451 stup Fahrenheita

451 stup Fahrenheita teplota, pi n se papr vznt a ho

DAJ-LI VM NALINKOVAN PAPR, PITE NAP. Juan Ramn Jimenz

st prvn

OHNIT A SALAMANDR

Byla to rozko plit. Pozoroval s obzvltn rozko, jak jsou pedmty pohlcovny, jak vci ernaj a jak se mn. Krev mu buila ve spncch, kdy svral v dlanch mosaznou trysku toho obrovskho hada, kter plival na svt jedovat petrolej a jeho ruce byly rukama podivuhodnho dirigenta dcho nesmrnou symfonii ru a ohn, v n miz cry a zuhelnatl zbytky djin. V och pod helmou se symbolickm slem 451, nasazenou na lhostejn hlav, vzpll oranov r, kdy si pedstavil, co bude nsledovat: stiskl zapalova a dm se vzepjal ve ravch plamenech, kter zbarvily veern oblohu do ervena, do lut a do smoln erni. Krel obklopen rojem svtluek. Poctil neodolatelnou touhu strit do hnouc pece pr pnovch bonbon na klacku, jak se to ertem dlvalo, zatmco poletujc, rem zkroucen knihy umraly u vchodu a na trvnku. A kdy se knihy ve vru jisker vznesly vzhru a letly pry, vtr potemnl dmem splenit. Montag se zuiv zaklebil, jako se kleb kad, koho plameny oehnou a donut, aby couvl. Vdl, e a se vrt na pornickou stanici a mrkne na sebe do zrcadla, bude vypadat jako kabaretn zpvk pomazan oplenm korkem. A pozdji, a bude usnat, uct ve tm, jak se mu svaly na tvi dosud stahuj onm zuivm klebem. Pokud se pamatoval, ten smv ho neopoutl, nikdy ho neopoutl. Povsil blskav ernou helmici a vyletil ji, peliv povsil i ohnivzdornou vestu, vydatn se osprchoval a pak se vydal, s rukama v kapsch a pskaje si, hoejm poschodm pornick stanice k poplachovmu otvoru v podlaze, jm propadl dol. V posledn chvli, kdy u se zdlo, e se urit stane netst, vythl ruce z kapes a zabrzdil pd tm, e se zachytil leskl tye. Sklouzl po n, ty zaskpala a on se zastavil, paty sotva palec nad betonovou podlahou. Vyel z pornick stanice a krel plnonmi ulicemi k podzemn drze, kde tich pneumatick vlak bezhlun klouzal naolejovanm labem a pak ho se zvanem teplho vzduchu vypustil do krmov vykachlkovan chodby, kterou stoupalo pohybliv schodit k povrchu. Dal se schoditm vynst na tich non vzduch a stle si hvzdal. Tm zamylen zamil k rohu ulice, akoli nepemlel o niem uritm. Ale ne dospl na roh, zpomalil chzi jako by z neznma piletl zvan vtru, jako by na nj nkdo zavolal jmnem. Kdy se po nkolik poslednch noc vracel ve svtle hvzd dom, ml pokad na tomto nro velmi nejist pocit. Ctil, e tam a do posledn chvilky, ne zahnul za roh, nkdo stl. Zdlo se, e ovzdu je zde prosyceno zvltnm klidem, jako by tu potichu ekal nkdo, kdo se chviliku ped jeho pchodem prost zmn v stn a nech ho projt. To snad ich mu prozradil slaboukou vni, snad uctil na hbet rukou a na tvi, e vzduch je teplej prv na tomto mst, kde jej mon na zlomek okamiku o nkolik stup ohlo tlo lovka, kter tam stl. Bylo to nepochopiteln. Pokad, kdy zaboil za roh, spatil jenom bl hrbolat nepouvan chodnk, kde jedn noci jako by nco rychle mizelo pes trvnk, dv ne to mohl rozpoznat nebo ne mohl promluvit. Dnes vak zpomalil chzi, tm se zastavil. Mysl pedbhla jeho kroky a chystala se obejt kolem rohu za nho, kdy tu vnitnm sluchem zachytil jemn epot. Dch tam nkdo? Nebo snad nkdo, kdo tam tie stoj a ek, jenom objemem svho tla stlauje vzduch? Zahnul za roh. Po chodnku zalitm msnm svtlem letlo podzimn list, take se zdlo, jako by dvka, kter se pohybovala v jeho proudu, ujdla vped a nechvala se pohybem vtru a list unet. Se sklonnou hlavou pozorovala sv stevce brodc se ve zvench listech. Mla drobnou, mln blou tv a v n vraz duchovnho hladu, jen ve s nenavnou dychtivost ohmatval. Zrala na vechno bled pekvapenm; tmav oi hledly na svt tak soustedn, e jim dn hnut neulo. Mla bl aty a ty eptaly. Tm se mu zdlo, e sly pohyb jejch rukou a te miziv nepatrn zvuk, blostn zachvn jej tve, kterou k nmu obrtila, kdy zjistila, e blzko n stoj uprosted chodnku mu a ek. V korunch strom siln zahuelo, jak se z nich snel ten such d. Dvka se zastavila a zdlo se, e snad pekvapenm ucouvne, ale zatm zstala stt a prohlela si Montaga oima tak temnma a lesklma a ivoucma, a si pomyslil, e j asi musel ct nco neobyejn asnho. Vdl vak, e pohnul rty, jen aby ji pozdravil, a kdy si viml, e j uaroval salamandr na jeho

rukvu a odznak s Fnixem na prsou, promluvil znovu. U vm, ekl, vy jste nae nov sousedka. A vy jste urit pozdvihla oi z odznak jeho povoln pornk. Jej hlas se ztratil v dlce. kte to njak divn! Poznala bych poznala bych to se zavenma oima, ekla pomalu. Co zpach petroleje? Moje ena si na nj pod stuje, zasml se. lovk se ho nikdy pln nezbav. Ne, to nezbav, ekla stsnn. Ctil, e kolem nho obchz, pevrac ho naruby, jemn jm tese a vyndv mu vci z kapes, ani se jedinkrt pohnula. Pro m, ekl, protoe mlen trvalo u dlouho, je petrolej jako voavka. Opravdu vm tak pipad? Samozejm. Pro by ne? Dala si s odpovd naas, aby o tom mohla pemlet. Nevm. Otoila se k chodnku, kter vedl k jejich domovm. Nebude vm vadit, kdy pjdu s vmi? J jsem Clarissa McClellanov. Clarissa. J jsem Guy Montag. Jen pojte se mnou. Co se tu tak v noci potulujete? Kolik vm je? li po stbitm chodnku noc, j vl vlah i chladiv vtr, ve vzduchu slabounce vonly meruky a jahody a on se rozhldl kolem sebe a uvdomil si, e v thle pokroil ron dob to je nemon. Byla tu jenom ta dvka. la te s nm, v msnm svtle svtila jej tv jako snh a on vdl, e v hlav pevrac jeho otzky a peml, jak by mu na n nejlpe odpovdla. Je mi sedmnct a jsem cvok, ekla. Mj strek k, e to jde jedno s druhm. Pr kdy se t lidi budou ptt, kolik ti je, povz jim, e sedmnct a e jsi cvok. e se takhle v noci pkn jde? J rda ichm k vcem a dvm se na n a nkdy zstanu vzhru a prochodm celou noc a dvm se na vchod slunce. li dl a opt mleli, a konen ekla zamylen: Vte, e se vs vbec nebojm? Pekvapilo ho to. Pro byste se mla bt? Tolik lid se vs boj. Myslm vs pornk. Ale vy jste vlastn docela normln lovk Spatil v jejch och sama sebe, uzavenho ve dvou zcch kapkch przran tekutiny, sama sebe, ernho a drobnho, jemn do vech podrobnost, s rhou kolem st, se vm vudy, jako by jej oi byly dva zzran kousky jantaru a mohly ho oblt a nedotenho uchovat. Jej obliej, obrcen te k nmu, byl z kehkho mlnho skla a prosvtalo jm mkk nezhasnajc svtlo. Nebylo to hysterick svtlo elektrick rovky, ale co? Podivn pjemn, vzcn a lichotiv svtlo svky. Kdysi dvno, jet kdy byl mal, byla jednou v elektrrn porucha. Matka tehdy nala a rozsvtila posledn svku a na hodinku znovu objevili osvtlen, v nm prostor ztratil svoje nesmrn rozmry, schoulil se tuln kolem nich a oni, matka a syn, v nm zstali sami, zmnn a doufajc, e elektrrna jet chvli nebude fungovat A potom Clarissa McClellanov ekla: Mohu se vs na nco zeptat? Jak dlouho jste u pornk? Od dvaceti. U deset let. A petete si nkdy nkterou z tch knih, kter plte? Zasml se. To je protizkonn! Ano, mte pravdu. Je to pkn prce. V pondl split Millayovou, ve stedu Whitmana, v ptek Faulknera, split je na popel a potom split ten popel. To je nae oficiln stanovisko. li dle a dvka ekla: Je to pravda, e kdysi dvno pornci pory hasili, msto aby je zakldali? Ne, domy byly samozejm odjakiva ohnivzdorn. To je divn. Jednou jsem slyela, e ped dvnmi asy hovaly domy neastnou nhodou a e lidi volali pornky, aby plameny uhasili.

Zasml se. Prudce k nmu otoila hlavu. Pro se smjete? J nevm. Znovu se rozesml a pak se zarazil. Pro se ptte? Smjete se, akoli jsem neekla nic k smchu, a hned mi odpovdte. Ani na chvilku se nezamlte nad tm, co jsem se vs ptala. Zastavil se. Vy jste ale divn, ekl a pohldl na ni. Zdvoil moc nejste. Nechtla jsem vs urazit. Myslm, e jenom trochu moc pozoruju lidi. No, a tohle pro vs nic neznamen? poklepal na slo 451, piit na uhlov ernm rukvu. Ano, zaeptala. Pidala do kroku. Dval jste se nkdy na tryskov automobily, jak se enou tamhle po bulvru? Zamlouvte, o em jsme se bavili! Nkdy si myslm, e ofi vbec nevd, jak vypad trva nebo kvtiny, protoe nikdy nejedou dost pomalu, aby je vidli, ekla. Kdyby lovk ukzal ofrovi zelenou kaku, ekne: ,To je trva! A rovou kaku? ,To je rov sad! Bl kaky jsou domy. Hnd kaky jsou krvy. Strek jel jednou na dlnici pomalu. Jel jenom edestkou a zaveli ho na dva dny. Nepipad vm to smn a taky smutn? Moc pemlte, ekl Montag stsnn. Mlokdy se dvm na telestny a mlokdy chodm na zvody nebo do zbavnch park. Proto mm asi spoustu asu na blzniv mylenky. Vidl jste ty sedmdest metr dlouh reklamn tabule venku za mstem? Vte, e kdysi byly tabule jenom sedm metr dlouh? Jene auta se zaala hnt tak rychle, e museli reklamy prothnout, aby bylo dost asu je pest. To jsem nevdl, sen se zasml Montag. Vsate se, e vm jet nco, co vy nevte. Rno je na trv rosa! Najednou si nemohl vzpomenout, jestli tohle vdl, nebo ne, a to ho podrdilo. A kdy se dobe podvte ukzala na oblohu, uvidte na msci mue. U dvno se tam nepodval. Zbytek cesty uli beze slova, ona zamylen, on v rdousiv a nepjemn zamlklosti na ni vrhal pohledy pln obvinn. Kdy doli k jejmu domu, byla tam vechna svtla rozsvcen. Co se dje? Montag zdkakdy vidl v dom tolik svtel. Nic, to jenom moje mti, otec a strek vysedvaj a hovo. Je to skoro jako kdy nkdo chod pky, jenome je to vzcnj. Strka zaveli jet jednou nekala jsem vm to u? protoe chodil pky. My jsme stran zvltn rodina. A o em mluvte? Zasmla se tomu. Dobrou noc! Vykroila k domu. Potom jako by si na nco vzpomnla, vrtila se a zvdav a udiven si ho prohlela. Jste astn? zeptala se. Co jestli jsem? zvolal. Ale ona zmizela, odbhla v msnm svitu. Domovn dvee se neslyn zavely. astn! Takov nesmysl. Pestal se smt. Vloil ruku do rukavicovho otvoru domovnch dve, aby poznaly jeho dotyk. Domovn dvee se rozltly. Samozejm e jsem astn. Co ji to napadlo? Nebo nejsem? zeptal se tichch pokoj. Stl a hledl vzhru na mku ventiltoru v hale a nhle si vzpomnl, e za mkou je nco schovan, nco, co jako by pokukovalo dol po nm. Rychle odvrtil zrak. Podivn noc a podivn setkn! Nepamatoval se na nic podobnho, vyjma jednou odpoledne ped rokem, kdy potkal v parku jakhosi starce a dali se spolu do ei Montag zatsl hlavou. Zahledl se na holou stnu. Byla tam dvina tv, ve vzpomnce opravdu krsn, vlastn udivujc. Mla obliej nepatrn jako cifernk malho budku, nejasn viditeln v temnm pokoji uprosted noci, kdy se lovk probud, aby se podval, kolik je, a spat cifernk, kter mu ukazuje hodinu a minutu a vteinu v blostnm mlen a ru, jistota sama, kter v, co m ct o noci rychle ubhajc vstc dalm temnotm, ale plynouc t vstc novmu slunci. Co je? zeptal se Montag svho druhho j, toho idiota v jeho podvdom, kter se v nm asem pohnul a zablbolil, nezvisl na vli, zvyku a vdom.

Ohldl se znovu na stnu. Jej tv podobala se zrcadlu. Hloupost! Kolik zn lovk lid, kte odrej jeho vlastn svtlo? Lid jsou astji hledal pirovnn a nael je ve svm oboru pochodnmi, kter dohovaj, a zhasnou zvanem vtru. Jak zdka pijme a zrcadl lidsk obliej v vraz, vai vlastn, nejvnitrnj, chvjc se mylenku! Ta dvka mla neuvitelnou schopnost vt se do lovka; podobala se dychtivmu divkovi v loutkovm divadle, vytuila kad zachvn onho vka, kad pohyb ruky, kad kubnut prstu jet dve, ne k nmu dolo. Jak dlouho spolu li? Ti minuty? Pt? Te mu ta doba pipadala nesmrn dlouh. Jej postava na jeviti ped nm byla obrovsk a jak stn vrhalo na stnu jej thl tlo! Ctil, e kdyby jej zasvdilo oko, asi by zamrkala. A kdyby se mu lcn svaly nepatrn napjaly, zvla by dvno ped nm. Kdy te o tom pemlm, napadlo ho, skoro se zd, e na m tam na ulici ekala a tak pozd v noci Otevel dvee do lonice. Bylo mu, jako by po zpadu msce vchzel do studenho, mramorovho slu mauzolea. Naprost tma, ani nznak stbrnho svta venku, okna neprodyn zaven, komnata podobajc se hrobce, kam neme proniknout jedin zvuk velkomsta. Mstnost nebyla przdn. Naslouchal. Jemn evel jakoby ven moskyt ve vzduchu, elektrick bzukot skryt vosy, stulen ve zvltnm rovm teplm hnzd. Hudbu bylo nepatrn docela nepatrn slyet, tm dokzal rozeznat melodii. Ctil, e mu smv miz, taje, skld se a ad do zhyb jako tun ke, jako hmota fantastick svky, kter pli dlouho hoela a hrout se te ji nkdo sfoukl. Tma. Nejsem astn. Nejsem astn. kal ta slova sm sob. Uvdomil si, e to je prav stav vc. Nosil sv tst jako kraboku, ta dvka utekla se krabokou pes trvnk a nedalo sejt, zaklepat na jej dvee a podat, aby mu ji vrtila. Nerozsvtil a pedstavoval si, jak asi tenhle pokoj vypad. Jeho ena le na posteli, nepikryt a chladn jako socha na vku hrobky, oi pipoutan ke stropu neviditelnmi ocelovmi nitmi, nehybn. V uch j vz drobn muliky, miniaturn rdia pevn vtisknut dovnit, a elektronkov ocen zvuk, hudby a hlas a znovu hudby a hlas se val, bez ustn se val k pobe jej neusnajc mysli. Pokoj byl vlastn przdn. Kadou noc piltaly vlny a unely ji s obrovskm plivem zvuk, odplavovaly ji bezesnou noc k rnu. V poslednch dvou letech nebylo jedin noci, aby Mildred nevyplula na to moe, aby se do nho s radost znovu neponoila. V pokoji bylo chladno, ale pesto ctil, e neme dchat. Nechtl rozhrnout zclony a otevt francouzsk okna, protoe nechtl, aby do pokoje vniklo msn svtlo. A tak s pocitem lovka, kter se v nejbli hodin zalkne nedostatkem vzduchu, el po hmatu ke sv rozeslan, oddlen, a proto chladn posteli. Jet ne zakopl o pedmt na podlaze, vdl, e o takov pedmt zakopne. Byl to pocit podobn onomu pocitu, kter zakusil, ne zahnul za roh a tm porazil tu dvku. Jeho noha, vyslajc ped sebe vlnn, pijala signly mal pekky v cest, jakmile se pohnula. Jeho noha kopla. Pedmt slab cinkl a ve tm se odkutlel. Montag stl ztuhl jako sloup a v noci, kter smazvala vechny obrysy, naslouchal bytosti na temn posteli. Dech vychzejc z nozder byl tak lehk, e by rozechvl pouze nejnepatrnj nznaky ivota: lsteek, ern prko, osamocen vlsek. Pod jet si nepl, aby sem vniklo svtlo zven. Vythl zapalova, uctil salamandra, vyrytho do stbrn ploky, stiskl jej Ve svtle malho plamnku na nj pohldly dva oblzky, dva bled oblzky utopen v prameni ir vody, nad n ubhal bh svta a nedotkal se jich. Mildred! Jej tv byla jako zasnen ostrov, na kter se mohl snst d, ale ona by ho neuctila; mohly jej zakrt mraky svmi letcmi stny, ale ona by je nepostehla. Pro ni znl jen zpv titrnch vosiek v ucpanch uch, oi mla skeln, dech pronikal jemn, neslyn sem a tam jejmi nozdrami a j bylo jedno, zda vchz nebo vychz, vychz nebo vchz.

Pedmt, kter pedtm odkopl, se te zablytl u jeho postele. Sklenn lahvika od prk na span, v n bylo jet ped nkolika hodinami ticet tabletek a kter te leela bez klobouku a przdn ve svtle tenkho plamnku. Jak tu stl, obloha nad domem zajeela. Ozval se straliv zvuk, jako by se nco trhalo, jako by ob ruce roztrhly po niti tisc kilometr ernho pltna. Montagovi ten zvuk drsav projel mozkem. Ctil, e mu protn hru a tp ji na dv sti. Peltvaly tryskov bombardry, jeden druh, jeden druh, jeden druh, est, devt, dvanct a jet jeden, a jet jeden, a jet jeden, a dal, a dal, a dal zastaly vechen jekot hrzy za nho. Otevel sta a nechal jimi proudit ev letadel dovnit a ven mezi obnaenmi zuby. Dm se otsal, plamnek v jeho dlani uhas. Oblzky zmizely. Ctil, jak mu ruka vyletla k telefonu. Tryskov bombardry odltly. Uvdomil si, e se jeho rty pohybuj, e se tm dotkaj mikrofonu. Prvn pomoc. Straliv epot. Uvaoval, e ev ernch tryskovch letadel zejm rozdrtil hvzdy na prach, kter do rny pikryje zemi jako podivn snh. Takov blzniv mylenka ho napadla, jak tam stl a chvl se ve tm, a jeho rty se samovoln pohybovaly. Mli takov pstroj. Vlastn mli pstroje dva. Jeden sklouzl lovku do aludku jako ern kobra do studny pln ozvn a hledal tam kdejakou kalu hnilobn vody a vechnu zahnvajc minulost, kter se tam nastdala. Vypil i zelen sliz, kter postupn vykvasil na hladinu. Vypil vak tak tu tmu? Vysl vechen jed, kter tam lta nashromdila? Divil se tie a jen obas vydal zvuk prozrazujc, e jej nco ucpalo nebo e saje naprzdno. Pstroj ml Oko. Kdy si nezastnn asistent u apartu nasadil zvltn optickou kuklu, mohl se podvat do due lovku, jemu pumpoval aludek. Co vidlo to Oko? Asistent se nevyjdil. Vidl, ale nevidl, co vidlo Oko. Cel zleitost se znan podobala kopn kanlu na dvorku. ena na lku nebyla nim jinm ne vrstvou tvrdho mramoru, k n se provrtali. Ale co na tom, dlejte, jen vrtejte hloub, vyplchnte tu przdnotu, jestli pulzace sajcho hada me nco takovho vyplavit ven! Asistent stl u pstroje a kouil cigaretu. Druh pstroj rovn pracoval. Druh pstroj obsluhoval stejn nezastnn chlapk v nezapiniteln ervenohnd kombinze. Tenhle pstroj vypumpoval z lovka vechnu krev a nahradil ji erstvou krv a srem. Musej se vyistit tak i tak, ekl asistent, kter stl nad tichou enou. Nem cenu vyplchnout aludek, kdy se nevyist krev. Nechte to svinstvo v krvi a krev vm bu do mozku jako palikou, bum, bum, pr tisc ran a mozek prost vyplivne, je po nm. Mlte! ekl Montag. J jen povdm namtl asistent. Jste hotovi? zeptal se Montag. Pevn zaveli kohoutky pstroj. Hotovo. Jeho podrdnost se jich vbec nedotkla. Stli, cigaretov dm se jim vinul okolo nosu a o, ale ani nemrkli, ani neuhnuli pohledem. Pijde vs to na pt kilo. Tak poslyte za prv, pro mi neeknete, jestli se z toho dostane? Samo, e bude fit. Vechno svinstvo mme tady v tom kufru, u na ni neme. Jak vm km, starou vypumpujete, novou napustte a jste fit. Vy nejste ani jeden, ani druh doktor. Pro nepolou s prvn pomoc doktora? To tak! Cigareta pilepen na asistentov rtu se vztyila. Takovchhle ppad mme devt nebo deset za noc. Je to pr let, co se zaaly tak mnoit, e na n vymysleli tyhle speciln mainy. Ta optick oka, to je novinka, ale vechno ostatn je u starej krm. Na takovhle ppady nepotebujete doktora. Na to potebujete dva ikovn emeslnky a za pl hodiny je to zlikvidovan. A hele otoil se k odchodu musme o dm dl. Mj otofon u zas vol S. O. S. Deset blok odtud. Zase si tam nkdo pihnul ze skleniky s prky. Jen zavolejte, kdybyste ns poteboval. A ji nechte v klidu. Dali jsme j antisedativum. A se vzbud, bude mt hlad. Bute zdrv! A mui s cigaretami v tenkch rtech, mui s hadma oima sebrali svj nklad pstroj a hadic, kufr s tekutou melancholi a s temnou lepkavou ka bezejmenn ltky a beze spchu vyli ze dve. Montag klesl do kesla a zahledl se na tu enu. Mla piven oi a on k n nathl ruku, aby uctil na dlani jej tepl dech.

Mildred, ekl po chvli. V duchu uvaoval: Je ns pli mnoho, jsou ns miliardy a to je pli mnoho. Nikdo nikoho nezn. Pijdou ciz lidi a ubl vm. Pijdou ciz lidi a vyrvou vm srdce. Pijdou ciz lidi a vypumpuj vm krev. Paneboe, kdo byli ti chlapi? V ivot jsem je nevidl! Uplynula plhodina. Ta ena mla novou krev a zdlo se, e ji to obnovilo celou. Tve j zrovly, mla te sv a syt erven rty, hebk a klidn. Proudila v n krev nkoho jinho. Kdyby j tak mohli dt tlo a mozek a pam nkoho jinho. Kdyby tak mohli vzt do istrny jej mysl a vyndat vci z kapes a napait ji a vyistit a vyehlit a pinst rno zptky. Kdyby tak Vstal, rozhrnul zvsy a otevel dokon okna, aby mohl dovnit non vzduch. Byly dv hodiny rno. Stalo se to vechno teprve ped hodinou Clarissa McClellanov na ulici, nvrat dom, tma v pokoji a sklenn lahvika? Teprve ped hodinou, ale svt se mezitm roztavil a znovu kolem nho vyvstal v nov, bezbarv podob. Pes trvnk zalit msnm svtlem zaltl k nmu smch z domu, kde bydlela Clarissa, jej otec, matka a strek to oni se tak klidn a upmn smli. Ten smch byl pirozen a srden, nevynucen a vychzel z domu, jeho okna tak pozd v noci jasn zila, zatmco ostatn domy tonuly ve tm, kad sm pro sebe. Slyel, jak hlasy mluv, mluv, mluv, hovo, pedou, spdaj svou hypnotizujc pavuinu. Montag vylezl otevenm oknem a pustil se pes trvnk, ani si uvdomoval, co dl. Zastavil se ve stnu ped domem, z nho znl hovor, a napadlo ho, e by snad mohl zaklepat na dvee a zaeptat: Puste m dovnit. Budu pln zticha. Chtl bych jenom poslouchat, o em mluvte. Ale msto toho jen stl, chladn, s ledovou maskou msto oblieje, a naslouchal hlasu njakho mue (strka?), jak zvolna, leniv bzu: Kdy se to tak vezme, v dnen dob vlastn nikomu na niem moc nezle. Vykalete se na njakho lovka, otete to, kapesnk zahodte, vyberete si jinho, vykalete se na nho, otete, zahodte. Kad se krbe nahoru druhmu po zdech. Jak chcete zahoet pro svoje mustvo, kdy ani nevte, s km hraje, a neznte hre jmnem? Anebo kdy ani nevte, jak budou mt dresy, a vybhnou na hit? Montag se vrtil dom, nechal okno oteven, zastavil se nad Mildred, peliv ji pikryl, pak si lehl a msn svtlo mu dopadalo na lcn kosti a na zamraen obo, msn svtlo, kter se mu pelilo pes ob oi jako stbrn zkal. Kapka det. Clarissa. Druh kapka. Mildred. Tet. Strek. tvrt. Dnen por. Prvn, Clarissa. Druh, Mildred. Tet, strek. tvrt, ohe. Prvn, Mildred, druh, Clarissa. Prvn, druh, tet, tvrt, pt, Clarissa, Mildred, strek, ohe, prky pro span, nikomu na niem nezle, druhmu po zdech, vykalete se, otete, zahodte, Clarissa, Mildred, strek, ohe, prky, na niem nezle, vykalete se, otete, zahodte. Prvn, druh, tet, prvn, druh, tet! D. Bouka. Strek se smje. Hrom rachot po schodech. Cel svt se sype. Ohe vybuchuje jako sopka. Vechno kolem se val do hlubiny v pncch se, voucch vodch rnu vstc. Nevm u vbec nic, ekl si a nechal na jazyku rozpustit oplatku s prkem pro span. Rno v devt byla Mildredina postel przdn. Montag vyskoil, srdce mu builo, vybhl do haly a zastavil se pede dvemi do kuchyn. Ze stbrnho opkae topinek vyklouzla topinka a byla uchopena pavouci kovovou rukou, kter ji namoila v rozputnm msle. Mildred se dvala, jak ruka dopravuje topinku ped ni na tal. V obou uch mla elektronkov velky, kter bez ustn bzuely. Najednou pozvedla oi, spatila ho a kvla na nho. Je ti dobe? zeptal se. Za deset uednickch let s mulikou otofon v uch se dokonale nauila odezrat slova z pohybu rt. Opt kvla. Spustila znovu opka topinek, ten uchopil dal kousek chleba a zaal ho opkat. Montag se posadil. Jeho ena pravila: Nejde mi do hlavy, jak mu mt takov hlad. Ty Mm hrozn hlad.

Vera v noci zaal. patn jsem spala. Je mi zle, pokraovala. Paneboe, j mm hlad! Nejde mi na rozum, m to je. Vera v noci zaal znovu. Zbn pozorovala pohyby jeho rt. Co vera v noci? Nepamatuje se? Na co? Mli jsme tu njak verek nebo co? Jako bych byla po flmu! Paneboe to mm hlad. Kdo tu byl? Pr lid, ekl. To jsem si myslela. Chroupala topinku. Zved se mi aludek, ale hlad mm jako vlk. Doufm, e jsem na tom verku nedlala dn hlouposti? Ne, odpovdl potichu. Opka ped nho vyklopil topinku prosklou mslem. Odevzdan ji vzal do ruky. Ty nevypad, e by ses byl njak odvzal, ekla jeho ena. K veeru prelo a cel svt byl tmav a ediv. Stl v hale svho domu a pipnal si odznak, na nm hoel oranov salamandr. Dlouho stl v hale s pohledem upenm na klimatizan ventiltor. Jeho ena v televiznm salon vzhldla na chviliku od listin, kter etla, a zvolala: Podvejme se ten lovk pemlel! Ano, odpovdl. Chtl bych si s tebou promluvit. Zarazil se. Vera veer jsi spolykala vechny prky, kter byly v lahvice. To nen mon, ekla pekvapen. Lahvika byla przdn. Nco takovho jsem neudlala. Pro bych to dlala? ekla. Mon, e sis vzala dva prky a zapomnla jsi na to, pak sis vzala jet dva a zase jsi na to zapomnla, a vzala sis dal dva a byla jsi z toho tak v limbu, es potom polykala jeden za druhm, a jsi jich v sob mla ticet nebo tyicet. Prosm t, ekla, pro bych to dlala a co bych z toho mla? Takov pitomost! Nevm, odpovdl. Zejm se u nemohla dokat, a odejde. To jsem neudlala, ekla. V ivot bych nco takovho neudlala. No dobe, kdy mysl, pravil. Pesn tak to tu k ta pan, znovu se ponoila do svch papr. Co dvaj dnes odpoledne? zeptal se unaven. Podruh u od listin nevzhldla. Za deset minut zane hra ze serilu ,Hrajte s nmi! Poslala jsem jim pr przdnch tubiek a dnes jsem dostala potou svoji lohu. Natej hry tak, e jedna role nen obsazen. Je to nov npad. Chyb hospodyn, a to jsem j. Kdy pijde na adu vynechvka, vichni se na m ze stn podvaj a j doplnm, co tam nen. Tady teba ekne ten mu: ,Co si o tom npadu mysl, Heleno? a koukne se na m sem, mezi stny, kde sedm, chpe? A j eknu, j eknu Zarazila se a chvilku jela prstem pod dkou v textu. ,Myslm, e je to skvl! a pak hrajou dl, a ten mu zase ekne: ,Souhlas s tm, Heleno? a j na to: ,Samozejm. e je to prima, vi, Guyi? Stl v hale a hledl na ni. Je to skvl! ekla. O em je ta hra? Vdy jsem ti to prv vykldala. Je v n ten Bob a Ruth a Helena. Ach tak. Je to moc prima. A bude to jet daleko zbavnj, a si budeme moct dovolit tvrtou stnu. Jak dlouho to me trvat, ne naetme tolik, abychom mohli dt tvrtou stnu vybourat a zasadit msto n telestnu? Stoj jen dva tisce dolar. To je tetina mho ronho pjmu. Jsou to jen dva tisce, odpovdla. Mm dojem, e bys na m taky mohl obas trochu myslet. Kdybychom mli tu tvrtou stnu, to by pak tenhle pokoj vbec nebyl jako n, stdaly by

se tu pokoje vech monch lid. Ostatn nkter vci bychom si mohli odpustit. Bez nich bychom taky byli ivi. Vak u bez nich ivi jsme, abychom zaplatili tu tet stnu. Tys na to zapomnla? Nejsou to jet ani dva msce, co nm ji sem dali. Vn teprve dva msce? Sedla a chvli se na nho jen dvala. Tak sbohem, drahouku. Sbohem, ekl a odchzel, ale jet se obrtil: M to astn konec? Tak daleko nejsem. Vrtil se k n, peetl si posledn strnku, pikvl, zavel text a vrtil j ho. Vyel z domu ven do det. D slbl a dvka la stedem chodnku s hlavou vztyenou, tu a tam j nkter kapka smoila tv. Kdy uvidla Montaga, usmla se. Dobr den! Pozdravil ji a pak ekl: Co mte dnes za lubem? Cvokrny jako obvykle. Ten d je pjemn. Stran rda chodm v deti. Mn by se to myslm nelbilo, ekl. Mon e ano, kdybyste to zkusil. Nikdy jsem to nezkouel. Olzla si rty. D m dokonce lahodnou chu. Prosm vs, pro vy muste vechno aspo jednou vyzkouet? Nkdy i dvakrt. Pohldla na nco ve sv dlani. Co to tam mte? zeptal se. To je nejsp posledn leton pampelika. Vbec m nenapadlo, e takhle pozd tady na trvnku njakou najdu. Slyel jste, e se s n m lovk poimrat pod bradou? Podvejte! Zasmla se a dotkla se kvtinou brady. Pro? Jestli m zalut, tak to znamen, e jsem zamilovan. Zalutilo m to? St mohl udlat nco jinho ne se podvat. Tak co? zeptala se. Jste tam lut. Vborn! Te to zkuste vy! Na mn to nebude inkovat. Pokejte! Ne stail uhnout, pidrela mu pampeliku pod bradou. Drte, nehbejte se! Nakoukla mu pod bradu a zamraila se. Tak co? zeptal se. To je ale hanba, ekla. Vy nejste vbec do nikoho zamilovan. Ale ano, jsem. Nen to vidt. Jsem stran zamilovan! Pokusil se pedstavit si v duchu obliej, k nmu by se ta slova vztahovala, ale dn obliej se neobjevil. Jsem zamilovan. Nedvejte se tak, prosm vs! To ta pampelika, ekl. Vypotebovala jste ji celou sama. Proto na mn nefunguje. Samozejm, to bude ono. Ale vidm, e jsem vm zkazila nladu, vite? To je mi stran lto, opravdu, moc. Dotkla se jeho lokte. Ne, kdepak, odpovdl bez vhn. Vbec ne. J u musm jt. Vite, e mi to odpustte. Nechci, abyste se na m zlobil. Nezlobm se. Ale trochu jste m vyvedla z mry, to ano. Musm u k psychiatrovi. Vichni m k tomu nut. Pitom vechno, co mu vykldm, si vymlm. Nevm, jak m o mn mnn. k, e dostat se do m, je jako loupat cibuli. Tak se inm, aby ml dost slupek k olupovn. Skoro se mi zd, e toho psychiatra potebujete, ekl Montag. To nemyslte vn! Nadechl se, vydechl a nakonec ekl: Ne, to nemyslm vn.

