Miroslav Kalousek a 20 let jeho u

rednick
ych
a politick
ych her
Nadacn fond proti korupci

Obsah
Prolog

P
redmluva

Uvod

1 Zlat
a 90. l
eta
1.1 Jak to bylo s padaky? . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.2 Modernizace tanku T-72 . . . . . . . . . . . . . . . . . .
abn informacn system . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.3 St
1.4 Prodej deseti letoun
u MiG-29 . . . . . . . . . . . . . . .
1.5 Prodej stovky tank
u rady T-72 do Alzrska . . . . . . . .
1.6 Prodej kasaren na namest Republiky . . . . . . . . . . .
1.7 Shrnut: Kalousk
uv system rozdavan verejn
ych zakazek .

.
.
.
.
.
.
.

7
8
12
14
17
20
23
26

2 P
resah do nov
eho tiscilet a jeho p
relom
2.1 Kauza Diag Human . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.2 Ochrana vzdusneho prostoru cili kauza Gripeny . . . . . . . . . . . . . . .

35
35
41

3 Na
3.1
3.2
3.3
3.4
3.5

.
.
.
.
.

48
48
57
72
82
88

4 Humorn
e odleh
cen na z
av
er
4.1 Plukovnk Nahlk odchaz! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

4.2 Miroslav Kalousek a humor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

92
92
93

P
rloha 1 Richard H
ava & Miroslav Kalousek

94

P
rloha 2 Detailn popis hlavn linie kauzy Diag Human

98

sam
em vrcholu
Kauza M
ytne a kauza Elektronicke vinety . .
Kauza Hazard . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Znovu armada kauza Letadla CASA . . . .
Starost o prrodu cili ekologicka superzakazka
Starost o crkev cili crkevn narovnan . . . .

Literatura

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.

109

Prolog
Kir je male postavy, zatm jen mrne prosedively. Ve tvari nema nic pozoruhodneho.

Kdybys ho potkal na ulici, ani se za nm neotocs, ani dech se ti nezataj, srdce se ti

nerozbus. Oblek ma taky ten nejobycejnejs sedivy s prouzkem. Usity je ovsem s vkusem.
Ale to je vsechno. Vypad
a naprosto obycejne, ale to je cely Kir.
Ocek
avam od neho nabubrele fraze: ,Veden GRU a u
stredn vybor vam projevili nezmeradnou takovou frazi o predn linii boje s kapitalismem, o u
nou d
uveru... Z
delu sovetskeho
rozvedcka ci o nepremozitelnych idejch vsak nerk
a. Proste si prohlz mou tvar. Jako
lekar, beze slova, pozorne.
,Vte, Viktore Andrejevici, v GRU a v KGB se velmi zrdka vyskytnou lide, kter by
utekli na Zapad.
Prikyvuju.

,Ti, co utecou, jsou nestastn. To nen propaganda. Sedes

at pet procent utecenc
u z rad
GRU a KGB se vrac jako kajcnci. Strlme je. Ved to, a presto se vracej. Ti, kter se
nevr
at do Sovetskeho svazu ze sve vlastn v
ule, konc sebevrazdou, upjej se k smrti, klesaj
az na dno. Proc?
,Zradili svou socialistickou vlast. Tr
ap je svedom. Ztratili pr
atele, rodiny, sv
uj jazyk...
,To nen podstatne, Viktore Andrejevici. Jsou tu zavaznejs prciny. Doma, v Sovetskem
svazu, kazdy z nas patr k vyss vrstve. Kazdy, dokonce i ten nejbezvyznamnejs d
ustojnk
GRU, je nadclovek ve srovnan se vsemi ostatnmi. Pokud jste souc
ast naseho systemu,
teste se kolosalnm privilegim proti ostatnmu obyvatelstvu zeme. Kdyz ma clovek mlad,
zdrav, moc, privilegia zapomna na to. Vzpomene si, az uz se ned
a nic vratit. Nekter
utkaj na Zapad, aby zskali prepychove auto, vilu s bazenem, penze. A Zapad jim skutecne
zaplat hodne. Ale kdyz takovy zradce dostane mercedes a vlastn bazen, vid najednou, ze
vsichni kolem maj dobra auta a bazeny. Najednou se ct byt mraveneckem ve spolecenstv
stejne bohatych mraveneck
u. Znenadan ztrac pocit nadrazenosti nad svym okolm. Stava
se obycejnym clovekem, stejnym jako vsichni ostatn. Dokonce i kdyz nepr
atelsk
a rozvedka
prijme zradce do sluzby, stejne ani tam nenajde znova ztraceny pocit nadrazenosti nad
okolm, protoze slouzit ve zpravodajske sluzbe se na Zapade nepovazuje za nejvyss poctu a
cest. Jsou to vladn u
rednci, kolecka v soukol, nic vc.
,Nikdy jsem o tom nepremyslel.
,Tak o tom premyslej. Stale premyslej. Bohatstv je vec relativn. Kdyz jezds po Moskve
v lade, dvaj se po tobe opravdu krasn
a devcata. Kdyz jezds po Parzi v dlouhem citroenu, nikdo se za tebou neotoc. Vsechno je relativn. Poruck je na dalnem vychode kral
a panb
uh, vladce nad zivotem a smrt, pan. Plukovnk v Moskve je pesec, protoze jsou tu
tisce dalsch plukovnk
u. Kdyz zrads, ztrats vsechno. A vzpomenes si, ze jsi kdysi patril
k vsemocne organizaci, ze jsi byl vyjimecny clovek, pozvednuty nad miliony jinych. Kdyz
zrads, ucts, ze jsi nenapadny sedivy clovcek, nula stejna jako vsichni ostatn.
Viktor Suvorov. Akv
arium. Praha. Nase Vojsko 1996
2

P
redmluva
Tato zprava shrnuje pozoruhodne dvacetilete p
usoben Miroslava Kalouska ve vysok
ych

u
rednick
ych a politick
ych funkcch statn spravy Ceske republiky. Ctenari nabz ucelenou
mozaiku tech udalost, dky kter
ym se Miroslav Kalousek stal nejvlivnejsm politikem a
zakulisnm hracem na ceskem politickem kolbisti. Zamerne obsahuje informace pouze z
otevren
ych zdroj
u. Jsme presvedceni, ze drve nebo pozdeji vznikne material, kter
y bude
obsahovat i to, co media nezmnila.
abel se
Text je urcen narocnejsmu ctenari, kter
y ocen detail a jemnejs souvislosti. D
totiz, jak znamo, skr
yva v detailu. Pro nenarocneho ctenare je urcena mene podrobna verze
tohoto textu, ktera je dostupna na strankach Nadacnho fondu proti korupci.

V Praze dne 20. 5. 2014

Autori


Uvod
Kdo je Ing. Miroslav Kalousek? Tuto otazku se v uplynul
ych dvaceti letech jeho vysoke
u
rednicke a politicke cinnosti pokouselo zodpovedet mnoho zasvecen
ych osob a novinar
u.
Je-li clovek schopen b
yt reditelem odboru poradc
u predsedy vlady, clenem spravn rady
e repuba jednatelem Zapadocesk
ych pivovar
u, clenem Prezdia Pozemkoveho fondu Cesk
liky, b
yt ekonomick
ym namestkem trem po sobe jdoucm ministr
um na jednom minister
stvu, stat se poslancem Parlamentu CR, b
yt predsedou Rozpoctoveho v
yboru Poslanecke
b
pak
snemovny PCR,
yt clenem ci predsedou vysetrovac komise a ministrem nanc CR,
o takovem cloveku m
uzeme rci ledacos, ale urcite o takovem cloveku nelze rci, ze by to
byl hlupak, kter
y nev, co cin.
Prenesme se o 17 let zpet do leta roku 1997. M. Kalousek je pat
ym rokem ekonomick
ym namestkem ministra obrany a ma pratelsk
y vztah s Richardem Havou zastupcem
v
yznamne zbrojarske spolecnosti, zprostredkujc obchody s armadn technikou [59]. Jsme
na premiere letounu L-159. Napet a vzrusen pred rozhrnutm opony, za nz se letoun
skr
yva, je velike. Nahle je slyset nadsen
y v
ykrik M. Kalouska: A je to v kapse! po tele
fonicke zprave, ze se vlada zavazala ke koupi dvaasedmdesati techto letoun
u pro armadu a
poskytla bankam i garance na u
verovan nakladneho projektu [4]. Tehdejs ministr obrany
se vyjadruje, ze export teto zbrane m
uze zskat penze pro skomrajc skolstv nebo zdravot
nictv [4]. Richard Hava, mozn
y strategick
y partner v
yrobce letounu a prostrednk tohoto
v
yvozu, tak zska dals zakazku. Orientacn cena teto zakazky byla o pet let drve kolem
22 miliard korun [5].
Je prosinec roku 2008. Ministr nanc M. Kalousek k naprostemu prekvapen siroke i
odborne pravn verejnosti i jeho nejblizsho okol povoluje sv
ym podpisem provozovat peti
spolecnostem internetove kurzove sazen, ackoli podle nazoru mnoha pravnk
u tento druh
loterie nema oporu v zakone [6]. To ostatne nedlouho pred tm pripoust i sam ministr
a zakon pritom v dobe povolen z
ustava nezmenen [7]. Do nedavne doby je ostatne take
razantnm odp
urcem tohoto zp
usobu provozovan hazardu, kdyz prohlasuje, ze tento druh
sazen bude v republice povolen jen pres jeho mrtvolu [8], [6]. Na objemu sazek predstavuje
hazard rocne odhadem priznan
ych 100 miliard korun.
Je zar roku 2009. Jak
ysi dlouholet
y Kalousk
uv prtel a kolega, kter
y je poslancem a
prznivcem bez voleb legitimizovane nove strany TOP 09, prijma falesnou nabdku od
novinare: milion korun pro stranu TOP 09 za zmenu loterijnho zakona. Pritom pronas:
Musm rct Mirkovi Kalouskovi, ze jste nam pomohl, aby mel pocit, ze je povinovanej

nejak reagovat, ze jo? [9]. Sekretar strany TOP 09 pritom pri dotazu novinare na to, kdo
ve strane ma na starosti sponzory a hazard, poukazal prave na zmneneho dlouholeteho
prtele M. Kalouska, v nehoz ma ministr, podle vlastnch slov, naprostou d
uveru [9].
Je par mesc
u do parlamentnch voleb v roce 2010. Mstopredseda nove strany TOP 09
Kalousek nema zadnou jistotu, ze jeho strana pri sve premiere v blzcch se volbach uspeje
a dostane se tak do poslanecke snemovny. Kalousek je v te dobe v politice uz temer dvacet
let. V poslanecke snemovne se ma hlasovat o tom, zda se opust projekt elektronick
ych
4

vinet na automobily msto paprov

ych dalnicnch znamek. Naklady na jejich zaveden se
odhaduj na 12 miliard korun a zakazku ma zskat spolecnost Kapsch, ktera jiz pred casem
zskala mnohamiliardovou zakazku na realizaci a provoz elektronickeho m
ytneho. Skutecn
odbornci varuj, ze z hlediska ekonomickeho, dopravnho i technickeho je to naprosty

nesmysl [10] a v to i ministr dopravy, kdyz pozdeji priznava ze z ciste ekonomickeho

hlediska jsou vinety samozrejme nevyhodne... [10]. Jak

ysi poslanec ODS a mstopredseda
kontrolnho v
yboru varuje poslance, ze schvalena podoba elektronick
ych vinet je nejhors
a pro stat nejmene v
yhodna a ze nektere technologie by bylo mozne pordit i dvanactkrat
lacineji [11]. Vse se zda b
yt jasne, ale nen! Vystupuje totiz M. Kalousek a prohlasuje, ze
argumenty kolegy jsou u
celove a nefer a obvi
nuje jej z poslednho obchodu odch
azejcho

poslance. A dodava: Na to my vam kasleme! a hlasuje proti navrhu na zrusen vinet

[11]. Jak jsme jiz konstatovali, M. Kalousek nen zadn

y hlupak a jiste v, co cin do voleb
a mozneho konce jeho politicke kariery zb
yva neco kolem trech mesc
u...
odpustilo MinisJe leto roku 2011. Podle nalezu Nejvyssho kontrolnho u
radu (NKU)
terstvo nanc v obdob let 2006 az 2009 (z nehoz znacnou cast je ministrem nanc M.
Kalousek) na sankcch za neopravnene cerpan dotac tricet jedna z triceti ctyr miliard korun [12]. Novinari znaj konkretn prpady, kdy Kalouskovo ministerstvo odpustilo sankce,
i kdyz za dotaci padly pravomocne tresty pro u
verov
y podvod a u
platkarstv. M. Kalousek
na to reaguje temito slovy: Jedna mala zr
udicka jmenem Kala se rozhodla z toho asi pred

ctrn
acti dny udelat medi
aln kauzu, jak ten zlocinny Kalousek odpustil 31 miliard. To, co

del
a mimoradne bolsevicky exposlanec CSSD
Kala, povazuji za nehoraznost. Asi mu kole
gove z CSSD poradili, aby to vynesl do medi a znemoznil vladu. [12]. Poznamenejme, ze

Miloslav Kala je v te dobe viceprezidentem NKU.

M. Kalousek po celou dobu sve u
rednicke a politicke kariery d
usledne odmta jakakoli
obvi
novan z toho, ze by ze sveho jednan mel nejak
y neprpustn
y nancn ci jin
y prospech
mimo ramec sveho platu. V roce 2001 napr. rka: Nikdy jsem neukradl ani korunu. Ani pro

sebe, ani pro stranu, jak obcas slycham. A nikdo nikdy mi nedok
aze opak. [13]. Lze temto
tvrzenm verit? Za dob, kdy byl M. Kalousek namestkem lidoveck
ych ministr
u obrany

(a sam byl clenem KDU-CSL), se opakovane prosl

ychalo a tvrdilo bez d
ukaz
u , ze ze
zbrojnch zakazek m
uze pres Kalouska protovat lidovecka pokladna (ostatne to sam neo
patrne pripustil i nekdejs clen KDU-CSL
a ministr obrany A. Baudys [165]). M. Kalousek
takovato obvinen vzdy d
urazne odmtal, napr. v roce 1997 k tomu prohlasil: Je to ne
smysl, nepripada v u
vahu, nic takoveho nedel
ame. Pokud si to opravdu nekdo mysl, mam
na to jedinou reakci, a to rcen: Podle sebe soudm tebe. [166]. O tri roky pozdeji, kdy
jiz M. Kalousek nen namestkem ministra obrany, se vsak vyjadruje o tehdejsm namestku
ministra obrany Jindrichu Tomasovi takto: Za soucasne situace je v tom bar
aku mozne

vsechno. Slysel jsem hodne o tom, ze pan namestek Tom

as ma sve podnikatelske aktivity.
Vzdycky jsem se divil, ze clovek, ktery je aktivn v podnikatelske sfere, m
uze zastavat tohle msto. [167]. Mnohem pozdeji v souvislosti s jeho povolenm internetoveho kurzoveho
sazen prohlasuje o sv
ych odp
urcch: Jsem hluboce presvedcen, ze prave oponenti, kter

n
as tak tvrde kritizovali, byli od zahranicnch spolecnost motivovani. [6]. Navrhuje-li M.
Kalousek rcen podle sebe soudm tebe, pak z toho plyne, ze jenom poslednmi dvema

tvrzenmi popra sam sebe a v

yse uvedene vlastn vyjadren z roku 2001.
5

M. Kalousek mnohokrate prohlasil, ze vsechna obvinen jeho osoby z nekaleho jednan

jsou pouhe pomluvy a opakovane zadal od sv
ych protivnk
u d
ukazy pro jejich tvrzen.
Mnohokrate zd
uraznil, ze nikdy nebyl ze strany organ
u cinn
ych v trestnch rzen obvinen
(napr. [13], [148]). To ale v zadnem prpade neznamena, ze nem
uze b
yt z jemu pripisovan
ych
skutk
u vinen. Zcela mimo tuto souvislost poznamenejme, ze po druhe svetove valce byl v
Norimberskem procesu odsouzen napr. poln marsal W. Keitl a generalplukovnk A. Jodl,
kter celou valku prosedeli v berlnsk
ych kancelarch a bunkrech, podobne jako nemeck
y
ministr zahranic Joachim von Ribbentrop se stejn
ym koncem. Jako svedka si sovetska
strana v procesu pozvala generala a polnho marsala Friedricha Pauluse. Byl to ovsem
prave Paulus, kdo planoval agresivn valku na v
ychode, prave jeho varianta u
toku byla
prijata a pozdeji uskutecnena. A navc jeste ke vsemu na sovetskem u
zem osobne bojoval.
Paulusovi by bylo mozne klast za vinu jakekoli zlociny vojak
u a d
ustojnk
u 6. armady.
Paulus vsak v Norimberku souzen nebyl, naopak v nalesten
ych lak
yrkach, v obleku a s
mot
ylkem u krku sedel mezi svedky procesu. Souzen nebyl ani nikdy potom...

Kapitola 1
Zlat
a 90. l
eta
e republice, nikdy na ne nezapomene. Uporn

Kdo zazil devadesata leta v Cesk

a snaha zbavit
se strachu z postihu ze strany statn moci si vybrala svou da
n opacn
y extrem. Cela 90. leta
lze pripodobnit k situaci mladeho cloveka, jenz veden prsn
ymi nebo despotick
ymi rodici
se ve sv
ych 18 ci 19 letech ocita mimo jejich dosah kdesi na vysokoskolske koleji, pricemz
se nem
uze nabazit svobody a volnosti, kterou nikdy nepoznal. A zazva skutecne zavrat.
Jakekoli omezovan a rozumne regule jsou pro neho neprijatelne, nebot mu pripomnaj
nesvobodu a rodice, od kter
ych chce b
yt co nejdale. Cel
y porevolucn prerod a dvacetilet
pred a po roce 1989 lze tak v
ystizne a strucne vyjadrit ctyrmi slovy: ode zdi ke zdi.
Devadesata leta byla zkratka obdobm nov
ych a velk
ych moznost jako ostatne vzdy
po razantnejsch v
ymenach vladn moci. Miroslavu Kalouskovi je v dobe techto zmen tricet
let. Ma jiz neco za sebou. Ihned po studich na Vysoke skole chemicko-technologicke v Praze

soucast
vstupuje M. Kalousek do Ceskoslovensk
e strany lidove, ktera byla spolecne s KSC
Narodn fronty (pozdeji to vtipne okomentoval, ze tm chtel demonstrovat sv
uj nemarxis1
tick
y svetonazor ). Mezi lety 1984 a 1990 pracuje jako technolog a vedouc investicnho
u
tvaru tehdejsho narodnho podniku Mitas Praha. Po prevratu se vsak ihned zapojuje do
vysoke politiky a mezi lety 1990 a 1992 dela poradce mstopredsedy vlady. V letech 1991 az
1992 je clenem dozorc rady Jihocesk
ych pivovar
u, v letech 1992 az 1994 je clenem spravn
rady a jednatelem Zapadocesk
ych pivovar
u (odtud patrne plyne Kalousk
uv pozdejs nazor
na privatizaci Budvaru: Stat ma delat to, co delat ma, a ma to delat por
adne. Nema delat

tisce jinych vec, ktere m

uze delat nekdo jiny... [14]). V letech 1994 az 1996 p
usob rovnez

jako clen Prezdia Pozemkoveho fondu Ceske republiky.

Nejznamejs angazma se vsak Kalouskovi dostava na Ministerstvu obrany, kde vystupuje ve funkci namestka lidoveck
ych ministr
u Baudyse, Holane a V
yborneho (prvnm
namestkem zde byl v letech 19951996 take Petr Necas). Na obrane je Kalousek odpovedn
y
za rozpocet a akvizice2 . A prave na obrane zacna prbeh, kter
y nyn podrobneji popseme.
1

V rozhovoru pro Radiozurn

al dne 18. srpna 1999 M. Kalousek prohlasuje: Nemohu si stezovat, vte,

j
a jsem velmi uvazoval i o pr
aci nebo o jakemsi angazm
a v disentu, ale prizn
am se, ze j
a jsem pro to mel
m
alo odvahy a v disentu je prlis mnoho marxist
u. A j
a jsem chtel deklarovat predevsm ten nemarxisticky
svetovy n
azor.
2
Ekonomick
ym namestkem byl od 19. ledna 1993 do 2. ledna 1998 [187].

1.1

Jak to bylo s pad

aky?

od casu se v medich zmi

Cas
nuje siroke verejnosti znama kauza Miroslava Kalouska,
t
ykajc se jeho role pri nakupu vojensk
ych padak
u. Verejnost se o techto padacch dozvedela
predevsm proto, ze na jednom z nich zahynul vojn Roman Prinich. M. Kalousek opakovane
takove u
toky odb
yva skoro se zvnutm a tvrd, ze se jedna o prbeh stokrat opakovane

lzi, ktera se stala medialn pravdou [15]. V rozhovoru ze zar 2013 k tomu rekl doslova:
Nikdy jsem zadne padaky nekoupil. (...) Presto se rk
a, ze Kalousek koupil pad
aky, coz

nen pravda. To, ze byly spatne, take nen pravda, a ze se na nich zabilo nekolik vojak
u,
take ne. [15]. Jak
y je tedy skutecn
y prbeh Kalouskov
ych padak
u VTP-100?

Dne 5. 5. 1994 uzavrel tehdejs reditel odboru majetku vzdusn

ych sil Hlavnho u
radu
nakupu materialu (majetku) a sluzeb Ministerstva obrany se spolecnost ANEX-CIRUS,
spol. s r. o., (dale jen Anex-Cirus) Smlouvu o uzavren budouc smlouvy na dodavky

padakov
ych souprav VTP-100. V n se armada zavazuje jak nazev smlouvy napovda
uzavrt na dane obdob se spolecnost Anex-Cirus kupn smlouvu na nakup padakov
ych
souprav VTP-1003 [19], [152]. Na jejich v
yvoji se od roku 1993 pritom podlela sama
armada. Na zaklade teto smlouvy byla dne 30. 4. 1996 uzavrena kupn smlouva, jejmz
predmetem byla v
yroba a dodavka 16 kus
u prototyp
u padakov
ych souprav VTP-100 a
o tri mesce pozdeji, dne 30. 7. 1996, byla uzavrena kupn smlouva na dodavku 187 kus
u
3
overovac serie padakov
ych souprav VTP-100 (vizte poznamku pod carou ). Od pocatku se
vsak u padak
u objevily vazne problemy, ktere ale byly dle armadn komise odstranitelne.
Naprklad pri zkouskach objevili vojaci vce nez 15 jednotliv
ych nedostatk
u, ktere vsak
podle zastupc
u dodavatele zp
usobili vojaci sami, a to nespravn
ym balenm nebo spatn
ym
skladovanm [17]. Souprava nicmene v roce 1996 prosla vojskov
ymi zkouskami a tehdejs
generalmajor Jir Nekvasil je schvalil k pouzvan
nacelnk Generalnho stabu Armady CR
[16], [17].
Dne 15. 8. 1996 uzavrel opet reditel odboru majetku vzdusn
ych sil Hlavnho u
radu
nakupu materialu (majetku) a sluzeb Ministerstva obrany se spolecnost Anex-Cirus dals
Smlouvu o smlouve budouc c. 65137078, na jejmz zaklade se Ministerstvo obrany zavazalo
3

V uzavren
ych smlouvach se spolecnost Anex-Cirus koluje v tisku a v medich mnoho nepresnost.
Z toho d
uvodu zde uvadme kompletn seznam smluv, ktere Ministerstvo obrany mezi lety 1993 az 1998
uzavrelo s touto spolecnost: 1. Smlouva o dlo c. 94061, jejmz predmetem byl v
yvoj padakove soupravy
VTP-100, ktera byla uzavrena 21. 2. 1994. Dodatky 1 az 6 k teto smlouve byly uzavreny v rozmez obdob
30. 8. 1994 az 6. 2. 1996; 2. Smlouva o uzavren budouc smlouvy na dodavky padakov
ych souprav VTP100, ktera byla uzavrena 5. 5. 1994; 3. Kupn smlouva c. 65137041, jejmz predmetem byla v
yroba a
dodavka 16 ks prototyp
u padakov
ych souprav VTP-100, ktera byla uzavrena 30. 4. 1996. Dodatek k n
byl uzavren 10. 6. 1998; 4. Kupn smlouva c. 65137087 na dodavku 187 ks overovac serie padakov
ych
souprav VTP-100, ktera byla uzavrena 30. 7. 1996. Dodatky k n byly uzavreny 23. 1. 1997 a 10. 6. 1998;
5. Smlouva o smlouve budouc c. 65137078, ktera byla uzavrena 15. 8. 1996. Dodatek k n byl uzavren 10.
a republika-Ministerstvo obrany zavazala nakoupit v letech 1996
6. 1998. Na zaklade teto smlouvy se Cesk
e republiky 2310 ks serioveho proveden padakov
az 2000 pro potreby Armady Cesk
ych souprav VTP-100;
6. Kupn smlouva c. 75127063 na dodavku 227 ks padakov
ych souprav VTP-100 (seriova v
yroba), ktera
byla uzavrena 17. 3. 1997 po ukoncen zkousek overovac serie. Dodatky k n byly uzavreny 13. 11. 1997, 15.
12. 1997, 29. 1. 1998, 24. 4. 1998, 10. 6. 1998; 7. Kupn smlouva c. 85127166 na dodavku 300 ks padakov
ych
souprav VTP-100, ktera byla uzavrena 15. 10. 1998. Dodatek k n byl uzavren 31. 3. 1999. [152].

 e republiky 2310 kus

nakoupit v letech 1996 az 2000 pro potreby Armady Cesk
u serioveho
proveden padakov
ych souprav VTP-100. Po ukoncen zkousek overovac serie byla na jejm
zaklade uzavrena dne 17. 3. 1997 kupn smlouva na dodavku 227 kus
u padakov
ych souprav
3
VTP-100 seriove v
yroby (vizte poznamku pod carou ) [152].
V roce 1997 se pri seskoku s padakem VTP-100 zabil vojn Roman Prinich. Prestoze
ihned po tragedii pozadal tehdejs nacelnk generalnho stabu Jir Nekvasil tehdejsho
namestka ministra obrany Miroslava Kalouska, aby az do vysetren nehody pozastavil rme
Anex-Cirus platby, ministerstvo, i pres podezren, ze nove padaky neodpovdaj technick
ym
a bezpecnostnm normam, vyplatilo spolecnosti Anex-Cirus 27 milion
u korun [18]. Tehdejs
nacelnk generalnho stabu Jir Nekvasil take zastavil v
ycvik na v
yrobcch od spolecnosti
Anex-Cirus [153]. Nasledne rozsahle vysetrovan vedlo k rozhodnut padaky dale nepouzvat
a od spolecnosti Anex-Cirus je navzdory uzavrene smlouve dale neodebrat. Nacelnkovi
generalnho stabu Jirmu Nekvasilovi se pote dostalo anonymnho vyhrozovan, aby dal

od padak
u ruce pryc [18].
Rozhodnut padaky dale neodebrat navzdory uzavrene smlouve z roku 1996 privedlo
reditele spolecnosti Anex-Cirus Jirho Andrlka k tomu, ze v roce 1998 podal na ministerstvo zalobu o nahradu skody [153]. K samotne smlouve se v zar 1998 velmi jasne vyjadril

i tehdy nov
y nacelnk generalnho stabu Jir Sediv
y a pripustil, ze armade hroz, ze bude
muset zaplatit kolem tri sta padesati milion
u korun za padaky, ktere nechce [153]:
Smlouva s vyrobcem padak
u, rmou Anex Cirus, je tak mizerne sepsana, ze ji nelze vy
povedet. To, co obchodnci a pravnci ministerstva usili, je prserne. Chvlemi mam pocit,
ze nam m
uze kdokoliv prodat jakykoliv smejd jen proto, ze to umozn
uje smlouva.
Tehdejs vedouc zvlastnho policejnho odboru pro vysetrovan organizovaneho zlocinu
Vaclav Jakubk vsak bezradnost ministerstva stran vypovezen smlouvy nesdlel [153]:
Na smluvn vztah mezi obranou, presneji statem, a Anexem se vztahuje obchodn zakonk.

Pokud se naprklad sankce za neplnen smlouvy tykaj pouze armady, a nikoliv uz Anexu,
pak je to padny d
uvod k tomu, aby se armada kv
uli jednostranne nevyhodnym podmnkam
obr
atila na soud s navrhem na zrusen smlouvy.
O neco pozdeji se vsak ukazalo, ze spolecnost Anex-Cirus jeste v dobe uzavren smlouvy
z roku 1996 pravne neexistovala, nebot nebyla zapsana v obchodnm rejstrku. Dle nazoru
pravnk
u tak uzavrene smlouvy byly neplatne. Bud jak bud, namsto p
uvodne dohodnut
ych 2310 kus
u seriove proveden
ych padakov
ych souprav VTP-100 odebralo ministerstvo
rozhodnutm tehdejsho ministra obrany Michala Lobkowicze pouze 430 techto padakov
ych
souprav [19]. O konecnem poctu odebran
ych padak
u nakonec musel rozhodnout soud.
V armadnch skladech nakonec skoncilo 730 k
us
u padakov
ych souprav VTP-100 (16
kus
u prototypov
ych, 187 kus
u z overovac serie a 527 kus
u ze seriove v
yroby), za ktere
armada zaplatila 110 milion
u korun [20], [152]. Od smrti vojna Prinicha padaky nebyly
pouzvany. V roce 2011 jim skoncila zivotnost a padaky byly pouzity na jine u
cely [20].
Spolecnost Anex-Cirus v dobe uzavren smlouvy v roce 1994 s v
yrobou padak
u nemela
9

zadne zkusenosti (vyrabela stany). Se zakazkou jsou spojeny dals podivnosti. Naprklad
radu pro pr
clen armadn hodnotc komise byl soucasne veden u U
umyslove vlastnictv jako
spoluautor padaku [21] a tehdejs ministr obrany Michal Lobkowicz prohlasil o komisi, ktera
rozhodla o vtezstv spolecnosti Anex-Cirus, ze ma na stole alespo
n pet d
ukaz
u, ze komise
porusila smernici ministra obrany o verejn
ych zakazkach s tm, ze kdyby tehdy platil zakon
o verejn
ych zakazkach, podal by na cleny v
yberove komise trestn oznamen [18]. V roce
1999 pak tehdejs poradce ministra obrany priznava, ze padak nebyl odzkousen tak, jak
bylo treba a nen zrejme, zda skutecne odpovda pozadavk
um technick
ych podmnek [22].
Ostatne, jeden z clen
u zkusebn komise priznal pod rouskou anonymity: Lide z u
radu

pro rzen jakosti si nas vzali jednoho po druhem stranou a huceli do nas tak dlouho, az
nekter z nas sva stanoviska o opakov
an zkousek odvolali a pad
ak doporucili. [62]. V clanku
Mlade fronty Dnes z roku 2001 se navc uvad, ze podle tajne zpravy Ministerstva obrany,
zalozene na posudku Vojenskeho technickeho u
stavu letectva, by se desetina z dodan
ych
padak
u nikdy neotevrela a dals vazne potze by mela vetsina z nich [66]. Jak
ysi expert
radu pro narodn vyzbrojovan k tomu dodal: Je to strasne! Proverili jsme pres pet set
U

pad
ak
u a zkouskami jich proslo jen nekolik. Padak nen bezpecny. [66]. Jednoznacne se k
padak
um tehdy vyslovil take Josef Pavlata tehdejs trener reprezentace a dvojnasobn
y
absolutn mistr sveta v klasick
ych disciplnach parasutismu: Sk
akal jsem na nem. Mam

jedine doporucen: dat ty kramy na hromadu a zapalit. [66].

generalporuck Jir Sediv

V roce 2001 tehdejs nacelnk Generalnho stabu Armady CR

y
k zalezitosti s padaky prohlasil: J
a si myslm, ze zasadn chyba se stala v tom, ze prvn

dod
avka padak
u VTP-100 uz nebyla v takove kvalite, ktera byla ozkousena ve vojskovych

zkousk
ach. [17]. O ctyri roky pozdeji, v roce 2005, je tent
yz Jir Sediv
y v te dobe jiz
armadn general a b
yval
y nacelnk generalnho stabu otevrenejs: Od poc
atku se jednalo

o zbabrany kontrakt, kdy obchodnci ministerstva obrany ignorovali vyhrady armadnch odbornk
u. Vyvrcholilo to tm, ze mnohe z dodanych pad
ak
u se p
ri zku
sebnch seskocch

trhaly vejp
ul. [61]. Podle clanku Mlade fronty Dnes se navc general Sediv
y vyjadril, ze

tehdejs ministr obrany Vladimr Vetch

y ci sef Uradu pro narodn vyzbrojovan Jaroslav

Stefec
byli pod vlivem lid, kter padaky od spolecnosti Anex Cirus do armady bez ohledu na

zivoty lid prosadili, pricemz podle generala Sediv

eho je z obchodnch smluv i z hodnocen
test
u padak
u snadno dokazatelne, kdo a proc padaky armade vnutil [61].
Nemene zajmave svedectv poskytl i Ivan Hosso mistr sveta v seskoku padakem z
roku 1974, mezinarodn strbrn
y medailista, nekolikanasobn
y mistr republiky a v roce 2005
trener ceske zenske reprezentace. Ocitujme rozhovor Jana Gazdka s Ivanem Hosso z roku
2005 [63]:
J. G.: Kde se podle vas stala zakladn chyba, ze armada koupila ocividny zmetek, prestoze

u podobnych vyrobk
u rozhoduj i malickosti o zivotu vysadk
are?
Ivan Hosso: Je a nen to zahada. V ceske armade jsou velmi kvalitn odbornci, kter

na povest rmy Anex Cirus naprklad na to, ze pad

aky nikdy nevyrabela vzdy upozor
novali. Anex presto soutez vyhral a armada pak musela do nedokonceneho prototypu
investovat dals destky milion
u korun. Vysledek je, jaky je. Podle mne byl nazor odbornk
u
10

clevedome ignorovan.
J. G.: Myslte si, ze soutez byla zmanipulovana?

Ivan Hosso: Myslet si mohu leccos, ale na tohle nemam d

ukazy. I kdyz si myslm, ze pokud

by se treba policie opravdu snazila, nebyl by takovy problem to dokazat. V Praze prece mus
existovat smlouvy, z nichz je patrne, kdo a jaka zastaval stanoviska... i jak je menil, nez
odesel z armady... Co jsem si mel naprklad jako sef pad
akove a zachranne sluzby letectva
slovenske armady myslet, kdyz za mnou prijeli d
ustojnci z ceskeho ministerstva obrany a
vnucovali koupi jak rkali vynikajcho pad
aku VTP-100? Tohle je snad prace rmy,
kter
a ten padak vyrab, a ne vojak
u, kter ho kupuj. A navc mi ho na Slovensku nabzeli v
dobe, kdy na VTP-100 ceska armada kv
uli vyhrad
am k jeho kvalite uz neskakala. Ti vojaci
s nm podle mne potrebovali prorazit jinde... a meli na tom, alespo
n, jak se mi zdalo, dost
velky zajem. Nekter z nich pak prestoupili k Anexu, jin meli podl na konstrukci padaku,
dals byli v teto rme pecen varen. Tohle bylo znamo i v ceske armade.
J. G.: Co jste tem lidem rekl, kdyz vam pad
ak VTP-100 nabzeli?

Ivan Hosso: Aby ze me nedelali hlupaka a ze se nenech

am napalit jako ceske ministerstvo

obrany. No a pak jsem s nimi vyrazil dvere. Vsichni ti lide jsou dnes v pohode, jakkoliv
jsou za nimi stamilionove skody.
J. G.: A jak nakupuje padaky slovenska armada?

Ivan Hosso: Docela jednoduse. Vybr

a si je jen od renomovanych rem. A netvrdm, ze v

Cesku nejsou. Nechame si padaky predvest a pak si je d

ukladne vyzkousme. Kdyz vyhov
test
um, zacneme jednat o jejich koupi. Nikdy bych si nevzal na svedom, ze mou vinou mohou zahynout lide. To svedom v kauze nakupu pad
aku VTP-100 nekter lide proste nemeli.
Ke kvalite padak
u se velmi strucne vyjadril v roce 2005 i tehdejs nacelnk Generalnho

stabu Armady CR generalporuck Pavel Stefka:

Dnes uz spolehlive vme, ze jsou vhodne

nanejvyse k povlecen postel. [61].

O problematick
y nakup padak
u se zajmala i policie, ktera vsak ve spleti smluv o
schvalen nakupu u
dajne nenasla vinka [60]. Je pravda, ze na zadne v
yse uvedene smlouve
(ani na jejm dodatku) se spolecnost Anex-Cirus neguruje podpis Miroslava Kalouska
[152]. Presto vsak tehdejs namestek ministra obrany M. Kalousek podepsal dokument, ve
kterem padak doporucil tehdejsmu nacelnkovi generalnho stabu Jirmu Nekvasilovi [60].
Samotn
y M. Kalousek to okomentoval slovy: Ano, podepsal jsem to, jako radu dalsch

dokument
u, o vyhradach ke kvalite pad
ak
u jsem ale nevedel. [60].
Poznamenejme zaverem, ze na jinem v
yrobku spolecnosti Anex-Cirus padakovem
kluzaku Farao se v roce 1993 behem letecke show na kbelskem letisti zabil parasutista
Ales Bartuska. Majitele spolecnosti Anex-Cirus Jirho Andrlka soud za smrt parasutisty
Bartusky v roce 2001 odsoudil. Podle soudu v
yrobce kluzaku pouzil nevhodne kevlarove
11

sn

ury, nespravne je uchytil a rozmstil, cmz nevzal v u

vahu, ze prvn rada nosn
ych sn

ur
kluzaku byla extremne namahana [64]. Ve zd
uvodnen rozsudku soudu stalo: Kv
uli teto

chybe se pretrhly dve tretiny d

ulezitych nosnych sn

ur vrchlku, takze se cely pad

ak zbortil.
[64].

1.2

Modernizace tanku T-72

Oproti predchoz kauze je role M. Kalouska pri modernizaci tanku T-72 verejnosti znama
podstatne mene. O co pri n slo? Velice strucne a jedinou vetou lze tuto kauzu vyjadrit
takto: V roce 1995 v soutezi na modernizaci tanku T-72 v hodnote 13 mld. Kc hlasovala

ministerska komise az do u
plneho vtezstv outsidera [23]. Pochopitelne, porazene rmy se
nasledne netajily sv
ym podezrenm z korupce a poukazovaly pritom predevsm na podezrel
y
pr
ubeh hlasovan a nevysvetlitelne nazorove obraty porotc
u. Popisme ve strucnosti cel
y
neuveriteln
y prbeh.
Nejprekvapivejsho vteze v ramci teto modernizace prinesla sestimiliardova zakazka
na modernizaci systemu rzen palby [23]. Nabdky devti z
ucastnen
ych rem zkoumala
jeste pred vlastnm hlasovanm ministerske komise peticlenna skupina expert
u z Vojenskeho opravarenskeho zavodu Nov
y Jicn (kde se mel tank v nasledujcch letech kompletovat). Tito experti si navc k vlastnmu stanovisku vyzadali posudek tr vojensk
ych
v
yzkumn
ych u
stav
u ve Slavicne, Vyskove a v Praze. V
yzkumnci i clenove expertn
rady se nakonec jednoznacne shodli na kandidatovi prvnho msta souteze: francouzske
spolecnosti Sagem. Dopis s tmto rozhodnutm byl odeslan sedmiclenne komisi jmenovane
Ministerstvem obrany, ktera mela vynest konecn
y verdikt. Pri vstupnm dohovoru se vsech
sedm clen
u vyslovilo shodne pro Sagem. Bezprostredne pote byli dva porotci vymeneni za
jine a v dals fazi hlasovac prpravy zvtezila opet spolecnost Sagem, ale uz jen v pomeru
hlas
u 5:2. Prvnho srpna 1995 se melo hlasovat natvrdo, nicmene po opetovnem vtezstv

spolecnosti Sagem pomerem hlas

u 4:3 bylo hlasovan prohlaseno za predbezne. Tm vsak

prbeh nekonc. Kdyz se totiz o t

yden pozdeji sesli clenove komise k denitivnmu rozhodnut, zvedlo se zcela necekane pet rukou pro dosavadnho outsidera: italskou spolecnost
Ocine Galileo (v hodnocen z Noveho Jicna a posudcch v
yzkumn
ych u
stav
u skoncila
az na patem mste). Konecne slovo prekvapuje o to vc, ze v komisi zasedali dva muzi z
Vojenskeho opravarenskeho zavodu: jeho generaln reditel a technick
y reditel. Oba nakonec
hlasovali pro Galileo a postavili se tak proti mnen sv
ych vlastnch odbornk
u! Podle clanku
Respektu se od obou uveden
ych reditel
u nepodarily zjistit d
uvody, proc hlasovali proti doporucen sv
ych vlastnch odbornk
u, procez technick
y reditel Adolf Vermirovsk
y uvedl, ze
navrhy posuzoval i z jin
ych pohled
u nez jen z pohledu konstrukcn dokonalosti [23]. V

cem vsak jine pohledy spocvaly a podle jak

ych kriteri byl nakonec vybran vtez, odmtl

Vermirovsk
y prozradit: Prineslo by to jen komplikace a spoustu zbytecnych pripomnek.

[23]. Samotn
y M. Kalousek k tomu poznamenal, ze protokoly z hlasovan dosvedcuj, ze
vse probehlo po pravn strance bez zavady [23]. Poznamenejme, ze spolecnost Ocine
Galileo, tedy v
yherce souteze na modernizaci systemu rzen palby, byla soucast statnho
12

zbrojarskeho mamutu Em, kter

y vsak zkrachoval a z
ustaly po nem dluhy pres miliardu
dolar
u. Samotna spolecnost Ocine Galileo zaznamenala ztratu pres dvacet pet milion
u
USD, ktere utopila v projektu tehdy noveho italskeho tanku Ariete, a to kdyz dodala do
prototypu noveho tanku system rzen palby, kter
y na predvadecce pred italsk
ymi poslanci
opakovane selhal [23]. Italsk
y parlament tehdy okamzite projekt zastavil a rma prisla o
penze investovane do sveho v
yzkumu.
Ledacos o pr
ubehu hlasovan a o jeho pozad vypovda i skutecnost, ktera na obdob
90. let nebyla v
ubec samozrejma. Regulernost v
yberov
ych rzen na system rzen palby, na
motor a prevodovku pro tank T-72 totiz zacaly setrit krome tehdejsho Ministerstva pro
hospodarskou soutez a Ministerstva obrany take ceske tajne sluzby [24]. V
yberove rzen
zpochybnil i inspektor pozemnho vojska generalmajor Karel Kuba. Prvn dve jmenovane
instituce nasledne zjistily, ze armada sice chybovala ve sv
ych predpisech, ale ze neporusila
zakon o zadavan verejn
ych zakazek v takove mre, aby musela b
yt soutez zrusena. Inspekce
vsak ministrovi navrhla, aby vyvodil v
uci vink
um techto chyb d
usledky. Mezi jmenovan
ymi
vinky byl i ministr
uv namestek Miroslav Kalousek, kter
y se sice niceho konkretnho nedopustil, ale mel zodpovednost prave za chyby sv
ych podrzen
ych [25].
Proti M. Kalouskovi rovnez vystupuje a to velmi ostre tehdejs poslanec za ODS
Tomas Fejfar. Ten prohlasuje, ze zakon porusen nebyl, avsak chytre oklaman [26]. Mimoto

poslanec Fejfar prohlasuje, ze ma informace o velmi podivn

ych praktikach Kalouskem
jmenovane komise, ktera rozhodla o vtezi tendru na system rzen palby a poukazuje na
to, ze Kalousek ma obrovskou a nikym nekontrolovanou moc [26].

Se zakazkou je spojena i rada dalsch podivnost, napr. skutecnost, ze b

yval
y sef Spravy
materialnho vybaven plukovnk Veprek nastoupil sest dn
u pred uzavrenm souteze do
sluzeb britske spolecnosti Marconi, ktera se mela podlet na modernizaci tanku T-72 [27].
V
yse zmnene vysetrovan bylo take zkomplikovano mj. i tm, ze Ministerstvo obrany vedlo
veskerou dokumentaci k tomuto tendru jako prsne tajnou [28]. Tyto a jine alarmujc
skutecnosti nakonec primely vladu odebrat Ministerstvu obrany moznost rozhodovat o
strategicky v
yznamn
ych zakazkach. Nen bez zajmavosti, ze v roce 1998 se jiz poslanec
Kalousek snazil ve snemovnm v
yboru pro obranu a bezpecnost prosadit usnesen, ktere
by znesnadnilo porovnavac zkousky variant modernizovan
ych tank
u T-72 [29]. Reagoval
tak na informaci tehdejsho namestka ministra obrany Jindricha Tomase, ze se koncem
roku 1998 mely uskutecnit na polygonu nedaleko Praslavic na Olomoucku porovnavac
zkousky modernizovan
ych tank
u, na nichz se podlely spolecnosti Vojensk
y opravarensk
y
zavod Nov
y Jicn a Prerovske strojrny. Zavod v Novem Jicne pritom realizoval ocialn
zakazku ceske armady a pot
ykal se s problemem funkcnosti systemu rzen palby, kter
y
dodavala prave italska spolecnost Ocine Galileo. Cel
y projekt mel totiz skluz jiz vce
nez p
uldruheho roku a ani posledn zkousky v zaveru rjna roku 1998 nedopadly dobre
[29]. Naproti tomu Prerovske strojrny modernizovaly tank ve spolupraci s ukrajinsk
ym
v
yzkumn
ym u
stavem a prave francouzskou spolecnost Sagem, pricemz jejich funkcn proto
typ se tehdy nachazel mimo u
zem republiky. A prave M. Kalousek (tehdy clen KDUCSL)
navrhl, aby snemovn v
ybor prijal usnesen, kter
ym by doporucil zakaz importu tankove
techniky do republiky i za u
celem predvadecch zkousek. V hlasovan vsak jeho navrh
neprosel [29].
13

Problemy se systemem rzen palby vsak pretrvavaly. Zbrojovka Nov

y Jicn, ktera byla
vedoucm projektu modernizace tank
u T-72, nasledne zvazovala vypovezen smlouvy s
italsk
ym dodavatelem systemu rzen palby Ocine Galileo, nebot nebyl schopen vyhovet
prsn
ym pozadavk
um armady na presnost strelby [30]. Tehdejs stnov
y ministr obrany za
ODS a predseda snemovnho v
yboru pro obranu a bezpecnost Petr Necas pritom pripomnel,
ze nekter odbornci od pocatku varovali, ze spolecnost Ocine Galileo system rzen palby
nezvladne. Faktem je, ze lidovci trvali velmi sverepe na teto rme, na tomto projektu, do
dal v roce 1999 Petr Necas [30]. Pritom jiz o ctyri roky drve prijali poslanci na doporucen
poslance ODS Tomase Fejfara usnesen, ve kterem snemovna mj. vyjadrila presvedcen,
ze doslo ke zmanipulovan souteze na modernizaci systemu rzen palby [27]. M. Kalousek
takove narcen jeste v roce 1999 odmtl: Vinu v z
adnem prpade nectm. Odpovednost

za proces projektu si samozrejme nesu. Nikoho jsme tehdy nezvyhodnili, ani jsme vyberove
rzen nezmanipulovali. [30].

1.3

abn informa
St
cn syst
em

Mnohem drve, nez se ceska verejnost mela moznost seznamit s cinnost pan
u Jaromra

Drabka (TOP 09) a jeho namestka Vladimra Sisky (a dalsch podrzen

ych) na Ministerstvu prace a socialnch vec ohledne v
ymeny dodavatele a provozovatele informacnho
systemu na v
yplatu nepojistn
ych socialnch davek se vsemi miliardov
ymi d
usledky na
ceskeho da
noveho poplatnka, se lakavost informacnch system
u ukazala zajmava i pro
cinovnky statn moci v hlubok
ych 90. letech. Nen bez zajmavosti, ze dva akteri teh
dejs prvn namestek ministra obrany Petr Necas a tehdejs ekonomick
y namestek ministra
obrany Miroslav Kalousek , kter meli co do cinen s nze popsanou kauzou z poloviny devadesat
ych let, se o 17 let pozdeji opet setkaj jiz v pozici clen
u vlady ve stejne vlade,
v jake se ocitne i nechvalne proslaven
y ministr prace a socialnch vec Jaromr Drabek
eku se v teto souvislosti dere na mysl scena z lmu Vrchn, prchni, ve ktere
(TOP 09). Clov
vsmav
y soused Parzek potka v r
uzn
ych restauracnch zarzench inzen
yra Kralka (alias

knihkupce a falesneho vrchnho Dalibora Vranu), pricemz tato setkan komentuje slovy:

Pane inzenyre, je to mozny, my mame na sebe vysloveny stest. Tak ve Spindlu

r
adil a

my byli u toho, tady radil a zase jsme u toho, to je vyslovena shoda nahod, ze?.
V roce 1995 urcila v
yberova komise Ministerstva obrany za vteze mnohamiliardove

zakazky na Stabn informacn system americkou spolecnost Unisys [31]. Tehdejs prvn
namestek ministra obrany Petr Necas (za ODS) vsak s v
ysledkem v
yberoveho rzen nesouhlasil a deset dn pote, co skoncila svou praci v
yberova komise, poslal dopis tehdejsmu

ministru obrany Vilemu Holan

ovi (KDU-CSL).
V dopise Petr Necas d
urazne protestoval
proti pr
ubehu v
yberoveho rzen. Ministr Holan
na dopis sveho prvnho namestka zareagoval tak, ze pozadal pro zmenu sveho ekonomickeho namestka M. Kalouska (tehdy take

clen KDU-CSL)
o odborne stanovisko k Necasov
ym namitkam. A Miroslav Kalousek ministrovi v dopise ze 14. listopadu 1995 svoje jasne stanovisko vyslovil: Doporucuji navrhy

doktora Necase neprijmout. [31].

