrdohlav. Taky jsem byl kdysi mlad. Kolku, ekl jsem si,
a se picnu, dej jim jet jednu monost. Ni honor, samozejm. Tolar denn,
co vy na to?"
Viktor vidl, jak se Ginger na tvi objevil zblesk nadje.
Otevel sta.
"Patnct tolar," ekl hlas. Jeho hlas to vak nebyl.
Rychle sta zase zavel.
"Coe?" vypravil ze sebe Kolk.
Viktor sta znovu otevel.
"Patnct tolar a celkovou fumu vyplatit na konci kadho tdne. Patnct tolar,
nebo houby."
Viktor zavel sta a zden obrtil oi v sloup.
Kolk se podrbal prstem pod nosem a zavhal.
"To se mi lb," pokval nakonec hlavou. "Um smlouvat! Dobr. Ti tolary!"
"Patnct."
"Pt, a to je moje posledn nabdka, chlape. Tiscovka lid by pi takov nabdce
oblzla vech deset, stailo by jen kvnout."
"Tak mi jmenujte afpo dva, pane Kolku, kte by nf mohli nahradit."
Kolk se podval na Navku, kter byl ztracen v mylenkch na Rubnu, a pak se
pohledem vrtil ke Ginger.
"Dobr," ekl. "Deset. Ale jenom proto, e vs mm oba rd. "Ale a se picnu,
jestli na tom nebudu finann krvcet."
"Plat."
Kolk naphl ruku. Viktor se podval na svou vlastn dla, jako by ji vidl poprv v
ivot, a pak si s Kolkem rychle plcl.
"Tak a te se vrame," obracel se Kolk. "Musme toho spoustu zorganizovat."
Vyrazil mezi stromy. Viktor s Ginger ho ve stavu naprostho oku beze slova
nsledovali.
"Zelel jsi?" sykla Ginger. "Takhle ho ponovat!
Mohli jsme pijt i o tu posledn anci!"

"J? J nic neekl, myslel jsem, e jsi to byla ty!" odpovdal j koutkem st Viktor.
"Musel jsi to bt ty!" trvala na svm Ginger.
Upeli oi jeden na druhho.
Pak je sklopili k zemi.
"Haf, haf," ekl Gaspoda, zzran pes.
Kolk se otoil.
"Co je to za kravl?"
"Oh, to je - to je tuhle ten pes, kterho jsme nali," pospil si Viktor. "Jmenuje se
Gaspoda. Po tom proslulm Gaspodovi, vte?"
"Um rzn kousky," pidala se kodolib Ginger.
"Komediantsk pes?" Kolk se sehnul a poplcal Gaspodu po kulat hlav.
"Vrr, vrr."
"Nevil byste, co vechno doke," pokraoval Viktor.
"asnul byste," pidala se Ginger jako ozvna.
"Stejn je to hnusn stvoen," ekl Kolk. Vrhl na Gaspodu dlouh upen pohled,
ale marn. Stejn dobe by mohl vyzvat stonoku na souboj v kopn do zadku.
Gaspoda dokzal pinutit sklopit zrak i zrcadlo.
Kolk, jak se zdlo, si pevracel v hlav jakousi mylenku. "Poslyte... pivete ho
rno s sebou. Lidi se rdi zasmj," ekl nakonec.
"S nm se lovk fakt zasmje," souhlasil Viktor. "Zave si smchy."
Kdy vykroili na dal cestu, zaslechl za sebou Viktor tich hlas: "To mi zaplat.
Ftejn u mi dlute po tolaru."
"A za co?" podivil se Viktor.
"Manaerfk honor," odpovdl Gaspoda, zzran pes.

Nad Holy Woodem zily hvzdy. Byly to obrovsk koule vodku ohtho na
miliony stup, tak hork, e nemohly ani shoet. Mnoh z nich ped znikem
nesmrn zduely a pak se smrskly do podoby malch podrdnch trpaslk,
kter si pamatovali u jen sentimentln astronomov. Ale zatm dky pemnm,
kter byly mimo chpn alchymist, mnily obyejnou nudnou materii na ir
svtlo.
Nad Ankh-Morporkem prelo.

Star mgov se shromdili nad slon ndobou.

Na zklad vslovnho Vsmkova pkazu byla pemstna zpt na chodbu.
"J si na Triktora pamatuju," prohlsil jeden z nich. "Huben chlpek. Tak trochu
jednosmrn zamen. Ale hlava."
"Hoh, j si pamatuju, hmm, na jeho Sta my," ozval se Rumpl ika ze
svho prastarho kolekovho kesla. "Ta vcika dokzala potat, hmm, myi."
"Ta ndoba se slony je velmi -" zaal kvestor, ale pak ekl, "jak to myslte, e
potala myi? To je do stroje poslali na njakm malm pohyblivm psu, nebo
co?"
"Ale ne. Prost se ten stroj nathl klem, a ta mainka si jen tak bzuela a
potala vechny myi v budov a pak se tam objevila takov koleka s sly,
kter udvala poet."
"Pro?"
"Coe? No, pedpokldm, e chtl prost spotat myi."
Kvestor pokril rameny. "Tahle ndoba," ekl a naklonil se k objektu veobecnho
zjmu, "je ve skutenosti velmi starou pingskou vzou." S vrazem oekvn se
odmlel.
"A pro se j k pingsk?" chytil se arcikancl na jeho narku.
Kvestor do vzy ukl prstem. Ozvalo se zvun pinng'.
"A ty plivou po lidech olovn kuliky, ano?" nadhodil jzliv Vsmek.
"Ne, pane. On ji jen pouil... jako pouzdro, do kterho vloil cel zazen. A u to
je a dl cokoliv."
...hm...
"Pokejte! Te se to zakvalo."
...hm... hm...
Mgov se v nhl panice rozhleli jeden po druhm.
...hm... hm...
"Utkejme!" navrhl dkan.
"Kudy?" kiel zmaten kvestor.
...hmHM...
"Jsem star mu, hmm, a dm, aby m nkdo informoval, co se to -"
Ticho.

"K zemi!" vykikl arcikancl.

Flus..
Z pile za nm nco odtplo lomek kamene.
Zvedl hlavu.
"U vech boh, to bylo ale tst! Kdyby to-"
Flus.
Druh stela mu urazila piku klobouku.
Roztesen mgov strvili vlee na chladn dlab nkolik dalch minut. Po
njak chvli se ozval dkanv tlumen hlas: "Myslte, e u to skonilo?"
Arcikancl zvedl hlavu. Jeho tv, vdycky zarudl, te erven doslova hoela.
"Kvestr!"
"Pane?"
"Tak tomu km stelba!"

Viktor se obrtil na druh bok.

"Vzstf," zabruel.
"Pan Kolk vzkazuje, e u est hodin rno, slunko u svt a venku pr zpvaj
ptci," oznamoval Navka. zatmco jednou rukou uchopil kompletn lon prdlo
a sthl je z Viktora na zem.
"est hodin? Ale to je pece noc!" zastnal Viktor.
"Pan Kolk vzkazuje, e to dnes dlouh den," nedal se odbt troll. "Pan Kolk
vzkazuje, e v pl sedm na place. A to taky vy budete."
Viktor si nathl kalhoty.
"Pedpokldm, e sndani tam dostanu taky?" uklbl se Viktor sarkasticky.
"Pan Kolk vzkazuje, e jdlo pipraveno, to mi pan Kolk ekl," pikvl Navka.
Zpod postele se ozvalo pisklav dchn. Pak se v oblaku prachu objevil Gaspoda
a dal si rann dvku krabn.
"Co je -" zaal a vzpt zahldl trolla. "Haf, haf," opravil se rychle.
"Hele! Pejsnek. Mm rd mal pejsky," rozplval se Navka.
"Haf."

"Syrov," dodal troll. Ale nepodailo se mu do hlasu pimsit dostatenou dvku

zvrhlosti. Mysl se mu toti sem a tam vlnila pedstava Rubny v jejm povm
boa a tech akrech vnovho sametu.
Gaspoda se zuiv pokrabal za uchem.
"Haf," ekl tie. Se spokojenm vrazem si jazykem ohledal chrup. "Obsahujc
tichou hrozbu," dodal, kdy za sebou Navka zavel dvee.

Kdy tam Viktor dorazil, hemil se u svah kopce lidmi. Bylo tam vztyeno nkolik
stan. Stl tam jaksi mu a drel velblouda. Ve stnu trnovnku stlo nkolik
klcek, ve kterch vitoili otci.
Ve stedu veho toho dn se pohyboval Silverfish s Kolkem a o nem se
dohadovali. Asepicnu vedl Silverfishe jednou rukou majetnicky kolem ramen.
"Zatracen zrdn gesto," ozval se hlas v rovni Viktorova kolena. "Vdycky kdy
to udl, signalizuje to, e v nejbli chvli na to njakej chudk okliv dojede."
"Tm pece jasn pov, Tome!" kal prv Asepicnu. "No jen si to pedstav,
kolik lid v Holy Woodu si me kat vkonn tajemnk pro vci veobecn?"
"No ano, ale je to pece moje spolenost!"
"Sprvn! Sprvn!" pikyvoval horliv Asepicnu. "Pesn to pece viceprezident
pro vci veobecn znamen!"
"Vn?"
"Copak jsem ti nkdy lhal?"
Silverfish nakril elo. "N," ekl, "vera jsi mi ekl-"
"Myslm to metaforicky," pospil si Kolk.
"Oh. Dobr. Metaforicky? Pedpokldm, e -"
"No vid! Tak, kde je ten mal?" Kolk se otoil kolem dokola a vyzaoval signl,
kter hlsil, e Silverfishe prv vypnul.
Vzpt k nmu pispchal mu s velkmi deskami pod pa.
"Ano, pane Kolku?"
"Chci mt ty plakty pipraven dnes veer, jasn?" naklonil se k nmu Kolk
vhrn. "Tady. To je nzev."
"Stn tajemnho ejka," peetl mal nahlas. Na ele se mu objevily vrsky. Sv
koly absolvoval mimo dosah a vliv Holy Woodu. "To je nco o mchanch
npojch?"
Ale Kolk u ho neposlouchal. Vyrazil smrem k Viktorovi.

"Viktore!" rozplval se, "chlape!"

"Bere ho to," ekl Gaspoda tie. "Bere ho to h ne koho jinho, ekl bych."
"Co ho bere?" sykl Viktor. "Jak to pozn?"
"sten podle drobnch nznak, pro kter ty, jak se zd, nem cit,"
odpovdl mu Gaspoda, "a zsti podle toho, e se chov jako dokonal blbeek,
fakt!"
"No to jsem rd, e t vidm!" vykikoval Asepicnu a oi mu nepetn plly.
Poloil Viktorovi ruku kolem ramen a napl ho vedl a napl vlekl ke stanm.
"Tohle budou velk obrzky!" sdloval mu.
"Vborn," pikyvoval Viktor chab.
"Ty hraje toho nelnka loupeivch nomd, tajemnho ejka," vykldal mu
Kolk, "jene je to taky slun mldenec, rozum, rytsk k enskm a tak dl, a
ty pepadne tuhle vesnici a unese tu otrokyni, jene kdy se j pak zadv do
o, je ti to jasn? Zblzn se do n a pak je tam ten odvetn njezd a zato na
vs stovka chlap na slonech -"
"Na velbloudech," peruil ho huben bled mladk, kter se mu neustle drel v
patch. "Budou to velbloudi."
"Objednal jsem slony!"
"M velbloudy."
"Sloni, velbloudi," mchl Asepicnu rukou, "my tady mluvme prost o exotice,
rozum? A potom -"
"A mme jenom jednoho," zarazil ho mladk znovu.
"Jednoho co?"
"Velblouda. Sehnali jsme jen jedinho velblouda," vysvtloval klidn mladk.
"Ale j mm tmhle tucet chlap s prostradly na hlavch, kte ekaj na
velbloudy!" kiel Asepicnu a mval divoce rukama. "Potebujeme spoustu
velbloud rozum?"
"Mme jen jednoho, protoe v celm Holy Woodu jich vc nen a toho jednoho
jsme sehnali jen dky tomu, e sem na nm a z Klae pijel jeden chlpek," trval
na svm mladk.
"Ml jsi poslat pro dal!" vytkl na nj Kolk.
"Pan Silverfish ekl, e ne."
Asepicnu temn zavrel.

"No, mon, kdy se bude hodn hbat a pobhat kolem, bude to vypadat, jako e
je jich vc," utoval ho mladk optimisticky.
"A pro by nemohl ten velbloud probhnout kolem obrzkov skky, pak by
klika zarazil otky, velbloud by se odvedl nazpt, posadil se na nj jin jezdec,
pak se zase rozjela skka a velbloud by projel kolem znovu?" ekl Viktor. "To by
nelo?"
Asepicnu na nj zral s otevenmi sty.
"Co jsem kal," obrtil se veobecn k nebi. "Ten mldenec je gnius. Takhle tam
dostaneme tisc velbloud za cenu jedinho, co?"
"No, taky to znamen, e ti bandit jedou v ad za sebou, dn hromadn tok,
ne?" upozoroval ho mladk. "Pvodn to ml bt hromadn tok."
"Jasn, jasn," odbyl ho Asepicnu nevzruen.
"J ti rozumm. Prost tam dme npis, kde jejich vdce k -" na nkolik vtein
se zamyslel, "- k, nsledujte m v ad za sebou, bwanov, abychom olili
nenvidnho neptele'."
Kvl na Viktora. "U ses nkdy setkal s mm synovcem Sollem?" zeptal se.
"Bystr hoch. Nkolikrt proel kolem koly a bhv co jet. Pivezl jsem ho sem
vera. Je to vkonn tajemnk pro vrobu pohyblivch obrzk." Soll a Viktor na
sebe kvli.
"Myslm, e bwanov nen sprvn slovo, strku," ekl Soll.
"Je to klasky, nebo ne?" zeptal se Asepicnu.
"No, technicky ano, ale myslm si, e to mluvme o patn sti Klae, mon, e
efendiov by-"
"Na tom nezle, doku to zn exoticky," odpovdl mu Asepicnu s vrazem,
kter ohlaoval, e tahle vc je vyzena. Pak znovu poklepal Viktora po zdech.
"Fajn, hochu, b se pevlct do kostmu." Uchechtl se. "Tisc velbloud! To je
mozek!"
"Odpuste, pane Kolku," ozval se najednou mal, kter se u chvli nejist
potloukal kolem, ,j nerozumm tady t sti..."
Asepicnu mu vytrhl papr z ruky.
"Kter sti?" zavrel.
"Tady, kde popisujete slenu De Synovou-"
"Ale to je pece jasn," vrtl hlavou Kolk. "My tady chceme vyvolat exotickou,
mmivou, ale pitom tak prchavou romantiku pyramidami posetho Klae, jasn?
Take jsme pirozen pouili symbol tajemnho a nevyzpytatelnho svtadlu,
rozumte? To to musm pokad vechno vysvtlovat?"

"No j jenom, e jsem si myslel-" zaal umlec.

"Prost to udlejte!"
Umlec se znovu podval do papru. "Jej tv byla tajemn tv Sving," etl.
"Sprvn," pikvl Asepicnu. "Sprvn!"
"J myslel, jestli nemyslte ,Sfingy'-"
"Slyte toho chlapa," zvedl Kolk znovu pohled k nebesm. Potom se podval na
umlce. "Nevypad jako dv, nebo ano? Jedna Sving, dv Svingy. Tak a te se do
toho dejte. A se rno vzbudm, chci ty plakty vidt po celm mst."
Umlec vrhl na Viktora pohled tvora v agonii, kter se Viktor pomalu uil znt.
Objevil se dve nebo pozdji na tvi kadho, kdo se njakou dobu pohyboval v
Kolkov okol.
"Mte pravdu, pane Kolku," pikvl.
"To jsem rd." Kolk se otoil zpt k Viktorovi.
"Pro jet nejsi pevleen?"
Viktor rychle zmizel ve stanu. Mal staenka (Pozn. autora: Pan Marie
Kosmopilkov bvala vadlenou v Ankh-Morporku, dokud i ji neommily
holywoodsk sny. V Holy Wood ujej dovednost s jehlou dola vysokho ocenn.
Ta pan, kter kdysi tupovala ponoky, te pletla trollm kroukov brnn a
dokzala ut dvoje harmov kalhoty, ne bys ekl ti.) tvaru bochnku domcho
chleba mu pomohla do kostmu, vyrobenho ze dvou prostradel neumle
obarvench na erno. Vzhledem k zsobovn Holy Woodu bude dnes veer
pravdpodobn nkolik lid spt na holch slamncch. Pak mu podala zakiven
me.
"Pro je tak ohnut?" zeptal se.
"Myslm si, e to tak m bt, drahouku," ekla ponkud pochybovan.
"J vdycky myslel, e jsou mee rovn," zavrtl Viktor hlavou. Zaslechl, jak se
venku Kolk Asepicnu vyptv nebe, pro mus bt vichni tak stupidn.
"Mon e se vyrbj rovn a pi delm uvn se postupn ohbaj," ekla
staenka a poklepala ho po ruce. "To dl hodn vc."
Vrhla na nj jsav smv. "Jestli u je to vechno, drahouku, tak pjdu pomoci
slen, jen tak pro ppad, e by tam na ni nakukovali njac trpaslci."
Vykolbala se ze stanu. Z vedlejho se ozval cinkav kovov tn a Viktor zaslechl
Gingein hlas, kter si na nco rozhoen stoval.
Viktor provedl meem nkolik zkusmch vpad.
Gaspoda ho s hlavou na stranu pozoroval.

"Co to m bt vlastn za?" zeptal se nakonec.

"No, nelnk poutnch lupi, myslm," ekl Viktor. "Romantick, odvn a
vtzc."
"Vtzc nad m?"
"Jen tak, veobecn. Posly, Gaspodo, co jsi myslel tm, kdy jsi kal, e Kolka to
bere?"
Pes si vykousl nco z prst u nohy.
"Podvej se mu do o," zavrel. "Mje jet hor ne ty!"
"J? Co je patnho na mch och?"
Mezi pltnmi chlopnmi u vchodu se objevila Navkova troll hlava. "Pan Kolk
vzkazuje, e vs okamit potebuje,"oznmil troll.
"Oi?" asl Viktor. "Co to m co dlat s oima?"
"Haf." .
"Pan Kolk k -" zaal Navka.
"Dobr, dobr! U jdu!"
Ve chvli, kdy Viktor vychzel ven, objevila se ve vchodu protjho stanu Ginger.
Rychle zavel oi.
"Sakra, promi," zarazil se na mst. "Vlezu zptky, pokm, a bude
obleen..."
"Ale j jsem obleen."
"Pan Kolk k, e -" ozval se za nimi Navka.
"Pojme," ekla Ginger a chytila ho za ruku.
"Nesmme je vechny nechat ekat."
"Ale vdy jsi... ty na sob nem...," Viktor sklopil oi, ale moc mu to nepomohlo.
"M v pupku diamant," odvil se nakonec.
"S tm u jsem se vyrovnala," pikvla Ginger a nkolikrt zakrouila rameny, aby
se vechno tak njak dostalo na sv msto. "Zato tyhle dv pozlacen pokliky mi
dvaj co proto. Kdy je mm na sob, zanm teprve chpat, jak musela trpt ta
uboh dvata v harmech."
"A to ti ani trochu nevad, ukazovat se ped lidmi takhle?" ekl Viktor uasle.
"A pro? Tohle jsou pece jenom pohybliv obrzky. To nen doopravdy, ale jako.
To by ses jet divil, kdybys vdl, co mus nkter dvata dlat za mnohem
mn ne deset tolar."

"Devt," upozoroval Gaspoda, kter se drel Viktorovi u podpatku.

"Tak fajn, lidiky, shromdte se mi tady vichni," vykikoval Asepicnu do
megafonu. "Synov pout tmhle, prosm. Otrokyn - kde jsou otrokyn?
Konen! Dobr. Klika?"
"V ivot jsem nevidla obrzky, kde by inkovalo tolik lid," zaeptala Ginger
Viktorovi. "Vdy to bude stt aspo sto tolar!"
Viktor pozoroval syny pout. Vypadali, jako kdyby Kolk zael k Magdnovi a
najal prvnch dvacet opilc, na kter mu padly oi, kdy veel dovnit. Bez ohledu
na to, e se na sv lohy nehodili, dal jim instrukce a vnutil jim svoji pedstavu
poutnch bandit. Byli tady troll synov pout - Viktor je poznal a zamval na
n, trpasli synov pout a na konci ady se s divokm krabnm pomalu
oural malik a chlupat syn pout s hlavou zabalenou v emsi, co mu
zakrvalo i tlapky.
"... chyt ji, bude uchvcen jej krsou a pak si ji pehod pes sedlovou hruku,
nebo jak se to jmenuje," Kolkv hlas ho pivedl nazpt k vdom.
Viktor si poplaen v duchu zopakoval Kolkovy pokyny, kter pedtm vyslechl jen
tak na pl ucha.
"Moji sedlovou co?"
"To je ten vztyen kousek, co m na sedle ped sebou," zasyela na nj Ginger.
"Oh." .
"A pak vyraz do temn noci, vichni synov t budou nsledovat a pitom
budou zpvat divok psn lupi pout -"
"Nikdo je neusly," ozval se Soll. "Ale kdy budou podn otvrat a zavrat huby,
pome to vyvolat ten dojem."
"Nojo, ale te pece nen noc," napadlo najednou Ginger. "Je jasn, slunen den."
Asepicnu na ni nm zral.
sta se mu jednou nebo dvakrt otevela naprzdno.
"Solle!" zajeel.
"Nememe pece klikat obrzky v noci, strku," pospil si synovec s
vysvtlenm. "otci by nic nevidli. Nevm, pro bychom nemohli na zatku t
scny ped kameru strit ceduli s npisem ,noc', take -"
"Jene to u nen to sprvn kouzlo pohyblivch obrzk," jeel Asepicnu. "To u
je docela obyejn vindl!"
"Promite mi," vmsil se do hdky Viktor. "Odpuste, ale na tom pece nezle,
otci by jist dokzali msto modrho nakreslit ern nebe s hvzdami, ne?" Na
okamik se rozhostilo ticho. Pak vrhl Asepicnu tzav pohled na Ttu Ptka.

"Asi tko," odpovdl klika. "U tak je tk pinutit je, aby malovali pesn a
jenom to, co vid, nato to, co nevid."
Asepicnu si promnul nos.
"No, jsem ochotn se s vmi dohodnout."
Klika pokril rameny. "Vy mi nerozumte, pane Kolku. K emu by jim byly penze?
Jedin by je museli serat. Jak jim zaneme kat, aby tam namalovali vci, kter
tam nejsou, dostaneme se rychle do njakho oklivho-"
"A co kdyby to byl jako skvl jasn plnk?" navrhla Ginger.
"To je skvl npad," pikvl Asepicnu. "Udlme cedulku, kde bude Viktor
Ginger kat nco jako: Jak ten msc dnes v noci z, bwano.'"
"Jo, nco takovho," pikvl diplomaticky Soll.

Bylo poledne. Holy Wood se v kolmch slunench paprscch leskl jako napl
ovkan guma s pchut ampaskho, kterou nkdo znudn vyplivl. Klikai
toili svmi klikami, kompars horliv toil hned sem a hned tam, Kolk val na
kadho, kdo se mu pipletl na dosah, a tak za asti t trpaslk, ty lid, dvou
troll a jednoho psa, kte stdav jezdili na jedinm velbloudovi, vznikala historie
svtov kinematografie.
Viktora pedstavili velbloudovi. Zve na nj zamrkalo dlouhmi brvami a Viktorovi
pipadalo, e obluda vk mdlo. Velbloud kleel a tvil se jako velbloud, kter
ml dlouh a navn dopoledne a u si od nikoho ned nic lbit. Zatm pokopal ti
lidi.
"Jak se jmenuje?" zeptal se opatrn Viktor.
"My mu kme Tenzlomyslnejubsyn," odpovdl mu nov jmenovan vkonn
tajemnk pro tvar velbloud.
"To mi ani jako jmno nepipad."
"Pro tohohle velblouda je to jmno dobr a a," prohlsil velbloud rychle.
"A co je patnho na tom, kdy je nkdo ub syn?" ozval se za nm najednou
zeteln hlas. "J jsem ub syn a mj otec byl taky ub syn, ty umatnej
nemytej bastarde v pruhovan non koili!"
Velbloud se nervzn usml na Viktora a otoil se po hlase. iroko daleko za
nm nebylo iv due. Sklopil oi k zemi.
"Haf," udlal Gaspoda a zavrtl tm, co se tm dalo povaovat za ocas.
"Neml jste dojem, e za mnou nkdo nco kal?" zaal velbloud opatrn.

"J neslyel nic," odpovdl Viktor. Pak se naklonil k jednomu velbloudmu uchu a
pro ppad, e by to byl jeden z tch specilnch holywoodskch velbloud,
zaeptal: "Hele, j jsem ptel, jasn?"
Zlomysln ub syn zasthal uchem tlustm jako persk koberec. (Pozn. autora:
Velbloudi jsou pli inteligentn, ne aby vbec pipustili, ejsou inteligentn.)
"Jak se na nm jezd?" zeptal se Viktor.
Kdy chcete jet dopedu, poastujete ho njakou sprostou nadvkou a pratte ho
hol, a kdy chcete, aby zastavil, poastujete ho jinou sprostotou a udete ho
mnohem silnji."
"A co kdy se s nm potebujete otoit?"
"Aha, no tak v takovm ppad u byste poteboval pruku pro pokroil. To je
lep slzt a otoit ho run."
"Tak, vichni na plac!" zaval Kolk do megafonu. "Tak, ty te dojede ke stanu,
sesko z velblouda, pobije nkolik obrovskch eunuch, vraz dovnit,
vythne to dve ven, vyskote na velblouda a d se na tk. Vechno jasn?
Mysl, e to svede?"
"Jakch obrovskch eunuch?" nechpal Viktor, zatmco se s nm velbloud
rozkldal smrem nahoru.
Jeden z eunuch stydliv pozvedl ruku.
"To jsem j, Morry," ekl.
"Oh. Tbuch, Morry!"
"Tbuch Viku."
"A j, Rambonit," ekl druh obrovsk eunuch.
"au, Rambo."
"au, Viku."
"Vichni na msta," zavolal Kolk. "Take se - no co je, Rambonite?"
"Ehm, tak m napadalo, pane Kolku..., jakou mm j motivizaci pro tuhle scnu?"
"Motivaci?"
"No ano. Hm. Rd bych to vdl," pokraoval Rambonit.
"A co takhle: jestli to podn nezahraje, tak m padka?"
Rambonit se uklbl. "Tak to je nco mnohem jinho, pane Kolku," pikvl.
"Dobr," pozvedl Asepicnu megafon. "Vichni na msta! Pipraven? Tak ti, dva,
jedna... akce!"

Zlomysln ub syn se neohraban obrtil, piem se mu nohy zalamovaly v

podivnch velbloudch hlech, a pak se pustil do sloitho poklusu.
Klika se toila...
Vzduch se leskl.
A Viktor se vzbudil. Bylo to, jako by pomalu vystupoval z rovho oblaku, nebo
se probouzel z njakho vzneenho, ndhernho snu, kter vs bez ohledu na
vai zoufalou snahu, jet chvilku si ho udret, rno opust a po nm zbude jen
pocit straliv ztrty. Pitom si s palivou jistotou uvdomujete, e nic, absolutn
nic, co vs bhem dne ek, nebude ani z poloviny tak skvl jako v sen.
Zamrkal. Pedstavy se ztratily. Uvdomoval si, e ho bol svaly celho tla, jako
kdyby del dobu konal tkou prci.
"Co se stalo?" zamumlal.
Sklopil oi.
Na mst, kde by se mu za obvyklch podmnek zjevil okliv velbloud krk, se te
rozprostralo tm nah a o to pvabnj dv pozad. Obvykl vhled se tm
velmi vylepil.
"Pro," ozval se v te chvli ledov Gingein hlas, "lem na tom velbloudu?"
"To se pt m? Nevylezla jsi sem sama?"
Sklouzla rychle na zem a pokusila se upravit si obleen.
Teprve v t chvli si oba uvdomili, e kolem je mnostv lid.
Byl tam Asepicnu. Byl tam jeho synovec. Byl tam klika. Byli tam statist. Byli
tam vichni vkonn zstupci a dal lid, jejich existenci oividn vyvolv
pouhopouh skutenost, e se nkde dlaj pohybliv obrzky. Byl tam Gaspoda,
zzran pes.
A vichni, s vjimkou psa, kter se klebil, stli a zrali na n s otevenmi sty.
Klikaova ruka stle jet otela klikou. Podval se na ni, jako kdyby pro nj jej
ptomnost byla naprostou novinkou, a znehybnl.
Asepicnu se pomalu probral z tranzu.
"Ohohoh," prohlsil. "Tedy, kmo!"
"Kouzeln," vydechl Soll. "Fakticky magick!"
Kolk stril loktem do klikae.
"M to tam vechno?"

"Vechno co?" ozvali se Viktor a Ginger tm dvojhlasn.

Pak si Viktor viml Morryho, kter sedl na psku. Na jedn ruce mu chybl dost
velk lomek. Rambonit mu do rny nco sypal. Troll si viml Viktorova vrazu a
bolestiv se na nj usml.
"Mysl ty si, e jsi barbar Cohen, nebo co?"
"To ti j eknu," pikvl Rambonit. "Vbec nebylo zapoteba, abys mu kal ty vci,
kter jsi mu kal. A jestli se chce i dl tak pedvovat s meem, tak my
dme dal denn pplacen za odsekan kousky, a to aspo na vku jednoho
tolaru."
Viktorv me ml na epeli nkolik zub. Ani za ivho boha by si nedokzal
vzpomenout, jak se tam dostaly.
"Podvejte," prohlsil zoufale, "j niemu nerozumm. Nikomu jsem nic nekal. U
se zaalo klikat?"
"V jedn minut sedm ve stanu a v pt uchm velbloud srst," stovala si
Ginger popuzen. "A pak bych se ani nemohla zeptat, co se to stalo?"
Jene, jak se zdlo, nikdo je neposlouchal.
"Pro pod nememe vymyslet zpsob, jak na ten film dostat zvuk!" stoval si
Kolk. "Ten dialog byl skvl. Nerozuml jsem z nj ani slovo, ale kdy slym
dobr dialog, tak to taky poznm."
"Co papouci?" nadhodil klika nevzruen. "Ten obyejn jakazaistnsk zelen.
asnej ptk. M pam jako slon. Seete jich pr, kadho jinak velkho a mte
hlasovou klu -"
To vyvolalo podrobnou technickou diskusi.
Viktor se pomalu svezl z velbloudho hbetu a proel zveti pod krkem, aby se
dostal k Ginger.
"Posly," zaal nalhavm tnem, "bylo to stejn jako minule. Nco jako sen.
Klika zaal klikat a najednou to bylo jako sen."
"To chpu, ale co jsme skuten dlali?" zeptala se.
"No, tak tedy ty," zaal Rambonit a obrtil se k Viktorovi, jsi picvlal na
velbloud ke stanovn, vyskoil jsi dol ze sedla a vyvrhnul ses na ns oba jako
vtrov mln -"
"- seskkoval jsi z kmene na kmen a sml jsi jako blznivec -" pokraoval Morry.
"Nojo, a v, co jsi zakal Morrymu? Zakal jsi tak, te t mm, ty hnusn ern
otroki'," navzal Rambonit. "Pak jsi ho mik sem, mik tam, posekal na ruce,
prozl dru ve stanovn -"

"Ale byla to velmi moc skvl prce," bruel Morry s obdivem, "tak trochu ty jsi se
pedvdl, bylo ono na efekt, ale jinak vechna estnost."
"Jene j vbec nevm, jak se to -" zaal Viktor.
"- a ona tam leela zmandlovan," rozostily se Rambonitovi oi, "- a ty jsi ji
jedinm pohbnutm sesbral ze zem a ona eknula -"
"Zmandlovan?" zeptala se Ginger s oividnm lekem.
"On asi mysl zemdlen," uklidoval ji Viktor.
"Urit mysl zemdlen."
"- a pak eknula ale to je... to je pece zlodj z... zlodj z...'" Rambonit ponkud
zavhal. "Data Bglu... Daga Btu... tak njak to, myslm, kala."
"Bagga Ddu," opravil ho Morry a opatrn si tel ruku.
"Jo, to je ono, a potom jet eknula: Jsi ve nesmrnm nebezpe, neb mj otec
pishnul, e t zabije,' a Viktor eknul: Ale te u mohu odhalit, nejkrsnj
ro, e jsem ve skutenosti Tajemn ejk a -'"
"Co jsi myslel tm zemdlen'?" zeptala se Ginger pln podezen.
"A potom on ekl poj, prchni se mnou do Kasby', nebo nco jak jako tak a pak j
udlal tu... to... co lidi dlaj se rty -"
"Zapskal jsem?" ekl Viktor hlasem, ve kterm nebylo mnoho nadje.
"Polibek," ozvala se Ginger chladn.
"Jo, to je to ono! Tda ne e bych j o tom njak rozuml," pokraoval naden
Rambonit, "ale njakou chvli dlouho vm to trvalo. Bylo to jako to... byla to... no
prost, sakra, njak lbaka!"
"J jsem si myslel, e to bude muset spravit kbl vody," ozval se za Viktorem
tich ps hlas. Viktor vykopl dozadu, ale minul.
"A pak jsi vyskkal zptky na velblouda a ji vzal se sebou a pan Kolk najednou
zanal kiet: Stop! Stop! Co se to k ertovi dje, pro mi nikdo, k skru, nek,
co se ono tady dje?' " pokraoval Rambonit. "A vtom jsi povrtl hlavou a eknul
jsi: Co se stalo?'"
"Nemm uloen v hlav, e bych j kdy pedtm uvidl tak skvle udlat erm,"
doplnil Morry.
"Oh," zaervenal se Viktor. "Dky."
"A vechny ty vkiknut! Ha!', Oh!' a Mm t, ty pse!' Hodn moc
profesorinln," pokraoval Morry.
"Aha, no jo," pi svdil Viktor. Nathl se stranou a chytil Ginger za ruku.

"Musme si promluvit," sykl na ni. "Nkde v klidu. Teba tmhle za stanem." .

"Jestli si mysl, e s tebou nkam pjdu sama po"Posly, te nen as na to, chovat se jako njak mal -" Najednou dopadla
Viktorovi na rameno tk ruka. Otoil se a svt mu zastela postava trolla
Navky.
"Pan Kolk vzkazuje, aby nikdo neodchzel," oznmil mu troll. "Vichni zstanou,
dokud je pan nepropust. Kolk."
"No, tos mi udlal fakticky radost," uklbl se Viktor. Navka mu pochvalu oplatil
briliantnm smvem. (Pozn. autora: Trollov maj diamantov zuby.)
"Pan Kolk ekl, e m pravdpodobn jmenuje na vkonn tajemnk"
"V jakm oboru?"
"Oboru vkonnch tajemnk," ekl Navka.
V tom okamiku ze sebe zzran pes Gaspoda vydal tlumen zavren, kter mu
vychzelo a odnkud ze aludku. Velbloud, doposud zrajc neptomnm
pohledem na oblohu, se ohldl, maliko natoil a pak vyrazil stralivm kopem
obouno, kter zashl trolla nkde v oblasti kostre. Navka zajeel. Gaspoda
vrhl na svt pohled veobjmajc nevinnosti.
"Pojme," obrtil se Viktor k Ginger zamraen.
"Dokud hled nco, m by toho velblouda pratil." Sedli si vedle sebe do stnu za
stan.
"Chtla bych ti jenom ct," zaala Ginger odmen, "e v ivot jsem se
nesnaila vypadat zemdlen."
"Teba by to za pokus stlo," odpovdl j Viktor neptomn.
"Coe?"
"Promi. Podvej, je tady nco, co ns nut, abychom tak jednali. V ivot jsem
neuml podn zachzet s meem. Vdycky jsem s nm jen tak mval sem a
tam. Jak se ct?"
"V, jak se lovk ct, kdy m dojem, e mu nkdo nco povd, a pak si
najednou uvdom, e jenom snil s otevenma oima?"
"Bylo to, jako by se n vlastn ivot ztrcel a ten przdn prostor vyplovalo
nco jinho."
Chvli o tom mlky uvaovali.
"Mysl, e to m nco spolenho s Holy Woodem?" zeptala se.
Viktor pikvl. Pak se vrhl stranou a chytil Gaspodu, kter je napjat pozoroval.

"Kvk!" ekl Gaspoda.

"Tak, a te m poslouchej," zasyel mu Viktor do ucha. "U dn narky. Vysyp,
eho sis t na ns vlastn viml. Jinak t dostane Navka. S hoic."
Pes se v jeho seven zakroutil.
"Nebo ti dme nhubek," pisadila si Ginger.
"J nejsem nebezpenej!" zavyl Gaspoda a zahrabal volnmi pednmi tlapkami v
psku.
"No, mn pipad mluvc pes nebezpen a a," uklbl se Viktor.
"Smrteln nebezpen," souhlasila Ginger. "Nikdy nev, co vechno me ct."
"Vidte? Vidte?" kuel alostn Gaspoda. "J to vdl hned, e kdy nkomu
uku, e umm mluvit, nevzejde z toho nic dobrho. To by se psovi stt nemlo."
"Ale jestli nezane mluvit, tak se ti opravdu nco stane!"
"No jo, tak dobe. Dobe. Jsem zvdavej, co vm to pome," zavrel Gaspoda.
Viktor se uvolnil. Pes si sedl a setsl ze sebe psek.
"Stejn tomu nebudete rozumt," bruel. "Jinej pes by to pochopil, ale vy ne.
Zvis to prost na druhovch zkuenostech. Jako lbn. Vy vte, jak to je, ale j
ne. To prost nen ps zkuenost." Viml si varovnho pohledu, kter se objevil
Viktorovi v och, a pokraoval: "Je to prost v tom, e vypadte, jako kdybyste
sem patili." Chvilku je pozoroval. "Vidte? Vidte?" ekl. "Povdal jsem vm, e to
nepochopte. To je - to je otzka teritoria, rozumte? Vechny znmky prost mluv
o tom, e vy jste tady na sprvnm mst, e sem patte. Skoro kad je tady
ciz, ale vy ne. Hm. Jak bych vm to - no, vimli jste si, jak na vs tkaj psi, kdy
pijdete do cizch mst? Kdy jste tam nov? To nen jenom pach, my mme takov
zvltn cit pro to, co je a nen tam, kde to m bt. Jako kdy se nkte lid ct
nesv, kdy vid obraz visc nakivo? Tak tohle je nco podobnho, jene mnohem
hor. S vmi je to prost tak, e jedin msto, kde jste opravdu na svm mst, je
tady." Znovu se na n podval a pokrabal se za uchem.
"To je peklo," konstatoval. "Pot je v tom, e bych to snadno dokzal vysvtlit v
ps ei, ale vy rozumte jenom lidtin."
"Mn se to zd trochu tajemn," zavrtla hlavou Ginger.
"kal jsi nco o mch och," nedal se odbt Viktor.
"Jo, jasn. No, podval jsi se na svoje vlastn oi?" Gaspoda kvl smrem k Ginger.
"Nebo vy, sleno?"
"Nebu blzen," uklbl se Viktor. "Jak se mem podvat na vlastn oi?"
"Mete se podvat do o jeden druhmu," navrhl Gaspoda.

Automaticky se otoili jeden k druhmu.

Nastal dlouh okamik napjatho ticha. Gaspoda ho vyuil k tomu, aby se hlasit
vymoil na nedalek stanov kolk.
Nakonec Viktor ekl. "No maucta!"
Ginger se zeptala: "Moje taky?"
"Jasn. Nebol to?"
"V sm."
"No a mte to," zabruel Gaspoda. "A podvejte se na Kolka, a ho pt potkte.
Myslm, abyste se na nj podvali podn."
Viktor si protel oi, kter mu zaaly slzet. "Je to, jako kdyby ns sem Holy Wood
pilkal, nco s nmi udlal a - a -"
"-ocejchoval ns," dodala Ginger trpce. "To s nmi udlal."
"Ale, hm, vypad to dost. atraktivn," zaal nejist Viktor, "objevuj se ti v nich
takov jiskiky."
Na psek dopadl stn.
"Aha, tady jste," ozval se Kolkv hlas. Kdy vstali, poloil jim pae kolem ramen a
ptelsky je stiskl. "Vy mlad, vdycky nejradji spolu," pekonval se. "Velk vc.
Velk. Velice romantick. Jene my musme udlat dal film a j tam mm
spoustu lid, kte ekaj jen na vs, tak pojme na vc."
"Je vm jasn, co myslm?" zabrumlal docela potichouku Gaspoda.
Kdy vte, na co se mte soustedit, nemete to nevidt.
Ve stedu obou Kolkovch o zila mal zlat hvzdika.

Vzduch v srdci velkho ernho kontinentu klaskho byl tk a pln pslib

pichzejcho monzunu.
V stinch u pomal, kaln eky neodbytn kukaly volsk by. (Pozn. autora: Z
dokonovac vroby vak u byly staeny.) Na bahnitch mlinch se vyhvali
krokodlov.
Proda tajila dech.
V holubnku Modrue N'zyma, obchodnka se zv, se zuiv rozvrkalo nkolik
chovanc. Majitel pestal podimovat na verand a vydal se podvat, co bylo
pinou toho nezvyklho rozruchu.
Nkolik utahanch divokch zvat urench k rychlmu prodeji, kter se znudn
potulovala v obrovskch ohradch za obytnou chatr, zvedlo poplaen hlavu,

kdy N'zym vzpt jedinm skokem pekonal schody vedouc z verandy a pdil k
ohradm jako len.

Obhl ohradu urenou zebrm a bel ke svmu pomocnkovi M'Bu, kter si

mrumilovn hrl se ptrosy.
"Kolik -" odmlel se N'zym a zaal zoufale spat.
M'Bu, ktermu bylo dvanct let, odhodil lopatu a nkolikrt ho udeil do zad.
"Kolik mme -" pokusil se N'zym znovu.
"Vy u jste to zase pehnal, fe, co?" ekl M'Bu kravm hlasem.
"Kolik mme slon?"
"Prv jsem jim poklidil," odpovdl klidn M'Bu. "Mme ti."
"V to jist?"
"Jasn, fe," pikvl M'Bu sebejist. "U slon si me bt lovk jist celkem
snadno." Modru si rychle pidepl na bobek a hlkou zaal rtat do prachu
slice.
"Star Mokafui jich bude mt tak pl tuctu," mumlal horenat. "A Tazikel jich
pravideln chov dvacet, nebo tak njak, a ti chlapi v delt mvaj odhadem -"
"Nkdo chce slony, fe?"
"- mvaj tak patnct hlav, jak mi kali, pak je to mal stdo v devaskm tboe,
ti by byli dost levn, eknme, dejme tomu tak dva tucty -"
"Nkdo chce hodn slon, fe?"
"- mi kal, e vidl stdo nkde kolem T'Silu, to by neml bt problm, pak jsou
tady ty dol na cest do -" M'Bu se opel o ohradu a ekal.
"Zhruba dv stovky, plus mnus njakch deset," uzavel sv vahy Modru a
odhodil klack do psku. "To ani zdaleka nesta."
"Slony nemete potat jen tak plus mnus, fe," prohlsil M'Bu rozhodn.
Dobe vdl, e potn slon je pesn prce. Mu me ctit uritou nejistotu v
tom, kolik m vlastn manelek, ale poet slon mus znt pesn. Slona bu
mte, nebo nemte.
"N zstupce v Klai m objednvku na -" Modru polkl, "tisc slon! Tisc!
Okamit! Penze splatn pi dodn!"
Modru nechal papr padnout na zem. "Do msta jmnem Ankh-Morpork," ekl
sklesle. Pak si zhluboka povzdechl. "Bylo by to krsn."

M'Bu se pokrabal na hlav a zamylen se zadval na temn mraky, kter se

stahovaly nad horou F'edrin. Brzo such veld zaplav dov boue.
Pak se sehnul a zvedl odhozenou hlku.
"Co dl?" zeptal se Modru.
"Kreslm mapu, fe," odpovdl mu M'Bu.
Modru zavrtl hlavou. "Zapome na to, hochu. Do Ankhu je to odhadem pt tisc
kilometr. Dal jsem se jen tak unst. Moc dalek cesta a slon mlo."
"Mohli bychom se pustit pes pln, fe," ekl M'Bu. "Na plnch je spousta
slon. Sta, abychom poslali posly. Cestou meme posbrat slon a a. Vdy
cel ty mizern pln jsou vlastn samej slon."
"Nene, museli bychom jt podl pobe," odporoval mu obchodnk a naznail v
psku dlouhou ru. "Tady nm toti v cest stoj neprostupn dungle," poklepal
na vyprahlou zem, "a tady," poklepal na zem znovu, a vydsil tak dychtivou
kobylku, kter si jeho pedchoz poklepn vysvtlila jako dopad prvnch
deovch kapek a vrhla se tm smrem, "dal, jet neprostupnj. A jak v,
dungl dn cesty nevedou."
M'Bu mu vzal hlku z prst a nakreslil nap dungl rovnou ru.
"V mstech, kudy chcete prohnat tisc slon, dn cesty nepotebujete, fe."
Modru se nad tm zamyslel. Pak si vzal hlku zase on a za dungl nakreslil
zubatou ru.
"Jene tady jsou Slunen hory," ekl. "Stran vysok. Sam hlubok roklina A
dn mosty."
M'Bu mu vzal hlku, ukzal na dungli a usml se.
"No, j vm, kde je spousta skvlho stavebnho deva, fe, a k tomu jet
erstv pokcenho."
"Jo? Dobr, mldene, ale to devo bychom museli dostat do hor."
"No, v t dob nhodou prv tm smrem pjde tiscovka silnch slon, fe."
M'Bu se znovu usml. Jeho kmen si piloval zuby do piek. (Pozn. autora: Nemli
k tomu dn konkrtn dvod. Prost se jim lbil vsledn efekt, kdy se na
nkoho zasmli.) Vrtil N'zymovi hlku.
Modruovi pomalu poklesla elist.
"U sedmi msc Nasrni," vydechl. "My bychom to pece jen mohli dokzat,
posly. Tmhle smrem je to jen nco pes tisc est set kilometr. Mon jet
m. Jo. My bychom to fakt mohli dokzat."
"Jist, fe."

"V, vdycky jsem si pl vykonat v ivot nco velkho. Nco opravdovho,"

zasnil se Modru. "V, ptros sem, irafa tam... to nen nic, pro by si t lid
pamatovali..." Upel pohled k edorovmu obzoru. "Mohli bychom to dokzat,
e? "
"Jasn, fe."
"Pmo pes hory!"
"Jasn, fe."
Kdybyste se podvali opravdu pozorn, vimli byste si, e edorovou barvu tu a
tam zdob bl vrchol.
"Jsou to zatracen vysok hory," zavrtl hlavou Modru a v jeho hlase zaznl stn
pochybnost. "No co, bo nahoru, bo dol," odpovdl mu M'Bu nevzruen.
"To je pravda," souhlasil Modru. "Take, kdy to vezmeme v prmru, je to
vlastn celou cestu rovina."
Znovu upel pohled k horm.
"Tisc slon," zamumlal. "V, chlape, e kdy stavli hrobku krle Leonidase
Efebskho, pouili k doprav kamene stovku slon? A na stavb palce v Klai,
hlavnm mst Klae, pr jich pracovaly cel dv stovky."
V dli zadunl hrom.
"Tisc slon. Tisc slon! Hrozn by m zajmalo, na co je vlastn potebuj?"
Zbytek dne proil Viktor jako v tranzu.
Absolvoval dal jzdy na velbloudu a dal souboje a taky dal doplovn
asovch mezer. Viktor se s tm stle jet velmi tce vyrovnval. Pochopil, e
film se d rozsthat a pak zase slepit, take vci se v nm dly v jinm poad,
ne v jakm se naklikaly. A nkter vci se v nm nemusely stt vbec. Vidl
jednoho z psmomal napsat tabulku, kter pravila: "V krlovskm palci o
hodinu pozdji."
Jedna hodina prost jen tak zmizela. Samozejm si uvdomoval, e mu ji nikdo
ze ivota chirurgicky neodstranil. Byly to ty vci, kter se v knihch stvaly
bn. Prv tak jako na jeviti. Kdysi navtvil pedstaven koovn spolenosti a
pedstaven se magickm zpsobem peneslo z "Bojit kdesi v Tsortu" na msto
zvan "Pevnost Efebijc, te noci", piem k tomu stailo krtk zataen opony
z pytloviny a nkolik tlumench nraz a kleteb.
Jene tohle bylo nco jinho. Deset minut po tom, co jste natoili jednu scnu,
jste nateli jinou, kter se odehrvala den pedtm a pln nkde jinde, protoe
Asepicnu najal stany na ob ty scny souasn, aby nemusel dvakrt platit za
jejich bourn, stavn a dopravu na msto. Museli jste se prost pokusit
zapomenout na vechno s vjimkou souasnosti a to bylo velmi tk, zvlt

kdy jste souasn oekvali, e se kadm okamikem dostav ten zvltn pocit
neskutena...
Natst se to nestalo. Po dal nemastn neslan plhodince vlen ohlsil Kolk,
e je vechno hotov.
"Konec se dlat nebude?" zeptala se Ginger.
"Ten jste udlali dnes rno," oznmil j Soll.
"Oh."
Ozvalo se hlasit tbetn, protoe klika vypustil otky z bednky. Ti si te
posedali jeden vedle druhho na okraj vka, kltili tlapkami a podvali si z patku
do patku miniaturn cigro. Velbloud nakopl vkonnho tajemnka pro velbloudy.
Klikai pomalu peteli film z bednek na cvky a odchzeli s nimi, aby se mohli
vnovat svmu tajemnmu sthn a lepen, kter je teba vykonvat v nonch
hodinch. Pan Kosmopilkov, vkonn tajemnice pro kostmy, posbrala atstvo
a odkvala se, pravdpodobn aby jednotliv kousky povsila na ramnka.
Nkolik akr rozkopanho suchopru pestalo bt zvlnnmi dunami Velkho
Nefu a stalo se zase nkolika akry rozkopanho suchopru. Viktor ml dojem, e s
nm se dje pesn to sam.
Lid od pohyblivch obrzk po jednom, po dvou odchzeli, smli se, ertovali a
vtina si domlouvala schzku u Magdna.
Viktor s Ginger zstali sami v kruhu przdnoty, kter se neustle zvtoval.
"Takhle jsem se naposled ctila jako dt, kdy od ns odjel cirkus," ekla Ginger.
"Kolk ekl, e ztra rno se zan klikat dal film," pipomnl j Viktor. "Jsem si
jist, e je dl jeden za druhm. Ale co, dostali jsme svch deset tolar. Z toho
ovem jeden dlume Gaspodovi," dodal stzliv. Potom se na ni mrn pihlouple
usml. "Tak se zasmj," prohlsil. "Dl to, co jsi vdycky chtla dlat."
"Nebu blzen. Ped dvma msci jsem o pohyblivch obrzcch ani nevdla.
dn neexistovaly."
Pomalu se vydali k mstu.
"A m jsi tedy chtla bt?" zeptal se.
Pokrila rameny. "Nevm. Vm jenom, e jsem nechtla bt dojikou krav."
Pamatoval si dojiky krav z domova. Viktor se pokusil vzpomenout si co a jak.
"Mn to vdycky pipadalo jako docela pjemn zamstnn. Podojit krvy," zaal
nejist, "ml, pohyb na erstvm vzduchu..."
"Jene ono je ti pi tom vtinou zima, jsi cel umen, a zrovna kdy skon,
tak se ta mizern krva oene a pevrt ti putnku s mlkem. Mn o dojen krav

nic nevykldej. Nebo o tom, jak se pasou ovce. Nebo husy. J tu nai farmu fakt
nenvidm." .
"Oh."
"A kdy mi bylo patnct, potalo se s tm, e se provdm za svho bratrance."
"To se sm?"
"Ale jo. U ns si kad bere sv bratrance nebo sestenice."
"Pro?"
"No, myslm, e proto, aby si nemuseli lmat hlavu s tm, co dlat v sobotu
veer."
"Hm."
"A ty jsi nechtl bt nim?" ekla Ginger a do tch dvou psmen se j podailo
vloit pohrdn, kter by stailo na celou vtu.
"Ani ne," odpovdl Viktor. "Vechno vypad zajmav, pokud to opravdu
nezane dlat. Pak zjist, e je to jenom dal obyejn prce. Vsadm se, e
dokonce i lid jako barbar Cohen si rno, kdy vstvaj, mysl: ,Ach jo, tak zase je
ped nmi dal den sren zcch trn svta pod podrky mch zaprench
vysoko vynrovanch sandl.'"
"A on to opravdu dl?" zeptala se Ginger se zjmem.
"Podle povst ano."
"A pro?"
"Co j vm? Je to prost takov zamstnn, ekl
bych."
Ginger sebrala ze zem hrst psku. Byly v nm drobouk bl muliky, kter j
zstvaly v ruce, zatmco psek j protkal mezi prsty.
"Vzpomnm si, kdy k nm do vesnice pijel cirkus," ekla. "Bylo mi deset. Byla
mezi nimi i dvka v pilhavch pruhovanch kalhotch. Chodila po lan. Dokzala
na nm dokonce udlat salto. Vichni naden kieli a tleskali. M nenechali
vylzt ani na strom, ale j tleskali. A tehdy jsem se rozhodla."
"Aha," pikvl Viktor, kter se pokouel sledovat jej psychick pochody. "V t
chvli ses rozhodla, e z tebe v ivot mus bt nkdo."
"Nebu blzen. V t chvli jsem se rozhodla, e ze m mus bt vc ne jen
nkdo."
Rozhodila muliky smrem k zapadajcmu slunci a zasmla se. "Bude ze m
nejslavnj osoba na svt, kad se do m zamiluje a budu t vn."

"Je vdycky dobe, kdy lovk v, co chce," pikvl Viktor diplomaticky.

"V, co je nejvt tragdie na celm svt?" zeptala se ho Ginger, kter jeho
slovm nevnovala tu nejmen pozornost. "Jsou to vichni ti lid, kte nikdy
nepijdou na to, co by chtli opravdu dlat nebo v em jsou opravdu dob. Jsou
to vichni ti synov, kte se stanou kovi, protoe jejich otec byl kov. Jsou to
vichni ti lid, kte mohli hrt. fantasticky na fltnu, kte ale zestrnou a umou,
ani v ivot uvid jedin hudebn nstroj, take se z nich msto toho stanou
mizern ori. Vichni ti lid s vrozenm, ale nikdy neobjevenm talentem. Mon
e se dokonce rod v asech a mstech, kde to vbec zjistit nemohou."
Zhluboka se nadechla. "Jsou to vichni ti lid, kte se nikdy nedozvd, m vm
mohli bt. Vechny ty promarnn monosti. No a Holy Wood je moje pleitost,
rozum? A j te budu sklzet!"
Viktor nerozuml. "Jasn," pisvdil. "Magie pro obyejn lidi kal Silverfish.
Njak chlpek zato klikou, a tvj ivot se zmn."
"A nejenom pro m," pokraovala Ginger. "Je to pleitost pro ns vechny. Pro
lidi, kte nejsou ani panovnky, ani mgy, ani hrdiny. Holy Wood je jako bublajc
gul, ale tentokrt na hladinu vyplouvaj jednotliv ingredience. Najednou je
tady tolik novch vc, kterch se lid mohou chopit a dlat je. V, e v divadlech
nesmj hrt eny? V pohyblivch obrzcch ano. A v Holy Woodu najde i troll
zamstnn, pi jeho provozovn nemus bt lidi. A co dlali vichni ti klikai, ne
zaali toit klikami?"
Mvla rukou vcemn smrem, kde bylo tuit zi Ankh-Morporku.
"Te se pokouej najt zpsob, jak k pohyblivm obrzkm pidat zvuk," zasnila
se. "A tmhle nkde jsou lid, kte budou urit nesmrn dob v dln... v
dln zvuk. Ti lid o nich zatm ani neslyeli, ale nkde tam ij. Ctm to. Nkde
tam jsou." Oi se j zlat leskly. Mohl by to bt jen odraz zapadajcho slunce,
pomyslel si Viktor, ale...
"Prv dky Holy Woodu se te stovky lid dozvd, m by vlastn chtli bt,"
ekla Ginger. "A tisce a tisce dalch dostvaj monost alespo na hodinu na dv
zapomenout na to, m jsou. Cel tenhle mizern svt se otese v zkladech."
"To je prv to," otsl se Viktor. "To mi dl starosti. Nkdo nm vyvedl pkn
okliv kousek. Myslme si, e vyuvme Holy Wood, a zatm Holy Wood vyuv
ns! Vechny, do jednoho."
"Jak? Pro?"
"J nevm, ale -"
"Podvej se na mgy," pokraovala Ginger a cel se chvla rozruenm. "Komu co
jejich kouzla pinesla dobrho?"
"No, j si myslm, e jejich kouzla tak njak dr pohromad svt -" zaal Viktor.