Psychiatr chce vdt, pro chodm ven a brouzdm po lesch a pozoruju ptky a sbrm motly. Jednou vm svoji sbrku uku. Dobe. Vichni chtj vdt, co pod dlm. km jim, e nkdy teba jen sedm a pemlm. Ale nikdy neeknu o em. Napnm je. A nkdy, vykldm jim, nkdy se moc rda takhle zaklonm a nechm si d padat do pusy. M chu pln jako vno. Zkouel jste to u? Ne, j Ale odpustil jste mi, vite? Ano. Zamyslel se. Ano, odpustil. Bh v pro. Jste divn, jen lidi drdte, a pece vm lovk tak lehce odpust. kte, e vm je sedmnct? No bude mi pt msc. To je divn. A zvltn. M en je ticet, ale vy chvlemi vypadte o tolik star! Nejde mi to z hlavy. Vy jste taky zvltn, pane Montagu. Nkdy dokonce zapomnm, e jste pornk. Mu vs teka zase rozzlobit? Co zas? Jak to zaalo? Jak jste se k tomu dostal? Jak jste si vybral tohle povoln a jak vs napadlo vzt to msto? Vy nejste jako ti ostatn. U jsem jich pr vidla. J to vm. Kdy mluvm, vy se na m dvte. Kdy jsem vera veer ekla nco o msci, vy jste se na nj podval. To by ti druz nikdy neudlali. Ti by li dl a nechali by m mluvit. Nebo by mi vyhroovali. Nikdo u nem na nikoho as. Vy jste jeden z mla lid, kte m snesou. Proto je mi divn, e jste pornk. Prost to k vm njak nepat. Zdlo se mu, e se jeho tlo rozpad na horkost a chlad, na nhu a tvrdost, na chvn a nechvn a e ob ty poloviny na sebe nevraz. Udlte nejlp, kdy pobte tam, kam mte, ekl. A ona odbhla a nechala ho tam v deti stt. Teprve po del dob se pohnul a pi chzi pomalu zvrtil v deti hlavu dozadu, jenom na chviliku, a otevel pusu. Mechanick Oha spal, ale nespal, il, ale neil ve sv tie bzuc, jemn se otsajc, slab osvtlen boud v tmavm kout pornick strnice. Tlumen svtlo jedn hodiny z plnoci, msn ze z ist oblohy zarmovan velkm oknem dotkla se tu a tam mosazi, mdi a oceli na netvoru, kter se sotva znateln chvl. Svtlo obas zajiskilo v kouscch rubnovho skla a na citlivch kapilrkch nylonovch kartk v nozdrch zvete, kter se lehce, lehounce tslo a stlo jako pavouk na osmi nohch s gumovmi lapkami. Montag sklouzl po mosazn tyi dol a vyel ven podvat se na msto. Obloha se te pln vyistila. Zaplil si cigaretu a vrtil se podvat na Ohae. Oha se podobal obrovsk vele, kter piltla odkudsi z pol, kde je med proskl jedovatou krutost, lenstvm a nonm dsem. Pecpal se tm pli vydatnm nektarem a te spal, aby se z toho nedu vyspal. Hej, zaeptal Montag, fascinovan jako vdy tm mrtvm, tm ivm netvorem. Za noc, kdy na n dolehla nuda, a to bylo kadou noc, sklouzli pornci po mosaznch tych, uvedli v innost tkn ichovho systmu tohoto Ohae, pustili na dvr strnice krysy, nkdy tak kuata a nkdy koata, kter by stejn museli utopit, a potom se szeli, kterou koku, kue nebo krysu chytne Oha prvn. Nechali zvata voln pobhat. Za ti vteiny bylo po he, krysa, koka nebo kue bylo dopadeno uprosted dvora, seveno v konejivch tlapkch a z Ohaova umku vyjela dvancticentimetrov dut ocelov jehla a vbodla koisti silnou dvku morfia nebo prokainu. Mrtvolku potom hodili do spalovac pece. Hra zaala znovu. Kdy takhle hrli, zstval Montag vtinou nahoe. Ped dvma lety si jednou pisadil s nejlepmi hri, prohrl tdenn vplatu a musel snst vlevy Mildrediny len zlosti a dvat se, jak j na ele nabhaj ly a na tvch vyskakuj rud skvrny. Te obvykle lehval v noci na sv paland, obliejem ke zdi, a naslouchal vbuchm smchu zdola a jemoukmu pobhn krysch noek podobajcmu se elestu ve strunch klavru, naslouchal houslovmu pitn myek a nesmrnmu, stn vrhajcmu, v pohyb uvdnmu tichu Ohae, kter jako non mra vyr do prudkho svtla, hled, chyt svou ob, vbodne jehlu a vrt se do boudy umt, jako by nkdo

otoil vypnaem. Montag se dotkl Ohaova umku. Oha zavrel. Montag uskoil. Oha se v boud nadzdvihl, pohldl na nho a v jeho nhle oivlch onch rovkch zajiskilo modrozelen neonov svtlko. Znovu zavrel a znlo to jako prazvltn vrzajc sms zasyen elektiny, prskotu smaen, skpn kovu, vrzn ozubench kol, zejm rezivch a podezele vyviklanch. Ne, ne, chlape, ekl Montag s tlukoucm srdcem. Spatil, jak se stbrn jehla na palec povysunula, zathla, povysunula, zathla. Vren v zveti odumelo a netvor na nho pohldl. Montag couval. Oha vykroil z boudy. Montag popadl jednou rukou mosaznou ty. Ty reagovala, vyklouzla vzhru a tie ho vynesla stropem. Vystoupil ve zpola osvtlenm hoejm poschod. Chvl se a tv ml zelenav bledou. Oha dole poklesl na svch osmi neuvitelnch hmyzch nohch, zaal si opt pro sebe pst a jeho mozaikov oi se uklidnily. Montag stl u poplachovho otvoru a zahnl strach. tyi mui, kte sedli za nm u karetnho stolu pod lampou se zelenm stntkem, se na nj zbn podvali,ale neekli nic. Pouze mu s kapitnskou epic a s odznakem Fnixe na n podlehl zvdavosti a s kartami v huben ruce se ozval pes celou dlouhou mstnost: ,,Co je, Montagu? Nelbm se mu, odpovdl Montag. Komu? Ohaovi? Kapitn Beatty soustedn prohlel karty. Toho si nevmej. Ten nev, kdo se mu lb nebo nelb. Ten jenom ,funguje. Je jako ppad z balistiky: pohybuje se po drze, kterou mu urme. Jde pesn po n. Najde si cl, vrt se, vypne se. Nen nic vc ne mdn drt, akumultory a elektina. Montag polkl. Jeho indiktory se daj nadit na jakoukoli kombinaci: tolik a tolik aminokyselin, tolik a tolik sry, tolik a tolik mastnch kyselin a alkalickch sol. Je to tak? Je, to je pece znm vc. Vechny chemick rovnice a sloen ns vech, co jsme tady na strnici, jsou zachyceny dole v hlavn registratue. Docela snadno mohl nkdo vrt Ohaovi do pamti stenou kombinaci, teba druh aminokyseliny. To by vysvtlilo, co prv te to zve provedlo. Reagovalo na m. Hrome! ekl kapitn. Bylo podrdn, ale ne vztekl. Nkdo mu vryl do pamti prv tolik, aby zavrelo, kdy jsem se ho dotkl. Kdo by mohl nco takovho udlat? divil se kapitn. Nem tu pece dn neptele, Guyi. dn, o kterch bych vdl. Ztra dme Ohae prohldnout mechanikm. Neel po mn poprv, ekl Montag. Minul msc se to stalo dvakrt. Dme to do podku, neboj se. Ale Montag se nehnul z msta, stl a pemlel o mce ventiltoru doma v hale a o tom, co se skrv za n. Kdyby se nkdo tady na strnici dovdl, co m ve ventiltoru, jestlipak by to neekli Ohaovi? Kapitn pistoupil k poplachovmu otvoru a zkoumav se na Montaga podval. Jen jsem tak uvaoval, ekl Montag, o em asi Oha tam dole kadou noc peml. Je opravdu iv, kdy na ns vysko? Bh mi z toho mrz po zdech. Nemysl na nic, na co nechceme, aby myslel. To je smutn, ekl tie Montag, protoe mu nevtpujeme nic jinho ne honit, chytit, zabt. Je to ostudn, jestli je to vechno, co se me nauit. Beatty lehce odfrkl. K sakru s tm! Oha je podaen ukzka technick dovednosti, dobr puka, kter si sama najde cl a pokad zaru trefu do ernho. Prv proto bych se nechtl stt jeho pt obt, ekl Montag.

Coe? M snad kvli nemu patn svdom? Montag k nmu prudce vzhldl. Beatty stl, upen na nho zral, sta se mu pootevela a zaala se velmi tie smt. Jeden, dva, ti, tyi, pt, est, sedm dn. A kad den vyel ven z domu a nkde tam v tom svt byla Clarissa. Jednou ji vidl, jak klt vlask oechy, jednou ji vidl, jak sed na trvnku a plete modr svetr, tikrt nebo tyikrt nael u vchodu kytici pozdnch kvtin i hrstku katan v pytlku nebo nkolik podzimnch list pipendlench na tvrtku blho papru a pipchnutch na jeho dvee. Den co den ho Clarissa doprovzela na roh. Jednou prelo, podruh bylo jasno, den nato vl siln vtr a pt den bylo poas mrn a klidn a nazt po tom klidnm dnu bylo jako v nejhavj peci lta a k veeru mla Clarissa obliej do ervena splen. Rd bych vdl, ekl jednou, kdy se chystal sestoupit do stanice podzemn drhy, pro se mi zd, e vs znm u tolik let? Protoe vs mm rda a nic od vs nechci, ekla, a protoe jeden druhmu rozumme. Kdy jsem s vmi, pipadm si stran star a mm otcovsk pocity. eknte mi prosm vs, pro nemte njakou dceru, jako jsem j, kdy mte rd dti? zeptala se. Nevm. To nekte vn! Chci ct zarazil se a zavrtl hlavou. Zkrtka, moje ena, ta prost prost nikdy dn dti nechtla. Dvka se pestala usmvat. Nezlobte se. Myslela jsem, e si ze m dlte legraci. Jsem husa. Ne, ne, ekl. To byla sprvn otzka. U stran dlouho nikoho ani nenapadlo se m na to zeptat. Byla to sprvn otzka. Budeme radji mluvit o nem jinm, chcete? Pivonl jste si u nkdy k suchmu list? e je ctit jako skoice? Tu mte, ichnte si. No opravdu, je to trochu jako skoice. Pohldla na nho istma temnma oima. Vypadte vdycky tak pekvapen! J jsem prost neml as Dval jste se na ty protaen reklamn tabule, jak jsem vm kala? Ano, dval. Musel se usmt. Kdy se te smjete, zn to mnohem pjemnji ne dv. Opravdu? Mnohem pirozenji. Bylo mu lehce a dobe. Pro nejste ve kole? Kad den vs vidm, jak se tu potulujete. Vte, m nikdo nepostrd, odpovdla. kaj, e nejsem drun. Nepletu se mezi n. Ale je to divn j jsem toti ve skutenosti hrozn spoleensk. Zle na tom, emu se tak k, nemyslte? J si myslm, e jsem drun, kdy s vmi takhle mluvm o rznch vcech. Zachestila nkolika katany, kter spadly ze stromu na zahrdce ped domem. Nebo kdy si povdme, jak je svt zvltn. Stkat se s lidmi je prima. Ale myslm, e nen nic drunho na tom, kdy jich spoustu seenete dohromady a pak je nenechte ct ani slovo, co vy na to? Hodina televiznho vyuovn, hodina kokov nebo baseballu nebo bhu, pak zas hodina djepisu nahranho na psek nebo malovn, a zas njak sport. A vte, e se nikdy na nic neptme, nebo aspo vtina se na nic nezept? Jenom se do ns prost hust odpovdi, uch, uch, uch, my sedme a mme ped sebou jet tyi hodiny kinolekc. Tohle u m nen vbec nic drunho. To je u m hromada trycht, tmi se leje do koryta spousta vody, kter vytk dolem, a pitom se tvrd, e je to vno, i kdy to dn vno nen. Do veera ns tak utahaj, e se nezmeme na nic jinho, ne e vlezeme do postele nebo jdeme do Zbavnho parku a tam vrme do lid, rozbjme okna v Rozbjrn nebo nime velkou eleznou koul auta v Nirn. Nebo si vyjedeme a zvodme na ulici, kdo projede nejtsnji kolem kandelbru, a hrajeme ,Kdo dv uhne? a ,krbni mi o blatnk! Zd se mi, e jsem pesn takov, jak o mn kaj, pesn takov. Nemm dn kamardy. Z toho je pr jasn, e nejsem normln. Ale koho j znm, ten bu hulk, nebo ske jako div, nebo se pere. Vmte si, jak si dnes lidi vzjemn ubliuj?

Mluvte, jako byste byla bhvjak star. Nkdy si pipadm jako prababika. Mm strach z mladch lid, kterm nen vc ne mn. Vrad se navzjem. Bylo to takhle vdycky? Strek k, e ne. Jen za posledn rok zastelili est mch znmch. Deset se jich zabilo pi autohavrii. Mm z nich strach a oni m nemaj rdi, protoe mm strach. Strek k, e jeho ddeek pamatoval dobu, kdy se dti nepobjely. Ale to u je dvno a vechno bylo tenkrt jin. Lidi vili na zodpovdnost, tvrd strek. Vte, e j mm smysl pro zodpovdnost? Ped lety jsem bvala bita, kdy jsem si to zaslouila. A chodm sama nakupovat a sama doma uklzm. Ale ze veho nejradi, pokraovala, se koukm na lidi. Nkdy jezdm cel den v podzemn drze, dvm se na n a poslouchm, co si povdaj. Zkoum si pedstavit, co jsou za, o jim jde a kam jedou. Nkdy dokonce zajdu do Zbavnho parku a o plnoci zvodm v tryskovch autech na pedmst. Policii je to jedno, hlavn e jsou vichni pojitn! Kdy m kad pojistku na deset tisc, pak je vechno v podku. Nkdy taky na rznch mstech pehuju, co si lidi povdaj. A vte, co jsem zjistila? Co? Lidi mluv o niem! Ale o nem pece musej mluvit. Ne, o niem. Vyjmenujou spousty automobil nebo at nebo teba plovren a eknou ,To je bezva!, ale vichni kaj tot a nikdo neekne nic jinho ne ostatn. A v kavrnch maj obyejn putn anekdoty a ty anekdoty jsou vtinou pod stejn, anebo maj rozsvcen vizifon a v tom se v jednom kuse prohnj sem tam spousty barevnch vzorek. Ale jsou to jen barvy a vechno je hrozn abstraktn. A v galerich byl jste tam nkdy? Vechno abstraktn. Vude jen a jen tohle. Strek k, e kdysi to tak nebylo. Ped mnoha lety pr obrazy nco vyjadovaly, a dokonce na nich byli lidi. Strek k, strek k! V strek mus bt pozoruhodn lovk. To je. To doopravdy je. Ale j u musm jt. Sbohem, pane Montagu. Sbohem. Sbohem Jeden, dva, ti, tyi, pt, est, sedm dn: pornick strnice. Montagu, ty po t tyi plh jako ptk po strom. Tetho dne. Montagu, vidl jsem, e jsi piel zadnmi dvemi. Obtoval t Oha? Ne, ne. tvrtho dne. Montagu, stala se zvltn vc. Slyel jsem to dnes rno. Jeden pornk v Seattlu schvln nadil Mechanickho Ohae na vlastn chemick sloen a pustil ho. Co k takovhle sebevrad? Pt, est, sedm dn. A potom Clarissa zmizela. Nevdl, co je na tom odpoledni neobvyklho, ale schzelo mu, e ji nikde nevidl. Trvnk byl przdn, stromy przdn, ulice przdn, a zatmco na zatku ani nevdl, e tu nen, ani ji nehledal, bylo holou skutenost, e ne doel k podzemn drze, zdvihl se v nm neurit neklid. Nco mu vadilo, navykl podek byl poruen. Pravda, jednoduch podek, zaveden v nkolika mlo dnech, a pece ? Mlem se vrtil. Chtlo se mu projt tou cestou znovu a poskytnout dvce as, aby se mohla objevit. Byl si jist, e kdyby el jet jednou, vechno by dobe dopadlo. Ale na to u nebyl as, pijel vlak a udlal teku za jeho myslem. ustn karet, pohyby rukou, onch vek, dunn hlasu, kter ze stropu strnice oznamuje sprvn as. ,, jedna hodina estaticet minut jedna hodina sedmaticet minut po plnoci Pleskn karet na umatn desce stolu vechny ty zvuky vnikaly Montagovi za semknut on vka, za bariru, kterou vystavl pro tu chvli. Citem poznval strnici plnou tpytu a lesku a ticha, mosaznch barev a barev minc, zlata, stbra. Mui za stolem vzdychali nad kartami a ekali. jedna hodina ptatyicet minut Ohlaovac chronometr oznamoval ponue studenou hodinu studenho rna jet studenjho roku. Co je ti, Montagu?

Montag otevel oi. Nkde bzuelo rdio. Vlka me bt vyhlena kadm okamikem. Nae zem je pipravena brnit svoji Strnice se otsla, kdy obrovsk eskadra tryskovch letadel hvzdla jedinm tnem nap ernou rann oblohou. Montag zamrkal. Beatty na nho hledl, jako by byl socha z muzea. Kadou chvli me Beatty vstt a pejt kolem nho, dotknout se letmo v hovoru jeho viny, ptrat po n i v jeho mylenkch. Po vin? Jak je to vina? Vyn, Montagu. Montag se podval na mue, jejich oblieje oplilo tisc skutench a deset tisc vysnnch por, jejich prce jim vehnala erve do tv a horen pohled do o. Na tyhle mue, kte pevn hledli do plamen platinovch zapalova, kdy si zapalovali sv vn dmky. Na jejich vlasy jako uhel a obo jako saze a tve jako pomazan modravm popelem v mstech, kde byli hladce vyholen, ale kde jejich ddin znamen bylo pesto vidt. Montag sebou trhl a otevel sta. Vidl vbec nkdy pornka, kter by neml ern vlasy, ern obo, hnouc obliej, tv vyholenou do ocelov modi, a pece zdnliv neoholenou? Tihle mui jako by mu z oka vypadli! Nevybrali nakonec pornky nejen podle schopnost, ale tak podle vzhledu? Ta barva uhlk a popele kolem nich a neustl zpach spleniny z jejich dmek! Kapitn Beatty se no z boukovch mrak tabkovho koue. Beatty otvr balek erstvho tabku a mak celofn, e prask jako ohe. Montag se podval na karty v ruce. Jenom jenom jsem tak pemlel. O tom poru minul tden. O tom lovku, co jsme mu udlali knihovnu. Co se s nm stalo? Odvezli ho do blzince. Pkn pi tom jeel. Nebyl to blzen. Beatty si klidn rovnal karty. Kad, kdo si mysl, e me naplit vldu a ns, je blzen. Zkouel jsem si pedstavit, pokraoval Montag, jak je to asi pocit. Myslm, kdyby pornci splili nae domy a nae knihy. My dn knihy nemme. Ale kdybychom njak mli. Ty njak m? Beatty pomalu zamrkal. Ne. Montag se zahledl pes jejich hlavy na stnu, kde visely na stroji psan seznamy tisc a tisc zakzanch knih. Jejich jmna poskakovala v ohni, kter poral roky pod jeho sekerou a hadic, z n nestkala voda, ale petrolej. Ne! Ale v mysli se mu zvedl studen vtr, vl doma mkou ventiltoru, mrn, docela jemn, a chladil mu obliej. A vidl se znovu v rozkvetlm parku, jak mluv se starm muem, s velmi starm muem, a vtr, kter vl v tom parku, byl tak studen. Montag zavhal. Bylo bylo to vdycky takhle? Porn strnice, nae prce? Chci ct, ped dvnmi a dvnmi asy Ped dvnmi a dvnmi asy! zvolal Beatty. Co je to za e? Ty blzne, myslel si v duchu Montag, jet se podekne. To ta pohdkov knka z poslednho poru, peetl sis z n jednu dku. Mm na mysli star asy, ekl, ne byly domy pln ohnivzdorn. Najednou se zdlo, e za nho mluv njak mnohem mlad hlas. Otevel sta a ozvala se Clarissa McClellanov: Nehasili dv pornci pory, msto aby je zakldali a rozdmchvali? Co blzn? Stoneman a Black vythli sv sluebn knky, v nich byly mimo jin i strun djiny americkch pornk, a oteveli je na strnce, kde si Montag, akoli to dobe znal, mohl pest: Ustaveni r. 1790, aby v kolonich plili knihy ovlivnn nzory Anglian. Prvn pornk: Benjamin Franklin.*1
1

Sluebn knka ms pravdu a le. Franklin byl skuten zakladatelem prvn organizace americkch

PRAVIDLO: 7. Pi poplachu nastup rychle! 2. Neprodlen zalo por! 3. Spal vechno! 4. Bez prtah se hlas zptky na strnici! 5. Bu pipraven nastoupit k dalm poplachm! Vichni Montaga pozorovali. Nehbal se. Zaznl poplachov signl. Zvonek na strop se len rozdrnel. Najednou tu stly tyi przdn idle. K zemi klesala chumelenice karet. Mosazn ty se chvla. Mui zmizeli. Montag sedl na sv idli. Oranov drak dole se rozkalal, jak ho probouzeli k ivotu. Montag sklouzl po tyi jako ve snu. Mechanick Oha v boud vyskoil, oi mu hnuly zelenm plamenem. Montagu, zapomnl sis helmu! Strhl ji ze stny za sebou, rozbhl se, naskoil a u letli a non vtr buil kolem dokola jekem sirny a jejich mohutnm, kovovm hmnm. Byl to chtrajc tposchoov dm ve star mstsk tvrti, vystavn pinejmenm ped sto lety, ale jako vechny domy u dvno obalen plastickou hmotou. Zdlo se, e tahle ochrann skoepina je to jedin, co ho dr pohromad. Jsme tu! Vz prudce zastavil. Beatty, Stoneman a Black se rozbhli po chodnku. V naditch ohnivzdornch kabtech vypadali najednou odporn a tlust. Montag vyskoil za nimi. Vyrazili dvee a vrhli se na njakou enu, akoli neutkala, akoli se nepokouela uniknout. Jenom tak stla, vrvorav se kolbala a oi mla upen nkam do przdna na stn, jako by ji byli straliv udeili do hlavy. Jazyk v stech se j pohyboval a v och se j zrailo, e se pokou na nco upamatovat, a kdy si vzpomnla, jazyk se opt pohnul: ,Hlavu vzhru, pane Ridley; s pomoc Bo zaplme tho dne v Anglii svci, kter bohd nikdy nebude zhaena. Tak dost! ekl Beatty. Kde jsou? S podivuhodnou nezaujatost ji udeil do tve a opakoval otzku. Staena spoinula na Beattym pronikavm pohledem. Vak vy vte, kde jsou, jinak byste tu nebyli, ekla. Stoneman vythl poplachovou telefonn kartu se stnost napsanou na rubu telefonnm prpisem: DVODN PODEZEN: MANSARDA, CITY ELM . 11.E.B. Tak to je pan Blakeov, sousedka, ekla ena, kdy si peetla inicilky. Do toho, chlapi, na n! Vzpt se octli v zatuchl tm, buili stbrnmi sekerkami do dve, kter, jak se ukzalo, vbec nebyly zamen, valili se dovnit jako kluci, sam bujn vesel a kik. Hej! Jak Montag rozechvle plhal vzhru kolmou studn schodit, ztil se na nj proud knih. Protivn novoty! Dosud se to vdycky podobalo zhen svky. Nejdv pila policie, zalepila obti sta nplast a odvlekla ji v poutech do svho lesknoucho se uzavenho vozu, take kdy pijeli oni, byl dm u przdn. lovk lovku neublioval, ublioval pouze vcem! A protoe vcem se nedalo doopravdy ublit, protoe vci nic nect a vci neki ani neku, jako by mohla zat kiet a jeet tahle ena, nebylo tu nic, co by lovka pozdji trpilo vitkami svdom. lovk prost uklzel. V podstat domovnick prce. Vechno na sv msto. Rychle, petrolej! Kdo m sirku? Ale tady, dnes veer, nkdo lpl vedle. Tahle ena kazila obad. Mui nezvykle rmusili, smli se, ertovali, aby pehluili to stran, obviujc ticho dole. Jej mlen rozeznlo przdno pokoje evem plnm obaloby a svlo na n jemn popraek viny, kter vsli do nozder, hned jak vnikli dovnit. Nebyla to ani ist, ani sprvn hra. Montag byl pln vyveden z mry. Nemla by tady bt, vude pek.
pornk, kter samozejm nemla posln plit knihy.

Knihy bombardovaly jeho ramena, jeho pae, jeho vzhru obrcen obliej. Jedna pistla poslun tm jako bl holub s tepetajcmi kdly v jeho rukou. V matnm blikavm svtle se otevela strnka podobn snhovmu pe a na n byla jemn namalovan slova. Ve vem tom shonu a horenatm spchu zbyl Montagovi pouze okamik, aby si mohl pest jedinou dku, ale ta mu v ptm okamiku plla v mysli, jako by mu ji tam nkdo vplil rozhavenm elezem. V odpolednm slunci usnul as. Knihu upustil. Okamit mu padla do ruky jin. Montagu, nahoru! Montagova ruka se sevela jako elisti st a pitiskla knihu s divokou horlivost, s lenou bezmylenkovitost na jeho prsa. Mui nahoe vyhazovali kupy obrzkovch asopis lopatami do vzduchu, v nm se vlela mrana prachu. Seity padaly jako ubit ptci a dole mezi jejich tly stla ena pipomnajc malou holiku. Montag neudlal nic. To vechno uinila jeho ruka. Jeho ruka, kterou ovldal jej vlastn mozek, kad jej tesouc se prst ml svoje vlastn vdom a hoel zvdavost ta ruka se stala zlodjem. Te rychle vloila knihu pod jeho rameno, vtiskla ji pevn do podpa mokrho potem a s okzalm pohybem kouzelnka vyltla zpt przdn. Rate se podvat! Nic jsem neudlal! Jen se podvejte! Vytetn zral na tu blou ruku. Nathl ji daleko ped sebe, jako by byl dalekozrak. Pidrel si ji tsn ped oima, jako by byl slep. Montagu! kubl sebou a otoil se. Nestj tam jako sloup! Knihy leely a pipomnaly hromady ryb pipravench k suen. Mui na nich balancovali, klouzali a padali pes n. Zlat oi titul se tpytily, bledly a mizely. Petrolej! Pumpovali studenou tekutinu z ndrek oznaench slem 451, kter mli popruhy pipevnn na zdech. Polili kadou knihu, postkali petrolejem pokoje. Ve vparech t holaviny spchali dol, Montag kloptal za nimi. Pojte, ensk! ena kleela mezi knihami, hladila jejich promoen koen a lepenkov vazby, hmatem etla pozlacen nzvy a jej oi pitom alobn hledly na Montaga. Moje knihy nikdy nedostanete, ekla. Vte, jak zn zkon, pravil Beatty. Kam jste dala rozum? Mezi tmi knihami nenajdete ani dv, kter by si neodporovaly. Cel lta jste se tu zavrala s uinnou babylnskou v. Zbavte se toho konen! Lid z tch knih nikdy neili. Tak pojte! Zavrtla hlavou. Cel dm sho, ekl Beatty. Mui nejist kreli ke dvem. Ohleli se po Montagovi, kter stl blzko t eny. Pece ji tady nenechte! protestoval. Kdy nechce jt Tak ji k tomu pinute! Beatty zdvihl ruku, v n skrval zapalova. Musme se vrtit na strnici vas. A pak, tihle fanatici se vdycky pokouej o sebevradu, jsou vichni stejn, to u znme. Montag vzal enu za ruku. Mete jt se mnou. Nepjdu, odpovdla, ale jste hodn. Dkuji vm. Potm do deseti, ekl Beatty. Jedna. Dva. Odejdte, prosm vs, ekl Montag. Ti. tyi. Tak pojte. Montag se pokusil enu odvlct. ena klidn odpovdla: Chci zstat tady. Pt. est.

S tm potnm mete pestat, ekla. Pootevela pst jedn ruky, v dlani j leel jedin nepatrn pedmt. Obyejn zpalka. Ten pohled vyhnal mue ven a pry od domu. Kapitn Beatty pozptku zvolna couval z domovnch dve, aby se nezesmnil, jeho rov obliej hnul a leskl se odrazem tisce por a nonch vzruen. Boe, napadlo Montaga, je to tak! Poplach je vdycky jenom v noci. Nikdy ve dne. Snad proto, e ohe v noci vypad psobivji? e je barvitj, e je to lep podvan? Na rovm oblieji Beattyho se ve dvech objevil nznak strachu. enina ruka keovit kubla zpalkou. Kolem n houstly petrolejov vpary. Montag ctil, jak mu ukryt kniha bu na hrudi jako srdce. Bte, ekla ena a Montag ctil, e prch pry a pry ze dve, za Beattym, po schodech dol, pes trvnk, po nm se vinula struka petroleje jako stopa zlho slimka. ena stla nehybn u vchodu, kam je pila tie pemit oima, a svm klidem jako by je proklnala. Beatty stiskl prsty, aby zaplil petrolej. Pozd. Montag zalapal po vzduchu. S nesmrnm pohrdnm, kter je vechny obshlo, nathla ta ena ruku ze dve a krtla sirkou o zbradl. Lid vybhali z dom a hnali se ulic. Cestou zptky na stanici nemluvili. Nikdo se na nikoho ani nepodval. Montag sedl na pednm sedadle vedle Beattyho a Blacka. Dokonce ani nevythli dmky. Sedli nehnut, jen kdy zahbali za roh, vyhldli oknkem velkho Salamandra a pak jeli tie dl. Pane Ridley, ekl po chvli Montag. Coe? zeptal se Beatty. Povdala: ,Pane Ridley. Kdy jsme veli dovnit, ekla njakou hloupost: ,Hlavu vzhru, pane Ridley. A pak jet nco, a jet nco, a jet nco. S pomoc Bo zaplme tho dne v Anglii svci, kter bohd nikdy nebude uhaena, ekl Beatty. Stoneman stejn jako Montag udiven pohldli na kapitna. Beatty se pokrabal na brad. To ekl lovk, kter se jmenoval Latimer, lovku, kter se jmenoval Nicholas Ridley, kdy je zaiva upalovali pro kacstv v Oxfordu 16. jna 1555. Montag a Stoneman zas upeli oi na ulici ubhajc pod koly vozu. Jsem sam ryvek a citt, ekl Beatty. Vtina pornickch kapitn je takov. Nkdy pekvapuju sm sebe. Pozor, Stonemane! Stoneman zabrzdil. Hrome! kikl Beatty. Klidn pejede roh, kde m zahnout ke strnici. Kdo je to? Kdo by to mohl bt? zeptal se Montag a opel se potm o zaven dvee. Po chvli ticha ekla jeho ena: Tak rozsvi. Nechci svtit. Vlez do postele. Slyel ji, jak se netrpliv pevaluje. Prov matrace zaskpla. Jsi opil? zeptala se. Ta jeho ruka to vechno zaala! Ctil, jak mu jedna a potom druh ruka stahuje kabt a nechv ho spadnout na zem. Podrel kalhoty nad propast a nechal je zmizet ve tm. Dlan u byly nakaen a nkaza zachvt brzy i pae. Ctil, e mu jed pronik zpstm, do lokt a do ramen a pak peskakuje z lopatky na lopatku jako jiskra mezi ply. Jeho ruce touily po koisti. A oi zanaly pociovat hlad, jako by se musely na nco, na cokoli, na vechno podvat. ena nalhala: Co dl, prosm t? Svral knihu v potcch se studench prstech a na mst se zakymcel. Za chvli ekla: Tak tam nestj jako mtoha. Vydal ze sebe slab zvuk. Coe? zeptala se. Vyrazil jet nkolik tichch zvuk. Dokloptal k posteli a neobratn stril knihu pod studen

polt. Klesl do postele a ena poden vykikla. Leel daleko od n, na zasnenm ostrov oddlenm pustm ocenem. Mluvila na nho, pipadalo mu, e hovo dlouho, mluvila o tom a o onom a byla to jenom slova podobn tm, kter jednou slyel u ptele v dtskm pokoji; jako kdy dvoulet dt skld slabiky ve slova beze smyslu, mluv vlastn hatmatilkou, vydv hezk zvuky, kter se nesou vzduchem. Ale Montag neodpovdl a po dlouh chvli, kdy se ozval jenom slabounce a neurit, ctil, e Mildred jde po mstnosti, pichz k jeho posteli, stoj nad nm a klade mu na tv dla, aby zjistila, jestli nem horeku. Vdl, e kdy ruku od tve odthla, byla dla vlhk. Pozd v noci se na Mildred podval. Nespala. Ve vzduchu jemounce tanila melodie nacpala si zase do u muliky a naslouchala vzdlenm lidem ze vzdlench mst, oi iroce oteven a upen hledc do hlubin tmy nad n na strop. e koloval njak vtip o manelce, kter cel dny protelefonovala, take zoufal manel musel bet do nejbliho obchodu, aby se j odtamtud telefonicky zeptal, co je k obdu? Pro si vlastn nekoupil otofonn vyslaku a nemluvil v noci se enou, nemruel, neeptal, nekiel, neval, nejeel? Ale o em by eptal, co by jeel? Co by ml kat? Najednou byla tak ciz, a se zdlo neuviteln, e ji vbec zn. Byl v dom kohosi cizho, jako v t dal anekdot o opilm pnovi, kter piel pozd v noci dom, odemkl patn dvee, vlezl do cizho pokoje, vyspal se s neznmou enou a brzy rno vstal a odeel do prce, ani jeden nebo druh nco zpozorovali. Millie ? zaeptal. Co je? Nechtl jsem t polekat. Chtl bych jenom vdt Co? Kdy jsme se setkali? A kde? Jak to mysl kdy jsme se setkali? zeptala se. Myslm poprv. Vdl, e ve tm urit vrat elo. Objasnil j to: Kdy jsme se poprv setkali, kde to bylo a kdy? No, to pece bylo na Zarazila se. J nevm, ekla. Zamrazilo ho. Neme si vzpomenout? Vdy u je to tak dvno! Jenom deset let, vc ne, jen deset let. Neroziluj se. Dlm, co mu, abych si vzpomnla. Podivn se zasmla a ten smch se hystericky zvyoval. Je to vlastn hrozn legrace, e si lovk neme vzpomenout, kde se seznmil s manelem nebo s manelkou. Leel a pomalu si mnul vka, obo a ztylek. Pitiskl ob ruce k om a vytrvale na n tlail, jako by chtl vmknout pam zpt, kam pat. Najednou mu pipadalo ze veho na svt nejdleitj vzpomenout si, kde se seznmil s Mildred. Vdy je to jedno. Vstala, la do koupelny a on slyel, jak tee voda a jak Mildred polyk. Ano, myslm, e je, ekl. Pokusil se potat kolikrt polkla a pila mu na mysl nvtva tch dvou popelav edch mu, kte mli v tenkch rtech cigarety, a had s elektronkovma oima, jak se plazil hloub a hloub vrstvami noci a kamene a zahnvajc pramenit vody a chtlo se mu na Mildred kiknout: Kolik sis jich vzala dnes. No, tch tabletek! Kolik si jich vezme za chvli a nebude o tom vdt? A tak pod dl, hodinu co hodinu! Nebo mon ne dnes, ale ztra v noci. A kdy u to jednou zaalo, j nebudu spt ani dnes, ani ztra, ani dnou dal noc bhvjak dlouho. Myslet na to, jak leela na posteli a dva technici stli nad n, ne sehnut a pln zjmu, ale vztyen, se zaloenma rukama. A vzpomnl si, jak ho tehdy napadlo, e kdyby zemela, on urit ani nezaslz. Protoe by to zemel nkdo neznm, tv z ulice, obrzek z novin. A najednou to bylo vechno tak straliv, e se rozplakal, ne nad smrt, ale nad mylenkou, e by nad smrt neplakal, blhov, przdn lovk u