14

Zhruba mesc pote, co prvn namestek Petr Necas poslal v

yse zmnen
y dopis svemu
nadrzenemu ministru Holan
ovi, svolal ministr strategickou poradu Ministerstva obrany k
projednan v
ysledku tendru [32]. Namestek M. Kalousek totiz v mezidob ministra Holane
upozornil, ze podmnky souteze nebyly dodrzeny, nebot spolecnost IBM se do souteze
prihlasila receno slovy zakona s napadne nzkou cenou (jej nabdka byla zhruba o miliardu nizs nez nabdky ostatnch zb
yvajcch rem). Podle zakona tedy mela v
yberova komise ministerstva vyradit spolecnost IBM behem posuzovan nabdek, coz vsak neucinila.
M. Kalousek proto ministrovi doporucil soutez zrusit stejne, jako ve svem odvolan doporucily soutez zrusit v soutezi ne
uspesne spolecnosti. Ministr Holan
nakonec tomuto doporucen vyhov a soutez 5. prosince 1995 skutecne rus [32], [31].
Tm ovsem prbeh nekonc. Objevuj se totiz informace, ze snaha namestka Petra Necase
o zrusen v
ysledk
u souteze byla motivovana snahou vyjt vstrc spolecnosti EDS, s. r.
o. (vlastnene nadnarodn spolecnost E.D.S. World Corporation (Netherlands)), ktera v
soutezi skoncila na druhem mste. Strane ODS, jejmz clenem Necas byl, byla u
dajne
nabdnuta castka jednoho milionu dolar
u jako provize za to, kdyz se zasad o zrusen
zakazky [31]. Podezrenm se nasledne zab
yvala i tajna sluzba [31]. Vedle toho se vsak
v medich te doby objevilo i podezren, ze spolecnost EDS se obratila s intervenc i na
namestka Kalouska [33]. Kuprkladu, podle tehdejsho prvnho namestka Petra Necase nebyla zakazka zrusena na jeho pran, ale na pokyn druheho namestka M. Kalouska [33].
M. Kalousek takove obvinen vsak odmtl. Mimochodem, prave s M. Kalouskem posleze
vyjednavali zastupci spolecnosti EDS o moznosti prestupu spickoveho ministerskeho odbornka na informacn systemy (Radka Smolka) do teto spolecnosti. Ten skutecne do
EDS na jare 1996 nastoupil. Obe obvinen se nepodarilo pozdeji prokazat, nicmene faktem
z
ustava, ze ministr obrany Vilem Holan
na doporucen M. Kalouska soutez ve spechu
zrusil, cmz podle tehdejsho Ministerstva pro hospodarskou soutez porusil zakon. Jak
ysi
cinitel Ministerstva obrany to pod rouskou anonymity tehdy okomentoval slovy: Vse se

tehdy odehravalo ve spechu, pod tlakem. O pravnch d

usledcch zrusen se na rozhodujc
zvl
astn porade pana ministra prlis do hloubky nediskutovalo. [31].
Ministerstvo pro hospodarskou soutez nasledne nardilo celou soutez opakovat [34].
abn informacn
Temer po dvou letech od zadan prvn verejne obchodn souteze na St
system tak Ministerstvo obrany vyhlasilo tuto soutez znovu. A zacal nov
y nemene
zajmav
y prbeh.
abn
Pocatkem u
nora 1997, mesc pred ukoncenm druheho v
yberoveho rzen na St
informacn system, Ministerstvo obrany vylucuje nejzhavejsho kandidata na vteze americkou spolecnost Unisys. Ministerstvo tak ucinilo z d
uvodu u
dajneho nesplnen zakladnho
pozadavku: rma neopatrila obalku se svoj nabdkou sv
ym remnm raztkem! A zacna
neuveriteln
y prbeh [35]. Spolecnost Unisys se bran, ze na zacatku souteze, kdy zastupci
ministerstva obalky s dalsmi d
ulezit
ymi dokumenty prebrali, raztka na obalce byla. Ve sve
namitce se Unisys odvolava na protokol z prebran obalek. Podle tohoto dokladu predala
rma Unisys sve materialy a obalku s cenovou nabdkou v naprostem poradku. Objevily
se tak dve verze celeho prpadu: bud prslusna komise Ministerstva obrany tehdy prevzala
obalku spolecnosti Unisys bez raztek a nevsimla si toho, nebo byla obalka tehdy raztkem
skutecne opatrena a teprve az na p
ude Ministerstva obrany zahadne zmizela Unisys totiz
15

sve raztko otiskl na samolepku, kterou pak prilepil na pruh uzavrajc obalku [35]. Bud
jak bud, proti vyloucen ze souteze podala spolecnost Unisys rozklad.
abn informacn system se nakonec stavaj rmy EDS a
Vtezem druhe souteze na St
Digital Equipment. Podle Mlade fronty Dnes bylo o vtezi patrne rozhodnuto jiz drve, nez
ocialne skoncila verejna soutez [36]. Na Ministerstvu obrany se totiz v pr
ubehu teto vce
nez miliardove zakazky vedla tajna jednan jeste v dobe, kdy soutez probhala a kdy melo
vse o zakazce z
ustat pouze mezi cleny v
yberove komise ministerstva. Na techto sch
uzkach
se podle zdroj
u z armady vysoce postaven cinitele resortu radili o tom, jak zvratit pr
ubeh
souteze, aby vyhralo konsorcium spolecnost EDS a Digital Equipment. To, co oznamil

ministr obrany minuly tyden na tiskove konferenci, tedy ze nebude respektovat doporucen
vyberove komise a namsto rmy Unisys prohl
as za vteze spolecnosti EDS a Digital, se
vedelo jiz drve. Pro nekoho to byl sice sok, ale pro nas to novinka nebyla, prohlasil jeden
zu
rednk
u ministerstva, kter
y byl o jedne z takov
ych sch
uzek informovan [36]. O zmene ve
vyhodnocen zakazky se podle [36] zacalo uvazovat na konci u
nora 1997, kdy bylo jasne,
jak soutez vyhodnot v
yberova komise, jejz verdikt byl pro denitivn vyhodnocen ministerstva nejd
ulezitejs. Podle komise nejvce bod
u nasbrala spolecnost Unisys. Jedna ze
sch
uzek se uskutecnila 3. brezna 1997 v pracovne ekonomickeho namestka ministra obrany
Miroslava Kalouska [36]. Z
ucastnil se j reditel Hlavnho u
radu materialne technickeho za
bezpecen plukovnk Vt Sevck, pod nehoz verejne zakazky spadaly. K tomuto jednan
byl prizvan sef v
yberove komise general Josef Dufek. Presn
y obsah sch
uzky z
ustal tehdy
utajen, nebot jej akteri nechteli zverejnit, o cem spolu debatovali. To, ze se spolu sesli,
vsak dva z nich nepopreli. Co bych vam to popral. Vzdyt to jsou moji nadrzen nebo

moji kolegove, prohlasil Dufek [36]. Namestek Kalousek tehdy uvedl, ze setkan s jeho
ck se odmtl jakkoli vyjadrit. To, ze by veden
podrzen
ymi byla rutinn zalezitost. Sev
resortu obrany zacalo uvazovat o zmenach v hodnocen souteze, Kalousek zcela popral:
Rozhodne se neuvazuje o tom, ze by se mela jakkoli menit kriteria hodnocen, prohlasil

ck. Ten totiz

tehdy Kalousek [36]. Jen nekolik dn pote Kalouskova slova vyvratil sam Sev
rozeslal vsem z
ucastnen
ym rmam rozhodnut Ministerstva obrany, v nemz zmenu priznal:
Pri hodnocen cenovych nabdek se ukazalo, ze je nezbytne prehodnotit vztah vahoveho

hodnocen nabdkove ceny ve vztahu k vahovym hodnocenm jinych kriteri. [36]. Ministerstvo obrany muselo nasledne celit take dalsmu podezren ze zmanipulovan zakazky, nebot
spolecnost Unisys zverejnila, ze armada porusila podmnky souteze a ze zvolila neobjektivn prstup v hodnocen nabdek. Spolecnost Unisys pripustila moznost, ze sve d
ukazy
preda policii. D
uvod, proc by Ministerstvo obrany zmanipulovalo v
yber dodavatele informacnho systemu, Unisys nezverejnil [36]. Vyskytl se i b
yval
y cesk
y spolupracovnk
poctacove spolecnosti EDS, kter
y v roce 1998 prisel s tvrzenm, ze ma informace o nelegalnm nancovan Luxovy lidove strany, jejmz clenem M. Kalousek tehdy byl [37]. Podle

tohoto muze zskala KDU-CSL

padesat milion
u korun za to, ze Ministerstvo obrany, ktere
lidovci mezi nimiz byl i namestek M. Kalousek tehdy vedli, pridelilo spolecnosti EDS
abn informacn system: Slo
presne o milion sedm set tisc dolar
zakazku na St
u. Asi osm

set tisc dolar

u bylo jeste navc rozpusteno jako u
platky v resortu obrany, rekl podnikatel
a dodal, ze byl u
casten na jednan s nejvyssm vedenm EDS ve Spojen
ych statech: Byl

jsem u jednan, na nichz se o u

platcch rozhodovalo. [37]. O d
uveryhodnosti informac
16

teto osoby pritom policie nepochybovala [37]. Zmnena osoba pritom tehdy prohlasila, ze
je ochotna vystoupit z anonymity a poskytnout svedectv, pokud by spolecnost EDS ci
lidova strana chtela zverejnene informace zazalovat. Prohlasuji, ze v prpade soudu proti

MF DNES vystoupm z anonymity a poskytnu sve svedectv pod svym jmenem, prohlasil
podnikatel [37]. Tehdy clen lidove strany M. Kalousek, kter
y od 19. ledna 1993 do 2. ledna
1998 p
usobil jako ekonomick
y namestek trem lidoveck
ym ministr
um obrany, k tomu v roce
1998 poznamenal: Je to hloupost, o ktere nema smysl se ani bavit. [37].

1.4

Prodej deseti letoun

u MiG-29

B
yval
y d
ustojnk sovetske vojenske rozvedky GRU Vladimr Rezun (alias Viktor Suvorov),
kter
y v roce 1978 uprchl do Velke Britanie (za coz byl v Moskve odsouzen v neprtomnosti
ke dvema trest
um smrti trvajcm dodnes), popisuje v jedne ze sv
ych knih4 to, co ho ucili
o to, aby cel
ve vojenske diplomaticke akademii GRU. Slo
y obsah agenturnho hlasen s
mnozstvm faktograck
ych dat, u
daj
u a dalsch informac umel vystihnout nejlepe jednm
slovem, prpadne pomoc nekolika malo slov. Byt to m
uze znt zajmave, nen uvedena
myslenka ve skutecnosti nijak originaln. Kazd
y ctenar se s n ostatne potkava od skolnch
let. Naprklad cele dlouhe obdob lidsk
ych dejin lze vyjadrit jako doba ledov
a, doba bronzova,
stolet pary apod.
V souladu s prave popsan
ym prstupem se pokusme co nej
usporneni a soucasne co
nejv
ystizneji charakterizovat cele obdob devadesat
ych let u nas. Domnvame se, ze to lze
ucinit tmto slovem: PRIVATIZUJ! Byla to totiz prave privatizace (neboli prevod verejneho
ci statnho majetku do soukromeho vlastnictv), ktera vy
ustila ve vznik nov
ych socialnch
vztah
u, socialnch trd, profes, pravnch u
prav, nadej, rozcarovan a take nov
ych druh
u
kriminality. Privatizac v obecnejsm pojet bylo rovnez i rozdelen b
yvaleho spolecneho

statu Cech
u a Slovak
u to, co bylo v majetku federalnch u
rad
u, preslo do majetku nekoho
jineho.
Z uvedeneho neprekvap, ze se privatizace nevyhla ani armade, resp. Ministerstvu
obrany. Z dob studene valky totiz armada disponovala znacn
ymi zasobami ledasceho,
poctaje v to tanky, obrnene transportery, nadzvukove sthac letouny, radiolokatory, kulomety, samopaly, pistole a dals v
yzbroj. A prave tmto prizmatem se nyn podvame na
nektere armadn odprodeje te doby doby, kdy na Ministerstvu obrany vladl lidoveck
y

ekonomick
y namestek M. Kalousek.
Na jare 1995 pozadalo Ministerstvo obrany ministry ceske vlady o povolen odprodat nadzvukove sthac letouny MiG-29, kter
ymi tehdy disponovala ceska armada a ktere
5
byly v te dobe jiz dva roky mimo provoz . O prcinach tohoto odprodeje se v roce 2001
4

SUVOROV, Viktor. Posledn republika Proc Sovetsky svaz prohr

al druhou svetovou v
alku, Dl II.,
Nase vojsko, 2008. 417 stran, ISBN 978-80-206-0967-0.
5
Byly doby, kdy cesk
a armada vlastnila nadzvukove sthac letouny. Od roku 2005 pouzva armada
e republiky pronajate nadzvukove letouny, jejichz mnohamiliardov
k ochrane vzdusneho prostoru Cesk
y
pronajem b
yv
a predmetem diskuz. Ostatne, pronajem letoun
u Gripen je predmetem podkapitoly 2.2.

17

vyjadril samotn
y M. Kalousek, kter
y obhajoval rozhodnut z roku 1994 vyradit letouny
a jejich pozdejs odprodej mj. slovy: Jsem presvedcen, ze
MiG-29 z v
yzbroje Armady CR

z bezpecnostnho hlediska a z hlediska ne

unosnych naklad
u na modernizaci a provoz MiG29 bylo efektivnejs tech deset stroj
u sesrotovat nez v programu pokracovat. [38]. Na konci
roku 1997 pritom mely uvedene nadzvukove letouny ve sve v
yzbroji armady vsech soused
u

Ceske republiky (s v
yjimkou Rakouska) vcetne nemecke Luftwae, ktera je prevzala od
armady b
yvale NDR [28].
Hodnota deseti techto stroj
u se v roce 1995 odhadovala na 900 milion
u korun [39]. Vlada
zadosti Ministerstva obrany vyhovela. Z d
uvodu, ze Ministerstvo obrany samo nemohlo obchodovat se specialnmi materialy, mezi nez sthac letouny patrily, oslovili zastupci ministerstva dve soukrome spolecnosti s pozadavkem nalezt mozne zajemce o nepouzvane sthac
letouny MiG-29. Onemi osloven
ymi spolecnostmi byly spolecnosti Omnipol a Zenit [39].
Namestek M. Kalousek k tomu tehdy na jednan branneho a bezpecnostnho v
yboru parlamentu dodal: Tyto spolecnosti dostaly od ministerstva obrany poveren ke shrom
azden

nabdek zajemc
u. V danem termnu se ovsem objevila pouze jedin
a. Uvahy,
zda to pro nas
bylo ci nebylo vyhodne, jsou proto nesmyslne. [39].
Odprodej nepouzvan
ych sthacch letoun
u MiG-29 nakonec probehl v
ymenou deseti
techto letoun
u za jedenact polsk
ych vrtulnk
u SOKOL, pricemz tuto v
ymenu realizovala uvedena spolecnost Zenit. Podle casopisu T
yden cinila provize spolecnosti Zenit za
zprostredkovan uvedene v
ymeny 90 milion
u korun [28]. Helikoptery byly urceny pro Leteckou zachrannou sluzbu, procez nacelnk vojenskeho strediska teto zachranne sluzby v
Lnch na Plze
nsku Petr Hora kratce po jejich porzen prohlasil, ze vrtulnky SOKOL
nejsou k temto u
cel
um prlis vhodne [28].
V
ymena deseti nadzvukov
ych letoun
u MiG-29 za jedenact polsk
ych vrtulnk
u SOKOL
vyvolavala jiz v dobe sve realizace nejr
uznejs nelichotive komentare na adresu M. Kalouska.
Podobne nelichotive komentare pak byly cas od casu opakovany z jin
ych u
st i pozdeji,
poctaje v to pozdejs ministry vlad, poslance a dals cinovnky. Abychom byli schopni pochopit smysl zmnen
ych komentar
u, ktere uvedeme nze, je treba se nejprve blzeji seznamit
se spolecnost Zenit, ktera celou transakci v
ymeny realizovala, a to predevsm se jmenem
majitele teto spolecnosti v osobe Richarda Havy. S Richardem Havou se v tomto textu jeste
mnohokrate setkame, a proto je podrobneji o nem a o jeho pratelstv s M. Kalouskem pojednano v prloze 1. Pro skutecne pochopen a ocenen pozad nemale casti nasledujcho
textu doporucujeme ctenari alespo
n nahlednout do uvedene prlohy. Nicmene, pro zakladn
pochopen tohoto pozad postac na tomto mste konstatovat, ze Richard Hava a Miroslav
Kalousek byli prateli, kter v dobe, kdy M. Kalousek p
usobil jako namestek na Ministerstvu obrany a i pozdeji, spolu podle vlastnch slov R. Havy obcas zasli na pivo a na

gulas [46]. V roce 1996 ovsem samotn

y Richard Hava k realizaci v
ymeny nadzvukov
ych
letoun
u za polske vrtulnky prostrednictvm jeho spolecnosti Zenit kategoricky prohlasuje:
V z
adnem prpade nam k tomu nepomohla znamost s Kalouskem. Obchod schvalovala

vl
ada. Navc jsme predlozili zdaleka nejleps podmnky obchodu. [40]. Argument, ze nejak
y
obchod schvalila vlada, se bude v nasem textu jeste mnohokrate opakovat M. Kalousek se jm bude opakovane zastitovat. Je to ovsem argument, kter
y cloveka mozna zbav
pravn odpovednosti, nikoli vsak odpovednosti fakticke. Vlada totiz zpravidla schvaluje
18

obchody na zaklade doporucen prslusneho ministra (od toho ministr na vlade sed) a
ministru samotnemu zpravidla obchod doporuc ekonomick
y namestek. Tm ovsem v te
dobe byl Miroslav Kalousek... A pokud jde o to, ze Havova spolecnost Zenit predlozila
nejleps podmnky obchodu, tak jiz vme, ze samotn
y M. Kalousek prohlasil o nabdce
zajemc
u, ze v danem termnu se ovsem objevila pouze jedin
a a u
vahy, zda to pro nas

bylo ci nebylo vyhodne, jsou proto nesmyslne.

O samotnou spolecnost Zenit se v roce 1997 zajmala jak policie, tak i ekonomicka
kontrarozvedka. Bylo to v souvislosti s nakupem nahradnch dl
u k letecke technice, kter
y
se mel uskutecnit v dobe delen federace. Obchod v hodnote 358 milion
u korun realizovala
pro armadn Letecke opravny Malesice prave spolecnost Zenit [41]. Mluvc Ministerstva
vnitra k tomu tehdy sdelil: V dobe delen federace pouk
azalo ministerstvo obrany urcitou

nancn castku leteckym opravnam Malesice, ktere ji dale predisponovaly rme Zenit s tm,
ze Zenit pouzije tuto castku na nakup nahradnch dl
u pro letadla. (...) Policie zkouma, co
se ve zmnenem prevodu odehravalo mezi leteckymi opravnami Malesice a rmou Zenit.
[42]. Tehdejs ministr vnitra tyto informace potvrdil [42].
Hospodarenm Leteck
ych opraven Malesice se v roce 1997 zab
yval i Nejvyss kontroln
kter
u
rad (NKU),
y konstatoval, ze uveden
y prevod penez probehl v rozporu s u
ctovou
osnovou a postupy u
ctovan pro hospodarske organizace [41]. Ve sve zaverecne kontroln

zprave NKU mj. uvedl: Nakladan s temito prostredky nemohlo byt provereno, nebot bylo

setreno organy cinnymi v trestnm rzen. [41]. Naproti tomu Richard Hava jakakoli podezren za obchod z prelomu let 1992 a 1993 odmtl, kdyz v roce 1996 (v te dobe je Hava jiz
predsedou predstavenstva spolecnosti Omnipol, ktera bude v textu jeste vcekrat zmnena)
prohlasil: Na vsechno mame radne doklady a jsme ochotni je predlozit. [43].

Poznamenejme, ze v souvislosti s popsanou ztratou nancnch prostredk

u Minister
stva obrany, resp. Leteck
ych opraven Malesice z prelomu let 1992 a 1993 podal v roce 1996
tehdejs namestek na Ministerstvu obrany Miroslav Kalousek trestn oznamen pro sren
pomluvy na nektere novinare a policejn d
ustojnky [43]. Nektera media totiz ocitovala
vyjadren osob, u
dajne obeznamen
ych s policejnm vysetrovanm cele transakce. Napr. v
clanku [44] z roku 1996 se uvad doslova:
Zmnenych tri sta milion
u korun prevedlo ministerstvo obrany pred tremi lety nejprve na

u
cet rmy Letecke opravny Malesice a pote na konto soukrome spolecnosti Zenit. Ta ma
velmi u
zke a dlouhodobe vazby na ekonomickeho namestka ministra obrany Miroslava Ka
louska (KDU-CSL).
Odtud mely podle tvrzen policejnch vysetrovatel
u penze po mensch
c
astk
ach a r
uznymi cestami putovat do kapes soukromych osob, u
zce spjatych s vedenm

lidove strany. V rozhovoru pro TYDEN

to potvrdili lide, kter se na vysetrov
an prpadu
Zenit prmo podlej a maj pro sva tvrzen d
ukazy.
Prpad je jiz dva mesce v takove fazi, ze by pry vysetrovatele mohli vznaset obvinen proti

vysokym predstavitel
um ministerstva obrany a lidove strany prakticky kdykoli: ,Namestkem

ministra obrany Kalouskem by to rozhodne nekoncilo, ale naopak zacnalo, rekl TYDNU
nejmenovany statn u
rednk, ktery ma nejd
ulezitejs dokumenty v tomto prpadu okoprovany
pro zajisten sve osobn bezpecnosti. Cela kauza vsak z
ust
av
a ,u ledu, vysetrovatele maj
19


obavy z politickych tlak
u, potvrzuj zdroje TYDNE.
Samotn
y Miroslav Kalousek na svoji obhajobu v roce 1996 uvadel, ze se onech zhruba 300
milion
u korun z prelomu let 1992 a 1993 ztratilo z Ministerstva obrany jeste za p
usoben
jeho predch
udce [42]. Pritom argumentoval, ze na pozici ekonomickeho namestka ministra
obrany nastoupil az v lednu 1993 a ze je schopen dolozit na zaklade u
cetnictv a bankovnch
(tj. od 1. 1. 1993) neposkytlo
v
ypis
u, ze po celou dobu existence Ministerstva obrany CR

toto ministerstvo zadnou ,zalohu na budouc obchody ani rme Letecke opravny Malesice,
ani rme Zenit [42]. V teto vete se ovsem nijak nevylucuje, ze uvedenou castku neprevedlo
Ministerstvo obrany na u
cet Leteck
ych opraven Malesice pred datem 1. 1. 1993 a take
se v uvedene vete nevylucuje moznost, ze castka byla po datu 1. 1. 1993 prevedena ze
strany Leteck
ych opraven Malesice (jejichz zrizovatelem bylo Ministerstvo obrany) na u
cet
spolecnosti Zenit. Za Zenitem pritom stal dobr
y znam
y Miroslava Kalouska Richard Hava.
Nemene zajmava je take skutecnost, ze spolecnost Zenit mela od roku 1994 (v te dobe
je jiz M. Kalousek etablovan
ym namestkem) s Ministerstvem obrany uzavrenu smlouvu
o poskytovan poradenstv, dky nz zskavala 2 procenta z obchodnho obratu Leteck
ych
opraven Malesice rocne [41]. A veden Ministerstva obrany take prosazovalo, aby se v
prpade privatizace techto opraven stala jejich majitelem prave spolecnost Zenit [41].
Vyzbrojeni informacemi o spolecnosti Zenit, o jejm majiteli Richardu Havovi a o jeho
pratelstv s Miroslavem Kalouskem se nyn vratme k hlavnmu predmetu teto podkapitoly,
kter
ym je v
ymena sthacch letoun
u MiG-29 za polske vrtulnky. Slbili jsem ctenari nelichotive komentare na adresu M. Kalouska v souvislosti s uvedenou v
ymenou. Za vsechny
uvedeme dva. Prvn vyslovil tehdejs poslanec za ODS Jan Kramek, kter
y v roce 1996 v
jakesi debate s M. Kalouskem prohlasil, ze pres Zenit si nekdo predem pripravuje pozice

pro odchod z resortu obrany [39]. To je ovsem relativne neskodna poznamka. Mnohem
zavaznejs obvinen pochaz z roku 2001, kdy tehdejs clen vlady a soucasne ministr nanc
Pavel Mertlk oznacil v
yvoz sthacch letoun
u MiG-29 do Polska z prelomu let 1995-1996

za obrovsky tunel, ktery nema obdoby [38]. Na to jiz tehdejs mstopredseda KDU-CSL

a poslanec M. Kalousek reaguje dne 27. 2. 2001 v denku Mlada fronta Dnes samostatn
ym
vyjadrenm nazvan
ym MiG-29 a suverenita, v nemz lituje, ze se k teto kritice pridava

vyznamny clen vlady, ktery mus mt vsechny informace o slozitych okolnostech tehdejsho
rozhodov
an [38].

1.5

Prodej stovky tank

u
rady T-72 do Al
zrska

Jako u
plna kopie predchoz podkapitoly p
usob transakce, kterou o dva roky pozdeji zam
yslelo provest Ministerstvo obrany tentokrate s tanky rady T-72, ktere ve sve dobe poradne
zamotaly hlavu zapadnm armadam. Pro pochopen ramce, v jakem se transakce mela

odehrat, na tomto mste uvadme, ze v roce 1997 disponovala ceska armada necelou
tiscovkou tank
u, konkretne to bylo 541 tank
u rady T-72 a 411 tank
u T-54 AM-2 [45].
Skutecnost, ze Hitlerova nemecka armada za
utocila v cervnu 1941 na Sovetsk
y svaz s
20

priblizne tremi tsci lehk

ymi zastaral
ymi tanky (ve srovnan s tehdejsmi sovetsk
ymi
tanky), patrne vedla nektere cinovnky na Ministerstvu obrany (a dost mozna i vne tohoto
ministerstva) na myslenku, ze prece jen je tiscovka tank
u pro malou zemi prlis. Ostatne,
sama armada se planovala po dokoncen tehdejs transformace zbavit prave tank
u T-54
AM-2 [45]. Hlavn postavou zde bude opet ekonomick
y namestek na Ministerstvu obrany M.
Kalousek a jeho dobr
y znam
y zbrojar Richard Hava, v te dobe jiz predseda predstavenstva
spolecnosti Omnipol.
V roce 1997 se zastupci Ministerstva obrany rozhodli odprodat stovku tank
u rady
T-72 (konkretne modernizovanou verzi T-72M1, vyrabenou od roku 1986 v tehdejsm

Ceskoslovensku)
z v
yzbroje ceske armady spolecnosti Omnipol. Ta pritom na tanky, nebo
alespo
n na cast z nich, nasla kupce alzrske ministerstvo obrany [47]. Spolecnost nabzela
400 tisc dolar
u za jeden tank (priblizne 130 milion
u tehdejsch korun), cenu, za kterou
chtela tanky prodat Alzrsku odmtla, pochopitelne, zverejnit. Jeste pred odeslanm tank
u
do Afriky vsak bylo treba uskutecnit nektere u
pravy dle pran zakaznka [47], [48], [49].
Tyto u
pravy mel provest Vojensk
y opravarensk
y podnik Nov
y Jicn a spolecnost Omnipol mel prijt na 150 tisc dolar
u za jeden stroj [47]. Podle p
uvodnho zameru spolecnosti
Omnipol mela armada v
ymenou za tanky dostat 12 cvicn
ych letoun
u L-39 ZA (s cenou
31 az 34 miliony tehdejsch korun za kus) z Aera Vodochody a navc penze na dostavbu
ctyr System
u rzen palby delostreleckeho oddlu z Vojenskeho u
stavu Slavicn (85 az 110
milion
u korun) [47]. Tehdejs namestek M. Kalousek transakci mohutne propaguje, napr.
v obsahlem rozhovoru ze zar 1997 mj. argumentuje [50]:
Za stejnych, mozna jeste vyhodnejsch podmnek rada nabdne Alzrsku pozadovane tanky

kter
akoli jina zeme nekdejs Varsavske smlouvy. Je to totiz atraktivn obchod, jehoz pomoc
racionalne restrukturalizovat vyzbroj sve armady bez naroku na penze da
mohla CR
novych
poplatnk
u. Za nancn prostredky utrzene za prodej nadbytecnych tank
u by koupila letouny, ktere nutne potrebuje. Navc by ceske zbrojovky zskaly miliardove zakazky a nas
export lukrativn alzrsky trh.
V
yhodn
y obchod mel ale jist
y hacek: tehdejs ministr obrany Miloslav V
yborn
y (a
nadrzen
y M. Kalouska) kratce predtm predal poslanc
um nov
y projekt prezbrojen armady
[51]. Podle nej mela mt armada za deset let ve sve v
yzbroji pet set ctyricet tank
u zmnene
rady, tedy u
plne stejn
y pocet, jak
y mela v dobe zam
ysleneho prodeje tank
u! Na otazku,
a republika mela vzt nahradu za tanky prodane Alzrsku, zastupci Omnikde tedy Cesk
a republika vyrobit, cmz mela vytvorit
polu odpovedeli, ze si chybejc tanky mela Cesk
radu pracovnch prlezitost, zejmena pro odbornky [51]. Spolecnost Omnipol (tedy obchodn partner Ministerstva obrany v tomto obchodu), potazmo Alzrsko, melo za tanky
zaplatit zhruba 1, 3 miliardy korun, avsak v
yroba nov
ych tank
u mela podle odbornk
u ze

Skody Plze
n stat minimalne trojnasobek [51]. Tehdejs media proto vyslovila podezren,
ze smyslem celeho obchodu mela b
yt predevsm opakovana obchodn provize pro Havovu
spolecnost Omnipol [51]. V clanku [47] z roku 1997 se dokonce uvad, ze podle vysoce
postaveneho zdroje veci funguj takto:

21

Omnipol vymysl kseft, lidovci na ministerstvu obrany ho samozrejme odsouhlas a vlada

to bude muset odklepnout.

Spory o prodeji tank
u se prenesly i do poslanecke snemovny. A byly velmi emotivn.
V poslanecke snemovne se proti prodeji tank
u rozhodne vyslovil i b
yval
y namestek Ministerstva obrany a tehdejs predseda parlamentnho v
yboru pro obranu a bezpecnost Petr
Necas (ODS): Vladou projednana armadn koncepce poct
a s tm, ze budeme mt 540

tank
u T-72. Tento prodej je v rozporu s tm, co letos v u
noru schvalila vlada. [52]. Ostr
y
spor mezi Necasem a Kalouskem vyvovalo jedno slovo ve schvalenem koncepcnm zameru
armady. Uvedme prepis jejich vzajemne v
ymeny nazor
u z jednan bezpecnostnho v
yboru
z 2. cervence 1997, ve ktere Petr Necas usvedcil Miroslava Kalouska ze lzi [53]:
Necas: Kdy doslo veden ministerstva obrany k nazoru, ze (...) mame prlis mnoho tank
u

a ze je prod
ame?
Kalousek: (...) koncepcn zamer denuje pocty tank
u jako csla maxim
aln, (...) je evi
dentn, ze 540 tank
u jako maxim
aln pocet je cslo, ktere zdaleka nedos
ahne sve velikosti.
V zameru je uvedeno 540 zmodernizovanych tank
u T-72, ale je to limitn a maxim
aln
cslo.
Necas: (...) obavam se, ze nam nerk
ate pravdu. V materialu, ktery mame k dispozici (od

ministerstva obrany), (...) je psano, cituji: ,Pro clovy stav v roce 2005 se v soucasne dobe
z odhad
u vyvoje bezpecnostnch rizik odvozuje minim
aln potreba (...) 540 tank
u T-72.
Toto cslo je udavano naopak jako minim
aln, nikoliv maximaln...
Kalousek: Pane predsedo, jste si jist, ze ted necitujete z tajneho materialu?

Necas: Cituji informaci, ktera nen tajna.

Kalousek: Dobre. Presto trvam na tomto vysvetlen s tm, ze blizs vysvetlen pod
am na

uzavrenem jednan.
Poznamenejme, ze lze opravnene predpokladat, ze armada trp vzdy a za vsech okolnost
nedostatkem poctu zbran a pro zajisten obranyschopnosti zeme zcela jiste potrebuje minimalne urcit
y pocet zbran. Armadn koncepce obrany zeme, ktera by umozn
ovala potrebu
libovolneho (i nuloveho) poctu zbran nepresahujcho vsak jistou mez, je evidentne ne ek nemus b
smyslna. Clov
yt vojensk
y genius, aby ucinil stejn
y zaver. B
yval
y inspektor
pozemnho vojska a tehdejs poradce ministra obrany Kuba, kter
y se podlel na vladou
schvalene koncepci armady, ostatne tehdy potvrdil, ze Ministerstvo obrany stanovilo pocet
540 tank
u T-72 jako minimaln a s jejich prodejem nepoctalo. Nahlou zmenu postoje
Ministerstva obrany, ktere prodej tank
u zacalo o par mesc
u pozdeji podporovat, si vsak
Kuba nedokazal vysvetlit [54]. Vlada nakonec prodej stovky modernizovan
ych tank
u T-72
do Alzrska neschvalila [53].
22

1.6

Prodej kas
aren na n
am
est Republiky

Pri prodeji statnho ci obecnho majetku do soukrom

ych rukou se nejen v devadesat
ych
letech pouzval nasledujc trik, kter
y umozn
oval nabyt majetku bez nutnosti u
hrady

jeho plne ceny, resp. s moznost u

hrady zlomku jeho ceny. Tajemstv triku je pritom

velmi proste a prakticky obtzne postizitelne. Predstavte si, ze jste statn u

rednk, kter
y
ma pravomoc prodat verejn
y majetek do soukrom
ych rukou, jehoz hodnota je, rekneme,
100 milion
u korun. O majetek za danou cenu projev zajem soukrom
y subjekt, se kter
ym
sepsete smlouvu o prodeji, ve ktere dohodnete splatkov
y kalendar u
hrady ceny majetku
rekneme 10 milion
u korun mescne. Soucasne bude ve smlouve ujednano, ze pokud z
jakehokoli d
uvodu bude kupci majetku zabraneno p
uvodne verejn
y majetek radne uzvat,
uhrad stat (obec) kupci penale ve v
ysi 110 milion
u korun. A zel takove d
uvody nastanou.
Jak
y je v
ysledek celeho obchodu? Na strane statu ci obce je v
ysledkem to, ze jiz nevlastn
sv
uj stomilionov
y majetek, nevlastn ani sto milion
u za jeho prodej a navc mus novemu
majiteli vyplatit penale 10 milion
u korun. Na strane kupce je v
ysledkem to, ze vlastn
zadarmo nabyt
y stomilionov
y majetek a navc jako omluvu za komplikace zskava 10
milion
u verejn
ych prostredk
u. V principu tak zajemce o verejn
y majetek nemus mt v dobe
podpisu smlouvy zadne penze nebo jenom zlomek ceny, kterou hodla podle smlouvy
uhradit. Tento postup ma radu variant se stejn
ym v
ysledkem soukrom
y nabyvatel vydela
a stat ci obec prodela. V krystalicke podobe dokazali opravdov fajnsmekri b
yt soucasne

u
rednky a soucasne vlastnky ci spoluvlastnky zajemc
u o verejn
y majetek. Moznost skr
yt
se za anonymn majitele spolecnost v da
nov
ych rajch k tomu jen nabadala.
Snad jen nahodou mohou prave uvedene radky pripomnat prodej kasaren v centru
Prahy na namest Republiky z roku 1997, za kter
ym stal tehdejs namestek na Ministerstvu
obrany Miroslav Kalousek. O co slo?
e republiky usnesen c. 627, ve kterem udeluje
Dne 8. listopadu 1995 schvalila vlada Cesk
souhlas k prodeji kasaren Jirho z Podebrad na namest Republiky v Praze 1 vcetne pozemku spolecnosti European Property Development za nabzenou cenu presne 50 milion
u
DEM (pri tehdejsm kurzu nemecke marky kolem 18,5 Kc/1 DEM se jednalo o priblizne
925 milion
u tehdejsch korun) [55]. Soucasne vlada ve svem usnesen ulozila tehdejsmu
ministru obrany predlozit vlade navrh kupn smlouvy o u
platnem prevodu vlastnictv nemovitosti pred jejm uzavrenm. O rok pozdeji (presneji dne 13. listopadu 1996) pak vlada
schvaluje usnesen c. 578 k navrhu kupn a zastavn smlouvy o u
platnem prevodu kasaren
Jirho z Podebrad na namest Republiky v Praze 1 a bere na vedom navrh kupn a zastavn
smlouvy k prodeji kasaren vcetne pozemk
u na namest Republiky spolecnosti EPD European Property Development Fund za nabzenou cenu 50 milion
u DEM podle splatkoveho
kalendare uvedeneho v kupn smlouve [56]. Soucasne vlada ve svem usnesen vzala na
vedom, ze ministr obrany uzavre s rmou EPD European Property Development Fund,

spol. s r.o., kupn a zastavn smlouvu [56].

Samotn
y objekt kasaren mel bohatou historii behem poslednch 200 let byl svedkem
prtomnosti postupne rakousk
ych, nemeck
ych a sovetsk
ych vojsk v Praze [57]. Po roce 1989

se armada rozhodla objekt prodat, avsak na pocatku 90. let pronajala cast objektu Ustavu
pro ceskou literaturu Akademie ved. V roce 1996 vsak u
stav dostal z kasaren v
ypoved s
23

tm, ze pronajate prostory mel vyklidit do konce roku 1997. Ukazalo se vsak, ze Akademie
ved nen schopna zajistit jine prostory pro sv
uj u
stav, coz souviselo mj. s pozadavkem na
uskladnen tisc
u jeho knih.
O problemech s vystehovanm u
stavu Akademie ved z arealu kasaren vedeli podle

[57] jak zastupci zajemce, tak i zastupci Ministerstva obrany. Presto se v kupn smlouve
z kvetna 1997, kterou podepsal tehdejs namestek ministra obrany Miroslav Kalousek, o
zadnem najemnm vztahu nemluv. Smlouva obsahovala tuto nepravdivou pasaz [57]:
V dobe podpisu teto smlouvy nema jakakoliv tret osoba jakekoliv uzvac pravo na zaklade

n
ajemn nebo obdobne smlouvy.
Navc se Ministerstvo obrany ve smlouve zavazalo, ze armada objekt vyklid do konce
roku 1997 a ze v prpade pr
utah
u vyplat Ministerstvo obrany kupci vysoke penale [58].
Kupce arealu kasaren, tedy v
yse uvedena spolecnost, se po slozen zalohy ve v
ysi tri miliony marek (priblizne 55 milion
u tehdejsch korun) nasledne stava v zar 1997 (tedy jen
nekolik mesc
u po podpisu kupn smlouvy) jeho vlastnkem [58]. Jelikoz se vsak Ministerstvu obrany nedarilo Akademii ved z objektu vystehovat (a k datu 31. 12. 1997 se to
take nepodarilo), napsal namestek M. Kalousek navc mimo zavazek uveden
y ve smlouve
dopis zastupc
um uvedene spolecnosti, ze Ministerstvo obrany se zavazuje vynahradit
spolecnosti veskere skody, ktere j vzniknou v souvislosti s koup arealu [57]. Zastupkyne
teto spolecnosti pri koupi objektu kasaren Hana Dermotova k tomu pozdeji dodala [57]:
Kdyz byl pan Kalousek na te armade, tak prislbil, ze se postar
a o ten nahran prostor pro

Ustav pro ceskou literaturu, armada ho nalezla, protoze to ctil jako sv

uj zavazek. Koneckonc
u po celou tu dobu roku, kdy se pripravovala kupn smlouva, tak vedeli, ze ten najemce
tam je a celkem nic se nestalo. Pan namestek Kalousek si to uvedomoval, proto doslo k
tomu dopisu.
Miroslav Kalousek si komplikac s prodejem arealu byl vedom zcela spravne jakoby presne
vedel, co bude nasledovat: V lednu 1998 odesel z Ministerstva obrany, Akademie ved se z
objektu vystehovala az za dals rok a p
ul a armada predala budovu majitel
um az v cervnu
2000 [58]. Dva a p
ul roku trvajc zpozden oproti termnu uvedenemu ve smlouve melo mt
svoje nasledky: Ministerstvo obrany melo majitel
um vyplatit na penale skoro 800 milion
u
korun [58]. To vsak nebyla jedina suma, kterou mel stat nasledkem Kalouskem podepsane
smlouvy uhradit. Podle [58] totiz nov
y majitel objektu koncem roku 1997 uzavrel smlouvu
o podlu na promene kasaren v obchodn centrum s lichtenstejnskou spolecnost REIT Real
Estate Investnemt. A kv
uli nepredan
ym objekt
um jejich majitel nedokazal tuto smlouvu
dodrzet. Lichtenstejnska spolecnost nasledne podala na majitele arealu zalobu u parzske
arbitraze a ta ji v breznu 2001 prirkla nahradu ve v
ysi bezmala p
ul miliardy korun [58].
O stejnou sumu pak, pochopitelne, majitel kasaren zazaloval Ministerstvo obrany a podle
pravnk
u to bylo dopredu jasne: dojde-li k soudu, bude ministerstvo platit [58]. Situace
Ministerstva obrany byla tak v roce 2001 v d
usledku Miroslavem Kalouskem uzavrene
smlouvy o prodeji arealu kasaren v centru Prahy takova, ze ministerstvo jiz nevlastnilo
24

kasarna a pozemek v hodnote okolo 925 milion

u korun, zato vsak na penale a nahrade
skody melo zaplatit o nejak
ych ctyri sta milion
u korun vce, nez kolik melo utrzit za uveden
y
prodej. Situace tedy velmi pripomna hypotetick
y prklad z u
vodu teto podkapitoly.
Abychom vsak byli korektn, je treba uvest, ze i majitele objektu porusili kupn smlouvu
z roku 1997, kdyz nedodrzeli dohodnut
y splatkov
y kalendar [57], [58]. Majitel mel zaplatit
druhou splatku v kvetnu 2001, coz neucinil, a Ministerstvo obrany v prosinci 2001 vycslilo
penale z prodlen druhe splatky tentokrate ve sv
uj prospech na sedesat tri milion
u

korun [58]. Zatmco tedy hrozilo, ze Ministerstvo obrany bude muset vyplatit majiteli na
penale a nahrade skody kolem 1, 3 miliardy korun, majitel objektu mel ve stejnou dobu
vyplatit Ministerstvu obrany kolem 933 milion
u korun za nedoplacenou cenu objektu a
za penale (priblizne 870 milion
u z p
uvodn ceny plus penale ve v
ysi 63 milion
u korun).
Ministerstvu tedy hrozilo, ze bude muset navc vyplatit majiteli kasaren priblizne 367
milion
u korun.
Nen divu, ze se o prodej kasaren a kupn smlouvu zacala zajmat policie, ktera se
domnvala, ze za zp
usobenou skodu m
uze nekdejs namestek ministerstva M. Kalousek
[58]. Za skodu ctyr set milion
u korun hrozil trest odnet svobody az na 12 let. Nicmene,
Ministerstvo obrany po dlouh
ych pet let tvrdilo, ze mu zadna skoda zp
usobena nebyla [58].
V breznu 2001 si pak policie pozvala signatare smlouvy M. Kalouska k vysvetlen, proc
podepsal nev
yhodnou smlouvu, procez nasledne po dobu temer jednoho roku cekala policie
na v
ysledek jednan mezi ministerstvem a majitelem objektu [58]. V kvetnu 2002 probehla
sch
uzka obou stran, na ktere padla dohoda [58]. Jiz zmnena zastupkyne majitele k tomu
tehdy dodala: Dohodli jsme se. Vsechno je v poradku. [58].

Nen bez zajmavosti, ze tehdejs ministr obrany za CSSD

Jaroslav Tvrdk v roce 2002
potvrdil slova o vzajemne dohode, avsak odmtl sdelit podrobnosti, nebot je u
dajne neznal [58]. Dohodu podle jeho slov vypracoval a jedin
y, kdo k n za Ministerstvo obrany

znal podrobnosti, byl jak

ysi magistr Sijanovsk
y [58]. Obdobne se vyjadril i tehdejs poslanec Miroslav Kalousek: Nic vam nereknu, sdelil medim [58]. Nicmene, casopisu Re
spekt se podarilo zskat navrh dohody z prosince roku 2001, podle nehoz se majitel kasaren
zavazal, ze ministerstvu promine osmisetmilionove pen
ale za pozdne odevzdany objekt a ze

skoro p
ulmiliardove castky, kterou mus zaplatit rme REIT, bude pozadovat jako nahradu
po ministerstvu jen sedesat tri milion
u korun [58]. Poznamenejme, ze onech 63 milion
u
korun predstavovalo penale (stanovene v pr
ubehu roku 2001) za nedodrzen splatkoveho
kalendare, ktere mel majitel uhradit Ministerstvu obrany. Tato castka je pri zohlednen
inace skoro stejna, jako zaloha, kterou majitel objektu zaplatil v roce 1997 Ministerstvu
obrany. Pokud by dohoda byla uzavrena tak, jak ji nasti
nuje clanek Respektu [58], pak by
to znamenalo, ze Ministerstvo obrany prislo o objekt v centru Prahy v cene priblizne 925
milion
u korun, za kter
y vsak ve nale neobdrzelo nic nebo skoro nic. Dokonce i castku,
temer totoznou s obdrzenou zalohou od majitele objektu, muselo ministerstvo vyplatit
zpet. Jedin
ym ziskem pro Ministerstvo obrany tak bylo, ze po nem majitel nepozadoval
zhruba 300 milion
u korun ze zbytku prohrane arbitraze. Jiz zmnena Hana Dermotova na
otazku, proc nepozadovali penze, ktere jim podle vseho nalezely, k tomu pozdeji rekla:
To by bylo sice krasne, ale asi by to znamenalo konec toho projektu. [57]. Poznamenejme,

ze na mste kasaren stoj dnes nakupn centrum Palladium.

25

1.7

Shrnut: Kalousk
uv syst
em rozd
av
an ve
rejn
ych
zak
azek

Nastupem noveho nelidoveckeho ministra obrany Michala Lobkowicze v lednu 1998 skoncil
na Ministerstvu obrany lidoveck
y namestek Miroslav Kalousek, kter
y podal demisi. Nedlouho pote nov
y ministr verejne vyhlasil boj proti korupci na svem ministerstvu a nevahal
vystupovat s razn
ymi prohlasenmi na adresu sv
ych predch
udc
u a jejich podrzen
ych [189]:
Rozhodl jsem se bojovat proti korupci a ten boj dotahnu az do konce, trebaze mi to pred

volbami moc bod

u neprinese. Pracovnci sekce si velmi volne vykladali zakon o verejnych
zak
azk
ach. Z vce nez sedmi set v
yb
erov
ych
rzen se jen dev
et uskutecnilo ve
rejnou
6
obchodn sout
e
z a tem lidem to v
ubec nevad.
Sekc, o ktere ministr Lobkowicz hovoril, byla majetkova sekce Ministerstva obrany a
nov
y ministr nasledne odvolal jejho vrchnho reditele, kter
y patril k nejblizsm spolupracovnk
um namestka Kalouska. Samotn
y M. Kalousek pritom slova noveho ministra odmtal
a argumentoval mj. dodrzovanm zakona a specicnost armadnch zakazek [191]:
adny system nen obrneny
To je naprosty nesmysl. Stavajc system vychaz ze zakona. Z

proti selhan jednotlivce. Mam pocit, ze ministr zneuzil zatcen jednoho konkretnho cloveka
pri prebr
an u
platku k osobnmu a politickemu u
toku. Ministr hovor o statistice devet
ze sedmi set. Na tuto argumentaci neumm pristoupit. Jaky pomer by si tedy pan ministr
predstavoval? 400 ze 700? Myslm si, ze to ani on sam nev. Argumentovat bych umel, kdybychom hovorili o jednotlivych zakazk
ach a ptali se, ve ktere z nich ten ktery u
rednk pochybil, kdyz zvolil jiny zp
usob vyberu rmy nez verejnou obchodn soutez. Pan ministr navc
zapomn
a na urcitou speciku armadnch zakazek. Naprklad na osobn auta jsme nedelali

verejnou obchodn soutez, ale oslovili Skodu

Mlada Boleslav. Stejne tak jsem presvedcen, ze
cest vojaci maj byt obleceni v ceskych uniformach. Kdybychom v tomto prpade vyhlasili

verejnou soutez, mohli by ceske vojaky oblekat naprklad C
nane, kter by zcela jiste nabdli
nizs cenu. Pri odvolan sefa majetkove sekce neslo o zmenu systemu, ale o to, ze ministr
bud ustoupil, nebo sel prmo vstrc nekterym skupinam, ktere vzdy usilovaly o exkluzivn
vztah k armade. Plukovnk Legl je clovek, ktery temto tlak
um vzdy odol
aval. V okamziku,
kdy se jeden z hlavnch exponent
u RDP Group, byvaly general Karel Kuba, stal opet ministrovym poradcem, vedel jsem, ze Legl bude nepohodlny a bude muset odejt. Nen to cista
hra.
K teto argumentaci a jej zdanlive opravnenosti se jeste vratme. Nejprve vsak strucne
e televize se konkretne jednalo o armadn zakazky jenom za rok 1997 v poctu 727, z nichz
Podle Cesk
535 bylo udeleno jednomu zajemci, 183 vce zajemc
um a pouze na 9 zakazek probehla verejna soutez [190].
6

26

popisme cistou hru, jakou ohledne ekonomickeho rozhodovan na Ministerstvu obrany

spoluvytvoril tehdejs ekonomick

y namestek M. Kalousek. Je to system, kter
y od pocatku
devadesat
ych let pretrvava v ceske armade v podstate doposud, a to bez ohledu na to, kdo
prave drz ministerske kormidlo. Hlavn roli v tomto systemu totiz hraj verejnosti zcela
neznam u
rednci ci vojenst hodnostari na nejr
uznejsch postech Ministerstva obrany a
armady, jejichz moc roste prmo u
merne jejich anonymite. Ilustrovat tento fenomen lze na
prostem prkladu: cel
y svet zna jmeno nekdejsho vsemocneho vladce Sovetskeho svazu
Leonida Brezneva. Disponoval kolosaln moc a miliony lid po celem svete znaj jeho
jmeno. Jenom zanedbatelne procento lid vsak zna jmeno alespo
n jednoho jeho poradce
ci namestka. To vsak neznamena, ze poradce Leonida Brezneva disponoval mens moc,
nez samotn
y Breznev. Naopak prave poradce mu totiz radil, doporucoval...
Prava podstata systemu, vytvoreneho za doby namestkovan Miroslava Kalouska,

spocva na dvou pilrch. Prvnm pilrem je prenesen pravn odpovednosti z ministra a

ze sebe sama na sve podrzene. Druh
ym pilrem je zamezen tomu, aby armada mohla
porizovat vojenskou techniku prmo od v
yrobce a byla nucena vyuzt sluzeb prostrednk
u
7
(toto se t
yka i odprodeje vojenske techniky konecn
ym zakaznk
um) . Prvn pilr zajist
jednak svoji vlastn trestn nepostizitelnost a take dobre vztahy s ministrem, jenz bude
take trestne nepostiziteln
y. A druh
y pilr zajist kolosaln moc ve vztahu k prostrednk
um.
Oboj se M. Kalouskovi podarilo realizovat. Za doby, kdy byl ekonomick
ym namestkem na
Ministerstvu obrany, se na postu ministra vystrdali tri ministri. A prostrednkem, kter
y
casto realizoval velke armadn zakazky, byl jeho prtel Richard Hava. Podle vlastnho Kalouskova vyjadren se zacali znat az od roku 1994, tedy rok pote, co se stal namestkem na
Ministerstvu obrany [59]. V roce 1993 dokonce nechal Havovu spolecnost Zenit proverit
polic, nebot obdrzel informace o u
dajnem nekalem jednan rmy v jakesi armadn zakazce
[40]. M. Kalousek udalost, jez predchazela jejich pratelstv, pozdeji okomentoval slovy [40]:
jsem po nich jako slepice po usu, ale nakonec se ukazalo, ze je vse v por
Sel
adku.

Samotne pravomoci, vyvazan se z pravn odpovednosti a naopak shromazden kolosalnch rozhodovacch pravomoc do rukou namestka Kalouska popisuje prehledne clanek
z roku 1996, kter
y ctenari d
urazne doporucejeme a jehoz text zde uvadme [200]. Krome
jineho je v nem totiz uveden d
uvod, proc M. Kalousek nebyl polici nikdy obvinen (cmz
on sam opakovane nejen v 90. letech sv
ym kritik
um zavral u
sta) v souvislosti se vsemi

podezrenmi ohledne armadnch zakazek, kter

ych se na konci 90. let vyrojilo velke mnozstv
a z nichz radu resila nejen policie [200]:
adnou pr
Z
avn odpov
ednost za rozhodov
an o armadnch zakazk
ach nenese ekono
micky namestek ministra obrany Miroslav Kalousek. Nen totiz vnitroresortn normou urcen
za jejich ,zadavatele. P
resto z pozice namestka a sefa Rady pro planov
an a rzen zdroj
u
7

Zakon z roku 1994 nardil armade porizovat vojenskou techniku pouze pres soukrome prostrednky
[207]. V roce 2010 rekl tehdejs predseda ODS Petr Necas, kter
y se nasledne stane predsedou nove vlady,
na dotaz, zda tento zakon zrus, doslova: Ten z
akon nen v por
adku a vyzaduje legislativn zmenu. [207].

27

rozhoduje
ci spolurozhoduje o tom, co, kdy, od koho a za kolik resort obrany nakoup.
Z
arove
n m
a jako vedouc ekonomickeho u
seku ministerstva obrany k dispozici ve
sker
e

informace o pr
ub
ehu jednotliv
ych tendr
u. Vyplyv
a to z informac, ktere dnes CTA
sdelil reditel Odboru spravy majetku ministerstva obrany plk. Miroslav Legl. Ministr obrany,

uvedl pro CTA

M. Legl, urcil na zaklade vnitroresortn normy nekolik fyzickych osob Kalouskovi podrzenych u
rednk
u z Hlavnho u
radu nakupu materialu a sluzeb za tzv. ,zadavatele verejnych obchodnch soutez. Jen oni nesou pr
avn odpov
ednost za tendry
a mohou b
yt potrest
ani za p
rpadn
e poru
sen pr
ava. Ministerstva jako celku
se tato odpov
ednost v
ubec net
yk
a. Zakon o zadav
an verejnych zakazek z roku 1994
pritom umozn
uje, aby ,zadavatelem bylo prmo ministerstvo jako instituce. V tom prpade
by odpovednost nesl ministr. Ekonomicky namestek Kalousek je predsedou tzv. ,Rady pro
pl
anov
an a rzen zdroj
u, ktera jako poradn org
an ministra obrany doporucuje ci zamta
desetilety akvizicn plan resortu. Ten zpracov
av
a ekonomicky u
sek ministerstva pod vedenm M. Kalouska. Ve ctrnacticlenne Rade jsou zastoupeni d
ustojnci Generalnho stabu
a ministerst u
Arm
ady CR
rednci. Jej p
redseda Kalousek v n m
a v p
rpad
e
spor
u rozhodujc hlas. Pokud ministr akvizicn plan potvrd, zacne na jeho pr
ubezne
aktualizaci pracovat Odbor spravy majetku (OSM) ministerstva obrany. Takto stanoveny
n
avrh rozpoctu resortu pote ministr predloz vlade a parlamentu ke schvalen. S pridelenymi
prostredky hospodar na ministerstvu OSM, ktery zadav
a Hlavnmu u
radu nakupu materialu

a sluzeb (HUNMS)
co nakoupit a za kolik. Nekolik u
rednk
u Hlavnho u
radu bylo ministrem urceno za ,zadavatele tendr
u. Tito zadavatele jmenuj cleny hodnotitelske komise,
kter
a posuzuje nabdky rem a urcuje vteze tendru. Nasledne take s vteznou spolecnost

podepisuj smlouvu. OSM a HUNMS

ctvrtletne v prpade potz informuje M. Kalouska o pr
ub
ehu tendr
u. Dalsm kontrolnm org
anem je inspekce ministra. Ta vsak v
roce 1995 proverila jen pet tendr
u z celkoveho poctu 532. Popsan
a kumulace pravo
moc, kterou m
a v Cesk
e republice ekonomick
y n
am
estek ministra obrany, je
v
clensk
ych st
atech NATO nemysliteln
a. Naprklad resort obrany Spojenych stat
u
americkych ma na hospodaren s pridelenymi penezi, prov
aden akvizic a na pr
ubeznou
kontrolu t
ri rozdln
e a navz
ajem nez
avisl
e u

rady.
ar, kter
Cten
y si precetl prave uvedene radky, mus chte nechte smeknout pred ranovanost a dokonalost tohoto systemu. Ale tato dokonalost musela mt nejak
y d
uvod

vybrusovat diamant ma smysl pouze tehdy, kdyz svemu majiteli prinese tucn
y prot.
Jenom stez si lze predstavit, ze tento system byl vybudovan ciste v zajmu konan dobra

ve vztahu k armadnmu rozpoctu a armadnm zakazkam. Kazd

y ministr a u
rednk by byl
rad podepsan pod skutecne v
yhodn
ymi smlouvami, nebot je to v
ysledek jejich prace podobne, jako je v
ysledek operace v
ysledkem prace chirurga. Zbavit se pravn odpovednosti
a soucasne o vsem rozhodovat naopak svad k u
plne jinemu jednan...
O nekter
ych dalsch aspektech teto koncepce a jejch d
usledcch se zmi
nuje kratce clanek
z roku 1998 [187]:

Podle informac TYDNE

mel navc Kalousek vlastn inspekcn tym k prosetrov
an pr
ubehu

jednotlivych vyberovych rzen.