"Jsou opravdu skvl, kdy maj vykouzlit plameny a takov blbosti, ale dokou
udlat jedin krajc chleba?" Ginger byla ve stavu, kdy nebyla ochotn naslouchat
nikomu.
"To ano. Ale ne nadlouho," piznal Viktor.
"Co to znamen?"
"Nco tak skutenho jako krajc chleba obsahuje obrovsk mnostv... no...
pedpokldm, e ty bys tomu kala energie," odpovdal j Viktor. "Jene na
vytvoen takovho mnostv energie se spotebuje obrovsk mnostv sly.
Musela bys bt po ertech dobr mg, abys stvoila krajc chleba, kter by
existoval dle ne njak ten zlomek vteiny. Jene o to v magii nejde. Rozum,"
dodval rychle, "protoe tenhle svt je -"
"Koho to zajm?" odsekla Ginger. "Copak to nevid? Budeme se moci podvat
kamkoliv. Meme se stt nkm. Dky Holy Woodu. Te nm sta svt
rozlousknout jako -"
"Humra," ekl Viktor.
Nervzn mvla rukou. "Jakoukoliv moskou peru, kterou si bude pt," ekla.
"Ale j prv myslela na stice."
"Ano? A j zase na humry."

"Kvestr!" Ve svm vku u bych se neml takhle honit, pomyslel si kvestor,

kter pdil dlouhou univerzitn chodbou do arcikanclovy kancele. Pro ho, k
sakru, ta zatracen vc tak zajm? Hnusn vza!
"U bm, pane!" zatrylkoval.
Arcikanclv stl byl doslova zasypn hromadou prastarch nevyzench
dokument.
Kdy nkter z mg zemel, byly vechny jeho papry uloeny v nkterm z
nesetnch oddl knihovny. Jedno za druhm se pak tato krlovstv, tajemnch
brouk a suchho tlen thla do nevyzpytatelnch dlek. Kad kadmu kal, e
je to nekonen studnice skvost moudrosti pipraven pro kadho badatele jen kdyby si nkdo nael as a pustil se do toho.
Kvestor byl nespokojen. Pes vekerou snahu nebyl s to najt knihovnka. Jak se
zdlo, ten lidoop se tady v poslednch dnech tm nevyskytoval. Musel se tm
svinstvem prohrabovat sm.
"Myslm, e tohle je posledn, arcikancli," ekl a shodil na zem celou lavinu
zaprench papr.
Vsmek kolem sebe zamval rukama, aby odehnal hejno mol.

"Papry, papry, papry," zabruel. "Kolik ml tch zatracench papr, co?"

"Ehm... 23 613, arcikancli," odpovdl kvestor. "Vedl si o tom zznam."
"Podvejte se na tohle," ozval se arcikancl.
",Hvzdn numertor'... ,Otkomr k pouit v crkevnch oblastech'...
,Molmetr'! Ten chlap byl blzen!"
"Ml velmi pesn uspodanou mysl," odpovdl opatrn kvestor.
"To je tot."
"A je to, arcikancli, opravdu tak neobyejn dleit?" odvil se kvestor.
"Ten mizern krm po mn vystelil olovnou kuliku," oznmil mu Vsmek.
"Dvakrt!"
"No, j jsem si jist, e to nebylo mnno-"
"J chci zjistit, love, jak to funguje! Rd bych to vyuil pro sportovn ely!"
Kvestor se pokusil pedstavit si ty sportovn ely.
"Jsem si jist, e Triktor nechtl vyrobit dn ton zazen," zaal ponkud
zeiroka.
"Kdo se, do ern pihele, star o to, co chtl? Kde je ta vc?"
"Pikzal jsem sloucm, aby kolem n postavili val z pytl s pskem."
"Dobr npad. Je to-"
...hm... hm...
Z chodby se ozval tlumen zvuk. Oba mgov si vymnili vznamn pohledy.
...hm... hm... HM...
Kvestor zadrel dech.
Flus.
Flus.
Flus.
Arcikancl vrhl pohled na pespac hodiny stojc na krbu. "Te u to dl
pravideln kadch pt minut," oznmil.
"A poet se zvedl na ti," pikvl kvestor. "Budu tam muset nechat pidat dal
pytle."
Zalistoval v hromad papr. Do oka mu padlo jaksi slovo.
Realita.

Podval se na rukopis, kter rozevlt pokrval celou strnku. Psmo bylo mal a
mlo kompaktn rozvn vzhled. Nkdo mu ekl, e to je tm, e selnk Triktor
byl anln retentivn. (Pozn. pekl.: Je pravda, e nkter z lkaskch odbornch
vraz jsou ponkud nesrozumiteln. Vte napklad, jak by v lka vyjdil, e
trpte pravidelnou pornou zcpou?)
Kvestor nevdl, co to znamen, a doufal, e se to nikdy nedozv.
Dal slovo znlo men. Jeho pohled sklouzl po strnce vzhru a zastavil se na
podtrench slovech: Nkolik poznmek k objektivnmu men reality.
Na strnce byl nakreslen diagram. Kvestor na nj tie zral.
"Nael jste nco?" zeptal se arcikancl, ani zvedl hlavu.
Kvestor si papr rychle zastril do irokho rukvu svho roucha.
"Nic dleitho," odpovdl.

Tam dole na pli dunl pliv (...a v hlubin pod jeho povrchem se po zatopench
ulicch pozptku prochzeli krabi...).
Viktor pihodil na ohe dal kousek vyplavenho deva. Sl, kterou devo
obsahovalo, zabarvila plameny ohn do modra.
"J j nerozumm," ekl. "Vera byla docela normln, dneska se chov, jako by to
nemla v hlav v podku."
"Tyhle ubky!" pokvl Gaspoda s porozumnm hlavou.
"No, tak daleko bych nezachzel," zavrtl Viktor hlavou. "Je prost jen takov
povznesen nad vc."
"Netkavka!" zavrel Gaspoda.
"Tady vidte, co udl inteligence s vam sexulnm ivotem," prohlsil Nekejtemi-pan-Dupal. "Krlci nikdy takovhle pote nemli. Skom, smom, kloboukem
tom."
"A co kdybys j zkusil nabdnout my?" zeptal se kocour. "S vjimkou len zdej
spolenosti," dodal s provinilm vrazem a pokouel se vyhnout om pana Vdnm-ppad-ne-Pitila.
"No, to, e jsem inteligentn, nepomohlo nijak zvl ani mmu spoleenskmu
ivotu," ekl pan Dupal zatrpkle. "Jet ped tdnem - dn problm. Te
najednou chci zavdt e, a ony dokou jedno jedin - sedt tam a hbat na
tebe nosem. Ctm se vdycky jako idiot."
Ozvalo se dusiv zakvkn.
"Kaer k, jestli jsi udlal nco s tou knihou?" ekl Gaspoda.

"Dval jsem se do n, kdy jsme mli poledn pestvku."

Dal vzruen zakvkn.
"Kaer k dobr, ale co jsi s tm dlal?" pokraoval Gaspoda.
"Podvejte, j si prost nemu jen tak odskoit cel ten kus do Ankh-Morporku,"
odsekl mu Viktor. "Trv to cel hodiny! A my zatm od rna do veera filmujem!"
"Podej o den dovolen," prohlsil pan Dupal.
"V Holy Woodu nikdo ned o dovolenou!" odpovdl mu Viktor. "Jednou u m
vyhodili, dky."
"A vzali t zptky, a k tomu jet za vc penz," ekl Gaspoda. "To je srandovn."
Pokrabal se za uchem. "ekni mu, e m den volna ve smlouv."
"Dobe v, e s nm dnou smlouvu nemm. Pracuje, dostane zaplaceno.
Jednoduch."
"Jo," zamyslel se Gaspoda. "Jo. Jo? stn dohoda.
Jeto jednoduch. Moc se mi to zamlouv."

Noc se chlila k rnu a troll Navka se stle jet neikovn ukrval ve stnech u
zadnch dve Modr spodn jury. Jeho tlem cel den zmtaly podivn vn.
Pokad, kdy zavel oi, vidl ped sebou postavu tvaru malho pahorku.
Musel se tomu postavit tv v tv.
Navka byl zamilovan.
Samozejm strvil spoustu let v Ankh-Morporku a za penze tloukl lidi. Ano, byl
to neptelsk, krut ivot. A tak osaml. Smil se s pomylenm, e a do smrti
bude t trpkm a neradostnm ivotem starho mldence, a te mu Holy Wood
nhle nabz anci, o jak se mu nikdy ani nesnilo.
Byl psn vychovn a vzdlen si vybavoval lekce, kter mu jako mladmu
trollovi udlel otec. Kdy uvid dve, kter se ti lb, tak se na ni neme jen tak
vrhnout. Jsou urit cesty, jak sprvn dlat urit vci.
el dol na pl a nael si kmen. Ale ne njak star kmen. Hledal peliv a
nael velk, moem ohlazen kmen, protkan ilkami blho a rovho
kemene. Takov vci maj dvata rda.
A te stydliv ekal, a Rubna skon prci.
Pokouel se pemlet o tom, co ekne. Nikdy mu nikdo neekl, co m kat. To
nebylo, jako kdyby byl chytr troll, jako teba Rambonit nebo Morry, kte to se
slovky umli. Navka v zsad nikdy nepoteboval pli velk to, emu lid

kaj slovnk. Neptomn kopl do psku. Jakou m nadji s tak skvlou dmou,
jako je ona?
Ozval se zvuk tkch krok a dvee se otevely.
Objekt jeho touhy vyel do noci a zhluboka se nadechl. Na Navku to mlo
stejn inek, jako kdyby mu nkdo hodil za krk kostku ledu.
Vyden se podval na kmen, kter tmal v ruce. Zdl se bt v porovnn s n
vechno, jen ne velk. Ale mon e bylo dleitj, co s tm kamenem zamlel,
ne jak ten kmen byl.
Ano, to je ono. k se, nikdy nezapomenete, jak to bylo poprv...
Zatoil rukou s kamenem a udeil ji pmo mezi oi.
A v t chvli se to vechno zvrtlo.
Tradice kala, e dvka ve chvli, kdy se j poda znovu zaostit a pokud byl
kmen pijateln kategorie, mla zaujmout kladn postoj tm ke vemu, co j
troll navrhl. Vtinou pak nsledoval klasick lovk pro dva pi svkch, i kdy
tyhle vci se u dnes vtinou nedlaly, urit ne tehdy, kdy hrozilo nebezpe,
e vs dopadnou.
Rozhodn nemla zit oi a ubalit mu pes ucho rnu, pi kter mu oi
zachrastily v dlcch.
"Ty pitom trolle!" vykikla na Navku, kter se potcel dokola. "Pro dl
takov vci? To mysl j pitom holka z hor? Pro to nedl, jak m bt?"
"Ale, ale," blekotal Navka v hrze ped jejm hnvem, ,j nemohl podat tvho
otce o souhlas udeit t kamenem, nevm, kde bydl -" .
Rubna se pyn vztyila v cel sv impozantn vce.
"Vechny ty zastaral zpsoby dnes velmi nekulturn," zavzdychala. "To nen
modern zpsob. "M nezajm dn troll," dodala, "kter nen modern.
Kamenem do hlavy, to pkn sentimentalita," pokraovala, ale kdy prozkoumala
vtu, kterou se chystala ct, vytratila se j z hlasu jistota, " nejlepm ptelem
dvky vak jest briliant." Zavhala. Njak to neznlo sprvn.
Navku to opravdu zaskoilo.
"Coe? Chce, abych si vyrazil zuby?"
"No dobr, brilianty ne," zaala Rubna ustupovat, "ale te existuj pkn,
modern zpsoby. Dvku mus dobvat."
Navka se rozjasnil. "Ah, ale j -" umlkl.
To znamen, e se j mus dvoit, ne ji ztlouct," vysvtlovala mu Rubna unaven.
"Mus, mus -" odmlela se.

Ani zdaleka si nebyla jist, co mus. Jene Rubna u strvila v Holy Woodu njak
as, a jestli Haly Wood nco udlal, pak to, e zmnil vci. V Holy Woodu se
Rubna stala pslunic mnohoetnho smenho spolku enskch svobodnch
zedn, jej existenci zpotku ani netuila. Uila se rychle.
Vedla dlouh rozhovory se sympatickmi lidskmi dvkami. A s trpaslky. I ti
trpaslci mli lep namlouvac rituly, (Pozn. autora: Vichni trpaslci nos
plnovousy a mnoho vrstev obleen. Jejich dvoen prakticky spov v tom, e
velmi opatrnm a ohleduplnm zpsobem zjiuj, jak je pohlav uvaovanch
trpaslich partner.) u boh! A kam a to dothli lid, to bylo opravdu asn.
No, tady mus dojt ke zmnm. A si Rubna pt zajede dom, utrp hort
trollov nejvt otes ve svm ivot. Krom posledn srky pevninskch ker,
samozejm.
Zamvala neurit obrovskou rukou.
"Mus zpvat dveti pod oknem," ekla, "a taky... taky, taky bys j ml dt
njakou ugrah."
"Ugrah?"
"Jasn, krsnou ugrah." (Pozn. autora: Trollov maj 4500 vraz oznaujcch
kameny, ale jen jedin pro rostliny. Ugrah znamen vechno od mechu po stalet
pinie. Jednodue eeno, kdy to nen k jdlu, nestoj to trollm za jmno.)
Navka se podrbal na hlav.
"A pro?" zeptal se.
Rubna chvilku vypadala zmaten. Ani ona si za iv bohy nedokzala pedstavit,
pro je to dvn njak nejedl zelen tak stran dleit, ale to nemla v
myslu pipustit.
"Je zvltn, e to zrovna ty nev," prohlsila posmn.
Pout na Navku jzlivost bylo naprosto zbyten, stejn jako bylo zbyten
pout na nj cokoli, mylenkou ponaje a stenm trmem kone.
"Dobr," pikvl. "J nejsem tak nekulturn, jak ty mysl," dodal. "J naum
pratit podle mdy. Pokej, vid."

Vzduchem se neslo buen. Domy se pomalu rozlzaly od bezejmennch ulic

smrem do pout. Nikdo tady v Holy Woodu dnou zem nevlastnil kdy byla
przdn, tak jste si tam mohli klidn postavit cokoliv.
Kolk Asepicnu u ml dv kancele. Jednu vnitn, kde kiel na lidi, a druhou,
hned ped tou prvn, kde lid kieli jeden na druhho. Soll kiel na klikae. Klika
kiel na alchymisty. Po kad vodorovn ploe se potulovali otci, topili se v
hrncch s kvou a ajem a pokikovali jeden na druhho. U stropu na sebe jeel

prek experimentlnch zelench papouk. Mstnost prochzeli lid navleen do

tch nejpodivnjch kostm, kieli a zase odchzeli. Silverfish kiel, protoe
nedokzal pochopit, pro m te stl v pedn kanceli, kdy to studio pat
jemu.
Gaspoda sedl u dve vnitn kancele. Bhem poslednch pti minut si vyslouil
jeden nepli prudk kopanec, promoenou suenku a pohlazen. Pomyslel si, e
to m na psa dost dobr skre.
Snail se naslouchat veker konverzaci najednou. Bylo to neobyejn zajmav a
poun. Tak pedevm, nkte z tch lid, kte chodili dovnit a kieli, nosili
vky s penzi...
"Co e chce?"
Vkik se ozval z vnitn kancele.
"J, no, chtl bych jeden den volna, pane Kolku," opakoval Viktor.
"Den volna? Ty nechce pracovat?"
"Jen ten jeden den, pane Kolku."
"Ale doufm, e si nemysl, e mm v myslu I platit lidem za to, e si berou
volno, e ne? Nemysli si, e jsem sam penze, rozum. To nen, jako kdy
bychom mli alespo trochu slun zisk. Pro mi radji rovnou nepilo k hlav
samostl?" Gaspoda se podval na sky s penzi a na Solla, kter z nich vybral
mince a horenat je vril do sloupek. Pak vdoucn pozvedl jedno obo.
Zavldlo ticho. U boh, ne! pomyslel si Gaspoda.
Ten mlad pitomec zapomnl slova.
"J za ten den penze nechci, pane Kolku." Gaspoda si oddechl.
"Ty nechce penze?"
"Ne, pane Kolku."
"Ale urit bude chtt zamstnn, a se vrt, co?" uklbl se Kolk sarkasticky.
Gaspoda napjat poslouchal.
"No, tak njak jsem v to doufal, pane Kolku. Ale kal jsem si, e bych zael k
United Alchymists a zeptal se jich, co by mi nabdli."
Ozval se zvuk, jako kdy prudce odstren idle naraz na ze. Gaspoda se
pekeln zaklebil.
Ped Solla nkdo upustil dal vek s penzi.
"United Alchymists!"

"Vypad to, e dlaj urit pokrok ve zvuku, pane Kolku," pokraoval Viktor
nevinn.
"Ale vdy jsou to amati! A jet k tomu lumpov!"
Gaspoda se zamrail. O nem takovm s Viktorem nemluvili.
"No, to se mn ulevilo, pane Kolku."
"Jak to?"
"No, pedstavte si, e by to byli lumpov a k tomu jet profesionlov!"
Gaspoda spokojen pikvl. Pkn. Moc pkn.
Ozval se zvuk krok spn obchzejcch stl. Kdy Kolk znovu promluvil, mohli
jste jeho hlas nabrat do vdra a prodvat ho za deset tolar za sud msto medu.
"Viktore! Viku! Copak t nemm rd jako vlastn strc?"
No, to je pravda, pomyslel si Gaspoda. On se opravdu ke spoust lid chov jako
jejich vlastn strek. Bude to pravdpodobn tm, e jsou to vechno jeho
synovci.
Pestal poslouchat, sten proto, e u bylo jasn, e Viktor nejene dostane
svj den volna a dostane ho zaplacen, ale pedevm proto, e do mstnosti
pivedli dalho psa.
Byl obrovsk a leskl. Srst se mu blskala jako naolejovan.
Gaspoda poznal okamit, e je to istokrevn loveck pes z hor Beran hlavy.
Kdy si k nmu pes pisedl, bylo to, jako kdyby do pstavu vplula elegantn
zvodn jachta a dokonalm manvrem zakotvila vedle star uheln brky.
Slyel, jak Soll k: "Tak tohle je ten strkv posledn npad? Jak se jmenuje?"
"Laddie," odpovdl oetovatel.
"Kolik stla?"
"edest tolar."
"Za psa? V tom ppad mm dojem, e se ivm patnm zpsobem!"
"Jeho chovatel tvrdil, e um dlat vechny mon vci. Chytr jak opice, tvrdil.
Pesn to, co pan Kolk hled."
"Dobr, tak ho tmhle uvate. A kdyby se to tamtomu voechovi nelbilo,
vykopnte ho ven."
Gaspoda podrobil Solla dlouhmu a pelivmu studiu. Pak, kdy se pozornost
ptomnch penesla jinam, pisunul se pomalu k novkovi. Prohldl si ho a
koutkem st tie prohodil:

"Pro t sem pivedli?"

Pes na nj vrhl pohled pln pvabn nechpavosti.
"No, myslm, pat tady nkomu, nebo co?"
Pes tie zakuel.
Gaspoda zkusil zkladn psovtinu, co je kombinace knien a funn.
"Nazdar," zaal opatrn, "je nkdo doma?"
Pes pohnul nejist ocasem.
"rdlo je tady fakticky stran," pokraoval Gaspoda.
Pes zvedl svj vysoce urozen enich.
"Co tohle za msto?" ekl.
"Tohle je Holy Wood," odpovdl Gaspoda konverzanm tnem. "J jsem
Gaspoda. Pojmenovan po tom proslulm Gaspodovi. Pokud bys chtl nco vdt,
tak sta -"
"Vichni ti dvounoz tady. Co tohle za msto?"
Gaspoda na nj zral.
V tom okamiku se otevely dvee Kolkovy kancele. Z nich se vynoil
rozkalan Viktor, kter visel na druhm konci zaplenho doutnku.
"Tak to je fajn, vn fajn," usmval se Kolk, kter ho doprovzel. "J vdl, e to
njak vyeme. A ten doutnk, hochu, nepltvat! Nepltvat! Krabika stoj cel
tolar! Ale! Vidm, e sis pivedl toho svho milho pejska!"
"Haf," prohlsil vzruen Gaspoda.
Druh pes krtce oste vytkl a usedl do vzpmenho postoje, pi nm z nj
vyzaovala poslun ostraitost.
"No prosm," pokraoval Asepicnu, "vidm e tady mme i naeho zzranho
psa!"
To, co Gaspodovi slouilo jako vmluva za ocas, sebou jednou nebo dvakrt
zacukalo.
Pak pochopil pravdu.
Podval se na vtho psa, otevel tlamu, aby na nj promluvil, prv vas se
zarazil a udlal: "Haf?"
"Dostal jsem ten npad vera veer, kdy jsem vidl tvho psa," ekl Kolk.
"Myslm si, e lidi miluj zvata. J napklad miluju psy. Maj dobrou povst.
Zachrauj ivoty, nejlep ptel lovka a takov ty vciky."

Viktor pozoroval Gaspodv zuiv vraz.

"Gaspoda je velmi chytr," zastal se ho.
"Samozejm, j ti vm," pikyvoval Kolk. "Ale podvej se na n. Na jedn stran
vid ostrait, bystr a krsn zve a na druh stran tuhle zaprenou kouli,
kter vypad, jako kdy m kocovinu. Je bez anc, nemm pravdu?" Nov pes
oste vytkl.
"Kde tohle msto? Laddie, hodn kluk!"
Gaspoda obrtil oi v sloup.
"Vid, co myslm?" pokraoval Kolk. "Chce to jenom podn jmno, trochu
trninku a mme novou hvzdu." Znovu popleskal Viktora po zdech.
"Jsem rd, e jsem t vidl, zastav se kdykoliv, jen ne pli asto, musme si
spolu nkdy zajt na obd, a te u b. Solle!"
"U jdu, strku!"
Viktor najednou osaml, kdy nepotme oba psy a mstnost plnou lid. Vythl si
doutnk z st, plivnutm uhasil hoc konec a paka dovedn ukryl za palmu v
kvtini.
"A nov hvzda je na svt!" ekl tich kuiv hlas vedle nj.
"Co k? Kde tohle msto?"
"No, na m nekoukej," brnil se Viktor. "J s tm nemm nic spolenho."
"A ril by ses na nj aspo podvat? Vid, jak je to kopyto? Vid to?" zaklebil
se Gaspoda.
"Laddie, hodnej kluk!"
"Poj," vykroil Viktor. "Mm bt bhem pti minut na place."
Gaspoda poklusval za nm a tie si nco mumlal. Viktor obas zachytil slova jako
"star rohoka", "nejlep ptel lovka" nebo "zatracenej zzranej pes!".
"Ty prost jenom rl," prohlsil nakonec.
"Co? Nato perostl tn s jednomstnm IQ ?" zavrel Gaspoda.
"A lesklm koichem, studenm nosem a rodokmenem pravdpodobn dlouhm
jako moje ruka," dodal Viktor.
"Rodokmen? Rodokmen? Co je rodokmen? Jenom rozmnoovn. Abys vdl, j
ml taky ttu.
A dva ddy. A tyi praddy! A vtina z nich byli dokonce psi! Take mi
nevykldej o dnm rodokmenu!" prskal Gaspoda.

Zastavil se, aby zvedl nohu u sloupu, kter oznamoval, e tady sdl "Spolenost
pohyblivch obrzk stolet Ovocnho netopra".
To byla dal vc, kter nebyla Thomasi Silverfishovi jasn. Piel rno do
kancele a rukou psan tabulka, na kter bylo "zbavn a populrn naun
filmy", byla pry a msto n tady stla tahle velk tabule. Sedl ve sv kanceli s
hlavou v dlanch a pokouel se sm sebe pesvdit, e to byl jeho npad.
"J jsem ten, koho Holy Wood povolal," bruel nevrle Gaspoda hlasem plnm
sebepolitovn. "J jsem sem el celou tu cestu, a oni te vyberou tu velkou
chlupatou vc. Pravdpodobn jim bude pracovat za tal masa denn."
"No ale teba t Holy Wood nepovolal proto, aby z tebe byl zzran pes,"
zamyslel se Viktor. "Teba s tebou m pln jin mysly."
To je nesmysl, pomyslel si pi tom. Pro o tom mluvme takhle? Vdy msto nem
vdom ani mylenky. Msto pece neme lidem kat, co maj dlat... no pokud
nepotte takov vci jako touhu po domov. Jene nemete ctit touhu po
domov k mstu, kde jste v ivot nebyli, to odporuje veker logice. Posledn lid
tady museli t tak ped tisci roky.
Gaspoda oichal ze.
"ekl jsi Kolkovi vechno, co jsem t nauil?" zeptal se.
"Jo. Kdy jsem se zmnil o Spojench alchymistech dost ho to rozlilo."
Gaspoda spokojen zafunl.
"A ekl jsi mu taky, e stn dohoda nem ani cenu toho papru, na kterm nen
vytitna?"
"ekl. Prohlsil, e nev, co tm myslm. Ale dal mi doutnk. A ekl, e nm s
Ginger cestu do Ankh-Morporku zaplat i s vdaji, a to co nejdv. A taky ekl, e
te plnuj fakticky velk pohybliv obrzky."
"A co to bude?" zajmal se Gaspoda.
"To mi neekl."
"Posly, mldene," zaal Gaspoda, "Kolk vydlv obrovsk penze. J to potal.
Na Sollov stole bylo pt tisc dv st sedmdest ti tolar. A ty jsi vydlal ty. No,
ty a Ginger."
"To nen mon!"
"Tak, te jsou tady nkter nov slova, kter bych t rd nauil," pokraoval
Gaspoda. "Mysl, e to doke?"
"Doufm."
"Procenta z celkovho zisku," ekl Gaspoda.

"Tak. Mysl, e si to bude pamatovat?"

"Procenta z celkovho zisku," opakoval Viktor.
"Chytr kluk."
"Co to znamen?"
"No, s tm si zatm nelam hlavu," ekl Gaspoda.
"Jenom mus ct, e prv tohle chce. A k tomu bude vhodn as."
"A kdy k tomu bude vhodn as?" zajmal se Viktor.
Gaspoda se okliv usml. "No, j si myslm, e nejvhodnj as nastane, a
bude mt Asepicnu plnou pusu."

Holywoodsk kopec se hemil jako mravenit.

Na svahu obrcenm k moi natelo Studio borovch les Tetho sketa.
Microlithic Pictures, kter kompletn ovldali trpaslci, pracovalo na filmu
Zlatokopov 1457, po kterm ml vzpt nsledovat druh dl s nzvem Zlat
honika. Spolenost Plovouc mch dokonovala Krocan nohy. U Magdna to
praskalo ve vech.
"Nevm, jak se to jmenuje, ale dlme nco o tom, jak jde hrdina navtvit mga.
Nco jako e pi tom sleduje nemocnou lutou bu," vysvtloval mu v polovin
lv ke svmu sousedovi ve front.
"J myslel, e mgov maj do Holy Woodu vstup zakzanej."
"No jo, ale s tmhle je to jin. On toti moc arovat neum."
"Take, o co jde?"
Zvuk! V tom byl ten problm. Alchymist v celm Holy Woodu se pokoueli nco
vymyslet, jeeli na papouky, rozmazlovali ptky mynahy (Pozn. pekl: Na kad
planet existuj ptci, kte dok a neuviteln imitovat zvuky, a to vetn
lidskho hlasu. Na Zem ploe jsou to nkte papoukov, mynahov, je
bychom na Zemi nali nejspe v Indii, a pedpokldm, e na zemploskch
plnch ij i proslul lyrochvosti, kte nejene dovedou napodobit nkolik lidskch
hlas souasn, psac stroj vetn koncovho zvonku, ale i hluk startujcho
tryskovho letadla, pi nm vm popraskaj bubnky. Jedin pot je v tom, e jim
nedokete vysvtlit, kdy a jak zvuk byste si prv pli.), konstruovali
dmysln pasti, do kterch by mohli polapit zvuk a uchovat ho do doby, a ho
bude zapoteb.
Obasn vbuchy osmocelulzy se tu a tam slvaly se vzlykem vyerpn nebo
vzteklou kletbou, vyvolanou papoum zobkem, kter si spletl podvan oech
s nepozornm palcem.

Papouci vbec nepinesli to, co se doufalo. Je pravda, e si dokzali pamatovat

vechno, co slyeli, a opakovat to, jak bylo poteba, ale neexistoval zpsob, jak je
zastavit, a krom toho mli sklony pidvat si k textu jet libovoln zvuky, kter
nkde vyslechli, nebo kter je, jak je podezval Kolk, nauili zlomysln klikai. Tak
se stvalo, e byly krtk romantick rozhovory peruovny vkiky typu "Jup!
Ukanmsvnrraznky, bejbi!" a Kolk prohlsil, e toit takov filmy nem v
myslu, alespo prozatm.
Zvuk! kalo se, e ten, kdo zsk zvuk, se stane vldcem Holy Woodu. Kolem
pohyblivch obrzk se te lid sbhali ze vech stran, ale lid jsou vrtkav a
nespolehliv. S barvou to bylo nco jinho.
Dostat barevn pohybliv obrzky byla jen otzka toho, vypstovat sktky, kte
by malovali dostaten rychle. Zvuk, to byla ta netrpliv oekvan novinka.
Zatm dochzelo k dlm vylepenm. Tak napklad trpasli studio upustilo od
veobecn pouvanch titulk vkldanch mezi jednotliv obrazy a vymyslelo
takzvan pm titulky, kter fungovaly skvle, ovem za pedpokladu, e se herci
nezapomnli, nepostoupili pli kupedu a nepevrtili psmena.
Jene zvuk chybl, a snad prv proto bylo teba naplnit pltno od kraje ke kraji
pastvou pro oi. Holy Woodem se vdycky rozlhalo buen kladiv, ale tenhle
charakteristick zvuk te dvojnsobn zeslil...
V Holy Woodu se budovala nejvt msta svta.
Zaali s tm Spojen Alchymist, kte vybudovali ze deva a pltna model Velk
tsortsk pyramidy v mtku jedna ku deseti. Brzo se na placech objevily cel
ankh-morporsk ulice, palce z Pseudopolisu i hrady ze stedovch zem. V
nkterch ppadech byly ulice namalovny na zadnch stranch zmk a palc,
take prince a chuasy dlil jen kus pomalovan pytloviny.
Viktor strvil dopoledne prac na jednocvki.
Ginger s nm sotva prohodila njak to slovo, nemluvila s nm, ani kdy ho
odmnila obligtnm polibkem, potom co ji zachrnil ped tm, co dnes Morry hrl,
a u to bylo cokoliv. A u byla magick moc Holy Woodu sebesilnj, dnes na n
nezabrala. Byl rd, kdy prce skonila a mohl odejt.
Pomalu peel zadn st studiovho pozemku a zastavil se, aby se podval, jak si
vede zzran pes Laddie pi svm prvnm filmu.
Kdy zlatav krasavec vyrazil kupedu, jako p se penesl pes nkolik rznch
pekek a nakonec se zakousl cviiteli do vypoltovan pae, nebylo pochyb,
e je to pes, kterho sama matka proda vytvoila s mylenkou na pohybliv
obrzky. Byl fotogenick, dokonce i kdy tkal.
"A v, co k?" ozval se znechucen hlas vedle Viktora. Byl to Gaspoda, obrzek
kivonohho netst.
"Ne. Co?" zeptal se Viktor.

"J Laddie! J hodn hoch. Hodn hoch, Laddie!" peloil Gaspoda. "Jednomu by
se z toho chtlo zvracet, nemysl?"
"No jo, ale doke ty peskoit dvoumetrovou ohradu?" nadhodil Viktor.
"A v tom vid njakou chytrost?" zavrel Gaspoda. "J takovou ohradu vdycky
obejdu - co to tam dlaj te?"
"Myslm, e mu dali obd."
"A tomu kaj obd, jo?" Viktor se dval, jak se Gaspoda proplt mezi lidmi a
nahl do ps misky. Laddie na nj vrhl kos pohled. Gaspoda tie zatkal. Laddie
zakuel.
Gaspoda znovu tknul.
Pak nsledovala del vmna krtkch tknut a zaknien.
Nakonec se Gaspoda vydal na zpten cestu a sedl si vedle Viktora.
"Te dvej pozor," ekl.
Laddie uchopil misku za okraj do zub a obrtil ji dnem vzhru.
"Hnusn rdlo," uklbl se Gaspoda. "Sam lachy a vnitnosti. Nedal bych to ani
psovi a to jsem sm pes."
"Ty jsi ho navedl, aby si vylil vlastn rdlo?" vydsil se Viktor.
"Myslm, e je to velmi poslun mldenec," liboval si Gaspoda.
"To od tebe bylo pkn hnusn!"
"Ale ne. Dal jsem mu prost taky njak rady." Laddie zaal netrpliv tkat na
chom lid, kte se kolem nj shromdili. Viktor slyel, jak se dohaduj.
"Pes nej svj obd," dolehl k nmu Navkv hlas. "Pes bude hladov. "
"Neblzni, pan Kolk ekl, e ten pes m vt cenu ne my vichni dohromady!"
"Mon e je zvykl na nco jinho. Takov krsn pes jako on a tak dl. Je to
trochu divn rdlo, ne?"
"To je rdlo pro psa. Vichni psi erou nco takovho."
"No jo, ale je to sprvn rdlo pro zzranho psa? Co erou zzran psi?"
"Jestli budou njak pote, tak mu d pan Kolk k obdu tebe."
"Dobr, dobr. Navko, sko k Magdnovi. Podvej se, co bys tam sehnal. Ne to,
co dvaj obyejnm zkaznkm, rozum?"
"Tohle je to, co dvaj normlnm zkaznkm."

"No, prv." O pt minut pozdji se Navka vrtil a nesl v ruce zhruba plkilov
stejk poloen ve ps misce. Treni upeli na Laddieho ptrav pohledy.
Laddie stoil oi ke Gaspodovi a ten tm neznateln pikvl.
Obrovsk pes poloil jednu tlapu na konec stejku, uchopil druh konec do zub a
utrhl kus masa. Pak drobnm klusem pebhl prostranstv a uctiv poloil maso
ped Gaspodu, kter na n vrhl dlouh odhadujc pohled.
"No, tak nevm," obrtil se k Viktorovi. "ekl bys, e je to deset procent, Viktore?"
"Ty jsi mu zdanil obd?"
Gaspodova odpov, vychzejc z tlamy pln masa, byla ponkud nezeteln.
"ekl bych, e chtt jen deset procent, je ode m velmi slun. Za tchto
podmnek rozhodn velmi slun."
"Posly, ty jsi ale vn pkn ub syn," prohlsil Viktor zamylen.
"A jsem na to pynej," zahuhlal Gaspoda tm nesrozumiteln. Zhltnul posledn
kousek stejku. "A co te?"
"No, musm v noci vstvat. Brzo rno vyrme do Ankh-Morporku," ekl Viktor s
pochybnostmi.
"Zatm dn pokrok s knihou?"
"Nic."
"Mohl bych se na ni podvat?"
"Ty um st?"
"Nevm. Nikdy jsem to nezkouel." Viktor se rozhldl kolem. Nikdo si ho nevmal.
Bylo to vdycky stejn. Jakmile se jednou pestala otet klika, nikdo se o herce
nestaral, jako by se stali doasn neviditeln.
Sedl si na hromadu deva otevel namtkou knihu kousek od zatku a podrel ji
Gaspodovi ped kritickma oima.
Pes nakonec prohlsil: "Vude jsou tam takov divn znaky."
"Viktor si povzdechl. "To je psmo."
Gaspoda na okamik penesl pohled z knihy na Viktora. "Co, vechny ty mal
obrzky?"
"No, je to njak prastar psmo. Kdy chtli lid vyjdit mylenku, nakreslili
msto n obrzek."
"Take... kdy je tam jeden ten obrzek mockrt, znamen to, e je dleit?"
"Coe? No, asi ano. ekl bych, e je."

"Jako ta mrtvola."
Viktor nechpal.
"Mysl ten mrtv na pli?"
"Ne. Ta mrtvola na strnkch v knize. Vid? Vude je tady mrtv lovk."
Viktor na nj vrhl podivn pohled, obrtil knihu k sob a upel do n pohled.
"Kde? J dnho mrtvho nevidm."
Gaspoda pohrdav zavrel.
"Koukni, je po cel strnce," ukazoval enichem. "Vypad jako ty hrobky ve
starch chrmech a tak. Pamatuje? Tam, kde z toho dlaj pedstaven, vystav
vdycky mrtvolu nahoe na hrobce se zkenma rukama a do nich j daj me.
Mrtv lechtic."
"U vech boh! M pravdu! Opravdu to tak trochu pipomn... mrtvolu..."
"Pravdpodobn vechno, co je tam napsan, se to okolo toho,jakej to byl
skvlej chlapk, kdy byl jet naivu," pokraoval Gaspoda s pehledem tvora
znalho vci. "Zn to - vldce svta, pn zstup a takov ty kecy.
Pravdpodobn odkzal knm tunou stku, aby odkvali modlitby, zaplili
svky, podzli pr tunch kzlat a tak dl. Kdysi byly tyhle vci hodn v md.
V, tihle chlpci se vtinou celej ivot perali, opjeli, dvkaili a vbec se
prost starali jen o to, kde si ut na kor jinejch. Jene kdy si pak zane starej
Nepodplatitelnej brousit kosu, mnj se najednou v pobon dobrodince lidstva a
strkaj knm horem dolem penze, aby jim ty jejich ern due rychle vyprali a
vyblili a po eptali bohm do ouka, e prv oni byli celej ivot skvl chlapci."
"Gaspodo?"
"Co je?"
"Byl jsi komediantsk pes. Jak je mon, e tohle vechno v?"
"J nejsem jenom pvabn tvika."
"Ty nejsi vbec pvabn tvika, Gaspodo."
Drobn pes pokril rameny. "Oi a ui jsem ml vdycky. Nevil bys, co vechno
vid a sly, kdy jsi pes. J akort v t dob nevdl, co vechno to znamen.
Te to vm."
Viktor se znovu zadval na strnku. Opravdu tam byla postava, kter vm mohla
pipomnat sochu ryte s rukama sevenma na mei.
"Nemus to znamenat mrtvho lovka," ekl. "Piktogramy tak vtinou nefunguj.
Jejich vznam vyplv z kontextu, v?" Probral svou pam, aby si vybavil
vechno, co o thle vci vdl. "Tak napklad v agatentin znaka ,ena' a
,otrok', napsan vedle sebe znamenaj ,manelka'."

Znovu se pozorn zadval na strnku. Mrtv mu, spc mu nebo stojc mu s

rukama openma o hlavici mee - prost ta postava tak siln stylizovan, e si
lovk nebyl tak docela jist - se oividn objevovala pravideln v sousedstv
jinho obrzku. Pejel prstem podl linky piktogram.
"Podvej," ekl, ,je mon, e ta musk postava je jenom st slova. Vid?
Vdycky le vpravo od tohohle obrzku, kter vypad tak trochu jako...jak dvee
nebo vchod. Take by to mohlo znamenat nco jako -" zavhal. "Dven/mu,"
pokusil se.
Natoil knihu ke Gaspodovi.
"Taky by to mohl bt njak star krl," zabruel Gaspoda. "Taky by to mohlo
znamenat nco jako ,Mu s meem je ve vzen', nebo co. Nebo je to teba
upozornn ,bacha, za dvema h chlap s meem'. Vlastn by to mohlo
znamenat cokoliv."
Viktor znovu zailhal do knihy. "V, je to legran," zavrtl hlavou, "ale on mi
nepipad mrtv. Jenom... no, ne iv. ek, a oivne? ekajc mu s meem?"
Viktor upral pohled na malik obrzek mue. Neml tm dnou podobu, a
pesto mu vzdlen nkoho pipomnal.
"V," ekl nakonec, "on vypad skoro jako mj strc Osrac..."

Klikaklikaklika. Klik.
Film se dotoil do konce a skka se zastavila.
Ozvala se boue potlesku, vkik a vbuchy nafouknutch przdnch sk od
kukuice.
Knihovnk sedc v prvn ad Odia zral na te u przdn pltno. U potvrt
tohle odpoledne zhldl Stn ejka pout, protoe ve vrazu stopadestikilovho
orangutana je nco, co brn lidem v tom, aby ho na pestvku mezi
pedstavenmi vykzali ze slu. U nohou mu leela zvj slupek z burskch ok
a pomakanch sk.
Knihovnk miloval pohybliv obrzky. Zaal dokonce pst pbh, o kterm si
myslel, e by mohl poslouit jako scn ke skvlm pohyblivm obrzkm.
(Pozn. autora: Byl to pbh o opim mldti, kter se krutm zenm osudu
ocitne samo v dungli velkomsta a tam vyroste a samo se nau mluvit lidskou
e.) Kad, komu ho ukzal, tvrdil, e je to ndhern pbh, astokrt jet dv,
ne si ho peetl.
Jene na tomhle filmu mu nco dlalo starosti. Vidl ho u tyikrt a starosti ho
neopoutly. Zvedl se ze t sedadel, na kterch sedl, s cvaknm kotnk proel
ulikou a zamil do mal mstnosti, kde Bizam petel film.
Kdy se otevely dvee, zvedl Bizam hlavu.

"Koukejte vy-" zaal, ale pak se keovit usml a pokraoval: "Dobr den, pane.
Skvl obrzky, co? Kadou minutu je pustm znovu a - co to, k ertu, dlte? To
nesmte!"
Knihovnk vythl velkou cvku filmu z promtac skky a s tv obrcenou ke
svtlu zaal psek protahovat mezi konatmi prsty. Bizam se mu film pokusil
vzt, ale na prsa mu dopadla velk dla, kter ho opatrn, ale pevn pitiskla k
zemi, zatmco se na nm pomalu kupily smyky filmu.
S hrzou pozoroval lidoopa, kter najednou zavrel, uchopil film obma rukama a
dvma rznmi pohyby z nj kus vytrhl. Pak se knihovnk sehnul, zvedl Bizama ze
zem, postavil ho, opril, pohladil po hlav, vhodil mu do nrue hromadu
volnho filmu a s nkolika filmovmi polky, kter svral v ruce, se vykolbal z
mstnosti.
Bizam za nm bezmocn zral.
"Mte zakzan vstup!" vykikl, kdy usoudil, e je lidoop bezpen z doslechu.
Pak se podval na dva utren konce.
Petren film nebyl nic neobvyklho. Bizam strvil etn minuty horenatm
sthnm a lepenm, zatmco dole v sle dupalo a pskalo publikum a hzelo na
pltno burky, noe a dvoubit sekery.
Poloil smyky filmu na zem a nathl se pro nky a lepidlo. Nakonec podrel oba
konce filmu ped lampou a podailo se mu zjistit, e knihovnk kupodivu utrhl
naprosto nezajmav kousek. Bizam by byl pochopil, kdyby si lidoop vybral
nkterou z tch st, kde dvka ukazuje vc ne tdr kus hrudnku, nebo
nkterou z bitevnch scn. Jene on zatouil po tom kousku, na kterm byli
Synov vyjdjc v ad za sebou ze sv horsk pevnosti, vichni na stejnch
velbloudech.
"Kdo v, na co chtl zrovna tohle," bruel Bizam a odrouboval vko z ndobky s
lepidlem. "Nen tam nic, akort spousta kamen."

Viktor s Gaspodou stli v psench dunch nedaleko ple.

"Tmhle je ta che z naplavenho deva," ukazoval Viktor, "a kdy se dobe
podv, uvid nco jako cestu, vedouc pmo k pahorku. Jene nahoe nen nic,
jen nkolik starch strom." .
Gaspoda se ohldl nazpt k holywoodsk ztoce.
"Zvltn, e je tak kulat," zamyslel se.
"Taky m to napadlo," pikvl Viktor.

"Kdysi jsem slyel vyprvt o mst, kter bylo tak zkaen, e ho bohov
promnili v loui tekouc lvy," ekl Gaspoda, aby e nestla. "A jedin osoba,
kter to vidla, se promnila na soln sloup ve dne a na krje sra v noci."
"No nazdar. A co ti lid vyvdli?"
"Nevm. Ale asi nic moc. Bohov se vtinou namchnou pro nic za nic." .
"J hodn kluk! Laddie, hodn kluk!"
Pes se pihnal pes duny jako zlatooranov kometa. Smykem zastavil ped
Gaspodou, pak zaal vzruen pobhal kolem nj a radostn kuel.
"Utekl a te chce, abych si s nm hrl," ekl Gaspoda sklen. "Nen to len?
Laddie mrtv."
Laddie se poslun pevalil na zda a vystril vechny tyi nohy k nebi.
"Vid? Rozum mi kad slovo," zabruel Gaspoda.
"Lb se mu," konstatoval Viktor.
"Hm," oklbl se Gaspoda. "Jak to pak maj psi v ivot nkam dothnout, kdy se
pod zdruj uctvnm lid jenom proto, e jim dvaj rdlo? A co mm dlat s
tmhle?"
"Chce, abys mu ji hodil," vysvtloval Viktor.
"Pro?"
"Aby ti ji mohl pinst zptky."
"V, emu nerozumm?" pokraoval Gaspoda, kdy Viktor zvedl hlku a hodil ji
daleko do dun. Laddie se za n astn rozbhl. "Jak je to mon, e pochzme z
vlk. Podvej, prmrn vlk je chytr mizera, v, co myslm? Pln lstiv mazanosti
a tak dl. Mluvme o silnch edch tlapch, pdcch panenskou tundrou,
rozum?"
Gaspoda se touebn zadval ke vzdlenm horm. "A o pr generac pozdji
tady mme ttko Louiku se studenm nosem, jasnma okama, lesklm
kokem a mozkem ochrnutho slaneka."
"A tebe," neodpustil si Viktor. Laddie se obrtil v mal psen boui a upustil
ped n donesenou hlku. Viktor ji zvedl a znovu hodil k dunm. Laddie vyrazil za
n a vzruenm se mu toila hlava.
"No dobr," pokyvoval Gaspoda hlavou a vykroil na svch pokivench nohch
Viktorovi po boku. "Jene j se o sebe dovedu postarat. V tomhle svt se psi
poraj navzjem. Ty si mysl, e tmhle Hlupek z Blbekova by v AnkhMorporku peil aspo pt minut? Ve chvli, kdy by vlezl do prvn temn uliky, by
z nj byly ti pry koeinovch rukavic a jehn peen na esneku v nejbli
klask hospod s celononm provozem." Viktor znovu hodil hlku.

"Posly, ekni mi, kdo byl ten proslul Gaspoda, po kterm t pojmenovali?"
"Ty jsi o nm nikdy neslyel?"
"Ne."
"Byl smrteln proslul."
"Byl to pes?"
"Jo. Stalo se to ped mnoha roky. V Ankh-Morporku il jeden starej chlpek, kterej
vypustil dui, a ten patil k jedn z tch crkv, kter t po smrti zahrabou, a oni to
taky udlali, a on ml starho psa -"
"- kter se jmenoval Gaspoda?"
"- jasn a ten starej pes, co byl jeho jedinej spolenk, si po pohbu lehnul na jeho
hrob a vyl a vyl kolik tejdn. Vrel na kadho, kdo se k hrobu piblil. A pak
umel."
Viktor, kter znovu napahoval ruku, se zarazil.
"To je smutn," ekl. Pak hodil hlku. Laddie se vrhl za n a zmizel ve skupin
pokroucench strom na bo kopce.
"Jo. Kad k, e to ukazuje velkou a nezitnou lsku, kterou pes chov ke
svmu pnovi," ekl Gaspoda a slova pitom vyplivl jako nco odpornho.
"A ty tomu nev?"
"To v, e ne. Kadej pes by zstal na mst a bolestn by vyl, kdybys mu
piskpl ocas pod nhrobn kmen."
Z hout se ozval divok tkot.
"To nic. Asi nael njak zajmav kmen, nebo nco takovho," uklidoval
Viktora Gaspoda.
Laddie nael Ginger.

Knihovnk proel rozhodnm krokem bluditm chodeb knihovny Neviditeln

univerzity a sestoupil po schoditi k nejtajnjm reglm.
Tm vechny knihy v knihovn byly magick, a proto povaovan za
nebezpenj ne knihy obyejn. Vtina z nich byla k policm pipevnna
etzy, aby nepoletovaly kolem.
Ale v nich podlach...
...tam byly dreny knihy zl, knihy, jejich chovn nebo prost jen obsah
vyadovaly celou polici, asto celou mstnost jen pro sebe. Knihy knihorouti,
kter zanechat na polici ve spolenosti jejich slabch brat znamenalo najt je

druh den uprosted doutnajcch ohark. Knihy, kde stailo pest si strnku s
obsahem, aby se lidsk mozek zmnil v hroudu plesnivho sra. Knihy, kter
nebyly jen knihami o magii, ale skuten magickmi knihami.
Existuje mnostv volnch mylenek, kter se tkaj magie. Lid chod po svt a
hovo o mystickm souladu, kosmick rovnovze a jednorocch, ale to vechno
se m ke skuten magii jako masek ke Krlovsk Shakespearovsk
spolenosti.
Skuten magie, to je ruka svrajc list psov pily, jiskra v sudu s prachem,
prostorov deformace, kter vs vrhne pmo do srdce hvzdy, planouc me,
kter ho cel, i s dradlem. Je bezpenj onglovat hocmi pochodnmi u
naftovho vrtu, ne se zaplst se skutenou magi.
Tohle vechno alespo mgov kaj, a to je tak to, pro si tuj tak straliv
honore za to, e se tou nebezpenou vc obraj.
Ale tady dole, v temnch tunelech, neexistovalo dn ukrvn za amulety,
hvzdnat roucha a piat klobouky. Tady dole jste na to bu ml, nebo neml. A
kdy jste na to neml, tak jste to dostal naplno.
Kdy knihovnk prochzel chodbou, ozvaly se za tkmi dvemi s malm, hust
zamovanm oknkem podivn zvuky. Jednou nebo dvakrt do nich narazilo
nco tkho, a zvsy zaskpaly.
Vude kolem se ozvaly zvuky.
Orangutan se zastavil ped malm klenutm vchodem, v nm nebyly zasazeny
dvee ze deva, ale z kamene. Byly vyveny tak, e se daly pomrn snadno
otevt zven, ale snesly obrovsk tlak zevnit.
Knihovnk chvilku vhal, pak se nathl k malmu vklenku ve zdi a vythl odtud
masku ze eleza a oouzenho skla, kterou si nasadil. Na ruce si nathl tk
koen rukavice, zeslen drtnou st. Ve vklenku byla i pochode, kterou
zaplil nad jednm z blikajcch svtlek v tunelu.
Poslednm pedmtem ve vklenku byl velk mosazn kl.
Uchopil ho a zhluboka se nadechl.
Vechny Knihy sly maj vlastn odlinou povahu. Oktvo byl hrub a panovan.
Obludn kniha ert si potrpla na kanadsk erty. Radost z tantristickho sexu
musela bt uchovvna v ledov vod. Knihovnk je vechny znal a vdl, jak s
nimi zachzet.
Tahle byla jin. Lid se obvykle setkvali a s destmi i dvanctmi kopiemi,
kter se originlu podobaly jako obrzek exploze explozi. Tohle byla kniha, kter
vstebvala iroir, tuhov ed zlo v jeho nejzkladnj podstat.
Nad obloukem bylo vytesno jej jmno, aby na n lid ani opov nezapomnli.
NEKROTELECOMICON.

Zasunul kl do zmku a nabdl modlitbu bohm.

"Oook, oook," opakoval horenat.
Dvee se otevely.
V temnot uvnit se ozvalo tich zazvonn etzu.

"Jet dch," ekl Viktor. Laddie pobhal kolem a zuiv tkal.

"Mon e bys j ml uvolnit aty, nebo co," navrhl Gaspoda. "Jen tak m to
napadlo," dodal. "No, nemus na m hned tak zrat. J jsem pes, vzpomn?"
"Zd se, e je v podku, ale... podvej se j na ruce," ekl Viktor. "Co to, k sakru,
dlala?"
"Pokouela se otevt ty dvee," odpovdl Gaspoda.
"Jak dvee?"
"Tamhlety."
st kopce se sesula. Z psku vynvaly obrovsk kusy zdiva a nkolik ulomench
pil pipomnalo zaloutl zuby.
Mezi dvma z nich byl klenut vchod, tikrt vy ne Viktor. V nm byly
zasazeny bled ed dvee, bu z kamene, nebo ze deva, kter v prbhu asu
zkamenlo. Jedno jejich kdlo bylo lehce pooteveno, ale vysok zvj psku ped
nimi jim brnila v dalm pohybu. V psku bylo vidt hlubok, spn vyhraban
rhy. Ginger se pokusila odhrabat psek holma rukama.
"To je pkn hloupost, dlat to v tomhle vedru," zavrtl Viktor neptomn hlavou.
Podval se na dvee, pak k moi a nakonec penesl pohled na Gaspodu.
Laddie pelezl psenou zvj a te zuiv tkal na kvru ve dvech.
"Pro to dl?" zeptal se Viktor, kter najednou uctil strach. "M vechny chlupy
zjeen. Nem snad jednu z tch tajemnch pedtuch neho zlho, co?"
"J si myslm, e je to obyejn trouba," zavrel Gaspoda. "Sklapni, Laddie!"
Ozvalo se hlasit zakvien. Laddie odskoil ode dve, na sypkm psku ztratil
rovnovhu a skutlel se po zvji dol. Vyskoil na nohy a zaal znovu tkat.
Tentokrt netkal jako obyejn hloup pes, ale jako pes, jeho nejoblbenj
zlibou je zahnt koky na strom.
Viktor se naklonil kupedu a opatrn se dve dotkl.
Navzdory vedru byly nezvykle chladn a Viktor ml dojem, e ct tm
nepostiiteln chvn.

Pejel prsty po povrchu. Plocha byla hrub, jako kdyby tam byl pvodn relif,
kter se bhem asu postupn setel.
"Takov dvee," ozval se Gaspoda, kter stl za nm, "takovhle dvee, jestli mm
ct, co si o tom myslm j, tak takov dvee -" zhluboka se nadechl, "- ty
peduruj."
"Hmm? Coe? Peduruj co?"
"Mn nemus pedurovat nco," odpovdl Gaspoda. "Zkladn peduren u je
dost hrozn samo o sob, v mi."
"Mus bt dleit. Vypadaj tak trochu chrmov," zamyslel se Viktor. "Pro je asi
chtla otevt?"
"Sesuje se kus pahorku a objev se tajemn dvee," vrtl hlavou Gaspoda. "To je
spousta peduren. Pojme nkam hodn daleko a tam si to promyslme, co ty
na to?"
Ginger zastnala. Viktor se k n sehnul.
"Co kala?"
"Nevm," odpovdl Gaspoda.
"Znlo to jako ,chci bt. slma', myslm."
"Nesmysl. Byla pli dlouho na slunci," odhadl zkuen Gaspoda.
"Mon e m pravdu. elo m opravdu rozplen." Zvedl ji a trochu se pod tou
vhou zapotcel.
"Tak poj," vypravil ze sebe. "Vrtme se do msta. Brzo bude tma." Rozhldl se
po pokivench stromech. Brna leela v jakmsi dolku v bo, kde se zejm
zachytilo vc vlhy ne jinde, co umonilo rst alespo njak vegetaci.
"V, mn to msto pipad njak znm," ekl nakonec. "Tady jsme nateli nae
prvn obrzky. Tady jsem se s n vlastn poprv setkal."
"Velmi romantick," pikvl neptomn Gaspoda a pospchal pry, zatmco Laddie
astn poskakoval kolem nj. "Jestli z tch dve vyleze nco stranho, me to
nazvat Nae obluda!"
"Hej! Pokej na m!"
"Tak si posp!"
"Pro by se chtla stt trvnkem, co mysl?"
"Jak to mm vdt?"
Kdy odeli, vrtilo se do dolku ticho.

O chvli pozdji zapadlo slunce. Kdy jeho posledn paprsky dopadaly na brnu,
promnily i ty nejml krbance v hlubok rhy. S trochou pedstavivosti mohly
pedstavovat postavu mue.
S meem.
Pak se ozval tichouk, tm neslyn zvuk a psek, zrnko po zrnku, zaal
klouzat ode dve. Kolem plnoci se pootevely o dalch pr milimetr.
Holy Wood snil.
Snil o tom, jak procitne.

Rubna zalila ohe pod kotli, zvedla lavice na stoly a pipravila se Modrou spodn
juru zavt. Ne ale zhasla posledn lampu, zastavila se na chvilku ped zrcadlem.
Dnes veer tam bude jist zase ekat. Tak jako kadou noc. Veer byl v podniku a
jen tak se sm pro sebe usmval. Ml nco v plnu.
Ruby se radila s nkolika dvaty, kter byla zamstnna u obrzk, a jako
dodatek ke svmu povmu boa investovala do klobouku se irokou stechou,
zdobenho jakmsi druhem ugrah, mla pocit, e lid tomu kaj ten.
Byla si jist, e vsledn dojem je omraujc.
Musela pipustit, e s nm byla tak trochu pot, protoe Navka jako troll byl
opravdu klasa. Cel miliony let trollky od prody inklinovaly k trollm s postavou
v podob monolitu s jablkem na hornm konci. Zrdn instinkty te vyslaly
Rubn signly po cel dlce ptee a neodbytn j naeptvaly, e ty dlouh
tesky a zakiven nohy pedstavuj vechno, co jen si troll dve me od svho
partnera pt.
Trollov jako Rambonit nebo Morry byli samozejm mnohem modernj,
dokzali i takov vci jako jst noem a vidlikou, ale v Navkovi byla jaksi
neochvjn jistota. Mon pramenila z toho, jak dynamicky kladl na zem klouby
svch rukou. A kdy u nic jinho, byla si Rubna jist, e ona je mnohem chytej
ne on. V Navkovi byl urit druh tup nezadritelnosti, kter ji doslova
fascinoval. A tady zase uplatnily sv mnn jej ddn instinkty - inteligence u
trolla nikdy nepatila z vlastnostem dleitm pro peit.
Navc si Rubna uvdomovala, e a u podnikne ve smru opeench boa a
irokch klobouk cokoliv, bude j letos sto tyicet a m skoro dv st kilo nad
vhu, kter se povauje za mdn.
Kdyby tak u konen vyjdil sv mylenky.
Nebo alespo tu jednu.
Mon e by ten mejkap, o kterm mluvila dvata z obrzk, stl pece jen za
zkouku.