blhov, przdn eny, jej nitro hladov had jet vc vysl. m to, divil se, e je lovk tak przdn? Kdo ho to vyprazduje? A nedvno ta hrozn kytka, ta pampelika! Ta tomu nasadila korunu! To je ale hanba, vy nejste vbec do nikoho zamilovan! A pro ne? Nu, protoe kdy se nad tm lovk upmn zamysl, copak mezi nm a Mildred nestoj stna? A doslova ne jenom jedna stna, ale prozatm vlastn ti! A podn drah! A ti strkov, ty tety, ti bratrnkov a sestenice, ty netee, ti synovci, kte na tch stnch bydl, ta uvann banda opic, kter drmol o niem, o niem, o niem a hodn nahlas, nahlas, nahlas. Od samho potku si jim zvykl kat rodinka. Copak dnes dl strek Louis? Kdo? A teta Maude? Kdy obas pemtal o Mildred, vybavila se mu nejastji pedstava dvtka v pralese beze strom (je to divn!) nebo sp dvtka ztracenho v rovin, kde kdysi bvaly stromy (jejich nehmotn tvary tu lovk vude ctil), dvtka uprosted obvacho pokoje. Obvac pokoj! Te mohl brt to oznaen doslova. A piel dom, kdy chtl, stny byly vdycky zabydlen a vdycky k Mildred hovoily Nco se mus udlat! Ano, nco se udlat mus! Tak nestjme a nemluvme tady! Udlejme to! Mm takov vztek, e bych si odplivl! O em to je? Mildred nevdla, jak mu to vysvtlit. Kdo ml na koho vztek? To pr neme pesn ct. Co se chystali udlat? Pokej tady a uvid, ekla Mildred. Pokal, aby uvidl. Ze stn se til uragn zvuk. Hudba ho bombardovala tak prudce, e to tm pilo kosti ze lach. Ctil, jak mu drn elisti, jak se mu tesou oi v hlav. Klesal pod tmi nrazy. Kdy to skonilo, bylo mu jako lovku, kterho shodili ze skly na behu, odstediv sla moskho vru jm zatoila, vyplivla ho do vodopdu a on padal a padal dol do przdna, do przdna a nikdy docela nedopadl na dno nikdy nikdy docela ne, nikdy docela nedopadl na dno a pece padal tak rychle, e se ani stn nikdy nedotkl e se nikdy docela nedotkl nieho. Hromobit doznlo v dlce. Hudba odumela. Podvej! ekla Mildred. To bylo opravdu pozoruhodn. Nco se stalo. Akoli se lid na stnch pokoje sotva pohnuli a nic se ve skutenosti nevyeilo, lovk ml pocit, e nkdo zapnul praku nebo e ho nkdo nasl do gigantickho vysavae. Tonul v hudb a v ryz kakofonii. Montag se vymotal z mstnosti zalit potem a blzek zhroucen. Mildred tam zstala sedt v kesle a hlasy dl vedly svou: Tak te u bude vechno v podku, ekla jedna teta. Jen to nekej tak jist, pravil njak bratranec. A ty se neroziluj! Kdo se roziluje? Ty! J? M vztek? Pro bych ml mt vztek? Proto! To je vechno moc krsn, vykikl Montag, ale na co maj vztek? Co je to za, tihle lidi? Kdo je ten chlap a kdo je ta ensk? Je to mu a ena, jsou rozveden, zasnouben, co jsou? Paneboe, nic tu nen jasn. Oni, ekla Mildred, prost oni se pohdali, v. Hodn asto se hdaj. Ml bys to sledovat. Myslm, e jsou manel. Ano, jsou to manel. Pro se pt? A kdy to zrovna nebyly ti stny, kter brzy budou tyi a tm se snov vidina uzave, potom to byl oteven vz a Mildred ujdla rychlost sto padest kilometr za hodinu pes msto, on hulkal na ni a ona na nho, oba se snaili rozumt, co jeden druhmu k, ale oba slyeli jen ev

vozu. Aspo to zpomal na minimln rychlost! zajeel. Coe? vykikla. Zpomal na osmdest, na minimum! hulkal. Co k? zapitla. Rychlost! val. A ona ji vythla na sto edest kilometr za hodinu a urvala mu vzduch od st. Kdy vystoupili z vozu, mla v uch pevn zastren muliky. Ticho. Jenom vtr jemn vl. Mildred. Zavrtl sebou v posteli. Nathl se k n a vyal j malho hracho brouka z ucha. Mildred, Mildred? Ano? Jej hlas znl mdle. Bylo mu, jako by byl jednm z tch stvoen elektronicky vpravench do trbiny mezi fonokolorn stny, ctil, e mluv, ale jeho e nebyla s to proniknout sklennou barirou. Mohl jen posunkovat a doufat, e se Mildred oto a spat ho. Skrze sklo nebylo mon, aby se jeden druhho dotkli. Mildred, zn tu dvku, o kter jsem ti vyprvl? Kterou dvku? Skoro spala. Tu dvku ze sousedstv. Kterou dvku ze sousedstv? Vdy v, tu stedokolaku. Jmenuje se Clarissa. Ach tak, ano, ekla jeho ena. U nkolik dn jsem ji nevidl pesn eeno tyi dny. Nevidlas ji? Ne. Chtl jsem si o n s tebou promluvit. Je zvltn. J u vm, kterou mysl, tu znm. Myslel jsem si, e ji bude znt. Ta ekla v temnot pokoje Mildred. Co je s n? Chtla jsem ti to ct. Zapomnla jsem. Zapomnla. Tak mi to ekni te. O jde? Myslm, e je pry. Pry? Cel rodina se nkam odsthovala. Ale ona zmizela nadobro. Myslm, e je mrtv. To urit nemluvme o stejn dvce. Ale ano, je to ta. McClellanov. McClellanov. Pejelo ji auto. Asi ped tymi dny. Nevm to jist. Ale myslm, e je mrtv. Rodina se kadopdn odsthovala. Nevm. Ale myslm, e je mrtv. Ale jist to nev! Ne, docela jist ne. Ale skoro jist. Pro jsi mi to neekla dv? Zapomnla jsem. Ped tymi dny! pln jsem na to zapomnla. Ped tymi dny, ekl tie a zstal leet. Leeli v tmavm pokoji a nehbali se, ani jeden, ani druh. Dobrou noc, ekla. Slyel slab zachrastn. Jej ruka se pohybovala. Postrkovala elektrickou muliku, kter se sunula po polti jako kudlanka nbon. A u vzela zptky v jejm uchu a bzuela. Naslouchal a jeho ena si polohlasem prozpvovala. Venku se pohnul stn, zdvihl se podzimn vtr a opt utichl. Ale v tom tichu nco bylo a on to slyel. Bylo to jako dech vydchnut na okno. Bylo to jako dk prouek zelenavho svtlkujcho dmu, jako pohyb obrovskho jnovho listu odvanutho pry pes trvnk. Oha, napadlo ho. Je dnes v noci venku. Je to on. Kdybych otevel okno Neotevel okno. Rno ho mrazilo a ml horeku.

Nebude pece nemocn, ekla Mildred. Zavel rozplen oi. Jsem. Ale vera ti bylo dobe. Ne, nebylo mi dobe. Slyel, jak v salon hulk rodinka. Mildred udiven stla u jeho postele. Ctil, e tam stoj, vidl ji, ani otevel oi: vlasy splen chemikliemi, a byly jako kehk slma, oi zamen jakmsi zkalem, kter nebylo vidt, ale dal se tuit nkde hluboko za panenkami, nabarven napulen rty, tlo odtuovac krou vyhubl jako kudlanka nbon, maso podobn bl slanin. Nemohl se upamatovat, e by nkdy byla vypadala jinak. Pinese mi aspirin a trochu vody? Mus vstt, ekla. Je poledne. Spal jsi o pt hodin dle ne obyejn. Nevypnula bys telestnu? podal ji. Je tam zrovna moje rodinka. Neme ji vypnout, ani kdy mi nen dobe? Zeslabm ji. Vyla z pokoje, s telestnou neudlala nic a vrtila se. Je to lep? Dky. Vyslaj mj oblben program, ekla. D mi ten aspirin? Kdy tys jet nikdy nebyl nemocn! Opt se otoila k odchodu. No tak te jsem. Dnes nepjdu do prce. Zavolej msto m Beattymu. Vera v noci jsi byl legran. Zastavila se ve dvech provzen jemnm bzuenm. Kde m ten aspirin? Podval se na sklenici vody, kterou mu podvala. Ach! Vrtila se znovu do koupelny. Stalo se nco? Jenom por, nic vc. Zaila jsem prima veer, ekla v koupeln. Cos dlala? Dvala jsem se na telestny. Co vyslali? Poady. Jak poady? Jedny z nejlepch, jak kdy hrli. O em? Vdy v, o part. Ach ano, o part, o part, o part! Chtl zamknout bolest v och a najednou se mu ze zpachu petroleje udlalo patn, a zaal zvracet. Vela Mildred provzen bzukotem. Pekvapilo ji to. Pros to udlal? Polekan se podval na podlahu. S knihami jsme splili njakou staenu. Jet e se koberec d omt, to je vhoda. Pinesla mop a dala se do prce. Byla jsem vera u Heleny. Copak na tv telestn neel program chytit? el, ale j rda chodm na nvtvy. Vrtila se do salonu. Slyel, jak si prozpvuje. Mildred? zavolal. Objevila se se zpvem na rtech a lehce luskala prsty. Nezept se m, jak to vera bylo? ekl. Co jak bylo? Splili jsme tisc knih. Splili jsme njakou enu. No a? Salon explodoval rmusem. Splili jsme vtisky Danta a Swifta a Marca Aurelia. To byl njak Evropan, ne?

Nco takovho. Nebyl to radikl? Jakiv jsem ho neetl. Byl to radikl. Mildred si hrla s telefonem. Nechce na mn, abych zavolala kapitnu Beattymu, e ne? Mus! Neki na m! J jsem nekiel. Najednou se v posteli vztyil a tsl se, rozzuen a zrudl hnvem. V horkm vzduchu valy telestny. J mu zavolat nemu. J mu nemu ct, e jsem nemocn. Pro? Protoe m strach, pomyslel si. Jsi jako dt, kter pedstr, e je nemocn, a boj se zavolat, protoe po pr slovech by rozhovor vypadal takhle: Ano, u je mi lp, pane kapitne. V deset veer jsem tam. Nic ti nen, ekla Mildred. Montag klesl zptky do postele. Shl pod polt. Kniha, kterou tam ukryl, byla stle na svm mst. Mildred, co bys tomu kala, kdybych prost kdybych na as nechal zamstnn? Ty chce vechno nechat plavat? Po vech tch letech prce! A jen proto, e njakou enskou a jej knky Mlas ji vidt, Millie! Co je mi do n, nemla mt knihy. Byla za to odpovdn, to si mla uvdomit. Nenvidm ji. Pomtla t a my te pijdeme o vechno, o dm, o zamstnn, o vechno. Tys tam nebyla, tys to nevidla, ekl. V knihch mus nco bt. Nco, co si nedovedeme pedstavit, kdy kvli tomu zstane ena v hocm dom, nco v nich mus bt. Jen tak pro nic za nic by tam lovk nezstal. Nemla rozum. Mla zrovna takov rozum jako ty nebo j, mon lep, a my jsme ji splili. To je pro m jako losk snh. Ne, dn snh, to je ohe! Vidlas nkdy splen dm? Doutn nkolik dn. A tenhle ohe pro m do smrti nezhasne. Boe! Celou noc jsem se v duchu snail ho uhasit. Jsem u z toho len. Na tos ml myslet, ne ses stal pornkem. Myslet! Copak jsem ml na vybranou? Mj ddeek a mj otec byli pornci. Dlal jsem prost bez pemlen vechno po nich. Telestna hrla tanen lgr. Dnes m rann smnu, ekla Mildred. U jsi ml bt dv hodiny pry. Prv jsem si na to vzpomnla. Nen to jenom ta mrtv ena, ekl Montag. Vera v noci jsem myslel na vechen petrolej, kter jsem vypoteboval za poslednch deset let. A myslel jsem na knihy. A poprv jsem si uvdomil, e za kadou knihou stoj njak lovk. Njak lovk si ji musel vymyslet. Njakho lovka to stlo podn asu, ne ji dostal na papr. A na tohle jsem j pedtm nikdy ani nepomyslel! Vstal z postele. Nkomu to mon trvalo cel ivot, ne zapsal nkolik mylenek, kter ho napadly, kdy se rozhlel po svt a po ivot, a pak pijdu na dv minuty j a bum! Je po vem. Dej mi pokoj, ekla Mildred. J jsem nic neudlala. Tob mm dt pokoj! To se ti ekne, ale jak mm dt pokoj sob? Nepotebujeme si dvat pokoj. as od asu potebujeme mt opravdov a podn starosti. Jak dlouho u jsi nemla opravdu podn starosti? Kvli nemu dleitmu, kvli nemu skutenmu? A potom zmlkl, protoe si vzpomnl na minul tden a na dva bled oblzky, kter zraly vytetn na strop, a na hada-pumpu se zkoumajcm okem, na dva mue s obliejem jako z mdla a s cigaretami, kter jim poskakovaly v stech, kdy hovoili. Ale to byla jin Mildred, to byla Mildred tak hluboko v nitru thle Mildred a s takovmi starostmi, s takovmi opravdovmi

starostmi, e spolu ty dv eny nemly nikdy nic spolenho. Odvrtil se. Mildred ekla: Tak te sis to spskal. Vid venku ped domem? Podvej se, kdo tam je. To je mi jedno. Prv pijel Fnix a njak lovk v ern koili s oranovm hadem na rukv jde po cestice sem. Kapitn Beatty? zeptal se. Kapitn Beatty. Montag se ani nehnul, stl a hledl do studen bloby zdi pmo ped sebou. Prosm t, jdi a pus ho dovnit. ekni mu, e jsem nemocn. ekni si mu to sm! Pela nkolika kroky sem a tam a zstala stt se iroce rozevenma oima, kdy elektrick anuncitor od pednch dve zavolal tie, tichounce jej jmno pan Montagov, pan Montagov, nkdo tu je, nkdo tu je, pan Montagov, pan Montagov, nkdo tu je a pak onml. Montag se pesvdil, je-li kniha pod poltem dobe schovan, pomalu vlezl do postele, pihladil si pokrvku pes kolena a na prsou a napolo se posadil. Za chvli se Mildred pohnula, vyla z mstnosti a kapitn Beatty s rukama v kapsch vpochodoval dovnit. Vypnte rodinku, ekl Beatty a dval se kolem, na vechno krom Montaga a jeho eny. Tentokrt Mildred neotlela. Nakav hlasy v salon pestaly jeet. Kapitn Beatty se s pokojnm vrazem v bruntn tvi posadil do nejpohodlnjho kesla. Dal si naas, ne nacpal mosaznou dmku, zaplil ji a vyfoukl velk oblak koue. Jen m tak napadlo, e sem zajdu a podvm se, jak je naemu nemocnmu. No a co byste ekl? Beatty se usml a odhalil pitom prsvitn rov dsn a cukrovou blostnost svho chrupu. Vechno je mi jasn. Chtl jsi mi zavolat, jestli si me vzt dnes volno. Montag se v posteli napmil. No dobe, ekl Beatty, vezmi si volno! Prohlel si svj vn zapalova, na nm stlo TENTO ZAPALOVA ZAPL MILINKRT SE ZRUKOU, a zaal neptomn krtat chemickou zpalkou, sfoukl plamnek, krtl, sfoukl, krtl, promluvil nkolik slov, sfoukl. Podval se na plamnek. Foukl, podval se na sloupek koue: Kdy bude v podku? Ztra. Mon pozt. Zatkem ptho tdne. Beatty zabafal. Tohle sedne dv nebo pozdji na kadho pornka. Ale potebuje jen porozumn, aby pochopil, jak to chod. Potebuje znt djiny naeho povoln. S tm u te novky nekrm jako dv. Zatracen pitomost! Zabafal. Dneska u se na to pamatujou jenom velk zvata. Zabafal. J t do toho zasvtm. Mildred si s nm nervzn pohrvala. Beatty si dal celou minutu na as, aby si to v hlav srovnal a rozpomnl se, co vechno chce ct. Pt se, kdy to s tm nam zamstnnm zaalo, jak k tomu dolo, kdy, kde? No, j bych ekl, e to doopravdy zaalo nkdy v dob t zleitosti, kter se k vlka Severu proti Jihu, i kdy v na sluebn knce stoj, e to bylo dv. Fakt je, e jsme se nedostali skoro nikam, dokud se trochu nevypracovala fotografie. A potom film na zatku dvactho stolet. Rozhlas. Televize. Vci se zaaly dlat pro masy. Montag sedl v posteli a nehbal se. A ponvad se zaaly dlat pro masy, zjednoduily se, pokraoval Beatty. Dv mly knihy vliv na nkolik mlo lid, tuhle, tamhle, po celm svt. Mohly si dovolit bt rzn. Na svt bylo dost msta. Poet obyvatel se zdvojnsobil, ztrojnsobil, ztvernsobil. Filmy a rozhlas, asopisy, knihy, vechno se vyrovnalo na stejnou limondovou rove rozum, co km? Myslm, e ano. Beatty se zadval na kouov krouky, kter vydechl do vzduchu. Pedstav si to. lovk devatenctho stolet se svmi komi, psy, kory, pomalm pohybem. A pak, ve dvactm stolet pus kameru rychleji! Knihy se zkrtily. Zkondenzovaly. Vykuchali je. Vc obrzk ne textu. Vechno se sesych na vtip, na senzan zvr.

Senzan zvr, pikvla Mildred. Sekrtali klasiky na patnctiminutov rozhlasov program, pak je znova sekrtali, aby se veli na jednu strnku, a nakonec to dothli na deseti nebo dvanctidkov heslo v naunm slovnku. J samozejm pehnm. Slovnky byly pro rychlou informaci. Ale nalo se mnoho tch, kte vechno, co vdli o Hamletovi (ty ten titul zn urit, Montagu, pro vs, pan Montagov, je to pravdpodobn jen podvdom vzpomnka na njak titul), kte, jak km, vechno, co vdli o Hamletovi, vyetli z jednostrnkovho vtahu v knce, kter hlsala: Te si mete konen pest vechny klasiky: drte krok se sousedem! Je ti jasn, kam to vede? Z dtskho pokoje na univerzitu a zptky do dtskho pokoje. To je graf intelektulnho vvoje za poslednch pt stolet nebo o trochu dle. Mildred vstala a zaala pechzet po pokoji, brala do rukou rzn vci a zase je pokldala. Beatty si j nevmal a pokraoval: Pus ten film rychleji, Montagu, honem! Vezmi jen vechny ty obrzkov magazny: Click, Pie, Look, Eye, Now, Flick, Here, There, Swift, Pce, Up, Down, In, Out, Why, How, Who, What, Where, Eh?, Uh!, Bang!, Smack!, Wallop, Bing, Bong, Bum! Vtah z vtahu, vtah z vtahu vtahu. Politika? Sloupek, dv vty, palcov titulek! A pak u jde vechno k ertu! Roztote lidskou mysl, rozpumpujte ji rukama vydavatel, literrnch zlodj, rozhlasovch podnikatel tak rychle, aby ta odstedivka odmrtila vechny nepotebn mylenky, kter jen ukrdaj as! Mildred urovnvala pikrvky. Montag uctil, jak se mu srdce divoce rozbuilo, kdy natsala polt. Prv ho vzala za ramena a pokouela se ho donutit, aby se posadil a ona mohla polt vzt, pkn ho naechrat a poloit zptky. A mon, aby vykikla a vytetila oi, nebo aby prost shla pod poduku a ekla: Co to tu je? a s dojemnou nevinnost vythla ukrytou knihu. koln dochzka se zkracuje, kze se uvoluje, pestv se uit filozofie, djepis, ciz jazyky. Anglitina a pravopis se postupn m dl vc zanedbvaj, a se nakonec ignoruj skoro pln. ije se ze dne na den, lidi se staraj jen o vhodn msto a po prci je vude plno zbavy. Na se uit nco vc ne makat knoflky, otet vypnaem, utahovat matky a spojovat kontakty? Uka, narovnm ti polt, ekla Mildred. Ne, zaeptal Montag. Zip pln nahrad knoflk, ale prv ta chvilka na pemlen chyb lovku, kdy se rno stroj. Rno je doba filozofick, a proto i melancholick. Mildred ekla: Uka! Jdi pry! sykl Montag. Ze ivota se stv jeden jedin kotrmelec, Montagu, vechno je sam bum, bac a hej! Hej! zvolala Mildred a kubla poltem. Proboha, nech m bt! podrdn vykikl Montag. Beatty vyvalil oi. Mildredina ruka pod poltem ztuhla. Prsty ohmatvala obrysy knihy, a kdy rozeznala tvar, objevilo se na jejm oblieji pekvapen a potom ds. Otevela sta, aby se zeptala Zbavte divadla veho repertoru krom ak a do pokoje si poite sklenn stny a dobr svtla, kter po tch stnch bhaj nahoru dol jako konfety nebo krev nebo sherry nebo bublinky v ampaskm. Hraje rd baseball, Montagu, e? Baseball je skvl hra. Te u Beattyho skoro nevidl, jenom nkde z kouov clony slyel jeho hlas. Co je to? zeptala se Mildred tm radostn. Montag si j prudce lehl na ruce. Co to tam je? Posa se! zaval Montag. Uskoila s przdnma rukama. Nevid, e hovome? Beatty pokraoval jakoby nic. Hraje rd kuelky, Montagu? Kuelky? Ano. A golf? Golf je skvl hra. A co basketbal? Skvl hra. A bilir, kulenk? A fotbal?

Sam skvl hry, jedna jako druh. Vce sportu pro kadho, kolektivn duch, zbava a myslet se vbec nemus, co? Organizujte a organizujte a vc a vc organizujte skvlej sportovn podvan. Vc kreslench seril do knih. Vc obrzk. Duch potebuje m a m. Roztkanost. Silnice pln zstup, kter se enou nkam, nkam, nkam, nikam. Benzinov tvanci. Z mst jsou turistick noclehrny, lid thnou z msta na msto jako koovn tlupy, jdou za pibvajcm mscem, dnes bydl v mstnosti, kde ty jsi spal dopoledne a j vera v noci. Mildred vyla z pokoje a prskla dvemi. Televizn tety se daly do smchu televiznm strkm. Te si vezmme napklad meniny v na civilizaci. m vc je obyvatelstva, tm vc je menin. Hlavn abyste se njak nedotkli cit milovnk ps a chovatel koek, cit lka, advokt, obchodnk, editel, mormon, baptist, unit, an, vd, Ital, Nmc druh generace, Texasan, Brooklyan, Iran, lid z Oregonu nebo z Mexika. Postavy vystupujc v tto knize, v tto he, v tomto televiznm programu jsou osobnosti ist smylen, nemaj pedstavovat skuten male, kartografy nebo emeslnky kdekoli na svt. m vc se zvtuj trhy, Montagu, tm sp si mus dt pozor, aby ses nedotkl nch nzor. Je teba etit nejvnitrnj ctn tch nejnepatrnjch menin. Spisovatel pln zlch mylenek, zavete sv psac stroje! A oni je zaveli! Z asopis se stala pjemn limondov selanka. Knihy, tak to alespo prohlaovali ti zatracen snobt kritici, rozbedli ve pnu. Nen divu, e pestaly jt na odbyt, kali kritikov. Ale teni, kte vdli, co chtj, byli spokojen a udreli pi ivot obrzkov serily. A samozejm tak pornografick asopisy se stereoskopickmi fotografiemi. Tady to m, Montagu. Nepilo to shora od vldy, cestou naizovac. Nezaalo to dnm vnosem, dnm usnesenm, dnou cenzurou, vbec ne! Bohudky, cel ten kousek provedla technika, masov vyuit zdroj a tlak menin. Jim podkuj za to, e dnes me bt neustle vesel, sm st obrzkov serily, oblben senzan ivotopisy nebo tdenky pln inzert. Dobe, ale jak to bylo s pornky? zeptal se Montag. Hm, v jemn mlze tabkovho dmu se k nmu Beatty naklonil, co se d vysvtlit lp a pirozenji? Kdy koly zaaly chrlit vc a vc bc, skokan, zvodnk, hraik, pivnk, hltal, letc a plavc namsto badatel, vdc, kritik a tvrch pracovnk, potom se ovem slovo intelektul stalo nadvkou, jak si tak zaslouilo. Z neobvyklch vc m vdycky strach. Jist se pamatuje na spoluka ve kole, kter byl obzvl nadan, kter se nejastji hlsil a odpovdal na uitelovy otzky, zatmco ostatn depli jako hromada vycpanch pank a mli na nho vztek. A nevybrali jste si prv tohohle nadanho chlapce, kdy jste po vyuovn chtli nkoho zmltit nebo potrat? Samozejm e ano. Vichni musme bt stejn. Nejsou vichni zrozeni svobodn a sob rovn, jak k stava, ale vichni jsou srovnan. Jeden kad je vrn obraz vech ostatnch; teprve pak jsou vichni astn, protoe tu nejsou dn velikni, ped ktermi by se lovk ctil bezvznamn nebo podle nich by se mohl mit. Tak je to! Kniha v sousedstv je jako nabit puka. Spal ji! Vyndej ze zbran nboj! Zlom lidskou mysl ! Bh v, kdo by se stal terem setlho lovka? J? Nestrpm to ani minutu. A tak kdy se vude na svt stavly domy ohnivzdorn (tvoje domnnka vera v noci byla sprvn), nikdo u nepoteboval pornky pro star ely. Dostali novou prci, stali se ochrnci klidu na mysli, lidmi kte odstrauj n paliv, snadno pochopiteln a oprvnn strach z mncennosti. Stali se oficilnmi cenzory, soudci a katy. To jsi ty, Montagu, a to jsem j. Dvee salonu se otevely, objevila se v nich Mildred a podvala se na n, podvala se na Beattyho a pak na Montaga. Zelen, lut a oranov ohostroje zaplavovaly stny pokoje za n a prskaly a vybuchovaly v rytmu hudby vyluzovan tm vhradn bubny, tamtamy a inely. Pohnula rty a nco ekla, ale zvuky to pehluily. Beatty si vyklepal dmku na dla sv rov ruky a prohlel popel, jako by to byl symbol, kter je teba rozlutit a vyptrat jeho smysl. Mus ti bt jasn, e n civilizovan svt je tak obrovsk, e si nememe dovolit, aby meniny byly nespokojen a neklidn. Zeptej se sm sebe, co u ns chceme doshnout pedevm? Lid chtj bt astn, nen to tak? Neslyels to cel ivot? Chci bt astn, kaj lid. No, a

nejsou? Copak je pod nm nezamstnvme, neposkytujeme jim dost zbavy? Pro to ijeme, pro nic jinho, nemm pravdu? Pro uitek, pro vzruen. A mus pipustit, e nae kultura ns tmhle pmo zahrnuje. Ano. Z pohybu Mildredinch rt ve dvech mohl Montag pest, co k. Pokouel se nehledt na jej sta, protoe Beatty se mohl otoit a pest to tak. ernoi nemaj rdi ernouka Sambo. Spalte ho. Blochm je proti srsti Chaloupka strka Toma. Spalte ji. Napsal snad nkdo knihu o vlivu kouen na rakovinu plic? A kuci bre? Spalte tu knihu! d se klid, Montagu. Mr, Montagu. Nezatujte svmi problmy ostatn. Anebo jet lp: hote je do spalovac pece. Pohby e jsou nevhodn a pohansk zazen? Tak je rovn zlikvidujte. Kdy nkdo ume, za pt minut u se veze k Velik peci, vude po cel zemi jsou vm k slubm penosn krematoria, kter jsou penen helikoptrami. Deset minut po smrti je z lovka jenom oblek prachu. Nepejme se se zsluhami jednotlivce v nekrolozch. Zapomete na n. Spalte vechny, vechno spalte. Ohe je jasn a ohe je ist. Ohostroje v pokoji za Mildredinmi zdy uhasly. A ona jakoby zzranou shodou souasn pestala mluvit. Montag zadrel dech. Tady v sousedstv byla jedna dvka, ekl zvolna. Te je pry. Myslm, e je mrtv. Nemu se ani upamatovat na jej obliej. Ale ta byla jin. Jak jak je to mon? Beatty se usml. Tu a tam se to stv. Mysl Clarissu McClellanovou? Mme jej rodinu v kartotce. Dvali jsme na n pozor. Ddinost a okol jsou zvltn vci. Za nkolik mlo let si lovk vechny brouky z hlavy nevyene. Domc prosted me nadlat spou v tom, co se pokoume natlouct lidem do hlavy ve kole. Proto jsme tak rok co rok sniovali vk pro pijmn dt do kolky, a je te mlem vytahujeme z kolbek. Kvli McClellanovm jsme mli nkolik planch poplach, kdy bydleli v Chicagu. Knihu jsme nikdy dnou nenali. Zznamy o strkovi jsou pestr, je to asocil. A to dve? Byla jak asovan bomba. Podle toho, co jsem vidl v jejch kolnch zznamech, rodina ji urit podvdom ovlivovala. Nestla o to vdt, jak se co dl, ale pro se to dl. A to me lovka snadno zmst. Zane se pod ptt pro, a jestli nepestane, urit ho z toho brzo rozbol hlava. Tomu dveti je lp, jestli je mrtv. Asi ano. Takovch podivn nen natst moc. Vme, jak je zniit v zrodku. Bez hebku a bez deva dm nevystav. Kdy tedy nechce, aby stl, schovej devo a hebky. Kdy nechce, aby byl lovk neastn z politickch problm, neukazuj mu rub i lc otzky, aby se tm netrpil, uka mu jenom jednu strnku. Anebo jet lpe, neukazuj mu nic. Nech ho zapomenout, e je na svt nco takovho jako vlka. I kdy je vlda neschopn a vratk ve sv pozici, i kdy si pomh z zkch roubovnm dan, nevad to, hlavn e o n lid nepemlej. Hlavn je klid, Montagu. Vypisuj pro lidi soute, ve kterch dostanou cenu za to, e se nau zpamti populrn lgr, nebo hlavn msta rznch stt, nebo kolik tun obil sklidili loni v Iow. Napchuj do nich daje, kter nejsou nebezpen, zahl je tolika fakty, a se budou ctit pecpan, ale budou mt dojem, e doslova sr informacemi. Potom se jim bude zdt, e mysl. Budou mt pocit pohybu, ani se pohnou, a budou spokojen, protoe fakta tohoto druhu se nemn. Jenom jim nedvat nic tak oemetnho jako filozofii nebo sociologii, aby si umli dt dohromady dv a dv. To je cesta k nespokojenosti. Kad, kdo dovede rozebrat a zase sloit telestnu a dnes to doke vtina lid je astnj ne lovk, kter se pokou s logaritmickm pravtkem vypotat, zmit nebo dt do rovnic vesmr. Ten neme zmit nebo dt do rovnice, pokud nechce, aby se lovk ctil jako zve a pln osamocen. J to znm, zkouel jsem to. K ertu s tm! Sem s bary a s verky, s akrobaty a kouzelnky, s odvlivci, s tryskovmi auty, s motocyklovmi helikoptrami, se sexualitou a s heroinem, jen vc vech tch vc, v kterch si pijde na sv automatick reflex. Kdy je divadeln hra patn, film nic nek, nestoj-li pedstaven za nic, podrdte m theriminem,*2 a hodn nahlas! Budu si myslet, e reaguju na hru, a zatm to bude jen nervov reakce na chvn vzduchu. Ale to je mi jedno. Mm prost rd podnou zbavu.
2

Elektrofonick hudebn nstroj.

Beatty vstal. Musm jt. Pednka skonila. Doufm, e jsem ti vechno vyjasnil. Dleit je, aby sis zapamatoval, Montagu, e my jsme Dtka tstny, Duo Usmvk, ty a j a ostatn. Stojme proti hlouku tch, kte chtj vechny udlat neastn a odhaluj proto rozpory v teorii a mylen. My podprme hrz. Podn se opi. Nedopus, aby pval melancholie a ponur filozofie zaplavil n svt. Spolhme na tebe. Nevm, jestli si uvdomuje, jak jsi dleit, jak jsme dleit pro tenhle n astn svt. Beatty potsl Montagovou bezvldnou rukou. Montag sedl dosud v posteli, jako kdyby se dm kolem nho hroutil a on nemohl vstt. Mildred ze dve zmizela. Jet nco, ne odejdu, ekl Beatty. Na kadho pornka pijde aspo jednou v ivot slab chvilka. Zept se sm sebe: O em se vlastn v tch knihch pe? Na tu otzku dostat odpov, to by bylo, co? Ale na mou est, Montagu, za mlada jsem si jich musel nkolik pest, abych se dozvdl, po em jdu, a v knihch se pe o niem. O niem, co bys mohl uit nebo emu jde vit. Kdy to jsou romny, jednaj o lidech, kte nikdy neili, o mtohch autorovy fantazie. A kdy to nejsou romny, je to jet hor: jeden profesor nadv druhmu do idiot, jeden filozof utp druhho lc vody. A vichni se motaj sem, tam, ni hvzdy a zhasnaj slunce. lovk nakonec nev, je. A co se stane, kdy si njak pornk, ist nhodou bez zlho myslu vezme njakou knku dom? Montag sebou trhl. Oteven dvee na nho hledly velikm przdnm okem. Pirozen chyba. Jenom zvdavost, ekl Beatty. Nebudeme kvli tomu nijak malichern, ani se nerozilme. Dovolme pornkovi, aby si tu knihu nechal tyiadvacet hodin. Kdy ji do t doby nespl, prost pijdeme a splme ji za nho. Pirozen. Montagovi vyschlo v krku. Tak co, Montagu? Pijde dnes na jinou, na pozdj smnu? Snad t jet dnes veer uvidme! Nevm, ekl Montag. Coe? Beatty se na nho podval dost pekvapen. Montag zavel oi. Snad pijdu pozdji. Rozhodn bychom t postrdali, kdyby ses neukzal, dodal Beatty a stril si zamylen dmku do kapsy. U nikdy nepijdu, myslel si Montag. Uzdrav se a u nemaro, ekl Beatty. Otoil se a vyel otevenmi dvemi. Montag se dval oknem, jak Beatty odjd v zivm brouku, natenm barvami lutho plamene, s uhlov ernmi pneumatikami. Pes ulici a podl cesty stly domy s holmi fasdami. Co to kala Clarissa jednou odpoledne? Nejsou u dn zpra. Strek k, e kdysi mvaly domy zpra. A na nich nkdy sedvali veer lid a hovoili, kdy se jim chtlo hovoit, kolbali se v houpacch idlch nebo mleli, kdy se jim chtlo mlet. Nkdy tam jen tak sedli a pemleli, pemtali o rznch vcech. Strek k, e architekti pestali navrhovat zpra, protoe nevypadala pkn. Ale strek taky k, e to je jenom zminka, kter pikraluje prav dvod. Skuten, skryt dvod byl asi ten, e nechtli, aby tam lidi jen tak posedvali, nic nedlali, houpali se, hovoili. To byl nesprvn spoleensk ivot. Lidi pli mnoho mluvili. A mli as na pemlen. Proto zpra zmizela. A zrovna tak zahrdky. U sotva najdete zahrdku, aby se v n dalo sedt. A jen se podvejte na nbytek. Nikde dn houpac idle. Ty jsou moc pohodln. Vyete lidi ven, a se hem sem tam. Strek k a strek a strek Jej hlas se ztratil v dlce. Montag se otoil a pohldl na svou enu, kter sedla uprosted salonu a mluvila s hlasatelem. Pan Montagov, kal. Tohle a ono a tamhleto. Pan Montagov Nco jinho a pod dl. Automatick modifiktor, kter je stl sto dolar, samoinn zaadil jej jmno, kdykoli hlasatel oslovil sv anonymn obecenstvo a vynechal przdn msto, kam se mohly vloit pslun slabiky.

