Giddens 1999 Sociologie

Podkovn nakladatele
Vydn tto knihy se uskuteuje dky podpoe Grantov agentury R grantov kol . 403/97/1030) Tato kniha vychz za laskavho pispn nadace Open Society Fund
Peloil Jan Jaab
Argo, 1999 Copyright Anthony Giddens 1989, 1993, 1997 Translation Jan Jaab, 1999 The right of Anthony Giddens to be identified as Author of this work has been asserted in accordance with the Copyright, Designs and Patents Act 1988. ISBN 80-7203-124-4
Obsah
1. Co je sociologie? ....................................................................................... 13 m se sociologie zabv? Nkolik pklad ................................................... 14 Jak dospt k sociologickmu pstupu ........................................................... 18 Potky sociologie ........................................................................................21 Pozdj myslitel.........................................................................................26 Je sociologie vda?........................................................................................27 K emu nm me bt sociologie uiten? ...................................................28 Zvr ...........................................................................................................30 2. Kultura, spolenost a jedinec.....................................................................31 Lidsk druh .................................................................................................32 Rozmanitost kultur.......................................................................................37 Kulturn identita a etnocentrismus .................................................................38 Socializace...................................................................................................39 Ran fze vvoje dtte .................................................................................42 Teorie vvoje dtte.......................................................................................47 ivotn cyklus...............................................................................................54 Smrt a stdn generac .................................., ............................................57 Resocializace................................................................................................58 Socializace a svoboda jedince ........................................................................60 3. Typy spolenost .....................................................................................61 Prvn setkn s jinmi kulturami....................................................................64 Lovci a sbrai..............................................................................................66 Pastevci a zemdlci .....................................................................................70 Neprmyslov civilizace ili tradin stty.......................................................72 Modern svt: Prmyslov spolenosti ...........................................................75 Prvn, druh a tet svt.................................................................................76 Sociln zmna dnes: Globalizace..................................................................82 Zvr ...........................................................................................................83
4. Sociln interakce v bnm ivot ............................................................ 85 Studium kadodennosti................................................................................ 87 Neverbln komunikace................................................................................ 88 Spoleensk pravidla a hovor........................................................................ 91 Interakce tla, tve a ei ............................................................................. 96 Interakce v ase a prostoru ........................................................................... 101 Kadodenn ivot z kulturn a historick perspektivy..................................... 105 Mikro- a makrosociologie............................................................................. 108 5. Pohlav a sexualita .................................................................................. 109 Pohlav, sex a biologie ................................................................................. 111 Pohlav a socializace....................................................................................114 Identita a sexualita: ti teorie........................................................................ 118 Lidsk sexualita...........................................................................................121 Zvr: Sexualita, pohlav a nerovnost ........................................................... 134 6. Tlo: pijmn potravy, nemoc a strnut.................................................135 Tlo a spolenost........................................................................................ 138 Poruchy pijmn potravy a kult tla............................................................ 139 Tlo a techniky lidsk reprodukce ................................................................141 Dobe fungujc tlo: Pedstavy o zdrav a nemoci..........................................143 Zdravotnick systmy ..................................................................................147 Zdrav a ivotn prosted .............................................................................151 Zdrav a strnut ......................................................................................... 152 Zvr ......................................................................................................... 154 7. Rodina, manelstv a osobn ivot............................................................155 Klov pojmy ............................................................................................ 156 Rodina v minulosti.......................................................................................157 Jak se mn rodina ve svt ........................................................................ 159 Rodina a manelstv v zpadn spolenosti ................................................... 160 Rozvod v zpadn spolenosti...................................................................... 164 Nsledn manelstv a role nevlastnch rodi.............................................. 170 Odvrcen strana rodiny ............................................................................. 174 Alternativy k manelstv a rodin ................................................................. 178 Debata o rodinnch hodnotch" ................................................................. 181
8. Konformita a deviace.............................................................................. 183 Studium deviantnho chovn ...................................................................... 185 Jak vysvtlit deviaci .................................................................................... 189 Trestn iny a statistiky.............................................................................. 199 Vzen a jin formy trestn ........................................................................ 203 eny, mui a zloin.................................................................................... 206 Zloin a krize mu".................................................................................. 212 Zloiny bohatch a mocnch ....................................................................... 216 Organizovan zloin ................................................................................... 219 Zloiny bez obt ....................................................................................... 220 Duevn choroba jako deviace ..................................................................... 221 Deviace a spoleensk d .......................................................................... 225 9. Etnicita a rasa ........................................................................................ 227 Etnicita...................................................................................................... 228 Pedsudky a diskriminace............................................................................ 231 Etnick antagonismy v historick perspektiv............................................... 236 Vvoj interetnickch vztah: Nkolik pklad............................................. 240 Interetnick vztahy ve Velk Britnii ............................................................ 247 Interetnick vztahy na evropskm kontinentu.............................................. 249 Pravdpodobn budouc vvoj v interetnickch vztazch............................... 251 10. Stratifikace a tdn struktura spolenosti ............................................... 253 Systmy sociln stratifikace ....................................................................... 254 Teorie stratifikace v modernch spolenostech.............................................. 258 Tdy v dnen zpadn spolenosti.............................................................. 262 Sociln stratifikace: Rozdly mezi mui a enami ........................................ 273 Sociln mobilita ........................................................................................ 275 Chudoba a nerovnost.................................................................................. 280 Tdy, nerovnost a ekonomick soutivost ................................................. 284 Zvr ......................................................................................................... 285 11. Modern organizace .............................................................................. 287 Organizace a modern ivot......................................................................... 288 Teorie organizac........................................................................................ 290 Bude byrokracie pekonna?........................................................................ 297 Japonsk model ......................................................................................... 297 Vliv velkch nadnrodnch firem................................................................. 299 Modern organizace a restrukturalizace........................................................ 304
Zvr...................................................................................................................305 12. Prce a ekonomick ivot .............................................................................. 307 Placen a neplacen prce ................................................................................309 Dlba prce a ekonomick zvislost ....................................................................310 Trendy ve struktue zamstnanosti ....................................................................314 Odbory a industriln konflikt.............................................................................315 eny v pracovnm procesu .................................................................................319 Nezamstnanost .................................................................................................326 Prce v budoucnosti ..........................................................................................330 13. Vldy, politick moc a vlka ........................................................................333 Moc a autorita ................................................................................................... 334 Stty a vldy........................................................................................................335 Prva oban ......................................................................................................338 Demokracie .......................................................................................................339 Politick strany a volebn preference ............................................................... 342 Politick participace en................................................................................... 346 Globln sly....................................................................................................... 349 Vlka a armdy ................................................................................................. 353 Svt bez vlek? .................................................................................................. 356 14. Masov mdia a populrn kultura................................................................ 359 Potek masovch mdi: noviny...................................................................... 361 Vliv televize....................................................................................................... 363 Teorie masovch mdi.................................................................................... 372 Globalizace mdi.............................................................................................. 377 Otzka regulace masovch mdi..................................................................... 382 Multimdia......................................................................................................... 384 Internet ............................................................................................................. 386 Zvr ................................................................................................................. 389 15. Vzdln...................................................................................................... 391 Historick vvoj gramotnosti a kolnho vzdlvn ....................................... 393 Zkladn a stedn kolstv v mezinrodnm srovnn ...................................... 394 eny a dvky ve vzdlvacm systmu .............................................................. 397 Teorie vzdlvn.............................................................................................. 398 Vzdln a kulturn reprodukce ....................................................................... 401 Villisova analza kulturn reprodukce.............................................................. 402
10
Inteligence a nerovnost............................................................................... 403 Budoucnost vzdln .................................................................................. 407 16. Nboenstv ........................................................................................... 411 Definice nboenstv ................................................................................... 413 Rozmanit formy nboenstv ......................................................................415 Monoteistick nboenstv...........................................................................416 Nboenstv Indie a Dlnho vchodu ..........................................................418 Teorie nboenstv ......................................................................................419 Typy nboenskch organizac.................................................................... 425 Nboenstv a eny ....................................................................................427 Chiliastick (milenaristick) hnut ...............................................................430 Souasn vvoj na poli nboenstv: Islmsk revoluce .................................432 Souasn vvoj nboenstv na zpad ........................................................435 Zvr: Nboenstv, sekularizace a sociln zmny........................................439 17. Msta a rozvoj modernho urbanismu....................................................443 Tradin msto............................................................................................444 Hlavn rysy modernho urbanismu ..............................................................445 Urbanistick teorie......................................................................................449 Povlen vvoj mst na zpad..................................................................456 Urbanismus a mezinrodn vlivy .................................................................460 Urbanizace tetho svta..............................................................................463 Zvr .........................................................................................................468 18. Revoluce a sociln hnut .......................................................................469 Jak definovat revoluci .................................................................................470 Rusk revoluce ...........................................................................................472 Teorie revoluce...........................................................................................473 Davy, nepokoje a jin formy kolektivn akce .................................................478 Sociln hnut .............................................................................................479 Sociln hnut a sociologie...........................................................................484 19. Globln zmny a ekologick krize .........................................................485 Definice zmny.......................................................................................... 487 Co ovlivuje spoleensk zmny ................................................................ 488 Zmny v modern dob............................................................................... 490 Souasn zmny a vhled do budoucnosti ................................................... 492 Ohroen ivotnho prosted ...................................................................... 496
11
Je ivotn prosted sociologickm problmem?.............................................500 Globln zmny: pohled do budoucnosti ......................................................500 20. Metody sociologickho vzkumu .......................................................... 503 Vzkumn proces ...................................................................................... 505 Obecn metodologie....................................................................................509 Metody vzkumu........................................................................................ 512 Prce v ternu ............................................................................................. 512 Vzkum v relnm svt: metody, problmy, skal ..................................... 522 Vliv sociologie ........................................................................................... 526 Ploha 1: statistick termny ...................................................................... 527 Ploha 2: ten tabulek............................................................................... 528 21. Sociologick teorie................................................................................ 531 Teoretick pstupy .................................................................................... 532 Teoretick dilemata.................................................................................... 538 Teorie........................................................................................................ 545 Teoretick mylen v sociologii.................................................................... 548 Glos zkladnch pojm ........................................................................... 549 Glos dleitch termn.......................................................................... 555 Literatura................................................................................................... 567 Doporuen literatura pro jednotliv kapitoly.............................................. 575 Rejstk...................................................................................................... 579
12
1. K A P I T O L A
Co je sociologie?
CO JE SOCIOLOGIE?
Dnes, na konci 20. stolet, ijeme ve svt, kter je v mnohm znepokojiv, ale zrove ped nmi otevr netuen perspektivy. Je to svt prochzejc nesetnmi zmnami, poznamenan hlubokmi konflikty, naptm a socilnmi rozdly prv tak jako niivm dopadem modern techniky na ivotn prosted. Souasn vak mme takov monosti rozhodovat o vlastnm osudu a utvet sv ivoty k lepmu, jak si pedchoz generace nedokzaly ani pedstavit. Jak tento svt vznikl? Pro jsou nae ivotn podmnky tak odlin od tch, v nich ili nai pedkov? Kam budou smovat zmny budouc? To jsou otzky, na n hled odpov sociologie - vdn obor, kter m proto vznamn msto v intelektulnm dn modern doby. Sociologie se zabv studiem socilnho ivota, skupin a spolenost. Je to nesmrn zajmav obor, nebo jeho pedmtem je nae vlastn chovn, lovk jako spoleensk tvor. Zbr sociologie je neobyejn irok, od analzy jednorzovch interakc jednotlivc na ulici a po zkoumn globlnch spoleenskch proces. Uvedu nkolik pklad, kter mohou naznait, jak cle a povahu m tento vdn obor.
M SE SOCIOLOGIE ZABV? NKOLIK PKLAD Lska a manelstv
Byli jste nkdy zamilovni? Tm urit ano. Pro mnoho z ns je lska a zamilovanost jednm z nejintenzivnjch cit, kter kdy proijeme. Pro se lid do sebe zamiluj? Odpov se zd bt nasnad. Lska je vyjdenm vzjemnho fyzickho a osobnho vztahu, kter mezi dvma jednotlivci vznik. V na dob se nkdy stavme trochu skepticky k pedstav, e lska trv cel ivot", ale zamilovanost povaujeme za nco obecn lidskho. Zd se nm pirozen, e dva lid, kte se do sebe zamiluj, hledaj ve svm vztahu osobn a sexuln uspokojen - a asto vstupuj do manelstv. Tento pohled, kter nm pipad tak samozejm, je vak ve skutenosti spe neobvykl. U vtiny lid na svt se proitek zamilovanosti neobjevuje, a pokud ano, jen zdka se poj s manelstvm. Idea romantick lsky se stala v zpadnm svt bnou v dob historicky nedvn, zatmco ve vtin jinch kultur nikdy ani neexistovala. Lska, sexualita a manelstv zaaly bt povaovny za nco, co spolu zce sou-
CO JE SOCIOLOGIE?
vis, a v modern dob. Ve stedovk Evrop byly satky z lsky naprostou vjimkou. Existovalo dokonce pslov, kter tvrdilo, e bt zamilovn do vlastn eny je stejn hn jako cizolostv. Ve stedovku, ale i v ranm novovku vstupovali lid do manelstv hlavn proto, aby si zajistili nstupce, jim by pedali svj titul i majetek, anebo pomocnky pi prci na poli. Kdy byl satek uzaven, mohlo se stt, e mezi maneli vzniklo citov pouto; k tomu vak dochzelo spe po svatb ne ped n. Existovaly i sexuln vztahy mimo manelstv, ale mlokdy k nim patily pocity, jak obvykle spojujeme s lskou. Lska byla povaovna pinejlepm za nevyhnutelnou slabost a pinejhorm za chorobu. Romantick lska se poprv objevila v dvorskch kruzch jako prvodn jev mimomanelskch milostnch dobrodrustv, do nich se pslunci aristokracie poutli. A do doby ped asi dvma sty lety byla omezena vlun na tyto vrstvy a psn oddlena od manelstv. Vztahy mezi maneli z aristokratickch kruh byly asto chladn a formln - pinejmenm ve srovn s tm, co od manelstv oekvme dnes. Bohat lid ili ve velkch domech a kad z obou manel ml svou lonici i vlastn sluebnictvo; v soukrom se stkali jen zdka. Soulad v sexulnm vztahu byl vc nhody a z hlediska manelstv nebyl povaovn za dleit. Ani mezi bohatmi, ani mezi chudmi nerozhodoval o svm satku jedinec sm, ale jeho rodina a pbuzn. V mnoha tradinch spolenostech to plat dosud. Nae souasn postoje jsou tm pln opan. Historik John Boswell plnm prvem hovo o tom, e modern prmyslov spolenost je doslova posedl romantickou lskou... Mlokter tradin kultura by souhlasila s nzorem, o nm jsme na Zpad tak nezvratn pesvdeni, toti e pro mue je smyslem ivota lska k en, a naopak. Vtina lid jindy a jinde nco takovho povaovala z hlediska hodnoty lovka za tm nicotn!" Ani romantickou lsku, ani jej spojen s manelstvm tedy nelze chpat jako pirozenou" soust lidskho ivota, ale jako nco, co je vsledkem mnoha spoleenskch a historickch vliv. Prv tyto vlivy, kter se ostatn projevuj i ve zdnliv ryze osobnch proitcch, jsou pedmtem zjmu sociologie. Vtina z ns ovem vid svt prizmatem dvrn znmch rys, jich nabv n vlastn ivot. Sociologie nm ukazuje, e dvody naeho vlastnho jednn musme posuzovat z mnohem ir perspektivy. Zdrav a nemoc Zdrav a nemoc obvykle povaujeme za nco, co souvis pouze s fyzickm stavem tla. Nco ns bol nebo mme horeku. Jak by nco takovho mohlo souviset se irmi vlivy spoleenskho charakteru? Ve skutenosti vak maj spoleensk faktory vrazn vliv nejen na vskyt nemoc, ale i na to, jak na n reagujeme. Mnoh kultury nesdlej ani samotn pojet nemoci" jako tlesn poruchy. Nemoc i smrt jsou v nkterch jinch kulturch povaovny za vsledek psoben duchovnch sil, nikoli fyzickch pin, je by se daly lit. I v na spolenosti existuj sekty
15
CO JE SOCIOLOGIE?
jako Kesansk vda (Christian Science), kter odmtaj vtinu obvyklch pedstav o nemoci. lovk je podle nich ve skutenosti spirituln bytost, dokonalm obrazem Bom, a nemoc dsledkem nepochopen reality, omylem". Spoleensk pomry maj tak vrazn vliv na to, s jakou dlkou ivota meme potat a jak pravdpodobn je, e dostaneme njakou tkou chorobu, napklad ischemickou chorobu srden, rakovinu nebo znt plic. Krom toho existuj pesn vymezen spoleensk pravidla, jak se pi nemoci chovat. Kdo je nemocen, ten bv osvobozen od mnoha nebo vech bnch povinnost, je-li ovem nemoc uznna za dostaten vnou, aby nebyl za vznesen takovch nrok kritizovn nebo napomenut. Pokud nkdo trp jen relativn mrnm neduhem nebo jeho nemoc nebyla pesn diagnostikovna, me bt povaovn za lenocha, kter nem ve skutenosti prvo vyhbat se bnm povinnostem. Zloin a trest Nsledujc ryvek je hrznm popisem poslednch hodin mue, jen byl v roce 1757 odsouzen k smrti pro dajnou ast na spiknut proti francouzskmu krli. Neastnk byl odsouzen k tomu, aby mu byly z hrudnku, pa a nohou vyrvny
CO JE SOCIOLOGIE?
kusy masa a rny zality sms vroucho oleje, vosku a sry. Pak mlo bt jeho tlo roztvrceno tymi komi a vechny kusy spleny. Dstojnk, jen stl na stri, popsal celou scnu takto:
Kat ponoil nabraku do kotle s vrouc sms, kterou pak vydatn zalil vechny rny. Pak k odsouzencovu tlu pipevnili lana a k nim zaphli kon, kadho k jedn konetin...Kon zathli ze vech sil, do ty stran, jak jim zaveleli katovi pacholci. Po tvrthodin se tent postup opakoval a nakonec, po nkolika pokusech, bylo nutno kon nasmrovat jinak: ti, kte thli za stehna, se obrtili k pam, m je vykloubili. To se opakovalo nkolikrt, ale opt to nevedlo k spchu. Po dvou nebo tech pokusech vythli kat anson a jeho pomocnk z kapes noe a stehna nazli, msto aby se pokoueli doln konetiny vykloubit; tyi kon mocn zathli a odtrhli ob stehna, nejdv prav a potom lev. Tot se pak provedlo s paemi a rameny; maso se muselo naznout tm a na kost. Kon napjali vechny sly a odtrhli nejdv pravou pai a pak levou." (Foucault, 1979, str. 4-5)
Ob byla naivu a do samotnho odtren konetin od trupu. Ped modern dobou nebyly tresty tohoto typu vzcnost. John Lofland o tradinch formch poprav napsal:
V minulosti byly popravy inscenovny tak, aby odsouzen umral co nejdle a pi plnm vdom. Drcen hrudnku stle se zvtujc thou, lmn v kole, kiovn, skren, upalovni, odezvn kus masa, bodni do tch st tla, kde nejsou ivotn dleit orgny, trhn, tvrcen a dal techniky vesms nevedly rychle k smrti. Dokonce i ven bylo v minulosti obvykle jednou z pomalch technik. Kdy pod odsouzencovma nohama jen popojel vz nebo se otevelo propadlo, dusil se pomalu a adu minut se zmtal, ne podlehl... Kat se nkdy postavil pod ibenici a zathl za odsouzencovy nohy, aby jeho smrteln zpas zkrtil."
Popravy se asto konaly ped poetnm obecenstvem a tento zvyk v mnoha zemch petrval dlouho do osmnctho stolet. Ti, kdo mli zemt, byli vezeni ulicemi na otevenm voze, aby mohl bt konec jejich ivota pedveden irok veejnosti. Podle postoje, jak dav k obti zaujal, se ozvalo povzbuzovn nebo vsmch! Kati bvali slavnmi osobnostmi. Dnes nm takov zpsoby trestn pipadaj naprosto odpudiv. Mlokdo z ns si dovede pedstavit, e by pro vlastn poten sledoval, jak nkoho mu nebo zabjej, ani kdyby lo o trest za tk zloin. N trestn d je zaloen na odnmn svobody, ne na psoben fyzick bolesti, a od trestu smrti bylo ve vtin zpadnch zem ji zcela uputno. Pro dolo k tto zmn? Pro byly pvodn nsiln tresty nahrazeny novmi, toti odntm svobody? Jsme v pokuen odpovdt, e v minulosti byli lid prost surovj a dnes jsme humnnj. Pro sociologa je vak takov vysvtlen nepesvdiv. Pouit veejnho nsil jako trestu mlo v Evrop sv pevn msto po stalet. Lid nezmnili svj nzor jako mvnutm kouzelnho proutku; uplatnily se zde ir spoleensk vlivy, spojen se zsadnmi zmnami, kter v t dob probhaly. Evropsk spolenosti tehdy prochzely procesem industrializace a urbanizace. Star venkovsk d
17
CO JE SOCIOLOGIE?
byl nahrazovn novm, v nm stle vce lid pracovalo v tovrnch nebo manufakturch a pesouvalo se do rychle rostoucch mst. Tyto mstsk populace u nebylo mono ovldat starmi metodami trestn, je spolhaly na slu odstraujcho pkladu a daly se uplatnit jen v celkem uzavench, nevelkch komunitch. Vznik vzen je soust irho trendu: rozvoje organizac dozrajcch na jedince, kter je nutno umravovat". Pvodn k nim patili nejen zloinci, ale tak tulci, nemocn, nezamstnan, slabomysln a lenci. Njakou dobu trvalo, ne se vzen oddlila od blzinc, chudobinc a nemocnic. Jejich smyslem se poslze stalo zloince napravit", uinit z nich dn obany. Namsto toho, aby se ostatnm veejn pedvdly straliv dsledky nesprvnho jednn, se clem trestu stala vchova k poslunosti. To, co dnes povaujeme za humnnj pstup k trestn, pedstavuje spe nsledek ne pinu tchto zmn. Zmny v trestn zloinc byly soust proces, je smetly tradin spoleensk dy, uznvan po cel stalet. Prv tyto procesy daly vzniknout spolenostem, v nich dnes ijeme.
JAK DOSPT K SOCIOLOGICKMU PSTUPU
Nauit se sociologicky myslet znamen rozvjet vlastn pedstavivost. Jako sociologov si napklad musme umt pedstavit, jakou zkuenost znamen sex a manelstv pro ty, jim se idely romantick lsky zdaj vzdlen nebo dokonce absurdn (co donedvna platilo o vtin lidstva). Studium tohoto oboru neme bt pouhm rutinnm procesem zskvn vdomost. Sociolog je lovk, kter je schopen se oprostit od bezprostednho vlivu sv osobn situace. Podmnkou jeho prce je to, co C. Wright Mills v jednom slavnm vroku nazval sociologickou imaginac (Mills, 1970). Tato imaginace vyaduje pedevm schopnost odmyslet se" od obvykl rutiny naeho bnho ivota, abychom se na ni dokzali podvat novm zpsobem. Jdeme si teba vypt lek kvy - me sociologick pohled na tak banln innosti objevit nco zajmavho? Odpov zn: ano, a hodn. Nejdve se meme zamyslet nad tm, e kva nen jenom npoj, kter dopluje zsobu tekutin v tle jedince. Jako soust naich kadodennch ritul m pit kvy symbolickou hodnotu. asto je ritul spojen s pitm kvy mnohem dleitj ne samotn konzumace npoje. Kdy se napklad dva lid domluv, e spolu pjdou na kvu, jde jim spe o to, aby se seli a promluvili si, ne o to, co budou pt. Pit a jdlo jsou vdy a vude pleitost k sociln interakci a provdn rznch ritul, kter pedstavuj jeden z bohatch zdroj materilu pro sociologick vzkum. Za druh, kva obsahuje drogu - kofein, kter m stimulujc inek na mozek. Kofeinist pitom v zpadn kultue obvykle nejsou oznaovni za narkomany". Zeptme-li se, pro tomu tak je, mme ped sebou dal zajmavou sociologickou otzku. Podobn jako alkohol je kva spoleensky pijatelnou drogou, zatmco na18
CO JE SOCIOLOGIE?
pklad marihuana nen. Existuj vak kultury, kter toleruj konzumaci marihuany, zatmco kvu ani alkohol neschvaluj. (S tmto tmatem se podrobnji seznmme v kapitole nazvan Konformita a deviace.) Za tet, jedinec usrkvajc ze lku kvy je soust nesmrn spletit soustavy spoleenskch a ekonomickch vztah, kter psob doslova po celm svt. K vrob, transportu a distribuci kvy je nutn cel etz transakc mezi mnoha lidmi, vzdlenmi tisce kilometr od jejho spotebitele. Mezi vznamn koly sociologie pat i to, aby se takovmi globlnmi transakcemi zabvala, protoe celosvtov komunikace a vmna zbo dnes ovlivuje mnoh aspekty naeho ivota. Pedpokladem toho, abychom si dnes mohli dt kvu, je konen i cel proces dosavadnho spoleenskho a ekonomickho vvoje. Stejn jako mnoh jin bn sloky dnen zpadn stravy, napklad aj, banny, brambory a rafinovan cukr, se kva zaala hromadn konzumovat a po roce 1800; nen pirozenou" i samozejmou soust naeho jdelnku. Kva sice pochz ze Stednho vchodu, ale jej masov rozen sah teprve do doby zpadn koloniln expanze asi ped pldruhm stoletm. Prakticky vechna kva, kterou dnes v zpadnch zemch pijeme, pochz z oblast kolonizovanch Evropany (Jin Amerika, Afrika). Rozvjet sociologickou imaginaci znamen erpat nejen ze sociologickch, ale i z historickch a antropologickch materil. Antropologie je vda, kter se zabv studiem tradinch kultur. Antropologick rozmr sociologick pedstavivosti m zsadn vznam, protoe nm ukazuje cel kaleidoskop nejrznjch forem spoleenskho ivota. Kdy tyto formy srovnvme s naimi, zanme pesnji chpat, co je podstatnm rysem naich specifickch forem chovn. Nemn vznamn je i historick rozmr sociologick pedstavivosti: abychom pochopili, co je podstatn pro n souasn svt, musme mt monost srovnn s minulost. Ta toti psob jako zrcadlo, v nm mus sociolog pozorovat souasnost. Kad z tchto kol pedpokld, e se odmyslme" od svch vlastnch zvyk, abychom mohli hloubji proniknout do jejich smyslu. Konen existuje jet jeden aspekt sociologick pedstavivosti, na kter Mills kladl nejvt draz. Ten se tk naich budoucch monost. Sociologie nm umouje nejen analyzovat existujc vzorce spoleenskho ivota, ale tak pedvdat nkter mon scne budoucnosti", kter se ped nmi otevraj. Imaginativn pstup k sociologick prci nm me ukzat nejen to, co se dje, ale i to, co by se mohlo stt, kdybychom o to usilovali. Pokud nebudou zaloeny na informovanm sociologickm hodnocen souasnch trend, budou nae pokusy ovlivnit budouc vvoj mlo efektivn - nebo se vbec nezda.
19
Co JE SOCIOLOGIE?
Zamlen a nezamlen dsledky lidskho jednn Sociln ivot prochz nepetritm procesem tvorby a obnovy, zaloenm na smyslu, kter lid svmu jednn pipisuj. Nae konn vak me mt i jin dsledky, ne si pejeme. Sociologov zsadn rozliuj mezi zmrem jednn - tm, co mme v myslu - a nezamlenmi dsledky, kter toto jednn pin. Tento pohled nm v sociologii umouje chpat adu vc. Napklad koly jsou zakldny proto, aby se dti nauily st a pst a zskaly nov znalosti. Existence kol vak m tak dsledky, kterou nejsou tak veobecn znm. Zaruuj napklad, e dti a do uritho vku nevstupuj na trh pracovnch pleitost. Maj rovn sklon umocovat sociln nerovnost, nebo smruj ky k rznm zamstnnm na zklad studijnch vsledk. Nkdy me mt jednn provdn s uritm zmrem za nsledek i to, e se dosaen tohoto zmru znemon. Ped nkolika lety byla v New Yorku schvlena vyhlka, kter naizovala majitelm chtrajcch budov v chudinskch tvrtch, aby je pozvedli na urit minimln standard. Zmrem bylo zajistit nejchud vrstv obyvatel pijatelnou rove bydlen. Vsledek vak byl prv opan. Majitel zchtralch dom je bu zcela ponechali jejich osudu, anebo je zaali vyuvat k jinm elm, take se nedostatek pijatelnho ubytovn jet prohloubil (Sieber, 1981). Podobnho vsledku me doshnout i psn a autoritsk vchova dt: msto naprost poslunosti vede asto ke vzpoue a plnmu rozchodu s pedepsanmi zpsoby chovn. Pro pklad se meme vrtit tak k pevchovnm" institucm, vzenm a lebnm. V poslednch desetiletch dolo v nkterch zpadnch zemch k stenmu obratu v procesu vyleovn problematickch jedinc ze spolenosti. Objevila se snaha penst pi o provinilce a duevn nemocn na jejich domovsk obce. Nkte vzni a pacienti psychiatrickch leben byli vyputni na svobodu". Vsledky vak do jist mry zklamaly nadje liberlnch reformtor, kte tento nov pstup podporovali. Mnoz bval psychiatrit pacienti se ocitli v zoufal bd, nebo se nedokzali vyrovnat s novm okolm, do nho byli vyvreni. Pro tyto lidi to mlo katastrofln dsledky. Jak kontinuita, tak zmna ve spoleenskm ivot mus bt chpny jako sms" zamlench a nezamlench dsledk lidskho jednn. kolem sociologie je zkoumat existujc rovnovhu mezi sociln reprodukc a sociln transformac. Prvn pojem oznauje to, jak spolenost udruje svou kontinuitu; druh zase to, jak se mn. K sociln reprodukci dochz proto, e existuje kontinuita v tom, co lid den po dni a rok po roce dlaj, prv tak jako ve spoleenskch zvycch, kter dodruj. Zmny nastvaj sten proto, e si je lid pej, a sten v dsledku neho, co nikdo nepedvd ani nezaml.
CO JE SOCIOLOGIE?
POTKY SOCIOLOGIE
Lid se odedvna zajmali o to, co uruje jejich chovn; po tiscilet se vak nae pokusy porozumt sami sob pedvaly z generace na generaci ve form tradice, kter mla asto nboensk charakter. Objektivn a systematick studium lidskho chovn a spolenosti se zaalo rozvjet pomrn nedvno, a na potku 19. stolet. Sociologie vznikla v kontextu pevratnch socilnch zmn t doby, pedevm francouzsk revoluce roku 1789 a evropsk prmyslov revoluce. Rozklad tradinho zpsobu ivota, zpsoben tmito promnami, motivoval tehdej myslitele k novmu sil o poznn prody i lidsk spolenosti. Zsadnm krokem bylo, e vda nahradila nboenstv jako kl k chpn svta. Otzky, na kter se pokoueli odpovdt myslitel 19. stolet - jak je lidsk pirozenost? pro je spolenost utvoena prv takto? jak a pro se spolenosti mn? jsou stejn, jak si kladou sociologov dnes. N modern svt je zsadn odlin od svta minulho a sociologie nm chce pomoci mu porozumt a odhadnout, co ns v budoucnu ek. Auguste Comte dn jedinec samozejm neme vytvoit cel vdn obor. Podobn je tomu i u sociologie, jej potky ovlivnila cel ada autor. Zvltn postaven mezi nimi se vak obvykle piznv francouzskmu mysliteli Augustu Comtovi
Auguste Comte
(1798-1857),
21
CO JE SOCIOLOGIE?
kter tak pojem sociologie" vynalezl. Comte zprvu pijmal termn sociln fyzika", kter pouvali jeho tehdej odprci na poli filosofie a vdy. Aby vak sv nzory odliil od jejich, zavedl poslze pro obor, kter chtl zaloit, nov nzev sociologie. Comte byl pesvden, e tento nov obor doke postavit zkoumn spolenosti na vdeck zklad. Povaoval sociologii za vdu, kter je sice nejmlad - vznikla a po fyzice, chemii a biologii - ale bude tak nejvznamnj a nejkomplexnj. Podle jeho pedstav mla bt tato vda velkm pnosem pro lidstvo, nebo umouje vdecky chpat, pedvdat a ovlivovat lidsk jednn. V pozdjch letech sv vdeck drhy nartl Comte adu ambiciznch pln na pestavbu lidsk spolenosti, zvlt pak francouzsk, kter vychzely z jeho sociologickch nzor. mile Durkheim Daleko trvalej vliv na modern sociologii mlo dlo dalho francouzskho myslitele, Emila Durkheima (1858-1917). Durkheim sice vychzel z nkterch Comtovch nzor, ale souasn povaoval mylenky svho pedchdce za pli spekulativn a vgn. Domnval se, e se Comtovi nepodailo spn uskutenit jeho vlastn zmr, toti postavit sociologii na vdeck zklad. Aby se sociologie stala vdou, mus podle Durkheima zkoumat sociln fakta aspekty socilnho ivota, kter maj rozhodujc vliv na jednn jedinc, napklad
mile Durkheim
22
CO JE SOCIOLOGIE?
ekonomick podmnky a vliv nboenstv. Durkheim byl pesvden, e spoleensk ivot je nutno zkoumat se stejnou objektivitou, jakou se vyznauj prodn vdy. Jeho znmou prvn zsadou sociologie bylo zkoumat sociln fakta jako vci". Chtl tm ci, e je mon spolenost analyzovat se stejnou dslednost jako prodn jevy i pedmty. Podobn jako ostatn vznamn zakladatel sociologie se i Durkheim zabval pedevm zmnami, jimi spolenost prochzela za jeho ivota. Za hlavn pouto, kter udruje spolenost v chodu jako celek, povaoval sdlen hodnoty a zvyky. Jeho analza sociln zmny vychzela z rozvoje dlby prce. Durkheim zastval nzor, e dlba prce postupn nahrazuje nboenstv jako zklad sociln soudrnosti. Jak se proces dlby prce , prohlubuje se vzjemn zvislost lid, protoe kad potebuje zbo nebo sluby, kter zajiuj osoby vykonvajc jin zamstnn. Podle Durkheima jsou procesy zmn v modernm svt tak bouliv a rychl, e vyvolvaj znan sociln problmy. Tyto problmy spojoval s anomi - pocity nezaazenosti a bezradnosti, kter vznikaj jako nsledek modernho spoleenskho ivota. Tradin mravn hodnoty a mtka, kter vychzela pedevm z nboenstv, se v dsledku modernho spoleenskho vvoje do znan mry hrout. Vsledkem je to, e mnoz jedinci v modern spolenosti maj pocit, jako by jejich kadodenn ivot postrdal smysl. Jedna z Durkheimovch nejslavnjch studi, publikovan v roce 1897, se zabvala analzou sebevrady. Zdlo by se, e jde o in ryze osobnho charakteru, vychzejc z hlubokho zoufalstv jedince. Durkheim vak ukzal, e sebevraedn jednn podlh znanm spoleenskm vlivm, mezi n pat i anomie. Statistiky sebevrad v rznch zemch vykazuj z roku na rok urit pravidelnosti, u nich je nutno hledat sociologick vysvtlen. Pestoe vi tto Durkheimov studii lze uvst adu nmitek, zstv klasickm dlem, jeho vznam pro sociologii je stle aktuln. Karel Marx Nzory Karla Marxe (1818-1883) se vrazn li od Comtovch a Durkheimovch. Podobn jako oni se vak i Marx pokouel vysvtlit zmny ve spolenosti, k nim dolo v dob prmyslov revoluce. Jako mlad mu se pro svou politickou innost dostal do konfliktu s nmeckmi ady a po krtkm pobytu ve Francii se natrvalo usadil v Londn. Jeho dlo zasahuje do ady obor a i jeho nejpsnj kritici uznvaj, e ve vvoji sociologie sehrlo vznamnou lohu. Pestoe se velk st jeho pojednn tk otzek ekonomickch, obsahuj adu podntnch sociologickch posteh, nebo se vdy snail ekonomick problmy spojovat s psobenm spoleenskch instituc. Marx vychzel z pojet historie, kter nazval materialistickm. Na rozdl od Durkheima nepovaoval za hlavn zdroje spoleensk zmny mylenky nebo hod23
Co JE SOCIOLOGIE?
Karel Marx
noty, k nim se lid hls, ale pedevm ekonomick podmnky. Hnac silou historickho vvoje byly podle Marxe konflikty mezi tdami; celou historii lidstva vnmal jako djiny tdnho boje. Pestoe Marx psal o rznch historickch obdobch, soustedil se pedevm na zmnu v modern dob. Nejvznamnj zmny byly podle jeho nzoru spojeny s rozvojem kapitalismu, kter se vrazn li od vech pedchozch ekonomickch systm, nebo vyrb zbo a poskytuje sluby pro irok okruh spotebitel. Kapitalismus je tdn spolenost, v n menina ovld vrobn prostedky a vtina je nucena jim prodvat svou pracovn slu, co vede k astm tdnm konfliktm. Podle Marxe ml bt kapitalismus nahrazen spolenost, v n tdy pestanou existovat. Neml tm na mysli, e zanikne veker nerovnost mezi lidmi, ale e spoleensk vlastnictv vrobnch prostedk povede k nastolen vt rovnosti. Tyto nzory mly dalekoshl vliv na vvoj svta ve 20. stolet. A do nedvnho pdu sovtskho komunismu ila vce ne tetina obyvatel svta ve spolenostech, jejich vldy se hlsily k Marxovm mylenkm. Krom toho mlo Marxovo pojet td a tdnch rozdl velk vliv i na zpadn sociologii.
24
CO JE SOCIOLOGIE?
Max Weber Podobn jako Marxe nelze ani Maxe Webera (1864-1920) oznait jen za sociologa, protoe jeho zjmy pesahovaly hranice kterhokoli oboru. Weber, kter proil vtinu sv vdeck drhy v rodnm Nmecku, ml pozoruhodn vestrann vzdln. Jeho studie zasahuj krom sociologie i do oblasti ekonomie, prva, filosofie a historie. Velk st Weberova dla se rovn zabv vvojem modernho kapitalismu. I jemu, stejn jako ostatnm myslitelm jeho doby, lo pedevm o porozumn sociln zmn. Byl sice ovlivnn Marxem, ale k mnoha jeho nzorm se stavl velmi kriticky. Odmtal materialistick pojet historie a tdnm konfliktm pikldal men vznam ne Marx. Ve Weberov pojet maj sice ekonomick faktory svou vhu, ale mylenky a hodnoty jsou v procesu sociln zmny nemn vznamn. Nkter z nejvlivnjch Weberovch studi se tkaly specifik zpadn spolenosti ve srovnn s jinmi velkmi civilizacemi. Podrobn se zabval nboenstvm ny, Indie a Blzkho Vchodu, m vznamn pispl k rozvoji sociologie nboenstv. Jejich srovnn se Zpadem mu umonilo dojt k zvru, e nkter vlast-
Max Weber
nosti kesanskho (a zejmna protestantskho) svtovho nzoru mly zsadn vliv na rozvoj kapitalismu. Piny tohoto vvoje tedy nebyly pouze ekonomick, jak pedpokldal Marx. Podle Webera maj kulturn pedstavy a hodnoty vliv na utven spolenosti prv tak jako na jednn jednotlivc. Weberv vklad povahy modern spolenosti a pin en zpadnho zpsobu ivota po celm svt se rovn vznamn li od Marxova. Podle Webera je kapi25
CO JE SOCIOLOGIE?
talismus jako specifick forma organizace ekonomick innosti pouze jednm z mnoha faktor ovlivujcch spoleensk zmny. I za kapitalismem samotnm se skrv nco zsadnjho, toti rozvoj vdy a byrokracie. Vda vede ke vzniku modern techniky a bude mt vliv na charakter kad budouc spolenosti. Vznik byrokratickch instituc pedstavuje jedin efektivn zpsob, jak organizovat a dit velk poet lid; stv se proto nevyhnutelnm dsledkem rstu politickch a ekonomickch celk. Rozvoj vdy, modern techniky a byrokracie oznail Weber souhrnn termnem racionalizace, m rozuml snahu o co nejefektivnj organizaci socilnho a ekonomickho ivota, zaloenou na technickch znalostech.
POZDJ MYSLITEL Michel Foucault a Jrgen Habermas K nejvlivnjm pedstavitelm sociologickho mylen pozdj doby pat Francouz Michel Foucault (1926-1984) a Nmec Jiirgen Habermas (nar. 1929). Ani oni, podobn jako ve zmnn klasikov, nejsou istmi" sociology; jejich dlo m znan pesah i do oblasti filosofie a historie. Foucault je veobecn povaovn za jednoho z nejpronikavjch myslitel 20. stolet. Jeho dlo pojednv o ad tmat, jich se dotkl u Weber ve svch studich o byrokracii: vvoje modernho vzen, nemocnice, koly a dalch vznamnch organizac. Znan vliv - zejmna na feministick autorky - mlo i jeho pozdj zkoumn lohy sexuality a jedince v djinch. Podle Foucaulta nen sexualita" (podobn jako romantick lska, o kter jsme ji hovoili) nm samozejmm, ale vsledkem socilnch proces. V modern spolenosti se stv nm, co jedinec m", jeho vlastnost i vlastnictvm. Klov vznam m v sociologii studium moci - toho, jak jedinci a skupiny prosazuj sv cle proti jinm. Dva z klasik, Marx a Weber, pisuzovali otzce moci zvltn vznam. Foucault je nsledoval: napklad sexualita byla v jeho pojet vdy zce spjata s otzkou moci. Krom toho zpochybnil Foucault i pedstavu, e vce vdomost znamen vdy vt svobodu. Povaoval znalosti spe za mocensk prostedek, kter umouje lidi zaadit do systmu a kontrolovat. Habermase lze povaovat za nejvznamnjho ijcho autora v oblasti sociologickho mylen. Byl ovlivnn pedevm Marxem a Weberem, ale t i z jinch mylenkovch tradic. Habermas soud, e nepetrit proces zmn v kapitalistick spolenosti naruuje mravn d, ze kterho sm vychz. ijeme ve svt, v nm m ekonomick rst pednost ped vm ostatnm - ale npl obyejnho lidskho ivota ztrc v tto situaci jakkoli hlub smysl. Habermas se tak vrac k Durkheimovu pojet anomie, kterou vak chpe novm a originlnm zpsobem.
26
CO JE SOCIOLOGIE?
JE SOCIOLOGIE VDA?
Durkheim, Marx a dal zakladatel sociologie ji povaovali za vdu. Lze vak spoleensk ivot lovka skuten zkoumat vdeckm" zpsobem? Abychom tuto otzku zodpovdli, musme si nejdve ujasnit, m se vyznauje vda jako specifick forma intelektuln innosti. Co je to vda? Vda je uit systematickch metod empirickho zkoumn, teoretick analzy dat a logickho vyhodnocovn argument za elem vytvoen souhrnu znalost v urit oblasti. Informace a nzory, k nim se dosplo prostednictvm vdeckho bdn a diskuse, nejsou nikdy zcela definitivn - mohou bt revidovny nebo dokonce zcela zavreny ve svtle novch dkaz a argument. Kdy si klademe otzku, zda je sociologie vda, myslme tm dv vci: Me tato disciplna pouvat tch metod jako prodn vdy?" a M sociologie nadji dospt k tmu pesnmu, jasn formulovanmu poznn, k jakmu dospli prodovdci?" Tyto otzky byly vdy do jist mry kontroverzn, ale po dlouhou dobu na n vtina sociolog odpovdala kladn. Zastvali nzor, e se sociologie me a m podobat prodnm vdm jak co do metod, tak co do formulace zvr. Tento pstup bv nkdy oznaovn termnem pozitivismus. Poslze se ukzalo, e tento postoj je naivn. Podobn jako ostatn spoleensk vdy je i sociologie vdeckou disciplnou v tom smyslu, e pouv systematick metody zkoumn, analzu dat a hodnocen teori z hlediska dkaz a logickch argument. Studium lid se vak od studia prodnch jev zsadn li; ani logick rmec sociologie, ani vsledky jejho bdn nelze dostaten pochopit, pokud je prost naroubujeme na schmata prodnch vd. Jestlie zkoumme spoleensk ivot, zabvme se innostmi, je maj pro ty, kdo se jich astn, njak smysl. Lid si uvdomuj, co dlaj, a za kadou jejich innost se skrv urit zmr. Chceme-li napklad popsat smrt jako sebevradu", musme nco vdt o myslech dotyn osoby tsn ped tm, ne zemela. O sebevrad meme hovoit jen tehdy, pokud jedinec sebeznien opravdu zaml. Jestlie nkdo nhodn vbhne pod auto a pijde o ivot, nememe to oznait za sebevradu, protoe to nebylo jeho myslem. Skutenost, e lidi nememe studovat tm zpsobem jako produ, znamen pro sociologii v jistm smyslu vhodu. Kdo pracuje v sociologickm vzkumu, me klst otzky pmo tm, kter zkoum. Na druh stran vak tato skutenost pin i obte, s nimi se prodovdci obvykle nesetkvaj. Lid, kte si uvdomuj, e je jejich innost pozorovna, mvaj asto sklon chovat se jinak ne obvykle. Napklad kdy nkdo vypluje dotaznk, me se vdom i podvdom stavt do jinho svtla, ne by odpovdalo jeho obvyklm postojm. Me se dokonce stt, e se bude snait pomhat" autorm vzkumu tm, e jim bude poskytovat odpovdi, o nich si mysl, e by je rdi slyeli.
27
CO JE SOCIOLOGIE?
Objektivita Sociologov se sna bt ve svm vzkumu i teoretickm uvaovn nezaujat a oteven. Dobr sociolog se bude snait zbavit vech pedsudk, je by mu brnily objektivn posuzovat mylenky a fakta. Nikdo vak nen ve vech nzorech pln nezaujat, a pokud jde o sporn otzky, je stupe dosaiteln objektivity zkonit omezen. Objektivita vak nezvis jenom - nebo alespo v prvn ad - na nzorech jednotlivch vdc, ale tak na metodch pozorovn a argumentace. Zsadn vznam tu m veejn charakter diskuse. Protoe se vsledky vzkumu publikuj v lncch, monografich i knihch, jsou dostupn ostatnm a ti si mohou jejich zvry ovit. Tvrzen, k nim nkdo dospl na zklad zkoumn skutenosti, mohou bt jinmi autory kriticky zhodnocena. Objektivita v sociologii je tedy do znan mry zaloena na vzjemn kritice mezi leny sociologick obce. Mnoh pedmty, jimi se sociologie zabv., jsou kontroverzn, nebo se pmo dotkaj spor a zpas probhajcch ve spolenosti sam. Pomoc veejn debaty, zkoumn fakt a logick formulace argument vak lze takov otzky plodn a inn analyzovat (Habermas, 1979).
K EMU NM ME BT SOCIOLOGIE UITEN? Jak zdrazuje Mills ve sv vaze o sociologick imaginaci, me bt sociologie v praxi vestrann uiten. Poznn kulturnch rozdl Sociologie nm umouje vidt sociln svt z mnoha perspektiv a pispv tm k odstraovn pedsudk mezi rznmi skupinami ve spolenosti. Jestlie skuten porozumme tomu, jak druz lid ij, umon nm to lpe pochopit i jejich problmy a pomhat pi jejich praktickm een. Opaten, kter nevychzej ze znalosti ivota tch, jich se tkaj, maj toti jen malou anci na spch. Hodnocen spnosti praktickch pstup Sociologick vzkum m praktick vznam tak pro hodnocen vsledk konkrtnch opaten. Program praktickch reforem prost nemus doshnout svho cle, anebo me vst k ad nezamlench a nepijatelnch dsledk. Po druh svtov vlce byla napklad v mnoha mstech ady zem vybudovna rozshl sdlit. Jejich smyslem bylo poskytnout kvalitn bydlen se snadno dostupnmi nkupnmi stedisky a jinmi slubami skupinm s nzkmi pjmy, dosud obvajcm
28
CO JE SOCIOLOGIE?
chudinsk tvrti. Vzkum vak ukzal, e mnoz z tch, kdo se do tchto sdli pesthovali, se tam ctili osaml a neastn. Mnohaposchoov domy a nkupn stediska brzy pestaly bt udrovny a dochzelo tam k pepadenm a jinm nsilnm inm. Sebepoznn Tetm a v jistm smyslu nejvznamnjm ze vech ink sociologie je to, e ns me dovst k lepmu sebepoznn. m vce lid vd o svm vlastnm jednn a o povaze spolenosti, v n ij, tm vt je pravdpodobnost, e budou schopni ovlivnit vlastn ivot. Praktickou lohu sociologie bychom nemli vidt jenom v tom, e pomh vlivnm lidem a skupinm, aby inili sprvn rozhodnut. Nelze vdy potat s tm, e dritel moci budou pi svm rozhodovn brt ohled na zjmy tch slabch a mn privilegovanch. Sebepoznn nm asto umouje vyuvat vsledk sociologickho vzkumu k tomu, abychom inn reagovali na vldn politiku nebo navrhovali vlastn een. Svpomocn sdruen jako AA (Alcoholics Anonymous) nebo hnut typu ekologickch iniciativ se pmo pokouej o uskuteovn praktickch reforem - asto s nemalm spchem. loha sociologa ve spolenosti Mnoz sociologov se jako odbornci sami zabvaj vysoce praktickmi zleitostmi. Lid se sociologickm vzdlnm pracuj jako poradci v prmyslu nebo jako sociln pracovnci a v cel ad dalch oblast praktick innosti, od urbanismu a po personalistiku. Mli by sociologov sami aktivn navrhovat a propagovat konkrtn reformn programy a zmny ve spolenosti? Existuje nzor, e si tato vda me zachovat objektivitu jen tehdy, jestlie sociologov sami budou ve vech mravnch a politickch rozepch dodrovat psnou neutralitu. Nen vak dvod se domnvat, e by vdci, kte se neastn aktulnch debat, byli v hodnocen sociologickch otzek nutn objektivnj ne ti druz. Navc existuje zejm souvislosti mezi studiem sociologie a hlasem socilnho svdom. Kad sociologicky vzdlan lovk si uvdomuje, e v dnenm svt existuje nerovnost, e sociln spravedlnost mnohdy pokulhv a e miliony lid strdaj. Bylo by podivn, kdyby sociologov nezaujmali stanoviska ke konkrtnm problmm, a bylo by nelogick (a tak nepraktick) jim brnit, aby pitom vyuvali svch sociologickch znalost.
29
CO JE SOCIOLOGIE?
ZVR
V tto kapitole jsme si ukzali sociologii jako obor, v nm se vzdme svho ist osobnho pohledu na svt, abychom se pozornji podvali na vlivy, kter formuj n ivot i ivot tch druhch. Sociologie jako samostatn disciplna vznikla v poten fzi vvoje modern prmyslov spolenosti a prv studium takovch spolenost zstv jej hlavn domnou. Krom toho se vak sociologov zabvaj tak irokou klou jinch problm, kter souvisej s povahou socilnch interakc a lidskch spolenost obecn. Sociologie nen pouze abstraktn vdeck obor, ale m tak vznamn praktick vliv na n ivot. Jej studium by proto nemlo bt nezivnou akademickou zleitost. Abychom tomu pedeli, musme pi nm pouvat svou pedstavivost, hledat souvislosti mezi sociologickmi teoriemi a konkrtnmi situacemi v naem vlastnm ivot. Jednu z cest k tomuto cli pedstavuje poznn rozdl mezi tm, co povaujeme za normln v modern zpadn spolenosti, a zpsobem ivota jinch skupin lid. Mnoh vlastnosti jsou spolen vem lidem na svt, ale na druh stran jsou mezi jednotlivmi spolenostmi a kulturami i vznamn rozdly. Nktermi z tchto shod a rozdl se budeme zabvat v nsledujcch dvou kapitolch.
30
2. K A P I T O L A
Kultura, spolenost a jedinec
KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC
V tto kapitole se budeme zabvat jednotou a rozmanitost lidskho ivota a kultury. Pojmy kultura a spolenost pat k tm, kter se v sociologii uvaj nejastji. Kulturu tvo hodnoty, k nim se lid hls, normy, kter dodruj, a hmotn statky, kter vytvej. Hodnoty jsou abstraktn idely, zatmco normy jsou konkrtn principy i zsady, o kterch se oekv, e se jimi lid budou dit. Normy pedstavuj pkazy" a zkazy" spoleenskho ivota. Jednou ze zsadnch hodnot vtiny zpadnch spolenost je napklad monogamie - vrnost jedinmu manelskmu partnerovi. V mnoha jinch kulturch me mt jednotlivec nkolik en (anebo i naopak). K normm manelskho ivota pat to, jak se maj manel chovat k tchnm i tchynm. V nkterch spolenostech se od nich oekv, e se mezi nimi vytvo zk vztah, zatmco v jinch od nich musej udrovat uctiv odstup. Pojmy kultura" a spolenost" se od sebe sice daj rozliit, ale jsou mezi nimi velmi zk vazby. Spolenost je systm vzjemnch vztah spojujc jednotlivce. Bez spolenosti neme existovat dn kultura. Plat to ale i naopak: dn spolenost neme existovat bez kultury. Bez kultury bychom vbec nebyli lidmi, alespo ne v tom smyslu, v nm toto slovo obvykle chpeme. Nemli bychom dn jazyk, jm bychom se mohli vyjadovat, a dn pocit sebeuvdomn; nae schopnost pemlet nebo uvaovat by byla vrazn omezena. Do jak mry ns tyto vlastnosti oddluj od zvat? A odkud se tyto specificky lidsk vlastnosti vzaly? V em spov podstata naeho lidstv? Tyto otzky jsou pro sociologii klov, protoe pedstavuj zklad vekerho studia v tto oblasti. Abychom na n odpovdli, musme analyzovat jak to, v em se vichni lid shoduj, tak i to, v em se jednotliv kultury li.
LIDSKY DRUH
Pronikn Evropan do jinch st svta sice vedlo k mnoha stetm a nedorozumnm, ale otevelo tak cestu k chpn toho, co je vem lidem spolen, prv tak jako k poznn kulturn rozmanitosti (Hirst a Woolley, 1982). Charles Darwin vydal v roce 1859, po dvou cestch kolem svta na lodi Beagle, knihu O pvodu druh. Po pelivm shromdn daj o rznch ivoinch druzch piel Darwin s novm pohledem na vvoj ivoich i lovka, zcela odlinm od toho, co platilo ped nm. Dve sice mnoz lid vili bajkm, e existuj bytosti napl lidsk a napl zv32
e povahy, ale Darwinova tvrzen jepo vech strnkch pekonala. Prohlsil toti, e nalezl kontinuitu vvoje od zvat k lidskm bytostem. Nae charakteristick vlastnosti se podle nj vyvinuly v procesu biologickch zmn, kter lze zptn sledovat a k jeho prvopotkm. Darwinv nzor na lidi a zvata byl pro mnoh lidi jet nepijatelnj ne pedstava napl lidskch a napl zvecch bytost. Uvedl do pohybu jednu z nejdiskutovanjch, ale i nejpesvdivjch teori modern vdy - teorii evoluce. Evoluce Podle Darwina vznikl lidsk druh jako vsledek nhodnho procesu. V mnoha nboenstvch vetn kesanskho se stvoen lid i zvat povauje za dsledek boskho zsahu. Naproti tomu evolun teorie neshledv ve vvoji ivoinch druh, lovka nevyjmaje, dn smysl a el. Evoluce je vsledkem toho, co Darwin nazval pirozenm vbrem. Idea pirozenho vbru je prost. Vechny iv organismy vyaduj ke svmu peit potravu a nkter specifick pedpoklady, napklad ochranu ped extrmnmi klimatickmi podmnkami. Nikdy vak nen k dispozici tolik zdroj, aby se udrely vechny existujc druhy ivoich, protoe ti plod mnohem vce potomk, ne se v prodnm prosted doke uivit. Ti, kdo jsou lpe pizpsobeni svmu prosted, peij, zatmco ostatn, kte se s nm nedok tak dobe vyrovnat, hynou. Nkte ivoichov jsou inteligentnj, pohyblivj nebo maj lep zrak ne druz. V boji o peit jsou proto zvhodnni oproti ivoichm he vybavenm. ij dle a jsou schopni se mnoit, m sv vlastnosti pedvaj dalm generacm. Jsou vybrni", aby peili a mnoili se. Nepetrit proces pirozenho vbru je umonn biologickm mechanismem mutace. Mutace je nhodn genetick zmna, kter mn biologick vlastnosti jednotlivce. Vtina mutac je kodlivch nebo alespo neuitench pro peit, ale nkter sv nositele zvhoduj oproti ostatnm: v takovm ppad pak jedinci s mutovanmi geny pevaj dle ne ti druz. Tento proces vysvtluje jak mal zmny uvnit druhu, tak velk zmny vedouc k vymizen celch druh. Napklad ped mnoha miliony let byli v rznch oblastech svta rozeni obrovit plazi. Jejich velikost se poslze stala nevhodnou, zatmco jinm, menm druhm umonily mutace lep adaptaci na mnc se podmnky. Mezi tmito adaptabilnjmi druhy byly i nai pedchdci. Pestoe se evolun teorie od Darwinovy doby dle rozvinula, jeho zkladn postulty jsou dosud veobecn pijmny. Evolun teorie nm vysvtluje, jak vznikly rzn druhy a jak jsou mezi nimi vztahy.
33
Lid a lidoopi
Vdci se dnes vcemn shoduj v tom, e vvoj ivota zaal v moi. Asi ped tymi sty miliony let se objevili prvn pozemt ivoichov. Nkte z nich se poslze vyvinuli do podoby velkch plaz, kter pozdji nahradili savci. Savci jsou teplokrevn ivoichov s pohlavnm rozmnoovnm, sice mnohem men, ne byli velejeti, ale tak inteligentnj a obratnj. Maj vt schopnost uit se ze zkuenost ne jin ivoichov, co v pln me plat zejmna o lidskm druhu. lovk pat do skupiny vysplch savc zvanch primti, kter vznikla asi ped sedmdesti miliony let. Naimi nejblimi pbuznmi mezi ivoinmi druhy jsou impanz, gorila a orangutan. k se, e kdy se ena angliknskho biskupa z Worcesteru dozvdla o Darwinov evolun teorii, prohlsila: e jsme vznikli z opice? Doufejme, mj drah, e to nen pravda. Ale jestli to pravda je, pak nezbv ne doufat, e se to moc nerozkikne." Podobn jako mnoho jinch pesn nepochopila, co vlastn evoluce obn. Lid se nevyvinuli pmo ze souasnch lidoop; mme s nimi spolen pedky mezi daleko primitivnjmi druhy, je ily ped mnoha miliony let. Lid po vech strnkch shodn s dnenm lovkem se objevili asi ped padesti tisci lety. Existuj mnoh dkazy toho, e kulturn vvoj probhal soubn s vvojem druhu a nkdy mu i pedchzel a ovlivoval jej. Pouit nstroj, rozvoj pomrn sloitch forem komunikace a vznik socilnch skupin tm urit hrly v evolunm procesu vznamnou lohu. Poskytovaly pedkm lidskho druhu vt anci na peit, ne mli jin ivoichov. Skupiny, kter si je dokzaly osvojit, dokzaly sv okol zvldnout daleko efektivnji ne ty, kter to nedokzaly. Kulturn vvoj se vak urychlil, kdy se objevil lidsk druh ve sv dnen podob. Protoe se lid a jin primti vyvjeli soubn a ze spolench pedk, maj adu shodnch vlastnost. Po fyzick strnce se tlo lovka vrazn podob lidoopm; podobn jako my ij i lidoopi ve spoleenskch" skupinch, maj velk mozek v pomru ke zbytku tla a jejich mlata zstvaj dlouho zvisl na dosplch. Nktermi vlastnostmi se vak lid od svch nejblich pbuznch vznamn li. Lid chod vzpmen, lidoopi ne. Lidsk noha je pln odlin od ruky, zatmco u lidoop tomu tak nen. Lidsk mozek je v pomru k tlu vrazn vt ne u toho nejinteligentnjho z lidoop. A zatmco u lidoop zstvaj mlata zvisl na dosplch nanejv dva roky, u lid trv zvislost podstatn dle.
Sociobiologie
Pestoe biologov uznvaj vvojovou nvaznost mezi zvaty a lovkem, a donedvna kladla vtina z nich draz na odlin vlastnosti lidskho druhu. Tento pstup vak byl zpochybnn v dle sociobiolog, kte nachzej vznamn paralely mezi chovnm lid a zvat. Termn sociobiologie vytvoil Amerian Edward O. Wilson (1975, 1978); rozum se jm pouit biologickch princip k vysvtlovn socilnch innost vech
34
Side, tob evoluce pla."

Kresba Lorenz; 1980 The New Yorker Magazine, Inc.
spoleensky ijcch ivoich vetn lovka. Podle Wilsona jsou mnoh aspekty lidskho socilnho ivota zakotveny v naem genetickm kdu. U nkterch druh ivoich napklad existuj sloit rituly nmluv", vedoucch k pohlavnmu spojen a reprodukci. V nmluvch a sexulnm chovn lid se podle sociobiolog objevuj podobn rituly, zaloen t na vrozench vlastnostech. Dalm pkladem me bt to, e u vtiny ivoinch druh jsou samci vt a agresivnj ne samice, take si udruj dominantn postaven vi slabmu pohlav". Lze tedy i skutenost, e ve vech znmch lidskch spolenostech maj mui vy postaven ne eny, vysvtlit genetickmi faktory? Sociobiologov se sna objasnit vztahy mezi pohlavmi tak pomoc nov koncepce reprodukn strategie". Jde o vzorec chovn vytvoen evolunm vbrem, kter zvyuje ance potomstva na peit. Pro enu jsou v tomto smyslu zkladnm kapitlem jej zroden buky, kterch m relativn omezen poet. eny nemaj sklon tmto kapitlem pltvat, protoe nemohou z reproduknho hlediska navazovnm sexulnch vztah s mnoha partnery nic zskat. Dominuje u nich snaha opatrovat a chrnit potomstvo. Mui maj naopak sklon k promiskuit. Jejich touha po pohlavnm styku s mnoha partnerkami pedstavuje z hlediska druhu optimln strategii. Mu spln svou
35
lohu, jestlie zv monost oplodnn na maximum, tj. vykon sexuln akt s co nejvtm potem partnerek. Tmto zpsobem se podle sociobiolog daj vysvtlit rozdly v sexulnm chovn a postojch mu a en, prv tak jako znsilnn a podobn jevy. Hlavn problmy, je z takovch vklad plynou, byly v poslednch desetiletch pedmtem mnoha diskus. Zvry sociobiolog jsou dodnes velmi kontroverzn. Badatel se vtinou dl na dva tbory, co do jist mry vyplv z jejich profesionlnho zamen. Autoi, kte s nzory sociobiolog sympatizuj, jsou obvykle vzdlni spe v biologii ne ve spoleenskch vdch, zatmco velk vtina sociolog a antropolog zaujm k sociobiologii skeptick postoj. Lze ovem pedpokldat, e toho nevd mnoho o genetick podstat lidskho ivota - a e biologov maj podobn omezen vdomosti o sociologickm nebo antropologickm vzkumu. Jedna strana proto jen s obtemi chpe zvanost argument t druh. Bouliv diskuse, kter Wilsonovo dlo zpotku vyvolvaly, se u ponkud uklidnily, take je snad mon pokusit se o celkem nezaujat hodnocen problm, o kter jde. Sociobiologie rozila nae poznn, ale spe o ivot zvat ne o lidskm chovn. Sociobiologov vyli z poznatk etolog (biolog studujcch ivoin druhy v pirozenm prosted namsto nepirozench podmnek zoologickch zahrad a laborato) a dokzali, e mnoh ivoin druhy maj mnohem rozvinutj sociln chovn, ne jsme se dosud domnvali. Ukzalo se, e sociln skupiny maj na chovn jedinc tvocch dan druh vznamn vliv. Na druh stran vak bylo nalezeno jen mlo dkaz toho, e by komplexn formy lidsk innosti byly rovn geneticky podmnny. Pedstavy sociobiolog o lidskm spoleenskm ivot lze povaovat pinejlepm za spekulativn. Mnoho kritik odmt napklad jejich ve uvedenou interpretaci sexulnho chovn. kaj, e tato tvrzen nelze nijak prokzat. Navc je znmo, e ne vichni mui jsou promiskuitn, a v modern spolenosti, v n maj eny daleko vt svobodu rozhodovat o svch sexulnch vztazch ne v minulosti, se rozdl v promiskuit mezi mui a enami str. I kdyby vak zmnn zobecnn platilo, dalo by se vysvtlit mnoha psychologickmi, spoleenskmi a kulturnmi faktory. Napklad tm, e mui maj ve spolenosti vt moc ne eny; vyhledvn vtho potu partnerek by mohlo bt vedeno touhou tuto moc uplatnit a udret si nad enami nadvldu. Instinkty Vtina biolog a sociolog se shoduje na tom, e lid nemaj dn instinkty". Takov tvrzen je v rozporu nejen se sociobiologickmi hypotzami, ale i s tm, co si mysl vtina lid. Nedlme snad spoustu vc instinktivn"? Copak instinktivn nemrkneme nebo neucukneme, kdy se po ns nkdo rozmchne pst? To vak ve skutenosti nen pkladem instinktu, pokud tento pojem pouvme v jeho pesnm vznamu. Biologie i sociologie toti instinktem rozum komplexn vzorec chovn, kter je geneticky podmnno. Pkladem mohou bt namlouva-
c" rituly u nich ivoich. U takov koljuky (co je mal sladkovodn ryba) existuje neobyejn komplikovan soubor ritul, kter mus dodret samec i samice, aby mohlo dojt k pen (Tinbergen, 1974). Kad rybka provd sloit sled pohyb, na kter druh reaguje; vsledkem je dokonal zsnubn tanec". Tento vzorec chovn je geneticky naprogramovn pro cel druh. Spontnn mrknut nebo pohyb hlavy ped hrozc ranou je spe reflex ne instinkt - je to prost jednorzov odpov, a ne sloit vzorec chovn. Lid se rod s adou zkladnch reflex, jako je zmnn mrknut, a vtina z nich m zejm urit evolun vznam pro peit. Kojenec napklad reflexivn saje, pokud jej pilome k bradavce nebo k nemu, co se j podob. Mal dt zvedne ruce, aby se neho chytilo, kdy nhle ztrat rovnovhu, a rychle ucukne, kdy se dotkne neho horkho. Vechny tyto reakce jsou pro lovka ve vztahu k okol zjevn uiten. Krom toho maj lid tak adu biologicky danch poteb. Nae poteby jdla, pit, sexu nebo udren jist tlesn teploty maj biologick zklad. V tom, jak tyto poteby uspokojuj, se vak vrazn li jak rzn kultury, tak i jedinci. Vechny kultury napklad maj uritou zavedenou formu nmluv. Ty sice souvisej s univerzln povahou sexulnch poteb, ale jejich konkrtn podoba je v rznch kulturch naprosto odlin. Tk se to dokonce i samotnho pohlavnho styku. V zpadn kultue je bn pozice, kdy ena le pod muem na zdech. To nen vbec samozejm, protoe mnoz pslunci jinch kultur dvaj pednost pohlavnmu styku v jinch polohch - ena le na mui, oba partnei le vedle sebe na boku nebo je ena obrcena k mui zdy a podobn. Zd se proto, e zpsob, jm se lid sna uspokojit sv sexuln poteby, je podmnn kulturn, a ne geneticky. Krom toho umj lid potlaovat sv biologick poteby zpsoby, kter zejm u ostatnch ivoich nemaj obdoby. Nboent mystikov bvaj schopni velice dlouhch pst. Nkte jedinci ij z vlastnho rozhodnut v celibtu, a u doasn, nebo po cel ivot. Vichni ivoichov vetn lid maj pud sebezchovy, ale lid na rozdl od jinch dok jednat v rozporu s tmto pudem, riskovat ivoty pi plhn na skly nebo pi jinch nebezpench innostech, a dokonce se sami mysln zabt.
ROZMANITOST KULTUR
Lidsk kultury se vyznauj neobyejnou mnohotvrnost. Hodnoty a normy jednotlivch kultur jsou velmi rozmanit a asto se zsadn li od toho, co pipad ..normln" obyvatelm Zpadu. V modern zpadn spolenosti napklad povaujeme mysln zabit novorozence nebo malho dtte za jeden z nejhorch zloin. Pitom v tradin nsk kultue bylo docela bn holiky hned po narozen ukrtit, protoe byly pro rodinu spe zt ne pnosem.
37
V Evrop jme stice, ale oklivme si koata i tata, kter jsou v jinch stech svta povaovna za pochoutku. id nejed vepov; hinduist jed vepov, ale ne hovz. Lbn, povaovan obyvateli Zpadu za normln soust sexulnho chovn, je v mnoha jinch kulturch bu zcela neznm, anebo je povaovno za nco odpornho. Vechny tyto odlin rysy chovn jsou soust cel kly kulturnch rozdl, je oddluj jednu spolenost od druh. Mal spoleenstv (napklad lovci a sbrai, o nich bude e na nsledujcch stranch) bvaj vtinou kulturn uniformn, ale prmyslov spolenosti se vyznauj tak vnitn kulturn rozmanitost a mvaj adu rozlinch subkultur. V modernch velkomstech ij mnoh subkultury tsn vedle sebe - napklad pisthovalci z karibsk oblasti, Pkistnci, Indov, Italov, ekov a an v nkterch oblastech dnenho centrlnho Londna.
KULTURN IDENTITA A ETNOCENTRISMUS
Kad kultura m sv jedinen vzorce chovn, kter se lidem pochzejcm z jinho kulturnho prosted zdaj podivn. Jako pklad nm mohou poslouit Nairemov, kter popsal Horace Miner ve sv znm studii z roku 1956. Miner se soustedil na sloit tlesn rituly, je Nairemov provdj a je psob neobvykle a exoticky. Jeho popis tchto ritul stoj za del citt: Cel jejich systm zejm spov na pesvden, e lidsk tlo je ohavn a m pirozen sklon slbnout a podlhat chorobm. Pokud je lovk uvznn v takov tlesn schrnce, nezbv mu ne se pokusit tyto pirozen dje odvrtit innmi rituly a obady. V kadm dom maj jednu nebo vce modliteben vyhrazench tomuto elu... stednm mstem svatyn je bedna nebo zsuvka zabudovan do zdi. Do n se ukldaj zzran masti a magick ppravky, bez nich si dn Nairema nedoke ivot pedstavit. Tyto ppravky zskvaj od ady specialist, z nich nejmocnj jsou amani, jejich pomoc je teba odmnit nemalmi dary. amani vak liv ltky sami nepodvaj, pouze rozhodnou o jejich sloen a zap je ve starodvnm tajnm jazyce. Tomuto zpisu rozumj jen amani sami a pak bylinki, kte za dal dar poadovan zzran prostedky vydaj... Nairemov maj tm chorobn vztah k stn dutin, kter je fascinuje a souasn napluje dsem. Pipisuj j nadpirozen vliv na vechny spoleensk vztahy. ij v pesvden, e kdyby nebylo ritul spojench s sty, vypadaly by jim zuby, krvcely dsn a zmenily se elisti; navc by je opustili jejich milenci a milenky. Jsou tak pesvdeni, e existuje zk souvislost mezi vlastnostmi st a morlnmi pedpoklady. Znaj napklad rituln vplach st dt, kter podle nich upevuje jejich morln kvality. Ke kadodennm tlesnm ritulm, kter vichni dodruj, pat i ritul stn. Pestoe jsou tito lid ve sv pi o stn dutinu tak zkostliv, pat k tomuto ritulu nco, co nezasvcenmu cizinci pipad odpuzujc. Bylo mi eeno, e
38
se pi tomto ritulu vkld do st svazeek prasech chlup spolu se zzranou mast a pak se jm vykonv ada vysoce formalizovanch gest" (Miner, 1956, sir. 503-4). Kdo jsou tito Nairemov a v kter sti svta ij? Na to si mete snadno odpovdt sami, prv tak jako mete pochopit podstatu zmnnch tlesnch ritul, kdy prost petete slovo Nairema" pozptku. Tm kad bn innost me vypadat zvltn, pokud ji popeme mimo dan kontext a nebudeme ji vnmat jako soust vekerho zpsobu ivota njakho nroda. Zpadn rituly spojen s istotou nejsou o nic bizarnj, ale ani mn bizarn ne zvyky nkterch tichomoskch etnik, kter si pro krsu vytloukaj pedn zuby, nebo uritch jihoamerickch kmen, kter si do rt vkldaj krouky, aby jim vce vynvaly, protoe si mysl, e to zvyuje jejich pitalivost. dn z tchto praktik a nzor nelze pochopit oddlen od cel kultury, jej jsou soust. Pi studiu urit kultury se musme orientovat podle jejch vlastnch vznam a hodnot - to pedstavuje v sociologii jeden z klovch pedpoklad. Sociologov se sna co nejvce omezit etnocentrismus, tj. posuzovn jinch kultur podle mtek na vlastn. Protoe jsou mezi lidskmi kulturami tak hlubok rozdly, nen dnm pekvapenm, e lid pochzejc z jedn kultury asto jen obtn pijmaj mylenky nebo chovn kultury jin. V sociologii se ovem sname doshnout toho, aby nm v nezaujatm pohledu na ivot jinch nrod nebrnily specifick rysy na vlastn kultury.
SOCIALIZACE
ivoichov na nzkm evolunm stupni se obvykle dok o sebe starat velmi brzy po narozen, s minimln pomoc dosplch nebo i bez n. Mezi nimi ivoichy nelze hovoit o generacch, protoe chovn mladch" je vcemn stejn jako chovn dosplch". Vy ivoichov se musej sprvnmu zpsobu jednn do znan mry nauit. U savc jsou mlata pi narozen asto pln bezmocn a mus se o n starat jejich rodie. Nejvraznj je to u lid, nebo dtti trv minimln tyi a pt let, ne doke pet bez pomoci. Proces vvoje od stadia bezmocnho novorozence a po osobu, kter si dobe uvdomuje sebe samu a orientuje se ve sv vlastn kultue, oznaujeme jako socializaci. Socializace nen pouhm kulturnm programovnm", bhem nho dt pasivn vstebv vlivy, s nimi pichz do styku. I novorozenec m urit poteby a nroky, je ovlivuj chovn tch, kdo se o n staraj. Dt je tedy od samho potku aktivnm initelem tohoto procesu. Socializace vytv spojen mezi jednotlivmi generacemi. Narozen dtte pin zmnu do ivota tch, kdo jsou zodpovdn za jeho vchovu, pi kter ovem sami zskvaj nov zkuenosti. Rodiovsk loha m obvykle za nsledek to, e veker dal innost dosplch se po zbytek ivota poj s jejich dtmi. Star lid
39
zstvaj rodii, i kdy se mezitm stanou prarodii, take vstupuj do dalch vztah spojujcch rzn generace. Pestoe je proces kulturnho osvojovn nejintenzivnj v kojeneckm vku a ranm dtstv, trv uen a pizpsobovn po cel ivotn cyklus. Na nsledujcch strnkch se budeme zabvat klovou otzkou: co vechno je vrozen a co je dno vchovou? Nejprve se pokusme analyzovat vvoj lidskho jedince v ranch fzch ivota a urit hlavn stadia zmn, k nim dochz. Nesocializovan dti Jak by nae dti vypadaly, kdyby z njakho dvodu vyrstaly bez vlivu dosplch? Bylo by jist nehumnn z experimentlnch dvod oddlit dt od ostatnch lid. Existuje vak ada proslulch ppad dt, je strvily ran obdob ivota bez obvyklho kontaktu s lidmi. Ne se budeme zabvat normlnm vvojem dtte, podvme se na dva z tchto ppad.
Divok chlapec z Aveyronu"
9. ledna 1800 se nedaleko vesnice Saint-Serin v jin Francii vynoil z lesa podivn tvor. Pestoe chodil vzpmen, psobil spe dojmem zvete ne lovka. Brzy se vak ukzalo, e jde o chlapce ve vku asi jedencti a dvancti let. Namsto ei vyluzoval jen podivn skeky, neml zjevn dn povdom o osobn hygien a vykonval potebu kdekoli a kdykoli se mu zachtlo. Vesnian na nj upozornili mstn policii, kter jej odvedla do nedalekho sirotince. Zpotku se neustle pokouel utci a nebylo snadn ho vdy znovu chytit. Odmtal nosit aty a okamit je se sebe strhval. dn rodie se o nj nikdy nepihlsili. Dt bylo podrobeno dkladnmu lkaskmu vyeten, ale nenaly se na nm dn vt odchylky od fyzick normy. Kdy mu ukzali zrcadlo, zdlo se, e se v nm sice vid, ale pitom nepoznv, e je to on sm. V jednom ppad se pokusil prostrit ruku zrcadlem a vzt si brambor, kter v nm vidl. (Ten ml ve skutenosti za hlavou.) Po nkolika pokusech se k bramboru dostal tak, e ohnul ruku dozadu, ani otoil hlavu. Knz, kter chlapce den po dni pozoroval, popsal phodu s bramborem takto: Vechny tyto drobnosti - a jet mnoh jin, je bychom mohli pipojit - dokldaj, e tomuto dtti inteligence, odhad a sudek pln nechyb. Pesto vak musme ci, e ve vem, co se netk jeho pirozench poteb nebo uspokojen hladu, lze jeho chovn povaovat za ist zvec. M-li njak pocity, nerod se z nich dn mylenky. Nedoke je dokonce ani vzjemn srovnvat. Zdlo by se, e nen dnho spojen mezi jeho du i mysl a jeho tlem... (Shattuck, 1980. str. 69, viz t Lan, 1976). Pozdji byl chlapec pevezen do Pae, kde bylo vyvinuto systematick sil o jeho polidtn". Tato snaha vak byla spn jen sten. Nauil se chodit na
40
toaletu, nosit aty a oblkat se, ale nikdy ho nezajmaly hry nebo hraky a nikdy se nenauil vce ne jen pr slov. Pokud to lze posoudit z podrobnho popisu jeho chovn a reakc, nebylo to zpsobeno mentln retardac. Chybla mu bu vle, nebo schopnost nauit se mluvit lidskou e. Dalch pokrok u nedoshl a zemel v roce 1828 asi jako tyicetilet.
Genie
V ppad divokho chlapce z Aveyronu" nelze zjistit, jak dlouho il sm v lese a zda netrpl njakou vrozenou poruchou, kter mu zabrnila v normlnm lidskm vvoji. Znme vak ppady ze souasnosti, kter podporuj nkter ze zvr vyvozench z jeho chovn. Pomrn nedvn je ppad Genie, kalifornskho dvtka, kter bylo zameno v jedin mstnosti od svho pldruhho roku a do tincti let (Curtiss, 1977). Geniin otec drel jej matku, kter ztrcela zrak, v jejich dom v pln izolaci od okolnho svta. Hlavn spojen s tmto svtem obstarval Geniin star bratr, kter chodil do koly a nakupoval. Genie mla vrozenou vadu kyle, pro kterou se nemohla nauit dobe chodit, a otec ji asto bil. Kdy j bylo dvacet msc, zejm usoudil, e je retardovan, a odloil" ji do uzavenho pokoje se zataenmi zclonami a zavenmi dvemi. Tam strvila nsledujcch jedenct let, bhem nich vidla ostatn leny rodiny jen tehdy, kdy ji pili nakrmit. Nenauili ji chodit na zchod; po st svho uvznn byla pipoutna nah k dtskmu nonku. Nkdy ji z nho otec v noci vzal a dal ji msto toho do spacho pytle, z nho nemohla vythnout ruce. V nm ji pak poloil do dtsk kolbky pikryt st. Akoli se to zd neuviteln, peila v tchto hrznch podmnkch hodiny, dny a roky ivota. Nemla prakticky dnou pleitost zaslechnout hovor ostatnmich len rodiny, a kdy se pokusila vydat jakkoli zvuk nebo pilkat n pozornost, otec ji zbil. Nikdy na ni nepromluvil; pokud udlala nco, co jej rozzlobilo, vydval zvec zvuky podobn psmu tkn. Nikdy nemla dn hraky nebo jin pedmty, s nimi by mohla trvit as. V roce 1970 jej matka z domu uprchla a vzala ji s sebou. O stavu dvtka se dozvdla sociln pracovnice, kter zadila jeho umstn na rehabilitanm oddlen dtsk nemocnice. Pi pijet nedokzala stt rovn, bhat, skkat nebo lzt; dovedla se jen neobratn posunovat. Psychiatr ji popsal jako nesocializovanou, primitivn bytost, kterou lze jen st nazvat lovkem". Jakmile se vak ocitla na rehabilitanm oddlen, zaala Genie dlat rychl pokroky. Nauila se docela normln jst a nebrnila se tomu, aby ji oblkali jako ostatn dti. Skoro pod vak mlela, a na okamiky, kdy se svm vysokm, nepirozenm hlasem rozesmla. Neustle onanovala ped ostatnmi lidmi a nebyla ochotna toho zanechat. Pozdji ila jako sven dt v dom jednoho lkae z nemocnice a vytvoila si pomrn irok slovnk, kter j umooval formulovat urit mnostv zkladnch sdlen. Jej znalost jazyka vak nikdy nepeshla rove obvyklou u t- a tyletch dt. Geniino chovn bylo intenzivn sledovno a v prbhu asi sedmi let byla podrobena ad vyeten. Jejich vsledky nasvdovaly tomu, e nen ani slabomysln,
41
ani postien njakou vrozenou vadou. Zd se, e Genii postihlo tot, co divokho chlapce z Aveyronu". V dob, kdy se dostala do uho kontaktu s ostatnmi lidmi, u zejm pekroila vk, kdy se dt snadno u jazyku a dalm lidskm dovednostem. Je pravdpodobn, e existuje urit kritick obdob" pro uen se jazyku a jinm sloitm konm. Pokud se promek, je u pli pozd na t, aby se daly pln zvldnout. Chlapec z Aveyronu a Genie ukazuj, jak by asi vypadalo nesocializovan" dt. Pi vkladu takovch ppad musme bt ovem velmi opatrn. V obou uvedench ppadech je mon, e nebyla rozpoznna njak biologicky podmnn duevn abnormalita. Krom toho nelze vylouit, e straliv zitky tchto dt vedly k psychickmu pokozen, je jim zabrnilo nabt dovednost, kter vtina dt zvldne v mnohem mladm vku. Spolen rysy takovch tragickch ppad nicmn nasvduj tomu, e by nae dovednosti byly velice omezen, kdybychom v dtstv neprochzeli dlouhm obdobm socializace. Podvejme se nyn pmo na ran fze normlnho vvoje dtte. Tak budeme schopni lpe pochopit procesy, jimi se dt zeteln poliduje".
RAN FZE VVOJE DTTE Rozvoj smyslovho vnmn
Vechny dti se rod se schopnost rozliovat mezi rznmi smyslovmi vjemy a reagovat na n (Richards a Light, 1986). Dve pevldal nzor, e novorozenec prov nejrznj pocity, mezi nimi nedoke nijak rozliovat. Psycholog a filosof William James to vyjdil nsledovn: Na oi, ui, nos, ki a vnitnosti dtte to cel zplava novch vjem. Dt to vechno vnm jen jako naprost zmatek" (James, 1890). Dnes u vtina tch, kdo se zabvaj chovnm malch dt, nepovauje takov popis za pesn - ukazuje se toti, e i novorozenci reaguj na sv okol selektivn. Od vku jednoho tdne vnuj vt pozornost povrchu se vzorem (pruhy, soustedn kruhy nebo obraz podobn lidsk tvi) ne jednoduch ploe, a m sebejasnj barvy. Do vku jednoho msce jsou tyto schopnosti smyslovho vnmn jet mlo rozvinut a obrazy vzdlen vce ne ticet centimetr bvaj rozmazan. Pak se vak rozliovac schopnost zraku i sluchu rychle zvyuje. Kolem tvrtho msce u dt doke sledovat osobu, kter se pohybuje po mstnosti. U od narozen m citlivost na dotek a pocit uspokojen z tepla.
42
Pl a smv Prv tak jako kojenci reaguj selektivn na sv okol, rozliuj tak dospl mezi rznmi typy jejich chovn, nebo pedpokldaj, e se v nich odrej jejich pn i poteby. Pokud kojenec ple, pedpokldme, e m hlad nebo e mu nen dobe. smv a nkter jin vrazy ns vedou k nzoru, e je spokojen. U tm vlastn uznvme jeho reakce za projevy spoleenskho jednn. V tomto procesu ovem hraj velkou lohu kulturn zvyklosti. Pkladem me bt pl dtte: v mnoha kulturch je mal dt po vtinu dne oddleno od matky, le v kolbce i v korku nebo si hraje s hrakami. V takovm ppad je pl dtte vnmn jako signl, e potebuje pozornost. V jinch kulturch trv dtko po mnoho msc prakticky cel den v kontaktu s tlem matky, kter je nos. Pak matka obvykle vnuje pozornost jen extrmnm zchvatm ple, kter jsou povaovny za nco nalhavho. M-li dt hlad nebo pociuje-li jinou potebu, pozn se to podle toho, e se vrt. Kulturn rozdly existuj tak v tom, jak se vykld smv. Vichni normln kojenci se po dovren jednoho msce nebo esti tdn za uritch okolnost usmvaj. Kojenec se usmv, kdy mu ukeme libovoln pedmt ve tvaru lidskho oblieje, se dvma jednoduchmi tekami msto o. Usmje se tak pi spaten lidsk tve, a to i tehdy, m-li zakryt sta. smv je vrozen reakce, kter nen nauen a dokonce ani navozen tm, e dt vid, jak se usmvaj druz. Vme to bezpen, protoe dti, kter se narod jako nevidom, se zanaj usmvat ve stejnm vku jako dti vidouc, akoli nemly pleitost to od nikoho odkoukat". Pslunci rznch kultur se ovem usmvaj v rznch situacch, co si dti osvojuj u od potku z reakc dosplch. Dti se tedy nemusej uit usmvat, ale musej se nauit, kdy a kde se to povauje za vhodn. Napklad an se na veejnosti" dejme tomu pi setkn s neznmou osobou - usmvaj mn asto ne Evropan. Kojenci a jejich opatrovnci Kojenec doke rozeznat svou matku - nebo toho, kdo je jeho hlavnm opatrovnkem - u ve vku t tdn. Dosud ovem nevnm toho druhho jako osobu; reaguje spe na jej urit charakteristick projevy, toti na oi, hlas a zpsob, jak jej matka bere do nrue. Matka v, e ji dt skuten poznv, protoe pestane plakat jedin tehdy, kdy je zvedne prv ona, usmv se astji na ni ne na jin lidi, zved ruce nebo tlesk", jestlie se matka objev v mstnosti, a kdy se zane pohybovat, leze smrem k n. Na to, jak reakce pevldaj, maj vliv kulturn rozdly. Ainsworth zjistil v przkumu provdnm v Ugand, e matka a dt se jen vzcn objmaj a lbaj, zato ale matka i dt daleko astji ne v evropskch rodinch vyjaduji sv poten zatlesknm" (Ainsworth, 1977). Vazba dtte na jeho opatrovnka se upevuje asi a po prvnch sedmi mscch ivota. Do tto doby nevede oddlen od matky k dnm konkrtnm protestm
43
a ten, kdo ji nahrad, bv obvykle pijat, ani by se obecn zmnily reakce dtte. Piblin v tomto vku se dt zan usmvat jen na urit osoby. Prv to je doba, kdy si postupn zan uvdomovat svou matku jako konkrtn osobu, kter existuje i tehdy, kdy prv nen v bezprostedn blzkosti, a vytv si o n urit obraz. Z toho plyne, e zan vnmat i dimenzi asu, protoe si na matku vzpomn a oekv, e se vrt. Osmi- a devtimsn dti jsou schopny hledat ukryt pedmty a uvdomuj si, e tyto pedmty existuj nezvisle na nich, bez ohledu na to, zda jsou v danm okamiku vidt. Vten tuto fzi ilustruje Selma Fraibergov ve sv knce o vvoji dtte, uren pro pouen rodi: Mte esti- nebo sedmimsn dt, kter shne po vaich brlch, jen co si je nasadte? Pokud ano, nebudete tuto radu ani potebovat. Sta brle vzt, kdy se po nich dt nathne, a strit je do kapsy nebo za polt (a ne abyste sami zapomnli, kam jste je schovali!). Nemuste to udlat nijak nenpadn; dt vs me klidn sledovat, jak je schovvte. Nebude je hledat. Bude zrat na msto, kde je naposled vidlo - na v nos - a pak o cel problm ztrat zjem. Nedoke si toti pedstavit, e nadle existuj, kdy je nevid. Kdy je dtti okolo devti msc, nemete u spolhat na star triky. Vid-li vs, jak brle strkte pod polt, zvedne polt a zmocn se jich. Pochopilo u, e pedmty mohou bt neviditeln, a pesto existovat! Doke sledovat jejich pohyb ve va ruce a na msto, kde je schovte, a aktivn je tam hledat. Z hlediska uen je to obrovsk pokrok, jen jist neunikne rodim, kte te musej sv brle, nunice, dmky, plnic pera a kle nejen hldat, aby jim je dt nevzalo, ale navc je u nemohou tak snadno schovat. Rodie s dtmi na tomto stupni vvoje se jist pli nezajmaj o teoretick strnky tohoto problmu, ale z kad teorie me plynout njak praktick uitek. Stle jet meme vythnout z rukvu njak ten trik. Zkusme napklad tento: nechme dt sledovat, jak schovvme brle pod polt. Dovolme mu, aby je tam nalo, vyprosme si je od nj zptky a schovejme je pod jin polt. Te jsme dt zmtli. Bude brle hledat pod prvnm poltem, kde byly schovny poprv, a ne pod druhm. To znamen, e si dt dovede pedstavit existenci schovanch brl, ale jen na jednom mst, na tom, kde u jeho ptrn bylo spn. Kdy dt nenajde brle pod prvnm poltem, stle po nich ptr na stejnm mst, ale nezane je hledat pod tm druhm nebo nkde pln jinde. Pedmty stle jet mohou zmizet. Za pr tdn dt roz pole svho ptrn z prvn skre na druhou a je na nejlep cest k objevu, e pedmty mohou bt pesunovny z msta na msto a pitom stle existovat (Fraibergov, 1959, str. 49-50)." Prvn msce ivota dtte jsou obdobm uen i pro matku. Matky (a dal osoby, kter se na pi podlej, jako otcov a star sourozenci) se u rozumt tomu, co jim dt svm chovnm sdluje, a sprvn na to reagovat. Nkter matky jsou na tyto nznaky daleko citlivj ne jin a rzn kulturn prosted kladou ve svch reakcch draz na rzn projevy. To, jak matky deifruj" chovn svch dt, m velk vliv na povahu interakc, je mezi nimi vzniknou. Jsou napklad matky, kter neklid dtte pochop jako vraz navy a ulo je ke spnku. Jin si budou tot
44
chovn dtte vykldat tak, e chce, aby si s nm nkdo hrl. Nezdka matka do chovn dtte promt sv vlastn pocity; jestlie si k nmu nedoke vytvoit trval a lskypln vztah, me se j zdt, e se dt vi n chov ton a neptelsky. Vytven vazeb ke konkrtnm jedincm je jednm z meznk v socializaci. Primrn vztah, kter vznik obvykle mezi dttem a matkou, pedstavuje obrovskou citovou investici. Na jeho zklad se pak zanaj rozvjet sloit procesy socilnho uen. Vvoj socilnch reakc Vztah mezi dttem, matkou a dalmi lidmi, kte o n peuj, se mn na konci prvnho roku ivota. V t dob dt zan nejen mluvit, ale um se u tak postavit - vtina dt je schopna ve vku trncti msc sama chodit. Ve druhm a tetm roce ivota roste u dt schopnost chpat interakce a emoce jinch len rodiny. Dt se u, jak potit (anebo rozzlobit) ty druh. Dvoulet dt je zneklidnno, kdy se jeden rodi rozil na druhho, a nkdy dokonce jednoho z nich obejme, kdy v jeho tvi vid smutek. Ve stejnm vku u doke tak zmrn zlobit i kdlit sourozence nebo rodie. Asi od vku jednoho roku zan mt velk vznam v ivot dtte hra. Zpotku si dt hraje pevn samo, ale pak stle vce vyaduje, aby si nkdo hrl s nm. Prostednictvm hry si dti dle zlepuj koordinaci pohyb a roziuj sv poznn skutenho svta. Zkouej si nov schopnosti a napodobuj chovn dosplch. Mildred Partenov ji ped vce ne pl stoletm vymezila urit kategorie ve vvoji hry, kter jsou dodnes veobecn uznvny (Partenov, 1932). Mal dt si zan hrt kad samo. I kdy si hraje ve spolenosti jinch dt, sta si samo a nevm si toho, co dlaj ostatn. Nsleduje stadium paraleln aktivity, kdy dt napodobuje to, co dlaj ostatn, ale nesna se zapojit do jejich innosti. V dalm stadiu, kolem t let, se dti stle vce poutj do asociativn hry, v nich je jejich chovn v pmm vztahu k ostatnm. Kad dt sice stle jet dl to, co ho napadne, ale vm si innosti ostatnch a reaguje na ni. Pozdji, okolo ty let, se dti zapojuj do kooperativn hry - innosti, v n je nezbytn vzjemn spoluprce (jako pi he na tatnka a maminku). Od jednoho roku do ty nebo pti let vku se dt u tak kzni a sebeovldn. To znamen pedevm nauit se ovldat tlesn poteby a nleitm zpsobem je uspokojovat. Dti se u chodit na nonk (co je obtn a dlouhodob proces), sprvn jst a sprvn se chovat" v rznch situacch - pedevm v interakcch s dosplmi. Asi ve vku pti let se dt stv vcelku autonomnm jedincem. Nen u pouhm pjemcem pe; v kadodennm ivot se po svm domov u pohybuje tm nezvisle a odv se i dl do venkovnho svta. Poprv je rozvjejc se jedinec schopen trvit dlouh hodiny v odlouen od rodi, ani ho to pli znepokojuje.
45
Vazba a ztrta
dn dt neme doshnout tohoto stadia, pokud mu rodie nebo nkdo jin po lta neposkytuj pi a ochranu. Jak u bylo eeno, v potench fzch ivota dtte je ze veho nejdleitj vztah mezi nm a matkou. Vzkum ukazuje, e je-li tento vztah tak i onak naruen, me to mt vn dsledky. Asi ped ticeti lety uskutenil psycholog John Bowlby vzkumnou studii, kter ukzala, e kdy mal dt neproije blzk a lskypln vztah s matkou, bude v dalm prbhu ivota trpt tkmi poruchami osobnosti (Bowlby, 1951). Bowlby tvrdil, e pokud napklad matka zeme krtce po porodu, projev se to u dtte zkost, kter bude mt dlouhodob inek na jeho povahu. Tato teorie, kter je znma pod nzvem teorie matesk deprivace, stimulovala adu dalch vzkum chovn dtte. Bowlbyho zvry sten podpoily tak vsledky studi provedench u nkterch vych primt.
Izolace u opic
Harry Harlow provedl nkolik znmch pokus s mlaty makaka rhesa, kter odlouil v tlm vku od matek, aby ovil Bowlbyho teorii. Mlata byla sice izolovna od ostatnch opic, ale o vechny jejich hmotn poteby bylo peliv postarno. Vsledky byly velmi pozoruhodn: u opic vychovvanch v izolaci se rozvinulo extrmn naruen chovn. Kdy byly umstny k jinm, normlnm dosplm opicm, reagovaly ustraen nebo neptelsky a odmtaly s nimi komunikovat. Vtinu asu trvily schoulen v koutku klece; drenm tla pipomnaly schizofreniky stahujc se do sebe. Nebyly schopny pit se s jinmi opicemi a ve vtin ppad se to nedokzaly nauit. Pokud byly samice umle oplodnny, nevnovaly svm mlatm bu dnou, anebo jen minimln pozornost. Aby zjistil, zda tyto abnormality skuten zpsobila neptomnost matky, nechal Harlow nkter mlata vyrstat sice bez matky, ale s ostatnmi opicemi tho vku. U tchto zvat se v pozdjm vvoji dn projevy naruenho chovn neobjevily. Harlow dospl k zvru, e pro normln vvoj opic je nezbytn, aby mly pleitost vytvet si vazby k jednomu nebo nkolika dalm jedincm, a u je mezi nimi jejich vlastn matka nebo ne (Harlow a Zimmerman, 1959, Harlow a Harlowov, 1962, Novk, 1979).
Deprivace u lid
Nelze automaticky pedpokldat, e to, k emu dochz u opic, bude stejn probhat i u lovka. Harlow ostatn netvrdil, e by vsledky, k nim dospl, byly konenm dkazem toho, co se dje u lid. Prokazovat dlouhodob dsledky deprivace u dt je z pochopitelnch dvod velmi obtn, protoe na dtech nelze experimentovat. Vsledky vzkum provedench u dt, kter v asn fzi ivota ztratily vlastn matku, se podobaj tomu, co zjistil Harlow. Vtinou potvrzuj zvr, e pro jistotu dtte je nejdleitj, aby v asn fzi vznikla pevn emocio46
nln vazba, a u s vlastn matkou nebo s jinm jedincem. Zle tedy na tom, aby se v kojeneckm vku a v ranm dtstv nepromarnila pleitost vytvoit stabiln, citov blzk vztah alespo s jednm dalm lidskm jedincem. Pokud si dti takov vazby nevytvo nebo je ztrat, projevuj se nsledky velmi rychle. Sledovn hospitalizovanch dt ukzalo, e nejvt citov postien nastv mezi estm mscem a tvrtm rokem ivota. U starch dt je postien deprivac mn vrazn a mn dlouhodob. Reakce malch dt nejsou zpsobeny jen tm, e se ocitaj v neznmm prosted; jestlie je v nemocnici trvale ptomna matka nebo jin znm osoby, pak se tyto nsledky neobjevuj.
Dlouhodob nsledky
Dkazy o dlouhodobch nsledcch vyznvaj mn jednoznan; obecn vak lze ci, e pokud v ranm dtstv chybj blzk vazby, vede to asto k trvalm poruchm chovn. Vce i mn pln izolace malch dt od ostatnch lid nastv jen ve vzcnch ppadech, jako byl chlapec od Aveyronu nebo Genie. Ned se proto ekat, e se budeme setkvat s typickm obrazem tkch poruch, jak se objevily u Harlowovch zvat. Existuje vak dostatek dkaz o tom, e u dt, jim se v tlm vku nedostalo pevnch citovch vazeb, dochz k jazykov a intelektuln retardaci. V pozdjm vku navazuj blzk a trval vztahy s jinmi lidmi jen s velkmi obtemi. Po dosaen vku esti a osmi let zan bt velice obtn tento nepzniv vvoj zvrtit. Bowlbyho pvodn tvrzen, e matesk lska v ranm dtstv je pro duevn zdrav prv tak dleit jako vitamny a blkoviny pro zdrav tlesn" (Bowlby, 1951, str. 62), bylo sten vyvrceno. Rozhodujc nen kontakt s matkou a tm, co chyb, nen pouze lska. Dleit je tak pocit bezpe, kter poskytuje pravideln kontakt se znmou osobou. Lze nicmn shrnout, e zsadn podmnkou socilnho vvoje lovka je brzk vytvoen trvalch vazeb s jinmi lidmi. Jde o klov prvek socializace ve vech kulturch, jakkoli se jeho konkrtn podoba a vsledky asto li.
TEORIE VVOJE DTTE
Bowlbyho prce se omezovaly jen na urit aspekty vvoje dtte, pedevm na vznam citovch vazeb mezi malmi dtmi a tmi, kdo o n peuj. Jak vak mme pochopit jin zsadn prvky vvoje, pedevm vznik pocitu jstv" - vdom, e je jedincem s vlastn identitou, oddlenou od ostatnch? V prvnch mscch ivota mal dt tm nebo vbec nechpe rozdl mezi lidmi a pedmty, kter je obklopuj; nevnm vlastn j". Pojmy j" a ty" zan dt pouvat a od vku dvou let nebo jet pozdji. Teprve postupn se pak u chpat, e ti druz maj sv vlastn j", vdom a poteby, kter jsou jin ne jejich vlastn.
47
O problmu utven vlastnho j" se vedou hojn diskuse a z protichdnch teoretickch pozic se dospv k dosti rozdlnm zvrm. Do jist mry je to dno tm, e nejvznamnj teorie vvoje dtte kladou draz na rzn aspekty socializace. Dlo velkho psychologa a zakladatele psychoanalzy Sigmunda Freuda se soustedilo pedevm na to, jak mal dt el zkostem, a na emocionln aspekty jeho vvoje. Americk filosof a sociolog George Herbert Mead vnoval pozornost pedevm tomu, jak se dti u pouvat pojem j" (kter m v anglitin dv rzn formy, I" a me"). vcar Jean Piaget se zabval mnoha aspekty vvoje dtte, ale jeho nejznmj dla se tkaj kognitivnch funkc - zpsob, jimi se dti u pemlet o sob a svm okol. Freud a psychoanalza Vdesk psychiatr Sigmund Freud (1856-1939) ml velk vliv nejen na vznik modern psychologie, ale byl tak jednm z nejvtch myslitel celho dvactho stolet. Jeho mylenky se uplatnily v umn, literatue a filosofii prv tak jako ve spoleenskch vdch. Freud nebyl pouze teoretickm badatelem zamenm na lidsk chovn, ale zabval se tak lbou neurotickch pacient. Jeho terapeutick technika, psychoanalza, vede pacienty k tomu, aby svobodn hovoili o svm ivot, pedevm pak o nejranjch zitcch, kter si pamatuj. Freud dospl k nzoru, e nae chovn je do znan mry ovldno nevdomm a tm, jak do dosplosti penme mechanismy potlaovn zkosti, kter jsme si osvojili v ran fzi ivota. Vtina tchto ranch zitk z dtstv se z na vdom pamti vytrat, pestoe tvo zklad, na kterm spov nae sebeuvdomn.
Rozvoj osobnosti
Podle Freuda je mal dt bytost, kter klade nroky na okol a nedoke ovldat vlastn energii, protoe je v podstat bezmocn. Kojenec se mus nauit, e jeho poteby nebo touhy nemohou bt pokad okamit uspokojeny, co je bolestn proces. Podle Freudova nzoru nevyaduj dti jenom jdlo a pit, ale i erotick uspokojen. Freud tm nemyslel, e by kojenci mli sexuln tuby podobn tm, kter znme u starch dt nebo dosplch. Pojem erotick" pro nj znamen obecnou potebu blzkho a pjemnho tlesnho kontaktu s jinmi lidmi. Tato mylenka nen pli vzdlena tomu, co vme z Harlowovch pokus. Kojenci a batolata maj skuten potebu fyzickho kontaktu, vetn hlazen a mazleni. Freud popisuje vvoj lidsk psychiky jako proces provzen velkm naptm. Mal dt se postupn u ovldat sv puzen, ale ta zstvaj skryta jako mocn motivan sly v nevdom. Ve vvoji schopnost dtte rozliuje Freud nkolik typickch stadi. Zvltn pozornost pitom vnuje fzi okolo tvrtho a ptho roku ivota, kdy u se vtina dt doke na as vzdt trval spolenosti svch rodi a zalenit se do irho socilnho svta. Freud tuto fzi nazv oidipovskm sta48
diem. asn vazby kojenc a malch dt na rodie obsahuj urit erotick prvek (ve ve zmnnm smyslu). Kdyby takov vazby mohly pokraovat a dle se rozvjet, vedlo by fyzick dospvn dtte ke vzniku sexulnch vztah s rodiem opanho pohlav. K tomu vak nedochz, protoe se dti u erotickou touhu po svch rodich potlaovat. Chlapci se u, e se nemohou pod schovvat za mminu zstru". Podle Freuda pociuje mal chlapec siln antagonismus vi otci, protoe sexuln ovld matku. To je zklad Oidipova komplexu. Oidipv komplex je pekonn, kdy chlapec potla jak svou erotickou vazbu k matce, tak svj antagonismus vi otci (co se dje z velk sti na rovni nevdom). To pedstavuje vznamn stadium rozvoje nezvislho j", protoe se dt osvobodilo od pvodn zvislosti na rodich, pedevm na matce. Daleko mn propracovan je Freudova pedstava vvoje eny. Podle jeho nzoru probh u dvat proces, kter zrcadlov odr vvoj chlapce. Dvtko potlauje erotickou touhu po otci a pekonv nevdom odmtn matky tm, e se sna bt jako ona - zskat ensk" vlastnosti. To, jak se dti vyrovnaj s Oidipovm komplexem, m podle Freuda velk vliv na pozdj (zejmna sexuln) vztahy tchto jedinc.
Kritika Freudovch teori
Freudovy teorie byly kritizovny z mnoha stran a asto se setkvaly s velmi neptelskm pijetm. Nkte autoi odmtali pedstavu, e dti maj erotick pn, prv tak jako tezi, e se na zklad zkuenost z ranho dtstv utvej nevdom mechanismy potlaovn zkosti, kter petrvvaj po cel ivot. Feministick kritika Freudov teorii vytk, e se pli sousteuje na muskou psychologii, zatmco ensk nevnuje dostatenou pozornost. Vliv Freudovch mylenek je vak stle znan. Nemusme je pijmat v celm rozsahu, ale nkterm z nich meme st upt platnost. Je tm jist, e lidsk chovn m sv nevdom aspekty, je vychzej z mechanism potlaovn zkosti, osvojench u v asn fzi ivota. Teorie George Herberta Meada Prprava a drha G. H. Meada (1863-1931) byly v mnoha smrech pln jin ne Freudovy. Mead byl pedevm filosof, jen proil vtinu ivota jako profesor na Chicagsk univerzit. Psal dost mlo a za svj dnen vhlas vd pedevm publikaci Mysl, spolenost a nae j" (Mind, elf and Society, 1934), kterou na zklad poznmek z jeho pednek a dalch pramen sestavili jeho ci. Meadovy mylenky mly velmi irok ohlas v sociologii; vychz z nich cel jeden teoretick smr, symbolick interakcionismus. (Podrobnji se budeme symbolickm interakcionismem zabvat v kapitole 21, vnovan vvoji sociologickch teori.)
49
Krom toho vak Meadovo dlo nabz tak vklad hlavnch fz vvoje dtte, piem pozornost vnuje pedevm utven vdom vlastnho j". Mezi Meadovmi a Freudovmi nzory nachzme zajmav paralely, i kdy v Meadov pojet nen osobnost dtte vystavena takovmu napt jako u Freuda. Podle Meada se mal dti vyvjej jako sociln bytosti pedevm tak, e napodobuj to, co se dje kolem nich. Nejprve k tomu dochz hrou. Jak u bylo eeno, dti ve he asto napodobuj to, co dlaj dospl. Mal dti plcaj bboviky, protoe vidly dospl vait, anebo ryj lopatkou, protoe nkoho pozorovaly pi prci na zahrad. Dtsk hra se vyvj od prostho napodoben ke komplikovanjm formm, v nich ty- a ptilet dt vystupuje v loze dosplho. Mead hovo o pejmn role druhho: dt se u, jak to je bt v ki nkoho jinho. Teprve v tomto stadiu dti zskvaj rozvinut pocit vlastnho j. Aby zaaly vnmat sebe sama jako nezvislho initele (Mead pro to pouv samostatn stojc formy anglickho zjmena prvn osoby jednotnho sla, vrazu me), mus uvidt sebe sama oima druhch. Sebeuvdomn podle Meada dosahujeme tehdy, kdy zaneme rozliovat mezi obma formami j" (me a I). Ta prvn (!) pedstavuje nesocializovan dt, raneek spontnnch pn a nlad. Druh forma (me) je sociln j. Mead tvrdil, e jedinci dospvaj k sebeuvdomn tm, e jsou schopni se vidt tak, jak je vid ostatn. Freud i Mead soudili, e se dt kolem ptho roku ivota stv svbytnou bytost, schopnou rznch innost mimo neju rodinn okruh. Pro Freuda vak lo o vsledek oidipovskho stadia, zatmco podle Meada bylo dleit nabyt schopnosti sebeuvdomn. Dal stadium vvoje dtte nastv podle Meada okolo osmho a devtho roku ivota. V tomto vku maj dti sklon astnit se spe organizovanch her ne nesystematickho hran". Teprve v tomto obdob zanaj rozumt veobecnm hodnotm a mravnm normm, jimi se d spoleensk ivot. Kdo se chce nauit organizovanm hrm, ten mus pochopit jejich pravidla a osvojit si zsady fair play" a rovnosti zastnnch. V tomto stadiu se dt u chpat to, co Mead nazv generalizovanm druhm - veobecn hodnoty a mravn pravidla, je se uplatuj v kultue, v n dt vyrst. Mead klade tuto fzi do ponkud pozdjho vku ne Freud, ale mezi jejich pedstavami existuje i v tto vci zjevn podobnost. Meadovy nzory jsou mn kontroverzn ne Freudovy. Neobsahuj tolik pekvapivch mylenek a nevychzej z teorie nevdom podstaty osobnosti. Meadova teorie vvoje sebeuvdomn si prvem zskala velk ohlas, ale jeho mylenky nebyly nikdy publikovny v ucelen podob a jsou pouiteln spe jako inspirujc nhledy ne jako veobecn vklad vvoje dtte.
50
Kognitivn vvoj u Jeana Piageta Dlo Jeana Piageta bylo tm stejn vznamn jako Freudovo. Piaget, jen se narodil v roce 1896 ve vcarsku, proil vtinu ivota jako editel stavu pro vvoj dtte v enev. Napsal ohromn mnostv knih a vdeckch prac nejen o vvoji dtte, ale tak o vzdln, djinch mylen, filosofii a logice. Jeho plodnou prci ukonila a smrt v roce 1980. Freud sice pikldal velk vznam asnmu dtstv, ale nikdy dti pmo nesledoval. Svou teorii rozvinul na zklad pozorovn, kter uinil v prbhu psychoterapeutick lby svch dosplch pacient. Ani Mead chovn dt nestudoval; jeho mylenky se zrodily v rmci filosofick diskuse. Naproti tomu Piaget strvil tm cel ivot sledovnm kojenc, malch dt i dospvajcch. Jeho prce z valn sti vychz z podrobnho pozorovn omezenho potu jedinc; nestudoval ir vzorky populace. Tvrdil vak, e jeho hlavn zjitn jsou platn pro vvoj dtte ve vech kulturch.
Stadia kognitivnho vvoje
Piaget kladl velk draz na schopnost dtte porozumt svtu. Dti nejsou pasivnmi pjemci informac, ale vybraj a interpretuj to, co vid, sly a ct ve svt kolem sebe. Na zklad svch pozorovn dt a mnoha pokus zamench na jejich zpsob uvaovn dospl Piaget k nzoru, e lid prochzej nkolika rznmi stdii kognitivnho vvoje - tj. uen se o sob a svm okol. Soust kadho stadia je zskvn novch dovednost a kad zvis na spnm dovren toho pedchozho. Prvn stadium je senzomotorick a trv od narozen a asi do vku dvou let. Piblin do ty msc nedoke dt rozliovat mezi sebou a okolm. Neuvdomuje si napklad, e chestn postranic jeho postlky je vyvolno jeho vlastnm pohybem. Nevnm rozdl mezi pedmty a osobami; neuvdomuje si existenci toho, co je mimo jeho zorn pole. Jak ukazuje vzkum, kterm jsme se u zabvali, u se dti postupn rozeznvat osoby od vc a chpat, e jak lid, tak pedmty existuj nezvisle na jejich bezprostednch vjemech. Piaget toto stadium nazv senzomotorickm, protoe se dti u pedevm tak, e se dotkaj pedmt, pohybuj jimi a fyzicky zkoumaj sv okol. Pi dovren tohoto stdia dti chpou, e se jejich okol vyznauje rznmi a pevn danmi vlastnostmi. Valnou st svho bdn vnoval Piaget nsledujc fzi, kterou nazval preoperan. Trv od dvou do sedmi let; dti se v jejm prbhu u ovldat jazyk a zskvaj schopnost pouvat slov jako symbol, kter pedstavuj rzn pedmty a obrazy. tylet dt me napklad pojem letadlo" vyjdit pohybem ruky. Piaget oznauje toto stadium jako preoperan, protoe dti dosud nedovedou pouvat sv rozvjejc se duevn schopnosti systematickm zpsobem. Dti v tomto stadiu jsou egocentrick. V Piagetov pojet tento pojem neznamen sobectv, ale sklon dtte vykldat svt vlun z vlastnho pohledu. Dt napklad nechpe, e
51
ostatn vid vci z jin perspektivy ne ono samo. Klidn se zept na obrzek v knize, kterou dr ped sebou, ani si uvdom, e osoba sedc naproti nmu vid pouze oblku. Dti v preoperanm stadiu nejsou schopny souvislho rozhovoru s nkm jinm. Egocentrick promluva kadho dtte je vce i mn nezvisl na tom, co prv ekl nkdo jin. Dti se sice spolu bav, ale nehovo k sob v tom smyslu, jak to in dospl. V tto fzi vvoje dti obecn nechpou nkter mylenkov kategorie, kter jsou pro dosplho samozejm: pojmy jako pinnost, rychlost, vha nebo poet. I kdy dt vid, jak z vysok zk ndoby pelvme vodu do ni a ir, neuvdomuje si, e mnostv vody zstalo stejn - naopak, mysl si, e vody ubylo, protoe jej hladina je ni. Tet stadium, stadium konkrtnch operac, trv od sedmi do jedencti let. V tto fzi zvldaj dti abstraktn logick pojmy. Bez vtch obt chpou kauzln vztahy. sudek, e irok ndoba obsahuje mn vody ne zk, chpe dt v tomto stadiu vvoje jako chybn, pestoe hladiny dosahuj rzn ve. Zskv schopnost vykonvat matematick operace odtn, nsoben a dlen. Dti v tomto stadiu jsou mnohem mn egocentrick. Kdy se holiky v preoperanm stadiu zeptme Kolik m sester?", vtinou odpov sprvn, e jednu. Kdy se j vak zeptme Kolik sester m tvoje sestra?", ekne nejsp, e dnou, protoe si neum pedstavit sebe sama z pohledu sv sestry. Ve stadiu konkrtnch operac dt takovou otzku zodpov snadno a sprvn. Od jedenctho do patnctho roku probh to, co Piaget oznauje jako stadium formlnch operac. V pubert se rozvjejc se dt u chpat vysoce abstraktn a hypotetick otzky. Kdy se ocitne ped problmem, doke si vybavit vechny mon zpsoby jeho een a teoreticky je probrat, aby dosplo k een. Mlad lovk ve formlnm operativnm stadiu dovede pochopit, pro jsou nkter otzky zrdn. Kdy se ho zeptme Kter zve je souasn pudl a pes?", odpov nkdy sprvn (pudl), nkdy ne, ale rozhodn pochop, pro je tato odpov sprvn a ocen jej ertovn charakter. Podle Piageta jsou prvn ti stadia vvoje univerzln, ale ne vichni dospl doshnou rovn formlnch operac. Rozvoj formlnch operac zvis do jist mry na vzdlvacch procesech. U dosplch s omezenm vzdlnm petrvv sklon ke konkrtnjmu mylen a vrazn stopy egocentrismu.
Kritika Piagetovch teori
Piagetv nzor, e dti jsou ve srovnn s dosplmi vysoce egocentrick, zpochybnila Margaret Donaldsonov (Donaldsonov, 1979). Domnv se, e koly, kter Piaget dval sledovanm dtem, byly formulovny z pozice dosplho a nevychzely z pojet, kter by jim bylo srozumiteln. Egocentrismus je podle n za uritch okolnost prv tak typick pro dospl jako pro dti. Jako pklad cituje pas z autobiografie britskho bsnka Laurie Leeho, kter popisuje svj prvn den ve kole nsledujcmi slovy:
52
Strvil jsem ten prvn den tm, e jsem dlal dry do papru, a dom jsem doel v mizern nlad. Copak, drahouku? To se ti ve kole nelbilo?" Nedali mi tu idliku." idliku? Jakou idliku?" ekli, e mi daj idliku." Posly, nco takovho urit neekli." ekli! Povdali: Jak ty jsi Laurie Lee, vi? Tak se posa tmhle, ta idlika bude tvoje.' Cel den jsem tam sedl, a nakonec mi ji stejn nedali. U tam nikdy nepjdu." (Lee, 1965, str. 50)
Jako dospl mme sklon myslet si, e mal Laurie komickm zpsobem nepochopil, co mu uitel k. Donaldsonov vak dokld, e v hlubm smyslu to byl dospl, kdo neporozuml dtti, protoe si neuvdomil dvojznanost vty ta idlika bude tvoje". Egocentrismem se provinil dospl, ne dt. Piagetovo dlo bylo rovn hojn kritizovno z metodologickho hlediska. Lze zobecovat na zklad pozorovn malho potu dt z jedinho msta? Valn vtina Piagetovch mylenek nicmn obstla ve svtle velkho mnostv nsledujcch vzkum, k nim dala sama podnt. Vvojov stadia, kter popsal, zejm nejsou tak oste vyhrann, jak tvrdil, ale mnoh z jeho mylenek jsou dnes veobecn pijmny. Spolen aspekty uvedench t teori Mezi pohledem Freudovm, Meadovm a Piagetovm jsou velk rozdly; pesto vak lze nastnit obraz vvoje dtte, jen bude vychzet ze vech t. Vichni ti jsou zajedno v tom, e v prvnch mscch ivota kojenec nevnm rozdly mezi vcmi a osobami ve svm okol ani svou vlastn nezvislou identitu. Asi v prvnch dvou letech ivota, ne se pln rozvinou jazykov dovednosti, se dt u pedevm nevdom, protoe dosud postrd sebeuvdomn. Freud m nejspe pravdu v tom, e mechanismus zvldn nejistoty, kter si dt v tomto obdob osvoj - zvlt pokud jde o interakce s matkou a otcem - m trval vznam pro pozdj rozvoj osobnosti. Je pravdpodobn, e dti dospvaj k sebeuvdomn pomoc procesu, kter popsal Mead jako diferenciaci dvou typ j", spontnnho a socilnho. I po vytvoen vdom vlastnho j" vak u dt petrvvaj egocentrick zpsoby uvaovn, jak naznail Piaget. Rozvoj autonomie pravdpobn klade na dt vt emocionln nroky, ne se domnvali Mead a Piaget; prv tady je zvlt pnosn Freudova teorie. Schopnost vyrovnvat se s nejistotou v asnch fzch ivota me toti mt vliv na to, jak spn bude dt pozdji prochzet kognitivnmi stadii popsanmi Piagetem. Spolen nm tyto teorie do znan mry objasuj, jak se stvme socilnmi bytostmi, jak si utvme vdom svho j a jak zskvme schopnost dit se v interakcch s jinmi lidmi uritmi pravidly. Vechny se vak sousteuj na socializaci
53
v ranm dtstv. Co nastv v dalch fzch ivotnho cyklu - adolescenci, dosplosti a st? Na rozdl od pas vnovanch ranmu dtstv se pokusme tato stadia ukzat nejen z pohledu jedince, ale pedevm z perspektivy toho, jak jsou sociln organizovny. Vvoj jedince musme toti chpat v jeho socilnm kontextu.
IVOTN CYKLUS
Rzn promny, jimi jedinci v prbhu ivota prochzej, se na prvn pohled zdaj bt podmnny biologicky - od dtstv pes dosplost a k smrti. Ve skutenosti je cel vc mnohem sloitj. Jednotliv stadia lidskho ivota nemaj jen biologickou, ale i sociln povahu. Ovlivuj je kulturn rozdly a materiln podmnky lidskho ivota v rznch typech spolenost. Napklad v souasnm zpadnm svt je smrt obvykle povaovna za nco, co se poj se stm. V tradinch spolenostech vak umralo vce lid v nich vkovch skupinch ne ve vysokm vku.
Dtstv
Pro ty, kdo ij v modern spolenosti, pedstavuje dtstv vraznou a jasn vymezenou fzi ivota. Pojem dt" pro ns nen toton s pojmy kojenec" nebo batole". Vme, e dtstv je nco, co pechz v dospvn (pubertu). Tato pedstava dtstv, podobn jako tolik jinch aspekt naeho dnenho spoleenskho ivota, vak vznikla teprve v poslednch dvou nebo tech staletch. V tradin spolenosti po uplynut ponkud del fze asnho dtstv (tj. obdob zvislosti) pmo nsledovalo pidlen pracovnch loh v komunit. Francouzsk historik Philippe Aris tvrdil, e dtstv" jako zvltn fze vvoje jedince ve stedovku prost neexistovalo (Aris, 1973). Na stedovkch obrazech bvaj dti zpodobeny jako mal dospl", s oblieji dosplch a ve stejnm obleen jako jejich rodie. Dti se astnily te prce a zbavy jako dospl; nemly sv zvltn hraky a hry, kter dnes povaujeme za samozejmost. A do potku 20. stolet byly dti v Britnii i ve vtin ostatnch zpadnch zem poslny do prce ve vku, kter nm dnes pipad velmi asn. Na svt je ostatn mnoho zem, kde dti velmi tlho vku dodnes vykonvaj celodenn prci, asto za fyzicky nronch podmnek, napklad v dolech (UNICEF, 1987). Nzor, e dti maj specifick prva a e vyuvn dtsk prce je nemravn, se vyvinul a v historicky nedvn dob. Podle nkterch historik, kte rozvjej mylenky formulovan Arisem, se ve stedovk Evrop chovala vtina lid vi svm dtem lhostejn nebo dokonce bezcitn. Jin vak tento nzor odmtaj a nepotvrzuje ho ani to, co vme o dosud existujcch tradinch kulturch. Mnoz rodie, pedevm matky, si tm urit
54
vytveli stejn pouto ke svm dtem, jak je obvykl dnes. Protoe vak dnes rozeznvme dlouh obdob dtstv, je nae spolenost v jistm smyslu vce orientovna na dti, ne tomu bylo ve spolenosti tradin. Je teba zdraznit, e spolenost orientovan na dt" nen toton se spolenost, v n se dtem dostv lsky a pe rodi nebo jinch dosplch. Jak u bylo eeno, trn a sexuln zneuvn dt pat v souasn spolenosti mezi bn jevy rodinnho ivota, pestoe jeho pln rozsah vyel najevo teprve v nedvn dob. Trn dt m zejmou spojitost s tm, co se nm podle dnench mtek jev jako patn zachzen s dtmi v pedmodern Evrop. Nen vyloueno, e v dsledku prv probhajcch zmn v modern spolenosti se zeteln vymezen status dtstv opt oslabuje. Nkte pozorovatel maj pocit, e dti dnes dospvaj tak brzy", e se zvltn charakter dtstv znovu ztrc (Suransk, 1982, Winnov, 1983). I velmi mal dti dnes napklad sleduj tyt televizn programy jako dospl, take se daleko dve a lpe seznamuj se svtem dosplch, ne tomu bylo v pedchozch generacch. Dospvn Pojmy dospvajc i adolescent prv tak jako dnes ji mezinrodn termn teenager" jsou specifick pro modern spolenost. Biologick zmny, k nim dochz v pubert (v obdob, kdy se jedinec stv schopnm dospl sexuln aktivity a reprodukce), maj univerzln povahu. V mnoha kulturch vak nemaj za nsledek takov zmatek a nejistotu, s jakmi se setkvme u mladch lid v modernch spolenostech. Zd se napklad, e tam, kde existuje systm vkovch td, spojen s konkrtnmi rituly ohlaujcmi pechod k dosplosti, bv obvykle snaz vyrovnat se s procesem psychosexulnho zrn. Dospvajc v tradinch spolenostech se toho nemus tolik odnauovat" jako jejich vrstevnci v modernm svt, protoe tempo zmn je pozvolnj. TJ naich dt pichz obdob, kdy po nich chceme, aby u pestaly bt dtmi: aby odloily hraky a opustily dtsk zbavy. V tradinch kulturch, v nich dti u pracuj po boku dosplch, je tento proces odnauovn" vtinou mnohem mn nron. Zvltn charakter statusu teenagera" v zpadn spolenosti je zpsoben jak veobecnm rozenm prv dtte, tak procesem formlnho vzdlvn. Jedinec se v tomto vku asto sna jednat jako dospl, ale v och zkona zstv dttem i mladistvm. Nkdy by rd pracoval, ale mus chodit do koly. Ocit se na pli cesty" mezi dtstvm a dosplost, nebo vyrst ve spolenosti, je podlh trvalm zmnm.
55
Mlad dospl Zd se, e jako nov specifick etapa osobnho a sexulnho vvoje v modern spolenosti se stle vce vyhrauje stadium mladho dosplho. Mlad lid - pedevm, ale ne vlun z majetnjch vrstev - si po dovren dvaceti let asto berou oddechov as", aby mohli cestovat a hledat si msto v sexulnm, politickm a nboenskm ivot. Vzhledem k prodlouenmu obdob vzdlvn, kterho se dnes mnohm lidem dostv, je pravdpodobn, e vznam tohoto moratoria" v budoucnu dle poroste.
Stedn vk
Vtina mladch dosplch v zpadnm svt dnes me oekvat, e se doije st. V pedmodernch dobch mohl s takovou perspektivou potat jen mlokdo. Smrt nsledkem nemoci, epidemie i razu byla ve vech vkovch kategorich daleko astj ne dnes. Zvlt ohroeny byly eny, nebo mrtnost pi porodu byla vysok. Naproti tomu nkter zte, kter dnes asto pociujeme, bvaly v minulosti mn vrazn. Lid obvykle udrovali u kontakty se svmi rodii a ostatnmi pbuznmi, ne je tomu u dnench mobilnjch populac; bn pracovn postupy, kter uvali, byly stejn jako u jejich pedk. V dnen dob musme v manelstv, rodinnm ivot a jinch socilnch kontextech eit vznamn otzky, jejich odpovdi pedem neznme. Daleko vce, ne tomu bylo v minulosti, musme bt architekty" vlastnho ivota. Napklad vytvoen sexulnch a manelskch svazk dnes zvis na iniciativ a vbru jedince samotnho a nen dno rozhodnutm rodi. Znamen to vt svobodu jedince, ale tak vt zodpovdnost, kter me pinet napt a pote. Ve stednm vku je dnes zvlt vznamn uvaovat dopedu". Mnoz lid u toti nepedpokldaj, e budou dlat cel ivot tot", jak tomu obvykle bvalo u vtiny populace v tradinch kulturch. Kdy mui nebo eny strv adu let v jednom oboru, asto ve stednm vku zjist, e je dosaen vkonnost neuspokojuje a e nemaj monost dalho rstu. eny, kter vnovaly prvn fzi dosplosti vchov dt, mvaj nkdy po jejich odchodu z domova pocit, e ztratily vekerou spoleenskou hodnotu. Fenomn krize stednho vku" se stal pro mnoho lid velmi relnm. lovk m asto pocit, e nevyuil pleitost, kter mu ivot nabzel, nebo e nikdy nedoshne toho, po em u od dtstv touil. Promna, ke kter pitom dochz, vak nemus vst k rezignaci nebo beztnmu zoufalstv; to, e se zbavme dtskch sn, pro ns me bt i osvobozujc.
56
St V tradinch spolenostech byla starm lidem za normlnch okolnost prokazovna znan cta. V kulturch, v nich existovaly vkov tdy, mli staeinov" obvykle vznamn - a mnohdy konen - slovo ve vcech dleitch pro celou komunitu. V rodin se autorita mu i en asto zvyovala s vkem. Naproti tomu v prmyslovch spolenostech sta lid obvykle ztrcej autoritu jak v rodin, tak v irm spoleenskm kontextu. Kdy pestanou chodit do prce, jsou asto chud ne kdy pedtm. Procentuln zastoupen osob nad 65 let ve spolenosti se pitom vrazn zvyuje. V roce 1900 byl napklad ve Velk Britnii jen kad tict lovk star 65 let; dnes je to kad pt. Pechod do nejvyho vkovho stupn pedstavoval v tradin kultue asto vrchol toho, eho mohl jedinec doshnout. V prmyslov spolenosti mv vtinou odchod do dchodu prv opan dsledky. Pro star lidi, kte u neij se svmi dtmi a museli zanechat ekonomick innosti, nen snadn dt zvren fzi ivota smysl. Dve se soudilo, e se stm se spnji vyrovnvaj ti, kdo se obracej ke svm vnitnm zdrojm a mn se zajmaj o vnj prospch, kter jim me poskytnout spoleensk ivot. V mnoha ppadech je to urit pravda, ale ve spolenosti, kde mnoho lidi zstv fyzicky zdravch do vysokho vku, bude mt nejspe stle vt vznam orientace navenek. Dchodci mohou najt nov zatek v tom, co se nazv tetm vkem" (po dtstv a dosplosti), v nm zan nov fze vzdlvn.
SMRT A STDN GENERAC
Ve stedovk Evrop byla smrt daleko viditelnj ne dnes. V modernm svt vtina lid umr v uzavenm prosted nemocnic, mimo kontakt s pbuznmi nebo pteli. Smrt je mnoha lidmi v dnenm zpadnm svt vnmna jako konec ivota jedinenho j", ne jako soust procesu obnovy generac. N postoj ke smrti se zmnil tak v dsledku oslaben nboensk vry. Smrt se stv tmatem, o kterm se nemluv. Povaujeme za samozejm, e se lid smrti boj; lkai a pbuzn se proto ped smrteln nemocnou osobou bn sna utajit, e zanedlouho zeme. Podle Elisabeth Kiibler-Rossov je proces pijmn nevyhnutelnosti blzk smrti zhutnm procesem socializace, kter m nkolik fz (Kibler-Rossov, 1975). Prvn je poprn - jedinec odmt pijmout, co se dje. Druhm stadiem je hnv, pedevm u tch, kdo umraj pomrn mlad a intenzvn si uvdomuj, e jim nebylo dopno prot pln ivot. Nsleduje stadium vyjednvn, kdy jedinec uzavr dohodu s osudem nebo bostvem, e klidn zeme, jen kdy se doije njak vznamn udlosti, napklad satku v rodin nebo narozenin. Pot jedinec asto propad depresi. Nakonec, poda-li se tento stav pekonat, me pejt do fze pijet, kdy se s nadchzejc smrt smiuje.
57
Kibler-Rossov si povimla, e kdy se na pednce zept poslucha, eho se na smrti obvaj nejvce, vtina lid odpovd, e se boj neznmho, bolesti, ztrty milovanch osob nebo toho, e nedokon zapoat dlo. Podle n jsou vak vechny tyto vci pouhou pikou ledovce. Vtina toho, co spojujeme se smrt, je nevdom, a je teba to osvtlit, abychom dokzali smrt pijmout. lovk si podvdom nedoke pedstavit svou vlastn smrt jinak ne jako nco zlovolnho, co jej pichz potrestat. Pokud si uvdom, e toto spojen je iracionln - e mt smrtelnou chorobu nen trestem za njakou patnost - je tento proces usnadnn (Kbler-Rossov, 1987). V tradinch kulturch, v nich dti, rodie a prarodie asto ij ve stejn domcnosti, si lid obvykle zeteln uvdomuj souvislost mezi smrt a stdnm generac. Jedinci se ct bt soust rodiny a komunity, je trv dle, i kdy jedinec zanik. Za takovch okolnost lze mon smrt vnmat mn zkostn ne za rychle se mncch, individualistickch spoleenskch podmnek prmyslovho svta.
RESOCIALIZACE
Za uritch okolnost me u dosplch jedinc dochzet k resocializaci, kter je charakterizovna rozpadem dosud pijmanch hodnot a vzorc chovn, po nm nsleduje pijet radikln novch, radikln odlinch. Jednm typem okolnost, za kterch k tomu me dojt, je vstup jedince na pdu instituce omezujc osobn svobodu - psychiatrick lebny, vzen, kasren nebo jin instituce, kde je oddlen od vnjho svta a vystaven tvrdmu tlaku novch zkaz a pkaz. Za extrmn stresujcch okolnost mohou bt zmny postoje a osobnosti jedince velice dramatick. Prv studium takovch meznch situac nm ostatn ledacos napovd i o normlnch procesech socializace. Chovn v koncentranm tboe Proslul popis resocializace u lid, kte se na konci tictch nebo potku tyictch let ocitli v nacistickch koncentranch tborech, nm poskytl psycholog Bruno Bettelheim. Jeho len se zsti opr o to, co sm zail jako vze ve dvou z nejstranjch tbor, Dachau a Buchenwaldu. Podmnky ivota v tchto tborech byly dsiv. Vzni byli vystaveni fyzickmu muen a neustlmu poniovn a strdali hrozivm nedostatkem potravy a dalch zkladnch ivotnch poteb. Bettelheim byl jako praktikujc psychoterapeut zvykl vdat sv pacienty, jak v reakci na lbu dosti zsadn mn postoje a chovn. Zmny, kter probhaly u vz pod vlivem obrovsk zte ivota v koncentranm tboe, vak byly daleko hlub a rychlej. V tboe, napsal Bettelheim, jsem... byl svdkem rychlch zmn postihujcch nejen jednn, ale i samu osobnost; probhaly neuviteln rychle
58
a asto byly mnohem dramatitj, ne jak by bylo mono doshnout jakoukoli psychoanalytickou lbou" (Bettelheim, 1986, str. 14). Podle Bettelheima dolo u vech vz ke zmnm osobnosti, kter probhaly v uritm sledu. Na zatku byl ok ze samotnho uvznn, zpsoben surovm odtrenm od rodiny a ptel; mnoz byli cestou do tbora mueni. Vtina novch vz se snaila vzdorovat psoben podmnek v tboe a pokouela se udret si zpsob chovn, jak mla v pedchozm ivot, ale to se ukzalo jako nemon. Strach, deprivace a nejistota vedly k tomu, e se osobnosti vz zaaly hroutit. Nkte z nich se stali ivmi mrtvolami", jak je nazvali ostatn, nebo se zdlo, e ztratili vekerou vli, iniciativu i zjem o vlastn osud. Tito mui a eny brzy zemeli. Jin se zaali chovat jako dti - ztratili pedstavu o asu a schopnost myslet dopedu" a na zdnliv triviln zleitosti reagovali vraznmi zmnami nlady. Vtina starch vz", kte byli v tborech vce ne rok, se chovala zcela jinak. Sta vzni proli procesem resocializace, jm se vyrovnvali s kadodenn brutalitou ivota v tboe. asto si u nedokzali vybavit jmna, msta a udlosti ze svho pedchozho ivota. Promna osobnost starch vz byla zaloena na napodoben postoj a chovn tch jedinc, kte pi pchodu do tbora vzbuzovali jejich nejvt odpor, toti dozorc samotnch. Opiili se po nich a dokonce se pokoueli pomoc rozervanch cr napodobit jejich uniformy. Bettelheim napsal: Sta vzov ctili velk uspokojen, jestlie pi potn vz, kter probhalo dvakrt denn, stli opravdu dobe v pozoru nebo se dn zahlsili. Byli hrd na to, e jsou stejn ,tvrd chlapi' jako esesci, anebo jet tvrd. Ve sv identifikaci s nimi zachzeli tak daleko, e koprovali i esesckou formu zbavy. Dozorci se bavili mimo jin tm, e zkoueli, kdo vydr nejdle dostvat rny, ani zastn. Tot provozovali sta vzov, jako by jim nestailo, e jsou biti dost asto i tehdy, kdy tuto zkuenost neopakuj formou hry." (Bettelheim, 1986, str. 158)
Vymvn mozk"
Obdobn reakce a zmny byly zaregistrovny v jinch meznch situacch, napklad v chovn jedinc podrobench nsilnm vslechm nebo tzv. vymvn mozk (brainwashing). V potench stadich takovch vslech se jedinec sna vzdorovat tlaku, jemu je vystaven. Pot se objevuje zdnliv regrese k infantilnmu chovn. K resocializaci dochz tehdy, kdy se objev nov rysy chovn, jejich vzorem se stv ten, kdo je v dan situaci nositelem autority - vyslchajc. William Sargant, kter se zabval rznmi typy meznch situac, poznamenv: .Jednm z nejhroznjch nsledk tchto bezohlednch vslech, kter popisuj jejich obti, je skutenost, e nhle zanaj ctit sympatie ke svmu muiteli..." (Sargant, 1959, str. 192) V meznch situacch zejm dochz k tomu, e nastv regrese v procesu socializace. Socializovan reakce jsou bezohledn odbourny a jedinec prov podob59
nou zkost jako mal dt pipraven o ochranu rodi. Pak je jeho osobnost de facto promnna. Zsadn zmny osobnosti a chovn, kter vidme v meznch situacch, pedstavuj pouze extrmn verzi normlnch projev socializace v jinch prostedch. Osobnosti, hodnoty a postoje lid nejsou nikdy dny jednou provdy, ale mn se na zklad jejich zkuenost v celm ivotnm cyklu. Ilustrac z pomrn nedvn doby je zkuenost mladch Amerian, kte byli poslni v edestch letech nebo na potku sedmdestch do vlky ve Vietnamu. Pod extrmnm tlakem, jak pedstavoval boj v neznm dungli proti odhodlanmu a vynalzavmu nepteli, dolo u mnoha vojk ke zmnm osobnosti podobnm tomu, co popisuj Bettelheim a Sargant. Byli resocializovni do drsn a brutln reality, v n se nachzeli. Po nvratu do Spojench stt veterni tchto boj zjistili, e stoj ped novm procesem resocializace, tentokrt do mrovho svta, do kterho se u nehodili.
SOCIALIZACE A SVOBODA JEDINCE
Kulturn prosted, do nho se rodme a v nm vyrstme, m tak velk vliv na nae chovn, e bychom si mohli pipadat zbaveni jakkoli individuality nebo svobodn volby. Mohlo by se nm zdt, e se pouze vlvme" do pedem stanovench forem, kter pro ns spolenost pipravila. Nkte sociologov opravdu p o socializaci - anebo i o sociologii obecn - v podobnm duchu, ale takov nzory jsou zsadn myln. Skutenost, e od narozen a do smrti vstupujeme do interakc s jinmi, m urit vliv na nae osobnosti, na hodnoty, kter vyznvme, i na nae jednn. Socializace vak tak pokld zklady na vlastn individuality a svobody. V prbhu socializace dospv kad z ns k procesu sebeuvdomn a vytv si schopnost samostatn myslet a jednat. Tuto skutenost lze dobe ukzat na pkladu uen se jazyku. Nikdo z ns nevynalezl e, kter se jako dt nauil, a vichni jsme vzni pevn stanovenmi jazykovmi pravidly. Souasn je vak porozumn ei jednou z nezbytnch podmnek naeho sebeuvdomn a tvoivosti. Bez ei bychom si neuvdomovali sv j" a ili bychom vcemn stle jen ve zde a nyn. Zvldnut jazyka je nezbytn pro symbolick bohatstv lidskho ivota, pro pochopen naich specifickch osobnch vlastnost a pro praktick zvldnut svta kolem ns.
60
3. KAPITOLA
Typy spolenost
61
TYPY SPOLENOST
Pes svou rozmanitost m lidsk kulturn chovn nkter spolen znaky. Jestlie je nachzme ve vech nebo tm ve vech spolenostech, hovome o kulturnch univerzlich. Neznme dnou kulturu, kter by nemla gramaticky sloit strukturovan jazyk. U vech lze rozeznat uritou formu rodiny, v n existuj hodnoty a normy spojen s vchovou dt. Kulturn univerzli je tak instituce manelstv, prv tak jako nboensk rituly a majetkov prva. Vechny kultury tak maj njakou formu zkazu incestu, tj. sexulnho styku mezi blzkmi pbuznmi, napklad otcem a dcerou, matkou a synem nebo bratrem a sestrou. Antropologov znaj i celou adu dalch kulturnch univerzli, k nim pat umn, tanec, zdoben tla, hry, dvn dar, ertovn a hygienick pravidla (Murdock, 1945). Univerzlnch rys je vak ve skutenosti o nco mn, ne by se nm mohlo zdt pi etb tohoto seznamu, protoe v kad kategorii existuje mnoho rznch variac. Vezmme si napklad zkaz incestu: jeho definice se v rznch kulturch vznamn li. Nejastji je za incest povaovn sexuln styk mezi pbuznmi prvnho stupn; v mnoha kulturch vak zahrnuje i styk mezi bratrancem a sestenic nebo dokonce mezi vemi nositeli tho rodovho jmna. Existovaly tak spolenosti, v nich byly pinejmenm mal sti populace incestn praktiky povoleny. Tak tomu bylo napklad u vldnouc tdy ve starm Egypt.
Jazyk
Jednm z nejvraznjch kulturnch atribut lovka, sdlenm vemi kulturami, je komunikace prostednictvm jazyka (konkrtnch jazyk ovem existuje ve svt nkolik tisc). Zvata jsou schopna spolu komunikovat, ale dn ivoin druh krom lovka si nevytvoil nic, co by se dalo nazvat jazykem. U nkterch z vych primt se daj vypstovat jazykov schopnosti, ale jen ve velmi omezen me. Jednm z nejslavnjch ppad byla impanzice Washoe, kter zvldla slovn zsobu vce ne sta slov v americk znakov ei pro hluchonm (Gardner a Gardnerov, 1969, 1975). Washoe byla tak schopna sestavit pr jednoduchch vt. Dokzala napklad sdlit pij lska lto lto", co znamenalo, e se chce omluvit za nco, co provedla. Experimenty s Washoe byly daleko spnj ne podobn pokusy s jinmi impanzy - odtud tak plyne jej slva v sociologick literatue. Ani Washoe vak nebyla schopna zvldnout dn gramatick pravidla nebo nauit jin impanze tomu, co sama umla. I po nkolikaletm ncviku zstala jej jazykov schopnost hluboko pod rovn prmrnho dvouletho dtte. Kad normln dospl lo-
62
T YPY SPOLENOST
vk m slovn zsobu tajc tisce slov a doke je kombinovat podle tak sloitch pravidel, e mnoho lingvist strv celou svou profesionln drhu snahou o jejich rozlutn. e a psmo Vechny spolenosti pouvaj ke sdlovn jazyka e. Existuj vak i jin zpsoby jeho penosu" i vyjadovn - pedevm psan. Vynlez psma byl jednm z velkch meznk lidskch djin. Vyvinulo se zejm ze znaek nebo obrzk znzorujcch majetek jednotlivch rodin i rod. Na dev, v hln nebo na kameni se dlaly zznamy o vznamnch udlostech, pedmtech nebo lidech. Psan zaalo jako ukldn informac a jako takov bylo zce spjato s administrativnmi potebami prvnch stt a civilizac (co bude podrobnji probrno v dal sti tto kapitoly). Spolenost, je zn psmo, me najt sv msto" v ase a prostoru. Me shromaovat dokumenty, kter popisuj minulost, prv tak jako informace o souasnch udlostech a innostech. Psan nen pouhou e penesenou na papr nebo jin trvanliv materil. Zajmav je na nm i to, v em prostou e pesahuje. Psan dokumenty nebo texty jsou kvalitativn odlin od mluvenho slova. U z definice ei vyplv, e jej psoben je omezeno na konkrtn kontext, v nm jsou slova pronena. Mylenky a zkuenosti se mohou v kulturch penet z generace na generaci, ale jen tehdy, jsou-li pravideln opakovny. Naproti tomu texty mohou pet tiscilet a stle ns v jistm smyslu oslovovat" pmo. Prv proto je pro historiky tak dleit studium dokument. Interpretac text, kter nm zstaly po vymelch generacch, mohou historikov rekonstruovat obraz jejich ivota. Biblick texty napklad tvo u po dv tiscilet trvalou soust historie zpadn civilizace. Dodnes meme st a obdivovat hry velkch dramatik antickho ecka. Smiotika a hmotn kultura Symboly pouvan v ei a psmu jsou hlavnm zpsobem, jm jsou utveny a vyjadovny kulturn vznamy, ale zdaleka ne jedinm. K tvorb vznam lze vyut jak hmotnch pedmt, tak typ chovn. Napklad styl obleen je obvykle vyuvn k tomu, aby zdraznil rozdly mezi pohlavmi. V na kultue a donedvna nosily vechny eny sukn a vichni mui kalhoty. V jinch kulturch je tomu naopak. Analza smiotickch systm - neverblnch kulturnch vznam - otevr sociologii a antropologii dal zajmav pole psobnosti. Smiotick analza me bt velmi uiten pi vzjemnm srovnvn kultur. Protoe kulturn vznamy jsou symbolick, umouje nm smiotick analza vystihnout rozdly v tom, jak se jednotliv kultury utvej. Napklad budovy ve mstech nejsou jenom msty,
63
T YPY SPOLENOST
kde lid ij a pracuj. Maj asto symbolick charakter. V tradinch mstech stval hlavn chrm i kostel obvykle na vyvenm mst ve stedu msta nebo v jeho blzkosti a symbolizoval tak vestrann vliv nboenstv na ivot lid. Hmotn kultura ovem nen pouze symbolick. Je ivotn dleit pro uspokojovn fyzickch poteb - pat sem nstroje nebo postupy pouvan k zskvn potravy, vroba zbran, budovn pbytk a tak dle. Promny hmotn kultury jsou hlavnm kritriem klasifikace rznch typ spolenost v djinch, protoe to, jak lid zajiuj uspokojen svch zkladnch poteb, ovlivuje vtinu ostatnch aspekt jejich kultury. Pikrome tedy ke srovnn rozlinch forem lidsk spolenosti.
PRVN SETKN S JINMI KULTURAMI Asi ped pl stoletm zaali nkte ostrovan v zpadnm Tichomo stavt velk dkladn devn modely letadel. Jejich budovnm trvili hodiny trpliv prce, pestoe dn z nich nikdy nevidl letadlo zblzka. Modely nebyly ureny k tomu, aby ltaly; sehrvaly vak stedn roli v nboenskch hnutch vedench mstnmi proroky. Tito nboent vdci hlsali, e kdy budou provedeny urit obady, bude z nebes seslno kargo", m rozumli pedmty, kter si ped jejich oima dvali letecky poslat bloi. Pchod karga" bude mt za nsledek zmizen bloch a to zpsob, e se pedkov domorodc vrt na zem. Ostrovan byli pesvdeni, e pesn dodrovn jistch ritul povede k potku nov ry, v n se budou tit z hmotnho bohatstv blch vetelc, a pitom si jinak zachovaj svj tradin zpsob ivota (Worsley, 1970). Pro toto hnut vzniklo? Bylo vsledkem stetu tradinch pedstav a zvyklost ostrovan se zpadnm zpsobem ivota. Bohatstv a moc bloch byly zjevn; ostrovan dospli k nzoru, e jejich skutenm zdrojem jsou zhadn ltajc pedmty, kter pively hojnost vc pro potebu vetelc. Z pohledu domorodc bylo logick, e se pokusili letadla ovldnout a pouili k tomu nboenskch a ritulnch prostedk. Souasn se snaili uchrnit a zachovat sv vlastn zvyklosti, ohroen pchodem cizinc. Ostrovan mli pomrn mal vdomosti o chovn bloch a o technice, kterou disponovali. innost Evropan si vykldali po svm, na zklad svch vlastnch pedstav a nzor na svt. V tomto smyslu byly jejich reakce podobn tm, kter se ped potkem modern doby vyskytovaly po celm svt. I pslunci velkch civilizac minulosti mli toti jen mlhav povdom o zpsobu ivota jinch nrod. Kdy zpadn dobrodruzi a obchodnci v 16. a 17. stolet vypluli do odlehlch oblast svta, povaovali lidi, s nimi se setkali, za barbary" a divochy". Evropan, kte se v 16. stolet vypravili na americk kontinent, hledali obry, amazonky a trpaslky, pramen vnho mld, eny, jejich tla nestrnou, a mue, kte ij stovky let. Objevitelsk cesty byly provzeny znmmi obrazy z tradi-
64
T YPY SPOLENOST
nch evropskch mt. Amerit Indini byli zpotku povaovni za divok bytosti, pbuzn spe zvatm ne lidem. Paracelsus, autor lkaskch traktt ze estnctho stolet, lil Severn Ameriku jako kontinent obydlen tvory, kte jsou napl lidmi a napl zvaty. O tchto bytostech se soudilo, e nemaj dui a vznikaj samovoln ze zem. Biskup z msta Santa Marta v dnen Kolumbii popsal mstn Indiny takto: Nejsou to lid s rozumnou du, ale divoc lid lesn, kte si proto nemohou osvojit ani kesansk uen, ani dnou ctnost i vdomost jakhokoli druhu." (Pagden, 1982, str. 23) Evropan, kte v 17. a 18. stolet navzali kontakty s nskou , se setkvali s pohrdavm pstupem ze strany jejch vldc. V roce 1793 poslal anglick krl Ji III. do ny sv vyslance, aby navzali obchodn vztahy. Barbarskm" nvtvnkm bylo povoleno, aby oteveli v n nkolik poboek svch obchodnch spolenost a jejich prostednictvm doveli dom nsk zbo. an sami vak nemli zjem o cokoli, co by jim mohli na opltku nabdnout Evropan: Nae Nebesk e oplv hojnost, ba nadbytkem vekerch statk, a dnho zbo v n nen nedostatek. Nen proto vbec zapoteb dovet vrobky cizch barbar vmnou za nae vlastn." dost o povolen vyslat do ny zpadn misione se setkala se zamtavou odpovd: Rozdl mezi any a barbary je zcela zsadn a dost Vaeho velvyslance, aby byla barbarm poskytnuta volnost pi en jejich nboenstv, je naprosto nesmysln." (Worsley, 1967, str.2) Propast mezi Vchodem a Zpadem byla tak hlubok, e se na obou stranch tradovaly zcela bizarn pedstavy o tch druhch. V n bylo napklad jet na sklonku 19. stolet rozeno pesvden, e by cizinci - zvlt pak Anglian zemeli na zcpu, kdyby nejedli denn rebarboru. A do doby ped dvma staletmi neml nikdo onen celkov pohled" na svt, kter nm dnes pipad samozejm. Jeden z nejdramatitjch prvnch kontakt mezi Zpadem a jinmi kulturami se odehrl teprve v roce 1818. Anglick nmon expedice, kter hledala za Severnm polrnm kruhem cestu do Ruska mezi Baffinovm ostrovem a Grnskem, se nhodn setkala s Eskymky. Do toho dne se Eskymci domnvali, e jsou jedinmi lidmi na svt! Kontrasty, na kter nareli evropt moeplavci, dobyvatel, obchodnci a misioni pi setkvn s mimoevropskmi nrody, shrnuje antropolog Marvin Harris nsledujcmi slovy: V nkterch oblastech svta - v Austrlii, Arktid, v nkterch stech Jin Ameriky a Afriky - se setkvali se skupinami lid ijcmi dosud velmi podobnm zpsobem, jako jejich dvno zapomenut evropt prapedci z doby kamenn. Byly to tlupy dvaceti a ticeti lid, toulajc se po rozlehlch zemch, v neustlm pohybu, ivc se vlun lovem zvat a sbrem divokch rostlin. Tito lovci-sbrai byli zjevn pslunky vzcnho a ohroenho druhu. Jinde, napklad v lesch na vchod Severn Ameriky, v jihoamerickch dunglch a ve vchodn Asii nalezli vt hustotu osdlen, s vcemn stlmi vesnicemi, jejich obyvatel se ivili zemdlstvm. I tady vak zbran a nstroje vypadaly jako pozstatky prehistorickch dob.
65
T YPY SPOLENOST
Jinde se ovem objevitel stetvali s pln vyvinutmi stty a emi, v jejich ele stli despotov a vldnouc tdy, oprajc se o stl armdy. Prv tyto velk e se svmi msty, pamtkami, palci, chrmy a poklady lkaly vechny Marky Poly a Kolumby, aby se vbec pes moe a pout vydali. Byla tu na - nejvt e na svt, ohromn a vyspl civilizace, kter shlela s pohrdnm na rudolc prosebnky z malikch krlovstv lecch za hranicemi civilizovanho svta. A byla tu Indie - zem, kde se uctvaly krvy a lidem bylo souzeno nst rzn tk ivotn bemena podle toho, co si jejich due zaslouily v pedchozch ivotech. A pak stty a e pvodnch obyvatel Ameriky, svty samy pro sebe, z nich kad ml sv odlin umn a nboenstv: Inkov se svmi velkmi kamennmi pevnostmi, visutmi mosty, okzalmi spkami a sttem zenou ekonomikou; Aztkov s krveznivmi bohy, kte pojdali lidsk srdce a neustle vyadovali erstv obti" (Harris, 1978, str. 13-14). V tto zdnliv bezbeh rozmanitosti spolenost pedmodern doby lze ovem vymezit ti zkladn typy, kter se v Harrisov popisu objevuj: lovce a sbrae, vt zemdlsk i pasteveck spolenosti a neprmyslov civilizace ili tradin stty. Seznmme se nyn postupn s hlavnmi charakteristickmi rysy vech t.
LOVCI A SBRAI
Po vtinu doby, co na tto planet existuje lovk, ili lid v malch tlupch nebo kmenech, asto nepesahujcch ticet nebo tyicet osob. Nejstar typ lidsk spolenosti tvoili lovci a sbrai. Nevnovali se pstovn plodin ani uitkovch zvat, ale zskvali si obivu lovem, rybaenm a sbrnm jedlch rostlin rostoucch ve voln prod. Kultury lovc a sbra dodnes pevaj v nkterch odlehlch stech svta, napklad v brazilskch a novoguinejskch pralesch, ale vtina jich byla zniena nebo pohlcena celosvtovm enm zpadn kultury a ty zbvajc u zejm dlouho nepeij. Dnes se na svt iv pedevm lovem a sbrem mn ne tvrt milionu lid - jedna tiscina procenta celkov svtov populace. Antropologick vzkum poslednch padesti let nm poskytl hojnost informac o spoleenstvch lovc a sbra. Protoe jsme si vdomi rozmanitosti lidskch kultur, musme bt opatrn, chceme-li se poutt do generalizac by jen o jedinm typu spolenosti. Existuj nicmn urit spolen rysy vech lovc a sbra, kter je odliuj od jinch typ kultur (Diamond, 1974, Schrire, 1984). Ve srovnn s vtmi spolenostmi - zvlt pak s modernmi prmyslovmi systmy - se u skupin lovc a sbra jen v mal me projevuje nerovnost. Lovci a sbrai jsou neustle v pohybu, ale nemaj tan zvata ani jin dopravn prostedky, take si s sebou nemohou brt mnoho vc i majetku. V podstat jde jen o zbran uren k lovu, nstroje ke kopn dr a stavb pbytk, pasti a ndob. Mezi pslunky tto spolenosti jsou mal rozdly co do mnostv a druhu hmotnch statk. Rozdly ve spoleenskm postaven vyplvaj tm vlun z rozdlu
66
T YPY SPOLENOST
Jak s rstem svtov populace ubvalo lovc a sbra