28

Zatm se vsechny korupcn afery odhalene na ministerstvu obrany zastavily u potrest

an ci
vysetrov
an radovych zamestnanc
u ekonomicke sekce. Nekter z podezrelych vojak
u clen
u
hodnotitelskych komis odesli vzapet po pridelen zakazky z obrany a dostali zamestnan
u vtezne rmy. To se podle informac byvaleho reditele inspekce ministra obrany Zde
nka
Ruska stalo i v prpade tendru na centr
alnho dodavatele potravin (...).
Kalousek ale nestal vzdy jen v pozad. Proslavil se i svou otevrenou podporou zajm
u soukromych zbrojnch rem Zenit a Omnipol. Ihned po svem nastupu do funkce zrusil ministerskou organizaci X-Trade, ktera za resort nakupovala novou techniku a odprod
avala starou.
Roli X-Trade prevzala z velke casti spolecnost Zenit, kterou ovladal Kalousk
uv znamy Richard H
ava (syn predlistopadoveho sefa Omnipolu).
V clanku je navc popisovana vzajemna propojenost dalsch d
ulezit
ych osob z tehdejsho
Ministerstva obrany, z nehoz plyne kolosaln moc tehdejsho namestka M. Kalouska [187]:

Zajmy KDU-CSL
nehajil na obrane pouze Kalousek. O totez se snazil i nekdejs vrchn

reditel kabinetu ministra Ales Dolezal. Ten se proslavil sponzorskym darem ve vysi 200

tisc korun do kasy KDU-CSL.

Do jeho ,podrzenosti spadalo vce nez tisc lid (naprklad
i ministrova sekretarka), zatmco jeho sef Holan
nikdy prmo ,nevelel vce nez deseti lidem. Dolezal dostal vypoved vzapet po nastupu Lobkowicze. I dve nejd
ulezitejs sekce
nyn p
usobc pod nazvy majetkova a nancn ovladali lide loaj
aln lidovecke lozoi
ef prvn z uvedenych sekc Miroslav Legl ned
hospodaren. S
avno potvrdil, ze Kalousek je jeho osobn prtel. ,Za dobu naseho u
cinkov
an na ministerstvu obrany vzniklo nase
pr
atelstv, za ktere se nestydm. Schazme se r
uzne, jsme kamaradi, ale to neznamena, ze
bychom kuli nejake pikle.
Pokud by si ctenar prosel tisk z doby kolem roku 1996, zjistil by, ze tehdejs ministri
obrany a obzvlaste take jejich stale stejn
y ekonomick
y namestek M. Kalousek byli
opakovane obvi
novani z korupce, nepr
uhledneho hospodaren ci porusovan zakon
u, a to v
souvislosti nejen s v
yse uveden
ymi kauzami, ale i v souvislosti s radou dalsch armadnch
cili predevsm politict
zakazek (napr. jiz zmnene centraln zasobovan potravinami). Uto
konkurenti lidoveck
ych ministr
u obrany (a tm i lidoveckeho namestka M. Kalouska).
V
yroky pritom byly pomerne ostre. Tak napr. tehdejs clen branneho a bezpecnostnho
v
yboru poslanecke snemovny za ODS Jan Kramek na pocatku roku 1996 prohlasil [194]:
Veden ministerstva si plete tento resort s u
verovou bankou, ktera poskytuje nenavratne

u
very.
Na tato slova reagoval tehdejs ministr obrany prohlasenm, ze ho takove narcen uraz
[194] a jeho namestek M. Kalousek jeste razneji [195]:
Jsem v soku, jak si to v
ubec m
uze poslanec myslet. A pokud si to m
uze myslet, tak jedine

29

tehdy, kdyz pro to ma d

ukazy. Tak at je pan poslanec poloz na st
ul.
Avsak Jan Kramek nebyl jedin
y, kdo neco takoveho vyslovil nahlas. Tehdejs v
ykonn
y
mstopredseda ODS Libor Novak vyslovil opet pocatkem roku 1996 nesouhlas s tm, ze na
Ministerstvu obrany stejn lide rozdeluj nance, hospodar s nimi a sami sebe i kontroluj,
pricemz tyto pravomoci podle nej byly soustredeny v rukou prave namestka M. Kalouska.
Novak k tomu tehdy dodal prmo [196]:
O zakazk
ach ve vysi destek miliard korun rozhoduje u
zk
a skupinka lid, coz vyvolav
a spe
kulace o korupci.
Rozhorceni byli i ministri tehdejs vlady Vaclava Klause. Citujme z clanku opet z pocatku
roku 1996 [194]:
Ministri Klausova kabinetu jsou rozhorceni tm, ze jiz nemohou ovlivnit strategicke pro
jekty modernizace vojenske techniky, ackoliv s nimi ne vzdy souhlas. Patnact nejvyznamnejsch kontrakt
u uz totiz armada zadala. Zdroj z vladnch kruh
u, ktery byl minuly tyden
prtomen jednan ministr
u s vedenm resortu obrany, uvedl, ze arm
ada sama rozhodla
o zakazk
ach v hodnote vyss nez 45 miliard korun, coz je asi p
etaosmdes
at procent

vsech investic, s nimiz se poctalo na modernizaci do roku 2005. Clenov

e Klausova kabinetu, kter se loni v rjnu dohodli, ze d
ulezite projekty bude projedn
avat nejmene porada
vybranych ministr
u, byli tmto zjistenm podle vladnch zdroj
u znacne rozcarov
ani.
Mimoto, tehdejs lidoveck
y ministr obrany Vilem Holan
vyloucil z prace na strategick
ych
dokumentech sveho prvnho namestka, kter
ym byl clen ODS Petr Ne
cas8 [197]. Vyloucit z prac na nejd
ulezitejsch dokumentech na ministerstvu sveho prvnho namestka
lze vysvetlit pouze dvema d
uvody: bud chtel lidoveck
y ministr obrany a jeho lidoveck
y
namestek M. Kalousek pred nelidoveck
ym prvnm namestkem P. Necasem neco skr
yt, nebo
ministr nepovazoval sveho prvnho namestka za kompetentnho. V druhem prpade vsak
mel ministr neprodlene jednat a namestka odvolat, nebot nekompetentn namestek na Ministerstvu obrany je ohrozenm bezpecnosti statu. To vsak ministr Holan
az do konce sveho
ministrovan neudelal...
O prave uveden
ych pochybnostech stran fungovan Ministerstva obrany se pritom ctenar
mohl docst z doboveho tisku behem jedineho mesce roku 1996. Z podobn
ych vyjadren by
bylo mozne sestavit nekolik kapitol, pricemz vse se stup
novalo a gradovalo kolem roku 1998
v souladu s tm, jak se na verejnost dostavaly dals a dals informace o armadnch zakazkach.
Na nejr
uznejs pochyben Ministerstva obrany upozor
noval cas od casu i Nejvyss kont rad
roln u
rad ci tehdejs Ministerstvo pro hospodarskou soutez [199] (i jeho nastupce U
pro ochranu hospodarske souteze), avsak M. Kalousek zavery techto instituc zlehcoval
[201]. Neopatrne se nicmene v teto souvislosti vyjadril jeho stranick
y kolega a b
yval
y jeho
8

Prvnm namestkem ministra obrany byl Petr Necas jmenovan v zar 1995 a byl jm do cervence 1996
[198].

30

nadrzen
y na Ministerstvu obrany exministr obrany Antonn Baudys, kter
y uvedl ve chvli,
kdy byl ze sveho postu odvolavan, jako jeden z d
uvod
u skutecnost, ze sve strane neumoznil
protovat z armadnch obchod
u [165]. Pozdeji na natlak predsedy Luxe sva slova sice dementoval, Lidove noviny, ktere jeho sporn
y v
yrok otiskly, vsak (i pres v
yslovn
y slib) nikdy
nezazaloval o opravu [165].
Byt system, zaveden
y M. Kalouskem na pocatku 90. let, doznal formalne nekter
ych
zmen, prostred z neho vytvorene z
ustava v podstate nezmeneno. A podstata samotneho
systemu take. System je samonosn
y. V roce 2001 nechal dals ministr obrany Vladimr
Vetch
y proverit sest tisc zakazek a zjistil, ze se oproti let
um minul
ym mnoho nezmenilo:
zakazky dale dostavaly hlavne favorizovane spolecnosti bez jakehokoli v
yberu [188]. O dals
ctyri roky pozdeji udelal dals v
yzkum tentokrate pro nevladn organizaci Transparency
International ekonom Jan Pavel a opet se stejn
ym v
ysledkem: devadesat procent zakazek
bylo zadavano bez souteze [188]. V clanku z roku 2007 se k tomu konstatuje [188]:
Od roku 1998 se pritom na postu ministra obrany vystrdalo sedm politik
u, msto nacelnka

gener
alnho stabu za tu dobu obsadili postupne ctyri generalove, bylo vypracov
ano nekolik
strategickych studi a rozvojovych plan
u vyzbrojen armady. Ale v okate podezrelem byznysu, ktery zajistuje fungovan vojsk, se nic nezmenilo.
Poznamenejme, ze se nic nezmenilo ani po roce 2007, jak o tom bude podrobneji pojednano
v podkapitole 2.2 a 3.3. Zajmave svedectv ke zverej
novan cseln
ych u
daj
u a k objemu
schvalen
ych zakazek ze strany Ministerstva obrany poskytuje nasledujc cast z jiz citovaneho clanku [188]:
Behem tr Pavlem proverovanych let schvalilo ministerstvo obrany obchody za sto pa
des
at miliard korun. Zda se to neuveritelne: rocn rozpocet ministerstva je zhruba pades
atimiliardovy, takze by rezort musel vynalozit vsechny sve penze jenom na zakazky. ,To
je nesmysl, tolik penez jsme do toho nemohli dat, rk
a take plukovnk Alojz M
ucka, ktery
m
a na starosti publikaci csel o armadnch obchodech a odkazuje na armadn internetove
str
anky, kde je pry ,vse podrobne serazeno. Problem je, ze nen. Ale plukovnk M
ucka se
neda zviklat: ,Je to tam, tvrd a soucasne odmt
a rct pozadovan
a csla sam. Vse uvad na
pravou mru az ekonom Pavel: ,Ty u
daje tam byly do konce roku 2005, mam je stazene na
poctaci. Pak je najednou dali pryc. Informace o penezch vynalozenych na zakazky zmizely
z internetovych stranek kratce potom, co Pavel zverejnil svou analyzu. A ta prokazuje, ze
ministerstvo zakazky za sto padesat miliard skutecne schvalilo rada z nich se bude splacet
z rozpoctu v budoucch letech, proto ten nesoulad s ministerskym rozpoctem. Opakovany
telefon
at plukovnku M
uckovi prinas ale zase odpoved, ze tam ta csla jsou.
K podobn
ym zaver
um pritom dosel i dals ekonom a v roce 2007 zamestnanec auditorske
a poradenske spolecnosti Deloitte & Touche Alexandr Dyba [188]:
I on vyuzil trlete internetove otevrenosti ministerstva obrany a proveril armadn zakazky

za stejne roky jako Pavel a stejne jako on se domluvil s Transparency International na

31

zverejnen. ,Armada se v neuveritelne obrovskem mertku vyhyb

a zakonu o verejnych zakazk
ach. Naprklad v roce 2004 zadala zakazky otevrenou verejnou soutez pouze v sesti procentech prpad
u, pse Dyba ve svem dokumentu.
A nyn se dostavame na drve uvedenou argumentaci Miroslava Kalouska, kterou se snazil
obhajit nevypisovan otevren
ych verejn
ych soutez pro armadn zakazky. Vedle techto Kalouskem uveden
ych argument
u pritom i dals zainteresovane osoby (predevsm politici)
pouzvaj stale dokola i dals munici v obhajen sveho postoje na verejnosti: Nekdy pr
y
jde o zasadn vojenskou potrebu, jejz verejne zadan by mohlo poskodit bezpecnost zeme,
jindy je pr
y zakazku nutne zadat urcite spolecnosti, protoze by verejna soutez zakazku
zdrzela. Jindy se oslov jen tri rmy, protoze pr
y jine na trhu nejsou a v
yberove rzen je
zbytecne. Jine zd
uvodnen zn, ze pr
ubeh verejn
ych rzen je casto napadan ne
uspesn
ymi

uchazeci a souteze pak nelze v termnu uzavrt [188]. Dabel se vsak jak znamo skr
yva
v detailu a podrobnejs rozbor odhaluje, ze tyto argumenty nemohou b
yt pravdive. A to z
prosteho rozboru schvalen
ych zakazek, jak odhalil zmnen
y ekonom A. Dyba [188]:
Tuto logiku vyber metod zadavan zakazek prost
e nem
a. Naprklad v roce 2004 naslo

sveho vykonavatele klasickou verejnou soutez pouze devet zakazek; proc zrovna techto
devet, a ne stovky dalsch podobnych nen mozne z uverejnenych informac zjistit. Takze
ve
rejn
a sout
e
z byla vypsana na nakup koksu, vodojemu
c
aslavsk
eho leti
st
e
ci
t
reba leteck
eho petroleje, zatmco na vystavbu kanalizace, n
akup radiostanic nebo
st
rh
an tr
avnku zvolilo ministerstvo stejn
y re
zim zad
an zak
azky jako p
ri
n
akupu gripen
u. ,Z analyzy vyplyv
a, ze vytvorene korupcn prostred je pro spoustu rem
barierou pro vstup do odvetv. Nen d
ulezite, zda mate nejleps resen nebo nabzte nejleps
cenu. Pokud nejste zadobre nejlepe se vsemi sestn
acti akvizicnmi pracovisti armady, ktera
zad
avaj obchody, nebudete ohledne pripravovaneho statnho nakupu v
ubec osloveni, a pokud probehne soutez, dozvte se o n az ex post, pse v analyze Dyba. K podobnym zaver
um
dosel i Jan Pavel. ,Devadesat procent zakazek je reseno prmym zadanm jednomu uchazeci.
System je tak velmi netransparentn a nen otevren ani ceskym, ani zahranicnm konkurent
um. V rade prpad
u nelze identikovat ani naznak objektivnch d
uvod
u pro uzavren
smlouvy, pse ve zprave o zakazkach.
To, ze uvedena slova o korupcnm prostred v ceske armade ctenar m
uze brat vazne,
dosvedcuj nejen rozbory v podstate zapalen
ych nadsenc
u ci aktivist
u, ale i slova vo
jensk
ych zpravodajc
u. Citujme opet clanek [188] z roku 2007:
V roce 2003 poveril tehdy novy ministr obrany Miroslav Kostelka cerstveho sefa Vo
jenskeho zpravodajstv Krejcka, aby jeho sluzba proverila, co stoj za stovkami podezrelych
arm
adnch zakazek tykajcch se stavebnch prac v kasarn
ach a dalsch objektech. Krejckova sluzba narazila na podivne obchody vojenskych ubytovacch a stavebnch sprav. Pod
arm
adou je jich celkem pet. Jeden z blzkych Krejckovych podrzenych tvrd, ze razie,
kterou policie provedla letos koncem brezna v kancel
arch u
rednk
u ministerstva obrany,
hlavne zamestnanc
u zmi
novanych sprav, je vysledkem nekolikalete prace vojenskych zpra32

vodajc
u. Podle nej doslo pri rekonstrukci kasaren nebo jejich prodeji ci prevodu na mesta k
podvod
um snad a
z za t
ri miliardy korun. Pri jedne domovn prohldce bylo nalezeno
falesne losovac zarzen postavene na systemu zmagnetizovanych karet, ktere u
rednci
rozdali svym favorizovanym rmam. A pak uz bylo jednoduche ,ferove losovat vteze. ,Pri
p
atr
an po okolnostech podvod
u nam zacal p
red o
cima vyr
ustat neuveritelny propletenec
d
ustojnk
u arm
ady, u

rednk
u, majitel
u rem, jejich zam
estnanc
u, kter odesli
predtm z armady, rka jeden z vojenskych zpravodajc
u. Propletenec, ktery se pry zdaleka
net
ykal jen lid z Vojensk
ych ubytovacch a stavebnch spr
av. Propleteny kolotoc
jmen potvrzuje i jiny zdroj, byvaly vyznamny prslusnk Vojenskeho zpravodajstv. ,To byste
se zblaznili, neco v tom najt, rka. ,O penze bojovalo n
ekolik skupin d
ustojnk
u
a u

rednk
u, ti se vzajemne pomlouvali, udavali, vyhazovali. Syst
em vznikl vlastn
e u
z
za
c
atkem devades
at
ych let, to byla nejd
ulezitejs doba, kdo se tehdy chytil mezi
t
emi, kdo rozhoduj, a mezi t
emi, kdo zak
azky dost
avaj, u
z asi nebude nikdy
vyhozen z kola. Ti lide se znaj a kryj, vsimnete si, jak vzdy v medich neco naznac

a nedoreknou treba Stefec.

Ale nikdy nic nedopoved. Kdyby dopovedeli, mohlo by dojt i
na ne.
Poznamenejme, ze v lednu 2007 se ministryn obrany stala tehdejs mstopredsedkyne

KDU-CSL
Vlasta Parkanova. V te dobe je Miroslav Kalousek stale jeste clenem KDU-CSL.
Ba co vc, ve stejne vlade, v jake useda Vlasta Parkanova, useda na pozici ministra nanc
take Miroslav Kalousek. Predsedou teto vlady je Mirek Topolanek. O Vlastu Parkanovou
se mnohem pozdeji bude M. Kalousek bt jako lev, a to v souvislosti s jejm vydanm

k trestnmu sthan ohledne nakupu transportnch letoun

u CASA (vizte podkapitolu 3.3).
A prvnm namestkem ministryne Vlasty Parkanove bude Martin Bartak, ktereho bude
pozdeji policie trestne sthat v souvislosti s nakupem nakladnch voz
u Tatra pro ceskou
armadu (o Martinu Bartakovi je vce pojednano v podkapitole 3.3). A Mirek Topolanek
pozdeji bude chodit na policii vypovdat v souvislosti s obvinenm jeho prtele a prave
ruky lobbisty Marka Dalka. Ten si mel rct o u
platek ve v
ysi skoro 500 milion
u korun
pri nakupu obrnen
ych transporter
u Pandur pro ceskou armadu [192]. Bud jak bud, nova
ministryne obrany kratce po svem jmenovan prohlasila na adresu zmneneho tehdejsho
sefa Vojenskeho zpravodajstv Miroslava Krejcka, ze nema jej d
uveru a zadala po vlade,
9
aby byl odvolan [188], [193]. V citovanem clanku z roku 2007 se k tomu uvad [188]:
Krejck a jeho podrzen neprej si byt pochopitelne jmenovani jsou presvedceni, ze

za sefovym odvolanm stoj operace vojenske tajne sluzby, ktere proverovaly, jak u
rednci
zad
avaj zakazky, proc nevyhlasuj souteze a proc armada uzavr
a deseti- i dvacetilete
smlouvy s rmami na dodavku materialu nebo sluzby, kdyz jejich efektivita je zpochybniteln
a. To se pry u
rednk
um nelbilo.
A jak
ysi vojensk
y zpravodajec k tomu dodava [188]:
9

Ten nasledne na sv
uj post v kvetnu 2007 rezignoval [193].

33

Nema to cenu, kdyz mne vyhazuj sefa, kteremu verm a o nemz jsem presvedcen, ze jako

prvn do tech spinavych kseft

u aspo
n trochu rznul, nemam tu co delat.
V teto souvislosti a v souvislosti s tm, ze protikorupcn policie vysetrovala v roce 2007
nekolik velk
ych prpad
u uplacen v resortu obrany, ministryne Parkanova odmtala, ze
Krejckovo odvolan souvis s jeho tvrzenou snahou setrit korupci pri armadnch zakazkach,
a v breznu 2007 prohlasila [193]:
Ja si preji, aby se tady pomery na Ministerstvu obrany a v armade jako takove v tomto

smeru radikalne zmenily.

Poznamenejme, ze se pomery na Ministerstvu obrany skutecne radikalne zmenily zatmco
zadn
y z jejch predch
udc
u a prvnch namestk
u nebyl polici trestne sthan a obvinen, Vlaste
Parkanove a jejmu prvnmu namestku Martinu Bartakovi se to podarilo... Zatmco o Vlastu
Parkanovou se bude pozdeji M. Kalousek jak jiz zmneno bt jako lev, Martina Bartaka

pozdeji ministr nanc M. Kalousek zamestna na svem ministerstvu coby sveho namestka
a ponecha si jej tam nejak
y cas, kdy je jiz M. Bartak polici vysetrovan [184]. Starost o
druhe je dobr
ym znakem krestanskodemokratickeho politika, kter
ym kdysi M. Kalousek
byl...

34

Kapitola 2
P
resah do nov
eho tiscilet a jeho
p
relom
2.1

Kauza Diag Human

e republice,
Az se jednou budou historici seriozne zab
yvat polistopadov
ym v
yvojem v Cesk
nepochybne jejich zajem vzbud statn kauza, ktera se tahne jiz pres dvacet let a v nz

e republice v soucasnosti hroz

Cesk
, ze bude muset zaplatit soukrome spolecnosti kolem 13
miliard korun. Jenom na u
rocch se tato castka denne zvysuje o priblizne 1, 3 miliony korun.
Budouc historici stez uver, ze prcinou tohoto sporu s jejich nancnmi nasledky mohlo
b
yt v podstate nekolik vet jednoho kratkeho dopisu, kter
y na pocatku 90. let podepsal
tehdejs ministr zdravotnictv a jehoz adresatem byl obchodn partner spolecnosti, ktera
nasledne zazaluje stat o nancn odskodnen.
ava ceskoslovensk
Hlavn postavou teto kauzy je Josef St
y emigrant, obchodnk se
vsm mozn
ym a od pocatku 80. let znam
y Miroslava Kalouska (a posleze i jeho soused
pres reku v jihoceske Bechyni) [69]. Podle rozhodnut trclenneho arbitraznho tribunalu z
roku 2008 mel stat zaplatit soukrome spolecnosti celkem necel
ych devet miliard za to, ze j
mel znemoznit mozn
y ale nikoli jist
y obchod s krevn plazmou cesk
ych obcan
u a take
za poskozen dobreho jmena u sv
ych obchodnch partner
u. Tato castka se denne zvysuje
o u
roky a v soucasnosti se pohybuje kolem 13 miliard. Poskozena je spolecnost DIAG
HUMAN SE se sdlem v Lichtenstejnskem knzectv, jejmz majitelem dlouha leta byl (a
ava. Cela kauza symbolizuje od roku 1992 dodnes ukazku
patrne stale je) prave Josef St
naivity pocatku devadesat
ych let, nedostatku zkusenost, nekompetentnosti, zbabelosti,
konkurencnho boje, korupce, kolosalnch podvod
u a lstivosti. Je jako snehova koule, ktera
postupne na sebe nabaluje nejen cist
y snh, ale posleze i travu, bahno a spnu s exkrementy.
Kauza sama o sobe ve skutecnosti predstavuje nekolik podkauz a vedlejsch nasledn
ych
kauz, ktere se na p
uvodn prcinu sporu behem dvaceti let nabalily. O kauze Diag Human

vysly stovky clank

u a byly vydany dve knihy jedna se u
porne snaz obhajit a ocistit na
avy s jeho tvrzen
nejr
uznejs zkusenosti bohatou osobu Josefa St
ymi dobr
ymi u
mysly a s
dobr
ym obchodnm modelem a haz tuny spny na druhou stranu, tedy na zastupce statu.

35

Druha, novejs kniha, reaguje na tu prvn v opacnem gardu. Pokud jsme byli schopni z
pramen
u zjistit, skutecnost je jina: tuny spny jsou na obou stranach a napr. o zajmy statu
zacaste slo jenom naoko. Relativne strucn
y avsak faktograck
y popis nejd
ulezitejsch bod
u
cele kauzy a v
yvoje jej hlavn linie je uveden v prloze 2. Pro ctenare, kter
y si chce ucinit
podlozen
y nazor na roli Miroslava Kalouska v teto kauze a na opravnenost jeho krok
u,
ktere v pozad behu kauzy cas od casu cinil, je ramcove pochopen popisovan
ych detail
u
podstatne. Popis uveden
y v prloze 2 ma take za cl nabdnout jin
y nez cernobl
y pohled

na aktery teto kauzy.

Strucn
y popis cele kauzy by mohl b
yt nasledujc. V breznu roku 1992 tehdejs ministr
zdravotnictv MUDr. Martin Bojar, CSc., podepsal dopis danske spolecnosti Novo Nordisk, v nemz jejmu viceprezidentovi nasti
nuje d
uvody, proc jeho spolecnost neuspela v
konkurzu na spolupraci pri zpracovan ceske krevn plazmy [70]. V dopise zmi
nuje pochybnosti ohledne solidnosti jeho obchodnho partnera spolecnosti Conneco, a. s. (ta je pozdeji
ava. Ministr Bojar
prejmenovana na DIAG HUMAN a. s. [89]), za kterou stoj prave Josef St
nedlouho pote vystoupil na tiskove konferenci, na ktere se opet nelichotive vyjadril na adresu spolecnosti Conneco [86]. Nasledkem toho pravn zastupce teto spolecnosti podava
dne 10. 6. 1992 na ministra Bojara zalobu, ve ktere se domaha ochrany dobre povesti a
zada po ministrovi verejnou omluvu za jeho v
yroky [86]. V zalobe je pozadovana omluva
za v
yroky, ktere Martin Bojar pronesl na adresu spolecnosti Conneco, avsak ktere nejsou
obsazeny v dopisu, jenz byl adresovan zastupc
um spolecnosti Novo Nordisk (a kter
y se
o ctyri roky pozdeji stane hlavnm d
uvodem pro podan zaloby na stat s vy
ustenm v
mnohamiliardovou arbitraz). Mimoradne zavazna je pak posledn veta zaloby: Martin

Bojar je povinen zaplatit navrhovateli n

aklady tohoto sporu. [86]. Spolecnost
Conneco vyhodnotila zavaznost poskozen sveho jmena v d
usledku v
yrok
u Martina Bojara
(vcetne v
yrok
u obsazen
ych v predmetnem dopise zastupc
um spolecnosti Novo Nordisk) a
nasledkem toho pozaduje po Martinu Bojarovi pouze ve
rejnou omluvu a zaplacen
n
aklad
u spojen
ych s uvedenou
zalobou, tedy pozaduje zaplacen v podstate zanedbateln
ych naklad
u soudnho rzen. Pochopitelne, ve sporech tohoto druhu b
yva takova
neskodna zaloba pouze prvnm stupnem a po prpadnem vtezstv soudnho sporu, po

kterem se zalovan
y subjekt skutecne verejne omluv, nasleduje jiz ostra zaloba, ve ktere

je po nestastnkovi pozadovano tucne odskodnen za zp

usobenou a jiz verejne priznanou
u
jmu. K tomuto scenari vsak nedoslo, nebot jeste predtm, nez soud otevrel jednan
ve veci same, vzala spolecnost Conneco zpet sv
uj navrh na zahajen rzen s Martinem
Bojarem v celem rozsahu, cehoz nasledkem soud rzen zastavil [87]. D
uvodem byl dopis Martina Bojara rediteli spolecnosti Diag Human, A.G. (sv
ycarska materska spolecnost
avovi z cervna 1993, ve kterem Bojar pse,
ceske spolecnosti DIAG HUMAN a. s.) Josefu St
ze dosel k zaveru, ze rma DIAG HUMAN jednala v letech 1991 a 1992 bona de a ze

nechtel v zadnem prpade poskodit dobre jmeno rmy DIAG HUMAN nebo rmy NOVO

e
NORDISK, kdyz se jednalo o prevenci nepovoleneho obchodov
an s krevn plasmou v Cesk
republice. [88]. Na tomto mste je treba zd
uraznit, ze pse-li Martin Bojar o spolecnosti
Diag Human, ma na mysli sv
ycarskou spolecnost Diag Human, A.G. A pak, v dopise se

Martin Bojar nikterak neomlouva spolecnosti Conneco a z jeho radk

u nijak neplyne, ze by
spolecnost Conneco nejednala v minulosti nespravne ci proti tehdy platn
ym predpis
um.
36

Pote se dva roky v teto kauze nic podstatneho nedelo. V rjnu 1995 se ministrem zdravotnictv stava Jan Strask
y, kter
y strda Ludka Rubase. Ministr Rubas jeste v zar 1995
obdrz dopis od noveho pravnho zastupce sv
ycarske materske spolecnosti Diag Human,
A.G., a jejch evropsk
ych podrzen
ych spolecnost vcetne spolecnosti Diag Human a. s. (neboli b
yvale spolecnosti Conneco a. s.) JUDr. Jirho Orsuly. V dopise Orsula vycsluje skodu
zp
usobenou cele teto skupine postupem ministerstva z roku 1992 na necel
ych 500 milion
u
korun a navrhuje smr za necel
ych 200 milion
u (tato castka mela predstavovat skodu, ktera
byla zp
usobena prave spolecnosti Diag Human a. s.) [100]. Pokusy ze strany spolecnosti
Diag Human a. s. o dosazen mimosoudnho vyrovnan s Ministerstvem zdravotnictv byly
podle [90] cineny opetovne zejmena v obdob zar 1995 az u
nor 1996, a to predevsm formou
dopis
u, ktere zaslal Jir Orsula Ministerstvu zdravotnictv. O mimosoudn narovnan vsak
nov
y ministr Strask
y nejev zajem [90]. Dne 14. 2. 1996 pse pravn zastupce spolecnosti
Diag Human a. s. dopis ministru Straskemu, ve kterem jej varuje [91]:
(MZ) a mym mandantem rozhodli rozhodci (zak.
Bod 2. Pristupte na to, aby spor mezi CR

216/1994 Sb.). Tmto postupem bude jasno behem nekolika tydn

u, zatmco u bezneho soudu
az za nekolik let. Najmenujte si mezi rozhodce koho chcete. M
uj mandant Vam predloz
jmena nejuznavanejsch ceskych specialist
u na tuto oblast a i za sebe najmenuje jen ty rozhodce, ktere si bude MZ prat. Jejich rozhodnut se m
uj mandant podrd a v prpade sveho
ne
uspechu zaplat naklady tohoto rzen.
Pokud odmtnete navrh na mimosoudn vyrovn
an i navrh na rozhodc rzen, bude se m
uj

mandant soudit pred radnym soudem libovolne dlouhou dobu. To uz vsak bude spor nikoliv

o 200 mil. K
c a z toho dar ceskemu Cerven
emu krzi, ale spor o 500 mil. K
c bez
jakekoliv slevy a daru a bez medialn a trestnepravn zdrzenlivosti, kterou m
uj mandant
zatm dodrzuje jen z u
cty k Vam osobne.
A pak, v breznu 1996, podava spolecnost Diag Human a. s. prostrednictvm sveho
pravnho zastupce zalobu na Ministerstvo zdravotnictv u Krajskeho obchodnho soudu
v Praze [94]. A tato zaloba spolu s v
yse uveden
ym varovanm nasla svoji odezvu. Ta
vy
ustila ve sjednan rozhodc smlouvy (sepsane na pouh
ych dvou stranach) mezi spolecnost
Diag Human a. s. a Ministerstvem zdravotnictv dne 18. 9. 1996 s tm, ze ministerstvo pote
jmenovalo rozhodcem, kter
y mel hajit zajmy statu v tomto sporu, JUDr. Zde
nka Ruska
[90]. Analogicky tak ucinila i protistrana a oba rozhodci meli nasledne spolecne zvolit
tretho, tj. poslednho, rozhodce. K osobe Zde
nka Ruska poznamenejme, ze byl od roku
1993 az do sveho odchodu z ministerstva v roce 1997
s
efem inspekce na Ministerstvu
obrany a v teze dobe byl na tomtez ministerstvu ekonomick
ym namestkem Miroslav
Kalousek, tedy od pocatku 80. let dobr
y znam
y majitele spolecnosti Diag Human, A.G.
avy. Role JUDr. Ruska se ukaze
(a tudz i dcerine spolecnosti Diag Human a. s.) Josefa St
pozdeji jako kl
cov
a (mj. to byl prave Rusek, kter
y podle Mlade fronty Dnes take zvedl
v roce 2008 ruku pro vyplacen necel
ych 9 miliard korun teto spolecnosti [68]). Rozhodc
smlouvu podepsal v roce 1996 za Ministerstvo zdravotnictv tehdejs ministr Jan Strask
y,
kter
y k tomu v roce 2009 uvedl, ze tak ucinil na zaklade rozhodnut sveho namestka Alese
37

Dvouleteho s tm, ze oba chteli, aby se spor vyresil co nejrychleji... [96].

Na tomto mste stoj za to poznamenat, ze ministr Strask
y podpisem rozhodc smlouvy
de facto vyhovel zastupc
um spolecnosti Diag Human a. s., tedy bodu 2 z v
yse citovaneho
dopisu. V nem pravn zastupce spolecnosti Diag Human a. s. ministrovi hroz, ze pokud
ministr nepristoup na mimosoudn vyrovnan a rozhodc rzen, bude spor bezet nikoli
o 200 milion
u korun, n
ybrz o 500 milion
u, ktere spolecnost bude vymahat u soudu. Pochopitelne, 200 milion
u je mene nez 500 milion
u. A ted prijde prekvapen. Tent
yz pravn
zastupce spolecnosti Diag Human a. s. podava po uzavren rozhodc smlouvy arbitrazn

zalobu na Ceskou
republiku Ministerstvo zdravotnictv, nesouc datum 15. 10. 1996, v
nz pozaduje zaplatit nahrady skod v u
hrnne v
ysi 1 873 874 500, K
c [90], tedy skoro
dv
e miliardy korun, tedy zhruba desetin
asobek
c
astky, o kterou se mel podle dopisu
ze dne 14. 2. 1996 v prpade arbitraze vest spor! Stat tak namsto hrozby prohraneho dlouhotrvajcho sporu u verejneho soudu a zaplacen p
ulmiliardy korun pristoupil na hrozbu
prohraneho neverejneho rozhodcho rzen a zaplacen necel
ych dvou miliard a to co

nejrychleji... Spolecnost Kalouskova dobr

eho zn
am
eho se tedy zachovala ponekud
prekvapive. Skutecnost, ze jednm ze tr rozhodc
u v tomto sporu, kter
y mel hajit zajmy
statu, byl Kalousk
uv kolega z Ministerstva obrany Zden
ek Rusek, dodava tomuto
jednan dotcene spolecnosti v
uci statu zvlastn prchut mozneho vysvetlen.
Dals v
yvoj kauzy se jiz nesl v podobnem duchu. Rozhodc trclenn
y senat (jehoz clenem
byl jiz zmnen
y Zden
ek Rusek) rozhodl dne 19. 3. 1997 v tzv. mezitimnm rozhodcm
nalezu, ze zalobn naroky na nahradu skody a nehmotne zadostiucinen omluvny dopis,

jsou, pokud jde o zaklad narok

u, po pravu. O naroku na nancn zadostiucinen nebylo rozhodnuto. [97]. Soucasne rozhodci v tomto mezitimnm rozhodcm nalezu zamtly zalobn
narok na nahradu skody ve v
ysi 67, 5 milion
u korun za poskozen zalobcova obchodnho
jmena [97]. Dne 25. 6. 2002 rozhodl trclenn
y rozhodc senat, v nemz byl rozhodcem i
Zden
ek Rusek, v tzv. castecnem rozhodcm nalezu o tom, ze stat je povinen zaplatit spolecnosti Diag Human a. s. prozatm castku 326 608 334, Kc jako n
ahradu mi
nim
aln skody, o nz nen sporu [98]. A ohledne ostatnch cast projednavane veci vcetne
prslusenstv, jakoz i ohledne naklad
u rzen, odkazal na tzv. konecn
y rozhodc nalez, kter
y

mel b
yt teprve vypracovan [98]. Vlada premiera Vladimra Spidly
nasledne v lednu 2003
vyplatila spolecnosti Diag Human a. s. castku 326 608 334, K
c, jak statu ulozil castecn
y
rozhodc nalez [99]. A spor bezel dal a dale se komplikoval. Dne 4. 8. 2008 rozhodci vydali
tzv. konecn
y rozhodc nalez, ve kterem statu ulozili povinnost zaplatit spolecnosti DIAG
HUMAN SE (od roku 2006 nastupkyne spolecnosti Diag Human a. s.) necel
ych 9 miliard korun. I v tomto trclennem tribunalu byl rozhodcem Zden
ek Rusek, jenz byl (jak
jsme jiz zmnili) podle Mlade fronty Dnes jednm ze dvou rozhodc
u, kter zvedli ruku pro

vyplacen uvedene castky St avove spolecnosti [68].

To, co predchazelo tomuto konecnemu rozhodcmu nalezu a to, co po nem nasledovalo,
by zaslouzilo samostatn
y elaborat chmurneho obsahu. Jenom malo z toho, co nasledovalo,
je uvedeno v prloze 2. Tam take ctenari nabzme hypoteticke vysvetlen podstaty malo
uveriteln
ych turbulenc, ke kter
ym doslo po zmnenem konecnem rozhodcm nalezu.
Zd
urazneme, ze hlavn predstavitel vsech spolecnost Diag Human (Diag Human, A.G.,
ava je od pocatku 80. let dobr
Diag Human a. s., DIAG HUMAN SE apod.) Josef St
y
38

znam
y Miroslava Kalouska a soused pres reku v jihoceske Bechyni. A jak svoji roli v teto
kauze na pozad sve dobre znamosti s jejm hlavnm akterem komentoval samotn
y M.
Kalousek? Velmi zajmave. Naprklad v roce 2004 vehementne popral jakoukoli svoji in avovi a rovnez svoji roli pri jmenovan Zde
tervenci smerem k Josefu St
nka Ruska (kter
y,
pripomname, dlouha leta p
usobil na Ministerstvu obrany, mj. v dobe, kdy tam p
usobil i
ekonomick
y namestek M. Kalousek) coby jednoho ze tr rozhodc
u [99]:
Je to hloupy, sprosty a zlovolny drb. Ja jsem si v kauze Diag Human naprosto jist prave

avu osobe znam bydlme vedle sebe a prave proto jsem se

proto, ze dvacet let Josefa St
do tohoto sporu nikdy nemchal.
O ctyri roky pozdeji toto sve stanovisko zopakoval, a to jiz v dobe, kdy byl ministrem
nanc [69]:
Ja jsem nezapral, ze se zname dvacet sedm let a ze jsme sousede pres reku. (...) Ale ja

o tom obcas mezi nami nekolik vet padlo, to ano. Ale

jsem do toho nikdy nevstupoval. Ze
nikdy ne tak, ze bychom si sverovali podrobnosti. Uz jen proto, ze ja jsem se jich d
usledne
stranil.
V tomtez rozhovoru z roku 2008 vsak nakonec priznava [69]:
Angazoval jsem se dvakrat. Pokazde s vedomm minimalne premiera. Poprve v roce 1996,

kdy dky tomuto tak nejak mimoradnemu kontaktu byla domluvena odskodn
a c
astka ve vysi
dvou set milion
u korun. Pan ministr Strasky (pozn. red.: ministr zdravotnictv v letech
1995 -1998) to odmtl. Byla to jeho odpovednost. Podruhe jsem se angazoval ve chvli, kdy
a republika prohrala spor rozhodnutm z roku 1998. Ja jsem se s vedomm premiera
Cesk

Vladimra Spidly
pokusil sjednat jinou c
astku, nez jaka hrozila, a dohodl jsem c
astku okolo
dvou miliard korun. Pan premier to odmtl. Byla to jeho odpovednost. To je naposledy, co
jsem se angazoval.
Miroslav Kalousek tak v jednom jedinem rozhovoru poprel nejen sve tvrzen z roku 2004,
ale i predchoz tvrzen z tehoz rozhovoru. Avsak, ani toto jeho posledn vyjadren to je

naposledy, co jsem se angazoval nen pravdive. O cast naroku na statn miliardy se totiz v
pr
ubehu let prihlasily dve dals spolecnosti, ktere svoji pohledavku odkoupily od b
yvaleho
pravnho zastupce zalujc strany JUDr. Jirho Orsuly [93]. Ten se behem let nepohodl s
avou (tedy se sv
Josefem St
ym klientem, ktereho p
uvodne zastupoval a v jehoz prospech
bojoval o statn miliardy) na odmene za veden sporu. Orsula si proto narokoval cast z mi ava (presneji receno spolecnost DIAG HUMAN SE)
liard, ktere mel p
uvodne zskat Josef St
avovi a dlouho odmtal
pokud by arbitraz vyhral. To se pochopitelne nelbilo Josefu St
avovo stanovisko podporoval i tehdejs ministr nanc a jeho
Orsul
uv narok uznat [93]. A St
kamarad Miroslav Kalousek. V ocialnch dopisech ze dne 30. 10. 2007 a 3. 7. 2008, ktere
ministr Kalousek zaslal jedne z uveden
ych dvou spolecnost (Towit Machinery Trading,
AG), se pse doslova [93]:
39

Pohled
avka, ktera u
dajne na Towit presla postoupenm od JUDr. Orsuly, neexistuje.

Pote, co Miroslav Kalousek opustil Ministerstvo nanc, se pritom tento u

rad rozhodl vec
avova
prezkoumat a naopak vyslovil souhlas s tm, ze Orsul
uv narok na 30 procent St
radu pro zastupovan statu ve vecech majetkov
odskodnen je opravnen
y. Pravnci U
ych
totiz uvedli doslova [93]:
Mame za prokazane, ze v d
usledku smlouvy o postoupen pohled
avky uzavrene dne 02. 03.

2001 mezi zalobcem a JUDr. Jirm Orsulou, doslo ke ztrate vecne aktivn legitimace zalobce,
a to v rozsahu 30 % naroku, o ktery v tomto rozhodcm rzen jde.
M. Kalousek pritom v minulosti navc pri v
yslechu na policii pripustil, ze ve veci kauzy
Diag Human osobne kontaktoval tehdejsho socialne demokratickeho ministra nanc Bohuslava Sobotku [93]. Stalo se to v dobe, kdy rozhodc senat ulozil statu zaplatit zalujc
strane necel
ych 327 milion
u korun. V jednom z usnesen Mestskeho statnho zastupitelstv
v Praze stoj [93]:
Uvedl, ze kontaktoval ministra nanc Bohuslava Sobotku ohledne vyplaty spolecnosti Diag

Human, nebot zde byly d

uvodne obavy, ze c
ast tohoto naroku bude vyplacena na u
cet uvedeny JUDr. Orsulou.
A konecne, M. Kalousek coby poslanec poslal v minulosti na Ministerstvo nanc i dopis ve
znen, ze by stat mel urychlene zaplatit, jestli nechce prodelat kalhoty [93]. Ministerst

u
rednci tehdy podle novinar
u oznacili dopis za natlakov
y, Kalousek za dotazovac [93]:

Chtel jsem jen vedet, co s tm udelaj. S Josefem St
avou se znam roky, a kdyz se ted o

nem osklive mluv, nebudu delat, ze ho neznam. Je to nemilosrdny a tvrdy obchodnk, ale
nevm o tom, ze by se nekdy zachoval necestne.
Pres vsechno, co zde bylo receno, je treba Miroslavu Kalouskovi priznat jasnou logiku
jeho angazovanosti v cele kauze. Tuto logiku velmi pregnantne shrnul v jiz citovanem rozhovoru z roku 2008 [69]:
Takto to opravdu nebylo. Kalousek si nepr
al, aby se zaplatilo. Kalousek si pr
al, aby se

neplatilo hodne. Ja mel zkusenost, ze z dvou set milion

u korun najednou hrozilo deset miliard. A taky jsem byl presvedceny, ze nikdo jiny takovou dohodu nedok
aze zprostredkovat.
Proto jsem se byl ochoten angazovat. Ta dohoda lezela na stole. V roce 2002 jsme mohli
zaplatit 2 miliardy a ta kauza by dnes uz neexistovala. Ja nekritizuji rozhodnut premiera,
jen upozor
nuji na jeho d
usledky. On tenkrat argumentoval podobne jako ministr Strasky: ze
to je nemravne. To ja nevm. Ale i kdyby meli pravdu, tak jsme odmtli nemravnych dve ste,
pak nemravne dve miliardy a dneska mame na stole nemravnych devet. Nebylo mravnejs
zaplatit ty dve nez dnesnch devet?
40

 avovi, statnm u
Josefu St
rednk
um a dalsm osobam se podarilo vytvorit situaci, kdy je se
zeleznou logikou mozne argumentovat tak, jak argumentoval samotn
y Miroslav Kalousek.
I kdyby si totiz rozhodci hodili o v
ysledku sporu minc, tak je prost
ym matematick
ym
faktem, ze soucasna situace je pro stat o mnoho rad
u nev
yhodnejs, nez byla situace v devadesat
ych letech. Zarazejc je vsak take skutecnost, ze M. Kalousek zjevne v
ubec nepocta
avovi platit ani
s moznost, ze by stat v arbitrazi vyhral, a tedy, ze by nemusel Josefu St
dve miliardy, ani devet a ani nejak
ych 13 miliard, ktere v soucasnosti lez na stole.

2.2

Ochrana vzdu
sn
eho prostoru
cili kauza Gripeny

Za doby existence Sovetskeho svazu se rocn v

ydaje na veskerou matematickou vedu v
zemi rovnaly cene jednoho tanku. Po rozpadu sovetskeho imperia klesly rocn v
ydaje na
matematiku v Rusku na desetinu ceny tanku. Mezi prvnmi deseti spolecnostmi1 , ktere
v roce 2012 realizovaly nejvce trzeb ze zbrojnch zakazek, je sedm ze Spojen
ych stat
u
americk
ych, jedna z Velke Britanie, jedna pod vlajkou Evropske unie (narazme na ni v
podkapitole 3.3) a jedna z Italie [154]. Na prvnch dvou mstech se podle techto trzeb za
rok 2012 umstily americke spolecnosti Lockheed Martin (trzby ve v
ysi 36 miliard dolar
u)
a Boeing (trzby ve v
ysi 27, 6 miliard dolar
u), tret byla britska spolecnost BAE Systems
(trzby ve v
ysi 26, 9 miliard dolar
u). Porad techto tr spolecnost bylo podle tehoz kriteria
o rok drve stejne [154]. Pri pr
umernem kurzu dolaru v roce 2012 predstavovalo 30 miliard
e
dolar
u priblizne 600 miliard korun. To je priblizne objem vsech verejn
ych zakazek v Cesk
republice za jeden rok. Z receneho plyne, ze moc a vliv takov
ychto spolecnost je kolosaln.
Nez se pustme do zajmav
ych detail
u kauzy Gripeny, popisme velmi strucne, o co pri
n slo. Dne 10. 12. 2001 vyhlasila vlada premiera Milose Zemana vtezem v
yberoveho rzen
na dodavatele nov
ych vce
ucelov
ych taktick
ych nadzvukov
ych letadel pro ceskou armadu
svedsko-britske konsorcium SAAB-BAE SYSTEMS INTERNATIONAL Ltd. (dale jen
SAAB-BAE Systems) [155]. Soucasne ve svem usnesen vlada souhlasila s podmnkami

pro nancovan porzen a provozovan 24 nadzvukov

ych letadel JAS 39 Gripen, dodan
ych
uveden
ym konsorciem, s tm, ze nancovan programu bude podmneno prijetm zakona o
u
veru [155]. Navrh zakona o tomto u
veru vlada nasledne predlozila poslanc
um dne 17. 1.
2002 a poslance v nem zadala o schvalen u
veru ve v
ysi do 58, 5 miliard korun na porzen a
provozovan 24 kus
u uveden
ych letoun
u (vcetne nancovan komplexu pozemn podpory a
v
yzbroje) a s prslusenstvm ve v
ysi do 18,4 miliard korun [160]. Celkove tedy vlada ve svem
navrhu zadala o schvalen u
veru do v
yse 76,9 miliard korun, pricemz konstatovala, ze o
tuto castku bude zv
yseno saldo statnho rozpoctu [160]. Mezi poslanci se o navrhu rozhorela
bourliva debata a mezi nejvets podporovatele tohoto projektu, a tm i mezi nejvets podporovatele zv
ysen statnho dluhu o uvedene miliardy, patril od pocatku tehdejs poslanec
1
V zebrcku institutu SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute), obsahujcho 100
spolecnost podle objemu prodan
ych zbran ve svete v roce 2012, chyb z d
uvodu nedostatku nebo
ned
uveryhodnosti u
daj
u cnske zbrojn spolecnosti.

41


KDU-CSL
Miroslav Kalousek. Vzrusena debata s sebou prinesla pozmen
ovac navrhy a
poslanci nasledne ve tretm cten dne 9. 5. 2002 schvalili navrh, ve kterem udelili vlade
souhlas s prijetm u
veru do 33, 3 miliard korun s tm, ze tento u
ver a dals naklady spojene
s porzenm a s provozem uveden
ych letoun
u budou hrazeny z prjm
u z privatizace, a to az
do v
yse 62,7 miliard korun [161]. Behem ctyr mesc
u tedy samy od sebe klesly naklady na
porzen u
cinne protivzdusne obrany statu pomoc 24 letoun
u JAS 39 Gripen z p
uvodnch
skoro 77 miliard na skoro 63 miliard, tedy o 14 miliard korun2 ! Senatori vsak s navrhem
oproti poslanc
um nesouhlasili a navrh neschvalili. Dne 13. 6. 2002 poslanci na sve
posledn sch
uzi pred snemovnmi volbami hlasovali o navrhu stran nancovan porzen a
provozu 24 letoun
u JAS 39 Gripen znovu a navrh o jedin
y hlas neschvalili [162]. Tolik v
kostce prvn dejstv celeho prbehu.
Kauza ma vsak i druhe dejstv. Nakup letoun
u JAS 39 Gripen jak uvedeno v
yse

schvalen nebyl. Vlada premiera Vladimra Spidly nicmene dne 9. 6. 2004 po mnoha
mescch vyjednavan rozhodla alespo
n o pronajmu 14 zcela nov
ych techto letoun
u,
e republiky a
coz vy
ustilo v podpis smlouvy mezi predstaviteli ministerstev obrany Cesk
edskeho kralovstv dne 14. 6. 2004. Za desetilet
a repubSv
y pronajem letoun
u mela Cesk
lika zaplatit 19, 65 miliardy korun. P
uvodne svedska strana pozadovala 20, 283 miliardy
korun, avsak ceske strane se podarilo dosahnout jejho snzen o 633 milion
u korun a navc
byly do ceny kontraktu dodatecne zacleneny i naklady na vce
ucelov
y simulator, logisticke
zabezpecen provozu letoun
u, jejich u
drzbu a opravy [163]. V
ykonn
y reditel spolecnosti

Gripen International k tomu tehdy dodal: Ceske letectvo bude prvnm z clenskych zem

NATO, ktere zacne provozovat sthac letoun ctvrte generace. [163]. Tolik v kostce druhe
dejstv celeho prbehu.
A nyn podrobneji. Zastupci Ministerstva obrany i vojaci byli a jsou presvedceni, ze
a republika potrebuje k ochrane sveho vzdusneho prostoru nadzvukove sthac leCesk
touny. Podle anal
yzy Ministerstva obrany klesla bojeschopnost ceskeho letectva na pocatku
noveho tiscilet ve srovnan s rokem 1993 na necelou petinu [158]. Podepsalo se na tom
i rozhodnut zbavit se nadzvukov
ych letoun
u rady MiG-29 (vizte podkapitolu 1.4), ktere
prosazoval i tehdejs namestek na Ministerstvu obrany Miroslav Kalousek. Pocatkem roku
2001 tedy u
rady vypsaly soutez na nakup nadzvukov
ych letoun
u, avsak jej podmnky
se prepisovaly a upravovaly tak dlouho, az ctyri z peti prihlasen
ych spolecnost na jejich
dodavku ze souteze na protest odstoupily [158]. V soutezi tak z
ustalo pouze svedsko-britske
konsorcium SAAB-BAE Systems s nabdkou na dodavku nadzvukov
ych letoun
u JAS 39
Gripen. Jednm z ocialnch argument
u podpory prave teto nabdky ze strany vladnch
predstavitel
u te doby vcetne tehdejsho premiera Milose Zemana byla tvrzena lakavost
tzv. oset
u3 spojen
ych s uvedenou nabdkou, jenz mely podporit cesk
y pr
umysl v objemu
2
V 70 strankove smlouve o koupi Gripen
u byly podle [159] cenam stroj
u, nahradnch dl
u a sluzeb
venovany pouze 4 strany. Citujme prmo z clanku [159]: Docteme se treba, ze ,prostredky bojove podpory

prijdou na 94 milion
u korun, vycvik pilot
u na 1,5 miliardy atd. Nejde ale o definitivn cenu! Pres vsechny
strany je natisteno peticentimetrovymi psmeny ,bude upresneno. ,Prodejce nepredkl
ad
a ceny svych vyrobk
u
a cesk
a vl
ada po n
as chce, abychom n
akup schv
alili, popisuje tu absurditu predseda vyboru pro obranu a
bezpecnost Petr Necas (ODS), jeden ze z
asadnch odp
urc
u n
akupu.
3
Tak zvan
y oset je doprovodna smlouva k zakazce, kterou se p
uvodn dodavatel zavazuje k odberu

42

mnoha miliard korun4 . Avsak zaujala i kvalita nabzen

ych letoun
u. Tak naprklad tehdejs

mstopredseda CSSD
Zdenek Skromach
svoji podporu nakupu letoun
u JAS 39 Gripen
vysvetlil nasledovne: Mam informace, ze jde o vynikajc letoun. [158]. Avsak na do
taz, kde takove informace sehnal, kdyz do te doby Ministerstvo obrany nezverejnilo jedine

srovnan letoun
u JAS 39 Gripen s jin
ymi stroji, odpovedel Z. Skromach:
Proste verm

ministru Tvrdkovi, a ukoncil hovor [158]. Behem nasledneho bourliveho presvedcovan

poslanc
u, aby schvalili v
yse uvedene u
very na porzen a provoz techto letoun
u, pak k
temto argument
um pridaval nejen Miroslav Kalousek i obavu o narodn bezpecnost statu:
Nezmenil se fakt, ze po roce 2004, nebudou-li porzeny nadzvukove letouny, nebudeme

schopni kryt vlastnmi prostredky sv

uj vzdusny prostor. [164]. Svoji hrozbu Miroslav Kalousek zopakoval pred poslanci i pozdeji: Zaznvala alternativa, ze cesky vzdusny prostor

bude sveren ochrane jine vlady nez vlade Cesk
e republiky, poprpade alternativa, ze na
ceskem u
zem se vybuduj letecke zakladny jineho, byt spojeneckeho statu. Podpora tohoto
n
avrhu zakona je motivovana jedinym argumentem: my si proste neumme predstavit, ze
e republiky.
ochrana ceskeho vzdusneho prostoru bude sverena jine vlade nez vlade Cesk
[162].
Jiz behem projednavan v poslanecke snemovne a v senatu se objevilo podezren, ze
poslanc
um a senator
um, jakoz i clen
um vlady, byly nabdnuty u
platky ci jine neopravnene
v
yhody. Tak naprklad tri senatori ohlasili, ze jim byly anonymne nabdnuty u
platky, kdyz
zvednou ruku pro nakup letoun
u [156]. Zalezitosti kolem zacala jiz tehdy vysetrovat i policie, ovsem nic jak by se dalo cekat nezjistila [156]. Behem casu se vsak prodejem zbran
a letadel konsorcia SAAB-BAE Systems zacaly zab
yvat vysetrovac u
tvary ve Spojen
ych
edskem kralovstv, a to na zaklade stale vetsho mnozstv
statech, Velke Britanii i ve Sv
informac o fungovan prodeje produkt
u tohoto konsorcia po celem svete. Podle svedskeho
vrchnho zalobce je nepochybne, ze prodeje zbran a letadel konsorcia spolecnost British
Aerospace (BAE) (pozdeji BAE Systems5 ) a SAAB prov
azely skryte a nepr
uhledne platby

r
uzn
ym lobbist
um a konzultant
um. Celkova suma urcena podle vseho na u
platky m
uze
dosahovat az deseti miliard korun [156]. Kolik z techto deseti miliard slo na u
platky do

Ceska,
nen jasne. Podle nejpravdepodobnejs policejn verze dostali tuzemst politici za
prosazen zhruba sedesatimiliardoveho nakupu sthacch letoun
u JAS 39 Gripen ctyri sta
az sedm set milion
u korun [156]. Policie vsak jeste v roce 2009 proverovala odkud, kam a
komu penze pres r
uzna nastrcena konta ve skutecnosti protekly [156]. Tuzemske patran
se obnovilo az v roce 2007 zasluhou specialn britske protikorupcn jednotky a pricinenm
tr svedsk
ych novinar
u, kter tehdy odvyslali reportaz dosvedcujc tok v prepoctu zhruba
tr miliard korun na konta konzultant
u spolecnosti BAE Systems z nekolika zem.
Jako ilustraci fungovan svetoveho prodeje zbran uvedme prklad, jak to chod jinde.

v
yrobk
u ci sluzeb od p
uvodnho odberatele.
4
Vladu premiera Zemana nabdka nadchla natolik, ze odmtla brat vazne informaci americkeho ministerstva obrany, ze osety jsou bezne plneny maximalne na dvacet procent [158]. O v
yhodnosti ci nev
yhodnosti
konkretnch osetov
ych program
u spojen
ych s uvedenou nabdkou bylo podrobne a vzrusene debatovano
napr. behem druheho cten v poslanecke snemovne dne 24. 4. 2002 [164].
5
Spolecnost BAE Systems vznikla v roce 1999 po f
uzi v
yrobce elektroniky a lod Marconi Electronic
Systems a zbrojnho koncernu British Aerospace.