Povzdechla si, sfoukla lampu, otevela dvee a narazila do spleti koen.

Celou dlku ulice vyploval obrovsk strom. Musel ho odnkud vlct cel
kilometry. Nkolik zbylch vtv mizelo v oknech okolnch dom nebo jen tak
ztracen povlvalo ve vtru.
Uprosted stromu pyn trnil Navka, obliej rozpukl v smvu jako
rozlpnut meloun a ruce do iroka rozpaen.
"Tra-l!" Rubn se ze rt vydral gigantick vzdech. Kdy jste trollem, je lska
tk vc.

Knihovnk pinutil list, aby se obrtil, a zajistil ho etzem. Kniha po nm zuiv

chapla.
Dky svmu obsahu byla takov, jak byla. Zrdn a zl.
Obsahovala zapovzen vdn.
Dobr, eknme tedy nikoliv skuten zapovzen. Nikdo se nikdy nedostal tak
daleko, aby je zapovdl. Kdy chcete nco zapovdt, muste pedevm znt,
co to vlastn zapovdte. Jedna vc je ale jist. Kniha obsahovala informace
takovho druhu, e okamit potom, co jste je zskali, jste si zaali horenat
pt, aby se tak bylo nestalo. (Pozn. autora: Nekrotelecomicon byl napsn
klaskm nekromancerem, znmm svtu pod jmnem Achmed len, i kdy on
sm se dval radji oslovovat jako Achmed Prvn, koho prv rozbolela hlava.
k se, e kniha byla napsna bhem jedinho dne, a to potom, co Achmed vypil
pli mnoho t podivn klask kvy, kter nejene pin stzlivost, ale
penese vs stzlivost dl, na druhou stranu, take uvidte skuten vesmr,
ukryt za vlahmi a rovmi oblaky sebeklamu, je kolem sebe obvykle kad
inteligentn druh vytv, aby se z reality nezblznil.)
Povst k, e kad lovk, kter z originlu pete vc ne nkolik dek, zeme
v lenstv.
To je pravda.
Povst dle k, e kniha obsahuje ilustrace, kter zpsob, e i tomu
nejsilnjmu lovku, kter se na n podv, vyum mozek uima.
To je pravdpodobn tak pravda.
Povst pokrauje tvrzenm, e sta, aby lovk Nekrotelecomicon jen otevel, a
maso z prst mu sleze a bude se snait vyplhat mu na pedlokt.
Nikdo nevdl, jestli to vechno je skuten pravda, ale znlo to dostaten
stran, aby to pravda bt mohlo, a nenael se nikdo, kdo by se v tomto smru
pokusil experimentovat.

Povst toho o Nekrotelecomiconu kala jet mnohem vc, ale nepadlo v n jedin
slovo o orangutanech, kte klidn mohli, alespo co se povsti te, knihu
roztrhat na mal kousky a zhltnout k obdu.
Nejhor nsledky, kter knihovnk poctil vdy, kdy do n nahldl, byly slab
migrna a nznak ekzmu, ale to jet nebyl dvod riskovat. Upravil si zakouen
sklo v przoru a pebhl jednm prstem v rukavici po strnce s obsahem. Jak prst
klouzal po strnce dol, jednotliv dky se kroutily a pokouely se do nj
zakousnout.
Obas pozvedl svitek filmu k blikavmu svitu loue.
Vtr a psek je tm vyhladil, ale nebylo pochyb, e na tom kameni byly vytesny
njak znaky. A knihovnk u podobn znaky kdysi vidl.
Nael st, kterou hledal, a po krtkm zpase, bhem nj musel
Nekrotelecomiconu pohrozit zaplenou pochodn, pinutil knihu otevt se na
pslun stran.
Naklonil se bl.
Dobr star Achmed Prvn, koho prv rozbolela hlava...
"...a v tom pahorku, k se, nalezena byla Brna svta a lid z msta zhldli, co
tam bylo, nevdouce, e smrt h mezi vesmry..."
Knihovnkv prst pebhal zprava doleva po jednotlivch dcch a te sklouzl k
novmu odstavci.
"...nebo Druz nalezli brnu Holy-Woodskou, vpadli v Svt a bhem jedin noci
zavldlo na zemi lenstv vemon a t chaos a Msto se ponoilo do vln
moskch a vichni byli promnni v ryby, humry, hvzdice a velikou jinou hav
vodn, s vjimkou tch nkolika, kte prchli..."
Napulil ret a penesl pohled n na strnku.
"...Zlat vlenk, kter dmony zpt zahnal a zachrnil svt, ka: Kde brna je,
tam i j jsem. J jsem ten, kdo se zrodil z Holy Woodu, abych brnil Divokou
mylenku. A oni ekli: Co jest nm initi, abychom Brnu navky zniili, a on takto
k nim pravil: Toho udlati nedokete, protoe Brna nen vc, ale j budu Brnu
brniti ve jmnu vaem. A oni nebyve verej, obvajce se, e lk bude trp
choroby, obrtili se k nmu s otzkou: Co bude poadovati od ns, ty, kter
bude steiti Brnu? A on rostl, a byl vt strom, a pravil: Jen vai vzpomnku,
aby mne spnek nepemohl. Tikrt v tme dni vzpomenete Holy Wood, jinak se
msta svta zatesou a padnou a vy uzte plamen, kterho vt nen. A toto
praviv, vzal Zlat mu svj zlat me, veel do pahorku a tam navky ste
Brnu.
A lid sob pravili: Je to legran, ale on vypad skoro jako mj strc Craso..."
Knihovnk obrtil strnku.

"Ale jest byli mezi nimi, stejn lidmi i zvaty, vyvolen, jich se dotklo kouzlo Holy
Woodu. To pak se ddilo z pokolen na pokolen jako prastar proklet a bude se
ddit, dokud kn nepolev ve sv horlivosti, nepestanou se vnovat Vzpomnce
a Zlat mu neusne. Pak znovu Svt pozn hrzy straliv..."
Knihovnk pustil knihu a ta se s hlasitm klapnutm zavela.
Ta legenda byla celkem znm, etl ji u pedtm - tedy alespo jej vt st - v
knihch mnohokrt mn nebezpench, ne byla tahle. Jej rzn podoby jste
mohli najt ve vech mstech Stoskch pln. Msto bvalo - kdysi dvno v
mlhch historie - vt ne Ankh-Morpork, pokud to vbec bylo mon. A jeho
obyvatel udlali nco, zloin tak straliv a nepopsateln, zloin nejen proti
lidstvu nebo bohm, ale proti pirozenosti samotnho vesmru. Jejich provinn
bylo tak nesmrn, e se jedn bouliv noci cel msto potopilo do moskch vln.
Peilo jen nkolik lid a ti pak rozili mezi barbarsk kmeny v mn rozvinutch
oblastech Zemplochy umn a dovednosti civilizace, jako napklad palikovn
krajek a lichvstv.
Nikdo ji nikdy nebral vn. Byl to jen jeden z tch znmch strak typu "Jestli
toho okamit nenech, tak ti to zstane!", kterm civilizace tak rda astovala
sv potomky. A nakonec, Ankh-Morpork byl povaovn za nejzkaenj msto, o
kterm kdy kdo slyel, a pece se nestalo obt dn nadpirozen pomsty, i
kdy je mon, e ano, ale e si toho nikdo neviml.
Vechny povsti svorn umsovaly Msto nkam daleko, jak v mst, tak v ase.
Nikdo nevdl, kde skuten leelo, nebo zda opravdu existovalo.
Knihovnk znovu upel zrak na ty znaky.
Byly znm. Byly na starch zceninch v celm Holy Woodu.
Modru stl na nzkm pahorku a pozoroval moe slon, kter se vlnilo pod nm.
Tu a tam se mezi edivmi tly natsal zsobovac vz, podobn ztracenmu
lunu. Skoro pldruhho kilometru irok pruh veldu se pod nohama obrovskch
pachydermat mnil v bltiv oranit bez jedin epele trvy - i kdy podle
toho, jak zapchal, to bude po obdob de nejzelenj ps na cel Zemploe.
Cpem svho roucha si vytel oi.
Ti sta ticet ti! Kdo by si to byl pomyslel?
Vzduch houstl pronikavm troubenm t set tiaticeti slon. A dky loveckm a
chytacm skupinm, kter vpravu pedchzely, jich brzy bude mnohem vc.
Alespo tedy podle M'Bua. A on neml v myslu se s nm pt.
Zvltn. Cel roky bral M'Bua jako urit druh chodcho smvu. ikovn s
kottem a hadrem, ale zdaleka ne nkdo, komu byste svili njakou vt prci.
A pak chce najednou nkdo tisc slon, chlapec zvedne hlavu, v och mu zaplane
podivn ze a vy najednou vidte, e pod jeho vnm smvem se ukrv

zkuen kilopachydermatolog, kter je ochoten pijmout vzvu. Komick. Znte

nkter lidi cel ivot a neuvdomujete si, e je bohov pivedli na tento svt
proto, aby nkam odvedli tisc slon.
Modru neml syny. U se rozhodl, e vechno odke svmu pomocnkovi.
Vechno, co v tomto okamiku vlastnil, bylo ti sta. tiaticet slon a, haha, siln
peerpan et v bance, ale dleit byla ta mylenka.
Na pahorek za nm vyklusal M'Bu s pracovnmi deskami, kter pevn svral pod
pa.
"Vechno je pipraveno, fe," oznmil mu. "Sta, abyste ekl slovo."
Modru se narovnal. Rozhldl se po zvlnn plni, ke vzdlenm baobabm a k
purpurovm horm. Ach ano. Hory. Z hor ml velk obavy. Zmnil se o nich
M'Buovi, kter odpovdl: "Ty mosty pejdeme, a k nim pijdeme, fe," a kdy
Modru poukzal na to, e v horch dn mosty nejsou, podval se mu pevn do
o a ekl: "Nejdv ty mosty postavme a pak je pejdeme."
Daleko za horami le Kruhov moe a Ankh-Morpork a to msto Holy Wood.
Dalek msta s podivnmi jmny.
Nad veldem vl mrn vnek a s sebou nesl tich epot.
Modru pozvedl svou hl.
"Do Ankh-Morporku je to pes dva tisce kilometr," prohlsil. "Mme ti sta
tiaticet slon, padest voz zsob, monzun na krku... a nosme... nco jako
brle... jene ern... takovou tmavou sklennou vc na och..." hlas se mu
vytratil. Nakril elo, jako kdyby prv slyel svj hlas a nerozuml mu.
Zdlo se, e se vzduch tpyt.
Uvdomil si, e M'Bu na nj upr zrak.
Pokril rameny. "Tak jdem," ekl.
M'Bu piloil ruce k stm. Celou noc strvil pi sestavovn poad a nad
organizac pochodu.
"Modr sekce - strek N'Asrat -vpd!" vykikl. "lut sekce - tetika Gogol vpd! Zelen sekce, druh bratranec KcK - vpd!"
Hodinu pot byla pl pod pahorkem przdn s vjimkou bilionu much a jednoho
brouka hovnivla, kter nemohl uvit svmu tst.
Do rudho psku s hlasitm "plesk" nco dopadlo a vyhloubilo to v nm mlk
krter.
A znovu. A jet.
Nastaly det.

Viktora zanala bolet zda. Odnst mladou enu do bezpe, to vypadalo skvle
na pape, ale po prvnch sto metrech se zaaly vynoovat vechny nevhody a
hky tohoto konu.
"Nev nhodou, kde bydl?" zeptal se. "A je to daleko?"
"Nemm ani pont," odpovdl Gaspoda.
"Kdysi ekla nco jako, e je to nad njakm obchodem se atstvem," zkouel to
Viktor.
"Tak v tom ppad to mus bt v t ulice hned vedle Magdna," prohlsil
Gaspoda.
Gaspoda s Laddiem dovedli Viktora do uliky a vzhru po rozvrzanm devnm
schoditi. Mon e Gingein pokoj vyuchali. Viktor neml v myslu odporovat
tajemnm zvecm smyslm. Vyel po schoditi tak tie, jak to jen lo. Byl si
vzdlen vdom, e msta, kde nkte lid bydl, bvaj asto postiena zvdavou
a psnou domc, a ml dojem, e u m takhle problm a a.
K oteven dve pouil Gingeinu nohu.
Byl to mal pokojk s nzkm stropem, zaplnn smutnm, omelm nbytkem,
jak najdete ve vtin pronajatch pokojk v celm mnohovesmru. Tak to
alespo bylo a dosud.
Te byl navc zaplnn Ginger.

Uchovala kad plakt. I ty z pln prvnch obrzk, kde byla uvedena velmi
malm psmem jako Dvka. Plakty byly pipnuty na ze napnky. Gingeina tv
- a jeho - na nj zrala ze vech stran a hl.
Na jednom konci toho zvltnho pokoje bylo velk zrcadlo a ped nm dv napl
ohoel svce.
Viktor poloil dvku opatrn na zkou postel a pak se velmi opatrn zaal
rozhlet. Jeho est, sedm a osm smysl na nj pmo kiely. Byl na magickm
mst.
"Vypad to tak trochu jako chrm," ekl. "Chrm... Ginger sob."
"Chod mi z toho mrz po zdech," zavrel Gaspoda.
Viktor zral. Mon e se zatm velmi spn vyhbal odmn v podob
piatho klobouku a magick hole, ale instinkty mga zskal u dvno. Ml
nhlou vizi msta pod moem, v nm se chobotnice s vcmi chapadly plily
ernmi otvory dve a oken a humi vyhleli do ulic.
"Osud nem rd, kdy lid zabraj vc prostoru, ne by mli. To v kad."

Stanu se nejznmj osobou na celm svt, pomyslel si Viktor. Tak to ekla.

Potsl rukou.
"Ne," ekl nahlas. "Je stejn jako ty plakty. Je to jen obyejn marnivost."
Jene ani jemu samotnmu to neznlo vrohodn. Cel pokoj tichouce bzuel...
m?...
...m? Nikdy v ivot nic takovho nectil. Byl si jen jist, e je to sla uritho
druhu. Nco, co se velmi neodbytn otralo o jeho smysly. Nebylo to ryze
magick. Rozhodn to nebyla ta magie, na kterou byl zvykl. Ale nco, co
vypadalo velmi podobn, i kdy to nebylo tot. Jak kdy na prvn pohled
porovnvte cukr a sl - tot zrnn a stejn barva, ale...
Ambice nejsou magick. Mocn, to ano, ale magick ne... ale opravdu?
Magie nen tk. To bylo to obrovsk tajemstv, kter se cel ten vyumlkovan
vkvt mgstva snail za kadou cenu utajit. Magii mohl provozovat kad, kdo
ml alespo petku inteligence a dost vytrvalosti, a to byl prav dvod, pro ji
mgov zahalili do sloitch ritul a celho toho divadla kolem piatho
klobouku.
Kdy jste provedli nco magickho, byl nejvt kumt udlat to tak, aby vm to
prolo.
Protoe to bylo zhruba tak, jako kdyby byla lidsk rasa obiln pole a magie tm,
kdo ji uvali, umonila o nco vyrst. Tak nli nad ostatnmi. To pivolvalo
pozornost boh a - Viktor zavhal - Vc z jinch svt. Lid, kte pouvali magii,
ani si pesn uvdomovali, co dlaj, se obvykle doili rychlho a ulepenho
konce.
Obas i po cel mstnosti souasn.
V duchu se mu znovu vybavila Ginger, kdy spolu mluvili tam na pli. Chci bt
nejproslulej osobou cel Plochy! Mon e to bylo nco novho, kdy tak o tom
pemlel. dn touha po zlat, po moci, po pd nebo ostatnch vcech, kter
byly znmmi soustmi lidskho ivota. Jen vlastn ambice - bt sm sebou, ale
co nejvtm. Ne touha po tom mt, ale po tom bt.
Zavrtl hlavou. Byl jen v jakmsi levnm pokoji, v levnm dom, ve mst, kter
bylo skuten jako... jako... teba sla filmovho psku. To nebylo sprvn msto
na takov mylenky.
Dleit bylo si uvdomit, e Holy Wood vbec nen skuten.
Znovu se rozhldl po plaktech. Dostane jen jednu anci, ekla. Jen pomysli na
vechny ty rozen lyae nebo plavce, kte se narod v poutch. Pomysli na
vechny ty geniln kove, kte se narodili stovky let pedtm, ne si nkdo
vymyslel kon. Vechny ty dovednosti, kter nikdo nikdy nevyuil. Vechny ty
promarnn ance.

Jestli j nemm tst, pomyslel si zachmuen, e iju prv v thle dob.

Ginger se ve spnku obrtila. Dchala u mnohem pravidelnji.
"Tak poj," ozval se Gaspoda. Nen sprvn, abys byl s dmou v jejm budoru."
"Nejsem sm," odpovdl Viktor. "Ona je tady se mnou."
"V tom je prv ta pot," vysvtlil mu Gaspoda.
"Ha!" podpoil ho Laddie oddan.
"V," ekl Viktor, kdy schzel za psy ze schod, "zanm ctit, e tady nco nen
v podku. Nco se dje, a nedoku pijt na to co. Pro se asi pokouela dostat
se do toho pahorku?"
"Pravdpodobn se chtla spojit se Zlmi silami," odpovdl Gaspoda.
"Msto a pahorek a star knihy a kdov co jet," ignoroval ho Viktor. "Jist by to
dalo njak smysl, jen kdybych zjistil, co ty ti vci spojuje."
Vyel do asnho veera a do svtel a hluku Holy Woodu.
"Ztra si tam zajdeme hezky za svtla a vydme to jednou provdy," rozhodl se.
"To tedy nepjde," zavrtl hlavou Gaspoda. "Jednodue proto, e ztra rno
odjdme do Ankh-Morporku, vzpomn?"
"My?" podivil se Viktor. "Jedeme my s Ginger. O tob se nemluvilo."
"Laddie jede taky," prohlsil Gaspoda, ,j-"
"Laddie, hodn kluk!"
"Jasn, to v, e jo. Slyel jsem, co si povdali jeho treni. Musm na nj
dohldnout, aby se nedostal do njakho malru, tak njak."
Viktor zazval. "No dobr, j si jdu lehnout. Budeme asi muset vyrazit brzo."
Gaspoda se nevinn rozhldl ulikou na ob strany. Nkde se otevely dvee a
zaznl opil smch.
"No, j si myslel, e bychom se tuhle s Laddiem jet trochu probhli ped
spanm. Ukzal bych Laddiemu -"
"Hodn kluk, Laddie."
"- vhled na msto a tak."
Viktor se zatvil pochybovan.
"Ne abys ho zdroval dlouho," ekl. "Budou si o nj dlat starosti."
"Nojo, to v, e jo," pikyvoval Gaspoda. "Tak dobrou."

Sedl a dval se za odchzejcm Viktorem.

"Pch," odfoukl si pchnoucm dechem. "Chtl bych vidt nkoho, kdo by si dlal
starosti o m." Pak zvedl hlavu a upel pohled na Laddieho, kter vyskoil do
poslunho pozoru.
"Tak fajn, mj mlad tnc pteli," prohlsil. "Je as zat se vzdlnm. Lekce
prvn: somrovn - pit v barech. M tst," dodal, "e jsi potkal prv m."
Dva ps stny se nejist potcely plnon ulic.
"Jsme uboh mal jehtka jn," vyl Gaspoda, "a nemem najt z lesa cestu
vn..."
"Ha! Ha! Ha!"
"Jsme chudci mal bernci dns a mme - mme..." Gaspoda se pracn posadil
a pokrabal se za uchem, nebo alespo v mstech, kde pedpokldal, e ucho m.
Noha se mu nejist kvala ve vzduchu. Laddie se na nj s ast podval.
Byl to a neuviteln skvl veer. Gaspoda vdycky dostal svj hlt. Stailo mu
sednout si a zrat tak dlouho upen na uritho lovka nebo spolenost, a se
postien ctili natolik nesv, e mu njak to pivo odlili na tal v nadji, e ho
vypije a odejde. Bylo to pomal a nezivn, ale jako tech, nika zdaleka ne k
zahozen, protoe to spolehliv zabralo. Zatmco Laddie...
Laddie pedvdl kousky. Laddie uml pt z lhve. Laddie dokzal tknout
tolikrt, kolik mu lid ukzali prst; Gaspoda to samozejm uml taky, ale nikdy
ho nenapadlo, e by za podobn kousky mohl dostat njakou odmnu.
Laddie dokzal pijt k mladm dmm, kter byly vyvedeny na veei ptelem v
nadji, poloit jim hlavu do klna a upt na n tak oduevnl pohled, e milovnk
mu vtinou koupil tal piva a pytlk slanch krekr, aby na svou perspektivn
milovanou udlal dojem. Tohle Gaspoda nedokzal, protoe byl pli mal, ne
aby doshl dmm hlavou do klna, a i kdy to zkusil, dostalo se mu msto
odmny jen znechucench vkik.
Zpotku sedl pod stolem v uaslm nesouhlasu a pak v opileckm uaslm
nesouhlasu, protoe kdy pilo na to, rozdlit se o tal piva, byl Laddie
nezitnost sama.
Te, potom co je oba vyhodili, rozhodl se Gaspoda, e je as na to, udlit mu lekci
v pravm psovstv.
"Nesm se poanvit. Poiovat. Poniovat ped lidma," zaal. "To kod nm
vem! Nikdy se nm nepoda setst okovy zvislosti na lidech, dokud budou t
psi jako ty, kte jsou furt, v jednom kuse, pod rdi, e vidj lovka. J osobn
jsem byl moc znechucenej, kdy jsem vidl, jak dl tu vc - no v, to - lehnu-sina-zda-a-dlm-mrtvho, to ti musm ct."
"Ha."

"Ty jsi prost vzorovej pes vykoisovatel celho psovstva," prohlsil Gaspoda
upjat.
Laddie si sevel enich pednma nohama.
Gaspoda se pokusil vstt, zakoplo sv vlastn nohy a tce si zase sedl. Po chvli
mu srst sklouzlo nkolik slz jako hrach.
"Jene j," ekl, "jene j nikdy nedostal pleitost, abys vdl!" Podailo se mu
vyhrabat na vechny tyi. "V, co myslm? Jakej j ml ivot u od zatku? Do
pytle! up se mnou do pytle a s pytlem do eky! V opravdickm pytli. Ubohej
malej pejsek - ttko - oteve oka, chce se rozhldnout po zzracch svta,
abych tak ek, a najednou zjist, e je v pytli." Z enichu mu kanuly slzy. "Dva
tejdny jsem si myslel, e ta cihla je moje mma."
"Ha!" souhlasil s nm Laddie se sympati tvora, kter ct, ale nechpe.
"Jedin m tst bylo v tom," pokraoval Gaspoda, "e m hodili do Ankhu. V
kad jin ece bych se byl dvno utopil a te bych byl ve psm nebi. Slyel jsem,
e kdy se to stane, objev se obrovskej ernej ps duch a ekne, e tvj as
vypler. Vyprle. Vyprel."
Gaspoda zral do neptomna. "V Ankhu se neme natst potopit," zahuhlal po
chvli. "To je njak tuh eka, tenhle Ankh."
"Hau!"
"To by se nemlo stt ani psovi," brumlal Gaspoda. "Ani metaforicky."
"Hau!"
Gaspoda s nmahou zaostil na Laddieho ptelsk, pozorn, ale nevysloviteln
hloup obliej.
"Ty z toho veho, co ikm, nerozum jedinmu mizernmu slovu, e ne?"
pokraoval.
"Hau!" udlal si Laddie a zapankoval.
"Ty astnej kretne," povzdechl si Gaspoda.
Na druhm konci uliky se zaalo nco dt. Zaslechl hlas, kter kal: "Tmhle je!
Hej, Laddie! Poj sem, pejsku!" Ze slov odkapvala leva.
"To je lovk," zavrel Gaspoda. "Nemus ho poslouchat."
"Hodn kluk Laddie! Laddie hodn!" zatkal Laddie a poslun, i kdy ponkud
nejist, popobhl kupedu.
"Vude jsme t hledali," prohlsil jeden z cviitel a pozvedl hl.
"Nebij ho!" zarazil ho druh cviitel. "Vechno pokaz." Nahldl do uliky a
narazil na Gaspodv pohled.

"To je ten blechavec, co se pod potuluje kolem," ekl. "Naskakuje mi z nj hus

ke."
"Ho po nm nco," navrhl prvn mu.
Cviitel se sehnul a zvedl kmen. Kdy se narovnal, byla ulika przdn. A
stzliv nebo opil, Gaspoda ml v podobnch situacch dokonal reflexy.
"Vid?" ozval se prvn cviitel a rozhlel se po okolnch stnech. "Jako kdyby uml
st mylenky."
"Je to jenom pitomej voek," uklbl se jeho spolenk. "Nelam si s tm hlavu.
Poj, dej tohohle na emen a rychle s nm zptky, ne na to pan Kolk pijde."
Laddie je poslun nsledoval k prostorm Spolenosti stolet Ovocnho netopra
a nechal se pipoutat na etz ke sv boud. Mon e se mu to moc nelbilo, ale
v t spleti povinnost, zvazk a nejasnch emocionlnch stn, kter budeme z
nedostatku lepch vraz nazvat jeho mozkem, si nebyl jist.
Pokusn jednou nebo dvakrt zathl za etz, ale pak si lehl a oekval vci pt.
Po njak chvli se ozval za ohradou tich drsn hlas, kter ekl: "Poslal bych ti
morkovou kost, ve kter by byl pilnk, jene ty bys ho seral."
Laddie zvedl hlavu.
"Hodn kluk Laddie! Hodn kluk Gaspoda!"
"Psst! Psst! Mli ti alespo dovolit promluvit s tvm prvnkem," vrel Gaspoda.
"Pipoutat nkoho takovm zpsobem, to je proti lidskm prvm."
"Hau!"
"No, j jim to oplatil. el jsem za tm oklivjm a k domu, kde bydl, a poural
jsem mu cel dvee."
"Hau!"
Gaspoda si povzdechl a pomalu se loudal pry.
Nkde hluboko v srdci se mu ukrvala otzka, jestli by to nakonec pece jen
nebylo docela hezk, kdyby nkomu patil. Ne e by ho ten nkdo jen tak vlastnil,
nebo uvazoval na etz, ale aby mu Gaspoda opravdu nleel, aby mohl bt rd,
e ho vid, nosit mu v zubech pantofle, tesknit, kdyby ten dotyn zemel, a tak
dl.
Laddie tyhle vci miloval, pokud se to vbec dalo nazvat lskou. Bylo to sp
nco, co bylo soust jeho tla. Gaspoda mrzut zapemlel, jestli to je to prav
psovstv, a z hrdla se mu vydralo temn zavren. Jestli se k tomu mohl vyjdit
on, tak nebylo. Protoe prav psovstv nebyly jen trepky a prochzky a
obskakovn lid, to si byl Gaspoda jist. Psovstv, to znamenalo bt tvrd,
nezvisl a zl.

Jasn.
Gaspoda slyel, e vichni psi se mohou kit mezi sebou, dokonce i s
istokrevnmi vlky, a to znamenalo, e kad pes byl hluboko ve svm nitru
vlkem. Mohli jste udlat z vlka psa, ale nikdo by nedokzal vyhnat ze psa vlka.
Kdy jste ulhali na tvrdm a trpily vs blechy napit i tak skoro k prasknut,
byla to mylenka, kter vm dodvala jistoty.
Gaspoda pemlel, jak to asi je, kit se s vlic, a co se stane, kdy je pak po
vem.
No, na tom vlastn nezle. Dleit je, e podn pes nebh sem a tam jako
len jen proto, e na nj njak lovk promluvil.
Jasn.
Zavrel na hromadu odpadk a pohledem ji vyzval, jen a si nco troufne.
st hromady se pohnula a vynoila se z n koi hlava s ponkud dle zesnulou
rybou v tlam. U u se chystal na ni z povinnosti zatkat, kdy koka vyplivla
rybu a promluvila na nj.
"Tbch, Gaspodo." Gaspoda se uvolnil. "Oh. Nazdar, kocoure. Nic ve zlm.
Nepoznal jsem t."
"Nenvidm ryby," sdlil mu kocour, "ale ty ti aspo neodmlouvaj."
Pohnul se dal kousek hromady, a vynoila se my Pitil.
"Co tady vy dva dlte?" zeptal se Gaspoda. "Nekali jste pedtm, e je to na
kopci bezpenj?"
"U ne. Zaalo to tam bt pli straideln," odpovdl mu kocour.
Gaspoda se otsl. "Jsi pece koka," zavrtl nesouhlasn hlavou, "ty bys mla bt
na nco takovho zvykl."
"To jo, ale nejsem zvykl na to, e se mi v koichu dlaj zlat jiskiky a e se
pod tese zem. A taky ty divn hlasy, kter se ti ozvaj v hlav," vysvtloval
kocour. "Zan to tam bt pli tajupln."
"Tak jsme se radji vydali sem," pokraoval Pitil. "Pan Dupal a kaer se
schovvaj v dunch -"
Z ohrady vedle seskoila dal koka. Byla velk, zrzav a nebyla obdarovna
holywoodskou inteligenc. Uasle pozorovala my, kter si klidn hovla ve
spolenosti koky.
Pitil stril kocoura do nohy. "Zbav se j," ekl.
Kocour upel na nov pchoz koku okliv pohled. "Odpal!" zaprskal. "No tak,
zmiz! Boe, tohle je tak pokoujc!"

"Nemysli si, e jenom pro tebe," uklidoval ho Gaspoda, kdy druh koka
odchzela a vrtla pitom zmaten hlavou. "Kdyby nkte ze ps v tomhle mst
vidli, jak tady vanm s kokou, mj poulin kredit by el pkn rychle dol."
"Pemleli jsme o tom," ekl kocour s obasnm nervznm pohledem na Pitila,
"e bychom to mon mli vzdt a zjistit, zkusit, zeptat se jestli -"
"Pokou se ti ct, e by se mon nalo msto v obrzcch i pro ns," doplnil Pitil.
"Co mysl?"
"A jako dvojice?" zeptal se Gaspoda. Pikvli.
"Nemte nadji," zavrtl hlavou. "Kdo by platil penze za to, aby se mohl podvat,
jak se hon koka s my? Zajmaj je jenom psi, a to jet jenom tehdy, kdy
celou dobu poklonkuj a slou lidem, take by je urit nezajmala njak koka s
my. Dejte na m. J vm o pohyblivch obrzcch svoje."
"Potom je as, aby si v tom ti tvoji lidi udlali jasno a my mohli dom," vypskla
my. "Ten tvj mldenec v t vci vbec nic nedl.
Je k niemu," dodala.
"Je zamilovan," omlouval Gaspoda Viktora. "To je potom tk vc."
"Jo, to j znm," pikvl kocour s pochopenm.
"Lidi po nm hou star boty a tak."
"Star boty?" zeptala se my.
"No, alespo to se vdycky stvalo mn, kdy jsem byl zamilovan," vysvtloval j
kocour s roztouenm pohledem.
"U lid je to jin," prohlsil nejist Gaspoda.
"Tam v tom nehrajou takovou roli ani boty, ani kbelky s vodou. Tam jsou to sp
kvtiny a hdky a takov vci."
Zvata se zachmuen dvala jedno na druh.
"J je pozoroval," ekl Pitil. "Ona si o nm mysl, e je idiot."
"To k tomu pat," pikvl Gaspoda. "Tomu se k romantick lska."
Kocour pokril rameny. "No tak to radji volm botu. S botou jeden aspo v, jak
na tom je."

Blskav duch Holy Woodu vytkal do svta, u ne jako pramnek, ale te u jako
proud. Pnil v tepnch nejen lidem, ale i zvatm. Kdy se klikai chopili klik, byl
pi tom. Kdy truhli zatloukali sv heby, zatloukali je pro Holy Wood. Holy Wood
byl v Magdnov guli, v psku, ve vzduchu. Rostl.

A chystal se vykvst...
Kolk Asepicnu, .eS.P., jak si te dval s oblibou kat, se posadil na posteli a
zral do tmy.
V duchu vidl, jak msto ho.
Rychle zamtral vedle postele, nahmtl sirky, zaplil svku a nael pero.
Nenael papr. Zvl jim nkolikrt vysvtloval, e by ml mt vedle postele
njak papr pro ppad, e by se probudil a ml njak skvl npad. lovk
dostv nejlep npady prv ve spnku.
No, alespo e tady bylo pero a inkoust...
Ped oima mu pebhaly pedstavy.
Namoil pero a zaal pst na prostradlo.
Mu a ena ve vru lsky, v mst zmtanm obanskou vlkou!
Pero krabalo a proprskvalo si cestu po hrub tkanin.
Ano! Ano! To je pesn ono!
On jim uke, vem s tmi jejich hloupmi karovanmi pyramidami a
pozltkovmi palci! Tohle budou obrzky, na kter pjde kad! A se jednou
bude pst historie Holy Woodu, na tyhle kad uke a ekne: To byly
nejobrzkovatj ze vech obrzk!
Trollov! Boje! Romantick lska! Mui s uzoukm knrkem! Vojci tstny! A
ena, kter se sna udret - Kolk zavhal - nco, co miluje, nebo nco jinho, no,
to u vymyslme pozdji - ve svt, kter zelel!
Pero skkalo, trhalo a postupovalo kupedu.
Bratr proti bratru! eny v krinolnch polkuj lidi! Pd mocn dynastie!
Msto v plamenech! Ne, vn! Udlal si poznmku na okraji. Ohe jako por!
Mon dokonce i Zaal zuby do rtu.
Jo. Jasn. Na to ekal! Jo!
Tisc slon!
Pozdji mu Soll Kolk ekl: "Koukni, strku, obansk vlka v Ankh-Morporku - to
je skvl. dn problm. Znm historick udlosti, bez pot. Jde jenom o to,
e dn historik se nezmiuje o jedinm slonovi."
"Byla to dlouh a krut vlka," brnil se Kolk.

"Lidi sem tam taky nco zapomenou."

"Ale tko tisc slon."
"Kdo vede tohle studio?"
"No, j jenom, e-"
"Posly, " ekl Kolk, "mon e nemli tisc slon, ale my je mt budeme, protoe
tisc slon, to u je realita, rozum?"
Prostradlo se rychle plnilo Kolkovm vzruenm rukopisem. Doel na konec a
pokraoval na pelesti postele.
U boh, tohle byl ale materil! dn umrnn souboje! Budou potebovat
kdejakho klikae z celho Holy Woodu!
Opel se o pelest zadchan duevnm vyerpnm.
Vidl to ped sebou tak iv, jako by to u bylo hotov.
Jedin, co jet poteboval, byl nzev. Nco, co bude zvonit. Nco, co si budou
lid pamatovat. Nco - pokrabal se na brad perem - co by kalo, e v takov
bratrovraedn vlce jsou osudy jednotlivch lid jen smtkem na palet historie.
Co je osud lovka proti osudu lid svedench vlkou ze vech svtovch stran?
Moment! Svtov strany! Jedna proti druh! To k ve! To je ono!
Pelezl po prostradle na jeho zatek a velmi peliv nahoru napsal:
OKRAJ PROTI STEDU.

Viktor se zmtal a pevaloval ve sv zk posteli a pokouel se usnout. Napl

spcm mozkem mu defilovaly mylenky. Vidl pirtsk lod, zvody vlench
voz a vci, kter nedokzal rozpoznat, a uprosted toho veho byla ta vc, kter
plhala na v. Bylo to nco obrovskho a stralivho, co se pohrdav klebilo na
cel svt. A nkdo kiel...
Posadil se promoen potem.
Po nkolika minutch vstal a peel k oknu.
Nad svtly msta se rtal v eru pichzejcho rna holywoodsk pahorek. Bude
dal krsn den.

Holywoodsk sny ve velkch neviditelnch zlatch vlnch zaplavovaly ulice.

A Nco pichzelo s nimi.
Nco, co nikdy, vbec nikdy nesnilo. Nco, co nikdy neusnalo.

Ginger vstala a tak se zadvala smrem k pahorku, pestoe nen jist, e ho

vidla. Stejn neptomn, jako slep osoba ve znm mstnosti, dotpala ke
dvem, sela dol po schodech, a jako by se pokouela zachytit zbytky noci,
pustila se spn ulic.

Mal pes, kocour a my pozorovali ze stn, jak nehlun kr ulikou a m k

pahorku.
"Vidli jste jej oi?" ekl Gaspoda.
"Zily j," pikvl kocour. "Pni!"
"Jde na pahorek," pokraoval Gaspoda. "Mn se to nelb."
"A co?" pokrila my rameny. "Pod se kolem toho kopce potuluje. Chod tam
kadou noc, chod sem a tam a tv se dramaticky."
"Coe?"
"Kadou noc. My jsme si mysleli, e to je ta romantika."
"Ale vdy vidte u podle toho, jak chod, e s n nco nen v podku," zral na n
Gaspoda vyden. "Vdy ona nechod, ona se potc. Jako kdyby poslouchala
njak vnitn hlas."
"No mn se ani nezd," trval na svm Pitil. "Podle m se potc kad, kdo chod
jenom po dvou nohch."
"Ale vdy sta podvat se j do oblieje, aby jeden vidl, e s n nco nen v
podku!"
"Samozejm, e s n nen nco v podku. Je to lovk," souhlasil Pitil.
Gaspoda probral sv monosti. Moc jich nebylo. Samozejm jako prvn se
nabzelo najt Viktora a pivst ho sem. To ale zavrhl. To vypadalo skoro jako jedna
z tch hloupch vc, kter by udlal Laddie. Tak njak to naznaovalo, e jedin,
na co se pes v obtn situaci zme, je, e jde a seene lovka, kter by ji za
nj vyeil.
Rozbhl se kupedu a chytil neastnou nmsnici zuby za cp non koile. Ani
nezpomalila a thla ho za sebou. Kocour se rozesml, a to zlomyslnji, ne se
Gaspodovi zamlouvalo.
"Je as vstvat, sleinko," zavrel a pustil non koili. Ginger la dl.
"Vid?" uklbl se kocour. "Sta jim umstit palec proti ostatnm prstm a u si
mysl, e jsou nco extra."
Musm jt za n," ekl Gaspoda. "Dve, kter se samo potuluje po nocch, by
mohlo snadno pijt k njakmu razu."

"To jsou cel psi," obrtil se kocour k Pitilovi. "Vdycky obskakujou lidi. Pt
bude chtt obojek poszen drahokamy a misku, na kter bude mt svoje jmno,
to ti povdm."
"No, jestli ti lo o to, pijt o pr chlup, tak jsi piel na to sprvn msto, o,"
zavrel Gaspoda a vycenil sv zkaen zuby.
"Tak takovhle vci nemusm poslouchat," prohlsil kocour a pyn zvedl nos.
"Poj, Pitile. Zalezem si zptky do tch odpadk, tam nen tolik svinstva."
Gaspoda se zamrail na jejich zda.
"a Ma! Bl!" vykikl za nimi.
Pak se rozbhl za Ginger a sm sebe nenvidl. Kdybych byl vlk, co technicky
jsem, pomyslel si, u by dolo na blskn tesk a takov vci. Kad dve,
kter by se takhle samo toulalo noc, by bylo ve smrtelnm nebezpe. Mohl bych
na ni zatoit, mohl bych se na ni vrhnout, kdy si vzpomenu, ale j prost jen
nechci. Ale jednu vc urit nedlm, nehldm ji. J vm, e mi Viktor ekl, a na
ni dohldnu, ale chtl bych vidt nkoho, kdo by m pistihl pi tom, jak dlm
nco, co mi pikzal lovk. Chtl bych vidt lovka, kter by mn dval rozkazy.
Tomu bych rozerval krn tepnu na to up. Ha. A taky, kdyby sej nco stalo,
chodil by kolik dn jako v tranzu a urit by m zapomnl nakrmit. Ne e by pes
jako j poteboval lidi na to, aby ho nakrmili. J doku srazit k zemi soba prost
tak, e mu skom na zda a pekousnu mu krn tepnu, ale je to mnohem
jednodu, kdy vm ho daj naporcovanho na tali.
la velmi rychle. Gaspodovi, kter se snail udret s n krok, u visel jazyk z
tlamy. Bolela ho hlava.
Riskoval nkolik rychlch pohled sem a tam, aby zjistil, jestli ho nhodou
nepozoruje njak jin pes. Kdyby se to stalo, mohl pod jet pedstrat, e ji
pronsleduje. Co vlastn opravdu dlal. Jasn. Pot byla v tom, e neml nijak
skvl dech, ani kdy byl v t nejlep form, a te ml co dlat, aby j stail.
Mla by mt trochu slunosti a o nco zpomalit.
Ginger zaala stoupat po pat pahorku.
Gaspoda pemlel, jestli nem hlasit zatkat, a kdyby si toho nkdo viml,
mohl by tvrdit, e ji chtl vydsit. Mlo to jedin hek. Zbvalo mu dechu prv
tak na vhrn zaspn.
Ginger vystoupala kus po svahu a zamila do malho dolku mezi pokroucenmi
stromy.
Gaspoda se namhav potcel za n, zastavil se, otevel tlamu, aby na ni varovn
zakuel, a mlem spolkl vlastn jazyk.
Dvee se o nkolik centimetr otevely. A ve chvli, kdy je Gaspoda pozoroval,
sesula se smrem od nich dal nvjka psku.

Taky slyel hlasy. Nezdlo se, e by formulovaly slova, jen kostry slov, vznamy
bez obsahu. Bzuela kolem jeho kulat hlavy jako ebrav moskyti, kemrajc,
pesvdujc a - on byl najednou nejasnj pes na svt. Z jeho bok zmizely zacuchan
chome, na olysalch mstech hbetu vyrazily nov chlupy a cel, te bosky
dokonal tlo mu porostlo hladkou lesklou srst, kter mu nevisela do tlamy a
nezachytvala se do zub. Objevily se ped nm tale, na kterch nebyly tajemn
a mnohobarevn vnitnosti, kter ml rt, jak tomu obvykle bvalo, ale temn
rud stejky. V jeho misce byla ta nejslad voda... ne, v misce, kter byla
ozdobena jeho jmnem, bylo to nejlep pivo. Vzduchem se vznely elektrizujc
pachy, kter naznaovaly, e nkde blzko ek vt poet psch dam, kter by
se s nm rdy ble seznmily, a se ovem dosyta naj a napije. Tisce lid si o
nm myslelo, e je asn. Na krku mu blskal diamanty poszen obojek se
jmnem a Ne, to by nebylo sprvn. dn obojek. U obojku mus skonit, nebo by za chvli
chtl na hran gumovou pskac kaenku.
Pedstava se zamlila a najednou - smeka se hnala temnm tunelem pod korunami snhem zasypanch strom, v
rozevench rudch tlamch blskaly blostn tesky a dlouh nohy doslova
hltaly kilometry. Lid prchajc na sanch nemli nadji. Pak san narazily jednou
stranou na jakousi vtev a jeden z nich vypadl do snhu. Leel na cest a
zden kiel, kdy se pihnal Gaspoda provzen vl smekou a vrhl se na Ne, tohle by taky nelo, pomyslel si znien. Pes pece neme rt lidi. Lezou ti
na nervy, bohov, a jak! ale jst je...
Zplava chaotickch instinkt hrozila zkratovat jeho schizofrenickou ps mysl.
Hlasy znechucen vzdaly dal toky a obrtily svou pozornost ke Ginger, kter se
metodicky snaila odhrabat dal psek.
Jedna z Gaspodovch blech ho oste tpla. Pravdpodobn sej zdlo, e je
nejvt blechou na svt. Zvedl automaticky nohu, aby se pokrabal, a kouzlo
pominulo.
Zamrkal.
"U vech bl!" zakuel.
Tak tohle je to, co se stv lidem! Zajmalo by m, o em nut snt ji.
Gaspodovi se najeily chlupy v ztylku.
Tady nebylo teba dnho zvltnho zvecho instinktu. K tomu, aby se vydsil,
mu tady staily ty obyejn, kadodenn. Na druh stran tch dve bylo nco
stralivho.
A ona se to pokouela pustit ven.

Mus ji probudit.
Kousnout ji, to nebyl prv ten nejlep npad. Zuby mu v poslednch dnech nijak
zvl neslouily. Pochyboval, e tkot by byl co platn. To znamen, e zbv
jedin monost...
Psek mu zlomysln ujdl pod nohama, mon e snilo tom, e je kamenem.
Pokiven stromy kolem dolku se noily do fantazi plnch sekvoj. Dokonce i
vzduch se pohyboval kolem Gaspodovy kulat hlavy zvltnm zpsobem, ale kdo
by si troufl odhadnout, o em sn vzduch?
Gaspoda piklusal ke Ginger a pitiskl j studen enich na nohu.
Vesmr zn bezpoet dsivch zpsob, jak bt probuzen. Tak teba ev davu,
kter vm prv vylomil hlavn dvee, zoufal jekot paly pijdjc lokomotivy,
vyslechnut vlee na kolejch, nebo okamik, v nm si uvdomte, e dnes je
pondl, co se vm v ptek veer zdlo bt v nedohlednu. Studen ps enich
nepat k nejhorm z tchto lahdek, ale m svou zvltn hrzyplnost, kterou
znalci nadpirozena a ps znaj a dvno se j u nauili obvat. Je to pocit, jako
kdy se vm k tlu s lskou pivine mal kousek rozmrzajcch jater.

Ginger zamrkala. Ze v och j pohasla. Grimasa hrzy se zmnila ve vraz

pekvapen a pak, kdy uvidla Gaspodu, kter se na ni klebil, znovu ve vraz
hrzy.
"Nazdar," prohlsil Gaspoda mile.
Ustoupila a v obran pozvedla ruce. Mezi prsty j propadval psek. Upela oi na
sv ruce a pak v nechpavm asu na Gaspodu.
"Boe, to je stran," ekla. "Co se to dje? Co tady dlm?" Ruka j vyletla ke
rtm. "Oh ne!" zaeptala. "U ne!"
Chvli na nj zrala a pak sklouzla pohledem ke dvem. Nakonec se otoila,
podkasala si non koili a rann mlhou spn vykroila k mstu.
Gaspoda poklusval za n, ctil hnv, kter visel ve vzduchu, a byl odhodlan
poloit mezi sebe a tajemnou brnu co nejvt kus cesty.
Je tam nco stranho, pomyslel si. Pravdpodobn njak vci sam chapadlo,
kter by ti klidn utrhly obliej. Je skoro jist, e kdy najdete tajemn dvee
vedouc do nitra starho pahorku, to, co z nich vyleze, nebude mt radost, e vs
vid. Odporn, zl stvoen, kter by jist vyvedla z mry kadho lovka, a tady
je obyejn pes, kter taky o njak vyvdn z mry nestoj. Ale pro ona chtla...
Pomalu se belhal k mstu.
Kdesi za nm se dvee pootevely o dalch pr milimetr.

Holy Wood procitl dlouho ped Viktorem a k nebesk klenb se neslo buen
kladiv z pozemku Spolenosti stolet Ovocnho netopra. Ped hlavnm vjezdem
se zaala tvoit ada voz se devem, Viktora odstrkovali sem a tam zstupy
spchajcch truhl a omtk. Uvnit se sbhali emeslnci kolem rozhdanch
postav Silverfishe a A.S.P. Kolka.
Kdy k nim Viktor dorazil, slyel, jak Silverfish k zdenm tnem: "Cel
msto?"
"No pedmst se mou vynechat," odpovdl mu Kolk. "Ale chci tam cel
historick jdro. Palc, univerzitu, domy cech - vechno, co dl z opravdovho
msta msto, rozum? Mus to bt dokonal!"
V oblieji byl cel zarudl. Za nm se tyil troll Navka a v jedn ruce, jako nk
plato, drel trpliv nad hlavou nco, co vypadalo jako postel. Prostradlem
mval Kolk. Viktor si uvdomil, e nejen to prostradlo, ale cel postel je
popsna.
"Ale ty nklady -" pro testoval Silverfish.
"Ty penze njak dme dohromady," odbyl ho Kolk chladn.
Silverfish by snad nebyl zdenj, ani kdyby byl Kolk piel v dmskch atech.
Pokusil se ponkud vylepit situaci.
"No, jestli jsi, Kolku, opravdu rozhodnut -"
"To si pi!"
"- kdy o tom tak pemlm, meme snit cenu tm, e v t dekoraci natome
nkolikery obrzky a potom bychom ji mohli dokonce i pronajmat -"
"O em to mluv?" vytetil na nj Kolk oi.
"Stavme to pro Okraj proti Stedu!"
"Jist, jist, samozejm," uklidoval ho Silverfish. "A pak, a to bude hotovo,
meme -"
"Potom? dn potom u nebude! Copak jsi neetl scn? Navko, uka mu
scn!" Navka mezi n poslun upustil postel.
"Ale to je tv postel, Kolku."
"Scn, postel, jak je v tom rozdl? Podvej... tady... tady nad tou vyezvanou
ozdobou..."
Zatmco Silverfish etl, rozhostilo se kolem ticho. Dlouh ticho. Silverfish nebyl
zvykl st nic, co by nebylo seazeno v hlednch sloupcch, podtreno a
seteno.
Nakonec ekl: "Ty to... chce to... zaplit?"

"Je to historick zleitost. Historii neme oidit," dodal mazan. "Kad v, e

msto za obansk vlky shoelo."
Silverfish se narovnal. "Msto mohlo shoet," prohlsil odmen, "ale nevm, kde
bychom na to vzali finann prostedky."
"J to njak zaplatm," odpovdl Kolk klidn.
"Jednm slovem - ne-mon!"
"To jsou dv slova," upozornil ho Kolk.
"Nedoku si pedstavit zpsob, jak nco takovho provst," ekl Silverfish, ani
vzal jeho peruen na vdom. "Pokusil jsem se zvit to z tvho zornho hlu.
Ale ty ses chopil pohyblivch obrzk a pokou se je zmnit v... ve sny. J jsem
nikdy nechtl, aby vypadaly takhle. Se mnou v dnm ppad nepotej!"
"Dobr." Kolk upel pohled na trolla.
"Pan Silverfish prv odchz," ekl.
Navka pikvl a pak pomalu a pevn chytil Silverfishe za lmec.
Silverfish zbledl. "Tak takhle se m zbavit neme," zasyel.
"Vsad se?"
"V celm Holy Woodu se nenajde jedin alchymista, kter by pro tebe hnul
prstem! Vezmu si s sebou vechny klikae!To bude tvj konec."
"Poslouchej! Po tchhle obrzcch se cel Holy Wood pohrne ke mn a bude pro
m chtt pracovat!
Navko, vyho toho obejdu!"
"Tak teda jo, pane Kolk," zadunl troll a zvedl Silverfishe za lmec do vzduchu.
"Tak o tomhle jet usly, ty - ty intriknsk, len megalomane!"
Kolk si vythl z koutku doutnk.
"Pro tebe pan megaloman," uklbl se.
Zasunul si doutnk znovu mezi zuby a vznamn pokynul trollovi, kter Silverfishe
uchopil jemn, ale pevn jet za nohu.
"Dotkni se m prstem, a v tomhle mst o msto nezavad!" zajeel na nj
Silverfish.
"J u msto mm, pane Silverfish," odpovdl mu Navka klidn a vykroil snm
k brn. "Jsem vkonn poradce v oblasti vyhazovn-lid-jejich-obliej-se-panuKolkovi-nelb."
Pak u je naase, aby sis podil tajemnka," zasyel mu Silverfish do tve.

"Mm synovce, kter by taky rd udlal kariru," pikvl troll. "Peju vm hezk
den." .
"Vborn," ekl Kolk a spokojen si zamnul ruce. "Solle!"
Soll se vynoil za hromadou pln na nedalekm stole a vythl si z st tuku.
"Ano, strku?"
"Kolik asu potebujeme na ppravu?"
"Asi tyi dny, strku."
"To je moc. Najmi vc lid. Chci, aby to bylo pipraveno ztra rno, rozum?"
"Ale, strku -"
"Nebo m padka," znla odpov. Soll vypadal poplaen.
"J jsem tvj synovec," protestoval. "Neme pece vyhazovat synovce."
Kolk se rozhldl, a jak se zdlo, poprv za celou dobu si viml Viktora.
"Aha, Viktor. Posly, ty to taky um se slovy, ekni mi, mu vyrazit vlastnho
synovce?"
"Hm. J myslm, e ne. J myslm, e byste ho musel vyddit, nebo tak nco,"
snail se neohraban Viktor. "Ale-"
"Dobr! Dobr!" pikyvoval Kolk. "Chytr, fakt chytr. J vdl, e, je na to njak
takov slovo. Vyddit. Sly to, Solle?"
"Ano, strku. Take j radji pjdu a zjistm, jestli bych nenael vc truhl,
ano?"
"Fajn." Soll vrhl na Viktora pohled pln nesmrnho pekvapen a pomalu se
odplil. Kolk zaal peskovat skupinu klika. Pokyny z nj prtily jako voda z
mstsk fontny.
"Tak bych ekl, e dneska rno do Ankh-Morporku nikdo nepojede," ozval se hlas
ve vi Viktorova kolena.
"No, dneska je opravdu vjimen - jak bych to - ambicizn," ekl Viktor. "Jako by
to ani nebyl on."
Gaspoda se pokrabal za uchem. "Je tady nco, co bych ti rd ekl. Co to vlastn
bylo? Jo, u vm. Tvoje ptelkyn je vyslanec zlch sil. Tu noc, co jsme ji nali na
bo kopce, se zejm pokouela navzat spojen se zlem. Co si o tom mysl,
he?"
"Prima," odpovdl mu Viktor neptomn. Kolk se vn choval pln jinak ne
obvykle. Dokonce podivnji, ne bylo v Holy Woodu zvykem...

"Jo," pikvl Gaspoda, kterho se jeho reakce ponkud dotkla. "Paktuje se za noc
s podezelou okultn inteligenc z t Druh strany, to bych psahal."
"J vm," ekl Viktor. V Holy Woodu se vci normln neplily. Schovali jste si je a
na druhou stranu jste namalovali nco jinho. Zaalo ho to proti jeho vli zajmat.
"- a inkovat budou tisce," kal prv Kolk.
"Nezajm m, kde je vezmeme, kdy bude poteba, najmeme kadho v Holy
Woodu, jasn? A taky chci -"
"Pomoci jim v odpornch pokusech o dobyt celho svta, pokud tomu rozumm,"
ekl Gaspoda.
"Tohle udlala?" podval se na nj Viktor. Kolk prv mluvil se skupinkou
alchymistickch uednk. Co to kal? Dvaceticvk? Ale vdy zatm nikoho
nenapadlo udlat nco delho ne pt cvek!
"Jasn, pokouela se je vykopat, probudit je z jejich tisciletho spnku, aby tady,
na svt, rozpoutali lenstv zkzy, abychom tak ekli," tvrdil Gaspoda. "A moc
bych se nedivil, kdyby j v tom pomhaly koky, v -"
"Hele, nemohl bys na chvli zmlknout?" okikl ho Viktor popuzen. "Pokoum se
vyslechnout, o em se to hdaj."
"Jo? No tak promi, j jsem se jenom pokouel zachrnit svt," najeil se
Gaspoda. "A na tebe zpod tv vlastn postele zanou mvat straliv stvoen z
dob ped Potkem asu, tak si mn nestuj!"
"O em to pod van?" obrtil se k nmu roztrit Viktor.
"Ale to nic, to nic."
Kolk zvedl hlavu, zachytil pohledem Viktora, kter natahoval krk, a zamval na
nj.
"Hej, mldene! Poj sem! Mm pro tebe roli!"
"Vn?" Viktor se zaal prodrat davem.
"No, vdy jsem to pece kal!"
"Ne, vy jste se ptal-" zaal Viktor, ale vzdal se.
"A kde je slena Ginger, e se tak ptm?" pokraoval Kolk. "Zase zaspala?"
"...pravdpodobn dospv, co zamekala..." zavrel vzdorovit a naprosto
ignorovan hlas odnkud z moe nohou, "...to nejsp pochytila od tebe, zaplejtat
se s okultnma vcma..."
"Solle, poli nkoho, a ji dovede -"
"Ano, strku."

