Jaroslav Kmenta Kmotr Mrzek Jaroslav Kmenta, 2007 fotodokumentace: Jaroslav Kmenta, 2007 fotografie Pavla rytra pouity

y s laskavm svolenm redakce Mlad fronty DNES (autoi David Neff a Dan Materna) ISBN 978-80-903603-1-0

- 1 -

KMOTR MRZEK Tajn ivot fa eskho podsvt

Tato kniha byla napsna podle skuten udlosti. Vechny osoby v n jmenovan ij nebo ily. Stejn tak veker popisovan skutky a udlosti se staly. Autor erpal z pmch svdectv a z psn steench dokument a v dnm ppad se neodchlil od reality. Pi rekonstrukci dialog vychzel autor pevn z autentickch podklad a jen vjimen jde o umleckou licenci.

Vnovno mui,kter toho vdl pli

- 2 -

Podkovn Rd bych podkoval vem lidem, s nimi jsem kdy na Mrzkovo tma mluvil. Bohuel celou adu z nich nemohu jmenovat, protoe bych tm ohrozil jejich ivoty. Jestli jsem jim to zatm dostaten neekl, inm tak nyn: Dkuji vm za dvru a hlavn za odvahu, s n jste dlali svou prci. Dkuji vem svm zdrojm z policie, z politiky i z podsvt - vem tm, kdo m trpliv provdli sloitostmi tajnho ivota Frantika Mrzka. Dkuji Honzovi Vacovi za skvlou oblku a technickou pomoc. Dkuji t Ev Vakov za perfektn korekturu a Jirkovi Kubkovi, Robertu senskmu a Tomi Chundelovi za neoceniteln rady. Zvltn podkovn pat mmu mateskmu denku Mlad fronta DNES a mmu dlouholetmu pteli JUDr. Peteru Andrisovi. Bez jejich pomoci by tato kniha nevznikla. A jet jedno velk DKY pat Richardovi.

- 3 -

Pedmluva / Svt podle Mrzka Kdy se ve stedu 25. ledna 2006 ped devtou veer dostala do redakce MF DNES informace o zastelen podnikatele Frantika Mrzka, nikdo z ptomnch nepochyboval o tom, e je to zprva na tituln stranu. Vrada mue, o kterm se kalo a psalo, e patil k hlavnm bossm esk mafie, je sama o sob udlost velkho formtu. O jeho stycch a aktivitch kolovaly nejen mezi novini doslova legendy. tyi msce po smrti dokonce Mrzek zashl do velk politiky. Jeho tzv. archiv se stal stedn soust proslaven Kubiceho zprvy o stycch politik a podsvt. T zprvy, kter naplno zashla do vrcholc pedvolebn kampan a zpsobila nesmiitelnou roztrku mezi ODS a SSD. Kolega Jaroslav Kmenta se od t doby vnoval shromaovn fakt a informac o skutenm rozsahu aktivit Frantika Mrzka. Zkoumal jeho vekslckou minulost, styky z doby socialismu i pozdj podnikn v devadestch letech a na potku novho stolet. Vsledky svho ptrn popsal v knize, kterou prv drte v ruce. Je to kniha faktografick, kter uplatuje novinsk principy zskvn a ovovn informac a spojuje je se snahou o co nejpesnj popis ivotnho pbhu tto pozoruhodn postavy. Soust knihy jsou autentick zznamy z policejnch spis. Bhem rekonstrukce Mrzkova ppadu se kolega Kmenta seel s destkami lid, kte o nm mli co ci. Nebyl to zbyten strven as, protoe prv dky tomu je kniha pln dosud neznmch a nepublikovanch informac. Kdy mi Jaroslav Kmenta na sklonku lta pinesl prvn hrubou verzi tto knihy, pipravil mne tm o cel nedln odpoledne, veer a velkou st noci. Zaal jsem st na prvn strnce a nemohl pestat. A nestail jsem se divit, s km vm se Mrzek znal, s km a o em si telefonoval a jak je vbec mon, e to jemu i jeho ptelm z byznysu a politiky tak hladce prochzelo. Pro nkter z tch, kdo jsou v knize popisovni, to asi nebude zrovna pjemn ten. Ale je v kadm ppad velmi poun, pome zptn pochopit adu jev a udlost, o kterch jsme tvali na strnkch novin. A tak zjistit, jak fungoval svt podle Mrzka. - 4 -

Vm, e kniha Jaroslava Kmenty zaujme i vs. Robert sensk, fredaktor MF DNES Prolog Ve stedu 25. ledna 2006 krtce po osm hodin veer vyla v Praze na Lhotce z jednoho kov rna z kulovnice. Kulka mila ke vchodu protilehl budovy, j se pro luxusn vzhled k Zmeek. Ze svho sdla tu prv vychzel osmatyicetilet mu. Ml na sob kabt, v podpad drel noviny a pod nimi ml oblku s pl milionem korun. Prv se chystal nasednout do svho opancovanho dpu. idi, kter stl venku a chystal se otevt dvee auta, uctil ohromn tlak kolem ucha a zpach splen sry. Prv kolem nj prosvitla kulka. Za dal zlomek setiny vteiny se kovov pedmt, velk asi jako posledn lnek malku na ruce, nemilosrdn zavrtal do sv obti. Jako n mslem prola kulka novinami, oblkou, penzi, kabtem a koil. V tle se pak roztrhla na tisce kousk, kter zdevastovaly vechny vnitn orgny v okol bicha a hrudi. Mu se zhroutil na zem a zaal chroptt. Za pr sekund se zalily vnitnosti krv. Ob byla na mst mrtv. Njemn vrah se rychle sbalil a beze stopy zmizel. Informace o njemn vrad se ila rychlost blesku. Bhem nkolika minut se rozdrn telefon snad kadmu, kdo se alespo trochu zajm o politiku a byznys. Zprvu dostvaj na mobil policist, novini i ministi. Ve Strakov akademii, kde jet zased vlda, se rozhost ticho. Zabili Mrzka, Frantika Mrzka. Nekorunovanho vldce eskho podsvt. Mue, kter z nitra organizovanho zloinu ovlivoval vce ne kdo jin zkulis vysok politiky. 25. ledna 2006 skonila v esk republice jedna ra polistopadovho vvoje. ra spojen s korupc, vradami a s tunelovnm bank, za nimi plnch estnct let stl jeden a t lovk - Frantiek Mrzek, bval vekslk a invalidn dchodce z eskho Brodu.

- 5 -

st prvn/Vekslk 1 Ten Mrzek je pknej grzl. Dl tajn obchody, organizuje s neleglnch obchodnk s valutami, pipravuje stt o penze a uplc kdekoho. I lidi z V KS. To u mus skonit. Musme ho dostat. Takhle rozlcenho nelnka Hlavn sprvy Veejn bezpenosti plukovnka Jaroslava Houbu u dlouho nikdo nevidl. Adrenalin v krvi mu stoupl vdy, kdy uslyel nov zprvy o Frantiku Mrzkovi. Tento sttem uznan invalidn dchodce patil ve svch jedenaticeti letech ke pikm prask vekslck smetnky, a pestoe to bylo v rozporu s dobrmi mravy i socialistickm zzenm, vydlval tolik penz, e by i takovmu Houbov mohl koupit auto, chalupu a byt. A jet ho obas pozvat na luxusn veei do luxusnho hotelu. V ptek 14. ervence 1989 se ve svt stalo hodn vc. V USA schvlil Sent hospodsk sankce proti n a v Moskv zasedal Nejvy sovt SSSR. V Praze sice zasedal stedn vbor KS a na ministerstvu vnitra dostali vyznamenn ti celnci, jene to nejdleitj, co se ve skutenosti stalo, bylo to, e fovi Veejn bezpenosti plukovnku Houbovi dola trplivost. S Frantou Mrzkem. A tak schvlil tajnou operaci na rozshl vyetovn Mrzka a jeho komplic. Jeho podzen mu doporuili, aby spis nazval bezpenostn akce Profesionl. Co bylo pznan: Mrzek toti v jistm slova smyslu profesionl byl. fem tmu Profesionl byl jmenovn star referent hospodsk kriminlky major Vladimr Rudolf. Ten o Mrzkovch aktivitch vdl nejvce. Jako podezelho vekslka ho toti jeho tm sledoval u od lta 1989. Ve spise bude zahjeno a vedeno agenturn operativn rozpracovn a sousteovna dokumentace k deseti sttnm pslunkm SSR, kte jsou podle provrky prvotnch signl podezel z pchn organizovan, spoleensky zvl nebezpen trestn innosti spekulace, paovn, ohroen devizovho hospodstv, nedovolenho podnikn a zneuvn socialistickho podnikn, napsal major Rudolf. Houba to s radost odsouhlasil. Muste zjistit cel ten mechanismus trestn innosti. Kdo je lenem Mrzkovy skupiny, jak maj rozdlen funkce, k jak velkmu - 6 -

mnostv penz se u dostali, jak si penze rozdluj a odkud berou zdroje a suroviny k tm spekulacm, nalhal Houba na zvltn porad. 2 Major Rudolf byl v ptek 14. ervence v prci jet dlouho do noci. Probral se v dosud nashromdnch dokumentech a vymlel pln, jak se Mrzkovi dostat na kobylku. Mrzek vbec nebyl jednoduch soupe. Ml velk penze, kontakty v podsvt, ale i u policie a v politice. Rudolf si vzal do ruky anon se zznamy ze sledovaky. Policie zaala Mrzka sledovat u v kvtnu 1989. A mezi mnoha zajmavmi lidmi, kte se s nm stkali, narazila i na docela velkou rybu. Byl to lovk pmo ze irho veden Komunistick strany eskoslovenska. Mrzek il v eskm Brod na Kolnsku. Nen to sice dn velk msto, ale Mrzek ho miloval. Bydlel tu s manelkou, synem a dcerou u od svho mld. Do Prahy se nikdy sthovat nechtl. Vdy do vavy velkomsta to ml kousek. Z Brodu na Vclavk to je pl hodiny. Zprva z pln prvn sledovaky Mrzka bud u majora Rudolfa mrn rozpaky. Kdy se prot zznamem z 18. kvtna 1989, usmv se. Policist stli v aut ped Mrzkovm domem od esti hodin rno. V 7.25 Mrzek vyel ven. Ml na sob bl pltn kalhoty a zelen triko s pnmi pruhy. Odemkl si gar a nasedl do svho zelenho igulku, tedy pesnji eeno: do vozidla tovrn znaky VAZ 2101. Kdyby policie ukonila sledovn po tomto jednom dni, musela by konstatovat, e Mrzek je spodan oban, kter se pln vnuje sv rodin. V ten den toti odvezl svho syna do koly. Do vozidla k nmu pistoupil chlapec ve vku asi 9 let, kterho MRAZ odvezl do stedu msta. Dle pokraoval v jzd do Kolrovy ulice. Zde vozidlo zaparkoval a veel do matesk kolky psalo se v zznamu o vbec prvn sledovace Mrzka, jemu ve svodkch kali MRAZ. Mrzek byl ve kolce omluvit svou dceru, e ji piveze pozdji. V 10.20 pak odjel do obchodu. Ve smenm zbo koupil rohlky a chleba. Mrzek pak sice vyjel na okraj msta, kde zastavil a - 7 -

pozoroval projdjc auta, ale za chvli se v klidu vrtil dom. A do osm veer ho nikdo nenavtvil ani on sm nikam nevyjel. Druh den, tedy 19. kvtna 1989, u mli policist vt tst. Invalidn dchodce Mrzek si vyjel na sluebn cestu do Prahy. A jako kdyby tuil, e me bt sledovn, udlal si pr bezpenostnch test. Na cest z eskho Brodu do Prahy hned dvakrt zniehonic zastavil a nechal projet auta, kter jela za nm. A aby ho snad nezastavila dopravka, radji dodroval i pedpisy. Jel pimenou rychlost, museli pak konstatovat policist, kte ho sledovali. Ve 12.45 zastavil Mrzek v centru Prahy v Hybernsk ulici ped Muzeem V. I. Lenina. Sedl v aut a dlal si poznmky na papr. Za tvrt hodiny se rozjel a zastavil v Truhlsk ulici. Po pti minutch k nmu pistoupil asi ptapadestilet mu. Ml tmav proedivl vlasy, ed kalhoty a tmav sako. Do auta pisedla jet ena, asi tak stejn star jako neznm mu. Mrzek s nimi popojel do Ostrovn ulice. Vichni pak veli do restaurace U Zlatho soudku. Tady to Mrzek dvrn znal. Schzel se tu se svmi kumpny a domlouval kefty se zlatem, elektronikou a valutami. Mrzek se tam pohyboval jako doma. Odeel do mst pro zamstnance a bavil se tu s kuchaem. Debata s jeho dvma hosty byla krtk. Po dvaceti minutch Mrzek z hospody odeel a odjel dom do Brodu. Dal den si kriminalist prohleli pozen fotografie ze sledky. Pi pohledu na proedivlho mue jeden z dstojnk, kapitn Neuwirth, zalapal po dechu. Ale to je pece Antonn Hejtk. Je to pracovnk V KS. Znm ho, protoe jsem s nm v minulosti nkolikrt sluebn jednal. To je sla. Ten Mrzek m prsty fakt vude, ekl Neuwirth. A jeho nadzen ho hned podal, aby o tom sepsal zznam. 3 Major Rudolf se probral vemi dostupnmi materily, v nich figurovalo jmno Mrzek, cel dva tdny. 28. ervence 1989 pak pedloil fovi VB plukovnku Houbovi pln, jak dostat Mrzka do tep-

- 8 -

lk. Na jedencti strnkch popsal Rudolf sedm kauz, kter by se daly otevt a vyetit. Jeden z prvnch ppad se tkal Mrzkova invalidnho dchodu. Policist u dlouho Mrzka podezvali, e uplatil njakho doktora, kter mu vydal dobrozdn, e je tce nemocn. Na zklad naich poznatk jsme pesvdeni, e Mrzek zskal podvodem statut invalidnho dchodce. Ve spolupachatelstv s dosud neustavenm lkaem ambulance III. intern kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze 4 po vzjemn dohod zkreslili vsledky vyeten zdravotnho stavu Mrzka. Okresn posudkov komise v Koln mu pak piznala pln invalidn dchod, napsal v ervenci 1989 major Rudolf. Podle operativnch poznatk ml dt Mrzek neznmmu lkai platek: osobn auto zahranin vroby - vdsk Saab Turbo 900. S lkai z Thomayerovy nemocnice byl Mrzek v tak dobrm vztahu, e od nich zskval mlo dostupn a drah zahranin lky. Ty pak dval svm blzkm nebo je prodval svm kontaktm. Stejn tak nabzel znmm, e jim tak doke zadit invalidn dchod. Samozejm za tunou odmnu. Dal vrka podezen se tkala paovn a vekslctv. Hospodsk kriminlka zjistila, e Mrzek a jeho komplic Jaroslav Bla z val podvedli jistho Frantika Horejce. Ten dovezl z Polska kamion zbo urenho hlavn na pouov atrakce. lo o zsilku za 140 tisc korun. Jene Mrzek a Bla odmtli za zbo zaplatit. A jak si policist - na tu dobu docela trefn - poznaili do svch poznmek: Byl to tunel na dodavatele z PLR. Horejce pak Polci chytili, odvlekli do lesa a zbili hol. V roce 1988 koupil Mrzek od Vladimra Huky, vyhazovae z eskobrodskho hotelu, Mercedes 170. Dal mu za nj 70 tisc korun, ale obratem ho prodal za 80 tisc jistmu Mirkovi, vedoucmu brnnsk Mototechny. Na auta byl Mrzek vbec kabrk. Kdy v roce 1988 kupoval od jistho ervinky Fiat Uno, pipravil ho o 200 tisc korun. S Janem Gottvaldem, fem Mototechny v Buovicch na Vykovsku a pozdjm fem fotbalovch Drnovic, organizoval velk nkupy barevnch televizor z ciziny a pak je prodval na eskm trhu. S Gottvaldem byli docela spn dvojka: po cel republi- 9 -

ce spolu vykupovali staroitnosti a star auta - veterny - a pak je tajn vyveli do Rakouska a Nmecka. Podle policist, kte se to dozvdli od svch informtor, to byl v t dob docela majstrtyk. Dostat za eleznou oponu v komunismu cel auta, to u vyadovalo pknou dvku profesionality. Paovn jim kryla pracovnice rakousk ambasdy v Praze Helga Schlegelov. Do Nmecka jim pak s auty pomhal jist Frantiek Dvok, kter na Zpad emigroval u v roce 1971. Staroitnosti pechovval Mrzek u rodi sv manelky v obci Hiby. Auta schovval u svch rodi v Dobrm Poli. A nezstalo jen u aut. Z Mrzka se obas stval i realitn magnt. S jinm svm komplicem, endou Absolonem, zprostedkoval v roce 1987 herci Eugenu Jegorovovi nkup vily v Praze 4. Mrzek za to dostal veterna znaky Jaguar. Jindy zase prodval parcelu v Klnovicch, chalupu v Piimasech nebo luxusn vilu jistho diplomata v Praze 5. Byla to sice jen takov drobnost, ale majoru Rudolfovi pod vrtalo hlavou, co se doetl ze zznamu sledovaky. Pro se Mrzek tak dvrn bavil v restauraci U Zlatho soudku prv s kuchaem? To je jednoduch, kal pak tmu Profesionl jeden z informtor Mrzek dodv do t hospody, stejn jako do dalch podnik Restaurac a jdelen (RaJ), maso a uzeniny. Mrzkv otec ml skuten doma v Dobrm Poli na Kolnsku masnu. Aby bylo jasno, nelo o dn sttn podnik, ale o takovou domc provozovnu. Podle policejnch informtor mli Mrzkovi zskvat suroviny do sv masny z prodejny nucenho vseku Okresnho veterinrnho zazen v Kouimi - od jist eznice jmnem tpnka. Stvka pro vrobu klobs jim pak dodval jeden spznn pracovnk Masokombintu valy. Mimochodem - tam pracovala v t dob i Mrzkova matka. Major Rudolf dostval od eskobrodskch informtor obas takov hlky, e se tomu ani nechtlo vit. vagr Mrzka, Miroslav Vanura, pracuje v Koln na veterin. Osobn Mrzkovi dodv uhynul i nemocn hospodsk zvata, kter jsou urena do kafilerky. vagr bydl u Mrzka a ten mu pomh financovat vstavbu - 10 -

rodinnho domu a star se mu o vz Peugeot, hlsili Rudolfovu tmu rzn bonzci. Nutno dodat, e toto udn se policii nikdy nepodailo prokzat. Mrzkov byli vbec dmysln obchodnci. Mrzek spolu se svm bratrem Jaroslavem a otcem Frantikem byli leny eskho svazu chovatel. A u starho Mrzka v Dobrm Poli mli velkochov koeinovch zvat. Koky pak prodvali sttnmu podniku Kara Trutnov a obchodn organizaci SCH Zverimex. Vekslk Mrzek se samozejm o chov zvat nestaral. Na to mli jistho Joku ze Slovenska. Za koky vak inkasovali ron dost slun sumy. A Mrzek u tehdy vdl, jak optimalizovat zisk, tedy jak neplatit sttu velk dan. Byl to vlastn takov prkopnk daovch nik v eskoslovensku. ist zisky z chovu rozepisoval na dal osoby. Mrzkv fgl spoval v tom, e kdy zisky rozepsal na dal lidi, podlhalo zdann sazebnku zkona o zemdlsk dani. Kdyby to neudlal, musel by platit dan podle sazebnku zkona o dani z pjmu obyvatelstva - a ten byl tehdy znan progresivnj. Vzhledem k rozsahu a zvanosti zskanch poznatk, organizovanosti a zejmna vysokmu stupni konspirace jednn mezi hlavnmi pachateli trestn innosti navrhuji provit technick monosti a nsledn vydat zaveden ZT PEMEK ke vem podezelm osobm, napsal nakonec major Rudolf koncem ervence 1989 v plnu na rozpracovn Mrzkovy skupiny. Zn to sice pli edn, ale Rudolf tehdy - jednodue eeno vydal pokyn k odposlechm. ZT PEMEK bylo kdov oznaen pro odposlouchvn telefon. V prvn fzi se odposlouchvalo deset lid. Krom Frantika Mrzka a jeho otce to byli jet Jan Gottvald, Vclav Hausdorf, Ji Jank, Ji Dospl, enk Absolon, Pemysl Linhart, Josef Hrouda a Ji Solil. Stejn tak se rozhodlo o nasazen skryt kamery (kdov oznaen ZT DAGMAR) do restaurace U Zlatho soudku do mstnosti vedoucho, kde se Mrzkova skupina schz a domlouv nelegln obchody.

- 11 -

Z destky odposlouchvanch lid byli velmi zajmav hlavn dva posledn jmenovan: Josef Hrouda a Ji Solil. Hrouda byl vysoce postaven dstojnk kolnsk policie a Solil inspektor ministerstva kultury. 4 Karira Frantika Mrzka jako vekslka a lena prask galerky vak zaala daleko dve. Zatkem osmdestch let byl zamstnn jako zsobova v prask poboce slovenskho sttnho podniku Pidruen vroba Senec. Co pesn tam dlal, nen jasn. Jeho zkladn plat byl 4 tisce korun msn. Ale daleko vce mu vynel vedlejk: vekslovn. V Praze zanal na chodnku, prodval bony a obchodoval s hodinkami. Vbec poprv se o nj zaala policie zajmat v roce 1983. To mu bylo 25 let. Mrzek ml tehdy u tletho syna Michala a plron dceru Moniku. Byla to prapodivn kauza, ale Mrzek v n figuroval jako podezel. lo o Mrzkova strce, osmatyicetiletho Vladimra Mrzka. Ten piel v nedli 28. srpna 1983 na policii a oznmil, e byl vykraden. Nkdo mi rozbil okno do koupelny a vloupal se do domu. Muselo to bt v noci. Zmizely mi penze a vci - celkem jde o 39 620 korun, ekl policii Vladimr Mrzek, kter bydlel tak v eskm Brod. Policie po pr hodinch vyetovn mla jasno: hlavn podezel je Frantiek Mrzek, synovec pokozenho, a Mrzkv kamard, o dva roky mlad Vladimr Voste. Oba vak tvrdili, e maj alibi. Mrzek se policistm snail namluvit, e byl na rybch. V sobotu 27. srpna za mnou kolem 19. hodiny piel Vla Voste. Chtli jsme jt na ryby. Byli jsme domluven. Nasedli jsme do mho mercedesu a odjeli na ryby k rybnku Nouzov. Tady jsme ale nic nechytili, tak jsme odjeli na Bylansk potok. Tady jsme chytili ti pstruhy, ale protoe mli pod mru, pustili jsme je zpt do potoka. Na zpten cest jsem Vostee vysadil doma. J dorazil dom asi ve dv rno, ekl Frantiek Mrzek do protokolu.

- 12 -

Pane Mrzek, nekejte nm tady takov hovadiny. Vichni pece dobe vme, e jste byl v dom svho strce... ekl pi vslechu jeden z policist. Mrzek v tu chvli zkoprnl. Nevdl, jak reagovat, a tak se zaal vymlouvat na to, e mu nen dobe. Udlalo se mi nevolno, meme prosm peruit vslech? dal Mrzek. Pak piel na adu Voste a vem bylo jasn, kter bije. Njak se s Mrzkem nemohli shodnout, co vlastn dlali. K Mrzkm jsem piel se svou ptelkyn Renatou Soukovou. Na ryby jsme s Frantou odjeli po devt veer. V Dobrm Poli jsme chytili jednoho kapra. Byli jsme tam do plnoci, ekl Voste. Mrzkova ena Ivana zase policii sdlila, e se manel s Vosteem vrtili z ryb u v 10 veer a e Voste pak se Soukovou odeli spolen. Manel dom dnou rybu nepinesl, ekla Mrzkov. A Renata Soukov nasadila vemu korunu: Mj ptel se ml s Mrzkem vrtit z ryb kolem 22. hodiny, ale co vm, byli v gari. J jsem odchzela od Mrzk sama kolem 23. hodiny. Mrzkovo auto Mercedes stlo v t dob ped gar. J jsem do gare volala na Vlu (Vostee), ale nikdo se neozval, tak jsem la, ekla Soukov policistm. Zatmco jindy by policie takov rozpory hned vyuila a Mrzka s Vosteem poslala do vazby, tento ppad skonil naprosto neuvitelnm happy endem pro zloince. Kolnsk policie pekvalifikovala ppad na pein pytlctv a vyloupen domu Mrzkova strce odloila dajn pro nedostatek dkaz. Jako by Mrzkovi nkdo dobe poradil: Trvej na tom, e jsi byl na rybch, domluvte se s Vosteem a se enami, abyste mluvili stejn, a skon jen s podmnkou za obyejn pytlctv. Jinak se v tom policajti budou stle vrtat. A tak kdy Mrzek piel na nov vslech o dva msce pozdji, 13. jna 1983, mluvil u jako kniha: Kolem 19. hodiny k nm pili na nvtvu Voste a Renata Soukov. Asi za hodinu jsme odeli do gare, naloili rybsk poteby do mercedesu a odjeli na Nouzovsk rybnk. Odtud jsme se vrtili autem zpt dom, vzali si motorku Pionr a jeli k Bylanskmu potoku. Jene pionr nm moc nejel, tak jsme se vrtili a nasedli znovu do auta. V potoku jsme pak - 13 -

chytili ti pstruhy, kter jsem si vzal dom. Pak jsme se jet stavili v obci Dobr Pole, kde jsem chytil jednoho kapra. Kolem plnoci jsme byli doma, ekl Mrzek do novho protokolu. Mrzek byl za pytlctv odsouzen k penitmu trestu ve vi dva tisce korun. Kdy pak po nkolika letech spis vyhodnocoval tm Profesionl, vem bylo jasn, e to byl podvod. Voste byl na vslechu a skoro tden po Mrzkovi, tedy 19. jna. To u se s Mrzkem pln shodoval. Ml dostatek asu, aby se svou vpov dobe nauil, aby Mrzkovi potvrdil alibi, poznamenal pak s odstupem asu major Karel Prokopius. Stopa, po kter policist u v roce 1983 mohli jt, pitom existovala. Mrzek zahrnul jedny dmsk pozlacen hodinky, kter pochzely ze strcova domu, do svho prodejnho artiklu. Nejdve je nabzel Vladimru Melingerovi a nakonec je prodal za est tisc korun jistmu Zdeku ervinkovi z Nov Vsi u Kolna. Mrzek musel mt u tehdy nkoho u policie, kal si major Prokopius, kdy spis o vykraden domu Mrzkova strce v roce 1989 vyhodnotil. 5 Prokopius ml pravdu. Mrzek udroval od svho mld zk vztahy s dstojnky kolnsk kriminlky. Stkal se hlavn s nadporukem Josefem Hroudou. Druh v ad byl kapitn Vladimr pulk. Mrzek neml rd Vladimra Melingera. Byl to bval policista, ale u nkolik let se ivil stejnm emeslem jako Mrzek - spekuloval s prodejem aut. Melinger byl tm, kdo byl ochoten policii dosvdit, e mu Mrzek nabzel pozlacen dmsk hodinky, kter pochzely z lupu u Mrzkova strce. A Mrzek si tehdy mon poprv, ale urit ne naposledy vyzkouel, jak se daj vydlat penze a zrove se zbavit nepohodlnho lovka. Dnes bychom to nazvali vydrnm. Domluvil se s Hroudou, e by mohl zaloit na Melingera trestn spis. Melinger je lump, nen problm na nj nco najt. eknu ti o pr keftech s auty a pozve si ho na vslech, navdl Mrzek svho poldu. - 14 -

Slovo dalo slovo a Melinger zaal mt problmy. Podvej, v, e mm adu ptel u policie. Kdy se dohodneme na rozumn cen, zadm, aby ses z toho dostal, aby t nechali bejt, kal za pr dn Mrzek Melingerovi. Pesn podle svho plnu. Jene z Melingera nevypadla ani koruna, a tak Mrzek ukzal palcem dol. Zatopte mu, hajzlovi. Nechce dt ani vindru, roziloval se a Hrouda vdl, co m dlat. Hrouda byl na Kolnsku znm figura. Mrzek ho seznmil se svtskmi podnikateli Antonnem Blou a Frantikem ehkem. Hrouda pak tajn spolupracoval i s nimi. Hrouda teba ehkovi zadil povolen ke stnkovmu prodeji zmrzliny v arelu tenisovch kurt v Koln. Jindy zase Hrouda koupil dm od svho kolegy Tvrdka, ale vzpt ho stelil s dost slunm ziskem prv svtskmu ehkovi. A do roku 1986 ve lapalo jako hodinky. Mrzek veksloval a dostval se v hierarchii prask galerky i do dcch funkc. Mohl si to dovolit, ml za zdy Hroudu, kter ve zametl pod koberec, kdy to bylo nutn. Jene v roce 1986 se stalo nco neoekvanho. Tajn policie StB zaala vyetovat jakhosi Oldicha Hrabnka. To byla tehdy docela vysok ajba. Hrabnek pracoval na ambasd ve Finsku. Byla to takov prav ruka tehdejho velvyslance Jna Huska. Co byl syn prezidenta republiky a generlnho tajemnka V KS Gustava Huska. Jene Hrabnek jel v obrovskch keftech, kter Sttn bezpenost v dob hlubok totality nemohla pehlet. Cel skupina, kterou StB sledovala, byla daleko rozshlej. Vedl ji Ji Shrben, kter se s Hrabnkem dvrn znal. A od Shrbenho bylo k Mrzkovi blzko. Dokonce tak blzko, e se d ct, e od Shrbenho byl k Mrzkovi opravdu, ale opravdu jen povstn krek. Ji Shrben je o osm let star ne Mrzek. Narodil se v dubnu 1950 a v osmdestch letech u patil ke starm harcovnkm eskho podsvt a vekslck smetnky. Zanal od pky. V letech 1974 a 1979 dlal tipae a pak i zprostedkovatele v obchodu se staroitnostmi. Shrben samozejm neml krmek ani oficiln povolen k obchodu. Prost se keftovalo s - 15 -

kradenmi obrazy, historickmi zbranmi, nbytkem, porcelnem a tak s historickmi vozy - veterny. Celou s, v n Shrben vyrstal, dil JUDr. Jan Urbnek. To byl opravdov zakladatel vekslck garnitury sedmdestch a osmdestch let. Byl jet o tyi roky star ne Shrben. Urbnkova hvzda vyla na vekslckm nebi po nkolika velmi spnch akcch s pracovnky diplomatickho sboru Sovtskho svazu. Urbnek od nich kupoval pravoslavn ikony a drah kameny. Ty pak s tunmi zisky prodval dl, hlavn na Zpad. Urbnek byl vlastn takovm mostem neleglnho obchodu mezi Vchodem a Zpadem. Ml obrovsk kontakty snad ve vech zastupitelskch adech, kter byly akreditovny v eskoslovensku. Stkal se s diplomaty z Peru, Spojench stt americkch, ale i z Nmecka a Velk Britnie. Shrben se tak ml od koho uit. Urbnek ho zanedlouho seznmil i s mnoha dleitmi lidmi. A Shrben se stal specialistou na nmeck trh. Urbnek mu pedal jako svho klovho spolupracovnka z ciziny Klause Brgera. Ten se mohl po eskoslovensku voln pohybovat a klidn keftovat se staroitnostmi, protoe ml kryt od vojensk tajn sluby. Brger byl veden jako tajn spolupracovnk zpravodajsk sluby generlnho tbu eskoslovensk armdy - tedy vojensk rozvdky. Podle dochovanch zznam dovel do Prahy vpoetn techniku, na kterou platilo embargo a kterou nemohlo tehdej eskoslovensko oficiln zskat. Urbnek nebyl obyejn vekslk, jeho byste potkali nkde na ulici, jak nabz bony. Urbnek byl vlivn ednk - pracoval jako vedouc prvnk na stednm vboru eskoslovenskho svazu tlesn vchovy. A ml velmi dobr vztahy s tehdejm fem V STV Antonnem Himlem. Pestoe ml Urbnek kontakty i ve vysok politice, v nejvych patrech komunistick strany, byl pod stlm dohledem policie a Sttn bezpenosti a v roce 1982 ho dokonce policie zaala vyetovat kvli neleglnm obchodm se staroitnostmi. Tajn akce Merda a Student dovedly Urbnka o rok pozdji k soudu do Kladna, kde byl za trestn in spekulace (vekslctv) odsouzen na 4,5 roku do vzen.

- 16 -

Urbnek si vak odsedl jen pr msc a v roce 1984 byl zistajasna a za zhadnch okolnost podmnen proputn na svobodu. Ji Shrben se o nj hned po proputn jako sprvn a oddan kamard postaral, a to i finann. Urbnek se ale rozhodl, e na as zmiz ze zornho pole policist, a radji odjel do Kanady. Shrben tak vlastn pevzal po Urbnkovi dic pozici v cel skupin. Krom Brgera udroval vztahy i s jeho manelkou Vrou Brgerovou a pes svho blzkho ptele Tome Lacinu ml pm kontakty i na majitele obchodu se staroitnostmi a aukn sn v Zpadnm Berln Lothara Senke Graf von Waldsteina. Do Shrbenho skupiny se zapojil tak Duan Samuhel, kter zskval umleck pedmty pmo z Nrodn galerie. lo o natolik dobe fungujc a propracovanou skupinu, e Shrbenho zaali uznvat a brt jako svho rovnocennho partnera dokonce i pracovnci nmeck ambasdy v Praze - Detlev Kraus a pozdji i jeho nstupci Peter Spindler a Albert Koep. Shrben pak ve velkm rozjel obchod s nedostatkovou elektronikou. Do zem pivel z Nmecka barevn televize, radiomagnetofony, videorekordry, videa a magnetofonov kazety. Stejn tak na ernm trhu obchodoval s drahou kosmetikou, sportovnm obleenm, obuv a tak s luxusnm alkoholem. Kdyby il Shrben v kapitalismu, mohl si v Praze rovnou otevt obrovsk pekladit a velkoobchod, kter by mu dnes zvidly vechny nadnrodn hypermarkety. Shrben prodval st zbo vekslkm. A ti je distribuovali po celm eskoslovensku. Mezi nejaktivnj prodejce patili Miroslav Provod a prv Frantiek Mrzek. Shrben jen vjimen platil zahraninm dodavatelm za elektroniku i kosmetiku penzi. Jeho know-how spovalo ve vmnnm obchodu. Jako v dob kamenn. Shrben pevzal zsilky elektroniky a za to zaplatil staroitnostmi nebo drahmi kovy. V naprost vtin pochzelo toto zbo, kter pak vyuil jako sv platidlo, z podvod a vloupaek. Policie pozdji prokzala,

- 17 -

e Shrben jet se svm dvrnm ptelem Tomem Lacinou prodali tmto zpsobem do Nmecka kilogramy istho stbra. Stbrn desky se pitom v tchto letech jako na bcm psu ztrcely z nrodnho podniku Kovohut Pbram. 6 Shrben a spol. vak mli jeden velk problm. Jejich klov kontakt z nmeck ambasdy byl patrn tak pion. Detlev Kraus (narozen 26. kvtna 1943) pracoval na nmeck ambasd v Praze na postu fa ifrovho oddlen v bezpenostn sekci a dil ho pmo velvyslanec. Detlev Kraus byl podle provrky StB pod krycm jmnem Jrgen 1 kdrovm dstojnkem nmeck tajn sluby BND. Sttn bezpenost se proto snaila Shrbenho zskat jako svho oficilnho spolupracovnka, aby mla pehled o Krausovch aktivitch v eskoslovensku. Budu s vmi spolupracovat, ale mm jednu podmnku: nesmte mi zkit cestu v mch obchodnch aktivitch. Zavete nad nimi oi a budete je pehlet, kal Shrben na jedn z prvnch schzek s dstojnkem StB. K njakmu hlubmu vztahu nakonec nedolo. StB zjistila, e Shrben o kontaktech s nimi a tajn dohod ekl svmu nmeckmu pteli Klausi Brgerovi, a tak radji od cel akce upustila. Sttn bezpenost vak Shrbenho nespoutla z o. Shrben toti pracoval jako referent v obchodnm oddlen generlnho editelstv sttnho podniku KD Praha, kde se vyrbl i vojensk materil. Byla obava, aby pes nj neunikaly do ciziny utajovan skutenosti z oblasti speciln vroby, psali v opakovanch provrkch Shrbenho dstojnci StB. Tajn policie nazvala provovn Shrbenho akce Hrb. Shrben ml skuten kvalitn styky na vnitru. Kapitn Hlink najednou zaal Shrbenho lustrovat v evidencch bezpenostnch sloek. Chtl zjistit, kdo a pro na Shrbenm pracuje. Jene StB na to pila a radji cel spis ke Shrbenmu pejmenovala na tajnou akci Brak. A informovala veden policie o podivnch vztazch Hlinka s podsvtm. Shrbenho spis nakonec dostal jet tet kryc nzev Tunel.

- 18 -

Ze vech utajench provrek a sledovaek Sttn bezpenosti vznikl docela plastick obrzek o fungovn Shrbenho skupiny. Proto StB rozjela monstrzn akci, kter v roce 1986 skonila rozbitm celho gangu. Tajn operace dostala kryc nzev Skupina. Pestoe lo o hospodskou kriminalitu, ppad vyetovala tajn policie StB. V kauze toti figurovala ada pracovnk zastupitelskch ad v Praze, na kter se vztahovala podle Vdesk mluvy diplomatick imunita. Navc velk vtina podezelch ech byla vedena v kategorich tajnch spolupracovnk policie nebo pmo Sttn bezpenosti. U Shrbenho existovaly zznamy, e je kandidtem tajn spoluprce s StB, jeho komplic Lacina byl tajnm spolupracovnkem 1. odboru StB a Shrbenho kamard Walter Schreier byl agentem 2. odboru II. sprvy SNB. Shrben byl ale lik. Dky svm kontaktm se o akci Skupina dozvdl a okamit odjel do Jugoslvie spolen s Frantikem Mrzkem. Sttn bezpenost vyhlsila po Shrbenm ptrn a soud na nj vydal zatyka. Shrben si uvdomil, e pituhuje. tyikrt telefonicky konzultoval svou situaci se svmi kamardy. Jednomu dstojnkovi ministerstva vnitra dokonce nabzel 300 tisc korun, kdy mu zajist, e z cel kauzy vyvzne jen s podmnkou nebo s minimlnm postihem. Nic z toho nevylo. Zdrcen Shrben se tak radji sm vrtil. Byl zadren hned na hraninm pechodu v Rusovcch. Byli jsme v Jugoslvii na dovolen. Pro si vybral zrovna m? Nevm. Asi proto, e jsem absolutn bezhonn osoba, ekl pozdji do protokolu Mrzek. Dstojnci StB se tomu jen smli, protoe vdli, co ve skutenosti Mrzek dl a v em podnik. V t chvli ho vak brali jako dobr zdroj informac. A nalhali na nj, aby jim ekl ve, co v o aktivitch Shrbenho. Nechci o tom moc mluvit. Mm strach. Od jednoho svho kamarda - je to svtskej, bydl v Dolnch Poernicch - jsem se dozvdl, e existuje jeden dstojnk SNB nebo kriminlky jmnem Pcha a ten vyzrazuje informace druh stran, tedy lidem, kte jsou polici vyetovan. Ten mj kamard - svtskej - kal, e Pcha je dobrej chlap, e nm dal u nkolikrt takov dobr rady, rozumy. U nko- 19 -

likrt tahal nae znm ze lamastyky. Nebudu vypovdat, protoe nechci vypadat ped znmmi jako bonzk. Mohli by m zabt, ekl Mrzek vyetovatelm. To jet netuil, e klec spadne i na nj. 7 Pi rozkrvn Shrbenho gangu se zjistila takov drobnost. Kdy byl obvinn len skupiny Hrabnek vyslchn, komu prodal indick tky z paovanho zbo, ukzal prstem prv na Mrzka. lo o 400 kus indickch tk. Z dalch vslech Shrbenho a jakhosi Vclava ejky navc vyplynulo, e Mrzek od nich odebral zatkem roku 1986 nejmn 50 magnetofonovch pehrva a 40 magnetofonovch kazet a spoustu dalho zbo. V pondl 25. srpna 1986 si tak kriminlka pijela i pro Mrzka. Kdy jsme pro nj pijeli a dvali mu elzka, kal mi, e bychom mli ihned o jeho zaten informovat nelnka kolnsk hospodsk kriminlky. Jeho jmno neekl. Jen dodal, e ,pro n u hodn udlal', popsal pak nezvyklou situaci major Strnad, vyetovatel ze Sttn bezpenosti. Jene ani dobr znmosti s kolnskou kriminlkou Mrzkovi tentokrte nepomohly. Pi domovn prohldce u nj nali pehrvae, tky i psky a navc jet njak przdn oblky s raztkem ONZ Koln, tedy Okresnho stavu nrodnho zdrav. Hned druh den ho soud vzal do vazby. Mrzek si vzal jako svho advokta JUDr. Miroslava ipovie. dn takov zbo jsem nekupoval. Nemohu si to ani dovolit. Nemm penze. Mm dv dti, manelka je v domcnosti a j si vydlm v prci maximln 4 tisce korun. Zadren jsem omylem. Shrbenho i ejku znm, ale nedoku si vysvtlit, pro o mn kaj nepravdu, kal Mrzek vyetovatelm. Jak dlouho se znte se Shrbenm? zeptal se policista. Se Shrbenm jsem se seznmil asi ped temi lety v Praze. Poteboval jsem njak nhradn dly na mercedes. On mi je sehnal. Zaplatil jsem mu za to tisc korun, snail se Mrzek o vysvtlen. Kdy a jak jste zskal ten mercedes? spustil dal kolo otzek vyetovatel. - 20 -

Zaskoen Mrzek nejdve nevdl, co ct, ale pak si vzpomnl: Mercedes 220 D jsem dostal darem v roce 1980 od obana Nmeck demokratick republiky. Jmenuje se Hans Peter Luppe. Zaplatil jsem za to dn clo ve vi 8 tisc korun. To auto jsem pouval asi ti roky a pak ho prodal panu Kunzovi z Podbrad za 43 tisc korun. Vyetovatel byl neoblomn: Co vm k jmno Morava? A co vechno jste od Shrbenho a ejky odebral? Osobu jmnem Morava vbec neznm. Od Shrbenho jsem dn zbo nekoupil ani ejka mi nic nedal. Jen si vzpomnm, e Shrben za mnou piel asi v beznu 1986 a prosil m, jestli by si u m nemohl nechat tyi krabice. Nevm, co v nich bylo. Druh den si je Shrben odvezl a dal mi za to drek: triko. To jsem pak, piznvm, prodal za 80 korun. Bylo mi velk, tvrdil Mrzek. Mrzku, nelete nm, mme dost pesn informace, e Shrben s ejkou jsou s vmi v dlouhodobm kontaktu a dodvali vm astokrt zbo k prodeji. Vy si tedy vzpomnte jen na jednu nvtvu pana Shrbenho? kal u zvenm hlasem vyetovatel. V dubnu 1986 za mnou piel jet ejka a schoval si u m taky njak krabice. J nevm, co v nich bylo. Shrben si je pak druh den odvezl. kal mi, e to je barva na natrn vlhkho zdiva. Shrben mi nepozorovan stril do kapsy 300 korun. J jsem mu je chtl vrtit, ale on to odmtl. V kvtnu pak za mnou poslal ejku a jet jednoho chlapa, kali jsme mu Knr, aby si u m schovali njak igelitov taky, kal Mrzek. Chlape, dlte si z ns srandu, nebo co? Vy nevte, e Knr je pezdvka pana Moravy? Co jste za to, jak vy kte - za ty schovvaky - od Shrbenho dostal? neudrel se vyetovatel. Prask taxik Ji Morava byl dal vekslk, kter se svm komplicem Novotnm organizoval rozvoz zbo hlavn po Vchodoeskm kraji a v sti Jihomoravskho kraje. J Moravu neznm pod tmto jmnem. J ho znm jako Knra. Za uschovn igelitovch taek, o kterch jsem s myslel, e je m do svho podniku KD, jsem dostal 2 tisce korun. Ale pozdji, kdy jsme spolu byli na dovolen v Jugoslvii, jsem mu tuto stku vrtil. N vztah byl spe ptelsk. J jsem zase Shrbenmu na opltku - 21 -

dval krlky a domc konzervy. Jet si vzpomnm, jak mi Shrben dal ti flaky whisky, hodinky, kalkulaku a jednu dtskou kombinzu, za kterou jsem zaplatil 200 korun, zpovdal se Mrzek. I pro dal zbo, kter u nj policie nala, ml vmluvu: Barevnou televizi a videopehrva Panasonic jsem si koupil v tuzexu na Pankrci. Videokazety mm od jistho Jaroslava z Hloubtna za 170 a 200 korun. Magnetofonov kazety jsem si kupoval postupn od roku 1975 a indick tky mm od ptele pana Dvoka, kter jezd obas z Nmecka k pbuznm do obce Dobr Pole, kde mm rodie, tvrdil. A co ty oblky s raztky ONZ? vytkl u znan nervzn policista. Oblky a papry s raztkem ONZ mi zstaly jet z doby, kdy jsem dlal kontrolora prce neschopnch. V dnm ppad jsem je nijak nezneuil, duoval se Mrzek. Jene Shrben ho v jeho vmluvch pli nepodpoil. 8 V tch krabicch byla kosmetika. Dostval jsem to od Spindlera. Za jednu sadu jsem si pak toval 100 korun. Vozil jsem to i Mrzkovi. Odebral od ns 50 sad kosmetiky a tak make-up. Za to mi dal Mrzek 5 tisc korun. Dle jsem Mrzkovi dodal pehrvae, takov ty walkmany. Toho bylo za 10 tisc korun, vypovdl Shrben. Pr jste si u Mrzka taky nco jen schovval a za to jste mu dval i njakou odmnu? ptali se Shrbenho u vslechu. Ne, to nen pravda. dn odmny jsem mu nedval. Naopak Mrzek mi dval penze za odebran zbo. Coe, digitln hodinky Mrzkovi? Tak to si vbec nepamatuji, ekl Shrben. Policie byla dkladn. Aby Mrzkovi dokzala, e keftoval, podala spoluobany o pomoc, zda si nepamatuj, jak auta nejastji jezdila v posledn dob k Mrzkovi nebo k jeho otci, kde skladoval dal sv zbo. Bylo zjitno, e asto k nim jezdila hlavn auta s tmito poznvacmi znakami: ABA 16-17 a PBB 11-24. Jedno patilo jakmusi Vietnamci z Mlnka a druhm jezd pracovnci podniku zahraninho obchodu Tuzex, pe se ve zprv policie.