43

Detektiv
um britske protikorupcn sluzby se podarilo po intenzivnm vysetrovan prokazat,
ze zastupci spolecnosti BAE poslali na u
cty kralovske rodiny v Sa
udske Arabii destky
milion
u liber a jednomu z princ
u venovali luxusne vybavene dopravn letadlo, a to v souvislosti s obchodem za 74 miliard dolar
u, za nez koupila Sa
udska Arabie od spolecnosti
BAE sthac letouny Tornado a Hawk [156]. Sa
udove podle britsk
ych medi vyhrozovali,
ze pokud bude vysetrovan pokracovat, odstoup od obchodu, a pro zbrojovku i vladu slo
o tak obrovsk
y obchod, ze tehdejs predseda britske vlady Tony Blair doporucil vrchnmu
prokuratorovi, aby vysetrovan kv
uli bezpecnostnm zajm
um Britanie zastavil coz se take
stalo [156]. K tomuto konkretnmu objevu pritom britske detektivy privedlo podezren na
korupci jihoafrick
ych politik
u, kter v roce 1999 nakoupili od konsorcia spolecnost BAE
a SAAB prave sthac letouny JAS 39 Gripen, pricemz jihoafricka politicka elita mela na
u
platcch dostat 5, 5 milion
u eur [168].
V pr
ubehu vysetrovan obchodu pro Sa
udskou Arabii uvzla v hledacku predevsm

britsk
ych detektiv
u i Ceska republika. Detektivove totiz objevili jisteho Rakusana, kter
y
od spolecnosti BAE (pozdeji BAE Systems) inkasoval krome bezn
ych odmen take platby

pro tret strany jak je nazvali britst detektivove [156]. V pr

ubehu deseti let prisly na
u
cty zmneneho Rakusana v prepoctu tri miliardy korun, ktere tento Rakusan nasledne distribuoval lobbist
um a konzultant
um v zemch, kde BAE Systems prodavala sve zbrane. To
samo o sobe nebyl trestn
y cin, nebot vsichni adresati vysvetlovali toky penez jako odmeny
za praci pro BAE Systems [156]. Na u
cty zmneneho Rakusana vsak prisly i penze, jejichz
p
uvod nedokazal vysvetlit, a tak falsoval prjmove doklady. Rakouska policie jej na jare
2009 zatkla za pran spinav
ych penez [156]. Britst detektivove take zjistili, ze zhruba ctyri
sta milion
u korun se dostalo k tuzemsk
ym zastupc
um spolecnosti BAE Systems, kter
ym
byl mj. i dobr
y prtel Miroslava Kalouska, se kter
ym chodil na pivo a na gulas, Richard

Hava [156]. Zajmave svedectv o zdejsch praktikach pri prosazovan nakupu letoun
u JAS
39 Gripen poskytl v roce 2007 Jan Kavan, kter
y byl v dobe projednavan nakupu ministrem
zahranic. Reporteri svedske televize, kter pod falesn
ym krytm zastupc
u BAE Systems
oslovili nekolik cesk
ych politik
u, chteli totiz zjistit, kdo byl konecn
ym prjemcem penez vyplacen
ych spolecnost SAAB ze spolecneho konsorcia SAAB-BAE Systems. A cest politici
byli uz nekolit let v podezren, ze jsou to prave oni [156]. Na dotaz prestrojeneho reportera,
co rka na obnoven vysetrovan ze strany policie, Jan Kavan odpovedel [156]:
To by bylo znicujc. Ty penze menily vlastnky, byl to fakt dobre znamy v parlamentu,

bylo to tajemstv sdlene mnoha lidmi. Penze dostavali lide naprc politickym spektrem,
rozdeloval je zdejs zastupce BAE Steven Mead, ten kdyby promluvil, tak by se destky
d
ulezitych lid dostaly do vaznych problem
u.
Neprekvap, ze po odvyslan reportaze svedske televize Jan Kavan tvrdil, ze jeho slova
a
byla vytrzena z kontextu. Cel
y zaznam ovsem prokazal, ze to nebyla pravda [156]. Cesk

policie pote znovu rozjela jiz zastavene vysetrovan a behem dalsch dvou mesc
u vznikl

edsko a Sv
ycarsko ta
t
ym detektiv
u z peti zem (Cesko,
Rakousko, Velka Britanie, Sv
posledn zeme kv
uli kont
um skryt
ych plateb v tamnch bankach) [156]. Po case vsak bylo
edsku vysetrovan uzavreno s tm, ze se nepodarilo prokazat, ze by se spolecnost
ve Sv
44

SAAB na u
platcch podlela. Nicmene prokuratura tvrdila, ze existuj nepochybne d
ukazy
o skryt
ych platbach ve v
ysi alespo
n tr miliard korun.
e televize Reporteri CT

Ocitujme na tomto mste zajmave pasaze z poradu Cesk

z

roku 2007, ve kterem autor Marek Wollner a autori svedske reportaze zmapovali korupci
okolo prodeje letoun
u JAS 39 Gripen [157]. V poradu jsou citovana zajmava slova utajeneho zdroje [157]:
Meli jsme obr exklusivn kancelar nad Prahou s vyhledem na cele mesto. Mstnost Steva

Meada byla uvnitr sdla. Vse bylo jednoduse zarzene st

ul, nekolik zidl a nastenka. Steve
Mead se hlavne zajmal o ceske politiky. Na nastence mel 50 az 100 fotogra cleny vlady,
klcove lidi z parlamentu, senatory, opozicn poslance a dals vyznamne lidi, i z Ministerstva
obrany. Ke kazdemu cloveku tam byly popisky se jmenem, pozic a rukou psanymi podrobnostmi. Vetsinu z nich mel barevne zakrouzkovanou. Zelenou ty, co byli pro Gripen, zlutou
ty, co jeste nebyli rozhodnut, a nakonec cervenou krouzkoval odp
urce Gripen
u.
Steve Mead mluvil o kontaktu v Rakousku, ktery se postar
a o platby ceske vlade. On byl

odpovedny za tyto penze, za u

platky. Rakousky kontakt mohl rozdelovat penze tem ve vlade,
kter stale jeste nebyli takzvane na palube, ale i tem, kdo uz se ocitli na nas strane. Stacilo
se soustredit na nekolik klcovych lid ve vlade, abychom zskali vladn podporu a schvalen
tohoto rozhodnut.
Novinar
um se podarilo zskat i cast tajn
ych dokument
u [157]:

Jeden z dokument
u, ktere jsme nasli v Cesku,
ukazuje, ze Rakusan Alfons Mensdor
Pouilly pracoval jako tajny agent pro kampa
n Gripen. Prsne tajne. Navrh na jmenovan
a republika. Produkty zahrnute v dohode: Gripen. A kdo
poradcem. O jakou zemi jde? Cesk
bude tm agentem? Jmeno poradce: Alfons Mensdor-Pouilly. Adresa poradce: spolecnost
MPA Vde
n.
Firma Saab tedy rka: ,Jeden nebo par milion
u. Jenze podle tajnych dohod provize prisl
ben
a Mensdorovi byla mnohem, mnohem vets. Prsne d
uverne. Odhadovana hodnota
smlouvy: az jedna miliarda liber. Jedna miliarda liber je v prepoctu pres 40 miliard korun. Provize cinila 4 %. Spoctejme si to. 4 % z teto smlouvy predstavuj v prepoctu skoro
a republika
miliardu a 700 milion
u ceskych korun pro hrabete Mensdora, pokud by Cesk
letadla koupila.
O skutecnosti, ze se novinar
um podarilo zskat utajovane dokumenty, se s obdivem vyjadril
David Leigh, investigativn novinar britskeho denku The Guardian [157]:
Je to naprosto neuveritelne, ze mate ten dokument. Predstava, ze on by mel byt soucast

dohody, je velmi prekvapiva. Musme se potom ptat, co vlastne po Alfonsi Mensdorovi e republice, co to bylo, a je to neco, co ma hodnotu
Pouilly chteli, aby pro ne udelal v Cesk
milion
u liber. 4 % z toho jsou miliony a miliony liber.
45

Dejme slovo opet autorovi reportaze, v nz je zmi

novan i dobr
y prtel M. Kalouska Richard
Hava, jenz byl mezi lety 1997 a 2003 predsedou predstavenstva spolecnosti Omnipol [157]:
Nem
uzeme se sice hrabete Mensdora zeptat na jeho roli poradce v prodeji Gripen
u, ale

na konci jeho smlouvy se jasne pse: ,... jmena dalsch zastupc

u na danem u
zem: Hava.
A autori zmi
nuj i utajovanou smlouvu mezi spolecnost Gripen International (soucast skupiny BAE Systems) a spolecnost Omnipol [157]:
Ale my jsme objevili jinou dohodu, nez jak vypad
a ocialn smlouva mezi Gripenem a

a republika. Ve veci: Gripen. Agentem je RiOmnipolem. V n stoj: ,Tajne. Region: Cesk

chard Hava. Pravn poradcem Remo Teroni v Zenev

e. Odhadovana cena kontraktu: 1,5
ycarska.
miliardy liber. Provize: 2 %. Jenze adresa vas neodvede do Omnipolu, ale do Sv

H
ava by dostal 2 % z prodeje, coz je miliarda a 200 tisc ceskych korun, pokud by Cesko
koupilo sthacky JAS-39 Gripen.
V Havove smlouve je taky poznamka pod carou. Jmena dalsch zastupc
u na danem u
zem:

Jelinek. Otto Jelinek, byvaly kanadsky ministr. Po svem navratu do vlasti se stal d
ulezitou
postavou ceskeho podnikatelskeho a pr
umysloveho zivota. Znamy, u
spesny a respektovany
podnikatel. Agent v kampani Gripen.
Autori nakonec shrnuj [157]:
Otto Jelinek, Richard Hava a Alfons Mensdor-Pouilly tri agenti, tri tajn kontraktori,

kterym byla prislbena provize presahujc v prepoctu 3 miliardy ceskych korun. Vse za jedinym u
celem prodat letouny JAS-39 Gripen. My se ptame a jak tohle vsechno vysvetl
edsku?
rma Saab ve Sv
V ramci korektnosti vsak dejme prostor i druhe strane. V cervenci 2012 se k temto
narcenm vyslovil samotn
y Richard Hava v obsahlem rozhovoru na nejr
uznejs temata
nasledovne [206]:
To je dals absolutn nesmysl, nactiutrhan na zalobu. Nikdy jsem od pana Mensdorfa ne
dostal ani korunu, videl jsem ho jednou v zivote na zased
an BAE ve Vdni. Nikdy jsem ja
ani Omnipol s Mensdorfem nespolupracoval.
Nekdy v roce 1997, kdyz byl Omnipol jeste soucast Chemapolu, tak tento Chemapol, pan

reditel Junek, podepsal smlouvu s BAE. My jsme ve sve dobe dostali jakousi c
astku na
u
hradu naklad
u z u
ctu BAE. Pri vysetrov
an, kdy se vsichni snazili dokazat, jak jsme
vsechny korumpovali, se ukazalo, ze se ty penze z u
ctu ani nehnuly. K tomuto tematu

jsem byl vypovdat, za u

casti britskych detektiv
u. Tot vse. Omnipol pracoval pro BAE v oblasti osetovych program
u, nemel zadnou roli v kontraktacn cinnosti, protoze si to pravnci
46

BAE nepr
ali. A to prave po zkusenostech s kontakty v Omanu a Sa
udske Ar
abii, ktere jim
zprostredkoval pan Mensdor-Pouilly.
Jak jiz vme, poslanci nakonec dky jedinemu hlasu (pro schvalen bylo treba 101 hlas
u,
pro navrh vsak hlasovalo jen 100 poslanc
u) nakup sthacch letoun
u JAS 39 Gripen ne e republiky nasledne rozhodla alespo
schvalili, nicmene vlada Cesk
n o desetiletem pronajmu
techto letoun
u za necel
ych 20 miliard korun. V citovane reportazi jsou i v teto souvislosti
uvadeny podivnosti [157]:
V ceskych korunach to dela celkem 240 milion
u. A kam se podely? Nekolik plateb, pokazde

prinejmensm v prepoctu 30 milion

u korun, bylo provedeno. Vyplyv
a to z dokument
u.
Ot
azkou porad z
ustava, kdo je onm agentem. Dokument tvrd, ze hlavnm kontaktem pro
provizi za sluzby podle podmnek smlouvy je hrabe Alfons Mensdor-Pouilly. Hrabe Mensdor stejny clovek, ktereho BAE a Saab najaly v prvn kampani pro Gripen. Byl ocividne
zamestnany i v obchodu, ve kterem svedsky stat zskal smlouvu na pron
ajem sthacek do

Ceske republiky.
Miroslav Kalousek podporoval nakup letoun
u JAS 39 Gripen pro ceskou armadu i pres
nezbytnost zadluzen statu v d
usledku u
veru, nutneho pro realizaci takoveho obchodu.
Shodou okolnost spolecnost Richarda Havy, se kter
ym jeho dobr
y prtel Miroslav Kalousek
obcas zajde na pivo a na gulas, byla v teto kapitole zmnena a stejne tak byl zmnen

i samotn
y R. Hava. Tataz spolecnost Omnipol bude hlavn postavou i v kauze porzen
vojensk
ych letadel CASA (vizte podkapitolu 3.3).
A zakonceme tuto podkapitolu humorem. V srpnu 2006 napsal dnes uz b
yval
y americk
y
velvyslanec v Praze William Cabaniss do Washingtonu zajmavou depesi. Zmi
noval se v n
totiz o jedne z nejvetsch cesk
ych zakazek, o tendru na nakup nadzvukov
ych letadel JAS
39 Gripen pro ceskou armadu. Cabaniss do Washingtonu napsal zert kolujc v te dobe v
ceskem parlamentu [170]:
Kalousek si prisel pri planovan nakupu svedskych gripen
u na tolik penez, ze si ted m
uze

dovolit byt nejpoctivejs muz ve vlade.

47

Kapitola 3
Na sam
em vrcholu
3.1

Kauza M
ytn
e a kauza Elektronick
e vin
ety

S nastupem noveho tiscilet a dky rozvoji informacnch technologi se objevuje nov

y
zp
usob vyvaden prostredk
u statu do soukrom
ych kapes. Je to predevsm proto, ze obor
samotn
y je natolik sostikovan
y a pokrocil
y, ze jen malokdo m
uze fundovane rozporovat
predrazenost ci nepotrebnost zvoleneho technologickeho resen, prpadne fundovane vybrat
mezi r
uzn
ymi variantami navrzen
ych resen, porovnat jejich klady a zapory apod. Idealn
kombinac pro vyvaden prostredk
u statu ci predrazenost verejn
ych zakazek vzdy byla a
stale je pak kombinace slozit
ych technologi v armadnch zakazkach, nebot u armady lze

volit utajovac strategii smerem k verejnosti a odvolavat se na bezpecnost statu. Zel,

nen-li k dispozici armada, lze vyuzt aspo

n civiln verejne zakazky s narocn
ymi technologiemi. Mezi takovou zakazku patr i ta, ktera se t
ykala elektronickeho systemu na v
yber
e republice. K tomu se
m
ytneho pro jist
y typ vozidel na nekter
ych typech silnic v Cesk
pozdeji pridala i snaha zavest u nas elektronicke dalnicn znamky (elektronicke vinety)
namsto tech paprov
ych.
O vtezi verejne souteze na zhotovitele a provozovatele ceskeho elektronickeho systemu
m
yta bylo rozhodnuto v listopadu roku 2005, tedy v dobe, kdy na Ministerstvu do

pravy kralovali zastupci KDU-CSL

v cele s tehdejsm ministrem Milanem Simonovsk
ym

a namestkem Jirm Kubnkem [108]. V te dobe je Miroslav Kalousek predsedou KDU

CSL.
Hodnotc komise pod vedenm prave namestka Kubnka tehdy doporucila prijmout
nabdku konsorcia, vedeneho rakouskou spolecnost Kapsch, ktere za dodavku systemu a
desetilete provozovan pozadovalo 22 miliard korun [108]. Do lukrativn verejne souteze se
pritom prihlasila jeste dals tri konsorcia spolecnost. A ac spolecnost Kapsch pozadovala
ze ctverice u
castnk
u druhou nejvyss cenu (mezi castkami 33, 7, resp. 17, 5, resp. 15 miliard korun), nakonec nemusela s nik
ym soutezit ostatn u
castnci souteze byli hodnotiteli
vyrazeni kv
uli nesplnen formalnch nalezitost [108]. Na podzim 2005 odpovedel Miroslav
e televizi na prm
Kalousek v Cesk
y dotaz, zda mu to neprijde divne, toto [109]:
Prijde mi samozrejme divne, ze rma, ktera na tak zasadn zakazku predkl
ad
a nabdku,

48

ze se tam dopust nekterych zasadnch pochyben formalnch.

A jaka tato zasadn formaln pochyben byla? Prsne vzato, formaln chyby najdete vzdy
a ve vsem. Paklize nen v
ule, lze formaln nedostatky idealne vyuzt jako zaminku pro
vyrazen zajemce. Tehdejs reditel odboru pozemnch komunikac Ministerstva dopravy
Jir Nouza v roce 2005 zd
uraz
noval, ze ministerstvo nemohlo vyzvat u
castnky souteze k
vysvetlen ci doplnen nabdek, nebot by samo porusilo zakon [110]. V clanku t
ydenku
Euro se pritom uvad vyjadren s prac komise dobre obeznameneho zdroje [110]:
Nen to pravda. V prpade nejasnost mohla komise vyzvat uchazece, aby problematicky bod

vysvetlili. Clenov
e komise to vsak odmtali udelat. Nekter clenove komise poukazovali pri
jedn
anch na to, ze pokud budeme tmto striktne vylucovacm zp
usobem postupovat nadale,
nez
ustane v tendru zadny uchazec. Jak se ukazalo, jeden nakonec zbyl.
Ve zprave hodnotc komise o vyloucen jednoho ze zajemc
u o verejnou zakazku tato nekompromisn komise konstatuje, ze zajemce nevyhovel trem kriterim. Za prve: nesplnil
obchodn podmnky o dolozen systemu rzen bezpecnosti a ochrany zdrav pri praci. Za
druhe: neprokazal splnen pozadavk
u systemu rzen podnik
u z hlediska ochrany zivotnho
prostred. Za tret: nepredlozil zadavateli v
ypisy z trestnho rejstrku dvou clen
u spravn
rady uchazece [110]. Vzhledem ke slozitosti technicke stranky podane nabdky jsou tyto
d
uvody pro vyrazen nabdky skutecne prsne formaln. Navc, Ministerstvo dopravy v
zadavac dokumentaci pripustilo, ze msto ocialnch certikat
u bylo mozne dodat potvrzen o splnen pozadovan
ych norem predlozenm jin
ych platn
ych certikat
u nahrazujcch
pozadovane certikaty [110]. A prave dodan dvou nahradnch certikat
u bylo komis
shledano jako nedodrzen podmnek zadan verejne souteze.
Vyrazen u
castnk
u verejne souteze bylo nasledne dvema z nich (z nichz jedno bylo
radu pro ochranu hospodarske souteze (UOHS),

konsorcium Mytia) napadeno u U

kter
y
celou soutez prozkoumal a nakonec vyrazen i v
ysledky souteze potvrdil [108]. Tehdejs

mstopredsedkyne UOHSu
k tomu dodala [108]:
Mytia nedolozila pozadovane reference na jeden z klcovych bod
u systemu. Dale nebyla

splnena zadavac podmnka, kdyz nabzeny system neshromazd oval v re

alnem case data o
vsech automaticky provedenych mytnych transakc centr
alne.
Zastupci uvedene spolecnosti pritom tvrdili opak [110]:
Plat naprosto opacne tvrzen. Navrzeny system shromazduje do centra vsechna data o

transakcch. Udaje
(...) jsou operativne uklad
any do centr
alnho systemu.
Podle citovaneho clanku pritom ve valne vetsine zacnaj od
uvodnen komise v prpade
vyrazeneho konsorcia Mytia slovy: Pozadavek je formalne akceptov
an, ale... [110]. Podle

zastupce teto spolecnosti byly v

ytky uvedene v rozhodnut zalozeny pouze na odlisnosti
systemu od nabdky rakouske spolecnosti Kapsch [110].
49

Bud jak bud, uz v dobe, kdy se soutez pripravovala, mnoz odbornci poukazovali na to,
ze zadavac dokumentace je usita na mru prave spolecnosti Kapsch a jejmu mikrovlnnemu
systemu [108]. Alternativou k mikrovlnnemu systemu pritom jiz tehdy byl system na bazi
eho vysokeho ucen technickeho
satelitn technologie. Tehdejs dekan Fakulty dopravn Cesk
v Praze prof. Ing. Petr Moos, CSc., se ke studii, v nz se jeho t
ym vyslovil pro vybudovan
elektronickeho m
yta na bazi satelitn technologie, vyjadril na konci roku 2006 takto [111]:
Bylo to v letech 2001 az 2003. Vychazeli jsme z toho, jak cel
a nase silnicn st vypada,

jak mnoho komunikac vazcch se k dalnicm ct

a, jak hustou mame st silnic I. trdy, kde
tez chystame zpoplatnen, a jak jsou prov
az
any s komunikacemi nizsch trd. Skutecne jsme
dospeli k nazoru, ze pro nasi republiku by byl nejvhodnejs system vyuzvajc satelitn navigacn technologii GPS, coby prostredku k identikaci msta vyskytu kamionu, v kombinaci
se systemem GSM, zabezpecujcm komunikaci s centrem, v nemz jsou sesbrane informace
zpracov
av
any a kde se uskutecn
uje administrace poplatk
u. V te studii jsme take uvedli, ze
by bylo treba zpoplatnit zhruba 3000 kilometr
u komunikac, daleko vce, nez navrhoval teh
dejs ministr dopravy Milan Simonovsk
y. Nas navrh byl souc
ast materialu Statnho fondu
dopravn infrastruktury pripravovaneho pro vladu. Fond doporucil, aby podmnky tendru
vytvorily prostor i pro technologie satelitn, jenze material se nakonec do vlady v
ubec nedo
stal. Pan ministr Simonovsky vychazel z jinych expertiz, ktere mu pripravily jine poradenske
rmy, konkretne rma Econsult.
Jak vidno, na stanoviska akademick
ych pracovnk
u u nas statn moc mnoho neda. Opustme
vsak technicke detaily a uvedme veci kolem nich, ktere jsou pro u
cely tohoto textu

podstatne.
Podle clanku v t
ydenku Ekonom komise pod vedenm namestka Kubnka nepokladala
za nutne jedinou zbylou nabdku analyzovat a zkoumat, zda je pro stat skutecne v
yhodna
[108]. Evropska unie pritom vydala nezavazne doporucen o tom, ze s ohledem na budouc
predpokladane sjednocovan m
ytneho v cele Evrope doporucuje realizovat nikoli mikrovlnn
y, n
ybrz satelitn system. Kontroverzn rozhodnut hodnotc komise prispelo k tomu,
ze se zacalo jeste vce mluvit o mozn
ych politick
ych a lobbistick
ych vlivech ([109] az [112]).
Spolupracovnk jedne z vyrazen
ych spolecnost Petr Adler nasledne v roce 2007 krome
ckem
jineho poukazal i na to, ze spolecnosti Kapsch bylo ministrem dopravy Alesem Reb
(ODS) v roce 2007 zasadne zmeneno zadan. Po Rakusanech nakonec stat nepozadoval vystaven 500 m
ytn
ych bran na silnicch prvn trdy, k cemuz se p
uvodne zavazali a coz
ckovi a podpisu jeho
by podle Adlera nebyli schopni zvladnout [108]. Dky Alesi Reb
smluvnch dodatk
u vzrost objem zakazky pro spolecnost Kapsch o dals miliardy [108].

V pr
ubehu verejne souteze a nasledne po vtezstv spolecnosti Kapsch se zacnaj objevovat informace, ze na vtezstv teto spolecnosti mohl mt zajem i Miroslav Kalousek

[112], [113]. Pomineme skutecnost, ze M. Kalousek byl v te dobe predsedou KDU-CSL,

tedy strany, jejz clenem byl take tehdejs ministr dopravy Milan Simonovsk
y. Nen bez
zajmavosti, ze cel
y m
ytn
y projekt mel na Ministerstvu dopravy na starost namestek Jir
Kubnek, kter
y take sefoval hodnotc komisi, ktera nabdky posuzovala [113]. V roce 2007,
kdy se Miroslav Kalousek stal ministrem nanc, presel Kubnek na jeho ministerstvo a po
50

par mescch se stal Kalouskov

ym namestkem [113]. Dobre vztahy nejen s M. Kalouskem
doklada i skutecnost, ze v roce 2010 se Jir Kubnek objevuje na kandidatce za Pardubick
y
kraj tehdy nove zalozene strany TOP 09, kde se take stava predsedou krajske organizace.
Od kvetna 2011 je jako jedin
y zastupce statu clenem dozorc rady akciove spolecnosti
Sokolovska uhelna [114].
cek (ODS) podle [112] potvrdil, ze jej
Mimoto, nasledujc ministr dopravy Ales Reb
Kalousek s prtelem Richardem Havou navstvili ve veci m
ytneho. To vsak M. Kalousek
poprel [112]:
To je naprosty nesmysl. Nikdy, a prosm o konfrontaci, nikdy jsem s panem Havou ne
cka. (...) Ja jsem nikdy nebyl na ministerstvu dopravy. Jestli me nekdo
navstvil pana Reb
spojuje s mytnym, m
uzete mi rct alespo
n teoreticky predpoklad jak? Nechcete me spojovat
i s kr
adez korunovacnch klenot
u?
A konecne, existuje i svedectv dlouholeteho stranickeho rivala a nekdejsho clena vlady

Jirho Cunka,
kter
y lidove strane predsedal v letech 2006 az 2009. Ten v roce 2010 na
adresu Miroslava Kalouska prohlasil [113]:

O mytnem tendru jsem kdysi hovoril s Milanem Simonovsk

ym. Z toho, co mi rekl, jsem

nabyl jistoty, ze on sam je v teto veci naprosto cisty. Zarove

n jsem ale pochopil, ze v po
zad tendru byl Kalousek. To on Simonovskemu poskytoval informacn servis a vedl nektera
jednan, to on chtel, aby to takto dopadlo.

e republiky c. 557 ze dne

Pochopitelne, Milan Simonovsk
y, kter
y byl usnesenm vlady Cesk
eho telekomu27. dubna 2009 jmenovan od 1. kvetna 2009 do funkce clena Rady Cesk
nikacnho u
radu na dobu peti let [115], takove tvrzen odmtl [113]. Mimochodem, clenem

vlady, ktera Milana Simonovsk

eho jmenovala do uvedene vysoke funkce, byl i tehdejs mi
nistr nanc Miroslav Kalousek. Jmenovan Simonovsk
eho vlada stihla na posledn chvli
o nekolik dn
u pozdeji (konkretne 8. kvetna 2009) byla jiz jmenovana vlada nova.

Jir Cunek
ale prispel jeste jednou vzpomnkou. O m
ytu nekdy v roce 2008 hovoril

pr
y i prmo s M. Kalouskem [113]:

Rekl
mi tehdy,
ze u
z je to v
sechno za n
ami, a dodal,
ze tuhle hru nem
u
ze

hr
at ka
zd
y.
Na elektronicke m
ytne se v pr
ubehu let mela nasledne nabalit zakazka na tzv. elek
tronicke vinety, ktere mely nahradit paprove dalnicn znamky. O krabickach s cipem i pro
osobn automobily se poprve zacalo hovorit na pocatku roku 2008 [113]. Bylo to nedlouho
ckem a jeho namestkem a kopote, co na Ministerstvu dopravy, vedene tehdy Alesem Reb
legou z teplicke organizace ODS Jirm Hodacem, probehlo jednan se zastupci spolecnosti
Kapsch. U tohoto jednan byl i lobbista Marek Dalk (prava ruka tehdejsho predsedy vlady
cka
Mirka Topolanka), podle vlastnho vyjadren zcela nahodne [113]. Roli ministra Reb

na tomto jednan zajmave popisuje clanek z roku 2010 [113]:

51

Ten, spolu se svym namestkem (...) Jirm Hodacem, se zachoval jako vychodoevropsky

vymahac vypalneho. Nejdrve rme Kapsch pohrozil odstoupenm od smlouvy, nasledne se s

n dokazal dohodnout na upravenem kontraktu, ktery Rakusan
um paradoxne prihodil dals
ck
miliardove ksefty. Co vsechno zaprcinilo tento Reb
uv veletoc, se asi nikdy nedozvme.
Zamer zavest elektronicke vinety i pro osobn automobily namsto paprov
ych dalnicnch
znamek se stal predmetem diskuz. Negativne se k tomuto zameru postavila odborna
verejnost. Naprklad jiz v
yse citovan
y profesor Petr Moos se v roce 2010 vyjadril [113]:
Nestacm se divit, jake lzive argumenty dnes nekter lide pri obhajobe vinet pouzvaj. Z

hlediska ekonomickeho, dopravnho i technickeho je to naprosty nesmysl.

Profesor Moos na adresu elektronick
ych vinet a nekter
ych osob v pozad rekl navc velmi
zavazna a kategoricka slova [122]:
Vcetne vyroby a distribuce vlastnch elektronickych vinet, kontroly a vymah
an plateb je

cely system pouze o dev

et a
z jeden
act miliard korun v pr
ubehu peti let dra
z
s nez
dosud pouzvane paprov
e dalnicn n
alepky.
Jake vyhody? Elektronicke vinety jsou jen komplikovanejs a drazs nahrazkou paprovych

n
alepek, nelze cekat, ze by omezily nebo odstranily zacpy na dalnicch, z
adne leps liniove
rzen neposkytuj.
Snzen nehodovosti nelze od vinet ocek
avat. Vetsina nehod je zp
usobena nebezpecnym

zp
usobem jzdy, hlavne vysokou rychlost, a take povetrnostnmi podmnkami. Tyto skutecnosti nelze ovlivnit zadnymi vinetami. Takrka vsichni odbornci projekt elektronickych vinet
odsuzuj jako naprosto zbytecnou investici v dobe, kdy zeme potrebuje penze jinde.
(...) Navc Ivo R
yc sice radil ministr
um dopravy, ale nen dopravn expert, je

sociolog, ktery reprezentuje rakouske zajmy, stran rme Kapsch.

(...) Ano, Vojr sympatizuje s rmou Kapsch, ale hospod
arsky vybor v plenu hlasoval proti

zaveden elektronickych vinet. Tehdy to parlamentem proslo snad o jediny hlas. Do technologie elektronick
ych vin
et vidm, je to velk
a nehor
aznost. Jako obcan jsem
rozhorcen, ze jen proto, aby Kapsch dostal penze, jsou poslanci ochotni prohloubit zadlu
zen vlastn zem
e.
Podle profesora Moose by tedy vinety oproti soucasnemu stavu neprinesly zadnou pridanou
hodnotu. Profesor Moos take poukazal na monopolizaci trhu, ktera by se mohla v budoucnu
negativne projevit i pri dalsch telematick
ych projektech na silnicch nizsch trd ci pri
budovan mestsk
ych m
ytn
ych system
u [113]. Bud jak bud, akademici na konci dubna
2010 poslali tehdejsmu ministru dopravy Gustavu Slameckovi dopis a take sve expertn
52

stanovisko k pripravovane zadavac dokumentaci verejne zakazky. Podle clanku v t

ydenku
Ekonom nelze v jejich textu nalezt jedin
y argument, kter
y by zvolen
y postup obhajoval
[113].
I pres odmtave stanovisko odborne verejnosti se meztm na p
ude poslanecke snemovny
ostre bojovalo za zaveden elektronick
ych vinet. Naklady na jejich zaveden byly odhadovany priblizne na 12 miliard korun a zakazku mela zskat spolecnost Kapsch, ktera
jiz pred casem zskala mnohamiliardovou zakazku na realizaci a provoz elektronickeho
m
ytneho. O tom, ze elektronicke vinety jsou pro stat nev
yhodne, vedel i ministr dopravy
Slamecka, kdyz pozdeji priznal, ze z ciste ekonomickeho hlediska jsou vinety samozrejme

nevyhodne... [113]. Na jare 2010 varuje poslanec ODS a mstopredseda kontrolnho v

yboru
poslance, ze schvalena podoba elektronick
ych vinet je nejhors a pro stat nejmene v
yhodna
a ze nektere technologie by bylo mozne pordit i dvanactkrat lacineji [116]. Vse se zda b
yt
jasne! Ale nen. Vystupuje totiz poslanec M. Kalousek a prohlasuje, ze argumenty
kolegy jsou u
celove a nefer a obvi
nuje jej z poslednho obchodu odch
azejcho poslance. A

dod
av
a: Na to my v
am ka
sleme! a hlasuje proti navrhu na zrusen vinet [116]. Pro

zachovan elektronick
ych vinet a proti navrhu na jejich zrusen spolu s M. Kalouskem hlaso
vali v breznu 2010 hlavne poslanci ODS, cast poslanc
u KSCM,
pridali se k nim naprklad

b
yval clenove KDUCSL Vlasta Parkanova ci Jan Husak (v te dobe jiz clenove nove
zalozene a do te doby nevolene strany TOP 09). Poznamenejme, ze M. Kalousek nepochybne vedel, co cinil do voleb a mozneho konce jeho politicke kariery zb
yvalo neco
kolem trech mesc
u... Na pozdejs prm
y dotaz ze strany medi, proc hlasoval pro zaveden
podle odbornk
u pro stat zcela nev
yhodn
ych elektronick
ych vinet, odpovedel M. Kalousek
po kratkem zavahan slovy [113]:
Podporovali jsme jen nazor ministra dopravy Gustava Slamecky.

Jak jsme uvedli v

yse, tehdejs ministr dopravy Slamecka pritom elektronicke vinety, na
kter
ych mel stat tratit az 12 miliard korun, nijak zvlast nepodporoval. Zcela symptomatickou pointou Kalouskova prstupu je pak nasledujc citace z clanku [113]:
Prznacne je, ze deset minut pote na tiskove konferenci TOP 09 prezentoval slozenku s

ktivn vyzvou k uhrazen statnho dluhu, kterou jeho partaj zaslala stovkam tisc ceskych
dom
acnost.
Nekter poslanci, kter se postavili proti vinetam, dokonce tvrdili, ze M. Kalousek byl
aktivnm u
castnkem zakulisnch dohod. Na tech se mel podlet jeste komunistick
y sef
Vojtech Filip a jmenem ODS mel v
yraznou roli sehrat podnikatel a lobbista Ivo Rittig,
kter
y podle rady zdroj
u v te dobe prebral agendu po Marku Dalkovi, prteli b
yvaleho
predsedy ODS Mirka Topolanka [113]. Navc akcie spolecnosti Kapsch vlastnili lide napojen na ODS [113]. Bez zajmavosti nen take informace, ze jednm ze tr soudnch znalc
u,

kter
y byl v te dobe osloven ze strany Reditelstv
silnic a dalnic stran otazky, zda elektronicke vinety m
uze realizovat jina spolecnost, nez je spolecnost Kapsch, byl i Vladimr
Smejkal. Trio soudnch znalc
u se na navodne polozenou otazku M
uze komplex dod
avek a

53

sluzeb souvisejcch s realizac systemu casoveho zpoplatnen jako celek realizovat kterykoli
odborne zp
usobily dodavatel, nebo jsou dany d
uvody, pro ktere je nezbytne komplex techto
dodavek a sluzeb zadat pouze urcitemu dodavateli? u
dajne vyslovilo, ze celou zakazku by
mela zskat spolecnost Kapsch [113]. Jmeno profesora Vladimra Smejkala pritom guruje
rovnez v kauze miliardoveho tunelu na Ministerstvu prace a socialnch vec pod vedenm
tehdejsho ministra a stranickeho kolegy M. Kalouska a mstopredsedy TOP 09 Jaromra
Drabka, a to v souvislosti se zavadenm noveho informacnho systemu na v
yplatu nepo1
jistn
ych socialnch davek a sluzeb zamestnanosti na u
radech prace . Profesor Vladimr
Smejkal ostatne guruje take jako autor posudku c. 2339/2011 ze dne 17. 10. 2011, na
jehoz zaklade Drabkovo ministerstvo nasledne zadalo v tzv. jednacm rzen bez uverejnen
a
dals IT zakazku v objemu priblizne jedne miliardy korun, a to spolecnosti IBM Cesk
republika, spol. s r. o., a na jare 2012 doporucilo uzavrt s touto spolecnost smlouvu [118].
radu pro ochranu hospodarske souteze (dale jen UOHS)

Z pozdejsho rozhodnut U
z

rjna 2012, kter

y oznacil tento postup za nezakonn
y a verejnou soutez zrusil, se pritom
Drabkovo ministerstvo odvolavalo na zavery Smejkalova posudku, v nemz znalec konsta a republika je z objektivnch d
toval, ze spolecnost IBM Cesk
uvod
u jedinym dodavatelem,

ktery je schopen zajistit plnen predmetu verejne zakazky [118]. Bez zajmavosti pritom

nen skutecnost, ze samotn

y UOHS
ve svem rozhodnut vyslovuje explicitne formulovane
podezren, ze d
uvodem pro vyhotoven znaleckeho posudku nebylo primarne zjisten, zda

existuje vce dodavatel

u zp
usobilych realizovat predmet verejne zakazky, ale ze Smejkal
uv
posudek mel ve skutecnosti pouze dodatecne legitimizovat drvejs rozhodnut Drabkova
a republika [118]. Mimoto, na saministerstva zadat zakazku prave spolecnosti IBM Cesk

motnem posudku profesora Smejkala UOHS nenechal nit suchou 2 . Poznamenejme, ze na

podzim 2013 bylo zahajeno trestn sthan profesora Smejkala v souvislosti s prave uvedenou
zakazkou pro zlocin krive v
ypovedi a nepravdiveho znaleckeho posudku, pro zlocin porusen
predpis
u o pravidlech hospodarske souteze, pro zlocin porusen povinnosti pri sprave cizho
majetku a pro zlocin zneuzit pravomoci u
redn osoby podle trestnho zakonku, vsechny
ukoncene ve stadiu pokusu a s v
yjimkou prvnho uvedeneho spachane ve forme u
castenstv
3
(tedy ve forme pomoci) [119]. Profesor Smejkal je jakozto soudn znalec jiz skoro deset let
clenem Legislativn rady vlady [120], [121].
1
Prave soudn znalec Vladimr Smejkal vypracoval posudek c. 2373/2012 ze dne 15. 10. 2012, v nemz
dospel k nazoru, ze Ministerstvo vnitra a Drabkovo ministerstvo postupovalo v souladu se zakonem, kdyz se
bez v
yberoveho rzen pripojilo k ramcove smlouve z roku 2008 a spolecnosti Fujitsu Technology Solutions
s. r. o. zadalo zakazku na nove informacn systemy na u
radech prace. B
yval
y ministr vnitra Ivan Langer
(ODS), kter
y v roce 2008 ramcovou smlouvu podepisoval, Drabkovo pocnan trefne komentoval slovy: To

si pan Dr
abek dela legraci! To, co s n (smlouvou) provedlo jeho ministerstvo, je stejne jako na r
amcovou
smlouvu na n
akup kalkulacek koupit raketopl
an a nekolik druzic k tomu. [117].
2

UOHS mj. konstatoval: Urad konstatuje, ze prstup znalce ke zpracov

an znaleckeho posudku, kdy je

dopodrobna zkoum
an pouze produkt IBM, pricemz u produkt
u dalsch dodavatel
u byla bez detailn znalosti
konkretnch technickych resen konstatov
ana jejich nepouzitelnost, nen zp
usobily k prijet z
averu, ze jedinym dodavatelem schopnym realizovat predmet verejne zak
azky je IBM. (...) Znalec se tak spse nez na
zodpovezen ot
azky, ktere na trhu nabzene resen prich
azej v u
vahu, soustredil na dok
az
an toho, proc je
plnen poskytovane IBM nejleps mozne k zajisten predmetu verejne zak
azky. [118].
3
V zaveru tiskove zpravy ze dne 15. 11. 2013 Vrchn statn zastupitelstv v Praze konstatuje: V

radu na ochranu hospod

prpade, ze by nedoslo ke zrusen zad
avacho rzen rozhodnutm U
arske souteze

54

Vratme se vsak zpet k elektronick

ym vinetam, ktere mely nahradit paprove dalnicn
znamky i pro osobn automobily. Po volbach do poslanecke snemovny v roce 2010 se strany
nove vladn koalice dohodly predevsm kv
uli casove tsni k zaveden elektronick
ych vinet,
ktere mely nahradit paprove dalnicn znamky jiz od 1. ledna roku 2011 , ze zaveden
vinet odloz. V listopadu 2010 pak nova snemovna schvalila petilet
y odklad zaveden elektronick
ych vinet (pro odklad zvedlo ruku 134 ze 152 prtomn
ych poslanc
u vcetne vetsiny
opozicnch zastupc
u) [123]. V prosinci tehoz roku pak totez potvrdili i senatori.
O elektronicke m
ytne a o veci s tm souvisejc se v roce 2012 zajmal take Nejvyss

kontroln u
rad (NKU). Ten od dubna do listopadu toho roku provedl mj. kontrolu plnen
prjm
u zskavan
ych vybranm a vymahanm peneznch prostredk
u z m
ytneho a proveril
v
ydaje souvisejc s temito prjmy, a to za obdob od roku 2009 do roku 2011, v prpade
vecn
ych souvislost i obdob predchazejc nebo nasledujc [124]. Kontrolovan
ymi subjekty

bylo mj. Ministerstvo dopravy a Reditelstv silnic a dalnic CR. Na zavery teto kontroly
vsak reagovala spolecnost Kapsch, tedy dodavatel a provozovatel m
ytneho systemu, hroz pricemz reditel spolecnosti Kapsch k tomu dodal
bou podan trestnho oznamen na NKU,
[125]:
Ztotoznen spolecnosti Kapsch s mytnym systemem a nasledn
a medializace techto ne

smysl
u v Cesku a okolnch zemch nam zp
usobuje skody na povesti a obchodnch prlezitostech.
Zajemce o detaily, ktere zp
usobily takovou reakci ze strany zastupc
u spolecnosti Kapsch,
[124] a druhak na diskuzi
si dovolme odkazat jednak na samotnou kontroln zpravu NKU
s reditelem spolecnosti Kapsch [126]. Pro nase u
cely postac ocitovat zde nektere u
ryvky z
z 13. 5. 2013 [124]:
doprovodne tiskove zpravy NKU
Ministerstvo dopravy uzav
relo smluvn ujedn
an o zvysen odmen pro generalnho do
davatele, ktere bylo nev
yhodn
e pro st
at. Generaln dodavatel ma podle nej narok na vyss
odmenu za zvysenou u
spesnost sluzeb, pokud je u
spesnost predepsanych mytnych transakc
za mesc vyss nez 95 % vsech transakc zaznamenanych mytnymi branami. Tuto podmnku

gener
aln dodavatel vzdy splnil a v letech 2007 az 2011 mu tak RSD
zaplatilo odmenu 755,2

milionu korun. Sjednany zp

usob odmen
ov
an podle NKU nezohlednil zabehnut elektronickeho mytneho do praxe ani dopady zvysen sazeb mytneho na vysi odmeny generalnmu
esnost dodavanych sluzeb navc overoval nezavisly znalec na naklady RSD.

dodavateli. Usp
Jeho pr
ace ve zmnenem obdob vysla na dalsch 113,5 milionu korun.
Mytne je mozne platit bezhotovostne platebn nebo tankovac kartou. Ministerstvo dopravy
ve smlouve o sluzbach vyrazne podhodnotilo pocet vozidel, ktera tuto sluzbu budou vyuzvat.

RSD
tak gener
alnmu dodavateli za roky 2007 a
z 2011 vyplatilo 499,5 milionu korun za poplatky za platbu kartou, kter
e nebyly zahrnuty ve smlouv
e.
e republice vzniknout skoda ve vysi 1 mld. Kc.
pred podpisem smlouvy, mohla podle policejnho org
anu Cesk
[119].

55


RSD
si nechalo pro posouzen tohoto pozadavku dodavatele vypracovat znalecke posudky, za
ktere zaplatilo dalsch 810 tisc korun.

RSD
za
calo zji
stovat a vy
u
ctov
avat unikl
e m
ytn
e s t
rlet
ym zpo
zd
enm. V souvislosti s tm uzavrelo v roce 2009 smlouvu s advok
atn kancel
a
r a spole
cnost pro
vym
ah
an pohled
avek, jejz souc
ast byly nejen pravn sluzby, ale i vytvo
ren softwaru za t
em
e
r 40 milion
u korun. Obdobnou agendu, jakou je vymah
an unikleho
mytneho, si pritom jine spravn organy zabezpecuj vlastnmi silami.
Advok
atn kancelar a spolecnost na vymah
an pohled
avek si za pr
ubezne poskytovane sluzby
vcetne pravnch u
ctovaly pau
s
aln odm
enu 285 tisc korun m
es
cn
e. Za pravn sluzby
na vy
z
ad
an pak u

ctovaly sazby od 2 500 do 3 500 korun za hodinu. Celkem

jejich sluzby vysly na 56,8 milionu korun. Vymohly pritom unikle mytne ve vysi 18,3
milionu korun. To znamena, ze z jedne koruny vyplacene za sluzby advokatn kancelare
a spolecnosti na vymahan pohledavek byl vynos 32 haler
u.
Kontrolori zjistili, ze problematicka je i evidence provozovatel
u vozidel v rezimu placen
predem. Ze 476 tisc takovych provozovatel
u byly u
plne a spravne u
daje jen u 33 tisc,
tedy u 7 procent. Ne
uplnost evidence pritom znesnad
nuje identikaci dluznk
u. A prave
nemoznost dohledat dluznka byla prev
azne d
uvodem k odepisov
an unikleho mytneho ve
vysi 311,6 milionu korun.
Nikoli nezajmava je zde informace o zmnene advokatn kancelari, kterou je advokatn
kancelar exministra spravedlnosti Pavla Nemce. Jana Navratilova spolecnice ze zmnene

advokatn kancelare Nemec, Blaha & Navratilova a sestra Pavla Nemce na zavery NKU
konstatovala [127]:
o v
Samotn
a kontroln zpr
ava NKU
yb
eru m
yta je podle na
seho n
azoru zpra
ze stat
cov
ana profesion
aln
e a odborn
e. V soucasne dobe je ale tvrzen veden NKU,
musel za vymozen jedne koruny nezaplaceneho mytneho zaplatit tri koruny, a tudz je
vym
ah
an neefektivn a predrazene, hrube zjednodusene a zkreslene. Je to podobne, jako
kdyby fotbalova asociace kritizovala hrace narodnho tymu uz v pr
ubehu prvnho polocasu
za stavu 0:1 za to, jak neefektivne hraj, kolik stala jejich prprava, kopacky a predz
apasove
soustreden, aniz by brala v potaz kvalitu soupere, maximaln nasazen hrac
u a dals objektivn faktory. V nasem prpade je evidentn, ze efektivita vymah
an nedoplatk
u na mytnem
v case nar
usta.
hodnot pouze pr
Argumentace, ze zprava NKU
ubezn
y stav celeho procesu, avsak nikoli

jeho dynamiku, zaznel ostatne rovnez i od reditele spolecnosti Kapsch [126]. Mluvc NKU
vsak na takove namitky argumentovala [127]:
prirozene kontroluje jasne vymezeny casovy u
NKU
sek. Na zaklade zskanych dat popisuje

se nem
kontrolovany fenomen. NKU
uze pohybovat v rovine spekulac a dopoct
avat si, jak
56

 ani
bude system celkove efektivn, pokud bude pracovat dals tri roky. Nikdo ani NKU,
advok
atn kancelar Nemec, Blaha & Navr
atilov
a nem
uze se stoprocentn jistotou rct,
rd a vzdy rdit bude
jestli si system naprklad nevyzada dals investice. Proto se NKU
tvrdymi daty z jasne vymezeneho kontrolovaneho obdob a na jejich zaklade vypracovava
sve kontroln zavery.
Pavel Nemec, mimo jine blzk
y spolupracovnk doc. JUDr. Milana Kindla, CSc., a student
z pravnicke fakulty Zapadoceske univerzity v Plzni, p
usobil v minulosti take jako poradce
premiera Mirka Topolanka. Byl to ostatne take Pavel Nemec, kter
y byl oznacen za clena
tzv. justicn mae. Pavel Nemec je tez spoluautorem soucasne verze exekutorskeho zakona
(Nemcova kancelar rada vymaha bagateln pohledavky). Sluzeb jeho advokatn kancelare
opakovane vyuzvaj nejr
uznejs verejne instituce (napr. Vseobecna zdravotn pojistovna

e republiky).
Ceske republiky, Hospodarska komora Cesk
Zakonceme tuto podkapitolu konstatovanm, ze projekt elektronickeho m
ytneho ci
zatm nerealizovan
y projekt elektronick
ych vinet nepochybne znamenal ci mel znamenat
cenn
y zdroj nancnch i nenancnch v
yhod nejr
uznejsm osobam. Nepochybujeme o tom,
ze existuj dals neverejne informace o pozad tohoto projektu a o roli v
yse zmnen
ych osob,
mezi nimi i Miroslava Kalouska.