"...a ostatn, co bys od n ekal, lidi, co maj rdi koky, ti jsou schopn veho,
ned se jim vit..."
"A najdi nkoho, kdo by pepsal tu postel."
"Ano, strku."
"... a myslte, e m nkdo poslouch? Kdepak ti. Vsadm se, e kdybych ml
lesklej koich, pobhal radostn kolem a afal na n jako idiot, tak by m
mon..."
Kolk otevel sta, ale pak se otsl a zvedl ruku.
"Co to je za huhln?" ekl.
"...pravdpodobn jim zachrnil svt a podle prva bych ml dostat alespo
vyznamenn, ale to ne, jak byste si to, pane Gaspodo, pedstavoval? Vy pece
ani zdaleka nejste ta vhodn osoba..."
Huhln umlklo. Dav se se oupnm nohou pomalu rozestoupil a odhalil malho
kivonohho pska, kter se na Kolka nechpav dval.
"Haf?" ekl s nevinnm vrazem.
Holywoodsk udlosti vdycky postupovaly ponkud pekotn, ale prce na
Stedu proti Okraji letly jako kometa. Oproti tomu vechny prce na dalch
obrzcch Ovocnho netopra byly zastaveny. Prv tak byly zastaveny i na
vtin ostatnch obrzk ve mst, protoe Kolk najmal herce a klikae za
dvakrt vy platy, ne kter platil kdokoliv jin.
A uprosted dun vyrostl jaksi druh Ankh-Morpork. Jak si Soll stoval, nklady
se mohly podstatn snit, kdyby spolenost riskovala hnv mg, st filmu
natoila pmo ve mst a pak podstrila nkomu hrst tolar navc, aby ho zaplil.
Kolk nesouhlasil.
"Kdy nemluvm o tom ostatnm, taky by to nevypadalo sprvn," prohlsil.
"Ale to mluvme o skutenm Ankh-Morporku, strku," snail se Soll. "Ten
vypad opravdu opravdov. Jak by mohl nevypadat sprvn?"
"V, Ankh-Morpork zase nevypad tak skuten," odpovdl mu Kolk zamylen.
"Ale samozejm, e vypad skuten," vytkl Soll, jeho rodinn svazky se
napjaly na hranici prasknut. "Skuten tam stoj! Je to on sm! Pravj u
nebude! Je tak prav, jak to jen doke!"
Kolk vythl z koutku doutnk.
"Ne, to tedy nen," trval na svm. "Uvid."

Ginger se objevila zhruba v dob svainy a byla tak bled, e dokonce ani Kolk si
netroufl zvit hlas. Neustle zrala na Gaspodu, kter sej snail dret z dohledu.
Kolk byl stejn zamstnn. Byl ve sv kanceli a vysvtloval zpletku.
Ta byla v podstat pln jednoduch. Brala se znmou cestou On potk Ji, Ona
potk jinho, On ji ztrat, jene v tomhle ppad se do toho veho jet pipletla
obansk vlka...
Pvod ankh-morporsk obansk vlky (3. zelence r. 432, 20.32 hod. - 4. zelence
r. 432, 10.45 hod.) byl vdycky mezi historiky pedmtem zaplench spor.
Existuj dv zkladn teorie: 1) obyejn lid, na kter dolehly straliv dan,
poadovan vjimen tupm a nepjemnm krlem, doli k nzoru, e veho
moc kod a e je as provst nco se zastaralm modelem monarchie. Nahradili
ji adou urozench pn, kte na n uvalovali dan stejn tk, ale mli alespo
tolik slunosti, aby nepedstrali, e jim k tomu dali prvo sami bohov. Dky tomu
se vichni ctili lpe. 2) jeden z hr znm hry Mordova sud, kterou hrl s
druhy v tavern, byl obvinn, e si schoval do rukvu vc es, ne bvalo obvykle
zvykem, pak byly vytaeny noe, nkdo pratil nkoho jinho lavic, dal lovk
vrazil n do svho souseda, vzduchem zaaly poletovat py, pak se nkdo
zhoupl na svcnu zavenm pod stropem, oknem vyletla hozen sekera a
zashla kolemjdoucho, pak byla povolna Hldka, nkdo zaplil tavernu, nkdo
jin vzal na lidi stl, a to u se namchli vichni a pidali se k boji.
Ale a to bylo tak nebo onak, vedlo to prost k civiln vlce, co je sek djin, bez
kterho se dn zral civilizovan nrod neobejde... (Pozn. autora: I kdy si
odmyslme ostatn dvody, rozhodn poskytuje mnohem vhodnj zminku pro
boj bratra proti bratru, ne jsou ty obyejn, napklad to, co ekla o mamince
jeho ena na pohbu tety Vry.)
"J to prost vidm asi takhle," zaal Kolk, "pedstavte si jednu dvku z urozenho
rodu, kter ije docela sama ve velkm dom, rozumte, a ten jej ptel jde do
vlky bojovat na stran vzbouenc, rozumte, a ona potk toho druhho a dojde
mezi nimi k thlet chemii -"
"Co? Oni vybuchnou?" ekl Viktor.
"On mysl, e se do sebe zamiluj," vysvtlila mu Ginger chladn.
"Jo, tak njak," pikvl Kolk. "Oi, kter se setkaj pes peplnn sl. A ona je na
celm svt pln sama, s vjimkou sloucch, a dejme tomu, jasn! To je ono!
Jejho milovanho psa."
"To bude Laddie?" zeptala se Ginger.
"Sprvn. A samozejm, ona udl, co bude v jejch silch, aby zachrnila
rodinn dl, take tak jako flirtuje s nima obma, tma chlapama, ne s tm psem,
a pak jeden z nich zahyne ve vlce a ten druh ji opust, ale to je v podku,
protoe ona se v srdci zatvrdila." Ukonil e, opel se a rozhldl se kolem. "Tak co
si o tom myslte?"

Lid v mstnosti se nejist dvali jeden na druhho.

Zavldlo nesouhlasn ticho.
"Jo, zn to fantasticky, strku," ekl nakonec Soll, kter u si dnes nechtl
pidlvat dal nepjemnosti.
"Po technick strnce je to velk vzva," ekl Tta Ptek.
Zbytek tmu se pipojil mnostvm souhlasnch vrok, kter maskovaly jejich
levu.
"No, j nevm," ekl Viktor pomalu.
V tom okamiku se k nmu obrtily oi vech ptomnch stejnm zpsobem, jako
se obracej divci nad arnou plnou lv ke vchodu pro inkujc, aby zjistili, kdo z
odsouzench zloinc projde zvednutou kovovou m mezi elmy prvn. Viktor
ale pokraoval: "Vte, chtl jsem se jenom zeptat, jestli to je vechno? Na tak
dlouh obrzky to zn velice... velmi jednodue. Lid se do sebe tak njak zamiluj
a v pozad se odehrv civiln vlka... Mn prost nen tak docela jasn, jak z toho
chcete udlat njak zvltn obrzky."
Rozhostilo se znovu ustaran ticho. Nkolik lid ve Viktorov blzkosti se pomalu
zaalo pesunovat stranou. Kolk na nj upral pohled.
Viktor zaslechl, jak zpod jeho idle vychz tm neslyiteln, slab hlas.
"...no prosm, samozejm, pro Laddieho se vdycky njak ta role najde... jen by
m zajmalo, co um tak zvltnho, co j neumm, to by m ale fakt..."
Kolk na Viktora upen zral.
Nakonec ekl: "M pravdu. pln pravdu. Viktor m pravdu. Pro na to nikdo z
vs nepiel?"
"Ale j si myslel pesn to sam, strku," ozval se Soll spn. "Musme to na
vech stranch trochu vycpat."
Kolk trochu neptomn mchl svm doutnkem. "No, meme si dal materil
vymyslet postupn bhem naten, to nebude dn problm. Jako teba...
teba... co takhle zvody voz? Lid miluj zvody voz. To je napnav! Vypadne
z vozu, a mu upadnou kola? Jo, zvod voz."
"Ehm..." odkalal si opatrn Soll, "v, strku, j jsem si o civiln vlce nco
peetl, ale mm dojem, e se tam nikdo nezmioval -"
"O tom, e tam nebyly zvody voz, nemm pravdu?" ekl Kolk mdlov
napnnm tnem, kter vak ukrval jako bitva ostrou epel hrozby. Soll
splaskl.
"No, kdy to bere takhle, strku," zabruel, "tak m samozejm pravdu."

"A co bychom..." Kolk upel mrn neptomn pohled z okna, "- mohli bychom
jet zkusit... co teba takhle obrovskho raloka?" Zdlo se, e samotnho Kolka
jeho npad mrn pekvapil.
Soll se s nadj otoil k Viktorovi.
"Jsem si skoro jist, e raloci v civiln vlce nebojovali. "
"Fakt ne?"
"No, myslm, e by si toho byli lid vimli," pikvl Viktor.
"Byli by je urit rozlapali sloni," zamumlal Soll pro sebe.
"No jo," pikvl Kolk smutn. "To byla jenom takov okamit mylenka. Ani
nevm, co m to vlastn napadlo, vn."
Znovu chvilku neptomn zral z okna a pak rychle zavrtl hlavou.
ralok, pomyslel si Viktor. Ty mal zlat rybiky tvch vlastnch mylenek si
spokojen plavou sem a tam, kdy se najednou voda ze a odnkud z neznma
pipluje jako obrovsk ralok jedin mylenka. Jako kdyby za ns prv tyhle
mylenky myslel nkdo jin.

"Ty se prost neum chovat," ekl Viktor Gaspodovi, kdy se ocitli o samot.
"Celou tu dobu jsem slyel, jak rept pod idl."
"Mon e se neumm chovat, ale na druh stran se taky s neptomnm
vrazem roztouen nemotm kolem holky, kter chce na svt vpustit Stvoen
Noci," zavrel Gaspoda.
"Doufm, e ne," pikvl Viktor, ale vzpt se zarazil. "O em to mluv?"
"Aha! Najednou m sly. Ta tvoje milovan -"
"Nen to moje milovan!"
"Tak budouc milovan," ekl Gaspoda, "chod kadou noc na pahorek a pokou
se otevt ta vrata. Vera v noci, potom co jsi odeel, to zkusila znovu. Vidl jsem
ji. Zastavil jsem ji," dodal vzdorovit. "Ne e bych za to ekal njakou chvlu,
samozejm. Je tam nco stralivho a ona se to pokou vypustit ven. Nen divu,
e kad rno chod pozd a je cel bled a unaven, kdy strv vt st noci
kopnm."
"Jak v, e se za tmi dvemi ukrv nco stralivho?" zeptal se Viktor slabm
hlasem.
"No, vezmi si to teba takhle," odpovdl mu Gaspoda. "Jestlie je nco zaveno
za tkmi vraty a ta jsou zasypna v nitru kopce, nebude to asi proto, e by si
lid pli, aby to noc co noc vylezlo a zabhlo jim to umt ndob, e? Posly,"
dodal smliv, "j pece netvrdm, e ona dl kdov co. Pravdpodobn se to

nco zmocnilo jejho slabho, koky milujcho, dvho mozku a zotroilo si ho to

podle sv vlastn zl vle."
"V, ty obas vykld pkn pitomosti," odpovdl mu Viktor, ale jeho slova ani
jemu samotnmu neznla pli pesvdiv.
"Tak se zeptej pmo j," odpovdl pes mazan.
"To taky udlm!"
"Vborn."
No jo, ale jak? pomyslel si Viktor kdy vyli z budovy na slunce. Promite, sleno,
ale mj pes tvrd, e vy... ne. Hele, posly, Ginger, doslechl jsem se, e chod po
nocch ven a... ne. Ahoj, Ginny, koukni, jak je mon, e t mj pes vidl... ne.
Mon e by se s n ml jen tak pustit do hovoru a vykat, dokud se e
pirozenm zpsobem nesto na obludn stvoen z onoho svta.
Jene, jak se zdlo, bude to muset pokat kvli hdce, kter prv probhala ve
tbu.
Jednalo se o tet hlavn roli ve Stedu proti Okraji. Viktor hrl samozejm
asnho, i kdy nebezpenho hrdinu, Ginger byla jedin vhodn pedstavitelka
ensk hrdinky, ale druh musk role - hrdina tup, nicmn oddan vlasti - ta
psobila pote.
Viktor jet nikdy v ivot nevidl nikoho, kdo by si ve vzteku dupal nokou.
Vdycky si myslel, e nco takovho se dje jen v knihch. Jene Ginger prv
dokazovala, e se mlil.
"Protoe budu vypadat jako idiot, proto!" kala prv.
Soll, kter si prv pipadal jako hromosvod za boulivho dne, divoce
gestikuloval rukama.
"Ale vdy on je pro tu roli ideln!" tvrdil. "Ta loha pmo vol po pevnm
charakteru -"
"Pevnm? Samozejm, e je pevn! Vdy je kamenn!" vykikla Ginger. "A si
m kroukov panc a falen knr, ale pod je to troll!"
Rambonit, kter se nad Zollem a Ginger tak trochu monoliticky tyil, si hlasit
odkalal.
"Odpuste," ekl, "ale obvm se, e v nzor nen dostaten zemit."
Te zase zaala mvat rukama Ginger. "Ne, ne! J mm trolly rda!" brnila se.
"Ale jako trolly, rozumte? Jene nemete ode m ekat, e se budu tvit
zamilovan na... na... njak kamenn obliej!"
"Tak kouknte se," zaal Rambonit a hlas mu zaal stoupat jako vozk horsk
drhy po startu, "vy mi tady kte, e je v podku ukazovat trolly, jak tluou lidi

obuky, ale u nen v podku ukzat, e maj i jemnj city, stejn jako ti
ufukan lid?"

"Ale tohle pece ona vbec nek," uklidoval ho Soll zoufale. "Ona pece
vbec..."
"Nebo si snad myslte, e kdybyste m poranili, e nebudu krvcet?" rozohnil se
Rambonit.
"Samozejm, e nebude," odbyl ho Soll, "ale-"
"Ano, m pravdu, ale mohl bych! Kdybych ml krev, zakrvcel bych vm cel
studio."
"A jet jedna vc," ozval se jaksi trpaslk a ouchl Solla do kolena. "Ve scni
se k, e ona vlastn dl pln veselch rozesmtch zpvajcch trpaslk, je to
tak?"
", ano," pikvl Soll a odsunul pro tento okamik troll problm stranou. "A co
jako?"
"Nen to trochu stereotypn?" pokraoval trpaslk. "J si myslm e ano. Klade to
tm rovntko mezi slova trpaslk a hornk. Nevm, pro bychom mli neustle
hrt jedny a tyt stereotypn role."
"Ale vtina trpaslk pece je hornky," brnil se zoufale Soll.
"No, to jako ano, ale nemysli si, e jsou z toho njak zvl astn," pidal se dal
trpaslk. "Taky si ani zdaleka pod nezpvaj."
"Bodej," ekl dal trpaslk. "To je z bezpenostnch dvod, chpete? Kdy
zpvte, mohli byste vybudit ve skalch rezonann otesy a shodit na sebe klidn
celou klenbu."
"Krom toho, v blzkosti Ankh-Morporku dn doly nejsou," ozval se znovu prvn
trpaslk. Sollovi se vichni trochu pletli, protoe byli jeden jako druh. "To kad v.
Ankh stoj na jlu. Kdyby ns nai lidi vidli, jak nkde kolem Ankhu tme
drahokamy, byli bychom vem jenom pro smch!"
"No, j bych neekl, e mm tak hrozn kamenn obliej," dunl Rambonit,
ktermu obas chvli trvalo, ne si vci probral. "Popraskan, to mon. Ale ne
kamenn."
"Jde tady o princip," pokraoval jeden z trpaslk. "Nemete si pece vy, lidi,
rozebrat vechny jenom trochu slun role a na ns nechat vechny ty mal
podvodnky a kriminlnky!"
Soll ze sebe vyrazil keovit smch lovka zahnanho do kouta, kter douf, e
njak ten vtpek aspo trochu vyleh hrozivou atmosfru.

"No jo," zaal vesele, "to je tm, e vy-"

"No?" otoili se k nmu vichni trpaslci unisono.
"Ehm" odkalal si rychle Soll, ktermu dolo, e udl lp, kdy zmn smr
hovoru. "Podstata vci spov v tom, e Ginger udl doslova cokoliv, aby
udrela rodn dm a dl a -"
"Doufm, e u s tm konen pohnem," zabruel Tta Ptek. "Bhem hodiny
musm vykydat otkm!"
"Ano, tak je to!" bruel Rambonit. "A doku absolutn vechno, co doku,
abyste vdli!"
"Doly neudruje," upozoroval jeden z trpaslk. "Doly udrujou tebe. Ty si z nich
poklady bere, nedv je tam, ne? To je pece na celm dlnm prmyslu to
zsadn, to v kadej."
"No dobe, teba je ten dl u vyten," byl Soll ochotn udlat njak ten
stupek. "Ale ona ho prost -"
"No, jestli je przdn, tak nevm, pro by ho mla dl provozovat, tm sp udret
za kadou cenu -" pidal se se svou trokou dal trpaslk tnem, kter
naznaoval, e se chyst k zasvcenmu, detailnmu a hlavn obsanmu
vysvtlen. "I kdy je pravda, e ne dl odepe, mus si ovit, e kolem
nejsou vedlej loiska. To zabezpe cel dlo a o kus dl pokrauje tak, e
vyraz v netebn hornin tolu rovnobnou s pvodn hlavn tolou -"
"Pak mus vybudovat pekopy slouc k otvrce loiska a mezichodby a tm
rozdlit dlo na porubn kdla. Pak pijdou dovrchn a padn chodby a -"
"Jasn, vybuduje dovrchn a padn chodby a-"
"Pokud tam ovem nem njakou vadzn nebo kondenztovou vodu -"
"No jasn a pak-"
"Taky bys ml vyvzorkovat loisko a vypotat zsoby suroviny, jesli se to vbec
vyplat -"
"Samozejm, ale pak -"
"Nevidm jedin dvod," pokraoval Rambonit v samomluv potichu hlasem,
kter by ozvuil i vt divadlo, "pro by ml nkdo o mm oblieji kat -"
"TICHO!" zaval najednou Soll. "Vichni mlte! MLTE! Prvn osoba, kter te
promluv, v tomhle mst u nikdy pracovat nebude! Je to jasn? Vyslovil jsem se
JASN? Dobr." Odkalal si a pokraoval normlnm hlasem. "Dobr. Te chci,
abyste si uvdomili, e tady jde o romantick film, kter mus lidem vzt dech a
pedstavu o ase, je to pbh eny, kter bojuje o zchranu -" zkonzultoval svj
poznmkov blok, "- veho, co miluje, na pozad svta, kter zelel, a nikdo z vs
u mi nebude dlat dn pote."

Jeden z trpaslk zvedl vhav ruku.

"Prosm!"
"No?" zavrel Soll.
"Pro se vechny obrzky pana Kolka odehrvaj na pozad svta, kter zelel?"
zeptal se trpaslk.
Sollovi se zily oi. "Protoe pan Kolk je vjimen citliv a vnmav mu."

Kolk ml pravdu. Nov msto bylo destilovan star msto. zk uliky byly u,
vysok budovy vy. Chrlie byly jet odpornj a stechy ostej. V umn,
nc z komplexu budov Neviditeln univerzity, tady nla dvakrt tolik, pestoe
byla tyikrt men. Neviditeln univerzita byla mnohem baroknj a vyztuen
mnohem vtm potem oprnch zd a Patricijsk palc mnohem pilovatj.
Truhli se hemili po konstrukcch, kter po svm dohotoven vytvo nco, vedle
eho bude Ankh-Morpork vypadat jen jako velmi odbyt kopie sebe sama. Dal
rozdl bude v tom, e budovy skutenho msta nejsou pedstavovny, alespo z
vt sti, pltnem, kter je dovedn napjato na dev, pomalovno a nakonec
peliv posypno prachem. Morporsk budovy si musely prach nalapat samy.
Tohle msto vypadalo mnohem ankh-morportji, ne jak kdy vypadal sm AnkhMorpork.

Dv, ne si stail Viktor s Ginger promluvit, odvedli ji do stanu s kostmy, aby ji

pevlkli a namaskovali, pak se zaalo natet a najednou bylo pozd.
Spolenost stolet Ovocnho netopra (na vvsnm tt pod jmnem spolenosti
te navc, i kdy menm psmem, stlo: u ns najdete vc hvzd ne na nebi)
mla v zkladnch pravidlech jedno, kter pravilo, e dlka naten filmu by
nikdy nemla pekroit desetinsobek jeho promtac dlky. U Stedu proti Okraji
to bylo jinak. Bylo tam mnoho boj. Byly v nm non scny, kdy otci horenat
malovali za svitu pochodn. Trpaslci se astnmi vrazy pracovali v dole, o jakm
pedtm (a ani potom) nikdo neslyel, kde byly do umlch stn zasazeny
nuggety velikosti kuat. Protoe Soll trval na tom, e se jejich rty mus pi prci
pohybovat, zpvali si siln lascivn verzi trpasli psn, kter zanala hej hou, hej
hou, kad m tu svou' a stala se mezi trpaslimi obyvateli Holy Woodu nesmrn
populrn.
Bylo mon, e Soll vdl, v jakm poad vechny ty jednoduch kusy a kousky
pat k sob. Viktor ovem nikoliv. Brzo se nauil, e v pohyblivch obrzcch
nem cenu sledovat djovou osu pbhu. Koneckonc Soll natel na peskku
nejen zezadu dopedu, ale i ze stran do stedu. Byl to dokonal zmatek, stejn
jako v obvyklm ivot.

Kdy se nakonec Viktorovi naskytla pleitost s Ginger promluvit, stli vedle nich
dva klikai a prakticky kad, kdo neml momentln nic na prci, je pozoroval.
"Tak prima, lidiky," volal Soll. "Tahle scna se odehrv nedlouho ped koncem,
kdy Viktor potk Ginger po tom, co se rozeli, a na cedulce bude npis -" podval
se na velk ern ovl, kter ml ped sebou, "- ano, on bude kat: Psahm, m
drah, e bych dal cokoliv za jedin... Hargovo... lahdkov... vepov... ebrko...
ve... speciln... kar... omce..."

Soll zpomalil. Kdy se nadechl, zaznlo to jako vdech vynoujc se velryby.

"Kdo sem napsal TOHLE?"
Jeden z mal pomalu zvedl ruku.
"J, ale pan Kolk mi to pikzal," ekl rychle.
Soll se rychle probral vysokm sloupcem cedul, kter pedstavovaly dialogy pro
tuhle st filmu. Rty se mu sevely. Kvl na jednoho lovka s blokem s ekl:
"Mohl byste doskoit do kancele mho strce a podat ho, aby sem na
okamik zael, jestli se mu to hod?"
Soll vythl z hromady dal tabuli a etl: "Ten star dl mi opravdu chyb, ale kdy
si chci pochutnat na vtenm domcm jdle, zamm... vdy... do... Hargova...
ebrkovho... domu... - aha, u mi to zan bt jasn."
Namtkou vybral dal tabuli: "A tady zase vidm, e umrajc steansk vojk
k: "Co bych te dal za poukzku Zapla jeden tolar a snz co me' do
Hargova... ebrkovho... domu... maminko!"
"No, j myslm, e je to velmi dojemn," ozval se za nm Kolkv hlas. "V cel
arn nezstane oko such, uvid."
"Strku -" zaal Soll.
Kolk zvedl ruce. "ekl jsem, e ty penze njak seenu," ekl.
"A m Harga nm dokonce dodal i potraviny pro scnu s grilovnm v zahrad."
"ekl jsi, e nebude zasahovat do scne!"
"To nen zasahovn," odpovdl mu Kolk pevn. "Nevm, jak tomuhle me
kat zasahovn. Jen jsem tomu tu a tam dodal trochu lesku. Myslm si naopak, e
to je vylepen. Krom toho Hargv vdsk stl Zapla tolar a pak jez, a
pukne', to je v dnench pomrech podnik za opravdu neuvitelnou cenu."
"Jene ty obrzky se odehrvaj ped sto lety!" vykikl Soll.
"N-," zamyslel se Kolk, "pedpokldm, e by nkdo mohl ct zajmalo by m,
jestli bude i za sto let jdlo v Hargov ebrkovm dom stejn dobr jako dnes' -"

"To nejsou dn pohybliv obrzky, to je odporn komerce!"

"Taky doufm," pikvl Kolk. "Jestli ne, jsme v malru!"
"Tak podvej -" zaal Soll vhrn.
Ginger se otoila k Viktorovi.
"Nemohli bychom si nkde promluvit o samot?" ekla tie. "A bez tvho psa,"
dodala u normlnm hlasem. "Rozhodn bez tvho psa."
"Ty chce mluvit se mnou?" podivil se Viktor.
"No, zatm k tomu nebyla pleitost, e?"
"Dobr. Jist. Gaspodo, zsta. No, hodn pejsek." Pi vrazu naprostho
znechucen, kter peltl Gaspodovi po tvi, poctil Viktor tich uspokojen.
Za nm nabrala na obrtkch dal z vnch holywoodskch hdek, pi n stli
Soll a A.S.P. nosem proti nosu a hdali se v kruhu pobavench zamstnanc, kte
se o celou vc iv zajmali.
"Tak tohle si nemusm dt lbit! Podm rezignaci!"
"To neme! Jsi mj synovec! Neme rezignovat z msta synovce!"
Ginger s Viktorem si sedli na kamenn schody z ltky u devn budovy. Mli
absolutn soukrom. Nikoho by ani nenapadlo je pozorovat te, kdy o pr krok
dl probhala ndhern hdka, kter hrozila propuknout kadou chvli ve fyzick
nsil.
"Ehm," odkalala si Ginger. Nervzn si propltala prsty. Viktor si viml, jak m
olman nehty.
"Ehm," pokusila se znovu. Jej tv byla i pod vrstvou lidla obrzkem zkosti.
Viktor ctil, jak si v duchu k "vbec nen krsn", ale dlalo mu velk pote
tomu vit.
"J, v, j prost nevm, jak bych ti to ekla," pokraovala, "ale nev, jestli si
nkdo viml, e jsem nmsn a chodm ve span?"
"Mysl na kopec?" ekl Viktor.
Jej hlava se otoila jedinm trhnutm jako hlava hada.
"Ty to v? Jak to v? pehoval jsi m?" vytkla. Te to byla znovu ta star
Ginger, pln ohn a jedu a paranoick tonosti.
"Laddie t nael vera odpoledne. Spala jsi tam," ekl Viktor a opel se pohodlnji.
"Ve dne?"
"Ano."

Ruka j vyletla ke rtm. "Je to jet hor, ne jsem si myslela," zaeptala. "Hor
se to. Vzpomn si, jak jsme se setkali na kopci? Tsn pedtm ne ns tam
nael Kolk a myslel si, e jsme to... se tam muckali..." Zervenala. "J v t chvli
ani nevdla, jak jsem se tam dostala."
"A vera v noci jsi se tam vrtila," pikvl Viktor.
"Ten pes ti to ekl, co?" ekla dut.
"Ano. Promi."
"Te se mi to stv kadou noc," zastnala Ginger. "Vm to, protoe i kdy se
vrtm dom a lehnu si, vude po pokoji je psek a vechny nehty mm
polman. Chodm tam kadou noc a nevm pro!"
"Pokou se otevt brnu," vysvtlil j Viktor.
"V tom dolku, na mst, kde se sesul kus pahorku je velk prastar brna a -"
"Ano, j jsem ji vidla, ale pro to dlm?"
"No, mm o tom nkolik domnnek," odpovdl j Viktor opatrn.
"ekni mi to!"
"Hm. Slyela jsi nkdy o nem, emu se k genius loci?"
"Ne," na ele j naskoily vrsky. "To je nco chytrho, ne?"
"Je to jaksi due uritho msta. Me bt i velmi siln. Me bt vytvoena siln
uctvnm, lskou, nebo taky nenvist, pokud to trv dostaten dlouhou dobu. A
j pemlm, jestli duch njakho msta me lkat a mmit lidi. A zvata. Holy
Wood je velmi zvltn msto, nezd se ti? Lid se tady chovaj pln jinak. Vude
jinde jsou nejdleitj vci zbo, penze nebo teba dobytek. Tady je
nejdleitj vc bt dleit."
Bylo vidt, e mu velmi pozorn naslouch. "A dl?" ekla, jako by mu dodvala
odvahu. "Zatm to zn velice logicky."
"Tak a te se dostvm k t mn hezk sti."
"Oh."
Viktor polkl. Mylenky mu v hlav bublaly jako vac bujn. Na jeho hladinu se
vynoovala napl zapomenut fakta a zase klesala ke dnu. Vyschl sta
vychovatel ve starch klenutch mstnostech mu znovu vtloukali do hlavy nudn
star vci, kter te byly najednou dleit a nebezpen jako epel bitvy, a on
se jich snail najt v hlav co nejvc.
"J si nejsem -" zakrkoral vyschlm hrdlem.
Pak si odkalal. "Nejsem si jist, e je to dobr," vypravil ze sebe. "Pichz to
odjinud. Takov vci se stvaj. Slyela jsi o mylenkch, jejich as nastal?"

"Ano."
"No, tak to jsou ty krotk. Jene pak existuj jet jin. Mylenky tak nabit
platnost a ivotn silou, e ani neekaj na svj as. To jsou divok mylenky.
Uprchl mylenky. A pot je v tom, e kdy se stane nco takovho, oteve se
otvor -"
Podval se na jej bezvraznou tv. Srovnn se mu vynoovala na hladinu
mylenek jako jtrov knedlky z nedln polvky. Pedstavte si, e vechny ty
existujc svty jsou pimknuty jeden na druh jako dva namazan chleby... jako
balek karet... kniha... sloen papr..., jestlie nastanou jen trochu vhodn
podmnky, mohou vci tmi svty prochzet z vrstvy do vrstvy, nejen podl
nich..., ale kdy otevete brnu mezi svty, zane hrozit nesmrn nebezpe,
protoe napklad...
Co kdy napklad...
Jako napklad...
Jako napklad co?
Vynoilo se mu to z pamti stejn neekan jako podezel chapadlo ve chvli,
kdy usoudte, e u mete tu paellu snst bez obav.
"Je mon, e se tou brnou pokou na n svt dostat nco jinho," odvil se.
"V tom nikde, mezi dvma nkde, ij stvoen, kter bych ti radji ble
nepopisoval."
"No, jako kdyby se stalo," ppla Ginger napjatm hlasem.
"A, hm, ta veobecn dycht dostat se do skutench svt a pravdpodobn se
jim njak podailo dostat se s tebou ve spnku do spojen a..." Vzdal se. Nebyl s
to dle snet jej vraz.
"Mon e se naprosto mlm," snail se ji uklidnit.
"Mus mi zabrnit v tom otvrn dve," zaeptala. "Co kdy jsem jedna z nich?"
"To ne, to si nemyslm," odpovdl j Viktor bezstarostn. "Veobecn maj
mnohem vc rukou a konetin vbec."
"Pokusila jsem se rozsypat na zem pipnky, abych se probudila," ekla Ginger.
"To zn dsn. A zabralo to?"
"Ne. Rno jsem je nala uloen v sku, kde jsem je vzala. Musela jsem je zase
ve spnku vysbrat."
Viktor napulil rty. "No, to by mohlo bt dobr znamen," ekl.
"Pro?"

"No, kdyby t lkaly njak, hm, zl bytosti, nelmaly by si asi hlavu s tm, na co
lpne."
"Hm," Ginger pracn polkla.
"Nenapad t nhodou, pro se to vechno dje, co?" zeptal se Viktor.
"Ne! Ale vdycky se mi zd tent sen." Oi se j najednou podezvav zily.
"Posly,jak to, e zn vechny tyhle vci?"
"J - kdysi mi o tom vyprvl jeden znm mg."
"Nejsi nhodou sm mg?"
"To tedy zaruen nejsem. dn mg v Holy Woodu. A ten sen?"
"Oh, je pli podivn, ne aby mohl nco znamenat. A navc pamatuju, e se mi
zdval, u kdy jsem byla docela mal. Vdycky zan tou horou, i kdy to nen
obyejn hora, protoe -"
Najednou se nad nimi objevil troll Navka.
"Mlad pan Kolk vzkazuje, e je as zat s natenm," oznmil jim duniv.
"Pijde dnes v noci ke mn?" sykla Ginger. "Prosm! Kdybych se zase chtla
nkam vydat, probud m."
"No, dobr, ano, ale tv bytn by se to nemuselo lbit -" zaal Viktor.
"Oh, pan Kosmopilkov je velmi svobodomysln," uklidovala ho Ginger.
"Opravdu?"
"Ta si bude jenom myslet, e nm jde o sex," pikvla Ginger.
"Aha," pikvl Viktor zmaten. "V tom ppad je to v podku, co?"
"Mlad pan Kolk je nerad, kdy ho nkdo nech ekat," pipomenul jim Navka.
"le, bu zticha," odsekla mu Ginger. Vstala a oprila si aty. Navka zamrkal.
Lid mu obvykle nekali, aby mlel. Na ele mu naskoilo nkolik starostlivch
vrsek. Pootoil se a zkusil novou ntlakovou akci, tentokrt zamenou na
Viktora.
"Mlad pan Kolk nerad -"

263

"le, co kdybys zmizel?" vytkl na nj Viktor a vykroil za Ginger.

Navka zstal sm a oi se mu protely pi t straliv nmaze, kterou lid

nazvaj mylen. Samozejm e i jemu obas lid ekli nco takovho jako "b
pry" nebo "zmlkni", ale vdycky s tou rozechvlou odvahou vydenho lovka,
a v takovch ppadech mu pirozen stailo udlat njak to "hur, hur" nebo
"bar, bar" a dotynho pratit. Ale zatm s nm nikdy nikdo nemluvil tak, jako by
jeho existence byla ta posledn vc na svt, kter by dotynmu dlala starosti.
Mohutn ramena mu poklesla. Mon e vechno to chozen za Rubnou mu pece
jen kod.
Soll stl nad mali, kte psali tabule. Kdy se objevili Viktor s Ginger, zvedl hlavu.
"Vborn," pikvl. "Tak vichni na msta. Pustme se rovnou do t scny z plesu."
Zdlo se, e m radost sm ze sebe.
"Jsou vechny npisy pipraven?" zeptal se Viktor.
"dn problm," odpovdl mu Soll pyn. Podval se na slunce. "Ztratili jsme
spoustu asu," dodal, "take je zbyten, abychom ztrceli dal."
"Je bezvadn, e se ti podailo starho A.S.P. tak rychle pesvdit," usml se
Viktor.
"Kdy mu doly argumenty, neml u jedinou nmitku. Odeel trucovat do sv
kancele, ekl bych," odpovdl Soll trochu vychlouban. "Vborn, pozor
vichni, zaneme ve -"
V tu chvli ho zatahal za rukv psmomal.
"Tak m napadlo, pane, co chcete napsat do t velk scny te, kdy se Viktor
nezmiuje o tch ebrkch -"
"Te m, love, neobtujte!"
"Ale kdybyste mi alespo naznail -"
Soll pevnou rukou srazil muovy prsty ze svho rukvu. "Podvejte se," ekl, "mn
je to lustr fuk," a vykroil na druhou stranu scny.
Umlec byl ponechn sm sob. Zvedl ttec. Rty se mu zaaly pomalu
pohybovat a tvarovaly se podle slov.
Nakonec zabruel, "Hmm. To nen patn."

Bann O'Bejda, nejbystej lovec na velkch lutch plnch Klae, zadrel dech,
kdy vtiskl posledn kousek na jeho msto. Na stechu che bubnoval hust d.
Tak to je ono.
Nikdy pedtm nic takovho nedlal, ale te vdl, e to dl sprvn.

Bhem svho ivota chytal vechno od zeber a po nejvt elmy, ale co z toho
m? Ale vera, kdy prodval nklad k v M'Bargu, zaslechl obchodnka, kter
tvrdil, e kdyby njak lovk vymyslel lep past na myi, e by si u jeho dve
podval kliku cel svt.
Celou noc leel a nemyslel na nic jinho. Pak, pi prvnch zblescch rna, si
rychle nartl hlkou nkolik obrzk na podlahu chatre a dal se do prce. Kdy
byl ve mst, ml pleitost prohldnout si nkolik mych past, a ty byly
vechno, jen ne dokonal. Bylo vidt, e je nevymleli lovci.
Te pozvedl slab proutek a jemn se dotkl mechanismu.
Cvak.
Dokonal.
Tak, a te zbvalo jen se vydat do M'Barga a zjistit, jestli to ten obchodnk D jet zeslil. Byl velmi hlasit. Znlo to sp skoro jako Kdy se Bann probral, leel uprosted trosek sv chatre a ty leely uprosted
pt set metr irokho bahnitho pruhu.
Ommen se rozhldl po zbytcch svho domova. Pak se podval na hnd rm,
kter se thl od obzoru k obzoru. Nakonec upel pohled na edohnd mrak,
kter visel nad jednm koncem udusanho pruhu.
Kdy sklopil oi, zjistil, e jeho dokonal my past se zmnila v pvabn
dvojrozmrn obrzek, zdobc sted jednoho obrovskho otisku.
"Vbec m nenapadlo, e by to mohlo fungovat tmhle zpsobem!" vydechl.

Podle historickch knih a zznam, byl oidn boj, kter ukonil ankh-morporskou
obanskou vlku, vybojovn mezi dvma tucty k smrti unavench mu. Odehrl
se jednoho mlhavho rna, a pestoe si jedna strana pozdji pipisovala
vtzstv, skonila v praxi pomrem 0 (lid) : 1000 (krkavci), co bv vsledkem
vtiny bitev.
Jedna vc, na kter se oba Kolci shodli, e kdyby tomu veleli oni, nikomu by vlka
v takovm miniaturnm mtku neprola. Byl to pmo zloin, e se lidem dovolilo
odehrt hlavn a rozhodujc okamik historie msta bez pouit tisc lid a
velbloud, bez zkop, podkop, dobvacch stroj, vrhacch katapult a zplavy
prapor.
"A navc v mizern mlze," bruel Tta Ptek. "Nikdo ani v nejmenm nepomyslel
na osvtlen."
Zkoumal nastvajc bojit a jednou rukou si pitom stnil oi ped sluncem. Na
thle scn bude pracovat sedm klika souasn a budou prostor zabrat ze
vech monch hl.

Tta Ptek zabuil na filmovou skku ped sebou.

"Pipraveni, mldenci?"
Z bednky zaznl chr zavsknut a krtkho kvakotu.
"Vborn, mldenci," pikvl Ptek. "Udlejte mi tuhle scnu dobe napoprv a
dostanete k aji jetrku navc." Jednou rukou chytil kliku a ve druh pozvedl
megafon.
"A budete pipraven, pane Kolku, tak mem!" zajeel.
A.S.P. pikvl a prv se chystal mchnout rukou, kdy vyletla Sollova pae a
zadrela mu ji. Synovec upen zral na vyrovnan ady jezdc.
"Jen okamik," ekl pevn, pak pitiskl ruce k stm a pozvedl hlas ve vkiku.
"Hej, vy tam! Patnct ryt zleva! Ano, vy! Mohl byste laskav rozvinout svou
zstavu? Dkuji vm. Pihlaste se okamit u pan Kosmopilkov o novou. Dkuji
vm."
Pak se Soll s pozvednutm obom obrtil ke svmu strci.
"To je... toti... je to heraldick znamen," odpovdl okamit Kolk a netzn.
"Zken ebrka na poli z hrku?" nadhodil Soll.
"No, slyel jsem, e tihle sta ryti si na sv jdlo hrozn potrpli -"
"A taky se mi lbilo motto," pokraoval nemilosrdn Soll. "Na bojiti meem, u
Hargy pborem vtzm!' Kdybychom mli zvuk, zajmalo by m, jak by asi byl
jeho bojov pokik?"
"Jsi moje vlastn krev," prohlsil Kolk a potsal smutn hlavou. "Jak mi me
udlat nco takovho?"
"Protoe jsem tvoje vlastn krev," odpovdl mu Soll.
Kolk se ponkud rozveselil. Samozejm, kdy se na to dvte takhle, nevypad
to tak patn.

To je Holy Wood. Kdy chcete, aby vm rychle ubhl as, nafilmujete prost
hodinov ruiky, kter pd jako o zvod...
Zatm na Neviditeln univerzit realitometr zaznamenval sedm plivnut za
minutu.

Ke konci odpoledne Ankh-Morpork splili.

Skuten msto v minulosti podlehlo porm mnohokrt - z pomsty, dky
bezstarostnosti, ze zl vle, dokonce i kvli pojistnmu. Vtina z tch velkch

kamennch budov, kter z nj vlastn dlaly skuten msto, oproti vem tm

devnm chatrm a klnm pory peila a mnoho lid (Pozn. autora: V kadm
ppad ti, kte ili v kamennch domech.) zastvalo nzor, e podn ohe
.zhruba jednou za sto let, nebo tak njak, je zkladem zdravho msta, protoe
pomh sniovat poet krys, vb, blech, a samozejm, i lid, kte nejsou dost
bohat na to, aby si postavili slun dm.
Povstn por, kter zachvtil msto bhem obansk vlky, byl vznamn u z
toho dvodu, e byl zaloen na obou stranch v tme ase proto, aby msto
nepadlo do rukou neptele.
Jinak to nebyl por nijak zvl vznan, alespo ne podle historickch knih.
Ankh ml to lto relativn vysok stav vody a vtina msta byla pli vlhk, ne
aby hoela.
Tentokrt to bylo mnohem lep.
Msta se zmocnily plameny a zvedly se a k nebi. Protoe tohle byl Holy Wood,
hoelo vechno, tm sp, e jedin rozdl mezi kamennmi budovami a tmi ze
deva byl znzornn kresbou na pltn. Hoela dvojrozmrn univerzita. Hoel
Patricijv palc, kter ml jen pedn stnu. Dokonce i model Ve umn hoel
jako msk svce.
Kolk por pozoroval s nevednm zjmem.
Po njak chvli se ho Soll, kter stl kousek za nm, zeptal: "ek na nco,
strku?"
"Hmm? ne. Jen doufm, e se Ptek soustedil na por ve, to je vechno,"
odpovdl mu Kolk. "Je to velmi dleit orientan bod."
"To tedy je," souhlasil Soll. "Velmi dleit. Abych ekl pravdu, je tak dleit, e
jsem tam o svain poslal pr mank, aby zjistili, jestli je v podku."
"To jsi udlal?" zabruel Kolk s provinilm vrazem.
"Jo, to jsem udlal. A v, na co pili? Zjistili, e na ni zven nkdo pitloukl
barevn rakety. Spoustu a spoustu raket. Je dobe, e je objevili, protoe kdyby se
to nestalo, byly by ty rakety zniily cel zbr a my bychom ho u nebyli schopni
opakovat. A v co? Podle nich pr ty rakety byly sestaven tak, aby po zaplen
vytvoily slova," dodal Soll.
"Jak slova?"
"Pedstav si, e m nenapadlo se jich na to zeptat," odpovdl mu Soll. "Radji
m to ani nenapadlo."
Zastril ruce do kapes a zaal si tie hvzdat mezi zuby. Po chvilce vrhl na strce
pohled koutkem oka.
"Nejskvlej ebrka v celm mst," zabruel. "To m podr!"

Kolk se zasmuil. "Aspo by se byli lidi trochu zasmli," odsekl.

"Podvej, strku, takhle to dl nejde," obrtil se k nmu Soll. "Bu tak hodn a u
se nepokouej o dn tyhle reklamn triky, ano?"
"No dobr."
"Slibuje?"
Kolk pikvl. "ekl jsem, e slibuju, sta?"
"No, rd bych slyel nco vc ne to, strku."
"Slavnostn ti tady slibuju, e u se dl nebudu vmovat do pohyblivch
obrzk," pronesl Kolk smrteln vnm hlasem. "Jsem tvj strc. Jsem tv
rodina. Sta ti to?"
"Dobr, tak fajn."
Kdy ohe dohoel, shrabali dohromady st popela pod gril a uspodali pod
hvzdami oslavu konce naten.

Na Holy Wood, kter pipomn nco jako papou klec, spadla jako tmavomodr
sametov zvs noc a do ulic vyrazilo mnostv lid, kte si v tak tepl noci, jako
byla tahle, chtli nco ut.
Mlad pr, kter se ruku v ruce pomalu prochzel pod hvzdikami v dunch, se
vydsil tm k bezvdom, kdy na n zpoza pskovcovho balvanu vyskoil
obrovsk troll, zamval rukama a zaval: "Bar! Bar!"
"Polekal jsem vs?" zeptal se Navka s nadj.
S oblieji blmi jako kda pikyvovali.
"No, tak to jsem si oddechl," ekl troll. Pohladil je po hlavch, a vtiskl jim tak nohy
po kotnky do psku. "Mnohokrt vm dkuji. Jsem vm zavzn. Hezk veer,"
dodal teskliv.
Pozoroval, jak ruku v ruce odchzej, a pak propukl v pl.
V obydl klika stl zamylen A.S.P. a pozoroval Ttu Ptka, kter sthal a lepil
dnen dvku. Klika se ctil velmi poten, protoe a do dnenho dne pan Kolk
neprojevil ani ten nejmen zjem o technickou strnku vroby obrzk. To mon
vysvtluje, pro zachzel ponkud volnji s psn steenmi tajemstvmi a
postupy cechu, kter, jak znmo, v nm byly pedvny z generace na pslunky
te generace.
"Pro jsou vechny ty obrzky stejn?" zeptal se Kolk, kdy klika navjel film na
cvku. "To mi pipad jako pltvn penzi."

"Ale ony nejsou stejn," vysvtloval mu Tta Ptek. "Kad je troiku jin,
vidte? A tak lidsk oi vid rychle po sob mnostv maliko odlinch obrzk, a
protoe ty mal zmny nesta jednotliv sledovat, mysl si, e se ty obrzky
hbou."
Kolk si vythl z koutku doutnk. "To chcete ct, e je to vechno jenom trik?"
nadhodil uasle.
"Pesn tak." Klika se zasml a nathl se po kelmku s lepidlem.
Kolk ho fascinovan pozoroval.
"A j si myslel" e je to njak zvltn druh magie," ekl se slabm pdechem
zklamn v hlase. "A vy mi te kte, e je to vechno jenom nco jako ,Hdej,
pod kterou skopkou je kulika?'"
"No, tak njak. Vte, oni vlastn lid nevid jeden obrzek, oni jich vid mnoho
najednou, rozumte, co myslm?"
"Moment, te jsem njak ztratil nit."
"No, kad obrzek tak njak pid svou troku k celkovmu vsledku. Lid prost
nevid dn z tch jednotlivch obrzk, ale vsledn efekt, zpsoben spoustou
obrzk, kter se pohybuj velmi rychle."
"Vn? No to je opravdu zajmav," pokyvoval Kolk hlavou. "Opravdu, velmi
zajmav." Odklepl si popel z doutnku smrem k otkm. Jeden z nich ho obratn
zachytil, nacpal si ho do tlamky a spolkl.
"A co by se napklad stalo, kdyby byl ve vech tch skoro stejnch obrzcch,
eknme, jeden pln jin?"
"Legran, e se ptte prv na tohle," usml se Tta Ptek. "Pesn to se nm
stalo tuhle, kdy jsme nateli a lepili Za dolm troll. Jeden z uednk tam
vlepil omylem jedin obrzek ze Zlat horeky, a kdy jsme si ten kus pustili,
chodili jsme cel dopoledne a mysleli na zlato a zlatou horeku a nevdli jsme
pro. Byl to, jako kdyby nm to nkdo nalil rovnou do hlavy, ani by to nae oi
vidly. Samozejm, e jsem toho kluka ztskal pskem, kdy jsem na to piel,
ale nikdy bychom to nenali, kdybych z jakhosi dvodu ten film neprohlel
pomalu."
Zvedl znovu ttec s lepidlem, srovnal si nkolik kus filmu pkn za sebou a
slepil je dohromady. Po chvilce si uvdomil, e za nm zavldlo hrobov ticho.
"Nen vm nco, pane Kolku?" zeptal se.
"Hmmm? Coe? Aha." Kolk byl pohrouen do hlubokch mylenek. "A vy kte,
e takov efekt me mt na svdom jedin obrzek?"
"Pesn tak. Nen vm nic, pane Kolku?"

"Nikdy jsem se nectil lp, pteli," odpovdl spokojen Kolk. "Nikdy jsem se
nectil lp."
Najednou si spokojen zamnul ruce. "Podvejte, Tto Ptku, te si spolu musme
popovdat jako mu s muem," dodal. "Protoe... jak bych vm to... abyste vdl,"
ekl a poloil Ptkovi ptelskm pohybem ruku na rameno, "...mm pocit, e
tohle by mohl bt v astn den."
Zatm v nedalek ulice sedl Gaspoda a mumlal si do vous.
"Pch. On si ekne ,zsta'! Dv mi rozkazy. Jenom proto, aby ta jeho podaen
ptelkyn nemla v pokoji straliv pchnoucho psa. Tak, tady m mte. Nejlep
ptel lovka a sed venku na deti. Tedy sedl bych na nm, kdyby prelo.
Mon e prv nepr, ale kdyby prelo, tak bych byl promoen na ki.
Kdybych se te zvedl a odeel, bylo by mu dobe tak. A ne e bych to nemohl
udlat. Kdykoliv se mi zachce. Nemusm tady sed~t! Doufm, e si nikdo nemysl,
e tady sedm, protoe mi on ekl, abych tady sedl? Chtl bych vidt lovka,
kter by mi dval pkazy. J tady sedm, protoe se mi chce. Jasn?"
Pak chvli kuel a nakonec se odplil do nejbliho stnu, kde nehrozilo takov
nebezpe, e ho nkdo uvid.
V pokoji nahoe stl Viktor s tv obrcenou ke stn. To bylo pokoujc. Bylo
dost patn u to, e cestou nahoru narazili na pan Kosmopilkovou. Vrhla na nj
irok vdouc smv a udlala na nj zvltn gesto, na kterm se podlelo
pedevm pedlokt pravice se zaatou pst. Viktor si byl jist, e podobn vci
by roztomil drobn staenky nemly znt.
Za Viktorem se ozvalo tu a tam tich zacinkn a ustot jemn ltky. Ginger se
pipravovala do postele.
"Je vn hrozn hodn. Vera mi vyprvla o tom, e mla tyi manele,"
ozvala se Ginger, jako by odpovdala na jeho mylenky.
"Jo? A co udlala s jejich kostma?" uklbl se Viktor.
"Jsem si jist, e nevm, o em to mluv," prohlsila odmtavm tnem Ginger a
povzdechla si. "Dobr, u se me otoit. Jsem v posteli."
Viktor se uvolnil a otoil. Ginger si pithla pokrvky a ke krku a drela je stejn
porn jako obleen vojensk posdka dr posledn barikdy.
"Mus mi jet slbit," ekla, "e a se stane cokoliv, nepokus se tit ze
situace." .
Viktor si tce povzdechl. "Slibuju."
"V, j musm myslet pedevm na svou kariru."
"Jasn, je mi to jasn."
Viktor si sedl k lamp a vythl z kapsy knihu.

"Nemysli, e jsem nevdn nebo e neoceuju, co pro m dl," pokraovala

Ginger.
Viktor zalistoval strnkami a hledal msto, kde skonil. Jak se zdlo, cel ada lid
strvila sv ivoty v Holy Woodu tm, e udrovala ohe a tikrt denn
odkvala njak modlitby. Pro? Kdo byl Strce hrny?
"Co to te?" ozvala se Ginger po chvli.
"To je takov star kniha," odpovdl j Viktor sen. "Je o Holy Woodu."
"Aha."
"Na tvm mst bych se pokusil trochu se prospat," ekl a natoil se tak, aby lpe
vidl na nepli iteln psmo.
Slyel, jak si zvla.
"Dopovdla jsem ti to s tm snem?" zeptala se.
"Myslm, e ne," odpovdl sice slun, ale odmtav.
"Vdycky to zan tou horou -"
"Podvej, nemla bys mluvit, ale radji-"
"- a kolem n jsou hvzdy, rozum, jako na nebi, ale jedna z nich spadne, a ona to
vbec nen hvzda, ale je to takov udlan ensk, kter dr v jedn ruce nad
hlavou pochode -"
Viktor se pomalu vrtil na zatek knihy.
"A dl?" ekl opatrn.
"A ona se mi pod pokou nco ct, nco, emu nerozumm, a pak se objev
spousta svtel a nco zave jako lev, nebo tygr, nebo nco takovho, v? A pak
se probudm."
Viktorovy prsty pomalu pejdly obrys hory obklopen hvzdami.
"Vdy je to jenom sen," ekl nakonec. "A pravdpodobn to nic neznamen."
Holywoodsk kopec samozejm nebyl piat. Ale kdysi mon byl, v dobch,
kdy na mst mosk ztoky stlo msto. U vech boh. Bylo tady nco a to nco
muselo tohle msto straliv nenvidt.
"Nepamatuje si z toho snu nhodou jet nco?" zeptal se s hranou lhostejnost.
dn odpov. Tie a po pikch pistoupil k posteli.
Ginger usnula.
Vrtil se k idli, kter slibovala stt se bhem hodiny nesnesiteln nepohodlnou,
a zhasl lampu.

Nco v tom kopci. Tam bylo to nebezpe.

Jene jemu te hrozilo jin nebezpe, a sice to, e usne.
Sedl ve tm a hlavu ml plnou starost. Jak se vlastn bud takov nmsnk?
Matn si vzpomnal, e podle nkterch vyprvn to me bt velmi
nebezpen. Existovaly historky o lidech, kterm se ve snu zdlo o vlastn
poprav a kdy jste je vzali za rameno, abyste je probudili, oddlila se jim hlava
od tla. Jak se zjistilo, co se tomu mrtvmu pedtm zdlo, u nikdo nekal.
Mon e se dodaten vrtil duch zesnulho, postavil se do nohou postele a
stoval si.
Kdy se pokusil vyhledat pohodlnj polohu, idle poplaen zaskpala. Mon
e kdyby nathl jednu nohu, asi takhle, mohl by si ji opt o okraj postele, take
by kolem nj Ginger nemohla nepozorovan projt, ani kdyby nhodou usnul.
Jeto vn zvltn. U cel tdny trv den co den tm, e ji nos nebo svr v
nru a odvn ji chrn ped vm, za co ten kter den Morryho pevleou, lb
ji a vtinou s n odjd k zapadajcmu slunci, aby spolu ili astn a
pravdpodobn i vniv navky. Mezi divky, kte chodili na jeho filmy, asi
neexistoval nikdo, kdo by uvil, e strvil noc v jejm pokoji na idli, kter je
sam tska. Dokonce ani jemu sammu se tomu nechtlo vit, a pece to tak
bylo. Takov vci ovem v obrzcch nebyly. Pohybliv obrzky - to byla Ve na
Pozad lcho Svta. Kdyby tohle byl film, jist by te nesedl potm na idli, to
bylo jist.
Kvestor za sebou zamkl dvee sv pracovny. Bylo to teba. Arcikancl toti
povaoval klepn na dvee za nco, co se stv tm druhm.
Konen ten straliv chlap ztratil zjem o realitometr, nebo jak tomu Vsmek
kal. Kvestor proil straliv den, protoe se staral o bezchybn bh vech
univerzitnch zleitost, zatmco dokument byl ukryt v jeho pracovn.
Te ho vythl zpod koberce, zvedl plamen lampy a zaal st.
On sm byl prvn, kdo piznval, e nen nijak zvl dobr ve vcech mechaniky
a technickch zazen. st o osch rychle vzdal, stejn jako popis oktironovho
kyvadla a mch stlaujcch vzduch.
Chytil se teprve u odstavce, kter kal: "Jestlie tedy naruen v materii reality
vyvol vlnn, bude se toto it samozejm z epicentra. V tom ppad se
rozhbe kyvadlov zva, stla vzduch v mchu a vsledkem bude, e ozdobn
slon, umstn nejble epicentru, upust malou olovnou kuliku do lku,
stojcho u jeho nohou. Tak tedy d se odhadnout smr naruen reality -"
...hm...hm...
Slyel to dokonce i tady. Prv kolem pstroje navrili dal pytle s pskem. Te u
si nikdo netroufl zazen pemstit. Kvestor se pokusil soustedit na ten.
"- a to podle potu a sly -"

...hm...hmHMHM.
Kvestor si uvdomil, e zadruje dech.
"- vyplivnutch kuliek, piem za vn naruen povauji zhruba -"
Flus.
"- dv kuliky -"
Flus.
"- vyplivnut -"
Flus.
"- do vzdlenosti -"
Flus.
"- nkolika centimetr -"
Flus.
"- za dobu -"
Flus.
"- jednoho -"
Flus.
"- msce."
Flus.

Gaspoda se probudil a okamit se pevalil do pozice, kter, jak doufal, vypadala

neobyejn ostrait.
Nkdo kiel, ale slun, jako kdyby adonilo pomoc, ale jen v ppad, e to
zachrnce nebude pli obtovat.
Vybhl po schodech. Dvee byly pooteven. Stril do nich enichem a veel
dovnit.
Viktor, pipoutan k idli, leel na zemi. Gaspoda si sedl a upen ho pozoroval
pro ppad, e by Viktor udlal nco vjimen zajmavho.
"Ctme se fajn?" ekl po chvilce.
"Tak tam jen tak nese, blbeku! Rozva ty uzly," zavrel Viktor.