- 22 -

Jen v jednom zachycenm obchod, na kter policie tehdy pila, se toilo neuvitelnch 395 tisc korun. Na tu dobu to byly obrovsk penze. Shrben odebral od Petera Spindlera z nmeck ambasdy 15 radiomagnetofon Sharp, 50 tlatkovch telefon, 500 pehrva Walkman, 400 sad kosmetiky, 200 kus dnovch kalhot, 200 metr rifloviny a 1 600 kus tk. To ve pi kurzu 12,5 koruny za 1 marku vylo na 395 tisc korun. V jnu 1986 byl Mrzek obalovn za trestn in spekulace. Soudn znalec vypotal, e za pehrvae, tky a kazety jde o kodu za 18 tisc korun. Mrzek byl ve vazb dva msce: od 25. srpna 1986 do 23. jna 1986. Zpotku si stoval na svj zdravotn stav. Sonografick vyeten vak ukzalo, e je zcela zdrv. lunkov cesty a slinivka bin jsou v podku. Obraz na jtrech pipomn steatzu ili ztukovatn. Pacient m trvale zajitnou stravu, uv lky a hospitalizace nen nutn. Je schopn vkonu vazby, zhodnotila Mrzkv stav doktorka Dagmar Mazancov. Kdy nevyel zdravotn stav, zkouel Mrzek svj oblben trik - bt zadobe s policisty. V z ve vazb zaal mluvit a u se nebl dnho prskae Pchy, ani e ho parci zabij. Shrben m styk na njakho Horsta, sbratele obraz. kal mi, e kdybych vdl o njakm starm obrazu, abych mu to ekl. e by ho pak prodal prv tomu Horstovi, protoe je nesmrn bohat. Znal se s adou dalch oban z Nmecka. Jmna ale neznm, zaal prskat Mrzek a pokraoval: V dubnu za mnou skuten do eskho Brodu pijel ejka, kterho poslal Shrben. Za sluby, kter jsem jim odvdl, mi Shrben dal 6 tisc korun a jet njak drobnosti, jako whisky, vkaky, cigarety, kalkulaku, digitln hodinky, teplkovou soupravu Puma a kvu. J jsem na opltku Shrbenmu dval krlky, kachny a konzervy ze zabijaek. Shrben se u m stavoval tm vdy, kdy byl v nedalekch Podbradech na veei. Pokad ml u sebe jinou mladou enu, tak asi dvacetiletou. Jo, a kdy jsme byli v t Jugoslvii, nenechal se Mrzek zastavit, tak nkolikrt volal do Prahy a konzultoval tu svou situaci s - 23 -

njakmi pracovnky ministerstva vnitra. Myslm, e ten jeden se jmenoval major Lisa nebo Lica. Ml vznamn kontakty i s njakm pracovnkem V KS Hamanem, s lovkem z prask kriminlky, njakm Krejm. Shrben mi kal, e m znm vysoce postaven policisty z Inspekce ministra vnitra, teba njakho Hlnu nebo Hlinka. Nevm pesn jeho jmno. kal dokonce, e zn i samotnho ministra vnitra, a proto se mu neme nic stt. Shrben se jednou dokonce vytahoval, e me jezdit opil autem, protoe m njakou zvltn prkazku, kter mu to umouje. Kriminalist si Mrzkovu zpov peliv zapisovali. Byly to dleit detaily, kter jet neznali a kter mohly odkrt dal, dosud nepoznanou st Shrbenho aktivit. Znte dal kontakty Shrbenho? zeptali se klidn, jako by Mrzka chlcholili, e tm bude ve vyeeno. Do t Jugoslvie za nmi pijel Boris Moravec autem Fiat Uno. Myslm, e pijel Shrbenho varovat ped tm, co se na nj v Praze chyst. Velmi dobrm znmm Shrbenho je Duan Samohyl. Je to pr odbornk na brilianty. On sm vlastn nkolik drahch perk a vzcn obrazy. dajn shn obrazy i pro Karla Gotta. S Gottem ml bt Samohyl i na dovolen v Jugoslvii. Shrben obchoduje i s historickmi mincemi a prodv je njakmu sbrateli do nmeckho Pasova. Dleitou osobou je tak Voavka. To je taxik a keftsman pes brle a rifle. Jezd zsadn ve volze. Zbo pebr v valech od jistho Vladimra Rouky z jezdu nad Lesy. Zbo jim voz njakej idi autobusu. Hodn toho zbo ale pochz od Miroslava Provoda z Jevan. Nahrvac studio, kter pat v Jevanech Gottovi, stavl Provod. Dky nmu je ale studio vyuvan i k vrob falz magnetofonovch kazet a gramofonovch desek. Shrben se na falzech tak podl a m z toho zisk. O Provodovi kal, e je hodn bohat, protoe je prv prav ruka Karla Gotta. Provod pro Shrbenho shn speciln zlat dukty, kter pak Shrben prodv do Nmecka njakmu bohi. Ten je pr odebr jen od Shrbenho, ktermu dvuje. Chce jen zlat mince, ne stbrn. Shrben mi tak vyprvl o njakm Urbnkovi. kal, e je pr nejbohat z cel Prahy. kal, e Urbnek byl zaven, ale e se z toho vykoupil. - 24 -

Mrzek najednou nael ztracenou pam. Ctil, e by ho to mohlo zachrnit. Tak moc se chtl dostat z basy ven, e udval, jak to jen lo a co se dalo. Hlavn ten Hlink z Inspekce ministra vnitra, to je znm Shrbenho. Hlink je lovk, kter Shrbenmu hodn pomhal z prser. A poznamenejte si jmno Kreja. Ten je z kriminlky z Prahy 1. Ten tahal Shrbenho a jeho znm z bryndy za penze. Shrben mi jednou kal: 5 tisc korun platku pro Kreju, to nejsou dn penze. Shrben m gar na sdliti na ernm Most na Praze 9. Skladuje tam ernoty. M tak dva byty v blicch, jeden pro rodinu a druh pro dmsk nvtvy. Jo, a jet jsem si vzpomnl, e Shrben telefonoval z t Jugoslvie njak Helen Topinkov, zubace, ekl Mrzek a vyetovatel se na sebe podvali, mrkli a Mrzka poplcali po zdech. Uvidme, co se d dlat. J myslm, e to s vmi dopadne dobe, ekl jeden z nich. Za pr dn byl Mrzek proputn z vazby. Jet ne dolo na soud, vydali si policist posudek na Mrzka z msta pracovit, z prask poboky seneckho podniku pidruen vroby. Mrzek pracuje na tomto stedisku od jeho vzniku, tedy od ervence 1985. Pracovn morlku m dobrou. Do prce jezd mercedesem. Mrzek m dlat zsobovae, ale spe bych to charakterizoval tak, e je dlnk, dl to, co je teba. Mrzek jezdil teba na Slovensko do Sence pro vplaty a vozil je do Prahy. Je ale pravda, e te na jae 1986 v prci moc nebyl. Ml raz z fotbalu, pr pochrouman menisek, sdlil policistm Ji Pospil, stavebn mistr ze seneckho podniku. V ervenci 1987 byl Mrzek odsouzen za trestn in spekulace. Ml jt do vzen na 16 msc, ale soudce mu dal nakonec tletou podmnku. Mrzek byl spokojen a prokurtor, kter se nejdve odvolal a dal tvrd trest, si to na posledn chvli ped veejnm zasednm rozmyslel a odvoln sthl. Mrzek ml kontakty vude. Na krajsk prokuratue pracoval JUDr. Such, kter pochzel z eskho Brodu.

- 25 -

9 Mrzek dky sv hovornosti dopadl ze vech pozatkanch lid nejlpe. Miroslav Provod, o nm se Mrzek taky rozpovdal, dostal ti roky natvrdo. Shrben, by se to snail oddalovat, byl nakonec tak odsouzen a dostal dokonce est let nepodmnn. Z vzen Hemanice u ern obchody dit nemohl. Provod je o dva roky star ne Mrzek a taky zaal s vekslctvm o nco dve. Vedle Urbnka, Shrbenho a Mrzka patil k dalm klovm aktrm tehdejho dn. Otec Provoda byl dlouhou dobu pedsedou fanklubu zpvka Karla Gotta, a tak ml Provod mlad otevenou cestu zejmna k umlcm. Stkal se s Ladislavem taidlem, Petrem Jandou nebo Helenou Vondrkovou, ale tak s tehdy velmi vlivnmi lidmi z umleck agentury Pragokoncert. Provod se stal v roce 1985 sprvcem jevansk vily Karla Gotta a pozdji ml dokonce prvo disponovat s jeho penzi. Zatmco Shrben byl specialista na Nmecko, Provod ml exkluzivitu na Rakousko. Provod se stkal s rakouskm obanem polsk nrodnosti Hannesem Moserem. To byl jeho dodavatel nedostatkovho zbo. Moser pouval pezdvky: nechal si kat Janusz, Jaczek nebo pan Kowalski. Moser s Provodem vymysleli pomrn neobvyklou cestu pro nelegln dovoz zbo z Rakouska. Vyuvali pro to vchodonmeck prvod z lkov sti mezinrodnho rychlku Vindobona. Provod za to na opltku hlavn za dodanou elektroniku - poslal do Rakouska pes Vindobonu zlato a stbro. Tmto ileglnm kanlem se propaovalo z republiky celkem 600 kilogram stbra. Organizovan zloin ml u v dob komunismu dsledn rozdlen sfry vlivu. Zatmco Shrben spolu se svm komplicem Tomem Lacinou dodval zbo dealerm v Praze a ve Stedoeskm kraji, druh siln skupina kolem Miroslava Provoda a Zdeka Voavky obhospodaovala Jihoesk a Zpadoesk kraj. Skupina veden Ivanem Novotnm a Jim Moravou zskala glejt pro distribuci zbo ve Vchodoeskm kraji a na jin Moravu. Relativn samostatnou skupinu tvoili i vekslci kolem Miroslava Zaorala a Vladimra Matchy, kter operovala na zbvajcm

- 26 -

zem Prahy a trochu i v severnch echch. Zbo tto skupin dodvali pracovnci stedoamerickch ambasd v Praze. Zaoral se narodil v prosinci 1954. Zanal na ulici jako obyejn vekslk. Podle policie dil a organizoval velmi vkonn skupinky, kter se zamovaly na prostituci a vloupaky. Jet ne stail Zaoral zskat vsadn postaven v cel hierarchii zloinu, dostal se v roce 1979 do malru. V Nmeck demokratick republice byl tehdy zadren kvli tomu, e se odtamtud snail propaovat zlat perky. Zaorala pak nmeck policie pedala do Prahy. Ve vazb vak Zaoral zaal odkazovat na svou dlouholetou a dajn tajnou spoluprci s praskou kriminlkou. Nepaoval jsem ty perky pro sv obohacen. Byla to tajn akce policie. J s n spolupracuji. Dostal jsem to za kol, tvrdil Zaoral. U soudu se za nho skuten policie postavila. Konkrtn Vladimr Brabec, kter foval cel prask kriminlce. Zaoral jet oznail za svho dcho dstojnka i Brabcova nstupce - Kneborta. Jene pro operaci perky z NDR" neexistovaly dn zznamy, dn oficiln schvlen koly, a tak inspekce zaala provovat i Brabce. Ten byl pak ze slueb policie radji proputn. Zaoral strvil ve vzen tm tyi roky. Pes sv dobr kontakty dokonce doshl toho, e cel kauza byla za zhadnch okolnost pehodnocena v jeho prospch. Zaoral pak zskal od sttu i odkodnn ve vi 200 tisc korun. ist Zaoral se tak mohl naplno vnovat tomu, co uml - obchodoval s walkmany, televizemi, videorekordry a kosmetikou. A za pr msc zskal dominantn postaven na trhu, samozejm vedle Shrbenho a Provoda. Zaoral byl specialista na stedoamerick stty. V Praze ml pod palcem kostarickou ambasdu. Nejdve tu spolupracoval s jistm Muozem, ale pak obchodoval zejmna s Lymanem Zamorou. To u byla docela vysok ajba. Sttn bezpenost Zamoru sledovala, protoe ml kontakty s rezidentem kubnsk rozvdky. Kdy v roce 1986 zaala velk policejn akce Skupina, Zaoral se o n vas dozvdl. Ukrval se na neznmm mst. Policie po nm vyhlsila ptrn. V lednu 1987 ho zadreli ped hranicemi v diplo-

- 27 -

matickm voze Kostarick republiky, jak chtl plchnout do zpadnho Nmecka. I Zaoral byl nakonec odsouzen. Ve vzen si odsedl ti roky. Duchovn otec vekslck generace Jan Urbnek tuil, e me pijt ada i na nj. V lednu 1987 zaal nalhat na vechny sv znm ve vysokch politickch kruzch, aby mu dovolili vycestovat do Kanady. Pestoe mu to oficiln nechtl nikdo dovolit, nakonec mu pomohl tehdej nelnk Hlavn sprvy SNB pro Prahu a Stedoesk kraj generl Bohumil Carda. Po jeho intervenci Urbnek povolen vycestovat nakonec dostal. Urbnek odjel do Kanady 20. nora 1987 a jen o vlsek tak unikl vyetovn, kter se na nj valilo. Z vpovd obvinnch Shrbenho a Mrzka vyplvalo, e i on je zsoboval atraktivnm zbom. Po rozpren pekupnickho gangu a pot, co nkte hlavouni tto mafie skonili ve vzen, se s vekslck chobotnice otsla v zkladech. Ale v dnm ppad to neznamenalo jej konec. Vdy Vindobona jezd do Rakouska dle a stejn tak pracovnci zastupitelskch ad, kte byli s eskou mafi ve styku, maj diplomatickou imunitu. Po zatench fech tak pevzali dc roli jejich podzen. Provodovu s zsoboval Voavka. Tedy dokud zase nezaveli Voavku. Na nho dolo o dva roky pozdji. Voavka skonil v klepetech pi nov bezpenostn akci Pavuina. A tak to lo pod dokola. Jen co policie ustihla jedno chapadlko rozvtven mafie, u se narodilo nov. Jedin, kdo svou pozici v hierarchii organizovanho zloinu neustle upevoval, byl Frantiek Mrzek. 10 Kdy Mrzek opustil v jnu 1986 vazebn vznici, velmi dobe si uvdomoval, e se pohybuje na tenkm led a e se me zanedlouho stt to sam. Tedy e me zase skonit ve vzen. Bylo mu jasn, e v osmadvaceti letech ivot nekon a e te, kdy je na svobod a ostatn fov v base, mus chytit anci za sprvn konec.

- 28 -

Ze veho nejdve si poteboval zajistit bezpenost, daleko silnj ochranu ped ppadnm vyetovnm StB nebo jinch sloek policie. Nejlep cesta je s nimi tajn spolupracovat. Mrzek to zkusil nejdve nezvazn, jako e bude dvat bezpenostnm slokm sttu zajmav tipy. V Praze m kontaktoval njak Jugoslvec. Nabzel mi, e se mu stt organiztorem st dealer pro prodej tvrdch drog. Pedal mi i vzorek drogy, ekl Mrzek pr tdn po proputn z vazby policii. A pedal jim zataven mikrotenov balek, ve kterm byl nahndl prek. Vil asi 0,5 gramu. M to bt heroin. Jestli chcete, mete po tom jt, sdlil Mrzek. Expertiza kriminalistickho stavu skuten potvrdila, e jde o derivt morfinu, tedy heroin. Z pms a barvy bylo stanoveno, e droga pochz z tzv. turecko-jugoslvsk pepravn cesty. Zskan poznatky byly okamit pedny pracovnkm Federln sprvy VB, zapsali do svho hodnocen policejn komisai. Mrzek se sice zaradoval, e se policajti chytli a e mu budou vdn, jene po nkolika tdnech se ukzalo, e sek s heroinem byl v Praze u dlouho a e nelo o njak aktuln tip. Mrzek si prost sek s heroinem vydoloval z njakho svho archivu a snail se vzbudit dojem, e se v Praze chyst nov heroinov operace. Bylo zjitno, e Mrzkv poznatek byl vyhodnocen jako neserizn, a tak s nm nebylo dle pracovno, pe se v zznamu o ukonen akce. Po heroinovm nezdaru se Mrzek obrtil na svho starho znmho, kolnskho policistu Josefa Hroudu. Mrzek ho podal o ochranu. A Hrouda vymyslel jednoduch pln. Zaeviduji t jako svho tajnho spolupracovnka. Dky tomu bude blokovn a nikdo dal si na tob, i kdyby chtl, nebude moct nic vzt. Tedy kdy neprovede j velkou lumprnu, ekl Hrouda. A jak to cel udl? Co bude jako obsahem na tajn spoluprce? zeptal se Mrzek. V tom ml Hrouda u jasno: Napu, e sledujeme ppad rozkrdn velkoobchodnho skladu v Liblicch, co je samozejm socialistick majetek. Vm, e se to tam dje, e se tam vytvej neevidovan pebytky a e se tam zkresluj inventury pomoc etnch - 29 -

machinac. Abychom to rozkryli, tak na to pece potebujeme agenta. Nebo ne? Mrzek se usml. Znal Hroudu u adu let. Vdl, e je na nho spoleh. A jak se budu jmenovat? Jak mi d kryc jmno? vtipkoval evidentn spokojen Mrzek. Hrouda chvli pemlel. Vypadal vn, ale pak se rozesml a ekl: Protoe ses do toho sm tak vedral, bude se jmenovat VEDRAL. 12. nora 1987 zaloil Hrouda na hospodsk kriminlce v Koln psn tajn spis. Byl to osobn svazek spolupracovnka s registranm slem B-5246. Na koilce tajnho spisu byly ti daje: Kryc jmno: VEDRAL. Oznaen linie: 228a. A druh spoluprce AGENT. V nvrhu na zskn tajnho spolupracovnka Hrouda popsal ern kefty ve velkoskladu Liblice a uvedl: Jeliko v danm ppad se jedn o skrytou a velice zvanou trestnou innost a uveden sklad nen v agenturnm sledovn, bylo nutn zskat do uvedenho ppadu tajnho spolupracovnka, kter m nleitou mstn znalost jednak osob a jednak chodu skladu. Pro odhalen shora uveden trestn innosti byl zskn: Frantiek Mrzek, narozen 1. 2.1958, bytem esk Brod, Na Kemnku . p. 1298. Bezpartijn. Hrouda tak musel sv rozhodnut nleit odvodnit. Kdy dval dohromady pr dk k tomu, pro zverboval zrovna Mrzka, shnul si na dno svch mylenkovch a fantazijnch sil. Jestli to nkdy etl Mrzek, musel bt na Hroudu pyn. Za takov hodnocen se v dnm ppad nemusel stydt. Mohl by si ho klidn vystavit do vitrnky. Jmenovan spolupracuje s orgnem hospodsk kriminlky ji od roku 1984 jako dvrnk kriminln sluby. Tedy po strnce spolehlivosti je nleit proven pi plnn drobnch kol, kter vdy plnil odpovdn a spolehliv bez nznaku dekonspirace, napsal Hrouda a ve sv d na Mrzka pokraoval dalmi nemn senzanmi bajkami: Dle je vhodou, e oblast eskobrodsk nleit zn, rovn je ve styku se zamstnanci Velkoobchodu Liblice, a to v dosti dvrnm. Jeho informace z provozu skladu jsou hodnovrn a - 30 -

pravdiv. On sm je ochoten maximln pomoci pi odhalen zvan trestn innosti v uvedenm skladu. Jinak m jmenovan schopnost rozpoznat trestnou innost a pi vhodnm zen operativnm pracovnkem bude jeho spoluprce pro operativn innost pnosem. S naverbovnm Mrzka alias Vedrala souhlasil i Hroudv nadzen, nelnk hospodsk kriminlky Vladimr pulk. Mrzek musel zvazek spoluprce podepsat osobn na editelstv kolnsk policie. Mrzek bude pozvn na okresn sprvu SNB Koln pod legendou dopravnho pestupku. V kanceli nelnka pak vzac akt podepe, napsal do svch zznam Hrouda. Jestli se kolnsk kriminlce podailo rozkrt ernoty v liblickm velkoobchodu, nen jasn. Jist vak je, e svazek Vedral byl po osmi mscch, tedy 13. jna 1988, skartovn. V protokolu o skartaci se zachovala zmnka, e bylo zlikvidovno 18 strnek agenturnch zprv od Vedrala, protoe zprvy byly pro dal pouit neeln. Posledn zznam, kter je ve spise dostupn, se tk tiscikorunov odmny pro Mrzka. Dva msce po skartaci, 6. prosince, podepsal Vedral potvrzen, e od nadporuka Hroudy pevzal v ptomnosti kapitna pulka finann odmnu ve vi jednoho tisce korun. Aby si svou bezpenost pojistil, nechal si Mrzek v dubnu 1987 vystavit potvrzen, e je invalidn dchodce, samozejm za platek. Ve svch devtadvaceti letech. 11 V roce 1988 se z Mrzka stv u velmi vlivn vekslk. Krom valut, bon, magnetk, aut a byt se pustil i do absolutn nejvnosnjho byznysu - do neleglnho obchodu se vdskou ulou. Zn to hezky - vdsk ula. lovk by si mohl myslet, e se z Mrzka stv ven odbornk na stavebnictv. Jene ve skutenosti se pod Mrzkovou taktovkou vykrdaly v echch idovsk hbitovy a nhrobky z velmi cenn vdsk uly se pak lifrovaly za hranice. lo o dokonal byznys, na kterm se podleli i vysoce postaven funkcioni KS a ministerstva kultury, ale tak sami inovnci idovsk nboensk obce.

- 31 -

Mrzek se kamardil s jakmsi Vclavem Hausdorfem. Byl to sice jen kamenk, ale jeho firma dvala Mrzkovi neobyejn monosti. Mrzek se u nho naoko nechal zamstnat jako nkup a spustil svj divok pln. Se svm kolnskm policistou Josefem Hroudou se nejdve sptelili s pracovnkem veobecnho oddlen V KS Antonnem Hejtkem. Toho znal dobe Hrouda, a tak to nebyl pli velk problm. A prostednictvm Hejtka se pak Mrzek dostal i na inspektora ministerstva kultury Jiho Solila, kter dve pracoval v oddlen pamtek tho ministerstva. A jet pedtm byl Solil dokonce zamstnancem kdrovho odboru ministerstva hutnictv, strojrenstv a energetiky. Oba pnov byli sta harcovnci se skvlmi kontakty. Solil se narodil v roce 1934 a Hejtk byl jen o rok mlad. Ale to byla jen jedna sfra vlivu. Mrzek se musel dt dohromady jet s pedstaviteli idovsk nboensk obce. Podle policejnch svodek se asto schzel s pedsedou Rady idovskch nboenskch obc Bohumilem Hellerem, s mstopedsedou idovsk nboensk obce Jurajem Slnskm, stednm tajemnkem obce Frantikem Krausem a tak s pedsedou synagoglnho sboru v Teplicch Chaimem Kleinem. Mrzek s pomoc vech tchto lid dokzal zadit, e ministerstvo kultury vyalo nkter idovsk hbitovy z kulturnho fondu a odepsalo je k likvidaci. A to pak nastoupila Mrzkova eta. Nhrobn kameny ze vdsk uly se prodvaly vhradn drobnmu podnikateli Vclavu Hausdorfovi, kter ml povolen ke kamenick prci od Obvodnho nrodnho vboru v Praze 4. lovk, kter tyto lukrativn zakzky Hausdorfovi pihrval, nebyl nikdo jin ne Mrzek - oficiln veden u Hausdorfa jako nkup. Hausdorf kameny nakupoval samozejm za nejni monou odhadn cenu. A pedstavitel idovsk nboensk obce za to dostvali od Mrzka zajmav vimn. V tehdej policejn hantrce se jejich ponn popisovalo takto: Jmenovan (Klein, Heller, Kraus a Slnsk) zajiovali pro Mrzka za platu odprodej nhrobnch kamen ze idovskch hbitov, kter slou ke spekulativnm elm. Mrzkova skupina takto vyrabovala idovsk hbitovy v Koln, v Teplicch, v Chrudimi a adu dalch ve Stedoeskm a Zpadoeskm kraji. - 32 -

Hausdorf pak na pokyn Mrzka prodval ulu prostednictvm firmy Pragent do ciziny - zejmna do Rakouska a zpadnho Nmecka. Sm Hausdorf jezdil do Nmecka a v Rakousku zajioval odbratele vdsk uly Mrzkv spolupracovnk Jan Gottvald, nkdej f Mototechny v Buovicch. S nm Mrzek zanal v obchodech s auty. Pragent byl podnik zahraninho obchodu, v nm bylo i oddlen pro zprostedkovn oprav a drby idovskch hbitov. Toto oddlen sdlilo v Praze 5 v ulici Eliky Pekov slo 10. Mrzek tu ml spolupracovnka - jakhosi Bedicha Martince, kter byl dve zahraninm zpravodajem eskoslovenskho rozhlasu a televize. Toto oddlen firmy Pragent mlo dky zvltnmu povolen ministerstva kultury monost otevt si valutov konto. Mlo slouit hlavn k financovn jejich oficilnho posln, tedy k oprav idovskch hbitov, ale podle zjitn policie i k neleglnmu obchodu se vdskou ulou. Na keftech s idovskmi nhrobky nezvisle na policejnm vyetovn pracovala i tajn policie StB. Krom dmyslnho systmu s vyntm hbitova z kulturnho fondu existoval jet jeden zpsob, jak tit vdskou ulu. V srpnu 1988 se na Sttn bezpenost obrtila lenka idovsk nboensk obce Eva Sldkov a oznmila jim, e na idovskm hbitov v Praze na ikov se rozkrdaj nhrobn kameny. Policie dala akci kryc nzev OLIN a zjistila, e mstopedseda idovsk obce Juraj Slnsk neml pli velk zjem devastovn hbitova zastavit. Kdy ho na rozkrdn Sldkov upozornila, Slnsk vydal k ochran hbitova jen formln opaten. Po nazen revizi se pilo na to, e jen na ikov nkdo ukradl u 59 nhrobnch kamen. 12 Mrzek zaal t na vysok noze. Auta mnil jako ponoky a na to, e byl invalidn dchodce, mrhal penzi jako milion Donald Trump. Myslel si, e se mu neme nic stt, kdy m tak vlivn ptele, ale jak u to tak bv, lidsk zvist je vemocn. Mrzka zaali ud-

- 33 -

vat obyejn lid: spoluoban z eskho Brodu, ale i jeho ptel a neptel z praskho podsvt. A psali anonymy a nebylo jich mlo. Mrzek dv penze pslunkm Okresn policejn sprvy v Koln. Penze pochzej z trestn innosti a policisty si tak kupuje pro svou ochranu, stlo v jednom udn. A 22. z 1988 dostala policie teba tento informativn lstek: Mrzek keftuje s auty. Stle za nm jezd pan Hrouda a dal policista pulk. K jeho domu nejastji jezd vz Avia s poznvac znakou KO 59-59 a iguli kombi, ale tak kodovka se znakou PHE 27-48. Avie piveze Mrzkovi krabice, ty Mrzek slo ve sv gari a za tden je zase odveze. Mrzek keftuje s pornokazetami. Doma je kopruje a pak je prodv za 500 korun. M i videokameru. Jezd za nm dva Vietnamci a jeden prodava ze samoobsluhy z Kostelce. 14. listopadu 1988 dostala policie dal pomrn konkrtn udn: Franta Mrzek dal pes sv kmoe zavt Vlu Melingera bvalho esenbka - za to, e mu chodil za enou. To bylo v dob, kdy byl Mrzek ve vazb. Mrzek je kpo pes sprosrny. M na videokazetch i jak ensk na sebe pipout kon, hada a opice. No hrza. Zbohatl na tom tak, e m dva barky, auta z ciziny a moc penz. A to jen dky tomu, e udv na SNB do Kolna, a navc s nm policajti z Kolna jedou v ernch keftech. Nkter anonymy poukzaly i na styky s Hausdorfem a na obchody se ulou. Vclav Hausdorf byl sice jen kamenk, ale Sttn bezpenost ho podezvala ze styk s nmeckou tajnou slubou BfV. Hausdorfovi bylo v roce 1989 tyicet let. Pracoval v podniku Montovan stavby Praha a pak dlal hldae. Pochzel z obce Nov Jirny, ale u lta bydlel se svou enou v Praze na Spoilov. Vychodil sice jen zkladn kolu, ale ml buky na podnikn. V tom mu mon tak pomohli jeho pbuzn. Jeho bratr Frantiek, invalidn dchodce, dve pracoval jako kamenk v podniku Pbramsk prmysl kamene. A ten prav podnikatelsk dar patrn pochytil a dky rodin sv eny Dagmar. Pochzela toti z Chebu a pbuzn mla v Nmecku. Samozejm v zpadnm. Jej teta Gisela Schmidt opustila Luby u Chebu, kde se narodila, u po vysdlen v roce 1946. A usadila se v Kalsterbachu. Jej strc - 34 -

Karel Heller se z eskoslovenska vysthoval v roce 1966. Hausdorf za nimi asto jezdil. A pi t pleitosti obas nco pivezl a prodal, nebo naopak. Sttn bezpenost ho poprv zanesla do svch zznam, kdy chtl vyvzt do Nmecka hokejovou vstroj a pt loveckch puek. Zbo hodlal propaovat v autobuse SAD, ale netuil, e idi z Dolnch Chabr, s nm se na cel akci domlouval, byl tajn spolupracovnk Bezpenosti. StB tak zjistila, e Hausdorfovm kontaktem v Nmecku je jist Josef Balk. Ten se ml idii autobusu pedstavit na jednom parkoviti v Nmecku jako Karl Heinz, co mlo bt heslo, e mu me zbo vydat. Zptky ml Hausdorfovi pivzt od Blka pota. Hausdorf a Mrzek si mohli na jednom obchodnm ppadu vydlat na tu dobu horentn sumu 100 tisc korun. V roce 1989 teba koupili od Pohebn sluby jednu velkou hrobku z ern uly za 40 tisc korun a po jistch pravch ji dokzali prodat do ciziny za 140 tisc korun. Z Olanskch hbitov dostali dky benevolentnosti nmstka Pohebn sluby Jaroslava ikuly i hrobku s cennou sochou od akademickho sochae Suchardy. Krom vdsk uly Hausdorf dokzal dobe zobchodovat i auta. V Dsseldorfu spolupracoval s ipernm majitelem autovrakovit, eskoslovenskm emigrantem Vclavem Havelkou. Sm Hausdorf pouval dva mercedesy. Jednou sedl do stbrnho meka a podruh se povozil v medvdovi se zelenou metalzou. Jeho ena pouvala edho. Na Hausdorfa zaloila StB spis s nzvem Organizace. Mla toti podezen, e lid, s nimi se v Nmecku stk, jsou agenti nebo dstojnci tajn sluby BfV. Hausdorf psob jako sbra informac pro BfV, ekl Sttn bezpenosti jeden z Nmc, Hans Joachim Kulbartsche. Hausdorf ml kamenickou dlnu na dvoe u rodi v Novch Jirnech v okrese Praha-vchod. Na dvoe ml stavebn buku, kter slouila jako kancel. Snail se chovat nenpadn, chodil dokonce sm od sebe na okresn nrodn vbor a radil se tam, jak m sprvn vst etnictv, aby neml dn problmy. A pro tak ne. Vechny ern penze ml uloen na tech v Nmecku - na osmiprocentn rok. - 35 -

Sttn bezpenost pi kontrole jeho majetkovch pomr zjistila, e dostv od sv tety Gisely Schmidt finann dary. Kvli tomu si tak podal o oteven devizovho tu u ivnostensk banky. V dubnu 1985 mu tam pilo 10 tisc marek. Stt mu povolil, aby st penz pevedl na tuzexov konto. A to byla vstupenka mezi prask vekslky a k Frantiku Mrzkovi. 13 V kvtnu 1989 policie zaala odposlouchvat st Mrzkova gangu. Dky odposlechm mla dokonal pehled o kontaktech Mrzka a jeho aktivitch. 15. kvtna volal Mrzkovi f kolnsk hospodsk kriminlky Vladimr pulk. A ejhle! Vbec nejde o debatu mezi policistou a zloincem, ale o rozhovor dvou komplic. Tak co, jak to vypad? zeptal se pulk. Jo jo, ale tamten, v, koho myslm, tak ten se vrt a ve stedu. Mus mt nco v ruce. Jinak je to v prdeli, ekl Mrzek. Za chvli volal Mrzkovi pracovnk z V KS Antonn Hejtk. Hele, nco u m m od Gottvalda. Kdy si pro to pijede? ptal se Hejtk. Ztra jsem tam. Se v prci? ekl stroze Mrzek. Ne, ale zavolej na slo: 312 316." To je do bytu? A jak je volaka? No pece z Prahy. Ale podvej, kdy pijde ztra v 9.30, tak m najde v hospod U komunisty. Hejtk to ml blzko - hospoda U komunisty se kalo putyce, kter byla pmo naproti V KS. O ti dny pozdji, tedy 18. kvtna, zachytil zvltn policejn tm hovor Mrzka s inspektorem ministerstva kultury Jim Solilem. Jirko, prosm t, Hejtk je cel dopoledne pry s tou blondnkou, jak jsi mi o n kal. Kdo v, kde jsou, ekl Mrzek. No jo, Hejas. Ale na stedu ve plat a bylo by dobe njakm zpsobem se s Hejtkem dohodnout, kdy se s tma idama sejdeme. To je kvli tob, zdraznil Solil a policist si tento odposlech peloili jasn: jde jim o dohody s idovskou nboenskou obc ohledn hrobek a uly.

- 36 -

V t dob zaal mt Mrzkv nejvt kamard z kolnsk kriminlky Josef Hrouda vn problmy. Inspekce ministra vnitra ho zaala vyetovat kvli podezen ze zneuit pravomoci veejnho initele. Konen na nj dolo za to, e jel spolu s Mrzkem v mnoha melinch a e nadroval pi vyetovn jeho kumpnm. Vyetovn dvou dstojnk z kolnsk kriminlky - Hroudy a jeho nadzenho pulka - vyvolalo velk zjem i u piek tehdejho veden vnitra. Zprvu o nich si v roce 1989 nechal zpracovat a poslat i prvn nmstek ministra generl Karel Novk. Vladimr pulk a Josef Hrouda maj pijmat platky. Mli zajiovat trestn zen proti nepohodlnm osobm, jako napklad proti bvalmu pslunkovi SNB Vladimru Melingerovi. Hrouda je zce spojen s Frantikem Mrzkem, kter je podezel z trestnho inu spekulace. Rovn je upozorovno na majetkov pomry Frantika Mrzka, kter jen za rok 1987 ml zakoupit vilu za 750 tisc korun a zahranin vozidlo za 200 tisc korun, piem se jedn o invalidnho dchodce. Nadporuk Hrouda je zasvcen do machinac s pomnky, do devizov trestn innosti a do spekulac s automobily pchanch Frantikem Mrzkem. Ve uveden informace povaujeme za velmi zvan, napsal nmstku Novkovi nelnk Hlavn sprvy SNB pro Prahu a Stedoesk kraj generl Bohumil Carda. Na pulka a Hroudu tak byla nasazena Inspekce ministra vnitra. Mm problm. Jdou po mn a po Vlovi. A tvrd, svil se na jae 1989 Hrouda Mrzkovi. S tm musme nco udlat. Zkusm se poptat u svch znmch, slbil Mrzek. Oba si tak nyn role vymnili. Mrzek tentokrt zaizoval ochranu Hroudovi. A spojil se s nejvymi ajbami, se Solilem a Hejtkem, a dal je, aby Hroudovi pomohli z bryndy. 19. kvtna 1989 pak Mrzek volal Hroudovi a ekl mu: Tak jsem mluvil s jednm i druhm. Jirka Solil je nasranej, e jsi ml zavolat... Ale ten druh (Hejtk) kal, e to bude v pohod, e je to perfektn. Jo, ale abych nezapomnl, ztra mus stt v jednu hodinu naproti Kotv, jak jsou kasrna. Tonda (Hejtk) tam na tebe bude ekat. Dove ho k Soudkm. Chce to objednat dobr obd a chce to - 37 -

dobr cinzano a pak ho hod k tomu, no v ke komu, a pak bys jel svtem a on by to pak zadil. Hrouda poslun souhlasil, jako by ani nebyl dc dstojnk agenta Mrzka. Hejtkova a Solilova pomoc zabrala. Alespo na as. O msc pozdji si to Hrouda pochvaloval. Franto, tak si pedstav, dneska byli vichni perfektn. Ta prvn vc je pln na jedniku, to druh sthn zastavili hned a to dal pjde do kopru, sdlil Hrouda naden Mrzkovi do telefonu 8. ervna 1989. Hrouda tm kal, e vechny trestn vci, kter proti nmu byly, skon patrn dky intervenci Solila a Hejtka pod kobercem. Mrzek ale u v t dob ctil, e je sledovn. Jinak, dneska za mnou zase krouili, ekl Mrzek. A Hrouda natvan odvtil: Zase? No jo, tyi kusy za mnou jezdily. Voni si snad mysl, e spolu nkam pjdeme? Ale Mrzka to nechalo klidnm: Jezdili za mnou, tak jsem je povodil. A Hrouda pochopil, e je nutn urit novou taktiku spolench setkn: Tak se sejdeme u tv pbuzn v ptek a ve domluvme, jo? Mrzek se vak pod vyval v tom, jak sledku povodil po Praze: Nevm, jestli budou jezdit i ztra. Ale dneska u jeli rafinovanji, u jen po jednom v aut. Byli hodn chyt. Ale j jsem si s nimi poradil. V ervenci 1989 si cel Mrzkova parta myslela, e se jim podailo vechno zaehnat a e u maj klid na sv keftky. 19. ervence volal Mrzkovi Solil. Franto, ty Teplice se mus provit. Te jsem byl s Hejtkem a vypad to dobe. V Teplicch je idovsk hbitov. Jene to u se naplno rozjelo vyetovn zvltnho policejnho tmu Profesionl, kter nechal 14. ervence 1989 ustavit f Hlavn sprvy Veejn bezpenosti plukovnk Jaroslav Houba.

- 38 -

14 Policist byli Mrzkovi v patch minimln dvakrt tdn. V srpnu si v Praze na ulici poprv vyfotili Jiho Solila, bvalho inspektora ministerstva kultury. Svodka o sledovn mla kryc nzev Prof. Solil zatm ve zprv figuroval jako dosud neznm styk slo 10". Do t doby toti o Solilovi jen slyeli, ale neznali jeho tv. Te ho s Mrzkem i vidli. Mrzek nabral Solila do svho auta 18. srpna na nmst I. P. Pavlova ped Lkaskm domem. Mrzek tam pijel svm igulkem, zastavil u chodnku a po chvilce k nmu piel mu ve vku asi 55 le'. Nejdve si do auta odloil dv sov taky pln nkupu a teprve pak si pisedl na msto spolujezdce. Nikdo by urit nehdal, e jde o vysoce postavenho sttnho ednka s vlivnmi kontakty do vldy a navc o komplice mafinsk skupiny kolem Frantika Mrzka. Ji Solil vypadal ve svm modroblm triku, svtlch pltnch kalhotch a se sovkami v ruce jako njak kolbek, kter si el po prci koupit chleba a lahvov pivo. Podle sledky se oba nejdve vzruen bavili a rozilen u toho gestikulovali. Za deset minut k nim pila do auta neznm asi padestilet ena. Mla letn kvtovan aty. Jej jmno policist nikdy nezjistili. Mrzek s nimi odjel, ale sledka je bohuel asi po deseti minutch kousek za mostem Klementa Gottwalda ztratila. Vedle pracovnka V KS Antonna Hejtka, jeho fotografii zskali u v kvtnu, tak mli nafocenho u druhho vysoce postavenho funkcione KS v blzkosti Mrzka. A to jet netuili, e to nen zdaleka vechno. Za pt dn, 23. srpna 1989, sledovali Mrzka, jak se t do sv oblben restaurace U Zlatho soudku v Ostrovn ulici. Ve ti tvrt na dvanct veel Mrzek do loklu a hned si pisedl ke stolu, kde u sedl asi tyicetilet mu. Protoe ho policist nejdve neznali, nazvali ho anonymn jako styk slo 11". Musel to vak bt pomrn dleit kontakt. Mrzek se kvli nmu docela vystrojil - ml na sob svtl kalhoty a svtlou koili s kravatou. Za pt minut k nim pili dva dal dobe obleen kolegov. Oba mli brle, jeden byl hodn propleatl, ten druh byl vysok a pomrn mlad - tak kolem ptaticeti let. Vichni tyi spolu mluvili - 39 -

pes pl hodiny. Pak se oba mui, kte pili jako posledn, zvedli a odeli do nedalek budovy Mstskho soudu ve Splen ulici. Kriminalist pak zjistili, e to byli zamstnanci justice. Ale protoe museli hldat hlavn Mrzka, vrtili se ped restauraci. Tady u vidli, jak Mrzek vyel se svm stykem slo 11" ven. Mrzek otevel kufr igulku, vyndal iku salmu zabalenou v papru a dal ji svmu pteli slo 11", kter na nho ekal u auta. Pak si sedli do igulku a jet spolu dlouze mluvili. Sledka musela pozorovn peruit, protoe se oba mui stle ohleli kolem sebe, jako by nco tuili. Dstojnk, kter potom zpracovval zprvu o sledovn, pipsal na jej konec svj osobn posteh: Prof (Mrzek) je ke svmu okol velice pozorn, zvlt pak pi jednn se stykem slo 11." Hned mi zjistte, kdo je ta jedenctka. To nebude jen tak nkdo. Mrzek strk salmy jen tomu, koho hodn potebuje a kdy je to nco veledleitho, ekl major Rudolf, kdy si doetl zprvu o sledovn. Druh den, ve tvrtek 24. srpna 1989, bylo v Ostrovn ulici zase ivo. Na dvanctou se do Zlatho soudku zaali sjdt mrzkovci. Ve zvenm pate u vepu u sedli dva lid. Ji Solil byl opt maskovn dlnickm obleenm. Ml hnd triko s oranovm lemovnm a zapran bov kalhoty. Byl neupraven. Zbytky hndch vlas po stranch hlavy mu nesoumrn zasahovaly do pleky uprosted. Kdyby nebyl tak siln vypadal by jako doktor Hal z kreslenho serilu Smolkova rodina. U stolu sedl s lovkem, jeho kriminalist znali jen jako Zdeka. Byl to dleit kontakt Mrzkovy skupiny na generlnm editelstv celn sprvy. Ten jim kryl veker nelegln obchody a skupina ho velmi potebovala. Ml na sob blou koili, takovou elegantn s kapsami na prsou, kalo se j pilotka. Dostal jsem pedvoln. Je to zl. Dl mi to starosti, svoval se Solilovi celnk Zdenk. Dlm pro tebe vechno, co mu. Vyuvm vech kontakt, kter mm. Tlame to ze vech stran. Vc u se snad ani ned udlat, ekl Solil. Vm. Ale stejn nevm, jak to nakonec dopadne, povzdychl si Zdenk. - 40 -

Hele, jet si napi slo: 679 464. To je Zdenk Burda. Je to mj dobrej znmej. Bydl v Opletalov ulici. Na nho se obra mm jmnem a on ti jet taky pome, navrhl Solil. V tu chvli piel ke stolu Mrzek. Zdrel se za vepem, kde domlouval kefty s kuchai a nky. Ml na sob plsov dny a blou koili s modrm proukem. Vdycky kdy ml Mrzek na sob elegantn koili, schylovalo se k zajmav schzce. Franto, Generl jet nepiel, ekl hned Solil Mrzkovi a nadiktoval mu telefonn slo: Napi si 290 092. Zkus ho vytoit. To je na Generla. Kdyby tam nebyl, tak za nm pojedeme na ministerstvo. Mrzek odeel do kuchyn a zavolal Generlovi odtamtud. Bylo jasn, e Generl je pezdvka pro njakho dleitho mue. Neboj. Generl ti pome. Kdo jinej by to u mohl zadit ne on, snail se utit celnka Solil a poplcal ho pitom kamardsky po ramenou. Po pr minutch se Mrzek vrtil ke stolu. Jirko. Na tom sle to nikdo nebere. Co budeme dlat? ekl. Pokme tak dvacet minut, a kdy tak vyrazme, odpovdl Solil. Za deset minut vstoupil do restaurace asi edestilet robustn mu. Ml proedivl vlasy, khaki koili, khaki pltn kalhoty a hnd polobotky. Nebylo pochyb, byl to Generl. I kdyby ho nikdo neznal, musel by ze stylu obleen poznat, e ml nco spolenho s armdou. Omlouvm se. Dv to nelo. A hlavn v jednu u zase musm nkde bt, ekl vem Generl. To je v podku, Luku. Tch dvacet minut bude stait. Abychom neztrceli as, tady Zdenk ti vechno pov, ekl Solil. Jako Luka pak oslovovali Generla vichni ostatn, tedy i Mrzek. Znali se dvrn. V restauraci byl v t dob u podn hluk, a tak sledovaka nestaila zachytit, o em pesn se bav. Jen se stle opakovala slova o tom, e Zdekovi pilo pedvoln a e mu hroz vzen.

- 41 -

Po ptadvaceti minutch se Generl zvedl a rozlouil se. Odeel spolu s Mrzkem. Ten ho ped restaurac naloil do svho igulku a odjeli smrem k Nrodn td. Po Mrzkovi zstal na stole nedojeden obd. Major Karel Prokopius z tmu Profesionl, kter si sledovn vyhodnocoval, okamit vypracoval zprvu o zhadnm Generlovi. Musme vdt, kdo to je. Me to bt hlava cel skupiny ekl Prokopius. Tm dva tdny se nic podstatnho nedlo. Sledka nevykazovala dn zajmav schzky a zvltn policejn tm Profesionl stle ptral po tom, kdo je to Generl a kdo je tajemn styk slo 11", jemu Mrzek dval salmy. A ve tvrtek 7. z kolem druh hodiny odpoledne pilo operativn tst. Tak se k situaci, kter znenadn pome detektivm pi ptrn. Mrzek si v ten den peskoil ze igulku do blho Mercedesu 300 D a odjel do vinrny U Kolovrat do Valdtejnsk ulice. Sedl si k baru a dal si colu a kafe. Za dvacet minut se sebral, odeel na nedalek Malostransk nmst a zavolal z telefonn budky. Kriminalist vidli, jak vyt slo 2102. Toto slo patilo centrle adu vldy. Pak Mrzek nasedl do mercedesu a odjel na Klrov. Zaparkoval v ulici U plovrny a odeel do nedalek Strakovy akademie, kde ml sdlo prv ad vldy SSR. Za deset minut se z vldn budovy vrtil, ale u nebyl sm. Doprovzel ho asi ptaticetilet ernovlas mu, jeho kriminalist u jednou s Mrzkem vyfotili ped Zlatm soudkem. Byl to styk slo 11", jemu Mrzek ped temi tdny pedval iku salmu. Mrzek zase otevel kufr svho vozu, ale tentokrt nevythl dnou uzeninu, jen dva mal balky v blm papru. Kriminalist odhadli, e jeden balek mohl mt rozmr 10x25x5 centimetr. Podle veho lo o penze. Jako kdyby typ vozidla uroval i formu platk. igulk byl na salmy a mercedes na penze.