3.2

Kauza Hazard

V roce 2008 byl Miroslav Kalousek jiz zkusen

ym matadorem ceske politicke dzungle.
Posudte sami. V predcasn
ych parlamentnch volbach v roce 1998 byl zvolen do Posla e republiky za KDU-CSL.

necke snemovny Parlamentu Cesk

Po svem opetovnem zvolen
(do roku
v roce 2002 se stal predsedou Rozpoctoveho v
yboru Poslanecke snemovny PCR

2005). Na sjezdu KDU-CSL

v roce 2003 v Ostrave byl zvolen predsedou KDU-CSL,
tento

post v roce 2005 na sjezdu v Plzni obhajil. Predsedou KDU-CSL

byl do roku 2006. V
e republiky [129]. Ministerstvo nanc je
lednu 2007 byl jmenovan ministrem nanc Cesk
pritom povazovano za jedno z nejd
ulezitejsch ministerstev ve state. Mimo mnoho dalsch
a zavazn
ych d
uvod
u (napr. v jeho gesci je sestavovan statnch rozpoct
u) take proto, ze
pod Ministerstvo nanc spada napr. i cela neprehledna a tajemna oblast s priznan
ym
stamiliardov
ym rocnm obratem (a jiste s jeste vetsm obratem nepriznan
ym), jak
ym je
hazard a kurzove sazen. Hazard vsude na svete vzdy predstavoval a stale predstavuje
odvetv na pomez legalnho a ilegalnho ci maanskeho sveta v pravem smyslu toho slova
s jeho syrovou a surovou podstatou tak, jak ji ctenar zna z nejr
uznejsch dokumentarnch
ci hran
ych lm
u. S hazardem souvis i navazujc jiz zcela ilegaln a o to v
ynosnejs aktivity, kter
ymi jsou drogy a prostituce. Pres hazard vsude na svete dochaz k pran spinav
ych
penez z trestne cinnosti (napr. prave z prodeje drog) a snadno se v nem take ztrat cerne
nancovan politick
ych stran. V neposledn rade hazard predstavuje idealn nastroj pro
vytvaren zavislosti, coz s sebou nese neblahe nasledky v podobe rozvratu rodin, narusen
sporadanosti v
ychovy det a zvysovan kriminality.
57

Tesne pred vanocnmi svatky dne 17. 12. 2008 podepsal tehdejs krestanskodemokratick
y
ministr nanc Miroslav Kalousek u
redn rozhodnut, kter
ym petici cesk
ych spolecnost

povolil internetove kurzove sazen. Ucinil tak navzdory sve tehdejs strane KDU-CSL
i
u
rednk
um a pravnk
um, kter takov
y postup oznacili za nezakonn
y (napr. [128], [6]). Podle
Mlade fronty Dnes rozeslalo Ministerstvo nanc v case 11.24 e-mailem informaci, ze internetove kurzove sazen po nekolika letech odmtan povolilo [128]. O dve minuty pozdeji,
v 11.26, uz sef lobbistickeho sdruzen, zastupujc provozovatele kurzov
ych sazek, svolaval
novinare na setkan s petic reditel
u spolecnost s cerstv
ym povolenm do prazskeho hotelu
Hilton [128]. Salonek si sdruzen zadalo uz 9. prosince [128]. M. Kalousek pritom drve
prohlasoval, ze internetove sazen bude v republice povoleno jen pres jeho mrtvolu [6], [8].
Podle nazoru rady odbornk
u vyuzil ministr Kalousek pravn klicku, pomoc ktere

obesel cast zakona o loterich a internetove kurzove sazen povolil jako novou v zakone ne
popsanou hru, kterou ministerstvo m
uze za jist
ych podmnek povolit. S takov
ym v
ykladem
prava a loterijnho zakona vsak ani vlastn u
rednci (a nejen oni) na ministerstvu nesouhlasili [6]. Popisme strucne zajmavou anabazi, ktera predchazela Kalouskovu rozhodnut

povolit internetove sazen.

Zacneme vyjadrenm b
yvaleho stranickeho kolegy M. Kalouska a expredsedy KDU-CSL
4

Jirho Cunka z roku 2011 [131]:

Pan Dospiva me navstvil v lete 2008 a poz
adal me, abychom spolupracovali na odstranen

nez
akonneho stavu, kdy v Ceske republice maj rmy s ohledem na internetove sazen jine
podmnky nez jine podobne rmy v jinych statech. Uvedl to tak, ze by rad, aby se ta dis
kriminace odstranila. Rekl
jsem mu, ze pokud je tu nejak
a nezakonnost nebo diskriminace,
tak ze se na to podvame. A padlo tam i to, ze ty, kter odstra
nuj nezakonnosti, tak ty
ze oni podporuj. Zmnil pritom, ze jsou schopni podporit takove strany az c
astkou mezi
osmi a deseti miliony korun. Na zaklade teto sch
uzky jsem se obratil na naceho tehdejsho
ministra nanc Miroslava Kalouska s dotazem, jestli tam je skutecne kolize v zakone. On
si to nechal proverit a rekl, ze tam z
adn
a kolize nen, protoze zakony, ktere upravuj hazard,
jsou pouze v rukou jednotlivych stat
u a nepodlehaj jednotnym zakon
um EU. Na zaklade

toho jsem zatelefonoval panu Dospivovi s tm, ze ja ani KDU-CSL

hazard nepodporujeme
a internetove sazen tmto take nechceme rozsrit. Takto jsem ho informoval. Kdyz jsem
pak videl, ze ministerstvo nanc se pripravuje k tomu povolen, tak jsme ucinili usnesen nejvyssho organu strany v dobe mezi sjezdy, coz byla celost
atn konference, o tom, ze

vyzyv
ame clena KDU-CSL a ministra nanc Kalouska, aby takoveto zmocnen nepodepisoval, tedy ani nerozsril tu moznost pro internetove sazen, nicmene on to presto vsechno
udelal. Jsem plne k dispozici organ
um cinnym v trestnm rzen. Policie se o to zajma, uz
jsem v teto veci vypovdal.

e republiky a na konci tehoz roku take

Jir Cunek
byl v roce 2006 zvolen do Senatu Parlamentu Cesk

predsedou KDU-CSL,
kter
ym byl az do kvetna 2009. V roce 2007 se stal mstopredsedou vlady a ministrem
pro mstn rozvoj ve vlade Mirka Topolanka. V listopadu 2007 byl v d
usledku probhajcho trestnho rzen
donucen na sve posty docasne rezignovat. Do u
rad
u se vratil v roce 2008, v lednu roku 2009 vsak na oba

posty znovu rezignoval. Senatorem za KDU-CSL

se stal i ve volbach v roce 2012 s mandatem do roku 2018
[130].
4

58

Poznamenejme, ze Marek Dospiva byl jiz v te dobe spolumajitelem investicn skupiny

Penta, do jejhoz majetkoveho portfolia patrila sazkova kancelar Fortuna. Ta se nasledne
take objevila mezi onou petic spolecnost, kter
ym M. Kalousek sv
ym podpisem dal zele
nou k provozovan internetoveho kurzoveho sazen. Miroslav Kalousek slova Jirho Cunka
poprel a oznacil je za blaboly [132]:

Ja jsem zadnou nabdku od nikoho nedostal, jestli KDU-CSL,

to nevm. Stejne tak nemohu

za to, co blabol pan Cunek.

Udajnou
sch
uzku poprel rovnez i Marek Dospiva [132]. Bud jak bud, na prelomu leta a
podzimu 2008 dostaly veci na Ministerstvu nanc rychl
y spad. Jeden z u
rednk
u, kter
y se
tehdejsch jednan u
castnil, pozdeji vzpomnal [6]:
Ministr vznesl dotaz, zda by p
rslu
sn
a povolen bylo mo
zn
e vydat ji
z b
ehem

dvou t
ydn
u. Velmi n
as to p
rekvapilo.
Podle [6] to vsak tak rychle, jak si pral ministr Kalousek, neslo. Nejdrve se totiz sesla
peticlenna ministerska komise pod vedenm pravnicky Dany Zchove, ktera, jak je uvedeno
v prslusnem zapise, dosla k jednoznacnemu zaveru: Internetove sazen podle tehdy platne
legislativy povolit nebylo mozne, protoze neodpovdalo podmnkam kladen
ym loterijnm

zakonem [6]. Clenove teto komise odmtli, ze by sazky uzavrane pres internet bylo mozno
uznat v ramci spravnho rzen za zcela novou hazardn hru, kterou, jak jiz bylo uvedeno
v
yse, ministerstvo za urcit
ych podmnek m
uze povolit [6]. Komise tehdy prohlasila, ze
jde o klasicke kurzove sazky, pouze se uzavraj pres poctace, pricemz podstata je stale

stejna [6]. Ke shodn

ym zaver
um dosla komise i na dalsm jednan 10. listopadu 2008.
Tehdy doporucila, aby se problem resil cestou novely loterijnho zakona [6].
Zajmav
y a patrne zasadn v cele veci byl postoj tehdejsho legislativnho odboru Ministerstva nanc. V pocatku byl i tento odbor proti povolen internetoveho kurzoveho sazen,
avsak posleze u
dajne po ingerenci veden ministerstva sv
uj postoj zmenil [6].
Skutecnost, ze byl ministr nanc Kalousek (mozna prostrednictvm tretch osob) vysta
ven lobbistickemu tlaku mimo v
yse uvedenou u
dajnou nabdku, o ktere hovoril Jir Cunek,
lze povazovat za prokazanou. Mluvil o tom totiz sam lobbista Marek Herman z Asociace provozovatel
u kurzov
ych sazek, jejmiz cleny byly ci jsou sazkove kancelare Fortuna,
Chance a Tipsport [6]. Herman mj. priznal [6]:
Je pravda, ze na zacatku vsude rkal, ze to projde jen pres jeho mrtvolu, my jsme ho ale

udolali svymi argumenty. Mluvili jsme s u

rednky, ministrovymi poradci i jeho zn
amymi.
Argumenty patrne musely mt velkou vahu, nebot lobbista Herman vyloucil, ze by M.
Kalousek mohl b
yt korumpovan [6]. K vyloucen moznosti nechat se korumpovat se vsak
vaze nemila vec, ktera se Miroslavu Kalouskovi stala v zar 2009, tedy jen o nekolik mesc
u
pozdeji. Jiz jsme tuto prhodu zmnili v u
vodu, nicmene ji zde pripome
nme. Kalousk
uv
59


dlouholet
y prtel a kolega Ladislav Sustr,
kter
y je v te dobe poslancem a prznivcem tehdy
bez voleb legitimizovane nove strany TOP 09, prijma falesnou nabdku od novinare:
milion korun pro stranu TOP 09 za zmenu loterijnho zakona. Pritom pronas [9]:
Musm
rct Mirkovi Kalouskovi,
ze jste n
am pomohl, aby m
el pocit,
ze je

povinovanej n
ejak reagovat,
ze jo?
Sekretar strany TOP 09 pritom pri dotazu novinare na to, kdo ve strane ma na starosti

sponzory a hazard, poukazal prave na poslance Ladislava Sustra,

kter
y vsak v te dobe nen
ani clenem TOP 09, n
ybrz jen prznivcem. Miroslav Kalousek, se kter
ym se zna dvacet let,
v nej mel pritom podle vlastnch slov naprostou d
uveru a temer s krestanskou pokorou
vysvetloval jeho pochyben [9]:
Lidsky je to hrozne tezke, kdyz se dopust selhan nekdo, koho mate rad. To jeste ne
znamen
a, ze jste ho prestal mt rad. Ja jsem mu dvacet let, co ho znam, veril a nemel
jsem sebemens d
uvod verit, ze by tohle udelal. Pro me to byl sok. Kdyz jsem se o tom v
p
atek vecer dozvedel z upoutavek na iDNES.cz, prijel jsem si o p
ulnoci k vam do redakce
pro cerstvy vytisk novin a zacali jsme to resit jeste v noci. Jedine, co jsem mohl udelat,
je, ze jsem v nasledujcch hodinach udelal kroky, aby uz nikdy nemohl byt z
adny d
uvod k
ned
uvere.

Na dotaz novinare, zda opravdu Ladislav Sustr

nekonzultoval prijet falesneho milionu korun s Miroslaem Kalouskem, odpovedel M. Kalousek pokorne [9]:
Ne, na me cestne slovo, samozrejme nevm, jak to prok
azat. To, ze zmnil me jmeno, me

uprmne receno mrz nejvc. Pro me by, tak jako pro kazdeho politika, nebyla prekvapiva
informace, ze nekdo chod po Praze a bez meho vedom prod
av
a me jmeno. To je v lobbistickych salonech bezna praxe. Ale ze to udel
a clovek, se kterym mam blzky pr
atelsky vztah,
to pro me samozrejme nen zadna prjemn
a informace.
Vratme se vsak zpet do konce roku 2008 a k podpisu u
rednho rozhodnut, kter
ym

tehdejs ministr nanc Miroslav Kalousek (v te dobe jeste clen KDU-CSL) povolil petici
cesk
ych spolecnost internetove kurzove sazen. A vratme se prmo k aktu podpisu tohoto
rozhodnut dne 17. 12. 2008. Nedlouho pred tmto datem pritom schvalila celostatn konfe
rence KDU-CSL
usnesen, ze nesouhlas s povolenm internetoveho sazen. Je-li pravda to,

jak udalosti vylcil nekdejs mstopredseda KDU-CSL

David Macek, ma Miroslav Kalousek
v
yrazn
y smysl pro dramatickou pointu spojenou se sladk
ym v
ysmechem [132]:
Bylo to u
tery, zasedal nas poslanecky klub a uprostred jedn
an prinesli Mirkovi Kalous
kovi velky stos papr
u. On si to teatr
aln
e a s gustem postavil p
red sebe, p
reru
sil
jedn
an, uk
azal na ty materi
aly a
rekl: ,Pane Macku, to je to internetov
e
s
azen. A za
cal to p
red n
ami podepisovat. Byl to naprosty vysmech vsem clen
um
celost
atn konference.
60

Poznamenejme, ze ocialnm d
uvodem povolen internetoveho kurzoveho sazen bylo poskytnut rovn
ych prlezitost cesk
ym sazkov
ym kancelarm v porovnan se zahranicnmi
spolecnostmi ve vztahu k sazejcm. Chtel-li totiz cesk
y obcan drve sazet na kurzy skrze
internet, musel tak cinit prostrednictvm zahranicnch internetov
ych sazkov
ych kancelar.
Sv
ymi d
uvody si byl Miroslav Kalousek natolik jist
y, ze nevahal na otevren
y dopis tehdejsho spolustranka a kolegy z vlady Cyrila Svobody5 odpovedet takto [133]:
Ty, kter pod plastkem moralky bojuj za rmy sdlc v da
novych rajch, nelze brat vazne.

e republiky a sveho kolegu za nehodna vaznosti mus

Oznacit verejne clena vlady Cesk
mt skutecne zavazne prciny. V zar 2009 M. Kalousek vysvetlil ocialn d
uvody pro sve
jednan takto [9]:
Tady se strasnym zp
usobem rozmohlo internetove sazen a jediny, kdo k nemu nemel

prstup, byly ceske rmy. Lide sazeli na internetu, az se hory zelenaly, ale vylucne u rem licencovanych v zahranic. Takze z toho nemel cesky rozpocet ani korunu. V okamziku,
kdy jsme to povolili i ceskym rmam, na internetu lide saz u
plne stejne jako drv, akorat
vyznamn
a cast z toho kolace je prosazen
a u ceskych rem, ktere tu plat dane.
Ja jsem to dlouho odmtal proste proto, ze jsem konzervativec a koneckonc
u jsem byl

clenem KDU-CSL a ctil jsem jej nazor. Nicmene objem prostredk

u, ktere tekly do zahranic bez sance, aby z toho sla koruna do statnho rozpoctu, rostl tak, ze mi to prislo
stupidn. Tak jsme udelali analyzu a povolili to.
A na konci roku 2011 dokonce presel do proti
utoku v
uci sv
ym oponent
um [6]:
My jsme zpracovavali studii, zda je mozne v internetovem sazen zahranicnm rmam

zabr
anit. Vyslo z n, ze to nelze. Proto nam prislo diskriminacn, ze to domac rmy delat
nemohou. Tady slo o rovne podmnky pro vsechny. Jsem hluboce p
resv
ed
cen,
ze pr
av
e
oponenti, kte
r n
as tak tvrd
e kritizovali, byli od zahrani
cnch spole
cnost motivov
ani.
V teto u
vaze se ale M. Kalousek neopatrne priznal k zavazne skutecnosti. Z jeho slov plyne,

ze bylo mozne zkorumpovat mj. vsechny jeho stranicke kolegy z KDU-CSL

(a nejen je)

vcetne clen
u vlady Ceske republiky, a to od zahranicnch sazkov
ych spolecnost. To ovsem
znamena, ze bylo mozne zkorumpovat i jeho samotneho tentokrate od cesk
ych sazkov
ych
spolecnost. A navc mnohem snadneji, nebot prece jen ceska sazkova spolecnost se vyzna
v dzungli ceske reality lepe, nez se v n vyzna zahranicn a jeden clovek se korumpuje
mnohem snadneji, nez se korumpuje armada lid. Tento jednoduch
y d
usledek Kalouskova
5

Cyril Svoboda zastaval od 9. 1. 2007 do 23. 1. 2009 post ministra bez portfeje a predsedy Legislativn
e republiky [134].
rady vlady Cesk

61

priznan lze podporit i z opacne strany: jestlize zahranicn spolecnosti napadlo korumpovat

stranicke funkcionare KDU-CSL

vcetne clena vlady (a podle Kalouska tyto spolecnosti
dokonce sv
uj napad take uskutecnily), pak je temer vyloucene, aby totez nenapadlo take
ceske sazkove spolecnosti. Mimoto, vyjadren M. Kalouska z roku 2011 popra vyjadren
M. Kalouska ze zar 2009. Tehdy v rozhovoru ohledne internetoveho sazen na dotaz, zda
se na neho obracej lobbiste s nabdkami neco za neco, odpovedel kategoricky [9]:

Ne, ne, to si v
ubec neumm predstavit.

Neumet si predstavit to, k cemu posleze v prpade cele armady jeho oponent
u, podle

jeho vlastnch slov, doslo, je tezko vysvetlitelne... Je to tezko vysvetlitelne o to vce i

s ohledem na nemilou prhodu, ktera se t
ykala milionu za loterijn zakon. Tu jsme

zmnili v
yse a guruje v n prmo Kalouskovo jmeno. Shrnuto, z pouheho prehlednut
vlastnch vyjadren Miroslava Kalouska a lid z jeho okol lze vyjadrit zavazne pochyby
stran ocialnho zd
uvodnen povolit internetove kurzove sazen.
Na druhe strane je treba priznat, ze Kalouskovo zd
uvodnen, proc povolil internetove sazen, obsahuje racionaln zaklad namsto toho, aby na hazardu vydelavaly jenom
zahranicn sazkove spolecnosti, umoznit vydelavat na hazardu take domacm sazkov
ym
spolecnostem. Tm padem zskat cast jejich zisk
u zpet do statnho rozpoctu. Oprostme-li
se od negativnch socialnch jev
u spojen
ych s hazardem (vizte u
vod teto podkapitoly), lze
tuto u
vahu z obchodnho hlediska prijmout jako opravnenou. Miroslav Kalousek proste
chtel, aby cesk
y stat, resp. cesk
y obcan, ze zisk
u z hazardu na internetu take neco dostal.
Bojoval proste za zajmy statu. Budiz. Miroslav Kalousek bojoval za zajmy statu stran
hazardu dokonce tak urputne, ze v nasledujcch letech delal vse pro to, aby se prjmy z
hazardu soukrom
ych spolecnost radne nedanily...
Dlouha leta vsechny spolecnosti, provozujc nejr
uznejs druhy hazardu dle zakona o loterich a jin
ych podobn
ych hrach, neplatily ze sv
ych mnohamiliardov
ych prjm
u radne dane.
Tak naprklad od 1. 1. 1999 vstoupil v u
cinnost zakon, dky nemuz byly tyto spolecnosti
osvobozeny od dane z prjmu pravnick
ych osob [135]. Tento stav pritom trval az do roku
2011. V pr
ubehu let tyto spolecnosti odvadely pouze odvody na verejne prospesne u
cely,
mstn poplatky, spravn poplatky a naklady na statn dozor [135]. Odvody na verejne
prospesne u
cely byly zakonem rozdeleny do peti kategori a jejich v
yse byla stanovena
od 6 do 20 procent dle v
yse zakonem denovaneho v
ytezku z hazardu6 . Bylo na roz
hodnut spolecnost provozujcch hazard, na jake u
cely odvedou zakonem danou v
ysi
sveho v
ytezku. Ty tak rozdelovaly svoje penze r
uzn
ym nadacm, sdruzenm, sportovnm

klub
um apod. Dle ocialnch u
daj
u Ministerstva nanc se pritom kazdorocne nejvce
odvadelo sportovnm asociacm kolem 50 az 60 procent vsech odvod
u na verejne prospesne
6

V roce 2011 evidovalo Ministerstvo nanc 122 provozovatel

u loteri a jin
ych podobn
ych her, pricemz
priblizne 88 % z celkoveho poctu provozovatel
u odvadelo zakonne odvody na verejne prospesne u
cely ve
v
ysi do 10 %. Celkem byla odvedena dle sazby do 10 % necela miliarda korun (presneji castka 992 519
958, Kc), coz predstavuje skoro 31 % z vesker
ych odvod
u na verejne prospesne u
cely, ktere byly vybrany
v roce 2011 [135].

62

u
cely7 [135]. Soucet zbyl
ych odvod
u za mstn poplatky, spravn poplatky a na statn dozor tvorily kazdorocne zhruba stejnou v
ysi, jakou tvorily v
yse zmnene odvody na verejne
prospesne u
cely (ty se mezi lety 2004 az 2007 pohybovaly kolem hodnoty 2, 3 miliard korun rocne, mezi lety 2008 az 2011 pak kolem 3, 5 miliard korun rocne. Prjmy ze hry, tedy
rozdly mezi vsazen
ymi a vyplacen
ymi castkami, se v techto letech pohybovaly pr
umerne
kolem 27 miliard korun rocne [135]).
Kritici tohoto systemu opravnene upozor
novali, ze spolecnosti provozujc hazard delily
svoji cinnost mezi mens organizacn jednotky tak, aby se dostaly do kategorie s nizsm
procentem povinn
ych odvod
u na verejne prospesne u
cely (tm bylo mozne celou hazardn
spolecnost dostat z kategorie s povinnost odvest 20 procent sveho v
ytezku do nekolika
kategori s povinnost odvest pouze napr. 10 procent sveho v
ytezku). Navc bylo opakovane poukazovano na to, ze povinne odvody na verejne prospesne u
cely koncily zacaste u
spratelen
ych instituc ci verejne prospesn
ych organizac, ktere ve skutecnosti byly provozovany a ovladany samotn
ymi hazardnmi spolecnostmi. Kde skutecne tyto povinne odvody
koncily a k cemu skutecne slouzily, nikdo poradne nekontroloval. Pokud nejak
y zlocinec
potreboval vyprat (tedy zlegalizovat) napr. deset milion
u korun, nebylo podle policist
u

nic jednodussho, nez zaplatit majiteli herny dvacet procent z teto sumy, za coz od majitele zlocinec dostal zpet potvrzen s datem starsm tr mesc
u, ze vyhral osm milion
u

korun. Udaje o v
yhrach a prohrach musely herny podle zakona uchovavat pouhe tri mesce
[137]. Jak bylo upozorneno v clanku Mlade fronty Dnes z roku 2009, objevilo se dokonce
jmeno dlouholeteho zamestnance Ministerstva nanc Michala Morawskeho, kter
y mel ze
sve pozice na starosti hazard u nas, ve zprave Bezpecnostn informacn sluzby [138]. Zprava
pritom poukazuje na propojen statnch u
rednk
u na loterijn spolecnosti [138]. Mimoto,
b
yval
y policista Vojtech Mujgos, kter
y se pomery v loterijnm odboru Ministerstva nanc
zab
yval, uvedl [138]:
Byla tam zvlastn provazanost u
rednk
u na soukrome rmy.

Kdyz naprklad Mujgos poslal na Ministerstvo nanc otazky ohledne sveho setren, dostaly
se okamzite do rukou Alese Husaka tehdy reditele spolecnosti Sazka. A kdyz chtel po
tehdejsm ministru nanc Miroslavu Kalouskovi vysetrit, co to ma znamenat, nestalo se
nic [138].
To, ze popsan
y system mel prinejmensm korupcn a soucasne velk
y mocensk
y potencial,
ostatne priznal i Miroslav Kalousek [139]:
Moznost rem urcovat, kam p
ujde vytezek na verejne prospesne u
cely, samozrejme dava

velky mocensky potencial, ktery jinak patr do rukou Snemovny, a ne soukromych rem.
7

Pro zajmavost poznamenejme, ze Miroslav Kalousek je vasniv

ym tenistou, kter
y v dobe ministrovan

i trikrat do t
ydne (v pondel, ve stredu nebo ve ctvtek) brzo rano hraje na prazske Stvanici
hodinu tenis se
eho tenisoveho svazu Ivem Kaderkou. M. Kalousek k tomu dodava: Hr
sefem Cesk
avali jsme spolu uz jako

kluci, to jsem to delal z

avodne, vzpomnal v roce 2011 [136]. Kalouskovo zapalen pro tenis bylo mozne
take spatrit behem Davisova poharu v roce 2012, kdy bezprostredne za zakladn carou vasnive fandil
spolu s davem mj. pln
ym lobbist
u, kmotrck
u a kmotr
u ceskemu t
ymu.

63

Ostatne o tom, jaka je skutecna praxe pri podpore verejne prospesn

ych u
cel
u ze strany

spolecnost provozujcch hazard, velmi barvite, plasticky a s detailn znalost veci poucil
ministr Kalousek dokonce poslance na konci roku 2011 [148]:
V okamziku, kdy sef loterijn spolecnosti rozhodne, kam to da, nebo ned
a, tak rozhoduje

krome jineho, krome toho, ze to mus odvest, rozhoduje o svem prospechu a rozhoduje
o sve reklame. A ted si tady m
uzeme vyjmenovat destky prklad
u od okamziku, kdy se
obr
at na spickovy klub a rekne ,ja vam dam pet milion
u, ale chci 2,5 zpatky takovymi a
takovymi zp
usoby, coz proste probh
a a nerkejme si ze ne. Starosta to udelat nem
uze, v
u
cetnictv obce by to vypadalo hloupe. Zatmco v u
cetnictv komplikovaneho spickoveho sportovnho oddlu se to udelat da az po pomerne primitivn zp
usoby, kdy se obrat sef loterijn
spolecnosti na pomerne maly oddl a rekne: ,Ja vam dam 250 tisc na zimn soustreden,
ovsem bude to u
celove, a vy si to zimn soustreden pordte tady v tom mem rekreacnm
zarzen, kde v zime ja nemam pasanty. Ten oddl to vezme, byl by hloupy, kdyby to nevzal.
Je rad, ze ma soustreden. Ale z povinnych odvod
u si tak ten sef loterijn spolecnosti hrad
sve vlastn ekonomicke zajmy. A takovych prklad
u je pades
at! A ja vam garantuji, ze pokud
d
avate ted proti sobe 2,2 miliardy tmto zp
usobem vynakladanych prostredk
u predevsm ve
vlastn prospech tech, kter je davaj, a 800 milion
u v ramci pomerne prsnych pravidel
Ministerstva skolstv, tak ze tech 800 milion
u ma podstatne vyss efektivitu nez ty 2,2 miliardy. Takze nebavme se jenom o objemu, bavme se o efektivite.
Nepochybne vsak Miroslav Kalousek v tomto kratickem objasnen reality nerekl zdaleko
vse, co v o tom, jak veci kolem hazardu funguj. A nepochybne mu tyto skutecnosti pri
jeho intelektualnch schopnostech byly znamy jiz davno pred rokem 2011. Dalo by se
tedy predpokladat, ze z pozice ministra nanc ucin kroky, ktere budou v souladu s jeho
verejne deklarovan
ymi proklamacemi. Shr
nme si kratce, jake kroky ministr Kalousek ve
vztahu k hazardu podle clanku z roku 2009 do te doby cinil [137]:
Vestit tezke casy pro hazard v zemi, kde jenom samotne centrum hlavnho mesta host vce

kasin nez cele Nemecko, je mozna prlis velky optimismus. Navc je zac
atek noveho roku
a to se tady nejaka debata o nutnosti priskrtit zdejs hracskou vase
n zved
a pravidelne uz
p
ar let. Na sklonku roku 2006 ji vyvolal senator Josef Novotny. Prisel s revolucn novelou
z
akona, ktera hazard prudce omezovala. Pri hlasovan v Senatu neuspel, ale cely ten boj
prinutil ministra nanc Miroslava Kalouska ke slibu, ze jeho u
rad vypracuje zakon, ktery
uk
aze stopku vsem maan
um a podvodnk
um. Pak to byla trochu fraska. Ministerstvo pracovalo rok na novele, kterou pak pred Vanocemi 2007 vlada smetla ze stolu jako ,naprosto
nevhodnou a zastaralou. Kalousek znovu slbil, ze do roka predloz novy zakon. K debate
o nem prizval politiky, majitele heren, sefy velkych sazkovych podnik
u. Po roce ted pred
V
anocemi ohlasil Kalousek, ze prace ma skluz, a vyz
adal si od vlady dals rok. A pak se
vydal na cestu dalsho povolovan hazardu. Pustil na internet dosud zakazane kurzove sazky
si stejne na internetu sazej, ale na zahranicnch serverech. Jeho krok
s vysvetlenm, ze Ce
vsak vyvolal slusnou bouri. Ozvali se znovu senatori uz bez Novotneho, ktery sve kreslo pri
64

podzimnch volbach neobhajil. ,Ministerstvo nanc nepln sliby, tvrd senatori a rozhodli
se oprasit, vylepsit a projednat kdysi zamtnutou Novotneho novelu. Uz nejde o skupinku
kolem jednoho nadsence, ale o dvactku senator
u ze vsech stran, kter by mohli mt re
alnou
sanci zmeny protlacit. Tento strucny, ne
uplny popis poslednch udalost kolem kontroly hazardu posiluje jedno jiz dlouho existujc podezren a sice, ze velke zmeny v tuzemske
praxi ,hazardnho raje si tu skoro nikdo nepreje. A proto
ze st
avajc pravidla jdou
na ruku mam a pra
ck
am pen
ez, k jejich
z podpo
re se nelze ve
rejn
e hl
asit,
tv
ar se zainteresovan, ze na zmene pracuj, ale ze revoluci v kontrole hazardu bran jakasi
nemoznost politicke a odborne dohody. Otazka je, co se za temi vytackami skryv
a. Nabzej
se dve odpovedi korupce nebo diletantstv.
V tom samem duchu kontroly nad hazardem vsak Miroslav Kalousek pokracoval i po

roce 2009. Verejn

y tlak vsak slil, a proto bylo prece jen treba neco predlozit za u
celem
uspokojen davu. Dne 9. u
nora 2011 predstupuje ministr nanc Miroslav Kalousek pred

tehdejs poslance a predklada vladn navrh novely loterijnho zakona. Ten vsak obsahuje
jenom drobne u
pravy, stale vsak ponechava volnost spolecnostem provozujcm hazard rozhodovat komu a na jake u
cely odvedou cast sv
ych v
ytezk
u ze hry a neobsahuje ani navrh
na radne zdanen jejich prjm
u. To slibuje ministr Kalousek zavest az v jinem zakone, kter
y
pr
y predloz do p
ul roku, a dokonce pros poslance, aby uvedene pozadavky do prave projednavane v podstate kosmeticke novely nenavrhovali [140]:
Rad bych v ramci tohoto predlozen vyjadril sv
uj nazor na to ze opravdu pred novym

loterijnm zakonem a pred dan z prjm

u skutecne nejde o nic jineho nez o dlc novelu
a o moznost, aby obce a mesta na svem u
zem, co se tyk
a provozov
an sazkovych her, tahaly za dels konec provazu. Myslm si, ze to je zamer vsech tr predkladatel
u. Proto se
domnv
am, ze efektivn postup by byl takovy, kdyby vsechny tri predlohy, ktere ted diskutujeme ve spolecne rozprave, postoupily do druheho cten. Jsem pripraven byt velmi exibiln
k jednotlivym pozmen
ovacm navrh
um. Znovu opakuji, ta z
asadn a jedin
a priorita
t
eto novely jsou vy
s
s pravomoci obc. Budete-li si pr
at vetsinove sjednotit odvody,
budete-li si prat jinak upravit nebo vyndat z navrhu karetn hry, jsem pripraven to naprosto
respektovat.
M
am jedinou prosbu, a sice prosbu, abychom se v ramci loterijnho zakona nepokouseli
novelizovat zakon o dani z prjm
u ci zavadet novou loterijn da
n. (Pobaven v radach

CSSD.)
J
a p
redlo
zm je
st
e v prvn polovin
e roku, tedy vlade na jare, a vlada jeste v
prvn polovine roku predloz Poslanecke snemovne nov
y z
akon o dani z p
rjm
u, ktery,
budete-li pak s tm souhlasit, ucin ze stavajcch loterijnch spolecnost r
adne da
nove subjekty. Zrusme osvobozen z onech odvod
u, stanou se da
novymi subjekty, ktere budou radne
plnit da
n z prjm
u a vedle teto dane z prjm
u jeste navc budou platit speci
aln loterijn
da
n, coz je naprosto bezny modern zp
usob zda
novan techto subjekt
u v celem civilizovanem
svete. Ale resme to prosm v ramci z
akona o dani z p
rjm
u, nikoliv v loterijnm
z
akon
e. To je moje jedin
a prosba. Dekuji.

65

Tento vladn navrh byl poslanci schvalen v prvnm cten (samotn

y Miroslav Kalousek se pri
nem zdrzel hlasovan podobne, jako napr. Jaromr Drabek ci Karel Schwarzenberg [141])
a poslan k projednan do rozpoctoveho v
yboru. O to vce prekvap, ze nedlouho pote, co
ministr nanc takto prosil poslance o zdrzenlivost, predlozil poslanec Miroslav Kalousek
rozpoctovemu v
yboru navrh s datem 31. 3. 2011, kter
y slovy poslance ODS Michala Dok e
tora byl jedinym navrhem, ktery smeroval k zaveden r
adneho zdanen loteri v Cesk

republice, a to jiz od ledna 2012 [142]! V souhrnnem stanovisku Ministerstva nanc se k

tomuto navrhu Miroslava Kalouska uvad [143]:
Tento navrh jako jediny reaguje na Programove prohl
asen vlady, ktere uvad, ze ,vlada

pristoup k vyssmu zdanen loteri, veskereho hazardu a k odstranen vyjimek v teto oblasti. Prjmy rem podnikajcch v teto oblasti budou zda
nov
any jednotnou sazbou 20 %.
V tomto smeru jsou proto vsechny ostatn pozmen
ovac navrhy v rozporu s Programovym
prohlasenm vlady, a proto rovnez s pozmen
ovacm navrhem poslance Kalouska, nebot zachovavaj v praxi neosvedceny rezim odvodu c
asti vytezku na verejne prospesne u
cely a
s mensmi u
pravami rovnez dals soucasne poplatky ci odvody placene provozovateli hazardnch her, tj. spravn poplatky, odvod na statn dozor a mstn poplatky.
Rozpoctov
y v
ybor tento Kalousk
uv navrh drtive neprijal (podle Mlade fronty Dnes byl
jedin
ym, kdo pro nej v rozpoctovem v
yboru hlasoval, poslanec Michal Doktor [139]) a M.
Kalousek jej behem druheho cten novely loterijnho zakona poslanc
um nepredlozil [139].
Existuj pouze tri d
uvody tohoto Kalouskova jednan: prvn moznost je, ze sv
ym navrhem
chtel zabranit tomu, aby nekdo jin
y navrhl pravn u
pravu, ktera by spolecnostem provozujcm hazard jeste vce nalozila, tj. jeste vce je zdanila (o opravnenosti teto moznosti

svedc vyjadren poslance Josefa Novotneho, kter

y se problematikou hazardu dlouhodobe
zab
yval a kter
y dne 21. 6. 2011 pred poslanci pronesl na adresu M. Kalouska slova: Ne
chce hazard zdanit. Jsou to jenom reci. Protoze jeho norma predlozen
a jako poslancem
Kalouskem v podstate rka, ze to nzke zdanen, ktere je kolem 6 mld., letos z
ustane. Na
to mel napasovane koecienty, ktere v jeho navrhu byly. [145]). Druha moznost je, ze M.
Kalousek dobre vedel, ze jeho navrh rozpoctov
y v
ybor neschval, a tedy on bude moci na
verejnosti kdykoli tvrdit, ze chtel prece hazard zdanit, ale jin to nechteli. Je mozne si vsak
hypoteticky predstavit i tret moznost, kterou by mohl b
yt vzkaz hazardnm spolecnostem
kdyz neudelate to, co chci ja, mohu kdykoli zardit, ze vase miliardove prjmy budou
zdaneny. Bud jak bud, dne 19. 5. 2011 vystupuje ministr nanc Kalousek na tiskove konferenci sveho ministerstva stran boje proti da
nov
ym u
nik
um, kde na samem konci odpovda
na dotaz novinarky Jak jste daleko s prpravou zakona o loterijn dani? doslova [144]:

Je souc
ast novely zakona 586 o dani z prjmu, ktery podle planu legislativnch prac mus

opustit Ministerstvo nanc do jednatric

ateho paty a ja sve plany plnm.
Tmto tvrzenm se tedy ministr Kalousek vrac presne k tomu, co tvrdil v u
noru tehoz
roku pred poslanci a o co je tak pokorne prosil. Tento Kalousk
uv verejne deklarovan
y
zamer pritom predpokladal, ze spolecnosti provozujc hazard budou radne daneny jiz od
66

ledna 2012. O skoro presne mesc pozdeji, dne 22. 6. 2011, vsak jiz vysvetluje d
uvody
odlozen sveho zameru radne zdanit hazard slovy [139]:
Kdyz si vezmu vsechny zakonne lh
uty a poct
am s tm, ze o tom bude jednat tripartita a

vr
at mi to Senat, tak neverm, ze by se to do konce roku stihlo.
O odlozen sveho zameru a o tom, ze hazard bude radne zdanen az o rok pozdeji, tedy
od 1. 1. 2013, hovoril ministr Kalousek take pred poslanci v pr
ubehu tretho cten v
yse
zmnene a pozmenene kosmeticke novely loterijnho zakona, jejmz obsahem bylo pouze

zv
ysen odvod
u na verejne prospesne u
cely a zv
ysen pravomoc obcm [145]:
Tou prvn cast je denitivn predstava o odvodech z loterijnch her, tedy chcete-li z ha
zardu. Ministerstvo nanc ji ma pripravenou v novem zakone o dani z prjmu, jedn
a se o
zaveden takzvane loterijn dane, a souc
ast toho je i naprosty pr
ulom, ktery zp
usob, ze loterijn spolecnosti se stanou radnymi subjekty da
noveho prava. Coz ted nejsou, a uprmne
receno, at bude prijat jakykoliv pozmen
ovac navrh, ktery dnes mame na lavici, ani pote nebudou subjekty da
noveho prava, nebot st
ale hovorme o povinnych odvodech pro dobrocinne
u
cely. Denitivn model, ktery pripravuji v novem zakone o dani z prjmu, je, ze jiz nebudou
osvobozeny od korporatn dane, budou platit korpor
atn da
n 19 %, ci jakakoliv procenta, o
kterych rozhodnou budouc politicke reprezentace, a vedle toho jeste budou platit loterijn
da
n, pametnci si tuto loterijn da
n m
uzou predstavit jako da
n o obratu, a objem teto loterijn dane bude odecitatelny od zakladu korpor
atn dane. Tm se stanou subjekty da
noveho
pr
ava, budou podlehat da
novym kontrol
am, budou r
adne spravovatelne, koneckonc
u je to
obvykly model v drtive vetsine zem Evropske unie.
Odstran se tmhle denitivnm modelem i vyznamny korupcn potenci
al, protoze dokud to

budou byt povinne odvody, ale odvody na zaklade rozhodnut vlastnka spolecnosti, tak kazdy
z vas je z nejakeho regionu a vte, jakou predstavuje slu, kdyz ta ci ona spolecnost se m
uze
dobrovolne rozhodnout, ze venuje tolik a tolik milion
u do tohoto sportovnho zarzen ci
do tohoto kulturnho zarzen ci do tohoto zarzen charitativnho. O tom ma rozhodovat
politick
a reprezentace, o tom by nemeli rozhodovat povinn platci. To je tedy ten konecny
model. Nicmene u
cinnost tohoto modelu evidentne nebude drv nez od 1. 1. 2013, a jsme-li
v polovine roku 2011, je na mste chtt vyss zdanen loterijnch her jiz v roce 2012.
Proto dovolte, abych navrh pana poslance Farskeho, nebot je to nosic naseho hlasovan je
to komplexn pozmen
ovac navrh rozdelil na dve c
asti. Ta prvn c
ast je vyss zdanen hazardu, ktere jednoznacne z pozice Ministerstva nanc podporuji. Druha c
ast je promi
nte
mi ten pracovn nazev cenzura internetu, kterou nemohu podporit uz jenom proto, ze si
do nedok
azu technicky predstavit. (...).
N
avrh, tykajc se internetovych sazek, ktery predlozil pan poslanec Farsky, je veden ctihodnymi u
mysly a je hoden u
cty. Jenom to nikdo neum technicky, proto ho nemohu
podporit.
67

Na slova ministra Kalouska o tom, ze podporuje vyss zdanen hazardu jiz od pocatku
roku 2012, vsak zareagoval poslanec Michal Doktor, kter
y poznamenal, ze M. Kalousek ne
spravne hovoril o dani, byt se jednalo pouze o zv
ysen odvod
u na verejne prospesne u
cely
(o jejichz skutecnem pouzit panovaly obecne vazne pochyby, jak bylo uvedeno v
yse, a je-li
pravda, ze skrze tyto odvody mohly b
yt nancovany napr. politicke strany, pak zv
ysenm
techto odvod
u by mohlo b
yt zv
yseno take nancovan techto stran), nikoli vsak o da
n [145]:
Budu to znovu a znovu opakovat: to nen z
adn
a r
adn
a da
n, to jsou odvody loterijnho trhu

odv
adene ve prospech verejne prospesnych u
cel
u.
Uzavreme tuto anabazi konstatovanm, ze poslanci dne 21. 6. 2011 nakonec schvalili ve
tretm cten v
yse zmnenou kosmetickou novelu loterijnho zakona (s mnoha dodatecn
ymi

pozmen
ujcmi navrhy) a nasledne dne 6. 9. 2011 schvalili Senatem Parlamentu Ceske republiky vracenou verzi teto novely. Tm bylo alespo
n v te dobe odlozeno radne zdanen
hazardu nejmene o jeden rok. A zacala anabaze nova, jejz v
ysledek anuloval schvalenou
novelu loterijnho zakona. Predevsm tlak verejnosti a nekter
ych politik
u (i koalicnho partnera) nakonec donutil ministra Kalouska k tomu, k cemu se p
uvodne zavazal jiz v kvetnu
na tiskove konferenci a co se posleze snazil opustit v ramci novely da
nov
ych zakon
u radne
zdanit hazard, a to s u
cinnost jiz od 1. 1. 2012. Dne 8. 9. 2011 vlada predlozila poslanecke
snemovne Vladn navrh zakona o zmene zakon
u souvisejc se zrzenm jednoho inkasnho
msta a dalsch zmenach da
novych a pojistnych zakon
u, jehoz prvn cten probehlo v poslanecke snemovne dne 20. 9. 2011. Ten mj. obsahoval zrusen osvobozen spolecnost provozujcch hazard od dane z prjmu (tedy tyto spolecnosti by se nove staly standardnmi
da
nov
ymi subjekty se vsm, co k tomu nalez), zrusen odvod
u ze zakonem denovaneho
v
ytezku z hazardu na verejne prospesne u
cely (ktere ve skutecnosti koncily b
uhv kde) a naopak zavedl nov
y odvod, a to tzv. loterijn da
n ve v
ysi 20 procent z rozdlu mezi vsazen
ymi
castkami a vyplacen
ymi v
yhrami8 . Deklarovana u
cinnost techto zmen byla od 1. 1. 2012
[151]. Nasledovalo klasicke schvalovac kolecko (druhe a tret cten, nasledne projednan a
schvalen pozmeneneho navrhu v senatu a predlozen senatnho navrhu ke schvalen poslanecke snemovne). Par dn
u pred vanocnmi svatky, konkretne 20. 12. 2011, predstupuje
ministr nanc Miroslav Kalousek pred poslance a objas
nuje a vychvaluje podstatu senatem
schvaleneho konglomeratu pravnch u
prav (ten nasledne ponese cslo 458/2011 Sb. [149]),
jenz obsahuje i v
yse zmnene zdanen hazardu. Dejme slovo samotnemu ministru nanc
[148]:
Systemov
a zmena totiz nespocva v nicem jinem, nez ze odvody z loteri prest
avaj byt

osvobozeny od korporatn dane, tedy od dane z prjm

u, coz znamena, ze budou platit da
n
8

V d
uvodove zprave k tomu vladnmu navrhu se uvad odhad castky, kterou zskaj verejne rozpocty
prijetm techto zmen: Zaveden odvodu z loteri a jinych podobnych her a zrusen osvobozen od dane z

prjm
u, kde tento odvod bude snizovat z
aklad dane z prjm
u, by melo celkove prinest do verejnych rozpoct
u
temer 7,2 mld. Kc. (cca 6,4 mld. Kc vynos z odvodu a cca 0,8 mld. Kc vynos ze zrusen osvobozen).
Rozpoctove budou tyto prjmy rozdeleny mezi st
atn rozpocet a obecn rozpocty. [151].

68

z prjm
u pravnickych osob jako jakekoliv jine pravnicke osoby, at uz ten parametr bude
jakykoliv. Ted je 19, budou platit 19. Jestli kdykoliv nejak
a politick
a reprezentace rozhodne
o tom, ze to bude 15 nebo 25, budou platit 15 nebo 25. Ale to zasadn je, ze proste budou
platit da
n z prjm
u pravnickych osob a ze, coz je mozn
a jeste d
ulezitejs, budou podlehat
standardn da
nove kontrole nancnch u
rad
u podle da
noveho r
adu, coz dnes nepodlehaj!
Zd
uraz
nuji: Jestlize dnes ten ci onen nancn u
rad kontroluje loterijn spolecnost, pak kontroluje podle zakona o loterich, kde jeho procesn pravomoci jsou neskonale slabs a mens,
nez kdyz kontroluje da
novy subjekt podle da
noveho r
adu. Tohle je ta systemov
a zmena.
Druh
a c
ast te systemove zmeny je, ze vedle korpor
atn dane je zavaden u
plne jiny instrument, a sice loterijn da
n, ktery bude spravov
an stejne jako da
n z prjm
u pravnickych osob,
byt by si zaslouzilo samostatnou teoretickou diskusi, zda loterijn da
n je da
n prma, ci
neprm
a. (...) Tak tohle je ta systemov
a zmena, ze vedle korpor
atn dane je zavadena take
da
n z loteri. A opet je pouze jenom parametrick
a zalezitost, zda ta da
n bude 20 % pro
vsechny nebo 15 % pro vsechny nebo 25 % pro vsechny, nebo r
uzne parametry pro r
uzne
typy loteri.
Dobre vte, ze soucasny pravn stav je takovy, ze dodnes o povinnych odvodech loterijnch
spolecnost nerozhoduj demokraticky volena zastupitelstva, ale vlastnci loterijnch spolecnost. Takze ta zasadn systemova zmena nen o nicem jinem nez o odpovedi na otazku,
kdo ma rozhodnout o povinnych odvodech. (...) Pouze v tomto jedinem prpade, v povinnych
odvodech, o tom rozhoduj sefove loterijnch spolecnosti. Je to absurdn! Zakl
ad
a to
obrovsk
y korup
cn potenci
al! Ne nahodou se kolem toho vedou tak slozite a dlouhe
diskuse. A priznejme si, ze i tady i v Senatu bylo velke vaben Siren. Proc by o tom
mela rozhodovat demokraticky volena zastupitelstva? Proc bychom o tom nemohli rozhodovat my? V
zdyt kdy
z n
am v tom pom
u
ze
s, my se s tebou rozd
elme. My si
nech
ame poradit, kam to m
ame poslat. Podvej se, ta oskliv
a vlada, ten Kalousek
s tm Necasem uz nechtej pripustit z
adneho medveda, my ti udel
ame takoveho hezkeho
loterijnho medvdka. Nech n
am aspo
n t
retinu a my si r
adi nech
ame poradit, co
je to spr
avn
e dobro v tom tv
em volebnm obvod
e nebo v
u
ci tomu
ci onomu
tv
emu kamar
adovi. Nenech to na tech demokraticky zvolenych zastupitelstvech. U nas
budes mt mnohem vets slovo. Mnoz z n
as tomu mo
zn
a chvlemi podlehli. Mnoz
z nas mozna kv
uli tomu i zazracnym zp
usobem menili sva stanoviska z tydne na tyden.
Proste z nejvetsch bojovnk
u proti korupci najednou byli nejvets bojovnci za to, aby aspo
n
tretina tech odvod
u mohla z
ustat tem loterijnk
um k tomuhle rozhodov
an. Vysledkem byl
tot
aln paskvil, za ktery se jako clen Poslanecke snemovny stydm, ze Poslaneck
a snemovna
neco takoveho mohla schvalit a odeslat do Sen
atu.
Vyskytuje se vsak obava, ze hazard bude radne danen v souladu se zakonem o dani z
prjmu mozna az od roku 2015 (nikoli od 1. 1. 2012), coz souvis s tm, ze u
prava stran
zdanen hazardu je schvalovana v konglomeratu dalsch a propojen
ych pravnch u
prav. S
toutu obavou vystupuje nejprve poslanec Michal Doktor [148]:

69

Vyjdu-li z podklad
u, ktere mam k dispozici, vyslovuji obavu,
ze i zaveden korpor
atn

dan
e, dan
e z p
rjmu t
ykajc se loterijnch spole
cnost, je v t
e
c
asti, kter
a z
hlediska sv
ych u

cink
u bude odsunuta do roku 2015, a vyjadruji, pane ministre

nanc, protoze ted uz jste prtomen, obavu z toho, ze veskere komponenty tykajc se dane
z prjmu z tohoto pohledu jsou samozrejme posunuty az do tohoto roku.
Na obavu poslance Doktora upozor
nuje take poslanec Michal Babak [148]:
Ja bych velice rad vystoupil pouze k jednomu tematu a k jednomu parametru, ktery tady

zaznel, ale rad bych ho jeste zd

uraznil, protoze v te kostre zakona o jednotnem inkasnm
mste se stala chyba a ja verm a jsem si jist, ze ta chyba nebyla schvalnost, nicmene
musm tady tu vec zd
uraznit, proto
ze u

cinnost dan
e z p
rjmu pr
avnick
ych osob
u hazardu bohu
zel vzhledem k t
eto chyb
e bude pravd
epodobn
e vybrateln
a a
z
od 1. 1. 2015. Pokud se nam podar schvalit senatn navrh, cili pokud prezident podepse zakon az vlastne po roce 2011, tak m
am potvrzeno ze sn
emovn legislativy,

ze bohu
zel hazard jako takov
y bude korpor
atn dan zdan
en a
z od roku 2015.
Pokud by se nasemu prezidentovi podarilo podepsat tento rekneme vraceny senatn navrh,
tento zakon o jednotnem inkasnm mste, jeste do konce roku 2011, potom je tato vec velice
problematicka a pravdepodobne o tom budou rozhodovat spravn, mozn
a i u
stavn soudy.
Tuto vec mam potvrzenou jak od sn
emovn legislativy, tak od Legislativn rady
vl
ady, takze si myslm, ze je potreba ji brat tez jako bernou minci, jako zasadn vec pred
celym hlasovanm o jednotnem inkasnm mste.
Ministr nanc vsak problemy s u
cinnost navrh
u prtomn
ym poslanc
um nasledne objasnil.
Obavy se vsak tak jako tak t
ykaly dane z prjmu, nikoli vsak nove zavedeneho odvodu
tzv. loterijn dane, zmnene v
yse. Mimoradne zajmava a zavazna jsou vsak slova ministra
Kalouska, pronesena pred poslanci na teze sch
uzi poslanecke snemovny, ve kter
ych priznava
kolosaln tlak lobbistick
ych skupin na poslance a senatory stran schvalen ci neschvalen
zakona, t
ykajcho se zdanen, resp. nezdanen hazardu [148]:
Ja opravdu slibuji, ze fakticky vystupuji naposled, ale prosm, abychom se tady nehadali

s panem poslancem Bemem, prosm, aby nas rozsoudila autorita v teto veci nejvyss, a to
jsou vlastnci loterijnch spolecnost. Vy v
sichni vte, jak p
r
sern
e tady lobbovali,
kdy
z o tom jednala Sn
emovna. V
sichni sen
ato
ri potvrd, jak stra
sn
e lobbovali
v Sen
atu, kdy
z o tom jednal Sen
at. To tam skoro spali a vsichni lobbovali za
poslaneckou verzi proti senatn verzi ze vsech sil.
ar si mozna jeste vzpomene na slova M. Kalouska z roku 2009 ne, ne, to si v
Cten
ubec

neumm predstavit, kter

ymi reagoval na dotaz, zda nemohla b
yt za jeho povolenm internetoveho kurzoveho sazen nejaka nabdka lobbist
u typu neco za neco. To je ale

prekvapujc, nebot o dva roky pozdeji podle tehoz M. Kalouska lobbiste spali v senatu,

aby hajili svoje zajmy... Pripustme na chvli, ze by lobbiste masivne hajili svoje zajmy
jak u poslanc
u, tak u senator
u a pritom by temto poslanc
um, resp. senator
um za to nic
70

nenabzeli. Takov
y lobbista by se vsak razem ocitl na u
rovni nahodneho kolemjdoucho,

kter
y pouze pros poslance, resp. senatory, aby mu vysli vstrc. Ostatne, Miroslav Kalousek
sam priznal, jak bylo citovano v
yse, spolecnostem provozujcm hazard obrovsky korupcn

potenci
al [148]. Pro konkretnejs predstavu o mre tohoto potencialu zopakujme jiz uvedena csla: odvody na verejne prospesne u
cely se mezi lety 2004 az 2007 pohybovaly kolem
hodnoty 2, 3 miliard korun rocne, mezi lety 2008 az 2011 pak kolem 3, 5 miliardy korun
rocne [135]. Predevsm o techto prostredcch hovoril tehdejs ministr nanc ve vztahu ke
korupcnmu potencialu. Je proto mimoradne obtzne si predstavit, ze si M. Kalousek ani
neumel predstavit... Poznamenejme, ze poslanci cel
y komplet senatem predlozen
ych zmen
zakon
u, kter
y obsahoval i navrh zdanen hazardu korporatn dan a dals jednotlivosti,
schvalili a prezident republiky jej jeste do konce roku 2011 podepsal (zakon c. 458/2011
Sb.) [148]. Od 1. 1. 2012 tak nabyla u
cinnost ta cast, ktera se t
ykala hazardu9 .
Konan Ministerstva nanc pod vedenm ministra Kalouska ohledne podpory hazardu
vsak kritizoval opakovane i verejn
y ochrance prav (ombudsman) Pavel Varvarovsk
y a

o to, ze Ministerstvo nanc udelovalo povolen na provozovan

take Ustavn
soud. Slo
videoloterijnch terminal
u v obcch na mstech, kde podle obecnch vyhlasek nesmely b
yt
v
yhern automaty umsteny (okol skol, nemocnic apod.). Starostove obc pritom mohli
regulovat pouze klasicke v
yhern automaty a mnohe obce tak i cinily, to ovsem vedlo k
neb
yvalemu rozmachu modernejsch terminal
u, ktere vsak schvalovalo Ministerstvo nanc

[146]. Ustavn
soud sv
ym nalezem ze zar 2011 tak dal obcm pravo zakazovat nejen v
yhern
automaty, ale i modernejs videoloterijn terminaly a dokonce ulozil Ministerstvu nanc
povinnost odebrat jm jiz drve udelene licence na provoz videoloterijnch terminal
u na

mstech, kde to obecn vyhlaska nepovoluje [146]. Jak Ustavn

soud, tak i ombudsman
Pavel Varvarovsk
y pozadovali po Ministerstvu nanc napravu jednan. Pavel Varvarovsk
y
pritom Kalouskovo ministerstvo kritizoval stran udelovan licenc na provozovan videolo
terijnch terminal
u jiz dels dobu jeste pred nalezem Ustavn
ho soudu. Ministr Kalousek
vsak ombudsmana v podstate ignoroval. Podle Varvarovskeho se Ministerstvo nanc dopustilo nezakonnost v cele rade aspekt
u, naprklad nerespektovalo vyhlasky mest a obc

ohledne mst (ministerstvo po urcitou dobu ani nezjistovalo, jestli zadatel o povolen nebude prstroj provozovat v budove skoly, nemocnice, crkve ci u
radu, prpadne v sousedstv
takove budovy), kde byl provoz v
yhernch prstroj
u zakazan, povolilo take prstroje, na
kter
ych lide mohli prohrat vce, nez kolik jako maximaln prohru stanovil zakon. Verejn
y

ochrance prav take oznacil Ceskou

republiku za kasino Evropy [147]. Presto vsechno vsak
9

Podle obhajene bakal

arske prace [135] vsak slo zakonn
ym zp
usobem doclit oddalen placen dane z
prjm
u az od zda
novacho obdob 2013: I presto, ze vesel v u
cinnost jiz 1. ledna 2012, jeho re
alne do
pady na provozovatele loteri a jinych podobnych her budou patrne az v pr
ubehu roku 2013, resp. 2014.
Mnohe firmy vyuzily moznosti prodlouzen zda
novacho obdob, toho doclily zah
ajenm premeny obchodn
spolecnosti (napr. odstepen sloucenm bylo v praxi velmi oblbene). Tmto si zajistily, ze po dobu premeny
byla pro provozovatele smerodatn
a legislativa platn
a ke dni zah
ajen premeny. Proto, aby spr
avci dane
nemohli namtat, ze se jedn
a o clenou da
novou optimalizaci, kter
a je ve sve podstate zneuzitm pr
ava,
museli provozovatele loteri a jinych podobnych her prok
azat ekonomicky d
uvod pro zah
ajen premeny.
Ekonomickym d
uvodem mohla byt zmena struktury spolecnosti, kdy napr. bylo oddeleno provozn stredisko
od servisnho strediska. Z
akonnym zp
usobem tedy slo doclit toho, aby provozovatele loteri a jinych podobnych her zacali platit da
n z prjm
u pr
avnickych osob az za zda
novac obdob roku 2013.