Dky specilnmu viziotransformtoru se pohyboval vyslan obraz jeho tve v krajin kolem rt tak, e sta vyslovovala jmna zcela pirozen. Byl to znm, bezpochyby dobe znm. Pan Montagov podvejte se na tohle. Otoila hlavu, akoli zejm vbec neposlouchala. Montag ekl: Od toho, e dnes nejdu do prce, je jen krek k tomu, e nepjdu do prce ztra, e u se na strnici nikdy nevrtm. Ale ty dnes do prce pjde, vi? ekla Mildred. Jet nevm. Prv te mm len pocit, chce se mi vechno rozbt, vechno zabt. Jdi se projet. Ne, dky. Kle od gare jsou na nonm stolku. Kdy mi je takhle, vdycky mi pome, kdy se rychle projedu. Vythne to na stotyictku a je ti ndhern. Nkdy projezdm celou noc a pak se vrtm a ty o tom ani nev. Na venkov je docela zbava. Pejede tam spoustu krlk a nkdy i ps. B, jdi se projet. Ne, dnes nechci. Dnes chci zstat u thle pitom zleitosti. Boe, zan mi perstat pes hlavu. Nevm, m to je. Je mi tak mizern, mm hrozn vztek a nevm pro. Je mi, jako kdybych pibral na vze. Pipadm si tlust. Zd se mi, e jsem stdal spousty vc a nevm jakch. Dokonce snad zanu st knihy. To by t zaveli, ne? Pohldla na nho, jako by stl za sklennou stnou. Zaal se oblkat a neklidn pechzet po lonici. Ano. A mon, e by udlali dobe. Ne nkomu nco udlm. Slyela jsi Beattyho, poslouchala jsi ho? Na vechno zn odpov. M pravdu. Dleit je tst. Zbava znamen vechno. A pesto jsem tu depl a kal jsem si: Nejsem astn, nejsem astn. J jsem, Mildredina sta se rozjasnila smvem. A jsem na to hrd. J nco provedu, ekl Montag. Jet ani nevm co, ale nco hroznho provedu. U m nebav poslouchat pod tyhle vsty, ekla Mildred a odvrtila se od nho zase k hlasateli. Montag se dotkl tlatka na stn a hlasatel ztratil e. Millie? Odmlel se. Tenhle dm je zrovna tak tvj jako mj. Myslm, e nedlm nic nesprvnho, kdy ti chci nco ct. Ml jsem ti to ct u dvno, ale sm jsem to nebral na vdom. Chci, aby ses podvala na nco, co mm, co jsem sbral a schovval cel posledn rok, tu a tam, jak se naskytla pleitost. Nevm, co m k tomu pimlo, ale dlal jsem to a nikdy jsem ti o tom neekl. Uchopil idli s rovnm opradlem, strkal ji pomalu a odhodlan do haly a k pednm dvem, vylezl na ni, chvli tam stl jak socha na podstavci a jeho ena dole pod nm ekala. Potom nathl ruku a odstril mku klimatizanho ventiltoru, shl vpravo a hluboko dovnit, odsunul dal kovov zvs a vythl odtamtud knihu. Ani se na ni podval, upustil ji na zem. Znovu nathl ruku, vyndal dv knihy, spustil ruku a hzel knihy na zem, mal i dost velk, lut, erven, zelen. Kdy by hotov, pohldl dol, kde u nohou jeho eny leelo asi dvacet knih. Promi, ekl. Nepomyslel jsem na to. Ale te se mi zd, e jsme v tom oba. Mildred ucouvla, jako by se ped n najednou objevil prek my, kter vylezly z podlahy. Slyel, jak rychle oddychuje, v oblieji zbledla a vytetila oi. Opakovala jeho jmno, dvakrt, tikrt. Potom zaala skuet, vrhla se vped, popadla jednu knihu a bela ke kuchyskmu spalovac odpadk. Chytil ji a ona zajeela. Pevn ji stiskl, ale pokusila se mu vytrhnout, pokrbala ho. Ne, Millie, ne! Pokej! Pesta, ano? Vdy nev pesta! Uhodil ji, znovu ji sevel a zatsl s n. eptla jeho jmno a dala se do ple. Millie! ekl. Poslouchej! Vnuj mi chvilku asu, ano? Nememe nic dlat. Nememe je split. Chci se na n podvat, aspo jednou se na n chci podvat. A jestli je pravda, co tvrd kapitn, potom je splme spolen. V mi, splme je spolen. Mus mi pomoct. Pohldl j do oblieje, vzal ji za bradu a pevnji k sob pitiskl. Nedval se jenom na ni, ale hledal v jej tvi tak sebe a radu, co m udlat.

A se nm to lb nebo ne, jsme v tom. Za vechna ta lta jsem od tebe mnoho nechtl, ale tohle te chci, o tohle t te snan prosm. Tady nkde musme zat. Musme tomu pijt na kloub, pro je to se mnou a s tebou tak zamotan, s tebou a s tmi prky v noci a s autem, a se mnou a s mou prac. tme se rovnou na skal. Boe, Millie, j na n nechci narazit. Nebude to lehk. Nevme, jak zat, ale mon, e na to po trokch pijdeme, dme si to dohromady a pomeme jeden druhmu. Zrovna te t tak stran potebuje, ani ti to neumm ct. Jestli m vbec miluje, njak se s tm sm, jenom na tyiadvacet, osmatyicet hodin. Vc nechci, pak s tm budu hotov, to ti slibuje, psahm! A jestli tady v tom nco je, teba jenom nepatrn malikost v cel t motanici, snad se nm to povede pedat i nkomu jinmu. U se nebrnila, proto ji pustil. Klesla bezvldn, svezla se po zdi, sedla si na podlahu a hledla na knihy. Jedna se oprala o jej nohu, vimla si toho a nohu odthla. Ta ena vera v noci, Millie, tys u toho nebyla. Tys nevidla jej obliej. A Clarissa. Ty jsi s n nikdy nemluvila. J ano. A takov se boj chlapi, jako je Beatty! Nerozumm tomu. Pro se tak boj nkoho, jako je ona? Ale vera v noci jsem ji porovnval s pornky na strnici a zjistil jsem, e je nesnm a e ani sm sebe u nesnm. A napadlo m, e by mon bylo nejlp, kdyby splili pornky. Guyi! Elektrick anuncitor od pednch dve tie zavolal: Pan Montagov, pan Montagov, nkdo tu ek, nkdo tu ek. Pan Montagov, pan Montagov, nkdo tu ek. Ticho. Otoili se, vytetn se podvali na dvee a vude, vude kolem se zaaly tit spousty knih. Beatty! ekla Mildred. To neme bt on. Vrtil se! zaeptala. Anuncitor od pednch dve znovu tie zavolal: Nkdo tu ek Neoteveme. Montag se opel o stnu, potom pomalu sklouzl do depu, ohnul se a zaal poden sbrat knihy, brt je palcem a ukazovkem. Tsl se a touil nacpat knihy zase zptky do ventiltoru, ale ctil, e se u nikdy nebude moct podvat Beattymu do oblieje. Skril se, pak si sedl, ale hlas ode dve mluvil dl a nalhavji. Montag sebral ze zem mal svazeek. Kde zaneme? Pootevel knku a nahldl dovnit. Myslm, e zaneme od zatku. Vleze sem, ekla Mildred, a spl knihy i ns! Konen hlas umlkl. Nastalo ticho. Montag ctil, e za dvemi nkdo stoj, ek, naslouch. A potom kroky, kter se vzdalovaly po chodnku pes trvnk. Podvme se, co je tohle, ekl Montag. ekl to vhav a se stranm vdomm toho, co dl. Tu a tam si peetl pr strnek, a nakonec doel k vt: Pot se, e v rznch dobch podstoupilo celkem jedenct tisc lid radji smrt, ne by se podvolili a rozbjeli vajka na ostrm konci.*3 Mildred sedla proti nmu na druh stran haly. Jak to dv smysl? Nedv to dn smysl. Kapitn ml pravdu! Jen pokej, ekl Montag. Zaneme znova. Od zatku.

Montag te Gulliverovy cesty anglickho klasika Jonathana Swifta (1667-1745).

st druh

STO A PSEK

etli cel dlouh odpoledne, zatmco na tich dm se lil z nebe listopadov d. Sedli v hale, protoe bez oranovch a lutch konfet a ohostroj na stnch, bez en v zlatch protkvanch atech a bez mu v ernm sametu, kte ze stbrnch cylindr vytahuj padestikilov krlky, se zdl salon stran przdn. Bylo v nm jako po vymen a Mildred tam neustle zklaman nahlela, zatmco Montag chodil sem tam, sedal si chvlemi do depu a kadou strnku etl nahlas alespo desetkrt. ,,,Nememe pesn urit, v kterm okamiku se rod ptelstv. Plnte-li ndobu kapku po kapce, nakonec sta jedna a ndoba petee; a prv tak pijde v ad laskavch in jeden, po nm petee srdce. Montag sedl a naslouchal deti. Mla snad v sob ta dvka ze sousedstv tohle? Tolik jsem se tomu snail pijt na kloub! Ta u je po smrti. Nememe proboha mluvit o nkom ivm? Montag na enu ani nepohldl. Roztesen krel halou do kuchyn, tam zstal a dlouho se dval, jak d bubnuje do oken. Teprve kdy se pln uklidnil, vrtil se zptky do matn osvtlen haly. Otevel jinou knihu. ,Ten oblben nmt, j sm.*4 Pohldl na stnu. ,Ten oblben nmt, j sm. Tomuhle rozumm, ekla Mildred. Ale oblben nmt Clarissy nebyla ona sama. Byli to vichni ostatn i j. Po hezk dce let byla prvn lovk, kter mi byl opravdu mil, prvn lovk, pokud se pamatuju, kter se mi dval pmo do o, jako kdybych pro nho nco znamenal. Zvedl ob knihy. Tihle lid jsou u dvno mrtv, ale j vm, e jejich slova, tak i onak, plat o Clarisse. Venku za domovnmi dvemi, v deti, slab zakrbn. Montag ztuhl. Vidl, jak se Mildred ulekan pitiskla zdy ke stn a vydechla. ,,Nkdo za dvema pro nm anuncitor neekne Vypnul jsem ho. U zem za dvemi pliv zvuk, jako by je nkdo zkoumav oichval, jako by dovnit vdechl elektrick dech. Mildred se zasmla. To je ten pes, jenom pes! Mm ho odehnat? Nehbej se! Ticho. Jenom bubnovn studenho det. A slab vn oznu, kter vnik pod zamenm dvemi dovnit. Poj, dme se zas do prce, ekl klidn Montag. Mildred kopla do jedn knihy. Knihy nejsou lidi. Ty te a j se rozhlm kolem dokola, ale nikdo tu nen! Podval se upen do salonu, mrtvho a kalnho jako vody ocenu, kter se mohl hemit ivotem, kdyby rozsvtili elektronick slunce. Podvej se, ekla Mildred, moje rodinka, to jsou lidi. Vykldaj mi o velijakch vcech. J se smju, oni se taky smj. A tch barev! Ano, j vm. A mimo to, kdyby se kapitn Beatty dozvdl o tchhle knihch Zamyslela se nad tm. Na jej tvi se objevil as a hned nato strach. Asi by piel a splil dm i rodinku. To je hrozn! Jen si pomysli, co ns to vechno stlo. Pro bych mla st? Kvli emu? Kvli emu! Pro? vyletl Montag. Nedvno v noci jsem vidl nejstranjho hada na svt. Byl neiv a pitom byl iv. Vidl, akoli byl slep. Chtla bys toho hada taky uvidt? Je na stanici prvn pomoci, kde maj zznam o vem tom svinstvu, kter z tebe dostali! Chtla by ses jt podvat a prohldnout si ten zznam? Musela bys asi hledat pod Montagov, ale mon taky pod Strach nebo Vlka. Anebo nechtla by ses jt podvat na ten bark, kter shoel vera v noci? A hrabat v popeli, abys nala kosti eny, kter sama zaplila svj vlastn dm! A co Clarissa
4

Montag te zatek Essay francouzskho humanisty Montaigna (1533-1592).

McClellanov, kde tu mme hledat? V mrnici! Poslouchej! Bombardry, roj za rojem, peltvaly po obloze nad domem, vily vzduch, huely, svitly jako nesmrn neviditeln vtrnk, otejc se v przdnot. Kristepane, zvolal Montag. Hodinu co hodinu tolik tch hnusnch krm na nebi! Jak se tam k ertu kadou vteinu, po cel n mizern ivot ty bombardry dostvaj? Pro o tom nikdo nechce nic ct! Od roku 1960 jsme se pustili do dvou atomovch vlek a vyhrli jsme je! Copak jsme na svt kolem sebe zapomnli proto, e se my doma tak dobe bavme? Nebo proto, e jsme bohat a ostatn svt chud a e nm je to prost jedno? Slyel jsem njak povsti, e svt pr umr hladem ale nm se vede bjen! Je to pravda, e svt se de a my si hrajeme? A e ns kvli tomu tolik nenvid? as od asu jsem tak zaslechl njak ei o nenvisti. A v ty pro je nenvist? Jedno je jist, j to nevm! Mon e nm knihy pomou napl ven z jeskyn. Mohly by nm aspo pomoct, abychom pestali dlat ty pod stejn pitomosti a omyly! O takovch vcech ty tvoje idiotsk kretny v salon mluvit neslym. Boe, Millie, copak to nechpe? Hodinku, dv hodiny denn s tmihle knihami a mon Zazvonil telefon. Mildred ho chvatn zvedla. Ann! rozesmla se. Ano, dnes vyslaj Blho aka. Montag odeel do kuchyn a hodil knihu na zem. Montagu, ekl, ty jsi doopravdy blbec. Co dl? Odneseme ty knihy Beattymu, zapomeneme na to? Otevel knihu a chtl st, aby neslyel Mildredin smch. Chudku Millie, kal si v duchu. Chudku Montagu, ty tomuhle taky nerozum. Ale kde najde nkoho, kdo by ti pomohl, kde te jet najde njakho uitele? Jen vydret! Zavel oi. Ano, samozejm. Uvdomil si, e zase peml o tom rozkvetlm parku ped rokem. V posledn dob si na to vzpomnl asto, ale teprve te si jasn uvdomil, jak to bylo, kdy si viml, e ten staec v ernm obleku nco rychle schovv pod kabt. Staec vyskoil, jako by se chtl dt na tk, a Montag mu ekl: Pokejte! Nic jsem neudlal! vykikl staec a tsl se. Nikdo vm nek, e jste nco udlal. Chvli sedli beze slova v mkkm zelenavm svtle a potom zaal Montag mluvit o poas a staec nejistm hlasem odpovdal. Bylo to podivn, tich setkn. Staec piznal, e je profesorem anglitiny ve vslub a e ztratil zamstnn ped tyiceti lety, kdy zaveli posledn filozofickou fakultu pro nedostatek student a finann podpory. Jmenoval se Faber, a kdy konen pestal mt z Montaga strach, rozhovoil se melodickm hlasem, dvaje se na oblohu, na stromy a rozkvetl park. Kdy hovoil asi hodinu, zaal Montagovi nco kat a Montag postehl, e to je nermovan bse. Potom staec dostal jet vc odvahy a kal zase nco jinho, a to byla tak bse. Faber si poloil dla na levou nprsn kapsu a tie a lahodn pednel ta slova a Montag vdl, e sta nathnout ruku a me ze starcova kabtu vythnout svazek bsn. Ale nenathl ji. Jeho ruce zstaly bezvldn a neuiten leet na kolenou. Nemluvm o vcech, pane, ekl Faber. Mluvm o smyslu vc. Sedm tady a vm, e jsem naivu. A to bylo vechno. Hodinov monolog, bse, pr slov a potom mu Faber s jistm rozechvnm napsal na kousek papru svoji adresu, ani dbal na to, e je Montag pornk. To je pro vai kartotku, ekl. Pro ppad, e se rozhodnete na m rozzlobit. Nezlobm se, ekl Montag pekvapen. Mildred v hale iela smchy. Montag odeel do atny a listoval ve svm notsku, a doel k poznmce PLNOVAN VYETOVN (?). Tam bylo Faberovo jmno. Neudal ho, ani ho nevymazal. Vytoil slo na signlnm telefonu. Telefon na druhm konci mnohokrt vyvolal Faberovo jmno, ne se profesor mdlm hlasem ozval. Montag se pedstavil a setkal se s dlouhm mlenm. Prosm, pane Montagu? Pane Fabere, zeptm se vs na nco trochu neobvyklho. Kolik se u ns zachovalo vtisk bible? Nevm, o em mluvte! Chci vdt, jestli se vbec njak vtisky zachovaly.

Tohle je njak past. Nemohu po telefonu mluvit jen tak s bhvkm! A kolik vtisk Shakespeara a Platona? dn! Vdy to vte stejn dobe jako j. dn! Faber zavsil. Montag poloil telefon. dn. Samozejm e to vdl z pornick statistiky. Ale njak to chtl slyet z Faberovch st. Mildredinu tv v hale zalvalo vzruen. Guyi, dmy pijdou na nvtvu! Montag j ukzal jednu z knih. Tohle je Star a Nov zkon a Nezanej s tm zase! Mon, e to je posledn vtisk v tomhle svtadle. Mus to dnes vrtit, ne? Kapitn Beatty v, e to m, nebo nev? Myslm, e nev, kterou knihu jsem ukradl. Ale co vyberu msto n? Mm mu dt Jeffersona? Nebo Thoreaua? Kter m nejmen cenu? Jestli odevzdm nco jinho ne bibli a jestli Beatty v, kterou knihu jsem ukradl, ihned ho napadne, e tu mme celou knihovnu. Mildredina sta sebou zakubala. Vid, co dl! Ty ns zni! Kdo je pro tebe dleitj, j nebo ta bible? Zase u zaala jeet a sedla jako voskov panenka, kter se rozplv ve vlastnm teple. Pedstavoval si Beattyho, jak k: Posa se, Montagu. Podvej se. Jemn, jako kdy otrhv kopretinu. Zapal prvn strnku, zapal druhou strnku. Kad se promn v ernho motla. Hezk, co? Zapal tet strnku od t druh a tak dle, etzov kou, kapitolu za kapitolou, vechny ty hlouposti, kter ta slova znamenaj, vechny ty falen sliby, vechny ty antikvrn vdomosti a zastaralou filozofii. Beatty sedl ped nm, trochu se potil a podlaha byla vystlan roji ernch motl, kte zahynuli v jedin boui. Mildred pestala kiet prv tak rychle, jako zaala. Montag ji neposlouchal. Zbv mi jenom jedno, ekl si. Musm jet dnes v noci, ne dm knihu Beattymu, dt udlat kopii. Bude doma na Blho aka, a pijdou dmy na nvtvu? zeptala se Mildred. Montag se zastavil ve dvech a zstal k n otoen zdy. Millie? Ticho. Co je? Millie, miluje t ten Bl aek? Neodpovdla. Millie a Navlhil si rty jazykem. A tvoje rodinka, miluje t, miluje t hodn, miluje t z celho srdce a ze v mysli, Millie? Ctil, e se Mildred dv na jeho zda a pomalu mrk. Co se tak hloup pt? Ctil, e je mu do ple, ale v jeho och a stech se nic nezmnilo. Jestli venku potk toho psa, ekla Millie, dej mu za m kopanec. Naslouchal u dve a zavhal. Pak je otevel a vyel ven. Pestalo pret a na ist obloze zapadalo slunce. Ulice, trvnk i dvorek ped domem byly przdn. S hlubokm vzdechem vypustil vzduch z plic. Sedl v podzemn drze. Jsem pln otupl, myslel si. Tu noc, co jsem ve tm kopl do lahviky s prky, jako bych byl kopl do zahraban miny. Ta otuplost m pejde, pokraoval v duchu, bude to chvli trvat, ale doku to, anebo to Faber doke za m. Nkdo mi nkde vrt mj star obliej a m ruce takov, jak byly. A taky smv, ten star, ohnm do tve vplen smv, kter zmizel. Bez nho jsem ztracen. Stny tunelu podzemn drhy letly kolem, krmov dladiky, smoln er, sla a tma a zase tma a to vechno splvalo dohromady. V poledne jednoho ziv modrho horkho letnho dne sedl kdysi jako chlapec na lutm pesypu u moe a pokouel se naplnit pskem sto, protoe mu jeden krut bratranec ekl: Nasyp psek do tohohle sta, aby bylo pln, a dostane centk! Ale m rychleji hzel, tm rychleji se psek s horkm epotem prosval. Ruce mu umdlvaly, psek hnul, sto bylo przdn. Jak tam sedl bez jedinho vzlyku v nejhavjm ervenci, ctil, e mu po tvch teou slzy. Te kdy jm smkal vlak podzemn drhy a unel ho ve vzduchoprzdnem tunelu mrtvm

sklepenm msta, vzpomnl si na pernou logiku toho sta, podval se do klna a zjistil, e m bibli otevenou. V pneumatickm vlaku byli lidi, ale on drel v rukou otevenou knihu a napadla ho poetil pedstava za pr hodin tu bude Beatty a budu tu j a tohle mu dm, proto mi nesm ujt ani jedin vta, musm se nauit kadou dku nazpam. Stj co stj se to musm nauit. Sevel knihu v dlanch. Zavetly trubky. Pelhamova pasta. Dr hubu, myslel si Montag. Patte na kvt poln. Pelhamova pasta. Nepracuje Pelhamova Patte na kvt poln, dr hubu, dr hubu. Pasta! Rozevel prudce knihu a zbsile v n listoval, pejdl prsty po strnkch, jako by byl slep, ohmatval tvary jednotlivch psmen, velmi soustedn. Pelhamova. Hlskuji: P-E-L- Nepracuje ani Zuiv elest horkho psku skrz przdn sto. Pelhamova pasta pome! Patte na kvt, na kvt, na kvt Pelhamova pasta proti paradentze! Dr hubu, dr hubu, dr hubu! Byla to pnliv dost, straliv vkik a Montag si najednou uvdomil, e stoj, zden obyvatel toho hlunho zazen na nj civ, couvaj ped tmto lovkem se ztrhanm obliejem, s mumlajcmi, vyschlmi sty, kter dr iroce rozevenou knihu v ruce. T lid, kte tu ped chvilkou sedli a podupvali do rytmu Pelhamova pasta, Pelhamova prima pasta proti paradentze, Pelhamova pasta, pasta, pasta, pasta, raz dva ti tyi, raz dva, raz dva ti tyi, raz dva. Lid, jejich rty nehlasn vyslovovaly pasta, pasta, pasta. Jako odvetu vyzvrtilo vlakov rdio na Montaga cel nklad hudby. Ta lidi tloukla, a se j vzdali, neutekli, nebylo kam utct. Velik, vzduchem hnan vlak padal svou podzemn achtou. Kvt poln. Pelhamova. ekl jsem kvt! Lid na nho vyjeven pohldli. Zavolejte prvodho! Ten chlap se pomtl Na Vyhldce! Vlak zasyel a zastavil se. Na Vyhldce! Vkik. Pelhamova. Zaeptn. Montagova sta se pohnula. Kvt Dvee vozu se s hvizdem rozltly. Montag se nehbal. Dvee vzdychly, zaaly se zavrat. Teprve te se vrhl za ostatnmi pasary, v duchu val a vyskoil v posledn chvli svrajcmi se dvemi. Vybhl vzhru po blch dladicch, nevmaje si pohyblivho schodit, protoe chtl uctit, jak se jeho nohy hbaj, ruce mvaj, plce stahuj a roztahuj, jak mu hrdlem proud erstv vzduch. Hlas pronikal za nm Pelhamova pasta, Pelhamova pasta, Pelhamova pasta, syel vlak jako had. Pak zmizel ve sv de. Kdo je to? To jsem j, Montag. Co si pejete? Puste m dovnit. J jsem nic neudlal!

K sakra, jsem tu sm! Psahte? Psahm! Domovn dvee se pomalu otevely. Faber vykoukl, na svtle vypadal velmi star, velmi kehk a velice postraen. Vyhlel, jako by u lta nebyl vythl paty z domu. On a ble omtnut stny uvnit byly skoro stejn. Bloba vzela v tkni jeho st a tv, jeho vlasy byly bl i oi ztratily barvu a v jejich neurit modi prosvtala bloba. Potom se zrakem dotkl knihy, kterou ml Montag pod pa, a najednou u nevypadal tak stae a tak pli kehce. Strach ho pomalu opoutl. Promite. lovk mus bt opatrn. Podval se na knihu pod Montagovou pa a neovldl se. Tak je to tedy pravda! Montag veel dovnit. Dvee se zavely. Pijmte msto. Faber couval pozptku, jako by se bl, e kniha zmiz, kdy se na ni pestane dvat. Za nm byly oteven dvee do lonice a tam leela na desce stolu rozhzen hromada soustek a kovovch nstroj. Montag ji zahldl jenom na okamik, ne Faber zpozoroval, e se Montagova pozornost soustedila jinam, a rychle se otoil, zavel dvee do lonice a ponechal chvjc se ruku na klice. Jeho pohled sklouzl zptky na Montaga, kter te sedl s knihou na kln. Tu knihu kde jste Ukradl jsem ji. Faber poprv pozdvihl zrak a podval se Montagovi zpma do tve. Mte odvahu. Nemm, ekl Montag. Umr mi ena. Jedna moje ptelkyn u je mrtv. Nkoho, kdo mohl bt mm ptelem, uplili ani ne ped tyiadvaceti hodinami. Vy jste jedin lovk, o kterm vm, e by mi mohl pomoci. Abych prohldl. Abych vidl Faberovy ruce na kolenou sebou pokubvaly. Dovolte? Promite. Montag mu podal knihu. Je to u tak dvno! Nejsem zbon, ale je to u tak dvno. Faber pevracel strnky a tu a tam se zastavoval, aby si nco peetl. Je to pesn tak dobr, jak se pamatuji. Boe, jak to dnes v tch naich telesalonech pedlali. Kristus te pat k rodince. asto mi napad, jestli by Bh poznal svho vlastnho Syna, kdy jsme ho tak vyoili anebo jsme ho zhyzdili? Pokud zrovna nedl zasten narky na velijak zbo, kter si kad vc nezbytn mus koupit, je z nho marcipnov panek, sladk jako sacharin. Faber ichl ke knize. Vte, e knihy von jako muktov oech nebo njak cizokrajn koen? Velice rd jsem k nim ichal, kdy jsem byl mal chlapec. Boe, bylo tu kdysi tolik skvlch knih, ne jsme je opustili. Faber pevracel strnky. Pane Montagu, vidte ped sebou zbablce. U dvno jsem vidl, kam to spje. A neekl jsem nic. Jsem jedno z tch nevitek, kter mohla promluvit a volat, dokud jet nikdo nepopval sluch vinkm, ale j nepromluvil, a tak jsem se stal vinkem sm. A kdy nakonec zavedli plen knih a pouili k tomu pornky, prkrt jsem zabruel a poddil jsem se, protoe tehdy u nebyl nikdo, kdo by bruel nebo kiel se mnou. Te u je pli pozd. Faber zavel bibli. A tak co kdybyste mi povdl, pro jste sem piel? Nikdo m u neposlouch. Nemu mluvit s telestnami, protoe telestny vou na m. Nemu mluvit se enou, ta poslouch telestny. Chci jen, aby nkdo slyel, co mm na srdci. A jestli budu moct mluvit dost dlouho, snad to d njak smysl. A chci, abyste m nauil rozumt tomu, co tu. Faber zkoumav hledl na Montagv huben obliej s popelav modrmi tvemi. Co vmi tak otslo? Co vm vyrazilo pochode z ruky? J nevm. Mme vechno, co potebujeme ke tst, ale astn nejsme. Nco nm chyb. Ptral jsem po tom. Jedin vc, o kter jsem vdl, e schz urit, byly knihy, kter jsem deset nebo dvanct let plil. Tak jsem si myslel, e by nm knihy mohly pomoct. Jste nevyliteln romantik, ekl Faber. Bylo by to k smchu, kdyby to nebylo tak vn. Vy nepotebujete knihy, vy potebujete nco z toho, co kdysi v knihch bvalo. Pesn tot by dnes mohlo bt v televiznch rodinkch. Tyt nevyerpateln detaily a postehy by mohli vyslat rdiem a televiz, jene oni je nevyslaj. Ne, ne, to, co hledte, nen jen v knihch, vbec ne.

Shnte po tom vude, kde to objevte, ve starch gramofonovch deskch, ve starch filmech, u starch ptel. Hledejte to v prod a hledejte to v sob samm. Knihy byly jenom jednm z rezervor, kam jsme ukldali vemon vci, kdy jsme se bli, abychom je nezapomnli. Nen v nich vbec dn kouzlo. Kouzlo je pouze v tom, co knihy kaj, v tom, jak sestehovaly trky svta dohromady a udlaly nm z nich jedin roucho. Vy jste tohle samozejm nemohl vdt. Vy samozejm jet pod nemete rozumt, co tm mnm, kdy to km. Ale vy chpete intuitivn pravdu, co je nejdleitj. Nm schzej ti vci. Za prv: Vte, pro jsou knihy, jako je tato, dleit? Protoe maj hodnotu. A co znamen slovo hodnota? Pro mne znamen tk. Tahle kniha m pry. M vrazn rysy. Na tuhle knihu se meme podvat pod mikroskopem. Pod okami v n uvidte ivot, kter se tam val nekonenm proudem. m vc pr, m vc pravdiv zachycench detail ivota dokete dostat na jeden tveren centimetr papru, tm jste literrnj. A je to jak chce, tohle je moje definice. kat detaily. Stle nov detaily. Dob spisovatel se ivota dotkaj asto. Prostedn po nm jen obas rychle pejedou rukou. patn ho znsiln a dl se o nj nestaraj. U vte, pro jsou knihy v takov nenvisti a pro se jich lid boj? Ukazuj pry na tvi ivota. Pohodln lid chtj vidt pouze voskov, nmsn oblieje bez pr, bez chloupk, bez vrazu. ijeme v dob, kdy se kvtiny sna t z kvtin, msto aby rostly z poctivho det a z erstv pdy. I ohostroje s celou svou ndherou pochzej z ltek zem! A my se pesto blhov domnvme, e meme rst, kdy se budeme ivit kvtinami a ohostroji a neuzaveme kolobh nvratem ke skutenosti. Znte povst o Herkulovi a obrovitm zpasnku Antalovi, kter ml neuvitelnou slu, dokud stl pevn na zemi, ale kdy ho Herkules zvedl do vzduchu, take ztratil pdu pod nohama, zabil ho bez nmahy? Jestli se z thle povsti nememe my dnes, v tomto mst, v tto dob nemu piuit, potom jsem pln blzen. Tak, to je tedy prvn vc, kterou, jak jsem ekl, potebujeme. Hodnotu, tk toho, o em nm kniha vyprv. A druh? Voln as. Ale vdy my mme spoustu volna. Ano, volno mme. Ale mme as pemlet? Jestli se zrovna neenete rychlost sto padesti kilometr za hodinu a pi takovhle honice nemete myslet na nic ne na nebezpe potom hrajete njakou hru nebo sedte nkde v pokoji, kde nemete debatovat se tystnovm televizorem. Ale pro taky? Televizor je skuten. Je na dosah ruky, m rozmry. ekne vm, co si mte myslet, a natlue vm to do hlavy. Mus mt pravdu. Vypad tak vrohodn. ene vs tak rychle ke svm vlastnm zvrm, e vae mysl nem as, aby protestovala: ,Vdy je to nesmysl! Jenome rodinka jsou lidi. Prosm? M ena tvrd, e knihy nejsou skuten. Dky Bohu, e nejsou. Mete je zavt, ct jim: Pokej. Mte nad nimi moc jako Pnbh. Ale kdo kdy dokzal vyrvat se z drp, kter lovka sevou, kdy jednou zapust koeny v televiznm pokoji? Ten z nho udl, co bude chtt. Je to okol stejn skuten jako svt. Stane se pravdivm a je pravdiv. Knihy mete umlet rozumnm argumentem. Ale pes vechny sv vdomosti a svj skepticismus nebyl jsem nikdy schopen diskutovat se stolennm symfonickm orchestrem, kter h barvami, je trojrozmrn a je neoddlitelnou soust tch neuvitelnch stn. Jak vidte, mj pokoj m pouh tyi omtnut stny. A podvejte se. Ukzal Montagovi dv mal gumov ztky. To je do u, kdy jedu vlakem tryskov podzemn drhy. Pelhamova pasta; nepracuje ani pede, ekl se zavenma oima Montag. Kudy dl? Jak se z toho dostat? Pomohly by nm knihy? Jen tehdy, kdybychom mohli mt tet nezbytnou vc. Prvn je, jak jsem ekl, hodnota toho, co se v knize podv. Druh voln as, aby to lovk mohl strvit. A tet prvo podniknout pslun kroky na zklad toho, co vylo najevo ze vzjemnho psoben prvnch dvou. A j velmi pochybuji, e by vetch staec a odpadl pornk mohli v tto he takhle pozd jet nco zmoci Mu opatit knihy.

Vystavujete se nebezpe. To je vhoda, kterou m lovk, kdy umr. Kdy nemte co ztratit, riskujete podle libosti. Te jste ekl nco zajmavho, ani jste to etl, zasml se Faber. Takovhle vci jsou v knihch? Vdy to mi jen tak pinesla slina na jazyk! Tm lp. Nevymyslel jste si to ani pro mne, ani pro nkoho jinho, dokonce ani pro sebe ne. Montag se naklonil k Faberovi. Dnes odpoledne m napadlo, e kdyby se ukzalo, e nm knihy za to stoj, mohli bychom sehnat tiskask lis a vytisknout nkolik svazk My? Vy a j. Ach, to ne! Faber se vztyil. Ale dovolte mi, abych vm vysvtlil svj pln Jestli trvte na tom, e mi ho eknete, budu vs muset podat, abyste odeel. Ale copak vs to nezajm? Nezajm, kdy zante s emi, kter by m mohly za moji prci pivst na hranici. Mohl bych vs snad poslouchat jedin v tom ppad, kdyby bylo mono split samu pornickou organizaci. Pokud mi navrhnete, abychom vytiskli nkolik knih a zadili to tak, e je nkdo po cel zemi poschovv v domech, kde bydl pornci, take se mezi ty he zasej semnka podezen, pak eknu: ,Bravo! Podstrit knihy, vyhlsit poplach a pozorovat, jak domy pornk ho, tak to myslte? Faber povythl obo a pohldl na Montaga, jako by spatil nkoho pln jinho. J jsem jen ertoval. Kdybyste myslel, e by se ml provst tenhle pln, musel byste mi zaruit, e to pome. Nco takovho zaruit nelze! Koneckonc, kdysi jsme mli vechny knihy, kter jsme potebovali, a pesto jsme pod nalhali, aby byla objevena nejvy skla, odkud bychom se mohli vrhnout do propasti. Ale my potebujeme chvli oddechu. Potebujeme vdomosti. A za tisc let si mon na skkn vybereme ni skly. Knihy nm maj pipomnat, jac jsme oslov a blzni. Jsou jako Caesarova pretorinsk str, kter mu naeptv, kdy se dole v ulici val triumfln prvod: ,Pomni, Caesare, e jsi smrteln. Vtina z ns se neme toulat sem a tam, hovoit s kdekm, poznat vechna msta na svt. Na to nemme as, ani penze, ani dost ptel. Vci, kter hledte, Montagu, na svt jsou, ale jedin prostedek, kter s devadesti devti procenty tch vc seznm prmrnho lovka, jsou knihy. Nechtjte zruky. A nemyslete si, e vs zachrn jedin vc, jedin osoba, stroj nebo knihovna. Piite se taky trochu sm pi tom zachraovn, a jestli se utopte, umrejte alespo s vdomm, e jste mil ke behu. Faber vstal a zaal pechzet po pokoji. Tak co? zeptal se Montag. Myslte to pln vn? Ano. Je to zken pln, i kdy bych to neml kat. Faber se nervzn podval na dvee lonice. Vidt jak vude po cel zemi pl domy pornk, jak je ni jako pelechy zrady. Salamandr polyk svj vlastn ohon! Ach, Boe! Mm seznam vech dom, kde bydl pornci. Jestli zorganizujeme njakou podzemn s Lidem nememe dvovat! To je slab strnka vci. Vy a j, ale kdo dal bude zakldat pory? Copak neexistuj profesoi, jako jste vy, bval spisovatel, djepisci, jazykozpytci Jsou po smrti nebo jsou z nich sel starci. m star, tm lep, nebudou vypadat npadn. Vy jich znte spoustu, piznejte se! Ach, jenom herc, kte u lta nehrli Pirandella, ani Shawa, ani Shakespeara, protoe jejich hry pli i ivotem, jenom tch je pkn dka. Mohli bychom vyut jejich hnvu. A mohli bychom tak pout spravedlivho rozhoen tch historik, kte u tyicet let nenapsali ani dku. Po pravd eeno, mohli bychom uspodat kurzy mylen a ten knih. Ano!