- 42 -

ernovlas vldn ednk si balky pevzal, krtce s Mrzkem pohovoil a pak se rozlouili. Mrzek odjel smrem do centra, styk slo 11" se vrtil na ad vldy. Sledka pak odela do budovy adu vldy a zjistila, e Mrzek odtamtud volal na linku slo 280. Policist podali o spoluprci V. sprvu SNB. Chtli zjistit, kdo je uivatelem linky 280 na pedsednictvu adu vldy SSR. Je to doktor Vladimr Ibl. Narodil se 4. nora 1948. Bydl na Praze 4 a je rozveden. Od roku 1971 pracoval na Okresnm soudu v Lounech. Od roku 1973 psobil u Krajskho soudu v st nad Labem a v roce 1983 se stal pracovnkem Nejvyho soudu, citoval pak na porad tmu Profesionl kapitn Neuwirth ze zprvy o Iblovi. No ale co te dl na pedsednictvu vldy? zeptal se nedokav major Rudolf. fe, to se podrte. Je poradcem v kanceli mstopedsedy vldy soudruha Obziny, ekl Neuwirth a ekal na Rudolfovu reakci. Ten jen tie polkl. A nic neekl. Radji. Jaromr Obzina byl v t dob lenem nejuho veden V KS. Ne se stal v roce 1983 mstopedsedou vldy a stlm pedstavitelem eskoslovenska v Rad vzjemn hospodsk pomoci (RVHP), byl dokonce v letech 1973 a 1983 ministrem vnitra. A te m tento mu u sebe lovka, kter je napojen na organizovan zloin. Ale to jet nen vechno, fe, ekl Neuwirth. Major Rudolf el do vrtule a v rozilen pouil formulaci, kterou by jinak jako ateista nikdy neekl: Proboha, co me bt jet horho, ne e Mrzek m sv lidi a u Obziny? Zjistili jsme, kdo je ten Generl, jak se s Mrzkem a Solilem seel u Soudku, kal Neuwirth. Rudolf pln ztichnul. Kdyby v tu chvli spadl na zem pendlk, byl by slyet. Ten Generl je Ludk Somol. Je to bval dstojnk vojensk rozvdky. Ze slueb SNB byl uvolnn u v roce 1985. A i kdy je od t doby v dchodu, je stle velmi inn. Te dl poradce na ministerstvu zdravotnictv, peetl Neuwirth sv poznmky. Majora Rudolfa polilo horko. Kolem Mrzka se pohybuj i ed eminence tajnch slueb. - 43 -

Jakmile o tom Rudolf informoval sv nadzen, pila bleskov dost o zpracovn analzy. V polovin z 1989 si ji vydal pmo ministr vnitra Frantiek Kincl. Chtl vdt ve o Mrzkovi a jeho stycch s Hejtkem, Iblem a hlavn s Generlem Somolem. Od Kincla si pak zprvu vydal i tehdej nejvy pedstavitel sttu generln tajemnk V KS Milou Jake. 15 f tmu Profesionl major Vladimr Rudolf byl v z 1989 u znan nervzn. Tet msc sledovali a odposlouchvali Mrzka a jeho komplice, take vidli a slyeli, jak Mrzek keftuje, ale stle nemli v ruce nic, co by mohlo uspt u soudu, co by Mrzka usvdilo. Jak jste daleko s tm invalidnm dchodem? To je pece do o bijc, e je to podvod. Mrzek je zdravej jako rybika. Jen se mu nechce normln dlat, kal Rudolf na porad zvenm hlasem. Kapitn Frantiek Kalenda, kter to ml na starosti, si vzal slovo, ale pli naden nevypadal. Vono je to tk, fe. Mrzek dostal invalidn dchod u ped dvma lety, a i kdy vichni mluv o tom, e v tom ltal platek, je te s odstupem asu skoro nemon mu to dokzat, ekl Kalenda. Tak co jsi zjistil? A bu konkrtn. Teba na nco pijdeme, dal Rudolf. Kalenda vysvtlil ve od zatku: Navtvil jsem hlavnho kontrolora adu dchodovho zabezpeen JUDr. Boleslava a sehnal jsem od nj ty nejzkladnj informace. Mrzek byl uznn posudkovou komis socilnho zabezpeen okresu Koln za pln invalidnho dne 6. dubna 1987. Diagnza znla 577." Coe, jakch 577? Co to je? divil se Rudolf. fe, to je odborn klasifikace doktor. Jinak to znamen, e komise uznala, e Mrzek m tce nemocnou slinivku bin. Invalidn dchod mu vymili na 1 602 korun. Mimochodem, k tomu jet dostval rodinn pdavky na dv dti ve vi 650 korun, dodal Kalenda a podval se na Rudolfa, jako by tuil, e to u nj vyvol zjem. Nemlil se.

- 44 -

Hm, tak on dostv u dva roky od sttu 2 252 korun msn a dm m pln nejmodernj techniky ze Zpadu. Bark skoro za milion, a to nepotm ty auta, co kad rok mn jako ponoky. Radi pokrauj, co m dl? ekl Rudolf. Komise konstatovala, e pro dlouhodob nepzniv zdravotn stav nen Mrzek schopn vykonvat jakkoliv soustavn zamstnn. Z materil od doktora Boleslava jsem zjistil, e se Mrzek hodil marod u v roce 1986, dva dny potom, co byl proputn z vazby. Z vzen byl tedy Mrzek proputn 23. jna 1986 a u 25. jna 1986 se stal prce neschopnm. Ale to nen jedin asov nhoda. Mrzek byl odsouzen za trestn in spekulace 11. bezna 1987..." Kalenda ani nestail doct mylenku a Rudolf mu do toho skoil jednou vtou: To vme, samozejm, pan Mrzek dostal podmnku, 16 msc s odkladem na ti roky a 5 000 tisc korun pokuty. Jo, ale hned druh den po vynesen rozsudku, tedy 12. bezna 1987, m Mrzek konzilium ke svmu zdravotnmu stavu a hned ten den vznik Mrzkovi invalidita. Co bylo divn, protoe pslun dokumentace k jeho nemoci pila na posudkovou komisi a 23. bezna 1987. Deset dn pot, co se usnesli, e m tce nemocnou slinivku, sdlil Kalenda. A kdy zasedala ta posudkov komise? zeptal se Rudolf. Pesn 25 dn potom, tedy 6. dubna 1987," reagoval rychle Kalenda a u listoval ve fasciklu dokument. Pak se zeptal: Tady je protokol z jednn komise. Chcete ho pest? Kdy uslyel od svch koleg z tmu souhlasn Hmmm, spustil: Take v zpisu komise se pe: Posuzovanmu Mrzkovi je 29 let. Vyuen nen. Asi osm let pracoval v SPM valy jako skladnk, dle asi jeden rok v Jednot Koln jako idi a dle asi jeden rok u Okresnho stavu nrodnho zdrav v Koln na seku kontroln innosti. Naposledy pak od 1. ervence 1985 pracuje ve Sttnm podniku Senec, ve stedisku Praha jako skladnk. Je enat, manelka je na matesk dovolen, m dv nezaopaten dti. A kdy tam bude nco o t nemoci? dal Rudolf informace. Prv te to zan. Pe se tu: Ped deseti lety byla provedena operace lunku pro zjitn kameny. Stav byl komplikovn zn- 45 -

tem slinivky. Dyspeptick obte byly zsti zapinny poslze zjitnou vedovou chorobou duodena. Od z 1986 zhubl o sedm kilogram, udv trval tlak v epigastriu, etn stolice a tak dle. Petrvv zven navnost a maltnost. Po opakovanch vyetench na III. intern Praha-Kr byla uinna konen diagnza. Je v trval pi ambulance. V ppad dalho zhoren by pichzela v vahu pankreatektomie, kter je ale riskantn vzhledem k jeho stavu. Komise povauje posuzovanho za pln invalidnho. Rozhodnut pevzal v komisi. Zamstnavateli bude zaslno na doruenku, doetl Kalenda odborn posudek. Major Rudolf se zatvil kysele a ekl: Takov posudek bych napsal z fleku taky. Kdo byl v t komisi a jak hlasovali? Pedseda komise byl jaksi Alois rajb, pak MUDr. Milada Lenderov, MUDr. Alois Micka a zstupce pracujcch Jaroslav Stuchlk. Tajemnkem komise byla Vra Plucarov. Vichni hlasovali pro invaliditu. Jednomysln, doetl dva roky star zpis Kalenda. Je to tam samej Alois, Alois. Aby to nebyli sp njac Lojzov. Zjisti, co to je za lidi a kde dlaj. Nevm, e Mrzka posuzovali podle zdravotnho stavu, zahmal Rudolf a rozpustil poradu. V z 1989 odjel kapitn Kalenda do Kolna a hledal leny Mrzkovy posudkov komise. 11. z 1989 vak byl nucen sepsat jen krtk zznam o svm ptrn. Bylo toti nespn. V prbhu dosavadnho eten nebylo zjitno, e by nkdo z uvedench lid (rajb, Lenderov, Micka, Stuchlk, Plucarov) byl lenem posudkov komise v Koln. Rovn uveden jmna nebyla nikomu znma. Bylo zjitno, e v minulosti dlal pedsedu posudkov komise njak doktor Zvolsk a pozdji po nm MUDr. Beneov. Take je to podvod od samho zatku, zaradoval se Rudolf, kdy uslyel, co Kalenda zjistil. No jo, ale m to jeden hek. Zjistil jsem, e Mrzka pak jet v kvtnu 1987 projednvala u faktick posudkov komise na zklad podklad z t prvn, kter patrn neexistovala. Ti mu dali u edn templ a podepsali dchod na 1 562 korun. ert aby se v tom vyznal. A aby tomu vemu nebyl konec, letos v dubnu byl s Mrzkem

- 46 -

uinn pracovn pokus, e by se mu snila pracovn neschopnost, kal Kalenda na porad tmu Profesionl v jnu 1989. A jak to dopadlo? tetil oi major Rudolf. Podle tohoto zvru ml Mrzek zkusit zat pracovat, a kdyby mu to lo a neml zdravotn problmy, tak... popisoval Kalenda, ale Rudolf mu skoil do ei a ekl: Tak by mohl zat pracovat, ale jak znm Mrzka, tak by po msci njak prce zase piel na komisi a ekl, e je mu tko a e ho bol bicho. Protoe pan Mrzek nem as normln pracovat. On mus paovat elektroniku a staroitnosti a vozit zdejm pohlavrm auta a vybrat od nich platky. Posledn dv vty pednesl Rudolf v takovm tom polozpvu, take vem bylo jasn, e si dl srandu. Ale byla to divn sranda. Slova cedil skrz zuby. Bylo vidt, e je natvan. Mrzelo ho, e jim Mrzek stle unik. Jo, fe, mte plnou pravdu. Mrzek zkusil v dubnu pracovat v Drobn provozovn v eskm Brod, ale po dvou mscch pracovn pomr ukonil kvli zhoren zdravotnho stavu, vysvtlil Kalenda. A jak je s nm situace te? zeptal se u zcela vn Rudolf. To vs bude zajmat, fe. Mrzek je jakoby ve stlm len v Ikemu v Praze. Dostv potvrzen od dvou lka, od prime III. intern kliniky MUDr. Klmy a od doktorky Schnebergov z gastroenterologick ambulance. Ale hlavn za pr dn, pesn 23. jna, je Mrzek pozvn do komise na pezkum, ekl skoro vtzoslavn kapitn Kalenda. Rudolf okamit zbystil a zavelel: To by se mohlo hodit. Sledujte to. V listopadu chci njak vsledek. Na nco ho pece musme dostat, ekl Rudolf. Mli na to msc. 16 Jene Mrzek ml v jnu 1989 jin povinnosti ne jt na pezkum svho invalidnho dchodu. Ve stedu 4. jna slavili kulat narozeniny Jiho Solila. 5. jna 1989 mu bylo 55 let. Oslava se konala v Divadelnm klubu Nrodnho divadla. A Mrzek byl mezi prvnmi hosty. Piel i celnk Zdenk.

- 47 -

Za chvilku si k nim pisedl herec Divadla na Vinohradech Vladimr Krka. Ahoj chlapi, tak co? U se to hrout, co? ekl Krka v narce na zvsti, e komunistick reim padne. U by bylo naase, ekl Mrzek, ale jestli to myslel vn, nikdo nevdl. Vdy ns tady obelhvaj. V Nmecku u je to jasn. Tam u se to zhrout. Jen tady se nic nedje. Slyme jen sam polopravdy KS, hnval se Krka. Byl mrn piopil. Hele, ale nejsi nhodou taky komunista? zeptal se Mrzek, ale nemyslel to jzliv, spe jako legraci. Krku ml docela rd. Jo jo, j mm stranickou knku, kal Krka a ochotn vytahoval z kapsy legitimaci KS. Jene pak pila jaksi Boenka, asi tyicetilet plnothl elegantn ena s melry ve vlasech. Popla Solilovi a bylo po politice. Za chvli dorazil pracovnk ministerstva vnitra. Jeho jmno policie nezjistila, ale uslyela, jak ekl: J jsem od tch hbitov. Take bylo jasn, e s mrzkovci jedou v obchodech se vdskou ulou i dstojnci vnitra. Spolen s nm piel dal zamstnanec ministerstva vnitra, kter vythl z koenho kufku drahou lhev koaku a daroval ji Solilovi. Nsledoval ho jaksi kdrovk pro Prahu 1. Pak pili jet dal dva vnitrci, jeden fkucha z echofrachtu a ideologick tajemnk Okresnho vboru KS pro Prahu 1. Bujar verek pila oivit i Helenka. Byla to velmi slin thl blondna v ern sukni a ervench punochch. Mrzkovci slavili. Ctili, e se bl konec komunistickho reimu. Jet 7. listopadu 1989 dostal cel tm Profesionl zvltn odmny. Prvn nmstek ministra vnitra generl Karel Novk schvlil dva a pl tisce korun pro fa tmu majora Rudolfa. Osm dalch dostalo dva, respektive jeden a pl tisce korun. Za deset dn bylo po vem. Piel 17. listopad a sametov revoluce. Padl komunistick reim a skonil i tm Profesionl. Mrzek se mohl radovat. Policie na nj nedoshla. A tak mohl zat nov ivot. ivot bez nlepky vekslka.

- 48 -

st druh/Milion 17 Jestli byl Mrzek v listopadu a v prosinci 1989 na Vclavskm nmst nebo na Letn na velkch protikomunistickch demonstracch, se u nikdo nedozv. Jist ale je, e se po pdu komunismu a nstupu nov vldy Obanskho fra zaal ctit jako ryba ve vod. Nov vlda toti zruila trestn in nedovolenho podnikn. Prezident Vclav Havel vyhlsil amnestii a z vzen se dostala ada Mrzkovch kamard. A v neposledn ad byla v roce 1990 zruena obvan Sttn bezpenost, kter stla v pozad mnoha problm Frantika Mrzka a mnoha dalch vekslckch skupin. Jedin, kdo stle trel ve vzen i pes prezidentskou amnestii, byl Ji Shrben. Ve vznici Hemanice na Ostravsku si odpykval u tvrt rok. Kdyby se nestalo nic mimodnho a odsedl si celch est let, vyel by z vznice 15. ervence 1992. Jene nco mimodnho se pihodilo. U v beznu 1990 dal Shrben o milost prezidenta Havla. Hrl to na patn zdravotn stav. Po zdravotn strnce nen dvodu k udlen milosti, napsal 19. bezna 1990 vzesk lka kapitn Rudolf Kroker. A tak to Shrben zkouel jinak. Nejdve si zadil, aby mohl alespo na chvli dom. Od nelnka hemanick vznice dostal za dobr chovn zniehonic tdenn oputk. Shrben je ubytovn v kolektivu odsouzench B4. Je zde poven funkc vedoucho samosprvy. Povinnosti pln svdomit a zodpovdn. Je npomocen vychovateli pi zajiovn kzn a podku na ubytovn. Rovn po pracovn strnce je hodnocen jako velmi dobr pracovnk, vypotal tehdej vychovatel kapitn Tomkovi, pro by ml Shrben dostat tdenn dovolenou. Od 18. kvtna 1990 se tak Shrben pohyboval na svobod. Co dlal, je zejm. Vyjednval se svmi nejblimi vetn Mrzka, jak se dostat z vzen nadobro. I kdy byla politick scna v rozvalinch a v bezpenostnch slokch chaos, Mrzek si stle udroval dobr kontakty ve sttn sprv. A vdl, jak na to. Tuil, e hlavn roli bude hrt po revoluci Obansk frum. Tedy uskupen, kter zaloil prezident Vclav Ha- 49 -

vel. Mrzek nelenil. Napojil se na klov lidi Obanskho fra. Jeho tb sdlil v t dob ve palku na Vclavskm nmst a jednm z dleitch lid tam byl jaksi Ivo Svoboda. Pestoe to tehdy nebyla pli znm tv, ml vlun postaven - sedl tak kajc na penzch. Byl pokladnkem OF. Ve palku se tak u del dobu pohyboval i Ilja Kvto, nkdej disident. Kvto byl ped listopadem 1989 lenem antikomunistick organizace Hnut za obanskou svobodu spolu s Johnem Bokem. Ten v prvnch polistopadovch dnech dlal prezidentu Havlovi bodyguarda a pozdji nastoupil do tajn sluby a jet pozdji se z nho stal aktivista bojujc za lidsk prva. Lep kontakty v OF ne Kvton a Iva Svobodu nemohly vekslck kruhy mt. V ervnu 1990 byly v eskoslovensku naplnovny prvn svobodn volby. Kdyby v nich uspli komunist, vechno by se vrtilo do starch as. A to nechtl Mrzek ani jeho kamardi. Nechtli socialistick vlastnictv, nechtli paragraf nedovolenho obchodovn. Chtli kapitalismus, v nm by mohli zroit to, co se nauili bhem vekslck ry. Obansk frum tehdy potebovalo nutn penze na papr a tiskrnu. Na vytitn plakt a pedvolebnch letk. Hromada penz se v OF schzela ze zahrani, z rznch nadac. Ale stle to nestailo. OF muselo bt dobe organizovan po cel republice, bylo poteba nakoupit potae, koprky a tiskrny. Jen tak se dalo ve volbch vyhrt. Vekslck kruhy vyctily pleitost. Vdly, e kdy pomohou s kampan, budou z toho mt uitek. Vytuil to i Shrben, kter v pomoci OF spatoval i osobn zjmy. Nikdo z nich to sice nikdy neekl a nepochlubil se tm, ale policejn sloky jsou pesvdeny, e Shrben, Mrzek a bval guru eskch vekslk Jan Urbnek pispli k volebnmu spchu OF v ervnovch volbch 1990. Z penz, kter mli vekslci ulit v zahrani v cizch mnch, nakoupili potebnou techniku. Se palkem, kde to mli na starosti Kvto a Svoboda, ve dojednvala na oficiln rovni firma Caster. Ale o n a pozdji. Tden na svobod byl pro Jiho Shrbenho hektick. Kdy vydil ve potebn vetn finann vpomoci OF, nechal se hospitali- 50 -

zovat na III. intern klinice Thomayerovy nemocnice u prime Jindicha Klmy. Ano, v t nemocnici, kde ml Mrzek tolik znmch, e se z nj mvnutm kouzelnho proutku stal invalidn dchodce. Shrben si tam nechal do lkask zprvy napsat, e trp depresemi. Lkai ihned nadili, e je nutn pacienta hospitalizovat na internm oddlen, kde by se provedlo psychiatrick vyeten. Ze zdravotnch dvod doporuuji peruen trestu, napsala pak ve svm verdiktu vzesk lkaka v Hemanicch Zuzana Kubyniov. O pr tdn pozdji Kubyniov navrhla, aby byl Shrbenmu peruen trest od ervna celkem na dva msce. Vyaduje si to jeho zdravotn stav, uvedla. Mstsk soud v Ostrav pak skuten 14. ervna 1990 Shrbenmu vyhovl. Z tdennho oputku se stala trval dovolen. Shrben se do vzen u nevrtil. V ervnu vyhrlo Obansk frum volby, byla schvlena novela trestnho zkona a 2. srpna 1990 rozhodl Mstsk soud v Ostrav, e se Shrbenmu dky novele zkona zkracuje odnt svobody ze esti na dva roky. Trestn in spekulace, za kter byl ped rokem 1989 odsouzen, prost u neexistoval. 18 Major Vladimr Rudolf nelenil. Stle pracoval u hospodsk kriminlky a stle pemlel, jestli nem oprit star projekt s tmem Profesionl. Na jeho stole se toti m dl astji objevovaly svodky z policie, kde se mhala star znm jmna: Mrzek, Provod, Shrben, Urbnek... Ti lid s tm snad nikdy neskon. Podvody, platky, krdee - stle stejn model, i kdy v novm prosted a v novm zzen, mumlal si pro sebe major Rudolf. V ervenci 1990 proto navrhl, aby ministr vnitra zdil nov tm na star vekslky. Aby Rudolf sv nadzen pesvdil, e je nutn celou skupinu novodobch podnikatel stle sledovat, musel nejdve zpracovat obshlou analzu bezpenostnch akc z minulch let. lo o akce Merda, Skupina, Pavuina a Profesionl. Nov fov resortu vnitra a policie nemli o aktivitch Mrzka a spol. ani tuen. Proto jim musel Rudolf vysvtlit ve od zatku: - 51 -

Na zem eskoslovenska psob nejmn od roku 1980 dokonale organizovan skupina pachatel, kter konspirativnm zpsobem obchoduje s paovanm zbom, zlatem, zbranmi a drogami. Vdy, kdy jsme se snaili tyto lidi rozpracovat, nareli jsme na jejich vlivn vazby do sttn sprvy. Hlavn pachatel trestnch in se rekrutovali z ad tajnch spolupracovnk bval Sttn bezpenosti, kriminln sluby VB a vojensk kontrarozvdky s velmi silnmi styky na funkcione KS, mstskch vbor, prokuratury a soud. Toto byl tak jeden z hlavnch dvod, pro se nepodailo rozpracovat tuto skupinu jako celek. Zjistili jsme, e lenov tto skupiny podnikatel stle pchaj hospodskou trestnou innost velkho rozsahu a e ohrouj bezpenost zem. Kdy se do Rudolfovch slov zaetl prvn nmstek ministra vnitra podplukovnk Ludvk Vaculka, nechal si ihned zpracovat dal materil. Chtl vdt, co se za aktivitami tchto lid skrv, kdo je d a pro? Major Rudolf ml ti mon verze. Zaprv: Me jt o organizovanou skupinu osob, kter za elem vlastnho ekonomickho prospchu organizuje trestnou innost hospodskho charakteru a k jejmu zakrvn vyuv tajn spoluprce s operativnmi tvary SNB. Obdobnou formu organizace dajn popsal ve svm dopise z vzen Miroslav Zaoral - vdce jedn skupiny bvalch vekslk, kter byl ped rokem 1989 rozpracovn bezpenostnm tmem Skupina. Dopis zaslal Zaoral bvalmu generlnmu prokurtoru SSR JUDr. Fejeovi. Tento dopis se vak do souasn chvle nepodailo zajistit. Podle dvryhodnch zdroj obsahoval systm organizace tzv. zednsk le v SSR spolu se jmenovitou hierarchi jejch funkcion. Zadruh: Jde o skupinu osob, kterou kolovala bval sloka StB a mla zskvat kompromitujc materily na zjmov cizince s clem zajistit do eskoslovenska dovoz embargovanho zbo. Jej hospodsk trestn innost slouila ke kryt danho zmru. Postupn vak nkte tajn spolupracovnci a jejich dc orgny SNB zaali tuto s zneuvat k vlastnmu obohacen. - 52 -

Zatet: Jedn se o organizovanou skupinu zenou rozvdkou SSSR, kter tmto zpsobem udruje styky se svmi spolupracovnky ze zpadnch zem. V eskoslovensku k tomu vyuv spoluprce s bvalou Sttn bezpenost. Hospodskou trestnou innost pak zabezpeuje kryt a financovn sv zpravodajsk innosti. Pes sv spolupracovnky v SNB zajiuje formou blokac jak ochranu tto st, tak jej kontrolu. Jako pklad lze uvst ovlivovn trestnho sthn bvalho nadporuka Josefa Hroudy z kolnsk kriminlky cestou bvalho pracovnka I. sprvy SNB Luka Somola, pracovnka bvalho veobecnho oddlen V KS Antonna Hejtka a bvalho hlavnho vojenskho prokurtora generlmajora Kolra s clem doshnout zastaven nebo odloen jeho trestn vci. Nmstka Vaculku nejvce vydsila tet monost. To by znamenalo, e tu KGB posiluje sv postaven, ekl a zeptal se: Co ti lid dnes dlaj? Jsou stle aktivn. Zakldaj akciov spolenosti, do kterch se zapojuj tm vechny zjmov osoby. Jde teba o firmy Pragent, Moragro nebo Prask detektivn kancel, ekl Rudolf. Nmstek Vaculka nezavhal ani vteinu: Co potebujete k prci zvltnho bezpenostnho tmu? Bylo by dobr vytvoit analytickou skupinu, operativn tm a vyetovac oddlen. Navrhuji peadit do tmu jednoho z nejlepch analytik z adu pro ochranu stavy a demokracie (tajn sluba) Jiho Smre. Poslit tm i o pracovnka z Inspekce ministra vnitra. Potebujeme zvltn rozkaz, kter by nm umonil snadnj a rychlej pstup k odposlechm a sledovn. Stejn tak by bylo nutn, aby federln ministr vnitra Jn Lango schvlil vjimku pro n tm pi lustraci jednotlivch osob v registrech vnitra a tajn sluby, vysypal ze sebe Rudolf srii poadavk. K emu ta vjimka? zeptal se Vaculka. Zjmov osoby maj dvrn vztahy i s adou souasnch pslunk policie a tajnch slueb. Kdyby se dozvdly, e si z databz stahujeme njak informace o jejich kontaktech, byla by cel prce ohroena. Vjimka ministra vnitra by nm umonila, e by se

- 53 -

nikdo, vbec nikdo nedozvdl, pro se jednotliv osoby lustruj. Je to nutn, vte mi. Mm s tm zkuenosti, vysvtlil Rudolf. Jak se bude v tm jmenovat? zeptal se Vaculka a major Rudolf hned odvtil: To vm pesn. U jsem o tom pemlel. Tm Omega, jestli souhlaste? Vaculka se usml, nic neekl, jen kvl. 19 Na Shrbenho se po jeho proputn nalepila sledovaka. Monitorovala kad jeho krok a odposlouchvala jeho telefon. Policie zjistila, e nejastji jezd za Shrbenm jaksi Bohumila Slmov z Prahy a Frantiek Konar z Kunovic na Vsetnsku. Tento mu byl zamstnn ve firm Caster. Velmi asto za nm jezdili i cizinci. Sledka ve svch zznamech zdrazovala, e jde zejmna o dodvku se sttn poznvac znakou Velk Britnie. S cizinci to ml Shrben vbec v malku. Jednou teba pijel do firmy Aramco International ve Francouzsk ulici v Praze 2, poklbosil s njakmi diplomaty jako jejich letit kamard a zase odeel. V tto firm podle veho smoval valuty. A bylo jedno, e firma slouila vhradn pro diplomaty ke smn penz. Shrben byl vude. Jednou se policistm pihlsil jaksi Karel Cyprich, kter byl odsouzen za podvody a sedl ve vznici ve Vinacch. V policejn hantrce eeno ml poznatek. Shrben se podle nj zaal zase schzet s nmeckmi obchodnky Klausem Brgerem a jeho enou Vrou Brgerovou. Spolu s emigrantem Vclavem Vanurou skupuj v eskoslovensku na ernm trhu zbran a prodvaj je v Nmecku. Stejn tak obchoduj pes tuto tajnou s s drogami, svil Cyprich sladk tajemstv policii. V listopadu 1990 byli v Nmecku zadreni Vra Brgerov a Vclav Vanura pi pokusu o prodej jedencti samopal vzor 61 korpion. Shrben unikl vyetovn jen o vlsek. Ale hlavn podnikatelsk aktivity Shrbenho se po jeho nvratu z vzen soustedily kolem firmy Caster. Nebyla to velevznamn firma ani nemla obrovsk zkladn jmn, jen umla na tu dobu nevdan vci. Brala si vry u bank, soukromch firem i u sttnch subjekt a zvltn metodou seber a zmiz penze jaksi nevracela nebo je sofistikovan obracela v ruce a - 54 -

dlala z jedn pohledvky druhou, z druh tet, pak tvrtou a tak dle. Tak teba Agrobanka tehdy firm Caster pjila 40 milion korun na dobu ty let a stailo j, e do zstavy dostane pr vozidel Volvo 740. Pestoe lo o luxusn auta, v nich tehdy jezdili i pracovnci Praskho hradu, mohla se jejich cena pohybovat nanejv kolem pl milionu korun za kus. Jene v dokumentech podstrench bance se najednou cena jednoho volva vyplhala pes jeden milion korun. Firma Caster vlastnila celkem 12 tchto voz a v t dob je ani nemla jet splacen. Tm Omega pi rozpltn hospodskho zzraku jmnem Caster zjistil, e stejn vozy, kter slou ke kryt vru u Agrobanky, jsou u jednou zastaveny u eskoslovensk spoitelny, kde si firma bere krtkodob vry na bnou innost. Frantiek Mrzek v t dob u se Shrbenm pln spolupracuje. Dokonce pinesl do byznysu Casteru skvl projekt. Mrzek dojednal s Odborovm svazem kovoprmyslu pjku ve vi 150 milion korun. Ve bylo domluveno po mrzkovsku. Odborov svaz udl u firmy Caster fiktivn objednvku na zbo v hodnot 50 milion korun s tm, e mnostv a druh zbo budou prbn doplovny. Jene specifikace zbo nebude ve skutenosti provedena, take firma Caster po uplynut smluvn doby vrt dohodnutou stku 50 milion korun. Takto zskan penze mly samozejm slouit k dalm finannm machinacm. Jak prost! Byla to toti pjka bez rok. Nen nutn zdrazovat, e na nco takovho mohl pistoupit jen blzen nebo dobe uplacen ednk i odborov pedk. Tikrt 50 milion, asn keft. Mrzek domlouval vytunelovn odbor s jakmsi Lou Nmcem. Hele, na spoluprci Castera s odborama vypracujeme studii. dnej strach. Vechno bude prvn podloen. Na to nasadm Loudu a kluky z ministerstva financ. Peln je jasnej. Na Mesirikovi se pracuje, kal Mrzek do odposlouchvanho telefonu. Firma Caster sice mla v obchodnm rejstku zapsan v kolonce obchodn innost vechno mon (obchod, prodej, reklama, smnrna, prodej aut a pota), ale ve skutenosti tam mohla mt spe ti slovka: fgle, ry, kouzla. - 55 -

Firma byla zaloena v srpnu 1990 a zkladn kapitl tohoto eserka", kter pak zskvalo desetimilionov vry jak na bcm psu, dlal 300 tisc korun plus deset tisc marek. Majitelem byl edn Pavel Kadlk, eskoslovensk emigrant ijc v Nmecku. Neoficiln dil firmu Shrben. Sekundantem mu byl Mrzek. Zatkem roku 1991 dokonce firma Caster zamlela, e by se stala bankou. A aby mla dostatek penz pro kryt takovho projektu, vyjednvala s odborovmi svazy, s nimi mla opravdu dobr vztahy, finann injekci ve vi 500 milion korun. Jirko, ty odbory by nm pjily pt set mega. J bych se toho nebl. Ty vole, ono jim tam le na tech skoro 1,5 miliardy a nevd, co s tm. Na to si musme shnout, kal Mrzek Shrbenmu. Protoe lo o velkou stku, chtli odbori tentokrt reference na firmu Caster od Mnichovsk banky v Nmecku, kde mla firma et. Jene na tu byla tehdy stka jen kolem 10 milion korun. A tak pily na adu ony povstn ry mry. V den, kdy ml pijt dotaz od odbor, nechala firma Caster - neznmo jak - pevst na mnichovsk et stku 10 milion marek. Kdy banka odborm potvrdila, e Caster m na tu v pepotu skoro pl miliardy korun, ry mry skonily a druh den putovalo propjench 10 milion marek zptky. Stejn postupoval Shrben a spol., kdy zakldali fililku firmy ve vcarsku. I tehdy pilo na jeden den na et firmy Caster 10 milion marek, a kdy poslouily svmu elu, hned zase zmizely. V ervnu 1991 odjel majitel Casteru Pavel Kadlk do USA. Podle tmu Omega, jak to zachytil z odposlech, vyjednval Kadlk za Atlantikem s jakmsi ble neurenm konsorciem bank, fond nebo firem pjku ve vi 150 milion dolar. Tyto penze by firma splcela deset let. Kadlk jednal v Kalifornii i na Florid. Kadlk je v Americe. Kdy to dobe dopadne, tak to konsorcium d ty penze Pavlovi na njakej investin fond. Bude to urit pes 100 milion dolar, kal Shrben do telefonu Mrzkovi. Prvn stka mla dorazit na et firmy 15. ervna 1991: jeden milion dolar. Tyto penze maj slouit ke kryt pohledvek firmy Caster a podle poslednch poznatk i jako investin fond na nkup movitho - 56 -

i nemovitho majetku pro dal firmy v eskoslovensku. Celkov lze ct, e z vyhodnocen vech transakc je zejm, e pjky jsou poskytovny bez pslunch garanc. Jde o podvody - fiktivn kryt, napsal tm Omega do jedn ze svch zprv. Nakonec firma Caster prodala i dosud nesplacen auta Volvo. Na ty volva mm zjemce, njak Rakuky. Za jedno nabzej pl milionu, kal Mrzek Shrbenmu a ten sue odvtil: Nen co eit. Prodej je, Kadlk je d vechny. Firma Caster vykazovala koncem roku 1990 dvoumilionovou ztrtu a v roce 1991 doshl schodek firmy 18 milion. Ale vry stle tekly a tekly... 20 Firma Caster sdlila v krsn velk budov v Praze na Ovocnm trhu. A jako na zavolanou se blila privatizace. Msto se rozhodlo budovu prodat. Caster se draby zastnil a dalo by se ct, e Caster piel, vidl a zvtzil. V privatizan komisi ml toti sv slovo jaksi pan K. Mu, kter pracoval jet ped rokem v Koordinanm centru Obanskho fra a kter zajioval od Shrbenho a Casteru finann dar na vpoetn techniku ped volbami. Te se znmost Shrbenmu hodila. Pan K. se musel init. Budovu firma Caster dostala. A nebyl by to Caster, kdyby v tom nebyly njak ry mry. Dvacet milion korun potebnch na zaplacen budovy zskala firma z vru od Komern banky. Vzpt dal spznn firma, Real, dostala dal vr ve vi 10 milion korun od eskoslovensk spoitelny a penze ihned pevedla na et firmy Caster. Frantiek Mrzek zase rozjel vyjednvn o padestimilionovm vru v jedn bance v Nymburce. st penz by odevzdal do Casteru, st by si nechal na profinancovn svch ernch keft s auty, potravinami, cigaretami a elektronikou. Skupina kolem Shrbenho a Mrzka vdla, e nejlep cesta, jak uklidit zskan penze z vr, budou investice do nemovitost. A vybrali si pro to Prahu a esk Krumlov. Jako by u tehdy tuili, e to budou nejvzcnj realitn lokality.

- 57 -

V eskm Krumlov skoupili sedmnct budov, vtinou v historickm centru msta. Koupili objekt po bval Mototechn, hned naproti cukrrn, a tak hotel ern re. Tady dlal provoznho jejich park Tom Lacina, bval vrchn nk z prask restaurace Vysoina, RaJ, jen byl v part odsouzench vekslk za nelegln obchody u ped rokem 1989. Naplnnost hotelu zajioval Kadlk klientelou z USA. Pr spn. S hotelem ern re to vak nebylo vbec jednoduch. Byl to tak velk a nkladn objekt, jeho hodnota se pohybovala minimln kolem 200 milion korun, e na nj u bylo teba mt spolenka. Shrben byl sice s Kadlkem ve firm Caster, ale zrove si zaloil s jistm Vladimrem Janekem spolenost DIONE. Janeek byl pomrn bohat podnikatel. Shrben takovho poteboval. Byl to satek z rozumu. Shrben ho pak zasvtil do taj svho byznysu a seznmil ho se vemi dleitmi lidmi z nkdej vekslck bandy. Na provozovn hotelu ern re se tak podle jedn utajovan smlouvy podlely ob firmy, s nimi ml Shrben nco spolenho: Caster a Dione. Tm Omega zjistil, e od Janeka nateklo do spolenho byznysu se Shrbenm a spol. pes 40 milion korun. 23. kvtna 1991 se pak stala tragdie. Vladimr Janeek kolem pt hodiny rann havaroval se svm vozem Volvo v Praze v ulici V Holeovikch. Byl na mst mrtv. Podle pozdj vpovdi jeho matky, kter se Janeek se vm svoval, ml u sebe v den nehody dva eky Komern banky. Ty byly vystaveny firmou Caster msc ped nehodou - 26. dubna 1991. Stejn tak ml mt u sebe dlun pis vystaven firmou Caster na 19 milion korun. Tento pis vystavila firma Caster Janekovi den ped nehodou - tedy 22. kvtna 1991. Dopravn policie, kter ppad eila, podle tmu Omega pedala vechny tyto dleit listiny zstupci firmy Caster, s vysokou pravdpodobnost prv Jimu Shrbenmu. Janekova matka Dagmar Sadlkov nikdy neuvila tomu, e jej syn zemel nhodn. Tm Omega si do svch poznmek napsal: Matka Vladimra Janeka se nkolikrt pozastavila nad okolnostmi prbhu vyetovn nehody. Podle n nebyla provedena technick prohldka havarovanho vozidla, nebyla provedena pitva zemelho - 58 -

ani nikdo nezjioval, jestli Janeek ped nehodou pil alkohol. Za zajmavou oznaila skutenost, e necelch 30 minut po nehod, ke kter dolo v 5 hodin rno, se v jej blzkosti pohybovali jak zstupci firmy Caster, tak Ji Shrben. 21 V polovin roku 1991 se stal fem tmu Omega nadjn analytik nadporuk Ji Smr, kter zanal v tajn slub. Nahradil majora Rudolfa. Oba vak spolu stle komunikovali a Smr se s nm asto radil. Rudolf znal pece jen vechny aktry odmalika. Komu smrt Janeka nejvce prospla? zeptal se pi jedn schzce Rudolf svho nstupce Smre. Urit Shrbenmu. Zjistili jsme, e hned po dopravn nehod provedl vechna nezbytn opaten k zabezpeen finannch prostedk firmy DIONE. I penze, kter na tu tto firmy mly podlhat ddickmu zen. Pestoe Shrben byl ve firm spolenkem, na st penz mli nrok Janekovi ddici. Z penz, kter byly na tu firmy DIONE, byly hrazeny vechny pohledvky pronajatho hotelu ern re, vysvtlil Smr. To je zajmav. Ale nehoda to tak jako tak mohla bt. Nemuselo jt o vradu. Shrben se pak po neekan tragdii snail jen zachrnit svj byznys. I kdy na kor ddic, dodal Rudolf nad hrnkem pkn silnho skoro studenho turka. Bval to jeho zvyk. To je pravda. Ale Shrben pak udlal dal tah. Aby se zbavil ddic Janeka pln, radji rychle zaloil novou firmu s podobnm nzvem. Za DIONE dodal jenom psmenko X a v obchodnm rejstku byla najednou ist a dnmi zvazky nezaten spolenost DIONEX, ekl Smr a u se chtl nadechnout k dalmu vyprvn, jene Rudolf byl rychlej: Pokej, pokej. Jak by tm mohl vyplouchnout ddice? Vdy smlouva o provozovn hotelu byla s firmou DIONE. No prv. To bylo dokonale pipraven. Shrben zaal okamit vyjednvat s Mstskm adem eskho Krumlova, aby podepsal novou smlouvu o pronjmu hotelu s nov zaloenou firmou DIONEX. V tom pomhal Shrbenmu ten jeho Bob, ekl Smr.

- 59 -

Jo Bohumil Nepoitek? Ronk 1949, zamstnanec firmy Caster. Bval editel Vodnch staveb, sypal to ze sebe Rudolf, jako by nosil v hlav mal pota. Ddicov ale nebyli jedin, s nimi Shrben zatoil. Od ern re nakonec odstavil i Kadlkv Caster. Caster dluil Mstskmu adu esk Krumlov est milion na njmech. ad se zlobil, Shrben s tm naschvl nic nedlal a sp ednky navdl, a tedy podle smlouvy nabdnou firm Caster pednostn prvo odkupu hotelu. ad poadoval za hotel 170 milion a tolik volnch penz Caster zrovna neml, a tak pila na adu lehk diplomacie Shrbenho. Domluvil se pmo se starostou Krumlova Vondrouem, e hotel pevezme do pronjmu jeho DIONEX, vyprvl Smr. Rudolf se usml: To mi nekej, e starosta na to jen tak pistoupil, bez vbrovho zen? Nevm, e v tom nebyla korupce. Odposlouchvali jsme taky toho provozka Lacinu. Z odposlech nco takovho vyplvalo. Lacina se toti do telefonu chlubil, e ta zmna smlouvy pila firmu na 800 tisc korun. Ale za ruku jsme je chytit nestaili. Zn to, ekl posmutnle Smr. A jak je to mezi Shrbenm a Kadlkem? Nevm, e by se pln rozeli. To jsou bci na dlouh trat. Ty spojuj penze, ekl Rudolf. Jasn. Prachy jsou mocn magnet. Stle je to pitahuje. I pes tich spory spolu jedou v keftech. Te jsme zachytili, jak Shrben nabz Kadlkovi, jestli nechce koupit pt procent akci banky Skala. Jen za 5,5 milionu korun. Shrbenmu to dohodil njakej Petr Huba. Take se neboj. Ti se nerozeli, ekl Smr. Kafe u dopili. A tak se chtl Rudolf rozlouit. Smr si ale to nejdleitj nechal na konec. Profesionln deformace. Tak se chov skoro kadej policajt nebo tajnej. Ne, jet chvilku. Mm tady jeden papr. Poteboval bych, aby sis to peetl a poradil, co s tm mm dlat, ekl Smr a podal Rudolfovi edn zznam z 20. ervna roku 1991. Popisoval, co se zachytilo v odposlech. Rudolf si ho bedliv peetl. Dne 17. dubna 1991 byl zpravodajsko-operativnmi prostedky zachycen rozhovor mezi Jim Shrbenm a Aleem kem, ve kterm k sdluje, e ,ti cizinci zatm nemohou potvrdit odbr tch 120 - 60 -

kus nkladnch vozidel vzhledem k tomu, e dosud nedola odpov z jihovchodn Asie'. Nabdka na zabezpeen keftu ale stle plat. Dne 4. ervna 1991 byl zachycen rozhovor mezi Aleem kem (hovo slovensky) s JUDr. Janem Urbnkem, ve kterm k sdluje, e ohledn jejich keftu je vechno v podku. Podailo se mu sehnat ji subjekty, take chyb jen jeden. Vechny otzky jsou smovny na stuttgartsk telefaxov slo s clem, aby tam v co nejkrat dob nabhly penze. k souasn sdluje, e by bylo vhodn, aby Urbnek nco vymyslel ve vztahu k Poldi Kladno. Dle k sdluje, e 5. ervna 1991 odjd do Bratislavy, kde m ve tvrtek schzku s mstopedsedou slovensk vldy Jnem arnogurskm. K pedsedovi vldy ALFOVI neel z toho dvodu, e je njak nemocn a nechtl se tam vnucovat, tak to zajist na pt tden. Souasn upozoruje Urbnka na skutenost, e ,TO s ALFOU projednaj a pt tden ve stedu, kdy do republiky picestuje ten jejich Arnik, tak to vemou z jedn vody naisto i s nm'. Operativn cestou byl zskn dosud ble neproven poznatek, e prostednictvm ka byla u firmy Caster, s. r. o., zajitna finann pjka pro pedsedu vldy SFR ALFU ve vi 32 milion korun. Uveden prostedky maj slouit k nkupu hotelu na Slovensku, kter v rmci privatizace pejde do jeho osobnho vlastnictv (!). Je zajitno, aby na pslun aukci v kadm ppad vystupovala jin osoba. Rudolfa to zaskoilo: Tak ti nevm, co mm ct. Za komunist mli podchycenho mstopedsedu vldy Obzinu. Te u povili a sna se uplatit i ministerskho pedsedu. ekni to nadzenmu. A trvej na tom, aby o tom byla informovna tajn sluba. Ta je tu od toho, aby vas zabrnila takovm vcem. Ty se starej o kriminln innost. Zmapujte jejich aktivity a pak je pozavrejte. Kdy pjde po premirovi, tak to me zabalit a vechny vs nakonec rozprej. Politika je svinstvo. Jo, ale podvejte se taky na toho Urbnka. J vm, e Mrzek je dleitej, ale provte i Urbnka. Uvid, e ti to oteve oi, kam a vechny ty jejich vztahy sahaj. Dobr rada nad zlato.