71

Miroslav Kalousek zavery ombudsmana Varvarovskeho odmtl [147]:

Ministr nanc Miroslav Kalousek moje zavery fakticky odmtl.

V zajmu objektivity dejme nyn znovu prostor pro obhajobu krok

u tehdejsho ministra
nanc v popisovane kauze. Po radu let Miroslav Kalousek vystacil pri svem hajen ha
zardu v podstate se dvema argumenty. Za prve, opakovane upozor
noval na to, ze pokud
bude hazard vce zdanen, hroz, ze spolecnosti provozujc hazard presunou svoje podnikan

mimo Ceskou
republiku, cmz by verejne rozpocty prisly i o to malo, co z hazardu dostavaj
(vizte napr. [145]). Za druhe, Ministerstvo nanc pod vedenm M. Kalouska upozor
novalo
pri nejr
uznejsch prlezitostech na hrozbu arbitraz (napr. [147]). Arbitrazemi ostatne M.
Kalousek hrozil take napr. v souvislosti se zrusenm obr zakazky na likvidaci ekologick
ych
skod [150]. Filozoe vsak byla v minulosti takova, ze statn organy ucinily rozhodnut,
e republiky ve prospech soukrom
ktere treba poskozovalo zajmy obcan
u Cesk
ych spolecnost,
procez tyto organy posleze odmtaly provest revizi tohoto rozhodnut, nebot by hrozilo, ze
by se soukroma spolecnost domahala odskodnen v arbitrazi nejlepe v mezinarodn...
Zakonceme tuto podkapitolu tm, cm jsme ji zacali. Jak
ysi lobbista priznal, ze ministra
nanc M. Kalouska k jeho rozhodnut povolit internetove kurzove sazen udolali svymi

argumenty, a to ve prospech tech, kdo takove argumenty poskytl tedy ve prospech provozovatel
u kurzov
ych sazek [6]. S ohledem na nepopiratelne devastujc socioekonomicke
d
usledky celeho hazardnho byznysu na radn
y chod spolecnosti konstatujeme, ze zmnene
argumenty musely mt skutecne velkou vahu takovou, kterou nebylo mozne unest.

3.3

Znovu arm
ada kauza Letadla CASA

Kauza, popsana v teto podkapitole, predstavuje vrchol cele dosavadn u

rednicke a politicke
kariery Miroslava Kalouska. D
uvodem nen podstata kauzy ta je, jak uvidme nze, velmi
banaln. D
uvodem nen ani nancn objem s kauzou spojen
y, nebot M. Kalousek se za
dvacet let sve kariery nepochybne zab
yval vyssmi castkami. D
uvodem je pouze a jenom
medialn obraz cele kauzy. Poprve za dvacet let mel totiz Miroslav Kalousek problem se
behem sv
ych verejn
ych vystoupench plne ovladat. Od tohoto okamziku v podstate take
klesaj preference jeho strany TOP 09 (s v
yjimkou obdob kolem prme volby prezidenta
republiky, kdy kandidatem strany TOP 09 byl jej predseda Karel Schwarzenberg).
Hlavn argument, kter
y bude v teto podkapitole z u
st M. Kalouska opakovane zaznvat,
spocva v prostem konstatovan: u unikatnho v
yrobku nelze stanovit cenu obvyklou. Toto
tvrzen ma zeleznou logiku a v zasade s nm nelze polemizovat. Je-li nejaka vec na svete
jedinecna, pak je logicky osamocena a nelze tedy stanovit jej obvyklou cenu, nebot
obvykla cena znamena, ze tu samou vec lze koupit obrazne receno v Praze i v Parzi, v
New Yorku i v Tokiu, a to navc ve stejne dobe. Pokud by chtel clovek dovest tuto u
vahu
do konce, pak v podstate vsechno je unikatn i rohlk na krame. Ostatne, jak
ysi znaleck
y
posudek na tisk paprov
ych jzdenek pro prazsk
y dopravn podnik, kter
y byl objednan v
72

souvislosti s podezrenmi t
ykajcmi se lid kolem lobbisty Ivo Rittiga a jeho samotneho,
konstatoval, ze nelze rozhodnout o tom, zda v
yroba jedne paprove jzdenky byla ci nebyla
predrazena o 17 haler
u (tj. o sto procent p
uvodnch naklad
u). Bylo argumentovano, ze nove
jzdenky obsahuj ochranne prvky proti padelan, ktere ty p
uvodn neobsahovaly, a tedy
nove jzdenky jsou unikatn a nelze tedy stanovit jejich cenu obvyklou10 ! Mozna nejakeho
lobbistu napadne vnutit napr. fakultn nemocnici dodavku o sto procent drazsch rohlk
u
jenom proto, ze ty nove jsou o 20 u
hlov
ych stup
n
u vce zatocene, cmz se lepe drz v ruce,
a tedy jsou unikatn, a tedy nelze stanovit jejich cenu obvyklou...11
Popisme nejprve v kostce kontury celeho prpadu. Zamer Ministerstva obrany pordit
pro armadu ctyri lehka transportn letadla CASA C-295M (dale jen CASA) spanelske

v
yroby schvalila vlada Mirka Topolanka v demisi par t
ydn
u pred koncem u
radovan dne 20.
a republika zaplatit vcetne logistiky 3, 577 mili4. 2009 [173], [174]. Za letouny mela Cesk
ardy korun a pridat k tomu pet nepotrebn
ych bitevnch letoun
u L-159 (presneji receno melo
v ramci projektu dojt ke smene peti letoun
u L-159 za jeden nove vyroben
y letoun CASA a
k nakupu tr kus
u letoun
u stejneho typu) [175]. O necele tri t
ydny pozdeji, dne 7. 5. 2009,
podepsali slavnostne na veletrhu v Brne reditel sekce vyzbrojovan Ministerstva obrany Jir
Stanek a generaln reditel akciove spolecnosti Omnipol Michal Hon smlouvu o nakupu uveden
ych letoun
u. Soucast kontraktu mela b
yt i celkova logisticka podpora a zabezpecen
v
ycviku letajcho a technickeho personalu v podmnkach ceske armady a doprovodne programy osetove spoluprace ve v
ysi 100 procent celkove ceny kontraktu (bez DPH) [175].
Spolecnost Omnipol v tomto kontraktu gurovala jako prostrednk sama letouny nakoupila od druheho nejvetsho evropskeho zbrojarskeho koncernu EADS12 (tm prvnm je BAE
Systems vizte podkapitolu 2.2). Cenu, za kterou spolecnost Omnipol letouny nakoupila
od v
yrobce tedy od spolecnosti EADS byla tajna a obe strany ji odmtly zverejnit13 .
ari pripome
Cten
nme, ze dlouholet
ym predsedou predstavenstva spolecnosti Omnipol byl
dobr
y prtel Miroslava Kalouska Richard Hava a ze jsme se s touto spolecnost, resp. s
osobou Richarda Havy, setkali jiz nekolikrat (vizte podkapitolu 1.4, 1.5, 2.2). V dobe, kdy
10

Posudek vypracoval znaleck

y u
stav Equita Consulting, citujme prmo z tisku: Znalci konstatovali,

ze smlouva podniku s Neographem je casove a vecne neporovnateln

a s firmami, ktere dod
avaly podniku
jzdenky pred a po Neographu (...). Vecn
a neporovnatelnost (...) spocv
a podle u
stavu v tom, ze dod
avane
jzdenky maj r
uznou strukturu a u
rove
n zabezpecen. Z analyzy d
ale vyplyv
a, ze nelze porovn
avat ceny
jzdenek prazskeho dopravnho podniku s cenami lstk
u v jinych mestech a jejich dopravnch podnicch
naprklad z d
uvodu odlisneho poctu cestujcch nebo kv
uli odlisnemu pojet zp
usobu zabezpecen jzdenek
proti padel
an. Podle znalc
u nebylo mozne porovnat cenu jzdenek od Neographu s cenami konkurence,
je spolecnost Neograph a v
nebot ,z setren znalce vyplynulo, ze jediny vyrobce ceninoveho papru v CR
Evrope vyr
ab tento papr cca sedm spolecnost. [171].
11
Ostatne, o predrazenosti dodavek potravin do cesk
ych nemocnic, poctaje v to i pecivo, by bylo mozne
napsat samostatn
y elaborat.
12
Spolecnost EADS byla v lednu 2014 prejmenovana na Airbus Group [154].
13
V tehdejsm tisku se nicmene objevily informace, ze Omnipol zskal na obchodu provizi ve v
ysi 890
e televizi pochyby: Tak jsem si
milion
u korun [176]. M. Kalousek k tomu v cervnu 2012 vznesl v Cesk

jist, nebo jsem hluboce presvedcen, ze vyse te provize je proste nesmysln

a kalkulace. Proste nikdo nevyplat
marzi 890, ale to at se, to at se vysetr. To at se vysetr. To se klidne, to at se vysetr. J
a si to dokonce
velmi preji, aby se to vysetrilo, pokl
ad
am to za nesmysl. Pozdeji se vyjadril, ze provize pro Omnipol cinila
4, 5 % ceny obchodu [176], [178].

73

vlada dne 20. 4. 2009 rozhodla o nakupu letoun

u CASA od spolecnosti Omnipol, byl v teto
vlade do 8. 5. 2009 ministrem nanc Miroslav Kalousek14 .
Dne 13. 6. 2012 pozadali policiste poslaneckou snemovnu o vydan mstopredsedkyne
poslanecke snemovny za TOP 09 Vlasty Parkanove k trestnmu sthan, a to v souvislosti s
podezrenm policie na spachan dvou trestn
ych cin
u, kter
ych se Parkanova mela dopustit v
dobe, kdy byla ministryn obrany v Topolankove vlade. Konkretne se jednalo o podezren,
ze zneuzila sve pravomoci a porusila povinnosti pri sprave cizho majetku, a to pri prprave
podklad
u k nakupu letoun
u CASA, presneji receno, nesplnila povinnost zajistit znaleck
y
posudek o cene letoun
u, resp. nedolozila primerenost ceny pri nakupu techto letoun
u [176],
[178]. Tm mela statu vzniknout skoda ve v
ysi 658 482 064, Kc. Vedle Vlasty Parkanove se
policie zajmala take o tehdejsho sefa sekce vyzbrojovan Ministerstva obrany Jir Sta
nka,
jenz mj. smlouvu o nakupu letoun
u se spolecnost Omnipol podepsal [176]. Dne 11. 7.
2012 poslanecka snemovna po emotivnm jednan o kterem bude jeste zmneno nze
Vlastu Parkanovou vydala k trestnmu sthan (pro vydan hlasovalo 117 poslanc
u, proti
45). Ta nasledne rezignovala na post mstopredsedkyne poslanecke snemovny [177]. Den
predtm doporucil Vlastu Parkanovou vydat k trestnmu sthan mandatov
y a imunitn
v
ybor. Posleze policie oba zmnene obvinila.
Nejen v poslanecke snemovne se Miroslav Kalousek k cele zalezitosti vyjadroval velmi
emotivne a velmi expresivne. Podle jeho vlastnch slov tak cinil vedome a se zamerem,
aby se jeho vyjadren dostala do vsech medi [178]. To se mu podarilo. Nevahal hovorit
o policejn zv
uli, esteback
ych praktikach, policejn provokaci a napr. v
uci armade

jako celku se vyjadril veskrze kladne, kdyz na adresu b

yvaleho nacelnka generalnho stabu
Vlastimila Picka prohlasil15 [179]:
Jako major v zaloze tezko mohu uverit, ze velitel armady byl tot
aln sr
a
c. Kdybych

mel pripustit, ze se necha zmasrovat od nejakyho pod

elan
yho n
am
estka, tak si armada
nezaslouz ani korunu. Jestli se nejakej generalplukovnk nechal zmasrovat od nejakyho
neurochirurga, tak nemel bejt nikdy ani desatnk.
Onm podelan
ym namestkem, resp. nejak
ym neurochirurgem byl nekdejs namestek

ministryne obrany Vlasty Parkanove a posleze ministr obrany Martin Bartak, kter
y nekompromisne prosazoval nakup letoun
u CASA, a to p
uvodne i navzdory generalnmu stabu a
jejmu nacelnkovi Vlastimilu Pickovi [178], [181]. Je to prave ten Martin Bartak, kter
y je
v soucasne dobe trestne sthan v souvislosti s u
dajnou korupc pri nakupu nakladnch voz
u
Tatra pro ceskou armadu16 , ktere se mel dopustit prave jako namestek ministryne obrany
14

Podle vlastnch slov z cervna 2012 byl M. Kalousek jednm ze 14 clen

u vlady, kter hlasovali pro
tento obchod: J
a jsem jeden z tech 14, na vl
ade bylo prtomno 14 ministr
u a vsech 14 hlasovalo pro.

Nikdo nevznesl z
adne pochybnosti a projedn
avala se ta z
alezitost trikr
at. J
a jsem dodnes presvedcen, ze to
rozhodnut bylo spr
avne a ze ministr obrany plnil pouze zad
an vl
ady. [176].
15
Jistou pikantnost dodav
a tomuto vyjadren skutecnost, ze po case usedl Vlastimil Picek do stejne
vlady, ve ktere byl i Miroslav Kalousek.
16
Prazsk
y mestsk
y soud v kvetnu 2014 zprostil Martina Bartaka obzaloby v teto veci. Podle predsedy
senatu uvedeneho soudu byl soud v d
ukazn nouzi a relevantn podle nej byly jen ctyri d
ukazy, ktere vsak

74

Vlasty Parkanove v roce 2008 [182]. A je to prave ten Martin Bartak, ktereho ministr
nanc Kalousek jmenoval v roce 2010 sv
ym namestkem a o nemz se v temze roce vyjadril
pochvalne a jehoz napl
n prace objasnil ministr slovy [183]:
Bude mt tri zakladn u
koly kontrolu, jak verejne instituce dodrzuj rozpoctov
a pravi
dla, audit prostredk
u z fond
u Evropske unie a dohled nad cinnost Financnho analytickeho
u
tvaru ministerstva nanc.
Jsem rad, ze jsem mohl poslit tym o zkuseneho a kompetentnho administratora, ktery je

na stupe
proveren NBU
n tajne. Takovych u
rednk
u moc nen. Kdyby to, co se o nem psalo,
byla pravda, jiste by letos na jare proverku nedostal.
Pote, co policie zacala Martina Bartaka vysetrovat, po nejakem case odesel i z Ministerstva
nanc [184], procez ministr Kalousek k jeho odchodu rekl [184]:
Na Martina Bartaka budu vzpomnat vzdy v dobrem... Jsem docela spatny z toho, jak

dlouho se ten prpad tahne. Verm, ze se ve vysetrov

an ocist, az se ocist, mel by byt
rehabilitov
an.
Dodejme, ze media kritizovala Martina Bartaka mimo popisovan
y nakup letoun
u CASA
take v souvislosti s armadnmi zakazkami na obrnene transportery Pandur, obrnena vozidla Iveco, terenn automobily Tatra, obrnene vozy Dingo a v souvislosti s obchody se
spolecnost MPI Group [184]. Mimoto, podle clanku t
ydenku Respekt predchazelo rozhodnut o nakupu prave letoun
u CASA jednan tehdejsho namestka ministryne obrany
Bartaka se zastupcem spolecnosti Alenia, na kterem zastupce teto spolecnosti nabzel jina
transportn letadla [172]. Sch
uzka mela zajmav
y pr
ubeh. Citujme prmo clanek [172]:
Ackoli se ve velkem byznyse pohyboval roky, jeste nic ho tolik nezaskocilo jako tahle

sch
uzka. Kdyz na n prvnmu namestku ministryne obrany Martinu Bartakovi detailne
vysvetlil, proc by bylo pro ceskou armadu vyhodne koupit popt
avan
a transportn letadla
pr
ave od jeho rmy Alenia, namestek rekl, ze rozum. A pak znovu zopakoval vetu, kterou
pronesl hned na u
vod audience: ,Pro
c bych m
el mt z
ajem o va
se letadla? Pote, co
se vykolejeny byznysmen nezmohl na vc nez na rozpacite ,nech
apu..., namestek jednan
ukoncil.
Poznamenejme, ze v medich se objevilo svedectv, ze na Ministerstvo obrany protlacil
Martina Bartaka prave Miroslav Kalousek [179]. Ten to vsak expresivne poprel [179].
V souvislosti s trestnm sthanm Vlasty Parkanove se Miroslav Kalousek take nevybrave vyjadril na adresu tehdejsho policejnho prezidenta Petra Lessyho, kteremu doporucil strm
y kariern sestup [179]:
oznacil za kontroverzn. Kdyby nepripoustely pochybnosti, stacily by, dodal soudce [233].

75

At jde slapat chodnk na Ostravsko.

To souviselo s telefonaty M. Kalouska vysetrujcmu policistovi i policejnmu prezidentovi.

O jeho telefonatu (resp. trech telefonatech) s policejnm prezidentem Petrem Lessym by
bylo mozne napsat kraticke pojednan nazvu Kdyz dva zazj totez, pak kazdy zazije u
plne
neco jineho. Obsah jejich hovoru byl prezentovan siroke verejnosti v prmem prenosu na
ari doporucujeme shlednout
jednan bezpecnostnho v
yboru dne 13. 7. 2012 [185]. Cten
zaznam z tohoto jednan, na kterem oba dva hlavn akteri sedeli necele tri metry od sebe
a kazd
y prezentoval obsah jejich trech telefonat
u ze dne 4. 7. 2012 a kazd
y zcela jinak.
Zatmco ministr Kalousek vysvetloval, ze spolu resili nakup vozidel passat pro policii, policejn prezident Petr Lessy to kategoricky odmtl slovy [185]:
To, co tady uvadel pan ministr nanc Kalousek bylo pravdive po druhou vetu! Od druhe

vety tema policejn passaty je pro me naprosto nova informace.

Dale pak policejn prezident prezentoval obsah hovoru s ministrem tak, jak jej sam zazil.
Podle nej zacal hovor sporem o SMS zpravu, kterou kdosi z csla mobilnho telefonu ministra Kalouska poslal vysetrujcmu policistovi o nekolik dn
u drve. Tato SMS zprava byla
adresatovi skutecne dorucena, ulo
zena v pam
eti a zdokumentov
ana. Obsah teto SMS
e televizi
zpravy a predevsm jej konec pritom o tri dny drve Miroslav Kalousek v Cesk
naprosto vylou
cil [178]. V hovoru s policejnm prezidentem pak ministr Kalousek podle
slov Petra Lessyho vyhrozoval policist
um sthanm [185]:
(Prvn) hovor vygradoval tm, ze nam bylo naznacov
ano, ze budeme vsichni odsth
ani ve

velmi kratke dobe. (...) V poslednm hovoru me vyzyval k tomu, ze na tento hovor zcela
zapomeneme.
V ten sam
y den, kdy se odehraly toto hovory, bylo v medich otisteno Kalouskovo vyjadren
a doporucen vysetrovateli a dozorujcmu statnmu zastupci [186]:
Je to bezprecedentn manipulace s trestnm rzenm. Ja jako krestan nemohu doporucit

vysetrovateli ani dozorovemu statnmu zastupci, aby se zastrelili. Ale uprmne receno, kdyz
ne zastrelen, tak rezignace je ta jedin
a mozn
a varianta.
Poznamenejme, ze na konci srpna tehoz roku byl policejn prezident Petr Lessy odvolan
ministrem vnitra ze sve funkce a skutecne trestne sthan... O zhruba rok pozdeji bylo
sthan zastaveno a nasledne byl Petr Lessy uveden zpet do funkce policejnho prezidenta
(k tomu doslo az po volbach do poslanecke snemovny a po zmene vlady).
Vratme se vsak k samotnemu hlasovan o vydan poslankyne Parkanove k trestnmu
sthan a k tomu, co zaznvalo na jej obranu z u
st Miroslava Kalouska. Policie pozadala
poslaneckou snemovnu o vydan Vlasty Parkanove, pricemz ve sve zadosti uvedla, ze sv
ym
jednanm jako ministryne obrany naplnila vsechny znaky trestn
ych cin
u zneuzvan pravo e
moci verejneho cinitele a porusovan povinnost pri sprave cizho majetku, cmz mela Cesk
76

republice zp
usobit skodu ve v
ysi 658 482 064, Kc [213]. Toho se mela dopustit tm, ze jako
ministryne obrany predlozila vlade navrh na uzavren smlouvy mezi Ministerstvem obrany
a spolecnost Omnipol, aniz by dolozila primerenost ceny za nakup tr letoun
u CASA, ktere
Ministerstvo obrany nakoupilo za castku 3 006 632 747,- Kc bez DPH (predmetem teto
smlouvy byla take smena jednoho letounu CASA za tri jednomstne letouny L-159 a dva
dvoumstne letouny L-159 T1) [213]. Podle policie mela b
yt primerenost ceny stanovena v
souladu se zakonem jako cena obvykla. Policie dale ve sve zadosti uvad, ze Ministerstvo
obrany disponovalo dostatecn
ymi podklady k tomu, aby bylo schopno tuto cenu stanovit,
mj. upozornenm, ze na Ministerstvu obrany byla zalozena podrobna nabdka spolecnosti
EADS ve veci letoun
u CASA C-295M z roku 2006 ktera, jako svoji prlohu, obsahovala i
cenu a nancovan, pricemz nabdkova cena za ctyri tyto letouny mela podle policie v podstate odpovdat pozdeji sjednane cene za koupi letoun
u tr [213]. Mimoto policie upozornila,
ze Ministerstvo obrany melo k dispozici pravn rozbor od jakesi advokatn kancelare ze zar
2007 nazvu Pravn posouzen moznosti zakonneho zp
usobu smeny 8 ks letoun
u L-159A a
2 ks letoun
u L-159T1 za 2 ks novych letoun
u EADS CASA C-295, kter
y se mj. venuje i
majetkopravnm otazkam a otazce ocenen majetku. Vysi uvedene skody policie stanovila
na zaklade znaleckeho posudku spolecnosti American Appraisal s. r. o.17 , kter
y stanovil
cenu obvyklou tr v
yse uveden
ych letoun
u CASA na hodnotu 2 348 150 683,- Kc [213].
Miroslav Kalousek argumentoval velmi emotivne v tom duchu mimo upozornen na
nektere fakticke chyby v u
dajch vyskytujcch se v policejn zadosti , ze nelze u tohoto
druhu vojenske techniky stanovit cenu obvyklou [232]:
Proste pro tento typ nelze zadat znalecky posudek na cenu obvyklou, protoze to ani nejde,

ani takova zakonna povinnost nem

uze existovat. (...) Skutecne mame-li hovorit o skode
v prpade CASA, tak jedina skoda, kterou jsem zatm schopen vycslit... J
a netvrdm,

ze nebyly p
redra
zen
e, to se mohlo st
at, ale rozhodne je absurdn to cslo, ktere
uv
ad policie. To je opravdu jenom subjektivn nazor American Appraisal. To je naprosto
nepouzitelny posudek naprosto nezp
usobileho znalce. A jedin
a skoda, kterou dnes mohu autoritativne rct, ze vznikla, je, ze kdyz vezmeme znalecne, ktere vysetrovatel zaplatil tzv.
znalci, a odecteme hodnotu papru do sbernych surovin, tak mame stoprocentne skodu,
e republice, protoze to je nepouzitelny znalecky posudek. To je jedina
kter
a vznikla Cesk
adn
skoda, kterou m
uzu autoritativne rct, ze m
uze Ministerstvo nanc evidovat. Z
a jina
skoda neexistuje.
Myslm si, ze nam kazdemu sta
c p
ul mozkov
eho z
avitu, abychom vedeli, ze na

unik
at nelze stanovit cenu obvyklou (...).
Takze jeste ujistuji, hajm tady stanovisko pana ministra nanc Sobotky, pana ministra

nanc Mertlka, pana ministra nanc Janoty a take tedy stanovisko ministra nanc Kalouska, ze na unikat nelze ucinit znalecky posudek na cenu obvyklou, a ze je tam dokonce
17

Jedna se o ceskou pobocku v ramci celosvetove ste americke spolecnosti American Appraisal Associates, Inc.

77

prmo napsano, ze na material, ktery je urcen k zajisten obranyschopnosti a bezpecnosti

st
atu, nelze ted cituji legislativu nelze stanovit znalecky posudek na cenu obvyklou,
nebot takovy posudek by byl vzdy jenom subjektivnm nazorem znalce. Je-li to subjektivn
n
azor znalce jeste rmy American Appraisal, a ted prosm pekne to rk
am na zvukovy
z
aznam a m
uzete si to kdykoliv zkontrolovat, rmy, na kterou Ministerstvo nanc v minulosti pod
avalo stznost na Komoru znalc
u, rmy, ktera vam kdykoliv udel
a znalecky posudek
na rmu, aniz by videla jej u
cetnictv, rmy, ktera je sice ,emeriken (
umyslne prehnana
anglick
a vyslovnost), tak je emeriken, ale v cele stoj cistokrevny ceskoslovensky esteb
ak, a

pritom je zajmave, pane poslance, ze policie CR sluzby tohoto znalce vyuzv

a masivne. Ja
bych rekl, ze co se tyce objemu zakazek nejvce. Mozn
a ze bezpecnostn vybor by se mohl
protoze naprklad kdyz v prpade Sevenovat tomu, na jake znalce se obrac Policie CR,
veroceske zdravotn Ministerstvo nanc podalo trestn oznamen, tak emeriken s esteb
akem
v cele reklo pro policisty, kter si je objednali, ze je vsechno v nejlepsm por
adku, nebot jsme
neuvazovali o tom, ze to nebylo naprmo, ale pres prostrednka, prostrednk si napoctal
43procentn marzi a 43procentn marze je na trhu naprosto bezn
a, kdyz integrujete gynekologicky st
ul s rentgenem. My jsme konfrontov
ani jako Ministerstvo nanc s takovymito
kam to na zvukovy zaznam s plnou odpovednost a velmi
posudky emeriken Appraisal. R
bych si pral, aby me takhle obskurn rma zalovala.
Tak tihle hosi udelali takovyto posudek na cenu obvyklou, tj. kongurace na specialn

Ta kongurace je tajn
zak
azku CR.
a, j
a ji nezn
am. Vm jenom, ze rada prvk
u se
musela vyvjet na pozadavky ceske armady, ten vyvoj byl drahy, ale znalec tohle pominul a
udelal posudek na cenu obvyklou. Existuj jenom ctyri takove letouny na svete a ty se ne kam
obchoduj. Ty stoj ve Kbelch. Nen mozne na ne udelat posudek na cenu obvyklou. R
v
am to jako sef u
radu, ktery je odpovedny za odborn
a stanoviska pro vyklad praxe v majetkovych zakonech.
Proste ten posudek je skvar, to je hn
uj! Ale vydejte ji!

Poslanec Stanislav Krecek reagoval na slova ministra Kalouska s tm, ze na unikat pochopitelne nelze stanovit cenu obvyklou a pripomnel prtomn
ym, ze povinnost Vlasty Parkanove
bylo stanovit cenu primerenou, ktera je v zadosti policie rovnez zmnena [232]:
Ja uz to, damy a panove, tezko poslouch
am. Samozrejme ze za unikat nelze stanovit cenu

beznou a obvyklou, ale kazdy, kdo vydav

a statn penze, mus stanovit cenu primerenou! A
se nezjistila cena primeren
adn
v tom je ten problem. Ze
a! Z
a obvykla cena o tom nikdo
nemluv.
Jinak samozrejme ma pravdu pan ministr nanc, ze to letadlo je unikat. Nelt
a, nic neuveze a jeho zbra
nove systemy dosud nefunguj. Takovych letadel opravdu na svete mnoho
nen! (Smch a dels potlesk casti poslanc
u.)
V policejn zadosti o vydan Vlasty Parkanove je vsak v souvislosti s cenou primerenou
78

tvrzeno, ze tato cena mela b

yt stanovena jako cena obvykla a rovnez znaleck
y posudek,
kter
y si policie nechala vypracovat, obsahuje stanoven ceny obvykle a to dokonce s
presnost jednotek korun! Autor
um tohoto textu neprslus hodnotit tento posudek, avsak
p
resnost ceny, ktera byla stanovena jako cena obvykla, je zarazejc i kdyby byla znama
veskera specikace oce
novan
ych letoun
u a i kdyby byla stanovena jen cena primerena, nikoli obvykla. Kazd
y meren
y ci odhadovan
yu
daj, kter
y nen udan s toleranc (chybou), je
bezcenn
y. A kazd
y soustruznk, kter
y ma vysoustruzit hrdel do motoru automobilu, to
dobre v. Soustruznk mus znat napr. pr
umer hrdele o hodnote 10 milimetr
u s toleranc
0, 005 milimetru. Pak v, ze pr
umer hrdele m
uze vysoustruzit nejmene 9, 995 milimetr
u
a nejv
yse 10, 005 milimetr
u, aby soucastka v motoru jeste radne plnila svoji funkci. Na
druhou stranu je zjevne nesmysln
y napr. u
daj o dobe letu z msta A do msta B, kter
y
by byl dan jako 2,864 hodiny s toleranc 100 hodin! Uvadet desetiny ci dokonce dals rady
zjevne nema smysl, kdyz chyba je jiz v jednotkach (resp. dokonce ve stovkach jednotek).
Jin
ymi slovy, teprve uvadena tolerance (chyba) v
ysledku doklada hodnovernost a presnost
samotneho v
ysledku18 . V tomto smeru ma vystudovan
y inzen
yr chemie Miroslav Kalousek
nepochybne pravdu, a to i kdyby mela b
yt stanovena cena obvykla napr. rohlk
u za celou

Ceskou
republiku. Uvazme-li k tomu, ze autori znaleckeho posudku velmi pravdepodobne
neznali u
plnou specikaci oce
novan
ych letoun
u, pak odhadnout jejich cenu s presnost jednotek korun (a bez udan tolerence, ktera by musela b
yt v halerch) je nemozne. Mimoto
lze jen obtzne takovou cenu nazvat cenou obvyklou. V podobnem duchu se vyjadril i M.
Kalousek [232]:
Cenu primerenou stanovila ministryne obrany a jej odborne org
any tak jako vsem ostatnm

ministr
um predtm metodou, ktera nijak neporusuje zakony Ceske republiky. Pokud jsou ty
z
akony spatne, nedokonale, je treba je zlepsit, aby ta metodika byla presnejs, spolehlivejs,
demokratickou cestou, nem
transparentnejs, tak to mus udelat Parlament CR
uze to udelat
policista svevolnou kriminalizac. To je ten rozdl mezi pravnm a policejnm statem. To za
prve.
A za druhe. Dekuji vam, pane poslance, za to, ze jste rekl, ze samozrejme na to nelze
stanovit cenu obvyklou, ale cenu primerenou, protoze v obzalobe je napsano, ze obezretny
policista zadal posudek na cenu obvyklou na cenu obvyklou a z toho vyvodil skodu 658
milion
u. Samozrejme ze pouze emeriken Appraisal (
umyslne prehnan
a anglicka vyslovnost)
mohl vzt takovy u
kol, protoze seriozn znalec by rekl, ze je to nesplnitelny u
kol. Emeriken
Appraisal vam za jakekoli penze udel
a cokoliv, dokonce i cenu obvyklou tam, kde to udelat
18

V prpade meren napr. sportovnch v

ykon
u se chyba (tolerance) pro verejnost neuvad, nebot ta je
nejmene radove mens, nez je zverejnen
y v
ysledek. Naproti tomu ekonomove svoje odhady uvadej zasadne
bez toleranc, pritom vsak jejich chyba b
yva kolosaln! Sve o tom v i M. Kalousek, jehoz Ministerstvo
nanc predpovedelo v rjnu 2008 r
ust HDP za rok 2009 (oproti roku 2008) na hodnotu 3,7 procent, ve
skutecnosti vsak doslo k poklesu HDP v roce 2009 (oproti roku 2008) o 2,3 procenta [236], [237]! Tedy
msto hodnoty +3, 7 nastala hodnota 2, 3. Chyba predpovedi cinila tedy pln
ych 6 procentnch bod
u, coz
predstavuje relativn chybu predpovedi pln
ych 260 procent! Skutecnost, ze ekonomove zasadne uvadej
svoje odhady s desetinami, prestoze jejich chyba je i ve stovkach procent, ledacos o rade z nich vypovda.

79

nejde. Tm jen rkam, ze ten posudek je naprosto nepouzitelny pro vasi u

vahu nebo pro
informaci do verejnosti, ze snad doslo ke skodu 658 milion
u. Mozn
a doslo ke skode, ale
mozn
a take doslo k u
spore 400 milion
u. Pokud by tady existoval jeste jeden takovy estebak
jako pan Krch a vedl by nikoliv emeriken, ale ostraulien Appraisal, zadal bych si u neho
posudek za 3/4 milionu a on by mi urcite spoctal, ze ta letadla vysla o 400 milion
u levneji,
a mohli bychom tady Vlastu Parkanovou vyznamenavat, a nikoliv vydavat. To je u
plne
stejn
a logika. To je vzdycky subjektivn nazor znalce! A to je to, co jsem chtel odpovedet
panu poslanci Ohldalovi.
Poznamenejme, ze poslankyne Vlasta Parkanova byla nakonec poslaneckou snemovnou
vydana k trestnmu sthan i pres u
pornou snahu Miroslava Kalouska tomu zabranit
[232].
Posu
nme se nyn v case o nejake dva mesce do budoucna. V te dobe je natacen investi e televize Reporteri CT
k nakupu letoun
gativn porad Cesk
u CASA [230]. V ramci tohoto
poradu mj. zazn, ze Vlasta Parkanova coby ministryne obrany pozadala jen nekolik dn
pred klcov
ym jednanm vlady, ktera obchod schvalovala, ministra nanc Kalouska, aby
se vyjadril k primerenosti ceny letoun
u CASA. V tomto smyslu take ministryne Parkanova informovala vladu, ze cenu obchodu jeste pred podpisem smlouvy over Ministerstvo
nanc. Ministr Kalousek odpovedel, ze se k cene vyjadrovat nem
uze, nebot jde o vojensk
y
material a na dan
y prpad se nevztahuj prslusne paragrafy zakona o oce
novan [230]. V
odpovedi ministr nanc Kalousek pse ministryni obrany Parkanove doslova [230]:
K predmetne zalezitosti si vam dovoluji sdelit, ze MF (...) neprslus tento souhlas udelovat,

nebot se nejedna o b
e
zn
e obchodovatelne zboz, ale o vojenskou techniku a vojensky materi
al pro zajisten obrany a bezpecnosti statu, kde obvyklou cenu stanovit nelze.
To, co je ale v cele kauze nakupu letoun
u CASA mimoradne d
ulezite, je skutecnost, ze
ministr nanc Kalousek pripsal ke svemu stanovisku i tuto vetu [230]:
Neshledal jsem v
sak na smluvn dokumentaci nic, co by zakl
adalo d
uvod k

domn
ence,
ze se jedn
a o operaci pro ACR nev
yhodnou.
Teprve toto ujisten bylo pro ministryni Parkanovou klcove k tomu, aby dala souhlas k
podpisu smlouvy o nakupu letoun
u CASA. Priznal to ostatne i Jir Stanek, kter
y byl
namestkem ministryne Parkanove a kter
y take fakticky za Ministerstvo obrany smlouvu se
spolecnost Omnipol podepsal. I on byl polici stejne jako Vlasta Parkanova obvinen.
Jir Stanek k odpovedi ministra Kalouska rekl [230]:
Bez tohoto stanoviska, to mohu rct s veskerou vaznost, bez teto odpovedi na ten dotaz

pan ministryne, by pan ministryne v z

adnem prpade nedala souhlas k podpisu smlouvy
a mne neulozila prostrednictvm pana namestka pro vyzbrojov
an, abych smlouvu podepsal.
To bylo samoz
rejm
e kl
cov
e.

80

Odpoved ministra nanc Kalouska ministryni obrany Parkanove o tom, ze neshledal na

smluvn dokumentaci nic, co by zakladalo d
uvod k domnence, ze se jedna o operaci pro
armadu nev
yhodnou, svad polozit Miroslavu Kalouskovi otazku, na zaklade ceho dosel k
Miroslavu Kalouskovi v zar
tomuto zaveru. Tuto otazku novinari poradu Reporteri CT
2012 skutecne polozili, presneji receno mu polozili otazku tohoto znen [230]:
A na zaklade ceho jste presvedceny, ze ta zakazka nebyla predrazen
a?

Podva-li se ctenar na videozaznam uvedeneho poradu [230], uvid, ze tato prosta otazka
ari d
Miroslava Kalouska zjevne zaskocila a nebyl na n pripraven. Cten
urazne doporucujeme
shlednout, s jak
ym zjevn
ym zavahanm a hledanm slov (a dokonce s u
smeskem) na tuto
otazku M. Kalousek odpovedel. Prost
y prepis jeho odpovedi vypada takto [230]:
Na z
aklad
e platn
ych z
akon
u. A na z
aklad
e platn
ych z
akon
u, na z
aklad
e

b
e
zn
ych cen.
Podle Slovnku spisovneho jazyka ceskeho je heslo obvykl
y vysvetleno mj. i pomoc

prdavneho jmena bezn

y [239]. Ministr Kalousek tedy pred poslanci spravne argumento
val, ze na unikat nelze stanovit cenu obvyklou (beznou) a ze kazdemu na pochopen tohoto
faktu stac p
ul mozkoveho zavitu. S
am pritom predtm dosel k zaveru, ze letouny nebyly
predrazene, a to na zaklade b
e
zn
ych (obvykl
ych) cen... Mimoto, sam pozdeji pred poslanci pripustil jak citovano v
yse , ze netvrd, ze letouny nebyly predrazene, pritom vsak
predtm svoji kolegyni z TOP 09 ministryni obrany Vlastu Parkanovou ujistil o opaku. Na
uveden
y rozpor ve sv
ych vlastnch tvrzench byl M. Kalousek ze strany novinarky poradu
dotazan. Ministr namsto vysvetlen presel do proti
Reporteri CT
utoku a se zjevnou zlost
pronesl [230]:
Ale vy neprichazte jako objektivne pripraven
a novinarka, ktera chce informovat. Vy

prich
azte jako nekdo, kdo je nabitej jednou zajmovou skupinou, jednm zajmovym clovekem,
necm, cm vam nalil palici.
Z receneho plyne, ze ministr Kalousek nemohl objektivne rozhodnout o v
yhodnosti ci
nev
yhodnosti nakupu letoun
u CASA z pohledu ceny. Presto vsak k nakupu vydal souhlasne stanovisko prave z pohledu v
yhodnosti. Pozdeji tvrdil, ze hlavnm motivem pro
neho osobne byla smena peti cesk
ych letoun
u L-159 za jeden letoun CASA, ktera byla
soucast obchodu mimo nakup tr dalsch letoun
u CASA, resp. to, ze se cesk
y letoun dostane do v
yzbroje spanelske armady [230]:
Pro me osobne ten hlavn motiv byl, ze L-159 jako naln cesky vyrobek budou zavedeny

do vyzbroje spanelske armady.

Avsak spanelske ministerstvo obrany se novinar
um vyjadrilo, ze o teto moznosti nikdy
neuvazovalo [230]:
81

 elsk
Span
a armada nikdy neuvazovala, ze by do sve vyzbroje cesk
a letadla L-159 zavedla.

Bohuzel je osud ceskeho letounu L-159 v tomto smeru smutn

y letouny totiz skoncily
rozlozene v hangaru spolecnosti EADS, ktera letouny CASA vyrobila [230]. Ostatne, v
kupn smlouve se pozadavek na uplatnen cesk
ych letoun
u L-159 neobjevil [230]. Bylo-li
tedy hlavn motivac ministra Kalouska stran nakupu letoun
u CASA to, ze se ceske bitevnky L-159 dostanou do v
yzbroje spanelske armady, jak sam rka, pak je zarazejc, ze
tento pozadavek nebyl zapracovan do kupn smlouvy. Patrne nebylo ostatne ani predem
osloveno spanelske ministerstvo obrany, zda o tomto zaveden do sve v
yzbroje v
ubec
uvazuje. Jin
ymi slovy, prave d
uvody pro sve jednan v tomto nakupu zna pravdepodobne
jenom mala skupina lid kolem ministra Kalouska. Mimoto bylo v medich prokazatelne
dokazano na zaklade dokument
u Ministerstva obrany, ze tehdejs namestek ministryne Parkanove Martin Bartak tlacil na veden armady, aby s k nakupem letoun
u CASA souhlasilo,
byt veden armady p
uvodne nakup a to velmi ostre a na zaklade technick
ych u
daj
uo
prepravn kapacite, doletu ci nakladovosti provozu letoun
u CASA odmtalo [230], [238].
Motivace pro toto Bartakovo jednan je rovnez jako v prpade Miroslava Kalouska
nejasna...
Poznamenejme zaverem, ze v prpade unikatnho letounu CASA nebylo mozne podle
vlastnch slov Miroslava Kalouska stanovit cenu obvyklou, avsak v prpade mimoradne
e republiky
unikatn zakazky na likvidaci star
ych ekologick
ych skod po celem u
zem Cesk
v objemu mnohadestek miliard korun se to v podstate podarilo. Znaleck
y posudek (i k
nemu oponentn posudek), kter
y vznikl na objednavku Ministerstva nanc pod vedenm
prave M. Kalouska, totiz stanovil odhad maximaln ceny teto unikatn zakazky tak, ze se
odhad lisil v podstate mikroskopicky od skutecn
ych cen, ktere tri uchazeci v teto verejne
soutezi posleze skutecne nabdli...

3.4

Starost o p
rrodu
cili ekologick
a superzak
azka

V
ysledky prace lid z r
uzn
ych profes jsou r
uzne. Naprklad v
ysledek prace uklzecky se
lis od v
ysledku prace ekonoma v bance ci politika. Na tomto zjevnem faktu nen nic
prekvapiveho a nepochopitelneho. Presto ma toto zjevne tvrzen svoje prekvapive a obtzne
pochopitelne souvislosti. Povazte sami. Kdyz pan uklzecka spatne vykona svoji praci,
kazd
y okamzite vid, ze nen vynesen kos, ze nen vyluxovano ci setreno, ze nen utren

prach apod. Spatn

e odvedena prace je v prpade profese uklzecky okamzite videt. A m
uze
b
yt take okamzite nalezite potrestana. Kdyz vsak spatne odvede svoji praci ekonom v bance
(kter
y mozna propust zmnenou uklzecku za jej spatne vykonanou praci), nestane se nic.
Skoro nikdo to totiz nepozna. A prpadn stouralove se umlc ideologi. Prpady krach
u

bank v bohat
yrsk
ych 90. letech v Ceske republice a jejich nasledna zachrana ze strany
statu to bohate dosvedcuj. A prpady splasknut r
uzn
ych nancnch bublin kolem roku
2008 ve Spojen
ych statech americk
ych rovnez banky byly natolik velike, ze se nemohly
82

nechat zkrachovat. Jeste markantnejs je to v prpade politika tam uz si m

uze dotycn
y
delat u
plne cokoli. Nikdo totiz nev, jak ma spravne takov
y v
ysledek prace politika vypadat
(vyjma zajmu dotycneho, aby byl znovu obcany zvolen)19 .
Dne 15. 12. 2008 bylo ocialne zverejneno vyhlasen verejne zakazky na komplexn
odstranen star
ych ekologick
ych zatez vznikl
ych pred privatizac v devadesat
ych letech
[219]. O dva dny pozdeji k tomu Ministerstvo nanc, jez je v te dobe pod vedenm ministra Miroslava Kalouska, usporadava tiskovou konferenci, na ktere tehdejs prvn namestek
ministra nanc Ivan Fuksa20 spolu s dalsmi zastupci ministerstva informuj verejnost o
nalezitostech teto zakazky [219]. V prezentaci je tak mj. vysvetlen d
uvod pro rozhodnut
vypsat jednu gigantickou verejnou zakazku na odstranen vetsiny zb
yvajcch ekologick
ych
skod, ktere se stat pri prodejch podnik
u v devadesat
ych letech zavazal odstranit. Hned v
u
vodu teto prezentace se varuje a hroz [219]:
Zavazek je platny, pravne vymahatelny a sankcionovatelny (riziko arbitr
a
z).

Odklad
anm resen hroz zvetsen rozsahu a objemu ekologickych skod.

Hlavnm d
uvodem, proc nevypisovat verejne zakazky na odstranen jednotliv
ych ekolo
gick
ych skod zvlast pro kazdou dlc lokalitu, je uvadeno casove hledisko od anal
yzy rizik
az do zacatku sanace ubehne pr
y minimalne cca 5 let a jenom intern administrativa zabere
v pr
umeru 2 roky [219]. Zadanm jedne obr zakazky by se tyto lh
uty zkratily. V prezentaci
21
je celkem trikrat varovano pred hrozbou arbitraz , napr. na strane sest se k dosavadnmu
(tj. pomalemu) zp
usobu odstra
novan ekologick
ych skod mj. uvad [219]:

Budouc rizika: Zaloby

nabyvatel
u na skodu zp
usobenou nemoznost uzvat majetek vcetne

moznych arbitraz.
Nasledne je prezentovana nutnost vse urychlit [219]:
Nutnost zasadne urychlit a zefektivnit odstra
nov
an starych ekologickych zatez a minima
lizovat technick
a a nancn rizika.
Miroslav Kalousek tuto obr zakazku od sameho pocatku obhajoval a cinil tak v podstate az do u
plneho jejho konce. V roce 2009 naprklad prohlasil [220]:
Vypisovan jednotlivych soutez nem
uze byt efektivnejs nez jedna zakazka, na kterou bude

koukat cel
y sv
et. Ptam se, jestli za tm, ze nekdo dnes horuje za zrusen megatendru,
nestoj to, ze na stole lez nabdka na mnohem vyhodnejs likvidaci skod, nez za jakych
19

Tento fenomem take vysvetluje zaslouzen

y respekt verejnosti v
uci sportovc
um ci umelc
um a jejich
obecnou popularitu spatn
y v
ykon hokejoveho muzstva ci houslisty hrajcho falesne kazd
y hned pozna.
20
Ivan Fuksa se pozdeji na verejnosti proslav v souvislosti se sv
ym vzdanm se poslaneckeho mandatu

vizte tez podkapitolu 3.5.