Ale to by pouze otupilo hrany. Cel kultura je skrz naskrz prohnil. Kostra potebuje roztavit a znovu vymodelovat. Dobr Boe, je to mnohem sloitj ne jenom zvednout knihu, kterou jste ped pl stoletm odloil. Jen si vzpomete, e pornk je zapoteb jen mlokdy. Veejnost sama pestala st, sama od sebe. Vy, pornci, as od asu zorganizujete cirkusov pedstaven, pi kterm se zapaluj budovy, a davy se shromd, aby se na ten pkn ohe podvali, ale to je jenom mal poulin komedie a nen nijak zvl nutn k tomu, aby udrela vci ve vyjetch kolejch. Tch, kdo se chtj bouit, je u velmi mlo. A z t hrstky jich vtinu, jako teba mne, snadno zastrate. Umte snad tanit rychleji ne Bl aek, kiet hlasitji neli pan Hokuspokus a televizn rodinky? Jestli to umte, mte to dobr, Montagu. Ale a je to jak chce, stejn jste blzen. Lid se pece dobe bav. Pchaj sebevrady! Vrad! Po celou dobu, co mluvili, thla po obloze smrem na vchod flotila bombardr, ale teprve te oba mui zmlkli a naslouchali. Ctili, jak jim nitrem prochvv mohutn dunn turbn. Mjte strpen, Montagu. Vak ona vlka vypne rodinky. Nae civilizace rozbj sama sebe na padr. Nepibliujte se k odstedivce. Nkdo mus bt pohotov, a to vybouchne. Coe? Lid, kte cituj Miltona? Kte kaj: J si pamatuji Sofokla? Kte pipomnaj tm, co to peili, e lovk m tak dobr strnky? Ti jen posbraj svoje kameny, aby jimi mohli po sob hzet. Jdte dom, Montagu. Jdte si lehnout. Na byste marnil posledn hodiny, kter vm zbvaj, bhnm po kleci a poprnm, e jste veverka? Tak vm u na tom nezle? Zle mi na tom tolik, a je mi z toho zle. A nepomete mi? Sbohem, sbohem. Montagovy ruce uchopily bibli. Spatil, co jeho ruce uinily, a vypadal pekvapen. Chtl byste, aby vm tohle patilo? Faber ekl: Dal bych si za to useknout pravou ruku. Montag stl a ekal, co se stane. Jeho ruce zaaly samy od sebe jako dva mui, kte spolen pracuj vytrhvat z knihy strnky. Vytrhly tituln list, potom prvn a potom druhou strnku. Vy blzne! Co to dlte! Faber vyskoil, jako by ho nkdo udeil. Vrhl se na Montaga. Montag ho odstril a nechal ruce, aby pokraovaly. Na podlahu dopadlo jet est strnek. Sebral je a zmakal papr Faberovi ped oima. Nedlejte to, proboha, nedlejte to! volal staec. Kdo mi v tom zabrn? J jsem pornk. Mu vs uplit! To byste neudlal. Mohl bych to udlat! Ta kniha u ji netrhejte. Faber klesl na idli, jeho obliej zblel a rty se mu tsly. Pece nechcete, abych se ctil jet unavenj. Co vlastn chcete? Potebuju, abyste m uil. Dobe, dobe. Montag poloil knihu na stl. Zaal narovnvat a uhlazovat zmakan papr a staec ho pi tom zemdlen pozoroval. Faber zatsl hlavou, jako by se probouzel. Montagu, mte njak penze? Nco mm. Asi tak tyi sta nebo pt set dolar. Pro? Pineste je. Znm lovka, kter ped pl stoletm tiskl n fakultn asopis. Bylo to v roce, kdy jsem na zatku novho semestru piel do posluchrny a nael tam jenom jedinho studenta, kter si zapsal pednku Drama od Aischyla po O'Neilla. Vte tomu? Vechno se to tenkrt podobalo krsn soe z ledu, kter taje na slunci. Pamatuji se, e noviny umraly jako obrovt motli. Nikdo nechtl, aby zase zaaly vychzet. Nikdo je nepostrdal. A potom, kdy vlda zjistila, e je pro ni vhodn, jestlie lid tou jenom o vnivch rtech a ranch na aludek, chyte vyeila

s va pomoc situaci, vy polykai ohn! Je tu, Montagu, ten nezamstnan saze. Mohli bychom vytisknout nkolik knih a pokat, a vlka zmn status quo a d nm pleitost, kterou potebujeme. Sta pr bomb a rodinky na stnch dom zmlknou jako ryba! V tom tichu by snad bylo slyet n jevitn epot. Oba stli nad knihou na stole a hledli na ni. Snail jsem se nco si z toho zapamatovat, ekl Montag. Ale je to hrza, sotva se ohldnu, vechno se mi vykou z hlavy. Boe, jak j bych chtl ct kapitnovi nco od plic! Ten etl dost, take um na vechno odpovdt, nebo se aspo zd, e um. M hlas jako med. Bojm se, e m umluv a e zas budu takov, jako jsem bval. Nen to jet ani tden, co jsem pumpoval petrolej do hadice a myslel jsem si: ,Boe, to je psina! Staec pikvl. Kdo nestav, mus plit. To je pravda star jako svt a jako zloinnost mladistvch. Tak takov j jsem. V kadm z ns je trochu thle vlastnosti. Montag vykroil k domovnm dvem. Mete mi njak pomoct u dnes, a budu mluvit s kapitnem? Potebuju detnk, abych zstal such. Mm takov pitom strach, e se utopm, jestli m zase dostane. Staec neekl nic, ale znovu se nervzn podval k lonici. Montag zachytil jeho pohled. Tak co? Staec zhluboka nabral dech, zadrel ho a vypustil. Znovu nabral dech, zavel oi, sevel rty a konen vydechl: Montagu Pak se konen otoil a ekl: Pojte se mnou. Byl bych vs te nechal beze veho odejt. Jsem zbabl vrtk. Otevel dvee do lonice a zavedl Montaga do mal komory, kde stl stl a na nm ve smsici mikroskopickch kovovch vlsk, drobnch cvek, kondenztor a lamp leelo nkolik kovovch nstroj. Co to je? zeptal se Montag. Doklady m straliv zbablosti. Mnoho let jsem il sm a promtal jsem si na stny obrazy vlastn fantazie. Mm konkem bylo prat se s elektronkami a bezdrtovm penosem. Z nepekonateln zbablosti, doplovan revolunm duchem, kter ije v jejm stnu, musel jsem sestrojit tohle. Zdvihl ze stolu mal zelen kovov pedmt, ne vt ne nboj z malorky. To vechno jsem si koupil za co? Hrl jsem samozejm na burze, to je na svt posledn toit pro nebezpenho intelektula, kterho vyhodili ze zamstnn. Hrl jsem na burze, tohle vechno jsem sestrojil a ekal jsem. Tsl jsem se a ekal jsem pl lidskho vku na nkoho, kdo by se mnou promluvil. Sm jsem se neodvil promluvit na nikoho. Tehdy, jak jsme spolu sedli v parku, myslel jsem si, e jednou asi pijdete, a u s ohnm nebo s pomocnou rukou, to bylo tk rozhodnout. Tuhle vciku mm hotovou u cel msce. A te jsem vs skoro nechal odejt. Takov mm strach! Vypad to jako mulikov rdio. Ale je to nco lepho. Naslouch to.Kdy si to vlote do ucha, Montagu, mohu pohodln sedt doma, nahvat si svoje ustraen kosti a pitom slyet a kritizovat pornick svt a bez rizika objevovat slabiny. Jsem za vtrem jako vel krlovna v lu. Vy budete trubec, penosn ucho. Mohl bych ppadn poslat sv ui do vech mstskch tvrt s rznmi lidmi a pitom naslouchat a hodnotit. A kdy trubci zemou, j zstanu dl doma v bezpe a mohu se vnovat svmu strachu s maximem pohodl, a minimem rizika. Vidte, jak opatrnicky j hraju, jak jsem opovrenhodn? Montag si stril zelen nboj do ucha. Staec vloil podobn pedmt do svho ucha a pohnul rty. Montagu! Hlas znl Montagovi v hlav. Slym vs! Staec se zasml. Vs je taky pkn slyet! Faber zaeptal, ale hlas v Montagov hlav byl

jasn. A bude as, jdte na pornickou strnici. Budu s vmi. Budeme kapitna Beattyho poslouchat spolen. Mon e je jednm z ns. Bhv. Vylu vm vty, kter mte kat. Zahrajeme mu pknou komedii. Nenvidte m pro tuhle moji elektronickou zbablost? J vs poslm ven do noci, sm zstanu za frontou a moje ui budou poslouchat, jak vm useknou hlavu. Kad dl, co um, ekl Montag. Vloil starci do ruky bibli. Tu mte. Pokusm se vrtit msto toho nco jinho. Ztra Ano, zajdu za tm nezamstnanm sazeem. To udlat mohu. Dobrou noc, pane profesore. dnou dobrou noc. Cel zbytek noci zstanu s vmi, abych vs tpl do ucha jako komr, a m budete potebovat. Tak vlastn mte pravdu: dobrou noc a hodn tst. Dvee se otevely a zavely. Montag se znovu octl v tmav ulici a hledl na svt. T noci mohl lovk vyctit, e se na obloze chyst vlka. Jak mraky odplouvaly a jak se vracely, a z mdlho svitu hvzd, jich miliony pluly mezi mrany, podobn neptelskm dlkovm letadlm, ml lovk pocit, e obloha se zt na msto a promn je v kdov prach. Takov pocit ml lovk t noci. Montag krel s penzi v kapse od podzemn drhy (zastavil se v bance, kter byla oteven denn po celou noc a v n adovali roboti-pokladnci), a jak el, poslouchal v jednom uchu mal mulikov rdio Povolali jsme do zbran milion mu. Bude-li vypovzena vlka, bleskov vtzstv je nae Pes hlas se spn pelila hudba a hlas zmizel. Povolali do zbran deset milion mu, zaeptal Faberv hlas v druhm uchu, ale kali milion. Lpe to zn. Fabere? Ano? J nemyslm. Dlm prost jako vdycky, co se mi ekne. ekl jste, vyzvednte penze a j je vyzvedl. Ve skutenosti jsem na to sm nepiel. Kdy zanu dlat vci sm od sebe? U jste zaal tm, co jste prv ekl. Budete mi muset vit. Tm druhm jsem taky vil! Ano, dvejte pozor, kam jdeme. Njak as budete muset jt poslepu. Tady je moje ruka, mete se j pidret. Nechci pebhnout k nepteli proto, aby se mi prost jen kalo, co mm dlat. Kdy to budu dlat takhle, nemm dn dvod, abych pebhal. U te jste moudr. Montag ctil, jak ho nohy nesou po chodnku k domovu. Mluvte pod dl. Chtl byste, abych vm nco peetl? Budu vm st tak, abyste si to zapamatoval. Spm jenom pt hodin denn. Nemm co dlat. Jestli si tedy pejete, budu vs v noci uspvat tenm. k se, e si lovk zapamatuje vci, i kdy sp, jestlie mu je nkdo ept do ucha. Ano. Tak pozor. Z hloubi noci, pes cel msto, nejslab, sotva postehnuteln zaelestn oten strnky. Kniha Jobova. Po obloze stoupal msc a Montag el a jeho rty se docela nepatrn pohybovaly. V devt hodin veer sedl prv u lehk veee, kdy v hale vykikl anuncitor a Mildred vybhla z pokoje jako domorodec, kter prch ped vbuchem Vesuvu. Domovnmi dvemi vely pan Phelpsov a pan Bowlesov se sklenikami martini v ruce a zmizely v jcnu sopky. Montag pestal jst. Podobaly se nestvrnmu kilovmu lustru, jen vyzvn tiscem zvonek. Vidl, jak se jejich keovit smvy propaluj stnami domu, a te jeely jedna na druhou, aby pekiely vechen ostatn lomoz. Montag, jet s plnmi sty, se nhle octl ve dvech salonu. e vypadme vechny ndhern? Ndhern! Vypad skvle, Millie! Skvle! Vechny vypadme bezva!

Bezva! Montag stl a hledl na n. Jen klid, zaeptal Faber. Neml bych bt tady, zaeptal Montag vcemn sm pro sebe. Ml bych bt s penzi na cest k vm. Na to je dost asu ztra. Bute opatrn! No podvejte, nen tahle scna bjen? zvolala Mildred. Bjen! Z jedn stny se usmvala jaksi ena a souasn pila pomeranovou vu. Jak me dlat ty dv vci najednou, zmaten uvaoval Montag. Na druh stn odhalovaly Roentgenovy paprsky zuujc se cestu, j osvujc npoj spl do enina aludku. Z nieho nic se pokoj vznesl s raketovm letadlem do mraen, pak se stemhlav ponoil do lutozelenho moe, kde modr ryby poraly erven a lut ryby. Neuplynula ani minuta a ti bl aci ze serilu si navzjem usekvali dy za doprovodu mohutnho poryvu smchu. Dal dv minuty a pokoj jako by byl vystelen ven za msto do autodromu, kde divoce krouily tryskov vozy, srely se, couvaly a znovu se srely. Montag spatil, e do vzduchu vyltlo nkolik tl. Millie, vidlas to! Vidla, vidla! Montag shl za telestnu a prudce vykubl hlavn vypna. Obrazy vytekly nkam pry, jako kdyby nkdo vypustil vodu z gigantickho akvria plnho hysterickch ryb. Tri eny se pomalu otoily a pohldly s neskrvanm pobouenm, kter se zhy zmnilo v nevoli, na Montaga. Kdy myslte, e zane vlka? ekl. Koukm, e vai manel tu dnes nejsou. Ach, ti jsou hned na vojn a hned zas doma, ekla pan Phelpsov. En ten tky, dva palky, ert vyletl z elektriky vera to padlo na Peta. Vrt se pt tden. kali to vojci. Bleskov vlka. Pr jen tyiadvacet hodin a vichni jsou zas doma. To kali vojci. Bleskov vlka. Pete narukoval vera a ekli, e se vrt pt tden. Bleskov Ti eny neklidn posedvaly a nervzn hledly na przdn stny, ediv jako blto. J nemm strach, ekla pan Phelpsov. Vechen strach jsem penechala Petovi. Zahihala se. Penechvm vechen strach drahoukovi Petovi. J se bt nebudu. J ne. Ano, ekla Mildred. A se boj drahouek Pete. k se, e tam vdycky padne manel nkomu jinmu. Tak jsem to slyela. Nevm o dnm nebotkovi, kterho by zabili ve vlce. Znala jsem lidi, kte se zabili velijak, teba skoili z okna, jako to udlal minul tden Gloriin manel, to ano. Ale e by nkdo padl ve vlce? To ne. Kdepak ve vlce, ekla pan Phelpsov. Ale a to dopadne jak chce, my s Petem jsme si vdycky kali: dn slzy, nic takovho. Tohle je moje tet manelstv a Petovo taky a oba jsme nezvisl. Vdycky jsme si kali: Bume jeden na druhm nezvisl. Pete kal: Jestli m nhodou nkdo odkrouhne, nic si z toho nedlej a nebre, radi se znova vdej a na m nemysli. To mi nco pipomn, ekla Mildred. Vidly jste vera veer tu Ptiminutovou romanci s Clarou Doveovou? Tak ta zrovna byla o en, kter Montag neekl nic, jen stl a dval se na oblieje en, jako se kdysi dval na oblieje svtc v podivnm kostele, do nho jednou veel, kdy byl mal. Tve tch nalakovanch figur mu nic nekaly, akoli na n mluvil a zstal v kostele dlouho, pokouel se vyznvat to nboenstv, porozumt tomu nboenstv, pokouel se nadchnout do plic a tm i vstebat do krve co nejvc erstvho kadidla a zvltnho prachu svatyn, aby v nm ti pomalovan mui a eny s porcelnovma oima a se rty jako krvav rubny vzbudily dojet a zjem. Ale nevzbudili v nm nic, vbec nic. Bloumal tam jen jako v njakm obchodnm dom, kde neznaj jeho penze, a proto je tu neme pout, a jeho city zstaly chladn, pestoe se dotkal deva, sdry a hlny. A prv takov to bylo te, tady, v jeho vlastnm pokoji, kde se ty eny pod jeho upenm pohledem kroutily v keslech, zapalovaly si cigarety, vyfukovaly kou, naechrvaly si ohniv obarven esy a prohlely si sv planouc nehty, kter jako by byly chytly plamenem od jeho pohledu. Jejich tve

naplnil ds z nastalho ticha. Pi zvuku, kter Montag vydal, kdy polkl posledn sousto veee, se vyklonily z kesel. Naslouchaly jeho horenmu oddychovn. Ti przdn stny pokoje se nyn podobaly bledmu elu obra spcho spnkem beze sn. Montag ml pocit, e kdyby se lovk dotkl tchhle t vytetnch el, uctil by na konecch prst drobouk kapky slanho potu. Krpje potu houstly s tichem a se sotva slyitelnmi zchvvy, je se tetelily v prostoru kolem en, prochvvaly jejich tly a jejich nitrem. eny hoely naptm. Kadm okamikem mohly dlouze prskav zasyet a vybuchnout. Montag pohnul rty. Pojte o nem mluvit. eny sebou trhly a vytetily na nho oi. Jak se da dtem, pan Phelpsov? zeptal se. Vdy vte, e dn nemm! Bh sm v, e nikdo, komu zbylo jen trochu zdravho rozumu, dti nem, ekla pan Phelpsov a sama nevdla, pro m na tohohle lovka vztek. To bych neekla, pravila pan Bowlesov. J mm dti dv a ob csaskm ezem. Nem smysl prodlat kvli dtti cel to muen. Ale svt se pece mus obnovovat, lidstvo nesm vyhynout. A navc, dti vm jsou nkdy hrozn podobn, a to je roztomil. Dva csask ezy a bylo po pard! Mj lka mi sice tenkrt kal, e csask ezy nejsou nutn. Mte na porody pnev jako dlanou, vechno je normln, tvrdil mi, ale j jsem na nich trvala. S csaskm ezem nebo bez nho, dti lovka zni. Jak vs to jen mohlo napadnout! divila se pan Phelpsov. Strm dti na devt dn z deseti do koly. Jsou doma ti dny za msc a to je docela snm, nen to nic stranho. Posadte je do televiznho pokoje a otote vypnaem. Je to jako kdy lovk pere: nacpete prdlo do praky a pibouchnete vko. Pan Bowlesov se zachichotala. Dti m se stejnou chut kopnou, jako mi daj pusu. J jim, bohudky, to kopnut umm oplatit! eny se rozehtaly na cel kolo. Mildred chvli zstala sedt, a kdy vidla, e Montag pod stoj ve dvech, zatleskala. Pojte mluvit o politice, abychom udlaly Guyovi radost! To by lo, souhlasila pan Bowlesov. Pi poslednch volbch jsem hlasovala jako vichni ostatn a ve volebn kampani jsem se stran angaovala pro prezidenta Nobla. J si myslm, e to je jeden z nejhezch mu, co se kdy stali prezidentem. Ale ten chlap, co ho kandidovali proti nmu! Ten za moc nestl, e? Byl to ohyzdn prcek, na holen si moc nepotrpl a hlavu ml jak vrab hnzdo. Co to tu opozici posedlo, e ho kandidovala? Pece nen mon kandidovat takovho mrouse proti urostlmu mui! A pak vdy on huhal! Polovinu z toho, co kal, jsem vbec neslyela. A co jsem slyela, tomu jsem nerozumla. A taky ml pandro a neuml se ustrojit, aby to nebylo vidt. dn div, e Winston Noble vyhrl na cel e. U ta jejich jmna! Srovnejte si jenom na deset vtein Winston Noble a Hubert Hoag a mete ct skoro jist, jak to dopadne. Sakra! zaval Montag. Co vy vte o Hoagovi a o Noblovi! Jak to, co vm, vdy jsem je vidla prv na thle telestn, nen to jet ani pl roku. Jeden se pod dloubal v nose. Myslela jsem, e z toho vyltnu z ke. Vidte, pane Montagu! ekla pan Phelpsov. Pece byste nechtl, abychom hlasovaly pro takovho lovka? Mildred se usmla. Jdi z tch dve, Guyi, a neroziluj ns. Montag zmizel, ale v miku byl zptky s knihou v ruce. Guyi! K ertu se vm, k ertu! Sakra prce! Je, copak to mte, nen to kniha? J myslela, e dnes se vechno odborn kolen dl filmem. Pan Phelpsov zamrkala. Studujete pornickou teorii? K ertu s teori, ekl Montag. Tohle jsou bsn. Montagu. Zaeptn.

Necht m bt! Montag ctil, e se to v nesmrnm vcm evu, bzuen a hukotu. Montagu, ovldnte se, ne Slyel jste je? Slyel jste tyhle pery mluvit o perch? Paneboe, jak dovedou vanit o lidech, o vlastnch dtech a samy o sob! Jak mluv o svch manelech a jak mluv o vlce! Stojm tu a nevm svm um! Neekla jsem ani slovo o njak vlce, to si prosm uvdomte, ohradila se pan Phelpsov. Co se te bsn, ty se mi hnus, ekla pan Bowlesov. Slyela jste nkdy njak? Montagu! Faberv hlas mu zapraskal v uchu. Takhle vechno zkazte. Mlte, vy hlupku! Vechny ti eny u vstaly. Sednout! Posadily se. Jdu dom, vykoktala pan Bowlesov. Montagu, Montagu, proboha vs prosm, co chcete udlat? adonil Faber. Propak nm tedy nepetete njakou bse z t va knky? pokvala hlavou pan Phelpsov. Myslm, e by to bylo velmi zajmav. To se nem, zavyla pan Bowlesov. To nememe udlat! Jen se podvejte na pana Montaga, on to udlat chce, j vm, e chce. A jestli ho budeme pkn poslouchat, pan Montag bude spokojen a potom snad budeme moct dlat zase nco jinho. Podvala se nervzn na stny, kter je obklopovaly a byly u tak dlouho przdn. Montagu, jestli to udlte, perum spojen, nechm vs bt. Brouk ho pchal v uchu. K emu je tohle dobr? Co tm dokete? Vystram je k smrti, to tm doku, vydsm je, e nebudou vdt, jsou! Mildred se podvala do przdna. Prosm t, Guyi, na koho to vlastn mluv? Stbrn jehla mu projela mozkem. Montagu, poslouchejte m, dostanete se z toho jenom jedinm zpsobem: zmte vechno v ert, zamaskujte to, dlejte, e jste pln normln. A potom jdte k domcmu spalovai a tu knihu tam hote! Mildred mu k tomu zajkavm hlasem pipravila cestu. Dmy, jednou za rok sm kad pornk pinst dom jednu knihu ze starch as, aby sv rodin ukzal, jak to byly hlouposti a jak vm takov vc me pocuchat nervy, jak vs me zmtnout. A to je pekvapen, kter pro vs Guy dnes pichystal: pete vm nco na ukzku, abyste vidly, jak byly ty vci pomaten, a aby si dn z ns u nikdy nemusela lmat svoji ubohou hlaviku nad tmi nesmysly. e je to tak, milku? Sevel knihu v dlanch. eknte ano. Montagova sta se pohnula stejn jako Faberova. Ano. Mildred se smchem chapla po knize. Podvejte se! Peti tohle. Ne, odvolvm, tadyhle je nco opravdu legranho, to nm peti nahlas. Dmy, nebudete z toho rozumt ani slovo. Je to jen sam pampa-dampa-dam. Peti to Guyi, tuhle strnku, milku. Podval se na otevenou strnku. V jeho uchu jemn zaelestila kdly njak muka. tte. Jak se to jmenuje, milku? Doversk pobe.*5 Jeho sta ztuhla. Tak to hezky zeteln ti a nespchej. Pokoj slal horkem, byl v nm r ohn, byl v nm i chlad. Dmy sedly uprosted liduprzdn pout na tech idlch a on stl a ekal, a si pan Phelpsov urovn aty a a si pan Bowlesov pestane naechrvat vlasy. Potom zaal st hlubokm zajkavm hlasem, kter nabval jistoty od vere k veri, a jeho hlas letl pes prostory pout, pronikal do jej blosti a mjel ti eny sedc v t obrovsk hav przdnot. To moe vry
5

Montag te bse anglickho bsnka Matthewa Arnolda (1822-1888).

kdys oblvalo ir zem beh ve vlny sloeno jak broktov hv. Vak nyn slym znt vod melancholick, v dl prchajc ev, um vtru nonho pustinou beh elestit, v nah tm svta dlouze vt. Kesla pod temi enami zavrzala. Montag etl zvr: Ach, lsko, vrni zstanem druh druhu! Nebo svt se zd jak fantastick sen a pekrsn ped nmi le nov zem, a pece nezn radost, lsky svit, jistotu, mr a soucit v netst. Jsme poutnci, na kter nebe dt krvavch noc hvzdn tpyt, v nm nevdom vojska jdou se bt. Pan Phelpsov plakala. Ostatn uprosted pout poslouchaly, jak jej pl vc a vc sl a jej obliej se mn k nepoznn. Sedly, ani se j nedotkly, vystraen jejm ponnm. Nedokzala ovldnout svoje vzlyky. Montaga to zarazilo a otslo jm to. Ale, ale, ekla Mildred. Uti se, Claro, no tak, Claro, hlavu vzhru, copak se ti stalo? J j , vzlykala pan Phlepsov, nevm, nevm, j vbec nevm, ach, ach Pan Bowlesov vstala a pke pohldla na Montaga. Vidte? J to vdla, o tomhle jsem se chtla pesvdit! J vdla, e se to stane! J to vdycky kala: Bsn a slzy, bsn a sebevrady a pl a hnusn pocity, bsn a nemoci. Je to vechno sentimentln svinstvo! Te jsem se o tom pesvdila. Jste hnusn, pane Montagu, jste hnusn! Faber ekl: Te Montag si uvdomoval, e se ot, jde k otvoru ve stn a hz knihu mosaznm rmekem do ekajcch plamen. Hloup slova, hloup slova, hloup, stran surov slova, ekla pan Bowlesov. Pro si lid chtj navzjem ubliovat? Copak nen na svt dost zla, muste jet lidi trpit takovmi vcmi? Claro, no tak, Claro, prosila Mildred a vzala ji za ruku. Poj, budeme zase vesel, pus rodinku, ano? Hned ji pus! Budeme se smt a budeme astn, no tak, pesta plakat, udlme si verek! Neudlme, ekla pan Bowlesov. J jdu rovnou dom, a jestli chcete navtvit m a moji rodinku, prosm. Ale co iva budu, nevkrom do blzniv domcnosti tohohle pornka. Jdte dom, Montag se na ni klidn, pevn zahledl. Jdte dom a pemlejte o svm prvnm manelovi, se kterm jste se dala rozvst, a o svm druhm manelovi, kter se zabil v tryskovm letadle, a o svm tetm manelovi, ktermu prv nkde rozbjej hlavu, jdte dom a pemlejte o tuctu potrat, kter jste si dala udlat. Jdte dom a pemlejte o tom a pemlejte tak o tch vaich csaskch ezech a o vaich dtech, kter vs z due nenvid! Jdte dom a pemlejte, jak se to vechno stalo a co jste kdy proti tomu udlala. Jdte dom, jdte dom! jeel. Ne vs pratm a ne vs vykopnu ze dve! Prskly dvee a dm byl przdn. Montag stl v mraziv atmosfe sm, kolem nho stny jako pinav snh. V koupeln tekla voda. Slyel, jak si Mildred sype do dlan prky na span. Vy blzne, Montagu, blzne, blzne, ach Boe, vy ztetn blzne. Bute zticha! Vythl zelen nboj z ucha a vrazil si ho do kapsy. Tichounce prskal, blzne blzne Prohledal cel dm a nael knihy za lednikou, kam je Mildred naskldala. Nkolik jich chyblo a on vdl, e zaala o sv vli zbavovat dm dynamitu, nlo po nloi. Ale te u neml

zlost, byl jenom unaven a sm sebou zmaten. Odnesl knihy na dvorek za domem, ukryl je v kov u plotu. Jenom pro dneek. Kdyby ji zas napadlo nco plit. Vracel se domem zpt. Mildred? zavolal u dve zatemnn lonice. Nic se neozvalo. Kdy pak el venku pes trvnk do prce, pokouel se nevidt, jak temn a oputn je dm Clarissy McClellanov Cestou do msta byl se svou osudnou chybou straliv sm. Ctil, e je mu teba onoho podivnho tepla a dobroty, kter vanula ze znmho a tichho hlasu znjcho noc. U te, po pouhch nkolika hodinch, se mu zdlo, e zn Fabera cel ivot. Vdl, e jsou v nm nyn dva lid, e je pedevm Montag, kter nev nic, kter dokonce ani nev, e je blzen, jenom to tu. A vdl, e je tak staec, kter k nmu neustle hovo, zatmco vlak se ene z jednoho konce msta na druh jedinm dlouhm, aludek zvedajcm pohybem vzduchu. Ve dnech, kter pijdou, a za bezmsnch noc a za noc, kdy bude jasn msc svtit na zem, bude staec neustle hovoit a hovoit, skldat kapku ke kapce, kmen ke kameni, vrstvu k vrstv. Nakonec se hladina jeho mysli vyleje ze beh a on u nebude Montagem, to mu staec ekl, o tom ho ujistil, to mu slbil. Bude Montagem-a-Faberem, ohnm a vodou, a potom jednoho dne, a se vechno v tichu sms a vykvas a uzraje, nebude u ani ohe, ani voda, ale vno. Ze dvou oddlench a protikladnch vc bude tet. A jednoho dne pohldne nazpt na toho blzna a pozn ho. U te ctil, e se vydv na dlouhou cestu, e se lou, e odchz od onoho j, kterm kdysi byl. Bylo pjemn naslouchat vrnn brouka, ospalmu moskytmu bzukotu a jemnmu filigrnskmu bruen starcova hlasu, kter ho nejprve peskoval a potom pozd v noci utoval, kdy se vynoil z dusn podzemn drhy a vykroil do svta pornick stanice. Mj slitovn, Montagu, mj slitovn. Nehdej se s nimi a nedopaluj je, vdy jsi byl jet nedvno jednm z nich. Jsou si tak samozejm jist, e budou takhle t vn. Ale nebudou. Nevd, e tohle vechno je jedin obrovsk, nesmrn, plpolajc meteor, kter na nebi hezky ho, ale jednoho dne se mus rozprsknout. Oni vid jenom ty plameny, ten pkn ohe, jako jsi ho vidl ty. Montagu, starci, kte sed doma, maj strach a peuj o svoje kehk kosti, nemaj prvo kritizovat. Ale ty jsi vechno tm zkazil hned na zatku! Dvej pozor! Pamatuj si, e jsem s tebou. J vm, jak se to stalo. Musm pipustit, e m tvoje zaslepen zloba poslila. Boe, jak jsem si pipadal mlad! Ale te chci, aby sis pipadal star. Chci, aby se do tebe dnes v noci pelilo nco z m zbablosti. V ptch nkolika hodinch, a uvid kapitna Beattyho, cho kolem nho po pikch, nech za sebe poslouchat m nech m, a em situaci. Nae heslo je pet. Zapome na ty chudinky hloup ensk Myslm, e kvli mn jsou te neastnj, ne kdy byly, ekl Montag. Pro m bylo stran vidt pan Phelpsovou plakat. Mon e maj pravdu. Mon e je lep nedvat se skutenosti do o, jen se bavit. J nevm. Mm patn svdom Ne, to nesm mt! Kdyby nebyla vlka, kdyby byl na svt mr, ekl bych dobr, bav se! Ale nesm se stt zas jenom pornkem, Montagu. Ve svt nen vechno v podku. Montaga zalval pot. Montagu, poslouch? Moje nohy, ozval se Montag, nemu s nima hbat. Je mi hrozn divn. Moje nohy se nechtj hbat! Poslouchej! Jen klid, ekl staec laskav. J vm, j vm. M strach, e udl chybu. Nemj ho. Z chyb se lovk me uit. V, kdy jsem byl mlad, hzel jsem lidem svoji hloupost do oblieje. Mltili m klackem. Kdy mi bylo tyicet, mj tup nstroj se tak obrousil, e ml pkn hrot, kterm jsem mohl bodat. Jestli se bude se svou hloupost tajit, nikdo t neude a nikdy se nic nenau. Tak jen pkn poru nohm a na strnici s tebou! My jsme dvojata. Nejsme u sami, nejsme kad sm ve svm pokoji a bez spojen. Kdy bude potebovat pomoc, a se t Beatty zane vyptvat, budu sedt na tvm unm bubnku a budu to komentovat. Montag ctil, jak se jeho prav a potom i lev noha hbe. Pteli, ekl, zsta se mnou.