zdroj: Richard B. Lee a Irven de Vore, lovk lovec (Man the Hunter; Aldine de Gruyter, 1968).
67
T YPY SPOLENOST
vku a pohlav. Mui zastvaj prakticky vude lohu lovc, zatmco eny sbraj divok rostliny, va a staraj se o dti. Nejstar a nejzkuenj mui, rada starch", maj obvykle hlavn slovo pi vznamnjch rozhodnutch skupiny. Podobn jako majetkov rozdly jsou vak i rozdly mocensk mnohem men ne u nsledujcch typ spolenost. U lovc a sbra pevld princip participace jestlie je nutno pijmout dleit rozhodnut nebo elit njak krizi, sejdou se k tomu obvykle vichni dospl mui. Lovci a sbrai necestuj z msta na msto pln nahodile. Vtina skupin m pevn vymezen teritoria a kadm rokem migruj z jednoho na druh. Mnoh komunity lovc a sbra nemaj stl sloen; jednotlivci asto pechzej z jednoho tbora do druhho, skupiny se rozchzej a spojuj s jinmi, pohybujcmi se po tme zem. Pygmejov Mbuti Ze stovek existujcch popis kultur lovc a sbra se pro ilustraci jejich zpsobu ivota seznmme jen s jednou: se spolenost pygmej Mbuti, ijcch ve stedoafrickm Kongu (Turnbull, 1983). Mbutiov obvaj hust zalesnnou oblast, obtn pstupnou vem vetelcm. Oni sami les dobe znaj a pohybuj se po nm zcela voln. Vody maj dostatek, prv tak jako jedlch divokch plod a zve. Nebuduj trval pbytky, ale jen psteky z vtv a list, kter se daj postavit za pr hodin a tak kdykoli opustit, kdy je as zmnit sdlit - co dlaj Mbutiov trvale, nebo nikdy nezstvaj na jednom mst dle ne msc. Mbutiov ij v malch tlupch, tvoench tymi nebo pti rodinami. Jejich sloen sice zstv vcemn stl, ale nic nebrn jednotlivci nebo rodin, aby se od sv tlupy odtrhli a pipojili se k jin. dn tlupa nen nikm vedena", nebo Mbutiov nemaj nelnky. Starm mum vak nle povinnost zjednat klid, dojde-li k tenicm nebo hdkm, protoe lesn duchov vnmaj kad rozruch s nelibost. Pokud se njak konflikt pli vyhrot, rozdl se skupina a jej lenov se pidaj k ostatnm. Potky studia Mbuti spadaj do edestch let, kdy byl jejich tradin ivotn styl dosud nenaruen. Od t doby je vystaven stle vtmu tlaku. Okoln svt postupuje stle hloubji do nitra pralesa a Mbutiov jsou vtahovni do penn ekonomiky vesnic budovanch na jeho obvodu. Vylil jsem jejich zpsob ivota v ptomnm ase, ale ve skutenosti tento ivotn styl ji dnes tm neexistuje. Tot plat o pkladech jinch typ malch tradinch spolenost, s nimi se jet v tto kapitole setkme.
68
TYPY SPOLENOST
Spolenost prvotnho blahobytu" S vtinou lovc a sbra, kte si dodnes zachovvaj svj starodvn zpsob obivy, se na rozdl od Mbuti setkvme v nehostinnch oblastech. Mnoh takov skupiny ij na hranici hladu, protoe jim okoln prosted neumouje vce ne hol pevn. Z bohatch oblast svta byli lovci a sbrai vtinou ji dvno vytlaeni. Protoe nyn ij v podmnkch trvalho boje o peit, mysl si mnoho autor, e materiln nouze je nezbytnm atributem vech takovch kultur. Je vak pravdpodobn, e v minulosti tomu bylo jinak. Znm antropolog Marshall Sahlins nazval lovce a sbrae pvodn spolenost blahobytu", protoe mli vce ne dost prostedk na uspokojen svch poteb (Sahlins, 1972). Lovci a sbrai minulosti, kte ili v oblastech s pznivjmi prodnmi podmnkami, nemuseli trvit vtinu dne prac, ve vrobnm procesu". Je mon, e mnoz trvili prac kad den mn asu, ne in prmrn pracovn doba souasnho dlnka nebo ednka. Lovci a sbrai nemaj velk zjem o rozvoj hmotnho bohatstv pesahujcho to, co potebuj pro uspokojen svch zkladnch poteb. Jejich hlavn hodnoty jsou nboensk povahy; sousteuj se pedevm na ceremoniln a rituln innosti. Vtina lovc a sbra se pravideln astn sloitch ceremoni, take trv velkou st svho asu ppravou odv, masek, maleb i jinch posvtnch pedmt pouvanch pi takovch ritulech. Nkte autoi - zvlt pak ti, kte jsou ovlivnni sociobiologi - povauj vznam lovu v tchto spolenostech za nco, co souvis s vudyptomnmi vlenickmi sklony lovka. Vtina lovc a sbra je vak ve skutenosti spe mrumilovn a nstroje pouvan k lovu se jen zdka obracej proti jinm lidem. Ke stetm mezi rznmi tlupami sice obas dochz, ale jsou obvykle velmi omezenho rozsahu; mlokdy pijde nkdo o ivot. Vlku v modernm slova smyslu lovci a sbrai vbec neznaj a neexistuj u nich specializovan vlenci. I lov sm je innost vrazn kolektivn. Jednotlivec sice nkdy lov sm, ale kdy ulov napklad divok prase, tm vdy se o n dl se zbytkem tlupy. Lovci a sbrai nejsou pouhmi primitivy", jejich zpsob ivota by ns u nemusel zajmat. Studium jejich kultur nm ukazuje v jasnjm svtle, e nkter nae instituce vbec nejsou pirozenou" soust lidskho ivota. Podmnky, v nich ili lovci a sbrai, bychom si samozejm nemli idealizovat. Neexistence vlek a vtch majetkovch i mocenskch nerovnost - podobn jako skutenost, e dvaj pednost spoluprci ped soupeenm - nm nicmn pipomnaj, e to, co vytvoila modern prmyslov civilizace, nemus bt nutn povaovno za pokrok".
69
TYPY SPOLENOST
PASTEVCI A ZEMDLCI
Asi ped dvaceti tisci lety zaaly nkter skupiny lovc nachzet hlavn zdroj obivy v chovu domestikovanch zvat a obdlvn pol. Hlavnm zdrojem obivy pastevc jsou domestikovan zvata, zatmco u zemdlc je to pstovn rznch plodin; mnoho kultur vak m charakter smen.
Pastevci
Podle toho, co jim ivotn prosted umouje, pstuj pastevci hovz dobytek, ovce, kozy, velbloudy nebo kon. I v dnenm svt jet existuje mnoho pasteveckch spolenost, soustednch pedevm v rznch oblastech Afriky, Stednho Vchodu a Stedn Asie. Obvykle se s nimi setkvme ve stepch, ale tak v horch a poutch. Jde o oblasti, kde se ned spn provozovat zemdlstv, ale uiv se tam rzn druhy zvectva. Pastevci obvykle migruj z jedn oblasti do druh v zvislosti na ronch obdobch. Vyuvaj k pesunm zvata a pohybuj se po mnohem rozshlejch zemch ne lovci a sbrai. Vzhledem k jejich koovnmu zpsobu ivota nen bn, aby shromaovali vt mnostv hmotnch statk, pestoe jejich zpsob ivota v tomto smru nen tak prost, jako je tomu u lovc a sbra. Protoe jim domestikace zvat umouje stl psun potravy, jsou tyto kultury obvykle mnohem rozshlej ne komunity lovc a sbra. Existuj pasteveck spolenosti, kter maj vce ne tvrt milionu len. Pastevci, kte se asto pohybuj po rozlehlch zemch, se dostvaj do kontaktu s jinmi skupinami. Nezdka se vnuj obchodu, ale i vlen. Mnoh pasteveck skupiny byly ovem mrumilovn a krom pe o sv stda se zajmaly jen o rituln a ceremoniln zleitosti sv kultury. Jin vak byly velmi bojovn a nachzely zdroj obivy nejen ve svch stdech, ale i v dobvn a plenn. V pasteveckch spolenostech se setkvme s vt majetkovou a mocenskou nerovnost ne u lovc a sbra. Pedevm nelnci, vdci kmen a pedn bojovnci maj asto znanou osobn moc. Klasick popis pasteveck spolenosti poskytl Edward Evans-Pritchard, jen studoval kulturu Nuer v jinm Sdnu (Evans-Pritchard, 1940). I kdy pstuj tak nkter plodiny, je zkladem jejich ekonomiky chov hovzho dobytka. ij v osadch vzdlench od sebe 8-30 kilometr. Ve 30. letech, kdy Evans-Pritchard pracoval na sv studii, bylo Nuer celkem asi 200 tisc. Vichni hovo stejnm jazykem a maj podobn zvyky, ale nemaj dn politick veden a dnou formu vldy. Jsou rozdleni do kmen, kter spolu obas spolupracuj, ale obvykle ij oddlen. Kad kmen m sv vlastn zem, jeho hranice jsou obvykle vymezeny toky ek. Nuerov vak nepikldaj pd dn zvltn vznam krom toho, e se na n d pst dobytek. Na st roku, v obdob sucha, se usazuj v tborech blzko napajedel. ivot Nuer je spjat pedevm s jejich dobytkem, jemu pipad v jejich
70
T YPY SPOLENOST
kultue stejn loha. Sousednmi nrody, je maj mlo dobytka nebo ho vbec nepstuj, Nuerov hluboce pohrdaj. Rituly provzejc vznamn ivotn zmny - narozen, dosaen dosplosti, satek a smrt - jsou vdy spojeny s dobytkem. Mui jsou asto oslovovni jmny svch oblbench vol a eny jmny krav, kter doj. Nuersk kmeny mezi sebou asto vl a nkdy tak vytvej spojenectv proti jinm etnickm skupinm. Pro krvy nejen ij, ale tak pro n thnou do boje sna se napklad uloupit stda svm sousedm, Dinkm, kte jsou rovn pastevci. Jedno nuersk poekadlo tvrd, e pro krvu zemelo vce lid ne pro cokoli jinho". Zemdlci Zemdlsk spolenosti zejm vznikly piblin ve stejn dob jako pasteveck. Dosavadn lovci a sbrai nahradili prost sbr divoce rostoucch plodin jejich clenm pstovnm. Prvnm krokem bylo to, co se obvykle nazv hortikultura" ili zahradnien: obdlvn malch zahrad jednoduchmi motykami a ri. Na svt dosud existuje mnoho kultur, kter zskvaj obivu prv tmto zpsobem. Podobn jako pastevectv poskytuje i hortikultura stlej psun potravy ne lov a sbr, take lid mohou t ve vtch komunitch. Protoe ij usedle, mohou nashromdit vt mnostv hmotnch statk ne pastevci, o lovcch a sbrach ani nemluv. Jakmile se jednotliv skupiny usad na uritch mstech, mohou mezi osadami vznikat pravideln obchodn a politick vazby. I tyto kultury mohou bt
Petrvvn agrrnho zpsobu ivota ve srovnn s prmyslovmi zemmi: procento pracovnch sil v zemdlstv (1990)
Zdroj: Nikos Alexandratos, Svtov zemdlstv: vhled do roku 2010: studie FAO (World Agriculture: Towards 2010: An FAO Study, 1995).
71
T YPY SPOLENOST
bojovn; obecn vzato vak mvaj mn nsiln charakter ne nkter skupiny pastevc. Jejich lenov, kte obdlvaj pdu, obvykle nebvaj pli zdatnmi vlenky. Naproti tomu koovn pslunci pasteveckch kmen se mnohdy sdruuj k podnikn spolench njezd. Jako pklad si uvedeme kmen Gururumb z Nov Guineje, tajc jen mlo pes tisc osob, ijcch v esti osadch (Newman, 1965). V kad z nich je nkolik oplocench zahrad. Pda pat rznm rodinm ijcm na oplocenm zem. Prce na n se astn vichni, dospl i dti, ale mui a eny maj zodpovdnost za rzn typy ovoce a zeleniny. Kad rodina m nkolik zahrdek a podle ron doby std plodiny, je na nich pstuje, m je zajitna trval zsoba jdla. Soust kultury Gururumb je komplikovan systm obadnch vmn dar mezi rodinami, jejich prostednictvm se zskv spoleensk presti. Proto maj lid krom zahrdek, kde pstuj plodiny pro svou kadodenn potebu, i dal, je slou pstovn reprezentanch" plodin. Reprezentanm" plodinm je vnovna daleko vt pe ne tm urenm pro bnou potebu. Gururumbov pstuj tak prasata, ale i ta slou pedevm k tomu, aby byla rozdna jako dary, jejich prostednictvm zskv drce postaven ve spolenosti. Vdy po nkolika letech se kon ohromn zabijaka, pi n se poraz, upeou a rozdaj stovky prasat. Podobn jako u pastevc existuje i u Gururumb vt nerovnost ne u lovc a sbra. Nelnci a kmenov vdci hraj vznamnou lohu a mezi jedinci nachzme vrazn majetkov rozdly.
NEPRMYSLOV CIVILIZACE ILI TRADIN STTY
Asi od estho tiscilet ped nam letopotem nachzme doklady o spolenos tech, kter byly rozshlej ne vechna spoleenstv ped nimi a od dvjch typ se zeteln liily (Burns a Ralph, 1974). Tyto spolenosti byly zaloeny na rozvoji mst, vyznaovaly se velice vraznmi nerovnostmi co do bohatstv i moci, a byly spojeny s vldou krl nebo csa. Protoe znaly psmo a vzkvtaly v nich vdy a umn, oznaujeme je asto za civilizace. Protoe vak vytvoily koordinovanj vldn formy ne jin formy spolenosti, bv pro n asto pouvn termn tra din stty. Vtina tradinch stt byla rovn emi; svho rozsahu doshly podmannm a zalennm jinch nrodnch spoleenstv (Eisenstadt, 1963, Claessen a Skalnk, 1978, Kautsky, 1982). V pln me to platilo napklad o star n a mu. V obdob vrcholnho rozkvtu, v prvnm stolet naeho letopotu, sahala msk e od Britnie a po Stedn vchod. nsk e, kter trvala pes dva tisce let, se rozkldala po velk sti vchodn Asie, kterou zaujm souasn na. Dnes ji dn tradin stty neexistuj. Pestoe nkter, pedevm na a Japonsko, peily v tm nezmnn podob a do potku 20. stolet, v souasn dob u vechny zanikly a byly nahrazeny modernmi systmy.
72
Nkter z hlavnch tradinch civilizac minulosti s uvedenm doby trvn a rozsahu (pouze piblin, protoe vechny prochzely obdobmi expanze a padku).
73
T YPY SPOLENOST
Nejstar tradin stty vznikaly na Stednm vchod, obvykle v rodnch oblastech kolem ek. nsk e vznikla kolem roku 200 p.n.l, kdy existovaly mocn stty tak na indickm subkontinentu. Nkolik velkch tradinch stt existovalo tak ve Stedn a Jin Americe, napklad e Aztk v dnenm Mexiku a e Ink na zem dnenho Peru. Stt Ink byl vytvoen asi sto let ped pchodem panlskho dobrodruha Pizarra, kter pistl v Jin Americe v roce 1535 s pouhou hrstkou vojk, ale kdy vyuil rozkolu mezi domcm obyvatelstvem, dokzal inckou i rychle porazit a zskat jejich zem pro panlsko. Bylo to prvn z mnoha stetnut zpadnch vliv s tradinmi stty, kter poslze vedla k jejich plnmu zniku. Mayov Jako pklad tradinho sttu si meme uvst civilizaci May, jej centrum bylo na poloostrov Yucatnu, u Mexickho zlivu. Maysk civilizace vzkvtala od 4. do 9. stolet. Mayov budovali dmysln kultovn centra a kolem nich sv pbytky; vechny jejich stavby byly z kamene. Stediska kultu mla charakter pyramid a na vrcholu kad z nich stl chrm. Kolem nejvt z pyramid, v Tikalu, se rozkldalo msto se tyiceti tisci obyvatel. Bylo hlavnm administrativnm centrem - de facto hlavnm mstem - mayskho sttu. Maysk spolenosti vldla aristokratick tda kn-vlenk. Byli nejvymi nboenskmi hodnosti ve spolenosti, ale tak vojenskmi vdci, kte vedli neustl vlky s okolnmi nrody. Vtina obyvatel byli rolnci, kte museli st svho vtku odevzdvat svm aristokratickm vldcm, kte ili v jistm pepychu. Nevme jist, pro maysk civilizace zanikla, ale byla zejm rozvrcena okolnmi kmeny. Kdy pili panl, stt May ji dvno neexistoval. Vlastnosti tradinho sttu Tradin stt byl jedinm typem neprmyslov spolenosti, v nm se vznamn st obyvatelstva pmo nepodlela na vrob potravy. Ve spolenostech lovc a sbra i u pastevc a zemdlc existovala pomrn jednoduch dlba prce. Nejvznamnj rozdl byl mezi lohou mu a en. Naproti tomu v tradinch sttech byl systm dlby prce daleko komplikovanj. Petrvvalo sice jet psn rozdlen prce podle pohlav - eny mohly pracovat jen v domcnosti a na poli ale u mu se navc objevila specializovan povoln, napklad povoln obchodnka, dvoana, vldnho ednka a vojka. Vzniklo tak zkladn rozdlen spolenosti na tdu aristokrat a zbytek obyvatelstva. Vldce stl v ele vldnouc tdy", kter mla vlun prvo obsazovat vy pky spoleenskho ebku. Pslunci tto tdy ili obvykle ve znanm
74
TYPY SPOLENOST
hmotnm pohodl i pepychu. Naproti tomu dl vtiny obyvatel byl asto velmi krun. Spolenm rysem tchto stt bylo otrokstv. Nkolik tradinch stt tilo pedevm z obchodu a vldnouc vrstvu v nich pedstavovali kupci; valn vtina vak byla bu zamena na dobyvan vlky, anebo se pinejmenm oprala o mocn ozbrojen sly (McNeill, 1983, Mann, 1986). Tradin stty zaily rozvoj profesionlnch armd, pedjmajcch modern typy vojenskch organizac. Napklad msk armda, vysoce disciplinovan a intenzivn cvien, byla zkladem expanze mskho impria. V tradinch sttech se rovn setkvme s potky mechanizace vlky. Mee, otpy, tty a oblhac stroje pouvan mskou armdou byly vyrobeny emeslnky-specialisty. Ve vlkch vedench mezi jednotlivmi tradinmi stty nebo mezi tmito stty a barbarskmi" kmeny byly ztrty na ivotech mnohem vt ne kdy pedtm.
MODERN SVT: PRMYSLOV SPOLENOSTI
Tradin stty dnes ji zcela vymizely. Spolenosti lovc a sbra, zemdlc a pastevc jet v nkterch oblastech existuj, ale jen na pomrn izolovanch zemch - a v mnoha ppadech jsou i ony v rozkladu. Co zpsobilo, e zanikly tyto formy spolenosti, kter vldly cel historii a do doby ped dvma stoletmi? Odpov se skrv v jedinm slovu industrializace - v nstupu strojn vroby, zaloen na pouit neivotnch zdroj energie, napklad pry nebo elektiny. Prmyslov spolenosti jsou v mnoha smrech zcela odlin od kterhokoli pedchozho spoleenskho du; jejich rozvoj svm dosahem daleko peshl hranice Evropy, kde pvodn vznikly. Industrializace se zrodila v Anglii jako vsledek prmyslov revoluce" zahjen v 18. stolet. Za tmto strunm termnem se skrv sloit soubor zmn, je ovlivnily zpsob, jm lid zskvali obivu. K tmto zmnm patily vynlezy novch stroj, vyuit zdroj energie (pedevm vody a pry) k vrob a vyuit vdy ke zlepen vrobnch postup. Protoe objevy a vynlezy na jednom poli stimuluj vvoj dalch, je tempo technickch inovac v prmyslovch spolenostech ve srovnn s tradinmi systmy velice rychl. Typickm znakem prmyslovch spolenost je to, e velk vtina zamstnanho obyvatelstva u nepracuje v zemdlstv, ale v tovrnch nebo adech. I v nejvysplejch tradinch sttech se valn vtina lid musela vnovat polnm pracm. Pomrn primitivn rove technologickho vvoje prost neumoovala, aby bylo od zemdlskch povinnost osvobozeno vce jedinc ne jen mal menina. Prmyslov spolenosti se tak vyznauj daleko vym stupnm urbanizace ne kterkoli typ tradinho spoleenskho systmu. Naprost vtina lid ije ve mstech, kde se vytvej pracovn msta a neustle vznikaj nov pleitosti. Modern velkomsta daleko pesahuj i ty nejslavnj metropole starch civilizac.
75
T YPY SPOLENOST
V tchto novch mstskch oblastech se spoleensk ivot stv neosobnjm a anonymnjm neli dve; mnoho lid se kad den setkv spe s cizmi tvemi ne s jedinci, kter by osobn znali. Velk organizace, napklad obchodn korporace nebo vldn ady, ovlivuj ivoty prakticky vech lid. Za dal charakteristick rys prmyslovch spolenost meme povaovat jejich politick systmy, je jsou daleko komplexnj ne formy vldy znm z tradinch stt. V tradinch civilizacch mli politit pedstavitel (krlov a csai) obvykle jen mal pm vliv na zvyky a obyeje vtiny svch poddanch, ijcch si vcelku po svm na venkov, daleko od centra moci. Industrializace vak znan urychlila cestovn a komunikaci, co umonilo vznik integrovanjch, nrodnch" spoleenstv. Prmyslov spolenosti byly prvnmi nrodnmi stty v modernm slova smyslu. Nrodn stty jsou politick spoleenstv, vzjemn od sebe oddlen pesn stanovenmi hranicemi, nejen mlhavmi pohraninmi oblastmi" jako stty tradin. V nrodnch sttech maj vldy rozshl pravomoci, ovlivujc adu strnek ivota svch oban, a vytvej zkony, je se vztahuj na kadho, kdo ije v prostoru vymezenm jejich hranicemi. Pouit prmyslov techniky se ovem neomezuje jen na mrumilovn" procesy hospodskho rozvoje. Od samho potku industrializace byly nov metody vroby vyuvny tak k vojenskm elm, co vedlo k zsadnm zmnm ve zpsobu veden vlky; vznikly zbran a formy vojenskch organizac nesrovnateln s tmi, jimi disponovaly spolenosti neprmyslov. Zdnliv nevyhnuteln skutenost, e se zpadn zpsob ivota v poslednch dvou staletch rozil po celm svt, vychz prv z ekonomick sly, politick soudrnosti a vojensk pevahy zpadnch zem. Jestlie v tto dob zmizela ada tradinch spolenost a kultur, nebylo to proto, e by byly zaostal", ale proto, e nedokzaly vzdorovat spojenmu tlaku prmyslov a vojensk moci Zpadu.
PRVN, DRUH A TET SVT Pvod rozdlen
Od 17. a do potku 20. stolet si evropsk zem vytvoily kolonie v mnoha stech svta, kde dosud existovaly tradin spolenosti; pokud to bylo teba, vyuvaly k tomu svou vojenskou pevahu. Pestoe prakticky vechny tyto kolonie jsou dnes ji nezvisl, ml kolonialismus rozhodujc vliv na souasnou podobu naeho svta. V nkterch oblastech, jako byly Severn Amerika, Austrlie a Nov Zland, dosud jen dce osdlen kulturami lovc a sbra, se Evropan stali vtinovou populac. Jinde, napklad v Asii, Africe a sti Jin Ameriky, tvo nadle vtinu pvodn obyvatel. Spolenosti prvnho typu, jejich pkladem jsou Spojen stty nebo Kanada,
76
TYPY SPOLENOST
proly procesem industrializace. Zem patc do druh skupiny jsou pevn na mnohem ni rovni prmyslovho rozvoje a bvaj dnes asto oznaovny jako Tet svt. Ke Tetmu svtu pat na, Indie, vtina africkch zem (napklad Nigrie, Ghana nebo Alrsko) a pevn st Jin Ameriky (napklad Brazlie, Peru a Venezuela). V zemch Tetho svta, kter se vyznauj nzkm stupnm industrializace, pracuje dosud velk vtina obyvatel v zemdlstv. Protoe se mnoho tchto zem nachz jin od USA a Evropy, oznauj se nkdy kolektivn jako Jih", aby se tak odliily od bohatho, prmyslovho Severu". Pojem Tet svt vznikl pvodn na zklad ideologickho rozdlen na ti hlavn typy spolenosti 20. stolet. Prvn svt pedstavovaly prmyslov stty Evropy, USA, Austrlie s Novm Zlandem a Japonsko. Takka vechny tyto zem mly pluralitn, parlamentn systm vldy. Jejich protiplem byly zem Druhho svta, tj. komunistick spolenosti tehdejho Sovtskho svazu a vchodn Evropy, napklad eskoslovenska, Polska a Maarska. Vce ne pl stolet byly svtov djiny pod vlivem globlnho soupeen mezi sovtskm blokem a kapitalistickmi spolenostmi Zpadu (vetn Japonska). Tato rivalita skonila se znikem komunismu v bvalm Sovtskm svazu a vchodn Evrop, take Druh svt jako takov u vlastn neexistuje. Termn Tet svt se vak ujal a nadle se pouv, take se s nm i v tomto textu budeme asto setkvat. Spolenosti Druhho svta Spolenosti Druhho svta se vyznaovaly centrln plnovanou ekonomikou, je poskytovala jen minimln prostor pro soukrom majetek nebo hospodskou sout. Typickm pkladem byl Sovtsk svaz - spolenost zen komunistickou stranou. Sovtsk komunismus, jen vychzel z jedn varianty marxismu, byl zaloen na vld jedn strany. Komunistick strana Sovtskho svazu mla neomezenou moc jak v politick, tak v hospodsk sfe. Kapitalistick zem Prvnho svta se vyznauj trn ekonomikou: podniky jsou pevn v soukromch rukou a sout mezi sebou o zkaznky. Naproti tomu v Sovtskm svazu a vchodn Evrop byly prmysl a zemdlstv v rukou sttu; podl soukrom sfry byl ve vtin tchto zem velmi mal. Podobn jako Marx byli i komunistit vdcov pesvdeni, e kolektivn vlastnictv vrobnch prostedk pinese vt prosperitu ne zpadn systm volnho trhu. Tento pedpoklad se ukzal jako nesprvn. Po politick strnce byly Sovtsk svaz a stty Vchodn Evropy diktaturami; po strnce ekonomick trply neefektivnost. Tato selhn vedla poslze k jejich pdu (viz kapitola 13). Po zhroucen komunistickho bloku v roce 1989 se rozpadl i Sovtsk svaz. Jeho msto zaujalo Rusko jako sttn tvar, kter existoval ped rokem 1917. Jednotliv republiky Sovtskho svazu - Ukrajina, Litva, Gruzie, Kazachstn a dal - vyhlsily samostatnost a staly se nezvislmi nrodnmi stty.
77
T YPY SPOLENOST
V souasn dob pechz Rusko i dal zem, kter patily k Druhmu svtu, k soutivmu trnmu systmu, jak existuje v zpadnch sttech. Pokouej se tak vytvoit demokratick politick instituce podle zpadnho vzoru. Na prvn pohled by se mohlo zdt, e udlosti v Rusku a dalch bvalch komunistickch zemch nemaj zsadn vliv na ivot obyvatel Zpadu. Takov nzor by vak byl naprosto nesprvn. Zpadn zem a dal prmyslov spolenosti jsou dnes soust globln ekonomiky a veker udlosti, k nim dojde v jinch stech svta, se bezprostedn odraz napklad v ivot Brit. Vvoj v bvalm sovtskm bloku me mt vliv na to, jestli britt absolventi najdou po skonen vysok koly pracovn msta; podmnkou trval prosperity se toti stala stabilita ekonomickch podmnek v celosvtovm mtku. Ppadn ekonomick kolaps na zem bvalho Sovtskho svazu by nepochybn ml negativn dopad na sociln a ekonomickou stabilitu v jinch spolenostech. Spolenosti Tetho svta Termnu Tet svt, jeho autorem byl francouzsk demograf Alfred Sauvy, se bn uv pro souhrnn oznaen mn rozvinutch i rozvojovch" zem, i kdy nen pli vyhovujc. Navozuje toti dojem, jako by tyto zem byly zcela oddlen od prmyslovch stt - jako by pedstavovaly svt sm pro sebe. To vak v dnm ppad nen pravda, nebo spolenosti Tetho svta jsou u dlouho zce spojeny s prmyslovmi stty. Rozhodujc vliv na jejich utven mla evropsk koloniln nadvlda a vznikl obchodn vazby na zpadn zem. A naopak, koloniln vazby mezi dnenm Tetm svtem a Evropou vznamn ovlivnily i vvoj jinch st svta, napklad Spojench stt a Brazlie, jejich poetn ernosk populace jsou vsledkem nkdejho kolonilnho trhu s otroky. Pevnou vtinu zem Tetho svta tvo oblasti Afriky, Asie a Jin Ameriky, kter byly v minulosti pod koloniln nadvldou. Tch, kter zstvaj koloniemi, je dnes naprost minimum. Nkter koloniln oblasti zskaly nezvislost u dvno - napklad Haiti, prvn ernosk republika, kter se osvobodila u v roce 1804. panlsk kolonie v Jin Americe zskaly nezvislost v roce 1810 a Brazlie se odtrhla od Portugalska v roce 1822. Vtina koloni se vak osvobodila teprve po druh svtov vlce a mnohdy musela o svou nezvislost tvrd bojovat. V roce 1946 zskala svobodu Indie; v 50. a zvlt 60. letech pak dal zem Asie (Indonsie, Malajsie aj.) a Afriky (Kea, Nigrie, Alrsko, Tanzanie a dal). Nkter stty Tetho svta sice nikdy nezaily pm koloniln panstv (na, Thajsko), ale pesto podlhaly znanmu vlivu evropskch velmoc. n byla od sedmnctho stolet vnucena - na zklad vojensk pevahy - ada smluvnch vztah s evropskmi velmocemi, kter si ji rozdlily do obchodnch zn. Hongkong, vrcen n v roce 1997, byl poslednm z pstav, kter si takto nrokovala Britnie. Ve srovnn s prmyslovmi zemmi jsou tyto spolenosti vtinou velmi chud. Mnoh z nich prodlvaj prudk populan rst, pedstavujc velkou pek-
78
79
T YPY SPOLENOST
ku pro vytvoen dostatench prostedk, je by zaruily jejich obanm pijatelnou ivotn rove. Akoli mnoz obyvatel Tetho svta ij dosud tradinm zpsobem ivota, jsou tyto spolenosti velmi rozdln od dvjch tradinch stt. Jejich politick systmy jsou odvozeny od tch, kter vznikly v Evrop, nebo je pmo napodobuj; jinmi slovy, jde o nrodn stty. Pestoe vtina obyvatel dosud ije na venkov, v mnoha tchto spolenostech dochz k pekotn urbanizaci. Zemdlstv sice zstv hlavn formou hospodsk innosti, ale plodiny jsou asto produkovny pro svtov trh, ne pro mstn spotebu. Podmnky v nejchudch zemch se v poslednch letech spe zhoruj ne zlepuj. Podle odhadu z roku 1993 ilo pod hranic bdy asi 1,2 miliardy obyvatel Tetho svta, co pedstavuje asi tvrtinu svtov populace. Kolem poloviny tchto chudch lid ije v Jin Asii (v Indii, Barm, Kambodi), asi tetina v Africe a zbytek ve Stedn a Jin Americe. V letech 1984-1994 ivotn rove v Africe klesala v prmru o dv procenta ron a nezamstnanost se zvila o 400 procent; Afrika m dnes pes 100 milion nezamstnanch. Krom toho se stty na jih od Sahary potkaj se znanm vnjm zadluenm: za uveden desetilet se tento dluh vce ne ztrojnsobil. Africk stty dnes vydvaj na splcen zahraninho dluhu tyikrt vce ne na zdravotnictv a sociln ely. Indie jako pklad zem Tetho svta Indie a na jsou dva zdaleka nejlidnatj stty na svt: Indie m 900 milion obyvatel a na dokonce 1,2 miliardy. Indie byla britskou koloni a soust britskho impria, a kdy zskala po druh svtov vlce samostatnost, rozdlila se na dva stty. Od Indie jako takov, kde pevld hinduismus, se oddlil Pkistn, kde je dominantnm nboenstvm islm. Indie zstv do znan mry agrrnm sttem, nebo 33 procent pracovnch sil pracuje v zemdlstv. Stedn dlka ivota sice pevyuje mnoh jin rozvojov zem, ale vznamn zaostv za prmyslovm Zpadem: mui i eny se dovaj v prmru 63 let, zatmco ve Velk Britnii 74 (mui) a 79 let (eny) a v Japonsku dokonce 77, respektive 83 let. Na rozdl od vtiny zem Prvnho svta obyvatel Indie nadle rychle pibv, co pedstavuje nesmrnou zt pro jej ekonomiku a kolstv. Pouze 50 procent Ind je gramotnch. Mnoz lid se v poslednch tech desetiletch pesunuli z venkova do mst. Metropole jako Dill, Kalkata a Bombaj jsou peplnn lidmi, kte asto nemaj prci a pespvaj na ulicch. Bylo by nicmn chybou pedstavovat si Indii jako zemi, kter prost zaostv" za zpadnmi stty. M velice bohatou a rozmanitou kulturu, kter je ddictvm jej dlouh historie jako tradin civilizace. Krom toho prochz v souasn dob procesem rychlho ekonomickho rozvoje. Na jedn stran nachzme v Indii obrovsk mnostv chudch lid, kte ij doslova z ruky do st, ale jsou tu i miliony
80
TYPY SPOLENOST
zmonch Ind a kvetouc prmysl, nevyjmaje ani pikov technologie. V pelidnnch velkomstech najdeme i tvrt, kter se vyrovnaj tm nejvstavnjm na Zpad. Chudoba ve Tetm svt Ve vtin zem Tetho svta se dnes setkvme s nejvt chudobou na venkov, kde se masov vyskytuje podviva, nedostatek vzdln, nzk stedn dlka ivota a nekvalitn bydlen. Mnoz chud lid ij v oblastech, kde je mlo zemdlsky vyuiteln pdy, nzk vnosy a ast zplavy nebo katastrofln sucha. eny na tom obvykle bvaj jet he ne mui, protoe se musej potkat s kulturnmi, socilnmi a ekonomickmi problmy, kter mum nehroz ani na nejnich pkch spoleenskho ebku. Pracuj obvykle dle ne mui, a pokud maj placen zamstnn, dostvaj ni mzdu. Chud lid v zemch Tetho svta ij v podmnkch, kter si lid ve vysplch prmyslovch zemch tm ani nedok pedstavit. Mnoz nemaj dn trval pbytek krom chatr z lepenky nebo kus deva; vtina nem pvod pitn vody, kanalizaci ani elektinu. I v Evrop a Spojench sttech nicmn ij miliony chudch lid a mezi chudobou ve vysplch zemch a bdou v celosvtovm mtku existuj souvislosti. Tm polovina osob, kter v USA ij pod hranic bdy, napklad tak i onak pochz" z oblast svta, kter oznaujeme jako Jih". To plat o potomcch ernoskch otrok, zavleench do Ameriky ped mnoha generacemi; ale i o dobrovolnch pisthovalcch z Latinsk Ameriky, Asie a dalch st na planety. Nov industrializovan zem Tet svt nen jednolit. Z velk sti sice ekonomicky zaostv" za vysplmi zpadnmi spolenostmi, ale existuj i zem, kter spn vykroily na cestu prmyslovho rozvoje. Ty jsou nkdy souhrnn oznaovny jako nov industrializovan zem. Na americkm kontinentu k nim pat Brazlie a Mexiko, v Asii Jin Korea, Tchaj-wan, Singapur a Hongkong. Ty nejspnj, napklad Tchaj-wan, dosahuj nkolikansobn vyho tempa ekonomickho rstu ne souasn zpadn ekonomiky. V roce 1968 nebyla mezi 30 nejvtmi vvozci prmyslovho zbo na svt ani jedin zem tetho svta, ale o 25 let pozdji se Hongkong a Jin Korea propracovaly mezi prvn patnctku. Nov prmyslov zem v Asii, kter se vyznauj nejstabilnjm trendem k ekonomick prosperit, stimuluj nejen ekonomick rst na domc scn, ale investuj tak v zahrani. Jin Korea za posledn desetilet zdvojnsobila svou produkci oceli; jej lod a elektronika dnes pat k nejlepm na svt. Singapur se stv hlavnm finannm a komernm centrem jihovchodn Asie. Tento vvoj m
81
T YPY SPOLENOST
ovem pm dopad na situaci v Evrop, napklad ve Velk Britnii, jej podl na svtovch trzch v poslednch 30 letech vznamn poklesl. Zpsob ivota v tchto asijskch zemch se prudce mn. Jejich zmonj obyvatel se naden vrhaj do svta spoteby: Jak vypad len asijsk podnikatelsk vrtstvy? Nos koile od Ferragama, hodinky znaky Rolex i Cartier a kufk od Louise Vuittona; podepisuje se perem znaky Montblanc, jezd do prce zivm BMW, vede dlouh hovory mobilnm telefonem, plat zsadn kartou American Express, lt Singapurskmi aeroliniemi, m byt ve mst a dm na venkov" (Naisbitt, 1995, str. 31). Soubn s touto prosperitou a konzumnm zpsobem ivota vak nadle existuj tradin formy satk a rodiny - a nkdy i nuzn ivotn podmnky samostatn hospodacch rolnk.
SOCILN ZMNA DNES: GLOBALIZACE
Na zatku tto knihy jsme si kali, e se sociologie zabv pedevm studiem modern prmyslov spolenosti. Meme proto jako sociologov klidn ignorovat Tet svt a penechat jej jako domnu antropologm? Rozhodn ne. Prvn a Tet svt se vyvjely ve vzjemn zvislosti a jsou dnes provzny jet vce, ne tomu bylo dve. A pt vstoupte do mstnho obchodu nebo samoobsluhy, podvejte se pozorn na klu vrobk, je se vm nabzej. Obrovsk rozmanitost zbo, kterou jsme si zvykli povaovat za nco samozejmho, je vsledkem nesmrn sloitch ekonomickch vazeb prochzejcch nap celm svtem. Vezmeme-li v vahu i pvod jednotlivch dl a surovin, meme bez nadszky ci, e zbo vystaven ve vaem obchod pochz ze stovky rznch zem. Vechny musej bt pravideln a efektivn dopravovny z jednoho msta na druh a vechny vyaduj existenci stlch informanch tok, koordinujcch miliony kadodennch transakc. A do na doby," napsal antropolog Peter Worsley [1984), neexistovalo nic takovho jako ,lidsk spolenost'". Ml tm na mysli, e teprve ve zcela nedvn dob vznikly formy lidskho sdruovn, kter psob po cel planet. Svt se v mnoha smrech stal jedinm socilnm systmem, v nm jsou takka vichni propojeni nejrznjmi vazbami a zvisl jeden na druhm. Tento globln systm nen pouhm prostedm, v nm se jednotliv spolenosti vyvjej a mn. Sociln, politick a ekonomick vazby, kter pekrauj hranice jednotlivch zem, zsadnm zpsobem ovlivuj osud jejich obyvatel. Pro tuto rostouc vzjemnou zvislost lid ve svtov spolenosti se obecn pouv termn globalizace. dn spolenost na Zemi ji neije pln oddlena od ostatnch a i v nejbohatch zemch jsou vichni zvisl na zbo vyrbnm v zahrani. Takka vechny televizory pouvan ve Velk Britnii jsou vyrbny a montovny na Dlnm vchod. Jin pklad nabz automobilov prmysl: zatmco ped 40 lety se nadpo-
82
T YPY SPOLENOST
lovin vtina aut vyrbla v USA, dnes se Spojen stty propadly a na tet msto za Evropu a Japonsko. Navc se jednotliv dly tchto aut pipravuj v nejrznjch jinch zemch. Kupkladu Ford Mondeo, jeho nzev sm vypovd o globlnm charakteru dnenho automobilovho prmyslu, obsahuje dly vyrbn na 112 rznch mstech, v 16 zemch a tech svtadlech. Globalizan procesy pinesly mnoha obyvatelm prmyslovch zem adu vhod: mme mnohem vt vbr zbo a potravin ne kdy v minulosti. Souasn vak to, e jsme dnes soust daleko irho svta, pispv i ke vzniku nkterch vnch problm, jim musme elit. Procesy globalizace pat k nejvznamnjm socilnm zmnm, k nim v souasn dob dochz. Sociologick analzy, kter se zabvaj jedinou izolovanou spolenost, se pomalu stvaj anachronismem. Jako lid sdlme ve stle vt me spolen osud. Zkladn problmy lidskho ivota, napklad een ekologick devastace nebo ochrana ped rozshlmi vojenskmi konflikty, dnes nutn nabvaj globlnho charakteru.
ZVR
Vechny dnes existujc spolenosti se li od tradinch typ spoleenskho du, je pevldaly po tiscilet - a asi do doby ped dvma sty lety. Cesty evropskch objevitel do celho svta zahjily proces, jen vedl k zniku mnoha pedmodernch kultur. Pesto petrvv jak uvnit jednotlivch spolenost, tak mezi nimi velik kulturn rozmanitost. Jako lid se v hlavnch znacch shodujeme, ale souasn jsme hluboce ovlivnni kulturnmi hodnotami a zvyky spolenost, v nich se pohybujeme. Navzdory rostouc vzjemn zvislosti - jak ekonomick, tak kulturn - nen globalizovan svt ani zdaleka jednotn. Existuj v nm rzn formy nerovnosti; je rozdlen na adu stt, kter maj sice mnoho spolenho, ale i adu protichdnch zjm. Nezd se, e by se rsovalo skuten politick sbliovn, je by mohlo v blzk budoucnosti vylouit monost konflikt mezi jednotlivmi stty. Jednm z nejznepokojivjch rys souasnho svta je to, e rostouc globalizace nen (navzdory existenci OSN) provzena ani politickou integrac, ani zmenovnm mocensk a hospodsk propasti mezi bohatmi a chudmi zemmi.
83
4. KAPITOLA
Sociln interakce v bnm ivot
SOCILN INTERAKCE V BNE'M IVOT
Dva lid kolem sebe prochzej po chodnku. Oba na sebe krtce pohldnou a zbn peltnou oima tv a obleen toho druhho. Ve chvli, kdy se mjej, oba odvrt zrak a vyhnou se pmmu kontaktu o. Tato scna se odehrv milionkrt denn ve mstech celho svta. Kdy se lid mjej, zbn na sebe pohldnou a pak pi vtm piblen odvrt zrak, projevuj to, co Erving Goffman (1967, 1971) nazv zdvoilou nevmavost (civil inattention). Tu od ostatnch lid v mnoha situacch vyadujeme. Neznamen to, e by se lid vzjemn ignorovali: kad jedinec dv druh osob najevo, e ji zaregistroval, ale vysth se pitom gest, kter by mohla bt povaovna za pli vtrav. Zdvoilou nevmavost obvykle tm druhm prokazujeme vcemn nevdom, ale pro n kadodenn ivot m zsadn vznam. Lid si tak vzjemn dvaj najevo, e nemaj dvod navzjem se podezvat ze patnch mysl, projevovat si neptelstv nebo se tm druhm clen vyhbat. Abychom si ukzali, jak je to nezbytn, sta si pedstavit opak. Nkdy se lovk upen zadv na druhho a nasad vraz, kter oteven vyjaduje urit pocit. Za normlnch okolnost k tomu dochz jen mezi milenci, leny rodiny i blzkmi pteli nebo kdy se jeden lovk na druhho zlob. Lid, kte se neznaj nebo se setkali nhodou, a u na ulici, v prci nebo na verku, se nikdy takto druhmu do o nedvaj. Jestlie se nkdo upen dv na druhou osobu, me to bt snadno povaovno za dkaz jeho neptelskch mysl. Neznm lid nco takovho in jen tehdy, kdy jsou leny skupin, mezi nimi panuje siln antagonismus. Je napklad znmo, e bloi na americkm Jihu mvali ve zvyku na kolemjdouc ernochy nenvistn zrat". Dokonce i ptel, kte spolu vedou rozhovor, mus dvat pozor na to, jak se jeden na druhho dvaj. Kad z nich projevuje svj zjem a ast na konverzaci tm, e se pravideln dv do o toho druhho, ale nezr do nich. Pokud se na nj bude dvat pli upen, me to bt povaovno za znmku nedvry nebo pinejmenm nepochopen toho, co ten druh k. Naopak ten, kdo se vbec nepodv tomu druhmu do o, bude nejsp hodnocen jako vyhbav, neupmn nebo njak jinak divn".
86
SOCILN INTERAKCE V BENM IVOT
STUDIUM KADODENNOSTI Pro by se ml nkdo zabvat zdnliv trivilnmi aspekty spoleenskho chovn? Projt kolem nkoho na ulici nebo vymnit si pr slov s ptelem, nm me pipadat nedleit a nezajmav, protoe to dlme nesetnkrt, ani bychom o tom museli pemlet. Ve skutenosti m studium takovch zdnliv bezvznamnch forem sociln interakce pro sociologii zsadn vznam a naopak pat k nejpoutavjm ze vech oblast sociologickho vzkumu. Existuj pro to dva dvody. Za prv: zvyklosti dodrovan ve vednm ivot, v nm se neustle setkvme s jinmi lidmi, tvo valnou st na sociln aktivity. Organizace naeho ivota vychz z toho, e se den po dni, tden po tdnu, msc po msci, ba i rok po roce opakuj podobn vzorce chovn. Vzpomete si na to, co jste dlali napklad vera anebo o den dve. Pokud to byly pracovn dny, je velmi pravdpodobn, e jste vstali piblin ve stejnou dobu jako obvykle". Mon jste museli vyrazit do koly (na univerzitu) dost brzo rno, jak to dlte po vtinu dn krom sobot a nedl. Nkte z vs maj ve zvyku chodit s nktermi pteli na obd; odpoledne se pak vracej na pednky nebo k samostatnmu studiu. Pozdji jdete zptky dom, ale nkdy jet veer odchzte s jinmi pteli zase ven. To, co den za dnem dlme, ovem nen zcela nemnn, a vkend se obvykle li od pracovnho dne. Kdy dojde v naem ivot k zsadn zmn, napklad kdy opustme kolu a zaneme pracovat, obvykle musme nov organizovat i n den. Za normlnch okolnost si vak brzy vytvome novou sestavu celkem pravidelnch nvyk. Nae kadodenn zvyky a interakce s jinmi lidmi, do nich vstupujeme, tud strukturuj a utvej nae chovn. Z jejich studia se meme dozvdt ledacos o ns samotnch jako socilnch tvorech a o socilnm ivot vbec. Za druh: studium socilnch interakc v kadodennm ivotvrh svtlo na vt spoleensk systmy a instituce. Vechny spoleensk systmy, je psob ve velkm mtku, vlastn zvisej na tom, jak vzorce socilnch interakc se uplatuj v naem kadodennm ivot. Tuto tezi lze snadno dokzat. Vrame se k ppadu dvou neznmch lid, kte kolem sebe prochzej na ulici - k nejpomjivjmu typu sociln interakce, jak si vbec meme pedstavit. Pokud takovou udlost" vnmme samu o sob, nezd se, e by mla pm vztah k rozshlm, trvalejm formm organizace spolenosti. Kdy vak uvme, e se jedn o mnoho takovch interakc, stv se jejich vznam zjevnm. Cel ada nejrznjch rys spoleenskho ivota se opr o zdvoilou nevmavost a jin postupy pouvan k interakci s cizmi lidmi. V modern spolenosti ije vtina lid ve mstech a neustle vstupuje trvale do interakc s nkm, koho osobn neznaj. Zdvoil nepozornost je jednm z mechanism, je dvaj mstskmu ivotu s jeho valcmi se davy a mnoha letmmi, neosobnmi kontakty jeho typick charakter. V tto kapitole se nejprve podvme na povahu sociln interakce v kadodennm ivot a na neverbln prostedky (vrazy tve a gesta), kter vichni pi interakci
87
SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT
Normln ivot by byl nepedstaviteln, kdybychom museli o kad rutinn innosti pemlet." Zdroj: Gary
Larson: Blzniv svt 1992, Farworks Inc. Dist. By Universal Press Syndicate
s druhmi pouvme. Potom se zamme na kadodenn mluvu - jak pouvme jazyka, aby druz pochopili, co se jim pokoume sdlit. Zamme se tak na to, jak jsou nae ivoty strukturovny kadodenn rutinou, se zvltnm zetelem k tomu, jak koordinujeme svou innost v prostoru a ase.
NEVERBLN KOMUNIKACE
Soust sociln interakce jsou rzn formy neverbln komunikace - vmny informac a vznam prostednictvm vrazu tve, gest nebo pohyb tla. Neverbln komunikace bv nkdy oznaovna jako e tla", co je vak zavdjc, protoe takov neverbln projevy obvykle pouvme k tomu, abychom potlaili, zvraznili nebo obsahov rozili to, co kme slovy.
88
Tv, gesto a pocit Jednou z hlavnch soust neverbln komunikace je vyjden pocit vrazem tve. K popisu pohyb obliejovch sval, jimi dosahujeme rznch vraz, vytvoili Paul Ekman a jeho kolegov tzv. klasifikaci vraz tve (Facial Action Coding System, FACS - Ekman a Friesen, 1978). Pokusili se vnst uritou pesnost do oblast veobecn znm rznorodmi a protichdnmi vklady; zatm toti nepanuje shoda v tom, jak rozliovat a tdit emoce. Tvrce evolun teorie Charles Darwin tvrdil, e zkladn typy vyjden emoc jsou u vech lidskch bytost stejn. Nkte autoi sice s tmto tvrzenm polemizuj, ale Ekmanovy vzkumy u lid pochzejcch z velmi rozdlnch kultur vypovdaj spe v jeho prospch. Ekman a Friesen provedli studii u pslunk mal komunity na Nov Guineji, jej lenov do t doby nemli prakticky dn kontakty s vnjm svtem (Ekman a Friesen, 1971). I u len tto kultury nali tyt vrazy tve pro vyjden esti pocit (tst, smutku, hnvu, znechucen, strachu a pekvapen), o nich jin studie prokzaly, e jsou spolen nejrznjm nrodm. Pslunci novoguinejsk kultury hodnotili obrzky vraz tve, je vyjadovaly rozlin pocity, vcelku podobn jako astnci jinch vzkum. Podle Ekmana takov vsledky podporuj nzor, e vyjadovn pocit vrazem tve a schopnost jeho interpretace jsou lovku vrozeny. Ekman ovem pipustil, e jeho svdectv nelze povaovat za definitivn potvrzen tohoto nzoru a e by se mohly uplatovat i iroce sdlen formy kulturnho uen. Jin typy vzkum nicmn vedou k podobnm zvrm. Eibl-Eibelsfeldt sledoval est dt, kter se narodily hluch a slep, aby zjistil, do jak mry se budou za uritch emocionlnch situac ve svch vrazech tve shodovat s normlnmi jedinci (Eibl-Eibelsfeldt, 1973). Zjistil, e se tyto dti usmvaj, kdy dlaj nco zjevn pjemnho, pekvapen povytahuj obo, kdy si ichnou k pedmtu s neznmou vn i pachem, a mra se, kdy jim opakovan nabdneme vc, kterou nemaj rdi. Protoe nemohly nikoho pi takovm chovn vidt, zd se, e takov reakce jsou vrozen. S pouitm systmu FACS se podailo Ekmanovi s Friesenem rozeznat u novorozenc adu nenpadnch pohyb obliejovch sval, s nimi se pi vyjadovn pocit setkvme i u dosplch. Zd se napklad, e kojenci reaguj na kyselou chu podobnm vrazem znechucen jako dospl, toti tm, e sthnou rty a zamra se. Pes tuto zejmou vrozenou sloku vak konkrtn podobu vraz tve a kontext, v nm jsou povaovny za patin, ovlivuj individuln a kulturn faktory. Jak se lid usmvaj, jak je pitom pesn postaven rt a dalch sval oblieje a jak rychle smv zase zmiz, v tom vem jsou mezi rznmi kulturami znan rozdly. Pokud jde o gesta nebo tlesn postoje, nepodailo se najt dn, kter by byly spolen vem kulturm, anebo alespo vtin z nich. V nkterch spolenostech napklad lid na rozdl od ns pikyvovnm vyjaduj slovo ne". Nkter gesta, kter hojn uvme, napklad ukazovn, zejm u uritch nrod neexistuj (Bull, 1983). A naopak gesta, kter se asto pouvaj jinde, bvaj v angloamerick
89
kultue neznm. V nkterch stech Itlie napklad opt ukazovek o sted tve a zatoit s nm znamen vyjdit nkomu chvlu. Jinde v Evrop je toto gesto zejm neznm. Podobn jako vrazy tve jsou i gesta a tlesn postoje trvale pouvny k tomu, aby podpoily" to, co kme, anebo aby nco vyjdily bez pouit slov. Neverbln signly, kter nm uniknou" - kter vyslme proti sv vli - asto prozrazuj, e nekme prv to, co si myslme. Snad nejzjevnjm pkladem je zaervenn se; existuj vak nesetn, daleko nenpadnj nznaky, kterch si mohou povimnout ostatn. Spontnn vrazy tve obvykle po tyech nebo pti vteinch miz a smv nebo vraz pekvapen, je trvaj dle, jsou asto signlem neupmnosti. Podobn jako kterkoli forma hovoru a jin innosti souvisejc s nam vednm ivotem mohou i vrazy tve, gesta nebo tlesn postoje vyjadovat ertovn, ironick nebo nedviv postoj. Vraz pekvapen na tvi, jen trv pli dlouho, me bt zmrnou parodi - me ukazovat, e dotyn osoba ve skutenosti nen danou skutenost vbec pekvapena, i kdy by bt mohla. Tv" a kultura O tvi" meme hovoit i v irm smyslu ne dosud - v tom, jak si jedince ti druz cen. V bnm spoleenskm ivot obvykle vnujeme velkou pozornost tomu, abychom si zachovali" nebo neztratili tv". To, co obvykle nazvme zdvoilost nebo etiketou ve spoleenskm styku s druhmi, spov do znan mry ve snaze vyhnout se takovmu typu chovn, kter by mohlo vst ke ztrt tve". O udlostech v minulosti jedince nebo o jeho osobnch vlastnostech, kter by jej mohly uvst do rozpak, se nezmiujeme a nekomentujeme je. Radji se vyhneme vtipm o pleatn, vme-li, e mezi nmi sed nkdo, kdo nos paruku - pokud ovem nejsme mezi velice dobrmi znmmi (Goffman, 1969, str. 228). Takt je uritm ochrannm prostedkem, kter pouvaj ob strany a oekvaj pitom, e na opltku proti nim nikdo nevythne na svtlo" jejich vlastn slabosti. N vedn ivot se tud nedje" jen tak, sm od sebe. Ani si to obvykle uvdomujeme, vichni pi interakcch s druhmi obratn udrujeme svj vraz tve, tlesn postoj a gesta pod psnou a trvalou kontrolou. Nkte lid jsou odbornky" na ovldn vrazu tve a taktnch interakc s druhmi. Takov dovednost pat napklad k profesionln vzbroji diplomata. Dobr diplomat mus bt schopen vstupovat do interakc s lidmi, s jejich nzory nesouhlas, anebo je dokonce povauje za odpudiv. Mus pitom zachovvat zdn naprostho klidu a vyrovnanosti. To, jak spn se takovho kolu zhost, me mt vliv na osud celch nrod. Obratn diplomacie me kupkladu snit napt mezi stty a zabrnit vlce.
90
SPOLEENSK PRAVIDLA A HOVOR
Pestoe ve svm vlastnm chovn i v tom, jak chpeme chovn druhch, bn pouvme mnoha neverblnch nznak, odehrv se velk st na interakce prostednictvm hovoru nebo konverzace. Sociologov vdy uznvali, e e je zkladem spoleenskho ivota. Teprve nedvno se vak objevil pstup, jen se konkrtn zabv tm, jak lid pouvaj jazyka v bnch situacch kadodennho ivota. Valnou st pouit jazyka vlastn tvo bn hovor, neformln konverzace. Velk vliv na studium konverzac mlo dlo Ervinga Goffmana. Nejvt podl na rozvoji tohoto druhu vzkumu vak ml Harold Garfinkel, znm jako zakladatel etnometodologie (Garfinkel, 1984). Etnometodologie pedstavuje studium etnometod" - lidovch nebo laickch metod, kter lid pouvaj k pochopen toho, co dlaj a pedevm co kaj ti druz. Vichni uplatujeme v interakcch s ostatnmi urit zpsoby, jak jim porozumt; za normlnch okolnost pitom tmto metodm nemusme vnovat vdomou pozornost. Tomu, co je v urit konverzaci eeno, meme asto porozumt jen tehdy, znme-li spoleensk kontext, kter se ve slovech samotnch neobjevuje. Vezmme si napklad nsledujc rozhovor (Heritage, 1984, str. 237):
A: Mm trnctiletho syna. B: To je v podku. A: A mm tak psa. B: Ojoj, to tedy lituji.
Co myslte, e se v tomto ppad dje? Jak je vztah mezi astnky tohoto rozhovoru? Co bylo eeno a pro, pochopme a tehdy, kdy se dovtpme (anebo nm nkdo prozrad), e jde o konverzaci mezi domcm a lovkem, jen si chce najmout byt. Najednou psob vechno logicky a samozejm": nkterm domcm nevad dti, ale nedovoluj njemnkm mt domc zvata. Pokud vak kontext neznme, zd se nm, e odpovdi osoby B nemaj nic spolenho s tm, co tvrd A. st smyslu spov ve slovech a st v tom, jak z rozmluvy vyplv spoleensk kontext. V nm se konverzace stv docela rozumnou a jej smysl zjevnm. Sdlen znalosti I ty nejvednj rozmluvy vyaduj od svch astnk pouit sdlench znalost, kter mohou mt velmi komplexn povahu. I docela nezvazn povdn je nm tak sloitm, e se dosud nepodailo naprogramovat ani ty nejdokonalej potae, aby s lidmi rozmlouvaly tak, jako to dlme mezi sebou. Slova pouvan v bn ei nemaj pesn vznam; co chceme ci nebo jak chpeme, co k nkdo jin, to vyplv z nevyslovench pedpoklad, je stoj v pozad. Pokud se vs nkdo zept, co jste vera dlal?", nevyplv ze slov, kter tvo tuto otzku, dn jednoznan odpov. Den je dlouh doba a bylo by docela logick, kdybychom za91
ali: V sedm hodin a estnct minut jsem se probudil. V sedm osmnct jsem vstal z postele, doel do koupelny a zaal si istit zuby. V sedm devatenct jsem pustil sprchu..." K jakmu typu odpovdi otzka smuje, to chpeme na zklad znalosti jedince, kter ji klade, typu innost, kter spolu za normlnch okolnost provdme, toho, co tento lovk urit den v tdnu obvykle dl, a mnoha dalch vc.
Garfinkelovy pokusy
Vznam sdlench pedpoklad, na jejich pozad se odehrvaj nae bn konverzace, ozejmily nkter Garfinkelovy pokusy s dobrovolnky z ad student. Studenti byli podni, aby navzali konverzaci se znmm nebo pbuznm a trvali na objasnn smyslu kadho bnho obratu v ei. Na kadou nezvaznou poznmku nebo ustlen ren mli reagovat a aktivn se snait upesnit jejich vznam. Pokud jim nkdo popl hezk den", mli se ptt: V jakm smyslu hezk?" nebo Kterou st dne myslte?" apod. Jeden ze zpis vslednho dialogu znl takto:
(S. ptelsky mv) S.: Jak se m? E.: V jakm ohledu? M na mysli moje zdrav, mou finann situaci, m koln vsledky, mj klid na dui, mj... S.: (zrudne a nhle se pestane ovldat) Posly, snail jsem se bt prost zdvoil. Po pravd eeno je mi pln jedno, jak se m. (Garfinkel, 1963, str. 222)
Pro bvaj lid tak rozladni, nejsou-li dodreny zdnliv malichern konvence dialogu? Je tomu tak proto, e stabilita a smysluplnost naeho vednho socilnho ivota zvis na sdlen nevyslovench kulturnch pedpoklad tkajcch se toho, co je eeno a pro. Kdyby tyto pedpoklady nebyly samozejmost, byla by smyslupln komunikace nemon. Po jakkoli otzce nebo vstupu do konverzace by muselo nsledovat dohledvn" podobn tomu, jak mli Garfinkelovi dobrovolnci zahjit po kad bn poznmce, a interakce by se prost zhroutila. Co nm na prvn pohled pipad jako bezvznamn konvence hovoru, je ve skutenosti nezbytn pro samu podstatu spoleenskho ivota. Prv proto me mt naruen tchto pravidel tak zvan dopad. Vimnme si, e se lid v bnm ivot obas zmrn tv, jako by jim chyblo to nevysloven vdn, nutn k pochopen uritho tvrzen, poznmky nebo otzky. Dlaj to proto, aby toho druhho odradili od dalch otzek, aby si z nj udlali legraci, uvedli jej do rozpak nebo upozornili na dvojsmyslnost toho, co bylo prv eeno. Pkladem me bt nsledujc klasick vmna replik mezi rodiem a dospvajcm dttem:
R: Kam jde? D: Ven. R: Co bude dlat? D: Nic. 92
Odpovdi dospvajcho jsou vlastn opakem toho, co pedvdli dobrovolnci v Garfinkelovch pokusech. Zatmco ti se vyptvali v situacch, kde se to obvykle nedl, dospvajc naopak vbec neposkytuje nleitou odpov - v podstat k starejte se o sebe!" Na podobnou otzku me ovem jin osoba v jinm kontextu odpovdt pln jinak: A: Kudy pod chod? B: le, od jednoho prvihu k druhmu. B zmrn nepochopil", na co se A ptal, aby mohl ironicky vyjdit nespokojenost. Z takovch myslnch nepochopen nevyslovench pedpoklad hovoru bohat erpaj komedie, anekdoty a erty. Dokud zastnn strany chpou, e myslem je vyvolat smch, nen na tom nic vhrunho.
Formy hovoru
Kdy slyme magnetofonov zznam dialogu, jeho jsme byli astnky, anebo teme jeho pepis, psob to na ns mnohdy jako studen sprcha. Rozhovory jsou daleko trkovitj, zajkavj a gramaticky nesprvnj, ne si vtina lid uvdomuje. Kdy se astnme bnho hovoru, mvme sklon si myslet, e nae vty jsou uhlazenj, protoe nevdomky pileujeme ke skuten pronesenm slovm i jejich pozad". Skuten rozhovory se vak velice li od tch, s nimi se setkvme v romnech, kde se postavy vyjaduj v syntakticky i gramaticky sprvnch vtch. Podvejme se na nsledujc pas, kter je naprosto typick pro vtinu rozhovor ve skutenm ivot (Heritage, 1984, str. 236).
M: Ho:lka, to ti byl bezva mejdan mla jsem ti zavolat dv ale mn se to lbilo. Bylo to prost b:jen. Byla E:[:::] [No jo] M: Byla sem ti tak rda es (pila). E: [a tvoji k:moi sou taky se:nza,= M: =T jo::: to teda bylo: E: [a ta Pat] to je k:a co::? M: [ti eknu e t] to fakt sekne, (.) E: Ji, to ti je krsn holka.= M: =No myslm e je moc hezk. Vysvtlivky: [ ] mluv hovo souasn s druhou osobou ho kurzva znzoruje draz na urit zvuk, slovo nebo frzi, napklad na pechod do jin tniny nebo stupn hlasitosti = hovor pokrauje bez pauzy, pestoe se mluv stdaj : kratik pauza, prodlouen samohlsky, zmna intonace ve slov 0 o nco del pauza ne obvykle 93
Ani jedna z astnic tohoto rozhovoru neekne ucelenou vtu. Skou si do ei, mluv jedna pes druhou nebo nechvaj slova viset ve vzduchu". Podobn jako o Goffmanovch pracech vnovanch zdvoil nevmavosti bychom si i o konverzan analze mohli myslet, e je vzhledem k hlavnm zjmm sociologie nm okrajovm. Mnoho sociolog skuten prv z tohoto dvodu podrobilo etnometodologick vzkumy psn kritice. Nkter z argument, kter jsme pouili ke zdvodnn vznamu Goffmanova dla pro sociologii, vak plat i v ppad etnometodologie. Studiem kadodennch hovor se ukzalo, jak komplikovan je zvldat e zpsobem, kter obyejn lid bn pouvaj. Dokladem tto komplikovanosti jsou obrovsk obte, na kter narej snahy naprogramovat potae, aby dokzaly to, co lid dok bez jakkoli nmahy. Navc je hovor klovou slokou vech sfr spoleenskho ivota. Watergatesk nahrvky americkho prezidenta Nixona a jeho poradc byly pouhm zznamem konverzace, ale tak soust vkonu politick moci na nejvy rovni (Molotch a Bodenov, 1985). Reakn zvoln Krom soust hovoru pat k verblnm projevm i tlumen pronen citoslovce, kter Goffman oznail jako reakn zvoln (Goffman, 1981). Pkladem me bt to, kdy nkdo zvol Jej!" pot, co nco shodil nebo upustil. Zdlo by se, e jde pouze o nezajmavou reflexn odpov na drobnou nehodu - jako kdy zamrkme, protoe nkdo prudce pohnul rukou smrem k na tvi. Ve skutenosti se vak o mimovoln reakci tohoto typu vbec nejedn a podrobn analza zmnnho jevu nm me ledacos prozradit o lidskm jednn obecn. O tom, e takov citoslovce nen mimovoln reakc na drobnou nehodu, svd skutenost, e ho mlokdo vyslov, je-li prv sm. Za normlnch okolnost je toti ureno jinm ptomnm. Zvoln ukazuje svdkm drobn nehody, e lo jen o mal a momentln lapsus, a ne o nco, co by mohlo vst k pochybnostem, zda dotyn jedinec neztratil vldu nad svm jednnm. O tom, e takov zvoln pedstavuj zmrnou sociln interakci, svd i skutenost, e se pouvaj spe pi drobnch nehodch ne pi velkch, neku-li pi katastrofch. Krom toho nkdy ekne Jej!" i ten, kdo kobrtnut vidi, a ne ten, koho prv postihlo. Lze je souasn pout jako varovn tomu druhmu i jako signl, e jeho drobnou nehodu nepovaujeme za dkaz jeho neschopnosti. Toto vechno nm me pipadat velice vyumlkovan a pemrtn. Pro bychom se mli tak podrobn zabvat tak nicotnm slovkem? Copak tomu, co kme a dlme, vnujeme vdy takovou pozornost, jak by se zdlo z tohoto pkladu? Samozejm, e ne - na vdom rovni. Zsadn je ovem prv to, e u sebe i u ostatnch pedem potme s nesmrn sloitm neustlm ovldnm vlastnho vzhledu a jednn. V interaktivnch situacch se od ns nikdy neoekv pouh ptomnost" na scn. Druz od ns oekvaj - a my od nich - projevy toho, co
94
Goffman nazv kontrolovanou pozornost". Podstatnou soust lidskho byt" je to, e ostatnm trvale dokazujeme svou kompetenci a zpsobilost v rutinnch innostech vednho ivota. Lapsy a peeknut Jej!" je reakce na drobn pochyben fyzickho rzu. Vichni se dopoutme chyb tak v prbhu konverzace, pednek, projev a vbec v hovoru - obas se peekneme nebo nco patn vyslovme. Freud ve svm zkoumn psychopatologie vednho dne" analyzoval adu pklad takovch peeknut. Podle Freuda nejsou chyby v ei nikdy nhodn, a u jde o patn vysloven nebo patn zvolen slova, koktn nebo zadrhvn. Vechny jsou podle nj pznaky vnitnch konflikt a souvisej s psobenm naeho nevdom na to, co kme a dlme vdom. Peeknut vychzej z nevdom - z motivac nebo pocit, kter jsou vytsnny z vdom mysli anebo kter se sname vdom, le nespn potlait. Potlaovan vznam mv asto sexuln zabarven, jako kdy msto organismus" vyslovme orgasmus", ale i jin. Freud uvd pklad eny, kter v odpovdi na otzku: U jakho regimentu slou v syn?" pouila slovo Morder (vrahov) namsto zamlenho Morser (dlostelci). Podobn jako jin ukzky patnho vkladu ei nebo jednn bvaj peeknut asto humorn a dala by se povaovat za ert. Rozdl spov pouze v tom, zda bylo vdomm myslem mluvho, aby slova vyznla tak, jak se stalo. Na peeknut plynule navazuj jin typy nevhodnch" mluvench projev, jim Freud rovn pipisoval nevdomou motivaci - napklad kdy nkdo nepostehne, e to, co k, se d oividn vykldat dvojm zpsobem. I to se d pokldat za ert, pokud to je vysloveno zmrn, ale jinak to znamen, e se tvorba ei na okamik vymkla oekvan kontrole. Snad nejlpe to lze doloit na peeknutch rozhlasovch a televiznch hlasatel. Jejich e se li od bnho hovoru, protoe nen spontnn, ale pedem napsan. Krom toho od n oekvme, e bude dokonalej" ne obyejn hovor, e bude mn vhav a zetelnji artikulovan. Z toho plyne, e kdy hlasatel (ka) napklad ve zprvch zkomol to, co chtl (a) ci, anebo plcne" njak nesmysl, je to daleko zjevnj a npadnj ne v bn konverzaci. Peeknut hlasatel vyznvaj asto velmi zbavn, protoe pi nich vychz najevo pravda", jako tomu bylo v ppadech, na kter upozornil Freud. Uveme si nkolik pklad takovch peeknut (Goffman, 1981): Dovolte mi, abych na zvr naeho kesanskho vysln pipomnl divkm, e as vechny rny zhor. Jin pklady svd o tom, e mluv pehldl monost dvojho vkladu: Dmy, je se zastav v na prdeln a odlo zde sv atstvo, si mohou bt jisty na okamitou pozornost. Ven zkaznci, vyzkouejte si nae pohodln postele. Osobn stojm za kadou postel, kterou prodme.
95
Lup a auto byly zaregistrovny jako ukraden policejnm oddlenm msta Los Angeles. V Hollywoodu se proslch, e tato nkdej filmov hvzdika ek u sv pt dt za msc. Vt smch ne v bn konverzaci vyvolvaj peeknut tehdy, kdy se jich dopust hlasatel (nebo pedagogov), protoe prv oni maj bt odbornky na bezchybnou e. Jejich zbavnost nespov jen v tom, co je eeno nebo zkomoleno, ale i v tom, e hlasatel bv viditeln vyveden z mry, je-li pistien pi nedokonalm projevu. Umouje nm to na okamik nahldnout za masku chladnho profesionalismu a uvidt za n normlnho lovka".
INTERAKCE TLA, TVE A EI
Na tomto mst meme shrnout, k emu jsme zatm dospli. Zkladem kadodennch interakc je jemn pedivo vazeb mezi tm, co vyjadujeme svm vrazem a postojem, a tm, co sdlujeme slovy. Z vrazu tve a gest tch druhch vychz celkov dojem, kter v ns zanech jejich e, a ovujeme si, do jak mry ji mysl upmn. Kad z ns svj vraz tve, postoj a pohyby v prbhu kadodennch interakc s ostatnmi lidmi dsledn a trvale kontroluje (i kdy na to vtinou nemus ani myslet]. Nkdy se vak dopoutme peeknut, kter - jak ukazuje Freudv pklad s vrahy" (Morder) - na okamik odhal nco, co si vdom nebo podvdom pejeme udret v tajnosti. Pro mnoh peeknut je charakteristick, e nechtn prozradme svj skuten nzor. Vraz tve, postoj tla a e tedy slou ke sdlovn uritch vznam a zastrn jinch. Jak si ukeme dle, organizujeme tak svou innost v rznm socilnm kontextu tak, abychom doshli tchto cl.
Setkn
V mnoha socilnch situacch navazujeme s druhmi to, co Goffman nazv nezaostenou interakc. K nezaosten interakci dochz vdy, kdy si jedinci v urit situaci dvaj vzjemn najevo, e si uvdomuj svou ptomnost. Obvykle k tomu dochz za vech okolnost, kdy je pohromad velk mnostv lid, napklad na run ulici, v divadle nebo na verku. Za ptomnosti jinch lid kad osoba navazuje neverbln komunikaci, by s nimi pmo nemluv. Svm vzezenm, pohyby a postojem, mimikou a gesty u nich navozuje urit dojem. Zaosten interakce nastv tehdy, jestlie lid pmo sleduj to, co druz kaj nebo dlaj. Pokud jedinec nestoj osamocen, napklad pi spoleensk udlosti, skld se kad interakce jedinc ptomnch v tm prostoru ze zaostench
96
i nezaostench smn". Goffman oznauje jednotku zaosten interakce jako setkn. Vtina naeho bnho ivota je tvoena sledem takovch setkn s jinmi jedinci - s rodinou, pteli, spolupracovnky - k nim asto dochz na pozad nezaosten interakce s jinmi ptomnmi. Pklady setkn v Goffmanov smyslu jsou nezvazn rozmluvy, diskuse v seminch, hry a bn bezprostedn kontakty (s pokladnmi, nky, prodavai v obchod apod.). Kad setkn musme njak zahjit, dt najevo, e opoutme zdvoilou nevmavost. Kdy se setkvaj neznm lid a dvaj se do ei - napklad v prbhu njak spoleensk udlosti - je tento pechod vdy spojen s rizikem, nebo me snadno vzniknout nedorozumn o povaze prv vznikajcho setkn (Goffman, 1971, str. 214-21). U samo navazovn kontaktu pohledem proto me bt vhav a poloviat. To nm umouje chovat se tak, jako bychom nebyli o nic usilovali, jsou-li nae nmluvy" odmtnuty. V zaosten interakci komunikuje kad jedinec prv tak vrazem tve a gesty jako slovy, kter skuten pronese. Goffman v tomto kontextu rozliuje vrazy, kter jedinci pedkldaj", a ty, kter jim unikaj". Tmi prvnmi jsou slova a vrazy tve, jimi se lid sna uinit na jin urit dojem. K tm druhm pat jin projevy, podle nich si lze ovit upmnost a opravdovost tch prvnch. Majitel restaurace napklad se zdvoilm smvem vyslechne sdlen svch host, jak jim u nj chutnalo. Pitom si ale vm, jak spokojen vypadali, kdy jedli, kolik toho nechali na tali a jakm tnem vyjadovali svou spokojenost. Orientan body Bn sociln ivot se skld z ady setkn s jinmi lidmi v rznch kontextech a na rznch mstech. Vtina z ns se v prbhu bnho dne setkv a hovo s celou adou jinch osob. ena vstane, snd se svou rodinou a mon doprovod dti do koly, piem se ped kolou na okamik zastav, aby prohodila pr zdvoilostnch frz se znmou. Pak jede do prce a po cest teba poslouch rdio. V prbhu pracovnho dne vstupuje do ady interakc s kolegy a nvtvnky, od krtkch nezvaznch rozmluv a po formln schze. Kad z tchto setkn bv obvykle vymezeno orientanmi body, kter Goffman nazv zvorkami: oddluj jednu epizodu zaosten interakce od druh a tak od nezaosten interakce probhajc v pozad (Goffman, 1974). Jsou-li nablzku jin lid nebo pi spoleensk udlosti typu verku, zaujmaj astnci rozmluvy takov postaven a ovldaj hlasitost svho projevu tak, aby vytvoili hlouek" oddlen od ostatnch. Postav se napklad pmo proti sob, m znesnaduj tm druhm, aby se mezi n vmsili, dokud se nerozhodnou kruh rozevt nebo zmkit" svou zaostenou interakci tm, e zaujmou v mstnosti rzn postaven. Za formlnjch okolnost jsou asto pouvny znm technick prostedky, aby signalizovaly zahjen a ukonen uritho setkn nebo fze interakce. Na zatku divadelnho pedstaven se napklad ozve zvonn,
97
zhasnou svtla a zved se opona. Na konci jednn nebo cel hry se v hlediti opt rozsvt a opona pad. Orientan body mvaj obvykle zvltn vznam bu tehdy, jde-li o setkn vrazn odlin od bnch konvenc kadodennho ivota, anebo pokud by mohl nastat dvoj vklad toho, co se vlastn dje". Kdy se studenti umn u kreslit podle nahho modelu, obvykle se model(ka) nesvlk v jejich ptomnosti ani se po skonen setkn v jejich ptomnosti neoblk. Skutenost, e se svlk a oblk v soukrom, umouje tlo narz odhalit i skrt. Tyto orientan body epizodu vymezuj a dvaj najevo, e nem dn sexuln vznam, kter by v n jinak mohl bt ptomen. Ve stsnnm prostoru, napklad ve vtahu, je obtn nebo nemon vymezit jednotku zaosten interakce. Za tchto podmnek rovn nen pro jin lidi snadn dt najevo, jak by to uinili za jinch okolnost, e neposlouchaj probhajc konverzaci a nejsou jej soust. Pro osoby, kter se navzjem neznaj, je tak obtnj se vyhnout zdn, e pekrauj normy zdvoil nevmavosti. Proto lid ve vtahu asto zaujmaj pozici pehnanho neposlouchni" a nedvn se"; zraj do prostoru nebo na knoflky s oznaenm pater - kamkoli, jen ne na sv spolucestujc. Ke konverzaci obvykle nedochz nebo se omez na nkolik krtkch replik. Podobn je tomu tehdy, jestlie spolu hovo skupina lid a jeden z nich mus zvednout telefon a hovoit; ostatn nemohou okamit projevit plnou nevmavost, take nkdy pokrauj v jaksi vhav, vznouc rozmluv (Goffman, 1963, str. 156). Vyvolvn dojm Goffman a dal autoi, kte p o socilnch interakcch, asto pouvaj pi jejich analze pojmy z oblasti divadla. Pojem sociln role, kter je v sociologii pro tento el (i obecnji) hojn pouvn, vznikl v divadelnm prosted. Role jsou sociln definovan oekvn, jimi se osoba s uritm statusem nebo socilnm postavenm d. Bt uitelem napklad znamen zaujmat urit postaven; role uitele spov v tom, e se svmi ky jedn uritm zpsobem. V dramaturgickm modelu, kter pouv Goffman, je spoleensk ivot pojmn jako hra, v n vystupuj herci na jeviti - nebo mnoha jevitch, protoe to, jak jednme, zvis na rolch, kter prv hrajeme. Lid jsou velmi citliv na to, jak je vnmaj druz, a pouvaj proto mnoha forem vytven dojm, aby si zajistili, e na n budou ti druz reagovat doucm zpsobem. Nkdy jde sice o pedem propoten zmr, ale obvykle to pat k vcem, jim nemusme vnovat vdomou pozornost. Jdeme-li na obchodn setkn, oblkme a chovme se pln jinak, ne kdy si vyrazme s pteli na fotbal.
98
Jevit a zkulis Vtina spoleenskho ivota me bt podle Goffmana rozdlena na oblasti jevitn (v poped) a zkulisn (v pozad). Za jevitn oznaujeme ty sociln situace nebo setkn, pi nich jedinci vystupuj ve formlnch nebo stylizovanch rolch. Zkulisnmi oblastmi jsou ty, kde si lid chystaj rekvizity a pipravuj se na interakci ve formlnjch prostedch. Pipomnaj tak zkulis divadla nebo to, co se dje pi naten filmu, kdy zrovna neb kamera. Kdy se lid ocitnou bezpen za oponou", mohou si dovolit dt prchod pocitm a zpsobm chovn, kterm se na jeviti" zmrn vyhbaj. V zkulis mohou lid pouvat vulgarismy a oteven sexuln narky, bt velmi neformln obleeni, sedt nedbale, pouvat dialektu nebo hovorov ei, mumlat, vykikovat, dvat najevo hravou agresivitu, kdlit se, nedodrovat ohledy na ostatn v malch, ale symbolicky vznamnch inech, broukat si pro sebe, hvzdat, vkat, udibovat mal kousky jdla, hat a 'poutt vtry'" (Goffman, 1969, str. 128). Na vytvoen a udren nleitch jevitnch vkon se asto podl tmov prce. Dva prominentn politici z te strany bvaj schopni ped televiznmi kamerami pedvst dokonal obraz jednoty a ptelstv, pestoe jeden druhho bytostn nesn. Manel se asto sna skrt sv hdky ped dtmi, udruj dojem harmonie, ale zuiv se do sebe pust, jen co dti ulo ke span. Adaptace na roli: pklad gynekologickho vyeten James Henslin a Mae Briggsov se zabvali velmi specifickm a deliktnm typem setkn - nvtvou eny u gynekologa (Henslin, Briggsov, 1971). Lkai, kte tato vyeten provdj, bvaj vtinou mui. Jde o situaci, v n se pro ob strany skrv hrozba dvojsmyslnosti a rozpak. Mui a eny v zpadn spolenosti si v prbhu socializace osvojuj, e pohlavn orgny jsou nejsoukromj st tla, a vidt pohlavn orgny druh osoby nebo se jich dotkat je za normlnch okolnost spojeno s intimnm sexulnm vztahem. Pro mnoh eny je pedstava gynekologickho vyeten tak dsiv, e odmtaj k enskmu lkai jt i tehdy, kdy maj podezen, e by to jejich zdravotn stav mohl vyadovat. Henslin a Briggsov zhodnotili daje, kter Briggsov jako vykolen sestra zskala bhem velkho mnostv gynekologickch vyeten. To, co zjistili, vyloili jako sled nkolika typickch stadi. S pouitm divadeln metafory oznaili kadou z tchto fz jako uritou scnu"; jak se epizoda rozvj, role ztlesovan jednotlivmi herci se mn. Prologem" je okamik, kdy ena vstupuje do ekrny a pipravuje se, e se ujme role pacientky, m pechodn odlo svou vnj identitu. Jakmile je vyzvna, aby vstoupila do ordinace, zan prvn scna. Lka jedn vcn a profesionln, ale pistupuje k pacientce jako k normln, plnoprvn osob. Udruje s n on kontakt a zdvoile naslouch tomu, co mu k. Pokud se roz99
hodn, e mus provst vyeten, sdl to pacientce a odejde z mstnosti. Prvn scna" kon. Zatmco lka odchz, vstupuje sestra. M vznamnou funkci npovdy" v hlavn scn, je m za chvli zat. Rozptyluje obavy, kter by pacientka mohla mt; projevuje ast (v, co mus ensk vystt") a souasn spolupracuje na tom, co pijde. Klovou skutenost je, e sestra pomh promnit pacientku ped stedn scnou z osoby" na neosobu", na pouh tlo, z nho bude vyetena jen st, ne cel lidsk bytost. Sestra nejen dohl na svlkn pacientky, ale ujm se i dalch vc, kter by si dotyn osoba za normlnch okolnost organizovala sama. Vezme napklad jej aty a poskld je. Vtina en si nepeje, aby lka po nvratu vidl jejich spodn prdlo, co sestra zajist. Dovede pacientku k vyetovacmu stolu a pikryje vt st jejho tla prostradlem; a pak vstoup znovu lka. Nyn zan stedn scna, pi kter jsou ptomni lka i sestra. Ptomnost sestry napomh tomu, aby byla interakce mezi lkaem a pacientkou oprotna od sexulnho zabarven. Krom toho je i ppadnou svdkyn v prvnm smyslu pro ppad, e by byl lka obvinn z neprofesionlnho jednn. Vyetovn pokrauje tak, jako by osobnost pacientky nebyla ptomna. Prostradlo pehozen pes jej tlo oddluje oblast pohlavnch orgn od zbytku tla a jej poloha j neumouje, aby vidla, jak samotn vyeten probh. Krom specificky lkaskch dotaz gynekolog s pacientkou nekomunikuje a sed na nzk stolice, take j nevid do tve. Pacientka se podl na svm pechodn neosobnm" postaven tm, e nenavazuje konverzaci a omezuje veker pohyby na minimum. V pestvce" ped zvrenou scnou se sestra opt ujm lohy npovdy a pomh pacientce stt se znovu plnohodnotnou osobou". V tomto bodu spolu mohou znovu navzat hovor, v nm pacientka vyjd levu nad tm, e m vyeten za sebou. Kdy se oblkne a uprav, je pipravena na zvrenou scnu. Znovu vstupuje lka, aby sdlil vsledky vyeten, piem znovu jedn s pacientkou jako s plnoprvnou a zodpovdnou osobou. Vrac se ke svmu zdvoilmu, profesionlnmu tnu a dv tak najevo, e jeho reakce na pacientku se ani v nejmenm nezmnily v dsledku intimnho kontaktu s jejm tlem, kter mu dovolila. Epilog" nastv tehdy, kdy ena opout lkaovu ordinaci a znovu nabv sv identity ve vnjm svt. Setkn a osobn prostor V zpadn kultue od sebe lid ve vtin situac udruj vzdlenost nejmn jednoho metru, vstupuj-li do zaosten interakce s druhmi. Pokud stoj vedle sebe, toleruj i men vzdlenost, a to i kdy nejsou astnky tho setkn. Definice osobnho prostoru je ovlivnna kulturnmi rozdly. Na Stednm vchod je napklad bn, e lid stoj ble u sebe, ne je v zpadn kultue povaovno za pijateln. Pro obyvatele Zpadu, kte tuto st svta navtv, je takov neoekvan fyzick blzkost asto nepjemn.
100
Podle Edwarda T. Halla, jen se systematicky zabval neverbln komunikac, lze rozliit tyi zny soukromho" prostoru. Intimn vzdlenost, asi do pl metru, je vyhrazena velmi malmu potu socilnch kontakt. V tto zn soukromho prostoru se pohybuj pouze ti, u nich charakter jejich vztahu dovoluje pravideln dotkn - rodie s dtmi nebo milenci. Vzdlenost osobn (od pl metru do 120 centimetr) pedstavuje normln odstup pi setkn s pteli a pomrn dobrmi znmmi. Spoleensk vzdlenost, od 120 cm do 3,5 metru, bv obvykle dodrovna pi formlnch interakcch, napklad pi pohovorech. tvrtou znou je vzdlenost veejn, tj. nad 3,5 metru, dodrovan pi veejnch vystoupench za ptomnosti divk. V bn interakci jsou nejsteenjmi znami ty, kter jsou vyhrazeny intimnmu a osobnmu kontaktu. Pokud nm nkdo naru integritu tto zny, sname se ji obnovit. Sta dt tomu druhmu upenm pohledem najevo, e m vyklidit pole"; nkdo vetelce pmo odstr. Pokud jsou lid nuceni pobvat ve vt blzkosti, ne povauj za douc, sna se nkdy vytvoit njakou fyzickou hranici. teni v peplnnch knihovnch si napklad sv zem vymezuj sloupci knih naskldanch na okraji stolu.
INTERAKCE V ASE A PROSTORU
Chceme-li se zabvat analzou setkn a tak porozumt zkladnm aspektm spoleenskho ivota vbec, musme si vmat toho, jak je innost rozloena v prostoru, ale i v ase. Veker interakce jsou samozejm njak situovny - dochz k nim na uritm mst a trvaj po uritou dobu. Nae innost v prbhu dne bv rozdlena do zn" jak prostorovch, tak asovch. Napklad lid, kte chod do prce, trv jistou znu" svho asu (napklad od devti rno do pti hodin odpoledne) v zamstnn. Tak v rmci tdne bv jejich as rozdlen do zn": od pondlka do ptku chodvaj do prce, zatmco soboty a nedle trv doma a typ jejich innosti se mn. Trvme-li as v zamstnn, obvykle to znamen i pohyb v prostoru - do prce (a zptky) se asto dojd autobusem z jin sti msta nebo z pedmst. Kdy se zabvme kontextem, v nm dochz k socilnm interakcm, bv proto mnohdy uiten analyzovat pohyb osob v asoprostoru. Se stdnm asovch zn dne se asto pohybujeme i nap prostorem. K analze vlivu socilnho rozvoje a novch technologi na charakter sociln innosti byl zaveden uiten a zajmav pojem asoprostorov konvergence. Jej podstatou je zkracovn" vzdlenost, k nmu dochz v dsledku rozvoje dopravnch prostedk. Pkladem me bt teba to, jak se v zvislosti na pokroku dopravy mnil as potebn k cest z vchodnho na zpadn pobe Spojench stt. Pky trv cesta vce ne dva roky; na koni osm msc; dostavnkem tyi msce; po eleznici v roce 1910 tyi dny; autem dnes dva a pl dne; pravidelnmi leteckmi linkami pt hodin; nejrychlejmi dostupnmi tryskovmi letadly nco
101
pes dv hodiny; raketoplnem jen nkolik minut (Janelle, 1968, Carlstein et al, 1978). S rostouc asoprostorovou konvergenc dochz k hlubokm zmnm spoleenskho ivota, ovlivujcm kadho z ns. asto pouvme zbo nebo jme potraviny, kter byly dovezeny z velk vzdlenosti - nkdy dokonce z druhho konce svta. To pispv ke vzniku daleko vt celosvtov provzanosti. K popisu organizace socilnch aktivit v ase a prostoru slou pojem regionalizace, jm oznaujeme rozdlen spoleenskho ivota do asoprostorovch zn. Meme si to ukzat na pkladu soukromho domu. Modern dm je rozdlen (regionalizovn") na pokoje, chodby a jednotliv poschod, je nepedstavuj pouze fyzicky oddlen prostory, ale jsou tak spojeny s rznmi asovmi znami. Obvac pokoje a kuchyn jsou pouvny pedevm za dennho svtla, lonice v noci. Interakce, k nim dochz v tchto rznch regionech", jsou vymezeny prostorovmi i asovmi hranicemi. Nkter sti domu pedstavuj zkulis", jin zase jevit", na nich se vystupuje. V uritou dobu se vak me stt zkulism cel dm, prv tak jako asoprostorov stezky vyten ve vnjm svt. Opt to krsn vystihuje Goffman: V nedli rno me cel domcnost vyut zdi, kter ji obklopuje, k zahalen pjemn ledabylosti v obleen a chovn. Do vech mstnost se roz neformln duch, obvykle vyhrazen jen kuchyni a lonicm. Podobn se v americkch stedostavovskch tvrtch odpoledne stv, e matky vyhls hranici mezi domovem a dtskm hitm za soust zkulis a samy se tomu pizpsob - obleou si dny nebo teplky a skoro se ani nenal... A oblast spolehliv plnc lohu jevit, na nm se pravideln opakuje urit innost, se ped kadm pedstavenm a po nm stv asto zkulism. V tuto dobu se toti jej trval sousti opravuj, obnovuj a pemisuj, anebo tam 'inkujc' provdj 'generln zkouku'. Abychom toho byli svdky, sta nahldnout do restaurace, obchodu nebo domcnosti pr minut pedtm, ne jsou pro ns oteveny" (Goffman, 1969, str. 127). Men as V modern spolenosti m na rozloen naich innost do jednotlivch zn velk vliv existence hodin a menho asu. Bez hodin a pesnho naasovn innost, je umouje jejich koordinaci v celm prostoru, by prmyslov spolenost nemohla existovat (Mumford, 1973). Men asu pomoc hodin se dnes d podle celosvtovho standardu, co umouje existenci komplexnch systm mezinrodn dopravy a komunikace, na nich dnes n ivot zvis. Standardn svtov as byl pitom zaveden teprve v roce 1884, na mezinrodn konferenci konan ve Washingtonu. Zemkoule byla rozlenna do tyiadvaceti asovch zn a byl stanoven pesn zatek dne na celm svt. Prvnmi organizacemi, je se pokouely pesn rozvrhnout denn a tdenn innost svch len, byly kltery - potky tchto snah sahaj a do trnctho stolet. Dnes prakticky neexistuje dn skupina nebo organizace, kter by to nedlala.
102
m vt je poet lid a objem zdroj, tm mus bt asov rozvrh pesnj. Eviatar Zerubavel (1979) to ukzal ve sv studii o asov struktue velk modern nemocnice. Nemocnice mus pracovat tyiadvacet hodin denn; koordinace personlu a zdroj je velmi sloitou zleitost. Vtina sester napklad pracuje po pedem stanoven obdob na rznch oddlench, pesunuj se mezi jednotlivmi sektory nemocnice a mvaj tak za povinnost stdat se na dennch a nonch smnch. Vechny tyto osoby a zdroje, kter vyaduj, je teba integrovat jak v prostoru, tak v ase. asoprostorov mapovn Se zajmavm zpsobem analzy innost v asu a prostoru piel vd Torsten Hgerstrand (1973, Carlstein et al., 1978). Jeho pstup oznaujeme termnem asoprostorov mapovn. Zamuje se na fyzick prosted (ulice, budovy, tvrt), v nm probhaj urit sociln aktivity. Sleduje pitom, jak toto prosted v prbhu dne i tdne ovlivuje pohyby jedinc a skupin, pop. jak je jimi samo ovlivovno. Drhy, po nich se jedinci pravideln pohybuj - co tyto osoby dlaj, v kter sti dne a kde - meme v prbhu typickho dne nebo tdne zmapovat. Lze to ilustrovat na velmi jednoduchm pkladu. Dv osoby, nazvme je A a B, ij v rznch tvrtch velkho msta. Jejich asoprostorov drhy se v prbhu dne na uritou dobu protnou v bod X, napklad kdy se setkaj v kavrn nebo restauraci a daj se do hovoru, a pak se jejich cesty opt rozchzej, jak oba smuj k jinm innostem na odlinch mstech. Zaznamenme-li jejich typick aktivity, meme docela snadno narsovat asoprostorovou mapu jejich ivota. Tmto zpsobem lze zobrazit mozaiku innost v ase a prostoru, z nich se skld ivot mstskch tvrt a komunit, kter je obvaj. asoprostorov omezen Nkter z faktor ovlivujcch strukturu mstskho ivota lze pochopit, kdy rozpoznme jednoduch, le zsadn vlastnosti lidsk innosti, kter psobc na organizaci asoprostoru. Lokalizace v ase a prostoru, kde se nae innost den za dnem odehrv, podlh tem typm omezen: Jako omezen vkonnosti oznaujeme hranice, je jsou dny fyzickou konstituc jedince. Vechny lidsk bytosti napklad maj poteby jdla a spnku, jim mus bt pi znovn" innosti v ase a prostoru vnovno patin msto. Kdo pracuje mimo domov, ten mus bt dopraven nebo se sm dopravit zptky dom, aby si mohl pichystat jdlo a non odpoinek. U omezen koordinace jde o schopnost jedinc sejt se na uritm mst, aby mohlo dojt ke vzjemn interakci. Kde je jen mlo irokch pstupovch cest z jedn oblasti do druh, jako tomu bv v sevench mstech tradinho typu, tam
103
je vtina forem interakce nutn omezena na vzdlenosti, kter lze urazit pky. Navc m kad msto svou kapacitu", jak to nazv Hgerstrand - v uritm prostoru se me k provozovn danho typu innosti shromdit jen omezen mnostv lid. Nzornm pkladem je dopravn pika". Z hlediska mnostv provozu, kter jsou schopny pojmout, maj ulice omezenou kapacitu; ve pice", kdy vichni nejvce spchaj, se auta obvykle plaz hlemdm tempem. Omezen mocenskho rzu jsou hranice stanoven mocenskm systmem dan komunity i ir spolenosti. Napklad to, do jak mry budete moci t tam, kde chcete, bude zleet na vaich finannch prostedcch. Vtina lid by rda ila ve tvrtch s hezkmi a pepychovmi domy, ale jen mlokdo na to m penze. Typ obydl, kter mohou bt na rznch mstech postavena, zvis tak na ednch pedpisech tkajcch se vstavby. Jako ilustraci toho, jak mohou bt tyto vahy uiten pro empirick vzkum, lze uvst vzkumn projekt proveden v australskm Newcastlu, jen byl realizovn pomoc asoprostorovho mapovn. Projekt se zabval nktermi problmy, je se objevily po zaloen novho obecnho stediska zdravotn pe v sociln smen oblasti vzdlen asi 22 kilometr od stedu msta. Pi zahjen jeho provozu nebylo vzato v vahu, e mnoz lid v oblasti, j mlo slouit, pracuj na smny. Mnohem vce klient, ne se oekvalo, potebovalo pijt do stediska bu ped sedmou hodinou rann, anebo a po pt hodin odpoledn. Souasn vtina klient pedpokldala, e stedisko bude oteveno a jeho sluby budou dostupn v obvykl pracovn dob. Zdravotn stedisko se proto muselo potkat s vnmi problmy plynoucmi z omezen prvnho i druhho typu. Jen tko hledalo personl, kter by pracoval mimo obvyklou pracovn dobu. Ti, kdo k tomu byli ochotni, zase mnohdy nemli v poadovanou dobu dopravn spojen z vlastn tvrti do dan oblasti. S vraznmi obtemi se setkval asov rozvrh slueb stediska: v nkterou denn dobu bylo klient mlo a personl tm neml co dlat, zatmco jindy - pedevm na konci dne a zvlt na samm konci tdne - se ve stedisku nahromadilo nezvldnuteln mnostv lid. Vzkumnkm, kte prozkoumali asoprostorov drhy pracovnk a klient centra, se podailo odhalit pinu tchto problm. Umonilo jim to tak navrhnout pozitivn kroky k jejich zmrnn pomoc systematitjho rozmstn prostedk (Parkes a Thrift, 1980, str. 271-2).
Znovn
Rozptyl innost v asoprostoru byl piblin v poslednch sto letech - a zvlt pak v dob zcela nedvn - ovlivnn jevem oznaovanm jako kolonizace asu. Proces migrace v prostoru (do mst a ve mstech samotnch) byl provzen migrac" do asovch zn veera a noci. Murray Melbin o tom k: Posledn velk pomez, do nho smuje lidsk migrace, je noc: bdl innost se do celch tyiadvaceti hodin. Pibv vcesmnn prce v tovrnch, je
104
pokrv vechny hodiny, prv tak jako policejn dohled a pouit telefonu. Stle vce nemocnic, lkren, leteckch linek, ubytoven, restaurac, heren, pjoven aut, benzinovch pump, autoopraven a rozhlasovch stanic m nepetrit provoz. Pibv nepetritch pohotovostnch slueb - odtahovn vozidel, zmenk, horkch linek pro ppady otrav a sebevrad nebo jedince zvisl na drogch i hazardnch hrch. V tchto slubch se sice po smnch stdaj rzn jedinci, ale innost dotynch organizac nikdy neustv" (Melbin, 1978, str. 100). Melbin odhaduje, e ve Spojench sttech vyvj njakou innost jet po plnoci na ticet milion osob, mezi n nepot ty, je se chystaj ke spnku. Dokonce i pozd v noci, mezi tet a ptou hodinou rann, je vce ne deset milion lid vzhru a vykonv njakou innost. Tyto zmny maj samozejm vdy sv prostorov dsledky a samy podlhaj jednotlivm omezenm, je psob na vytven asoprostorovch zn. Non aktivity v jedn oblasti si vynucuj, aby na jinch mstech nastaly obdobn i nvazn procesy v prbhu dne. Napklad letadlo letc pes noc me doshnout svho cle asn zrna, co si d pipravenost letit a dopravnch spoj. Organizace, kter zajiuj zvenou intenzitu innosti ve veernch a nonch hodinch, se musej potkat s obdobnmi omezenmi koordinace, o jakch byla e v souvislosti s vzkumem ve zdravotnickm stedisku v Newcastlu. V rznch lokalitch mst se setkvme se tymi rznmi typy cykl, jimi jsou: 1. Trval vyuvn: innost se nikdy nezastavuje 2. Evakuace: v noci se vyprazduj 3. Invaze: zvlt aktivn v noci 4. Alternace: v noci jin populace ne ve dne Nkter oblasti, napklad urit obytn tvrti pobl stedu velkch mst, jsou vcemn trvale vyuvny velkm potem lid, akoli to, co tam provozuj, se v rznch fzch dennho cyklu mn. V podnikatelsk zn (banky, firmy) dochz veer obvykle k evakuaci. Zbavn oblasti provaj veer a po plnoci invazi, ale pes den bvaj asto celkem przdn. V rznch hraninch lokalitch, kde se vyskytuj vedle velkch firem i zbavn podniky, nahrazuje na konci dne jedna skupina druhou.
KADODENN IVOT Z KULTURN A HISTORICK PERSPEKTIVY
Nkter z mechanism sociln interakce, kter analyzovali Goffman, Garfinkel a dal, jsou zejm univerzln, ale o mnoha jinch to neplat. Pouvn orientanch bod", je signalizuj zatek a konec setkn, je bezesporu typick pro veker lidsk interakce. U vech lidskch shromdn se tak vyskytuj rzn zpsoby organizace setkn, napklad vytven konverzanch hlouk", jejich lenov se odvracej od ostatnch ptomnch. V mnoha smrech je vak kadodenn ivot v modern spolenosti velmi odlin od ivota lid v jinch kulturch. Jen
105
st meme hovoit o zdvoil nevmavosti v naem smyslu u len malch spoleenstv, kte se vichni navzjem znaj a jen zdka se dostvaj do situace, kdy se sejde pohromad vce lid ne pouh hrstka. Valn st Goffmanova rozboru zdvoil nevmavosti a dalch aspekt interakce se tk pedevm tch spolenost, v nich je styk s neznmmi lidmi bn. N kadodenn ivot byl zsadnm zpsobem formovn zmnami spojenmi s industrializac, urbanizac a rozvojem modernch stt. Nkter z kontrast mezi socilnmi interakcemi v modern a tradin spolenosti pome osvtlit nsledujc pklad. Jednu z technicky nejprimitivnjch kultur, kter jet na svt existuj, pedstavuj Kungov (znm t pod nzvem Kovci), obyvatel jihoafrick pout Kalahari na zem stt Botswana a Namibie (Lee, 1968, 1969). I jejich zpsob ivota se v dsledku vnjch vliv mn, ale my se zamme na jeho tradin podobu. Kungov ij ve skupinch ticeti a tyiceti osob na doasnch tboitch blzko zdroj vody. Potravy maj ve svm okol vdy nedostatek, take se za n musej vydvat na znan vzdlenosti. Toto hledn jim zabr vtinu dne. eny a dti nkdy zstvaj v tboe, ale jindy trv cel tlupa den na pochodu. Jej lenov se nkdy pohybuj v prbhu dne po ploe dvou set tverench kilometr, ne se vrt v noci do tbora, aby se najedli a vyspali. Existuje vak jedno ron obdob, kdy se charakter jejich vednho dne mn: detiv zima, kdy je vody dostatek a potrava se zskv daleko snze. V tomto obdob se kadodenn ivot Kung sousteuje na rituln a ceremoniln innosti, jejich pprava a realizace si vyaduje mnostv asu. lenov vtiny skupin Kung se nikdy nesetkaj s nkm, koho by dost dobe neznali. A donedvna, dokud nezaali vstupovat do astjch kontakt s vnjm svtem, nemli dn slovo oznaujc cizince". Kungov, pedevm mui, sice mnohdy trv velkou st dne mimo kontakt s ostatnmi, ale v tlup samotn maj jen minimln nebo vbec dn soukrom. Rodiny sp v chatrnch, otevench pstecch a prakticky vechny innosti se odehrvaj ped zraky ostatnch. Pestoe nikdo nestudoval Kungy s ohledem na Goffmanovy postehy o kadodennm ivot, je zjevn, e nkter z jeho pozorovn maj ve svt Kung velmi omezenou platnost. Vyskytuje se v nm napklad jen mlo pleitost k vytvoen jevit" a zkulis". Zpsob, jm se rzn setkn uzavraj" do jednotlivch mstnost, samostatnch budov mnoha typ a odlinch mstskch tvrt, je soust kadodennho ivota modern spolenosti, ale s aktivitami Kung nem nic spolenho. Tommy Carlstein pouil pi svm studiu socilnho ivota Kung metodu asovho mapovn (Carlstein, 1983). Podle jeho tvrzen musej Kungov podobn jako vichni lovci a sbrai elit asoprostorovmu konfliktu mezi skladovnm potravy a sociln mobilitou. m vce zsob se pokus udlat na hor asy, tm vce jsou pipoutni k uritmu mstu. Kdyby vak svou innost soustedili kolem pevnho sdlit, znamenalo by to omezen jejich zdroj potravy, protoe by nestaili dojt tak daleko, aby jet njakou potravu vbec nali. Kungov e toto dilema
106
zpsobem, jen uruje podobu jejich ivota: kdykoli je poteba, prost se pesthuj. Mon rozsah jejich pohybu v ase si lze pedstavit ve tvaru diamantu. Jeho vka, tj. pevn dan trvn jednoho dne, zstv stejn; jeho e se vak mn s plochou, kterou lze v dan den pokrt. Kdyby napklad Kungov ili v poutnch oblastech severn Afriky, kde existence velbloud umouje daleko vt pohyblivost, byl by diamant daleko ir. Dsledky zvten pohyblivosti v prostoru mohou mt pro nkter nrody zsadn vznam. Napklad americkm Indinm z prri umonil teprve k dret krok se stdy bizon a sledovat je. To vedlo k radikln zmn jejich zpsobu obivy, je mla za nsledek tak promnu nkterch jejich hlavnch zvyk a obyej. Nutkav poteba fyzick blzkosti V modernch spolenostech je tomu pln jinak ne u Kung: takka neustle vstupujeme do interakc s lidmi, s nimi se nikdy neuvidme a nesetkme. Tm vechny nae kadodenn transakce, napklad nkup potravin nebo uloen penz v bance, ns pivdj do kontaktu - ovem nepmho - s osobami vzdlenmi tisce kilometr. Napklad bankovn systm m mezinrodn charakter a kad stka, kterou si ulote, pedstavuje malou st finannch investic va banky v celosvtovm mtku. V na dob jsou nepm kontakty pomrn snadn. Pro jich vlastn nevyuvme vce? Pro nekomunikujeme s jinmi lidmi vlun telefonem, faxem nebo jinmi prostedky dlkov komunikace? Podnikatel napklad nadle ltaj z jednoho konce svta na druh na obchodn jednn, pestoe by bylo jednodu a levnj tato jednn vst z domova, prostednictvm potae nebo po telefonu. Deirdre Bodenov a Harvey Molotch (1994) se zabvali tm, co nazvaj nutkavou potebou fyzick blzkosti. Pro dvaj lid nadle pednost bezprostednmu fyzickmu setkn? Dospli k nzoru, e se lid radji fyzicky astn schz a jednn ze stejnch dvod, jak zaznamenal Goffman. Zskvaj na nich toti daleko bohat informace o tom, co si ti druz opravdu mysl a ct - a tak o jejich upmnosti - ne by jim mohla poskytnout elektronick komunikace. Abychom pochopili, o co jde, a mohli ostatn pesvdit o naich vlastnch nzorech a upmnosti, potebujeme jejich fyzickou ptomnost. (Plat to zvlt u lid, kte in rozhodnut, je se ns vznamnm zpsobem dotkaj.) Ptomnost na tme mst," uvdj Bodenov a Molotch, nm poskytuje pstup k t sti tla, kter ,nikdy nele', k om - oknm do due. Kontakt o sm signalizuje uritou mru intimity a dvry; spoluastnci interakce trvale sleduj drobn pohyby o a vykldaj si jejich smysl."
107
SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT MIKRO-A MAKROSOCIOLOGIE
Studium kadodennho chovn v situacch, kdy se jedinci setkvaj tv v tv, bv obvykle oznaovno jako mikrosociologie. Makrosociologie pedstavuje analzu irch spoleenskch systm, napklad politickho nebo ekonomickho. Makrosociologie se tak zabv zkoumnm dlouhotrvajcch proces zmn, napklad rozvoje prmyslov spolenosti. Na prvn pohled se me zdt, e mikro- a makroanalza jsou si navzjem velmi vzdlen, ale ve skutenosti - jak jsme se pokoueli ukzat v tto kapitole - je mezi nimi zk souvislost (Knorr-Cetinov a Cicourel, 1981, Giddens, 1984). Makroanalza je nezbytn k tomu, abychom pochopili institucionln pozad vednho ivota. To, jak se lid ve vednm ivot chovaj, zvis do znan mry na irm institucionlnm rmci jejich existence, jak dokld srovnm dennho cyklu aktivit kultury typu Kung se ivotem v mstskm prosted zpadn spolenosti. V modern spolenosti, jak u bylo eeno, jsme v trvalm kontaktu s neznmmi lidmi. Anglick termn oznaujc neznmho lovka, stranger, u dokonce ztratil svj pvodn vznam. Dve bval chpn doslovn: neznm lovk byl strange, tj. podivn, ciz, a pichzel odjinud". Jedinci dnes ijc v mstskch oblastech se trvale setkvaj s lidmi, je osobn neznaj. Za tchto okolnost se hranice mezi zaostenou a nezaostenou interakc pekrauj daleko astji. Obyvatel msta je nucen neustle zahajovat a ukonovat interakce s osobami, s nimi se dosud nesetkal. Mikrostudie jsou zase potebn k tomu, abychom mohli ir institucionln souvislosti nleit osvtlit. Bezprostedn fyzick interakce je zjevn zkladem vech forem sociln organizace, bez ohledu na jejich velikost. Pedstavme si, e se zabvme obchodn firmou. Mnoh z jejch innost by bylo mono zkoumat prv z hlediska chovn jedinc v bezprostednch interakcch. Mohli bychom analyzovat napklad interakce editel na schzch, osob pracujcch v rznch kancelch nebo pracovnk zamstnanch v prodeji. Tmto zpsobem bychom ovem nezskali obrzek o cel firm, nebo existuje ada vazeb, pi nich k bezprostednmu fyzickmu kontaktu nedochz. Pouit letk, dopis, telefon a pota umouje navazovat mnoh kontakty, pi nich se lze bezprostedn interakci vyhnout. Urit bychom vak mohli vznamn pispt k pochopen toho, jak dan organizace funguje. V nsledujcch kapitolch uvidme dal pklady toho, jak interakce v mikrokontextu ovlivuj ir spoleensk procesy - a naopak, jak se tyto procesy promtaj do bnho socilnho ivota.
108
5. KAPITOLA
Pohlav a sexualita
POHLAV A SEXUALITA
Slavn autorka cestopis Jan Morris (ov) byla dve muem, ale stala se enou. Jako James Morris se zastnil(a) britsk vpravy sira Edmunda Hillaryho, je spn zdolala Mount Everest. Po velkou st dosplosti il (a) velice chlapsky", ale pitom ml(a) stle pocit, e je enou uvznnou v muskm tle. Nakonec podstoupil(a) chirurgick zkrok, jeho clem byla zmna pohlav, a od t doby ije jako ena. V jej knize o tom, jak provala zmnu pohlav, najdeme neobyejn vmluvn svdectv o odlinch svtech obvanch mui a enami: Tvrd se, e sociln rozdly mezi pohlavmi se pr straj. Jako nkdo, kdo ve druh polovin dvactho stolet zkusil ob tyto role [mue i eny], vak dospvm k nzoru, e neexistuje jedin strnka lidskho byt, jedin okamik dne, jedin kontakt, dohoda i reakce, je by nebyly u eny odlin od mue. U sm tn, kterm m te oslovuj, postoj osoby stojc za mnou a atmosfra ve chvli, kdy vstoupm do mstnosti nebo se posadm v restauraci - to vechno dv jasn najevo, jak se zmnil mj status. A se zmnou reakc tch druhch se zmnily i m vlastn. m vce se mnou jednali jako se enou, tm vce jsem se j stvala. Cht necht jsem se pizpsobovala. Pokud se ode mne ekalo, e nebudu umt couvat s autem nebo otevt lhev, kupodivu jsem zjistila, e to opravdu pestvm umt. Kdy si nkdo myslel, e je pro mne mj kufr pli tk, zaal mi nevysvtliteln tknout v ruce... Kdy m nkter z osvcenjch ptel pozve na veei, uvdomuji si s mrnm pobavenm, e jet ped pr lety by se ten odporn nk choval ke mn tak, jako se te chov k nmu. Tehdy by m pivtal uctiv a korektn. Dnes mi s hranou okzalost rozbal ubrousek, jako by jednal s nesvprvnm dttem. Tehdy by pijal mou objednvku s nejvt vnost, zatmco dnes ode mne ek, e eknu nco frivolnho (a j to udlm)" (Morrisov, 1974, str. 79). Vtina z ns se jen tko vyrovnv s pedstavou, e se z nho" me stt ona", protoe rozdly mezi pohlavmi vnmme jako nco zsadnho. Vtinou si jich ani nevmme - prv proto, e jsou tak vudyptomn. Jsou nm vtpovny od samho potku ivota. Ostatn prvn otzka, kterou klademe rodim novorozenho dtte, obvykle zn: je to chlapec nebo holika? V tto kapitole se budeme zabvat lidskm sexulnm chovnm a analyzovat komplexn povahu sexuality a rozdl mezi pohlavmi. Sexualita v modern spolenosti prochz vznamnmi zmnami, kter ovlivuj citov ivot vtiny z ns. Ke konci tto kapitoly si o tchto zmnch nco povme a pokusme se objasnit je jich ir vznam. Nejprve se podvme na pvod rozdl mezi chlapci a dvkami, mui a enami.
110
POHLAV A SEXUALITA
Vdci nejsou zajedno v tom, nakolik jsou rzn sexuln identity a typy sexuln aktivity vrozen, tj. peduren biologicky, a do jak mry se na nich podl uen. e uen hraje vznamnou lohu, o tom u se ned pochybovat; nikdo u toti nepedpokld, e by lidsk sexualita mla instinktivn charakter, jako je tomu u nich ivoich (a jak lze doloit na znmch pkladech u ptk nebo hmyzu) . Rzn autoi se vak li v tom, jak velkou roli socilnm vlivm pisuzuj.
POHLAV, SEX A BIOLOGIE
Kad diskuse o pohlavch mus nutn zat od lidsk genetiky. Nae pslunost k uritmu pohlav a do znan mry i nae biologick podoba zle na genech vloench pi poetdo zroden buky. Genetick materil pochzejc ze spermie otce a vajka matky je uloen na 23 dvojicch chromozom ptomnch v tto nov buce. Jak spermie, tak vajko pinej genetickou informaci vdy jednomu z dvojice chromozom. Ns bude zajmat tiadvact dvojice - pohlavn chromozomy. U enskch bunk se tento pr oznauje jako XX, u mu jako XY. Logika genetiky prav, e vajko (ensk buka) me do tohoto pru vnst jedin chromozom X, protoe m sama sloen XX. Naproti tomu spermie (musk buka) obsahuje dvojici XY, take me poskytnout bu X (m vznikne kombinace XX, ensk pohlav), anebo XY (m vznikne XY, pohlav musk). Po poet se nov buka dl a dv vzniknout novm, po genetick strnce totonm bukm (s identickmi chromozomy). Jejich nslednm dlenm se zanedlouho vytv lidsk embryo. To vak u v asn fzi vvoje obsahuje biologick apart, na jeho zklad vznikaj bu varlata, nebo vajenky. Chromozomov vbava zde hraje lohu vhybky, kter na potku embryonlnho vvoje nasmruje organismus na jednu nebo druhou kolej (Lewontin, 1982, str. 138-9). Mechanismy dalho sexulnho vvoje se u obou pohlav spoutj v pozdj fzi ivota, pi tlesnm zrn. Toto stadium znme pod nzvem puberta. Prmrn vk, v nm nastv puberta, se v prmyslov spolenosti sniuje: ped sto lety inil prmrn vk pi prvn menstruaci trnct a pl roku, dnes ji pouze dvanct. U chlapc nastv puberta o nco pozdji ne u dvek. Rozdly v tlesn sle dosahuj v pubert maxima: dospl mui maj v prmru o deset procent svalstva vce ne eny a vy procento svaloviny je spojeno s vt tlesnou vdr. Lze vak jen obtn urit, do jak mry to je vrozen", protoe se zde projevuje vliv trninku a cvien. Biologick rozdly, je zdnliv peduruj mue k fyzicky nronj prci ne eny, jsou ve skutenosti jen mal. Minutov vkon v pepotu na spotebu kyslku dosahuje u en stejnch hodnot jako u mu.
111
POHLAV
A SEXUALITA
Jsou
rozdly v chovn podmnny biologicky?
Do jak mry jsou rozdly v chovn mu a en dny genetickmi predispozicemi a nakolik jsou podmnny socilnmi a kulturnmi vlivy? Nzory na tuto otzku se vrazn li. Mnoz autoi se domnvaj, e existuj vrozen rozdly v chovn mu a en, je se vyskytuj v t i on podob ve vech kulturch. Nkte jsou pesvdeni, e k takovm zvrm opravuj poznatky sociobiologie. asto upozoruj napklad na to, e tm ve vech kulturch je lov a boj innost spe muskou ne enskou. Z toho podle nich plyne, e mui maj biologicky podmnn agresivn sklony, kter enm chybj. Jin nepovauj tyto argumenty za dostaten pesvdiv. Mra agresivity mu je v rznch kulturch velmi rzn; od en se zase v nkterch kulturch oekv pasivita" nebo jemnost" vce ne v jinch (Elshtainov, 1987). Navc ani to, e se njak vlastnost vyskytuje prakticky vude, jet nen dkazem jej biologick povahy. Me to bt dno veobecn sdlenmi kulturnmi faktory: napklad tm, e ve vtin kultur trv eny vznamnou st dosplho ivota thotenstvmi a vchovou dt, take se v tto dob lovu nebo boje ani nemohou astnit. Podle tohoto nzoru vznikaj rozdly v chovn mu a en pedevm na zklad socilnho osvojovn musk a ensk identity.
Poznatky z biologie zvat
Jeden z monch zdroj poznn pedstavuj rozdly v hladinch pohlavnch hormon. Nkte autoi tvrd, e pvodcem nsilnch sklon je musk (sam) pohlavn hormon, testosteron. Vzkumy ukzaly, e jsou-li samci opic po narozen vykastrovni, stvaj se z nich mn agresivn jedinci a e samice opic, jim je podvn testosteron, bvaj agresivnj ne ostatn. Rovn se vak zjistilo, e se hladina testosteronu zvyuje, dme-li opicm pleitost zaujmout dominantn postaven. Jinmi slovy: hormon sice me vyvolvat agresivn chovm, ale me tomu bt i obrcen. Jinm monm zdrojem poznn je pm pozorovn chovn zvat. Autoi spojujc muskou agresivitu s biologickmi vlivy asto kladou velk draz na agresivn chovn samc u ostatnch primt. Podvme-li se napklad na chovn impanz, zjistme, e samci jsou vdy agresivnj ne samice. Ve skutenosti vak v tomto smru mezi primty existuj znan rozdly. U gibon se ob pohlav mrou agresivity prakticky neli, zatmco u pavin nachzme rozdl velmi vrazn. Navc se u primt za uritch okolnost setkvme s vraznmi projevy agresivity samic, napklad kdy jsou ohroena jejich mlata.
112
POHLAV
SEXUALITA
Poznatky z biologie lovka U lid povaujeme za nejlep zdroj informac nae zkuenosti s vrozenmi abnormalitami, je se vyskytuj jen u malho potu jedinc. Jedna z nich se nazv syndrom testikulrn feminizace, druh adrenogenitln syndrom. U prvn se jedinec rod s normln sadou chromozom muskho typu, varlaty a patinmi hormony. Pokud se u tchto osob provede tzv. sex test", kter se pouv u olympijskch atletek, jsou vyhodnoceny jako jedinci muskho pohlav. Protoe vak tk jejich genitln oblasti v prbhu embryonlnho vvoje nereaguje na testosteron, utvej se u nich vnj pohlavn orgny zdnliv enskho typu. Tyto dti bvaj tm vdy vychovvny jako dvky, protoe se k diagnze dospje a v pubert - neobjev se toti menstruace. V ppad adrenogenitlnho syndromu dochz k opan situaci: u plodu, kter m normln ensk chromozomln vybaven, se v intrauterinnm vvoji uplatuje nadbytek androgen (muskch hormon). Dsledkem je vznik vnjch pohlavnch orgn muskho typu, poppad jejich kombinace s orgny enskmi, kter se d chirurgicky upravit na ensk genitl. Mnoh z tchto dt jsou vak vychovvny jako chlapci a abnormalita bv odhalena a v pozdj fzi vvoje. Vzkum obou tchto biologickch abnormalit vak ukazuje i na vznam socializace pi vytven rozdl mezi chovnm chlapc a dvek. U dt oznaench pi narozen jako dvky" se vyvj ensk identita, chovn a postoje, i kdy po chromozomln strnce jde o musk pohlav". Naopak dti povaovan od narozen za chlapce zskvaj musk vlastnosti. Zvltn pozornost zasluhuje v tto souvislosti jeden znm ppad jednovajench dvojat. Takov dvojata jsou toti po strnce genotypu naprosto shodn. V tomto ppad utrplo jedno z dvojat, chlapc, pi obzce zvan porann, take bylo rozhodnuto rekonstruovat jeho pohlavn orgny jako ensk. Tento chlapec byl pot vychovvn jako dvtko. Kdy bylo dvojatm est let, chovala se v souladu s typickm rysy obou pohlav, obvyklmi v zpadn kultue. Dvenka si hrla s jinmi holikami, pomhala v domcnosti a chtla se vdt, a vyroste. Chlapec si hrl radji s ostatnmi chlapci; jeho oblbenmi hrakami byla autka a chtl se stt hasiem nebo policistou. Tento ppad byl svho asu povaovn za definitivn dkaz toho, e rozdly mezi pohlavmi zpsobuje pedevm sociln uen. Pozdji, kdy zaala dvka" dospvat, vak s n byl natoen rozhovor pro televizi. V nm vyly najevo jej velk problmy s jej enskou identitou a pocit, e ve skutenosti" je nakonec pece jen chlapec. Tou dobou u ovem znal (a) svou vlastn neobvyklou historii, co se mohlo tak podlet na zmnnm vnmn sebe sama (Ryan, 1985, str. 182-3). Zmnn studie nevyvrac existenci biologickch vliv, podmiujcch znm rozdly v chovn mu a en. Pokud ovem existuj, nebyl dosud pesn zjitn jejich fyziologick pvod. Vtina zainteresovanch by nejspe souhlasila se zvrem jednoho z pednch svtovch genetik, Richarda Lewontina: Prvotn sebeuvdomn mue nebo eny - spojen s nejrznjmi postoji, nzory a pnmi, je tuto identifikaci provzej - zvis na tom, jak byl dotyn jedinec
113
POHLAV A SEXUALITA
v dtstv oznaen. Za normlnch okolnost toto oznaen odpovd chromozomlnm, hormonlnm a morfologickm kritrim. Biologick rozdly se tak stvaj spe signlem k diferenciaci socilnch rol ne jejich pinou (Lewontin, 1982, str. 142).
POHLAV A SOCIALIZACE
Jak jsme vidli, pomhaj nm pi chpn diferenciace obou pohlav poznatky biomedicnskch vd. Meme se vak vydat i jinou cestou, toti sledovat, jak se ume muskm a enskm rolm v procesu socializace - jak ns v tomto smru ovlivuj sociln faktory, napklad rodina a sdlovac prostedky.
Reakce rodi a dosplch
Tmatu diferenciace muskch a enskch rol byla vnovna ada vzkumnch prac. Studie interakc mezi matkou a kojencem ukzaly, e matky zachzej jinak s chlapci a jinak s dvtky. Plat to i tehdy, kdy si mysl, e na n reaguj stejn. Podme-li dosplho, aby hodnotil osobnost dtte, budou se jeho odpovdi liit podle toho, zda dt povauje za chlapce nebo dvtko. Jeden pokus sledoval reakce esti mladch maminek na estimsn dt jmnem Beth (= Elizabeth). Vtinou se na ni usmvaly a dvaly j na hran panenky. Pipadala jim roztomil" a jej pl jemounk". Reakce druh skupiny matek na dt stejnho vku jmnem Adam byla vrazn odlin. Tomuto dtti nejastji nabzely vlky nebo jin chlapeck hraky". Ve skutenosti lo o jedno a tot dt, obleen v rznch atech (Willov et al., 1976). Takov rozdln vnmn nepat jen k vsadm rodi a prarodi. Jedna studie sledovala, jak zdravotnick personl asistujc pi porodu hodnotil jednotliv novorozence. Pokud lo o chlapce, byli nejastji hodnoceni slovy to je cvalk", je velk", kluk jako buk" apod. Kdy se narodila holika, byla spe roztomil", sladk" nebo jemn". Pitom co do vhy nebo velikosti nebyl mezi tmito dtmi v prmru dn rozdl (Hansen, 1980).
Jak se ume ensk a musk roli
Vnmn rozdl mezi pohlavmi zan u u velmi malch dt a je tm urit nevdom. Jet pedtm, ne dt doke sama sebe sprvn oznait jako kluka" nebo holku", se mu dostv ady neverblnch signl. Mui obvykle zachzej s kojenci jinak ne eny. Kosmetika, kterou pouvaj eny, vydv jin vn ne ty, s nimi se dt setkv u mu. Systematick rozdly v oblkn, esu a po114
POHLAV A SEXUALITA
dobn poskytuj dtti vizuln oporu pi rozliovn. Ve vku dvou let u dt doke sprvn zaadit sebe sama a vtinou i ostatn lidi. A do pti nebo esti let si vak neuvdomuje, e se pslunost k muskmu nebo enskmu pohlav nemn, e kad mus bt tm i onm a e rozdly mezi chlapci a dvkami maj anatomickou povahu. Hraky, obrzkov knky a televizn programy, s nimi se dti dostvaj do styku, vesms zdrazuj rozdly mezi muskmi a enskmi znaky. Hrakstv obvykle rozdluj sv zbo na chlapeck" a dv" hraky. Neutrln nejsou ani mnoh z tch hraek, kter tak na prvn pohled psob. Napklad plyov krlci nebo koiky jsou doporuovni spe dvtkm, zatmco lvi a tygi jsou povaovni za vhodnj pro chlapce. Vanda Lucia Zammunerov se zabvala preferencemi rznch hraek u dt ve vku 7-10 let ze dvou rozdlnch kultur - Itlie a Nizozem (Zammunerov, 1987). Hodnotila jejich nzory a reakce na adu hraek, mezi nimi byly nkter tradin chlapeck" nebo holi" a jin, kter bvaj vnmny neutrln. Dti i jejich rodie mli ci, kter hraky povauj za chlapeck a kter za vhodn pro dvata. Odpovdi dt a rodi se do znan mry shodovaly. Italsk dti dvaly v prmru pednost ryze chlapeckm nebo ryze dvm hrakm, zatmco u nizozemskch byla diferenciace mn vrazn. To bylo ve shod s oekvnm, nebo italsk kultura m sklon k tradinjmu pojet rozdl mezi pohlavmi ne nizozemsk spolenost. Podobn jako v jinch studich se i v tomto ppad zajmaly dvky o neutrln nebo chlapeck hraky daleko vce ne chlapci o holi". Dtsk knihy a televizn pohdky Ped vce ne dvma desetiletmi provedla Lenore Weitzmanov se svm tmem analzu muskch a enskch rol v nejznmjch knkch pro pedkoln dti (Weitzmanov et al., 1972). Rozdly mezi muskmi a enskmi lohami byly zsadn. Musk postavy sehrvaly v pohdkch a obrzkovch knkch daleko vznamnj roli ne ensk; pomr mezi obma byl 11:1 a pi zapoten zvat s vyjdenm rodem dokonce 95:1. Liila se i innost chlapc a dvek. Chlapci podnikali rzn dobrodrustv, kter se odehrvala mimo domov a vyadovala nezvislost a slu. Dvky, pokud se vbec objevily, mly pasivn lohu a sehrvaly ji obvykle mezi tymi stnami. Vaily mum, ekaly na jejich nvrat nebo se vnovaly domcm pracm. Tot platilo o dosplch much a ench zobrazench v dtskch knkch. eny, kter nebyly manelkami nebo matkami, mly ist imaginrn charakter (vly nebo jeibaby). Ani jedna ena ve vech analyzovanch knihch se nezabvala relnou innost mimo domov. Naopak mui byli zobrazovni v irok kle rol, jako hrdinov, policist, soudci, krlov a podobn. Pozdj vzkumy ukazuj, e se situace trochu zmnila, ale valn vtina dtsk literatury zstv po tto strnce vcemn stejn (Daviesov, 1991). Pedevm Pohdky vyjaduj velmi tradin postoje, pokud jde o lohy obou pohlav i o cle
115
POHLAV A SEXUALITA
a ambice, je pisuzuj chlapcm a dvatm. Ve starch pohdkch ek dvka na svho prince. Tehdy to obvykle znamenalo, e i chud dvka me snt o bohatstv a tst, zatmco dnes je smysl tohoto ren daleko spe spojovn s idely romantick lsky. Existuj pokusy o pepsn" nkterch nejslavnjch pohdek, napklad o Popelce, do feministick podoby, s pehozenm muskch a enskch rol. Ty jsou ovem ureny spe dosplmu obecenstvu a nemaj prakticky dn vliv na vchovu dt. Hodnocen televiznch program pro dti dochz k podobnm zvrm (s nktermi pozoruhodnmi vjimkami). U oblbench kreslench film jsou tm vechny hlavn postavy muskho rodu a ve vech vyobrazench innostech zcela dominuj. Tot plat o reklamch, kter se objevuj mezi programy. kola a vliv vrstevnk Ve vku, kdy jdou do koly, si u dti rozdly mezi rol chlapce a dvky dobe uvdomuj. Obvykle se sice nepedpokld, e by kola jednala jinak s chlapci a jinak s dvaty, ale v praxi nadle existuje ada faktor ovlivujcch chlapce a dvata rznm zpsobem. V mnoha zpadnch zemch maj dosud chlapci a dvky nkter odlin pedmty (chlapci dlny, dvky vaen nebo it). asto jsou chlapci a dvky vedeni k tomu, aby se vnovali odlinm sportm. Postoj uitel k chlapcm nebo dvkm se asto skryt nebo i oteven li. Ble se budeme vlivem koly zabvat v kapitole patnct, vnovan vzdlvn. Po celou dobu koln dochzky se na upevovn a rozvjen musk i ensk identity vznamn podl dal z faktor socializace, toti vliv vrstevnk. Party kamard ve kole i mimo kolu bvaj obvykle ist chlapeck nebo ist dv. Obte s netradin vchovou dt June Stathamov se zabvala zkuenostmi skupiny britskch rodi, kte se snaili vychovvat sv dti rovnoprvn". Vzkumu se astnilo ticet dosplch z osmncti rodin, jejich dtem bylo od esti msc do dvancti let. Rodie patili ke stednm vrstvm a vtinou psobili jako pedagogov (uitel, profesoi). Stathamov zjistila, e vtina rodi se nesna prost zmnit tradin lohy obou pohlav, ale e chtj rozvjet nov kombinace muskch" a enskch" vlastnost. Pli si napklad, aby chlapci byli citlivj k pocitm druhch, ne se po nich obvykle d, a aby dokzali sv city projevovat. U dvek zase podporovali vt aktivitu a zvdavost. Vichni tito rodie zjiovali, e pevldajcm zpsobm socializace lze jen tko elit, protoe na dti psob spolenost jejich vrstevnk a kola. Pomrn
116
POHLAV A SEXUALITA
spn sv dti uili hrt si s neutrlnmi" hrakami, ale i to se ukzalo bt obtnj, ne mnoz z nich oekvali. Jedna z matek to komentovala tmito slovy:
Kdy vstoupte do hrakstv, uvidte militaristick hraky pro kluky a kuchyky pro holky, co pesn vyjaduje, jak nae spolenost je. Takhle ty dti vychovvme: u kluk je normln, aby se uili zabjet a ubliovat. Myslm, e je to hrozn, je mi z toho patn. Do obchod s hrakami u radi nechodm, protoe m to vdycky rozzlob."
Prakticky vechny tyto dti ve skutenosti mly takov stereotypn chlapeck" nebo holi" hraky od pbuznch a hrly si s nimi. Dnes u existuj dtsk knky, v nich v hlavnch rolch vystupuj siln, nezvisl hrdinky, ale jen mlo jich ukazuje chlapce v netradinch lohch. Matka ptiletho dtte vylila reakci svho syna na to, kdy mu pi pedtn dtsk knky zmnila ensk role na musk a naopak:
Po pravd eeno se mu moc nelbilo, kdy jsem mu etla knku, ve kter vystupuj kluk a holka ve velmi tradinch rolch, ale pitom jsem zmnila kad ,on'" na ,ona' a naopak. Kdy jsem to zaala dlat, brnil se a kal ,ty nem rda kluky, ale jenom holky'. Musela jsem mu vysvtlit, e to tak nen, e jenom nen dost pohdek o holkch" (Stathamov, 1986, str. 43, 67).
Je zjevn, e uen muskm a enskm rolm m dalekoshl vliv. Pokud se sname tmto tradinm lohm vymanit, narme obvykle na znan obte. Spolenost od kadho oekv, e se bude chovat musky" nebo ensky"; v praktickm ivot se tato oekvn napluj a reprodukuj (Lorberov, 1994, Bourdieu, 1990). Realizace musk a ensk role Nae pojet musk a ensk role i sexuln postoje a sklony, kter s nimi spojujeme, se utvej tak brzy, e je v dosplosti obvykle vnmme jako nco samozejmho. Obsahem tchto rol vak nen jen to, e se naume chovat jako chlapci nebo dvky. Rozdly mezi pohlavmi pat k tomu, m doslova ijeme kad den. Jinmi slovy, tyto rozdln role nejsou nm, co prost existuje; my sami je v naich kadodennch socilnch interakcch s ostatnmi lidmi vytvme. Jan Morrisov se napklad musela uit ensk roli i pi nvtv restaurace. Jak k, neexistuje dn aspekt naeho byt", jeho by se to netkalo. Pesto si toho a do sv operace nebyla vdoma. Nenpadn vytven musk i ensk role je toti do t mry samozejmou soust naeho ivota, e nai pozornost vzbud teprve jeho nhl zmizen nebo zsadn zmna. Skutenost, e se sexuln diferencovanm rolm trvale ume, nm dokld vznam pojmu sociln reprodukce, o n jsme hovoili v prvn kapitole. Kad den tyto role tiscerm zpsobem reprodukujeme a znovu je vytvme. Tento proces nm umouje chpat rozdly mezi pohlavmi jako sociln instituci, kter vznik
117
POHLAV A SEXUALITA
a obnovuje se v na interakci s druhmi lidmi. Jak uvidme v dalch kapitolch, jsou tak vznamnou soust jinch socilnch instituc, jak pedstavuj napklad rodina, nboenstv, prce a tda.
IDENTITA
SEXUALITA:
TRI
TEORIE
Freudova teorie rozvoje sexuln identity
Snad nejvznamnj - a nejspornj - teori rozvoje sexuln identity zstv ta, jejm autorem je Sigmund Freud. Podle nj zvis vnmn rozdl mezi pohlavmi u malch dt pedevm na tom, jestli maj nebo nemaj penis. Mm penis" znamen jsem chlapec", zatmco jsem dvka" zna tot eo nemm penis". Freud zdrazuje, e nejde jen o anatomick rozdl a e to, zda mm penis nebo ne, m z hlediska mustv a enstv symbolick vznam. V oidipovsk fzi (viz kapitola 2, Kultura, spolenost a jedinec) se chlapec ct bt ohroen tm, e po nm jeho otec chce, aby byl ukznn a samostatn. Pedstavuje si, e mu otec chce jeho penis vzt, a tedy jej vykastrovat. Zsti vdom ale pevn na rovni nevdom - vnm chlapec otce jako nkoho, kdo s nm soupe o city jeho matky. Potlaenm erotickch pocit vi matce a pijetm otce jako nadazen bytosti se chlapec identifikuje s otcem a uvdomuje si svou muskou identitu. Vzdv se lsky k matce na zklad nevdomho strachu z toho, e bude otcem vykastrovn. Dvky naproti tomu dajn zvid" chlapcm penis, protoe takov viditeln orgn nemaj. Matka m v och mal holiky men cenu, protoe ani ona nem penis a nen schopna j ho poskytnout. Kdy se dve nakonec ztoton s matkou, pebr jej submisivn postoj jako druhou nejlep" monost. Po skonen oidipovsk fze u dt um potlaovat erotick pocity. Obdob od vku pti let do puberty je podle Freuda obdobm latence - sexuln aktivita se odkld na dobu, kdy biologick zmny spojen s pubertou reaktivuj erotick tuby pmoarm zpsobem. V obdob latence, je pokrv asn a stedn koln roky, hraj v ivot dtte nejdleitj roli skupiny vrstevnk tho pohlav. Proti Freudovm nzorm se objevily zvan nmitky, pedevm ze strany feministek, ale i od jinch autor (Mitchellov, 1973, Cowardov, 1984). Za prv se zd, e vnmn sexuln identity pli zce spojoval se znalost pohlavnch orgn; jist se pitom uplatuj i jin, mn npadn faktory. Za druh jeho teorie zjevn vychz z pedstavy, e penis je pirozen" nadazen vagn. Pro by se vak nemohlo tot tvrdit o genitlu enskm? Za tet, Freud povauje za hlavnho ukzujcho initele otce, zatmco v mnoha kulturch m vt lohu v nastolovn kzn matka. Za tvrt, Freud byl pesvden, e uen se muskm a enskm rolm je soustedno do oidipovsk fze, tj. okolo tvrtho a ptho roku ivota. Vtina pozdjch autor - vetn tch, kter Freud vrazn ovlivnil - kladla draz na mnohem asnj fze uen, u od kojeneckho vku.
118
POHLAV
SEXUALITA
Teorie Nancy Chodorowov Mnoz autoi sice pi studiu vvoje sexuln identity vyuvaj Freudova modelu, ale obvykle jej zsadnm zpsobem modifikuj. Jako pklad nm me poslouit socioloka Nancy Chodorowov (1978,1988). Chodorowov m ble k pozdjm psychoanalytikm ne k Freudovi samotnmu, nebo vid potek identifikace s muskm i enskm pohlavm ve velmi asnm obdob a odvozuje ji z fixace kojence na rodie. Daleko vce ne Freud zdrazuje lohu matky (oproti otci). Dti se emocionln identifikuj s matkou, protoe ta m samozejm dominantn vliv v asn fzi jejich ivota. Tuto vazbu je teba v uritm okamiku zlomit, aby vzniklo nezvisl vdom vlastnho j" - po dtti se vyaduje, aby se stalo mn zvislm na matce. Podle Chodorowov probh proces odpoutvn, kter Freud popisuje jako oidipovsk" pechod, jinak u dvat a jinak u chlapc. Dvata zstvaj bli matce; nadle se s n objmaj, lbaj a napodobuj, co dl. Vazba na matku je u dvek trvalej ne u chlapc. Protoe nikdy nenastv zeteln rozchod s matkou, vyznauje se vdom vlastnho j" u dvky - a pak i u dospl eny - vti kontinuitou ve vztahu k tm druhm. Jej identita me spe splynout s identitou toho druhho (nejprve matky, pak mue) anebo bt na n zvisl. Podle Chodorowov to navozuje u en vlastnost jako citlivost a schopnost vyjadovat soucit, kter se penej z generace na generaci. Chlapci zskvaj vdom vlastnho j" prostednictvm radiklnjho odmtnut pvodn zk vazby na matku. Sv chpn mustv si vytvej na podklad toho, co nen ensk. Musej se nauit, e nemohou bt maminini maznci", kte se pod dr mminy sukn". Vsledkem je to, e maj men schopnost vytvet si vztahy k druhm; namsto toho si vytvej spe analytick zpsob posuzovn svta. Pistupuj k vlastnmu ivotu aktivnji, kladou draz na spch", ale plat za to potlaenm schopnosti chpat pocity vlastn i druhch. Chodorowov tak vlastn do jist mry obrac Freuda naruby. Z jejho pohledu toti nco chyb mum, a ne enm: ztrcej toti blzk vztah k matce. Musk identita se vytv oddlenm; proto maj mui v pozdjm prbhu ivota podvdom pocit jejho ohroen pi vzniku zkho citovho vztahu s jinou osobou. U en je tomu naopak; jejich sebectu ohrouje neptomnost zkho vztahu k jin osob. Dky klov loze, kterou eny sehrvaj v asn socializaci dt, se tyto vzorce penej z generace na generaci. eny vyjaduj a definuj sebe samy pedevm prostednictvm vztah. Mui, kte tyto poteby potlaili, pijmaj manipulativnj pstup k svtu. Tak tato teorie se setkala s adou kritickch ohlas. Napklad Janet Sayersov soud, e Chodorowov nevysvtluje, pro se eny - zvlt v dnen dob - sna stt nezvislmi, sobstanmi jedinci (Sayersov, 1986). Psychologie eny (i mue) je podle n smenj a rozporuplnj, ne by se z teorie Nancy Chodorowov zdlo. Sayersov tvrd, e se za enskmi projevy mohou skrvat agresivn nebo asertivn pocity, kter se navenek projevuj pouze nepmo nebo v uritm
119
POHLAV A SEXUALITA
kontextu (Brennanov, 1988). Kritikov rovn upozoruj, e se pojet Chodorowov hod jen na konkrtn typ blosk stedostavovsk rodiny. Jak je tomu napklad u dt vyrstajcch bez otce nebo v rodinch, kde jsou dti vychovvny vtm potem dosplch? Pes tato omezen vak teorie Chodorowov maj svj vznam. Vypovdaj nejen o utven ensk povahy, ale pomhaj nm tak pochopit pvod toho, co psychologov oznauj jako muskou neexpresivitu - pro mui jen s obtemi dvaj najevo sv city. J" a mravnost: teorie Carol Gilliganov Carol Gilliganov (1982) ve sv analze rozdl mezi pohlavmi vychz z toho, jak dospl mui a eny vnmaj sebe samy a svou spnost v ivot. Shoduje se s Chodorowovou, e eny hodnot sebe samy podle osobnch vztah a posuzuj to, eho doshly, s ohledem na schopnost peovat o druh. V ivot mue zaujmaj eny tradin msto peovatelek a pomocnic. Kvality dosaen v tomto smru vak mui asto podceuj, protoe za jedinou formu spchu" povauj individuln prosazen, na kter kladou draz oni sami. Skutenost, e eny usiluj pedevm o vztahy, se mum jev spe jako slabost ne jako pednost, kterou to asto bv. Gilliganov dkladn vyzpovdala asi dv st americkch en a mu rznho vku. Vem interviewovanm kladla adu otzek na tma morlky a sebeuvdomn. Mezi nzory mu a en se objevovaly zsadn rozdly. Jedna z otzek znla: Co pro vs znamen tvrzen, e nco je z mravnho hlediska sprvn i patn?" Zatmco mui mli sklon se ve sv odpovdi na tuto otzku zmiovat o abstraktnch idelech povinnosti, spravedlnosti a osobn svobody, eny se porn vracely k tmatu pomoci druhm. eny byly ve svch mravnch soudech mn jist ne mui, protoe vnmaly mon konflikt mezi psnmi morlnmi zsadami a snahou neublit druhm. Gilliganov se domnv, e tento postoj vychz z tradin situace en, v n jsou dleitj vztahy spojen s p o druh ne navenek zamen" postoje mu. eny v minulosti pijmaly nzory mu; pitom si vak uvdomovaly, e maj urit kvality, kter vtin mu chybj. V jejich sebehodnocen pevauje nad individulnm spchem to, jak spn napluj poteby tch druhch. I Gilliganov m ovem sv kritiky, podle kterch ji vzkum tkajc se blch pslunic americk stedn tdy neopravuje k tak irokmu zobecovn. Navc zjiovat si n nzor na mravn otzky nen tot jako sledovat, jak mravn rozhodnut lid skuten v praxi in. Jej respondenti mon do jist mry odpovdali zpsobem, kter veejnost od mu a en oekv, ale ve svm skutenm chovn se tm nemusej dit.
120
POHLAV
SEXUALITA
LIDSK SEXUALITA
Podobn jako u rozdl v chovn obou pohlav se i u typ sexuln aktivity jako takov vedou etn spory o podl biologickch a sociokulturnch vliv. V obou oblastech se setkvme s tm, e se vdci pokouej vysvtlit lidsk chovn analogiemi z ivoin e. Nejdve se seznmme s nktermi argumenty z oblasti biologie a s kritikou, kterou vyvolaly. Potom se pokusme zhodnotit psoben socilnch vliv na sexuln chovn, co ns pivede k tmatu rozmanitch forem lidsk sexuality. Biologie a sexuln chovn Sexualita m nepochybn biologick zklad, protoe se musk a ensk pohlavn orgny li prv tak jako jejich proitek orgasmu. Navc zjevn existuje biologick imperativ, jen nm vel rozmnoovat se, jinak by lidsk druh vyhynul. Jak jsme vidli v kapitole 2, tvrd nkte biologov, e i vt promiskuitu mu ve srovnn se enami lze vysvtlit evolun. Mui jsou biologicky naprogramovni", aby se pokusili oplodnit co nejvt poet en, nebo tm zskvaj maximln anci na reprodukci svch gen. ena me bt oplodnna pouze jedinm muem, take takov biologick zjem nem; namsto toho potebuje stlho partnera, kter by jej genetick fond (dti) nleit chrnil. Na podporu tohoto argumentu se uvd, e samci vtiny druh zvat se rovn vyznauj vt promiskuitou ne samice. Novj vzkumy vak ukazuj, e sami nevra" je v ivoin i astj a sexuln aktivita mnoha zvat sloitj, ne jsme se dosud domnvali. Nedvno byla napklad zpochybnna znm teze, podle kter si samice vybr ke kopulaci toho samce, kter pin pslib nejhodnotnjho genetickho materilu pro jej potomstvo. Mon je volba partnera zaloena na tom, e bude lepm rodiem-ochrncem mlat. Ani u zvat nemus bt kopulace pouhm pednm spermi (Angierov, 1994). Zvry, kter z tchto vzkum plynou pro lidskou sexualitu, vyznvaj do znan mry spekulativn. Jak uvidme, je nae sexuln chovn natolik sloit, e je nelze v celm rozsahu vysvtlit biologickmi pedpoklady. Vliv socilnch faktor na sexuln chovn Vtina lid ve vech spolenostech je heterosexuln zamena, tj. hled citov vztahy a sexuln uspokojen u jedinc opanho pohlav. Heterosexualita je v kad spolenosti zkladem manelstv a rodiny. Krom heterosexulnho styku se ovem vyskytuje i mnoho jinch forem sexulnho chovn. Judith Lorberov rozliuje nemn ne deset rznch sexulnch identit: od heterosexulnho mue a eny, pes homosexuln orientovan a bise121
POHLAV A SEXUALITA
xuly obou pohlav a po musk a ensk transvestity a transsexuly. Sexuln praktiky samy jsou jet rozmanitj. Freud kal, e lid jsou polymorfn perverzn". Chtl tm ci, e lid maj velkou klu sexulnch zjm a zlib, jimi se asto d i v takov spolenosti, kter to zakazuje. Freud zahjil sv vzkumy na sklonku devatenctho stolet, kdy pevldala dost prudrn morlka; pesto vak jeho pacienti uvdli velmi pozoruhodn sexuln anamnzy. Mu i ena se me sexuln stkat bu jen s mui, nebo jen se enami, nebo s obma; s jedinm partnerem anebo s nkolika souasn. Kad me sexuln t pln sm (masturbace) anebo se sexuln aktivity vzdt (celibt). Nkte lid se sexuln stkaj s transvestity nebo transsexuly, vzruuj se pornografi nebo erotickmi pomckami, praktikuj sadomasochismus nebo maj pohlavn styk se zvaty. Ve vech spolenostech existuj normy chovn, kter nkter praktiky schvaluj, zatmco jin zavrhuj nebo pmo odsuzuj. Tyto normy vak mohou bt velmi rozdln. Lze to doloit na pklad homosexuality, kterou nkter kultury v uritm kontextu toleruj nebo k n pmo vybzej. V antickm ecku byla lska mu k chlapcm idealizovna jako nejvy forma sexuln lsky. O skutenosti, e vtina sexulnch zvyklost je spe nauen ne vrozen, svd mimo jin i velk rozdly mezi formami heterosexulnho chovn pijmanmi v rznch kulturch. Nejsystematitj pehled lidskch sexulnch praktik vypracovali ped nkolika desetiletmi Clellan Ford a Frank Breach (1951), kte vyhodnotili zprvy antropolog o vce ne dvou stovkch kultur. Nali pitom pozoruhodn rozdly v tom, co je povaovno za normln" sexuln chovn, i v normch sexuln pitalivosti. V nkterch kulturch se napklad za douc, ne-li pmo nezbytnou soust pohlavnho styku povauje pedehra, je me trvat i nkolik hodin; v jinch prakticky dn pedehra neexistuje. Nkter kultury se domnvaj, e pli ast pohlavn styk psob tlesnou slabost i nemoc. U Seniang v jinm Tichomo vyzvaj staeinov vesnice mlad leny ke stdmosti v milovn - a souasn tvrd, e osoba s blmi vlasy u me klidn souloit kadou noc! Normy sexuln pitalivosti (sdlen enami i mui) se ve vtin kultur tkaj spe fyzickho zjevu eny ne mue - i kdy v zpadn spolenosti se tato situace pomalu mn, nebo eny se stle vce zapojuj do innost probhajcch mimo domcnost. I mtka ensk krsy vak mohou bt velice rozdln: nkter kultury obdivuj thlou a tlou postavu, v jinch jsou za nejpitalivj povaovny daleko bujnj tvary. Prsm je v nkterch spolenostech pipisovn velk erotick vznam, zatmco v jinch nejsou vbec povaovny za zdroj sexulnho vzruen. Nkde hraje velkou roli tvar oblieje, jinde tvar a barva o nebo velikost a tvar nosu a rt.
122
POHLAV
SEXUALITA
Sexualita v zpadn kultue Postoj zpadn spolenosti k sexualit se takka po dv tiscilet utvel pedevm pod vlivem kesanstv. I kdy se u rznch sekt a denominac setkvme s velmi rozmanitmi nzory na msto sexuality v ivot, pevld v kesanstv podezvav postoj k veker sexuln aktivit. Podle mnoha kesan by mla bt omezena na minimum nezbytn k plozen dt. V nkterch obdobch a na uritch mstech vedl tento postoj k extrmn prudrnmu chovn cel spolenosti. Jindy naopak lid na uen crkve pli nedbali nebo se proti nmu brnili a hojn provozovali zakzan sexuln praktiky (napklad cizolostv). Jak u bylo eeno v prvn kapitole, jen zdka se objevoval nzor, e by v manelstv mohlo i mlo bt dosaeno sexulnho uspokojen. V devatenctm stolet dolo k stenmu nahrazen nboenskch pedstavy o sexualit pedstavami lkaskmi; ty vak byly zpotku prv tak rigidn jako nzory crkve. Nkte lkai tvrdili, e jakkoli sexuln aktivita, kter nesouvis s rozmnoovnm, vede k tkmu tlesnmu postien. Onanie mla dajn zp sobovat slepotu, lenstv, srden choroby a mnoho dalch neduh; orln sex byl vydvn za pinu rakoviny. Ve viktorinsk e pevldalo sexuln pokrytectv. Podle viktorinskch konvenc nemla mt ctnostn ena o sex vbec zjem; sexu ln choutky svho manela mla pijmat pouze jako povinnost. V rostoucch mstech se vak ila prostituce, asto v podstat tolerovan, a lehk" eny byly vnmny jako bytosti pln jin kategorie ne spodan manelky. Mnoz mui viktornsk ry, kte vystupovali jako dn a ukznn oban, oddan svm manelkm, vak pravideln navtvovali prostitutky nebo si vydrovali milenky. Spolenost se k takovmu jednn u mu stavla blahosklonn, zatmco u slun" eny byl mileneck pomr skandlem a lep spolenost" se j stranila. Toto dvoj mtko pro mue a eny petrvvalo dlouho a jeho pozstatky dodnes nezmizely. V souasnosti existuj tradin postoje tohoto typu zrove s daleko liberlnj mi postoji k sexualit, kter se rozvinuly pedevm v edestch letech. Zvlt lid ovlivnn kesanskm uenm bvaj dosud pesvdeni o nevhodnosti ped manelskch zkuenost a obvykle neschvaluj dnou formu sexulnho chovn krom pohlavnho styku v rmci manelstv. I oni vak dnes daleko vce uznvaj sexuln uspokojen za douc a vznamnou soust manelskho vztahu. Jin naopak pedmanelsk pohlavn styk pipoutj nebo pmo schvaluj a maj tole rantn postoj tak k odlinm sexulnm praktikm. Je nesporn, e ve vtin zpadnch zem pevldly v poslednch tech desetiletch tolerantnj nzory na sex. Ve filmech a v divadle meme vidt scny, je by byly v minulosti naprosto nepijateln; pornografie se stala voln dostupnou pro vtinu dosplch, kte o ni projev zjem.
123
POHLAV A SEXUALITA Sexuln chovn: Kinseyho studie
Zabvme-li se minulost, meme s daleko vt jistotou hovoit o veejn deklarovanm postoji spolenosti k sexualit ne o tom, jak si lid v soukrom ponali, nebo ze samotn povahy sexuln praxe vyplv, e obvykle nen dokumentovna. Prvn rozshlej vzkumy sexulnho chovn zahjil a ve 40. a 50. letech tohoto stolet Alfred Kinsey ve Spojench sttech. ada nboenskch organizac stavla Kinseyho a jeho spolupracovnky na pran a noviny i Kongres odsoudily jeho prci jako nemravnou. Pesto vytrval a podailo se mu nakonec zskat sexuln anamnzy" 18 tisc lid, pedstavujcch pomrn reprezentativn vzorek americk blosk populace (Kinsey et al., 1948, 1953). Kinseyho vsledky vtinu lid pekvapily a mnoh dokonce okovaly, nebo odhalily velk rozdl mezi tehdy pevldajcmi normami sexulnho chovn a skutenm jednnm lid. Kinsey zjistil, e tm 70 procent mu v ivot navtvilo prostitutku a 84 procent mlo pedmanelsk sexuln zkuenosti. V souladu s dvojm mtkem t doby vak 40 procent z tchto mu soudilo, e by ena mla vstoupit do manelstv jako panna. Vce ne 90 procent mu nkdy provozovalo masturbaci a tm 60 procent mlo zkuenost s njakou formou orlnho sexulnho styku. Mezi enami mlo pedmanelsk pohlavn styk 50 procent, by vtinou se svm budoucm manelem; asi 60 procent uvdlo masturbaci a stejn procento mlo zkuenost s orogenitlnm stykem. Tyto statistiky pesvdiv dokldaj, jak rozpor me bt mezi veejn pijmanmi postoji a skutenm lidskm jednnm. Prv v Kinseyho dob, tsn po druh svtov vlce, vak zejm byla tato propast zvl velk. Urit sexuln liberalizace toti zaala u dve, ve 20. letech, kdy se mnoz mlad lid ctili oprotni od psnch mravnch pravidel, jimi se dily pedchoz generace. Sexuln chovn se nejsp u tehdy vrazn zmnilo, ale na veejnosti se - na rozdl od dneka - o otzkch spojench se sexualitou oteven nemluvilo. Kdo provozoval sexuln aktivity, kter spolenost dosud oste odmtala, inil tak v tajnosti a nebyl si pitom vdom toho, nakolik jsou podobn praktiky v populaci rozeny. V permisivnjm obdob 60. let se pak oteven deklarovan postoje dostaly do vtho souladu se skutenm sexulnm chovnm.
Sexuln chovn po Kinseym
Na sexulnm liberalismu edestch let se podlely tak jin faktory. Spoleensk hnut namen proti existujcmu du vc, spojen s kulturnm undergroundem nebo se ivotnm stylem hippies, vystoupila tak proti existujcm sexulnm normm. Mnoh z tchto skupin hlsaly-sexuln svobodu a vynlez antikoncepn pilulky pro eny zase umonil oddlit sexuln uspokojen od plozen dt. Krom toho zaala ensk hnut usilovat o vt nezvislost na muskch hodnotovch mtkch v oblasti sexuality, zavrhovat dvoj mtko" pro mue a eny a zdrazovat potebu vtho sexulnho uspokojen en. Donedvna se dalo jen st pesn odhadnout, nakolik se sexuln chovn od
124
POHLAV A SEXUALITA
povlench let skuten zmnilo. Na konci 80. let vyzpovdala Lilian Rubnov tisc Amerian ve vku od 13 do 48 let, aby zjistila, jak zmny v sexulnm chovn a postojch vlastn za posledn ti desetilet nastaly. Vsledky jejho przkumu ukazuj, e v danm obdob skuten dolo k vznamnmu posunu v nkolika smrech. Sexuln aktivita dnes obvykle zan v mladm vku, ne tomu bylo u pedchozch generac; navc zkouej mladistv prv tak rozmanit sexuln praktiky jako dospl. Dvoj mtko pro mue a eny stle jet existuje, ale neuplatuje se tak vrazn jako kdysi. Jednou z nejvznamnjch zmn je to, e eny dnes oekvaj od svch vztah sexuln uspokojen a aktivn o n usiluj. Nechtj tedy pouze dvat, ale i pijmat, co m podle Rubnov vznamn vliv na ob pohlav. eny jsou dnes po sexuln strnce svobodnj ne dve, co vtin mu vyhovuje. Je to vak spojeno i s nebvalou asertivitou, kterou mnoz z nich tko snej. Mui, s nimi hovoila Lilian Rubnov, asto tvrdili, e si pipadaj pli slab", bli se, e vdycky udlaj vechno patn", a tvrdili, e dnen ensk prost nelze uspokojit" (Rubnov, 1990, str. 133). e si mui pipadaj pli slab? Jak je to mon? Vdy modern spolenost zstv vrazn patriarchln (jak uvidme v kapitole 12, v ni budeme hovoit o prci). Mui maj ve vtin oblast pevahu a tak nsil mu vi enm je daleko astj ne nsil ze strany en. Jak kaj mnoh feministky, smuje toto nsil asto k tomu, aby byly eny ovldny a udrovny v podzenm postaven. ada autor vak zan tvrdit, e tradin pojet munosti" je tak velkm bemenem. Mnoh projevy musk sexuality pramen z nutkav poteby si tuto tradin munost dokzat a nepinej skuten uspokojen. Kdyby mui pestali pouvat sexualitu jako prostedek k ovldn en, mli by z toho prospch i oni sami.
Nov vrnost?
V roce 1994 publikoval tm americkch vzkumnk nejrozshlej przkum sexulnho chovn od doby Kinseyho pod nzvem Sociln organizace sexuality: sexuln praktiky ve Spojench sttech. Vsledky byly opt pekvapujc, nebo svdily o znanm sexulnm konzervatismu Amerian. 83 procenta respondent mla v pedchozm roce jen jedinho (nebo dnho) partnera; u osob ijcch v manelstv to bylo dokonce 96 procent. Pozoruhodn vysok byla i celoivotn vrnost manelskmu partnerovi: pouze 10 procent en a necelch 25 procent mu piznalo, e se nkdy dopustili nevry. Podle tto studie maj Amerian v prmru jen ti sexuln partnery za ivot. Krom tchto konzervativnch rys zaznamenala studie i nkter vrazn zmny, pedevm vzrst pedmanelskch sexulnch zkuenost, zejmna u en. Sexuln zkuenosti ped vstupem do manelstv m dnes ji vce ne 95 procent Amerian (Laumann et al., 1994). Przkumy sexulnho chovn narej na adu skal. Nevme, do jak mry kaj respondenti o svm sexulnm ivot pravdu. Podle Sociln organizace sexuality by se mohlo zdt, e dnen Amerian vedou daleko usedlej sexuln
125
POHLAV A SEXUALITA
ivot, ne tomu bylo v povlench letech. Nelze vylouit, e sama Kinseyho zprva byla nepesn. Lze tak ci, e lid v souasnosti omezuj svou sexuln aktivitu pod vlivem obav z AIDS, anebo e je pomrn konzervativn politick klima na doby vede k tomu, aby ppadn sexuln vstelky tajili. Existuje cel ada monch vysvtlen. O hodnovrnosti przkum sexulnho chovn se vedou intenzvn spory (Lewontin, 1995). Jejich kritikov tvrd, e tyto vsledky prost nejsou spolehliv; opraj se pitom zejmna o odpovdi zskan od starch respondent. Sociln organizace sexuality toti uvd, e 45 procent mu ve vku 80 a 85 let m sexuln styk se svmi partnerkami. Podle kritickch ohlas je tento daj tak zjevn nepravdiv, e zpochybuje celou studii. Autoi studie vak oznauji pedstavu, e sta lid nemaj dn sexuln ivot, za otepan kli. Pi obhajob svch vsledk se odvolvaj na gerontologick vzkumy, podle nich a 74 procent starch lid, kte neij v domovech dchodc, zstv sexuln aktivnch. Jedna studie dokonce zjistila, e i mui po devadestce se nadle zajmaj o sex. Homosexualita Homosexualita existuje ve vech kulturch. Pedstava homosexulnho jedince", kter se svm sexulnm zaloenm zeteln odliuje od vtiny populace, vak vznikla v pomrn nedvn minulosti. Michel Foucault (1978) dospl k zvru, e a do 18. stolet prakticky neexistovala. Sodomie jako takov (tj. anln styk] byla crkevnmi autoritami i zkony povaovna za zloin; v Anglii a ad jinch zem byla trestna smrt. Nebyla vak definovna jako specificky homosexuln provinn - mohlo jt nejen o sodomii mezi dvma mui, ale tak o anln styk mezi muem a enou, anebo sexuln kontakt mezi muem a zvetem. Teprve od edestch let 19. stolet, kdy byl zaveden pojem homosexualita", byli homosexulov stle vce povaovni za zvltn typ lidi, postiench uritou sexuln chylkou (Weeks, 1986). Pojem lesbick" lsky se objevil o nco pozdji. Trest smrti za nepirozen styk" byl ve Spojench sttech zruen hned po zskn nezvislosti a v Evrop na pelomu osmnctho a devatenctho stolet. Jet ped nkolika desetiletmi vak byl homosexuln styk v Britnii - stejn jako tm ve vech ostatnch zpadnch zemch - povaovn za trestn in. Tato skutenost zsti vysvtluje, pro u mnoha lid petrvvaj neptelsk postoje vi homosexulm, pestoe se u neopraj o zkonn ustanoven.
Homosexualita v mimoevropskch kulturch
V mnoha kulturch odlinch od zpadn je homosexualita tolerovna nebo dokonce podporovna, by vtinou jen u uritch skupin populace. Napklad u Batak na severu Sumatry jsou homosexuln vztahy povoleny mladm mum ped satkem. Po vstupu do puberty se sthuj od svch rodi do spolench obydl,
126
POHLAV A SEXUALITA
Dva homosexulov ped registranm adem v Rusku
v nich pespv asi dvanct a patnct stejn starch nebo starch chlapc. Vytvej se mezi nimi dvojice a star zasvcuj mlad do homosexulnch praktik. Po satku vtina z nich (ale ne vichni) homosexulnch aktivit zanechv (Money, Ehrhardtov, 1972). Podobn toleruj homosexualitu i obyvatel East Bay v tichomosk Melansii, u nich je vak rovn omezena na mue. Mlad chlapci ij ped satkem v muskm dom" a provozuj vzjemnou masturbaci a anln styk. Krom toho vak existuj i homosexuln vztahy mezi starmi mui a mladmi chlapci, kte jsou asto pli mlad na to, aby mohli t v muskm dom". Vechny typy homosexulnch vztah jsou povaovny za zcela pijateln a oteven se o nich mluv. Nejeden enat mu je bisexuln a stk se s mladmi chlapci, ale pitom ije aktivnm sexulnm ivotem se svou enou. V tto kultue - podobn jako v mnoha jinch - se vak zejm vbec nevyskytuje vlun homosexualita bez zjmu o heterosexuln vztahy (Davenport, 1965, viz t Shepherd, 1987).
Homosexualita v zpadn kultue
Klasick studie Kennetha Plummera rozliila tyi typy homosexuality, kter se vyskytuj v modern zpadn kultue. Jako nezvaznou formu oznauje pechodn homoerotick projevy, kter nemaj urujc vliv na celkov charakter sexuln127
POHLAV A SEXUALITA
ho ivota jedince. Do tto kategorie pat zamilovn se" do spoluka nebo vzjemn masturbace v pubert. S homosexualitou situan se setkvme v uritch prostedch, v nich k homosexulnm stykm pravideln dochz, pestoe jim jedinec nedv pednost. Chovn tohoto typu se asto vyskytuje v situacch, kdy je omezena svoboda pohybu a mui jsou nuceni t bez en, napklad ve vzen nebo v kasrnch. Je povaovna spe za nhraku heterosexulnch styk ne za preferovanou formu sexuln aktivity. O personalizovan homosexualit hovome u jedinc, kte jsou orientovni na osoby stejnho pohlav, ale zstvaj izolovni od skupin, kter se k tto orientaci hls. Jejich homosexualita zstv utajena, skryta ped pteli a spolupracovnky. tvrt typ pedstavuje homosexualita jako zpsob ivota u jedinc, kte se k n veejn pihlsili a nachzej smysl ve sdruovn s jinmi osobami podobnho sexulnho zaloen. Tito lid pat obvykle k homosexulnm subkulturm, je se vyznauj svbytnm ivotnm stylem (Plummer, 1975). Poet osob (mu i en), je maj homosexuln zkuenosti nebo pocity, je daleko vt ne poet osob ijcch oteven homosexulnm ivotem. Prvn poznatky o pravdpodobnm rozsahu homosexuality v zpadnch kulturch pinesl a vzkum Alfreda Kinseyho. Podle jeho zjitn lze jen polovinu americkch mu povaovat na zklad jejich sexuln aktivity a sklon po skonen puberty za vlun heterosexuln". V Kinseyho vzorku musk populace mlo osm procent po dobu t a vce let vlun homosexuln vztahy a u dalch deseti procent byly vcemn rovnomrn zastoupeny styky horno- i heterosexuln. Nejpekvapivjm zjitnm byla skutenost, e 37 procent mu mlo alespo jednu homosexuln zkuenost provzenou orgasmem. Dalch 13 procent poctilo homoerotick sklony, kter vak nerealizovali. U en nalezl Kinsey se svm tmem ni vskyt homosexuality. Jen asi dv procenta en byla orientovna vlun na stejn pohlav; 13 procent uvdlo homosexuln zkuenost a dalch 15 pipoutlo nerealizovan homoerotick tuby. Pro Kinseyho a jeho spolupracovnky byly tyto daje o vskytu homosexuality velkm pekvapenm, take si sv vsledky pokusili ovit nkolika rznmi metodami. Dospli vak ke stejnm zvrm (Kinsey et al., 1948, 1953). Vsledky studie Sociln organizace sexuality z roku 1994 vak tyto poznatky zpochybuj: namsto 37 procent zjistili tito autoi homosexuln zkuenost na rovni orgasmu jen u devti procent mu; pouze osm procent mu uvdlo nerealizovan homosexuln touhy a dokonce jen ti procenta piznvala, e mli v prv uplynulm roce styk s muskm partnerem. Autoi ovem pipoutj, e petrvvajc stigma spojen s homosexualitou pravdpodobn vedlo k podhodnocen jejho skutenho vskytu. Kritika si navc vimla toho, e nhodn vzorek v tto studii nevzal v vahu koncentraci homosexul ve velkch mstech, kde pravdpodobn pedstavuj asi 10 procent celkov populace.
128
POHLAV A SEXUALITA
Postoje vi homosexualit
Netolerantn postoje vi homosexualit byly v minulosti natolik vrazn, e teprve nedvno zmizely nkter mty, jimi bylo toto tma dlouho obesteno. Homosexualita nen choroba a nem pmou souvislost s dnou formou psychick poruchy. Navzdory nkterm populrnm stereotypm nen pravda, e homosexuln mui vykonvaj jen urit specifick povoln (kadenci, tanenci, umlci). Vtina homosexul nejsou transvestit; mezi transvestity pevauj heterosexuln zaloen mui. Nkter nzory a typy chovn homosexulnch mu lze povaovat za reakci na obvykl ztotoovn munosti se silou - co me bt jednou z pin toho, e je heterosexuln populace vnm jako hrozbu. Homosexulov se sna vzept bnmu stereotypu zentilho mue, a to dvma zpsoby. Jednm z nich je rozvjen zentilosti do extrm, kter toto kli paroduj. Druhou monost pedstavuje chlapck" stylizace, je vak tak neodpovd konvenn pedstav o munosti. Tm, e se oblkaj jako kovbojov, ji toti opt pehnj a paroduj (Bertelson, 1986). Vvoj chovn homosexul lze jen obtn hodnotit, protoe a do vzniku samostatnch homosexulnch komunit nebylo tm vbec zkoumno. Dnes tyto subkultury ve velkch mstech maj sv kluby a bary, kde se setkvaj vlun homosexulov. Stdn partner je sice bn, ale vtina tch, kdo se veejn pihlsili ke sv homosexualit, ije v dlouhotrvajcch partnerskch vztazch. V jistm smyslu se dnes homosexualita normalizuje", nebo se stv spoleensky pijatelnj. V 70. a 80. letech se vnmn homosexuality ze strany veejnosti ponkud zmnilo, na em se podlel pedevm mediln spch androgynnch populrnch hvzd typu Davida Bowieho a Boye George. Skandinvsk zem (Dnsko, Norsko a vdsko) dnes umouj homosexulm uzavt registrovan partnerstv, v nm zskvaj vtinu manelskch prv. Homosexuln partnersk dvojice mohou bt registrovny tak v nkterch mstech a oblastech Francie, Nizozem a Belgie. Na Havaji si lze uzaven manelstv vymoci soudn cestou. Homosexuln aktivist stle vce usiluj o plnou legalizaci manelstv mezi partnery stejnho pohlav. Pro k tomu dochz prv v obdob, kdy se zd, e pro heterosexuln dvojice ztrc manelstv na pitalivosti? Jejich dvody jsou pochopiteln: chtj mt stejn status, prva a povinnosti jako kdokoli jin. Manelstv dnes znamen pedevm citov zvazek, ale m i svou prvn strnku. Dv partnerm prvo rozhodovat o lb druhho v kritickch situacch, prvo na ddictv, podl na dchodu a dal ekonomick vhody. Prvn nezvazn obady", kter si dnes zskvaj oblibu mezi homosexuly i heterosexuly ve Spojench sttech, nejsou s takovmi prvy a povinnostmi spojeny. A to je koneckonc dvod, pro mnoh heterosexuln dvojice satek bu odkldaj na pozdj dobu, anebo jej pln zavrhuj. Odprci homosexulnch satk tuto mylenku odsuzuj jako lehkovnou nebo nepirozenou. Tvrd o nich, e dvaj legitimitu urit sexuln orientaci, kterou by stt ml spe omezovat. V postoji veejnosti k homosexulm ostatn nedolo
129
POHLAV A SEXUALITA
k tak zsadnmu obratu, jak se asto uvd; veobecnou toleranci vi nim by bylo chybou peceovat. Ve Velk Britnii se napklad jet v roce 1985 vyslovilo 59 procent osob dotzanch v przkumu veejnho mnn, e homosexuln vztahy jsou vdy patn" a pouze 13 procent uvedlo, e na nich nen nic patnho". Ve Spojench sttech existuj ntlakov skupiny, kter si kladou za cl homosexuly napravit": donutit je, aby vstoupili do satk s osobami opanho pohlav. Mnoz lid dosud povauj homosexualitu za zvrcenost a jsou zuivmi odprci veho, co by ji mohlo uinit soust normlnho" ivota. Vtina homosexul vak prost chce bt povaovna za obyejn lidi. Poukazuj na to, e i oni potebuj ekonomickou a citovou jistotu prv tak jako kdokoli jin. Andrew Sullivan, katolk a homosexul, uvd ve sv knize Skoro normln (Virtually Normal, 1995) adu pesvdivch argument pro existenci homosexulnho manelstv. Dlouho se trpil nad tm, jak spojit nboensk pesvden se svou sexuln orientac. Povauje homosexualitu za nco, co je alespo sten biologicky podmnno a nen jen otzkou volby. dat po nkom, aby se vzdal homosexuality, proto znamen dat, aby se vzdal nadje milovat a bt milovn nkm jinm. Jako kesan by ovem ml mt prvo naplnit svou lsku v manelstv. Je proto nutn homosexuln manelstv legalizovat, jinak zstanou homosexulov znevhodnnou a nespokojenou meninou.
ensk homosexualita
ensk homosexualit je obvykle vnovna men pozornost ne musk a o skupinch lesbickch aktivistek se leckdy soud, e maj stejn zjmy jako organizace jejich muskch protjk. Ve skutenosti sice lesbick eny a homosexuln mui zce spolupracuj, ale objevuj se mezi nimi tak rozdly - pedevm tam, kde se lesbiky astn feministickho hnut. Komunity lesbickch en (nejsou-li soust enskho hnut) bvaj mn organizovan ne musk subkultury a nezvazn sexuln vztahy se v nich vyskytuj mn asto. Teprve nyn se zan podrobn zkoumat jejich specifick ivotn styl a zkuenosti, kter provaj. Lesbick dvojice maj asto dti, a u je zskvaj ze vztahu s muem, anebo umlm oplodnnm; maj vak problmy se svovnm dt do vlastn pe. Ve Velk Britnii a Spojench sttech rozhoduje soud ped svenm dt do pe matky o tom, nen-li jej lesbick orientace pekkou vykonvn rodiovskch povinnost. V nkolika soudnch pch na konci 70. a v 80. letech bylo sice dosaeno verdiktu, e lesbick orientace matky nem dn vliv na rozhodnut o sven dtte do jej pe, ale v praxi tuto zsadu pijalo jen nkolik americkch stt (Rights of Women Lesbian Custody Group, 1986). Veejn pihlen se k homosexuln orientaci (coming out") zstv pro mnoh jedince obtnm procesem. Musej sv tajemstv sdlit rodim, jinm pbuznm a ptelm nebo dtem, pokud njak maj. Na druh stran vak tato zkuenost me bt i podntn. Svdectv o tom pin Loralee MacPikeov ve sv knize Chtla jsem ti nco ci (There's Something I've Been Meaning to Tell You) 130
POHLAV A SEXUALITA
souboru vpovd en i mu, kte se rozhodli oteven pihlsit ke sv homosexuln orientaci. O sv vlastn zkuenosti pe: Podobn jako mnoho jinch jsem mla ohromnou radost ze sv nov identity a nov pojatho ivota. Ani moje partnerka, ani j jsme nikdy pedtm nezaily lesbick vztah, take jsme si do nj nepinely spoleensk kontakty a ptelstv, je pat k ivotu v komunit ,gay'; pesto jsme se vak zaaly pomalu sbliovat s ostatnmi, kter nm tak i onak vychzely vstc... Bylo to pro mne velk tst... nikdy bych si nedokzala pedstavit, e mi to tolik d a tak m to obohat" (MacPikeov, 1989, str. 244-45).
Prostituce
Prostituci lze definovat jako poskytovn sexulnch slueb za platu. Obvykle ji provozuj eny, by se v uritch oblastech pomrn hojn vyskytuje i prostituce musk. Mezi prostituc a postavenm vydrovan eny, kter je svmu patronovi" sexuln pstupn hlavn z dvodu hmotnho zajitn, nelze vst pesnou dlic ru. Hlavn rozdl mezi nimi spov v tom, e prostitutka prodv svou sexuln pstupnost vtmu potu kupujcch. Slovo prostitutka" se zaalo bn pouvat na konci 18. stolet. Ve starovku a stedovku byly eny poskytujc sexuln sluby za hmotnou odmnu vtinou kurtiznami, konkubnami (vydrovanmi milenkami) i otrokynmi. Kurtizny a konkubny pitom v tradin spolenosti asto zaujmaly vysok postaven. Klovm aspektem novodob prostituce je skutenost, e se eny a jejich klienti obvykle navzjem neznaj. Mui se sice mohou stt stlmi zkaznky", ale vztah sm od potku nevychz z osobn znmosti. V tradinch spolenostech tomu u vtiny forem poskytovn sexulnch slueb za odmnu bylo jinak. Modern prostituce je pmo spojena s rozpadem malch komunit, se vznikem rozshlch neosobnch mstskch aglomerac a s komercializac spoleenskch vztah. V malch tradinch komunitch podlhaly sexuln vztahy urit kontrole u proto, e se nedaly utajit, zatmco v nov se rozvjejcch mstskch aglomeracch se mohou snze vytvet spoleensk kontakty anonymnj povahy.
Prostituce dnes
V zpadnch zemch dnes prostitutky podobn jako v minulosti pochzej pedevm z nich spoleenskch vrstev, ale ocit se mezi nimi i nezanedbateln poet en pochzejcch ze stedn tdy. M na tom podl nrst rozvod - nkter eny e problmy spojen se svm nhlm zchudnutm prostituc. Krom toho, jak konstatovala Ruth Rosenov ve Spojench sttech, se nechvaj v masnch salonech nebo jako tzv. call-girls najmat i nezamstnan absolventky kol, kter pitom dle hledaj zamstnn jinho typu (Rosenov, 1982, str. 173-4). Paul J. Goldstein klasifikuje jednotliv typy prostituce podle intenzity zamen
131
POHLAV A SEXUALITA
a podle kontextu, v nm je toto emeslo" provozovno.Jntenzita zamen hodnot to, jak asto se ena prostituce dopout. Mnoh se k n uchyluj pouze pechodn: nkolikrt poskytnou pohlavn styk za platu, ale pak se prostituce nadlouho nebo natrvalo zkaj. Za pleitostn prostitutky" oznauje ty, kter sice pijmaj penze za pohlavn styk, ale in tak nepravideln, k doplnn pjm zskvanch z jinch zdroj. Jin eny se prostituc zabvaj trvale, take pro n pedstavuje hlavn zdroj pjm. Kontextem se rozum typ prosted a interakc, v nich se ena ocit; rozeznvme prostituci poulin", sjednvanou po telefonu (call-girls) anebo provozovanou ve veejnch domech (nevstincch). Krom toho existuje kategorie prostitutek z masnch salon", poskytujcch sexuln sluby v zazench, je naoko slou jen k legitimnm masnm a zdravotnickm elm. Mnoho en tak poskytuje sexuln sluby ve form vmnnho obchodu, tj. msto penz za n dostv zbo nebo jin sluby. Vtina call-girls sledovanch Goldsteinem provozovala takov vmnn obchod pravideln - za televizor, opravu auta a elektrospotebi, za obleen i za prvn a zubask sluby (Goldstein, 1979). Rezoluce OSN z roku 1951 odsuzuje ty, kdo prostituci organizuj nebo se na n obohacuj, ale nezakazuje ji jako takovou. Celkem 53 lenskch stt vetn Velk Britnie tuto rezoluci formln pijalo, ale legislativn vymezen prostituce je v tchto zemch velmi rznorod. V nkterch je prostituce sama o sob protiprvn. V jinch, k nim pat tak Britnie, jsou zakzny jen urit typy, napklad poulin nebo dtsk prostituce. Nkter vldy nebo mstn ady udluj licence oficiln registrovanm nevstincm a erotickm klubm (nap. v Amsterdamu nebo velkch nmeckch mstech). Mlokter zem vak udluje takov povolen pro musk prostituty. Legislativa k potlaeni prostituce jen vzcn postihuje jej zkaznky. Ti, kdo si kupuj sexuln sluby, nejsou zatkni ani sthni a pi soudnm pelen me jejich totonost zstat skryta. Studiu jejich chovn je vnovna daleko men pozornost ne studim o osobch, kter svou sexualitu prodvaj, a mlokdy se setkvme s tvrzenmi, e jsou psychicky naruen, jak se asto tvrd nebo naznauje o prostitutkch. V tomto nepomru se jist odr nekritick pijmn tradinch pedstav o sexualit, podle nich se povauje za normln", jestlie mui aktivn vyhledvaj nejrznj formy sexulnho vyit. eny, kter tyto poteby uspokojuj, jsou vak odsuzovny.
Dtsk prostituce
Na prostituci se asto podlej i nezletil. Rozsah prostituce nezletilch ve Spojench sttech analyzovala studie Davida Campagni, zaloen na rozshlm vzkumnmu projektu, jen shromdil informace z 596 oddlen policie a 125 agentur sociln pe (Campagna, 1985). Podle jeho vpot mohou celkov pjmy z prostituce nezletilch doshnout a dvou miliard dolar ron. Pes tyto ohrom132
POHLAV A SEXUALITA
n sumy se vak nezd, e by vti st tohoto obchodu byla provozovna strukturami organizovanho zloinu. Naopak, jak ukazuje studie o dtsk prostituci ve Spojench sttech, Britnii a Nmecku, jde ve vtin ppad o neorganizovanou" innost - napklad o dti, je po tku z domova nemaj dn zdroje pjm, a proto si vydlvaj na ivobyt prostituc. Vtina zkaznk nem vyhrannou pedofiln orientaci, ale je pitahovna mladistvost tch, jejich sexuln sluby si kupuj. Skutenost, e se mnoh dti po tku z domova uchyluj k prostituci, lze zsti povaovat za nezamlen dsledek zkon, je maj brnit zneuvn dtsk prce. Ani zdaleka vak neplat, e by prostituci provozovaly jen ty dti, kter utekly z domova. Podle J. a H. Braceyovch lze rozliit ti obecnj kategorie nezletilch prostitut i prostitutek (J. a H. Braceyovi, 1980). 1. Dti, kter bu utekly z domova a rodie ztratili jejich stopu, anebo kter tvrdojn utkaj vdy, kdy jsou nalezeny a pivedeny dom. 2. Dti, kter sice iji v podstat doma, ale as od asu strv nkolik noc mimo domov. 3. Odvren dti, jejich rodie se nestaraj o to, co dlaj, anebo se jich pmo zkaj. V kad z tchto t kategori se vyskytuj jak dvky, tak chlapci. Prostituce nezletilch se stala v ad oblast svta - napklad v Thajsku nebo na Filipnch - soust oboru podnikn nazvanho sexuln turistikou". Pro mue z Evropy, Spojench stt a Japonska jsou do tchto oblast vypravovny zjezdy orientovan na prostituci. lenky asijskch enskch hnut proti tomu organizuj veejn protesty, ale takov zjezdy pesto pokrauj. Sexuln turistika" na Dlnm Vchod m sv koeny v zsobovn americkch vojk prostitutkami bhem korejsk a vietnamsk vlky, kdy eufemisticky nazvan stediska pro odpoinek a rekreaci" vznikla nejen v samotn Koreji a Vietnamu, ale i v Thajsku, na Filipnch a na Tchaj-wanu. Nkter z nich jsou dosud v provozu, zejmna na Filipnch, a poskytuj sv sluby jak pravidelnm turistickm zjezdm, tak vojkm umstnm v blzkch posdkch. Pro vbec k prostituci dochz? Jde zjevn o vytrval jev, kter se vldm neda vymtit, jakkoli se o to sna. Krom toho se tm vdy jedn o eny prodvajc svou sexuln pze mum, a ne naopak - by existuj vjimen ppady, napklad hambursk domy rozkoe", kde mui poskytuj sexuln sluby enm. Krom toho se ovem chlapci nebo mui mohou prostituovat tak s jinmi mui. Zamyslme-li se nad pvodem heterosexuln prostituce, dostaneme se vlastn k hlavnm otzkm, na n jsme se v tto kapitole soustedili. Jde toti o chovn spojen s rznmi lohami obou pohlav (placen za sexuln pze) a vyznaujc se obvykle znanou nerovnost (jak u bylo eeno, prostituky jsou veejnost zavrhovny a mohou se potkat s prvnmi dsledky svho jednn, zatmco jejich zkaznkm to obvykle nehroz). Existenci prostituce nelze vysvtlit pomoc jedinho faktoru. Mohlo by se zdt, e mui maj prost silnj nebo trvalej sexuln poteby ne eny, take potebuj mt monost vybit, kterou jim prostituce
133
POHLAV A SEXUALITA
nabz. Takov vysvtlen je vak neudriteln. Vtina en je zejm schopna projevovat svou sexualitu intenzivnji ne mui srovnatelnho vku (Hydeov, 1986). Kdyby prostituce slouila pouze ukojen sexulnch poteb, existoval by jist velk poet mu-prostitut poskytujcch sv sluby enm. Nejpesvdivj zvr, k nmu meme dojt, zn takto: prostituce vyjaduje a do jist mry pomh udrovat muskou tendenci jednat se enami jako s pedmty, kter lze pout" k sexulnmu uspokojen. Ztlesuje mocenskou nerovnost mezi mui a enami v uritm kontextu, a jako takov pat ke svtu patriarchlnch vztah. Uplatuje se ovem i ada dalch pin. Prostituce nabz sexuln uspokojen lidem, kte nenachzej jin sexuln partnerstv v dsledku svch fyzickch nedostatk nebo restriktivnch mravnch pkaz. K prostitutkm se obracej mui, kte jsou daleko od domova, chtj nezvazn pohlavn styk nebo maj neobvykl sexuln poadavky, je jin eny nejsou ochotny splnit. Tyto faktory vak ovlivuj spe rozsah prostituce ne jej obecnou povahu.
ZVR: SEXUALITA, POHLAV A NEROVNOST
Jen mlo oblast sociologie se v poslednch letech rozvjelo tak dynamicky nebo zskalo tak klov vznam pro celou nai vdn disciplnu jako gender Studies (studium vztah mezi pohlavmi). Tato skutenost do znan mry odr zmny ve spolenosti sam. Dve nezpochybniteln rozdly mezi muskou a enskou identitou, nzory a typickmi vzorci chovn se dnes ocitaj v novm svtle. Tyto zmny ovlivuj nejen sexuln chovn a rodinn ivot, ale i mnoho jinch spoleenskch instituc. Jejich vliv budeme dle sledovat tak v ad nsledujcch kapitol.
134
6. K A P I T O L A
Tlo: pijmn potravy, nemoc a strnut
TLO, PIJMN POTRAVY, NEMOC A STRNUT
Na protj stran vidme dv fotografie, kter sktaj tm stejn obraz: vpadl tve, vyzbl tla. Na snmku vlevo je mlad ena ze Somlska, kter umr, protoe prost nem co jst. Dvka na pravm snmku je Amerianka, kter ije ve spolenosti, kde je potravy nadbytek. Z vlastn vle vak nej bu vbec, anebo jen tak mlo, e j hroz smrt. Sociln dynamika tchto dvou ppad se ovem vrazn li. Hladovn dan nedostatkem potravy je zpsobeno faktory, nad nimi lid ztratili kontrolu, a postihuje obvykle jen ty nejchud. Naproti tomu americk dvka trp mentln anorexi - chorobou, u n neznme dnou fyzickou pinu. Postien osoby jsou tak posedl touhou po dokonale thlm tle, e nakonec pln pestvaj jst. Mentln anorexie a jin poruchy pijmn potravy jsou chorobami majetnch vrstev. V zemch Tetho svta, kde se lid potkaj s nedostatkem potravy, se s nimi vbec nesetkvme. V djinch se po stalet vyskytuj ojedinl ppady svtc nebo mystik, kte se rozhodli dobrovoln hladovt. Vdy tomu bylo z nboenskch dvod a navc lo tm vlun o mue. Dnen mentln anorexie se vak objevuje pevn u en a nen spojena s dnm konkrtnm nboenstvm. Protoe je postieno tlo, oekvali bychom, e najdeme vysvtlen v biologickch nebo fyzickch faktorech. Podobn jako ostatn tmata, jimi jsme se zabvali, vak i zdrav a nemoc podlhaj socilnm a kulturnm vlivm. Mentln anorexie je sice nemoc, ale souasn je zce spojena s pedstavou dren diety", je zase souvis se zmnou pojet fyzick pitalivosti (zejmna en) v modern spolenosti. Ve vtin pedmodernch spolenost, jak jsme popisovali v pedchozch kapitolch, pedstavovala idel ensk krsy pln, zaokrouhlen postava. thlost nebyla vbec povaovna za douc, protoe byla spojovna s nedostatkem potravy, tj. s chudobou. Dokonce i v Evrop 17. a 18. stolet zstvala idelem krsy baculat ena - sta si pipomenout teba Rubensovy obrazy. S idealizaci tihlosti se poprv setkvme v nkterch stedostavovskch skupinch koncem devatenctho stolet, ale jej zeveobecnn v podob zvaznho" enskho idelu pilo jet pozdji. Koeny mentln anorexie proto musme hledat ve zmn pedstav o enskm tle - zmn, kter se odehrla v modern spolenosti ped pomrn nedvnou dobou. Poprv byla tato porucha diagnostikovna ve Francii v roce 1874, ale ve vtm mtku se zaala objevovat teprve ped temi nebo tymi desetiletmi (Brownov a Jasperov, 1993). Od t doby jej vskyt u mladch en stle stoup. Podobn roste i vskyt bulimie - chorobnho pejdn, po nm si postien osoba mnohdy sama navod zvracen. Mentln anorexie a bulimie jsou zejm dvma
136
ply te choroby a asto se u jedn osoby stdaj: po fzi anorexie, kdy se postien stv extrmn vyzblou, nastupuje bulimick fze vedouc k obrovsk nadvze, a tak dle. Anorexie a jin poruchy pijmn potravy u v modern spolenosti nejsou okra137
jovm problmem. Vn problmy s pijmnm potravy dnes ve svm ivot prodl asi 20 procent britskch en. Jet vy procento zav obdob obasn bulimie. edest procent tinctiletch dvek u m zkuenosti s drenm diety; u osmnctiletch stoup tento poet na vce ne 80 procent. Stle bnji se setkvme s poruchami pijmn potravy u bohatch a slavnch lid. Napklad princezna Diana ve svm televiznm interview v roce 1995 piznala, e prola tkmi fzemi anorexie a bulimie. I v tomto ppad se ukazuje, e nco, co vypad na prvn pohled jako ist osobn problm, toti obte s pijmnm potravy, je ve skutenosti otzkou sociologickou. Vezmeme-li toti v vahu nejen ivot ohroujc formy mentln anorexie, ale tak posedlost dietami a trpen se nad tm, jak vypadme, meme poruchy souvisejc s jdlem povaovat za soust ivota milin lid ve vech prmyslovch zemch.
TLO A SPOLENOST
Ohromujc nrst prv zmnnch poruch jednoznan svd o vlivu socilnch faktor na n ivot. Tm, jak nae tlo podlh rznm socilnm vlivm, se zabv obor zvan sociologie tla. Kad lidsk bytost m tlo; to vak nen pouhm pedmtem, kter mme, ani pouhou fyzickou jednotkou existujc mimo spolenost. Podlh mnoha vlivm, kter vychzej z na sociln zkuenosti i norem
138
a hodnot skupin, k nim patme. Hlubok vzjemn zvislost mezi socilnm ivotem a tlem se stala pedmtem zjmu sociolog teprve nedvno, take jde o docela novou oblast, kter vak pat k tm nejzajmavjm. Sociologie tla zahrnuje nkolik zkladnch tmat, kter se objev v tto kapitole. Jedna z hlavnch otzek souvis s stednm motivem, se kterm se setkvme v cel tto knize, toti s vlivem spoleenskch zmn (v tomto ppad na nae pojet tla). Druhm tmatem je postupn oddlovn tla od prody": nae tla jsou vystavena psoben vdy a techniky, je pinej nov dilemata. Napklad vvoj novch technik souvisejcch s lidskou reprodukc pinesl nov monosti, ale vyvolal tak etn spory. V tto kapitole se dotkneme dvou z tchto kontroverznch otzek: genovho inenrstv a potrat. Pojem technika by v tto oblasti neml bt chpn v pli zkm smyslu. Vezmeme-li jej doslova, meme jm jist rozumt napklad pstroje, kter pouv modern lkask vda - napklad ultrazvuk, jen umouje sledovat vvoj dtte v matin dloze. Mli bychom si vak vmat i toho, co Michel Foucault (1988) oznail jako sociln technika ovlivujc tlo. Foucault ml na mysli to, e sv tlo v dnen dob sami spoluvytvme. Sociln technikou je jakkoli pravideln zsah do fungovn naeho tla, jen si klade za cl je zmnit. Jako pklad uveme dren diety", kter je tak vznamnou soust mentln anorexie. V nsledujcch odstavcch se budeme nejprve zabvat tm, pro se poruchy pijmn potravy staly tak bnm jevem. Druhou otzkou, nad kterou se zamyslme, bude sociologick vznam technik ovlivujcch lidskou reprodukci. Pot se podvme na pi o tlo v podmnkch modern spolenosti - jinmi slovy na zdrav a zdravotn pi. Nakonec se zamyslme nad otzkou tlesnho strnut. Podobn jako mnoh jin aspekty naeho ivota v modern spolenosti nen ani strnut tm, m bylo kdysi. Nejde pouze o fyzick proces, ale i o zleitost mentln a sociln; postaven starch lid ve spolenosti se pitom zsadnm zpsobem mn.
PORUCHY PIJMN POTRAVY A KULT TLA
Mme-li pochopit pinu souasnho nrstu poruch souvisejcch s pjmem potravy, musme se znovu zamyslet nad spoleenskmi zmnami, jimi jsme se zabvali v pedchozch stech tto knihy. Anorektick projevy jsou toti ve skutenosti odrazem irch aspekt spoleenskch zmn, mezi nimi nechyb ani vliv globalizace. Zven poet tchto poruch se objevuje prv v dob, kdy vroba a distribuce potravin zan probhat v celosvtovm mtku. V poslednch tech a tyech desetiletch se tento proces zrychlil; objevily se nov techniky mraen a transportu, kter umouj dlouhodob skladovn a pevoz potravin z jednoho konce svta na druh. Od padestch let se pulty supermarket pln potravinami ze vech kout svta (pro ty, kdo si to mohou dovolit, co vak dnes pedstavuje vtinu
139
populace zpadnch zem). Navc je vtina tchto potravin dostupn po cel rok, a ne jen seznn, jak tomu bvalo dve. V poslednch letech lze ci, e prakticky kad lovk ve vyspl spolenosti dr njakou dietu". To neznamen, e by se vichni usilovn snaili zhubnout. Jestlie jsou vak vechny potraviny prakticky trvale dostupn, musme se rozhodnout, co budeme jst; pojmem dieta" v tto souvislosti rozumme skladbu stravy, kterou si vybereme. Za prv musme pi rozhodovn zaujmout stanovisko k nejrznjm zdravotnickm informacm, jimi ns dnes bombarduje vda - napklad o loze cholesterolu pi vzniku ischemick choroby srden (ICHS). Za druh si dlme starosti s kalorickm obsahem rznch potravin. Ve spolenosti, kde je potravin nadbytek, mme poprv anci sami utvet vlastn tlo prostednictvm svho ivotnho stylu (jogging, aerobic) a stravy. Prv monosti, ale i znan n roky a konflikty, kter nm tato situace pin, jsou zdrojem poruch pijmn potravy. U 80 procent osob postiench anorexi se objevuje zvislost na tlesnm cvien. Jako zvislost oznaujeme stav, kdy jedinec trvale podlh nutkavmu jednn, ktermu prost nedoke odolat. V ppad Sally, 28-let osaml matky ze stedn Anglie, pedchzelo rozvoji anorexie nco, emu ona sama k nutkav cvien". Zaala cviit po rozchodu s otcem svho dtte. Kdy se n vztah zhroutil, byla jsem demoralizovan, pipadala jsem si bezcenn. Chtla jsem si dokzat, e mj ivot jet za nco stoj, e jsem siln. Zpotku mi cvien pinelo dobr pocit; zaali si m vmat mui, zvilo se mi sebevdom. Te potebuji trvale spalovat kalorie, abych se vbec ctila normln." Posedlost cvienm j zstala i pot, co se z mentln anorexie vylila (Walker, 1995). Pro poruchy pijmn potravy postihuj zvlt eny, a to pedevm mlad? (Mui tvo jen asi deset procent postiench.) Dlem proto, e veobecn rozen spoleensk normy zdrazuj vznam fyzick pitalivosti vce u en ne u mu - ale tak proto, e douc" podoba muskho tla smuje k jinmu idelu, kterm je mun", svalnat tlo. U mnoha mu m posilovn (kulturistika) prv tak nvykov charakter jako anorexie u en. Sam Fussell napklad ve sv knize Svaly (Muscle) popisuje, jak zaal s kulturistikou, aby pekonal sv pocity mncennosti. Z hubenho mldence se stal skuten svalnatm muem - jene potom nedokzal pestat. Nebyl schopen provozovat svou bnou innost, ani kad den nkolik hodin posiloval. Kulturista se toti nikdy nect dost svalnat, prv tak jako si anorektika nikdy nepipad dost huben (Fussell, 1991). Nkter eny sice tak pstuj kulturistiku, ale vtina smuje k jinmu cli. Jejich obavy se tkaj pedevm tlouky. Modern idel douc" eny je ena thl a elegantn. Anorexie a bulimie jsou choroby aktivn eny. Nepichzej jen tak samy od sebe; je nutno se k nim aktivn dopracovat. Anorektika dodruje psnou minimalistickou dietu a asto sedm dn v tdnu provozuje aerobic. Anorexie a ostatn poruchy pijmn potravy odrej situaci, kdy eny hraj ve spolenosti daleko vt lohu ne v minulosti, ale pitom jsou nadle hodnoceny
140
podle toho, jak vypadaj, a ne jen podle toho, eho doshly. Podkladem tchto poruch je pocit studu za vlastn tlo. U osoby, kter si pipad nedokonal a mncenn, se pocity vnitn nejistoty (jak m druz pijmaj?) sbhaj v jedinm bod vnmn vlastnho tla. Idel thlosti se za tto situace mn v posedlost. Redukce vhy se stv prostedkem k zskn kontroly nad okolnm svtem. Jestlie se dieta a cvien stanou nvykem, me ena dospt i k plnmu odmtn potravy nebo k tomu, e zvrt vechno, co sn. A pokud se tento vvoj nepoda zvrtit (nkterou formou psychoterapie i lkaskmi postupy, je se u tchto poruch osvdily), bv nkdy konec tragick: postien se doslova umo hladem.
TLO A TECHNIKY LIDSK REPRODUKCE
en poruch pijmn potravy lze povaovat za doklad vlivu vdy a techniky na n souasn zpsob ivota: teprve rozvoj techniky nm umonil potat, kolik m kter jdlo kalori. Dopad technickho vvoje je vak vdy spoluutven spoleenskmi faktory. Mme daleko vt vldu nad svm tlem ne kdy dve; tato situace nm pin nov monosti, ale i nov obavy a problmy. Prv popsan proces je soust toho, co sociologov nazvaj socializac prody. Mnoh jevy, je bvaly pirozen", tj. dan prodou, se dnes stvaj spoleenskmi - zle na naem vlastnm socilnm rozhodovn. Pkladem me bt lidsk reprodukce. Po stalet se ivot vtiny en odehrval ve znamen etnch porod a vchovy dt. A do potku modern doby byla antikoncepce bu mlo inn, anebo zcela neznm. Dokonce i v Evrop bylo jet v 18. stolet bn, e ena prodlala za ivot a dvacet thotenstv, kter vak asto konila potratem nebo smrt novorozence. Zlepen metody antikoncepce tuto situaci zsadnm zpsobem zmnily. Mnoho opakovanch thotenstv u u en v prmyslovch zemch nen povaovno za pirozen" a u se tm ani nevyskytuje. Pokrok antikoncepnch technik umouje vtin en a mu, aby sami rozhodovali, zda a kdy budou mt dti. Antikoncepce je pouze jednou z technik ovlivujcch lidskou reprodukci. Povzme si nyn o nkolika dalch oblastech, v nich na msto proces pirozench nastoupily spoleensk.
Porod
Zkladn udlosti lidskho ivota, narozeni a smrt, nebyly domnou lkask vdy odedvna. Thotenstv a porod mly pvodn na starosti porodn bby. Postupn se vak tato odpovdnost pesunula nejprve na praktick lkae a pak na specialisty - gynekology, porodnky a pediatry. Dnes se v prmyslov spolenosti rod valn vtina dt v porodnicch za asistence specializovanho zdravotnickho tmu.
141
V minulosti se rodie dozvdali, zda je dt zdrav a jakho je pohlav, a ve chvli jeho narozen. Dnes nm prenatln vyeten ultrazvukem nebo amniocentzou umouj odhalit chromozomln odchylky nebo jin vrozen postien u dtte dve, ne se narod. Tyto nov techniky stav ped rodie i spolenost nov etick a prvn dilemata. Pokud se zjist vn postien, stoj rodie ped rozhodnutm, maj-li postien dt pivst na svt nebo ne. Genov inenrstv: dti na objednvku? Velk sil vdc se dnes sousteuje na oblast genovho inenrstv. Monost zashnout do lidskho genetickho materilu a ovlivnit budouc vvoj plodu u dnes vede k podobn intenzivnm debatm jako otzka potrat. Zastnci takovch postup tvrd, e pinesou lidem znan uitek. Bude napklad mon urit geny, kter predisponuj lidi k uritm chorobm, a naprogramovat" je tak, aby tyto choroby u nebyly pedvny dalm generacm. Nen vyloueno, e bude mono si ped narozenm dtte objednat" jeho tlesnou podobu - barvu ke, vlas a o, vhu atd. Jen st lze uvst lep pklad toho, jak rostouc socializace prody s kadou novou pleitost pin i nov problmy. Budou si rodie moci vybrat? Jak budou omezen? Jestlie budou takov zsahy nkladn, bude to pro majetnj lidi pleitost, aby sv budouc dti zbavili vech nedoucch" fyzickch rys? Co se stane s dtmi mn privilegovanch rodi, kter se budou nadle rodit normlnm zpsobem? Nkte sociologov se domnvaj, e by takov vvoj mohl vst ke vzniku biologicky definovan poklesl tdy", je by nemla fyzick vhody tch majetnjch, a byla by tud pedurena zastvat ve spolenosti podadn postaven. Spor o potraty Nejvtm etickm dilematem, kter nm modern techniky lidsk reprodukce pinej, se stal problm prva eny na potrat. Dotk se toti zkladnch etickch otzek, na kter neexistuje snadn odpov. Na jedn stran jsou ti, kdo pokldaj potrat za zcela neppustn (vyjma extrmnch okolnost), protoe se pro n rovn vrad. V jejich pojet jsou vechny etick otzky podzeny jedinmu vdmu principu - hodnot lidskho ivota. Naopak podle zastnc prva na potrat stoj na prvnm mst monost eny svobodn nakldat s vlastnm tlem a rozhodovat o svm ivot. Tento spor u mnohokrt perostl v nsiln konfrontace. Je vbec njak nadje na jeho vyeen? Pinejmenm jeden vlivn teoretik na poli sociologie a prva, Ronald Dworkin (1993), se domnv, e ano. Za intenzitou sporu mezi odprci a zastnci prva na potrat se podle nj skrvaj nkter sdlen premisy, co by
142
mohlo bt zdrojem nadje. V minulosti lidsk ivot asto neml takovou cenu, jakou mu pikldme dnes. Na tto cen lidskho ivota se ob strany sporu o potraty shoduj; li se pouze jejich interpretace, nebo jedni zdrazuj zjem dtte, druz zjem matky. Kdyby se podailo ob strany pesvdit, e vychzej ze spolen sdlench etickch hodnot, mohly by - podle Dworkina - navzat konstruktivnj dialog.
DOBE FUNGUJC TLO: PEDSTAVY O ZDRAV A NEMOCI
Hodnota lidskho ivota je rovn stedn hodnotou podmiujc rozvoj systm zdravotn pe v modernch spolenostech. Termny zdrav" a nemoc" jsou definovny kulturn a sociln. Jak jsme vidli u poruch pijmn potravy, li se rzn kultury v tom, co povauj za zdrav a normln. Kad kultura m sv pojet fyzickho zdrav a nemoci, ale pevn st toho, co dnes obvykle rozumme pod pojmem medicna", vznikla v prbhu vvoje zpadn spolenosti za posledn ti stalet. V pedmodernch kulturch se s chorobou i postienm musela vypodat pedevm rodina. Kad spolenost vak mla tak jedince, kte zastvali role litel, piem obvykle pouvali sms fyzickch a magickch prostedk. Mnoh z tchto tradinch nezpadnch" systm len v rznch oblastech svta dodnes pevaj. Pkladem me bt tradin ajurvdick medicna v Indii, kter se spn praktikuje u tm dva tisce let. Vychz z teorie rovnovhy mezi psychologickmi a fyzickmi aspekty osobnosti; naruen tto rovnovhy je teba napravit dietnmi opatenmi a livmi bylinami. Podobnou koncepci celkov harmonie osobnosti zastv i tradin medicna nsk, jej soust je krom pouvn livch bylin i akupunktura. Modern lkastv pilo s novm pohledem na pvod a lbu nemoc; nachz u nich fyzick piny a k jejich objasnn pouv vdeckch pojm. Vyuit vdy v diagnostice a len chorob bylo zkladnm rysem rozvoje modernch zdravotnickch systm. Soubn - a v zk souvislosti s nstupem vdeckho pstupu - se prosadila nemocnice jako vhodn prosted pro pi o zvan choroby. Upevnila se tak pozice lka jako profese dodrujc urit etick kodex a disponujc znanm spoleenskm vlivem. Vdeck pojet nemoci bylo spojeno s poadavkem systematick a dlouhodob ppravy adept medicny; litel-samouk vypadl ze hry. Pestoe je profesionln lkask pe poskytovna i v ternu", prv nemocnice poprv umonily lkam sledovat a lit velk poet pacient a efektivn pitom vyut medicnskch technik. Ve stedovku dominovaly mezi zdravotnmi problmy infekn choroby jako tuberkulza, cholera, malrie nebo mor. Dmjov mor (ern smrt), kter ily blechy z nakaench krys, zahubil ve 14. stolet tvrtinu obyvatelstva Anglie a zdecimoval rozshl oblasti Evropy. Dnes maj infekn choroby ve vysplch zemch jen mal podl na celkov mrtnosti a nkter z dvjch pohrom u prakticky
143
zmizely. V prmyslovch zemch nle dnes k hlavnm pinm smrti neinfekn choroby jako zhoubn ndory a ischemick choroba srden (ICHS). Zatmco v pedmodernch dobch umrali nejastji kojenci a mal dti, dnes (v zpadnch zemch) stoup mrtnost s vkem. Pes vekerou presti, kterou si modern medicna zskala, vak mlo zlepen lkask pe a do potku dvactho stolet jen pomrn mal podl na poklesu celkov mrtnosti. Vt mrou k n pisplo zlepen vivy a hygieny, budovn vodovod a kanalizace. Nov lky a chirurgick metody se pi dalm sniovn mrtnosti vznamnji uplatuj teprve od poloviny 20. stolet; antibiotika proti bakterilnm infekcm se zaala pouvat ve 40. letech a povinn okovn se prosadila vtinou a v povlenm obdob.
Zdrav a nemoc ve vysplch zemch
Rozen nejzvanjch chorob v souasnch prmyslovch sttech se vyznauje pozoruhodnmi vkyvy. Asi 70 procent mrt v zpadnch zemch pipad na tyi hlavn skupiny chorob: zhoubn ndory (rakovinu), ICHS, cvn mozkov phody a chronick choroby plic. Ve zkoumn jejich pin bylo sice dosaeno uritho pokroku, ale lba sama je nadle neuspokojiv; medicna me do jist mry omezit jejich projevy, ale nedoke je skuten vylit. Protoe se vskyt tchto chorob v rznch zemch, oblastech a spoleenskch vrstvch asto npadn li, je zejm, e souvisej se stravou a ivotnm stylem. Pslunci vych vrstev jsou v prmru zdravj, zdatnj a dosahuj vyho vzrstu ne osoby z nich pek spoleenskho ebku. Nejvraznj rozdly mezi chudmi a zmonjmi lidmi nachzme na rovni kojeneck mrtnosti, u dt do jednoho roku ivota. Vy mrtnost vak petrvv i v dalch fzch ivota. Pin znme nkolik. Zmonj lid si mohou dovolit kvalitnj stravu, mvaj lep pstup ke zdravotn pi, a protoe jsou informovanj, tak tuto pi astji a lpe vyuvaj. Pm vliv na zdrav maj i pracovn podmnky. Pi kancelsk prci nebo v domcm prosted je men pravdpodobnost razu nebo vystaven kodlivm vlivm ne v prmyslu. Skuten vskyt chorob zpsobench pracovnmi podmnkami se vak odhaduje jen obtn, nebo v kadm jednotlivm ppad nelze pesvdiv urit, zda nemoc opravdu vznikla nsledkem rizikovho prosted, anebo byla vyvolna jinmi faktory. Nkter rizika jsou nicmn ji pesvdiv doloena, mj. rozvoj silikzy a dalch plicnch chorob u hornk jako nsledek vdechovn prachu nebo vznik uritch zhoubnch ndor u pracovnk v provozech, kde se pouv azbest. Hodnocenm dostupnch daj o vztahu mezi zdravm a ekonomickou nerovnost se v nedvn dob zabval Jack Najman, kter se rovn zamlel nad vhodnmi strategiemi ke zlepen zdrav chudch vrstev spolenosti. Srovnnm dat z ady zem dospl k zvru, e v kategorii nejchudch dvaceti procent obyvatel je prmrn mrtnost o 50 a 150 procent vy ne u hornch" dvaceti procent dan
144
populace. Vy standardizovan mrtnost samozejm znamen, e vrstvy s nimi pjmy maj tak vrazn krat stedn dlku ivota. Jak lze tomuto vlivu chudoby na zdravotn stav elit? Jednou z monost je zaveden rozshlch program zamench na zdravotnickou osvtu a prevenci chorob. Takov programy jsou vak obvykle spnj prv u lpe situovanch a vzdlanjch oban. Navc je jejich dopad na skuten chovn lid i v tch nejlepch ppadech pomrn mal. Zlepen pstupu ke zdravotnickm slubm by mohlo pomoci, ale jen v omezen me. Jedinm skuten innm eenm proto podle Najmana zstv snaha elit chudob jako takov, tj. zmenovat rozdly v pjmech (Najman, 1993). Nemoc jako stigma: AIDS Ne vechny choroby se objevuj astji u chudch lid ne u zmonjch. Napklad mentln anorexie postihuje astji osoby z dobe situovanch rodin a tot plat alespo ve vysplch prmyslovch zemch o AIDS (syndromu zskanho selhn imunity). AIDS se vynoil zdnliv odnikud a v prbhu necelch dvou desetilet se stal celosvtovou zdravotn hrozbou. AIDS psob zhroucen imunitnho systmu; nen bezprostedn pinou smrti, ale vystavuje postienho riziku cel ady chorob, vetn ndor, kter ho zahub. Zd se, e u kadho, kdo se nakaz tzv. virem lidsk imunodeficience (HIV), se dve nebo pozdji vyvine AIDS. Podle naich souasnch poznatk se tento virus tlesnmi tekutinami, tj. pi pohlavnm styku anebo pmo krv (sdlen jehly u drogov zvislch, krevn transfuze). Charakteristickou vlastnost AIDS je prv to, e se pohlavnm stykem; poprv se o nm zaalo hovoit na podzim roku 1981, kdy se masov vyskytl mezi americkmi homosexuly. Vstoupil do povdom veejnosti prv v dob, kdy se zdlo, e se mnoh letit pedsudky vi homosexualit hrout. Mnoz lid zaujat proti homosexulnm, zvlt pak lenov nboenskch organizac, vak v tho chorob nali potvrzen svch pedsudk. Pedstava AIDS jako moru, kter Bh seslal na zem, aby potrestal zvrhlky, se nevyhnula ani seriznm lkaskm kruhm. V vodnku jednoho lkaskho asopisu se objevila otzka: Nejsme ve skutenosti svdky toho, jak se v podob novodob penosn choroby napluj slova sv. Pavla: ,Za jejich pochyben je stihne nleit tres?" (Altman, 1986, str. 17). Rychl en AIDS bylo jist do urit mry zpsobeno skutenost, e subkultury "gay" v Severn Americe i jinde poskytuj vce pleitost k navazovn homosexulnch styk. Zpotku se dokonce zdlo, e se AIDS vyskytuje tm vlun ve velkch americkch mstech s vysokm procentem homosexul. Tn tehdy udvaly novinov titulky jako Lkat detektivov si lmou hlavu nad morem homosexul" {Philadelphia Daily News, 9. srpna 1982). V jnu 1982 oznmil Saturday Evening Post, e Homosexualita ohrouje zdrav", zatmco Toronto Star hlsil: Mor homosexul dorazil do Kanady." asopis Us tvrdil, e homose145
xulov u nejsou tak rozvern, jak byli". V t dob se u vdlo, e asi tetina postiench ve Spojench sttech nejsou homosexulov, ale poten publicita tomu tm nevnovala pozornost. Kdy v roce 1985 zemel na AIDS filmov herec Rock Hudson, okovala novine celho svta spe skutenost, e tento symbol munosti byl homosexul, ne samotn povaha jeho choroby. Msto hledn konkrtnho viru jako pvodce choroby se badatel zprvu pokoueli odhalit jej pinu v tom, co je specifick pro sexuln praktiky gay". Zjitn, e AIDS me bt penen i heterosexulnm stykem, je pak donutilo tento pstup pehodnotit. Prvotn dkazy pro heterosexuln penos AIDS pily ze stedn Afriky, kde byl AIDS velice rozen, a neml pitom dnou vazbu na muskou homosexualitu. Mor homosexul" se v och sdlovacch prostedk brzy stal non mrou heterosexul".
AIDS a heterosexuln populace
Z lkaskho hlediska pedstavuje AIDS pohybliv cl, nov a tko zasaiteln. Veker lkask poznatky o tto chorob velice rychle zastarvaj. AIDS se rychle stv epidemi globlnho charakteru. Hlavn npor epidemie mme jet ped sebou, protoe trv rzn dlouho, ne se infekce virem HIV projev jako pln rozvinut AIDS. V celosvtovm mtku dnes mezi postienmi pevauj heterosexulov: na kad ppad homosexulnho penosu pipadaj nejmn tyi heterosexuln. Svtov zdravotnick organizace odhaduje, e se do roku 2000 nakaz vce ne 30 milion dosplch a 10 milion dt! Skutenost, e se AIDS zpotku projevoval pevn v homosexuln komunit, vedla k oiven homofobie (pedsudk proti homosexulm). Tato nemoc vak vyvolv takov ds, e se stv vysoce stigmatizujc i sama o sob. Existuj p-
AIDS: rostouc nebezpe Zdroj: Michael Kidron, Ronald Segal: The State of the World, 5. vyd., 1995.
146
pady, kdy lid nakaen virem HIV ztratili prci ne proto, e byli homosexuln, ale v dsledku obav zpsobench chorobou samotnou. Jako stigma oznaujeme vlastnost, kter odliuje jedince nebo skupinu od vtiny populace a vyvolv u tto vtiny podezen nebo neptelsk pocity. Vtina nemoc vede k projevm soucitu ze strany tch, kdo j nebyli postieni. V nkterch ppadech se vak nemocn setkvaj s odmtnutm ze strany zdrav" populace, kter jejich chorobu povauje za mimodn nakalivou nebo za znamen hanby. To platilo napklad ve stedovku o malomocnch - vtina lid je pokldala za hnky a jejich postien za Bo trest. Proto byli ze spolenosti vyhnni a museli se usazovat ve zvltnch kolonich. AIDS vyvolv v dnen dob podobnou stigmatizaci, i kdy v mn extrmn form. Pitom riziko nkazy je v bnm kontaktu (stejn jako u malomocenstv) tm nulov. AIDS zejm ovlivn mnoho forem sexulnho chovn. Vrazn posun lze spatit u homosexuln komunity, kde se sniuje vskyt nezvaznch sexulnch styk. Nkter z nejodsuzovanjch homosexulnch praktik se z hlediska AIDS paradoxn ukazuj jako nejbezpenj. Napklad sadomasochistick projevy bvaj asto naprosto bezpen, protoe pi nich nedochz k pmmu genitlnmu kontaktu. Komunity homosexulnch mu se ocitaj ped dilematem, jak prosazovat ve vlastnch adch praktiky bezpenho sexu" a souasn odret nov toky zven. Existuj dkazy o tom, e obavy z AIDS vedou ke snen promiskuity i mezi heterosexuly. Przkum mezi londnskmi prostitutkami zjistil u v roce 1985, e 70 procent z nich zmnilo sv chovn, kdy se dozvdly o AIDS, a vyaduje nyn po vech klientech kondomy. Znepokojivch 10 procent vak uvedlo, e by nepestaly s prostituc, ani kdyby vdly, e jsou HlV-pozitivn. Proti AIDS dosud neexistuje inn lba, i kdy nkter lky zejm mohou progresi onemocnn alespo zpomalit. HlV-pozitivn jedinci dnes asto ij i adu let bez projev AIDS, ale jakmile se tyto pznaky objev, znamen to prakticky ortel smrti. Zvlt tragickm faktem zstv, e vtinu postiench tvo mlad lid. V tomto smru se AIDS li od vtiny ostatnch smrtelnch chorob v modern spolenosti, kter postihuj pedevm star vkov skupiny. Od doby, kdy byly ve vysplch zemch potlaeny infekn choroby jako tuberkulza nebo cholera, se zdravotnick systmy soustedily hlavn na lbu nemoc vyho vku. Na nsledujcch strnkch si ukeme rozdly mezi rznmi typy zdravotnickch systm a nakonec se zamyslme i nad strnutm jako takovm.
ZDRAVOTNICK SYSTMY
Tm vechny prmyslov zem s vjimkou Spojench stt disponuj systmem veejn zdravotn pe, kter je poskytovna vem jejich obyvatelm. Jako pklad lze uvst britskou Nrodn zdravotn slubu (National Health Service, NHS), kter
147
Doktor u na nvtvy nechod. Povdal, a se u nj stav, a ti bude lip."
byla vytvoena v roce 1948. Jejich zkladnm smyslem je, aby pstup ke zdravotn pi byl dn potebami jedince, a ne jeho schopnost platit.
Britsk zdravotnick systm
NHS je financovna ze sttnch prostedk, kter jsou soust dan z pjmu. Oeten u praktickho lkae i lba v nemocnici jsou pacientm poskytovny zdarma. Lky na pedpis byly zprvu rovn bez poplatku, ale pozdj vldy prosadily finann spoluast pacient. I po vzniku NHS jako systmu veejn zdravotn pe zstala ve Velk Britnii zachovna (mj. i v dsledku tlaku lka) tak zdravotn pe soukrom. Vtina praktickch lka sice pracuje vlun pro NHS, ale mnoho prim a odbornch lka dl svj as mezi NHS a vlastn soukromou praxi. Existuj rovn ist soukrom nemocnice a zdravotnick zazen, jejich personl pracuje pouze pro soukrom sektor a nklady jsou hrazeny pevn ze soukromch zdravotnch pojitn. Takov pojitn vak m uzavena jen mal menina populace. Praktit lkai pedstavuj jaksi sto", nebo reguluj pstup pacient ke specializovanj zdravotn pi. Britsk oban navtvuje svho praktickho lkae
148
v prmru tyikrt do roka a 90% vech nemoc se l na tto rovni. (Kad praktik m seznam pacient, kte jsou u nj registrovni; maximln mon poet registrovanch pacient uruje NHS.) Jestlie oban navtv svho praktickho lkae, nem automaticky nrok bt objednn na odborn vyeten - zle na rozhodnut lkae prvn linie. A protoe odborn lkai nesmj sv sluby inzerovat, nedostane se pacient bez doporuen svho praktickho lkae pli snadno ke specialistovi. V souasn dob je britsk NHS spravovna prostednictvm okresnch zdravotnch vbor, tvoench zstupci mstn samosprvy, lkai a pedstaviteli laick veejnosti z rznch zjmovch skupin a dobrovolnch sdruen. Teoreticky by tyto vbory mly odret tdn a etnickou strukturu dan oblasti, ale v praxi maj vtinou ist stedostavovsk charakter. Ptomnost lka se obvykle zdvoduje jejich nezastupitelnmi odbornmi znalostmi. Stoj vak za zmnku, e v jinch oblastech samosprvy je podobn situace vylouena a zamstnanci nesmj bt voleni do vbor spravujcch jejich vlastn organizace. Konzervativn vlda provedla v roce 1989 zsadn reformu NHS, jejm clem bylo omezit byrokracii, vytvoit vt vnitn konkurenci" a zvit efektivnost zen. Soust tohoto pojet bylo penesen ady pravomoc z vych vldnch orgn na mstn samosprvn celky. Okresn zdravotn vbory zskaly vt nezvislost, kter jim mla umonit, aby se podobaly spe prunm firmm ne sttnm organizacm (viz kapitola 12, Prce a ekonomick ivot"). Jedna z nejdiskutovanjch zmn spovala v tom, e jednotlivm nemocnicm bylo umonno, aby se staly samofinancujcmi subjekty (trusty). Pokud se pro tuto monost rozhodly, nemusely se dit celosttnmi mzdovmi tarify, mohly zskvat kapitl z komernch zdroj a vytvet zisk. Do roku 1996 se ada nemocnic touto cestou skuten vydala a dal je zejm budou nsledovat. Kritici vak namtaj, e takov nemocnice maj anci prosperovat jen v oblastech se zmonjm obyvatelstvem; e se zdravotn pe jako celek prodra, protoe nemocnice budou investovat do zbyten nkladnho vybaven, jm bude disponovat i blzk konkurence; a e nebude zjem o ty pacienty, jejich lba bude ekonomicky nevhodn (Mohan, 1991). Podobn jako u vtiny aspekt zdravotn pe je i hodnocen reforem NHS pomrn obtn. Jejich dopad m komplexn charakter a je dosud mlo prozkoumn; dlouhodob inky je zatm pedasn hodnotit. Navc nejde o posouzen jedin zmny, ale celho spektra organizanch reforem. Julian Le Grand dospv na zklad dostupnch daj k zvru, e sktaj pinejmenm anci na skuten zlepen kvality pe a efektivnosti hospodaen. Vytvoen konkurennho prosted uvnit NHS pineslo podle jeho nzoru vce pozitivnch ne negativnch vsledk (Le Grand, 1994).
149
Zdravotn pe ve Spojench sttech Spojen stty kadoron vynakldaj na zdravotn pi ohromn sumy; i v pepotu na hrub domc produkt (HDP) je procento vynakldan na zdravotnictv vrazn vy ne v kterkoli jin zemi. Americk zdravotnictv se opr pedevm o soukrom pojitn, doplnn o vldn programy Medicare (pro star lidi) a Medicaid (pro nemajetn). Americk zdravotnick systm je daleko diferencovanj ne ve vtin ostatnch vysplch zem, v nich existuje centrln zen a jednotn systm sttnho zdravotnictv. Napklad nemocnice ve Spojench sttech mohou bt majetkem federln vldy, jednotlivch stt, mst a okres, soukromch spolenost, nadac, crkv a d - a vyskytuj se i rzn kombinace. Navzdory svmu bohatstv a znanmu objemu prostedk investovanch do zdravotnictv nemaj Spojen stty nijak oslniv vsledky, pokud jde o zkladn ukazatele zdravotnho stavu obyvatel, jakmi jsou stedn dlka ivota nebo kojeneck mrtnost. V obou tchto ukazatelch toti zaostvaj za vtinou zem zpadn Evropy. Jednou z pin je skutenost, e asi 37 milion obyvatel USA nem ani soukrom zdravotn pojitn, ani pstup k veejn zdravotn pi, tj. nrok na podporu z program Medicare a Medicaid. Americk systm vychz z trn logiky, podle kter vede konkurence vdy ke zlevnn slueb, protoe si spotebitel me vybrat podle ceny. Nedostatky tohoto pstupu jsou vak dobe znm. Spotebitel si st me voln vybrat, je-li nemocen, a vtinou ani nedoke odhadnout odbornou kvalitu nabzen zdravotn pe. Kdo nedisponuje dostatenmi prostedky, ten m ve srovnn se zmonjmi spoluobany omezen vbr. Osoby, jejich zdravotn pe je pln kryta pojitnm, zase nemaj dnou motivaci hledat lacinj pi. Vsledkem je zdravotnick systm, kter je vzhledem k dosaen rovni zdrav nemrn nkladn a neposkytuje pitom sluby vem obyvatelm.
150
Hodnocen zdravotnickch systm
Hodnocen zdravotnickch systm ns nakonec nutn pivd k nkterm zkladnm otzkm, na kter musme njak odpovdt. Spolenost jako celek se neme vyhnout uritm zkladnm rozhodnutm. Zle na vku pacienta? Mli bychom zachraovat ivoty mladch pacient s vtm silm ne ivoty starch? Mme nkter aspekty zdravotnho stavu povaovat za vznamnj ne jin, a pokud ano, pro? Na dnou z tchto otzek nen snadn odpov. Ve vysplch prmyslovch zemch lze oekvat, e dal vvoj bude msto zvyovn nklad na lbu ji vzniklch chorob probhat spe ve znamen prevence a zdravj ivotosprvy.
ZDRAV A IVOTN PROSTED
Nae zdrav pochopiteln souvis s ivotnm prostedm, a to nejen na mstn, ale i na globln rovni. Dosud ani zdaleka nevme, do jak mry se souasn ohroen globlnch ekosystm odr v celkovm vskytu chorob a zdravotnm stavu populac; u nkterch forem naruen ivotnho prosted jsou vak zdravotn rizika ji dobe prokzna. Ochrana ivotnho prosted je proto vznamnou soust preventivn medicny. Pkladem me bt mstsk smog, kter je dnes psoben pedevm vfukovmi plyny automobil a pedstavuje trval problm takka vech velkch mst. Dlouho se soudilo, e zneitn vzduchu m negativn vliv pouze na osoby trpc rozedmou plicn nebo astmatem - zvlt pak na dti. Ukazuje se vak, e kdy kvalita vzduchu poklesne pod uritou rove, mohou se zhorit plicn funkce a objevit jin problmy dchac soustavy i u zdravch dosplch lid. Jak tomu elit? Jedinm monm eenm je zbavit se nadvldy aut, anebo pejt od spalovacch motor k elektrickm. V modernch ekonomikch vak auta a s nimi spojen prmyslov odvtv hraj stedn roli. Abychom vytvoili ist a zdravj ivotn prosted, museli bychom provst zsadn zmny ve spolenosti. Zneitn vzduchu a automobilismus pedstavuj koneckonc pouze jednu z mnoha poloek objemnho katalogu ekologickch problm. Podle jednoho odhadu byla kehk rovnovha na biosfry za posledn tyi desetilet, kdy globln prmyslov rozvoj propukl opravdu naplno, naruena vce ne za pedchoz dva a ti miliony let" (Goldsmith, 1988). Ross Hume Hall se dokonce domnv, e by se zdravotnick systmy mly zat orientovat na ochranu ivotnho prosted: "Na jedn stran vidme ochrnce ivotnho prosted, jak peliv dokumentuj Postupujc rozklad ekosystm tto planety; na druh stran stoj zdravotnictv, kter si tohoto padku nevm... [Teprve kdy] zjistme existenci zdravotnho rizika, sname se zjednat npravu... Opan zpsob, preventivn, by neekal na
151
podn konkrtnch dkaz o kauzlnch souvislostech. Msto toho bychom ekli: nebudeme niit ekosystmy a vypoutt toxick odpady, protoe nedokeme zhodnotit vliv naruen ivotnho prosted na lidsk zdrav" (Hall, 1990).
ZDRAV A STRNUT
Problmy reformy zdravotnictv nelze oddlit od skutenosti, e spolenost strne; vude na svt trvale stoup procento osob nad 65 let. To se vak nepromt jen do otzek zdravotnickch, nebo spoleensk vznam strnut je daleko ir. Dramaticky se mn i sama povaha st jako konkrtn fze lidskho ivota. Nabz nov pleitosti, ale pin i nov problmy. V souasn dob se odehrvaj dva protichdn procesy. Na jedn stran maj sta lid v modern spolenosti mn vznamn postaven a men moc, ne tomu bylo ve vtin pedmodernch kultur, kde bylo st povaovno za zdroj moudrosti a rozhodovn bylo asto svovno do rukou nejstarch jedinc. (Do jist mry to plat i o souasnch spolenostech nezpadnho typu, napklad o n nebo Indii.) Naproti tomu v modern spolenosti, kter podlh neustlm zmnm, se u nashromdn vdomosti starch lid nejev tm mladm jako cenn zsobrna moudrosti, ale prost jako nco zastaralho. Na druh stran vak dnen sta lid daleko mn pijmaj strnut jako nevyhnuteln proces tlesnho padku. Opt se setkvme s vlivem socializace prody. V minulosti byly veker projevy strnut povaovny za nevyhnutelnou da asu, ale dnes je strnut stle mn vnmno jako nco samozejmho. Pokroky v medicn a viv ukzaly, e ledacos, co bylo dve pitno nevyhnutelnmu procesu strnut, lze ve skutenosti odvrtit nebo alespo zpomalit. Lid se dnes dovaj v prmru mnohem vyho vku, ne tomu bylo jet ped sto lety, co je dsledkem zlepen vivy, hygienickch podmnek a zdravotn pe. Napklad ve Velk Britnii inil v roce 1850 podl osob starch 65 let pouhch pt procent populace, zatmco dnes pedstavuje u pes 15 procent - a v budoucnu tento podl dle poroste. Prmrn vk britskho obyvatelstva stoup u vce ne pldruhho stolet. Kolem roku 1800 se odhaduje na pouhch 16 let; o sto let pozdji inil 23 let; a dnes je prmrnmu Britovi u pes 30 let. Nenastanou-li dn vt zmny souasnch demografickch trend, bude se prmrn vk jet njakou dobu zvyovat. Roste tak poet tch nejstarch, tj. osob starch 85 let. Podle nkterch odhad stoupne poet Brit v tto vkov kategorii do roku 2000 na 1,2 procenta vech obyvatel. S podobnmi demografickmi trendy se setkvme takka ve vech vysplch zemch Zpadu.
152
Fyzick dopady strnut Strnut jako takov nelze ztotoovat s chorobami nebo tlesnm postienm, ale vskyt zdravotnch problm s vym vkem samozejm stoup. Teprve v poslednch dvaceti letech se biologov systematicky pokouej odliit fyzick dopady strnut jako takovho od chorob vyskytujcch se ve st. O tom, do jak mry je chtrn lidskho organismu zpsobeno nevyhnutelnm procesem strnut jeho tkn, se dosud vedou prudk spory - tm spe, e se vliv fyzickho padku d jen st oddlit od socilnch a ekonomickch vliv, jim je star lovk vystaven. Fyzick stav me bt negativn poznamenn ztrtou rodinnch pslunk a ptel, odlouenm od dt i odchodem do dchodu. Vzkumy nicmn dokazuj, e zhorovn zdravotnho stavu a pokroil vk nemusej ani zdaleka kret ruku v ruce. Mnoho lid starch 65 let se nadle t vbornmu zdrav. U tlesnho strnut se sice uplatuj sociln vlivy, ale podlh samozejm tak genetickm faktorm. Biologov veobecn soud, e lovk m maximln dlku ivota zakdovanou v genech a e toto maximum in okolo 120 let. Jako vichni ostatn ivoichov jsou i lid geneticky naprogramovni k tomu, aby zemeli. Jene... eo kdyby se to zmnilo? Kdyby genetici pili na to, jak ovldnout strnut a smrt, bylo by to jednm z nejzvanjch aspekt socializace prody, o kter jsme se u zmiovali. Ji dnes se vdcm podailo dokzat, e strnouc buky zvat lze pimt k tomu, aby se chovaly jako buky mlad. Ronald Klatz, pedseda Americk akademie pro lky proti strnut, to komentoval slovy: Jsem pesvden, e se lidsk ivot vznamn prodlou, a mon se toho sami jet doijeme. Nov technologie u jsou na svt a je pouze teba je rozvinout. Musme se zat pipravovat na spolenost, v n vk nebude hrt roli. Strnut je choroba, kterou lze vylit" (Kelsey, 1996, str. 2). Strnut v budoucnosti Ve spolenosti, kter si vysoce cen mld, vitality a fyzick pitalivosti, se sta lid asto stvaj neviditelnmi". V poslednch letech se vak postoj ke st a starm lidem pece jen trochu mn. I kdy je mlo pravdpodobn, e by si nai senioi mohli znovu dobt takovou autoritu a presti, jak se star lid tili v minulosti, zan s jejich rostoucm voliskm potencilem stoupat i jejich politick vliv. Sdruen dchodc se stvaj vznamnou zjmovou skupinou (lobby). Krom toho zanaj skupiny aktivist clen vystupovat tak proti diskriminaci na zklad vku (anglick termn pro takovou diskriminaci, ageism, byl vytvoen jako paralela s rasismem a sexismem", tj. diskriminac en). Tak sta lid, podobn jako jin skupiny ve spolenosti, toti bvaj pedmtem negativnch stereotyp. asto se napklad setkvme s nzory, e vtina osob nad 65 let ije v lebnch nebo domovech dchodc, e velk st tchto lid trp senilitou a e star
153
pracovnci nejsou dostaten vkonn. Ani jedna z tchto pedstav pitom neodpovd skutenosti. Ve Velk Britnii bydl 95 procent osob nad 65 let ve vlastnm byt i dom, vraznjmi projevy senility je postieno asi jen sedm procent osob od 65 do 80 let a produktivita starch pracovnk bv v prmru dokonce vy ne u mladch vkovch skupin. Michael Young a Tom Schuller ve sv knize ivot po prci: Spolenost bez vku (Life After Work: The Arrival of the Ageless Society, 1991) tvrd, e se kalendn vk stal nstrojem tlaku, umoujcm vnutit jedincm pedem stanoven, stereotypn role. Mnoz star lid se takovmu zachzen brn a hledaj nov aktivity a zpsoby seberealizace. Odmtaj se smit s tm, co Young a Schuller oznauj jako spolenost uzavench vkovch kategori". V modern spolenosti jsou sta lid - podobn jako mlde - vnmni jako pslunci zvltn kategorie, bez ohledu na sv skuten vlastnosti, zmry a identitu. Mli by se proto stt spojenci, jak soud Schuller a Young, a vykroit za hranice vkovch kategori ke spolenosti bez vku". Tm by mohli zlepit nejen sv vlastn sociln postaven, ale prospt i vtin obyvatel vykonvajcch nmezdn prci. Podle Schullera a Younga by sta lid a mlde mohli spolen napomoci k nov orientaci modern spolenosti, toti k odklonu od konzumnho zpsobu ivota. Rostouc poet lid by mohl bt osvobozen od nmezdn diny - eeno s Virgini Woolfovou, od prce, kterou si nikdy nepli, v n je lovk jako otrok, podlzajc a ponen". Mohli by rozvjet sv vlastn jedinen vlohy a zjmy, jako to svrchovanm zpsobem uinila prv Woolfov. Byla pesvdena, e jinak by jej literrn nadn, mal, ale pro m tak drahocenn", zahynulo, a s nm i j sama, moje due... jak jarn kvt, kdy uvad".
ZVR
V tto kapitole jsme se zabvali nktermi z rznch socilnch vliv, kter se ns dotkaj jako tlesnch bytost a maj vliv na nai pi o vlastn tlo. V dsledku socilnho i technickho vvoje ji sv tlo nevnmme jako zcela samozejmou soust naeho ivota. Stle astji se do naich tlesnch proitk promt vliv vdy a techniky, co s sebou pin pozitiva i negativa. Medicna a zdravotnictv doshly znanch pokrok a lid se dovaj v prmru vyho vku ne v minulosti. Souasn se mn i vznam strnut. Senioi se doaduj toho, aby mohli zstat plnoprvnmi leny spolenosti a nebyli mladmi lidmi prost penzionovni. Tento vvoj m nejen sociln, ale i politick vznam. Protoe sta lid tvo rostouc procento populace jako takov, pedstavuj potenciln silnou zjmovou skupinu s nemalm politickm vlivem.
154
7. KAPITOLA
Rodina, manelstv a osobn ivot
RODINA, MANELSTV A OSOBN IVOT
Jednm z hlavnch tmat tto knihy je zmna. ijeme v nepedvdatelnm a sloitm svt, kter se nm mn ped oima. A se nm to lb nebo ne, musme se vyrovnvat s novmi pleitostmi i riziky, kter nm takov svt pin. Tyto zmny se tkaj i naeho osobnho a citovho ivota. stednm tmatem naeho osobnho ivota jsou dnes vztahy". V bn anglick otzce jak se da vaemu vztahu?" (how is your relationship going?) jde vtinou o vztah milostn. Stle vce vak hovome i o vztazch s rodii, pteli a dalmi lidmi; o citovch vazbch, blzkosti a dve. Vsledkem je vrazn promna naeho citovho a osobnho ivota. A se tmto zmnm brnme nebo ne, u sama skutenost, e jsme nuceni o nich asto pemlet, svd o jejich zsadnm vznamu. Vztah je toti aktivn zleitost; mus se na nm pracovat. M-li petrvat, musme zskat dvru druh osoby. Tmito atributy se dnes vyznauje vtina vztah mileneckch, ale i manelstv. Zmnn vvoj v na intimn sfe meme pochopit jen tehdy, jestlie budeme vdt nco o tom, jak lid ili v minulosti. Proto se v tto kapitole nejdve podvme na historii rodiny a manelstv; teprve pak se pokusme o analzu prv probhajcch zmn.
KLOV POJMY
Definujme si nyn nkter zkladn pojmy, s nimi budeme pracovat - rodinu, pbuzenstv a manelstv. Rodina pedstavuje skupinu osob pmo spjatch pbuzenskmi vztahy, jej dospl lenov jsou odpovdni za vchovu dt. Pbuzenstv je vztah mezi jedinci, jen vznik buto satkem, anebo pokrevnmi vazbami v otcovsk i matesk linii. Manelstv meme definovat jako sociln akceptovan a posvcen sexuln svazek mezi dvma dosplmi jedinci. Satkem dvou partner se stvaj pbuznmi nejen oni sami, ale i jejich rodie, sourozenci a dal pokrevn pbuzn kadho z nich. Vdy se rozliuje mezi rodinou a irm pbuzenstvm. Prakticky ve vech spolenostech se meme setkat s typem rodiny, kterou sociologov a antropologov oznauj jako rodinu nuklernho typu. Ta se skld z dosplch manel a jejich vlastnch i adoptivnch dt ijcch ve stejn domcnosti. Ve vtin tradinch spolenost byla nuklern rodina vce i mn integrovna do irch pbuzenskch vztah. Pokud v jedn domcnosti ij krom obou
156
rodi a jejich dt i dal blzc pbuzn, hovome o rozen rodin. Jej soust mohou bt prarodie, brati a sestry se svmi manelskmi partnery, tety, synovci apod. V zpadnm svt je manelstv - a tedy i rodina - spojeno s monogami. Nae zkony nepipoutj, aby jeden mu nebo ena mli nkolik manelskch partner souasn. Tento stav vak ve svt nen zdaleka normou. George Murdock ve sv slavn studii, v n analyzoval nkolik set souasnch kultur, dospl k zvru, e pes 80 procent z nich pipout polygamii, tj. manelsk vztah s vce ne jednou partnerkou i partnerem (Murdock, 1949). Existuj dva typy polygamie: polygynie ili mnohoenstv a daleko vzcnj polyandrie ili mnohomustv.
RODINA V MINULOSTI Sociologov se dve domnvali, e v pedmodern dob pevldaly v zpadn Evrop rodiny rozenho typu. Novj vzkumy vak ukazuj, e tento nzor byl nesprvn a e se v evropskch podmnkch u dlouho vyskytuj pevn rodiny nuklern. Ped nstupem modern doby byly sice rodiny v prmru vt ne dnes, ale rozdly nejsou tak velk, jak se nkdy traduje. Napklad v Anglii od 17. do 19. stolet tala prmrn domcnost 4,75 osob; dnen prmr ve Velk Britnii in 3,04 osoby. Star daj vak zahrnuje i domc sluebnictvo, take skuten rozdl ve velikosti rodiny nen pli velk. Rozen rodiny sehrvaly vznamnj roli ve vchodn Evrop a v Asii. A do potku modern doby musely dti asto u od sedmi nebo osmi let pracovat - pomhat rodim na poli. Ty z nich, jim nebylo ureno pokraovat v prci rodi, odchzely asto u v mladm vku z domova, aby posluhovaly v jinch domcnostech nebo se vyuily emeslu. Po odchodu z domova se s rodii setkvaly u jen zdka. Pes dnen vysokou rozvodovost lze ci, e rodinn svazky v minulosti asto trvaly jet krat dobu ne v modernm svt. mrtnost ve vech vkovch kategorich byla nesrovnateln vy. tvrtina i vce dt v Evrop se jet na potku modern doby nedovala jednoho roku, zatmco dnes jich umr ped dovrenm prvnho roku ivota mn ne jedno procento. Tak eny velice asto umraly pi porodu. Smrt dt nebo jednoho i obou manel mnohdy vedly k zniku i rozptlen rodiny. Vvoj rodinnho ivota Lawrence Stone, kter se zabval historickou sociologi, sledoval vvoj rodinnho ivota v Evrop od tradinch forem a po modern. V obdob od 16. do 19. stolet rozliil Stone ti fze. V prvn fzi pevldaly nuklern rodiny ijc v pomrn ma157
lch domcnostech, ale souasn udrujc zk vztahy se svou komunitou vetn pbuznch. Tato rodina nebyla zeteln vymezena vi obci jako takov a (alespo podle Stonea, s nm vak nkte historici nesouhlas) nebyla pro sv leny ani stedobodem citovch vztah a zvislost. Proitek citov blzkosti, kter dnes spojujeme s rodinnm ivotem, tehdy nebyl normou a lid o nj ani neusilovali. Pohlavn styk v manelstv byl povaovn spe za nutnost slouc ke zplozen dtte ne za zdroj poten i rozkoe. Prvo jedince na svobodnou volbu partnera i jinch aspekt rodinnho ivota bylo podzeno zjmm rodi, jinch pbuznch nebo cel obce. Erotick i romantick lska byla nkdy opvovna a podporovna v aristokratickch kruzch, ale mimo n ji moralist a teologov povaovali spe za jakousi nemoc. Jak uvd Stone, byla rodina tto doby navenek otevenou, mlo prestin, neemotivn a autoritskou instituc... Navc obvykle nemla pli dlouhho trvn, nebo asto zanikala smrt jednoho z partner nebo asnm odchodem dt z domova" (Stone, 1977). Druh, pechodn forma se vyskytovala od prvn poloviny 17. do potku 18. stolet. Pestoe existovala pevn jen ve vych vrstvch, mla znan vznam, nebo se jej zsady poslze rozily takka do cel spolenosti. Nuklern rodina se stala zetelnji vymezenou jednotkou; rodinn vztahy se vraznji odliily od vazeb k ostatnm pbuznm i sousedm. Rostouc draz byl kladen na mateskou a rodiovskou lsku, ale souasn se zvyovaly i autoritativn pravomoci otce. Ve tet fzi se postupn vyvinul ten typ rodinnho ivota, kter znme ze souasn zpadn spolenosti: rodina spjat zkmi citovmi vazbami, kter se ve sv domcnosti t znan me soukrom a sousteuje se na vchovu dt. Tento vvoj je provzen vzestupem citovho individualismu, tj. vytvenm manelskch vztah na zklad osobn volby, je vychz z romantick lsky nebo sexuln pitalivosti. Namsto mimomanelsk sexuality jsou oslavovny sexuln aspekty manelstv. V dsledku oddlen pracovit a domova pestv bt rodina mstem vroby hmotnch statk a stv se pedevm mstem jejich spoteby. John Boswell, kterho jsme citovali u v prvn kapitole, komentoval tento vvoj
takto: V pedmodern Evrop se manelstv uzavralo obvykle z majetkovch dvod, pak se tkalo pedevm vchovy dt a konilo lskou. Lid se vtinou nebrali z lsky, ale mnohdy se mezi nimi lska asem vyvinula s tm, jak vedli spolenou domcnost, vychovvali potomstvo a sdleli ivotn zkuenosti. Takka vechny dochovan epitafy vnovan zemelm manelm i manelkm svd o hlubokm citu. Naproti tomu v dnenm zpadnm svt zan manelstv lskou, pokrauje vchovou dt (jsou-li jak) a kon nezdka - majetkovmi spory v dob, kdy je lska u dvno zapomenuta" (Boswell, 1995, str. xxi).
158
JAK SE MN RODINA VE SVT
V rznch kulturch svta se nadle setkvme s velmi rozlinmi formami rodiny. V nkterch oblastech, napklad v odlehlejch stech Asie, Afriky a Ocenie, se dodnes zachovv tradin rodina v takka nezmnn podob. Ve vtin zem vak dochz k rozshlm zmnm. Pin je cel ada, ale nkter lze povaovat za obzvl vznamn. Na prvnm mst stoj en zpadn kultury a s n i zpadn pedstavy romantick lsky, kter se objevuje v mnoha spolenostech, kde byla dve neznm. Dal faktor pedstavuje centralizace vldn moci v oblastech, kter se donedvna skldaly z malch autonomnch jednotek. ivot jejich obyvatel je ovlivnn tm, e se stvaj soust celonrodnho politickho systmu. Navc se vldy aktivn sna zmnit tradin zpsoby chovn. Napklad v n a Mongolsku se stt pokou omezit populan rst tm, e zavd programy na podporu mench rodin, plnovanho rodiovstv, antikoncepce apod. Ve svtovm mtku se proto projevuje tendence k osamostatnn rodin nuklernho typu, kter se vyleuj z rozench rodin a jinch pbuzenskch systm. Tuto skutenost jako prvn dokumentoval ped vce ne ticeti lety William J. Goode ve sv knize Svtov revoluce ve vvoji rodiny (World Revolution in Family Patterns, 1963) a vzkumy provdn v nsledujcch desetiletch ji potvrzuj. K nejvznamnjm trendm, k nim po celm svt dochz, pat: 1. Pokles vznamu rozench rodin a jinch pbuzenskch skupin. 2. Veobecn tendence ke svobodn volb manelskho partnera. 3. Vce se uznv prvo en na rozhodovn jak ve vci samotnho satku, tak v rodinnch zleitostech. 4. Ubv pbuzenskch satk. 5. Ve spolenostech, kter byly tradin velmi restriktivn, se prosazuje vt mra sexuln svobody. 6. Veobecn se roziuj tak prva dtte. Bylo by jist chybou tyto trendy peceovat nebo se domnvat, e u vude pevld rodina nuklernho typu. Ve vtin kultur je stle jet normou rozen rodina a petrvvaj tradin formy rodinnho ivota. Navc vechny zmnn zmny probhaj na rznch mstech rznou rychlost. Nkdy se setkvme i s protichdnmi tendencemi, napklad na Filipnch, kde jedna studie prokzala vt zastoupen rozench rodin v mstskch oblastech ne na okolnm venkov! Tyto rozen rodiny pitom nebyly pouhm pokraovnm tradice, ale vznikly jako nov fenomn v rmci migrace za pracovnmi pleitostmi: synovci a netee vyuvali monosti ubytovn u svch mstskch pbuznch, s nimi by na venkov st bydleli v jedn domcnosti.
159
RODINA A MANELSTV V ZPADN SPOLENOSTI
Rodina v zpadn spolenosti (napklad ve Velk Britnii) se vyznauje nsledujcmi vlastnostmi: 1. Je monogamn, co je stanoveno zkonem. Vzhledem k vysok rozvodovosti vak lze souasn zpadn model povaovat spe za sriovou monogamii: jedi nec me za ivot vystdat nkolik manelskch partner, ale nesm je mt souas n. To se ovem tk jen postaven zkonnho manela i manelky, a ne sexuln praxe, protoe znan procento osob m i mimomanelsk sexuln styky. 2. Manelstv vychz z pedstavy romantick lsky; dominuje citov individua lismus. Pedpokld se, e podmnkou satku je vzjemn osobn pitalivost a kompatibilita obou partner, kter vede ke vzniku oboustrannho citu. Roman tick lska jako podmnka manelstv je v na kultue naturalizovna", tj. pova ovna spe za pirozenou soust lidsk existence ne za specifick produkt mo dern kultury. Realita ovem me bt asto odlin od pedstav a draz na osobn uspokojen v manelstv vyvolv rostouc oekvn, kter mnohdy zstvaj ne splnna, co se mimo jin odr ve stle vy rozvodovosti. 3. Rodina je obvykle patrilinern a neolokln. Patrilinearita spov v tom, e dti dostvaj jmno po otci a tak majetek se obvykle dd v musk linii. (Mnoh spolenosti ve svt jsou matrilinern - jmno a asto i majetek se dd po peslici".) Podstatou neolokality je to, e se nov vytvoen manelsk pr sthuje na nov msto, do nov domcnosti. Tato vlastnost vak napklad u britskch rodin neplat absolutn. Mnoh rodiny, zejmna v nich vrstvch, se chovaj matrilokln - novomanel se usazuj v blzkosti nevstinch rodi. 4. Rodina m nuklern charakter; typickou domcnost tvo rodie a jejich dti. To vak neznamen, e by byla pln izolovna od ostatnch pbuzenskch svazk.
Variabilita rodiny v zpadn spolenosti
Podle Roberta a Rhony Rapoportovch se dnes rodiny ocitaj v pechodn fzi mezi spolenost, v n existovala jedin platn norma rodinnho ivota, a pluralitnm modelem, povaujcm rznorodost norem za legitimn, ba dokonce douc" (Rapoport a Rapoportov, 1982, str. 476). Na podporu tohoto tvrzen uvdj Rapoportovi pt typ variac: organizan, kulturn, tdn, variace ivotn drhy a vkovch skupin. Alternativn formy organizace rodin se tkaj zpsobu rozdlovn domcch povinnost mezi jednotliv leny a vztah k irmu socilnmu prosted. Typickm pkladem je kontrast mezi tradin" rodinou - mu jako ivitel, ena hospodyn - a situac dvou zamstnanch partner nebo osaml matky i otce. Kulturn rozmanitost, kter se projevuje v rodinnch hodnotch a nzorech, se napklad ve Velk Britnii podstatn zvila nejen v dsledku ptomnosti etnickch menin, ale i pod vlivem rznch hnut, napklad feminismu. Trvaj ovem i tdn
160
rozdly mezi chudinou, kvalifikovanm dlnictvem a rznmi kategoriemi stednch a vych vrstev, kter se nadle promtaj do struktury rodin. Zejm jsou tak rozdly plynouc ze ivotn drhy jedince. Nkdo vyroste v pln rodin a pak sm vstoup do manelstv (a ppadn se rozvede), zatmco druh je vychovn osamlou matkou, projde nkolika manelstvmi a z kadho z nich m dti. Vkovmi skupinami rozumme jednotliv generace v rodinch. Vazby mezi rodii a prarodii jsou dnes pravdpodobn slab ne v minulosti. Na druh stran se dnes vt poet osob dov vysokho vku, take mohou souasn existovat hned ti blzk rodiny s manelskmi pry t generac.
Kulturn rozdly: rodiny pisthovalc
Jak u bylo eeno, projevuje se dnes na evropsk pd znan kulturn rozmanitost, kter plyne z ptomnosti ady etnickch menin (napklad pisthovalc z karibsk oblasti, Asie, ecka a Itlie v dnen Velk Britnii). Zcela specifick charakter maj rodiny jihoasijskho pvodu, pochzejc zejmna z Indie, Pkistnu a Banglade. Na britskm zem vytveli tito pisthovalci u od padestch let komunity zaloen na nboenstv, mst pvodu, kastch a pedevm pbuzenstv. Mnoz z nich s asem zjiovali, e britt starousedlci takka vbec neznaj pojem rodinn vrnosti a cti. Snaili se udret sv rodiny pohromad, ale nareli na obte s bydlenm. Velk star domy toti byly dostupn jen v zanedbanch tvrtch a sthovn do lepho obvykle znamenalo pechod do mench dom a rozdlen rozen rodiny. Dti jihoasijskch pisthovalc narozen ve Velk Britnii jsou dnes vystaveny psoben dvou velmi odlinch kultur. Doma od nich rodie oekvaj nebo vyaduj, aby se podizovali jejich autorit a respektovali tradin hodnoty rodinn soudrnosti a vzjemnosti. Naproti tomu v soutivm a individualistickm prosted britsk koly se po nich poaduje, aby se snaily prosadit a vyniknout nad ostatn. Vtina z nich organizuje svj domc a osobn ivot spe podle pravidel
V nkdo z ptomnch o njakm dvodu, jen by tmto dvma lidem brnil sesthovat svoje vci do jednoho bytu..." Daily Telegraph: The Best of Matt, Orion, 1995
161
etnick subkultury, k n nle, protoe si cen tradinho rodinnho ivota. Pesto se zde vliv zpadn kultury projevuje napklad v tom, e se mlad lid - chlapci i dvky - doaduj podlu na rozhodovn o svch budoucch manelskch partnerech. Pevnost asijsk rodiny jak v emigraci, tak v Asii samotn, se stala v posledn dob pedmtem mnoha diskus. Francis Fukuyama (1994) oznauje dvru a vzjemnou podporu, kter asijsk rodiny svm lenm poskytuj, za sociln kapitl". Podle jeho nzoru je prv tento sociln kapitl jednm z hlavnch faktor podmiujcch rychl ekonomick vzestup Tchaj-wanu, Hong Kongu nebo Singapuru. Tradin formy asijsk rodiny se vak ocitaj pod tlakem i v samotn Vchodn Asii. V prv zmnnch zemch roste poet rozvod a souasn kles porodnost. Ekonomick rst a postupujc demokratizace vedou k rostoucmu individualismu a snahm o vt rovnost mezi mui a enami.
ernosk rodiny v USA a Velk Britnii
U britskch rodin karibskho pvodu se setkvme se zcela jinm obrazem: ve vkov kategorii 20-44 let je daleko mn vdanch en ne mezi blokami tho vku. Obdobn situace je i u ernoskch rodin ve Spojench sttech, kde tato skutenost vyvolv zuiv polemiky u od poloviny 60. let. Tehdy vzbouil hladinu veejnho mnn svm przkumem sentor Daniel Patrick Moynihan, jen oznail ernosk rodiny za nefunkn", postien klubkem patologickch jev" (Moynihan, 1965). Rozdl mezi bloskmi a ernoskmi rodinami se v USA od doby Moynihanova przkumu jet zvraznil. V roce 1960 tvoily domcnosti, v jejich ele stla matka, 21 procent ernosk populace a pouhch osm procent bl populace, zatmco v roce 1993 stouplo jejich zastoupen u bloch na 26 procent a u ernoch na plnch 58! Afroamerian v tzv. vnitnch tvrtch velkomst nezaznamenali za poslednch 20 let dn vrazn zlepen ivotnch podmnek: vtina mus vykonvat patn placen zamstnn anebo je dlouhodob nezamstnan. Tato situace jist nepispv ke kontinuit manelskch vztah. Podobn faktory se zejm uplatuj tak u ernoskch rodin v chudch tvrtch Londna a jinch velkch britskch mst. Na druh stran vak nelze situaci ernoskch rodin vidt pouze v negativnm svtle. Mezi karibskmi pisthovalci hraj vznamnou lohu i vztahy k rozen rodin; na rozdl od bloskch rodin nejsou tyto vazby zcela ve stnu manelskho vztahu. Osaml matka stojc v ele rodiny se me asto spolhat na podporu a pomoc svch pbuznch; takov rodina tud nemus bt nutn nestabiln. U ernch Amerian ij osaml matky s dtmi daleko astji pod jednou stechou s dalmi pbuznmi, ne je tomu u osamlch blch matek. Ucelen obrzek rozvtvench ernoskch rodin v USA podv ve sv knize ry ivota (Lifelines) Joyce Aschenbrennerov, kter si pinesla nov pohled na ernoskou i bloskou rodinu z pedchozho vzkumu v Pkistnu. Z hlediska
162
Pkistnc se toti jako slab a nefunkn" jevila spe blosk rodina. Nechpali, jak mohou dva lid sami vychovvat dti, o osamlm rodii ani nemluv. Pmo ohavn jim pipadalo, e si rodie za penze najmaj ciz osobu na hldn dt. Kde jsou prarodie, strcov a tety? A kdy zstane ena bez mue, jak to, e se dtte neujmou jej brati? Aschenbrennerov soud, e diskuse o ernosk rodin klade pli velk draz na instituci manelstv. Tento draz je sice v souladu s klovm vznamem manelskch vztah v modern zpadn spolenosti, ale nemus nutn odpovdat struktue ernosk rodiny. Ve vtin spolenost, kde pevld typ rozen rodiny, mvaj pokrevn vztahy (matky s dcerou, otce se synem nebo bratra se sestrou) asto vt sociln vznam ne vztahy mezi manelskmi partnery.
Konvergence: rozvodovost a plodnost (prmrn poet dt pipadajc na jednu enu) na Zpad a na Vchod (pro Jin Koreu uvedeno jin mtko!)
163
ROZVOD V ZPADN SPOLENOSTI Rst rozvodovosti
Po adu stolet bylo manelstv na Zpad povaovno za prakticky nezruiteln a rozvod byl povolen jen ve vjimench ppadech. Dnes u jsou zem, kter rozvod nepovoluj, v zpadnm svt naprostmi vjimkami (Malta, Irsk republika). Vvoj spje jednoznan k usnadnn rozvodu. Dlouhou dobu existoval prakticky ve vech prmyslovch zemch rozvod na zklad aloby. Aby se jeden z partner domohl rozvodu, musel druhho alovat [pro krut zachzen, oputn partnera nebo nevru). Prvn rozvody bez vroku o vin, tj. po vzjemn dohod, se objevily v prvnm du nkolika zem teprve v polovin 60. let. Od t doby byly s rznmi obmnami prosazeny v mnoha zpadnch sttech (mj. ve Velk Britnii v roce 1969). Ve Velk Britnii stoupala rozvodovost v letech 1960 a 1970 pravideln o 9 procent za rok, take se za jedin desetilet zvila na dvojnsobek. Do roku 1972 se opt zdvojnsobila, nebo novelizovan zkon o rozvodu z roku 1969 (jen vstoupil v platnost o dva roky pozdji) umonil, aby byla rozvedena mnoh dvno vyhasl" manelstv. Od roku 1980 se sice rozvodovost ponkud stabilizovala, ale ve srovnn s ktermkoli pedchozm obdobm zstv i nadle velice vysok. Rozvody se stle vce promtaj do ivota dt. Odhaduje se, e tm 40 procent dt narozench ve Velk Britnii v roce 1980 se ped dosaenm dosplosti ocitne bez jednoho rodie. U 75 procent en a 83 procent mu ovem do t let po rozvodu nsleduje nov satek. Poet rozvod pochopiteln nelze povaovat za pm ukazatel nespokojenosti
164
s manelstvm. Za prv nejsou v tchto statistikch zahrnuty etn ppady, kdy spolu partnei u neij, ale formln se nerozvedou. Navc spolu mnoz lid zstvaj, i kdy jejich manelstv nen astn. Nkte proto, e v v posvtnost tto instituce, jin proto, e se obvaj finannch a citovch problm, kter by jim rozvod pinesl, a dal zase s ohledem na dti. Pro vlastn rozvod pibv? Pin je nkolik a souvisej s irmi socilnmi zmnami. A na nkter mal skupiny bohatch lid u dnes manelstv pli nesouvis s potebou pedvat majetek a status z generace na generaci. S rostouc nezvislost en ztrc manelstv tak svou nkdej lohu nutnho ekonomickho partnerstv. Celkov vt prosperita je pslibem toho, e v ppad nespnho manelstv mohou oba partnei snze vytvoit samostatnou domcnost, ne tomu bylo v minulosti. Skutenost, e rozvod u dnes nepedstavuje sociln stigma, vyplv do jist mry z tchto zmn, ale sama k nim dle pispv. Dalm vznamnm faktorem je rostouc tendence k hodnocen manelstv podle mry osobnho uspokojen, kter jedinci poskytuje. Stoupajc poet rozvod proto nemus dokldat hlubokou nespokojenost se samotnou instituc manelstv, ale spe rostouc snahu o dosaen hodnotnho a smysluplnho vztahu.
Zkuenost rozvodu
Lze jen obtn posoudit, zda u vysok rozvodovosti pevauj pozitiva nebo negativa. Tolerantnj pstup umouje ukonit neuspokojiv vztah bez rizika spoleenskho stigmatu. Na druh stran vak rozpad manelstv tm vdy pedstavuje emocionln zt a me jedn stran nebo i obma zpsobit tak finann obte.
Odpoutn
Vztahy mezi partnery v prbhu rozluky i rozvodu se zabvala Diane Vaughanov (1986). Na zklad svch rozhovor s vce ne stovkou lid (pevn pslunky stedn tdy), kte se krtce pedtm rozeli nebo rozvedli se svmi partnery, se pokusila zmapovat cel proces odpoutn, pechodu od spolenho ivota k oddlenmu. Zjistila, e v mnoha ppadech pedchzela fyzickmu rozchodu sociln separace, tj. e alespo jeden z partner si vytvoil nov ivotn styl, nael si nov zjmy a nov ptele v prosted, k nmu ten druh nepatil. To vtinou znamenalo, e se s nktermi vcmi pestal svovat - tm spe, kdy si v dan oblasti nael i mileneck vztah. Vaughanov ukazuje, e se partnei asto zanaj vzdalovat, ani by mli v myslu se rozejt. Jeden z nich, inicitor, je se vzjemnm vztahem mn spokojen a vytvo si vlastn teritorium" nezvisl na tom, co dvojice podnik spolen. Pedtm se nkdy nespn sna svho partnera zmnit, ovlivnit jeho chovn, rozvjet spolen zjmy apod. V jistm okamiku dospje k nzoru, e se tento
165
pokus nezdail. Postupem asu pak stle jasnji vid zsadn vady celho vztahu a partnerovy nedostatky. Podle Vaughanov je tento proces zrcadlovm obrazem zamilovn se" na potku vztahu, pi kterm se jedinec sousted na pitaliv vlastnosti toho druhho a pehl vechny ostatn. Inicitoi, kte vn uvauji o rozchodu, se obvykle o svm vztahu obrn rad s jinmi osobami. Pitom zvauj, co jim rozchod pinese a co je bude stt. Zvldnu to sm (sama)? Co eknou ptel a rodie? Nedoplat na to dti? Vystam s penzi? Nkte z nich se po zven tchto a jinch problm rozhodnou, e se svj vztah pokus jet zachrnit. Tm, kte se odhodlaj k rozchodu, pomhaj tyto diskuse a vahy pekonat strach, protoe jim dodvaj jistotu, e se rozhodli sprvn. Vtina inicitor dospv k pesvden, e odpovdnost za vlastn tst m pednost ped zvazkem k partnerovi. Nelze samozejm tvrdit, e by rozchod vdy iniciovala jen jedna strana. I druh partner me souasn dojt k zvru, e se manelstv ned zachrnit. Nkdy se dokonce role obrt: ten partner, kter byl pvodn proti rozchodu, se rozhodne ve definitivn ukonit, zatmco pvodn inicitor to chce jet zkusit". Vvoj nzor na manelstv a rozvod V nzorech na mnc se charakter rodinnho ivota a vysok procento rozvod se zejm projevuj podstatn rozdly mezi spoleenskmi tdami. Lillian Rubnov ve sv knize Rodiny na rozhran (Families on the Fault Line, 1994) vyzpovdala le ny 32 dlnickch rodin a dospla k nzoru, e ve srovnn se stedn tdou jsou jejich nzory ponkud tradinj. Nov normy (napklad pedmanelsk sex) se v dlnickch rodinch dosud setkvaj s otevenjmi projevy nesouhlasu. Plat to i tehdy, nejsou-li pli nboensky zaloeny. Proto se v tchto rodinch projevuj sklony k vraznjm konfliktm mezi generacemi. Mlad lid v tto studii nepoprali, e se v nzorech na sexuln chovn, manelstv a role obou pohlav se svmi rodii neshoduj. Trvali vak na tom, e nehledaj pouze poten, ale maj prost jin hodnotov mtka. U mladch en zjistila Rubnov mn jednoznan postoj k manelstv ne u generace rodi. Nemly iluze o dokonalch much; byly pipraveny vyzkouet rzn monosti a t ivot naplno, neklst si zbrany. Rozdl mezi nimi a jejich matkami byl vraznj ne generan posun v nzorech mu. K podobnm zvrm jako tato americk studie dospli tak sociologov v evropskch zemch. Napklad postoje mladch britskch en ve vku 18-34 let se znan odliuj od postoj starch generac. Tyto eny usiluj o nezvislost a seberealizaci nejen v rodin, ale i v prci" a lb se jim riziko, vzruen a zmna". V tomto smru se pibliuj hodnotovm mtkm typickm pro mue (Wilkinsonov, 1994, Wilkinsonov a Mulgan, 1995). Mlad generace me tit ze svobod, kter zddila, zatmco ty pedchoz se k nim musely obtn propracovvat - a u jde o prvo eny na zamstnn, pl166
novan rodiovstv, rostouc mobilitu nebo o prvo urit si vlastn ivotn styl. Tyto svobody mohou vst k vt otevenosti a toleranci, ale tak k zce sobeckmu individualismu. 29 procent en a 51 procent mu ve zmnn studii chtlo odloit narozen dt na co nejpozdj dobu". Ti tvrtiny mladch en do 24 let byly pesvdeny, e jeden rodi me vychovvat dti stejn spn jako manelsk dvojice. Studie ukzala, e pro mue i eny v tto vkov kategorii manelstv ztrc na pitalivosti. Rozvod a dti Dopad rozvodu na dti zvis na mnoha faktorech: na jejich vku, na intenzit pedchozho konfliktu mezi rodii i na tom, zda maj sourozence, prarodie a dal pbuzn. V dalm obdob ovlivuje adaptaci dt to, zda se nadle pravideln vdaj s obma rodii. Posouzen nsledk rozvodu je nesnadn, protoe dti mohou trpt i dlouhodob napjatmi vztahy mezi rodii, kte se nerozvedou. Vzkumy dokldaj, e dti po rozvodu skuten asto emocionln strdaj. Pkladem me bt studie 60 rozvedench pr a jejich dt v kalifornskm Marinu (1980). Dti byly poprv kontaktovny v okamiku, kdy bylo manelstv rozvedeno, pak o pldruhho roku pozdji a nakonec po plnch pti letech. Podle autorek studie provalo takka vech 131 dt obdob rozvodu jako vraznou emocionln zt. Dti pedkolnho vku byly zmaten a vystraen; mly tendenci klst vinu za rozvod samy sob. Star dti chpaly motivaci rodi lpe, ale asto si dlaly velk starosti o svou budoucnost a dvaly najevo vrazn hnv. Na konci ptiletho obdob vak autorky zjistily, e asi dv tetiny dt se vcemn spn vyrovnvaj se situac doma i se svmi zvazky mimo domov. Zbvajc tetina zstvala vrazn nespokojena se svm ivotem a podlhala depresm a pocitm osamlosti (Wallersteinov, Kellyov, 1980). 116 dt z tto skupiny bylo sledovno a do asn fze dosplosti a zpovdno jet po deseti a po patncti letech. Ukzalo se, e si do svch vlastnch milostnch vztah pinej vzpomnky na rozvod rodi a pocity, kter se k nmu vztahuj. Tm vichni tito mlad lid mli pocit, e museli trpt za omyly rodi. Nen nijak pekvapujc, e vtina z nich touila po nem, co se jejich rodim nepodailo uskutenit, toti po zdrnm a pevnm manelstv zaloenm na lsce a vrnosti. Tm polovina skupiny vstoupila do dosplosti jako vhav, nepli spn a vnitn nejist nebo i rozhnvan mlad mui a eny". Mnoz z nich sice sami uzaveli manelstv, ale nadle nesli rozvod rodi jako bemeno. Nejlpe je pekonvali ti, kte se mohli opt o vztah vzjemn podpory s jednm nebo obma rodii (Wallersteinov a Blakesleeov, 1989). Srovnvac analza dostupnch materil o dopadech rozvodu na dti ve Velk Britnii, USA a Austrlii, na Novm Zland a v dalch zemch ns opravuje k uritm zobecnnm. U dt, jejich rodie se rozvedli, nachzme mal, ale trval rozdly oproti dtem ze srovnatelnch socilnch skupin, jejich rodie spolu z167
stali. Statisticky vykazuj ni sebevdom a hor koln vsledky, astj stdn zamstnn v dosplosti a vy pravdpodobnost, e jejich vlastn manelstv skon rozvodem (Richards, 1995). Pestoe se tyto zvry opakovan potvrzuj, nen jejich interpretace nijak jednoznan. Mnoho dt, jejich rodie se rozvedli, ve kole prospv a nejev dn znmky snenho sebevdom. A naopak, mnoho dt vyrst s obma rodii, a pesto m neastn dtstv a nespchy ve kole i v prci. Klovm problmem pi interpetaci tchto vsledk je to, e dlouhodob studie - jak vyplv u z jejich definice - sleduj nsledky rozvod, k nim dolo v minulosti. Postoj k rozvodm se vak velmi rychle mn. Jet ped deseti lety pedstavoval rozvod vt sociln stigma, ne je tomu dnes. Krom postoj okol me mt vznamn vliv tak sociln politika sttu, dostupnost byt a pe o dti i jin faktory. Existuj urit nznaky, e ve skandinvskch zemch, kde byla vytvoena velmi spolehliv sociln s, mvaj rozvody mn negativn dsledky ne jinde; tyto zvry vak nelze povaovat za definitivn. Msto jednoduch otzky, zda dtem kod rozvod, bychom se zejm mli snait posoudit, co jim celkov pin a o co je pipravuje zmna charakteru rodiny. Je pravdpodobn, e nezle jen na ptomnosti i neptomnosti obou rodi, ale t na nplni a stylu vchovy, kterou dtti poskytuj. Zd se, e dti prospvaj nejlpe, jsou-li milovny, jsou-li jejich rodie zsadov (ne vak despotit) a citliv k jejich potebm (Amato, 1993). Rozvod samozejm in udren tohoto stylu rodiovstv obtnm - ale podobn neblaze psob na dti i rozhdan rodie, kte zstvaj spolu. Domcnost veden osamlm rodiem Domcnost vedench osamlm rodiem stle pibv. V naprost vtin jde o eny, nebo po rozvodu bvaj dti obvykle sveny matce (mal procento tchto domcnost vedou eny, kter nikdy nebyly provdny). Ve Velk Britnii u jejich poet pekroil jeden milion a stle stoup; v souasn dob pedstavuje u plnou tetinu vech domcnost s nezletilmi dtmi. V prmru pat k nejchudm skupinm v souasn spolenosti. Nkte osaml rodie se jet dnes musej potkat nejen s ekonomickmi problmy, ale i s pedsudky okol, i kdy se u obvykle nemluv o oputnch ench" i rozvrcench rodinch". Kategorie osamlch rodi je vnitn diferencovan. Vce ne polovina ovdovlch matek napklad ije ve vlastnm byt nebo dom, zatmco naprost vtina svobodnch matek v byt njemnm. Tak hranice tto kategorie bvaj asto neostr. Pouze v ppad ovdovn jde o zlomov pechod, pestoe i tam nkdy pedchz mrt vlekl len v nemocnici, take pozstal partner ije u ped ovdovnm njak as vlastn sm. Asi v 60 procentech vak jde o nsledek rozvodu i rozchodu, kter bv mnohdy pozvolnm procesem. Jak poznamenv jedna osaml matka:
168
Chce to as, ne si lovk zvykne na roli osaml matky. J jsem to opravdu pijala a v minulm roce. Pod jsem si kala, e se teba jet dme dohromady, ale kdy se oenil, musela jsem se t mylenky vzdt. Tehdy m to hodn mrzelo, ale dnes si myslm, e to bylo to nejlep, co se mohlo stt, protoe jsem se dokzala vyrovnat s vlastnm ivotem" (Cit. v: Crow a Hardey, 1992, str. 149). Vtina lid se do situace osamlho rodie dostv nedobrovoln, ale jsou i vjimky, kter se stvaj svobodnmi matkami z vlastnho rozhodnut. Tyto eny maj obvykle dostatek prostedk k tomu, aby se mohly o dt starat. Pro vtinu neprovdanch i svobodnch matek je vak realita jin: poet nemanelskch dt dosud vznamn koreluje s ukazateli sociln deprivace. Jak u jsme vidli, podlej se tyto okolnosti mj. na vysokm procentu domcnost vedench matkou-samoivitelkou u britsk populace karibskho pvodu.
Chybjc otec"
Obdob od tictch do sedmdestch let tohoto stolet bvalo nkdy nazvno obdobm chybjcho otce". Nejdve oddlila otce od jejich dt druh svtov vlka. Po vlce zstala vtina en v domcnosti, aby peovala o dti, zatmco otec byl jedinm ivitelem a musel cel den pracovat, take se s dtmi vidl jen veer a o vkendech. Pozdji, kdy zaal stoupat poet rozvod, se vznam pojmu chybjc otec" zmnil. Dnes si pod nm pedstavme otce, kter se s matkou rozvedl a vd se s dtmi jen zdka nebo s nimi pln ztrc kontakt. Tato situace vyvolv v zpadnch zemch intenzivn polemiky. Rostouc poet rodin bez otce bv oznaovn za pinu celho spektra socilnch problm, od stoupajc zloinnosti a po hroziv rst vdaj na sociln dvky. V diskusch na toto tma se projevuje vrazn vliv americkch autor. David Blankenhorn ve sv knize Amerika bez otc (Fatherless America, 1995) tvrd, e spolenostem s vysokm potem rozvod hroz nejen nedostatek otc, ale i ztrta otcovsk role jako takov. To m zhoubn sociln dsledky, protoe mnoh dti dnes vyrstaj bez otcovsk autority, k n by se mohli v ppad poteby obrtit. Manelstv a otcovstv byly a dosud ve vech kulturch vhodnm prostedkem k usmrnn sexuln a agresivn energie mu. Nedojde-li k tomuto usmrnn, lze oekvat vzestup kriminality a nsil. Jak poznamenal jeden z recenzent Blankenhornovy knihy, i tta, kter pijde dom z otravn prce a posad se k televizi s pivem v ruce, je lep ne dn" [The Economist, 8. dubna 1995, str. 121). Ale je tomu opravdu tak? Otzka chybjcch otc se pekrv s irm problmem ink rozvodu na dti - a tam, jak jsme vidli, nen interpretace dostupnch daj ani zdaleka jednoznan. Tent recenzent se koneckonc pt: Ale co kdy patn otcov vychovvaj patn syny? Nemaj nkte otcov na rodinu kodliv vliv?"
169
RODINA, MANELSTV A OSOBN IVOT Poet dt narozench mimo manelstv a neplnch rodin, mezinrodn srovnn
Procento dt narozench mimo manelstv 1960 1990
5 5 4 8 6 6 2 1 11 28 28 24 46 30 11 6 11 47
stt Velk Britnie