- 61 -

Jak to dopadlo s dajnm alfovm hotelem na Slovensku, ve spisech ani nikdy pozdji bohuel u nebylo. alfa vedl federln vldu a do roku 1992. Pak se stal jednm z nejvlivnjch prvnk v zemi. Jeho prvn sluby vyuvali vznamn lid vetn prezidenta Vclava Havla. 22 Jan Urbnek, kter se vysthoval v noru 1987 do Kanady, se vrtil do eskoslovenska v druh polovin roku 1990. V Kanad tak byl necel ti roky. A hned se zaal stkat s lidmi, kter kdysi uil vekslckmu umn. Nadporuk Smr si vythl Urbnkovu sloku a etl ji snad pl dne. Kolem Urbnka se stle toily njak zpravodajsk sluby. Alespo tak to na Smre psobilo z archivnch materil. Urbnek byl v letech 1968 a 1969 ve Velk Britnii. Studoval tam vysokou kolu stavebnho smru. Na studia dostal krlovsk stipendium 300 liber. V Londn se stista Urbnek stkal s jakousi Austice Goodmanovou. Ta se o nj starala a seznmila ho se vemi dleitmi lidmi. Manelem Goodmanov byl sir Victor Goodman, kter tehdy pracoval jako generln sekret britskho parlamentu. Urbnek si v Londn nejvce rozuml s Australanem Thomasem Cabotem, s nm se seznmil u v roce 1967 v eskoslovensku. Cabot se narodil v roce 1923 ve Vdni a byl to pvodn Rumun. A byl to prv on, kdo nabdl, e mu v Anglii seene st. Cabot ho tak po celou dobu v Londn finann podporoval. A nepestal, ani kdy se Urbnek vrtil do Prahy. Cabot poslal penze na Urbnkovo tuzexov konto i po roce 1969. V eskoslovensku se pak Urbnek stkal hlavn s diplomaty. Nejvelej vztahy ml s lidmi z britsk, perunsk a nmeck ambasdy. Ze svazku s pznanm nzvem Student je zejm, e Urbnek ml tajn schzky s Amerianem, kter ml v pase zvltn jmno: Erik von Grudberg. Co vak Sttn bezpenost ve svch spisech vbec nerozebrala, byly etn Urbnkovy styky s dstojnky sovtskch tajnch slueb nebo s jejich diplomaty... Na prvn pohled to me vypadat, e Urbnek spolupracoval se zpadnmi rozvdkami. Jsou kolem nho sam kladn hrdinov: Go- 62 -

odman, Cabot. Ale analytici, kte pro policejn tm Omega pozdji vypracovali hodnocen na Urbnka, dospli k jednoznanmu zvru: Urbnek naopak mohl dlat pro zpravodajsk sluby SSSR. Tsn ped studijnm pobytem v Londn toti strvil njak as v Sovtskm svazu. Tady mohl bt zpravodajsky vykolen. Nsledn cesta do Velk Britnie pak vykazuje pznaky zpravodajsk podstavy, eventuln blzkho seznmen se s prostedm - navazovn styk. V ppad kontaktu s australskm sttnm pslunkem Thomasem Cabotem nelze vylouit, e se jednalo o kontakt s tipaem zpravodajsk sluby, pe se v dokumentu tmu Omega. Urbnek byl neuviteln mg. Stkal se s vlivnmi lidmi z politiky, diplomacie, ale zrove s podsvtm. Tm Omega rozdlil jeho stykovou databzi z obdob ped rokem 1989 do ty zkladnch skupin. Krom diplomat, agent a vekslk (Shrben, Mrzek) byli na seznamu jeho kontakt zejmna lid z hospodskho, stranickho a sttnho apartu. asto jednal teba s ubou, bvalm fem proslulho socialistickho zzraku Agrokombintu Sluovice, s nmstkem editele Sttn banky eskoslovensk Vtrovcem nebo se synem bvalho ministra financ Dvokem. Urbnek se stkal i s nmstkem ministra vnitra Kubkem, s vyetovatelem StB Surnkem i s nmstkem ministra spravedlnosti ustou. Ale na seznamu kamard ml i dleit lidi z KS: teba dceru bvalho ministra obrany epikovou, lena V KS a pozdjho pedsedu Sttn plnovac komise Svatopluka Pote nebo pedsedu V SSM Varholka. Uvedenou stykovou bzi budoval JUDr. Urbnek piblin v letech 1970 a 1975, piem se postupem doby aktivn zapojil do organizovn hospodsk trestn innosti. A v dalch letech, 1976 a 1982, zskal Urbnek znan vysok postaven mezi osobami zabvajcmi se trestnou innost. V tomto okruhu osob byl znm jako nejvt odbornk v oblasti neleglnho obchodu se staroitnostmi, zlatem a drahmi kovy, etl si nadporuk Smr v archivech svch pedchdc z tmu Profesionl. Nejvce se Smr pozastavil nad tm, jak mohl Urbnek dostat v roce 1987 zvltn povolen od tehdejho nelnka SNB pro Prahu a Stedoesk kraj generla Bohumila Cardy k vycestovn do Kanady. - 63 -

Carda toti Urbnkovi pomohl vydit dost, aby byl proputn ze sttnho svazku SSR. Urbnek tehdy chodil po adech a tvrdil, e byl v roce 1986 protiprvn zaten a e je politicky pronsledovn. Pokud budeme vychzet z toho, e dlal pro zpravodajsk sluby, je mon, e si emi o pronsledovn a zatkn jen vybudoval legendu pro pslun imigran ady. J si dokonce myslm, e v Kanad pak plnil dal koly ve sv zpravodajsk prci, vysvtlil Smrovi jeden z jeho analytik, kter kauzu do detail sledoval. V listopadu 1990 pece zatkli v Nmecku Brgerovou a Vanuru kvli paovn samopal. To byli lidi od Shrbenho, ale kdysi s nimi jel v keftech i Urbnek. Jestli s nimi Urbnek vztahy z minulosti pln neperuil, je mon, e v tom s nimi pojede taky. A mon nepjde jen o samopaly. A takov lovk tady organizuje pjku alfovi, kal si Smr. 23 Zanedlouho se kvli Urbnkovi seli s tmem Omega dstojnci tajn sluby FIS (Federln informan sluby). Zdenk Gyro z FIS ekl, e tm Omega pracuje na podobn problematice, take by bylo dobr spojit sly a vymnit si informace. Proto se stal dalm lenem tmu Omega dstojnk FIS Tom Knotek, kter bude stynm dstojnkem mezi Omegou a FIS. Koncem roku 1991 mohl Smr vypracovat zprvu o Urbnkovch aktivitch. Byla dost varovn. Podle operativnch poznatk se snail Urbnek prostednictvm svch znmch z podniku zahraninho obchodu Ferromet zskat povolen k vvozu znanho mnostv bilann limitovanch ocelovch vlcovanch plech z Vchodoslovenskch elezren. Msto, kam chtl Urbnek ocel vyvzt, nebylo zrovna ideln: rn. Tedy zem, kter se sna vyvjet nuklern bombu a kter se sna vyzbrojit svou armdu nejmodernj technikou. Ocelov plechy mly bt pouity k vrob pl grant. Podle tmu Omega pipravoval Urbnek vvoz pes jakousi rakouskou firmu, v n m podl. Pak by la dodvka plech rovnou do rnu. Stejn tak mlo bt v dodvce i vt mnostv trinitrotoluenu, TNT, a dal zbran. Jestli mu to umonme, me ns potkat obrovsk skandl, kter by doshl rozmr kauzy semtex, kter jsme vyveli - 64 -

do tetch zem a kter pak slouil k teroristickm tokm, varoval Smr sv nadzen. Urbnkovy aktivity smovaly i do embargovanho Irku. Podle operativnch informac FIS a tmu Omega chtl vyvzt z Irku est milion tun cementu, kter do Irku jet ped vlkou v Perskm zlivu dovezly Srie a Egypt. Kdyby obchod probhl, bylo by to poruen hospodskch sankc OSN vi Irku, napsal Smr. Tajn sluba FIS zase pila s podezenm, e se lid kolem Urbnka zajmaj o prodej uranu U-238. Uran se pr nachz na ernm trhu ve vcarsku a bval dstojnci KGB tam nabzej celkem 29,5 kilogramu U-238. Urbnek pislbil aktivn pomoc pi realizaci, vetn vyuit svch obchodnch kontakt ve vchodn i zpadn Evrop. Souasn kvli tomu kontaktoval i svho partnera v Kanad, zjistila tajn sluba FIS. Urbnek si v Praze zaloil v letech 1991 a 1992 adu firem nebo do nich vstoupil jako vznamn spoluvlastnk: Climatiser Insultation, Ciur, Delta Climatizer, LET, Concord. V jedn firm s nzvem Trident Development se dokonce seel s Antonnem Moravcem, kter pozdji zaloil Kreditn a prmyslovou banku - prvn vytunelovan finann stav v zemi. Moravec postavil fungovn svho finannho domu na pjkch od sttnch bank. Takto zskan penze pjoval dl svm vlastnm firmm. Jeho firmy a nsledn ani banka pak penze nevracely. Tmto jednoduchm fglem zmizela na kontech Moravcovch firem piblin miliarda korun. Moravec byl nsledn zaten a obvinn z podvodu a pokozovn vitel. Jene kdy policie podrobn proetila transakce a pjky, zjistila, e nen schopna prokzat, kde kter penze skuten skonily. sten za to mohly zlikvidovan ty banky a spolenost. Mezi klienty Moravcovy banky byly samozejm i Urbnkovy firmy. Urbnka i pes varovn policejnch sloek pijal k obchodnm jednnm tehdej mstopedseda Slovensk nrodn rady Ivan arnogursk, ale v Praze tak teba ministr hospodstv Vladimr Dlouh. Urbnek ml vlivn ptele na adu vldy, kte mu to tehdy zadili. Obchody s rnem, Irkem, ale i s uranem natst Urbnkovi neklaply. Radioaktivn materil pozdji zadrely v Curychu u pe- 65 -

kupnk ze SSSR vcarsk a italsk tajn sluby. Mezi zadrenmi byl i jaksi Jan Novotn z eskoslovenska. Jeden z kontakt Urbnka, ale tak Jiho Shrbenho. 24 Koncem ervna 1991 se seel Shrben se svm rakouskm kontaktem Rudolfem Haidingerem. Mm tu njak Italy. Maj obrovsk penze a chtj je investovat a st i proistit. Nechcete je pihrt? Byl by to zajmav keft? zeptal se Haidinger. Shrben nezavhal ani vteinu. S Italy se seel. Byl u toho i Mrzek. Tm Omega je bohuel nestail odsledovat a odposlechnout. Chovali se navsost konspirativn. Navc podrobnosti odjeli dojednat 13. ervence 1991 pmo do Itlie. Oficiln tam byli na dovolen. Aktivity Mrzka a Shrbenho se vak najednou po schzce s Italy soustedily kolem investic do nemovitost. Shrben se seel s Evou Samuhelovou, s n zaal eit pronjem zmeku v obci Kokon. Ten byl prv po rekonstrukci, nachzel se v centru obce a jen pouh kilometr od mstnho hradu. Shrben a Mrzek vypotali, e by si zmeek pronajali za 300 tisc korun ron. Italm by ho pak pronajali za dva miliony korun. Z Mrzka se stal zhy realitn makl. Objdl zmeky, luxusn rezidence a domky a sondoval, za kolik by je lo pronajmout. Domluvil se s Bobem Nepoitkem a pipravili projekt prodeje zmeku v Uhnvsi u Prahy. Skuten investice do zmeku by byla kolem 20 milion korun. Italm by se pak pidalo k cen dalch pt a deset milion. Mrzek ml zajistit vechny potebn informace k chystanm aukcm dvou praskch hotel, Ostae na ikov a Juventusu v Praze 2. Policie odposlechy zachytila jednn Mrzka s jistm Konrdem. Ten Mrzkovi sdloval dvrn informace k privatizacm hotel Jalta, Druba a Hybernia. Shrben pak z Mrzka udlal od jna 1991 spolenka ve sv nov firm DIONEX. Nae firma DIONEX m enormn zjem o objekty Jalta, Druba a Hybernia. Nai italt partnei chtj investovat v eskoslovensku nemal prostedky. Cena proto nerozhoduje, - 66 -

napsali Shrben a Mrzek do nabdky. Fax, jm nabdka prochzela, byl odposlouchvn. Stejn tak vyjednal Mrzek vstup Ital do luxusnho hotelu Esplanade kousek od Vclavskho nmst v Praze. Mimochodem, to byl Mrzkv nejoblbenj hotel. Tady strvil pozdji snad nejvce obchodnch schzek. Esplanade byl jeho druh kancel. Kdy se hotely draily, nejednalo se v rukavikch. Pi aukci hotelu Palct v Tboe si nechal Mrzek zjistit za platek veker informace o pihlench zjemcch a vymyslel zpsob, jak je dostat ze hry ven. Mrzek nechtl hotel Palct pro sebe, ale pro cizince. Ti mu nabdli, e kdy se mu poda vyhrt a navc stlait cenu hotelu hluboko pod vyvolvac cenu, dostane jako odmnu 15 procent z vyvolvac ceny. Vyvolvac cena hotelu byla 43 milion korun. Pro Mrzka a Shrbenho tak byla pipravena odmna 6,5 milionu korun. Po zmanipulovan drab spadla cena hotelu na polovinu. Zjemce tak luxusn hotel dostal za 21,5 milionu korun. Znalci pak vypotali, e zkladn jmn hotelu se pohybuje minimln kolem 70 milion korun. Slun keft. Podobn probhaly i draby hotel Osta a Juventus. V eskm Krumlov pak Mrzek tentokrte u pro sebe a sv nejbli zskal v drab Pivovar Eggenberg. Byla to asi jedna z nejvtch senzac malch privatizac. eskokrumlovsk pivovar zaloil v roce 1560 Vilm z Romberka. Ml tedy i svou historickou cenu. Jeho draba se konala v sobotu 7. z 1991. Do boje o pivovar se dalo jedenct zjemc. Vyvolvac cenu stanovili draitel na pouhch 23,4 milionu korun, a tak la cena hned ze zatku prudce nahoru. Ve chvli, kdy se vyplhala na 71,6 milionu, se draba zdramatizovala. Jeden z draitel protestoval proti mui v ernm, kter mu podle jeho slov nabdl pt milion korun, kdy odstoup z draebnho kln. Obvinn platk musel pod dohledem mstsk policie aukn s opustit. V dusn atmosfe draby, jej tempo uroval tiaticetilet invalidn dchodce Frantiek Mrzek, skonila cena na 75 milionech. Vtz? Frantiek Mrzek. Hodnota pivovaru se pitom pohybovala kolem 700 milion korun.

- 67 -

Mrzek se pak chlubil tm, e byl ochoten vst aukn boj o pivovar a do ve 120 milion korun. Mm tichho partnera z USA, kter sice pivovar jet nevidl, ale je pipraven v eskokrumlovskm pivovaru zahjit vrobu piva plnnho do plechovek, vyvet ho do zahrani a vyut st pivovaru pro turistick ruch, prohlaoval hned po drab. Mrzek koup pivovaru zcela evidentn zlegalizoval st svch pjm, jich doshl v dobch sv vekslck slvy a po roce 1989 ve stnov ekonomice novodobho reimu. Jeho spolenkem se v pivovaru stal rakousk oban izraelskho pvodu Barac Alon. S nm pozdji pivedl na pokraj krachu jeden z nejvtch pennch stav v zemi - Komern banku. 25 Mrzkovy aktivity byly pestr. Nikdy nedlal jen jednu vc, nikdy neskonil jen u jednoho byznysu. Byl snad u veho, co u na dlku smrdlo prvihem, zato lehce vydlanmi miliony. Jestli si nkdo zatkem devadestch let koupil od Mrzka auto, ml by podkovat pnubohu, e mu ho dosud nikdo neodthl a edn nezabavil. V letech 1990 a 1992 se do eskoslovenska dovezly destky aut, kter ukradla v Nmecku organizovan skupina lid v ele s Petrem Osmikem. Tento nkdej eskoslovensk emigrant, jeho znali partnei jako Schulhofa, ml v Norimberku velk sklad, kde kraden auta schovval. Tady je pak vybavil novmi znakami, samozejm kradenmi, stejn tak je opatil technickmi prkazy a kupnmi nebo darovacmi smlouvami - samozejm falenmi. Kdy se u Osmika nashromdil dostatek voz, odjel do Prahy jeho pobonk Viliam Levodsk, tak bval echoslovk, vystupujc pod jmnem Hans Otto nebo Otto Gere, a domluvil jejich odkup. Vtinou se s Mrzkem domluvili. Kdy ne, doporuil jim Mrzek, na koho se maj obrtit. Na hraninm pechodu Rozvadov u mli uplacenho celnka. kali mu Pl, ale mohla to bt jen pezdvka. Drobn pravy vozidel ml na starosti klemp z ervench Peek na Kolnsku nebo jin kolega ze Szavy na Kutnohorsku. Podle falench doklad upravili na karoserii slo. Kdy to bylo poteba, vozy nechval Mrzek pestkat v Kostelci nad ernmi lesy. Vozy pak - 68 -

pihlaoval u svho sptelenho celnka v Koln, jistho Tichho, a na dopravnm inspektortu ml k tomuto elu hned nkolik uplacench policist. Byl to dokonale fungujc podnik. S Mrzkem jel v ernm obchodu bval nk Petr ebesta. S Mrzkem se znal od mld. Vyrstali spolu v eskm Brod a chodili do stejn zkladn koly. V roce 1992 vak dky tmu Omega spadla klec. Nadporuk Smr poskytl informace o autobyznysu kriminln policii v Koln, kter pi akci s nzvem Auta pozatkala nkolik lid. ebesta se ocitl ve vazb, ale na Mrzka nic neprskl, vzal vechno na sebe. Mrzek se tak zase ikovn vyhnul trestu. ebestovi slbil, e se o nj postar a z problmu ho vysek. To se tak stalo. Osmik zsoboval Mrzka i spotebn elektronikou, textilem a kosmetikou. Jako za starch as. Pesn s tmito komoditami Mrzek zanal. Ale tentokrt nechal tento maloobchod dit svho bvalho dcho dstojnka z policie Josefa Hroudu. Ten v roce 1991 zaloil akciovou spolenost Pula a nmeck zbo od Osmika a od dal emigrantky, Jindry Beznoskov, prodval na eskm trhu. Nebyl by to vak Mrzek, aby zstalo jen u toho. Kamil Krger zvan Pllitr zadil firm Pula povolen k prodeji zbran. Josef Hrouda si zase obstaral povolen k prodeji steliva a loveckch brokovch zbran. Svou prodejnu ml v Libodicch u Kolna. Tm Omega zjistil, e lid kolem Mrzka a Hroudy jeli v ernch obchodech se samopaly vzor 61 korpion a se samopaly vzor 58. Zbran pak prodvali Krgerovi do Nmecka. Na nmeckm trhu ml tehdy jeden samopal cenu 2 a 3 tisce marek. Odkud prodvan samopaly pochzely, policie nikdy nezjistila. Mon z vykradenho skladu zbran Lidovch milic v severnch echch nebo z opravrenskho podniku na Morav, kde nkdo po roce 1990 vyuil chaosu a rozkradl st zsob. Na co se tm Omega mohl jasn zamit, byl podnik Traiding Zln. Shrben si jednou v odposlouchvanm telefonu domlouval, e by od tto firmy koupil tyi tisce samopal vzor 58 V se sklopnou oprkou. Nabdku mu v telefonu uinil Jan Kobilka. Jde o vesms odzkouen nov nebo znovn zbran. Cena by se pohybovala tak - 69 -

kolem 70 dolar za kus. Znm jednu velmi dleitou osobu ve vld. Ta pome zadit potebn povolen k vvozu. Kdy to klapne, meme dodat a sto tisc kus samopal, ekl Shrbenmu Kobilka. Shrben el ihned nabdku projednat s Mrzkem. Policie okamit sestavila zvltn tm, kter ml podezelm obchodm se samopaly zabrnit. Akce dostala nzev Ital a byla zsti velmi spn. Jen Mrzkovi a Shrbenmu opt plo tst - vyetovn je minulo. Se svm nkdejm dcm dstojnkem Hroudou se vak Mrzek pohyboval i na tenkm led drogovho byznysu. Tedy patrn. Policie je nikdy za ruce nechytila, ale od informtor z prosted dostala zaruen zprvy, e s drogami keftuj. Hrouda dovel z nmeckho Hamburku skopov a vepov steva. Protoe lo o zvltn zbo, bylo tak zvltn balen. Hroudovi chodila steva v hlinkovch sudech. A informtoi policii sdlili, e na dno sud do speciln oddlen sti se vkldaly drogy. Ty se z Nmecka v sudech se stevy pively a ve skladu v Hraden se perozdlily, chemicky upravily a vyistily. Drogy mli pro Mrzkovu skupinu zajistit v Nmecku Kamil Krger a tak jist Miroslav Bukovsk. Se sudy jezdili z Nmecka na vozech znaky Ifa vdy jen dva proven a spolehliv idii Rejholec a Neveeel z Kolna. Kdyby se policie z pln jinch zdroj nedozvdla dal st pbhu s drogami, snad by stvkov anabzi ani nevila. Podle tajnch informtor organizoval Mrzek vrobu drog v podniku Luebn zvody Koln. S jistou Veselou tu byl domluven, e se pi pten non a bhem sobotn dopoledn smny budou ti najat a dobe zaplacen pracovnci vnovat vrob chemikli vhodnch k vrob drog. Pro chemiklie jezdili opt dva proven idii Rejholec nebo Neveeel v aut znaky Ifa. Hladk pevoz pes hranice zajioval Mrzkovi uplacen celnk Pl. Podle policie se v Koln vlastn ilegln vyrbl pervitin ve dvou skupenstvch: v tekutm a v pevnm. Mrzkovi lid do telefon obas mluvili o nahndlm prku nebo o sklenikch i ampulch. Drogy pak putovaly nejen do Nmecka, ale i do Rakouska pes Detleva Krause, jen byl dalm znmm Shrbenho. Zadokumentovali jsme konkrtn kontakt s Detlevem Krausem, kter poadoval - 70 -

zven dodvek s tm, e ,se pt nesm jednat o takovou sraku jako posledn'. Tak poadoval vzorek, aby mohl provst chemickou zkouku. Jednu dvku by pr podle svch slov prodval za 20 marek, uvedl ve zvltn zprv f tmu Omega Smr a dodal: Shrben pak po Mrzkovi poadoval zven mnostv dodanho prepartu na ti tisce a pt tisc dvek za msc. Mrzek to pislbil s tm, e zajist i potebnou chemickou zkouku. Miroslav Bukovsk byl zanedlouho zadren v Holandsku za prodej drog. A do Luebnch zvod Koln pestalo za pr tdn jezdit nkladn auto znaky Ifa. 26 Boom mal privatizace, bhem kter se v eskoslovensku rozprodvaly mal podniky (restaurace, stnky, prodejny i hotely), koncem roku 1991 pomalu upadal. Pozornost Mrzkovy skupiny se tak soustedila na velkou privatizaci. Pesnji eeno na kuponov knky, kter se stt rozhodl rozdat vem lidem, aby se zapojili do privatizace velkch podnik, tovren a firem. V jnu 1991 se na 650 mstech v cel zemi rozjela registrace rozdanch knek. Kad lovk dostal skoro zdarma tisc bod a ty mohl pout k nkupu akci, kter byly na veejnm trhu. Kdo ml penze, mohl si od znmch i pbuznch knky koupit a investovat ve vtm. Kdo ml mega-penze, mohl si zaloit fond, kter by knky od obyejnch lid skupoval ve velkm. A dky nim pak mohl nakupovat akcie podnik a teba je pi troe tst ovldnout. Rozbh kuponov privatizace je fenomenln. Existuje snad njak druh zbo, kterho by se u ns bhem desti dn prodalo 300 tisc kus, tak jak to bylo v ppad kuponovch knek? prohlsil hrd v jnu 1991 Duan Tska, duchovn otec tto metody a prav ruka tehdejho ministra Vclava Klause na federlnm ministerstvu financ. Na ptek 1. listopadu 1991 si vlda naplnovala, e zveejn seznam sttnch podnik a akciovch spolenost, kter pjdou do prvn vlny kuponov privatizace. A na ter 29. jna 1991 si Mrzek a Shrben naplnovali tajn jednn se svmi partnery i konkurenty z brane, e se domluv, jak kuponovou privatizaci vyuij. Seli se v - 71 -

Motorestu Kersko na Nymbursku. Mrzek Motorest dobe znal. Za komunist si tam obas jezdil vyrazit z koptka nebo perozdlit zisky z vekslu. Motorest je od jeho rodnho Brodu patnct minut jzdy autem. Ten den veer se tam podle policie seli Mrzek, Shrben, Miroslav Provod, brati Krlov a jejich dal pokrevn brati z Ostravy, Brna, Plzn a eskch Budjovic. Policejn oka napotala celkem 17 lid. Krom toho, e si zde nkdej vekslci vysvtlovali, co si kad skupina me dovolit, kam sah jejich moc a kde zan vliv jejich konkurenn party, zaali se bavit i o privatizaci. Policie nemohla nasadit v Motorestu prostorov odposlech, tak se musela spolehnout jen na agenty, kte tam jakoby nezastnn sedli, ale pitom hltali kad jejich slovko. Pro policisty to byl zvltn pohled. V mstnosti sedlo 17 chlpk, z nich nkte jet nedvno sedli ve vzen nebo chodili k tuzexm prodvat bony. A te se tito muci bavili o perozdlovn moci v zemi, o penzch, za kter by si mohli koupit i ty tuzexy. To jsou paradoxy ivota. Z trk, kter policist zaslechli, se dalo vyst, e skupinu nejvce vzruila debata o inzertech v novinch, ve kterch jsou nabdky na prodej registrovan kuponov knky. Bude to vypadat tak, e s celou knkou dostane od lovka, kterho ulov, i plnou moc a bude moct ty body pouvat podle vlastnho sudku. Bude si moct koupit akcie, jak bude chtt. Lidi jsou blb. Skoej na to, e jim za knku slb - j nevm - dva tisce, pt tisc, nebo nanejvej deset tisc, a oni ti utrhnou ruce. Vbec pitom nedomlej, e se daj dky t kuponovce ovldnout podniky a pak je s tunm ziskem prodat, kal na snmu Mrzek. Parci se domluvili lehce. Dohodli se, e postupn zalo ve svch regionech firmy, kter budou od lid knky vykupovat. Cenu jedn si jet v Kersku stanovili na dva a pt tisc korun. Byl vysloven pedpoklad, e tmto zpsobem by mohlo dojt v prbhu dvou a t let k vyprn obrovskho mnostv nelegln zskanch penz, napsal do sv zprvy o kersk schzce policejn tm Omega.

- 72 -

Mozkem tchto operac byl podle detektiv Ji Shrben. Snm mu dal volnou ruku, aby vybral vhodn adepty, kte by navenek firmy zastupovali jako dajn majitel. Zkladn finann kapitl kad takov firmy bych vidl tak kolem 100 tisc korun. Kad firma by mla mt tak pt tichch spolenk. Kad do toho mus vloit jeden milion korun. V ervenci nebo v srpnu ptho roku vyhodnotme hospodaen tchto firem, a pokud to pjde podle plnu, bude innost takov firmy poslena. Kdy ne, pjde do kytek a o finann ztrty se podl kad tich spolenk stejnm dlem, ekl v Kersku Shrben. Tm Omega pak o pr msc pozdji doplnil zprvu o kersk schzce drobnm upesnnm: K uveden problematice je nezbytn uvst, e s nejvt pravdpodobnost dolo pozdji ke zmn stanovenho systmu innosti a k peorientovn na jednotliv privatizan fondy. O tom svd jejich intenzivn styky na privatizan fondy HC&C (harvardsk fondy) a Prvn investin a. s. Na vyetovn harvardskch fond Viktora Koenho byl pozdji zaloen zvltn spis Hadr. V t dob ani nikdy pozdji se o roli Mrzka, Shrbenho a dalch bvalch vekslk pi afrch s privatizanmi fondy nemluvilo. Velk vtina fond byla v polovin devadestch let vytunelovna. 27 I pes dl spchy tmu Omega naruit a zmapovat nelegln obchody Mrzkovy skupiny se veden policie v noru 1992 rozhodlo, e speciln skupinu rozpust. Nkter rozpracovan kauzy pedal tm Omega zvltnm slokm policie. Teba kefty se zbranmi dostala na starost tajn sluba FBIS (Federln bezpenostn informan sluba), poznatky k drogovm operacm obdrela protidrogov centrla a informace o bankovnch podvodech a machinacch pi privatizaci zaala rozpracovvat Sluba na ochranu ekonomickch zjm (SOEZ). Do n tak peel tm cel tm Omega, vetn kapitna Jiho Smre. Ten byl za kvalitn prci v tmu poven.

- 73 -

Frantiek Mrzek ml samozejm sv informtory i u policie a o rozputn tmu Omega se pozdji dozvdl. Udlalo mu to radost. Zase se mohl ctit o nco bezpenji. Jedin, co ho v t dob ohroovalo, byla mdia a jaksi Vclav Dvok. V kolnskm tdenku Kupedu upozornil na mafii kolem Frantika Mrzka poprv mstn novin Petr Soukup. Sice trochu zprostedka, ale i tak to bylo zslun. Soukup toti zaal rozpltat vazby bvalch kolnskch boss policie Josefa Hroudy a Vladimra pulka na podsvt. Soukup dostval kvalitn informace o jejich minulosti z dobe informovanch zdroj. Znalcm bylo jasn, e se proti Hroudovi a spol. rozhodli mluvit nkte jejich kolegov, kte protestovali proti jejich ppadnmu nvratu k policii. Na novine se pak zaal obracet se zajmavmi tipy i jaksi Vclav Dvok z Kostelce nad ernmi lesy. Byl to podnikatel, expert na televize a antny. Ale s Mrzkem a Hroudou ml nevyzen ty z minulosti. Kdy se snail jet ped rokem 1989 rozpltat klubko prazvltnch vztah Mrzka na Kolnsku speciln tm Profesionl, dostal tip na jednoho pikovho informtora. Ten lovk se jmenoval prv Vclav Dvok. K Mrzkovi by mohl informace podat Vclav Dvok z Kostelce nad ernmi lesy. N pramen doporuil jeho vyten, ale do jak mry budou jeho informace objektivn, nen jasn, napsal si 15. bezna 1989 do svho poznmkovho bloku major Petera z tmu Profesionl. Dvok jim pak tehdy popsal, jak Mrzek kooperoval s policisty, jak je uplcel a jak s jejich pomoc vydral podnikatele. Ve smovalo hlavn na Hroudu. Ale popravd, u jsem policii jednou ve ekl. Bylo to v roce 1988," ekl na jae 1989 detektivm Dvok. A komu jste to tehdy vyprvl? zeptal se major Petera. Vyetovateli stedoesk kriminlky. Jmenoval se myslm Boris tefl, odpovdl Dvok. Petera si proel star spisy Borise tefla a jednu malou sloku k ppadu Dvok tam skuten nael. Vyplynulo z n, e tefl vyslechl - 74 -

pr svdk, pedal je Inspekci ministra vnitra, ale jinak ppad odloil. Podezen na Mrzka je slab a neprkazn a nejde v dan vci zahjit trestn sthn. Mrzek je tajn agent policisty Hroudy, napsal v roce 1988 tefl. Petera se tomu dost divil. Ve, co si od Dvoka vyslechl, se stalo dleitm podkladem pro prci tmu Profesionl. T Vclav Dvok se o ti roky pozdji spojil nejen s kolnskm novinem Soukupem, ale tak s publicistou Pavlem Blakem. V beznu 1992 zavolal Dvok Blakovi, pozval ho k sob dom a nabdl mu zajmav informace o Mrzkovi. Je to gauner. U za bvalho reimu ml uplacen policajty. Je velmi nebezpen svoval se tehdy Dvok Blakovi. Dvok byl majitelem firmy AVIKO, kter se zabvala reklamou a televizn a rozhlasovou tvorbou. Ale Mrzek mu stle leel v aludku. Mrzek m u m vroubek. Udlal na m tyicetitiscov podraz, piznal tehdy svou motivaci Dvok. S novinem Blakem se chvli bavil i ped domem. To se mu mon stalo osudnm. Mrzek vdl, e Dvok je na nj natvan a e na nj v stle hodn vc. A tuil, jak Dvok obchz jednoho novine za druhm. Jedin, co Mrzkovi na jae 1992, kdy se rozjdly obrovsk kefty s kuponovou privatizac, mohlo vadit, byla medializace. Mrzek se poteboval dostat k velkm vrm u bank a nepoteboval, aby na nj bylo pli vidt, aby na nj rozsvtil pomysln reflektor njak bval televizn oprav Dvok. Stalo se to v ter 28. dubna 1992 v deset veer v Kostelci nad ernmi lesy. Dvokovu manelku vyruil pi koupn domovn zvonek. Vyhldla proto z okna v prvnm pate. Dole stl mu v golfov epici a ekl j: Musm mluvit s Vakem. Manel u le. Nepok to na ztra? zeptala se Dvokov. Myslm, e ne. Je to opravdu neodkladn a dleit, ekl zhadn mu. Pan Dvokov zavolala na manela: Vaku, m tu nvtvu. Nkdo s tebou chce mluvit, prej to je dleit. Kdy vidla, e se manel chyst jt ke dvem, odela zptky do koupelny.

- 75 -

Ani ne za minutu uslyela vstel z pistole. Kdy sebhla dol, vidla manela leet v tratoliti krve, s prostelenou hlavou. Vrah ho zashl mezi oi. Dvok byl na mst mrtv. Policie vydala druh den ve svodce pro mdia krtkou zprvu: Dosud neznm pachatel zavradil 28. dubna v Kostelci nad ernmi lesy devtatyicetiletho mue. Kolem 22. hodiny zazvonil u dve domu, a kdy mu majitel otevel, vystelil na nho z bezprostedn blzkosti z pistole. Motiv inu nen znm a je pedmtem vyetovn specilnho tmu kriminalist. Policie urila, e vrah stlel z pistole znaky FN 22 Browning re 7,65 mm, kter si vyslouila pezdvku Fena. Pistole se u dlouho nevyrbla. Byla to spe trofejn zleitost z druh svtov vlky, kdy byla sluebn zbran pslunk gestapa. Po vrahovi se slehla zem. A to mon doslova. A teprve po deseti letech se dostala policie na jasnj stopu. Zaali toti mluvit nkte lid z podsvt. A ti ekli, e Dvoka zastelil jist Bohuslav Hjek (narozen 1971). Objednavatelem vrady byl podle nich Mrzek. V beznu 2002 proto odjeli detektivov do vazebn vznice Jiice. Byl tu zaven jeden z vznamnch len praskho podsvt Robert Hrab. Potebovali vdt, kde je Hjek a co o tomto mui vlastn v. Hjek? To je bezpten lovk, kter je pod vlivem drog a za penze ochoten udlat cokoli. Hjek byl v zkm kontaktu s Mrzkem. To v kad. Snad pro nj v minulosti i nco udlal, ekl 19. bezna 2002 detektivm Hrab. Kde je te? zeptali se ho policist. Slyel jsem, e je nezvstn. Co vm, tak se k, e me bejt u i pod drnem, ekl Hrab. O msc pozdji zskala protikorupn policie svdectv jednoho informtora z Mrzkova okol. Detektiv Pavel Zednk napsal 23. dubna 2002 do ednho zznamu toto: Informtor mi sdlil, e Mrzek m uritou vazbu na vradu podnikatele Dvoka. Mrzek se tehdy dlouhou dobu skrval a nebyl k zastien. Dvok se ml stt pro Mrzka nepohodlnm. Mrzek byl podle informtora objednavatel vrady.

- 76 -

Dkazy ale nebyly dn. A hlavn: Hjek byl nezvstn. Kdo by tedy proti Mrzkovi mohl mluvit? Krtce po Dvokov vrad v kvtnu 1992 zaali rzn anonymov telefonicky vyhroovat i novini Blakovi, kter se s Dvokem vidl jen pr tdn ped jeho smrt. V telefonu se ozvalo: Jestli cekne nebo nco nape, zabijeme t. A tvoji dceru uneseme a roztvrtme na kousky. Zaiva. Rozum? st tet/Miliard 28 Boris tefl ml ty nejlep pedpoklady, aby se dostal po roce 1989 do njak vznamn policejn funkce. Jet za komunistick ry, v kvtnu 1989, demonstrativn odeel ze sluby, protoe nesouhlasil s metodami nkterch pslunk VB. A to se po listopadu 1989 cenilo. U 1. nora 1990 se stal Boris tefl prvnm porevolunm kontrolorem vech policist v zemi. Nejdve ve funkci hlavnho inspektora Veejn bezpenosti. Pozdji jako editel Inspekce ministra vnitra Jana Rumla. Takovho lovka na takov funkci Mrzek poteboval. tefl byl toti jejich lovk. Mrzek byl gnius, pokud jde o spoluprci s policisty. Vysval z nich potebn informace ze sttn sprvy, k nim by se normln nedostal, likvidoval pes n nepohodlnou konkurenci nebo dky nim ovlivoval kauzy, kter by se ho mohly jakkoli dotkat. A kdy toto vechno fungovalo, musel umt svm lidem zajistit bezpenost. Musel zadit, aby je Inspekce ministra vnitra nevyetovala, a pokud ano, tak jen naoko, aby se neeklo. Kdo by chtl Mrzka vyuovat personln politice, byl by blhov. V letech 1990 a 1992 se ani jednou nestalo, e by Mrzka policie natvrdo vyetovala. Tm Omega sice skvle monitoroval dn kolem jeho skupiny a znesnadoval Mrzkovi ivot, jak se dalo, ale na Mrzka byli i specialist z Omegy krtc. Mrzek ml v zdech plku policist, ale druhou plku uml strhnout na svou stranu. Vetn tefla. - 77 -

V jnu 1992 na koskch dostizch v Pardubicch totln selhala podkov policie, kter nezvldla pr demonstrant a seezala je tak, jako by se doba vrtila ped listopad 1989. Ministr Jan Ruml se dostal pod obrovsk politick a mediln tlak, a tak musel obtovat fa sv inspekce tefla. Pr proto, e pi vyetovn udlost z Velk pardubick nepostupoval razantn a transparentn a zlotil policisty spe chrnil ne trestal. S tm Mrzek nepotal. A tak vymyslel spolu se svm parkem Miroslavem Provodem neuviteln pln, jak si policii podmanit. Zaloil Nadaci Interpo. Jen co Boris tefl skonil na vnitru, odeel do Provodovy realitn kancele Pentagos. teflovi jet nestail uschnout ani inkoust na dosti o odchod do civilu a u se 26. listopadu 1992 stv jednatelem firmy. Se teflem odeel z Inspekce ministra vnitra dal vysoce postaven dstojnk - Milan Jungr. I on se stv ve stejn den okamit spolumajitelem Pentagosu. tefl i Jungr pak tak zasedli do sprvn rady nov zzen Nadace Interpo. A takov to byli policist. Mrzek vymyslel geniln tah. Jako hlavn ikonu vybral pro nadaci populrnho zpvka a Provodova kamarda z dob komunismu, Karla Gotta. Nadace tak nesla jeho jmno - Nadace Karla Gotta Interpo. To proto, aby si snad nikdo nespojoval nadaci s njakmi lotrovinami. V kvtnu 1993 nadace oznmila, e bude poskytovat dlouhodobou finann a materiln pomoc dtem, jejich rodi byl usmrcen pi vkonu sluby u Policie esk republiky. Je to vskutku ojedinl projekt. A to i v celosvtovm mtku. Pomoc bude urena hlavn na vchovu a vzdlvn osielch dt. A to nemme na mysli, e dtti pedme njakou jednorzovou stku. Hodlme bt trvale v osobnm kontaktu s rodinou zabitho policisty a poskytovat dtti materiln pomoc a do doby jeho nstupu do zamstnn, ekl hrd na tiskov konferenci Karel Gott. Jeho dal slova vyvolala u lid, kte znali zkulis celho projektu, smv na rtech. Kriminalita v esk republice v posledn dob stoupla o 300 procent. Jsem zneklidnn skutenost, e Praha bude nesporn kiovatkou mezinrodn organizovanho zloinu, - 78 -

prohlsil Gott. Kdyby v t dob nkdo vythl na tiskov konferenci svazky tm Profesionl a Omega, byl by Gott pro smch. Jene to by tehdy museli piznat, e duchovnm otcem mylenky nadace nen Gott, ale prv Frantiek Mrzek. Budouc kpo jedn velk odnoe eskho organizovanho zloinu. Z policisty se stv nepostradateln a nejpotebnj profese, ekl Gott. Spe by sedlo, e z policisty se dky projektu Interpo stv nepostradateln soust tajnho ivota Frantika Mrzka. Zpotku tuto bohulibou innost Karla Gotta, Borise tefla a Milana Jungra nikdo neprohldl. Ale ve skutenosti lo o to, aby ml Mrzek od policist klid. Nebo si snad myslte, e by po nm li a odhalovali jeho machinace? Vdy je to mecen policist, tedy pozstalch rodin. To me potkat jednou kadho, tak pro by se mli babrat v penzch, kter budou mon jednou potebovat. Geniln pln. 29 Mrzek tak mohl s daleko vtm klidem a nasazenm pokraovat ve svm zatm nejvtm projektu - vytunelovn nkolika eskch bank. Se svmi spolenky dokzal v letech 1991 a 1994 vythnout a nikdy nevrtit sedmi eskm bankm 1 141 300 000 korun. Ano, tete sprvn: pes jednu miliardu korun. Na Vnoce roku 1991 u Mrzk a u Shrbench urit nikdy nezapomenou. Mli bohatho Jeka. Moc bohatho. Ve tvrtek 19. prosince 1991 piel Mrzek k pepce Banky Bohemia a vybral tam v hotovosti dva miliony korun. Dal si je do kapsy a odeel, jako by se nechumelilo. Druh den si ale musel vzt u podn kufr. V te bance vybral v hotovosti 21 milion korun. Dnes by to urit tak jednodue nelo. lovk by byl hned podezel u jen proto, e si takov penze vybere u pepky a odejde s nimi dom. V roce 1991 byla prost jin doba. Celkem 23 milion ve dvou dnech si Mrzek vybral na zklad vrov smlouvy s Bankou Bohemia. Tedy pesn eeno: Banka Bohemia uzavela takovou smlouvu s firmou DIONEX, kter tehdy patila Shrbenmu a Mrzkovi. vrov smlouva znla celkem na 27 milion korun. Ale ne-

- 79 -

bojte, Mrzek se Shrbenm tam zbvajc tyi miliony nenechali. Pro n si pili v noru 1992. Firma DIONEX pedstavila bance sml a pitom jednoduch projekt. Chtla koupit pkn dm v centru Prahy v Rybn ulici od znmho herce Luka Kopivy a podle podnikatelskho zmru z nj vybudovat luxusn restauraci. V prosinci 1991 s Kopivou smlouvu podepsali a pedloili ji bance. Jene jaksi zapomnli dodat na katastr nemovitost dleit doklady: smlouvu o zstavnm prvu pro banku, smlouvu o pojitn vru a tak doklad, e penze Kopivovi skuten pedali a stali se tak faktickmi majiteli objektu. lovk si ekne jasn podvod, to je na zaven. Ale Mrzek se Shrbenm mli ve peliv promylen. Prvn pedpoklad spn Mrzkovy kliky spoval v tom, e si nemusel dlat tkou hlavu s tvrdm pstupem bankovnch ednk. Banka Bohemia nebyl dn renomovan finann stav, ale mal banka, kter foval nkdej dstojnk Sttn bezpenosti Ji adek. Mimochodem, kdy banka o dva roky pozdji krachovala, nikdo nepochyboval o tom, e slouila jako praka pinavch penz z Vchodu. Pesn za rok, tedy 19. prosince 1992, d Mrzek za firmu DIONEX o odklad spltek vru. Slibuje, e prvn spltku ve vi 820 tisc korun uhrad firma bance do 30. bezna roku 1993. Banka Bohemia naivn souhlas. Jako by j to bylo jedno. Jene Banka Bohemia vbec netuila, e pouh msc pot, co si u n vybral Mrzek 27 milion korun, piel invalidn dchodce z eskho Brodu do jinho stavu, do Pragobanky, a podal tam o dal vr ve vi 86 milion korun. V ptek 31. ledna 1992 naklusali Mrzek a Shrben do prask poboky Pragobanky v Jungmannov ulici a podepsali tam smlouvu. Bance sdlili, a pinesli k tomu i pslun doklady, e budou kupovat hotel Koruna v prask Opatovick ulici. Z hotelu zamleli udlat reprezentativn sdlo Pivovaru Eggenberg, kter zskali v drab v eskm Krumlov. Banka se vbec nerozpakovala vr poskytnout. Mrzek ednkm pedloil znaleck posudek k hotelu Koruna, podle kterho mla budova hodnotu nejmn 194 milion korun.