Mechanick Oha byl pry. Jeho bouda zela przdnotou, vude kolem stly tich zdi porn strnice a oranov Salamandr spal s bichem plnm petroleje a s plamenomety zkenmi na bocch. Montag proel tichem, dotkl se mosazn tye a vyltl vzhru do temnho vzduchu. Ohldl se na oputnou boudu a jeho srdce zabuilo, zastavilo se, zabuilo, zastavilo se, zabuilo. V t chvli byl Faber edivm motlem, spcm v jeho uchu. Beatty stl u poplachovho otvoru a ekal, ale byl obrcen zdy, jako by neekal. Hele, oslovil mue, kte hrli karty, tady jde ten prapodivn tvor, ktermu se ve vech eech k blzen. Nathl ruku dlan vzhru pro drek. Montag mu do n vloil knihu. Ani pohldl na titul, mrtil Beatty s knihou do koe na odpadky a zaplil si cigaretu. ,Kdo jenom trochu moud jsou, jsou blzny nejhormi.*6 Vtm t zptky, Montagu. Doufm, e s nmi zstane, kdy u t horeka pela a vykurroval ses. Hod si s nmi poker? Posadili se a rozdali karty. V pohledu, kter na nho Beatty upral, ctil Montag provinn svch rukou. Jeho prsty byly jako fretky, kter nco provedly a te nemaj klid, neustle sebou kubaly, s nm si hrly a skrvaly se v kapsch ped alkoholickm rem Beattyho upenho pohledu. Stailo, ctil Montag, aby na n Beatty jenom dchl, a ruce by odumely, pevalily by se na bok a nikdo u by je neprobudil k ivotu. Po cel zbytek jeho ivota by zstaly pohben v rukvech kabtu, zapomenut. Protoe to byly ruce, kter jednaly o sv vli, nebyly soust jeho samho. V nich poprv nala vyjden uvdoml vle popadnout knihy, utci s Jobem a s Rt a s Willie Shakespearem, a proto te tyhle ruce na strnici vypadaly jako potaen kraloupem krve. Dvakrt v pouh plhodin musel Montag vstt, peruit hru a odejt na zchod, aby si ruce umyl. Kdy se vrtil, schovval je pod stolem. Beatty se zasml. Jen je nech nahoe, Montagu. Ne e bychom ti nevili, rozum, ale Vichni se zachechali. No tak, ekl Beatty, krize je za nmi a vechno je v podku. Oveka se vrac ke stdu. Vichni jsme ovce, kter as od asu zabloud. Pravda zstane pravdou a do skonn svta, volvali jsme. Ti pak sami nikdy nejsou, kter vzneen mylenky provzej, vali jsme sami na sebe. ,Sladk potrava sladce sdlen moudrosti, ekl sir Philip Sidney. Ale naproti tomu: ,Slova jak listy jsou, a kde jich mnoho je, plod smyslu avnat jen zdka uzraje. Alexandr Pope. Co tomu k, Montagu? Nevm. Pozor, zaeptal Faber z njakho jinho svta daleko odtud. Anebo tohle: ,Jest trocha vody nebezpen vc: zhluboka pij i pramen nechej tct! Nicotn douek mysl otrv, jen dn lok to zase naprav. Pope. Ta sam esej. Co ti to k? Montag se kousl do rt. J ti to povm, sml se Beatty nad kartami. Tohle z tebe na krtk as udlalo opilce. Pete si pr ver a u let ze skly dol. Bum, jsi hotov vyhodit svt do povt, sret hlavy, zabjet eny a dti, zniit autoritu. J to znm. J jsem to vechno prodlal. Mn nic nen, ekl Montag neklidn. Pesta se ervenat. J t nepopichuju. Opravdu ne. Jestlipak v, e jsem ml asi ped hodinou sen. Lehl jsem si, abych si dal lofka, a v tom snu jsme se ty a j, Montagu, dostali do zuiv debaty o knihch. Ty jsi vztekem pln vyrostl, vykikoval jsi na m jeden citt za druhm. J jsem kad tvj vpad s klidem odrazil. Sla, ekl jsem. A ty jsi citoval dr. Johnsona: ,Moudrost je vc ne rovnocenn sle! A j na to: ,Jene, mil hochu, dr. Johnson ekl taky: Moudrm nen ten, kdo opout jistotu, aby odeel do nejistoty. Dr se pornk, Montagu. Vechno ostatn je stran chaos! Neposlouchej ho, zaeptal Faber. Chce t splst. Je zludn. Dej si pozor! Beatty se spokojen zachechtal. A ty jsi zase citoval: ,Pravda mus ven, vrada se neutaj! A j jsem vykikl v dobr nlad: ,Ach Boe, on mluv jen o sv kobyle! A ,Sm ert se me
Na tomto mst a na dal strnce cituje Beatty rzn anglick klasick autory: Shakespeara, Dekkera, Burtona, Bacona, Popea, Coleridge a jin.
6

dovolvat Psma. A ty jsi jeel: ,Vc cty m dnes vyfintn lh ne v obnoenm at moudr bakal! A j jsem tie zaeptal: ,Pli mnoha protesty ztrc pravda svou vzneenost. A tys zaval: ,Mrtvola krvc, kdy shldne na ni vrah! J ti poklepal na rameno a ekl jsem: ,Coe, chce ct, e j roznm nkazu? A tys zapitl: ,Moudrost je moc! a ,Trpaslk na ramenou obra vid z nich obou dle! A j jsem shrnul svoje argumenty s vybranou vzneenost: ,Je nm vrozena poetil vlastnost povaovat metaforu za dkaz, pval slov za pramen velikch pravd a samy sebe za proroky, ekl jednou pan Valry. Montagovi trzniv vilo v hlav. Ctil nemilosrdn rny, kter mu dopadaly na elo, oi, nos, rty, bradu, na ramena, na pae zdvhajc se k obran. Chtlo se mu zavat: Ne! Dr hubu, ty vechno jenom mate, pesta! Beattyho thl prsty vyltly a uchopily ho za zpst. Boe, tomuhle se k puls! Dohl jsem t, Montagu, co? Kristepane, tvj tep bouch, jako bys prv piel z vlky. pln sirny a zvony! Mm mluvit dl? Lb se mi, jak vypad zmaten. Swahili, indintina, anglick literatura, vechno to znm! Dr se, Montagu! Motl se otel o Montagovo ucho. Kal vodu. Ty ses ale hloup vydsil, ekl Beatty, a jen proto, e jsem udlal tu stranou vc a citoval knihy, na kterch lp, abych ti vyvrtil vechny tvoje argumenty, bod za bodem. Knihy um bt pkn zrdn! Mysl si, e jsou pi tob, a zatm se obrt proti tob. Mou se jich dovolvat i ostatn a u jsi v tom, top se v bainch, v hromad podstatnch jmen, sloves a pdavnch jmen. A na samm konci toho svho snu jsem pijel se Salamandrem a zeptal se t: Pjde se mnou? Ty jsi vlezl dovnit a jeli jsme zptky na strnici v blaenm mlen a vechno se rozplynulo v smru. Beatty pustil Montagovo zpst a nechal jeho ruku bezvldn klesnout na stl. Dobr konec ve naprav. Ticho. Montag sedl jako socha z blho kamene. Ozvna poslednho deru kladiva do lebky pomalu odumrala a ztrcela se v ern jeskyni, kde Faber ekal, a ozvny utichnou. A potom, kdy se zven prach v Montagov mysli opt usadil, zaal Faber tie: U je to v podku, ekl, co ml na srdci. A ty si to zapamatuje. Zkus to porovnat a rozhodnout se, kam skoit nebo kam spadnout. J chci, aby to bylo tvoje rozhodnut, ne moje nebo kapitna Beattyho. Ale mj na pamti, e kapitn pat k nejnebezpenjm neptelm pravdy a svobody, k tomu masivnmu nehybnmu stdu vtiny. Ach Boe, ta stran tyranie vtiny! Kad hrajeme na svj nstroj a zle te na tob, abys vdl, kterm uchem bude chtt poslouchat. Montag otevel sta, chtl Faberovi odpovdt, ale ne mohl v ptomnosti ostatnch udlat tuhle chybu, zachrnil ho zvuk staninho zvonku. Hlas, kter ze stropu vyhlaoval poplach, se rozezvuel. Ozval se cvakot, jak na druh stran mstnosti vyklepval poplachov telefon adresu. S pokerovmi kartami v rov ruce krel kapitn Beatty pehnan volnm krokem k telefonu, a kdy hlen skonilo, vytrhl z nho adresu. Zbn se na ni podval a stril ji do kapsy. Vrtil se a usedl. Ostatn k nmu otoili hlavu. Me to pokat prv tch tyicet vtein, ne vs oberu o vechny penze, ekl Beatty spokojen. Montag poloil karty ped sebe. Jsi unaven, Montagu? Skld tuhle hru? Ano. Jen to dohraj. Nebo vlastn meme tuhle hru dohrt a potom. Polo karty barvou dol a sko si pro vstroj. A pohni sebou! Beatty vstal. Nevypad dobe, Montagu. Hrozn nerad bych vidl, aby t zas poloila njak horeka To m pejde. Bude ti dobe. Tohle je speciln ppad. Jdeme! Do toho! Vyskoili do vzduchu a zachytili se mosazn tye, jako by byla poslednm zchytnm bodem nad vlnou plivu, kter se val pod nimi, a mosazn ty sklouzla s nimi dol do tmy, do houkn a kale a sn plynatho draka, kter se s evem probouzel k ivotu. Hej! Se zapnutou sirnou zahnuli za roh jako burcejc hrom, pneumatiky se smrskly, guma

zakvlela, vlna petroleje v tpytiv mosazn ndri se pelila k jedn stran jako potrava v aludku njakho obra. Montagovy prsty pustily stbrn zbradl, vyltly do studenho prostoru, vtr mu rval vlasy z hlavy, vtr mu svitl mezi zuby a on neustle myslel na ty eny, na ty bezduch eny v jeho pokoji, z nich neonov vr vyrval zdrav jdro, a na to, jak jim idiotsky etl tu knihu. Jako by se pokouel uhasit por vodnmi pistolemi, tak to bylo nesmysln, tak len. Jeden hnv stdal druh. Kdy u konen pestane blznit a uklidn se, opravdu a podn se uklidn. Jsme tu! Montag se rozhldl. Beatty nikdy nedil, ale dnes v noci dil, til se se Salamandrem okolo roh, naklnl se na vysokm idiskm trn a tk nepromokav pl za nm vll, take se podobal velkmu ernmu netoprovi, kter se vzn nad strojem, nad mosaznmi sly a nabr pln vtr do kdel. Jsme tu, abychom svtu zachrnili tst, Montagu! Vysoko ve tm probleskovaly Beattyho fosforeskujc rov tve a Beatty se divoce sml. Jsme tu! Salamandr zbsile zastavil a shodil najeen chome mu. Montag stl a upral rozbolavl oi na studen leskl zbradl, kter svral v prstech. Nedoku to, kal si v duchu. Jak mu splnit tenhle nov kol? Jak mu dl plit vci? Nemu tam jt. Beatty naichl vtrem, jm proletl, stl vedle nho. No tak, Montagu. V tkch botch beli jako mrzci, tie jako pavouci. Montag konen zdvihl zrak a otoil se. Beatty mu dychtiv hledl do tve. Je ti nco, Montagu? Jak to, kal Montag pomalu, vdy jsme zastavili u mho domu.

st tet

OHE SE ROZHO

Po cel ulici vyskakovala svtla a domovn dvee se otevraly, aby obyvatelm neuel zatek karnevalu. Montag a Beatty, jeden s chladnm zadostiuinnm a druh nemoha uvit vlastnm om, hledli upen na dm ped sebou, na tu hlavn man, kde se budou provozovat kejkle s pochodnmi a kde bude polykn ohe. Tak, ekl Beatty, tady to m. Pan Montag se chtl vznet ke slunci, a kdy si te pitomec splil kdla, div se pro. Nevaroval jsem t dost jasn, kdy jsem poslal Ohae oenichat tvj bark? Montagv obliej ztuhl a ztratil jakkoli vraz. Montag ctil, e se jeho hlava ot, jako by ji ml vytesanou z kamene, k tmav budov v sousedstv zasazen do nnho rmu kvtin. Beatty odfrkl: Ale jdi! Snad t nepomtly zpsoby toho mladho cvoka, to snad ne! Kytiky, motli, zpady slunce, listy, sakra prce! Mm to vechno na jejm zznamu v kartotce. To m podr, trefil jsem do ernho! Vypad, jako by se ti udlalo patn? Troku trvy a srpek msce. Takov pitomosti! Co dobrho s tm kdy svedla? Montag usedl na studen blatnk Draka, nepatrn otel hlavou vlevo, vpravo, vlevo, vpravo, vlevo, vpravo, vlevo. Veho si vmala. Nikomu nic neudlala. Nechvala vechny na pokoji. erta na pokoji! Copak se kolem tebe vn netoila? Znme je! Jsou to vypeen dobroinn nevitka, znme to jejich pohoren svatoukovsk mlen, znme to jedin nadn, co maj: lovk se v jejich spolenosti ct provinile. A jdou vichni k ertu, vychzej jako plnon slunce a svt na lovka, a se v posteli pot! Domovn dvee se rozltly. Mildred sebhla ze schod jako ve snu, v keovit ztuhl psti drela jedin kufk a u chodnku zaskply brzdy taxku lesklho jako brouk. Mildred! Upjat pebhla kolem nho, obliej pomouen pudrem a obliej bez st, protoe si je nenamalovala. Mildred, to nen mon, tys ty pornky nezavolala! Hodila zavazadlo do ekajcho taxku, vlezla dovnit, posadila se a mumlala: Moje rodinka, moje uboh rodinka, vechno je pry, vechno, vechno je pry Beatty popadl Montaga za rameno a taxk vyrazil, vytil se stokilometrovou rychlost a zmizel. Ozval se tesk, jako by se sypaly stepiny snu slepenho z ozdobnho skla, zrcadel a sklennch tretek. Montag se prudce obrtil, jako by jm otoila njak nov, nepochopiteln sla, a vidl Stonemana a Blacka, jak mchaj sekyrami a tskaj do okennch tabul, aby v dom udlali prvan. elest kdel motla smrtihlava troucho se o chladnou ernou oponu. Montagu, tady Faber. Sly m? Co se stalo? Tohle se stalo mn ekl Montag. Okliv pekvapen, co? ekl Beatty. Protoe dneska pece kad v, kad si tm je absolutn jist, e jemu se nikdy nic nestane. Ostatn umraj, j iju dl. Nic nem dn nsledky, neexistuje odpovdnost. Hek je v tom, e ona existuje. Ale o tom nebudeme mluvit, co? Kdy t jednou nsledky dohon, to u je stejn pozd, nemm pravdu, Montagu? Montagu, me se z toho dostat, utct? zeptal se Faber. Montag vykroil, ale vbec nevnmal, e se jeho nohy dotkaj cementu a potom non trvy. Vedle nho cvakl Beatty zapalovaem a oranov plamnek pivbil Montagv fascinovan pohled. Co je na ohni tak ndhernho? Co ns k nmu tak thne, a jsme jak jsme sta? Beatty sfoukl plamen a znova ho rozehl. Je to vn pohyb, nco, co lovk chtl vynalzt, ale nikdy nevynalezl. Nebo aspo skoro vn pohyb. Kdybys ho nechal hoet, strv plamen vechny nae ivoty. Co je ohe? Je to tajemstv. Uenci van o ten a molekulch. Ale ve skutenosti nevd nic. Jeho opravdov krsa je v tom, e ni nsledky a odpovdnost. Zane vs njak problm pli tit? Le na vs jako bemeno? Do pece s nm! A ty, Montagu, ty jsi bemeno. Ohe t sejme z mho hbetu, ist, rychle, bezpen, a tady nezbude nic, co by jednou mohlo zat zahnvat. Je to antibiotick, estetick, praktick. Montag stl a hledl na ten podivn dm, kter naplnila cizotou pozdn non hodina, mruen hlas ze sousedstv, rozttn sklo a knihy s urvanmi deskami, rozsypan po zemi jako labut

pe. Vypadaly tak hloup, e snad ani nestly za povimnut, nebyly nic vc ne ern psmena, zeloutl papr a roztrhan vazby. Mildred. Samozejm. Urit ho vidla schovvat knihy na zahrad a pinesla je zptky dovnit. Mildred. Chci, abys tuhle prci udlal pln sm, Montagu. Ne petrolejem a sirkou, ale pkn kousek po kousku plamenometem. Tvj dm, tvj klid. Montagu, neme utct, dostat se pry? Ne, vykikl Montag bezmocn. Oha! Je tu Oha! Faber ho slyel a slyel ho i Beatty, kter si myslel, e to Montag k jemu. Ano, Oha se tu potlouk nkde kolem, tak dn hlouposti. Hotovo? Hotovo. Montag odjistil bezpenostn uzvr plamenometu. Pal! Vyskoila obrovsk ohniv krpj pilnav tekutiny, hltav se vrhla na knihy a mrtila jimi o stnu. Montag veel do lonice, dvakrt vyplil a manelsk postele se prudce vzaly se syivm epotem, s rem, vn a jasem vtm, ne by si byl pomyslel, e v nich me bt. Splil stny lonice a toaletn stolek, protoe chtl vechno zmnit, kesla, stoly a v jdeln stbrn ndob a tale z uml hmoty, vechno, co mu pipomnalo, e il tady v tom przdnm dom s podivnskou enou, kter na nho ztra zapomene, kter odela a u na nho mon zapomnla, nebo naslouch zvukm, kter do n bez ustn vlv rdiov mulika, jak jede osaml mstem. A stejn jako dv: bylo to dobr plit, ctil, e ho ohe neodolateln pitahuje, e ho dr, rve, spe vejpl a nesmysln problm odkld stranou. Pokud neexistuje dn een, dobr, pak se mus odstranit problm. Na vechno je nejlep ohe! Knihy, Montagu! Knihy vyskakovaly a tanily jako smac se ptci, jejich kdla hnou ervenmi a lutmi pery. A pak veel do salonu, kde byla ve spnek pohrouena ta velik idiotsk straidla se svmi bezbarvmi mylenkami a snnmi sny. Vyplil na kadou ze t przdnch stn a zevnit na nj zasyelo vzduchoprzdno. Przdnota se ozvala jet przdnjm hvizdem, nesmyslnm zajeenm. Pokusil se zamyslet nad vzduchoprzdnem, na nm se producrovala nicota, ale nebyl toho schopen. Zadrel dech, aby mu vzduchoprzdno nevniklo do plic. Skoncoval s tou stranou przdnotou, obrtil se k odchodu a hodil pokoji darem obrovskou jasn lutou ohnivou kytici. Ohnivzdorn obal z uml hmoty, jm bylo vechno potaeno, pukl pod ostm plamen a dm se zaal zmtat v ohni. A bude pln hotov, ozval se za nm Beatty, jsi zaten. Dm se rozpadl v rud uhlky a ern popel. Sesul se na hromdku ospalch rov edch ohark, nad nm se vznel chochol koue, stoupal a zvolna vll po obloze sem tam. Bylo pl tvrt rno. Zstupy odthly dom. Obrovsk cirkusov stany splaskly, ztily se, zbyly z nich jen oharky a trk a pedstaven skonilo. Montag stl s plamenometem v zemdlench rukou, na blze v podpa velk ostrovy potu, na oblieji mouhy od saz. Ostatn pornci ekali za nm v temnot, doutnajc zklady domu slabounce ozaovaly jejich tve. Montag dvakrt naprzdno otevel sta, ne si dokzal v hlav srovnat mylenky. To moje ena zavolala pornky? Beatty pikvl. Ale jej ptelkyn ns volaly dv, jene to jsem nechal plavat. Neminulo by t to v dnm ppad. Byla to od tebe pkn hloupost, recitovat si klidn a bezstarostn bsniky. Nco takovho me udlat jen pitomec a snob. Dejte lovku pr verk a hned m dojem, e je pnem tvorstva! Ty si mysl, e se svma knihama me chodit po vod. Jene svt se docela dobe obejde bez nich. Podvej, kam t dostaly! Jsi v pkn kai. Jestli v n zamchm jen malkem, utop se! Montag nebyl s to udlat jedin pohyb. S ohnm pilo obrovsk zemtesen, srovnalo dm se zem, nkde pod nm leela Mildred a cel jeho ivot a on se nedokzal pohnout. Zemtesen mu dosud otsalo, chvlo a zmtalo nitrem a on stl s koleny podklesvajcmi pod velikm nkladem

navy, zmatenosti a potupy a dovolil Beattymu, aby ho udeil, ani zdvihl ruku k obran. Montagu, ty idiote, ty pitom blzne, jak jsi k tomu ml dvod? Montag neslyel, byl daleko, v duchu prchal, zmizel a zanechal svoje mrtv, sazemi pomazan tlo, a vrvor ped jinm blznivm lencem. Montagu, ute odtamtud! ekl Faber. Montag naslouchal. Beatty ho pratil do hlavy, a se zamotal a klesl nazad. Zelen nboj, v nm eptal a volal Faberv hlas, vypadl na chodnk. Beatty po nm chapl, zaklebil se, zvedl ho. Pidrel si ho k uchu, napl uvnit, napl ven. Montag slyel vzdlen volajc hlas: Montagu, nestalo se ti nic? Beatty vythl zelen nboj z ucha a stril si ho do kapsy. Aha tak ono v tom vz nco vc, ne by m napadlo. Vidl jsem, jak nakln hlavu a poslouch. Nejdv jsem si myslel, e m muliku. Ale kdy jsi potom najednou zchytel, hned mi to bylo divn. Po thle stop pjdeme a na toho tvho ptele si posvtme. Ne! vykikl Montag. Trhl bezpenostn pojistkou plamenometu. Beatty pohyb jeho prst postehl a oi se mu malouko rozily. Montag v nich spatil pekvapen a pohldl na sv ruce, aby zjistil, co to zas provedly. Kdy na to pozdji vzpomnal, nedokzal posoudit, jestli mu konen popud k vrad daly jeho ruce nebo Beattyho reakce na jejich pohyb. Kolem u mu zahmlo posledn zadunn valc se laviny, ale to u se ho nedotklo. Beatty se zaklebil svm nejneodolatelnjm zpsobem: Ano, tohle je jeden z prostedk jak si zskat pozornost. Namit na lovka puku a donutit ho, aby si poslechl tvou e. Tak spus. O em to tentokrt bude? Pro na m nezablekot nco ze Shakespeara, ty amatrsk snobe? ,Nedsm se tvch hrozeb, Cassie, nebo ctnost je mi tak silnou zbroj, e ony let kolem mne jak ln vnek, jeho si nevmm. e mi to jde? Tak do toho, ty antikvrn literte, zmkni kohoutek! Udlal krok smrem k Montagovi. Montag se ozval: Nikdy jsme neplili, co se split mlo Dej mi to, Guyi, ekl Beatty se strnulm smvem. A pak z nho najednou byla jec pochode, poskakujc, pevalujc se, drmolc panek, u nic lidskho nebo znmho, osaml plamen, kter se svjel na trvnku, jak na nho Montag stkl jedinou dlouhou dvku tekutho ohn. Ozvalo se zasyen, jako kdy pleskne velik slina na rozhaven kamna, zabubln a zaumn pny, jako by nkdo nasypal sl na stralivho ernho slimka a promnil jej tm v odporn sliz, obalen lutou pnou. Montag zavel oi a val, val a namhal se zvednout ruce k um, aby si je zacpal a umlel ty zvuky. Beatty sebou zakubal, znova a jet jednou, a nakonec se zhroutil sm do sebe jako roztaven voskov figurka a zstal tie leet. Druz dva pornci se nepohnuli. Montagovi se udlalo patn, ale ovldl se a namil na n plamenomet. Otote se! Otoili se, po jejich zsinalch obliejch stkaly pramnky potu. Srazil jim helmy, pratil je do hlavy a oni padli jeden pes druhho. Skceli se a zstali bez hnut leet. Zaustn osamlho podzimnho listu. Otoil se a ped nm stl Mechanick Oha. Byl u v polovin trvnku, blil se ze stnu, pohyboval se s tak hbitou lehkost, e se podobal osamlmu hustmu mrku ernoedho koue, kter tie ene vtr. Odrazil se k poslednmu mohutnmu skoku a padal z vky vce ne jednoho metru nad jeho hlavou, pavouci nohy se na nho spaly, prokainov jehla vyltla z jedinho zlovstnho zubu. Montag ho zachytil ohnivm kvtem, asnm kalichem, kter okolo kovovho psa rozevel lut a modr okvtn pltky a pothl ho novm obalem ve chvli, kdy Oha do Montaga vrazil a odhodil ho i s plamenometem, a narazil na pe stromu. Zlomek okamiku pedtm, ne ohe Ohae popadl, mrtil jm do vzduchu, vylomil kovov kosti z kloub a vyrval mu vnitnosti jedinm zlehem erven jako raketa pipoutan k ulici, ctil Montag, jak mu zve zamtralo po noze, jak ji sevelo a vbodlo do n jehlu. Montag leel a hledl na tu mrtvou-ivou vc, jak zahrabala pahly do vzduchu a chcpla. Ale i pak se zdlo, e se mu chce znova dostat na ki a dopchnout injekci,

kter se prorala masem v jeho noze. Lomcovala jm hrza i leva, smen pocity lovka, kter uhnul prv vas, take ho blatnk auta ficho rychlost sto tyiceti kilometr za hodinu jenom odel na kolen. Ml strach vstt, ml strach, e se mon vbec nebude schopen postavit na znecitlivlou nohu. Omren v omren se propadalo v omren Co te? Ulice przdn, dm hoel jako zbytek star divadeln kulisy, ostatn domy tonuly ve tm, tady Oha, tamhle Beatty, na jinm mst dva dal pornci a Salamandr? Vytetil oi na obrovsk stroj. Ten mus taky zmizet. No tak uka, jak jsi na tom bled, kal si v duchu. Zvedni se. Pomalu, pomalouku tk. Stl a ml jen jednu nohu. Druh byla palek zuhelnatlho sosnovho deva, kter vlekl sebou jako pokn za njak tajemn hch Kdy na ni penesl vhu tla, d stbrnch jehel projel ltkem po cel dlce a kolenem vyltl. Zavzlykal. Honem, honem, ty tam, tady neme zstat! V nkolika domech znovu rozsvtili svtla, snad kvli udlostem, kter se prv zbhly, nebo pro abnormln ticho po zpase. To Montag nevdl. Kulhal mezi troskami domu, chytal se za porannou nohu, kdy zstvala vzadu, mluvil, kuel a val na ni rozkazy, proklnal ji a handrkoval se s n, aby pro nho pracovala, kdy je to te ivotn dleit. V temnot zaslechl voln nkolika lid a vkiky. Dostal se na zadn dvorek a do uliky za domem. Beatty, te u nejsi problm, letlo mu hlavou. Vdycky jsi kal, nezkouejte problmy eit, spalte je. A vid, j jsem te udlal oboj. Sbohem, kapitne. Ve tm kloptal ulikou pry. Pokad, kdy nalpl na nohu, explodovaly mu v n vstely z puky a on si v duchu kal, jsi blzen, zatracen blzen, pitomec, stran pitomec, zatracen pitomec a blzen; koukni se na to bo doputn, jak to te chce dt do podku, koukni se na to bo doputn, co si s tm pone! Co hrdost k ertu a charakter, tys to vechno hodil do starho eleza, hned na zatku chytne vechno za patn konec. Ale pilo to tak najednou, jedno za druhm, Beatty, ty ensk, Mildred, Clarissa, vechno. Jen se nevymlouvej, nevymlouvej se! Blzne, ty blzne, jdi, b se jim vzdt! Ne, zachrnme, co budeme moct, udlme, co jet zbv udlat. Kdy u musme plit, vezmeme jich jet nkolik s sebou. Pokat! Vzpomnl si na knihy a otoil se. Co kdyby pece jen Nkolik knih nael na mst, kde je uloil u plotu zahrdky. Mildred, Bh j ehnej, si vech nevimla. tyi knihy leely dosud tam, kde je schoval. Noc vyly hlasy, svtla reflektor krouila kolem dokola. Jin Salamandi vali, v dlce slyel jejich motory, a policejn sirny si razily cestu mstem. Montag vzal tyi zbyl knihy a hopsal, pajdal, hopsal ulikou a najednou upadl, jako by mu nkdo sal hlavu a leelo tu jenom tlo. V nitru jej cosi kubnutm zastavilo a svalilo na zem. Zstal leet na mst, kde se zhroutil, a vzlykal, nohy pitaen k tlu a obliej slep pitisknut na trkov chodnk. Beatty si pl zemt. V zchvatu ple si Montag uvdomil, e je to pravda. Beatty si pl zemt. Jen tak tam stl, ve skutenosti se ani nepokusil o zchranu, jenom stl, dlal si legraci a popichoval, napadlo Montaga, a ta mylenka postaila k uduen ple a k tomu, aby nabral dech. Je to zvltn tak stran si pt umt, e nechte ozbrojenho lovka voln chodit kolem a pak, msto abyste mlel a zstal naivu, kite na lidi dl a popichujete je, a je rozzute, a pak V dlce zvuk bcch nohou. Montag se posadil. Koukej odtud zmizet. Rychle, vstvej, vsta, tady sedt neme! Ale pod jet breel a s tm mus pestat. U to pechzelo. Nechtl nikoho zabt, ani Beattyho ne. troby se mu keovit sevely a scvrkly se, jako by mu je nkdo ponoil do kyseliny. Zvedl se mu aludek. Vidl Beattyho v plamenech, nehybnho, kubajcho sebou na trvnku. Kousal se do zaatch kloub. Lituji toho, lituji toho, ach Boe, lituji Zkouel si vechno srovnat v hlav, vrtit se k normlnm bhu ivota, jak ho il jet ped nkolika dny, jet ped stem a pskem, ped Pelhamovou pastou, ped hlasy motl, svtlukami, poplachy a vpravami, bylo toho na nkolik mlo dn pli mnoho, po pravd eeno pli mnoho

na cel ivot. Kroky bely na vzdlenm konci uliky. Vstvej! poruil si. Ksakru, vsta! oslovil nohu a stl. Bolest jako by mu zatloukala do kolena hebky, pak jenom ltac jehly a nakonec obyejn zavrac pendlky, a kdy se asi padesti dalmi poskoky odoural kus dl a zadel si pitom do dlan spoustu tsek z devnho plotu, bodn bylo u jen jako sprka vac vody, kterou mu nkdo rozpril na nohu. A konen byla noha opt jeho vlastn nohou. Bl se, aby si v bhu nezlomil uvolnn kotnk. Nasl hlubokou noc do otevench st a vydechl ji zbledlou, thu erni zanechal uvnit v sob a vydal se vped vytrvalm kulhavm klusem. Knihy nesl v ruce. Myslil na Fabera. Faber zstal na spleniti v doutnajc hroud dehtu, kter byl te bezejmenn a bez totonosti. Splil Fabera tak. Z nieho nic jm to tak otslo, e ml pocit, jako by byl Faber vskutku mrtev, upeen jako blice v t mal zelen kapslice zastren a ztracen v kapse mue, z nho byl te pouh hol kostlivec drc pohromad asfaltovmi lachami. Mus si pamatovat: Spal je, nebo spl oni tebe, pomyslel si. Prv te je to opravdu takhle prost. Prohledal si kapsy, penze byly na svm mst a v jedn kapse nael obvyklou muliku, jejm prostednictvm za studenho temnho rna promlouvalo msto samo k sob. Policie, pozor! Zatyka na uprchlka ve mst. Spchal vradu a zloiny proti sttu. Jmno: Guy Montag. Zamstnn: pornk. Naposledy spaten Vytrvale utkal kolem esti blok a potom ulika vystila v prostornou otevenou tdu s deseti dopravnmi psy. Pipomnala eku bez jedinho lunu, zamrzlou v ostrm svtle vysokch blostnch obloukovch lamp, a ctil, e by v n lovk mohl utonout, kdyby se ji pokusil pejt. Byla pli oteven. Bylo to obrovsk jevit bez kulis, lkalo ho, aby pes n pebhl, snadno viditeln v oslepujcm svtle, v nm ho mohli snadno chytit, snadno zastelit. Mulika mu huela v uchu. pozor na mue, kter utk pozor na bcho mue pozor na osamlho mue, kter jde pky pozor Montag se sthl do stnu. Pmo ped nm stla benzinov pumpa, velk ziv kus snn blho porcelnu, a dva stbrn brouci zrovna pedjdli k tankovn. Mus bt ist a nenpadn, jestli chce pejt, nesm pebhnout, ale klidn kret pes ten iroknsk bulvr. Mohl by se toho odvit s daleko menm rizikem, kdyby se umyl a uesal, dv ne se vyd na cestu, aby se dostal kam Ano, napadlo ho, kam to utkm? Nikam. Nebylo kam jt. Neml ptele, k nmu by se mohl uchlit, opravdu neml. Krom Fabera. A pak si uvdomil, e opravdu instinktivn m k Faberovu domu. Jene Faber ho neme schovat. I kdyby se o to jen pokusil, byla by to sebevrada. Vdl vak, e Fabera navtvit pjde dj se co dj, teba jen na nkolik minut. U Fabera bylo msto, kde mohl dolt svou rychle vysychajc ndr vry ve vlastn schopnost zstat naivu. Chtl prost jen vdt, e je na svt nkdo jako Faber. Chtl toho lovka vidt ivho a ne zuhelnatlho na spleniti jako mrtvolu zaskopkovanou v jin mrtvole. A mus u nho samozejm nechat st penz, aby je Faber pouil, a se Montag d na tk. Snad se mu poda dostat se na venkov, do prody a t na ekch nebo na bezch ek a u silnic, v polch a v horch. Mohutn viv epot ho piml podvat se na oblohu. Policejn helikoptry startovaly v takov dlce, e to vypadalo, jako by nkdo foukl do ed koule odkvetl pampeliky. Dva tucty se jich tepotaly ve vzduchu, kolbaly se nerozhodn tyi kilometry odtud podobn motlm, kter uvedl do rozpak podzim, a pak klesaly jako olovnice k zemi, jedna za druhou, tuhle, tamhle, mkce dosedly na ulici, kde se mnily v brouky, jeely po bulvrech nebo vyskakovaly zptky do vzduchu a pokraovaly v ptrn. A ped nm stla benzinov pumpa, jej zamstnanci se toili kolem zkaznk. Montag se piblil zezadu a veel na pnskou toaletu. Aluminiovou zd slyel hlas z rdia: Vlka byla vypovzena. Venku tankovali benzin. Mui v broucch se bavili, i zamstnanci stanice hovoili o

motorech, o benzinu a kolik za nj maj dostat. Montag stl a zkouel se pinutit k pocitu hrzy z klidnho konstatovn rozhlasovho pijmae, ale nic se v nm nehnulo. Pro nho mus vlka pokat, dostane se k n pi podn svch soukromch zleitost teprve tak za hodinu, za dv. Umyl si ruce a obliej, osuil se runkem a pitom dbal, aby ho bylo co nejmn slyet. Vyel z toalety, opatrn zavel dvee, vykroil do tmy a konen znova stanul na pokraji przdnho bulvru. Leel tu ped nm, hra, kterou mohl vyhrt, obrovsk kuelnk ve studenm rnu. Bulvr byl ist jako plocha njak arny chvilku ped tm, ne se objev jist nejmenovan obti a jist neznm vrahov. Vzduch pi povrchu se nad nesmrnou betonovou ekou chvl u jen teplem Montagova tla. Bylo to neuviteln, ale ctil, e jeho teplo zachvv celm okolnm svtem. Stal se svtlkujcm clem. Vdl to, ctil to. A te mus vyrazit na svou krtkou prochzku. Ti bloky odtud zazilo nkolik automobilovch reflektor. Montag se zhluboka nadchl. Plce v jeho prsou byly jako hoc pochodn. Od bhu mu vyschlo v hrdle. V stech ml chu zakrvcenho eleza a v nohou ctil zrezivlou ocel. Co je to tam za svtla? Kdy se jednou lovk vyd na cestu, mus odhadnout, jak brzo ti brouci dokou pijet sem. Jak me bt daleko k protjmu chodnku? Vypadalo to asi na sto metr. Pravdpodobn to nebylo sto, ale v kadm ppad bude lpe potat s touhle cifrou, potat, e pjde-li hodn pomalu a bude-li si pkn vykraovat, potrv mu mon osmdest a devadest vtein, ne celou tu drhu uraz. A brouci? Jakmile nastartuj, mohou za sebou v patncti vteinch nechat ti bloky. Take i kdyby v polovin cesty zaal utkat? Vykroil pravou nohou, potom levou nohou a potom pravou. Krel po przdn ulici. lovk si ovem nemohl bt jist bezpenm pechodem, i kdyby ulice byla pln przdn, protoe nad ternn vlnou tyi bloky odtud se nhle mohl objevit vz, pihnat se a pelett kolem nho dv, ne se sta nadchnout. Rozhodl se, e kroky potat nebude. Nedval se vpravo ani vlevo. Svtlo lamp na storech mu pipadalo prv tak jasn a vechno osvtlujc jako poledn slunce, a prv tak hav. Zaslechl zvuk auta nabrajcho rychlost po prav stran dva bloky za nm. Oton reflektory peskoily najednou sem a tam a zachytily Montaga. Nezastavuj se! Zakopl, pevn sevel knihy a pinutil se, aby neztuhl na mst. Instinktivn udlal nkolik rychlch krok, skoro se rozbhl, potom se hlasit napomenul, ovldl se a zaal opt kret pomalu. Byl u uprosted ulice, ale skuen motor se zvilo, jak stupovaly rychlost. Samozejm policie. Vid m. Ale jen pomalu, jen pomalu, klidn, neobracej se, nerozhlej se, nedej na sob znt, e sis jich viml. Jdi, to je ono, jdi, jdi! Brouk se til vped. Brouk val. Brouk zvyoval rychlost. Brouk skuel. Brouk se hnal jako burcejc hrom. Brouk tm letl. Brouk se pihnal jako osaml svitc stela vyplen z neviditeln puky. Pidal a til se stoosmdestkou. Pidal a til se alespo stodevadestkou. Montag zaal zuby. Pipadalo mu, e r enoucch se reflektor mu oehl tve, jeho on vka sebou v t vhni zacukala a cel tlo mu zalil kysel pot. Zaal idiotsky oupat nohama, mluvit sm k sob, a potom najednou prolomil pedsevzet a rozbhl se. Nathl nohy, kam a doshly, a dokroil jimi na zem a pak zase daleko dopedu a na zem a znova daleko vped a na zem a zas a zas. Boe! Boe! Upustil jednu knihu, zarazil se, uu se chtl otoit, rozmyslel si to, opt se vrhl vped, rozeval se v betonov przdnot brouk se spal na svou prchajc potravu, sedmdest metr, tyicet metr za nm, ptaticet, ticet, ptadvacet. Montag spal, rozhazoval rukama, nohy dol, nahoru, dol, bl, bl, houkn, kik, jeho oi se rozhavily do bl, kdy kubnutm otoil hlavu, aby pohldl pmo do oslnivho ru. Brouka te spolklo jeho vlastn svtlo, promnil se v jedinou pochode, kter svit a sr na nho, v jedin zvuk, v jedin ohluujc jek. A te je tm na nm! Kloptl a svalil se. Dostali m! Je konec! Ale pdem se vechno zmnilo. Zlomek vteiny ped tm, ne ho dostihl, sebou divok brouk