USA
Procento neplnch rodin 1960 1988

6 9 9 17 9 8 13 23 15 20 12 14
Kanada Dnsko Francie Nmecko Itlie Nizozem vdsko
nezjitno
9 9
nezjitno
15 13
Zdroje: US Bureau of the Census, Statistical Abstract of the United States (Statistick roenka USA, 1993); Constance Sorrentinov, Changing family in an international Perspective (Mnc se rodina z mezinrodn perspektivy), Monthly Labor Review (bezen 1990), Sara McLanahanov a Gary Sandefur, Growing Up with a Single Parent: What Hurts, What Helps (S osamlm rodiem: co kod a co pomh, Harvard University Press, 1994).
Tuto polemiku vhodn dopluj daje ze vdska, kter je jedinou zem zpadn Evropy, kde se od roku 1970 zvila porodnost. Asi polovina dt ve vdsku se rod neprovdanm matkm. I kdy 95 procent tchto matek ije v dob narozen dtte se svm druhem, mnoh z dt nakonec vyrstaj bez vlastnho otce: polovina vdskch manelstv kon rozvodem a nesezdan rodie se rozchzej jet astji. V roce 1994 ilo 21 procent vdskch dt v domcnosti veden osamlm rodiem. Vzkumy proveden ve vdsku nicmn nepotvrzuj ptomnost socilnch problm, kter bvaj s chybnm otc obvykle spojovny. Naskt se vysvtlen, e v USA nebo Velk Britnii je skutenou pinou kriminality a nsil chudoba, a ne rozpad rodiny. Ve vdsku zaruuj vydatn sociln dvky, e ani matka-samoivitelka nesklouzne do bdy. V roce 1994 mlo pouhch 6,8 procenta vdskch rodin pjem ni ne polovina celosttnho prmru, co pedstavuje daleko men procento ne v Britnii nebo Spojench sttech [The Economist, 9. z 1995).
NSLEDN MANELSTV A ROLE NEVLASTNCH RODI
Pi vstupu do druhho manelstv jsou nkte lid dosud velmi mlad a bezdtn. U dvojic ve vku 25-45 let je vak pravidlem, e jeden z partner nebo i oba pivdj do druhho svazku dti z pedchozho manelstv, kter budou t pod jednou stechou s novm partnerem. U pozdjch nslednch manelstv pak bvaj dti mnohdy u odrostl, take do nov domcnosti sv matky i otce nevstupuj. Z novho manelstv se ovem mohou narodit dal dti. Navc zle i na pedchozm stavu obou partner - zda jeden i oba byli pedtm rozveden nebo ovdo170
vli, nebo byl jeden z nich dosud svobodn (celkem existuje osm monch kombinac) . Pi zobecovn poznatk o nslednch manelstvch je proto nutno zachovvat znanou opatrnost, i kdy urit trendy stoj za zmnku. Na potku dvactho stolet vstupovala naprost vtina snoubenc v evropskch zemch do manelskho svazku poprv a v opanm ppad lo vtinou o vdovy nebo vdovce. S potem rozvod zaal ovem stoupat i poet opakovanch satk. Asi 28 procent dnench britskch novomanel jsou osoby, kter u maj jedno manelstv za sebou. Do 35 let jde valnou vtinou o rozveden; se stoupajcm vkem pak stoup poet ovdovlch osob, kter v kategorii nad 55 let nad rozvedenmi pevauj. Me se to zdt zvltn, ale statisticky vzato maj nejvt anci se oenit i provdat prv ty osoby, kter u jednm manelstvm proly! U rozvedench lid v kterkoli vkov kategorii existuje vt pravdpodobnost satku ne u tch, kte jsou v jejich vku dosud svobodn. Mui jsou k uzavrn novch svazk ochotnj ne eny - znovu se oen pt ze esti rozvedench Brit, ale provdaj se jen" ti tvrtiny jejich enskch protjk. Pinejmenm statisticky jsou nsledn manelstv mn spn ne prvn, nebo vykazuj vy procento rozvod. To ovem neznamen, e by byla pedem odsouzena k nezdaru. Lze pedpokldat, e lid, kte se u jednou rozvedli, kladou na manelstv vy nroky ne druz, a pokud se jejich oekvn nespln, je pro n mn obtn rozvst se jet jednou. Pitom je docela dobe mon, e druh manelstv, kter vydr, jsou v prmru astnj ne prvn.
Nevlastn dti, nevlastn rodie

Podle oficilnch statistik jsou za rodiny s nevlastnmi dtmi povaovny jen ty, v nich dti ij pohromad s nevlastnmi rodii. V irm smyslu vak meme do tto kategorie zahrnout i vechny situace, kdy se osoba stv nevlastnm rodiem dtte, kter sice neije v te domcnosti, ale pravideln rodinu navtvuje. Dalm dleitm prvkem je osvojen (adopce) dtte. Brenda Maddoxov odhaduje, e vce ne tetinu adopc ve Spojench sttech pedstavuje osvojen nevlastnho dtte. Osvojen umouje nevlastnmu rodii, aby do jist mry kompenzoval chybjc biologickou vazbu tm, e veejn prohls dt za sv. Adoptivn rodie maj vi svm dtem zkonem dan prva i povinnosti. Jin nevlastn rodie je nemaj; proto jejich vztah s nevlastnmi dtmi obvykle zvis na trvn manelstv. Ve vtin evropskch zem zkony stanov, e pokud vlastn rodi dtte zeme nebo se partnei rozvedou, nem nevlastn rodi nrok na sven dtte do pe. Napklad v ppad smrti matky m nevlastn otec - by se o dt adu let staral - z prvnho hlediska jen minimln anci uspt proti biologickmu otci, pokud ten projev o sven dtte zjem. V rodinch s nevlastnmi dtmi se asto vyskytuj problmy. Za prv proto, e dti maj ve vtin ppad i vlastnho rodie (obvykle otce), kter sice ije jinde,
171
ale me mt na dti nadle znan vliv. Za druh proto, e spoluprce mezi rozvedenmi partnery asto skpe, zvlt kdy jeden nebo oba uzavou nov satek. Pedstavme si manelstv, do kterho si oba partnei pinej po dvou potomcch. Pokud oba jejich bval partnei trvaj na tom, aby je dti navtvovaly ve stejnou dobu jako dosud, me bt snaha o vytvoen nov rodiny provzena velkmi obtemi. Me se napklad stt, e se vechny dti o vkendu prost nesejdou. Tet pina nesnz spov v tom, e dti z rznch rodin maj asto rzn nvyky a pedstavy o sprvnm chovn, co zvyuje pravdpodobnost stet. Jedna nevlastn matka popisuje sv problmy, kter nakonec vedly a k rozluce, nsledujcmi slovy:
Pod mte pocit viny. Nemete udlat to, co byste normln udlala se svm dttem, a tak se ctte provinile, ale kdy se normln rozzlobte, zase je vm to lto. Pod se bojte, abyste nebyla k tomu dcku nespravedliv. Jej tta a j jsme se nemohli shodnout: kdy jsem ji pokrala, tvrdil, e to ,nezvldm', e mi ujdj nervy. A m vc ji on nechval rst jako dv v lese, tm vc se mu zdlo, e j to nezvldm... Chtla jsem pro ni nco udlat, ale nedailo se mi to, neumla jsem si s tm poradit" (Smithov, 1990, str. 42).
Vztah mezi nevlastnm rodiem a nevlastnm dttem se ned dnmi veobecn pijmanmi normami. Mlo by dt oslovovat novho partnera jmnem, anebo by mu mlo kat ,tto'? M nevlastn rodi po dtti vyadovat poslunost a napomnat je tak, jak by to udlal skuten otec nebo matka? Jak se m nevlastn rodi chovat k novmu partnerovi (partnerce) sv bval manelky (manela), kdy si jde vyzvednout" dti? Nsledujc dopis a odpov pochzej z rubriky typu manelsk poradny", jak se objevuj v mnoha americkch asopisech:
Mil Abbie, ped rokem jsem se provdala za Teda. Jeho ena Maxine zemela a on zstal sm se dvma dtmi. J jsem vdan poprv. Myslm si, e po Maxinin smrti u jej rodie nejsou nai pbuzn, ale Ted se pod povauje za jejich zet. Jak k tomu pijdou moji rodie? Navc by moji rodie mli bt povaovni za ddeka a babiku, ale nejsou - titul ddeek a babika pat pouze Maxininm rodim. Mysl, e je to spravedliv? A co s tm mu dlat?" Odpov znla: I kdy u Ted nen zcela regulrnm zetm Maxininch rodi, bylo by z Tv strany nemoudr to pipomnat. Mezi Tedovmi dtmi a prarodii existuje siln pouto, kter vzniklo dlouho ped tvm pchodem, a bude jen rozumn, kdy se jim do toho nebude plst. Ddeek a babika zstvaj navdy ddekem a babikou" (Vischer a Vischerov, 1979, str. 132).
Prostednictvm nevlastnch rodi vznik nov typ pbuzenskch vztah, kter se objevuje teprve v modern zpadn spolenosti. Problmy naznaen ve ve zmnnm dopise byly jist bn u ve stedovk Evrop i v jinch tradinch spolenostech, ale pote spojen s novm satkem po rozvodu jsou opravdu nm novm. lenov tchto rodin nalzaj nov zpsoby, jak se vyrovnat s dosud pevn nezmapovanou situac, v n se ocitli. Nkte autoi dnes hovo o binuk172

Plodnost ve sttech Evropsk Unie, 1960 a 1990
Zdroj: Eurostat, 1993. Pevzato z: Sociology Review, listopad 1995 (Philip Allan Publishers), str. 34.
lernch rodinch, m chtj ci, e tam, kde jsou dti, pedstavuj dv domcnosti vznikl po rozvodu nadle jeden rodinn systm. V rmci tohoto systmu me vznikat irok spektrum rodinnch vazeb a jejich variac. Pedstavme si napklad manelskou dvojici se dvma dtmi, kter se rozvede; oba bval manel si najdou nov partnery, kte jsou t rozveden a maj dti. Bez ohledu na to, kdo s km ije, se vichni nadle stkaj se svmi vlastnmi i nevlastnmi dtmi. Nkdy z tchto vazeb vyplv i nutnost kontakt s dalmi pbuznmi, napklad s rodii bval manelky nebo manela. Navc se mohou z novho manelstv narodit i dal dti. Lze tedy nejspe dojt k zvru, e manelstv sice s rozvodem zanikaj, ale rodiny jako takov obvykle ne. Zvlt tam, kde jsou dti, petrvv ada vazeb i pot, co rodina v dsledku novho manelstv zsadn zmn svou strukturu.
173
Budoucnost bez dt?
Jet v roce 1976 ukzal jeden britsk przkum, e pouh jedno procento vdanch en si nepeje mt dti. Naproti tomu v dnen dob pedpokld ad pro populan statistiku, e 20 procent en narozench v letech 1960 a 1990 zstane bezdtnch z vlastn volby. Dnen britsk eny pi rozhodovn o tom, zda budou mt dti, zvauj celou adu motivac, k nim pat spn karira a svobodn rozhodovn v soukrom sfe. Podobn kles porodnost takka ve vech ostatnch evropskch zemch. Bezdtn ena u nebv smutnou starou pannou, jak tomu bylo v minulosti. Rozhodnutm nemt dti asto ena, a u je vdan nebo ne, uplatuje sv prvo zvolit si vlastn cestu. Existuj ovem i negativn" dvody. I kdy se objevuj nov pracovn pleitosti, nejsou vdy provzeny rozvojem jesl a jinch dtskch zazen. Nkter eny se zase obvaj, e by jejich manelstv nemuselo vydret a v ppad rozvodu by se ocitly ve finannch nesnzch.
ODVRCEN STRANA RODINY
Protoe rodinn i pbuzensk vztahy tvo vznamnou soust naeho ivota, poj se k rodinnmu ivotu takka cel kla emocionlnch proitk. Rodinn vztahy mezi maneli, mezi rodii a dtmi, mezi sourozenci i mezi vzdlenmi pbuznmi bvaj mnohdy lskypln a uspokojujc; stejn dobe vak mohou bt tak zdrojem obrovskho napt, pivdt lidi k zoufalstv nebo je naplovat znanou zkost a pocitem viny. Tato odvrcen strana" rodinnho ivota s sebou pin velk problmy a pramlo se podob idealizovanm obrzkm, s nimi se setkvme v televiznch reklamch i jinde ve sdlovacch prostedcch. Rodina toti me bt i zdrojem tlaku: spory a konflikty mohou vst k rozvodm, o nich jsme prv hovoili, a existuje tak souvislost mezi rodinnmi vztahy a vznikem duevnch poruch. Nejtragitj nsledky vak m sexuln zneuvn dt nebo trn.
Pohlavn zneuvn dt a incest
Pohlavn zneuvn dt je velice rozen jev, k nmu asto dochz pmo v rmci rodiny. Incest, tj. pohlavn styk mezi blzkmi pbuznmi, nen vdy zneuvnm dt (napklad incest mezi bratrem a sestrou). Za skuten pohlavn zneuvn se povauje, kdy dospl osoba vyuv dtte nebo dospvajcho (ve Velk Britnii je zkonn souhlas stanoven na 16 let) k ukojen vlastnch sexulnch poteb (Ennewov, 1986). Nejbnj forma incestu, toti otce s nezletilou dcerou, je vak souasn zneuvnm dtte.
174
Problematika incestu a zneuvn dt se vynoila" teprve v poslednch dvou desetiletch. I pedtm se ovem vdlo, e k nim dochz; pevldal vak nzor, e tyto tabuizovan projevy jsou zcela vjimen. Dnes se bohuel ukazuje, e ke zneuvn dt dochz velmi asto. Zejm se vyskytuje astji v nich vrstvch, ale setkvme se s nm na vech stupnch spoleenskho ebku. D se ci tm s jistotou, e nrst tohoto jevu je vsledkem zven pozornosti, kterou mu vnuj sociln agentury a policie. Je rovn jist, e i dostupn statistiky pedstavuj pouze piku ledovce. V nkterch przkumech provedench ve Velk Britnii a Spojench sttech v prbhu 80. let uvdla vce ne tetina en, e v dtstv musela strpt nevhodn doteky. U chlapc jde asi o deset procent (Russellov, 1984). Cel rozsah pohlavnho zneuvn nelze urit, nebo se vyskytuje i mnoho jinch forem ne ty nejzjevnj. Lze uvst obecnj definici, ale i ta me bt vykldna rzn. Jedna bn uvan formulace zn takto: Za pohlavn zneuvn se povauje, jestlie sexuln vyspl jedinec manipuluje s dttem tak, aby dolo k jeho vlastnmu sexulnmu vzruen. Me jt o pohlavn styk, dotyky, odhalovn pohlavnch orgn, pedvdn pornografickch materil nebo eroticky ladn vyjadovn" (Taylor, 1992, str. 26-7). Britsk Nrodn spolenost na ochranu dt definuje tyi kategorie zneuvn dt - krom pohlavnho zneuvn tak zanedbvn, trn a citov zneuvn - piem to prvn definuje jako sexuln kontakt mezi dosplm a dttem uren k sexulnmu uspokojen dosplho" (Lyonov a de Cruz, 1993). Ve Velk Britnii bylo od potku osmdestch do poloviny devadestch let pedmtem vyetovn asi tyicet ppad, z nich ten nejznmj se odehrl v roce 1987 v Clevelandu. Dva lkai tam oznaili adu dt za obti sexulnho zneuvn ze strany jejich rodin. Sociln pracovnci tyto dti rodim odebrali; ti vak vehementn protestovali a tvrdili, e jsou nevinn. Ppad zskal znanou publicitu, nebo policejn lkai s diagnzami nesouhlasili a editel socilnch slueb v Clevelandu byl nakonec nucen piznat, e dvanct rodin (jim bylo odebrno 26 dt) bylo obvinno neprvem. Mlokter proheek vyvolv tak siln emoce jako pohlavn zneuvn dt a jeho pachatel sv provinn obvykle co nejdraznji popraj. Neoprvnn obvinn rodi nebo rodinnch pslunk vak m za nsledek straliv emocionln utrpen. Pro se tato problematika tak nhle vynoila ped zraky uasl veejnosti? Jednm z dvod je jist to, e se sociln pracovnci a vzkumnci dve dt ani rodi neodvaovali na podobn tabuizovan projevy vbec ptt. Vznamnou roli v aktivizaci veejnho mnn tu sehrlo ensk hnut, kter zaadilo zneuvn dt do sv ir kampan proti sexulnmu obtovn a vykoisovn. Jakmile se zaala vnovat pozornost prvnm podezelm ppadm, vylo na svtlo mnoho dalch. K tomuto objevu" dolo nejdve ve Spojench sttech, ale postupn doznal mezinrodnho rozen (La Fontaineov, 1990). V mnoha ppadech je zneuvn spojeno s nsilm nebo hrozbou jeho pouit.
175
Dti jsou pirozen sexulnmi bytostmi; samy se nkdy poutj do rznch vzjemnch hrtek a pohlavn orgny pitahuj jejich zvdavost. Jen vzcn se vak stv, e by se ochotn astnily sexulnch aktivit s dosplmi. Velk vtina dt vnm takov zitky jako nco znepokojivho nebo hanebnho a styd se za n. Existuje ji dostatek dkaz toho, e zneuvn v dtstv me mt pro postien celoivotn nsledky. Studie proveden u mladistvch delikvent, uivatel drog a jedinc ivcch se prostituc ukazuj, e vysok procento tchto osob bylo v dtstv pohlavn zneuvno. Tato korelace ovem nen jednoznan kauzln; sama o sob nedokazuje, e prv zneuvn bylo pinou jejich pozdjch problm, na nich se zejm podl i ada jinch faktor (konflikty v rodin, zanedbvn ze strany rodi a nsil).
Co je pinou sexulnho zneuvn dt?
Musme si poloit dv otzky: pro vbec dospl sexuln pitahuj dti a pro tvo valnou vtinu provinilc mui. Vzhledem k rzn povaze vzjemnch vztah i jednotlivch typ provinn je odpov na ob tyto otzky dosti sloit. Pomrn jist meme ci jen to, e pouze menina pachatel trp duevn chorobou, take pohlavn zneuvn nelze jednodue vysvtlit sexuln deviac. Vtina jedinc, kte se tohoto jednn dopoutj, nepreferuje sexuln vztahy s dtmi ped pohlavnm stykem s jinou dosplou osobou. Svou roli tu hraje spe to, e dti jsou nejen po ruce", ale i pln v moci dosplho. Jsou na nm zvisl a nemohou se brnit. Lid, kte se dopoutj sexulnho zneuvn dt, bvaj asto pla, neprbojn a nespn ve styku s jinmi dosplmi. Mnoz u dt hledaj nejen sexuln, ale i citov vyit, kterho se jim jinde nedostv. Mon, e vrazn pevaha mu mezi pachateli sexulnho zneuvn plyne prv z muskho drazu na potlaovn cit, jen m zejm hlubok psychologick piny. Mui jak znmo ztotouj city daleko vce se sexualitou ne eny, kterm obvykle zle spe na vztahu jako celku. Mui maj tak sklon spojovat sexualitu daleko vce s uplatovnm moci nad svmi partnerkami, od nich oekvaj submisivn postoj. Dospl sexualita mue je proto od sexulnho jednn s dtmi mn odlin ne dospl sexualita ensk. Z prv uveden interpretace vychz jeden z pednch odbornk na zneuvn dt, David Finkelhor, ve svch vahch o socilnch a psychologickch zmnch, kter by mohly sexuln vykoisovn dt omezit: Za prv: mum by prosplo rozvjen citovch pout a vzjemnosti ve vztazch, v nich se neuplatuje sex, napklad v ptelstv s jinmi mui nebo v asti na vchov dt. Za druh by bylo prospn, aby se snil draz na heterosexuln ,vkonnost' jako nejvy kritrium musk spnosti. Za tet by se mli mui nauit oceovat sexuln vztahy zaloen na rovnocennm postaven obou partner. Pokud budou pirozen vychzet se svmi enami, ani by jim dvali najevo
176
nadazenost (i naopak), bude tak mn pravdpodobn, e by sexuln vykoisovali sv dti. Vztah k mu k dtem se bude mnit podle toho, jak se bude mnit jejich vztah k enm" (Finkelhor, 1984, str. 13). Nsil v rodin Domov bv sice asto idealizovn jako oza jistoty a tst, ale pitom se stal nejnebezpenjm mstem v modern spolenosti. Statisticky vzato dochz k fyzickmu napaden daleko astji doma ne na ulici a kad tvrt vrada (pinejmenm ve Velk Britnii) se odehrv v rodinnm kruhu". Jde opt pevn o muskou zleitost, i kdy je nutno ci, e nsil vi malm dtem a manelm se nkdy dopoutj i eny. Nejastjm terem fyzickho nsil jsou dti, pedevm dokud jsou velmi mal (do esti let). Na druhm mst je pak napaden eny ze strany partnera. Nkdy se setkvme s tvrzenm, e eny v nsil vi partnerm a dtem pli nezaostvaj za mui. Nsil ze strany en je vak vtinou omezen a jednorzov; jen mlokdy vede k tk jm na zdrav. asto se setkvme s tranmi enami, kter jejich mui pravideln a surov bij, ale ne s tranmi mui. Pokud se mui dopoutj fyzickho trn dt, je rovn pravidlem, e to dlaj systematitji a e jejich ponn m dlouhodob nsledky. Pro se nsil v rodin objevuje tak asto? Podl se na tom nkolik faktor. Jednm z nich je intenzita emoc a blzk vztah mezi leny rodiny, v nm se asto ms lska a nenvist. Hdky, kter propuknou v domcnosti, mohou vst k daleko vtmu antagonismu ne v ktermkoli jinm socilnm kontextu. K prudkm sporm mezi partnery anebo mezi rodii a dtmi mohou vst i zdnliv malichern zminky. I mue tolerantnho k excentrickm projevm cizch lid asto rozil, kdy jeho ena na veejnosti moc mluv nebo prozrad nco, co mlo zstat v tajnosti. Druhou pinou je to, e nsil v rodin bv do jist mry tolerovno nebo dokonce schvalovno. Jeho sociln pijateln forma je sice pomrn omezen, ale me snadno perst v nco horho. Facka, kterou d rodi dtti, se vtinou ani nepovauje za nsil". Kdyby ovem dt zpolkoval ciz lovk v obchod, protoe by nesouhlasil s tm, co dl nebo k, bylo by to povaovno za nepijateln. V minulosti bylo podobn tolerovno i to, kdy mu bil svou enu. V rznch kulturch to dokld ada ertovnch" pslov (napklad v Anglii se kalo, e enu a kon je nutno tlouci co nejvce). Dnes maj eny vt prvn ochranu ne dve, ale nsil tohoto typu je stle velmi rozeno. Nkdy se myln soud, e jde pevn o nsil menho kalibru, ale svdectv z tulk pro tran eny vypovdaj o nem jinm. Pestoe se jejich prvn postaven zlepuje, nebv pro tran eny snadn vyut zkonnch prostedk. Velmi asto na tom m svj podl i postoj policie, kter obvykle vychz ze zsady nevmovat se do rodinnch hdek". Je-li v takovch
177
situacch pivolna, omez se obvykle jen na to, e hdku" uklidn, ani zahj trestn sthn. Pro eny ijc s nsilnickm partnerem je mnohdy tk opustit domcnost z ady ekonomickch a socilnch dvod, k nim pat i zodpovdnost za dti. ady obas podezvaj eny, kter si pichzej stovat na trn, z elovho pehnn, jeho clem je co nejrychleji zskat nov byt. Na pracoviti a vbec na veejnosti dnes ji vude plat, e nikdo nesm uhodit jinou osobu - bez ohledu na to, zda se chov pijateln, nebo ne. V rodin tomu tak nen. Podle przkum zastv znan procento manelskch dvojic nzor, e za uritch okolnost je rna legitimnm eenm. Asi tvrtina americkch mu si napklad mysl, e existuj dvody, kter opravuj mue, aby svou manelku uhodil. O nco men procento jich pak souhlas s tm, e takov dobr dvod me mt i ena (Greenblat, 1983). Nsil v rodin nicmn odpovd tak obecnjmu sklonu k nsilnmu jednn. Mnoz mui, kte traj sv dti nebo manelky, se dopoutj nsil i v jinm kontextu. Jedna studie o tranch ench napklad ukzala, e vtina jejich manel mla v anamnze tak nsiln jednn vi jinm osobm: plnch 80 procent jich dokonce bylo alespo jednou zateno pro nsiln jednn mimo rodinu (Fagan a spol., 1983).
ALTERNATIVY K MANELSTV A RODIN Komuny
U dlouho se vyskytuj lid, kte odmtaj instituci rodiny. V devatenctm stolet se etn myslitel domnvali, e by rodinn ivot ml bt nahrazen njakou formou komuny. Nkter z nich byly tak uvedeny v praxi. K nejznmjm pat komunita zvan Oneida, kter vznikla v polovin 19. stolet v Nov Anglii (USA) na zklad nboenskch idej Johna Humphreyho Noyese. Vichni mui byli maneli vech en a vichni mli bt povaovni za rodie vech dt. Po potench nesnzch se tato komunita rozrostla a na asi ti sta osob a rozpadla se a asi po ticeti letech. Od t doby se objevila na mnoha mstech zpadnho svta vetn Velk Britnie cel ada jinch komun. Velmi rozmanit formy vznikaly zejmna v 60. letech 20. stolet; asto byly zaloeny na sexuln volnosti a kolektivn odpovdnosti za vchovu dt. Mal poet tchto komun existuje dodnes. Nejvznamnjm modernm pkladem ivota v komun byly ovem izraelsk kibucy - komunity rodin a jedinc, kter spolupracuj pi vchov dt. Vtina kibuc pvodn pracovala jako zemdlsk drustva, ale dnes se zabvaj i vrobou prmyslovho typu. V souasn dob jich najdeme v Izraeli asi 240 a poet jejich len pesahuje sto tisc. Velikost kibuc je rzn, od padesti a po dva tisce len. Kad z nich funguje jako jedin samostatn domcnost a za vchovu
178
dt odpovd cel komunita, nejen jejich rodie. Nkde ij dti oddlen v dtskch domech" a s rodinami trv pouze vkendy. Pvodn zmr kibuc byl radikln: spolen vlastnictv majetku a skupinov vchova dt mly jejich leny ochrnit ped individualistickou a soutivou povahou ivota v modernch spolenostech. I kdy tyto idely nebyly oputny, s postupem asu se vtina kibuc rozhodla pro ponkud konvennj organizaci ivota, ne pevldala v ranch fzch vvoje. Dti dnes napklad astji sp v domech svch rodi a dtsk domy" lze dnes povaovat spe za jaksi rozen jesle i kolky ne za vraz kolektivn odpovdnosti za vchovu dt. Kohabitace Jako kohabitace se oznauje stav, kdy spolu dvojice partner ije v sexulnm vztahu, ani jsou maneli. Ve vtin zpadnch zem poet takovch dvojic v posledn dob vzrst. Ve Velk Britnii bylo a donedvna povaovno za ponkud skandln, jestlie spolu mu a ena ili bez oficilnho posvcen, ale v osmdestch letech se tento jev prudce rozil. Zvlt bnou se stala tato forma svazku mezi studenty. Przkumy proveden mezi studenty ve Spojench sttech ukazuj, e kad tvrt z nich sdl v prbhu studia domcnost se sexulnm partnerem. Kohabitace se dnes pro mlad lidi obvykle stv experimentlnm stadiem ped vstupem do manelstv. Vtinou nejde o plnovan rozhodnut, ale o nco, co postupn vyplyne ze vztahu samotnho. Mileneck dvojice spolu trv stle vce asu v byt jednoho i druhho, a se nakonec pesune do jedn spolen domcnosti. Mlad lid, kte spolu ij, vtinou maj v myslu se jednou oenit i provdat (ne vak nutn za souasnho partnera). Vtina z tchto dvojic si ponechv oddlen finance. Ve Velk Britnii se poet dvojic, kter spolu ij v jedn domcnosti jet ped uzavenm manelstv, za poslednch 40 let zvil o plnch 400 procent. U en narozench ve 20. letech to byla pouh tyi procenta, u en narozench ve 40. letech 19 procent, ale u tch narozench v 60. letech u tm polovina. Pedpovd se, e v roce 2000 u budou tyi ptiny manelskch dvojic mt za sebou zkuenost spolenho ivota ped uzavenm satku (Wilkinsonov a Mulgan, 1995). zkou souvislost mezi kohabitac a manelstvm dokldaj vsledky vzkumu provedenho na univerzit v Essexu. S odstupem deseti let se ukzalo, e vtina kohabitujcch dvojic zstv nadle spolu a tm dv tetiny jich vstoupily do manelstv. Na tom nen nic pekvapujcho, protoe vtina mladch lid podle przkum povauje kohabitaci za jaksi manelstv na zkouku". V nkterch evropskch zemch m kohabitace u dlouhou tradici - zejmna na venkov, kde bvala legitimn zleitost. Platilo to napklad v severn Evrop, kde se i dnes vyskytuje nejastji. Nejde vak o pouh pokraovn dvjch praktik, protoe v roce 1900 kohabitovalo napklad ve vdsku jen jedno procento dvojic
179
a dnes jich je asi 40 procent. Podobn jako v jinch evropskch zemch i ve vdsku vtina tchto dvojic po urit dob anebo v souvislosti s (oekvanm) narozenm dt nakonec vstupuje do manelstv. asto se dnes setkvme i s tm, e kohabitujc partnei zskvaj prvn status druha" i druky". To jim umouje, aby v ppad rozchodu poadovali majetkov vyrovnn nebo placen vivnho. Homosexuln rodie Mnoz homosexuln mui a eny dnes ij v trvalch svazcch a v nkterch zemch mohou tak uzavrat registrovan partnerstv, pestoe dosud nejde o plnoprvn satky. Protoe netolerantn postoje vi homosexualit pomalu ustupuj, projevuj i soudy astji ochotu svit dt do opatrovn matce ijc v homosexulnm vztahu. Techniky umlho oplodnn navc umouj, aby se homosexuln orientovan eny staly matkami bez jakhokoli heterosexulnho styku. Ve Velk Britnii dnes prakticky ve vech rodinch homosexulnch rodi" tvo rodiovskou dvojici dv eny. V nkterch americkch mstech se na konci 60. a potku 70. let pokouely sociln agentury svovat dospvajc chlapce s homosexuln orientac do pe dosplch dvojic homosexulnch mu. Pro negativn reakci veejnosti vak od tchto praktik muselo bt uputno. Zstaneme svobodn? Ke skutenosti, e dnes mnoz lid v modern zpadn spolenosti ij sami, pispv nkolik faktor. Krom rostoucho potu rozvod se zde projevuje i trend k pozdjmu uzavrn satk; prmrn vk pi prvnm satku je dnes ve Velk Britnii o ti roky vy, ne tomu bylo v roce 1960. Roste i poet ovdovlch starch lid. V kad vkov kategorii ovem pojem t sm" znamen nco docela jinho. Mezi dvaceti- a ticetiletmi je dnes vt procento svobodnch, ne tomu bvalo dve, ale kolem 35. roku ivota u ti, kte dosud nevstoupili do manelstv, pedstavuj jen malou meninu. Vtinu osamle ijcch lid ve vku 30-50 let tvo rozveden a jedinci v mezidob" mezi dvma manelstvmi. Po padestce u mezi nimi pevauj vdovy a vdovci. Peter Stein (1980) zpovdal edest osamle ijcch lid od 25 do 45 let, z nich vtina uvdla ambivalentn pocity. Na jedn stran uznvali, e tento stav prospv jejich karie, protoe jim umouje pln se soustedit na prci. Navc jim poskytuje vt mru svobody a nezvislosti, vetn ir kly sexulnch zkuenost. Na druh stran vak piznvali, e trp uritou izolac a osamlost, protoe se pohybuj ve svt, kde valn st jejich vrstevnk ije v manelstv. Vtina z nich proto shledvala, e tlak smujc k uzaven manelstv je silnj ne motivace k tomu, aby zstali svobodn.
180
DEBATA O RODINNCH HODNOTCH"
Rodina se hrout!" volaj zastnci rodinnch hodnot pi pohledu na zmny poslednch desetilet - liberlnj a otevenj postoj k sexualit, strm rostouc kivku rozvod a veobecn hledn osobnho uspokojen na kor starho pojet, zaloenho na povinnostech vi rodin. Podle jejich nzoru musme obnovit mravn smysl rodinnho ivota. Musme se vrtit k tradin rodin, kter byla daleko pevnj a uspodanj ne sple vztah, v nich se vtina z ns nalz v dnen dob. Ne!" odpovdaj jejich odprci. Vy si myslte, e se rodina hrout, ale ona jenom nabv novch podob. Nemli bychom si myslet, e kadmu vnutme tut ablonu, ale naopak podporovat co nejrozmanitj formy rodiny a sexulnho ivota." Kdo z nich m pravdu? Nejsp bychom mli bt kritit k obma stranm. Nvrat k tradin rodin nen mon u proto, e v obvykl idealizovan podob, k n se zastnci tradice hls, vlastn nikdy neexistovala; mla pli mnoho autoritskch rys na to, aby se tento model dal znovu pout. A nejen to: sociln zmny, kter zpsobily souasnou pemnu nkdejch forem manelstv a rodiny, jsou pevn nevratn. eny se nezanou masov vracet ke sv nkdej roli v domcnosti, od n se s takovm silm osvobodily. Ani sexuln vztahy u dnes nemohou bt takov jako v minulosti, a u si o tom myslme, co chceme. Citov komunikace, tj. aktivn vytven a udrovn citovch vztah, se toti stala stedn soust naeho ivota v osobn a rodinn sfe. Jak bude vsledek? Rozvodovost se u sice pestala strm zvyovat, ale tak se nesniuje. Na zklad dosavadnch trend lze odhadnout, e 60 procent manelstv, kter jsou uzavrna v souasn dob, skon do deseti let rozvodem. Jak u bylo eeno, nemus bt rozvod vdy nm negativnm. Lid, kte by se byli v minulosti ctili nuceni zstat v neastnm manelstv, dnes maj anci zat znovu. Nen vak sporu o tom, e souasn trendy v oblasti sexuality, manelstv a rodiny, kter nkterm lidem pinej nov monosti seberealizace a uspokojen, jsou pro jin zdrojem vnch problm. Ti, kdo vtaj rostouc rozmanitost jako osvobozen od svazujcch konvenc, maj jist v mnohm pravdu. Mu i ena dnes mohou zstat svobodn, ani by se na n pohlelo s despektem jako na star mldence" i star panny". Dvojicm ijcm v jedn domcnosti bez oficilnho poehnn dnes nehroz, e se jim budou jejich dn sezdan" ptel vyhbat. I homosexuln dvojice dnes mohou vytvet spolenou domcnost a vychovvat dti, ani mus elit takov nevraivosti jako v minulosti. Zd se proto, e dnes stojme na kiovatce. Pinese budoucnost pokraujc rozpad dlouhodobch manelstv i partnerstv? Bude citov a sexuln sfra stle astji poznamenna hokost a nsilm? Nikdo z ns to dnes neme s jistotou ci. Sociologick analza manelstv a rodiny, kterou jsme prv provedli, vak napovd, e sv problmy nevyeme obrcenm se k minulosti. Mli bychom spojit individuln svobodu v osobnm ivot, kter si dnes tolik cenme, s potebou vytvet pevn a trval svazky s druhmi lidmi.
181
8. K A P I T O L A
Konformita a deviace
KONFORMITA A DEVIACE
Jak jsme vidli v pedchozch kapitolch, d se spoleensk ivot lovka uritmi normami nebo pravidly. Kdybychom pi sv innosti nedodrovali pravidla, kter definuj urit zpsoby chovn v danm kontextu jako pimen a jin jako nepimen, nastal by naprost zmatek. Napklad silnin provoz by se zhroutil, kdyby idii nerespektovali to, na kter stran silnice se v dan zemi jezd. Normy, jimi se nae chovn d, propjuj socilnmu ivotu urit d a in jej pedvdatelnm. Velk st sociologie se tk prv toho, jak spolenost tohoto cle dosahuje. Tato mince m ovem i druhou stranu: ne kad se za vech okolnost podizuje tomu, co se od nj ve spolenosti oekv. Nkte idii poruuj pravidla silninho provozu, pestoe tm ohrouj ivoty druhch. Jestlie pli spchaj nebo jsou pod vlivem alkoholu, d nezodpovdn a vjedou teba i do jednosmrn ulice. Lid se pomrn asto odchyluj od pravidel, jimi se maj dit. Vtina idi bn pekrauje povolenou rychlost, pokud se domnv, e se ztratila z dohledu policie. Vichni jsme nejen konformisty, ale i naruiteli danch pravidel a dokonce i tvrci novch. idii sice pekrauj povolenou rychlost, ale souasn si vytvej neformln pravidla odvozen od zkonnch norem. Je-li napklad maximln povolen rychlost 110 km za hodinu, dr se vtina idi rychlosti do 120 km/h a pi vjezdu do msta zpomal. Li se i konvenn pravidla toho, co je mezi idii povaovno za pijateln. Na italskch silnicch, kde se ada zkladnch pravidel bn nedodruje, vstvaj nvtvnkm ze severn Evropy vlasy na hlav hrzou. V Brazlii nejsou dopravn znaky a svtla povaovny za zvazn pravidla, ale za pouh doporuen; pokud nen na kiovatce dal auto, projede ji brazilsk idi klidn na ervenou. A kdy se k hlavn cesta s vedlej, chovaj se auta na hlavn, jako by mla automaticky pednost, bez ohledu na svtla a znaky. Kdo najd z vedlej cesty, mus zatroubit nebo rozsvtit svtla, aby ostatn idie varoval (Lull, 1995). Studium odchylnho chovn, kter nazvme sociln deviantnm, je jednm z nejzajmavjch kol sociologie. Zkoumn tohoto pole je velmi sloit, nebo existuje prv tolik typ pestupk proti pravidlm, kolik je spoleenskch norem a hodnot. Protoe se normy li nejen mezi kulturami, ale i mezi rznmi subkulturami te spolenosti, bv to, co se v urit kulturn sfe povauje za normln, v jin vnmno jako deviantn. Kouit marihuanu je v britsk kultue innost deviantn, zatmco pit alkoholu ne. V nkterch kulturch Stednho vchodu je tomu pesn naopak. Lid si asto mysl, e o tom, kdo je deviantn, nen tk rozhodnout. Pece ti
184
jedinci, kte nedodruj pravidla, jimi se d vtina z ns - zloinci, nsilnci, narkomani nebo tulci. Ve skutenosti to vbec nen tak jednoduch, jak by se mohlo zdt. Jednm z hlavnch pnos sociologie je prv to, e nm umouje znovu se zamyslet nad tm, co je zdnliv samozejm. Jak jsme vidli - a jak jet uvidme - je vymezen deviantnho chovn dosti obtnm kolem. Pustme-li se do studia deviantnho chovn, musme vzt v vahu, kter pravidla lid dodruj a kter poruuj. Nikdo neporuuje vechna pravidla, ale nikdo tak pln vechna nedodruje. I jedinci, kte nm pipadaj daleko za hranicemi slun spolenosti, napklad bankovn lupii, se obvykle d uritmi zsadami. Nkter skupiny s vysloven patnou povst, napklad motocyklov gangy, ukldaj svm lenm psn pravidla chovn, za jejich poruen mohou bt potrestni nebo vyloueni.
STUDIUM DEVIANTNHO CHOVAN Studium deviantnho chovn nm skt ponauen, e nikdo z ns nen tak normln, jak bychom si rdi mysleli. Krom toho nm ukazuje, e i zdnliv nepochopiteln nebo protismysln jednni nkterch lid m racionln jdro a lze mu porozumt, znme-li jeho pinu. Podobn jako jin oblasti sociologie obrac studium deviace nai pozornost k otzkm moci a majetku. Pokud sledujeme dodrovn a poruovn socilnch pravidel nebo norem, musme mt trvale na mysli, pravidla to vlastn jsou. Jak uvidme, sociln normy do znan mry zvisej na rozdlech v socilnm postaven.
Co je to deviace?
Deviaci meme definovat jako jednn, kter nen konformn vi nkter norm i soustav norem, kterou velk mnostv osob v dan komunit nebo spolenosti akceptuje. Jak u bylo eeno, ned se dn spolenost jednodue rozdlit na ty, kdo normy poruuj, a na ty, kdo je dodruj. Vtina z ns se za uritch okolnost proheuje proti veobecn pijmanm pravidlm chovn. Mnoz lid se nkdy dopust drobnch krde - vezmou si v obchod nco, za co nezaplat, anebo si odnesou njakou drobnost z pracovit, napklad kancelsk papr, a pouij ji pro vlastn potebu. Deviace je ovem velmi irok pojem, co lze ilustrovat nkolika pklady. Americk miliard Howard Hughes byl vysoce spn podnikatel, jen dky sv tvrd prci, vynalzavosti a pohotovmu rozhodovn zskal ohromn majetek. Jako projev sil o individuln spch byla jeho podnikatelsk innost konformn s nktermi stednmi hodnotami zpadn spolenosti, s jejm drazem na hmotn pro185
spch a prosazen jedince. V jinch oblastech se naopak jeho chovn s obvyklmi normami vrazn rozchzelo. Poslednch nkolik let ivota il tm pln izolovn od vnjho svta a tm nevychzel z hotelovho apartm, v nm bydlel. Nechal si narst velmi dlouh vlasy a vousy, take vypadal spe jako biblick prorok ne jako spn podnikatel. Hughes byl vysoce spn, pestoe jeho chovn bylo deviantn. Jako opan pklad meme uvst vraha Teda Bundyho, jen vedl na prvn pohled nejen normln, ale pmo vzorn ivot. Aktivn pracoval ve sdruen Samaritn, je provozovalo linku dvry pro lidi trpc depresemi nebo sebevraednmi sklony. Pesto se vak dopustil ady hrznch vrad. Soudce, kter jej odsoudil k smrti, v zvren ei ocenil jeho schopnosti (obvinn vedl svou vlastn obhajobu), ale nakonec oznail jeho ivot za promarnn. Bundyho osud svd o tom, e se jedinec me zdt naprosto normln a tajn se pitom dopoutt extrmn deviantnch in. Pojem deviace (v sociologickm smyslu) se netk jen chovn jedince, ale i skupin. Lze uvst napklad kult Hare Krina, nboenskou sektu, kter se svmi nzory a zpsobem ivota vrazn li od vtiny obyvatel zpadnch zem. Vznikla v New Yorku v roce 1965, kdy piel z Indie r Prbhupda, aby zvstoval Zpadu vdom Kriny". Zamil se pedevm na mlad lidi uvajc drogy, jim sliboval, e kdy se budou dit jeho uenm, mohou provat trvalou extzi, objevit vnou blaenost". Krinovi vyznavai tanc a zpvajc v ulicch se stali mnohde bnm obrzkem. Vtina obyvatel k nim pistupovala tolerantn, pestoe jejich nzory povaovala za excentrick. Kult Hare Krina je pkladem deviantn subkultury. Pestoe poet jeho stoupenc v souasn dob kles, lze ci, e v rmci ir spolenosti prokzal ivotaschopnost. Organizace je bohat, nebo je financovna z dar svch len a sympatizant. Tm se vrazn li od jin deviantn subkultury, kterou lze povaovat za jej protiklad, toti od bezdomovc. Tito lid, kte ij z ruky do st", trv dny na ulici, v parcch nebo ve veejnch budovch (napklad v knihovnch). Nkte z nich venku tak sp, jin nachzej toit v rznch noclehrnch. Mnoz z bezdomovc na okraji ir spolenosti jen taktak pevaj. Normy a sankce Nejastji dodrujeme spoleensk pravidla nebo normy proto, e jsme si na n v procesu socializace zvykli. Pkladem mohou bt pravidla obsaen v jazyce. Pouvn jazyka pedpokld znalost rozlinch pravidel mluvnice a ei. Vtinou se jimi dme, ani bychom na n museli myslet, protoe jsme si je osvojili v ranm dtstv. Teprve pozdji, kdy se sname nauit cizmu jazyku, si uvdomujeme, kolik pravidel musme zvldnout, abychom mohli sprvn vyslovit alespo jednoduch vty. Jako dal pklad meme uvst normy, jimi se d bn sociln interakce. Jestlie udrujeme zdvoil odstup od cizch lid a chovme se taktn
186
v rozhovorech s pteli, obvykle si pitom vbec neuvdomujeme, e se zde uplatuj urit pravidla. Jin typy norem dodrujeme vdom, protoe jsme pesvdeni, e takov jednn je sprvn. Plat to napklad o normch chovn v silninm provozu, o nich jsme se u zmiovali. idii uznvaj, e musej dodrovat zkladn pravidla, napklad jezdit na sprvn stran silnice nebo zastavit na ervenou, protoe kdyby je vtina idi po vtinu doby nedodrovala, staly by se silnice daleko nebezpenjmi, ne jsou dnes. Tento pklad obrac nai pozornost k nkolika velmi vznamnm aspektm konformity a deviace. Vechny spoleensk normy jsou provzeny sankcemi, je podporuj konformitu a chrn ped nekonformnm jednnm. Sankc je jakkoli reakce ostatnch na chovn jednotlivce nebo skupiny, jejm clem je zajistit dodrovn dan normy. Sankce mohou bt pozitivn (odmna za konformn jednn) nebo negativn (trest za nekonformn). Krom toho se dl na formln a neformln. O formlnch sankcch hovome tam, kde existuj pevn stanoven skupina lid nebo organizace, jejich kolem je zajistit dodrovn uritch norem. Za neformln sankce povaujeme mn organizovan a spontnnj reakce na nekonformn jednn. Hlavn typy negativnch formlnch sankc v modernch spolenostech jsou v kompetenci soud, vzen a policie, kter m za kol pedat provinilce k souzen a ppadnmu potrestn. Zkony pedstavuj formln sankce definovan vldami jako pravidla, kter mus oban danho sttu dodrovat. Pokuta, odnt svobody i poprava jsou pklady negativnch formlnch sankc. Pozitivnch sankc, je by odmovaly dodrovn zkon, je mlo (pomineme-li udlovn odznak typu vzorn idi", je maj stimulovat douc jednn). V mnoha jinch oblastech spoleenskho ivota se vak s pozitivnmi formlnmi sankcemi setkvme - pat k nim udlovn vyznamenn za statenost, hodnost a diplom za spchy na akademickm poli nebo medail za sportovn vkony. Pozitivn i negativn formy neformlnch sankc se vyskytuj ve vech oblastech spoleensk innosti. K tm pozitivnm pat slovn ocenn (to se vm povedlo"), smv nebo poplcn po zdech. Negativn neformln sankc mohou bt verbln narky nebo kritika, prv tak jako to, kdy se nkomu prost vyhbme. Pestoe nejsou obvykle tak efektn a zjevn jako sankce formln, maj neformln sankce zsadn vznam pro zajitn konformity vi normm. Snaha zskat uznn rodiny, ptel a koleg nebo vyhnout se zesmnn, hanb i odmtavmu postoji okol asto ovlivuje chovn lid vce ne formln odmny i tresty. Zkon, zloin a trest Kde je zkon, tam je tak zloin (trestn in) - ten lze toti nejsnze definovat jako jednn, kter poruuje zkon. V poslednch dvou a tech stoletch dolo k vraznm zmnm hodnocen zloin, jejich relativn zvanosti a zpsobu trestn. Jak
187
u bylo eeno, vyplvaj tyto zmny pedevm z nahrazen tradin spolenosti, jejm zkladem byla venkovsk obec, spolenost prmyslovou, v n ije vtina lid v daleko anonymnjch podmnkch vtch i mench mst.
Zloin v minulosti
Ped nstupem modern doby se v Evrop jako nejt zloiny hodnotila provinn nboensk povahy nebo proti majetku panovnka i lechty; za n bvaly udlovny nejpsnj tresty. Provinn tohoto druhu dnes bu vbec nejsou trestn, anebo se povauj za drobn peiny. V mnoha stech Evropy byly dlouho trestny smrt iny jako kacstv (hlsn nboenskch doktrn odlinch od schvlen podoby kesansk vrouky), svatokrde (krde nebo pokozen crkevnho majetku) nebo rouhn (bran Boho jmna nadarmo nebo odmtav vyjden k nboenskm otzkm). Hrdelnm zloinem bylo i to, kdy poddan pytlail, chytal ryby, kcel stromy nebo sbral ovoce na pozemku patcm krli nebo lecht, i kdy v tchto ppadech nebyl trest smrti vdy vykonn. Jestlie jeden prost lovk zavradil druhho, nebylo to vdy povaovno za hrdeln zloin; pachatel si asto mohl sv provinn odpykat prost tm, e pbuznm obti zaplatil stanovenou sumu. Nkdy ovem vzala rodina zabitho spravedlnost do vlastnch rukou a postarala se o to, aby vrah zemel. Tento zpsob trestn, znm jako krevn msta, vak pinel problmy. K oplcen se toti mohla uchlit i rodina toho, jen zabil jako prvn, a vyvolat tak celou srii vrad. V nkterch oblastech, napklad v jin Itlii, se krevn msta udrela a do 20. stolet. Dodnes se tak pouv k prosazovn spravedlnosti" ve sporech mezi zloineckmi dynastiemi" ve Spojench sttech.
Zmny zpsobu trestn
A do potku 19. stolet byly zloiny v Evrop i v Americe jen zdka trestny vzenm. Men msta vtinou mvala mstn atlavu, ale ta byla obvykle velmi mal a staila asi pro ti nebo tyi vzn. Ve vtch evropskch mstech bvala rozshlej vzen, v nich pobvali obvykle obvinn ekajc na popravu. I tyto instituce se znan liily od modernch vzen, je byla ve velkm potu budovna od 19. stolet. Kze tam byla asto jen minimln. Nkte z odsouzenc na smrt byli uvreni do kasemat a a do popravy u nespatili nikoho krom svho alnka, ale astji byla atmosfra ve vzen podle modernch mtek a neuviteln uvolnn. Historik zloinu Jonathon Atholl nm popsal, jak vypadal ivot v Newgate, jedn ze starch londnskch vznic. Bylo to run a iv msto, po vtinu dne pln nvtv. V roce 1790 jeden z odsouzenc uspodal ve vzen bl, co zejm nebylo nijak neobvyklou udlost:
188
Ve tyi hodiny odpoledne se podval aj za zvuku housl a flten. Pak se tancovalo a do osmi hodin veer, kdy pila na adu studen veee. Spolenost se rozela v devt hodin, co byla obvykl zavrac doba tohoto vzen" (Atholl, 1954, str. 66).
Hlavnmi zpsoby trestn byly a do 19. stolet tresty tlesn: vsazen do kldy, biovn, cejchovn havm elezem nebo ven. Obvykle byly vykonvny veejn a ped hojnm obecenstvem. Nkter popravy dokzaly pilkat tisce lid. Odsouzenec nkdy ped povenm pronesl e, hjil sv iny nebo se prohlsil za nevinnho. Dav mu tleskal, pskal nebo mu splal, podle toho, jak na nj jeho e zapsobila.
Vzen a stavy pro choromysln
Modern vzen se vyvinula spe z chudobinc (asto zvanch t pitly") ne z nkdejch atlav a al. Chudobince ve vtin evropskch zem vznikly v sedmnctm stolet, tedy v dob, kdy se hroutil feudln d. Mnoz rolnci nemohli najt prci v zemdlstv, a stvali se proto tulky. V chudobincch jim byla poskytnuta obiva, ale krom toho byli donuceni tam trvit vtinu asu a velice tvrd pracovat. Souasn v nich byli umsovni pslunci jinch skupin, pokud se o n venku nechtl nikdo starat: lid nemocn, pestrl, slabomysln anebo postien duevn chorobou. V prbhu osmnctho stolet se vzen, nemocnice a stavy pro choromysln od sebe postupn oddlily. Objevili se reformtoi, kte vystupovali proti tradi nm trestm a povaovali zbaven svobody za efektivnj zpsob, jak elit zloinnmu jednn. V souvislosti s tm, jak se v irm politickm kontextu rozvjela pr va jedince, se nejzvanjm zloinem stala vrada: zabt toho druhho znamen toti nejhrub mon tok na jeho prva. Protoe se oekvalo, e vzen vtp zloincm prost ctnosti jako kze a konformitu, bylo od veejnho trestn postupn upoutno a sm trest smrti byl poslze ve vtin zpadnch zem zruen. V chovn lenc byl stle astji spatovn projev uritho druhu nemoci. Po jem duevn choroba se objevil na konci 18. stolet a v devatenctm u byl pevn zavedenou kategori. lenstv se stalo medicnskou zleitost a bylo sveno do rukou zdravotnk. I nadle mohli bt lid umstni do stavu proti sv vli, ale bylo k tomu teba dobrozdn lkae.
JAK VYSVTLIT DEVIACI
Povaha a obsah deviantnho chovn byly v minulosti jin ne dnes a li se i mezi jednotlivmi kulturami. Tuto skutenost se musme pokusit vysvtlit. V nsledujcm oddlu se budeme zabvat nktermi z pednch teori deviace; pedevm pak
189
KONFORMITA
A DEVIACE
vnujeme pozornost teorim zloinu. dn z tchto teori neposkytuje pesvdiv vysvtlen celho fenomnu zloinu, nato pak deviace vbec. V nem se vak pekrvaj a v nem zase dopluj, take nm spolen umouj pochopit hlavn aspekty deviantnho chovn. Biologick teorie zloinu a deviace Nkter z prvnch pokus vysvtlit zloin a jin formy deviace byly biologick povahy. Jeden z prkopnk fyzick antropologie, Francouz Paul Broca, toti tvrdil, e na lebkch a mozcch zloinc objevil zvltnosti, jimi se li od poestnch oban. Italsk kriminolog Cesare Lombroso dospl v 70. letech 19. stolet k nzoru, e se nkte lid rod s kriminlnmi sklony, co oznaoval za regresi k primitivnjmu typu lidsk bytosti (Lombroso, 1911). Byl pesvden, e tyto kriminln typy" lze identifikovat podle tvaru lebky. Uznval sice, e se rozvoj kriminlnho chovn d ovlivnit socilnmi podnty, ale vtinu zloinc povaoval za biologicky degenerovanou nebo zaostalou. Lombrosovy pedstavy byly pozdji shledny zcela nehodnovrnmi, ale teze o vlivu biologickho typu na kriminalitu se v rznch podobch opakovan vrac. Oblbenou metodou, jak demonstrovat pravdpodobn vliv ddinosti na kriminln sklony, bylo svho asu studium rodokmen. Richard Dugdale zkoumal americkou rodinu Dukes, mezi jejmi 1200 leny nael 140 zloinc (Dugdale, 1877). Srovnal Dukesovy s potomky Jonathana Edwardse, dobe znmho kazatele koloniln Ameriky, v jeho rodokmenu nebyl ani jeden zloinec, ale nkolik prezident USA, vysoce postaven soudci, spisovatel a pedstavitel crkv. Jejich srovnn s rodinou Dukesovou mlo dajn svdit o rozdlnm ddinm sklonu ke zloinnosti (Estabrook, 1916). Jako argument vak tento vzkum nebyl pli pesvdiv, protoe mezi pedky Jonathana Edwardse byli lid, kte byli usvdeni ze zloin. Kdyby kriminalita byla ddinou vlastnost, mli by nkte z jeho potomk bt tak zloinci. Studium rodokmen ve skutenosti neprozrazuje tm nic o vlivu ddinosti, protoe genetick pedpoklady nelze oddlit od vlivu okol. Podmnky, za nich byly vychovvny dti v Edwardsov rodin, byly zcela odlin od podmnek dt Dukesovch, je vyrstaly mezi zlodji. daje tohoto druhu vbec nedokazuj, kter vlivy jsou kauzln. Ve 40. letech 20. stolet oivil mylenku souvislosti mezi biologickm typem a kriminalitou William A. Sheldon. Rozliil ti hlavn typy lidsk fyziognomie a jeden z nich prohlsil za pmo spojen s delikvenc. Svalnat, atletit jedinci (mezomorfn typy) jsou podle nj nchylnj ke zloinnmu jednn ne lid huben (ektomorfn) nebo tlnatj (endomorfn). Nsledn vzkumy dalch badatel dosply vesms k podobnm zvrm (Sheldon, 1949, Glueck a Glueckov, 1956). Pestoe vak podobn nzory maj dodnes sv zastnce, byly takov vzkumy podrobeny znan kritice. I kdyby toti existovala statistick zvislost mezi tlesnm typem a delikvenc, vbec by to nevypovdalo o vlivu ddinosti. Je toti do190
cela dobe mon, e jedince s robustn fyziognomi, u nich Sheldon shledal sklony k delikvenci, pitahuj gangy prv tm, jak jim umouj fyzicky pedvst jejich atletick vlohy. Navc se tm vechny vzkumy na tomto poli tkaly mladistvch delikvent v polepovnch. Lze-li tady nalzt njakou souvislost s tlesnou stavbou, me spovat v tom, e urostlej a atletitj delikventi budou do polepovny poslni spe ne ti keh a hubenj. Pozdji se nkte badatel pokusili najt souvislost mezi kriminlnmi sklony a uritmi chromozmy v genetick vbav jedince. Objevilo se tvrzen, e mezi delikventy, zvlt pak mezi pachateli nsilnch trestnch in, jsou nadprmrn zastoupeni mui s nadbytenm chromozomem Y. Nkter studie ve vznicch s nejvy ostrahou nasvdovaly tomu, e tuto abnormalitu m mezi vzni jeden ze sta, zatmco mezi celou muskou populac jen jeden z tisce. Dal vzkumy vak pinesly nejdnoznan a rozporn vsledky. Pozorovatel brzy zjistili, e rozdly jsou zpsobeny malm rozsahem zkoumanch soubor. Pi zkoumn vtch reprezentativnch populac se ukzalo, e u mu s genotypem XYY nen vt pravdpodobnost nsilnch trestnch in ne u genotypu XY. Nadle nelze vylouit, e existuje souvislost mezi biologickmi faktory a uritmi typy zloin. Nkte jedinci napklad mohou mt vrozen pedpoklady k popudlivosti a agresivit. To by se v uritch situacch mohlo projevit v etnosti peinu spojench s fyzickm napadenm jin osoby. Nemme vak dn pesvdiv dkazy, e by takov osobnostn rysy byly ddin, a i kdyby byly, jejich vztah ke kriminalit by byl pinejlepm velmi vzdlen.
Psychologick pohled
Podobn jako vklady biologick hledaj i psychologick teorie zloinu souvislost mezi kriminalitou a uritm typem osobnosti. Jist vliv na psychologick interpretace zloinu mly mylenky Sigmunda Freuda, pestoe on sm o kriminologii nenapsal tm nic. Pozdj autoi vak na jeho teorie navzali a dospli k nzoru, e u meniny jedinc se rozvj amorln" ili psychopatick osobnost. Podle Freuda m n smysl pro morlku do znan mry pvod v sebeomezench, kter si mal dti vtpuj v oidipovsk fzi vvoje. Vzhledem k povaze svho vztahu k rodim si nkter dti tato omezeni nikdy nevytvo, take jim zkladn smysl pro morlku chyb. Tito psychopat jsou povaovni za uzaven, bezcitn jedince, kte maj poten ze samoelnho nsil. Jedinci s psychopatickmi sklony se skuten obas dopoutj nsilnch in, ale cel pojet psychopatie zstv velmi problematick. Nen vbec jasn, zda psychopatick rysy nutn predisponuj ke zloinu. Tm vechny vzkumy dajnch psychopat byly provedeny u usvdench vz a zmnn vlastnosti byly proto nevyhnuteln prezentovny jako negativn. Pokud je vak vylme jako pozitivn, jev se nm takov osobnost pln jinak a nevidme dn dvod, pro by lid tohoto typu mli bt bytostnmi zloinci. Kdybychom za elem vzkumn
191
studie hledali psychopatick jedince, kte nesed za memi, mohli bychom podat nsledujc inzert:
MTE RDI DOBRODRUSTV? Pro vzkumn ely hledme odvn a nebojcn lidi, kte jsou zvykl na vzruujc ivot, nabit udlostmi. Pokud jste lovk, kter necouvne tm ped nim, vytote kdykoliv slo 337-XXXX (Widom a Newman, 1985, str. 58).
Takov lid mohou bt przkumnky, hrdiny, hazardnmi hri nebo prost tmi, kter nud rutina bnho ivota. Mon budou ochotni uvaovat o dobrodrustv kriminlnho typu, ale nemn pravdpodobn je, e se budou realizovat ve spoleensky pijatelnch smrech. A u psychologick teorie kriminality vychzej z Freuda nebo z jinch perspektiv, mohou pinejlepm vysvtlit jen nkter aspekty zloinu. Mal menina zloinc sice me mt rysy osobnosti odlin od ostatn populace, ale je velmi nepravdpodobn, e by to platilo pro vtinu z nich. Existuje mnoho rznch trestnch in a nelze pedpokldat, e by vichni jejich pachatel sdleli urit psychologick rysy. I kdy se omezme na jedinou pesn definovanou kategorii zloinu, napklad na nsiln trestn iny, vstupuje do hry mnoho rznch okolnost. Nkter takov zloiny jsou spchny osamocenmi jedinci, jin organizovanmi skupinami. Je mlo pravdpodobn, e b psychologick charakteristiky osamlch stelc" mly mnoho spolenho s leny soudrnho gangu. A i kdybychom u nkterch forem kriminality objevili charakteristick osobnostn rysy, stle bychom si nemohli bt jisti, jak je mezi nimi kauzln vztah. Jsou postoje a nzory jedince skuten prvotnm zdrojem kriminality, anebo se samy druhotn formuj u jedinc vystavench vlivu skupin, v nich asto dochz k trestn innosti? Spolenost a zloin: sociologick teorie Kad uspokojiv vklad povahy zloinu mus mt sociologickou povahu, protoe o tom, eo bude povaovno za zloin, rozhoduj spoleensk instituce. Jednm z nejvznamnjch aspekt sociologickho pojet zloinu je draz na souvislosti mezi konformitou a deviac v rznch socilnch kontextech. Modern spolenosti se skldaj z mnoha rznch subkultur; chovn konformn vi normm urit subkultury me bt mimo ni hodnoceno jako deviantn. Gangy mladistvch napklad vyvjej velk tlak na sv leny, aby se osvdili" tm, e ukradnou auto. Navc ve spolenosti existuj velk majetkov a mocensk rozdly, kter vznamn ovlivuj pleitosti, je se otevraj jednotlivm skupinm. Jist ns nepekvap, e trestn iny jako krdee nebo vloupn jsou obvykle dlem pslunk chudch vrstev. U jinch delikt, napklad zpronevry nebo daovch nik, u ze sam podstaty vci vyplv, e se jich mohou dopustit jen osoby disponujc uritm majetkem.
192
Diferenciln asociace
Pojem diferenciln asociace uvedl do souvislosti se zloinem americk sociolog Edwin H. Sutherland, jen patil k zstupcm tzv. chicagsk koly (Sutherland, 1949). Zkladn mylenka diferenciln asociace je velice prost.|Ve spolenosti, kter obsahuje mnoho rznch subkultur, povzbuzuj nkter sociln prosted sklon k neleglnm innostem, zatmco jin ne. Jedinci se stvaj delikventy nebo zloinci v dsledku toho, e se sdruuj s jinmi lidmi, kte jsou nositeli kriminlnch norem. Podle Sutherlanda je kriminln jednn z valn sti nauen v primrnch skupinch, zvlt pak ve skupinch vrstevnk. Tato teorie se vrazn li od pedstavy, e existuj njak psychologick rozdly mezi zloinci a ostatnmi lidmi; povauje kriminln innosti za nco, co si lid osvojuj velmi podobnm zpsobem jako innosti zkonn a co obvykle smuje k naplnn tch poteb a hodnot. Zlodji se sna pijt k penzm prv tak jako lid pracujc v poestnch zamstnnch, ale vol si k tomu nelegln prostedky. adou pklad to dokld Janet Fosterov ve sv knize Darebci (Villains, 1990), vychzejc z vzkumu provedenho v jinm Londn. Podvejme se na ukzku z jejho rozhovoru s jednm z mladk, kte si pilepovali krdeemi a nevidli na tom nic patnho, protoe ve sv tvrti nemohli sehnat dobe placenou prci.
Del: Chodil sem po tch starejch stavenitch, kdy sem neml prachy a chtl sem si koupit flaku piva nebo si zajt do hospody nebo na fotbal, co m napadlo. Nejjednodu se mi zdlo jt ven a lohnout to. Vydlat sem si na to nemoh'. JF: Protoe jsi neml prci? Del: Prci sem ml vdycky, ale nebyla nikdy moc dobe placen, ty prachy prost nestly za nic. (Fosterov, 1990, str. 66)
Anomie jako pina zloinu
Tak interpretace zloinu u Roberta K. Mertona, zaloen na souvislosti mezi zloinem a jinmi typy deviantnho chovn, zdrazuje skutenost, e zloinec je normln (Merton, 1957). Merton svou velice vlivnou teorii deviace opral o Durkheimv pojem anomie. Durkheimova pedstava anomie byla soust jeho teze, e v modern spolenosti jsou odbourvny tradin normy a poadavky, ani by byly nahrazeny novmi. Anomie vznik tam, kde chybj jasn normy, jimi by se chovn v urit oblasti spoleenskho ivota dilo. Za takovch okolnost se lid podle Durkheima ct dezorientovan a nejist. Proto pedstavuje anomie jeden ze socilnch faktor, je ovlivuj sklony k sebevrad. V Mertonov pojet se termnem anomie rozum napt, ktermu je chovn jedince vystaveno v dsledku konfliktu mezi akceptovanmi normami a sociln realitou. Ve Spojench sttech - a do jist mry i v jinch prmyslovch spolenostech - se veobecn klade draz na schopnost se prosadit, tj. na individuln spch v materiln sfe. K tomuto cli m vst sebekze a tvrd prce. Podle tohoto pe193
svden mohou ti, kdo opravdu tvrd pracuj, doshnout spchu bez ohledu na startovn ru, ze kter vychzej. To ve skutenosti neplat, protoe vtina znevhodnnch jedinc m velmi omezen monosti si polepit. Ten, kdo neuspje", vak bv za svou neschopnost doshnout hmotnho pokroku odsuzovn. V tto situaci se ocit pod velkm tlakem, aby se pokusil prosadit" jakmikoli prostedky, teba i nelegitimnmi. Merton rozliuje pt monch reakc na konflikt mezi hodnotami, kter spolenost hls, a omezenmi prostedky k jejich dosaen. Konformist pijmaj jak veobecn sdlen hodnoty, tak konvenn zpsoby k jejich dosahovn. Do tto kategorie pat vtina populace. Inovtoi jsou ti, kdo sice nadle pijmaj hodnoty uznvan spolenost, ale usiluj o n nelegitimnmi nebo protiprvnmi zpsoby. Typickm pkladem jsou zloinci, kte se sna nelegln zbohatnout. Pro ritualisty je typick, e se nadle podizuj spoleensky akceptovanm normm, pestoe u ztratili ze zetele hodnoty, je pvodn jejich innost stimulovaly. Pravidla jsou porn dodrovna prost proto, e existuj, bez ohledu na jejich ir smysl a cl, jemu maj slouit. Ritualistou je napklad nkdo, kdo se usilovn vnuje nudn prci, pestoe mu nedv anci se prosadit a nen patin odmovna. Odpadlci jsou ti, kdo se pln rozeli se soutivm pstupem, m odmtli jak pevaujc hodnoty, tak veobecn pijman cesty k jejich dosaen. Pkladem mohou bt lenov svpomocn komuny. Konen rebelov jsou jedinci, kte nejene odmtaj existujc hodnoty a normy, ale aktivn se je sna nahradit jinmi a zmnit strukturu socilnho systmu. Do tto kategorie pat pslunci radiklnch politickch hnut.
Anomie a asociace
Kriminln innost jako takovou se Merton pli nezabval. Nepokusil se tak vysvtlit, pro jedinci dvaj pednost uritm reakcm na anomii ped jinmi. Tyto mezery doplnili pozdj autoi, kte propojili Mertonovy definice se Sutherlandovou pedstavou diferenciln asociace (tj. e skupina lid, s nimi se jedinec sdruuje, jej ovlivuje ve prospch zloinu nebo proti nmu). Richard A. Cloward a Lloyd E. Ohlin sledovali party (gangy) mladistvch delikvent (Cloward a Ohlin, 1960). Tvrdili, e takov party vznikaj v subkulturnch komunitch, jejich lenov maj jen mal ance doshnout spchu legitimnm zpsobem - napklad v prosted znevhodnnch etnickch menin. Jejich lenov do jist mry uznvaj vtinov nzor, e je sprvn usilovat o hmotn prospch, ale pitom tato hodnotov mtka vnmaj prizmatem sv vlastn subkultury. Ve tvrtch, kde existuj zaveden kriminln struktury, vedou delikventn party jedince od drobnch krde k celoivotn zloineck karie. Kde takov struktury nejsou, tam m delikvence podobu rvaek a vandalskch projev, protoe lenov part maj jen malou anci zalenit se do skutench kriminlnch organizac. Ti, kdo se nedok pizpsobit ani zavedenmu spoleenskmu du, ani subkulturm gang, mvaj sklon uchylovat se k zvislosti na drogch.
194
Prce Clowarda a Ohlina m mnoho spolenho s o nco star studi Alberta Cohena (1955). Cohen popsal zny delikvence" ve velkch americkch mstech, v nich se kultura gang stala bnm zpsobem ivota. Podle nj vak jejich lenov obvykle nekradou ani tak kvli hmotnmu prospchu, ale spe na zklad te motivace, kter je vede ke rvakm a vandalismu. Vechny tyto innosti vyjaduj odmtnut hodnot spodan" spolenosti. Protoe si uvdomuj vlastn neuten postaven ve spolenosti, vytvej si gangy vlastn, protichdn hodnoty. Nemli bychom automaticky pedpokldat, e lid ijc v chudch pomrech maj stejn pedstavy o spchu jako ti zmonj. Vtina lid sv oekvn pizpsobuje tomu, co povauje v dan situaci za reln. Na druh stran by bylo rovn chybou se domnvat, e nesoulad mezi oekvnm a relnmi pleitostmi se vyskytuje jen u sociln nejslabch vrstev. Pod tlakem vedoucm k poruen zkona se ocitaj i jin skupiny, o em svd napklad tzv. zloiny blch lmek: zpronevra, podvody a daov niky, o nich jet bude e.
Etiketizan teorie (teorie nlepkovn)
Jednm z nejvznamnjch pstup k pochopen kriminality je tzv. etiketizan teorie (labelling theory), pestoe jde spe o soubor navzjem souvisejcch mylenek ne o ucelenou koncepci. Zastnci tohoto smru nevnmaj deviaci jako soubor charakteristickch rys jednotlivc i skupin, ale jako proces interakce mezi deviantn a nedeviantn st populace. Podle nich musme zjistit, pro nkte lid dostvaj etiketu deviant, chceme-li pochopit povahu deviace jako takov. Hlavnm zdrojem tchto etiket jsou ti, kdo pedstavuj sly zkona a podku, anebo jsou schopni jinm vnutit sv mtka konvenn mravnosti. Etikety pouit k vytvoen jednotlivch kategori deviace i kontexty jejich pouvn tak odrej mocenskou strukturu spolenosti. V podstat se d ci, e pravidla vymezujc deviaci obvykle uruj bohat lid chudm, mui enm, star lid mladm a etnick vtiny meninm. Mnoho dt se napklad dopout malch pestupk lezou po cizch stromech, kradou ovoce, rozbjej okna nebo chod za kolu. Ve spodanch tvrtch to rodie, uitel i policist asto pokldaj za vcelku nevinn prvodn jevy procesu dospvn. V chudch oblastech mst naopak mohou bt takov proheky vnmny jako dkaz toho, e se dt stv mladistvm delikventem. Jakmile je dospvajc ocejchovn jako delikvent, zstv mu stigma kriminlnka; uitel i potenciln zamstnavatel jej budou obvykle povaovat za nedvryhodnho (a tak s nm podle toho jednaj). Nsledkem toho se poslze uchyluje k dalmu kriminlnmu jednn, m se propast mezi nm a socilnmi konvencemi dle zvtuje. Edwin Lennert (1972) nazv prvn proheek primrn deviac. Sekundrn deviace nastv tehdy, kdy jedinec pijme etiketu, kterou dostal, a zane sm sebe vnmat jako deviantnho. Meme si to ukzat na pkladu mldence, kter pi sobotnm tahu" s pteli rozbije vlohu. Takov in lze povaovat za nhodn vsledek pehnan rozpusti195
lho chovn, kter je u mladch mu za uritch okolnost omluviteln. Hoch me vyvznout s napomenutm a malou pokutou. Pokud je ze spodan" rodiny, obvykle to tak dopadne. Je-li mladk povaovn za slunho chlapce", kter se jen vjimen zachoval pli nevzan, zstane rozbit vlohy na rovni primrn deviace. Pokud vak policie a soudy reaguj psnji, napklad vynesou podmnn trest nebo chlapci ulo, aby se pravideln hlsil socilnm pracovnkm, me se incident stt prvnm krokem v procesu sekundrn deviace. Proces uen se deviaci" bv umocovn prv tmi institucemi, jejich dajnm smyslem je deviantn chovn napravovat - polepovnami, vzenmi, psychiatrickmi lebnami. Vznam etiketizan teorie spov v tom, e vychz z pedstavy, podle kter dn jednn nen kriminln samo o sob. Co je kriminln, to definuj nositel moci prostednictvm zkon a tm, jak je interpretuje policie, soudy a npravn zazen. Kritikov etiketizan teorie obas namtaj, e ve skutenosti existuje ada in, kter jsou dsledn zakazovny ve vech nebo tm ve vech kulturch, napklad vrady, znsilnn a loupe. Tento nzor je vak urit nesprvn. Ani v na vlastn kultue nen zabit vdy povaovno za vradu. V dob vlky je usmrcen neptele naopak schvalovno a vynucen pohlavnho styku na vlastn manelce donedvna nebylo napklad v britskm zkonodrstv povaovno za znsilnn. Pesvdivj nmitky proti etiketizan teorii lze podept temi hlavnmi argumenty. Za prv, je-li kladen dkaz na aktivn proces etiketizace, ztrcej se ze zetele procesy, je vedou k inm chpanm jako deviantn. Etiketizace zjevn nen pln svvoln; mra zapojen jedince do innost, u nich pedevm hroz oznaen za deviantn, je ovlivnna rozdly v socializaci, postojch a pleitostech. Za druh dosud nen jasn, zda etiketizace skuten zvyuje pravdpodobnost deviantnho jednn. Po odsouzen se delikventn jednn opravdu vyskytuje astji, ale je to vsledek etiketizace jako takov? Lze to jen velmi obtn posoudit, protoe se me uplatovat mnoho jinch faktor, napklad zven interakce s jinmi delikventy nebo zskn novch zloineckch znalost. Za tet musme zkoumat celkov vvoj modernch systm prva, soudnictv a policie, abychom porozumli tomu, jak a pro vznikaj rzn typy etiket. Jak u bylo eeno, m chpn deviace svou historickou dimenzi. William Nelson takto zkoumal zmny v trestnm prvu a procedurch ve stt Massachusetts v letech 1760 a 1830. (Pojet zkona a trestu, kter se v t dob utvelo, mlo znan vliv na pozdj vvoj prvnho systmu v celch Spojench sttech.) Studiem soudnch zprv Nelson zjistil, e tyto zmny byly znan. Ped americkou revoluc (1776) mohli soudci nejen rozhodovat o jednotlivch ppadech, ale i podvat vklad zkona. Majetkov zkony t doby byly zameny proti finannm spekulacm a hromadn majetku. Po revoluci, kdy ve spolenosti zaal pevldat zjem na hospodsk expanzi, se zkony zmnily ve prospch ochrany soukromho majetku. Bezohledn dobvn pdy a majetku se stalo leglnm", zatmco zloiny proti majetku, pedevm drobn krdee, se zaaly psn trestat (Nelson, 1975).
196
Co je legln a co zakzan. Drogy jsou dobrou ukzkou etiketizan teorie, protoe vtina lid m tolerantnj postoj napklad k alkoholu ne teba k marihuan nebo heroinu. Pitom alkohol je tak droga, kter je pinou mnoha zdravotnch problm.
Zdroj: Guardian, 12. listopadu 1991.
197
KONFORMITA A DEVIACE Racionln volba a situan" vklad zloinu
dn z dosud zmnnch teori, je dominuj sociologickm studim deviace, nevnuje mnoho prostoru posuzovn kriminlnho jednn jako zmrnho a clenho inu. Vechny maj sklon vnmat kriminalitu spe jako reakci" ne jako akci" - spe jako vsledek vnjch vliv ne jako aktivn innost jedince, jen se sna zskat konkrtn vhody anebo chce vyut situace, v n se ocitl. Diferenciln asociace klade draz na interakce s ostatnmi; teorie anomie na tlak, ktermu jedince vystavuje spolenost zamen na spch; etiketizan teorie na schopnost mocenskch struktur klasifikovat chovn, kter by se jinak mohlo povaovat za nekodn. Ti, kdo se astn trestn innosti, a u pravideln nebo jen obas, to vak in mysln a obvykle si tak uvdomuj riziko dopaden. Pokusem o nov vklad je interpretace kriminality jako racionln volby (Cornish a Clarke, 1986). Podle tohoto pojet nejsou lid ke kriminln innosti pinuceni, ale aktivn se pro ni rozhoduj, nebo se prost domnvaj, e riziko za to stoj. Vzkumy ukazuj, e k mnoha trestnm inm - zvlt tm mn zvanm, jako jsou bn krdee nebo vloupn - dochz na zklad situanho" rozhodnut. Lidmi se zloineckou mentalitou" jsou ti, kterm je lto zahodit anci, pokud se naskytne. Nkdo vid przdn dm, zkus zadn dvee a zjist, e se daj lehko otevt. Na poli zloinu najdeme mlo specialist"; vtina zlodj je veobecnho zamen" a dopluje sv ostatn pjmy pleitostnmi krdeemi nebo vloupnmi (Walsh, 1986). Zajmavou studii kalifornskch lupi, z nich nkte byli odsouzeni za loupen pepaden s pouitm nsil, zpracoval Floyd Feeney (1986). Vce ne 50 procent lupi tvrdilo, e zloin nebo zloiny, za kter byli odsouzeni, pedem neplnovali. Dalch 33 procent uvdlo jen mal plnovn, napklad vbr spolenka, rozhodnut, kde nechaj automobil, nebo zda pouij zbra. Asi 15 procent lupi svj in peliv naplnovalo, i kdy vtin z nich stail pln, kter ji v minulosti pouili. Okolo 60 procent prohlsilo, e ped loupe vbec nemysleli na monost pistien. Toto pesvden bylo mon docela na mst: jeden z pachatel se do 26 let stail dopustit vce ne tisce loupe, ale dopaden byl pouze jednou. Situan" povaha etnch majetkovch delikt svd o tom, jak mnoho mv kriminln innost spolenho s bnm rozhodovnm nedeviantn povahy. Je-li jedinec ochoten uvaovat o asti na kriminln innosti (co je stav mysli, kter mohou pomoci osvtlit nkter z ostatnch teori), uplatuje se pi kriminln innosti docela normln proces rozhodovn. Rozhodnut vzt v obchod nco bez placen, kdy se nikdo nedv, nen pli odlin od rozhodnut koupit urit vrobek, kter nm padl do oka - nkte lid to dokonce provedou v prbhu tho nkupu.
198
Teoretick zvry K jakmu zvru tedy meme dojt na zklad tohoto pehledu mnoha existujcch teori zloinu? Pedevm musme zopakovat, co u bylo eeno. Pestoe je zloin" jako takov pouze jednou z dlch kategori deviantnho chovn, zahrnuje tak rznorod formy innosti - od krdee okoldy a po hromadnou vradu - e lze jen st pijt s jedinou teori, kter by vysvtlovala vechny jeho podoby. Kad z teoretickch vchodisek, o nich jsme se zmnili, tak i onak pispv k pochopen uritch aspekt nebo uritch typ zloinu. Biologick a psychologick pstupy mohou identifikovat typy osobnosti, kter predisponuj jedince k tomu, aby v kontextu uritho socilnho uen a zkuenosti smovali k poruen zkona. Napklad jedinci, kte jsou obvykle oznaovni jako psychopati", se v nkterch kategorich pachatel nsilnch trestnch in vyskytuj astji, ne by odpovdalo jejich zastoupen v populaci. Na druh stran vak zejm maj vt zastoupen i mezi tmi, kdo bvaj vyznamenvni za mimodn hrdinstv nebo za to, e se rozhodli vyvjet jinou innost spojenou s rizikem. Pnos sociologickch teori zloinu je dvoj. Za prv oprvnn zdrazuji, e kriminln a spodan" jednn na sebe plynule navazuj. Kontext, v nm je urit druh jednn povaovn za kriminln", bv velmi rozmanit. Za druh se shoduj na tom, e na kontextu vznamn zvis i vskyt kriminln innosti. Proces socilnho uen a msto jedince ve spolenosti toti zsadnm zpsobem ovlivuj to, zda se nkdo dopust zloinu anebo bude za zloince" oznaen. Pes vechny sv nedostatky m zejm nejir pouit pi chpn rznch aspekt zloinu a deviantnho jednn etiketizan teorie. Ve spojen s historickou perspektivou nm umouje vnmat, za jakch podmnek se nkter typy innost stvaj podle zkona trestnmi a jak mocensk vztahy se pi tvorb takovch vymezen uplatuj, prv tak jako chpat okolnosti, za nich urit jedinci zkon poruuj. S tmto pstupem se daj docela snadno spojit situan vklady zloinu, nebo osvtluj jednu vlastnost kriminality, o kter etiketizan teorie ml - toti pro se mnoz lid, kte nejsou nijak zjevn abnormln", rozhoduj provst nco, o em vd, e po tom mohou nsledovat zkonn sankce. Nyn se zamyslme nad vskytem a povahou kriminln innosti v modern spolenosti.
TRESTN INY A STATISTIKY
K jakmu potu trestnch in skuten dochz a jak jsou nejobvyklej formy poruen zkona? Odpov na tyto otzky meme zat hledat v oficilnch statistikch. Ty jsou pravideln zveejovny, take by se mohlo zdt, e hodnocen kriminality je snadn. Tento pedpoklad vak vbec neplat. Statistiky tkajc se
199
Pro lid nehls trestn iny (procento postiench, kte trestn in neohlsili na policii; dotzan mohli uvst vce ne jeden dvod), Anglie a Wales, 1993 Zdroj: Statistiky
ministerstva vnitra, pevzato ze Social Trends, 1996, str. 163.
zloinu a delikvence jsou toti zejm tmi nejmn spolehlivmi ze vech oficiln zveejovanch daj v sociln oblasti. Hlavnm nedostatkem oficilnch kriminologickch statistik je skutenost, e v nich figuruj jen ty trestn iny, kter policie opravdu zaznamenala. Od spchn monho trestnho inu k tomu, aby se ocitl v policejnch zznamech, vede dlouh ada problematickch rozhodnut. O vtin z nich, pedevm o drobnch krdech, se policie vbec nedozv. Lid maj rznou schopnost rozpoznat trestn in a rznou ochotu jej oznmit. Ani oznmen iny se vak nemus ve statistikch objevit, protoe policie asto neme takto zskan informace ovit nebo je povauje za nevrohodn. Z przkum vyplv, e i u tak zvanch trestnch in, jako jsou znsilnn, loupe a ublen na tle, zstane nejmn polovina bez ohlen. ad pro stn lidu v USA provd od roku 1973 pravideln przkumy u 60 tisc nhodn vybranch domcnost, aby zjistil, kolik jich bylo v pedchozch esti mscch postieno uritm trestnm inem. Tento przkum potvrzuje, e mnoho zvanch trestnch in nen nikdy oznmeno. Nejvy procento oznmen je u vyloupen obchod (86 %), nejni u krde v domcnosti nepesahujcch 50 dolar (15 %). Ve Velk Britnii vypadaj vsledky obdobn. Chceme-li zjistit skuten vskyt zloinu, nememe prost zvit oficiln policejn daje o statisticky odhadnut procento neohlench in, protoe policie na mstn rovni pistupuje k tmto dajm rzn. Jestlie hls policie v njak
200
oblasti mn trestnch in ne jinde, me to bt dno jej neschopnost nebo snahou zvit si procento objasnnosti, tj. pomr zatench k celkovmu potu trestnch in. Britsk przkum vzorku domcnost z roku 1981 dospl k zvru, e v letech 1972 a 1980 se vskyt vloupn prakticky nezmnil, pestoe oficiln statistiky zaloen na dajch policie ukazovaly nrst o 50 procent (Bottomley a Pease, 1986, str. 22-3). Zdnliv nrst byl zpsoben posunem ve veejnm mnn, jen vedl ke zven procenta oznmench vloupn, ale tak zavedenm efektivnjch metod sbru dat u policie. Oficiln britsk statistiky tvrd, e za desetilet 1981-1991 prudce stoupl poet nsilnch trestnch in. Odpovd tento nrst skutenosti, anebo je vsledkem zmny zpsobu registrovn trestnch in? Existuje toti dobe znm proces inflace", kter me mt vliv na to, kolik trestnch in bude oficiln zaregistrovno. Novini zjist, e zloinnost stoup, a zanou volat po zven aktivit nebo i poslen policie. Vsledkem je, e se policii poda zjistit vce trestnch in. Sdlovac prostedky se opt zhroz a prohls, e se s tm mus nco dlat... a tak dle. Mnoz kriminologov, zvlt ti liberlnji nebo levicovji zamen, dlouho usilovn poprali, e by rst zloinnosti v oficilnch statistikch ml njak valn vznam. Snaili se dokzat, e sdlovac prostedky kolem toho vytvej zbyten rozruch, anebo tvrdili, e velk st trestn innosti je skrytm protestem proti nerovnosti - co je v souladu s Mertonovm pojetm anomie. Tzv. nov levicov realismus, spojen pedevm s dlem Jocka Younga, se s tmto postojem rozchz. Prohlauje, e nrst zloinnosti je reln a znepokojen veejnosti oprvnn. V souladu s tm se nezabv jen tmi, kdo se dopoutj trestnch in, ale sna se obracet pozornost k tm, kdo jsou jimi postieni. Tvrd, e studie zabvajc se obtmi zloin poskytuj pravdivj obraz rozsahu zloinnosti ne oficiln statistiky. Podle Younga ukazuj tyto studie, e policie svj boj se zloinem prohrv, zvlt pak v chudch tvrtch (o nich se vce dotete v kapitole 17, vnovan modernmu urbanismu). Poulin trestn innost, k n pat nsiln iny rznho druhu, prodej drog a vandalismus, vrazn vzrostla. Ve vnitnm mst vznikaj kriminln subkultury, kter nevytv chudoba jako takov, ale to, e se jejich lenov ct odmtnuti ir spolenost. Kriminalizovan skupiny mldee napklad psob na okraji spodan spolenosti" a stavj se oste proti n. Vrada, zabit a dal nsiln trestn iny
Vrada a zabit
Poet vrad je pravdpodobn nejlpe podchycenm dajem ze vech statistik o zloinnosti. I tady se ovem mohou vyskytnout nepesnosti. Aby bylo mrt povaovno za vradu, mus bt jist, e k nmu skuten dolo. To obvykle znamen, e se mus najt tlo; v opanm ppad je mrt jen mlokdy registrovno jako vrada. Pokud se tlo objev, vznik podezen z vrady jen tehdy, jsou-li zjitny okolnosti svdc proti pirozen" pin smrti, napklad rozshl pohmod201
niny nebo proraen lebky. Je-li proti nkomu zahjeno vyetovn, me se nakonec dospt k rozhodnut, e pachatel nen vinen vradou, ale jen zabitm (tj. e jeho myslem bylo druhho zranit, ale ne usmrtit). Vcemn nezvisle na dajch policie lze poet nsiln usmrcench osob zjistit ze statistik zdravotnickch, je vychzej z pitevnch protokol. Tyto sice nejsou zcela pesn, protoe patolog me omylem zamnit usmrcen jinou osobou za nehodu nebo sebevradu, ale obecn z nich vychzej sla velmi podobn policejnm zprvm, co svd o tom, e policejn daje jsou v tomto ppad dosti pesn.
Nsiln trestn innost ve Spojench sttech
Kriminalistick statistiky prozrazuj tak jeden jev, kter nikdo nezpochybuje, toti mimodn vysok vskyt nsiln trestn innosti v USA ve srovnn s jinmi prmyslovmi zemmi (i kdy nkter zem Tetho svta jsou na tom jet he). V samotnm Detroitu, kter m 1,5 milionu obyvatel, je za rok zaznamenno vce vrad ne v cel Velk Britnii, kde ije 55 milion lid. Zd se, e v USA se nsilnmu zloinu da daleko vce ne v Evrop. Pro tomu tak je? Jako pina bv nkdy uvdna snadn dostupnost pistol a jinch stelnch zbran. Ta m jist svj vznam, ale k vysvtlen sama o sob nesta. vcarsko m napklad velmi nzk vskyt nsiln trestn innosti, pestoe jsou steln zbran lehce dostupn; vichni mui jsou leny domobrany a maj doma puky, revolvery a nkdy i jin automatick zbran. I zskn zbrojnho pasu je ve vcarsku snadn (Clinard, 1978). Nejpravdpodobnjm vysvtlenm toho, pro jsou nsiln iny v USA tak ast, je kombinace dostupnosti stelnch zbran, veobecnho vlivu prkopnick tradice" a existence nsilnickch subkultur ve velkch mstech. Nsil prosazovan prkopnky a uvdomlmi obany" m v americk historii estn msto. V imigrantskch tvrtch americkch mst se od samho potku rozvjelo neformln prosazovn autority, je se opralo o nsil nebo hrozbu nsilm. Podobn subkultury zaloen na idelu munosti a cti, spojen s ritulem nsil, se vyvinuly i u mladch lid v ernoskch nebo hispnskch komunitch. Nsil v americk spolenosti - prv tak jako ve Velk Britnii - nem vbec nic spolenho s biologickmi odlinostmi mezi ernochy a blochy. Studie africkch komunit ukazuj, e v nich dochz k nsilnmu usmrcen mnohem vzcnji ne u ernch Amerian. Vzkum Marvina Wolfganga u ernoch ve Filadelfii zjistil v letech 1948-1952 plnch 24,8 vrad na 100 tisc obyvatel. U africkch kmen, jimi se zabval ve stejnm obdob Paul Bohannan, byl prmrn vskyt vrad jeden z nejnich na svt, toti 12 na milion obyvatel (Wolfgang, 1958, Bohannan, 1960). Je teba zdraznit, e mnoh nsiln iny jsou svm zpsobem vedn": vtina zabit a vrad se jen mlo podob zloinm bsncch zabijk, jim bv ve sdlovacch prostedcch vnovna nejvt pozornost. K vradm obvykle doch202
KONFORMITA A DEVIACE Stty s vysokm vskytem vrad (poet vrad na 100.000 obyvatel podle policejnch statistik), 1990
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Bahamy Filipny Guatemala Jamajka Botswana Zimbabwe Peru Barbados r Lanka 52,61 30,12 27,40 20,85 19,50 17,88 12,01 11,67 11,60
Malta 10,44 Paraguay 10,00 Thajsko 9,50 USA 9,40 bval Sovtsk svaz 8,67 Trinidad a Tobago 8,42 Papua Nov Guinea 7,78 vdsko 7,02 Tchaj-wan 6,40 Velk Britnie ___________________________________________________ 6,00 ________________
Zdroj: The Economist, The Pocket World in Figures (Svt do kapsy v slech, Profile Books Ltd, 1996, str. 81)
z v okruhu rodiny a jinch osobnch vztah. Daleko astji jsou pchny pod vlivem alkoholu ne pod vlivem narkotik - co ns nemus pli pekvapovat, protoe konzumace alkoholu je daleko astj ne povn jinch drog. Vznamn procento nsilnch usmrcen je vyprovokovno samotnou obt, kter udl prvn vhrun gesto nebo zasad prvn rnu. Mnoho pklad se objevuje ve Wolfgangov americk studii, kter na tento jev upozornila jako prvn. Rozzuil se, kdy ho jeho vitel podal o vrcen dlun stky. Uchopil sekeru a vyrazil proti viteli. Ten vythl n a dlunka bodl" (Wolfgang, 1958, str. 253, viz t Campbell a Gibbs, 1986).
VZEN A JIN FORMY TRESTN Nprava provinilc ve vzench Jak u bylo eeno, vznn je u dlouho spojovno se zmrem napravit zloince a pevychovat je na zkona dbal obany. Uvznn m samozejm provinilce tak potrestat a chrnit ped nimi ostatn leny spolenosti, ale podstatou vzeskho systmu zstv nprava" jedince, aby se mohl zaadit na patin msto ve spolenosti. M vak vzen skuten tento vliv na ty, kdo jsou v nm na uritou dobu internovni? Existuje mnoho dkaz toho, e tomu tak nen.
203
Vzm u dnes obvykle nen fyzicky ubliovno, jak to bvalo obvykl dve, pestoe bit dodnes nen nim neznmm, a to ani v enskch vznicch (jak o tom jet bude e). Trp nicmn mnoha jinmi typy deprivace. Ztrcej nejen svobodu, ale i dn pjem, spolenost sv rodiny a dosavadnch ptel, heterosexuln vztahy i vlastn aty a dal osobn pedmty. asto ij ve stsnnch podmnkch; musej se smit s psnm kzeskm dem a adou omezen v kadodennm ivot. ivot v tchto podmnkch spe vr kln mezi vzn a vnj spolenost, ne aby se jejich chovn normm tto spolenosti pibliovalo. Vzov se pizpsobuj prosted zcela odlinmu od vnjho svta". Zvyky a postoje, kter si za memi osvoj, jsou velmi asto pravm opakem toho, co se od nich oekv. Mohou si napklad vytvoit z proti adovm obanm a zvyknout si povaovat nsil za nco normlnho. Setkaj se s ostlenmi zloinci, s nimi pak udruj kontakty i po proputn; nau se od nich zloineckm technikm, o kterch dosud mnoho nevdli. Nepekvapuje proto, e recidivy - opakovan poruen zkona tmi, kte u byli v polepovn nebo ve vzen - jsou nepjemn ast. Vce ne 60 procent vech mu, kte jsou proputni na svobodu po odpykn trestu, je do ty let opt zateno. Skuten poet recidiv je zejm jet vy, nebo nkter osoby vracejc se k trestn innosti novmu zaten unikaj. Pestoe jsou vzen zjevn nespn ve snaze o npravu vz, nen vyloueno, e maj odstraujc inek. I kdy neodstra ty, kdo jsou uvznni, maj vliv na ostatn. Reformtoi vzestv zde stoj ped tm neeitelnm problmem. Uinme-li pobyt ve vzen krajn nepjemnm, me to zejm odstrait potenciln pachatele, ale velice to znesnaduje veker snahy o npravu vz. m jsou vak podmnky ve vzen snesitelnj, tm men je jeho odstraujc psoben. Vzesk vzpoury a alternativn tresty Ve Velk Britnii dolo od roku 1969 do roku 1989 ke dvancti velkm vzpourm, je upozornily na osud vz, zvlt pak tch, kte byli odsouzeni k mnohaletm trestm. Jeden z vz, kter se astnil vzbouen ve vznici Peterhead v roce 1987, na svou obhajobu mimo jin uvedl:
Me nkdo vbec pochopit, jak stran je ivot ve vzen, i kdyby je navtvil? Samozejm neme. Nepochop to nikdo, kdo v tom neije, kdo nect tu zkost, kdo nezn tu bezmoc, tu beztnost. ivot ve vzeni neposkytuje npravu a vcvik, kter lovk potebuje, aby mohl po proputn zat nanovo... Pokud budou dozorci dl jednat s vzni jako se zvaty, budou se vzni pochopiteln dl jako zvata chovat. Vzni jako j bvaj oznaovni za nevyliteln psychopaty a podvratn ivly, posedl nienm. To vypad sp jako vmluva ne jako pravda. Ptm se vs: dostali vzni anci vyjdit se njakm jinm zpsobem?"
204
Poet osob ve vzen na 100.000 obyvatel v zemch EU, 1992

Zdroj: Rada Evropy, pevzato ze Social Trends, 1995.
Podobn jako v Britnii jsou dnes i ve vtin ostatnch prmyslovch zem vzen peplnn. Jestlie uvznn trestanho obvykle nenaprav a mon nem ani odstraujc inek, nemlo by se uvaovat o alternativnch pstupech k problmu zloinu? Setkvme se s nzory, e dnes provme krizi vzestv". een podle nich nespov v budovn novch vznic, ale ve zmn povahy trestu. V rznch zemch se pouv nebo zvauje nkolik alternativ. Jednu z nich pedstavuje dohled nad provinilcem na svobod - podmnn trest, proputn na podmnku nebo na kauci. Ve Velk Britnii je ji dnes vce odsouzench podmnen na svobod ne za memi. Podmnn tresty jsou asto pouvny u mn zvanch trestnch in; spovaj v tom, e se provinilec mus po jistou dobu dobe chovat" a pravideln se hlsit adm. Po uplynut tto doby je ppad uzaven. Podmnen proputn znamen odmnu za dobr chovn v dosavadnm prbhu vkonu trestu. Proputn na kauci, kter se asto pouv v USA, umouje obvinnm, aby vynesen rozsudku oekvali na svobod pod zodpovdnm dohledem. Dal alternativou jsou programy, kter penej jedince pln mimo soudn sfru. Vtina existujcch program, iroce vyuvanch v ad zem, se uplatuje u mladistvch nebo tch, kdo se dopustili svho prvnho provinn. Provinilec je veden k tomu, aby pijal svou vlastn zodpovdnost za in, jeho se dopustil, a pak naplnoval, m jej me napravit. Smyslem je zmenit pocit viny a namsto stigmatizace dt npravnmu procesu pozitivn npl. Existuje mnoho jinch monost, napklad veejn prospn prce, nahrazen trestu pokutou, kter se mus odpracovat, finann nhrada pokozenmu, programy ke smen naruitele a pokozenho, terapeutick komunity a doasn propustky z vzen, je umouj vzm trvit urit as na svobod. Existuj nzory, e by vzen mla bt pln zruena. Z historickho pohledu, jak u bylo eeno, jsou
205
pomrn nedvnm vynlezem a sv hlavn cle dosud pli dobe neplnila. Zatm je vak pravdpodobn, e se trest odnt svobody bude ve vtin zem nadle pouvat, i kdy bude kombinovn s adou jinch monost (Vass, 1990). Trest smrti Od doby, kdy se hlavn formou trestn stalo vznn, je existence trestu smrti pedmtem rostoucch spor. Vtina reformtor jej vdy povaovala za projev barbarstv. Navc pi pouit trestu smrti nelze zptn napravit justin kivdu, objev-li se dkazy, e jedinec byl odsouzen neprvem. Jak u bylo eeno, jsou Spojen stty tm jedinou ze zpadnch zem, kde se trest smrti doposud pouv. V roce 1972 byl sice Nejvym soudem zruen, ale v roce 1976 jej znovu zavedli a v ad stt USA byly obnoveny popravy. Poet odsouzench k smrti rok od roku vzrst, i kdy odvoln a dal faktory vedou k tomu, e ne vichni jsou skuten popraveni. V ad dalch zem vyvj veejn mnn tlak na znovuzaveden trestu smrti alespo za nkter zloiny (napklad za terorismus nebo vradu policisty). Ve Velk Britnii przkumy trvale ukazuj, e vtina populace by si obnoven trestu smrti pla. Mnoz lid se patrn domnvaj, e hrozba popravy odstrauje potenciln vrahy. Pro sprvnost tohoto nzoru, kter se stle znovu vynouje, vak nesvd vbec nic. Stty, kter trest smrti zruily, nemaj znateln vy vskyt vrad ne pedtm. A v USA, kde byl trest smrti znovu zaveden, se vrad vce ne v kterkoli jin zemi prmyslovho svta. Pevaujc postoj veejnosti k tto otzce mon vyjaduje spe jej nzor na to, co je spravedliv, ne pesvden o odstraujcm inku poprav. Lid asto soud, e ten, kdo vzal jinmu ivot, si zaslou tot. Podle opanho nzoru je mravn neppustn, aby stt zabjel sv obany, a u se dopustili jakhokoli zloinu. Prv tento druh nzor spolu s prokzanou absenc odstraujcho efektu u vtiny zpadnch zkonodrc pevil.
ENY, MUI A ZLOIN Podobn jako v jinch oblastech sociologie je i u kriminologickch studi tradic, e pehlej celou polovinu populace. Mnoh uebnice kriminologie se dosud tm vbec nezmiuj o ench (vyjma kapitol o znsilnn a prostituci). Rovn vtina teori deviace nevnuje enm tm dnou pozornost, co lze ukzat na Mertonov vkladu sociln struktury a anomie. Nutnost uspt" podle nj postihuje prakticky kadho v modern spolenosti. Z toho by logicky vyplvalo, e by se eny mly v nejrznjch Mertonovch kategorich deviace - vetn zloinu objevovat astji ne mui, protoe maj mn anc se prosadit". Ve skutenosti
206
je vak kriminalita en velice nzk, anebo se to tak pinejmenm jev. Ani to, e jsou eny z uritch pin mn nchyln k deviantnm innostem ne mui, ovem nen dvodem k tomu, abychom je pln pominuli. Kriminalita u mu a en Mezi kriminalitou obou pohlav nachzme pozoruhodn rozdly. Obrovsk nepomr je napklad mezi potem mu a en ve vzench, a to v celm prmyslovm svt (ve Velk Britnii pedstavuj eny pouh ti procenta vz). Kontrasty vidme - alespo podle oficilnch statistik - tak mezi typy zloin, jich se eny a mui dopoutj. Trestn iny en jsou mlokdy spojeny s nsilm a tm vdy bvaj menho formtu. Typicky enskmi proheky jsou drobn krdee v obchodech a naruovn veejnho podku jako vtrnictv nebo prostituce (Flowers, 1987). Nelze ovem vylouit, e skuten rozdl mezi kriminalitou mu a en je men, ne ukazuj oficiln statistiky. Mohlo by se teba stt, e policist a jin pedstavitel edn moci budou povaovat ensk pachatelky za mn nebezpen ne mue a prominou jim jednn, za kter by mu byl zaten. Tuto monost lze ovit pomoc studi vychzejcch z vpovd obt. V jedn americk studii byly daje Nrodnho przkumu zloinnosti za rok 1976 srovnny se statistikami FBI, aby se zjistilo, zda vykazuj njak rozdl v zastoupen en (Hindelang, 1978). Pokud jde o zvan trestn iny spchan enami, byly nalezeny jen mal rozdly; v Nrodnm przkumu bylo jejich zastoupen dokonce jet ni ne v oficilnch statistikch FBI. Nkte autoi tvrd, e se pravdpodobn zv poet en dopoutjcch se muskch" trestnch in, napklad loupee se zbran v ruce, ale dosud takov trend nelze jednoznan doloit. Urit informace o reakci obou pohlav na pleitost k peinu nm poskytuj pokusy se ztracenmi dopisy" (Farrington a Kidd, 1980). Pokus spoval v tom, e nkdo na veejnm mst upustil dopis obsahujc penze. Pitom se v rznch variantch pokusu mnila suma, o kterou lo, jej charakter (hotovost, ek) a osoba, kter ji ztratila" (star pan nebo bohat vyhlejc mu). astnci vzkumu si zapisovali charakteristiku jedince, jen oblku zvedl, a podle uritho kdu byli schopni zjistit, zda dopis poslze odeslal, anebo si jeho obsah ponechal. Nejastji byly penze odcizeny tehdy, kdy lo o hotovost ztracenou" bohat vyhlejcm muem. eny pitom kradly stejn asto jako mui - s vjimkou tch ppad, kdy lo o vt stky. V takovch situacch si penze ponechala asi polovina mu, ale mn ne tvrtina en. Je mon, e ponechat si malou sumu nen povaovno za krde, zatmco v ppad vt stky tomu tak je, a e mui maj vt sklon se takto obohatit. Jedin trestn in, za kter bvaj eny odsouzeny tm stejn asto jako mui, jsou drobn krdee v obchodech. Podle nkterch nzor je tomu tak proto, e eny jsou nchylnj k poruen zkona na veejnosti" - v obchod - ne v do207
208
209
mm prosted. Jinmi slovy, maj-li mui a eny piblin stejnou pleitost spchat trestn in, dopust se ho se stejnou pravdpodobnost. Podl mu a en na krdech v obchodech vak dosud nen dn prozkoumn, take tento zvr zstv prozatm ponkud spekulativn (Buckleov a Farrington, 1984).
Dv gangy
Mlo pozornosti bylo dosud vnovno asti dvek v partch delikvent nebo pmo dvm gangm (tam, kde existuj). Existuje ada vzkum vnovanch muskm poulinm partm a gangm, ale eny se v nich vyskytuj jen ojedinle. Intenzvnm studiem pslunic newyorskch gang se zabvala a Ann Campbellov (1986a), kter si vybrala ti gangy: jeden etnicky smen, jeden portoriknsk a jeden ernosk. Vk jejich lenek byl od patncti do ticeti let. Campbellov s kadm z tchto gang strvila est msc a zamila se pedevm na jejich vd osobnosti. Connie byla vdkyn ensk party zvan Sandmanovy dmy. Ta byla napojena na Sandmanovy jezdce, co byl gang veden jejm manelem. V dob studie j bylo ticet a stla v ele smenho hispnsko-ernoskho gangu psobcho v newyorskm Harlemu. Hlavnm zdrojem pjm Sandmanovch jezdc byl obchod s drogami. Conniina skupina svdla dlouhotrvajc boje s Vyvolenmi, enskm gangem ze severnho Manhattanu. Kdy se njak dvka chtla pipojit k Sandmanovm dmm, musela prokzat sv zpasnick schopnosti. O vstupu rozhodovala Connie, kter posoudila, jestli se me dotyn na zkuebn dobu ochomtat kolem nich" a jestli pozdji dostane odznak" (insignie). Connie s sebou vdy nosila vystelovac n a mla tak stelnou zbra. Kdy se do nkoho pustm, snam se ho zabt, tvrdila. Souboje a rvaky patily k bnmu ivotu nejen u musk party, ale i u ensk. Hispnsk gang zvan Weeza and the Sex Girls ml muskou a enskou st. Weeza byla negramotn a nevdla pesn, kolik je j let (bylo j nejsp estadvacet) . Kdy byl gang na vrcholu, bylo v nm vce ne padest en, kter si zakldaly na sv povsti ostrch holek"; rvaky a bit byly na dennm podku. Mut lenov gangu to u svch protjk nleit oceovali, pestoe u nich jinak podporovali vykonvn tradinch rol - pe o dti, vaen, it. Tet studovanou skupinou byla ernosk nboensk organizace zvan Five Percent Nation (Pt procent nroda). Jej pslunci byli pesvdeni, e 10 procent lid vykoisuje 85 procent ostatnch; zbvajcch 5 procent jsou osvcen muslimov, jejich povinnost je povznst ernoskou populaci. Policie povaovala Five Percent Nation za poulin gang. ena, na kterou soustedila svou pozornost Campbellov, si kala Slunce-Afrika, nebo se zekla svho vldnho jmna". Podobn jako lenky jinch gang se Slunce-Afrika a ostatn asto zapojovaly do rvaek a nkter byly zateny za loupee, nedovolen ozbrojovn, vloupn nebo krdee aut.
210
V jin studii zpovdala Campbellov kyn zkladn koly pochzejc z dlnic kch vrstev a zjistila, e se astn rvaek astji, ne se obvykle soud (Campbel lov, 1986b). Tm vechny dvky pipustily, e u se popraly; tvrtin z nich se to stalo vce ne estkrt. Tvrzen, e prt se mou jenom kluci", vtina dvat odmtla. V 90. letech se zaal podl dvek na innosti delikventnch gang v americkch velkomstech vrazn zvyovat. Nsil a ast na trestn innosti se pro n stv prostedkem, jak zvit svj status. O jejich mentalit vypovdaj nsledujc slova pslunice jednoho takovho gangu v Brooklynu: Jak nco uvidm, tak to chci. A jak to chci, tak si to prost vemu. Vythnu n a mm to." V newyorskm metru zavradily lenky dvho gangu 15-letou dvku, aby se zmocnily jejch nunic. Podobn delikventn party vznikaj i v nkterch oblastech Londna, ale jejich struktura je zatm mn formalizovan a maj tak mn nsiln sklony. Nsil v enskch vznicch Autobiografick vyprvn britskch vzeky zaznamenan Pat Carlenovou obsahuj etn nsiln scny. Nsil je podle nich trvalou soust ivota v ensk vznici (Carlenov et al., 1985). Vpovdi z londnsk vznice Holloway dosvduj, jak se tk rota" dozorky specializovala na fyzick trestn tch, kter povaovaly za nepoddajn". Krom toho je asto tloukly i jejich spoluvzekyn.
Jedna dozorkyn na ns vdycky vltla a zaala ns ouchat do prsou, protoe chtla, aby ji lovk pratil - to j dlalo nejvt radost, tahat se a rvt. Nasadj vm .nhrdelnk', etzy kolem krku, nkdy a ti narz, take mte kolem krku fialov podlitiny, fialovj nhrdelnk... lovk zane ztrcet vdom a k si: ,Tak, a je to, umrm.' Mohla jsem umt, ale mla jsem tst. Peila jsem to" (Carlenov et al, 1985, str. 149).
Hodnocen Studie Ann Campbellov a Pat Carlenov ukazuj, e nsil nen vlunou charakteristikou musk zloinnosti. U en je sice mnohem men pravdpodobnost, e se budou podlet na nsilnm trestnm inu, ale odpor k nsil u nich nen vudyptomn. Pro je tedy kriminalita u en o tolik ni ne u mu? Urit fakta nasvduj tomu, e naruitelky zkona jsou asto schopny se vyhnout trestnmu sthn, protoe pesvd policii nebo jin zstupce moci, aby jejich ponn vidli v jinm svtle. Apeluj toti na nco, co bv nazvno nepsanou dohodou mezi pohlavmi". Ta pisuzuje enm lohu nladovch a rozmarnch bytost, je vak na druh stran potebuj, aby je mui chrnili. Worrallov napklad l ppad eny, kter zabila svho mue kuchyskm noem. Namsto vzen dostala jen tlet podmnn trest s tm, e podstoup psychotera211
pii. Zznamy z jednn soudu ukazuj, e soudce povaoval za nemysliteln, aby takov typick mlad ena" mla nsilnickou, ba vraednickou povahu. Nebyla proto povaovna za pachatelku zodpovdnou za svj zloin (Worrallov, 1990). Rozdln pstup police i soud vak urit neme vysvtlovat obrovsk rozdly mezi muskou a enskou kriminalitou. Skuten piny jsou tm jist stejn jako ty, kter jsou vysvtlenm rozdl mezi pohlavmi v jinch sfrch. Existuj ovem nkter specificky ensk" proheky proti zkonu - napklad prostituce za kter bvaj eny souzeny, zatmco jejich klienti ne. Jin typ trestnch in zase zstv typicky musk" v dsledku rozdln socializace a toho, e mui se dosud vce ne vtina en zapojuj do innost probhajcch mimo domov. Rozdly mezi kriminalitou obou pohlav bvaly asto vysvtlovny biologickmi a psychologickmi rozdly - vt silou mu, vt pasivitou en nebo jejich soustednm na reprodukn lohu. Dnes jsou ensk" vlastnosti podobn jako munost", povaovny pevn za vsledek socilnch vliv. Mnoh eny si vtpuj jin sociln hodnoty ne mui (pi o druh a rozvjen osobnch vztah). Nemn dleit je to, e v dsledku psoben ideologie a dalch faktor - napklad idelu slun dvky" - podlh jednn en etnm omezenm, kter se u muskch aktivit neuplatuj. Od konce 19. stolet pedvdaj kriminologov, e zrovnoprvnn pohlav zmen nebo odstran rozdly v kriminalit mezi mui a enami, ale ve skutenosti tyto rozdly zstvaj znan. Dosud nelze s jistotou ci, zda k jejich vyrovnn v budoucnu dojde.
ZLOIN A KRIZE MU" Existuj sice dv gangy, ale obecn plat, e zloin v chudch tvrtch mst je pevn zleitost mladch mu. Pro se tolik mladk z tchto oblast dv na cestu zloinu? Nkter mon odpovdi jsme u naznaili. Chlapci se asto stvaj leny gang u ve velmi mladm vku a ocitaj se v subkultue, v n jsou urit trestn iny bnou soust ivota. A kdy jednou dostanou etiketu kriminlnka, vydvaj se definitivn na zloineckou drhu. Tyto subkultury jsou dosud v zsad musk a vyznvaj tradin musk hodnoty: dobrodrustv, vzruen, vzjemnou podporu len party. Empirick studie nsilnho chovn mladch mu v ad mst pivedla Beatrix Campbellovou (1993) k zvru, e jejich chovn je do jist mry zpsobeno kriz mu" v modern spolenosti. V minulosti mli mlad mui i ve tvrtch, kde byla vysok kriminalita, ped oima jasn stanoven legitimn cl: zskat dn zamstnn, oenit se a stt se ivitelem rodiny. Tato musk role je vak dnes podle Campbellov v mnoha oblastech vrazn ohroena. Pokud mlad mui nemaj jinou relnou vyhldku ne dlouhodobou nezamstnanost, nemohou aspirovat na
212
to, e budou iviteli rodiny. Navc se eny stvaj nezvislejmi, ne byly v minulosti, a nepotebuj u mue k tomu, aby zskaly status ve spolenosti. Vsledkem je sestupn spirla, s jakou se v mnoha souasnch velkomstech setkvme. Jin sociologick studie z nedvn doby, kter se tkaj chudoby a zloinnosti ve mstech, dospvaj k podobnm zvrm jako Campbellov. Kriminalita mladch mu zeteln koreluje s nezamstnanost. Vyskytuj se nzory, e vysok nezamstnanost mu vede ke vzniku nov kategorie jedinc, kte se trvale vnuj trestn innosti. Ve Velk Britnii tuto tezi podporuj vsledky przkumu nazvanho Mlad lid a trestn innost, kter provedlo ministerstvo vnitra v roce 1996. Jeho obsahem byly rozhovory s 2500 mladmi lidmi obou pohlav ve vku 14 a 25 let. Autoi studie se nedili policejnmi statistikami, ale dali sv respondenty, aby jim dvrn sdlili, zda se nkdy dopustili trestnho inu. Plnch 30 procent dotzanch ve vku 25 let pipustilo, e u trestn in spchali (nejednalo se pitom o uvn neleglnch drog a peiny pi zen motorovho vozidla, kter byly z posuzovn vyaty). Donedvna platilo, e kriminalita mladch mu po dvactm roce ivota prudce klesala; podle tto studie se vak zd, e u to neplat. Procento mladch mu, kte se dopoutj krde, bylo v kategorii 22-25 let vy ne v pedchoz (18-21). Podle autor zprvy vedou patn vyhldky na zskn stlho zamstnn k tomu, e rostouc procento pslunk mlad generace se nedoke stt zodpovdnmi dosplmi. Podle vzkumu se dvky do 20 let podlely na krdech tm stejn asto jako chlapci, ale v kategorii od 22 let ve jejich podl rychle klesal. eny jako obti zloinu Velkou vtinu trestnch in, jejich terem jsou eny, maj na svdom mui; pat k nim pouit nsil, napklad trn manelky a znsilnn. (Akoli jsou znmy ppady vynucenho pohlavnho styku mezi lesbikami, zstv znsilnn takka vlun muskm zloinem.) Mui jsou sice na veejnch mstech tak vystaveni uritmu riziku napaden ze strany jinch mu, ale eny jsou mimo domov ohroeny vce, zvlt v noci nebo tam, kde je mlo lid.
Sexuln obtovn
O nsil v domcm prosted u byla e v kapitole 7. Na pracoviti lze na prva en dohlet lpe a ke skutenmu nsil proto dochz zdkakdy. Sexuln obtovn (sexual harassment) je vak velice bn. Sexulnm obtovnm na pracoviti se rozum snaha zneut sluebnho postaven i moci k prosazen sexulnch poadavk. Jeho nejotevenj formou je dt zamstnankyni najevo, e by mla svolit k intimnmu styku, nechce-li bt proputna. Obvykle vak sexuln obtovn nabv ponkud mn zjevnch podob. Pat k nim napklad narky, e sexuln vstcnost" bude tak i onak odmnna, zatmco v opanm p213
pad me pijt njak forma potrestn, napklad zpomalen sluebnho postupu. Mrnj formy sexulnho obtovn povauj mui asto za nekodn, ale eny je vnmaj jako poniujc. Od en se oekv, e budou snet sexuln podbarven ei, k nim nedaly dn popud; e budou tolerovat vyzvav gesta a nebudou kazit hru". To vak vyaduje nejen toleranci, ale i velkou mru obratnosti. Napklad servrka v baru, pro kterou je jednm z hlavnch zdroj pjm spropitn, take mus sv zkaznky potit, by se mla nauit bt souasn vyzvav a nedostupn. To ovem znamen, e j budou mui dvat sv zmry najevo obscnnmi emi, zastenmi narkami a gesty, kter mus servrka umt etrn odmtnout, ani je uraz nebo ani bude sama vypadat uraen. Naopak, mus se tvit, e je polichocena, a najt zpsob, jak ci ne, kter polichot i jemu" (z prce MacKinnonov, 1979, str. 78). Je zejm, e nelze snadno urit hranici mezi sexulnm obtovnm a tm, co me bt povaovno za legitimn pstup mue k en. Z toho, co uvdj eny samy, vak meme odhadnout, e se s obtovnm v prbhu sv pracovn kariry mus vyrovnvat sedm z deseti zamstnanch en ve Velk Britnii. Sexuln obtovn me nastat jednorzov, anebo me bt trval. V takovm ppad pak maj eny problm s udrenm sv obvykl pracovn vkonnosti, berou si nemocenskou nebo dvaj vpov.
Znsilnn
Znsilnn je fenomn, jeho rozsah nen snadn by jen piblin odhadnout. Skuten poet znsilnn me bt ve srovnn s oficilnmi statistikami a ptinsobn; odhady se vak vrazn rozchzej. Przkum proveden u 1236 londnskch en ukzal, e kad est byla znsilnna a kad pt z tch ostatnch se pokusu o znsilnn ubrnila. K polovin ppad dolo bu v jejm vlastnm domov, nebo v domov tonkov (Hallov, 1985). Vtina znsilnnch en chce na cel incident eo nejrychleji zapomenout, anebo nen ochotna podrobit se mnohdy poniujcmu lkaskmu vyeten, policejnmu vslechu a kovmu vslechu v soudn sni. Strach me postienm enm nahnt i samo soudn len, kter je veejn pstupn a ob se mus setkat tv v tv s obvinnm. Mus bt mimo vekerou pochybnost prokzna totonost pachatele, skutenost, e dolo k proniknut, i to, e se tak stalo bez svolen eny. Pokud dolo ke zloinu v temn ulice nebo zkout, je mlo pravdpodobn, e se poda identifikaci pachatele opt o jin dkazy ne samo svdectv obti. Jestlie vak ena jde v noci sama, bv povaovna za osobu, kter si koleduje" o pozornost mu. Schopnost eny odpovdt na sexuln iniciativy mue rznm ne" je ovlivnna bnmi stereotypy a pedstavami, kter mohou mt vliv i na rozhodovn soudu. Pokud ena svol, e pjde s muem do jeho bytu nebo s nm nave njakou formu erotickho kontaktu, je to asto povaovno za projev souhlasu s vykonnm souloe nebo jinch sexulnch
214
praktik, kter bude mu poadovat. Jej prvo ci ne" v pozdjm stadiu nen respektovno, take vlastn mus nst odpovdnost za to, kdy mu nedoke ovldnout sv chovn. Me se znsilnn dopustit manel? V roce 1736 odvodnil britsk soudce Matthew Hale osvobozujc rozsudek slovy, e manel neme bt vinen znsilnnm sv vlastn eny, nebo spolu dobrovoln uzaveli manelstv, smlouvu, podle kter ena svmu mui v tomto smyslu pinle a kterou neme vypovdt". Vzhledem k precedennmu charakteru britskho prva zstala tato formulace soust prvnho du v Anglii a Walesu a do jna 1991, kdy Horn snmovna zamtla odvoln proti rozsudku, jen shledal jistho idie vinnm z pokusu o znsilnn jeho eny: Haleovo stanovisko odr stav vc v dob, kdy bylo vysloveno... V modern dob jist povauje kad modern lovk toto pojet za zcela nepijateln." Pesto je vak znsilnn manelky trestnm inem jen v menin zpadnch zem, napklad v Dnsku, vdsku, Norsku a Kanad. Ve Spojench sttech byl mu poprv odsouzen za znsilnn manelky v roce 1979. Ped tmto ppadem bylo znsilnn manelky nezkonn v pti americkch sttech. Od t doby byly v mnoha dalch sttech USA pijaty nov zkony nebo vyneseny precedenn rozsudky, kter je definuj jako trestn in. Konvenn pedstavy o tom, co je a co nen znsilnn, mohou bt velice siln. Finkelhor a Yllo (1982), kte se zabvali problmem vynucenho intimnho styku v trvalch partnerskch vztazch, uvdj nsledujc ppad: opil mu se pokusil o anln sex se svou partnerkou. Protoe se brnila a zaala kiet, pitlail" na ni a doshl svho nsilm. Kdy se j vak autoi zeptali, zda byla nkdy donucena k pohlavnmu styku proti sv vli, odpovdla ne". Vzkumy ukazuj, e mnoh tradovan pedstavy o znsilnn neodpovdaj skutenosti. Nen pravda, e kdy se ob brn, nepoda se ji znsilnit; e je znsilnn pravdpodobn jen u mladch a pitalivch en; e pro nkter eny je tento zitek pjemn; a e vtina pachatel znsilnn jsou lid tak i onak psychologicky naruen (Hallov, 1985). K vtin znsilnn nedochz z nhlho popudu, ale jsou pinejmenm do jist mry plnovan. Existuje zjevn souvislost mezi znsilnnm a uritou konvenn pedstavou munosti (mu m bt siln, dominantn a drsn). tok obvykle nen vsledkem neodolateln sexuln touhy, ale spojen sexuality s pocity moci a nadazenosti. Vznamn procento pachatel znsilnn ostatn pedstavuj jedinci, kte jsou schopni se sexuln vzruit jen tehdy, kdy se jim poda ob vydsit a ponit. Sexuln styk sm o sob je pro n mn dleit ne pocit moci nad znsilnnou enou (Estrichov, 1987). V poslednch letech usiluj ensk hnut o zmnu legislativy i pstupu veejnosti k problmu znsilnn. Zdrazuj, e by nemlo bt povaovno za sexuln proheek, ale za urit typ nsilnho trestnho inu, kter nen jen fyzickm napadenm, ale tak tokem proti integrit a dstojnosti napaden osoby. Jak pe jedna autorka, znsilnn pedstavuje agresivn akt, jen bere obti prvo na vlastn rozhodovn. Je to nsiln in spojen s hrozbou smrti, a to i tehdy, nedojde-li pi nm ke skutenmu biti nebo vrad" (Griffinov, 1978, str. 32). Tato kampa
215
pinesla na legislativnm poli urit reln vsledky, take je dnes znsilnn zkonem veobecn povaovno za specifick typ nsiln trestn innosti. Mui jako obti znsilnn Ke znsilnn jedince muskho pohlav (u nho je pachatelem opt vlun mu) dochz astji, ne jsme se donedvna domnvali. Dochz k nmu zejmna tam, kde jsou mui dreni pohromad a nemaj pleitost ke styku se enami, tj. v zazench vzeskho typu. Przkumy proveden v muskch vznicch ukazuj, e asi 15 procent vz je znsilnno. Nkte neastnci jsou znsilovni pravideln po adu let. Sexuln nsil je v takovm ppad soust ir taktiky zastraovn a zotroovn. Mlokter znsilnn ena je nucena pachateli platit za nsil tm, e mu bude trvale slouit jako otrokyn. Ve svt muskch vznic se to vak dje" (M. Walker, 1994, str. 13). Oficiln pitom znsilnn ve vznicch neexistuje. Pokud se nkter z vz odv obrtit se na strn, je pravdpodobn, e jeho voln o pomoc bude ignorovno.
ZLOINY BOHATCH A MOCNCH
Valnou vtinu vzesk populace sice tvo lenov chudch vrstev spolenosti, ale kriminln jednn rozhodn nen vyhrazeno jen jim. Mnoz bohat a mocn lid se dopoutj zloin, jejich dsledky mohou bt mnohem dalekoshlej, ne je tomu u asto nevznamnch peinu chudch. Podvejme se nyn na nkter z tchto forem zloinu.
Zloiny blch lmek
Termn zloiny blch lmek" se poprv objevuje u Edwina Sutherlanda (1949), kter jm oznaoval zloiny spchan zmonjmi leny spolenosti. Pat sem mnoho druh kriminln innosti, od daovch nik a prodeje naerno" pes pojiovac podvody, protiprvn spekulace s pdou a defraudace a po vrobu i prodej nebezpench vrobk a poruovn zkona zneiovnm ivotnho prosted, a samozejm i prost krdee. Vskyt zloin tohoto typu lze sledovat jet obtnji ne vskyt ostatnch trestnch in; vtina z nich se toti ve statistikch vbec neobjev. Lze rozliovat mezi zloiny blch lmek a zloiny mocnch. TJ zloin blch lmek jde obvykle o trestnou innost, kter se dopoutj pslunci stednch vrstev nebo odbornch profes. U zloin mocnch jde o to, e lid, kterm byla svena urit pravomoc, zloinnm zpsobem zneu216
vaj sv postaven - napklad ednci se nechaj uplcet, aby pijali urit rozhodnut. Snahy o odhalen trestnch in tohoto typu jsou obvykle pomrn omezen. Pokud jsou pachatel dopadeni, jen mlokdy je ek vzen. Vmluvnm pkladem rozdlnho pstupu soudc ke zloinm blch lmek a tm standardnm" je ppad zaznamenan ve Spojench sttech (Napes, 1970). Podlnk jedn newyorsk brokersk firmy byl usvden z protiprvnho obchodovn ve vcarskch bankch, pi kterm lo o sumu 20 milion dolar. Byl odsouzen k podmnnmu trestu a pokut 30 tisc dolar. Tho dne vynesl stejn soudce rozsudek nad nezamstnanm ernochem, kter ukradl televizor v hodnot 100 dolar. Dostal ron nepodmnn trest.
Akoli edn moc pistupuje ke zloinm blch lmek mnohem tolerantnji ne ke zloinm mn privilegovanch osob, plat za n spolenost ohromnou cenu. V USA bylo toto tma zkoumno mnohem dkladnji ne v Evrop a dosplo se k odhadu, e touto trestnou innost (daovmi niky, pojiovacmi podvody nebo podvodnm vylknm penz za neproveden sluby) je zcizeno tyicet-
Defraudace, platky, zneuvn obchodnch informac... v thle tvrti je pern zloinnost."
217
krt vce penz ne pi bnch majetkovch deliktech (krdech, loupech a vloupnch). Navc nkter formy zloin blch lmek postihuj daleko vt poet lid ne kriminalita nich spoleenskch td. Defraudant napklad me okrst tisce a prostednictvm potae dnes i miliony lid; zvadn potraviny nebo nelegln prodvan lky mohou pokodit zdrav mnoha osob a vst i k mrtm. Nsiln aspekty zloin blch lmek jsou mn viditeln ne vrady a pepaden, ale prv tak reln - a jejich nsledky mohou bt nkdy dokonce zvanj. Poruovn pedpis o pprav novch lk, bezpenosti na pracoviti nebo zneiovn ivotnho prosted me zpsobit jmu na zdrav nebo smrt velkmu mnostv lid. Pestoe se pesn daje o pracovnch razech zskvaj velmi obtn, zd se, e maj za nsledek mnohem vt poet mrt ne vrady. Nelze samozejm pedpokldat, e vechna tato mrt, nebo alespo vtina z nich, jsou zpsobena zanedbnm bezpenostnch opaten, za n jsou zamstnavatel prvn zodpovdn. Mnoh nicmn jdou opravdu na vrub zamstnavatel nebo vedoucch, kte poruuj prvn zvazn pedpisy. Odhaduje se, e asi 40 procent pracovnch raz v USA nastv v pmm dsledku pracovnch podmnek, kter nevyhovuj pslunm zkonnm normm, a dalch 24 procent vznik na zklad podmnek sice leglnch, ale nebezpench. Pouh tetina je zpsobena nebezpenm jednnm samotnch pracovnk (Hagen, 1988). Existuje mnoho dokumentovanch ppad, kdy zamstnavatel vdom zavdj riskantn praktiky nebo v nich pokrauj, i kdy to odporuje zkonu. Zloiny vld Lze ci, e se nkdy na zloinech podl sttn moc? Pokud definujeme pojem zloinu v irm smyslu, ne jsme inili dosud, a budeme jm rozumt mravn pochyben jednn pokozujc jedince nebo spolenost, bude odpov naprosto jasn. Prv stty jsou zodpovdn za ty nejstranj zloiny v djinch jako vyhlazen celch nrod, plon a hromadn bombardovn, nacistick holocaust a stalinsk koncentran tbory. I kdy vak omezme definici zloinu na poruen existujcch zkon, meme ci, e se vldy nezdka dopoutj zloinnho jednn. Jinmi slovy, pehlej nebo poruuj prv ty zkony, kter maj svou autoritou prosazovat. Pkladem mohou bt americk smlouvy s Indiny nebo britsk prvn zruky poskytnut ovldanm africkm nrodm, kter byly trvale poruovny. I policie, kter je nstrojem vldy pro boj proti zloinu, se nkdy sama dopout trestn innosti. Nejde jen o izolovan iny jednotlivc, ale o veobecn rozen prvodn jevy policejn praxe. K protizkonnm inm policist pat zastraovn, bit nebo usmrcen podezelch, pijmn platk, spoluprce pi organizaci kriminlnch struktur, podvren nebo zatajen dkaznho materilu. Nkdy se tak stv, e si policist ponechaj st penz, drog nebo jinho kradenho zbo, je bylo zabaveno pachatelm.
218
ORGANIZOVAN ZLOIN
Termn organizovan zloin se pouv pro urit formy innosti, je se v mnoha smrech podobaj dnmu podnikn, ale jsou protizkonn. Ve Spojench sttech pedstavuje organizovan zloin obrovskou oblast podnikn, kter se me mit s ktermkoli z velkch odvtv legln ekonomick innosti, napklad s automobilovm prmyslem. Kriminln organizace na celonrodn a mstn rovni hromadn nabzej spotebitelm nelegln zbo a sluby. Soust organizovanho zloinu jsou mimo jin nelegln szen, prostituce, loupee velkho rozsahu a vymhn vpalnho". Zskvn pesnch informac o povaze organizovanho zloinu je pochopiteln obtn. V romanticky pojmanch gangsterkch se setkvme s obrazem organizovanho zloinu zenho Mafi", tajnou spolenost s chapadly zasahujcmi do cel Ameriky. Tato Mafie s velkm M je podobn jako kovboj do jist mry produktem americkho folklru. Je tm jist, e neexistuje dn skupina zhadnch gangster sicilskho pvodu, kte by dili soudrnou organizaci s celoamerickou psobnost. Zd se vak, e tm ve vech velkch americkch mstech existuj etablovan kriminln organizace, z nich nkter navazuj vzjemn styky. V USA m organizovan zloin daleko pevnj koeny, pronik vce do hloubky a je houevnatj ne v jinch prmyslovch zemch. Napklad ve Francii hraje sice zloin tohoto typu velkou roli, ale vyskytuje se pevn jen ve dvou nejvtch mstech, v Pai a Marseille. V jin Itlii, vlasti tankovch gangster, maj kriminln st velkou moc; jsou vak spojeny s tradinmi strukturami organizace rodinnch klan a sociln kontroly v pevn chudch, venkovskch oblastech. Pinu nemrnho vlivu organizovanho zloinu v americk spolenosti lze nejspe hledat v jeho nvaznosti na innost loupeivch baron" americkho prmyslu konce devatenctho stolet, kter sten napodobuje. Mnoz z prvnch prmyslnk zskali sv majetky vykoisovnm prce pisthovalc. Ignorovali zkonn nazen o pracovnch podmnkch a pi budovn svho impria asto pouvali kombinaci korupce a nsil. V etnickch ghettech, jejich obyvatel neznali sv zkonn a politick prva, se pak rozvinuly struktury organizovanho zloinu, je pouvaly podobnch metod k omezen konkurence a budovn korupnch st. Nejvtm zdrojem pjm pro organizovan zloin ve Spojench sttech je ern" szen na kon a sportovn vsledky a nelegln loterie. V mnoha zpadnch zemch lze na rozdl od USA legln szet i mimo zvodit; existuj v nich veejn szkov kancele s dnou licenc. Pestoe se evropsk szkov kancele nemohou pln vyhnout kriminlnm vlivm, nejsou ani zdaleka v takovm podru neleglnch organizac, jako je tomu v USA. Rzn americk mafie i japonsk Jakuza se etablovaly tak ve Velk Britnii a jinch evropskch zemch. K nejnovjm prstkm na mezinrodn scn pat organizovan zloin z bvalho Sovtskho svazu. Nov rusk mafie bv v posledn dob oznaovna za nejvraednj zloinn syndikt". Rusk zloineck
219
organizace se sousteuj na pran penz ruku v ruce s tm neregulovanmi ruskmi bankami. Nkte komenttoi se obvaj, e rusk zloineck organizace brzy zastn vechny ostatn mafie". Jejich koeny jsou v samotnm ruskm stt, jm prorst organizovan zloin; ochrana" ze strany podsvt je ji bnou soust soukromho podnikn. Snad nejznepokojivji psob skutenost, e se nov rut mafini poutj do paovn radioaktivnch materil, zskanch z nkdejho sovtskho jadernho arzenlu. Pes veker snahy vld a policie je jednm z nejrychleji se rozvjejcch obor nadnrodnho organizovanho zloinu obchod s narkotiky, kter po cel sedmdest a osmdest lta vykazoval ron tempo rstu pes 10 procent a pinel mimodn vysok zisky. St paerk heroinu pokrvaj Dln vchod, pedevm pak oblast jihovchodn Asie, a nachzej se i v severn Africe, na Stednm vchod a v Latinsk Americe. Hlavn zsobrnou kokainovho trhu je Bolvie, do jej ekonomiky vplouv ron vce ne miliarda dolar z trhu s narkotiky. Tranzitn linky prochzej tak Pa a Amsterdamem. Obchod s drogami i jejich uvn ovem narst na celm svt. Jedna zprva z roku 1990 odhadovala ron obrat z prodeje kokainu, heroinu a marihuany ve Spojench sttech a v Evrop na 122 miliard dolar. Pro srovnn lze uvst, e prodej tabkovch vrobk ve Velk Britnii za rok 1990 vynesl 16 miliard dolar (Benn, 1991).
ZLOINY BEZ OBT
Za zloiny bez obt se oznauj takov typy jednn, kter jedinci provozuj vce i mn svobodn a pmo jimi nikoho nepokozuj, ale zkon je definuje jako nelegln (pat sem uvn drog, rzn formy hazardnch her, prostituce). Termn zloiny bez obt" nen zcela pesn, protoe napklad ti, kdo si vytvo zvislost na drogch nebo hazardnch hrch, se v jistm smyslu stvaj obtmi systmu organizovanho zloinu. Protoe si vak tito jedinci zpsobuj ppadn pote z valn sti sami, tvrd mnoz lid, e by vlda nemla do tchto innost zasahovat a e by mly bt dekriminalizovny". Nkte autoi navrhuj, aby zkon nezakazoval dn jednn, kter lid provozuj z vlastnho svobodnho rozhodnut, pokud jm neomezuj svobodu druhch a nepsob jim jmu. Odprci tohoto nzoru tvrd, e vlda m lohu strce morlky obyvatelstva, jeho vci d, a alespo nkter z tchto typ jednn jsou proto prvem definovny jako kriminln. Kupodivu toto stanovisko nejastji prosazuj konzervativci, kte v jinch otzkch zdrazuj svobodu jedince bez omezovn ze strany sttu. Jde ovem o sloit problm. Co kdy nkdo psob jmu druhm prv tm, e pokozuje sebe sama - napklad osoba zvisl na drogch, kter tm pokozuje svou rodinu? Jak daleko v tomto smru meme jt?
220
DUEVN CHOROBA JAKO DEVIACE Pojem duevn choroby
Druhou hlavn oblast deviantnho chovn, u n stt aktivn izoluje deviantn jedince od ostatnch lid, pedstavuj duevn choroby. Pojem lenstv je znm odpradvna, ale pedstava, e lenci jsou lid duevn nemocn, vznikla teprve asi ped dvma stoletmi. Do t doby byli jedinci, jejich chovn dnes oznaujeme za pznak duevn poruchy, povaovni spe za posedl" blem i duchy, za zatvrzel hnky nebo buie, anebo za lidi se zvltnm typem povahy (melancholie") ne za nemocn osoby. S postupnm prosazovnm nzoru, e lenstv je nemoc, pibvalo tak snah o poznn jeho fyzick piny. Vtina psychiatr dnes zastv nzor, e pinejmenm nkter formy duevn choroby takovou fyzickou pinu maj. Krom toho pouvaj psychiati standardizovan diagnostick kritria, podle nich jednotliv typy duevn poruchy rozliuj. Dl duevn poruchy do dvou hlavnch kategori, na neurzy a psychzy. Psychzy jsou povaovny za zvanj, nebo postien pi nich ztrc nhled" na to, co se s nm dje. Nejastji diagnostikovanou formou psychzy je schizofrenie; nemocn s touto diagnzou tvo podstatnou st pacient hospitalizovanch na psychiatrickch oddlench. K pznakm typickm pro schizofrenii pat zdnliv nelogick slovn projevy nebo slovn salt", sluchov a vizuln halucinace, veliksk nebo persekun bludy a neschopnost reagovat na vlastn situaci nebo to, co se kolem dje. Neurotick poruchy ve vtin ppad jedincm nebrn, aby pokraovali ve svm normlnm ivot. Hlavnm pznakem chovn povaovanho za neurotick bvaj porn starosti s nm, co ostatnm lidem obvykle pipad vcelku triviln. Pkladem me bt extrmn zkost, kterou nkter osoby pociuj, kdy se maj poprv setkat s nkm neznmm, anebo pi pedstav cestovn autobusem, autem nebo letadlem. Jindy me jt o neurzu nutkavou, kter nut postienho neustle opakovat uritou innost. Nkdo napklad mus kad rno ustlat postel ticetkrt nebo tyicetkrt, ne je schopen pejt k dalmu domcmu konu.
Fyzick lba
Za poslednch sto let bylo vyzkoueno mnoho rznch metod fyzick lby duevnch chorob. Opakovan se vyskytla tvrzen, e byla odhalena fyziologick podstata hlavnch duevnch poruch (pedevm schizofrenie). Jak fyzick lba duevnch chorob, tak teorie o jejich prokzan biologick pin se vak ukzaly jako problematick. K fyzickm metodm uvanm v lb schizofrenie patila lba inzulnovmi oky, kterou poslze nahradila elektrookov terapie (EST) a prefrontln lobotomie (chirurgick peruen nervovch spojen mezi nktermi stmi mozku). U elektrookov terapie nastv krtk, ale intenzivn ke, po kter n221
sleduje ztrta pamti trvajc tdny nebo msce. Ve teoreticky kon nvratem k normlnmu stavu. Tato metoda se dosud pouv - dnes astji u deprese ne u schizofrenie - pestoe ji mnoz lid povaovali spe za barbarsk zpsob trestn. Lobotomii zavedl v roce 1935 portugalsk neurolog Antonio Egas Moniz. Po jistou dobu byla v ad zem hojn vyuvna a objevovala se dalekoshl tvrzen o jej innosti. Ukzalo se vak, e u mnoha pacient dolo ke ztrt intelektul nch schopnost. Lobotomie z nich uinila otupl, apatick jedince. V 50. letech se od pouvn tto techniky z valn sti upustilo, na em se ovem sten podlel objev novch farmakologickch prostedk - neuroleptik. Ty jsou dnes iroce pouvny u schizofrenie i u jinch poruch. Nen pochyb o tom, e tyto lky jsou do jist mry inn (i kdy nikdo nev pln pesn pro). Pinejmenm po tlauj urit pznaky, kter postienm znesnaduj ivot mezi ostatnmi lidmi. O jejich innosti v tomto omezenm smyslu se vak dosud vedou spory (Scull, 1984). Diagnza duevn choroby Kdyby lky mly jednoznan inek na duevn chorobu, bylo by to vlastn dost pekvapujc, protoe diagnostick kategorie pouvan v psychiatrii jsou dosti nespolehliv. Jedno z nejvmluvnjsich svdectv o tom podv studie D. L. Rosenhana o pijmn do psychiatrickch leben (Rosenhan, 1973). V tomto vzkumu se osm duevn zdravch osob dostavilo na pjmovou ambulanci rznch psychiatrickch leben na vchodnm i zpadnm pobe Spojench stt. Jejich zznamy o zamstnn byly zfalovny, aby se nezjistilo, e jsou vichni vykolenmi psychology, ale jinak jejich osobn anamnzy odpovdaly skutenosti. Vichni tvrdili, e sly hlasy. Vem osmi byla stanovena diagnza schizofrenie a byli hospitalizovni. Okamit po pijet se vrtili ke svmu normlnmu chovn. Pestoe je ostatn pacienti sprvn rozpoznali jako simulanty, personl nemocnice ani jednoho z nich neodhalil. Vichni astnci studie si pravideln a oteven zapisovali sv zitky, ale i to bylo personlem povaovno prost za dal projev jejich patologickho chovn. Jejich hospitalizace trvala od 7 do 52 dn a vichni byli nakonec proputni s diagnzou schizofrenie v remisi". Jak podotk Rosenhan, frze v remisi" neznamen, e by byli neprav pacienti uznni za normln, protoe oprvnnost jejich pijet nebyla v celm prbhu zpochybnna. Tato studie se setkala s kritickmi ohlasy a nen jasn, lze-li z jejch vsledk skuten vyvozovat dalekoshl zvry. Oetovatelsk zznamy o astncch studie uvdj, e byli bez abnormlnch projev" (Rosenhan, 1973, str. 3). Dlka hospitalizace mon nemus mnoho znamenat, protoe v t dob nebylo v americkch psychiatrickch lebnch snadn doshnout rychlho proputn. Pznaky, podle nich psychiati stanovuj diagnzu schizofrenie, nepochybn
222
existuj. Skuten se vyskytuj lid, kte napklad trvale sly hlasy, akoli nen nikdo ptomen, provaj halucinace nebo se projevuj zdnliv zmatenm a nelogickm chovnm. Na druh stran vak Rosenhanv experiment ukazuje, jak nepesn bvaj psychiatrick diagnzy a jak vliv me mt etiketa", kterou jedinec dostane. Kdyby falen pacienti nebyli spolupracovnky vzkumn studie a ocitli se v psychiatrick lebn z jinho dvodu, lze jen st pochybovat o tom, e by jim u natrvalo zstala diagnostick nlepka schizofrenik v remisi". Duevn nemocn v izolaci a na svobod" Ke snahm psychiatr hledat fyzickou pinu duevnch poruch bvaj sociologov asto skeptit. Ve sv interpretaci povahy duevn choroby vychzej z etiketizan teorie. Podle Thomase Scheffa lze duevn chorobu, pedevm schizofrenii, chpat jako poruovn rezidulnch norem (Scheff, 1966). Jako reziduln normy se oznauj hluboko skryt pravidla", jimi se d bn ivot. Tkaj se konvenc, kter studoval Goffman a etnometodologie (viz kapitola 4): jak se dvme na toho, s km hovome, jak chpeme e a jednn jinch osob, jak ovldme sv postoje a gesta. Podle Scheffa je prv poruovn tchto norem podstatou schizofrenie. Existuj urit okolnosti, za kterch reziduln pravidla nedodruj mnoz z ns, ne-li vichni. Pokud je nkdo hluboce otesen smrt milovan osoby, chov se asto v interakci s druhmi velice nepirozen". Za tchto okolnost je to vak tolerovno a dokonce oekvno. Kdyby se ale zaal takto chovat bez jakhokoli zjevnho dvodu, byla by reakce ostatnch pln jin. Mon by jej povaovali za duevn nemocnho. A kdy nkdo dostane takovou etiketu", je pravdpodobn, e jeho nsledujc zkuenosti jen upevn jeho sekundrn deviaci, take se bude stle vzdalovat od normy. Scheffova teorie nevysvtluje, pro se nkte jedinci dopoutj poruen rezidulnch pravidel". K tomu mohou existovat vrozen dispozice; sociologick studie a teorie duevnch chorob neodmtaj monost, i dokonce pravdpodobnost, e se na nkterch z hlavnch typ duevnch poruch podlej biologick faktory. (Kritikou sociologickho pojet duevnch chorob se zabvaj Roth a Kroll, 1986.) I kdyby vak byla pravda, e hlavn znm formy duevnch chorob maj biologickou podstatu, neznamenalo by to, e je douc duevn nemocn izolovat od ostatnch lid. Zvlt to plat tam, kde jsou lid umsovni do psychiatrickch leben proti sv vli. Americk myslitel maarskho pvodu Thomas Szasz prohlauje cel pojet duevn choroby za mtus, jen m ospravedlnit perzekuci lid ve jmnu duevnho zdrav (Szasz, 1971). Nedobrovoln zadrovn v psychiatrickch lebnch je v podstat jistou formou uvznn deviantnch osob, kter se nijak neprovinily proti zkonu. Podle Szasze by to, co dnes povaujeme za duevn chorobu, mlo bt sprvn oznaeno za ivotn pote", kter nkte lid provaj v akutnj form ne ti druz. Ti, kter dnes nazvme duevn nemocn223
mi", by mli bt zavrni (do vzen) jen tehdy, pokud poru zkon, prv tak jako kterkoli duevn zdrav" pslunk populace. Jinak by ml mt kad pln prvo vyjadovat libovoln nzory a pocity a t tak, jak mu vyhovuje. Kdo m pocit, e potebuje pomoc, ten by ml mt monost vyhledat psychoterapeuta na smluvnm zklad - jako u kterkoli jin sluby.
Propoutn z leben (dekarcerace)