- 80 -

Znaleck posudek vypracoval soudn znalec Ing. Ji Borkovec. Ostatn jako u pedchzejc nemovitosti herce Kopivy. V kvtnu 1992 vak nepila Pragobance prvn spltka vru, a tak zaali bankovn ednci nahnt Mrzka a Shrbenho. Dokonce za nimi pijeli do eskho Krumlova a v sdle jejich pivovaru se domluvili, e prvn spltka ve vi 5,5 milionu korun pijde Pragobance jet bhem ervence. Ukolban banki odjdli z Krumlova docela spokojen, ale to netuili, e v z podepe firma DIONEX smlouvu o prodeji hotelu Koruna s brnnskou firmou Master. Podle smlouvy mli dostat Mrzek a Shrben za hotel 135 milion korun. Jene za pr tdn byl jednatel firmy Master Vojtch Kubek zaten a obvinn z podvodu v pln jin kauze. Prvnk DIONEXU pak zaal vst spor s firmou Master. Jako by ve bylo dopedu pipraven. V ervenci 1994 vydal Krajsk obchodn soud platebn rozkaz, aby DIONEX zaplatil Pragobance prvn spltku vru ve vi 22 milion korun. Obslky si ale nikdo nepebral. To u byla v bhu druh fze skvle pipravenho podvodu Mrzka a Shrbenho. Oba si mezitm sehnali blho kon. Jasn e to nebyl dn k, ale jaksi Milo Hork. Ticetilet floutek z Vysoan na sebe nechal 22. nora 1993 pepsat celou firmu DIONEX a pevzal tm na sebe i veker zvazky, tedy to, e bude muset splatit Bance Bohemia 27 milion korun a Pragobance dalch 86 milion korun. To byl, jak se pozdji ukzalo, jen zatek. Pl roku nato, 13. ervence 1993, koupil od Miloe Horka 46 procent firmy DIONEX jaksi Krytof Pnek. Museli to bt skoro brati. Oba bydleli na stejn adrese: Kolbenova ulice 803. V jnu 1993 prodal svj zbvajc podl (56 procent) firmy DIONEX Milo Hork jakmusi Romanu Kuchaovi z obce Zpy u Brandsa nad Labem. Kuchaovi tehdy bylo pouhch 22 let a o podnikn toho musel vdt asi jako batole o vesmru. Posledn fze rozmlnn odpovdnosti a zameten stop po Mrzkovi a Shrbenm pila v beznu 1994. Na scn se zjevuje udatn Jurij Jurijevi Postolnikov, oban Ukrajiny. Nikdo nev, jak se dostal do republiky, koho zastupoval a - 81 -

jak velk majetek ml. Jist bylo jen jedno: 7. bezna 1994 piel do kancele kolnskho prvnka Jiho Sehnala a podepsal smlouvu s dvaadvacetiletm Romanem Kuchaem a s ticetiletm Krytofem Pnkem, e od nich kupuje slovutnou firmu DIONEX. Nic proti, ale firma bez majetku s dluhem 103 milion korun nen zrovna skvl nevsta na vdvn. V z 1994 je u zstupce Pragobanky Ing. Bezina znan nervzn a d prvnka DIONEXU Michala Hrskho o setkn s majitelem firmy Jurijem Postolnikovem. Hrsk Bezinovi slibuje, e to zad, a navrhuje schzku s Postolnikovem na ptek 30. z 1994 ve dv hodiny odpoledne v jeho kanceli. Bezina z Pragobanky se t, jak Postolnikova konen pinut ke spltkm, ale Postolnikov nepiel. Omlouvm se, ale pan Postolnikov neme pijt, protoe ped dvma dny, 28. z, musel podle nazen cizineck policie opustit zem republiky. O jeho dalm osudu bohuel nic nevm. Je mi to lto, ekl Hrsk. Bezina se mlem zhroutil. Bylo mu jasn, e jde o dokonan podvod a e z Postolnikova nedostanou ani vindru, protoe bu takov lovk vbec neexistoval, nebo je to nastren k, jeho na Ukrajin u nikdo neseene. 30 Kdy chtla Pragobanka uplatnit zstavn prvo a hotel Koruna prodat, narazil bank Bezina na dal pekku. V hotelu sedla jaksi Dagmar ebestov. S jej firmou Salida uzavel Postolnikov, ne zhadn zmizel, smlouvu o pronjmu hotelu. Tu vak prvn zstupce DIONEXU Hrsk ani ebestov nemohli nikomu ukzat. Byla tajn. Ve smlouv je vslovn uvedeno, e smlouvu nelze poskytnout tetm osobm. Je zde vysleno penle a je zde tak uvedeno, e obsah smlouvy tvo obchodn tajemstv. Osobn se obvm, e bych toto tajemstv poruil, ekl pak Hrsk vyetovatelm, kte se o ppad zaali zajmat pot, co Pragobanka podala na Postolnikova trestn oznmen. ebestov byla samozejm manelkou Petra ebesty, Mrzkova kamarda z eskho Brodu, kter Mrzka podrel ve vyetovan kauze s dovenmi auty z Nmecka. - 82 -

e by dostali ebestovi hotel jako odmnu za mlen? DIONEX nebyl jedin projekt na vytunelovn banky. Kdy Mrzek vidl, e se podvod s Bankou Bohemia a Pragobankou vydail, vythl ze uplku dal pln. Hlavn roli v nm svil prv ebestovi. V lednu nechal Mrzek prostednictvm svho obchodnho partnera Miloslava Tikovskho zaloit firmu Axxon. Za ti msce ji od nj koupil Petr ebesta. Ten zmnil jej nzev na Royal Invest a za osm dn pot, co do n vstoupil, piel na pokyn Mrzka do Banky Bohemia a podal tam dost o vr ve vi 30 milion korun. V Bance Bohemia, kde se to jen hemilo starmi komunistickmi kdry a exdstojnky StB, mli pro Mrzka neuviteln pochopen. ebesta sice vrm dodal naprosto nesmysln projekt, e chce koupit u obce Lukov na Kladensku farmu na chov brojler, ale banka se do podklad snad ani nepodvala. Za pouh tyi dny vyhodnotili banki projekt jako naprosto senzan a 30 milion uvolnili. Sice penze nedostal na et adatel, tedy Petr ebesta, ale jaksi prvnk Mika, jene to bylo vem docela jedno. Mrzek si s tm poradil. Jen co si 30 milion rozebrali, udlal ebesta krok slo dva z Mrzkova plnu. V lednu 1994 poslal Bance Bohemia oznmen, e se jeho firma Royal Invest spojila se spolenost Jars, s. r. o. Platebn schopnost tto firmy je poslena plivem zahraninho kapitlu. Do firmy vstoupil holandsk podnikatel Boersman, navnadil banku ebesta. Jednatelem firmy Jars se stal jaksi Jaromr Merhaut, ale kdy si ml pebrat obslky kvli placen vru, nebyl k zastien. V ervnu 1995 pak dostala Banka Bohemia dopis od Zemdlskho drustva Vran, kter soused s farmou v Lukov. Potebujeme spojen s majitelem farmy, s firmou Jars. Objekt toti znan chtr a je nutn zde provst stavebn pravy, napsali zemdlci z Vranho. Bankovn ednci nechpali. Z vrovch podklad vyplvalo, e farma by mla jet vont novotou. Podle znaleckho posudku byla stavba skoro jako nov a jej hodnota se pohybovala nejmn kolem 42 milion korun. Jene znaleck posudek zpracovval Mrzkv mu, Ing. Borkovec. Kdy se pozdji jeli ednci na objekt po- 83 -

dvat, zjistili, e by v polorozbouran farm nemohli bydlet ani brojlei. Kdo nevdl, e ebestu vod Mrzek jako loutku na provzcch, musel si o nm myslet, e se zblznil. Jen dva msce pot, co ebesta pedloil v Bance Bohemia projekt s brojlery, piel do Potovn banky a pedloil tam za svou firmu Royal Invest podnikatelsk zmr na vybudovn rekreanho stediska pro byznysmeny z celho svta. Hodlm koupit zmek Bezno na Mladoboleslavsku. Postavm z nj luxusn hotel pro zmonou klientelu z ciziny. Budou tam restaurace, sauna, bazny, mase. Budou tam salony krsy. Soust zmku je i dvacetihektarov les s vysokou zv. Tady se bude chodit na lovy. Potm i s vybudovnm golfovho hit a tenisovch kurt, duoval se ebesta v Potovn bance. Jako dkaz pinesl dva doklady: potvrzen cestovn kancele Latour o vyten ppadnho hotelu Bezno zahranin klientelou a znaleck posudek, kter stanovil hodnotu zmku na 47 milion. Pod nm byl samozejm podepsn opt Mrzkv kouzelnk s sly Ing. Borkovec. vrov komise Potovn banky, kter zasedala dva tdny po pedloen nabdky, mla napoprv k ebestovu ambiciznmu projektu jistou dvku nedvry a dala podklady doplnit o nkter dleit listiny. ebesta se inil: materily sehnal a do tdne je do banky dodal. Mrzek se musel v zkulis banky tak init: 8. ervence 1993 banka rozhodla, e 30 milion korun ebestovi pole. Jak jednoduch. Od z 1993 marn poslala banka ebestovi upomnky na zaplacen spltek. V sdle firmy si je nikdo nevyzvedval. Navc bance nikdo nesdlil, e ebestov firma Royal Invest u vlastn neexistuje, protoe ji pohltila spolenost Jars dajn s holandskm kapitlem v zdech. Koncem roku 1994 dola ednkm Potovn banky trplivost a odjeli do Bezna na inspekci, jak je ebestv projekt daleko. Kdy ednci banky Lubomr matolnek a Igor imonovi uvidli na vlastn oi zmek Bezno, pokouely se o n mdloby. Ve stee zmku byly dv velk dry, asi ti krt ti metry. Do budovy zatkalo. Okna byla vytluen. Omtku to nemlo. Do objek- 84 -

tu se dalo vejt voln pstupnm sklepem. Zmek nebyl vbec oplocen. Co vme, zmek nen pojitn. Pan ebesta jako majitel se o objekt vbec nestar. Ani jsme ho tu nikdy v ivot nevidli, ekli bankm pi inspekci pracovnci okresnho adu, kte se o osud neboh historick pamtky tak zajmali. Banki hned na mst vypotali, e jen nejnutnj investice do objektu by pily na 100 milion korun. ebesta pitom s posvcenm znalce Borkovce uvdl, e na opravu zmku bude poteba jen nco okolo sedmi milion korun. 31 Mrzkv stroj na dolovn penz z eskch bank byl jako perpetuum mobile. Jet zatkem roku 1992 v prbhu dvou beznovch tdn dostala firma Jars z Banky Bohemia dalch 74 milion korun. Byly to vlastn ti vry. Ve tvrtek 12. bezna 1992 podala firma Jars o vr 20 milion korun na zakoupen Konzervrny ovocnch produkt v obci Dobr Pole. Tato mal fruta patila Mrzkovm rodim. Tden nato podal Jars v Bance Bohemia o dal vr - 48 milion korun. Tentokrt na zakoupen velkokapacitnho mlna v centru Nymburka. A dalch est milion pistlo firm Jars na tu za dal ti dny. dajn na nkup mlynskch stroj. Kdy dorazilo na et firmy Jars prvnch 20 milion, Miroslav Provod ihned z tu na pepce vybral 16 milion korun. Kdy 27. bezna 1992 pilo na et firmy Jars 48 milion korun, nestaily se tam oht ani dv hodiny a 40 milion bylo pevedeno do jinch bankovnch stav. A tak to lo dokola, a z Banky Bohemia vyluxovali i zbyteek penz z vr. Penze samozejm nikdo vracet nehodlal. A Banka Bohemia ostrouhala. Kdy se snaila odprodat velkokapacitn mln v Nymburce, zjistila, e ho firma Jars dvno prodala jin spolenosti z Mrzkova impria, spolenosti Alfa Invest podnikatele Miloslava Tikovskho. Ta si staila vzt na mln jet vr 70 milion korun u dalho podivuhodnho stavu, u esk banky. Firma Jars si pak vzala jet vr ve vi 30 milion korun u Investin banky. Stejn scn, stejn obsazen. ebesta chtl v Chebu - 85 -

koupit budovu bvalho gymnzia a udlat z n obchodn centrum. Projekt mu oraztkoval znalec Borkovec a penze keovala Mrzkova skupina. V srpnu 1993 se situace opakovala v prask poboce esk spoitelny v Rytsk ulici. ebesta piel s nvrhem koupit velkokapacitn farmu v Sedlci na Mlnicku a poteboval na to 49,5 milionu korun. Chci se stt monopolnm dodavatelem kuecho masa ve stednch echch. Zvazky u jinch bank nemm, lhal ebesta docela bezostyn bankm nejvtho finannho domu v zemi esk spoitelny. Podvod mu vyel. Stejn jako v Bance Han, z n vydmal dalch 30 milion. No eknte, nebylo to tak trochu perpetuum mobile? A to nebylo zdaleka vechno. Spolenosti Alfa Invest a Harvard Invest, je zpovzdli dirigoval Mrzek, vysly z dalch bank 380 milion korun. Stailo jim na to devt vr, pt bank (nejastji Banka Han) a Ing. Borkovec. Naprosto nejvt rna pak pila v z 1994. Postarala se o to s Mrzkem spznn firma Cristalex CZ. Mrzkv kamard Vok Wippern ve vykovsk poboce Banky Han zadil vr v astronomick vi 247 milion korun. Mly se za to nakoupit sklrny Jantejn. Penze se vak njak rozprchly a Banka Han, stejn jako Banka Bohemia i Pragobanka, pozdji zkrachovala. Postolnikova u nikdo nikdy nenael. Z prvnka Hrskho se stal likvidtor nkolika Mrzkovch firem. A po Nizozemci Martinu Johanesu Boersmanovi, kter ml vstoupit jako strategick partner do mnoha ebestovch firem, zaal ptrat Interpol. Ml na triku majetkovou trestnou innost... 32 A do roku 1994 Mrzkovi ve vychzelo. Pak se natst probudila alespo Pragobanka a podala trestn oznmen na Jurije Postolnikova, majitele D10NEXU. Pragobance njak dolo, e j zmizelo pod rukama 86 milion korun. Skoro rok se nic nedlo. Pak ppad dostali na stl dva detektivov z prask kriminlky Roman Pavlk a Tom Bene. Prochodili - 86 -

boty, vyslechli destky lid a popsali pes dva tisce strnek spisu. Bylo jim jasn, e tu maj co do inn s organizovanm zloinem, kde stoj v prvn linii jen bl kon, ale skuten organiztoi jsou daleko v pozad. Takhle to dl nejde. Musme si ten propletenec vztah nakreslit. Sami se v tom ztrcme, a co teprve nai nadzen, a jim to ukeme, kal Pavlk kolegovi. A tak kreslili propletenec vztah. Tvoili ho dva dny, ale stlo to za to. Vyel jim z toho pavouk s dvaceti firmami, stovkou lid a s destkami finannch tok, po kterch odplouvala z bank vce ne jedna miliarda korun. Z grafickho pehledu jednoznan vyplvalo, e Postolnikov byl jen bl k. Hlavou gangu byl Mrzek. Zatkem roku 1995 k Mrzkovi prosklo, e se na prask kriminlce vede tajn vyetovn jeho skupiny. O msc pozdji vypracovali Pavlk s Beneem dvrn materil, v nm vyjmenovali okruh podezelch osob, kter by bylo mon v cel kauze sthat. Mezi deseti lidmi byl i Mrzek a Shrben. fe, potebujeme na to vc lid. Myslme si, e to sah hodn vysoko a hodn hluboko. Je toho tolik, e to sami nesthme, ekl v noru 1995 Pavlk svmu nadzenmu. A ten rozhodl: Pipravte mi prbn vyhodnocen ppadu. Pak se domluvme, jestli na to udlme tm. Ne staili zprvu vyrobit, stala se tragdie. 30. bezna 1995 nael Pavlk svho kolegu Benee mrtvho. Leel v kalui krve ve sv kanceli v Bartolomjsk ulici v Praze. Podle lka se zastelil sm asi v pt hodin rno. Rna vyla z jeho sluebn zbran. Dopis na rozlouenou nenechal. Odbornci sice konstatovali, e jde o sebevradu, ale kolegov tomu pli nevili. Den ped smrt zaal Bene plnovat zatkac akci. Kdyby byl v nedobrm psychickm rozpoloen, kolegov by to na nm poznali. Jestlie byl Pavlk expert na shnn svdk a listinnch materil, Bene byl bedna na analytick zprvy a dokonal poznmky. Ty nejdleitj daje si zapisoval do svho specilnho bloku. Byly tam cenn informace, kter se nedostaly ani do oficilnho spisu. Roman Pavlk tento cenn bloek nemohl po Beneov smrti nikde najt. Pavlk byl pesvden, e ho nkdo ukradl. Z notsku se - 87 -

dalo vyst, jak jsou ve vyetovn daleko, kdo v ppadu mluv jako svdek, nebo kdo je naopak podezel. 33 Na jae roku 1995 se zaaly na policii obracet finann ady. Stovaly si, e jist firmy, kter jsou vzjemn personln i majetkov propojen, neodvdj dan ze svch mnohamilionovch obchod. Finann ad pro Prahu 3 podal trestn oznmen na spolenost Centrum, a. s., Finann ad pro Prahu 4 uinil tot v ppad firmy Prom, s. r. o., a Finann ad ve Vysokm Mt se nemohl dopotat dan, kter vykazovala ve svm etnictv spolenost Harvard Invest. Spojovacm lnkem firem byla dv jmna: Miroslav Provod a Miloslav Tikovsk. Ale v pozad ernch obchod stl samozejm Frantiek Mrzek. V kvtnu 1995 se proto protikorupn policie rozhodla zdit speciln tm. kol znl jasn: dostat mrzkovce alespo na danch, kdy to nejde na podvodech v du miliard. Akce dostala nzev Centrla a tm specialist vedl tajn vyetovn z vysunutho pracovit protikorupn policie v Kladn. Tito detektivov si mrzkovce osahali u pi mapovn zhadnch aktivit Mrzka a Provoda v oblasti kolem Orlick pehrady, kde ml Provod v pronjmu luxusn arel chat a hotel na Vystrkov. Detaovan pracovit v Kladn podalo o odposlechy a sledovn vech dleitch lid z Mrzkova okol. Vedle daovch podvod vak zmapovali detektivov i nco, co jim do t doby pipadalo jako njak sci-fi nebo co znali jen z americkch film. Ten, kter se ped nimi v z 1995 odehrval v naprostm relu, by mohl dostat nzev Jak esk organizovan zloin prorst do sttn sprvy. Mrzek toti zaal svolvat sv znm a ptele na velkou schzku, kde by se mly domluvit strategick plny cel skupiny do ptch let. Oficiln se schzka tvila jako oslava na poest fungovn Nadace Interpo. Termn a msto zvolil Mrzek: ptek 8. z 1995 v Brn v restauraci Biskupsk vinrna. V ptek obancovala Biskupskou vinrnu v Brn policie. Samozejm tajn. V autech, kter vypadala, jako e pat dlnkm, kte

- 88 -

v okol opravovali jeden dm a silnici, sedli kriminalist a nateli tajn na kameru kadho, kdo na velkolepou oslavu doraz. Ped restaurac u stla ti auta: hnd favorit a dva modr vozy Opel Astra, z nich jeden ml nmeckou poznvac znaku. Ti veledleit lid se ale teprve oekvali. Ve 13 hodin 36 minut pijel ped vinrnu edomodr peugeot s poznvac znakou ADY 50-52. Majitelem vozu byl Boris tefl, nkdej editel Inspekce ministra vnitra. S Borisem teflem z vozu vystoupil i Mikul Tomin, dal ministersk exponent. V roce 1993 byl Tomin ti msce editelem Inspekce ministra vnitra, pedtm psobil krtce jako poradce federlnho ministra vnitra Jna Langoe a v dob, kdy si dval sklenky dobrho vna v Biskupsk ulici v Brn, psobil jako hlavn poradce-analytik u tehdejho poslance SSD Stanislava Grosse. Kdy se mnohem pozdji stal Gross ministrem vnitra, vrtil se Tomin i do kesla editele inspekce. Jako Grossv k v nm psobil v letech 1998 a 2004. Hned za Tominovm autem dorazil modr favorit s espzetkou AES 73-69. Kdy si kriminalist chtli v databzi majitel vozidel vyjet jeho vlastnka, vyskoilo jim vstran znamen Jen na psemnou dost. Bylo jasn, e jde o vz, kter pouv chrnn osoba, patrn aktivn dstojnk policie nebo tajn sluby. Bylo zejm, e osdky voz se znaj. Vichni spolu zali do vinrny, napsali pak do zprvy sledovac z tvaru operativn dokumentace. Do vinrny pichzely i dal celebrity. Policist se pozdji snaili z videozznamu tve nvtvnk deifrovat. Jedna postava npadn pipomnala Iva Svobodu, pozdjho ministra financ. Na schzku piel i lovk podobajc se prvnku Miroslavu Keneckmu. Podle policist tehdy pilo do vinrny i nkolik sttnch zstupc, dstojnk tvaru pro odhalovn organizovanho zloinu nebo pslunk tajn sluby BIS. Tve nkterch dalch host pipomnaly policistm i vznamn politiky ODS. Ve 13.45 vak pijel k vinrn nejdleitj host, Frantiek Mrzek. Luxusn stbrn audi s poznvac znakou AEZ 01-01 sice patilo oficiln firm Pivovar Eggenberg, ale z vozu zjevn nevystoupil dn pivovarsk sldek, nbr sm kmotr Mrzek. Byl elegantn obleen, ml tmavou kravatu, blou koili, krtce se - 89 -

pozdravil s lidmi, kte stli ped vchodem do vinrny, a rychle do n veel. V ruce drel napchovanou oblku a usmval se. Kdy si v pondl 11. z 1995 prohleli videozznam a etli pslunou svodku o sledovn dstojnci protikorupn policie, nestaili se divit. Tak my tady mme vyetovat daov podvody a ti podezel se div neobjmaj s naimi nadzenmi, kali si tehdy detektivov z vysunutho pracovit Kladno. Pestoe se jim tehdy daov podvody podailo dothnout do konce a obvinit z podvod alespo Tikovskho a ebestu a tak nejvt rybu Frantika Mrzka za pokozovn cizch prv, zvtzily nakonec skleniky vna z Biskupsk vinrny. Mrzek se toti opt zhadn z ppadu vykroutil a ped soudem nikdy za tento trestn in nestanul. 34 Jet v prosinci 1994 si Nadaci Interpo vichni povaovali. Karel Gott skvle odvdl pozornost od skutench zmr Frantika Mrzka a Miroslava Provoda. Nadace tehdy prorazila i na Prask hrad. V restauraci na Vikrce uspodala spolu s hradn polici vnon besdku pro ti stovky dt ze kol pro sluchov postien a s vadami ei. Velkolepou akci zahjily fanfry Hradn stre, dti dostaly hromady drk a zazpval jim - kdo jin ne Karel Gott. O pl roku pozdji to u takov idylka nebyla. Na veejnost zaaly prosakovat zprvy, e v pozad Nadace Interpo stoj lid, kte maj kriminln minulost. A tehdej socilndemokratick poslanec Jaroslav Bata prozradil, e Mrzka a Provoda u beztak vyetuje policie, protoe se pes nadaci legalizuj ern penze jedn vlivn skupiny podnikatel. Ppad se u skuten proetoval. Jene na starost ho dostala poveden dvojka detektiv, Vladimr Neprek a Pavel Sladkovsk. Oba byli z 2. sekce kriminln policie Sprvy hlavnho msta Prahy. Byli to mlad a odhodlan policist. Byli na stop velkch podvod. Jene Mrzek vdl, jak na n. Tuil, e si je mus podmanit. Jinak by mu mohli zpsobit nemal problmy. Mrzek se s nimi lehce skamardil. Uml to.

- 90 -

Vysvtlil jim, e on nen dn podvodnk a e se stv jen obt policejnch her. Chtj m zniit, protoe na adu lid toho hodn vm. Jestli chcete, vechno vm vysvtlm a poskytnu vm i dleit informace, kter vm otevou oi, kal jim Mrzek. Mrzek ml v jednom velkou pravdu. e je studnic informac. lo o to, e vhodn vypustil jen ty, kter mu vyhovovaly, kter pokodily jeho konkurenty nebo neptele. Z dvojice povedench detektiv si oblbil hlavn Neprka. Je to zvltn, ale i kdy je od sebe dlilo tm tvrt stolet, zaali si ti dva rozumt jako brati. Sv mon sehrla i geografie - Neprek pochzel z Lys nad Labem, co je od Mrzkova eskho Brodu, co by kamenem dohodil. Neprkovi bylo tehdy 25 let a Mrzkovi se lbilo, jak je lehce manipulovateln. Vyetovn machinac v Nadaci Interpo se njak ne a ne pohnout z msta. A tak svm nadzenm hlsili, e by bylo lep se podvat na zoubek nkterm bankm, kte jedou v korupci a tunelovn. Skvl npad. V bankch byl skuten bordel. vry se rozdvaly jako na bcm psu, nikdo je nesplcel, ale banki byli v klidu a dl si spokojen jezdili do prce v luxusnch limuznch. Do tch bank chod lid v ooupanch dnch, ale z banky odchzej s baohama na zdech a v noblesnch oblecch, jako kdyby prv vyhrli v loterii. Mme k tomu zajmav informace. Dalo by se to rozpracovat, kal Neprek svm nadzenm. Slovo dalo slovo. Neprek a Sladkovsk se pustili do vyetovn bank. Stedem jejich zjmu se staly Banka Bohemia, esk banka a COOP Banka. Jene za rok se ukzalo, e jejich poslnm nebylo podvody jen vyetovat... V noru 1996 zatkla Neprka a Sladkovskho Inspekce ministra vnitra. Tehdejmu editeli esk banky Ivaru Fierovi u dola trplivost a nahlsil, e ho Neprek a Sladkovsk vydraj. Chtli po mn penze. Musel jsem jim vyhovt. Nechtl jsem mt problmy, ale oni stupovali nroky, ekl vystraen Fier vyetovatelm. Inspekce obvinila Neprka a Sladkovskho ze zneuit pravomoci veejnho initele. Fier tvrdil, e jim pedal minimln 350 tisc - 91 -

korun. Oni mu pr za to slbili dodat osobn daje z policejn databze o Alexandru Komanickm, kter dluil esk bance stamiliony korun. Neprek i Sladkovsk odeli do civilu. Neprek se ale neztratil. Zaal dlat pro Mrzka. Vdy to byl pece jeho oblbenec. Jet v noru po obvinn Neprka a Sladkovskho se zaala v mdich otevrat Pandoina skka Nadace Interpo. Tehdy u zcela naplno mdia zveejnila, e je to jen praka na pinav penze a na uplcen policist. Karel Gott z nadace radji odeel a distancoval se od n. Oznmil, e o skutench aktivitch svch spolenk nic nevdl. Pili za mnou, jednoho z nich jsem znal. Byli to ti policist, z toho dva prvnci. Pipadalo mi, e konstelace je dobr. Te jsem se ale rozhodl, e s touto nadac nechci mt nic spolenho. Vte, j hlavn nemm vbec as se tomu vnovat. Navc neznm pohyby penz v t nadaci. Nemohu nahldnout do etnictv, ekl Gott. 35 valy jsou jen kousek od eskho Brodu. Mrzek je mjel pokad, kdy jel do Prahy. Minimln jednou tdn do val i zajel. Bydlel tam toti Antonn Bla. Jeho letit kamard, obchodnk, ale tak svtsk f praskho podsvt. Bla ml povst mue, kter udl na zakzku skoro vechno. Hlavn e za to dostane zaplaceno. Kdy se v podsvt vyslovilo Blovo jmno, zavrtvali se do zem strachy i ti nejotrlej zloinci. Bla byl mu na pinavou prci. A ml velmi zvltn metody prce. Mrzek ho ml docela rd. Jednou vykradli dm jeho matky. A Bla si byl jist, e to udlali dlnci, kte j zrovna nco opravovali na dom. Pivezte mi tu verbe. Zeptme se jich, pro to udlali, zvolal Bla. Za dv hodiny pivezli dlnky k Blovi dom. Byl mrz, hodn pod nulou. Bla je nechal svlknout do naha a ekl sv en: Maruno, piprav kble se studenou vodou. Dlnci se na sebe podvali. Krve by se v nich nedoezal. Bla zvil hlas. Tak co, smradi, udlali jste to? zakiel.

- 92 -

Ne. My jsme to nebyli. Fakt, vn, tsl se strachy jeden z nich. Zavete je do ohrady pro psy. A si vzpomenou, a zavolaj, rozhodl Bla a el se dvat na televizi. V t chvli to vypadalo na zahrad u Bl jako ve stedovku. V ohrad se choulili ti dlnci, byli naz a tsli se. Jen nebylo zejm, jestli se klepou vce zimou, nebo strachem. Z Blova domu pitom byla slyet muzika, jako by se vlastn nic nedlo. Jako by to bylo normln. Za deset minut zaali dlnci volat: Pane Bla, byli jsme to my. Piznvme. Prosm, puste ns, nic nm nedlejte. Bla si uml poradit se vm. Nsil mu nevadilo. Jednou teba poteboval Mrzkv souputnk Miroslav Provod vyeit problm s ukradenm kamionem, v nm bylo zbo za destky milion korun. Provodovi ho ukradli za blho dne nkde u Prahy. Bu ve dv hodiny odpoledne na Smchov. Pijede tam chlpek, kterej v, jak hledat tvj ztracenej kamion, ekl Mrzek Provodovi. Provod si myslel, e kdy m Mrzek takov kontakty s polici, pijde na schzku njak detektiv a rozjede velk ptrn. Ped domluvenou restauraci na Smchov vak dorazil pln nkdo jin. Z luxusnho mercedesu vystoupil Bla s ochrankou. Provod jen nasucho polkl. Zpod kabt ouhaly ochrance zbran. Jako kdyby se schylovalo k njak pestelce. Tak co, kamarde. Pr t nco trp. Aspo mi to kal Franta, ekl Bla. Provod popsal, co se pihodilo. Bla ho v klidu vyslechl a pak jen prohodil: Do dvou dn tady m kamion i s tm idiem, co v tom urit jel. Neuplynuly ani dva dny a ped Provodovou firmou zastavila dv auta. Jeden kamion a jedna limuzna. Z limuzny vystoupil Bla, otevel kufr a vythl z nho idie kamionu. Jako krlka z klobouku. Bla dostal zaplaceno. Provod byl spokojen. Pro Blu pracovali Armni. Ost hoi, bval veterni z vlek.

- 93 -

Ale koncem roku 1995 zaal mt Bla problmy s ruskmi zloinci - s obvanou rostovskou mafi. Chtli vc penz z obchod, kter spolu udlali. A Bla ekl ne. 18. listopadu 1995 se na parkoviti u dlnice D1 v jezd u Prhonic setkali Blovi Armni a rostovsk mafie. Mli si vymezit sv teritoria, domluvit vdlky a hlavn uzavt mr. Jene asi desetilenn skupina se zaala hdat a prt. A nepadaly tam dn pohlavky. To byla eba na ivot a na smrt. Ped obyejnmi lidmi, kte netuili, co se dje, se v tu chvli odehrla scnka jako z americkho Chicaga. Mui na sebe vythli pistole a samopaly a zaali po sob stlet. Pi pestelce byl zabit sedmadvacetilet Rus a jeho ti krajan utrpli vn zrann nohou a bicha. Armni zvtzili. V Blov tmu Armn byl i Mirdat Assatrian, nkolikansobn mistr svta v zpase ve volnm stylu. V roce 1995 ml tento mu francouzsk obanstv a byl trenrem reprezentace Francie pro olympijsk hry. Bla se vbec nebl. Prh strachu ml posunut nkolik set metr za hranici, pi n strach vnm normln lovk. O msc pozdji pila odveta. Rostovsk mafie si to nenechala lbit. Bla spal se svou enou ve svm dom v valech. Najednou se ozvala ohromn rna. Marie Blov se probudila, a ne staila nco ct, ozvala se druh. Blu vbec nenapadlo, e na n nkdo to. Jen se obrtil v posteli na druh bok a ekl: Ten soused, to je debil. J mu kal, a ten plyn nedl sm. Pak si dal sv obvykl cigrko a el zase spt. Teprve druh den rno zjistili, co se vlastn stalo. Na jeho dm nkdo dvakrt vystelil protitankovou stelu. Bla byl jako koka. Ml devt ivot. 36 Zatkem roku 1996 se vak Bla ocitl v nouzi. Finann. Poteboval zaloit. A v takovch ppadech vedla cesta jedin do eskho Brodu. Bla proil s Mrzkem nejlep podnikatelsk lta za komunismu. Blova rodina tehdy obchodovala hlavn s obleenm. Vynelo to obrovsk penze, protoe Blova manufaktura zsobovala trh ne- 94 -

dostatkovm zbom ze Zpadu. Bla tak taxikail, ale pak si postavil u Plzn penzion a udlal z nj vyhlen nevstinec. Tehdy spolu Mrzek a Bla udlali snad nejvce keft a podraz. Te se schylovalo k jednomu z poslednch. Penze potebuje kadej, ekl neobvykle tvrd Mrzek Blovi. Franto, co to na m zkou? Copak jsme se spolu vdycky njak nevyrovnali? kontroval Bla. No prv. Jak se vyrovnme te? Vm, e ty penze, co ti pjm, u nikdy neuvidm. Nebudeme tomu tedy kat pjka, ekl Mrzek. Jasn. Co potebuje? odtuil Bla. Potebuju uklidit Bohoue. Mm strach, e bude mluvit, ekl Mrzek. Bohoue Hjka? zeptal se Bla. Mrzek ho tiil. Bla mluvil moc nahlas. Bohou Hjek v roce 1992 zavradil v Kostelci nad ernmi lesy Mrzkova neptele Vclava Dvoka. Mrzek tehdy vradu zadal, Bla zorganizoval a Hjek provedl. Bla nezavhal ani na vteinu. Jasn. To nebude problm, vyrazil ze sebe. Nechm to na tob, jak to provede. Ale chci dkaz, prohodil Mrzek. Jene Bla ml s Hjkem dobr vztahy. Navc to byl jeho pbuzn. Ta bezprostedn reakce, e to nebude problm, byla jen nahran. Bla to za problm povaoval. A tak vymyslel dmysln pln. Nechal Hjka odvzt do lesa, nechal ho jakoby zmltit, svalil ho do pkopu a nastrail ve tak, jako by byl Hjek samopalem prostlen jako eeto. Udlali snmek jakoby zabitho Hjka a odvezli ho Mrzkovi. Mrzek se pohledem na fotku uklidnil a ekl jen Fajn. Bla mezitm Hjka poslal do Nmecka. Byl to podraz, kter se jen tak neodpout. V novinch se mezitm zaaly opt objevovat lnky na tma Mrzek a Bla. Psal je novin Pavel Blaek. U toho mm dost, zaval Bla nad jednm z lnk a vyrazil na vlenou poradu k Mrzkovi.

- 95 -

Zabt novine? To je problm, Tondo. Mm rozjet docela zajmav byznys. Nechci ho ohrozit. Ten pislek za chvli pestane pst, nebude mt co, uklidoval Blu Mrzek. Jene Blovi to nedalo. Tys ml neptele Dvoka. J nenvidm Blaka. Rozum? roziloval se Bla. Kdy vidl, e mu to Mrzek neposvt, zkusil navrhnout jin pln. Blaek m dceru. Nebude problm ji unst. Na chvli ji dme do Plzn do mho bordelu. Tam si za as zvykne a pak ji prodme teba do Arbie. A se ten pislek teba zblzn, vymlel Bla. Neblzni. Kdy se na to pijde, nebudou mt s nmi slitovn. To nm nepomou ani dobr vztahy s policajtama, vysvtloval svou neochotu Mrzek. Blu to rozltilo a v afektu ze sebe vyrazil: Ty se toho boj, ale kdyby promluvil Hjek, tak jsi mrtvej. Coe? Hjek? Vdy je pece po nm! vytetil oi Mrzek. Diskuse u nepokraovala. Bla se zvedl ze idle a odeel. Tm jejich ptelstv skonilo. Mrzek pochopil, e ho Bla zan ohroovat. Za pr tdn pestal pro Blu pracovat jako bodyguard Pavel rytr. Jeden z nejlepch osobnch strc, kte v esk republice byli vbec k mn. rytr ml za sebou vcvik v elitn zsahov jednotce URNA. V roce 1992 policii opustil a pestoupil k podsvt. Nutno dodat, e rytr ml Mrzka radi ne Blu. Ihned pot, co od Bly odeel, zaal dlat pro Mrzka. V sobotu 13. dubna 1996 se v valech u Prahy v dom Antonna Bly ozvaly krtk dvky ze samopalu. Blu kdosi zavradil. Podle stop, kter na mst nala policie, museli bt vrazi minimln dva. Na Blu dlouho ekali. Na mst inu se naly vajgly z cigaret. Z Blova domu zmizely perky a dal cennosti za 12 milion korun. Asi jako odmna za provedenou vradu. Policie pozdji zjistila, e lo o dokonale pipravenou vradu. Na cel akci se podlelo celkem pt lid. Jeden bodyguard Robert H. pivezl Blu v ten veer dom, ale nedoprovodil ho a do bytu, jak to bvalo zvykem. Dal komplic Karel K. byl schovan na ulici a dal - 96 -

znamen dvma stelcm, kte u ekali u dve. Policie je pesvdena, e ze samopal stleli dva bval elitn policist a bodyguardi Jn K. a Tom G. Posledn z cel ptice Pavel . hldal podle veho v dom dv svzan eny. Jedna byla ptelkyn mladho Jaroslava Bly, druh pracovala u Bl jako sluka. Ob eny pak vypovdly, e mui mluvili tak trochu rusky. Podle policie vak lo o zastrac manvr, aby od sebe odvedli pozornost. Blova manelka Marie mla tst. Nebyla zrovna doma. Byla v nemocnici. Manel to urit neekal. Musel umt zaskoen. Nikdy se nieho nebl, byl vychovan na ulici a ml takovou povahu. Take si myslm, e ta vteina, kdy dostal ty rny, musela bt o stranm pekvapen, svila se Blov. Mla pravdu. Ten, kdo stlel, musel Blu znt. Bla se ani nebrnil. Neutkal. Nic. Jako by njemn vrahy pijal jako ptele. Teba to pvodn ptel byli. Blu rozstleli jako eeto. Ml v sob 25 kulek. Sedmnct jich bylo smrtelnch. 37 V lt 1996 bylo krtce po parlamentnch volbch. Opt v nich zvtzila pravicov ODS v ele s Vclavem Klausem. V lt 1996 bylo ale tak dsn parno. V centrle protikorupn policie, kousek od Pran brny, museli otevt okna, aby do mstnost pln spis zavl alespo mrn vnek. Ve stejn chvli se vak rozrazily dvee a do mstnosti vstoupil vysok, tm holohlav mu. Ml triko s krtkmi rukvy, dny a tmav brle. Neekanm otevenm udlal takov prvan, e se spisy k Mrzkovm kauzm rozltly po cel mstnosti. Bylo to pznan. Ten mu udlal pozdji pi vyetovn Mrzkovch aktivit takov kody, e je nebylo mon u nikdy napravit. Pozdravil, ale sv jmno a hodnost tak zamumlal, e mu nebylo rozumt. O koho jde, se vyjasnilo, a kdy ukzal prkaz. Stlo na nm Martin Kratochvl, Bezpenostn informan sluba. Dostal jsem pkaz od svch nadzench, e mm s vmi spolupracovat. Vai nadzen u to vd, te jsem s nimi mluvil, ekl dstojnk tajn sluby BIS. - 97 -

Operativn pracovnci protikorupn policie se na sebe podvali, zvedli ze zem pr papr, kter prvan Kratochvl rozhzel, a nedviv se zeptali: O co jde? Dlte pece na Mrzkovi a spol.? My jsme se na n dostali krzev jejich aktivity na Orlku. Stkaj se tam s mafiny a rusky mluvcmi podnikateli. Mme dvodn podezen, e jsou mezi nimi agenti ruskch zpravodajskch slueb, vysypal ze sebe Kratochvl. Kdy vidl, e nen dn reakce, pokraoval: No a fov rozhodli, e by bylo fajn, kdybychom si vymnili informace a vzjemn si pomohli. Mme mezi nima u pr nasazench ago. Co byste potebovali vdt? Operativci si s Kratochvlem sedli a poskytli mu zkladn informace. Dlme na nich u dlouho. Mrzek je te hlava gangu. Jsou ale opatrn. Zametaj za sebou stopy. Po Mrzkovi li policajti u za komunist, ale dosud mu nikdo nic neprokzal. To vme. Vidli jsme njak vyhodnocen tm Omega a Profesionl, ekl Kratochvl, aby usmrnil debatu na to, co ho nejvce zajmalo, na souasnost. Jak to vypad te? Kde asi jste? A v em bychom vm mohli pomoct? zeptal se. Kdy mu operativci vyjmenovali asi deset bod, kde by potebovali helfnout, udlal si pr poznmek, zavel blok a odeel. Byl to zkuen zpravodajec. Dozvdl se, co poteboval, ale o sob a sv prci nic neekl. Kdy pozdji protikorupn sluba vyhodnocovala jeho pnos a vbec cel BIS v kauze Mrzek, mohla si do spisu poznamenat jedno slovo: nula. V srpnu 1996 se Kratochvl v centrle protikorupn policie zjevil znovu. Tentokrt piel i s jistou strmistryn Kritofovou, tak z BIS. Mli v ruce edn dokument s slem jednacm a poven, aby jim pedali poznatek o zvanm kriminlnm skutku. Operativn cestou jsme zskali poznatek o vydrn podnikatele Miloslava Tikovskho. Jde o zvan zloin. Tikovskho vydr o penze jaksi Ren Szabo, ale hlavn tak vyetovatel stedoeskho adu vyetovn Even Koln, ekl Kratochvl a dodal: U jsme o tom informovali i Inspekci ministra vnitra. Jsem s nimi v zkm kontaktu. BIS pedala policistm pomrn siln podklady. Podle nich si ml vyetovatel Koln ct dokonce o platek ve vi 180 tisc ko- 98 -

run. Za to ml zadit, e propust Tikovskho z vazby, kde se na chvli ocitl. Za msc u byl vyetovatel Koln v teplkch. 25. z si pro nj pijela Inspekce ministra vnitra, prv kdy odchzel ze schzky s Tikovskm. Koln byl obvinn z vydrn, korupce a zneuit pravomoci veejnho initele. Strvil ve vazb pl roku. Nikdo se tehdy bohuel nezajmal o odvrcenou stranu mince. Koln vedl vyetovn kauzy, kde Tikovskmu hrozilo nkolik let vzen za pokus o milionov pojiovac podvod. Peliv Koln toti Tikovskmu prokzal, e chtl dostat podvodn od pojiovny penze za dajn ukraden cigarety a lihoviny ze skladu v Chotanech na Beneovsku. Tikovsk kter na Mrzkv pokyn tuneloval banky, byl akc dstojnka BIS Kratochvla zachrnn. Pojiovac podvod u nikdo nedoetil. Vyetovatel Koln marn podval stnosti a odvoln. A teprve po tech letech, v jnu 1999, ho soud zprostil v plnm rozsahu obaloby a vynesl nad nm osvobozujc rozsudek. platek a vydrn se neprokzaly, naopak se ukzalo, e to bylo dokonale pipraven falen obvinn. A teprve pak si policist zaali dvat na Kratochvla pozor. Mrzek ml sv lidi i v tajn slub BIS. 38 I pes tragickou smrt policisty Tome Benee a zhadn ataky Martina Kratochvla z BIS se pokraovalo ve vyetovn vrovch podvod firem DIONEX a Jars. Nad Mrzkem tak stle visel Damoklv me. Co o to, policii by Mrzek jet ukoroval, problm byl, e ppad dostala na starost ambicizn sttn zstupkyn Stanislava Kozubkov. V noru 1997 oslavila Kozubkov sedmatyict narozeniny. A na veejnosti se proslavila nejvce svou zarputilost v ppadu tehdejho fa extrmn republiknsk strany Miroslava Sldka. Nekoukala nalevo ani napravo, bylo j jedno, jestli bude mt jej rozhodnut politick dopady, a Sldka tehdy bez milosti obalovala z podncovn k nrodnostn a rasov nenvisti. - 99 -

Stejn postupovala i v ppad nesplacench vr Mrzkova impria. Kdy se seznmila se spisem, okamit navrhla, aby vichni podezel byli vzati do vazby. A poslala svm nadzenm nvrh, aby byl cel tm, kter na ppadu pracuje, rozen a zen na krajsk nebo rovnou republikov rovni. Kozubkov vdla, e m co dlat s rozshlm organizovanm zloinem. Na vazebn sthn vech podezelch vetn Mrzka vak nedolo. Kozubkovou nali 23. listopadu 1997 mrtvou. Leela ped svm domem v Masn ulici v centru Prahy. Podle pitevnho protokolu mla v krvi 1,8 promile alkoholu. Lkai konstatovali, e se udusila vlastnmi zvratky. Jej ptel, osvtlova v Nrodnm divadle Jindich Vtek, od zatku edn verzi nevil. Je to nesmysl. Byla abstinent, kal policistm. Zatm je ppad v pozici netastn nhody. Ned se nic dlat, vysvtloval plukovnk Zdenk Pichlk, zstupce editele praskho adu vyetovn. Jene policii se pihlsili dal svdci, kte tvrdili, e Kozubkovou musel nkdo zabt. Takhle ta skvl ena nezemela. Muselo to bt jinak, kal slovensk novin Jn Hadraba, kter Kozubkovou znal lta. Chodili spolu do pveckho sboru pi kostele sv. Salvtora na Staromstskm nmst. Spolu zpvali i papei. Sta mla pevn morln zsady. Rozhodn nebyla dn alkoholika. Jedno pivo pi spoleensk pleitosti j vydrelo cel veer, ekl policistm Hadraba. Na pohbu znlo jednohlasn: Zabili ji! Zabili! Policie i tak uzavela ppad jako netastnou nhodu. Jindich Vtek se s tm nikdy nesmil. Odvolval se ke vem ertm, chodil po redakcch novin a kal: Sta nebyla opil. Ten veer se sela parta kamard. Zpvalo se v hospod, ale Sta vypila dv decky a la dom, trval na svm Jindich Vtek. Byl pevn pesvden, e jej smrt souvis s jej funkc neoblomn sttn zstupkyn a s tm, e chtla dostat do vzen mocnho Mrzka. Vtek policii pesvdoval, aby ppad znovu otevela a pro-