trhl a o vlsek se mu vyhnul. A zmizel. Montag leel nataen na zemi obliejem dol. Modr vichr vfukovho plynu k nmu z brouka zanesl vbuch smchu. Jeho prav ruka leela nad nm, s dlan otevenou. Kdy te ruku zdvihl, spatil na samm koneku prostednku ernou mouhu, ani ne pl centimetru silnou, v mst, kde se prstu dotkla pneumatika. Vstval a nevcn hledl na tu ernou rku. To nebyla policie, napadlo ho. Rozhldl se po bulvru. Byl te jako vymeten. Houf dt, bhvjak starch, snad od dvancti do estncti, kter jely v automobilu, hvzdaly, pokikovaly a hulkaly, zahldl nco velmi neobvyklho plnou raritu, lovka, kter jde pky, a dti si prost ekly: Na nj! ani vdly, e je to uprchl pan Montag. Byla to tlupa dt, kter si vyjely, aby si zpestily dlouhou noc hmotnou jzdou sedmi nebo osmi set kilometr v nkolika mlo mscem ozench hodinch, oblieje ledov od vtru. Rno se vrt nebo se nevrt, mrtv nebo iv, v tom je to dobrodrustv. Byly by m zabily, kal si Montag, potcel se vzduchem, kter visel dosud roztren ve dv, vil kolem nho ve sloupech prachu a dotkal se jeho odench tv. Bez nejmen piny by m byly zabily. Krel ke vzdlenmu chodnku a porouel kad noze zvl, aby la a nezastavovala se. Rozhzen knihy njak posbral, nevzpomnal si pozdji, e by se byl sehnul a dotkl se jich. Pendval si je neustle z ruky do ruky, jako by to byly karty, kter nen s to srovnat. Rd bych vdl, jestli tihle zabili Clarissu. Zarazil se a jeho mysl to opakovala, velice nahlas. Rd bych vdl, jestli tihle zabili Clarissu. Zatouil rozbhnout se s kikem za nimi. Oi se mu zalily slzami. Zachrnilo ho, e upadl. Kdy idi vozu uvidl Montaga na zemi, instinktivn si uvdomil, e kdyby v t rychlosti pejel lec tlo, mohlo by to vz pevrtit a pasary vyklopit. Kdyby byl Montag zstal stojcm clem? Prudce oddychoval. V dlce na bulvru, tyi bloky odtud, ten brouk zpomalil, vytoil zatku na dvou kolech, rozehnal se zptky, a vyrovnvaje smyk na nesprvn stran ulice, nabral rychlost. Ale Montag u byl pry, ukryt v bezpen tm postrann uliky, kvli n se vydal ped hodinou nebo to byla jen minuta? na dlouhou cestu. Stl roztesen v non temnot a jen se ohldl, kdy kolem nho peltl brouk, smkl sebou doprosted autostrdy, rozhodil do vzduchu kolem sebe vr smchu a zmizel. A potom, kdy krel v temnot dl, spatil helikoptry, jak padaj jako prvn vloky snhu na potku dlouh zimy, kter se bl V dom bylo ticho. Montag se piblil zezadu, proplil se tkou, noc zrosenou vn narcis, r a vlhk trvy, nahmatal zadn dvka, zjistil, e jsou oteven, vklouzl dovnit, el tie pedsn a naslouchal. Pan Blackov, kal si v duchu, spte tu nkde? Nen to sprvn, ale v manel to dlal jinm lidem a nikdy se neptal, jestli je to sprvn, nikdy si s tm nedlal starosti. A te, protoe jste pornkova ena a tohle je v dm, te jste na ad vy, za vechny domy, kter v manel splil, a za lidi, kterm bezmylenkovit ublil. Dm neodpovdl. Schoval knihy v kuchyni a vyel z domu zptky do uliky. Ohldl se dm doposud leel v temnot a v tichu, ponoen ve spnku. Cestou pes msto, nad nm se na obloze tepetaly helikoptry jako cry papru, zavolal pornky z osaml telefonn budky ped krmem, kde na noc zavrali. Potom stl v studenm nonm vzduchu, ekal, dokud neuslyel, jak se v dlce rozeznly poplachov sirny a blily se, Salamandi pijdli, jeli split dm pana Blacka, kter byl prv v prci, a jeho tesouc se enu vyhnat do rannho chladu, a stecha povol a zt se do ohn. Te zatm jet spala. Dobrou noc, pan Blackov, ekl si v duchu. Fabere!

Jet jedno zaklepn, epot a dlouh ekn. Potom, po chvli, vyskoilo uvnit Faberova domku svtlko. Jet okamik a zadn vrtka se otevela. Stli a v poloeru se dvali jeden na druhho, Faber a Montag, jako by jeden nevil v existenci druhho. Potom se Faber pohnul, naphl ruku, uchopil Montaga,vthl ho dovnit, posadil ho, vrtil se, postavil se do dve a naslouchal. Sirny vyly v rann dlce. Faber veel dovnit a zavel dvee. Montag ekl: Dlal jsem vechno jako blzen. Nemu tu zstat dlouho. Jdu bhv kam. Aspo jsi jako blzen dlal dobr vci, ekl Faber. Myslel jsem, e jsi mrtev. Otofon, kter jsem ti dal Shoel. Slyel jsem, jak s tebou kapitn mluv, a najednou bylo po vem. Nechyblo mnoho a byl bych se vypravil ven t hledat. Kapitn je po smrti. Nael v otofon, slyel, jak mluvte, chtl vs vystopovat. Zabil jsem ho plamenometem. Faber se posadil a chvli nepromluvil. Boe, jak se to vechno sbhlo? ekl Montag. Jet vera bylo vechno v podku, a ne jsem se nadl, potpm se. Kolikrt se doke lovk potopit a jet zstat naivu? Nemu dchat. Beatty je po smrti a byl to kdysi mj ptel. A Millie je pry, myslel jsem, e je to moje ena, ale te nevm. A dm vyhoel do zklad. Ztratil jsem msto a prchm a cestou jsem podstril knihy jednomu pornkovi do domu. Kristepane, kolik vc jsem to provedl za jedin tden! Provedl jsi, co jsi provst musel. Zrlo to v tob dlouhou dobu. Ano, tomu vm, pokud vbec nemu vm. Stdalo se to ve mn, a se to stalo. Vdl jsem dlouho, e v sob nco hromadm, dlal jsem jedno a ctil jsem nco jinho. Boe, bylo to ve mn. Je vlastn zzrak, e to na mn nebylo vidt jako teba tloustnut. A te jsem tady a komplikuju ivot jet taky vm. Mou sem za mnou pijt. Poprv za mnoho let ctm, e iji, ekl Faber. Ctm, e dlm nco, co jsem ml udlat u dvno. Na chviliku te nemm strach. Snad proto, e konen dlm sprvnou vc. Snad proto, e jsem se ukvapil a nechci te pe tebou vypadat jako zbablec. Mm dojem, e budu muset provdt jet surovj vci, e se budu muset vydvat v nebezpe. Jinak zase selu a dostanu strach. Co chce dlat? Utkat dl. V, e vypovdli vlku? Slyel jsem to. Boe, ekl staec, zd se nm to tak vzdlen, protoe mme vlastn starosti. Neml jsem as na pemlen. Montag vythl sto dolar. Chci, abyste si tohle nechal. A budu pry, udlejte s tm, co chcete, jen kdy to njak prospje. Ale V poledne me bt po mn. Vezmte si to. Faber pikvl. Ml bys jt k ece, jestli se ti to poda. D se po behu a jestli se doke dostat ke star eleznin trati, kter vede na venkov, jdi po n. I kdy se dnes prakticky vechno dopravuje vzduchem a vtina trat je oputn, koleje tam jet rezavj. Slyel jsem, e tu a tam se dosud na venkov najdou tulck tbory, k se jim tbory potulnch pk. A jestli dojde dost daleko a bude mt oteven oi, na tratch mezi nam mstem a Los Angeles jsou pr skupinky doktor promovanch na Harvardu. Vtinu z nich sth policie a v mstech jsou na n zatykae. Ale myslm, e jet ij. Nen jich mnoho a mm dojem, e v nich vlda nikdy nevidla nebezpe tak velk, aby se za nimi pustila a vyptrala, kde jsou. Mohl by ses s nimi njakou dobu skrvat a potom se sejt se mnou v St. Louis. Odjedu dnes rno v pt hodin autobusem na nvtvu k jednomu tiskai, kter tam ije na odpoinku. Konen se taky dostanu ven. Tyhle penze pjdou na dobrou vc. Dky a Bh ti ehnej. Chce si chvilku zdmnout? Ml bych radi utkat. Pokej, podvme se. oupl Montaga do lonice, odsunul rm obrazu a pod nm se objevila televizn obrazovka velikosti pohlednice. Vdycky jsem si pl mt nco malho, nco, k emu bych mohl pichzet, co

bych mohl zakrt dlan, kdyby to bylo nutn, nechtl jsem nic, co by m ohluilo evem, nic nestvrn velikho. A tady to vid. Zapnul to. Montag, ekl televizn pijma a rozsvtil se. M-O-N-T-A- G. Hlas pehlskoval jmno. Guy Montag. Dosud prch. Policejn helikoptry jsou v pohotovosti. Nov Mechanick Oha by dopraven z jinho okrsku Montag a Faber se na sebe podvali. Mechanick Oha nikdy nezklame. Tento neuviteln vynlez se od chvle, kdy byl poprv pouit k pronsledovn koisti, nikdy nedopustil chyby. Nae televizn stanice m dnes tu est penst posluchae do helikoptry, odkud budou s nam kameramanem sledovat Ohae, a vyraz na cestu za svm clem Faber nalil do dvou sklenic whisky. Budeme to potebovat. Napili se. ,, ich tak jemn, e si Mechanick Oha zapamatuje a identifikuje deset tisc index zpachu deseti tisc rznch lid, ani je teba nadit ho pokad znovu. Faber se neznateln zachvl a rozhldl se po dom, po dvech, po klice a po kesle, v nm nyn sedl Montag. Montag si toho pohledu viml. Oba se rychle rozhldli kolem sebe a Montag uctil, jak se mu rozilo chp, uvdomil si, e se pokou ichem zachytit stopu sama sebe, a najednou byl jeho nos schopen uvdomit si cestu, kterou vykonal vzduchem v mstnosti, a zvtit kapiky potu, kter jeho ruka zanechala na klice, neviditeln, ale tak etn jako korlky na lustru. Byl vude, byl ve vem, na vem a kolem veho, byl mrak fosforeskujc v temnot, duch, kter znemouje dchat. Viml si, e Faber sm zadrel dech ze strachu, aby toho ducha do sebe nevdechl, aby se nenakazil pzranm pachem a vdechy prchajcho lovka. Mechanick Oha je prv dopravovn helikoptrou na msto zloinu! A tu se na mal obrazovce objevilo splenit, dav lid a nco pikrytho prostradlem a ze vzduchu sltla k zemi tepetajc se helikoptra podobn groteskn kvtin. Tak oni musej dohrt sv pedstaven a do konce, pomyslel si Montag. Cirkus mus pokraovat, i kdy za hodinu vypukne vlka Sledoval tu hru jako v transu, nenapadlo ho utkat. Pipadala mu nesmrn vzdlen a vbec s nm nesouvisela. Byla to hra sama pro sebe a jeho se netkala, asn na pohled a ne bez zvltnho pvabu. To vechno kvli mn, to vechno se dje kvli mn! Paneboe! Kdyby se mu zachtlo, mohl se tu zdret a v pohodl sledovat celou honiku, vechny jej rychle se stdajc fze, v ulikch, bulvrech, mohl lett po przdnch autostrdch, mjet przdn parcely a hit s pestvkami kvli nezbytnm reklamnm hlenm hned zas dl, jinmi ulikami k hocmu domu manel Blackovch a dl, a konen dospje k tomuhle domu, kde sed on sm a Faber a popjej, zatmco Mechanick Oha enich po posledn stop, tich jako zvan smrti a zaraz se zaskpnm tady pod oknem. A potom, kdyby chtl, mohl Montag vstt, pistoupit k oknu, pozorovat pes rameno obrazovku, otevt okno, vyklonit se, ohldnout se a spatit dramatick vjev se sebou samm, svou vlastn siluetu, svj obraz, jak tu stoj, oste vykreslen na mal televizn obrazovce, drama, kter se dalo vnmat nezaujat a s vdomm, e v jinch pokojch ho vid v ivotn velikosti, v pirozench barvch, v dokonalch dimenzch! A kdyby dobe napjal zrak, stail by se jet zahldnout okamik ped rozplynutm v zapomnn, postehl by, jak do nho vnik injekn jehla pro uspokojen bhvkolika televiznch umil, kter ped nkolika minutami vzbudilo len vyt sirn z telestn jejich obvacho pokoje, a vyzvalo je, aby se pili podvat na ohromn pedstaven, na tvanici, na senzan drama s jedinm hrdinou. Ml by as, aby nco ekl? Nemohl by snad, a ho Oha popadne ped zraky deseti nebo dvaceti milion lid, nemohl by shrnout sv osudy za posledn tden v jedinou vtu, v jedin slovo, kter by lidem uvzlo v hlav dlouho po tom, co se Oha oto a odnese ho v kletch svch tlap do tmy, co se kamera zastav a bude sledovat netvora zmenujcho se v dlce v ndhernm vyumn scny? Co by tak mohl jedinm slovem, nkolika mlo slovy ct, aby to z jejich obliej strhlo masku spokojenosti, aby je to probudilo? Podvej se, zaeptal Faber.

Z helikoptry vyklouzlo nco, co nebylo ani stroj, ani zve, ani mrtv, ani iv, a hnulo to bled zelenou z. Postavilo se to pobl doutnajcch trosek Montagova domu, mui k tomu donesli jeho odhozen plamenomet a pistrili ho pod Ohav umk. Ozvalo se zaven, cvakot, mruen. Montag zavrtl hlavou, vstal a dopil, co zbylo ve sklenici. Mm nejvy as. Promite, je mi to lto. eho je ti lto? Mne? Mho domu? J si to vechno zasloum. Proboha ute! Snad se mi je tady poda zdret Pokejte. Nem smysl, aby vs odhalili. A zmizm, spalte pikrvku z postele, kter jsem se dotkl. Hote keslo z obvacho pokoje do spalovac pece. Otete nbytek lihem, otete kliky. Spalte kobereek z pokoje. Ve vech mstnostech spuste naplno filtran ventiltor a rozprate vude postik proti hmyzu, jestli njak mte. Potom spuste kropic automaty na zhonech na nejsilnj proud a oplchnte stkakou chodnky. Jestli budeme mt tst, meme stopu zahladit alespo tady. Faber mu podal ruku. Vechno to udlm. Hodn tst. Jestli se nm do ptho tdne, do trncti dn dnmu nic nestane, nech mi dopis na hlavn pot v St. Louis. koda, e tentokrt s tebou nemohu bt ve spojen, myslm otofonem. Bylo to dobr pro ns oba. Ale druh nemm. V, nikdy jsem si nemyslel, e ho pouiji. Jsem star hlupk. Mm v hlav slmu. Jsem pitomec, hrozn pitomec! Proto nemm dn dal zelen nboj, dnou takovou tu vciku, kterou by sis mohl strit do ucha. A te u utkej! Jet nco a pjdu. Rychle. Kufr, seete kufr, nacpte do nho nejpinavj aty, jak mte, njak star oblek, m pinavj, tm lep, koili, njak star krply a ponoky Faber zmizel a v minut byl zptky. Zalepili lepenkov kufr novou lepic pskou. To proto, abychom udreli staeck zpach pana Fabera vevnit, ekl Faber potc se nmahou. Zven nalil Montag na kufr whisky. Nechtl bych, aby Oha zvtil dva zpachy najednou. Mu si vzt tuhle whisky s sebou? Budu ji potebovat. Jei, doufm e to vyjde! Znovu si podali ruce, a kdy vychzeli ze dve, pohldli na obrazovku. Oha pdil po stop obletovn televiznmi helikoptrami, tie, tichounce, a enichal v silnm nonm vtru. Uhnl prvn ulikou. Sbohem! Montag ile vyrazil ze zadnch vrtek a dal se do bhu s poloprzdnm kufrem. Zaslechl, jak se spnaj automatick kropie trvnk a napluj temn vzduch detm, kter se jemn rozpraoval a potom se v pravidelnch sprkch snel vude kolem, omval chodnky a stkal do uliky. Nkolik krpj toho det si odnesl s sebou na oblieji. Zdlo se mu, e sly starce volat sbohem, ale nebyl si tm jist. Prchal zbsile pry od domu a dl, smrem k ece. Montag prchal. Ctil za sebou Ohae, jak se bl, studen a such a hbit jako podzim, jako vnek, kter ani nezechr trvu, nezadrn v oknech, nerozkv stny list na blm chodnku, pes nj vane. Oha se nedotkal svta. Unel svoje ticho sebou, take lovk ctil, jak to ticho za nm probouz vude po mst tsniv tlak. Montag ctil, e tlak vzrst, a prchal. Cestou k ece se zastavil, aby si oddychl, aby nakoukl matn osvtlenmi okny vyburcovanch dom dovnit a spatil tam siluety lid zrajcch na telestny a na tch mechanickho Ohae, nadechnut neonov pzrak, kter pel na pavoucch nohch vped, hned se objev, hned je pry, hned se objev, hned je pry! Te je na Elm Terrace, Lincoln, Oak, Park a u ubh ulikou k Faberovu domu. Pebhni kolem nho, nezastavuj se, b dl, nelez dovnit! Na telestn Faberv dm. Jeho zavlaovac systm pulzuje v nonm vzduchu. Oha stanul a lehce se chvl. Ne! Montag se keovit pitiskl k okennmu rmu. Tudy! Sem! Prokainov jehla vyltla, zathla se, vyltla, zathla se. Jedin przran krpj tekutiny, kter lovka odn do e sn, skpla z jehly, kdy jehla mizela v ohaov umku.

Mechanick Oha se odvrtil od Faberova domu a ponoil se znovu do uliky. Montag rychle zdvihl vytetn zrak k nebi. Helikoptry se piblily, velik roj hmyzu sltajc se k jedinmu svtelnmu zdroji. S vyptm vle si Montag znovu pipomnl, e tohle nen dn vymylen pbh, na kter by se mohl dvat pi prku k ece. Byla to ve skutenosti jeho vlastn achov partie a on ji sledoval tah za tahem. Vykikl, aby si dodal odvahy potebn k tomu, aby se odtrhl od toho poslednho okna, od fascinujc seance, kter se odehrv uvnit. K ertu se vm! vyrazil vped a zmizel. Ulika, bulvr, ulika, bulvr a vn eky. Lev, prav, lev, prav. Jestli ho kamery dostihnou, pob za chvli dvacet milion Montag. Dvacet milion Montag bude prchat, uhnt jako postaviky v starodvn blikav Keystonov*7 grotesce, policajti, zlodji, pronsledovatel a pronsledovan, honci a honn, vidl to tisckrt. A za nm dvacet milion neslyn tkajcch oha, enoucch se kolem televiznch salon, tfzov zbry, z prav telestny na prostedn, na levou a pry, z prav telestny na prostedn telestnu, na levou telestnu a pry! Montag si nacpal do ucha muliku. Policejn vzva vemu obyvatelstvu v prostoru Elm Terrace: Vichni ve vech domech, ve vech ulicch otevte hlavn i zadn dvee nebo se podvejte z oken. Uprchlk neme uniknout, podv-li se v ptm okamiku kad na ulici. Pozor! Samozejm! Pro tohle neudlali u dvno! Pro u tuhle hru za vechna ta lta nezkusili! Vichni vstt, vichni ven! Neme vm proklouznout osaml lovk, kter utk sm nonm mstem, osaml lovk, kter prch pky! Potm do deseti! Jedna! Dv! Ctil, jak msto vstv. Ti! Ctil, jak msto b k tiscm dve. Rychleji! Lev, prav! tyi! Lid jako nmsn v halch. Pt! Ctil, jak jejich ruce svraj kliky. Vn eky byla chladiv jako po vydatnm deti. prk mu splil hrdlo rz a z o mu vysuil slzy. Zajeel, jako by to zajeen mohlo postrit, mrtit jm poslednch sto metr vped. est, sedm, osm! Stiskli kliky tisc dve. Devt! Vybhl z poslednho bloku dom, til se po svahu, kter se sklnl k hust tekouc erni. Deset! Dvee se rozltly. Pedstavil si tisce a tisce tv zrajcch na dvorky, do uliek a k obloze, tv skrytch za zclonami, bledch, nonm dsem poznamenanch tv, podobnch edivm ivoichm, kte vytetn civ z elektrickch jeskynk, tv s edivma, bezbarvma oima, edivmi jazyky a edivmi mylenkami, kter lze vidt skrze nehybn maso oblieje. Ale on byl u eky. Dotkl se jej hladiny, jen aby se pesvdil, e je to skuten eka. Vbrodil se do n a v temnot ze sebe strhal aty, postkal tlo, pae, nohy a hlavu silnm alkoholem, napil se ho a upl ho trochu do nosu. Pak si oblkl Faberovy star aty a obul se do jeho bot. Mrtil vlastnm oblekem do eky a dval se, jak pluje pry. Potom vkroil do eky a postupoval s kufrem v ruce dl, a ztratil pod nohama dno a eka ho odnesla do tmy. Proud ho odplavil asi ti sta metr, kdy Oha dobhl k ece. Velik hlomozc vje helikoptr
Keystone jeden z prvnch vrobc ztetnch grotesek, jejich hrdiny byli tzv. Keystone cops Keystonovi policajti.
7

se mu vznely nad hlavou. Na eku se snesla svteln boue a Montag se ponoil pod hladinu, aby unikl oslnivmu zen, kter pipomnalo svtlo slunce, kdy proraz mraky. Ctil, jak ho eka un dl cestou do temnot. Potom svtla sklouzla zptky na pevnou zemi, helikoptry se znovu vyrojily nad msto, jako by zachytily novou stopu. Zmizely. Zmizel Oha. Zbyla jen chladn eka a Montag plynouc v nhlm klidu pry od msta, od svtel, od tvanice, pry ode veho. Bylo mu, jako by za sebou zanechal jevit se spoustou herc. Bylo mu, jako by opustil seanci a zstup mrucch duch. Unikal z neskutena, kter bylo dsiv, do skutenosti, kter byla neskuten, protoe byla nov. ern zem klouzala kolem a on plynul dl do kraje mezi kopci. Poprv za mnoho let vychzely nad nm hvzdy v obrovskm proces otejcch se svtel. Vidl, jak se hvzdy na obloze seskupuj v hroziv velikou modlu, kter by se mohla pekotit a rozdrtit ho. Kdy se kufr naplnil vodou a potopil se, plul Montag na zdech. eka tekla mrn a leniv a vzdlila se od lid, kte sndali stny, obdvali pru a veeeli peludy. eka byla velmi skuten. Objmala ho ve svm konejivm nru a dopvala mu as i klid, aby mohl konen pemlet o tomto msci, o tomto roce, o cel ad let. A slyel, e mu srdce bije klidnji. Mylenky se pestaly hnt do hlavy divoce jako krev. Te spatil, jak po obloze kles msc. Msc na obloze a svtlo msce z eho pochz jeho svtlo? Ze slunce, samozejm. A co rozsvcuje slunce? Jeho vlastn ohe. A slunce vychz den za dnem, ho a ho. Slunce a as. Slunce a as ho. Ho. eka jm nn pohupovala. Ho. Slunce a vechny hodiny na svt. To ve se slilo a promnilo v jeho mysli v jedinou vc. Po dlouh dob, kdy chodil po zemi, a po krtk chvli, kdy plul po ece, vdl, pro u nikdy v ivot nesm zaloit por. Slunen por hoel kad den. Spaloval as. Svt chvtal v kruhu, otel se kolem sv osy a as ml i bez nho pln ruce prce se spalovnm rok i lid. Take jestlie on zakldal s pornky pory, aby hoely vci, a slunce hoelo, aby spalovalo as, pak to znamenalo, e hoelo vechno! Jeden z nich mus pestat plit. Slunce to jist nebude. Zd se tedy, e to bude muset bt Montag a lid, s nimi pracoval jet ped nkolika mlo hodinami. Nkde se mus zat etit a shromaovat zsoby a nkdo se toho shromaovn a uskladovn mus ujmout, tak i onak, v knihch, na gramofonovch deskch, v hlavch lid, jakkoli, jen kdy to bude bezpen, jen kdy se k tomu nedostanou moli, rybiky, rez, hniloba a lid se sirkami. Svt byl pln por vech druh a velikost. Te mus co nejrychleji zat pracovat cech tkalc azbestu. Uctil, e narazil patami o pevninu, e se dotkl oblzk a skalisek, e drhne o psek. eka ho zanesla ke behu. Rozhldl se po obrovskm ernm ivoichu bez o i svtel, bez tvaru, pouze s jedinm rozmrem, kter se thl tisc kilometr, ani se hodlal zastavit, a kter na nho ekal se svmi travnatmi kopci a lesy. Zavhal, ne opustil uklidujc vodn tok. Oekval, e tam nkde h Oha. Stromy se najednou mohly rozkymcet prudkm vichrem helikoptr. Ale vl tu jen obvykl podzimn vtr, proudil vysoko ve vzduchu stejn jako eka. Jak to, e tu nen Oha? Pro se tvanice obrtila do vnitrozem? Montag naslouchal. Nic. Nic. Millie, pomyslil si. Podvej se na tu krajinu. Poslouchej ji! Nic, vbec nic. Tolik ticha, Millie, jak by to na tebe psobilo? Vykikla bys: Dr hubu, dr hubu! Millie, Millie! Bylo mu smutno. Millie tu nebyla a nebyl tu Oha, ale such vn sena vanouc z njakho vzdlenho pole pilkala Montaga na beh. Vzpomnl si na farmu, kde byl na nvtv jako mal chlapec, na jeden z tch dkch okamik, kdy objevil, e nkde za sedmi zvoji neskutena, za telestnami v salonech, za cnovm vodnm pkopem kolem msta pevykuj krvy seno, v poledne dep prasata v teplch kaluch a psi tkaj na blostn oveky na kopci. A te v nm such vn sena a pohyb vod vzbudily pedstavu spnku na erstvm sen v osaml stodole, daleko od hlunch autostrd, za tichou farmou a pod starobylm vtrnm mlnem, jen pede jako elest rok odltajcch nad hlavou. Leel celou noc nahoe na senku, naslouchal vzdlenm ivoichm a hmyzu a stromm, obasnm pohybm a zavrtnm. V noci, napadlo ho, usly mon dole pod senkem zvuky, jako by tam nkdo el. Napne

pozornost posad se. Zvuky se vzdl. Lehne si na zda a bude se dvat oknem senku, velmi pozd v noci, a uz, jak i na farm zhej svtla, a pak se v jednom neosvtlenm okn posad mladik pekrsn ena a bude si rozpltat copy. St ji rozezn, ale jej obliej se bude podobat oblieji dvky zapadl hluboko v jeho minulosti, tak stran hluboko v jeho minulosti, tak stran hluboko, dvky, kter rozumla poas a kterou nikdy nepoplily svtluky, dvky, kter vdla, co lovku prozrad pampelika, kdy se j poimr pod bradou. Potom zmiz z hejivho okna a znova se objev nahoe, v pokoji zalitm blostnm msnm svitem. A pak, za zvuk smrti, za zvuk tryskovch bombardr, kter rozznou oblohu za horizontem ve dva ern kusy, bude leet na senku, v skrytu a v bezpe, a bude pozorovat ony podivn nov hvzdy nad rou obzoru, prchajc ped sv barvou jitra. Rno mu spnek nebude schzet, protoe vlah vn a vjevy nefalovan venkovsk noci mu pinesou odpoinek i posilu spnku, tebae bude mt oi doiroka oteven. Jeho sta se napl usmvala u te, jak si to pedstavoval. A dole u ebku vedoucho na senk bude na nho ekat ta neuviteln vc. V rovm svtle asnho rna sleze opatrn dol, tak naplnn skutenost svta, e z toho dostane strach, zstane stt nad tm malm zzrakem a teprve za chvli se shbne, aby se ho dotkl. Chladn sklenice erstvho mlka, nkolik jablek a hruek poloench u paty ebku. To bylo vechno, co si te pl. Njak znamen, e ho ten nesmrn svt pijme a dopeje mu dlouh as, kter potebuje, aby promyslil vechny vci, kter je teba promyslet. Sklenice mlka, jablko, hruka. Vylezl z eky. Zem vyrazila proti nmu jako plivov vlna. Sevela ho temnota, krajina a milion vn pivanutch vtrem, kter se ledov dotkl jeho tla. Ucouvl ped tou tmou prosklou rnem, zvuky a vn a v uch mu zahuelo. Vechno se s nm zatoilo. Hvzdy se mu tily ped oima jako lijk planoucch meteor. Zatouil ponoit se znovu do eky, nechat sej ukolbat a bezpen odnst nkam pry. Tato dmouc se temn zem mu pipomnla zitek z dtstv, kdy plaval v moi a kdy se z nieho nic pivalila nejvt vlna, na jakou se pamatuje, a mrtila jm do slanho blta a zelen tmy, voda ho plila v stech i v nose, obracela mu aludek, huela. Pli mnoho vody! Pli mnoho zem. Z ern zdi ped nm zaeptn. Silueta. V siluet dv oi. Noc na nho pohldla. Les ho spatil. Oha! Po vem tom prku a bhu, po vem tom potu a tm utopen dostat se a sem, podstoupit takovouhle nmahu, domnvat se, e je tu bezpeno, oddychnout si levou, konen vystoupit na beh a tady ped nm Oha! Montag vyrazil posledn, nejzoufalej vkik, jako by tohle u bylo pli mnoho. Silueta rzem zmizela. Oi se ztratily. List vyltlo jako such vodotrysk. Montag byl sm v divoin. Jelen. Uctil tk pimov zpach, jakoby parfm smen s krv, a lepkav dech zvete, vni kardamonu, mechu a bl, kter prosycovala tu prostornou noc, z n se na nho vrhaly stromy, couvaly ped nm, vrhaly se na nho, couvaly v rytmu jeho srdce tlukoucho mu v onch dlcch. Na zemi leela alespo miliarda list. Brodil se jimi, suchou ekou, pc horkm hebkem a teplm prachem. A ty ostatn vn! Vn rozkrojenho bramboru stoupala vude ze zem, syrov, studen a bl, nebo po vtinu noci na ni dopadalo msn svtlo. Vonlo tu nakldanou zeleninou a petrel jako doma na stole. Tkvl tu lutav pach pipomnajc hoici v devnm kbelku. Zavanula sem vn podobn vni karafit ze sousedovy zahrdky. Shl na zem a uctil, jak se jako dt zved ze zem rostlina a te se mu o dla. Prsty mu vonly lkoic. Stl a vechno to vdechnul, a m vce zem vdechoval, tm vce jej naplovaly jej jednotlivosti. Nebyl przdn. Bylo tu vc, ne poteboval k naplnn. Bude toho tu vdycky vc, ne me potebovat. Krel mlkm eitm list a kloptal.

A uprosted podivuhodnost dobe znm vc. Jeho noha zakopla o nco, co zaznlo dut. Hmatal rukou po zemi, metr dopedu, metr nazptek. Koleje. Podl eky thly se koleje, te oputn, vedly z msta a rezavly pes celou zemi v hlubokch lesch a hjch. Tady byla stezka, a u vede kamkoli. Tady byla jedin znm vc, magick kouzlo, kter mohl jet njak as potebovat, dotkat se ho, ctit je pod nohama, zatmco se prodr ostruinkovmi kei a jezery vn, pocit a dotyk mezi eptnm a elestem padajcho list. el po kolejch a pekvapila ho jistota, s n si byl najednou vdom jist skutenosti, kterou nemohl dokzat. Tady, kudy el te on, la kdysi, velmi dvno, Clarissa. Kdy zkehl krel opatrn po trati u pl hodiny, ctil u cel tlo, tve, sta i oi naplnn ernou tmou,ui pecpan zvuky, nohy poplen lopuchami a kopivami, spatil ped sebou ohe. Ohe zmizel, pak zase probleskl, jako by zamrkalo njak oko. Zastavil se ze strachu, aby svm dechem ohe nesfoukl. Ale ohe zstal na svm mst a on se k nmu dlouhou oklikou ostrait blil. Trvalo mu dobrch patnct minut, ne se dostal skuten blzko, a ze skrytu se na nj dval. Na ten nepatrn pohyb, na to bl a rud plpoln, na podivn ohe, protoe tenhle ohe pro nho znamenal nco jinho. Nespaloval, hl. Uvidl mnostv dlan nataench k jeho slavmu teplu, dlan bez pa, nebo ty byly skryt ve tm. Nad dlanmi nehybn oblieje, jimi vlnilo, pohybovalo a pokubvalo jenom svtlo ohn. Nevdl, e ohe me vypadat takhle. V ivot si nepomyslel, e ohe me prv tak dvat jako brt. I jeho vn byla jin. Nevdl, jak dlouho tak stl, ale v mysli se mu vynoil podvdom pocit, sice poetil, ale pesto pjemn, e je zvetem z pralesa, kter pilkal ohe. Byl tvorem, jeho oi svtily v hustm mlz, tvorem se srst a umkem a kopyty, byl tvorem s rohy a krv, kter by pchla jako podzim, kdyby ho nkdo zl a krev vytryskla na zem. Dlouho, dlouho tak stl a naslouchal teplmu praskn plamen. Ohe obklopovalo ticho a to ticho tkvlo v obliejch mu, a byl tam as, bylo tam dost asu, aby se lovk u rezavjc trati mohl usadit pod stromy, dvat se na svt a oima ho pevracet, jako by ho pidroval v nejvtm ru planouc hranice, kus oceli, kterou vichni ti mui zpracovvaj. Nezmnil se jen ohe, i ticho se zmnilo. A Montag postupoval k tomu zvltnmu tichu, kter v sob obsahovalo cel svt. A potom zaznly hlasy a rozhovoily se. Nezachytil nic z toho, co kaly, ale jejich zvuk se klidn zdvhal a klesal a hlasy pevracely cel svt naruby a prohlely si ho. Hlasy rozumly zemi a stromm a mstu, kter leelo u eky na konci trati. Hlasy hovoily o vem, nebylo nic, o em by neumly hovoit, poznal to z pouh intonace a z toho, jak se pevalovaly jeden pes druh, z neustlch zchvv zvdavosti a divu, je z nich zaznvaly. A potom jeden z mu vzhldl a poprv nebo mon u pokolikt ho spatil a na Montaga zavolal: Nebojte se, mete jt k nm! Montag ucouvl do stn. Nebojte se, ekl ten hlas. Vtme vs mezi nmi. Montag el pomalu k ohni a k ptici starc, kte v temn modrch dnsovch kalhotch a bundch a v temn modrch koilch sedli okolo. Nevdl, co jim m ci. Posate se, pravil mu, kter se zdl bt vdcem skupinky. Chcete trochu kvy? Dval se, jak tmav kouc tekutina tee do skldacho plechovho pohrku, kter mu hned nato podali. Srkal ji nesmle a ctil, e starci na nho zvdav hled. Opail si rty, ale to te nevadilo. Oblieje kolem nho byly ormovan plnovousy, ale plnovousy byly upraven a ruce starc byly ist. Vstali, jakoby hostu na uvtanou, a te si znovu sedli. Montag srkal kvu. Dkuju, ekl. Mockrt dkuju.