V poslednm tvrtstolet se osud pacient psychiatrickch leben ve vtin zpadnch zem zsadn zmnil [Cohen, 1985). Velk mnostv duevn nemocnch a fyzicky i mentln postiench bylo proputno na svobodu": namsto izolace mla nastoupit domc pe. Motivace tchto reforem byla pedevm humanitrn; do jist mry se na n podlel i mysl snit nklady, nebo stty na stavn pi vynakldaly nemal prostedky. Mnoh liberln smlejc reformtory znepokojovaly inky dlouhodob hospitalizace duevn nemocnch pacient, protoe lid izolovan od vnjho svta se institucionalizuj" - ztrcej schopnost t jinde ne prv v tch organizacch, jejich smyslem bylo jim pomoci. Krom tlaku reformtor, kte chtli strhnout zdi blzinc", ovlivnily lbu duevn nemocnch v 50. a 60. letech jet dva faktory. Jednm z nich byl rozmach psychoterapeutickch metod, je kladly draz na potebu jedince navazovat vztahy s ostatnmi lidmi (rzn formy skupinov terapie). Jet vznamnj byla skutenost, e se na trhu objevily nov lky, kter slibovaly pelom v lb duevnch chorob, nevyjmaje ani poruchy chovn ve st. V letech 1955 a 1974 klesl poet pacient v britskch psychiatrickch lebnch asi o 30 procent; mnoz z proputnch pitom byli sta lid. V Kalifornii se poet starch lid ve sttnch a obecnch nemocnicch snil za pouh dva roky, od roku 1975 do roku 1977, tm o 95 procent. Ve Velk Britnii byly v 80. letech zrueny dal psychiatrick lebny, pedevm nkter z tch vtch a zastaralejch. Podobn jako v prvn vln k tomu i tentokrt vedla cel ada dvod. Obnoven taen proti stavn lb vychzelo dlem z premisy, e nejen duevn nemocn, ale i mentln a tlesn postien maj prvo na svobodn a nezvisl ivot. Navc vak nemocnice trply chronickm nedostatkem personlu, rstem nklad na lka a perozdlovnm finannch prostedk. Nkdy se hovoilo o nesvat alianci" mezi tmi, kdo usilovali o finann spory, a tmi, jim lo pedevm o rozvoj domc pe (Pilling, 1991). Jak byly dsledky dekarcerace - nvratu velkho mnostv lid do spolenosti? Zd se, e mnoz tito pacienti jsou na tom dnes he ne dve. Po proputn z leben se asto ocitli v situacch, v nich se o n ostatn nechtli nebo nemohli starat (Wallace, 1987). Domc pe trp v mnoha oblastech vnm nedostatkem prostedk. Stty, kter chtj uetit na provozu psychiatrickch leben, obvykle nejsou ochotny vynaloit velk nklady na vytvoen st domc pe. Je sporn, do jak mry mohou bt osoby s tkm a trvalm duevnm postienm leny
224
ambulantn na mstnch zdravotnch stediscch. Mnoz pacienti proputn z psychiatrickch zazen, kte se ocitaj ve finannch obtch, se pesunuj do chtrajcch dom v chudch tvrtch velkomst. Tam pak pevaj v bd a izolaci. V rznch ubytovnch a noclehrnch jsou prv tak osamoceni, jako byli v lebnch, a navc ij v trval nejistot a nemaj zaruenu ani zkladn pi. Jist by bylo krokem zpt, kdybychom tvrdili, e se tito lid maj vrtit zpt do leben. Aby se vak pln uskutenil idel domc pe, bylo by teba zaruit proputnm pacientm vhodn pste a sluby a zajistit jim tak pracovn pleitosti; jedin pak bychom mohli zat hovoit o skutenm pokroku.
DEVIACE A SPOLEENSK D
Bylo by chybou vnmat deviaci ve zcela negativnm svtle. Kad spolenost, kter uznv, e lidsk bytosti maj rzn hodnoty a zjmy, mus najt prostor pro jednotlivce nebo skupiny, jejich innost nen konformn vi normm dodrovanm vtinou. Lid, kte pichzej s novmi mylenkami, a u v politice, vd, umn nebo jinch oborech lidsk innosti, se asto setkvaj s nedvrou nebo neptelstvm tch, kdo se d veobecn uznvanmi pravidly. Pkladem mohou bt politick idely, kter vznikly za americk revoluce - svoboda jedince a rovnost pleitost. Ve sv dob narely na zuiv odpor, ale dnes jsou pijmny po celm svt. Odchlit se od dominantnch norem spolenosti vyaduje odvahu a rozhodnost. Mnohdy to vak bv nezbytnou podmnkou k proveden zmn, kter se poslze uk jako veobecn prospn. Jsou kodliv deviace" cenou, kterou mus spolenost zaplatit, chce-li poskytnout dostatek volnho prostoru lidem vyvjejcm nekonformn innost? Je napklad vysok vskyt nsiln kriminality dan spolenosti za individuln svobody, jim se t jej oban? Toto vysvtlen m sv zastnce: ve spolenosti, kde neplat psn definice konformity, je podle nich nsiln kriminalita nevyhnuteln. Pi blim pohledu vak tento nzor pli neobstoj. V nkterch spolenostech, kter poskytuj svm lenm irok pole individulnch svobod a vyznauj se toleranc k deviantnmu jednn (napklad v Nizozem), je nsiln kriminalita nzk. A naopak, v nkterch zemch, kde jsou individuln svobody omezeny (napklad nkter stty Latinsk Ameriky), se nsil vyskytuje hojn. Spolenost me bt tolerantn k deviantnmu jednn, a pesto se vyhnout spoleenskm otesm. K tomuto doucmu vsledku lze vak dojt jen tehdy, jsou-li individuln svobody spojeny se sociln spravedlnost - v takovm spoleenskm du, kde neexistuje do o bijc nerovnost a kde m obyvatelstvo jako celek monost vst pln a uspokojujc ivot. Pokud nen svoboda vyvena rovnost a pokud mnoz lid zjiuj, e se v ivot nemohou pln realizovat, je pravdpodobn, e deviantn chovn bude smovat k sociln destruktivnm clm.
225
9. K A P I T O L A
Etnicita a rasa
ETNICITA A RASA
V mnoha stech svta dnes dochz ke konfliktm mezi rznmi kulturami a et nickmi skupinami. Nkter z nich maj za nsledek hlubokou nevraivost a hrz n krveprolit. Etnicky motivovan vlky se v nedvn dob odehrly v Bosn a Hercegovin, v Etiopii a v kavkazskch republikch bvalho Sovtskho svazu (Gruzie, Armnie, zerbajdn). Jinmi oblastmi svta se val laviny uprchlk a pisthovalc, kte prchaj ped tmito konflikty, anebo chtj uniknout chudob a hledaj anci na lep ivot. V zemch, kde nachzej toit, se asto setkvaj s neptelskm pijetm od lid, jejich pedkov byli sami ped pouhmi nkolika generacemi v postaven pist hovalc. S takovou situac se setkv napklad mnoho tch, kdo se sthuj do USA. Spojen stty jsou po kulturn strnce nejrznorodj spolenost na svt: pvodn obyvatel, amerit Indini, tvo mn ne jedno procento souasn americk populace. Tak v zemch zpadn Evropy se vak pomalu objevuje tm stejn pestr smsice kultur. Prvnmi - a donedvna pevaujcmi - migranty do Severn Ameriky byli samozejm prv Evropan. Dnes je vak sama Zpadn Evropa clem legln i nelegln migrace z vchodn Evropy, Afriky, Blzkho vchodu a Asie. Migrace pin Evrop mnoh dilemata, konflikty a stety, ale i nov pleitosti a vhody, kter jsou u dlouho typick pro Spojen stty. Souasn Evropa se stv daleko vce etnicky heterogenn, ne tomu bylo kdy v minulosti.
ETNICITA
Pojem etnicita oznauje kulturn praktiky a nzory urit skupiny lid, kter ji odliuj od ostatnch. Pslunci takov skupiny se povauj za kulturn rozdln od jinch skupin ve spolenosti a ta je tak rovn vnm. Existuje ada charakteristik, jimi se etnick skupiny mohou vzjemn odliovat; nejastji vak jde o jazyk, djiny, pvod (a ji skuten nebo domnl), nboenstv a styl oblkn nebo zdoben. Zdlo by se skoro zbyten zdrazovat, e etnick rozdly jsou vdy nauen - dokud si ovem nevzpomeneme, jak asto byly nkter etnick skupiny povaovny za peduren k vldnut", anebo naopak za neinteligentn, vrozen ln a podobn. Mnoh spolenosti v souasnm svt jsou pluralitn: vyskytuje se v nich nkolik velkch etnickch skupin, kter spolen vytvej jeden politick a ekonomic228
ETNICITA A RASA
k celek, ale pitom jsou vzjemn oddleny. Pluralitn charakter m nejen vtina vysplch prmyslovch zem, ale tak postkoloniln stty - politick tvary, kter vznikly na zklad hranic umle stanovench koloniztory a sjednotily tak pod jednou stechou adu ji existujcch kultur. Antropolog J. S. Furnivall to na ppad Barmy a Jvy popisuje takto:
Kad nvtvnk Barmy i Jvy si okamit vimne, jak pestr je to smsice lid - Evropan, an, Ind a domorodc. Je to skuten smsice, nebo se ms, ale nespojuj... Jde o pluralitn spolenost, v n ij jednotliv skupiny bok po boku, ale pesto oddlen, v rmci jednoho politickho celku" (Furnivall, 1956, str. 304).
Etnick rozdly jsou jen zdka neutrln". Mnohdy jsou spojeny s vraznou majetkovou a mocenskou nerovnost i se vzjemnm antagonismem mezi jednotlivmi skupinami. V tto kapitole se budeme zabvat tm, pro etnick rozdly tak asto vedou k socilnm konfliktm. Co je pinou etnickch pedsudk a diskriminace? Pro se etnick antagonismy asto (by zdaleka ne vdy) sousteuj na rasov" rozdly? Mus ve spolenostech, kter se vyznauj znanou mrou pluralismu, panovat nerovnost? Nejdve se zamyslme nad povahou etnickch menin a objasnme si pojem rasy", kter ml a nadle m velk vliv na vznik interetnickch konflikt. Potom se pokusme analyzovat, pro mezi nktermi skupinami vznik takov nevraivost nebo nenvist, a vysvtlit si vznik rasovch nebo etnickch pedsudk. Nakonec se podvme na problematiku interetnickch vztah v rznch zemch. Meniny V sociologii se asto pouv pojem menina nebo meninov etnikum, kter nen zaloen pouze na slech. Menin ve statistickm smyslu je spousta, napklad vichni zrzav nebo osoby vc nad sto kilogram; nejde vak o meniny v sociologickm smyslu. Za ty povaujeme pouze skupiny, jejich pslunci jsou v nevhod oproti lenm vtinov populace a maj urit pocit skupinov solidaty i sounleitosti. Tato vzjemnost a spolen zjmy se obvykle umocuj, kdy se pslunci meniny stvaj terem pedsudk a diskriminace. Pslunci meniny se sami asto povauj za vylenn" z vtinov spolenosti. Obvykle bvaj do urit mry fyzicky a sociln izolovni od spolenosti jako celku, soustedni v uritch tvrtch, mstech nebo oblastech dan zem. Jen zdka dochz ke satkm s pslunky vtiny nebo jinch menin. Pslunici meniny asto aktivn prosazuj endogamii (tj. satky jen uvnit skupiny), aby si udreli kulturn svbytnost. V djinch se bohuel velmi asto setkvme s dlouhotrvajcm pronsledovnm menin. id byli v kesanskch zemch zpadnho svta tm po dv tiscilet vystaveni diskriminaci a pronsledovn, je vyvrcholilo tou nejhrznj genocidou meninov skupiny, toti vyvradnm milion id v nmeckch kon229
ETNICITA A RASA
centranch tborech za druh svtov vlky. Nacistick ideologie tvrdila, e id jsou mncenn" ve srovnn s rijskmi" obyvateli Nmecka a severn Evropy. Termn rijsk" se pvodn tkal ei, z n se vyvinula vtina evropskch jazyk, ale nacist a jejich takzvan rasov vdci" si jej pivlastnili a penesli jej na fyzick vlastnosti, kter podle nich oddlovaly nadazen" lidi od mncennch". Meninov skupiny se vdy do urit mry li od vtiny, ale mra tto odlinosti me bt velmi rzn. Tzv. Burakuminov pedstavuj v Japonsku diskriminovanou etnickou skupinu, pestoe jejich etnick odlinost od vtinov populace nen velk; jednaj a vypadaj jako ostatn Japonci. Mnoh meniny jsou vak etnicky i fyzicky odlin od vtiny spolenosti, v n ij. Tak je tomu napklad u osob karibskho nebo asijskho pvodu ve Velk Britnii nebo u ernoch, an a ady dalch skupin ve Spojench sttech. Fyzick odlinosti, a u se tkaj barvy pleti nebo jinch charakteristickch rys, bvaj asto oznaovny jako rasov.
Pojem rasa a biologie Mnoz lid se dodnes myln domnvaj, e se lidstvo d snadno rozdlit do biologicky odlinch ras. Sla tohoto pesvden by ns zejm nemla pekvapovat, protoe se rzn badatel mnohokrt pokoueli tdit nrody svta podle rasovho kle; nkte rozliovali tyi nebo pt zkladnch ras, jin dokonce pes ticet. V tchto klasifikacch se vak vdy nalo tolik vjimek, e se ukzaly jako nepouiteln. Napklad asto pouvan negroidn" typ se vyznauje tmavou barvou pleti a kudrnatmi ernmi vlasy. U pvodnch obyvatel Austrlie, kte jinak odpovdaj negroidnmu" typu, je tmav ple spojena s vlnitmi a nkdy i svtlmi vlasy. Lze uvst i mnoho jinch pklad, je se vymykaj jakkoli jednoduch klasifikaci. Teorie, podle kter se souasn lidstvo vyvinulo z hominid v nkolika nezvislch linich, byla modern genetikou pesvdiv vyvrcena. Neexistuj dn pesn vymezen rasy, ale jen irok spektrum fyzickch variac. Rozdly ve fyzick typologii jsou vsledkem msen vce i mn pbuznch osob (inbreeding), piem mra pbuznosti pi satku zvis na stupni kontaktu rznch socilnch a kulturnch skupin. Jinmi slovy, lidsk populace pedstavuj kontinuum bez pevnch hranic. Genetick rozdly uvnit urit populace sdlejc jist zjevn rysy mohou bt prv tak velk jako mezi skupinami. Tyto skutenosti vedou mnoho biolog, antropolog a sociolog k nzoru, e by bylo vhodn od pojmu rasa" u lid pln upustit. Mezi lidmi existuj zeteln fyzick odlinosti a nkter z nich maj ddinou povahu. Urit rozdly se vak stvaj zdrojem spoleensk diskriminace a pedsudk, zatmco jin ne, a pina tohoto jevu nem nic spolenho s biologi. Tzv. rasov odlinosti je proto teba chpat jako ty projevy fyzick variability, kter si p230
ETNICITA A RASA
slunci dan komunity nebo spolenosti vybraj jako etnicky vznamn. V tomto smyslu bvaj napklad rozdly v barv pleti asto vnmny jako vznamn, zatmco odlin barva vlas nikoli. Rasismus lze definovat jako pedsudek zaloen na sociln vznamnch fyzickch rozdlech. Rasista je lovk, kter je pesvden, e nkte jedinci jsou v dsledku takto definovanch rasovch rozdl nadazen nebo mncenn.
PEDSUDKY A DISKRIMINACE
Pojem rasa" vznikl sice a v novovku, ale pedsudky a etnick antagonismy se v djinch objevuj odedvna. Jako pedsudky oznaujeme nzory nebo postoje jedn skupiny vi druh, zatmco diskriminace spov ve skutenm jednn s druhmi. Pedsudky lze definovat jako apriorn pedstavy o jedinci nebo skupin, kter jsou asto zaloeny spe na informacch z doslechu" ne na skutench poznatcch. Jejich typickou vlastnost je odolnost vi zmnm; nov informace pedsudkem obvykle neotesou. Kdo m vi urit skupin pedsudky, ten nebv ochoten nestrann vyslechnout jej argumenty. Krom negativnch pedsudk vi druhm mvaj ovem lid tak pozitivn pedsudky" o tch skupinch, s nimi se ztotouj. Za diskriminaci povaujeme stav, kdy jsou jedn skupin lid uprna prva a pleitosti, jimi disponuj druz (napklad kdy ernoch nesm dostat uritou prci, zatmco bloch ano). Velmi asto jsou sice pinou diskriminace pedsudky, ale pesto je mezi tmito dvma kategoriemi nutno rozliovat, protoe mohou existovat nezvisle na sob. Lid mnohdy bvaj pedpojat, ale nedvaj to najevo. A naopak, diskriminace nemus plynout pmo z pedsudku. Jestlie napklad bloch radji ustoup od koup domu v pevn ernosk tvrti, nemus to bt vrazem jeho neptelskho postoje k ernochm, ale jen obavy z toho, e trn cena nemovitost v tto oblasti bude klesat. V takovm ppad sice pedsudky diskriminaci ovlivuj, ale jen nepmo.
Psychologick vklady
Chceme-li se pokusit o vysvtlen toho, jak vznikaj pedsudky a pro si lid tolik zakldaj na etnickch rozdlech, musme je hledat krom sociologie tak v psychologii. Existuj dva psychologick pohledy, kter lze vyut. Jeden vyuv pi analze pedsudk pojem stereotypn uvaovn. Podle druhho existuje urit typ osobnosti, kter je zvlt nchyln k pedsudkm vi meninm.
231
ETNICITA A RASA
Sterotypy a role obtnho bernka
Pedsudky se uplatuj pedevm na zklad stereotyp v uvaovn. Pi vekerm pemlen pouvme kategorie, je slou k utdn (klasifikaci) naich zkuenost; nkdy jsou vak tyto kategorie pli rigidn a navc vychzej ze patnch i nedostatench informac. Bloch napklad me mt urit nzor na ernochy, kter vychz z nkolika apriornch pesvden, a vechny nov poznatky a informace pak interpretuje ve svtle tohoto pedsudku. Stereotypn pedstavy mohou bt nekodn, pokud je jejich emotivn nboj neutrln" a pokud se nedotkaj zjm jedince. Britov mohou mt napklad urit stereotypn pedstavy o Amerianech, ale pro jedny ani druh z toho vcelku nic neplyne. Tam, kde jsou stereotypy spojeny s zkost nebo obavami, vak situace bude nejsp pln jin. Za takovch okolnost jsou stereotypy asto spojeny s neptelskm postojem nebo nenvist vi vem skupinm, o kter jde. Jednm z tradinch stereotypnch obraz americkho ernocha byla postava znm jako Sambo". Jiansk romanopisec a bsnk Robert Penn Warren shrnuje jeho vlastnosti nsledovn:
Byl vdn, ale nezodpovdn, zbabl, serviln, poddajn, usmvav, nesamostatn, nedovtipn, vesel, bezstarostn a poitksk; hrl na banjo, zpval spirituly, kradl melouny, ml rd dti a sm se jim podobal; souloil kde mohl, ani ctil vinu, a byl vrnm sloucm, kter obas vystoupil ze sv role natolik, e vyslovil lidovou moudrost nebo zakopal rodinn stbro, aby je zachrnil ped Seveany!" (Warren, 1965, str. 52)
Souasn s tmto stereotypem pitom existoval jin, toti obraz ernocha jako nsilnka, kter ohrouje est bl eny. Tak eny-ernoky byly ztotoovny se dvma protichdnmi stereotypy: tm prvnm byla pedstava bujnch a nezvladatelnch en, zmtanch divoskou" sexualitou, tm druhm uctiv matrny, star ern mmy" (Staples, 1973). Stereotypy se asto zce poj s psychologickm mechanismem penosu, pi nm se pocity neptelstv nebo hnvu obracej proti nemu, co nen jejich skutenm pvodcem. Lid penej svj hnv na obtn bernky, jim kladou za vinu veker piny svch obt. (Tento termn pochz od starch Izraelit, u kterch lo ovem o obtnho kozla, kter na sebe vzal vechny hchy a byl vyhnn do divoiny.) K tomuto jevu asto dochz tam, kde spolu o ekonomick pozice sout dv znevhodnn skupiny. Napklad pachateli rasov motivovanch tok proti ernochm bvaj asto lid, kte jsou na tom po ekonomick strnce podobn jako jejich obti. Pitaj ernochm vinu za sv obte, jejich skuten piny jsou zcela jin. Obvyklmi obtnmi bernky bvaj skupiny, kter se vrazn odliuj a maj pomrn malou moc, take sktaj snadn ter. V historii zpadn civilizace tuto roli nedobrovoln sehrvali protestanti (v katolickch zemch) i katolci (v protestantskch), id (prakticky vude), Italov (v USA), ernoi a dal. Na tom, e se urit skupina stane obtnm bernkem, se mnohdy podl i projekce, pi n tm druhm podvdom pipisujeme sv vlastn mysly nebo vlast232
ETNICITA A RASA
nosti. Lid, kte jsou frustrovni nebo mus trvale potlaovat sv pocity, je mnohdy penej na ty druh. asto jde o sexualitu: vzkumy pesvdiv dokazuj, e kdy pslunci dominantn skupiny meninu sexuln vykoisuj, maj sklon toto sexuln nsil pipisovat menin samotn. U bloch na americkm Jihu ped obanskou vlkou vznikaly bizarn pedstavy o sexuln posedlosti ernoch nejspe na zklad jejich vlastn frustrace, protoe sexuln vztahy s blmi enami podlhaly vysoce formalizovanm pravidlm dvoen. Podobn i v Jihoafrick republice existovalo pesvden, e ernoi jsou mimodn sexuln zdatn a znamenaj velk nebezpe pro bl eny. Ve skutenosti vak tm vechny mezirasov" sexuln kontakty nastvaly mezi blmi mui a ernokami - a iniciativa vychzela ze strany bloch.
Autoritsk osobnost
Je mon, e se nkter typy lid stvaj na zklad asn fze socializace zvlt nchylnmi ke stereotypnmu uvaovn a projekci v dsledku vlastnch potlaovanch zkost. Proslul americk studie veden Theodorem Adornem ve 40. letech diagnostikovala typ oznaen jako autoritsk osobnost (Adorno et al., 1950). Autoi vzkumu vypracovali kly k hodnocen mry pedsudk v rznch oblastech spoleenskch postoj. astnci mli vyjadovat souhlas i nesouhlas s adou tvrzen, je vyjadovala netolerantn postoje (zejmna antisemitsk). Ukzalo se, e kdo projevil vy mru pedsudk na jedn kle, ten obvykle doshl vysokho skre i v dalch oblastech. Pedsudky vi idm ly ruku v ruce s negativnmi postoji k jinm meninm. Autoritsk osobnosti se podle autor projevuj jako rigidn konformistick, submisivn k tm, kter povauj za nadazen, a pezrav ke vem ne postavenm. Takov lid jsou tak vysoce netolerantn k odlinm nzorm ve smyslu nboenskm a sexulnm. Adorno a jeho kolegov hledali vysvtlen tohoto jevu ve zpsobu vchovy. Autoritskmi osobnostmi se podle nich stvaj lid, jim jejich rodie nedokzali pmo projevovat lsku, byli nepstupn a kladli draz na kze. Osoby vychovvan tmto zpsobem trp v dosplosti zkostmi, kter jsou schopny ovldnout jen rigidnm pohledem na svt. Takov lid se nedok vyrovnat s nejednoznanmi situacemi a pln podlhaj stereotypm, jejich nesrovnalosti pehlej, o em svd reakce na nkter protichdn tvrzen. astnci mli napklad vyjdit souhlas i nesouhlas s nsledujcm vrokem:
id zstvaj v americk spoleenosti cizorodm prvkem, sna se o udren svch starch spoleenskch zvyk a brn se americkmu zpsobu ivota.
Na jinm mst bylo uvedeno:

id zachzej pli daleko ve snaze skrt sv idovstv, napklad a k takovm extrmm, e si mn jmna, nechvaj si narovnvat nosy a imituj kesansk zpsoby a zvyky.
233
ETNICITA A RASA
Vtina osob, je souhlasily s prvnm vrokem, se souasn ztotonila i s druhm. Podobn ani souhlas s nzorem, e id jsou pli orientovni na penze a maj nezdrav vliv v podnikatelsk sfe, nebrnil tm osobm ztotonit se s tvrzenm, e id podvracej a kritizuj soukrom podnikn. Studie a zvry z n vyvozovan byly podrobeny znan kritice: nkte autoi zpochybovali pouit hodnotc kly, jin zase odmtali uznat autoritstv za osobnostn rys a vidli v nm odraz hodnot a norem uritch subkultur ve spolenosti jako takov. Nen vyloueno, e hodnota Adornova vzkumu bude spovat spe v jeho pnosu k obecnmu chpn autoritskho modelu uvaovn ne k vymezen konkrtnho typu osobnosti. Zjitn jeho tmu se vak zjevn shoduj s vsledky jinch przkum zabvajcch se pedsudky. Napklad klasick przkum Eugena Hartleyho, jen hodnotil postoje k ptaticeti etnickm skupinm, rovn dospl k zvru, e osoby pedpojat vi jedn etnick skupin vtinou smlej negativn i o jinch. Ti, kdo nesneli idy a ernochy, se stejnou mrou vyjadovali i proti Waloninm, Pireanm a Danirejcm (Hartley, 1946) - tem skupinm, kter ve skutenosti vbec neexistuj, nebo si je Hartley vymyslel. Chtl toti zjistit, zda mohou mt lid apriorn pedsudky vi skupinm, o nich nikdy nemohli ani slyet.
Utven postoje k etnickm rozdlm v dtstv
Znan pozornost badatel byla vnovna tomu, jak se utvej postoje k etnick pslunosti u dt. Dva bn pklady z britsk spolenosti uvd Aboudov (1989, str. 1). Mal bl chlapec se brn sednout si vedle ern panenky: Jestli m tam posadte, budu jeet." tylet ernosk dvtko k: Nechtla bych bt barevn, to mus bt hrozn." U ve tech letech si nkter dti uvdomuj odlin postoje, kter jsou spojeny s rozdly mezi blochy a ernochy. Kenneth a Mamie Clarkovi sledovali mal dti pi he s blmi a ernmi panenkami a zjistili, e bl i ern dti dvaj pednost blm. Podobn preference byly zjitny v mnoha jinch studich, napklad u dt asijskho pvodu na Havaji. Mnoho ernoskch dt povauje v tlm vku sebe samy za bl, zatmco stejn star bl dti se obvykle podobnch chyb nedopoutj. V britskch dtskch knkch se bylo mono donedvna setkat se stereotypnm vyobrazenm ernoch. Dnes je nco podobnho pomrn vzcn, ale mn zejm formy etnickho zkreslovn se dosud objevuj. Navc v pohdkch petrvv symbolika, je ztotouje blou barvu s nevinnost a ernou se zlem. Barvy tak zskvaj emotivn rozmr, kter si dti zejm osvojuj v zk souvislosti s rozvjejcm se vdomm etnick pslunosti.
234
ETNICITA A RASA
Postoje vtinov populace
Postoje utven v ranm dtstv nejspe ovlivuj dal orientaci v dosplm ivot. ernoi asto u v tlm vku zskvaj pocit mncennosti, kterho se pak jen obtn zbavuj. Bloi si mnohdy pinej do dosplosti pocit tsn pi jednn s ernochy nebo barevnmi", a to i tehdy, jestlie se ve vtin oblast svho konn nedopoutj dn diskriminace a povauj se za nepedpojat. asn fze uen m takov vliv, e ani pro pesvden liberly nebv snadn se tchto pocit pln zbavit (Wellman, 1987). Robert K. Merton rozliil u pslunk vtinov populace tyi zkladn typy postoj a chovn vi meninm (Merton, 1949): 1. Neochvjn liberl nem dn pedsudky vi meninm a odmt se podlet na diskriminaci, i kdy mu to pin osobn riziko. Pkladem mohou bt bl ka zatel, kte se v 60. letech astnili na americkm Jihu demonstrac za obansk prva i pes nebezpe, e pijdou o prci nebo budou fyzicky napadeni. 2. Pizpsobiv liberl se povauje za osobu bez pedsudk, ale odmt plavat proti proudu", pokud by na to ml doplcet. Kdy napklad dojde k protestu proti tomu, aby se do jeho ulice nasthovala ernosk rodina, poskytne mu tichou pod poru, nebo by se tm snila trn cena jeho vlastnho domu. 3. Opatrn rasista m sice proti meninm pedsudky, ale zkonn tlaky nebo finann zjmy ho vedou k tomu, e se chov rovnostsky. Typickm pkladem je majitel obchodu, kter ct antipatie k Asiatm, ale pesto jedn se zkaznky asijskho pvodu zdvoile, protoe by jinak pichzel o penze. 4. Aktivn rasista pociuje siln pedsudky vi jinm etnickm skupinm a sku ten je diskriminuje.
Sociologick vklady
Nkter z ve uvedench psychologickch mechanism, napklad stereotypn uvaovn, penos a projekce, jsou svou podstatou univerzln. Setkvme se s nimi u pslunk vech spolenost; umouj nm vysvtlit, pro jsou etnick antagonismy tak hojn v nejrznjch typech kultur. Nekaj nm vak skoro nic o socilnch procesech, kter se pi jednotlivch formch diskriminace uplatuj. Chceme-li se zabvat tmito procesy, musme se obrtit k pojmm a poznatkm, je budou mt spe sociologickou povahu. Sociologick vklady etnickch evnivost a konflikt meme rozdlit do dvou skupin. Prvn tvo ty, je maj stejn obecnou platnost jako prv probran mechanismy psychologick; druhou pak ty, je se tkaj pedevm etnickch antagonism v modernm svt.
235
ETNICITA A RASA
Etnocentrismus, skupinov uzavrn a alokace prostedk
K osvtlen etnickch konflikt na obecn rovni pispvaj ti sociologick pojmy: etnocentrismus, skupinov uzavrn a alokace prostedk. S etnocentrismem nedvrou k tm druhm a sklonem hodnotit jejich kulturu mtkem sv vlastn jsme se u setkali v kapitole druh (Kultura a spolenost). Prakticky vechny kultury byly a jsou ve vt i men me etnocentrick. Nen tk si pedstavit, jak etnocentrismus podporuje mylenkov stereotypy. Ti druz" bvaj povaovni za vetelce nebo barbary, mravn i mentln zaostal. Takto vid vtina civilizac pslunky mench kultur - a stejn vnmn pisplo v djinch ke vzplanut nesetnch etnickch stet. Etnocentrismus bv asto spojen se skupinovm uzavrnm, tj. procesem vymezovn skupiny vi ostatnm, o nm budeme jet hovoit v nsledujc kapitole, vnovan sociln stratifikaci. O osvtlen toho, jak se vytvej hranice mezi etnickmi skupinami a jak pispvaj ke vzniku konflikt, se pokusil antropolog Frederick Barth (1969). Podle nho jsou tyto hranice utveny a udrovny prostednictvm nstroj exkluze (vyluovn)", je vyostuj rozdly mezi jednotlivmi etniky. K tmto nstrojm pat napklad omezen nebo zkaz satk s pslunky druh skupiny, omezen socilnch kontakt nebo ekonomickch vztah (obchodu) a vzjemn fyzick separace (jako je tomu v ppad etnickch ghett). Nkdy jsou zsady skupinovho uzavrn prosazovny rovnoprvnmi entitami, jejich lenov ij oddlen, ale dn z nich nem dominantn postaven. astji se vak objevuje v situaci pevahy jednoho etnika nad druhm (druhmi), kdy bv spojeno s alokac zdroj - jinmi slovy s nerovnost v distribuci majetku a hmotnch statk. Tento stav me vzniknout v rznch situacch, napklad v dsledku vojenskho podmann jedn skupiny druhou, anebo kdy jedno etnikum zsk ekonomicky vhodnj postaven. Etnick uzavrn se pak uplatuje jako prostedek k obran privilegovanho postaven dominantn skupiny.
ETNICK ANTAGONISMY Z HISTORICK PERSPEKTIVY
Zmnn pojmy z oblasti psychologie i sociologie nm pomhaj porozumt faktorm, z nich vyrst mnoho forem etnickch konflikt. Abychom vak mohli lpe analyzovat souasn etnick vztahy, musme se na tento problm podvat z historick perspektivy. Nezbytnou podmnkou toho, abychom porozumli etnickm stetm modern doby, je toti pochopen zsadnho vznamu expanze zpadn civilizace v poslednch nkolika stoletch a pedevm vlivu zpadn kolonizace na zbytek svta. Od 15. stolet se Evropan vydvali do dosud nezmapovanch mo a neprobdanch svtadl; hledali pitom nejen poznn a obchodn pleitosti, ale usilovali tak o podmann jejich pvodnch obyvatel. Przkumnci se v tchto oblastech usazovali a miliony dalch Evropan nsledovaly v jejich stopch. Krom
236
ETNICITA A RASA
Trh s otroky pes Atlantik, 1601-1870. Daleko nejvce jich bylo vyvezeno do Brazlie asi 3,6 milionu lid za necel ti stolet.
Zdroj: Ben Crow a Mary Thorpeov, Survival and Change in the Third World (Zpas o peit a zmny ve tetm svt, The Open University, 1988, str. 15).
237
ETNICITA A RASA
toho prostednictvm trhu s otroky pemstili miliony Afrian do Severn i Jin Ameriky. Podvejme se nyn, k jakm ohromnm populanm pesunm dolo v poslednch 350 letech. 1. Z Evropy do Severn Ameriky. Od 17. stolet po dneek se vysthovalo z Evropy na zem dnench Spojench stt a Kanady asi 45 milion lid. Mnoz se poslze do Evropy vrtili, ale vtina se v Americe usadila natrvalo; asi 150 milion dne nch Severoamerian pedstavuj potomci tchto migrant. 2. Z Evropy do Stedn a Jin Ameriky. Do tto sti svta se pedevm ze pa nlska, Portugalska a Itlie vysthovalo asi 20 milion osob. V souasn dob ije v tchto oblastech kolem 50 milion lid evropskho pvodu. 3. Z Evropy do Afriky, Asie a Ocenie. V tchto oblastech dnes ije asi 17 milin lid evropskho pvodu. Na africkm kontinent jde pedevm o Jihoafrickou republiku, kolonizovanou pevn Holanany a Brity. 4. Z Afriky do Severn a Jin Ameriky. Obchod s otroky pivedl od 16. stolet na americk kontinent kolem 10 milion ernch Afrian: asi dva miliony v 17. stole t, v 18. stolet asi est milion a v devatenctm jet kolem dvou milion. Tyto pesuny populace poloily zklad etnickho sloen Spojench stt, Kanady, zem Stedn a Jin Ameriky, Jihoafrick republiky, Austrlie a Novho Zlandu. Ve vech tchto zemch bylo pvodn obyvatelstvo podmanno a dostalo se pod nadvldu Evropan, piem v Severn Americe, v Austrlii a na Novm Zlandu kleslo na rove nevelkch etnickch menin. Protoe evropt koloniztoi pochzeli z etnicky rznorodho prosted, vnesli do svch novch domov adu etnickch rozdl. Na vrcholu koloniln ry, tj. v 19. a na potku 20. stolet, vldli Evropan pvodnm obyvatelm tak v mnoha jinch oblastech: tm v cel Africe, v sti Blzkho vchodu, v Indii, Barm a Malajsku. V prbhu evropsk expanze pevldaly mezi pisthovalci etnocentrick postoje; byli pesvdeni, e jejich poslnm je pinst zbytku svta civilizaci. I ti svobodomyslnj z nich se povaovali za nadazen pvodnm obyvatelm, s nimi se setkvali. Skutenost, e mnoz z tchto obyvatel zastvali pesn opan nzor, nem nijak zsadn vznam, nebo Evropan mli mocensk prostedky k prosazen svho postoje. Soubn s potky kolonialismu se rozvjel i rasismus, kter od t doby hraje vd lohu v celm spektru etnickch konflikt. V evropskch postojch zaujaly stedn msto zejmna rasistick nzory odliujc blochy od ernoch. Vzestup rasismu Pro k tomu dolo? Pin lze najt nkolik. Jednou z nich byla skutenost, e v evropsk kultue ml hlubok koeny protiklad ern a bl jako kulturnch symbol. Bl byla dlouho spojovna s istotou a nevinnost, ern se zlem. (Na tomto symbolismu nen nic samozejmho; v nkterch mimoevropskch kulturch je tomu naopak.) Symbolick vznam ern barvy pedtm, ne se Zpad zaal ve
238
ETNICITA A RASA
vt me setkvat s ernmi lidmi, byl tento: Siln zneitn, potsnn, pinav... obdaen temnmi i vraednmi zmry, zhoubn; tkajc se smrti, vraedn; ponur, neastn, katastrofick... vyjadujc padek, provinn, trest" (Kovel, 1970, str. 62). Tyto symbolick vznamy ovlivnily prvn reakce na ernochy, s nimi se objevitel setkvali na africkch bezch. Utvrzovaly v Evropanech pocit, e Afrian jsou naprosto odlin lid; navc lo o pohany. To vechno pispvalo ke skutenosti, e na n koloniztoi pohleli se smsic pohrdn a strachu. V 17. stolet to jeden z pozorovatel vyjdil slovy, e ernoi jsou co do barvy i podstaty pravm ztlesnnm blovm" (Jordan, 1968). S extrmnmi podobami takovch nzor se u dnes sice nesetkvme, ale ada prvk tto ernobl symboliky petrvv. Druhm vznamnm faktorem, jen ovlivnil modern podobu rasismu, byl samotn vznik a rozen pojmu rasa". Postoje rasistickho typu existovaly v mnoha kulturch, a to u od starovku. V n napklad u kolem roku 300 n.l. nachzme popis barbarskch nrod, je se vrazn podobaj opicm, z nich pochzej" (Gossett, 1963, str. 4). Pojet rasy" jako souboru vrozench vlastnost vak m pvod a v evropskm mylen 18. a 19. stolet. Za otce modernho rasismu" bv nkdy oznaovn hrab Joseph Artur de Gobineau (1816-1882), jeho mylenky se setkaly v rznch kruzch se znanm ohlasem. Podle Gobineaua existuj ti rasy: bl, ern a lu. Bl je obdaena vy inteligenc, mravnost a vl ne ty druh; prv z tchto vrozench vlastnost vyplv celosvtov rozen zpadnho vlivu. Nejmn schopnou rasou jsou ernoi, kte se vyznauj animln povahou, nedostatkem mravnosti a emotivn nevyrovnanost. Ideje hrabte Gobineaua a jinch autor hlsajcch podobn nzory byly propagovny jako vdeck" teorie. Pozdji ovlivnily Adolf a Hitlera, kter je uinil soust nacistick ideologie. Pedstava o nadazenosti bl rasy, jakkoli postrd sebemen faktick zdvodnn, zstv klovm prvkem souasnho blho rasismu, napklad ideologie americkho Ku-Klux-Klanu. Tet pina rozmachu novodobho rasismu spov ve vykoisovatelsk povaze vztah, kter Evropan vnutili mimoevropskm nrodm. Obchod s otroky by nebyl mohl existovat, kdyby Evropan nebyli povaovali ernochy za pslunky ni" rasy, kte snad ani nejsou lidmi. Rasismus pomhal ospravedlovat, pro jsou barevn" udrovni v kolonilnm podru a pro jsou jim odeprna ta prva, kter bl obyvatel ve svch evropskch domovinch zskali. Lze ci, e rasismus sehrval vznamnou roli v procesu skupinov inkluze (uzavrn), v nm byli Evropan vldci a barevn" ovldanmi. Rasistick postoje evropskch kolonist byly tm vude daleko osteji zameny proti ernochm ne proti jinm barevnm". Prvn generace anglickch usedlk v Severn Americe napklad povaovaly ernochy za daleko podadnj lidi ne Indiny. Postoje vi Indinm vychzely zpotku spe z kulturnho ne z rasovho zkladu: byli vnmni jako divoi", tj. lid necivilizovan, ne vak rasov mncenn. Teprve pozdji zaali mnoz kolonist povaovat Indiny za odlinou rasu, je postrd kvality blch; tento nzor vak nikdy nebyl tak vyhrann
239
ETNICITA A RASA
jako postoje k ernochm. Napklad autor Prohlen nezvislosti Thomas Jefferson doporuoval amerikanizaci", tj. pokesantn Indin. Srovnejme to s jeho nzorem na ernochy. Co do pamti se vyrovnaj blochm," napsal o ernoch, v sudku vak za nimi daleko zaostvaj...Jejich pedstavivost je mdl, nevkusn a anomln" (Gossett, 1963, str. 42-4). Vztahy mezi blochy a barevnmi" se liily podle typu kolonizace a podlhaly tak vlivu kulturnch rozdl mezi Evropany samotnmi. Pro ilustraci se nyn strun seznmme s interetnickmi vztahy v Brazlii, Spojench sttech a Jihoafrick republice; potom se ble zamme na rasov a etnick rozdly v Evrop.
VVOJ INTERETNICKCH VZTAH: NKOLIK PKLAD
Srovnn interetnickch vztah v rznch spolenostech nm uke, jak zvis mra pedsudk a diskriminace na rozdlnm charakteru historickho vvoje. Brazlie bv obas oznaovna za pklad spolenosti, kde neexistuj etnick pedsudky mezi ernmi a blmi obyvateli, by takov hodnocen - jak jet uvidme - nen pln pesn. Naopak Jihoafrick republika je zem, v n se pedsudky a diskriminace vyvinuly v extrmn podob a segregace ernoch od bloch byla donedvna soust institucionlnho podku. Na vvoj ve Spojench sttech se podvme v souvislosti s hnutm za obansk prva ernoch. Interetnick vztahy v Brazlii Do poloviny 19. stolet, kdy obchod s otroky definitivn skonil, byly do Brazlie zavleeny tm tyi miliony Afrian. Zatmco ve Spojench sttech byli ernoi pochzejc z rznch africkch kultur obvykle rozptleni, v Brazlii vtinou zstvali Afrian z jednotlivch oblast pohromad. Dky tomu si dokzali uchovat vce ze sv pvodn kultury, ne tomu bylo v USA. Brazilt otroci mohli uzavrat manelstv i proti vli svch pn pod podmnkou, e pro n budou nadle vykonvat tyt sluby, a po satku u dn z nich nemohl bt jednotliv" prodn jinmu majiteli. Sexuln vztahy mezi blmi mui a otrokynmi byly ast a dti z tchto svazk byly asto povaovny za svobodn; nkdy byly dokonce pmo pijaty do bl rodiny. Otroctv bylo sice s konenou platnost zrueno a v roce 1888, ale u dvno pedtm bloi pivykli existenci svobodnch ernoch. Po zruen otroctv se mnoho ernch Brazilc pesunulo do mst. I kdy mnoz z nich tam ili (a dodnes ij) ve znan chudob, nebylo jim nikdy brnno ve vstupu do odbor. Jistmu procentu se podailo zskat i bohatstv a moc. Znm brazilsk ren k, e bohat ernoch je bl a chud bloch je ern". Tento vrok vystihuje pomrn uvolnn pojet rasovch rozdl, ale i skutenost, e bt
240
ETNICITA A RASA
bl" v pedstavch Brazilc stle jet znamen nadazen postaven. Bloi tak skuten pevauj ve vych postavench vech oblast spolenosti. Brazilci dlouho povaovali svj systm vztah mezi rasami za velmi benevolentn, zvlt ve srovnn se Spojenmi stty, kde se ve vt me uplatovala segregace. V 60. a 70. letech, kdy v USA zeslilo hnut za obansk prva ernoch, vak u tato srovnn vyznvala pro Brazlii mn pzniv. Na potku 60. let pijal brazilsk Kongres zkon zakazujc diskriminaci na veejnch mstech. Jeho pijet stimulovala stnost ern americk turistky Katherine Dunhamov, kterou odmtli ubytovat v jednom hotelu v Sao Paulu. Tento zkon vak zstal spe symbolickm gestem, nebo vlda se ani nepokusila vyetit rozsah mon diskriminace. Vtina pozorovatel se sice shoduje na tom, e k takov diskriminaci dochz v Brazlii jen zdka, ale souasn kritizuje nedostatek vldnch program zamench na zlepen socilnch a ekonomickch monost ernoch. Brazilsk vra v sociln zbleni" populace zstv v rozporu s trvajc pevahou ernoch v nejchudch vrstvch spolenosti. Pesto je teba ci, e Brazlie nezaila vlny lynovn nebo rasovch bou, je se thnou djinami Spojench stt, a vyhnula se vtin extrmnch forem protiernoskch pedsudk.
Spoleensk vvoj v Jin Africe
Prvnmi evropskmi koloniztory na zem dnen Jihoafrick republiky byli Holanan. Protoe mstn obyvatelstvo pro n odmtalo pracovat, dovezli do zem velk mnostv otrok z jinch oblast Afriky a ze svch koloni v Jihovchodn Asii. Pozdji zskali v Jin Africe dominantn postaven Anglian, kte ve 30. letech 19. stolet s otroctvm skoncovali. Vsledkem jeho zruen vak byla daov povinnost pro ernochy, kter donutila mnoh z nich, aby hledali zamstnn u Evropan; mlad Afrian museli zat pracovat mimo domov. Vznikl systm migrujcch pracovnch sil, jen se stal zkladem dalho vvoje jihoafrick ekonomiky. Mnoz Afrian nastupovali do prce ve zlatch nebo diamantovch dolech a usazovali se v tborech" znan vzdlench od tvrt, kter obvali Evropan. Mezi blochy a pvodnmi obyvateli se postupn vytvela stle vt propast; jejm vsledkem byl systm segregace, jen byl pozdji vtlen i do zkona. Po druh svtov vlce, kdy byl uzkonn tzv. apartheid (oddlen ras), byla populace Jihoafrick republiky rozdlena na tyi registran skupiny": na 4,5 milionu blch potomk evropskch pisthovalc, 2,5 milionu menc, oznaovanch ponkud zavdjcm pojmem barevn", jeden milion osob asijskho pvodu a 23 milion ernch Afrian. Segregace v jihoafrick spolenosti za obdob apartheidu nabvala podle Pierra van den Bergha t rznch podob (van den Berghe, 1970): 1. Mikrosegregace se tkala veejnch mst, podobn jako tomu bvalo na americkm Jihu: hygienick zazen, ekrny, vagny ve vlacch mly oddlen sti pro bl a barevn.
241
ETNICITA A RASA
2. Mezzosegregace spovala v rozdlen blch a barevnch do rznch tvrt ve mstech. ernoi byli nuceni t ve vymezench znch. 3. Makrosegregace mla podobu vyleovn uritch nrodnost jako celk do
rezervac pro domorodce.
Jihoafrick hospodstv vdy zviselo na pracovn sle milion barevnch obyvatel ijcch ve mstech nebo v jejich blzkosti. Ve velkch mstskch aglomeracch sice svho asu vznikly i etnicky smen tvrti, ale pozdji bylo stle vce ernoch pemisovno do modelovch sdli" vzdlench adu kilometr od bloskch zn. Krom toho byly miliony lid nahnny daleko od mst do takzvanch bantustan (homelands) ili samosprvnch teritori, kter byly de facto rezervacemi pod kontrolou stedn vldy. Ve vld ovem neblosk obyvatelstvo, kter podle zkon apartheidu nesmlo volit, nemlo dn zastoupen. Bantustany byly formln nezvislmi zemmi, kde mohla ernosk vtina uplatovat sv politick prva, je jim byla na zem blosk Jihoafrick republiky uprna. Zkon o obanstv (Homelands Citizenship Act) z roku 1970 stanovil, e v okamiku vyhlen nezvislho" bantustan ztrcej jeho obyvatel automaticky jihoafrick obanstv. Mnoz lid ovem ili se svmi rodinami na zem bantustan a denn pechzeli sttn hranici" za prac do Jihoafrick republiky. Podle odhad z roku 1980 ilo v t dob 80 procent obyvatel bantustan pod oficiln stanovenou hranic chudoby. Systm apartheidu byl odsuzovn celm mezinrodnm spoleenstvm a i v samotn zemi svho vzniku musel elit mnoha odprcm. Jihoafrick republika se stala na dlouhou dobu terem ekonomickch sankc, je ji mly donutit, aby od tohoto systmu upustila, a navc byla vylouena z ady mezinrodnch sportovnch sout. Sankce nepochybn mly urit dopad, prv tak jako protesty domcch odprc reimu. Snad nejvznamnj pinou postupnho rozkladu apartheidu v osmdestch letech vak byla skutenost, e obyejn ern obyvatel zaali jeho nazen masov poruovat, a to navzdory vem zkazm a trestm. Velk mnostv lid napklad migrovalo do mstskch aglomerac, aby tam nali prci, pestoe jim to zkony zakazovaly. V roce 1990 zruil prezident de Klerk zkaz Africkho nrodnho kongresu (ANC), Komunistick strany a ady jinch opozinch skupin, kter byly do t doby zakzny a psobily v ilegalit nebo v exilu. Vzpt byl proputn vdce ANC Nelson Mandela, kter byl ve vzen od roku 1962. Byla navrena nov stava, je poprv poskytla rovn volebn prvo vem obyvatelm. V beznu 1992 se velk vtina bloskch voli vyslovila pro pokraovn tchto reforem. Jihoafrick republika se dnes stala demokratickou zem a Nelson Mandela jejm prezidentem; apartheid u pat minulosti. V ernoskch sdlitch i v nkterch bohatch bloskch tvrtch vak nadle dochz k nsilnostem a bude jet dlouho trvat, ne budeme moci s jistotou ci, e tato zem u nezaije nsiln interetnick konflikty. Od zruen apartheidu zaaly v Jihoafrick republice investovat mnoh zahranin spolenosti; souasn se vak jihoafrit podnikatel rozltli do ostatnch afric242
ETNICITA A RASA
kch zem. Jihoafrick pivovary napklad v letech 1994-5 vykoupily znanou st sttnch pivovar v Tanzanii a Zambii. Toto eni jihoafrickho kapitalismu nar na odpor v ad okolnch zem (Zimbabwe, Mozambiku a dalch) mimo jin i proto, e jihoafrick podnikatelsk piky tvo dosud takka vlun bloi. Fergal Keane napsal ve sv knize Okovy strachu (The Bondage of Fear, 1995), kter l pechod od apartheidu k vtinov vld, e
Jihoafrick republika zstv zem rozdlenou hlubokmi a nebezpenmi propastmi. Roky meninov vldy sice vytvoily solidn infrastrukturu a nejvysplej ekonomiku v Africe, ale i ohromn nepomr v tom, na koho a na co byly jej prostedky vynakldny... est milion nezamstnanch, deset milion lid ijcch bez tekouc vody a 23 milion bez elektiny; do koly chod necelch 50 procent ernoskch dt mladch 14 let a devt milion jich ije pod hranic bdy" (str. 238).
Hnut za obansk prva ernoch v USA

Od zruen otroctv k hnut za obansk prva
Otroctv ve Spojench sttech zaniklo s vtzstvm Severu v americk obansk vlce, piem jeho zruen bylo podepsno u v roce 1863, dva roky ped skonenm boj. Konec otroctv vak ernochm nepinesl dn dramatick zlepen jejich ekonomick situace, nebo vtina z nich ila nadle v bd - nkdy dokonce jet vt ne pedtm. V letech 1890 a 1912 byla ve sttech americkho Jihu pijata ada diskriminanch zkon, je zakazovaly ernochm vstup do veejnch prostor urench jen pro bl", a u lo o vagny ve vlaku, toalety nebo kavrny. Nejvy soud v roce 1896 prohlsil, e princip oddlen, ale rovnocenn" neodporuje stav Spojench stt. V te dob se vcelku beztrestn rozvjela nsiln innost Ku-klux-klanu, tajn spolenosti usilujc o maximln segregaci ernoch. Zpas menin za rovnost prv a pleitost sehrval v djinch USA u od americk revoluce vznamnou roli. Pevn sti meninovch skupin se podailo zskat podl jak na politickm vlivu, tak na ekonomickm rozvoji, a doshnout rovnoprvnosti s vtinou. ernoi vak byli a do potku 40. let z tohoto procesu vcemn vyloueni. Nrodn asociace pro povznesen barevnch obyvatel (National Association for the Advancement of Coloured People, NAACP) a Nrodn mstsk liga (National Urban League), zaloen v letech 1909 a 1910, sice usilovaly o obansk prva ernoch, ale jejich zpas zaal pinet skuten vsledky a za druh svtov vlky a po jejm skonen. Ped vstupem Spojench stt do vlky se pedstavitel NAACP a Nrodn mstsk ligy seli s prezidentem Franklinem D. Rooseveltem, aby mu pedali petici dajc desegregaci v armd. Tu vak Roosevelt nejen odmtl, ale navc veejn prohlsil, e zstupci ernoch na schzce s pokraovnm segregace vyjdili souhlas. astnci setkn se ctili zjevn oklamni a jeden z nich, ernosk odborov pedk A. Philip Randolph, vyzval ke stotiscovmu pochodu ernoch ve
243
ETNICITA A RASA
Washingtonu. Nkolik dn ped plnovanm datem pochodu nakonec Roosevelt podepsal dekret, jen zakazoval etnickou diskriminaci pi zamstnvn, a zavzal se, e odstran segregaci v ozbrojench silch. O dva roky pozdji zaal nov vznikl Kongres pro rovnost ras [Congress of Racial Equality, CORE) naruovat segregaci v restauracch, na koupalitch a dalch veejnch prostorch v Chicagu. I kdy nedoshl velkch spch a reakce bloch byly velmi prudk, znamenalo to potek novho pstupu k prosazovn obanskch prv ernoch, jen o patnct let pozdji perostl v masov hnut. Krtce po druh svtov vlce zahjila NAACP kampa proti segregaci ve sttnm kolstv, vedouc a k podn aloby na pt kolnch rad; clem kampan bylo napadnout tehdy pevldajc pojet oddlenho, ale rovnocennho" vzdlvn. V roce 1954 Nejvy soud jednomysln rozhodl, e oddlen vzdlvn je vdy nerovnoprvn". Tento verdikt se stal vchodiskem zpasu za obansk prva v dalch dvou desetiletch. Vldy nkterch stt i mstn samosprvy se od oka miku jeho vyhlen snaily omezit jeho reln efekt. Ku-Klux-Klan, Sdruen blch oban" a rzn mstn bojvky kladly nsiln odpor integraci kol, prov dn na pkaz federln vldy. Jet v roce 1960 chodilo na americkm Jihu do desegregovanch kol mn ne jedno procento ernch kolk. Prv zuiv odpor blch rasist nakonec pesvdil ernosk vdce, e je teba masovch protest, aby sv obansk prva skuten zskali. V roce 1956 byla ve mst Montgomery (stt Alabama) zatena ernoka Rosa Parksov za to, e odmtla uvolnit sedadlo v autobusu blmu mui. Prakticky veker ernosk obyvatelstvo msta veden baptistickm kazatelem dr. Martinem Lutherem Kingem ml. pak reagovalo bojkotem mstsk dopravy, jen trval 381 dn. Nakonec bylo msto donuceno segregaci ve veejn doprav zruit. Nsledovaly dal bojkoty a protesty vsed" (sit-ins), jejich clem byla desegregace jinch veejnch prostor. Poet astnk tchto pochod a demonstrac stle rostl a krom ernoch se jich astnili i sympatizujc bloi. King plnoval kampan aktivnho, ale nensilnho odporu proti diskriminaci, ale reakce moci mly k nensil daleko. Arkansask guvernr Faubus povolal vojensk oddly, aby zabrnil ernm studentm vstoupit na stedn kolu v Little Rocku, a erif Bk" Connor nadil policii v alabamskm Birminghamu, aby protestujc rozehnala s pouitm vodnch dl, ps a obuk. Po birminghamskm incidentu dolo v prbhu deseti tdn k nkolika stovkm demonstrac v mnoha americkch mstech, bhem nich bylo zateno pes patnct tisc astnk. V roce 1963 uspodalo tvrt milionu pvrenc hnut za obansk prva pochod ve Washingtonu, na nm King prohlsil: Nebudeme spokojeni, dokud se prvo nepoval jako eka a spravedlnost nepotee mocnm proudem." V roce 1964 pijal Kongres Zkon o obanskch prvech, jen zakzal vekerou diskriminaci ve veejnch prostorch, ve kolstv, pi zamstnvn a ve vech in stitucch se sttn ast. Dal zkony pijat v nsledujcch letech byly zameny na to, aby se ernoi v plnm potu registrovali jako volii, a zakzaly diskriminaci v bydlen.
244
ETNICITA A RASA
asnou energii t doby a pocit mnoha ernoch, e zan nov ra, popsal Vincent Harding nsledujcmi slovy:
Jen st lze popsat nadji, idealismus, odvahu a odhodlni tch prvnch msc, kdy se zaalo organizovat, pochodovat, zpvat a chodit do vzen... Ti lid vili. Kdy zpvali ve vzen, na masovch shromdnch, ped policisty a vojky, Ztra budem dl' (We shall overcome), mysleli to vn... ,Budem dl' pro n znamenalo svobodu, prva, dstojnost a spravedlnost, ern a bl spolu a mnoho jinch vc, kter lid jako astnci hnut spe ct, ne aby je dokzali definovat" (Harding, 1980).
Pokusy prosadit nov federln zkony o obanskch prvech se znovu setkaly se zuivm odporem. astnci pochod za obansk prva byli napadni a biti; nkte dokonce pili o ivot. Jednm z dsledk byl vznik militantnch ernoskch skupin, kter si kaly Black Power" (ern moc). Umrnn pedstavitel se od tohoto vvoje distancovali a dle usilovali o reformy v souladu s existujcmi zkony. V letech 1965 a 1968 vak v ernoskch ghettech po celch Spojench sttech dochzelo k rozshlm boum. Navzdory pekkm, je se stavly do cesty jeho dslednmu naplnn, se Zkon o obanskch prvech ukzal bt vznamnm meznkem. Jeho zsady se toti vztahovaly nejen na ernochy, ale na veker obti diskriminace, tedy i na jin etnick skupiny nebo na eny. Stal se vchodiskem pro celou adu hnut, je si kladla za cl hjit prva utlaovanch skupin. V prbhu runch 60. let se cle ernoskho hnut za obansk prva vnitn diferencovaly. Vtina jeho pedstavitel odedvna usilovala o plnou integraci ernoch do americk spolenosti a kultury. Pod vlivem radiklnch skupin se vak do poped dostvalo jin pojet, vychzejc z hrdosti na vlastn ernoskou (afroamerickou) kulturu. Namsto asimilace do existujcho spoleenskho du, ovldanho blochy, te zaali ern Amerian dat sv nezvisl msto ve skuten pluralitn spolenosti. K tto zmn pstupu pispl tak pocit, e rovnost ped zkonem nen k niemu, pokud diskriminace v praxi pokrauje. Militantn ernosk skupiny, je chtly svch cl doshnout nsilm, napklad ern pantei, byly poslze potlaeny, anebo se rozpadly na soupec frakce. Mnoz ernot aktivist zaali hledat cestu k politickm zmnm ve volebnm procesu.
Integrace a antagonismy
Za vce ne ticet let od pijet zkona o obanskch prvech dolo k zsadnm zmnm. Na zatku 60. let zastvala volen ady necel stovka ernoch; na potku 90. let u pes sedm tisc. Poet ernoch na vysokch kolch se za toto obdob zvil na tynsobek. Vznikla stle rostouc stedn tda ernch podnikatel a odbornk. ernoi zskali funkce starost v ad vznamnch mst po celch Spojench sttech, napklad v Chicagu, Washingtonu, Atlant nebo Baltimoru. Hraj tak daleko vt lohu v literatue, divadle, televizi a filmu (Marable, 1991). Pesto lze jen st hovoit o tom, e by nastalo nov obdob rasov harmonie
245
ETNICITA A RASA
a integrace. Prv naopak: na konci 80. a zatku 90. let dolo v rznch stech Spojench stt ke stovkm rasov motivovanch nsilnch in. Etnick napt ve mstech jako New York, Boston a Chicago dostoupilo vrcholu; v roce 1991 zorganizovaly ernosk a blosk skupiny velk demonstrace, pi nich se vzjemn obviovaly z rasismu. V roce 1992 dolo k vbuchm nsil v Los Angeles a ad jinch americkch mst. A pes nesporn vzestup, jeho se podailo za cel obdob od roku 1964 doshnout, se socioekonomick status ernch Amerian na konci 80. let opt zhoril. Dost vrazn poklesl prmrn pjem ernoskch rodin a snil se i poet pijatch na vysok koly. Ve vnitnch mstech se zaaly lavinovit it zakzan drogy a roztet spirla nsil. Uvn novho typu kokainu (crack) doshlo epidemickch proporc; jeho prodej a distribuce byly organizovny gangy mladistvch, cmi atmosfru dsu. Po cel 80. lta byla u americkch mu ern pleti mezi pinami smrti na prvnm mst vrada. V roce 1990 uveejnil asopis New England Journal of Medicn studii, z n vyplvalo, e mlad mu ijc v newyorskm Harlemu m ped sebou krat ivot ne stejn star obyvatel Banglade. Jestlie Martin Luther King ve svm washingtonskm projevu v roce 1963 snil o barvoslep spolenosti", je by jeho dti neposuzovala podle barvy jejich ke, ale podle jejich charakteru", pak naplnn tohoto snu je jet hodn daleko. Amerit Latinos" a pisthovalci z Asie Dobyvan vlky, na jejich zklad vznikly souasn Spojen stty, nebyly vedeny jen proti Indinm. Velkou st zem na jihozpad zskaly USA v roce 1848 v dsledku vlky proti Mexiku -a s nm asi tvrt milionu Mexian. Potomci tchto lid spolu s pozdjmi mexickmi pisthovalci bvaj oznaovn jako Chicanos" a vichni panlsky mluvc obyvatel USA jako Latinos". Osob mexickho pvodu je asi 13,5 milionu, Portorian 2,7 milionu a Kubnc kolem jednoho milionu; dalch pt milion jich pochz z jinch oblast Stedn a Jin Ameriky. Tato panlsky mluvc populace roste zvratnou rychlost: za pouhch deset let (1980-1990) se zvila o 53 procent, pedevm v dsledku stlho plivu migrant pes mexickou hranici. Bude-li tento trend pokraovat, pev poet Latinos" v prbhu nsledujcho desetilet i Afroameriany. Asi ti procenta populace USA (tj. osm milion lid) pochz z Asie - pedevm z ny, Japonska a Filipn. Pibv vak i pisthovalc z Indie, Pkistnu, Koreje a Vietnamu. V 70. letech se v dsledku vietnamsk vlky usadilo ve Spojench sttech na 350 tisc Vietnamc. nt pisthovalci se zpotku usazovali pedevm v Kalifornii, kde nachzeli prci v tkm prmyslu, dolech a stavebnictv. Vytven svbytnch nskch tvrt nebylo dno jen jejich vlastn volbou; vynutily si to pedevm neptelsk postoje americk vtiny. Od roku 1882 (kdy bylo pisthovalectv z ny zakzno) a donedvna zstala tato populace vcemn izolovna od americk spolenosti jako celku.
246
ETNICITA A RASA
Japont pisthovalci se vtinou rovn soustedili do Kalifornie a dalch stt na tichomoskm pobe. Za druh svtov vlky, po toku Japonska na Pearl Harbor, byli vichni Amerian japonskho pvodu poslni do internanch tbor jako neptel, pestoe byli americkmi obany, a strvili celou vlku za ostnatm drtem. Tato skutenost jim paradoxn usnadnila integraci do ir spolenosti, protoe se po vlce u nevrtili do svch oddlench tvrt. Stali se velice spnou, vzdlanou a zmonou meninou; tm 50 procent jich dnes vstupuje do smench manelstv. Amerian asijskho (a zejmna japonskho) pvodu jsou dnes na kolch vech stup vetn univerzit v prmru spnj ne blosk vtina a dosahuj i vych prmrnch pjm.
INTERETNICK VZTAHY VE VELK BRITNII Pisthovalectv do Velk Britnie
Znan poet irskch, velskch a skotskch jmen, s nimi se setkvme vude v dnen Anglii, svd o dlouhotrvajc migraci obyvatel z keltskch okraj" krlovstv do anglickch mstskch center. Ta u na potku 19. stolet, dvno ped pchodem obyvatel ze vzdlench koloni, pitahovala migranty z mn prosperujcch oblast britskch ostrov. V roce 1867 napsaly londnsk Times, e na tomto ostrov u st najdete istokrevnho Angliana". Tak britsk monarchie, kter je dnes povaovna za nejanglitj" z anglickch instituc, obsahuje adu cizch" prvk. Nkte panovnci byli francouzskho, skotskho, nizozemskho nebo nmeckho pvodu; souasn krlovsk rodina m tolik neanglickch pedk, e by se jej nrodnost dala nejsp oznait jako evropsk". Irsk komunita vzkvtala v Londn u od 17. stolet. Zpotku sice irt pisthovalci vykonvali hlavn tkou manuln prci, ale postupem asu zaali vykonvat i kvalifikovanj a lpe placen zamstnn. Irsko tak bylo jedinou zem v zpadn Evrop, jeho poet obyvatel se v devatenctm stolet snil; desetitisce irskch pisthovalc pichzely do Londna, Manchesteru, Liverpoolu a Glasgowa a jet mnohem vce jich konilo v USA. Jen v samotnm Liverpoolu pistlo v letech 1830 a 1847 kolem 300 tisc Ir. Do roku 1851 se jich v Anglii a Walesu usadilo pl milionu. Pro pichzeli v takovm potu? Opakujc se hladomory v Irsku nutily jeho obyvatele, aby si hledali obivu jinde, a blzkost Anglie jim umoovala zstat i po pesthovn v kontaktu s rodnou zem. V polovin 19. stolet byli Irov nejvt pisthovaleckou skupinou v anglick spolenosti, kter jinak zstvala - s vjimkou Londna - uchrnna ped plivem, cizinc. V samotnm hlavnm mst ovem ila ada exotickch" skupin. Londnsk idovsk komunita vznikla v 17. stolet a za dalch sto let se znan rozrostla, nebo krut tlak v ad zem vedl evropsk idy k tomu, aby hledali toit v relativn bezpen Anglii. Kolem roku 1800 se odhaduje poet id v Londn
247
ETNICITA A RASA
na 15 a 20 tisc a na venkov okolo esti tisc. Chud id se stvali pedmtem kritiky, ale kdy zskali bohatstv, byli rovn odsuzovni. Dickensv Fagin v Oliveru Twistovi je pkladem bn, snadno rozpoznateln karikatury. Pliv nskch dlnk v obdob expanze anglickho prmyslu byl pro zamstnavatele vtanm zdrojem levn pracovn sly. Odborov pedci se vak na sklonku 19. stolet nkolikrt vyslovili proti nim, nebo an svou ptomnost ohroovali vi plat mstnch dlnk. K usazovn ernoch na konci 19. stolet pispla expanze lodn dopravy do zpadn Afriky a karibsk oblasti. V t dob byla na britsk univerzity pijata hrstka africkch a karibskch student; nejvt podl na vln ernch pisthovc vak mli nmonci, kte se usadili ve mstech a stali se zakladateli prvnch ernoskch komunit v Britnii. Poteba poslit britsk jednotky v prvn svtov vlce vedla k naverbovn 15 tisc mu z britskch koloni v Karibskm moi, z nich vznikl ernosk Zpadoindick regiment. ada z nich se po skonen boj rozhodla radji zkusit tst na britsk pd ne se vracet na chud karibsk ostrovy (Fryer, 1984). V polovin 30. let prchala ped nacistickou perzekuc na zpad cel jedna generace evropskch id. Podle jednoho przkumu se jich ve Velk Britnii usadilo v letech 1933 a 1939 asi 60 tisc, ale skuten poet me bt jet vy. V tomto obdob pilo do Britnie kolem 80 tisc uprchlk ze Stedn Evropy, k nim v prbhu vlky samotn pibylo jet dalch 70 tisc. V kvtnu 1945 stla Evropa ped dosud nevdanm problmem: miliony lid se ocitly v roli uprchlk, piem statisce z nich naly svj nov domov v Britnii. I tuto migraci vak zcela zastnila nov vlna pisthovalectv po druh svtov vlce. Vtina novch obyvatel byla ze zem britskho Spoleenstv nrod a pichzela za pracovnmi pleitostmi. V tom, jak Britov reagovali na tento nov pliv imigrant, se projevovaly urit tdn rozdly. Pslunci vldnoucch kruh byli ovlivnni mylenkou, e jde o slavn ddictv britskho impria, a povaovali proto vechny karibsk, indick, pkistnsk nebo africk pisthovalce za britsk poddan, majc prvo usadit se ve Velk Britnii. Krom toho mla povlen Britnie vrazn nedostatek pracovnch sil, take zamstnavatel nov pracovnky ze zmo po jistou dobu vtali. Naproti tomu mnoz dlnci z chudch oblast, do nich smovala vtina novch pisthovalc, vnmali spe jejich ruiv vliv na svj kadodenn ivot. Jejich postoj k nov pchozm byl asto neptelsk. Multikulturn Britnie Vechny povlen vldy povaovaly plnou integraci novch pisthovalc do britsk spolenosti za cl, kter je nejen douc, ale i dosaiteln. Roy Jenkins, labouristick ministr vnitra z 60. let, definoval tuto integraci ne jako zploujc asimilaci, ale jako rovnoprvnost spojenou s kulturn rozmanitost v atmosfe vzjemn tolerance". V roce 1966 prosadila labouristick vlda Zkon o vztazch mezi rasa248
ETNICITA A RASA
mi a ustavila vbor, jen mohl zasahovat v ppadech prokzan diskriminace z rasovch dvod. Obshlej protidiskriminan zkon pijat v roce 1968 byl vak u spojen s novou legislativou omezujc vstup novch pisthovalc do zem; a Zkon o britskm obanstv v roce 1981 zpsnil podmnky pro pijmn osob z bvalch nebo souasnch koloni nebo domini. 70. a 80. lta zaila radikalizaci meninov politiky, podporovanou labouristy, ale i nov pstup Konzervativn strany. Tu symbolizoval v roce 1984 portrt ernho mue s npisem Pro labouristy je to ernoch; pro ns je to Brit". Konzervativn ministr John Patten ve svm dopisu britsk muslimsk komunit vykreslil obrzek Britnie, kde mohou pracovat a t vedle sebe kesan, muslimov, id, hinduist, sikhov a dal, kte budou hrd na svou vlastn vru a identitu, ale pitom budou vichni Britov, a u narozenm i volbou". Toto prohlen ovem souasn ukazuje, jak bude vytven multikulturn spolenosti nesnadn, protoe hrdost na vlastn vru a identitu se me dostvat do rozporu s pocitem pslunosti k Velk Britnii. Britsk muslimsk komunita se napklad dostv do sporu s vldou kvli urce islmu (rouhn), kter britsk soudy odmtaj hodnotit jako pein. V 90. letech u nadpolovin vtinu (55 procent) osob karibskho nebo jihoasijskho pvodu ijcch ve Velk Britnii tvoili ti, kdo se na jejm zem tak narodili. Toto procento dle stoup: lze je dnes povaovat spe za barevn Brity", kte jsou plnoprvnmi obany zem, ne za pisthovalce. Tito lid dnes pedstavuj asi pt procent cel populace.
INTERETNICK VZTAHY NA EVROPSKM KONTINENTU
V prvnch dvou desetiletch po druh svtov vlce dolo k rozshl migraci levnch pracovnch sil z oblasti Stedozemnho moe do zpadn a severn Evropy. Pijmajc zem, kter trply akutnm nedostatkem pracovnch sil, migraci z Turecka, severn Afriky, ecka, jinho panlska a Itlie po jistou dobu aktivn podporovaly. Velk poet tchto pisthovalc se usadil zejmna ve vcarsku, Spolkov republice Nmecko, Belgii a vdsku. V te dob byly zasaeny pisthovaleckou vlnou ze svch nkdejch drav tak bval koloniln mocnosti - do Francie pichzeli Alan, do Nizozem obyvatel Indonsie a Surinamu. Od konce 70. let, kdy konjunktura pela v recesi, se pohyb pracovnch sil do zpadn Evropy i po tomto regionu znan zpomalil. Vude vrazn pokroil perod nkdejch pisthovalc na trval obyvatele hostitelskch zem; pesto se dosud na vtinu pslunk nov vzniklch etnickch menin vztahuj rzn prvn omezen. V nkterch zemch zstaly prost v platnosti prvn pedpisy, je se pvodn vztahovaly na pechodnou migraci pracovnch sil, akoli u dvno neodpovdaj souasn situaci. Jinde (napklad ve Francii a Nmecku) byla pijata nov restriktivn opaten omezujc prva menin, napklad prvo pisthovalc s trvalm pobytem pozvat sv blzk pbuzn.
249
ETNICITA A RASA
Mnoh zpadoevropsk stty zaily kampan za navrcen pisthovalc do zem, z nich pili, hrozby deportac v ppad nezamstnanosti nebo pestupku a jin podobn opaten. Takov nvrhy jist vnm zvl vrazn meninov mlde, mnohdy narozen u v hostitelsk zemi, kter te hroz repatriace" do zem, k nim nem de facto dn vazby. V 90. letech se pisthovalectv a s nm spojen rasismus staly nebezpen v bunou sms. Do evropskch zem, pedevm do Francie a Itlie, zaali vstupo vat ilegln pisthovalci ze severn Afriky. Rozpad Sovtskho svazu, vlka na zem bval Jugoslvie a dal zmny ve vchodn Evrop vyvolaly u zpadnch vld obavy z plivu novch migrant z Vchodu. V nov sjednocenm Nmecku dolo v letech 1991 a 1992 ke stovkm tok proti cizincm. Nebyli jich ueteni ani turet dlnci, z nich mnoz ij na nmeckm zem u vce ne dvacet let. V Rakousku zskv ultrapravicov strana Jorga Haidera (Svobodn) etn hlasy svou kampan za zkaz vstupu pisthovalc do zem. V severn sti Itlie se me vykzat znanmi volebnmi preferencemi Bossiho Liga severu, je usiluje o odtren od chudho Jihu. Ve Francii m Le Penova nacionalistick Nrodn fron ta stabiln podporu asi 15 procent voli. Krajn pravicov seskupen se znanou podporou veejnosti vznikla dokonce i ve skandinvskch zemch, kter byly dlou ho povaovny za batu liberlnho pstupu. Od konce druh svtov vlky do pdu berlnsk zdi emigrovalo do tehdejho Zpadnho Nmecka [SRN) vce ne 18 milion lid. dn nmeck vlda se vak nedokzala rozlouit s pedstavou, e jejich zem nem pisthovalce, ale jen gastarbeitery". Obanstv je v Nmecku dosud definovno nmeckou krv", ne mstem narozen; jde tedy o etnick, a ne o obansk princip. Nkter dti gastarbeiter" vak zskaly docela dobr ekonomick postaven, pestoe nemaj pln obansk prva. Od sjednocen Nmecka vyvolv u mnoha obyvatel nkdejho Vchodnho Nmecka (NDR) znanou nevraivost, e i kdy se stali plnoprvnmi nmeckmi obany, zstvaj chud ne tito pisthovalci. V roce 1990 pijal nmeck Spolkov snm nkolik zkon, kter situaci pist hovalc ponkud zlepily; umonily jim napklad, aby po osmi letech podali o trval pobyt. I tento zkon vak o nich hovoil jako o cizincch" a vyhnul se poj mu pisthovalec". Strana zelench jej odsoudila jako projev institucionalizovanho rasismu a vyzvala k minut ticha za ty, kte na nj v budoucnu doplat. Evropsk komise vyzv lensk stty Evropskho spoleenstv, aby pijaly psn protiimigran opaten podobn tm, kter u byla zavedena ve Velk Britnii. Mnoh organizace pisthovalc a obhjc lidskch prv na tento vvoj reaguj pobouen, nebo jej povauj za oiven rasismu, spojen se snahou o vybudovn pevnosti Evropa". Nelze ovem ci, e by vechny trendy smovaly ke zmenen tolerance. Ve vech zmnnch zemch se toti rozvinuly siln protirasistick organizace a vtina vld nadle podporuje opaten, jejich clem je potrat diskriminaci.
250
ETNICITA A RASA
PRAVDPODOBN BUDOUC VVOJ V INTERETNICKCH VZTAZCH
Etnick napt a konflikty se samozejm netkaj jen tch zem, o nich jsme hovoili. Od rozpadu komunistickho bloku vznikla ada etnicky motivovanch spor v republikch, kter byly dve soust Sovtskho svazu, nevyjmaje ani samotn Rusko. Krut etnick boje zu v nkterch stech Indie a na r Lance. V africk Rwand vyvolaly prv tak hrznou a krvavou obanskou vlku jako v evropsk Bosn. Otzka, jak se vyrovnat s etnickou rozmanitost, se proto stv problmem zsadnho vznamu, a to v celosvtovm mtku. Etnicky nejpestej zem zpadnho svta jsou Spojen stty, kter se utvely jako spolenost pisthovalc". Modely budoucho souit, je se rozvjej v americk spolenosti, maj znan vznam pro mon budouc zmny v Evrop. Existuj ti takov modely vvoje interetnickch vztah v USA. Prvnm z nich je asimilace, je spov v tom, e pisthovalci opust vlastn tradice a zvyky, aby sv chovni pizpsobili majoritn spolenosti. Cel generace americkch pisthovalc byly skuten podrobeny velkmu asimilanmu tlaku; vsledkem bylo, e se jejich dti vcemn pln amerikanizovaly". Druhou variantou je model tavicho kotle: tradice pisthovalc nejsou potlaeny tradicemi dominantnmi, ale ms se s nimi, take se vyvjej nov kulturn vzorce. Mnoho lid se domnv, e prv takov stav by byl nejlepm monm dsledkem etnick rozmanitosti. Tento model do jist mry vyjaduje relnou situaci v dnench Spojench sttech, kde sice anglosask" kultura zstala na prvnm mst, ale je sama sten ovlivnna mnoha rznmi skupinami tvocmi souasnou americkou populaci. Tet model se oznauje jako kulturn pluralismus. Podle jeho zastnc by bylo nejvhodnj podporovat rozvoj vskutku pluralitn spolenosti, je by uznvala mnoho rozdlnch subkultur jako rovnocenn. Spojen stty u dlouho pluralistick jsou, ale etnick rozdly tam byly a dosud spojeny spe s nerovnost ne s rovnoprvnm a nezvislm lenstvm ve spolenosti. V Evrop existuje obdobn pnut i dal monosti vvoje. Vldn politika ve vtin zem smuje k asimilaci. Jak se ukzalo v Americe, bv tato cesta nejproblematitj v ppad tch etnickch menin, je se po fyzick strnce vrazn li od vtinov populace (napklad karibsk nebo asijsk populace v Britnii). Model tavicho kotle m jen malou anci na spch vzhledem k petrvvn rasismu, kter m v Evrop asto dosud institucionalizovanou podobu. Pedstavitel etnickch menin se stle vce hls k pluralismu. Dosaen statusu odlinch, ale rovnocennch" kultur vak bude vyadovat velk sil; zatm je tento cl v nedohlednu. Mnoz lid dosud povauj etnick meniny za nco, eo ohrouje jejich pracovn msta, bezpenost a nrodn kulturu". Trv tendence hledat prv v etnickch meninch vinky nejrznjch problm. U mladch lid v zpadn Evrop nezdka petrvvaj podobn pedsudky, jakmi trply star generace. Etnick meniny proto nejsp ek pokraujc diskriminace na pozad spoleenskho klimatu vyznaujcho se naptm a nejistotou.
251
ETNICITA A RASA
V dohledn budoucnosti se bude zejm uplatovat sms vech t model, jako tomu bylo v minulosti, ale s vtm drazem na pluralismus. Bylo by vak chybou povaovat etnick pluralismus za dsledek zavleen" odlinch kulturnch hodnot a norem zvnjku. Kulturn rozmanitost se toti ve spolenosti tak sama vytv v dsledku adaptace etnickch skupin na ir sociln kontext, v nm se ocitaj.
252
10. K A P I T O L A
Stratifikace a tdn struktura spolenosti
STRATIFIKACE A TDN STRUKTURA SPOLENOSTI
Pro jsou nkter skupiny ve spolenosti bohat nebo mocnj ne jin? Jakou mrou nerovnosti se vyznauje modern spolenost? Jakou m jedinec z chudch pomr anci, aby se dostal na piku ekonomickho ebku? Pro i v prosperu jcch spolenostech dosud existuje chudoba? Takov a jin otzky si budeme klst v tto kapitole a hledat na n odpov. Analza socilnch nerovnost pat k nejvznamnjm oblastem sociologie, protoe hmotn prostedky, kter maj lid k dispozici, do znan mry uruj podmnky jejich ivota.
SYSTMY SOCILN STRATIFIKACE
Ve vech typech spolenosti se vyskytuje nerovnost. I v tch nejprimitivnjch kulturch, v nich tm neexistuj majetkov rozdly, existuje nerovnost mezi jedinci, mezi mui a enami, mezi mladmi a starmi. Urit osoby maj vy status ne jin napklad tehdy, jsou-li spnj pi lovu anebo je-li jim pisuzovna schopnost navazovat spojen s duchy pedk. K popisu nerovnost pouvaj sociologov termnu sociln stratifikace. Stratifikaci meme definovat jako strukturovanou nerovnost mezi rznmi skupinami lid a pro nzornost ji pirovnat ke geologickmu vrstven v zemsk ke, jemu se hierarchick azen jednotlivch spoleenskch vrstev podob. Rozliujeme tyi zkladn systmy stratifikac: otroctv (resp. otrokstv), kasty, stavy a tdy. Nkdy se vyskytuj i soubn. Napklad ve starovkm ecku a m nebo ve Spojench sttech ped obanskou vlkou existovaly vedle sebe jak tdy, tak otrokstv. Otroctv a otrokstv Existence otroctv pedstavuje extrmn formu nerovnosti: nkte jedinci jsou doslova majetkem jinch. Prvn podmnky otrokstv se v rznch spolenostech liily. Nkdy byli otroci prakticky pln bezprvn (jak tomu bylo napklad v jin sti Spojench stt), jindy se svm postavenm blili spe sluebnictvu. Ve Spojench sttech, v Jin Americe a v karibsk oblasti byli otroci v 18. a 19. stolet vyuvni tm vlun k fyzick prci na planti nebo v domcnostech. Naproti tomu ve starovkch Athnch plnili nejrznj lohy, z nich mnoh byly velmi zodpovdn. I kdy byli vyloueni z politickho a vojenskho ivota,
254
mohli vykonvat mnoh jin zamstnn. Nkte byli vzdlan a psobili jako sttn ednci; jin provozovali emesla, jim se vyuili. Ve starm m, jeho vldnouc vrstvy mly pezrav postoj k obchodu, mohli nkte otroci zskat znan majetek. Nkte bohat otroci byli dokonce souasn otroki, tj. vlastnky jinch lid. S tmi nejne postavenmi, kte pracovali na plantch nebo v dolech, se vak asto zachzelo velmi krut (Finley, 1968, 1980). Lid uvren do otroctv se asto brnili a bouili. Djiny jsou pln vzpour otrok, jim se obas podailo spolen zskat svobodu. Systmy zaloen na nucen prci otrok, napklad na plantch, nebyly pli stabiln; jedinou cestou k dosaen vysok produktivity prce byl toti neustl dohled spojen s krutmi tresty. Otroksk systmy se neosvduj dlem proto, e vyvolvaj odpor, a dlem proto, e ekonomick i jin motivace jsou innj ne pm donucovn. Lze ci, e otrokstv je prost mlo efektivn. Obchod s otroky, kter provdly zpadn stty od potku koloniln ry a do 19. stolet, pedstavoval posledn - by souasn nejrozshlej - otroksk systm v historii lidstva. Po osvobozen otrok v Severn a Jin Americe je otroctv v institucionalizovan podob postupn odstraovno a dnes ji ze svta prakticky vymizelo.
Kasty
Slovo kasty bv spojovno pedevm s kulturami indickho subkontinentu. Termn kasta" pitom nen indickho pvodu, nbr pochz z portugalskho casta, je znamen rasu" nebo istokrevnou" skupinu. Indov sami nemaj dn termn pro kastovn systm jako celek, ale uvaj adu slov oznaujcch jeho jednotliv sti, z nich nejvznamnj jsou varna a dt. Jako varna se oznauj tyi kategorie seazen podle sv spoleensk prestie. Pod tmito tymi skupinami figuruj nedotknuteln", jejich postaven je ze vech nejni. Dt jsou lokln definovan skupiny, v jejich rmci se kasty konstituuj. Kastovn systm je velice sloit a navc se jeho struktura msto od msta mn, take ve skutenosti vytv spe voln azenou soustavu nejrznjch pedstav a praktik ne jednotnou hierarchii. Nkter zsady jsou nicmn cel soustav spolen. Pslunci nejvy varny, brhmani, ztlesuj stav nejvy istoty, zatmco nedotknuteln tu nejni. Brhmani se mus vysthat uritch forem kontaktu s nedotknutelnmi a jedin nedotknuteln smj vstupovat do styku se zvaty nebo ltkami povaovanmi za neist. Existuje zk souvislost mezi kastovnm systmem a hinduistickou vrou v reinkarnaci; pokud toti jedinec nebude dodrovat rituly a povinnosti pedepsan jeho kast, ocitne se v pt reinkarnaci v nim postaven. Indick kastovn systm nikdy nebyl pln statick. Je sice vyloueno, aby se jedinec za svho ivota pesunul z jedn kasty do druh, ale cel skupiny mohou zmnit - a tak ji mnohokrt zmnily - sv postaven v kastovn hierarchii.
255
V mimoindickm kontextu se pojem kasty nkdy uv pro dv nebo vce etnickch skupin, kter jsou od sebe vcemn oddleny a kad z nich usiluje o dodren rasov istoty". V takovch situacch obvykle brn vzjemnmu msen mezi skupinami mocn tabu (poppad i zkony). Po zruen otroctv v jinch sttech USA napklad zstala mezi blochy a ernochy takov propast, e nkte autoi popisuj tehdej sociln stratifikaci jako kastovn systm. Podobn byl pojem kasty pouvn v ppad Jihoafrick republiky, kde se donedvna praktikovala psn segregace mezi blochy a ernochy, piem zkony zakazovaly vzjemn satky i sexuln styk mezi obma rasami (viz t kapitola devt: Etnicita a rasy).
Stavy
Stavy pat k djinm feudln Evropy, ale existovaly i v ad jinch tradinch civilizac. Feudln stavy byly tvoeny vrstvami, kter mly vi sob navzjem rzn prva a povinnosti; nkter z tchto rozdl byly pitom zakotveny v zkonech. V Evrop pedstavovala nejvy stav lechta, urozen". Druhm stavem byli kn, kte se pes sv ni postaven tili ad privilegi. Ti ostatn, jim se zaalo kat tet stav", tvoili heterogenn skupinu od nevolnk pes svobodn rolnky a po obchodnky, emeslnky a many. Na rozdl od indickch kast nebyly hranice stav zcela neprostupn; do jist mry byl tolerovn spoleensk vzestup jedince, a u prostednictvm satku, nebo povenm do lechtickho stavu za sluby prokzan panovnkovi, a nkdy si mohl bohat obchodnk titul prost koupit. Zbytky tohoto systmu jet pevaj ve Velk Britnii, kde jsou dodnes uznvny ddin tituly a vznamn podnikatel nebo sttn ednci mohou bt za sv zsluhy poveni do rytskho i lechtickho stavu. Stavy se v minulosti vyvjely vude tam, kde existovala tradin aristokracie zaloen na urozenosti". Ve feudlnch systmech, jak existovaly ve feudln Evrop, mly zk vztah k lennmu vlastnictv pdy a slouily proto spe ke stratifikaci na lokln rovni ne v rmci celho sttu, jak tomu bylo v centralizovanjch tradinch ch - napklad v n a Japonsku. Nkdy vychzely rozdly mezi stavy z nboenskch pedstav, ale jen zdka tak dsledn, jak tomu bylo v hinduistickm kastovnm systmu. Tdy Tdn systmy se v mnoha smrech li od otrokskch, kastovnch i stavovskch. Je teba se zmnit pedevm o tyech nsledujcch rozdlech: 1. Na rozdl od jinch typ stratifikace nejsou tdy vymezeny ani nboenskmi, ani zkonnmi ustanovenmi. Pslunost k tdm nen zaloena na ddinm postaven plynoucm ze zkon i zvyklost. Tdn systmy se obvykle vyznauj mn pevnmi hranicemi ne jin typy stratifikace a hranice mezi nimi nejsou ni256
kdy pesn stanoveny. Neexistuj tak dn formln omezen, je by brnila satkm mezi pslunky rznch td. 2. Pslunost k urit td je pinejmenm do jist mry zskanm atributem jedince a nen prost dna" pi jeho narozen, jak je bn u jinch typ stratifi kace. Daleko astji ne v jinch systmech se zde tak vyskytuje sociln mobili ta - a u vzestupn nebo sestupn. (U kast, jak u bylo eeno, je individuln pe sun z jedn do druh vylouen.) 3. Podkladem tdnho rozdlen jsou ekonomick rozdly mezi skupinami jedin c, tj. nerovnost ve vlastnictv hmotnch prostedk a schopnosti jimi disponovat. U jinch typ stratifikac naopak pevldaj mimoekonomick faktory, napklad nboensk. 4. U ostatnch systm stratifikace je nerovnost vyjdena pedevm prosted nictvm osobnch vztah, tj. vzjemnch zvazk a povinnost mezi jedinci: mezi pnem a nevolnkem, otrokem a otrokem, pslunkem vy a ni kasty. V td nch systmech jde naopak pedevm o ir vazby neosobnho typu. Jednm ze zklad tdnch rozdl je napklad nerovnost plat a pracovnch podmnek, kte r se tk vech pslunk urit kategorie zamstnanc a zvis pedevm na celkovm ekonomickm uspodn spolenosti. Tdu tedy meme definovat jako rozshlou skupinu lid, kte maj obdobn ekonomick prostedky, co m velk vliv na jejich zpsob ivota. Zkladem tdnch rozdl jsou majetkov pomry a typ zamstnn. V zpadn spolenosti lze rozliit ti hlavn tdy. Vy tdu tvo zamstnavatel, banki, prmyslnci a pikov manaei - zmon lid, kte vlastn anebo pmo ovldaj vrobn prostedky. Stedn tdu pedstavuj bl lmeky", tj. ednci a odbornci. Dlnic-
Povdm, musme si spolu nkdy zajt na obd.'' 257
kou tdu pak tvo manuln pracujc. V nkterch prmyslovch zemch, napklad ve Francii a Japonsku, se a do souasnosti vznamn uplatuje i tvrt tda, zemdlci. Ve vtin zem Tetho svta jsou dosud zemdlci zdaleka nejpoetnj tdou. Nyn se podvme na nejvznamnj teorie sociln stratifikace, kter na poli sociologie vznikly. Soustedme se pitom pedevm na to, co z nich vyplv pro modern prmyslovou spolenost.
TEORIE STRATIFIKACE V MODERNCH SPOLENOSTECH
Nejvlivnjmi teoretiky sociln stratifikace byli Karel Marx a Max Weber, na jejich mylenky vtina pozdjch teori navazuje. Z tchto pozdjch autor se zastavme u dvou - Erika Olina Wrighta a Franka Parkina. Teorie Karla Marxe Velk st Marxova dla se tk sociln stratifikace a pedevm td, take je ponkud kurizn, e u nj nenachzme dnou systematickou definici samotnho pojmu tda". Rukopis, na kterm pracoval tsn ped smrt (pozdji vydan jako soust jeho hlavnho dla, Kapitlu), kon prv otzkou m se vyznauje tda?" Jeho koncepci td proto musme odvodit z jeho dla jako celku. V nm si vak rzn pase vnovan tdm obas protie, co vedlo k mnoha sporm o to, co chtl vlastn Marx ci". Alespo zkladn rysy jeho pojet jsou vak pomrn jasn.
Povaha td
Pro Marxe je tdou skupina lid, kterou spojuje jej vztah k vrobnm prostedkm, tj. zdrojm obivy. Ped vznikem modernho prmyslu byly tmito vrobnmi prostedky pedevm pda, dobytek a nstroje pouvan v zemdlstv nebo pastevectv. Dvma hlavnmi tdami tradinch spolenost jsou proto v Marxov pojet vlastnci pdy (a u jde o statke, lechtu nebo otroke) a ti, kdo na n pracuj (svobodn zemdlci, nevolnci nebo otroci). V modern prmyslov spolenosti zskvaj na vznamu tovrny, kancele, stroje a kapitl potebn k jejich zakoupen. Hlavn tdy tud tvo ti, kdo disponuj tmito novmi vrobnmi prostedky, tj. prmyslnci ili kapitalist, a na druh stran ti, kdo jim prodvaj svou pracovn slu, tj. dlnci, kter Marx obas oznaoval ponkud archaickm vrazem proletarit". Vztah mezi tdami je podle Marxe zaloen na vykoisovn. Ve feudln spolenosti mus nevolnci pmo odevzdvat st rody svm pnm nebo pracovat ur258
it poet dn v kadm msci na jejich pozemcch. V modern kapitalistick spolenosti se zdroj tohoto vykoisovn stv mn zjevnm a Marx vnuje velkou pozornost jeho objasnn. V prbhu pracovnho dne vytvej dlnci podle Marxe vce hodnot, ne jejich zamstnavatel potebuje k tomu, aby je zaplatil. Tato nadhodnota je zdrojem zisku, kter pipadne kapitalistovi. Rozsah majetkov nerovnosti v kapitalistickm systmu Marxe fascinoval. V minulosti sice aristokrat ili v pepychu, kter se nedal srovnat se zpsobem ivota rolnk, ale agrrn spolenosti byly celkov vzato pomrn chud; ivotn rove by v nich zstala nzk, i kdyby vichni feudlov zmizeli. S rozvojem modernho prmyslu se vak bohatstv vytv v daleko vtm mtku ne kdy pedtm, a dlnci z toho pesto maj jen mal prospch. Zstvaj pomrn chud, zatmco majetn tdy dle bohatnou. Navc vede rozvoj modernch tovren a mechanizace vroby k tomu, e se prce asto stv krajn monotnn a ubjejc. Vytv sice n blahobyt, ale asto je fyzicky nron a souasn nudn - jako v ppad tovrnho dlnka, kter den za dnem vykonv tyt koly ve stle stejnm prosted.
Sloitost tdnch systm
Marxova teorie sice tvrdila, e v kad spolenosti existuj dv hlavn tdy - majitel vrobnch prostedk a ti, kdo je nemaj - ale pipoutla tak, e skutenost je daleko sloitj, ne by se z tohoto modelu mohlo zdt. Krom dvou zkladnch td rozeznval Marx i takzvan pechodn tdy, kter jsou pozstatkem pedchozch vrobnch zpsob, napklad zemdlci v modern spolenosti. Marx vnoval pozornost tak tomu, jak se tdy vnitn tp. Lze uvst nkolik pklad: 1. Ve vy td dochz asto ke konfliktm mezi finannm kapitlem (bank i) a prmyslnky. 2. Majitel drobnch podnik a vlastnci nebo manaei velkch korporac mvaj rozdln zjmy. Jedni i druz pat mezi kapitalisty, ale politika, kter prospv jedn z tchto skupin, se asto obrac proti t druh. 3. Nejni pku v dlnick td zaujmaj dlouhodob nezamstnan, jejich ivotn podmnky jsou podstatn hor ne u vtiny dlnk. Tuto vrstvu dnes as to tvo hlavn pslunci etnickch menin. Marxovo pojet td se zamuje na objektivn ekonomickou nerovnost ve spolenosti. Tda" v jeho pojet nevyjaduje to, co si jedinci nebo skupiny o svm postaven mysl, ale objektivn podmnky, kter jim umouj v rzn me disponovat hmotnmi statky. Teorie Maxe Webera Weberv pstup ke stratifikaci vychz z Marxovy analzy, ale v ad bod ji pozmuje a rozvj. Mezi jejich teoriemi nachzme dva hlavn rozdly.
259
1. Weber sice pijal Marxv nzor, e tdn pslunost vyplv z objektivn danch ekonomickch podmnek, ale pikldal znan vznam pi tvorb td i cel kle ekonomickch faktor, kter Marx pominul. Podle Webera nezle tdn rozdly jen na vlastnictv nebo kontrole vrobnch prostedk, ale tak na dalch ekonomickch faktorech, kter bezprostedn nesouvisej s majetkem. Pat k nim pedevm dovednosti, znalosti, osvden a kvalifikace, kter maj zsadn vliv na to, jak zamstnn kdo ve spolenosti zsk. Odbornci napklad vydl vaj vce a maj lep pracovn podmnky ne prmyslov dlnci. Jejich kvalifika ce, vyjden tituly, univerzitnmi diplomy a dalmi zskanmi schopnostmi, jim na trhu prce dv lep postaven ne tm, kdo takovou kvalifikaci nemaj. Mezi dlnky samotnmi pak maj vyuen nebo jinak kvalifikovan anci na vy mzdu ne pracovnci bez kvalifikace. 2. Weber rozlioval krom td i dv dal zkladn formy stratifikace v modern spolenosti, kter oznail jako status a stranu. Prvn z tchto pojm pevzal z his torie stedovkch stav, nebo nmeck slovo Stand znamen stav i status.
Status
Ve Weberov teorii se jako status oznauje rozdln cta i presti, kter se jednotliv sociln skupiny t. Rozdly ve statusu jsou asto nezvisl na tdn pslunosti a presti" me bt jak pozitivn, tak negativn. Vysok status maj v zpadn spolenosti napklad lkai nebo prvnci. Skupinm, kter jsou pro svou negativn presti" asto vystavovny diskriminaci, kme priov. V Evrop tuto roli v minulosti sehrvali id, kte byli vyloueni z ady zamstnn a nesmli zastvat dn oficiln postaven. Bohatstv sice za normlnch okolnost vtinou propjuje lidem vysok status, ale z tohoto pravidla existuj i etn vjimky. Napklad zchudl lechta se ve Velk Britnii t znan ct, pestoe tito potomci starch rod u svj majetek dvno ztratili - a naopak, zbohatlci jsou asto terem opovren. Zatmco pslunost k urit td je dna objektivn, status zle na subjektivnm hodnocen socilnch rozdl. Tdn pslunost je odvozena od majetku a pjm; status od rozdlnch ivotnch styl.
Strana
V modern spolenosti je podle Webera vznamnm aspektem moci vytven politickch stran, kter mohou ovlivovat sociln stratifikaci nezvisle na tdn pslunosti a statusu. Pojem strana" v irm smyslu znamen skupinu osob, kter spolupracuje, protoe m spolen pvod, cle nebo zjmy. Marx ml sklon vysvtlovat jak rozdly ve statusu, tak podstatu stran na zklad tdnho hlediska. Weber vak dokld, e ani jedna z tchto kategori se ned vysvtlit pouze tdnmi rozdly, i kdy s nimi zce souvisej. Status a stranick pslunost mohou bt odvozeny od tdnch rozdl, ale me
260
tomu bt i naopak: prv status a strana mohou zmnit ekonomick postaven jedinc a skupin, take maj vliv na jejich tdn pslunost. Strany asto apeluj na zjmy, je pekrauj hranice td; mohou bt zaloeny napklad na nboenskm nebo nacionalistickm programu. Marxista by se mohl pokusit vysvtlit konflikt mezi katolky a protestanty v Severnm Irsku z tdn perspektivy tm, e mezi katolky je vce dlnk. Weberv zastnce by ovem namtl, e takov vysvtlen je nepesvdiv, protoe i mnoho protestant pat k dlnick td. Strany, k nim se lid hls, skuten vyjaduj jejich nboensk rozdly, a ne jen jejich tdn postaven. Weberovy prce o sociln stratifikaci maj velk vznam, protoe ukazuj, e se v ivot lid vznamn uplatuj i jin dimenze ne pouze tdn. Vtina sociolog se shoduje na tom, e Weberovo schma pedstavuje prunj a komplexnj vchodisko pro analzu stratifikace ne Marxovo. Marxovy a Weberovy mylenky se v sociologii dodnes iroce uplatuj, i kdy vtinou ve znan upraven podob. Nkte autoi rozvjej Marxovy pedstavy, jin navazuj na Webera. Protoe ob tato vchodiska jsou v mnoha smrech podobn a v dalch se dopluj, vznikly i pokusy o jejich syntzu. Abychom vidli, jakm smrem se tyto tendence ubraj, seznmme se strun se dvma novjmi teoretickmi perspektivami. Teorie td podle Erika Olina Wrighta Teorie americkho sociologa Erika Olina Wrighta se opr do znan mry o Marxe, ale pouv i mylenky Maxe Webera (Wright, 1978, 1985). Podle Wrighta existuj v modern kapitalistick vrob ti dimenze kontroly nad ekonomickmi prostedky, podle nich lze rozliit hlavn spoleensk tdy. Tmito temi dimenzemi jsou 1. investice nebo finann kapitl, 2. fyzick vrobn prostedky (pda, tovrny, kancele) a 3. pracovn sly. Kadou z nich ovld urit skupina lid patcch ke td kapitalist; ani jedna nen pod kontrolou dlnk. Mezi tmito dvma ply jsou vak skupiny, jejich postaven nen tak jednoznan. Wright jejich pslunky oznauje jako osoby s rozpornm postavenm, protoe mohou ovlivovat urit aspekty vroby, ale do jinch zasahovat nemohou. Pat sem napklad bl lmeky" - administrativn pracovnci a pslunci odbornch profes, kte jsou sice v nmezdnm vztahu k zamstnavatelm prv tak jako manuln dlnci, ale maj obvykle vt anci ovlivovat dn na pracoviti. Weberovsk pstup Franka Parkina Britsk autor Frank Parkin vychz spe z Webera ne z Marxe (Parkin 1971, 1979). Stejn jako Weber pijm i Parkin Marxovu tezi, e zkladem tdn struktury je vlastnictv vrobnch prostedk. Povauje vak tento majetek pouze za jednu
261
z monch forem socilnho uzavrn (social closure), sloucho menin k zskn moci nad vtinou. Sociln uzavrn lze definovat jako proces, v nm se urit skupiny sna zskat monopol na urit zdroje i prostedky. Krom majetku i bohatstv me bt k socilnmu uzavrn vyuita i vtina dalch atribut, kter Weber uvdl v souvislosti se statusem - napklad etnick pvod, jazykov nebo nboensk rozdly. Pi socilnm uzavrn dochz ke dvma protichdnm procesm. Jednm z nich je exkluze (vyluovn): snaha vlivnch skupin nepipustit ty druh" k podlu na tom, eho si cen, tj. neposkytnout jim urit privilegia. Pkladem mohou bt i americk blosk odbory, kter v minulosti odmtaly pijmat ernochy, aby si udrely sv vlastn vsady. Podstatou uzurpace (okleovn) je naopak snaha mn privilegovanch zskat podl na zdrojch, kter si dosud monopolizovali ti druz - v ji uvedenm pklad napklad sil ernoch o prvo odborov se organizovat. Za uritch okolnost me jedna a tat skupina uplatovat ob tyto strategie zrove. Napklad blosk odbory, kter vyluovaly pslunky etnickch menin, se souasn snaily oslabit monopoln postaven zamstnavatel, tj. poadovaly vt podl na prostedcch podniku. Parkin to nazv zdvojenm uzavrnm. V tomto bodu se jeho teorie stk s Wrightovou tez o rozporn tdn pslunost; ob toti ukazuj, jak se skupiny uprosted dan stratifikace prosazuj vi skupinm nadazenm, ale souasn se sna vymezit vi tm, kdo jsou pod nimi.
TDY V DNEN ZPADN SPOLENOSTI
Nkte autoi se domnvaj, e loha td v dnen zpadn spolenosti je pomrn mlo vznamn. Ani Marxovi nejvt odprci dnes nepochybuj o tom, e asi ped pldruhm stoletm, v asn fzi vvoje prmyslovho kapitalismu, existovaly znan tdn rozdly; od t doby se vak nkdej propast mezi udenmi chudky a bohatmi prmyslnky vrazn zmenila. Dan namen proti bohatm a sociln dvky pro ty, kdo si nedokou vydlat na ivobyt, vedly k vymizen nejvtch extrm na obou koncch. Navc dnes veobecn pstup ke vzdln umouje vem talentovanm jedincm, aby nali cestu na piku spoleenskho a ekonomickho systmu. Tento obrzek vak zdaleka nen pesn. Tdn rozdly sice mon hraj men roli, ne pedpokldal Marx, ale ve skutenosti existuje jen mlo sfr spoleenskho ivota, v nich by se neuplatovaly. Promtaj se i do tlesnho stavu: v nich tdch je v prmru vy kojeneck mrtnost a ni porodn vha novorozenc, vy nemocnost dt i dosplch a krat stedn dlka ivota. Nejvznamnj typy duevnch a fyzickch chorob, od ischemick choroby srden pes rakovinu a cukrovku a po znty plic a chronickou bronchitidu, se vesms vyskytuj astji na nich stupnch spoleenskho ebku (1986).
262
Rozdly v majetku a pjmech Marx byl pesvden, e dal vvoj prmyslovho kapitalismu pinese stle vt rozdly mezi bohatstvm meniny a bdou vtiny populace. Domnval se, e mzdy nikdy vraznji nepekro rove potebnou k prost obiv, zatmco bohatstv se bude hromadit v rukou vlastnk kapitlu. Na nejnim stupni ve spolenosti, zvlt pak mezi osobami asto i trvale nezamstnanmi, bude stle vce zoufalstv, morn diny, otroctv, nevdomosti, surovosti a mravnho rozkladu..." (Marx: Kapitl, str. 645). Jak uvidme, ml Marx pravdu, kdy pedpokldal, e v prmyslov spolenosti nezmiz ani chudoba, ani rozshl majetkov rozdly. Mlil se vak, kdy se domnval, e pjmy vtiny lid zstanou extrmn nzk. Tak jeho pesvden, e menina bude stle vce bohatnout na kor vtiny, se ukzalo jako nesprvn. Vtina lid v zpadnch zemch je na tom dnes po hmotn strnce daleko lpe, ne na tom byly srovnateln skupiny v Marxov dob. Chceme-li zjistit, do jak mry a pro k tomu dolo, musme se podvat na zmny v distribuci majetku a pjm, kter probhly piblin v poslednch sto letech. Za majetek povaujeme vechno, co jedinci vlastn (nemovitosti, pdu, akcie a cokoli, co lze prodat). Pojmem pjmy budeme oznaovat mzdu i plat v placenm zamstnn a vtek z investic, napklad roky nebo dividendy. Pro vtinu lid je zdrojem pjm nmezdn prce, ale bohat je zskvaj pevn z investic.
Majetek
Spolehliv informace o distribuci majetku se zskvaj jen obtn. Nkter zem uvdj pesnj statistiky ne jin, ale mnoh vci lze pesto pouze odhadovat. Zmon lid obvykle nezveejuj daje o celm rozsahu svho majetku; asto se k, e o bohatch vlastn vme mnohem mn ne o chudch. Jist ovem zstv, e bohatstv je ve vtin zem soustedno v rukou pomrn malho potu lid. Ve Velk Britnii vlastn jedno procento osob asi 17 procent vekerho osobnho majetku, m se rozum majetek patc jedincm, ne organizacm. Hornch deset procent" populace m ve svch rukou asi polovinu vekerho majetku v zemi. Vraznj nerovnost nachzme ve vlastnictv akci a cennch papr: jedno procento nejbohatch Brit vlastn asi 75 procent soukrom drench akci. Pesto i na tomto poli dochz k uritm zmnm. Zatmco v roce 1986 vlastnilo njak akcie pouhch 14 procent obyvatel (a v roce 1979 dokonce jen 5 procent), dnes u je akcionem kad tvrt Brit. Mnoz lid si poprv koupili akcie za privatizanho programu konzervativn vldy; vtina tchto podl je vak mal. Institucionln vlastnictv akci navc roste daleko rychleji ne individuln; podl individulnch akcion trvale kles a v letech 1963 a 1990 se snil na polovinu. V USA je rozloen celkovho majetku ve spolenosti podobn, ale koncentrace vlastnictv akci a cennch papr je jet vraznj: 10 procent nejbohatch ro263
din vlastn 90 procent podnikovch akci a 95 procent cennch papr. tyicet procent akci a cennch papr dr v rukou nejbohat vrstva tvoc 0,5 procenta americk populace (400 tisc rodin).
Pjmy
Jednou z nejvznamnjch zmn v zpadnch zemch za posledn stolet byl rst relnch pjm vtiny pracujcch lid (relnm pjmem se rozum nominln pjem po odeten inflace, co umouje srovnvat rzn historick obdob). Reln vdlky manulnch pracovnk v zpadnch spolenostech jsou dnes tikrt a tyikrt vy, ne tomu bylo u jejich pedchdc na pelomu stolet. TJ kvalifikovanjch prac, zejmna pak u odbornch profes a manaerskch funkc, bylo zlepen jet o nco vraznj. Pokud jde o pjem na hlavu a rozsah zbo i slueb, je lze za tento pjem podit, je vtina lid v zpadnm svt nesrovnateln zmonj ne kterkoli jin vtinov populace v cel dosavadn historii lidstva. Jednm z hlavnch dvod tohoto rstu pjm byla rostouc produktivita prce, na kter ml rozhodujc podl vvoj prmyslovch technologi. Hodnota zbo a slueb pipadajcch na jednoho pracovnka vcemn trvale roste (pinejmenm v mnoha prmyslovch odvtvch) u od potku tohoto stolet. I distribuce pjm ovem zstv velmi nerovnomrn. Na 20 procent rodin pipad napklad ve Velk Britnii polovina celkovch pjm (1994) a v USA 44,6 procenta. Pt procent Amerian vydlv 17,6 procenta z celkovch pjm, kdeto 20 procent nejchudch jen 4,4 procenta pjm. Navc se prmrn hrub pjem na hlavu u tto nejchud ptiny Amerian za obdob 1977-1992 snil o pt procent, zatmco u nejbohat ptiny se ve stejnm obdob o devt procent zvil. Daov zaten nejbohatch vrstev bylo pitom v roce 1992 ni ne v roce 1977. Jednotliv tdy v zpadn spolenosti
Vy tda
V zpadn spolenosti pedstavuje vy tdu pomrn mal poet jedinc a rodin vlastncch znan majetek (odpovd asi jednomu procentu populace). Uvnit tto skupiny jsou pomrn znan rozdly mezi statusem tradinch bohatch rodin a zbohatlk. Rodiny, kter vlastn urit majetek po dobu mnoha generac, se asto dvaj pohrdav na toho, kdo zbohatl vlastnm piinnm. I kdy se ob skupiny za uritch okolnost prolnaj, bv lidem, kte se povznesli z chudch pomr, asto odepen pstup do kruh, v nich se pohybuj etablovan pslunci bohatch vrstev. Jak zdrazovali Marx i Weber, propjuje majetek lidem moc; nepekvapuje proto, e zstupci vy tdy maj blzko k hlavnm mocenskm pkm. Jejich vliv plyne dlem z pm kontroly prmyslovho a finannho kapitlu, dlem z pstupu k vedoucm pozicm v politick, vzdlvac a kulturn sfe.
264
A ne jsme se vrtili, mli jsme na Ferrari i na Rollsu botiku. No ekni, nen to pro m typick, takovhle smla?"
Klasickou ilustraci vzestupu novch vych td nm poskytuje prmyslov revoluce ve Velk Britnii. V 19. stolet se britsk vy tda skldala ze t podskupin - velkostatk, finannk a prmyslnk (Scott, 1991). Prvn z nich povaovala sebe samu za aristokracii, ale v prbhu stolet zaala tento status piznvat i spnjm pslunkm finann skupiny. Prmyslnci, kte psobili spe na severu zem, nebyli do aristokratickch" kruh pijmni a do jist mry se jich tak sami stranili. Poslze vak jejich bohatstv doshlo takovch rozmr, e je ostatn skupiny u nemohly pehlet. Na konci 19. stolet u prmyslnci investovali i do pdy a do bankovnho a pojiovacho sektoru, zatmco statki roziovali sv pjmy o zisky z veden prmyslovch podnik. Proces splvn tchto t majetnch skupin pokrauje podle Scotta po cel 20. stolet, i kdy a dosud petrvvaj nkter konflikty a rozdly. Obas se napklad finann kruhy v City dostvaj do kku s pedstaviteli prmyslovch koncern, protoe strategie vhodn pro jednu skupinu nemus bt nutn pzniv i pro druhou. Velkostatki jako zvltn skupina u prakticky neexistuj. Mnoh nkdej velkostatky jsou dnes veejnm i sttn majetkem a ty ostatn mohou tradinm zpsobem vst jedin lid, kte zskali penze z jinch zdroj.
Stedn tda
Termn stedn tda zahrnuje lidi pracujc v mnoha rznch typech zamstnn. Podle nkterch autor k n dnes nle vtina obyvatel vysplch zpadnch zem, protoe se v nich vrazn zvil pomr blch lmek" na kor manuln pracujcch (viz kapitola 12: Prce a ekonomika). Stedn tdu v zpadn spolenosti tvo ti podskupiny, kter jsou dosti zeteln vymezeny. Prvn z nich je star stedn tda, tvoen drobnmi nezvislmi podnikateli i ivnostnky, majiteli malch obchod a soukrom hospodacmi zemdlci. V britsk populaci po vtinu 20. stolet poet samostatn vdlen innch
265
osob klesal, ale v poslednch patncti letech se opt zvyuje (z 6,7 procenta v roce 1981 stoupl do roku 1991 na 10 procent). Jedna studie se zabvala tm, co samostatn vdlen inn jedinci z roku 1981 dlaj v roce 1991; z tch, kte zstali na trhu prce, u provozovaly samostatnou vdlenou innost pouze dv tetiny (Fielding, 1995). I mezi tmito dvma tetinami vak byla ada lid, kte ve zmnnm desetilet zkoueli tst v rznch typech podnikn. Mal soukrom podniky jsou daleko mn stabiln ne velk a nadpolovin vtina jich do dvou let od zaloen zkrachuje. Pt let po svm vzniku pev ve Velk Britnii pouhch 20 procent tchto podnik. Mal firmy a obchody asto nemohou reln soutit s velkmi koncerny, supermarkety a komplexy restaurac. Jestlie se star stedn tda pesto nezmenuje tak, jak pedpovdali mnoz teoretici vetn Marxe, lze to pipsat velk zsob uchaze, kte jsou ochotni zkusit tst v malm soukromm podniku. Za kadho nespnho drobnho podnikatele i ivnostnka tak rychle pichz nov nhrada. Drobn podnikatel a ivnostnci bvaj asto politicky velmi vyhrannou skupinou. V nkterch zemch, napklad ve Francii, mnoz z nich trvale podporuj politick strany krajn pravice. Vy stedn tda se skld pedevm z odbornk nebo pracovnk v dcch funkcch. Do tto kategorie pat velk poet jedinc a skupin, jejich nzory a postoje lze jen nesnadno njak zobecnit. Pedevm mezi zstupci odbornch profes vak pomrn vysok procento lid zastv liberln nzory v socilnch a politickch otzkch. Oxfordsk sociolog John Goldthorpe nazv tuto skupinu service dass (servisn tda) a zahrnuje do n leny odbornch profes, manaery a techniky, tedy kategorie, kter se (jak jet uvidme) v modern spolenosti stle rozrstaj. Tento termn je vak ponkud matouc, nebo jm Goldthorpe nemysl osoby pracujc ve slubch, ale spe ty, kdo slou" potebm zamstnavatel a vytvej administrativn apart pro veden jejich podnik i organizac. Poskytuj jim specializovan vdomosti a manaersk know-how"; opltkou dostvaj urit privilegia jako vysok platy, jistotu zamstnn a vedlej vhody jako soukrom pojitn. V poslednch dvou desetiletch, kdy firmy usiluj o zethlen a innj boj s konkurenc, se ekonomick podmnky tto skupiny stvaj asto nejistmi. Nkte jej pslunci proto pechzej k samostatn vdlen innosti. Ni stedn tda pedstavuje heterogenn kategorii, kter zahrnuje ni ednky, uitele, zdravotn sestry a dal skupiny. Pestoe se jejich pracovn podmnky a platy asto pli neli od manulnch pracovnk, vyznauje se vtina z nich odlinmi socilnmi a politickmi postoji. Nejednoznan charakter stedn tdy jako celku do jist mry vystihuj ve zmnn teorie E. O. Wrighta a Franka Parkina: pslunci stedn tdy jsou skuten v rozporn" situaci dvojho uzavrn", nebo se ocitaj pod tlakem protichdnch vliv a zjm. Mnoz pslunci ni stedn tdy se napklad identifikuj se stejnmi hodnotami jako ti spnj, pestoe sami v pjmech zaostvaj i za lpe placenmi manulnmi pracovnky.
266
Dlnick tda
Dlnick tda je tvoena manulnmi pracovnky a podobn jako stedn se skld z nkolika odlinch skupin. Jej vnitn lenn se d mimo jin mrou kvalifikace. Vy dlnick tda, znm t jako dlnick aristokracie", je tvoena kvalifikovanmi dlnky a m lep pjmy a pracovn podmnky ne ostatn. Nkter dovednosti nronch manulnch povoln, napklad saze nebo tiska, sice v dsledku technickho rozvoje ztratily na vznamu, ale ekonomick postaven kvalifikovanho dlnictva jako celku se nadle zlepuje. V mnoha oborech maj tito pracovnci pomrn vysok platy a jejich pracovn msta jsou podstatn mn ohroena rostouc nezamstnanost ne msta mn kvalifikovanch dlnk. Ni dlnick tda se skld z pracovnk nekvalifikovanch nebo jen sten kvalifikovanch, jejich zamstnn jsou obvykle tak mn placena. Dal rozdl mezi jednotlivmi dlnickmi povolnmi spov v tom, zda dotyn pracuje na pln nebo sten vazek a jakou m jistotu, e sv zamstnn neztrat. To lze ilustrovat na rozdlu mezi centrlnmi a perifernmi oblastmi hospodstv. Za centrln oblasti jsou povaovny ty, kde dlnci pracuj na pln vazek, dostvaj relativn vysok platy a jejich pracovn msta nejsou dlouhodob ohroena. Naproti tomu v perifernch oblastech jsou pracovn msta nejist, vdlky nzk a mnoho dlnk pracuje jen na sten vazek. V centrlnch oblastech hospodstv pevldaj kvalifikovan dlnci, kte jsou obvykle organizovni v odborech, zatmco v perifernch oblastech je naopak odborov organizovanost nzk.
Underclass"
Vznamnou demarkan rou uvnit dlnick tdy se stala v mnoha zemch hranice mezi etnickou vtinou a znevhodnnmi meninami. Tato znevhodnn skupina, oznaovan termnem underclass", m vrazn hor pracovn podmnky i ivotn rove ne vtina populace. Mnoz z jejch pslunk jsou dlouhodob nezamstnan nebo sv zamstnn rychle stdaj. Ve Velk Britnii tvo znanou st tto skupiny ernoi a Asiat. V nkterch zemch na evropskm kontinent je dnes velk st tto sociln vrstvy tvoena pisthovalci, kte v dobch vt prosperity - ped dvaceti lety - mvali dn zamstnn: to plat napklad o Alianech ve Francii a Turcch v Nmecku. O povaze tto underclass" se v sociologii vedou vniv spory. Ty se do znan mry sousteuj na USA, pedevm pak na situaci chudch ernoch ijcch ve velkomstech. William Julius Wilson tvrd, e se americk ernosk populace rozdlila do dvou skupin. Ve sv prci Klesajc vznam rasov pslunosti (The Declining Significance of Race), vychzejc z vzkum provedench v Chicagu, dospl Wilson k zvru, e v USA po druh svtov vlce vznikla rozshl ernosk stedn tda, sloen z blch lmek" a pslunk odbornch profes. Afroamerian u zdaleka neij jen v mstskch ghettech a ty, kte tam zstvaj, tam podle Wilsona dr spe ekonomick faktory ne aktivn diskriminace - jinmi slo267
vy spe tdn ne rasov pslunost. Star rasov bariry miz. Nemohou-li se ernoi vymanit z ghetta, je to dno pevn ekonomickmi faktory (Wilson, 1978). Wilsonovy teze rozpoutaly boulivou vmnu nzor, kter trv a do souasnosti. Konzervativn politolog Charles Murray souhlasil s jeho nzorem, e ve vtin velkch mst vznik underclass" tvoen ernochy. Podle jeho nzoru je vak za jejich pd na dno spolenosti zodpovdn prv systm socilnch dvek, jeho elem bylo situaci ernoch zlepit. Lid, kte se stvaj zvislmi na socilnch dvkch, si podle Murraye vytvej kulturu chudoby" a ztrcej motivaci k tomu, aby si hledali zamstnn, budovali pevnou komunitu nebo pevn manelsk svazky (Murray, 1984). Wilson na Murrayova tvrzen reagoval tm, e rozil svou dosavadn argumentaci o dal poznatky doloen vzkumy v Chicagu. Sthovn bloch z center na pedmst, padek prmyslovch podnik ve stedu mst a dal ekonomick problmy mstskch aglomerac vedly podle Wilsona k vysok me nezamstnanosti u ernch mu. Formy sociln dezintegrace, na kter upozoroval Murray - napklad rostouc poet svobodnch ernch matek - vysvtluje Wilson zmenovnm potu dostupnch satku schopnch" (tj. zamstnanch) mu. Murray poslze penesl sv pozorovn na Velkou Britnii (1990). Podle nj sice jet ve Velk Britnii neexistuje jasn definovan underclass", ale vvoj k tomu rychle spje. Tato poklesl tda se bude skldat nejen z pslunk etnickch menin, ale i z bloch z chudch oblast, v nich postupuje sociln dezintegrace. Murrayovy prce se vak setkaly se znan kritickou odezvou ostatnch sociolog. K oprvnnosti Murrayovch tvrzen se jet vrtme. Nejdve se vak podvme na zmny, k nim dochz na vych pkch spoleenskho ebku. Zmny v tdn struktue
Rozplv se vy tda?
Jak u bylo eeno, len se vy tda (prv tak jako ostatn tdy) odedvna na nkolik podskupin. Podle nkterch autor vak u dospla k takovmu stupni rozttnosti, e jako ucelen kategorie u vlastn pestv existovat. V 19. a na potku 20. stolet - tvrd tito autoi - byla pslunost k vy td zvisl na majetku, a u lo o prmyslov podniky, finann stavy nebo pdu. Dnes vak u pda, jak bylo eeno, nen vznamnm zdrojem moci; v ekonomice dominuj velk koncerny, kter nepat jednotlivcm. Maj tisce akcion, jejich vliv na veden podnik je zanedbateln. Skuten moc pela do rukou pikovch manaer, kte firmy vedou, ale nevlastn: jsou prost vkonnmi ednky nebo odbornky. John Goldthorpe proto ve svm schmatu nerozliuje dnou vy tdu, ale jen servisn tdu", v jejch nejvych patrech figuruj editel podnik, pikov odbornci a administrtoi. Jin autoi poukazuj na rostouc vznam institucionl268
nho vlastnictv akci (viz kapitola 12: Prce a ekonomick ivot), z eho vyvozuj, e soukrom vlastnictv kapitlu ztrc na vznamu. Vysok procento akci dnes dr v rukou pojiovny nebo penzijn a podlov fondy, na nich se podl velmi rozshl st populace. Piblin polovina obyvatel Velk Britnie napklad investuje do soukromch penzijnch fond. Vichni sociologov vak nzor o mizen vy tdy nesdlej. Jak tvrd John Scott, o jeho analze mnc se povahy vy tdy u byla e, mn vy tda svou podobu, ale pitom si zachovv sv vsadn postaven. Skld se z osob spojench uritou konstelac zjm" s moc velkch podnik. dc pracovnci velkch koncern sice nejsou jejich majiteli, ale asto maj tak monost zskat velk poet akci, co je spojuje s podnikateli starho typu a finannmi kapitalisty". K posledn zmiovan kategorii, kter dnes tvo jdro vy tdy, pat editel pojioven a jinch organizac, je jsou vznamnmi institucionlnmi akcioni.
Odbornci, manaei, administrtoi
Rst potu osob pracujcch v tchto kategorich souvis s vznamem velkch organizac v modernch spolenostech (viz kapitola 11: Modern organizace). Svj podl na jejich rozmachu maj tak ty oblasti hospodstv, v nich se vznamn uplatuje loha sttu - sttn sprva, vzdlvn, zdravotnictv a sociln pe. (Pes rozshlou privatizaci pracovalo v roce 1994 asi 28 procent britskch pracovnch sil ve sttnch podnicch a mezi pslunky odbornch profes - lkai, etnmi, prvnky apod. - byla dokonce sttnch zamstnanc vtina.) Odbornci, manaei a vy ednci vd za sv postaven pedevm svm kvalifikanm pedpokladm (titulm, vysokokolskm diplomm atd.). Vtina z nich m v zpadnch zemch dobr pracovn vyhldky a platov podmnky a jejich odstup od lid vykonvajcch bn nemanuln zamstnn se v poslednch letech spe zvil. Nkte autoi dokonce zanaj odbornky a vy kasty blch lmek" povaovat za zvltn tdu odbornk a manaer". Rozdl mezi nimi a jinmi nemanulnmi pracovnky vak nen tak hlubok a jednoznan vymezen, aby opravoval jejich vylenn do samostatn skupiny.
Feminizace a proletarizace
Ve srovnn s minulost dnes daleko vt poet lid vykonv nemanuln zamstnn; zstv vak pedmtem vnivch spor mezi sociology, lze-li v tto souvislosti hovoit o pesunu ke stedn td". Dochz zde ke dvma procesm. Prvn z nich spov v tom, co se ponkud nepesn nazv feminizac rutinnch nemanulnch innost, kter dnes bvaj astji svovny enm. Jak jet uvidme, je otzka vztahu spoleenskch td a pohlav dosti komplikovan. Za druh dochz ke sniovn kvalifikace potebn pro prci v mnoha tchto zamstnnch. ada dovednost, kter byly dve po tchto pracovncch vyadovny, u ztratila svj vznam, protoe je zsti nebo docela nahradily stroje. To se
269
tk napklad kdysi prestin prce tajemnk a psa, kter nahradily mnohem mn prestin sekretky. Potn, psan i organizan dovednosti byly zsti vytlaeny zavedenm psacch stroj, koprek a poslze i pota. Mezi feminizac a sniovnm potebn kvalifikace existuje dokonce i pm souvislost. S rostoucm potem osob pracujcch v postaven tajemnk nebo nich ednk roste i procento en v tchto typech zamstnn - a prce se stv jednotvrnj. eny tak pevauj na nich pkch rostoucch oblast komernch slueb, mezi prodavai a nkupmi. Harry Braverman ve svm vlivnm dle Prce a monopoln kapitl (Labour and Monopoly Capital), napsanm ped vce ne dvaceti lety, dospl k nzoru, e vtina rutinnch ednickch zamstnn snila svou kvalifikan rove natolik, e se tm neli od manuln prce. Msto aby se stle vt poet lid zaazoval do stedn tdy, nastv podle Bravermana proletarizace": tito lid jsou pohlcovni c se dlnickou tdou, k n musme pipotat mnoh nemanuln" zamstnn (Braverman, 1974). Vtina sociolog se domnv, e Bravermanova teze je ponkud pehnan. Nkter zamstnn prochzej v dsledku technickch zmn procesem zmny kvalifikace, a ne jejho snen; nevyaduj mn dovednost, ale naopak vce. To plat napklad o tch, v nich se projevilo zaveden pota (i kdy je pravda, e na nkterch se tent proces projevil negativn). Navc tdn pslunost dospl osoby zvis i na postaven jejho manelskho partnera. eny vykonvajc mn kvalifikovanou ednickou nebo sekretskou prci jsou asto provdny za mue pracujc v lpe placench nemanulnch zamstnnch; rodina jako celek pak nle ke stedn td. Pokud jde o teorii proletarizace nich nemanulnch zamstnn a tch, kdo v nich pracuj, dosply rzn studie k protichdnm vsledkm. Rosemary Cromptonov a Gareth Jones (1984) sledovali pracovnky banky, mstnho adu a pojiovny. Zjistili, e eny pracujc v nich ednickch funkcch mly daleko men anci na poven ne mui. Vtinu zamstnn, jimi se zabvali, povaovali autoi za proletarizovan": pracovnci nebo pracovnice museli prost vykonvat uritou rutinn innost a nemli vt prostor pro vlastn iniciativu. Mui maj astji pleitost z takovch zamstnn uniknout; proto se pokles tk pedevm nemanuln prce en. Gordon Marshall a spol. (1988) pohlej na tyto zvry i na Bravermanovy nzory kriticky. Rozmlouvali s mui a enami v rznch zamstnnch a ptali se jich, zda jejich souasn prce vyaduje mn dovednost, ne kdy s n zanali. Pouze tyi procenta dotzanch tvrdila, e se jejich prce stala mn nronou, piem mezi feminizovanmi typy zamstnn a ostatnmi typy nemanuln prce byl jen minimln rozdl. Autoi dospli k zvru, e bl lmeky" maj dosud ve sv prci vt monost vlastnho rozhodovn ne vtina dlnk a tak se nadle povauj za pslunky stedn tdy" daleko astji ne lid pracujc manuln.
270
Jak se mn dlnick tda
Ve vtin prmyslovch zem ije znan poet chudch lid, ale pevn st osob vykonvajcch manuln zamstnn u dnes mezi chud nepat. Jak jsme se zmnili, pjmy manulnch pracovnk od potku stolet vznamn rostou. Toto zven ivotn rovn se promt do rostouc dostupnosti spotebnho zbo ve vech spoleenskch tdch. Asi 50 procent britskch dlnickch rodin dnes napklad vlastn dm nebo byt, v nm ij. Valn vtina m auta, praky, televize a telefony. Fenomn bohatnouc dlnick tdy ukazuje i dal monou cestu ke stedostavovsk spolenosti". Sociologov, kte maj typickou slabost pro roubovan termny, si tuto tezi oznaili francouzskm slovem embourgeoisement (zburoaznn). Znamen vlastn pechod ke stedn td". U v 60. letech se pokusil tuto hypotzu ovit John Goldthorpe se svmi kolegy. Jejich vzkum byl zaloen na rozhovorech s dlnky v automobilovm a chemickm prmyslu v Lutonu a publikovn ve tech svazcch, kter se asto oznauj jako Studie o zmonch dlncch (Affluent Worker, Goldthorpe et al., 1968-9). Sledovali celkem 229 manuln pracujcch - a pro srovnn tak 54 blch lmek". Mnoz z dlnk se do oblasti pisthovali, kdy hledali lpe placenou prci, a jejich mzdy byly skuten pomrn vysok. Vydlvali vce ne vtina ne postavench blch lmek". Autoi studie dospli k jednoznanmu zvru: hypotza se nepotvrdila, dlnci se nestvaj novou stedn tdou. Jejich postoj k vlastn prci oznail Goldthorpe za instrumentln: povaovali ji za prostedek k dosaen uritho cle, jm byl vysok plat. K pracovn nplni jako takov nemli dn zvltn vztah; byla vtinou jednotvrn a nezajmav. Ve svm volnm ase se nestkali s lidmi pracujcmi v nemanulnch zamstnnch ani si nekladli za cl postoupit na spoleenskm ebku. Penze, kter vydlali, mli ureny na nkup rznch druh zbo a majetku. Od doby tto studie nebyl proveden dn vzkum, kter by s n byl po vech strnkch srovnateln. Nelze proto jednoznan ci, zda zvry jejch autor dosud plat (pedpokldme-li, e ve sv dob odpovdaly skutenosti). Dnes se veobecn soud, e pod vlivem padku ady vrobnch odvtv a vlivu konzumnho stylu ivota dochz k fragmentaci nebo pmo k rozpadu tradinch dlnickch komunit starho typu. O tom, jak daleko u tato fragmentace postoupila, se vak dosud vedou spory. tpen uvnit dlnick tdy neodr jen rozdly mezi jedinci, ale spe mezi domcnostmi. Podle Pahlovy studie dlnickch rodin v Kentu nazvan Dlby prce (Divisions of Labour, 1984) se dlnick domcnosti dl do dvou skupin. Jedny jsou bohat na prci", co znamen, e dva nebo vce jejich len maj stl zamstnn; tito lid obvykle bydl ve vlastnm dom a bvaj dobe materiln zajitni. Domcnosti chud na prci" naopak trvale zpas o to, aby vystaily s penzi. Je nesporn, e vnitn stratifikace dlnictva i cel spolenosti dnes zle nejen na typu zamstnm, ale i na rozdlnm charakteru spoteby a ivotnho stylu. Mo271
drn spolenost je v mnoha smrech konzumn, orientovan na hromadn a spotebu zbo. Ve svm masovm" charakteru do jist mry pekonv tdn rozdly (napklad lid patc k rznm tdm asto sleduj stejn televizn programy). Na druh stran vak mohou bt tdn rozdly tak umocnny vlivem rznho vkusu" a ivotnho stylu (Bourdieu, 1986).
Otzka underclass"
Ji zmnn tvrzen Charlese Murraye o formovn underclass" ve Velk Britnii a na evropskm kontinentu je dosud pedmtem spor. Podmnky pro jej vznik nastvaj v nkterch oblastech severovchodn Anglie, kde dolo k tlumu prmyslu a znanmu nrstu nezamstnanosti. Jednou z tchto lokalit se ve svm vzkumu zabvala Lydia Morrisov, kter studovala problm nezamstnanosti u t skupin manelskch dvojic. Prvn skupina se vyznaovala tm, e mu ztratil zamstnn ped vce ne rokem; ve druh skupin pracoval poslednch dvanct msc na jednom mst; a ve tet prv v poslednch dvancti mscch nastoupil do novho zamstnn. Studovan osoby byly takka bez vjimky bl pleti. Ve Velk Britnii toti nezamstnanost nen tak zeteln ernoskm" problmem jako ve Spojench sttech. Z hlediska sociln inkluze - tj. toho, zda maj jedinci a rodiny njak podprn st - nalezla Morrisov mezi vemi temi skupinami jen mal rozdly. Ani ti, kte byli vce ne rok nezamstnan, jet nepestali hledat prci a nebyli vi n destruktivn naladni. Situace tchto mu vyplvala z dlouhodobho ekonomickho padku cel oblasti, jejich vlastn nzk kvalifikace a relativnho nedostatku neformlnch kontakt, je by jim mohly pomoci najt v dan oblasti zamstnn. Ukzalo se nicmn, e vtina dlouhodob nezamstnanch mu mla tak nezamstnan partnerky a nejvt procento nezamstnanch ptel. Pesto dospla Morrisov k zvru, e jej vzkum neposkytuje pm dkazy o zeteln odlin kultue "underclass'" (Morrisov, 1993, str. 410). Tato studie ovem neposkytuje dnou definitivn odpov; tkala se jen jedn sti Anglie, v n nejsou pli zastoupeny etnick meniny. Celkov se zd, e tendence k narstn ekonomickch barir a sociln exkluzi, kter je dnes typick pro Spojen stty, zan pece jen narstat i v Zpadn Evrop. Situace mstsk chudiny ve velkch mstech typu Londna, Manchesteru, Rotterdamu, Frankfurtu, Pae i Neapole se zhoruje. V Hamburku, kter je co do prmrnho pjmu na hlavu nejbohatm evropskm mstem a m nejvt procento milion v Nmecku, se setkvme tak s nejvym procentem osob nezamstnanch a ijcch ze socilnch dvek (o 40 procent vce ne in celonmeck prmr). V hambursk metropolitn oblasti zanikla v letech 1979 a 1984 tetina pracovnch mst v prmyslu. Vtina chudch a nezamstnanch v zemch Zpadn Evropy jsou sice pvodn obyvatel tchto stt, ale pibv mezi nimi tak pisthovalc prvn i druh generace, kte nenachzej cestu z upadajcch tvrt velkomst; roste tak procento
272
neplnch rodin. K pkladm pat tvrti Moss Side v Manchesteru, Gallusviertel ve Frankfurtu nebo Nieuwe Western v Rotterdamu. Skupina nizozemskch sociolog zpovdala nkolik set osob ijcch v chudch tvrtch holandskch mst. Na rozdl od Lydie Morrisov zjistili, e 55 procent dlouhodob nezamstnanch pestalo hledat prci. Autoi vzkumu dospli k nzoru, e se vtina z dotazovanch rozhodla na prci rezignovat a t ze socilnch dvek (Engbersen et al. 1993).
SOCILN STRATIFIKACE: ROZDLY MEZI MUI A ENAMI
Studie, kter se zabvaly sociln stratifikac, si dlouho vbec nevmaly en - jako kdyby neexistovaly, anebo jako kdyby z hlediska dlby moci, bohatstv a prestie nebyly ani vznamn, ani zajmav. Pitom u sama pslunost k uritmu pohlav pedstavuje jeden ze zkladnch faktor sociln stratifikace. Neexistuje dn spolenost, v n by mui nedisponovali v t i on sfe socilnho ivota vtm bohatstvm, statusem a vlivem ne eny. Jeden z hlavnch problm vztahu mezi sociln stratifikac a pslunost k muskmu i enskmu pohlav je zdnliv prost, ale ve skutenosti obtn eiteln. Jde o to, nakolik meme nerovnost mezi obma pohlavmi v modern dob chpat jako tdn podmnnou. Nerovnost mezi muem a enou m toti star historick koeny ne tdn systmy. Mui jsou nadazeni enm i ve spolenostech lovc a sbra, kde dn tdy neexistuj. V modernch spolenostech jsou vak tdn rozdly obvykle natolik vrazn, e se nesporn do znan mry pekrvaj" s nerovnost obou pohlav. Hmotn zajitn vtiny en vyplv z postaven jejich otce i manela. Lze proto tvrdit, e nerovnost mezi pohlavmi by mla bt odvozena z tdnho rozvrstven spolenosti. Velmi vstin formuloval tento nzor Frank Parkin ve svm klasickm dle o sociln stratifikaci:
Status eny s sebou nepochybn nese ve srovnn s mui adu nevhod, je se tkaj ady oblast socilnho ivota - pracovnch pleitost, vlastnictv majetku, pjm atd. Tyto nerovnosti, kter bvaj spojovny s rozdly mezi pohlavmi, vak nejsou pro teorii stratifikace uiten, protoe u valn vtiny en zvis jejich pstup ke spoleenskm a ekonomickm privilegim pedevm na postaven jejich rodiny, respektive mue, kter stoj v jejm ele. I kdy souasn eny sdlej urit spolen vlastnosti, plynouc z jejich enstv jako takovho, nebv jejich hmotn situace urena jejich vlastnm zamstnnm, ale spe zamstnnm jejich otc a manel. Pipusme, e manelky a dcery nekvalifikovanch dlnk maj nco spolenho s manelkami a dcerami bohatch statk; daleko npadnj a vznamnj jsou vak rozdly v jejich celkovm postaven. Pslunost k enskmu pohlav bychom mohli realisticky povaovat za vznamnou dimenzi sociln stratifikace jen v ppad, kdyby znevhodnn en pekraovalo tdn rozdly" (Parkin, 1971, str. 14-15).
273
V souladu s touto argumentac lze uvst, e i dnes maj mnoh eny tit v soukrom" sfe, tvoen rodinou, dtmi a domcnost. Naproti tomu mui vedou ivot spe veejn" a rozhoduj o distribuci bohatstv a moci: svt placen prce, prmyslu a politiky pat spe jim. O nzoru, e postaven en v sociln stratifikaci je obvykle zvisl na tdn pslunosti mu, se donedvna pli nepochybovalo. V posledn dob se vak o tomto tmatu zanaj vst spory. John Goldthorpe hj to, co nazv konvennm postojem" v analze spoleenskch td: povauje placenou prci en za pomrn mlo vznamnou, co umouje zaadit eny do stejn tdy, do n pat jejich manel (Goldthorpe, 1983). Zdrazuje pitom, e tento postoj nen projevem muskho ovinismu, ale naopak piznnm skutenosti, e eny maj v pracovn sfe nadle podzen postaven. astji ne mui pracuj na sten vazek; jejich placen zamstnn bv as od asu peruovno kvli dtem. Protoe je ena vtinou ekonomicky zvisl na svm manelovi, odvozuje se jej tdn pslunost od jeho. Goldthorpeovy argumenty mohou bt terem kritiky z nkolika dvod. Za prv se vyskytuje mnoho domcnost, v nich m pjem eny zsadn vznam pro udren ekonomickho postaven rodiny a jejho zpsobu ivota, take spoluuruje jej pslunost k dan spoleensk td. Za druh me zamstnn eny ovlivovat i to, jakou prci bude vykonvat jej manel; nemus tomu bt vdy obrcen. I tam, kde ena vydlv mn ne mu, me jej zamstnn rozhodujcm zpsobem ovlivovat jeho spoleensk postaven. Tak tomu bv dejme tomu v ppad, kdy je mu nekvalifikovanm nebo sten kvalifikovanm dlnkem, zatmco ena vede mal obchod: jej povoln pak m zsadn vliv na celkov postaven rodiny. Za tet existuj mnoh tdn smen" domcnosti, v nich mu vykonv prci vy kategorie" ne ena (anebo naopak, co se vak dje mn asto). Protoe se jen mlokter studie takovmi domcnostmi zabvaj, nememe s jistotou ci, zda je vdy na mst povaovat v tchto ppadech za rozhodujc initel prv zamstnn mue. Nkdy me bt realistitj povaovat mue a enu za pslunky rznch spoleenskch td, pestoe ij ve spolen domcnosti. Za tvrt stoup poet rodin, v nich je jedinou vdlen innou osobou ena. Pokud nepobr vivn od svho bvalho manela, je by ji stavlo na jeho ekonomickou rove, sama zodpovd za svou pslunost k t i on spoleensk td (Stanworthov, 1984, Walbyov, 1986). Zvru, e ekonomick postaven eny nelze jednodue odvodit od postaven jejho manela, nasvduj tak vsledky sociologickch vzkum. vdsk studie Leiuffsruda a Woodwardov (1987) prokzala, e tdn smen" rodiny jsou bnou zleitost; vtinou ml vy postaven mu, ale v menin ppad tomu bylo obrcen. Z tohoto vzkumu rovn plyne, e se rozdln postaven mue a eny v takovch svazcch promt do rodinnho ivota - napklad pi rozhodovn o tom, kdo zstane doma s nemocnm dttem. Pokud mla ena v prci vy postaven ne mu, pipadla obvykle tato odpovdnost jemu.
274
Debata pokrauje Goldthorpe a dal autoi nicmn uvdj i dal argumenty na podporu konvennho" pstupu. Tvrd, e pro poteby vzkumu lze domcnosti uspokojiv hodnotit podle zamstnn ve postavenho z obou partner, a u je jm mu nebo ena. Pipomnaj tak, e przkumy, kter se zvl zabvaly postavenm manelek, nakonec nedosply k zsadn odlinm zvrm, ale jen k uritm modifikacm (Goldthorpe et al., 1988). Jin autoi naopak navrhuj pln opustit pojem pjem domcnosti" a posuzovat kadho jedince zvl. Pslunost ke spoleensk td by pak vyplvala pmo ze zamstnn, kter dan jedinec vykonv, bez ohledu na jeho domc zzem. Tento pstup pouil napklad Gordon Marshall se svmi kolegy ve studii o spoleenskch tdch ve Velk Britnii (Marshall et al., 1988). I tento pohled m ovem sv skal, nebo zahrnuje do jedn skupiny vechny ty, kdo nemaj placen zamstnn, od en v domcnosti pes dchodce a po nezamstnan. Posledn jmenovan lze sice hodnotit podle poslednho zamstnn, kter zastvali, ale pokud u del dobu nepracuj, me to bt dost problematick. Navc se ukazuje jako velmi zavdjc, jestlie pln pomineme lohu rodinnch pomr. U z toho, zda jedinec ije sm nebo v partnerskm svazku, mohou plynout velmi rozdln pracovn pleitosti. Studie Normana Booneyho (1992) ukzala, e eny s vymi pjmy maj obvykle dobe situovan partnery a e manelky odbornk a dcch pracovnk vtinou vydlvaj vce ne jin zamstnan eny. Z toho lze usuzovat, e by rostouc zamstnanost en mohla vst ke zvraznn tdnch rozdl mezi domcnostmi, je by nebyly dostaten zeteln, pokud bychom hodnotili jejich leny nezvisle na sob. V manelstv toti obvykle oba partnei pat co do zamstnn bu k relativn privilegovanm, anebo spe ke znevhodnnm lenm spolenosti.
SOCILN MOBILITA
Zabvme-li se spoleenskou stratifikac, musme vzt v vahu nejen rozdln ekonomick postaven i zamstnn, ale i to, co se v prbhu asu dje s jejich nositeli. Pro pohyb jedinc a skupin z jednoho socioekonomickho postaven do druhho pouvme termnu sociln mobilita. Vertikln mobilita pedstavuje pohyb vzhru i dol po socioekonomickm ebku. Ti, kte zskvaj vlastnictv, pjem nebo status, se oznauj jako vzestupn mobiln; kdo se pohybuje v opanm smru, jsou sestupn mobiln. V modern spolenosti se setkvme tak se znanou mobilitou laterln ili horizontln, tj. pesuny do jinch tvrt, mst nebo oblast. Vertikln a laterln mobilita se asto kombinuj. Napklad u zamstnance obchodn firmy me bt poven spojeno s pechodem do poboky psobc v jinm mst nebo dokonce v jin zemi.
275
Pokud ns zajm karira jedince a jeho vzestup i pokles na socilnm ebku, hovome obvykle o mobilit intrageneran. Meme se vak zabvat i tm, do jak mry nsleduj dti v typu zamstnn sv rodie nebo prarodie; v takovm ppad jde o mobilitu intergeneran. Srovnvac vzkum sociln mobility Mira vertikln mobility ve spolenosti je jednm z vznamnch mtek jej otevenosti", nebo ukazuje, nakolik mohou nadan jedinci narozen v mn zmon rodin stoupat po socioekonomickm ebku. Jak oteven" jsou v tomto smyslu dnen prmyslov spolenosti? Sociologick vzkumy vnovan sociln mobilit se provdj u vce ne pl stolet a mnoh z nich pinej i mezinrodn srovnn. K prkopnkm na tomto poli patil Pitirim Sorokin: ve sv prci z roku 1927 pojednal o cel ad rznch spolenost, mezi nimi nechybla ani star na a antick m. Provedl tak prvn podrobnou studii sociln mobility ve Spojench sttech. Dospl k nzoru, e v USA existuje daleko mn pleitost k rychlmu vzestupu, ne by se mohlo zdt z populrnch americkch mt. Techniky, kter Sorokin pouval k zskvn dat, vak byly pomrn primitivn. Daleko vrohodnj a ucelenj obraz o sociln mobilit ve Spojench sttech poskytl o tyicet let pozdji vzkum Petera Blaua a Otise Dudleyho Duncana (1967). Zstv dodnes nejpodrobnj studi o sociln mobilit, jak kdy byla v jedn zemi provedena. (Pes svj rozsah ovem dokld jednu tendenci, o ni u byla e - sledovanmi osobami byli toti vlun mui.) Blau a Duncan shromdili informace o vzorku dvaceti tisc mu z celch Spojench stt. Dospli k zvru, e v USA sice existuje znan vertikln mobilita, ale v drtiv vtin jde o pohyb mezi kategoriemi, kter jsou vzjemn dost blzk. Sociln mobilita spojen s velkmi posuny je pomrn vzcn. Pohyb smrem dol sice existuje, a to jak v karie jedince, tak mezi generacemi, ale objevuje se mnohem vzcnji ne pohyb vzhru. Dvodem je skutenost, e pracovnch mst pro bl lmeky" a pslunky odbornch profes pibv daleko rychleji ne mst dlnickch, co otevr dlnickm synm ance na zskn nemanuln prce. Snad nejslavnj mezinrodn studii o sociln mobilit vytvoili u v roce 1959 Seymour Martin Lipset a Richard Bendix, kte zpracovali daje z devti prmyslovch zem - Velk Britnie, Francie, Zpadnho Nmecka, vdska, vcarska, Japonska, Dnska, Itlie a Spojench stt. Titm jejich vzkumu byl pesun od manuln prce k nemanuln. Proti pvodnmu oekvn neprokzali, e by Spojen stty byly otevenj ne zkouman evropsk spolenosti: celkov vertikln mobilita pes hranici dlc manuln prci od nemanuln inila ve Spojench sttech 30 procent, zatmco ve zkoumanch evropskch zemch kolsala mezi 27 a 31 procenty. Lipset a Bendix dospli k nzoru, e vechny tyto prmyslov zem prochzej podobnmi zmnami, jejich podstatou je veobecn expanze nemanulnch pracovnch mst, vedouc ke srovnateln me vzestupn mobility. Jin
276
autoi vak jejich zvry zpochybuj a tvrd, e mezi tmito zemmi lze najt vznamn rozdly, vezmeme-li v vahu tak mobilitu sestupnou nebo spojenou s velkm posunem (Heath, 1981, Grusky a Hause, 1984). Robert Erikson a John Goldthorpe ve sv prci Stle v pohybu (The Constant Flux, 1993) podvaj zprvu o svm nejnovjm vzkumu sociln mobility v Zpadn i Vchodn Evrop, Spojench sttech, Austrlii a Japonsku. Analyzuj pitom daje z dvancti nrodnch" studi, je vcemn pokrvaly obdob prvnch sedmdesti let 20. stolet. Nezjistili dnou dlouhodobou tendenci ke zvyovn celkov mry vzestupn mobility; ta sice kolsala, ale bez zjevn tendence ke zrychlen i zpomalen" (str. 367). Spojen stty nevykazovaly vznamn vt mru mobility ne ostatn zkouman zem. Sestupn mobilita Sestupn mobilita je sice mn ast ne vzestupn, ale pesto pat k bnm jevm. K pesunm tohoto typu nezdka dochz i v rmci jedn generace. Bv pak spojena s psychickmi problmy a obavami jedinc, kte si nedok udret ivotn styl, jemu pivykli. Jednou z hlavnch pin sestupn mobility je propoutn. Pedevm lid stednho vku, kte ztrat prci, si jen tko nachzej nov zamstnn. Jindy si nachzej takov pracovn zaazen, kter jim pin ni pjmy ne v minulosti. V USA podle nkolika studi z poslednho desetilet dochz k rstu jak intergeneran, tak intrageneran sestupn mobility. V prbhu 80. a na potku 90. let dolo v USA poprv od druh svtov vlky k poklesu prmrnch relnch pjm osob vykonvajcch nemanuln zamstnn stednho stupn. I kdy pracovnch mst tohoto typu ve srovnn s ostatnmi dle pibv, nemohou vdy naplnit takov pedstavy o ivotn rovni, s jakmi byla dve spojovna. Hlavn pinou tchto zmn jsou restrukturalizace a zethlovn podnik, vynucen rostoucm tlakem celosvtov konkurence. Zanikaj pracovn msta jak pro dlnky, tak pro nemanuln pracovnky; nahrazuj je patn placen sten vazky. Zvlt ast je v USA sestupn mobilita u rozvedench nebo oputnch en s dtmi. Jako ilustrace me poslouit pklad Sandry Boltonov z knihy Johna Schwarze Zapomenut Amerian (The Forgotten Americans). Sandin osud ukazuje, e tvrd prce a poctivost samy o sob nemus stait. Byla est let vdan a mla dv dti. Manel ji vak asto bil a ady hrozily Sande odejmutm dt, pokud od nho neodejde, protoe je v jeho ptomnosti povaovaly za ohroen. Dva tdny pedtm, ne ji soud konen rozvedl, naloil manel veker nbytek a cennosti na nkladn auto a zmizel; u ho nikdy nespatila a nedostala od nj nikdy ani dolar vivnho. Zatmco v manelstv vedla po hmotn strnce zajitnou stedostavovskou existenci, od rozvodu ila z ruky do st. Snaila se dostudovat a uivit pitom sebe i dti rznmi manulnmi pracemi, ale vdlky na to ne277
staily. Musela zat pracovat na pln vazek jako sekretka ve zdravotnm stedisku; dti j zatm hldala sousedka. Nakonec se j podailo dokonit kolu dky veernmu a przdninovmu studiu, ale ani pak nenala zamstnn, kde by vydlala vce ne jako sekretka. Protoe jej plat nestail na bn vdaje rodiny, nala si jet druhou prci - zaala po veerech pracovat jako prodavaka v samoobsluze, a pesto s penzi vyjde jen taktak. lovk se sna jednat zodpovdn," k, a je za to potrestn, protoe mu souasn systm prost nedv anci. Vdy pracuju jako soumar. Co vc u mu dlat?" (Schwarz, 1991) Sandra klesla nsledkem rozvodu ze vcelku zajitnho postaven do chudoby a podobnch ppad najdeme mnoho nejen ve Spojench sttech. Sociln mobilita a spch Mnoz lid v modern spolenosti jsou pesvdeni, e kad me doshnout vrcholu, pokud dost tvrd a vytrvale pracuje. sla vak ukazuj, e se to poda jen mlokomu. Pro je to tak obtn? V jistm smyslu je odpov velmi jednoduch: i ve spolenosti, v n by neexistovaly dn pekky a kad by ml pesn stejnou anci doshnout nejvyho postaven, by se to podailo jen miziv menin. Vrchol socioekonomickho uspodn m tvar pyramidy a poet mst na samotn pici, zaruujcch moc, status i bohatstv, je nutn omezen. Jen dva nebo ti tisce osob z celkovho potu 58 milion obyvatel Velk Britnie mohou napklad zskat editelsk msta v nkterm ze dvou set nejvtch podnik. Navc vak ti, kdo maj bohatstv a penze, disponuj adou monost, jak si sv vhody udret a penst je na sv potomky. Mohou svm dtem zajistit nejlep mon vzdln, kter jim asto umon zskat dobe placen msta. Navzdory danm z majetku a ddickm danm si zmon lid obvykle dok zadit, aby dti zddily velkou st jejich bohatstv. Vtina tch, kdo se dostanou a na vrchol, startuje z vhodnch pozic - jejich rodie jsou majetn lid nebo pslunci odbornch profes. Ze studi o lidech, kte dokzali zbohatnout, vyplv, e velmi mlo z nich zanalo opravdu z nieho". Valn vtina tch, kdo vydlali velk penze", na potku sv drhy zddila nebo dostala alespo skromn jmn, a to poslze rozmnoila. Problmy pi vzkumu sociln mobility Vzkum sociln mobility nar na etn skal. Ne vdy je napklad jasn, zda pesun od manuln prce k nemanuln pedstavuje opravdu spoleensk vzestup, nebo kvalifikovan dlnci mohou mt lep ekonomick postaven ne mnoho lid vykonvajcch ni kancelsk prce. Charakter jednotlivch pracovnch zaazen se v prbhu asu mn, take nelze vdy s jistotou ci, zda jde opravdu
278
o stejn" zamstnn jako dve (pipomeme si napklad vliv mechanizace a pota na kancelskou prci). Dal problm pedstavuje otzka, v jakm bod jejich kariry mme jednotliv generace srovnvat. V dob, kdy syn i dcera vstupuje do pracovnho procesu, bv asto i rodi jet zamstnn. Mnohdy se na spoleenskm ebku pohybuj rodie i dti zrove - vtinou stejnm smrem, mn asto ve smru opanm. Mme je srovnvat na zatku, anebo na konci jejich kariry? Se vemi tmito obtemi se lze do jist mry vyrovnat, napklad pozmnit kategorizaci pracovnch zaazen, pokud ve sledovanm obdob prola zsadn zmnou. Rutinn kancelskou prci lze tak zahrnout do jedn skupiny s kvalifikovanou dlnickou prac a sledovat pouze vstupy a vstupy do tto kategorie. Pi studiu intergeneran mobility se meme pokusit (pokud nm to zskan daje umouj) o srovnn rodi a dt jak na zatku, tak na konci jejich kariry. dn z tchto strategi vak nen zcela uspokojiv; zdnliv pesn sla uvdn ve studich sociln mobility je radno pijmat s jistou opatrnost, zvlt jde-li o mezinrodn srovnn.
279
CHUDOBA A NEROVNOST
Co je to chudoba a jak bychom ji mli definovat? Vtinou se rozliuje mezi chudobou absolutn a relativn. Hranice absolutn chudoby (nouze) se jako jeden z prvnch pokusil urit Charles Booth, kter v roce 1889 konstatoval, e v Londn ije 387 tisc lid velice chudch", 220 tisc tm hladovjcch" a 300 tisc hladovjcch" - dohromady asi tetina obyvatel msta. Jeho prce vyvolala veobecn pobouen: jak to, e ve zejm nejbohat zemi na svt, v samm stedu ohromnho impria, existuje tolik chudoby? Booth zavedl jako mtko chudoby pojem ivotnho minima", jeho podstatou je naplnn zkladnch poteb k zajitn uspokojivch fyzickch podmnek, tj. dostatku jdla a nleitho pste. Pedpokldal, e tyto poteby jsou pro lidi obdobnho vku a fyzickch dispozic vcemn shodn, a u ij v kterkoli zemi. Z tto pedstavy vychz vtina analz chudoby na celm svt i dnes. Definice chudoby vychzejc ze ivotnho minima vak v mnohm selhvaj zvlt pokud toto minimum vyjaduje konkrtn finann stka. Takov jednotc kritrium toti obvykle vede k tomu, e se nkte jedinci ocitaj nad oficiln hranic chudoby, pestoe jejich pjmy ve skutenosti nesta ani na uspokojen zkladnch poteb. Pinou me bt teba to, e v nkter sti danho sttu jsou daleko vy ivotn nklady ne v jin. Navc takov vpoty na zklad ivotnho minima neberou v vahu vliv veobecn rostouc ivotn rovn. Nae pedstavy o tom, co je chudoba, bychom proto mli realisticky pizpsobit normm a oekvnm lid ve spolenosti i rovni ekonomickho rstu. Nadpolovin vtina obyvatel svta dosud ije v pbytcch bez koupelny i sprchy, ale v prmyslov spolenosti si lze ivot bez tekouc vody jen st pedstavit. I definici relativn chudoby vak provzej etn obte; vtinou se opt d pjmovmi kritrii, kter mnohdy nevyjaduj skuten poteby lid.
Pro chudoba nemiz?
Je prokzno, e propracovan a systematicky uskuteovan sociln politika me - spolu se strategi zamenou na sniovn nezamstnanosti - chudobu znan omezit. Pkladem me bt vdsko, kde se podailo absolutn chudobu tm pln eliminovat. Za tento spch ovem spolenost plat uritou cenu, a to nejen ve form vysokch dan. Cenou za potlaen chudoby je i nrst byrokratickch vldnch struktur, je si mohou pisvojit znanou politickou moc. m vce je vak distribuce bohatstv ve spolenosti ponechna jen na trnch mechanismech, jako tomu bylo v osmdestch letech ve Velk Britnii, tm vt je vsledn majetkov nerovnost. Konzervativn vldy vychzely z ekonomickch teori, podle nich mlo snen dan pro jedince i podniky umonit rychlej ekonomick rst. Ten ml pinst ovoce jak bohatm, tak chudm. Reln vsledky
280
vak zvry tchto teori nepotvrzuj. A u podobn politika vede ke zrychlen hospodskho rozvoje i nikoliv, bv jejm dsledkem prohlouben rozdlu mezi chudmi a bohatmi - a dokonce i zven potu lid ijcch pod hranic ivotnho minima. asto se setkvme s nzory, e si chud lid svou chudobu zavinili sami, a s nedvrou vi tm, kdo bezpracn" ij na podpoe". Mnoho lid je pesvdeno, e by nezamstnan mohli prci najt, kdyby se opravdu snaili. Tyto nzory vak
Graf ukazuje pomr pjm nejbohatch 10 procent mu k 10 procentm s nejnimi pjmy. m vy pomr (na svisl ose), tm vraznj nerovnost. Zdroj: Independent on
Sunday, 21. ervence 1996
Srovnn rozsahu a efektu socilnch program sedmi zpadnch zem

Procento osob s nzkmi pjmy, jim sttn pspvek zaruuje polovinu prmrnho pjmu Velk Britnie USA Izrael Kanada Norsko Nmecko vdsko 68,5 38,1 50,0 52,7 80,1 78,8 87,8 Procento plnch rodin s nzkmi pjmy, jim sttn pspvek zaruuje polovinu prmrnho pjmu 63,1 19,4 42,9 40,5 56,4 69,8 76,5 Procento rodin starch oban s nimi pjmy, jim sociln pspvek zaruuje polovinu prmrnho pjmu 77,0 71,5 58,1 84,4 94,0 88,4 99,9
Zdroj: Upraveno podle: T. M. Smeeding et al., Poverty, Inequality, and Income Distribution in Comparative Perspective (Chudoba, nerovnost a distribuce pjm z komparativn perspektivy, 1990, str. 30-1 a 67)
281
neodpovdaj skutenosti. Napklad v britsk spolenosti asi tvrtina osob, kter ij pod hranic chudoby, prci ve skutenosti m, ale nevydl si dost na to, aby se povznesli pes prh ivotnho minima. Vtinu tch ostatnch tvo dti mlad 14 let, sta lid, nemocni a tlesn postien. Pestoe se asto soud, e si spousta lid nrokuje sociln dvky neoprvnn, vyskytuj se (ve Velk Britnii) podvody pi dosti o podporu v necelm jednom procentu ppad. To je podstatn mn ne u daovch piznn; podle odhad se vce ne 10 procent oprvnn dan ztrc v dsledku podvod nebo nik. Chudoba a zvislost na podpoe Chudoba nemus bt celoivotn: vznamn procento chudch lid bu zailo lep asy, anebo mohou oekvat, e se jejich situace v budoucnu zlep. Pro mnoho lid je vak chudoba doivotnm trestem, co plat zvlt pro dlouhodob nezamstnan. Kritikov dnen podoby socilnho sttu tvrd, e takov stt vytv zvislost na podpoe". Pjemci socilnch dvek se dajn stvaj zvislmi prv na tch programech, kter by jim mly umonit nezvislou a smysluplnou existenci. Jde pitom nejen o hmotnou, ale i o psychickou zvislost na tchto pjmech. Namsto aktivnho pstupu k ivotu se jejich pjemci uchyluj k rezignaci a pasivit, k oekvn trvale nataen pomocn ruky sttu. Pojem zvislosti na podpoe je kontroverzn; mnoz autoi popraj, e by lo o rozen jev. Bt na podpoe" je podle nich veobecn povaovno za zdroj hanby, take se vtina lid sna z tto situace pokud mono uniknout. Carol Walkerov vyhodnotila vzkumy vnovan tomu, jak lid ijc ze socilnch dvek organizuj svj ivot, a nalezla velmi odlin obrzek, ne jak vykresluj ti, kdo povauj ivot na podpoe" za snadn een. V jedn studii odpovdlo 80 procent respondent, e od chvle, kdy se stali zvislmi na socilnch dvkch, zaznamenali pokles ivotn rovn. Tm vichni se museli potkat s vtmi obtemi ne pedtm. Na druh stran je teba ci, e menin me sociln podpora pinst zlepen ivotnch podmnek. Pkladem me bt nezamstnan, jen dovr edestku, m mu vznik nrok na zven pspvk o 30 procent. Do kategorie osob, jejich ivotn podmnky se mohou dky socilnm dvkm zlepit, pat i nkter matky-samoivitelky. Vzkumy ukazuj, e asi tetina osamlch rodi, vesms en, je na tom po rozpadu manelstv (tj. kdy zanou pobrat sociln dvky) lpe ne pedtm. Pro valnou vtinu se vak finann situace zhoruje. Pouze 12 procent osob ijcch ze socilnch dvek tvrd, e se jim da docela dobe". Vtina jen taktak vyjde" nebo m pote". Jen tko se plnuje; spoen na budouc vdaje nepichz v vahu a kad et, kter pijde, pin starosti. Jdlo je sice dleit, ale kdy penze nesta, et se asto prv na nm. Walkerov uzavr: Navzdory tomu, co hlsaj novinov titulky, by si vtina lid ijcch
282
ze socilnch dvek radji vybrala nco jinho, kdyby jim nkdo nabdl relnou alternativu. Vtina z nich se v tto situaci ocitla proto, e v jejich ivot dolo k njak traumatick udlosti: pili o zamstnn, ztratili partnera nebo se zhoril jejich zdravotn stav" (Walkerov, 1994, str. 9). A u je skuten rozsah zvislosti na podpoe jakkoli, zpas s n se stal jednm z hlavnch cl reformy socilnho sttu. Jednou z nejvznamnjch reforem bylo zaveden program smujcch k optnmu zalenn pjemc socilnch dvek do pracovnho procesu. Zatmco ve Velk Britnii a jinch evropskch zemch se takov programy teprve zavdj, ve Spojench sttech u existuj del dobu, co nm umouje zhodnocen jejich vsledk. Daniel Friedlander a Gary Burtless studovali tyi americk vldn programy, jejich clem bylo povzbudit osoby zvisl na socilnch dvkch, aby si naly placen zamstnn. Vechny tyi programy mly urit spolen rysy. Finann stimulovaly ty nezamstnan, kte aktivn hledali prci, a podvaly jim informace o tom, jak nachzet pracovn msta. Krom toho nabzely i pleitost k doplnn vzdln a kvalifikace. Clovou skupinou byly pevn matky-samoivitelky, kter pobraly pspvky na podporu rodin se zvislmi dtmi; tyto pspvky tvo nejnkladnj poloku v celm americkm systmu socilnch dvek. Friedlander a Burtless zjistili, e zmnn sociln programy skuten pinely vsledky: jejich astnice nachzely prci dve ne jin nezamstnan. Jejich vdlky navc nkolikrt pevily cenu samotnho programu. Nejmn spn se ovem ukzaly u tch, kte jejich pomoc potebovali nejvce, toti u osob, kter byly bez prce u dlouhou dobu. Clem podobnch program je pozitivn stimulovat pjemce socilnch dvek, aby si hledali placen zamstnn. Nkte analytici socilnho systmu vak vol spe bi" ne cukr" a piklnj se k tvrdmu pstupu. Navrhuj, aby bylo mono podporu za uritch okolnost vrazn zkrtit nebo pln odejmout. Pkladem by mohla bt situace, kdy osaml matka s jednm dttem, zvisl na podpoe, porod dalho potomka. Kritikov ovem namtaj, e zkrcen nebo odejmut podpory me postien dohnat ke zloinu nebo prostituci, aby si vydlali na ivobyt. Experiment tohoto druhu se zatm odehrlo jen mlo, take je zatm pedasn je hodnotit (Friedlander a Burtless, 1994).
Bezdomovci
Vtina chudch lid m trval bydlit nebo pste. V poslednch dvaceti letech vak na ulicch velkch mst (a nejen v Britnii) vdme stle vce tch, kdo dn domov nemaj. Ve Spojench sttech se zaala problmu bezdomovc vnovat v 80. letech Martha Burtov; jejm clem bylo zhodnotit psoben vldnho programu (Emergency Fund and Shelter Program), jen vznikl jako reakce na povliv nrst potu osob bez pste nebo hladovjcch. Burtov nala mezi bezdomovci takov, kte se
283
dobrovoln rozhodli t na ulici, spt nadivoko" a zbavit se vech omezen a starost spojench s majetkem. Valn vtina vak dn takov pn nemla. Byli to prost lid, kte se ocitli za dlic rou" a byli k bezdomovectv dotlaeni okolnostmi, kter nedokzali zvrtit (Burtov, 1993). Po ztrt trvalho bydlit vznik asto bludn kruh, v nm jedna deprivace podmiuje druhou. Podobn jako chudobu nememe ani bezdomovectv definovat tak snadno, jak by se mohlo zdt. Jet ped dvma generacemi si vtina lid pod pojmem domov pedstavovala rodinn prosted a za bezdomovce byli povaovni ti, kdo obvali lacin ubytovny nebo svobodrny. kalo se jim bezdomovci (homeless), protoe ili sami a mlokdy se vdali se svou rodinou nebo pbuznmi. V prbhu poslednch dvou nebo t desetilet se situace zmnila. Stle toti pibv lid, kte ij osamle z vlastnho svobodnho rozhodnut. Pojem bezdomovec byl proto penesen na rostouc kategorii tch, kdo vbec nemaj kde spt - bu nachzej doasn toit v charitativnch tulcch, anebo pespvaj na ulici, v parcch, na ndrach nebo ve zchtralch, oputnch budovch. Ve Velk Britnii se kategorie bezdomovc skld z nkolika rznch skupin. Asi tvrtinu pedstavuj lid, kte strvili njak as v psychiatrick lebn. A do 60. let, kdy nastalo masov propoutn chronickch psychiatrickch pacient z leben, by se jist alespo st tchto osob nachzela v stavech (viz kapitola 8, Deviace a zloin). Vtinu bezdomovc ovem netvo bval psychiatrit pacienti, ba dokonce ani alkoholici nebo drogov zvisl. Nejastji jde o lidi, kte se ocitaj na ulici, protoe je postihla njak osobn katastrofa - asto i nkolik pohrom souasn. ena, kter se rozvd, me napklad pijt nejen o domov, ale i o prci. Jindy jde o mladho lovka, kter ml konflikty s rodinou a vyrazil hledat tst do velkho msta bez jakhokoli zajitn. Vzkumy ukazuj, e nejsnze se v postaven bezdomovc ocitaj lid z ne postavench dlnickch rodin, nekvalifikovan, s velmi nzkmi pjmy. Vznamnm ukazatelem je dlouhodob nezamstnanost. Vtina sociolog se shoduje na tom, e klovou - by nikoli dostaujc - podmnkou pro vyeen situace bezdomovc je zajistit jim pimenj bydlen, ne pedstavuj doasn tulky, a u bude pmo financovno vldou nebo ne. Christopher Jencks uzavr svou knihu Bezdomovci (The Homeless, 1994) tmito slovy: A u se lid ocitli na ulici z jakhokoli dvodu, lze jejich osud nejspe zlepit poskytnutm pste, kter jim zaru potebnou mru soukrom a stability. Bez stabilnho bydlen nem dn jin pomoc anci na spch."
TDY, NEROVNOST A EKONOMICK SOUTIVOST
Je rostouc tdn nerovnost nezbytnou dan za zajitn hospodskho rstu? Podobn tvrzen jsme asto slchali zejmna za vldy Margaret Thatcherov, kdy se tvrdilo, e snaha jedince o zbohatnut stimuluje ekonomick rozvoj, protoe je
284
hnac silou veker vynalzavosti a soutivosti. Na druh stran vak existuje mnoho materil, je podobn nzory zpochybuj. Michel Albert ve sv knize Kapitalismus proti kapitalismu (Capitalism vs Capitalism, 1993) systematicky srovnv dva modely podnikn a ekonomick organizace, z nich jeden oznauje jako americk" a druh jako rnsk". Prvn z nich, jeho pkladem je krom USA i Velk Britnie, vychz z pevn deregulovanch trh a slab role socilnho sttu; je provzen znanmi majetkovmi rozdly mezi bohatmi a chudmi. Pkladem druhho typu jsou stty lec podl toku Rna, tj. Nmecko, vcarsko a Nizozem. M vak nkter spolen vlastnosti i s Japonskem a jinmi spnmi asijskmi ekonomikami. V rnskm modelu pevauj kolektivn zjmy nad individulnmi. Tyto spolenosti nejsou agresivn individualistick; stedn roli pi zajiovn stability sehrv komunita, obec a podniky spolu s odbory. Ve srovnn s americkm modelem jsou relativn rovnostsk a vyznauj se menmi majetkovmi rozdly mezi bohatmi a chudmi. Albert tvrd, e rnsk model je v celosvtov konkurenci spnj ne americk prv pro svj rovnostsk" charakter. Tento nzor se opr mimo jin o analzu spchu, kterho v poslednch ticeti letech doshla ada asijskch zem (napklad Japonsko, Singapur, Jin Korea a Tchaj-wan). Stty s nzkou mrou majetkov nerovnosti vtinou prosperuj lpe ne ty, v nich se setkvme s velkou propast mezi bohatmi a chudmi. Je pravdpodobn, e zalenn chudch lid do ir spolenosti jim dv vt pleitost i motivaci ke zlepen vlastn situace ne opan stav, kdy jsou od zbytku spolenosti odznuti. Vztah mezi majetkovou nerovnost a hospodskm rstem vak zstv do znan mry nevyjasnn.
ZAVER
Ekonomick nerovnost je trvalm rysem vech spoleenskch systm s vjimkou spolenost lovc a sbra, v nich ovem dn velk bohatstv nevznik. V modern spolenosti je nerovnost vyjdena pedevm tdnmi rozdly, je do znan mry ovlivuj ivot jedince, ale nikdy zcela neuruj jeho osud; ve spolenosti existuje znan sociln mobilita. Nkte lid se nicmn ocitaj v chudob, z n se jim neda uniknout. Pojem relativn chudoba" je vlastn vyjdenm majetkov nerovnosti ve spolenosti. Existuj nzory, e hlubok rozdly (s jakmi se setkvme napklad ve Velk Britnii) nejene pestvaj stimulovat hospodsk rst, ale dokonce psob proti nmu. V takovm ppad by ovem snaha o pekonn chudoby a beznadje - jist douc u sama o sob - mohla znamenat i ekonomick pnos.
285
11. KAPITOLA
Modern organizace
MODERN ORGANIZACE
Dve provali lid cel ivot v mal, uzaven komunit. Doma pichzeli na svt a doma tak umrali. Pesnmu mstu narozen - vesnici, domu a mstnosti - byl pipisovn velk vznam. Porod se obvykle odehrval v hlavn mstnosti domu, v nm bydlela rodika. Jakmile se objevily prvn porodn stahy, shromdily se mstn eny, aby j poskytly pomoc. Rodika obvykle leela ped krbem, zvlt za chladnho poas. Po podlaze se rozsypala slma, jako kdy ve stji pichz na svt teltko. K dispozici bylo jen to, co mohla rodice nabdnout jej komunita; na venkov po stalet nikoho ani nenapadlo volat pomoc zven. eny si vzjemn pomhaj" a poskytuj si podporu", p jeden za druhm kn a ednci, kte se zmiuj o porodech v 18. a 19. stolet. Klovou roli mla porodn bba, kter se zpotku kalo dobr matka": byla to ena, kter si dokzala poradit s bolestmi a problmy mladch en v klovch okamicch jejich thotenstv a pi porodu samotnm. Z jednoho francouzskho dokumentu z 20. let 19. stolet se dovdme, jak kvality se od porodn bby oekvaly. Musela bt siln, zdatn, hbit, ztepil, bez tlesnch vad" a mt dlouh a obratn ruce". Nemen nroky byly kladeny i na jej duevn pedpoklady, nebo mla bt ctnostn, diskrtn, rozvn, dobe vychovan a spodan" (Gelis, 1991). Ve Velk Britnii se a do poloviny 20. stolet rodila vtina lid doma a porodn bba pitom nadle hrla vznamnou roli. Dnes je vak nejbnj pivst dt na svt v porodnici, co vede k zsadn zmn: mlokdo z ns dnes ct njak citov pouto k mstu, kde se narodil. Pro by tak ml? Jeho roditm je dnes velk a neosobn porodnice. Porodn bby, kter existovaly po stalet, dnes bu zmizely, anebo prost pomhaj v asnjch fzch thotenstv. Proces porodu samotnho d a sleduj profesionlov - lkai, sestry a dal zdravotnci.
ORGANIZACE A MODERN IVOT Modern nemocnice je dobrm pkladem organizace. Jako organizaci oznaujeme velk seskupen lid, kter je neosobnho charakteru a vznik s konkrtnm zmrem. V ppad nemocnice je tmto zmrem lit choroby a poskytovat jin formy lkask pomoci. V souasn dob hraj organizace daleko vznamnj roli v naem bnm ivot, ne tomu bylo kdy pedtm. Nejene ns do tohoto svta pivdj, ale provzej ns v nm na kadm kroku a dohlej i na nai smrt. Jet pedtm, ne se naro288
MODERN ORGANIZACE
dme, se nae matky [a nejsp i otcov) astn lkaskch prohldek v nemocnici nebo jin zdravotnick organizaci. Kad narozen dnes registruj organizace sttn sprvy, kter shromauj daje o ivot jedince od narozen a do smrti. Vtina lid umr v nemocnici, ne doma, a i kadou smrt je nutno dn vykzat. Kdykoli zvednete telefon, otote kohoutkem, pustte si televizi nebo nastoupte do auta, ocitte se v kontaktu s organizacemi, na nich jste do jist mry i zvisl. Vtinou je jich cel ada a vstupuj do interakce nejen s vmi, ale i mezi sebou. Vodrna napklad zajiuje, e kdy otote kohoutkem, potee voda. Sama vak zvis na jinch organizacch, napklad na tch, kter buduj a obsluhuj pehradn ndre, a ty zase na dalch... tm donekonena. Kohoutkem sice otte doma, ale voda pravdpodobn pichz z mst vzdlench adu kilometr. Vodrna, i spe vodrny, mus krom vs souasn zsobovat tisce nebo miliony jinch lid. Pklad s vodrnou si mete vynsobit destkami dalch, nebo pravideln zsobovn vodou je pouze jedna z mnoha forem na zvislosti na rznch organizacch. Musme si uvdomit, e po vtinu lidskch djin - ne doshl rozvoj organizac souasnho stupn - nemohli lid vbec potat s vcmi, kter dnes povauj za samozejmou soust ivota. Ped pouhmi sto lety bylo napklad ve Velk Britnii jen mlo dom vybaveno vodovodem a mnoz lid pouvali vodu, kter byla zneitn a vyvolvala adu chorob a epidemi. V mnoha mn rozvinutch oblastech svta, napklad v Asii nebo Africe, to plat dodnes; lid si chod kad den pro vodu k prameni nebo ke studni, kter je mnohdy infikovna choroboplodnmi bakteriemi. V modern zpadn spoleenosti se na nezvadnost pitn vody peliv dohl. Uplatuj se pitom dal organizace, toti hygienick sluby. Obrovsk vliv organizac na n souasn ivot vak nelze povaovat po vech strnkch za pnos. Organizace nm toti asto odnmaj prvo rozhodovat a penej je na ednky i odbornky, kter meme jen st ovlivnit. Vichni napklad musme konat urit vci, kter po ns vyaduje vlda (platit dan, dodrovat zkony, bojovat ve vlce), jinak nm hroz potrestn. Organizace jako zdroje spoleensk moci tak mohou poddit jedince dikttu, jemu obvykle nen schopen inn vzdorovat. V tto kapitole se zabvme vzestupem modernch organizac a jeho dopadem na n souasn ivot. Nejdve budeme analyzovat mylenky dvou autor, kte vrazn ovlivnili sociologick pedstavy o organizacch, Maxe Webera a Michela Foucaulta. Pot se podvme na zpsoby fungovn organizac - a u jde o obchodn firmy, nemocnice, koly, vldn ady nebo vzen - a na rozdly mezi nimi. Zvltn pozornost bude vnovna velkm podnikm, jejich psobnost se stle vce pen na celosvtovou rove. V zvren sti se pak budeme zabvat zsadnmi zmnami, kter dnes ve velkch podnicch a jinch organizacch modern spolenosti probhaj.
289
MODERN ORGANIZACE
TEORIE ORGANIZAC
Za prvni systematick vklad vvoje organizac vdme Maxi Weberovi. Podle nj pedstavuj organizace zpsob, jak pravideln koordinovat lidi nebo produkty jejich prce v ase a prostoru. Weber zdrazoval, e podmnkou jejich rozvoje je ovldn informac, z eho plyne zsadn vznam psemnch dokument: aby mohla fungovat, potebuje organizace psan pravidla a spisy, do nich se ukld jej pam". Weber vidl organizace jako siln hierarchick seskupen, v nich se moc obvykle sousted na nejvych pkch. V tto kapitole se budeme zamlet nad tm, zda ml pravdu. Pokud ano, m to pro ns velk vznam: Weber toti rozpoznal nejen souvislost mezi modernmi organizacemi a demokraci, ale i rozpor mezi nimi, jemu pipisoval dalekoshl dsledky pro spoleensk ivot. Weberv pohled na byrokracii Vechny rozshl organizace maj podle Webera byrokratickou povahu. Slovo byrokracie vytvoil v roce 1745 jist pan de Gournay, kter je odvodil od eckho pojmu kratos" (vlda) spojenho s francouzskm bureau", je znamen kancel, ale i psac stl. Byrokracie je tedy jinmi slovy vlda ednk. Pvodn lo jen o ednky vldn, ale pozdji se uit tohoto pojmu rozilo na ednky veho druhu. Pvodn vznam termnu byrokracie byl jednoznan pejorativn. De Gournay hovoil o rostouc moci ednk jako o chorob zvan byromnie". Francouzsk romanopisec Honor de Balzac povaoval byrokracii za ob moc v rukou trpaslk". Tato perspektiva existuje dodnes: byrokracie je asto synonymem zdlouhavosti, neefektivnosti a pltvm. Jin autoi vak vid byrokracii v opanm svtle - jako pklad dslednosti, pesnosti a efektivnho zen. Tvrd, e byrokracie je ve skutenosti nejvkonnj formou organizace, jakou kdy lidstvo vynalezlo, protoe pro plnn vech kol existuje pesn postup. Weberovo len byrokracie zstv nkde na pli cesty mezi obma tmito extrmy. Weber poukzal na to, e omezen poet byrokratickch organizac existoval i v tradinch civilizacch. Napklad v csask n spovala odpovdnost za veker sttn zleitosti na byrokratickm ednictvu. Pln se vak byrokracie rozvinula a v modern dob. Podle Webera je expanze byrokracie v modern spolenosti nevyhnuteln, protoe se bez n nememe vyrovnat s administrativnmi nroky, kter na ns kladou rozshl spoleensk systmy. Na druh stran vak Weber vidl u byrokracie i adu zsadnch nedostatk, kter - jak uvidme - maj vrazn dopad na povahu modernho spoleenskho ivota. Aby mohl lpe studovat piny a povahu jejich expanze, postuloval Weber ideln typ byrokratickch organizac. Idelnm" pitom nemyslel douc", ale ryz". Weberv ideln typ je abstraktnm popisem, jen klade draz na ty reln
290
MODERN ORGANIZACE
existujc vlastnosti, kter povauje za nejtypitj. U byrokraci uril nkolik zsadnch charakteristik: Existuje jednoznan hierarchie pravomoc. koly organizace jsou rozdleny mezi jednotliv pracovnky v souladu s touto hierarchi. Byrokracie m podobu pyramidy s jasn stanovenmi vztahy nadzenosti a podzenosti, co j umouje centralizovan rozhodovn a jeho koordinovanou realizaci. Nadzen sloky zadvaj koly podzenm a dohlej na n. Jednn pracovnk na vech rovnch organizace se d psanmi pravidly. To vak neznamen, e by se byrokratick povinnosti vykonvaly vdy mechanicky. S postavenm v hierarchii roste i rozmanitost ppad, s nimi si pracovnk mus poradit, a tedy i nrok na prunou interpretaci pravidel. ednci pracuj na pln vazek a dostvaj plat. Kad pracovn msto v hierarchii je spojeno s konkrtnm a fixnm platem. Od pracovnk se oekv sil o kariru v rmci organizace. K poven dochz na zklad prokzanch schopnost, seniority (odslouench let) nebo kombinac obou tchto kritri. koly, kter ednk vykonv v rmci organizace, jsou stktn oddleny od jeho soukromho ivota. Nen douc, aby se innost na pracoviti prolnala s ednkovm soukromm; bydlit a pracovit jsou oddleny i fyzicky. Pslunci organizace nejsou vlastnky hmotnch prostedk, s nimi pracuj. Rozvoj byrokraci podle Webera oddluje pracovnky od jejich vrobnch prostedk. V tradin komunit maj zemdlci a emeslnci kontrolu nad vrobnm procesem a jsou obvykle majiteli nstroj, s nimi pracuj. Naproti tomu v byrokracii nejsou ednci majiteli svch kancel, nbytku nebo psacch stroj, kter pouvaj. Weber byl pesvden, e m vce se bude organizace blit jeho idelnmu typu" byrokracie, tm efektivnji bude naplovat cle, kter si vytkla. asto byrokracii pirovnval ke sloitmu stroji. Formln a neformln vztahy uvnit byrokracie Weberova analza byrokracie klade hlavn draz na formln vztahy v rmci organizace, tj. na vztahy mezi lidmi vyjden v jejch pravidlech. Neformlnmi vazbami a vztahy malch skupin, je existuj v kad organizaci, se pli nezabval. Prv neformln zpsoby jednn vak byrokracii asto poskytuj prunost, kter by jinak nedoshla. Dnes ji klasick studie Petera Blaua sledovala neformln vztahy ve vldnm ad, jeho kolem bylo vyetovat mon daov niky (Blau, 1963). Pokud ednk narazil na problm, jeho eenm si nebyl jist, ml vc projednat se svm bezprostednm nadzenm. Procedurln pedpisy nedovolovaly, aby se s problmem svoval svm kolegm pracujcm na stejnm stupni. Vtina ednk se vak obvala, e kdy pjdou za svmi nadzenmi, me to bt vnmno jako jejich neschopnost i nesamostatnost, co zmen jejich anci na poven. Proto
291
MODERN ORGANIZACE
se obvykle radili mezi sebou, pestoe tm poruovali oficiln smrnice. To jim umoovalo dostat nejen konkrtn radu, ale tak snit mru stresu plynoucho ze zcela samostatn prce. Na primrn rovni sociln skupiny se tak mezi pracovnky na te rovni vytvoily pevn vazby vzjemn loajality. Blau dospl k zvru, e tato skutenost zejm umonila pracovnkm vyrovnvat se s problmy daleko efektivnji: lenov skupiny si vytvoili neformln postupy, kter dvaly vt prostor jejich iniciativ a odpovdnosti, ne jim formln pravidla organizace umoovala. Neformln zjmov skupiny se vytvej na vech stupnch organizac. Na jejich vrcholu mohou hrt osobn vazby a sympatie vt lohu ne formln pedepsan podoba rozhodovn. Napklad u firmy m o strategii rozhodovat schze sprvn rady nebo valn hromada akcion. V praxi asto d podnik nkolik len sprvn rady, kte pijmaj rozhodnut neformlnm zpsobem a oekvaj, e je rada prost schvl. Neformln st tohoto druhu, zaloen na znmostech, mohou pesahovat hranice jedn firmy. pikov pedstavitel jednotlivch podnik asto vzjemn konzultuj a mnohdy ve svm volnm ase navtvuj stejn kluby a spolky. Je velmi obtn zhodnotit, do jak mry tyto neformln postupy zlepuj nebo naopak zhoruj vkonnost organizace. V systmech vychzejcch z Weberova idelnho typu asto buj prales neoficilnch zpsob innosti: neprunost oficilnch pravidel se pekonv jejich obchzenm. Je-li prce jednotvrn, pispvaj neformln postupy i k vytvoen pjemnjho pracovnho prosted. Neformln spojen mezi vysoce postavenmi jedinci mohou bt pnosn pro organizaci jako celek. Na druh stran vak tito jedinci nkdy spe ne na prospch samotn organizace dbaj na prosazovn a ochranu svch vlastnch zjm. Fyzick parametry organizace Vtina modernch organizac psob v budovch navrench speciln pro el, jemu slou. Nkter vlastnosti budovy, v n urit organizace sdl, jsou obvykle specifick pro jej innost; jin architektonick prvky vak bvaj shodn s budovami jinch organizac. Architektura nemocnice se napklad jistm zpsobem li od obchodn firmy nebo koly. Nemocnici propjuj jej typick charakter pokoje nemocnch, ordinace a operan sly, kolm zase tdy, laboratoe a tlocvina. V obecnch rysech vak maj mnoho spolenho: dlouh chodby, z nich vede mnostv dve do jednotlivch mstnost, jako i standardizovan nbytek a dekorace. Lid prochzejc po chodbch sice bvaj rozdln obleeni, ale jinak psob vtina sdel modernch organizac dosti uniformnm dojmem. To se netk jen vnitn struktury budov, ale i jejich vnj podoby. Projdte-li kolem urit budovy a zeptte se: To je kola?", asto uslyte odpov: Ne, to je nemocnice." Nkdy se me kola usdlit i v budov, kter dve bvala nemocnic, i kdy to vyaduje znan vnitn pravy.
292
MODERN ORGANIZACE Foucaultova
teorie
organizac: kontrola nad asem a prostorem Michel Foucault poukzal na pmou souvislost mezi fyzickou architekturou organizace a jej sociln strukturou, vetn mocenskch vztah (Foucault, 1970,1971). Zabvme-li se fyzickmi vlastnostmi organizac, uvidme problmy analyzovan Weberem v novm svtle. Kancele, o nich Weber hovoil v abstraktn rovin, maj v dan organizaci rovn urit fyzick msto - jsou to mstnosti oddlen chodbami. Prostorov uspodn velkch firem bv nkde pmoae hierarchick: m vy postaven v podniku, tm ve umstn kancel, a kdy se ekne horn poschod", rozum se tm mocensk pika organizace. Psoben organizace je i jinak ovlivovno jejmi fyzickmi dispozicemi, a to zejmna tam, kde se systm do znan mry opr o neformln vztahy. Fyzick blzkost usnaduje formovn primrnch skupin, zatmco fyzick vzdlenost me skupiny polarizovat a pispvat k rivalit mezi jednotlivmi oddlenmi (my" versus oni").
Dozor v organizacch
Uspodn mstnost, chodeb a volnch prostor v budovch organizace nm poskytuje zkladn informace o tom, jak se v n uplatuje pravomoc nadzench. V nkterch organizacch pracuj skupiny lid kolektivn v otevenm prostoru (hale). Prce v prmyslu, napklad v psov vrob, bv natolik jednotvrn a nezajmav, e je teba pravideln kontrolovat, zda tempo prce nekles. Tot obvykle plat o rutinn prci psaek, kter sed spolen u psacch stroj ve velk hale, kde je maj jejich nadzen trvale na och. Foucault kladl velk draz na to, zda architektonick eeni modern organizace umouje nadzenm pracovnky vidt nebo ne, co podle nj ovlivuje a vystihuje charakter uplatovn jejich pravomoci. m jsou podzen viditelnj, tm snze se mohou ocitnout pod dozorem. V modernch organizacch je pod dozorem kad, i pomrn vysoce postaven jedinec; jeho jednn vak bv obvykle sledovno tm intenzivnji, m je jeho postaven ni. Setkvme se s dvma typy dozoru. Prvnm je pm pozorovn toho, eo podzen kon. Pkladem me bt koln tda, kde dti sed v lavicch azench za sebou a uitel je vechny vid. Od dt se oekv, e budou pozorn sledovat, eo se dje, anebo budou pohroueny do sv prce. Zda se tak skuten stane, to ovem v praxi zle na schopnostech konkrtnho uitele a na ochot dt plnit jeho oekvn. Druh typ dozoru je nenpadnj, ale nemn vznamn. Spov v zakldn kartotk, spis a jinch dokument vypovdajcch o ivot jednotlivch osob. Weber si uvdomoval vznam psemnch zznam (dnes jsou asto uloeny v potach) pro modern organizace, ale nezabval se podrobnji jejich monm vyuitm k regulaci lidskho jednn. Zznamy o zamstnancch asto obsahuj kompletn pracovn anamnzu, ale tak podrobnosti z jejich soukromho ivota
293
MODERN ORGANIZACE
a asto i hodnocen jejich charakteru. Tyto zznamy umouj monitorovat chovn pracovnk a slou jako podklady pro jejich ppadn poven. V mnoha firmch vypracovvaj vichni zamstnanci pravideln ron hodnocen tch, kdo jsou jim bezprostedn podzeni. V prbhu kariry zamstnanc nkterch organizac se pi sledovn jejich vkonnosti nkdy vyuv i hodnocen ze stednch a vysokch kol. Organizace nemohou dn fungovat, pokud jejich zamstnanci pracuj, jak je napadne. Jak zdraznil Weber, oekv se od kadho pracovnka firmy, e bude dodrovat pravidelnou pracovn dobu. innost mus bt trvale koordinovna v ase a prostoru, emu mnohdy napomh nejen fyzick uspodn, ale i pesn asov harmonogramy, kter zaruuj efektivn rozmstn tl v rmci organizace" (Foucault). Prv asov rozvrhy jsou podmnkou organizan disciplny, protoe napomhaj elnmu rozmstn velkho potu osob. Kdyby napklad univerzita nedodrovala rozvrhy pednek, brzy by se zhroutila, protoe by nastal naprost chaos. S pouitm harmonogramu lze as i prostor vyuvat intenzivn, vtsnat do nich eo nejvce osob a innost.
Vzen: Jste pod dozorem!
Foucault vnoval velkou pozornost organizacm, v nich jsou jedinci nadlouho oddleni od vnjho svta - napklad vzenm. Vzen je vhodnm pkladem toho, jak funguje dozor, protoe usiluje o co nejvt kontrolu nad chovnm vz. Me ns pekvapovat," ptal se Foucault (1979), e se vzen podobaj tovrnm, kolm, kasrnm i nemocnicm a ty se zase vesms podobaj vzenm?" Podle Foucaulta je vzorem pro vzen na doby Panopticon, organizace, kterou si v 19. stolet vymyslel osvcen anglick myslitel a sociln reformtor Jeremy Bentham. Nazval tak svj projekt idelnho vzen, kter pi rznch pleitostech nabzel britsk vld. Ta jej sice nikdy jako celek nepijala, ale nkter z jeho hlavnch princip se ve vzench zbudovanch v 19. stolet pece jen uplatnily, a to jak ve Velk Britnii, tak na evropskm kontinent a ve Spojench sttech. Benthamovo Panopticon mlo kruhov tvar; cely byly rozmstny po obvodu kruhu a strn v uprosted. Do kad cely vedla dv okna, jedno zven a jedno smrem ke strn vi. Clem tohoto uspodn bylo, aby vzesk str mla vzn trvale na och. V oknech strn ve mly bt aluzie, co by umoovalo strnm vzn neustle pozorovat, i kdy by sami pro n byli neviditeln. Byrokracie a demokracie Pokud jde o vzen, ml Foucault pravdu: i dnes se vtina vznic npadn podob Benthamovu Panopticonu. Zcela na mst je tak jeho draz na klovou lohu dohledu v modern spolenosti, co je problm, kter nabv na vznamu se stle rostoucm vlivem informanch a komunikanch technologi. ijeme ve spolenos294
MODERN ORGANIZACE
ti, kde jsme neustle sledovni; nejrznj organizace trvale shromauj informace o naem ivot. Nkte autoi dokonce hovo o spolenosti pod dozorem" (surveillance society, Lyon, 1994). Jak u bylo eeno, maj o ns vldn organizace obrovsk mnostv informac, od dat narozen, kolnch vysvden a daj o zamstnnch a po nae pjmy, kter pedkldme ke zdann, a zdravotn stav. S rozvojem pota a dalch forem elektronickho zpracovn dat narst hrozba, e se veker n ivot ocitne pod drobnohledem rznch organizac. Pedstavme si zemi se 26 miliony obyvatel, jej vlda pouv 2220 databz, obsahujcch v prmru 20 sloek informac o kadm obanovi. Deset procent obyvatel je vedeno v centrln databzi policie. Asi ns napadne, e je to stt, jen trp pod krutou diktaturou, ale opak je pravdou: jde o Kanadu (Lyon, 1994). Omezen demokracie v dsledku rozvoje modernch forem organizace a kontroly informac znepokojovalo u Maxe Webera. Za zvlt nebezpenou povaoval monost, e se vlda nad celou spolenost ocitne v rukou neosobn byrokratick mainrie. Jak se me demokracie vyrovnat s rostouc moc, kterou nad nmi maj byrokratick organizace? Vdy byrokracie m podle Webera nutn specializovanou a hierarchickou povahu. Kdo pracuje na nich stupnch organizace, tomu nakonec nezbv ne vykonvat bnou innost podle povel nadzench, jejich
Nae senzory ukazuj, e buka slo 2 je obsazena u 18 minut. Potebujete pomoc?"
295
MODERN ORGANIZACE
rozhodovn neme nijak ovlivnit. Weberv pokraovatel Roberto Michels (1967) o tomto procesu odnmn moci prohlsil, e ve vech velkch organizacch a obecn ve spolenosti, v n takov organizace dominuj - nastv nezadriteln smovn k oligarchii. Pojmem oligarchie se rozum nadvlda mal skupiny. Podle Michelse je koncentrace moci na nejvych stupnch prost nevyhnutelnm dsledkem rostouc byrokratizace svta.
Dohled nen vemocn
Weber a Foucault tvrdili, e maximln dohled nad pracovnky spojen s pesnm a dslednm rozdlenm pravomoc je cestou k efektivnmu veden organizace. Pinejmenm o firmch, kter (na rozdl od vzen) neusiluj o totln kontrolu nad jedinci, to vak neplat. Vzen toti ve skutenosti nen pli dobrm modelem organizace jako takov. Pm dozor me vcelku spn splovat svj el jen tam, kde je jeho clem kontrola osob, kter jsou vi nadzenm autoritm v podstat neptelsky naladny a radji by byly nkde jinde, co je prv pklad vzen. Naproti tomu v organizacch, kde zle na spoluprci pi realizaci spolenho cle, je situace jin. Pokud veden pli spolh na pm dozor, sniuje to motivaci zamstnanc, kte maj pocit, e jim prce neposkytuje dnou anci na samostatn rozhodovn a seberealizaci (Grint, 1991, Sabel, 1982). Organizace zaloen na principech, kter popsali Weber a Foucault, se proto dve nebo pozdji musej potkat s velkmi obtemi. Plat to napklad o velkch tovrnch s psovou vrobou a psn hierarchickm pojetm autority. Takov prosted dlnky nemotivuje k tomu, aby pracovali s velkm zaujetm, take v podstat vyaduje trval dohled, aby se udrela alespo njak pracovn morlka. Dozor vak vyvolv jednoznanou nelibost a odpor. Lid maj obvykle odpor tak ke druh form dozoru, o n hovoil Foucault, toti ke shromaovn psemnch informac o jejich ivot (kdrovn). Tato skutenost vznamn pispla ke zhroucen komunistickch systm sovtskho typu. V komunistickch sttech byli lid trvale piclovni bu pslunky tajn policie, anebo jinmi obany. Mezi tmito udavai bvali i jejich soused nebo dokonce pbuzn. Vldy si tak vedly podrobn informace o vech obanech, aby mohly potlait jakoukoli ppadnou opozici. Vsledkem byl autoritsk reim, kter nebyl ani ekonomicky efektivn. Cel spolenost se tak vskutku podobala gigantickmu vzen a vyvolvala i stejnou nespokojenost, konflikty a odpor - a se nakonec jej lenov osvobodili.
296
MODERN ORGANIZACE
BUDE BYROKRACIE PEKONNA?
Po dlouhou dobu vvoje zpadn spolenosti se zdlo, e se natrvalo prosad Weberv model - a v zk nvaznosti na nj i Foucaultv. Ve sttn sprv, zdravotnictv, vysokokolskm vzdlvn a kapitalistickm podnikn dominovaly byrokratick prvky. Pestoe se v kadm byrokratickm prosted rozvj a vznamn uplatuje i neformln rozhodovn (jak ukzal Blau), zdlo se, e budoucnost skuten pinese to, co pedpokldal Weber: stle rostouc byrokratizaci. Byrokraci dodnes existuj v zpadnm svt spousty, ale Weberova pedstava, e jedinm zpsobem zen rozshl organizace je psn hierarchick struktura s koncentrac moci a znalost na nejvych stupnch, u zan vypadat ponkud archaicky. etn organizace dnes prochzej pestavbou, kter je m uinit mn hierarchickmi. Mnoh firmy na Zpad se pitom inspiruj takzvanm japonskm modelem".
JAPONSKY MODEL
Ekonomick spch Japonska je asto pipisovn specifickm vlastnostem velkch japonskch korporac, kter se vznamn odliuj od vtiny firem na Zpad. S Weberovm modelem byrokratick organizace se rozchzej v cel ad aspekt: Rozhodovn zdola nahoru. Autorita ve velkch japonskch firmch nem charakter stupovit pyramidy, v n by se kad stupe zodpovdal jen tomu bezprostedn nadzenmu. Pokud veden podniku pijm rozhodnut, kter se tkaj zamstnanc na nich rovnch, konzultuj je s nimi; pravideln se s nimi setkvaj i editel. Men specializace. V japonskch organizacch se zamstnanci specializuj daleko mn ne ve srovnatelnch podnicch na Zpad. William Ouchi (1982) to ukzal na pklad Sugaa, mladho mue, kter po promoci nastoupil do banky Mitsubeni v Tokiu. Prvn rok strv Sugao manaerskou ppravou - bude se uit, jak funguj jednotliv oddlen banky. Potom bude njak as pracovat za pepkou v jedn mstn poboce; pak pejde do sted, aby se seznmil s komernm bankovnictvm; a nsledn bude njak as pracovat v oddlen pjek. Odtud se nejspe vrt do sted, aby pracoval na osobnm oddlen. Mezitm uplyne deset let a Sugao se stane fem sekce. Ani pak vak rotace nekon: budou nsledovat nov pesuny do jinch oddlen banky, napklad do oblasti financovn malch podnik, a zase nvrat do sted v nov roli. Za ticet let, a doshne vrcholu sv kariry, bude Sugao ovldat vechny vznamn formy prce v bance, zatmco jeho americky protjek se bude tm urit hned od potku specializovat na jednu oblast bankovnictv a zstane v n po celou svou kariru. Jistota zamstnn. Velk japonsk spolenosti zaruuj tm, kter pijmou, uplatnn na cel ivot. Jejich zamstnanec se nemus obvat, e o prci pijde.
297
MODERN ORGANIZACE
Platov podmnky a mra odpovdnosti zvisej spe na zskanch zkuenostech, tj. na potu odslouench let, ne na drav souti o msto nahoe". Orientace na vkonnost skupin. Na vech rovnch podniku jsou lid sdrueni do malch spolupracujcch tm nebo pracovnch skupin. Hodnot se pevn vkonnost tchto tm, ne jedinc. Na rozdl od zpadnch firem nebvaj v organizan struktue japonskho podniku zaneseni jedinci, ale skupiny, co je v rozporu s pedpokldanm psobenm zkona oligarchie". Prolnn prce a soukromho ivota. Ve Weberov pojet byrokracie existuje zsadn pedl mezi prac jedince na pd organizace a jeho aktivitou mimo ni. To tak skuten plat o vtin zpadnch podnik, v nich je vztah mezi firmou a zamstnancem ryze ekonomick. Japonsk firmy se naproti tomu staraj o uspokojovn ady poteb svch pracovnk, ale oekvaj za to od nich bezvhradnou loajalitu. Japont zamstnanci od uklzeek a po generln editele asto nos uniformu firmy. Pracovn den asto zahajuj zpvem podnikov hymny" a pravideln trv svj voln as o vkendech rznmi innostmi, kter pro n firma organizuje. (Nkter znm zpadn firmy, napklad IBM a Apple, u tak zavedly podnikov hymny".) Krom platu zskvaj pracovnci i adu dalch vhod. Firma Hitachi, kterou studoval Ronald Dore (1980), napklad poskytuje ubytovn vem svobodnm zamstnancm a tm polovin enatch mu, kte pro ni pracuj. Krom toho jim nabz podnikov pjky na koln pro dti a pispv na svatby a pohby. Zkuenosti z japonskch podnik ve Velk Britnii a USA ukazuj, e rozhodovn zdola nahoru" lze spn uplatnit i mimo Japonsko. Pracovnci vesms pozitivn reaguj na mru iniciativy, kterou jim tyto firmy poskytuj (White a Trevor, 1983). Lze se tedy domnvat, e nm japonsk model skt urit pouen o weberovskm pojet byrokracie - e toti organizace blzk Weberovu idelnmu typu" jsou ve skutenosti efektivn pouze paprov, nebo pracovnkm na nich stupnch neumouj projevit vlastn iniciativu a samostatnost pi vkonu prce. Ouchi (1979, 1982) dospl na zklad studia japonskch firem k zvru, e byrokratick hierarchie, na kterou kladl draz Weber, m sv zeteln omezen. U vysloven byrokratickch organizac dochz k vnitnmu selhn", zpsobenmu plinou rigiditou, neprunost a nedostatkem motivace. Za efektivnj povauje Ouchi typ autority, kter oznauje jako klanov. Rozum tm skupiny, kter jsou zce osobn provzny, jako je tomu u pracovnch skupin v japonskch firmch. Neformln systmy klanovho typu ovem asto vznikaj i uvnit zpadnch podnik.
298
MODERN ORGANIZACE
VLIV VELKCH NADNRODNCH FIREM
Nkter japonsk firmy doshly obrovskch spch na svtovch trzch a jejich jmna - Toshiba, Sony nebo Mitsubishi - dnes zn skoro kad i na Zpad. Podvejme se nyn trochu ble na psoben globlnch korporac a velkch firem, kter se obvykle oznauj jako nadnrodn nebo transnacionln koncerny. Nejvt nadnrodn koncerny jsou gigantick podniky, jejich obrat pesahuje hrub nrodn produkt celch stt. Ze stovky nejvtch ekonomickch jednotek souasnho svta tvo polovinu stty a druhou polovinu nadnrodn koncerny! Jejich ekonomick potencil je ohromujc: vdy na 600 nejvtch nadnrodnch firem pipad vce ne ptina cel prmyslov a zemdlsk vroby svtov ekonomiky. Obrat 200 nejvtch spolenost se od poloviny 70. let desetinsobn zvil a jejich charakter je stle vce globln. Zatmco v roce 1950 realizovaly jen ti z 315 nejvtch svtovch koncern svou vrobu ve vce ne dvaceti zemch, dnes u jich je kolem padesti. Pedstavuj ovem zatm jen meninu, protoe vtina nadnrodnch firem m vrobn poboky pouze ve dvou a pti zemch. Osmdest ze 200 nejvtch nadnrodnch koncern sdl v USA a pipad na n o nco vce ne polovina celkovho obratu. Ve srovnn s rokem 1960 se vak americk podl vrazn snil, zatmco japonsk podstatn stoupl: mezi prvnmi dvma stovkami bylo tehdy jen pt japonskch spolenost, ale v roce 1991 u 28. V rozporu s tm, co si mnoho lid mysl, smuje vtina investic nadnrodnch firem do prmyslovch oblast svta. Ti tvrtiny zahraninch investic se
Celkov obrat nkterch z nejvtch nadnrodnch spolenost ve srovnn s hrubm nrodnm produktem vybranch zem, 1992
Zdroj: Our Global Neighborhood (Nae globln sousedstv, Oxford University Press, 1995).
299
MODERN OIIZACE
pohybuj mezi jednotlivmi prmyslov zemmi. Zjem nadnrodnch koncern o Tet svt je pesto znan a tk pedevm Brazlie, Mexika, Indie a od 70. let zejmna nov industrializoval zem Asie (Jin Koreje, Singapuru a Malajsie). Co umonilo expanzi nadnrodnch koncern Nezbytnm pedpokladem zmnn expanze nadnrodnch spolenost v poslednch 30 letech byl rozvoj dopravy a komunikac. Hust s leteck dopravy dnes dovoluje podnikatelm cestovat po svt rychlost, jak byla jet ped plstoletm nepedstaviteln. Rozvoj supertanker a jinch obch nkladnch lod s vceelovmi kontejnery zase umouje snadn trasnsport ohromnho mnostv surovin. Svou roli sehrv telekomunikan technika, kter zaruuje vcemn okamitou komunikaci mezi ktermikoli dvma msty na svt. Satelit se v komernch telekomunikacch vyuv od roku 1965; tehdy umoovala prvn telekomunikan druice 240 simultnnch telefonnch hovor, zatmco pes dnen satelity jich lze vst 12 tisc! Vt nadnrodn firmy dnes maj sv vlastn satelitn komunikan systmy. Napklad koncern Mitsubishi disponuje vlastn informan st, po kter se denn pen pt milin slov mezi tokijskou centrlou a rznmi pobokami. Typy nadnrodnch koncern Nadnrodn spolenosti si za posledn stoletopostupn zskvaj stle vznamnj msto ve svtov ekonomice. Maj klov vznam v mezinrodn dlb prce, tj. celosvtov distribuci pracovnch mst. nejen hospodstv jednotlivch stt, ale i svtov ekonomika se stle vce koncentruje; zan j dominovat omezen mnostv gigantickch koncern. V ppad JSA a nkterch dalch prmyslovch stt pat ty firmy, kter dominuj nrodn ekonomice, tak k tm nejpednjm na mezinrodn rovni. Mnoh sektory svtov produkce (napklad vroba agrochemikli) jsou oligopoly - cel pole ovldaj ti nebo tyi koncerny, kter maj na trhu dominantn postaven. V poslednch dvou a tech desetiletch vznikly mezinrodn oligopoly ve vrob automobil, mikroprocesor, elektroniky a nkolika dalch typ zbo, kter se prodv na svtovch trzch. H. V. Perlmutter rozdluje nadnrodn koncerny do t typ. Prvn z nich oznauje za etnocentrick: strategie firmy je urovna a pokud mono i naplovna z sted v zemi jejho vzniku. Dcein tovrna a poboky zizovan jinde ve svt pedstavuj kulturn klony" matesk spolenosti, jej praktiky se d na celm svt stejnmi standardy. Druhou kategori jsou koncerny polycentrick, jejich zmosk poboky jsou zeny mstnmi firmami v t kter zemi. sted v matesk zemi nebo zemch sta300
MODERN ORGANIZACE
novuje pouze obecn smrnice, ale do chodu jednotlivch poboek vraznji nezasahuje. Poslednm typem jsou spolenosti geocentrickho typu, jejich manaersk struktura je zcela mezinrodn. Manaersk systmy jsou integrovny na globlnm zklad a pikov manaei jsou vysoce mobiln; pesunuj se podle poteby z jednoho sttu do druhho (Perlmutter, 1972). Ze vech nadnrodnch spolenost maj japonsk z hlediska Perlmutterovy klasifikace nejvraznji etnocentrick charakter. Psob po celm svt, ale jsou drazn zeny mateskm podnikem (nkdy i za pispn japonsk vldy). Japonsk ministerstvo zahraninho obchodu a prmyslu (MITI) zasahuje do struktury exportu daleko vce, ne je bn u zpadnch vld. Vypracovalo napklad srii rozvojovch pln, kter koordinovaly expanzi japonskch firem v poslednch dvou desetiletch. Jednm charakteristickm japonskm typem spolenosti jsou ob obchodn firmy zvan sogo oa, kter se zabvaj hlavn financovnm a podporou obchodu; poskytuj jinm firmm finann, organizan a informan sluby. Asi polovina japonskho exportu a importu prochz pes deset nejvtch sogo oa. Nkter z nich, napklad Mitsubishi, maj i vlastn rozshlou vrobu. Nov trendy: decentralizace a redukce Pestoe firmy psobc na globln rovni doshly nespornho spchu, probhaj v nich v souasn dob stle vraznj organizan zmny. Mezi velkmi korporacemi druh poloviny 90. let a jejich pedchdci bychom nali znan rozdly. Jak ekl Robert Reich o americkch korporacch:
Prvni stovka nadnrodnch spolenost podle zem pvodu