21
Toto varov
an zopakuje i ministr nanc Miroslav Kalousek v medich [150].

83

podmnek je nyn.
V tomto jeho vyjadren je onm koukat cely svet patrne mneno, ze obr zakazka by byla

pozorne sledovana nejen domacmi a v cesk

ych podmnkach zcela jiste nezavisl
ymi

institucemi. Avsak koukat by mohl cel

y svet take v jinem smyslu. O jak velkou zakazku

se vlastne jednalo? Dejme slovo prmo tehdejsmu predsedovi vlady Petru Necasovi, kter
y
na adresu Ministerstva nanc pod vedenm Miroslava Kalouska v zar 2010 prohlasil [221]:
sla, ktera zaznvaj okolo zakazky, vznikaj souctem cen za soucasne ekologicke zakazky a
C

jsou tam zapoctany i uskutecnene sanace. Neexistuje

za
dn
y re
aln
y odhad ceny. Ministerstvo nanc odhaduje cenu kolem 90 miliard korun, ministerstvo
zivotnho
prost
red kolem 30 miliard korun.
Objem zakazky byl tedy skutecne svetov
y. Citovana slova predsedy vlady Necase pritom

predchazela podrobne zprave, kterou k dane obr zakazce meli ministr nanc Miroslav
Kalousek a ministr zivotnho prostred Pavel Drobil predlozit vlade do konce zar 2010.
Jej soucast mela b
yt i inventura cenoveho odhadu cele zakazky, nebot rozdl 90 versus
30 miliard je prece jen znacn
y. S cenovou kalkulac zakazky vlada ani Ministerstvo nanc
nechtelo verejnost seznamit s tm, ze by to v pr
ubehu tendru bylo netakticke [221].
P
uvodne postoupily do druheho kola obr zakazky tri rmy z sesti uchazec
u, konkretne
uspely spolecnosti Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Environmental Services
rad pro ochranu hospodarske souteze (UOHS)

ze skupiny J&T [223]. V rjnu 2009 vsak U

vratil mezi uchazece Ministerstvem nanc vyrazene konsorcium PPF Advisory, za nmz

stal nejbohats Cech

Petr Kellner [223]. V lete 2010 vsak Ministerstvo nanc, vedene tehdy
odstupujcm ministrem Eduardem Janotou, vyloucilo konsorcium PPF Advisory podruhe,
a to z d
uvod
u u
dajneho nesplnen vsech kvalikacnch predpoklad
u pro zskan zakazky
[224]. Mluvc Ministerstva nanc k tomu tehdy dodal [224]:
Aby ministerstvo predeslo narcenm o nerovnem prstupu k uchazec
um, proverilo navc,

nad ramec zakona, ve stejnych aspektech i ostatn uchazece, kter se kvalikovali do druheho
kola souteze. Tito uchazeci maj kvalikacn predpoklady v por
adku.
Sdruzen PPF Advisory vsak o zakazku dale jevilo zajem, o cemz svedc mj. i vyjadren
mluvcho tohoto sdruzen [222]:
Konsorcium PPF Advisory se ovsem zdrz jakychkoli komentar
u k tzv. ekozakazce, ne

bot probha rozhodovan UOHS ohledne z

adosti konsorcia o navrat mezi u
castnky souteze.
M
uzeme pouze obecne zopakovat, ze budeme o navrat do souteze usilovat vsemi dostupnymi
pr
avnmi prostredky.
V tehdejsm tisku se vsak objevily informace, ze pojem vsemi dostupn
ymi pravnmi

prostredky by mohl b
yt trochu sirs. Sdruzen tak napr. melo vyuzt dobre vazby na politiky TOP 09, predevsm pak na Miroslava Kalouska (ten se opet po case stava ministrem
84

nanc) a Karla Schwarzenberga [222]. Stycn

ym d
ustojnkem mel b
yt b
yval
y Kalousk
uv

poradce Vladimr Mlynar. Citujme z clanku [222]:

V poslednch tydnech se ale vztahy mezi topkou a PPF vylepsuj, na cemz ma podl exmi
nistr Vladimr Mlynar, sveho casu Kalousk
uv poradce, dnes clen nejvyssho veden Kellnerovy skupiny. Spekuluje se, ze si ho po skoncen angazm
a u byvaleho premiera Jana Fischera
radu vlady PPF vytahla predevsm kv
na U
uli ekozakazce.
V prostred politiky a byznysu se tvrd, ze ma Mlynar mluvit o c
astce v rozmez 37 az 38,4

miliardy korun, kterou by PPF mohla nabdnout, pokud by se do souteze vratila. Mlynar ale
na toto tema mluvit striktne odmta. ,Vsechny otazky presmerujte na tiskoveho mluvcho,
rekl LN Mlynar vcera a vc se bavit nechtel.
O tom, ze se jak ministr nanc M. Kalousek, tak i predseda TOP 09 Karel Schwarzenberg
schazeli v te dobe se zastupci Kellnerova sdruzen ci prmo s Petrem Kellnerem, svedc
nasledujc citace [222]:
Naprklad predminuly ctvrtek se v prazskem hotelu Homeister sesli prave Mlynar a Kell
ner s predsedou topky Karlem Schwarzenbergem. ,O ekozakazce jsme v
ubec nemluvili, ja
tomu moc nerozumm. Me jen zajma, jaky (Kellner) je. Ten
clov
ek m
e prost
e zajm
a,
rekl LN Schwarzenberg. S Kellnerem se ale schaz i hlavn architekt ekotendru Kalousek.
,Samoz
rejm
e se vd
ame. Co je divneho na tom, ze se ministr nanc bav se sefy
d
ulezitych nancnch skupin? Proc si myslte, ze se bavme zrovna o ekotendru? rk
a mi
nistr nanc. Dodava ale, ze kdyby UOHS vratil konsorcium vedene PPF do souteze, ministerstvo nanc uz by ji potret nevyrazovalo.
Nakonec vsak po r
uzn
ych vyjadrench politick
ych predstavitel
u (vcetne tehdejsho predsedy
vlady Petra Necase) se sdruzen PPF Advisory rozhodlo v lednu 2011 soutez opustit
[225]. Mezitm si Ministerstvo nanc pod vedenm M. Kalouska objednalo u poradenske
spolecnosti Deloitte Advisory posudek, jenz mel odhadnout maximaln cenu obr zakazky
na odstranen star
ych ekologick
ych skod [226]. Samotn
y tento krok a predevsm jeho motivace vzbudila pochybnosti. Citujme z clanku [226]:

Rada
expert
u i kritik
u zakazky nad tm krout hlavou. Proc si ministerstvo najalo na stano
ven ceny zakazky poradce bez kompetenc v oblasti odstra
nov
an ekologickych skod? A proc
to udelalo a
z po vce ne
z dvou letech od vypsan tendru, kdy uz na zac
atku zar maj
tri naliste dodat vyberove komisi sve cenove nabdky? A jak se navc ukazuje, poradenska
rma ma podle zadan zrejme dojt k vy
s
s cen
e, ne
z o jak
e dosud mluvilo minister rady naposledy

stvo
zivotnho prost
red
ci Cesk
a inspekce
zivotnho prost
red. U
spoctaly naklady na vycisten stovek pozemk
u loni v z
a
r pro vl
adu a konkretne dosly k
astka pres sto miliard, uvaden
sume ,jen 25,4 a
z 31,7 miliardy korun. C
a ministerstvem nanc, totiz neodraz skutecne naklady na cisten zamorenych are
al
u podnik
u, ale
jen v
y
si celkov
ych garanc, ktere stat rmam vydal pri privatizaci. Mluvc ministerstva
85

 a je treba dals
nanc Ondrej Jakob MF DNES jako vysvetlen, proc nestac studie MZP

od rmy Deloitte, rekl, ze mu zpracov

an odhadu ulozila v prosinci vlada a ze odhady MZP
mohou byt vyznamne ,zav
ad
ejc. ,Naprklad z toho d
uvodu, ze doposud byly sanovany
spse mene zatzene lokality, rekl. Jinymi slovy, cistilo se u
dajne jen to, co bylo levnejs.
To podle nej m
uze zkreslovat naklady, ktere bude prpadny vtez zakazky skutecne mt. ,V
neposledn rade plat, ze nabdkova cena nebude zahrnovat pouze samotne naklady na sanaci, nybrz i veskere souvisejc naklady dodavatele, vcetne naklad
u na nancov
an a na
rizika spojena s celym procesem, dodal Jakob. Jde naprklad o to, ze kdyz vtezn
a rma
zjist, ze znecisten p
udy ci spodn vody je vets, nez se predpokl
adalo, nebude od statu moct
jako doposud inkasovat dals penze nad ramec toho, co si vysoutezila. Jenze nad takovym
vykladem se pozastavuje ministerstvo zivotnho prostred. ,Nelze zcela souhlasit s tm,
ze byly sanovany jen m
en
e zat
zen
e lokality. Ani tvrzen, ze jsme pri stanoven od
hadu nebrali v u
vahu rizika dodavatele, nen zcela p
resn
e, uvedla mluvc MZP
rad podle n naopak vychazel ze zkusenost z ukoncenych cisten.
Michaela Jendekova. U
MF DNES ma navc k dispozici material o odhadu naklad
u na odstranen starych skod z

dlny MZP pro vladu, v nemz vyslovne stoj: krome vlastnch naklad
u na sanaci je treba
poctat i s riziky na zaklade dosavadnch zkusenost, a to ve vysi dalsch 6,6 az 8,2 miliardy korun. Celkem, s naklady na sanaci za 31,7 miliardy, by tedy cena zak
azky stejne
nem
ela p
rekro
cit zmnenou hranici 40 miliard korun. Dals vcen
aklady na nancovan
e
i celou zakazku, o kterych mluv ministerstvo nanc, pripadaj zvlastn i byvale sefce Cesk
inspekce zivotnho prostred Eve Tylove. ,Pokud bude odhad rmy Deloitte Advisory vyss
stat by mel oba odhady porovnat a zvazit, zda se mu prevod zavazk
nez MZP,
u na jednoho
dodavatele vyplat. Obzvlaste v dobe, kdy skrt
a penze, kde se da, upozornila. Podle n se
d
a vcen
aklad
um predejt tak, ze si bude stat vce hldat, co vlastne plat. ,Naprklad pri
vystavbe areny Sazky stat zaplatil v ramci sanac pozemk
u i vyhlouben zaklad
u pro halu,

takze namsto 400 milion

u korun zaplatil 700 milion
u. Obdobne podporil i Skodu Plze
n,
kdyz zaplatil sanaci stavebnch konstrukc v celem are
alu nad ramec standardnho postupu.
Msto dvou miliard korun to prislo ve vysledku na 12 miliard, upozornila Tylov
a.
Vlada vsak nakonec obdrzela jeste oponenturu k posudku spolecnosti Deloitte Advisory,
kterou vypracovala spolecnost Ernst & Young. Oba dokumenty pak nechala zapecetene
v trezoru a neznala jejich podmnky, pricemz otevrt je mela az na jednan vlady, aby se
provedlo srovnan mezi nabdkou uchazec
u a odborn
ym posouzenm [229].
Bud jak bud, trojice zbyl
ych uchazec
u nakonec predlozila svoje cenove nabdky na
odstranen ekologick
ych skod: Marius Pedersen Engineering (56, 8 miliardy korun), Geosan
Group (57, 8 miliardy korun) a Environmental Services ze skupiny J&T za 65, 5 miliardy
korun [227]. Tyto nabdky a tato csla sama o sobe vzbuzuj opravnen
yu
div. V obr zakazce
takoveho rozsahu a s tolika neznam
ymi faktory predstavuje druha nejlevnejs nabdka necela 102 (!) procenta nejlevnejs nabdky a nejdrazs nabdka pak priblizne 115 procent
nejlevnejs nabdky. Aby ctenar nalezite ocenil tesnost predevsm prvn a druhe nabdky,
uvedeme prmer, kter
y zachova uvedene proporce. Predstavte si soutez na dodavku kancelarskeho papru a necht vtez nabdne cenu 2 miliony korun. Pak druh
y v porad by
musel nabdnout cenu jenom o priblizne 35 tisc vets. Cenu kancelarskeho papru vsak lze
86

nekolikanasobne snadneji odhadnout, nez rozsah a mru skod, jejichz skutecn

y rozsah se
ukaze az prmou realizac. Ostatne, v
yse cenov
ych nabdek tr uchazec
u zaujala i tehdejsho
predsedu vlady Petra Necase, kter
y k tomu v zar 2011 rekl [227], [229]:
Mel jsem a nadale mam u teto zakazky celou radu namitek a pochybnost. Zverejnene ceny

tyto n
amitky a pochybnosti nejen nerozptylily, ale poslily.
Uchazec s nejnizs nabdkou, tedy spolecnost Marius Pedersen Engineering, kratce po
zverejnen nabdek uvedl, ze cena, kterou v tendru nabdl, se sklada ze skutecn
ych naklad
u
na odstranen ekologick
ych skod ve v
ysi 35 miliard korun. K tomu si spolecnost pripocetla
prirazku 15 procent za prenos prpadn
ych rizik ze statu na spolecnost. Zbytek ceny tvor

nancn a pojistne naklady, ktere zohled

nuj vce nez desetilety horizont zakazky a konecne
zhruba osmiprocentn zisk, uvedla spolecnost [229]. Ze znalosti struktury teto celkove ceny
pak o to vce prekvap tesnost vsech tr nabdek a opravnenost pochyb predsedy vlady Petra
Necase.
Vlada Petra Necase nakonec tesne pred vanocnmi svatky dne 21. 12. 2011 na svem
jednan odmtla schvalit smlouvu se spolecnost Marius Pedersen Engineering, ktera nabdla
v soutezi nejnizs cenu. Jiz predtm to bylo ostatne z ocialnch mst avizovano. Ministru
nanc Miroslavu Kalouskovi, kter
y byl po vetsinu casu zaprisahl
ym podporovatelem

teto zakazky, vlada ulozila zakazku zrusit [228]. Na tomto jednan vlada take rozpecetila
obalky s odborn
ym posudkem a s oponenturou k tomuto posudku. Bylo by mimoradne
zajmave se dozvedet odhad ceny cele obr zakazky od obou poradensk
ych spolecnost. Na
tiskove konferenci po jednan vlady byl nastest predseda vlady Petr Necas na odhad ceny
ze strany nezavisl
ych poradensk
ych spolecnost dotazan. Pote, co se ujistil, ze se nejedna

o utajovanou informaci, rekl mimoradne zajmava slova, a to navc se zjevn

ym pobavenm
a sarkasmem [228]:
Pokud si najdete nektera ma stars vyjadren o ekologicke zakazce, vcetne nekterych rozho
vor
u, kde jsem prorocky odhadoval vysi cen a nabdek vcetne tohoto posudku a jeho oponentury, tak byste zjistili, ze jsem se v podstate trel. To znamena, ano, ten posudek rk
a, ze
horn hranice by byla nekde na u
rovni 59 a
z 61 miliard a oponentura
rk
a,
ze je
st
e
mali
cko v
y
se. Jinymi slovy, kdyz by to nekdo vzal velmi demagogicky a ja jsem rad, ze
to nevzal nikdo z clen
u vlady demagogicky tak by to jeste znamenalo, ze ona nabdka za
temer 57 miliard ve skutecnosti nekolik miliard jeste setr, ze by to mohlo byt je
st
e dra
z
s
a z tohoto pohledu nejsem jaksi tm odhadem ceny i oponenturou p
rekvapen. Pohybovalo se to v tech intencch, ktere j
a jsem pred nekolika mesci odhadoval.
Podva-li se ctenar na videozaznam tohoto Necasova vystoupen, uvid zjevn
y v
ysmech
Petra Necase smerem k nekteremu clenovi vlady. Sam Petr Necas pri svem proslovu dramaticky zd
uraznil gestikulac a intonac, ze je rad, ze ... to NEVZAL nikdo z clen
u vlady

demagogicky, cmz podle naseho odhadu mel na mysli prave Miroslava Kalouska.
Skutecnost, ze i dva nezavisle posudky na tak kolosaln a unikatn zakazku s mnoha

neznam
ymi parametry odhadly cenu skoro identicky, jako cinily nabdky od tr uchazec
u,
87

doklada, ze to nemohla b
yt nahoda. A skutecnost, ze tyto ceny odhadl predseda vlady Petr
Necas m
esce p
redem i bez nakladn
ych studi, vypovda, ze vedel o zakulis teto zakazky
mnohem vce, nez co rekl na verejnosti. Jeho slova na citovane tiskove konferenci, vcetne
zp
usobu prednesu, mela b
yt pro verejnost jasn
ym vzkazem v tomto smeru...
Poznamenejme na zaver, ze se v tisku objevily informace o personaln provazanosti lid
ze spolecnost, ktere se o zakazku uchazely, a navc i spekulace, ze v prpade vtezstv jedne
mely porazene spolecnosti s vtezem na zakazce participovat [227], [226].

3.5

Starost o crkev
cili crkevn narovn
an

Tema crkevnch restituc 22 vzbudilo v minulosti opakovane velke vasne. Mozna proto se

konecne rozhodnut v teto veci protahovalo priblizne dvacet let. Vse nabralo neb
yvale rychl
y
spad v roce 2012, kdy se vlade Petra Necase podarilo navzdory protest
um znacne casti
politickeho spektra a ceske verejnosti schvalit v noci ze 7. na 8. 11. 2012 kolem 0:30 hodin
poctem 102 hlas
u (pro schvalen bylo treba 101 hlas) zakon c. 428/2012 Sb., o majetkovem
vyrovnan s crkvemi a nabozensk
ymi spolecnostmi [212]. Ke schvalen doslo tedy tesn
ym
poctem hlas
u a pouh
ych nekolik hodin pote, co se dne 7. 11. 2012 v dopolednch hodinach

vzdali sveho poslaneckeho mandatu tri poslanci za ODS Marek Snajdr,

Petr Tluchor a
Ivan Fuksa (Ivan Fuksa dlouholet
y obecn politik a take starosta mesta Prbram, ktere je
take naz
yvano stredocesk
ym Palermem byl mezi lety 2007 az 2010 prvnm namestkem

ministra nanc, pricemz do teto funkce jej dne 29. 1. 2007 jmenoval tehdejs ministr
nanc Miroslav Kalousek [217], [218]). Jednm z nahradnk
u byl i poslanec za ODS Roman
Pekarek, kter
y v dobe hlasovan (hlasoval pro crkevn restituce) byl jiz nepravomocne
odsouzen na sest let odnet svobody nepodmnene za korupci (pozdeji mu byl trest zmrnen
na pet let a Pekarek nastoupil k v
ykonu trestu).
Podle zmneneho zakona, resp. jeho 18 odst. 4, bylo u
celem crkevnch restituc, v

ramci kter
ych dojde k presunu majetku a nancnch prostredk
u ze strany statu na stranu
crkv az v hodnote 134 miliard, zmrnen majetkovych krivd zp
usobenych registrovanym

crkvm a nabozenskym spolecnostem v rozhodnem obdob [210]. Mezi velke zastance techto
restituc patril i tehdejs ministr nanc a mstopredseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Ten

po schvalen zmneneho zakona vyjadrit i sve dojet [211]:

Mam obrovskou radost a p
rizn
am se,
ze jsem i dojat
y. Po dvaceti letech se podarilo

dos
ahnout spravedlnosti v teto otazce. Po dlouhych dvaceti letech jde jen o c
astecnou kompenzaci skod, ktere komuniste zp
usobili. Vyznamna c
ast obcanske spolecnosti, ktera je antikomunisticka, se stane ekonomicky nezavislou na statn moci. Je to symbolicky okamzik.
22

Toto oznacen nen zcela spravne, nebot se nejedna de facto o restituce, nicmene je strucne a siroke
verejnost zname, proto jej v teto podkapitole pouzvame ovsem s uvozovkami. Spravnejs oznacen by
bylo majetkove vyrovn
an s crkvemi a nabozensk
ymi spolecnostmi. Nicmene, tehdejs predseda vlady

Petr Necas o c
asti tohoto vyrovn
an hovoril jako o naturalnch restitucch, ktere se t
ykaj zhruba 75

miliard korun, jez predstavuj hodnotu vydavaneho majetku [228].

88

S crkevnmi restitucemi tak, jak byly vladou a nasledne i poslaneckou snemovnou

schvaleny, je vsak spojena rada podivnost. Podrobne je o nich pojednano v elaboratu

Nadacnho fondu proti korupci nazvu Podivnosti kolem crkevnch restituc, kter
y je

dostupn
y na strankach Fondu23 [213].
V souvislosti s crkevnmi restitucemi se objevila jiz v roce 2010 spekulace, ze na

jejich realizaci by mel vedle jin

ych osob protovat i prtel Miroslava Kalouska zbrojar
24
Richard Hava [214]. A to v souvislosti s tm, ze v ramci zmnen
ych restituc by se

25
melo mimo jineho crkvm vydat kolem 140 tisc hektar
u lesnch pozemk
u (priblizne
e republiky [215]). Cten
ar
tolik lesnch pozemk
u pro tento u
cel blokuje podnik Lesy Cesk
se patrne podiv, jak souvis vojenska technika s lesnm porostem. Citujme clanek z roku
2010, kter
y souvislost nabz [214]:
Vlivny byznysmen Richard Hava, obchodnk s vojenskym materialem a prtel ministra

nanc Miroslava Kalouska, u

dajne ovlad
a zapadoceskou lesn spolecnost LST sdlc v Trhanove u Domazlic.
Informaci o tom jako prvn prinesl jiz v dubnu letosnho roku server Motejlek.com s odkazem
na vysoce d
uveryhodny zdroj. K cele veci se vsak zatm nikdo ocialne nevyjadril a zatm
nic nenasvedcuje tomu, ze by trhanovska rma, ktera patr k v
yznamn
ym smluvnm

partner
um Les
u CR, prodelala nejakou akcionarskou zmenu.
Presto jsou i lide z oboru presvedceni, ze Hava rmu ovlad
a. ,Je to pravda, ma tam urcite
podl, nepochybuje sef jedne z konkurencnch rem. D
ukazy nema a asi ani mt nem
uze.
LST totiz patr ke spolecnostem, ktere maj anonymn akcie. 26
Prave uvedene spekulace vsak kategoricky odmtl reditel a prokurista spolecnosti LST a. s.
Miloslav Konopk, kter
y byl jeste v prvnm pololet roku 2009 veden v obchodnm rejstrku
jako jedin
y akcionar teto spolecnosti [214]:
Ja vam garantuji, ze tady zadny podl nema. Je to hloupost.

e repubText elaboratu vyvolal odezvu ze strany zastupc

u nejv
yznacnejsch crkevnch instituc v Cesk
lice, jez vedla k pozvan zastupc
u Nadacnho fondu proti korupci na Arcibiskupstv prazske a k nasledne
debate na dane tema s crkevnmi predstaviteli vizte Prohlasen v u
vodu textu elaboratu Podivnosti
kolem crkevnch restituc [213].

24
O jejich pr
atelstv a o osobe Richarda Havy se lze vce dozvedet v prloze 1 tohoto textu.
25
Celkem 16 crkv, ktere uzavrely se statem smlouvu o vyporadan, obdrz v pr
ubehu 30 let dohromady

celkem 59 miliard korun (v soucasn

ych cenach nominalne castka bude zvysovana o rocn mru inace)
ze statnho rozpoctu coby nancn nahradu za majetek, kter
y byl v tzv. rozhodnem obdob (tj. obdob od
25. u
nora 1948 do 1. ledna 1990) crkvm zabaven a kter
y nelze crkvm nyn navratit, nebot jiz nen v

drzen statu (prpadne z jin

ych d
uvod
u). Mimoto budou crkvm vydany budovy a pozemky jineho druhu,
nez lesnho (napr. pole, rybnky).
26
Dle obchodnho rejstrku doslo v rjnu 2010 ke zmene z akci na majitele v listinne podobe na akcie na
jmeno v listinne podobe.
23

89

Zmnen
y Miloslav Konopk v zar roku 2010 rovnez poprel vlastnick
y podl Vaclava Junka27
v uvedene lesnicke spolecnosti LST a oznacil takove informace za nesmysly [214]. Vaclav
Junek byl kdysi mocn
y sef skupiny Chemapol Group, ktera vlastnila mimo jine i
zbrojarskou spolecnost Omnipol, v nz byl Richard Hava tehdy predsedou predstavenstva
(vizte prlohu). M. Konopk vsak nemluvil pravdu. Dle v
yrocn zpravy spolecnosti LST za
rok 2009 byla od 27. 5. 2009 akcionarska struktura nasledujc: CONLAMES TRADING
LIMITED s podlem 75 % (se sdlem na Kypru) a Vaclav Junek s podlem 25 %. A dne
14. 10. 2010 byl Vaclav Junek zapsan do obchodnho rejstrku jako jiz jedin
y akcionar teto
spolecnosti. Stalo se tak nedlouho pote, co se v medich objevily prvn spekulace o tom,
ze vlastnick
y podl mel mt v teto spolecnosti i Richard Hava. Kdo stal za v
yse zmnenou
kyperskou spolecnost, nen snadne zjistit.
V citovanem clanku jsou dale zmneny vazby r
uzn
ych politick
ych cinovnk
u na lesn
hospodarstv [214]:
LST je pritom jednou z rem, ktera se nyn hodla uchazet o obr desetilete zakazky ve

st
atnch lesch. Pokud by ji Richard Hava skutecne ovladal, mohla by rma vyuzvat jeho
vazeb na ceske politiky. Nejde jenom o ministra Miroslava Kalouska, mstopredsedu TOP
09, ale i dals nove parlamentn strany. Je az prekvapive, kolik z nich m
a k les
um blzko.
Je treba pripomenout, ze sam predseda strany Karel Schwarzenberg, ktery vystudoval les
nictv v Mnichove, se vets cast zivota zabyval spravou rodoveho majetku zahrnujcho
prev
azne lesy.
Absolventem stredn lesnicke skoly je rovnez mstopredseda partaje Pavol Luksa, ktery

pred revoluc pracoval u Severomoravskych statnch les

u v Krnove. Dnes je predsedou par
lamentnho zemedelskeho vyboru a problematika les
u spad
a do jeho kompetence. Clenem
tohoto vyboru je dals clen predsednictva TOP 09 Jir Oliva, byvaly dlouholety sef Les
u

CR.
K dokreslen osobnch vazeb pripome
nme, ze ministrem zemedelstv je nekdejs Kalousk
uv

n
amestek Ivan Fuksa. Soucasnym reditelem Les
u CR je zase Svatopluk Sykora, ktery m
uze
mt pomerne blzko k jiz zmnenemu Vaclavu Junkovi. Po krachu Chemapol Group totiz
rdil nejcennejs casti cele chemicke skupiny rmy sdruzene pod hlavickou Aliachem.
Bez zajmavosti take nen ani predpokladan
y rozmach lesnicke spolecnosti LST smerem

k podniku Lesy Ceske republiky. Citujme zde u

ryvek z v
yrocn zpravy spolecnosti LST za
rok 2010, jenz popisuje v
yznamne udalosti, ktere nastaly po datu u
cetn zaverky [216]:
27

Ing. Vaclav Junek, CSc., byl dle obchodnho rejstrku od 1. 6. 2009 do 1. 1. 2014 predsedou
predstavenstva spolecnosti LST a. s., od 1. 1. 2014 je jedin
ym clenem predstavenstva teto spolecnosti.
Predsedou predstavenstva teto spolecnosti byl take kratce na prelomu let 1999 a 2000.

90

 smlouvy na lesnicke sluzby v hodnote cca 210 mil.

V roce 2011 uzavrela spolecnost s LCR

K
c a na odkup 640 tis. d
rv. Vzhledem k teto skutecnosti, kdy se p
redpokl
adan
y
obrat spole
cnosti nav
y
s na cca 1 300 mil. K
c, bylo nutne zajistit provozn nancov
an pro rozjezd vyroby. Proto byla v prosinci uzavrena smlouva o u
veru se zahranicnm
poskytovatelem na celkovy objem 35 mil. Kc, prostredky ve vysi 20 mil. Kc byly vycerpany
v lednu 2011. Dale spolecnost uzavrela v lednu 2011 smlouvu o poskytov
an bankovnch produkt
u se spolecnost PPF banka a.s., ktera poskytla na pronancov
an zasob, kratkodobe
nancov
an (revolving, kontokorent) c
astku az 90 mil. Kc, v zavislosti na objemu zastavenych pohledavek.
Poznamenejme na zaver, ze jistou angazovanost v lesnicke spolecnosti LST priznal i
samotn
y Richard Hava. V obsahlem rozhovoru z leta roku 2012 odpovedel na dotazy novinarky Jany Klmove nasledujc [206]:
kate, ze v Cesku

J. K.: R
nepodnik
ate, ale jaky mate vztah k lesn rme LST Trhanov,

kterou ovlada vas kamarad Vaclav Junek? Mate v n podl?

Richard H
ava: Ja mam Vaska Junka velmi rad, velmi mi pomohl, kdyz me chtel pan

ym dostat z Chemapolu a potazmo Omnipolu. Jednou

Musela spolu s panem Milanem Cern
me do Trhanova pan Junek pozval a rkal, ze potrebuje rmu stabilizovat a chtel koupit
pilu. Z investorskeho hlediska csla te spolecnosti vypadala dobre, takze jsme se dohodli a
j
a jsem mu na to p
ujcil penze.
J. K.: O jak velkou investici slo?

Richard H
ava: Sto milion
u korun. Samozrejme jsem se o situaci kolem les
u zacal zajmat

a najednou vypukla panika neprtel Hava pred branami. Po zbrojarine jsem se stal velkym
oblbencem i v ,lesarine.
Nechme se tedy prekvapit, zda si crkve pote, az jim budou vydany rozsahle lesn a jine
pozemky, nenajmou na jejich obhospodarovan prave lesnickou spolecnost LST. Tato volba
se totiz prmo nabz, nebot hlavn cinnost uvedene spolecnosti je prov
aden lesnickych

e republiky, s. p., tj. lesnicke sluzby v pestebn

cinnost pro Lesy Cesk
a tezebn cinnosti
a vykup dreva, jeho zpracovan ve vlastnch drevarskych provozech nebo nasledny prodej
[216].

91

Kapitola 4
Humorn
e odleh
cen na z
av
er
4.1

Plukovnk N
ahlk odch
az!

V roce 2002 se novinari z denku Mlada fronta Dnes vydali oslovit nektere politiky a zeptali
se jich na jejich nazor na veci, ktere se t
ykaly oblast jejich zajm
u. Dva z nich pozadali, aby
zhodnotili odchod plukovnka Nahlka, absolventa prestizn Kralovske vojenske akademie
v Lond
yne, z ceske armady [234]. Je skoda takov
ych odbornk
u?
Kdyby se na totez novinari zeptali nahodneho kolemjdoucho na ulici, mela by odpoved
b
yt stejna plukovnk Nahlk totiz neexistoval! Otazka byla provokac ze strany novinar
u
su
myslem zjistit, jak politici zareaguj na neco, o cem prokazatelne nemohou nic vedet.
A jak tedy dva tehdejs experti na armadn problematiku a jiz tehdy star harcovnci,

totiz poslanec za ODS Jan Vidm a tehdejs poslanec za KDUCSL

Miroslav Kalousek,
reagovali na odchod vymysleneho plukovnka Nahlka?
Jan Vidm otazky vyuzil k tomu, aby si to vyrdil s tehdejsm ministrem obrany Ja
roslavem Tvrdkem a ktivnho plukovnka Nahlka uklidnil, ze jeste nen vse ztraceno [234]:
Jen si vzpome
nte na jeho velmi silack
a prohl
asen, kdyz nastupoval do funkce. Jak ozdrav

arm
adu, jak bude vojak vzdy na prvnm mste. Jenomze skutek utek. Za par dn jsou volby
a ja doufam, ze vymen i ministra obrany.
A jak zareagoval Miroslav Kalousek? Namsto prosteho priznan, ze o odchodu plukovnka
Nahlka nic nev, vystrelil M. Kalousek bez vahan [234]:

Je to skoda. Ale nevypovda to ani tak o stavu nas armady jako o politicke nev
uli stanovit

jej perspektivu. Posledn hlasovan Senatu o nadzvukovych sthack

ach je toho prkladem.
Nedomnvame se, ze je neco spatneho na tom, kdyz clovek uver tvrzen novinare z celostatnho denku. V civilizovane spolecnosti je spse normaln, kdyz si lide navzajem ver.
Zarazejc je vsak fakt, ze i takov
y protrel
y a zkusen
y u
rednk, politik a zakulisn hrac,
jak
ym Miroslav Kalousek nepochybne je, sam a naivne uver tvrzen druh
ych...

92

4.2

Miroslav Kalousek a humor

Jednm z nejspolehlivejsch indikator

u dostatecn
ych intelektualnch schopnost cloveka je
smysl pro inteligentn humor. Jenom ten, kdo je schopen pochopit a prehlednout celou
situaci a jej smysl, m
uze nasledne tuto situaci zkarikovat do zkratky humoru. Hlupak,
kter
y situaci nechape, z n tezko vykrese humornou zkratku. Humor znamena lepe vedet.
Ze vsech politik
u na ceske scene patr Miroslav Kalousek v tomto ohledu ke spicce.

At jiz vystupuje v poslanecke snemovne, v debatach a v rozhovorech v televizi, nebo se

vyjadruje pro noviny, temer vzdy jeho vystoupen obsahuje alespo
n jednu necekanou a
humornou karikaturu nejake udalosti. V jeho vystoupench je skoro vzdy argumentace
zabalena do humorneho havu, coz jej u
cinek umoc
nuje. Jeho vystoupen jsou skoro vzdy
zajmava bez ohledu na to, zda clovek s jeho argumenty a s pohledem na vec souhlas ci
nikoli. I bez ohledu na to, zda clovek jeho slov
um ver ci never.
Tento text o pozoruhodnem dvacetiletem p
usoben Miroslava Kalouska ve verejnem
zivote proto zakonceme humorem. Bylo by mozne uvest radu jeho trefn
ych komentar
u.
Jako ukazku vsak za vsechny uvedme cast z jeho vystoupen v poslanecke snemovne ze
dne 4. listopadu 2011, ve kterem se objektem jeho vtipu stal on sam. Poznamenejme,
egr je hokejov
egr.
ze v citaci zmnen
y poslanec Sl
y olympijsk
y vtez z Nagana 1998 Jir Sl
Nuze, pane Kalousku, mate slovo [235]:
Pan predsedajc, damy a panove, jiste mi odpustte, nez prednesu sv
uj pozmen
ovac

n
avrh, abych velmi kratce zareagoval na pana poslance Slegra, ktery vzpomnal na svou
si! Ce
si!,
kr
asnou chvli, kdyz stal na Staromestskem namest a ten nekoncc dav kricel Ce
a rkal: verm, ze jste take kriceli. Ano, ja tam byl, ja jsem kricel, to se prizn
av
am, a dobre
vm, Jir, o cem jste hovoril, protoze mam take takove krasne vzpomnky, ne tedy ze sportu,
tak vysoko ja to ve sportu nikdy nedot
ahl, ale z politiky, kdy jsem stal v te Letenske ulici
a ten nekoncc dav kricel: Povesit! Povesit! Povesit! (Pobaven v sale.) Verm, ze vy jste
tenkr
at nekriceli, ale podezram vas, ze nekterym z vas se to lbilo.

93

P
rloha 1
Richard H
ava & Miroslav Kalousek
Na pocatku pratelstv mezi tehdejsm ekonomick
ym namestkem na Ministerstvu obrany
Miroslavem Kalouskem a zbrojarem Ing. Richardem Havou bylo policejn prosetrovan
spolecnosti Zenit. Majoritnm vlastnkem a jednatelem teto spolecnosti se stal v cervnu
1993 prave Richard Hava (pozdeji se stal jejm jedin
ym vlastnkem a jeste pozdeji opet
jejm majoritnm vlastnkem). Prosetrovan inicioval sam M. Kalousek nedlouho pote, co se
v lednu 1993 stal namestkem. Ucinil tak na zaklade informac o u
dajnem nekalem jednan
rmy v jakesi armadn zakazce [40]. Pozdeji to M. Kalousek okomentoval slovy [40]:
jsem po nich jako slepice po usu, ale nakonec se ukazalo, ze je vse v por
Sel
adku.

Vypjate situace vzdy lidi bud sblz, nebo rozdel. V tomto prpade se stalo to prvn a od
roku 1994 se podle vlastnch slov M. Kalouska s R. Havou znaj a pozdeji se stavaj i prateli
[59]. O tom ostatne svedc mj. i udalost z rjna 1996, kdy zbrojarska spolecnost Omnipol
v te dobe vlastnena tuzemskou skupinou Chemapol Group porada v hangaru party
pro obchodnky se zbranemi, novinare, politiky a armadn predstavitele. Richard Hava je
tehdy predsedou predstavenstva spolecnosti Omnipol (pozdeji se stane jejm majoritnm
vlastnkem). Zjevne dobrou atmosferu, jez panovala na teto party, pekne priblizuje dobov
y
tisk [202]:
Dlouhonohe hostesky, tabule prohybajc se pod vybranymi pochoutkami, vytecne pit, ale

i prjemn
a hudba spojily na nekolik okamzik
u asi dve stovky pozvanych host
u, kter si jinak
d
avaj pozor na kazde slovo. Dravy obchodnch Richard Hava clevedome okouzlil a zrejme
si tak trochu i podmanil budouc zakaznky. ,Kde jsi, Richarde, sehnal tak hezk
e
holky, zajmal se namestek ministra obrany Miroslav Kalousek. Chladnym z
ustal jako
obvykle jen nacelnk generalnho stabu Jir Nekvasil. ,Hm, nic moc, ocenil snahy hostesek
gener
al.
Ostatne, v zar 1997 samotn
y Richard Hava k pratelstv s Miroslavem Kalouskem poznamenava [46]:
Obcas spolu zajdeme na pivo a na gulas.

Tema k hovoru nad pivem meli oba panove take kolem 14. dubna 1997, kdy se namestek
e repubMiroslav Kalousek z
ucastnil ustavujc sch
uze Asociace obranneho pr
umyslu Cesk

liky (dale jen AOP), kterou zalozili dva generaln reditele Jir Marousek z CKD
Praha

Holding a Jaroslav Valousek z pardubicke Synthesie Semtn, jez byla v te dobe dcerinou
94

spolecnost skupiny Chemapol Group [203]. Pripome

nme, ze skupina Chemapol Group
tehdy vlastn take spolecnost Omnipol, jejz predsedou predstavenstva je Richard Hava.
Ostatne, Richard Hava byl pred samotn
ym jednanm ustanoven sekretarem nove asociace. Hava tehdy take na porade seznamil prtomne s clem a napln cinnosti asociace,

jak je podle casopisu T

yden uvedeno v zapise, kter
y mel na starosti Jozef Piga, jenz byl
v 90. letech nejak
y cas generalnm reditelem Omnipolu [203]. Zmnena asociace pritom
vznikla jako rychla reakce na vznik jine asociace tehoz jmena, kterou zalozilo dne 4. dubna
1997 trinact zbrojarsk
ych rem s u
myslem nabdnout zapadu neziskoveho partnera, kter
y
s nimi mel resit obchodn zalezitosti [203]. Zalozen prvn asociace se vsak M. Kalousek
cast namestka Kalouska na ustavujc sch
nez
ucastnil [203]. U
uzi AOP vyvolala jiz tehdy
nevoli mezi politiky a ministry [204]. M. Kalousek vsak kritiku odmtal [204]:
Neangazuji se ve prospech zadne, pouze jsem apeloval, aby doslo k jejich sjednocen!

K tomuto zd
uvodnen je vsak mozne vznest pochybnost. Za prvn asociac totiz p
uvodne
stala spolecnost RDP Group a na projektu od pocatku pracoval i armadn general Karel
Kuba (ten z armady odesel k 1. lednu 1997), kter
y se stal reditelem prvn asociace [203].
Avsak pote, co se nov
ym ministrem obrany stal nelidoveck
y Michal Lobkowicz a M. Kalousek ministerstvo opustil, stal se Karel Kuba ministrov
ym poradcem, coz M. Kalousek
ostre komentoval [191]:
Pri odvol
an sefa majetkove sekce neslo o zmenu systemu, ale o to, ze ministr bud ustou
pil, nebo sel prmo vstrc nekterym skupinam, ktere vzdy usilovaly o exkluzivn vztah k
arm
ade. Plukovnk Legl je clovek, ktery temto tlak
um vzdy odol
aval. V okamziku, kdy se
jeden z hlavnch exponent
u RDP Group, byvaly general Karel Kuba, stal opet ministrovym
poradcem, vedel jsem, ze Legl bude nepohodlny a bude muset odejt. Nen to cist
a hra.
Vliv spolecnosti Omnipol se cas od casu take projevil na verejnosti i jin
ym zp
usobem.
Medialn ohlas melo sveho casu zverejnen informace, ze tehdejs d
ustojnk majetkove
sekce Ministerstva obrany plukovnk Josef Fabian bydlel v byte, kter
y mu poskytli jeho

pratele z Omnipolu, a to jiz od prosince 1996 [41]. Tehdejs predseda v

yboru pro obranu
a bezpecnost poslanecke snemovny Petr Necas k tomu v roce 1998 pronesl [41]:
Pokud je to pravda, tak je to prpad neprme korupce jako remen.

A mnohem pozdeji melo take nemal

y medialn ohlas zverejnen informace ohledne p
udnho
bytu na prazskem Veleslavne, ve kterem bydleli manzele Kalouskovi od roku 1999. Byt
pritom p
uvodne pordil podle vlastnch slov pro sve investicn zamery Richard Hava,
kter
y jej vsak drve, nez jej cel
y splatil, prodal svagrovi M. Kalouska Lubomru Kasakovi
[205]. Citujme zde zajmave souvislosti tohoto obchodu a nasledn
ych udalost [205]:
Kalousk
uv svagr Kasak podle kupn smlouvy s prod
avajc rmou zaplatil za byt 6,5 milionu

korun v cervnu 1999. Pouhy den pred tm vystavil sve sestre a zene Kalouska smenku
95

na stejnou castku, tedy 6,5 milionu korun. Kalouskova zena se stala ocialn majitelkou
apartm
anu pote, co Kasak zemrel. Byt zskala od vdovy po bratrovi, opet za 6,5 milionu
korun. Kalouskova za byt neplatila, obe zeny operaci vyresily zapoctenm smenky z roku
1999.
K transakci neposkytl prslusne dokumenty ani M. Kalousek ani R. Hava [205]:
,Ja k tomu ty doklady nemam. Sam jsem se bal, jestli po tech letech jeste existuj, ale byl

jsem ujisteny, ze ano. Takze se muste obratit na ty, kter je maj, uvedl Kalousek.
,S nejvets pravdepodobnost tyto doklady, pokud jeste existuj, budou u meho pravnka,

ktery to tehdy zarizoval. Ja zadne doklady nevlastnm, dodal Hava.

V citovanem clanku tak vyslovuj podezren stran prave podstaty cele transakce [205]:
Zapojen Havy do operace s bytem totiz znovu vrac do hry otazku, zda svagr Kas
ak roky

nevystupoval jako majitel bytu jen ,na oko a ve skutecnosti nemovitost od poc
atku nepatrila
ef lidovc
Kalouskovym, kter ji nancovali z neznamych penez. S
u i Hava takovou variantu
striktne odmtaj. ,To je nesmysl, prohl
asil Kalousek.
Miroslav Kalousek pozdeji tuto aferu s porzenm bytu nazval splasklou bublinou a na

svoji obhajobu rekl [112]:

Te veci byla venovana mimoradna pozornost, coz ja pokl
ad
am za fer. Byl jsem obvi
novan

z da
noveho u
niku a venovala se tomu d
usledne nancn policie a da
nove reditelstv pro
Prahu 10. Dodnes mam papry s kulatymi raztky, ktere dokazuj, ze je vsechno v por
adku.
Nicmene zatmco afery se res na titulnch strank
ach, jakmile se ukaze, ze je to splaskla
bublina, objev se to maximalne na seste strane.
Ponechme vsak byt bytem, nebot se jedna o v podstate ned
ulezit
y detail v cele kariere
Miroslava Kalouska a jeho pratelstv s Richardem Havou. Nen bez zajmavosti, ze bezprostredne po volbach v roce 2010 se Richard Hava podle vlastnch slov na ctvrt hodiny
ych laznch, kam se sjely nektere vlivne lobbisticke skupiny (mezi jin
zastavil ve Zlut
ymi se
tam stavil take Roman Janousek). Samotn
y Hava to okomentoval slovy [208]:
Potkal jsem se s Mirkem Dvorakem (sefem Letiste Praha pozn. redakce) nekdy o p
ul

druhe odpoledne v Praze a on mi rka: Jedu do Zlutych lazn pozdravit par kamarad
u, pojd
si tam dat s nami sklenicku vna. Je to kluk, ktereho mam rad a obcas s nm jdu na vno
(mimochodem Romana Janouska znam, ale take jenom ze sklenicky vna), a proto jsem
nevidel nic spatneho na tom, ze se tam zastavm na sklenicku vna. Prijel jsem tam asi ve
dve hodiny odpoledne, ve ctvrt na tri jsem odjel a od te doby neustale poslouch
am a zachycuji jakesi tajemne rozhovory probhajc po nocch. Pokud tam cokoli takoveho bylo, tak
toho ja jsem se nez
ucastnil. Opakuji, ze jiz v p
ul tret jsem sedel se zenou v kine. Proto na
96

tom nevidm nic tak zasadnho, kontroverznho, jako z toho spousta novinar
u a osvcenych
politik
u udelalo.
V tisku se take spekulovalo, ze Richard Hava stal v pozad pri vzniku strany TOP 09,
v nz je mstopredsedou M. Kalousek [208]. R. Hava takove spekulace odmtal, nicmene
pripustil, ze s M. Kalouskem se jako kamaradi bavili o ledascem [208]:
Samozrejme, ze jsem meli celou radu diskus o tom, jestli je, nebo nen vhodn
a doba k

tak nesmrne obtznemu kroku, jako je zalozen nove politicke strany. Zcela objektivne jsem
r
ad, ze to ucinil. Ale rozhodne k tomu nepotreboval ani moji pomoc, ani moji podporu,
protoze jina nez psychicka podpora od kamarada ani neprich
azela v u
vahu.
V tom samem rozhovoru R. Hava denuje svoji roli ve vztahu k M. Kalouskovi, kter
y v te
dobe useda do vlady za TOP 09, temito slovy [208]:
Jasne, ale j
a nejsem nikdo, j
a jsem soukrom
a osoba. To prece nem
uzeme delat

tak, ze j
a mam kamarada. Tady ma kazdy nejakeho kamarada.
Tato slova jsou pomerne d
ulezita v souvislosti s udalost, ktera se stala v zar 2011. Vecer
pred tm, kdy mocn
y Martin Roman odstoupil z funkce generalnho reditele a predsedy

predstavenstva energeticke spolecnosti CEZ,

byl Richard Hava s Miroslavem Kalouskem a
s Martinem Romanem na veceri v hotelu Four Seasons [206]. Na samotnem setkan minis

tra nanc s generalnm reditelem CEZu

(ci spse s predsedou predstavenstva CEZu)
by

nebylo za jist
ych okolnost zase nic tak neobvykleho, nebot Ministerstvo nanc je za

Ceskou
republiku1 majoritnm akcionarem spolecnosti CEZ.
Avsak prtomnost Richarda
Havy, tedy soukrome osoby, ktera nen nikym, je k zamyslen. Richard Hava na d
uvody,

proc byl na teto veceri prtomen, o rok pozdeji pri rozsahlem rozhovoru odpovedel [206]:
Asi je mozne, ze jsem byl s Mirkem Kalouskem na veceri, ale rozhodne jsem nesedel u

nejakeho jednan. Jestli Roman odejde, nebo prijde, mne je fakt jedno. Jestli ta otazka
smeruje k tomu, zda zasahuji do person
alnch vec v kompetenci pana Kalouska, tak nezasahuji, je to dals nesmysl.
are informujeme, ze s
Nechme vsak nejen byt bytem, ale ponechme i veceri vecer. Cten
Richardem Havou jsme se mohli setkat v souvislosti se spolecnost Zenit2 , resp. Omnipol3 ,
resp. LST Trhanov a odkazujeme ctenare na kapitoly 1.4, 1.5, 1.7, 2.2, 3.3, 3.5.
1

a republika
Dle v
yrocn zpravy spolecnosti CEZ
byla k 31. 12. 2013 majoritnm akcionarem Cesk
radem pro zastupovan statu
zastoupena Ministerstvem nanc, Ministerstvem prace a socialnch vec a U
ve vecech majetkov
ych s podlem v celkove v
ysi 69,78 % zakladnho kapitalu [209].
2
Podle obchodnho rejstrku prevedl Richard Hava sv
uj 64% podl ve spolecnosti Zenit, spol. s r.o., v
roce 2008 rovn
ym dlem na sve dva syny.
3
Podle obchodnho rejstrku (konkretne podle prlohy u
cetn zaverky za rok 2008) prevedl Richard Hava
sv
uj 58% podl ve spolecnosti OMNIPOL a. s. v roce 2008 rovn
ym dlem na sve dva syny.

97

P
rloha 2
Detailn popis hlavn linie kauzy Diag
Human
V srpnu 2008 vydal v Praze cesk
y trclenn
y rozhodc tribunal konecn
y rozhodc nalez

[67], v nemz uklada Ceske republice Ministerstvu zdravotnictv povinnost zaplatit soukrome spolecnosti DIAG HUMAN SE se sdlem v Lichtenstejnskem knzectv na nahrade
skody castku 4 089 716 666, Kc (tedy pres 4 miliardy korun) a na nahrade u
rok
u z prodlen za obdob od 1. cervence 1992 do 30. cervna 2007 castku 4 244 879 686, Kc (tedy
opet pres 4 miliardy korun), a to oboj do jednoho mesce od nabyt pravn moci uvedeneho
e republice povinnost zaplatit uvedene
rozhodcho nalezu [67]. Navc rozhodci ulozili Cesk
spolecnosti na u
rocch z prodlen castku 1 287 877, Kc denn
e, pocnaje dnem 1. cervence
e republice ulozena povinnost zaplatit spolecnosti
2007 do zaplacen. Vedle toho byla Cesk
e narodn banky z castky
na u
rocch z prodlen castku, odvjejc se od v
yse repo sazby Cesk
neco malo pres 58 milion
u korun, a to od 14. cervence 2007 do zaplacen. Jako u
plne drobne

pak mela Ceska republika uhradit mnohasettiscove naklady za vypracovan znaleck

ych

posudk
u [67]. V dobe vynesen tohoto nalezu tak mela Ceska republika celkem zaplatit
soukrome spolecnosti DIAG HUMAN SE necel
ych 9 miliard korun. Poznamenejme, ze
rozhodcem v tribunalu, jmenovan
ym pro zastupovan zajm
u statu v predmetnem sporu jiz
na konci 90. let, byl JUDr. Zdenek Rusek. Ten byl od roku 1993 az do sveho odchodu z mi ari patrne nemusme
nisterstva v roce 1997 sef inspekce na Ministerstvu obrany [68]. Cten
pripomnat, ze v te dobe byl na Ministerstvu obrany ekonomick
ym namestkem Miroslav
Kalousek. Byl to prave Rusek, kter
y podle Mlade fronty Dnes zvedl spolu z rozhodcem
hajcm zajmy spolecnosti DIAG HUMAN SE ruku pro vyplacen onech necel
ych 9 miliard korun teto spolecnosti [68]. Spolecnosti, jejmz majitelem dlouha leta byl (a patrne
stale je) ceskoslovensk
y emigrant, obchodnk se vsm mozn
ym a od pocatku 80. let znam
y

Miroslava Kalouska (a posleze i jeho soused pres reku v jihoceske Bechyni) Josef St ava [69].
To, ze se oba panove dobre znaj, priznal opakovane M. Kalousek i verejne, napr. v roce
2008 tehdy jako ministr nanc prohlasil: Ja jsem nezapral, ze se zname dvacet sedm

let a ze jsme sousede pres reku. Nem

uzeme se nevdat. S jeho dcerou jsem sedel v mestskem
o tom obcas mezi nami nekolik
zastupitelstvu. Ale ja jsem do toho nikdy nevstupoval. Ze
vet padlo, to ano. Ale nikdy ne tak, ze bychom si sverovali podrobnosti. Uz jen proto, ze
j
a jsem se jich d
usledne stranil. Ja jsem nikdy nebyl u z
adnych rozhodov
an o kauze Diag
Human. [69].
A o co v
ubec v kauze Diag Human slo? Odpoved: O krev, presneji receno o tzv. krevn

plazmu. Necel
ych devet miliard korun mel v roce 2008 stat zaplatit soukrome spolecnosti
za to, ze j mel znemoznit mozn
y ale nikoli jist
y obchod s krevn plazmou cesk
ych
obcan
u a take za poskozen dobreho jmena u sv
ych obchodnch partner
u. Velmi strucne

98

nyn popseme nejd

ulezitejs body cele kauzy a v
yvoj jej hlavn linie.
V breznu roku 1992 tehdejs ministr zdravotnictv MUDr. Martin Bojar, CSc., podepsal
dopis danske spolecnosti Novo Nordisk, v nemz jejmu viceprezidentovi nasti
nuje d
uvody,
proc jeho spolecnost neuspela v konkurzu na spolupraci pri zpracovan ceske krevn plazmy
[70]. Ocitujme nejd
ulezitejs pasaze z predmetneho dopisu ze dne 9. 3. 1992 [70]:
e republiky peclive posoudil vsechny predloVybor odbornk
u Ministerstva zdravotnict Cesk

zene projekty a bohuzel rozhodl ve prospech jinych spolecnost nez Vas. Jednm z d
uvod
u
byla i pochybnost o solidnosti Conneco a.s., spolecnosti, ktera spolupr
aci zprostredkovala.
e republiky a v rozV rozporu s tmto rozhodnutm Ministerstva zdravotnictv Cesk

poru s vseobecnym etickym principem darcovstv krve a frakcionac, Conneco a.s. nakupuje
e republice a posla ji k frakcionaci do Vas spolecnosti (smlouva byla asi
plazmu v Cesk
zprostredkovana Diag-Human).
Ocek
av
ame, ze z vyse uvedeneho problemu vyvodte prslusne zavery, nejen pro prst spo
lupr
aci s Conneco a.s., ale take pri jedn
an se vsemi nezodpovednymi dodavateli plazmy.
Na uvedene informace reaguje viceprezident spolecnosti Novo Nordisk dopisem ministru
Bojarovi ze dne 23. 3. 1992, ve kterem ministrovi sdeluje, ze jeho spolecnost pozastavuje

dodavky krevn plazmy z CSFR

prostrednictvm spolecnosti Diag Human, A.G., (se sdlem

ve Sv
ycarsku) a jej podrzene (v anglickem originalu pouzito slovo subsidiary) spolecnosti
Conneco a. s. do Danska, a to do doby, nez probehne rozhovor s ministrem Bojarem v dane
veci (sv
ycarska spolecnost Diag Human, A.G., v te dobe vlastn 49 procent akci spolecnosti
Conneco a. s. [91]). Toto jednan probehlo dne 18. kvetna 1992 v Praze a ministr Bojar na
nem informoval zastupce spolecnosti Novo Nordisk mj. o chybne pouzitem termnu de
cision (rozhodnut) na msto termnu recommendation (doporucen), kter
y mel b
yt

spravne pouzit v zaslanem dopisu spolecnosti Novo Nordisk ze dne 9. 3. 1992 [71]. Rozdl
mezi rozhodnutm a doporucenm se ukazal pro v
yvoj cele kauzy velmi d
ulezit
y. V

zapisu z jednan ministra Bojara s pravnmi zastupci spolecnosti Conneco a. s. ze dne 17.
dubna 1992 se o tomto doporucen pse doslova [72]:
Tmto doporucenm se rozum dva u
redn dopisy adresovane jednak u
zemnm org
an
um

st
atn spravy s urcenm pro jimi rzen
a zdravotnick
a zarzen a jednak transfuznm stanicm. Temito dopisy byl vydan pokyn pro postup pri zpracov
an krevn plazmy. Tyto dopisy
nebyly urceny obchodnm partner
um, tedy ani rme Conneco, a.s. (proto ani Conneco, a.s.

nemohlo jednat v rozporu s doporucenm MZ CR).