- 100 -

vila jeho verzi vrady. Stu museli pepadnout na ulici, nsilm j nco nalili do krku a nechali udusit, kal. Vtek trval na znovuoteven ppadu jet rok a pl po smrti Kozubkov. Krtce nato byl Jindich Vtek zavradn. Byla to mafinsk vrada. Njemn vrah ho popravil ranou do tla v noci, kdy se vracel z Nrodnho divadla, kde dlal vrchnho osvtlovae. Vtka nali a kolem est rno jeho soused. Leel skoro na stejnm mst jako dva roky pedtm Stanislava Kozubkov. Lid pak vypovdli, e v noci slyeli asi pt vstel. Je to divn, ale ten, kdo Vtka umlel, si vybral pro vradu stejn datum jako v ppad Antonna Bly, 13. dubna. Po nkolika letech policie odhalila, e vradu Vtka zorganizoval majitel detektivn kancele a bval vojensk prokurtor Raul Kohner. Kdo si u nj vradu objednal, nikdo nikdy nezjistil. Stejn tak u nikdo nevyetil, pro mla v sob v dob smrti abstinentka Kozubkov 1,8 promile alkoholu. Mon to tentokrt Mrzek nebyl, mon jde jen o souhru neuvitelnch nhod. Kadopdn se po smrti Kozubkov stalo nco, co si Mrzek velmi pl. V rozshl kauze vrovch podvod nebyl mezi obalovanmi. Pr pro nedostatek dkaz. st tvrt/Lobbista 39 V pondl 1. bezna 1999 se hodinu ped plnoc rozezvuel na praskm sdliti ern Most alarm. Zniehonic zaalo houkat auto na parkoviti v Cglerov ulici. Ivan Lhotsk jet nespal. Prv si dval se svou enou lek kvy. Nen to nae auto, Ivane? zeptala se manelka. Asi jo. Jdu se tam podvat, ekl Lhotsk. Podval se z okna, a kdy vidl, e houk skuten jeho octavia, natvan se sebral a el alarm umlet. Debilov. Zase chtj ukrst rdio, kal si Lhotsk cestou dol. Ani ve snu ho nenapadlo, e tu cestu pjde po vlastnch naposledy. Jen co seel dol, auto se jako na povel utiilo. Lhotsk se rozhldl okolo, ale nikoho nevidl. Smradi. Asi utekli, kal si a vracel se dom. Zamkl za sebou velk prosklen vchodov dvee, chtl se - 101 -

otoit smrem k vtahu a v tu chvli se ped nm pskokem ze sklepa objevil maskovan mu. Vythl zbra a dvma vstely Lhotskho popravil. Jedna rna do hrudi, druh do hlavy. To nebyla nhodn vrada, to nebyl pekvapen lupi, kter by se tak brnil odhalen. Byla to kladn a dobe promylen vrada. Jen co se Lhotsk zhroutil na zem a nejevil znmky ivota, maskovan mu nezavhal ani vteinu, proskoil sklenn dvee a zmizel v temnm sdliti. Lhotskho ena stelbu neslyela. Po drahn chvli vak znervznla a la se po manelovi podvat. Svho mue nala leet v tratoliti krve v pzem v chodb domu. Ml prostelenou hlavu a chroptl. Sanitka pijela za pr minut, ale pro Lhotskou to byla vnost. Zhroucen ena tm nedoufala, e se mue poda zachrnit. Lkai oznaili Lhotskho stav za kritick. V takovch ppadech je prognza nejist. Je to opravdu vn, ekli hned po prvn operaci v nemocnici Lhotsk. Policie vyhlsila ptrn po stelci: Byl to asi ticetilet thl mu s blond vlasy stienmi na jeka. Na sob ml tmavomodrou bundu a v ruce blou igelitovou taku. Po inu odchzel smrem ke kinu Sparta. Byl asi 180 a 185 cm vysok. Pi tku se mohl zranit o sklennou vpl dve. Policie proto d veejnost, zejmna pak zdravotnick personl, o upozornn na vechny osoby odpovdajc popisu, kterm bylo v dob od 2. bezna oeteno zrann eznho, bodnho i senho charakteru. Veker informace lze zavolat na tsovou linku policie 158." Lhotsk nebyl dn velkopodnikatel. Neml miliardov majetek ani luxusn vilu a jachtu na Orlku. Byl to pouh daov poradce a likvidtor rznch firem. Problm byl jin. Byl nositelem dleitch informac. Tak dleitch, e by pro n mohl nkdo i zabjet. Lhotsk znal kl k financovn tehdej vldn strany SSD. Protoe jako jednatel poradensk a daov agentury Tax & Investment Advisers (TIA) pelval do sociln demokracie penze od tajnch mecen. Lhotsk tok zzrakem, ale opravdu jen zzrakem peil. Od t doby je pipoutn na vozk. Kdy ho policist podrobili citlivmu vslechu, nebyl schopen vraha popsat. Ve se odehrlo tak rychle, e - 102 -

se v pamti postelenho mue nedala vydolovat ani sebemen stopa po tonkovi. Jedin, co policistm pomohlo, byl popis jin udlosti, kter stelb pedchzela. Pr tdn pedtm toti Lhotskho navtvil jist mu a nabzel mu zajmav obchod: Prodejte nm doklady z va firmy TIA o financovn SSD a my vm za to dme 20 milion korun. Kdo byli ti MY", se Lhotsk nedozvdl. Stopa vak mila k Frantiku Mrzkovi. Lhotsk vypovdl, e ten mu zastupoval zjmy Franty Mrzka. Ppad vyetoval speciln tm z oddlen vrad prask kriminlky. V tmu psobili ti nejlep detektivov. Jene ani po ase nebyly dn podn dkazy, jen sam indicie a nznaky. Detektivov Oldich Kopp a Milan Dvok dostali v rozshlm ppadu na starost Mrzka. Vyslechli snad stovky svdk, nasbrali destky tip, ale proti Mrzkovi nemli dn dkaz. Pane Kopp, vn vm km, j to nebyl. Vm, e se to o mn k. Vm taky, kdo to o mn k a pro. Ale vte mi, e Lhotskho na svdom nemm. Zavete m kvli daovmu podvodu, jestli mi ho dokete, zavete m za vrov podvod, jestli mi ho dokete, ale tohle mi pit nemete. To jsem opravdu neudlal, duoval se Mrzek snad na kad schzce, kterou s Koppem ml. Kopp a Dvok z toho byli tumpachov. Z mnoha stran slyeli, e to mohl bt jedin Mrzek, e jen on ml pdn dvod vydrat sociln demokracii, ale kdy ho slyeli na vlastn ui, jak to vyvrac a popisuje detaily o svm alibi, nedvalo jim to smysl. Pane Mrzku, my ten ppad nepustme, budeme ho etit tak dlouho, a najdeme vraha. Ale mu vs ubezpeit, e jestli zskme dkazy o tom, e s tm mte nco spolenho, pijdu vs osobn zatknout, ekl Kopp. Mrzek si jeho otevenosti vil. Usml se a ekl: Dky bohu, e to doette. Jestli se vm poda vraha najt, tak budu jedin rd, protoe m to oist od tch kec, co tu nkdo mysln , ekl Mrzek. Kopp sledoval kadou jeho grimasu, kad cuk v oblieji, mrknut oka, nervozitu nebo strach. Ale Mrzek vypadal pi tto debat klidn. dnou podezelou reakci, ze kter by se dalo vyst, e le, Kopp nezaznamenal. Bu byl Mrzek opravdu nevinn, nebo svj stoick klid dokonale hrl. - 103 -

40 Lhotsk udlal osudovou chybu ji v lednu 1999. Tehdy se ho toti pln poprv zeptali na financovn SSD novini z asopisu Euro a Lhotsk bezdky odpovdl: Ano, TIA pjila sociln demokracii ped volbami penze. Byla to normln pjka. Nyn jsem ale trochu nervzn, protoe ji maj splcet, ale pln se jim to neda. Nco splatili a nco ne. A pi sv naivit jet vysvtloval, e to nen dn skandl, e je to normln obchodn vztah. rok je normln obchodn. Osmnct, osmnct a pl procenta dokonce. Jinak vm jet musm ct, e tyhle vci jsou vechny v podku. To znamen, mete ptrat jak chcete, stejn nic patnho nenajdete. A znovu km, penze se pjily a budou vrceny i s odpovdajcm rokem. Take dn ern niky, dn vcarska ani nic podobnho. Lhotsk ze sebe tmto vrokem, kter vyel v Euru 18. ledna 1999, udlal iv ter. O njak pjce od poradensk firmy TIA nebyla nikdy e. Nikde se ve vron finann zprv SSD pjka neobjevila, nikdy o n sociln demokrat nemluvili. Vypadalo to na pkn skandl. SSD byla ve vld od lta 1998 a vdy tvrd kritizovala Klausovu ODS za finann skandly z poloviny devadestch let, bhem kterch se ukzalo, e ODS rozepisuje mnohamilionov dary od soukromch firem na mrtvho Maara Ljose Bcse nebo na neexistujcho Radjiva Sinhu z ostrova Mauricius. Zkon by ml zakzat jakoukoli sponzorskou innost. Jsem pesvden, e kad sponzor, kter poskytuje dary, od toho oekv njakou protislubu. Vlda, kter je v podezen z korupce, neme bt normln vldou, hmal na tiskovch konferencch tehdej f SSD Milo Zeman. Veden SSD si proto Lhotskho ihned pozvalo na kobereek a nakzalo mu, aby o pjkch pro SSD u radji nemluvil a zametl za nimi stopy. Hned 1. nora 1999 tak Lhotsk rozeslal vem mdim strunou, ale jen tko pochopitelnou zprvu: Spolenost Tax & Investment Advisers nikdy neposkytla pjku SSD. Takov informace vznikla nedorozumnm a politovnhodnm omylem.

- 104 -

Tm dostal mdia jet do vtho varu. Novini se zaali pdit po dalch detailech a souvislostech. Olej do ohn nakonec pilil spolumajitel reklamn agentury MPL Petros Michopulos. Sociln demokrat, kter byl poradcem tehdejho mstopedsedy vldy Egona Lnskho. Z jaksi natvanosti, kter vychzela z dlouhodobch rozep uvnit strany, se sm pihlsil a ekl zcela oteven, e TIA fungovala jako financir volebn kampan SSD, protoe jeho firm za vrobu socilndemokratickch plakt zaplatila strana ekem. Ten vystavila prv Lhotskho firma TIA. Za financovn strany odpovdal v t dob mstopedseda SSD a ministr financ Ivo Svoboda. Ten Svoboda, kter se mihnul v Mrzkov ivot u dvakrt: jednou jako pokladnk Obanskho fra, kter pijmal dary od Mrzkovy skupiny v roce 1990, a podruh jako zhadn nvtvnk jet zhadnj party v Biskupsk vinrn v Brn. Svoboda zaval tk obdob. Jako ministr tehdy eil problm s privatizac nejvtch eskch bank: esk spoitelny, Komern banky a IPB. V osobnm ivot elil problmu s dajnm vytunelovnm mlnick firmy Liberta, kterou spolu se svou letitou ptelkyn a poradkyn Barborou Snopkovou dili jet ped vstupem do vldy. A jako pokladnk te zaal mt pote i s vlastn stranou. V Poslaneck snmovn, kde ho odchytvali novini a ptali se ho na detaily pjky od firmy TIA, se choval jako blzen. Utkal ped nimi, odvracel od nich tv a dlal, jako e telefonuje, i kdy ve skutenosti s nikm nemluvil. Otzku si nechal poloit a tehdy, kdy se mu do cesty v pedsl Snmovny postavili televizn reporti s kamerou. Firma, kter nm dlala volebn kampa, je zajist mrzut, e nedlala dal volebn kampa. A je-li mrzut, tak pipoutm naprosto hypoteticky, e me init jist prohlen, snail se Svoboda bagatelizovat vpov Michopulose z firmy MPL. Pak Svoboda poodeel kousek dl a zaal skuten telefonovat. Musme s tm nco udlat. Vypustil to Michopulos, protoe m vztek, e nedostal vejvar; kal Svoboda nkomu tak hlasit, e ho slyelo nkolik dalch lid.

- 105 -

Od samho zatku bylo jasn, e TIA nen skuten vitel, ale jen zprostedkovatel pjek pro SSD. Skuten mecen, kter tak ped volbami v roce 1998 pomhal Zemanov stran, byl nkdo jin. O koho lo, to vdl jen neju okruh lid: Ivan Lhotsk, Ivo Svoboda, Barbora Snopkov a Miroslav Jansta, druh jednatel firmy TIA a jej vtinov vlastnk. A samozejm jet skuten dontor. Ten byl ale pkn schovan za firmou TIA. Navenek propukla velk afra. Ptralo se, kdo je tdr vitel, kolik vlastn stran pjil a co od toho oekv. Jet vt spory se vak rozhoely uvnit vldn SSD. Ve stran se u lta formovala dv kdla. Jedno reprezentoval Milo Zeman a druh tehdej korunn princ sociln demokracie Stanislav Gross. Zatmco Zeman szel na svho poradce Miroslava loufa, Gross si upevoval vztahy s Ivem Svobodou. I kdy nebyla viditeln, byla to svat vlka mezi obma kdly. Byl to boj o moc a tu m ve stran ten, kdo j zajist finance. Informace o tajnch pjkch od zhadnho vitele pes Lhotskho firmu TIA zaskoila i starho harcovnka Miroslava loufa. I on se zaal ptt: Kdo tu tajn podporuje SSD? Kdo tu chce zskat vt vliv, ne mm j, Miroslav louf ? Ivo Svoboda jmno mecene tajil i ped nm. Policie byla od zatku pesvdena, e stelba na Lhotskho souvis se spory uvnit strany. Bu chtl nkdo nadobro umlet Lhotskho, aby u nemohl prozradit nic dalho, co by mohlo odkrt jmno skutenho mecene, nebo chtl naopak nkdo jin situaci vyut a koupit pohledvku od firmy TIA a dret SSD v achu tm, e je jejm vitelem. Kdy pak 1. bezna 1999 njemn vrah stlel na Lhotskho, byl v nejvtm podezen prv Mrzek. A se policie podvala kamkoli, za kadou verz mohla vidt Mrzka. Mrzek mohl chtt umlet Lhotskho, aby si podrel na ministerstvu financ svho Iva Svobodu, ale stejn tak mohl Lhotskho vydrat, aby zskal dal a innj prostedek k ntlaku na celou SSD. Nkdej invalidn dchodce z eskho Brodu hrl vysokou hru. Byl to univerzln hr, kter ml spojence jak na Zemanov stran, - 106 -

tak v Grossov kdle. Mrzek uml ovlivnit i Svobodu, ale hlavn dokzal vodit i Svobodovu partnerku Barboru Snopkovou. Ta v podstat na financch dila ve dleit. Mrzek toti na Snopkovou seslal svho vrnho ptele Martina Hejla. 41 Martin Hejl a Barbora Snopkov k sob mli tak blzko, e to obas vypadalo, jako by ti dva byli matka a syn. Frantiek Mrzek byl spokojen. Pokuoval sv oblben cigarety, sedl ve svm oblbenm hotelu Esplanade a jeho oblben Martin Hejl, zaboen do luxusnho koenho kesla, jej informoval, co se dje na ministerstvu financ. A nejen tam. Hejl ho pravideln informoval o nejnovjch pohybech ve zpravodajskch slubch, u policie a vbec ve vech bezpenostnch slokch sttu. Hejl byl studnice informac. Studnice nikdy nevysychajc. Hejl toti osm let pracoval v tajn slub, BIS, a od roku 1998 dlal fa bezpenosti v Nrodnm bezpenostnm adu. Tedy v instituci, kde se sbhaly dvrn informace o vech lidech ve sttn sprv, ale i ze soukrom sfry, kte se chtli seznamovat s utajovanmi dokumenty sttu. NB jim k tomu vydvalo povolen, takzvanou bezpenostn provrku. Kad, kdo ji chtl, musel se ped NB, obrazn eeno, svlknout do naha. Musel o sob ct, jestli kou marihuanu, jak m spory na tech, s km se stk a jestli ml nkdy milenku. A Mrzek ml v NB svho Hejla. Mrzek se s Hejlem seznmil u v prvn polovin devadestch let. Hejl dostal v BIS za kol monitorovat aktivity lid kolem Mrzka na orlickm Vystrkov. Toto pkn letovisko, kam jezdili vhradn komunistit pohlavi, zskal po roce 1989 do dlouhodobho a vhodnho pronjmu Miroslav Provod. Jene za Provoda se tam lid nejezdili jen slunit, koupat a odpovat, ale tak schovvat a obchodovat. V luxusnch chatch na Vystrkov se obas objevili rusky mluvc cizinci, nkte z nich mli s sebou takov ochranky, a z nich el strach. Rusk mafie si tu perozdlovala zisky a spdala dal plny. Vystrkovem obas projeli eenci, Dagestnci nebo Armni. Provod byl svm zpsobem dobrodruh. - 107 -

Hejl nosil do centrly BIS zajmav tipy. Obas mu je dal Mrzek. Hejl vyrostl v BIS vlastn dky Mrzkovi. A Mrzek vdl, e mu to jednou oplat. Mrzek vak Hejla tak dovedn vyuval pro prosazen svch zjm, e to obas ani Hejl, ani BIS nedokzali vas rozpoznat. V tajn slub dostal Hejl docela pznanou pezdvku. Kolegov, kte vdli o jeho nadstandardnch vztazch s Mrzkem, mu kali Nasko. Protoe Hejl obas skuten skoil na vechno, co mu Mrzek naservroval. Teba ppad s vyetovatelem Evenem Kolnem. Jak Hejl oznmil, e je Mrzkv komplic Tikovsk vydrn. Hejl byl onm muem z BIS, kter v roce 1996 piel na protikorupn policii, tahal z nich informace o stavu vyetovn Mrzkovy skupiny a spustil vyetovn Evena Kolna. Jen ho tehdy vichni znali pod krycm jmnem Martin Kratochvl. Te byl Martin Hejl venm editelem odboru bezpenosti na NB, prav ruka editele NB Tome Kadlece. Hejl vlastn vedl dvoj ivot. Navenek pracoval pro NB a Kadlece, potajmu pro organizovan zloin a pro Mrzka. 42 Kdyby mli na protikorupn policii velk erven svtlo s alarmem hlsc njak nebezpe, v noru 1999 by se zcela jist rozblikalo a rozezvuelo. K editeli protikorupn sluby Evenu rkovi se toti ohlsil prv Martin Hejl. Pane editeli, vm, e mi to nepslu, ale z titulu funkce, kterou v NB zastvm, jsem se dostal k dleitm informacm, kter maj souvislost s prac va sluby, zaal Hejl diplomaticky a tajemn. O co kr? zeptal se udiven rek. rek dil slubu u od roku 1995. Byl expertem na potae, ml skvl analytick schopnosti a jako jeden z mla vrcholnch policejnch funkcion podporoval sv operativce, kte rozpracovvali celou skupinu kolem Frantika Mrzka. O Hejlovch kontaktech s Mrzkem tak samozejm vdl, ale pi schzce nedal nic najevo. Mm informace, e se chystte podniknout jist kroky vi jedn spolenosti, ekl Hejl. - 108 -

Nevm, o em mluvte, ekl rek, ale v duchu u pedvdal: Ten parchant. U to vd. Jak se to mohli jen dozvdt? Nebudu chodit kolem hork kae. Jde o eskou spoitelnu, vyklopil Hejl, o mu jde. Nechpu, pro bych se vm ml s nm zpovdat. Pracujeme na odhalen zvan hospodsk trestn innosti. To pece s NB nijak nesouvis! rozohnil se rek. Nesouvis, ale jen vs chci upozornit, e mte vedle, e jste se stali obt dezinformac a e se me stt, e chce nkdo spoitelnu jen pokodit, co me mt nedozrn nsledky, protoe se chyst privatizace esk spoitelny. A vy v tom hrajete, mon nevdomky, blbou roli. Prost zvate vechny okolnosti a souvislosti, teba vs chce nkdo jen zneut pro vlastn zjmy kal Hejl. To k ten pravej, pomyslel si rek. Ale nahlas ekl: Pane Hejl, dkuji za upozornn. Vme, co dlme. rek odchzel ze schzky erven jako rak. Ne studem, zlobou. Tak pnov, to si nkdo odske. Unikly odtud informace. Chystme tajnou operaci v esk spoiteln. V to tady pr lid, ale u se to doneslo k Hejlovi a k Mrzkovi, kiel rek na sv podzen, kdy dorazil ze schzky s Hejlem. Protikorupn policie se chystala na velkou akci. Tajn pln znamenal jednorzovou operaci provedenou v jeden den na zem cel esk republiky ve vech krajskch pobokch esk spoitelny. Detektivov toti chtli zskat dkazy o gigantickm podvodu, kter souvisel i s Mrzkem. V esk spoiteln skonila st nedobytnch pohledvek Mrzkovy skupiny. Jinmi slovy eeno: dluhy, kter nasekal Mrzek a jeho lid v mnoha jinch bankch, ale i v esk spoiteln, pesmrovalo veden banky do dcein spolenosti spoitelny - obyejnho eserka s nzvem IC. Ta je pak prodvala jako tko dobytn pohledvky. Mrzek si mohl mnout ruce. Bu se tam jeho stamilionov dluhy utop nadobro, nebo si je za pr msc koup pes prostednky za pr kaek. A bude mt nad nimi kontrolu. rkovi lid mli na ernou dru zvanou IC poleno i proto, e do n padaly i velmi lukrativn pohledvky, tedy vry firem, kter je splcely. Kdo tyto dajn nedobytn pohledvky zskal, mohl si pijt - 109 -

k pknmu balku penz. Kdyby tedy banka odprodala soukrom firm dn splcenou pohledvku njakho klienta za 50 procent jej nominln hodnoty, mohla by si soukrom firma pijt zniehonic a za nic k padestiprocentnmu zisku z t pohledvky, protoe by od dn platcho dlunka zskala plnou vi pohledvky. Nutno dodat, e by to bylo na kor banky a v tomto ppad na kor sttu, protoe esk spoitelna byla tehdy sttn. Tak tomu se k za mlo penz hodn muziky. Policie mla dkazy o tom, e se v ppadu firmy IC vznamn angauje opt Mrzkova skupina, kter si tak navc ist v bankovnm sektoru nelegln zisky. Kriminln spis k tomu veden se jmenoval Koruna. rek udlal jet psnj bezpenostn opaten. O pipravovanm ztahu vdlo snad jen pt nejblich lid a sttn zstupce. Termn stanovil rek na stedu 17. nora 1999. koda, e na centrle protikorupn sluby nemaj to erven vstran svtlo. Ve stedu 17. nora by se toti opt spustil zbsil alarm. V ter 16. nora, den ped akc, zvedl rek telefon a zavolal generlnmu editeli esk spoitelny Jaroslavu Klapalovi. ekl mu, e by s nm velmi nutn poteboval mluvit. Chtl mt jistotu, e Klapal bude v zamstnn, e mu v centrle, kter bude pro zskn podklad nejdleitj, neeknou, e kdy tu nen editel, nen mon otevt patin sejfy. Klapal souhlasil. Jestli vdl u od Mrzka, co se chyst, to se rek nikdy nedozvdl. Stejn tak se u nikdy nedozvdl, co by se nalo ve vech pobokch esk spoitelny k podvodm firmy IC. Ve stedu 17. nora rno vrazila do rkovy kancele speciln jednotka Inspekce ministra vnitra. Obvinila editele protikorupn policie z ohroovn sttnho tajemstv, zabavila mu telefon, pota a zapeetila kancel. okovan rek nemohl popadnout dech. Od inspekce se dozvdl, e se dopustil trestnho inu tm, e se z domova pes internet napojoval na sluebn pota, a tm ohrooval tajn data cel sluby. rek protestoval, jak mohl, ale inspekce se tvila neoblomn. Pr rka u tden odposlouchvala a jsou na to dkazy. - 110 -

Hm, take tden. Pesn ped tdnem jsem mluvil s Hejlem, kal si rek a polohlasit lamentoval: To nen mon. Oni v tom s nima jedou i lidi z inspekce. fem Inspekce ministra vnitra byl v t dob Mikul Tomin. Mu, kter se v roce 1995 zastnil pamtn schzky s Mrzkem v Biskupsk vinrn v Brn. rka to doralo. Uvdomil si, kam a prorostl organizovan zloin. Akce v esk spoiteln probhla velmi omezen, jen v Praze a v Brn. ada dkaz staila zmizet. Mrzkovi se podailo nejen zhatit jednu policejn akci, ale na as pln ochromil prci elitnho policejnho tvaru. Tm pl roku trvalo, ne se rek oistil a ne se protikorupn sluba opt postavila na nohy. A teprve 12. srpna 1999 zruil sttn zstupce trestn sthn rka a oznail jeho obvinn za nezkonn a neodvodnn. Uvidme, kdo s koho. Kdo se smje naposled, ten se smje nejlpe, kal Mrzek svm ptelm a zaal spdat dal pln na likvidaci nepohodlnho fa protikorupn policie. 43 Jestli chtl mt Frantiek Mrzek v roce 1999 perfektn vztahy s nkm z vldnch kruh, pak to byl dozajista Ivo Svoboda, ministr financ. Ten ml pro Mrzka cenu zlata. Mrzek se toti chystal zapojit do zatm nejvtho byznysu svho ivota. Do deblokace ruskho dluhu. Rusko dluilo esk republice 3,6 miliardy dolar. A Rusko naznailo, e by za uritch podmnek souhlasilo s stenm umoenm dluhu v celkov vi 2,5 miliardy dolar. To je stka, kter pedstavuje v pepotu tm 100 miliard korun. Firma, kter by tuto sumu mohla deblokovat, by musela zaplatit do sttnho rozpotu 22 procent hodnoty dluhu, tedy asi 20 miliard korun. Teprve pak by j stt ruskou pohledvku postoupil. A ve ostatn by zleelo u jen na vyjednvacch schopnostech firmy. Kdyby se j podailo domluvit, e na Rusku vyme 30 miliard korun, mla by rzem 10 miliard vydlno. Takov byznys se objev jednou za ivot.

- 111 -

I kdy ml Mrzek naspoeno dost penz, 20 miliard by vld zaplatit zdaleka nemohl. V Rakousku vak ml zdatnho partnera. Izraelskho podnikatele Baraka Alona. Mue, s nm se seznmil u zatkem devadestch let a s nm vlastnil v eskm Krumlov Pivovar Eggenberg. Barac Alon nebyl dn oezvtko. Jeho otec lomo Alon psobil v izraelskch diplomatickch slubch a v Tel Avivu pozdji vybudoval vhlasnou high-tech firmu Teliran, kter vyrb zazen do mobilnch telefon a bezdrtov modemy. Teliran ml sto zamstnanc a poboky dokonce i ve Spojench sttech. Firma se sousteovala i na zbrojn zakzky. I lomv syn Barac Alon vldnul miliardami, kter as od asu poteboval investovat nebo proprat. Barac Alon ml dvrn styky i s izraelskou tajnou slubou Mossad. Ale o jeho finann sluby pr projevovaly zjem i zpravodajsk sluby jinch stt. Barakovy investice mily zejmna do zem bvalho vchodnho bloku. V esku nad nimi bdl, kdo jin ne Frantiek Mrzek. Mrzkovi se tedy vbec nelbilo, e jeho chrnnec Ivo Svoboda a jeho prav ruka Barbora Snopkov zaali mt vn problmy s polici. Stedoesk kriminlka u od podzimu 1998 provovala trestn oznmen tkajc se dajnho vytunelovn zvodu na vrobu dtskch kork, Liberty Mlnk. Svoboda a Snopkov pili do pedstavenstva Liberty u v dubnu 1996, tedy dva roky pedtm, ne Svoboda usedl do kesla ministra financ. Kdekdo tehdy nad Svobodovm ponnm nechpav kroutil hlavou. Mlnick tovrna byla v krizi a z kdysi vhlasnho podniku se stvala neperspektivn troska. Na jae 1997 vyrbl podnik korky u jen sporadicky. Vtina dodavatel odmtla podnik zsobovat, protoe Liberta byla zadluen a neplatila. Veden Liberty se tedy rozhodlo, e firmu rozdl na st prosperujc a na st nevdlenou, kter se pozdji dostala do konkurzu. Do zadluen sti pelo i tehdej veden spolenosti se Svobodou a Snopkovou. Vdlen st byla prodna soukrom firm Zora Euro. Tu v t dob vlastnili opt Svoboda a Snopkov. O dal rok pozdji, v ervenci 1998, kdy u Svoboda adoval jako ministr financ a Snopkov v resortu dila jako hlavn poradce, pro- 112 -

dali oba svj podl ve firm Zora Euro Stanislavu Kratochvlovi, synovi Barbory Snopkov. Jene to nemlo vliv na podezen, do kterho se ministr i jeho poradkyn dostali. Policie byla pesvdena, e rozdlenm podniku zvhodnili Svoboda a Snopkov jen sami sebe a dal vitele Liberty naopak pokodili. Kdy pak v noru 1999 policie pipustila, e si zve kvli vytunelovn Liberty na vslech i Snopkovou a Svobodu, byl ohe na stee. Oba pokladnci SSD se tsli jako osiky. Strach mlo i veden vldn SSD. Pi pedstav, e hroz obvinn pmo ministru financ, se dlalo zle i premiru Miloi Zemanovi, kter se ped volbami stavl do role bojovnka proti podvodnkm a tunelm. A strach zaal mt i Mrzek. Klovou personou pro rozhodnut, kdo bude deblokovat rusk dluh, byl prv ministr financ. Stedoesk kriminlka vak la na vc pomrn chyte. Nejdve se zamila na Snopkovou. 19. nora si ji detektivov pozvali na vslech a dva tdny nato, 1. bezna 1999, ji obvinili z trestnho inu poruovn povinnost v zen o konkurzu a vyrovnn. Za to hrozily Snopkov a ti roky vzen. Za tden el sice na vslech i Svoboda, ale u nho se to zatm obelo bez obvinn. Vichni ale tuili, e trestn sthn ministra financ je jen otzkou asu. Mrzek proto spchal. Poteboval, aby Svoboda co nejdve zplnomocnil Barakovu firmu k vymhn rusk pohledvky. Ve mli vymylen tak, e z Ruska budou dovet eleznou rudu a za to budou umoovat rusk dluh. V ervnu 1999 proto poslal Ivo Svoboda dopis svmu protjku, ministru financ Rusk federace Michailu Kasjanovovi. Vymhnm ruskho dluhu jsem povil spolenost Korax Holding ze vcarskho Curychu, sdlil Svoboda v dopise a pro Baraka Alona a Frantika Mrzka mla tato vta cenu nkolika miliard korun. Dky dopisu mohla firma Korax dojednat v Rusku kontrakty na eleznou rudu tm za osm miliard korun. Provize za takov obchody pitom obvykle pesahuj deset procent z celkov stky. To u je docela zajmav byznys a zatek deblokace ruskho dluhu. Firmu Korax vlastnil sice jaksi Zeno Meier, ale za vm stl Barac Alon. Meier byl jeho spolenk. - 113 -

Mrzek musel jt povstnmu tstku tvrd a rychle naproti. O msc pozdji, v ervenci 1999, si Ivo Svoboda vyslechl od policie nepjemnou vtu: sdlujeme vm obvinn z trestnho inu v ppadu vytunelovn mlnick Liberty. Ti dny nato byl Svoboda odvoln z funkce ministra financ. 44 V polovin roku 1999 vyhodnotila protikorupn policie veker spisov materily, kter vedla na lidi z Mrzkova okol, a dospla k alarmujcmu zvru. Mrzek a jeho lid zanaj ohroovat podstatu fungovn demokratick spolenosti. Z analz vyplynul jednoznan zvr, e si Mrzek a spol. vybudovali za vyuit nekalch korupnch praktik potebn kontakty ve vysokch ekonomickch a politickch kruzch, piem jejich clem je zskvat pedevm ekonomick informace a nsledn ovlivovat ppadn politick rozhodnut v ekonomick oblasti. Mrzek si tak vybudoval potebn kontakty v policejnch a zpravodajskch slokch, kter ho informuj o vech dleitch akcch bezpenostnch sloek sttu. Stejn tak Mrzek a jeho spolenci navzali potebn kontakty v prosted organizovanho zloinu, ktermu dodvaj citliv nebo utajovan informace politicko-ekonomickho a bezpenostnho charakteru, napsali analytici protikorupn sluby. m vce se Mrzek snail tento specializovan policejn tvar umravnit, tm vce si ho proti sob tval. Protikorupn policie ve spoluprci s tajnou slubou BIS spustila v roce 1999 nevdan koloto odposlech. Krom samotnho Mrzka, kter pouval asi est mobil najednou, zskala i povolen k odposlechu jeho ptele z Nrodnho bezpenostnho adu Martina Hejla. Stejn tak odposlouchvala i Mrzkova letitho obchodnho partnera, slovenskho podnikatele Igora afrnka. Zatmco Hejla pouval Mrzek jako informtora z bezpenostnch sloek, afrnka nasazoval na politiky. afrnko ml za kol stkat se s vlivnmi lidmi z vldn SSD i z opozin ODS, ovlivovat je a tahat z nich podstatn informace. Vechno se pak zase sbhalo u Machiavelliho Frantika Mrzka. Stovky hodin odposlech pomhaly detektivm odkrvat ty nejtajnj plny Mrzkovy skupiny. A zrove jim v pln sle ukzaly, - 114 -

jak hluboce prorostl organizovan zloin do sttn sprvy. Mrzek mluvil se svmi komplici do telefon mnohdy v tajuplnch kdech, pouval zkratky a pezdvky. Z Mrzka jim mrazilo v zdech jet vce ne kdy pedtm. 45 Steda 27. jna 1999 Mrzkovi volal jaksi mu a varoval ho, e je ohroen keft s odprodejem potravinsk firmy Satrapa. Pestoe tuto firmu sdruujc pedn esk masokombinty vlastnil tehdej fotbalov boss Frantiek Chvalovsk, Mrzek za celm byznysem stl jako ed eminence. Neznm mu ho upozornil, e prodej akci Satrapy japonsk firm pozastavil finann analytick tvar ministerstva financ, kter sleduje toky penz a upozoruje banky na mon pran pinavch penz. Neznm mu: Pila prvn platba za to maso. Ale ve se okamit zastavuje, protoe je snad podezelej pvod penz. Je to totln prser. Mrzek proto ihned vol sv prodlouen ruce, klovmu lobbistovi Igoru afrankovi. Mrzek: Probhla prvn platba za to maso, ale nastaly komplikace. Volal Esko (kdov vraz pro neznmho informtora), e se to zastavuje, e se jim nezd pvod penz. Vzpt vol Mrzkovi jaksi Milan. Milan: U vm. Zarazil to ten zvltn tvar na ministerstvu financ. Nezd se jim tam nco - ikm oi a podobn. Myslm, e za to me ten fotbalista se svma prvnkama - Sokolma. S tma ikmejma se to mlo udlat jinak. Fotbalista to prokouoval. S tm se nemlo chodit na pepku. Mlo se to udlat skryt. Myslm, e je to nad Ekovy sly. Jestli todle dlal Sokol, tak je patnej prvnk. Mon to nakonec vyjde, ale zbyten se to o trnct dn zpozd. Mrzek se mezitm sna najt pky na fa finann analytickho tvaru Karla Koryntu. Vol Martinu Hejlovi. Mrzek: au, jen pipomnm toho Koryntu. V, jak jsem ti kal. Hejl: Jasn, rozumm. Ale jestli je tam nco poteba, tak to nen na telefon. Nen problm to tam popohnat. - 115 -

Mrzek: V, ten nejvy fotbalista (Chvalovsk) prodal ty fabriky na maso. Vzali to ti, jak maj ikm oi. A te se to m poslat do Velkho domu (esk spoitelny), jak je Roman (Mentlk). V, ilo se to horkou jehlou a mohlo by to pokodit prv Romka (Mentlka). Ptek 29. jna 1999 Mrzek si potebuje nco zadit na Okresnm sttnm zastupitelstv v Koln. Shn jednu sttn zstupkyni, ale aby nikdo nepoznal, e je to Mrzek, pedstavuje se do telefonu jako Hruka. Mrzek: Dobr den, tady Hruka. Poteboval bych mluvit s pan Aimanovou. ter 2. listopadu 1999 Mrzek vol jakhosi Milana a d, aby mu ihned zadil schzku s vznamnm lobbistou Martinem Ulkem. Mrzek: See mi Uliho. Poteboval bych urychlen eit EZ. Milan: U to prv e. Domluvm s nm sndani. Mrzek: Jo a see mi kontakt na fku VZP Muslkovou. V eskm Brod chtj zavt nemocnici. To se nesm stt. Steda 10. listopadu 1999 Mrzkovi vol Hejl a informuje ho, e u zase navzal kontakt s Barborou Snopkovou. Ta se mu odmlela pot, co ji policie zaala sthat za vytunelovn mlnick Liberty. Hejl: U volala ta pan (Snopkov). U funguje a mou se rozebhnout ty schzky. Ve stedu dme nkde kafe. Jo a v noci v jednu mi volal njakej frajer na mobil, e se mchm do moc vc, e bych se ml dret vzadu, jinak bych mohl dostat vilgo. Nevm, kdo to mohl bt. Ani pro mi volal. Nejsp se to tk stvajc firmy (NB). S Bbou (pezdvka pro Snopkovou) to urit nesouvis. Mrzek jen spokojen pitakv. Lb se mu, e Hejl opt navzal se Snopkovou kontakt.

- 116 -

ter 16. listopadu 1999 Mrzek mluv s lenem veden steckho podniku Setuza Petrem Vobornkem. Mrzek se sna se svm obchodnm partnerem Tomem Pitrem tento potravinsk gigant ovldnout. A tak nabz Vobornkovi zajmav byznys, ale ve skutenosti potebuje ze Setuzy vythnout pes dvanct milion korun. Vobornk: A o jakou stku jde? Mrzek: O 12,3 milionu korun. Uetm vm 3,3 milionu. To je njakejch kamion oleje a msla. Vobornk: To mi je jasn, ale v souasn dob fakt nemm penze. Mrzek: Tak se pj z Mila Olomouc. Vobornk: Milo dlu Setuze 135 milion korun a je na tom h ne my. Milo dnes ek na pedstavenstvo banky, aby dostalo vry od IPB. Mrzek: To snad nen mon. Vy nechte dopustit, aby to dneska nkdo koupil a v noru nm to prodal za 15,6?" Vobornk: Nemm. Zle na tom, jestli dostaneme vr od IPB. Setuza nem 12,6. Mus platit Komern bance. Do KB plat 145 milion. Mrzek: KB pok. Je zbyten j to platit. Vobornk: Mm obavu, aby se KB nepipojila ke konkurzu... Mrzek: Prost to mus bt dnes. Jinak ten balk penz utee. Je to, jako kdy 3,3 splchneme do umpy. Vobornk: Nen to prdel. A budou vry, meme kupovat obligace. Nechci se dostat do situace, e budu mt obligace a nebudu mt na vplaty. Dalo by se to vyeit do konce tdne. Zabhl bych do IPB za Truhlem. Mrzek byl s Vobornkem nespokojen. Proto hned volal Alei Volfovi. Ten se stal o msc pozdji v Setuze mstopedsedou dozor rady. Mrzek: Mm problm s Vobornkem. Nem penze, neml by na suroviny. Jestli nedopadne ten vr 100 mega, tak je to v prdeli. Setuza nem penze ani Pitr nem penze. Mrzek potebuje, aby banky daly Setuze stomilionov vr. Lobbuje, jak se d. Policie vzpt zachycuje zajmav rozhovor. V

- 117 -

t dob jet netu, kdo je na druh stran apartu. Ale je to zajmav. Mrzek: Ahoj. Chci se jen zeptat, jak dopadla vrov komise? Neznm mu: Jsem nyn na vld. Ozvu se pozdji. Mrzek si klidn vol s nkm, kdo prv sed ve Strakov akademii pobl premira Miloe Zemana. Kdopak to asi je? 46 Steda 17. listopadu 1999 Mrzkovi vol Hejl a pipomn mu dleitou schzku. Hejl: Take ta schzka je dohodnut na pondl na kulat estce, ty jeleni. Obsazen: Martin, Franta, Barbora a Ivo. Mrzek: Pkn pkn. Budu tam. Mrzek v, o em je e: kulat estka znamen msto setkn, Vtzn nmst neboli Kulatk v Dejvicch v Praze 6. A jeleni jsou skryt vraz pro restauraci Obora. Pro policii je to jasn signl. Schzku mus sledovat. Za jednm stolem se tu sejdou Frantiek Mrzek, Martin Hejl (editel bezpenostnho odboru Nrodnho bezpenostnho adu), Ivo Svoboda (exministr financ) a Barbora Snopkov (milenka a poradkyn Svobody). Jen co domluv strategickou schzku s politiky, zane si Mrzek zaizovat i malichernj vci. Vol izraelskmu podnikateli Izkovi. Mrzek: Tak se pipomnm. Mluvili jsme spolu ohledn t pedzahrdky na Pkopech. Mm o to zase zjem. Izk: To je smla. Podepsal jsem smlouvu do konce dubna s Plkem. Mrzka to mrz. Chtl si v centru Prahy, pmo na p zn, zajistit msto pro sv dleit schzky. tvrtek 18. listopadu 1999 Martin Hejl bhal po Praze a shnl co nejvce informac, aby byl on i jeho partk Mrzek stle v obraze, aby vdli, co se kde dje, kde se co ustne. Hejl ml pro Mrzka horkou novinku. Ml monost se sejt s policistou, kter vyetuje stelbu na sponzora SSD Ivana Lhotskho. Hejl m pro policistu kdovan vraz Bec. Kdy mluv o Lhot- 118 -

skm, pouv slova Zakopan Lhota a Dobrkem mn Lhotskho spolenka ve firm TIA, podnikatele a prvnka Miroslava Janstu. Z pozdjch souvislost vyplv, e Dobrk nekaj Janstovi proto, e ho maj rdi. Naopak, Jansta byl pro n neptel. Pezdvka Dobrk m proto v jejich podn spe hanliv zabarven. Tento telefont byl pro policii velmi dleit. Mrzek i Hejl bhem nj naznauj, e tu, kdo by mohl stt za pokusem zabt Lhotskho. Hejl: Te jsem se vrtil odnkud a mm dleit vci. Mm nco napsat. Bylo by dobr, kdybys ml ztra veer as. Mrzek: To nejde. Budu pry. Hejl: Tak to popu. Jak je tady njak ten BEC, kter m na stole njak TY, jak tam byl DOBRK a ta ZAKOPAN LHOTA. Tak ten m njak vidn pod, takovou fikci k jednomu lovku. Tak k tomu jsem se prokopal a poslal mu nabdku, e by bylo mon s nm mluvit mezi tyma oima. Jako s tm lovkem, o kterm si mysl ty hloup vci. Jak teba houkala auta a podobn. Take jsem mu (Bci-policistovi) poslal nabdku, jestli by se nechtl s tm houkaem, s tm, co organizoval to houkn (stelbu na Lhotskho), sejt. Uvid se, jak bude reagovat. Myslm, e zle na okolnostech, ale asi se bude chtt sejt. ekl jsem, e to mus bt ist. Zaruil fr plej z jeho strany. V cel vci by to mohlo pomoct. On si toti mysl, e to houkn pilo z t party z Maarska a toho lovka prv ad do t maarsk party. Omlouvm se, dojednal jsem to, ani bych se s tebou poradil, ale nebyl as, tak to promysli. Mrzek: A je ten Bec dobrej? Hejl: Mm Bce, kter tohle vechno zprostedkuje. Rozchodil by mylenky, kter jsou scestn. Mrzek: Myslm, e by to bylo dobr, protoe to stejn fouk odjinud. Myslm, e to fouk hodn zdaleka, jak je tam te u velk zima (patrn z Ruska), protoe Maai tam z t velk zimy... Vm, e on si mysl, e jsem to udlal pro toho Maara j. Ale lidi jsou velk blzni. Hejl: Problm pro n je, e ten, co ml auto ped barkem (Lhotsk), je te nmej. Ale hlavn oni (policist) vid ty vci jet dl a vid za tm PANDRO spolen s tm Maarskem. Vid tam

- 119 -

takov ty velk stavy. Ale Bec je lovk, kter m na triku vyeen. Stlo by za to se s nm vidt. Mrzek: Nejsem proti. Hejl: Taky si myslm, e by to bylo dobr. Za uritch opaten. Navrhuji saunu, dn drty (odposlechy), nic. Jinak to pondl plat. Detektivov, kte odposlechy vyhodnocovali, si z tohoto rozhovoru odnesli ti dleit poznatky. Zaprv: Mrzek a Hejl vdli, e je policie podezv, e se podleli na organizovn stelby na Lhotskho a e podle jedn vyetovac verze za vm stoj Maai. Tedy lid napojen na skuten sponzory SSD, kte v roce 1998 pes Lhotskho a jeho firmu TIA pjili sociln demokracii potajmu pes 30 milion korun. Zadruh: Mrzek naznauje, e v, kdo byl skuten objednavatel vrady. Podle jeho nznak lo o vlivn podnikatele z Ruska, kte jsou s maarskmi obchodnky spojeni a v podstat stoj za jejich financemi. Zatet: Kdo je Pandro? Kdo se skrv pod touto pezdvkou? V tto otzce mla policie jasno po nkolika dnech. Ze vech souvislost a dalch hovor vyplynulo, e Pandrem nazvaj fa poradc premira Zemana Miroslava loufa. Schzka v Oboe s Ivem Svobodou a Barborou Snopkovou v pondl 22. listopadu probhla. spn ji ale monitorovala policie. ter 23. listopadu 1999 Hned po schzce v Oboe zastihly Mrzka dv zprvy, jedna byla dobr, druh patn. Ale Volf ze Setuzy nejdve Mrzkovi sdlil, e banky daly Setuze stamilionov vr. Mm dobrou zprvu, pustili penze, kal Volf a Mrzek jen spokojen pronesl: Vm. Je to prv v televizi. Za chvli se vak Mrzek od svho policejnho zdroje dozvdl, e policie zatkla Barboru Snopkovou. Proto ihned vol Hejlovi. Mrzek: Nev, co se dje? Prej sebrali BBU (Snopkovou) a jsou u barku toho druhho (Iva Svobody). Mm to od kucha (policist). Snam se, aby to njak vydili, ale zatm nic novho nevd. - 120 -

Hejl: Doufm, e to nesouvis se verejkem. Mrzek: Tak to teda taky doufm, e to nesouvis se verejkem. To by byla katastrofa. U vera jsem ml divn tuen. Kolem la asi tikrt stle stejn postava. V kadm ppad pt schzka jedin mimo msto. Hejl: Zbv jen doufat, e to bylo kvli nemu jinmu. Je to divn i z toho dvodu, e mla bt dneska u MLHY. Mrzek: Napad m, jestli tu BBU nevzali kvli t LHOT. Detektivm vrtala v hlav posledn Mrzkova vta. Mrzek v n vlastn naznaoval, e by s kauzou Ivana Lhotskho mohla mt nco spolenho dokonce i Snopkov. Stejn tak se policist poprv dozvdli, komu pat pezdvka Mlha. Mlha byl v jejich slangu premir Milo Zeman. Mrzek ml ale nejvt strach, aby zaten Snopkov nesouviselo s jejich jednnm o deblokaci ruskho dluhu. Za chvli se vak Mrzek i Hejl uklidnili. Dozvdli se, e Snopkov skonila ve vazb kvli vytunelovan Libert Mlnk. Mrzek: Tak u vm. KORKY! Bylo to pipravovan. Mlo to bt o tden dl, take to vbec nesouvis. Mm to od Zvete (prvnk Veverka). Ona (Snopkov) u je na Kladn a on (Svoboda) to v, e jsou u nj u barku. Mm lovka, kterej m na nj dobrej kontakt. Me mu zavolat, aby zstal tam, co je. Hejl: Cinkni mu, j na nj nemm slo. Mrzek: To ne, to je patn. Tlak je od Pandra (loufa), ale nevm to jist. Asi za n (policist) ltali, tak je mon, e tam byli i vera. Mon proto se to urychlilo, ale ONA je chytr. TA si to spojovat nebude. Za chvli vol Mrzkovi opt Hejl. Hejl: Te jsem zjistil, e BBA dostala vazbu, a te jde o to, aby to neprolo soudem. Pr jsou pokyny z velkch vek. ON (Svoboda) je doma a nesm ven. Vzkzali jsme mu, a nevychz. Mrzek: Take jsou to ty kory, take to nem souvislost. Mrzek s Hejlem vymlej, jak Snopkov a Svobodovi pomoct. Uvauj, kter prvnky jim doporuit, jestli Miroslava Keneckho (Mra), nebo Josefa Monsporta. Hejl: Co kdyby do toho skoil Mra? - 121 -

Mrzek: Zavolm mu. Hejl: Dej mi spojen na Monsporta. Mrzek: No, mon by to zadil on. Mon by la navrhnout i kauce, ale kdo by to sloil? No, snad by se to njak vymyslelo. Kauzu Snopkov spolu oba e jet pozd veer. Policist se z hovor dozvdaj, e politici budou chtt urychlen a u definitivn sesadit z kesla fa protikorupn policie Evena rka. Jsou toti pesvdeni, e za nejnovj vazbou Barbory Snopkov stoj zase tato specializovan policejn sloka. Mrzek se dokonce sna pes Hejla dostat do hledku politik na ppadn uvolnn post editele tto sluby svho lovka. Jeho jmno v telefonech nevyslovuj. Hejl: M nco? J nemm nic novho. Mrzek: J taky ne. Ale nco se zjist. Pr je to souasn een ve firm, v t SPO (SPOK - protikorupn policie). Ztra se u tebe stav ten novej adept. Pinese na strnku o sob povdn a to se m odnst MLHOVI (Zemanovi). Bude tam (na protikorupn slub) poteba udlat podek. V dal sti hovoru se Mrzek zmiuje i o ministru Jaroslavu Batovi. Ten byl v Zemanov vld odpovdn za akci ist ruce, bhem n chtli sociln demokrat vyetit a exemplrn potrestat nejvt proheky privatizanch kauz minulch vld. Akce ztroskotala. Pro Batu maj Mrzek a Hejl pezdvku Kva. Mrzek: Jo a mon pjdu na fotbal, teba tam bude Bicho (louf) a nco s nm dohodnu. A ty dej bacha, aby nevdl, es tam vera s n (Snopkovou) byl. Vechno je to na hovno. U KVAE to vichni balej, je to nenosn. Drhnou ruce. Dva msce ho pr nevidli. ist tlapky se njak rozplynuly. U prej (Bata) mluv i z cesty. Mrzek ml dokonal pehled, co se ve vld chyst. Policist navc z odposlech zjistili, jak propracovan ml Mrzek systm vztah. Mrzek se stkal se loufem, ale ten nenvidl Svobodu a Snopkovou. Ped loufem tak Mrzek musel dlat, e Svobodu a Snopkovou nezn a e je taky nem rd. Za loufovmi zdy se vak se Svobodou a Snopkovou schzel. A navc jim prostednictvm Hejla vemon pomhal. Proto Mrzek Hejla nabdal, aby se louf o jeho stycch se Snopkovou nedozvdl. - 122 -

47 Steda 1. prosince 1999 Mrzek vol na slo Miroslava loufa, ale tentokrt to zved jeho sekretka. Poteboval bych mluvit s nelnkem, ekl Mrzek. Sekretka bleskurychle pochopila, kdo vol, a tak loufa hned sehnala. Mrzek: Ahoj Mirku, mm pro tebe ty dva ivotopisy. louf: Ztra tu nebudu. Nech to v oblce u Zdeka (Zdenk Vystoupil - tak poradce na adu vldy). Jo a vzpome si, cos dlal 5. z 1995. Napovm ti: lo o politiku a bylo to jednn. To Mrzka zaskoilo. Nevzpomnm si. Je to stran dlouho. ekneme si to veer ekl, ale loufova otzka ho zjevn vykolejila. Mrzek ml takovch jednn milion. Pro a na co pesn se louf Mrzka vlastn pt? Premir Milo Zeman se chystal k razantnm zmnm v bezpenostnch slokch sttu. Pestoe mu lo hlavn o vmnu editele protikorupn policie, chtl se zamit i na ostatn dleit sloky - i na tajn sluby. Nechal si proto zpracovat od jednoho z externch poradc pes bezpenost Jiho Klesla analzu bezpenostn situace sttu. Klesl v analze rozebral kad resort zvl. A bylo vidt, e m pomrn kvalitn informace. Kdy hodnotil situaci v Nrodnm bezpenostnm adu, zmnil se samozejm i o Hejlovi. A pipomnl tam, e Hejl se jako Mrzkv povenec zastnil pamtn schzky v Brn v Biskupsk vinrn. Kdy se tato analza dostala do rukou Miroslava loufa, velmi ho zaskoilo, e se Mrzek s Hejlem zn. louf neml o Hejlovi dn vysok mnn a sp ho adil mezi sv neptele. louf si analzu peliv nastudoval. Jen si patn zapamatoval pesn datum brnnsk schzky. Proto se Mrzka ptal na 5. z 1995. Schzka se ve skutenosti odehrla 8. z 1995. Ale to byl takov detail, kter si vlastn nemohl pamatovat ani samotn aktr schzky - Frantiek Mrzek.