"Mon e jsem blbeek, ale aspo nejsem svzanej," odpovdl mu klidn

Gaspoda. "Pepadla t ze zlohy, co?"
"Musel jsem na okamik zamhouit oi," brnil se Viktor.
"Na dost dlouho, aby staila vstt, roztrhat prostradlo na pruhy a pivzat t k
idli," pikvl s pochopenm Gaspoda.
"Tak dobr, dobr. Neme ty provazy pekousat, nebo nco?"
"S tmihle zuby? Ale mu sem nkoho dovst," odpovdl mu Gaspoda a
potuteln se uklbl.
"Ehm, nemyslm, e to je zrovna ten nejlep -"
"Nedlej si starosti, budu hned zptky," ekl Gaspoda a tie vyel z mstnosti.
"Mohlo by bt trochu obtn vysvtlovat co -" volal za nm Viktor, ale pes u byl
pod schody a mizel v bluditi zadnch uliek a dvork pracovnho pozemku Stolet
Ovocnho netopra.
Piplil se k vysok ohrad. Z druh strany k nmu dolehlo tich zacinkn etzu.
"Laddie?" zaeptal chraptiv.
Za ohradou se ozvalo poten tknut.
"Hodn kluk, Laddie!"
"Jasn," ekl Gaspoda. "To v, e jo." Pak si povzdechl. Byl snad i on kdysi takov?
Jestli ano, pak dky bohm, e o tom nevdl.

278

"J hodn kluk!"

"Bodej, to je jist. Laddie te ale dr hubu," zamumlal Gaspoda a prothl sv
rachitick tlo pod ohradou. Sotva se jeho enich objevil na druh stran, zaal
mu ho Laddie naden olizovat.
"Na tyhle vci u jsem moc star," zamumlal a zaal si prohlet boudu.
"Samosvorn obojek," ekl spokojen. "Obyejn, mizern samosvorn obojek.
Pesta za nj tahat, ty tup stevo. Ustup. Ustup! Dobe."
Gaspoda vstril pedn nohu do smyky, pomalu ji povolil a nakonec ji sthl
Laddiemu pes hlavu.
"No prosm," prohlsil spokojen. "Kdybychom vichni umli tohle, vldli bychom
svtu. Tak a te tady pesta akovat. Potebujeme t."

Laddie s vyplznutm jazykem ztuhl v napjat pozorn pze. Kdyby psi umli
salutovat, byl by to prv dlal.
Gaspoda se prothl pod ohradou a ekal. Slyel, jak Laddie pechz na druh
stran, ale jak se zdlo, velk pes od ohrady odchzel.
"Ne!" sykl Gaspoda. "Mus jt za mnou."
Vzpt se ozval dusot tlap, skpot drp, pak svitiv zvuk a Laddie, kter
vysokou ohradu peskoil jakoby mimochodem, pedvedl dokonal tybodov
pistn a zstal stt ped Gaspodou.
Mrn vytetn Gaspoda vyplivl vlastn jazyk, kter mlem polkl leknutm.
"Hodnej kluk," zavrtl uasle hlavou. "Hodnej kluk."

Viktor si sedl a tel si rukou ztylek.

"Dostal jsem pknou rnu, kdy se se mnou pevrtila ta idle," ekl.
Laddie s vrazem oekvn tie sedl a v hub svral zbytky prostradla.
"Na co ek?" zeptal se Viktor.
"Mus mu ct, e je hodnej kluk," povzdech si Gaspoda.
"Neek, e dostane kus masa, nebo njakou sladkost?"
Gaspoda zavrtl hlavou. "Jenom mu ekni, jak stran hodnej kluk je. To je pro psy
vzcnj ne tvrd mna."
"Opravdu? Tak v tom ppad... hodn kluk, Laddie."
Laddie zaal vzruen poskakovat kolem Viktora. Gaspoda tm neslyn zaklel.
"Je mi to lto, ale jinak to nejde," ekl. "Je to ale smutn, co?"
"Hodn kluk, Laddie, najde Ginger!" ekl Viktor.
"Hele, to klidn doku j," prohlsil Gaspoda zoufale, kdy zaal Laddie dleit
oichvat zem. "Vme pece vichni, kam mla nameno. Nen poteba se tady
zdrovat njakm-"
Laddie elegantn vyrazil ze dve. Zastavil se u pat schod a vyrazil ze sebe
krtk zatknut typu ,nsleduj m'.
"Smutn," ekl Gaspoda a po oblieji mu pebhl vraz smutku a beznadje.

Vdycky se zdlo, e hvzdy nad Holy Woodem z jasnji ne, kde jinde. Jist,
vzduch tady byl mnohem istj ne nad Ankhem a zdaleka tady nebylo tolik

koue, ale i pesto... byly tak njak vt a bli, jako by se tady sama obloha
mnila v obrovskou lupu.
Laddie pdil pes duny a jen obas se zastavil a ekal, a ho Viktor dohon.
Gaspoda je sledoval, ale bylo kus za nimi. Plku dun zdolval tak, e dol valil
sudy a dech mu pskal jako protren mch.
Stopa vedla do malho dolku, kter byl przdn.
Brna byla oteven na ptaticet centimetr.
Kdy prohldli psek kolem, zjistili, e zevnit kopce mohlo vyjt cokoliv, ale Ginger
e vela dovnit.
Viktor na brnu mlky zral.
Laddie sedl u brny a s nadj zral na Viktora.
"On ek," upozornil Gaspoda Viktora.
"Na co?" vytrhl se Viktor z mylenek.
Gaspoda zastnal. "Na co asi, co mysl?"
"Aha, jo. Hodn kluk, Laddie." Laddie poten vykvkl a pokusil se udlat salto.
"Co udlme te?" zeptal se bezradn Viktor.
"Pedpokldm, e bychom mli jt dovnit, nebo ne?"
"Me bejt," odpovdl Gaspoda.
"Ehm. Nebo meme pokat, dokud zase nevyjde ven. Fakt je, e jsem tmu neml
nikdy zvl rd," pokraoval Viktor. "Non tma, ta mi nevad, ale ta tma jako v
pytli, co je v podzem -"
"J bych se vsadil, e barbar Cohen se dn tmy neboj," ekl jakoby
mimochodem Gaspoda.
"No, ano, ale-"
"A Stn ejka pout, ten se taky urit tmy neboj."
"No jo, jene -"
"A Jakazaistn Smith, pokoitel Bl-Grogv, ten tu nejernj tmu pikusoval k
aji," nedal se zastavit Gaspoda.
"Ano, ale j pece nejsem ani jeden z nich!" zastnal Viktor.
"Zkus to vykldat vem tm lidem, kte zaplatili sv tce vyden penny, aby se
mohli podvat, jak jim jsi," odbyl ho Gaspoda. Potom krabnm zaplail jakousi
blechu trpc nespavost. "U ps nohy, e by to ale byla psina (Gaspoda se otsl,
kdy si uvdomil, kam a doke pes v ei zajt), kdyby tady te byl njakej

klika, co?" prohlsil pobaven. "Jak by z toho byly vesel obrzky. Mohlo by se
to jmenovat teba Pan hrdina Nejdu D'Otmy. Rozhodn by to byl lep nzev ne O
vibrujcch kolenou. Vsadm se, e by to bylo zbavnj ne Noc v arn zla. Dm
krk na to, e na takov film by lidi stli fronty a -"
"Tak dobr, dobr," zabruel Viktor. "Mon e bychom to mohli zkusit a kousek
tam nahldnout." Pak se zoufale rozhldl po okolnch suchch stromech. "A
udlm si pochode," dodal.

Oekval pavouky a vlhk stny a mon hady, kdy nic horho...

Msto toho tam byla jen such chodba zhruba tvercovho prezu, kter se
pozvolna svaovala dol. Vzduch ml mrn slanou vni, a tm naznaoval, e
chodba m pravdpodobn nkde spojen s moem.
Viktor udlal nkolik krok chodbou a zastavil se.
"Moment!" prohlsil. "Jestli nm ta pochode zhasne, mohli bychom se velmi
okliv ztratit."
"To tedy nememe," zavrtl hlavou Gaspoda. "Mme uch, jasn?"
"No ne, to je opravdu chytr!"
Viktor popoel o kousek dl. Stny byly pokryty velkmi verzemi tvercovch
znak, kter vyplovaly cel zatek knihy.
"V," zaal Viktor, zastavil se u jednoho z nich a pejel ho rukou. "Ono je to
vlastn nco pln jinho ne psan jazyk. Je to sp jako kdy -"
"Tak pokrauj a pesta si hledat zminky," ekl Gaspoda, kter se mu drel v
patch.
Viktor zakopl o nco, co se odkutlelo do tmy.
"Co to bylo," zachvl se.
Vtc Gaspoda odbhl do tmy a vzpt se vrtil.
"Nedlej si s tm starosti," uklidoval Viktora.
"Hm?"
"Byla to jen lidsk lebka."
"?"
"Neekla mi to," uklbl se Gaspoda.
"Bu zticha!"
Pod Viktorovm sandlem nco sue zapraskalo.

"A tohle -" zaal Gaspoda.

"Nechci to vdt!"
"- tak tohle byla mosk mule," dopovdl Gaspoda.
Viktor upral oi do pohybliv temnoty ped sebou. Provizorn pochode plpolala
v prvanu, a kdy napjal sluch, slyel rytmick zvuk. Mohlo to bt njak obludn
zve, kter valo kdesi v dli, nebo zvuk moe, duncho v podzemnm tunelu.
Rozhodl se vit t druh monosti.
"Nco ji volalo," ekl. "Ve snech. Nkdo, kdo odsud chtl bt osvobozen. Mm
strach, aby se j nestalo nco hroznho."
"Nestoj za to," prohlsil Gaspoda. "Zaplst se s dvkou, kter je v podru
Stvoen Temnot a Chaosu, se nikdy nevyplc, dej na m slova. Krom toho taky
nikdy nev, vedle eho se pt rno probud."
"Gaspodo!"
"No, uvid, e jsem ml pravdu."
Pochode zhasla.
Viktor s n zaal zoufale mvat a foukat na ni v marn snaze oivit plameny.
Objevilo se nkolik jisker, kter vzpt zmizely. Jednodue eeno, z pochodn
toho moc nezbvalo.
Tma se vrtila a rychle a tie zaplavila chodbu. Takovou tmu Viktor v ivot
nevidl. A jste se do n dvali, jak dlouho jste chtli, vae oi si na ni nezvykly.
Tady toti nebylo na co si pivykat. Nebyla to jen tma, ale pmo matka vech
temnot, temnota absolutn, temnota podzemn, er tak hlubok, e se dala
tm nahmtnout a pitom jako by pipomnala chladn samet.
"Tady je ale sakra tma!" vypravil ze sebe nakonec Gaspoda.
Prv na mn vyrazilo to, emu se k studen pot, pomyslel si Viktor. Tak
takovhle to je. Vdycky jsem byl prv na tohle zvdav.
Pomalu se nathl stranou, dokud nenahmtl stnu.
"Asi bychom udlali lpe, kdybychom se vrtili," ekl a doufal, e jeho hlas zn s
pehledem a nezastnn. "Tam ped nmi me bt cokoliv. Koryta potok,
prost co si vzpomene. Mohli bychom si po nvratu obstarat mnohem vc
podnch lou a vypravit se sem znovu."
Odnkud ze tmy ped nimi se ozval tich zvuk.
Hmf.
Pak nsledoval zblesk svtla tak ostrho, e Viktor jet nkolik minut potom
vidl obrzek svch o na zadn klenb sv lebky. Svtlo bhem nkolika vtein
pohaslo, ale stejn jet bylo tak jasn, e z nj bolely oi. Laddie zakuel.

"Tady to m," zavrel Gaspoda, "take te m dokonce i to svoje svtlo a

vechno je v podku."
"No ale z eho to svtlo vychz?"
"Pedpokld se, e to budu vdt?"
Viktor postupoval kupedu centimetr za centimetrem a ped nm se jet
opatrnji sunul jeho stn.
Po njakch sto metrech se chodba rozila do neho, co kdysi bvalo prodn
jeskyn. Svtlo do n vnikalo vysokm. obloukem na jednom konci, ale bylo dost
jasn, aby ozilo kad detail.
Prostora byla mnohem vt ne Velk s Neviditeln univerzity a kdysi musela
bt jet efektnj. Svtlo se odrelo od zlatch baroknch ornament a od
stalaktit, kter ebrovaly strop. Ze irokho temnho otvoru v podlaze se
zvedalo schodit, po kterm by mohl vystupovat cel oddl vojska najednou.
Pravideln dunn, um vody a vn soli ve vzduchu svdily o tom, e moe si
nalo njak vchod do podzem. Vzduch tady byl vlhce lepkav.
"Njak chrm?" zamumlal Viktor.
Gaspoda oichal bohat rud zvs poven vedle vchodu. Pi jeho dotyku se
ltka zmnila v hromdku ervenho slizu.
"No maucta," ekl Gaspoda. "To msto je zplesnivl skrz naskrz!" Po zemi rychle
probhlo jaksi mnohonoh cosi a zmizelo to ve schoditn acht.
Viktor se neohraban nathl a dotkl se silnho ervenho lana povenho mezi
dvma pozlacenmi sloupy. Lano zmizelo.
Popraskan schodit vedlo ke vzdlenmu oblouku propoutjcmu svtlo.
Pomalu vystoupili nahoru, pelzali hromdky rozpadajcch se moskch as a
kusy naplavenho deva, kter sem zanesl v minulosti njak nepirozen vysok
pliv.
Oblouk vedl do dal obrovsk jeskyn, podobn amfitetru. ady sedadel klesaly
jedna za druhou dol k - ke stn?
Leskla se jako rtu. Kdybyste dokzali naplnit rtut bazn se zaoblenmi rohy
velikosti obytnho domu a pak jej postavit na jednu stranu, ani by se obsah vylil,
dostali byste nco podobnho.
Jene by to jist nebylo tak dsiv zl.
Bylo to ploch a slep, ale Viktor najednou ctil, e je pozorovn jako pod
mikroskopem.
Laddie zavyl.

Pak si Viktor uvdomil, pro ct tu stralivou nejistotu.

Nebyla to stna. Stna by na nem stla. Tahle stna nestla na niem. Prost a
jednodue visela ve vzduchu, tpytila se a chvla jako obraz v zrcadle, ale bez
zrcadla.
Jak Viktor zjistil, ziv svtlo pichzelo odnkud z druh strany thle jeskyn.
Vychzelo z jasnho svtelnho bodu, kter se pohyboval nkde ve stnech za
stnou.
Pomalu se vydal sklonnou ulikou mezi adami kamennch sedadel a oba psi se
sklopenma uima a ocasy mezi nohama se plili vedle nj. Brodili se nm, co
snad kdysi bylo kobercem. Tie to vachtalo a mizelo jim to pod nohama.
Kdy urazili nkolik metr, zaal Gaspoda opatrn: "J nevm, jestli sis viml, ale
nkter-"
"J vm," pisvdil Viktor.
"- nkter sedadla jsou pod jet-"
"J vm."
"- obsazen."
"J vm."
Vichni ti lid - ty vci, kter bvaly lidmi - sedc v adch. Bylo to, jako by
pozorovali pohybliv obrzky.
U byl skoro u t ziv vci. Svtila nad nm, obdlnk neuviteln dlky a ky,
kter ovem neml hloubku.
Pmo ped nm, tm pod stbrnou plochou, ho mnohem men schodit
pivedlo do kulat jmy napl zaplnn odpadky. Kdy do n vlezl, mohl
nahldnout za plochu, odkud pichzelo svtlo.
Byla to Ginger. Stla s jednou rukou vztyenou nad hlavou. Pochode, kterou v n
svrala, zila jako fosfor. Oi uprala na tlo na kamenn desce. Leel tam obr.
Nebo alespo nco, co se obru velmi podobalo. Mohla to bt postava v brnn,
kter mla na sob poloen me a cel byla napl pokryt pskem a prachem.
"To je ta vc z knihy!" sykl. "U vech boh, co si ta ensk mysl, e dl?"
"J myslm, e si naopak nemysl vbec nic," ekl Gaspoda.
Ginger se napl otoila a Viktor zahldl jej tv. Usmvala se.
Za kamennou deskou Viktor v eru rozeznval jaksi obrovsk zrezivl kotou.
Ten alespo visel od stropu na silnch etzech a nepopral pitalivost tak
znepokojujcm zpsobem jako plocha.
"Dobr," prohlsil Viktor. "Te tomu udlm rzn konec. Ginger!"

Jeho hlas se odrazil od okolnch stn a s dunnm se k nmu vrtil. Slyel, jak se
rozlh a nese labyrintem podzemnch chodeb - rr,rr,rr. Kdesi za nimi se ozval
zvuk padajcho kamen.
"Okamit pesta!" porouel mu Gaspoda. "Nebo nm cel to msto spadne na
hlavu!"
"Ginger!" zasyel Viktor. "To jsem j!" Otoila se a podvala se na nj, nebo sp
skrze nj. Nejpesnj by snad bylo ci do nj.
"Viktore!" ekla sladce. "B pry. Daleko. B pry, nebo vude zavldne velk
zlo."
"Zavldne velk zlo," zabruel Gaspoda. "To je mi, paneku, e, jedna radost."
"Nev, co dl," pokraoval Viktor. "Chtla jsi po mn, abych ti v tom zabrnil.
Vra se! Poj te se mnou zptky!"
Ze stny ped nm vynvala jaksi podivn lenit msa. Pokusil se vyplhat
nahoru...
...a nco se mu propadlo pod nohama. Ozvalo se vzdlen zabubln, kovov
zazvonn a pak kolem nj zadunl jedin hudebn tn a jeho ozvna se rozlehla
jeskyn. Spn odthl nohu a poloil ji vedle, ale vedlej st msy se propadla
stejn jako ta prvn a vydala tn jin.
Te se ozval i jaksi krabav zvuk. Viktor stl v malm prostoru umstnm pod
rovn podlahy velk jeskyn. Te ke sv hrze zjistil, e se s nm podlaha za
doprovodu rznch jeivch tn a bzuen a cinkotu mechanickch soustek
zved nahoru. Nathl ruce a udeil do zrezivl pky, kter vydala pln jin tn
a pak se ulomila. Laddie vyl.Viktor vidl, jak Ginger upustila pochode a zakryla si
ui rukama.
Ze zdi se tie vyklonil obrovsk kus zdiva a ztil se na sedadla. Kusy kamene se
sypaly dol stupovitm slem a slc dunn dvalo tuit, e se zvuk chyst
zmnit vzhled celho podzemnho prostoru.
Pak ale zvuk s dlouhm pikrcenm zabublnm a poslednm povzdechem umlkl.
ada trhnut a zaskpn naznaovala, e prehistorick stroj, kter Viktor omylem
uvedl do chodu, ze sebe pedtm ne se rozpadl, vydal vechno.
Ticho se pomalu vrtilo.
Viktor opatrn vylezl z hudebn jmy, kter te trela nkolik destek centimetr
nad rovn podlahy hlavnho slu, a rozbhl se ke Ginger. Kleela na kolenou a
bezmocn vzlykala.
"Tak poj," naklonil se k n. "Vypadneme odsud."
"Kde to jsem? Co se to dje?"
"Zatm ti to ani nemu zat vysvtlovat!"

Zbytek pochodn prskal na zemi. Te u to zdaleka nebylo oslepujc svtlo, jen

kus oplenho a slab doutnajcho vyplavenho deva. Viktor ho chytil a zaal s
nm zuiv toit, dokud na konci nevyskoil matn naloutl plamen.
"Gaspodo?" vytkl.
"Jo?"
"Vy dva psi pjdete vpedu a povedete ns."
"Hm, tak ti pkn dkuju."
Kdy stoupali ulikou, Ginger se k nmu vyden tiskla. Navzdory vlastn hrze,
kterou ctil, musel Viktor pipustit, e to bylo velmi pjemn. Sem tam se rozhldl
po postavch sedcch na sedadlech a otsl se.
"Vypadaj, jako kdy zemeli ve chvli, kdy se dvali na obrzky," poznamenal.
"Jo, Musela to bejt veselohra," prohlsil Gaspoda, kter mu klusal v patch.
"Jak t to napadlo?"
"No, j e se vichni tak smjou."
"Gaspodo!"
"No, vdycky je ve vem teba hledat tu veselej strnku vci, ne?" zavrel pes.
"Neme se potulovat kolem a ctit se mizern jenom proto, e jsi se prv
ztratil v njak podzemn hrobce spolu se lenou milovnic koek, svt si
pochodn, kter ti kadou minutu zhasne, a krom -"
"Nezastavujte se. Bte!"
Proli obloukem a zaali sestupovat do prvn mstnosti.
Napl kloptali, napl beli po schodech dol, dole pekonali nepjemn kluzkou
plochu u pat a mili k obloukovmu vstupu do tvercov chodby, kter je mla
dovst k vytouenm clm - erstvmu vzduchu a jasnmu dennmu svtlu.
Pochode zaala Viktora plit do prst. Odhodil ji na zem. Vdy v chodb nebyla
jedin pekka, take kdy se budou dret jedn stny a neudlaj njakou
hloupost, mus nakonec skonit u kamenn brny v bo pahorku. A venku te
u mus bt rno, co znamen, e zanedlouho spat svtlo.
Viktor se narovnal. Tohle byl skuten hrdinsk in. Nebyly tady sice dn
obludy, se ktermi by musel bojovat, ale pravdpodobn i ty obludy u shnily
ped celmi staletmi. Bylo to sice dost straideln, ale v podstat to nebylo nic
jinho ne, eknme, archeologie. Te u to mli vechno za sebou, a kdy tak na
to mysl, vbec to nebylo patn...
Laddie, kter bel v ele, se zastavil a oste zatkal.
"Co k?" zeptal se Viktor.

"k," odpovdl mu Gaspoda, "e tunel je zasypn!"

"Oh ne!"
"M to pravdpodobn na svdom ten tvj varhann recitl."
"Fakt je zasypan?"
Byl zasypan. Viktor se pokusil pelzt hromadu suti v st. Zjistil, e od stropu se
ztilo nkolik obrovskch kamennch desek, kter s sebou vzaly destky tun
trku a suti. Pokouel se jeden nebo dva vt kusy odthnout, ale zpsobil jen
to, e se sesuly dal kameny.
"Mon e odsud vede ven jet njak jin cesta?" ekl. "Mon byste vy psi
mohli vylzt a-"
"Tak na to zapome, kmo," odpovdl mu ptelsky Gaspoda. "Jedin cesta,
kter by odsud mohla vest, mus bt nkde pod tmi schody. Ty vedou smrem
dol, k moi, ne? Sta, kdy se tamtudy pokus proplavat a bude vit, e to
tvoje plce vydr."
Laddie zatkal.
"le, ty ne," zavrel Gaspoda. "Nemluvil jsem na tebe. Pamatuj si jedno - nikdy se
k niemu nehlas dobrovoln."
Viktor se jet chvli pehraboval v kamen.
"No nevm," ekl po chvli, "ale mn se zd, e tam vidm zblesk svtla. Co si o
tom mysl?"
Slyel, jak se Gaspoda dere pes kamen.
"Mon e jo, mon e jo," ozval se po chvli nejist. "Vypad to, jako kdy se
nkolik blok zaklnilo a pod nimi zstal voln prostor."
"Je to dost velk, aby se tamtudy prothl nkdo dost mal?" dodval mu Viktor
odvahu.
"J vdl, e to ekne," prohlsil Gaspoda.
Viktor slyel, jak po volnm kamen krabou drpy, jak se sype psek. Nakonec se
ozval tlumen hlas, "tady u se to trochu roziuje... tohle je pkn zk kousek...
a sakra!"
Rozhostilo se ticho. "Gaspodo?" zavolal Viktor hlasem plnm obav.
"Je to dobr. Jsem na druh stran. A odsu u vidm vrata."
"Skvl!"
Viktor ctil, jak se pohnul vzduch, a pak se ozval krabav zvuk. Opatrn nathl
ruku a nahmtl divoce zpasc chlupat tlo.

"Laddie se pokou dostat se za tebou!"

"Je moc velk, zasekne se nkde!"
Ozvalo se zuiv ps zakuen, zuiv kopn, pi kterm Viktora zasypala sprka
psku, a nakonec krtk vtzn zatknut.
"No, je pece jenom o trochu hubenj ne j," oznmil Gaspoda Viktorovi po
chvli.
"Tak, vy dva te bte a pivete pomoc," ekl Viktor. "Ehm. My tady na vs
pokme."
Slyel, jak jejich kroky zanikaj v dlce. Laddieho vzdlen zatkn oznamovalo,
e se dostali na erstv vzduch.
Viktor se opel o stnu.
"Te nm nezbv nic jinho ne ekat," ekl.
"Jsme nkde uvnit toho pahorku, e?" ozvala se Ginger ze tmy.
"Ano."
"Jak jsme se sem dostali?"
"el jsem za tebou."
"kala jsem ti, abys m zastavil!"
"Jo, jene pak jsi m svzala!"
"Nic takovho jsem neudlala!"
"Svzala jsi m," opakoval Viktor. "Pak jsi se vydala sem a otevela jsi vrata,
udlala sis provizorn pochode a la celou cestu a tam... na to msto. Obvm
se vbec pomyslet na to, co bys udlala, kdybych t byl neprobudil."
Chvilku bylo ticho.
"Vn jsem tohle vechno udlala?" zeptala se tie Ginger.
"Vn."
"Ale j si z toho vbec nic nepamatuju!"
"To ti vm. Ale to nic nemn na tom, es to udlala. "
"A v, co to - co to bylo za msto?"
Viktor si ve tm poposedl, aby nael njakou pohodlnj polohu.
"Nevm," odpovdl. "Nejdv jsem si myslel, e je to njak chrm. Ale vypadalo
to jako msto, kam lid chodili na pohybliv obrzky."

"Vdy to muselo bt stovky let star!"

"Tisce, ekl bych."
"Ale podvej, tady nco nen v podku," pokraovala Ginger slabm hlasem
nkoho, kdo se sna mluvit rozumn, zatmco lenstv bu do dve sekerou.
"Vdy alchymist pili na to vechno teprve ped nkolika msci."
"Ano. Tohle je skuten nco, nad m by se ml jeden zamyslet."
Nathl k n ruku a dotkl se j. Ctil, e jej tlo je tuh jako kus deva a pi jeho
dotyku sebou trhla.
"Tady jsme v bezpe," dodal. "Gaspoda brzo pivede njakou pomoc. Nedlej si s
tm starosti."
Pokouel se nemyslet na moe olizujc schodit, ani na ty mnohonoh vci,
kter se potulovaly okoln temnotou. Pokusil se vypudit z hlavy mylenky na
chobotnice, kter tie klouou. po sedadlech ped tv t ivouc a promnliv
plochy. Pokouel se zapomenout na ty nvtvnky, kte tam sed ve tm,
zatmco kolem ubhaj stalet. Mon e ekali na prodavaku, kter by jim
pinesla hork prky a popcorn.
Cel ivot jako pohybliv obrzky, pomyslel si. Jene v ivot to vtinou bv
tak, jako kdy pijde na promtn deset minut po zatku a nikdo ti neekne, o
co jde, take si to vechno mus zjistit sm z nznak.
A nikdy, opravdu nikdy nedostane anci zstat sedt a podvat se na to
pedstaven znovu.

Chodby Neviditeln univerzity byly jen sten osvtleny blikavm svtlem

svek.
Kvestor se nikdy nepovaoval za odvnho mue. Nejt zbran v jeho
arzenlu byl sloupec sel a jeho schopnost rychle a pesn stat ho vynesla v
hierarchii Neviditeln univerzity v, ne by to dokzala sebelep magie. Ale
tohohle si nemohl nevmat.
...hm...hm....hmhmhmHMHM.
Pikren za mohutnm pilem napotal jedenct kuliek. Z pytl vyltvaly
oblky psenho prachu. Te u se objevovaly ve dvouminutovch intervalech.
Rozbhl se k valu z pytl a zaal za n tahat.
Realita nebyla vude stejn. Tohle ale samozejm kad mg vdl. Nikde na
Zemploe ostatn nebyla realita pli siln. Na nkterch mstech byla naopak
velmi slab. To byl vlastn dvod, pro tady fungovala magie. Triktor si myslel, e
doke zmit zmny v realit, objevit msta, kde se realita mn v nerelno. A

kad mg vdl, co vechno se me stt, kdy jsou vci natolik neskuten, e

vytvo przdn otvor.
Ale, pomyslel si, kdy rval pytle s pskem, na to je zase poteba obrovsk
mnostv magie. Museli bychom si takovho mnostv magie vimnout. Vdy by
to odevad a ze veho vynvalo jako... no, jako obrovsk mnostv magie.
U mi to trv padest vtein.
Nahldl na vzu za pytli.
Oh.
Doufal, e se ml. Nemlil se.
Vechny kuliky byly vysteleny jednm smrem. Pl tuctu pytl bylo dravch
jako sto. A star selnk si myslel, e nkolik stel za msc ohlauje nebezpen
narstn nerelna...
Kvestor v duchu nartl linku od vzy pes pokozen pytle ke vzdlenmu konci
chodby.
...hm...hm...
Vza se divoce zazmtala a tajemn mechanismus v jejm nitru se opt roztoil.
Kvestor pitiskl ucho k jej stn. Ano, zeteln slyel syiv zvuk, jak zazn pi
stlaovn vzduchuDo pytl s pskem narazilo v rychlm sledu jedenct stel.
Vza se naklonila dozadu, pesn v souladu s proslulm zkonem akce a reakce.
Jene tentokrt nenarazila do psenho valu. Zashla kvestora.
Minn-nn-ng.
Kvestor zamrkal. Udlal nejist krok dozadu a sesul se k zemi.
Protoe holywoodsk naruen reality u doshlo svmi, by zatm slabmi
chapadly a do Ankh-Morporku, zaalo kvestorovi kolem hlavy poletovat s
melodickm "tilp, tilp!" nkolik modrch ptk, kte se po chvilce ztratili.
Teprve pak se kvestor sesul v bezvdom k zemi.

Gaspoda leel na psku a spav lapal po dechu. Kolem nj s nalhavm tkotem

poskakoval Laddie.
"Tak z toho jsme se vyhrabali," vypravil ze sebe Gaspoda, pomalu vstal a setsl
ze sebe psek.
Laddie zatkal a vypadal neuviteln fotogenicky.

"No dobe, dobe," povzdechl si Gaspoda. "Co kdybychom zali nkam, kde
bychom si mohli dt podnou sndani, a pak si trochu zdmli a teprve pak
bychom-"
Laddie znovu zatkal.
Gaspoda si povzdechl.
"No dobr," ekl. "Tak a je teda po tvm. Ale pamatuj si, vdku se od nich
nedok."
Laddie se rozbhl po psku. Gaspoda ho nsledoval mnohem klidnjm tempem a
dost ho zaskoilo, kdy se k nmu Laddie vzpt vrtil, opatrn ho uchopil za
ki na krku, zvedl a vyrazil znovu jako stela kupedu.
"To si na m dovoluje jenom proto, e jsem malej," stoval si Gaspoda, zatmco
se bcmu Laddiemu kval v tlam sem a tam, a pak zavrel: "Ne, tudy ne! Lidi
by nm v tuhle denn dobu nebyli k niemu. Potebujeme trolly. Ti budou pod
jet vzhru a krom toho se v prci s kamenem a v podzem mnohem lp
vyznaj. Na ptm rohu doprava. Potebujem se dostat k Modr spodn jue a - a
do haj zlu!"
Najednou mu dolo, e bude muset mluvit.
A na veejnosti.
Mete strvit cel vky tm, e tajte sv enick schopnosti ped lidmi a pak
najednou - bingo! - spadnete do toho a muste mluvit. Jinak mlad Viktor a ta jeho
koi ena budou tam dole plesnivt navky. Mlad Laddie ho upust ped nkm
na zem, nasad na ten svj enich vraz oekvn a on, Gaspoda, to bude muset
vechno vysvtlit. A zbytek ivota pak strv jako njak zrda.
Laddie klusal po ulici k zakouenmu vchodu Modr spodn jury, kter byla jako
obvykle nabit k prasknut. Propletl se lesem stromovitch nohou k baru, oste
zatkal a upustil Gaspodu na zem.
Na enich nasadil vraz oekvn.
Bzukot konverzace utichl.
"To je ten Laddie," ekl jeden troll. "Co on chce?"
Gaspoda se schvcen dopotcel k nejblimu trollovi a zatahal ho za vypran
kus rezavho brnn.
"Promite," zaal.
"On je setsakra inteligentn," pidal se dal troll a jen tak mimochodem odkopl
Gaspodu stranou. "J ho vidl klikat vera. Um hrt mrtvho a potat do pti."

"Tak to o dv vc, ne um ty!" To vyvolalo vbuch smchu. (Pozn. autora: Na

troll mtka byl autor tohoto vtpku alespo tak dobr jako Oscar Wilde na
vrcholu tvrch schopnost.)
"Ne, pokej, sklapni! J myslm," ekl zase prvn troll, "e on nm pokou nco
ct."
"- promite -"
"Sta, kdy podv, jak ske a tk."
"To pravda. J ho vidl v tch obrzcch, jak ukazuje lidem, kde najt dti ztracen
v jeskyni."
"- promite -"
Dal troll nakril zamylen elo. "Mysl, aby je oni sndli?"
"Ne, aby je odnesli ven."
"Co, ty mysl dlat je jako venku na grilu?"
"- promite -"
Dal noha zashla Gaspodu ze strany do jeho kulat hlavy.
"Me bt, on nael dal. Podvejte, jak on bh ke dvem a sem. On je jeden
sakra chytr pes!"
"Meme jt podvat," ekl prvn troll.
"Dobr npad. Pipad mi, e u je cel vnost, co j naposled jedl."
"Posly, tady v Holy Woodu ty nesm jst lidi. To by nm udlalo zl jmno! A to
nemluvm o Silikonov lize pro ochranu proti pomluvm, kter by na tebe vletla
jako tuna tch vc, co lidi z nich stav domy."
"Jo, ale teba meme dostat njak odmna, ne?"
"- PROMITE -"
"Pravda! A taky skvl vc pro troll imi, skvl pro pablik rilejns, kdy najdeme
ztracen dti!"
"A i kdy nenajdeme, pod jet meme jst toho psa!"
Bar se jako kouzlem vyprzdnil, take v nm zstaly jen obvykl kotoue dmu,
kotle pln havch trollch npoj, Rubna, kter ln vykrabovala zbytky zatuhl
lvy z ndob, a mal, unaven, moly ohlodan pes.
Mal, unaven a moly ohlodan pes se prv vn zamlel nad rozdlem mezi
psem, kter vypad a chov se jako zzran pes, a psem, kter prost zzran
je.

"Jet mn mli dt klystr," prohlsil.

Viktor si pamatoval, e kdy byl mal, stran se bl tygr. Lid kolem ho marn
pesvdovali, e nejbli tygr ije skoro pt tisc kilometr odsud. Ptal se
vdycky: "A le mezi tm mstem a nam mstem njak moe?" a lid kali:
"No, nele, ale-" a on kal: "Pak je to jen otzka vzdlenosti."
Tma je nco podobnho. Vechna straideln msta propojila sama proda
temnotou. Temnota byla pod a vude, ekala jen, a zhasne svtlo.
Tak jako v Podzemnch rozmrech. Vichni ekali jen na to, a praskne realita.
Nathl se ke Ginger.
"To u nemus," ekla, "u se drm."
"Tak prima," ekl slab.
"Me m ale dret taky." Uvolnil se.
"Je ti zima?" zeptala se.
"Trochu. Zd se mi, e je tady hrozn vlhko."
"To cvakaj zuby tob?"
"A komu asi? Ne," dodal rychle, "radji si to ani nepedstavuj!"
"V," ozvala se po chvilce, "vbec si nepamatuju, e bych t svzala. Neumm
ani uvzat podn uzel."
"Tak tyhle byly dokonal," ujistil ji Viktor.
"Pamatuju si jenom ten sen. Slyela jsem hlas, kter mi kal, e musm probudit spcho mue?"
Viktor si vzpomnl na obrnnou postavu na kamenn desce.
"A prohldla sis ho aspo podn? Jak vypadal?"
"No, dnes v noci si to njak nepamatuju," odpovdla Ginger opatrn. "Ale v
mch pedchozch snech vypadal tak trochu jako mj strek Rasco."
Viktor si vybavil me, kter byl vy ne on. deru neho takovho se
nemete brnit, takov epel mus protnout vechno. Jene bylo dost tk
pestavit si nkoho jako strek Rasco s takovm meem.
"A pro ti pipomn strka Raska?" zeptal se.
Protoe mj strek Rasco taky leel tak nehybn. Promi, ale j ho vidla jen
jednou v ivot. Bylo to na jeho pohbu."

Viktor otevel sta - a v tom okamiku se ozval zvuk vzdlench hlas. Nkolik
kamen se pohnulo. Hlas, te o nco bl, zavolal: "Hal, dtiky. Tudy, dtiky!"
"To je Rambonit!"
"Ten hlas bych poznal kdekoliv. Hej! Rambo! To jsem j! Viktor!"
Venku na okamik zavldlo rozpait ticho. Pak zadunl Rambonitv hlas: "To mj
ptel Viktor!"
"To znamen, my ho nesmme jst?"
"Nikdo nebude jst mho ptele Viktora! My ho vyhrabeme s rychlost."
Ozvaly se skpav zvuky. Pak si jin troll hlas postoval: "A tomuhle kaj
vpenec? J tvrdm, e je to nechutn!"
Nsledovala srie dalch skpavch zvuk. Po chvilce se ozval tet troll hlas.
"Nevm, pro my ho nememe snst? Kdo by se dozvdl?"
"Ty necivilizovan trolle," zadunl v odpov Rambonitv hlas, "co ty si mysl? Ty
sn lidi a kad se ti smje k ,on to velmi hloup venkovsk troll, kter nev,
jak chovme ve slun spolenosti a pestanou ti platit ti tolary den a polou t
zptky pod hory."
Viktor ze sebe namhav vyrazil nco, o em doufal, e to zn jako lehk smch.
"To jsou ale komici, co?" ekl.
"Jo, k popukn," souhlasila Ginger.
"Samozejm e vechny ty ei o pojdn lid, to je jen takov pehnn, aby
udlali dojem. Skoro to nedlaj. Nelam si s tm hlavu."
"J si s tm hlavu nelmu. Mn dl starosti to, e pod chodm ve span a nevm
o tom. Podle toho, co jsi mi vyprvl, by to vypadalo, jako e jsem tam la proto,
abych vzbudila to lec stvoen. Je to stran pomylen. Nco mi sed v hlav."
Ozvalo se nkolik ttivch ran a dalch pr balvan bylo odtaeno stranou.
"To je ta zvltn vc," uvaoval Viktor nahlas.
"Kdy jsou lid - hm - posedl, tak ta - ta - vc, co je posedla, se obvykle pli
nestar ani o n, ani o nikoho jinho. V, co myslm, nco takovho by m prost
jenom nesvzalo. Bylo by m to urit nm podn pratilo do hlavy."
Nathl se v temnot a chytil ji za ruku.
"Ta vc na t kamenn desce," ekl.
"Co je s n."
"J u ji vidl pedtm. Je v t knize, co jsem nael. Je tam alespo tucetkrt
zobrazena a museli ji povaovat za velmi dleitou, kdy se ji rozhodli umstit za

tu kamennou brnu. J si alespo myslm, e to je to, co ty obrzky kaj. Zaven

brna...za n mu. Mu hldan za branou. Vze. V, jsem si jist, e dvod, pro
se tam ti kn, nebo co to bylo, denn chodili modlit, byl -"
Kmen tsn vedle nj se pohnul, byl odtaen stranou a otvorem se dovnit
vehnalo denn svtlo. Tsn v patch mu pdil Laddie, kter se vzpt pokusil
souasn tkat a olizovat Viktorovi tv.
"No jo, to v e jo! Hodn kluk, Laddie! Hodn!" zvolal Viktor a pokouel se jej
odehnat. "Hodn pejsek. Laddie je hodn kluk!"
tkot uvolnil na nkolika mstech ze stropu mal laviny kamen.
"Aha!" ekl Rambonit. Za nm se objevilo nkolik dalch trollch hlav, jejich
majitel se se zjmem pokoueli nahldnout do otvoru.
"Oni nejsou mal dti," zamumlal zklaman ten troll, kter u si pedtm stoval
na kvalitu potravy. "Vypad huben."
"U jsem ti ekl pedtm," zaskpal Rambonit vhrn, "dn pojdn lid. To by
zpsobilo pote bez konc."
"A pro ani jednu nohu? Oni peci sami kaj ,aby se vlk...'"
Rambonit zvedl pltunovou kamennou desku, zamylen ji potkal v ruce a pak
s n udeil neodbytnho trolla tak siln, e pukla v pli.
"U jsem ti kal," vysvtloval lec postav, "e to trollov jako ty, kdo nm
udlvaj patn jmno. Jak my meme zaujmout prvosplatn msto v bratrstvu
inteligentnch bytost, kdy ns takov trolli, jako jsi ty, neustle stahuj shora?"
Nathl se do otvoru a vythl Viktora ven.
"Dky, Rambonite. Hm. Je tam jet Ginger."
Rambonit mu utdil lick ouchnut, kter mu zhmodilo nkolik eber.
"Ah tk," ekl. "A na sob m ona pkn hedvbn naklen. Nali jste pkn
msteko, abyste probrali kousek z toho ,Pipravujeme k plnovanmu
rodiovstv' a cel Zemplocha to jenom pro vs te, co?" Ostatn trollov se
vznamn usmvali.
"No ano, myslm, e -" zaal Viktor.
"To vbec nen pravda!" vytkla Ginger, kter prv vylzala drou. "My jsme
nhodou vbec -"
"Ale ano, bylo to tak!" dlal na ni Viktor divok posuky obma rukama a obom.
"Je to naprost pravda. Tys to vystihl dokonale, Rambonite!"
"Jo," prohlsil jeden z troll stojcch za Rambonitem. "J je vidl v pohyblivch
obrzkch. On ji pod lb a odn pry."

"Tak poslyte," zaala Ginger.

"A te musme co nejrychleji odsud," ekl Rambonit, "Mn cel ten strop pipad
velmi podezel.
Mohlo by ono spadnout cel kadou chvli. Radji pojme." Viktor zvedl pohled.
Nkolik kamennch blok vhrn pokleslo.
"M pravdu," pikvl. Chytil protestujc Ginger za ruku a rozbhl se s n chodbou
k vchodu. Trollov zvedli ze zem omrenho druha, kter nevdl, jak se m
chovat ve slun spolenosti, a klusem se vydali za nimi.
"To bylo pkn hnusn, utvrzovat je v tom dojmu, e -" soptila Ginger.
"Ml!" vytkl j Viktor do ucha. "Co bys chtla, abych jim ekl, hmmm? Myslm,
jak vysvtlen jsem si ml vymyslet? Co bys chtla, aby se lidi dozvdli?"
Zavhala.
"No, dobr," souhlasila vhav. "Ale mohl sis vymyslet nco jinho. Mohl jsi ct,
e jsme se to tam vydali prozkoumat, nebo e jsme tam hledali zkamenliny,
nebo co j vm..." hlas sej vytratil.
"Jasn, uprosted noci a ty pi tom v hedvbnm naklen," odsekl j Viktor. "Co to
ostatn je, to naklen?"
"On mysl negli," vysvtlila Ginger.
"Tak poj, vrtme se do msta. Potom teba budeme mt chvli asu, abychom se
njakou hodinku prospali."
"Jak to mysl, potom?"
"No, musme tuhle mldencm koupit njak to pit a -"
Smrem od pahorku k nim dolehlo tlumen zadunn. Z brny se vyvalil obrovsk
oblak prachu a pokryl trolly stojc kolem. Zbytek chodby se propadl.
"A je to," zabruel Viktor. "Je po vem. Mohla bys to oznmit t svoj nmsn
sti? Te u nestoj za to zkouet to. Je to pohbeno. Je po vem. Dky bohm."

Podobn bar najdete v kadm mst. Je jen matn osvtlen a vtina

konzument, pestoe hovo, neadresuj sv slova prakticky nikomu konkrtnmu
a sami taky nikoho neposlouchaj. Mluv prost k t bolesti, kterou si nos uvnit.
Je to bar pro ztroskotance a neastn a pro vechny ty lidi, kter nkdo vyoupl
ze zvodnch drah ivota do pkopu u cesty.
Obchod je tam vdycky rychl a asto i vnosn.

Tohoto rna sedli truchlc v pravidelnch rozestupech u baru, kad ve svm

vlastnm chmurnm oblaku, kad s jistotou, e prv on je ten nejneastnj
lovk na svt.
"J to stvoil," prohlsil Silverfish zatrpkle. "Myslel jsem si, e to bude hlavn
vzdlvac zleitost. e to lidem roz obzory. Vbec jsem neml v myslu
udlat z toho njak ou. S tisci slony!" dodal pohrdav.
"Bodejto," pizvukoval mu Navka. "Vdy ona nevd, co by chtla. J udlm,
co ona chce, pak ona ekne ne, to tak nen sprvn, ty jsi troll, co on nem
jemnj cit, ty vbec nev, co chce dve. Ona mi k, dve chce ulepen
hnd vci v krabici s ozdobnm provzkem. J udlm krabici s ozdobnm
provzkem kolem dokola, ona oteve ji a ki, k, e staenho kn ona
nemyslela. Ona nevd, co chce."
"Jasn," zabruel dal hlas pmo pod Silverfishovou stolikou. "Ale j se jim
okliv pomstm, pjdu a pidm se k vlkm."
"Vte, co myslm," pokraoval Silverfish. "Vezmte si napklad tu vc, ten Sted
proti Okraji. Vdy to ani nen ze skutenosti. Nen to vbec podle toho, jak to
bylo. Sam li. Lht um kad."
"Bodejto," pikyvoval Navka. "Jako ona ekne dve, chce hudbu hrt pod
oknem, j hraju hudbu pod oknem, kad se v ulici vzbud a ki z domu ty
hloup troll, pro tlue te v noci kameny? A ona se ani nevzbud."
"Jo," ekl Silverfish.
"Bodejto," ekl Navka.
"Jasn," ekl hlas pod stolikou.
Mu, kter vedl bar, byl pirozen vesel. Nebylo tk bt vesel, kdy vai host
funguj jako hromosvody pro jakoukoliv chmuru, kter se nhodou objev v okol.
Zjistil, e vbec nen dobr npad kat vci jako: "Nic si z toho nedlejte,
podvejte se na to z t lep strnky," protoe tyhle vci vtinou dnou lep
strnku nemaj, nebo: "Hlavu vzhru, nic takovho se vm nestane," protoe
vtina tch vc se u obvykle pihodila. Jedin, co se od nj ekalo, byl psun
pit.
Dnes rno byl ale ponkud nejist. Zdlo se mu, e je v baru jet nkdo navc, a
to nemyslel toho, kdo mluvil odnkud z podlahy. Ml dojem, e vdycky
naservruje jednu skleniku navc, dostane za ni zaplaceno, a dokonce s
tajemnm konzumentem prohod njak to slovo. Jene nebyl njak s to si ho
prohldnout. Pesnji eeno, nebyl si ani jist, co vid nebo s km to mluv.
Pomalu peel na vzdlen konec baru.
Pisunula se k nmu przdn sklenice.
JET JEDNOU TOT, ozval se hlas ze stn.

"Ehm," ekl barman. "Jist. Samozejm. Co to bylo?"

COKOLIV.
Barman naplnil sklenici rumem. Nkdo si ji pithl k sob.
Barman pemlel, co by ekl. Z njakho dvodu ctil strach.
"Vs tady asto nevdm," vypravil ze sebe nakonec.
CHODM SEM HLAVN KVLI T SKVL ATMOSFE. JET JEDNU.
"Pracujete v Holy Woodu, e?" ekl barman a rychle naplnil sklenici, kter vzpt
znovu zmizela ve stnu.
TE NJAKOU CHVLI NE. JET JEDNU.
Barman zavhal. Pod drsnou slupkou ml laskavou dui.
"Nemyslte, e u mte dost?"
VM VDYCKY PESN, KDY MM DOST.
"No jo, to kaj vichni."
J VM O KADM, KDY M DOST.
Na tom hlasu bylo nco neobyejn podivnho. Barman si nebyl jist, e ho
vnm uima. "No, kdy myslte." Zavhal. "Take tot?"
NE DKY. ZTRA MM NABIT DEN. DROBN SI NECHTE.
Na barov desce zazvonilo nkolik minc. Byly ledov chladn a vtina z nich
byla zoxidovan stm.
"Oh, hm -" zaal barman.
Dvee se otevely a zavely a navzdory hork noci jimi proletl zvan studenho
vzduchu.
Barman otel barovou desku a pitom se opatrn vyhbal hromdce zalch
minc.
"Ale e lovk obas v baru naraz na podivn ptky," zabruel.
Tsn vedle ucha se mu najednou ozval hlas. ZAPOMNL JSEM. PYTLK BURK,
PROSM.

Na krajovch vbcch hor Beran hlavy, toho obrovskho horskho masivu,

podobnho ptei svta, kter se st kolem Kruhovho moe, tvo pirozenou
stnu mezi Klaem a nekonenmi Stoskmi plnmi, se tpytil snh.

Byl to domov divokch ledovc, plivch lavin a vysoko poloench tichch

snnch pol.
A yetti. Yettiov jsou vlastn druh vysokohorskch troll, kte si ani v
nejmenm neuvdomuj, e porat lidi je proti spoleenskm zvyklostem. Jejich
krdo je: Kdy se to hbe, seer to. Kdy se to nehbe, pokej, a se to pohne, a
pak to seer.
Cel den naslouchali zvukm. U njakou dobu se celm ledovm masivem od
vrcholu k vrcholu odrely ozvny, a se zmnily v nepeit hlubok dunn.
"Mj bratranec," zaal prvn z yetti a neptomn se oural drpem ve
vykotlanm zubu, "kal, e jsou to obrovsk ed zvata. Sloni."
"Vt ne my?" zeptal se druh yetti.
"Skoro vt ne my," pikvl prvn. "Pr je jich moc. Vc, ne dokzal spotat."
Druh yetti nasl vzduch a zdlo se, e o tom uvauje.
"No, ano, jene," ekl nakonec zachmuen. "Tvj bratranec um potat jenom do
jedn."
"Jene on kal, e jich tam bylo mockrt jeden. Velkch tlustch edch slon.
Vichni byli svzan lany a plhali nahoru. Jsou velc a pomal. A vichni nesou na
hbetech spoustu ugrah."
"Hm." Prvn yetti ukzal na obrovsk snhov svah nad nimi.
"Dneska je snh hlubok, sypk," prohlsil. "V takovm snhu se nic nedoke
pohybovat rychle. My lehneme do snhu a oni ns nevid, dokud nejsou a na
ns, my je splame a bude as Velkho jdla." Zamval ve vzduchu obrovskou
prackou. "Oni pr maj velikou vhu masa, kal bratranec. Oni pohybuj pomalu,
pamatuj moje slovo."
Druh yetti pokril rameny.
"Udlejme to," ekl a do jeho slov se msilo vzdlen dunn doplovan
zdenm troubenm.
Ulehli do snhu a jejich bl srst je zmnila ve dva nenpadn pahorky. Byla to
loveck technika, kter zabrala vdy znovu a znovu a kterou si pedvali yettiov
z generace na generaci po cel tiscilet, i kdy dl u si ji pedvat nebudou.
ekali.
Stdo se piblilo a pln se nesl tlumen ev.
Nakonec ekl prvn troll velmi pomalu a opatrn, protoe si vtu dlouho
pipravoval: "Co dostane za to, ano, co dostane za to, kdy pejde horu se
slonem?"
Na odpov nikdy nedolo.

Yettiov mli pravdu. Kdy se po zasnenm svahu rozjelo v tmetrovch

rozestupech pt set hrubch san, kad s pipoutanou, vyden troubc
dvoulennou slon posdkou, a nabralo rychlost skoro devadest kilometr v
hodin, nikdo si yetti neviml. Ani kdy byli pmo na nich.

Viktor spal jen dv hodiny, ale vstal skvle odpoinut a pln optimismu.
Bylo po vem. Te u mohou jt vci jen k lepmu. Ginger na nj byla vera veer
docela mil no, ped nkolika hodinami - a a u bylo v pahorku cokoliv, bylo to
doslova a do psmene pohbeno.
Obas se takov vci objev, pomyslel si, kdy nalval vodu do popraskanho
umyvadla a rychle se myl. Pohb tam njakho starho zlho krle nebo mga a
jejich duch se pak pl kolem a pokou se nco napravit, nebo se dt vysvobodit.
Znm vc. Ale te mus tunel blokovat miliony tun kamene a chtl bych vidt
nkoho, kdo by se tou chodbou dokzal plit.
V mylenkch se mu na kratik okamik vynoila nepjemn ivouc stbrn
plocha, ale ani ta mu v tomhle okamiku nepipadala tak zl. Byla tam tma,
vude bylo mnostv pohyblivch stn, on sm byl napjat jako hodinov pero, a
tak nebylo divu, e ml trochu velk oi. Byly tam i ty kostry, ale ty te, ve svtle
dne, ztratily svou schopnost nkoho vystrait, Viktor slyel o kmenovch
nelncch, kter tam nahoe, na chladnch plnch pohbili s celou armdou
jezdc na konch, aby jejich due mohly t v budoucm svt stejn jako na zemi.
Mon e tohle bylo kdysi nco podobnho. No ano, v tom chladnm dennm
svtle to vechno Viktorovi zdaleka nepipadalo tak straideln.
A pesn takov to svtlo bylo. Chladn.
Mstnost byla pln toho podivnho jasu, jak vidte, kdy se vzbudte jednoho
zimnho rna, a ani dojdete k oknu, poznte podle svtla, e venku napadl snh.
Bylo to svtlo beze stn.
Pistoupil k oknu a za nm uvidl bled stbitou zi.
Holy Wood zmizel.
V mysli se mu s novou nalhavost vyrojily non zitky, stejn jako se tma vrac
pi odchodu svtla.
Jen klid, jen klid, opakoval si v duchu a ze vech sil se brnil panice. Obas pece
bv mlha, zvl takhle blzko u moe. A ta mlha tak z, protoe nad n na nebi
svt slunce. Na mlze nen nic tajemnho. Je to jen drobn vodn t rozptlen
ve vzduchu. Nic vc to nen.
Nathl si aty, trhnutm otevel dvee do pedsky a mlem zakoplo Gaspodu,
kter leel nap ped prahem, podobn t nejpinavj rohoce.

Psk se nejist zvedl na pedn nohy, upel na Viktora lut oko a ekl: "Ze veho
nejdv ti musm ct, e tady ped tvejma dvema nelem kvli nkter z tch
hloupost typu vrn-pes-ochrauje-svho-pna, rozum, j jen, e kdy jsem u
piel to tchhle mst, tak -"
"Ml, Gaspodo."
Viktor otevel dvee, na ulici. Mlha se vevalila dovnit. Zdlo se, e m jaksi
vzkumn tendence, chovala se, jako by ekala prv na tuhle pleitost.
"Mlha je jenom mlha," ekl nahlas. "Poj, dneska jedeme do Ankh-Morporku,
pamatuje?"
"Moje hlava," zakuel Gaspoda. "Mm pocit, e se mi hlava zmnila ve dno
koiho koku."
"Me pokraovat ve span v koe. Myslm, e i j bych si tam mohl jet chvli
zdmnout, kdy o tom mluvme." Vyel na nkolik krok do stbit ze a tm
okamit se ztratil. Tu a tam se kolem nj v hustm vlhkm vzduchu rtal
neskuten stn njak budovy.
"Gaspodo?" zavolal vhav. Mlha je jen mlha, opakoval si znovu. Jene mu
pipadala njak peplnn. Ml takov dojem, e kdyby se nhle zvedla, stlo by
kolem mnostv lid a vichni by ho pozorovali. Zven. To je ale divn, vdy j
jsem venku a zvenku k venku nen. A jet to blik.
"Pedpokldm, e te bude chtt, abych ti ukazoval cestu," ozval se nevrl hlas
kdesi u jeho kolena.
"Je njak moc ticho, nezd se ti?" ekl Viktor a snail se, aby jeho hlas znl zcela
bezstarostn. "Bude to asi tm, e ta mlha tlum vechny zvuky."
"Samozejm, ale taky by to mohlo bt tm, e mon vystoupily obludy z
moskch hlubin a s vjimkou ns dvou zamordovaly vechny lidi v Holy Woodu,"
prohodil Gaspoda konverzanm tnem.
"Bu zticha!"
V mlze se objevil obludn stn. Kdy se piblil, zmenil se a chapadla a tykadla,
ktermi jej Viktorova fantazie okamit vybavila, se zmnily v normln hlavu
ruce a nohy Solla Kolka.
"Viktore?" ekl nejist.
"Solle?"
Sollovo ulehen bylo oividn. "V thle mizrii nen vidt na krok," ekl. "Mli
jsme strach, e jsi se ztratil. Poj, je skoro poledne. Jsme vcemn pipraveni
vyrazit."
"J jsem pipraven."

"Vborn." Na klobouku a kabt se SoBovi vysrely kapiky vody. "Ehm," ekl.