Zdroj: UNCTAD. Pevztato z The Economist, 24. ervna 1995.
301
MODERN ORGANIZACE
etnocentrick (siln centrla v matesk zemi d poboky rozmstn po svt O)
polycentrick (centrla pipravuje obecn smrnice pro fililky ) geocentrick (globln integrovan manaersk struktura, jej piky se pesouvaj z jedn zem do druh)
Ti typy nadnrodnch spolenost
Americk kmenov koncerny u dnes neplnuj a nerealizuj vrobu velkho objemu zbo a slueb; neinvestuj u do irokho spektra tovren, stroj, laborato, invente a jinch hmotnch prostedk a nezamstnvaj armdy dlnk a manaer stednho stupn... Po pravd eeno u americk kmenov koncerny nejsou dokonce ani americk. Stle vce se stvaj pouhou fasdou, za kterou nachzme smsici decentralizovanch skupin a podskupin, kter trvale uzavraj kontrakty s jinmi, podobn difusnmi pracovnmi skupinami po celm svt" (Reich, 1992).
Asi nejradiklnj decentralizaci ze vech globlnch korporac podstoupila v krtkm asovm seku spolenost Asea Brown Boveri, jedna z nejvtch strojrenskch firem na svt, jej ron obrat pesahuje 30 miliard dolar. Byla rozdlena do 1200 organizac, kter jsou vzjemn spojeny jen pomrn volnmi vazbami. Jej pedseda Percy Barvenik tvrd: Stle rosteme, ale pitom se stle zmenujeme." Pro mnoho pracovnk ovem tento proces znamenal proputn; poet zamstnanc v centrle firmy v Curychu klesl ze ty tisc na pouh dv stovky (Naisbitt, 1995). Jeden komenttor k tomu uvedl: V nejblich letech bude pro vechny velk spolenosti stle t konkurovat a vyrovnat se menm, hbitjm podnikm, kter jsou schopny rychlch inovac. Pedstava, e obrovsk globln ekonomika pinese dominanci obch nadnrodnch koncern, je prost myln. Naopak, m vt a otevenj bude svtov ekonomika, tm vce se v n budou prosazovat mal a stedn velk podniky" (Naisbitt).
302
MODERN ORGANIZACE
Organizace jako s" Stanley Davis tvrd, e obchodn firmy a jin organizace zanaj opoutt hierarchickou formu a zskvaj charakter st", v n se rozhoduje zdola nahoru. Reaguj tak na globalizace kter stimuluje dramatick zmny. Jestlie jsou zmny pronikav a jejich tempo se stle zrychluje, nedoke se s nimi tradin byrokracie Weberova typu vyrovnat, protoe postrd prunost a nerada opout zaveden metody prce. Davis je pesvden, e:
Vechny organizace - a u podstoup zethlen, slou se s jinmi nebo si zachovaj svj pvodn rozsah - musej reorganizovat svj vnitn prostor. Jestlie rozdlme celek na sti, dr je pohromad prostor mezi nimi. Prostor vak nen hmota a nov ekonomika a jej organizace maj stle mn hmatateln charakter. Pedstava prmyslov struktury bvala spojena s obrazem tovrn budovy, podobn velkmu stroji. Struktura nov ekonomiky se vak bude podobat spe atomu; bude se oprat o energii a informace, ne o ocel" (Davis, 1988).
Klovm kolem reorganizace prostoru je spora asu. Na svtovm trhu jsou firmy pod stlm tlakem svch zkaznk, aby dodaly zbo" co nejdve. Zkaznci sami pitom mohou bt na opanm konci planety. ada firem v Japonsku i mimo n proto zan pouvat systm vroby zvan pesn naas", jeho prkopnkem je Taiichi Ohno z firmy Toyota: materil se dodv do tovrny a v okamiku, kdy mus bt zpracovn. Odpad tedy nutnost jeho dlouhodobho skladovn ve vrobnm zvod. Tento zpsob vroby pedpokld integraci vech prvk vrobnho procesu, vetn rozhodovn pikovho managementu, a vyazen vech nadbytench operac vedoucch k asovm ztrtm (J. Blackburn, 1990). V poslednch letech se pokouej obdobn metody vyuvat i mnoh evropsk a americk firmy. Michael Hammer a James Champy (1993) uvdj pklad z firmy IBM Credit Corporation, kter je dceinm podnikem koncernu IBM a specializuje se na poskytovn vr. Donedvna musely vechny dosti o vr prochzet nkolikastupovm procesem, v nm rozhodovn na kadm stupni pedstavovalo samostatn specializovan proces. Jinmi slovy, firma fungovala jako klasick byrokracie Weberova typu. Proces rozhodovn o dosti trval v prmru tden, ale nkdy i dva. Nkte adatel nebyli ochotni tak dlouho ekat a mezitm se obrtili jinam. Tm poradc v oboru managementu se pokusil zjistit, zda by se tento proces nedal zjednoduit a urychlit. Poradci sami proli se dost o vr vemi stupni rozhodovn. Po pracovncch na kadm stupni poadovali, aby dost vydili obvyklm zpsobem, ale hned na mst, a ne aby ji pihodili na hromadu papr k vyzen. Zjistili, e skuten prce trvala hodinu a pl; zbytek tdne se ztratil pesouvnm papr z jednoho oddlen do druhho. Bylo proto nutn zmnit cel proces, a ne jen jednotliv kroky. Specialist na jednotlivch oddlench byli nahrazeni pracovnky se irm zbrem, kte byli schopni vydit dost od zatku a do konce. Vsledek byl pozoruhodn: z jed303
MODERN ORGANIZACE
noho tdne se doba potebn k vyzen dosti zkrtila na tyi hodiny - a stail k tomu men poet pracovnk.
MODERN ORGANIZACE A RESTRUKTURALIZACE
Organizace v modern spolenosti usiluj o restrukturalizaci asu a prostoru. Dnes nm informan technika a elektronick komunikace umouj pekonvat vzdlenosti a manipulovat s asem zpsoby, kter byly donedvna jet neznm. Cel komplexy informac uloen v potach mohou bt ve zlomku vteiny rozeslny do celho svta, co zsadnm zpsobem ovlivuje mnoh aspekty naeho ivota. Globalizan procesy, kter jsou tmto technickm rozvojem ovlivnny a samy k nmu pispvaj, mn i charakter samotnch organizac. Plat to zejmna o obchodnch firmch, kter spolu musej soutit na svtovm trhu. Kad organizace mus nkde bt, nen-li pravda? Z toho vychzel napklad Foucault a v jistm smyslu ml pravdu. Meme se o tom pesvdit u impozantnch mrakodrap, kter dominuj obchodnm tvrtm v modernch mstech. Tyto budovy, v nich pracuj manaei a ednci bank, pojioven a velkch koncern, jsou obvykle soustedny na malm prostoru. Souasn vak meme ci, e velk organizace souasnosti vlastn nejsou nikde". Tvo je nejen tmy pracujc pod jednou stechou ve stejnm fyzickm prostoru, ale i mnoho jedinc a skupin rozptlench po celm svt. Jednou z pin je to, e nov techniky umouj lidem pmou komunikaci bez ohledu na vzdlenost (a budouc informan dlnice tyto monosti dle rozvinou). Klov vznam m i skutenost, e pro nai sociln existenci jsou dnes stle vznamnj informace, ne fyzick zbo. Budovy a zbo podlhaj prostorovm omezenm, ale informace ne. Organizace samotn proto nemusej bt na njakm mst" jako dve. Kde je napklad burza? V Londn, v City, kde pobhaj makli a vymuj si kousky papru? Ne: burza u nen mstem, kde se nakupuj a prodvaj akcie. Lze ci, e je vude a nikde. Tvo ji velk poet makl, z nich vtina pracuje u svch potaovch terminl v rznch kancelch a je v trvalm kontaktu se svmi protjky v New Yorku, Pai, Tokiu a Frankfurtu. Velk koncern dnes spe ne pyramidu pipomn informan s, v n stedn organizace spojuje etn men firmy, ale ned je. Koncern IBM, kter si dve tak rliv steil svou nezvislost, se v 80. a 90. letech spojil s destkami americkch firem a vce ne osmdesti zahraninmi ke koordinaci strategickho plnovn a een vrobnch problm. Nkter koncerny zstvaj vrazn byrokratick a jsou dosud soustedny v jedin zemi. Vtinu vak u dnes nelze snadno lokalizovat. Nkdej nadnrodn spolenosti dily sv zmosk fililky a poboky z sted; dnes jsou tmy v kad zemi schopny spolupracovat s jinmi prostednictvm telekomunikac a pota. Stty se nadle budou pokouet ovlivovat toky informac a prostedk pes sv
304
MODERN ORGANIZACE
zem, ale s rozvojem modernch komunikanch technik to bude stle obtnj, ne-li pmo nemon. Znalosti a finance se dnes mohou pesouvat po celm svt rychlost svtla.
ZAVER
Je pedstava st", jejich astnci maj vysokou mru autonomie, cestou k lep budoucnosti, kter nahrad Weberovu pesimistitj vizi? Nkte autoi se domnvaj, e ano; opatrnost je vak na mst. V byrokratickch systmech dochz k vtmu vnitnmu proudn, ne pedpokldal Weber, a navc dnes mus elit siln konkurenci jinch, mn hierarchickch forem organizac. Ned se vak pedpokldat, e by pln zmizely jako dinosaui. V blzk budoucnosti meme oekvat spe vyrovnan zpas mezi dvma silnmi tendencemi. Jedna vede k dalmu rstu organizac, hierarchizaci a neosobnmu charakteru, druh prv opanm smrem.
305
12.
KAPITOLA
Prce a ekonomick ivot
PRCE A EKONOMICK IVOT
Prac trv vtina z ns vce asu ne jakmkoli jinm typem innosti. Pojem prce" se v naich pedstavch asto spojuje se slovem dina" - s koly, kter bychom nejradji omezili na minimum a pokud mono se jim pln vyhnuli. Mon vs nco podobnho napad prv ve chvli, kdy se poutte do tto kapitoly! Uvauje takto o sv prci vtina lid, a pokud ano, pro? Na tyto otzky se pokusme odpovdt na nsledujcch strnkch. Prce m i sv pitaliv strnky, nen to jenom dina. Sta se podvat na ty, kdo pijdou o zamstnn, jak se nhle ct ztraceni a dezorientovni. Jak byste si asi pipadali, kdybyste mli pocit, e nikdy nenajdete prci? V modern spolenosti hraje zamstnn dleitou roli pro udren sebecty. Dokonce i tehdy, kdy je pracovn npl nezajmav a odehrv se v mlo pjemnm prosted, mv zamstnn urujc vliv na psychologick stav jedince a jeho kadodenn cyklus innost. Uplatuje se pitom nkolik faktor: Penze. Pro mnoho lid pedstavuje mzda i plat za prci hlavn zdroj obivy. Pokud tento pjem ztrat, zanou mt daleko vt obavy, e si neporad s kadodennmi ivotnmi problmy. Mra aktivity. Prce obvykle poskytuje lidem anci osvojit si a pouvat urit znalosti a schopnosti. I stereotypn prce pedstavuje strukturovan prosted, kter usmruje a oderpv energii jedince. Kdo zstane bez zamstnn, ten asto ztrc anci sv znalosti a schopnosti njak uplatnit. Zmna. Prce umouje lovku poznat nov prosted, kter se li od domcho. Mnoh lidi t u to, e dlaj nco jinho ne doma, i kdy sama jejich prce nen pli stimulujc. Strukturovan as. U osob pracujcch na pln vazek se struktura dne obvykle d podle rytmu prce. Ten sice me pedstavovat uritou zt, ale souasn dv celmu dni d, kter osobm bez prce asto chyb. Pro nezamstnan bv velkm problmem nuda. Pestvaj si vmat toho, jak as b, a stvaj se apatickmi. Na ase u nezle... Mm ho te tolik" (Fryer a McKenna, 1987). Sociln kontakty. V pracovnm prosted si lid asto nachzej ptele a pleitost podlet se na spolench innostech. Po ztrt zamstnn se okruh potencilnch ptel a znmch obvykle zmenuje. Osobn identita. Pracovnkovi poskytuje jeho zamstnn pocit pevn sociln identity, kter je pro nj velmi cenn. Zvlt u mu bv sebecta spojena s tm, jak je jejich ekonomick pnos k chodu domcnosti. Pi pohledu na tento psobiv seznam dvod snadno pochopme, pro si pi ztrt zamstnn pestvme bt jisti, e mme pro spolenost njakou cenu.
308
PLACEN A NEPLACEN PRCE
Pokud jsme v pedchozch odstavcch hovoili o lidech bez prce", ztotoovali jsme pojem prce s placenm zamstnnm. To je ovem velk zjednoduen. Velmi vznamnou roli v lidskm ivot toti sehrv i neplacen prce (v domcnosti, pi oprav vlastnho auta apod.). Mnoh typy prce se jen obtn vtsnvaj do formlnch kategori placench zamstnn". Napklad velkou st prce vykonvan ve sfe neformln ekonomiky oficiln statistiky vbec neregistruj. Tmto termnem rozumme rzn transakce, pi nich se sluby vykonvan lidmi mimo dn zamstnaneck pomr plat v hotovosti, ale i pmou vmnu zbo a slueb. Za opravu televize se asto plat z ruky do ruky", bez potvrzen a ani by se tento vkon nkde vykzal. Nkte lid smuj lacin" (tj. ukraden) zbo s pteli nebo znmmi za jin protisluby. Soust neformlnho sektoru vak nejsou pouze finann transakce, kter zstvaj skryty ped zraky ad, ale tak mnoh formy svpomocnch innost, vykonvanch v domcnosti i mimo ni. Domc kutilov" asto s pomoc bnch nstroj dok vyrobit adu pedmt a zajistit mnoh sluby, kter by jinak bylo teba koupit (Gershuny a Miles, 1983). Prce v domcnosti, kterou tradin vykonvaj pedevm eny, bv obvykle neplacen. Pesto je to prce - asto velmi tk a vyerpvajc. Vznamnou sociln roli m dobrovoln prce pro charitativn a jin organizace. Placen zamstnn m velk vznam z cel ady dvod, kter jsme uvedli ve, ale kategorie prce" jako takov je mnohem ir. Prci obecn, a placenou i neplacenou, meme definovat jako vykonvn kol vyadujcch mentln a fyzick sil, jeho clem je vroba zbo a slueb k uspokojen lidskch poteb. Za zamstnn povaujeme takovou prci, kter se dje vmnou za pravidelnou mzdu i plat. Prce je ve vech kulturch zkladem ekonomiky. Instituce, kter zajiuj vrobu a smnu zbo a slueb, vytvej ekonomick systm. V tto kapitole budeme analyzovat povahu prce v modern spolenosti a podvme se na hlavn zmny, kter se dnes v ekonomickm ivot projevuj. Prce je vdy neodmysliteln spjata s charakterem irho ekonomickho systmu. V modern spolenosti tento systm spov na prmyslov vrob, kter se - jak jsme opakovan zdrazovali v jinch stech tto knihy - zsadnm zpsobem li od pedmodernch vrobnch zpsob. Ty byly zaloeny pevn na zemdlstv: vtina lid obdlvala pole nebo chovala dobytek. Naproti tomu v modern spolenosti pracuje v zemdlstv jen nepatrn procento lid a sama zemdlsk prce se svm charakterem piblila prmyslov, nebo prci lidskch rukou do znan mry nahradily stroje. Modern prmysl se rovn neustle mn; dynamick vvoj vrobnch technologi pat k jeho typickm rysm. Povaha prmyslov vroby se mn tak v zvislosti na irch socilnch a ekonomickch procesech. V tto kapitole se zamme jak na technologick, tak na ekonomick zmny a ukeme si, jak maj dopad na transformaci souasnho prmyslu.
309
Zaneme u placen prce v prmyslovm sektoru a toho, jak se do tto prce promtaj zmny vrobnch proces v prmyslu. Protoe rozhodn nelze ci, e by prmyslov vroba byla vdy harmonickou zleitost, zastavme se i u pvodu konflikt v prmyslov sfe a zejmna u dopad stvek. Dalm tmatem bude loha en v zamstnaneck sfe. V zvren sti tto kapitoly se vrtme k tmatu nezamstnanosti a polome si otzku, jakou m prce budoucnost.
DLBA PRCE A EKONOMICK ZVISLOST
Jednou z nejcharakteristitjch vlastnost ekonomickho systmu modernch spolenost je existence velice komplexn dlby prce, nebo specializace jednotlivch pracovnch innost doshla nevdanho stupn. V tradinch spolenostech tomu bylo jinak. Kdo pracoval mimo zemdlstv, musel se obvykle vyuit emeslu - stt se na dlouhou dobu uednkem i tovaryem a osvojit si vechny sloky vrobnho procesu, od zatku a do konce. Kov napklad sm roztavil elezo v peci, ukoval na kovadlin jednotliv sousti pluhu a sm je tak sestavil. S nstupem modernho prmyslu vtina tradinch emesel zmizela a nahradily je nov dovednosti, z nich kad je pouze jednm lnkem v irm procesu vroby. Elektrik pracujc v prmyslovm zvod dnes napklad prohl a opravuje jen nkolik soustek jednoho typu pstroje, zatmco ostatnmi soustkami a pstroji se zabv nkdo jin. Kontrast mezi dlbou prce v tradin a modern spolenosti je vskutku ohromujc. I v tch nejvtch tradinch spolenostech obvykle existovalo nanejv dvacet nebo ticet hlavnch emesel a hrstka specializovanch povoln typu obchodnka, vojka i knze. V modernm prmyslovm systmu jsou rozdlnch povoln tisce (britsk statistiky jich rozliuj kolem dvaceti tisc!). Vtina pslunk tradinch spolenost pracovala v zemdlstv a byli ekonomicky sobstan: sami si obstarvali jdlo, oacen a dal poteby. Naproti tomu jednou z hlavnch vlastnost modernch spolenost je obrovsk rst vzjemn ekonomick zvislosti. Kad z ns zvis na nesmrnm mnostv jinch pracovnk, kte jsou dnes rozmstni doslova po celm svt a poskytuj nm vrobky a sluby, je k ivotu potebujeme. Jen mlo oban prmyslovch zem si dnes stav sv pste a vyrb vlastn potraviny nebo pedmty denn poteby.
Taylorismus a fordismus
Asi ped dvma sty lety rozpoznal jeden ze zakladatel modern ekonomiky, Adam Smith, e dlba prce skt vhodu zven produktivity. Jeho nejslavnj dlo, Bohatstv nrod (The Wealth of Nations), zan popisem dlby prce v tovrn na pendlky. Samostatn pracujc jedinec by za den dokzal vyrobit asi dvacet
310
pendlk. Jestlie se vak jeho prce rozdl na jednotliv pracovn kony, me jich deset spolupracujcch dlnk vyrobit za den 48 tisc! Produktivita jednotlivho pracovnka se tak zv 240krt, ze dvaceti na 4800. Vce ne sto let po Smithovi dosply tyto mylenky ke svmu nejvtmu rozvoji v dle americkho manaera Fredericka Winslowa Taylora. Taylorova metoda tzv. vdeckho zen podniku vychzela z podrobnho studia vrobnho procesu a usilovala o jeho rozloen na jednoduch kony, je by se daly pesn seadit a naasovat. Taylorismus, jak bylo vdeck zen podniku oznaovno, nebyl jen akademickou disciplnou, ale praktickm systmem smujcm k maximalizaci produktivity prce. Ml dalekoshl vliv na organizaci vroby a vvoj prmyslovch technologi. Taylor usiloval o zven produktivity prmyslu, ale o vyuit tto rostouc vkonnosti se nijak zvl nezajmal. Hromadn vroba vak vyaduje hromadnou spotebu, co mezi prvnmi rozpoznal americk prmyslnk Henry Ford. Fordismus pedstavuje dal zdokonalen Taylorovch princip vdeckho zen: systm hromadn vroby spojen s rozvojem trh pro hromadnou spotebu. Fordova prvn tovrna v Highland Parku ve stt Michigan (1908) vyrbla pouze jedin vrobek, Ford model T. To mu umonilo zaveden specializovan techniky slouc ke zven rychlosti, pesnosti a jednoduchosti vkon. Jednu z Fordovch nejdleitjch inovac pedstavovalo zaveden psov vroby, k emu mu pr poskytla inspiraci chicagsk jatka. Kad Fordv dlnk ml u psu provdt jedin kon. Automobil se stal cenov dostupnm pro masy spotebitel a do roku 1929, kdy byla jeho vroba ukonena, se modelu T prodalo pes patnct milion. Nedostatky fordismu a taylorismu Jednu dobu se zdlo, e prv ve fordismu spov budoucnost veker prmyslov vroby. Tento pedpoklad se vak nesplnil. Fordv systm lze uplatnit pouze v tch prmyslovch odvtvch, kter vyrbj standardizovan produkty pro rozshl trhy. Vybudovn mechanizovan vrobn linky je velice nkladn, a kdy u se fordistick vroba rozbhne, bv pomrn rigidn; aby se podoba vrobku zmnila, je opt teba znanch investic. Kdo m prostedky na vybudovn tovrny, me fordistick systm vroby pomrn snadno napodobit. Firmm ze zem s levnj pracovn silou pak ty druh, kter na mzdy vynakldaj vce, mohou jen tko konkurovat. Tento faktor stl na potku spchu japonskho automobilovho prmyslu (i kdy dnes u mzdy v Japonsku nijak zvl nzk nejsou) a pozdji se uplatnil i v ppad Jin Koreje.
311
Systmy nzk a vysok dvry Fordismus a taylorismus jsou pklady toho, co nkte zstupci sociologie prmyslu nazvaj systmy nzk dvry. Pracovn npl uruje veden podniku a rozhodujcm faktorem jsou pro n stroje, ne lid. Pracovnci pln sven koly pod trvalm dohledem a maj jen mlo prostoru pro samostatn rozhodovn. Kde je mnoho pracovnch mst tohoto typu, tam bv mezi zamstnanci vysok mra nespokojenosti a absenc; asto dochz ke konfliktm se zamstnavateli. Systmy vysok dvry naopak umouj pracovnkm urovat tempo nebo i npl vlastn prce (v rmci pedem stanovench pravidel). Takov systmy se obvykle nachzej ve vych sfrch prmyslovch podnik. Od potku 70. let experimentuj nkter firmy v zpadn Evrop, Spojench sttech a Japonsku s alternativnmi eenmi, kter by nahradila standardn psovou vrobu. Pat k nim zaveden automatizovanch vrobnch linek a skupinov vroba, kter umouje pracovn skupin zasahovat do npln vlastn prce. Zhodnotme nyn tyto strategie jednu po druh. Automatizace Pojem automat ili samoinnch stroj se datuje do poloviny devatenctho stolet, kdy Amerian Christopher Spencer pouil tohoto nzvu pro svj vynlez, programovateln pstroj vyrbjc roubky a matice. Dosud zashla automatizace jen nkter prmyslov odvtv, ale s pokroky v rozvoji prmyslovch robot jej vznam zaruen poroste. Robot je automat, jen me vykonvat funkce, kter bn provd lovk. Termn robot" vytvoil pro svou hru R.U.R. ped vce ne pl stoletm dramatik Karel apek na zklad eskho slova robota. Vt poet robot se v prmyslu poprv objevil v roce 1946, kdy byl do strojrensk vroby zaveden pstroj automaticky regulujc jednotliv stroje. Komplexnj roboty vak pinesla a ra mikroprocesor, kter se datuje od sedmdestch let. Prvnho robota zenho mikropotaem vyvinul v roce 1974 Cincinnati Milason. Dnes jsou roboti schopni vykonvat rzn koly jako sven, stkn barvy, zvedn a penen dl. Nkte roboti rozliuj jednotliv dly hmatem" a jin zase vizuln. Jak poznamenvaj Robert Ayres a Steven Miller, nen oddanjho a vytrvalejho dlnka ne robot. Roboti mohou bezchybn opakovat sven a stkn barvy na nejrznj obrbn dly a daj se rychle peprogramovat na pln nov koly... V nejblich letech meme oekvat zaveden mnoha prmyslovch robot do vrobnch jednotek stednho formtu. Roboti budou podvat obrbn dly automatickm pstrojm soustednm v pracovnch bukch, kter mohou bt azeny za sebou tak, aby vytvoily uzaven vrobn okruh zen mikroprocesory" (Ayers a Miller, 1985). V celosvtovm mtku se nejvt poet prmyslovch robot pouv ve vrob automobil. Uitenost robot ve vrob je zatm pomrn omezen, protoe
312
dosud nemaj dostatenou schopnost rozpoznvat rzn pedmty a manipulovat s nepravidelnmi tvary. Je vak jist, e se v nejblich letech automatizace dle roz; souasn se zdokonalovnm robot toti klesaj jejich vrobn nklady.
Skupinov vroba
Spolu s automatizac se nkdy jako alternativa k prci u bcho psu pouv skupinov vroba, kter smuje ke zven motivace dlnk. Spov v tom, e skupiny dlnk pracuj spolen, vzjemn se dopluj a nemusej proto trvit celou smnu opakovnm jedinho monotnnho konu. Pkladem skupinov vroby jsou tzv. kruhy kvality: pti- a dvacetilenn skupiny dlnk, kte se pravideln setkvaj, aby se zabvali problmy ve vrob a eili je. Dlnkm patcm do tchto kruh se dostv zvltnho vcviku, kter jim poskytuje technick znalosti potebn k een vrobn problematiky. Tato mylenka vznikla pvodn ve Spojench sttech, odkud ji pevzala ada japonskch podnik; na zpad pak zskala novou popularitu v 80. letech. Rozchz se s tayloristickmi vchodisky, nebo dlnkm piznv, e mohou spoluurovat obsah a metody sv pracovn innosti.
Flexibiln vroba
K nejvznamnjm zmnm, k nim v poslednch letech ve vrobnch procesech dochz, pat zavdn potaovho designu. Taylorismus a fordismus sice dokzaly produkovat sv zcela identick vrobky v masovm mtku pro masy spotebitel, ale nehodily se pro men objednvky, o individulnch zakzkch ani nemluv. Potaov design ve spojen s jinmi typy potaovch technologi tuto situaci radikln zmnil. Stanley Davis hovo o masovm pizpsoben zkaznkm": nov technologie umouj pijmat individuln objednvky a pitom pokraovat v hromadn vrob. Jestlie tradin vrobn linka za den vyprodukuje pt tisc koil, lze dnes kadou z nich udlat na zakzku", ani by se tm vrobn proces zpomalil nebo prodrail (Davis, 1988). Jet ped rou potaovho designu vak japont vrobci automobil pili se systmem tzv. flexibiln vroby, kter se takka po vech strnkch odliuje od systmu hromadn produkce rozvinutho Henrym Fordem v Detroitu. Tyto inovace jim umonily pozoruhodn rst obratu na svtovch trzch v obdob od poloviny 70. do potku 90. let (Dertouzos, 1989). Kladly draz na vykolen co nejkvalifikovanjch pracovnch sil a na co nejrychlej zavdn novch nvrh do praxe a novch vrobk na trh. Zmny, kter na potku 80. let trvaly v evropsk nebo americk automobilce a 24 hodin, se daly v japonsk tovrn provst za pt minut. Clem byla pikov
313
kvalita na prvn pokus", bez nutnosti dodatench oprav. Vysokho stupn rozvoje doshla skupinov vroba; vznikly integrovan tmy sloen z montr, dodavatel a pracovnk vyrbjcch jednotliv dly. Tyto techniky umonily japonskm plnovam zkrtit obdob jednoho cyklu (od prvn koncepce novho modelu a do okamiku, kdy z vrobn linky sjede posledn exempl) na sedm a pl roku. Evropt a amerit plnovai naproti tomu donedvna pracovali v 13letch a 151etch cyklech. Dnes u s Japonci do znan mry srovnali krok, protoe se inspirovali jejich pkladem. Jak vak uvd Lester Thurow, nejlep americk tovrny se dosud pln nevyrovnaj japonsk pice a ty nejslab jsou mnohem hor ne ty nejslab v Japonsku" (Thurow, 1993).
TRENDY VE STRUKTUE ZAMSTNANOSTI
Struktura zamstnanosti se ve vech prmyslovch zemch od potku 20. stolet vrazn promnila. V roce 1900 ve Velk Britnii tvoily ti tvrtiny zamstnanho obyvatelstva lid pracujc manuln - 28 procent pedstavovali kvalifikovan dlnci, 35 procent sten kvalifikovan a 10 procent nekvalifikovan. Nemanulnch pracovnch mst (ednk, odbornk, blch lmek") bylo tehdy relativn mlo. Do poloviny stolet klesl podl manulnch pracovnk na mn ne dv tetiny pracujc populace. V obdob mezi dvma stnmi lidu (1971-1981) se snil ze 62 na 56 procent u mu a ze 43 na 36 procent u en. Poet mu, kte nastoupili do odbornch i manaerskch zamstnn, se za toto obdob zvil asi o milion. V rutinn administrativn prci bylo v roce 1981 o 170 tisc mu mn, ale zato o 250 tisc en vce. Pokles potu manuln pracujcch zce souvisel s klesajcm podlem osob pracujcch v prmyslovm sektoru jako takovm, v nm oproti roku 1971 ubylo 700 tisc mu a 420 tisc en. Tyto trendy pokrauj dodnes, ale jejich tempo se ponkud zpomaluje. Vldn vzkum zamstnanosti z roku 1990 ukazuje, e podl mu vykonvajcch manuln prci zstv tsn nad 50 procenty, zatmco u en in 33 procent. Nejvt kontrast mezi obma pohlavmi byl ve sfe ni administrativn prce (31 procent vech zamstnanch en, ale jen 6 procent mu) a u kvalifikovanch dlnickch profes (mezi mui 25 procent, u en pouze 4 procenta). V ad dalch prmyslovch zem u tyto zmny pokroily dle ne v Britnii: napklad ve Spojench sttech se odhaduje, e manuln pracujc pedstavuj necelch 40 procent vech pracovnch sil (Rossides, 1990). O pinch tchto zmn se vedou etn debaty. Zd se, e jich je nkolik. Za jednu z nich meme povaovat trval zavdn stroj nahrazujcch lidskou prci, je vyvrcholilo v poslednch letech enm informan technologie a komputerizac prmyslu. Druhm je pekotn rozvoj prmyslu mimo zpadn svt, pedevm na Dlnm vchod. Star prmyslov odvtv na Zpad byla znan oslabena,
314
protoe nedokzala soutit s efektivnjmi asijskmi vrobci, vyuvajcmi levnj pracovn sly. Tento vvoj se projevil mimo jin i na charakteru konflikt mezi zamstnanci a zamstnavateli, co bude nae nsledujc tma.
ODBORY A INDUSTRILN KONFLIKT
Mezi dlnky a tmi, kdo nad nimi mli ekonomickou nebo politickou moc, se odedvna odehrvaly konflikty. V 18. stolet dochzelo v evropskch mstech k projevm ivelnho odporu proti nucenm odvodm do armdy a proti vysokm danm i k hladovm boum" pi nerod. S tmito pedmodernmi" formami dlnickho vzdoru se v nkterch zemch setkvme jet v pozdnm 19. stolet napklad v roce 1868 propukly hladov boue" v nkterch velkch italskch mstech (Geary, 1868). Tyto tradin formy konfrontace nelze povaovat jen za sporadick a iracionln vzplanut: pouit nebo hrozba nsil toti efektivn omezovaly rst ceny obil a jinch zkladnch potravin.
Vznik a rozvoj odbor
Konflikty mezi dlnky a zamstnavateli v prvn polovin 19. stolet mly mnohdy jen sten organizovanou povahu. V ppad konfrontace dlnci asto opoutli sv pracovit a srocovali se v ulicch, dvali nespokojenost najevo vtrnostmi nebo se dopoutli nsil vi nadzenm. V nkterch stech Francie zstalo a do konce 19. stolet zvykem, e neoblbenm zamstnavatelm vyhroovali povenm! Metoda stvky, pi n dochz k organizovanmu vyjednvn mezi dlnky a vedenm podniku, se rozvjela pomalu a peruovan. Ve Velk Britnii prohlsily zkony z let 1799-1800 veker schze organizovanch dlnickch skupin za nelegln a zakzaly veejn demonstrace. Tyto zkony byly odvolny a o dvacet let pozdji, kdy se ukzalo, e nepokoje spe podncuj, ne aby jim pedchzely. lenstv v odborech narstalo; brzy se staly masovm hnutm. V posledn tvrtin 19. stolet byla jejich innost legalizovna a v roce 1920 bylo u plnch 60 procent britskch dlnk (mu) leny odborovch organizac. Britsk odbory jsou koordinovny Kongresem odborovch svaz (Trades Union Congress, TUC), zaloenm v roce 1868, kter ml tradin blzk vztah k labouristick stran. Na pelomu 19. a 20. stolet jet nebyla zejm souvislost mezi existenc odbor a tendenc ke stvkm. Zpotku mla vtina stvek spontnn charakter, tj. nebyla vyhlena dnou konkrtn dlnickou organizac. Zprva americkho ministerstva prce z roku 1907 ukazuje, e asi polovina stvek v t dob nevychzela z iniciativy odbor (Ross, 1954). Podobn tomu tehdy bylo nejsp i ve Velk Brit315
nii. Od konce prvni svtov vlky se vak situace zmnila, nebo poet stvek mezi odborov neorganizovanmi dlnky znan poklesl. V rznch zemch doshlo odborov hnut rznho stupn rozvoje a rzn mry vlivu na pracovit, zamstnavatele a vldu. Ve Velk Britnii a Spojench sttech existuj odbory dle ne ve vtin evropskch zem. V Nmecku je vcemn zlikvidovali nacist, take musely bt (v jeho zpadn sti) po druh svtov vlce znovu vybudovny, zatmco ve Francii se vvoj odborovho hnut odehrval pevn a ve 30. letech, kdy bylo formln zakotveno prvo svobodn zakldat odbory a vyjednvat o kolektivn smlouv.
Pro existuj odbory?
Odborov organizace existuj ve vech zpadnch zemch, i kdy se jejich lensk zkladna a politick vliv velice rzn. Vechny demokratick stty uznvaj prvo dlnk na stvku jako nstroj k prosazovn ekonomickch poadavk. Pro se staly odbory neodmyslitelnou soust modern spolenosti? Pro povaujeme konflikty mezi odbory a zamstnavateli za jaksi prvodn jev, bez nho se dnen prmyslov vroba u takka neobejde? Nkdy se setkvme s nzorem, e odbory jsou pouze novou verz cech, tj. sdruen stedovkch emeslnk, penesench do modernho prmyslovho kontextu. Tato interpretace nm sice napov, pro se prvn odbory asto objevovaly ve vrob podobn starm emeslm, ale nevysvtl nm, pro se vdy a vude angauj ve vyjednvn o mzdch a v konfliktech se zamstnavateli. Uspokojivj vysvtlen se mus oprat o skutenost, e odbory vznikly na obranu hmotnch zjm dlnk v prmyslovm prosted, kter mezi nimi vytv pouta solidarity, ale poskytuje jim jen mlo formlnch pravomoc. V potcch vvoje modernho prmyslu mli dlnci ve vtin zem jen mlo politickch prv a jejich vliv na vlastn pracovn podmnky byl minimln. Prvopotky odbor jsou proto spojeny s silm o korekci tto mocensk nerovnovhy mezi dlnky a zamstnavateli. Dlnci jako jednotlivci nemli tm dnou moc, ale kolektivn organizace z nich uinila slu, s n bylo nutno potat. Bez prce kterhokoli konkrtnho pracovnka se zamstnavatel mohl obejt, ale bez vech nebo vtiny zamstnanc jen st. Odbory byly pvodn ureny pedevm na obranu dlnk ped ohromnou moc, kterou disponovali jejich zamstnavatel.
Pozdj vvoj
Odbory samy se ovem v prbhu vvoje promnily. Nkter znan zmohutnly a staly se zavedenmi institucemi byrokratickho charakteru. Jejich veden tvo profesionln funkcioni, kte mnohdy ani nemaj pm zkuenosti s podmnkami, v nich pracuj jejich lenov. innost a nzory odborovch pedk proto as316
to bvaj velmi vzdleny od nzor lensk zkladny, kterou zastupuj. Skupiny adovch pracovnk z vroby se nkdy ocitaj v konfliktu se svmi vlastnmi odbory. Vtin odbor se dosud nepodailo doshnout vraznjho zastoupen en. Nkter se dnes sice sna jejich ast zvit, ale mnoh se naopak vstupu en dlouho brnily. V souasn dob se odbory v zpadnch zemch musej potkat se temi vzjemn souvisejcmi hrozbami. Prvn z nich je vysok nezamstnanost, kter oslabuje jejich pozici jako partnera pi vyjednvn. Druhou pedstavuje padek ady starch prmyslovch odvtv, v nich mly tradin siln postaven. Poslednm faktorem se stala rostouc mezinrodn konkurence, pedevm ze strany asijskch zem, kde jsou mzdy obvykle ni ne na Zpad. Ve Spojench sttech a ad evropskch zem (Velk Britnii, Francii, Nmecku, Dnsku aj.) se v prbhu 70. nebo 80. let dostaly k moci pravicov vldy, kter vtinou povaovaly vliv odbor v prmyslu za nadmrn a pokouely se jej omezit. Ve Velk Britnii vedly legislativn zmny z let 1980-1984 ke zpsnn podmnek pro vyhlen stvky a striktnjmu vymezeni jejch ppustnch forem. Nov definice stvky vylouila napklad ntlakov akce vi podnikm dodvajcm zbo zamstnavateli a zavazovala odbory, aby o vstupu do stvky rozhodovaly hlasovnm lensk zkladny. Nkter kategorie sttnch zamstnanc byly z asti v odborech vyloueny s odvodnnm, e jejich ppadn stvka by vedla k ohroen nrodn bezpenosti. Dopad tchto opaten byl bezesporu znan, a to jak v celosttnm, tak v loklnm mtku. Spolen s ve zmnnmi obecnmi faktory vedla k pomrn vraznmu oslaben vlivu odbor. Ve Spojench sttech el odbory jet vt krizi ne ve vtin evropskch zem. V ad vznamnch prmyslovch odvtv se toti pracovn podmnky a mzdy - zattn odbory - v poslednch patncti letech zhorovaly. Pracovnci v silnin doprav, ocelrnch a automobilovm prmyslu vesms pijali ni mzdy ne se pvodn podailo vyjednat. ada rozshlch stvek, pedevm stvka leteckch dispeer v roce 1981, skonila pro odbore drtivou porkou. Pokles lenstv v odborech a jejich vlivu je dnes v prmyslovch sttech obecnm jevem, kter nelze vysvtlovat jen tlakem pravicovch vld. Na oslaben odbor se obvykle podl vysok nezamstnanost, kter v mnoha zpadnch zemch trv u del dobu (viz ne). Souasn rozvoj flexibiln vroby jim rovn neskt mnoho pleitost - odborm se toti tradin da hlavn tam, kde mnoho lid pracuje spolen ve velkch tovrnch.
Stvky
Co je stvka? Odpov nen samozejm ani snadno formulovateln. Kde le napklad hranice mezi stvkou a krtkm zastavenm prce? Ve statistikch nkterch zem se pokouej tuto hranici pevn stanovit a povauj za stvku pouze
317
takov zastaven prce, kter trv uritou dobu (nap. dle ne polovinu pracovnho dne) a astn se ho urit minimln poet zamstnanc. Lze vak napklad zkaz pesas (ze strany odbor) povaovat za stvkovou innost? Nem-li pojem stvka" ztratit veker pevn obrysy, je asi nejlep ji vymezit pomrn zce, tj. jako doasn zastaven prce skupinou zamstnanc, kte chtj vyjdit svou nespokojenost nebo prosadit urit poadavky (Hyman, 1984). Vechny sousti tto definice jsou dleit pro odlien stvek od jinch forem nesouhlasu i konfliktu. Stvka je doasn, protoe zamstnanci maj v myslu se vrtit a znovu pracovat pro tho zamstnavatele; pokud svou prci opust definitivn, nejde u o stvku. Pojem zastaven prce odliuje stvku od zkazu pesas nebo zmrnho zpomalovn prce. Mus jt o skupinu: stvka je kolektivn innost, ne osobn reakc jedince. Omezen na zamstnance vyluuje z definice stvky napklad protesty njemnk i student. Za stvku konen nelze povaovat ani to, jestlie dlnci peru prci z jinho dvodu, ne aby vyjdili svou nespokojenost i prosadili sv poadavky, napklad kvli sledovn fotbalovho zpasu. Stvka je jen jednou z monch forem industrilnho konfliktu. Vroba me bt peruena i zastavena i ze strany zamstnavatele (zatmco dlnci si pej v prci pokraovat); ob strany si kladou podmnky pi vyjednvn o kolektivnch smlouvch. Objevuj se i mn organizovan projevy nespokojenosti zamstnanc, napklad fluktuace, ast absence a pokozovn stroj.
Stvkov statistika
Protoe definice stvky zstv do znan mry arbitrrn, neme ns pekvapit, e rzn zem vykazuj statistiku stvek rzn. Mezinrodn srovnn lze sice provst, ale pi jeho interpretaci musme bt opatrn. Co se v jedn zemi povauje za stvku a stv se soust statistiky, to se v jin potat vbec nemus. Napklad ve Velk Britnii se registruje jako stvka, kdy prci peru nejmn deset dlnk, zatmco ve Spojench sttech se od roku 1982 registruj jako stvky pouze takov peruen prce, jich se astn tisc a vce osob. Ve stvkovch statistikch se obvykle uvdj ti ukazatele - jak byl poet stvek za rok, jak procento pracovnch sil se na nich podlelo a kolik se prostvkovalo pracovnch dn. Znme-li vechny ti daje, meme se pokusit alespo o hrub srovnn mezi jednotlivmi zemmi. Podle vech t kritri pat ke sttm s nejvym stvkovou aktivitou Itlie a Kanada; relativn nejmn se stvkuje v Nmecku a Skandinvii. Spojen stty a Velk Britnie se nachzej piblin ve stednm psmu. Nezd se, e by mra stvkov aktivity (pinejmenm ta oficiln uvdn) njak zvl korelovala s ekonomickou vkonnost jednotlivch zem; jinmi slovy, stty s nim vskytem stvek nevykazuj vdy vt hospodsk rst ne ty, kde se stvkuje vce. To nen nijak pekvapiv; krom ji zmnn nespolehlivosti statistickch srovnn hraje svou roli i to, e konflikty nebo napt mohou bt vyjdeny i jinou formou ne stvkou. Navc ani harmonick vztahy mezi zamstnanci a zamstnavateli samy o sob nezaruuj vysokou produktivitu prce.
318
PRCE A EKONOMICK IVOT Vvoj industrilnch konflikt v poslednch desetiletch
Na potku 60. let tvrdila znm prce Rosse a Hartmana (1960), e ra stvek u doznv. Tito autoi byli pesvdeni, e dlouh a intenzivn konflikty jsou charakteristick pro asnou fzi industrializace; kdy se pevn zakotv dohodnut pravidla kolektivnho vyjednvn, zan stvek ubvat. Krtce pot, co byla tato teze vyhlena, propukla v mnoha zpadnch zemch vetn Velk Britnie nov vlna intenzivnch konflikt. Pozoruhodnm rysem britsk stvkov aktivity v 60. a 70. letech pitom bylo, e se vrazn zvil poet nepovolench stvek. Mnohdy se zdlo, e dlnci stvkuj nejen proti svm zamstnavatelm, ale i proti oficilnm odborovm pedkm. V 80. a 90. letech se stvkov iniciativa ve Velk Britnii vrtila do rukou oficilnch odbor, ale celkov poet stvek se vrazn snil. Do jist mry to vychzelo z novch ekonomickch a politickch omezen, s nimi se odbory musely potkat, ale bylo to tak soust irho mezinrodnho trendu. A na dv nebo ti vjimky zaznamenaly toti snen stvkov aktivity vechny zpadn zem.
ENY V PRACOVNM PROCESU
Donedvna byla placen prce v zpadn spolenosti pevn muskou domnou. V poslednch desetiletch se vak tato situace zaala mnit; stle vt poet en se zapojuje do pracovnho procesu. V nsledujc sti tto kapitoly se podvme na pvod a dsledky tohoto jevu, kter pat k nejvznamnjm zmnm probhajcm v souasn spolenosti.
eny a pracovit z historick perspektivy
Pro naprostou vtinu obyvatel pedmodernch spolenost (stejn jako pro mnoho lid v dnenm Tetm svt) nebyly vrobn innosti oddleny od chodu v domcnosti: veker prce se odehrvala pmo v obydl nebo v jeho blzkosti. Ve stedovk Evrop se vichni lenov rodiny astnili polnch prac nebo emesln vroby. Ve mstech se dlny obvykle nachzely doma a lenov rodiny se zapojovali do rznch fz vrobnho procesu. U tkalc napklad dti pracovaly na mykadle a esaly, star dcery a matka spdaly, otec tkal. Podobn pm spoluprce en a dt s mui existovala tak v krejovskm, evcovskm a pekaskm emesle. Politika a vojenstv sice zstvaly domnou mu, ale v domcnosti mly eny dky svmu vznamnmu podlu na vrobnm procesu mnohdy znan vliv. Manelky emeslnk i sedlk mvaly asto na starosti ty a vdovy bn vlastnily a vedly rodinn podnik. To se do znan mry zmnilo s oddlenm pracovit od domova, kter pinesl rozvoj modernho prmyslu. Asi nejvznamnjm jednotlivm faktorem byl pe319
sun vroby z domcho prosted do mechanizovanch tovren. Tempo prce te uroval stroj a kad pracovnk byl uren prv pro plnn danho kolu; zamstnavatel proto zaali najmat jedince msto celch rodin. Star zpsob vnmn rodiny jako pracovn jednotky vak dlouho petrvval; na potku 19. stolet bylo jet v Britnii i mnoha jinch evropskch zemch bn, e se pijmaly cel rodiny. Napklad kdy dostal otec prci v tovrn, pijali zamstnavatel matku s dtmi jako domc sluebnictvo nebo jako pomocn sly v zemdlstv. S doznvnm takovch praktik se ovem rozdl mezi domovem a pracovitm postupn prohluboval. eny zaaly bt spojovny s idelem domcho krbu", ale nzor, e msto eny je doma", neznamenal ve vech spoleenskch vrstvch tot. Bohat eny mly k dispozici sluebn a chvy, zatmco chud musely nst tk bemeno: vykonvat vechny domc prce a jet si hledat nmezdn prci, protoe manelv pjem nestail. Ve vech spoleenskch tdch byla zamstnanost en dost nzk, a to dlouho do 20. stolet. Jet v roce 1910 tvoily ve Velk Britnii vce ne tetinu zamstnanch en sluebn a posluhovaky. Zamstnny bvaly pedevm mlad neprovdan eny, kter pracovaly v tovrnch nebo kancelch a jejich mzdu zamstnavatel asto poslali pmo jejich rodim. Kdy se provdaly, pestaly do zamstnn chodit. Od t doby podl en na nmezdn prci vcemn trvale rostl. Jednm z hlavnch dvod byl nedostatek pracovnch sil za prvn svtov vlky, kdy eny vykonvaly adu prac dosud povaovanch za vlun musk. Kdy se mui vrtili z vlky, znovu vtinu tchto mst zaplnili, ale dosavadn vzorec u byl naruen. Dnes ve vtin evropskch zem pracuje mimo domov 35 a 60 procent en ve vku od 16 do 60 let. Nejvznamnj vzestup nastal u vdanch en. Ve Velk Britnii jde celkem o 53 procenta en; mezi vdanmi enami s dtmi do t let je zamstnno vce ne 40 procent. Pesto zstv zamstnanost en vrazn ni, ne je tomu u mu. Rst potu zamstnanch en neznamen, e by vytlaovaly mue z jejich zamstnn, ale vyplv z rstu celkovho potu pracovnch mst. Nerovnost na pracoviti S nadprmrnou koncentrac en se dnes setkvme tam, kde jde o patn placenou a mechanickou prci. Na tto skutenosti maj svj podl nejen stereotypy muskch" a enskch" loh, ale i zmny v organizaci prce. Dobrm pkladem me bt to, jak se zmnila presti a npl prce nich ednk. V roce 1850 tvoili ve Velk Britnii 99 procent nich ednk mui. I ten nejni ednk ml vi vnjmu svtu jist postaven. ednick msto bylo vdy spojeno s uritou odpovdnost, vyadovalo znalost etnictv a nkdy i organizan prci. Ve dvactm stolet dolo k veobecn mechanizaci prce v adech, kter zaala u zavedenm psacho stroje na sklonku stolet pedchozho. S tm, jak se z prce niho ednka stala mechanick zleitost, se ovem snil i jej status: stala se mlo
320
prestinm a mlo placenm povolnm. S klesajc presti a platy uvolovali mui tato msta enm. Podobn proces nastal i u kdysi vlivn prce tajemnka", kter ho nahradila sekretka". V r. 1991 tvoily eny tm 90 procent vech nich ednickch kdr a sekretsk" msta byla enami obsazena dokonce z 98 pro cent. ast en na nmezdn prci je zsadn ovlivnna tm, zda maj i nemaj dti, okter se musej starat. Ve vech socioekonomickch skupinch je pravdpodob nj, e bude mt ena pln pracovn vazek, nem-li doma dti. Dnes se vak matky daleko astji vracej k prci na pln vazek, na stejn msto a ke stejnmu zamstnavateli, ne tomu bylo na potku 80. let. Tehdy se toti vysok procento matek vracelo do prce vtinou na sten vazek a ocitalo se v nim postave n ne dosud. Na potku 90. let u matky (pedevm v lpe placench zamstn nch) obvykle v zapoat karie pokrauj. Na sten vazek nicmn pracuje daleko vce en ne mu. Ve Velk Britnii tvoily eny v roce 1990 plnch 86 procent vech osob pracujcch na sten vazek. Mnoh z nich tomu samy dvaly pednost ped prac na cel vazek; lze vak ci, e v jistm smyslu nemly na vybranou. Mui vesms nepejmaj primrn odpovdnost za pi o dti. Pro eny, kter tuto odpovdnost maj (a s n i dal domc povinnosti, jak jet uvidme), ale pesto chtj nebo potebuj mt placen zamstnn, se tak stv sten vazek schdnm eenm. V posledn dob zaaly eny pronikat i do povoln, je bvala definovna jako musk", ale jen v omezen me. Necelch 5 procent editelskch mst v britskch podnicch pat enm; ve tyech z pti firem se eny na dcch mstech vbec nevyskytuj. Tot plat o mnoha oblastech ekonomiky. Napklad v bankovnictv sice pracuje ve Velk Britnii okolo jednohu milionu en, ale v manaerskch funkcch jich najdeme v nejprestinjch bankch jen 2-4 procenta. Ani v odbornch profesch nen situace pli odlin. Zastoupen en v britsk advokacii za poslednch dvacet let prudce vzrostlo, ale pesto pedstavuj jen 14 procent. Lze jen tko odhadnout, do jak mry se tato vrazn nerovnost me v blzk budoucnosti zmnit. Mon prv probhaj velmi hlubok zmny; trv vak dlouho, ne ti, kte stoj na potku sv drhy, doshnou vrcholu, a tak se vsledky projev teprve s odstupem ady let. Pkladem me bt prvnick povoln. Na potku 90. let tvoily eny tm polovinu vech student prvnickch fakult v Britnii, co pedstavovalo velmi znan nrst oproti pedchozmu desetilet. Lze pedpokldat, e vtina z nich nastoup prvnickou drhu, ale otzkou zstv, kolik se jich poslze dostane a na vrchol.
Problmy spnch
eny, kter doshnou ekonomickho spchu, se v souasn dob musej vyrovnvat se svtem, do kterho tak pln nepat. Zkuenosti en v dcch funkcch bvaj pirovnvny k zitkm z dlouhodobch pobyt v cizin. Je nezbytn si vzt dobr prvodce a mapy a dodrovat pravidla, jimi se d mstn obyvatel.
321
Jde o znan kulturn ok" a ani ten cizinec, jen zstane natrvalo, nen nikdy pln pijat. V dlouhodob perspektiv vak nelze vylouit, e eny ovlivn musk hodnotov systm, co umon sladit odpovdnost k rodin s poadavky pracovit. K hlavnm faktorm ovlivujcm kariru eny pat pesvden mu, e pro enu je prce a na druhm mst po dtech. Jeden britsk vzkum se zabval postoji vedoucch pracovnk pi pijmacch pohovorech se enami, uchzejcmi se o msta technickho personlu ve zdravotnictv. Ukzalo se, e eny byly vdy dotazovny na to, zda maj nebo chtj mt dti. Mu, kte dali o takov msta, se tm nikdo na nic podobnho neptal. Kdy byli vedouc upozornni, e se ptaj jen en a ne mu, objevovala se v jejich odpovdch trvale dv tmata: a) eny s dtmi budou dat astji volno, kdy budou mt dti przdniny, anebo s dttem zstanou doma, kdy onemocn, b) pe o dt je povaovna spe za kol matky ne obou rodi. Nkte vedouc chpali sv otzky na toto tma jako projev sv pe" o zamstnankyn, ale pro vtinu to bylo soust hodnocen, do jak mry me bt uchazeka spolehlivou spolupracovnic. Jeden vedouc poznamenal: Uznvm, e je
322
to ponkud osobn otzka, ale musme to brt v vahu. Mui se to vlastn neme stt, a myslm, e je to svm zpsobem nefr - odporuje to rovnosti pleitost, protoe mu prost dti na svt nepivd" (Homansov, 1987, str. 92). Jene mui, by z biologickho hlediska dti nepivdj na svt", se samozejm mohou podlet na pi o dti a odpovdnosti za n. S touto monost ovem dn z vedoucch nepotal. Podobn postoj mli vedouc i k sluebnmu postupu eny: povaovali za pravdpodobn, e bez ohledu na postaven, jeho doshne, bude ochotna svou kariru peruit, aby peovala o mal dti. Jeden z vedoucch pracovnk to komentoval takto: Mui na vych rovnch dominuj prost proto, e eny odchzej rodit dti a podobn... To bychom snad nemuseli povaovat za diskriminaci. Pat prost k ivotu, e eny odchzej, vdvaj se a maj rodinu, take jejich karira je peruovan. Vrt se a maj mezeru ve zkuenostech nebo kvalifikaci. A kdy dojde na lmn chleba, nezle na pohlav uchazee, ale na tom, jak pnos pro podnik pedstavuje. Dejme tomu, e mte dva uchazee: enu, kter byla z rodinnch dvod ti roky mimo pracovn proces, a mue, kter po celou tu dobu pracoval. Je celkem jasn, e kdy budou jinak na stejn rovni, dostane prci sp on ne ona" (Homansov, 1987, str. 95). Ty nemnoh eny, kter tento vzkum nalezl na vedoucch mstech, byly vechny bezdtn - a ada tch, kter plnovaly v budoucnu dti, uvdla, e maj v myslu svou prci opustit a pak se mon kvalifikovat na jin msto. Jak mme tyto vsledky interpretovat? Jsou to hlavn musk pedsudky, kter ztuj enm pstup k zamstnn? Nkte vedouc vyjadovali nzor, e by eny s dtmi nemly hledat zamstnn, ale zstat doma a vnovat se rodin. Vtina ale pijmala zsadu, e by eny mly mt stejn ance jako mui. Jejich apriorn pedstavy se netkaly pracovit samotnho, ale spe rodiovsk odpovdnosti. Dokud bude vtina populace povaovat za samozejm, e rodiovsk povinnosti nelze dlit rovnm dlem, budou problmy zamstnanch en petrvvat. Bude nadle patit k ivotu", jak to uvedl jeden z vedoucch, e jsou eny ve srovnn s mui ve vrazn nevhod, pokud jde o ance na profesionln spch (Cockbur-nov, 1991).
Prvn zruky rovnosti pleitost Ve Velk Britnii byl v roce 1970 schvlen zkon o rovnosti pleitosti, podle nho je protiprvn, aby mui a eny dostvali za stejnou prci rznou mzdu. Litera zkona vak nebyla dostaten konkrtn, co umoovalo mnoha zamstnavatelm, aby prost zmnili oznaen uritch pracovnch mst. Vytvoili tak dv rzn" pracovn zaazen, jedno musk a jedno ensk, na co se zkon nevztahoval. V roce 1975 zavedlo Evropsk spoleenstv dslednj Zkon o rovnm odmovn, v nm byl zakotven tzv. princip rovnosti odmovn". Podle nho nle pracovnkm stejn plat nejen za totonou prci", ale i za prci, kter je pipisovna stejn hodnota".
323
Rozdl mezi tmito dvma formulacemi je vznamn. Legislativa Evropskho spoleenstv toti znamenala, e eny pracujc v zamstnnch rovnocennch muskm - by odlinch - mohou tvrdit, e jejich prce m tut hodnotu a zakld nrok na tut odmnu. Britsk vlda se dokonce ocitla ped Evropskm soudem, protoe jej prvn zruky rovnosti pleitost byly pomrn slab. Skuten inek vech tchto opaten na praxi zamstnvn je vak sporn. Vbor pro rovnost pleitost ve Velk Britnii musel elit ad ppad protiprvn diskriminace en, je se setkaly s velkou publicitou. Napklad v roce 1989 vyhrla skupina psaek a sekretek v bance Lloyd obansk spor, kdy jim dal soud za pravdu, e jejich prce je rovnocenn prci poslk (mu), kte dosud dostvali vy mzdu. Takovch soudnch spor vak bylo velice mlo. Jak daleko jsou nkter firmy ochotny jt, ukazuje pklad inzertu na vedoucho pracovnka/pracovnici v oboru marketingu; podmnkou je, aby hrl/a ragby". Firma tvrdila, e nejde o diskriminaci, protoe v zemi existuje dvanct enskch ragbyovch klub. Svou pi vak prohrla (Neubergerov, 1991).
Nzk mzda a past ensk chudoby
Jak se d oekvat, je prmrn mzda zamstnanch en podstatn ni ne u mu, pestoe se rozdl v poslednch dvaceti letech ponkud zmenil. eny jsou vce zastoupeny v he placench sektorech, ale uvnit urit kategorie zamstnanc mvaj v prmru ni platy ne mui. Ve Velk Britnii ije nezanedbateln procento en v chudob. (Plat to pedevm o matkch-samoivitelkch.) Zastoupen en mezi chudmi se v poslednch dvou desetiletch trvale zvtuje; zvl tce dolh chudoba na eny s velmi malmi dtmi, kter vyaduj trvalou pi. Nastv bludn kruh: me-li ena zskat slun placenou prci, finann ji vyerpv, e mus platit za opatrovn dt. Pokud vak zane pracovat na sten vazek, sn se jej pjmy, zmiz jakkoli ance na kariru a ztrat tak jin ekonomick vhody tch, kdo pracuj na pln vazek - napklad prvo na dchod. Do jak mry jsou pomry v jinch zemch odlin? Pro srovnn se podvme na vdsko, kter zavedlo rozshlej opaten smujc ke zlepen ekonomickho postaven en, ne je tomu ve Velk Britnii.
Ppad vdska
Zvlt vysplou legislativn ochranou rovnosti pohlav se vyznauje vdsko (Scrivenov, 1984). Zamstnanost vdskch en je vysok - v roce 1986 vykonvalo njakou formu nmezdn prce 80 procent Svdek ve vku od 16 do 64 let (Allmn/ manad statistik, 1987). Od doby jednoho msce ped narozenm dtte do esti msc po nm poskytuje stt komukoli, kdo o to pod, pspvek ve vi 90 procent normlnho vdlku. Tchto est msc si mohou rodie rozdlit podle toho, kter z nich opust prci, aby peoval o dt. Dalch 180 dn m matka nebo otec
324
k dispozici pozdji. Krom toho existuje ada dtskch stedisek, kter peuj o dti po kole nebo v dob dovolench a do vku dvancti let. Ve snaze umonit enm pstup k vlivnm postavenm byla tato opaten, jak se zd, do jist mry spn. enm napklad pat tvrtina kesel ve vdskm parlamentu, co pedstavuje jedno z nejvych zastoupen v mezinrodnm mtku. Jen mlo en vak najdeme ve pikovch funkcch v podnikatelsk sfe. Ve vtin odbornch profes nen jejich zastoupen vznamn vy ne v jinch zpadnch zemch. V roce 1985 pracovalo 45 procent vdskch en na sten vazek, co znamen men ance na kariru, ni sociln dvky a dchod (mezi mui ve vku 16-64 let ivota pracuje na sten vazek pouhch pt procent). Mnoho en si nepeje nechvat dti v jeslch nebo kolkch tak dlouho, jak by vyadovala prce na pln vazek - a prv jim zstv primrn odpovdnost za domov a pi o dt. Dky existenci jesl se nkdy mui paradoxn domnvaj, e se nemusej podlet na pi o dti tak, jak by inili za jinch okolnost. Prce v domcnosti Prce v domcnosti ve sv souasn form vznikla v dsledku oddlen domova a pracovit (Oakleyov, 1974). Domov se stal spe mstem spoteby ne vroby. Tm se ovem domc prce stala neviditelnou", protoe skuten prce" byla stle vce definovna jako ta, za kterou se pmo vyplc mzda. V prbhu vvoje domcnosti" jako samostatn domny se zmnily i jin okolnosti. Ped pchodem vynlez a pstroj, kter ji znan ulehily, bvala domc prce velice tvrd a nron. Napklad velk prdlo" pedstavovalo skutenou dinu. Podle vzkum provedench vrobcem praek, firmou Maytag, je se pokusila zhodnotit nronost pran v 19. stolet, bylo velk prdlo prv tak vyerpvajc, jako kdy s plnm nasazenm plavete pt kilometr prsa; vezmeme-li v vahu typ pohyb a mokr prosted, vylo to skoro pln nastejno" (Hardymentov, 1987, str. 6). Se zavedenm hork a studen tekouc vody do domcnost vymizely mnoh asov nron koly; do t doby bylo teba vodu do domcnost nosit a ohvat. Instalace elektiny a plynu znamenala, e se kamna na uhl a devo stala pekonanou zleitost, m bylo z velk sti odbourno pravideln sekni deva, chozen pro uhl a nutnost neustle istit kamna. K dalmu omezen tk diny vedly pstroje etc prci jako vysavae a praky. Se zmenovnm rodin ubvalo tak dt, o kter se bylo teba starat. Kupodivu se vak prmrn poet hodin vnovan domc prci nijak vrazn nezmenil. Mnostv asu, kter eny zamstnan" pouze v domcnosti trv domc prac, zstv u pl stolet vcelku stejn. Technika sice eliminovala nkter t prce, ale na jejich msto pily nov koly. Zvil se objem asu vnovanho pi o dti, nkupm i vaen. Skutenost, e stle vce en vstupuje na trh prce, mla na innost v domcnosti vrazn vliv. Vdan eny zamstnan mimo domov vnuj domc prci mn
325
Tohle-je-ehlika. Ty-vyehl-koile. J-si-vyrazm-s-holkama. Jasn?"
asu ne ostatn, pestoe tm vdy nesou na svch bedrech hlavn odpovdnost za udrovn domcnosti. Jejich innost se ovem v prbhu dne odehrv ponkud jinak. Ve srovnn s tmi, kter jsou trvale v domcnosti, toti vykonvaj vce domcch prac veer a o vkendech. Neplacen domc prce m nesmrn ekonomick vznam. Odhaduje se, e prce v domcnosti vytv 25 a 40 procent bohatstv vznikajcho v prmyslovch zemch. Tm, e zdarma poskytuje sluby, na nich je zvisl velk st pracujc populace, posiluje domc prce celou ekonomiku. eny v domcnosti (a dnes obas i mui) nemaj placenou prci, ale pitom nefiguruj ve statistikch jako nezamstnan". Co tedy vlastn pojmem nezamstnanost" rozumme? To je jedna z otzek, jimi se budeme zabvat v nsledujc sti tto kapitoly.
NEZAMSTNANOST
Mra nezamstnanosti v prbhu tohoto stolet vrazn kolsala. V zpadnch zemch doshla vrcholu za hospodsk krize na potku 30. let, kdy napklad ve Velk Britnii postihovala 20 procent pracovnch sil. Reakci zpadoevropskch zem a Spojench stt na tuto krizi vrazn ovlivnily mylenky britskho ekonoma Johna Maynarda Keynese. Keynes zastval nzor, e nezamstnanost je dsledkem poklesu kupn sly, jen sniuje poptvku po zbo. Doporuoval proto intervenci sttu, kter me zvit mru poptvky a vytvoit tak nov pracovn msta. V obdob tsn po druh svtov vlce mnoz ekonomov a politici vili v innost sttnch zsah do ekonomickho ivota, kter mly zaruit, e se vysok nezamstnanost u nikdy nebude opakovat. Draz na plnou zamstnanost se stal jednm z pil vldn politiky tm ve vech zpadnch sttech. A do 70. let se zd326
lo, e se tato politika osvduje, nebo byla provzena vcemn trvalm hospodskm rstem. V poslednch dvou desetiletch vak nezamstnanost v mnoha zemch zaala narstat. Ve Velk Britnii, kde asi tvrt stolet po druh svtov vlce nepekroila dv procenta, se na potku osmdestch let vyplhala na plnch 12 procent (v roce 1995 zstvala na 11 procentech). Keynesv model zsah do ekonomick sfry vtina zem opustila. Analza nezamstnanosti Interpretace oficilnch statistik nen ani v tomto ppad jednoznan, nebo ani nezamstnanost nelze snadno definovat. Nezamstnan je ten, kdo je bez prce", m se ovem rozum placen zamstnn. Mnoz lid, kte jsou registrovni jako nezamstnan, vak vykonvaj nejrznj formy produktivn prce (opravuj dm, staraj se o zahradu); ada osob pracuje na sten vazek nebo pijm placen zamstnn jen sporadicky; a dchodci, kte nepracuj, se mezi nezamstnan nepotaj. Mnoz ekonomov se domnvaj, e standardn ukazatele nezamstnanosti by mly bt doplnny o dva dal daje. Jednm z nich jsou pracovnci bez perspektivy", kte by rdi pracovali, ale u nev, e prci najdou, a tak ji pestvaj hledat. Osoby pracujc nedobrovoln na sten vazek" by daly pednost prci na pln vazek, ale nemohou ji najt. Pouijieme-li tyto dva ukazatele, poskytne nm statistika plnj demografick obrzek o skuten nezamstnanosti. V zemch Evropsk unie patily v roce 1993 do prvn z tchto kategori tyi miliony osob, do druh plnch 15 milion, co lze srovnat se 34 miliony oficiln registrovanch nezamstnanch [The Economist, 22. ervence 1995, str. 92). V Japonsku se po piten tchto dvou kategori celkov mra nezamstnanosti vce ne zdvojnsob. Na britskm pkladu lze dobe dokumentovat, e mra oficiln registrovan nezamstnanosti v populaci nen rovnomrn. U mu je vy ne u en, u etnickch menin bv vy ne u bl vtiny. Meniny rovn vykazuj mnohem vt mru dlouhotrvajc nezamstnanosti ne zbytek populace. Nedvn vzestup nezamstnanosti postihl zejmna mlad lidi, co se opt projevilo vraznji u meninov ne u vtinov populace. Pro ty, kdo si zvykli na stabiln zamstnn, me bt nhl nezamstnanost velice nepjemn. Prvnm dsledkem je samozejm ztrta pjmu; zle pak na vi podpory v nezamstnanosti, do jak mry se tato skutenost promtne do ivotn rovn. Ve Velk Britnii se podpora vyplc dlouhodob; ztrta zamstnn sice me zpsobit okamit finann obte, ale nem vliv na dostupnost zdravotn pe a jinch socilnch vymoenost, poskytovanch zdarma sttem. Naproti tomu ve Spojench sttech, panlsku a mnoha jinch zemch lze podporu pobrat jen omezenou dobu, take ztrta zamstnn pedstavuje vt ekonomickou zt.
327
ekonomicky aktivn Taxonomie monch stav zamstnanosti a nezamstnanosti Zdroj: Peter Sinclair, Unemployment: Economic Theory and Evidence (Nezamstnanost: ekonomick teorie a dkazy, Blackwell Publishers, 1987, str. 2).
Pro se mra nezamstnanosti zvyuje? Mra nezamstnanosti v zpadnch zemch ji nkolik let kols a mezi jednotlivmi stty existuj npadn rozdly. Mimo zpadn zem se me jednou z nejnich hodnot pochlubit Japonsko. Na pomrn vysok nezamstnanosti, s n se Zpad potk u asi dv desetilet, se zejm podl kombinace nkolika faktor. 1. Vznamnm prvkem je rst mezinrodn konkurence v oborech, na nich d328
ve spovala prosperita Zpadu. V roce 1947 pipadalo na Spojen stty 60 procent celosvtov produkce oceli, zatmco dnes in jejich podl pouze 15 procent. Naproti tomu podl Japonska a zem Tetho svta se zvil na trojnsobek. Hlavn zsluhu na tom maj Singapur, Tchaj-wan a Hongkong, kter dnes svmi nzkmi cenami spn konkuruj i Japonsku. 2. Od tzv. ropn krize v roce 1973, kdy se zem vyvejc ropu spojily a kolek tivn zvily jej cenu, postihlo svtovou ekonomiku nkolik pomrn hlubokch reces, anebo pinejmenm zpomalen hospodskho rstu. 3. Rostouc vyuit mikroelektroniky v prmyslu snilo poptvku po pracovnch silch. 4. O placen zamstnn se dnes uchz daleko vce en, ne tomu bylo v minu losti. To ovem znamen, e o omezen poet pracovnch mst sout vt poet osob. Tko ci, zda se souasn vysok nezamstnanost v blzk budoucnosti udr, anebo dokonce jet vzroste. Nkter zem si v zpase s nezamstnanost vedou lpe ne jin - USA jsou v tomto smru spnj ne Velk Britnie a jin velk evropsk stty. Nabz se vysvtlen, e ohromn ekonomick potencil umouje Spojenm sttm innji zasahovat do dn na svtovch trzch, zatm co men zem zstvaj ve vleku udlost a jsou zranitelnj. Dalm dvodem me bt to, e mimodn rozvinut sfra slueb v USA nabz vce pracovnch pleitost ne v tch zemch, kde bylo vt procento populace tradin zamstnno pmo ve vrob. Nezamstnanost v Evrop a Spojench sttech V prbhu 80. a na potku 90. let vytvoila americk ekonomika mnohem vce pracovnch pleitost, ne dokzaly zem zpadn Evropy. asto se setkvme s nzorem, e lo pedevm o patn placen zamstnn v tzv. macdonaldov sfe, napklad v prodejnch s levnm oberstvenm. To vak nen pravda: tyi ptiny tchto novch mst nabzely manaerskou a odbornou prci. Pro Evropa zaostala? Nkte ekonomov tvrd, e zdrojem pot byla vysok hranice minimln mzdy, kterou ada evropskch zem (napklad Francie) vtlila do zkona. Dal monou pinou, patrn vznamnj, je existence barir na trhu zbo i slueb. Asi 10 procent vech pracovnch sil v prmyslovch zemch napklad zamstnv maloobchod. Ve Spojench sttech byla maloobchodn sfra zdrojem mnoha novch pracovnch pleitost, zatmco ve Francii jej podl na celkov zamstnanosti klesl. To je dsledkem psn regulace, kter povoluje obchodn innost jen v uritch znch a omezuje otevrac dobu. Naproti tomu v USA jsou mnoh obchody oteveny 24 hodin denn. Vysok mra nezamstnanosti vyvolv adu spekulac o tom, jak bude loha placen prce v budoucnosti. Nen vyloueno, e mnoz z ns budou mt jin pomr k prci, ne bylo doposud zvykem. Nad monostmi, kter to skt, se zamyslme v zvru tto kapitoly.
329
PRCE V BUDOUCNOSTI Portfoliov pracovnk Ve svtle rostoucho vlivu globln ekonomiky a poptvky po flexibilnch" pracovnch silch se nkte sociologov a ekonomov domnvaj, e stle vt poet lid bude portfoliovmi pracovnky". Budou disponovat uritm kvalifikanm portfoliem", tj. klou rozmanitch dovednost a kvalifikac, kter budou pouvat pi zskvn rznch pechodnch zamstnn. Jen menina zamstnanc bude mt plynulou kariru" v dnenm slova smyslu. Nkte autoi vid tento vvoj v pozitivnm svtle: pracovnci nebudou cel dlouh roky stagnovat na jednom mst a budou si moci tvrm zpsobem plnovat svou pracovn drhu (Handy, 1994). Jin se naopak obvaj, e tato flexibilita" v praxi prospje pouze organizacm, kter budou moci najmat a propoutt sv pracovnky vcemn dle libosti, co vyvol u vtiny lid trvalou existenn nejistotu. Zamstnavatel, kte se zeknou dlouhodob odpovdnosti za sv zamstnance, nebudou motivovni vyplcet jim pplatky nebo pispvat na jejich dchodov zajitn. Nedvn studie z kalifornsk Silicon Valley tvrd, e ekonomick spch tto oblasti je ji dnes zaloen na portfoliovm" charakteru kvalifikac, kter tamj pracovnci nabzej. Bankroty jsou v Silicon Valley na dennm podku: kadoron vznik asi 300 novch firem, ale piblin stejn poet jich tak zanik. Pracovn sly, mezi nimi je extrmn vysok procento odbornk a technik, se tomuto trendu dokzaly pizpsobit. Jak uvdj autoi, vede zmnn situace k rychlm pesunm talent a dovednost z jedn firmy do druh. S kadm dalm pesunem pitom pracovnci zvyuj svou schopnost adaptace. Specialist na technick obory se stvaj konzultanty, konzultanti se mn v manaery, zamstnanci investuj do firem a stvaj se kapitalisty - a zase se vracej k technickm profesm (Bahrami a Evans, 1995). Prv popsan situace je vak rozhodn spe vjimkou ne pravidlem. Nejnovj statistiky zamstnanosti ukazuj, e v USA a Velk Britnii (tj. v zemch s nejvy mrou ekonomick deregulace) se doba, kterou pracovnci strv v jednotlivch zamstnnch, oproti stavu ped deseti lety nezkracuje [The Economist, 21. kvtna 1995). Veden podnik si toti zejm uvdomuje, e vysok obrat zamstnanc je nkladn a neprospv pracovn morlce. Mnohdy dvaj pednost pekolen souasnch pracovnk ped najmnm novch, i kdy je to stoj vce, ne by odpovdalo situaci na trhu prce. James Collins a Jerry Porras ve sv knize Aby to nco vydrelo (Built to Last, 1994) vyhodnotili strategii osmncti americkch firem, jejich akcie maj u od roku 1926 trvale nadprmrnou hodnotu. Zjistili, e tyto firmy neuplatovaly dnou svvolnou politiku pi najmn a propoutn zamstnanc, ale naopak jim poskytovaly co nejvt mru jistoty. Pouze dv z nich ve sledovanm obdob jmenovaly vkonnm editelem nkoho, kdo piel do firmy zven. Ve srovnateln skupin mn spnch firem k tomu dolo ve tincti ppadech.
330
Tato zjitn neznamenaj, e by teorie o portfoliovch pracovncch" byla vyvrcena. Mnoh organizace jsou skuten nuceny propoutt nadbyten zamstnance. Tisce lid, kte se domnvali, e maj natrvalo zaruen msto, se nhle ocitaj na trhu prce. Aby se znovu uplatnili, mus asto zvyovat a mnit svou kvalifikaci. Mnoz z nich - zvlt ti star - u nikdy nenajdou msto srovnateln s tm, kter zastvali doposud, anebo dokonce zstanou pln bez placen prce. Kles vznam placen prce? Kad m prvo na prci," hls Veobecn deklarace lidskch prv, kterou OSN pijala po druh svtov vlce. V t dob se pod pojmem prce" rozumlo placen zamstnn. Pokud vak souasn rozshl nezamstnanost bude dlouhodobm trendem, me se ukzat, e tento cl nelze uskutenit. Mon bychom se mli znovu zamyslet nad povahou placenho zamstnn a zejmna nad dominantn lohou, kterou dosud v lidskm ivot sehrv. Zamstnanci i pracovnci dnes shodn vnmaj nezamstnanost jako negativn jev. Nebylo by mon tento postoj pehodnotit? Vdy omezen pojmu prce" na placen zamstnn nen nim samozejmm. Pro by nemlo bt povaovno za prci, jestlie nkdo vnuje obrovsk sil svmu konku, napklad zahradnien, a dl to z naden, ne s vidinou zisku? Pojem nezamstnanost" vznikl teprve na konci devatenctho stolet; mon by mohl na konci dvactho stejn nhle zmizet, kdybychom zruili rovntko mezi pojmy nemt msto" a bt bez prce". Pro bychom nemohli povaovat vechny nezamstnan prost za osoby samostatn vdlen inn a pispvat tm z nich, kte by to k realizaci svch zjm potebovali? Ve vech prmyslovch zemch se prmrn dlka pracovnho tdne postupn zkracuje. Mnoz pracovnci sice dosud vykonvaj hodn prce pesas, ale nkter vldy tyto monosti vrazn omezuj; napklad ve Francii je ron limit stanoven na 130 hodin. Ve vtin stt se odchz do dchodu v 65 letech, ale nastupujc trend zejm smuje k asnjmu ukonen kariry (Blyton, 1985). Mnoho lid by pravdpodobn odelo u v edesti nebo dve, pokud by si to mohli dovolit. Bude-li se doba strven v zamstnn dle sniovat a poteba mt stle msto" ztrat v naem ivot sv dominantn postaven, me se pojet kariry" vrazn zmnit. Nkte analytici se domnvaj, e by se nrok na studijn volno, znm z univerzit, mohl penst i do ostatnch obor lidsk innosti; kad by pak mohl dostat rok placenho volna a vyut jej ke studiu i jin form sebezdokonalovn. Je mon, e si rostouc poet jedinc bude plnovat ivot tak, aby v rznch etapch vykonvali odlin formy prce (na pln i sten vazek, neplacenou innost). Nkte lid se zmrn zapoj do pracovnho procesu a pot, co ukon jak formln vzdln, tak obdob sebevzdlvn (napklad ve form cestovn). Mnoz lid si mon dobrovoln zvol trvalou prci na sten vazek, ani by k tomu byli okolnostmi donuceni.
331
Nkter nedvn przkumy ukazuj, e i za souasnch podmnek jsou ti, kdo pracuj na sten vazek, v prmru spokojenj ne ostatn. Naskt se vysvtlen, e jde pevn o eny, kter na sv zamstnn kladou men nroky ne mui, anebo je vnmaj jako vtan osvobozen z monotnnho kolobhu domc prce. Mnoz jedinci vak zjevn nachzej poten prv v tom, e mohou sv dn zamstnn vyvit jinmi aktivitami a uinit tak svj ivot rozmanitjm. Nkte napklad vnuj v mladch letech maximum sil svmu placenmu zamstnn, aby pak ve stednm vku pehodili vhybku" a zaali rozvjet sv nov zjmy. Francouzsk levicov sociolog Andr Gorz tvrd, e se vznam placen prce v lidskm ivot bude postupn sniovat. Kriticky pitom pehodnocuje mylenky Karla Marxe, kter se domnval, e stle rostouc dlnick tda provede revoluci a ta nastol humnnj spolenost, v n bude prce zkladnm zdrojem seberealizace. Marxova pedpov se ovem nesplnila; podl dlnk na populaci neroste, ale naopak trvale kles. Pedstava, e zamstnanci pevezmou podniky nebo dokonce moc ve stt a vytvo novou podobu osvobozen prce", se podle Gorze ukzala jako nereln. Povahu placen prce nelze zmnit, nebo podlh technickm imperativm, jejich dodrovn je nezbytnou podmnkou efektivnosti vroby. Dnes jde spe o to, jak se osvobodit od prce," tvrd Gorz (1982, str. 67). Tato poteba je v poped zvlt tam, kde je prce dosud organizovna v duchu taylorismu, anebo je z jinch dvod morn i monotnn. Rostouc nezamstnanost spolu se stoupajcm vskytem prce na sten vazek ji podle Gorze vedly ke vzniku nov, mimotdn" kategorie osob mimo stl zamstnn. Pokud seteme mlde a dchodce, nemocn, eny v domcnosti, osoby pracujc na sten vazek a nezamstnan, meme dokonce ci, e tato kategorie pevyuje poet stlch zamstnanc. Gorz se navc domnv, e rozvoj potaov technologie povede k dalmu sniovn potu stlch pracovnch mst, co se projev odklonem od dosud pevaujc zpadn orientace na vrobu, hospodsk rst a spotebn zbo. Vtina populace bude hledat rozmanit nov formy ivotnho stylu mimo sfru stlch placench zamstnn. Podle Gorze se Zpad bl ke stadiu duln spolenosti", rozdlen na dva sektory. V jednom z nich bude vroba i administrativa organizovna v souladu s poadavky maximln efektivnosti. Ve druh sfe se budou jedinci zabvat rznmi mimopracovnmi aktivitami, kter jim budou poskytovat zbavu a seberealizaci. Me se tato vize naplnit? Povaha a organizace prce v prmyslovch zemch se bezesporu mn. Nelze vylouit, e rostouc poet lid bude rozarovn honbou za neustlm hospodskm rstem a hromadnm hmotnch statk. Za podntn meme jist povaovat i Gorzv pohled na nezamstnanost: snahu nevidt ji vlun jako negativn jev, ale i jako anci pro jedince, kter me rozvjet sv zjmy a nadn. Dosavadn vvoj vak Gorzovy pedpoklady pli nepotvrzuje. Zjem o stl pracovn msta nekles, ale naopak roste, protoe se o n rostouc mrou uchzej tak eny. Pro vtinu lid zstv placen prce zkladnm zdrojem obivy i nezbytnou podmnkou k tomu, aby mohli vst pestr a plnohodnotn ivot.
332
13. K A P I T O L A
Vldy, politick moc a vlka
VLDY, POLITICK MOC A VLKA
V roce 1989 se na nmst Tchien-an-men v Pekingu odehrlo drama: shromdily se na nm tisce lid, aby manifestovaly za demokracii. nsk komunistick vlda reagovala tvrd. Na demonstranty zatoily jednotky nsk armdy. Mnoho lid bylo zabito, stovky dalch zateny a uvznny. V n se demokracie dosud nestala skutenost. V mnoha jinch stech svta, napklad v Sovtskm svazu a vchodn Evrop, vak prodemokratick hnut spn svrhla autoritsk reimy. Demokratick zpsoby vldy byly v poslednch letech nastoleny tak ve vt sti Latinsk Ameriky a v nkterch africkch nebo asijskch zemch. V zpadn Evrop, Severn Americe, Austrlii a na Novm Zland existuj demokratick vldy u mnohem dle. Demokratizace je jednou z hybnch sil souasnho svta, kter je podmnna globalizaci a sama k n pispv. Podobn jako mnoho jinch oblast prochz i sfra vldy a politiky dalekoshlmi zmnami. V tto kapitole se budeme zabvat hlavnmi faktory ovlivujcmi politick ivot. Budeme analyzovat povahu demokracie a posuzovat lohu politikch stran. Na konci kapitoly se budeme zabvat nsledky zmn ve vchodn Evrop po roce 1989 a vlivem vlky na spolenost. Podvejme se vak nejprve na nkter zkladn pojmy, kter pi studiu politickho ivota potebujeme - moc, autoritu a stt. Veker politick ivot se tak i onak tk moci: kdo je jejm dritelem, jakmi prostedky ji zskv a jak s n nakld.
MOC A AUTORITA
Jak bylo eeno u v prvn kapitole, je moc nesmrn vznamnm sociologickm pojmem. Moc rozumme schopnost jedinc nebo skupin prosadit sv vlastn zjmy nebo zmry i pes odpor druhch. Nkdy je spojena s pmm uitm sly, jako kdy dritel moci v n potlaili demokratick hnut na nmst Tchienan-men. Mocensk prvek se uplatuje takka ve vech spoleenskch vztazch, napklad mezi zamstnavatelem a zamstnancem. Tato kapitola se sousted na moc v um slova smyslu, tj. moc politickou (vldn). Tu tm vdy provz ideologie, kter slou k ospravedlnn toho, co mocn provdj. Napklad pouit nsil k potlaen student manifestujcch za demokracii bylo ideologicky zdvodnno obranou komunismu jako nejlepho monho sttnho zzen. Jako autoritu oznaujeme legitimn pouit moci (vldou). Slovo legitimn znamen, e osoby podlhajc autorit vldy jsou s tmto stavem srozumny. Kdy
334
v n vypukly demonstrace za demokracii a vlda na to reagovala zavrnm a zabjenm protestujcch, projevila tm sice svou moc, ale souasn i ztrtu autority. Demokracie nen jedinm legitimnm typem vldy, akoli se tak mnoho lid domnv. Legitimn me bt i diktatura. Jak vak uvidme, je demokracie v souasn dob nejrozenj formou toho, co nazvme legitimn vldou.
STTY A VLDY
Stty a vldy ovlivuj mnoh aspekty naeho souasnho ivota. Po vt st lidskch djin ovem stty vbec neexistovaly; spolenosti lovc a sbra nebo mal zemdlsk kultury toti nemly dn orgny ist politick moci. Pesto v nich nevldl chaos, nebo disponovaly neformlnmi mocenskmi mechanismy, umoujcmi pijmat rozhodnut a eit spory. Rozhodovn se obvykle odehrvalo v rmci rodu; pokud se nkolik rod zastoupench v dan skupin nemohlo dohodnout, roztpily se na samostatn celky, anebo se poslze spojily s jinou skupinou. V jinch malch kulturch existovaly prvky politick centralizace, ale nelo o pln rozvinut stty. V jejich ele stli nelnci, jejich vli museli ostatn respektovat. Nelnk sm byl obvykle bu vlenkem, anebo knzem (ppadn obojm). Nkdy ml k dispozici ozbrojen mue, jejich silou mohl podept veker sv rozhodnut. Obvykle vldl s pomoc rady starch nebo svho dvora". Z nelnk tohoto typu se pak v tradinch sttech (civilizacch) vyvinuli krlov nebo csai s hierarchicky organizovanmi dvory a ozbrojenmi silami, jich vyuvali k zajitn poslunosti poddanch nebo roziovn svho panstv. Zamstnvali ednky, aby vykonvali sprvu sttu, a zizovali soudy jakoto specializovan instituce, poven kolem soudit a trestat provinilce. Vechny stty, tradin i modern, sdlej urit spolen rysy. O sttu meme hovoit tam, kde existuje politick apart (vldn instituce vetn soud, ale i zamstnanci sttn sprvy), kter vldne nad uritm zemm, opr svou moc o systm zkon a monost pouit sly k prosazen sv politiky. Abychom dobe porozumli povaze stt, zamme se postupn na vechny sousti tto definice. Charakteristika stt
Politick apart
Antropologov a archeologov se vesms shoduj na tom, e ve valn vtin kultur v lidskch djinch stt jako takov neexistoval. Mn snadno se u odpovd na otzku, zda u takovch nesttnch spolenost lze hovoit o vld i politice. Protoe chyb specializovan politick instituce nebo sprvn ady, lze tvrdit, e takov spolenosti vldu ani politiku nemaj. Cel problm je vak do znan mry
335
otzkou definice. Pijmeme-li dostaten irok vklad pojmu vlda", napklad jakkoli systematick zpsob pijmn rozhodnut ovlivujcch vtinu lid v dan komunit", najdeme ji v t i on form u kad spolenosti. Takov definice je ovem pli vgn na to, aby byla skuten pouiteln. Z praktickch dvod je proto vhodnj chpat oba pojmy, vldu" i politiku", v ponkud um smyslu. Vldnutm rozumme provdn politickch zmr a rozhodnut pedstaviteli politickho apartu; pojmem vlda budeme oznaovat apart zodpovdn za zen. Politiku pak chpeme jako zpsob pouvn moci k ovlivnn rozsahu a obsahu vldnch innost. Politick sfra proto me daleko pekraovat hranice samotnch sttnch instituc. Sttn apart me bt napklad rznmi zpsoby ovlivovn ze strany osob, je nejsou jeho soust. Pkladem mohou bt rzn spoleensk hnut v modernm svt, je neusiluj tradinmi cestami o podl na zen sttu, ale mohou na vldu vyvjet tlak nebo ji dokonce svrhnout.
zem
Spolenosti lovc a sbra nemly dn vymezen zem, ale pohybovaly se po rozshlm prostoru. Mal zemdlsk kultury byly sice vce pipoutny na jedno msto, ale vtinou neznaly pojem hranic, je by je oddlovaly od jinch skupin. Jakmile vak vznikla zeteln politick moc, zaala vymezovat zem, na jejich sprvu si inila nrok. Na rozdl od pedchozch typ spolenosti se stty vyznauj trvalou rozpnavost. Jestlie se vldcm naskytne pleitost zskat dal zem a zvtit tm rozsah sv moci, obvykle ji vyuij.
Prvo a pouit sly
O prvnm systmu hovome tam, kde se urit jedinci specializuj na vykonvn spravedlnosti. V mench spolenostech jsou konflikty eeny na setkn cel komunity nebo uvnit jednotlivch rod i klan; neexistuje tam dn skupina, j by byla svena vhradn odpovdnost za pouit sly k prosazen spolenho rozhodnut. Nkdy vezme rodina nebo klan vci do vlastnch rukou, co vede ke krevn mst. S rozvojem stt se vak vytv specializovan systm soudnictv - dochz ke kodifikaci zkon a zizovn soud, oprajcch se o monost pout sly, nejsou-li rozhodnut dodrovna. U tradinch stt obvykle nebyl zeteln rozdl mezi armdou a polici; k prosazen soudnch rozhodnut slouili vojci. Modern stty Vechny modern stty jsou stty nrodnmi. Vyznauj se vemi vlastnostmi zmnnmi ve ve uveden definici sttu: maj vldn apart s psobnost ohranienou na urit zem, formalizovan zkonky i oporu v ozbrojench silch. V nkterch zsadnch rysech se vak od tradinch stt pomrn vrazn li.
336
Suverenita
zem ovldan tradinmi stty nebyla tak pesn definovna, jak je tomu u stt modernch, a reln moc stedn vldy slbla se vzdlenost od jejho sdla. Pojem suverenity, tj. nezadatelnho prva vldy na svrchovanou pravomoc na celm pesn definovanm zem, ml v tradinch sttech (na rozdl od modernch) jen mal vznam.
Obanstv
V tradinch sttech nemla vtina poddanch krle nebo csae valn povdom o tom, kdo jim vldne, a ani je to pli nezajmalo. Sounleitost se sttem podlhajcm uritmu panovnkovi ctily obvykle jen vldnouc tdy nebo majetnj lid. Naproti tomu v nrodnch sttech se vtina obyvatel ijcch na zem vymezenm hranicemi danho politickho systmu stv jeho obany, sdlejcmi urit prva a povinnosti, a povauj se za soust nroda. Krom politickch uprchlk a bezdomovc se v dnenm svt prakticky kad identifikuje s konkrtnm politickm celkem - nrodnm sttem.
Nacionalismus
Nrodn stty jsou spojeny s rozvojem nacionalismu. Nacionalismus lze definovat jako soubor symbol a pesvden, je vyvolvaj pocit pslunosti k danmu politickmu spoleenstv. Jedinec pociuje hrdost na to, e je Brit, Amerian nebo Francouz, a ct sounleitost s ostatnmi pslunky svho nroda". Lid nejsp odedvna ctili potebu se njak idenfitikovat s uritou sociln skupinou, a u lo o rodinu, klan nebo nboenskou komunitu. Nacionalismus se vak objevil teprve s rozvojem modernho sttu. Stal se hlavnm projevem pocitu identity s uritm svrchovanm sttnm celkem. Nacionalistick pesvden nemus v souasnm svt vdy odpovdat aktulnm sttnm hranicm, nebo prakticky vechny nrodn stty vznikly na rznorodm etnickm zklad a proti nacionalismu spojenmu s rozvojem stt se asto stav lokln nacionalismus. Kanadsk nrodn vdom je napklad ohroovno etnickm nacionalismem francouzsky hovocch Kanaan v Quebeku. Vztah mezi nrodnm sttem a nacionalismem je tedy ponkud komplikovan; oba vak vznikly v prbhu stejnho procesu. Ve svtle tchto vah nyn meme nabdnout souhrnnou definici pojmu nrodn stt. Pojem nrodn stt oznauje politick apart, kter uplatuje svrchovan prva na vymezenm zem a doke svj nrok na svrchovanost opt o vojensk sly, piem mnoz z jeho oban se ztotouj s jeho nrodn identitou.
337
PRVA OBAN
Vtina nrodnch stt se stala centralizovanmi a efektivnmi politickmi systmy piinnm panovnk, kte postupn pekonvali feudln rozttnost a sousteovali stle vce moci ve svch vlastnch rukou. Suvernn stt pvodn neml nic spolenho s prvy svch oban na ast v politickm ivot. Tato prva byla vtinou vybojovna a v tuhm boji, jeho vsledkem bylo omezen moci panovnka, anebo pmo jeho svren (napklad ve francouzsk a americk revoluci). T. H. Marshall rozliuje ti typy prv spojench s rozvojem obanstv (Marshall, 1973). Obansk prva v um slova smyslu (civil rights) jsou ta, kter jsou dna zkonem. Je mezi nimi ada prv, kter dnes v zpadnm svt vnmme jako samozejm, ale jejich dosaen trvalo dlouhou dobu (a v mnoha zemch svta dodnes nejsou ani zdaleka dodrovna). Pat sem svoboda pohybu, svoboda projevu a vyznn, prvo na majetek a rovnost ped zkonem. Ve vtin evropskch zem byla tato prva pln zaruena teprve na potku 19. stolet. Dokonce ani tam, kde jich bylo v obecn rovin dosaeno, se mnohdy na nkter skupiny nevztahovala. Napklad ve Spojench sttech, jejich stava poskytla obanm tato prva mnohem dve ne vtina evropskch stt, z nich byli vyloueni ernoi a ani po obansk vlce, kdy jim byla formln piznna, je fakticky nemohli uplatovat. Druhm typem prv oban jsou politick prva, tj. pedevm prvo svobodn volit a bt volen. Ani tato prva nebyla zskna snadno a rychle. Nepotme-li Spojen stty, bylo veobecn a rovn volebn prvo byt jen pro mue uzkonno teprve v historicky nedvn dob a vldy se principu velidovho hlasovn dlouho brnily. Ve vtin evropskch zem bylo volebn prvo zprvu omezeno na obany muskho pohlav vlastnc urit majetek, take ve skutenosti mohla volit jen bohat menina. Zaveden veobecnho a rovnho hlasovacho prva pro mue spad pevn a do potku 20. stolet. O tom, e eny musely ekat jet dle, bude e v dal sti tto kapitoly. Zatmco v Evrop spn probhal zpas o obansk a politick prva, v mnoha jinch stech svta pokraovala kolonizace. Pslunkm ovldanch nrod bylo takka bez vjimky uprno pln obanstv stt kolonilnch (a vtinou i obansk prva v samotn kolonii). Pokud nebyli pmo zotroeni, povaovali je jejich bl koloniztoi za pli primitivn, ne aby mohli bt piputni k asti na vld. O tom, aby s nimi bl osadnci jednali jako se sob rovnmi, se prakticky nikde ani neuvaovalo. Vtina tchto obyvatel zskala obansk a politick prva a po pdu kolonialismu v polovin 20. stolet. Za tet typ prv oban povauje Marshall sociln prva, je se tkaj nroku kadho jedince na urit minimln standard ekonomickch vymoenost a jistot. Pat k nim prvo na nemocensk dvky, podporu v ppad nezamstnanosti a minimln mzdu. V nkterch zemch, napklad v Nmecku, byly rzn typy sociln podpory zavedeny jet v 19. stolet, ped plnm prosazenm obanskch a politickch prv; vtinou vak pichzej ke slovu jako posledn. Teprve oban338
sk a zejmna politick prva toti vytvej zkladnu, z n lze vst hoj za prva sociln. Jejich prosazen je obvykle dsledkem politick sly zskan chudmi skupinami nebo tdami prostednictvm hlasovacho prva. Rozen socilnch prv je zce spojeno s tm, co se asto oznauje jako sociln stt (welfare state). V zpadn spolenosti se tento koncept pln prosadil a po druh svtov vlce. O socilnm sttu hovome tam, kde vldn organizace poskytuj hmotnou podporu tm, kdo se nemohou nleit uivit nmezdn prac - nezamstnanm, nemocnm, postienm a starm osobm. Vechny zpadn zem dnes maj rozshl systm sociln podpory. Naproti tomu v mnoha chudch zemch svta tyto vhody tm vbec neexistuj. Ukzali jsme si urit charakteristick vlastnosti modernch stt. Nyn se budeme podrobnji zabvat tm, jak funguje politick systm.
DEMOKRACIE
Slovo demokracie" m sv koeny v eckm termnu demokratia, sloenm ze slov demos (lid) a kratos (vlda). Demokracie v zkladnm vznamu tohoto pojmu tedy pedstavuje politick systm, v nm nevldne panovnk (krl) ani aristokracie (tda urozench), ale lid. To sice zn jednodue a jasn, ale ve skutenosti to vbec jednoduch nen. Co to znamen, e vldne lid? Jak upozornil David Held, vyvolv kad z obou st tohoto slova hned nkolik otzek (Held, 1987). Zanme u lidu": - Kdo tvo tento lid"? - Jak druh participace je mu umonn? - Jak podmnky se povauj za pzniv pro jeho participaci? Hovome-li o vld", meme se ptt: - V jakm smyslu pouvme slovo vlda"? Tk se jen zen sttu jako takov ho, anebo me bt demokracie i v jinch sfrch (napklad tzv. prmyslov demokracie)? - Hovome o kadodennm administrativnm rozhodovn, kter mus vldy i nit, anebo jen o zsadnch politickch rozhodnutch? U spojen vlda lidu" si polome otzky: - Je vld lidu nutno prokazovat poslunost? Co je povinnost obana a kdy existuje prvo nesouhlasit? - Mme prvo jednat protizkonn, povaujeme-li existujc zkony za nespravedliv? - Za jakch podmnek, pokud vbec, smj demokratick vldy ut donucovacch prostedk vi tm, kdo s jejich politikou nesouhlas? Odpovdi na tyto otzky byly v rznch dobch a spolenostech rzn. Napklad pod pojmem lid se postupn skrvali: majetn oban, bl mui, vzdlan mui, vichni dospl mui a nakonec dospl mui a eny. V nkterch zemch se
339
oficiln pijman verze demokracie vztahuje jen na politickou sfru, zatmco v jinch se tk i jinch oblast spoleenskho ivota. Pm demokracie V pm ili participativn demokracii pijmaj spolen rozhodnut ti, jich se tk. Jde o nejstar typ demokracie, kter vznikl ve starm ecku: plnoprvn oban (kte vak tvoili jen malou meninu obyvatel) se pravideln schzeli, aby zvaovali sv zmry a inili zsadn rozhodnut. V modern spolenosti, v n m politick prva ohromn poet obyvatel, je vznam tohoto typu demokracie jen omezen. Nen ani mon, aby mli vichni aktivn podl na vech rozhodnutch, kter se jich tkaj. Pesto jsou nkter aspekty participativn demokracie v modernch spolenostech vyuvny. Jednou z jejch forem jsou napklad referenda, v nich se oban vyjaduj ke konkrtnm otzkm. Aby mohl svj nzor vyjdit velk poet lid, je teba cel problm zjednoduit do podoby jedn a dvou otzek. V nkterch evropskch zemch se referenda na celosttn rovni bn pouvaj. Monarchie a liberln demokracie Nkter modern stty sice dosud dvaj pednost monarchii ped republikou (krom Velk Britnie k nim pat namtkou teba panlsko, Belgie, Nizozem i vdsko), ale tradin vldcov tohoto typu maj obvykle jen omezenou moc - poppad vbec dnou. Jen ve velmi malm potu zem, napklad v Saudsk Arbii nebo Jordnsku, maj jet panovnci do jist mry vldu ve svch rukou. Ve vtin ppad se vak u stali spe symboly nrodn identity ne osobnostmi pmo ovlivujcmi politick ivot. Britsk krlovna, vdsk krl i japonsk csa jsou konstitun monarchov: jejich relnou moc vrazn omezuje stava, kter svuje skutenou pravomoc zvolenm zstupcm lidu. Valnou vtinu modernch stt vak pedstavuj republiky. Tm kad, vetn konstitunch monarch, se dnes hls k demokracii. Zem, v nich si mohou volii vybrat ze dvou i vce stran a vichni dospl oban maj prvo volit, se obvykle oznauj za liberln demokratick. Do tto kategorie pat prakticky vechny evropsk zem, Spojen stty, Austrlie a Nov Zland, ale i nkter stty Tetho svta, napklad Indie, a dnes ji tak vtina zem Latinsk Ameriky.
340
en liberln demokracie Po dlouhou dobu se o vldu nad svtem dlil liberln demokratick systm s komunistickm, jeho pkladem byl nkdej Sovtsk svaz. Podobn systm dodnes existuje v n a hrstce dalch zem. Komunistick systm spoval ve vld jedn strany; ve volbch byla obanm nabdnuta obvykle jen jedin kandidtka, take nemli dn reln vbr. Ve spolenostech sovtskho typu mla komunistick strana zcela dominantn postaven, nebo ovldala nejen politick systm, ale i ekonomiku. Od roku 1989, kdy Sovtsk svaz ztratil vldu nad vchodn Evropou, se svtem pehnala vlna demokratizace, je mla charakter etzov reakce. V mnoha zemch od Nikaraguy a po Jihoafrickou republiku se dostaly k moci demokraticky zvolen vldy. V n, kde ije asi ptina svtov populace, mus vlda elit silnmu demokratizanmu tlaku. Tisce lid zstvaj v nskch vzench, protoe nensiln vyjadovali svou touhu po demokracii. Pesto v tto zemi stle existuj skupiny, kter pes odpor komunistickho reimu aktivn usiluj o pechod k demokratickmu zpsobu vldy. Pro si demokracie zskala takovou oblibu? Dvody jsou spojeny se socilnmi a ekonomickmi zmnami popisovanmi v cel tto knize. Za prv bv demokracie spojovna se soutivm kapitalistickm systmem, kter se ukzal bt ekonomicky spnj ne komunismus. Za druh zde psob stle silnj globln rozmr: ivot lid je ovlivovn tm, co se dje daleko od nich. Lid daj vce informac o tom, jak se jim vldne, co vede k vt me demokracie. Tet pinou je vliv hromadnch sdlovacch prostedk, pedevm televize. etzov reakce en demokracie byla nejsp vrazn ovlivnna tm, jak jsou udlosti dnes ve svt viditeln. Pchod novch televiznch technik, pedevm satelitn a kabelov televize, vede k tomu, e vldy u nemohou kontrolovat, co jejich oban uvid (jak tomu bylo v ppad konfrontace na nmst Tchien-an-men). Podobn jako v dnen n mly komunistick strany v Sovtskm svazu a vchodn Evrop pod kontrolou veker televizn vysln. Televize patila a slouila sttu. en satelitnho vysln vak umonilo mnoha lidem pstup k zpadnm televiznm programm a zprostedkovalo jim tak kontakt s odlinmi nzory na jejich vlastn ivotn podmnky, ne jak chrlila vldn propaganda. Demokracie v nesnzch? Vzhledem k tomu, e se liberln demokracie tak nezadriteln , bychom mohli pedpokldat, e jde o perfektn fungujc systm. Ve skutenosti tomu tak nen; demokracie se tm vude potk s problmy. Nejde jen o obte s vybudovnm demokratickho du v Rusku a jinch bvalch komunistickch zemch. Demokracie se ocit v nesnzch i tam, kde pvodn vznikla, toti ve Velk Britnii,
341
Evrop a Spojench sttech. Przkumy veejnho mnn ukazuj, e stle vt procento lid pociuje nespokojenost se svm politickm systmem, anebo je jim lhostejn. Pro jsou mnoz lid nespokojeni s politickm systmem, kter ve svt zjevn vtz? Odpov je kupodivu spojena s tmi faktory, je en demokracie napomhaj, toti s psobenm kapitalismu a novou globln dimenz spoleenskho ivota. Jak ukzal sociolog Daniel Bell, jsou nrodn vldy dnes ji pli mal na to, aby eily velk problmy spojen napklad s vlivem globln ekonomick konkurence nebo ohroenm ivotnho prosted na planety. Souasn se vak staly pli velkmi na to, aby mohly eit mal" otzky, je se tkaj konkrtnch mst a region. innost obch nadnrodnch spolenost, kter jsou hlavnmi hybateli svtov ekonomiky, mohou vldy ovlivnit jen nepatrn. Velk americk firma se me rozhodnout, e zave sv vrobn podniky ve Velk Britnii a vybuduje novou tovrnu teba v Mexiku, aby snila vrobn nklady a mohla tak lpe soutit se svmi konkurenty. Vsledkem bude, e tisce britskch dlnk pijdou o prci. Budou nejsp chtt po sv vld, aby tomu njak zabrnila. Ta vak nedoke ovldat procesy spojen se svtovou ekonomikou a me nanejv zmrnit jejich dopad (tj. poskytnout podporu v nezamstnanosti nebo rekvalifikan programy). Na jedn stran ztrcej nrodn vldy schopnost potkat se s globlnmi problmy, ale na druh stran se vzdaluj problmm vtiny oban. Mnoh Brity net, e o vcech, kter ovlivuj jejich ivot, rozhoduj astnci mocensk hry" ve vzdlenm Londn - stranit apartnci, zjmov skupiny, lobbist a byrokrat. Zd se jim, e vlda nen schopna eit ani vznamn lokln problmy, napklad zloinnost nebo otzku bezdomovc. Z toho plyne pokles dvry ve vldu, jen se poslze promt do ochoty lid participovat na politickm procesu. U z definice liberln demokracie vyplv existence nkolika politickch stran. Nejprve se podvme na rzn typy stranickch a volebnch systm, kter lze vechny shrnout pod obecn oznaen liberln demokracie".
POLITICK STRANY A VOLEBN PREFERENCE
Politickou stranu lze definovat jako organizaci usilujc o zskn legitimnho podlu na vld prostednictvm volebnho procesu. Za uritch situac existuj politick organizace, kter se sice sna o zskn moci, ale je jim odepena monost k n smovat obvyklmi prostedky. Dokud jim toto prvo nen piznno, lze je povaovat spe za politick sekty nebo hnut. Pkladem mohou bt sociln demokrat v Nmecku na konci 19. stolet, kter Bismarck postavil mimo zkon. Byli organizovanm politickm hnutm, je nemlo monost se astnit dnho volebnho kln. Pozdji vak byli uznni jako strana a v rznch obdobch 20. stolet nkolikrt zskali moc v Nmecku do svch rukou.
342
Strany a volebn systmy Stranick sloen politick scny me bt velmi rozmanit. Nkde se uplatuje systm dvou stran, jinde jich prosperuje cel ada, co je dno pedevm rozdlnmi typy volebnch systm. Vtinov princip, kdy vtz bere ve", smuje obvykle k prosazen dvou hlavnch stran. Kandidt, jen zsk nejvce hlas, vyhrv volby bez ohledu na to, jak procento z celkovho potu odevzdanch hlas k tomu poteboval. U jinch volebnch princip, spovajcch na pomrnm zastoupen (kde jsou kesla v zastupitelskm sboru rozdlovna podle procenta hlas zskanch celou stranou), se systmy dvou stran objevuj mn asto. V zpadn Evrop se setkvme s rznmi typy stran. Existuj strany zaloen na nboenskm pesvden, jakmi jsou v Belgii Kesansko-sociln strana (Parti Social Chrtien) i Katolick lidov strana (Katholieke Volkspartij). Jin strany maj etnick charakter a zastupuj specifick zjmy urit nrodnosti nebo jazykov skupiny; pkladem me bt Skotsk nrodn strana (Scottish National Party) ve Velk Britnii nebo vdsk lidov strana (Svenska Folkpartiet) ve Finsku. Dal skupinu tvo strany venkova, hjc zjmy zemdlc, k nim pat Strana stedu (Centerpartiet) ve vdsku nebo vcarsk lidov strana (Schweizerische Volkspartei) ve vcarsku. Vyhrannou orientaci maj tak ekologick strany, je kladou draz na ivotn prosted, napklad nmet Zelen. Krom toho ovem existuje ada stran pedstavujcch rzn odstny politickch nzor od levice" a po pra vici" (Kesselman et al. 1987). Prvn z tchto termn se pouv pro politick se skupen se socialistickmi sklony, druh k oznaen konzervativnji zamench skupin. V povlenm obdob se ve vtin zpadoevropskch zem alespo na as ob jevily u moci strany socialistickho nebo sociln demokratickho typu. Donedvna vyvjely takka ve vech tchto zemch legln innost i strany komunistick, z nich nkter byly velmi siln (napklad v Itlii, Francii a panlsku). Po zmnch ve vchodn Evrop si mnoh z nich zmnily nzev. Na evropsk scn psob mnoho stran konzervativnch (francouzt republikni - RPR, britt konzervativci) a centristickch (napklad britt liberln demokrat). V nkterch zemch se vdce vtzn strany nebo hlavn strany vtzn koalice stv automaticky ministerskm pedsedou. Ten je napklad ve Velk Britnii nejvym sttnm ednkem. Jinde je nezvisle na parlamentnch volbch, v nich kandiduj politick strany, volen prezident (napklad ve Spojench sttech). Snad v kad ze zpadnch zem existuje ponkud odlin volebn systm a vtina z nich je komplikovanj ne britsk. Jako pklad me poslouit Nmecko, kde jsou lenov Spolkovho snmu (Bundestag) voleni v systmu kombinujcm prvky vtinovho principu s pomrnm zastoupenm. Polovina len Spolkovho snmu je zvolena v jednomandtovch volebnch obvodech, z nich postupuje jen vtz. Druh polovina kesel se pak rozdluje mezi strany podle procenta hlas zskanch v jednotlivch regionech, co umouje napklad Zelenm, aby byli v parlamentu zastoupeni. Podobn systm se v Nmecku uv i ve volbch obecnch.
343
Systmy se dvma dominantnmi stranami, jako je britsk, thnou obvykle ke stedu", kde lze zskat nejvce voli. Radiklnj nzory proto nemaj velkou anci se uplatnit. V tchto zemch se ob strany vtinou prezentuj jako umrnn a nkdy se rozdly mezi nimi straj do t mry, e voli nem pli na vybranou. dajn zastupuje kad strana adu zjm; ty se vak asto slvaj do bezbarvch program, v nich lze jen st rozpoznat njak zeteln politick zmr. Systmy s vtm potem stran, jak se vyskytuj v systmu pomrnho zastoupen, naproti tomu umouj pmou prezentaci rozmanitch zjm a nzor, vetn tch radiklnjch. Obvykle vak dn ze zastoupench stran nezsk nadpolovin vtinu. To vede ke vzniku koalic, kterm vnitn nejednotnost mnohdy znemouje inn rozhodovn, anebo k astmu opakovn voleb a stdn vld, z nich dn nezstv ve funkci dost dlouho na to, aby nco podstatnho zmnila. Volebn preference a spoleensk tdy Ve vtin zpadnch stt dominuj ty strany, kter jsou spojeny s obecn politickmi zjmy, tj. socialistick, liberln nebo konzervativn. Obvykle existuje urit souvislost mezi pslunost ke spoleenskm tdm a tm, jak lid hlasuj. Levicov a liberln strany vtinou zskvaj hlasy pevn u nich spoleenskch td, zatmco strany konzervativn i pravicov maj vt podporu u majetnch vrstev. Situace ve Spojench sttech se od vtiny ostatnch zpadnch zem trochu li, protoe na jejich scn nepsob dn velk levicov strana. I kdy maj amerit demokrat o nco vt podporu v nich vrstvch a republikni naopak mezi majetnjmi obyvateli, jsou rozdly mezi nimi mn zeteln ne v jinch zpadnch demokracich. Hlasovn Amerian se tak mn d tm, ke kter vrstv kdo pat. Ob hlavn strany maj sv konzervativn kdla; konzervativn a liberln lenov jedn strany asto hlasuj o konkrtnch otzkch spolen s podobn zamenmi leny t druh. Americk strany se vyznauj mnohem nim stupnm vnitn organizace a disciplny ne velk strany evropsk. V Evrop se toti obvykle uplatuj rzn mechanismy k prosazen stranick linie" ve spornch otzkch a sil o udren stranick solidarity. Stranick politika: dochz na sklonku dvactho stolet ke zmn? Zd se, e se v mnoha zemch krom poklesu stabiln podpory jednotlivch stran objevuje i stle vt skepse a rozarovn z tradin stranick politiky jako takov. Tato deziluze se asov pekrv s obdobm od potku 70. let po dneek, v nm se proces roziovn socilnch prv v tom smyslu, jak je definoval Marshall, pozvolna zastavuje a nabr zptn chod. Pravicov strany veden napklad Marga344
ret Thatcherovou ve Velk Britnii nebo Helmutem Kohlem v Nmecku se podobn jako administrativy americkch prezident Ronalda Reagana a George Bushe pokouely snit sociln vdaje (Krieger, 1986). I ve sttech, kde byli u moci socialist, napklad ve Francii za ry prezidenta Mitterranda, se vldy snaily veejn vdaje omezit (Ross, Hoffman a Malzacherov, 1987). Jednou z pin byla stagnace pjmov sloky sttnch rozpot, je pramenila z celosvtovho zpomalen ekonomickho rstu. Zejm se vak uplatnila tak rostouc skepse vld, ale i samotnch oban, vi efektivnosti socilnho sttu. Teorie peten sttu a krize legitimity Ve zmnnou politickou situaci popisuj dv protichdn teorie. Jednou z nich je teorie petenho sttu. Podle n si vldy vzaly na sv bedra pli mnoho kol, od sttnho vlastnictv prmyslu, slueb a dopravy a po poskytovn socilnch vhod, co nejsou schopny zaplatit a zvldnout. Politick strany se od druh svtov vlky snaily zskvat volie tm, e jim slibovaly stle dal vhody a sluby. Pokud vak zvtzily ve volbch, nedokzaly tyto sliby splnit, protoe sttn vdaje prost perostly vnosy z dan, na nich jsou vldy zvisl. Velk sttn instituce pitom pokrauj v setrvanm pohybu a ztrcej prunost i schopnost reagovat na poteby tch, jim maj slouit (Etzioni-Halevy, 1983). Volii proto podle tto teorie ztrcej dvru ve sliby vld a politickch stran. Evropsk levicov strany a amerit demokrat pak ztrcej st sv tradin podpory v pracujcch vrstvch, jim se zdaj jejich reln vhody nemrn stle rostoucm veejnm vdajm. Vzestup nov pravice" 80. let je vysvtlovn jako pokus eit tuto situaci zethlenm sttu a povzbuzenm soukromho podnikn. Protichdn teorie nmeckho myslitele Jrgena Habermase a jeho nstupc hovo o krizi legitimity (Habermas, 1976, Offe, 1984, 1985). Jejm vchodiskem je konstatovn, e vechny souasn vldy maj obte se zajitnm takovch pjm, aby mohly vykonvat koly, k nim se zavzaly. Intervence sttu do ekonomickho ivota a poskytovn socilnch dvek jsou podle Habermase a jeho koly nezbytnou podmnkou ekonomick stability. Hospodsk ivot je vak charakterizovn kolsnm a nejistotou, protoe zvis pevn na zbo a slubch vytvench soukromm sektorem. Vldy mus poskytovat mnoho slueb, kter soukrom spolenosti nehodlaj provozovat, protoe nejsou dostaten vdlen. Proto si stt na sebe bere stle dal koly a mus soukromnkm a podnikm zvyovat dan, co se ovem setkv s odporem. S tmito protichdnmi poadavky se vldy nedok vyrovnat. Tlak se postupn zvyuje, nebo poadavky na sluby poskytovan sttem trvale rostou. Schopnost politickch stran plnit sv sliby se zmenuje (zvlt jde-li o strany zasazujc se o vznamnou roli sttu), co vede k urit ztrt podpory veejnosti a veobecn deziluzi z politiky a politik, tedy ke krizi legitimity". Nov pravicov politika 80. let se podle tohoto pojet zrodila z odporu majetnjch vrstev vi rostoucmu daovmu zaten.
345
Hodnocen obou teori
Zmnn teorie maj spolen prvky, ob zastvaj nzor, e rostouc poadavky podrvaj autoritu vld a tradin podporu politickch stran. Z obou tak vyplv, e pro vldy je obtn udret pod kontrolou vechny aspekty spoleenskho a hospodskho ivota, jejich ovlivnn ve svch programech slibuj. Zvry, kter z nich plynou pro praktickou politiku, vak vyznvaj velmi rozdln. Prvn teorie hls, e snaha omezit sttn vdaje me bt uiten, zatmco podle druh vedou takov pokusy k negativnm dopadm - zhor se sociln konflikty plynouc z nedostatku prostedk na takov poteby jako zdravotnictv a sociln pe. Teorie petenho sttu m pravdpodobn men vypovdac hodnotu ne Habermasova zdail analza tlaku a protitlaku", je se uplatuj pi zpasu o prostedky mezi vldou a soukromm sektorem. Majetnj vrstvy maj pocit, e na perozdlovn nejvce doplcej; proto se v mnoha zemch odehrvaj trval spory napklad o to, do jak mry by mla bt zdravotn pe hrazena z dan a do jak mry by za ni mli platit pmo pacienti. Tyto otzky jsou zdrojem mnoha souasnch socilnch konflikt.
POLITICK PARTICIPACE EN Volebn preference a politick postoje Volebn prvo mlo pro eny zvltn vznam, nebo jim takka vude trvalo velmi dlouho, ne si je vybojovaly. Pro prvn ensk hnut bylo hlasovac prvo jak symbolem politick svobody, tak prostedkem k zskn vt ekonomick a sociln rovnoprvnosti. Ve Velk Britnii a Spojench sttech, kde se odehrvaly aktivnj kampan za volebn prvo en ne jinde [a setkvaly se tak s prudm odporem), musely zstupkyn enskch hnut k dosaen svho cle podstoupit znan nesnze. Dosud existuj zem, v nich eny nemaj stejn hlasovac prvo jako mui, i kdy jedinm sttem, kde nemohou volit na celonrodn rovni, zstv Saudsk Arbie. Pinesl tuh boj za hlasovac prvo enm vytouenou rovnoprvnost? Strun odpov zn ne". Ve vtin zpadnch zem chodily eny bezprostedn po zskn hlasovacho prva k volbm v daleko menm potu ne mui. Napklad ve Velk Britnii, kde pily poprv k urnm a v roce 1929, jich hlasovala pouze jedna tetina, zatmco mu volily dv tetiny. (Podobn tomu zpotku bylo ve Spojench sttech a ad dalch zem.) V ad zem eny dodnes vol v nim potu ne mui. Ve Spojench sttech a Velk Britnii se vak pomr tm vyrovnal, ve vdsku, Nmecku a Kanad zmizel rozdl pln a v Itlii, Finsku a Japonsku je dokonce volebn ast u en o nco vy ne u mu. Tato sla ukazuj, e skuten pekka rovnosti pohlav nespovala v hlasovacm prvu, ale v hlubch socilnch rozdlech mezi mui a enami, odkazujcch eny do sfry domcnosti
346
VLDY, POLITICK MOC A VLKA Rok uzkonn veobecnho a rovnho volebnho prva pro eny 1893 Nov Zland 1902 Austrlie 1906 Finsko 1913 Norsko 1915 Dnsko, Island 1917 Rusko 1918 Kanada 1919 Rakousko, Nmecko, Nizozem, Polsko, vdsko, Lucembursko, eskoslovensko 1920 USA 1922 Irsko 1928 Velk Britnie 1929 Ekvdor 1930 Jihoafrick unie 1931 panlsko, Portugalsko, r Lanka 1932 Thajsko 1934 Brazlie, Kuba 1936 Kostarika 1937 Filipny 1941 Indonsie 1942 Dominiknsk republika, Uruguay 1945 Francie, Maarsko, Itlie, Japonsko, Vietnam, Jugoslvie, Bolvie 1946 Albnie, Rumunsko, Panama 1947 Argentina, Venezuela 1948 Izrael, Korea 1949 ina. Chile 1950 Salvador, Ghana, Indie 1951 Nepal 1952 ecko 1953 Mexiko 1954 Kolumbie 1955 Nikaragua 1956 Egypt, Pkistn, Senegal 1957 Libanon 1959 Maroko 1962 Alrsko 1963 rn, Kea, Libye 1964 Sdn, Zambie 1965 Afghnistn, Guatemala 1977 Nigrie 1979 Peru, Zimbabwe
" V nedemokratickch zornch, kde nem nikdo relnou volbu, jo ovsem volebn prvo en zcela iluzorn stejn jnko o niem nevypovd ani jejich zastoupeni v totalitnch parlamentech", kter pouze jednohlasn schvaluj rozhodnut pijata jinde |pozn. pekl.). Zdroj: Lisa Tuttleov, Encyklopedie feminismu (Encyclopedia of Feminism, 1986, str. 370 1).
a rodiny. Zven politick participace en nastalo teprve jako dsledek zmny jejich socilnho postaven; volebn ast en se zvyuje mrn tomu, jak se zmenuje rozdl moci a postaven mezi obma pohlavmi. Do jak mry se politick postoje en li od postoj mu? Mnoh sufraetky byly pesvdeny, e vstup en do politiky pinese radikln zmnu politickho ivota, nebo do nj vnese nov smysl pro altruismus a morlku. Podobn tak odprci volebnho prva pro eny tvrdili, e dsledky takovho kroku budou dalekoshl - ale katastrofick. Jeden z jejich elnch britskch pedstavitel prohlsil, e kad pokus o revoluci tak ohromnho dosahu by znamenal straliv ohroen Anglie" (citt uvd Currell, 1974, str. 2). Mnoho lid soudilo, e vstup en do politiky by vedl k trivializaci politickho ivota a souasn podryl stabilitu rodiny. K dnmu z tchto extrmnch dsledk nedolo. Skutenost, e eny zskaly volebn prvo, povahu politiky pli neovlivnila. Volebn preference en jsou podobn jako u mu urovny sympatiemi k politickm stranm a jejich politickm zmrm i monostmi vbru z nabzejcch se kandidt. Urit rozdly mezi volebnmi preferencemi en a mu lze vak identifikovat. Obecn lze ci, e eny
347
jsou o nco konzervativnj ne mui, co se projevuje vtm potem hlas pro pravicov strany napklad ve Francii, Nmecku a Itlii. Ve Velk Britnii a Spojench sttech je obraz mn jednoznan. Mlad britsk eny vol labouristy astji ne mlad mui, ale star eny naopak vol konzervativce vce ne jejich vrstevnci, take se celkov bilance vce i mn vyrovnv. Ve Spojench sttech nelze jednoznan hodnotit konzervativn orientaci, protoe rozdl mezi republikny a demokraty nen klasickm protikladem pravice a levice. Rozdl mezi volebnmi preferencemi mu a en se vak zjevn prohlubuje. Zatmco bl mui vol daleko astji republikny (51 ku 23 procentm), eny-bloky dl svou pze rovnm dlem mezi ob strany. Mezi ernoskm a hispnskm obyvatelstvem pak u mu i en vrazn pevauje podpora demokrat. Klovm zdrojem podpory pro republikny se tud stvaj enat bloi stednho vku, zatmco svobodn eny bez ohledu na barvu pleti jsou oporou demokrat. Vliv en na politiku vak nelze posuzovat pouze z hlediska voleb. Pedevm v poslednch desetiletch toti politick ivot mimovolebnm" zpsobem ovlivnila feministick hnut. Nrodn organizace en (National Organization of Women NOW) a dal skupiny ve Spojench sttech u od potku 60. let usilovaly o politick een cel ady otzek, kter se bezprostedn tkaly en. Patila k nim napklad rovnost v zamstnn, prvo na potrat, zmny v zkonech o rodin a rozvodu i prva lesbickch en. Ve vtin evropskch zem srovnateln ensk organizace na celonrodn rovni neexistovaly, ale druh vlna" feminismu, je zaala v 60. letech, tyto otzky rovn uvedla na poad dne. Mnoh z nich, napklad otzka prva na potrat a jeho ppadnch omezen, ovem dodnes vyvolvaj velk kontroverze i mezi enami samotnmi. ensk organizace ve Velk Britnii mly vznamn podl na pijet zkona o potratu v roce 1967, zkon zakazujcch diskriminaci v pracovnm procesu i prvn ochrany pro tran eny a dti (1976). Celosttn vzkum z roku 1992 ukzal, e existuj i dal otzky, kter eny povauj za prioritn, zatmco mui jim obecn pikldaj daleko men vznam. Pat k nm napklad rozvoj zazen pro pedkoln dti a vyplcen dtskch pdavk (Kellner, 1992). A u bude dal vvoj jakkoli, jedno je jist: mnoh problmy a starosti, je se tkaj pedevm en a je byly v minulosti pehleny nebo povaovny za nepolitick", jsou dnes klovou soust politickch debat. eny v politickch organizacch U od dob krlovny Kleopatry zn historie jednotliv eny, kter jako hlavy stt zskaly obrovskou politickou moc. Jin sice nebyly pmo dritelkami oficilnch funkc, ale drely v rukou neformln mocensk nitky jako manelky nebo milenky panovnk, prezident i ministerskch pedsed. Jednm z nejslavnjch pklad je markza de Pompadour, milenka francouzskho krle Ludvka XV.., kter
348
mla ve vtin sttnch zleitost de facto rozhodujc slovo. Ve 20. stolet stly eny pomrn asto v ele vldy (Golda Meirov v Izraeli, Indira Gndhov v Indii, Margaret Thatcherov ve Velk Britnii a dal). Pesto zstv podl en v politickch elitch obdobn nzk jako v tolika jinch oblastech spoleenskho ivota. Na sjezdech (konvencch) americkch demokrat i republikn bv ptomna asi tetina en, ale na pici stranickch hierarchi jejich poet rapidn kles. V Reaganov vld po roce 1980 dokonce nebyla ani jedna ena. Prakticky jedinou st svta, kde eny tradin sehrvaj pomrn vznamnou lohu v politice, jsou skandinvsk zem. Ve vldch Norska, vdska a Finska u dlouho zasedaj eny (napklad v roce 1991 bylo ve 20-lenn vdsk vld osm en). Spe ne samo nzk zastoupeni en ve vych funkcch politickch organizac ns me pekvapit, jak pomalu se tato situace mn. Podobn jako v podnikatelsk sfe se eny i v politice jen obtn prodraj na vslun, kter ovldaj mui. Plat to prakticky vude s vjimkou Skandinvie, pestoe se dnes tm vechny strany formln hls k rovnosti pleitost pro mue a eny. V politice se uplatuj tyt pekky jako v ekonomice: karira v politick organizaci obvykle vyaduje spoustu sil a asu, co je pro eny velice nron, musej-li pitom zvldnout velk objem domcch prac. Dalm dvodem vak me bt to, e v politick arn vznik velk koncentrace moci a mui se se svou nadvldou v takov sfe neradi lou.
GLOBLN SLY
Ve zbvajc sti tto kapitoly se budeme vnovat politickm silm a vlivm na irm mezinrodnm poli. Globalizace se netk pouze demokracie, ale ovlivuje i mnoh jin aspekty politiky a moci nrodnch stt. Jednou z reakc na tuto globalizaci je vznik Evropsk unie (EU), kter se pokou kompenzovat oslaben nrodnch stt budovnm nadnrodnho svazku evropskch zem. Pokud se dnes nkdo zept, zda jste pro Evropu, nebo proti n, pak slovem Evropa" mysl EU. Evropa v zempisnm smyslu je ovem ir pojem ne EU; nikdo jist nebude pochybovat o evropsk pslunosti Norska nebo vcarska. Navc jsou soust Evropy i zem bvalho komunistickho bloku, kter rovn nejsou leny EU, by o to nkter z nich usiluj. Evropa po stalet strdala nesetnmi vlkami. Koneckonc i ob svtov vlky zaaly na evropsk pd. Sttnci, kte stli u zrodu politiky vedouc ke vzniku EU, byli mimo jin motivovni i snahou pedejt dalm recidivm vlench konflikt. Uvaovali asi takto: zem, kter jsou ekonomicky a politicky provzny, spolu nevl. Vlky budou tmatem posledn sti tto kapitoly. Jet pedtm se vak podvme na vznik a rozvoj Evropsk unie.
349
Evropsk unie a zmnn mapa Evropy

Vznik a rozvoj Unie
V roce 1946 prohlsil britsk sttnk Winston Churchill ve svm projevu v Curychu: Musme vybudovat nco jako Spojen stty evropsk." Nebyli to vak Britov, kdo se postavil do ela tohoto sil, ale jin evropsk zem, pedevm Francie a tehdej Zpadn Nmecko. V roce 1951 bylo Paskou smlouvou ustaveno Evropsk spoleenstv pro uhl a ocel, po kterm nsledovalo Evropsk spoleenstv pro atomovou energii. mskou smlouvou z roku 1958 vzniklo Evropsk hospodsk spoleenstv (EHS), je vytvoilo spolen trh pro sv lensk zem. Velk Britnie tehdy zstala stranou, nebo se orientovala spe na zem Britskho spoleenstv nrod a na Spojen stty. Do EHS vstoupila a v roce 1973. EHS se postupn vyvjelo k vt politick jednot, a se slovo hospodsk" z jeho nzvu nakonec vytratilo. Zaalo bt oznaovno jako Evropsk spoleenstv (EC), z nho se v dalm procesu integrace stala Evropsk unie. Dnen EU je tvoena sloitm systmem zastupitelskch a administrativnch orgn. Vrcholnm orgnem je Evropsk rada, tvoen hlavami stt nebo vld lenskch zem, je se schz asi tikrt do roka. Rada ministr se skld z ministr zahrani lenskch zem a dalch pracovnch skupin sttnch pedstavitel. Je hlavnm tvrcem politickch strategi Unie a pijm legislativn rozhodnut. V minulosti musela bt tato rozhodnut jednomysln, ale dnes sta vtina - co je vznamn krok, protoe dnes me bt evropsk legislativa schvlena i proti vli urit zem. Evropsk komise navrhuje Rad ministr postupy, kter Rada bu pijme, anebo pozmn; krom toho odpovd za realizaci rozhodnut Rady. V jejm ele stoj komisai jmenovan lenskmi stty. Evropsk parlament m 518 zvolench len, kte pedstavuj diskusn frum, v nm se probraj nvrhy pedkldan Rad. Evropsk parlament vak nem legislativn pravomoc, co vyvolv kritiku, e EU v souasn podob je v podstat nedemokratick. Konen Evropsk soud dvr vykld a prosazuje zkony EU. Nestoj za nm dn policie, kter by mohla jeho verdikty vynutit silou, ale jeho rozhodnut jsou pro soudy lenskch zem zvazn. Pvodnch len Evropskho spoleenstv bylo est. V roce 1973 se rozrostlo na devt, kdy se po boku Velk Britnie pipojilo tak Dnsko a Irsko. V dal vln pilo rozen na dvanct a v roce 1996 u bylo lenskch zem patnct. Rst Unie byl provzen zsadnmi stety, je se tkaly pedevm zemdlsk politiky. V roce 1987 byl schvlen Zkon o jednotn Evrop, jen uvedl do pohybu mnostv inovac, smujcch k nastolen vt jednoty a odstrann vech zbvajcch obchodnch barir. Budouc rozvoj Evropsk unie se problematizoval v dsledku ohromnch zmn, je zashly vchodn Evropu (1989) a poslze i Sovtsk svaz. Evropa" mla zeteln hranice, dokud se pod tmto pojmem rozumly liberln demokracie zpadn Evropy (v protikladu ke komunistickm sttm Vchodu). Rozpad sovtskho systmu ve zmnil. Dnes u nen jasn, kde vlastn Evropa" kon, a mnoh z nov
350
vzniklch liberlnch demokraci na Vchod dvaj najevo, e budou dat o lenstv v EU. m vak EU vlastn je? Stv se jakmsi obm nrodnm sttem, anebo nm odlinm od dosud existujcch politickch systm? Philippe Schmitter (1991) upozoruje, e se dnen EU v mnoha smrech od nrodnho sttu li. Jak u bylo eeno, neexistuje v Unii dn nejvy autorita. Evropsk soudn dvr sice me zamtnout konkrtn zkony lenskch stt, ale jednotn mechanismus k prosazen svch rozhodnut EU postrd. Pesto vak m urit projevy svrchovanosti, k nim pat napklad to, e ji uznv asi 130 stt svta, je s n navzaly diplomatick styky. Nrodn stty maj sv pevn vymezen zem, co se o Evropsk unii jednoznan ci ned. Na svm" zem toti pmo nevldne a ani jeho hranice nelze povaovat za definitivn, protoe v blzk budoucnosti nejsp zsk lenstv ble neuren poet dalch zem. ada stt vn" jejch hranic je k Unii poutna asocian dohodou. Na rozdl od nrodnch stt nem EU zetelnou hierarchii orgn; jednotliv sloky, kter jsme vyjmenovali, se ve svch pravomocech a psobnosti do znan mry pekrvaj. Evropsk komise m vd lohu pi rozhodovn, ale uplatuje ji se znanm respektem k nzorm lenskch zemch a dalch orgn EU. Podle Schmittera pedstavuje EU velmi specifickou formu politickho zzen a jej vvoj se mon stane vzorem, jen bude napodobovn i v jinch oblastech svta. Nejde o nrod ani stt, ale spe o politick systm, kter je alternativou obou tchto kategori. V jistm smyslu m federln charakter, ale li se od federlnch stt, nebo neobsahuje pouze regiony sdruen podle jednotnho vzorce, ale sloit systm velmi rozmanitch jednotek a podjednotek. K jistm elm me fungovat jako ucelen politick jednotka, ale jindy je prost soutem svch len, kte se sna dohodnout za pochodu".
Z Evropskho spoleenstv vznikne ojedinl forma politick sprvy. Bude mt sice ledacos spolenho s existujcmi politickmi subjekty, jako jsou Spojen stty, Spolkov republika Nmecko, vcarsko, Kanada, panlsko apod., a bude ji mono popisovat znmmi termny jako federln, konfederativn, technokratick, demokratick, pluralistick a tak dle, ale bude jin" (Schmitter, 1991, str. 29). Podle Maastrichtsk smlouvy je dalm krokem k vt politick integraci evropskch stt zaveden spolen mny zvan euro".
Zmny ve vchodn Evrop
Rok 1989 byl dvoustm vrom francouzsk revoluce a stal se i novm revolunm rokem v Evrop, jeho dsledky mohou bt prv tak dalekoshl jako dsledky roku 1789. V tomto roce vechny komunistick reimy ve vchodn Evrop jeden po druhm ztratily moc (podrobnji o tom budeme hovoit v kapitole 18. Revoluce
351
a sociln hnut). Co vypadalo jako pevn a neotesiteln systm vldy v cel vchodn Evrop, to se tm ze dne na den zhroutilo. V postupn se zrychlujcm tempu ztrceli komunist moc ve vech zemch, kter ovldali tm pl stolet: v Maarsku (nor), Polsku (erven), Bulharsku, Vchodnm Nmecku a eskoslovensku (listopad) a Rumunsku (prosinec). V lednu 1992 u mly vechny vchodoevropsk zem - vetn nejzaostalej Albnie - svobodn zvolen vldy. Jet pozoruhodnj bylo, e komunistick strana pila o moc i v samotnm Sovtskm svazu, kter se rozpadl do mnoha nezvislch stt. Dnes maj stty vchodn Evropy (a na nkolik vjimek) nov stavy a parlamentn systmy s mnoha stranami. Ve vtin ppad se spektrum tchto stran podob zpadoevropskm zemm. Nkter komunistick strany nadle existuj, i kdy si ada z nich zmnila nzev a u se nechovaj jako v minulosti. V polovin 90. let si dokonce vedly ve volbch a pekvapiv dobe. Napklad ve volbch do rusk Dumy (doln komory parlamentu) v roce 1995 se rut komunist se 22 procenty hlas stali nejvt parlamentn stranou. Vechny vchodoevropsk zem se v procesu transformace, o kterou se pokouej, musej potkat se znanmi politickmi, ale i ekonomickmi obtemi. Vtina jejich obyvatel je nespokojena s vvojem demokracie a mnoz vyjaduj znepokojen nad rstem zloinu a nsil. Podle Evropsk banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) doshla vtina zem vchodn Evropy v minulch letech znanho pokroku. Pro mnoh obany tchto zem se vak pslib demokratickho kapitalismu ukzal bt zklamnm. V dsledku nezamstnanosti nebo oslaben kupn sly u osob s fixnmi pjmy se miliony ocitly v psmu chudoby. Ekonomick pomoc Zpadu byla pomrn mal. Jak spn budou vchodoevropsk spolenosti pi zavdn stabilnho liberln demokratickho systmu vldy? Samuel Huntington (1990) povauje za rozhodujc tchto est faktor: 1. Pedchoz zkuenosti s liberln demokratickou formou vldy. V tomto smru je na tom nejlpe bval eskoslovensko, zatmco Albnie pedstavuje opan ex trm. 2. Dosaenou rove ekonomickho rozvoje - v tomto smru vede esk republika spolu s Maarskem. 3. Jak kompetentn byla zem spravovna za pedchozho komunistickho reimu. Lze toti pedpokldat, e stt, kter byl zen kompetentn za autoritativnho reimu, bude mt vt pedpoklady vyrovnat se tak s demokratickou formou vldy. 4. Slu a rozmanitost spoleenskch a politickch organizac, jim se podailo udret si nezvislost na komunistick moci. 5. Jak zdatn si nov vldy vedou pi plnovn a realizaci radikln ekonomick reformy. 6. Mru nevraivosti i neptelstv mezi nrodnostnmi i etnickmi skupina mi, regiony a tdami. Jugoslvie se u v dsledku tchto rozpor zcela rozpadla a tak eskoslovensko se rozdlilo na dva nov stty; nen vyloueno, e je budou nsledovat i dal.
352
Tot plat do znan mry i o novch sttech vzniklch po rozpadu Sovtskho svazu, nevyjmaje ani samotn Rusko. Vtina z nich m mnohem hor vchoz pozice ne stty vchodn Evropy. Obvykle nemaj vbec dnou minulou zkuenost s demokraci a nkter z nich dokonce ani nikdy neexistovaly jako samostatn stty. Bez ohledu na to, jak bude pt vvoj, se vak mapa Evropy natrvalo zmnila - a s n i celosvtov politick d, protoe zem bvalho Sovtskho svazu zasahuje a na Dln vchod. spch liberln demokracie v postkomunistickch zemch bude pravdpodobn zviset na tom, do jak mry se v nich poda vytvoit trn ekonomiku. Zprva EBRD z roku 1994 pouila pi hodnocen vvoje trn ekonomiky v tchto zemch nsledujc kritria: dosaen stupe privatizace prmyslu, restrukturalizaci vroby, odstrann starch metod zen, otevenost vi konkurenci (vetn zahranin) a reformu bankovnictv. Podle tchto mtek dolo k nejvtm zmnm v esk republice, Maarsku a Polsku; k nejmenm v bvalch sovtskch republikch zerbajdnu, Gruzii, Turkmenistnu a na Ukrajin. Jedna z postkomunistickch zem, federativn Jugoslvie, kter se ped rokem 1989 zdla bt v jedn z nejlepch vchozch pozic, zanikla v hrznm vlenm konfliktu. Jen na zem Bosny a Hercegoviny si vlka vydala kolem pl milionu obt, co je jist otesn slo. Pesto vak zstala relativn lokalizovanm konfliktem, protoe nov vztahy mezi Vchodem a Zpadem zabrnily jej eskalaci v nadnrodn vlku, k jakm dolo v historicky nedvn minulosti. Zastavme se nyn u problm, kter vyplvaj z trvalho vznamu vojensk moci a vlky v lidsk spolenosti.
VLKA A ARMDY
Vznamnou soust politick sociologie je sociologie vojensk moci, kterou se budeme zabvat v zvru tto kapitoly. Nejdve se podvme na djiny vlek a pak na tzv. studenou vlku a jej dozvuky. Od omezen vlky k totln A do 20. stolet se i velkch bitev astnila jen mal st obyvatelstva - vojci na bojiti (kte vtinou pedstavovali jen mal procento dosplch mu ve spolenosti) a civilist ijc v jeho bezprostednm okol. Takov vlky lze charakterizovat jako omezen. Prvn svtov vlka (1914-18), v n byl nasazen ohromn poet vojk, vak rozhodn omezen nebyla. lo o totln vlku, do n se zapojila ada zneptelench nrod; na bojitch se ocitlo vysok procento jejich musk populace, cel hospodstv byla mobilizovna pro vlen ely a vlilo se po celm svt. Prvn svtov vlka - v Britnii asto oznaovan prost jako velk
353
vlka" (the Great War) - se stala v mnoha smrech meznkem vvoje armd ve 20. stolet. Svj nzev si pln zaslouila, nebo poet zem, kter se na n podlel, byl bezprecedentn. Do vlench akc se zapojila vtina evropskch zem spolu s Ruskem, Japonskem a Spojenmi stty. Poet astnk boje i obt na ivotech vysoce pekonal vechny pedchoz ozbrojen konflikty. Na tomto pechodu od omezen vlky k totln se podlely dva hlavn faktory: industrializace vlky a vznik vojenskch organizac (armd) masovho charakteru. Pojmem industrializace vlky rozumme vyuit modernch prmyslovch metod k vrob a rozvoji zbran. Modern armdy se vyvinuly do podoby byrokratickch organizac, je vrazn zmnily charakter vlek - jejich ppravy i samotnho boje. Krom toho zavedly vldy veobecnou brannou povinnost, tj. odvody vech tlesn zdatnch mu v jistm vkovm rozmez, co vznamn pisplo ke stle vtmu rozsahu vlek. Vojensk vdaje a studen vlka Vlky ve 20. stolet byly bezesporu nejhor a nejniivj v djinch: zahynulo v nich pes 100 milion lid, co odpovd prmru 3 500 osob za den. Vtina z nich padla ve dvou vlkch svtovch. Vdaje na zbrojen rostly progresivn a do roku 1989; zbran byly stle dokonalej a niivj. Jadern zbran jsou schopny usmrtit v jedinm okamiku miliony lid. Od roku 1945 a do konce 80. let dominovala zvodm ve zbrojen studen vlka mezi Spojenmi stty a Sovtskm svazem. Ob strany vynakldaly kadoron ohromn sumy na vvoj novch zbran a platy rozshlch armd, ale budovaly i rozshl vojensk pakty, piem asto cviily vojska svch spojenc. Sovti soustedili svou pozornost na vchodn Evropu, ale poskytovali zbran a vcvik tak armdm stt Stednho vchodu, Asie a Afriky. Spojen stty vytvoily systm nkolika alianc, jen zasahoval do mnoha st svta, ale jeho dominantn slokou bylo NATO (Severoatlantick aliance). Obchod se zbranmi Vtinu svtovho trhu se zbranmi pedstavuje prodej zbran z prmyslovch stt do Tetho svta. Bval Sovtsk svaz a Spojen stty byly za studen vlky hlavnmi vvozci zbran na svt. Ped vlkou v Perskm zlivu (1991) poskytovaly i prodvaly nkter zpadn stty i Sovtsk svaz zbran a jin vojensk materil Irku, ktermu hrozila porka ve vlce s rnem. Nkter z tchto zbran, zvlt pak vrobky sovtsk provenience, se v konfrontaci s nejnovj zpadn vojenskou technikou ukzaly jako zastaral nebo nevyhovujc. (O tom svd i vsledek vlky v Zlivu, v n utrpl Irk drtivou porku od vojsk OSN, vedench Spojenmi stty.) Vyspl vojensk technika je vak de facto nabzena kadmu, kdo si ji peje a m prostedky na to, aby si ji koupil.
354
Vdaje na zbrojen ve svt rostly od 50. let a do konce osmdestch, V roce 1977 se na zbran vynakldalo vce ne jedna miliarda dolar denn, co odpovd padesti milionm dolar za hodinu. Na konci 80. let se toto tempo v relnch vdajch (po odeten inflace) tm zdvojnsobilo. V roce 1993 bylo na vojensk ely spotebovno kolem pti procent vech pjm na svt, co je vce, ne pedstavuje ekonomick produkce celho africkho kontinentu nebo cel Asie bez Japonska. Ukonen studen vlky by mohlo vyvolvat nadje na omezen vojenskch vdaj ve vysplm svt. Nklady na zbrojen v Rusku a dalch postsovtskch zemch vrazn poklesly. Tak Spojen stty, Velk Britnie a dal zpadn zem plnuj v nejblich letech zkrcen svch vojenskch rozpot. To ovem zv tlak na vvoz zbran, jen by zbrojam vynahradil ztrtu domcch trh. Nen dosud jist, zda se po skonen studen vlky zmen i vnitn a vnj bezpenostn poteby" rozvojovch zem. Jak jet uvidme, lze zatm jen tko ci, jak spolehliv je celosvtov mrov dividenda. Vlka a bezpenost ve svt Vede politick vvoj posledn doby k tomu, e se svt stv bezpenjm? Je nepochybn, e se znan zmenila pravdpodobnost totlnho jadernho holocaustu, ale nebezpe jadern vlky dosud nezmizelo. V roce 1992 existovalo nejmn 50 tisc jadernch zbran (Barnaby, 1992) a v roce 1994 bylo stle jet rozmstno tm 20 tisc jadernch hlavic. Vtina tchto zbran pat Spojenm sttm, Rusku a jinm zemm bvalho Sovtskho svazu. Velk Britnie, Francie a na maj znan zsoby; Izrael u njakou dobu rovn vlastn jadern zbran; Indie a Pkistn je tak dovedou vyrobit a dal zem se je sna nsledovat. Velkm problmem dneka se stv otzka, jak zamezit en jadernch zbran do zem, kter je dosud nemaj (Levanthal a Tanzerov, 1991). Jen st lze tvrdit, e by se svtov bezpenost poslila, kdyby jadernmi zbranmi disponovalo ticet, tyicet nebo vce stt. Zpadn stty, kter zdvoduj potebu svch jadernch arzenl jejich odstraujcm inkem, se vak jen st mohou divit, pokud je chtj ze stejnch dvod zskat i jin zem. Jakmile vak tuto schopnost zsk jedna zem, bude o tot usilovat i jej potenciln rival, m se dle zvyuje nebezpe jejich en. Bezprostedn hrozby plynouc z rozpadu Sovtskho svazu se zejm ji podailo zaehnat. Jadern zbran rozmstn ve dvancti nezvislch republikch budou soustedny na zem Ruska, kde bude mono snze zajistit nleitou bezpenost a kontrolu. Vzhledem ke znanm nkladm na udrovn tchto zbran a radioaktivnch materil v dobrm stavu vak lze o jejich budouc bezpenosti pochybovat. Navc mohou vdci z bvalho Sovtskho svazu nachzet uplatnn v jinch zemch. Pi en jadernch zbran se uplatuje pedevm skutenost, e oba materily
355

25 (tisce)
potebn pro jejich vrobu, obohacen uran a plutonium, maj nezastupitelnou roli pi mrovm vyuit jadern energie v elektrrnch. Pokud nkter zem disponuje jednou z tchto ltek a pslunmi technickmi znalostmi, doke jadernou zbra vyrobit. Pedevm Japonsko a Nmecko maj stejn rozshl zsoby plutonia jako vojensk arzenly Spojench stt, a kdyby se rozhodly vyrobit jadern zbran, nic by jim v tom nebrnilo. Ohromnou hrozbu en jadernch zbran v sob skrv i vyhoel" palivo z jadernch elektrren. Podle existujcch pln zskaj zpracovatelsk podniky v Evrop a Japonsku do konce tiscilet ze spotebovanho paliva dva tisce tun plutonia; ke zhotoven jadern bomby pitom sta necelch osm kilogram tto ltky. Protoe se poloas rozpadu plutonia m v tisciletch, bude zajitn jeho bezpenosti a mrovho vyuit velmi nesnadn.
SVT BEZ VLEK?
Jadern zbran nejsou jedinmi prostedky hromadnho nien, kter lidstvo vyvinulo. Daleko snaz a levnj je napklad vroba zbran chemickch: Irk je nasadil v 80. letech proti rnu a hrozil jimi i za vlky v Perskm zlivu. V roce 1995 pouili jeden z tchto otravnch plyn tak terorist pi toku na cestujc v tokijskm metru, jemu padlo za ob nkolik lid a mnoho dalch muselo bt hospitalizovno. Nae doba vak pin zsadn zmny v politickm uspodn svta, take se naskt i ance uinit jej do budoucna bezpenjm. Rizika jsou zjevn: k monmu en jadernch zbran a jinch prostedk hromadnho nien musme pist vliv novch forem nacionalismu, etnickch a nboenskch spor i nerovnosti mez bohatmi a chudmi jako potencilnch zdroj globlnch konflikt. Na
356
druh stran se vak pestvaj uplatovat nkter z hlavnch faktor, je v minulosti vedly k vlkm, napklad touha po dobvn novch zem. Dnen stty jsou mezi sebou daleko vce provzny a jejich hranice byly vesms ureny a schvleny celm mezinrodnm spoleenstvm. Navc doshla souasn vojensk technika (pedevm jadern) takov niiv sly, e ji nelze pout k dosaen relnch politickch nebo ekonomickch cl. Je nadjn, e znm ren chce-li mr, pipravuj vlku" povauje stle vce lid za nco, co u v jadern e neplat. I kdy se vyhneme jadern konfrontaci, me ovem dochzet k niivm vlkm konvennm; pesto je posledn vvoj slibn. Znm vojensk analytik Michael MccGwire tvrd, e v nejblich dvaceti a ticeti letech existuje reln monost zbavit svt jadernch zbran (MccGwire, 1995). Podle nj se naskt ance, e se vechny jadern mocnosti dohodnou na postupn likvidaci vech svch jadernch arzenl. MccGwire povauje vytvoen bezjadernho svta" za jedin zpsob, jak zabrnit tomu, aby se tyto zbran dle ily a dostvaly se do rukou vbojnch stt nebo teroristickch skupin. Tato monost je reln, nebo mnoz vojent a politit pedstavitel si dnes ji uvdomuj, e jadern zbran se staly ze strategickho hlediska bezcennmi. Neexistuje jin dvod, pro je vlastnit, ne obava z toho, e je maj nebo mohou mt ti druz. A se stane cokoli, riziko vlky nezmiz. Jedin vytvoen bezjadernho svta" vak me vylouit monost stralivho jadernho konfliktu, jen by mohl zniit velkou st na planety a mon i lidstvo jako celek.
357
14.
KAPITOLA
Masov mdia a populrn kultura
MASOV MDIA A POPULRN KULTURA
Kdysi dvno neexistovaly dn hraky a vichni se nudili. Pak vznikla televize, ale to byla taky nuda. Nedalo se j ct, co m dlat. Proto se vynalezly videohry." Tak l djiny lidstva Victor, osmilet syn Marshy Kinderov, autorky knihy Hrtky s moc (Playing with Power, 1991), kter se zabv vlivem televize a videoher na mal dti. Victor je pebornkem sv domcnosti v Nintendu a nruiv sleduje tak televizi. Nen v tom samozejm sm. Pro dti a dospvajc na celm svt se videohry jako Nintendo staly masovou zbavou, jej rozen a obliba nemaj ped na globln" rou dnou obdobu. Pestoe jsou drah, prodvaj se ve velkm potu dokonce i v chudch zemch svta; v tch bohatch jde jejich prodej do milion. Klovou vlastnost Nintenda a konkurennch videoher, kter se objevuj na obzoru, je kvalita obrazu a zvuku. Hra se stv natolik skutenou", e se meme vn ptt, zda chlapci jako Victor nepovauj svt Nintenda za prv tak reln jako ten vnj. Mon bychom si tuto otzku mli poloit vichni, nebo jsme se vichni stali pravidelnmi konzumenty populrn kultury, tj. forem zbavy, kter sleduje, te nebo se jich aktivn astn statisce a miliony lid. Pitaliv zpletky televiznch seril napklad sleduj kad tden (nebo i kad den) miliony divk. V tto kapitole se budeme zabvat vlivem tchto forem populrn kultury, kter se asto oznauj jako masov mdia (hromadn sdlovac prostedky). Pat k nim nejen televize a videohry, ale i noviny a asopisy, filmy, reklama, videa a kompaktn pehrvae. Masov mdia jsou asto povaovna za pouhou zbavu a jejich vliv na ivot vtiny lid bv vnmn jako vcelku okrajov. Tyto nzory vak nepostihuj celou pravdu, nebo masov mdia ovlivuj i mnoh jin formy naeho socilnho chovn. Sdlovac prostedky jako noviny a televize vznamnm zpsobem formuj nae zkuenosti a veejn mnn - nejen proto, e specifickmi zpsoby ovlivuj nae postoje, ale i proto, e jsou pstupovou cestou ke znalostem, na nich zvisej mnoh formy sociln innosti. Tko by lid mohli napklad volit do zastupitelskch sbor celho sttu, kdyby nebyly veobecn dostupn informace o souasnch politickch udlostech, kandidtech a stranch. I ti, kdo se o politiku obvykle nezajmaj a o jednotlivch politickch osobnostech mnoho nevd, maj urit povdom o domcch i mezinrodnch udlostech. Jen naprost poustevnk by mohl bt zcela odtren od zprv", kter se na ns neustle val, a ve 20. stolet by koneckonc i poustevnk mohl mt rdio. Nejprve se podvme na jednu z nejstarch forem masovch mdi, toti na denn tisk. Pot se budeme zabvat vlivem televize. Po analze nkterch pednch
360
teoretik masov komunikace se zmnme o vzestupu medilnch podnikatel typu Ruperta Murdocha. Nakonec se zamyslme nad novmi elektronickmi prostedky komunikace, toti internetem a informan superdlnic.
POTEK MASOVCH MDI: NOVINY Noviny se ve sv souasn podob vyvinuly z pamflet a informanch letk, jak se tiskly a ily v 18. stolet. Denky s mnoha tisci nebo dokonce miliony ten se objevily a na konci stolet devatenctho. Vznik dennho tisku byl nesmrn dleitou udlost v djinch modernch masmdi, nebo se v nm poprv selo mnoho rznch typ informac shrnutch do rozsahem omezenho a snadno reprodukovatelnho formtu. Noviny pinely souasn informace o aktulnch udlostech, zbavu a reklamu. Zprvy a reklama se vyvjely soubn; mezi zprvami, reklamou a zbavou ve skutenosti nevede ostr a jasn definovan hranice. Napklad oznmen o tom, e odplouv nebo piplouv njak lo, me bt v uritm kontextu zprvou a v jinm reklamou nebo i soust zbavn spoleensk rubriky, tk-li se konkrtnch pasar. Prkopnky levnho dennho tisku byly Spojen stty. Noviny za jeden cent byly vydvny nejdve v New Yorku a pak po jeho vzoru i v dalch mstech na vchodnm pobe; kolem roku 1900 u mstsk nebo regionln noviny psobily ve vtin americkch stt. (V USA na rozdl od evropskch zem nikdy nevznikly dn celosttn noviny.) V obdob masovho pisthovalectv bylo ve Spojench sttech vydvno mnoho cizojazynch list - napklad v roce 1892 vychzelo v mstech americkho Stedozpadu a Severovchodu 97 nmeckch denk. Zaveden lacinho novinovho papru umonilo od druh poloviny 19. stolet rozen dennho tisku do vech kout Ameriky. Dvma pklady prestinch novin na pelomu stolet byly New York Times a londnsk The Times, kter si vtina vlivnch list v jinch zemch brala za vzor. Nejprodvanj noviny se staly mocnou politickou silou a zstaly j a do souasnosti. Po vce ne pl stolet pedstavovaly noviny hlavn zpsob rychlho a ucelenho informovn veejnosti. Jejich vznam zaal klesat s rozvojem rozhlasu, filmu a pedevm televize. Jet v roce 1960 pipadaly na kadou domcnost ve Velk Britnii vce ne jedny noviny denn (prmr inil 112 noviny na 100 domcnost), ale od t doby jejich prodej stle kles. Mlo je kupuj zejmna mlad dospl.
361
Vydvn novin Vydvn novin si u od dob Wellesova Obana Kanea spojujeme s pedstavou mocnho tiskovho magnta dcho vydavatelsk imprium. Tato pedstava je vcelku sprvn: v mnoha zemch je vlastnictv dennho tisku soustedno v rukou nkolika velkch korporac, kter asto pat nebo podlhaj vlivnm jedincm nebo rodinm. Mnoh z tchto firem dnes vlastn i znan podly v televizi a zbavnm prmyslu. Ve Velk Britnii vytvoili takov mocn firmy tiskov baroni, lordi Northcliffe, Beaverbrook a Kemsley, kte zaali ve 20. a 30. letech vydvat noviny uren nejir tensk obci. Ve Francii vybudoval velk imprium tiskov magnt Hersant, v Nmecku Springer a Grner. Ve Spojench sttech trvale kles poet mst, v nich existuj vzjemn si konkurujc vydavatel: kolem roku 1900 jich bylo pes pt set, v roce 1984 u jen nco mlo pes ticet. V pouhch tech procentech americkch mst dnes vychzej noviny, je mezi sebou sout; vude jinde se vydvn mstnho tisku stalo monopoln zleitost. Ve vech zpadnch zemch s vjimkou USA vychz cel ada celosttnch novin, mezi nimi si ten me vybrat; tyto denky asto vychzej z odlinch politickch pozic. Ve Spojench sttech jsou sice noviny ureny jednotlivm mstm, ale vtinou nepat mstnm vlastnkm: vce ne sedmdest procent dr v rukou velkovydavatel. Nkte z tchto vlastnk - podobn jako je tomu u velkch denk evropskch - uruj politickou linii, kterou musej fredaktoi a jednotliv novini dodrovat. Napklad fredaktoi osmi hlavnch denk patcch k Hearstov ad dostvaj kad den na stl nkolik vodnk, z nich nkter musej pout a jin mohou. Sami si je vak nep. Koncentrace vlastnictv tisku znepokojuje vtinu zpadnch vld. V mnoha zemch se vldy pokouej zabrnit tomu, aby velc tiskov magnti skupovali jeden denk za druhm; tato snaha vak nebv vdy spn. Nkdy se stty sna vynutit si v tisku politickou rovnovhu. V Norsku byl napklad v 70. letech uplatnn program, jeho clem bylo vyrovnn investic do novin reprezentujcch rzn strany politickho spektra. Vtina mst v tto zemi m dnes k dispozici nejmn dva profesionln vyrbn listy poskytujc odlin nzory na domc i mezinrodn zleitosti. Rozvoj potaovch technologi, jen umouje podstatn lacinj tisk a vrobu, by mohl vst k rozen novinov nabdky. Na druh stran vak me elektronick komunikace jet vce omezit prodej novin. Vdy napklad teletext poskytuje v prbhu celho dne trvale aktualizovan zprvy, kter si lze pest z televizn obrazovky. Ve Velk Britnii se v poslednch letech skuten objevila ada novch celosttnch novin. Jen jeden i dva z tchto list se vak daj oznait za spn. V 80. letech zaaly vychzet napklad Independent, Today, News on Sunday a Sunday Sport. Zejmna osud poslednch dvou je poun, ale nepli potujc pro ty, kdo by chtli pozvednout rove britskho tisku. News on Sunday vznikly v roce 1987 jako politicky nezvisl noviny, kter si vytkly za cl otevenho demokratickho ducha", sil o sociln spravedlnost a odpor vi vem formm sexismu,
362
rasismu a veker diskriminace, je omezuje schopnosti a monosti jedince". Naproti tomu Sunday Sport, jeho majitelem byl David Sullivan, pedstavoval zcela jin typ novin. Zamil se na mue od estncti do ptaticeti let a jeho krdo znlo kozy, prdelky a fotbal". Zatmco prvn slo News on Sunday pineslo na prvn stran lnek o chudob v Latinsk Americe, na prvn stran Sunday Sport tho dne vvodily Sexuln orgie v krlovskm sdle" (o naten pornografickho filmu v rezidenci lorda Hertforta). News on Sunday po pouhch nkolika mscch zbankrotovaly; Sunday Sport vychz dodnes v plmilionovm nkladu (Trowler, Noviny jako celek vak dnes sehrvaj ve spolenosti men lohu ne dve Z jejich pozic je toti vytlauj dal masov mdia, pedevm televize.
VLIV TELEVIZE
Nejvznamnjm trendem na poli masovch mdi v poslednch ticeti letech je zejm rostouc vliv televize. Bude-li souasn vvoj pokraovat, strv dti, kter dnes pichzej na svt, za prvnch osmnct let svho ivota vce asu ped obrazovkou ne pi jakkoli jin innosti krom spnku. Prakticky kad domcnost
"Lolo, vidlas tu hrzu, co je dneska v novinch?"