Bute nm vtn, Montagu. J jsem Granger. Staec mu podal malou lahviku bezbarv tekutiny. Napijte se tak tohohle. Zmn to chemick index vaeho potu. Za pl hodiny budete ctit jako nkdo pln jin. Kdy je vm v patch Oha, je nejlp zmizet. Montag se napil hokho moku. Budete pchnout jako kocour, ale to je v podku, ekl Granger. Vy vte, jak se jmenuju? zeptal se Montag. Granger ukzal na penosn bateriov televizor u ohn. Dvali jsme se na tvanici. Pedpokldali jsme, e zahnete podl eky na jih. Kdy jsme vs uslyeli, jak se prodrte lesem jako opil los, neschovali jsme se, jak to obyejn dlvme. Pedpokldali jsme, e jste se ponoil do eky, protoe se televizn helikoptry obrtily zase k mstu. Tam je to njak divn. tvanice dosud pokrauje. Jene opanm smrem. Opanm smrem? Vdy se mete podvat. Granger zapnul penosn televizor. Obrzek byl jako non mra, zkondenzovan, mohli si ho snadno podvat z ruky do ruky, vil barvami a pohybem. Jaksi hlas vzruen volal: Honba pokrauje v severn sti msta! Policejn helikoptry se sousteuj nad 87. avenue a nad parkem Elm Grove! Granger pikvl. Podvdj posluchae. Setsl jste je ze sv stopy u eky, ale to nemohou piznat. Vd pesn, jak dlouho si udr pozornost obecenstva. Pedstaven mus mt co nevidt senzan zvr! Kdyby se dali do prohledvn eky, mohlo by to trvat celou noc. Proto sld po njakm obtnm bernkovi, aby vechno ukonili jedinou ranou. Dvejte pozor. V nejblich pti minutch dopadnou Montaga! Ale jak Dvejte pozor. Kamera vznejc se v bie helikoptry zhoupla se najednou nzko nad przdnou ulici. Vidte? zaeptal Granger. To budete vy, tamhle na konci t uliky je ob. Viml jste si, jak zbry pin kamera? Aranuje si scnu. Vytv napt. Dlouh zbr Prv te jde njak ubok na prochzku. Rarita. Njak podivn. Nemyslete si, e policie nev o zvycch takovch blzn, lid, kte se jdou rno projt jen tak pro nic za nic nebo kvli nespavosti. A je to jak chce, policie ho mla v zznamu cel msce, dokonce cel lta. Nikdy se neme vdt, kdy se takov informace hod. A pak se najednou uke, e prv dnes je velmi uiten. Zachrn reputaci. Ach, Boe, podvejte se! Mui okolo ohn se sklonili nad pstrojem. Na obrazovce njak lovk prv zahbal za roh. Z nieho nic vyskoil do zornho pole Mechanick Oha. Reflektory helikoptr proaly tmu tiscem zivch sloup, kter se jako me klece sevely kolem mue. Hlas krvelan vykikl: To je Montag! Jsme u cle! Nevinn lovk se zmaten zastavil, v ruce drel hoc cigaretu. Vytetn se zadval na Ohae nevdl, co to je. Pravdpodobn se to nikdy nedozvdl. Vzhldl vzhru k jecm sirnm. Kamery sltly dol. Oha vyskoil vysoko do vzduchu rytmickm pohybem prozrazujcm smysl pro naasovn scny, pohybem, kter byl neuviteln ndhern. Z jeho enichu vyltla jehla. Trela na okamik ped jejich zraky, jako by mla poetnmu publiku popt as, aby vechno vychutnalo: zden vraz na tvi obti, przdnou ulici, ocelov zve, stelu dopadajc na cl. Nehbejte se, Montagu! ekl hlas z nebes. Kamera se snesla na ob stejn rychle jako Oha. Dostihly ji souasn. Ob byla Ohaem i kamerou uchopena jako do klet v obrovskm pavoum seven. Mu vykikl. Kiel. Kiel! Scna se setmla. Ticho. Temnota. V tichu Montag vykikl a odvrtil se. Ticho.

A potom, po chvli, kdy mui stle jet sedli s bezvraznmi tvemi okolo ohn, ekl hlasatel z tmav obrazovky: Pronsledovn skonilo, Montag je mrtev, zloin proti spolenosti je pomstn. Temnota. A nyn pepojujeme na terasy hotelu Lux, odkud uslyte plhodinku tanen hudby ped svtnm. V pestrm programu uvidte Granger vypnul pijma. Na obliej toho lovka kameru nezaostili. Viml jste si toho? Ani vai nejlep ptel by nemohli ct, jestli jste to byl vy. Rozostili ho natolik, aby mla pedstavivost voln pole psobnosti. Sebranka, zaeptal. Sebranka. Montag neekl nic, obrtil se zpt k ohni, vytetn se podval na slepou obrazovku a tsl se. Granger se dotkl Montagovy pae. Vtme vs z onoho svta. Montag pikvl. Granger pokraoval: Mete se te s nmi se vemi seznmit. Tohle je Fred Clement, vedl stav Thomase Hardyho na Cambridgesk univerzit, ne z n udlali Vysokou kolu atomovho inenrstv. Tohle je dr. Simmons z UCLA, znalec Ortegy y Gasseta. A tady profesor West dokzal ped hezkou dkou let leccos na Columbijsk univerzit v oboru etiky, v oboru, kter je dnes zastaral. Tuhle dstojn pn Padover ml asi ped ticeti lety nkolik kzn a pro svoje nzory piel bhem jedinho tdne o sv stdo. Njak as u se takhle s nmi potlouk. A pokud jde o m, napsal jsem knihu, kter se jmenuje Prsty v rukavici sprvn vztah mezi jednotlivcem a spolenost, a te jsem tady! Bute nm vtn, Montagu! J k vm nepatm, zaal po chvli Montag pomalu. Dlal jsem jednu hloupost za druhou. To nen nic neobvyklho. Vichni jsme dlali sprvn chyby, jinak bychom nebyli tady. Kdy jsme ili oddlen od sebe, jako jednotlivci, vechno, na jsme se vzmohli, byl vztek. Ped lety jsem udeil pornka, kter mi piel split knihovnu. Od t doby prchm. Chcete se k nm pidat, Montagu? Ano. Co nm mete nabdnout? Nic. Myslel jsem si, e mm kus knihy Kazatel a mon nco ze Zjeven, ale te u nemm ani to. Knihu Kazatel bychom potebovali. Kde jste ji ml? Tady Montag se dotkl sv hlavy. Ach tak. Granger se usml a pikvl. Vad to? Nen to sprvn? zeptal se Montag. Vc ne sprvn, vborn! Granger se obrtil na dstojnho pna. Mme knihu Kazatel? Jednu. lovka, kter se jmenuje Harris a ije v Youngstownu. Montagu! Granger pevn sevel Montagovo rameno. Bute opatrn. Dbejte na sv zdrav. Kdyby se Harrisovi nco stalo, jste vy kniha Kazatel. Vidte, jak jste se rzem stal dleit? Ale j jsem ji zapomnl! Ne. Nikdy se nic neztrat. Mme prostedky, jak osvit pam. Ale j jsem to velijak zkouel, abych si vzpomnl! Nenamhejte se. A to budeme potebovat, dokete to. Pam ns vech je fotografick. Ale cel ivot se ume zasypvat vci, kter v n skuten jsou, spoustou hloupost. Tady Simmons se tm problmem zabval dvacet let a te znme metodu, jak si vzpomenout na cokoli, co jsme kdysi peetli. Chtl byste si, Montagu, pest nkdy Platonovu stavu? Samozejm! ,J jsem Platonova stava. Chtl byste si pest Marca Aurelia? Pan Simmons je Marcus. T m, e vs poznvm, ekl pan Simmons. Dobr den, ekl Montag. Dovolte mi, abych vs seznmil s Jonathanem Swiftem, autorem toho kodlivho politickho spisu Gulliverovy cesty. A tenhle je Charles Darwin, tenhle Schopenhauer a tenhle Einstein a tady vedle m je pan Albert Schweizer, velmi mil filozof. Jsme tu vichni, Montagu. Aristofanes a

Mahtma Gndh a Guatama Buddha a Konfucius a Thomas Love Peacock a Thomas Jefferson a pan Lincoln, kdy dovolte. Jsme taky Matou, Marek, Luk a Jan. Vichni se tie rozesmli. To snad nen mon, ekl Montag. Je to mon, odpovdl Granger a usml se. My jsme taky palii knih. Peteme si knihu a splme ji, protoe mme strach, aby ji nenali. Fotografovn na mikrofilm se nevyplcelo. Byli jsme pod na pochodu a nechtli jsme filmy ukrvat a pozdji se pro n vracet. Vdycky je riziko, e je nkdo najde. Lep je mt vechno v hlav, kde to nikdo nevid a neme mt podezen, e to tam je. Kad z ns je kouskem djepisu, literatury, mezinrodnho prva. Byron, Tom Paine, Machiavelli nebo Kristus, vichni tu jsou. Ale u co nevidt ude hodina dvanct. Zaala vlka. My jsme tady venku a tamhle je msto, a po ui zachumlan do svho tiscibarvho plt. Na myslte, Montagu? Myslm, e jsem byl hlupk, kdy jsem se pokouel jt na to po svm, kdy jsem chtl podstrkvat knihy do pornickch dom a volat pornky. Dlal jste, co jste dlat musel. Kdyby se to provedlo v celonrodnm mtku, mohlo to mt bjen vsledek. N zpsob je sice prost, ale domnvme se, e lep. Nepejeme si nic vc ne uchovat v bezpe a neporuen ty vdomosti, o nich mme za to, e je jednou budeme potebovat. Prozatm nechceme vystoupit a nkoho popuzovat nebo rozltit. Protoe kdyby zabili ns, zemou i vdomosti, mon nadobro. Jsme vlastn svm zpsobem vzorn oban. Toulme se podl starch trat, v noci tbome v horch a lid z mst ns nechvaj na pokoji. Obas ns zadr a prohledaj, ale na naich osobch nen nic, co by zavdvalo pinu k zaten. Nae organizace je prun, velmi voln a roztrouen po cel zemi. Nkte z ns si dali plastickou operac zmnit tve a otisky prst. Te prv mme na prci nco stralivho: ekme, a zanou vlen akce a a stejn nhle, jako zaaly, skon. Nen to pjemn, ale konec konc my nevldneme. My jsme jen podivnsk menina, hlas volajcho na pouti. A bude po vlce, potom snad budeme moci bt svtu njak uiten. Myslte vn, e pak na vs nco daj? Jestli nedaj, budeme prost muset jet pokat. Pedme stnm podnm knihy svm dtem a ponechme jim, aby te zas oni byli prospn jinm lidem. Samozejm e takhle spousta vdomost vezme za sv. Ale lidi nemete pinutit, aby na vs dali. Musej na to pijt sami, a bude as, a si zanou lmat hlavu nad tm, co se to jen stalo a pro pod nimi svt vyltl do povt. Neme to trvat vn. Kolik vs tu je? Dnes jsou ns tisce na silnicch, na oputnch kolejch, navenek tulci, uvnit knihovny. Pvodn jsme si to takhle nepedstavovali. Kad ml njakou knihu, kterou si chtl zapamatovat a kterou si zapamatoval. Potom, bhem tch asi dvaceti let, kdy jsme se potkvali na svch toulkch, vytvoili jsme volnou s organizac a vymysleli jsme si pln. Nejdleitj vc, kterou jsme si museli vtlouci do hlavy, bylo, e nejsme dleit, e nesmme bt kolometi, e nesmme dopustit, abychom se ctili povznesen nad kohokoli na svt. Nejsme nic vc ne ochrann obaly knih, jinak nemme vznam. Nkte z ns bydl v malch mstech. Prvn kapitola Thoreauova Waldenu v Green River, druh kapitola ve Willow Farm, v Maine. A v Marylandu je dokonce vesnika m jen dvacet sedm obyvatel, t se nikdy dn bomba nedotkne a tam bydl sebran spisy lovka jmnem Bertrand Russel. Vyberte si takov msto a odpotejte strnky, tolik a tolik strnek na osobu. A a bude po vlce, pak jednou, dv nebo pozdji, mohou bt knihy napsny znovu. Povolme lidi, jednoho po druhm, aby pednesli, co znaj, dme to dohromady a vyszme, aby se to zachovalo a do pchodu njak jin doby temna, kdy budeme mon muset zat s celou tou zatracenou zleitost znova od zatku. Ale prv tohle je na lovku to ndhern: Nikdy nezmalomysln natolik, nikdy nen natolik zhnusen, aby se vzdal a nezaal zase vechno od zatku, protoe v velmi dobe, jak je to dleit a e to stoj za nmahu. Co budeme dlat dnes? zeptal se Montag. ekat, ekl Granger. A popojdeme kousek po proudu, jen tak pro vechny ppady. Zaal hzet do ohn hlnu a smet.

Ostatn mu pomhali, i Montag pomhal, a tak tady, v divoin, mui piloili spolen ruku k dlu, aby zhasili ohe. Stli na behu eky ve svtle hvzd. Montag pohldl na svtlkujc cifernk svch vodotsnch hodinek. Pt. Pt hodin rno. V jedin hodin odtikal cel rok a te u na vzdlenm protjm behu eky ekal svit. Pro mi dvujete? zeptal se Montag. Ve tm se pohnul jeden z mu. Sta nm, jak vypadte. Kdy jste se naposled vidl v zrcadle? A mimo to: o ns se msto nikdy nestaralo tolik, aby po ns ptralo tak dkladn jako po vs. Nkolik potrhlch pomatenc s hlavou plnou bsniek jim neme ublit, to oni vd a my to taky vme, to v kad. Dokud masy obyvatelstva nebudou na potkn citovat Magnu Chartu nebo stavu, je vechno v podku. Kdy pece tu a tam k nemu dolo, pornci to staili zvldnout. Ne, msta ns neobtuj. Zato vy vypadte straliv. Kreli podl behu eky na jih. Montag se pokouel spatit jejich oblieje, staeck oblieje, jak se na n pamatoval ve svtle ohn, vrsit a znaven. Ptral po vrazu svesti, rozhodnosti, triumfu nad ztkem, ale ten, jak se zdlo, v nich nebyl. Snad oekval, e jejich oblieje budou slat a tpytit se vdomostmi, je za nimi vz, e budou zit jako z lucerny, e z nich bude vychzet svtlo. Ale vechno svtlo pochzelo od tborku a tihle mui se nijak neliili od jinch mu, kte beli dlouh zvod, hmodili se dlouhm ptrnm, vidli zkzu dobrch vc a te, velice pozd, se shromdili, aby vykali konce verku a pozhen lamp. Vbec si nebyli jist, zda vci, kter nos v hlavch, rozsvt vechna budouc jitra ist z, nebyli si jist nim krom toho, e za jejich klidnma oima jsou na polikch uloeny knihy, e knihy s nerozezanmi strnkami ekaj na zkaznky, kte snad jednou pijdou, jedni s istmi, jin se pinavmi prsty. Jak li, peskakoval Montag pohledem z jedn tve na druhou. Nedlejte si o knize sudek podle oblky, ekl nkdo. A vichni se tie zasmli a kreli podl proudu na jih. Ozvalo se zajeen a tryskov letadla z msta se kmitla nad jejich hlavami dvno pedtm, ne mohli pohledt vzhru. Montag se vytetn zadval na msto v dlce proti proudu, kter te bylo jen matnou z. Je tam moje ena. To vs lituji. Mstm se te nkolik dn nepovede dobe, ekl Granger. Je to zvltn, e mi neschz, je to zvltn, e nemm vlastn dn pocity, ekl Montag. Ped chvl jsem si uvdomil, e mi asi nebude smutno, ani kdyby zemela. To nen sprvn. Nco je se mnou v nepodku. Poslyte, ekl Granger, vzal ho pod pa, el vedle nho a druhou rukou rozhrnoval kee, aby mohl projt. Kdy jsem byl mal chlapec, zemel mi ddeek, byl to socha. Byl taky velice mil lovk, kter ml v sob dost lsky, aby ji mohl rozdvat svtu. Pomohl mstu odstranit nezdrav barky na perifrii, pro ns vyrbl hraky a udlal v ivot miliony vc, neustle nco kutil. A kdy pak zemel, najednou mi bylo jasn, e vbec neplu pro nho, ale pro vci, kter dlal. Plakal jsem, protoe u je nikdy neudl, protoe nm u nikdy nic nevyee ze deva, ani nm nepome chovat na dvorku holuby, nebude hrt na housle, jako hrval, ani s nmi nezaertuje, jak to mval ve zvyku. Byl st ns samch. Kdy zemel, skonilo vechno, co jsme spolu dlali, a nebyl tu nikdo, kdo by to uml udlat jako on. On byl osobnost. On byl vznamn lovk. Nikdy jsem v sob docela neudusil al nad jeho smrt. asto m napadlo, jak ndhern ezby nikdy nespatily svtlo svta, protoe on zemel. Kolik ert na svt nen, kolika potovnch holub se nikdy nedotkly jeho ruce. On vytvel svt. On pro svt nco dlal. Tu noc, kdy odeel, byl svt okraden o miliony dobrch in. Montag krel mlky. Millie, Millie, zaeptal. Millie. Coe? Moje ena, moje ena. Chudek Millie, chudek, chudk Millie. Nemu si vzpomenout vbec na nic. Pemlm o jejch rukch, ale nevidm je dlat vbec nic. Jenom j vis u bok nebo le v kln nebo je v nich cigareta, ale to je vechno.

Montag se otoil a pohldl zpt. Co jsi dal mstu ty, Montagu? Popel. Co dvali ostatn jeden druhmu? Nicotu. Granger se zastavil a hledl s Montagem zptky. Kad mus po sob nco zanechat, kdy zeme, kval ddeek. Dt, nebo knihu, nebo obraz, nebo dm, mus vystavt ze, nebo vyrobit pr bot. Nebo zaloit zahradu. Nco, eho se njak dotkla jeho ruka, take due m kam jt, a lovk zeme, a kdy se lid podvaj na strom nebo kvtinu, kterou zasadil, je on v n. Ddeek kval, e nezle na tom, co lovk dl, jen kdy pi tom nco zmn, take u to nen takov, jak to bylo dv, ne se toho dotkl, a promn se to v nco jemu podobnho, kdy to hotov odlo. Rozdl mezi lovkem, kter jenom see trvnk, a zahradnkem je ve stop, kterou po sob zanechaj. Sek trvy jako by tam nebyl, zahradnk tam zstane cel vk. Granger pozdvihl ruku. Jednou ped padesti lety mi promtl ddeek film natoen z rakety V-2. Vidl jste nkdy vbuch atomov bomby, tu obrovskou houbu z koue a plyn, z vky t set kilometr? V t pustin kolem dokola je to jako bodnut pendlkem, nen to vbec nic. Ddeek mnohokrt promtal film natoen z rakety V-2 a doufal, e se jednou nae msta vc otevou zeleni a venkovu a divoin a vpust je do svch zd, aby lidem pipomnly, e nm je na zemi pidlen jen nepatrn prostor a e ijeme v pustin, kter nm me vzt, co nm dala, stejn snadno, jako dchnout na ns svm zkzonosnm dechem nebo poslat na ns moe, aby nm pipomnlo, e nejsme tak pli velic. Ddeek kal, e jestli zapomeneme, jak je v noci pustina blzko, jednou ns pekvap a dostane ns, protoe jsme zapomnli, jak um bt straliv a skuten. Rozumte mi? Granger se otoil k Montagovi. Ddeek je u mrtev adu let, ale psahmbh, kdybyste mi otevel lebku, nael byste v zhybech mho mozku hlubok rhy, kde se otiskl jeho palec. Zanechal tam po sob svj dotyk. Jak jsem prve ekl, byl socha. Jednou mi povdal: ,Nenvidm mana, kter se jmenuje Status Quo. Oi m k tomu, abys uvidl co nejvc zzrak, kal, ,ij, jako bys ml v deseti vteinch umt. Poznvej svt. Je fantastitj ne vechny sny, kter vyrob a za kter si daj zaplatit v tovrnch. Neptej se po zrukch, nevyaduj bezpe, takov zve nikdy neilo. A kdyby ilo, bylo by z rodu velkch lenochod, kte po cel den, a den za dnem, vis na strom hbetem dol a prospvaj ivot. K ertu s nm takovm, kal, ,zates stromem a sho toho lenochoda, a slet na zadek. Podvejte se! vykikl Montag. A v tom okamiku vlka zaala a skonila. Mui kolem Montaga nedokzali ct, jestli skuten nco vidli. Snad jenom nejnepatrnj zblesk svtla a pohybu na obloze. Snad nkde patnct kilometr, osm kilometr nebo kilometr nad nimi byly bomby a tryskov bombardry. Objevily se na nejkrat zlomek vteiny jako zrn rozset po nebi rukou obrovskho rozsvae a u bomby svitly stralivou rychlost, a pece najednou pern pomalu, dol na jitn msto, kter bombardry zanechaly za sebou. Bombardovn skonilo prakticky v okamiku, kdy osdky tryskovch letadel spatily cl a v rychlosti sedmi tisc kilometr za hodinu daly rozkaz bombometkovi. Bleskurychle, jako zazvonn kosy, vlka skonila. Jakmile trhl letec thlem bombov spout, bylo po vlce. A te, ve tech vteinch cel djiny svta se vtsnaly do toho okamiku dv ne bomby dopadly, obltly neptelsk stroje plku viditelnho svta podobn kulkm, v jejich existenci divoch z prales nechce vit, protoe je nepostehne. A pece srdce se nhle zastav, tlem zakube ke a pekvapen krev se vylije voln na vzduch. Mozek rozptl svch nkolik cennch vzpomnek a s divem zeme. Tomuhle nelo uvit. Bylo to jen gesto. Nad vzdlenm mstem zahldl Montag mvnut obrovsk ocelov psti a vdl, e ev tryskovch motor, kter bude nsledovat, ekne po vykonan prci: Rozdrte vechno na padr, nenechte kmen na kameni. Zkza. Smrt. Rukama bezmocn vztaenma vzhru a naptm mysli zadrel Montag na chviliku bomby na obloze. Utkejte! kiel na Fabera. A na Clarissu: Utkejte! A na Mildred: Ute, ute odtamtud! Ale vzpomnl si, e Clarissa je mrtv. A Faber byl pry, nkde v hlubokch venkovskch dolch ujdl autobus, kter vyjel v pt hodin rno z jednoho msta zkzy vstc

jinmu. Akoli se zkza dosud neuskutenila, dosud visela ve vzduchu, pece byla tak jist, jak jen to lovk me zaruit. Dve ne autobus ujede po silnici padest metr, jeho cl se stane przdnm pojmem a msto, kde zaal svou pou, zmn se z velkomsta v hromadu odpadk. A Mildred Utkej, ute! Vidl ji nkde v hotelovm pokoji, v poslednm zlomku vteiny, kter jet zbval, bomby metr, decimetr, centimetr nad budovou. Vidl ji, jak se nakln k velkm tpytivm stnm plnm barev a pohyb, odkud na ni v jednom kuse mluv jej rodinka, kde jej rodinka vatl a van a k j jmnem a smje se na ni a nepov j nic o bomb, kter se vzn centimetr, te pl centimetru a te tvrt centimetru nad stechou hotelu. Mildred se nakln bl a bl ke stn, jako kdyby tam mohl ten nesmrn hladov pohled, kter ji okrd o spnek, vyptrat tajemstv jejho neklidu. Mildred se zkostn, nervzn skln, jako by se chtla ponoit, klesnout, spadnout do vc nesmrnosti barev, utonout v jejich pestr blaenosti. Prvn bomba dopadla. Mildred! Mon kdo se to kdy dov mon e prv velk vyslaky a jejich paprsky barev a svtla a hovoru a vann se prvn rozplynuly v zapomnn. Jak Montag padal a nathl se na zem, vidl nebo ctil, nebo se mu zdlo, e vid a ct, jak telestny ped Mildredinm zrakem zastr tma, e sly jej zavsknut, protoe v milintin asu, kter jet zbval, spatila v ern stn odraz vlastnho oblieje, v zrcadle msto ve sklenn kouli, a byl to divoce przdn obliej, pln osaml v t mstnosti, nic nevyjadujc, vyhladovl a stravujc sm sebe, a ona nakonec poznala, e je to jej vlastn tv, a rychle vzhldla nahoru na strop, prv kdy se strop a cel konstrukce budovy na ni ztily, strhly ji s tisci tunami cihel, kovu, omtky a deva dol do podzemnch kobek, kde se setk s dalmi lidmi, kte se vichni velmi rychle propadaj do sklepen, a kde se jich exploze zbav svm nesmyslnm zpsobem. Vzpomnm si. Montag se pitiskl k zemi. Vzpomnm si. V Chicagu. V Chicagu ped mnoha lety. Millie a j. Tam jsme se setkali. Te si vzpomnm. V Chicagu. Ped mnoha lety. Detonace vzedmula obrovskou vzduchovou vlnu podl eky a pes ni, pokcela lidi jako kostky domina, vyzdvihla vody z eit a rozstkla je ve sprkch vysoko do vzduchu, zvedla mrana prachu, zacloumala korunami strom, take alostn zahuely, kdy kolem nich proltla obrovsk vichice na jih. Montag se schoulil, stoil se do klubka, pevn zavel oi. Jedenkrt mrkl. A v tom okamiku spatil ve vzduchu msto bomb msto. Vymnily si msta. V ptm, sotva postiitelnm zlomku vteiny msto stlo, k nepoznn pestavn, obrovitj, ne kdy doufalo nebo se snailo bt, obrovitj, ne je lid vystavli, vybudovan nyn z kapek rozdrcenho betonu a jiskc roztrhanm kovem, gigantick ze, zaven jako obrcen lavina, miliony barev, miliony hloupost, dvee, kde mlo bt okno, stecha msto zklad, pedn stna namsto zadn a pak se msto pevrtilo a ztilo se na zem mrtv. Jeho smrteln zachroptn k nm doltlo a pozdji. Montag lec na behu, oi slepen prachem pevn semknut a pln lomk trku, v zavench stech prach, kter se rozpustil v jemn vlhk cement, Montag, jm zmtaly vzdechy a pl, si te znovu pomyslel: vzpomnm si, vzpomnm si, vzpomnm si na nco jinho. Co je to? Ano, ano. Kus knihy Kazatel. Kus knihy Kazatel a Zjeven. Kus t knihy, kousek, honem, honem, ne to zmiz, ne se ds uklidn, ne vtr zeme. Kniha Kazatel. Tak. Pekval si to tie pro sebe, nataen na otsajc se zemi, pekval ta slova mnohokrt a pamatoval si je bez nmahy a dokonale, nepletla se mu do nich dn Pelhamova pasta, byl to kazatel sm, stl v jeho mylenkch, hledl na nho Podvejte se, ekl hlas. Mui leeli a lapali po dechu jako ryby rozhozen na trv. Dreli se keovit zem, jako se dti keovit dr znmch vc, a jsou teba studen a mrtv, a se stalo nebo stane cokoli, jejich prsty vzely zaat v blt a vichni kieli, sta iroce rozeven, aby jim nepopraskaly un bubnky, aby nepili o zdrav rozum. Montag kiel s nimi, na protest proti vichici, kter jim rvala tve a trhala rty, pod jejmi pry vy se jim spustila z nosu krev.

Pozoroval, jak obrovsk mrak prachu dosed na zem a jak na jejich svt kles obrovsk ticho. Leel a zdlo se mu, e vid kadik zrnko prachu a kad stblo trvy, e sly kadik vkik, zvoln a zaeptn, kter se te na svt ozvaj. Ticho padalo do sypkho prachu a s nm as, jeho jim asi bude teba, aby se rozhldli kolem, aby dokzali smysly pojmout skutenost tohoto dne. Podval se na eku. Poplujeme po ece. Pohldl na starou eleznin tra. Nebo pjdeme po n. Anebo te pjdeme po silnicch a budeme mt as, abychom v sob shromaovali vci. A jednou, a v ns uzraj, vyjdou naima rukama a naimi sty. Mnoho jich bude patn, ale prv dost jich bude sprvn. Dnes se prost vydme na cestu, budeme poznvat svt a jak to na svt chod, o em se mluv, jak to na svt doopravdy vypad. Chci te uvidt vechno. A i kdy nic z toho, co v sob ze svta nashromdme, nebudu j, po njakm ase se to vechno ve mne slou a vytvo m to. Podvejte se na svt kolem mne, nkam mimo mj obliej; jedin monost, jak se ho doopravdy zmocnit, je uloit ho tam, kde z nho budu nakonec j sm, kde mi vnikne do krve, kde bude kolovat tisckrt, desettisckrt za den. Popadnu ho, aby mi nikdy neutekl. Jednou se doku pevn dret svta! Dnes se ho u dotkm jednm prstem, to je zatek. Vtr odumel. Ostatn mui jet chvli leeli tm v polospnku, nebyli dosud schopn vstt a pustit se za dennmi povinnostmi, do rozdlvn oh a obstarvn potravin, do tisc drobnch kon, a pjdou krok co krok, pohyb za pohybem. Leeli a mrkali zaprenmi vky. Bylo slyet jejich rychl oddychovn, kter se postupn zpomalilo, zvolnilo. Montag se posadil. Ale vc se nepohnul. Ostatn mui tak ne. Mdl rud slunce se lehce dotkalo ernho horizontu. Vzduch byl chladn a prosycen blcm se detm. Granger mlky vstal, ohmatal si ruce a nohy, polohlasn zaklel, klel bez ustn a po tvch mu tekly slzy. Odoural se k ece a pohldl proti proudu. Je z nho placka, ekl po dlouhm mlen. Msto vypad jako hromada prku do peiva. Je pry. A za dlouhou chvli pot: Rd bych vdl, kolik jich vdlo, e se to na n val. Rd bych vdl, kolik jich to pekvapilo. A jinde na svt, pomyslil si Montag, kolik jinch mst zemelo? A u ns, kolik? Sto? Tisc? Nkdo rozkrtl sirku, pidrel ji pod kouskem suchho papru, kter vythl z kapsy, stril ho pod hrstku trvy a list a po chvilce piloil pr vtviek; byly vlhk a prskaly, ale nakonec chytly a v asnm jitru a pi vchodu slunce se rozhoel ohe a mui se zvolna odvraceli od eky; ohe je pitahoval. Pichzeli rozpait, nemli co ct, a tak se sklnli k plamenm. Slunce rud zbarvovalo jejich ztylky. Granger rozvzal pytlk z voskovho pltna, ml v nm kousek slaniny. Trochu se najme. Potom se otome a pjdeme proti proudu. Budou ns tam potebovat. Nkdo vythl malou pnviku, poloili na ni slaninu a pnviku postavili na ohe. Po chvilce se zaala slanina na pnvice kroutit a prskn kvaenho tuku naplnilo rann vzduch svou vn. Mui mlky sledovali obad. Granger hledl do ohn. Fnix. Coe? Dvno ped Kristem il jeden stran hloup ptk jmnem Fnix, vdycky za pr stolet si vystavl pohebn hranici a sm se na n uplil. To byl urit blzk pbuzn lovka. Ale pokad, kdy se uplil, vyskoil z popela a sm se zase se vm vudy porodil. Zd se, e dlme tot, pod znova a znova, jene mme jednu vlastnost, kterou Fnix neml. My vme, co to dlme za niemnou vc. Vme, co jsme za poslednch tisc let nadlali niemnch vc, a jestlie tohle vme a mme to pod ped oima, pestaneme jednou stavt ty proklat pohebn hranice a pestaneme na n skkat. V kad generaci zskme o troku vc lid, kte nezapomnaj. Odthl pnviku z ohn, nechal slaninu vystydnout a pomalu, zamylen ji sndli. Tak, a te pjdeme dl proti proudu, ekl Granger. A mjte na mysli jedno: nejste dleit. Nejste nic. Jednou snad nklad, kter s sebou vlme, nkomu pome. Vdy ani tenkrt, ped dvnmi a dvnmi asy, kdy jsme mli knihy po ruce, nevyuvali jsme toho, co jsme z nich

mohli zskat. Pod a pod jsme ureli mrtv. Pod a pod jsme plivali na hroby tch chudk, kte zemeli ped nmi. V ptm tdnu, msci, roce potkme spoustu osamlch lid. A kdy se ns zeptaj, co dlme, meme jim ci: Pamatujeme si. Tmhle nakonec zvtzme. A jednoho dne si toho budeme pamatovat tolik, e zkonstruujeme nejvt bagr v djinch, vyhrabeme nejvt hrob vech as a hodme do nho vlku a zahzme ji. Te pojte, nejdv vystavme tovrnu na zrcadla a podn se do nich budeme dvat. Dojedli a uhasili ohe. Na vech stranch se rozednvalo, jako by nkdo povythl knot v rov lamp. Ptci, kte pekotn ultli, se te vraceli a usedali na vtve strom. Montag vykroil cestou na sever a za chvli zjistil, e ostatn zstvaj za nm. Pekvapilo ho to, uhnul, aby kolem nho mohl Granger projt, ale Granger na nho pohldl a pokynul mu, aby el dl. Montag krel vpedu. Hledl na eku a na oblohu a na rezavjc koleje, kter se thly do dlky, kde stly farmy, kde vonly stodoly pln sena, kudy prolo v noci mnostv lid opoutjcch msto. Pozdji, za msc nebo snad za pl roku, ale jist ne pozdji ne za rok, pjde tudy opt, sm, a pjde pora dl, a ty lidi dohon. Ale te pe nm leela dlouh cesta od rna a do poledne, a jestlie kreli mlky, bylo to proto, e museli o vem pemlet a mnoh si zapamatovat. Mon a pozdji dopoledne, a vystoup slunce v nad obzor a zaheje je, zanou hovoit nebo prost jen kat vci, kter si zapamatovali, aby se pesvdili, e vci jsou tu, aby si byli pln jist, e vci jsou v bezpe v jejich nitru. Montag uctil pomal zaven slov, pomal bubln. A a pijde ada na nho, co ekne on? Co jim bude moct nabdnout v den, jako je tento, aby jim jejich pou trochu ulehil? Velik vc m jist as. Ano. as boen a as stavn. Ano. as mlen a as mluven. Ano, to vechno. Ale co jet? Co jet? Nco, nco A z obou stran potoka bylo devo ivota, pinejc dvanctero ovoce, na kad msc vydvajc ovoce sv a list sv ke zdrav nroda. Ano, ekl si v duchu Montag, tohle si schovm na poledne. Na poledne A pijdeme do msta.