"Kde to pesn jsme?"
Viktor se otoil. Dm, kde ml pronajat pokoj, byl pece pmo za nm.
"Ta mlha vechno pln zmn, co?" ozval se neastn Soll. "Hm, mysl si, e by
ten tvj mal pejsek dokzal najt cestu do studia? Vypad docela chyte."
"Vrr, vrr," ekl Gaspoda, zaal pankovat a pednma nohama prosil zpsobem,
kter Viktor povaoval za siln sarkastick.
"Na mou est," zasml se Soll, "vypad docela, jako kdyby mi rozuml, co?"
Gaspoda oste zatkal. Po nkolika vteinch se jako odpov ozval dlouh a
vzruen tkot.
"Samozejm, to bude Laddie," rozzil se Soll.
"To je neuviteln chytr pes." Gaspoda se zatvil ctihodn.
"Posly, to je cel Laddie!" rozplval se Soll, kdy se vydali smrem, odkud
zaznval tkot. "Myslm, e by toho tvho psa mohl nauit pr dobrch trik."
Viktor nenael dost odvahy podvat se pod nohy.
Nkolikrt sice patn zahnuli, ale tkot je vdycky znovu pivedl na sprvnou
cestu.
Zanedlouho jim nad hlavou jako podivn duch proplul vvsn tt nad vchodem
do studia Stolet Ovocnho netopra. Tady bylo pomrn dost lid.
Zdlo se e se plac pln ztracenmi chodci, kte nevdli, kam jinam se dt.
Ped Kolkovou kancel ekal kor a vedle nj stl sm Kolk a netrpliv
podupval nohou.
"Tak pojte, pojte," volal na n, "Ptka s filmem jsem poslal naped. Tak
dovnit, vy dva."
"A d se v tomhle poas vbec cestovat?" zeptal se Viktor.
"A pro by se nedalo?" odpovdl mu Kolk. "Do Ankh-Morporku vede jedin
cesta. Krom toho si myslm, e z thle omky vyjedeme, jen co se trochu
vzdlme od pobe. Nevm, pro jste vichni tak nervzn. Mlha je mlha."
"Moje e," pikvl Viktor a nastoupil do koru.
"Mli jsme z pekla tst, e jsme Sted proti Okraji doklikli vera," rozkldal Kolk.
"Asi je to njak seznn. Nic, s m bychom si museli lmat hlavu."
"To u jsi jednou kal," upozornil ho Soll. "Dnes rno u jsi to kal pinejmenm
ptkrt."

Ginger se choulila na jednom sedadle a u nohou j leel Laddie. Viktor se posunul

do vozu, dokud nesedl pmo vedle n.
"Spala jsi?" zaeptal.
"No, spala jsem jen hodinku nebo dv," odpovdla mu. "Nic se nestalo. dn
sen, nebo nco takovho."
Viktorovi se ulevilo.
"Take je opravdu po vem," ekl. "Pod jsem si nebyl tak docela jist."
"A ta mlha?" otoila se k nmu.
"Promi, coe?" ekl s pocitem provinn.
"Co zpsobilo tu mlhu?"
"No," zaal Viktor opatrn, "pokud vm, tak mlha vznik, kdy se studen vzduch
dostane nad teplou zem, pak se z nj vysr voda a -"
"V dobe, e na to se t neptm! To vbec nen normln mlha! Ona - ona se tak
divn hb," dokonila neobratn. "A lovk v n skoro sly hlasy," dodala.
"Neme v n skoro slyet hlasy," ekl Viktor s nadj, e mu jeho vlastn logick
mysl uv. "Bu je sly, nebo je nesly. Posly, oba jsme unaven. To je
vechno. Tce jsme pracovali a, ehm, moc jsme se nevyspali, take je snadno
pochopiteln, e mme sklon k tomu skoro slyet a vidt rzn vci."
"Oh, take ty skoro vid, njak vci, ano?" upela na nj Ginger vtzoslavn
pohled. "A nezkouej na m pouvat ten svj jakoby klidn a pesvdiv tn,"
dodala. "Pmo nenvidm lidi, kte kolem m chod sem a tam a pokouej se na
m mluvit klidn a pesvdiv."
"Doufm, e se nae dv hrdliky nehdaj?"
Viktor a Ginger ztuhli. Kolk se vsunul na protj sedadlo a licky na n
pomrkval. Soll nastoupiljako posledn. Pak se ozvalo bouchnut, kdy vozka
zavel korov dvka.
"V pli cesty zastavme na nco k sndku," oznmil jim Kolk, kdy se kor rozjel.
Na okamik se zarazil a podezvav nasl vzduch.
"Co to tady pchne?" rozhlel se.
"Obvm se, e je to mj pes, kter je zalezl pod sedadlem," ekl Viktor.
"Je snad nemocn?" zavrtl Kolk hlavou.
"Obvm se, e tak pchne stle."

"A nemysl, e by to byl skvl npad teba ho obas vykoupat?" Odnkud zdola
se ozvalo zamumln, jeho sla se pohybovala na hranici slyitelnosti: "A
nemysl, e by to byl skvl npad ukousnout ti ob nohy?"
Mlha nad Holy Woodem zatm houstla.

Plakty na Okraj proti Stedu obhaly Ankh-Morporkem u nkolik dn a

vzbuzovaly v kad arn nebval zjem.
Tentokrt to dolo tak daleko, e se objevily dokonce a na univerzit. Knihovnk
ml jeden pipnut v tom zapchajcm knihami obloenm hnzd, ktermu kal
domov (Pozn. autora: Ve skutenosti mu kal "oook". V pekladu to vak
pravdpodobn znamenalo "domov".), a mnoho dalch jich obhalo mezi
samotnmi mgy.
Mal odvedl opravdu umleck dlo. Ginger, ve Viktorov nru na pozad
planoucho msta, ukazovala tm vechno, m ji bohov obdaili, a dky
malov fantazii dokonce i to, co ani nemla, lpe eeno, m ji neobdaili.
Na mgy ml plakt pesn ten inek, v jak Kolk doufal ve svch
nejoptimistitjch snech. V mgorlku el plakt od jednoho mga k druhmu a
ruce se jim pitom tsly tak, jako by ml ten kus papru kadou chvli
vybuchnout.
"Tak tohle je dve, kter m to jist nco," prohlsil pedseda Neuritch studi.
Byl to jeden z nejtlustch mg, o kterm se dky jeho objemnosti kalo, e u si
ho nkolik ostatnch len mgsk rady v eru spletlo s klubovkou. Vypadal, jako
kdyby mu ml kadou chvli povolit njak ev a z nj vyheznout kapok a kosk
n. Mnoz lid ctili nalhav nutkn prohmatat zhyby jeho roucha, jestli tam
nenajdou njak zapadl drobn.
"Co je to to jist nco' pedsedo?" ozval se dal mg.
"le vdy vte. Prost to. Oh! Vzpomete si! Star dobr ra-bum-iko-likoratata!"
Pozorovali ho s vrazy plnmi oekvn a napt, jako lid, kterm vyprv skvl
vtip a oni te ekaj na pointu.
"Proboha, to vm to musm hlskovat?" ekl nakonec.
"On mysl sexuln magnetismus," prohlsil lektor Zaniklch run astn. "To
vben touhy po hebkch adrech, mohutnch rozhoupanch bocch a zakzanm
ovoci vn, kter -"
Nkolik mg si od nj rychle odsedlo.
"Aha, sex!" pochopil dkan Pentagram a much nohou a tak peruil lektora
Zaniklch run pmo uprosted povzdechu. "No, podle mho nzoru je ho v
posledn dob a pli."

"J nevm," zavrtl hlavou lektor Zaniklch run.

Vypadal touebn.
Cel ten hluk probudil Rumpla iku, kter podimoval ve svm kolekovm
kesle u krbu. V mgorlku huel ohe bez ohledu na to, jestli bylo lto nebo zima.
"Coeto?" otevel oi.
Dkan se naklonil k jeho uchu.
"kal jsem prv," informoval ho nahlas, "e kdy jsme byli my mlad, tak jsme
vznam slova sex vbec neznali."
"To je pravda. Vrn pravda," pikyvoval ika. Pak zamylen upel oi do
plamen. "A eknte mi, hmm, nevzpomnte si, hmm, jestli se nm to nkdy
podailo zjistit?"
V mstnosti na okamik zavldlo hrobov ticho.
"kejte si, co chcete, stejn m ta ensk pekrsnou figuru," prohlsil lektor
Zaniklch run vzpurn.
"Z toho materilu by jich bylo nkolik," ekl dkan.
Rumpl ika na plakt zaostil nejist pohled.
"Kdo je ten mlad lovk?" zeptal se.
"Kter mlad lovk?" ozvalo se nkolik mg souasn.
"Ten, co je uprosted toho obrzku," nedal se zmst ika. "Dr ji v nru."
Vichni upeli oi na plakt. "Jo ten," ekl pedseda pohrdav.
"Tak se mi vecko zd, e u jsem ho nkde vidl," prohlsil ika.
"Drah iko, doufm, e se nm neplte po nocch do msta a nenavtvujete
nm pohybliv obrzky," uklbl se dkan vznamn na ostatn. "Dobe vte, e
mga v och veejnosti velmi zlehuje, kdy holduje takovm plytkm zbavm.
Arcikancl by se na ns jist velmi zlobil."
"Coeto?" ekl ika a piloil si ruku k uchu.
"No, ale vte, e i mn pipad njak povdom, kdy jste se o tom zmnil?"
zamyslel se dkan s oima upenma na plakt.
Lektor Zaniklch run naklonil hlavu ke stran.
"To je mlad Viktor, nezd se vm?"
"H?" pispl ika svou trokou ke konverzaci.

"A vte, e byste mohl mt pravdu?" naklonil se k plaktu pedseda Neuritch

studi. "M pln stejn ulepen knrek."
"Kdo je to?" doadoval se ika odpovdi.
"Ale vdy to byl student. Mohl z nj bt mg!" uasl dkan.
"Jak dvod by ml k tomu odejt a pohrvat si nkde s dvaty?"
"Je to Viktor, mte pravdu, ale ne n Viktor. Tady pou, e je to Viktor
Maraschino," ekl pedseda.
"No ano, ale to je jenom obrzkov jmno," vysvtloval zasvcen lektor
Zaniklch run. "Oni maj vichni takov legran jmna, jako Delores De Syn,
Marja Picfr, nebo Rambonit M. Schwarzgren a tak dl..." uvdomil si, e se na nj
upr ada obviujcch pohled. "J to jenom slyel," dodal neobratn. "Od
vrtnho. Ten chod do arny na obrzky skoro kad veer."
"O em to mluvte?" zeptal se ika a zamval ve vzduchu hlkou, o kterou se
obvykle opral pi chzi.
"Kucha taky chod skoro den co den," pidal se pedseda. "A vtina kuchyskho
personlu. Jen to zkuste, dostat v kuchyni po devt hodin veer teba unkov
chlebek!"
"Skoro vichni chod," prohlsil smutn lektor.
"Krom ns." Jeden z mg upen zral na patu plaktu.
"Tady se pe," ozval se nakonec, ",ovldnut ve a irok schodit k poznn
bouliv historie Ankh-Morporku!'"
"Coe? Take ono je to historick, co?" zvedl hlavu lektor.
"A taky tady kaj ,epick pbh lsky, nad kterou uasli nejen lid, ale i
bohov!!'"
"Ano? Take je to i nboensk."
"A nakonec tu uvdj ,1000 slon!!!'".
"No prosm. ivot v prod. To je vdycky moc poun, tyhle vciky z divoiny,"
pokval hlavou pedseda a utkvl na dkanovi zamylenm pohledem. Ostatn
mgov nsledovali jeho pkladu.
"Tak si myslm," zaal lektor pomalu, "e by nikdo nemohl nic namtat, kdyby se
star mgov vypravili zhldnout pedstaven s historickm, nboenskm a,
ehm, prodopisn naunm obsahem."
"Univerzitn pedpisy jsou velmi pesn," zabruel dkan bez valnho
pesvden.

"Jene ty jsou pece ureny pedevm pro studenty, ne?" nadhodil lektor. "J
samozejm chpu, e studentm, by se nemlo dovolit, aby zhldli nco
takovho. Pravdpodobn by hvzdali a hzeli na pltno rzn vci. Ale meme
tady serizn uvaovat, e ano, o nvrhu, abychom my, star mgov,
prozkoumali tento veobecn rozen fenomn?" ikova hl zashla stojcho
dkana do ltek.
"Drazn dm, abyste mi vysvtlil, hmm, o em to tady vichni mluv!" vytkl
star mg.
"Prv jsme doli k zvru, e neexistuje dvod, pro by star mgov nemohli
zajt do arny na pohybliv obrzky!" zakiel mu do ucha pedseda.
"A to se mi lb!" rozzil se star pn. "Kad se rd podv na pknou enskou,
h?"
"Nikdo nemluvilo pknch ench. My bychom rdi prozkoumali tuhle vc, kter
se tak rychle ," vysvtloval pedseda.
"No, kejte si tomu jak chcete, hmm!" zamlaskal Rumpl ika.
"Jene kdyby lid vidli mgy, kte vyraz z brny univerzity a vyraz do nejbli
veejn arny, pila by nae profese o vekerou presti," nadhodil dkan. "To je
pln nco jinho, ne kdy se jedn o skutenou magii. To vechno je jenom
trik."
"Vte," zabruel jeden z mench mg v pozad, "vdycky jsem pemlel o tom,
co to vlastn ty pohybliv obrzky jsou. Nco jako loutkov postaviky? Nebo jsou
to lidi, kte chod po jeviti jako v divadle? Nebo stnov obrzky?"
"Vidte?" nahodil vznamnm tnem pedseda.
"Pedpokld se, e budeme chyt a moud, a my nevme dokonce ani tohle."
Vichni znovu upeli oi na dkana.
"Ano, ale kdo by stl o to, vidt bhv kolik dvat, kter tan v pilhavch
trikotech?" pokusil se jet naposled nepli astn.

Mudromil Oberkost, nejastnj erstv absolvent v historii univerzity, krel

vesele k mstu, kde pes ze vedla tajn cesta z arelu. Jeho te ji nim
nezaten mysl se koupala v mylenkch na nkolik napnnch piv, teba i
nvtvu pohyblivch obrzk a pak mon klask zvlt koenn kar, aby se
veer tak njak zaoblil a nakonec Pak zail druh nejhor okamik svho ivota.
Byli tam vichni. Kompletn sestava starch mg. I dkan. Dokonce i star ika
na svm kolekovm kesle. Vichni tam stli, napl ukryti ve stnech, a velmi
psn na nj hledli. V popelnici jeho mysli odplila svj temn ohostroj
momentln nepetnost. Oni vichni ekali jen na nj.

Ztuhl.
Prvn promluvil dkan.
"Ah. Hm. Ehm. Ehmm. Tedy," zaal a pak, jak se zdlo, mu zaal slouit jazyk.
"Oh. Co to m bt? Co to znamen? Ven s tm, love, ale hned!"
Mudromil zavhal. Pak doel k nzoru, e kdo utee, ten vyhraje.
. Po nkolika napjatch minutch se ozval lektor Zaniklch run. "To byl mlad
Oberkost, e? Myslte, e je pry?"
"Myslm, e jo."
"Urit to nkomu vyzvon."
"Ani necekne," zavrtl hlavou dkan.
"Myslte, e si viml tch vytaench cihel?"
"Nemohl, stl jsem pmo ped otvory," hlsil pedseda.
"Tak pokraujem. Kde jsme skonili?"
"Podvejte, j si myslm, e to od ns nen pli moudr," ekl dkan.
"le, co kdybys zmlknul, star brachu, a radji podrel tuhle cihlu?"
"Dobr, dobr, ale neekl br mi nkdo, jak chcete dostat na druhou stranu to
kolekov keslo?"
Vtina hlav se otoila k ikov keslu.
Jsou kolekov kesla, kter jsou u pi vrob maximln vylehen a stavn
tak, aby svmu majiteli umonila v modern spolenosti fungovat pln a
nezvisle. Ve srovnn s vc, na kter il ika, vypadala takov keslajako
gazely vedle hrocha. ika si byl pln vdom sv funkce v modern spolenosti a
co se jeho tkalo, znamenalo to bt kamkoliv dovezen a tam opeovvn.
Keslo bylo irok a dlouh a dilo se pomoc malho koleka a dlouh rukojeti z
litiny. Ostatn litina byla v jeho konstrukci vyuita vce ne hojn. Jeho rm
zdobily barokn arabesky, kter vypadaly, jako by byly vyrobeny ze starch
svaench vodovodnch trubek. Zadn kola nemla drovan disky, ale byla pln a
vzdlen pipomnala mlnsk kameny. Dle bylo keslo vybaveno mnostvm
roztodivnch pk, jejich funkci znal jen sm ika. Byla tam napklad i rozmrn
natahovac koen stecha, kter se dala bhem nkolika hodin nathnout, aby
uivatele vozidla ochrnila ped pehkou, bou a pravdpodobn i meteory a
padajcmi budovami. Ke zven dojmu byla dic ty osazena skupinou trubek,
houkaek, fanfr a pal, s jejich pomoc ika ohlaoval svj postup chodbami,
sly a ambity univerzity. lo toti o to, e zatmco jeho kolekov keslo
potebovalo k uveden do pohybu energii silnho mue, jakmile se jednou rozjelo,
bylo prakticky samohybn a zskalo tm neklesajc setrvanost. Mon e mlo

i brzdy, ale Rumpl ika zatm nepoctil potebuje hledat. Jak lenov sboru, tak
studenti vdli, e kdy zaslechnou dunn provzen jekotem ptal a vetnm
trub, jedin zpsob, jak si zachrnit holou ki, je pitisknout se ke stn a
vykat, ne straliv vozidlo prochest kolem.
"To nikdy na druhou stranu nedostaneme," prohlsil dkan rozhodn. "Vdy to
mus vit pinejmenm tunu. Mli bychom ho nechat tady. Stejn je na
takovhle vci pli star."
"Kdy jsem byl mlad, lezl jsem pes tuhle ze - hmm - kadou noc," ozval se
nhle ika zasnn. Pak se uchechtl. "V tch dnech jsme to umli roztoit, to
vm eknu. Kdybych dostal plpeny pokad, kdy se mi pi nvratu dom v
patch hnala Non hldka, hmm -" jeho svratl rty se nhle horenat
rozhbaly pi sloitch vpotech, "- ml bych te alespo pt a pl pence."
"Mon, e bychom -" zaal pedseda a pak se otoil k ikovi: "Jak to mysl, pt
a pl pence?"
"No, co si pamatuju, tak jednou to vzdali u na pl cest," odpovdl mu ika se
astnm smvem. "Jo, to byly asy. Vzpomnm si, jak jsme se starm
selnkem a ,edkem' Spoldem vylezli na stechu chrmu Malch boh,
rozumte, uprosted bohosluby, a edk ml v pytli to sele a on ho -"
"Vid, co jsi udlal?" stoval si pedsedovi lektor Zaniklch run." Te jsi ho
pkn rozpumpoval."
"Mohli bychom to zkusit zvednout pomoc magie," navrhl pedseda. "Vrtkv
vylehovac zvedk by na to mohl stait."
"- a ten knz se pak otoil a, hehe, kdybyste vidli ten jeho ksicht! A starej
selnk, hmm, povd, co kdybysme -"
"No, e by tohle bylo prv nejdstojnj vyuit magie," povzdechl si dkan.
"Rozhodn je to mnohem dstojnj, ne kdychom ten pitom krm tahali pes
ze sami, nemysl?" prohlsil lektor Zaniklch run a zaal si vyhrnovat rukvy.
"Tak pojte, mldenci."
"- a ne byste ekli ,vec' mltil u Vimrle na brnu cechu vrah, a vylezl ddek
Mlopna, co tam dlal vrtnho, hehehe, stran bel, hmm, a v tu chvli za
rohem vybhla hldka -"
"Vichni pipraven? Tak jedem!"
"- ale to mn pipomnlo, jak jsme j a ,Kvak' Rmeek sehnali takov skvl
lepidlo a vydali se do-"
"Pizvedni to na svm konci, dkane!" Mgov stnali nmahou.
"- a, hmm, a jako kdyby to bylo vera, si vybavuju, jak se tvil kdy -"
"Tak a te pomalu spoutt!"

Okovan kola, tie zazvonila na dlaebnch kamenech uliky. ika spokojen

pokyvoval hlavou. "Skvl asy, fakticky. Skvl asy," zabruel a usnul.
Mgov pomalu a opatrn pelezli ze a jejich mohutn pozad v oblskanch
rbch se na okamik zaleskla ve svitu msce. Konen stanuli siln zadchan
vedle vozku.
"Poslyte, dkane," ekl lektor a opel se o ze, aby odlehil roztesenm nohm,
"nevte... ta ze... zvyovali jsme ji v poslednch padesti letech?"
"J... si... to... nemyslm."
"Zvltn. Kdysi jsem po n lezl jako opice. A nen to tak dvno. Pr let, vn."
Mgov si osuili ela a pihlouple se rozhleli jeden po druhm.
"No, j ml taky ve zvyku tikrt tyikrt v tdnu vyrazit na druhou stranu na
njakch pr piv," piznal pedseda.
"J jsem ml ve zvyku veer studovat," vmsil se jim kroben do hovoru dkan.
Pedsedovi se zily oi.
"Jo, to jsi fakt dlal, j si to pamatuju."
Mgov si konen zaali uvdomovat, e jsou za zdmi univerzity, v noci a bez
povolen, a nkte z nich poprv za cel desetilet. Kad pozorovatel, kolen v
posuzovn ei tla, by byl ochoten se vsadit, e po pohyblivch obrzcch nkdo
z nich pijde s nvrhem, aby se nkam zalo na njakou tu skleniku, a nkdo jin
dostane chu na nco malho na zub a jdlo je teba splchnout. Prost a
jednodue, vypadalo to tak, e zhruba kolem pt hodiny rann bude na zavenou
brnu univerzity buit Non hldka a ptt se, zda by mohl bt arcikancl tak
laskav a zajt do mstskho vzen a identifikovat nkolik dajnch mg, kte
zpvali v ulicch estihlasem obscnn psn, a zda by s sebou mohl eventueln
vzt njak penze k zaplacen kody. Protoe v kad star osob se ukrv
mlad osoba, kterou obas najednou napadne, co se to s n stalo.
Pedseda zvedl ruku a uchopil svj vysok piat klobouk za kulatou irokou
krempu.
"Nue, mldenci," pronesl ponkud slavnostn, "klobouky - skryj!"
Sali si klobouky, i kdy velmi vhav. Kad mg na svm klobouku velmi lp.
Dodv mu toti pocit identity. Ale pesn jak pedseda u pedtm upozornil,
jestlie lid vd, e jste mg, protoe mte na hlav piat klobouk, kdy si ho
pak sundte, budou si myslet, e jste njak bohat obchodnk, nebo tak nco.
Dkan se otsl. "Pipadm si, jako kdybych se vysvlkl do naha."
"Meme je nacpat ikovi pod deku," navrhl pedseda. "Nikdo nepozn, e jsme
to my."

"Jasn," souhlasil lektor Zaniklch run. "Ale co my?"

"Budou si myslet, e patme k mstsk smetnce."
"No, j nevm. Kdy jsem se naposled omylem napil mlka, tak m to okliv
prohnalo," zabruel dkan.
"Nebo obchodnci," ekl pedseda. Uhladil si bl vlasy.
"Pamatujte," pokraoval, "a si k, kdo chce co chce, nejsme mgov. Jen
poctiv obchodnci, kte si chtj udlat vesel veer, rozumte?"
"A jak vypad poctiv obchodnk?" zeptal se jeden z mg.
"Jak to mm vdt?" zamrail se na nj pedseda. "V ivot jsem dnho
nevidl, ty ano? Take nikdo nebude pouvat dnou magii," pokraoval.
"Nemusm vm kat, co by se stalo, kdyby arcikancl zjistil, e jeho sbor vyrazil
na takovou pouovou zbavu."
"No, mn dl mnohem vt starost, co by se stalo, kdyby to zjistili nai
studenti," otsl se dkan.
"Falen vousy!" prohlsil najednou lektor Zaniklch run vtzoslavn. "Mohli
bychom si pipevnit falen vousy!" Pedseda obrtil oi v sloup.
"Vdy u vichni vousy mme," odsekl. "Jak by vs asi zamaskovaly falen
vousy?"
"No prv! V tom je ten vtip!" trval na svm lektor. "Koho by napadlo, e kdy m
nkdo falen plnovous, e pod nm bude mt plnovous prav!"
Pedseda se u u nadechoval, aby ten nvrh zamtl, ale pak zavhal.
"N -" ekl.
"Jene kde v tuhle non dobu vezmeme falen plnovousy?" namtl jeden z mg
pochybovan.
Lektor se rozzil a zaal se pehrabovat v kapsch. "Nemusme vbec nic
shnt," oznmil spokojen. "V tom je prv ten trik. Vzal jsem s sebou njak
drt, podvejte, a sta, kdy si z nj kad ulomme dva kousky, zastrme je
jednm koncem do kotlet a druh si zahneme za ui, a to tak, aby to bylo hodn
npadn. Asi takhle," pedvdl pohotov. "A mme to."
Pedseda na nj uasle zral.
"Magick!" zavrtl nakonec hlavou. "To je pravda! Vypad opravdu jako nkdo,
kdo si vzal patn udlan falen plnovous."
"asn, co kte?" usmval se lektor spokojen a rozdval drt. "To je
hlavologie, abyste vdli."

Nkolik minut se ozvalo jen kovov cvakn, prokldan tu a tam kletbou, kdy
si nkter z mg drt zapchl do prstu, ale netrvalo dlouho a vichni byli
pipraveni. Zvdav okukovali jeden druhho.
"Kdybychom mli povlak z polte," prohlsil jeden z mg naden, "mohli
bychom ho zastrit pedsedovi za roucho a nechat vynvat jeden cpek a on by
pak vypadal jako huben lovk, kter se vycpal poltem, aby vypadal straliv
tlust." Pak zachytil pedsedv pohled a rychle umlkl.
Dvojice mg se chopila dradla ikova stralivho kesla a s dunnm ho zaala
postrkovat po mokrm dldn.
"Coeto? Co to vichni dlaj?" zaskehotal ika, kterho hluk vzbudil.
"Budeme si hrt na smetnku msta," oznmil mu dkan.
"Hlavn, aby ns nkdo nesebral," zabrumlal ika.
"Hej, sly m, star brachu?"
Kvestor otevel oi.
Univerzitn oetovna, respektive nemocnin pokoj nebyl velk a pouval se jen
velmi zdka. Mgov bvali bu vcemn zdrav, nebo mrtv. Jedin lky, kter
vtinou potebovali, byly umiv aspirin nebo kysel okurka a spnek a do
obda.
"Pinesl jsem vm nco ke ten," pokraoval hlas ostchav.
Kvestorovi se podailo zaostit na knin hbet s titulem Bleskem a hol.
"Utril jste oklivou rnu, kvestore. Spal jste cel den."
Kvestor upel oi na rovoervenou mlhu ped sebou, a jak se mu zrak
zaostoval, rozeznal v n postupn arcikanclv rovoerven obliej. Okamik,
pomyslel si, jak jsem se Najednou se prudce posadil, chytil arcikancle za rukv a vykikl do jeho velkho
upocenho oblieje: "Stane se nco stralivho!"

Mgov kreli poloosvtlenmi ulicemi. Jejich pestrojen zatm fungovalo

dokonale. Lid na n dokonce tu a tam jzliv pokikovali. Normln si nikdo
nedovolil mysln zesmovat mga. Byla to pro n pln nov zkuenost.
Ped vchodem do Odia se tsnil obrovsk dav a fronta se thla do poloviny ulice.
Dkan tu skutenost zcela ignoroval a vedl svou skupinu pmo ke vchodu, kdy
nkdo vykikl: "Hoj!"
Podval se na zarudlho trolla ve patn padnoucm vojenskm odn, kter
zahrnovalo epolety o velikosti tympn a postrdalo kalhoty.

"Co je?" ekl.

"Tmhle je fronta, vte?" ekl troll.
Dkan zdvoile pikvl. V Ankh-Morporku platilo tm jako definice, e fronta je
zstup ekajcch lid a pokud se v nm vyskytuje mg, ek vdy na jeho
zatku. "Vidm," pikvl. A tak to m bt. Take, byl byste tak laskav a ustoupil
stranou, abychom mohli vstoupit?"
Troll ho stril do bicha.
"Kdo si mysl, e jsi?" zavrel. "Mg, nebo co?" Jeho prohlen vyvolalo v
pihlejcm zstupu boui vesel.
Dkan se k nmu naklonil.
"Abych ekl pravdu, tak my jsme opravdu mgov," sykl.
Tron se na nj uklbl.
"Ze m si nikdo trilobity dlat nebude," odsekl. "Dobe vidm, e mte falen
vousy."
"Tak poslyte -" zaal dkan, ale jeho hlas se zmnil v nesouvisl zachren,
protoe troll ho chytil za lmec rby a odhodil ho do ulice.
"Zapadnte do fronty jako kad jin," prohlsil troll. Z fronty zaznl sbor
souhlasnch vkik. Dkan zavrel, pozvedl ruku s roztaenmi prsty a Pedseda mu ji srazil k boku.
"No jist," eptal mu nalhav, "to by nm opravdu pomohlo, co? Pojme."
"Kam?"
"Na konec fronty"
"Ale my jsme pece mgov! Mgov nikdy na nic frontu nestoj!"
"Jene my jsme poctiv obchodnci, smetnka msta, pamatuje?" huel do
dkana pedseda. Podval se na nejbli milovnky pohyblivch obrzk, kte po
nich zanali vrhat podivn pohledy.
"Jsme pece poctiv obchodnci," opakoval hodn nahlas. Stril loktem do dkana.
"Pokrauj," zasyel.
"Kam mm pokraovat?"
"Pokrauj a.ekni nco obchodnickho."
"A co by to mlo jako bt?" zeptal se zmaten dkan.
"ekni nco. Vichni se na ns dvaj!"

"Oh." Dkanovu tv peletl zchvv paniky, ale pak ho napadla spsn

mylenka. "Pekrsn jablka," zvolal. "Pojte si pro n, dokud jsou tepl! Chutn
jablka... Sta to?"
"Doufm. Tak a te pojme na konec-"
Na druhm konci ulice dolo k jakmusi pohybu. Lid zaali proudit kupedu.
Fronta se rozpadla a dav se vrhl do toku. Poctiv obchodnky nhle obklopil dav,
kter se na n makal ze vech stran.
"Hej, poslyte, je tady fronta!" zvolal poctiv obchodnk se Zaniklmi runami,
kdy ho dav vytlail k okraji ulice.
Dkan chytil za rameno mladka, kter se kolem nj bezohledn dral dopedu.
"Co se to dje, mlad mui?" dotazoval se.
"U vychzej!" vykikl mladk.
"Kdo vychz?"
"Hvzdy
Mgov jako jeden mu zvedli zraky k nebi.
"Nic nevychz," prohlsil dkan, ale mladk se mu vytrhl a zmizel v davu lid.
"Jak podivn a primitivn povra," zabruel dkan a mgov, s vjimkou iky,
kter nadval a tloukl na vechny strany svou hlkou, natahovali krky, aby lpe
vidli.

Kvestor s arcikanclem se seli v hlavn chodb.

"V mgorlku nikdo nen!" volal kvestor.
"Knihovna je przdn!" zaznl jakoby ozvnou arcikanclv vkik.
"O takovch vcech u jsem slyel," zastnal kvestor. "Samovoln to - nebo cosi!
Vichni samovoln zmizeli!"
"Uklidnte se, love. Jenom proto, e -"
"Nenael jsem ani jedinho lovka z personlu!
Vte, co se me stt, kdy se naru realita. U te se pravdpodobn gigantick
chapadla -"
Ozvalo se vzdlen hm... hm... a pak zvuk olovnch kuliek narejcch
do zdi.
"Pod ten stejn smr," vypravil ze sebe kvestor.

"A jak smr to mte na mysli?"

"Ten smr, odkud pijdou! Myslm, e se zblznm!"
"No tak, no," utoval ho arcikancl a poklepal mu na rameno. "Uklidnte se. Je
zbyten kat takov vci. Nemluvte jako blzen."

Zden Ginger vykukovala z okna koru.

"Co je to za lidi?"
"To jsou vai fanouci," odpovdl j Kolk.
"Ale j neznm jedinho Frantika, nato aby byl mj!"
"Strek chtl ci, e to jsou lid, kte vs rdi vid v pohyblivch obrzcch.
Chod na kad v klik," vysvtloval Soll. "Ehm. Maj vs hrozn rdi."
"Ale je tam taky spousta en," ekl Viktor. Nesmle zamval z oknka. Jaksi ena
v davu omdlela.
"Jsi slavn," obrtil se ke Ginger. "kala jsi pece, e jsi vdycky chtla bt
slavn."
Ginger se znovu podvala na dav za oknkem. "Jene nikdy m nenapadlo, e to
bude vypadat takhle. Vichni ki nae jmna!"
"No, vak jsme se tak snaili lidem Okraj proti Stedu co nejvc piblit a
doporuit," chlubil se Soll.
"Tojo," pikvl Kolk. "Oznmili jsme jim, e jsou to neskvlej pohybliv obrzky v
cel historii Holy Woodu."
"Ale vdy se obrzky natej teprve nkolik msc," upozornila ho Ginger.
"No a co? Stejn je to historie," odpovdl Kolk.
Viktor si viml vrazu na Gingein tvi. Jak dlouh byla ve skutenosti historie
Holy Woodu? Mon nkde existoval prastar kamenn kalend, tam dole, na
moskm dn, napklad mezi humry. Mon e nen zpsob, jak to zmit. Jak
chcete zmit vk genilnho npadu?
"Bude tam i mnostv mstskch prominent," oznamoval Kolk. "Patricij a lechta
a pedstaven cech a pr nejvych kn. dn mgov, samozejm, ani
jeden z tch zabednnch idiot. Ale rozhodn to bude velmi pamtn noc."
"A vem jim musme bt pedstaveni?" zeptal se Viktor.
"Vbec ne. Oni budou pedstaveni vm," zamnul si ruce Kolk. "Bude to nejvt
zitekjejich ivota."
Viktor se znovu rozhldl po zstupu.

"Zd se mi to," naklonil hlavu ke stran, "nebo se tam zan dlat slab mlha?"

ika vihl pedsedu svou hlkou po ltkch.

"Co se to dje?" doadoval se informaci. "Pro vichni tak jsaj?"
"To prv vystoupil ze svho koru Patricij," ekl mu pedseda.
"No, j tedy nevm, co je na tom tak zvltnho," uklbl se ika. "J jsem vylzal
z koru aspo tisckrt. Na tom nen nic tkho."
"No, je to trochu divn," pipustil pedseda. "Taky pozdravili pedstavenho cechu
vrah a nejvyho knze Slepho Io. A te tam nkdo rozvinul erven koberec."
"Coe? Na ulici? V Ankh-Morporku?"
"No prv."
"No, nechtl bych za n platit et istrn," zavrel ika.
Lektor Zaniklch run stril pedsedu loktem do eber, nebo alespo do tch mst,
kde byla ebra zakryta padestiletou vrstvou opulentnch vee.
"Tie," zasykl. "U jdou!"
"Kdo?"
"Nevm, ale nkdo hrozn dleit, podle toho, jak to vypad."
Pedsedova tv pod falenm pravm plnovousem se sthla v panickm vrazu.
"Nemysl, e nhodou pozvali arcikancle, e ne?"
Mgov se pokusili zmizet ve svch rbch jako vyplaen elvy.
Byl to vak mnohem vzneenj kor ne kterkoliv z tch polorozpadlch
vozidel, kter stla v univerzitnch stjch. Zstup se nahrnul kupedu a zaal se
makat na etz troll a mstskch strnch a upral oi na dvka koru.
Vzduch byl nabit bezdechm oekvnm.
Pan Bizam, s hrudnkem tak nadutm pocitem vlastn dleitosti, e se tm
vznel, piskoil ke koru a vzthl ruku ke dvkm.
Dav jako na povel kolektivn zadrel dech. Jedna jedin kapika v celm tom
lidskm moi dech nezadrela. Tloukla vechny kolemstojc svou hlkou a hlasit
huhlala: "O co jde? Co se dje? Pro mi nkdo neekne, hmm, co se dje? dm
drazn, aby mi nkdo konen ekl, co se dje!"
Dvka zstala zaven. Ginger zevnit svrala kliku, jako by to byl zchrann ps.
"Jsou jich tam tisce!" ekla Ginger. "J tam nejdu."

"Ale oni vichni chod na vae pohybliv obrzky," adonil Soll. "Je to vae
publikum!"
"Nejdu!"
Soll rozhodil ruce. "Neme ji njak pemluvit?" obrtil se k Viktorovi.
"J si zatm nejsem jist, jestli pemluvm sm sebe," odpovdl mu Viktor.
"Ale vdy jste u ped tmi lidmi strvili hodiny a dny," ozval se najednou Kolk.
"J tedy ne," brnila se Ginger. "Byli jste tam jen vy a klika a trollov a ostatn. To
bylo nco jinho. A krom toho, to jsem pece nebyla j," dodvala. "To byla
Delores De Syn."
Viktor se zamylen hryzal do rtu.
"Mon, e bys tam tedy mla poslat Delores De Syn," navrhl.
"A nev, jak bych to asi udlala?" obrtila se k nmu.
"No... pro si nect, e je to jenom dal klik?"
Kolkov, strc se synovcem, si vymnili pohledy. Pak si Soll piloil k om
spojen ruce, jako oko kamery, a Kolk, kter utril vznamn ouchnut, poloil
synovci jednu ruku na hlavu a druhou mu toil pomyslnou klikou v uchu.
"Akce!" vykikl.

Dvka koru se otevela dokon.

Dav zauml jako vydechujc hora. Viktor vystoupil, nathl ruku a pomohl ven
Ginger...
Dav zaal jsat jako len.
Lektor Zaniklch run si v nekontrolovatelnm vzruen okusoval nehty. Pedseda
ze sebe vyrel podivn tlumen hrdeln vkiky.
"Vzpomn si, jak jsi ekl, e pro chlapce neme bt lep zamstnn ne bt
mgem?" vyrazil ze sebe nakonec.
"Opravdov mg by se ml zajmat o jedinou vc," zabruel dkan. "Dobe to
v."
"Jo, jo, to vm!"
"J jsem mluvilo magii!"
Pedseda zral na postavy, kter se pibliovaly.
"A vte, e to je opravdu mlad Viktor? Psahal bych na to."

"To je nechutn," prohlsil dkan. "Jak si mohl vybrat nco takovho? Takhle se
poflakovat kolem njakch mladch dvat, kdy mohl bt mgem."
"Nojo. Je to hlupk," pikyvoval neptomn lektor Zaniklch run, kter ml jaksi
pote s dechem.
Davem probhl hromadn vzdech.
"Muste ale piznat, e je to opravdu kus," prohlsil pedseda.
"Jsem star mu, a jestli m rychle nenechte taky podvat," ozval se za nimi
spav hlas, "uct nkdo ten tlust konec m, hmm, hole, rozumte?"
Dva z mg se pesunuli ke stranm kesla a pokusili se ho popostrit davem.
Jakmile se dala litinov masa do pohybu, zamila pmo k zatku rudho
koberce a odrala kad koleno nebo kotnk, kter j stl v cest.
ikova sta se otevela dokon.
Ginger sevela Viktorovi ruku.
"Tmhle je skupina starch tlustch pn s falenmi vousy a vichni na tebe
mvaj," sdlila mu mezi zaatmi zuby, kter odhalovala v keovitm smvu.
"Jo, myslm, e jsou to mgov," usml se Viktor naznaenm smrem.
"Jeden z nich nadskakuje na svm kolekovm kesle a ki nco jako ,Aj-vaj!,
jup, uba-duba-d' a ,hur'."
"To je nejstar mg na svt," usml se Viktor. Zamval jedn tlust dm v
zstupu, kter okamit upadla do bezvdom.
"Mj boe, a jak vypadal ped padesti lety?"
"No tak pedevm, to mu bylo teprve osmdest. (Pozn. autora: Mgov, kterm
se poda uniknout pozornosti svch ambiciznch koleg, vtinou ij velmi
dlouho. Vem lidem kolem vak ta doba pipad mnohem del.) Hlavn mu
neposlej polibek!"
Dav zaval nadenm.
"Je sladk!"
"Hlavn mvej a usmvej se."
"U boh, podvej se na vechny ty lidi, kte ekaj, a nm budou pedstaveni!"
"J je vidm," pikvl Viktor.
"Ale to je jeden dleit lovk vedle druhho."
"Fajn. ekl bych, e to jsme i my."
"Ale pro?"

"Protoe jsme to my. Vzpome si, co jsi ekla tenkrt na pli. Jsme to my a jsme
tak velc, jak to dokeme. Je to pesn to, co jsi chtla. Jsme -"
Zarazil se.
Troll u vchodu do Odia mu vhav zasalutoval. Nraz ruky, kterou troll pitiskl
nkam k uchu, bylo zeteln slyet i pes hukot davu.

Gaspoda se hnal nejvy rychlost ulikou a Laddie mu oddan poklusval za

patami. Kdy vyskoili, v Gaspodov ppad vypadli, z koru, nikdo si jich
neviml.
"Dt se na cel veer zavt do njak pecpan dry? Tak si j rozhodn pkn
veer nepedstavuju," brumlal Gaspoda. "Tohle je velk msto. dn Holy Wood.
Dr se m, tn, a nic se ti nestane. Prvn zastvka - zadn dvee Hargova
ebrkovho domu. Tam m znaj, jse pro?"
"Laddie, hodnej kluk!"
"To v, e jo."
"Podvej, co m na sob!" asl Viktor.
"Kabt z rudho sametu se zlatmi rami," ucedila Ginger koutkem st. "A co?
Kalhoty by mu neukodily."
"U boh," vydechl Viktor.
Vstoupili do jasn osvtlenho foyeru Odia.
Bizam udlal, co bylo v jeho silch. Trollov a trpaslci pracovali celou noc, aby to
dokonili.
Byly tam tmavorud plyov zvsy a sloupy a zrcadla. Soky buclatch
andlk a nevdan ovoce, vechno v pozlacench verzch, pokrvaly kad
kousek stropu a stn.
Bylo to, jako by vstoupili do krabice s velmi drahmi cukrovinkami.
Nebo do non mry. Viktor napl oekval, e vzpt zaslechne vzdlen hukot
moe, uvid, jak se zvsy rozpadaj a vechno se mn v ern rosol.
"U boh," opakoval.
"Co je to s tebou?" ekla Gigner, kter se keovit usmvala na adu mstskch
hodnost, kte ekali, a budou hercm pedstaveni.
"Pokej a uvid," odpovdl j Viktor nenpadn eptem. "Tohle je Holy Wood.
Penesli Holy Wood do Ankh-Morporku!"
"Ano, ale -"

"Copak si nic nepamatuje? Noc v pahorku? Ne ses probudila?"

"Ne, Vdy u jsem ti to ekla."
"Pokej a uvid," opakoval Viktor. Podval se na jednu ozdobnou vvsn tabuli
upevnnou na protj stn.
"Pedstaven tikrt denn," stlo na n.
V hlav mu bely obrazy psench dun, pradvnch mt a humr.

Mapovn a vroba map nepatily na Zemploe nikdy k pli pesnm pracem.

Lid mli sklon zat s tmi nejlepmi mysly, ale pak se dali unst stkajcmi
velrybami, moskmi obludami, vlnami a jinmi ozdobnmi kousky kartogarfick
vbavy, e na mapy asto zapomnli umstit vechny ty nudn hory a eky.
Arcikancl zajistil jeden cp mapy, kter se neustle zvedal, petkajcm
popelnkem. Prstem pejel po pinavm pergamenu.
"Tady je napsno ,Zde jsou draci'," podivil se, "pmo uprosted msta. Zvltn."
"To? To je jen Slunen svatyn chorch drak lady Berankinov," odpovdl mu
neptomn kvestor.
"A tady je ,Terra Incognita'," ekl arcikancl.
"To je co?" Kvestor nathl krk, aby se podval. "Asi to znlo mnohem zajmavji,
ne kdyby tam zakreslili bhv kolik zelnch farem."
"A tady je znovu ,Zde jsou draci'!"
"No, j si myslm, e to je docela obyejn le."
Arcikanclv mozolnat palec pokraoval ve smru, kter zkoumali. Odkrbl
nehtem nkolik muinc.
"Tady nen vbec nic," ekl a naklonil se n k map. "Jenom moe. A-" pimhouil
oi, "njak Holy Wood. k vm to nco?"
"A nen to nhodou to msto, kam odela vtina alchymist?" ekl kvestor.
"Jo ti."
"Pedpokldm," ekl kvestor pomalu, "e by si netroufli provozovat tam njakou
magii?"
"Alchymist? A magie?"
"Odpuste. Nesmysln mylenka, j vm. Vrtn mi povdal, e dlaj njak
takov, hm, jako kdy stnov obrzky. Nebo loutky. Nco podobnho. Obrzky.
Nco takovho. Nevnoval jsem mu pli pozornost. Vte, co myslm... alchymisti.
Ti urit! Kdyby to byli vrazi... prosm. Zlodji... ano. Dokonce i obchodnci...

obchodnci dokou bt obas nevyzpytateln. Ale alchymist? Chtl bych vidt

jin tak nekodn, ubruen, ale poctiv..." V tom okamiku mu ui dohonily
jazyk a on se rychle odmlel.
"Jist by se neodvili, co myslte?"
"Myslte, e ano?"
Kvestor se dut zasml. "Ne-e-e. Neodvili by se. Dobe vd, e bychom se na
n vrhli jako supi, kdyby si tady zahrvali s magi..." Hlas se mu znovu vytratil.
"Jsem si jist, e by si to nedovolili," ekl.
"Myslm, e ani tak daleko," dodal.
"Neodvili by se," pikvl energicky.
"Magii ne. Urit ne?" podval se na arcikancle.
"J jsem tm mizerm se pinavma rukama nikdy nevil!" vykikl. "Oni jsou
pln jin ne my, rozumte! Vbec nemaj pojem o tom, co je to skuten
dstojnost!"

Zstup obklopujc pokladnu byl kadou minutu vt a rozzlobenj.

"No tak, prohledal sis opravdu vechny kapsy?" dotazoval se nalhav pedseda.
"Prohledal!" mumlal dkan.
"Tak se podvej znovu."
Co se mg tkalo, ili zatm v pesvden, e platit za to, aby se lovk nkam
dostal, to se jich netk. Msto penz k tomu obvykle stail piat klobouk.
Zatmco dkan prohledval kapsy, pedseda se zoufale usmval na mladou enu,
kter prodvala vstupenky.
"Ale j vs ujiuju, mlad dmo," vysvtloval j zoufale, "e jsme opravdu
mgov!"
"Vdy vidm, e mte falen vousy," ekla dvka a povzdechla si. "Chod nm
sem rzn lid. Jak mm vdt, e nejste ti mal chlapci v tatnkov kabt?"
"Madam!"
"Nael jsem dva tolary a patnct penc," ozval se najednou dkan, kdy vybral
mince z dlan pln ulepench a zhadnch okultnch pedmt.
"Take to jsou dva k sezen," ekla dvka a zamraen odvinula dv vstupenky.
Pedseda je sebral.

"V tom ppad vezmu dovnit tuhle Rumpla," prohlsil spn, kdy se obrtil k
ostatnm. "Obvm se, e ti, na kter se nedostalo, se budou muset vrtit ke
svmu poctivmu obchodovn." Pi svch slovech na sv spolenky velmi
vznamnm zpsobem kril obo.
"J ale nevidm dvod, pro bychom mli -" zaal dkan.
"Jinak budeme vichni pozadu s placenm dan," pokraoval pedseda a divoce na
n mrkal. "Muste projt etn knihy dozadu!"
"No ale podvej, to pece byly moje penze-" zaal dkan, ale lektor Zaniklch run
ho chytil za ruku.
"Jen pojte," ekl a pomalu a vznamn mrkl na pedsedu.
Je as, abychom se vrtili a dali se do tch zpis. Pustme se do nich odzadu."
"Pokej, to byly vn moje penze a j nechpu-" bublal dkan, jet, kdy ho
ostatn mgov thli pry.

V arcikanclov magickm zrcadle vily kotoue mlhy. Magick zrcadla mlo

mnoho mg, ale mlokter z nich se unavoval tm, aby ho pouval. Zrcadla byly
kiv a dost nespolehliv. Nehodila se ani k holen.
Kupodivu byl Vsmek v zachzen se zrcadlem skuten expert.
"Poteboval jsem vystopovat zv," prohlsil msto dlouhho vysvtlovn.
"Nebavilo m plazit se cel hodiny v mokrm mechu a jehli, u boh! Nalijte si
nco k pit, love! A mn vezmte taky jednu." Mraky vily v nepravidelnm
rytmu.
"Nen tam snad vbec nic jinho," zabruel. "Divn. Pod jen mlha, kter se
pevaluje sem a tam." Arcikancl si odkalal. Kvestorovi zanalo pomalu
dochzet, e oproti vem jejich domnnkm a pedpokladm je arcikancl
docela chytr.
"Vidl jste nkdy tu jejich stnovou, pohyblivou, loutkovou, hranou, obrzkovou
vc?" zeptal se Vsmek.
"No, slouc tam obas chod," odpovdl kvestor. Vsmek usoudil, e to
znamen "ne".
"Myslm si, e bychom se na to mli zajt podvat," prohlsil.
"Kdy myslte, arcikancli," ekl kvestor povoln.

Nezmniteln zkon, kter se tk budov, kde se pedvdj pohybliv obrzky, je

platn v ktermkoliv mst mnohovesmru a k, e vzhled zadnho traktu budov
je v nepm me k jejich krsnm prelm. Vpedu: pile, blostn oblouky,
zlacen, svtla. Vzadu: straideln klenby, nepochopiteln sple trubek, slep zdi,
pchnouc temn ulika.
A zchodov oknka.
"Neexistuje jedin dvod, pro bychom mli dlat nco takovho," stnal dkan,
kdy mgov opatrn hledali cestu tm inkoustovou temnotou.
"Zmlkni a radji podn zatla," zasyel na nj lektor Zaniklch run, kter u byl
uvnit.
"Mohli jsme nco promnit na penze," trval na svm dkan. "Staila by rychl
iluze. Co je na tom patnho?"
"Tomu se k ,edit penze'," prohlsil lektor Zaniklch run. "Za nco takovho by
lovka taky mohli hodit do jmy se korpiny. Do eho jsem to lpl? Krucinl,
do eho jsem to lpl?"
"To je dobr," uklidoval ho jeden z mg. "Tak te vy, dkane. Pojte nahoru."
"Oh, boku," stnal dkan, kdy byl protahovn zkm oknkem do on
mstnstky, o kter se v lep spolenosti nemluv. "Z toho veho nepojde nic
dobrho."
"Hlavn dvej pozor, kam lape! N, te se podvej, co jsi udlal! Nekal jsem ti,
abys dval pozor, kam lape? No, u se stalo, tak pojte."
Mgov se proplili a dkan provachtal zadnmi chodbikami budovy, a se ocitli
v ztemnlm a nabitm sle. Tam jim Rumpl ika drel msta prost tak, e
kadmu, kdo se k volnm sedadlm piblil, zaal hrozit svou hlkou. Rychle se
zasunuli do ady, a kdy si chvli zakopvali jeden druhmu o nohy, podailo se
jim konen usadit.
Uprali pohledy na ed obdlnk na druhm konci slu.
Po njak chvli se ozval pedseda: "J tedy nevm, co na tom ti lid vid!"
"U nkdo udlal ,nemocnho krlka'?" zeptal se lektor Zaniklch run.
"Jet to nezaalo," sykl dkan.
"J mm hlad," stoval si ika. "J jsem star lovk, hmm, a mm hlad."
"Vte, co udlal?" oznamoval kolegm pedseda.
"Vte, co ten star mizera udlal? Kdy nm ta mlad dma s pochodn ukazovala
cestu, on ji tpl do toho... do fundamentu!"
ika se zahihal. " uba duba! Bte dom, mmy vm va ps nohu!"

"Je toho na nj trochu moc," stoval si pedseda. "Vbec jsme ho s sebou nemli
brt."
"Uvdomujete si, e takhle pijdeme o veei?" nadhodil dkan.
Pi jeho vroku mgov ztichli. Mohutn ena, kter se protahovala kolem iky
na sv msto, najednou vytetila oi a zaala se zuiv rozhlet kolem sebe.
Nevidla vak nic jinho ne nevinnho blovlasho staeka, kter oividn
tvrd spal.
"A kad ter je peen husa," pipomnal dkan.
ika otevel jedno oko a zahoukal na fanfrku svho kesla. "Tramtad! Kozy
jako vozy! Uklouzli jsme po mejdle!" zamumlal vtzoslavn.
"Vidte, co si myslm?" ekl pedseda. "Ten ani nev, kter mme stolet."
ika k nmu obrtil korlkov oko, podobn ptamu.
"Jsem star, hmm, a mon i trochu natvrdl," zaklebil se, "ale rozhodn nebudu
hladov." Pak se zaal pehrabovat v tajemnch hlubinch kolekovho kesla, a
nakonec vythl ern umatn sek. Nco v nm chestilo. "U vchodu stla
takov mlad dma a prodvala speciln obrzkov jdlo," vysvtloval ostatnm.
"To chce ct, e jsi u sebe ml penze?" vytetil na nj oi dkan. "A nm jsi to
neekl?"
"Neptali jste se m," odsekl ika.
Mgov uprali na sek hladov pohledy.
"Maj mastnou upeenou nafouklou kukuici a prky v rohlku a takov okoldov
nco, co m nco na sob a nco vevnit," informoval ika o sortimentu. Pak na
n vrhl bezzub a vdouc smv. "Jestli chcete, mete si taky koupit," dodal
velkomysln.

Dkan zaal vypotvat sv pn na prstech.

"Take to bychom mli est tch nejvtch vaniek kukuice a do kad mslo
navc, osm prk v rohlku, kelmek pit, ale maxi velikost, a rozinky v okold."
Podval prodavace penze.
"Vborn," pikvl spokojen pedseda, kter od dvky pebral zbo. "Ty, posly,
nemysl, e bychom mli koupit nco i ostatnm?"

Zatm v promtac mstnosti klel Bizam, kter se snail vloit do promtac skky
obrovskou cvku Okraje proti Stedu.

Nkolik metr od nj za stnou, v rudmi lany oddlenm prostoru balknu, sedl

Patricij Ankh-Morporku, kter ml tak velmi patnou nladu.
Musel pipustit, e to byl docela mil pr hezkch mladch lid. Nechpal jen, pro
musel sedt hned vedle nich ani pro jsou vlastn tak dleit.
Byl zvykl na dleit lidi, pesnji eeno na lidi, kte si mysleli, e jsou dleit.
Mgov byli dleit dky svmu umn kouzlit. Zlodji zase dky odvnm
loupem a ze stejnho dvodu, i kdy trochu jinak, obchodnci. Vojci byli
dleit, protoe vyhrvali bitvy a zstvali obas i naivu. Vrahov byli dleit,
protoe znali mnoho zpsob, jak lovka inhumovat (Pozn. pekl: Inhumovat je
terminus technicus uvan v cechu vrah jako opak ke slovu exhumovat.). Bylo
mnoho cest, kter vedly k proslulosti, ale ty byly viditeln, tm lovk rozuml. Ty
dvaly smysl.
Jene tihle dva lid se prost a jednodue pohybovali v ele toho novho a tak
oslavovanho prmyslu pohyblivch obrzk. I ten nejprmrnj divadeln
herec ve mst byl ve srovnn s nimi dokonal mistr umn Thespidova, ale ani
jednomu lovku z toho davu, lemujcho ulice, by nenapadlo vykikovat jeho
jmno.
Patricij jet nikdy na pohyblivch obrzcch nebyl. Podle toho, co mu vprvli,
byl Viktor Maraschino populrn kvli svmu vnivmu pohledu, pi nm dmy
stednho vku, kter u by z toho taky mohly mt rozum, omdlvaly pmo na
svch sedadlech, a siln strnka sleny De Syn byla v tom, e se umla tvit
unyle, sem tam nkomu utdila polek a vypadala skvle, kdy leela
pohozen mezi hedvbnmi polti.
Zatm on, Patricij Ankh-Morporku, vldl mstu, chrnil msto, miloval msto,
nenvidl msto a strvil prakticky cel ivot slubou mstu...
Jak obyejn lid postupn zaplovali sedadla v sle, jeho dokonal ui zaslechly
rozhovor dvou z nich.
"Kdo to sed tam nahoe?"
"To je pece Viktor Maraschino a Delores De Syn! To jsi opravdu tak pitom?"
"Ale j myslel toho hubenho chlpka v ernm."
"Jo ten. Tak toho neznm. Asi njakej hlavoun."
Ano, bylo to neuviteln. Mohli jste se stt slavnmi prost jen proto, e jste
byli... no slavn. Patricije napadlo, e by to mohla bt vjimen nebezpen vc
a e mon bude muset dt jednoho dne nkoho zabt, i kdy nerad. (Pozn.
autora: Tedy on nebude rd. Jak se budou ctit jeho obti, to mu bylo pln
jedno.) Te vak kolem sebe ctil uritou zprostedkovanou slvu, vyplvajc z
toho, e me sedt ve spolenosti skuten slavnch, a Patricij si ke svmu
asu uvdomil, e se mu to lb.