Gary Larson: The Far Side (Blzniv svt) 1993 Farworks, Inc.
363
MASOV MDIA A POPULRN KULTURA Vyuvn volnho asu podle vkovch kategori (Velk Britnie), kvten 1995 (v hodinch za tden)
Zdroj: Social Trends, 1996
dnes vlastn televizor. V britsk domcnosti je dnes televize v provozu prmrn 5-6 hodin denn a podobn je tomu i v ostatnch zpadoevropskch zemch a ve Spojench sttech (Goodhardt et al., 1987). Protoe se jednotliv lenov domcnosti ped obrazovkou stdaj, pipadaj na prmrnho dosplho asi ti hodiny. V poslednch letech se znan rozilo pouvn videorekordr, na nich si lid poutj sv vlastn zznamy nebo filmy. Podobn rozmach zaznamenaly i videohry veho druhu. Eugene Provenzo ve sv knize Video Kids (1991) analyzoval inek Nintenda; ve Spojench sttech je v provozu asi 19 milion exempl tto hry, o mnoha dalch zemch ani nemluv, a takka vechny jsou v rukou dt. Vznikaj nov formy socilnho chovn a zvyk, zaloen na videohrch a postavch, je v nich vystupuj. Ptadvacet ze ticeti nejprodvanjch hraek v USA za rok 1990 byly videohry nebo vybaven k videu. Hry asto vyuvaj postav nebo pbh z film a televiznch program, a naopak televizn poady navazuj na hry Nintendo. Podle Provenza se videohry v na dob stvaj klovou soust proitku dtstv. Veejnoprvn vysln Podobn jako denn tisk pedstavuje dnes i televize vznamn obor podnikn, na nm se ve vtin zem pmo podl stt. BBC (British Broadcasting Corporation), kter kdysi zahjila vbec prvn televizn vysln, je veejnoprvn instituc financovanou z poplatk za televizory. Po adu let byla BBC jedinou organizac, je mla ve Velk Britnii prvo provozovat jak rozhlasov, tak televizn vysln; dnes vak vedle dvou kanl BBC (1 a 2) existuj i dva komern nesatelitn kanly (ITV
364
a Channel 4). etnost reklam je upravena zkonem a doba jejich trvn nesm pekroit est minut za hodinu. Tato nazen plat i pro satelitn kanly, je se staly pro sv pedplatitele iroce dostupnmi v 80. letech. Ve Spojench sttech ovldaj scnu ti komern organizace - American Broadcasting Company (ABC), Columbia Broadcasting System (CBS) a National Broadcasting Company (NBC). Zkon stanov, e dn spolenost nesm dostat licenci na vce ne pt vyslacch stanic. Velk trojka" m sv stanice umstny v pti nejvtch mstech, co j umouje pmo oslovit asi tvrtinu Amerian. Ke kad z tchto spolenost je vak pidrueno kolem dvou set dalch stanic, kter dohromady tvo asi 90 procent z celkovho potu sedmi set televiznch vysla v USA. Povolen objem reklamy stanovuje Nrodn asociace majitel televiznch stanic (National Association of Broadcasters), co je soukrom organizace: v nejsledovanjm ase nesm podl reklamy pekroit 9,5 minuty za hodinu, v ostatnch asech 16 minut. Poplatky za reklamu si televize uruj podle pravideln zjiovanch statistik sledovanosti, na nich tak do znan mry zvis, zda se bude nebo nebude pokraovat ve vysln toho i onoho serilu. Moc velkch televiznch spolenost byla v poslednch letech omezena rozmachem satelitn a kabelov televize. Divk si v mnoha evropskch zemch a ve vtch americkch mstech me vybrat z ady kanl a program. Za takovch podmnek si lid (zvlt kdy maj k dispozici i video) stle vce vytvej svj program" podle vlastn volby a nemusej se dit programem jednotlivch stanic. Satelitn a kabelov televize mn povahu vysln tm na celm svt. S jejich postupnm prosazovnm na kor tradinch televiznch kanl toti vldy ztrcej plnou kontrolu nad obsahem vysln, kterou mnohdy v minulosti mly. Zd se, e televize a elektronick mdia vbec sehrla vznamnou lohu v procesu, jeho vsledkem byly revoluce roku 1989 ve vchodn Evrop (viz kapitola 18: Revoluce a sociln hnut).
Budoucnost veejnoprvn televize
Budoucnost veejnoprvn televize (napklad BBC) je ohroena a stv se pedmtem mnoha zsadnch debat, protoe se stle nov formy mediln techniky. Stle vznikaj nov kanly; rozvoj digitln technologie, o n bude jet v tto kapitole e, umon existenci stovek kabelovch a satelitnch kanl. Objevuj se nzory, e by veejnoprvn televize mla bt privatizovna a zskvat si pjmy z reklamy, tj. podobn jako komern televize, co by umonilo zruit licenn poplatky. Tyto pedstavy se alespo ve Velk Britnii zatm neprosadily: vldn nvrh z roku 1994 doporuuje zachovn licennch poplatk a potvrzuje zmr zachovat BBC jako veejnoprvn subjekt. Pokud vak jej sledovanost bude dle vrazn klesat, co mnoz povauj za nevyhnuteln, stane se zejm poplatkov systm neudritelnm. Jeden pozorovatel to nedvno komentoval slovy: Jednou nm mon bude veejnoprvn vysln pipadat jako obludn vstelek dvj techniky - jako historick epizoda trvajc pl stolet, kdy mohl jedin pro365
stedek pedvat jedno a tot sdlen vtin obyvatel dan zem" (Economist, 23. 12. 1995, str. 29). Vliv televize na chovn Existuje ohromn mnostv vzkum, kter se sna zhodnotit vliv televiznch program na nae jednn. Vtina tchto studi se z pochopitelnch dvod soustedila na dti - u proto, e trv ped televizory tolik asu a mohou j bt ovlivnny v procesu socializace. Vzkumy se nejastji tkaj t konkrtnch oblast: psoben televize na vskyt nsil a zloinu, povahy televiznch zprv a role televize ve spoleenskm a kulturnm ivot.
Televize a nsil
Vskyt nsil v televiznch programech je pesvdiv doloen. Nejrozshlej vzkumy provedl Gerbner se svmi spolupracovnky, kte analyzovali vzorky vech hlavnch americkch kanl od roku 1967 a do potku 80. let. Vyhodnotili vskyt nsilnch in a epizod u ady rznch typ program, piem nsil definovali jako pouit fyzick sly i hrozbu jejho pouit vi sob nebo druhm osobm, smujc k ublen na tle nebo smrti. Asi 80 procent televiznch program obsahovalo takov nsiln epizody (v prmru 7,5krt za hodinu). Programy
Nsil v televizi: soudce Dredd
366
pro dti byly jet nsilnj, pestoe se v nich tak asto nezabjelo. Vbec nejvt poet nsilnch in a epizod se vyskytoval v kreslench filmech (Gerbner et al., 1979, 1980, Gunter, 1985). Jak vliv (pokud vbec) m toto pedvdn nsil na divky? F. S. Anderson shromdil vsledky 67 studi z let 1956 a 1976, je se pokouely zjistit vliv televiznho nsil na agresivn jednn u dt, a provedl jejich metaanalzu. Asi ti tvrtiny tchto studi tvrdily, e uritou souvislost naly; dalch dvacet procent nedosplo k dnm jednoznanm zvrm a ve tech procentech dokonce autoi usoudili, e sledovn nsil na obrazovce agresivitu sniuje (Anderson, 1977, Liebert et al., 1982). Jednotliv studie, jimi se Anderson zabval, se vak vrazn liily co do pouitch metod, zvanosti zjitn korelace mezi televiznm a skutenm nsilm i v definici agresivnho jednn". V dramatech s kriminln zpletkou, v nich se objevuje nsil - a tak v mnoha kreslench filmech - bv stednm tmatem spravedlnost a trest. Policejn vyetovn na televizn obrazovce kon obvykle potrestnm vink (daleko astji, ne tomu bv v relnm ivot) a nsilnick nebo zl postaviky v kreslench filmech tak obvykle dopadnou tak, jak si zaslou. Ze samotnho sledovn zobrazenho nsil nelze vyvozovat, e povede k pm imitaci. Divci toti mohou bt spe ovlivnni morlnm poselstvm, e zlo je nakonec potrestno. Vzkum ink" televize na divky dosud vtinou spatuje v dtech i dosplch pasivn subjekty, je se vyznauj nekritickm pijmnm veho, co shldnou. Je sporn, zda nsil zobrazen ve videohrch, televizi nebo filmu pmo povzbuzuje nsilnick sklony u tch, kdo je sleduj. Podobn nejist zstv i to, zda mus mt teba Victorovo hran Nintenda negativn vliv na jeho pokroky ve kole. inek videoher bude nejsp podlhat jinm vlivm, kter se ve kolnm prosted uplatuj. Jinmi slovy, jestlie se nkde projevuje siln tlak odvdjc ky od zjmu o studium, me bt umocnn zaujetm pro televizi a video, kter se dtti stanou toitm ped neoblbenm kolnm prostedm. Na druh stran vak mohou videohry pomoci rozvjet adu schopnost, kter lze vyut jak ve formlnm vzd lvacm procesu, tak pi participaci ve spolenosti, kter je stle vce zvisl na elek tronick komunikaci. Marsha Kinderov tvrd, e jej syn Victor spn penel svou obratnost pi hran Nintenda do jinch oblast. S tm, jak se zdokonaloval v Nintendu, zskval napklad vt zjem i dovednost pi kreslen. Robert Hodge a David Tripp zdrazuj, e dti nezaznamenvaj pouze obsah sledovanch televiznch poad, ale tak si je uritm zpsobem vykldaj nebo tou (Hodge a Tripp, 1986). Vtina vzkum si podle nich neuvdomuje, jak komplexn jsou mentln procesy dt. Sledovn televiznch poad, a jsou jakkoli triviln, nemus bt intelektuln nenronou innost. Dti si je toti pi jejich ten" vztahuj k jinm vznamovm systmm, kter znaj ze svho bnho ivota. I velmi mal dti si napklad uvdomuj, e nsil na obrazovce nen opravdov". Podle Hodge a Trippa nen chovn ovlivovno televiznmi poady jako takovmi, ale spe celkovm rmcem postoj, v nich jsou prezentovny a teny".
367
Sociologov studuj televizn zpravodajstv Sociologick studie televize vnuj velkou pozornost televiznm zprvm. Ty jsou toti pro znanou st populace, kter nete noviny, hlavnm zdrojem informac o svt. K nejznmjm, ale tak nejkontroverznjm vzkumm tkajcm se televiznho zpravodajstv pat prce Glasgowsk skupiny pro vzkum sdlovacch prostedk. Tato skupina uveejnila srii kritickch analz prezentace zprv: patn zprvy (Bad News), Dal patn zprvy (More Bad News), Opravdu patn zprvy (Really Bad News) a Zprvy o vlce a mru (War and Peace News). Kad z nich byla trochu jinak zamena, ale ve vech bylo pouito podobn vzkumn strategie. Jejich prvn a nejvznamnj kniha, patn zprvy (1976), vychzela z analzy televiznho zpravodajstv zprv na vech tech kanlech (Channel 4 tehdy jet neexistoval) od ledna do ervna 1975. Kladla si za cl poskytnout systematickou a nezaujatou analzu obsahu zprv a zpsobu jejich prezentace, piem se zvlt zamila na vztahy mezi zamstnanci a zamstnavateli. Nsledujc knihy se soustedily na politick zpravodajstv a vlku o Falklandsk ostrovy. patn zprvy dosply k zvru, e zprvy o konfliktech mezi zamstnanci a zamstnavateli byly vtinou prezentovny selektivn a zaujat, o em svdilo pouvn vraz jako nepokoje", radikln" i nesmysln stvka". Negativnm dopadm stvek na veejnost byla vnovna daleko vt pozornost ne jejich pinm. Zbry uren k odvyslm byly asto vybrny tak, aby se protestujc jevili jako iracionln a agresivn. Pokud byly napklad vyslny zbry, jak stvkujc brn lidem ve vstupu do tovrny, soustedily se na konfrontan epizody, pestoe k nim dochzelo jen vjimen. Navc upozornily patn zprvy i na skutenost, e tvrci zpravodajstv jsou vlastn strnmi", kte rozhoduj o tom, co do zprv vpust - jinmi slovy uruj, o em se veejnost vbec dozv. Pokud napklad pi stvce dojde k prudkm konfrontacm mezi dlnky a vedenm podniku, dostane se j znan publicity, zatmco jin, zvanj a dlouhodobj spory mezi zamstnavateli a zamstnanci bvaj obvykle pehleny. Glasgowsk skupina dospla k zvru, e nzory tvrc televiznho zpravodajstv odrej postoje dominantnch skupin ve spolenosti, kter povauj stvkujc za nebezpen a nezodpovdn.
Kritick odezva na Glasgowskou skupinu
O vsledcch, k nim dospla Glasgowsk skupina, se na poli sdlovacch prostedk i v akademickch kruzch vedly rozshl diskuse. Nkte producenti zpravodajstv obvinili autory patnch zprv, e do svch zvr prost promtli svou vlastn zaujatost, toti sv dajn sympatie ke stvkujcm. Upozornili na to, e kniha sice obsahuje kapitolu nazvanou Odbory a sdlovac prostedky", ale nen tam dn podobn kapitola o vztahu sdlovacch prostedk k managementu. Kritikov psobc v masmdich v tom spatovaly vn opomenut: manaersk
368
kruhy toti asto obviuj autory televiznch zprv, e jsou zaujati spe proti nim ne proti stvkujcm. Podobn vhrady vznesli i kritikov z akademickch kruh Martin Harrison (1985) odmtl nzor Glasgowsk skupiny, e se televizn vysln nemrn soustedilo na negativn dopady stvek (na kor jejich pin). Poet osob, jich se tyto dopady tkaj, bv koneckonc mnohem vt ne poet samotnch astnk; nkdy me hrstka lid naruit ivot milionm. Od roku 1985 vypracovala Glasgowsk skupina celou adu dalch vzkumnch studi. Jeden z jejch len, Greg Philo, se ve svm lnku Vm tomu, co vidm" zabval tm, jak si lid pamatuj minul udlosti (Philo, 1991), toti konfrontaci mezi hornickmi odbory a konzervativn vldou v letech 1984-85. Ukazoval rznm skupinm lid fotografie ze stvky a chtl po nich, aby o nich zkusili napsat lnek jako urnalist. Ptal se jich tak na to, co si o stvce pamatuj, napklad zda mla pevn klidn prbh nebo ne. Ukzalo se, e se jejich pspvky vrazn podobaj pvodnm televiznm zpravodajstvm z doby stvky a pouvaj mnoha stejnch frz. Nadpolovin vtina dotzanch byla pesvdena, e pochody pi stvce byly pevn provzeny nsilnostmi (k emu ve skutenosti dochzelo velice zdka). Philo dospl k zvru, e me bt velmi obtn kritizovat dominantn mediln podn, nemme-li alternativn zdroje informac. Moc masovch mdi by za tchto okolnost nemla bt podceovna" (str. 177). Je jist obtn definovat, kdy je zpravodajstv objektivn. Na rozdl od tch, kdo
369
povauj samu ideu objektivity za nesmyslnou (jak si v tto kapitole ukeme na pkladu Jeana Baudrillarda), vak zstupce Glasgowsk skupiny John Eldridge trv na vznamu kritickho postoje k mediln produkci. Tvrd, e je nejen mon, ale i nutn zabvat se tm, zda zpravodajstv pesn popisuje skuten stav vc. Kdy se ve sportovnch zprvch hovo o fotbalov lize, tak od nich pece oekvme, e vsledky zpas budou odpovdat tomu, jak to na hiti opravdu dopadlo. Tento jednoduch pklad nm podle Eldridge pipomn, e o pravdu v televiznch zprvch skuten jde. Pesto zstv mimo vekerou pochybnost, e zprvy nejsou nikdy pouhm popisem" toho, co se danho dne i tdne skuten stalo". Ve skutenosti jde o sloitou konstrukci, kter m vrazn vliv na to, co je jejm obsahem". Napklad kdy ve zpravodajskm poadu vystoup njak politik a vyjd se k njak kontroverzn otzce - teba ke stavu hospodstv a tomu, co by se s nm mlo dlat stv se toto jeho vyjden samo o sob zprvou" pro nsledujc vydn. Televize a nry Televize dnes vysl nepetrit; nkdy jsou poady peruovny reklamou, ale vdy na sebe plynule navazuj. Pokud nkdy dojde k tomu, e zmiz obraz, povauje dotyn televize vdy za svou povinnost, aby se omluvila. Jak producenti, tak divci vychzej z pedpokladu, e televize nikdy nekon - a mnoh stanice dnes vskutku vyslaj 24 hodin denn. Pes tento plynul tok pedstavuje azen televiznch poad pestrou smsici. Program na jedin veer obvykle obsahuje celou klu zcela rozdlnch poad, kter nsleduj jeden po druhm. Abychom se v tomto zdnlivm chaosu vyznali, meme se na n podvat z hlediska nr (Abercrombie, 1966). Pojem nr" vymezuje, jak autoi program a divci chpou, co prv sleduj - zda pedmt vyslm vnmaj jako zprvy, serily, zbavn hry, muzikly nebo teba kriminln dramata. Kad nr m sv pravidla a konvence, jimi se li od ostatnch. Tato pravidla se do jist mry tkaj obsahu a prosted: americk serily se odehrvaj vtinou v domcm prosted, westerny na Divokm zpad v 19. stolet apod. Li se rovn typy postav a rmc. Od kadho nru zpravidla oekvme nco jinho: napklad k detektivkm neodmysliteln pat napt a zhady, zatmco od rodinnch seril je nepoadujeme. Vrobci televiznch poad obvykle vd, co divci chtj, a pohybuj se v takto vymezench hranicch, co jim umouje doshnout pi prci znan rutiny. Mohou vzniknout produkn tmy herc, reisr a scenrist specializovanch na dotyn nr. Lze opakovan vyuvat tyt kulisy a kostmy; vznik kmenov" obecenstvo, zvykl na pravideln poady dotynho nru. Nkdy ovem mohou bt hranice nru posunuty anebo zmrn pekroeny s clem vytvoit svrzn styl: napklad poad Not the Nine O'Clock News (Nezprvy v devt) pouv nr zpravodajstv k dosaen komickho inku. Po odeznn vodnho okovho
370
efektu" si vak divci rychle zvykli na to, e jde ve skutenosti o produkt komedilnho nru. Rozdly mezi nry nejsou vdy zcela ostr a dlic ra mezi nimi se me asem mnit. V rekonstrukcch historickch udlost napklad splvaj nry dramatu a dokumentu, jako tomu bylo napklad u serilu o prezidentu Nixonovi a skandlu Watergate, v nm Nixona a jeho kolegy pedstavovali herci.
Televizn serily (mdlov opery")
Seril ili mdlov opera" (soap opera) je nr, kter vznikl pmo na pd televize a stal se vbec nejoblbenjm typem poad. Ve Velk Britnii vedou ebky sledovanosti tm vlun serily tohoto typu (EastEnders, Coronation Street, Brookside a ada dalch). O pvodu termnu mdlov opera" se v snad jen tolik, e pochz ze Spojench stt, odkud se postupn . Pinejmenm v britsk televizi se vyskytuje nkolik typ tchto seril. Britsk serily bvaj obvykle realistick a neokzal; asto zobrazuj ivot chudch lid. Naproti tomu serily importovan z USA jako Dallas nebo Dynastie mnohdy sleduj osudy jedinc ijcch ve znanm pepychu. Tet kategorii pedstavuj serily australsk, napklad Soused (Neighbours): jde obvykle o nzkorozpotov dlka odehrvajc se v bnm stedostavovskm prosted. Serily maj kontinuln charakter podobn jako televize sama. Jednotliv pbhy kon, na scnu vstupuj nebo z n odchzej rzn postavy, ale seril sm nespje k dnmu vyvrcholen. Trv a do doby, kdy se prost pestane vyslat. Napt mezi jednotlivmi dly pomhaj udrovat rozehran" scny: epizoda kon tsn ped tm, ne dojde k njak klov udlosti, a divk mus ekat na dal dl, aby se dozvdl, jak to vechno dopadne. Tento nr m jednu zkladn vlastnost - vyaduje pravideln sledovn, nebo jednotliv dly nedvaj samy o sob valn smysl, pokud neznme postavy serilu a jejich minulost. Vazby k tto minulosti bvaj pedevm osobn a citov, nebo serily se vtinou nezabvaj irm spoleenskm nebo ekonomickm rmcem, kter se do nich promt pouze zven. Tyto vlastnosti do znan mry vysvtluj, pro serily pravideln sleduj spe eny ne mui. Ve vtin spolenost je toti za enskou domnu povaovna nejen domcnost a rodinn ivot, jeho se serily tkaj, ale i zjem o citov zleitosti. Objevuj se rzn pokusy vysvtlit, pro jsou televizn serily tak populrn vdy jejich obliba je celosvtov, nejen ve Velk Britnii nebo ve Spojench sttech, ale tak v Africe, Asii a Latinsk Americe. Nkte autoi je povauj za formu niku od reality, zvlt pak tam, kde se eny ve svm vlastnm ivot nud nebo strdaj. Tento nzor vak nevyznv pli pesvdiv, nebo mnoh serily l ivot osob, jejich osudy jsou nemn problematick. Vrohodnji zn, e se serily dotkaj vudyptomnch osobnch a citovch tmat. Zabvaj se dilematy, jim mus elit kad, a mon dokonce pomhaj nkterm divkm uvaovat trochu jinak o jejich vlastnm ivot.
371
Jakou maj vlastn sdlovac prostedky lohu pi formovn spoleenskho vvoje a cel organizace spolenosti? Na tuto otzku se pokou odpovdt cel ada teori, jimi se budeme zabvat v nsledujcm oddle.
TEORIE MASOVCH MDI Prkopnick teorie Innise a McLuhana K prvnm vlivnm medilnm teoretikm" pat Kanaan Harold Innis a Marshall McLuhan. Innis (1950,1951) piel s nzorem, e rzn typy sdlovacch prostedk vrazn ovlivuj organizaci rznch forem spolenosti. Nkter sdlovac prostedky jsou velice odoln proti psoben asu, ale obtn se pemsuj v prostoru. Tak je tomu napklad u kamennch tabulek s klnovm psmem i hieroglyfy, s nimi se setkvme u nejstarch civilizac: takov tabulky sice hodn vydr, ale rozesln kamen na vzdlen msta nen pli praktick. Spolenosti zvisl na takov form komunikace proto nemohou bt pli rozshl. Naproti tomu lehk materil, jako napklad papyrus, u me bt snadno penen na vzdlen msta, co usnaduje komunikaci v rozshlejch spolenostech, jako byla msk e. (Komunikac rozumme penos informace od uritho jedince i skupiny k jinm, a u mluvenou e, anebo s pouitm jinho mdia.) McLuhan (1964) navzal na nkter z Innisovch mylenek a aplikoval je pedevm na sdlovac prostedky v modernch prmyslovch spolenostech. McLuhan k, e sdlovac prostedek je sm o sob sdlenm" (the medium is the message). Jinmi slovy, povaha sdlovacch prostedk existujcch v urit spolenosti ovlivuje jej strukturu daleko vce ne obsah zprv i sdlen, je jsou tmito mdii penena. Napklad televize je mdiem velmi odlinm od titn knihy: je elektronick, vizuln, tvoen plynule se stdajcmi obrazy. Kadodenn ivot spolenosti, v n m hlavn lohu televize, bv provn zcela jinak ne tam, kde dosud existuje jen titn slovo. Televizn zprvy napklad pedkldaj informace z celho svta okamit a bezprostedn milionm divk. Elektronick mdia podle McLuhana vytvej globln vesnici, v n lid po celm svt sleduj vvoj hlavnch udlost a stvaj se tak vichni jejich spoluastnky. Miliony lid v nejrznjch zemch dnes napklad vd o osudu princezny Diany a sleduj pokraujc sgu britsk krlovsk rodiny. Innisovy a McLuhanovy mylenky mly velk vliv na teorie Jeana Baudrillarda, jimi se budeme zabvat o nkolik odstavc dle. Jet pedtm se vak obrtme k teorim nmeckho sociologa a filosofa Jrgena Habermase.
372
Habermasova veejn sfra Nmeck filosof a sociolog Jiirgen Habermas, s jeho dlem jsme se u setkali, je spojen s tzv. frankfurtskou kolou. Tato skupina autor byla inspirovna Marxem, ale souasn se domnvala, e jeho mylenky vyaduj radikln revizi, aby odpovdaly modern realit. lenov frankfurtsk koly mimo jin soudili, e Marx nevnoval dostatenou pozornost vlivu kultury v modern kapitalistick spolenosti. Frankfurtsk kola obrn zkoumala to, co nazvala kulturnm prmyslem": zbavn prmysl filmu, televize, populrn hudby, rozhlasu, novin a asopis. Zastvala nzor, e en nenronch a standardizovanch produkt kulturnho prmyslu" ohrouje schopnost kritickho a nezvislho uvaovn jedince. Umn miz, nastupuje komercializace (Mozartovy nejvt hity"). Habermas navzal na nkter z tchto tmat, ale rozvinul je jinm smrem. Analyzoval vvoj masovch mdi od potku 18. stolet a do souasn doby a sledoval pitom vznik - a nsledn rozklad - toho, co nazv veejnou sfrou" (Habermas, 1989). Termnem veejn sfra oznail oblast veejn debaty, v n lze diskutovat o otzkch obecnho zjmu a vytvet si na n nzory. Veejn sfra se podle Habermase zpotku vyvjela v salonech a kavrnch Londna, Pae a jinch evropskch mst. Lid se v nich schzeli, aby diskutovali o aktulnm vvoji, piem se oprali o letky a noviny, je se v t dob prv zanaly objevovat. Na vznamu nabyly zvlt politick debaty. Pestoe se tchto setkn astnila jen mal st populace, domnv se Habermas, e salony mly ivotodrn vliv na potky rozvoje demokracie, nebo pinesly mylenku een politickch problm prostednictvm veejn diskuse. Podstatou veejn sfry (nebo pinejmenm jej ideln zsadou) je toti setkn rovnoprvnch jedinc na fru k veejn diskusi. Habermas nicmn soud, e pslib tohoto asnho vvoje veejn sfry nebyl pln realizovn, protoe rozvoj kulturnho prmyslu" v modern spolenosti demokratickou debatu spe dus. Masov mdia a masov zbava vytvej veejnou sfru, kter je ve skutenosti do znan mry falen. Politiku reruje parlament spolu s masmdii, zatmco komern zjmy vtz nad veejnmi. Veejn mnn" se nevytv v oteven a racionln diskusi, ale pomoc manipulace a ovldn napklad prostednictvm reklamy. Hyperreln svt Jeana Baudrillarda Jednm z nejvlivnjch souasnch teoretik sdlovacch prostedk je Francouz Jean Baudrillard, kter povauje vliv modernch masovch mdi za zcela odlin od vlivu vech ostatnch technickch prostedk. Elektronick mdia jako televize toti petvej i samu podstatu naeho ivota. Televize nm svt nejen reprezentuje", ale tak ve stle vt me definuje, jak tento svt doopravdy je. Pkladem me bt proslul soudn proces s O. J. Simpsonem, kter se odehrl
373
v Los Angeles v letech 1994-95. Simpson, kter se proslavil nejdve jako hr americkho fotbalu a pozdji jako herec, byl obvinn z vrady sv eny a jejho ptele; po dlouhm a dramatickm procesu byl nakonec zprotn viny. Prbh pelen byl vysln iv a sledovn v mnoha zemch vetn Velk Britnie. Ve Spojench sttech pinelo pravideln penosy ze soudn sn est televiznch stanic. Simpsonv proces se neodehrl pouze v soudn sni, ale stal se pedevm televizn udlost, j se astnili komenttoi a miliony divk. Je ilustrac toho, co Baudrillard nazv hyperrealitou. Nejde u o to, e by nm televize umonila shldnout realitu" v soudn sni: sm sled obraz na televiznch obrazovkch celho svta, jen definuje proces jako globln udlost", se toti stv novou realitou. Krtce ped vypuknutm konfliktu v Perskm zlivu v roce 1991 napsal Baudrillard lnek nazvan K vlce v Zlivu neme dojt". Vzpt se ovem rozhoel krvav konflikt. Zdlo by se, e se Baudrillard mlil. Vechno je ale jinak: kdy vlka skonila, napsal Baudrillard dal lnek, K vlce v Zlivu nedolo". Co tm chtl ci? Pokouel se vysvtlit, e tato vlka byla pln jin ne ty, k nim dochzelo v minulosti. Byla to vlka medilnho vku, televizn podvan, v n i George Bush a Saddm Husajn sledovali vysln CNN, aby se dozvdli, co se opravdu dje". Baudrillard tvrd, e v dob vudyptomnch masovch mdi vznik vlastn nov realita (hyperrealita), vytven prolnnm lidskho chovn a medilnch vjem. Svt hyperreality se skld z medilnch vjem odvozujcch svj smysl od jinch vjem a tud nezakotvench ve vnj realit"; k se tomu simulakra. V souasn reklam na cigarety Silk Cut kupkladu nenajdeme sebemen zmnku o cigaretch, ale jen odkazy na dlouhou srii pedchozch reklam. dn souasn politik neme vyhrt volby, pokud se trvale neobjevuje na televizn obrazovce. Osobou" znmou nejvtmu potu divk je prv televizn podoba politickho pedstavitele. John Thompson: mdia a modern spolenost John Thompson, kter vychz do jist mry z Habermase, se zabv vztahem mezi sdlovacmi prostedky a rozvojem prmyslovch spolenost (Thompson, 1990, 1995). Od potku knihtisku a po elektronickou komunikaci sehrvala mdia podle Thompsona klovou roli ve vvoji modernch instituc. Zakladatel sociologie vetn Marxe, Webera a Durkheima - vnovali podle jeho nzoru pli malou pozornost podlu mdi na formovn modern spolenosti, a to i jeho asn fze. Pes urit sympatie k Habermasovm mylenkm vak k nmu Thompson pistupuje kriticky, prv tak jako k frankfurtsk kole nebo k Baudrillardovi. Nzor frankfurtsk koly na kulturn prmysl" povauje za pli negativn. Modern masov mdia nm v Thompsonov pojet neodnmaj monost kritickho uvaovn; navc nm poskytuj mnoho forem informac, k nim bychom dve nemli
374
pstup. Frankfurtsk kola i Habermas se dopoutj chyby, jestlie ns povauj jen za pasivn pjemce medilnch sdlen, tvrd Thompson:
O medilnm sdlen lid asto diskutuj jak v okamiku, kdy je pijmaj, tak po jeho pijet...[sdlen] jsou transformovna soustavnm procesem vyprvn a pevyprvn, interpretac a reinterpretac, koment, smchu a kritiky... Tm, e tato sdlen pebrme a trvale je zapracovvme do svho ivota, ...stle formujeme a petvme sv schopnosti, ovujeme si sv pocity a chut a posunujeme obzor svch zkuenost" (Thompson 1995, str. 42-3).
Thompsonova teorie mdi vychz z rozdlu mezi temi typy interakc. Interakce tv v tv (o n jsme hovoili u v kapitole 4), napklad rozhovor dvou lid na verku, obsahuje adu vodtek umoujcch kadmu jedinci pochopit, co kaj ti druz. U zprostedkovan interakce je vyuita njak sdlovac technika, a u jde o psanou zprvu, telefonn spojen nebo elektronickou potu. Pro tento druh interakce je typick, e m daleko vt rozpt v ase a prostoru a vznamn tak pesahuje kontext bn interakce tv v tv. Zprostedkovan interakce sice pmo spojuje dva jedince, napklad pi telefonickm rozhovoru, ale neobsahuje takovou klu rznch vodtek jako interakce tv v tv. Tet typ lze oznait jako kvazi-interakci. (mediated quasi-interaction). Je to typ spoleensk komunikace vytven sdlovacmi prostedky, kter m rovn velk rozpt v ase a prostoru, ale nevede k pmmu spojen mezi jedinci; na rozdl od obou pedchozch typ, kter jsou dialogick", m charakter monologick". P-
Aktivn divk: lid asto pronej osobn poznmky i komente formulovan ze ir spoleensk perspektivy k tomu, co televize k. To jasn ukazuje, e nejsou jen pasivnmi spotebiteli.
375
kladem takov jednosmrn interakce me bt televizn vysln. Lid sledujc urit poad o nm mohou diskutovat nebo jej komentovat, ale obrazovka na jejich vroky samozejm nereaguje. Thompson vak netvrd, e by tento tet typ interakce zanal pevaovat, jak se v podstat domnv Baudrillard. V naem ivot se podle nj uplatuje spe smsice vech t. Masov mdia mn pomr mezi veejnou a soukromou sfrou v naem ivot, piem Thompson na rozdl od Habermase soud, e se do veejn sfry dostv daleko vce ne v minulosti, co asto vede k debatm a nzorovm stetm. Pkladem me bt interview s princeznou Dianou, kter uvedla Panorama v roce 1995. Princezna v nm odpovdla na mnoho otzek zvdavch divk o svm vlastnm ivot a souasn odhalila ledacos o instituci monarchie. Oba aspekty tohoto interview vyvolaly bouliv diskuse nejen v novinch a v televizi, ale i v domcnostech, hospodch a kavrnch po cel zemi.
Ideologie a mdia
Analza psoben mdi zce souvis s vlivem ideologi ve spolenosti. Za ideologii se oznauje vliv idej na nzory a iny lid. Jde o pojem, kter se v souvislosti se sdlovacmi prostedky i v jinch oborech sociologie pouv odedvna, ale je tak znan rozporupln. Poprv ho pouil na sklonku 18. stolet francouzsk autor Destutt de Tracy ve smyslu vdy o idejch". Pozdj autoi vak tohoto termnu pouvali v krititjm duchu. Marx napklad povaoval ideologii za falen vdom": mocn skupiny ve spolenosti jsou schopny urovat, jak ideje v n budou pevldat, a obhajovat tak sv vlastn postavem. Nboenstv m proto podle Marxe asto ideologickou povahu, nebo vtpuje chudm, e maj bt spokojeni se svm dlem. Kritik spolenosti by ml rozpoznat zkreslen zpsoben ideologi, aby umonil bezmocnm zskat skuten nhled na jejich vlastn ivot a zlepit jeho podmnky. Thompson (1990) nazv de Tracyho pojet ideologie neutrlnm a Marxovo kritickm. Neutrln koncepce nazvaj urit jevy ideologiemi, ani by tm naznaovaly, e proto nutn mus bt zavdjc, iluzorn nebo spojen se zjmy urit konkrtn skupiny". Kritick pojet pouvaj termnu ideologie v negativnm, kritickm nebo pejorativnm smyslu" a implicitn jej odsuzuj" (str. 53-54). Podle Thompsona by mla bt dna pednost kritickmu pstupu, protoe uvd ideologii do souvislosti s moc. Ideologie se tk symbolick moci - toho, jak se idej pouv k zakrvn, obhajob nebo ospravedlovn zjm dominantnch skupin v danm spoleenskm du. Glasgowsk skupina pro vzkum mdi ve svch studich vlastn analyzovala ideologick aspekty televiznho zpravodajstv, kter se piklnlo na stranu vldy a veden podnik (na kor stvkujcch). Thompson soud, e masov sdlovac prostedky obecn znan roziuj pole psobnosti ideologi v modern spolenosti, co se tk nejen zprv, ale i ady jinch poad nejrznjho obsahu a nru.
376
Oslovuj masy divk a jsou pitom zaloeny na "kvazi-interakci", nebo tito divci nemohou pmo reagovat.
GLOBALIZACE MDI
Jestlie si dnes uvdomujeme, e ijeme "v jednom svt", m na tom vznamn podl mezinrodn dosah masovch mdi. Kdy si nkdo pust televizi, aby se podval na "zprvy ze svta", obvykle uvid prezentaci toho, co se tho dne nebo krtce pedtm odehrlo v mnoha rznch stech svta. Televizn poady a filmy se prodvaj na velkch mezinrodnch trzch a sleduj je stamiliony divk. Tento vvoj je projevem vzniku svtovho informanho du - mezinrodnho systmu vroby, distribuce a spoteby" informac. Podobn jako jin aspekty globln spolenosti" se i nov informan d rozvj nerovnomrn. V jeho souasn podob se odrej rozdly mezi vysplmi zemmi a Tetm svtem.
Zprvy
Tok zprv je pod vlivem malho potu zpravodajskch agentur, je dodvaj aktuln informace novinm, rozhlasu a televiznm stanicm po celm svt. Jednou z prvnch na tomto poli byla britsk agentura Reuters, kter si s francouzskou spolenost HAVAS v roce 1870 rozdlila svt na exkluzivn zpravodajsk zny". Do psobnosti Reuters spadala Velk Britnie, Nizozem a jejich koloniln e, je v t dob pokrvaly velkou st Afriky a Asie, zatmco HAVASu pipadla Francie, Itlie, panlsko, Portugalsko a st Blzkho vchodu. V roce 1876 se ob spolenosti dohodly, e HAVAS bude mt prvo exkluzivnho zpravodajstv z Jin Ameriky a Reuters zase cel Dln Vchod s vjimkou tehdej franouzsk Indony, ale vetn Austrlie a Novho Zlandu. Ob spolenosti si vymovaly zprvy s nejprestinj americkou agenturou Associated Press (AP). Zpravodajsk materily AP pro americk noviny byly tedy v tto dob pevn zvisl na obou evropskch agenturch, ale po prvn svtov vlce se situace zaala mnit, nebo vedouc americk agentury zaaly v mnoha stech svta svm evropskm rivalm konkurovat. Dv nejvt, AP a UPI (United Press International), zskvaj sice dodnes nejvt pjmy z novin, rozhlasu a televize ve Spojench sttech, ale souasn si vybudovaly tak vlivnou pozici v mezinrodn distribuci zpravodajskch materil. Spolu s nstupcem HAVASu, Agence France-Presse, jsou Reuters, AP a UPI zdrojem vtiny mezinrodnch zprv vyslanch na celm svt. UPI, kter je dnes z tto tveice nejsilnj, m 6 400 klient ve 114 zemch a jej zprvy jsou pekldny do 48 jazyk. Informace shromdn zmnnmi agenturami, kter se dve poslaly Morseovou abecedou nebo telefonicky, dnes putuj prostednictvm po377
ta a satelit. Spolen tito tyi giganti vyslaj kad den 34 milion slov, co dajn pedstavuje devt desetin celkovho objemu zpravodajstv v tisku, rozhlase a televizi celho svta.
Film, televize, reklama a elektronick komunikace

Na poli vroby a distribuce televiznch program, film, reklamy a rznch forem elektronick komunikace zaujmaj dominantn msto americk firmy. Ve dvactch letech, kdy nastal prvn rozkvt hranch film, vyrbl Hollywood tyi ptiny vech film, kter se ve svt promtaly. Tato pevaha USA ve filmovm prmyslu trv v podstat dodnes. Vldy mnoha zem finann podporuj domc filmovou produkci, ale dn z nich nekonkuruje Spojenm sttm v exportu hranch film. Ve Velk Britnii napklad tvo americk produkce asi 40 procent vech promtanch film a vtina jinch zem, kter samy vyvej filmy [Itlie, Japonsko, Nmecko aj.), tak dov velk mnostv film americkch. V Jin Americe podl film dovezench z USA asto pekrauje 50 procent a tot plat v mnoha stech Asie, Afriky a Blzkho Vchodu. V Thajsku dokonce tvo americk produkce a 90 procent promtanch film. V televiznch poadech se vedle americkch spolenost uplatuj v celosvtovm mtku tak Britov. Odeteme-li vysln hranch film natoench pro irok pltno, jsou zisky britskho televiznho exportu piblin stejn jako americk. Daleko vy procento britskch film se vak prodv na jedin trh, toti pouze do Spojench stt, take celosvtov vliv americkch televiznch program zstv ve skutenosti mnohem vraznj ne britsk. Devt z deseti nejvtch reklamnch firem na svt je ze Severn Ameriky. V americkch rukou je polovina z vdch reklamnch agentur v Kanad, Nmecku, Francii, Velk Britnii a Austrlii a i v mnoha sttech Asie, Afriky a Jin Ameriky dominuj americk agentury. Deset nejvtch reklamnch agentur m nadnrodn charakter; nkter z nich disponuj adou poboek v jinch zemch. Ob nadnrodn koncerny si u velkch reklamnch agentur pravideln objednvaj koordinovan reklamn kampan, zahajovan simultnn v mnoha zemch svta. Siln americk vliv se uplatuje tak v oblasti elektronickch kanl pouvanch k pedvn informac, na nich jsou zvisl modern stty a velk koncerny. Telekomunikan linky nezbytn pro dnen bankovnictv, svtov finann transakce a nkter druhy televiznho i rozhlasovho vysln jsou vtinou v americkch rukou. Obrovsk vliv na mezinrodn finann toky - pedevm jako dodavatel potaovch zdroj - m americk firma IBM [International Business Machines), je pat k nejvtm nadnrodnm koncernm. Odhaduje se, e k devti desetinm vech zznam uloench na databzch celho svta m pstup americk vlda nebo jin organizace ve Spojench sttech. Nejvt mediln koncern na svt, Time-Warner, vznikl splynutm dvou firem
378
v roce 1989, m rovn svou zkladnu ve Spojench sttech. Zamstnv asi 350 tisc pracovnch sil a provozuje adu poboek v Evrop, Latinsk Americe, Asii a Austrlii. K jeho aktivitm pat vroba film, televize a videoprogram, vydvn knih a hudebnch nahrvek. K dalm velkm medilnm koncernm - krom Murdochova a Berlusconiho impria, o nich jet bude e - pat japonsk spolenost Sony, kter vlastn hudebn vydavatelstv CBS a filmov studia v Hollywoodu, nmeck Bertelsmann, jemu pat hudebn vydavatelstv RCA a ada nakladatelstv psobcch na americk pd, a konen francouzsk nakladatelsk koncern Hachette. Mediln imperialismus" Neotesiteln postaven prmyslovch zem, zejmna Spojench stt, v mediln produkci a distribuci vede mnoho pozorovatel k tomu, e hovo o medilnm imperialismu. Podle jejich nzoru vznik kulturn imprium, vi nmu jsou zvlt zraniteln zem Tetho svta, protoe nedisponuj prostedky potebnmi k udren sv vlastn kulturn nezvislosti. Zpadn kulturn produkty se prostednictvm elektronickch mdi skuten dostvaj do vech kout na planety. Pico Iyer hovo o videoprojekcch v Kthmand nebo diskotkch na Bali (Iyer, 1989). V rnu, kter je islmskou republikou, se lze bn setkat s americkmi videokazetami i nahrvkami zpadn hudby, pozenmi na ernm trhu (Sreberny-Mohammadiov, 1992). Nejde vak jen o formy populrn zbavy. Skutenost, e svtov zpravodajstv jsou v rukou velkch zpadnch agentur, toti vede k tomu, e ve sdlovanch informacch pevauje perspektiva Prvnho svta". Rzn autoi uvdj, e Tetmu svtu je vnovna pozornost hlavn pi netstch, krizch nebo vojenskch konfrontacch. Jin typy zprv, kter jsou bn pi zpravodajstv z vysplch zem, se do informac o Tetm svt obvykle nedostanou. Herbert Schiller tvrd, e nadvldu americkch firem na poli globlnch komunikac je teba posuzovat v souvislosti s adou faktor; za jeden z nich pitom povauje stle vt vliv federln vldy a zejmna pak ministerstva obrany na americk televizn a rozhlasov stanice. Upozoruje na skutenost, e RCA, kter vlastn televizn a rozhlasov st NBC, je tak vznamnm subdodavatelem pro Pentagon. Americk kulturn export spojen s reklamou propaguje komercializovanou kulturu, kter naruuje mstn formy kulturnho projevu. Dokonce i tam, kde vldy na svm zem komern vysln nepovoluj, lze asto pmo pijmat rozhlasov a televizn signly ze sousednch zem. Podle Schillerova nzoru dnes vznik a se po celm svt nov informan a kulturn prosted komernho charakteru" (Schiller, 1989, str. 168,128), kter se jako prvn prosadilo v USA. A protoe americk ob spolenosti v celosvtovm mtku dominuj, podrobuj velkou st svta americk kulturn nadvld, kter uruje i hranice debat na nrodn rovni" (Schiller, 1991, str. 22).
379
Mediln magnti
Rupert Murdoch
Rupert Murdoch je podnikatel australskho pvodu, kter vlastn jeden z nejvt medilnch konglomert. Znan st jeho impria se ve skutenosti nachz na zem Spojench stt. Svou kariru zahjil jako majitel rodinnho podniku Adelaide News. V roce 1964 zaal vydvat prvn celoaustralsk noviny, The Australian, a o pt let pozdji mu jeho spch umonil koupit dva britsk listy, News of the World a Sun. V polovin 70. let koupil New York Post, kter sice pozdji prodal, ale pak jej zskal zptky - stejn jako dal noviny v San Antoniu, Bostonu, Chicagu a dalch americkch mstech. Mnoh z tchto novin pely pod Murdochovm vedenm k senzacechtivmu typu urnalistiky, v nm dominuj ti tmata - sex, zloin a sport. Zvlt spn je Sun, kterho se denn prodaj pes tyi miliony vtisk. Po britskch volbch roku 1992, v nich tyto noviny svedly neltostnou kampa proti labouristm a jejich tehdejmu vdci Neilu Kinnockovi, vyel na tituln strnce lnek A dokzal to Sun" (volby tehdy skonily vtzstvm konzervativce Johna Majora). V roce 1981 se Murdochovi pes znan odpor podailo koupit pikov britsk noviny The Times a Sunday Times. Zahjil rovn expanzi svho impria do oblasti televize vytvoenm spolenosti Sky TV, kter provozuje satelitn a kabelov vysln a po pekonn potench obt se stv komern spnou. Ovld i spolenost Star TV, v n mu pat 64 procenta akci; ta psob v Hongkongu a provozuje satelitn televizi pro st Dlnho Vchodu. Jejm clem je ovldnout satelitn vysln v cel Asii, od Japonska a po Turecko, a zskat tak gigantick trhy Indie a ny. Star TV vysl na pti kanlech; jeden z nich pedstavuje svtov zpravodajstv BBC. Satelit pin do tchto zem i takov programy jako americkou show Oprah Winfreyov, v n se velmi oteven diskutuje o sexu a partnerskch vztazch. V asijskch zemch, kter jsou jet hodn tradin, to psob asi tak, jako by provaly souasn edest i devadest leta - sexuln revoluce v kostce prostednictvm satelit. Rst Murdochova impria se nezastavil: v roce 1985 koupil polovinu slavn filmov spolenosti Twentieth-Century Fox a spolu se svmi novmi partnery pak zskal sedm americkch televiznch stanic od koncernu Metromedia (z nich jednu vzpt opt prodal). O dva roky pozdji (1987) se stal majitelem prestinho americkho nakladatelstv Harper and Row, kter bylo pejmenovno na HarperCollins. Vldy nkdy Murdochovi komplikuj situaci, protoe mohou na svm zem zavst legislativu, je omez prvo jedn spolenosti vlastnit rzn typy sdlovacch prostedk - napklad nkolikero novin a televiznch stanic. Tak Evropsk unie vyjaduje obavy z pli dominantnho postaven obch medilnch koncern. spn zadrovn Murdochova impria se vak pi jeho dnenm globlnm dosahu praktikuje velmi obtn. Nejene m Murdoch dost prostedk k tomu, aby ovlivoval vldy, ale navc ze samotn povahy telekomunikanho podnikn vy380
plv, e je vude a nikde". Murdochova mocensk zkladna je sice velmi rozshl, ale jen tko uchopiteln. Ve svm projevu z jna 1994 kritizuje Murdoch ty, kdo jeho mediln imprium povauj za ohroen demokracie a svobody projevu. Protoe kapitalist trvale bojuj mezi sebou, nevede voln trh ke vzniku monopol," tvrd. Monopoly ve skutenosti existuj jen tam, kde za nimi stoj vldy." Cituje slova George Orwella z romnu 1984, e kdy nkde spatte poulin trh, vte, e Anglie m jet nadji". Murdoch k tomu dodv: Nevynucen vmna na poulinm trhu, kter pragmaticky pijm osobn zjem jedince a petav jej do neho, co je uiten pro vechny strany - v tom je skuten nadje nejen pro Anglii, ale i pro cel zpadn svt." A do roku 1995 stl Murdoch v ele nejvt mediln organizace, jak kdy existovala. O toto prvenstv ho vak pipravila fze americk televize ABC s koncernem Disney, jen krom filmu provozuje i mnoho jinch podnikatelskch aktivit. Do ela tohoto kolosu se postavil Michael Eisner, dosavadn editel firmy Disney. Protoe Disneyho filmy a jin mediln produkty u nyn pronikaj prakticky do celho svta, naskt se Eisnerovu novmu koncernu bezprecedentn monost ovlivovat kulturn zvyklosti svtov populace. Pjmy novho giganta pevily v roce 1995 stku 16,5 miliardy dolar, zatmco Murdochova News Corporation se musela spokojit jen" s osmi miliardami. Eisner dal najevo, e se chyst zat s Murdochem soutit o rychle rostouc asijsk trhy. Zd se, e by Murdoch a Eisner mohli sehrt na potku ry informan zbavy" podobnou dominantn roli, jak pipadla na potku automobilov ry firmm Ford a General Motors (Leadbetter a Helmore, 1995).
Silvio Berlusconi
V roce 1976 dolo v Itlii k deregulaci televize, kter vedla ke vzniku vce ne esti set nezvislch televiznch stanic. Vtinu tchto malch stanic vak zanedlouho ovldl velk televizn koncern Mondadore, jeho majitelem je Silvio Berlusconi. Dnes pipad na Berlusconiho stanice asi 40 procent italskch televiznch divk, sledovanost sttn televize RAI je zhruba stejn a poslednch dvacet procent si dr zbvajc men stanice. Krom toho pat Berlusconimu tak pt kanl francouzsk televize. Silvio Berlusconi vyuil svho medilnho impria k pmmu vstupu do italsk politiky. V roce 1994 pivedl svou pravicovou stranu Forza Italia k vtzstv ve volbch a stal se ministerskm pedsedou. (Tm se do sfry jeho vlivu dostala i sttn televize RAI.) Jeho vlda vak netrvala dlouho: byl nucen odstoupit a musel elit obvinnm z korupce, j se ml dopustit uplcenm pedstavitel jinch stran a vyuvnm svch televiznch stanic jako vtahu k moci.
381
CNN CNN vytvoil Ted Turner jako stanici poskytujc nepetrit zpravodajstv. Dnes vysl CNN do mnoha zem svta, ale jej poten rozpoet byl pomrn skromn, take jej spch povaovaly ostatn mediln spolenosti za pekvapen. Podle Turnera byla CNN prvn, kdo si uvdomil monosti plynouc ze vzniku nov globln" kultury. Obrovsk poet lid na celm svt u hovo anglicky nebo se tuto e u, take maj o zpravodajstv v anglitin zjem. Tot plat pro rostouc poet anglicky mluvcch turist a obchodnk ubytovanch v hotelech vy kategorie po celm svt. Jsme prkopnci," tvrd Turner. Na filosofi bylo a zstv, e pichzme jen tam, kde ns chtj. Nikam se netlame a nikoho k niemu nenutme" (Turner, 1994, str. 39). CNN ji otevela pt poboek v Asii a rychle se tam , piem sv programy vysl prostednictvm ty druic.
OTZKA REGULACE MASOVCH MDI
Rst moci a vlivu zmnnch medilnch gigant mnoho lid znepokojuje, protoe tyto koncerny neprodvaj pouze sv zbo", ale ovlivuj tak veejn mnn. Jejich majitel, napklad Murdoch nebo Berlusconi, se netaj svmi politickmi nzory a aktivn je prosazuj, co pochopiteln vyvolv negativn odezvu u jinak orientovanch politickch stran a dalch skupin ve spolenosti. Murdochv nzor, e jedin vldy mohou vytvet monopoly, v sob obsahuje pravdiv jdro. Murdoch nen monopolnm dodavatelem a na cest ke svmu souasnmu postaven musel podstoupit ohromn finann rizika i ztrty. Mus zpolit s konkurenc, kterou pedstavuj nejen ostatn mediln giganti jako ten Eisnerv, ale i ada jinch firem vstupujcch do soute. Pedstava, e trn souten je spolehlivou pojistkou proti plin dominanci velkch firem, vak zstv pinejmenm diskutabiln. To si koneckonc vechny zem uvdomuj a sna se vlastnictv sdlovacch prostedk dret pod kontrolou. Jak psn by vak tato kontrola mla bt? A m pi souasnm globlnm charakteru medilnho podnikn vbec njakou nadji na spch? Otzka regulace masovch mdi je sloitj, ne by se na prvn pohled mohlo jevit. Zd se zejm, e je ve veejnm zjmu, aby existovalo irok spektrum medilnch organizac, je by dokzaly zajistit mnoha rznm skupinm a stoupencm rznch politickch nzor, e se dostanou ke slovu. Pokud vak vymezme, kdo sm co vlastnit a jakou formu mediln techniky me pouvat, me to negativn ovlivnit ekonomickou prosperitu medilnho sektoru. Pli restriktivn pojet me vst k tomu, e dotyn zem zane zaostvat. Mediln prmysl je pitom jednm z nejrychleji se rozvjejcch sektor modern ekonomiky; jen v samotnm audiovizulnm prmyslu by mly v nejblich deseti letech vzniknout dva miliony novch pracovnch mst.
382
Kritikov koncentrace sdlovacch prostedk tvrd, e velk mediln koncerny zskvaj nadmrnou moc. Ty ovem maj protiargument: kdy budou podrobeny sttn kontrole, nebudou schopny efektivnho komernho rozhodovn, co se projev ekonomickmi ztrtami na mezinrodnm trhu. Navc se ptaj: kdo na ns vlastn bude dohlet? A kdo bude dohlet na dohlee? Je teba ci, e zatm existuje jen mlo vzkum, kter by se zabvaly vztahem mezi vlastnictvm masovch mdi a obsahem jejich sdlen (Purnell a Collins, 1995). Vzhledem k rznorodosti jejich forem bylo hodnocen tto otzky obtn u v 70. letech, nato pak v souasnosti, kdy se pekotn nov interaktivn mdia (napklad video na objednvku). Snahy o vyeen otzky regulace obvykle selhvaj. Napklad ve sttech Evropsk unie pedstavuj rzn opaten ke kontrole mdi nepehlednou zm, kterou se Rada Evropy marn sna rozplst. Po nkolika letech diskus o regulaci masovch mdi svolala v roce 1991 konferenci o masmediln politice, ale spolench zvr se na n nepodailo doshnout. stedn mylenkou snah o kontrolu sdlovacch prostedk je zejm nzor, e nadvlda dvou nebo t medilnch koncern nad celm trhem ohrouje jak dnou ekonomickou sout, tak demokracii, nebo majitele tchto mdi nikdo nezvolil. Lze uplatnit existujc protimonopoln zkony, kter se vak v rznch stech Evropy i v jinch prmyslovch zemch li. Evropsk unie napklad nedvno zablokovala snahu firem Deutsche Telekom, Bertelsmann a Kirch o spolen podnik pro kabelovou i bnou televizi. Soutivost znamen pluralitu, anebo by alespo mla. O pluralit se pedpokld, e je pro demokracii uiten. Jinou otzkou vak je, zda samotn pluralita sta; mnoz kritici ve Spojench sttech toti tvrd, e ani vbr z rznch medilnch kanl nezajiuje kvalitu jejich obsahu a pesnost informac. Jay Blumler dospl na zklad analzy americk televize k zvru, e se televize brn jakkoli rozmanitosti vysln - a u jde o formu program, upednostovan kvality nebo inek na divka a proitky, kter chtj navodit" (Blumler, 1986, str. 141).
Komunikan exploze
Zdroj: Our Global Neighborhood (Nae globln sousedstv, Oxford University Press, 1995, str. 174)
383
Nkte pozorovatel vkldaj sv nadje v siln veejnoprvn vysln, kter zabrn nadvld velkch medilnch koncern. Veejnoprvn vyslac systmy jako britsk BBC vak maj sv vlastn problmy. Ve vtin zem mly prv ony v minulosti monopoln postaven a leckde byly pouvny jako prostedek vldn propagandy. Prv u nich vystupuje do poped s obzvltn nalhavost otzka, kdo bude dohlet na dohlee. Celou otzku regulace masovch mdi komplikuje tak velmi rychl vvoj technickch inovac, kter udruj pole mdi v trvalm pohybu. Nejvznamnj z nich je v souasnosti efekt multimdi a internetu, jimi se budeme zabvat v zvren sti tto kapitoly.
MULTIMDIA Akoli jsme se a dosud soustedili na asopisy, televizi a dal sousti kulturnho prmyslu", nemli bychom pojem masov mdia" chpat takto zce. I to, co lid dlaj v mnoha jinch oblastech, je toti ovlivnno novmi komunikanmi technologiemi zaloenmi na potach. Lze jim pipsat napklad zsadn zmny ve svtov finannm systmu a na burzch. Penze u nemaj povahu zlata ani bankovek, nbr elektronickch dat v potach svtovch bank. Hodnota libovoln mny, kterou prv mte v kapse, zvis na aktivit obchodnk na finannch trzch. Tyto trhy vznikly teprve v poslednch deseti a patncti letech a jsou vsledkem satku mezi potai a satelitnmi komunikan technikou. Technika rychle mn burzu na kontinuln globln trh, oteven 24 hodin denn" (Gibbons, 1990, str. 111). Na tomto vvoji se podlely tyi trendy: stl zlepovn vkonnosti pota spolu s jejich klesajc cenou, digitalizace dat, je je nezbytn pro integraci pota s telekomunikan technikou, rozvoj satelitn komunikace a rozvoj optickch vlken, kter umouj mnoha rznm sdlenm putovat po jedinm tenkm kabelu. Dramatick komunikan exploze poslednch let se zatm ani v nejmenm nezpomaluje. Zakladatel laboratoe pro sdlovac prostedky na MIT (Massachusetts Institute of Technology) Nicholas Negroponte se ve sv knize Digitln svt (Being Digital, 1995) zabv klovm vznamem digitlnch dat pro souasn komunikan technologie. Kad informace, vetn obraz, filmovch zbr a zvuk, se d peloit do podoby bit" (slic 1 a 0). Napklad 1, 2, 3, 4 a 5 maj v digitln ei podobu 1, 10, 11, 100, 101 atd. Digitalizace a rychlost jsou zkladem multimdi: to, co bvalo nkolika mdii vyadujcmi rzn technologie (napklad vizuln a zvukovou) , to se nyn me kombinovat v jedinm mdiu (CD-ROM na potai apod.). Rychlost pota se kadch osmnct msc zdvojnsobuje a technick rozvoj ji pokroil do t mry, e lze videozznam peloit do podoby obrazu na osobnm potai a zase zptky.
384
Za zklad budouc multimediln komunikace povauje Negroponte osobn pota. Souasn potae u maj celou klu multimedilnch dovednosti, ale jejich dramatick rozen teprve pijde. Osobn pota bude tak televizorem a elektronickou vstupn branou" pro telefon i kabelov a televizn vysln, take televizn prmysl jako takov pestane existovat. Navc digitalizace umouje i rozvoj interaktivnch mdi, poskytujcch astnkovi monost aktivn se astnit toho, co prv vid nebo sly, anebo to ovlivovat. V polovin 90. let se zan hodn diskutovat o tzv. informan dlnici, co je termn, jeho se opakovan dovolv americk viceprezident Al Gore. Jde spe o vizi budoucnosti ne o popis souasnho stavu. Vtinu domcnost, nebo dokonce vechny, propoj optick vlkna a v kad z nich se otevr Negroponteho elektronick vstupn brna. Jestlie v souasnosti vedou do domcnosti tyi nezvisl elektronick cesty, kter ovem nem k dispozici kad, toti telefon, pozemn vysln, kabelov a satelitn televize, v budoucnu posta jedin kabel a jedin vstup (pota-televizor). Sm termn informan dlnice vak mon nen tm nejpesnjm vystienm toho, co digitln revoluce ve skutenosti pin. Implikuje toti en v prostoru, zatmco nov interaktivn technologie pojem vzdlenosti pln ru. Krom toho vyvolv dojem, e jeho vsledkem bude d. Me se vak snadno stt, e skuten efekt tchto novch technologi bude chaotick a rozvratn.
385
INTERNET
Jak u bylo eeno, odehrv se v poslednch letech vlka o digitln budoucnost mezi jednotlivmi medilnmi a komunikanmi titny.
Giganti telefonnho podnikm a kabelov televize se s velikm halasem poutli do pedvdn svch viz rychlch elektronickch st, spojujcch lidsk domovy s bezednmi studnicemi informac, komunikace, vzdln a zbavy. Jak se tak valili ke svmu vzdlenmu cli vestrann propojenho svta, nemli ani as si vimnout divok tlupy potaovch pirt, inenr a student hemcch se u jejich nohou. Byla to chyba. Zatmco obi o informan dlnici pouze mluvili, mravenci ji ve skutenosti vybudovali. Jmenuje se internet" {The Economist, 1. ervence 1995).
Nae doba mla bt rou osobnch pota, ale ve skutenosti jejich nadvlda tm kon. Larry Ellison z firmy Oracle, kter je jednou z vdch databzovch spolenost, oznail osobn pota za nesmysln prostedek" (citovno z Kellyho, 1995, str. 105), protoe vtina lid vyuv pouh zlomek jeho skutench schopnost; navc osobn potae lidi nespojuj, ale naopak rozdluj. Budoucnost podle Ellisona nepat potam, je budou slouit jedincm, ale globln sti vzjemn propojench pota - a tedy prv internetu. Nov heslo dne zn: Nam potaem je s." Jinmi slovy, osobn pota se stv terminlem pro nco, co se odehrv jinde, v st obepnajc celou planetu, kter nepat dnmu jedinci ani spolenosti. Tento vvoj se podailo pedvdat Billu Gatesovi, zakladateli firmy Microsoft, kter dnes pedstavuje jeden z nejvtch koncern na svt. Prv tto pedvdavosti vd za svj spch: donedvna se toti i hlavn vizioni potaovho svta domnvali, e budoucnost tohoto prmyslu spov ve vvoji pstrojov techniky (hardware). Gates naproti tomu pochopil, e rozhodujc bude software, jen obda pota rznmi funkcemi. Ani Gates vak nem dnou kontrolu nad internetem, ktermu jeho inovace do znan mry pomohly na svt.
Tak nevm - mm si dt jet jedno pivo, anebo jt dom a zasurfovat si na Internetu?" 386
Uivatel Internetu (v tiscch) podle oblast svta v lednu 1995 a nrst za rok 1994-95 v procentech
Internet vznikl samovoln zdola. Je produktem nerozdlenho svta, svta po pdu berlnsk zdi, ale jeho koeny tkv prv v obdob studen vlky ped rokem 1989. Zrodil se v americkm Pentagonu v roce 1969 po nzvem ARPA-net (ARPA je zkratka Projekt pikovho vzkumu v Pentagonu) a jeho pvodn cle nebyly nijak rozshl. ARPA chtla dt vdcm pracujcm na vojenskch kontraktech monost, aby v rznch oblastech USA spojili sv prostedky a mohli se tak dlit o nkladn vybaven, kter pouvali. Dodaten pak jej tvrci vymysleli zpsob posln vzkaz elektronickou potou ili e-mail". E-mail posl sdlen pmo od jednoho potae k druhmu anebo k mnoha jinm bez jakkoli asov ztrty, nebo spojen nastv okamit. Pentagonsk internet se a do potku 80. let skldal z pti set pota zamench ve vojenskch laboratoch a katedrch potaov vdy na univerzitch. Pak se vak na nj zaali napojovat jin lid z univerzitnho prosted a vyuvat ho ke svm vlastnm clm. V roce 1987 u bylo na internet napojeno 28 tisc pota na nejrznjch univerzitch a ve vzkumnch laboratoch. Jeho uivatel zavdli adu inovac a vymysleli nov software, kter jim umooval ast na diskusch a vyuvn vzkumnch daj. Nkolik let zstal internet omezen na univerzity. Jak vak pibvalo domcch osobnch pota, zaal se it mimo akademickou pdu a vstoupil do fze explozivnho rstu. Neuviteln mnostv lid - u nejen v Severn Americe, ale po celm svt - zaalo na internet umisovat rzn on-line" sluby, elektronick dis387
To je Joanne? Jemine! Chtl jsem mluvit s tvm zznamnkem."

1996 Boris Drucker, The Cartoon Bank, Inc.
kusn kluby, softwareov knihovny apod. Zareagovala i podnikatelsk sfra, kter v roce 1994 pedstihla univerzity a stala se dominantnm uivatelem st. Vztah mezi internetem a proklamovanou informan dlnic je problematick. Jak ukazuje citt z The Economist, povauj ho nkte lid za tuto dlnici, kter prost vznikla jinak, ne si telekomunikan koncerny nebo vldy pedstavovaly. Jin tvrd, e o skuten dlnici bude mono mluvit a tehdy, bude-li zahrnovat i ostatn komunikan prostedky, od telefonu a po televizi. Vznamnou st internetu tvo World Wide Web, globln multimediln knihovna zaloen jednm softwareovm specialistou ve vcarsk fyzikln laboratoi. World Wide Web dokonce jako kuka mld hroz pln vytlait svho hostitele. Software, kter j zskal popularitu, vytvoil jeden mlad student Illinoisk univerzity.
388
Poet lid, kte jsou dnes pipojeni na Internet, nen znm - odhaduje se asi na 35 milion lid na celm svt. Ve srovnn se svtovou populac to nen pli mnoho, ale stailo by to na populaci jedn stedn velk zem. Vznamnj faktor ovem pedstavuje tempo rstu, kter dosahuje u od roku 1985 asi 200 procent ron.
ZVR
Ve svt ohromujcch technologickch zmn si neme bt nikdo tak docela jist, co pinese budoucnost. Jist ovem je, e budouc zmny budou do znan mry zviset prv na rozvoji tchto technologi. Mnoz lid povauj internet za pklad novho celosvtovho du, jen se ped nmi na konci 20. stolet rsuje. Uivatel internetu ij v kybernetickm prostoru" vytvenm celosvtovou potaovou st; v tomto prostoru u v souladu s Baudrillardovmi teoriemi pestvme bt lidmi" a nabvme podobu sdlen na obrazovkch. Na e-mailu se jedinci alespo identifikuj, ale jinak na internetu nikdo nev, km jsou ti druz, jsou-li to mui nebo eny a kde se vlastn nachzej. Jeden znm kreslen vtip pedstavuje psa, jen sed ped potaem. Text zn: Na internetu je nejlep to, e nikdo nev, e jste pes." Jin anekdota vyprv o teologovi, kter se zeptal nejsilnjho superpotae, jestli existuje Bh. Pota odpovdl, e na takov vkon nem dostatek procesor, a podal, aby ho pipojili na vechny ostatn superpotae na svt. Pesto se nemohl doptrat odpovdi. Poslze byl pipojen na vechny osobn potae, minipotae, videorekordry, digitln hodinky atd. Teolog se naposled zeptal: Existuje Bh?" A pota odpovdl: Te u ano!" (Naisbitt, 1995, str. 80). Tento vtip ve zkratce vystihuje nkter nadje a obavy spojovan s Internetem. Neztratme v kybernetickm prostoru svou vlastn identitu? Ovldneme potaovou techniku, anebo ona ovldne ns? Zni elektronick mdia vechny ostatn formy komunikace, napklad knihy? Odpov na vechny tyto otzky je natst tm urit zporn. Lid, kte se mohou normln setkat, nepouvaj videokonferenc. Podnikatel a manaei maj dnes k dispozici daleko vce forem elektronick komunikace ne v minulosti, ale poet obchodnch konferenc s pmm kontaktem se dle prudce zvyuje. Jako jedinci nememe zadret technick zmny, jejich tempo u samo o sob hroz zahltit n ivot. Propojen svt vak (alespo zatm) nen svtem Velkho bratra: stimuluje naopak decentralizaci a individualismus. Ani knihy a jin pedelektronick" mdia zejm nezmiz. I tento velk, neskladn svazek je pod jet praktitj, ne by byla jeho potaov verze. Negroponteho Digitln svt nebyl koneckonc napsn pro dn speciln mdia, kter popisuje, ale pro tradinho tene knek. Dokonce i Bill Gates povaoval za nutn popsat nov supertechnick svt, kter pedvd, na strnkch knihy.
389
Internet sm rod nov problmy vednho dne. Jeden titulek v Guardianu. nedvno hlsal: Lid zvisl na internetu vedou smutn virtuln ivot." lnek popisoval ivot lid, kte trv kad den cel hodiny v sti". Vznikla dokonce i nov podprn skupina pro lidi trpc internetovou zvislost. Kontakt v kybernetickm prostoru neme nahradit interakci mezi ivmi lidmi a ani v budoucnu se tak zejm nestane.
390
15. KAPITOLA
Vzdln
VZDLN
Pedstavte si, e jste v ki Jean-Paula Didiona, dospvajcho chlapce z francouzskho venkova asi ped dvma sty lety. Jean-Paulovi je v roce 1750 trnct let. Neum st a pst, ale na tom nen nic zvltnho; jen pr dosplch v jeho vesnici doke rozlutit vce ne jedno nebo dv slovka psanho textu. V oblasti psob nkolik kol, na kterch vyuuj mnii a jeptiky, ale ty se zcela vymykaj Jean-Paulovm zkuenostem: krom mstnho knze se ani nikdy nesetkal s nkm, kdo chodil do koly. Poslednch osm nebo devt let trvil vtinu dn tm, e pomhal v domcnosti a pi prci na poli. m bude star, tm vce asu bude trvit prac na otcov pozemku. Jean-Paul nejsp nikdy neopust oblast, kde se narodil. Je docela dobe mon, e strv tm cel ivot ve sv vesnici a na okolnch polch a jen obas podnikne cestu do jin blzk vesnice nebo msta. Mon bude muset ekat a do padesti let, ne zdd otcv pozemek, o kter se potom bude muset dlit se svmi mladmi bratry. Jean-Paul si uvdomuje, e je Francouz", e jeho zemi vldne urit panovnk a e existuje ir svt mimo Francii samu. I o Francii" jako politickm celku vak m jen mlhav povdom. Neexistuj dn zprvy nebo pravideln informace o udlostech, k nim dolo nkde jinde. Co v o dalekm svt, to se dozvdl z pbh a vyprvn dosplch, napklad poutnk, kte se obas ve vsi zastavili. Podobn jako ostatn lenov sv obce se dozvd o vznamnch udlostech, napklad o smrti krle, se zpodnm nkolika dn, tdn nebo i msc. Z modernho pohledu meme Jean-Paula povaovat za nevzdlanho; to vak neznamen, e je nevdom. Ve svch trncti letech u dobe chpe vechno, co se tk rodiny a dt, protoe se u od malika musel starat o sv mlad sourozence. Rozum pd, pstovn plodin i prav a skladovn potravin. Dobe se vyzn v mstnch zvycch a tradicch; krom zemdlsk prce je zrun i v ad jinch innost, napklad ve tkan nebo pleten kok. Jean-Paula jsme si vymysleli, ale prv popsan obraz dospvn zhruba odpovd typick zkuenosti mladho chlapce v Evrop v obdob ranho novovku. Srovnejme si ji s dnen situac. V prmyslovch zemch umj prakticky vichni lid st a pst. Vichni si uvdomujeme, e jsme obany uritho sttu; znme jeho polohu na map svta a alespo zsti i jeho historii. N ivot u od dtstv ovlivuj informace, kter zskvme z knek, novin, asopis a televize. Vichni mme za sebou proces formlnho vzdlvn. Titn slovo a elektronick komunikace se ve spojen s formlnm kolnm vzdlvnm staly neodmyslitelnou soust naeho zpsobu ivota. V tto kapitole se budeme zabvat tm, jak vznikla souasn podoba kolnho vzdlvn a jak m dopad na spolenost. Zastavme se u politickch debat, kter
392
VZDLN
se tkaj kolstv, a ukeme si nkter z teoretickch pstup k otzkm vzdlvn. Nakonec se zamyslme nad souvislostmi mezi vzdlvnm a nerovnost.
HISTORICK VVOJ GRAMOTNOSTI A KOLNHO VZDLVN
A do zatku prmyslov ry bylo koln vzdlvn dostupn pouze mal menin lid, kte disponovali volnm asem a prostedky. V mnoha spolenostech pedstavovali jedinou pln gramotnou skupinu kn, eholnci nebo jin nboent specialist, kte svou znalost vyuvali ke ten a vkladu posvtnch knih. Naprost vtina osob si v dtstv osvojovala sociln nvyky a pracovn dovednosti podle pkladu dosplch. Jak u bylo eeno, dti obvykle zanaly u ve velmi tlm vku pomhat v domcnosti, na poli a v emesle. ten nebylo v jejich bnm ivot ani nutn, ani uiten. Dalm dvodem, pro po dlouh stalet umlo jen mlo lid st a pst, byla pracnost a nkladnost poizovn rukopis. Tato situace se zaala mnit po zaveden knihtisku (vynalezen v n; v Evrop poprv pouit Johannem Gutenbergem v roce 1454). Texty a dokumenty se staly daleko dostupnjmi: knihy, pamflety, ale i cel ada bnch materil potebnch ve stle nronj administrativ. Tiskem zaaly vychzet napklad zkony; ve sttn sprv, podnikn a dalch organizacch se postupn prosazovalo veden psemn dokumentace, vydvn zprv nebo roenek a registrace bnch daj. Rostouc vyuvn psemnch materil v mnoha rznch sfrch ivota vedlo ke zven veobecn gramotnosti (schopnosti st a pst na zkladn rovni). Postupn se zaalo objevovat koln vzdlvn ve sv modern podob, tj. vyuovn k v prostorch vyhrazench pro tento el. Jet ped 150 lety (a mnohde jet dle) vak byly dti bohatch lid svovny soukromm uitelm, zatmco vtina populace evropskch zem a Spojench stt nemla a do potku 19. stolet, kdy zaaly vznikat systmy obecnch kol, vbec dn formln vzdln. Poptvku po vzdlvn dle zvyoval proces industrializace a rst mst. Rostouc mobilita a rozmanitost povoln neumoovala, aby se dti uily pracovnm dovednostem od svch rodi. Zskvn vdomost se stle vce opr o obecn zklad (pedmty jako matematika, prodn vdy, djepis, literatura apod.) spe ne o praktick pedvn konkrtnch dovednost. V modern spolenosti se lid neobejdou bez schopnosti st, pst a potat; potebuj tak urit znalosti o fyzickm, socilnm a ekonomickm prosted, v nm se nachzej, a v neposledn ad musej zskat schopnost se uit, aby mohli zvldat nov formy informace (asto velmi technickho rzu).
393
VZDLN ZKLADN A STEDN KOLSTV V MEZINRODNM SROVNN
I mezi vysplmi zemmi nachzme velk rozdly, a to jak co do dlky koln dochzky, tak co do zpsobu organizace. Nkter systmy maj vysoce centralizovanou povahu. V mnoha evropskch zemch (napklad ve Francii) existuj celosttn osnovy, jimi se uitel a ci musej dit, a veobecn zvazn prbn a zvren zkouky. Naproti tomu napklad ve Spojench sttech je systm daleko rozttnj. Asi 40 procent rozpotu kol hrad jednotliv stty, dalmi 40 procenty pispv federln vlda a zbytek pochz z mstnch dan. koly jsou proto zeny mstnmi vbory, jejich lenov jsou voleni a maj pravomoc jmenovat uitele, vybrat (i zakazovat) uebnice a jin studijn materily. Tato praxe m sv vhody i nevhody. Jednoznanou vhodou je skutenost, e koly nejsou odtreny od poteb a zjm komunity, kter slou. Na druh stran vak tento systm umouje existenci propastnch rozdl ve velikosti td, vybaven ueben a asti kvalitnch uitel, protoe finann monosti kol znan zvisej na vi pjm v dan obci. Vechny stty USA poskytuj zkladn vzdlvn zdarma u od 50. let 19. stolet; povinnou se vak koln dochzka stala a pozdji. V obdob kolem roku 1900 sehrlo masov zkladn kolstv obrovskou roli v amerikanizaci" nesetnch pisthovalc, jim krom anglitiny vtpovalo i americk idel rovnosti pleitost. Pedstava, e vichni lid se rod sob rovni, mla na asnm rozvoji masovho veejnho kolstv ve Spojench sttech velk podl. Ve spolenosti, v n nikdy nevldl aristokratick idel - nzor, e nkte lid se rod s vtmi prvy ne druz - bylo toti vzdln povaovno za otevenou cestu k socilnmu vzestupu. koly v USA sv ky vcemn oteven uily (a dodnes u) i dalm typicky americkm nzorm a hodnotovm mtkm. Ve Velk Britnii existuje od roku 1964 jednotn systm zkladnho a stednho vzdlvn, kter zavedla tehdej labouristick vlda s myslem odstranit nerovnost mezi rznmi typy kol. Kritikov jednotnho systmu vak tvrd, e selhal, protoe sr studenty k prmrnosti, nedv jim anci vyniknout a odrazuje je od specializace. Britskou zvltnost jsou soukrom koly, znm pod ponkud matoucm nzvem public Schools". Zatmco vechny sttn koly musej dodrovat zvazn osnovy a jejich ci podstupuj stejn zkouky ve vku sedmi, jedencti, trncti a estncti let, placen soukrom koly se jimi dit nemus. Celkov poet tchto placench kol v Anglii je asi 2300 a navtvuje je asi 7 procent k. U skupina tch nejprestinjch, jako napklad Eton a Rugby, zahrnuje pouze 233 kol, ale jejich absolventi zaujmaj dominantn postaven ve vych sfrch britsk spolenosti. Przkum z roku 1991 ukazuje, e 84 % soudc, 70 % editel bank a 49 % vych sttnch ednk chodilo do kol tohoto typu. Kdy se v roce 1990 uchzel o pedsednictv Konzervativn strany John Major, hlsil se k myslu vytvoit beztdn spolenost". On sm byl na prvn pohled znm pkladem pekonvn spoleenskch hranic, nebo ukonil koln dochz394
VZDLN Stty s nejdelm prmrnm trvnm koln dochzky, 1992

1 U SA
2 Kanada 3 Norsko 4 Austrlie Francie 6 Velk Britnie 7 Nmecko vcarsko 9 Rakousko vdsko Belgie 12 Nizozem 13 Dnsko 14 Finsko
12,4 12,2 12,1 12,0 12,0 11,7 11,6 11,6 11,4 11,4 11,4 11,1 11,0 10,9
15 16 17 18 19 20 21 22
Japonsko Nov Zland Lucembursko Izrael Maarsko Barbados Jin Korea Argentina bval eskoslovensko Island 25 Estonsko Litva Lotysko Rusko
10,8 10,7 10,5 10,2

9,8 9,4 9,3 9,2 9,2 9,2 9,0 9,0 9,0 9,0
Zdroj: The Economist, Pocket World in Figures, Profile Books Ltd., 1196
ku u v estncti letech. Sloen jeho kabinetu vak ukazovalo, e tento idel je daleko: 19 ze 22 jeho len (mezi nimi nebyla ani jedin ena) absolvovalo nkterou ze soukromch kol a sv dti nechal ve sttn stedn kole studovat jen jedin z nich. Labourist Tonyho Blaira si uvdomuj, e vt rozmanitost kolskho systmu je douc. Jak ji vak skloubit s silm o pekonvn nerovnosti ve vzdln? Soukrom koly a ty, je jsou financovny z grant, sice na jedn stran pispvaj k rozmanitosti, ale na druh stran poskytuj sv sluby pedevm dtem ze zmonjch rodin, take pispvaj k udrovn dosavadn nerovnosti. Mezinrodn srovnn vysokch kol Rovn v organizaci vysokho kolstv - tj. dalho vzdlvn po ukonen povinn koln dochzky, pevn na univerzitch nebo vych odbornch kolch lze mezi vysplmi stty najt znan rozdly. V nkterch zemch jsou veejnmi institucemi, financovanmi pmo ze sttnho rozpotu. Napklad Francie organizuje sv vysok kolstv na celonrodn rovni a d je centrln tm ve stejn me jako koly zkladn a stedn. Vuka v ktermkoli oboru mus bt schvlena akreditan komis, kterou zizuje ministerstvo pro vysok koly. Studenti mohou zskat dva druhy diplom - jeden udluje dan univerzita, druh stt. Diplomy druhho typu jsou veobecn povaovny za prestinj a cennj ne ty, kter udluj vysok koly samy, protoe se pedpokld, e zaruuj jednotn standard. Urit msta ve sttn sprv jsou vyhrazena pouze pro dritele sttnch diplom, jim dv pednost i vtina zamstnavatel v soukromm sektoru. Prakticky vichni uitel na zkladnch a stednch kolch i na univerzitch jsou ve Francii sttnmi zamstnanci. Platy uitel jsou urovny centrln, podobn jako zkladn npl vuky v rmci jednotlivch obor.
395
VZDLN
Procento studujcch mezi 18letmi (vetn studujcch pi zamstnn), mezinrodn srovnn, 1992 Zdroj: OECD, pevzato ze Social Trends, 1996, str. 75.
Podobn systm jako ve Francii existuje ve vtin evropskch zem. Zcela opan pklad pedstavuj USA, kter se od ostatnch vysplch stt li vznamnm zastoupenm soukromho sektoru (plnch 54 procent vech vysokch kol). Lze mezi n potat i nkter z nejprestinjch univerzit, napklad Harvard, Yale i Princeton. Dlic ra mezi soukrommi a sttnmi vysokmi kolami vak v Americe nen tak zeteln jako v jinch zemch, protoe studenti na soukromch univerzitch mohou dat o sttn granty a pjky. Navc tyto koly dostvaj od sttu znan prostedky na vzkum. Na druh stran bvaj sttn univerzity asto spolufinancovny z nadac a dostvaj dary od rznch podnikatel. Mohou tak zskat vzkumn granty od soukromch prmyslovch podnik. Britsk systm je mn centralizovan ne francouzsk, ale jednotnj ne americk. Vysok koly jsou financovny ze sttnho rozpotu a platy profesor se d celosttnmi tabulkami. Mezi jednotlivmi institucemi a jejich vukovmi programy vak existuj znan rozdly. Ped druhou svtovou vlkou mla Velk Britnie 21 univerzit, kter byly podle dnench mtek vtinou velmi mal; do roku 1970 se vak rozrostly do tynsobn velikosti. Dnes maj vechny britsk vysok koly standardn parametry", take se diplom z Leicesteru nebo Leedsu alespo teoreticky vyrovn diplomu z Cambridge, Oxfordu nebo Londna. Nen vak dnm tajemstvm, e Oxford a Cambridge sv studenty velmi peliv vybraj (asi polovina jich pichz ze soukromch stednch kol) a jejich absolventi maj vt anci zskat dobe placen zamstnn ne ti, kdo pili z jinch univerzit. Pes povlenou expanzi zstv procento vysokokolk v britsk populaci ni ne ve srovnatelnch zpadnch zemch. V roce 1970 nastupovalo na univerzity jen 17 % osm396
VZDLN
nctiletch. Do poloviny 90. let sice Britnie zaznamenala vzestup na 25 %, ale na tom se sten podlela skutenost, e polytechniky (vysok koly technickho typu) byly pejmenovny na univerzity.
ENY A DVKY VE VZDLVACM SYSTMU
S vjimkou tlesn vchovy a sport u souasn kolstv ve vysplch zemch systematicky nerozliuje mezi chlapci a dvkami. Ve Velk Britnii si dvky po adu let vedly v prmru lpe ne chlapci, a to od prvn tdy a asi do poloviny stedn koly, kdy se pomr mezi nimi zaal obracet; u zvrench zkouek na stedn kole a pak na univerzit u dominovali mlad mui. Posledn dobou se vak pevaha dvek pen i do vych vkovch skupin. V roce 1995 se na prvnch pti mstech mezi stednmi kolami umstily ist dv koly, kter obsadily 14 z prvnch dvaceti mst na ebku. Podobn vsledky pichzej i ze Spojench stt, kde se chlapci dvakrt astji ne dvky ocitaj ve zvltnch kolch pro neprospvajc ky a dvakrt astji se jim tak stv, e vbec nedokon stedokolsk vzdln. Mlad Amerianky se hls na univerzity astji ne jejich musk protjky; jet vt nepomr je pak mezi enami a mui, kte vysokou kolu zdrn absolvuj. Poetn pevahu si eny zskvaj i na poli postgradulnho vzdlvn [The Economist, 8. ervence 1995). Nen vyloueno, e tyto zmny jsou vrazem irch zmn ve vzjemnm postaven mu a en ve spolenosti. Nadvlda mu byla v mnoha oblastech ohroena a mnoz autoi dnes hovo o promn musk role". Nezamstnanost postihuje vce mu ne en a nkdej musk role ivitele rodiny je dnes do urit mry zpochybnna. Je mon, e chlapci jsou dnes mn jist tm, eho chtj v ivot doshnout, ne tomu bylo v minulosti. Suzanne Lieov a Virginia O'Learyov ve sv knize Dobvn tvrze (Storming the Tower, 1990) srovnvaj statistiky o zastoupen en na vysokch kolch v rznch zemch svta (Velk Britnii, Spojench sttech, Nmecku, Norsku, Indii, Izraeli aj.). Ve vech tchto zemch procento studentek po cel povlen obdob stoupalo, take nejen v USA, ale i v Izraeli a Norsku ji pedstavuj asi polovinu studujcch. Jejich zastoupen mezi vysokokolskmi pedagogy vak u bylo podstatn men. Navc byly pevn soustedny na nich stupnch hierarchie (lektorky, odborn asistentky); mezi profesory mli dosud mui drtivou pevahu. Napklad ve Velk Britnii je v souasn dob mezi vysokokolskmi profesory jen asi 120 en, co pedstavuje pouh tyi procenta. Srovnvac vzkum na britskch a americkch vysokch kolch prokzal, e v obou zemch u eny v prmru vce hodin ne jejich mut kolegov, a to vce na bakalsk ne na magistersk nebo postgraduln rovni. Vt pedagogick vazky ovem znamenaj mn asu na vzkum a publikan innost, kter jsou povaovny za zsadn kritria pro dal postup.
397
VZDLN
TEORIE VZDLVN Bernsteinovy jazykov kdy
Modern vzdlvn a jeho vliv na sociln nerovnost lze hodnotit z nkolika rznch teoretickch perspektiv. Jedna z nich klade draz na schopnost verbln komunikace. Jej zastnce Basil Bernstein tvrd, e si dti z rznch socilnch pomr vytvej u od tlho vku odlin kdy nebo formy ei, kter maj zsadn vliv na jejich pozdj spch ve kole (Bernstein, 1975). Nejde mu pitom ani tak o rozdly ve slovn zsob nebo vyjadovacch schopnostech, ale o systematick rozdly ve zpsobu komunikace, jimi se jednotliv sociln skupiny vyznauj. U dt z nich vrstev se podle Bernsteina uplatuj takzvan omezen kdy. To znamen, e jejich komunikace spov na nevyslovench pedpokladech, jejich znalost je povaovna za samozejmou. Tento typ komunikace se zce poj s konkrtnm kulturnm prostedm rodiny, tvrti nebo obce, kde jsou hodnoty a normy povaovny za samozejm a nen nutno je verbalizovat. Rodie vychovvaj sv dti formou pmch odmn a trest za sprvn i nesprvn jednn. Tyto omezen kdy jsou daleko vhodnj ke sdlovn praktickch zkuenost ne k probrn abstraktnch pojm, proces nebo vztah. Jsou proto charakteristick prv pro dti vyrstajc v rodinch s nimi pjmy a pro vrstevnky, s nimi se stkaj. Jejich komunikace se sice orientuje na skupinov normy, ale mlokdo doke pesn vysvtlit, pro se jejich chovn prv tmito normami d. Naproti tomu dti ze stedostavovskch rodin s vym formlnm vzdlnm si osvojuj rozvinut kdy, kter jim umouj individualizovat smysl jednotlivch slov podle poteby konkrtn situace. Jejich verbln projevy jsou mn vzny na specifick kontext a umouj jim snze zobecovat a vyjadovat abstraktn pedstavy. Rodie dtem pi vchovn procesu asto vysvtluj, jak dvody a zsady je vedou k tomu, aby jim nco zakzali. Chce-li dt v dlnick rodin pli mnoho sladkost, ekne mu matka Tak a dost!" Ve stedostavovsk rodin mu nejsp vysvtl, e sladkosti jsou nezdrav a kaz se po nich zuby. Dti, kter si osvojily rozvinut kdy, maj podle Bernsteina vt pedpoklady k spnmu prosazen v procesu formlnho vzdlvn. To neznamen, e by dti z nich vrstev mly hor" typ ei, anebo e by jejich kdy byly nedostaten". Lze vak ci, e se jejich zpsob vyjadovn dostv do rozporu s akademickou kulturou koly. Dti pouvajc rozvinut kdy ji zvldaj daleko snze. Bernsteinova teorie se me opt o urit dkazy, i kdy jej platnost zstv pedmtem spor. Vsledky ady vzkum (Toughov, 1976, Tizardov a Hughes, 1984) nasvduj tomu, e dti z nich vrstev skuten na svou otzku dostvaj mn asto odpov a mlokdy jim nkdo vysvtl, jak dospl k uritmu zvru. Tyto skutenosti nm umouj pochopit, pro se dti z nich socioekonomickch vrstev he prosazuj. S pouvnm omezench kd jsou spojeny nsledu398
VZDLN
jc charakteristiky, kter vesms zhoruj ance dt z nich vrstev na spch ve kole: 1. Tyto dti vtinou nedostvaj od rodi plnou odpov na sv otzky, take bvaj nejen mn informovny o svt, ale i mn zvdav ne dti pouvajc rozvinut kdy. 2. Jen obtn reaguj na neemotivn a abstraktn verbln projevy uitel a na obecn vyjden zsady koln kzn. 3. Jestlie se uitelova forma komunikace vrazn li od toho, co zn dt z domova, me bt pro dt prost nesrozumiteln. Dt si nkdy pomh tm, e si jeho slova pelo do jazyka, jemu rozum; pitom mu ale asto unikne skuten podstata sdlen. 4. S mechanickm uenm nebo biflovnm nazpam nemus mt tyto dti vt problmy. Mohou vak naret na velk obte pi chpn rozdl v pojmech, kter vyaduj schopnost zobecnn a abstrakce. Bowles a Gintis: koly a kapitalistick spolenost Prce Samuela Bowlese a Herberta Gintise se tkaj pedevm institucionlnho pozad, na nm modern kolsk systm vznik (Bowles a Gintis, 1976). Opraj se sice o zkuenosti s americkm kolstvm, ale tvrd, e se jejich zvry tkaj zpadn spolenosti obecn. Jejich vchodiskem jsou studie Jenckse (1972) a dalch autor, kter ukazuj, e veobecn koln dochzka nepispv k pekonn ekonomick nerovnosti. Povauj modern vzdlvn za odpov na ekonomick poteby prmyslovho kapitalismu. koly dvaj km technick a sociln dovednosti, kter prmyslov podnikn vyaduje, a navc vtpuj budoucm pracovnm silm ctu k autoritm a kze. kola se svmi hierarchickmi vztahy a drazem na poslunost pedjm situaci na pracoviti, ktermu se bl i koln systm trest a odmn. koly tak motivuj nkter jedince k spchu", zatmco jin od nj odrazuj a smruj je tak do he placench zamstnn. Bowles a Gintis uznvaj, e rozvoj hromadnho vzdlvn ml mnoho uitench dsledk. Ve vysplch zemch prakticky zmizela negramotnost a zklad zskan ve kole umouje mladm lidem zskvat dal poznn, kter jim pin uspokojen. Protoe se vak rozvinulo pedevm na zklad ekonomickch poteb, nedoshlo veobecn koln vzdln ani zdaleka tch cl, kter si od nj osvcen reformtoi slibovali. Podle Bowlese a Gintise modern koly reprodukuj pocity bezmoci, kter mnoz jedinci pociuj v jinch sfrch. Idelu rozvoje osobnosti, na nm cel mylenka vzdln spov, me bt dosaeno jen tehdy, jestlie budou lid moci rozhodovat o podmnkch svho vlastnho ivota a rozvjet sv nadn a schopnosti sebevyjden. V souasnm systmu koly legitimizuj nerovnost, omezuj rozvoj osobnosti na formy sluiteln s poslunost vi autoritm a pispvaj k tomu, e se mlad lid smiuj se svm osudem" (Bowles a Gintis, 1976). Kdyby existovala
399
VZDLN
vt demokracie na pracoviti a vt rovnost ve spolenosti, umonilo by to podle tchto autor vznik novho systmu vzdln, jen by poskytoval vt anci na svbytn rozvoj kadho jedince.
Ivan Illich: skryt poselstv koly

Jednm z nejkontroverznjch autor, kter se kdy vyslovil k otzce kolstv, je Ivan Illich. Proslavil se svou kritikou modernho ekonomickho vvoje, kter podle nho pipravuje lidi o schopnost samostatnho jednn. Modernizace vede v Illichov pojet k tomu, e lid ztrcej sv tradin dovednosti; jejich zdrav se stv zvislm na lkach a vzdln na uitelch, zbavu jim opatuje televize a obivu zamstnavatel. lllich dokonce tvrd, e se musme zamyslet i nad povinnou koln dochzkou jako takovou, kter je dnes na celm svt povaovna za nezbytnou (lllich, 1973). Podobn jako Bowles a Gintis klade i on draz na souvislost mezi rozvojem vzdln a ekonomickmi potebami kzn a hierarchie. Tvrd, e vznik kolstv vyplv ze ty zkladnch kol, kter ve spolenosti spluje. Na prvnm mst je dozor nad dtmi. Protoe je koln dochzka povinn, spolehliv zajiuje, e se dti od ukonen asn fze dtstv a do zaazen do pracovnho procesu nebudou toulat po ulicch. Krom toho kola zaruuje rozdlen osob do jednotlivch typ zamstnn, osvojen dominantnch hodnot a zskn tch znalost a dovednost, kter dan spolenost schvaluje. Velk st toho, emu se dti ve kole u, nem nic spolenho se samotnou npln vyuovn. koly svm drazem na kze a pravidla povzbuzuj to, co lllich nazv pasivn konzumac, tj. nekritick pijmn existujcho spoleenskho du, i kdy to nen obsahem dnho pedmtu, ale vyplv to ze samotn povahy kolnch procedur a organizace. Skryt poselstv koly dtem k, e jejich lohou v ivot je znt sv msto a klidn sedt". lllich navrhuje osvobodit spolenost od koly. Pipomn, e povinn koln dochzka je pomrn nedvn vynlez; nen dvod se domnvat, e bychom ji museli pijmat jako nco nevyhnutelnho. Jestlie koly nepodporuj rovnost pleitost ani rozvoj individuln tvoivosti, pro je v jejich souasn podob nezruit? lllich pitom netvrd, e by nemly existovat dn formy vzdlvacch organizac. Vzdln by podle jeho nzoru mlo umonit kadmu zjemci zskn kvalifikace potebn k seberealizaci - a to nejen v dtstv, ale i v kterkoli jin fzi ivota. Takov systm by umonil, aby se znalosti ily ve spolenosti vemi smry a nemli na n monopol pouze specialist. Kdo by se chtl uit, ten by se nemusel podizovat dnm osnovm a mohl by si vybrat, co by ho zajmalo. Nen pln jasn, jak by ml takov systm vypadat v praxi. Namsto kol navrhuje Illich nkolik typ vzdlvacch rmc. Materiln zkladna pro formln vzdlvn by se nachzela v knihovnch, laboratoch a informanch bankch, kter by byly pstupn vem studentm. Mezi nimi by vznikly komunikan st", z nich by bylo mono zjistit, kdo m jak znalosti a schopnosti a zda by byl ocho400
VZDLN
ten je nkomu jinmu pedat. ci a studenti by mli jaksi poukzky na vzdln", kter by jim umoovaly vyuvat vzdlvacch slueb podle vlastnch pedstav. Zn nco takovho jako naprost utopie? Mnoho lid by jist eklo, e ano. Pokud se vak v budoucnu sn vznam placen prce anebo se zsadn zmn jej struktura, nebudou u Illichovy pedstavy vypadat tak nerealisticky. Kdyby placen zamstnn ztratilo sv stedn postaven v socilnm ivot, mohli by se lid poutt do cel ady jinch aktivit. Vzdlm by nebylo jen ppravou na vstup do ivota", soustednou do zvltnch instituc, ale bylo by pstupn kadmu, kdo by o n projevil zjem. V 90. letech se Illichovy mylenky znovu dostvaj do mdy v souvislosti s rozvojem novch komunikanch technologi. Objevuj se nzory, e tzv. informan dlnice me vst k revoluci ve vzdlvn. K tomuto tmatu se jet vrtme v dal sti tto kapitoly.
VZDLAN A KULTURN REPRODUKCE
Tmata vech t dosud zmnnch perspektiv velmi nzorn spojuje francouzsk sociolog a antropolog Pierre Bourdieu ve sv koncepci kulturn reprodukce (Bourdieu, 1986, 1988, Bourdieu a Passeron, 1977). Jej podstatou je to, jak koly spolu s dalmi institucemi napomhaj penen socilnch a ekonomickch rozdl z generace na generaci. Bourdieuovo pojet obrac nai pozornost k tomu, jak koly prostednictvm svho skrytho poselstv" ovlivuj hodnoty, postoje a zvyky, kter si lid osvojuj. kola umocuje rozdlnou kulturn orientaci a hodnotov mtka zskan v asn fzi ivota; to nsledn omezuje ance jednch, ale usnaduje postup druhm. Rzn zpsoby pouvn jazyka, kter rozliil Bernstein, nepochybn souvisej s tmito kulturnmi rozdly v nejirm slova smyslu, kter jsou zkladem variability zjm a vkusu. Zpsob hovoru i chovn dt z nich vrstev - zejmna pak u pslunk menin - se dostv do rozporu s normami, je ve kole dominuj. Zavaj ve kole daleko vraznj stet kultur" ne ty, kter pichzej z lpe situovanch rodin. Ocitaj se de facto v cizm kulturnm prosted. asto jim schz nejen motivace k tomu, aby dosahovaly dobrch vsledk; tak jejich navykl zpsob hovoru a jednn je oddluje od uitel i tehdy, kdy se ob strany sna o co nejlep komunikaci. Dti trv ve kole mnoho hodin. Jak zdrazuje Illich, osvojuj si pi tom daleko vce ne jen uivo, se kterm je uitel seznamuj. kola je to pro n souasn prvn ppravou na svt prce. Vtpuj si, e se od nich oekv dochvilnost a ple pi vykonvn kol, kter jim sv jejich nadzen (Webb a Westergard, 1991).
401
VZDLN WILLISOVA ANALZA KULTURN REPRODUKCE
Jedno ze znmch pojednn o kulturn reprodukci najdeme ve studii Paula Willise z jedn koly v Birminghamu (1977). Willisovm clem bylo zkoumat, pro dti z dlnickch rodin kon v dlnickch zamstnnch". asto se soud, e v procesu vzdlvn dti z nich vrstev (nebo menin) prost pochop, e nejsou dost chytr na to, aby v budoucm ivot mly dobe placenou nebo vysoce uznvanou prci". Jinmi slovy, patn vsledky ve kole je vedou k tomu, e si uvdom sv omezen intelektuln schopnosti. Sm se s tm, e jsou mn nadan, a najdou si mlo perspektivn zamstnn. Jak ukzal Willis, nen tento vklad v souladu s tm, jak lid ve skutenosti ij a co provaj. ivotn moudrost" dtte z chudch pomr sice vtinou nepomh k dobrm znmkm, ale vyaduje osvojen prv tak sloitch a nronch dovednost jako kterkoli intelektuln innost ze kolnho prosted. Jen mlo dt odchz ze koly s pocitem jsem tak hloup, e je jen sprvn, abych trvil cel dny skldnm beden v tovrn". Jestlie dti z mn privilegovanch pomr pijmaj manuln zamstnn, ani to vnmaj jako svou prohru, mus se pitom uplatovat jin faktory. Willis se soustedil na jednu partu chlapc, s nimi trvil vtinu asu. lenov party, kte si kali manci", byli bl; do te koly vak chodila i mlde karibskho a asijskho pvodu. Willis zjistil, e manci" velmi dobe chpou, jak se ve kole uplatuje autorita a k emu smuje, ale vyuvaj toho proti kole samotn. Vnmali ji jako neptelsk prosted, ktermu vak mohou vnutit sv vlastn pravidla hry. Hlavnm zdrojem poten pro n byly trval konflikty s uiteli, udrovan vtinou na rovni drobnch arvtek. Dokzali vystihnout, v jak situaci je uitelova autoritativn pozice oslabena, a znali i osobn slabiny jednotlivch kantor. Od k se oekvalo, e budou klidn sedt, nevyruovat a vnovat se prci. Manci" vak byli v trvalm pohybu - vyjma okamik, kdy na nkterm z nich spoinul uitelv pohled. Za uitelovmi zdy se bu polohlasem bavili, nebo proneli poznmky hranic s otevenou drzost, kter se vak v ppad nutnosti daly zahrt do autu". Willis jejich ponn popisuje nsledovn:
Manci se specializuj na pesn odmen projevy odporu, kter nikdy neperostou v otevenou konfrontaci. Nakolik to jde, vytvej ve td hlouek, kter trvale vre idlikami, na kadou vzvu reaguje otrvenm 'no jo', bez ustn se vrt a zkou vechny mon pozice, jak lze na idli sedt nebo leet. Pi samostudiu dvaj nkte oteven najevo nezjem a pedstraj, e sp, zatmco jin se obracej zdy k lavici a dvaj se z okna nebo prost zraj do zdi... Pes vzvy, aby se pestali bavit, se val tdou neustl um jako pliv pes sotva uschl psek. Vude grimasy, koulen oima, spikleneck eptn... Na chodbch se podivn plou, zdrav se s pehnanou horlivost anebo narz umlkaj, kdy kolem nich prochz zstupce editele. Kadou chvli propuk posmn chichotn nebo idiotsk ehot, kter se me - ale tak nemus - tkat osoby, je prv prola. Jestlie se kvli tomu zastavte, maj pocit, e prv zabodovali; a kdy ne, jsou tak na koni... Jejich opozice vi kole se projevuje hlavn silm vyvzdorovat si symbolick i fy402
VZDLN
zick prostor nezvisl na instituci a jejch pravidlech. Jejich snahou je zmait to, co prvem povauj za hlavn cl koly, toti jej zmr donutit ky, pracovat'" (Willis, 1977, str. 12-13,26).
Manci" oznaovali sv konformn spoluky - ty, kte pijmali autoritu uitel a snaili se mt dobr prospch - jako prty". Ti toti uitele skuten poslouchali. prty" ovem ekala daleko lpe placen msta a lkavj kariry ne manky", pestoe za nimi (podle Willise) zaostvali ve svm chpn toho, co se ve kolnm prosted skuten dje. Vtina k byla nkde mezi tmito dvma extrmy: vystupovali mn konfrontan ne ti prvn, ale nebyli tak neochvjn poslun jako ti druz. Styl a zpsob odporu byl krom toho vrazn ovlivnn i etnickmi rozdly. Uitel byli vesms bloi a manci" s nimi mli (pes svou nechu ke kole) pece jen vce spolenho ne dti pisthovalc. Nkter skupiny k z karibskch rodin projevovaly sv neptelstv vi kole daleko otevenj a nsilnj formou ne manci", kte se nijak netajili svm rasismem a s ernoskmi partami nehodlali mt nic spolenho. Manci" vdli, e se prce bude v mnohm podobat kole, ale pesto se na ni tili. Pestoe si neslibovali dnou seberealizaci od prce samotn, nemohli se dokat toho, a budou dostvat vplatu. Sv zamstnn - natra, pokrva, instalatr, mal pokoj - pak nepijmali proto, e by se ctili mncenn nebo nespn. Naopak, pistupovali k prci se stejnm postojem pohrdav nadazenosti jako pedtm ke kole. Vtali to, e jim prce poskytla status dosplch, ale nemli zjem udlat kariru". Jak dokld Willis, je prce v dlnickch zamstnnch asto spojena s podobnmi kulturnmi projevy, jak si manci" vytveli ve svm odporu proti kole - se schopnost sarkasticky komentovat a v ppad nutnosti i sabotovat poadavky nadzench. V pozdj fzi ivota mon manci" zjist, e je neek nic jinho ne navn, nevdn dina. Kdy zalo rodinu, mon si vzpomenou na kolu jako na ztracenou anci. Pokud se vak pokus tento nzor pedat svm dtem, budou v tom nejsp prv tak mlo spn jako jejich vlastn rodie.
INTELIGENCE A NEROVNOST
A dosud jsme se v tto diskusi nezabvali monm vlivem vrozench rozdl ve schopnostech jedinc. Kdyby byly rozdly v dosaenm vzdln a nslednm postaven i pjmech mrn inteligenci, dalo by se tvrdit, e koly ve skutenosti poskytuj vem stejnou pleitost a lid nachzej uplatnni odpovdajc jejich vrozenm schopnostem.
403
VZDLN
Co je inteligence?
Psychologov vedou u po adu let spory o tom, zda opravdu existuje konkrtn vlastnost jedince, kter se d nazvat inteligenc, a pokud ano, zda vychz z vrozench rozdl. Inteligenci je obtn definovat, protoe zahrnuje adu rznch kvalit, kter asto vzjemn nesouvisej. Meme napklad pedpokldat, e nejist" formou inteligence je schopnost eit abstraktn matematick problmy. Mnoz lid, kte v tto innosti vynikaj, by se vak jen st uplatovali v jinch oborech, napklad v historii umn. Protoe se pojem inteligence vzpr jakkoli definic, navrhuj nkte psychologov, aby byla definovna prost jako to, co se m testy IQ (inteligennho kvocientu)". Je nasnad, e se tm problm nee, protoe je to definice kruhem. Vtina test IQ je tvoena sms koncepnch a matematickch problm. Jsou konstruovny tak, aby prmrn vsledek odpovdal hodnot 100: kdo se ocitne pod touto hranic, je tedy oznaen za podprmrn inteligentnho, a naopak. Pestoe je men inteligence spojeno se zsadnmi problmy, nadle se test IQ hojn vyuv jak ve vzkumnch studich, tak ve kolstv a v podnikov sfe.
IQ a genetick faktory
Testy IQ dobe koreluj se kolnmi vsledky, co ns nemus pekvapovat, protoe byly pvodn vyvinuty prv k odhadu budouc spnosti pi studiu. Z toho ovem plyne, e vykazuj tak zkou souvislost se socilnmi, ekonomickmi a etnickmi rozdly, kter jsou s rozdly v dosaenm vzdln spojeny. Bloi maj v prmru lep vsledky ne ernoi nebo pslunci jinch znevhodnnch menin. V roce 1969 vyvolal rozruch lnek Arthura Jensena, kter prohlsil, e rozdly v IQ mezi blochy a ernochy jsou zsti geneticky podmnn (Jensen, 1967, 1979). Pozdji se k tomuto tmatu vrtili psycholog Richard J. Herrnstein a sociolog Charles Murray, kte svm kontroverznm vstupem rozpoutali novou debatu o IQ a vzdln. Ve sv knize Gaussova kivka: Inteligence a tdn struktura ve Spojench sttech (The Bell Curve: Intelligence and Class Structure in American Life, 1994) toti tvrd, e se u o vztahu IQ a ddinosti nashromdilo pli mnoho dkaz na to, aby se o nm dalo jet pochybovat. Vznamn rozdly v inteligenci mezi jednotlivmi rasovmi a etnickmi skupinami musme podle nich pipsat alespo zsti na vrub ddinosti. Vtina vsledk, o kter se opraj, pochz z vzkum provdnch ve Spojench sttech. Podle Herrnsteina a Murraye tyto vsledky ukazuj, e nkter etnika maj v prmru vy IQ ne jin. Amerian asijskho pvodu, zejmna pslunci japonsk a nsk meniny, maj v prmru vy IQ ne bloi, i kdy rozdly mezi nimi nejsou nijak znan. Prmrn IQ Asijc i bloch je vak vrazn vy ne u ernoch. Herrnstein a Murray shrnuj vsledky 156 studi a dospvaj k prmrnmu rozdlu 16 bod mezi ernochy a blochy. Tvrd, e tyto vrozen rozdly v inteligenci vznamn pispvaj k socil404
VZDLN
nmu rozvrstven americk spolenosti. m je jedinec inteligentnj, tm vt m anci, e to nkam dothne". Z toho plyne, e ti nahoe zaujmaj vy postaven dlem proto, e jsou prost chytej - a kdo zstv dole, ten je zkrtka mn chytr. Odprci Herrnsteina a Murraye oponuj, e rozdly mezi rasovmi a etnickmi skupinami nejsou geneticky podmnny, ale vyplvaj ze socilnch a kulturnch rozdl. Otzky z test IQ se zamuj napklad na abstraktn logiku a dal aspekty, s nimi maj vt zkuenosti pslunci blosk stedn tdy ne ernoi nebo jin meniny. Krom toho mohou vsledky odret i vliv faktor, kter nemaj nic spolenho se schopnostmi, kter jsou dajnm pedmtem men - napklad to, zda je testovn vnmno jako stres. Vzkumy ukazuj, e Afroamerian dosahuj v prmru o est bod horho vsledku, kdy jim test zadv bloch, ne kdy je zadavatelem ernoch (Kamin, 1977). Ni prmrn skre Afroamerian ve Spojench sttech je velmi podobn tomu, s nm se setkvme u znevhodnnch menin v jinch zemch, napklad u nedotknutelnch" v Indii, Maor na Novm Zland a Burakumin v Japonsku. Dti tchto skupin vykazuj v prmru o 10 a 15 bod hor vsledky ne dti pslunk vtiny. Zvlt zajmavm pkladem jsou japont Burakuminov - potomci lid, kte v 18. stolet v dsledku loklnch vlek ztratili pdu a stali se tulky a vyddnci. Akoli po stalet trpli pedsudky a diskriminac, fyzicky se nijak neli od ostatnch Japonc. V tomto ppad nemohou bt rozdly v prmrnm IQ podmnny geneticky, protoe se tito lid geneticky neli od vtiny; pesto jsou rozdly mezi nimi prv tak konstantn jako rozdly mezi ernochy a blochy. V USA, kde se k nim pistupuje stejn jako k ostatnm Japoncm, se vak jejich dti v testech IQ neli od zbytku japonsko-americk populace. Tyto skutenosti naznauj, e rozdly v prmrnm IQ mezi Afroameriany a blochy v USA budou nejspe vsledkem socilnch a kulturnch rozdl. Tento zvr podporuje i srovnvac studie 14 zem vetn USA, kter zjistila, e se prmrn IQ za poslednho pl stolet v cel populaci vrazn zvilo (Coleman, 1987). IQ testy se toti trvale vyvjej. Kdy tut skupinu osob podrobme souasnm a starm testm, doshnou u tch starch podstatn vyho skre ne u novch. Souasn dti pedily na testech ze 30. let tehdej dti v prmru o 15 bod - co je pesn ten rozdl, kter v souasnosti dl ernochy a blochy. Je pitom jasn, e dnen dti nejsou vrozen chytej ne byli jejich rodie nebo prarodie; zlepen je pravdpodobn dno socilnmi, kulturnmi a ekonomickmi faktory. Protoe jsou socioekonomick rozdly mezi blochy a ernmi Ameriany nejmn tak velk jako ty mezigeneran, je tato skutenost dostatenm vysvtlenm variability IQ. Existuj sice genetick variace mezi jedinci, kter ovlivuj vsledky IQ, ale je nadle neprokzan a nepravdpodobn, e by nkter rasy byly v prmru inteligentnj ne jin.
405
VZDLN Boj o Gaussovu kivku
Ve sbornku Boj o Gaussovu kivku (The Bell Curve Wars, Fraser, 1995) se ada pednch autor zaml nad Herrnsteinovmi a Murrayovmi tezemi. Jeho editor popisuje Gaussovu kivku jako nejprovokativnj prci ve spoleenskch vdch za posledn desetilet", jej tvrzen vyvolala zplavu dopis redakci ve vech vznamnjch novinch a asopisech, nemluv o rozhlasovch a televiznch poadech" (str. 3). Jednm z pispvatel sbornku byl evolun biolog Stephen Jay Gould, podle kterho se Herrnstein a Murray ml ve tyech zsadnch bodech. Gould zpochybuje, e by se dala inteligence vyjdit jedinm slem, e by mlo smysl seadit lidi podle takov seln hodnoty, e by jejm zkladem byly ddin pedpoklady a e by se nemohla mnit. Vechny tyto teze oznauje za sporn. Dal astnk, Howard Gardner, dokld na vsledcch celho stolet vzkum, e obecn kategorie inteligence" je prost nepouiteln. Existuje pouze ada mnohoetnch inteligenc" - praktick, hudebn, prostorov, matematick a podobn. Dal pispvatel uvdj, e mezi vsledky IQ a pozdjmi pracovnmi vkony nen jednoznan vztah, a oznauj Gaussovu kivku za rasitickou pseudovdu. Gould uzavr: Musme proti doktrnm spojenm s Gaussovou kivkou vystoupit jak proto, e jsou myln, tak i proto, e jejich pijet by ohrozilo rozvoj inteligence kadho jedince. Je samozejm, e nememe bt vichni jadernmi fyziky nebo neurochirurgy. Ti druz se ale mohou stt teba rockovmi muzikanty nebo sportovci, co jim vynese daleko vt spoleenskou presti a penze..." (Gould, 1995, str. 22). Emocionln a interpersonln inteligence Daniel Goleman (1996) ve sv stejnojmenn knize tvrd, e emocionln inteligence" sehrv v naem ivot pinejmenm stejn vznamnou lohu jako IQ. Jako emocionln inteligenci oznauje zpsob, jm lid nakldaj se svmi emocemi jak se dok motivovat a ovldat, zda jsou schopni se pro nco nadchnout a vytrvat u toho. Tyto vlastnosti obvykle nejsou vrozen a m lpe se jim dti nau, tm vt budou mt anci pln vyut svch intelektulnch schopnost. Podle Golemana mohou ti nejbystej z ns ztroskotat na tesech nezvldnutch vn a nezkrotnch impuls. Lid s vysokm IQ bvaj asto pekvapiv patnmi navigtory svho soukromho ivota" (str. 34). I to je jeden z dvod, pro bn inteligenn testy neumouj dobe pedvdat, jak bude jedinec v ivot spn. Jeden z vzkum sledoval 95 student Harvardovy univerzity, kte ji absolvovali ve 40. letech. Ve stednm vku u byl jen mal rozdl v spnosti mezi tmi, kdo na univerzit doshli vysokch hodnot IQ, a jejich bvalmi spoluky, kte mli za studi ni skre. Jin prce se zamila na opan konec spektra, na
406
VZDLN
450 chlapc z chudinsk tvrti nedaleko Harvardu. Dv tetiny jejich rodi pobraly sociln podporu a tetina mla IQ ni ne 90. Ani tady se neukzalo, e by IQ mlo vrazn vliv na pozdj spnost v ivot. Sedm procent osob s IQ pod 80 nemlo prci, ale stejn poet nezamstnanch byl i ve skupin s nadprmrnm IQ. Zeteln lpe si vak vedli ti, kte u v dtstv dobe zvldali sv emoce a vychzeli lpe s ostatnmi. Howard Gardner to vyjdil slovy:
Na jedn stran mme interpersonln inteligenci, jej podstatou je schopnost rozumt tm druhm: co je motivuje, jak pracuj a jak s nimi lze spolupracovat. spn obchodnci, politici, uitel, lkai a nboent pedstavitel jsou vesms jedinci s vysokou interpersonln inteligenc. Druhou formou je pak inteligence intrapersonln. toti schopnost uinit si pesnou, skutenosti odpovdajc pedstavu o sob samm a umt s tmto modelem v ivot efektivn nakldat" (Gardner, 1993, str. 9).
Nae dosavadn pedstavy o inteligenci bude nutno revidovat, aby odrely rozmanitost faktor, kter nm umouj doshnout v ivot spchu. Nco podobnho lze ci i o vzdln samm. Jak bylo eeno na potku tto kapitoly, je vzdln ir pojem ne kola. Nov vvoj techniky - pedevm informan - me v budoucnu vst k pehodnocen vitch nzor na vzdlvac procesy.
BUDOUCNOST VZDLAN Vzdln a nov komunikan technika en informanch technologi zejm ovlivn vzdlni v mnoha smrech, z nich nkter budou mon dosti zsadn. Nov technologie toti ovlivuj charakter prce, protoe nkter typy lidskch innost dnes nahrazuj stroje. Sama dynamika technickho rozvoje dnes vede k daleko rychlej obmn zamstnn, ne tomu bvalo dve. Vzdln u nelze povaovat za ppravn stadium ped nstupem do pracovnho procesu. S vvojem techniky se toti mn i nroky na zamstnance. I kdy budeme vnmat vzdln zcela instrumentln, jako osvojovn dovednost potebnch k prci, panuje veobecn shoda, e se v budoucnosti bude pracovnk muset vzdlvat po cel ivot. Jeden z nvrh, kter zaznl ve Velk Britnii, smoval k vytvoen studijn banky", na kterou by se lid mohli obrtit vcemn v libovoln fzi svho ivota. Do tto banky by vkldali penze jak jednotlivci, tak stt a zamstnavatel. Pozdji by za n mohli dostat vzdlvac kredity", zven o podstatn rok, kter by jim umonily zskat nov technick a jin schopnosti v rekvalifikanch kurzech. Nikdo jet neme s jistotou ci, co vlastn nov informan a komunikan technika pinese. Nkte autoi tvrd, e v jejich dsledku zanikne daleko vce pracovnch mst, ne bude nov vytvoeno (podrobnji jsme se tto diskusi o klesajcm vznamu prce vnovali v kapitole 12). Nebude-li u pro vechny dostatek
407
VZDLN
Tony Reeve, Steve Way a The Independent
placen prce, pinese to modern spolenosti vznamn dsledky. Mnoz lid nejen mui, ale i rostouc procento en - definuj svj ivot pedevm podle prce, kterou vykonvaj, a do znan mry od n odvozuj svou sebectu. Pokud bude v souasn spolenosti prce ubvat, stanou se takov postoje anachronismem. Mohou se zhorit pocity zoufalstv nebo bezmoci, kter jsou typick pro dnen nezamstnan. Vzdln by tu mlo hrt svou roli, ale nesmlo by pitom zstat jen v podob zce pojat kvalifikace a rekvalifikace. Muselo by mt vztah k irmu spektru lidskch hodnot a bt nejen prostedkem, ale i clem: pedstavovalo by pln a svbytn rozvoj osobnosti, slouc jejmu rstu a sebepoznn. Na tto mylence, kter se shoduje s humanistickmi idely vzdln pochzejcmi z dl filosof-pedagog, nen nic utopickho. Jako pklad mohou poslouit ji existujc univerzity tetho vku". Slou penzistm, kte u nevykonvaj placenou prci. Mnoho lid se s odchodem do penze vyrovnv stejn tko jako s nezamstnanost; v mnoha smrech je to vlastn tot. Univerzita tetho vku umouje starm lidem, aby se vzdlvali v tch oborech, kter si sami vyberou, a rozvjeli sv zjmy podle libosti. Rozvoj informan techniky se vak netk pouze diskus o budoucm charakteru prce, ale promt se i pmo do vzdlvacho procesu - na co se zamme v zvren sti tto kapitoly.
Techniky vzdlvn
Rozvoj vzdln v modernm smyslu slova byl spojen s mnoha dalmi zsadnmi zmnami, kter probhaly v 19. stolet. Jednou z nich byl rozvoj koly jako instituce. Mohli bychom se naivn domnvat, e koly a univerzity vznikly prost jako reakce na rostouc poptvku po vzdln, ale ve skutenosti tomu tak nebylo. Jak ukzal Michel Foucault, vznikly koly jako soust sprvnho apartu modernho sttu a jejich skrytm poselstvm" bylo ukznit dti a dostat je pod kontrolu. Druh zsadn vliv pedstavoval rozvoj tisku a vznik knin kultury". Masov distribuce knih, novin a dalch titnch materil byla pro rozvoj prmyslov
408
VZDLN
spolenosti prv tak charakteristick jako stroje a tovrny. Clem kolnho vzdln bylo nauit kadho st, pst a potat, aby ml pstup k titnmu slovu. Nejtypitj uebn pomckou ve kole je prv kniha, uebnice. Podle nzor mnohch odbornk se toto vechno brzy zmn v dsledku rostoucho pouvn pota a multimedilnch technik ve vzdlvacm procesu. Asi 70 a 80 procent telekomunikanch pokus provdnch pi testovn novch multimedilnch technik se tk vzdln nebo m alespo njakou vzdlvac sloku" (Kenway a spol., 1995). Budou potae, CD-ROMy a videokazety stle vce nahrazovat uebnice? A zstanou koly vce i mn zachovny ve sv souasn podob, jestlie u dti nebudou sedt v ad a poslouchat pan uitelku, ale prost si pust pota, aby se nco nauily? Setkvme se s tvrzenm, e nov techniky nebudou pouze pvakem k existujcmu zpsobu vzdln, ale e ho zcela zmn a nahrad. Dnen mlad lid, kte u vyrstaj v informan a mediln spolenosti, jsou s tmito technikami obeznmeni daleko lpe ne vtina dosplch, nevyjmaje ani jejich uitele. Vyrst generace Nintenda, o kter jsme hovoili v kapitole 14. Nkte autoi hovo o revoluci v uebn", o nstupu virtuln reality osobnch pota" a uebn beze stn. Jen st lze pochybovat o tom, e se multimediln techniky budou ve kolstv stle vce prosazovat. Podporuj to nejen politick strany, ale pedevm podnikatelsk sfra: velk mediln spolenosti se dnes zamuj i na koly, nejen na domcnosti. Napklad ve Spojench sttech se jednu dobu zdlo, e se trh s osobnmi potai pro soukromou potebu ji nasytil - ale pak se objevil nov vzdlvac software, kter spotebu znovu nastartoval. Firmy, kter vytvej nov vzdlvac programy, hodlaj k jejich en vyut tak internet: Firma Jones International Ltd hodl vytvoit virtuln Mezinrodn univerzitu, kter bude dospl, pracujc populaci nabzet studium prostednictvm internetu, kabelov a satelitn televize a videokazet. .Univerzity hraj ve vzdlvn zsadn roli, ale miliony potencilnch student zncch po vdomostech se k nim prost nedostanou,' k jej f Glenn R. Jones" (Kenwaz a spol., 1995, str. 18). Podobn jako mnoho jinch oblast socilnho ivota dnes i kolstv prochz zmnami pod vlivem trhu a informan techniky. Globalizace si vynucuje snen nklad, je vede k reformm ve kolstv, jako tomu bylo napklad ve Velk Britnii za vldy konzervativc. Vsledkem tohoto tlaku je tak rostouc komercializace a trn orientace vzdln. I koly jsou nuceny k podobn restrukturalizaci" jako obchodn a prmyslov podniky. Do oblasti vzdlvn budou stle vce vstupovat lid, jejich innost s nm dosud souvisela jen okrajov, anebo k nmu nemli dn vztah. Budou mezi nimi odbornci na telekomunikace, vrobci softwaru a program kabelov televize, filmai a dodavatel technickho vybaven. Jejich vliv nezstane omezen pouze na koly a univerzity; u dnes jsou soust zbavn-vzdlvacho prmyslu (edu-tainment"), kter v nvaznosti na vrobu softwaru vytv jaksi paraleln vzdlvac systm.
409
VZDLN
Zda nov techniky skuten pinesou tak radikln zmny ve vzdln, jak se obas tvrd, zatm nememe s jistotou ci. Nkte kritikov se obvaj, e pokud opravdu budou mt tak velk dopad, povedou spe k poslen nerovnosti ve vzdln. K majetkov nerovnosti, kter se dnes tak vrazn podepisuje na nerovnch ancch student, by se mohla pipojit i informan chudoba". Zd se, e uebny beze stn" jsou zatm hudbou budoucnosti - a mnoho kol zatm trp dlouhodobm nezjmem a nedostatkem finannch prostedk.
410
1 6. K A P I T O L A
Nboenstv
NBOENSTV
Pi dennm jasu, a pi noci, kdy je tich, Pn tvj t neopustil ani tebou nepohrd. A bude pro tebe posledn vru lep ne prvn a Pn tvj t zajist obda ke tvmu uspokojen. Co nenael t jako sirotka - a v tulek t nepijal? Bloudcm t nalezl a sprvnou cestu ti ukzal, nuzkem t nalezl - a bohatstv ti vru dal! Co sirotka se te, toho neutiskuj, co ebrka se te, toho neodstrkuj. Vak o dobrodin pna svho vypravuj!
Tento ryvek z posvtnho textu nm poskytuje pedstavu o tom, jakou vznamnou lohu v lidskm ivot sehrv u po tiscilet nboensk vra. k nm, e Bohu zle na kadm z ns; e nm dv lsku a tchu, obivu i pste. Budeme-li chvlit Boha a dvovat v Jeho dobrotu, dokme se odmny v ptm ivot. Jak uvidme v tto kapitole, neslibuj vechna nboenstv odmnu v posmrtnm ivot; s tou i onou formou religiozity se vak setkvme v kad lidsk spolenosti. I u tch nejstarch kultur, kter znme z archeologickch vykopvek, nachzme zeteln pozstatky nboenskch symbol a ritul. Od svitu lidstva pes cel prbh jeho djin patilo nboenstv k zkladnm soustem lidskho byt a mlo ohromn vliv na to, jak lid vnmali okoln svt a jak na nj reagovali. Prv uveden citt z posvtnho textu nm ukazuje nboensk pesvden jako zdroj tchy a podpory. Vme vak dobe, e u mnohokrt se stalo tak zdrojem prudkch spoleenskch zpas a konflikt. Srovnejme si vodn citt s nsledujcm:
Milujte se navzjem bratrskou lskou, v ct dvejte pednost jeden druhmu. V horlivosti neochabujte, bute vroucho srdce, slute Pnu. Z nadje se radujte, v souen bute trpliv, v modlitbch vytrval. Sdlejte s bratmi jejich nouzi, ochotn poskytujte pohostinstv. Svolvejte dobro na ty, kte vs pronsleduj, dobro a ne zlo. Je-li to mono, pokud to zle na vs, ijte se vemi v pokoji.
Podobn jako pedchoz ryvek jsou i tato slova mocnm sdlenm veobjmajc lsky a Bo dobroty. Pipad nm zvltn, e by vc, kte se d uenm prvnho z nich, mohli ctit nevraivost k tm druhm. Pesto se tyto dv skupiny vcch ji po stalet ocitaj v krvavch konfliktech. Prvn citt je z toti z Kornu (sra 93, esk peklad Ivan Hrbek, Odeon, 1991), druh z Novho zkona (z 12. listu manm, ekumenick peklad). Islm a kesanstv se ve svm pvodu sten
412
NBOENSTV
pekrvaj a uznvaj nkter spolen proroky; pesto se vzjemn odmtaj a zahrnuj do kategorie nevcch". Od 11. do 13. stolet podnikla evropsk vojska nkolik vlench taen, tzv. kovch vprav, na Blzk vchod, aby osvobodila Svatou zemi" od muslim. Tyto vlky pat dodnes k nejkrvavjm v historii, pestoe byly na obou stranch vedeny ve jmnu jedinho pravho Boha; tisce lid zahynuly a kesant i muslimt bojovnci se v prbhu dvou stalet dopoutli etnch ukrutnost. Bhem prvn kov vpravy se Evropan zmocnili rozshlch zem a vznamnch mst vetn Jeruzalma, ale na konci devt vpravy, v roce 1272, se muslimm podailo dobt celou Svatou zemi zpt. Jednm z nejhorlivjch zastnc kovch taen byl sv. Bernard, opat velkho kltera v Clairvaux a vd osobnost tehdejho kesanskho svta. Poehnni jsou muednci, kte padnou v boji!" napsal. Plesej, staten obrne vry, d-li ti Pn ivot a vtzstv, ale raduj se a dojdi slvy jet vt, jestlie zeme a setk se s Pnem" (Koenigsburger, 1987). Jak me nboenstv zapsobit na lidi takovou silou, e jsou ochotni se za jeho idely obtovat? Pro je vudyptomnou soust kad lidsk spolenosti? Za jakch okolnost doke lidi spojovat, a kdy je naopak rozdluje? Abychom na tyto otzky dokzali odpovdt, musme si nejprve vysvtlit, co vlastn nboenstv je, a podvat se na nkter z rozmanitch forem toho, v co lid v a co praktikuj. Vylome si rovn hlavn sociologick teorie nboenstv a pokusme se analyzovat rzn typy nboenskch organizac, s nimi se meme setkat. Nakonec se zamyslme nad osudem nboenstv v modernm svt. Mnoha pozorovatelm se toti zd, e s nstupem vdy a modernho prmyslu ztrc nboenstv sv stedn postaven ve spoleenskm ivot, kter dve zaujmalo. Studium nboenstv je podntn a nron, nebo klade velk nroky na sociologickou imaginaci. Chceme-li analyzovat nboensk praktiky, musme se snait porozumt mnoha rznm pesvdenm a ritulm, s nimi se v rznch kulturch setkvme. Musme bt citliv k idelm, je jsou zdrojem hlubokho proitku vcch, a pitom nezapomnat, e nboensk skupiny sleduj i veskrze svtsk cle (napklad zskn novch pvrenc nebo finannch prostedk). Musme mt trvale na zeteli rozmanitost nboenskch pesvden a zpsob jejich vyjadovn, ale nememe se pitom vzdt snahy o poznn povahy nboenstv jako obecnho jevu.
DEFINICE NBOENSTV Na svt existuje tolik nboenstv a jsou tak rozmanit, e ani odbornci nejsou schopni se shodnout na spolen definici. V zpadn spolenosti si vtina lid pedstavuje nboenstv podle kesanskho modelu: jako vru ve vy bytost, je nm pikazuje, abychom na tomto svt dodrovali urit mravn pravidla, a slibu-
NBOENSTV
je nm posmrtn ivot. Bylo by vak velkou chybou se domnvat, e nco podobnho plat obecn pro vechna nboenstv. Abychom se osvobodili od tohoto eurocentrickho pohledu, ekneme si nejprve, kter vlastnosti kesanskho svtonzoru se zobecnit nedaj. Na prvnm mst samozejm plat, e nememe ztotoovat nboenstv s vrou v jednoho boha - monoteismem. Vtina nboenskch systm uznv vce bostev. I v nkterch formch kesanstv je situace komplikovanj ne v istm monoteismu (idovskm nebo islmskm), nebo napklad katolci uctvaj krom Boha Otce, Syna a Ducha Svatho i Pannu Marii a etn svat. Jin nboenstvi, napklad buddhismus, naopak dn bostva nemaj. Za druh nememe klst rovntko ani mezi nboenstv a mravn pikzn typu Desatera, kter dal Bh ve Starm zkon Mojovi. Pedstava, e bohy zajm nae chovn na tomto svt, je mnoha nboenstvm zcela ciz. U starch ek napklad bylo bohm lidsk jednn zpravidla lhostejn. Za tet neplat ani rozen pedstava, e kad nboenstv vysvtluje, jak vznikl svt a lovk. idovsko-kesansk mtus o Adamovi a Ev m svj protjek v mnoha jinch mtech o pvodu svta a lovka; opt vak existuj nboenstv, kter se touto otzkou nezabvaj. Konen za tvrt: pojem nboenstv nen toton ani s pedstavou neho nadpirozenho, co u ze sv podstaty pesahuje rmec naeho smyslovho poznn. Konfucini napklad kladou draz na pirozenou harmonii svta, a ne na pravdy, je se skrvaj za zjevnou skutenost. Vem nboenstvm je naopak spolen, e pouvaj soustavy symbol, vyvolvaj pocity cty nebo bzn a jsou spojena s kolektivnmi rituly nebo ceremonily. U kadho z tchto prvk se musme na chvli zastavit. Bez ohledu na existenci boh se v kadm nboenstv vyskytuj bytosti nebo pedmty, kter jsou povaovny za posvtn a stvaj se pedmtem uctvn. Nkter kultury v v boskou slu", ne v personifikovan bohy. Jinde se setkvme s jedinci, kterm je prokazovna posvtn cta, pestoe nejsou povaovni za bohy (Buddha, Konfucius). Nboensk rituly jsou velice rozmanit. Za rituln iny povaujeme modlitby, zpvy, bohosluby v nejirm slova smyslu, psty a mnoho dalch projev; pat sem i pikzan a zakzan jdla. Protoe se rituln iny obracej k nboenskm symbolm, jsou obvykle vnmny jako nco zcela odlinho od bnch ivotnch kon a postup. Jestlie zaplme svku, abychom uctili nebo usmili svho boha, m to zcela jin vznam, ne kdy ji zaplme z praktickch dvod. I kdy nkter rituly asto provd jedinec o samot, znaj vechna nboenstv tak kolektivn ceremonily, k nim obvykle dochz na zvltnch mstech - ve svatynch (chrmech, kostelch) nebo na posvtn pd. Existenci kolektivnch ceremonil povauj obvykle sociologov za jeden z hlavnch faktor, jm se odliuje nboenstv od magie, i kdy hranice mezi nimi nen pln zeteln. Podstatou magie je snaha zashnout do chodu udlost prostednictvm kouzel. Pestoe rovn pouv ritulnch praktik, tk se obvykle
NBOENSTV
jedinc, a ne cel komunity vcch. Lid asto hledaj pomoc v magii, jestlie je postihne netst nebo jim hroz njak nebezpe. Klasick studie Bronislawa Malinowskho z Trobriandovch ostrov v Tichomo napklad popisuje, jak tito lid ped dlouhmi a riskantnmi plavbami provdj celou adu magickch ritul. Kdy vak vyplouvaj jen na ryby do klidnch vod mstn laguny, pak se do dnch ritul nepoutj. V modern spolenosti u sice vtina magickch praktik zanikla, ale v nebezpench situacch se dosud bn setkvme s projevy povrivosti, kter nem k magii daleko. Mnoz lid, kte maj nebezpen povoln nebo jsou do znan mry zvisl na nhod a tst - hornci, rybi nebo sportovci - maj sv mal rituly nebo nos v krizovch obdobch rzn talismany. Pkladem me bt tenista, kter si na dleit zpasy bere vdy urit prstnek. Tak astrologick pedstavy, kter jsou pozstatkem pedmodernho magickho uvaovn, se dodnes t velk oblib, pestoe vtina lid nejsp nebere pedpovdi horoskop pli vn.
ROZMANIT FORMY NBOENSTV
V tradinch spolenostech m nboenstv v socilnm ivot vtinou stedn postaven. Nboensk symboly a rituly jsou asto spojeny s hmotnou kulturou a umnm dan spolenosti - hudbou, malstvm nebo sochastvm, tancem, vyprvnm a literaturou. Mal kultury nemaj samostatnou vrstvu kn; vdy se vak vyskytuj jedinci znal nboenskch (ale i kouzelnickch) praktik. Jednm typem takovho specialisty je aman (slovo pochzejc z jazyka sibiskch Evenk). aman je vjimen jedinec, jemu se pisuzuje schopnost vstupovat - prostednictvm ritulu - do styku s duchy nebo vymi silami. Mnoz amani jsou vak spe kouzelnky a liteli ne nboenskmi vdci v pravm slova smyslu.
Totemismus a animismus
Dv formy nboenstv, s nimi se asto setkvme v malch kulturch, pedstavuj totemismus a animismus. Slovo totem", kter pochz z jazyk severoamerickch Indin (Odibvej), pouvme jako obecn termn k oznaen uritho druhu zvete nebo rostliny, povaovan v uritch kulturch za posvtn. Kad klan i pbuzenstvo m obvykle svj vlastn totem, s nm jsou spojeny rzn rituln aktivity. Totemick pedstavy nm mohou pipadat ponkud vzdlen, ale i v modern spolenosti se (v mn vznamnm kontextu) vyskytuj symboly podobn totemm, napklad zve i rostlina ve znaku sportovnho klubu. Jako animismus se oznauje vra v duchy, kte obvaj tent svt jako iv lid. Nkdy pinej dobro, jindy zlo; mohou mt znan vliv na chovn lid.
NBOENSTV
V nkterch kulturch se jim napklad pipisuje pvod nemoc nebo lenstv. Znmm jevem je posedlost duchy, kte zcela ovldnou chovn jedince. S animistickm pojetm svta se setkvme nejen v malch kulturch, ale ve vt i men me i u ady velkch" nboenstv. Ve stedovk Evrop byli ti, kter posedli zl duchov i sm bel, asto pronsledovni jako arodjnice nebo arodjov. Nkter mal a zdnliv jednoduch" kultury maj ve skutenosti velice komplexn systmy nboenskch pedstav, daleko pesahujc nartnut schma totemismu i animismu, jak jsme je prv nartli. Nuerov v jinm Sdnu maj napklad sloit teologick systm, v nm hraje stedn roli duch nebes" (Evans-Pritchard, 1956). Takov nznaky monoteismu vak u mench tradinch kultur nejsou pli obvykl, nebo pevauj polyteistick systmy s vtm potem boh.
MONOTEISTICK NBOENSTV
Ti nejvt monoteistick nboenstv - idovstv, kesanstv a islm - vznikla v oblasti Stednho vchodu a vzjemn se v prbhu stalet ovlivovala.
idovstv (judaismus)
Judaismus je z monoteistickch nboenstv nejstar - jeho potky sahaj asi do doby 1000 let ped Kristem. idovsk nrod tehdy tvoili koovnci, jejich nboent vdci, proroci, se sice inspirovali pedstavami okolnch nboenstv, ale na rozdl od nich pevn vili v jedinho, vemohoucho Boha. (Vtina sousednch nrod byli polyteist.) Tento vemohouc Bh vyaduje dodrovn psnch mravnch pravidel. idovsk komunity petrvvaly rozptleny v diaspoe (v Evrop, Asii a severn Africe). asto byly vystaveny pronsledovn, kter vyvrcholilo vyvradnm milion id nacisty za druh svtov vlky. A do vzniku sttu Izrael (v povlenm obdob) nebyl na svt dn stt, kde by idovstv bylo oficilnm nboenstvm.
Kesanstv
Mnoh idovsk nzory byly pevzaty kesanstvm, kter je uinilo soust sv vrouky. Je byl ortodoxn id a kesanstv pvodn vzniklo jako idovsk sekta; nen ani zcela jist, zda chtl Je vlastn zaloit nov nboenstv. Svmi uednky a stoupenci byl povaovn za Mesie (odvozeno od hebrejskho slova Maiach, kter znamen pomazan"), na jeho pchod id ekaj; jmno Kristus" je vlastn eck vraz pro tot. Hlavnm iitelem kesanstv vak byl Pavel, msk oban hovoc ecky, jen kzal na mnoha mstech Mal Asie a ecka a dal kesanstv podobu organizovanho nboenstv.
416
NBOENSTV
Svtov populace podle vyznn, 1993
Zpotku byli kesan krut pronsledovni, ale nakonec pestoupil na novou vru i csa Konstantin a uinil ji oficilnm nboenstvm msk e. Na dva tisce let se stalo dominantn silou zpadn kultury. Kesanstv m dnes vce vyznava ne kterkoli jin nboenstv a je tak rozeno do vech kout svta vce ne kterkoli jin. Hls se k nmu tm dv miliardy lid, kte jsou ovem po strnce organizan i teologick rozdleni do mnoha rznch crkv. Hlavn vtve pedstavuj crkev mskokatolick, vchodn ortodoxn smry (eckokatolick crkev, pravoslav) a protestantismus.
Islm
Islm, dnes druh nejvt nboenstv na svt, zaloil v sedmm stolet po Kristu prorok Muhammad. V psn monoteistickm svt islmu vldne jedin Bh, Allh, jemu podlh veker lidsk ivot i proda. Vc muslim m pt zkladnch povinnost, kter jsou oznaovny za pile islmu. Prvn z nich je islmsk vyznn vry: Nen boha krom Allha a Muhammad je jeho prorok." Druhou je modlit se ptkrt denn - vdy po obadn oist a obrcen smrem ke svatmu mstu, Mekce (v dnen Sadsk Arbii). Za tet m muslim povinnost dodrovat ramadn, msc pstu, v jeho prbhu sm jst a pt a po setmn. Za tvrt mu islmsk zkon ukld, aby dval almunu chudm; toho asto vyuv stt, kter tm zdvoduje vybrn dan. Konen za pt se od vcho oekv, e se alespo jednou za ivot pokus vykonat pou do Mekky.
417
NBOENSTV
Muslimov uznvaj zsluhy starch prorok (mezi n ad i Moje a Jee), protoe i jejich sty mluvil Allh. Teprve Muhammadovo uen je vak pro n dokonalm vyjdenm Jeho vle, vtlen v Korn. Islm se postupn rozil z arabskho svta (Blzkho vchodu a severn Afriky) do ady oblast na jih od Sahary, do Mal Asie, stedoasijskch zem a pes indick subkontinent (Pkistn, Banglad) a na Dln vchod (Malajsie, Indonsie). Poet jeho vyznava ji pekroil jednu miliardu. K muslimm a jejich nzorm se krtce vrtme jet v sti vnovan islmskm revolucm.
NBOENSTV INDIE A DLNHO VCHODU

Hinduismus
Nboensk systmy vznikl v Indii a na Dlnm vchod se vrazn li od monoteistickho idovstv, kesanstv nebo islmu. Hinduismus pedstavuje vbec nejstar z velkch nboenskch tradic, kter v dnenm svt hraj vznamnou lohu. Toto polyteistick nboenstv m mnoho rznch forem - jednotliv smry vyznvaj rzn bohy, jejich vznam v prbhu tiscilet narstal nebo upadal. Mnoz autoi se proto domnvaj, e by bylo vhodnj povaovat hinduismus spe za soustavu pbuznch nboenstv, mstnch kult a nboenskch praktik, voln spojench nkolika spolenmi mylenkami. Vtina hinduist v v cyklus reinkarnac: vechna iv stvoen jsou soust vnho procesu zrozen, umrn a znovuzrozen. Soust hinduismu je i indick kastovn systm, v jeho hierarchii zaujm kad jedinec takov sociln a rituln postaven, jak si zaslouil v pedchozm ivot. Kad kast jsou pedepsny jin povinnosti a rituly, na jejich dodrovn do znan mry zvis budouc osud jedince, jeho pt reinkarnace. Hinduistick pohled na svt pipout (na rozdl od pohledu monoteist) existenci rznch nboenskch pesvden, kter se mohou pekrvat, ani by se vzjemn vyvracela. Neexistuje ostr hranice mezi vcmi" a nevcmi". Hinduismus se rovn obvykle nepokou obracet jin lidi na pravou vru", jak to in kesanstv a islm. Zstv omezen pevn jen na indick subkontinent, kde se k nmu hls pes ti tvrt miliardy stoupenc.
Buddhismus, konfucianismus a taoismus
Buddhismus, konfucianismus a taoismus bvaj nkdy oznaovny za etick nboenstv Dlnho vchodu. Namsto uctvn boh kladou draz na etick idely, je umouj lovku vnmat pirozenou harmonii a jednotu vesmru. Buddhismus je odvozen z uen Siddhrthy Gautamy, pozdji nazvanho Bud418
NBOENSTV
dha (probuzen). Historick Buddha se narodil jako princ Siddhrtha v estm stolet ped Kristem a jeho uen se vyvjelo v kontextu hinduistick tradice. Odmtl vak hinduistick rituly a kastovnictv. Podle Buddhy me lovk uniknout z vnho cyklu reinkarnac, kdy se zekne veker touhy. K vysvobozen vede cesta sebekzn a meditac, jejich konenm clem je dosaen nirvny, stavu naprostho duchovnho naplnn. Podobn jako hinduismus toleruje i buddhismus mnoho variant vetn vry v rzn mstn bostva a netrv na jedinm monm vkladu. Akoli do znan mry ztratil vliv v Indii, kde vznikl, udruje si velk vznam v ad stt Dlnho vchodu, kam se postupn rozil - v Thajsku, Barm a na r Lance, ale i v n, Japonsku a Koreji. Konfucianismus byl zkladem kultury vldnoucch vrstev ve star n. Konfucius (K'ung Fu-tzu) il v estm stolet ped Kristem, a byl tedy souasnkem Buddhovm. Podobn jako Lao-tse, zakladatel taoismu, je Konfucius povaovn spe za uitele ne za nboenskho proroka, jakmi byli zakladatel velkch nboenstv na Blzkm vchod. Svmi stoupenci nen uctvn jako bh, ale jako nejmoudej z mudrc". Snahou konfucin je pizpsobit lidsk ivot vnitn harmonii prody; velk draz kladou na uctvn pedk. Taoismus vychz z podobnch zsad; klade draz na meditaci a nensil jako cestu" k ulechtilejmu ivotu. Konfucinstv a taoismus do znan mry ztratily svj vliv, protoe je nsk vlda dsledn potr. Pev vak ada praktik, kter z nich pochzej, a v bnm nskm ivot se uplatuj mnoh prvky konfucinskho mylen.
TEORIE NBOENSTV
Nzory sociolog na nboenstv jsou dosud vznamn ovlivnny pedstavami t klasik" sociologick teorie, Marxe, Durkheima a Webera. Ani jeden z nich nebyl vc; vichni ti se domnvali, e vznam nboenstv bude v modern dob upadat a povaovali je v zsad za iluzi. Stoupenci t i on vry sice mohou bt pln pesvdeni o sprvnosti svch nzor a ritul, ale - jak soudili Marx, Durkheim a Weber - u sama rozmanitost existujcch nboenstv a jejich zjevn vazba na rzn typy spolenosti tyto nroky zpochybuj. Je zejm, e pokud nkdo pijde na svt v australskm kmeni lovc a sbra, budou mu dna do vnku jin nboensk pesvden ne tomu, kdo se narodil v indick kastovn spolenosti nebo ve stedovk katolick Evrop.
NBOENSTV
Marx a Feuerbach Pestoe jeho nzory na nboenstv mly obrovsk dopad, Marx sm tuto oblast nikdy soustavn nestudoval a vychzel pedevm z dla nkterch filosof a teolog potku 19. stolet. Rozhodujcm vlivem na nj zapsobil zejmna filosof Ludwig Feuerbach svm slavnm dlem Podstata nboenstv (Das Wesen der Religion, 1841). Podle Feuerbacha sestv nboenstv z idej a hodnot, kter si lid v prbhu svho kulturnho vvoje sami vytvoili, ale myln se domnvaj, e jejich zdrojem jsou vy sly i bohov. Protoe lid nedok pln pochopit sv vlastn djiny, pipisuj sv (sociln podmnn) hodnoty a normy bohm. Biblick pbh o Mojovi, jemu Bh svil desatero pikzn, je tedy mtem o pvodu mravnch zsad, jimi se id a kesan d. Dokud nepochopme povahu nboenskch symbol, kter jsme sami vytvoili, jsme podle Feuerbacha odsouzeni k tomu bt vzni djinnho pohybu, kter ns bude ovldat. Vytven boh i nadpirozench sil nezvislch na lidech je podle nj projevem odcizen. Hodnoty a mylenky vytvoen lidmi ztrcej svou skutenou povahu a stvaj se (domnlm) vtvorem neho cizho, mimolidskho, co mlo v minulosti negativn dsledky. Poznme-li vak, e podstatou nboenstv je odcizen, me to bt podle Feuerbacha velkm pnosem pro budoucnost. Jakmile lid pochop, e hodnoty vyjadovan v podob nboenstv jsou ve skutenosti vlastn jim samm, budou moci sv idely realizovat na tomto svt, msto aby ekali na jejich naplnn v posmrtnm ivot. Moc pipisovanou kesanskmu Bohu mohou lid vzt do vlastnch rukou. Kesan v, e Bh je vemohouc, zdroj veobjmajc lsky, zatmco lid sami jsou nedokonal a chybujc. Feuerbach vak byl pesvden, e se v lidskch spoleenskch institucch skrv mocn zdroj lsky a dobra i schopnost rozhodovat o naich vlastnch ivotech a e tyto zdroje mohou pinst ovoce, pokud pochopme jejich skutenou povahu. Marx pijal Feuerbachovu tezi, e podstatou nboenstv je odcizen, falen vdom". Veobecn se o nm soud, e ml k nboenstv pezrav vztah, ale nen to tak pln pravda: povaoval nboenstv za citliv msto v bezcitnm svt, za toit ped krutou kadodenn realitou. Nboenstv v tradin podob podle Marxe zanikne, ba dokonce mus zaniknout. Ne vak proto, e by idely a hodnoty, kter ztlesuje, byly samy o sob patn, ale proto, e lid tyto pozitivn hodnoty a idely pouij ke zlepen lidskho dlu v relnm pozemskm ivot. Nemli bychom se bt boh, kter jsme sami stvoili, a nemli bychom do nich nadle vkldat nadje, kter meme sami realizovat. Slavn Marxova frze nboenstv je opium lidstva" vyjaduje jeho nzor, e nboenstv je v jistm smyslu ideologi: nabd ke smen s nespravedlnost a kivdami v tomto ivot a odvd od nich pozornost pslibem lepho, ptho svta. Nboensk nzory a hodnoty asto ospravedluj majetkovou a mocenskou nerovnost a u lidi tomu, aby byli pokorn a neodporovali tlaku.
NBOENSTV
Durkheim a nboensk ritul Na rozdl od Marxe strvil mile Durkheim vznamnou st sv intelektuln drhy studiem nboenstv a navc obrtil svou pozornost od kesanstv k malm mimoevropskm kulturm. Jeho dlo Elementrn formy nboenskho ivota (Les formes lementaires de la vie religieuse, 1912) zstv dodnes zkladnm kamenem sociologie nboenstv. Durkheim nespojoval nboenstv se sociln nerovnost nebo moc; namsto toho je povaoval za ztlesnn spolenosti a jejch instituc" jako celku. Jeho kniha vychz ze studia totemismu australskch domorodc, kter povaoval za nejprost i (nejelementrnj") formu nboenstv. Jak u bylo eeno, pedstavoval totem urit zve nebo rostlinu, kter mla pro danou skupinu zvltn symbolick vznam. Byl posvtn a jako takov se stval pedmtem uctvn ve form rznch ritulnch aktivit. Durkheim vnesl do definice nboenstv rozdlen na posvtn a profnn. Posvtn pedmty a symboly jsou oddleny od bnho ivota, od profnn sfry. Zve nebo rostlinu zobrazenou na totemu je zakzno jst, s vjimkou ritulnch pleitosti; oste se tak odliuje od ostatnch zvat, kter lze lovit, a plodin, kter je dovoleno sbrat. Pro je vak totem posvtn? Podle Durkheima proto, e se stal symbolem skupiny i komunity samotn a reprezentuje jej stedn hodnoty a idely. cta, kterou lid projevuj totemu, ve skutenosti pramen z cty k zsadnm hodnotm dan spolenosti. V kadm nboenstv tedy spolenost zbouje a uctv sebe samu. Durkheim kladl velk draz na to, e podstatou nboenstv nen nikdy jen vra jako takov. Ke kadmu nboenstv pat pravideln ceremoniln a rituln aktivita, pi n se jeho vyznavai setkvaj. Tyto kolektivn ceremonily vyjaduj a upevuj pocit vzjemn solidarity mezi nimi. Vytrhuj jedince z bnho profnnho ivota s jeho kadodennmi starostmi a povznej ho do sfry vych sil, pipisovanch totemm i bohm. Ve skutenosti jsou vak tyto vy sly projevem kolektivnho psoben na jedince. Ceremonie a rituly jsou v Durkheimov pojet nezbytn pro soudrnost socilnch skupin. Proto se s nimi setkvme nejen pi bohoslubch jako takovch, ale tak v klovch ivotnch situacch, pi nich dochz k zsadnmu pechodu z jedn kategorie do druh - napklad pi narozen, satku a smrti. Takka ve vech spolenostech se pi tchto pleitostech provdj njak obady nebo rituly. Podle Durkheima jsou takov kolektivn ceremonily potvrzenm skupinov solidarity v dob, kdy se lid musej vyrovnvat se zsadnmi zmnami ve svm ivot. Pohebn rituly dvaj najevo, e kolektivn hodnoty se smrt konkrtnch jedinc nezanikaj, a umouj tak truchlcm pozstalm, aby se vyrovnali se svmi zmnnmi podmnkami. Truchlen nen pouze spontnnm vrazem smutku nad ztrtou dotynho jedince - nebo nanejv jen u tch osob, kter jeho smrt hluboce osobn zashla - ale pedevm povinnost, kterou skupina svm lenm ukld. V malch tradinch kulturch prostupuje nboenstv takka vechny oblasti lidskho ivota. Nboensk ceremonily na jedn stran potvrzuj existujc hod421
NBOENSTV
noty, ale souasn umouj tak vznik novch pedstav a mylenkovch kategori. V Durkheimov pojet toti nboenstv nen jen souborem pocit a innost; peduruje tak zpsoby uvaovn jedinc v tradinch kulturch. I nejzkladnj kategorie lidskho mylen, vetn asu a prostoru, maj podle Durkheima svj pvod v nboenskch pojmech. Napklad pojem asu se odvj od potn interval mezi nboenskmi obady.
Durkheimova vize promny nboenstv
S rozvojem modernch spolenost se vliv nboenstv zmenuje, protoe nboensk vysvtlen ustupuj vdeckm a rituln aktivity hraj v ivot jedince podstatn men roli. Durkheim souhlasil s Marxem, e tradin nboenstv, spovajc v uctvn boh, pomalu miz. Sta bohov jsou mrtvi," napsal. Tvrdil vak, e v jistm smyslu bude nboenstv, by ve zmnn podob, dle pokraovat. I modern spolenosti musej upevovat svou soudrnost v ritulech, je potvrzuj jejich hodnoty; lze proto oekvat, e se objev nov ceremoniln aktivity, je ty dosavadn nahrad. O tch se sice Durkheim nevyjdil nijak urit, ale zd se, e ml na mysli oslavu humanistickch a politickch hodnot, jakmi jsou svoboda, rovnost a spoluprce. Nkdy se setkvme s tvrzenm, e vtina modernch stt vlastn propaguje jaksi obansk nboenstv (Bellah, 1970), jeho symboly pedstavuj sttn hymna a vlajka, zatmco k ritulm pat napklad pravideln parlamentn volby. Je sporn, zda meme v tomto kontextu oprvnn hovoit o nboenstv", nebo zmnn symboly a praktiky mohou docela dobe koexistovat napklad s tradinmi crkvemi. Jen tko vak meme popt, e tyto symboly a rituly vyuvaj obdobnch socilnch mechanism, jak se uplatuj u tradinch forem nboenstv. Weber a svtov nboenstv Pestoe se Durkheim pokouel sv argumenty zobecnit pro vechna nboenstv, opral se ve skutenosti o velmi omezen poet pklad. Naproti tomu Max Weber se pustil do systematickho studia nboenstv v celosvtovm mtku. Dosud dn z jeho pedchdc si nestanovil kol tak ohromnho rozsahu. Weber soustedil svou pozornost pedevm na ta nboenstv, kter oznail za svtov - ta, kter zskala obrovsk poet stoupenc a zsadnm zpsobem ovlivnila historii lidstva. Podrobn se zabval hinduismem, buddhismem, taoismem a starovkm judaismem; ve sv slavn prci Protestantsk etika a duch kapitalismu (Die protestatntische Ethik und der Geist des Kapitalismus, pvodn vydn 1904-5) i jinde provedl dkladnou analzu vlivu kesanstv na vvoj zpadn civilizace. V dokonen zamlen studie o islmu mu vak zabrnila pedasn smrt. Weberv pstup se zsadn li od Durkheimova, nebo se sousteuje na sou422
NBOENSTV
vislost mezi nboenstvm a socilnmi zmnami, jim Durkheim vnoval jen malou pozornost. Kontrastuje tak s postojem Marxovm: Weber toti tvrd, e nboenstv nemus bt jen konzervativn silou, a dokld na historickch pkladech, e me bt naopak hnac silou dramatickch socilnch transformac. V protestantismu - zvlt pak v jeho puritnsk variant - spatuje zdroj kapitalistickch nzor typickch pro modern zpadn spolenost. Prvn podnikatel byli pevn kalvinist a jejich snaha po hmotnm spchu, kter napomohla hospodskmu rozmachu Zpadu, byla pvodn motivovna zmrem slouit Bohu. V kalvnskm pojet byl toti spch na tomto svt povaovn za projev Bo pzn. Weber povaoval veker sv studia svtovch nboenstv za jeden ucelen projekt. Jeho analza vlivu protestantismu na rozvoj Zpadu je soust tohoto irho zmru, jeho clem je porozumt vlivu nboenstv na sociln a hospodsk ivot nejrznjch kultur. Rozborem vchodnch nboenstv dospl Weber k zvru, e pedstavovala nepekonatelnou pekku pro rozvoj prmyslovho kapitalismu, k jakmu dolo na Zpad. Pinou nebyla zaostalost" tchto vchodnch civilizac, ale skutenost, e prost pijaly jin hodnotov mtka, ne jak postupn pevldla v Evrop. Jak ukazuje Weber, dolo v n a Indii v rznch obdobch k vznamnmu rozvoji obchodu i manufakturn vroby a rstu mst, ani to vedlo k zsadnm socilnm zmnm, jak se projevily v potcch zpadnho prmyslovho kapitalismu. Jednou z hlavnch pin, kter takovmu vvoji brnily, bylo podle Webera nboenstv. Za jeden z pklad povauje hinduismus, kter nazv nboenstvm jinho svta": jeho nejvy hodnotou je toti uniknout strdn hmotnho svta a doshnout vyho stupn duchovn existence. Nboensk ctn a motivace hinduismu nekladou draz na kontrolu nebo ovldn tohoto svta. Naopak, hinduismus povauje hmotnou realitu za zvoj skrvajc skuten poznn, k nmu by lid mli smrovat sv sil. Ani konfucianismus, by se soustedil na tento svt, nepodporoval vcnou a racionln aktivitu smujc k jeho ovldn; smoval spe k harmonii mezi lovkem a svtem. Bohatstv pro nj nebylo pznakem ctnosti jako pro puritny, ale jen podmnkou k tomu, aby lid mohli t ctnostn a vnovat se sebezdokonalovn. Proto konfucianismus podle Webera nepispval k ekonomickmu rozvoji. Pestoe na dlouho zstvala nejmohutnj a kulturn nejrozvinutj civilizac na svt, jej dominantn nboensk hodnoty brnily tomu, aby se ekonomick rozvoj mohl stt sm o sob vznamnm clem, a ne jen prostedkem. Kesanstv povaoval Weber za nauku o spse, kter hls, e lid mohou bt spaseni", pokud se ztoton se zsadami tohoto nboenstv a budou se dit jeho morlnmi ponauenmi. Vznamnou roli zde sehrv pojem hchu a Bo milosti, kter me jedince od hchu osvobodit. To vn do kesanstv urit napt, emocionln dynamiku, kter je vchodnm nboenstvm vcemn ciz. Nauky o spse maj revolun" charakter. Zatmco vchodn nboenstv vedou vcho k pasivnmu postoji vi vnjmu svtu a existujcm spoleenskm podmnkm, v kesanstv je obsaen trval zpas proti hchu, jen me vst k revolt proti souas-
NBOENSTV
nmu du. Nboent vdcov (po vzoru Jeov) pichzej s novou interpretac pijatch doktrn a stimuluj tak zmnu dosavadnch mocenskch struktur. Hodnocen Marx, Durkheim i Weber vystihli urit obecn vlastnosti nboenstv a jejich nzory se v jistm smyslu dopluj. Marx prvem tvrd, e nboenstv m mnohdy ideologickou povahu, nebo legitimizuje zjmy vldnoucch skupin na kor tch druhch: lze to dokzat na nesetnch historickch pkladech. Kesanstv nesporn sehrlo vznamnou lohu pi snahch evropskch koloniztor o podmann jinch kultur. Misioni, kte obraceli pohany" na kesanskou vru, byli jist upmn pesvdeni, e tak in pro jejich dobro; svm uenm vak pispli k destrukci tradinch kultur a nastolen blosk nadvldy. Vtina kesanskch denominac tolerovala nebo dokonce podporovala otroctv ve Spojench sttech a jinch stech svta a do 19. stolet. Vznikaly doktrny, kter ospravedlovaly otroctv jako Bo zmr a hodnotily neposlunost otrok jako vzpouru nejen proti pnu, ale i proti Bohu. Weber m nicmn tak pravdu, kdy upozoruje na podntn a nkdy i revolun charakter nboenskch idel, schopnch rozvrtit existujc spoleensk d. Pestoe crkve zpotku podporovaly otroctv v Americe, pozdji prv zstupci rznch kesanskch vyznn sehrli vznamnou lohu v boji za jeho zruen. Nboensk pesvden stlo u zrodu ady socilnch hnut usilujcch o npravu kivd a nespravedlnost, napklad americkho hnut za obansk prva ernoch v 60. letech 20. stolet. adu socilnch zmn (a etn krveprolit) navo dilo i tm, e stimulovalo vznik ozbrojench stetnut a vlek. U Durkheima se s tm, e nboenstv me lidi tak rozdlovat, tm nesetkvme, nebo kladl draz pedevm na jeho roli pi sjednocovn spolenosti. Pesto lze s pomoc jeho mylenek bez vtch obt vyloit nejen vznik solidarity, ale i rozpory, konflikty a zmny. Odpor proti jinm vyznnm toti do znan mry vychz ze zancen pro hodnoty vyznvan uvnit spoleenstv. Jednm z hlavnch pnos Durkheimovy teorie je jeho draz na ritul a ceremonil - na pravideln setkvn vcch a na pechodov rituly" souvisejc s hlavnmi ivotnmi zlomy, tj. narozenm, vstupem do dosplosti, satkem a smrt (van Gennep, 1997 [1908]). Ve zbvajc sti tto kapitoly budeme erpat z mylenek vech tchto t autor. Nejprve se podvme na rzn typy nboenskch organizac a zamyslme se nad vztahem nboenstv k enm. Potom se budeme zabvat nboenskmi hnutmi, kter vystupuj proti zavedenmu spoleenskmu du - milenaristickmi hnutmi stedovk Evropy a nkterch mimoevropskch kultur ve 20. stolet. Pokusme se porozumt jednomu z nejvznamnjch ppad nboenskho obrozen v souasnm svt, islmskmu fundamentalismu, a nakonec se zastavme u postaven nboenstv v dnench zpadnch spolenostech.
4 24
NBOENSTV
TYPY NBOENSKCH ORGANIZAC Weber a Troeltsch: crkve a sekty Ve vech nboenstvch existuj spoleenstv vcch, ale formy jejich organizace mohou bt velmi rzn. Max Weber a jeho souasnk, historik nboenstv Ernst Troeltsch, rozliovali mezi crkvemi a sektami. Crkev definovali jako velkou a zavedenou nboenskou organizaci (napklad katolickou nebo angliknskou); sektu jako men, obvykle mn organizovanou skupinu zaplench vcch, kter vznik pevn na protest proti vldnoucm crkvm, jako tomu bylo u kalvinist nebo metodist. Crkve maj obvykle formln, byrokratickou strukturu, s celou hierarchi nboenskch ad. Za normlnch okolnost reprezentuj konzervativn strnku nboenstv, nebo jsou integrln soust existujcho institucionlnho podku. Vtinu jejich stoupenc tvo lid, jejich rodie byli rovn leny dan crkve. Typick sekty chtj objevit a sledovat pravou cestu" a maj sklon se distancovat od vtinov spolenosti. Jejich lenov se asto stkaj jen mezi sebou a zaveden crkve pokldaj za zkaen. Vtina sekt povauje vechny leny za rovnocenn a m jen minimln hierarchii. Menina stoupenc se stv leny, protoe u v sekt vyrostli; vt st vak tvo ti, kdo k n aktivn konvertovali. Becker: denominace a kulty Pvodn Weberovu a Troeltschovu typologii crkv a sekt dle rozvinuli pozdj autoi, pedevm Howard Becker (1950), kter definoval dal dva typy, denominace a kulty. Jako denominaci oznauje sektu, kter vychladla", ztratila svj pvodn protestn charakter a zmnila se v instituci. Sekty, kter peij del dobu, se nevyhnuteln stvaj denominacemi. Kalvinist, metodist nebo kvakei byli pvodn velice radiklnmi sektami zancench vcch, ale s postupem asu se zaadili do stednho proudu". Ze strany crkv jsou dnes denominace povaovny za vcemn legitimn; existuj bok po boku a nezdka spolu tak harmonicky spolupracuj. Kulty se podobaj sektm; bvaj vak mn ohranien a mnohdy maj velmi omezenou dobu trvn. Vtinou jsou tvoeny jedinci, kte odmtaj to, co povauj za hodnoty vnj spolenosti. Lid se nestvaj jejich formlnmi leny, ale d se uritmi teoriemi nebo dodruj pedepsan zpsoby chovn. Kulty svm lenm mnohdy nebrn v tom, aby si udrovali jin nboensk vazby. Podobn jako sekty se i kulty asto sousteuj kolem inspirujcch, charismatickch vdc. Jako souasn pklady na Zpad meme uvst okultisty a spiritisty nejrznjho raen nebo vyznavae transcendentln meditace.
425
NBOENSTV
Robert Wuthnow: sociolog jako vc

Mnoz sociologov, kte studuji nboenstvi, jsou leny njak crkve. V hloubi srdce jsou mon pesvdeni o tom, ze nkter nboenstvi m ble k Bo pravd ne jin. Me vsak sociolog sladit osobni vru s profesionln objektivitou? Odpov na tuto otzku nm poskytuje Robert Wuthnow, jeho kniha Kesanstv ve 21. stolet: co ns ek (Christianity in the Twenty-first Century: Reflections on the Challenges Ahead, 1993) se zabv budoucnosti kesanstv. Wuthnow se netaji tm, e sv tma pojednv jako sociolog i jako kesan. Jako kesanovi mu le na srdci udreni vitality crkv v ptm stolet. Jako sociolog se pokoui objasnit, jak na crkve a jejich cleny psob spoleensk zmny. Na zklade svch rozhovoru se leny crkvi dospl Wuthnow k zvru, e se vytv nov ekumenick identita, protoe hranice jednotlivch denominaci pestvaj byt dleit. V minulosti lidem zleelo na tom, ze jsou baptist nebo presbyterini, prv tak jako na tom, e jsou kesan," k. Dnes si vak kesan uvdomuji svou blzkost k jinm kesanm na celm svt." Jak bude loha denominaci v globalizovanm svt? Wuthnow je pesvden, e lenov crkvi chtj myslet globln a jednat lokln". To znamen, e hledaj spolenou identitu s ostatnmi vcmi ve svt, ale sdruuji se s podobn smlejcmi lidmi ve svm okol. Jestlie se Lily a Sam povazuji za presbyteriny, nen to vrazem vrnosti teto denominaci; spe se ct dobe se leny mstn kongregace a jejm pastorem, budova kostela odpovd jejich vkusu a nen pli daleko". Wuthnow tvrd, e crkve mohou zstat ivotaschopn jen tehdy, pokud vytvo pro lidi pocit komunity zaloen na vzjemn podpoe a pi o obec". Pestoe je kesan, klade si Wuthnow sociologick otzky a jeho styl analzy je objektivn. Jeho respondenti v nm vidli spise univerzitnho profesora ne jednoho ze svch ad. Zd se, ze Wuthnowova kesansk orientace nezkreslilo jeho vbr dat. Je pro vs tk se ubrnit vlivu vlastnch nzor na nboenstvi, kdy pemlte o sociologickch problmech, jakmi jsou sekularizace nebo fundamentalismus?
Hodnocen tyi uveden kategorie mohou bt pro analzu nkterch aspekt nboenskch organizac uiten, ale pi jejich pouvn je teba znan opatrnosti - u proto, e odrej specificky kesansk tradice. U mimoevropskch nboenstv, napklad islmu, mnohdy nelze hovoit o crkvi jako samostatn instituci, zeteln vymezen od ostatnch. Jin zaveden nboenstv zase postrdaj rozvinutou oficiln hierarchii. Napklad hinduismus je vnitn natolik heterogenn, e se v nm prakticky nesetkvme s projevy byrokratick organizace. Nemlo by rovn velk smysl oznaovat jednotliv smry hinduismu jako denominace". Pojmy sekta" i kult" se snad daj pouvat ve vtm rozsahu, ale opt s uritou opatrnost. Ve velkch svtovch nboenstvch mnohdy existuj skupiny podobn sektm, kter se rozchzej s jeho ortodoxn podobou a vyznauj se pevnost
NBOENSTV
ve ve a orientac dovnit, tedy vlastnostmi charakteristickmi pro zpadn sekte. Mnoh z nich, napklad na pd hinduismu, se vak ve skutenosti bl spe tradinm etnickm komunitm ne kesanskm sektm (B. Wilson, 1982). asto postrdaj horouc zancen, typick pro kesansk zastnce prav vry", protoe vchodn etick nboenstv" toleruj vt nzorovou rozmanitost. Skupina se me dt svou cestou, ani by proto vzbuzovala nevoli etablovanch organizac. Termn kult" se hojn pouv napklad pro nkter typy milenaristickch hnut. Ty vak asto odpovdaj spe Weberov a Troeltschov definici sekty ne Beckerov pojet kultu. Pestoe jsou ponkud eurocentrick, pomhaj nm pojmy jako crkev", sekta" i denominace" vyjdit pomr mezi dvma protichdnmi tendencemi, kter spolu v kadm nboenstv zpol, toti sklonem k institucionalizac a snahou po obrod. Vechny nboensk organizace se po ase stvaj byrokratickmi a neprunmi. Nboensk symboly vak psob na vc znanou emotivn silou a vzpraj se tomu, aby byly redukovny na pouhou rutinu. Trvale proto vznikaj nov sekty a kulty. Na tomto mst meme vyut Durkheimovu dichotomii mezi posvtnm a profnnm: jestlie se nboensk aktivity stvaj pouhm mechanickm opakovnm, pak se posvtn dimenze pozvolna vytrc a rituly i vra splvaj s bnm, profnnm ivotem. Na druh stran vak mohou rituly oivit jedinenost nboenskho proitku a stt se zdrojem inspirace, je povede k odklonu od dosavadn ortodoxie. Takov skupiny se pak odtrhnou, vytvo protestn nebo separatistick hnut, anebo se jinak odli od zaveden podoby ritulu a vyznn.
NBOENSTV A ENY Jak u bylo eeno, jsou crkve a denominace nboensk seskupen se stanovenmi systmy podzenosti. V tchto hierarchich - podobn jako v jinch oblastech spoleenskho ivota - obvykle nen msto pro eny. V ppad kesanstv je tento rys zjevn, ale ani ostatn velk nboenstv se v tomto smru od kesan pli neli. Jak si lid pedstavuj bohy Kesanstv je (podobn jako idovstv a islm) jednoznan muskou zleitost nejen co do obsazen hierarchi, ale i ve sfe symbolick. Pestoe zejmna katolci nkdy uctvaj Pannu Marii jako boskou bytost, Bh Otec i Syn maj muskou povahu - a Eva byla stvoena z Adamova ebra. V Bibli se setkvme s mnoha enskmi postavami, kter jsou hodny nsledovn, ale hlavn role pat pece jen mum. Vichni proroci Starho zkona i Jeovi apotolov v Novm zkon jsou mui. ensk hnut tuto skutenost pochopiteln nenechalo bez povimnut. V roce
NBOENSTV
1895 vydala feministka Elizabeth C. Stantonov srii koment k Psmu pod nzvem ensk bible, v n hlsala, e mui a eny byli stvoeni jako rovnocenn a Bible by to mla odret. Musk orientace Bible podle n nesvd o Bom zmru, ale o tom, e ji sepsali mui. Kdy angliknsk crkev v roce 1870 jmenovala komisi, kter mla (jako u mnohokrt v historii) provst revizi a modernizaci biblickch text, nebyla v n ani jedin ena. Stantonov proto vytvoila komisi sloenou ze 23 en, kter j mly radit pi prci na ensk bibli. Prohlsila, e nen dvodu povaovat Boha za bytost muskho rodu, nebo vichni lid byli stvoeni k obrazu Bomu, a jedna z jejich kolegy dokonce zahjila konferenci o prvech en modlitbou k na Matce na nebesch", co vyvolalo prudce odmtavou reakci crkevnch autorit. V jinch nboenstvch se dosti bn setkvme s bohynmi, kter si lid nkdy pedstavuj jako ensky" jemn a milujc, jindy vak jako krut a niiv. Pomrn asto se vyskytuj napklad bohyn vlky, pestoe ve skutenm ivot je ena-vlenice naprostou vjimkou. Dosud neexistuje dn rozshlej studie o symbolick a reln asti en na jednotlivch nboenstvch; zd se vak, e takov, v nich by dominovaly bohyn nebo knky, se objevuj zcela ojedinle (Bynum et al., 1986). Uen nkterch buddhistickch d piznv enskm postavm vznamnou lohu (plat to zejmna o mahjnov vtvi buddhismu). Jak vak poznamenv jedna z pednch znalky, zstv i buddhismus jako celek - podobn jako kesanstv - pevn muskou instituc, v n pevld patriarchln mocensk struktura" a ensk prvek je spojovn pevn s tm, co je svtsk, bezmocn, profnn a nedokonal" (Paulov, 1985, str. xix). V buddhistickch textech se objevuj protichdn obrazy en, kter nepochybn odrej ambivalentn postoje mu k enm v relnm svt. Na jedn stran jsou eny zpodobnny jako moudr, matesk a laskav, na druh stran jako zhadn a hroziv bytosti, pinejc hrozbu poskvrny a zla. Pijmeme-li Feuerbachv nzor, e nboenstv vyjaduje hlubinn hodnoty spolenosti, me ns pevaha muskho prvku v nboensk obraznosti jen st pekvapit. ast en v nboenskch organizacch V buddhismu mohou eny vstupovat do d - a to byla odedvna hlavn monost pmho vyjden ensk religiozity tak v kesanskm svt. dov aktivita je odvozena od praktik prvotnch kesan, kte ili v extrmn chudob a vnovali se modlitbm. Nkdy byli nejen jednotlivci (kte asto ili jako poustevnci), ale i skupiny mnich i jeptiek tm nezvisl na oficiln crkvi; t se vak potkem stedovku podailo dostat vtinu d pod svou kontrolu. Zaaly vznikat kltery jako pevn, hierarchicky zen instituce, jejich pslunci byli podzeni autorit katolick crkve. Vznamnm obdobm zakldn novch muskch
NBOENSTV
d bylo 12. a 13. stolet (cistercici, augustinini). ensk dy sice u tak existovaly, ale ve vt me zaaly vznikat a asi o dv stolet pozdji. Poet eholnic se vrazn zvil potkem 19. stolet, kdy zaaly mnoh eny vstupovat do d proto, e jim poskytovaly anci na vzdln a profesionln drhu. Pslunost k du jim umoovala vykonvat povoln uitelky nebo zdravotn sestry. Kdy se tyto profese od crkve poslze oddlily, poet uchazeek o vstup poklesl. Pestoe se rituly a ehole jednotlivch d li, vechny jeptiky jsou povaovny za nevsty Kristovy". A do 50. i 60. let tohoto stolet se v nkterch dech provozovaly sloit zsnubn" ceremonily: novicka byla osthna, dostala dov jmno a svatebn" prsten. Novicka m jet prvo odejt a tak d ji me odmtnout; po nkolika letech vak skld slib a stv se definitivn jeptikou. ensk dy se dnes vyznauj pomrn znanou nzorovou rozmanitost a jejich zpsob ivota je nebvale rznorod. Nkter jsou velmi konzervativn: jeptiky ij ve starch klternch budovch, oblkaj se zcela tradinm zpsobem a dodruj starodvn eholn pravidla. Jin se pizpsobily nejen modernm budovm, ale i civilnmu obleen. Katolick crkev jeptikm v 60. letech umonila zmrnit nkdej psn ehole, take u nemaj zakzno v jistou denn dobu hovoit s ostatnmi a nemusej chodit s rukama zaloenma pod hbitem. Mnii a jeptiky sice podlhaj crkevn hierarchii, ale sami na ni obvykle nemaj vt vliv. Existence enskch d nikdy enm neposkytla vt pravomoci v crkvi jako takov. I kdy se dnes projevuje stle vt tlak enskch organizac, stle jet v katolick crkvi - prv tak jako v angliknsk - dominuj tm vlun mui. V roce 1977 vyhlsila Svat kongregace pro doktrnu vry v m, e se eny nemohou stt katolickmi knmi. Jako dvod uvedla, e Je nepovolal mezi sv apotoly ani jedinou enu. Rok 1987 prohlsila katolick crkev za rok Madony", aby enm pipomnla jejich tradin lohu manelek a matek. Ve svm pastskm listu publikovanm v kvtnu 1994 potvrdil pape Jan Pavel II., e katolick crkev nepipust, aby mohla bt ena vysvcena na knze. Aby byla odstranna jakkoli pochybnost v tto vci zsadnho vznamu," uvedl, prohlauji, e crkev nem prvo svit lohu kn enm a e toto rozhodnut m definitivn platnost pro vechny vrn leny crkve." V angliknsk crkvi mohla ena a do roku 1992 zastvat funkci dikona, ale ne knze. Dikonka mohla na pokyn knze udlovat urit svtosti a ktt, ale jin zkladn nboensk rituly, napklad poehnn nebo satky, j byly odepeny. Oficiln zstvala soust laick obce. V roce 1986 vydala komise Generln synody angliknsk crkve (jejho nejvyho orgnu) zprvu o legislativnch otzkch, kter by bylo nutno vyeit v ppad svcen en na knze. Spe ne tm, co si pej eny samotn, se pitom zabvala tm, jak pedejt oekvan kritice tch anglikn, kte se s nm podobnm nebudou ochotni smit. Zatmco mnoh protestantsk sekty a denominace eny ji dvno zrovnoprvnily, take mohou vykonvat povoln kazatelek i farek, katolick a angliknsk crkev pat v tomto ohledu k nejkonzervativnjm organizacm v modern spole-
NBOENSTV
nosti. V srpnu 1987 dostal Graham Leonard, angliknsk biskup msta Londna, v rozhlasovm poadu otzku, zda by se zmnilo kesansk pojet Boha, kdyby se ped oltem pravideln objevovala ena. Odpovdl nsledujcmi slovy: Myslm, e ano. Kdybych ji tam spatil, asi bych dostal chu ji obejmout..." Prohlsil, e prv nebezpe sexuln pitalivosti mezi enou-knkou a muem jako lenem kongregace je dvodem, pro svcen en nepichz v vahu. V nboenstv, prv tak jako v jinch sfrch, vychz iniciativa od mue a ena ji pijm" (Jenkins, 1987). V roce 1992 se angliknsk crkev rozhodla, e svcen en na knze pece jen povol. Biskup Leonard nato oznmil, e spolu s dalmi souvrci pestupuje k mskm katolkm. Proti reform se vak postavili nejen mui; vznikla i ensk protestn organizace, kter povauje pln svcen en za svatokrden in, jm se angliknsk crkev odchlila od zjeven biblick pravdy.
CHILIASTICK (MILENARISTICK) HNUT Existence a poet chiliastickch (milenaristickch) hnut jednoznan dokldaj, e nboenstv je asto hnacm motorem aktivnho sil o spoleensk zmny. (Termn milenarismus je odvozen od milnia, tiscilet vldy Kristovy, pedpovzen v Bibli; chiliasmus znamen tot, ale vychz z etiny). Chiliastick hnut se vyskytuj v cel historii kesanstv. Jejich pslunci oekvaj okamit kolektivn spasen vcch v dsledku brzk apokalypsy nebo nvratu ztracenho zlatho vku. Ve stedovku vznikala takov hnut pevn mezi chudmi vrstvami kesanskho Zpadu; pozdji se objevila tak mezi kolonizovanmi nrody v jinch stech svta. Joachimit Jako pklad chiliastickch hnut, kter zmtala stedovkou Evropou, meme uvst joachimity 13. stolet (Cohn, 1970). V tomto obdob rostla veobecn prosperita a katolick crkev zanala bohatnout. Mnoz opati zmnili sv kltery ve velkolep hrady. Biskupov si stavli palce, v nich ili obklopeni stejnm bohatstvm jako svtt feudlov, a pape si vydroval nkladn a oslniv dvr. Joachimismus vznikl jako reakce na tyto tendence v oficiln crkvi. V polovin 13. stolet zaali nkte frantikni, jejich d kladl draz na odkn bohatstv a hmotnch poitk, protestovat proti rozmailmu ivotu crkevn hierarchie. Vzniklo hnut, kter se opralo o proroctv opata Joachima z Fiore, jen byl v t dob u asi padest let mrtev. Joachim pedpovdal, e brzy pijde tet a posledn vk kesanstv, vk Ducha svatho. Radikln frantikni, kte si kali spiritulov, byli pesvdeni, e nov vk nastane u v roce 1260: vichni lid,
430
NBOENSTV
bez ohledu na sv pedchoz nboensk pesvden, se sjednot v kesansk vroucnosti a dobrovoln chudob, dosavadn crkev zanikne a kn budou pobiti nmeckm csaem. Kdy rok 1260 minul, ani dolo k oekvanmu kataklyzmatu, bylo milnium" odloeno na pozdj datum - a pak znovu a znovu. Naden joachimit vak neklesalo. Oficiln crkev je odsoudila, ale oni v n vidli nevstku babylonskou a v papei Antikrista, bestii z Apokalypsy. Oekvali, e se nov spasitel vyno z jejich vlastnch ad jako andlsk pape", vyvolen Bohem k tomu, aby obrtil cel svt k ivotu v dobrovoln chudob. Jednu ze skupin joachimit vedl jist Fra Dolcino, kter v ele vce ne tisce ozbrojenc bojoval proti papeovm vojskm v severn Itlii. Nakonec byli poraeni a zmasakrovni. Dolcino byl uplen na hranici jako kac, ale dlouho po nm vznikaly dal skupiny, kter se jeho pkladem inspirovaly.
Tanec duch
Velice odlinm ppadem chiliastickho hnut byl tzv. tanec duch - kult, kter vznikl mezi americkmi prrijnmi Indiny na konci 19. stolet. Jejich prorok Wowoka pedpovdal apokalyptick udlosti: boue, vichice, zemtesen a zplavy, kter smetou bl vetelce, zatmco Indini peij a prrie se opt zapln bizony a jinou lovnou zv. Po katastrof mly vechny rozdly mezi lidmi zmizet a ti bloi, kte by do zem pili, by ili s Indiny v mru. Ritul tance duch se il prri od jedn komunity k druh, podobn jako pozdj kulty v Nov Guineji. V prbhu tance a zpvu se astnci dostvali do stavu podobnho transu. Cel obad vychzel dlem z tradinho slunenho tance, provozovanho Indiny dvno ped pchodem bloch, a dlem z mylenek naerpanch v kontaktu s kesanstvm. Existenci hnut ukonil masakr u Wounded Knee, kde bl amerit vojci povradili 370 indinskch mu, en i dt.
Povaha chiliastickch hnut
Pro vznikaj chiliastick hnut? Existuje nkolik spolench prvk, kter jsou vlastn vtin, ne-li vem z nich. Prakticky u vech se setkvme s osvcenmi" vdci i uiteli, proroky, kte se odvolvaj na star nboensk idely a volaj po jejich skutenm naplnn. Zskvaj si stoupence, protoe jsou schopni pojmenovat to, co druz pouze neurit ct, a dok vyut emoc, kter je vyburcuj k inu. Proroci hrli v nboenstvch usilujcch o spsu, zejmna v kesanstv, u odedvna vznamnou lohu. Vdcov chiliastickch hnut namench proti kolonilnmu tlaku byli vtinou s kesanskmi nzory a praktikami dobe obeznmeni. Mnoz byli dokonce misijnmi uiteli, kte svou pejatou vru obrtili proti tm, kdo je v n vykolili.
431
NBOENSTV
Chiliastick hnut asto vznikaj tam, kde dolo bu k zsadn kulturn zmn, anebo mnoho lid nhle zchudlo (Worsley, 1970). Obvykle pitahuj ty vrstvy, kter v dsledku takovch zmn trp pocitem hlubok deprivace, take u nejsou ochotny snet dosud pijman status quo. Ve stedovk Evrop byla chiliastick hnut asto poslednm zoufalm toitm tch, kdo nhle pili o vechno. Napklad rolnci v dobch hladomoru asto nsledovali proroky, kte jim nabzeli vizi svta obrcenho vzhru nohama", v nm vlda konen pipadne chudm. U nrod podrobench kolonilnmu tlaku vznikaj podobn hnut jako zoufal reakce proti zniku jejich vlastn kultury, kter miz pod nporem zpadnch dobyvatel. Nkte autoi oznauj chiliasmus prost za vzpouru chudch proti privilegovanm (Lantenari, 1963) nebo utlaovanch proti mocnm. V mnoha ppadech se tento faktor nesporn uplatuje, ale k vysvtlen to nesta. Nkter chiliastick hnut, jako napklad zmnn spiritulov, se rod z vliv a pocit, kter zpotku pli nesouvisej s hmotnm nedostatkem i tlakem.
SOUASN VVOJ NA POLI NBOENSTV: ISLMSK REVOLUCE
V jedn vci se Marx, Durkheim i Weber shodovali: vichni ti byli pesvdeni o tom, e nboenstv bude v modernm svt hrt stle okrajovj lohu, tedy o nevyhnutelnosti sekularizace. Ze vech t by snad jedin Weber bval ochoten pipustit, e by tradin nboensk systm jako islm mohl zat skuten obrozen a stt se zkladem vznamnho politickho dn na konci dvactho stolet. Pesn k tomu ovem v 80. letech v rnu dolo. Odtud se pak islmsk fundamentalismus (hnut usilujc o doslovn vklad svatch text) v poslednm desetilet vznamn rozil i do dalch zem, napklad do Egypta, Srie, Libanonu a Alrska. m si lze tuto rozshlou islamizaci vysvtlit?
Vvoj islmu
Abychom tomuto jevu porozumli, musme si nco ci o islmu jako tradinm nboenstv a o charakteru sekularizace v modernch sttech s muslimskm obyvatelstvem. Podobn jako kesanstv je i islm nboenstvm, kter neustle vyzv sv zastnce k innosti: v Kornu najdeme mnoho vzev k boji za pravdu Bo", a u proti nevcm, i proti tm, kdo vnej do muslimsk komunity zkaenost. V prbhu stalet zail islm mnoho reformtor a (opt podobn jako kesanstv) dal vzniknout ad odno. Dv z nich, chardit a it, se oddlily ji na samm potku jeho historie. Sekta chardit hlsala psn rovnoststv, odmtala veker majetkov privilegia a uila, e kdo se dopust tkho hchu, ten pestv
432
NBOENSTV
bt muslimem. Jako sekta se sice dlouho neudreli, ale stali se v jistm smyslu pedchdci vech nsledujcch fundamentalistickch hnut, tj. hnut usilujcch o nvrat k podstat" islmu. Druh velk odno, it, si udrela svj vliv a do dneka. itsk islm byl od 16. stolet oficilnm nboenstvm Persie (rnu) a stal se poslze hlavnm mylenkovm zdrojem rnsk revoluce. it se hls k odkazu Muhammadova zet imma Alho, o kterm soud, e svou zbonost a dalmi ctnostmi pevyoval vechny vladae sv doby. Alho nsledovnci byli povaovni za prav vdce islmu, protoe na rozdl od skuten vldnoucch dynasti pochzeli pmo z Prorokova rodu. it byli proto pesvdeni, e vlda bude nakonec vrcena do rukou Muhammadova oprvnnho ddice, jen odstran nadvldu dosavadnch reim a kivdy jimi spchan. Muhammadv ddic bude pmm zstupcem Bom a bude vldnout podle zsad Kornu. Velk itsk komunity existuj i v jinch zemch Blzkho vchodu (Irku, Turecku, Sadsk Arbii aj.), ale i v Indii a Pkistnu. Ve vech tchto sttech vak dominantn vtev islmu pedstavuj sunnit, kterch je vtina. Sunnit dodruj adu tradic odvozench od Kornu, kter jsou ve srovnn s nesmlouvavmi ity tolerantnj vi odlinm nzorm. Navc proly i doktrny sunnit samotnch znanm vvojem (zejmna v poslednch dvou a tech stoletch pod vlivem expanze zpadn civilizace). Islm a Zpad Od stedovku a do 18. stolet trval s menmi i vtmi pestvkami zpas mezi kesanskou Evropou a islmskmi emi. Maui a do 15. stolet ovldali velkou st dnenho panlska; takka souasn s jejich stupem se na Vchod objevili Turci, kte rozili svou moc na cel Balkn (dnen ecko, Bulharsko, Rumunsko, Albnie a stty bval Jugoslvie) a Maarsko. V prbhu 19. stolet vak Evropan vtinu z tchto zem dobyli zpt a ovldli i tradin arabsk zem v severn Africe, kter se dostala do kolonilnho podru. Tento zvrat ml katastrofln dsledky pro islm a jeho civilizaci, kterou muslimov povaovali za nejvysplej myslitelnou formu, pevyujc vechny ostatn. Skutenost, e muslimsk svt nebyl schopen inn elit en zpadn kultury, vedla ke vzniku reformnch hnut, usilujcch o obrodu islmu v jeho pvodn istot a sle. Vechna tato hnut spojovala jedna vd idea: e na vzvu Zpadu mus islm odpovdt potvrzenm a upevnnm sv vlastn identity. Ve 20. stolet se tato idea rozvinula do mnoha rznch podob a sehrla vznamnou lohu v tzv. islmsk revoluci, k ni dolo v rnu v letech 1978-79. rnsk revoluce byla pvodn motivovna odporem vi hovi Mohamedu Rzovi, kter se pokouel prosazovat modernizaci podle zpadnho modelu, napklad pozemkovou reformu, volebn prvo en a sekularizaci vzdln. Hnut, kter ha svrhlo, sdruovalo zstupce rozmanitch proud, nejen islmsk fundamentalisty.
NBOENSTV
Jeho dominantn postavou se vak stal ajatollh Chomejn, nboensk vdce, kter piel s novm radiklnm pojetm itskch idel. Po svm vtzstv vytvoil Chomejn vldu zaloenou na tradinm islmskm prvu, kter se nazvala zstupcem Alho". Islmsk revoluce prohlsila Korn za zklad vekerho politickho a ekonomickho ivota. Obnoven islmsk prvo (ara) znovu zavedlo psn oddlen obou pohlav; eny nesmj vychzet na veejnost nezahaleny, homosexuln praktiky se trestaj zastelenm a cizolostv ukamenovnm. Tato psn islamizace je provzena vraznm nacionalismem, zamenm pedevm proti zpadnm vlivm. Ideologie islmsk revoluce si klade za cl spojit cel islmsk svt proti Zpadu. Vldy tch stt, v nich it pedstavuj meninu, se s novmi rnskmi vldci nespojily; ve vtin tchto stt vak islmsk fundamentalismus zskal znanou popularitu a stimuloval i nejrznj formy obrody islmu v jinch zemch. Clem rnsk revoluce byla naprost islamizace sttu; uen islmu se mlo stt zkladem penesen veker innosti vldy a spolenosti na nboensk zklad. Tento proces zdaleka nebyl dovren a existuj sly, je vystupuj proti nmu. Zpas spolu ti skupiny: radiklov usilujc o prohlouben a vvoz" islmsk revoluce, konzervativci (pevn islmt duchovn), kte zskali dominantn pozici a jsou s danm stavem spokojeni, a pragmatici smujc k trnm reformm, kte chtj ekonomiku otevt zahraninmi obchodu a investicm. Tato skupina rovn vystupuje proti psn islamizaci prvnho systmu a jeho dopadu na situaci en a rodiny. Z pedchozho obdob hova prozpadnho" reimu zstalo po islmsk revoluci zachovno vce, ne se obvykle pedpokld - mj. velk st zkonnch ustanoven tkajcch se rodiny - a eny maj v rnu mnohem aktivnj roli na veejnosti ne v mnoha jinch islmskch zemch, napklad v Sadsk Arbii. en islmskho fundamentalismu Hnut usilujc o obnovu islmu zjevn nelze chpat jen jako nboensk fenomn. Zsti jde o reakci na mohutn vliv Zpadu, o hledn vlastnch nrodnch a kulturnch koen. Je sporn, zda meme tato hnut, by i v jejich nejfundamentalistitj podob, povaovat za pouhou obnovu tradinch mylenek. Podstata je zejm sloitj. Obnovuj se sice nkter tradin praktiky a zpsoby ivota, ale dochz k tomu v kombinaci s novmi prvky, specifickmi pro modern dobu. V poslednch patncti letech si fundamentalistick hnut zskala znan vliv v mnoha zemch severn Afriky, Blzkho vchodu a jin Asie. Objevuj se obavy, e islmsk svt smuje ke konfrontaci s tmi stmi svta, kter jeho vru nesdlej. Islmsk zem zjevn odolvaj vln demokratizace, kter se po velk sti svta. Ze 39 stt, v nich je islm dominantn formou nboenstv, lze pouze hrstku povaovat za liberln demokracie. Jednm z takovch pklad je Turecko, pestoe v 60. a 70. letech zailo nkolik obdob vojensk vldy.
434
NBOENSTV
V nkterch jinch zemch, kter byly po jistou dobu pomrn demokratick, dolo ke zvratu. Pkladem me bt Alrsko, kde vlda v roce 1991 povolila svobodn volby. Kdy se vak ukzalo, e k vtzstv smuje strana ovlivnn islmskm fundamentalismem, bylo druh kolo zrueno a moci se ujala armda. Od t doby se zem nachz prakticky ve stavu obansk vlky mezi vldou a islmskmi povstalci. Kdyby se radikln islamist dostali k moci v Alrsku, mohly by je sousedn zem brzy nsledovat. Egypt, kde ije 55 milion obyvatel, m sv vlastn fundamentalisty, kte tam chtj nastolit nboensk stt - podobn jako mnoz muslimov v Maroku nebo Libyi. Politolog Samuel Huntington (1993) varuje, e se zpas mezi zpadnmi a islmskmi nzory me stt soust celosvtovho stetu civilizac", kter bude dsledkem skonen studen vlky a postupujc globalizace. V mezinrodnch vztazch pestvaj dominovat jednotliv nrodn stty; soupeen a konflikty se budou tkat rozshlejch kultur a civilizac. Prv takov konflikt nastal na zem bval Jugoslvie, v Bosn, kde se stetli kesant Srbov s bosenskmi Muslimy. Islm a kesanstv jsou nboenstv, kter si in nrok na jistotu, na zvltn pstup k Bomu slovu. Kesanstv se nauilo souit s kapitalismem a demokraci, a m-li Max Weber pravdu, pisplo i k jejich vzniku. Pro mnoho muslim je zejm takov pizpsoben daleko obtnj, nebo si kapitalistick podnikn a liberln demokracii ztotouj s tlakem zpadn kultury. Navc islm odmt vst dlic ru mezi veejnou a soukromou sfrou svch vcch. Pesto vak maj tyto dv civilizace", kesanstv a islm, vce spolench rys ne toho, co je odliuje, o em ostatn svd i dva citty v vodu tto kapitoly. Ob tato nboenstv ve sv tiscilet historii inspirovala stovky krvavch vlek; ob vak tak maj velmi silnou tradici tolerance a umrnnosti. Musme doufat, e tyto dv kultury najdou cestu, jak t v mru vedle sebe. Nyn se podvme na novj vvoj nboenstv v zpadnch zemch.
SOUASN VVOJ NBOENSTV NA ZPAD
V zpadn Evrop se v posledn dob vynoila cel ada novch nboenskch hnut. Vychzej z nejrznjch nboenskch tradic, kter byly na Zpad donedvna tm neznm. Vtina z nich pichz ze Spojench stt nebo z Orientu. Jejich lenstvo tvo astji konvertit ne ti, kdo byli v danm nboenstv vychovni. Pevauj mezi nimi vzdlan lid ze stedostavovskch rodin. Vtina novch nboenskch hnut vyaduje po svch lenech daleko vce asu a zvazk, ne si nrokuj zaveden crkve. O nkterch je znmo, e pouvaj techniku tzv. bombardovn lskou, aby si zskaly naprostou oddanost jedince. Potenciln konvertita je zaplavovn projevy pozornosti a bezvhradn, okamit lsky tak dlouho, dokud ho tato citov ofenzva nevthne do skupiny. Nkter ta-
NBOENSTV
kov hnut (moonist, scientologov) bvaj obas obviovna z vymvn mozk": sna se ovldnout mylen svch pvrenc do t mry, e tito lid ztrat schopnost samostatnho rozhodovn. Vzkumy vak ukazuj, e tuto pedstavu rozhodn nelze zobecnit. Vtin nboenskch hnut se takovou nadvldu nad svmi leny zskat nepoda a ani o ni neusiluj. Potenciln lenov jsou obvykle schopni jejich nmluvy" odmtnout, pokud si to pej. Aktivita zavedench crkv m sklon k trvalmu mrnmu poklesu. V Anglii a Walesu chodilo v roce 1851 jednou tdn do kostela 40 procent obyvatel, ale o sto let pozdji u to bylo jen 20 procent a dnes se tento poet bli pouhm deseti procentm. Vvoj je ale ponkud nerovnomrn, protoe se pokles tk jen velkch trinitskch crkv, tj. tch, kter vyznvaj trojjedinho Boha - Otce, Syna a Ducha. K tm pat angliknsk crkev (nominln se k n dosud hls 70 procent Brit, ale vtina z nich zavt do kostela jen prkrt za ivot, pokud vbec), katolci, metodist a presbyterini. Poet len netrinitskch denominac, jako jsou mormoni nebo Svdkov Jehovovi, se naopak zvil. Mnohem vt vliv na bn ivot ne kdekoli jinde v Zpadn Evrop maj nboensk rozdly v Severnm Irsku. Stety mezi katolky a protestanty, k nim tam dochz, bvaj prudk a nsiln, pestoe se jich astn na obou stranch pouze menina vcch. Vliv nboenstv v Severnm Irsku lze jen tko oddlit od dalch faktor, kter se na neptelstv podlej: vtina katolk douf ve spojen Irsk republiky a Severnho Irska do jedinho nrodnho sttu, zatmco protestanti tuto verzi odmtaj. Krom nboenstv se zde uplatuje i nacionalismus a rzn politick nzory.
436
NBOENSTV
Nboenstvi ve Spojench sttech: rozmanitost a fundamentalismus Postaven nboenskch organizac ve Spojench sttech se od Evropy vrazn li. Nboensk svoboda byla vtlena do americk stavy daleko dve, ne se tolerance a rovnoprvnost rznch vyznn prosadila v kterkoli jin zpadn spolenosti. Prvn amerit osadnci byli puritni, kte uprchli ped nboenskm tiskem ze strany politick moci v Anglii; trvali proto na plnm oddlen crkve od sttu. Amerian nikdy nemli oficiln" crkev, jakou pedstavovali v jejich pvodn vlasti anglikni. V dnench Spojench sttech nachzme daleko vt rozmanitost vyznn ne v kterkoli jin prmyslov zemi. V ostatnch zpadnch zemch je obvykle vtina obyvatel alespo nominlnmi leny jedn hlavn crkve - ve Velk Britnii angli knsk, v Itlii, Francii nebo panlsku katolick. Amerian se z 90 % povauj za kesany, ale hls se k nejrozmanitjm proudm, crkvm a denominacm, od nepatrnch skupin tajcch jen pr set len pes 90 nboenskch organizac, kter vykazuj vce ne 50 tisc pvrenc, a po 22 nejvtch, je pesahuj jeden milion. Padestimilionov obec mskch katolk je vbec nejpoetnj crkv v USA; pesto zstv meninou, kter pedstavuje jen 27 % americkch vcch. Asi 60 % tvo protestanti, rozdlen do etnch denominac (baptist, metodist, luterni atd.). Nejvt nekesanskou skupinou jsou idovsk kongregace, kter maj asi est milion len. Mra religiozity ve Spojench sttech je daleko vy ne ve vtin evropskch zem. Podle przkumu veejnho mnn provedenho v roce 1985 vilo 95 % Amerian v Boha; 80 % se hlsilo k ve v zzraky a posmrtn ivot, 72 % vilo v andly a 65 % v bla (Stark a Bainbridge, 1985). V roce 1994 uvedlo 84 % americkch respondent, e se povauj za vc". Tent dotaznk ukzal, e 44 % Amerian chod alespo jednou tdn do kostela nebo synagogy; vtina z nich tvrdila, e jsou ve sv kongregaci aktivn. Naproti tomu ve Velk Britnii chodilo jednou tdn do kostela pouze 14 %, ve Francii 10 % a ve vdsku pouh 4 % (viz The Economist, 8. ervence 1995, str. 20). V roce 1995 byl nad Bosnou sestelen americk pilot Scott O'Grady; proil est dramatickch dn, ne se ho podailo zachrnit. Ze veho nejdve bych chtl podkovat Bohu," ekl svtovm sdlovacm prostedkm. Nebt Jeho lsky ke mn a m lsky k Nmu, nebyl bych to peil. To On m zachrnil a m srdce to v." Kdyby byl nco podobnho prohlsil britsk nebo francouzsk pilot, vyvolalo by to mrn div, ale u Ameriana to bylo veobecn povaovno za zcela nor mln. Od druh svtov vlky probh v USA dosud nejmohutnj vlna zakldn novch nboenskch hnut (vetn nebvalho tpen a sjednocovn existujcch denominac). Vtina z nich po ase zanik, ale nkter z nich doshla pozoruhodnho spchu. Pkladem je Crkev sjednocen, kterou zaloil Korejec Sun Myung Moon. Tato sekta se objevila na americk scn na potku 60. let, kdy vykazovala
437
NBOENSTV
Procento vcch v jednotlivch zemch, 1990-1993