- 123 -

Ptek 3. prosince 1999 I kdy se Mrzek a louf domlouvali, e se uvid ve stedu, ze schzky selo. Proto Mrzek vol loufovi v ptek. louf vak m zase otzku tkajc se roku 1995. louf: Jsem v aut, snam se dostat do tpnsk. Tak co? U sis vzpomnl na toho 5. z 1995? Bylo to v Brn v hospod. Teprve te si Mrzek vzpomnl. Mrzek: Jo ty mysl tohle. Byl jsem tam pozvan s jinejma. To u jsou djiny. To byla asi ta Nadace Karla Gotta. Jen co Mrzek loufa uklidnil, e s Hejlem u nem nic spolenho, e je ve u jen historie, pokraovali v otzkch personln politiky. Mrzek loufovi navrhoval kandidta nejen na fa protikorupn policie, ale i na editele tajn sluby BIS. Mrzek: Mirku, uvidme se v pondl. U mm vechno nachystan. Mm postaven dobr tve. louf: A zjistm, e se hodn shoduj, tak hned zanu konat. m dv, tm lp. Mrzek: Mm dobrho kormidelnka na ten ad na ti psmena (BIS - tajn sluba). louf: Tam je ten tlak zatm men, ale i tak je to vborn. Na ty tyi psmena (SPOK - protikorupn policie) je vt zjem. Myslm ty tyi psmena, tu ekonomiku. Mrzek: Tak to je super tv. Mra bude spokojen. ter 7. prosince 1999 Mrzek si vol se svm letitm ptelem Vokem Wippernem. Tento podnikatel hldal Mrzkovi moravskou odno podnikn s lihem, kde jim lo hlavn o ovldnut Lihovaru Kojetn. Z dvrnch rozhovor s Vokem se policist dozvdli nejen zkulis z lihovarnickho byznysu, ale mnohdy i dal stpky o tom, kde vude ve sttn sprv m Mrzek sv lidi. Vok: Franto, dokzal bys zvldnout Agrofert? Chtj podat konkurz na Milo Holding a shnj nkoho, kdo by se k nim pidal. Dlu se jim jeden milion. Je to Babi.

- 124 -

Mrzek: Zkusm. Bude to tk, ale uvidme, co se d dlat. Vok pak pedv telefon svmu spolenku Richardu Morvkovi. Morvek: V Praze bude nutn kontaktovat kvli privatizaci nkterch podnik Fond nrodnho majetku a ministerstvo zemdlstv. M tam nkoho? Mrzek: Fond zvldneme na sto procent. Mme tam pmo fa Fondu Stiesse. Steda 8. prosince 1999 Hned po Barboe Snopkov skonil ve vazb i exministr Ivo Svoboda. Mrzek nebyl rd. Poteboval s nimi dodlat pr rozdlanch obchod a hlavn zkusit dothnout do konce deblokaci ruskho dluhu. Kdyby deblokace vyla, nemusel by Mrzek v ivot u nic dlat a byl by stle miliard. Klidn by odeel do dchodu, teba i do invalidnho. Proto se Mrzek tak snail Svobodovi a Snopkov pomoct. Mrzek o nich mluvil jako o Ddkovi a Bb. Jindy, aby zrychlil debatu, je nazval jednodue Dchody. Mrzek: Je ance dostat Dchody ven. Je poteba jednat. Hejl: Ztra jim budu moct poslat vzkaz, ale nevm, kdy se tam dostane. Mrzek: Ti eknu, e byla velk koda, e to nestihla (Snopkov) udlat. To byla koda obrovsk... a keft. Pak se musme dohodnout, co tam doruit za zprvu. Jo a v, e epice koupil Libertu? Hejl: Coe? Ddek jo? Mrzek: Jo, starej, pes jednu firmu, pak ti to eknu. To udlal velkej skutek. Tm to bude asi vechno smazan pod koberec. Hejl: Tak to je bomba. epice byl kryc vraz pro izraelskho podnikatele Baraka Alona. Mrzek se teprve te dozvdl, co udlal Barac Alon u v ervenci 1999. Prostednictvm svho obchodnho partnera Zeno Meiera skoupil na trhu tm bezcenn akcie Liberty. Pestoe na trhu mla jedna akcie hodnotu dvou korun, Barac pes Meiera vyplatil za jednu akcii 400 korun. Akcie tehdy vlastnil syn Snopkov Stanislav Kratochvl. Za bezcenn akcie tak dostal kolem 16 milion korun. Navc zskal pod kontrolu celou firmu a jej etnictv. Policie tak mla ztenou prci dohledat nkter doklady. Proto se Mrzek a - 125 -

Hejl tak radovali a postup epice, tedy Baraka Alona, tak vyzdvihovali. Ptek 10. prosince 1999 Hejl byl sice bezpenostnm editelem NB, ale pro Mrzka dlal ve mon. Mrzek: U jsi mi vydil to odhlen auta? Hejl: Jo. Byly troku problmy s notskm ovenm, tak jsem jim tam dal ty paprky a oni to vyd. A vzpt byl Hejl poslem erstvch zprv. Jako prvn informoval Mrzka, e policie odloila vyetovn stelby na Lhotskho. Hejl: Jo, jinak to houkac auto, ti hasii, tak to dali do lednice. Nikam to nevede, take... Mrzek: Rozumm. Pr nejde zjistit, kdo to odplil. KUCHA (policista) to dal prost do lednice. Byznys s lihem sice vynel velk penze, ale v rukavikch se pi nm nejednalo. Policie se z odposlech dozvdla, jak Mrzek a Vok Wippern eili problmy s konkurenc, kter jim hrozila trestnm sthnm nebo ukrajinskou mafi. Vok: Mluvil jsem s Jonem (konkurent). ekl mi, a se do toho (byznysu s lihem) nehrabu, jestli nechci mt problmy teba s Ukrajinou. ekl jsem mu, a m nezastrauje. Mrzek: Nebl bych se. Jsou to jen kecy. Vok: Vm, ale pt tden m pr bude kontaktovat njak skupina a zdokladujou, e to Kosteleck (jejich obchodn partner) vechno podepsal u note. Mrzek: J toho Kosu nechm zavt. Jestli to udlal, jde hned sedt. Je to 20 milion. Kosteleck m smlu. Nechm otevt ten starej ppad, je tam zpronevra a pjde sedt. Vok: Poznm to, e v tom s nima jede. Mrzek: Vdy on pece me ct, e to podepsal pod ntlakem, e mu vyhroovali, e ho zabijou, e mu mili pistol na hlavu. Pak se to u vyetovatele shod. Vok: Ty smlouvy podstrkoval Kosovi Jon. Mrzek: Jon pjde sedt taky. Zavolej mu, jak to myslel s tma Ukrajincema, vechno nahraj a pokej, co s nima provedu. Steda 15. prosince 1999 - 126 -

Prvnkm se stle nedailo dostat Svobodu a Snopkovou z vazby. Mrzek zkouel nasadit vechny mon kliky, vechny mon prvnky, ale zatm s tm nedokzal hnout. Policie se mezitm rozhodla, e zkus do vzen ke Svobodovi nasadit agenta. Slibovala si od toho, e se Svoboda teba rozmluv a e ve slab chvilce prozrad, jak je jeho strana tsn spojen s Barakem Alonem a s Frantikem Mrzkem, a e poodhal, kdo vechno je v SSD informovn o neleglnm financovn strany. Problm byl, e Mrzek se o tajn policejn akci dozvdl a snail se Svobodu ped nasazenm agentem varovat. Mrzek se sice snail do telefonu Hejlovi nemluvit adresn, ale policii bylo hned jasn, co skrytmi vznamy mysl. Kdy mluvil o specialistovi, ml na mysli policejnho agenta. A kdy se vyjadoval o klukovi na dovolen na Seychelch, bylo jasn, e mluv o Svobodovi ve vazb. okem pro detektivy bylo, kdy se z odposlech dozvdli, e do tajnho financovn strany a do podvod kolem Iva Svobody byl zapojen i Stanislav Gross. V t dob byl Gross mstopedsedou SSD a druhm muem Poslaneck snmovny. Navc se o nm zaalo mluvit jako o monm nstupci na post ministra vnitra. Mrzek mluvil o Grossovi jako o mladm kudrnatm. Hejl: Tak u je to jasn. Zstanou tam (Snopkov a Svoboda ve vazb). Mrzek: U to vm, taky jsem to slyel. Ale taky jsem zaslechl, e ten, jak byl na dovolen, tak na toho kluka na Seychelch se povsil njak specialista, tam v tom hotelu. Pmo na tom pokoji, co bydl, a m za kol nco z nj dostat. Hejl: Myslel jsem, e je tam sm. Mrzek: To jo, ale m jt na tyku (vt celu). Mysl si, e pes nj ulov mladho kudrnatho. Je to na nj tk objednvka. Je to vn. Mladej kudrnatej je v posledn dob velice nervzn, pln na dn. Jestli to teda nebudou tady ty nov skutenosti, ta uklzeka, jak m ty velk kozy. Tak to je taky velice patn. Ta se taky pln sthla a nikam nechod. M pocit, e kudrnatmu jde o kejhk. Bylo by dobr tam dt vdt. Ne k mladmu, ale tam na tu dovolenou, aby

- 127 -

(Svoboda) nepodlehl tomu specialistovi. To by potom byla prodlouen dovolen. Pro policii byl velk oek rozlutit, kdo je v Mrzkov hantrce uklzeka, jak m velk kozy. Z kontextu Mrzkovch slov vyplvalo, e je to ena, kter m s Grossem velmi intimn vztah a e je mon kvli tomu Gross vydrateln. A teprve mnohem pozdji detektivov zjistili, e lo o Libui Barkovou, rodinnou ptelkyni Grossovch a majitelku luxusnho nevstince Escade v praskch Nuslch. 48 Ptek 16. prosince 1999 Tden ped Vnocemi roku 1999 nebyl pro Mrzka zrovna vyveden. Svobodu a Snopkovou ml stle ve vzen, stle eil problm s financovnm firem kolem Setuzy a Mila Holdingu, ale hlavn se zaalo a pli mluvit o jeho obchodnm partnerovi z Rakouska Baraku Alonovi. V pondl 12. prosince pinesl tdenk Respekt naprosto okujc zprvu, e se v Komern bance pilo na obrovsk podvod v hodnot osmi miliard korun a e za tunelovnm druh nejvt esk banky stoj jaksi rakousk firma. Ve tvrtek 15. prosince se v Mlad front DNES poprv objevilo, e by za firmou, kter Komern banku tuneluje, mohla stt jaksi pomrn neznm spolenost BCL Trading. A v ptek 16. prosince dva dal denky, Lidov noviny a Hospodsk noviny, pinesly obshl informace, e tunelem je patrn Barac Alon. Ppad podle novin vyetuje u dva msce policie. Mrzek si proto ihned vol s Hejlem. Pro policii je dleit jedna informace: Hejl naznauje, e tunel Barac Alon je ptelem premira Miloe Zemana. Hejl: Bych si z toho hlavu nedlal. Nkdo se asi me podlat. Mli by tam vyjmenovat JEHO (Barakovy) kontakty. To by se pipochcali. Nejvt prdel by byla, kdyby se zjistilo, e MLHA (premir Zeman) s nm (Barakem) dvakrt veeel, e se pkn orali. A jsou lidi, kte si na to vzpomnaj. Kdyby se zaalo nco dt, nebylo by

- 128 -

patn jim to pipomenout. A ON (Zeman) mu kal: Dm vm tohle a tohle. Jen ekm, kdy tam vylet ty. Mrzek: Jet jsem neml Lidovky ani Ruase. Prej tam je taky nco. Hejl: Jo, taky. A v Hospodskch je taky o hospodaen SSD. Ve Front taky, v Lidovkch tyi lnky, a tam dokonce uvdj tu VINI (Peter Vinai - obchodn partner Baraka Alona). Z toho maj zamotanou kebuli. Taky se tam objevuje Triola. To koupil ten s tm Maarem a zase budou u BBY (Snopkov). Je to zaarovan kruh. Kdyby vdli, jak to bylo jednoduch. Prost achli tu banku a z toho jsou stamiliony ilink. Mrzek se pak svolv s Igorem afrankem. Mrzek: Kup si Hospodsk noviny. Je tam pln vechno. Vypad to na tkej prser. Barac prchnul a nikdo nebere telefony. Dvakrt jmenuj Vinaie. afranko: Tak to m tam taky najdou. S tm Barakem za to ale nememe. S nm pece komunikoval souasn pedseda vldy (Zeman), a navc si jist pamatuje, jak ON pithl bvalho nmstka ministra financ rusk vldy, kter je nyn v Rusku ministrem financ. Mrzek: Jo, na tu schzku si moc dobe pamatuji. Byl tam i pedseda rozpotku Michal Kraus. Sobota 17. prosince 1999 Nsledujc den vychzej v novinch dal podrobn lnky. Tentokrt zmiuj i Frantika Mrzka. Hejl: Hlavn Hospodky a Lidovky si kup. Se tam taky. U t tam jmenuj. Mrzek si odeel pest noviny a hned vol zpt Hejla. Mrzek: Tak jsem si to peetl. Ale jestli si myslej, e m do neho vthnou, tak se pletou. stava nenaizuje, s km se mu kamardit. Hejl: Na m zase nabh Respekt, ale s nima se budu soudit. Pondl 19. prosince Vok: Volal mi znm, e se dje nco kolem lihu. Mm zprvu z finannho adu, e nm chtj dt exekuci na lh. Seel jsem se te s apuchem (prvnk) a dvali jsme to dohromady. Ta dceinka je - 129 -

zaloen a peval se to pes Seliko Plus. On kal, e je tam 30 tisc litr. Ptal se m Lacina, e prej lt v t osmice (vytunelovn Komern banky). Tak jsem mu ekl, e jsi s nm (Barakem Alonem) jen obchodoval a v t osmice nejede. Baraka nm byl ert dluen. Ptek 23. prosince 1999 Policist, kte odposlouchvali Mrzka, nemohli den ped tdrm veerem roku 1999 popadnout dech. To kdy uslyeli Mrzka, jak do telefonu vztekle ki a k, e potebuje rychle vyeit problm s protikorupn slubou. Detektivm bylo jasn, e pituhuje. Takhle rozlcenho Mrzka jet neslyeli. Pitom to byl hovor, jemu policist nevnovali velkou pozornost. Sami jeho obsahu ani moc nerozumli. Mrzek se v nm bavil s jistm podnikatelem Jank. Oba spolu domlouvali jen dal kefty. Z Mrzkova rozilen se ale ukzalo, jak velmi ho trp, e je Ivo Svoboda stle ve vzen. Bez nho nemohl dokonit nkter projekty, kter si plnoval. Protikorupn policie, kter ho prv odposlouchvala a kter zrove dila akci proti Svobodovi, m sdlo v samm centru Prahy, kousek od Pran brny v Celetn ulici. Mrzek: Mluvil jsem s IVEM ohledn spolench projekt. Jejich mladej mi sdlil, e jestli bude dobr garance ze strany t tet obratov firmy, tak to nebude problm. Jank: M informace ze setkn v bance se rozchzej s tvmi informacemi. Pokud jde o hotel, je to patn. Oni ob akce spojuj a chtj, abychom do toho dali 100 milion vlastnch zdroj. (A te Mrzek vybuchne.) Mrzek: Ne, j chci hlavn vydit TU CELETNOU. IVA tla CELETN vc. Garanci tet firmy seeneme. Ale tu CELETNOU musme vyeit. Jank: Samozejm. Ale musme si vyjasnit i projekt s letitm. Mrzek: J bych doporuoval projekt letit do ledna ze spoitelny nestahovat. Jank: Do projektu jsme dali 30 milion a vc nememe. Ve spoiteln se mus rozhodnout. Z pomrn nezivnho rozhovoru, kter sice ukzal, kam a sahaj podnikatelsk aktivity Frantika Mrzka, vak byla pro policis- 130 -

ty nejdleitj jedna jedin vta - o Celetn. Dalo se odtuit, e se chyst posledn taen proti editeli rkovi. Steda 28. prosince 1999 Mrzek vol mezi svtky loufovi. Mrzek: Jet jsem ti zapomnl ct, e v restauraci U Zlat hruky byla minul tden veee. Byla tam ta s velkejma kozama od vs (ministryn Petra Buzkov), Stru, Bakal (velkopodnikatel Zdenk Bakala) a manel t kozat (bank Josef Kotrba). To jen abys vdl. louf: Hm hm. To jsem nevdl. Dky. Byznysmen Bakala byl pro Mrzkovu skupinu tvrd oek. U nkolikrt se mu stalo, e ho Bakala pedstihl a zskal njakou lukrativn zakzku. A to Mrzka tvalo. Stejn jako tvalo loufa, e se st jeho strany, zejmna jm nenvidn Petra Buzkov, stv pvrenkyn Bakaly. V tom si Mrzek a louf rozumli. Jet jedna vc byla zarejc. ad vldy ml neuviteln monosti. Premir pmo dil tajn sluby, mohl se dostat, kdykoli chtl, k citlivm informacm vech bezpenostnch sloek sttu, ale nejlpe informovan byl stejn Mrzek. louf se Mrzka nikdy nezeptal, jak to v. Jak se dozvdl o dvrn schzce u Zlat hruky. Prost mu vil. Mezi svtky vyel v Mlad front DNES lnek o tom, jak se da zatenm celebritm Snopkov a Svobodovi ve vazb. Informace od nich zskala redakce psemn. Ivo Svoboda novinm piznal, e na cele nen sm, e u mu dl spolenost asi ticetilet mu obvinn tak z hospodskho deliktu. Detektivov to vyhodnotili tak, e Svoboda dky Mrzkovi a Hejlovi vdl, o koho ve skutenosti jde, e je to jen nastren policejn agent. Jako by tm vzkazoval, e bude mlet. Jakmile si rno Hejl peetl noviny, volal Mrzkovi. Hejl: etl jsi u Frontu? Je tam, jak je ten Myk v t de. Je tam, jak ho pesadili do jinho zhonu, kde je takov dal kytka. Snad se mu u dostala ta zprva, e ta kytka m patn koeny. Mrzek: Hm hm. Hejl: Jo a ztra si kup Respekt. Bude tam EPICE (Barac Alon) u na pln pecky i s fotkama. Mon tam bude taky.

- 131 -

49 Pondl2. ledna 2000 V prvn pracovn den novho roku si Mrzek volal se svm vrnm lobbistou Igorem afrankem. Bilancovali uplynul rok, ale zamleli se i nad novmi projekty. Mrzek nebyl v dobr nlad. Bylo znt, e se na nm podepsala afra s Barakem Alonem, jeho kvli osmimiliardovmu tunelu v Komern bance vyetovala policie. Mrzek: Selhala jedna velk akce s Pitrem. Pitr m patn vsledky, take stav (Investin a Potovn banka) ned prachy. A Roman (Mentlk z esk spoitelny) nem dnou potebu, take ned ani tu dvacku (20 milion korun). To udlaly ty noviny. Peetl si nae jmna a je posranej. Snad se mi povede nae jmna vyndat z toho televiznho poadu, co se chyst. To by byl pln konec, kdyby to vylo. Vechno je najednou patn. Co vydrat toho Tome Chrenka (majitel Tineckch elezren)? Ale to vlastn nikoho nezajm, ani Vodnka (loufa). Ani nevm, jak je to te s tm Tincem. Njak to usnulo. afranko: Budu jet shnt Uliho (lobbistu Martina Ulka). Jak to vypad (byznys) s tm Maltzskm rytem? Mrzek: eknu ti to osobn. Nejhor je, e to mou nkde vykecat. kal jsem jim, e velk st pjde na zprostedkovn (platky politikm). afranko: Tos jim neml kat. Mrzek: Ale oni by pak mohli jt a oznmit to na SPOK. To nen dn prdel. Pak je to natvrdo. Te je to vechno velmi nebezpen. Navc se nyn pidal Barac. A pokud nkdo s tmi informacemi pracuje, je to stran nebezpen. Ptek 13. ledna 2000 V sociln demokracii se zan mluvit o personlnm zemtesen v ele resortu vnitra. Souasn ministr Vclav Grulich nedokzal zpacifikovat speciln policejn sloky. Proto by ml jt podle socilnch demokrat od vlu. SSD potebuje Svobodu dostat z vzen. Navc

- 132 -

u nepotebuj dn podobn skandl. Uvauje se, e by se Grulichovm nstupcem stal mlad ambicizn politik Stanislav Gross. Personln vmna zajm samozejm i Mrzka. Proto se spojuje s dalmi vlivnmi lobbisty Martinem Ulkem a Milanem Velkm. Velek m nejble k ODS a hlavn k Vclavu Klausovi, tehdejmu fovi Poslaneck snmovny a pedsedovi ODS. Mrzek u nich testuje, jak m Gross ance. Mrzek: Mluvil jsem s Ulim po telefonu. Ptal jsem se ho, co mlad Sta a vnitro? A Uli si mysl, e to Sta nevezme. Velek: Mm podobn informace. Ale budu to vdt po vkendu. Probhne k tomu jet njak mtink. Mrzek: A tam u vs (ODS) by se se Standou souhlasilo? Velek: Jo. Standa se na vnitru znemon. Mrzek: Pesn tak. Ten na to nem. Velek: No a pokud by to mladej nevzal, tak pijde na adu ten od Vodnka (od loufa). A v ppad, e to mladej vezme, vytvome na nj potebn pky. Nabz mi ho ANDREJKO (lobbista Andrej Surak), kter ho m blzko. Andrej chce podporu zase v nem jinm. Take nco za nco. Andrejko m k mladmu velice blzko. 0 tom jsem se pesvdil na jednom mejdanu. Mrzek: Mm zprvy, zatm nepotvrzen, e Bba s tm druhm (Snopkov a Svoboda) by mli bt do konce ledna doma. Velek: Hm. Pokud tam pjde mladej, tak bude chtt Bb a tamtomu pomoct. O pr minut pozdji vol Mrzkovi jeho obchodn partner Ji Shrben. Bylo zajmav sledovat, jak Mrzek v jedn chvli diskutuje a aktivn ovlivuje nejvy patra politiky a za dal malou chvilku u debatuje na pln jin tma - pln nsil, vhrek a vrad. Ze ctihodnho lobbisty a podnikatele se rzem stv zase kmotr a vldce podsvt. Shrben informoval Mrzka o nejnovjm dn v podsvt. Naznaoval Mrzkovi, e jeden mafin, jeho jmno do telefonu nevyslovili, zaal ve vzen vyhroovat, e promluv o Mrzkovi a o tom, jak si chtl Mrzek najmout jistho Arnota mda na vradu. Shrben: V, e TEN. - 133 -

Mrzek: Jo? TEN? No tak co? Shrben: Tak TEN si te mysl, e ty a j - a mysl si, e i ten blzen Karel Kuera alias Hrobnk... VONI tam (ve vzen) vichni upou a jsou z toho pln zblbl a te si myslej, e my je tam (ve vzen) drme. Te ekli, e je to tm, e Arnot md prej pro tebe nco ml dlat a neudlal. Mrzek: O tom nic nevm. Ale jestli je to tak, tak a se klidn pizn, jestli mu to pome. Vzka mu, a se klidn pizn. Shrben: V, TEN te jezd k soudu, tak to on pines takovhle kecy. Mrzek: J ho odnikud tahat nebudu. Jestli je tam (ve vzen), tak si za to me sm. A jestli se chce piznat, tak a se pizn. J si to s nm pak vydm. Shrben: km to jen proto, abys byl informovan. Jo a dnes jsem mluvil s tm Romanem, tm, jak se za nm chci jet podvat. Mrzek: Rozumm. Shrben: Tak ten to m taky vypatlan. Mrzek: Taky se me vrtit, jestli chce. A dostane to s plnou pardou. Shrben: To on urit nechce. ter 17. ledna 2000 Mrzek si opt vol se afrankem, svm vrchnm lobbistou. afrankova dennodenn prce je stkat se s politiky. Kdyby se s nimi mohl vdat osobn Mrzek, urit by afranka nepoteboval. Jene to nelo. Mrzek byl provaen jako lovk s vazbami na podsvt. Proto pouval sv neformln poradce. Z rozhovoru se afrankem se policie dozvd zajmavou novinku. afranko se chyst jt na schzku s lovkem, ktermu v telefonech kaj Tlusoch. Mrzek dokonce o Tlusochovi mluv jako o sv budouc vysok kart ve vrcholn politice. k, e a se za dva roky dostane k moci ODS, budou mt svho Tlusocha ve vld. Policie zjistila, e Tlusoch je tehdej f poslaneckho klubu ODS a pedseda rozpotovho vboru Poslaneck snmovny Vlastimil Tlust. Mrzek: Mm pedbnou zprvu, e to ten Mlad (Gross) vezme a bude se chtt zviditelnit a bude sekat hlavy. Tak nevm, co potom. Vera mi to volal Martin (Hejl). Hned pust Ddka a Babku (Svobodu a Snopkovou).

- 134 -

afranko: J si to myslel. Jen Uli na to m jin nzor. Oni ho te tla, aby to vzal. Oni budou dva roky kryt. Mrzek: Musme vymyslet strategii s Tlusochem. Myslm, e by bylo dobr s nm udrovat dva roky kontakty a pak tam pjde ON. Nejlep kmo. Te dva roky dovolen atd. A bude to dobr. Pak tam pjde na sto procent. afranko: Standa je podle televiz nejoblbenj. Mrzek: Podle m ho nkdo pkn financuje. M za sebou hodn penz. Ale ono je to jedno. A tam bude Petr, nebo Pavel, cestu si tam najdem. Dostal jsem zprvu, e Standa u shn lidi. afranko: I j si myslm, e to njak bude fungovat. Podle m on nen naivn. Sed v kanceli, ale ve d jin lid. Ve jsou jen pozltka. O chvli pozdji vol Mrzek zase afranka a dv mu instrukce, jak se chovat na schzce s Tlustm. Mrzek: Hele, jen jsem ti chtl ct, netla na pilu. Bav se s nm (Tlustm) normln. afranko: jo. Jen seenu njak informace. Mrzek: Nic na protlaen od tebe zatm nechci. Jde o fzi udrovac. Za dva roky bude (Tlust) jednika, v nejhorm dvojka! Mrzek se spojuje s Martinem Hejlem a lad s nm dal vvoj kolem ministerstva vnitra a na protikorupn policii. Mrzek nabd ke klidu. Mysl si, e za chvli pijde zmna na postu ministra vnitra i v ele protikorupn policie. Pak, jak douf, konen pust z vazby Svobodu a Snopkovou. Hejl: Vera jsem ml jednn s jednm dleitm lovkem (z politiky) a on chtl tady ten les (veden protikorupn policie) smznout k poslednmu. Mrzek: Nic lepho se neme stt. Kolem Dchod (Snopkov a Svobody) to pibrzdil. ekl, e pokaj do konce msce, tak jak jsme si to u kali. Hejl: Dokud tam neupeou ten novej gymnastickej tm (veden vnitra a SPOK), tak se tam (do vazby) za nimi nepjde. Mrzek: Aby ci (policist) nezlobili. Hejl: Zatm to dr ten, co rkuje (prezident Vclav Havel).

- 135 -

Mrzek: Pemlm, jestli by nebylo dobr k tomu novmu Mladmu (Grossovi) sehnat njak kontakt. Hejl: U ho mme. Vypad dobe. Pedbn jsme se s nm dohodli. Gross jet nestail usednout na post ministra vnitra a Mrzek u domlouval, koho k nmu nasad, aby ml dokonal pehled o dn v resortu. Ostatn jako vdy. Jen co poloil telefon s Hejlem, na druh mu volal Vok Wippern z Lihovaru Kojetn. e byla o penzch. dn pevody z tu na et. Pkn z ruky do ruky, aby finann ad neml prci... Vok: Hele, tak ti to (penze) tam hodm. A druh plka bude ztra. Ztra si pro to Tom (Pitr) nkoho posl. Nco ti z toho odsypu. Mrzek: To musm vydit s Tomem. Kolik jsi mu dneska dal? Vok: Jet nic. Ale je to 2,5 (milionu korun). 50 tvrtek 19. ledna 2000 Kdyby se nestalo nic mimodnho, potal Mrzek s tm, e by Martina Hejla protlail na njak vznamn post na policii nebo v rmci ministerstva vnitra. Mrzek dokonce poslal Hejla na jednn s jistm politikem, kter by o tom mohl v budoucnu rozhodovat. Jmno tohoto politika v tto souvislosti nevyslovili. Z kontextu dalho hovoru se policist domnvali, e by mlo jt prv o Vlastimila Tlustho. Hejl byl tsn ped schzkou s Tlustm nervzn. Tak se ujioval, jestli mu tam Mrzek pipravil pdu pod nohama. Hejl: Hele, kdyby tam (na schzce s Tlustm) k nemu dolo, sta ct jmno Igor (afranko)? Mrzek: Sta. Jet si spolu sice netykaj, ale je to vechno v pohod. U o tob vd. Po schzce vol Hejl Mrzkovi. Bylo jasn, e krom ppadn spoluprce probral s Tlustm i monost, e by Hejl nastoupil na njak vysok msto na ministerstvo vnitra po pchodu novho fa Stanislava Grosse. Hejl se obval, e kdyby to udlal, mohl by brzy zase skonit. Vichni toti oekvali, e loufovo kdlo v SSD - 136 -

spust na Grosse palbu kauz a afr, e se Gross dlouho neudr a z politiky odejde. Hejl: Prv jsme skonili to jednn. On s tm nem problm. Jen si mysl, e tok na toho lovka (Grosse) bude tak velik, e je to velk riziko. Bude tam (Gross), to u je hotov. Ale riziko to bude i pro okol, kter tam bude. Protoe ten tok proti nmu bude pr strhujc. Mrzek: V klidu. Dostane to hlava, ta se vdy vymn, take bych to nevidl tak hork. Hejl: Naukl jsem to (spoluprci) za ty dva roky. A o to by byl velkej zjem. kal, e kdyby byl nkdy v t pozici, tak by se m rd na nkter vci dotazoval. Je teba s nm tyto vci njak kout. Mrzek: To nebude problm. Mrzek se ihned spojil se afrankem. Chtl vdt, jak ml Tlust pocit z Hejla. Kdy se dozvdl, e pozitivn, zaerstva to volal zpt Hejlovi. Mrzek: Kolega na na stran (Tlust) byl velice spokojen. kal, e je vidt, e m rozhled. Tady se jedn o pocit. A ten byl abnormln dobrej. To je dleit. Hejl: Tak to je fajn. Budeme si ho hkat. Mrzkovi se opt rozezvuel telefon. Vol zase afranko a m pro nj dobrou zprvu. V politice se vedou vahy o tom, e by dosadili do dozor rady nejvtho eskho podniku EZ poslance SSD Josefa Hojdara. Mrzek m radost. Hojdar je jejich dal velmi dvrn kontakt v politice. afranko: Jo a Pepk (Hojdar) m mimodn dobrou nladu. Pr se s nm pot do dozor rady ezu. To by byla pecka. Mrzek: Zavolm mu. Aby byl zachovn kontakt. Sobota 21. ledna 2000 Ped sobotnm obdem vol Mrzkovi jeho znm Svtlana irok. Nabz mu sluby jistho bvalho vysoce postavenho dstojnka policie. Jeho jmno do telefonu neekli. Mohlo jt o nkoho, kdo dve pracoval u ministra Jaroslava Baty v akci ist ruce. Z rozhovoru je nicmn zejm, jak chyte Mrzek pistupuje k personln politice.

- 137 -

irok: Tak ten mj kamard od policie se opt ozval a k, e m pro tebe velmi dleit informace. Mrzek: Pokud jde o akci ist tlapka (akce ist ruce), tak u to stejn skonilo. A o mn se bude na Kongresov (sdlo prask policie) mluvit jet dvacet let. Tak mi to je v podstat jedno. irok: Prej se spolu znte. Mohl by za tebou pijet klidn dom. Mrzek: Tak u vm, o koho se jedn. Tak ten u dvakrt zklamal. Ale i tak udlej kopie tch jeho papr. Batu znm osobn. irok: Udlm z toho pr poznmek. Mrzek: Kdy tak mu ekni, e mu seenu njakej dobrej flek. Bude nov ministr vnitra. Vyhz plno lid. Budou voln msta. Nael bych mu njakej flek, aby byl uitenej. A u tebe nech ivotopis. tvrtek 26. ledna 2000 Mrzek si nkolikrt vol s Hejlem. Mrzek je spokojen s nejnovjm vvojem na ministerstvu vnitra. Je pesvden, e se s novm ministrem Grossem dohodne na spoluprci. Mrzek: Na to zdravotnictv daj toho z Ostravy. Dr ho tam Pandrk (louf). J bych spolupracoval s Ofinou (Grossem), kdy tam te bude. Ale opatrn. Nicmn Mladej (Gross) je tvrnej. Bude to dobr. 51 Ptek 3. nora 2000 V noru zaznamen policie zdnliv nezivn rozhovor. Mrzek se bav s neznmm lovkem o problmech, kter jim me zpsobit svm aktivnm pstupem jaksi Emil Kliment, majitel stejnojmenn uzensk firmy, kter zsobuje pl Prahy salmy a lahdkami. Neznm mu: Franto, byl jsem na jedn schzce a mon potetujeme Klimenta, eznictv. Zajmalo by t nco ohledn tto vci? M na toho pna kontakt? Mrzek: To je ten, co byl dve Mirek? Tak on tam Mirka dost pokodil. Hele, ale ten Kliment tak nespch. Neznm mu: Ale v co? Klimenta zajmaj njak velmi vn informace. Mrzek: A o jakho Klimenta vlastn jde? - 138 -

Neznm mu: O toho z toho eznictv. Vlastn tady njak velk prostory a potom ml njak problmy. Mohl bych sehnat lovka, kter d k tomu kompletn souhrnnou informaci se vema jmnama. Pak to proberem. Mrzek: No tak se na toho zlobivce podvme. Neznm mu: To je vyeen vc. ekneme si, kdy m mt ptelskou nvtvu. Policie v t chvli vhala. Nevdla, co to m znamenat. Netuila, kam Mrzek m nznakem o ptelsk nvtv. Pesto protikorupn policie upozornila na rodc se problm kolem Klimenta praskou kriminlku. V okol velkouzene Klimenta se vak bezprostedn nedlo nic podezelho. Proto nechali jeho ppad bt. Jene po roce a pl se stala tragdie. Emila Klimenta nali jeho blzc v srpnu 2001 v jeho kanceli mrtvho. elem a rukama se opral o sk a v srdci ml dlouh eznick n. Policie ppad uzavela jako sebevradu bez ohledu na to, e Klimentv trezor byl oteven a vyprzdnn. Obsah sejfu se nikdy nenael. Jedin, co policie zjistila, bylo to, e se kolem Klimenta v posledn dob toil jist Tom Linhart, v podsvt znm jako Fantomas. Tsn ped smrt dokonce doprovzel Klimenta k jednnm o prodeji jeho prosperujcho uzenskho podniku konkurennmu masokombintu v Pbrami. Mrzek a Linhart se dajn velmi dobe znali. Sobota 11. nora 2000 Mrzek vol Hejlovi a oznamuje mu erstvou zprvu, e se Stanislav Gross rozhodl jt dlat fa vnitra. Mrzek: Tak je definitivn, e to Ofina (Gross) vzal. A Adam a Eva (Svoboda a Snopkov) zatm zstvaj. Dovolen je prodlouena. Maj neschopn tm architekt (prvnk). Ptek 17. nora 2000 Hejl oznamuje Mrzkovi, e si Gross vybral jako svho prvnho nmstka na vnitro Petr Ibla. Hejl: Hlavn slovo u Ofiny (Grosse) bude mt I. Ten na ti psmena (Ibl). I bude dlat hlavnho pes vbr lid. Bylo by dobr, kdybys nael na I njak kabely (kontakty).

- 139 -

Mrzek: I pmo neznm, ale zkusm to. Proti Mladmu (Grossovi) je hrozn nevole. Mon mu to Becherovka (Milo Zeman) ani ned. Na Ofinu (Grosse) zanou ataky. S tm je teba potat a pjde hlavn o Pandra (loufa). ter 21. nora 2000 Detektivov u dlouho o Mrzkovi vdli, e sbr kompromitujc informace na politiky a konkurenn podnikatele. Aby je mohl vydrat. Te pili na to, kdo mu obas takov materily me poskytovat. Byl to jaksi Svoboda, majitel bezpenostn agentury. Mrzek: Poteboval bych se za tebou zastavit v Beneov. Svoboda: To by bylo dobr. Chtl bych ti ukzat tajn a skryt kamery a odposlechy. Sejdeme se na parkoviti ped Ouednkem a pak t vezmu do firmy. Steda 29. nora 2000 Koncem nora konen pustili z vazby Barboru Snopkovou a Iva Svobodu. Mrzek byl rd. Hned volal Hejlovi. Byla vlen porada. Mrzek: Tak u jsou venku oba, Adam i Eva. Hejl: U to vm. Budu je zkouet toit. Dostal jsem ale varovn, e tam jsou okolo zvory (sledovn). Mrzek: To je na tisc procent. Hejl: V, jak je tam ten Jan, ten Janst (prvnk Miroslav Jansta), tak ten to cel poloil. Prodal to. Mrzek: Jako Adama a Evu? Hejl: Hm. Mrzek: To je svin. O nm je znm, e je svin. Hejl: ili ona (Snopkov) si to u spotala. On (Svoboda) ne. Ale ona (Snopkov) si tyhle vci u pebrala. Mrzek: To je dost, e j to dolo. Hejl: No nic, j te zkusm vzt kartu (do mobilu) a vytoit to. Mrzek: Ale opatrn. Hejl: Dostal jsem varovn, e je to hodn tenkej led, e to hld Pandro (louf). Mrzek: To je jasn. tvrtek 1. bezna 2000

- 140 -

Barbora Snopkov je pesvden, e za vemi jejmi potemi stoj f premirovch poradc Miroslav louf. Den po svm proputn z vazby zan vymlet, jak se mu pomst. Mrzek o tom v a hned zaerstva o tom informuje svho vrchnho lobbistu Igora afranka. Mrzek: Dnes jsem slyel, e po Vodnkovi (loufovi) jede Bba (Snopkov) takovm zpsobem, e ten skon a skon patn. Nepodceovat tyhle Maary. Nemlo se stt, e vyla ven. Tm, e mlela, dohnala Mladho (Grosse) do kouta. To se te zanou dt vci. Detektivov si kladli otzku, co myslel Mrzek pedposledn vtou o dohnn Grosse do kouta? Vdla snad Snopkov na Grosse nco nepjemnho? Co celou dobu tajila? Sobota 11. bezna 2000 Mrzek ml pravdu. Vlda nachystala razantn zmny v resortu vnitra. Premir Milo Zeman personln zemtesen oznmil v sobotu na pedsednictvu sv strany. Razantn zmny na ministerstvu vnitra jsou nezbytn pedevm v policejnch tvarech pro boj s organizovanm zloinem a s korupc a zvanou hospodskou kriminalitou. Analza jejich prce ukazuje, e jejich vkonnost nen nijak ziv, prohlsil Zeman. Ve 21 hodin a 17 minut policie zaznamenala, e vol Hejl Mrzkovi. Hejl: Tak u jsem se vrtil z dovolen. Jak doma? Mrzek: Tady pohoda. Hejl: Dneska se zase nco rozjdlo s epicemi (Barakem Alonem) a s pnem a s pan (Svobodou a Snopkovou). Njak spojovaky ve Front (v denku Mlad fronta DNES). Mrzek: Jo, to u bylo v Prvu, o tch kolekch (pevodech penz). Hejl: Hotelii (policist), e v tom kormidlujou (vyetuj). Mrzek: Mlha (Zeman) ho prej vyraz, hotelira (Evena rka - editele protikorupn policie), e se ta firma mus zmnit, e pracuje patn. Hejl: Ty ry (rek) by potebovaly nasadit kry, aby se chovaly mravn. Mrzek: J myslm, e te pijde hroznej tok na n. Od Mlhy (Zemana) dneska ve zprvch.