Krom toho sedl ze vech nejbl ke slen De Syn a zvist zbytku publika byla
tak hutn, e ji mohl tm ochutnat, co bylo vc, ne se odvil udlat s tmi
podivnmi lutoblmi mastnmi kulikami v sku, kter mu dali k jdlu.
Z druh strany vedle nj sedl ten stran Kolk a obrn mu vysvtloval, jak se
vyrbj pohybliv obrzky, v marn nadji, e ho Patricij poslouch.
Pak najednou zaznla salva pochvalnch vkik a potlesku.
Patricij se naklonil ke Kolkovi a zeptal se ho: "Pro najednou zeslbla ta svtla?"
"Ah, sire," zatetelil se Kolk, "to proto, aby byly obrzky lpe vidt."
"Ano? A j si vdycky myslel, e na obrzky je poteba co nejvc svtla," zavrtl
hlavou Patricij.
"No u pohyblivch obrzk to tak nen, sire," odpovdl Kolk.
"Ale to je opravdu asn."
Patricij se naklonil na druhou stranu k Viktorovi a Ginger. K jeho jistmu asu
vypadali velmi napjat. Viml si toho, hned kdy veli do Odia. Ten mldenec si
prohlel u vstupn halu, jako kdyby to bylo nco dsivho, a kdy dvka vela do
arny, zaslechl, jak se zden nadechla.
Oba vypadali jako v oku.
"Pedpokldm, e tady jste jako doma," usml se.
"Ne," odpovdl Viktor. "Vlastn ne. Vte, jet nikdy jsme nebyli ve skutenm
kin, sire."
"Jen jednou," dodala Ginger zachmuen.
"Ano. Jen jednou."
"Ale, jak tomu mm... Vdy vy pece dlte pohybliv obrzky," usmval se
Patricij laskav. "To ano, ale nikdy je vlastn nevidme. Vdycky nm ukou
jenom kousky, kter teprve potom klikai spojuj. A ty nm jet promtaj na kusu
starho prostradla ve star kln," vysvtloval Viktor.
"Take tohle je pro vs pln nco novho?" podivil se Patricij.
"No pece jen ne tak docela," odpovdl mu Viktor s popelavou tv.
"To je asn!" ekl Patricij a obrtil se zase ke Kolkovi, aby ho pro zmnu chvilku
neposlouchal. Nedostal se tam, kde dnes byl, proto, e by poslouchal, jak vci
funguj. Pro nj bylo dleit, jak funguj lid.
Ob jedno msto v ad se Soll naklonil ke svmu strci a upustil mu do klna
slaboukou roliku filmu.
"To bude asi tvoje, myslm," prohlsil sladkm tnem.

"Co je to?" podivil se Kolk.

"No, v, tak mn napadlo, e si ped promtnm rychle prohldnu film - "
"Vn?" zamrail se Kolk.
"A v, co jsem nael uprosted t sti s hocm mstem? Pt minut filmu, na
kterm nen nic jinho ne jeden a tent obrzek, tal Hargovch specilnch
ebrek se sjovou omkou. Je mi jasn pro. Jenom mi nen jasn, pro jsi to
udlal takhle?"
Kolk se provinile uklbl. "No podvej, kdy jsem se doslechl, e jeden mal
obrzek doke lidi pimt kupovat bhv co, doke si pedstavit, co by s nimi
udlalo tohle?" Soll na nj uasle zral.
"Tohle se m ale opravdu dotklo," pokraoval Kolk. "Ty mn nev, svmu
vlastnmu strci! A to jsem ti dal estn slib, e u nic takovho nepodniknu, a ty
mi stejn nev. To bol, Solle, to bol. Opravdu jsi m ranil. Kampak se podla
est, poctivost a dvra?"
"No, j si myslm, e jsi to vechno u dvno nkomu prodal, strku."
"Opravdu m to velmi ranilo."
"Jene ty jsi svj slib nedodrel, strku."
"To s tm nem co dlat. To je prost keft. Te mluvme o rodin. Mus se nauit
vit rodin, Solle, zvlt mn."
Soll pokril rameny. "No dobe, dobe."
"Opravdu?"
"Jist, strku," usml se Soll. "M m estn slovo."
"Tak mluv mj hodn synovec!"
Na druhm konci ady zatm zrali Viktor a Ginger na przdn pltno.
"V, co se stane te, e?" ekla Ginger.
"Ano. Nkdo zane v t de v podlaze hrt na njak nstroj."
"Mysl, e ta jeskyn byla opravdu pvodn sl na poutn pohyblivch
obrzk?"
"Urit to bylo nco takovho," pikvl Viktor.
"Ale to pltno tady je jen obyejp pltno. Nen... no prost je to jen obyejn
pltn obdlnk. Lep prostradlo. Nen -"
Z pedn sti slu se vylinula hlasit hudba. Se zvonnm, cinkotem a sykotem
unikajcho vzduchu se z otvoru v podlaze vynoila Bizamova dcera Kaliop,
toc na klvesy malch varhan s plnou vervou lovka, kter prodlal

nkolikahodinov rychlokurz, a snaila se pizpsobit sil dvou troll lapajcch

za scnou mchy. Pestoe to byla objemnj mlad ena, a u to zpasila s
jakmkoliv hudebnm kouskem, oividn prohrvala.
Zatm v ad mg podal dkan sek pedsedovi.
"Vezmi si hrozinku v okold," pobzel ho.
"Vypad to jako krys trus," svratil pedseda nos.
Dkan v eru nahldl do sku.
"A v, e m pravdu?" pikvl. "On mi ten pytlk ped chvl spadl na zem, a kdy
jsem to sebral, hned se mi zdlo, e je njak plnj!"
"Pssst!" napomnala je jaksi dma v ad za nimi. Hlava Rumpla iky se k n
obrtila jako pitahovan magnetem.
"Tdl ndl!" zajdloval na ni. "Drte si klobouk, jedeme z kopce!"
Svtla znovu o kus pohasla. Pltno se rozsvtilo.
Najednou na nm v krtkch intervalech zablikala sla, kter se odpotvala.
Kaliop soustedn nahldala do not ped sebou, vyhrnula si rukvy, odhodila z
ela vlasy a odvn zatoila na melodii, ve kter mohli divci vzdlen
rozeznat star ankh-morporsk chorl. (Pozn. autora: Chorl se jmenuje
,Posloume vldou i ve velkm'.)
Svtla zhasla docela.
Obloha blikala. Vbec to nevypadalo jako obyejn mlha. Probleskovala stbitm
rozptlenm svitem a zdlo se, e ze pichz odnkud zevnit, jako by mlha
byla kombinac mezi Aurorou Coriolis (Pozn. pekl.: Aurora Coriolis je zemplosk
Stedov ze.) a letn blskavic.
Smrem na Holy Wood obloha zila svtlem. Bylo to vidt dokonce i v ulice za
Hargovm ebrkovm domem, kde si prv dva psi uvali dar vdskho
zpsobu stolovn, kter se tady jmenoval vechno-co-najdete-na-smetiti -jezdarma.
Laddie zvedl hlavu a zavrel.
"No, to v, e ti to nemm za zl," zabruel Gaspoda. "kal jsem ti, e to nevt
nic dobrho."
V srsti mu zapraskaly elektrick jiskiky.
"Tak poj," ekl. "Asi bychom mli lidi varovat.
V tom jse dobrej."

Klikaklikaklika...
To byl jedin zvuk, kter se nesl Odiem. Kaliop pestala hrt a zrala nahoru na
obrazovku.
Brady vtiny lid byly ovisl a zvedaly se jen tehdy, kdy si nkdo vzpomnl a
vhodil do nich pr praench kukuinch zrn.
Viktor si jen vzdlen uvdomoval, e pesn proti tomu bojoval. Pokusil se
odvrtit zrak. I te se mu v hlav ozval slab hlsek, kter mu tvrdil, e se dje
nco stranho, ale on ho ignoroval. Tohle vechno pece bylo, jak to mlo bt.
Sm si nkolikrt smutn povzdechl, kdy se hrdinka pokouela zachrnit star
rodinn doly ve "svt, kter zelel"... chvl se pi bojovch scnch z vlky.
Jakoby pes rov zvoj pozoroval romantickou scnu z plesu. Byl...
...si najednou vdom studenho pocitu na noze. Bylo to, jako kdyby se mu na
nohavici pitiskla napl roztl kostka ledu. Pokouel se j nevmat, ale bylo to
naprosto nemon.
Sklopil oi.
"Promi," ekl mu Gaspoda.
Viktorovy oi se zaostily. Pak ale zjistil, e je jeho zrak neodolateln pitahovn
stbrnm pltnem, kde on sm v obrovskm proveden lbal obrovskou Ginger.
Podruh uctil ten vlhk chlad. Znovu se vynoil.
"Taky t mu kousnout do nohy, kdybys chtl," oznmil mu Gaspoda.
"J, hm, j -" zaal Viktor.
"Mu t kousnout dost siln," dodval Gaspoda. "Sta ct."
"Ne, j jen -"
"Dje se nco patnho, jak jsem ekl. Malr, malr, malr. Laddie se pokouel
tkat, a z toho ochraptl, ale nikdo ho neposlouch. Tak jsem si ekl, e zkusm
starou techniku studenho enichu. Nikdy nezklame."
Viktor se rozhldl kolem. Zbytek publika zral na pltno, jako kdyby se chystal na
svch sedadlech zstat... zstat...
... vn.
Kdy zvedl ruce z opradel, vyletovaly mu z prst hvzdiky a vzduch ml
najednou olejovitou konzistenci, o kter u studujc v prvnm ronku vdli, e
signalizuje obrovsk magick potencil. Kino se zaalo pomalu plnit mlhou. Bylo
to zvltn, ale byla tam a naedl opalizujc vrstva u pokrvala celou podlahu
jako stbit pliv.
Zatsl Ginger ramenem. Mval j rukou ped oima. Kiel j do ucha.

Zkusil probudit Patricije a pak Kolka. Reagovali sice mrn na jeho pokusy, ale
okamit upadali nazpt do sv strnulosti.
"Ten film s nimi nco dl," ekl Viktor. "Mus to bt tm filmem. Jene j nevm
jak! Vdy je to docela obyejn film. V Holy Woodu pece dnou magii
nepouvme. Tedy ne tu obyejnou magii..."
Dral se pes adu nehybnch kolen, a se dostal do uliky a zaal se brodit
pramnky mlhy. Zabuil na dvee promtac mstnosti. Kdy se nedokal odpovdi,
jednodue je vykopl.
Bizam strnule zral malm tvercovm oknkem ve stn na pltno. Obrzkov
skka si astn bzuela sama pro sebe. Klikou nikdo netoil. Alespo nikdo,
opravil se vzpt Viktor, koho by bylo vidt.
Ozvalo se vzdlen zadunn a zem se mu zachvla pod nohama.
Podval se na pltno. Okamit ten kousek poznal. Bylo to tsn ped stralivm
porem Ankh-Morporku.
Mylenky se mu hnaly jako o zvod. Jak se to kalo o bozch? Kdy v n lid
pestanou vit, pestanou bohov existovat. A tak to bylo se vm. Realita je
vlastn to, co se odehrv v lidskch hlavch. A tady ped nm byly stovky lid,
kte pevn vili tomu, co vidli na pltn...
Viktor zaal hledat v Bizamovch krmech njak n, nebo nky, ale nenael
ani jedno, ani druh. Skka si bzuela dl a pevjela skutenost z budoucnosti
do minulosti.
Jakoby z dlky slyel Gaspodv hlas, kter kal: "Pedpokldm, e jsem dneska
tak trochu zachrnil situaci, co?"
Mozek je v bnm stavu pln vkik a hlas rznch nehotovch a
nedokonench mylenek, kter se doaduj na pozornosti. Jen ve skuten
nalhavch ppadech jich vtina umlkne. Te se to stalo Viktorovi. V nastalm
tichu mu v hlav zvonila jedna jedin mylenka, kter se u velmi dlouho
pnliv a vytrvale doadovala jeho pozornosti.
Pedpokldejme, e skuten existuje msto, kde je realita mnohem slab ne
jinde. A pedpokldejme, e udlte nco, co tam realitu jet vce oslab. Knihy
to nedokou. Ani obyejn divadlo to nedoke, protoe vy neustle ctte
srdcem, e jsou to lid v legranm obleen, kte ped vmi hraj na jeviti. Ale
Holy Woodu se podailo proniknout okem rovnou do mozku. I srdce vm k, e
to, co vidte, je skuten. Pohybliv obrzky to dokou.
To bylo to, co se stalo v pahorku pod Holy Woodem. Lid ze starho msta pouili
otvor v realit k zbav. A pak je naly Vci.
A te to lid dlaj znovu. Bylo to, jako kdybyste se uili onglovat zaplenmi
pochodnmi v tovrn na vbuniny. A Vci ekaly...

Ale pro se to dlo dl. Vdy pece Ginger zastavil.

Film bel dl. Zdlo se, e se kolem promtac skky zan tvoit mlha a
pomalu zakrv jej pesn obrysy.
Rychle uchopil kliku. Na chvilku ji zastavil, ale pak praskla. Opatrn sthl Bizama
z jeho idle na zem a ze v sly udeil idl do skky. idle se rozletla na tsky.
Otevel zadn dvka skky a vyhzel na zem vechny salamandry, ale na
vzdlenm pltn stle jet pokraoval film.
Budova se znovu zatsla.
M jen tuhle jedinou anci a pak ume, pomyslel si.
Strhl si koili a omotal si j ruce. Pak se nathl po blskavm psu ubhajcho
filmu a pevn ho sevel.
Film praskl. Skka sebou trhla dozadu. Film se odvjel dl, nkolik lesklch zvit
se nejdve zachytilo na nm, ale pak se svezly na na podlahu.
Klikaklikaklika... a... klik.
Cvky se zastavily.
Viktor opatrn stril do hromdky filmu nohou.
Napl oekval, e na nj osmocelulzov ps zato jako had.
"Tak co? Zachrnili jsme situaci?" ozval se znovu Gaspoda. "Rd bych to vdl?"
Viktor se podval na pltno.
"Nezachrnili," odpovdl.
Na pltn se stle jet pohybovaly obrazy. Nebyly pli ostr, ale stle jet
rozeznval nejasn podoby sebe a Ginger, kter se sv existence drely zuby
nehty. A pak se zaalo hbat samo pltno. Tu a tam se jeho stbit povrch vydul
jako zeen hladina ndre se rtut. Pipadalo mu to nepjemn povdom.
"Nali ns," ekl.
"Kdo ns nael?" zeptal se Gaspoda.
"Vzpomn, jak jsi mluvil o tch straidelnch bytostech?"
Gaspoda nakril elo. "Mysl ty z prapotku asu?"
"Tyhle pichzej z mst, kde dn as nen," ekl Viktor. Publikum v sle se
zaalo hbat.
"Musme dostat vechny odsud," podval se na Gaspodu. "Ale bez zbyten
paniky -"
Ozval se sbor zdench vkik. Publikum se zaalo probouzet.

Filmov Ginger zaala vylzat z pltna. Byla mnohokrt vt ne ve skutenosti a

viditeln blikala. Byla tak sten prhledn, ale mla svou vhu, protoe
devn podlaha se pod jejma nohama propadala a praskala.
Divci plhali jeden pes druhho a snaili se uniknout. Viktor se prodral ulikou
dol prv ve chvli, kdy se ikova idle, tlaen davem lid, dala pozptku do
pohybu. Jej majitel tloukl na vechny strany svou hlkou a kiel: "Hej! Pokejte!
Hej! Prv to zanalo bt zajmav!"
Pedseda s nalhavm vrazem chytil Viktora za rameno.
"M to takhle vypadat?" zeptal se.
"Ne!"
"Vn to nen njak zvltn filmov trik?" zeptal se pedseda s nadj ve hlase.
"Nen, pokud se bhem poslednch dvaceti ty hodin opravdu velmi nezlepili,"
odpovdl mu Viktor. "J si myslm, e jsou to stvoen z Podzemnch rozmr.
"Pedseda se na nj pozorn zadval.
"Jste mlad Viktor, e ano?" ekl nakonec.
"Ano. Odpuste," pikvl Viktor. Protlail se kolem uaslho mga a pes sedadla
se dostal k mstu, kde stle jet sedla Ginger a zrala na vlastn obraz. Obludn
Ginger se rozhlela kolem a velmi pomalu mrkala. Podobala se jetrce.
"To jsem j?"
"Ne!" vykikl Viktor. "Tedy, vlastn ano. Mon. Ne ve skutenosti. Tak trochu.
Poj!"
"Ale ona vypad jako j!" nehbala se Ginger z msta a hlas se j zaal hystericky
lmat.
"To je proto, e tamti museli pout Holy Wood. On... pohybliv... to vechno
prost vymezuje, jak a kde se mohou objevit," vysvtloval j Viktor spn. Vythl
ji ze sedadla a thl ji za sebou. Jej nohy vily mlhu a rozhzen zrna praen
kukuice.
Kloptala za nm a pitom se neustle ohlela pes rameno.
"Te se tam objevil dal, kter by chtl vylzt z pltna," oznmila mu.
"Posp si!"
"Jsi to ty!"
"J jsem j! To je... nco jinho. Jenom to vyuv mou podobu!"
"A jakou podobu to m normln?"
"To si ani nepej vdt!"

"Ale to j si prv peju! Pro mysl, e se t na to ptm?" zajeela, kdy se

prodrali mezi popadanmi a rozlmanmi sedadly.
"Vypad to h, ne si vbec dovede pedstavit!"
"No, j si doku pedstavit nkter pkn hnusn vci!"
"Proto jsem ekl hor!"
"Oh."
Minula je obrovsk duchovit Ginger, kter blikala jako zivka s vadnm
startrem, a bez pot se probourala stnou. Zven se ozval mnohohlas vkik.
"Vypad to, jako kdy se zvtuje," zaeptala Ginger.
"B ven," ekl Viktor, "a pokus se pimt mgy, aby to zastavili."
"A ty bude dlat co?"
Viktor se vztyil do cel sv vky. "Jsou jist vci," ekl, "kter mus mu udlat
sm."
Vrhla na nj pohled, kter byl sms popuzenosti a nepochopen.
"Coe? Coe? To chce jt prv te na zchod?"
"Seber se a b!" .
Postril ji ke dvem, pak se otoil a spatil ped sebou dva psy, kte na nj upraj
oi s vrazem oekvn.
"A vy dva taky," dodal.
Laddie zatkal.
"Pes vdycky zstv se svm pnem, k se to tak njak, ne?" prohlsil se
stydlivou tv Gaspoda.
Viktor se zoufale rozhldl kolem, zvedl kousek rozlomenho sedadla, otevel
dvee, hodil dvko tak daleko, jak to jen dokzal, a vykikl: "Pines!"
Oba psi, pohnn instinktem, vyrazili ven. Kdy kolem nj probhal Gaspoda,
stail v bhu tknout: "Ty podrazku!"
Viktor otevel dvee do promtac mstnosti a vyel s plnou hrst Okraje proti
Stedu.
Obrovsk Viktor ml njak pote, protoe se pod nebyl s to dostat z pltna.
Hlava a jedna ruka byly venku a trojrozmrn. Pae slab mvala na Viktora,
kter na to ovem nedbal a navjel na ni jeden zvit filmu za druhm. Nakonec se
vrtil do promtac mstnosti a zaal vytahovat plechov krabice s cvkami
pohyblivch obrzk, kter ml Bizam navzdory vem pravidlm opatrnosti a
zdravho rozumu uloeny pod lavic.

Viktor pracoval s ledovm klidem lovka, jeho vnitnosti strach sevel do

jednoho jedinho uzlku.
Odnosil k pltnu nkolik nru film a tam je nahzel na hromadu. Mezitm se
Vci podailo vysunout z plochy druhou ruku a pokusila se cvky rozhzet, ale
inteligence, kter obrovskho Viktora kontrolovala, mla zejm s ovldnm
novho tla znan pote. V pvodn podob byla Vc pravdpodobn zvykl na
vc rukou.
Viktor pihodil na hromadu posledn kovov krabice filmu.
"V naem svt podlh uritm pravidlm," ekl. "A vsadm se, e ho stejn
dobe jako cokoliv jinho, co?" Vc vystrila z pltna prvn nohu.
Viktor se zaal poklepvat po kapsch. Rozbhl se nazpt do promtac mstnosti
a zaal ji zuiv prohledvat.
Zpalky! Nikde nebyla jedin zpalka!
Rozrazil dvee do vstupn haly a vybhl na ulici, kde se v zdenm asu zmtal
dav a pozoroval, jak ze sebe desetimetrov Ginger sets zbytky zdiva.
Viktor vedle sebe zaslechl charakteristick cvakav zvuk. Tta Ptek pohotov
zachycoval celou scnu na film.
Pedseda kiel na Kolka.
"Samozejm e proti tomuhle nememe pout magii! Tyhle vci magii poebuj!
Magie jim dodv slu!"
"Ale mus tady bt pece nco, co mete udlat!" jeel Kolk na pedsedu.
"Mj drah pane, nebyli jsme to my, kdo si zaal zahrvat s vcmi, kter je lep
-" pedseda se zarazil a pak neohraban dokonil, "- se ktermi je lep si
nezahrvat."
"Sirky!" vykikl Viktor. "Sirky, rychle!"
Vichni se otoili k nmu.
Nakonec pedseda pikvl. "Obyejn ohe," rozjasnil se. "M pravdu. To by mlo
bt ono. Skvl logika, hochu." Zaal se pehrabvat v kapsch a vythl svazeek
fosforovch sirek, kter mgov, zapalujc si jednu cigaretu od druh, nos
neustle u sebe.

"Neme podplit Odium," vytkl na nj Kolk.

"Vdy jsou tam cel hromady filmu."
Viktor strhl ze zdi plakt, stoil ho do jaksi provizorn pochodn a tu na jednom
konci zaplil.

"Pesn k tomu se chystm," oznmil Kolkovi.

"Dovolte -"
"Hlupku! Ty hlupku!" vykikl Kolk. "Ta vc ho opravdu rychle!"
"Kdybyste dovolili -"
"A co? Nemm v myslu se tam zdrovat."
"J myslm opravdu rychle!"
"Promite," nedal se odbt Gaspoda. Oba se na nj podvali.
"Mohli bychom to provst s Laddiem. tyi nohy jsou lep ne dv a tak dl,
znte to. Tedy kdy jde o to zachrnit situaci." Viktor se podval na Kolka a tzav
zvedl obo.
"No, myslm, e jm by se to mohlo podait," pipustil Kolk. Viktor pikvl. Laddie
pvabn vyskoil, vytrhl mu pochode z ruky a rozbhl se zpt k budov.
Gaspoda se mu s nmahou drel v patch.
"Ml jsem njak mmen, nebo um ten mal psk opravdu mluvit?" podval se
Kolk na Viktora.
"On tvrd, e to neum," odpovdl mu Viktor.
Kolk zavhal. Vzruen z cel situace ho pece jen maliko vykolejilo. "No,"
pikvl, "on by to ml vdt nejlp."
Psi pdili k pltnu. Vc-Viktor u byla skoro venku a jej vt polovina se zmtala
mezi plechovkami s filmy.
"Mohl bych zaplit ten ohe?" ekl Gaspoda. "Kdy u jsem si to vymyslel?"
Laddie poslun vytkl a upustil hoc papr. Gaspoda ho sebral a opatrn
postupoval k Vci.
"Zachraujem situaci," procedil skoro nesrozumiteln mezi zaatmi zuby a hodil
pochode na prvn smyky volnho filmu. Ten okamit vzplanul a zaal hoet
rychlm blm plamenem jako zpomalen magnezium.
"Vborn" pikvl Gaspoda. "A te odsud, k ertu, co nejrychleji vypadnme -"
Vc zavala. Posledn zbytky toho, m se jet podobala Viktorovi, zmizely a mezi
plameny se kroutilo nco, co pipomnalo vbuch v akvriu. Z plamen vyletlo
chapadlo a chytilo Gaspodu za nohu.
Otoil se a pokusil se do nj zakousnout.
Rozbitou halou se jako chlupat dlov koule pihnal Laddie a vrhl se na
odpornou konetinu. Ta sebou trhla, srazila ho na zda a pustila pitom Gaspodu,
kter odletl po podlaze mimo jej dosah.

Mal psk si sedl, udlal s vyptm vech sil nkolik kulhavch krok a padl na
bok.
"Ta mizern noha to njak nevydrela," zabruel. Laddie na nj vrhl pohled pln
soucitu. Kolem hromady kovovch pouzder s filmy huely plameny.
"Tak b, vypadni odsud, ty pitom tn," ekl Gaspoda. "Tohle vechno kadou
chvilku vylet do povt. Ne! Nezvedej m. Okamit m polo! Na to u ti
nezbv as -"
Zdi Odia se neuviteln pomalu rozestoupily a kad pil, kad prkno, to
vechno zachovvalo pomrnou vzdlenost k ostatnm stem budovy, kter se
samozejm v tom okamiku u tak vznely vzduchem.
Pak se asu podailo dohonit udlosti.
Viktor se vrhl obliejem k zemi.
Bm!
Obrovsk oranov koule nadzvedla stechu a k mlhavmu nebi se vzneslo
straliv zavn exploze. Do stn okolnch dom narazily trosky. Nad hlavami
ommench mg peletla do ruda rozhaven plechovka film a s hlasitm
svisvisvi narazila do stny vzdlen budovy, kde vybuchla.
Chvli bylo slyet vysok, kniiv hlas, kter ale rychle utichl.
Vc-Ginger se ve stralivm ru kvala sem a tam. Zvan horkho vzduchu j
zvedl a nadul obrovsk sukn a k pasu a Vc tam nejist stla, blikala a kolem n
prely trosky.
Pak se neohraban obrtila a vydala se na cestu.
Viktor se otoil ke Ginger, kter uprala oi na dnouc oblaka dmu, vznejc se
nad hromadou trosek na mst, kde jet ped chvilkou stlo Odium.
"To je patn. Takhle to pece nebv," mumlala horenat. "Takhle to pece
nikdy nebv. Vdycky kdy si mysl, e u nen nadje, vykloptaj z koue."
Obrtila k nmu nevc pohled. "e se objev?" zaprosila zoufale.
"Tak to bv v obrzcch," odpovdl j zasmuile Viktor. "Tohle je skutenost."
"Jak je v tom rozdl?!"
Pedseda chytil Viktora za rameno a otoil ho k sob.
"M to ke knihovn!" vykikl. "Muste to njak zastavit! Jestli se to dostane a
tam a vsteb vechnu tu magii, bude to neporaziteln. Nikdy u se toho
nezbavme! A pak to jist doke pivst i dal!"
"Vy jste mgov," ekla Ginger. "Pro to nezastavte?"

Viktor zavrtl hlavou. "Tyhle Vci miluj nai magii. Kdy ji nkde v jejich blzkosti
pouije, jenom zesl. Jene j nevm, co bych mohl -"
Hlas se mu vytratil. Dav ho v oekvn pozoroval.
Ti lid se na nj nedvali, jako by byl jejich jedin nadje. Pozorovali ho, jako by
byl jejich jistota.
Zaslechl, jak se jaksi mal dt pt: "A co bude te, mami?"
Tlust ena, kter ho drela na ruce, mu hlasit, jako kdy mluv o nem
naprosto samozejmm, zaala vysvtlovat: "To je jednoduch. On se za tm
rozbhne a v posledn chvli to zastav. Vdycky je to tak. U jsem ho to vidla
udlat mockrt!"
"Nikdy pedtm jsem nic takovho neudlal!" odporoval j Viktor.
"J jsem vs vidla," trvala ena na svm. "V Synech pout. Kdy tadyhleta
dma," krtce se uklonila smrem, kde stla Ginger, "jela na tom koni, a on ji
shodil z tesu a vy jste tam pijel v posledn vtein a zachytil jste ji. To bylo velmi
dojemn, vn."
"To nebylo v Synech pout," prohlsil jaksi star mu a peliv si nacpval
dmku. "To bylo v dol troll."
"Ne, bylo to v Synech," ozvala se njak ena za nm. "J to musm vdt, vidla
jsem to sedumadvacetkrt."
"Ano, to byl opravdu skvl film, vite?" ekla ena s dttem. "Pokad, kdy
dolo na tu scnu, kde ho opout, vte v tom mst, kde on se oto a vrhne na ni
ten pohled - j se vdycky rozplakala."
"Odpuste, ale to nebylo v Synech pout," ekl pomalu a zeteln star mu.
"Te mluvte o t skvl scn na nmst, kter se odehrv v Planoucch
vnch."
Tlust ena vzala neodporujc Ginger za pai a ptelsky ji poplcala.
"Ten v muskej je aspo k nemu," prohlsila. "Jak on vs vdycky doke na
posledn chvli zachrnit. Kdyby m odvlekli len trollov, mj starej by neekl
ani slovo, mon by se tak akort zeptal, kam mi m poslat aty."
"A ten mj? Ten by se nezvedl, ani kdyby m poral drak," ekla jaksi huben
ena. Kvla na Ginger hlavou. "Ale vy byste se na tyhle vci mla trochu vc
oblkat, sleno. Pt, a vs zase bude zachraovat, trvejte na tom, aby vm
dali tepl kabt. Pokad, kdy jsem vs vidla na pltn, kala jsem si ,ta si
koleduje o chipku, kdy chod po venku takhle'."
"A kde nechal me?" vloilo se do hovoru dt.
Matka ho v zpalu ei postavila na zem a potomek ji te kopal do holen.

"No, j myslm, e si pro nj te rychle sko," ekla a vrhla na Viktora pohled pln
dvry.
"Ehm. No. Tak poj, Ginger." Chytil dvku za ruku.
"Udlejte tomu mldenci msto!" zvolal kuk dmky autoritativn.
Kolem Ginger a Viktora se okamit vytvoilo velk voln msto. Vidli, jak se k
nim obracej stovky tv plnch oekvn.
"Oni si mysl, e jsme skuten!" zastnala Ginger. "Nikdo z nich nehne ani
prstem, protoe v, e jsi hrdina, pro vechny svat! A my nememe udlat
vbec nic. Vdy ta Vc je vt ne my oba dohromady."
Viktor upral pohled na mokr dldn. Mon, e bych si vzpomnl na njakou
magii, pomyslel si, ale obyejn magie nen proti stvoenm z Podzemnch
rozmr nic platn, naopak. A myslm, e skuten hrdinov se dlouho mezi
jsajcmi davy taky nezdrovali. Radi li rovnou na vc. Opravdov hrdinov,
myslm, jsou jako chudk Gaspoda. Nikdo si jich nevimne, dokud nen po vem.
Takov je realita.
Pomalu zvedl hlavu.
Ale pozor, je to skuten realita?
Vzduch tie zapraskal. Existovala pece jet jin magie. Ta te praskala vude
kolem jako petren film. Kdyby se mu tak podailo zachytit jeden jej konec...
Realita nemus bt skuten. Mon, e kdyby k tomu byly trochu podmnky,
stailo by, e lid v...
"Ustupte," zaeptal.
"Co chce dlat?" podvala se na nj Ginger.
"Zkusm pout magii Holy Woodu."
"Na Holy Woodu pece nen nic magickho!"
"J...j si myslm, e ano. Ale je to jin magie. My ji pece ctme. Kouzla existuj
tam, kde je chce najt."
Nkolikrt se zhluboka nadechl a vyhnal si z hlavy vechny zbyten mylenky. V
tom bylo to tajemstv. Nepemleli jste o tom. Udlali jste to. Nechali jste se vst
pokyny zven. Byla to jenom dal role. Ctili jste v zdech oko obrzkov skky
a byli jste v docela jinm svt - ve svt blikajcho stbrnho pltna.
To bylo to tajemstv. To blikn.
Obyejn magie jen pohybovala vcmi sem a tam. Nedokzala stvoit skutenou
vc, kter by vydrela dle ne nkolik vtein, protoe to vyadovalo obrovsk
mnostv sly.

Zato Holy Wood vytvel vci znovu a znovu, tucetkrt do minuty. Takov vci
nemusely vydret dlouho: Stailo, kdy vydrely dost dlouho.
Jene s holywoodskou magi jste museli zachzet podle holywoodskch pravidel...
Pozvedl ruku, kter te byla naprosto pevn, k temnmu nebi.
"Svtla!"
Mocn ze osvtlila cel msto...
"Obrzkov skka!"
Tta Ptek zbsile roztoil kliku.
"Akce!"
Nikdo nikdy nezjistil, kde se tam ten k vzal. Prost tam byl, piltl pes hlavy
zstupu. Byl bl a postroj ml bohat zdoben zajmavmi stbrnmi ornamenty.
Viktor se vyvihl do sedla, kdy zve probhalo kolem, pak ho pohybem ruky
zastavil, zvedl na zadn a k zahrabal pednma nohama vysoko ve vzduchu. Pak
tasil me, kter jet ped okamikem neml.
Me i k tm neznateln blikali.
Viktor se usml. Od blostnho chrupu mu odletla jiskika. Blik! Zblesk, ale ne
zvuk, zvuk jet nikdo nevymyslel.
Vte tomu. To je ten jedin zpsob. Nikdy nepestat vit. Oidit oko, ommit
mozek. " Pak se rozjel mezi jsajcmi adami divk smrem k univerzit a
stedn scn.
Klika se uvolnil. Ginger ho poklepala po rameni.
"Jestli pestanete toit tou klikou," oznmila mu sladce, "zlomm vm vaz."
"Ale vdy u je skoro ze zbru -"
Ginger ho postrila k prastarmu kolekovmu keslu, ve kterm sedl Rumpl
ika, a na Rumpla vrhla takov smv, e mu z obou u vyletly oblky hork
pry.
"Promite," ekla hlasem, pi nm se vem ostatnm mgm stoily piky
stevc vzhru, "ale mohli bychom si vs na njakou minutku vypjit?"
"Jup! Povdej a pehnj!"

...hm... hm...
Mudromil Oberkost samozejm o pingsk vze vdl. Vtina student sem
alespo jednou zala, aby si ji prohldla.

Kdy se plil po chodb, v dalm pokusu zskat vytouenou veern svobodu,

moc si j nevmal.
...
hmhmHMHMHMhm

Te jet sta projt kovou chodbou a ...

FLUS.
Vech osm porcelnovch slon vyplivlo kuliky souasn. Realitomr vybuchl, a
zmnil tak stechu na nco, co se velmi podobalo vku solniky.
Po pr minutch Mudromil velmi pomalu a opatrn vstal. Jeho klobouk se zmnil
na sbrku otvor, drenou pohromad jen zbytky ltky. Nco mu ustelilo kousek
ucha.
"Vdy j si chtl jenom nkam skoit na pivo," prohlsil ommen. "Co je na tom
tak patnho?!"

Knihovnk depl na kopuli knihovny a pozoroval, jak se davy pelvaj ulicemi,

zatmco se obrovsk postava pomalu pibliovala k univerzit.
Byl ponkud pekvapen, kdy zjistil, e postavu pronsleduje mrn duchovit
k, jeho kopyta nebylo na dldn slyet.
A kon sledovalo prastar kolekov keslo, kter zatky projdlo po dvou ze
svch t kol a vzduchem za nm se jako lodn brzda na vod thly proudnice
svtlkujcch jiskiek, kter litinov podvozek vykesval z dldn. Keslo bylo
oveno mgy jecmi z plnch plic. Obas se nkter z nich neudrel a musel za
keslem bet tak dlouho, dokud nenabral dostatenou rychlost, aby mohl znovu
naskoit.
Tem z nich se to nepodailo. Pesnji eeno jednomu z nich se podailo pevn
chytit za rozkldc stechu a ti dal dva se tak tak staili zachytit vlajcch rouch
svch druh. V kad zatce je setrvanost vynesla na vnj stranu oblouku a
oni se se zoufalm "!" a hlasitm pleskotem podrek na dldn snaili
udret krok.
Bylo tam tak mnostv civilist, ale ti snad byli zajmav jen tm, e kieli jet
hlasitji ne mgov.
Knihovnk ve svm ivot vidl mnoho podivnch vc, ale tohle byla nepochybn
padest sedm nejpodivnj. (Pozn. autora: Knihovnk ml velmi systematick a
uspodan mylen.)
Hlasy se k nmu nahoru nesly jasn a ist.

"- to! Mus toit! Doke to jedin, kdy bude toit! Je to holywoodsk magie!
Pinut to fungovat i ve skutenm svt!" dv hlas.
"Dobr, ale otci budou straliv namchnut, jestli -" musk hlas.
"Vyser se na otky!" musk hlas.
"Jak udlal toho kon?" To byl dkan. Knihovnk snadno poznal jeho zakvlen. "To
je magie nejvyho stupn!"
"To nen skuten k, to je k z pohyblivch obrzk," znovu dv hlas. "Ty! Ty
zpomaluje!"
"Nezpomaluju! Nezpomaluju! Podvej, tom klikou, pod tom!"
"N em e pece jet na koni, kter nen skuten!"
"To jste kouzelnk? A nevte tomu?"
"Mg, j jsem mg!"
"To je jedno. Tohle nen ta vae magie."
Knihovnk pikvl a pestal poslouchat. Ml na prci jin vci.
Vc u se dostala skoro k Vi umn a brzo zahne ke knihovn. Vechny Vci
vdycky smovaly k nejblimu zdroji magie. Potebovaly ji.
V plesnivch skladitch univerzity si knihovnk nael dlouhou halapartnu. Tu te
opatrn drel v jedn noze, zatmco rukama odvzal dlouh lano, pipevnn k
vtrn korouhvice. Druh konec vedl a na vrchol Ve umn a knihovnkovi
trvalo celou noc, ne si ho pipravil.
Znovu si prohldl msto hluboko pod sebou, pak nadmul hru a zaval:
" - ung, ung!"
Mon e buen do hrudi by mohl vynechat, pomyslel si, zatmco ekal, a mu
pestane huet v uch a ze stnice zmiz bl hvzdiky.
Chytil halapartnu do jedn ruky, lano do druh a skoil.
Nejlep zpsob, jak popsat knihovnkv let mezi budovami univerzity, je
reprodukovat alespo piblin zvuky, kter jeho cestu provzely.
Nejdve se ozvalo: "." To vysvtluje samo sebe a zachycuje prvn
st letu, kdy se zdlo, e vechno probh podle plnu.
Pak nsledovalo: "Aaampf?" Tento zvuk se vydral knihovnkovi z hrdla, kdy minul
pichzejc Vc v podob Ginger o nkolik metr a uvdomil si, e kdy si
pipevnte lano na vrchol velmi vysok a neobyejn pevn kamenn ve,
pustte se na nm do prostoru a minete to, co jste mli v myslu zashnout

cestou, je zle, protoe lano vs nese k mstu, kde je upevnno. Je to chyba, kter
zejm budete litovat a do konce svho zmrzaenho a plochho ivota.
Lano dokonilo oblouk. Pak se ozval zvuk pipomnajc nraz koenho pytle
naplnnho mslem na kamennou desku a ten byl po chvilce nsledovn
slaboukm "oook".
Halapartna zazvonila kdesi ve tm. Knihovnk se rozplcl na zdi jako mosk
hvzdice a vrazil prsty nohou i rukou do vech dostupnch puklin.
Mon e by se mu podailo slzt dol, ale na takov pokus mu nebylo dopno
asu, protoe Vc-Ginger nathla jednu blikajc ruku a odtrhla ho od zdi se
zvukem, jak uslyte, kdy se vm poda gumovm zvonem na odpady uvolnit
zvlt okliv ucpanou trubku..
Vc si ho v seven ruce podrela ped mstem, kde mla momentln obliej.

Dav, v jeho ele se hnal Kolk Asepicnu, vbhl na nmst ped Neviditelnou
univerzitou.
"Podvejte se," povzdechl si Kolk. "Mus jich tady bt tisce a nikdo jim nic
neprodv."
Kolekov keslo se v zplav jiskiek zastavilo.
Viktor sedc na blikajcm koni na nj ekal. Nebyl to jeden k, ale mnostv
jednotlivch kon, nepohyboval se, ale mnil se polko od polka.
Zablesklo se.
"Co to dl?" zeptal se pedseda.
"Pokou se tomu zabrnit, aby to vniklo do knihovny," vysvtloval dkan a snail
se oima proniknout d, kter zaal dopadat na dldn. "Vci, kter chtj i v
realit zstat naivu, se potebuj zmocnit magie, jinak se neudr pohromad.
Nemaj obyejn morfologick pole, vte, take -"
"Udlejte nco! Znite tu vc magi!" kiela Ginger. "Oh, podvejte se na tu
ubohou opiku!"
"Nememe pout magii! To by bylo jako pilvat olej do ohn," vytkl na ni
dkan. "Krom toho... nedoku si pedstavit, jak byste chtla zniit
desetimetrovou enskou. Nco takovho po mn v ivot nikdy nechtli."
"To pece nen ena! Je to... je to jen filmov stvoen, hlupku! Nebo si mysl, e
jsem opravu tak velk?" zajeela na nj. "Vyuv to HolyWoodu! Je to
holywoodsk pera. Ze zem film!"

"Kormidlujte, ke vem sakrm! Kormidlujte!"

"J nevm jak!"

"Muste prost penet vhu!"
Kvestor nervzn sevel nsadu kotte. To se ti ekne, bambulo, pomyslel si. Ty
jsi na to zvykl.
Prv ve chvli, kdy se zvedali z dldn ped Velkou sn, prola kolem obrovsk
ena s jec opic v jedn ruce.
Te se kvestor snail ovldnout prastar kot z univerzitnho muzea, zatmco
lenec za nm se pokouel nathnout samostl.
"Poletme," prohlsil arcikancl. Bylo ivotn dleit, aby letli.
"Nemete to dret trochu v klidu?" doadoval se arcikancl.
"Nen to stavno pro dva lidi, arcikancli!"
"Jak mm, u vech vudy, mit, kdy s tm poletujete sem a tam, love!"
Arcikanclovou mysl proletl vezachvacujc duch Holy Woodu, svitc mstem
jako napjat ocelov lano, jeho jeden konec praskl.
"Naeho lovka jim nenechme!" prohlsil s bojovn vysunutou elist.
"Lidoopa, arcikancli," opravil ho automaticky kvestor.

Vc se pomalu blila k Viktorovi. Pohybovala se nejist a zpasila se silami

reality, kter na ni toily ze vech stran. Blikala a pokouela se zachovat si tlo,
ve kterm pronikla do tohoto svta. Podoba Giriger se tu a tam stdala s
podobou neho, co se svjelo a zmtalo.
Vc potebovala magii.
Pozorovala Viktora a jeho me, a kdyby byla schopn neho tak inteligentnho,
jako je mylen, byla by vdla, e je zraniteln.
Obrtila se a zamila ke Ginger a skupin mg.
Z jejich skupiny najednou zaaly lehat vysok jazyky plamen.

Dkan hoel zvlt krsnm modrm ohnm.

"dn strachy, mlad dmo," ozval se pedsedv hlas ze srdce vedlej ohniv
koule. "Je to jen iluze. Nen to skuten."
"To vykldte vy mn?" ekla Ginger. "Jen do toho!"
Mgov zaali postupovat kupedu.

Ginger za sebou zaslechla kroky. Byli to oba Kolkov.

"Pro se to boj plamen?" zeptal se Soll, kdy Vc zaala ped hocmi mgy
spn ustupovat.
"Je to jenom iluze. Mus to pece ctit, e ten ohe nepl."
Ginger zavrtla hlavou. Vypadala jako nkdo, kdo ujd na svm prkn na vrcholu
zpnn vlny hysterie. lovk nevid asto obrovskou podobu sama sebe, kter
se sna rozdupat msto.
"Je to zvykl na holywoodskou magii," vysvtlovala. "Mus se to dit
holywoodskmi pravidly. Nect to ani nesly. d se to jenom zrakem. To, co ta
Vc vid, je pro ni skuten. A filmy se boj ohn."
Obrovsk Ginger se te tiskla ke zdi.
"Tak a te je v pasti," zajsal Kolk. "Te to mme!"
Vc zmmen mrkala na pibliujc se plameny.
Otoila se. Nathla volnou ruku vzhru a zaala plhat na v.

Viktor se svezl z kon a pestal na nj porn myslet. K zmizel.

Navzdory panice, kterou ctil, neubrnil se mrn jzliv mylence. Kdyby mgov
chodili na pohybliv obrzky, vdli by pesn, jak to maj udlat.
Vechno se blilo ke kritickmu bodu. Tak jako vechno, m ho i realita. Jestlie
dokete pimt nco k existenci jen na zlomek vteiny, neznamen to, e se
vm to nepodailo. Znamen to jen, e to muste neustle opakovat.
Pomalu se vydal kolem zkladny ve, a jak upral oi na plhajc Vc, o nco
zakopl. Ukzalo se, e je to halapartna, kterou upustil knihovnk. O kousek dl
leel v loui konec lana, kter mizelo kdesi ve vce.
Chvli na oboje nejist zral, pak sebral halapartnu, usekl kus lana a udlal si z nj
provizorn popruh, aby do nj mohl zbra zavsit.
Pak uchopil lano a trhnutm ho vyzkouel...
Zjistil, e lano pi zathnut neklade tm dn odpor. Stail tak tak uskoit, ne
se mu k nohm s vlhkm mlasknm naskldaly destky a destky metr lana.
Zoufalm pohledem zaal hledat jinou cestu k vrcholu.

Kolkov s otevenmi sty pozorovali, jak Vc stoup po vi vzhru.

Nepohybovala se nijak rychle a obas musela brebtajcho knihovnka odloit na
nejbli oprn pil, zatmco hledala dal oporu, ale neustle stoupala.

"Oh ano. Ano. Ano," vydechl Soll. "Jak obrzky! Ryz film!"
"Obrovsk ena, kter un jec opici na vrchol vysok budovy," povzdechl si
Kolk. "A to bychom jim ani nemuseli platit honore!"
"Krsa," vydechl Soll.
"Jo...," pikvl Kolk. V jeho hlase zaznl slab nznak nejistoty.
Soll ml na tvi touebn vraz.
"Skvl," opakoval. "Ehm."
"J vm, co mysl," ekl Kolk pomalu.
"Je to... je to vn... tedy, je to skvl, ale... v, nemu se zbavit pocitu..."
"Jasn. Njak to nen v podku," doplnil ho Kolk rovnou.
"Ne e by to nebylo v podku," brnil se nejist Soll. "Ne tak docela. Nen to
patn jako takov. Jenom tomu nco chyb..." Zmlkl, protoe mu dola slova.
Povzdechl si. Kolk vedle nj si tak povzdechl.
Nad hlavou jim v hustch mracch zadunl hrom.
A odnkud z istho nebe vyletlo kot s dvma jecmi mgy na palub.

Viktor otevel dvee v pat Ve umn.

Uvnit bylo tma a jasn slyel vodu odkapvajc vysoko nahoe ze stechy.
kalo se, e v je nejstar budova na svt.
Rozhodn tak vypadala. Te u ji nikdo k niemu nepouval a jednotliv vnitn
patra dvno zprchnivla, take jedin, co jet zbvalo, bylo schodit.
Byla to vlastn obrovsk spirla tvoen mohutnmi kamennmi deskami,
zasazenmi pmo do stny ve. Nkter ze stup chybly. I za dennho svtla
to pedstavovalo nebezpen vstup.
Za tmy... to bylo beznadjn.
Dvee za nm se znovu rozletly a dovnit vkrela Ginger, kter za sebou vedla
klikae s jeho skkou.
"No?" nadhodila vznamn. "Posp si. Mus zachrnit tu ubohou opiku."
"Lidoopa," opravil ji Viktor neptomn.
"To je jedno."
"Je tady pli tma," brnil se Viktor.

"V pohyblivch obrzcch nen nikdy pli tma," odpovdla klidn Ginger,
"uvdom si to."
Strila do Tty Ptka, kter velmi rychle pitakal. "M pravdu. Fakt, m pravdu. V
obrzkch nikdy nen pln dna. To d rozum. Mus mt dost svtla, abys vidl,
e je tma." Viktor zvedl pohled vzhru a pak ho spustil nazpt ke Ginger.
"Posly!" zaal nalhav, "kdyby... kdyby se nhodou nco zvrtlo, ekni mgm o
tom... vak v. O pahorku. Ty Vci se pokus proniknout i tam na tom mst."
"Tam u nikdy nevkrom!"
Znovu zadunl hrom.
"Dej se do toho!" vykikla Ginger a tv j zbledla jako kda. "Svtla! Obrzkov
skka! Akce! A tak dl!"
Viktor zaal zuby a vrhl se do toho. Ve vi bylo dost svtla, aby dalo temnot
tvar, a on peskakoval ze stupn na stupe s magickou lehkost Holy Woodu a v
duchu si opakoval vlastn pnlivou modlitbu.
"Vdycky mus bt dostatek svtla," vyrel ze sebe udchan, "aby byla vidt
tma."
Dral se stle v.
"V HolyWoodu mi nikdy nedojdou sly," dodval a doufal, e mu to jeho nohy
uv.
To ho vyneslo o dal kruh v.
"V Holy Woodu vdycky dorazm v posledn minut," zamumlal.
Znovu se rozbhl nahoru.
Jednotliv kamenn desky mu mizely pod nohamajako ve snu, jako jednotliv
filmov polka, kter odcvakvala v obrzkov skce.
A dorazil skuten v posledn minut. Tisce lid vdly, e to tak bude.
Kdyby v posledn minut nedorazil hrdina, jak by to vechno mlo smysl?
Pod jeho dolapujc nohou nebyl kamenn stupe.
Jeho druh noha u byla prohnut jako luk a opoutla ten pedchoz.
Soustedil kadik zlomek energie do sval a lach odrazov nohy a ctil, jak
pika pedn nohy dolpla na vy stupe, penesl vhu kupedu a vrhl se jet
v, jinak by mu noha praskla.
"Jsem lenec."
Pokraoval v cest a napnal zrak, aby odhalil dal nebezpen mezery po
chybjcch kamennch deskch.

"Vdycky v posledn minut," opakoval si.

Take mon, e by se mohl na chvilku zastavit a odpoinout si? I tak by to pod
jet dokzal v posledn minut. To pece znamen to, e doraz v posledn
minut...
Ne. Mus hrt poctiv.
Ped nm se objevila dal mezera.
Tch mezer je snad pln v.
Krtce se soustedil a skoil do przdnoty.
Przdnota se na kratik okamik zmnila na kamennu desku, od kter se letmo
odrazil k t dal.
Uklbl se do tmy a od blho chrupu mu odletla mal hvzdika.
Nic, co bylo stvoeno holywoodskou magi, nevydrelo dlouho.
Mohli jste to vak vyvolat na ten potebn zlomeek asu.
Hur, a ije Holy Wood!

Vc blikala mnohem pomaleji a zatmco chvle, kdy vypadala jako Ginger, se

neustle zkracovaly, prodluovaly se ty, kdy vypadala jako obsah odpadkov
ndoby vycpavae zvat po tkm pracovnm dni. Konen pethla sv
neforemn tlo pes ochoz ve a zstala tam leet. V dchacch trubicch j
pskal a svitl vzduch. Prastar kameny se j rozpadaly pod chapadly, tak jak ji
opoutla magie a by]a nahrazovna nenasytnou hltavost asu.
Vc byla zaskoena situac. Kde jsou ostatn? Byla sama, obklen na neznmem
mst a v cizm prosted...
...a te zanala zuit. Nathla oko a upela ho na lidoopa, kter se j zmtal v tom,
co bylo jet ped chvl rukou. V otslo dal zahmn. Z kamen stkaly
proudy det.
Vc nathla pseudopdium a obtoila ho knihovnkovi kolem pasu...
...a najednou si vimla dal postavy, smn mal, kter se vynoila z otvoru
schodit.
Viktor strhl ze zad halapartnu. Co se tak dl v podobn situaci? Kdy bojujete
proti lidem nebo trollm, mete si vybrat. Mete teba ct: "Hej, okamit
puste tu opici a pojte sem s rukama nad hlavou." Nebo: "Jestlie ihned..."
Chapadlo, siln jako jeho ruka a zakonen ostrm drpem, dopadlo na zem
kousek ped nm a dldn pod nm popraskalo.

Uskoil zpt, zatoil pkou ve velkm oblouku nad hlavou a al do chapadla, v

nm epel zanechala hlubokou rnu, ze kter vytkal naloutl maz. Vc zavala
a s nepjemnou rychlost k nmu zaala pesunovat nkolik dalch chapadel.
Tvar a podoba, pomyslel si Viktor. Vdy to v naem svt nem dn skuten
tvar. Muselo to spotebovat spoustu asu jen na to, aby se to udrelo pohromad.
m vc se sousted na m, tm mn se to bude moci soustedit na to, aby se to
samo nerozpadlo na kousky.
Z rznch st Vci se vysunula ada odlinch o.
Kdy se zaostily na Viktora, protkala je najednou s vlsenic a vtina z nich se
zuiv podlila krv.
Tak dobr. Pilkal jsem pozornost. A te co?
Bodl do tpajcho chapadla a hned nato, s koleny tm pod bradou, vyskoil
vysoko do vzduchu, aby se vyhnul jakmusi pseudodu, kter se mu vihnutm
pokusil urazit nohy.
Plilo se k nmu dal chapadlo.
Tm vzpt proletl p ze samostlu se stejnm inkem, jak by mla trhav
stela na ponoku naplnnou vanilkovm pudinkem. Vc zaiela.
Pes vrchol ve se pevalilo kot a Viktor zahldl arcikancle, kter do kue
horenat cpal dal stelu.
Viktor zaslechl vzdlen vkik: "Kdy to krvc, meme to zabt!" nsledovan
slabm hlasem: "Jak to myslte ,my'?"
Viktor zaal postupovat kupedu a sekal a buil do veho, co mu pipadalo jen
trochu zraniteln. Vc mnila podobu, pokouela se na mstech, kam dopadala
halapartna, zeslit ki, nebo si tam vytvoit ochrann krun, ale nebyla dost
rychl. Maj pravdu. D se to zabt, pomyslel si Viktor. Me to trvat teba cel
den, ale nen to nezraniteln...
Pak se ped nm objevila Ginger a jej obliej byl naplnn bolest a pekvapenm.
Zavhal.
Dal p narazil do jejho tla a podoba zmizela.
"Zsah! Naltme znovu, kvestore!"
Vc zavala, odhodila knihovnka stranou jako hadrovou panenku a vrhla se vemi
chapadly na Viktora. Jedno z nich ho porazilo na zem, ti dal mu vyrvala z rukou
pku a pak se nad nm Vc, podobn obrovsk pijavici, vztyila s pozvednutou
pkou, aby srazila sv muitele z oblohy.
Viktor se pozvedl na jednom lokti a soustedil se.
Sta, aby se to na zlomek vteiny stalo realitou.

Blesk Vc zashl a zdraznil jej obrys modroblm svtlem. Kdy doznl hrom,
Vc se opile zapotcela a po jejm povrchu se sykotem pobhaly mal zbytkov
vboje. Z nkolika zahndlch konetin stoupal kou.
Vc se pokouela udret se pohromad a odolat silm, kter j rvaly tlo na kusy.
Klouzala po kamenech, vyrela ze sebe podivn buiv zvuky a pak, s jedinm
zdravm okem plnm nenvisti upenm pmo na Viktora, vykroila do prostoru.
Viktor se zvedl na ruce a kolena a dovlekl se k okraji ve.
Jet na sv cest dol Vc bojovala. Pokouela se zoufale vyvinout smsici pe,
ke a membrn v marn snaze najt nco, co by j pomohlo pet ten straliv
pd as se zpomalil. Vzduch se zabarvil do purpurova. Smr mchl svou kosou.
TY PAT MRTVM, ekl.
- pak se ozval zvuk, jako kdy udete mokrm hadrem o kamennou stnu, a jak
se ukzalo, jedin vc, kter mohla pet ten dlouh pd, bylo mrtv tlo.

Dav se pes hust d pesunul bl. Te, kdy veker kontrola zmizela, zaala
se Vc rozkldat na jednotliv molekuly, kter splachoval d do odpad, tmi
do eky a ekou daleko do chladnch moskch hlubin.
"Rozpout se to," poznamenal lektor Zaniklch run.
"Vn?" podivil se pedseda. "A j si myslel, e je to njak stnek s rybami."
Stril do zbytk ttiv nohou.
"Opatrn," varoval ho dkan. "Nen nikdy mrtvo to, co vn doke vm lht."
Peseda se ptrav zadval na zbytky na zemi.
"Ale tohle mi pipad po ertech mrtv," prohlsil po chvilce. "Okamik - tady se
nco hbe -"
Jedno z chapadel se v poslednch kech zhroutilo stranou.
"Nepadlo to nhodou na nkoho?" zeptal se dkan.
Padlo. Vythli zpod nj zmtajc se tlo Mudromila Oberkosta a zaali do nj v
tom nejlepm myslu strkat, a kdy to nepomhalo, utdil mu nkdo ve stejn
dobrm myslu pr polk. Nebotk vzpt otevel oi.
"Co se stalo?" zeptal se.
"Vrhla se na vs dvacetimetrov obluda," vysvtlil mu dkan jednodue. "Ctte
se, jaksi, v podku?"
"J chtl jedno, jedin pivo," zamumlal Oberkost. "Pak bych se byl vn hned
vrtil nazpt, psahm."