Zdroj: World Values Study Group, pevzato z The Economist, 8. ervence 1995, str. 20.
vechny typick rysy chiliastickho hnut. Moonovi pvrenci pijali jeho proroctv, e svt skon v roce 1967, ale kdy se v tom roce nic zvltnho nestalo, nevedlo to k zniku sekty. Podobn jako mnoz jin vdcov chiliastickch hnut se Moon z nespnho proroctv pouil, upravil svou doktrnu a zskal tak jet vce pvrenc. Uen moonist" je smsic kesanskho fundamentalismu, antikomunismu a vchodnch vliv; nov lenov prochzej psnm nboenskm drilem. Nejvznamnjm rysem americkho vvoje v poslednm tvrtstolet je ovem nrst kesanskho fundamentalismu, kter hls, e veker politika, vlda, podnikn, rodinn ivot a lidsk innost vbec by se mla dit striktn podle Bible (Capps, 1990). Fundamentalismus je reakc proti liberln teologii a proti tm lidem, kte obas zajdou do kostela, ale jinak neprojevuj o nboenstv aktivn zjem. K nejvlivnjm skupinm tohoto typu pat Konvence baptist americkho Jihu (Southern Baptist Convention) se tincti miliony len a adventist sedmho dne. Rozhodujc podl na zmnch, k nim dolo od 60. let na americk nboensk scn, maj elektronick sdlovac prostedky (rozhlas a televize). Jako prvn zaal rozhlasu pravideln vyuvat baptistick kazatel Billy Graham, kter si pomoc masovch mdi zskal ohromn poet pvrenc. V poslednch dvaceti letech jsme svdky stle rafinovanjho a systematitjho vyuvn mdi k eni nboenskch poselstv a zskvn finann podpory. Vznikly rozhlasov a televizn crkve", kter se orientuj spe na psoben v medilnm prostoru ne na setkvn mstnch kongregac. Prostednictvm satelitn televize dnes mohou bt tyto
438
NBOENSTV
nboensk poady vyslny nejen do ostatnch prmyslovch zem, ale i do Tetho svta (napklad do Afriky a Asie). K prkopnkm medilnch crkv" pat prv fundamentalist a jin skupiny usilujc o konverzi nevcch. Jedna z pin spov v tom, e televize pstuje kult hvzd, kter je jako stvoen pro psoben charismatickch jedincm; umouje jim pravideln promlouvat k tiscm nebo dokonce milionm divk. Po vzoru Billyho Grahama se objevili dal extrmn spn televangelist" (Jim Bakker, Jerry Falwell, Pat Robertson), kte se zamili takka vlun na rozhlas a televizi. Nkter z tchto kazatel asem postihly rzn finann nebo sexuln skandly, kter znan pokodily jejich povst. Objevuj se proto nzory, e mediln crkve u pekroily svj zenit. Je mon, e amerit fundamentalist zanaj ztrcet sv dominantn postaven, ale spojen nboenstv a hromadnch sdlovacch prostedk tm pravdpodobn nekon. Jak jsme vidli v kapitole 14, pedstavuj televize, rozhlas a dal formy elektronick komunikace jeden z urujcch faktor souasnho svtovho vvoje, co bude nepochybn i nadle stimulovat jejich vyuvn k nboenskm elm. Kazatel Pat Robertson, kter se v roce 1988 nespn uchzel o kandidaturu na prezidenta za republiknskou stranu, zaloil vlivn politick hnut nazvan Kesansk koalice. Tato koalice m dnes 1,6 milionu len a znan finann prostedky, kter j umouj innou lobbystickou a propagan innost. V roce 1995 pedloila nvrh smlouvy s americkou rodinou", jej soust ml bt zkaz potrat, daov levy pro rodiny, zpsnn podmnek ve vznicch a potlaen pornografie. Liberln pedstavitel americkch crkv na to reagovali svou Vzvou k obnov". Souhlasili s argumentem Kesansk koalice, e se morln hodnoty musej stt znovu soust politick debaty, ale namsto konzervativnch hodnot republiknsk pravice vyzdvihli idely humanismu a tolerance. Americk kesansk fundamentalismus se prostednictvm mision i do vchodn Evropy, zejmna do bvalho Sovtskho svazu. Zvlt siln je vak jeho vliv v zemch Latinsk Ameriky, kde se vyslaj americk televizn programy. Protestantsk smry typu letninch hnut se dnes vrazn prosazuj v tradin katolickch zemch, jako jsou Brazlie a Chile.
ZVR: NBOENSTV, SEKULARIZACE A SOCILN ZMNY
Vidli jsme, e ve Spojench sttech vzkvtaj vedle etablovanch crkv i etn kulty a sekty, zatmco v rnu a jinch oblastech Stednho Vchodu, v severn Africe a na indickm subkontinentu se dynamicky rozvj islmsk fundamentalismus, jen spn vzdoruje zpadnm vlivm. Severn Irsko zstv po stalet oste rozdleno na protestanty a katolky, jejich aktivist mezi sebou asto oteven bojuj. Pape je na svch cestch po Latinsk Americe naden vtn miliony
439
NBOENSTV
katolk. Kdy si to vechno pedstavme, me nm tvrzen o poklesu vznamu nboenstv v modernm svt pipadat mlo vrohodn. Sociologov se pesto vcemn shoduj, e se dlouhodob trend k takovmu poklesu skuten projevuje. Proces, v nm nboenstv ztrc vliv nad mnoha sframi spoleenskho ivota, oznaujeme jako sekularizaci. M nkolik dimenz. Na prvnm mst stoj pokles lenstv a aktivity v crkvch a nboenskch organizacch, kter se s vjimkou USA projevuje ve vech prmyslovch sttech. Podobn vvoj, jak jsme popsali na ppad Velk Britnie, byl zaznamenn po cel zpadn Evrop, nevyjmaje ani katolick zem jako Francii a Itlii. Italov se nadle astn bohoslueb a vznamnch nboenskch ritul ve vtm potu ne Francouzi, ale pokles je patrn v obou ppadech. Druh z hlavnch rozmr sekularizace se tk toho, do jak mry si crkve a jin nboensk organizace udruj svj spoleensk vliv, majetek a presti. V minulosti se crkve tily velk ct a mly vznamn vliv na vldy a spoleensk instituce. Do jak mry to jet plat? Odpov na tuto otzku je jasn: i kdy se omezme jen na prbh 20. stolet, vidme zeteln pokles spoleenskho a politickho vlivu nboenskch organizac, a to v celosvtovm mtku (by se setkvme i s vjimkami) . Pedstavitel crkv u nemohou automaticky oekvat, e budou mt vliv na dritele moci. Nkter zaveden crkve jsou sice i nadle velice majetn a rzn nov hnut rychle bohatnou, ale mnoho etablovanch nboenskch organizac zpas s rostoucmi finannmi problmy. Kostely a jin modlitebny jsou asto na prodej anebo chtraj. Tet vznamn rozmr pedstavuj nzory a hodnotov mtka lid, tedy mra jejich religiozity. Mra asti na bohoslubch ani spoleensk presti a vliv crkv toti zjevn nejsou pmm vrazem toho, emu lid v a jak maj idely. Mnoz lid maj hluboce osobn vztah k Bohu a v v kesansk i jin zsady, ani by se pravideln astnili bohoslueb i jinch veejnch ritul. A naopak, pravideln ast nemus nutn vyplvat ze silnho zaujet pro nboensk mylenky. Nkdo chod do kostela jen ze zvyku nebo proto, e se to od nho v jeho komunit oekv. Podobn jako u jinch aspekt sekularizace musme i u religiozity znt co nejpesnji minul stav, chceme-li zhodnotit jej souasn pokles. V mnoha tradinch spolenostech, stedovkou Evropu nevyjmaje, bylo nboensk zaujet v kadodennm ivot mnohdy men a sehrvalo mn vznamnou roli, ne se bn soud. Historick studie napklad ukazuj, e v Anglii mlo mnoho obyejnch lid k ve dost vlan pstup. Ve vtin kultur, zvlt pak ve vtch tradinch spolenostech, existovali i nboent skeptici (Ginzburg, 1980). Pesto je nesporn, e vliv nboenskch mylenek na nae uvaovn je dnes daleko men, ne tomu bylo v tradinm svt - zvlt pokud pod pojem nboenstv zahrneme i celou klu nadpirozench jev, ve kter lid vili. Vtina z ns u prost nevnm ve svm okol trval uplatovn boskch a duchovnch sil. Nkter z hlavnch zdroj napt v souasnm svt, napklad mezi Izraelem a okolnmi muslimskmi zemmi, jsou alespo sten nboenskho charakte-
NBOENSTV
ru. Vtina konflikt a vlek vak m sekulrn rz a vychz z rznch politickch a ekonomickch zjm. A u hodnotme kterkoli ze t rozmr sekularizace, dospvme nutn k nzoru, e se vliv nboenstv za poslednch sto let snil. Meme tedy uzavt, e se autoi 19. stolet vlastn nemlili a e odumrn nboenstv bude prost jen ponkud delm procesem, ne Marx, Durkheim a Weber pedpokldali? To je velice sporn. Spe se zd, e nboenstv ve svch tradinch i novch podobch zstane i nadle pitaliv. Modern racionalistick mylen a nboensk pedstavy dnes existuj bok po boku a vldne mezi nimi znan napt. Mnoh aspekty na existence se staly domnou racionalistickho uvaovn a nezd se, e by se v dohledn budoucnosti mohly z jeho nadvldy vymanit. Lze vak oekvat, e se budou nadle objevovat reakce proti racionalismu, kter povedou k obdobm nboenskho oiven. Na svt je nejsp jen velmi mlo lid, kte nikdy v ivot nepoctili ani zblesk nboenskho citu. Vda a racionalismus navc ml o tak zkladnch otzkch, jakmi jsou smysl a cl lidskho ivota - otzkch, jim naopak nboenstv vdy vnovalo prvoadou pozornost.
17. KAPITOLA
Msta a rozvoj modernho urbanismu
MSTA A ROZVOJ MODERNHO URBANISMU
TRADIN MSTO Podle modernch mtek byla msta v tradinch spolenostech vtinou velmi mal. Napklad Babylon, jedno z nejvtch starovkch mst na Stednm vchod, se rozkldal na zem pouhch pti tverench kilometr a ani v dob svho nejvtho rozkvtu neml vce ne patnct nebo dvacet tisc obyvatel. Prvn msta spatila svtlo svta piblin 3500 let p. n. 1. v dolch ek - Nilu v Egypt, Tigridu a Eufratu na zem dnenho Irku a Indu na zem dnenho Pkistnu. m, kter byl za vldy csae Augusta zdaleka nejvtm starovkm mstem (nepotme-li msta nsk), obvalo piblin 300 tisc obyvatel. Vtina mst starho svta mla pes rozdlnost jednotlivch civilizac nkter spolen rysy. Obvykle byla obehnna hradbami. Hradby, kter pvodn slouily k obran, zdrazovaly oddlen mstsk komunity od venkova. stedn prostor, jeho soust asto bvalo rozshl veejn prostranstv, byl nkdy obklopen dalmi, vnitnmi hradbami. Pestoe bylo v tomto prostoru trit, liilo se centrum starovkho msta velmi vrazn od obchodnch tvrt v dnench modernch metropolch. Hlavn budovy, jako napklad chrmy nebo soudn palce, slouily tm vdy nboenskm nebo politickm elm. Obydl vldnouc tdy i elity byla vtinou soustedna v blzkosti centra, zatmco mn privilegovan vrstvy ily spe pi okrajch msta. Nkte obyvatel bydleli vn hradeb, ale v ppad toku byli schopni se rychle pod jejich ochranu uchlit. Jednotliv etnick a nboensk skupiny byly vtinou soustedny v samostatnch tvrtch, kter jim byly vyhrazeny a v nich jejich pslunci ili i pracovali. Nkdy byla i kad z tchto tvrt obehnna zd. stedn nmst, kde se odehrvala slavnostn shromdn, byla obvykle pli mal a mohla se na nich sejt pouze men st obyvatel. To velmi ztovalo pedvn informac; komunikace mezi obyvateli msta mla dosti nahodil charakter a vznamn zprvy se obyvatelstvo asto dozvdalo od hlasatel, kte je hlasit vyvolvali. Pestoe mla nkter tradin msta velk dopravn komunikace, ve vtin z nich bylo mlo ulic" v dnenm slova smyslu. Cesty pedstavovaly asto jen pruhy pdy, kde zatm nikdo nic nepostavil. Vtina lid mla sv obydl i dlnu v jednom dom a nezdka dokonce v jedn mstnosti. Pojem cesta do prce" byl vce mn neznm. V nkterch tradinch sttech spojovaly jednotliv msta st silnic, kter vak slouily pevn vojenskm elm. Cestovn bylo zdlouhav a zstvalo dlouho specializovanou zleitosti, protoe jedin kupci a vojci pravideln cestovali na del vzdlenosti. Msta byla v tradinch sttech hlavnmi stedisky vdy, umn a kultury, ale jejich vliv na zemdlsk oblasti byl vtinou pomrn mal. ilo
444
v nich jen velmi mal procento obyvatelstva a rozdly mezi mstem a venkovem byly obrovsk. Velk vtina lid ila v malch venkovskch obcch a jen velmi zdka pichzela do styku s jinmi obyvateli mst ne s nkolika sttnmi ednky i kupci. V tto kapitole se budeme zabvat modernmi msty a pokusme se analyzovat nkter zkladn zmny, jimi se li n dnen svt od tradinho. Ve vech prmyslovch zemch dnes ije vtina obyvatel v mstskch oblastech. Krom toho souasn mstsk zpsob ivota neovlivuje jen samotn jejich obyvatele, ale psob na celou populaci. Nejprve se zamyslme nad ohromnm rstem mst za posledn stolet a seznmme se s nktermi pednmi urbanistickmi teoriemi. Pak porovnme rzn modely urbanizace ve Velk Britnii, Spojench sttech a zemch Tetho svta.
HLAVN RYSY MODERNHO URBANISMU Vechny modern prmyslov spolenosti jsou znan urbanizovny. Nejvt msta v prmyslovch zemch maj a kolem dvaceti milion obyvatel a v tzv. konurbacch - shlucch mst vytvejcch rozshl zastavn oblasti - ije obyvatel dokonce jet mnohem vce. Nejkrajnj podobou mstskho ivota je megalopolis - msto mst". Tento termn vznikl ve starovkm ecku a oznaoval mstsk stt, kter byl chloubou tehdej civilizace. Dnes vak ji nem s tehdejmi sny nic spolenho. V modern dob byl poprv pouit k oznaen severovchodnho pobe Spojench stt, konurbace dlouh piblin 700 kilometr, kter zan na sever od Bostonu a kon jin od Washingtonu; v tto oblasti ije asi 40 milion lid. Mstsk populace tm stejn velikosti a hustoty je soustedna i v oblasti americkch a kanadskch Velkch jezer. Velk Britnie, kolbka prmyslov revoluce, byla prvn zem, v n se spolenost zaala mnit z venkovsk na pevn mstskou. V roce 1800 ilo mn ne 20 procent obyvatel ve mstech s vce ne 10.000 obyvateli, ale kolem roku 1900 to bylo u 74 procent. Hlavn msto Londn bylo v roce 1800 domovem piblin 1,1 milionu lid, ale do potku 20. stolet jeho populace vzrostla na vce ne 7 milion. Londn byl tehdy zdaleka nejvtm mstem na svt - ohromnm prmyslovm, obchodnm a finannm centrem v srdci tehdy jet rostoucho britskho impria. Ve vtin ostatnch evropskch zem i ve Spojench sttech dolo k urbanizaci o nco pozdji, ale jakmile nastoupila, byl jej prbh mnohdy jet rychlej. V roce 1800 byly Spojen stty daleko mn urbanizovny ne nejrozvinutj evropsk zem t doby a v obcch vtch ne 2.500 osob ilo necelch deset procent obyvatel. Dnes v nich ije vce ne ti tvrtiny Amerian. Mezi rokem 1800 a 1900 stoupl napklad poet obyvatel New Yorku z 60.000 na 4,8 milionu! Urbanizace je ve 20. stolet globlnm procesem, do nho se stle vce zapojuje
445
Svtov msta pesahujc 10 milion obyvatel v letech 1950, 1994 a 2015 (oekvan hodnoty)
Zdroj: Svtov banka, pevzato z The Economist, 29.ervence 1995, str. 5.
446
i Tet svt. Ped rokem 1900 se tm veker rozvoj mst odehrval na Zpad. V dalm plstolet sice dolo i ve Tetm svt k uritmu rstu mst, ale jejich nejvt rozvoj nastal a asi v poslednch 40 letech. V letech 1960 a 1992 se poet obyvatel mst na celm svt zvil o 1,4 miliardy a v dalch patncti letech se pedvd rst o dal miliardu. V rozvojovch zemch se celkov poet urbanizovan populace zvyuje kadoron o poet obyvatel celho panlska. Mstsk populace rostou mnohem rychleji ne celkov poet obyvatel na svt: v roce 1975 ilo v mstskch oblastech 39 procent svtov populace a odhady Organizace spojench nrod pedpokldaj, e toto slo v roce 2000 doshne 50 % v roce 2000 a v roce 2025 dokonce 63 % . Ve vchodn a jin Asii bude v roce 2025 t piblin polovina svtovho obyvatelstva. Piblin ve stejn dob by tak mla jak africk, tak jihoamerick msta pedstihnout evropsk.
Rozvoj modernch velkomst
Statistikov a vdci zkoumajc spoleensk procesy zaali mezi malmi msty a velkomsty rozliovat a na pelomu 20. stolet. Metropole s velkm potem obyvatel se obvykle svm kosmpolitnm charakterem odliovaly od mench center a jejich vliv sahal za hranice stt, na jejich zem se nachzely. Na rstu velkomst se vznamn podlela migrace lid ze statk, vesnic a msteek. Tato migrace byla asto mezinrodn: lid se sthovali z venkovskho prosted pmo do mst v clovch zemch. Uebnicovm pkladem je migrace velkho potu Evropan z chudho zemdlskho prosted do Spojench stt. Mezinrodn migrace do mst probhala tak mezi jednotlivmi evropskmi stty. Zemdlci a venkovan se sthovali do mst (stejn jako se to dnes ve velkm mtku dje v zemch Tetho svta) hlavn pro nedostatek pleitost v zemdlskch oblastech - lkaly je vhody a pednosti mst, kde ulice byly dldny zlatem" (pracovn pleitosti, bohatstv, irok kla zbo a slueb). Navc se msta stala stedisky finann a prmyslov moci. Podnikatel nkdy vytveli nov mstsk oblasti tm z nieho. Poet obyvatel Chicaga vzrostl roku 1900 na vce ne dva miliony, akoli jet kolem roku 1830 byla tato oblast tm neobydlen. Vvoj modernch velkomst ml obrovsk vliv nejenom na zvyky a chovn lid, ale tak na jejich mylen a ctn. Nzory na vliv mst na sociln ivot se ji na potku vvoje velkch mstskch aglomerac v 18. stolet polarizovaly a zstvaj vyhrann dodnes. Nkte autoi povaovali velkomsto za symbol vymoenost civilizace", za zdroj dynamiky a kulturn tvoivosti (Schorske, 1963). Podle nich poskytuj metropole nejvce pleitost k ekonomickmu a kulturnmu rozvoji a sktaj lidem pohodl a uspokojen. James Boswell asto vyzdvihoval pednosti Londna, kter pirovnval k muzeu, zahrad, nekonenm hudebnm variacm" (Byrd, 1978, str. 92). Jin autoi vak oznaovali velkomsto za kouc peklo, v jeho ulicch se tsn agresivn davy lid, kte si navzjem nedvuj; jako semenit zloinu, nsil a zkaenosti.
447
Interpretace mstskho zpsobu ivota
Bhem 19. a potkem 20. stolet, kdy velkomsta rostla jako houby po deti, nachzela tato rozdln hlediska nov formy vyjden. Kritikov mli pro sv vhrady mnoho dvod, protoe ivotn podmnky chudiny v nejrychleji se rozvjejcch mstskch oblastech byly asto otesn. Anglick romanopisec a sociln kritik George Gissing v 70. letech 19. stolet osobn zakusil extrmn bdu v Londn a Chicagu a jeho popisy londnskho East Endu, jedn z nejchudch st msta, sktaj velmi neradostn obrzek. Gissing vylil tuto tvr takto:
mnostv pchnoucch ulic s trhy, tovrnami, staveniti a ponurmi skladiti, zadnch uliek s nesetnmi dlnami, pinavch dvork a prjezd vedoucch do zamoench doupat; vudyptomn lopota v t nejhor, pokoujc podob; velk silnice burcejc petenmi nkladnmi vozy, s dlabou prolapanou pracujcmi osobami toho nejhrubho zrna, vyjevujcmi nouzi v jej nejohyzdnj podob" (Gissing, 1973, str. 25-6).
Chudob v americkch mstech byla v t dob vnovna men pozornost ne v evropskch. Koncem stolet vak u reformtoi stle astji odsuzovali otesn stav rozshlch st New Yorku, Bostonu, Chicaga a dalch velkomst. Dnsk pisthovalec Jacob Riis, kter se stal reportrem New York Tribune, procestoval cel Spojen stty, aby dokumentoval tehdej bdu a pednel o nezbytnosti reforem. Jeho kniha How the Other Half Lives (Jak ije druh polovina), kter vyla roku 1890, vzbudila znanou pozornost (Riis, 1957, Lane, 1974). K jeho hlasu se pidvali i dal autoi. Nsledujc ukzka se tk bostonsk chudiny:
Ve velkm kesanskm mst zemel bez ptel, hladem! Vyhladovn k smrti tam, kde je tolik skvlch hodovnch sn! Ve mst nemocnic zemel ve vzen! Bez domova zemel v zemi, kter se pyn tm, e je domovem pro kadho! Ve mst milion zemel bez penz! (Citovno v: Lees, 1985, str. 128-9)
Rozsah chudoby a propastn rozdly mezi mstskmi tvrtmi patily mezi hlavn initele, kter vyvolvaly potebu sociologick analzy ivota ve mstech. Nepekvapuje tedy, e prvn velk sociologick studie a teorie o podmnkch ivota v modernch mstech pochzely z Chicaga - msta, kter se vyznaovalo mimodn rychlm rstem a velmi vraznmi projevy nerovnosti.
448
URBANISTICK TEORIE Chicagsk kola
ada autor, kte psobili mezi 20. a 40. lety 20. stolet na Chicagsk univerzit zejmna Robert Park, Ernest Burgess a Louis Wirth - pila s nzory, je se na dlouh lta staly zkladem teorie a vzkumu sociologie msta. Dv koncepce vyvinut touto chicagskou kolou" si zaslou zvltn pozornost. Jednou z nich je takzvan ekologick pstup k analze msta; druh, jejm autorem byl Louis Wirth, popisuje urbanismus jako zpsob ivota (Park, 1952, Wirth, 1938).
Ekologie msta
Ekologie je termn pevzat z prodnch vd: jde o studium adaptace rostlinnch a ivoinch organism na okoln prosted. (V tomto smyslu se s nm tak setkvme u ochrany ivotnho prosted, kter se vnuje kapitola 19.) V prod jsou organismy asto rozmstny v ternu systematicky tak, aby bylo dosaeno rovnovhy mezi jednotlivmi druhy. Chicagsk kola zastvala nzor, e umstn velkch mstskch center a jejich rozdlen do rznch typ meme vysvtlit pomoc obdobnch princip. Msta nerostou nahodile, nbr reaguj na pzniv podmnky okolnho prosted. Jako pklad lze uvst, e velk mstsk aglomerace v modernch sttech obvykle vyrstaj podl ek, v rodnch ninch nebo na kiovatkch obchodnch cest i eleznic. Podle Parka se jednou zaloen msto stv velkm tdcm mechanismem, kter ...neomyln z cel populace vybr jednotlivce nejlpe uzpsoben k ivotu v urit oblasti nebo v uritm prosted" (Park, 1952, str. 79). Ekosystm" msta je rozdlen do jednotlivch nik" psobenm kompetice, invaze a sukcese, podobn jako je tomu v biologick ekologii. Podvme-li se na ekologii jezer v prodnm prosted, zjistme, e sout mezi rznmi druhy ryb, hmyzu a jinmi organismy vede k nastolen pomrn stabiln rovnovhy mezi nimi. Tato rovnovha je poruena, jestlie dojde k invazi novho druhu, jen se pokus jezero osdlit. Nkter organismy, kter ily v centrln oblasti jezera, jsou vytlaeny a donuceny t na jeho okrajch. Druhy, kter se pisthovaly, se pak stvaj jejich nstupci v centrln oblasti. Ekologick pojet urbanismu nachz ve form osdlovn, pohybu a pesun ve mstech obdobn zkonitosti. Rozvoj jednotlivch tvrt odr to, jak se jejich obyvatel pizpsobuj a zpas o sv ivobyt. Velkomsto si meme pedstavit jako mapu oblast charakterizovanch rznmi a mnohdy protichdnmi socilnmi ukazateli. V potench stadich rstu modernch mst se prmysl objevuje na mstech vhodnch pro dopravu surovin. Populace se zpotku sousteuje okolo tchto pracovi, kter s rostoucm potem obyvatel nabvaj stle rozmanitjch forem. Vznikl prosted se zrove stv stle pitalivjm a dochz k souti o jeho zskn. Hodnota pdy i majetkov da roste a ztuje ivot v centrlnch
449
tvrtch, jejich obyvatelm nezbv ne t ve patnch podmnkch a v chtrajcch domech s nzkmi njmy. V centru zan pevaovat obchod a zbava, zatmco bohat lid se sthuj do nov se tvocch pedmst kolem obvodu msta. Ta vznikaj pedevm v okol dopravnch tepen, kter et as potebn k cest do prce. Oblasti mezi tmito cestami se pak vyvjej pomaleji. Msta jsou asto vystavna v soustednch kruzch rozdlench na jednotliv segmenty. Oblasti vnitnho msta jsou obvykle tvoeny smsic obchodn prosperity a upadajcch soukromch dom. Kolem nich se rozkldaj star, tradin dlnick tvrt. Jet dle smrem z msta jsou pedmst, ve kterch vtinou ij skupiny s vymi pjmy. V jednotlivch segmentech tchto soustednch krunic se odehrvaj procesy invaze a sukcese. S pokraujcm padkem oblast blzko centra se do tchto st nkdy zanaj sthovat etnick meniny, co pispv k tomu, e stle vce jejich bvalch obyvatel tyto zny opout; nastv hromadn odliv do jinch tvrt msta nebo na pedmst. I kdy ekologie msta na jistou dobu vyla z mdy, ada autor ji pozdji oivila a dle rozpracovala, co plat pedevm o Amosu Hawleym (1950, 1968). Na rozdl od svch pedchdc, kte se soustedili na sout o omezen zdroje, vak Hawley kladl draz na vzjemnou zvislost jednotlivch st msta. Hlavnm zpsobem, jm se lid pizpsobuj svmu okol, je podle nj diferenciace - specializace skupin a profes. Skupiny, na nich je vtina lid zvisl, zskvaj dominantn roli, kterou asto vyjaduje i poloha msta, kde pracuj. Napklad velk komern firmy jako banky nebo pojiovny poskytuj klov sluby pro mnoho obyvatel velkomsta, a nachzme je proto obvykle v centrlnch oblastech. Hawley ovem zdrazuje, e zny, kter se vyvjej v mstskch oblastech, vznikaj nejenom na zklad vztah prostorovch, ale i na zklad vztah asovch. Komern orientace velkomsta je vyjdena nejen zpsobem vyuit pdy, ale tak rytmem innost vednho ivota, jak o tom svd napklad dopravn piky. asov struktura kadodennho ivota tak odr hierarchii tvrt ve mst. Ekologick pstup byl nejen zajmavou teoretickou perspektivou, ale i pnosem pro mnoh praktick vzkumy. Mnoho studi msta jako celku i jeho jednotlivch tvrt se inspirovalo ekologickm mylenm - napklad zmnnmi koncepcemi invaze" a sukcese". Pesto lze proti tomuto pstupu uvst i adu nmitek. Ekologick hledisko asto podceuje vznam zmrnho projektovn a plnovn mst a pohl na vvoj msta jako na prodn" proces. Modely prostorovho uspodn vyvinut Parkem, Burgessem a jejich kolegy byly odvozeny z americkch zkuenost a neodpovdaj jim ani vechny typy mst ve Spojench sttech, nato pak msta evropsk, japonsk nebo ve Tetm svt.
Urbanismus jako zpsob ivota
Wirthova teze o urbanismu jako zpsobu ivota se spe ne vnitn diferenciace mst tk toho, m je urbanismus jako forma sociln existence. Wirth tvrdil, e:
450
stupe urbanizace souasnho svta neme bt pln a pesn vyjden procentem obyvatelstva ijcho ve mstech. Vlivy, ktermi psob msto na sociln ivot lovka, jsou vraznj, ne by vyplvalo z tohoto procenta, protoe msto nen jen obydlm a pracovitm modernho lovka, ale je stle vce inicianm a dcm stediskem ekonomickho, politickho a kulturnho ivota. I ty nejvzdlenj obce stahuje na svou obnou drhu a propojuje rzn oblasti, lidi a innosti do jedinho celku" (Wirth, 1938, str. 342).
Wirth zdrazoval, e ve mstech ije velk poet lid v tsn vzjemn blzkosti, ani by se pitom osobn znali. To pedstavuje zsadn rozdl proti malm tradinm vesnicm. Kontakty mezi obyvateli mst jsou vtinou jen zbn a slou jako prostedek k jinm clm, ne k tomu, aby samy o sob poskytovaly lidem uspokojen. Interakce s prodavai v obchodech, pokladnky v bankch, cestujcmi nebo prvodmi ve vlacch jsou krtk a neosobn. Lid do nich nevstupuj kvli interakci samotn, ale za njakm jinm elem. Protoe jsou obyvatel mst vysoce mobiln, zstvaj pouta mezi nimi pomrn slab. Lid jsou trvale zapojeni do mnoha rozlinch innost a situac; tempo ivota" je rychlej ne na venkov. Sout pevauje nad spoluprac. Wirth pipoutl, e sociln vztahy ve mstech vedou k vytven tvrt rznho charakteru, z nich nkter si zachovvaj rysy malch obc. Napklad v pisthovaleckch tvrtch nachzme tradin typy svazk mezi rodinami a vtina lid zn ostatn osobn. m vce se vak takov tvrti stvaj soust mstskho prosted v irm smyslu, tm mn tchto rys pev. Wirthovy mylenky si prvem zskaly znan ohlas. Lze jen tko popt, e mnoh kadodenn vztahy mezi lidmi ve mstech maj neosobn charakter a e se to stv do jist mry typickm pro modern spolenost jako celek. Jako odstraujc pklad neosobnosti velkomsta se nkdy uvd neblaze proslul ppad vrady Katheriny Genoveseov, k n dolo 13. bezna 1964 v New Yorku. Tato ena se vracela pozd v noci dom bohatou st Queensu a po cest byla tikrt pepadena; tet tok, kter se odehrl na chodb jejho domu, se j stal osudnm. Neosobnost msta se projevila ve lhostejnosti pihlejcch. Celkem ticet osm dnch oban bylo svdky napaden, ale ani jeden z nich nepiel Genoveseov na pomoc ani nezavolal policii. V novinch potom psali, e msto oloupilo Katherine Genoveseovou o ptele" (Latane a Darley, 1970). Ale ona urit mla ptele. Kde byli, kdy je potebovala? Vzhledem k povaze velkomstskho ivota byli bezpochyby nkde ve svch domovech - na Manhattanu, Long Islandu nebo Brooklynu - a nevdli o jej situaci. Velkm pnosem Wirthovy teorie je poznn, e se urbanismus netk jen sti spolenosti, ale vyjaduje a ovlivuje povahu irho socilnho systmu. Mstsk zpsob ivota je v modernch spolenostech charakteristick pro sociln ivot jako celek, a ne pouze pro ty, kdo shodou okolnost ij ve velkch mstech. Wirthova teorie m vak i sv nedostatky. Stejn jako ekologick pojet, se kterm m mnoho spolenho, vychz pevn ze studia americkch mst, ale nrokuje si veobecnou platnost pro urbanismus na celm svt. Urbanismus vak nen vdy
451
a vude stejn. Napklad starovk msta, o kterch jsme se ji zmnili, se v mnoha ohledech liila od mst v modernch spolenostech. Pro vtinu jejich obyvatel nebyl ivot o mnoho anonymnj i neosobnj ne pro obyvatele venkovskch obc. Krom toho Wirth neosobnost modernch mst ponkud pehnl. Komunity zachovvajc zk ptelsk i pbuzensk svazky petrvvaj v modernch velkomstech v daleko vt me, ne by odpovdalo jeho tvrzenm. Wirthv kolega z Chicagsk univerzity Everett Hughes o nm napsal: Louis cel ivot hlsal, jak je msto neosobn, ale pitom il s celm klanem pbuznch a ptel, s nimi ho pojily velice osobn vztahy" (Kasarda a Janowitz, 1974). V modernch velkomstech se bn setkvme se skupinami, kter Herbert Gans nazv mstt venkovan" (Gans, 1962). Jsou to teba Italoamerian ijc v centrlnm Bostonu. Takov bl" meninov tvrti dnes v americkch mstech hraj pravdpodobn men lohu ne dve, ale postupn je v centrlnch tvrtch nahrazuj komunity novch pisthovalc. A co je dleitj: jak se zd, nejsou komunity zaloen na blzkch pbuzenskch nebo ptelskch svazcch jen pozstatkem dvjho zpsobu ivota, kter alespo doasn petrvv, ale novm produktem samotnho velkomsta. Mstsk ivot je asto sm aktivn vytv. Claude Fischer se pokusil vysvtlit, pro urbanismus spe podporuje rozmanit subkultury, ne aby kadho uinil soust anonymn masy. k, e lid ijc ve mstech jsou schopni spolupracovat s ostatnmi, kte maj stejn pvod nebo zjmy, a rozvjet mstn vazby na zklad rznch nboenskch, etnickch, politickch a jinch subkulturnch orientac. Mal msto nebo vesnice vvoj takov subkulturn rozmanitosti neumouje (Fischer, 1975,1984). Pslunci etnick komunity ijc ve velkomst se vtinou ve sv pvodn vlasti vbec neznali. Po pjezdu se vak pirozen ocitaj v oblastech, kde ij lid s podobnm jazykovm a kulturnm zzemm, a vytvej tak nov subkulturn struktury. Velk msto je svtem cizch lid", ale pesto podporuje a vytv osobn vztahy. To nen paradoxn. V mstskm ivot musme oddlit veejnou sfru nhodnch setkn s cizmi lidmi a soukromj svt rodiny, ptel a koleg z prce. Po nasthovn do velkho msta me bt obtn seznmit se s novmi lidmi. Kdo se vak nasthuje do mal, tradin venkovsk komunity, ten asto brzo zjist, e vstcnost mstnch obyvatel je jen projevem zdvoilosti - a me trvat cel roky, ne ho skuten pijmou mezi sebe. To ve mst neplat. Edward Krupat to komentoval tmito slovy:
U mstskho vejce... musme nejprve rozbt tvrdou skopku. Protoe nemaj pleitost k blimu seznmen, zstvaj mnoz lid pouze znmmi tvemi, i kdy se denn vdaj na autobusovm nebo vlakovm ndra, v kavrn nebo na chodb v prci. Mnoho lid dokonce nikdy nenajde ptele, protoe nejsou dost iniciativn anebo maj obte s komunikac. Pesto lze naprosto pesvdiv doloit, e rozmanitost neznmch lid z nich kad je potencilnm ptelem - a irok spektrum ivotnch styl a zjm ve mst dvaj kadmu anci, aby si nael svj okruh. A jakmile se jednou stane soust 452
njak skupiny nebo okruhu, poet jeho monch kontakt se hned zvt na mnohonsobek. Jak dokldaj vsledky vzkum, pozitivn pleitosti ve mst asto pevauj nad omezenmi, nebo umouj lidem rozvjet a udrovat uspokojujc vztahy" (Kupat, 1985, str. 36).
Wirthovy nzory maj jistou platnost, ale ve svtle pozdjch poznatk meme ci, e pli zobecoval. Modern msta s sebou asto nesou neosobn, anonymn sociln vztahy, ale jsou tak zdrojem rozmanitosti - a nkdy i dvrnch ptelstv. Urbanismus a clen vytven prosted Novj urbanistick teorie kladou draz na to, e urbanismus nen nezvislm procesem a mus bt analyzovn v souvislosti s hlavnmi typy politickch a ekonomickch zmn. Pednmi souasnmi teoretiky urbanismu jsou David Harvey a Manuel Castells, kte oba vychzej z marxistickch pozic (Harvey, 1973, 1982, 1985, Castells, 1977,1983).
Harveyova restrukturalizace prostoru
Harvey zdrazuje, e urbanismus je soust clen vytvenho prosted, je vznik v dsledku rozen prmyslovho kapitalismu. V tradinch spolenostech byla msta zcela odlin od venkova, ale v modernm prmyslovm svt se rozdl mezi nimi str. Mechanizovan zemdlstv se stejn jako prmysl d pouze cenami a ziskem, co sociln ivot na venkov pibliuje mstskmu. V modernm urbanismu dochz podle Harveyho ke kontinuln restrukturalizaci prostoru. Vvoj je urovn zsahy sttu do zemdlsk i prmyslov vroby, tm, kde velk firmy umst sv tovrny, vzkumn a vvojov centra, ale i innost soukromch investor, kte kupuj nebo prodvaj domy a pdu. Napklad obchodn firmy neustle zvauj relativn vhody novho umstn oproti dosavadnmu. Kdy se stane vroba v jedn oblasti levnj ne v jin nebo kdy firma pejde od jednoho produktu k druhmu, zave sv pvodn kancele a tovrny a oteve nov na jinm mst. Tak me dojt v obdob rstu zisk k hromadnmu budovn kancelskch prostor v centru velkch mst. Je-li pestavba centra dovrena, hledaj investoi opt monosti pro dal spekulativn vstavbu jinde. Co pinelo zisk v jednom obdob, to se asto v nsledujcm pestane vyplcet, protoe se zmn finann klima". Jednn soukromch zjemc o koupi domu je siln ovlivnno tm, kde a nakolik vykupuj pdu velk firmy, a ovem i podmnkami pjek (hypotk) a dan urovanch vldou nebo mstn samosprvou. Po druh svtov vlce napklad dolo v nejvtch mstech Spojench stt k velkmu rozvoji pedmstskch tvrt. sten to bylo zpsobeno etnickou diskriminac a tendenc blch obyvatel sthovat
453
se z vnitnch mst. Harvey nicmn tvrd, e zsadn roli sehrlo rozhodnut ad poskytnout zjemcm o nemovitosti i stavebnm firmm daov levy. Rovn banky a spoitelny zaaly v t dob nabzet nov typy vr a stavebnch spoen. To vytvoilo podmnky pro vstavbu a nkup novch dom na okrajch mst a zrove podpoilo poptvku po prmyslovch vrobcch, napklad po automobilech. Rst populace a prosperity mst na jihu Anglie od 60. let je pmo spojen s padkem tradinho prmyslu na severu a nslednm pesunem investic do oblasti novch prmyslovch pleitost.
Castells: urbanismus a sociln hnut
Podobn jako Harvey zdrazuje i Castells, e vyuit prostoru je zce spjato s obecnmi mechanismy vvoje dan spolenosti. Abychom porozumli mstm, musme pochopit procesy, kter vytvej a transformuj jejich rozloen v prostoru. V uspodn a architektue mst a jejich okol se odrej zpasy a stety mezi jednotlivmi skupinami ve spolenosti. Jinmi slovy, struktura msta je symbolickm a prostorovm vyjdenm celospoleenskch proces. Mrakodrapy se napklad buduj proto, aby pinesly zisk; zrove vak tyto obrovsk budovy symbolizuj vldu financ nad mstem, jejich sebejistotu a technickou pevahu. Jsou katedrlami ry vzkvtajcho korporativnho kapitalismu" (Castells, 1983, str. 103). Na rozdl od chicagskch sociolog vid Castells msto nejenom jako typickou lokalitu - mstskou oblast - ale i jako integrln soust vvoje hromadn spoteby, kter je sama o sob neodmyslitelnm rysem prmyslovho kapitalismu. Obytn domy, koly, dopravn sluby a zbavn podniky veho druhu pat k formm spoteby" produkt modernho prmyslu. Daov systm m vliv na to, kdo a kde bude schopen si nco najmout, kdo a kde nco postav. Znanou moc nad tmito procesy maj velk firmy, banky a pojiovny, kter poskytuj kapitl pro stavebn projekty. Tak vlda vak pmo zasahuje do mnoha strnek mstskho ivota tm, e stav silnice a obecn byty, plnuje psy zelen a tak dle. Fyzick podoba mst je tak vsledkem interakce mezi trnmi silami a vldn moc. Povaha takto vytvoenho prosted vak nen pouze vsledkem innosti bohatch a mocnch. Castells klade velk draz na sil chudch skupin obyvatel o zmnu vlastnch ivotnch podmnek. Problmy mst vyvolvaj vznik ady socilnch hnut, kter se sna o zlepen podmnek bydlen, protestuj proti zneiovn ovzdu, chrn parky a zele a sna se elit vstavb ohroujc charakter dan oblasti. Castells studoval napklad hnut gay v San Francisku, jim se podailo restrukturalizovat nkter tvrti v souladu s jejich vlastnmi kulturnmi hodnotami - co umonilo rozkvt mnoha homosexulnch organizac, klub a bar a zskat prominentn postaven v mstn politice. Harvey i Castells zdrazuj, e msta jsou tm zcela umlm prostedm, kter jsme vytvoili my sami. Dokonce ani nejtradinj venkovsk oblasti vak neunikaj vlivu lidskch zsah a modern techniky, protoe lidsk innost produ
454
trvale petv a mn. Potraviny se u nevyrbj pouze pro mstn obyvatele, ale pro nrodn a mezinrodn trhy; v mechanizovanm zemdlstv je vyuit pdy pesn rozdleno a specializovno, piem jeho podoba m jen mal vztah k charakteru prodnho prosted. Obyvatel farem a odlehlch venkovskch oblast jsou ekonomicky, politicky a kulturn spojeni se spolenost jako celkem, i kdy nkter zpsoby jejich chovn mohou bt odlin od mstskch. Hodnocen Nzory Harveyho a Castellse daly popud k irokm diskusm. Vznam jejich prce spov v tom, e urbanistickou analzu orientovala novm smrem. Na rozdl od pstupu ekolog" neklade draz na pirozen" procesy, ale na to, jak krajina a umle vytvoen prosted odrej psoben socioekonomickch mocenskch systm. To pedstavuje zsadn zmnu. Na druh stran vak Harvey a Castells sv teorie formulovali dosti abstraktn a nestimulovali proto takov mnostv vzkumnch studi jako prce chicagsk koly. V nkterch ohledech se nzory Harveyho a Castellse s mylenkami chicagsk koly dopluj a jejich kombinace umouje podat ucelen obraz proces, kter ve velkch mstech probhaj. Rozdly mezi jednotlivmi stmi msta, kter popisuje ekologick pstup, skuten existuj - a tot lze ci o pevn neosobnm charakteru interakc v mstskm ivot. Tyto jevy jsou vak daleko variabilnj, ne se domnvali pedstavitel chicagsk koly, a podlhaj pedevm socilnm a ekonomickm vlivm, jimi se zabvali Harvey a Castells. John Logan a Harvey Molotch navrhli koncepci, kter pmo spojuje hlediska takovch autor, jako jsou Harvey a Castells, s nktermi rysy ekologickho pstupu (Logan a Molotch, 1987). Souhlas s Harveym a Castellsem, e ekonomick vvoj na nrodn i mezinrodn rovni m pm vliv na ivot ve mst. Tvrd vak, e tyto ir ekonomick faktory psob prostednictvm mstnch organizac (podnik, obchod, bank a ad v jednotlivch tvrtch), ale i osob kupujcch soukrom domy. Nemovitosti - pda a budovy - se podle Logana a Molotche v modernch spolenostech kupuj a prodvaj pln stejn jako jin zbo. Trhy utvejc mstsk prosted jsou vak ovlivnny tm, jak chtj rzn skupiny lid vyut majetku, kter kupuj a prodvaj. Dsledkem tohoto procesu jsou rzn projevy napt a konflikty, kter se stvaj klovmi faktory pi strukturovn mstskch tvrt. Napklad inovn dm povauj njemnci za domov", ale jeho majitel za zdroj njemnho". Obchodn firmy se zajmaj hlavn o nkup a prodej majetku v oblasti, kde zskaj nejlep polohu pro vrobu nebo kde doshnou zisku spekulac s pdou. Tyto zjmy jsou zcela odlin od zjm obyvatel, pro n je tvr mstem, kde ij. Logan a Molotch zdrazuj, e se v modernch mstech obchodn a prmyslov firmy neustle sna v uritch oblastech intenzifikovat vyuit pdy. m vce se jim to da, tm vce vznik pleitost pro spekulace s pdou a pro vstavbu
455
novch budov pinejcch zisk. Tyto spolenosti si pli nelmou hlavu se socilnmi a fyzickmi dsledky sv innosti v dan tvrti - napklad s demolicemi pknch starch dom, kter maj uvolnit msto novm kancelskm budovm. Procesy expanze, na nich maj zjem velk firmy, jdou asto proti zjmm mstnch podnik nebo obyvatel, kte se nkdy pokouej jim aktivn vzdorovat. K obhajob svch zjm se oban sdruuj do mstnch sdruen, kter vedou kampan za zvltn status nkterch zn, brn nov vstavb v psech zelen a parcch nebo poaduj pznivj regulaci njemnho.
POVLEN VVOJ MST NA ZPAD
Daleko nejvce urbanistickch studi z povlenho obdob pochz ze Spojench stt, kterm proto budeme vnovat nejvt pozornost. Zd se rovn, e mnoh procesy probhajc v USA se s uritm zpodnm zanaj rozvjet i v dalch zpadnch zemch, napklad ve Velk Britnii. Urbanismus ve Spojench sttech
Rst pedmst (suburbanizace)
Jednm z nejvraznjch rys povlenho vvoje americkch mst byla expanze vilovch tvrt na pedmst, oznaovanch jako suburbia (z latinskho sub urbe ili podlhajc mstu). Tm po celou historii mst odpovdal tento termn svmu pvodnmu latinskmu smyslu, nebo pedmst byla mal seskupen lidskch pbytk roztrouen mimo zem msta samotnho a zvisl na mstskch centrech. V souasn dob se takto oznauje jakkoli zastavn zem pilhajc k velkmu mstu. Ve Spojench sttech doshl proces vytven pedmst ili suburbanizace vrcholu v 50. a 60. letech naeho stolet. V tchto desetiletch se poet obyvatel mst samotnch zvil o 10 procent, zatmco pedmst o plnch 48 procent. Na pedmst se sthovaly vtinou blosk rodiny. K jejich sthovn pisplo i to, e vlda prosadila integraci menin ve kolch. Mnoz bloi si toti nepli, aby jejich dti chodily do rasov smen koly, co by ve vnitnm mst bvalo nevyhnuteln. Uplatovaly se ovem i mnoh jin dvody. Lid se sthovali z centra, aby unikli zneitn, dopravnm zcpm a vy zloinnosti; lkaly je tak ni dan z nemovitost. Mnoz se tili na to, e vymn svj mstsk byt za prostornj domek se zahradou. Rozshl program vstavby silnic zrove uinil dve odlehl oblasti snadno dostupnmi a umonil tak vznik prmyslu a slueb v samotnch pedmstskch oblastech. Mnoho pedmstskch oblast se stalo v podstat samostatnmi satelitnmi msty, kter byla vzjemn propojena rychlmi dlnicemi. Od 60. let rostl poet obyvatel dojdjcch z jednoho pedmst do druhho rychleji ne
456
poet obyvatel dojdjcch z pedmst do centra. Podobn vvoj nastal o nco pozdji tak ve Velk Britnii. Pedmstsk vilov tvrti v USA sice dodnes zstvaj pevn blosk, ale v poslednch letech se do nich pesunuje i rostouc poet meninovch obyvatel. Sthuj se ze stejnch dvod jako ostatn: za lepm bydlenm, kolami a slubami. Podobn jako ti lid, kte v 50. letech exodus z mst zahjili, pat i oni pevn ke stednmu stavu a odbornm profesm. Jak tvrd editel bytovho odboru msta Chicaga, suburbanizace u dnes nen otzkou rasovou, ale tdn. Nikdo nechce t mezi chudmi lidmi, protoe to pin problmy: patn koly, nebezpen ulice, gangy" (DeWittov, 1994). Celkov zastoupen menin v pedmstskch oblastech vak jet v roce 1990 inilo pouze 18 procent; ti tvrtiny Afroamerian bydl nadle ve vnitnch mstech, zatmco ti tvrtiny bloch ij mimo n.
padek vnitnch mst
padek centrlnch tvrt, kter v poslednch desetiletch zashl vechna velk americk msta, je pmm dsledkem expanze pedmst. Odchod obyvatel s vymi pjmy ven z mst m negativn dopad na mstn dan. Mezi tmi, kdo zstvaj nebo do uvolnnch prostor nov pichzej, je velk procento chudch lid; msto tedy nem relnou anci ztracen pjmy nahradit. Pokud daov sazby v centrln oblasti zv, jenom tm urychl odchod bohatch skupin a podnik. Tato situace se dle zhoruje tm, e budovy v centrlnch stech jsou opotebovanj ne na pedmst, roste zloinnost a nezamstnanost. To vyaduje vt vdaje na sociln sluby, koly, drbu budov, policii a porn ochranu. Tak se rozt bludn kruh: m vraznj je expanze pedmst, tm horm problmm el vnitn msto. V mnoha americkch mstskch aglomeracch jsou dsledky otesn, co plat zvlt o starch mstech jako New York, Boston nebo Washington. padek nkterch jejich tvrt (newyorsk Harlem a Bronx, Jin Boston, valn st centrlnho Washingtonu) doshl vtho stupn ne v kterkoli jin oblasti prmyslovho svta. Zchtral inovn domy a neobyvateln i vyhoel budovy se stdaj s przdnmi parcelami po demolicch.
Finann krize mst
V 70. a potkem 80. let se ada mst ve Spojench sttech ocitla na pokraji bankrotu, byla nucena zruit mnoh sluby a znan se zadluila. S mnohamilionovmi dluhy musely zpolit napklad Chicago, San Francisco a zejmna New York. Podobn jako vtinu starch prmyslovch center postihl i New York od druh svtov vlky znan bytek pracovnch pleitost ve vrob. Rozvoj finannictv a pojiovnictv nestail tyto ztrty kompenzovat; vsledkem byl trval pokles pjm do mstsk pokladny. Souasn se od 50. let a do dneka zvyuje poet Afroamerian, Portoriknc a dalch skupin s nzkmi pjmy. V letech 1950 a
457
1970, kdy celkov poet chudch v USA klesal, vzrostlo v New Yorku procento lid ijcch pod hranic chudoby ze tetiny na polovinu obyvatelstva. V roce 1974 inily dluhy msta 1,2 miliardy dolar. V letech 1974 a 1975 nastala veobecn ekonomick recese, banky odmtly mstu dal pjky a Kongres i vlda omezily svou finann podporu. Bankrotu nejvtho americkho msta zabrnily jen velk krty ve vdajch. Bylo zrueno piblin 50 tisc pracovnch mst ve veejnm sektoru a poet mstskch zamstnanc byl snen skoro o 20 procent, co ovem drasticky zashlo koly, zdravotnictv, policii a porn sbory. Nkter sociln programy byly pozastaveny nebo zrueny; na podnikatele byly uvaleny nov dan. Nov restriktivn politika, provdn od potku 80. let, rozdlila msto na dv sti: zatmco centrlnmu Manhattanu pinesla nov rozmach vstavby kancel a hotel a pilkala obrovsk nov investice, poteby vtiny mstsk populace byly zanedbvny. I pleitostn nvtvnk si brzy povimne, e v dnenm New Yorku je ohromn poet bezdomovc, kte u nesp jen na lavikch v parcch, ale i na autobusovch a elezninch ndrach, ba dokonce i na letitch. V mnoha stech msta byly zzeny tulky, ale st bezdomovc je odmt. Disciplnou, kterou po nich vyaduj, jim toti pipomnaj vzen. Nejvy soud sttu New York v roce 1987 nadil, e tisce bezdomovc maj nrok na zdravotn pi a sociln programy, co jim bylo pedtm odeprno. To pokrylo nkter jejich zkladn poteby, ale tak to vytvoilo dal tlak na existujc zdroje financovn ostatnch socilnch slueb. V polovin 90. let ije pod oficiln hranic chudoby vt procento Amerian ne v celm pedchozm tvrtstolet. Tdn a etnick hranice se pekrvaj: v 80. letech pilo do Spojench stt nejvce pisthovalc od let dvactch a vtina z nich se usadila ve velkch mstech, kter u mla velk zastoupen menin. V Atlante, Washingtonu, Chicagu, Baltimoru, Detroitu, New Orleansu a Oaklandu se u meniny" staly de facto vtinou a pedstavuj pes 60 procent populace (v Detroitu dokonce tm 80 procent). Vtina pvodnch blch obyvatel tato velkomsta v poslednm plstolet opustila. Cenov dostupnch byt ve vnitnch mstech je pitom u takov nedostatek, e mnoz lid s nzkmi pjmy vydvaj na samotn bydlen dv tetiny toho, co vydlvaj. Nsil v americkch velkomstech doshlo epidemickch proporc. Spojen stty maj vt procento populace ve vzench ne kterkoli jin zem. Kad den je v americkch mstech zasteleno 10 mladch lid a dalch 30 utrp zrann. V roce 1992 vypukly v Los Angeles poulin nepokoje, jejich dsledky oznail vedouc odboru pro bydlen a rozvoje Henry Cisneros za mstskou apokalypsu". Dodal vak, e tato tragdie nen jen zleitost Los Angeles. Vidme pozvoln rozklad stovek mst, kde sklzme ovoce sv nevmavosti, rezignace, neochoty nebo neschopnosti investovat do vech naich lid... I kdy netrvme ve velkomst mnoho asu, musme si uvdomit, e jeho ivotaschopnost je naprosto nezbytn, m-li nae zem jako celek bt produktivn, vytvet pleitosti a sktat pslib lep budoucnosti" (Cisneros, 1993).
458
Urbanismus ve Velk Britnii Vtina trend charakteristickch pro povlenou Ameriku se projevuje tak ve Velk Britnii. Bhem poslednch ticeti let se poet obyvatel vech hlavnch mstskch oblast v Britnii snil - vtinou v dsledku migrace do pedmst a satelitnch mst nebo i na vesnici. Populace Velkho Londna se v obdob 1970-85 snila piblin o pl milionu, zatmco poet obyvatel mnoha mench mst se v tomto obdob zvil - jako pklad lze uvst Cambridge, Ipswich, Norwich, Oxford a Leicester. Vnitn msta, zvlt na severu zem, zaznamenala velk pokles tradinho prmyslu. A na vjimky vak tk na pedmst" nebyl tak zeteln jako v USA a tak vsledn padek vnitnch mst byl men. Pesto jsou nkter tvrti napklad v Liverpoolu tm stejn zchtral jako ty americk. Jejich popis ve zprv angliknsk crkve z roku 1985 nazvan Vra ve mst (Faith in the City) psob skliujcm dojmem: ed zdi, pinav ulice, zabednn okna, graffiti, demolice a sutiny jsou obvyklou beztnou kulisou tvrt a farnost, o kter peujeme... Obydl ve vnitnch mstech jsou star ne kdekoli jinde. Zhruba jedna tvrtina anglickch dom byla postavena ped rokem 1919, ale ve vnitnch mstech je jich 40 a 60 procent" (1985, str.18). Stejn jako ve Spojench sttech byl nov prmysl asto budovn mimo oblasti vnitnch mst - bu kolem vnjho okraje, anebo v mench mstech. Tento proces byl zmrn posilovn zakldnm zcela novch mst jako Milton Keynes. Vznikla ada program usilujcch o oiven starch tvrt, napklad dotace poskytovan vlastnkm na obnovu dom nebo daov levy, jejich clem bylo podpoit podnikn, ale vtinou nebyly pli spn. V Londn se bezdomovectv stalo tm stejn vnm problmem jako v New Yorku: poet bezdomovc se od potku 80. do prvn poloviny 90. let zvil na tya ptinsobek. Zprva vldn komise pro vnitn Londn z roku 1987 dospla k zvru, e se msto ubr stejnou cestou jako New York, k jeho problmm pispla nedostaten sttn intervence. Konzervativn vldn program z roku 1988 vak nadle hledal een spe v soukromch investicch a trnch silch. Vsledky studi pitom ukazuj, e od podpory soukromho sektoru nelze (a na ojedinl ppady) oekvat efektivn een zsadnch socilnch problm, kter ve vnitnch mstech vznikaj. Bez rozshlch veejnch vdaj jsou vyhldky na radikln zlepen jen velmi mal.
Recyklace msta"
Stle astji se setkvme s recyklac" mstskch tvrt, kter spov v renovaci starch budov pro nov, zcela odlin ely. Nkdy jsou tyto pokusy sousti mstskho plnovn, ale astji vychzej ze zmru pizpsobit budovy ve zchtralch tvrtch pro poteby majetnjch vrstev a zdit v nich obchody nebo restaurace. Nejznmjm pkladem je renovace oblasti bvalch lodnic (Docklands) ve vchodnm Londn, kter zaujm pes deset tverench kilometr kolem eky
459
Teme a po uzaven lodnic zstala ekonomicky nefunkn. Nzory se rzn: nkdo ji povauje za jedinen spch pi regeneraci msta, jin za vcemn plnou katastrofu. Oblast Docklands le nedaleko finannho centra Londna (City), ale na druh stran soused s chudmi dlnickmi tvrtmi. Od 60. let se vedou spory o tom, co by se s touto oblast mlo stt. Mnoho lid ijcch pmo y Docklands nebo v blzkm okol podporovalo jej obnovu pomoc projekt komunitnho rozvoje, kter by hjily i zjmy chudch vrstev. Nakonec se vak projekt obnovy stal v roce 1981 stedn soust vldn strategie, je oekvala vedouc lohu pi regeneraci msta od soukromho podnikn. Dnen Docklands jsou npadn odlin od zchudlch tvrt, kter je obklopuj. Je zde ada modernch kancelskch budov, mnohdy velmi avantgardnho rzu; star skladit se zmnila na luxusn byty a kolem nich byly postaveny nov bloky. S tmto leskem vak kontrastuj zchtral budovy a pust proluky. Kancelsk prostory asto zej przdnotou, stejn jako nkter nov obytn sti, kter se ukzaly jako neprodejn za poadovan ceny. Mnoz chud obyvatel, jejich bydlen pat k nejhorm v Anglii, maj z vstavby probhajc kolem nich jen nepatrn uitek. Bylo postaveno i mnoho cenov dostupnch" byt, ale jen velmi mal st mstnch obyvatel byla schopna nebo ochotna si je koupit. Rozdly mezi majetnmi a nemajetnmi jsou v tto oblasti tm bezprecedentn; vstavba sice vedla ke vzniku mnoha renovovanch a novch budov, ale nevytvoila integrovanou tvr. Richard Sennett ve sv knize Svdom oka (Conscience of the Eye, 1993) tvrd, e namsto vstavby typu Docklands by mly rozvojov projekty usilovat o zachovn i obnoven humnnho msta", kter si zachovv lidskou dimenzi. Velk, neosobn budovy v mnoha modernch velkomstech nut lidi obracet se do sebe a brn jim v komunikaci. Msta vak mohou lidem dvat tak pleitost obracet se navenek, umoovat jim kontakt s celou adou kultur a zpsob ivota. Mli bychom se snait vytvoit ulice, kter budou nejen bezpen, ale i pln ivota, co se o dnench dopravnch tepnch ci ned". I pedmstsk nkupn stediska se svmi standardizovanmi chodnky a obchody jsou vak prv tak vzdlen idelu humnnho msta" jako run dopravn komunikace. Inspiraci bychom mli hledat spe ve starch mstskch tvrtch, s jakmi se setkvme napklad v Itlii - ve mstech, kter maj lidsk mtko a spojuj rozmanitost s eleganc.
URBANISMUS A MEZINRODN VLIVY Pi souasnch urbanistickch analzch - stejn jako v mnoha jinch oblastech sociologie - si musme uvdomovat souvislosti mezi globlnmi a mstnmi faktory. Nkter z problm vnitnch mst ve Velk Britnii napklad souvisej se zmnami celosvtovho charakteru, toti porkou mstnho prmyslu v souboji s mezinrodn konkurenc.
460
Podle typu jejich vztahu k nadnrodnmu systmu ekonomickch vazeb rozliili Logan a Molotch pt typ mst (Logan a Molotch, 1987, kap. 7). Prvn z nich oznauj jako dic centra. Msta tohoto typu pedstavuj centra, kde probhaj klov aktivity velkch nadnrodnch spolenost, a orientuj se na globln zjmy. Jednm z nejvznamnjch mst tohoto typu je napklad Londn, centrum finannch a prmyslovch transakc i komunikanch a dopravnch st, kter se rozprostraj po celm svt. Druhm typem mst jsou inovan centra. To jsou mstsk oblasti, kde je soustedna vda a vzkum, kde se vyvjej technick a vdeck postupy uvan k vrob zbo v jinch stech svta. Jednm z pklad je Cambridge, kde psob univerzita ve spojen s velkm vdeckm parkem". Nejvlivnjm svtovm stediskem tohoto typu je oblast Silicon Valley v severn Kalifornii. Inovan centra ve Spojench sttech a v men me i v Britnii jsou asto spjata s vojenskou vrobou. Asi tetinu americkch vdaj na vzkum a vvoj toti pedstavuj zakzky ministerstva obrany a kontrakty na tento vzkum maj proto velk vliv na prosperitu inovanch center. Silicon Valley nen jednm mstem, ale soumstm" zaujmajcm pomrn rozshlou oblast. Podobn situace me nastat i v jinch odvtvch prmyslu. Italsk mdn prmysl se napklad sousteuje v hust osdlenm dol eky Pdu, kde navzjem splv ada malch mst jako Prats a Biella. Tetm typem mst jsou modulov vrobn msta. Pi dnen komplexn mezinrodn dlb prce se zbo vyrb a sestavuje v rznch oblastech po celm svt. V nkterch mstskch oblastech se vyrbj sti vrobk, konen mont pak probh v jinch oblastech nebo zemch. Mnoho nadnrodnch spolenost napklad zdilo tovrny v Belfastu, kde se vyrbj soustky pouvan pro finln vrobu umstnou nkde jinde. tvrtm typem jsou pekladit pro Tet svt, kter mezinrodnm vlivm podlhaj jet vce ne ostatn typy. Tato msta pedstavuj jaksi pohrani a ije v nich ada pisthovalc ze zem Tetho svta. Pkladem me bt Marseilles, vstupn brna pro migranty ze severn Afriky pichzejc do Francie. Ve Spojench sttech jsou nejlepmi pklady msta napojen na Latinskou Ameriku - Miami s velkou kubnskou populac a Los Angeles se stle rostoucmi mexickmi oblastmi. Posledn skupinu tvo msta dchodc. Penzist se dnes hromadn sthuj do mst s pznivm klimatem. Jedn se sten o vnitn migraci, napklad lid z Londna do mst na jinm pobe Anglie, ale tak o mezinrodn fenomn: mnoz Britov dnes vlastn letn sdla ve panlsku a nkte se tam na penzi" i pesthuj.
461
Globln msto Podle Saskie Sassenov (1991) se nejvznamnj dic centra stvaj globlnmi msty. Jej prce vychz ze studia t takovch center: New Yorku, Londna a Tokia. Sassenov tvrd, e souasn vvoj svtov ekonomiky (viz kapitola 16, Globalizace spoleenskho ivota") poskytl tmto mstm novou strategickou roli. Vtina z nich byla ji po dlouhou dobu stedisky mezinrodnho obchodu, ale nyn maj tyi nov rysy: 1. Rozvinula se v msta rozhodovn" - stediska zen globln ekonomiky. 2. Sdl v nich hlavn finann spolenosti a firmy poskytujc specializovan slu by, kter dnes maj vt vliv na ekonomick rozvoj ne vroba. 3. Probh v nich vroba a inovace v tchto novch odvtvch prmyslu. 4. Pedstavuj trh, na nm se kupuj, prodvaj nebo jinak vyuvaj produkty" tchto finannch spolenost a specializovanch slueb. New York, Londn a Tokio maj zcela odlinou historii; pesto vak u nich meme v poslednch dvou a tech desetiletch zaznamenat srovnateln zmny. V rmci dnen vysoce rozptlen svtov ekonomiky zabezpeuj tato msta centrln kontrolu klovch operac. Sassenov uvd, e m vce se ekonomick ivot globalizuje, tm vce je jeho management soustedn do nkolika vedoucch center. Globln msta nezajiuj jen koordinaci, ale maj tak vznamnou produktivn lohu. Klov vak u nen vroba materilnho zbo, ale produkce specializovanch slueb, kter obchodn organizace vyaduj k zen kancel a tovren rozptlench po celm svt, a tak produkce finannch inovac a trh. Tm, co in msto globlnm, je prv zbo v podob slueb i financ. V centrlnch oblastech globlnch mst se na malm prostoru objevuje vysok koncentrace tchto vrobc, kte vstupuj do zkch interakc a asto i do osobnch kontakt. Mstn firmy se ms s nrodnmi a nadnrodnmi organizacemi, vetn ady zahraninch spolenost. V New Yorku m napklad sv poboky 350 zahraninch bank a 2500 dalch zahraninch finannch korporac. Globln msta mezi sebou sout, ale pedstavuj rovn provzan systm, sten oddlen od jednotlivch stt, na jejich zem se nachzej. Globln msto m i svou odvrcenou stranu. Osoby pracujc ve finannm sektoru a globlnch slubch pobraj vysok platy a oblasti, kde ij, se vyznauj vysokou ivotn rovn. Souasn vak ubv tradinch pracovnch pleitost ve vrob, zatmco sm proces rozvoje novch tvrt pro majetn vytv mnoho pracovnch mst v restauracch, hotelech a drobnch obchdcch. Ta vak bvaj patn placen, take ruku v ruce s oslnivm bohatstvm roste i chudoba.
462
URBANIZACE TETHO SVTA
Roku 1960 byl metropolitn New York spolu s New Jersey nejvt svtovou mstskou aglomerac, jej populace dosahovala 15,4 milionu obyvatel. Osm z deseti nejvtch mst bylo tehdy ve vysplch zemch; jedin vjimky pedstavovaly anghaj a Buenos Aires. Pi zachovn souasnch trend bude kolem roku 2000 nejvt svtovou mstskou aglomerac Mexico City, kter bude mt vce ne 30 milion obyvatel, a osm z deseti nejvtch mst bude v Asii nebo v Latinsk Americe. Pekotn rostouc msta Tetho svta se vznamn li od mst v prmyslovch zemch. Lid ve Tetm svt smuj do mst bu proto, e zanikaj tradin zpsoby zemdlsk vroby, anebo proto, e mstsk oblasti nabzej lep pracovn pleitosti. Leckdy maj v myslu pesthovat se do msta jen na relativn krtkou dobu a chtj se vrtit do svch vesnic, a vydlaj dost penz. Nkte se skuten vracej, ale mnoz jsou pinuceni zstat, protoe z toho i onoho dvodu ztratili svoje postaven v pvodnch komunitch. Pisthovalci ij obvykle v narychlo postavench chatrch, kter se rozrstaj podl okraj mst. Zatmco na Zpad se nov pchoz usidluj spe v centrlnch oblastech velkomst, ve Tetm svt pevld trend opan: migranti zaliduj jejich hnisajc okraj". Mnoho lid ije v podmnkch, kter jsou pro lidi uvykl zpadn ivotn rovni (by i v chudch tvrtch) tm nepedstaviteln. Jako ilustraci meme pout pklad mst v Indii a v Latinsk Americe. Indick populace stle velmi rychle roste a stle vt poet lid nenachz uplatnn v tradin ekonomice venkovskch oblast. Migrace do mst je i podle mtek Tetho svta extrmn vysok. Nejrychleji ze vech roste hlavn msto Dill, ale nkolikamilionov populace u maj i Kalkata, Bombaj a Madrs. V tchto pelidnnch mstech ije ohromn poet lid bez pste a pespv na ulici. Jin pebvaj v ubohch chatrch z pytloviny nebo karton postavench na okrajch mst; vyuvaj kadho volnho kousku msta. Dokonce i kdy pisthovalci najdou prci, je jich pli mnoho na to, aby si vichni mohli zajistit stl bydlen. Obyvatel nuznch pstek v indickch mstech nemaj prakticky dn osobn vlastnictv, ale asto si vzjemn pomhaj prostednictvm rozvinutch komunitnch a svpomocnch organizac. Dill Na pkladu indickho hlavnho msta Dill si meme pedvst, jak se li struktura jednotlivch mstskch tvrt od model existujcch v zpadnch mstech. Mstsk oblast Dill zahrnuje starobyl star msto" a Nov Dill, st postavenou po druh svtov vlce, kde jsou soustedny vldn budovy. Stejn jako u dalch indickch velkomst maj nkter mal tvrti extrmn vysokou hustotu obyvatelstva, zatmco jin sti jsou osdleny pomrn dce. Star msto je bluditm ma463
lch kivolakch uliek, zatmco v nkterch pilehlch stech nachzme irok bulvry. Vtina obyvatel se pohybuje pky nebo na kole a nepouv motorizovanou dopravu. Na rozdl od zpadnch mst nen v Dill dn zvltn finann nebo obchodn tvr; banky a ady jsou vtinou mimo centrum. Star msto pekypuje neset-
Megalopolis dneka: Djakarta

Nov asijsk velkomsta nemaj nic spolenho s evropskm idelem impozantnho tosknskho msta na kopci, ba dokonce ani s modernmi paskmi bulvry. Jsou syrov, pehutn, chaotick a nesmrn rozlehl. Najdeme tu obchodn stediska a mrakodrapy, letit a prmyslov zny. Vechny tyto znm prvky se tu vak mn v cosi velice odlinho od svch zpadnch vzor. Architekti tu maj slabost pro leskl bl dladice, zrcadlov skla a chrom, ale s veejnmi prostranstvmi nebo plnovanou vstavbou se setkme jen vjimen. Evropa u zapomnla, jak vypad ivot v metropoli, jej poet obyvatel se v prbhu jedinho lidskho ivota zvt na dvojnsobek nebo tynsobek, kde na zelen louce doslova ped oima vyrstaj domy a mrakodrapy jako houby po deti. Prv to se vak odehrv na tichomoskm pobe Asie, kde probh nejpekotnj stavebn expanze od doby, kdy se Londn a Pa v 19. stolet staly nejvtmi svtovmi msty. Evropsk problmy se zelenmi pruhy a chtrajcm bytovm fondem se ve srovnn s nm podobnm zdaj tm smn.
464
nmi drobnmi podniky, pevn obchdky, v nich se zbo nejen prodv, ale i vyrb. Pracuje v nich ohromn mnostv poulinch prodava a drobnch obchodnk. Naproti tomu Nov Dill je dosti oteven a klidn. Lid, kte tam pracuj, vtinou ij v pomrn vstavnch pedmstch lecch o nkolik kilometr dle smrem k okrajm mstsk oblasti. Cel vnj okraj msta vak obklopuj provizorn chatre, kter se sousteuj podl mnoha pstupovch cest a vyrstaj vude, kde se objev voln prostor - vetn veejnch park a oblast, kter byly v minulosti bohat. Nkdy se vyskytuj v malch shlucch, ale astji vytvej mnohatiscov sdlit. Mstsk sprva je as od asu nsilm vyklid, ale vsledkem je pouze to, e se tyto provizorn psteky objev jinde. Mexico City Nejvt latinskoamerick msta jsou rovn obklopena obrovskmi oblastmi chatr, jejich obyvatelstvo tvo nejen nov pisthovalci, ale i rodiny pemstn z jinch st mst v dsledku nov vstavby. V Mexico City ije vce ne tetina obyvatel v pbytcch nebo tvrtch bez tekouc vody a tm tvrtin tchto obydl chyb kanalizace. Msto m star centrum, obchodn a zbavn tvrti a vstavn rezidence; vtina turist tak nic jinho nevid. Tm kolem celho vnjho obvodu se vak rozkldaj narychlo postaven boudy a chatre. Stt sice poskytuje subvencovan byty, ale pouhch 40 procent populace disponuje takovmi pjmy, aby si je mohlo dovolit, a jen 10 procent obyvatel si me koupit nebo najmout byt na volnm trhu. Vtina mstsk populace tak fakticky nem monost si zajistit pijateln bydlen. Lid si domky stavj pevn sami, co je sice vtinou ilegln, ale mstsk sprva to obvykle toleruje. V Mexico City meme najt ti typy lidovho bydlen". Colonias proletaas na okrajch msta jsou tvoeny chatremi, kter si lid postavili sami; ije v nich vce ne polovina obyvatel msta. Vtina z nich je sice ilegln, ale vznik s pispnm mstnch ad a nepovolench stavebnch firem. Tyto firmy maj svou vlastn mstn s vbrch, jim musej obyvatel odvdt pravideln dvky. Vtina pdy, na n colonias vznikaj, byla ve skutenosti pvodn veejn nebo obecn, teoreticky chrnn mexickou stavou proti prodeji nebo pevodm. Druhm typem bydlen jsou vecindadas - zchtral inky ve starch stech msta, kde se v kadm byt tsn nkolik rodin. V tchto barabiznch ij dva miliony obyvatel ve stejn nuznch podmnkch jako ti, kdo bydl v nepovolench chatrch. Posledn typ pedstavuj ciudades perdidas ili ztracen msta, kter se podobaj proletskm kolonim, ale na rozdl od nich se rozrstaj spe ve stedu msta. Nkter ze sdli nechalo msto v poslednch letech zbourat a jejich obyvatel se pesthovali do oblasti na vnjm obvodu. 94 procent federlnho okresu Mexico City tvo zastavn oblasti a pouze est procent pozemk pipad na voln prostor. Podl zelen - park a zelench kruh" - je daleko men ne i v tch nejhustji zalidnnch severoamerickch nebo
465
evropskch mstech. Obrovskm problmem se stalo zneitn ovzdu, k nmu pispv jak prmysl, tak zejmna osobn i nkladn auta a autobusy, kter se tsn v nevyhovujcch ulicch msta. Odhaduje se, e t v Mexico City znamen tot jako kouit tyicet cigaret denn. V beznu 1992 doshlo zneitn nejvyho stupn: pzemn ozn, jeho nosn" hodnota in maximln 100 bod, se vyplhal na 398. Vlda musela nadit tovrnm, aby doasn peruily vrobu, koly byly zaveny a tyiceti procentm aut zakzali vyjet do ulic. Jeden pozorovatel tehdy popsal msto takto: Pi pohledu z letadla se daly jeho hranice v edohndm oparu jen st rozeznat. Zdlo se, jako by nad Mexico City visel ohromn boukov mrak. Dole vak bylo msto such jako troud a pln prachu - koupalo se ale v oznu" (Reid, 1992). Jen o pouhch ticet let dve pitom mohl Carlos Fuentes nazvat svj romn o Mexico City La Regin Ms Transparente (Kde nejist je vzduch]. Msta a pelidnn Nejvt msta Tetho svta jsou velice pelidnn, co je zsti dno populanm rstem a zsti tm, e lid hledaj prci nebo unikaj ped extrmn chudobou na venkov. Po pchodu do msta na tom asto nebvaj o nic lpe, ale kdy u se k tomuto pesunu jednou odhodlali, obyejn se nevracej. Ti z ns, kte ij v rozvinutch prmyslovch zemch, si mohou ci, e populan rst ve Tetm svt nen n problm; a si s nm porad ti, kterch se tk. Bylo by vak nemorln, kdybychom zstali lhostejnmi k osudu t tvrtin obyvatel svta - a existuj i dva pdn dvody, pro takov postoj nelze ospravedlnit. Prvnm z nich je to, e populan rst je pevn vsledkem faktor plynoucch ze zpadnho vlivu. Nkter z nich lze povaovat za pnos, napklad zlepen na poli hygieny a zdravotnictv. Jin, napklad zvislost na mezinrodnm obchodu, vak naruily tradin zpsob ivota. Za druh, pokud bude populan rst pokraovat tak jako dosud, me to zpsobit globln katastrofu. Tlak na omezen zdroje me vyvolat rozshl konflikt, jen by mohl snadno perst ve skuten vlky. Prakticky vechny prmyslov spolenosti dnes maj ve srovnn s minulost nzkou porodnost i mrtnost. Pro tedy svtov populace tak dramaticky roste? Ve vtin stt Tetho svta vedlo nhl zaveden modern medicny a hygienickch opaten k prudkmu poklesu mrtnosti, ale porodnost zstv vysok. Tato kombinace vedla ke zcela rozdln demografick struktue oproti prmyslovm zemm. Napklad v Mexico City je 45 procent populace mlad patncti let, zatmco v prmyslovch zemch in tato kategorie jen kolem 25 procent. Nevyven demografick struktura pedstavuje dal zdroj socilnch a ekonomickch obt, jim musej stty Tetho svta elit. Nezletil populace toti nen ekonomicky aktivn a naopak vyaduje znan finann prostedky (zejmna na vzdln). Mnohm zemm Tetho svta vak chybj prostedky na to, aby zajistily vem dtem pstup
466
ke vzdln; proto mnoho z nich bu pracuje, anebo se z nich stvaj dti ulice", kter se iv ebrotou. Kdy dospj, budou z nich vtinou nezamstnan nebo bezdomovci.
Perspektiva zmn
Porodnost ve Tetm svt zstv vysok, protoe petrvv tradin nzor, e velk rodina je lep ne mal. Mt vce dt se dosud asto povauje za vhodu, protoe mohou pracovat na rodinnm pozemku. Nkter nboenstv se bu stav proti kontrole porodnosti, anebo prohlauj, e mt hodn dt je sprvn. Proti antikoncepci se vyslovuj islmt pedstavitel v ad zem prv tak jako katolick crkev, jej pozice je nejsilnj ve Stedn a Jin Americe. Ani politick moc nen vdy naklonna omezovn porodnosti. V Argentin byly napklad v roce 1974 zakzny antikoncepn prostedky; clem bylo co nejrychleji zdvojnsobit poet obyvatel zem, co bylo povaovno za cestu k vojenskmu i ekonomickmu spchu. Pinejmenm v nkterch velkch zemch Tetho svta se vak porodnost pece jen snila. Plat to napklad o n, kter m dnes pes miliardu obyvatel, co pedstavuje tm tvrtinu cel svtov populace. nsk vlda zahjila jeden z nejdslednjch program k omezen porodnosti, k jakmu kdy kter zem pistoupila; jeho clem bylo stabilizovat poet obyvatel piblin na souasn rovni. Vlda na jedn stran motivuje ty, kdo se rozhodnou mt jen jedno dt (poskytuje jim lep ubytovn, zdravotn pi a vzdln zdarma), a na druh stran postihuje vt rodiny (rodim, kte maj tet dt, se krt plat). Tento program u nskch obyvatel vyvolal i nkter extrmn reakce, napklad zabjen novorozenc enskho pohlav. Dopad tchto psnch opaten na populan vvoj je nesporn, ale odpor proti nmu trv, zvlt pak na venkov, kde manel s jedinm dttem prost nejsou vnmni jako skuten rodina. nsk program ovem vyaduje takov stupe centrlnho dohledu, jak v jinch zemch bu neexistuje, anebo by byl prost nepijateln. Napklad v Indii byly vyzkoueny mnoh plny na podporu plnovanho rodiovstv a pouvn antikoncepce, ale setkaly se jen s malm spchem. V roce 1988 mla Indie 789 milion obyvatel a prmrn ron rst v letech 1975 a 1985 inil 2,3 procenta. Do roku 2000 by ml podle demografickch prognz klesnout na 1,8 procenta ron, ale celkov poet obyvatel do t doby zejm pekro jednu miliardu. I kdy se tempo rstu zpomal, bude prstek obyvatel velice znan. Nelze pedvdat, jak technick pokrok pinese rozvoj zemdlstv a prmyslu. Jen tko lze proto ci, kolik lid me nae planeta celkov uivit. Nen vak vyloueno, e i souasn poet je pli velk na to, aby se dala vem obyvatelm Tetho svta zajistit stejn ivotn rove jako v prmyslovch zemch. Spoteba energie, surovin a dalho zbo je v zpadnch zemch nesrovnateln vt ne v jinch stech svta. Kad obyvatel USA spotebuje v prmru 32krt vce ener467
gie ne prmrn Ind nebo an. Pokud nedojde k zsadn zmn, napklad k pechodu na solrn a vtrnou energii, lze jen st potat s rozenm podobn spoteby energie na vechny obyvatele svta. Dnes znm energetick zdroje to zejm neumouj.
ZAVER
Co pinese budoucnost mstm a jejich obyvatelm? Modely, kter jsme analyzovali v tto kapitole, vytvej komplikovanou mozaiku, v n se nersuje dn jednoznan dominantn trend. V prmyslovch zemch se u expanze mst vcemn zastavila. Zdokonalen komunikan systmy umouj lidem t ve vt vzdlenosti od pracovit ne dve. Zrove se jejich pracovit sthuj za nimi, protoe nov prmysl vznik mimo centra mst. V nkterch starch mstech zejmna v tch, jim pvodn dominovaly tovrny - bude pokraovat odliv obyvatel, kte budou odchzet jinam. Tyto okolnosti vak budou tak stimulovat dal pestavbu dlnickch tvrt na stedostavovsk; kdy toti nemovitosti v tchto oblastech dostaten zchtraj, poklesne jejich cena natolik, e je bude mon za pijateln nklady koupit a renovovat. Zatmco v industrializovanch zemch zstanou msta na stejn rovni nebo se bude jejich populace zmenovat, v rozvojovch zemch nadle porostou. ivotn podmnky ve mstech Tetho svta se budou pravdpodobn zhorovat, pinejmenm pro mstskou chudinu. Problmy, kter existuj v prmyslovch zemch, se pes svou vnost zdaj tm zanedbateln ve srovnn s tmi, jim bude elit Tet svt.
468
1 8. KAPITOLA
Revoluce a sociln hnut
REVOLUCE A SOCILN HNUT
V roce 1989 se zhroutila berlnsk ze, kter od sebe oddlovala tehdej komunistick Vchodn Nmecko od Zpadnho Berlna: vchodonmeck ady byly donuceny ji otevt. Tisce obyvatel Vchodnho Nmecka, kte do t doby nesmli vstoupit do zpadn sti rozdlenho msta, zaaly proudit na druhou stranu. Propukly mohutn oslavy. Lid z obou stran zdi se znovu seli se svmi pbuznmi, kter nkdy i pes 20 let nevidli. Pd berlnsk zdi symbolizoval jednu z velkch zmn v modern svtov historii: konec studen vlky. Byl soust ohromnho sledu zmn, o nich jsme hovoili ve 13. kapitole - zmn, kter vedly k zniku komunismu ve vchodn Evrop a poslze i k rozpadu samotnho Sovtskho svazu. Hlavn silou, kter si tyto zmny vynutila, byly masov nepokoje. V prbhu jedinho roku vyly nejen v tehdejm Vchodnm Nmecku, ale i v dalch vchodoevropskch zemch - Polsku, eskoslovensku, Bulharsku a Rumunsku - tisce lid do ulic, aby protestovaly proti sovtsk nadvld a poadovaly politick a ekonomick prva, kter jim komunismus upral. Jejich demonstrace poslze vedly ke zhroucen komunistickch reim v tchto zemch a jejich nahrazen formami vldy vytvoenmi podle vzoru Zpadn Evropy a Spojench stt. Rok 1989 bv popisovn jako revolun rok". Zmny, k nim tehdy (a v nsledujcch letech) ve vchodn Evrop a Sovtskm svazu dolo, byly skuten pevratn. Co vak rozumme pojmem revoluce a jak sociln podmnky k revolunm zmnm vedou? Jak meme nejlpe analyzovat protestn nebo protivldn hnut? Tak znj otzky, k nim se budeme vyjadovat v tto kapitole. Vce ne kterkoli jin revoluce ve 20. stolet ovlivnila evropsk djiny rusk revoluce roku 1917. Vedla ke vzniku Sovtskho svazu a poslze i k rozen komunistickho systmu do vchodn Evropy - prv toho systmu, kter pak v revoluci roku 1989 zanikl. Podvejme se vak nejprve na to, Co vlastn termn revoluce" znamen.
JAK DEFINOVAT REVOLUCI
Pokusme se definovat pojem revoluce co nejpesnji. Vyznauje se nkolika nezbytnmi rysy: 1. Je masovm socilnm hnutm. Za revoluci proto nepovaujeme ppady, kdy se njak strana dostane k moci, protoe vyhrla volby - ale ani sttn pevrat, kdy se vldy zmocn mal skupina osob, napklad pedstavitel armdy.
470
2. Revoluce vede k procesu zsadnch reforem nebo zmn (Skocpolov, 1979). Z toho plyne, jak podotk John Dunn, e nov moc mus bt schopna doshnout alespo sti cl, kter si urila (Dunn, 1972); mus v tomto smyslu doshnout neho, co se jejm pedchdcm nepodailo. Jestlie v nkter spolenosti zsk urit hnut vechny formln atributy moci, ale nedoke inn vldnout, pak nememe ci, e tam probh revoluce. V takov spolenosti nastv spe chaos nebo hroz rozklad, dezintegrace. 3. Podmnkou je tak hrozba nebo skuten pouit nsil ze strany astnk. Revoluce jsou politick zmny vynucen na pedchoz moci, kter by se nevzdala, kdyby se nemusela obvat monho nebo skutenho pouit nsilnch prosted k. S pomoc tchto t kritri meme definovat revoluci jako pevzet politick moci vdci masovho hnut, s hrozbou nebo pouitm nsil, a nslednm vyuitm tto moci k zahjen procesu zsadnch socilnch reforem. V tomto smyslu byly udlosti ve vchodn Evrop nepochybn revolucemi. Mly masov charakter, byly spojeny s hrozbou nsil (a v ppad Rumunska i s jeho pouitm) proti dosavadn moci a rozhodn vedly k zahjen procesu vznamnch socilnch reforem. Revoluce roku 1989 jsou vak jen poslednmi v historii revolunch zmn modern spolenosti, kter zaaly u v 18. stolet. Americk (1776) a francouzsk (1789) revoluce byly nejvznamnjmi pklady t doby. Idely svobody, obanstv a rovnosti, v jejich jmnu se tyto revoluce uskutenily, se staly zkladnmi politickmi hodnotami. A byly to prv tyto hodnoty, k nim se vrtily protikomunistick revoluce roku 1989 ve vchodn Evrop. O revolucch 18. stolet lze dokonce ci, e sehrly urujc roli pi vvoji poli-
tickho systmu vtiny zpadnch stt, nejen Spojench stt a Francie. Vtina revoluc 20. stolet vak a do udlost roku 1989 probhla v mlo rozvinutch zemch, jakmi byly Rusko, na, Mexiko, Turecko, Egypt, Vietnam, Kuba a dal zem Tetho svta. V nsledujcm oddlu se podvme na piny a dsledky bolevick revoluce v Rusku, na n si meme ilustrovat, pro k revolucm dochz. Potom se zamyslme v obecnj rovin nad jednm z faktor, kter jsou pro kadou revoluci nezbytn, toti nad socilnmi hnutmi. Ta jsou nejen podmnkou kad revoluce, ale uplatuj se i v mnoha jinch situacch. Maj velice rznorod charakter a v modern spolenosti se vyznauj znanm vlivem.
RUSK REVOLUCE
Do roku 1917 bylo Rusko ekonomicky zaostalou spolenost, v n autokratickm zpsobem vldl panovnk (car). Vtina populace ila na venkov a v chudob. Carsk reim byl pevn dikttorsk a vyuval proti svm odprcm tajn policie; nevolnictv bylo v Rusku zrueno teprve v roce 1860. Rozhodnut zruit nevolnictv bylo soust sil vldy o modernizaci sttu, kter stle vce vojensky zaostval za ostatnmi evropskmi mocnostmi. Rusko prohrlo krymskou vlku (1854-5) a pak i vlku s Japonskem (1904-5). Vlda na tyto porky reagovala zahjenm investic do prmyslovho rozvoje, vetn vstavby novch silnic a eleznic. Pes nkter dl spchy vak byl carsk reim jako celek pli zptenick na to, aby umonil realizovat rozshl sociln reformy, k nim v t dob dochzelo v evropskch zemch. V roce 1905 u v rusk spolenosti panovalo znan napt. Potky industrializace vytvoily rostouc tdu prmyslovch dlnk, jejich ivotn podmnky vak byly mnohdy prv tak neuten jako u vtiny rolnk. Protoe jim vlda neumonila inn se organizovat v odborech a nedala jim ani anci na ast v politickm ivot, zaali se tito dlnci radikalizovat. V prbhu rusko-japonskho konfliktu vypuklo povstn mezi dlnky a vojky, kte byli vvojem vlky rozarovni. To se podailo potlait jen dky tomu, e vlda urychlen podepsala mrovou smlouvu s Japonci, nastolila mezi vzbouenci kze a donutila je zashnout proti boucm se dlnkm. Car Mikul II. zavedl nkter reformy, napklad ustaven volenho parlamentu (dumy), ale kdy se situace uklidnila, vesms je zase pozastavil. Od roku 1905 a do roku 1917 dochzelo k astm projevm nespokojenosti, kter dlnci vyjadovali stvkami. Nkter z nich byly vedeny boleviky, jednou ze stran hlscch se k socialismu. Vliv tchto stran vzrostl v prbhu prvn svtov vlky, v n si Rusko opt vedlo patn, ale dsledky byly tentokrt daleko hrozivj ne pi pedchozch konfliktech, protoe postihly obrovsk poet lid. Rusko mlo 15 milion vojk, ale nedokzalo je dostaten vyzbrojit, aby mohli
472
porazit poetn slab Nmce. Vsledkem byly miliony padlch, rannch anebo tch, kte upadli do zajet. Protoe vtina prostedk smovala k vlenmu sil, vedlo patn zsobovn potravinami a palivem tak k velkmu strdn civilnho obyvatelstva. Proti carskmu reimu se zaali obracet nejen chud, ale i zmonj vrstvy. Car Mikul II., kter trval na svm prvu neomezenho vldce a byl pod vlivem svho podivnskho rdce Rasputina, se ocital ve stle vt izolaci. V beznu 1917 propukla v Petrohrad srie stvek a bou mezi dlnky a vojky, kter se rychle rozila po cel zpadn sti Ruska. Car byl donucen odstoupit a pedat moc nov vznikl prozatmn vld. Mezitm nezadriteln postupoval rozklad armdy a vtina vojk se vracela do svch domov. Nkte zemdlci zaali nsiln vyvlastovat velkostatke; prozatmn vlda nedokzala elit rostoucm nepokojm a nsil ze strany dlnk a demobilizovanch vojk. Vdce bolevik Lenin, kter byl rozhodnut zmocnit se vldy, nabzel zbdaelm masm slogan Dlnkm tovrny, rolnkm pdu, vojkm mr". V jnu 1917 se bolevikm podailo nsilm svrhnout prozatmn vldu. Po reorganizaci vojenskch sil a vybudovn nov Rud armdy - a po vtzstv v krut obansk vlce - se jejich nov vlda pustila do zavdn dalekoshlch socilnch zmn, kter poslze uinily Sovtsk svaz druhou nejvt prmyslovou a vojenskou mocnost na svt. Rusk revoluce mla nkolik neobvyklch rys. Pvodn povstn proti carskmu reimu byla spontnnj a rozshlej ne u vtiny revoluc v tomto stolet, ale na potku roku 1917 ani bolevici sami neoekvali, e v tak krtkm asovm seku dojde k tak radikln revolun promn. Pesto nm rusk pklad poskytuje adu pleitost k zamylen nad modernmi revolucemi vbec. Jejich pravdpodobnost se zvyuje, je-li zem ve vlce (i kdy v ppad revoluc roku 1989 nebylo vlky poteba). Dlouhodob vlka pedstavuje zt pro existujc instituce a me vrazn oslabit podporu vldy. Nespokojenost v ozbrojench silch pak odstrauje hlavn prostedek k potlaen odporu, kterm dosavadn reim disponuje. Ukazuje tak, e v revoluci mohou hrt vznamnou roli i drobn rolnci. A do rusk revoluce se veobecn soudilo, e zemdlci jsou konzervativn silou, kter lp na tradici a urit se nepipoj k dnmu hnut usilujcmu o radikln sociln zmny. Mysleli si to i marxist, Lenina nevyjmaje.
TEORIE REVOLUCE
Protoe mly revoluce ve svtovch djinch poslednch dvou stalet takov vznam, neme ns pekvapit, e existuje cel ada rozmanitch teori, kter je vysvtluj. Nkter z nich byly formulovny u v potench fzch vvoje spoleenskch zmn. Nejvznamnj z nich byla ovem teorie Karla Marxe, kter ji zamlel nejen jako analzu revolunch zmn, ale i jako nvod k jejich uskute473
nn. (Zemel ovem mnohem dve, ne dolo k prvnm revolucm, je se hlsily k jeho mylenkm.) Bez ohledu na jejich faktickou hodnotu proto Marxovy pedstavy mly ohromn praktick dopad na sociln zmny ve 20. stolet. Krom Marxova teoretickho modelu pro studium revoluc se seznmme se dvma dalmi koncepcemi - vkladem revoluc v souvislosti s rostoucm ekonomickm oekvnm, jeho autorem je James Davies, a teori kolektivnho protestu historickho sociologa Charlese Tillyho. Marxova teorie revoluce Marxv nzor na revoluce vyplv z jeho pojet historie lidstva jako celku, o kterm jsme u hovoili. Podle Marxe je vvoj lidstva charakterizovn periodickmi tdnmi konflikty, kter v akutnm stadiu perstaj v proces revolunch zmn. Tyto konflikty vyplvaj z neeitelnch rozpor v dan spolenosti, jejich hlavnm zdrojem jsou hospodsk zmny nebo zmny vrobnch sil. V kad stabiln spolenosti existuje rovnovha mezi ekonomickou strukturou, socilnmi vztahy a politickm systmem. Jestlie dojde ke zmn vrobnch sil, rozpory se umocn, co vede k otevenm stetm mezi tdami - a poslze k revoluci. Marx aplikoval tento model na minulost feudln spolenosti a na pedpokldan budouc vvoj prmyslovho kapitalismu. Tradin feudln spolenosti v Evrop byly zaloeny na zemdlsk vrob; pracovnmi silami byli poddan, kter mocensky ovldali statki a lechta. Ekonomick zmny v tchto spolenostech vedly ke vzniku mst, v nich se rozvjel obchod a manufaktury. Tento nov ekonomick systm vznikajc uvnit feudln spolenosti ohrooval jej samotn zklady, protoe nebyl zaloen na tradinm vztahu pna a poddanho, ale motivoval vrobce (prmyslnky), aby vyrbli zbo uren k prodeji na volnm trhu. Rozpor mezi starou feudln ekonomikou a rodcm se kapitalismem nakonec nabyl akutn podoby a perostl v nsiln konflikt mezi vznikajc buroazi a feudlnmi vlastnky pdy. Vsledkem tohoto procesu byly revoluce - pedevm francouzsk z roku 1789. Prostednictvm tchto revoluc a dalch pevratnch zmn probhajcch v jinch evropskch spolenostech byl podle Marxe nastolen nov kapitalistick d. Marx vak byl pesvden, e tak prmyslov kapitalismus vytvoil nov rozpory, kter povedou k nov vln revoluc vychzejcch z idel komunismu. V komunismu ml prmysl patit cel spolenosti, ne pouze jednotlivcm. Prmyslov kapitalismus - jako ekonomick d zaloen na soukromm podnikn, snaze o zisk a souti mezi podniky - vytv ostr pedl mezi bohatou meninou ovldajc vrobn prostedky a chudou vtinou nmezdn pracujcch. Konflikt mezi dlnky a kapitalisty proto nabv na stle vt intenzit. Dlnick hnut a politick strany reprezentujc vtinu dlnick tdy vystoup proti nadvld kapitalist a svrhnou existujc politick systm. Jestlie se dominantn tda ze vech sil brn zmnm, je k jejich prosazen podle Marxe poteba nsil. Za jinch okol474
nost k tomu me dojt nensilnou parlamentn cestou a revoluce (ve smyslu ve uveden definice) pak nen zapoteb. James Davies: Pro dochz k revolucm? Sociolog James Davies kritizoval Marxovu teorii a poukzal na to, e v historii nachzme mnoh obdob, kdy lid ili ve velk bd, a pesto nepovstali proti svm utlaovatelm. Trval bda a deprivace z lid revolucione neudl; obvykle svj dl snej rezignovan nebo s tichm zoufalstvm. Socilnm protestm a nakonec i revolucm podle Daviese pedchz spe zlepen ivotnch podmnek obyvatel. Jakmile jednou dojde ke zven ivotn rovn, zanou lid od ivota tak vce oekvat. A kdy potom vvoj skutench podmnek zane stagnovat, vznikaj pedpoklady pro revoltu, kter je vsledkem nesplnnch oekvn (Davies, 1962). K protestm tedy nevede zbdaen v absolutnm smyslu, ale spe relativn depvace, tedy rozpor mezi skutenmi ivotnmi podmnkami a tm, co lid v dan situaci povauj za reln dosaiteln. Daviesova teorie je uiten k pochopen souvislost mezi revolucemi a modernmi socilnm a ekonomickm vvojem. Vliv idel pokroku spolu s oekvnm ekonomickho rstu me skuten vst k protestm, pokud tato oekvn nejsou naplnna. Dal hnac silou tchto protest je pak en idel rovnoprvnosti a demokratick politick participace. Charles Tilly vak upozoruje, e nm Daviesova teorie nek nic o tom, jak a pro se jednotliv skupiny mobilizuj k revolunm zmnm. Protesty sice mohou vznikat na pozad rostoucch oekvn, ale abychom pochopili jejich transformaci do podoby revolun innosti, musme poznat, jak se skupiny ve spolenosti kolektivn organizuj, aby byly schopny inn politicky vystoupit. Tillyho teorie protestu Ve sv knize Od mobilizace k revoluci (From Mobilization to Revolution, 1978) analyzoval Charles Tilly procesy revolunch zmn v irm kontextu jinch forem protestu a nsil. Definoval pitom tyi hlavn charakteristiky kolektivn akce, kter smuje proti existujcmu spoleenskmu du nebo pmo usiluje o jeho svren. 1. Organizaci skupiny nebo skupin, kter do kolektivn akce vstupuj. Existuje ada zpsob organizace protestnch hnut, od spontnnho vytven dav a po buky revolucion podlhajc psn discipln (co platilo napklad o Lenino vch bolevicch). 2. Mobilizaci - zpsob, jm si skupina zajist podmnky k tomu, aby mohla do kolektivn akce vstoupit. Pat sem zskn hmotnch prostedk, politick podpo ry nebo i zbran. Ruskm bolevikm se podailo zskat hmotnou a morln pod poru nejen od mnoha obyvatel mst, ale tak od sympatizant na venkov.
475
3. Spolen zjmy astnk kolektivn akce, tj. eho chtj doshnout a jakou ztrtu pitom riskuj. Pi mobilizaci ke kolektivn akci jsou urit spolen zjmy nezbytnost. V ppad rusk revoluce vznikla nejprve irok koalice proti carsk mu reimu, na jeho odstrann mlo zjem mnoho lid. 4. Pleitost, kter se me naskytnout shodou pznivch okolnost. Takov nhodn faktory ovlivuj mnoho forem kolektivn akce, revoluci nevyjmaje. Na pklad spch Leninovch bolevik zdaleka nebyl nevyhnuteln, protoe byl podmnn celou adou faktor - mimo jin i spchem na bojiti. Vznamnou roli sehrv i osobnost vdce. Bylo by k jnov revoluci dolo, kdyby byl Lenina n kdo zabil? Kolektivn akci lze definovat prost jako spolen prosazovn sdlench zjm, napklad kdy se lid shromd, aby demonstrovali na podporu svch poadavk. Nkte z nich svou ast doslova ij, jin poskytuj akci pouze pasivn nebo obasnou podporu. spn kolektivn akce - napklad takov, kter vrchol revoluc - obvykle zan organizac skupiny, pokrauje mobilizac a zskvnm irok podpory, zaloen na spolench zjmech, a nakonec je realizovna v okamiku, kdy se naskytne pleitost. Podle Tillyho nzoru se obvykle sociln hnut uplatuj jako prostedek k mobilizaci skupin tehdy, kdy dosavadn instituce neumouj, aby byl jejich hlas slyen, anebo kdy sttn moc pmo potlauje jejich poteby. Kolektivn akce sice vdy dve nebo pozdji pivd astnky do ulic, a tedy do oteven konfrontace s politickou moc, ale relnou anci prosadit se proti dosavadnm strukturm m jen v ppad, e za n stoj systematicky organizovan skupiny. V rznch historickch a kulturnch podmnkch nabv kolektivn akce rozmanitch forem. V souasn Zpadn Evrop dnes napklad vtina lid dobe zn formy demonstrac, k nim pat masov pochody, velk shromdn a poulin boue, a u se jich sama nkdy zastnila nebo ne. Jin typy kolektivnch akc se vak staly ve vtin modernch spolenost vzcnjmi nebo pln vymizely (napklad boje mezi vesnicemi, rozbjen stroj nebo lynovn). Protestujc mohou tak vyuvat pklad z jinch zem, jako je tomu u povstaleckch hnut, kter vedou partyznskou (guerilovou) vlku. Ta se rozila po celm svt, kdy si rzn nespokojen skupiny uvdomily, jak spn me bt tato strategie proti dnm vojskm. Kdy a pro perst kolektivn akce v nsil? Tilly se zabval rznmi incidenty, kter v Zpadn Evrop probhly od roku 1800, a dospl k nzoru, e [kolektivn nsil obvykle vyrst z pvodn nensilnch akc.; Pechod v nsilnou formu nezle jen na povaze innosti samotn, ale i na ad jinch faktor - v prvn ad na reakci dosavadn moci. Pkladem me bt poulin demonstrace. Naprost vtina jich skon bez zrann nebo majetkovch kod; menina vede k nsil a hodnot se potom jako nepokoje". Nkdy mocensk struktury zasahuj v okamiku, kdy u k nsil dolo, ale vtinou, jak dokld historie, k nmu samy shnou jako prvn. Jak k Tilly, ,,v modern evropsk historii jsou prv represivn sloky nejastjmi inicitory a pachateli kolektivnho nsil" (1978). Pokud k n-
Obnoven francouzskch pokusnch vbuch na atolu Mururoa v roce 1995 vyvolalo hnv a demonstrace po celm Tichomo a Dlnm vchod
sil skuten dojde, mvaj represivn sloky na svdom nejvt poet mrt a zrann. Vzhledem k tomu, e disponuj zbranmi a vojenskou kzn, na tom koneckonc nen nic pekvapivho. Skupiny, kter maj bt potlaeny zase pi konfrontacch psob vt kody na majetku. Revolun hnuti pedstavuj typ kolektivn akce, k nmu dochz v situacch kter Tilly oznauje jako smenou suverenitu. Jde o takov situace, kdy vld z njakho dvodu nem plnou kontrolu nad zemm, jeho sprvou je povena Smen suverenita me bt vsledkem vnjho vlenho konfliktu, vnitnch politickch spor, anebo obou. spn revolun pevzet moci v takovm ppad zle na nkolika faktorech: na tom, do jak mry si stvajc vlda udr kontrolu nad ozbrojenmi silami; na rozsahu konflikt mezi vldnoucmi skupinamia na stupni organizace protestnch hnut, kter usiluj o pevzet moci. Tillyho kniha je jednou z nejlpe propracovanch analz kolektivnho nsil a revolunch zpas. Koncepce, kterou rozvj, m zjevn irok uplatnn a bere v vahu variabilitu plynouc z mstnch a dobovch specifik. Zpsob organizace socilnch hnut, jejich schopnost mobilizovat podporu a prostedky, spolen zjmy skupin zpascch o moc a nhodn pleitosti jsou vznamnou soust revolun transformace.
477
Tilly ovem k jen mlo o okolnostech, kter ke smen suverenit vedou. Lze to povaovat za vn opomenut, protoe tento aspekt m pi vkladu revoluc zsadn vznam. Podle Thedy Skocpolov vychz Tilly z pedpokladu, e revolun hnut jsou zaloena na vdomm a clenm sledovn uritch zjm a e revolun zmny jsou spn dovreny tam, kde se tyto zjmy poda prosadit. Skocpolov namt, e cle revolunch hnut bvaj ve skutenosti asto mlhav, nejednoznan a nepesn definovan. Zdrazuje, e mnohdy je revoluce nezamlenm dsledkem jinch, mn dalekoshlch zmr: V historickch revolucch vstupovaly rzn situovan a motivovan skupiny do sloitch peripeti mnoha konflikt. Tyto konflikty byly do znan mry podmnny existujc sociln ekonomickou a mezinrodn situac. A rzn formy jejich rozuzlen tak zvisely na tom, jak kter revolun situace vbec vznikla" (Skocpolov, 1979).
DAVY, NEPOKOJE A JIN FORMY KOLEKTIVN AKCE
Soust kad revoluce je kolektivn akce. Jak vak ukazuje Tillyho teorie, setkvme se s kolektivn akc i za jinch okolnost ne pi revolunch zmnch. Me k n dojt vude tam, kde existuje monost shromdn vtho potu lid. Od potku rozvoje mst pedstavovala mstsk chtra" potenciln nebezpe pro politickou moc. Ve mstech toti na rozdl od vesnic ije mnoho lid v tsn blzkosti a mohou pomrn snadno vyjt do ulic, aby dali najevo svou podporu urit vci nebo vyjdili svou nespokojenost. V takovm ppad hovome o davovm jednn. Jako dav se oznauje jakkoli vt shromdn lid, kte na veejnm mst vstupuj do pm interakce. V jistm smyslu jsou davy bnou soust mstskho ivota. Hovome napklad o davech" v trnici, divadle nebo zbavnm parku, kde se tsn mnostv lid ve fyzicky omezenm prostoru. V takovm ppad vak nastv pouze nezaosten interakce (o n byla e v kapitole 4). Tito lid jsou sice fyzicky ptomni ve stejnm prostoru a uvdomuj si ptomnost tch druhch, ale pitom kad jedinec nebo mal skupina sleduje sv vlastn cle a jde svou nezvislou cestou. U nepokoj, demonstrac nebo paniky je tomu jinak: innost kadho jedince je spojena s tm, co dlaj ostatn. Dav nhle pechz do zaosten interakce a zan se - i kdy jen doasn - chovat jako jeden celek. Jednn davu v tomto smyslu u dlouho pitahuje zjem sociolog a historik, kte se tmto fenomnem zabvali u od francouzsk revoluce roku 1789. Davov jednn a vyvolvn poulinch nepokoj jsou, jak zdrazuje Tilly, typickmi projevy frustrace tch lid, kte nemaj anci legitimnm zpsobem vyjdit svou nespokojenost nebo prosazovat reformy, po nich tou. Mocensk struktury jakhokoli druhu se davovch akc vdy obvaj. Nejen pro pmou hrozbu, kterou poulin nepokoje pedstavuj, ale tak proto, e jsou veejnm a viditelnm vyjdenm pocitu sociln kivdy. I destruktivn nepokoje, kter vedou k rabovn
a ztrtm na ivotech, vak mohou stimulovat zmny a pinst alespo stenou npravu toho, proti emu se jejich astnci bou.
SOCILN HNUT Krom tch, kter smovala k politick revoluci, se v modernch sttech objevilo i cel spektrum jinch socilnch hnut. Nkter z nich brzy zanikla, jin se stala trvalou soust modernho ivota. Lze ci, e existence socilnch hnut je pro souasn svt nemn typick ne ptomnost formlnch byrokratickch organizac, proti nim asto vystupuj. Studium jejich charakteru a vlivu pedstavuje jednu z pednch oblast zjmu sociolog. Sociln hnut meme definovat jako kolektivn snahu o prosazen spolenho zjmu nebo dosaen spolenho cle prostednictvm kolektivn akce mimo sfru etablovanch instituc. Definice mus bt takto irok prv proto, e mezi jednotlivmi typy hnut existuj znan rozdly. Nkter jsou velmi mal a maj jen pr destek len; k jinm se hls tisce nebo i miliony osob. Nkter hnut psob v souladu s platnmi zkony dan spolenosti, jin v ilegalit. asto vede innost socilnch hnut ke zmn stvajcch zkon. V minulosti bvalo napklad nelegln, aby dlnick hnut vyzvala sv leny ke stvce, a v rznch sttech se za to udlovaly rzn psn tresty. Poslze vak byly zkony zmnny a stvka se stala legitimn taktikou pi konfliktech mezi zamstnanci a zamstnavateli. Jin formy protest, napklad okupan stvka na pracoviti, jsou vak nadle ve vtin zem povaovny za protiprvn. Dlic ra mezi socilnm hnutm a formln organizac nebv vdy ostr, protoe zaveden hnut obvykle nabvaj do jist mry byrokratickho charakteru. Napklad Armda spsy zaala jako sociln hnut, ale dnes u se vyznauje pevn vlastnostmi typickmi pro organizaci trvalho rzu. Mn asto nastv opan situace, kdy se organizace zmn na sociln hnut. Dochz k tomu napklad tehdy, je-li njak politick strana zakzna a mus pejt do ilegality nebo se dokonce stv povstaleckm hnutm. Klasifikace socilnch hnut Existuje ada pokus o rozdlen socilnch hnut do rznch kategori. Snad nejelegantnj a nejucelenj z nich navrhl David Aberle (1966), kter rozliil tyi typy hnut. 1. Hnut transforman usiluj o dalekoshl, pevratn a nkdy i nsiln zmny ve spolenosti, v n psob. Pat sem revolun hnut a nkter radikln hnut nboenskho charakteru. Zcela zsadn pestavbu spolenosti pedpokldaj i nkte chiliast.
Chronologie hnut zelench"

1798 Thomas Malthus vydal Esej o populanm principu (An Essay on the Principle of Population), kter pedznamenal mylenku, e lidstvo podlh ekologickm omezenm. 1865 Ve Velk Britanii vznikla Spolenost pro zachovn obecni pdy, kter nastolila otzku prva veejnosti na volny pohyb po krajin. 1893 1930 Zaloen britsk National Trust k ochran kulturnch pamtek a prodnch kras. Vynalezeny freony, povaovan za velk pinos pro lidstvo - lacin, neholav a dajn nekodn pro ivotn prosted.
1934 Eroze pudy v prrijnch sttech USA, zpsobena nevhodnmi zemdlskmi metodami a zhoren extrmnm suchem, vedla k ohromn prachov boui, v n bylo nenvratn ztraceno na 350 milionu tun orn pudy. 1948 1952 OSN zaloila prvn agenturu pro ekologick otzky, Mezinrodni unii pro ochranu prody. Straliv smog v Londn usmrtil kolem 4000 osob, co vedlo k pijeti Zkona o ochran ovzdu.
1968 Esej Garreta Hardina Tragedie obecni pastviny (The Tragedy of the Commons) nastolil otzku individuln odpovdnosti za nieni ivotnho prosted a volby ivotnho stylu. 1969 Ve Spojench sttech se od stale konzervativnj organizace ochrnc prody, Klubu Sierra, odtpilo dynamitj kdlo - Ptel Zem (Friends of the Earth). Nsledujcch roky pinesly rozmach dalch radiklnch ekologickch skupin. 1974 1980 Prvn vdeck varovan o hrozivm bytku ozonu v hornch vrstvch atmosfry, zpsobenm freony. Americky prezident Jimmy Carter dal podnt k vytvoen zprvy Global 2000: ekologick problmy se tak zaadily do hlavnho proudu politickch otzek
1983 Nmecka strana Zelench zskala 5 % hlas ve volbch a 27 kesel ve Spolkovm snmu. 1985 V prbhu protestu proti francouzskm jadernm zkoukm v jinm Tichomo byla v novozlandskm pstavu potopena lo Rainbow Warrior, kter patila Greenpeace. Jeden len posdky zaplatil tuto akci francouzsk rozvdky ivotem. 1989 Ve volbch do Evropskho parlamentu se ekologick otzky ocitly na poradu dne a zelen" strany po cel Evrop zskaly bezprecedentn podporu ve Velk Britanii dokonce 15 % odevzdanch hlas (ne vak kesel). 1992 Summit Zem v Riu zaznamenal velk ohlas ve sdlovacch prostedcch, ale male reln vsledky pi een obtnch globlnch problm, protoe se mnoh zem obvaly ekonomickch dopad. 1994 Protesty proti budovn silnic ve Velk Britnii doshly novho vrcholu bitvou u Wanstonie"; ekologit aktivist obsadili budovy i stromy ve vchodolondnsk tvrti Wanstead, aby zabrnili vstavb dlnice M11.
Zdroj: 1994 Hutchinson Gallup, INFO 1995, Helicon, str. 514
480
2. Reformn hnut si kladou za cl zmnit pouze nkter aspekty souasnho spoleenskho du a zabvaj se konkrtnmi formami nerovnosti nebo nesprave dlnosti. Jako pklad me poslouit napklad hnut usilujc o zkaz potrat. Zatmco transforman a reformn hnut usiluj pedevm o zmny ve spolenosti, dal dva typy v Aberleho klasifikaci si kladou za cl zmnit pedevm jednn nebo nzory jedinc. 3. Spasitelsk hnut chtj lidi spasit ped zpsobem ivota, kter povauj za zkaen. Do tto kategorie meme zaadit mnoh nboensk hnut, kter se za muj spe na jedince ne na spolenost. Pkladem mohou bt letnin hnut, kter uznvaj jedin duchovn vysplost za skuten vyjden kvalit jedince. 4. Npravn hnut neusiluj o plnou transformaci jedince, ale jen o npravu konkrtnch, dlch nedostatk. Dobrou ukzkou jsou napklad Anonymn alko holici - svpomocn hnut, kter poskytuje podporu tm, kdo se chtj zbavit z vislosti na alkoholu. Feministick hnut Teorie revoluce se nutn pekrvaj s teoriemi socilnch hnut. Draz Charlese Tillyho na vznam mobilizace podpory a prostedk plat i pro sociln hnut napklad pro feministick, jm se budeme zabvat v nsledujc sti. Feministick hnut nevznikala oddlen od ostatnch forem socilnch hnut. Vrazn vliv na vvoj feminismu mly revoluce, ponaje americkou a francouzskou v 18. stolet. Prvn skupiny, je vyvjely organizovanou aktivitu ve prospch enskch prv, se objevily hned v obdob po obou tchto revolucch. V 90. letech 18. stolet bylo v Pai a vtch provinnch mstech vytvoeno nkolik enskch klub, inspirovanch revolunmi idely svobody a rovnosti. Tyto kluby daly enm nejen monost se setkvat, ale poadovaly tak rovn prva na vzdln, zamstnn a ast na vld. Marie Gouzeov, kter jeden z klub vedla, napsala Deklaraci enskch prv", zaloenou na Deklaraci lidskch a obanskch prv", hlavnm stavnm dokumentu revoluce. Prvo na svobodn a rovn obanstv neme bt pece omezeno jen na mue, tvrdila Gouzeov. Jak me bt dosaeno skuten rovnosti, budou-li polovin obyvatel uprna prva, jim se t mui? Reakce muskch vdc revoluce nesvdila o jejich velkch sympatich. Marie Gouzeov byla v roce 1793 popravena, protoe zapomnla na ctnosti, je jejmu pohlav psluej". ensk kluby pak byly vldnm nazenm rozputny. Od t doby vznikaj v zpadnch zemch feministick skupiny a ensk hnut stle znovu; a stle znovu se tak setkvaj s odporem a nkdy i s nsilm se strany vldnoucch sil. Marie Gouzeov nebyla v dnm ppad jedinou feministkou, kter za zskn rovnch prv pro eny obtovala ivot. V 19. stolet se feminismus vce ne kde jinde rozvinul v USA a vtina vdch osobnost enskch hnut v jinch zemch povaovala americk eny za svj vzor.
481
V letech 1830-1850 americk feministky zce spolupracovaly se skupinami usiluj cmi o zruen otroctv. Na peticch proti otroctv bylo obvykle podepsno velk procento en. Protoe vak eny nemly dn formln politick prva (americk stava jim nedvala prvo volit), nemohly se podlet na politickm ntlaku, jm se reformtoi pokoueli doshnout svho cle. Svtovho shromdn proti otroc tv v Londn v roce 1840 se eny vbec nesmly zastnit, co samo o sob vedlo ensk skupiny k tomu, aby se zaaly zabvat pmo nerovnost mezi pohlavmi. V roce 1848 se sely pedstavitelky americkho enskho hnut, aby schvlily Pro hlen cit", kter vytvoily (podobn jako jejich francouzsk pedchdkyn o pl stolet dve) podle vzoru americkho Prohlen nezvislosti. Povaujeme za zjevnou pravdu," zanal zmnn text, e vichni mui a eny jsou stvoeni sob rovnmi." Obsahem prohlen byla dlouh ada kivd postihujcch eny. Skute n pokrok ve spoleenskm a politickm postaven en byl vak v tomto obdob jen mal. Kdy bylo zrueno otroctv, rozhodl Kongres, e volebn prvo dostanou jen osvobozen otroci muskho pohlav. V potcch enskho hnut ve Spojench sttech hrly svou roli i ernoky, pestoe musely asto elit neptelstv ze strany svch blch sester. ernoka Sojourner Truth (Spolenice Pravda) agitovala jak proti otroctv, tak za volebn prvo en, a zdrazovala souvislost mezi tmito dvma problmy. Kdy v 50. letech dramaticky promluvila na jednom shromdn proti otroctv v Indin, zajeel na ni jeden bloch: Ty nejsi dn ensk!" Veejn odhalila sv adra, aby mu dokzala, e nem pravdu. V roce 1852 bloky pi jej pednce na shromdn za prva en v Akronu (Ohio) povykovaly, aby nemohla promluvit. Nakonec se j podailo tyto pekky pekonat a sehrt v enskm hnut sv doby vznamnou roli (Hooks, 1896). U jinch ernoek, kter se pokouely zpasit po boku blch feministek, vak neustl stetvn s pedsudky vedlo k trpk deziluzi. ernch feministek proto bylo jen velmi mlo. K nejvznamnjm udlostem poten fze feministickch hnut v Evrop pat petice 1500 en, kter byla pedloena britskmu parlamentu v roce 1866. Poadovala, aby bylo v rmci tehdy uvaovanch reforem volebnho systmu zavedeno i pln hlasovac prvo pro eny. Petice byla ignorovna, na co jej organiztorky reagovaly o rok pozdji zaloenm Nrodnho spolku pro hlasovac prvo en (National Society for Women's Suffrage). Jeho lenky, jim se zaalo kat sufraetky, pak a do konce 19. stolet poslaly do parlamentu petice dajc rozen hlasovacho prva na eny. Na potku 20. stolet se u vliv britskho feminismu ve svt vyrovnal americkmu. Po roce 1900 se v obou zemch konaly ast pochody a poulin demonstrace; londnskho mtinku pod irm nebem, konanho v ervnu 1908, se astnilo pl milionu osob. V tomto obdob vyrostla jako houby po deti ensk hnut ve vech hlavnch evropskch zemch, ale i v Austrlii a na Novm Zland. Jedna z pednch sufraetek, Emmeline Pankhurstov, podnikla nkolik pednkovch cest po Spojench sttech, na nich lila poetnm posluchakm zpas britskch en. Dv Amerianky, kter mly zkuenosti z britskch kampan,
482
Alice Painov a Harriet Stanton Blackov, zorganizovaly od roku 1910 srii mohutnch pochod a demonstrac v New Yorku a jinch velkch mstech na vchodnm pobe. Po roce 1920 zailo svtov feministick hnut nkolik desetilet padku. Jednou z pin byla skutenost, e volebnho prva pro eny bylo tou dobou ve vtin zpadnch zemi u dosaeno (ve Velk Britnii bylo uzkonno v roce 1928). Pokrokov smlejc eny se podlely spe na jinch hnutch, napklad na odporu proti faismu. Mnoh pitom sice sledovaly feministick cle, ale feminismus jako svbytn hnut namen proti institucm ovldanm mui ustoupil do pozad. Dosaen politick rovnoprvnosti vak mlo jen mal vliv na nerovn postaven en v jinch sfrch.
Nov rozmach feminismu
Na konci 60. let se ensk hnut opt ocitla v poped a od t doby ji po vce ne tvrt stolet sehrvaj vznamnou lohu po celm svt, vetn ady rozvojovch zem. Oiven feminismu zaalo ve Spojench sttech pod vlivem hnut za obansk prva ernoch a tehdejho studentskho radikalismu; odtud se pak rozilo do dalch zem. Mnoh eny se astnily tehdejch politickch aktivit, ale asto pitom zjiovaly, e je jejich mut kolegov i tady udruj v tradin podzen pozici. Vdci hnuti za obansk prva byli proti tomu, aby se v manifestech za rovnoprvnost ernoch hovoilo tak o prvech en. Proto si eny zaaly zakldat sv vlastn nezvisl organizace, kter se zabvaly pevn feministickmi otzkami. ensk hnut nov doby se zabvaj daleko irm spektrem problm ne ta ped nimi. Poaduj mimo jin rovnoprvnost na poli ekonomickm, prvo na potrat nebo zmny v zkonech o rozvodu. Krom vznamnch praktickch vsledk mla innost feministek tak dosud nevdan intelektuln dopad. Ve vech spoleenskch vdch i v mnoha jinch oborech si feministick autorky vynutily nov zamylen nad zavedenmi pedstavami a teoriemi. Velk st vzkumu, kter se v poslednch letech zamil na historick a kulturn faktory ovlivujc postaven en a obecnji na vztahy mezi pohlavmi, vznikla na popud souasnho feminismu.
Interpretace feministickch hnut
Pi vkladu spchu enskch hnut v poslednch sto letech lze snadno vyut koncepce Charlese Tillyho. Jak k Tilly, sociln hnut vznikaj tam, kde lid nemaj anci bt slyeni anebo nemohou sv zmry prosadit obvyklmi prostedky. V prvn fzi rozvoje feministickch hnut se jejich pedstavitelky snaily pedevm dt enm hlas v politickm procesu - jinmi slovy, zskat jim volebn prvo. Druh fze pak pinesla sil o dosaen rovnoprvnosti en v irm smyslu, tedy nejen politick, ale i ekonomick.
483
V obou fzch dokzaly vd pedstavitelky enskch hnut mobilizovat kolektivn prostedky a vyvinout tak inn tlak na vldnouc moc. Na potku byly hlavnm prostedkem masov pochody a demonstrace; pozdji pily ke slovu soustavnj metody. Ke spolenm zjmm, na kter ensk hnut spn apeluj, pat prvo en podlet se na politickm rozhodovn, jejich prvo najt si placen zamstnn, pokud si je pej, a nrok na rovn postaven v rozvodovm zen. Na shod okolnost, je poskytla feministkm pleitost vyvolat sociln zmny, se podlela cel ada faktor. Vypuknut prvn svtov vlky napklad pomohlo zajistit enm volebn prvo: vldy potebovaly podporu a aktivn ast en na vlenm sil. Jiskrou, kter zaehla druhou vlnu feministick aktivity, se stalo americk hnut za obansk prva ernoch.
SOCILN HNUT A SOCIOLOGIE Sociln hnut zajmaj sociology ze dvou dvod. Sama o sob jsou zajmavm tmatem, ale krom toho mn i zpsob, jm sociologov hodnot rzn oblasti lidskho jednn. Napklad ensk hnut nen pouze zdrojem materilu pro sociologick vzkum: ukzalo tak nkter slabiny zavedench vzorc sociologickho uvaovn a rozvinulo koncepce (napklad patriarchtu), kter jsou uiten pro porozumn vztahu moci a pohlav. Trval dialog probh nejen mezi socilnmi hnutmi a organizacemi, proti nim vystupuji, ale tak mezi nimi a samotnou sociologi.
484
1 9. K A P I T O L A
Globln zmny a ekologick krize
GLOBLN ZMNY A EKOLOGICK KRIZE
Lidsk bytosti existuj na Zemi ji piblin pl milionu let. Zemdlstv, kter je nezbytnm pedpokladem vzniku trvalho osdlen, je star pouhch dvanct tisc let. Civilizace se datuj od doby ne star ne zhruba est tisc let. Kdybychom povaovali cel obdob lidsk existence za jeden den, bylo by zemdlstv objeveno ve 23.56 a civilizace by zapoaly svou existenci ve 23.57. Modern spolenosti by se pak zaaly rozvjet a ve 23 hodin 59 minut a 30 vtein! Pesto se zejm bhem poslednch ticeti vtein lidskho dne" udlo vce zmn ne kdy pedtm. Rychlost zmn v modern e lze snadno doloit na tempu technickho rozvoje. Jak uvedl historik ekonomie David Landes ve sv proslul studii:
Modern technika vyrb nejenom vce a rychleji, ale vytv pedmty, je by v dnm ppad nemohly bt vyrobeny emeslnmi metodami verejka. Nejlep indinsk padlena neumla upst vlkno tak jemn a pravideln jako je dnen pze, dn kovrna kesanskho svta osmnctho stolet nemohla vyrobit psy oceli tak irok, hladk a homogenn jako modern vlcovna na psovou ocel. A co je nejdleitj: modern technologie umonily vrobu vc, je byly v preindustriln e jen st pedstaviteln - fotoapartu, automobilu, letadla, jadern elektrrny, cel ady elektronickch zazen od rdia a k supervkonnmu potai. Tak bychom mohli pokraovat dle, skoro a do nekonena. Vsledkem byl enormn nrst vroby a rozmanitosti zbo i slueb. U jen to samo o sob zmnilo zpsob ivota lovka vce ne cokoli jinho od objeven ohn: Anglian (anebo Anglianka) roku 1750 byl po materiln strnce ble Caesarovu legioni ne svm vlastnm pravnukm" (Landes, 1969, str. 5).
Zpsob ivota i forma spoleenskch instituc, kter charakterizuj modern svt, se zsadn li i od pomrn nedvn minulosti. Bhem pouhch dvou nebo t stolet - minutovm asovm seku ve srovnn s djinami lidstva - byl n sociln ivot odtren od onch typ spoleenskch d, ve kterch lid ili po tiscilet. Vce ne kterkoli generace ped nmi elme nejist budoucnosti. ivotn podmnky pedchozch generac byly samozejm rovn nejist: lid byli vydni na milost a nemilost prodnm katastrofm, epidemim a hladomorm. V dnench prmyslovch zemch jsme vi tmto pohromm do znan mry imunn, ale musme si poradit s tmi socilnmi procesy, kter jsme sami vyvolali - se silami, kter do naeho ivota vnej neustlou zmnu.
486
DEFINICE ZMNY Jak definovat spoleensk zmny? V jistm smyslu se vechno trvale mn. Kad den je novm dnem, kad chvle je novm okamikem. eck filosof Hrakleitos proslul svm vrokem, e nikdo nevstoup dvakrt do stejn eky. Pokad je eka jin, protoe voda tee dle a i osoba sama se sotva postiitelnm zpsobem zmnila. I kdy je tento posteh z jistho hlediska sprvn, kme obvykle, e to je tat eka a tat osoba, kter do n opakovan vstupuje. Jak eka, tak tlo a osobnost jedince s mokrma nohama se vyznauj dostatenou kontinuitou, abychom mohli ci, e pes vechny probhl zmny jde stle o tut eku a tho lovka. Chceme-li nco oznait za zsadn zmnu, zle na tom, do jak mry zasahuje vlastn strukturu pedmtu nebo situace. U lidskch spolenost pak musme
o me a charakteru systmov zmny rozhodnout podle toho, zda a jak se v danm obdob modifikovaly jeho zkladn instituce. Pi hodnocen zmn je rovn teba ukzat, co zstalo stabiln, a urit tak zkladnu, vi n meme mit zmny. Dokonce i v dnenm rychle se mncm svt nalzme kontinuitu se vzdlenou minulost. Napklad nejvt nboensk systmy jako je kesanstv nebo islm navazuj na mylenky a praktiky vznikl ped piblin dvma tisci lety. Vtina instituc v modernch spolenostech se vak bezesporu mn mnohem rychleji ne nkdej instituce v tradinm svt. V tto kapitole se pokusme o vklad zmn ovlivujcch lidsk djiny jako celek. Dle se zamyslme nad tm, pro je modern doba provzena tak mimodn hlubokmi a rychlmi socilnmi zmnami. ada zmn m dnes globln charakter - odehrvaj se souasn na mnoha mstech svta nebo ovlivuj budoucnost na planety jako celku.
CO OVLIVUJE SPOLEENSK ZMNY
Teoretici rzn orientace se u dv st let pokouej vytvoit souhrnnou teorii, kter by vysvtlovala charakter spoleenskch zmn. dn z nich vak nem anci obshnout cel spektrum zmn v lidsk spolenosti od lovc, sbra a pastevc pes tradin civilizace a po komplexn spoleensk systmy dneka. Meme nicmn urit ti hlavn kategorie, kter ke zmnm pispvaj: fyzick prosted, politickou organizaci a kulturn faktory.
Fyzick prosted
Fyzick prosted asto psob na vvoj spoleenskho du. Nejjasnji se to projevuje v extrmnch prodnch podmnkch, jim mus lid pizpsobit svj ivot, aby peili. U nrod ijcch v polrnch oblastech se napklad vytvej zcela jin zvyky a obyeje ne u tch, kdo ij v subtropickm Stedozem. Obyvatel Aljaky trv mnoho asu uvnit svch obydl a vekerou innost mimo dm musej (a na krtk obdob lta) peliv plnovat. asto vak na lidskou spolenost psob i mn extrmn fyzick podmnky. Pvodn obyvatel Austrlie nikdy nepestali bt lovci a sbrai, protoe tento svtadl nabzel jen mlo pvodnch rostlin vhodnch pro pravideln pstovn anebo zvat k domestikaci; neumooval tedy pechod k zemdlstv nebo pastevectv. Prvn civilizace svta vtinou vznikaly v oblastech, kde byla rodn zemdlsk pda, napklad v deltch ek. Vznamn jsou i dal faktory, jako napklad dostupnost po zemi nebo po moi: spolenosti odznut od svta horskmi masvy, neprchodnmi dunglemi nebo poutmi asto zstvaj relativn nezmnn po dlouhou dobu.
488
Pesto vak je pm vliv prosted na spoleensk zmny men, ne bychom mohli pedpokldat. Lid jsou asto schopni zskat znan bohatstv i v nehostinnch oblastech, jako je tomu prv na Aljace, kde se rozvj tba ropy a nerost. A naopak, mnoh spolenosti lovc a sbra ily ve velice rodnch oblastech, ani pely k zemdlstv nebo pastevectv. Napklad Indini Kwakiutlov na ostrov Vancouver, jejich pvodn zpsob ivota se zachoval v prakticky nezmnn podob a do potku 20. stolet, ili v prosted bohatm na ryby, ovoce a jedl rostliny. V tchto pznivch podmnkch se spokojili s lovem a sbrem; nikdy se nepokusili pejt k usedlmu zemdlskmu zpsobu ivota. Mezi prostedm a typy vrobnch systm, kter se v nm rozvjej, nachzme jen mlo pmch souvislost. Evolucionist, kte kladou draz na pizpsoben prodnm podmnkm, proto poskytuj mn pesvdiv vysvtlen spoleenskch zmn ne Marx. V Marxov pojet se lid spe pokouej sv podmnky aktivn petvet, ne aby se jim prost pizpsobovali. Nen tak pochyb, e typy vrobnch systm siln ovlivuj rove a povahu zmn probhajcch ve spolenosti, i kdy nejsou tou jedinou hlavn pinou, jak se domnval Marx. Politick organizace Druhm faktorem, kter psob na spoleensk zmny, je zpsob politick organizace. U lovc a sbra je tento vliv minimln, protoe u nich neexistuje politick autorita schopn mobilizovat celou komunitu. Ve vech ostatnch typech spolenosti vak existence politickch initel - nelnk, pn, krl a vld - vznamn usmruje vvoj. Politick systmy nejsou pmm vrazem ekonomickho uspodn, jak tvrdil Marx. Ve spolenostech s podobnmi vrobnmi systmy se asto setkvme s velice odlinmi typy politick organizace. Napklad vrobn formy v malch, nesttnch pasteveckch spolenostech nejsou nijak zvl odlin od tch, kter existovaly ve velkch tradinch civilizacch. Spolenost zaloen na prmyslovm kapitalismu me mt politick systm demokratickho typu [jako teba USA nebo Velk Britnie), ale i autoritsk (napklad nacistick Nmecko nebo Jihoafrick republika v e apartheidu). Jak u bylo eeno, hrla zsadn roli pi vytven prvnch tradinch stt vojensk sla, kter tak rozhodujcm zpsobem ovlivnila jejich nsledn peit nebo expanzi. Souvislost mezi rovn vroby a vojenskou silou je vak opt nepm. Nkdy se teba vldce rozhodne vnovat dostupn prostedky na vybudovn vojska, i kdy to vede ke zbdaen vtiny obyvatel - jako Saddm Husajn v Irku.
489
Kulturn faktory Mezi kulturn faktory zahrnujeme psoben nboenstv, zpsoby komunikace a lohu vdch jedinc. Jak vme z kapitoly 16, me bt nboenstv ve spoleenskm ivot konzervativn silou, ale i motorem inovac. Mnoh formy nboenskho pesvden a zvyklost brzdily jakkoli zmny, kdy nade ve zdrazovaly potebu zachovvat tradin hodnoty a rituly. Jak vak zdraznil Weber, hraje nboensk pesvden asto mobilizujc roli v tlaku na spoleensk zmny. Zvlt vznamnm kulturnm vlivem, kter psob na charakter a rychlost zmn, je zpsob komunikace. Napklad objev psma podntil adu spoleenskch zmn, protoe umonil uchovvat zznamy, zvit kontrolu nad hmotnmi prostedky a vytvet velk organizace. Navc psan zmnilo vnmn vztahu mezi minulost, souasnost a budoucnost. Spolenosti, kter ovldaj psmo, vd o minulch udlostech a znaj sv djiny. Znalost historie jim dv schopnost rozpoznat djinn pohyb nebo linii vvoje, kterm se spolenost ubr; lid se potom mohou snait k tomuto vvoji sami aktivn pispvat. Mezi kulturn faktory meme zahrnout tak lohu vdch jedinc, kte mli v nkterch fzch historie ohromn vliv. Sta si vzpomenout na velk nboensk postavy (Je), politiky a vojevdce (Julius Caesar) nebo novtory ve vd a filosofii (Newton). Dynamick vdce schopn zskat mnostv stoupenc nebo radikln zmnit dvj zpsoby mylen me pedchoz d vc zvrtit. Jedinci ovem mohou doshnout vdcovskch pozic a bt ve sv innosti spn pouze tehdy, jestlie k tomu existuj spoleensk podmnky. Hitler se dostal v Nmecku ve 30. letech k moci mimo jin i v dsledku napt a kriz, kter v t dob zachvtily zemi; bez nich by nejspe bval zstal druhoadm politikem okrajovho vznamu. Podobn tomu bylo i u Gndhho nensiln kampan za nezvislost Indie. Pedpokladem Gndhho spchu bylo to, e vlka a dal udlosti otsly existujcmi kolonilnmi institucemi.
ZMNY V MODERN DOB m si vysvtlujeme, e se v modernm obdob, v prbhu poslednch dvou set let, tak podstatn zvilo tempo spoleenskch zmn? Je to samozejm velmi komplexn zleitost, ale nkter faktory meme bez vtch obt urit. Lze je rozdlit obdobn jako ty faktory, kter ovlivovaly spoleensk zmny v dvnj historii. Vliv fyzickho prosted vak v tto analze zahrneme do obecnj kategorie ekonomickch faktor.
Ekonomick vlivy
V oblasti ekonomiky m nejvt vliv psoben prmyslovho kapitalismu. Kapitalismus se podstatn li od dvjch vrobnch systm, protoe pin trval rst vroby a stle rostouc akumulaci bohatstv. V tradinch vrobnch systmech se rove vroby pli nemnila, protoe odpovdala obvyklm, navyklm potebm. Kapitalistick rozvoj vyvolv neustl zmny ve vrobnch technologich; do vrobnho procesu se stle vce zapojuje vda. Inovace technologi postupuje v modernm prmyslu nesrovnateln rychleji ne v ktermkoli pedchozm typu ekonomickho du. Vezmme si jako pklad dnen automobilov prmysl. Kadch nkolik let vyvjej nejvt vrobci nov modely a neustle zlepuj a modifikuj modely stvajc. Jet vce to plat o souasnm vvoji informanch techniky: za poslednch patnct let vzrostl vkon pota desetitisckrt! V polovin 60. let obsahoval velk pota nkolik destek tisc run vyrbnch konektor; dnes je ekvivalentn zazen o mnoho men a obsahuje pouze deset prvk v integrovanm obvodu. V tradinch spolenostech mla vroba pevn lokln charakter. Obchodnci sice asto cestovali iroko daleko a byli zapojeni do rznch druh mezimstskho obchodu, ale ty se vtinou omezovaly na luxusn zbo uren menin obyvatel. Rozvoj modernho prmyslu odstranil lokalizovan charakter tradin vroby a integroval vrobce i spotebitele do dlby prce, kter se dnes stv do znan mry skuten globln. Rozvoj prmyslov vroby od zkladu zmnil zpsob ivota lid. Napklad v modernch spolenostech ije vtina lid sp ve mstech ne v zemdlskch komunitch a pracuje v tovrnch a adech, ne v zemdlsk vrob. Dnes vtinou povaujeme tyto ivotn podmnky za samozejm, ani si uvdomujeme, jak jedinen jsou v lidsk historii. N typ spolenosti je prvn v djinch, v nm neije pevn vtina obyvatel v malch venkovskch komunitch a nezskv si obivu z pdy. Zmny spojen s urbanizac a rozvojem novch pracovnch prosted ovlivnily vtinu ostatnch instituc - a samy jimi byly ovlivnny.
Politick vlivy
Druhm hlavnm faktorem psobcm na zmny v modernm obdob je politick vvoj. Jejich vznamnm stimulem byl v poslednch dvou a tech stoletch zpas mezi nrodnmi stty, kter usilovaly o rozen sv moci, ekonomick rozvoj a vojensk podroben konkurent. V tradinch civilizacch se politick zmny obvykle tkaly pouze elit. Stvalo se, e jedna dynastie nahradila druhou, ale ivot vtiny populace pokraoval vcemn beze zmn. To u ale neplat v modernch politickch systmech, kde innost pednch politik a vldnch initel neustle ovlivuje ivot cel populace. Politick rozhodnut stimuluj a usmruj spoleen-
sk zmny v dan zemi i mimo ni daleko vce, ne tomu bylo v pedchozch obdobch. Politick vvoj poslednch dvou a t stolet zcela urit ovlivnil ekonomick zmny, prv tak jako ony ovlivnily politiku. Vldy dnes hraj velkou roli pi stimulaci (a nkdy i zpomalovn) ekonomickho rstu. Ve vech prmyslovch spolenostech stt aktivn zasahuje do vrobn sfry a je zdaleka nejvtm zamstnavatelem v zemi. Dalekoshl vznam mla i vojensk sla a vlky. Vojensk sla zpadnch stt jim od 17. stolet umoovala ovlivovat vechny sti svta - a byla tak hlavn oporou celosvtovho rozen zpadnho zpsobu ivota. Ve 20. stolet mly nesmrn dsledky ob svtov vlky. Zpustoen mnoha zem vedlo k procesm rekonstrukce, kter s sebou pinesly rozshl institucionln zmny (napklad v Nmecku a v Japonsku po druh svtov vlce). Dokonce i vtzn stty - jako napklad USA - prodlaly velk vnitn zmny, kter byly zpsobeny vlivem vlky na ekonomiku.
Kulturn vlivy
Mezi kulturnmi vlivy, kter se uplatnily v procesu spoleenskch zmn modern doby, pat pedn msto rozvoji vdy a sekularizaci mylen. Oba tyto procesy pisply ke kritickmu a novtorskmu charakteru modernho svtovho nzoru. Dnes se u nedomnvme, e by njak zvyky nebo obyeje byly pijateln jen proto, e se opraj o autoritu tradice. N zpsob ivota naopak stle vce poaduje racionln" zklady. Pi plnovn vstavby nemocnice se napklad nedme hlavn tradic, ale hodnotme jej funkn pedpoklady: jak me nejlpe splnit svj el, toti efektivn peovat o nemocn. Zmnil se nejen zpsob naeho uvaovn, ale i obsah mylenek. Idely rozvoje jedince, svobody, rovnosti a demokratick participace jsou produktem minulch dvou nebo t stolet. Tyto idely povzbudily vznik dalekoshlch proces spoleenskch a politickch zmn, revoluce nevyjmaje. Ani tyto mylenky nevychzej z tradice, ale svd spe o stlm petven zpsobu ivota ve snaze o jeho zlepen. I kdy vznikly pvodn na Zpad, staly se tyto idely skuten univerzlnmi a vedly ke zmnm ve vtin oblast svta.
SOUASN ZMNY A VHLED DO BUDOUCNOSTI
Kam ns vedou dnen spoleensk zmny? Jak jsou hlavn linie vvoje, kter ovlivn nae ivoty na prahu 21. stolet? V odpovdch na tyto otzky, kter jsou samozejm do znan mry spekulativn, se sociologov neshoduj. Podvme se na nkolik rznch stanovisek k tto
G LOBLN ZMNY A EKOLOGICK KRIZE
problematice: na nzory, e ijeme v postindustriln spolenosti, e jsme vstoupili do postmodernho obdob a e jsme doshli konce historie". Smrem k postindustriln spolenosti? Mnoho pozorovatel tvrd, e dnes probh pemna k nov spolenosti, kter u nen zaloena primrn na prmyslu; e prmyslov ra jako takov kon. Alvin Toffler k, e to, co se dje dnes, je se v pravdpodobnost vt, hlub a dleitj ne prmyslov revoluce... Souasn obdob nepedstavuje nic menho ne druh velk pedl v lidsk historii" (Toffler, 1970, str. 21). K oznaen nastupujcho spoleenskho du se pouv ada pojm: informan spolenost, spolenost slueb nebo spolenost znalost. Nejbnjm termnem, kter poprv pouil Daniel Bell ve Spojench sttech a Alain Touraine ve Francii, je vak postindustriln spolenost (Bell, 1973, Touraine 1974). Rozmanitost nzv svd o tom, e souasn zmny lze interpretovat mnoha rznmi zpsoby. Spolen vem tmto pohledm je vznam pitan pouvn informac nebo znalost v budouc spolenosti. ivot zaloen na vrob hmotnch statk, jeho zkladem jsou stroje a tovrny, je nahrazovn zpsobem ivota, ve kterm se hlavnm zkladem vrobnho systmu stv informace. Nejzetelnj a nejucelenj obraz postindustriln spolenosti podal Daniel Bell ve svm dle Nstup postindustriln spolenosti (The Corning of the Post-industrial Society, 1973). Zkladnm rysem postindustrilnho du je podle Bella rst pracovnch pleitost ve slubch na kor zamstnn vyrbjcch materiln zbo. Dlnk zamstnan v tovrn nebo dln ji nen nejtypitjm pedstavitelem zamstnance; nejpoetnj kategori se stvaj bl lmeky", toti ednci, technici a odbornci. Ti se na vech rovnch specializuj na produkci informac a znalost. Vroba a kontrola toho, co Bell nazv kodifikovanmi znalostmi - systematickch, koordinovanch informac - se stv pro spolenost hlavnm strategickm zdrojem. Vdci, potaov specialist, ekonomov, ineni a profesionlov vech obor, kte se zabvaj jejich tvorbou a distribuc, se stvaj vd sociln vrstvou; postupn tak nahrazuj prmyslnky a obchodnky starho systmu. V oblasti kultury se projevuje pesun od pracovn etiky" charakteristick pro prmyslovou ru k uvolnnjmu postoji, hledn novch cest jak v prci, tak v soukromm ivot. Kritick zhodnocen Jak pesvdiv je nzor, e star prmyslov d je nahrazovn postindustriln spolenost? I kdy se tato teze setkala s velice kladnou odezvou, musme bt pi jejm hodnocen opatrn. Empirick tvrzen, o kter se opr, jsou toti v nkolika ohledech sporn.
493
1. Pesun zamstnanc do slueb, provzen poklesem zamstnanosti v ostat nch sektorech, se datuje ji tm od samotnho potku prmyslov ry. Nen to tedy pouze fenomn poslednch desetilet. Ji od potku 19. stolet se vroba i sluby rozvjej na kor zemdlstv, piem sektor slueb trvale vykazuje rych lej mru rstu ne vroba. Dlnk v modrm lmeku" nikdy nebyl nejtypitj m pedstavitelem zamstnance. Vy procento placench zamstnanc vdy pra covalo v zemdlstv a slubch; pitom podl sektoru slueb rostl mrn tomu, jak se poet osob pracujcch v zemdlstv zmenoval. Nejvznamnj zmnou nebyl pechod z prmyslu do slueb, nbr ze zemdlstv do vech ostatnch typ zamstnn. 2. Sektor slueb je velmi heterogenn. Zamstnn ve slubch" nelze povao vat za synonymum blch lmek". Mnoho zamstnn ve slubch (jako nap. obsluha benznov stanice) se podob dlnickm profesm a m pevn manul n charakter. Vtina zamstnn blch lmek" nevyaduje pli velk specia lizovan znalosti, co plat zejmna o rutinn kancelsk prci. 3. Mnoho zamstnn ve slubch" pispv do procesu, jeho konenm pro duktem je materiln zbo; proto by bylo pesnj je povaovat za soust vro by. Pkladem me bt potaov programtor pracujc pro prmyslovou firmu, kter navrhuje a monitoruje funkci vrobnch pstroj. 4. Lze jen tko odhadnout, jak bude dlouhodob dopad rostoucho uvn pota a systm elektronick komunikace. V souasn dob jsou do vrobnho procesu spe integrovny, ne aby jej nahrazovaly. Je tm jist, e se tyto tech nologie budou nadle velmi rychle rozvjet a zasahovat do dalch oblast sociln ho ivota. Nen vak pli jasn, do jak mry ji ijeme ve spolenosti, v n jsou hlavnm kapitlem utdn znalosti (informace). 5. Teze o postindustriln spolenosti asto peceuj vliv ekonomickch fak tor na spoleensk zmny. Spolenost je popisovna jako vsledek vvoje eko nomiky, kter podmiuje zmny v ostatnch institucch. Vtina zastnc hy potzy o postindustriln spolenosti byla jen mlo ovlivnna Marxem; asto se dokonce povauj za kritiky marxismu. Jejich postoj je ale kvazimarxistick v tom smyslu, e pitaj ekonomickm faktorm rozhodujc vliv na spoleensk zmny. Nkter tendence popisovan postindustrilnmi teoretiky jsou urit vznamnmi prvky souasn ry; hypotza o postindustriln spolenosti" vak nemus bt tm nejastnjm eenm. Navc se v pozad dnench zmn uplatuj krom ekonomickch sil i vlivy politick a kulturn. Postmodernismus a konec historie" Nkte autoi doli v posledn dob jet dle ne k tvrzen, e kon prmyslov ra. Souasn zmny podle nich nesmuj k niemu menmu ne k pekonn modernity jako takov - instituc a zpsob ivota spojench s modern spolenos494
t. Ztrcme vru v pokrok, uitenost vdy a nai schopnost ovldat modern svt. Nastv, nebo ji nastala, nov Postmodern ra. Zastnci postmodernismu povauj za zklad modernho uvaovn pedstavu, e historie nkam smuje, obvykle k pokroku. Dnes je podle nich zejm, e toto pojet selhalo. Neobstoj u dn velk vyprvn", tj. vezahrnujc koncepce historie, kter by dvala smysl (Lyotard, 1993). Nejene zmizela obecn pedstava pokroku, ale neexistuje u ani jedna obecn platn historie". Msto n mme neomezen poet rznch histori a forem znalost, ale dn z nich nen zvazn. Tato situace je neoddliteln spojena s poklesem autority vdy a s poznnm, e existuje mnoho rznch hodnot a orientac, z nich dn nejsou lep nebo hor ne ty druh. Postmodern svt je proto velice pluralistick a rozmanit. Po svt koluj obrazy en na nesetnch filmech, videozznamech a televiznch programech. Dostvme se do kontaktu s mnoha mylenkami a hodnotami, ale ztrcme pitom spojen s djinami oblasti, v n ijeme, a dokonce i se svou vlastn osobn minulost. Vechno se zd bt v neustlm pohybu. Jak to vyjdila jedna skupina autor: N svt se petv. Masov produkce, masov spoteba, velk msta, stt v roli Velkho bratra, obrovsk sdlit a nrodnostn stty jsou na sestupu. Pichz flexibilita, rozmanitost, diferenciace a mobilita, komunikace, decentralizace a internacionalizace. V tomto procesu prochz zsadn transformac i nae vlastn identita, nae vdom o sob samm, nae vlastn subjektivita. Nastv nov ra" (Stuart Hall et al., 1988). Spolu s modern dobou kon i historie, protoe u tento nov pluralistick svt nedokeme popsat zpsobem, kter by ml obecnou platnost.
Fukuyama a konec historie
Pojem konec historie" bv ovem nejastji ztotoovn se jmnem Francise Fukuyamy, jeho koncepce se na prvn pohled zd bt v naprostm protikladu k mylenkm prosazovanm teoretiky postmodernismu. Namsto zhroucen modernismu toti ohlauje jeho celosvtov vtzstv ve form kapitalismu a liberln demokracie (Fukuyama, 1989). Podle Fukuyamy znamenaj revoluce roku 1989 ve vchodn Evrop, rozpad Sovtskho svazu a vvoj smrem k pluralitn demokracii v dalch oblastech svta, e ideologick bitvy pedchozch obdob jsou prost za nmi. Jeho konec historie je koncem vech alternativ k liberln demokracii. Minulosti u pat nejen monarchismus a faismus, ale i komunismus, kter byl tak dlouho nejvtm soupeem zpadn demokracie. Skonilo to prv naopak, ne pedpovdal Marx: kapitalismus zvtzil ve svm dlouhm boji se socialismem a liberln demokracie dnes nem konkurenta. Fukuyama tvrd, e jsme doshli konenho bodu lidsk ideologick evoluce a univerzalizace zpadn demokracie jako konen formy lidsk vldy" (Fukuyama, 1989, str. 4). Pesto nejsou tyto dv verze konce historie od sebe tak vzdlen, jak by se moh-
lo zdt. Liberln demokracie poskytuje pouze rmec pro vyjden rznch nzor a zjm. Nespecifikuje, jak se mme nebo musme chovat; d po ns jen to, abychom respektovali nzory ostatnch. Je proto sluiteln s pluralismem ivotnch postoj a styl. Hodnocen Je mlo pravdpodobn, e by se historie skuten zastavila, protoe jsme vyerpali vechny alternativy. Kdo me vdt, jak nov ekonomick, politick nebo kulturn uspodn se vyno v budoucnosti? Stedovc myslitel nemli tuen o prmyslov spolenosti, kter mla nahradit feudalismus, a ani my si nedokeme pedstavit, jak se svt v ptm stolet zmn. Od teze o konci historie" nebo od teorie Postmodern ry bychom si proto mli zachovat nleit odstup. Postmodernist pli zdrazuj rozmanitost a fragmentaci na kor novch forem globln integrace. Pluralismus je sice dleit, ale existuj i spolen problmy, ped ktermi stoj cel lidstvo - problmy, kter vyaduj snahu o spolen een. Jednostrann kapitalistick expanze neme trvat donekonena, protoe svt m jen omezen zdroje. Lidstvo jako celek mus usilovat o pekonni ekonomick propasti, kter oddluje bohat a chud zem i jednotliv vrstvy v rznch spolenostech. Po strnce politick liberln demokracie sama o sob nesta, protoe psob pouze na rovni nrodnho sttu. Nen schopna vyeit problm vytvoen pluralistickho svtovho du, jen by nebyl zaloen na nsil.
OHROEN IVOTNHO PROSTED Jednm z problm, ktermu mus elit cel lidstvo, je ohroen ivotnho prosted. Expanze prmyslov vroby u ivotnmu prosted zpsobila nenapraviteln kody. Ekologick otzky se netkaj pouze toho, jak zabrnit prmyslovm katastrofm a omezit kodliv dopady lidsk innosti na ekosystmy, ale i samotn podstaty naeho zpsobu ivota v modern spolenosti. Kdybychom se museli vzdt naeho dosavadnho cle, trvalho hospodskho rstu, museli bychom nejsp vytvoit nov spoleensk instituce. Technick pokrok je nepedvdateln, take je mon, e nm Zem nakonec poskytne dostatek zdroj pro pokraujc industrializaci. V souasn dob se to vak nezd pli reln, a maj-li zem Tetho svta doshnout ivotnch standard alespo sten srovnatelnch se Zpadem, bude nutno pikroit k jakmusi globlnmu vyrovnn. Lid zanechvaj sv stopy na prod u po tiscilet, od potku existence zemdlstv. Lovci a sbrai tili z prody jako takov a vyuvali toho, co jim ivotn prosted nabzelo, ale nepokoueli se je aktivn zmnit. Tato situace se zmnila
496
s pchodem zemdlstv, kter vyaduje kcen strom a potlaen divoce rostouc vegetace. I primitivn zemdlsk techniky mvaj za nsledek erozi pdy. Vykcen les vede asto k tomu, e pdu splchne d nebo roznese vtr. Zemdlci na to obvykle reaguj tak, e vykc dal st lesa, a cel proces se opakuje. Nkter krajiny, kter dnes povaujeme za pirozen", napklad such skaliska s dkou vegetac v jihozpadnm ecku nebo na Malt, jsou ve skutenosti vsledkem eroze pdy zpsoben zemdlci ped pti tisci lety. A do vzniku modernho prmyslu mla nicmn proda daleko vt vldu nad lidskm ivotem ne lovk nad prodou. Dnes je npor lidsk innosti na produ tak intenzivn, e u tm neexistuj dn prodn procesy, kter by tak i onak nepodlhaly lidskmu vlivu. Obdlvme takka vechnu pdu, kter je k dispozici. Dve nedostupn divoina se asto mn v prodn rezervace, kter navtvuj tisce turist. Zd se dokonce, e celosvtov rozvoj prmyslu ovlivuje i klima na planety.
Jako reakce na tato nov ekologick rizika vznikaj hnut a strany Zelench, z nich nkter (napklad Friends of the Earth nebo Greenpeace) rovn psob po celm svt. Rzn skupiny se vzjemn li svou filosofi; vechny se ale shoduj na tom, e je teba chrnit ivotn prosted planety, jej neobnoviteln zdroje a zbvajc ivoin druhy. Za poslednch padest let nenvratn vymely stovky druh a tento proces stle pokrauje. V nkterch oblastech svta se ekologick problmy nahromadily ve zven me. Pkladem jsou bval komunistick stty vchodn Evropy a nslednick zem Sovtskho svazu, kde dolo k obrovskmu zneitn ek, les a ovzdu prmyslovmi kodlivinami. Pokud se takovmu zamoen nebude elit, mohou bt jeho dsledky celosvtov. Zneitn nerespektuje hranice nrodnch stt; vichni jsme dnes daleko zvislej jeden na druhm, ne tomu bylo v minulosti. Jsme spolucestujcmi na jedin kosmick lodi", kterou pedstavuje nae planeta, a dsledky ekologick devastace se nevyhnou dnmu z ns. Nmeck sociolog Ulrich Beck hovo v tto souvislosti o globln spolenosti rizika (Beck, 1992). ijeme dnes v globlnm svtovm du, v nm musme elit ad rizik, ekologickch i jinch, kter pedchoz generace nepoznaly.
Zdroje ohroen Globln ekologick hrozby lze rozdlit do nkolika zkladnch skupin: zneitn ivotnho prosted, tvorba odpad, kter nemohou bt snadno likvidovny nebo recyklovny, a vyerpn neobnovitelnch zdroj. Mnostv odpad, kter produkuje kad domcnost ve vysplch prmyslovch zemch, je doslova okujc. Potraviny se obvykle kupuj v obalech, kter se vzpt vyhod; nkter z nich se daj recyklovat, ale vtina ne. Mnoh druhy umlch hmot maj jednorzov pouit a kon v odpadnch jmch nebo na skldkch. Odpadnmi materily v irm smyslu vak nejsou jen pedmty vyhozen do popelnic, ale tak zplodiny vypoutn do atmosfry. Pkladem me bt oxid uhliit, kter se uvoluje pi spalovn ropnch produkt v automobilech a uhl v elektrrnch, anebo plyny pouvan v aerosolech, chladnikch a klimatizanch zazench (freony). Oxid uhliit je povaovn za jednu z hlavnch pin procesu globlnho oteplovn, o jeho existenci je mnoho vdc pesvdeno, a freony zase ohrouj oznovou vrstvu kolem Zem. Teorie globlnho oteplovn pedpokld, e oxid uhliit m v atmosfe planety podobnou funkci jako sklo ve sklenku: nechv slunen paprsky projt k zemskmu povrchu, ale nepropout je zptky. Vsledkem je takzvan sklenkov efekt". Pokud ke globlnmu oteplovn skuten dochz, mohly by jeho dsledky bt katastrofln. Tn polrnch oblast a vzestup teplot i hladin ocen by toti vedly k zaplaven mst lecch na pobe nebo v ninch. Rozshl oblasti rodn pdy by se zmnily v pou. Oznov vrstva v atmosfe vytv jaksi pl, kter ns chrn ped ultrafialovm zenm. Freony pouvny v aerosolech a chladnikch vstupuj do chemickch reakc s oznovou vrstvou a oslabuj ji. Vdci se domnvaj, e prv tyto ltky vytvoily oznov dry" nad obma ply a jinde oznovou vrstvu pinejmenm
Minul a budouc globln teploty ve srovnn s prmrnmi teplotami a potku 20. stolet
Zdroj: IPCC, Michael Kidron a Ronald Segal, The State of the World Atlas (Atlas o stavu svta, 5. vydn, 1995)
oslabily. Zven dvky ultrafialovho zen maj adu potenciln kodlivch ink, od zvenho vskytu katarakty (edho zkalu, kter me zpsobit slepotu) a po zhoubn kon ndory. Modern prmysl, jeho expanze po celm svt nadle pokrauje, m stle rostouc potebu energie a surovin. Zdroje energie i surovin jsou vak omezen. I kdyby se spoteba ropy udrela na souasn rovni, budou jej znm zdroje ji kolem roku 2050 zcela vyerpny. Je mon, e se poda najt nov loiska ropy nebo objevit alternativn formy lacin energie; pokud vak nedojde ke globlnmu omezen spoteby, povede to k zniku nkterch neobnovitelnch zdroj.
JE IVOTN PROSTED SOCIOLOGICKM PROBLMEM?
Pro by se mli sociologov zabvat otzkami ivotnho prosted? Mme se poutt do problm, kter jsou domnou prodovdc a technik? Psoben lidsk innosti na produ m pece fyzick charakter a je zpsobeno modernmi prmyslovmi technologiemi. Ano, ale modern prmysl a technologie vznikly ve vztahu k uritm spoleenskm institucm. Nae psoben na ivotn prosted vychz ze socilnch pedpoklad a m tak vrazn sociln dopady. Zchrana ivotnho prosted ve svt bude proto pedpokldat nejen technologick, ale i sociln zmny. Pi souasnch propastnch rozdlech mezi Severem a Jihem lze jen st pedpokldat, e by chud zem Tetho svta byly ochotny obtovat svj vlastn ekonomick rozvoj kvli ekologickm problmm, k nim pispv zejmna bohat Sever. Nae planeta vak pravdpodobn nem dostatek zdroj k tomu, aby vichni jej obyvatel mohli mt takovou ivotn rove (tj. rove spoteby), jakou dnes v prmyslovch zemch povaujeme za samozejmou. M-li se zmenit rozdl mezi chudmi a bohatmi zemmi, bude nezbytn, aby ty druh pehodnotily sv oekvn trvalho hospodskho rstu. Nkte zelen" autoi tvrd, e globln ekologick katastrof lze zabrnit jen tehdy, pokud se obyvatel bohatch zem postav proti konzumn orientaci a vrt se ke skromnjmu ivotnmu stylu.
GLOBLN ZMNY: POHLED DO BUDOUCNOSTI
Pokusme se nahldnout do toho, co nm pinese 21. stolet. Nevme, zda nm ptch sto let pinese mrov sociln a ekonomick rozvoj, anebo znsoben globlnch problm, kter se lidstvu mon vbec nepoda zvldnout. N svt je daleko lidnatj a bohat ne kdy dve; mme ped sebou dosud netuen monosti rozhodovat o svm osudu a obrtit svj ivot k lepmu, ale souasn hroz svtu ekonomick a ekologick katastrofa. Tato slova by vak nemla bt dvodem k re500
zignaci nebo zoufalstv. Jednm z hlavnch pnos sociologie je pece vdom, e vechny spoleensk instituce jsou lidskmi vtvory, jejich vvoj meme ovlivnit. Poznn odvrcen strany modernch spoleenskch zmn proto nemus bt pekkou realistickho a nadjnho pohledu na budoucnost.
20. K A P I T O L A
Metody sociologickho vzkumu
METODY SOCIOLOGICKHO VZKUMU
Nad otzkami, jimi se teoreticky i pi praktickm vzkumu zabvaj sociologov, se asto zaml i mnoho jinch lid. Jak me ve svt, kter je mnohem bohat ne kdy v minulosti, existovat hladomor? Jak jsou ivotn podmnky menin? Jak dopad na n ivot bude mt rostouc uvn informan techniky? Dochz k dezintegraci rodiny jako instituce? Podncuj film a televize nsiln trestn iny? Sociologov se sna nalzt odpovdi na tyto otzky i na adu dalch problm. Jejich zvry nejsou jednoznan ani definitivn. Vdy vak mus bt clem sociologickch teori i vzkumu to, abychom se vyvarovali istch spekulac, jich se lid v bnm ivot asto dopoutj. Dobr sociologick prce se pokou klst otzky co nejpesnji a sna se ped vyvozenm zvr shromdit faktick dkazy. Abychom toho mohli doshnout, musme znt nejvhodnj vzkumn metody, kter lze v danm ppad pout, a umt zskan vsledky co nejlpe analyzovat. Nkter z otzek, kter si sociologov pi svch vzkumech kladou, maj faktick i empirick charakter. Napklad v souvislosti s otzkami, kter se tkaj trestn innosti a justice, musme asto pmo a systematicky hledat fakta. Kter typy trestnch in jsou nejastj? Jak procento osob, kter se jich dopoutj, se policii poda dopadnout? Kolik z nich je nakonec odsouzeno a uvznno? Na faktick otzky tohoto druhu obvykle nelze odpovdt bez soustavnho vzkumu, protoe napklad oficiln statistiky maj u trestn innosti jen malou vpovdn hodnotu. Jak ukzali sociologov, kte studovali vi kriminality, je policii hlena jen asi polovina trestnch in. Z faktickch informac o jedn spolenosti ovem jet nemusme zjistit, zda se setkvme s neobvyklm ppadem, anebo zda jde o obecnj jev. Sociologov proto asto rdi kladou otzky srovnvac, kter hledaj souvislosti mezi rznmi socilnmi kontexty uvnit spolenosti, anebo srovnvaj pklady z rznch zem. Existuj napklad vznamn rozdly mezi socilnm a prvnm systmem v Evrop a ve Spojench sttech. Typick srovnvac otzka me znt takto: jak se li trestn innost a prosazovn zkona ve Velk Britnii a USA? (Skuten mezi nimi existuj nkter vznamn rozdly.) V sociologii se nezabvme jen vztahy mezi existujcmi spolenostmi, ale srovnvme i jejich souasnost a minulost. V takovm ppad si klademe otzky vvojovho charakteru. Mme-li pochopit povahu souasnho svta, musme se podvat na pedchoz formy spolenosti a analyzovat hlavn vvojov trendy. Meme se napklad zamit na srovnn vzeskch zazen dve a nyn. Faktick vzkumy - u nich dvaj sociologov pednost oznaen empirick se zabvaj tm, jak se vci dj. Sociologie vak nespov jen ve sbru dat, jakkoli
504
jsou vznamn a zajmav. Musme vdy interpretovat, co tato fakta znamenaj, a k tomu potebujeme bt schopni formulovat teoretick otzky. Mnoz sociologov se zabvaj pevn empirickmi problmy, ale pokud by jim pitom chybla teoretick orientace, st by dospli k njakm pozoruhodnm zvrm. To plat i o vzkumu, jeho cle jsou ryze praktick. Sociologick vzkum m nkolik aspekt. Procedura ili strategie vzkumu uruje, jak je vzkum plnovn a veden. To znamen vybrat si vhodnou vzkumnou metodu a vypracovat jej aplikaci na studovanou oblast. Metodologie vzkumu se tk logiky interpretace vsledk a analzy zvr. Jako vzkumn metody oznaujeme faktick techniky zkoumn pouvan pi studiu socilnho svta. Pat k nim uit dotaznk, rozhovor, zastnn pozorovn" nebo prce v ternu (ve zkouman komunit), interpretace oficilnch statistik a historickch dokument i dal, mn pouvan techniky. V tto kapitole zaneme nrtem jednotlivch klovch fz sociologickho vzkumu a vtem hlavnch zsad, kter je nutno dodrovat pi interpretaci vsledk zkoumn. Potom srovnme nejrozenj vzkumn metody, kter si ukeme na pkladech nkterch skutench projekt a vzkum. Mezi tm, jak by ml bt vzkum ideln veden, a tm, jak se skuten odehrv, je asto velk rozdl.
VZKUMN PROCES
Podvejme se nejprve na jednotliv stadia, z nich se vzkumn prce obvykle skld. Kad vzkum zahrnuje adu samostatnch krok, od zahjen a po publikaci vsledk.
Vzkumn problm
Vechny vzkumy zanaj stanovenm vzkumnho problmu. Tm me bt oblast, o kter toho mnoho nevme: meme si prost pt rozit sv znalosti o uritch institucch, spoleenskch procesech nebo kulturch. Vzkumnk me odpovdat na otzky jako napklad: Jak st populace je siln nboensky zaloena? Jsou dnes lid opravdu nespokojeni s plinmi vldnmi zsahy? Do jak mry zaostv ekonomick postaven en za postavenm mu? Odpovdi na tyto otzky budou pevn deskriptivn. Nejlep sociologick vzkumy se vak odvjej od problm, kter jsou zrove hlavolamy: nejde u nich jen o nedostatek informac, ale i o nejasnosti, mezery v naem chpn. Umn zpracovat hodnotn sociologick vzkum spov do znan mry prv ve sprvnm uren tchto problm. Msto abychom jen odpovdali na otzku, co se dje, sname se pochopit, pro se udlosti dj tak, jak se dj. Meme se tedy zeptat:
505
pro se charakter nboenskho ctn mn? Jak jsou piny souasnho vzestupu tzv. nov pravice? Pro jsou eny tak mlo zastoupeny ve vysokch funkcch? dn st vzkumu nen izolovna od ostatnch. V prbhu prce vyvstvaj nov problmy; jeden vzkumn projekt me snadno vst k dalmu, protoe se objevuj otzky, o kterch vzkumnk pvodn neuvaoval. Nejasnosti se mohou vynoit tak pi studiu prac jinch autor v knihch i odbornch asopisech, anebo kdy si uvdomme urit trendy ve spolenosti. Jak jsme napklad zmiovali v kapitole 8 (Deviace a zloin"), objevila se v nedvn minulosti ada program, kter se sna neuzavrat duevn nemocn osoby v psychiatrickch lebnch, ale peovat o n v rmci komunity. Sociolog se me zeptat: co vedlo ke zmnm v pstupu k duevn nemocnm? Jak jsou pravdpodobn dsledky pro samotn pacienty a pro ostatn? Posouzen dostupnch vsledk Prvnm krokem celho vzkumnho procesu bv zpravidla posouzen ji existujcch vsledk. Me se ukzat, e pedchoz vzkum ji tento problm dostaten objasnil; proto se vzkumnk mus seznmit s pracemi jinch sociolog, kte v dan oblasti psobili. Jestlie problm dosud nebyl vyeen, bude teba projt alespo vzkumn prce z oblast s nm souvisejcch a zjistit, jak by ppadn mohly bt pro n zmr uiten. Zkoumal ji tento problm nkdo? Jakm zpsobem se snail tuto otzku vyeit? Kter aspekty jeho vzkum dosud pominul? erpn z mylenek ostatnch autor pome vzkumnkovi objasnit si otzky, kter mohou v uvaovanm projektu vyvstat, a zvolit si metody, jich me pi vzkumu pout. Upesnn pedmtu vzkumu Dalm stupnm je vypracovn jasn formulace pedmtu vzkumu. Pokud ji existuje relevantn odborn literatura, me sociolog vyjt z knihovny s jasnou pedstavou, jak k pedmtu vzkumu pistupovat. Z toho, co v o povaze problmu, me v tomto stadiu formulovat konkrtn hypotzu. M-li bt vzkum efektivn, mus bt hypotza stanovena tak, aby shromdn faktick materil umonil jej oven nebo vyvrcen. Design vzkumu Nyn se musme rozhodnout, jak budeme shromaovat potebn materil (informace). Existuje ada rznch vzkumnch metod. Nae volba metody zvis na hlavnch clech vzkumu i na tom, jakmi aspekty lidskho jednn se budeme
506
zabvat. Pro nkter ely me bt vhodn przkum nzor, pi kterm se obvykle pouvaj dotaznky. Za jinch okolnost me bt vhodn interview nebo zastnn pozorovn. dnou z tchto metod samozejm nelze pout, jestlie studujeme problm tkajc se historick sociologie. Pak musme vychzet z dokument, kter se tkaj studovanho obdob. Proveden vzkumu V prbhu vzkumu asto vyvstvaj nepedvdan praktick obte. Me se stt, e nelze kontaktovat nkter osoby, jim jsme chtli adresovat dotaznky nebo s nimi jsme chtli provst interview. Podnik nebo vldn agentura nm mohou odmtnout spoluprci na plnovanm projektu. Pokud napklad studujeme otzku, zda podniky skuten poskytuj enm stejn pracovn podmnky a pleitosti jako mum, nen vyloueno, e nm tento vzkum na sv pd neumon prv ty podniky, kter toto nazen poruuj. Vsledky, k nim dospjeme, by proto mohly bt zavdjc. Tak dokumentan materily mohou bt obtnji dosaiteln, ne se pvodn pedpokldalo. Interpretace vsledk Jestlie jsme konen shromdili materil potebn k analze, neznamen to jet, e jsou obte za nmi; mon naopak prv zanaj! Vyvodit ze zskanch materil zvry a uvst je zpt do vztahu s pedmtem vzkumu obvykle nebv snadn. Nkdy se sice poda doshnout jasnch odpovd na otzky, ktermi se vzkum zabval, ale mnoh zkoumn k pln jednoznanm zvrm nevedou. Prezentace zvr Vzkumn zprva, obvykle publikovan knin nebo asopisecky, popisuje charakter vzkumu a sna se zdvodnit vechny zvry, k nim dospl. Konenou fz" je vak pouze z hlediska jednotlivho vzkumnho projektu. Vtina zprv uvd, kter otzky zstaly nezodpovzeny, a navrhuje dal vzkum, jen by mohl bt v budoucnosti prospn. Vechny jednotliv projekty jsou soust kontinulnho vzkumnho procesu, jen se odehrv v sociologick komunit.
507
M ETODY SOCIOLOGICKHO VZKUMU
Jednotliv kroky vzkumnho procesu
508
Vzkum a realita Pedchzejc poad krok je zjednoduenou verz toho, co probh pi skutench vzkumnch projektech. Ve skutenm sociologickm vzkumu tyto stupn jen zdka (pokud vbec kdy) nsleduj tak hladce jeden po druhm; asto se probjme od pekky k pekce". Tento rozdl lze pirovnat k rozdlu mezi postupy popsanmi v receptu v kuchace a skutenm vaenm. Zkuen kucha nemus vbec pracovat podle kuchaky a jeho prce je asto daleko tvoivj ne prce tch, kdo ji pouvaj. Postup podle stanovench schmat ns me i zbyten omezovat; mnoh z nejvznanjch sociologickch vzkum nelze snadno rozdlit do prv zmnnch krok.
OBECN METODOLOGIE
Jednm z hlavnch problm, kter jsou pedmtem metodologie vzkumu (studia logickch problm obsaench ve vzkumu), je analza pin a dsledk. Pinn souvislost mezi dvma udlostmi nebo situacemi existuje tehdy, jestlie jedna udlost nebo situace vyvolv jinou. Jestlie uvolnm run brzdu v aut zaparkovanm smrem z kopce, pojede auto dol a jeho rychlost se bude postupn zvyovat. Bylo to zpsobeno uvolnnm brzdy - a dsledky lze vzhledem k fyziklnm zkonitostem snadno pochopit. Stejn jako prodn vdy vychz i sociologie z pedpokladu, e vechny udlosti maj sv piny. Sociln ivot nen souborem nahodilch dj, kter by se odehrvaly bez jakkoli piny a pravidelnosti. Urovn pin a nsledk pat proto vedle een teoretickch otzek k hlavnm kolm sociologickho vzkumu. Kauzalita a korelace Z korelace nelze pmo usuzovat na kauzalitu (pinnost). Korelace znamen vztah mezi dvma soubory jev nebo promnnch. Promnn je jakkoli hodnota, v n se jedinci nebo skupiny li. K promnnm, jejich studiem se sociologov zabvaj, pat vk, rozdly v pjmech, mra kriminality a rozdly mezi spoleenskmi tdami. Me se zdt, e je-li mezi dvma promnnmi zk korelace, mus jedna bt pinou druh. To vak asto neplat. Existuje mnoho korelac bez jakhokoli pinnho vztahu mezi promnnmi. Napklad po druh svtov vlce meme najt silnou korelaci mezi poklesem kouen dmek ve Velk Britnii a sniujcm se potem lid pravideln chodcch do kina. V tomto ppad jedna zmna pochopiteln nen pinou druh, a bylo by obtn najt mezi nimi by i jen vzdlen kauzln spojen. V mnoha ppadech vak ji nen tak zcela zejm, e pozorovan korelace neznamen nutn kauzln souvislost. Takov korelace jsou past pro nerozvn
509
pozorovatele a mohou snadno vst ke spornm nebo chybnm zvrm. mile Durkheim nalezl ve sv klasick prci Sebevrada korelaci mezi potem sebevrad a ronmi obdobmi. Ve sledovanch spolenostech progresivn rostl poet sebevrad od ledna do ervna nebo ervence a pak ke konci roku poklesl. Mohli bychom tedy pedpokldat, e mezi sebevraednmi sklony a teplotou nebo klimatickmi zmnami existuje kauzln vztah. Stvaj se snad lid s rostouc teplotou impulzivnjmi a horkokrevnjmi? Pesto vak tento kauzln vztah nem tm jist nic spolenho s teplotou nebo klimatem. Na jae a v lt se vtina lid vnuje spoleenskmu ivotu intenzivnji ne v zim a u osob oputnch nebo neastnch se tyto jejich pocity asto prohlubuj prv v obdob, kdy se aktivita ostatnch lid zvyuje. Proto podlhaj akutnm sebevraednm tendencm spe na jae a v lt ne na podzim a v zim, kdy se tempo socilnch aktivit zmruje. Pi hodnocen, zda z korelace vyplv pinn vztah, i pi urovn smru kauzlnch vztah musme bt vdy velmi opatrn. Kauzln mechanismy Nalzt pinn vztahy plynouc z korelac je asto obtn proces. Napklad v modernch spolenostech existuje siln korelace mezi rovn dosaenho vzdln a spchem v zamstnn. m lep m jedinec znmky ve kole, tm lpe placenou prci pravdpodobn zsk. Jak tuto korelaci vysvtlujeme? Vzkum ukazuje, e to nen pouze sama koln zkuenost. rove kolnch vsledk mnohem vce ovlivuje prosted, z nho jedinec pochz. Dti z dobe situovanch rodin, jejich rodie maj velk zjem o jejich vzdln (a bohatou knihovnu), si ponaj jak ve kole, tak i v prci lpe ne dti z prosted, kde toto ve chyb. Kauzlnmi mechanismy zde jsou pstup rodi k dtem a podmnky k uen, kter jm doma vytvej. Kauzln spojen by v sociologii nemla bt chpna v pli mechanickm smyslu. V socilnm ivot jsou pinnmi faktory ve vztazch mezi promnnmi i postoje lid a subjektivn dvody jejich chovn. Kontroly Pi stanovovn piny nebo pin, jimi vysvtlujeme korelaci, musme rozliit nezvisl a zvisl promnn. Nezvisl promnn je ta, je psob na jinou, zvislou promnnou. Ve zmnnm pkladu pedstavuje stupe dosaenho vzdln nezvislou promnnou a ve platu v zamstnn zvislou. Rozdl spov ve smru kauzlnho psoben, kter zkoumme. Tent faktor me bt v jednom ppad nezvislou promnnou a v jinm zvislou. Zle na tom, jak kauzln procesy analyzujeme. Jestlie sledujeme vliv rozdlnch pjm na ivotn styl, bude ve platu spe nezvislou ne zvislou promnnou.
510
Pozor! Jdou sem antropologov!"