- 141 -

Hejl: To me souviset i s tm, e Mlhu u nebav ty toky, protoe hotely (policie) se nechaly slyet, e to (penze od Baraka Alona) vechno teklo do piek Mlhoviny (do okol premira Zemana). Vechno, tch osm (penze z vytunelovan Komern banky), e to vechno pistlo u MLH (u Zemanovch lid). To by mohlo pispt k tomu, e by si Mlha (Zeman) mohl padnout s Pan (Snopkov) do nrue. Mrzek: To by bylo jedin dobr. No hele te, podvej se, jak Mlha vyplil proti hotelirovi. Mrzek se pi telefonovn s Hejlem dv na televizn zprvy. V krtkm pehledu dne pustili pas, jak Zeman to na veden protikorupn policie. Ta sluba nepracuje, jak m. V ele boje proti ekonomick kriminalit stoj pracovnci, kte dve dlali idie, navel se Zeman v televiznm pspvku do veden protikorupn sluby. Mrzka to upmn pobavilo a zahlo u srdce. Mrzek: Vid, Martine. patn ta firma (protikorupn policie) pracuje. Tady bude urychlen zmna. Hejl: Tak to je ono. Mrzek: Tak to bude rychl. 52 Nedle 19. bezna 2000 Miroslav Provod, s nm Mrzek tuneloval banky potkem devadestch let, se se svm kmotrem u tak nevdal. Hledl si svch aktivit. S Mrzkem se vidl u jen sporadicky. V nedli po obd se ale najednou Provod ozv. e nkolik let star problm s nadhodnocenmi nemovitostmi, na zklad kterch tahali z bank stamilionov vry. Provod: Ahoj Franto. Matka mla kontrolu z finannho adu. Chtj spoustu posudk. Kdy to tehdy prodvala, tak posudky mla. Ale kdy to kupovala, tak je nem. Jak jsem koupil od tvho otce to Dobr Pole (statek na Kolnsku), tak jsem to koupil jako firma Jars a Centrum a pak jsem to prodal mm. A berk te chce posudek na tuto dobu. Berku je divn, e to koupila draze. U jsem platil pokutu, ale pod maj njakou snahu. Nemm posudek. Jeden el, ten pvodn, do Bohemky (Banky Bohemia) a druh byl v archivu, ale

- 142 -

tam to prost nen. Nkdo ho lznul. Nem njak posudek tta, kdy ten pozemek prodval? Mrzek: Zanu to hledat. Podvm se na to. Provod: Budu potebovat ten vysok posudek. Mrzek: Jo, ten vysok budu hledat. Provod: Ona to byla fabrika, konzervrna, a potebuji jim dokzat, e tehdy ten bark tu hodnotu ml. Te je to ruina, m to cenu pozemku, zniila to voda. Mrzek: Jedu k ttovi. Podvm se na to. Nedle 2. dubna 2000 Mrzek potebuje sehnat Miroslava loufa. Chce domluvit podporu pro jeden velmi dleit projekt. Neda se mu to. louf je nkde na Ostravsku na stranick akci. Mrzek se pak svuje jednomu svmu znmmu, e politici jsou nespolehliv. Mrzek: Vodnka (loufa) budu volat a v pondl rno. Te je pln na rot. Vrac se z Ostravy. Je zbouranej, plete pt pes devt. Je to takov banda otrap. Katastrofa! tvrtek 6. dubna 2000 Je krtce po osm veer. Mrzkovi vol afranko. M pro nj dobrou zprvu. afranko: Volal mi Pepk Hojdar, e bude fem hospodskho vboru. Je to n lovk. To je dobr zprva. Musme se s nm hned sejt. A to u mme Tka (Vlastimila Tlustho), kter je pedsedou rozpotovho vboru. Mrzek si jen spokojen pobrukuje. Hm hm. Velmi dobr, k. Steda 31. kvtna 2000 Mrzek nkolikrt zdrazoval, e sz na budoucnost Vlastimila Tlustho. V kvtnu Hejlovi zopakoval, e se na ovlivovn tohoto ambiciznho politika ODS stle pracuje. Mrzek: Tak co, vechno v pohod? Hejl: Celkem v pohod. A u tebe? Mrzek: Taky. Kldek.

- 143 -

Hejl: Je poteba toho Vlastu (Tlustho) njak. Mrzek: To se udruje, furt. Neboj. Hejl: Ale co je hlavn, aby tam Hubenej (Tlust) za dva roky sednul (do vldy). A me se pak pokraovat s epic (s Barakem Alonem). Mrzek: Souhlasm. Hubenej (Tlust) je opatrnej. tvrtek 22. ervna 2000 Mrzek si me otevt ampask. Hejl mu vol sladk tajemstv, e Even rek nedostal provrku od Nrodnho bezpenostnho adu, bez n neme vykonvat funkci editele protikorupn policie. Hejl: Tak se to houpe pod tm Hotelirem (rkem). Pjde z firmy. Je to aek. Vyklopen bude i ten druhej (nmstek ermk). Jsou to dvojata. Mrzek: Ten pjde dv. Pak to probereme. Ptek 28. ervence 2000 Mrzkova ptelstv se loufem obas dokzal vyut i f poslanc ODS Tlust. Policie zachytila v odposlechu, jak Mrzek zaizuje Tlustmu jednu zajmavou slubiku. Udlal to sice zadarmo, ale nebyl by to Mrzek, aby nezauvaoval, jak toho vzpt vyut. Mrzek si rno ped destou dopoledne vol se afrankem. afranko: Volal mi Tko (Tlust), e by chtl, aby nkoho pijal na ad vldy Vodnk (louf). e je to pr nkdo vznamn a chce, aby ho pijal. Mrzek: Jo a on chce, abychom to zadili? Tak j to provm. J bych tam jt s nkm nemohl. Dme mu vdt. afranko: On mi v ter ekne, kdo to je. Teba by se nkdy hodil. Mrzek: Tak to njak vymyslme. 53 Srpen 2000 Zatkem srpna se naplnilo poselstv Martina Hejla. f protikorupn policie Even rek nedostal provrku NB a musel odejt. rek se poprv za celou dobu tich vlky s Mrzkem rozmluvil a poskytl rozhovor Mlad front DNES. Znm motiv i lidi, kte stoj za mm odstavenm z funkce. Jejich jmna ale nemohu zveejnit. Snil bych tm pravdpodobnost jejich odhalen, ekl rek. - 144 -

Mlad fronta DNES se navc zaala zabvat rol Martina Hejla v celm ppadu. Hejl byl nucen odpovdt na pr dotaz tohoto denku, ale jak s novini domluvil, ihned volal Mrzkovi. Hejl: Tak je humbuk. Noviny jedou. Mrzek: Kter? Hejl: Mlad fronta. Asi to zane ztra. Dneska mi volali. Te jsem s nimi ml hovor, bude to ztra. Ptali se, jestli t znm a jak t znm. Tak jsem jim ekl, e nevm, o kom mluv. Taky se ptal na Mru (Provoda). Mrzek: A kdo jim to vechno ekl? Hejl: Asi nkdo od Hotelu (protikorupn policie). A vechno to souvis s tm odstelenm Hotelu (rka). Mrzek: To jsou star kecy. Hejl: Take jedou natvrdo do m. Take se rozjd velk tok. Ale nen to od bvalho Hotelu (rka). Je to njak hajzl, co si tam chce sednout po nm. Ale je to na m tvrd tok. Take kdy se m ptal na ta jmna, tak jsem mu ekl, e nevm, e si nevzpomnm. Mrzek: To jsou jenom star vsty. Hejl: Ale nakoupno maj od njakejch hajzl, kter to poutj. ekej ztra nebo pozt lnky. Pojede to. A prej mm v Komern bance njak konto, na kter pilo z Bank of New York 50 tisc dolar. Mrzek: Co je to za hloupost? Nen to provokace? Hejl: Nevm. Nemm tam nic. Mrzek: Jestli mi zavolaj, tak se na n vyseru. S nikm se bavit nebudu. Hejl: Snad to pohasne. Mrzek: To vykrystalizuje. Hejl: Dolar u jsem neml v ruce asi devt let. Pochybuju, e by to nkdo z bankovnho davu byl schopnej udlat na nkoho fiktivn. Tomu nevm. Mrzek: A kdo o tom vdl? epice (Barac Alon) by to nikdy neprohodil. Hejl: Nevm. Mrzek: A mysl, e to prohodil Hotel (rek)? Hejl: kal jsem jim, e to jsou nesmysly, ale hnj, pvl a umpu (noviny) nezastav.

- 145 -

Druh den se opt svolvaj. Hejl je evidentn natvan. Z rozhovoru tentokrt dokonce vyplv, e by mohli pout na novine hrubou slu. Pestoe mluv kdovanmi vrazy, detektivov, kte odposlechy analyzovali, varovali, e me jt a o fyzickou likvidaci novin. Hejl: Pijde njak generln tok. Kolem est budu vdt vc a dm to vdt. Mli bysme s tm zat nco dlat. Nemyslm prvnky. Ale jin zpsob. Mrzek: Musme se sejt a poradit se. Njak sly na een situace mme. Hejl: Mli bysme zat nco dlat s tma hajzlama! Mrzek: To bych musel ty svoje servisky zavolat. Oni jsou te pry. Hejl: Oni jsou i jin servisy, na kter se mu obrtit. Kauza s odvolanm editelem rkem pobouila tehdejho prezidenta Vclava Havla. Jeho poradci mli detailn informace o ntlaku Miroslava loufa i o zkulisnch hrch Frantika Mrzka. Havel tehdy vydal prohlen, kter obdivuhodn pesn vystihlo celou situaci: Podal jsem ministra vnitra Stanislava Grosse a policejnho prezidenta Jiho Kole, aby se vce zabvali takzvanmi starmi strukturami, kter zanaj mt m dl vt vliv ve spolenosti. Tyto star struktury stoj mimo jin za snahou o destabilizaci specializovanch policejnch sloek - zejmna protikorupn policie. Nemohu bt konkrtnj, ale mohu ct, e m znekliduje aktivizace osob svzanch s bvalmi pomry, svzanch s dvjmi mocenskmi nstroji. Jsem zneklidnn sri nkterch personlnch zmn, kter tyto osoby provedly nebo navrhly nebo vyvolaly. Dal jsem panu ministru Grossovi dost zeteln najevo sv zneklidnn s nktermi kazy a podal jsem ho, aby on i pan policejn prezident vnovali tomuto tmatu zvenou pozornost. B o ochranu na demokracie, o ochranu demokratickho charakteru naeho sttu, policie a instituc. B o dvru naich oban ve stt. Policie dostala natst i po odchodu Evena rka zelenou k potrn organizovanho zloinu. Mrzka a jeho lidi stle sledovala a odposlouchvala. Na protikorupn slub byl proto zaloen zatm - 146 -

nejobshlej spis o novodobch aktivitch Frantika Mrzka. Dostal nzev Krakatice. Pznan podle nzvu moskho tvora, kter svou silou a mnostvm chapadel nahn v ocenu hrzu a strach. Pondl 14. srpna 2000 Mrzek mezitm pokraoval v nezkonnch aktivitch, nsilnch akcch, pran pinavch penz a ovlivovn politik. Stejn tak jet vce a lskyplnji zskval kompromitujc informace na vznamn lidi z vysok politiky a byznysu. Policie zachytila, jak se afranko svuje Mrzkovi, e ulovil velmi dleit informace k jednomu dleitmu a nadjnmu politikovi. Bylo to v pondl 14. srpna 2000 v 18 hodin 46 minut. afranko: Mluvil jsem s jednm nam kontaktem. Je to v pohod. Ale co ti musm ct: povdal mi takov vci na ka, to mi nebude vit. Ale to je a na osobn jednn. Co on dl za vci. Mrzek: To se me hodit. Kdyby tam (do vldy) jednou vlez, tak to m cenu zlata. Mrzkova slova se naplnila. Ivan Langer vlezl do vldy 4. z 2006. Mrzek se toho u nedoil. Njemn vrah ho zastelil o devt msc dve - 25. ledna 2006.

- 147 -

Msto doslovu... Pavel rytr alias Pja je zcela jist excelentn osobn strce. k se, e pat k nejlepm v esk republice. Je to ale i lovk s povst tvrdho a nesmlouvavho rabijta. V podsvt i u policie se o nm dokonce vyprv, e m na svdom nkolik nsilnch akc vetn vrad, kter si u nj Mrzek zadal. rytr, pestoe si to o nm policie mysl, nebyl nikdy z takovch in obvinn. Jsou dv monosti: bu jsou podezen relevantn, ale policie k nim nem dostatek dkaz, nebo jsou detektivov na falen stop a rytr s tm vm nem nic spolenho. Kdy jsem dokonoval tuto knihu, podal jsem rytra o rozhovor. ekl jsem mu, kde se o nm budu zmiovat a v jakch souvislostech. Pekvapil m. Souhlasil s tm. Byl pomrn oteven. Oceoval jsem, e svolil i k takovm otzkm, kter by jinak mly zstat na pape policejnho protokolu. A na kter bychom se mohli ptt a v ppad, e by byl obvinn nebo se to eilo u soudu. Klidn se m zeptejte na vechno, z eho m policie podezv. J vm to vysvtlm. Nebudu se zlobit, ekl. Rozhodl jsem se petisknout cel tm dvouhodinov rozhovor se rytrem. Uvdomil jsem si toti, e m svou vypovdac hodnotu. Je to lovk, kter se lta pohyboval v nejtsnj blzkosti vldce eskho podsvt a kter toho mus vdt daleko vce, ne je ochoten veejn piznat. Rozhovor zrove poodkrv, jak vztahy panovaly a stle panuj v podsvt. V nkterch pasch se bavme o udlostech, kter zatm tato kniha neeila - vradu dalho podnikatele z podsvt, Rudolfa Javornickho (2001), prvn pokus zabt Frantika Mrzka (2002) i samotnou vradu Mrzka (2006). Rozhovor s Pavlem rytrem vm pedkldm v tm syrov podob. Nijak jsem ho neupravoval a nechal jsem ho - pro autentinost - v hovorov etin. jedna ze zvanch vc, kterou stle e policie, je vrada Antonna Bly z dubna 1996. Nejste v tto souvislosti obvinn. Nicmn jste v okruhu podezelch, kte se na vrad mohli - 148 -

podle policie njak podlet. Co tomu, pane rytre, kte a jak byly vbec vae vztahy s Blou? To, e policie et podezen smrem ke mn, beru jako absolutn logickou vc. Jak to myslte? Vysvtlm to, ale musm od samho zatku. Kdy jsem zatkem devadestch let odeel z policejnho tvaru rychlho nasazen, odjel jsem do Spojench stt a asi rok a pl jsem byl i na Kub. Kdy jsem se vrtil do Prahy, docela nhodou jsem se dostal k panu Blovi. Ml jsem u nj plnit funkci idie. Jezdit s nm a hldat ho ped uritmi skupinami lid. On byl v t hierarchii, nechtl bych ct zloineckho prosted, ale v t hierarchii kontroverznch lid vznamn osobnost. Byl to lovk, ze kterho mli lidi strach. Ml samozejm i sv neptele. Take jsem pro nj zaal pracovat. Kdy to bylo? To u si pesn nepamatuji. Ale myslm si, e jsem s panem Blou spojovn vce, ne je zdrvo. Dlal jsem mu fakt idie, obas i osobnho strce. Pak jsem mu oetoval i psy. Nauil jsem je: lehni, vsta. Nic vc. Nicmn ivot s nm nebyl jednoduch. Jezdili jsme po rznch nonch podnicch... Jako lovk byl dost tvrdej. Nebyl zbablec. Ml i svou est. Kdy se ale napil, dost ublioval i svm vlastnm lidem. J jsem se tomu snail zabrnit. Je na to iks svdk, e kdy se je snail poniovat, tak j jsem to eliminoval. Pan Bla vs respektoval? J myslm, e m bral. A na jeden ppad, kdy mi ekl, e m zbije. Co jste mu na to ekl? e na to m prvo, nicmn e nebudu koukat a vrtm mu to. To bylo jedin. Pak jsem od nj odeel dosti ve zlm. Jednalo se o vc, kdy urit skupina lid z bvalho Sovtskho svazu mla problm kvli jeho synovi Jaroslavovi. Pak dolo k pamtn pestelce u parkovit McDonals u Prhonic. Vy jste tam byl? Ne. Nicmn hned rno pijela zsahov jednotka tvaru pro odhalovn organizovanho zloinu, obsadila dm Bl. I j jsem byl jet s mm kamardem z URNA v t vci vyslchn. ekl jsem jim, e jsem s tm stlenm neml nic spolenho. Co bylo i prokzno. - 149 -

Policie se domnv, mon i dodnes, e toho vm moc o mafinskch praktikch rodiny Bl, ale tak to nen. J jsem byl po smrti Antonna Bly nkolikrt vyslchn a byla mi sdlena hromada vc, o kterch jsem vbec nevdl. Abyste byl v obraze. J jsem ho sice chrnil a byl v jeho bezprostedn blzkosti, ale furt jsem byl pro nj gdo. Take pln dvra tam nebyla. Bla se mi nesvoval zdaleka se vm. Ale abych se vrtil k tomu naemu rozchodu. Jeho syn Jaroslav vydal po pestelce u Prhonic ty stelce policii. ekl jim, kde se schovvaj, kde jsou zbran z pestelky. To vdli oni, j o tom nevdl. Pi vslechu na policii mi pan Bla ekl, abych ekl, kde jsou ti Armnci, a j jsem odpovdl, e nevm. Ale i kdybych to vdl, tak bych jim to neekl, protoe lidi, kte pracuj pro m, nepodrm. Do t doby i pes rzn vstelky jsem si pana Bly vil. Ale tehdy m hrozn zklamal, protoe prodal sv vlastn lidi, kte bojovali za jeho zjmy. A v t chvli jsem vdl, e v dnm ppad nemu u tohohle lovka zstat. Piel jsem tedy za panem Blou a ekl mu: Jestli mi chcete podat ruku, tak mi ji podejte. Jestli ne, nemuste. Ale j od vs odchzm. Ptal se m pro. Tak jsem mu odpovdl, e nemu pracovat pro lovka, kter prodv sv vlastn lidi. A odeel jsem. Jak na to reagoval? Rozilil se? Nekiel. Sklopil hlavu a ekl: Dobe. Nicmn pak dolo k tomu, e mu nkdo do jeho domu poslal protitankovou stelu. Byl jsem z toho obviovn, ale j jsem to nebyl. A si kad mysl, co chce, j jsem s tm nic spolenho neml. Kdy mi pak volal syn Bly Jaroslav, e si tta mysl, e za tm stojm j, tak jsem tam pijel a ekl jsem mu do o: Jestli si to mysl, tak m nech zlikvidovat. Ale j jsem za tou vc nestl. ekl jsem mu, e s nm nechci mt nic spolenho. A kdo si tedy myslte, e na nj tehdy stlel? On ml hromadu neptel. Myslm si, e nkdo chtl pomstt tu skupinu Armnc, kterou udal. Ale mu se plst. Oni pak vlastn skonili ve vzen, e? Jo, mladej Bla dovedl policii do bytu, kde se ti Armnci schovvali. Take je udali. Takovhle lovk pro m ztratil cenu. Jestli jsem si o nm myslel do t doby nco jinho, tak to tehdy padlo bhem pti vtein. - 150 -

A pokud jde o vradu Antonna Bly? Kad by si ml uvdomit jednu vc: nejsem dn vrah ani nsilnk. Pan Bla se na m jednou obrtil s nabdkou urit trestn innosti a j jsem to odmtl. A dokonce jsem to konzultoval s polici. Nevm, pro se v t dob nic nedlo. Mete ct, co to bylo za ppad? Mla to bt vrada manela jedn soudkyn. Nevm, jak se ta pan jmenovala. Pro chtl Bla nechat zabt zrovna manela soudkyn? To nevm. J jsem to samozejm odmtl. A pozdji, kdy m kontaktovala policie, tak jsem jim to ekl, e se na m s touhle vc obrtil. Ale vte co? On ml v t dob velk kontakty. Take se nic nedlo. J bych se nikdy v ivot k nemu takovmu nepropjil. Kr ne pro takovho lovka, jako byl pan Bla. Vdl jste jmno toho lovka, kterho jste ml zabt? Bohuel si to u nepamatuju. Je to u dvno. A nevte, v jak souvislosti to bylo? Ona ho ta soudkyn v nem ohroovala? Fakt nevm. Byl to asi tak rok 1996? Je to mon. V kadm ppad pochopil, e se na m s takovma vcma obracet neme. Jak to tehdy Bla formuloval? Jak vm to tehdy kal? Zavolal si m a mezi tyma oima mi ekl, e je tam tenhle zjem. Ale j jsem mu ekl, a se nezlob, ale e kdy na nj najede parta njakch gauner, e mu milerd pomu, ale takovhle vci dlat nebudu. Dolo pak k t vrad? Pokud vm, nestalo se to. J jsem byl nakonec rd, e jsem u nj skonil. Policie m pak logicky spojovala s jeho vradou, protoe kad tehdy vdl, e jsem od nj odeel ve zlm. Ale j jsem s tm fakt nic neml. Odebrali mi tehdy i vzorky DNA. A nic se neprokzalo. J jsem se dozvdl o smrti pana Bly, kdy jsem byl na Slovensku. Chtl jsem zat nov ivot. Odpoval jsem tam. Volal jsem obas rodim a ti mi ekli, e m shnla policie. Nechali na sebe slo, tak jsem nevhal a zavolal jim a oni mi sdlili, e byl zavra- 151 -

dn Bla a e jsem jeden z hlavnch podezelch. Podali m, abych pijel do Prahy. Tak jsem pijel, setkal jsem se s nimi, odebrali mi DNA. Policie Slovensk republiky jim ale nezvratn potvrdila, e jsem byl v dob, kdy byla spchna vrada Bly, na Slovensku. A kdo si tedy myslte, e Blu zavradil? Podvejte se, j se samozejm mu domnvat, kdo stl za vradou Antonna Bly. Je mi jasn, e to musel bt nkdo z jeho okol. Kdo znal pomry u rodiny Bl. Mj nzor je ale jedin: kdo byl vrahem Antonna Bly, v jeho rodina. Mimochodem. Kdy jsem se vrtil ze Slovenska, tak m navtvila pan Blov v obci Horouany nedaleko val a ekla mi, e moc dobe v, e jsem v t vci nefiguroval. A e je jej syn Jarda momentln v base a e se o nj boj. A e by se, a se vrt, mohl stt obt vrady i on. Tak jestli bych mu s mmi kamardy neposkytl njakou ochranu nebo ho vzali mezi sebe. ekl jsem, e jo. To bylo na pn pan Blov? Bylo. J jsem proti n nic neml. Spe mi j bylo lto, kdy jsem vidl, jak s n bylo zachzeno. A si policie mysl co chce, ona si myslet me, ale jedno je jist: e jsem stle na svobod a budu. Protoe tchhle vc jsem se nedopustil, a pokud bych se t vci dopustil, tak jsem pesvden, e by se to u dvno prokzalo. Nemyslm si, e by policist, kte to vyetovali u tenkrt, byli mlo kvalitn nebo m dsledn, ne jsou ti, kte tenhle ppad nyn oteveli. A jestli to stoj jenom na tom, e jedna pan povdala, tak a jdou nkam. Ano, j vm moc dobe, e po Praze se tvrd, e jsem v tom figuroval j. Tvrd to kdekdo. Ale to j bohuel neovlivnm. A si lid kaj co chtj. J v tom nefiguruju. Podvejte, j si od nikoho nic lbit nenechm, ale rozhodn nejsem dnej vrah. To rozhodn ne. U kterho kamarda jste byl na tom Slovensku? Ten kamard se jmenuje Jn Kaco. Mimochodem, ten byl v t vci tak vyslchn polici. Nevm, jestli ho brali jako jednoho z podezelch. Je to klidn mon. J chpu, e to chtj vyetit, a e kdy se jim to nevede, tak e to chtj na nkoho hodit, nicmn musej hledat nkde jinde. Rozhodn ne u m. J kdybych si el s nkm vydit ty, tak bych to rozhodn nedlal tak, e bych nkomu jet kra-

- 152 -

dl penze. Urit bych se nechoval jako nejvt prase, e bych jet kradl. To urit ne. Kdy kte, e policie by mla hledat nkde jinde, vy tute, kdo to udlal? Ono je sice pkn, e rodina Bl tvrd, e jsem za tm stl stoprocentn j a e jsou i utajovan svdci, kte to tvrd, ale j si myslm, e ti svdci jsou smylen jenom proto, aby byly zahlazeny prav motivy. Takov argumenty, kter jsem etl, e jsem cviil jeho psy, a proto v den vrady vbec netkali... No nezlobte se na m, to je k smchu. A jet jedno vm eknu. Ty lidi, co to udlali, nebyli krvelan elmy, protoe kdyby to byly krvelan elmy, skuten hajzlov, tak by nesvzali ty eny, co byly v dom, ale zlikvidovali by je vechny. Policejn verze je, e tch pachatel bylo pt. Jeden z nich ty eny hldal, dva mli ekat venku a pak do Bly vystlet dvky ze samopalu, jeden Blu dovezl a pt ml stt nkde v ulici a dvat pozor. J jsem slyel verzi o tech lidech. Ale to je jedno. Ale jet jednou km. J kategoricky odmtm jakoukoli vinu. J jsem pana Blu rd neml, ta zprva, e byl zavradn, m nijak nezashla, ale rozhodn j bych do neho takovho neel. Vy jste hned od Bly odeel pracovat k Mrzkovi? Ne, to nebylo hned. Po nvratu ze Slovenska jsem chvli dlal pro jednoho zeline. Patenedis se jmenoval. Pana Mrzka jsem pak potkal nhodn nkde ve mst v hotelu, u pesn nevm, a on mi poloil otzku: Hele, tys odeel od Bly? Ml bych pro tebe njakou prci. kal jsem mu, e mm jet jednoho kamarda. A on kal: Dobr, obas budete jezdit se mnou, ale te bych poteboval, abys hldal na Orlku jednoho mho kamarda. Miroslava Provoda? Ano, Provoda. Take obas jsme byli na Orlku. No a pak zavradili Blu a jeden z hlavnch podezelch jako objednavatel ml bt dajn pan Mrzek. To me bt pravda a nemus. On se vm s tm Mrzek teba nikdy nesvil? Ne. To by byl velkej hlupk, aby se mi s nm takovm svoval. Moje vztahy s Mrzkem zdaleka nebyly takov, jak si kad mysl. - 153 -

J jsem Mrzka dlouh roky nevidl. Setkal jsem se s nm po hodn dlouh dob. A kdy pak po nm stleli v roce 2002 v lese. Tak to m podal, zda bych s nm mohl jezdit. Sehnal jsem mu vestu a zaal pro nj pracovat. A pak jsme se samozejm snaili zjistit a vyetit, kdo by mohl stt za tou stelbou. A jestli to ml bt pokus vrady, nebo ho chtli unst. Vechny stopy ns tehdy dovedly k Berdychovu gangu. Nkdo od nich v tom ml prsty. A byl v tom podle mho zainteresovn mladej Bla. Veer pedtm, ne se na Frantu stlelo, tak mladej Bla si byl od nj pjit 800 tisc korun. Navc Franta nesl nelib, e Bla se snail t s jeho dcerou. A u jenom proto ho Franta neml rd. Nevm, jestli se Bla chtl mstt, nebo ne. Policie k, e Mrzek ml ve vrad Bly prsty, ale j nejsem schopnej ct ano nebo ne. Nevm, jak pesn byly jeho aktivity. To je, jako kdy m policie podezvala, e jsem ml stlet po njakm Lhotskm z SSD na pkaz Franty Mrzka. To je samozejm taky totln nesmysl. Pro si na to pamatuju? Z jednoho prostho dvodu. J mm u policie spoluky. Kdy mla probhnout ta stelba na Lhotskho, tak jeden mj kamard, kter dlal na sledovace, mi ekl, e dlaj pmo na mn. A kdy jsem se ho zeptal pro, tak mi ekl, e jsem podezelej z pokusu vrady Lhotskho. J jsem jim kal, e je to totln ptkovina. Nebo to sam - vrada Javornickho (rok 2001). Jak me nkdo ct, e jsem podezelej z vrady Rudy Javornickho? Pro bych v tom ml prsty? To je prost takov ptkovina. Co k tomu ct. Jo, j jsem s nm v ten den mluvil, co byl zavradn. Ano, to pravda je. On mi volal, chtl se se mnou veer sejt. Chtl, abych s nm jezdil, abych mu v rmci monost chrnil zadek. Ale u k tomu nedolo. Ruda byl zavradn. U toho Javornickho mn to docela vadilo. A byl, jakej byl, ke mn se choval vdy slun. Mn ho bylo i lto. Bly ne. Ale toho Javornickho ano. Javornick byl zavradn pot, co jste u pro nj nepracoval, e? To u jsem u nj skuten nebyl. Rozeel jsem se s nm proto, e m jednou nevyplatil. Nicmn nae vztahy byly dobr. Obas jsem se s nm i seel. Helete, tomu Rudovi to u ublit neme, tak vm nco eknu. Nemu vylouit, e o vrad Bly vdl prv on. Kdysi v jedn slab chvli mi nco naznail, ale to samozejm mohlo bt jenom njak vychloubn, e on je nkdo. Po vrad Bly chodi- 154 -

la po Praze hromada lid a naznaovali, e to byli oni a tak dle. Ti, co by Blu udlali, by prost mli velik jmno. A z toho, co vm naznaoval Javornick, vyplvalo, e tu vradu Bly zaizoval on? Ano, svm zpsobem. Ne pro Mrzka. To mi neekl. On mi ekl: Udlat jde vechno. A e o tom v dost. J jsem ho nevyslchal. Pro bych to dlal. Ono je lep v tchhle vcech nevdt. Ale kdy je srovnm, tak Bla byl dost tvrdej a zsadovej. Javor ten ne. Jak byly na konci vztahy mezi Mrzkem a Blou? Pr se mli rozhdat kvli penzm? Vm, e tam mlo dojt k privatizaci njak slepi farmy, nebo tak nco. Je mon, e se kvli tomu njak pohdali. Policie mluv jako o vaich monch komplicch o jakmsi Kacovi a Gromanovi. Tak to je pln kravina. Taky o Kuerovi alias Hrobnkovi. No jasn. Taky blbost. A o Hrabm. J Hrabho samozejm znm. Stoprocentn v tom ale tyto lidi nejsou zainteresovan jako je Kaco a tak dle. To je totln blbol. Oni mon vychzej z toho, e jsme mli uritej pohovor s mladm panem Blou, ktermu jsme ekli, a m nechaj na pokoji, nebo e se budou dt vci, ale to asi njak patn vyloili. O co lo? Oni se mi snaili njak vyhroovat a my jsme jim (ptelm Jaroslava Bly) vesms naznaili, e toho maj nechat. Kdy to bylo? Pesn si to u nepamatuju. Ale jestli policie podezv lidi jako m, Kacu a Kueru, tak jsou vedle jak ta jedle. J si za tm stojm. Proto jsem i absolutn v klidu. My jsme v tomhle skuten nefigurovali. Mli by se skuten poohldnout nkde jinde. Myslm, e bl k rodin Bl. Prost mezi svtskejma a galerkou. Vy jste Mrzka musel poznat velmi zblzka. Jak byl? Jako lovk? No.

- 155 -

On dostal po sv smrti dost negativn nlepku. To, co se o nm dnes k... To vte, na mrtvho se d hodit pln vechno. J jsem ho poznal jako velice chytrho lovka. Ten kdyby hrl achy, tak by vyhrval ostoest. On uml myslet na hodn tah dopedu. Myslm nkolik destek tah dopedu. Byl vysoce ambicizn. Tvrdej, nekompromisn lovk. Kdy se mu nkdo vzepel, tak mu dokzal svmi kontakty hodn naruit ivot. Ale kdy ml nkoho v oblib, tak si ho dokzal cenit. M v oblib ml. U jen z prostho dvodu, e vdl, e nejsem typ lovka, kterej by ho zradil. e jsem neplatnej. Ml jsem ho rd jako lovka. Ke mn se choval vdycky slun. Mezi nma byl pozdji pak u spe kamardsk vztah. Ml jsem k nmu ctu a respekt. To jste se musel dozvdt hodn vc. On stl za mnoha velkmi vcmi v byznysu i v politice. To jste musel koukat, ne? Tak to jsem samozejm koukal. Ale j vdl, e ty kontakty m. On se tma kontaktama ani nikdy nijak netajil. Ale e by chodil teba s prezidentem na kafe, to ne. Ale uml ovlivnit lidi, kter s tm prezidentem nebo premirem byli v kontaktu. To ano. On na n dokzal zskat kompromitujc materily. Na urit vlivn lidi. A samozejm ty kompromitujc materily dokzal vyut ke svm zjmm a k zjmm lid, kte za to dokzali zaplatit. Jak ta kompra zskval? To vznik tak njak samovoln. Kdy se jednou dostanete do styku s vysokm sttnm ednkem, teba s bvalm ministrem vnitra z devadestch let nebo s jeho nmstkem, tak pak se na to nabalujou dal a dal kontakty. Ten ekne: Hele, pozveme ho tam a tam. Udlme pro toho pna to a to, on nm za to sdl to a to. Ono se to vdycky nemus dlat jen za penze. Vy potebujete vybavit tohle? Dobe, ale vte nco na tohohle? A za ty roky se toho naskld halda. A kdy se z t haldy udl solidn vtaek, tak ty materily jsou dobe pouiteln. Frantiek uml vyut tch informac maximln. On uml zskvat takov informace od lid z byznysu, z politiky, ale i od policie a tajnch slueb? Urit. On byl velice chytrej lovk. Franta dokzal zpracovvat lidi psychologicky. On byl lovk, o kterm jste nikdy nevdl, co si - 156 -

mysl. Jemu, kdy bylo hrozn patn, tak dlal jakoby nic. A kdy ml z neho velkou radost, tak naopak dlal, jako e ho to moc net. J ho znal jako lovka, kterej byl alespo ke mn spravedlivej. On se te u neme brnit, tak na nj hodj pln vechno. M jenom fascinuje, e tyhle policajti, co po nm te jdou, tak pokava byl ivej, tak byli zbable zalezl v de, nedokzali vyeit absolutn nic. Najednou zastelili Mrzka a najednou jsou vichni hrozn chytr. No samozejm, protoe s nima u neme zamst. Kdyby Franta il, tak Pitr dneska nemus utkat nkde po svt a bylo by to pln o nem jinm. A takov fikce, co kaj ty policajti, aby se zapomnlo na jakkoli politick podtext Frantovy vrady, a e jedinej monej pachatel je Pitr a vykonavatel rytr, tak to si myslm, e tomu se meme opravdu jen smt. Pitr nen lovk, kterej by eil tyhle vci tmto zpsobem. To by musel bejt tvrdej jako Franta. A za b. J bych Mrzka v ivot nezradil. Kdyby nkdo za mnou s nm takovm piel, tak prvn, co udlm, pjdu za tm Frantou a eknu mu to. Tam jsou taky vedle. A mli by sebrat tu odvahu a pozeptat se v jinejch kruzch. Kam mte? Urit v tch politickejch. J jsem dodneka pesvdenej, e Frantiek na n nco ml. A a se jednou najdou ty jeho zprvy, tak hodn lidem padne hlava. Ml nco, m mohl nkoho zsadn hodn a hodn ovlivnit. A nkoho pokodit. Myslte teba pmo tehdejho premira Jiho Paroubka? To j nevm. Ale dodnes si pamatuju, co mi Franta kal v dob, kdy ml Pitr problm s Paroubkem. Paroubek tehdy Pitra oznail za neptele sttu a Frantiek mi ekl: J se po Novm roce sejdu s Paroubkem a zadme to, e to bude vechno v podku. Tak jsem se ho zeptal: Hele, nezd se mi, e bys ml takovhle kontakty. Nicmn on mi na to odpovdl, a to si pamatuju dodnes slovo od slova: Hele Pjo, tak si pedstav jeden velkej regl, tam v tom reglu jsou tisce uplk. Na tch uplkch jsou napsan jmna. A jmenoval rzn politiky. A tak se vythne jeden uplek se jmnem Paroubek a je to. Daj se vythnout urit materily, ty se mu daj pest a nazna se mu, e by mohly bt pedny nkam jinam. Anebo taky ne. A sml se u toho. Jsem pevn pesvdenej o tom, e - 157 -

Frantiek na Paroubka nebo na nkoho z jeho okol ml kompromitujc materily. Njak tk materil mt musel. Myslte, e se mu podailo dt Paroubkovi najevo, e na nj nco m? Slyel jsem, e se mli sejt nkde ve pindlerov Mln. Me to bejt pravda, nemus, nevm. Co ale zaruen vm, e se schzel s njakm jeho blzkm spolupracovnkem. S Paroubkovm blzkm spolupracovnkem, kterej na nj ml velk vliv - na pana Paroubka nebo na Grosse. Vidl jsem Frantu, jak se jednou seel i s Doleelem (bval f kabinetu premira Paroubka - pozn. autora). U jedn schzky jsem dokonce byl. Pan Doleel za nm pijel do hospody U Svatho Vclava v Kri. J jsem tam s Fandou byl. Bylo to ped afrou pt na stole v eskch. Mu vm ct, e za tu dobu, co jsem byl u Mrzka a pak u Pitra, tak jsem slyel a vidl takov vci, e kdybych ml o tom nestrann seznmit nrod, tak vs ujiuju, e by pak lidi neli u ani k volbm. Jestli je pravda jen zlomek toho, co vm, tak tady ty lidi v nejvy politice, to je vlastn zloinn spolen. Co teba vte tak hroznho? J nemu ct vechno. Ohrozil bych se tm. Ale jak je teba mon, e se Frantiek schzel s Rumlem, kdy byl ministrem vnitra? S Janem Rumlem? No, Ruml byl jeho blzk ptel. Ale to je jejich vc. (Pozn. autora: Ruml jakkoli vztahy s Mrzkem popr. Je to nesmysl, ekl.) J teba dvm za pravdu Kubiceho zprv, kterou pinesl do parlamentu f zvltnho policejnho tvaru pro odhalovn organizovanho zloinu plukovnk Jan Kubice. Kubice prost najel do politik, zaal odkrvat jejich karty, kter jsou zaloen na zloinu, a takovhle policista neme bejt pohodlnej - ani SSD, ani ODS. Co jet vte o propojen politiky a zloinu? Stoprocentn vm, e Frantiek Mrzek a jet jedna vznamn osoba z byznysu mli schzku s panem Paroubkem v Kramov vile. (Pozn. autora: Paroubek jakkoli vztahy s Mrzkovou skupinou odmt.) Ta schzka byla za uritm obchodnm zjmem. Jsem pesvden, e se to tkalo Setuzy. Bylo to v lt 2005. Jeli do Kramovy vily z hotelu Esplanade. Vy jste je tam vezl? - 158 -

Ne, ale vm, e se v tom hotelu jet pevlkali a kali, e jedou za Paroubkem do Kramovy vily. Vztahy politik s tmito, jak oni kaj, kontroverznmi podnikateli byly a jsou. Jednou piel Franta do auta a ekl mi: Ml jsem schzku se Standou Grossem. J jsem ho s nm sice nevidl, ale nevm, pro by si vymlel. M Mrzek ohromovat nemusel. Kdy tedy Kubice kal, e zloin prorst do sttn sprvy, tak ml pravdu. Navc tam podle mho u dvno prorostl. Kde je dnes Mrzkv bjn archiv s kompromitujcmi materily? To by zajmalo i m. J vm nco eknu, te u Frantovi ublit nemu. Tak zhruba pl roku ped vradou mi Frantiek dal asi deset takovch tch desek A4. Byly zapeetn a ekl mi: Prosm t, schovej to u sebe. Mn fakt vil. Tak jsem to schoval a zhruba ti nedle ped svou smrt mi ekl: Zlikviduj to. Bylo to docela objemn, plil jsem to u sebe na chalup. J dnes lituju, e jsem to udlal, protoe mm za to, e to mohly bt hodn zajmav vci. J jsem do toho nekoukal, bylo to zapeetn, take kdyby to chtl vrtit, tak by to poznal. Ale myslm si, e jet njak vci nkde schovan budou. Njak kazety, njak materily, kter jet v budoucnu sehraj svou roli. A se ty materily najdou, tak to bude vodtko k vrad Frantika Mrzka a skuten to potvrd m slova, e tam lo o jin podtext ne obchodn. A jestli to nkdy spat svtlo svta, tak to bude bomba a mnoho politik a rdobyslun vypadajcch lid utrp znan rm na sv povsti. Je to jedno, jestli tam bude materil, e njak sttn ednk chod do gay-klub, nebo jestli chod do sadomasochistickho salonu s prostitutkami, kterm se svuje ve sv slabosti, jakej je machr a co v. To je pln jedno. Jednou se to najde. Taky nevm fmm, e za vradou stoj policajti. Msto inu, kde byl Franta zavradnej, bylo stle monitorovan z vedlejho domu Eltodo. Te ty zznamy nikdo nem, nemou se najt. Kdo sdlo firem Frantika Mrzka monitoroval? Policie nebo tajn sluba. Take je mon, e na tch ppadnch zbrech je vidt vrah? Jsem o tom pevn pesvdenej. Bylo to cel natoen. Myslm, e na vradu Mrzka muselo existovat njak poehnn shry, vy - 159 -

zjem. Taky si myslm, e ten lovk, kterej byl vykonavatel, tak m dv monosti: bu se te vl nkde u moe s obrovskejma penzma. Ta mi pijde m pravdpodobn. Nebo ten lovk u nen, je nkde pod zem. Podle m to nemohl bt nkdo, kdo Frantu znal. Podle m to nebyl ani ech. A nebyl to ani lovk, kter znal osobnost Frantika Mrzka. Fanda byl dmonickej lovk. K nmu by si to nikdo znm nedovolil. Musel to bt nkdo najmut ze zahrani. Ale byl to profesionl. Jako stelec mohl bejt klidn prmrnej. Ale musel to bt lovk, kter ml s nm takovm zkuenosti. Protoe ono zabt lovka, to neme bejt dn legrace. Musel bt psychicky odolnej. Navc si myslm, e Frantika musel zradit nkdo z jeho okol. Protoe ty lidi, co ho zavradili, museli mt informace o jeho pohybu. Podle toho, kde a v kolik ekali, mli dobr informace. Mimochodem, nen nezajmav, e tden pedtm ho sledovala nezkonn njak sloka policie. To je tak velice divn. Ale rozhodn to nebyl jeden lovk. Museli bt minimln ti. Jeden stelec, druh, co nkde ekal, aby podal informaci, e Franta jde. A tet pak na n musel ekat, aby je odvezl. Ta prce byla profesionln z jednoho hlediska - nebyla tam nalezena nbojnice ani kulka. To je hodn podivn. Kdy a jak jste se dozvdl, e zabili Mrzka? J u jsem v t dob jezdil s Pitrem. Jak jsem u nho ten den skonil, tak jsem odjel dom. Bydlel jsem na chalup v horch. Klasickej den. Pak jsem si zapnul telefon. Vy jste ho ml vypnut? Pro? To mi policie pak taky vytala. kali, e jsem mohl bt jeden z podezelch, kdy jsem ml vypnut telefon. Tak tomu se u musm fakt smt. A se na m nikdo nezlob, to je prost... J ani nevm, jestli jsem ho vypnut ml, to mi tvrdili oni. Iks lid v, e jsem doma skuten byl. Take kdy jsem si veer zapnul telefon a vidm nepijat telefony... Pokejte, ale pro jste ml tedy ten telefon vypnut? J se piznm, e ani nevm, jestli jsem ho ml vypnut. Fakt nevm. V kadm ppad, kdy jsem se dval do nepijatch voln, protoe obas mm telefon potichu, tak mezi pr sly byl i novin z Novy Janek Kroupa. Tden pedtm jsem s nm mluvil. Tak mu volm, - 160 -

ptm se, co potebuje, a Kroupa na m vybalil - j nic nevdl, j ml vypnutou i televizi - a on mi k: Vy to nevte? J mu ekl: Co? No a pak mi ekl, e zastelili Frantika Mrzka, pr z njak velk vzdlenosti pmo do srdce. V prvn chvli jsem se podval na displej, jestli opravdu volm Kroupovi. Myslel jsem, e si ze m nkdo dl prdel. Bylo to pro m hodn nepochopiteln. Njak mi to ani nedochzelo. Samozejm hned jsem bel k televizi. Tam u to belo. A Kroupa mi k, e se musme sejt. Tak jsem mu ekl dobe a jel jsem do Prahy. Seli jsme se na benzinov pump. Kroupa mi ekl, e slyel, e Fanda si ml u m nechat njak materily, kter ml Kroupovi druh den pedat. A prej jestli si je Frantiek u m nechal? Franta u m nenechal nic. J jsem pak hned volal Pitrovi, jestli mm pijet do Prahy, aby se pijaly njak opaten, aby si vzal vestu. Prvn, co m toti napadlo, e jde o njakou obchodn vc. kal jsem si: zlikvidovali Mrzka, te pijde na adu Pitr. Tak jsem mu ekl, a si aspo vezme vestu. On byl takovej, e vechno podceoval. Pitr mi kal, a pijedu druh den. Byl jsem z toho ale tak vyzenej, e jsem zstal u v Praze. koda, e jsem nebyl u Franty jako ochranka. Vm tomu, e bych hned zaregistroval, odkud to pilo, a hned bych to tam smail. Vm tomu, e by mi ten stelec neunikl. Jak jste to vnmal? Bral jste to, e vm zabili blzkho lovka? Byl jsem z toho pln v prdeli. Zrove jsem byl nasranej, protoe Franta tu bezpenost podceoval. On se mnou asto rozebral bezpenost. Navrhoval jsem mu kamerov systm. Nikdy to ale neudlal. Franta mi na to kal, e tady to nen poteba, protoe tady je to stejn monitorovan z vedlej budovy Eltoda. kal, e to v od lid z BIS. Doma tu bezpenost nepodceoval, ale v prci jo. Ani j stejn jako on jsme nepedpokldali, e by si to mohl dovolit prv nkdo tam u prce. Pedpokldal jsem, e kdyby po nm nkdo el a ml k tomu prostedky, tak ho smrknou v t jeho toyot nkde ped barkem pancovkou. Trefili by ho do okna a bylo by. Nezabreel jste si? Vte co. J jsem nebreel, ani kdy mi umel dda, kterho jsem ml hrozn rd. Z hlediska lidskho mi to lto bylo. Ke mn se Franta choval vdycky slun. Franta nebyl lovk, kterej by rozdval penze horem dolem, byl tak trochu spoivej. Ale na mn nikdy neetil. - 161 -

A kdykoli jsem ml njak problm, mohl jsem za nm pijt a vdycky mi pomohl. Pro m to ztrta byla. A stran m mrz, e policie zapracovala a tak, co jsem zaslechl, e v eskm Brod si te zanaj myslet, e jsem v tom ml prsty j s Pitrem. Rd bych tm lidem ekl: Nen to pravda, je to totln hovadina. Jsem pesvdenej, e jednou se pravda uke. Nejsem naivn. Nikdy nenajdou stelce, ale minimln se uke, odkud by to fakt mohlo foukat. Vy si tedy myslte, e to fouk od politiky? Ale j nekm, e to me bt automaticky z SSD. To mohlo bt teba i z jin strany. Ale v kadm ppad vm km, a se jednou najdou ty vci, co Fanda nkde ml, tak bude hodn lidem horko. V Praze 30. z 2007 Jaroslav Kmenta jaroslav.kmenta@mfdnes.cz

- 162 -

Obsah Pedmluva | Svt podle Mrzka ....................... 4 Prolog................................................ 5 st prvn | Vekslk .................................. 6 st druh | Milion ................................. 49 st tet | Miliard.................................. 77 st tvrt | Lobbista.................................101 Fotodokumentace...........................Viz ploha Msto doslovu.........................................148 JAROSLAV KMENTA KMOTR MRZEK Vydn tet, Praha 2008 Oblka Jan Vaca Grafick prava RedGreenBlue Jazykov korektura Eva Vakov Vydalo nakladatelstv JKM - Jaroslav Kmenta Tisk EKON Jihlava ISBN 978-80-903603-1-0

- 163 -