"O em to mluvte, mldene?" Mudromil si ho nevmal. Nejist vstal, vydal se

potcivm krokem k Velk sni a po cel ivot u budovy univerzity neopustil.
"Legran mldenec," prohlsil pedseda. Pak se vichni znovu podvali na Vc,
kter u tm zmizela.
"Byla to krsa, co zniilo obludu," ekl dkan, kter miloval dramatick vroky.
"Nesmysl," odpovdl pedseda. "Bylo to nco, co se rozplesklo na zemi jako kus
kytu."

Knihovnk si sedl a protel si oi.

Nkdo mu ped n vzpt nastril knihu.
"Pette to!" ekl Viktor.
"Oook."
"Prosm!"
Lidoop knihu otevel na mst, kde byly piktogramy. Chvilku se na n dval. Pak se
jeho prst vydal od pravho konce dolnho dku postupn nahoru.
Zprava doleva.
Take takhle se to mus st, pomyslel si Viktor.
To znamen, e si to cel as vykldal pln patn.

Klika Tta Ptek pejel otvorem v obrzkov skce adu mg a skonil u

zbytk Vci.
Klika se pestala otet. Zvedl hlavu a vrhl na celou spolenost ziv smv.
"Mohli byste mi utvoit skupinku, pnov?" zeptal se. Mgov se poslun sebhli
do hlouku. "Svtlo nen nic moc."
Soll si rychle poznamenal na trek papru: "Mgov zraj na mrtvolu - st 3."
"koda, e se vm nepodailo natoit ten pd," ekl a hlas se mu hystericky chvl.
"Mon e bychom to mohli njak napodobit a dotoit," doekl s nadj v hlase.
Ginger sedla ve stnu ve, rukama si objmala kolena a pokouela se zarazit
tas, kter s n lomcoval. Mezi podobami, kter se na sebe Vc pokouela bhem
pdu vzt, byla mimo jin i jej vlastn.

Nakonec vstala, jednou rukou se oprala o hrub kameny stny a pomalu

odchzela. Nebyla si jist, co j chyst budoucnost, ale jestli k tomu bude moci
nco ci, tak v tom bude hrt prvn roli siln kva.
Kdy prochzela kolem branky do ve, ozval se zvuk krok a na svtlo se
vypotcel Viktor s knihovnkem v patch.
Viktor otevel sta, aby nco ekl, ale pak zaal lapat po dechu. Orangutan ho
odstril stranou a chytil Ginger pevn za pai. Byl to vlah, opatrn stisk, kter
ovem dval tuit, e kdyby to bylo teba, dokzal by knihovnk promnit
jakoukoliv pai ve vymakanou tubu elatiny, ve kter by tu a tam zbvaly njak
kousky.
"Oook!"
"Podvejte," zaala Ginger nervzn, "je po vem! Ta Vc je mrtv. Tak to obvykle
kon, ne? A j te pjdu a dm si nco k pit."
Viktor zvedl hlavu.
"Jet... to... neskonilo," vypravil ze sebe.
"Pro m ano. Prv jsem vidla, jak se sama mnm v... njakou VC plnou
chapadel. Takov Vc na dvku vtinou velmi siln zapsob, abys vdl."
"To nen dleit!" vyrazil ze sebe Viktor. "Vechno jsme to pochopili patn!
Podvej, te se tady budou objevovat pod! Mus se vrtit do Holy Woodu!
Budou sem pichzet tamtm pltnem!"
"Oook!" souhlasil knihovnk a nkolikrt ouchl ervenm nehtem do knihy,
kterou drel v ruce.
"Dobr, ale to dokou i kdy u toho nebudu," zavrtla hlavou Ginger.
"Ne, to prv nedokou! Chci ct, e naopak dokou! Ale ty jedin je doke
zastavit! No tak, pesta se na m takhle dvat!" Loktem stril do knihovnka. "No
tak, eknte j to!"
"Oook," vysvtloval knihovnk trpliv. "Oook."
"J mu nerozumm!" zakvlela Ginger.
Viktor nakril elo.
"Vn ne?"
"Vechno mi to pipad jen jako takov opi zvuky!"
Viktor stoil pohled stranou. "Ehm -"
Knihovnk chvilku stl jako mal prhistorick soka. Pak vzal Ginger velmi nn
za zpst a popleskal ji po hbet ruky.

"Oook," ekl omluvn.

"Promite," omlouvala se Ginger.
"Poslouchej!" prohlsil Viktor. "Vechno jsem to pochopil patn. Ty jsi se
nepokouela jim pomoci, ty ses pokouela je zastavit! Celou tu dobu jsem to etl
patn! To nen mu zaven za branou, to je mu ped branou! A mu ped
branou," zajkal se, "to je strce!"
"Dobe, ale nememe se dostat do Holy Woodu vas. Je to destky kilometr
odsud!" Viktor pokril rameny. "Zavolejte klikae!"

Krajina kolem Ankh-Morporku je rodn a povtinou pokryt zelnmi lny, kter

dodvaj mstu jeho nezamnitelnou vni.
ed svtlo velmi asnho rna objalo modrozelen stny a nkolik farm, kte
si chtli udlat njak nskok pi sklizni pentu. Ti vichni zvedli hlavu, ne kvli
njakmu zvuku, ale kvli malmu absolutn tichmu prostoru, kter byl v
mstech, odkud by se naopak njak zvuk ozvat ml.
V tom prostoru se pohyboval mu, ena a nco, co vypadalo jako mu velikosti
tyicet v koichu velikosti dvaapadest. Trojice sedla v koe, kter blikal a
hnal se smrem k Holy Woodu. Vzpt zmizel. farmm z dohledu.
O minutu mon dv pozdji kor nsledovalo keslo na kolekch, jeho osy
byly rozhaveny do ruda. Keslo bylo pln lid, kte jeeli jeden na druhho. Jeden
z nich svral v rukou jakousi skku a zuiv otel klikou, kter k n byla
pidlan.
Keslo bylo tak peplnn, e z nj tu a tam nkter mg vypadl a s vkiky pdil
za nm, dokud se mu nepodailo znovu do onoho prapodivnho dopravnho
prostedku naskoit a zapojit se do hdky.
Tomu, kdo se pokouel keslo dit, se to oividn nedailo, vozidlo se zmtalo po
silnici sem a tam, a ji nakonec opustilo docela a projelo devnou stnou velk
stodoly.
Jeden z farm strilloktem do druhho.
"To toto sem vidl v tch obrzkoch," prohlsil. "Pokadj je to to sam. Pokadj
narazj do stodole nebo do opy a pokadj vyjed na druhj stran a s pln
slamy a bskajcch slpek."
Jeho spolenk se opel o svou motyku.
"To toto bych na moju duu velice rd vidl," ekl.
"ak dokaj, uvid."
"J enem proto, kamoku, lebo v tj stodole nni nic inho ne dvace tun zel."

Ozvala se ttiv rna, keslo se vynoilo na druh stran stodoly a v zplav

slmy a kvokajcch slepic zamilo lenm tempem zpt na cestu.
Farmi se podvali jeden na druhho.
"To to si ma na m duu zoraj a osej kvtkama," prohlsil ten druh.

Holy Wood se podobal zi na obzoru. Otesy zem te zeslily.

Blikajc vz vyjel ze skupinky strom a zastavil se na okraji svahu, kter klesal k
mstu.
Holy Wood halila hust mlha. Tu a tam z n vyletovaly svteln zblesky a
kiovaly oblohu.
"Pijeli jsme pozd?" zeptala se Ginger s nadj.
"Tm pozd," odpovdl j Viktor.
"Oook," pokyvoval hlavou knihovnk. etl prastar piktogramy a jeho nehet pdil
po dcch sem a tam - zprava doleva, zprava doleva.
"Mn se zdlo, e na tom vem je nco divnho," pokraoval Viktor. "Ta spc
socha... strce. Sta kn mu zpvali psn a provdli obady, aby ho udreli
naivu. Slouili Holy Woodu podle vzpomnek, kter se v jejich nitru uchovaly z
minulosti."
"Ale j si na dnho strce nepamatuju!"
"Ale ano. Tu vzpomnku ovem m zasutou tak hluboko, e t vedlo jen tvoje
podvdom."
"Oook," ekl knihovnk a poklepal na jednu strnku. "Oook!"
"k, e jsi pravdpodobn potomek pvodn Nejvy knky. Mysl si, e kad
v Holy Woodu je potomkem nkoho z... v... myslm, e kdy se sem Vci dostaly
poprv, bylo znieno cel msto a lid, kte to peili, se rozprchli na vechny
strany, ale kadmu z nich zstala hluboko v nitru vzpomnka na to, co se jejich
pedkm pihodilo. Je to, asi jako kdyby nkde existovalo velk jezero pamti a
my s nm byli spojeni, a kdy se to zaalo dt znovu, volaly ns ty vzpomnky
zptky na to msto a ty ses to pokusila napravit, jene sla, kter t volala, byla
slab, a tak se s tebou mohla spojit, jenom kdy jsi spala -"
Rozpait umlkl.
"Oook?" ekla Ginger a zatvila se nevcn.
"To vechno jsi se dozvdl z toho jeho ,oook'?"
"Ano, jene to nebylo jen jedno," pipustil Viktor.

"V ivot jsem neslyela takovou snku -" zaala Ginger, ale vzpt se zarazila.
Do ruky j vklouzla dla heb ne nejmk ke. Podvala se do tve, kter
mohla smle konkurovat napl vyfouknutmu fotbalovmu mi.
"Oook," ekl knihovnk.
Gingeiny oi se na okamik ponoily do jeho.
Pak ekla: "Ale j se nikdy ani v nejmenm nectila jako njak nejvy knka..."
"Vzpome si na ten sen, kter jsi mi vyprvla," upozornil ji Viktor. "Podle toho jsi
se chovala jako nejvy knka a a. Byla jsi velmi... velmi -"
"Oook."
"Sacerdotln. Toje ono, dky," pekldal Viktor.
"Vdy to byl jenom sen," ekla Ginger mrn nervzn. "Zdval se mi obas od t
doby, co jsem rozum brala."
"Oook, oook."
"Co kal?"
"e se ti pravdpodobn zdval u od chvle, kdy jsi se narodila."
Holy Wood se ped nimi tpytil jako matov led, jako svtlo vytvoen z
nasbranho svitu hvzd.
"Viktore?" ekla najednou Ginger.
"Ano?"
"Kde jsou vichni?"
Viktor se podval ped sebe na cestu. Tam, kde mli bt lid, zoufale pdc
uprchlci... nebyl nikdo.
Jen ticho a tpytiv svit.
"Kam se podli?" opakovala. Podval se j do oblieje.
"Ale ten tunel se pece ztil!" nedal se Viktor.
"Zapeetily ho tuny kamen."
"No, trollm by jist netrvalo dlouho, ne by ho zase vyklidili," ekla Ginger.
Viktor pomyslel na podzemn sl. Na ten prvn dm, kter existoval cel tiscilet.
A na vechny ty lidi, kte, jak vdl, tam sedli dalch tisc let. Zatmco nad
hlavami se jim mnily hvzdy.
"No ale, teba... mohli by taky bt... nkde jinde," pokusil se lht.
"Ale nejsou," ekla Ginger. "Vme to oba."

Viktor upral bezmocn oi na svtc msto.

"Pro my?" ekl nakonec. "Pro se to dje prv nm?"
"Vechno se nakonec mus nkomu stt," odpovdla mu.
Viktor pokril rameny. "A kad dostane jedinou anci," pokval hlavou, "je to
tak?"
"Prv ve chvli, kdy bys poteboval zachrnit svt, objev svt, kter potebuje
zachrnit."
"Ano," pikvl Viktor, "jestli my nejsme astn lid?"

Oba farmi nahleli otevenmi vraty do stodoly. V eru lhostejn postvaly

obrovsk koe se zelm.
"Pravil sem ti, e je to sam zel," ekl jeden z nich. "Vdl sem, e tam nejs
kuacka. Poznm zel, dy ho vidm, n, a vjm enem temu, co vidm."
Odnkud z ve k nim dolehly hlasy, kter se rychle blily.
"Pro bo rny, love, to vn neumte ani trochu kormidlovat?"
"Ne, kdy se na tom pod vrtte jak holub na bni, arcikancli!"
"Kde to, ke vem sakrm, jsme? V t mlze nen vidt skoro na krok."
"No zkusm, jestli bych se nemohl snst kousek - pozor! Nevyklnjte se mi tak!
Nevyklnjte se mi tak! Povdm, nevyklnjte -"
Farmi uskoili stranou, kot proletlo spirlou otevenmi vraty do stodoly a
zmizelo mezi koi zel. Pak se ozvalo straliv plechov zaskpn.
Nakonec ekl tlumen hlas: "Vy jste se mi vyklnl."
"Nesmysl. To jste m dostal do pknho svinstva. Co je to?"
"Zel, arcikancli."
"To je njak zelenina?"
"Ano."
"Nesnm zeleninu. ed krev."
Chvilku bylo ticho. Pak farmi zaslechli, jak se ozval ten druh hlas: "Tak dobr,
velmi toho lituju, ty nesnenliv perostl beko sdla!"
Znovu se rozhostilo ticho.
Pak se ozvalo: "Mu vs vyrazit, kvestore?"

"Ne, arcikancli. J mm definitvu."

"V tom ppad mn pomozte vylzt a pjdem se poohldnout po nem k pit."
Farmi se tie odplili pry.
"To to a otento," ekl ten, kter vil v zel. "S to erodj. Do vc tchto,
otento, pazgivc, je lep sa nemat!"
"ak ba," odpovdl druh farm. "T... a co znamen to tvoje otento? Ale
akurtn!"

Nastal as ticha.
V Holy Woodu se nehbalo nic krom svtla. A svtlo pomalu blikalo.
Holywoodsk svtlo" pomyslel si Viktor.
Ve vzduchu viselo jako tm hmatateln mrak straliv oekvn. Jestlie byla
scna msta v ateliru snem, kter ekal na to, e se promn ve skutenost, pak
bylo tohle msto o kus dl - bylo to skuten msto, kter ekalo na nco
novho, na nco, co obyejn jazyk nedoke vyjdit.
" ," ekl Viktor a zarazil se.
"?" obrtila se k nmu Ginger.
"?"
"!"
Chvli uasle zrali jeden na druhho. Pak Viktor chytil Ginger za ruku a thl ji k
nejbli budov, co byla, jak se ukzalo, jaksi levnj vyvaovna.
Scna uvnit byla skuten nepopsateln, alespo do okamiku, ne Viktor nael
ernou tabuli, na kterou personl psval to, emu ponkud prmovn pezdval
"menu".
Viktor zvedl kus kdy.
"Mluvm, ale neslym se," napsal a mlky podal kdu Ginger.
"J taky. Co te?"
Viktor si chvilku zamylen pohazoval kdou a pak napsal:
"Myslm, e je to tm, e jet nikdo nevymyslel zvukov film. Kdybychom nemli
sktky, kte umj kreslit barvu, bylo by to tady te asi vechno ernobl."
Rozhldli se po mstnosti. Vude po stolech byla nedoten nebo nedojezen
jdla. Nco takovho bylo napklad u Magdna celkem bn, ale vtinou u tch
jdel sedli lid, kte si trpce nakali.

Ginger strila prst do nejbliho tale.

"Jet tepl," artikulovala peliv a beze zvuku.
"Pojme," ekl Viktor beze zvuku a ukzal na dvee.
Pokusila se ct nco sloitho, zakaredila se na jeho nechpav obliej, vzala
kdu a napsala: "Mli bychom pokat na mgy."
Viktor stl chvilku nehybn. Pak jeho rty vymodelovaly nkolik slov, o kterch by
Ginger nikdy nepipustila, e je zn, a vykroil ke dvem.
Peten keslo prv skpalo ulic a z namhanch os se kouilo. Zaal ped nm
poskakovat a zuiv mval rukama.
Pak se rozvinula dlouh nm konverzace. U nedalek zdi se nadrobilo mnoho
kdy. Nakonec u Ginger nedokzala krotit svou netrplivost a zaala spchat.
"Muste se od toho dret stranou. Jestli se jim poda proniknout do naeho svta,
byli byste pro n skvl potrava."
"Ale vy taky," to byl mnohem pravnj rukopis - dkanv.
Viktor napsal: "Jene j asi vm, co se dje. Vs by bylo poteba, kdyby se nco
zvrtlo."
Kvl dkanovi na rozlouenou a pospil si nazpt ke Ginger a knihovnkovi. Vrhl
na lidoopa ustaran pohled. Knihovnk byl technicky vzato mg - kdy jet byl
lovkem, byl mgem, take se dalo pedpokldat, e jm stle jet je. Na druh
stran byl tak lidoopem, a tedy neocenitelnm druhem pro ppad nebezpe.
Viktor se to rozhodl riskovat.
"Pojme!" zaartikuloval.
Najt cestu k pahorku bylo snadn. Tam, kde byla dv tm neznateln stezka,
se te thla irok cesta, tu a tam poset zbytky vc odhozench na rychlm
pesunu. Sandl. Odhozen obrzkov skka. Povlvajc rud pov boa.
Vstupn brna do pahorku byla vyrvna ze zvs. Z tunelu se linula matn ze.
Viktor pokril rameny a veel dovnit.
Trosky nebyly odklizeny, ale odsunuty ke stnm a upraveny tak, aby mohli lid
projt. Strop se neztil. Nebylo to dky troskm. Bylo to dky Navkovi.
Podpral ho.
Tedy jet ho podpral. Straliv vha ho pinutila klesnout na jedno koleno.
Viktor s knihovnkem kolem trolla rychle navrili dva mohutn valy balvan
podprajc strop, take se Navka mohl zbavit toho stralivho bemene, kter
mu spovalo na ramenou. Zastnal, nebo pesnji eeno vypadal, jako kdy
stn, a padl na obliej. Ginger mu pomohla vstt.

"? ?" Zdlo se, e Navku neptomnost hlasu zaskoila a pokusil se zailhat si do
svch vlastnch st.
Viktor si tce povzdechl. V duchu vidl, jak se obyvatel Holy Woodu slep
makaj v chodb a trollov odklzej trosky. Protoe z nich byl Navka nejsilnj,
hrl pirozen nejdleitj roli. A protoe mu vtinou mozek slouil jen k tomu,
aby mu podpral leben klenbu, stejn pirozen to byl on, kdo zachytil praskajc
klenbu chodby. Viktor si ho pedstavoval, jak bezhlasn a marn vol na sv
druhy, kte bez jedinho pohledu zpt spchaj dl chodbou.
Napadlo ho, e mu nape pr veselch a povzbuzujcch vt, ale v Navkov
ppad by to bylo zbyten pltvn asem. Vzpt vak troll se zachmuenou
tv vykroil tunelem a bylo vidt, e zuiv sbr mylenky a sousteuje se na
njak vlastn kol. Kotnky jeho rukou zanechvaly v prachu na zemi hlubok
rhy.
Chodba se otevela do velk mstnosti, kter, jak si teprve te Viktor uvdomil,
byla vlastn pedslm vlastn promtac sn - arny. Tady se ped mnoha tisci
lety shromaovali uctvai, aby si koupili...'co? Asi posvcen uzenky a
poehnanou praenou kukuici.
Te bylo pedsl naplnno podivnm, rozptlenm svtlem. Stle jet bylo pln
prastar a vlhk plsn, jak Viktor zjistil jedinm pohledem. Ale pitom ml dojem,
e tam, kam se nedval, na okrajch jeho zornho pole byl cel prostor vyzdoben
tmav rudmi sametovmi zvsy a bohat zlacenmi arabeskami. Nkolikrt
prudce otoil hlavu v marnm pokusu zachytit ten prchav obraz.
Vidl, jak se knihovnk starostliv zamrail, a napsal na stnu:
"Prolnaj se reality?"
Knihovnk pikvl.
Viktor zamrkal a vedl svou malou skupinku gerilovch bojovnk dl - tedy
alespo dva z nich byli gerilov a jeden orangutan - po schoditi vzhru, do
vlastnho slu.
Viktor si pozdji uvdomil, e je vechny zachrnil Navka.
Vrhli jedin pohled na obrazy, kter se svjely na odpornm pltn a...
Sen - Skutenost. V.
Oekvej...
...ale Navka se mezi nimi dral dl. Pedstavy, stvoen k tomu, aby kadou
inteligentn mysl zahalily rovou mlhou a dky tomu ji ovldly, se mu prost
odrazily od zadn stny tlust lebky a stejn rychle jak se dostaly dovnit, zase
vyletly ven. Navka si jich prost nevmal, protoe ml jin elzko v ohni.
(Pozn. autora: Trollov pouvaj ponkud jinou frzi, kter zhruba zn ,chystal se
omrit jinho rozzuenho medvda'.)

Osobu ponoenou do zmatenho vru mylenek, v nm se sna rozhodnout, co

je skuten a co je sen, mloco vytrhne tak rychle z tranzu jako troll, kter se ji
nevdomky pokus zalpnout. Je to ideln len, protoe realita je nco, co
dovede obas na lovka dolehnout velmi tce.
Viktor vyskoil ze zem, pithl k sob Ginger a knihovnka, ukzal na stbit
bl, blikajc obdlnk na druhm konci slu a sty jim naznail: "Nedvejte se na
to."
Pikvli.
Kdy schzeli ulikou dol k pltnu, chytila se Ginger Viktora pevn za ruku. Byl
tam cel Holy Wood. Vidli znm tve, kter naplovaly ady sedadel, nehybn
v blikajcm svtle, na kad neptomn, jakoby mrtv vraz.
Ctil, jak se mu do dlan zatnaj jej nehty. Byli tam Rambonit, Morry, Krkin a
pan Kosmopilkov - kostmrka. Byl tam Silverfish a ada dalch alchymist.
Sedli tam truhli a klikai a vechny hvzdy, kter se jet hvzdami nestaly,
lid, kte dreli na ulici kon, poklzeli v hospodch nebo jen tak postvali ve
frontch a ekali na svou velkou pleitost...
Humrov, pomyslel si Viktor. Bylo kdysi velk msto a v nm umelo obrovsk
mnostv lid, a dnes je domovem humr.
Knihovnk ukzal rukou.
Navka nael Rubnu, kter sedla pln dole v prvn ad, a pokouel se ji
vythnout ze sedadla.
A se nahbal, jak chtl, jej oi se neustle otely k pltnu, na nm tanily
podivn tvary. Kdy se postavil pmo ped ni, a zakryl j tak vhled, vztekle
zavrela a srazila ho stranou.
Pak se znovu usadila na sv msto, upela oi na pltno a z oblieje se j vytratil
jakkoliv vraz.
Viktor poloil Navkovi ruku na rameno a nkolikrt ho poklepal zpsobem, o
kterm se domnval, e by mohl na trolla psobit uklidujcm dojmem.
Navkova tv vypadalajako freska znzorujc zoufalstv.
Podivn postava v brnn stle jet leela na kamenn desce za pltnem, ped
zaernalm kruhem.
Beznadjn na ni zrali.
Viktor po zaprenm brnn pejel bezmylenkovit prstem. Pod rukou mu
zazil lut leskl kov. Podval se na Ginger.
"Co te?" moduloval sty.
Pokrila rameny. Znamenalo to - jak to mm vdt? Vdy kdy jsem tady byla
minule, spala jsem.

Pltno nad jejich hlavami se vydouvalo m dl tm vc. Jak dlouho bude jet
trvat, ne jm Vci zanou pronikat?
Viktor se pokouel zatst tm - dobr, kejme tomu mu. Velmi vysok mu. Na
jeho zlatm brnn nebyl jedin spoj, bylo dokonale hladk. Jene stejn tak se
mohl pokusit zatst horou.
Nathl se a pokusil se vzt mui z nehybnch rukou me, pestoe byla zbra.
vt ne on sm a i kdyby se mu ho nakonec podailo zvednout, byl ovladateln
asi jako pramika bez vesel.
Zlat mu svral me pevn.
Knihovnk se pokouel v blikajcm svitu pltna najt nco v knize a horen
obracel strnky.
Viktor napsal na siln okraj kamenn desky:
"Copak si vbec na nic nevzpomn?"
Ginger mu vzala z ruky kdu: "Ne! Probudil jsi m! Nevm, jak bych to mla
udlat!! A u je to, jak je to!!!"
tvrt vykink tam neudlala jen proto, e j praskla kda. Ozvalo se
vzdlen ,ping', kdy jej zbytek v eru do neho narazil.
Viktor j vzal z prst druhou polovinu kdy.
"Mon e by ses mla podvat do t knihy," navrhl.
Knihovnk pikvl a snail se j vtisknout knihu do ruky. Zahnala ho netrplivm
gestem a nkolik vtein napjat naslouchala do tmy.
Pak si vzala knihu.
Podvala se z lidoopa na trolla a na mue, kte stli ped n.
Pak zvedla ruku za hlavu a knihu zahodila.
Tentokrt se neozvalo ,ping'. Bylo to tich, ale naprosto zeteln ,bmm'. Bylo
tady nco, co dokzalo vydat zvuk i v mstech, kde dn zvuk neexistoval.
Viktor obhl kamennou desku.
Ten obrovsk zaernal kotou - to byl gong. Poklepal na nj. Z kovu padaly kusy
rzi, ale i tak se kotou lehce zachvl a vydal pod jeho prsty dal slabouk
zadunn. Te, kdy jeho oi zaaly ptrav prohlet okol, objevil pod gongem na
dvou velkch hcch zavenou dvoumetrovou eleznou ty, kter mla na
jednom konci vycpanou koenou kouli.
Chopil se j a pokusil se ji zvednout ze zvsu.

Byla na svm mst jakoby pirostl, protoe za ta nekonen lta ji rez spojila s
hky, na kterch byla zavena.
Knihovnk se postavil najej druh konec, a kdy zachytil Viktorv pohled, naznail
mu, e ji zvednou spolu. Oba napjali veker sly, ale pestoe se Viktorovi do
dlan zakusovaly steky rzi, palice se ani nepohnula.
Palice a hky, na nich byla poloena, se dky asu a slanmu vzduchu zmnily v
jednolit kovov celek.
Pak se as najednou zpomalil a zmnil se v blikajcm svtle ve sled jednotlivch
obraz, jako pohybliv obrzky, promtan skkou pli pomalu.
Klik.
Navka se nathl pes Viktorovu hlavu, uchopil palici uprosted a zvedl ji,
piem zrezavl hky, na nich spovala, prost vytrhl z kamene, kde byly
upevnny.
Klik.
Kdy ji potkal v rukou, napjal svaly a rozmchl se k deru, vrhli se radji na
zem.
Klik.
Klik.
Klik.
Klik.
Jakoby zachycen na velmi pomal film, mnil zdnliv nehybn Navka s
kadm klik postaven tla, take jedna pozice navazovala na druhou. Otoil se
na pat ztvrdl nohy, zatmco palice... klik... opsala velk oblouk vzduchem a
zaala se blit ke gongu.

Klik.
Nraz odklonil gong tak daleko, e zrezivl etzy praskly a sm kotou narazil
na stnu slu.
Zvuk se vylinul v obrovskm mnostv a sle, jako kdyby pedtm nkde uvzl a
te se najednou dal znovu do pohybu, rozlval se po svt a snail se rychle
zaplavit kad un bubnek.
BMMMM.
Klik.

Obrovsk postava mue na kamenn desce se pomalu posadila a z jejho povrchu

se v malch pramncch inul prach. Na zdech, nezasaench prachem asu,
byla jiskiv zlat.
Mu se pohyboval pomalu, ale promylen, jako by jej pohnlo obrovsk
hodinov pero. Jedna ruka sevela obrovsk me. Druh se zachytila okraje
kamenn desky, aby nejistmu tlu dodala rovnovhu.
Pak spustil na zem dlouh nohy.
Mu se postavil a narovnal v cel sv tmetrov vi, opel si ruce o hruku
rukojeti tkho mee a ekal. Stl v postoji, kter se pli neliil od polohy, v
kter leel na kamenn desce, ale tentokrt z jeho tla vyzaovala ostraitost a
budil dojem obrovsk utajovan sly. Ani v nejmenm si nevmal tveice, kter
ho vzbudila.
Pltno se pestalo divoce zmtat. Nco vyctilo ptomnost zlatho mue a zaalo
svou pozornost zamovat na nj. To znamenalo, e ji muselo odpoutat jinde.
Lid v hlediti se zaali pohybovat. Zaali se probouzet.
Viktor chytil za ruce knihovnka a Navku.
"Vy dva," prohlsil, "bte a vechny odsud vyvete. A vyvete je rychle!"
"Oook!"
Lid z Holy Woodu nepotebuj mnoho pobzen.
Kadmu tvorovi, kter myslel aspo o nco bysteji ne Navka, stailo
zahldnout tvary zmtajc se na pltn bez zvoje hypnzy, kter je pedtm halil,
aby si rychle zaal pt bt co nejdle odsud. Viktor vidl, jak pelzaj sedadla a
makaj se u vchodu ze slu.
Ginger vykroila za nimi. Viktor ji zastavil.
"Jet ne," ekl tie. "My jet ne."
"O em to mluv?" otoila se k nmu.
Zavrtl hlavou. "My musme bt ti posledn, kte tuhle mstnost opust," ekl. "To
je soust Holy Woodu. Me vyuvat jeho magii, ale on vyuv tebe. Krom
toho, ty nejsi zvdav, jak to vechno skon?"
"No, j bych radji vidla cel ten konec odnkud ,hodn zdaleka."
"Dobr, tak se na to podvej jinak... bude chvli trvat, ne se vichni dostanou
ven. A my se potom rozbhnem jako o ivot a cestu budeme mt volnou, co
k?"
Z pedsl k nim dolhaly vkiky, jak se bval divci makali v st tunelu.

Ulikou, kter nhle zela przdnotou, proel Viktor nahoru k posledn ad a sedl
si.
"Doufm, e star Navka u bude mt dost rozumu, aby nezstal v t chodb a
nedrel zase strop." Ginger si povzdechla a sedla si vedle nj.
Viktor zvedl nohy, poloil si je na opradlo sedadla ped sebou a zaal se
pehrabovat v kapsch.
"Dala by sis trochu praen kukuice?"
Zlat mu byl za pltnem tak tak vidt. Hlavu ml sklonnou.
"Abys vdl, on opravdu vypad jako mj strc Rasco," ekla najednou Ginger.
Pltno zhaslo tak nhle, e nadchzejc temnota pronikla do slu s rychlost,
kter byla tm slyiteln.
Tohle se muselo stt u mnohokrt pedtm, pomyslel si Viktor. V mnoha
vesmrech. Objev se njak divok npad a odnkud povstane zlat mu,
Oswald, nebo jak se jmenuje. Aby ji kontroloval, nebo co. Mon e je to tak, e
kamkoliv se pesune Holy Wood, tam se pesune i Strce.
Objevilo se purpurov svtlko a zaalo rychle rst. Viktor ml pocit, jako by
padal do hlubok achty.
Zlat postava pozvedla hlavu.
Svtlo se zaalo zmtat a vzalo na sebe hrubou podobu. Pltno zmizelo. Tohle bylo
nco, co prv vstupovalo na tento svt. To svtlo na druh stran slu nebyl
pelud, vytvoen Viktorovou pedstavivost, ale nco, co se zoufale pokouelo
existovat.
Zlat mu naphl me.
Viktor poloil ruku Ginger na rameno.
Myslm, e tohle je chvle, kdy nadeel as k odchodu," ekl.
Me dopadl. Sl naplnilo zlat svtlo.
Viktor s Ginger u pdili dol po schodech pedsl, kdy uctili prvn otes. Oba
upeli pohledy na ern st tunelu.
"Za nic na svt," prohlsila Ginger. "Nedm se tam podruh zasypat za nic na
svt." Nedaleko nich klesalo dol zaplaven schodit.
Samozejm e muselo bt njakm zpsobem spojeno s moem a moe nemohlo
bt dl ne pr metr, ale voda byla inkoustov ern, a jak by ekl Gaspoda
tajemn vhrn.
"Um plavat?" zeptal se Viktor. Jeden z ady mohutnch pil, kter mli za zdy,
se ztil. Ze slu sem dolhalo straliv vyt.

"Moc ne," odpovdla Ginger.

"Ani j," pikvl Viktor. Praskot a skpot za nimi slil. Ze stropu se zaaly sypat
pramnky psku.
"No podvej," ekl a vzal ji za ruku, "meme to povaovat za skvlou pleitost,
jak se v tom zdokonalit opravdu rychle." Vrhli se do vody.

Viktor se vynoil njakch padest metr od behu a vzpt se kousek od nj

objevila na hladin i Ginger. lapali vodu a ekali.
Zem se zachvla.
Msto Holy Wood, vybudovan z nevyzrlho deva a krtkch hebk, se
zanalo pozvolna rozspat. Domy se pomalu skldaly jako domeky z karet. Tu a
tam mal vbuchy oznaovaly sklady osmocelulzy, kter braly za sv. Pltn
msta a hory z omtky a praktikbl se mnily v trosky.
A mezi tm vm beli o ivot obyvatel Holy Woodu. Vyhbali se padajcm
prknm, ale jinak nepipustili, aby jim cokoliv stlo v cest do bezpe.
Klikai, herci, alchymist, otci, trollov a trpaslci - ti vichni prchali jako
mravenci, kterm nkdo zaplil mravenit, hlavy sklonn k zemi, nohy pracujc
jako psty, oi touebn upen k obzoru.
Cel obrovsk kus pahorku se propadl.
V jedn chvli ml dojem, e na okamik zahldl obrovskou zlatou postavu, kter
se zvedla nad Holy Woodem, stejn neskuten jako prachov steky ve
slunenm svtle, a mchla svm meem v jedinm obrovskm, veobjmajcm
oblouku.
Pak zmizela.

Viktor pomohl Ginger na beh.

Doli k hlavn ulici, jej ticho jen tu a tam naruil tich skpot nebo nraz, kdy z
nkter napl poboen budovy odpadlo na zem dal prkno.
Pomalu prochzeli ulic a obchzeli spadl kulisy a trosky obrzkovch sknk.
Tsn za zdy se jim rozlehl dut nraz. To se ze zvs utrhla cedule s npisem
Spolenost stolet Ovocnho netopra a spadla na zem.
Proli kolem trpsek Magdnovy jdeln samoobsluhy, jej znien jist vylepilo o
mal, ale dleit procento svtov prmr kvality restauranch jdel.
Peskakovali rozvinut cvky s filmy povlvajcmi ve vtru.
Pelzali znien sny.

Na kraji toho, co dv bvalo Holy Woodem, se Viktor otoil a naposled se na

znien msto zadval.
"No, take nakonec mli pece jen pravdu," prohlsil. "Ani ty, ani j u v tomhle
mst nikdy pracovat nebudeme."
Ozval se tich vzlyk. K jeho pekvapen Ginger plakala.
Objal ji rukou kolem ramen.
"Poj," usml se na ni, "doprovodm t dom."

Holywoodsk magie, te vykoenn a zanikajc, tie praskala nad krajinou a

hledala zpsoby, jak se uzemnit.
Klik.
Byl asn veer. Narudl svtlo ervnk zlatilo okna Hargova ebrkovho domu,
kter byl touhle denn dobou tm przdn.
Navka s Rubnou neohraban sedli na idlch urench pro lidsk nvtvnky.
Jedin dal osoba v mstnosti byl star m Harga a ten chodil od stolu ke stolu,
roztral po nich pinavm hadrem rovnomrnji prach a neptomn si
pohvizdoval.
"Ehm," odkalal si Navka.
"Ano?" podvala se na nj Rubna s vrazem oekvn.
"Ehm. Nic," odpovdl Navka. Nectil se tady ve sv ki, ale Rubna si to pla.
Ml neustle neodbytn pocit, jako by Rubna chtla, aby j nco ekl, ale jedin,
co ho pod napadalo, bylo udeit ji cihlou.
Harga si pestal pskat.
Navka ctil, jak se mu hlava proti vlastn vli ot dozadu. sta se mu otevela
dokon.
"Zahraj to znovu, me," ekl Holy Wood.
Zaznl mohutn akord. Zadn stna ebrkovho domu zmizela do tch mst, kam
ve filmech obvykle tyhle vci miz, a nepli hlasit, ale dokonale slyiteln
melodie nahradila zvuky, kter sem normln dolhaly z kuchyn a pilehl
uliky.
Rubniny aty se zmnily ve vodopd malch zlatch plk. Vechny ostatn stoly
zmizely.
Navka si upravil smoking, ve kterm se neoekvan ocitl, a odkalal si.

"Mon e ns ekaj men nepjemnosti -" zaal a slova mu do hlasivek proudila

neznmo odkud.
Vzal Rubnu za ruku. Do hlavy mu ze strany udeila vihck hlka se zlatm
knoflkem na konci. Odnkud piletl ern cylindr s potahem z hedvb a se
zazvonnm se mu odrazil od lokte. Takovch drobnost si nevmal.
"Ale dokud hraje hudba a svt msc -"
Zadrhl se. Ta hladce plynouc zlat slova se mu zaala ztrcet. Zadn stna se
vrtila na sv msto.
Objevily se ostatn stoly. Zlat penzky naposled zazily a byly tytam.
"Ehm," ekl Navka rozpait.
Napjat ho pozorovala.
"Ehm. Promi," ekl. "Nevm, co to do m vjelo."
Uasl Harga pistoupil k jejich stolu.
"Co to vechno mlo -" Ani spustila oi z Navkovy tve, nathla Rubna jednu
ruku podobnou stromovmu kmeni, otoila Hargu a prostrila ho devnou stnou
ven.
"Polib m, ty straliv blzne," ekla.
Navkova obo se sebhla k porad nad koenem jeho nosu. "Coe?" zabrumlal.
Rubna si povzdechla. Tak, tady mte ty hloup lidsk zvyky.
Zvedla idli a s vdeckou pesnost ho s n udeila pes hlavu. Po tvi se mu rozlil
slastn smv pochopen a Navka se pomalu svezl na obliej.
Bez viditeln nmahy ho sebrala ze zem a pehodila si ho pes rameno. Pokud
se Rubna v Holy Woodu nco nauila, bylo to to, e nem cenu ekat, a pijde
pan Prav a ude vs cihlou. Muste si vdycky nosit v kabelce svoji cihlu.

Klik...
V trpaslim dole kilometry a kilometry daleko od Ankh-Morporku a jeho jlovitho
podlo, zaklepal jaksi velmi rozhoen dozorce dltem na svou lopatu, m se
dobral vytouenho ticha, a prohlsil:
"Chci, aby vm byla tahle vc naprosto jasn, ano? Jet jednou, a to myslm
vn, rozumte? Jednou! Tedy jet jednou jedinkrt zazpvte to vae hou a hou
a trpaslci jdou, vy pitom zahradn ozdoby, a nastane as pro dvoubitou sekeru,
jasn!? Jsme pece trpaslci, u vech rudnch il!
Tak se podle toho chovejte! A to plat i pro tebe, Dmale!"

Klik...
Nekejte-mi-pan-Dupal vyhopkal na vrcholek duny a rozhldl se po okol. Pak
zase sklouzl nazpt.
"ist vzduch," oznmil. "Po lidech ani stopa. Vude jen zceniny."
"Take mme cel to hit jenom pro sebe," prohlsil se astnm vrazem
kocour. "Je to msto, kde budou moci vechna zvata, bez ohledu na vzhled a rod,
t v dokonalm -"
Kachna zakvkala.
"Kaer k," tlumoil ekni-mi-pan-Dupal-a-zemi, "e by to za pokus stlo. Kdy
pr u mme myslet, tak a jsme v tom co nejlep. Tak do toho."
Pak se otsl. Uctil nco jako slab vboj statick elektiny. Na okamik se prostor
mezi psenmi dunami zachvl, jako by byl naplnn rozplenm vzduchem.
Kachna znovu zakvkala.
Pan-Nedupal nakril nos. Najednou se njak tce sousteoval.
"Kaer k," zaal a znejistl, "kaer k... k... on kaer... k... k... kvk?"
Koka se podvala na my.
"Mau?" vypravila ze sebe.
My se otsla. "Psk!" odpovdla.
Krlk nejist pokril nos.
Kachna zailhala na koku. Koka upela pohled na my. My uasle zrala na
kachnu.
Kachna se s pleskotem kdel vznesla k obloze. Krlk se zmnil v oblek prachu,
kter se rychle ztrcel mezi dunami. My se rozbhla za nm. A kocour,
mnohokrt astnj ne kdykoli v poslednch dnech, vyrazil za my.

Klik...
Ginger s Viktorem sedli u stolu v rku hospody U zaitho bubnu. Nakonec
ekla Ginger: "Byli to skvl psi."
"Byli," pikvl Viktor neptomn.
"Morry a Rambonit u v tch zceninch kopou hezky dlouho. kaj, e pod tm
domem je spousta podzemnch prostor a sklep. Je mi to fakt lto."

"J vm."
"Mon, e bychom jim mli nechat postavit sochu, nebo tak njak."
"No, to si nejsem jist," zamyslel se Viktor. "V, kdy si pedstavm, co psi
dlvaj u soch... Mon, e umrajc psi taky byli soust Holy Woodu. Nevm."
Ginger prstem pejdla po kresb let na devn stolov desce.
"U je dokonale po vem," ekla. "V o tom, e?
U dn Holy Wood. Vechno skonilo."
"J vm."
Patricij a mgov u nikomu nedovol dlat dal pohybliv obrzky. Patricij byl v
tomto smru naprosto neoblomn."
"No, j si myslm, e u by nikdo ani dn dlat nechtl," zamyslel se Viktor.
"Kdo si bude Holy Wood pamatovat dnes?"
"Jak to mysl?" .
"Ti prasta kn kolem nj vybudovali jaksi napl nedodlan nboenstv.
Zapomnli, o co se v cel t vci vlastn jedn. Ale na tom vbec nezleelo.
Myslm si, e byly dokonce zbyten i obady a ohn. Dleit bylo, e si nkdo
Holy Wood pamatoval. Potebujeme nkoho, kdo by si Holy Wood pamatoval
opravdu dokonale."
"No," ekla Ginger s smvem, "tak to abys na to ml tisc slon."
"To je ono," rozesml se Viktor. "Chudk Kolk," dodal. "Nikdy je nedostal..."
Ginger posunovala sem a tam po tali kousek bramboru. V hlav j nco leelo,
a nebylo to jdlo.
"Ale bylo to asn, co k?" vypravila ze sebe nakonec. "Zaili jsme nco
opravdu asnho."
"To ano."
"Lid si opravdu mysleli, e je to skvl, co k?"
"No, snad ano," pikvl Viktor zasmuile.
"V, co chci ct, dali jsme svtu nco opravdu velkho?"
"Hlavn ryz pravdu, e?"
"Tak jsem to nhodou vbec nemyslela. Bt bohyn stbrnho pltna taky nen
vechno, abys vdl," prohlsila Ginger.
"Tak v tom tedy pravdu m."

Ginger si povzdechla. "U dn holywoodsk magie."

"J si myslm, e j mohlo pece jen trochu zbt," zamyslel se Viktor.
"Kde?"
"Jen tak voln. Mon e hled zpsoby, jak se uplatnit."
Ginger se podvala na svou skleniku. "Co te bude dlat?" zeptala se.
"To nevm, co ty?"
"Mon se vrtm zptky na farmu."
"Pro?"
"No, moje velk ance byl Holy Wood, v?
V Ankh-Morporku nen mnoho pracovnch pleitost pro enskou," ekla, "tedy
rozhodn ne takovch, o kter bych stla. Dostala jsem ti nabdky k satku.
Vechny od dost dleitch lid."
"V n? A pro?"
Zamraila se. "Tak posly, j zase nejsem tak okliv -"
"Ale to jsem vbec nemyslel," pospil si Viktor.
"No, pedpokldm, e kdy jsi bohat obchodnk, je pjemn mt za manelku
proslulou enu.
Je to teba, jako kdy m hezk klenoty." Sklopila oi. "Pan Kosmopilkov ekla,
e by si hned vzala jednoho z tch, kter odmtnu. ekla jsem, e si je me vzt
vechny ti."
"Jo, j si taky nikdy nedokzal vybrat, kdy bylo z eho." Viktor se oividn
rozveselil.
"Vn? No jestli je to to nejlep, z eho jsem si mohla vybrat, tak si radji
nevyberu vbec nic. Ale m bys jet mohl bt, kdy u jsi jednou byl sm sebou
v t nejdokonalej podob?"
"Nim," pikvl Viktor.
"Jene nikdo nev, jak je to pocit."
"Jenom my."
"Jenom my."
"Tak."
Ginger se usmla. To bylo poprv, kdy Viktor vidl jej tv bez vrazu
netkavosti, rozladn, obav a holywoodskch minek.

Klik...
Seranta Tranka, lena ankh-morporsk Non hldky, probudilo z mrumilovn
dmoty, kter se vnoval ve strnici nad hlavn branou, thl hmn, kter
pomalu slilo.
Od obzoru k obzoru se rozthlo mrano prachu. Chvli ho zvdav pozoroval.
Odnkud z prostoru ped tm podivnm kazem se vynoil velmi mlad mu
tmav pleti, jedouc na slonu.
Piklusal po cest k mstsk brn a ped hradbami zastavil. Serant si nemohl
nevimnout, e oblak prachu se pomalu zvtuje.
Mladk piloil spojen ruce k stm a vykikl: "Mohl byste mi ci, kudy do Holy
Woodu?"
"Podle toho, co jsem slyel," odpovdl mu Trank, "tak dn Holy Wood u
neexistuje."
Zdlo se, e mladk o jeho odpovdi peml. Potom upel oi na kus papru,
kter drel v ruce. "A nevte aspo, kde bych nael njakho A.S.P. Kolka?"
Serant Trank si tie opakoval podivn inicily.
"Vy myslte starho Ase? Asepicnu Kolka?"
"Je tady nkde?"
Serant vrhl pohled na msto za svmi zdy. "Skom se podvat," odpovdl. "Co
mu mm ct? Kdo ho hled?"
"Mme tady pro nj zsilku. Na dobrku."
"Jo dobrku?" pokval Trank hlavou a vrhl pohled k oblaku prachu, kter se zaal
pomalu usazovat. "A m ta vae firma celou adresu, nebo taky dvte jenom
slo potovnho boxu?"
V prachu se zaaly objevovat obrovsk ed hlavy. Ke strnici zaal tak dolhat
velmi vrazn pach, jak vznikne, kdy tisc slon cel dny plen zeln pole a cpe
si bicha dosytosti.
"Vydrte," ekl Trank. "Pjdu ho sehnat."
Trank zathl hlavu nazpt do strnice a stril do spcho destnka Nblhcha,
kter pedstavoval druhou polovinu bystrook bojov sly, je nenavn steila
msto.
"Cotoejako?"
"Vidl jsi dnes rno starho Kolka, Nobby?"
"Jo. Ve Snadn ulice. Koupil jsem si od nj prkov Jumbo s pekvapenm."

"Take zase zaal prodvat prky?"

"Musel. Piel o vechno. Co se dje?"
"No, co kdyby ses podval ven, co k?" ekl Trank relativn klidnm hlasem.
Nobby vyhldl z okna.
"Vypad to - taky byste ekl, e to vypad jako tisc slon, sero?"
"Jo. Jak k, asi tak."
"Hned jsem si myslel, e by jich mohlo bejt kolem tiscovky."
"Ten lovk ped branou tvrd, e si je u nj objednal Kolk," ekl serant.
"Ale di pry? Vypad to, e se rozhodl rozjet ty svoje Jumbo buty fakt ve velkm,
nezd se ti?"
Jejich oi se setkaly. Nobbyho klebek by vydsil i bla.
"Sero!" prohlsil prosebn. "Nkdo mu to mus oznmit! Dovol to mn!"

Klik...
Thomas Silverfish, alchymista a zkrachoval producent pohyblivch obrzk, se
otrven probral obsahem tyglku a touebn si povzdechl.
V Holy Woodu zstalo mnoho zlata, kter mohl zskat kad, kdo by ml nervy
vydat se do tch mst a kopat. Pro ty, kte na to ovem nervy nemli, a Silverfish
by nevhal zaadit se k nim na prvn msto, zbvaly zase jen star dobr pokusy a
vzkumy systmu pokus - omyl. Bohuel zskat bohatstv touhle metodou bylo
vce ne zdlouhav. Neml vak na vybranou, a tak te byl doma a zjioval, kde
vlastn skonil.
"Tak co, nael jsi nco?" zeptal se ho Hrachoboj, kter se u nj zastavil, aby ho
politoval.
"No, je to sice stbit," sdloval mu Silverfish pochybovan, "a rozhodn to
vypad kovov. Taky je to t ne olovo. Jene na druh stran mus vyistit
skoro tunu rudy, abys dostal njakou tu petku. V, co je legran? Tentokrt jsem
ml vn dojem, e jsem kpl na nco velkho. Myslel jsem si, e nm to zajist
cestu k nov, mnohem ist a pohodlnj budoucnosti -"
"Jak to pojmenuje?" zeptal se Hrachoboj.
"J ti, love, nevm. Asi to nestoj ani za to jmno," pokril Silverfish rameny.
"Ankhmorporkeum? Silverfishium? Neolovium?"

"Kdy na to tak zrm, pipadm si jako njak hej pokej alchymista odnkud ze
Zlman Lhoty. Take tomu budu nejsp kat burnium," zavrel Silverfish.
"Pestvm se tm zabvat a zanu s nm jinm."
Hrachoboj zvdav nahldl do tyglku.
"Tohle ale nevybuchuje, vi?" zeptal se nakonec.
Silverfish na nj vrhl zniujc pohled.
"Tahle vcika?" uklbl se. "Jak t takov pitomost napadla?"

Klik...
V prostoru pod troskami vldla dokonal tma.
Ta dokonal tma tam byla u pomrn dlouho.
Gaspoda ctil tm fyzicky tu stralivou vhu, kter leela na tom malm volnm
prostoru. Na nco takovho nepotebujete mt ani vjimen zvec instinkty.
Odvlekl se na msto, kde se do sklepa propadl jeden z pil foyeru.
Laddie zvedl s nmahou hlavu, olzl Gaspodovi enich a vypravil ze sebe
slabouk zatknut.
"Hodnej kluk Laddie... Hodnej kluk Gaspoda..."
"Laddie je hodnej kluk, to v e jo," vypravil ze sebe s nmahou Gaspoda.
Laddie jednou i dvakrt klepl ocasem do podlahy. Pak chvjli kuel a intervaly
mezi jednotlivm kvlenm se prodluovaly.
Pak se ozval velmi slab zvuk. Podobal se tichmu sklouznut kosti na kameni.
Gaspoda vztyil ui. Podval se na postavu, kter se k nim pomalu blila tmou.
Vidl ji, protoe tahle postava bude vdycky tmav, ne to doke ta nejernj
temnota.
Namhav se postavil, srst na zdech se mu zjeila a z hrdla se mu vydralo tich
zavren.
"Jet krok a j ti utrhnu nohu a zahrabu si ji," prohlsil.
Nathla se k nmu kostnat ruka a podrbala ho za uima.
Ze tmy se ozvalo slab zatkn.
"Laddie je hodnej kluk!"
Gaspoda, ktermu po tvch stkaly slzy, se na Smrt omluvn uklbl.
"Dojemn, co?" ekl chraptivm hlasem.

NO, J NEVM. NIKDY JSEM SE TAK MOC DO PS OSOBNOSTI NEVCTIL, odpovdl

Smr.
"Ne? No, kdy o tom tak mluv, takj zase nikdy v ivot moc nestl o smrt,"
pokvl Gaspoda hlavou. "Te umeme, e?"
ANO.
"No, ani m to moc nepekvapuje. To je vlastn pbh celho mho ivota. Sotva
jsem se narodil, u jsem zaal umrat," zamlel se Gaspoda nahlas. "Ale v, co
jsem si myslel?" dodal a v hlase mu najednou zaznla jaksi nadje, "e existuje
zvltn Smrt pro psy. Teba obrovsk ern pes? Ne?"
NE, odpovdl mu Smr.
"Tak to je legran. Slyel jsem, e skoro kad zvec druh m temnho ducha
sv vlastn podoby, kter si pro nj nakonec pijde. Bez urky, nic osobnho,"
dodal rychle. "Myslel jsem si, e se odnkud vyno obrovsk ern pes a ekne
teba ,O. K., Gaspodo, tv prce na tomto svt u skonila -'a tak dl. ,Konen
me odloit tu tlesnou zt, tak njak, a bude m nsledovat do zem
oplvajc bifteky a fekliemi'."
NE. JSEM JEN J, zavrtl hlavou Smr. J, POSLEDN HRANI.
"A jak je mon, e t vidm, kdy vlastn jet nejsem mrtv?"
M HALUCINACE.
Gaspoda zbystil. "Vn? A do ps nohy!"
"Hodn kluk, Laddie!" tkot byl tentokrt silnj.
Smr shl do tajemnch zhyb svho roucha a vythl mal pespac hodiny. V
horn bace u nezbval skoro dn psek. Posledn vteiny Gaspodova ivota se
prv s tichm sykotem pesouvaly z budoucnosti do minulosti.
A pak zmizelo posledn zrnko.
Smr vstal.
POJ, GASPODO.
Ozval se velmi jemn zvuk. Znl jako slyiteln ekvivalent bliknut.
Pespac hodiny zaplnila nafialovl ze.
Psek se zaal rychle pespat opanm smrem.
Smr se usmval.
A vzpt se na mst, kde jet vteinu pedtm stl, rozsvtil jasn trojhelnk
slunenho svtla.

"Laddie, hodnej kluk."

"Tady je! kal jsem ti, e slym tkot!" ozval se Rambonitv hlas. "Hodnej kluk,
Poj sem, hochu!"
"No, u vech sakr, jak j jsem rd, e vs vidm-" zaal Gaspoda. Trollov
nahlouen kolem otvoru si ho ani v nejmenm nevmali. Rambonit, kter se
spustil dol, odsunul pil stranou a opatrn zvedl Laddieho."
"Nen mu nic," prohlsli spokojen, "co by as nezahojil."
"Take te u ho meme snst?" zeptal se troll vedle nj.
"Jsi duevn zaostanulej, nebo co? Tohle je pece pes - hrdina!"
"- promite, ale -"
"Laddie, hodnej kluk!"
Rambonit podal Laddieho tm nahoe a vylezl z dry.
"- promite, ale -" zakrkoral za nm Gaspoda.
Zven se ozval tlumen jsot.
Po njak chvli, kdy si uvdomil, e nem na vbr, s bolestivm stnnm
vylezl po ikmm pili a podailo se mu vyhrabat se a na hromadu trosek,
navrenou nahoe vedle otvoru.
Kolem nebyl jedin lovk.
Napil se z kalue.
Postavil se a zkouel bolavou nohu.
Njak to pjde.
Nakonec zaklel.
"Ha, ha, ha!"
Zarazil se. To bylo njak divn.
Zkusil to znovu.
"Ha!"
Rozhldl se kolem...
... a ze svta se najednou vytratily barvy a cel okol na sebe vzalo tu ernoblou
podobu, kterou si pamatoval ze svho dvjho ivota.
Gaspodu napadlo, e touhle dobou bude Harga vyhazovat zbytky z kuchyn a pak
e by se mu jist podailo najt nkde teplou stj. A co vc takov mal psk
potebuje.

Nkde ve vzdlench horch vyli vlci. Nkde v ptelskch domech hladili lid po
hlavch psy, kte maj na obojcch a miskch sv jmno.
Nkam doprosted mezi n se adil Gaspoda a byl na to pyn. Gaspoda, zzran
pes, pomalu kulhal k ndhern jednobarevnmu slunenmu zpadu.

Zhruba padest kilometr pooton od Ankh-Morporku narel pliv na hol

vbek zem. Psen vspa biovan vtrem, porostl ostrou poben travou,
napl ztracen v mstech, kde se Kruhov moe setkv s Okrajovm ocenem.
Mosk vlatovky sltaly a tsn nad moskou hladinu. Uschl hlaviky moskho
mku chestily v slcm vnku, kter stel mrana na obloze do podivnch tvar
a v psku kreslil zhadn obrazce. Kopec sm byl viditeln na cel mle. Nebyl
pli vysok, ale mezi psenmi dunami se vyjmal jako obrcen lun, nebo
velmi neastn velryba. Tu a tam byl porostl skupinkami pokivench strom.
dn d, kter se mohl tomuhle mstu vyhnout, tady nespadl. Ale vtr vl a
pomalu vril psen duny pes vyschl a sluncem vyblen zbytky Holy Woodu.
Stnal sv konkurzn texty na pustch zadnch dvorcch bvalch studi.
Rozhazoval cry papru po troskch karovanch div svta, vytvoench z
plastiku.
Lomcoval prkny, dokud nespadla do psku a nezmizela v nm.
Klikaklikaklika.
Vtr zavzdychal v koste promtac skky, kter se opile naklnla na sv
trojnoce.
Nakonec zachytil rozvinutou cvku filmu a roztoil posledn obrzkovou show, pi
n pohnl po psku lesklho filmovho hada.
V malm oku promtac skky trhav poskakovaly drobouk postavy, kter
vdy na kratik okamik ovaly...
Klikaklika.
Film se sesmekl z cvky a vtr ho v malm, psenm vru odnesl do pout.
Klika... klika...
Klika se nkolikrt zakvala sem a tam a pak se zastavila.
Klik.
Holywoodsk sny.