Gary Larson San Francisco Chronicle
Pi urovn, zda korelace mezi promnnmi svd o kauzln souvislosti, musme pouvat kontrolu. Ta spov v tom, e nkter promnn zstanou konstantn, abychom mohli zjistit jejich inky na ostatn. Kdy tak uinme, jsme schopni posoudit sledovan korelace a rozliit kauzln a nekauzln vztahy. Napklad vdci zkoumajc vvoj dt kdysi tvrdili, e existuje kauzln spojen mezi neptomnost matky v dtskm vku a vnmi osobnostnmi problmy v dosplosti. Jak meme ovit, zda skuten takov kauzln vztah existuje? Meme to uinit tak, e se pokusme o kontrolu nebo podchycen" dalch ppadnch vliv, kter by mohly korelaci vysvtlovat. Jednm ze zdroj deprivace je pijet dtte do nemocnice na dlouh obdob, bhem nho ije odloueno od rodi. Je opravdu svazek s matkou tm podstatnm? Nemohlo by dt vyrst ve vyrovnanou osobnost, kdyby se mu dostalo pozornosti a lsky jinch lid? Abychom mohli odhalit tato mon kauzln spojen, museli bychom porovnat ppady, kdy byly dti zbaveny veker pe, s tmi, kdy byly dti odloueny od svch matek, ale dostalo se jim lsky a pe nkoho jinho. Kdyby se v prvn skupin projevily vn osobnostn poruchy a v druh nikoli, mohli bychom z toho vyvodit, e tm podstatnm je pravideln pe kohokoli v dtstv. (Ve skutenosti je pravdpodobn, e dti prospvaj, pokud maj lskypln, stabiln vztah s nkm, kdo se o n star - a nemus to bt pouze matka.)
511
Uren pin K vysvtlen jakkoli dan korelace meme obvykle pout celou adu monch pin. Meme si bt vbec jisti, e jsme do svch vah zahrnuli vechny? Nememe. Kdybychom museli testovat mon vliv vech pedstavitelnch a potenciln vznamnch kauzlnch faktor, nikdy bychom nemohli uspokojiv provst a interpretovat vsledky jedinho sociologickho vzkumu. Uren kauzlnch vztah obvykle navazuje na pedchoz vzkum v dan oblasti. Pokud nemme alespo poten pedstavu o monch kauzlnch mechanismech, kter uritou korelaci podmiuj, potom nejspe zjistme, e je velmi obtn urit skuten kauzln souvislosti. Nevdli bychom toti, co vlastn mme testovat. Pkladem problm, kter pin hodnocen kauzlnch vztah podmiujcch korelaci dat, je dlouh historie studi o souvislosti kouen a rakoviny plic. Vzkumy trvale dokldaj silnou korelaci mezi tmito dvma jevy. U kuk je vt pravdpodobnost postien rakovinou plic ne u nekuk a velmi siln kuci onemocn astji ne kuci mrn. Korelace me bt tak vyjdena opanm smrem: vysok procento tch, kdo maj rakovinu plic, jsou kuci, nebo alespo po dlouh obdob kouili. Existuje tolik studi potvrzujcch tyto korelace, e jen mlokdo pochybuje o existenci kauzlnho spojen; pesto je pesn kauzln mechanismus doposud neznm. I kdy budeme pi studiu njakho problmu vnovat objasnn existujcch korelac velk sil, zstanou vdy pochybnosti o monch kauzlnch vztazch a monosti jinch vklad. Existuje napklad hypotza, e lid, kte jsou predisponovni onemocnt rakovinou plic, jsou tak predisponovni ke kouen. Z tohoto pohledu by pak nebylo kouen pinou rakoviny plic; kouen i rakovina plic by byly zpsobeny dispozicemi, kter maj nkte jedinci biologicky zakdovny.
METODY VZKUMU Nyn se podvme na rzn vzkumn metody (techniky), kter sociologov ve sv prci bn pouvaj.
PRCE V TERNU
Pi prci v ternu nebo zastnnm pozorovn (oba termny jsou zamniteln) ije pracovnk ve zkouman skupin nebo komunit a nkdy se i pmo astn jejch aktivit. Pkladem vzkumu zaloenho na prci v ternu je slavn studie Ervinga Goffmana o chovn v psychiatrick lebn (Goffman, 1961). Goffman strvil v lebn nkolik msc jako pomocn rehabilitan pracovnk. Krom jed512
noho nebo dvou zamstnanc nikdo nevdl, e provd sociologick vzkum. Dky tomu se mohl Goffman snadno a neformln zapojit do dn, navzat kontakt i s nejvnji postienmi pacienty a vytvoit si podrobn obrzek ivota tto organizace. Umonilo mu to poznat i skuten postoje a nzory osob, kter v lebn pracovaly nebo byly internovny. Jeho vzkumnmi materily byly kadodenn zznamy, kter si vedl o ivot na oddlench, a zznamy z rozhovor a kontakt s pacienty a personlem. Zjistil napklad, e na oddlench pro nejhe postien pacienty, neschopn obvykl sociln komunikace, mli zdravotnci jednoho nebo dva pracujc pacienty" z jinho oddlen, kte jim pomhali. Pracujc pacienti obvykle za sv sil dostvali adu trvalch vhod a odmn. Tyto praktiky nebyly vedenm nemocnice oficiln schvleny, ale ve skutenosti byly pro hladk chod oddlen dleit. Pro ilustraci meme uvst jeden zznam z Goffmanova denku:
Obdval jsem se znmm pacientem v jedn z velkch nemocninch jdelen. ekl: Jdlo je tu dobr, ale j nemm rd konzervovanho lososa. Vyhodil pln tal jdla do koe na odpadky, el se znovu postavit do fronty na jdlo a vrtil se s talem vajec. Se spikleneckm klebkem ekl: Hraju s tm zzencem kulenk" (Goffman, 1961, str. 257-8).
Goffmanovi se podailo zobrazit psychiatrickou lebnu spe z pozice pacient ne z hlediska lkaskch kategori pouvanch psychiatry. Jsem pesvden," napsal, e jakkoli skupina osob, od primitiv a po psychiatrick pacienty, vede svj vlastn ivot, kter je smyslupln, rozumn a normln - sta, kdy se s nm ble seznmte..." (str. 7). Goffmanova prce naznauje, e co se zd vnjmu pozorovateli len", pestv bt tak docela iracionln, dvme-li se na to v kontextu lebny. Pedepsan formy kzn, oblkn a chovn v psychiatrick lebn jejm pacientm takka znemouj, aby se chovali jako lid ve vnjm svt. Po pijet do nemocnice jsou pacientm odebrny tm vechny jejich osobn vci, jsou svlknuti, vykoupni, dezinfikovni a obleeni do stavnch oblek. Od pijet zstvaj prakticky stle pod dozorem, maj velmi mlo soukrom a personl se k nim vtinou chov jako k dtem. V dsledku toho se vytvej vzorce chovn, kter mohou vnjmu pozorovateli pipadat bizarn, ale ve skutenosti jsou podmnny pochopitelnou snahou pizpsobit se neobvyklm poadavkm tohoto prosted.
Poteby ternn prce
Ternn pracovnk neme bt pouze ptomen v komunit, ale mus svou ptomnost vysvtlit a objasnit jejm lenm. Mus zskat dvru a spoluprci komunity i skupiny, a m-li doshnout njakch hodnotnch vsledk, ml by si ji tak po uritou dobu udret. Nkdy proto mus t v podmnkch, kterm se lze jen obtn pizpsobit, zvlt pi studiu kultur znan odlinch od jeho vlastn. Dlouho nebylo zvykem, aby vzkum zaloen na zastnnm pozorovn podval zprvu o obtch, s nimi se musel autor potkat. V posledn dob jsou vak
513
publikovan vzpomnky a denky pracovnk z ternu ji sdlnj. asto mus badatel pekonvat pocity samoty; nen toti snadn zapojit se do komunity, do kter ve skutenosti nepatte. Me ho ekat trval frustrace, protoe lenov skupiny nebo komunity nejsou ochotni o sob hovoit upmn. V nkterch kulturnch kontextech mohou bt pm dotazy vtny; jinde se vak mohou setkat s barirou chladnho mlen. Nkter druhy prce v ternu mohou bt dokonce fyzicky nebezpen. Napklad sociolog, kter se zabv gangem delikvent, me bt myln povaovn za policejnho informtora nebo se me nechtn zaplst do konflikt mezi zneptelenmi skupinami. Pokud jde o ty, jejich chovn studujeme, je i ternn prce - stejn jako vtina ostatnch typ sociologickho vzkumu - obvykle jednostrannou zleitost. O vbru skupiny rozhoduje sm vzkumnk a jen zdka s n tento vbr i pln projektu pedem konzultuje. Nepekvap ns proto, e se nkdy setkv s podezenm nebo e jeho pokus o ternn vzkum mus bt peruen ji v samm potku. Jako jeden z prvnch popsal problmy ternnho vzkumu antropolog Frank Hamilton Cushing, kter studoval Indiny kmene Zui v Novm Mexiku v 70. letech 19. stolet (Cushing, 1967, pvodn publikovno 1882-3). Kdy poprv pijel, vzal si s sebou mnoho drobnch drk a zkouel se Indinm rznmi zpsoby zavdit. Indini k nmu byli pomrn ptelt, ale porn mu odmtali umonit studium svch nboenskch ceremonil. Nelnk se ho snail pimt k odchodu, ale nakonec mu dovolil zstat pod podmnkou, e pijme nkter z indinskch obyej a doke tak, e jejich vru a zvyky nepovauje za nesmysln. Musel nosit jejich odv, kter mu pipadal nepatin a nepohodln, a jst jejich pokrmy. Piel o sv visut lko a musel spt na zemi na ovch kch jako Zuiov. Jednm z nejobtnjch dilemat bylo, kdy mu nali indinskou partnerku a ekli mu, e s n mus t. Zpotku se snail nevmat si jejch pozornost, ale bezspn. Nakonec ji poslal pry, i kdy tm v och ostatnch Zui utrpla pohanu. Od t doby ji Zuiov - stejn jako mnoho dalch americkch indinskch kmen - pivykli nvtvm vzkumnk, ale jejich vztahy byly asto napjat. Ve 20. letech vyvolal archeolog F. W. Hodge jejich neptelstv tm, e se pokusil o vykopvky v jedn z jejich starobylch svatyn. Indini ho vyhnali a jeho fotografovi rozbili aparty. Slavn antropoloka Ruth Benedictov se o nco pozdji setkala s lepm pijetm. Jeden zuijsk tlumonk vak pozdji prohlsil, e byla sice zdvoil a tde rozdvala penze, ale e jej publikovan popisy zuijskho ivota jsou patn, protoe se aktivn nezastnila mnoha jejich innost. Od t doby bylo mnoho ternnch pracovnk pi rznch pleitostech ze zuijsk komunity vyhnno. Jednoho badatele se Indini zeptali: To jsme stle tak primitivn, e sem vy antropologov muste jezdit a studovat ns kad lto?" (Pandey, 1975, str. 203).
514
METODY SOCIOLOGICKHO VZKUMU Vhody a nedostatky ternn prce
Ternn prce - pokud je spn - poskytuje mnohem bohat informace o socilnm ivot ne vtina ostatnch vzkumnch metod. Jakmile pochopme, jak zleitosti v dan skupin vypadaj zevnit", meme daleko lpe porozumt jejmu chovn. Ternn prce pedstavuje prakticky jedinou pouitelnou metodu pi studiu skupin, jejich kultura je vnjm pozorovatelm zcela neznm, take se j musej nauit", chtj-li j lpe porozumt. Z tchto dvod zstv ternn prce hlavn metodou uvanou v antropologii, kter se sna dokumentovat a pochopit nezpadn kultury. Prce v ternu umouje vzkumnkovi vt flexibilitu ne ostatn metody, napklad dotaznky. Pracovnk v ternu se me pizpsobit novm nebo nepedpokldanm okolnostem a sledovat podnty, kter se vyno v prbhu samotnho vzkumnho procesu. Pi ternn prci existuje vt pravdpodobnost nepedpokldanch vsledk ne u vtiny ostatnch vzkumnch metod, protoe sociolog asto s asem zjist, e jeho pedstavy o dan skupin nebo komunit byly naprosto nesprvn. Na druh stran vak m ternn vzkum i sv nevhody. Umouje studovat pouze docela mal skupiny nebo komunity; hodn zle i na schopnosti vzkumnka zskat si dvru jednotlivc. Bez n je mlo pravdpodobn, e se vzkum vbec poda zahjit. Me vak nastat i opan extrm, toti plin identifikace se studovanou skupinou: sociolog se me stt do t mry jejm lenem, e ztrat potebn nadhled. Pehledov studie Interpretace studi z ternu je obvykle problematick, sname-li se o jejich zeveobecnn. Jak si meme bt jisti, e to, co bylo zjitno v jednom kontextu, bude odpovdat i v jinch situacch? Tento problm je obvykle men u pehledovch studi (surveys), pestoe samozejm i tato metoda pin urit nevhody. Bu rozeslme potou dotaznky, anebo pmo klademe otzky vybran skupin lid kter me nkdy tat i nkolika tisc osob. Prce v ternu je nejvhodnj pro hloubkov sondy do socilnho ivota. Pehledov studie vtinou podv mn podrobn informace, ale zato umouje jejich ir aplikaci.
Dotaznky standardizovan a s otevenmi otzkami
U pehledovch studi se pouvaj dva druhy dotaznk. Nkter obsahuj standardizovan soubor otzek, na kter lze vybrat pouze nkterou ze stanovench odpovd, napklad ano - ne - nevm" nebo velmi pravdpodobn - pravdpodobn - nepravdpodobn - velmi nepravdpodobn". Dotaznky s pedem urenmi monostmi maj tu vhodu, e je snadn je porovnvat a vytvet tabulky, protoe obsahuj jen mal poet kategori. Na druh stran vak neumouj
515
detailn nzorov i slovn vyjden, a tak bv informace, kterou podvaj, ve svm rozsahu dosti omezen. Druh typ pehledovch studi vyuv dotaznky s otevenmi otzkami, kter dvaj respondentm monost vyjdit nzory vlastnmi slovy; nemusej tedy pouze zakrtvat pedem stanoven odpovdi. Dotaznky s otevenmi otzkami jsou flexibilnj a poskytuj bohat informace ne standardizovan. eitel me odpovdi zkoumat a proniknout hloubji do respondentova mylen. Na druh stran vak nedostatek standardizace znamen, e odpovdi bvaj obtnji srovnateln. Maj-li bt vsledky przkumu uiten, musme otzky formulovat velmi peliv. Otzka typu Co si myslte o souasn vld?" nem dn smysl, nebo je pli obecn. Pokud jsou respondenti vbec schopni na ni odpovdt, mohou eitelv zmr interpretovat mnoha rznmi zpsoby. Pi przkumu se rovn musme vyvarovat zavdjcch otzek - otzek vyjdench takovm zpsobem, e naznauj uritou odpov. Otzka, kter zan slovy Souhlaste s nzorem, e...?" je zavdjc, protoe vyvolv u respondenta souhlasnou odpov. Neutrlnj otzka by mla zanat: Jak je v nzor na...?" Ve zpsobu kladen otzek existuje mnoho dalch monch zkreslen nebo dvojznanost. Otzka me napklad vyjadovat dvoj volbu: Je dnes vae zdrav lep nebo hor, ne bylo ped rokem?" Dvoj volba je mezi lep - hor" a dnes - tehdy". Jasnj formulace by byla: Je dnes vae zdrav lep ne ped rokem?" (H. Smith, 1975, str. 175). Respondenti mohou odpovdt ano" na ob otzky, ale v prvnm ppad neme vzkumnk odpov nleit interpretovat. Otzky by mly bt co nejjednodu, abychom zamezili dvojznanm odpovdm. Otzky v dotaznku jsou obvykle sestaveny tak, aby je tm tazatel mohl klst v pedem stanovenm poad a aby mohl zaznamenvat odpovdi stejnm zpsobem. Vechny otzky mus bt snadno srozumiteln jak tazatelm, tak i dotazovanm. Pi velkch celosttnch przkumech, kter pravideln provdj agentury pro vzkum veejnho mnn, se ada tazatel vcemn souasn dotazuje oban celho sttu. Tazatel ani ti, kdo analyzuj vsledky, by nemohli pracovat efektivn, pokud by stle museli kontaktovat jeden druhho a provovat dvojznanosti otzek i odpovd. Dobe promylen pehledov studie mus odpovdat charakteristikm respondent. Bude pro n otzka pochopiteln? Maj dost informac, aby mohli smyslupln odpovdt? Budou odpovdat? Respondenty mohou zmst i termny, kter tazatel pouv: napklad otzku Jak je v stav?" nemus dotazovan sprvn pochopit. Vhodnj by bylo zeptat se Jste svobodn, enat nebo rozveden?" Vtin pehledovch studi pedchzej pilotn studie, kter se sna identifikovat problmy, se ktermi by se tazatel mohl setkat. Pilotn studie je zkuebn kolo, v nm dotaznk vypln pouze nkolik osob. Jakkoli zjitn nedostatky pak mohou bt odstranny dve, ne je zahjena hlavn studie.
516
Vzorky
Sociologov se asto zajmaj o vlastnosti a nzory velkho potu osob - napklad o politick postoje voli. Protoe nen mon studovat vechny tyto osoby pmo, sousted se vzkum na malou st cel skupiny, kter slou jako vzorek. Vtinou bv pomrn jist, e vsledky odvozen ze vzorku populace lze zobecnit na celou veejnost. Napklad przkum mnn pouhch dvou nebo t tisc voli nm me velmi pesn ukzat postoje a volebn zmry cel populace. Abychom vak takov pesnosti doshli, mus bt vzorek reprezentativn: jinmi slovy, skupina zkoumanch jedinc mus bt typick pro populaci jako celek. Vbr vzorku je sloitj, ne by se mohlo na prvn pohled zdt; existuje ada statistickch pravidel pro stanoven nleit velikosti a charakteru vzorku. Zvlt vznamn je pro reprezentativnost vzorku nhodn vbr, u nho mus mt kad len dan populace stejnou pravdpodobnost, e bude vybrn. Nejlpe lze nhodn vzorek zskat tak, e pidlme kadmu jedinci slo a potom pouijeme potae pro generovn nhodnch sel, z kterch je pak vzorek vybrn.
Pklad: Koho si lid vybral?"
Jednm z nejznmjch ranch pklad pehledov studie je prce Koho si lid vybral? (The People's Choice), proveden Paulem Lazarsfeldem a jeho kolegy asi ped plstoletm (Lazarsfeld, Berelson a Gaudetov, 1948). Studie provila nkolik hlavnch vzkumnch technik, kter se uvaj dodnes; ovlivnila podobu mnoha dalch vzkum veejnho mnn v oblasti politiky (a nejen tch akademicky orientovanch). Zrove vak jej nedostatky pomrn jasn ukazuj, jak omezen pro pehledov studie plat. Jejm clem bylo prozkoumat volebn zmry obyvatel Erie County v Ohiu v USA bhem prezidentsk volebn kampan. Ve snaze proniknout hloubji, ne me dotaznk, provdli pracovnci vzkumu interview s kadm respondentem, jen byl soust vzorku voli, a to pi sedmi rznch pleitostech. Clem bylo sledovat zmny ve volebnch zmrech. Pi zahjen vzkumu mli autoi v myslu testovat nkolik konkrtnch hypotz. Jednou z nich bylo, e vztahy a udlosti v komunit blzk volim ovlivuj volebn zmry vce ne vzdlen svtov udlosti, co vsledky zkoumn vcelku potvrdily. Autoi vypracovali nkolik dmyslnch technik k analze politickch postoj; souasn vak byla jejich prce siln ovlivnna jejich teoretickmi vchodisky a tak vznamn k teoretickmu mylen pispla. eitel zavedli napklad pojmy jako tvrci nzor" a dvoustupov tok komunikace". Nkte jedinci tvrci nzor - maj schopnost utvet politick nzory ostatnch osob. Nzory lid na politick systm se neutvej pmo, ale v dvoustupovm" procesu. Nejprve na politick udlosti reaguj tvrci nzor, kte potom ovlivuj dal osoby - pbuzn, ptele a znm. Tato studie sklidila velk uznn, ale setkala se i s mnoha kritickmi pipomnkami. Lazarsfeld a jeho kolegov prohlaovali, e se zajmaj o vechny podmnky, kter uruj politick chovn lid". Kritici poukzali na to, e jejich vzkum ve
517
skutenosti pouze osvtlil nkter aspekty politickho chovn. Studie obsahovala jen mlo informac o souasnch institucch politickho systmu a o jejich fungovn; msto toho se soustedila na politick postoje. Uit opakovanch interview te skupiny lid - forma takzvan panelov studie - znamenala, e vsledky zkoumn byly mn povrchn, ne bv u jinch forem przkumu obvykl. V podstat vak pehledov studie obvykle zjist, co o sob lid kaj, a ne to, co si skuten mysl nebo dlaj.
Vhody a nevhody pehledovch studi
Existuje ada dvod, pro maj pehledov studie v sociologii dosud irok vyuit. Odpovdi z dotaznk lze snadnji kvantifikovat a analyzovat ne materil zskan vtinou ostatnch metod; lze zkoumat velk mnostv lid; a pokud na to maj vzkumnci prostedky, mohou vyut slueb specializovanch agentur. Mnoz sociologov jsou vak k tto metod kritit. Namtaj, e snadnost kvantifikace dv vsledkm zkoumn zdn pesnosti, je vak bv asto sporn, protoe odpovdi samy jsou obvykle povrchn. Dal nevhodou je to, e nkdy zstane znan poet dotaznk nezodpovzen, zejmna jsou-li rozeslny a vraceny potou. asto se vsledky studi publikuj i tehdy, kdy odpov jen o mlo vce ne polovina vybranho vzorku - pestoe se vzkumnci obvykle sna znovu kontaktovat ty, kdo neodpovdli, nebo je nahradit nkm jinm. O osobch, kter dotaznky radji nevypln nebo odmtnou odpovdat na otzky, kdy tazatel zazvon u jejich dve, toho obvykle mnoho nevme. Podmnky zpracovn dotaznk a jazyk pouvan pi popisu jejich vsledk je asto vzdaluj od skutench osob z masa a krve, kter odpovdaly na poloen otzky. Pi rozesln dotaznk potou je tazatel natolik vzdlen od tch, jich se przkum tk, e si mnohdy jen st doke pedstavit, jak je skuten lid nachzej v potovnch schrnkch, tou a odpovdaj na n. Telefonick przkumy, kter se stle astji pouvaj ke zjiovn okamitch ohlas na njakou udlost, jsou tm anonymn. Pi prezentaci vsledk se pouvaj termny jako subjekty", respondenti", nebo dotazovan". Z tchto termn i abstraktn a neosobn pstup k lidem. Vnmat lidi jako pasivn subjekty je ovem nejen pohodlnj, ale svd to tak o zkreslenmu pohledu na povahu lidskho mylen. Podle odpovd v dotaznku mohou mt dva lid zdnliv stejn postoje, ale ve skutenosti maj pro toto stanovisko odlin nebo opan dvody. Mohou napklad souhlasit s tm, e by Velk Britnie mla omezit svou vojenskou ptomnost v zahrani, take by se zdlo, e maj oba stejn nzor. Jejich skuten orientace pitom me bt naprosto odlin: jeden me bt zastncem britskho izolacionismu a nzoru, e by si cizinci mli sv problmy eit sami, zatmco druh podporuje globln odzbrojen a nzor, e by Britnie mla svho vlivu ve svt vyut jinak ne vojenskmi prostedky. Jsou-li tazatel schopni prunji reagovat a zkoumat odpovdi do hloubky, mohou nkdy tyto problmy pekonat. Obecn plat, e m je setkn mezi tazatelem
518
a dotazovanou osobou intenzivnj a pmj, tm informativnj a lpe podloen budou zvry odvozen z pehledov studie. Je rovn vhodn doplnit vsledky pehledovch studi - pokud je to mon - podrobnjm materilem zskanm ternnm vzkumem. Interview Mezi dotaznkem v pehledov studii a interview nen dn pesn hranice; kdy se respondent dotazujeme pmo, jde vlastn o mal interview. Interview pomoc dotaznku se nkdy nazv formln" nebo zen", aby se odliilo od mn strukturovanch rozhovor, pi kterch me dotazovan voln hovoit o rznch aspektech danho tmatu. Nkter studie pouvaj jen volnou formu, ale zato jejich autoi se svmi respondenty hovo pomrn dlouho. Pokud je clem zskat podrobn informace, me bt do vzkumu zahrnut jen mal poet respondent, protoe dkladn interview poskytuj bohat materil ne vsledky dotaznk. Nevhodou vak je, e se me vce projevit psoben tazatele a ovlivnit tak vsledky. Obtnj je i vzjemn porovnvn vsledk. Historick analza V sociologickm vzkumu m asto klov vznam historick perspektiva. Nkdy lze minulost studovat pmo, pokud jet ij pamtnci (napklad v ppad holocaustu), s nimi meme o minulch udlostech hovoit. To lze ovem udlat pouze u tch udlost, k nim dolo nanejv ped edesti nebo sedmdesti lety. U star historie jsou sociologov odkzni na dokumenty a psemn zprvy, kter se asto nachzej ve zvltnch sbrkch knihoven nebo nrodnch archiv. Vzkum dokument - systematick zkoumn titnch nebo psanch materil - bv asto povaovn za vedlej metodu. Pesto se vak provd jen velmi mlo ternnch vzkum i nzorovch przkum, v nich by se vbec nepouvaly dokumentrn zdroje. V t i on podob je dokumentrn vzkum ve skutenosti jednou z nejpouvanjch metod pi sbru sociologickch dat. V sociologickm vzkumu jsou nejastji vyuvanmi dokumenty veejn a soukrom zznamy, kter se obvykle oznauj jako archivn prameny; pojmem archiv" se rozum prost msto, kde jsou uloeny psan zznamy. Pat sem napklad vldn a crkevn dokumenty, dopisy nebo rozsudky. Mezi dokumenty pouvan ve vzkumu samozejm potme tak informace a zvry, k nim v dan oblasti doli pedchoz autoi. V mnoha vzkumech hraje shromadovn a analza prce jinch autor nemen lohu ne prce se zcela novmi daty. Zajmavm pkladem pouit historickch dokument je studie sociologa Anthonyho Ashwortha o ivot v zkopech za prvn svtov vlky (Ashworth, 1980). Ashworth se zabval analzou toho, jak ili vojci pod stlou palbou, stsnni po
519
cel tdny jeden vedle druhho. Vychzel z mnoha rznch pramen: oficilnch histori vlky, vetn zznam rznch diviz a prapor, z archivnch materil, z poznmek a denk jednotlivch vojk i z osobnch vpovd o vlench zkuenostech. Pestoe mezi rznmi verzemi byly velk rozdly, umonily tyto dokumenty Ashworthovi vytvoit bohat a podrobn popis ivota v zkopech. Zjistil napklad, e si vtina vojk vytvoila sv vlastn normy toho, jak asto budou bojovat s neptelem, a asto de facto ignorovala rozkazy svch dstojnk. Napklad na tdr den peruili Nmci i Spojenci vojensk akce a na jednom mst dokonce uspodali improvizovan fotbalov zpas. Vznamnou odno vzkumu dokument pedstavuje nsledn analza souboru dat, tj. vsledk prce jinch autor. Stty i rzn organizace pravideln publikuj oficiln statistiky (potu obyvatel, zloinnosti, satk a rozvod, sebevrad, mry nezamstnanosti atd.), kter jsou ji od potk sociologie pouvny jako zklad sociologickho vzkumu. Vdci mohou data odvozen z tchto statistik reanalyzovat nebo jich vyut pi een danho vzkumnho problmu. Napklad stn obyvatelstva se provd v pravidelnch intervalech a poskytuje daje o mnoha socilnch a ekonomickch jevech. Protoe jsou oban povinni odpovdat, bv materil zskan pi stn lidu kompletn a ucelen. Krom toho uskuteuj vldy i dal przkumy, kter si kladou za cl prbn hodnocen situace.
Pesnost vzkumu dokument
Pesnost dokumentrnch zdroj se samozejm velmi li a badatel, kter je pouv, mus zhodnotit jejich autenticitu. Je napklad obecn znmo, e zprvy v tisku bvaj jen velmi piblin, co plat zejmna o populrnch" novinch a asopisech. Ped nkolika lety byl v listu Guardian otitn dopis tene, kter srovnal osm rznch novinovch zprv o svatb mlad pslunice spoleensk smetnky Iry von Furstenberg v Bentkch, kter byla svho asu provzena znanou publicitou. Tisk podle tohoto tene prokazuje velkou vynalzavost a nezdoln individualismus - odmt pistoupit na jakkoli dohodnut pravidla, a to i kdy se jedn o zcela jednoduch fakta". Ve zprvch se objevilo, e se nevsta zpozdila, ale asov daj kolsal od 30 do 70 minut. Nkdo spadl do Velkho kanlu, ale objevily se tyi rzn verze, kdo to byl. Poet host byl uvdn od 250 do 600 (P. Mann, 1985, str. 75). Oficiln publikovan statistiky jsou samozejm spolehlivj ne zprvy v novinch, ale i je mus sociolog vdy interpretovat a mus si bt vdom jejich nedostatk. Vechny zem napklad vedou oficiln statistiky o kriminalit, kter vak pomrn mlo vypovdaj o skutenm vskytu trestn innosti, protoe registruj pouze trestn iny ohlen policii. O vtin trestnch in, jak bylo eeno v 8. kapitole, se vak policie nikdy nedozv.
520
Experimenty Experiment me bt definovn jako pokus slouc k proven vlivu jedn nebo vce promnnch na ostatn promnn v rmci umle vytvoench podmnek. Na rozdl od prodnch vd, kde m experimentln metoda irok vyuit, jsou jej monosti v sociologii velmi omezen. Do laboratornch podmnek meme penst pouze mal skupiny lid; navc lid v tchto podmnkch vd, e jsou sledovni, a mohou se chovat jinak ne obvykle. Pesto nkdy mohou bt pokusn metody v sociologii uiten. Pkladem je dmysln pokus Philipa Zimbarda, kter umstil dobrovolnky z ad student do vzen a pidlil jim role strnch a vz (Zimbardo, 1972). Jeho clem bylo zjistit, do jak mry povede zaujmn tchto rznch rol ke zmnm v postojch a v chovn. Vsledky vdce okovaly, i kdy je do urit mry oekvali. Ti, kdo zaujmali role dozorc, si rychle osvojili autoritsk zpsoby a projevovali vi vzm" skuten neptelstv. Zaali vznm" rozkazovat, slovn je napadali a trali. U tch druhch se naopak objevila sms apatie a vzdoru, jak se asto projevuje ve skutench vzeskch situacch. Tyto projevy byly tak zjevn a napt tak znan, e pokus musel bt ji v asn fzi zruen. Zimbardo dospl k zvru, e chovn ve vzen je mnohem vce ovlivnno situac jako takovou ne povahovmi rysy jednotlivch zastnnch. Biografie Biografick metoda spov ve shromdn materilu o uritch osobch - obvykle podle jejich vlastnho vyprvn. dn jin vzkumn metoda nm neme poskytnout tolik podrobnost o vvoji nzor a postoj lid v prbhu asu. ivotn historie jsou zvlt cenn, zabv-li se vzkum vztahy mezi psychologickm vvojem a socilnmi procesy. Pesto vak jsou takov studie jen zdka odkzny pouze na vzpomnky zastnnch osob. K rozen a kontrole platnosti danch informac se obvykle pouvaj dokumentrn zdroje, jako jsou dopisy, dobov zprvy nebo len v novinch. Nzory na hodnotu takto shromdnho materilu se li. Nkte sociologov se domnvaj, e tato metoda je pli nespolehliv a neposkytuje uiten informace; jin vak soud, e prv ivotn historie nm poskytuj lep nhled ne vtina jinch sociologickch metod. Biografick metoda byla spn pouita v ad vznamnch studi. Jednou ze znmch ranch studi, kter vyuila mnostv biografickho materilu, byla prce Polsk sedlk v Evrop a Americe (The Polish Peasant in Europe and America) W. I. Thomase a Floriana Znanieckho, jejch pt svazk bylo publikovno v letech 1918 a 1920 (Thomas a Znaniecki, 1966). Thomas a Znaniecki dokzali podat mnohem citlivj a detailnj zprvu o zkuenosti migrace, ne by bylo bvalo mon bez ivotnch pbh, kter shromdili.
521
Denky Chtj-li sociologov zskat pehled o kadodennch aktivitch osob v uritm socilnm prosted, vyuvaj nkdy tak denk. Prce v ternu a dotaznky nm nemus poskytnout dostatek informac o bnm ivot. Pokud se chceme dozvdt, co lid v tu i onu dobu dlaj, bv uiten je podat, aby si vedli zznamy. Je vak teba opt zdraznit, e mlokter studie se spolh pouze na informace tohoto druhu. Tm vdy je pouvme spolu s materilem zskanm pomoc dalch metod. Konverzan analza Pi sociologickmu vzkumu se stle vce pouvaj magnetofony a videa, napklad pi konverzan analze, kter se zabv rozhovory v bnch ivotnch situacch. Pouijeme-li magnetofon, meme zaznamenat vechny slyiteln projevy v konverzaci mezi dvma nebo vce lidmi. Jet plnj zznam nm poskytuj videozznamy, protoe pi rozhovoru umocujeme sv sdlen tak vrazem tve a gesty. Nahran konverzace pak me bt s pouitm vhodnch znamnek pepsna a vytitna, i kdy tm do znan mry ztrc svou barvitost. (Pro dokreslen viz kapitolu 4.)
VZKUM V RELNM SVT: METODY, PROBLMY, SKAL
Jak u bylo eeno, maj vechny vzkumn metody sv vhody i nedostatky. Proto obvykle v jedin studii kombinujeme nkolik metod, z nich kad slou k doplnn a proven ostatnch. Tento proces se oznauje jako triangulace. Abychom si ukzali jeho vhody - a obecnji se seznmili s problmy a skalmi skutenho sociologickho vzkumu - podvme se na jednu konkrtn vzkumnou studii. Pklad: Roy Wallis a scientologie Sekta scientolog vychz z nboenskch doktrn L. Rona Hubbarda. Podle scientolog jsme vichni duchovnmi bytostmi, Thany, ale zapomnli jsme na svoji duchovn podstatu. Zapomenutou nadpirozenou slu meme znovu zskat usilovnm ncvikem, kter nm umon realizovat nae skuten duchovn schopnosti. Pro sociologa Roye Wallise byl prvnm impulzem ke studiu scientologie jej ponkud exotick charakter: jak mohou lid vit nemu tak bizarnmu? (Wallis, 1976). Scientologick hnut vyvolv velk kontroverze, ale zskv si tak mnoho
522
stoupenc. Pro doshlo takovho spchu prv toto hnut, kter je pouze jednm z mnoha novch nboenskch proud? U samo zahjen vzkumu bylo nesnadn. Wallis vdl, e vdcov hnut pravdpodobn nebudou chtt pi sociologickm vzkumu spolupracovat, protoe u byl sledovni rznmi vldnmi agenturami. Pi etb o historii hnut vak narazil na knihu jednoho z bvalch len a kontaktoval ho. Nakonec se dostal do styku s adou osob, kter se u dve se scientologi rozely, i kdy nkte dosud udrovali kontakty se zastnci hnut. Mnoho z nich souhlasilo s rozhovorem. Prvn osloven poskytli Wallisovi celou adu dokument a literatury - vetn seznamu adres, na kter se poslaly scientologick publikace. Wallis vytvoil dotaznk, kter odeslal vzorku vybranmu ze jmen na seznamu. Ukzalo se vak, e adres je velmi zastaral, nebo velk st vybranch jedinc se mezitm staila pesthovat. Dal lid se na seznam dostali pouze proto, e si koupili jedinou knihu o scientologii, ale ve skutenosti nemli s hnutm dn styky. Jako vzorek scientolog ml tedy Wallisv dotaznkov przkum jen omezenou hodnotu, pestoe se z nj daly vyvodit urit zvry. Poskytl tak Wallisovi dal kontakty. Nkte respondenti napklad uvedli, e jsou ochotni odpovdat na otzky. Wallis provedl etn interview ve Spojench sttech i Velk Britnii a souasn shromaoval dal dokumentrn materily. Zanal s pedem stanovenm okruhem otzek. Brzy vak zjistil, e bude uitenj pout volnj pstup a nechat dotazovan, aby se rozhovoili o tom, co oni sami povauj za dleit. Nkte respondenti souhlasili s nahrvnm na magnetofon, jin ne. Poslze dospl Wallis k nzoru, e mus lpe porozumt scientologickm doktrnm, a pihlsil se do vstupnho komunikanho" kurzu, podanho jednou scientologickou skupinou. Tak zahjil zastnn sledovn, ale neodhalil pitom svou totonost. V prbhu kurzu vak zjistil, jak je tk zstat skrytm pozorovatelem. Aby mohl rozmlouvat s ostatnmi leny a spn pokraovat v kurzu, musel pedstrat, e se ztotouje s mylenkami, kter ve skutenosti nesdlel. Kdy vyjdil nesouhlas s jejich nzory, dostal se do znanch pot. Ukzalo se, e neme pokraovat, ani by veejn souhlasil s nktermi hlavnmi zsadami scientologie. To vak neml v myslu, a proto radji zmizel, ani kurz dokonil. Pozdji vdcm hnut napsal, e je sociolog, kter se zabv vzkumem scientologie. Pipomnl, e je hnut vystaveno mnoha tokm, a naznail, e by jeho vzkum mohl poskytnout vyvenj perspektivu. Pot navtvil sted sekty ve Velk Britnii a setkal se tam s jednm z pedstavitel hnut. Ten byl znepokojen jeho odchodem z kurzu komunikace a vdl i o dotazncch, kter Wallis rozeslal. Pesto mu dal svolen k interview s nktermi pracovnky centra a studenty a poskytl mu kontaktn adresy ve Spojench sttech. Nakonec ml Wallis dostatek materilu na knihu o scientologii (Wallis, 1976). Dospl k nzoru, e spch sekty je spe ne originalitou jejch mylenek dn energickm nborem novch len a vymhnm konformity u vech, kdo se jednou zapoj. Wallis musel elit zvltnm obtm, protoe se jeho vzkum tkal organizace, kter rliv steila sv tajemstv. Ostatn problmy, s nimi se potkal, i nutnost
523
pout kombinaci vzkumnch metod, jsou vak typick pro vtinu sociologickch vzkum. Pestoe vechny jeho materily zstaly vlastn nepln, podailo se mu s pouitm rznch metod vytvoit cennou, vznamnou a podntnou studii.
Etick problmy vzkumu: respondenti se brn
Vechny vzkumy tkajc se lid, a to nejenom v sociologii, mohou pinet etick dilemata. Lkask pokusy se asto dlaj na lidech - mnohdy na nemocnch nebo i umrajcch - a nen jednoduch urit, do jak mry jsou eticky pijateln. Aby byly jejich vsledky skuten prkazn, bvaj pokusy v medicn zaloeny na klamn pacient. Pi testovn novho lku se jedn skupin skuten podv lk, dalm je eeno, e lk dostvaj, ale ve skutenosti tomu tak nen. Pokud si nkdo mysl, e mu byl podn inn lk, me to samo o sob vst k pozitivnm inkm na jeho zdrav (tzv. placebo efekt). Tento efekt lze odest pouze tehdy, je-li skuten lk podn jen polovin pacient v pokusnm vzorku. Je to vak etick? Jist se to bl hranicm pijatelnho jednn, pokud existuje monost, e skuten lk me mt blahodrn inky nebo zachraovat ivoty. Pokud ale takov postupy nebudou pouvny, me bt obtn nebo nemon zjistit skutenou innost lku. Podobn problmy vyvstvaj v sociologickm vzkumu pokad, kdy uplatujeme na zkoumanch njak trik. Pkladem je slavn, ale velmi kontroverzn srie pokus proveden Stanleyem Milgramem. Milgram chtl zjistit, do jak mry jsou lid ochotni ublit nkomu jinmu, dostanou-li k tomu autoritativn pkaz (Milgram, 1973). Dobrovolnci v jeho pokusu mli dvat elektrick oky lidem, kte nesprvn odpovdli ve zkouce pamti. Pokus byl zaloen na systematickm klamn tch, kdo se ho dobrovoln zastnili. Nebyl jim sdlen skuten zmr vzkumu; msto toho jim ekli, e jde o vzkum pamti. Mysleli si, e skuten dvaj elektrick oky jinm dobrovolnkm. Ti druz vak byli ve skutenosti Milgramovmi spolupracovnky a sv reakce pedstrali, protoe pstroj na elektrick oky" byl pouze napodobeninou. Lze takov klamn povaovat za neetick, zejmna kdy uvme, e dobrovolnci, donucen dvat cizm lidem elektrick oky, to vnmali jako otesn zitek? Kritikov se shodli, e Milgram zael pli daleko", protoe tento podvod mohl dobrovolnky psychicky pokodit. Nen vak vbec jasn, kde by mla bt ve vzkumu hranice mezi omluvitelnm" a neomluvitelnm" klamnm. Milgramv vzkum se stal velmi znmm nejen kvli tomuto klamn, ale tak dky pekvapivm vsledkm, ke kterm dospl. Vzkum toti naznail, e mnoho lid se podrob autorit a bude jednat krut vi jinm, pokud jim to nkdo pike. Roy Wallis nebyl upmn vi tm, jejich chovn studoval, protoe pi zpisu do scientologickho kurzu nepiznal, e provd sociologick vzkum. Navc zejm psemn souhlasil s podmnkami, kter nedodrel, protoe chtl publikovat svou prci. Snail se vyhnout jakmkoli pmm lm, ale neuvedl prav dvod sv asti. Bylo to neetick? Odpov nen jednoznan. Kdyby byl bval Wallis vdy upmn, nedostal by se jeho vzkum tak daleko. Navc lze na jeho obhajobu uvst,
524
e je v zjmu cel spolenosti vdt, co se v uzavench sektch dje. Z tohoto hlediska bychom mohli jeho strategii povaovat za pijatelnou. asto vyvstvaj v sociologii etick otzky tak v souvislosti s potencilnmi dsledky publikace nebo pouit vsledk vzkumu. Lid sledovan v sociologick studii se mohou ctit jejmi vsledky doteni, protoe jsou zobrazeni v nelichotivm svtle nebo jsou zveejnny postoje a zpsoby chovn, kter by rdi udreli v tajnosti. Ve vtin oblast socilnho ivota se nkte lid vnuj praktikm, o kterch si nepej, aby byly zveejnny. Napklad nkte lid pracujc v tovrnch a adech pravideln kradou materil; sestry v nemocnici bal umrajc do rube jet zaiva a vnuj jim jen malou pi; vzet dozorci nkdy pijmaj platky od vz, vybraj si mezi nimi dvrnky" a nechvaj je vykonvat koly, kter by mli zastvat sami. Ve vtin ppad je povinnost sociolog zvry zveejnit bez ohledu na mon neptelsk reakce zastnnch osob i jinch lid. Je to dokonce jeden z hlavnch pspvk, kterm me sociologick vzkum poslit svobodnou a otevenou spolenost. k se, e kad dobr studie mus nkoho rozzlobit". Zd se, e neexistuje dobr dvod, pro by se toho vdec ml obvat, pokud byla vzkumn prce provedena kompetentn a pokud jsou vyvozen zvry zaloeny na dobrch argumentech. Zrove vak mus sociologov dobe zvit mon nsledky publikace zvr a formu, jakou je oznm. asto si vdec radji prodiskutuje tyto problmy s tmi, jich se tkaj, ne rozhodne o konen podob publikace.
Problmy pi publikaci: Wallisova zkuenost
Ped publikac sv knihy poslal Wallis rukopis veden scientolog. Provedl nkter pravy, aby vyhovl jejich nmitkm, ale oni se stejn obrtili na prvnho zstupce. Na jeho radu byly provedeny dal krty. Jeden sociolog praktikujc scientologii pipravil ke knize koment, jen byl znan kritick k Wallisovm vzkumnm metodm a zvrm. Tento koment byl nakonec pipojen jako ploha k publikovanmu dlu. Scientologov tak publikovali ve svm vlastnm periodiku lnek analyzujc Wallisv vzkum. Ve svm kritickm rozboru citovali vsledek panelovho jednn o prvu na soukrom a vzkumy chovn, uspodanho odborem pro vdu a techniku americk prezidentsk kancele. Tento panel konstatoval, e vzkumnk pracujc s lidmi mus zskat informovan souhlas". Scientologov zdraznili, e Wallis informovan souhlas neml, a dodali, e jm publikovan prce byla zaloena na informacch zskanch od pomrn malho okruhu lid, z nich vtina mla ke scientologick crkvi neptelsk postoj. Wallisovi pozdji jeho vzkum pinesl dal komplikace. V roce 1984 byl povoln jako potenciln svdek v rozshl prvn bitv mezi scientologickou crkv a autorkou jin knihy o scientologii. P pprav sv studie tuto autorku kontaktoval a dostal od n informace a dokumenty i kontakty na scientology. Kalifornsk soud Wallisovi uloil, aby mu dal k dispozici st materilu, kter ve skutenosti
525
zskal jako dvrn. Natst nemla pedmtn informace pro dnou ze zastnnch stran velk vznam, ale kdyby byl tento materil mohl nkoho kompromitovat, byl by Wallis stl ped tkm dilematem (Wallis, 1987). Wallis se zabval mocnou a dobe organizovanou skupinou, kter byla schopna ho pesvdit, aby upravil prvn verze svch vzkumnch zprv. Mnoho ostatnch jedinc nebo skupin sledovanch sociology vak takov vliv nem. Zejmna pi studiu zranitelnch nebo relativn bezmocnch jedinc, jakmi jsou napklad vzni nebo pacienti v psychiatrickch lebnch, mus vzkumnk bedliv zvaovat etick dsledky svho vzkumu. Tito lid toti obvykle maj jen malou anci pmo reagovat. Vdci by si jist mli pi vtin vzkumnch projekt zajistit informovan souhlas. Existuj vak urit okolnosti, kdy tyto zsady nemohou bt pln dodreny. Pokud bychom chtli studovat pouvn nsil ze strany policie, st bychom to mohli efektivn provdt, kdybychom svj zmr pedem sdlili veden policie a jednotlivm policistm. Abychom doshli potebnho stupn spoluprce, mus bt v takovm ppad zmr vzkumu do urit mry utajen. Lze to vak ospravedlnit jen potencilnm pnosem pro spolenost jako celek. Zkladn povinnost sociologa a vech ostatnch vdc psobcch ve spoleenskch vdch je podporovat svobodnou a otevenou diskusi o spoleenskch otzkch. Obasn klamn pi vzkumu me paradoxn slouit k osvtlen skutenost, kter by jinak zstaly irok veejnosti skryty.
VLIV SOCIOLOGIE
Sociologick vzkum mlokdy zstv jen pedmtem zjmu sociologick obce. Jeho vsledky obvykle sleduj i ostatn lenov spolenosti, co m dalekoshl dsledky. Sociologie nen pouze vdou, kter zkoum modern spolenosti, ale stala se sama o sob vznamnm prvkem jejich dalho vvoje. Vezmme si pklad uvdn v kapitole 1: povahu zmn tkajcch se manelstv, rozvodu a rodiny. V modern spolenosti najdeme jen mlo osob, kter by o tchto jevech vbec nic nevdly; vsledky vzkum se toti mezi lidi. Nae mylen a chovn je komplexnm a asto tm nepostehnutelnm zpsobem ovlivnno sociologickm poznnm, co ovem petv i samu oblast sociologickho vzkumu. Lze ci, e sociologie zaujm k lidem, jejich chovn studuje, reflexivn vztah. Reflexivn" znamen vzjemnou vmnu mezi sociologickm vzkumem a lidskm chovnm. Zvry sociologickho zkoumn jsou sice nkdy v rozporu se selskm rozumem", ale st ns me pekvapit, e se s nm asto naopak velmi dobe shoduj. Pinou nen pouze to, e nm sociologie sdluje nco, co vlastn u vme. Krom toho toti sociologick vzkum trvale ovlivuje podobu naich bnch" nzor na spolenost.
526
PLOHA 1: STATISTICK POJMY
Sociologick vzkum pi analze svch vsledk asto vyuv statistickch technik. Nkter z tchto technik jsou velice sloit, ale tm nejbnjm lze snadno porozumt. Nejpouvanjmi ukazateli jsou mry stednch hodnot - zpsoby vypotvn prmr - a korelan koeficienty, kter hodnot vztah mezi promnnmi. Existuj ti metody vypotvn prmr, z nich kad m sv vhody i nedostatky. Ukeme si je na pkladu hodnocen osobnho majetku (vech jeho poloek, tj. nemovitost, aut, bankovnch t a investic) tincti osob. Pedpokldejme, e tchto tinct osob vlastn nsledujc stky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. osoba: 000 (nula) osoba: 5.000 liber osoba 10.000 osoba 20.000 osoba 40.000 osoba 40.000 osoba 40.000 8. 9. 10. 11. 12. 13. osoba osoba osoba osoba osoba osoba 80.000 100.000 150.000 200.000 400.000 10.000.000
Aritmetick prmr vypotme tak, e seteme osobn majetek vech tincti osob a vsledek vydlme celkovm potem osob, tj. tincti. Souet je 11 085 000; kdy to vydlme tincti, dospjeme k aritmetickmu prmru 852 692. Aritmetick prmr je asto uiten, protoe bere v vahu celkovou distribuci dat v danm souboru. Me vak bt i zavdjc, pokud se jedno slo nebo mal skupina daj od vtiny ostatnch vrazn li. U ve uvedenho pkladu nen ve skutenosti stedn hodnota pli vhodnou mrou stedn tendence, protoe ptomnost jednoho velmi vysokho sla 10 000 000 vsledek zkresluje. Mohli bychom zskat neoprvnn dojem, e vtina lid je daleko majetnj, ne odpovd skutenosti. V takovch ppadech meme ut nkolika dalch hodnot. Modus je slo, kter se v danm souboru dat objevuje nejastji - v naem pklad 40.000. Nevhodou modu zstv, e nebere v vahu celkovou distribuci dat, tj. rozpt danch sel. Nejastji se objevujc hodnota v uritm souboru sel nevyjaduje reprezentativn jejich rozloen, a proto nemus bt nejuitenjm prmrem". V naem ppad slice 40.000 nepodv pesnou pedstavu o stedn hodnot, protoe je pli blzko dolnmu konci. Tet mrou je medin, co je slo uprosted jakhokoli souboru sel. V naem ppad to bude sedm slo, tedy opt 40.000. N soubor obsahuje lich poet sel. Kdyby byl poet daj sud, napklad dvanct msto tincti, vypotali bychom medin jako stedn hodnotu dvou daj uprosted, estho a sedmho sla. Stejn jako modus (nejastj veliina) nm ani medin nepodv pedstavu o skutenm rozpt sledovanch dat. Aby nepodval klamn obrzek prmru, pouije nkdy vzkumnk vce ne jen
527
jednu mru stednch tendenc. astji vak spot pro pedmtn data standardn odchylku. To je zpsob, jak vypotat stupe rozptlen nebo rozmez danho souboru sel - v tomto ppad od nuly do 10 000 000. Korelan koeficienty nm umouj vyjdit vztah mezi dvma nebo vce promnnmi. Kdy dv promnn dokonale koreluj, hovome o dokonal pozitivn korelaci, vyjden koeficientem 1,0. Jestlie mezi dvma promnnmi nebyla nalezena korelace (nen mezi nimi dn souvislost), rovn se koeficient nule. Dokonal negativn korelace vyjden slem -1,0 existuje, kdy jsou dv promnn jedna ke druh ve zcela opanm vztahu. Ve spoleenskch vdch nikdy nenachzme dokonal korelace. Korelace s hodnotou 0,6 nebo vce, a pozitivn i negativn, obvykle naznauj vysok stupe souvislosti mezi srovnvanmi promnnmi. Pozitivn korelace tto rovn meme najt napklad mezi tdnm pvodem a volebnmi preferencemi. m ve stoj Brit na socioekonomickm ebku, tm spe bude volit konzervativce a ne labouristy.
PLOHA 2: TEN TABULEK
Pi etb sociologick literatury asto narazte na tabulky. Nkdy vypadaj velmi sloit, ale tm vdy je lze snadno rozlutit, pokud dodrujeme nkolik zkladnch pravidel. S rostouc prax se to naute dlat automaticky. Nepodlehnte pokuen tabulky peskoit, protoe obsahuj informace v koncentrovan form a lze je pest daleko rychleji ne pi slovnm popisu tho materilu. Kdy zskte zbhlost v jejich interpretaci, budete tak schopni si ovit sprvnost zvr, k nim autor na zklad danho materilu dospl. Postup pi sprvnm ten tabulky je nsledujc: 1. Pette si cel nzev. Tabulky maj asto velmi dlouh nzvy; autoi se tm pokouej pesn vystihnout, jakou informaci nm podvaj. Nzev uveden tabul ky nm k: za prv, o jak data jde; za druh, e tabulka poskytuje daje pro srov nn; a za tet, e tabulka podv daje pouze o omezenm potu zem. 2. Podvejte se, zda jsou k tabulce podny njak vysvtlujc komente nebo poznmky o dajch. Poznmka na konci vzorov tabulky napklad uvd, e se daje tkaj pouze registrovanch aut. To me mt urit vznam, protoe v n kterch zemch nejsou vechna vozidla dn registrovna, zatmco v jinch ano. Poznmky mohou vysvtlovat, jak byl materil zskn nebo pro je pedkldn uritm zpsobem. Pokud jsou data v tabulce zaloena na dajch pvodn uvedench jinde, mus bt uveden zdroj. Zdroj nm nkdy me poskytnout pedstavu, o jak spolehlivou informaci asi jde; me nm rovn ukzat, kde hledat pvodn data, ze kterch tabulka vychz. V na tabulce je uvedeno, e byla data zskna z vce ne jednoho zdroje. 3. Pette si zhlav sloupc a dek tabulky. (Nkdy maj tabulky zhlav" dole.) Tak zjistte, jak typ informace je obsaen v kadm dku a sloupci. V na528
em pkladu mme na lev stran uveden nzev sttu, zatmco napravo vlastnictv aut a jednotliv roky. 4. Zjistte si pouvan jednotky - sla uvnit tabulky mohou vyjadovat procenta, prmry nebo jin veliiny. Nkdy me bt uiten pevst si sla uveden v tabulce do praktitj formy - napklad na procenta, pokud nejsou uvedena. 5. Pozorn pemlejte o zvrech, kter lze z informac v tabulce vyvodit. Vti nu tabulek jejich autor rozebr, co si samozejm zaslou nai pozornost. Mli bychom vak tak uvaovat o tom, jak dal skutenosti nebo otzky mohou z uvedench daj vyplynout.
Tabulka: Vlastnictv osobnch automobil: mezinrodn srovnn nkolika vybranch zem

Poet osobnch automobilu Brazlie Chile Irsko Francie ecko Italie Japonsko vdsko Velk Britanie
USA
na 1000 polosplych obyvatel' ( 1971 1981 1984

12 19 141 261 30 210 100 291 224 448 247 43 78 45 202 348 94 322 209 348 317 536 385 114 84 56 226 360 116 359 227 445 343 540 412 125
1989
98 67 228 475
1993 (posledn)
420 500 300 410 360 570 470
150
424 286 445 366 607 479 139
Nmecko (SRN) Jugoslvie
* - za! auta Zdroj: Vron bulletin dopravnch statistik OSN (19871. Zkladn statistiky Evropsk unie (Lucemburk, 1991). daje pro rok 1993 nebo posledn dostupn. sla v nai tabulce naznauji nkolik zajmavch trendu. Za prve jsou mezi jednotlivmi zemmi podstatn rozdly: poet automobilu na 1 000 osob je v USA tm desetkrt vy ne v Chile. Za druh ukazuje zejmou souvislost mezi potem automobil a bohatstvm jednotlivch sttu: po et automobil na 1000 obyvatel lze pouit jako hrub srovnvac ukazatel prosperity. Za tet v tm vech uvdnch zemch poet aut mezi lety 1971 a 1989 vzrostl, ale v nkterch zemch byl rst vti ne v jinch - pravdpodobn to vypovd o dosazenm ekonomickm rstu nebo o tom, jak srovnvaj krok". Za tvrt je teba tato data vidt v ir politick perspektiv. V dlm poklesu zaznamenanm v SRN se napklad odraz i sjednoceni s bvalm Vchodnm Nmeckem. Za pate je nutno uvit. ze data pochzej z rznch zdroj, co by mohlo byt vysvtlenm nich poctu uvedench pro rok 1993 u Velk Britanie, Francie, vdska a USA. Prce s daty vyaduje opatrnost a za idelnch podmnek i vzjemn ovovn statistik.
529

tyi hlavn metody uvan v sociologickm vzkumu Vzkumn metoda Ternn prce Pehledov studie Vzkum dokument Vhody Obvykle poskytuje bohat a hlub informace ne ostatn metody. Umouje vdci prun mnit strategii a pizpsobit se vznikajcm problmm. Umouj efektivn shromdn dat o velkm potu osob. Umouj pesn srovnn odpovd respondent. Me bt zdrojem materil jdoucch do hloubky a daj o velkch potech osob. M asto zsadn vznam, jde-li o studii bu zcela historickou, nebo s konkrtn historickou dimenz. Vzkumnk me kontrolovat vliv uritch promnnch. Pokusy mohou snadno opakovat dal vzkumnci. Zpory Me bt pouita pouze ke studiu relativn malch skupin nebo komunit. Zvry mohou bt aplikovny pouze na skupiny nebo komunity, kter jsou pedmtem studia, zobecnn pouze na zklad ternn prce nen snadn. Shromdn materil me bt povrchn, a kdy je dotaznk vysoce standardizovn, mohou bt dleit rozdly ve stanoviscch respondent chybn interpretovny. Odpovdi mohou odret to, co lid o sob tvrd, a ne to, co si skuten mysl. eitel je zvisl na tom, jak prameny existuj (mohou bt nepln) Hodnocen spolehlivosti pramen me bt obtn, co plat napklad u nkterch oficilnch statistik. adu aspekt spoleenskho ivota nelze penst do laboratornch podmnek. Odpovdi sledovanch subjekt mohou bt ovlivnny experimentln situac.
Experimenty Vzkumn metoda Ternn prce Pehledov studie
Vzkum dokument Experimenty
530
21. K A P I T O L A
Sociologick teorie
SOCIOLOGICK TEORIE
V tto kapitole se budeme zabvat vvojem hlavnch teoretickch pstup v sociologii a pojmenujeme si pitom dilemata, kter z nich plynou. ekneme si tak nco o hlavnch teoretickch posunech, ke kterm dochz v souasnosti.
TEORETICK PSTUPY
Sociologie vznikala pedevm v Evrop - jejmi prkopnky byli Marx, Weber a Durkheim. V prbhu 20. stolet se vak pevn etablovala po celm svt a k jejmu rozvoji vznamn pisply zejmna Spojen stty. Znan vliv na vvoj sociologick teorie mlo dlo filozofa George Herberta Meada (1863-1931), kter byl profesorem na chicagsk univerzit. Mead zdrazoval klov vznam jazyka a symbol vbec v lidskm socilnm ivot. Smr, kter vychz z jeho dla, byl pozdji oznaen jako symbolick interakcionismus. Mead vnoval vt pozornost tomu, jak probhaj sociln procesy v malm mtku, ne studiu spolenost jako celku. Protoe si vak symbolick interakcionismus zskal vt vliv a dlouho po Meadov smrti, pojednme o nm po funkcionalismu a strukturalismu. Nejvznanjm americkm sociologem povlenho obdob byl Talcott Parsons (1902-1979). Tento plodn autor se krom sociologick teorie zabval i mnoha empirickmi otzkami; vznamn pispl mimo jin ke studiu rodiny, byrokracie, odbornch profes a politiky. Patil k tm, kdo se nejvce zaslouili o rozvoj funkcionalismu - teoretickho pstupu, jeho pedchdci byli Durkheim a Comte. Podle funkcionalist m pi studiu kterkoli spolenosti zsadn vznam to, jak jej rzn sti" (instituce) pispvaj k udren kontinuity celku. V rozvoji modern sociologick teorie se ovem nepestvaj vrazn uplatovat tak evropt autoi. Pedn msto zaujm strukturalismus, kter spojuje sociologickou analzu se studiem jazyka. Z lingvistiky, kde strukturalistick teorie pvodn vznikla, ji penesl do spoleenskch vd francouzsk antropolog Claude Lvi-Strauss (nar. 1908). I tento smr vd za mnoh Durkheimovi a Marxovi. Marxovy mylenky jsou i vce ne sto let po jeho smrti nadle diskutovny a rozvjeny. Jeho pvrenci se oznauj za marxisty.
532
SOCIOLOGICK TEORIE
Funkcionalismus
Jak u bylo eeno, vychz funkcionalistick uvaovn z dla Emila Durkheima, pro kterho byla funkcionln analza jednou z klovch soust programu sociologick teorie a vzkumu. Rozvoj funkcionalismu v jeho modern podob vak byl vznamn ovlivnn zejmna dlem kulturnch antropolog. A do potku 20. stolet se antropologie oprala hlavn o zprvy a dokumenty kolonilnch ednk, mision a cestovatel. Mla proto pevn spekulativn charakter a vychzela asto z nedostaten ovench tvrzen. Autoi 19. stolet ve svch knihch uvdli mnostv pklad z celho svta a nedlali si pitom velk starosti s jejich autenticitou ani s tm, e je vytrhuj z konkrtnho kulturnho kontextu. Pi analze nboenstv napklad srovnvali rzn pedstavy a praktiky pochzejc ze zcela odlinch kultur. Vznik modern antropologie meme datovat do 10. a 20. let, kdy se prbojnj badatel s tmto pstupem rozeli a zaali se poutt do dlouhodobch ternnch vzkum rznch kultur po celm svt. Dvma prkopnky antropologick ternn prce byli A. R. Radcliffe-Brown (1881-1955), britsk autor vrazn ovlivnn Durkheimem, a Bronislaw Malinowski (1884-1942), Polk, kter strvil velkou st ivota ve Velk Britnii. Malinowskho knihy, napsan po dlouhm pobytu na Trobriandovch ostrovech v Tichm ocen, pat k nejslavnjm antropologickm studim vbec. Radcliffe-Brown zase studoval Andamansk ostrovany ijc nedaleko pobe Barmy. Radcliffe-Brown a Malinowski shodn tvrdili, e chceme-li porozumt zkladnm institucm urit spolenosti a pochopit, pro se jej lenov chovaj uritm zpsobem, musme tuto spolenost nebo kulturu studovat jako celek. Jej nboensk pedstavy a zvyky napklad meme analyzovat jen na zklad jejich vztahu k jinm institucm, protoe se vechny vyvjej ve vzjemn souvislosti. Chceme-li studovat funkci njakho zvyku nebo instituce, musme se zamit na to, jak pispvaj k udren kontinuity spolenosti jako celku. Comte, Durkheim a mnoz jejich funkcionalistit pokraovatel pouvali analogii s lidskm tlem. Abychom pochopili vznam srdce, musme ukzat, jak je jeho vztah k ostatnm tlesnm orgnm. Tm, e pumpuje krev do celho tla, pln srdce pro organismus ivotn dleitou funkci. Podobn mus i analza socilnho jevu ukzat, jakou m dan jev funkci pi zajitn pokraujc existence spolenosti. Podle Durkheima napklad nboenstv posiluje stedn sociln hodnoty a pispv tak k udren sociln soudrnosti (koheze).
Mertonova verze funkcionalismu
Funkcionalismus se vrtil" do sociologie v dle Talcotta Parsonse (1952, 1966) a Roberta K. Mertona, kte povaovali funkcionln analzu za kl k rozvoji sociologick teorie a vzkumu. Zvlt vlivnou se stala Mertonova verze, kter inspirovala nejen celou jednu generaci americkch sociolog, ale nala irok vyuit
533
SOCIOLOGICK TEORIE
i mimo USA. Jeho verze funkcionln analzy byla propracovanj ne ta, kterou nabdli Radcliffe-Brown a Malinowski. Navc se dala pout i pro studium prmyslovch spolenost, kter se zsadnm zpsobem li od jednoduch kultur studovanch antropology. Merton rozlioval dva typy funkc, manifestn a latentn. K manifestnm pat ty, kter astnci urit sociln aktivity znaj a zamlej; ty druh jsou nezamlenm dsledkem takov aktivity (Merton, 1957). Rozdl mezi nimi ilustroval Merton na pklad tance det" u Indin kmene Hopi v Novm Mexiku. Hopiov jsou pesvdeni, e tento ritul pinese d, tolik potebn pro jejich plodiny v tom spov jeho manifestn funkce, a proto tento ritul organizuj a astn se ho. Merton vak s pouitm Durkheimovy teorie nboenstv argumentuje, e tanec m krom toho i latentn funkci, toti stmelovat indinskou komunitu. Znanou st sociologickch vklad pedstavuje podle Mertona prv odkrvn tchto latentnch funkc socilnch aktivit a instituc. Krom funkc rozeznval Merton tak dysfunkce. Mal kultury, jimi se zabvaj antropologov, bvaj obvykle integrovanj a vyznauj se vt solidaritou ne velk prmyslov spolenosti, kter jsou hlavnm pedmtem zjmu sociolog. Radcliffe-Brown a Malinowski se mohli soustedit vlun na funkce, protoe se zabvali stabilnmi a integrovanmi spolenostmi. Pi studiu modern spolenosti si vak musme bt vdomi tak tendenc, kter smuj k dezintegraci. Termnem dysfunkce se oznauj ty aspekty sociln innosti, kter vedou ke zmnm, protoe ohrouj sociln soudrnost. Hledat dysfunkn aspekty socilnho chovn znamen soustedit se na ty vlastnosti socilnho ivota, kter psob proti existujcmu du vc. Napklad nzor, e nboenstv je vdy funkn a posiluje soudrnost, se ukazuje jako myln. Jestlie se dv skupiny hls k rznm nboenstvm, anebo dokonce jen k rznm variantm te vry, me to vst k velkm socilnm konfliktm nebo i k plnmu rozvratu dan spolenosti. Mezi rznmi nboenskmi komunitami asto dochz k vlkm - jako napklad v evropskch djinch mezi protestanty a katolky.
Pozdj vvoj funkcionalismu
Po dlouhou dobu byl funkcionalismus (zejmna v USA) zjevn vdm teoretickm smrem v sociologii. V poslednch letech jeho obliba ponkud poklesla, nebo se ukazuj jeho nedostatky, i kdy m dodnes nkter schopn zastnce (Alexander, 1985). Mnoz funkcionalistit myslitel, napklad Talcott Parsons (ale ne Merton), nemrn zdrazuj faktory posilujc sociln soudrnost na kor rozpor i konflikt. Navc se ad kritik zd, e funkcionalist propjuj spolenosti jako celku vlastnosti, kter ve skutenosti nem. Funkcionalist asto p o potebch" a clech" spolenost, i kdy tyto projevy dvaj smysl jen ve vztahu k jedinci. Pkladem me bt Mertonova analza tance det" u kmene Hopi. Z jeho slov by se mohlo zdt, e kdy dokeme, jak tento ceremonil pomh stmelovat jejich
534
SOCIOLOGICK TEORIE
kulturu, vysvtlili jsme jeho skutenou" pinu - protoe koneckonc vme, e rituly nemaj na poas dn vliv. St vak meme pedpokldat, e indinsk spolenost se chov jako njak iv bytost, kter nut" sv leny jednat tak, jak potebuje" ke svmu peit. Spolenosti nejsou obdaeny vl a nemohou mt zmry"; to je vsadou jednotlivc. Strukturalismus Podobn jako funkcionalismus byl i strukturalismus ovlivnn dlem Durkheimovm, i kdy hlavn podnt k jeho rozvoji piel z oblasti lingvistiky. Na potku strukturalistickho mylen byly prce vcarskho lingvisty Ferdinanda de Saussura (1857-1913). Pestoe psal pouze o jazyku, byly jeho nzory pozdji pevzaty adou jinch spoleenskovdnch a humanitnch discipln. Ped Saussurem se lingvist zabvali hlavn podrobnm sledovnm toho, jak se mn pouvn slov. Podle Saussura takov pstup pomj klovou vlastnost jazyka: jeho zkladn charakteristiky ili struktury nememe rozpoznat z toho, jak slova lid v ei pouvaj. Jazyk se skld z gramatickch pravidel a vznam, je zstvaj nevysloveny, skryty" za slovy. Jednoduchm pkladem je ppona, kter u sloves oznauje minul as (anglick -ed, esk -1). Je to jedno z tisc gramatickch pravidel, kter vichni mluv v danm jazyce znaj a pouvaj je ke konstrukci svch sdlen. Saussure dospl k nzoru, e analza struktur jazyka znamen hledat pravidla, jimi se nae e d. Vtinu z nich znme pouze implicitn a nedokzali bychom je pojmenovat. kolem lingvisty je proto odhalit to, co u znme, ale jen na rovni jazykov praxe.
Jazyk a vznam
Saussure tvrdil, e vznam slov je odvozen ze struktur jazyka samotnho a ne z pedmt, k nim se vztahuj. Mohli bychom si naivn pedstavovat, e vznam slova strom" je dn onm listnatm pedmtem, kter je tm slovem oznaen. Podle Saussura to vak nen pravda: existuje pece mnoho slov, kter nepopisuj vbec nic (a", ale", nicmn"). Jin slova jsou sice smyslupln, ale popisuj mytick jevy nebo pedmty, kter nikdy neexistovaly (napklad jednoroec"). Z eho tedy vznam slova vyplv, kdy ne z vci, kterou oznauje? Saussurova odpov zn, e z rozdlu mezi pbuznmi pojmy, kter vychzej ze zkonitost jazyka. Vznam slova strom" je dn tm, e toto slovo rozliujeme od pojm ke" nebo les" a spousty dalch, kter jsou vznamov pbuzn, ale i zeteln odlin. Vznamy vznikaj v jazyce samotnm a neplynou z pedmt oznaench jednotlivmi slovy.
535
SOCIOLOGICK TEORIE
Strukturalismus a smiotika
Tuto analzu doplnil Saussure i o zsadn posteh, e vznamotvorn jsou nejen zvuky (mluven e) nebo znaky (psmo), ale vbec vechny vci, kter lze od sebe systematicky rozliovat. Pkladem jsou svtla na kiovatce. Rozdl mezi zelenou a ervenou nm umouje rozliovat dva vznamy, jete" a zastavte", piem lut znamen pechod mezi nimi. Povimnme si, e nositelem vznamu nejsou barvy samotn, ale rozdl mezi nimi. Nic by se nestalo, kdybychom pouvali zelenou k zastaven a ervenou jako signl, e meme jet, pokud bychom mezi nimi dsledn rozliovali. Saussure pouval pro studium mimojazykovch vznam termn smiologie, ale dnes se nejastji hovo o smiotice. Smiotick studie se mohou zabvat mnoha rznmi aspekty lidsk kultury, napklad mdou. Co in urit styl oblkn mdnm? Rozhodn to nejsou aty samy, vdy krtk sukn mohou bt letos v md a pt rok u zase ne. Opt tu zle na rozdlu mezi oblknm tch, kdo vd, co se nos", a tch druhch. V na kultue se na znamen smutku oblkme do ernho, ale existuj i kultury, v nich je smuten barvou bl. Symbolick vznam neplyne z barvy samotn, ale z toho, e se truchlc osoby oblkaj jinak, ne je obvykl. Strukturalistick pstup se vce ne v sociologii uplatnil v antropologii, a to zejmna ve Spojench sttech. Antropologov inspirovan Lvi-Straussem - jeho zsluhou zskal termn strukturalismus znanou popularitu - pouili strukturln analzu pi studiu pbuzenstv, mt, nboenstv a dalch jev. Mnoz autoi sociologickch teori vak byli nktermi mylenkami strukturalismu ovlivnni a pevzali adu jeho klovch pojm. Plat to i o Michelu Foucaultovi, pestoe si nepl bt za strukturalistu oznaovn. Pouitelnost tohoto smru v sociologii jako obecnho teoretickho pstupu je vak omezena jeho slabinami: je uiten pi analze komunikace, sdlovacch prostedk, ideologie a kultury, ale ned se pli dobe pout u praktitjch aspekt socilnho ivota, napklad u ekonomick nebo politick innosti. Symbolick interakcionismus Symbolick interakcionismus klade vt draz ne ostatn teoretick pstupy na aktivnho, tvrho jedince. Od Meadovy doby se na jeho rozvoji podlela ada dalch autor a v USA se stal hlavn protivhou funkcionalistickho pstupu. Podobn jako strukturalismus vychz i symbolick interakcionismus ze zjmu o jazyk, ale Meadovo pojet smuje jinam ne Saussurovo a Lviho-Strausse.
Symboly
Mead tvrdil, e si prv prostednictvm jazyka uvdomujeme sv j", svou indindualitu. Klovm prvkem v tomto procesu jsou symboly, kter pedstavuj nco iinho. V Saussurov pkladu je slovo strom" symbolem, jen pro ns reprezen536
SOCIOLOGICK TEORIE
tuje urit pedmt. Jakmile si tento pojem osvojme, meme si - podle Meada pedstavit strom, i kdy dn nevidme. Nauili jsme se toti tento pedmt pojmat v symbolick rovin. Symbolick mylen nm umouje, abychom ve svch zkuenostech nebyli omezeni tm, co skuten vidme, slyme nebo ctme. Na rozdl od ostatnch ivoich ij lid ve vysoce symbolickm svt. Na tom je zaloen i pocit identity jedince (j"), kter se u ivoich nevyskytuje. Kad z ns je uvdomlou bytost, schopnou podvat se na sebe jakoby zven a vidt se oima tch druhch. Prvnm projevem tohoto sebeuvdomn u dtte je, e nemu, co druz oznauj slovem ty", zane kat j". K vmn symbol dochz prakticky pi vech interakcch mezi lidmi. Trvale sledujeme rzn nznaky, z nich usuzujeme, jak typ chovn je v danm kontextu vhodn a co zamlej ti druz. Symbolick interakcionismus zamuje nai pozornost na detaily tchto interakc, kter nm umouj pochopit, co druz dlaj a kaj. Vezmme si jako pklad prvn schzku mezi muem a enou. Je pravdpodobn, e oba strv valnou st veera hodnocenm toho druhho a zvaovnm, jak (a zda vbec) bude jejich vztah pokraovat. Akoli si oba uvdomuj, e to dlaj, sna se to nedvat pli oteven najevo. Oba si dvaj pozor a sna se ukzat v co nejlepm svtle, ale souasn se z rznch nznak pokouej uhodnout, co si ten druh doopravdy mysl. Symbolick interpretace jejich rozhovoru je proto velice komplexnm procesem. Sociologov ovlivnn symbolickm interakcionismem se obvykle sousteuj na bezprostedn interakce v kontextu bnho ivota. Zvlt hodnotn je v tomto smyslu pnos Ervinga Goffmana, jeho dlem jsme se zabvali v kapitole 4. Goffman vdechl Meadovu abstraktnmu teoretickmu pstupu vtip a ivotnost. Symbolick interakcionismus u Goffmana a dalch autor nm umouje pochopit mnoh aspekty na innosti v bnm socilnm ivot. Na druh stran vak tento smr bv kritizovn za to, e se nedoke vyrovnat s rozshlejmi strukturami a procesy - tedy prv s tmi fenomny, na kter kladou druh dva smry nejvt draz. Marxismus Funkcionalismus, strukturalismus a symbolick interakcionismus nejsou jedinmi vznamnmi teoretickmi orientacemi v sociologii a zmnn dlen do t proud nen jedinm monm zpsobem klasifikace teoretickch pstup. Jednm z vznamnch smr, kter toto dlen peklenuje, je marxismus. Vichni marxist se ovem tak i onak hls k Marxovu odkazu, ale protoe jeho hlavn mylenky lze vykldat rznm zpsobem, setkvme se dnes s rznmi marxistickmi kolami" zastvajcmi velmi rozmanit nzory. Obecn lze marxismus rozdlit do t podskupin, kter piblin odpovdaj ve uvedenm teoretickm orientacm. Mnoz marxist pouvaj implicitn nebo oteven funkcionalistick pstup k historickmu materialismu. Jejich verze marxis537
SOCIOLOGICK TEORIE
mu se proto vrazn li od tch, kdo byli ovlivnn strukturalismem, mezi nimi je nejznmj francouzsk autor Louis Althusser (1969). Oba zmnn pojet jsou pak odlin od pstupu tch marxist, kte kladou draz na aktivn a tvr charakter lidskho chovn. Jen mlo z nich bylo pmo ovlivnno symbolickm interakcionismem, ale jejich pohled se mu asto podob (plat to napklad o Habermasovi, o kterm jsme se u nkolikrt zmnili). Vechny verze marxismu se li od nemarxistickch verz sociologie. Jeho zastnci toti povauj marxismus za celek, kter krom sociologick analzy obsahuje i program radiklnch politickch reforem. Navc kladou marxist vt draz na tdn rozdly, konflikty, moc a ideologii ne mnoz nemarxistit sociologov (zvlt ti funkcionalisticky orientovan). Spe ne za jeden ze sociologickch pstup bychom proto mohli marxismus povaovat za mylenkovou orientaci, kter existuje paraleln se sociologi; pitom se do jist mry pekrvaj a prolnaj. Mezi nemarxistickmi sociology a marxisty dochz u odedvna ke vzjemnmu psoben a soupeen.
TEORETICK DILEMATA
Jak meme porovnat pnos tchto ty orientac? I kdy m kad z nich sv vhradn zastnce, lze ci, e se v mnoha smrech dopluj. Funkcionalismus a vtina verz marxismu se sousteuj na obecnj vlastnosti velkch skupin i spolenost. Zabvaj se pedevm velkmi" otzkami jako co udruje kontinuitu spolenosti?" nebo kter hlavn podmnky vedou ke spoleensk zmn"? Symbolick interakcionismus se naopak zamuje pedevm na pm sociln interakce mezi jedinci. Strukturalismus se od ostatnch pstup li tm, e se zajm pedevm o kulturn aspekty sociln innosti. Do urit mry proto meme pi diskusi o konkrtnch sociologickch problmech selektivn vyuvat vech tchto pstup; v mnoha smrech se ocitaj v konfliktu. Existuje nkolik teoretickch dilemat, kter ns na tyto konflikty upozoruj. Nkter souvisej s velmi obecnmi aspekty vkladu lidskch innost a instituc. U ty z nich se krtce zastavme. 1. Prvn dilema se tk lidsk innosti a sociln struktury. Zn takto: do jak mry jsme tvoivmi a aktivnmi initeli, kte sami uruj podmnky vlastnho ivota? Anebo je to, co dlme, pevn dsledkem irch socilnch podmnek, kter nedokeme ovlivnit? Tento problm rozdluje sociology u odedvna: zatmco symbolit interakcionist upednostuj aktivn sloku lidskho chovn, ostatn ti pstupy (s vjimkou nkterch forem marxismu) kladou draz na to, e nae innost podlh socilnm vlivm. 2. Druh teoretick otzka se tk konsensu a konfliktu v sociologii. Nkte au toi, zvlt ti funkcionalisticky orientovan, kladou draz na d a harmonii. Pro zastnce tohoto nzoru, napklad Talcotta Parsonse, zstv kontinuita a konsen538
sus navzdory vem zmnm stejnm rysem spolenosti. Jin sociologov, zvlt ti ovlivnn Marxem nebo Weberem, zdrazuj zejmna vudyptomnost socilnch konflikt. Vid ve spolenosti trval rozpory, napt a soupeen. Z jejich pohledu je pouhou iluz domnvat se, e se lid vtinou sna spolu ptelsky vychzet; i kdy nevidme otevenou konfrontaci, zstvaj mezi lidmi hlubok rozdly zjm, kter mohou dve nebo pozdji perst ve skuten konflikt. 3. Tet zkladn teoretick dilema se v zaveden sociologick tradici prakticky vbec nevyskytuje, ale pesto u neme bt dle pehleno: jak do sociologick analzy zahrnout rozdly mezi socilnmi lohami obou pohlav. Vichni velc klasikov sociologie byli mui a nevnovali tto otzce takka dnou pozornost (Sydieov, 1987). Lid vystupuj v jejich dle v podstat jako abstraktn, bezpohlavn jedinci, ne jako mui a eny. Nemme proto monost tento problm eit z pozic kterhokoli ze zavedench sociologickch pstup, co jej in mon tm nejobtnjm ze vech ty uvedench dilemat. Mli bychom ze socilnch rozdl mezi pohlavmi uinit obecnou sociologickou kategorii? Anebo je vhodnj tyto rozdly podrobit dkladn analze, kter za nimi najde konkrtn vlivy psobc na chov n en a mu v rznch situacch? Jinmi slovy, existuj vlastnosti, jimi se mu sk a ensk identita a sociln chovn od sebe li ve vech kulturch? Anebo lze sociln rozdly mezi pohlavmi vdy vysvtlit pedevm na podklad jinch roz dl existujcch ve spolenosti (napklad tdnch)? 4. tvrt problm se spe ne obecnch rys lidskho chovn nebo spolenost jako celku tk povahy modern spolenosti a jejho vzniku. Jak rozhodujc vlivy se uplatnily pi nstupu modernch spolenost? V odpovdi na tuto otzku se li zejmna marxist a nemarxist. Do jak mry byl modern svt utven ekonomickmi faktory, na kter upozornil Marx? Jakou roli v tom sehrly zejmna me539
SOCIOLOGICK TEORIE
chanismy kapitalistickho podnikn? A naopak, do jak mry se pi socilnm vvoji modern doby uplatnily jin vlivy - sociln, politick a kulturn? Podvejme se nyn na kad z tchto dilemat trochu ble. Dilema prvn: struktura a jednn Jednm z hlavnch problm, jimi se zabval Durkheim a ada sociolog po nm, je to, jakm omezenm podlh nae innost ze strany spolenosti, v n ijeme. Durkheim tvrdil, e spolenost m vdy pednost ped jedincem. Spolenost je vce ne soutem individulnch in: pi studiu sociln struktury se zabvme zkonitostmi, kter stoj na podobn pevnch zkladech jako struktury hmotnho svta. Pedstavme si lovka stojcho v mstnosti, do kter vede nkolik dve. Fyzick podoba mstnosti do znan mry vymezuje jeho monosti. Napklad poloha stn a oken rozhoduje o tom, kudy me do mstnosti vstoupit nebo ji zase opustit. Obdobn podle Durkheima omezuje nai innost i struktura sociln, kter je vn" ns prv tak jako stny mstnosti. Tento nzor vyjdil Durkheim ve svm slavnm vroku (Durkheim, 1926):
Kdy plnm sv povinnosti jako bratr, manel nebo oban a konm to, k emu jsem se zavzal, plyne to ze zkon a zvyk, kter jsou mimo mne a mou innost... Podobn je tomu u vcho, ktermu se od narozen pedkldaj ji hotov nboensk pedstavy a praktiky. Protoe existovaly u ped nm, existuj tak mimo nj. Systm znak, kter pouvm k vyjden svch mylenek, mna, kterou pouvm k placen svch dluh, ale i zvyklosti obvykl v mm povoln psob nezvisle na tom, jak je vyuvm j. A kdybychom se zamili na kterhokoli jinho lena spolenosti, zjistili bychom tot."
Nzory tohoto typu maj mnoho pvrenc, ale setkvaj se tak s ostrou kritikou. Co jinho je spolenost" ne soubor mnoha jedinc a jejich in? ptaj se kritikov. Jestlie zkoumme njakou skupinu, nevidme ped sebou kolektivn entitu, ale pouze jedince vstupujc do rznch typ interakc. Spolenost" je prost mnostv jedinc, kte se jeden k druhmu chovaj podle uritch pravidel. Podle tchto kritik, mezi nimi pevauj sociologov ovlivnn symbolickm interakcionismem, provozuj lid vekerou svou innost vdy z njakho dvodu a jejich sociln svt je pln kulturnch vznam. Sociln jevy proto nejsou jako vci", ale zvis na symbolickm vznamu, kter do nich vkldme. Jinmi slovy, nejsme vtvory spolenosti, ale naopak jejmi tvrci.
Hodnocen
Nen pravdpodobn, e tento spor bude nkdy s konenou platnost rozeen, protoe je veden u od doby, kdy se prvn modern myslitel zaali pokouet o systematick vklad lidskho chovn. Navc se tato diskuse neomezuje jen na sociologii; astn se j vechny spoleensk vdy. Po peten tto knihy bude na teni samotnm, aby se rozhodl, kter nzor mu pipad sprvnj.
540
SOCIOLOGICK TEORIE
Rozdl mezi tmito dvma nzory by vak neml bt pehnan zdrazovn. I kdy si ani jeden z nich neme dlat nrok na plnou sprvnost, nen tk mezi nimi najt urit souvislosti. Durkheimv pohled je jist do znan mry oprvnn. Sociln instituce skuten pedchzej existenci kterhokoli danho jedince a nesporn mu ukldaj rzn omezen. Napklad j jsem nevymyslel souasnou britskou mnu a nemm na vybranou, zda ji budu pouvat nebo ne, pokud mm zjem o zbo a sluby, kter se daj v Britnii koupit. Penze - podobn jako jin zaveden instituce - existuj nezvisle na ktermkoli jedinci ve spolenosti a uruj tak jeho monosti. Na druh stran by bylo zjevn nesprvn se domnvat, e je spolenost vn" jedince prv tak, jako je tomu u fyzickho prosted. Fyzick svt by existoval dle, i kdyby v nm nebyli dn lid, ale o spolenosti to evidentn neplat. Spolenost je sice vn" kadho svho jednotlivho pslunka, ale u z definice plyne, e neme bt vn" vech jedinc. Takzvan sociln fakta", o nich hovoil Durkheim, ns sice v mnohm omezuj, ale nerozhoduj za ns. Mohl bych se rozhodnout, e nebudu pouvat penze, i kdy by to asi znamenalo permanentn zpas o peit. Vichni lid se trvale rozhoduj, jak se zachovaj; nejde jen o pasivn reakce na to, co se kolem nich dje. Abychom peklenuli propast mezi strukturnm pstupem a pstupem z hlediska jednn, musme si uvdomit, e sociln struktury v prbhu sv kadodenn innosti aktivn vytvme a petvme. Napklad skutenost, e pouvm penze, pispv malikm, ale nezbytnm dlem k samotn jejich existenci. Kdyby se vichni lid (anebo pouh vtina) v jistm okamiku rozhodli penze nepouvat, n mnov systm by se zhroutil. Dilema druh: konsensus a konflikt Chceme-li srovnat perspektivy konsensu a konfliktu, je rovn vhodn zat u Durkheima, kter povaoval spolenost za soubor vzjemn zvislch st. Pro vtinu funkcionalist je spolenost integrovanm celkem, kter je tvoen zce provzanmi strukturami. To se do znan mry shoduje s Durkheimovm pohledem na sociln fakta" a jejich vymezujc, urujc charakter. V tomto ppad je vak vhodnj analogie s lidskm tlem ne s budovou. Tlo se skld z ady st plncch speciln funkce, orgn, z nich kad pispv k udren ivota celho organismu. Vztah mezi nimi mus bt harmonick; pokud tomu tak nen, je ivot organismu ohroen. Podobn je tomu podle Durkheima (anebo Parsonse) i u spolenosti. Aby spolenost dlouhodob peila/mus jej specializovan instituce (napklad politick systm, nboenstv, rodina a vzdlvac systm) pracovat ve vzjemn harmonii. Trvn spolenosti proto zvis na kooperaci, kter zase pedpokld veobecn konsensus i shodu mezi jejmi leny, pokud jde o jej zkladn hodnoty. Autoi zamen na konflikty maj velmi odlin nzor. Jejich vchodiska lze
541
SOCIOLOGICK TEORIE
osvtlit na ppad Marxovy teorie tdnho boje. Podle Marxe se kad spolenost dl do td, mezi nimi existuje majetkov nerovnost. V dsledku tchto vraznch nerovnost vznikaj rozdly zjm, kter jsou zabudovny do systmu". Tyto konflikty zjm mohou v uritm okamiku pejt v pm boj mezi tdami, kter pak vede k procesu radiklnch zmn. Ne vichni autoi ovlivnn tmto nzorem vnuj takovou pozornost tdm jako Marx; sousteuj se i na jin zdroje konflikt, napklad rozdly rasov nebo politick. A u spatuj pinu konflikt v emkoli, vid spolenost jako plnou napt - i ten nejstabilnj systm podle nich pedstavuje jen nejistou rovnovhu mezi antagonistickmi skupinami.
Hodnocen
Podobn jako u struktury nebo jednn nen ani u tohoto teoretickho sporu pravdpodobn, e by mohl bt jednou provdy vyeen. I tentokrt vak lze ci, e rozdl mezi obma tmito nzory je men, ne by se mohlo zdt. Ve skutenosti nejsou tak docela nesluiteln. Ve vech spolenostech zejm mus existovat njak obecn shoda hodnot a ve vech nepochybn vznikaj i konflikty. Navc pati k zkladnm pravidlm sociologick analzy, e musme vdy sledovat souvislosti mezi konsensem a konfliktem v jednotlivch systmech. Hodnoty, k nim se rzn skupiny hls, a cle, k nim jejich lenov smuj, jsou asto smsic spolench a protichdnch zjm. Dokonce ani v Marxov pojet tdnho boje nestoj rzn tdy jen proti sob, ale maj i spolen zjmy. Kapitalist potebuj dlnky k tomu, aby pracovali v jejich podnicch, a dlnci zase potebuj kapitalisty, aby jim zaplatili za jejich prci. Za tchto podmnek nelze hovoit o trvalm otevenm konfliktu. Nkdy pevldne to, co ob strany spojuje, nad tm, co je dl - a v jinch situacch je tomu naopak. Jednm z uitench pojm, kter nm pomh analyzovat vzjemn vztahy konfliktu a konsensu, je ideologie - hodnoty a pedstavy, kter upevuj pozici mocnjch skupin vi mn mocnm. Ideologie a konflikty spolu vdy zce souvisej. Mnoh konflikty se tkaj moci, kter pin etn vhody. Dritel moci nkdy opraj sv dominantn postaven hlavn o ideologii, ale vtinou maj tak monost pout v ppad nutnosti sly. Napklad ve feudalismu zakldala lechta sv privilegia na pedstav, e urozen" lid maj pirozen prvo vldnout tm druhm. Vi tm, kdo se j odvili postavit na odpor, vak nevhala pout i sly. Dilema tet: rozdln postaven obou pohlav V dle klasik modern sociologie tato otzka rozhodn nezaujmala vznan msto. Nkolik pas, ve kterch se o n zmnili, nm vak umouje alespo pojmenovat jedno zsadn teoretick dilema (i kdy neukazuj jasnou cestu k jeho een). Nejlpe to meme ilustrovat na srovnn jednoho nzoru, kter se obas objevuje u Durkheima, s tezemi Karla Marxe. Durkheim ve svm pojednn o sebe542
SOCIOLOGICK TEORIE
vrad tvrdil, e mu je tm vlun produktem spolenosti", zatmco ena je daleko vce vtvorem prody". Z toho plyne, e zliby, cle a povaha mue jsou do znan mry podmnny kolektivn, kdeto u jeho partnerky podlhaj hlavn vlivu jejho organismu. Jeho poteby jsou proto zcela odlin od jejch..." (Durkheim, 1897). Jinmi slovy, mui a eny maj odlin identity, poteby a sklony, protoe eny jsou mn ovlivnny socializac a zstvaj ble k prod" ne mui. Dnes by Durkheimv nzor byl v tto podob u nepijateln; ensk identita se utv prostednictvm socializace prv tak jako musk. V ponkud upraven podob vak jeho tvrzen pedstavuje jeden z monch pohled na utven a povahu rozdl mezi pohlavmi, toti e tyto rozdly vychzej pedevm z biologicky podmnnch odlinost. To nemus nutn znamenat, e jsou pevn vrozen. Lze si napklad pedstavit (viz teorii Nancy Chodorowov v kapitole 5), e sociln postaven a identita eny jsou podmnny zejmna jej lohou matky a vychovatelky dt. Pokud je tento nzor sprvn, znamen to, e rozdly mezi pohlavmi maj ve vech spolenostech hlubok koeny. Mocensk nerovnovha mezi mui a enami v takovm ppad vyplv pmo z toho, e eny rod dti a staraj se o n, zatmco mui se uplatuj ve veejnch sfrch" politiky, prce a vlky. Marx zastval vrazn odlin nzor. V jeho pojet je rozdln moc a postaven obou pohlav spe odrazem nerovnost jinho typu - pedevm tdnch. Podle Marxe v asnch formch lidsk spolenosti neexistovaly ani tdn rozdly, ani nerovnost mu a en. Patriarchln nadvlda se zaala rozvjet a se vznikem tdnch vztah, kdy se eny prostednictvm instituce manelstv staly jakmsi soukromm majetkem" mu. A jednou tdn rozdly zmiz, zbav se eny svho jha. I s tmto tvrzenm budeme dnes asi tko souhlasit, ale pokud je rozme na dal sociln faktory, stane se docela pijatelnm. Sociln rozdly, kter podmiuj odlin chovn mu a en, nejsou podmnny jen tdn pslunost, ale tak etnicitou a kulturou, ke kter tito lid pat. Dalo by se napklad tvrdit, e pslunice menin (napklad ernoky ve Spojench sttech) maj vce spolenho s mui te meninov skupiny ne se enami patcmi k vtin (blokami). eny patc k urit kultue, napklad lovc a sbra, sdlej vce spolench znak s muskmi pslunky sv kultury ne se enami v prmyslov spolenosti.
Hodnocen
Toto tet dilema navozuje adu dleitch otzek a bezprostedn souvis s kritikou sociologie z feministickch pozic. Je nesporn, e sociologick analzy v minulosti eny bu pehlely, anebo pouvaly zcela nevyhovujcch vklad ensk identity a chovn. Pestoe se v poslednch dvou desetiletch zamuje na eny mnoho novch sociologickch vzkum, existuje jet ada oblast, v nich toho o specifickch innostech a zjmech en mnoho nevme. Navc nejde jen o zviditelnn en v sociologii", ale tak o vztahy mezi identitami a chovnm en a mu. Zstv zatm otevenou otzkou, do jak mry lze tyto problmy osvtlit
543
SOCIOLOGICK TEORIE
s pouitm jinch sociologickch kategori (td, etnicity, kultury), a naopak, do jak mry jsou jin sociln rozdly podmnny dlbou prce mezi pohlavmi. een tohoto dilematu zstv jednm z klovch budoucch kol sociologie. Dilema tvrt: jak vznikl modern svt
Marxistick perspektiva
Od Marxovy doby a po dneek se mnoh sociologick debaty soustedily na analzu jeho pedstav o vzniku a vvoji modern spolenosti. Jak u vme, oznail Marx modern spolenosti za kapitalistick; za hnac slu socilnch zmn v modern e povaoval tlak na trvalou ekonomickou transformaci, kter je integrln soust kapitalistickho vrobnho zpsobu. Kapitalismus je po ekonomick strnce daleko dynamitj ne kterkoli z pedchozch spoleenskch d. Kapitalist spolu sout o to, komu se poda prodat sv vrobky spotebitelm, co je nut vyrbt co nejladnji a nejefektivnji. Vsledkem jsou neustl technick inovace, protoe vkonnj technika pouit v uritm vrobnm procesu se stv jednm z prostedk k zskn vhody proti konkurenci. Krom toho jsou vrobci motivovni k hledn novch trh, na nich lze prodvat zbo, nakupovat lacin suroviny a vyuvat levn pracovn sly. Proto je podle Marxe typickm rysem kapitalismu jeho sklon k neustl expanzi do celho svta. Marxv vklad vlivu kapitalismu nael mnoh zastnce, kte jeho vlastn teorie upesnili a zdokonalili. Na druh stran vak proti nmu vystoupila ada kritik, kte se pokusili o odlinou analzu toho, jak vznikl modern svt. Tm vichni souhlas, e kapitalismus ml skuten zsadn vliv na vytvoen toho svta, v nm dnes ijeme. Jin sociologov vak tvrd, e Marx pecenil vliv ist ekonomickch faktor na sociln vvoj a e kapitalismus nem tak klov postaven v rozvoji modern spolenosti. Vtina tchto kritik byla rovn skeptick vi Marxovu nzoru, e svtov kapitalismus bude poslze nahrazen socialismem. Zd se, e udlosti roku 1989 a nsledujcho obdob ve vchodn Evrop jim daly za pravdu.
Weberovo pojet
Jednm z Marxovch prvnch a nejdslednjch kritik byl Max Weber, jeho dlo bv nkdy povaovno za vsledek celoivotnho zpasu s Marxovm stnem" s intelektulnm ddictvm, kter po sob Marx zanechal. Pi vvoji modern spolenosti se podle nj vznamn uplatnily tak mimoekonomick faktory. Ve Weberov proslul, ale i mnohmi kritizovan studii Protestantsk etika a duch kapitalismu se tvrdilo, e zsadn vznam pi vzniku kapitalistickho pohledu na svt mly nboensk hodnotov systmy spojen s puritanismem. Tento pohled na svt nevznikl na zklad ekonomickch zmn samotnch, jak se domnval Marx. Weberovo pojet modern spolenosti a jeho vklad en zpadnho zpsobu
544
SOCIOLOGICK TEORIE
ivota do celho svta se znan li od Marxova. Podle Webera je kapitalismus jako konkrtn zpsob organizace ekonomickho podnikn pouze jednm z hlavnch faktor podmiujcch sociln vvoj v modernm obdob. Podkladem kapitalistickch ekonomickch mechanism jsou v jistm smyslu zsadnj fenomny, toti vliv vdy a byrokracie. Vda, kter vytvoila modern techniku, by zejm plnila tut lohu i v jakkoli budouc [socialistick) spolenosti. Byrokratizace je jedinm zpsobem, jak efektivn organizovat velk mnostv lid, a proto j s ekonomickm a politickm rozvojem nevyhnuteln pibv. Rozvoj vdy, modern techniky a byrokracie oznauje Weber souhrnnm termnem racionalizace. Tento pojem oznauje takovou organizaci socilnho a ekonomickho ivota, kter je zaloena na principu maximln efektivity a vychz z technickch poznatk.
Hodnocen
Kter vklad modern spolenosti je sprvnj, Marxv nebo Weberv? Sociologov na to dodnes nemaj jednotn nzor. Kontrast mezi marxistickm a weberovskm pojetm se projevuje v mnoha oblastech sociologie - nejen v analze prmyslov spolenosti, ale i v naem pohledu na ty mn rozvinut. Navc jsou tyto dv perspektivy spojeny i s rozdlnou politickou orientac: levicov autoi bvaj obvykle ovlivnni spe Marxem, liberlov a konzervativci zase Weberem. Na rozdl od pedchozch dilemat se vak v tomto ppad vznamnji uplatuj i empirick faktory, take nm faktografick studie vvoje modernch spolenost i stt Tetho svta umouj hodnotit, do jak mry dv jejich vvoj za pravdu t i on stran.
TEORIE
Teoretick pstupy nejsou tot co teorie. A dosud jsme se v tto kapitole zabvali irmi teoretickmi pstupy il orientacemi na poli sociologie. Teorie pedstavuj u, vymezen pokus o vysvtlen konkrtnho socilnho jevu nebo problmu. Vtinou vznikaj v procesu vzkumu a samy tak naznauj, jakmi problmy by se ml dal vzkum zabvat. Pkladem me bt Durkheimova teorie sebevrady. V mnoha oblastech vzkumu, v nich sociologov pracuj, vznikaj nesetn teorie. Nkter jsou velice pesn formulovny nebo maj dokonce matematickou podobu - co je ovem typitj pro jin spoleensk vdy, zejmna pro ekonomii. Nkter typy teori se pokouej odpovdt na daleko vce otzek ne jin. Setkvme se s rznmi nzory na to, do jak mry je uiten nebo douc, aby se sociologov pokoueli o dalekoshl teoretick zvry. Robert Merton napi545
SOCIOLOGICK TEORIE
klad uvedl adu pesvdivch argument pro to, aby se sociologov soustedili na teorie stednho dosahu (Merton, 1957). Mli bychom bt radji skromnj a nepokouet se o rozshl teoretick schmata, jak pedkldal napklad Parsons. Teorie stednho dosahu maj dostaten specifick charakter na to, aby se daly pmo empiricky ovit, ale souasn jsou i dost obecn na to, aby pokryly celou adu rznch jev. Jako pklad nm me poslouit teorie relativn deprivace. Tato teorie k, e lid nehodnot sv ivotn podmnky podle absolutnch mtek chudoby i bohatstv, ale podle tch osob, s nimi se srovnvaj. Rodina ijc v nuznm domeku v chud tvrti, kde m vtina obyvatel podobn ivotn podmnky, bude trpt pocitem deprivace mn ne rodina bydlc v takovm domku uprosted bohatch, vstavnjch sdel. Je jist pravda, e m je teorie dalekoshlej a ambiciznj, tm obtnji se empiricky ovuje. Z toho vak jet neplyne, e by se sociologie musela omezit na teorie stednho dosahu". Abychom si to dokzali, podvme se na jeden znm pklad - Weberovu Protestantskou etiku a ducha kapitalismu. Pklad: Weberova Protestantsk etika Ve sv prci Protestantsk etika a duch kapitalismu (1976, prvn vydn 1904-1905, st v eskm vboru 1997) se Weber pustil do hledn odpovdi na jednu ze stejnch otzek sociologie: pro vznikl kapitalismus prv na Zpad, a ne nkde jinde. Od pdu e msk byly po dobu tm tincti stolet jin civilizace daleko vysplej ne Evropa - na, Indie, Osmansk e. Zvlt an mli oproti Zpadu nskok v technickm a ekonomickm vvoji. Co tedy zpsobilo nesmrn ekonomick rozmach Zpadu od 17. stolet a po dneek? Abychom si na tuto otzku odpovdli, musme si podle Webera nejprve ci, m se li modern prmysl od jinch typ ekonomick innosti. Touhu po hromadn majetku nachzme v mnoha odlinch civilizacch a nen na tom nic pekvapivho: lid si odedvna cen bohatstv, kter jim zaruuje pohodl, jistotu, moc a poitky. Chtj se vyhnout nouzi, a kdy zskaj urit majetek, sna se zpjemnit si ivot. Pi pohledu na ekonomick vvoj Zpadu vak nachzme nco jinho: postoj k majetku, s nm jsme se dosud v historii nesetkali. Tento postoj oznauje Weber za ducha kapitalismu - jsou to pedstavy a hodnoty, kter byly typick pro prvn kapitalistick obchodnky a prmyslnky. Tito lid mli vrazn sklon k hromadn osobnho majetku, ale na rozdl od bohatch osob v jinch kulturch svho bohatstv nevyuvali k pohodlnmu nebo rozmailmu ivotu. Naopak, jejich ivotn styl zstval skromn a asketick; ili velice stzliv a nedvali sv bohatstv obvyklm zpsobem najevo. Weber se pokou dokzat, e tato neobvykl kombinace vlastnost mla klov vznam pro asnou fzi ekonomickho rozvoje na Zpad. Tyto skupiny bohatch lid se toti liily od vech svch pedchdc a ostat546
SOCIOLOGICK TEORIE
nich kultur tm, e sv bohatstv nerozhazovali, ale naopak je znovu investovali do dal expanze svch podnik. Jdrem Weberovy teorie je tvrzen, e postoje typick pro tohoto ducha kapitalismu maj nboensk zklad. Kesanstv obecn bylo pro rozvoj takovho postoje pzniv, ale skutenou motivaci mu poskytl a protestantismus, a to zejmna jeho puritnsk varianta. Prvn kapitalist byli pevn puritni a mnoz z nich se hlsili ke kalvinismu. Weber tvrd, e nkter kalvinistick doktrny byly pmm zdrojem kapitalistick etiky. Jednou z nich byla mylenka, e lovk je nstrojem Bom na zemi a e od nj Vemohouc oekv, e bude naplovat sv posln k vt slv Bo. Druhm vznamnm aspektem kalvinismu byla idea predestinace, podle kter byli pouze nkte jedinci pedem vyvoleni" pro nebe. Kalvnova pvodn doktrna hlsala, e nic z toho, co vykonme v tomto ivot, nem na tuto predestinaci dn vliv; o tom, kdo je vyvolen a kdo ne, u Bh dvno rozhodl. Tato teze vak vyvolala mezi jeho pvrenci takovou zkost, e musela bt upravena tak, aby dala vcmu anci rozpoznat urit znmky vyvolen". Klov msto mezi tmito znmkami zaujal spch pi realizaci ivotnho posln, jeho projevem byla materiln prosperita. Vc, kte vychzeli z tchto mylenek, tak byli nesmrn motivovni k hmotnmu spchu; pitom vak museli t stdm a odkat se poitk. Puritni povaovali jakoukoli rozmailost za nstroj blv, take se u nich sklon k hromadn majetku spojoval s psnou kzn. Prvn podnikatel si st uvdomovali, e pomhaj vytvet zsadn zmny ve spolenosti; jejich motivace byla pedevm nboensk. Odkav styl ivota puritn se poslze stal organickou soust modern civilizace. Jak pe Weber: Puritn chtl pracovat, protoe jej k tomu Bh povolal; my pracovat musme. Kdy byl asketismus povoln z mniskch cel do bnho ivota a zaal dominovat svtsk morlce, sehrl svou roli pi vytven rozshlho komplexu modernho ekonomickho du... Od doby, kdy se asketismus pustil do petven svta a naplovn svch idel v bnm ivot, zskvaly hmotn statky nad lidmi stle vt moc, kter se poslze stala nepekonatelnou - moc nad lidmi, jakou nemly nikdy v minulosti. Idea povinnosti vi naemu povoln se pl nam ivotem jako duch mrtvch nboenskch pedstav. Jestlie jej naplnn neme bt pmo spojeno s nejvymi duchovnmi a kulturnmi hodnotami, anebo naopak kdy nemus bt povaovna za pouhou ekonomickou nutnost, pestv si ji jedinec vbec zdvodovat. Nejvyho stupn doshl tento proces ve Spojench sttech, kde se honba za majetkem odpoutala od svho nboenskho a etickho smyslu a spojuje se dnes s tubami ist svtskmi..." Weberova teorie byla mnohmi kritizovna. Nkte z jeho kritik namtali, e postoj, kter nazval duchem kapitalismu", se vyskytoval u v italskch obchodnch mstech dvno ped vznikem kalvinismu. Jin zase tvrdili, e klov pojem povoln" k urit innosti, kter Weber spojoval s protestantismem, existoval i v katolick ve. Zkladn body Weberova vkladu vak mnoz autoi dodnes pijmaj; jeho teze zstv prv tak odvnou a podntnou, jako byla v dob, kdy ji
547
SOCIOLOGICK TEORIE
poprv publikoval. Pokud je sprvn, byl modern ekonomick a sociln vvoj zsadnm zpsobem ovlivnn nm, co se nm na prvn pohled zd velmi vzdlen, toti nboenskmi idely. Weberova teorie spluje nkolik vznamnch kritri teoretickho mylen v sociologii. 1. Jde proti intuici" - proti tomu, co by se na prvn pohled zdlo pravdpodobn. Tm nm umouje, abychom se na problm podvali ze zcela nov perspektivy. Vtina autor ped Weberem si vbec nepipustila monost, e by se na rozvoji kapitalismu mohly podlet nboensk idely. 2. Nen ani ist strukturln", ani pouze individuln". Vznik ranho kapitalismu byl podle n nezamlenm dsledkem toho, o co puritnt podnikatel usilovali, toti t ctnostn v souladu s Bo vl. 3. Vysvtluje nco, co by se jinak zdlo bt zhadou: pro nkdo chce t velice skromn, a pitom se usilovn sna o zskn majetku. 4. Osvtluje nm i jin okolnosti ne ty, na n se pvodn vztahovala. Weber zdrazoval, e se sna porozumt jen potkm modernho kapitalismu. Lze se vak domnvat, e podobn hodnoty, jak prosazoval puritanismus, se mohou pro sazovat i v jinch situacch spnho kapitalistickho rozvoje. 5. Dobr teorie se nevyznauje pouze tm, e je shodou okolnost platn. Mus bt tak plodn - stimulovat nov mylenky a vzkumn prce. Weberova teorie byla v tomto smyslu nesmrn spn, nebo se stala podntem k mnoha pozdjm vzkumm a teorim.
TEORETICK MYLEN V SOCIOLOGII
Hodnocen teori - a zejmna teoretickch pstup - v sociologii je nesmrn nronm kolem. U z definice teoretickch debat plyne, e jsou abstraktnj ne ty spory, kter maj spe empirick charakter. Skutenost, e dn z existujcch teoretickch pstup nem dominantn postaven v celm oboru sociologie, by mohla bt povaovna za jej slabinu. Nen to vak pravda: naopak, stetvn protichdnch teoretickch pstup a teori je vrazem ivotaschopnosti sociologickho mylen. Jestlie zkoumme sami sebe, lidi, me ns rozmanitost teoretickch pstup uchrnit ped dogmatismem. Lidsk jednn je komplikovan a mnohotvrn, take nelze pedpokldat, e by jedin teoretick perspektiva mohla vysvtlit vechny jeho aspekty. Rozmanitost teoretickho uvaovn pro ns zstv bohatm zdrojem pedstavivosti, kter je nezbytnou podmnkou pokroku v sociologick prci.
548
21. K A P I T O L A
Sociologick teorie
SOCIOLOGICK TEORIE
V tto kapitole se budeme zabvat vvojem hlavnch teoretickch pstup v sociologii a pojmenujeme si pitom dilemata, kter z nich plynou. ekneme si tak nco o hlavnch teoretickch posunech, ke kterm dochz v souasnosti.
TEORETICK PSTUPY
Sociologie vznikala pedevm v Evrop - jejmi prkopnky byli Marx, Weber a Durkheim. V prbhu 20. stolet se vak pevn etablovala po celm svt a k jejmu rozvoji vznamn pisply zejmna Spojen stty. Znan vliv na vvoj sociologick teorie mlo dlo filozofa George Herberta Meada (1863-1931), kter byl profesorem na chicagsk univerzit. Mead zdrazoval klov vznam jazyka a symbol vbec v lidskm socilnm ivot. Smr, kter vychz z jeho dla, byl pozdji oznaen jako symbolick interakcionismus. Mead vnoval vt pozornost tomu, jak probhaj sociln procesy v malm mtku, ne studiu spolenost jako celku. Protoe si vak symbolick interakcionismus zskal vt vliv a dlouho po Meadov smrti, pojednme o nm po funkcionalismu a strukturalismu. Nejvznanjm americkm sociologem povlenho obdob byl Talcott Parsons (1902-1979). Tento plodn autor se krom sociologick teorie zabval i mnoha empirickmi otzkami; vznamn pispl mimo jin ke studiu rodiny, byrokracie, odbornch profes a politiky. Patil k tm, kdo se nejvce zaslouili o rozvoj funkcionalismu - teoretickho pstupu, jeho pedchdci byli Durkheim a Comte. Podle funkcionalist m pi studiu kterkoli spolenosti zsadn vznam to, jak jej rzn sti" (instituce) pispvaj k udren kontinuity celku. V rozvoji modern sociologick teorie se ovem nepestvaj vrazn uplatovat tak evropt autoi. Pedn msto zaujm strukturalismus, kter spojuje sociologickou analzu se studiem jazyka. Z lingvistiky, kde strukturalistick teorie pvodn vznikla, ji penesl do spoleenskch vd francouzsk antropolog Claude Lvi-Strauss (nar. 1908). I tento smr vd za mnoh Durkheimovi a Marxovi. Marxovy mylenky jsou i vce ne sto let po jeho smrti nadle diskutovny a rozvjeny. Jeho pvrenci se oznauj za marxisty.
532
SOCIOLOGICK TEORIE
Funkcionalismus
Jak u bylo eeno, vychz funkcionalistick uvaovn z dla Emila Durkheima, pro kterho byla funkcionln analza jednou z klovch soust programu sociologick teorie a vzkumu. Rozvoj funkcionalismu v jeho modern podob vak byl vznamn ovlivnn zejmna dlem kulturnch antropolog. A do potku 20. stolet se antropologie oprala hlavn o zprvy a dokumenty kolonilnch ednk, mision a cestovatel. Mla proto pevn spekulativn charakter a vychzela asto z nedostaten ovench tvrzen. Autoi 19. stolet ve svch knihch uvdli mnostv pklad z celho svta a nedlali si pitom velk starosti s jejich autenticitou ani s tm, e je vytrhuj z konkrtnho kulturnho kontextu. Pi analze nboenstv napklad srovnvali rzn pedstavy a praktiky pochzejc ze zcela odlinch kultur. Vznik modern antropologie meme datovat do 10. a 20. let, kdy se prbojnj badatel s tmto pstupem rozeli a zaali se poutt do dlouhodobch ternnch vzkum rznch kultur po celm svt. Dvma prkopnky antropologick ternn prce byli A. R. Radcliffe-Brown (1881-1955), britsk autor vrazn ovlivnn Durkheimem, a Bronislaw Malinowski (1884-1942), Polk, kter strvil velkou st ivota ve Velk Britnii. Malinowskho knihy, napsan po dlouhm pobytu na Trobriandovch ostrovech v Tichm ocen, pat k nejslavnjm antropologickm studim vbec. Radcliffe-Brown zase studoval Andamansk ostrovany ijc nedaleko pobe Barmy. Radcliffe-Brown a Malinowski shodn tvrdili, e chceme-li porozumt zkladnm institucm urit spolenosti a pochopit, pro se jej lenov chovaj uritm zpsobem, musme tuto spolenost nebo kulturu studovat jako celek. Jej nboensk pedstavy a zvyky napklad meme analyzovat jen na zklad jejich vztahu k jinm institucm, protoe se vechny vyvjej ve vzjemn souvislosti. Chceme-li studovat funkci njakho zvyku nebo instituce, musme se zamit na to, jak pispvaj k udren kontinuity spolenosti jako celku. Comte, Durkheim a mnoz jejich funkcionalistit pokraovatel pouvali analogii s lidskm tlem. Abychom pochopili vznam srdce, musme ukzat, jak je jeho vztah k ostatnm tlesnm orgnm. Tm, e pumpuje krev do celho tla, pln srdce pro organismus ivotn dleitou funkci. Podobn mus i analza socilnho jevu ukzat, jakou m dan jev funkci pi zajitn pokraujc existence spolenosti. Podle Durkheima napklad nboenstv posiluje stedn sociln hodnoty a pispv tak k udren sociln soudrnosti (koheze).
Mertonova verze funkcionalismu
Funkcionalismus se vrtil" do sociologie v dle Talcotta Parsonse (1952, 1966) a Roberta K. Mertona, kte povaovali funkcionln analzu za kl k rozvoji sociologick teorie a vzkumu. Zvlt vlivnou se stala Mertonova verze, kter inspirovala nejen celou jednu generaci americkch sociolog, ale nala irok vyuit
533
SOCIOLOGICK TEORIE
i mimo USA. Jeho verze funkcionln analzy byla propracovanj ne ta, kterou nabdli Radcliffe-Brown a Malinowski. Navc se dala pout i pro studium prmyslovch spolenost, kter se zsadnm zpsobem li od jednoduch kultur studovanch antropology. Merton rozlioval dva typy funkc, manifestn a latentn. K manifestnm pat ty, kter astnci urit sociln aktivity znaj a zamlej; ty druh jsou nezamlenm dsledkem takov aktivity (Merton, 1957). Rozdl mezi nimi ilustroval Merton na pklad tance det" u Indin kmene Hopi v Novm Mexiku. Hopiov jsou pesvdeni, e tento ritul pinese d, tolik potebn pro jejich plodiny v tom spov jeho manifestn funkce, a proto tento ritul organizuj a astn se ho. Merton vak s pouitm Durkheimovy teorie nboenstv argumentuje, e tanec m krom toho i latentn funkci, toti stmelovat indinskou komunitu. Znanou st sociologickch vklad pedstavuje podle Mertona prv odkrvn tchto latentnch funkc socilnch aktivit a instituc. Krom funkc rozeznval Merton tak dysfunkce. Mal kultury, jimi se zabvaj antropologov, bvaj obvykle integrovanj a vyznauj se vt solidaritou ne velk prmyslov spolenosti, kter jsou hlavnm pedmtem zjmu sociolog. Radcliffe-Brown a Malinowski se mohli soustedit vlun na funkce, protoe se zabvali stabilnmi a integrovanmi spolenostmi. Pi studiu modern spolenosti si vak musme bt vdomi tak tendenc, kter smuj k dezintegraci. Termnem dysfunkce se oznauj ty aspekty sociln innosti, kter vedou ke zmnm, protoe ohrouj sociln soudrnost. Hledat dysfunkn aspekty socilnho chovn znamen soustedit se na ty vlastnosti socilnho ivota, kter psob proti existujcmu du vc. Napklad nzor, e nboenstv je vdy funkn a posiluje soudrnost, se ukazuje jako myln. Jestlie se dv skupiny hls k rznm nboenstvm, anebo dokonce jen k rznm variantm te vry, me to vst k velkm socilnm konfliktm nebo i k plnmu rozvratu dan spolenosti. Mezi rznmi nboenskmi komunitami asto dochz k vlkm - jako napklad v evropskch djinch mezi protestanty a katolky.
Pozdj vvoj funkcionalismu
Po dlouhou dobu byl funkcionalismus (zejmna v USA) zjevn vdm teoretickm smrem v sociologii. V poslednch letech jeho obliba ponkud poklesla, nebo se ukazuj jeho nedostatky, i kdy m dodnes nkter schopn zastnce (Alexander, 1985). Mnoz funkcionalistit myslitel, napklad Talcott Parsons (ale ne Merton), nemrn zdrazuj faktory posilujc sociln soudrnost na kor rozpor i konflikt. Navc se ad kritik zd, e funkcionalist propjuj spolenosti jako celku vlastnosti, kter ve skutenosti nem. Funkcionalist asto p o potebch" a clech" spolenost, i kdy tyto projevy dvaj smysl jen ve vztahu k jedinci. Pkladem me bt Mertonova analza tance det" u kmene Hopi. Z jeho slov by se mohlo zdt, e kdy dokeme, jak tento ceremonil pomh stmelovat jejich
534
SOCIOLOGICK TEORIE
kulturu, vysvtlili jsme jeho skutenou" pinu - protoe koneckonc vme, e rituly nemaj na poas dn vliv. St vak meme pedpokldat, e indinsk spolenost se chov jako njak iv bytost, kter nut" sv leny jednat tak, jak potebuje" ke svmu peit. Spolenosti nejsou obdaeny vl a nemohou mt zmry"; to je vsadou jednotlivc. Strukturalismus Podobn jako funkcionalismus byl i strukturalismus ovlivnn dlem Durkheimovm, i kdy hlavn podnt k jeho rozvoji piel z oblasti lingvistiky. Na potku strukturalistickho mylen byly prce vcarskho lingvisty Ferdinanda de Saussura (1857-1913). Pestoe psal pouze o jazyku, byly jeho nzory pozdji pevzaty adou jinch spoleenskovdnch a humanitnch discipln. Ped Saussurem se lingvist zabvali hlavn podrobnm sledovnm toho, jak se mn pouvn slov. Podle Saussura takov pstup pomj klovou vlastnost jazyka: jeho zkladn charakteristiky ili struktury nememe rozpoznat z toho, jak slova lid v ei pouvaj. Jazyk se skld z gramatickch pravidel a vznam, je zstvaj nevysloveny, skryty" za slovy. Jednoduchm pkladem je ppona, kter u sloves oznauje minul as (anglick -ed, esk -1). Je to jedno z tisc gramatickch pravidel, kter vichni mluv v danm jazyce znaj a pouvaj je ke konstrukci svch sdlen. Saussure dospl k nzoru, e analza struktur jazyka znamen hledat pravidla, jimi se nae e d. Vtinu z nich znme pouze implicitn a nedokzali bychom je pojmenovat. kolem lingvisty je proto odhalit to, co u znme, ale jen na rovni jazykov praxe.
Jazyk a vznam
Saussure tvrdil, e vznam slov je odvozen ze struktur jazyka samotnho a ne z pedmt, k nim se vztahuj. Mohli bychom si naivn pedstavovat, e vznam slova strom" je dn onm listnatm pedmtem, kter je tm slovem oznaen. Podle Saussura to vak nen pravda: existuje pece mnoho slov, kter nepopisuj vbec nic (a", ale", nicmn"). Jin slova jsou sice smyslupln, ale popisuj mytick jevy nebo pedmty, kter nikdy neexistovaly (napklad jednoroec"). Z eho tedy vznam slova vyplv, kdy ne z vci, kterou oznauje? Saussurova odpov zn, e z rozdlu mezi pbuznmi pojmy, kter vychzej ze zkonitost jazyka. Vznam slova strom" je dn tm, e toto slovo rozliujeme od pojm ke" nebo les" a spousty dalch, kter jsou vznamov pbuzn, ale i zeteln odlin. Vznamy vznikaj v jazyce samotnm a neplynou z pedmt oznaench jednotlivmi slovy.
535
SOCIOLOGICK TEORIE
Strukturalismus a smiotika
Tuto analzu doplnil Saussure i o zsadn posteh, e vznamotvorn jsou nejen zvuky (mluven e) nebo znaky (psmo), ale vbec vechny vci, kter lze od sebe systematicky rozliovat. Pkladem jsou svtla na kiovatce. Rozdl mezi zelenou a ervenou nm umouje rozliovat dva vznamy, jete" a zastavte", piem lut znamen pechod mezi nimi. Povimnme si, e nositelem vznamu nejsou barvy samotn, ale rozdl mezi nimi. Nic by se nestalo, kdybychom pouvali zelenou k zastaven a ervenou jako signl, e meme jet, pokud bychom mezi nimi dsledn rozliovali. Saussure pouval pro studium mimojazykovch vznam termn smiologie, ale dnes se nejastji hovo o smiotice. Smiotick studie se mohou zabvat mnoha rznmi aspekty lidsk kultury, napklad mdou. Co in urit styl oblkn mdnm? Rozhodn to nejsou aty samy, vdy krtk sukn mohou bt letos v md a pt rok u zase ne. Opt tu zle na rozdlu mezi oblknm tch, kdo vd, co se nos", a tch druhch. V na kultue se na znamen smutku oblkme do ernho, ale existuj i kultury, v nich je smuten barvou bl. Symbolick vznam neplyne z barvy samotn, ale z toho, e se truchlc osoby oblkaj jinak, ne je obvykl. Strukturalistick pstup se vce ne v sociologii uplatnil v antropologii, a to zejmna ve Spojench sttech. Antropologov inspirovan Lvi-Straussem - jeho zsluhou zskal termn strukturalismus znanou popularitu - pouili strukturln analzu pi studiu pbuzenstv, mt, nboenstv a dalch jev. Mnoz autoi sociologickch teori vak byli nktermi mylenkami strukturalismu ovlivnni a pevzali adu jeho klovch pojm. Plat to i o Michelu Foucaultovi, pestoe si nepl bt za strukturalistu oznaovn. Pouitelnost tohoto smru v sociologii jako obecnho teoretickho pstupu je vak omezena jeho slabinami: je uiten pi analze komunikace, sdlovacch prostedk, ideologie a kultury, ale ned se pli dobe pout u praktitjch aspekt socilnho ivota, napklad u ekonomick nebo politick innosti. Symbolick interakcionismus Symbolick interakcionismus klade vt draz ne ostatn teoretick pstupy na aktivnho, tvrho jedince. Od Meadovy doby se na jeho rozvoji podlela ada dalch autor a v USA se stal hlavn protivhou funkcionalistickho pstupu. Podobn jako strukturalismus vychz i symbolick interakcionismus ze zjmu o jazyk, ale Meadovo pojet smuje jinam ne Saussurovo a Lviho-Strausse.
Symboly
Mead tvrdil, e si prv prostednictvm jazyka uvdomujeme sv j", svou indindualitu. Klovm prvkem v tomto procesu jsou symboly, kter pedstavuj nco iinho. V Saussurov pkladu je slovo strom" symbolem, jen pro ns reprezen536
SOCIOLOGICK TEORIE
tuje urit pedmt. Jakmile si tento pojem osvojme, meme si - podle Meada pedstavit strom, i kdy dn nevidme. Nauili jsme se toti tento pedmt pojmat v symbolick rovin. Symbolick mylen nm umouje, abychom ve svch zkuenostech nebyli omezeni tm, co skuten vidme, slyme nebo ctme. Na rozdl od ostatnch ivoich ij lid ve vysoce symbolickm svt. Na tom je zaloen i pocit identity jedince (j"), kter se u ivoich nevyskytuje. Kad z ns je uvdomlou bytost, schopnou podvat se na sebe jakoby zven a vidt se oima tch druhch. Prvnm projevem tohoto sebeuvdomn u dtte je, e nemu, co druz oznauj slovem ty", zane kat j". K vmn symbol dochz prakticky pi vech interakcch mezi lidmi. Trvale sledujeme rzn nznaky, z nich usuzujeme, jak typ chovn je v danm kontextu vhodn a co zamlej ti druz. Symbolick interakcionismus zamuje nai pozornost na detaily tchto interakc, kter nm umouj pochopit, co druz dlaj a kaj. Vezmme si jako pklad prvn schzku mezi muem a enou. Je pravdpodobn, e oba strv valnou st veera hodnocenm toho druhho a zvaovnm, jak (a zda vbec) bude jejich vztah pokraovat. Akoli si oba uvdomuj, e to dlaj, sna se to nedvat pli oteven najevo. Oba si dvaj pozor a sna se ukzat v co nejlepm svtle, ale souasn se z rznch nznak pokouej uhodnout, co si ten druh doopravdy mysl. Symbolick interpretace jejich rozhovoru je proto velice komplexnm procesem. Sociologov ovlivnn symbolickm interakcionismem se obvykle sousteuj na bezprostedn interakce v kontextu bnho ivota. Zvlt hodnotn je v tomto smyslu pnos Ervinga Goffmana, jeho dlem jsme se zabvali v kapitole 4. Goffman vdechl Meadovu abstraktnmu teoretickmu pstupu vtip a ivotnost. Symbolick interakcionismus u Goffmana a dalch autor nm umouje pochopit mnoh aspekty na innosti v bnm socilnm ivot. Na druh stran vak tento smr bv kritizovn za to, e se nedoke vyrovnat s rozshlejmi strukturami a procesy - tedy prv s tmi fenomny, na kter kladou druh dva smry nejvt draz. Marxismus Funkcionalismus, strukturalismus a symbolick interakcionismus nejsou jedinmi vznamnmi teoretickmi orientacemi v sociologii a zmnn dlen do t proud nen jedinm monm zpsobem klasifikace teoretickch pstup. Jednm z vznamnch smr, kter toto dlen peklenuje, je marxismus. Vichni marxist se ovem tak i onak hls k Marxovu odkazu, ale protoe jeho hlavn mylenky lze vykldat rznm zpsobem, setkvme se dnes s rznmi marxistickmi kolami" zastvajcmi velmi rozmanit nzory. Obecn lze marxismus rozdlit do t podskupin, kter piblin odpovdaj ve uvedenm teoretickm orientacm. Mnoz marxist pouvaj implicitn nebo oteven funkcionalistick pstup k historickmu materialismu. Jejich verze marxis537
SOCIOLOGICK TEORIE
mu se proto vrazn li od tch, kdo byli ovlivnn strukturalismem, mezi nimi je nejznmj francouzsk autor Louis Althusser (1969). Oba zmnn pojet jsou pak odlin od pstupu tch marxist, kte kladou draz na aktivn a tvr charakter lidskho chovn. Jen mlo z nich bylo pmo ovlivnno symbolickm interakcionismem, ale jejich pohled se mu asto podob (plat to napklad o Habermasovi, o kterm jsme se u nkolikrt zmnili). Vechny verze marxismu se li od nemarxistickch verz sociologie. Jeho zastnci toti povauj marxismus za celek, kter krom sociologick analzy obsahuje i program radiklnch politickch reforem. Navc kladou marxist vt draz na tdn rozdly, konflikty, moc a ideologii ne mnoz nemarxistit sociologov (zvlt ti funkcionalisticky orientovan). Spe ne za jeden ze sociologickch pstup bychom proto mohli marxismus povaovat za mylenkovou orientaci, kter existuje paraleln se sociologi; pitom se do jist mry pekrvaj a prolnaj. Mezi nemarxistickmi sociology a marxisty dochz u odedvna ke vzjemnmu psoben a soupeen.
TEORETICK DILEMATA
Jak meme porovnat pnos tchto ty orientac? I kdy m kad z nich sv vhradn zastnce, lze ci, e se v mnoha smrech dopluj. Funkcionalismus a vtina verz marxismu se sousteuj na obecnj vlastnosti velkch skupin i spolenost. Zabvaj se pedevm velkmi" otzkami jako co udruje kontinuitu spolenosti?" nebo kter hlavn podmnky vedou ke spoleensk zmn"? Symbolick interakcionismus se naopak zamuje pedevm na pm sociln interakce mezi jedinci. Strukturalismus se od ostatnch pstup li tm, e se zajm pedevm o kulturn aspekty sociln innosti. Do urit mry proto meme pi diskusi o konkrtnch sociologickch problmech selektivn vyuvat vech tchto pstup; v mnoha smrech se ocitaj v konfliktu. Existuje nkolik teoretickch dilemat, kter ns na tyto konflikty upozoruj. Nkter souvisej s velmi obecnmi aspekty vkladu lidskch innost a instituc. U ty z nich se krtce zastavme. 1. Prvn dilema se tk lidsk innosti a sociln struktury. Zn takto: do jak mry jsme tvoivmi a aktivnmi initeli, kte sami uruj podmnky vlastnho ivota? Anebo je to, co dlme, pevn dsledkem irch socilnch podmnek, kter nedokeme ovlivnit? Tento problm rozdluje sociology u odedvna: zatmco symbolit interakcionist upednostuj aktivn sloku lidskho chovn, ostatn ti pstupy (s vjimkou nkterch forem marxismu) kladou draz na to, e nae innost podlh socilnm vlivm. 2. Druh teoretick otzka se tk konsensu a konfliktu v sociologii. Nkte au toi, zvlt ti funkcionalisticky orientovan, kladou draz na d a harmonii. Pro zastnce tohoto nzoru, napklad Talcotta Parsonse, zstv kontinuita a konsen538
sus navzdory vem zmnm stejnm rysem spolenosti. Jin sociologov, zvlt ti ovlivnn Marxem nebo Weberem, zdrazuj zejmna vudyptomnost socilnch konflikt. Vid ve spolenosti trval rozpory, napt a soupeen. Z jejich pohledu je pouhou iluz domnvat se, e se lid vtinou sna spolu ptelsky vychzet; i kdy nevidme otevenou konfrontaci, zstvaj mezi lidmi hlubok rozdly zjm, kter mohou dve nebo pozdji perst ve skuten konflikt. 3. Tet zkladn teoretick dilema se v zaveden sociologick tradici prakticky vbec nevyskytuje, ale pesto u neme bt dle pehleno: jak do sociologick analzy zahrnout rozdly mezi socilnmi lohami obou pohlav. Vichni velc klasikov sociologie byli mui a nevnovali tto otzce takka dnou pozornost (Sydieov, 1987). Lid vystupuj v jejich dle v podstat jako abstraktn, bezpohlavn jedinci, ne jako mui a eny. Nemme proto monost tento problm eit z pozic kterhokoli ze zavedench sociologickch pstup, co jej in mon tm nejobtnjm ze vech ty uvedench dilemat. Mli bychom ze socilnch rozdl mezi pohlavmi uinit obecnou sociologickou kategorii? Anebo je vhodnj tyto rozdly podrobit dkladn analze, kter za nimi najde konkrtn vlivy psobc na chov n en a mu v rznch situacch? Jinmi slovy, existuj vlastnosti, jimi se mu sk a ensk identita a sociln chovn od sebe li ve vech kulturch? Anebo lze sociln rozdly mezi pohlavmi vdy vysvtlit pedevm na podklad jinch roz dl existujcch ve spolenosti (napklad tdnch)? 4. tvrt problm se spe ne obecnch rys lidskho chovn nebo spolenost jako celku tk povahy modern spolenosti a jejho vzniku. Jak rozhodujc vlivy se uplatnily pi nstupu modernch spolenost? V odpovdi na tuto otzku se li zejmna marxist a nemarxist. Do jak mry byl modern svt utven ekonomickmi faktory, na kter upozornil Marx? Jakou roli v tom sehrly zejmna me539
SOCIOLOGICK TEORIE
chanismy kapitalistickho podnikn? A naopak, do jak mry se pi socilnm vvoji modern doby uplatnily jin vlivy - sociln, politick a kulturn? Podvejme se nyn na kad z tchto dilemat trochu ble. Dilema prvn: struktura a jednn Jednm z hlavnch problm, jimi se zabval Durkheim a ada sociolog po nm, je to, jakm omezenm podlh nae innost ze strany spolenosti, v n ijeme. Durkheim tvrdil, e spolenost m vdy pednost ped jedincem. Spolenost je vce ne soutem individulnch in: pi studiu sociln struktury se zabvme zkonitostmi, kter stoj na podobn pevnch zkladech jako struktury hmotnho svta. Pedstavme si lovka stojcho v mstnosti, do kter vede nkolik dve. Fyzick podoba mstnosti do znan mry vymezuje jeho monosti. Napklad poloha stn a oken rozhoduje o tom, kudy me do mstnosti vstoupit nebo ji zase opustit. Obdobn podle Durkheima omezuje nai innost i struktura sociln, kter je vn" ns prv tak jako stny mstnosti. Tento nzor vyjdil Durkheim ve svm slavnm vroku (Durkheim, 1926):
Kdy plnm sv povinnosti jako bratr, manel nebo oban a konm to, k emu jsem se zavzal, plyne to ze zkon a zvyk, kter jsou mimo mne a mou innost... Podobn je tomu u vcho, ktermu se od narozen pedkldaj ji hotov nboensk pedstavy a praktiky. Protoe existovaly u ped nm, existuj tak mimo nj. Systm znak, kter pouvm k vyjden svch mylenek, mna, kterou pouvm k placen svch dluh, ale i zvyklosti obvykl v mm povoln psob nezvisle na tom, jak je vyuvm j. A kdybychom se zamili na kterhokoli jinho lena spolenosti, zjistili bychom tot."
Nzory tohoto typu maj mnoho pvrenc, ale setkvaj se tak s ostrou kritikou. Co jinho je spolenost" ne soubor mnoha jedinc a jejich in? ptaj se kritikov. Jestlie zkoumme njakou skupinu, nevidme ped sebou kolektivn entitu, ale pouze jedince vstupujc do rznch typ interakc. Spolenost" je prost mnostv jedinc, kte se jeden k druhmu chovaj podle uritch pravidel. Podle tchto kritik, mezi nimi pevauj sociologov ovlivnn symbolickm interakcionismem, provozuj lid vekerou svou innost vdy z njakho dvodu a jejich sociln svt je pln kulturnch vznam. Sociln jevy proto nejsou jako vci", ale zvis na symbolickm vznamu, kter do nich vkldme. Jinmi slovy, nejsme vtvory spolenosti, ale naopak jejmi tvrci.
Hodnocen
Nen pravdpodobn, e tento spor bude nkdy s konenou platnost rozeen, protoe je veden u od doby, kdy se prvn modern myslitel zaali pokouet o systematick vklad lidskho chovn. Navc se tato diskuse neomezuje jen na sociologii; astn se j vechny spoleensk vdy. Po peten tto knihy bude na teni samotnm, aby se rozhodl, kter nzor mu pipad sprvnj.
540
SOCIOLOGICK TEORIE
Rozdl mezi tmito dvma nzory by vak neml bt pehnan zdrazovn. I kdy si ani jeden z nich neme dlat nrok na plnou sprvnost, nen tk mezi nimi najt urit souvislosti. Durkheimv pohled je jist do znan mry oprvnn. Sociln instituce skuten pedchzej existenci kterhokoli danho jedince a nesporn mu ukldaj rzn omezen. Napklad j jsem nevymyslel souasnou britskou mnu a nemm na vybranou, zda ji budu pouvat nebo ne, pokud mm zjem o zbo a sluby, kter se daj v Britnii koupit. Penze - podobn jako jin zaveden instituce - existuj nezvisle na ktermkoli jedinci ve spolenosti a uruj tak jeho monosti. Na druh stran by bylo zjevn nesprvn se domnvat, e je spolenost vn" jedince prv tak, jako je tomu u fyzickho prosted. Fyzick svt by existoval dle, i kdyby v nm nebyli dn lid, ale o spolenosti to evidentn neplat. Spolenost je sice vn" kadho svho jednotlivho pslunka, ale u z definice plyne, e neme bt vn" vech jedinc. Takzvan sociln fakta", o nich hovoil Durkheim, ns sice v mnohm omezuj, ale nerozhoduj za ns. Mohl bych se rozhodnout, e nebudu pouvat penze, i kdy by to asi znamenalo permanentn zpas o peit. Vichni lid se trvale rozhoduj, jak se zachovaj; nejde jen o pasivn reakce na to, co se kolem nich dje. Abychom peklenuli propast mezi strukturnm pstupem a pstupem z hlediska jednn, musme si uvdomit, e sociln struktury v prbhu sv kadodenn innosti aktivn vytvme a petvme. Napklad skutenost, e pouvm penze, pispv malikm, ale nezbytnm dlem k samotn jejich existenci. Kdyby se vichni lid (anebo pouh vtina) v jistm okamiku rozhodli penze nepouvat, n mnov systm by se zhroutil. Dilema druh: konsensus a konflikt Chceme-li srovnat perspektivy konsensu a konfliktu, je rovn vhodn zat u Durkheima, kter povaoval spolenost za soubor vzjemn zvislch st. Pro vtinu funkcionalist je spolenost integrovanm celkem, kter je tvoen zce provzanmi strukturami. To se do znan mry shoduje s Durkheimovm pohledem na sociln fakta" a jejich vymezujc, urujc charakter. V tomto ppad je vak vhodnj analogie s lidskm tlem ne s budovou. Tlo se skld z ady st plncch speciln funkce, orgn, z nich kad pispv k udren ivota celho organismu. Vztah mezi nimi mus bt harmonick; pokud tomu tak nen, je ivot organismu ohroen. Podobn je tomu podle Durkheima (anebo Parsonse) i u spolenosti. Aby spolenost dlouhodob peila/mus jej specializovan instituce (napklad politick systm, nboenstv, rodina a vzdlvac systm) pracovat ve vzjemn harmonii. Trvn spolenosti proto zvis na kooperaci, kter zase pedpokld veobecn konsensus i shodu mezi jejmi leny, pokud jde o jej zkladn hodnoty. Autoi zamen na konflikty maj velmi odlin nzor. Jejich vchodiska lze
541
SOCIOLOGICK TEORIE
osvtlit na ppad Marxovy teorie tdnho boje. Podle Marxe se kad spolenost dl do td, mezi nimi existuje majetkov nerovnost. V dsledku tchto vraznch nerovnost vznikaj rozdly zjm, kter jsou zabudovny do systmu". Tyto konflikty zjm mohou v uritm okamiku pejt v pm boj mezi tdami, kter pak vede k procesu radiklnch zmn. Ne vichni autoi ovlivnn tmto nzorem vnuj takovou pozornost tdm jako Marx; sousteuj se i na jin zdroje konflikt, napklad rozdly rasov nebo politick. A u spatuj pinu konflikt v emkoli, vid spolenost jako plnou napt - i ten nejstabilnj systm podle nich pedstavuje jen nejistou rovnovhu mezi antagonistickmi skupinami.
Hodnocen
Podobn jako u struktury nebo jednn nen ani u tohoto teoretickho sporu pravdpodobn, e by mohl bt jednou provdy vyeen. I tentokrt vak lze ci, e rozdl mezi obma tmito nzory je men, ne by se mohlo zdt. Ve skutenosti nejsou tak docela nesluiteln. Ve vech spolenostech zejm mus existovat njak obecn shoda hodnot a ve vech nepochybn vznikaj i konflikty. Navc pati k zkladnm pravidlm sociologick analzy, e musme vdy sledovat souvislosti mezi konsensem a konfliktem v jednotlivch systmech. Hodnoty, k nim se rzn skupiny hls, a cle, k nim jejich lenov smuj, jsou asto smsic spolench a protichdnch zjm. Dokonce ani v Marxov pojet tdnho boje nestoj rzn tdy jen proti sob, ale maj i spolen zjmy. Kapitalist potebuj dlnky k tomu, aby pracovali v jejich podnicch, a dlnci zase potebuj kapitalisty, aby jim zaplatili za jejich prci. Za tchto podmnek nelze hovoit o trvalm otevenm konfliktu. Nkdy pevldne to, co ob strany spojuje, nad tm, co je dl - a v jinch situacch je tomu naopak. Jednm z uitench pojm, kter nm pomh analyzovat vzjemn vztahy konfliktu a konsensu, je ideologie - hodnoty a pedstavy, kter upevuj pozici mocnjch skupin vi mn mocnm. Ideologie a konflikty spolu vdy zce souvisej. Mnoh konflikty se tkaj moci, kter pin etn vhody. Dritel moci nkdy opraj sv dominantn postaven hlavn o ideologii, ale vtinou maj tak monost pout v ppad nutnosti sly. Napklad ve feudalismu zakldala lechta sv privilegia na pedstav, e urozen" lid maj pirozen prvo vldnout tm druhm. Vi tm, kdo se j odvili postavit na odpor, vak nevhala pout i sly. Dilema tet: rozdln postaven obou pohlav V dle klasik modern sociologie tato otzka rozhodn nezaujmala vznan msto. Nkolik pas, ve kterch se o n zmnili, nm vak umouje alespo pojmenovat jedno zsadn teoretick dilema (i kdy neukazuj jasnou cestu k jeho een). Nejlpe to meme ilustrovat na srovnn jednoho nzoru, kter se obas objevuje u Durkheima, s tezemi Karla Marxe. Durkheim ve svm pojednn o sebe542
SOCIOLOGICK TEORIE
vrad tvrdil, e mu je tm vlun produktem spolenosti", zatmco ena je daleko vce vtvorem prody". Z toho plyne, e zliby, cle a povaha mue jsou do znan mry podmnny kolektivn, kdeto u jeho partnerky podlhaj hlavn vlivu jejho organismu. Jeho poteby jsou proto zcela odlin od jejch..." (Durkheim, 1897). Jinmi slovy, mui a eny maj odlin identity, poteby a sklony, protoe eny jsou mn ovlivnny socializac a zstvaj ble k prod" ne mui. Dnes by Durkheimv nzor byl v tto podob u nepijateln; ensk identita se utv prostednictvm socializace prv tak jako musk. V ponkud upraven podob vak jeho tvrzen pedstavuje jeden z monch pohled na utven a povahu rozdl mezi pohlavmi, toti e tyto rozdly vychzej pedevm z biologicky podmnnch odlinost. To nemus nutn znamenat, e jsou pevn vrozen. Lze si napklad pedstavit (viz teorii Nancy Chodorowov v kapitole 5), e sociln postaven a identita eny jsou podmnny zejmna jej lohou matky a vychovatelky dt. Pokud je tento nzor sprvn, znamen to, e rozdly mezi pohlavmi maj ve vech spolenostech hlubok koeny. Mocensk nerovnovha mezi mui a enami v takovm ppad vyplv pmo z toho, e eny rod dti a staraj se o n, zatmco mui se uplatuj ve veejnch sfrch" politiky, prce a vlky. Marx zastval vrazn odlin nzor. V jeho pojet je rozdln moc a postaven obou pohlav spe odrazem nerovnost jinho typu - pedevm tdnch. Podle Marxe v asnch formch lidsk spolenosti neexistovaly ani tdn rozdly, ani nerovnost mu a en. Patriarchln nadvlda se zaala rozvjet a se vznikem tdnch vztah, kdy se eny prostednictvm instituce manelstv staly jakmsi soukromm majetkem" mu. A jednou tdn rozdly zmiz, zbav se eny svho jha. I s tmto tvrzenm budeme dnes asi tko souhlasit, ale pokud je rozme na dal sociln faktory, stane se docela pijatelnm. Sociln rozdly, kter podmiuj odlin chovn mu a en, nejsou podmnny jen tdn pslunost, ale tak etnicitou a kulturou, ke kter tito lid pat. Dalo by se napklad tvrdit, e pslunice menin (napklad ernoky ve Spojench sttech) maj vce spolenho s mui te meninov skupiny ne se enami patcmi k vtin (blokami). eny patc k urit kultue, napklad lovc a sbra, sdlej vce spolench znak s muskmi pslunky sv kultury ne se enami v prmyslov spolenosti.
Hodnocen
Toto tet dilema navozuje adu dleitch otzek a bezprostedn souvis s kritikou sociologie z feministickch pozic. Je nesporn, e sociologick analzy v minulosti eny bu pehlely, anebo pouvaly zcela nevyhovujcch vklad ensk identity a chovn. Pestoe se v poslednch dvou desetiletch zamuje na eny mnoho novch sociologickch vzkum, existuje jet ada oblast, v nich toho o specifickch innostech a zjmech en mnoho nevme. Navc nejde jen o zviditelnn en v sociologii", ale tak o vztahy mezi identitami a chovnm en a mu. Zstv zatm otevenou otzkou, do jak mry lze tyto problmy osvtlit
543
SOCIOLOGICK TEORIE
s pouitm jinch sociologickch kategori (td, etnicity, kultury), a naopak, do jak mry jsou jin sociln rozdly podmnny dlbou prce mezi pohlavmi. een tohoto dilematu zstv jednm z klovch budoucch kol sociologie. Dilema tvrt: jak vznikl modern svt
Marxistick perspektiva
Od Marxovy doby a po dneek se mnoh sociologick debaty soustedily na analzu jeho pedstav o vzniku a vvoji modern spolenosti. Jak u vme, oznail Marx modern spolenosti za kapitalistick; za hnac slu socilnch zmn v modern e povaoval tlak na trvalou ekonomickou transformaci, kter je integrln soust kapitalistickho vrobnho zpsobu. Kapitalismus je po ekonomick strnce daleko dynamitj ne kterkoli z pedchozch spoleenskch d. Kapitalist spolu sout o to, komu se poda prodat sv vrobky spotebitelm, co je nut vyrbt co nejladnji a nejefektivnji. Vsledkem jsou neustl technick inovace, protoe vkonnj technika pouit v uritm vrobnm procesu se stv jednm z prostedk k zskn vhody proti konkurenci. Krom toho jsou vrobci motivovni k hledn novch trh, na nich lze prodvat zbo, nakupovat lacin suroviny a vyuvat levn pracovn sly. Proto je podle Marxe typickm rysem kapitalismu jeho sklon k neustl expanzi do celho svta. Marxv vklad vlivu kapitalismu nael mnoh zastnce, kte jeho vlastn teorie upesnili a zdokonalili. Na druh stran vak proti nmu vystoupila ada kritik, kte se pokusili o odlinou analzu toho, jak vznikl modern svt. Tm vichni souhlas, e kapitalismus ml skuten zsadn vliv na vytvoen toho svta, v nm dnes ijeme. Jin sociologov vak tvrd, e Marx pecenil vliv ist ekonomickch faktor na sociln vvoj a e kapitalismus nem tak klov postaven v rozvoji modern spolenosti. Vtina tchto kritik byla rovn skeptick vi Marxovu nzoru, e svtov kapitalismus bude poslze nahrazen socialismem. Zd se, e udlosti roku 1989 a nsledujcho obdob ve vchodn Evrop jim daly za pravdu.
Weberovo pojet
Jednm z Marxovch prvnch a nejdslednjch kritik byl Max Weber, jeho dlo bv nkdy povaovno za vsledek celoivotnho zpasu s Marxovm stnem" s intelektulnm ddictvm, kter po sob Marx zanechal. Pi vvoji modern spolenosti se podle nj vznamn uplatnily tak mimoekonomick faktory. Ve Weberov proslul, ale i mnohmi kritizovan studii Protestantsk etika a duch kapitalismu se tvrdilo, e zsadn vznam pi vzniku kapitalistickho pohledu na svt mly nboensk hodnotov systmy spojen s puritanismem. Tento pohled na svt nevznikl na zklad ekonomickch zmn samotnch, jak se domnval Marx. Weberovo pojet modern spolenosti a jeho vklad en zpadnho zpsobu
544
SOCIOLOGICK TEORIE
ivota do celho svta se znan li od Marxova. Podle Webera je kapitalismus jako konkrtn zpsob organizace ekonomickho podnikn pouze jednm z hlavnch faktor podmiujcch sociln vvoj v modernm obdob. Podkladem kapitalistickch ekonomickch mechanism jsou v jistm smyslu zsadnj fenomny, toti vliv vdy a byrokracie. Vda, kter vytvoila modern techniku, by zejm plnila tut lohu i v jakkoli budouc [socialistick) spolenosti. Byrokratizace je jedinm zpsobem, jak efektivn organizovat velk mnostv lid, a proto j s ekonomickm a politickm rozvojem nevyhnuteln pibv. Rozvoj vdy, modern techniky a byrokracie oznauje Weber souhrnnm termnem racionalizace. Tento pojem oznauje takovou organizaci socilnho a ekonomickho ivota, kter je zaloena na principu maximln efektivity a vychz z technickch poznatk.
Hodnocen
Kter vklad modern spolenosti je sprvnj, Marxv nebo Weberv? Sociologov na to dodnes nemaj jednotn nzor. Kontrast mezi marxistickm a weberovskm pojetm se projevuje v mnoha oblastech sociologie - nejen v analze prmyslov spolenosti, ale i v naem pohledu na ty mn rozvinut. Navc jsou tyto dv perspektivy spojeny i s rozdlnou politickou orientac: levicov autoi bvaj obvykle ovlivnni spe Marxem, liberlov a konzervativci zase Weberem. Na rozdl od pedchozch dilemat se vak v tomto ppad vznamnji uplatuj i empirick faktory, take nm faktografick studie vvoje modernch spolenost i stt Tetho svta umouj hodnotit, do jak mry dv jejich vvoj za pravdu t i on stran.
TEORIE
Teoretick pstupy nejsou tot co teorie. A dosud jsme se v tto kapitole zabvali irmi teoretickmi pstupy il orientacemi na poli sociologie. Teorie pedstavuj u, vymezen pokus o vysvtlen konkrtnho socilnho jevu nebo problmu. Vtinou vznikaj v procesu vzkumu a samy tak naznauj, jakmi problmy by se ml dal vzkum zabvat. Pkladem me bt Durkheimova teorie sebevrady. V mnoha oblastech vzkumu, v nich sociologov pracuj, vznikaj nesetn teorie. Nkter jsou velice pesn formulovny nebo maj dokonce matematickou podobu - co je ovem typitj pro jin spoleensk vdy, zejmna pro ekonomii. Nkter typy teori se pokouej odpovdt na daleko vce otzek ne jin. Setkvme se s rznmi nzory na to, do jak mry je uiten nebo douc, aby se sociologov pokoueli o dalekoshl teoretick zvry. Robert Merton napi545
SOCIOLOGICK TEORIE
klad uvedl adu pesvdivch argument pro to, aby se sociologov soustedili na teorie stednho dosahu (Merton, 1957). Mli bychom bt radji skromnj a nepokouet se o rozshl teoretick schmata, jak pedkldal napklad Parsons. Teorie stednho dosahu maj dostaten specifick charakter na to, aby se daly pmo empiricky ovit, ale souasn jsou i dost obecn na to, aby pokryly celou adu rznch jev. Jako pklad nm me poslouit teorie relativn deprivace. Tato teorie k, e lid nehodnot sv ivotn podmnky podle absolutnch mtek chudoby i bohatstv, ale podle tch osob, s nimi se srovnvaj. Rodina ijc v nuznm domeku v chud tvrti, kde m vtina obyvatel podobn ivotn podmnky, bude trpt pocitem deprivace mn ne rodina bydlc v takovm domku uprosted bohatch, vstavnjch sdel. Je jist pravda, e m je teorie dalekoshlej a ambiciznj, tm obtnji se empiricky ovuje. Z toho vak jet neplyne, e by se sociologie musela omezit na teorie stednho dosahu". Abychom si to dokzali, podvme se na jeden znm pklad - Weberovu Protestantskou etiku a ducha kapitalismu. Pklad: Weberova Protestantsk etika Ve sv prci Protestantsk etika a duch kapitalismu (1976, prvn vydn 1904-1905, st v eskm vboru 1997) se Weber pustil do hledn odpovdi na jednu ze stejnch otzek sociologie: pro vznikl kapitalismus prv na Zpad, a ne nkde jinde. Od pdu e msk byly po dobu tm tincti stolet jin civilizace daleko vysplej ne Evropa - na, Indie, Osmansk e. Zvlt an mli oproti Zpadu nskok v technickm a ekonomickm vvoji. Co tedy zpsobilo nesmrn ekonomick rozmach Zpadu od 17. stolet a po dneek? Abychom si na tuto otzku odpovdli, musme si podle Webera nejprve ci, m se li modern prmysl od jinch typ ekonomick innosti. Touhu po hromadn majetku nachzme v mnoha odlinch civilizacch a nen na tom nic pekvapivho: lid si odedvna cen bohatstv, kter jim zaruuje pohodl, jistotu, moc a poitky. Chtj se vyhnout nouzi, a kdy zskaj urit majetek, sna se zpjemnit si ivot. Pi pohledu na ekonomick vvoj Zpadu vak nachzme nco jinho: postoj k majetku, s nm jsme se dosud v historii nesetkali. Tento postoj oznauje Weber za ducha kapitalismu - jsou to pedstavy a hodnoty, kter byly typick pro prvn kapitalistick obchodnky a prmyslnky. Tito lid mli vrazn sklon k hromadn osobnho majetku, ale na rozdl od bohatch osob v jinch kulturch svho bohatstv nevyuvali k pohodlnmu nebo rozmailmu ivotu. Naopak, jejich ivotn styl zstval skromn a asketick; ili velice stzliv a nedvali sv bohatstv obvyklm zpsobem najevo. Weber se pokou dokzat, e tato neobvykl kombinace vlastnost mla klov vznam pro asnou fzi ekonomickho rozvoje na Zpad. Tyto skupiny bohatch lid se toti liily od vech svch pedchdc a ostat546
SOCIOLOGICK TEORIE
nich kultur tm, e sv bohatstv nerozhazovali, ale naopak je znovu investovali do dal expanze svch podnik. Jdrem Weberovy teorie je tvrzen, e postoje typick pro tohoto ducha kapitalismu maj nboensk zklad. Kesanstv obecn bylo pro rozvoj takovho postoje pzniv, ale skutenou motivaci mu poskytl a protestantismus, a to zejmna jeho puritnsk varianta. Prvn kapitalist byli pevn puritni a mnoz z nich se hlsili ke kalvinismu. Weber tvrd, e nkter kalvinistick doktrny byly pmm zdrojem kapitalistick etiky. Jednou z nich byla mylenka, e lovk je nstrojem Bom na zemi a e od nj Vemohouc oekv, e bude naplovat sv posln k vt slv Bo. Druhm vznamnm aspektem kalvinismu byla idea predestinace, podle kter byli pouze nkte jedinci pedem vyvoleni" pro nebe. Kalvnova pvodn doktrna hlsala, e nic z toho, co vykonme v tomto ivot, nem na tuto predestinaci dn vliv; o tom, kdo je vyvolen a kdo ne, u Bh dvno rozhodl. Tato teze vak vyvolala mezi jeho pvrenci takovou zkost, e musela bt upravena tak, aby dala vcmu anci rozpoznat urit znmky vyvolen". Klov msto mezi tmito znmkami zaujal spch pi realizaci ivotnho posln, jeho projevem byla materiln prosperita. Vc, kte vychzeli z tchto mylenek, tak byli nesmrn motivovni k hmotnmu spchu; pitom vak museli t stdm a odkat se poitk. Puritni povaovali jakoukoli rozmailost za nstroj blv, take se u nich sklon k hromadn majetku spojoval s psnou kzn. Prvn podnikatel si st uvdomovali, e pomhaj vytvet zsadn zmny ve spolenosti; jejich motivace byla pedevm nboensk. Odkav styl ivota puritn se poslze stal organickou soust modern civilizace. Jak pe Weber: Puritn chtl pracovat, protoe jej k tomu Bh povolal; my pracovat musme. Kdy byl asketismus povoln z mniskch cel do bnho ivota a zaal dominovat svtsk morlce, sehrl svou roli pi vytven rozshlho komplexu modernho ekonomickho du... Od doby, kdy se asketismus pustil do petven svta a naplovn svch idel v bnm ivot, zskvaly hmotn statky nad lidmi stle vt moc, kter se poslze stala nepekonatelnou - moc nad lidmi, jakou nemly nikdy v minulosti. Idea povinnosti vi naemu povoln se pl nam ivotem jako duch mrtvch nboenskch pedstav. Jestlie jej naplnn neme bt pmo spojeno s nejvymi duchovnmi a kulturnmi hodnotami, anebo naopak kdy nemus bt povaovna za pouhou ekonomickou nutnost, pestv si ji jedinec vbec zdvodovat. Nejvyho stupn doshl tento proces ve Spojench sttech, kde se honba za majetkem odpoutala od svho nboenskho a etickho smyslu a spojuje se dnes s tubami ist svtskmi..." Weberova teorie byla mnohmi kritizovna. Nkte z jeho kritik namtali, e postoj, kter nazval duchem kapitalismu", se vyskytoval u v italskch obchodnch mstech dvno ped vznikem kalvinismu. Jin zase tvrdili, e klov pojem povoln" k urit innosti, kter Weber spojoval s protestantismem, existoval i v katolick ve. Zkladn body Weberova vkladu vak mnoz autoi dodnes pijmaj; jeho teze zstv prv tak odvnou a podntnou, jako byla v dob, kdy ji
547
SOCIOLOGICK TEORIE
poprv publikoval. Pokud je sprvn, byl modern ekonomick a sociln vvoj zsadnm zpsobem ovlivnn nm, co se nm na prvn pohled zd velmi vzdlen, toti nboenskmi idely. Weberova teorie spluje nkolik vznamnch kritri teoretickho mylen v sociologii. 1. Jde proti intuici" - proti tomu, co by se na prvn pohled zdlo pravdpodobn. Tm nm umouje, abychom se na problm podvali ze zcela nov perspektivy. Vtina autor ped Weberem si vbec nepipustila monost, e by se na rozvoji kapitalismu mohly podlet nboensk idely. 2. Nen ani ist strukturln", ani pouze individuln". Vznik ranho kapitalismu byl podle n nezamlenm dsledkem toho, o co puritnt podnikatel usilovali, toti t ctnostn v souladu s Bo vl. 3. Vysvtluje nco, co by se jinak zdlo bt zhadou: pro nkdo chce t velice skromn, a pitom se usilovn sna o zskn majetku. 4. Osvtluje nm i jin okolnosti ne ty, na n se pvodn vztahovala. Weber zdrazoval, e se sna porozumt jen potkm modernho kapitalismu. Lze se vak domnvat, e podobn hodnoty, jak prosazoval puritanismus, se mohou pro sazovat i v jinch situacch spnho kapitalistickho rozvoje. 5. Dobr teorie se nevyznauje pouze tm, e je shodou okolnost platn. Mus bt tak plodn - stimulovat nov mylenky a vzkumn prce. Weberova teorie byla v tomto smyslu nesmrn spn, nebo se stala podntem k mnoha pozdjm vzkumm a teorim.
TEORETICK MYLEN V SOCIOLOGII
Hodnocen teori - a zejmna teoretickch pstup - v sociologii je nesmrn nronm kolem. U z definice teoretickch debat plyne, e jsou abstraktnj ne ty spory, kter maj spe empirick charakter. Skutenost, e dn z existujcch teoretickch pstup nem dominantn postaven v celm oboru sociologie, by mohla bt povaovna za jej slabinu. Nen to vak pravda: naopak, stetvn protichdnch teoretickch pstup a teori je vrazem ivotaschopnosti sociologickho mylen. Jestlie zkoumme sami sebe, lidi, me ns rozmanitost teoretickch pstup uchrnit ped dogmatismem. Lidsk jednn je komplikovan a mnohotvrn, take nelze pedpokldat, e by jedin teoretick perspektiva mohla vysvtlit vechny jeho aspekty. Rozmanitost teoretickho uvaovn pro ns zstv bohatm zdrojem pedstavivosti, kter je nezbytnou podmnkou pokroku v sociologick prci.
548
Glos zkladnch pojm
Autorita Legitimn moc jedn osoby nebo skupiny nad druhou. Prvek legitimity je klov, protoe prv jm se autorita li od irho pojmu moc". Moc toti me bt uplatovna i prostednictvm nsil, zatmco autorita vychz z toho, e podzen uznvaj prvo nadzench dvat jim rozkazy nebo povely. Byrokracie Organizace hierarchickho typu, v n je autorita uspodna do podoby stupovit pyramidy. Tento pojem zpopularizoval Max Weber, kter povaoval byrokracii za nejefektivnj zpsob lidsk organizace. Podle Webera vede rst organizac nevyhnuteln k tomu, e se stvaj stle byrokratitjmi. Dlba prce Rozdlen vrobnho systmu na specializovan kony i zamstnn, kter vede ke vzjemn ekonomick zvislosti. Ve vech spolenostech existuj alespo rudimentrn formy dlby prce, zejmna mezi mui a enami. S rozvojem prmyslov spolenosti se vak dlba prce na mezinrodn rovni stv daleko komplexnj ne v jakmkoli pedchozm vrobnm systmu. V dnenm svt m mezinrodn charakter. Demokracie Politick systm, kter umouje obanm astnit se politickho rozhodovn nebo volit sv politick pedstavitele. Deviace Zpsoby chovn, kter nejsou konformn vi normm i hodnotm zastvanm vtinou len urit skupiny nebo spolenosti. Hodnocen toho, co je deviantn", bv velice rzn, protoe se normy a hodnoty v rznch kulturch a subkulturch vrazn li. Mnoh formy chovn, kter jsou v uritm kontextu povaovny za prestin, bvaj v jinm hodnoceny velmi negativn.
Diskriminace innost usilujc o to, aby byla lenm urit skupiny odepena ance na postaven, prostedky nebo poitky, k nim maj ostatn pstup. Diskriminaci je nutno odliit od pedsudku, i kdy jdou obyejn ruku v ruce. Jedinci mohou mt vi jinm pedsudky, ani by je pitom diskriminovali; a naopak, jin lid mohou jednat diskriminujcm zpsobem s tmi, proti nim osobn dn pedsudek nemaj. Ekonomika Systm vroby a smny, kter zajiuje hmotn poteby jedinc ijcch v urit spolenosti. Ekonomick instituce maj ve vech spoleenskch dech klov vznam, protoe vvoj ekonomiky ovlivuje mnoh jin aspekty socilnho ivota. Modern ekonomiky se velmi vrazn li od tradinch, protoe vtina populace u nepracuje v zemdlsk vrob. Etnicita Kulturn hodnoty a normy, kter odliuj leny urit skupiny od jinch lid. Za etnickou skupinu povaujeme takovou, jej lenov sdlej pocit spolen kulturn identity, kter je odliuje od jinch skupin v jejich okol. Prakticky ve vech spolenostech jsou etnick odlinosti spojeny s mocenskmi a majetkovmi rozdly. Tyto rozdly bvaj zvlt vrazn tam, kde je etnick hranice podmnna rasov. Formln vztahy Vztahy ve skupinch a organizacch, kter jsou dny normami nebo pravidly oficiln autority. Globalizace Rostouc vzjemn zvislost rznch nrod, stt a region celho svta. Hodnoty Pedstavy jedinc nebo skupin o tom, co je douc, sprvn, dobr i patn. Prv na rozdlnch hodnotch do znan mry spov variabilita mezi kulturami. Hodnoty jedince jsou vrazn ovlivnny konkrtn kulturou, v n ije.
549
GLOS ZKLADNCH POJM
Identita Typick rysy jedince nebo skupiny, obvykle podmnn socilnmi charakteristikami. U jedince, ale i u skupiny je takovm oznaenm pedevm jmno. Nrodn identita se napklad d tm, zda se povaujeme za Angliana", Ameriana", Francouze" apod. Ideologie Sdlen pedstavy nebo nzory, jejich smyslem je ospravedlovat zjmy dominantnch skupin ve spolenosti. Nachzme je ve vech spolenostech, kde existuje systematick a pevn zakotven nerovnost mezi skupinami lid. Pojem ideologie je zce spjat s pojmem moci, protoe ideologick systmy slou k legitimizaci mocenskch rozdl. Industrializace Rozvoj modernch forem prmyslu - tovren, stroj a hromadnch vrobnch proces. Industrializace pedstavuje jeden z klovch proces socilnho vvoje poslednch 200 let. Spolenosti, kter proly industrializac, se vyznauj zcela odlinmi vlastnostmi ne mn rozvinut zem. V prmyslovch zemch napklad pracuje jen velmi mal procento populace v zemdlstv, zatmco ped prmyslovou revoluc to byla vtina obyvatel. Industrializace vlky Vyuit prmyslu ve zbrojn vrob spolu s organizac armd jako bojujcch stroj". Industrializace vlky m v rozvoji modernch spolenost prv tak zsadn vznam jako vznik prmyslu urenho k mrov spoteb. Je zce spojena s fenomnem totln vlky ve 20. stolet - vlky statiscovch a milionovch armd, pi n se cel ekonomika mobilizuje k naplovn vlench poteb. Kolektivn jednn Pomrn spontnn jednn vtho potu osob shromdnch na uritm mst i v urit oblasti. Jednu z nejvznamnjch podob kolektivnho jednn pedstavuje chovn davu. Jedinci, kte jsou soust davu, se asto pokouej provst nco, co je jim za normlnch okolnost odepeno. Komunikace Penos informac od uritho jedince nebo skupiny k jinm. Komunikace 550
je nezbytnm zkladem vech socilnch interakc. V bezprostedn komunikaci hraj krom jazyka vznamnou roli i neverbln nznaky, kter astnci pouvaj k interpretaci toho, co druz kaj a dlaj. S rozvojem psma a elektronickch mdi (rozhlas, televize, Internet) se komunikace do jist mry oddluje od bezprostednho kontextu socilnch vztah. Konflikt Antagonismus mezi jedinci nebo skupinami ve spolenosti. Existuj dv formy konflikt. U prvn nastv stet zjm dvou nebo vce jedinc i skupin, u druh spolu jedinci nebo skupiny aktivn vstupuj do sporu. Konflikt zjm nemus vdy vst k otevenmu zpasu, a naopak, spory mohou propuknout i mezi lidmi, kte se myln domnvaj, e maj protichdn zjmy. Konsensus Situace, v n se urit skupina, komunita nebo spolenost shodne na uritch zkladnch hodnotch. Nkte sociologov kladou velk draz na vznam konsensu pro sociln stabilitu. Tito autoi jsou pesvdeni, e vechny spolenosti, kterm se poda petrvat del as, maj systm spolench hodnot", kter jsou pedmtem konsensu vtiny populace. Kultura Hodnoty, normy a hmotn statky typick pro uritou skupinu. Podobn jako spolenost" m i pojem kultura" irok pouit nejen v sociologii, ale i v jinch spoleenskch vdch (napklad v antropologii) . Kultura je jednm z nejcharakteristitjch projev socilnho sdruovn lid. Kulturn reprodukce Penos kulturnch hodnot a norem z generace na generaci, jm se udruje kontinuita kulturn zkuenosti. K hlavnm mechanismm kulturn reprodukce v modern spolenosti pat koln vzdln. Uplatuje se pi nm nejen to, co je pedmtem vyuovn, ale i ir aspekty chovn, kter si ci osvojuj. Manelstv Sexuln vztah mezi dvma jedinci, kter spolenost akceptuje. Takka vdy jde o vztah mezi osobami opanho pohlav (i kdy v nkterch kulturch jsou
GLOS ZKLADNCH POJM
tolerovny urit typy homosexulnch manelstv). Za normlnch okolnost se od manelsk dvojice oekv, e bude plodit a vychovvat dti. Mnoh spolenosti povoluj polygamii - jedinec (takka vlun mu) me mt nkolik partnerek zrove. Masov mdia Formy masov komunikace, napklad noviny, asopisy, rozhlas a televize. Moc Schopnost jedinc nebo pslunk skupin doshnout svch cl nebo prosazovat sv zjmy. Moc je vudyptomnou slokou vech mezilidskch vztah. Mnoh konflikty ve spolenosti jsou vlastn zpasy o moc, protoe na tom, do jak mry zsk jedinec i skupina moc nad ostatnmi, zle jeho ance prosadit vlastn pn na kor druhch. Nboenstv Souhrn pedstav urit komunity, v nm se pouv symbol vyvolvajcch ctu nebo as a ritulnch praktik, jich se lenov komunity astn. Vra v nadpirozen bytosti nen nezbytnou podmnkou. Oddlit nboenstv od magie je obtn; odliujcm kritriem je asto skutenost, e magii provozuj spe jedinci ne skupina formou kolektivnho ritulu. Nrodn stt Zvltn typ sttu typick pro modern svt, v nm m vlda suverenitu nad uritm zemm a vtinu populace tvo oban, kte se povauj za pslunky jedinho nroda. Nrodn stty jsou zce spojeny se vzestupem nacionalismu, ale nacionalistick ctn se nemus vdy pekrvat s dnenmi hranicemi konkrtnch stt. Pvodn se objevily v Evrop, ale dnes se s nrodnmi stty setkvme po celm svt. Nsil Pouit nebo hrozba pouit fyzick sly jedincem nebo skupinou vi druh (mu). Extrmn formou nsil je vlka; setkvme se s nm vak i v bnch, neformlnch ivotnch situacch, napklad v manelskm ivot. Neformln vztahy Vztahy ve skupinch a organizacch, je vznikaj na zklad
551
osobnch vazeb; zpsoby jednn, je se odchyluj od formln platnch pravidel. Nevdom Motivace a pedstavy, kter si jedinec neuvdomuje. Klovm psychologickm mechanismem, jen se pitom uplatuje, je potlaen tchto nevdomch pedstav. Podle Freudovy teorie hraj nevdom pn a impulsy vznikl v dtstv nesmrn vznamnou roli i v dosplm ivot. Nezamstnanost Situace, kdy si jedinec peje zskat placenou prci, ale nenachz ji. Definice nezamstnanosti je komplikovanj, ne by se mohlo na prvn pohled zdt. Jestlie nkdo nem placen zamstnn, neznamen to jet, e by nepracoval. Napklad eny v domcnosti nedostvaj plat, ale asto pitom pracuj velmi tvrd. Normy Pravidla, kter uruj nleit chovn v rznch socilnch kontextech. Normy bu pedepisuj uritou formu chovn, anebo ji zakazuj. Vechny skupiny lid se d konkrtnmi normami, kter se vdy opraj o njak sankce - od prostho nesouhlasu a po tlesn tresty nebo popravy. Organizace Velk skupina lid, mezi nimi existuj konkrtn vztahy definovan mrou autority. V prmyslov spolenosti existuje mnoho typ organizac, kter ovlivuj vtinu aspekt naeho ivota. Ne vechny maj formln byrokratickou povahu; pesto mezi vvojem organizac a byrokratickmi sklony nachzme zetelnou souvislost. Politika Zpsob vyuvn moci k ovlivovn povahy a obsahu vldn innosti. Ve sfe politiky nepsob pouze ti, kdo se astn na vkonu moci, ale i mnoho jinch skupin a jedinc. Existuje ada zpsob, jimi mohou vldn apart ovlivovat lid, kte k nmu sami nepat. Populrn kultura Zbava pro irok vrstvy, napklad populrn hudba, filmy, divadeln pedstaven, televizn programy a videohry. Populrn kultura je asto oznaovna za protiklad elitn" nebo nron" kultury, kter odpovd vkusu vzdlan
GLOS ZKLADNCH POJM
meniny (pkladem me bt klasick hudba, opera a malstv). Postindustriln spolenost Pojem prosazovan souasnmi autory, kte se domnvaj, e nynj zmny znamenaj konec prmyslov ry. V postindustriln spolenosti u nedominuje vroba hmotnch pedmt, ale produkce informac. Podle zastnc tto koncepce dnes prochzme prv tak pevratnmi zmnami, jako byla prmyslov revoluce ped dvma sty lety. Prce innost, jejm prostednictvm lid petvej produ a zskvaj obivu. Bylo by nesprvn pedstavovat si pod tmto pojmem vlun placen zamstnn. V tradinch kulturch existoval jen rudimentrn penn systm a jen mlo lid pracovalo za mzdu. Dokonce i v modern spolenosti petrvv ada typ prce, kter nejsou placen pmo, napklad prce v domcnosti. Prmyslov spolenosti Takov spolenosti, v nich je vtina pracovnch sil zamstnna v prmyslov vrob. Pedsudky Apriorn pedstavy o jedinci nebo skupin, kter se nemn ani po zskn novch informac. Bvaj bu pozitivn, nebo negativn. Pbuzenstv Vztah mezi jedinci zaloen na pokrevnch svazcch, manelstv nebo adopci. M daleko ir dosah ne samotn instituce manelstv a rodiny. Ve vtin modernch spolenost existuje jen mlo socilnch povinnost, je by plynuly z pbuzenskch vztah mimo neju rodinu, de v mnoha jinch kulturch m pbuzenitv zsadn vznam pro vtinu oblast socilnho ivota. Proda Fyzick vlastnosti okolnho svta nebo lidskho tla, kter nejsou vsledkem lidskho zsahu. Jev nebo situaci meme oznait jako pirozen", jestlie k nim dochz nezvisle na lidech. Nae ivotn prosted u do znan mry ztratilo svj pirozen charakter, protoe do nj nejrozlinjm zpsobem zasahujeme. Ppadem je globln oteplovn: nejde o pi552
rozen stav, ale o proces, kter nastv v dsledku zneitn zpsobenho lidmi. I nae tla jsou dnes ovlivovna adou proces, kter nelze oznait za pirozen (napklad modern antikoncepce). Rasismus Tvrzen o nadazenosti nebo podadnosti urit populace, kter se opr o jej fyzick vlastnosti. Rasismus je specifickou formou pedsudku. Rasistick postoje se upevnily v obdob koloniln expanze Zpadu; zd se vak, e vychzej z obecnch mechanism pedsudku a diskriminace. Revoluce Proces politickch zmn, pi nm dochz k masovmu socilnmu hnut, vedoucmu ke svren existujcho reimu a vytvoen nov vldy. Revoluce se li od sttnho pevratu prv ast mas a zmnou celho politickho systmu. Za sttn pevrat se oznauje uchvcen moci ozbrojenou skupinou, kter sesad dosavadn vldce, ale jinak systm vldy radikln nezmn. Ritul Formalizovan zpsoby chovn, jich se pravideln astn lenov skupiny nebo komunity. Rituly se samozejm uplatuj zejmna v domn nboenstv, ale zdaleka nejen tam. Vtina skupin m rituln praktiky toho i onoho druhu. Rodina Skupina jedinc spojench pokrevnmi svazky, manelstvm nebo adopc, kter vytv ekonomickou jednotku a jej dospl lenov zodpovdaj za vchovu dt. Ve vech znmch spolenostech existuje njak forma rodiny, ale charakter rodinnch vztah je velmi variabiln. V modern spolenosti pevauje rodina nuklern, ale znme i adu typ rozen rodiny. Sekularizace Proces oslabovn vlivu nboenstv. Sekularizace modern spolenosti je sice nesporn, ale hodnocen tohoto procesu zstv komplexn zleitost. Jako mtko lze pout teba aktivitu v crkvch (vyjdenou napklad ast na bohoslubch), oslaben socilnho a materilnho vlivu nboenskch organizac anebo mru nboenskho pesvden.
GLOS ZKLADNCH POJM
Socializace Sociln procesy, v jejich prbhu si dti osvojuj sociln normy a hodnoty a utvej si sv vlastn j". Zvl intenzivn probh socializace v ran fzi dtstv, ale do jist mry pokrauje po cel ivot. Nikdo nen imunn vi reakcm jinch lid, kter ovlivuj a modifikuj nae chovn ve vech fzch ivotnho cyklu. Sociln hnut Velk seskupen lid, kte se sna spolen prosadit proces socilnch zmn, anebo mu naopak zabrnit. Sociln hnut se obvykle ocitaj v konfliktu s organizacemi, jejich cle a nzory asto odmtaj. spn hnut se vak mohou sama institucionalizovat a zmnit se v organizace. Sociln interakce Jakkoli forma setkn mezi jedinci. Vtina naeho ivota je tvoena socilnmi interakcemi toho i onoho druhu, kter mohou mt charakter formln nebo neformln. Pkladem formln situace je vyuovn ve td; neformln interakc je teba setkn dvou lid na ulici nebo na verku. Sociln mobilita Pohyb jedince nebo skupiny z jednoho socilnho postaven do druhho. Termnem vertikln mobilita se oznauje pesun na vy nebo ni pku sociln hierarchie; laterln mobilita znamen fyzick pohyb jedince nebo skupiny z jedn oblasti do druh. Pi analze vertikln mobility rozliuj sociologov mezi tm, jakho vzestupu (nebo poklesu) doshl jedinec v prbhu sv vlastn kariry a jak je na tom ve srovnn se svmi rodii. Sociln postaven Sociln identita jedince v dan skupin nebo spolenosti. Ve velmi obecn rovin me jt o sociln lohu, kterou dan spolenost pisuzuje mui nebo en; v konkrtnj rovin napklad o typ zamstnn. Sociln role Oekvan chovn jedince plynouc z jeho konkrtnho socilnho postaven. Tento pojem je zaloen na analogii s divadlem: jedinci jsou jako herci, kte v zvislosti na situaci vystupuj v rznch socilnch rolch.
553
Sociln stratifikace Existence strukturovan nerovnosti mezi skupinami ve spolenosti, tj. nerovnch pleitost zskat materiln nebo symbolick odmny. Akoli v kad spolenosti existuje njak forma stratifikace, vznikaj zsadn majetkov a mocensk nerovnosti a se vznikem stt. Typickou formu stratifikace v modernch spolenostech pedstavuj tdn rozdly. Sociln struktura Vzorce interakc mezi jedinci nebo skupinami. Vtina naich aktivit je strukturovna; vyznauje se pravidelnost a opakovnm. Sociln zmny Zmny zkladnch struktur urit sociln skupiny nebo cel spolenosti. Jsou trvalm jevem socilnho ivota, ale v modern e se stvaj zvl intenzivnmi. Koeny modern sociologie spovaj prv ve snahch objasnit dramatick zmny, kter otsly tradinm svtem a nastolily nov spoleensk d. Sociologie Obor, kter se zabv studiem lidskch skupin a spolenost se zvltnm drazem na analzu modernch prmyslovch zem. Pat ke skupin spoleenskch vd, kter zahrnuje i (kulturn a sociln) antropologii, psychologii, ekonomii, politologii a demografii. Hranice mezi tmito vdami nejsou pesn definovny; maj adu spolench oblast zjmu, koncepc a metod. Sociologie tla Studium vlivu socilnch faktor na nai fyzickou podobu. Spolenost Je jednm ze zkladnch sociologickch pojm. Tmto termnem oznaujeme skupinu lid, kte ij na uritm zem, podlhaj tmu systmu politick autority a uvdomuj si, e maj jinou identitu ne ostatn skupiny ijc v jejich sousedstv. Nkter spolenosti, napklad u lovc a sbra, jsou velmi mal. Jin jsou velmi poetn, mnohamilionov. Modern nskou spolenost napklad tvo vce ne miliarda jedinc. Stt Politick apart (vldn instituce a ostatn sttn zamstnanci), jen spravuje ur-
GLOS ZKLADNCH POJM
it zem a jeho autorita se opr o zkon a schopnost pout sly. Nkter spolenosti, napklad lovci a sbrai nebo men zemdlsk komunity, dn sttn instituce nemaj. Vznik sttu je meznkem v lidsk historii, protoe centralizace politick moci dv procesm sociln zmny novou dynamiku. Status Presti, kterou m urit skupina v och jinch len spolenosti. Obvykle je spojena s charakteristickch stylem ivota zpsobem chovn, kter se od len dan skupiny oekv. Status me mt charakter pozitivnho privilegia, ale i negativnho (stigma). Skupiny se statusem pri" se ze strany vtiny setkvaj s pohrdnm nebo bvaj pmo ze spolenosti vyluovny. koln vzdln Veobecn pedvn znalost z generace na generaci formou pmho vyuovn. Vzdlvac procesy sice existuj ve vech spolenostech, ale teprve v modern e se rozvj masov vzdlvn prostednictvm kol - specializovanch instituc, v nich vichni trv nkolik let ivota. Teoretick pstup Pohled na sociln ivot, kter vychz z uritho teoretickho pojet. K vznamnm teoretickm pstupm v sociologii pat funkcionalismus, strukturalismus, symbolick interakcionismus a marxismus. Teoretick pstupy poskytuj sociologm povechnou orientaci, v jejm duchu pak pracuj, a ovlivuj jak oblast jejich vzkumu, tak zpsob identifikace a een problm. Teorie Pokus o formulaci obecnho pravidla vysvtlujcho pravideln pozorovan jevy. Vytven teori je nezbytnou soust kad sociologick prce. Teorie sice souvisej s irmi teoretickmi pstupy, ale souasn bvaj ovlivnny tak vsledky vzkum, k nim vedly. Trestn in (zloin) Jakkoli in, kter poruuje zkony vytvoen politickou moc. Pestoe mme sklon povaovat zloince" za zvltn kategorii populace, je ve skutenosti jen mlo osob, kter nikdy v ivot tak 554
i onak neporuily zkon. Stt sice vytv zkony, ale za uritch podmnek se i sttn orgny mohou dopoutt protiprvnho jednn. Tda Pestoe je to jeden z nejastji pouvanch pojm v sociologii, neshoduj se autoi na tom, jak tdu nejlpe definovat. Vtina sociolog vak tmto pojmem oznauje skupiny jedinc, mezi nimi jsou socioekonomick rozdly vedouc k rozdlm v jejich materiln prosperit a moci. Tdn struktura Rozloen td ve spolenosti. Tdy jsou zaloeny pedevm na ekonomickch rozdlech, jejich distribuce nen nikdy nahodil. Ve vtin spolenost existuje jen omezen poet td. V modernm svt k nim pat pedevm vy tda, stedn tda, dlnick tda a spodina (underclass). Vda Systematick zkoumn svta kolem ns, jeho soust je soustavn zskvn empirickch dat spolu s vytvenm teoretickch pstup a teori, kter tato data vysvtluj. Pi vdeck innosti se kombinuje sml tvorba novch zpsob uvaovn s pelivm ovovnm hypotz a mylenek. Jednm z hlavnch rys, kterm se vda odliuje od jinch mylenkovch systm (napklad nboenskch), je pedpoklad, e vechny vdeck mylenky mohou bt jinmi vdci kritizovny a revidovny. Vzkumn metody Rozmanit metody vzkumu pouvan k zskvn empirickho (faktickho) materilu. V sociologii existuje cel ada metod; k tm nejbnjm pat ternn prce (astnick pozorovn) a pehledov studie. asto je uiten kombinovat v jedinm projektu dv nebo vce metod.
Glos dleitch termn
Absolutn chudoba Chudoba pod hranic definovanou ivotn dleitmi minimlnmi potebami. Afektivn individualismus Pesvden, e manelstv by mlo bt vsledkem romantickho citovho vztahu. Ageism" Anglick termn vytvoen po vzoru pojm rasismus" a sexsmus". Znamen diskriminaci nebo pedsudky proti nkomu na zklad (vyho] vku. Agrrn spolenost Spolenost zaloen na zemdlsk vrob. AIDS Choroba, kter napad imunitn systm lidskho tla. Alokace prostedk (zdroj) Zpsob, jm sociln skupiny nebo hnut rozdluj rzn sociln a materiln prostedky. Animismus Vra, e dn ve svt podlh psoben duch. Anomie Pojem, kter do sociologie zavedl Durkheim. V jeho pojet lo o situaci, v n se jedinec pestv pizpsobovat socilnm normm. Anorexie Choroba, pi kter postien zmrn podstupuj ivot ohroujc hladovn, aby zethleli, akoli jsou u extrmn huben. Antropologie Spoleensk vda, kter zce souvis se sociologi. Zabv se pedevm studiem tradinch kultur a vvojem lidskho druhu. Apartheid Dnes ji zruen systm rasov segregace v Jihoafrick republice. Asimilace Situace, kdy vtinov populace 555
vsteb (nebo pohlt) meninu a ta pevezme hodnoty a normy dominantn kultury. Automatizace Vroba monitorovan a kontrolovan stroji za minimlnho dohledu lid. Autoritsk osobnost Souhrn osobnch vlastnost, mezi nimi pevld netolerance, rigidita a ernobl vidni svta. Bezprostedn interakce Interakce mezi jedinci, kte jsou fyzicky ptomni ve stejnm prostoru. Bulimie Porucha pijmn potravy, pi n se postien pejdaj, ale pak jdlo nestrv, protoe si zmrn vyvolaj zvracen. Crkev Zaveden nboensk organizace a jej lenov. asoprostorov konvergence Proces zkracovn vzdlenost v ase", kter je dn zrychlenm dopravy. Dlnick tda Tda, kter se skld pevn z osob pracujcch manuln. Denominace Nboensk sekta, kter se po ztrt pvodn horlivosti a dynamiky institucionalizuje a hls se k n vt mnostv vcch. Deviantn subkultura Subkultura, jej lenov se hls ke zcela jinm hodnotm ne vtina spolenosti. Diferenciln asociace Sutherlandv vklad rozvoje kriminality. Podle tto teorie je kriminln jednn naueno od jinch osob, s nimi se jedinec sdruuje. Dobrovoln prce Prce bez nroku na mzdu, kter nen dsledkem ekonomick
GLOS DLEITCH TERMN
nutnosti - napklad neplacen prce charitativn. Dramaturgick model Pstup ke studiu socilnch interakc, kter pouv pirovnn odvozench z divadla. Druh svt Industrializovan, donedvna komunistick spolenosti vchodn Evropy a Sovtskho svazu. Dysfunkce Sociln vlivy, kter smuj k rozkladu nebo dezintegraci komunity nebo spolenosti. Egocentrismus Zde i: charakteristick postoj dtte v prvnch letech ivota (podle Piageta). Egocentricky uvaujc dt chpe pedmty a dje ve svm okol vlun ze svho vlastnho pohledu. Ekologick hnut Hnut usilujc o zachovn integrity ivotnho prosted, kter je ohroeno nporem modernho prmyslu a techniky. Ekologick pojet v urbanismu Pojet, kter zdrazuje pirozen" rozdlen msta na sti s protichdnmi rysy. Ekonomick systm Systm vroby a distribuce zbo ve spolenosti. Emocionln inteligence Vyjaduje to, do jak mry se jedinec doke vyrovnvat s vlastnmi emocemi a uvst je do souladu s emocemi druhch. Empirick vzkum Ptrn po faktech v kterkoli dan oblasti sociologickho vzkumu. Endogamie Uzavrn satk (jen) uvnit dan sociln skupiny (obce, tdy, kasty). Etick nboenstv Nboenstv spovajc spe na etickm poselstv velkho uitele", jakm byl napklad Buddha nebo Konfucius, ne na ve v nadpirozen bytosti. Etiketizan teorie Teorie deviace, podle kter se urit jedinci stvaj deviantnmi" 556
proto, e byli takto oznaeni jinmi lidmi (napklad driteli politick moci). Etnick menina Skupina lid, kter tvo v dan spolenosti meninu a bv znevhodnna pro sv fyzick nebo kulturn vlastnosti, jimi se li od vtinov populace. Etnick antagonismy Neptelstv nebo konflikty mezi rznmi etnickmi skupinami nebo komunitami. Etnocentrick nadnrodn spolenosti Nadnrodn spolenosti, kter jsou pevn zeny ze zem, v n sdl matesk podnik. Etnocentrismus Pstup pozorovatele, jen vnm mylenky nebo praktiky jin kultury podle mtek sv vlastn. Etnocentrick hodnocen bvaj zkreslen, protoe nedok rozpoznat skuten kvality jinch kultur. Etnocentrickm jedincem je ten, kdo nen schopen nebo ochoten piznat jinm kulturm jejich vlastn hodnotov mtka. Etnometodologie Sociologie vednho dne, kter zkoum, jak lid rozumj tomu, co v bnch interakcch kaj a dlaj ti druz. Evoluce Zde: vvoj druh na zklad adaptace na fyzick prosted. Evropsk unie Sdruen stt Zpadn Evropy, kter se spojily, aby rozvjely sv spolen ekonomick, politick a kulturn zjmy. V souasn dob m Unie patnct len, ale hls se do n i dal zem. Exogamie Uzavrn satk mezi osobami, kter nepat k te sociln skupin. Experiment Vzkumn metoda, kter umouje kontrolovan a systematick zkoumn promnnch - bu v umlch situacch vytvoench vzkumnkem, anebo v pirozenm prbhu dj. Faktick otzky Otzky, kter se tkaj zjitn konkrtnch skutenost (ne teoretickch nebo morlnch problm).
GLOS DLEITCH TERMN
Feministick hnut Hnut prosazujc prva a zjmy en ve spolenosti. Flexibiln vroba Systm prmyslov vroby, kter umouje rychle zmnit charakter vrobnch proces. Mnoz autoi oekvaj, e flexibiln vroba postupn nahrad rigidnj vrobn systmy, kter dominovaly e taylorismu a fordismu. Fordismus Systm zaloen na psov vrob, jeho prkopnkem byl Henry Ford. Fundamentalismus Vra v doslovn znn posvtnch text. Funkcionalismus Teoretick orientace zaloen na pedstav, e sociln jevy a instituce lze nejlpe vysvtlit podle funkce, kterou pln - jinmi slovy podle toho, m pispvaj ke kontinuit spolenosti. Geocentrick nadnrodn spolenosti Nadnrodn spolenosti, jejich dc struktura u nevychz z jedin zem, ale stv se skuten globln. Globln msto Msta jako Londn, New York a Tokio, kter se stala organizanmi centry nov globln ekonomiky. Globln vesnice Pojem kanadskho autora Marshalla McLuhana, kter byl pesvden, e se svt - pedevm v dsledku psoben elektronick komunikace - postupn stv jedinou komunitou. Lid na mnoha rznch mstech svta dnes napklad sleduj v televizi tyt zprvy. Guerilov vlka Vlka veden nevldnmi (a obvykle protivldnmi) ozbrojenmi skupinami. Heterosexualita Sexuln orientace na osoby opanho pohlav. Homosexualita Sexuln orientace na osoby tho pohlav. Hyperrealita Pojem francouzskho autora Jeana Baudrillarda. Podle jeho tvrzen vede en elektronick komunikace k tomu, e 557
u neexistuje realita" jako takov, o n by televizn poady a dal kulturn produkty vypovdaly. To, co povaujeme za realitu", vlastn vytvej tyto komunikace samy. Napklad obsah zprv u nen jen sri informac o tom, co se skuten stalo, protoe zprvy samy definuj a uruj, co se dje. Hypotza Mylenka i domnnka o uritm jevu nebo procesu, kter je pedmtem empirickho zkoumn. Chiliasmus (milenarismus) Urit typy nboenskch hnut a jejich pesvden, e se bl apokalypsa (konec svta) nebo pevratn zmny, kter budou znamenat potek nov epochy. Ideln typ ist typ", kter zdrazuje urit charakteristick vlastnosti uritho socilnho jevu, i kdy se v tto ist podob nemus ve skutenosti vbec vyskytovat. Danmi idelnmi" vlastnostmi jsou ty, kter jev definuj; neznamen to, e by byly douc. Pkladem je ideln typ byrokratick organizace podle Maxe Webera. Incest Sexuln vztah mezi blzkmi pbuznmi, napklad mezi otcem a dcerou nebo bratrem a sestrou. Ve vech spolenostech existuje v t i on form zkaz incestu. Informan spolenost Spolenost, kter u nen zaloena pedevm na vrob materilnho zbo, ale na produkci znalost. Tato pedstava je zce spojena s nstupem pota a systm elektronick komunikace. Informan dlnice Vize budoucnosti, kdy jedin kabelov spojen umon propojit vtinu lidskch obydl adou forem elektronick komunikace. Instinkt Ustlen vzorec chovn, kter je vrozen a objevuje se u vech normlnch jedinc danho ivoinho druhu. Inteligence rove intelektulnch schopnost men inteligennmi testy. Intergeneran mobilita Pesun do vy nebo ni sociln vrstvy, k nmu dochz z jedn generace na druhou.
GLOS DLEITCH TERMN
Intragenerani mobilita Pesun do vy nebo ni sociln vrstvy, k nmu dochz v prbhu ivota jedince. Internet Globln systm spojen mezi potai. IQ (inteligenn kvocient) Vsledek test intelektulnch schopnost, kter hodnot sudek a symbolick funkce. Jevit Oblast sociln aktivity, v n jedinci sehrvaj pro ostatn urit pedstaven". Kapitalismus Systm ekonomickho podnikn zaloen na trn vmn. Slovo kapitl" znamen bohatstv nebo penze pouit k investici na trhu s myslem vytvet zisk. Takka vechny prmyslov spolenosti dnes maj kapitalistickou orientaci jejich ekonomick systmy jsou zaloeny na svobodnm podnikn a souten. Kapitalist Majitel podnik, pdy nebo akci, kterch pouvaj k tvorb zisku. Kastovnictv Forma stratifikace, v n je sociln postaven jedince pevn ureno v okamiku jeho narozen a neme se zmnit (typickm pkladem je tradin spolenost v Indii). Mezi leny rznch kast nedochz prakticky vbec ke vzjemnm satkm - jsou tedy endogamn. Kauzln vztah Druh korelace (pozitivn i negativn), u kterho jedna promnn skuten ovlivuje druhou. Kibucy Izraelsk komuny zaloen na kolektivnm majetku, prci i vchov dt, s minimlnmi nerovnostmi v bohatstv a pjmech. Kodifikovan znalosti Pojem, kter zavedl sociolog Daniel Bell. Oznail tak znalosti zskan v systematick podob, k nim pat napklad poznatky modern vdy. Bell je pesvden, e tvorba takovch znalost je nejdynamitj silou utvejc dnen spolenost. Kognitivn procesy Mylenkov procesy: vnmn, sudek a pam.
Kohabitace Situace, kdy spolu dva lid ij ve vce i mn trvalm sexulnm vztahu, ani vstoup do manelstv. Kolektivn spoteba Pojem Manuela Castellse, kter oznauje procesy jako nkup a prodej nemovitost ve mst. Kolonialismus Proces, v nm zpadn stty zskaly nadvldu nad adou mimoevropskch oblast. Komparativn (srovnvac) analza Analza vychzejc ze srovnn rznch spolenost nebo kultur. Komunismus Politick smr spojovan s mylenkami Karla Marxe a rozvinut zejmna Leninem. V institucionalizovan podob se prosadil v Sovtskm svazu a vchodn Evrop (do roku 1990) a v n. Konec historie Pedstava prosazovan americkm autorem Francisem Fukuyamou. Po pdu komunismu nastv podle Fukuyamy konec historie, protoe u neexistuje dn forma spolenosti, kter by mohla nahradit liberln kapitalismus zpadnho stylu. Konstitun monarcha Krl nebo krlovna vykonvajc pevn reprezentativn funkci ve stt, kde skuten moc spov v rukou jinch (obvykle volench) politik. Konurbace Soumst: souvisl ada mst, kter splvaj do jedinho celku. Korelace Pravideln vztah mezi dvma hodnotami (promnnmi), kter bv asto vyjden statisticky. Korelace mohou bt pozitivn nebo negativn. O pozitivn korelaci hovome tam, kde je zvyovn jedn promnn provzeno zvenm druh; o negativn korealci tam, kde je zven jedn spojeno se snenm druh. Korelace vak nemus znamenat, e mezi obma hodnotami existuje kauzln vztah. Kult Nboensk seskupen bez trval struktury, k nmu jsou jedinci voln pidrueni.
558
GLOS DLEITCH TERMN
Kulturn pluralismus Rovnoprvn koexistence nkolika subkultur v dan spolenosti. Latentn funkce Funkn nsledky, kter lenov danho socilnho systmu nezamlej nebo nepozoruj. Legitimita Pesvden o spravedlivosti a nleitosti uritho politickho uspodn. Lesbick vztah Homosexuln vztah mezi enami. Liberln demokracie Systm demokracie zaloen na parlamentnch institucch, kter je provzen trn ekonomikou. Magie Rituly, kter se pokouej ovlivnit duchy nebo nadpirozen bytosti, aby splnili lidem jejich pn. Ve vtin spolenost existuje urit napt mezi magi a nboenstvm. Na rozdl od nboenstv bv magie pevn individuln aktivitou, kterou provozuje kouzelnk (aman). Makrosegregace Segregace mezi velkmi skupinami lid, rozptlenmi podle rasovho kritria na rzn zem. Makrosociologie Studium rozshlch skupin, organizac nebo socilnch systm. Manifestn funkce Zjevn funkce uritho aspektu nebo typu sociln aktivity; astnci si jich jsou vdomi a zamlej je. Marxismus Souhrn idej vychzejcch pedevm z mylenek Karla Marxe. Materialistick pojet djin Marxovo pojet, podle kterho maj v historickm vvoji urujc roli materiln" (tj. ekonomick) faktory. Matrilinern spolenost Spolenost, v n se majetek, postaven nebo tituly dd v matesk linii (po peslici"). Megalopolis Msto mst" starch ek v dnen dob se pouv k oznaen tch nejvtch konurbac. 559
Mezinrodn dlba prce Vzjemn zvislost stt nebo rznch st svta, kter spolu obchoduj na svtovch trzch. Mezzosegregace Rasov podmnn segregace na rovni jednotlivch tvrt. Mikrosegregace Rasov podmnn segregace v bnm ivot, napklad oddlen ekrny na ndrach. Mikrosociologie Studium lidskho chovn v kontextu bezprostednch interakc. Monogamie Forma manelstv, kter pipout jen jednoho partnera nebo partnerku. (Dnes ast sriov monogamie" jich ovem pipout vce, ale postupn, nikoli zrove.) Monoteismus Vra v jedinho boha. Multimdia Kombinace prvk, kter dve pedstavovaly samostatn mdia a vyadovaly pouit rznch technickch prostedk, v jedinm mdiu typu CD-ROM, kter se d pehrt na potai. Mutace Proces nhodnch genetickch zmn, kter mn fyzick vlastnosti ivoicha nebo rostliny. Naprost vtina mutac pedstavuje z evolunho hlediska slepou uliku, protoe mutantn organismy nepeij. V malm potu ppad se vak mutace prok jako vhodn a umon vznik novch vlastnost, vedouc a k vvoji novho druhu. Nacionalismus Pesvden a symboly, je vyjaduj identifikaci s uritm nrodem (nrodnm sttem). Nadhodnota V marxistick teorii se takto oznauje ta st hodnoty dlnkovy prce, kter zbude" pot, co mu zamstnavatel zaplat mzdu. Nadnrodn spolenosti Obchodn spolenosti, kter psob ve dvou nebo vce zemch. Nhodn vbr vzorku Metoda pouvan pi przkumech. Jejm smyslem je zaruit,
GLOS DLEITCH TERMN
e sledovan skupina bude reprezentativnm vzorkem dan populace. Neformln ekonomika Ekonomick transakce provdn mimo sfru obvyklho placenho zamstnn. Neverbln komunikace Bezprostedn komunikace mezi jedinci, kter nen zaloena na ei, ale na vrazu tve nebo gestech. Nezaosten interakce Interakce, k n dochz mezi lidmi ptomnmi v uritm prostoru, ani nav bezprostedn komunikaci. Nezamlen dsledky Dsledky jednn, kter mlo jin cl. Mnoh vznamn aspekty sociln innosti pat do kategorie tch, kter jej akti neplnovali. Nov industrializovan zem Stty Tetho svta, kter si v poslednch dvou a tech desetiletch vybudovaly silnou prmyslovou zkladnu, napklad Singapur a Hongkong. Nuklern rodina Rodina sestvajc z matky, otce (anebo alespo jednoho z rodi) a zvislch dt. Oban Pslunk uritho politickho spoleenstv, ktermu z jeho lenstv v tomto spoleenstv plynou urit prva a povinnosti. Obansk nboenstv Formy ritulu a pesvden podobn nboenskm, ale svtskho charakteru - napklad politick pochody a ceremonily. Obtn bernek Jedinec nebo skupina, jim je pitna vina za nco, co nezpsobili. Odbory Skupina nebo organizace, kter zastupuje zjmy dlnk v prmyslu (napklad v industrilnch konfliktech) nebo jinch zamstnanc. Odcizen Pocit, e nae vlastn schopnosti jako lidskch bytost m v rukou nkdo jin. Marx tak pvodn oznail projekci lidskch
560
schopnost do bostev. Pozdji tento termn penesl na situaci, kdy dlnci ztrcej kontrolu nad charakterem vroby a nad vsledkem vlastn prce. Oidipv komplex asn fze psychologickho vvoje, v n podle Freuda chlapec pociuje silnou lsku k matce a nenvist k otci. Pekonn Oidipova komplexu je ve Freudov teorii povaovno za vznamn meznk ve vvoji dtte jako autonomnho jedince. Freud nzev tohoto komplexu pevzal z antickho mtu o Oidipovi, kter zabil svho otce a oenil se s vlastn matkou, ani vdl, e jde o jeho rodie. Oligarchie Vlda mal meniny v organizaci nebo spolenosti. Omezen kd Zpsob hovoru zaloen na sdlench kulturnch pedpokladech, v nm mnoh mylenky nen teba verbalizovat. Organizovan zloin Kriminln innost provozovan organizacemi, kter maj charakter neleglnch firem. Osobn prostor Fyzick vzdlenost, kterou mezi sebou udruj jedinci, kte se osobn znaj. Otroctv Forma sociln stratifikace, v jejm rmci jsou nkte jedinci soukromm majetkem jinch. Priov Skupiny, kter trp diskriminac a vtina spolenosti na n shl" s pohrdnm. V evropskch djinch byla tato role po stalet vyhrazena idm. Participativn demokracie Systm demokracie, v nm se vichni lenov skupiny nebo komunity kolektivn astn rozhodovn o vznamnch zleitostech. Pasteveck spolenost Spolenost zskvajc obivu z chovu domcch zvat. Patrilinern spolenost Spolenost, v n se majetek, postaven nebo tituly dd v musk linii (po mei").
GLOS DLEITCH TERMN
Politick strana Organizace vytvoen s clem zskat podl na vkonu moci a vyut tuto moc k uskutenn konkrtnho programu. Polyandrie Forma manelstv, v n me mt ena vce ne jednoho mue (souasn). Polycentrick nadnrodn spolenosti Nadnrodn spolenosti zen ze dvou nebo vce hlavnch administrativnch center v rznch sttech. Polygamie Forma manelstv, v n me mt jedna osoba vce ne jednoho partnera. Polygynie Forma manelstv, v n me mt mu vce ne jednu enu (souasn). Polyteismus Vra ve vce ne jednoho boha. Portfoliov pracovnk Pracovnk, kter disponuje rozmanitmi schopnostmi nebo kvalifikacemi a doke proto snadno pechzet z jednoho zamstnn do druhho. Posvtno Nco, co vyvolv mezi vcmi pocity cty nebo asu; opak profnnho (Durkheim). Presti Respekt projevovan jedinci nebo skupin na zklad jeho statusu. Profnn sfra Ve, co je soust vednho svta; opak posvtnho (Durkheim). Projekce Situace, v n nkdo pisuzuje jinm lidem sv vlastn pocity. Proroci Nboensk osobnosti, kter mobilizuj sv pvrence novou interpretac posvtnch text. Prostituce Poskytovni sexulnho styku za platu. Pedoperativn stadium Stadium kognitivnho vvoje (podle Piagetovy teorie), v nm se dtti podailo zvldnout zkladn zpsoby logickho uvaovn.
561
Pehledov studie Jedna z metod sociologickho vzkumu, pi kter se vyhodnocuj odpovdi na dotaznky. Pechodn tdy Marxv termn pro petrvvajc tdy, kter svm charakterem pat do pedchozho typu spolenosti napklad statki v kapitalistickm systmu. Peeknut Kdy patn vyslovme njak slovo, me to podle Freudovy teorie odhalit nae skryt pocity. Pirozen vbr Teorie spojen se jmnem zakladatele modern evolun biologie, Charlese Darwina. ivoin druhy pevaj a prospvaj podle toho, jak se jim da pizpsobit prosted; mn zdatn jedinci (a druhy) vyhynou a jsou nahrazeni pizpsobivjmi. Psychopat Specifick typ osobnosti - jedinec, kter nem morln zsady a je lhostejn k osudu jinch lid, m se odliuje od vtiny normlnch osob. Racionalizace Weberv termn oznaujc proces, jen se stv v modernm svt dominantnm: promylen organizovn celk v souladu s abstraktnmi pravidly a procedurami. Rasa Rozdln fyzick vlastnosti pouvan ke kategorizaci velkch skupin lid. Recidivist Jedinci, kte se opakovan dopoutj trestnch in. Regionalizace Rozdlen socilnho ivota do rznch oblast i zn. Regulace masovch mdi Pouit prvnch prostedk ke sttn kontrole toho, kdo bude masov mdia vlastnit a jak bude jejich obsah. Relativn deprivace Pocity deprivace vznikajc ze srovnn sebe sama s tmi, jejich ivotn rove jedinec povauje za smrodatnou.
GLOS DLEITCH TERMN
Relativn chudoba Chudoba definovan vzhledem k ivotn rovni vtiny v dan spolenosti. Reprezentativn vzorek Mal skupina vhodn k sociologickmu vzkumu, kter se svmi vlastnostmi shoduje se ir populac. Rolnci Lid zskvajc obivu z pdy prostednictvm tradinch zemdlskch metod. Rozen rodina Rodina, kter se skld z vce ne dvou generac pbuznch ijcch bu ve stejn domcnosti, anebo velmi blzko sebe. Rozvinut kd Forma ei, v n je pesn vznam sdlovn clenou a promylenou volbou slov. Sankce Odmna i trest, je podporuj douc formy chovn. Sekta Nboensk hnut, kter se odchyluje od oficilnho smru. Sekundrn (druhotn) deviace Termn americkho kriminologa Edwina Lennerta. Primrn deviac byl v jeho pojet prvn proheek proti zkonu, kterho se jedinec dopustil. Sekundrn deviaci pedstavuje to, e pachatel tohoto inu zsk etiketu" - napklad po drobn krdei v obchod oznaen zlodj". Smiotika Obor, kter se zabv studiem nelingvistick tvorby vznam. Senzomotorick stadium asn stadium vvoje dtte (podle Piageta), v nm poznvn okolnho svta ovldaj smyslov vjemy. Sriov monogamie Stav, kdy jedinec vstupuje postupn do nkolika manelstv, ale nikdy pitom nem dva partnery zrove. Sestupn mobilita Stav, kdy se jedinec ocit v he placenm zamstnn nebo hor ekonomick situaci, ne byl pedtm on sm nebo jeho rodie.
562
Sexualita irok pojem, jen zahrnuje lidsk sexuln rysy i sexuln chovn. Sexuln obtovn (harassment) Sexuln motivovan nvrhy a narky, v nich jedinec pokrauje i pesto, e na n druh osoba nereaguje nebo dv najevo odpor. Sexuln zneuvn dt Sexuln vykoisovn dt dosplmi. Simulacrum Kopie neho, co neexistuje v originlu (napklad dm v pseudorenesannm stylu). Tohoto pojmu pouv francouzsk autor Jean Baudrillard. Skryt poselstv koly Zpsoby chovn nebo nzory, kter si dti osvojuj ve kole, pestoe nejsou soust vuky jako takov. Skupinov uzavrn Zpsob, jm urit skupina vyt kolem sebe pevnou hranici a oddl se tak od ostatnch. Socialismus Politick smr, jen klade draz na aspekt spoluprce v modern prmyslov vrob a smuje k vytvoen rovnostsk spolenosti. Socializace prody inek socilnch a technickch sil na produ. Sociln j" (socil self) Podle G. H. Meada nezbytn sloka naeho jstv", kterou odvozujeme z reakc ostatnch lid. Prv tm, e si lovk uvdom tuto sociln identitu, se stv pln uvdomlou bytost. Sociln reprodukce Procesy, kter udruj nebo posiluj trval vlastnosti socilnch struktur. Sociln transformace Procesy zmn ve spolenosti nebo socilnm systmu. Sociln vzdlenost Fyzick prostor (odstup), kter lid ponechvaj mezi sebou a jinmi osobami, kter dobe neznaj. Sociologick imaginace (pedstavivost) Vyuit pedstavivosti pi kladen sociolo-
GLOS DLEITCH TERMN
gickch otzek a hledn odpovd. Nutnou podmnkou je odmyslet se" od bn rutiny vlastnho ivota. Stvka Doasn peruen prce skupinou zamstnanc, jeho clem je vyjdit odpor nebo prosadit sv poadavky. Stavy Forma sociln stratifikace, u n existuje zkonem stanoven nerovnost mezi jednotlivmi skupinami (typick pro pedmodern Evropu]. Stereotypy v uvaovn Mylenkov procesy a postoje vychzejc z rigidnch kategori, neschopnch zmny. Stigma Jakkoli fyzick nebo sociln vlastnost, kter je povaovna za zdroj hanby. Strukturalismus Teoretick pstup, kter vznikl v lingvistice a spov v hledn struktur v socilnch nebo kulturnch systmech. Stedn tda Tda tvoen pevn tzv. blmi lmeky - ednky, odbornky, intelektuly - a drobnmi podnikateli. Stadium formlnch operac Stadium kognitivnho vvoje (podle Piageta), v nm se dt u zvldat abstraktn pojmy a hypotetick situace. Stadium konkrtnch operac Stadium kognitivnho vvoje (podle Piageta), v nm mylen dtte vychz pedevm ze smyslovho vnmn svta. V tto fzi si dt dosud nedoke poradit s abstraktnmi pojmy nebo hypotetickmi situacemi. Studen vlka Neptelstv mezi USA a Sovtskm svazem (a jejich spojenci), kter trvalo od konce 40. let do roku 1990. O studen" vlce hovome proto, e mezi obma stranami nikdy nedolo k oteven vojensk konfrontaci. Subkultura Hodnota a normy odlin od vtiny, k nim se hls urit st populace. Suburbanizace Rozvoj pedmstskch vilovch tvrt. 563
Suverenita (svrchovanost) Nezpochybnna politick moc sttu nad danm zemm. Symbol Pedmt nebo znak, kter reprezentuje nco jinho - napklad vlajka, kter symbolizuje nrodn stt. Symbolick interakcionismus Teoretick pstup v sociologii vychzejc z dla G. H. Meada. Klade velk draz na lohu symbol a jazyka jako zkladnch prvk vech lidskch interakc. aman Jedinec, ktermu je (v nkterch tradinch komunitch lovc a sbra) pisuzovna zvltn magick moc - arodj a litel v jedn osob. Tavii kotel Pedstava splynut etnicky rozdlnch populac do novho celku, kter bude obsahovat prvky rznch kultur. Taylorismus Souhrn mylenek Fredericka Winslowa Taylora, znm t pod nzvem vdeck management"; v rmci racionalizace rozkld prci v prmyslov vrob na mnostv jednoduchch, vzjemn koordinovanch kon. Technika Vyuit znalost k petven pirozenho svta; prostedky pouit k tomuto petven. Konkrtn vrobn postupy se esky oznauj jako technologie. (Anglick pojem technology pokrv vechny tyto vznamy.) Teoretick dilemata Zsadn teoretick problmy, kolem nich se v sociologii vedou letit spory. Teoretick otzky Otzky, kter si sociologov kladou, kdy se pokouej vysvtlit urit pozorovan jevy. Kladen teoretickch otzek je nezbytnou podmnkou toho, abychom mohli dospt k obecnm poznatkm o povaze socilnho ivota. Thatcherismus Politick doktrna hlsajc ist trn ekonomiku a privatizaci ve spojen se silnou nrodn vldou; jmenuje se podle bval britsk premirky Margaret Thatcherov.
GLOS DLEITCH TERMN
Totln vlka Vojensk konflikt, jeho se pmo i nepmo astn velk st obyvatelstva a v nm bojuj statisce nebo miliony vojk. Totemismus Systm nboenskch pedstav, jen pisuzuje nadpirozen vlastnosti symbolu uritho druhu zvete nebo rostliny. Tet svt Mn vyspl spolenosti, v nich prmyslov vroba bu vbec neexistuje, anebo je rozvinuta jen minimln. V souasn dob ije v tchto zemch vtina svtov populace. Tdn konflikt Zpas mezi rznmi tdami ve spolenosti. Karel Marx se domnval, e prv tdn konflikty jsou v pozad mnoha jinch spor a antagonism, kter se ve spolenosti projevuj. Univerzita tetho vku Jako tet vk" se oznauje vk dchodov. Univerzita tetho vku" dv dchodcm anci dle rozvjet sv vzdln. Urbanizace Rozvoj mst. Vertikln mobilita Vzestupn nebo sestupn mobilita v hierarchii stratifikovan spolenosti. Veejn sfra Pojem znm z dla nmeckho sociologa Jrgena Habermase. Oznauje sfru, kter je v modern spolenosti prostorem pro veejn diskuse. Veejn vzdlenost Fyzick vzdlenost, kterou mezi sebou jedinci udruj na veejnosti, napklad pi pednce. Veejn mnn Nzory veejnosti na aktuln otzky, zjitn przkumem. Veobecn brann povinnost Systm povinn vojensk sluby, kter ukld vem osobm stanovenho vku (vtinou ovem jen mum), aby se podrobily vojenskmu vcviku. Vrobn prostedky Marxistick termn oznaujc veker prostedky, kter slou 564
k vrob zbo ve spolenosti - nejen techniku, ale i vztahy mezi vrobci. Vy tda Tda sloen z bohatch vrstev spolenosti - obvykle tch, kdo zddili velk majetek, jsou majiteli podnik nebo vlastn znan poet akci. Vvojov otzky Otzky, kter si sociologov kladou pi zkoumn pvodu a vvoje socilnch instituc. Vzkum dokument Vzkum zaloen na dajch zskanch studiem dokument, napklad archivnch materil nebo oficilnch statistik. Vzjemn ekonomick zvislost Tento pojem vyjaduje skutenost, e dlba prce in jedince ivotn zvislmi na tom, co vyrob ostatn. Zkon Pravidlo chovn, kter je ureno politickmi autoritami a opr se o sttn moc. Zkulis Oblast, kter je oddlena od dn na jeviti" (v pojet Ervinga Goffmana). Umouje astnkm relaxaci a neformln formy chovn. Zamen interakce Interakce mezi jedinci, kte vyvjej spolenou innost anebo spolu hovo. Zvislost Proces, pi kterm si jedinec do t mry zvyk na uritou ltku nebo zpsob chovn, e se bez nich nedoke obejt. Pat sem napklad zvislost na alkoholu, ale i na prci (workoholismus"). Zvislost na socilnch dvkch Situace, v n se osoby pobrajc sociln dvky - napklad podporu v nezamstnanosti - na tento zpsob ivota adaptuj, msto aby se snaili najt si prci. Zdvoil nevmavost Zpsob, jm si jedinci dvaj pi interakci najevo, e si uvdomuj ptomnost toho druhho, ani psob vhrun nebo pehnan ptelsky.
GLOS DLEITCH TERMN
Znsilnn Pouit nebo hrozba nsil k vynucen sexulnho styku. Zastnn pozorovn (ternn vzkum) Hojn pouvan vzkumn metoda v sociologii a antropologii: vzkumnk se astn innosti skupiny nebo komunity, kterou studuje.
nr Pojem pouvan mimo jin u masovch mdi. Oznauje urit typ medilnho produktu nebo kulturnho jevu. K zkladnm nrm v televizi napklad pati seril, komedie, zpravodajstv, sportovn penos a televizn hra.
565

Giddens 1999 Sociologie

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Giddens 1999 Sociologie

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Podkovn nakladatele

Peloil Jan Jaab

M SE SOCIOLOGIE ZABV? NKOLIK PKLAD Lska a manelstv

JAK DOSPT K SOCIOLOGICKMU PSTUPU

Kultura, spolenost a jedinec

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

Side, tob evoluce pla."

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURN IDENTITA A ETNOCENTRISMUS

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

RAN FZE VVOJE DTTE Rozvoj smyslovho vnmn

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

TEORIE VVOJE DTTE

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

SMRT A STDN GENERAC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

KULTURA, SPOLENOST A JEDINEC

SOCIALIZACE A SVOBODA JEDINCE

Jak s rstem svtov populace ubvalo lovc a sbra

NEPRMYSLOV CIVILIZACE ILI TRADIN STTY

MODERN SVT: PRMYSLOV SPOLENOSTI

PRVN, DRUH A TET SVT Pvod rozdlen

SOCILN ZMNA DNES: GLOBALIZACE

Sociln interakce v bnm ivot

SOCILN INTERAKCE V BNE'M IVOT

SOCILN INTERAKCE V BENM IVOT

SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT

SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT

SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT

SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT

SPOLEENSK PRAVIDLA A HOVOR

SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT

SOCILN INTERAKCE V BNE'M IVOT

SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT

SOCILN INTERAKCE V BNE'M IVOT

SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT

INTERAKCE TLA, TVE A EI

SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT

SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT

SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT

SOCILN INTERAKCE V BNM IVOT