Firmy byly o vysledku vyberoveho rzen
v teto veci informovany samostatne.
a stanovisku ministerstva zdravotnictv CR
Formulace ministra Bojara, pouzite v dopisu zastupc
um spolecnosti Novo Nordisk, tedy
byly nepresne, resp. byly dokonce chybne. V Bojarove dopise zmnena pochybnost o solid
nosti Conneco a. s. se nicmene oprala o solidn indicie. V srpnu roku 1990 totiz reditel tehdejsho V
yzkumneho u
stavu pro farmacii a biochemii potvrzuje dopisem rediteli spolecnosti
99

Conneco prjem jeho objednavky ze dne 3. 8. 1990 na v

yrobu 120 kg metachalonu (omamne
latky) [73], [77], procez samotn
y reditel spolecnosti Conneco zada dne 14. 8. 1990, resp. 28.
resp. Ministerstvo zdravot9. 1990 tehdejs Ministerstvo zdravotnictv a socialn pece CR,
o povolen k zachazen s psychotropn latkou metachalon s tm, ze substance
nictv CR

Metachalon bude vyvezena do zahranic k u

cel
um lecebne preventivn pece. Prvn dod
avka
se uskutecn do objemu cca 150 kg ke dni 30. 8. 1990, jako prvn zkusebn vzorek pro zahranicnho partnera. [74], [75]. Mezitm, dne 25. 9. 1990, zada reditel spolecnosti Conneco
opet Ministerstvo zdravotnictv o povolen k v
yvozu tablet obsahujcch jako jednu ze dvou
komponent psychotropn latku metachalon do africkeho statu Lesotho [76]. A zde se ukazal
b
yt problem.
Dovoz omamn
ych latek do Lesotha totiz muselo povolit tamejs ministerstvo zdravotnictv. Povolen k dovozu produktu s obsahem metachalonu do Lesotha, datovane 17. 9.
1990 a podepsane ze strany zastupc
u ministerstva zdravotnictv statu Lesotho, postoupili zastupci spolecnosti Conneco ceskemu Ministerstvu zdravotnictv v souvislosti s jejich

zadost o zskan povolen vyvezt tablety obsahujc metachalon z CSFR

do Lesotha [78],
[79]. Jak vsak nasemu Ministerstvu zdravotnictv potvrdil Mezinarodn u
rad pro kontrolu
omamn
ych latek ve Vdni faxem ze dne 9. 10. 1990 (a nasledne i ze dne 26. 11. 1990),
postoupene povolen z Lesotha bylo zcela falesne [80]. Skutecnost, ze predlozene povolen
z Lesotha je falzum, potvrdil i Interpol zpravou ze dne 30. 11. 1990 [81]. Ministerstvo
proto dopisem ze dne 16. 11. 1990 informuje zastupce spolecnosti Conzdravotnictv CR
neco, ze nevyda teto spolecnosti povolen k v
yvozu prpravku s obsahem metachalonu do
Lesotha a nevyda ani povolen se zachazenm s touto omamnou latkou. Dne 18. 12. 1990

pak reditel spolecnosti Conneco predklada pri jednan na Ministerstvu zdravotnictv CR

dokument [82] (majc format ocialnho dopisu a datovan
y dnem 19. 11. 1990), v nemz
u
dajn zastupci ministerstva zdravotnictv statu Lesotho potvrzuj existenci povolen (toho
povolen, o nemz i Interpol potvrdil, ze jde o falzum) k dovozu prpravku s obsahem metachalonu do Lesotha a mj. zadaj ceskeho ministra zdravotnictv Martina Bojara o pridelen

vyss priority pri udelen povolen spolecnosti Conneco stran v

yvozu tablet obsahujcch
metachalon do Lesotha... Jen pro zajmavost uvedme, ze dopis z u
dajneho ministerstva
zdravotnictv statu Lesotho je podepsan podle funkc temi sam
ymi ciniteli, jac guruj i na predmetnem falesnem povolen, avsak podle podpis
u se jedna o zcela jine osoby
[78], [82]. Pritom skutecne ministerstvo zdravotnictv africkeho statu Lesotho potvrdilo
Mezinarodnmu u
radu pro kontrolu omamn
ych latek ve Vdni, ze zadne takove povolen
nevydalo [80].
ar, kter
Cten
y by mohl z uveden
ych radk
u snad zapochybovat o solidnosti spolecnosti

Conneco, by mel b
yt opatrn
y. Nelze vyloucit, ze zastupc
um teto spolecnosti byly falesne
dokumenty jednoduse podstrceny tretmi osobami a ze spolecnost Conneco byla jednoduse
zneuzita v pokusu o nekal
y obchod, nebo ze slo o pokus ze strany konkurence vyhnat
spolecnost Conneco, resp. jejho akcionare Diag Human, A.G., z tehdy vznikajcho ceskeho
trhu [91]. Budiz. Jsou zde ovsem dve skutecnosti, ktere nelze tak snadno smest ze stolu.
Prvn je obsazena ve zprave Ministerstva zdravotnictv o prosetren v
yroby metachalonu ve
V
yzkumnem u
stavu pro farmacii a biochemii ze dne 30. 11. 1990, ve ktere se mj. uvad [83]:

100


Dne 17. 8. 1990 bylo dodacm listem c. 16/90/EK, detasovanym pracovistem VUFB
v

Olomouci predano 1,5 kg metachalonu zastupci fy Conneco, Dr. Marii Hrudkove, ktera
tuto l
atku predala pracovnkovi s. p. Leciva Praha (...) ke zkusebnmu ztabletovan.

Dne 22. 8. 1990 byl dodacm listem c. 17/90/EK, poloprovozem VUFB,

pred
an dals vy
robeny metachalon v mnozstv 120 kg zastupci fy Conneco. Tato c
ast substance byla dne
24. 8. 1990 privezena do s. p. Leciva Praha s tm, ze zde bude ztabletizovana.
Pozorn
y ctenar jiste postrehl, ze v dobe, kdy zastupci spolecnosti Conneco prejmali vyroben
y metachalon, nemela tato spolecnost udeleno povolen k zachazen s touto psychotropn
latkou. Ostatne, podle citovane zpravy [83] nemel povolen manipulovat s metachalonem
ani tehdejs statn podnik Leciva Praha, ve kterem mela probehnout tabletizace metachalonu. Jak jsme uvedli v
yse, povolen zachazet s metachalonem, a tm spse povolen
jej od nas vyvezt do Lesotha, nedostala spolecnost Conneco v
ubec. Druha podivnost se
t
yka zp
usobu komunikace, jak
ym se reditel spolecnosti Conneco obrac na ministra Bojara
ohledne problem
u s metachalonem. Je neb
yvale u
tocn
y a vyhrozujc. Jeste v dopise ze
dne 4. 3. 1991 trva zmnen
y reditel na pravosti dopisu z u
dajneho ministerstva zdravotnictv statu Lesotho, kdyz ministru Bojarovi pse, ze jsou opakov
ana pouze tvrzen, ktera

byla podle nas dopisem MZ Lesotha vyvracena [84]. A nejen to. V citovanem dopisu ministru Bojarovi reditel spolecnosti Conneco take celkem trikrat zmi
nuje v
yraz kriminali
zace jeho spolecnosti a jej cinnosti ze strany ceskeho Ministerstva zdravotnictv, cehoz se
melo ministerstvo dopustit sv
ym postupem pri prosetrovan nejasnost ohledne existence
(falesneho) povolen k dovozu produkt
u s metachalanonem do Lesotha a take tm, ze se
obratilo na Interpol ohledne prosetren existence jakehosi obchodnho partnera spolecnosti
Conneco. Ministru Bojarovi je take v dopise vyhrozovano pravnmi nasledky za jednan
[84]:
Ministerstva zdravotnictv CR
Je vsak s podivem, ze opet v tomto prpade jsou nase snahy o pomoc ceskoslovenskemu

zdravotnictv Vasimi u
rednky kriminalizovany. Pokud se to bude opakovat, poz
ad
ame o

ochranu proti takovym jednanm prslusne org

any, a to nejen v CSFR.
ava zastupce spolecnosti Diag Human, A.G. se v dopisu ministru
Mimoto, Josef St
Bojarovi ze dne 4. 10. 1990 zastava spolecnosti Conneco a opet zd
uraz
nuje ohrozen

dobre povesti teto spolecnosti [85]:

Cely prpad a to, ze rma Conneco a.s. byla ve sve cinnosti vracena do p
uvodn pozice,

zneuzv
a nase konkurence k pomluve ve smyslu zakona c. 103 z 18. 4. 1990, hospod
arskeho
z
akona. Nase konkurenty jsme prslusne informovali. Odstaven cinnosti rmy Conneco

a.s. presto znacne skod pri provaden jej obchodn cinnosti v CSFR
a take mezinarodne.
Soudme, ze pokud Mezinarodn u
rad pro kontrolu omamn
ych latek ve Vdni a rovnez i
Interpol oznac povolen, kter
ym operuje a predklada spolecnost Conneco, za falzum, pak
by prvorad
ym zajmem zastupc
u teto spolecnosti melo b
yt radne vysetren, kdo prpadne
101

zneuzil jejich spolecnost pro nekale u

cely. Z vyjadren a z v
yhruzek reditele spolecnosti
avy) by vsak clovek mohl nab
Conneco (a koneckonc
u i z vyjadren Josefa St
yt dojmu, ze
prav
ym zajmem techto pan
u byl prav
y opak.

Opust me vsak rok 1990, resp. jaro roku 1991, a vratme se zpet do roku 1992 a ke
klcovemu dopisu ministra Bojara zastupci spolecnosti Novo Nordisk z 9. 3. 1992. Ministr Bojar nedlouho pote vystoupil na tiskove konferenci, na ktere se opet nelichotive
vyjadril na adresu spolecnosti Conneco [86]. Nasledkem toho pravn zastupce spolecnosti
Conneco podava dne 10. 6. 1992 na ministra Bojara zalobu, ve ktere se domaha ochrany
dobre povesti a zada po ministrovi verejnou omluvu za jeho v
yroky1 . Ocitujme zde zaver
predmetne zaloby [86]:
Jelikoz cela tiskova kampa
n, ktera vyvrcholila na tiskove konferenci dne 4. 6. 92 a jelikoz

dopis ze dne 9. 4. 92 velice poskodily dobre jmeno rmy CONNECO navrhujeme, aby po
provedenem rzen soud vynesl tento r o z s u d e k : Martin Bojar je povinen formou
placeneho inzeratu uverejnit v dencch Mlada fronta dnes, Svobodne slovo a Lidove no vyjadril
viny text tohoto znen: ,V minulosti jsem se ve funkci ministra zdravotnictv CR
nekolikr
at neprznive o obchodn aktivite rmy CONNECO, zejmena jsem uvedl, ze tato

rma dovaz do Ceskoslovenska

krevn derivaty, o kterych nen jiste, ze jsou vyrobeny z

krve odebrane a vyvezene z Ceskoslovenska a uvedl jsem, ze rma CONNECO zp

usobuje
zdravotnictv naseho statu znacnou skodu. Prohlasuji, ze tyto skutecnosti nejsou pravdive.
rma CONNECO pri svych obchodnch aktivitach neporusila z
adny cs. predpis ani jine
z
avazne rozhodnut organu statn spravy a za sva tvrzen se rme CONNECO omlouvam.
Martin Bojar je povinen zaplatit navrhovateli naklady tohoto sporu.
Tento u
ryvek ze zaloby na Martina Bojara z leta roku 1992 obsahuje zavazne skutecnosti,
hovorc vsak proti spolecnosti Conneco a jejm budoucm krok
um. Predne, pomineme
nepresnost v datovan dopisu Martina Bojara zastupc
um danske spolecnosti Novo Nordisk
(dopis nese datum 9. 3. 1992, nikoli 9. 4. 1992). Zavaznejs je vsak skutecnost, ze v zalobe je
pozadovana omluva za v
yroky, ktere Martin Bojar pronesl na adresu spolecnosti Conneco,
avsak ktere nejsou obsazeny v dopisu, jenz byl adresovan zastupc
um spolecnosti Novo Nordisk (a kter
y se o ctyri roky pozdeji stane hlavnm d
uvodem pro podan zaloby na stat s
vy
ustenm v mnohamiliardovou arbitraz). Mimoradne zavazna je pak posledn veta citovane
zaloby: Martin Bojar je povinen zaplatit navrhovateli n
aklady tohoto sporu.

Spolecnost Conneco vyhodnotila zavaznost poskozen sveho jmena v d

usledku v
yrok
u Martina Bojara (vcetne v
yrok
u obsazen
ych v predmetnem dopise zastupc
um spolecnosti Novo
Nordisk) a nasledkem toho pozaduje po Martinu Bojarovi pouze ve
rejnou omluvu a zaplacen n
aklad
u spojen
ych s uvedenou
zalobou, tedy pozaduje zaplacen v podstate
zanedbateln
ych naklad
u soudnho rzen. Pochopitelne, ve sporech tohoto druhu b
yva takova neskodna zaloba pouze prvnm stupnem a po prpadnem vtezstv soudnho sporu,

po kterem se zalovan
y subjekt skutecne verejne omluv, nasleduje jiz ostra zaloba, ve

Pravnm zastupcem spolecnosti Conneco, jenz podal trestn oznamen na ministra Bojara, byl v te dobe
JUDr. Stanislav Krecek v dobe tvorby tohoto textu zastupce verejneho ochrance prav (ombudsmana).

102

ktere je po nestastnkovi pozadovano tucne odskodnen za zp

usobenou a jiz verejne
priznanou u
jmu. Zajmave vsak je, ze k tomuto scenari v prpade zaloby na ministra
Bojara (resp. zaloby na fyzickou osobu Martina Bojara) nedoslo. Jak totiz plyne z textu
usnesen soudu ze dne 23. 6. 1993, jeste predtm, nez soud otevrel jednan ve veci same,
vzala spolecnost Conneco zpet sv
uj navrh na zahajen rzen s Martinem Bojarem v celem
rozsahu, cehoz nasledkem soud rzen zastavil [87]. Mezi podanm zaloby na ministra Bojara
a zastavenm rzen s Martinem Bojarem v d
usledku zpetvzet zaloby uplynul jeden rok a
trinact dn, tedy dostatecne dlouha doba na to, aby se mohlo udat neco tak zasadnho,
ze zastupci spolecnosti Conneco jiz nepozadovali verejnou omluvu za poskozen dobreho
jmena a nepozadovali ani jakoukoli nancn nahradu v teto veci. Co se stalo tak zasadnho?
Stalo se nekolik vec. Ani ne mesc pote, co byla podana zaloba na ministra Bojara,
prestal b
yt Martin Bojar ministrem zdravotnictv stal se tak u
radem nechranenou sou
kromou osobou. Jeho pozice ve sporu se spolecnost Conneco se tedy v
yrazne zhorsila a
zastupci teto spolecnosti si mohli mnout ruce a tesit se na soudn lcen (a zadostiucinen).
A pak dne 22. 6. 1993 (tedy pouh
y den pred tm, nez soud zastavil rzen v d
usledku
zpetvzet zalob) pse Martin Bojar dopis rediteli spolecnosti Diag Human, A.G., Josefu
avovi, ve kterem mj. uvad [88]:
St
Vazeny pane doktore, na zaklade naseho dnesnho jedn
an o sporne zalezitosti, tykajc se

vyvozu a zpracovan lidske plazmy, zajistovane rmou CONNECO pro rmu DIAG HUMAN jsem dosel k zaveru, ze rma DIAG HUMAN jednala v letech 1991 a 1992 bona de.
Dokumenty, s nimiz jsem se dnes seznamil, me presvedcily o tom, ze jste byl od
uvodnene

presvedcen o tom, ze vyvoz lidske plasmy a dovoz krevnch derivat

u byl prov
aden rmou
CONNECO v souladu s tehdy platnymi predpisy (...).
Nechtel jsem jako tehdejs ministr zdravotnictv v z
adnem prpade poskodit dobre jmeno

rmy DIAG HUMAN nebo rmy NOVO NORDISK, kdyz se jednalo o prevenci nepovo e republice.
leneho obchodovan s krevn plasmou v Cesk
Na tomto mste je treba poznamenat a zd
uraznit, ze pse-li Martin Bojar o spolecnosti
Diag Human, ma na mysli sv
ycarskou spolecnost Diag Human, A.G. Jedna se o pomerne

d
ulezit
y detail, jak bude patrne z nasledujcch radk
u. A pak, v dopise se Martin Bojar
nikterak neomlouva spolecnosti Conneco a z jeho radk
u nijak neplyne, ze by spolecnost
Conneco nejednala v minulosti nespravne ci proti tehdy platn
ym predpis
um.
Den pote bylo zastaveno soudn rzen proti Martinu Bojarovi, jak je uvedeno v
yse. O
nekolik mesc
u pozdeji, konkretne dne 23. 11. 1993, men spolecnost Conneco a. s. svoje
jmeno, jez melo b
yt poskozeno, na nove jmeno DIAG HUMAN a. s. [89]. Soucasne s tm
dochaz patrne i ke zmene akcionar
u a nasledne je za jej materskou spolecnost oznacovana
sv
ycarska spolecnost Diag Human, A.G. [89], [90].
V nasem prbehu nyn udelame skok a dals skutecnosti a v
yvoj jiz popseme pouze
velice strucne. To hlavn vsak bude zachovano.
V rjnu 1995 se ministrem zdravotnictv stava Jan Strask
y, kter
y strda Ludka Rubase.
103

Ministr Rubas jeste v zar 1995 obdrz dopis od noveho pravnho zastupce sv
ycarske
materske spolecnosti Diag Human, A.G., a jejch evropsk
ych podrzen
ych spolecnost vcetne
spolecnosti Diag Human a. s. (neboli b
yvale spolecnosti Conneco a. s.) JUDr. Jirho Orsuly.
V dopise Orsula vycsluje skodu zp
usobenou cele teto skupine (konkretne: Diag Human a republika, Diag Human - b
Cesk
yvala Jugoslavie, Diag Human - Nemecko, Diag Human
ycarsko, Diag Human - Polsko, Diag Human - Madarsko) postupem ministerstva z
- Sv
roku 1992 na necel
ych 500 milion
u korun a navrhuje smr za 199 313 059, Kc (techto necel
ych 200 milion
u korun melo predstavovat skodu, ktera byla zp
usobena prave spolecnosti

Diag Human a. s., tj. Diag Human - Ceska republika z uvedeneho v

yctu) [100]. Pokusy ze
strany spolecnosti Diag Human a. s. o dosazen mimosoudnho vyrovnan s Ministerstvem
zdravotnictv byly podle [90] cineny opetovne zejmena v obdob zar 1995 az u
nor 1996,
a to predevsm formou dopis
u, ktere zaslal Jir Orsula Ministerstvu zdravotnictv. O mimosoudn narovnan vsak ministr Strask
y nejev zajem [90]. Dne 14. 2. 1996 pse pravn
zastupce spolecnosti Diag Human a. s. dopis ministru Straskemu, ve kterem jej varuje [91]:
(MZ) a mym mandantem rozhodli rozhodci (zak.
Bod 2. Pristupte na to, aby spor mezi CR

216/1994 Sb.). Tmto postupem bude jasno behem nekolika tydn

u, zatmco u bezneho soudu
az za nekolik let. Najmenujte si mezi rozhodce koho chcete. M
uj mandant Vam predloz
jmena nejuznavanejsch ceskych specialist
u na tuto oblast a i za sebe najmenuje jen ty rozhodce, ktere si bude MZ prat. Jejich rozhodnut se m
uj mandant podrd a v prpade sveho
ne
uspechu zaplat naklady tohoto rzen.
Pokud odmtnete navrh na mimosoudn vyrovn
an i navrh na rozhodc rzen, bude se m
uj

mandant soudit pred radnym soudem libovolne dlouhou dobu. To uz vsak bude spor nikoliv

o 200 mil. K
c a z toho dar ceskemu Cerven
emu krzi, ale spor o 500 mil. K
c bez
jakekoliv slevy a daru a bez medialn a trestnepravn zdrzenlivosti, kterou m
uj mandant
zatm dodrzuje jen z u
cty k Vam osobne.
A pak, v breznu 1996, podava spolecnost Diag Human a. s. prostrednictvm sveho pravnho
zastupce zalobu na Ministerstvo zdravotnictv u Krajskeho obchodnho soudu v Praze [94].
A tato zaloba spolu s v
yse uveden
ym varovanm nasla svoji odezvu. Ta vy
ustila ve
sjednan rozhodc smlouvy (sepsane na pouh
ych dvou stranach) mezi spolecnost Diag
Human a. s. a Ministerstvem zdravotnictv dne 18. 9. 1996 s tm, ze ministerstvo pote
jmenovalo rozhodcem JUDr. Zde
nka Ruska a spolecnost Diag Human a. s. pak JUDr.
Moniku Pauknerovou, CSc. [90]. Tito dva rozhodci meli nasledne spolecne zvolit tretho,
tj. poslednho, rozhodce. Na tomto mste pripome
nme, co jsme jiz uvedli na zacatku teto
podkapitoly: JUDr. Zdenek Rusek byl od roku 1993 az do sveho odchodu z ministerstva v
roce 1997 sefem inspekce na Ministerstvu obrany a v teze dobe byl na tomtez ministerstvu
ekonomick
ym namestkem Miroslav Kalousek, tedy od pocatku 80. let dobr
y znam
y majitele spolecnosti Diag Human, A.G. (a tudz i dcerine spolecnosti Diag Human a. s.) Josefa
avy. Role JUDr. Ruska se ukaze pozdeji jako klcova (mj. to byl prave Rusek, kter
St
y podle
Mlade fronty Dnes take zvedl v roce 2008 ruku pro vyplacen necel
ych 9 miliard korun teto
spolecnosti [68]). Rozhodc smlouvu podepsal v roce 1996 za Ministerstvo zdravotnictv
104

tehdejs ministr Jan Strask

y, kter
y k tomu mnohem pozdeji v roce 2009 rekl [96]:
To tehdy rozhodl m
uj namestek Ales Dvoulety. Chteli jsme, aby se to vyresilo co nejrych
leji. Samozrejme se s odstupem casu ukazuje, ze to byla pouh
a iluze.
Ministr Strask
y tak podpisem rozhodc smlouvy de facto vyhovel zastupc
um spolecnosti
Diag Human a. s., tedy bodu 2 z v
yse citovaneho dopisu pravnho zastupce teto spolecnosti
JUDr. Jirho Orsuly ze dne 14. 2. 1996. V citovanem dopise je ministru Straskemu vyhrozovano, ze pokud by nepristoupil na rozhodc rzen, tak ze se spolecnost Diag Human
a. s. obrat na soud a ze to bude spor nikoliv o 200 mil. K
c a z toho dar ceskemu

Cervenemu krzi, ale spor o 500 mil. K

c bez jakekoli slevy a daru a bez medi
aln a
trestnepr
avn zdrzenlivosti. A prave s takovou zalobou se spolecnost Diag Human a. s. na
Krajsk
y obchodn soud v Praze skutecne obratila. Zd
urazneme to explicitne jeste jednou:
na zaklade podane zaloby u soudu tedy statu hrozilo, ze bude muset v prpade prohry
vyplatit spolecnosti Diag Human a. s. nejak
ych 500 milion
u korun. Kdyby vsak ministr
Strask
y pristoupil na rozhodc rzen coz nakonec ucinil slibuje mu pravn zastupce

spolecnosti Diag Human a. s., ze spor bude o 200 mil. Kc a z toho dar ceskemu Cerven
emu

krzi. Pochopitelne, 200 milion

u je mene nez 500 milion
u. A ted prijde prekvapen. Tent
yz
pravn zastupce spolecnosti Diag Human a. s. podava po uzavren rozhodc smlouvy ar
bitrazn zalobu na Ceskou
republiku Ministerstvo zdravotnictv, nesouc datum 15. 10.
1996, v nz pozaduje zaplatit nahrady skod v u
hrnne v
ysi 1 873 874 500, K
c [90], tedy
skoro dv
e miliardy korun, tedy zhruba desetin
asobek
c
astky, o kterou se mel podle
dopisu ze dne 14. 2. 1996 v prpade arbitraze vest spor!
Poznamenejme, ze pozadovana castka byla ze strany spolecnosti Diag Human a. s. jeste
nav
ysena opetovn
ymi podanmi ze dne 31. 10. 1996 a 10. 2. 1997 na castku 2 073 938 880,
Kc (tedy pres dve miliardy korun) [97]. Dals v
yvoj kauzy se jiz nesl v predpokladanem duchu. Rozhodc trclenn
y senat (jehoz clenem byl jiz zmnen
y JUDr. Zdenek Rusek) rozhodl
dne 19. 3. 1997 v tzv. mezitimnm rozhodcm nalezu, ze zalobn naroky na nahradu skody

a nehmotne zadostiucinen omluvny dopis, jsou, pokud jde o zaklad narok

u, po pravu. O
n
aroku na nancn zadostiucinen nebylo rozhodnuto.. Soucasne rozhodci v tomto mezitimnm rozhodcm nalezu zamtly zalobn narok na nahradu skody ve v
ysi 67, 5 milion
u
korun za poskozen zalobcova obchodnho jmena [97]. Otazka v
yse nahrady skody mela b
yt
nasledne resena na zaklade znaleckeho posudku. Prezkumn
y rozhodc nalez ze dne 27. 5.
1998, ucinen
y jin
ym trclenn
ym rozhodcm senatem, potvrdil mezitimn rozhodc nalez a
stal se pozdeji pravomocn
ym (k tomu doslo az v roce 2002 mj. v d
usledku usnesen vlady
premiera Milose Zemana ze dne 10. 12. 2001 c. 1337, na jehoz zaklade stat stahl zalobu,
kterou chtel u soudu doclit zrusen mezitimnho a prezkumneho rozhodcho nalezu a kdy
stat take vzal zpet sv
uj navrh na prezkouman prezkumneho rozhodcho nalezu) [98].
Dne 25. 6. 2002 rozhodl trclenn
y rozhodc senat, v nemz byl rozhodcem i JUDr. Zdenek
Rusek, v tzv. castecnem rozhodcm nalezu o tom, ze stat je povinen zaplatit spolecnosti
Diag Human a. s. prozatm castku 326 608 334, Kc jako n
ahradu minimaln skody, o

nz nen sporu [98]. A ohledne ostatnch cast projednavane veci vcetne prslusenstv,
jakoz i ohledne naklad
u rzen, odkazal na tzv. konecn
y rozhodc nalez, kter
y mel b
yt
105

teprve vypracovan [98]. Stat na to reaguje podanm ze dne 23. 7. 2002, ve kterem zada
o prezkouman prave uvedeneho castecneho rozhodcho nalezu [98]. Dne 16. 12. 2002 jin
y
trclenn
y rozhodc senat tento castecn
y rozhodc nalez potvrzuje [98].

Vlada premiera Vladimra Spidly nasledne v lednu 2003 vyplatila spolecnosti Diag Human a. s. castku 326 608 334, Kc, jak statu ulozil castecn
y rozhodc nalez [99]. A spor

bezel dal a dale se komplikoval. V kvetnu 2003 prijal tehdejs premier Spidla
u sebe doma v
Kramarove vile tehdy jiz b
yvaleho pravnho zastupce spolecnosti Diag Human a. s. JUDr.
Jirho Orsulu [99]. Vodtkem, o cem spolu oba panove asi hovorili, m
uze b
yt vyjadren

majitele a reditele materske spolecnosti Josefa St avy, kter

y pozdeji v rozhovoru pro media
rekl [99]:
Loni na jare jsem nabzel statu, ze nebudu trvat na odhadech ministerstva, ale budu zadat

3,6 miliardy bez ohledu na to, zda bych je dostal v hotovosti ci v pozemcch.

Samotn
y Vladimr Spidla
se k obsahu sch
uzky nechtel vyjadrovat a konstatoval: Z
aver

byl: odlozeno ad acta. [99]. Kauza vsak ze strany zastupc

u spolecnosti Diag Human a. s.
(resp. od roku 2006 jej nastupkyne DIAG HUMAN SE) odlozena ad acta nebyla, o cemz

mj. svedc tzv. konecn

y rozhodc nalez ze 4. 8. 2008, kter
ym jsme uvedli tuto podkapitolu.
Pripome
nme, ze v tomto nalezu trclenn
y rozhodc senat, v nemz byl rozhodcem i JUDr.
Zdenek Rusek, ulozil statu povinnost zaplatit spolecnosti DIAG HUMAN SE necel
ych 9
miliard korun.
To, co predchazelo tomuto konecnemu rozhodcmu nalezu a to, co po nem nasledovalo,
by zaslouzilo samostatn
y elaborat chmurneho obsahu. Sve by o tom mohlo povedet mnoho
v
yznamn
ych predstavitel
u verejneho zivota a statn moci, a to vcetne b
yval
ych predstavitel
u
vlady. Hraje se totiz stale o 9 miliard korun, urcen
ych rozhodcm senatem v srpnu 2008,
pricemz castka se zvetsuje o u
roky z prodlen, ktere v souctu kazdou sekundu cin podle
[101] nejak
ych 18 korun, tedy cca 1, 6 milion
u korun denne, neboli necel
ych 570 milion
u
korun rocne. Stat se proti rozhodnut odvolal a jako sveho zastupce do prezkumneho roz e republiky, byl jmenovan b
hodcho senatu, majcho hajit zajmy Cesk
yval
y clen pravnho
poradnho sboru prezidenta Vaclava Klause, tehdejs prodekan a b
yval
y dekan pravnicke
fakulty Zapadoceske univerzity v Plzni doc. JUDr. Milan Kindl, CSc. Ten Milan Kindl,
kter
y spolu s dalsmi kolegy proslav pravnickou fakultu v Plzni (fakulta by mela nest

spse nazev vysoka skola zlocinu). Predsedou trclenneho prezkumneho rozhodcho senatu

e republiky Petr Kuzel,

byl pozdeji soudem jmenovan prezident Hospodarske komory Cesk
kter
y byl, mimochodem, studentem doc. Kindla prave na plze
nske pravnicke fakulte, kde
2
vsak po vypuknut afery studium v patem rocnku zanechal [96], [103]. A je to ten Petr
e republiky
Kuzel, na ktereho take jakozto na prezidenta Hospodarske komory Cesk
pozdeji poda Nadacn fond proti korupci trestn oznamen pro podezren ze spachan
2

Kuzel sam zanech

an studia v patem rocnku vtipne zd
uvodnil obavou o vlastn bezpecnost. Dne

8. 3. 2012 v poradu Dvacet minut radiozurn

alu rekl doslova: To se pan velmi myl, m
uj zivotopis je

velmi spatne, j
a jsem zvl
adl MBA v r
adnem termnu a kdyby posluchacka mozn
a si pustila i z
aznamy z
Radiozurn
alu z minulosti, tak by vedela, ze jsem dky tomu, ze jsem byl rozhodcem v kauze Diag Human a
byly na me vyvjeny vysoke tlaky, tak jsem z pr
av v Plzni byl nucen pro svoji bezpecnost odejt.

106

trestn
ych cin
u zpronevery, porusen povinnost pri sprave cizho majetku, sjednan v
yhody
pri zadavan verejne zakazky, pletichy pri zadavan verejne zakazky a jin
ych trestn
ych cin
u.
A je to ten Petr Kuzel, jenz je prezidentem organizace, na kterou poda jeste pozdeji trestn
oznamen i evropska protikorupcn agentura OLAF pro podezren, ze zastupci teto komory u
dajne zfalsovali podpisy odbornk
u, dky cemuz komora zskala z evropsk
ych penez
zakazku v objemu priblizne sto milion
u korun [102]. Petr Kuzel byl pritom take pet let
clenem Zastupitelstva hlavnho mesta Prahy za ODS, mj. v dobe, kdy hlavnmu mestu
kraloval kolibrk Pavel Bem [104].

Pocatkem roku 2010 se do arbitraze prihlasila sv

ycarska spolecnost Towit Machinery
Trading, AG, a spolecnost DUMFRIES HOLDING, S.A., se sdlem v karibskem statu
e televize obe spolecnosti tvrdily, ze cast naroku
Svat
y Vincent a Grenadiny. Podle Cesk
e republice odkoupily, a dohromady si narokovaly
spolecnosti DIAG HUMAN SE v
uci Cesk
zhruba ctvrtinu cele pohledavky [105]. Spolecnost DUMFRIES HOLDING, S.A., byla zastupovana jak
ymsi pravnkem s nemecky znejcm jmenem, jenz byl soucasne reditelem jiste
kyperske spolecnosti, jejz skutecn
y vlastnk nen znam [105]. Za tuto kyperskou spolecnost
vsak v jakesi obchodn transakci jednala advokatn kancelar Milana Kindla [106]. Zverejnen
e televize Reporteri CT
[106] zp
teto informace v ramci poradu Cesk
usobilo prudkou reakci

ze strany jak Milana Kindla, tak Petra Kuzela, tak i Marka Snajdra v te dobe prvnho
namestka ministryne zdravotnictv Dany Juraskove. Ba co vc, odvyslan reportaze melo za
nasledek odstoupen sv
ycarskeho rozhodce za spolecnost DIAG HUMAN SE [107]. Tento
rozhodce dokonce posla dne 15. 4. 2010 dopis tehdejsmu predsedovi vlady Janu Fischerovi. V nem mj. pse [107]:
st rozhodci spolupracuj s vl
Ce
adou a nech
avaj se politicky zneu
zt, aby

v r
amci arbitr
a
ze umo
znili prost
rednictvm oshorov
ych spole
cnost p
rmo

ci nep
rmo zcizit penze Cesk
e republiky. Takove machinace jsou velmi obtzne
predstavitelne v demokraticke zemi, ale zalez na vas vlade, zda se takovym pravnm
extrem
um postav.
a televize
Znepokojiva informace o podjatosti arbitra Milana Kindla, kterou zverejnila Cesk

29. brezna 2010, byla jen poslednm impulzem pro me rozhodnut. Hlavnmi d
uvody jsou
svevolne a nezakonne kroky rozhodce, pana Kuzela. Do sporu ileg
alne vpustil dve oshorove
spolecnosti, aniz by k tomu ostatnm rozhodc
um poskytl prslusne dokumenty.
Poznamenejme, ze sv
ycarsk
y pravnk jako rozhodce v arbitrazi jiz v lednu 2010 pse Milanu
Kindlovi a predsedajcmu rozhodci Petru Kuzelovi rozhorcujc dopis, ve kterem mj. zada
a upozor
nuje [107]:
Chci vedet, co jsou ty rmy zac.

Jsem povinen zabranit pran penez ve vsech transakcch.

a republika, zastoupena Ministerstvem zdravotnictv,

Jak je dale v [107] uvedeno, Cesk
107

nemela proti u
casti pochybn
ych spolecnost v arbitrazi namitky. To vsak platilo az do
vyslan zmi
novane reportaze [106], tedy do 29. brezna 2010. Po odvyslan reportaze vsak
na 12. dubna 2010 svolava Ministerstvo zdravotnictv mimoradnou tiskovou konferenci

(jiz druhou v teto veci), na ktere Marek Snajdr

oznamuje, ze zmi
novane dve spolecnosti
s neznam
ymi vlastnky jiz nejsou u
castnky sporu, nebot jejich zadosti v tomto smeru
byly zamtnuty. Toto prohlasen tedy predstavuje obrat ceske strany k u
casti zmi
novan
ych
oshorov
ych spolecnost ve sporu se spolecnost DIAG HUMAN SE. Na to, proc byly
vyrazeny tyto spolecnosti s neznam
ymi vlastnky teprve v dobe, kdy na tento problem

bylo upozorneno Ceskou televiz, se autori reportaze [107] zeptali prmo predsedajcho
rozhodce Petra Kuzela (ODS). Ten jim na to odpovedel doslova [107]:
Ne, ja jako... vy... jestli jste si o tom neco zjistili, jako ze ne, protoze vy jste mi poslal

dokument, o ktery... v
ubec o te kauze nic nevte, nic, vy o tom nic nevte, a vy jste mi poslal
ot
azky, ktere ja jsem preposlal vasemu generalnmu rediteli. Jestli takhle pracuj reporteri
z neznalosti veci, promi
CT
nte, ale to me uraz.
K tomu, aby trclenn
y rozhodc senat rozhodl o vyplacen mnoha miliard zalujc strane

v neprospech Ceske republiky, stac hlas dvou rozhodc

u. Dva ze tr rozhodc
u pritom byli
Milan Kindl a jeho zak Petr Kuzel oba spolupracujc s v
yznamn
ymi cinovnky ODS.
ari na tomto mste nabdneme hypotetickou konstrukci, o ktere lze pravem tvrdit,
Cten
ze dava smysl. Predstavte si hypoteticky, ze za onemi oshorov
ymi spolecnostmi by stal

napr. Milan Kindl spolu s Petrem Kuzelem nebo naprklad Marek Snajdr.
Predstavte si
dale, ze by Milan Kindl spolu s Petrem Kuzelem, jakozto dva ze tr rozhodc
u v rozhodcm
senatu, rozhodli o tom, ze temto oshorov
ym spolecnostem budou ve sporu se spolecnosti
DIAG HUMAN SE od statu vyplaceny napr. tri miliardy korun. I kdyby se nejaka cast z
teto castky mela nejak
ym zp
usobem vratit mezi disponibiln prostredky statu, je mozne si
hypoteticky predstavit, ze nejaka jina cast z techto napr. trech miliard by se mohla cestou
z dalek
ych ostrov
u hypoteticky ztratit do kapes soukrom
ych osob. Netvrdme na
rozdl od tretho rozhodce za spolecnost DIAG HUMAN SE ze tomu tak melo b
yt, avsak

hystericka reakce a prudk

y obrat ze strany pan
u Kindla, Kuzela a Snajdra
jednoznacne
doklada, ze tito panove potrebovali urychlene neco zakr
yt.

108

Literatura
[1]

KASL, David. Radim Jancura: Je revolucn doba a jakakoliv forma prask

an je

povolena. [online]. 16. 4. 2012. Dostupne na www.ceskapozice.cz/domov/politika/

[2]

(RAV); NOVINKY; PRAVO.

Podnikatel Jancura osocil Kalouska z kradez, ten na
nej podal trestn oznamen. [online]. 16. 4. 2012. Dostupne na www.novinky.cz/

[3]

CT24.
Trvam na tom, ze si Kalousek nakradl miliardy, rk
a Radim Jancura. [on
line]. 14. 11. 2012. Dostupne na www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/

[4]

FRONTA DNES. Fanf

MLADA
ary, dym a blesky prov
azely premieru letadla. 13. 6.
1997. Mlada fronta Dnes.

[5]

PRAVO.
Ministerstvo obrany zvazuje nekolik variant nakupu L-159. 21. 4. 1997.
Pravo.

[6]

PSENI
CKA,
Jir. Kalouskova otocka proti vsem. 1. 12. 2011. Ekonom.

[7]

NEMEC,
Pavel. Velky spech kolem hazardu na internetu. 15. 12. 2008. Mlada fronta
Dnes.

[8]

KERLES, Marek. Cesko:

Las Vegas Evropy. 13. 12. 2008. Lidove noviny.

[9]

TASTN

Ondrej; SYROVATKA,

S
Y,
Tomas. Me cestne slovo, nic jsem nevedel.

29. 9. 2009. Mlada fronta Dnes.

[10] PSENI
CKA,
Jir. Mala krabicka a velky lobbing. 20. 5. 2010. Ekonom.
[11] IHNED.CZ. Elektronicke vinety jsou re
alnejs. Poslanci zamtli navrh na jejich
zrusen. [online]. 16. 3. 2010. Dostupne na Domaci.iHNed.cz/

Lda. Upadek

y rozhlas 6.
[12] RAKUSANOV
A,
ceske politiky. 7. 7. 2011. Cesk
Jaroslav. Padouch, nebo hrdina. 9. 4. 2001. Respekt.
[13] SPURNY,
[14] PRIMA TV. Vlada schvalila navrh statnho rozpoctu s decitem 71 mld. Kc. 23. 9.
2007. PRIMA TV.

109

 Jan. Kalousek: Stat se jako rma rdit ned

[15] RYCHETSKY,
a. [online]. 25. 9. 2013.
Dostupne na www.top09.cz
Padaky za sto milion
[16] (MZI).
u korun lez ve skladech. 30. 3. 2000. Slovo.

Filip. Ministerstvo obrany se ne

[17] CERN
Y,
uspesne snaz reklamovat pad
aky. 12. 3.

2001. CT1.
[18] GAZDIK, Jan. Lobkowicz rus strategickou zakazku na pad
aky. 7. 4. 1998. Mlada
fronta Dnes.
[19] HOUSKA, Kamil. Chyba u
rednk
u asi umozn armade zrusit nakup pad
ak
u. 8. 1.
1999. Pravo.

[20] TYDEN.
Armada ma luxusn prehozy proti prachu. 5. 12. 2011. T
yden.

[21] KOMAREK,
Michal; POT
UCEK,
Jan. BLATO
A ONI. 3. 3. 2005. Reex.

[22] GAZDIK, Jan. Stefec:

Armada bojuje s prekupnky, kter z n pumpuj penze. 9. 6.
1999. Mlada fronta Dnes.
Jaroslav. Soutez o tank za trin
[23] SPURNY,
act miliard. 29. 8. 1995. Respekt.

MHS pozastavilo soutez na armadn zamerovace. 11. 9. 1995. Pravo.

[24] PRAVO.
[25] KMENTA, Jaroslav. Lukrativn soutez o tanky i pres pochybnosti plat. 13. 10. 1995.
Mlada fronta Dnes.
[26] GAZDIK, Jan. Ministr obrany je nespokojen s armadnmi pravnky. 13. 10. 1995.
Mlada fronta Dnes.
Jaroslav. Nic nedelat a cekat. Parlament ulozil vlade zastavit modernizaci
[27] SPURNY,
Mig-21. 28. 12. 1995. Respekt.

[28] TYDEN.
Drahe omyly armady. 14. 10. 1997. T
yden.
IS,
Frantisek. Pokus zamezit srovn
[29] MOJZ
avacm zkousk
am tank
u Kalouskovi nevysel.
5. 11. 1998. Slovo.
[30] HOUSKA, Kamil. Italska rma ma byt po ne
uspechu odstavena od modernizace
tanku. 10. 3. 1999. Pravo.
zrusil zakazku na naleh
an n
amestka Tajne sluzby
[31] KMENTA, Jaroslav. Holan
proveruj, zda motivem nebyla korupce. 2. 3. 1996. Mlada fronta Dnes.
Jaroslav. Lidovci bran Ministerstvo obrany. 12. 3. 1996. Respekt.
[32] SPURNY,
FRONTA DNES. Spis FBI naznacil, ze u
[33] MLADA
platk
u bylo nekolik. 10. 2. 1997.
Mlada fronta Dnes.
110

[34] PEROUTKA, Ferdinand. Temer po dvou letech od zadan prvn verejne obchodn
abn informacn system (SIS),

souteze na St
vyhlasuje ministerstvo obrany tuto soutez

znovu. 9. 10. 1996. CTA.

FRONTA DNES. Cestu do NATO komplikuje spor o d
[35] MLADA
ulezitou zakazku. 22.
2. 1997. Mlada fronta Dnes.
FRONTA DNES. O vtezstv EDS-Digital bylo zrejme rozhodnuto predem.
[36] MLADA
25. 3. 1997. Mlada fronta Dnes.
[37] KMENTA, Jaroslav. Lidovci dostali milionovy u
platek, rk
a podnikatel. 1. 7. 1998.
Mlada fronta Dnes.
[38] KALOUSEK, Miroslav. MiG-29 a suverenita. 27. 2. 2001. Mlada fronta Dnes.

[39] CTA.
Resort obrany nemel jinou moznost, jak se zbavit deseti letoun
u MiG-29. 4. 4.

1996. CTA.
[40] KMENTA, Jaroslav. Pozice namestka ministra obrany Kalouska se otr
as
a. 25. 7.
1996. Mlada fronta Dnes.
S
I, Tomas. Realitn kancel
[41] HOREJ
ar Omnipol. 5. 10. 1998. T
yden.
S
I, Tomas. Kalousek se bran, policie vysetruje. 1. 12. 1996. T
[42] HOREJ
yden.
[43] KMENTA, Jaroslav. Namestek chce soud za narcen ze zpronevery. 6. 12. 1996. Mlada
fronta Dnes.
S
I, Tomas. Luxova svata valka. 24. 11. 1996. T
[44] HOREJ
yden.
FRONTA DNES. Zmatky kolem tank
u odhaluj chaos v obrane. 29. 7. 1997.
[45] MLADA
Mlada fronta Dnes.

[46] TYDEN.
Tankove asko lidovc
u. 16. 9. 1997. T
yden.

[47] TYDEN.
Omnipol ma tanky a vliv. 8. 7. 1997. T
yden.
FRONTA DNES. Prodej tank

[48] MLADA
u podmnil Zantovsk
y trestem. 27. 8. 1997.
Mlada fronta Dnes.

Vyborny vyvracel ve vyboru argumenty proti prodeji tank

u. 19. 9. 1997.
[49] PRAVO.
Pravo.

Nekter cest politici by meli dostat metal za podporu cizho pr

umyslu. 18.
[50] PRAVO.
9. 1997. Pravo.
[51] RESPEKT. Chemapol ovladl zbrojn trh. 8. 7. 1997. Respekt.

Trenice kolem prodeje tank

u. 14. 7. 1997. T
yden.
[52] TYDEN.
111

 NOVINY. Tanky vyvolaly ostre konikty. 30. 7. 1997. Lidove noviny.

[53] LIDOVE

vsech 540 tank

[54] PRACE.
Podle Kuby potrebuje CR
u. 31. 7. 1997. Prace.

e republiky. [online]. 8. 11. 1995. Dostupne na

[55] VLADA
CR.
Usnesen vlady Cesk
https://kormoran.vlada.cz/usneseni/usnweb.nsf/

e republiky. [online]. 13. 11. 1996. Dostupne na

[56] VLADA
CR.
Usnesen vlady Cesk
https://racek.odok.cz/usneseni/usnweb.nsf/

IROV

Eva. Kdo vydelal na prodeji? 3. 5. 2004. CT1.

[57] KNEZ
U, Jakub; HRNC
A,
Jaroslav. Podnikatele odmtli miliardu Tajemn
[58] SPURNY,
a rma odpustila statu
pen
ale a nechce rci proc. 12. 8. 2002. Respekt.
[59] TELEGRAF. Kratkozrakost laik
u v obchode se nevyplac. 20. 9. 1997. Telegraf.
Jaroslav. Vernost predsedy Kalouska Novy sef lidovc
[60] SPURNY,
u se chtel dostat do
ctanek a mozna bude mt u
spech. 18. 11. 2003. Respekt.
[61] GAZDIK, Jan. Padaky vhodne jen k povlecen postel. 16. 3. 2005. Mlada fronta Dnes.
aky. 29. 5. 2001. Mlada fronta Dnes.
[62] GAZDIK, Jan. Tvrdk: Dosly nam pad
[63] GAZDIK, Jan. Nabdli mi pad
aky. Vyrazil jsem s nimi dvere. 16. 3. 2005. Mlada
fronta Dnes.
[64] GAZDIK, Jan. Soud: Nekvalitn pad
ak zabil. 4. 4. 2001. Mlada fronta Dnes.
S
I, Tomas. Miliony utopene v nebi. 29. 6. 1998. T
yden.
[65] HOREJ
rednci ohrozili vojaky Tajn
[66] GAZDIK, Jan. U
a zprava: Padaky za 200 milion
u nelze
pouzt. 18. 1. 2001. Mlada fronta Dnes.

[67] RADIO CESKO.

Konecny rozhodc nalez ve sporu Diag Human versus stat. [online].
29. 8. 2008. Dostupne na www.rozhlas.cz/
SOV
A,
Lenka. Miliardy soudil sthany muz. 19. 8. 2008. Mlada fronta Dnes.
[68] PETRA
SOV
A,
Lenka; KLIMOVA,
Jana. Do vrivky chodm nahy. 20. 9. 2008. Mlada
[69] PETRA
fronta Dnes.
[70] CIKRT, Tomas. Dopis Martina Bojara rme Novo Nordisk z 9. 3. 1992 anglicka
verze i cesky preklad. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz
[71] CIKRT, Tomas. Zapis z jedn
an ministra zdravotnictv se zastupci rmy Novo Nordisk, 18. 5. 1992. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz

112

[72] CIKRT, Tomas. Z

apis z jednan p. ministra s pravnmi zastupci rmy Conneco a.s.
Praha dne 17. dubna 1992. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz

VUFB
J. Krepelka potvrzuje Waldhauserovi objedn
avku na
[73] CIKRT, Tomas. Reditel
120 kg metachalonu. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz
adost o povolen k zachazen a vyvozu metachalonu podepsana
[74] CIKRT, Tomas. Z
F. Waldhauserem, ze dne 14. 8. 1990. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na
www.anikorunu.cz
adost rmy Conneco, a.s. o povolen zachazen s metachalonem ze
[75] CIKRT, Tomas. Z
dne 28. 9. 1990. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz
adost rmy Conneco, a.s., o povolen vyvozu tablet 10 mil. tbl do
[76] CIKRT, Tomas. Z
Lesotha, ze dne 25. 9. 1990. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz

[77] CIKRT, Tomas. Zprava o prosetren vyroby metachalonu ve VUFB

ze dne 30. 11.
1990. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz
[78] CIKRT, Tomas. License to import habit forming drugs for the purposes of examination tests or analysis ze dne 17. 9. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na
www.anikorunu.cz
[79] CIKRT, Tomas. Zamtnut zadosti o povolen vyvozu prpravku s obsahem metachalonu z 16. 11. 1990. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz

[80] CIKRT, Tomas. Faxova zprava z INCB Vde

n pro MZ CSR
z 9. 10. a nasledne i 26.
11. 1990. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz
[81] CIKRT, Tomas. Zprava Interpolu z 30. 11. 1990, prelozena 3. 12. 1990. [online]. 30.
12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz
[82] CIKRT, Tomas. Dopis z u
dajneho ministerstva zdravotnictv statu Lesotho ceskemu
ministrovi Martinu Bojarovi ze dne 19. 11. 1990. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na
www.anikorunu.cz

[83] CIKRT, Tomas. Zprava o prosetren vyroby metachalonu ve VUFB

ze dne 30. 11.
1990. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz
[84] CIKRT, Tomas. Dopis F. Waldhausera Martinu Bojarovi ze dne 4. 3. 1991. [online].
30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz

[85] CIKRT, Tomas. Dopis Josefa St
avy Martinu Bojarovi datovany 4. rjna 1990. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz

[86] CIKRT, Tomas. Zaloba

na Martina Bojara ze strany rmy Conneco z 10. 6. 1992.
[online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz
113

[87] CIKRT, Tomas. Usnesen Obvodnho soudu pro Prahu 5 o zastaven rzen ve veci
Conneco vs. Martin Bojar ze dne 23. 6. 1993. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na
www.anikorunu.cz
avy ze dne
[88] CIKRT, Tomas. Vyjadren Martina Bojara sepsane na vyz
ad
an Josefa St
22. 6. 1993. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz
[89] CIKRT, Tomas. CONNECO (Diag Human a.s., Diag Human SE) vypis ze OR dnes
jiz vymazany. [online]. 7. 3. 2011. Dostupne na www.anikorunu.cz
autor Jir Orsula, 15. 10.
[90] CIKRT, Tomas. Arbitrazn zaloba Diag Human proti CR,
1996. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz
[91] URBAN, Jan. Tunel plny krve aneb kauza Diag Human (trochu jinak). 2007. Galerie
Gema.
APOV

Hana. St
ava jde na krev Vladn pravnci kopali v miliardovem procesu
[92] C
A,
za Diag Human. 14. 6. 2004. Respekt.
Sabina. V bitve o statn miliardy sel Kalousek na ruku prteli. [online].
[93] SLONKOVA,
2. 3. 2010. Dostupne na www.aktualne.cz
[94] ZVELEBIL, Jan. Krev nad zlato. 27. 5. 1999. Reex.

Osudova arbitraz. 3. 4. 2004. Pravo.

[95] PRAVO.

[96] PSENI
CKA,
Jir. Miliardova transfuze. 17. 12. 2009. Ekonom.
[97] CIKRT, Tomas. Mezitimn rozhodc nalez. [online]. 26. 2. 2011. Dostupne na
www.anikorunu.cz
[98] CIKRT, Tomas. Prezkumny rozhodc nalez. [online]. 26. 2. 2011. Dostupne na
www.anikorunu.cz
Martina. Co chce stat utajit v kauze Diag
[99] KMENTA, Jaroslav; RIEBAUEROVA,
Human? 16. 6. 2004. Mlada fronta Dnes.
[100] CIKRT, Tomas. Dopis Jirho Orsuly ministrovi Ludku Rub
asovi, nahrada skody z
12. 9. 1995. [online]. 30. 12. 2013. Dostupne na www.anikorunu.cz
[101] DIAG HUMAN. Diag Human. [online]. 25. 3. 2014. Dostupne na www.diaghuman.eu

Hospodarska komora pry podv

adela. 17. 1. 2014. Pravo.
[102] (PRO), CTK.

St
epanka. Petr Kuzel, prezident Hospod
[online]. 8. 3.
[103] CECHOV
A,
arske komory CR.
2012. Dostupne na www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/
POLITICI. Petr Kuzel, MBA. [online]. 28. 5. 2013. Dostupne na
[104] NASI
www.nasipolitici.cz/cs/politik/2516-petr-kuzel
114


[105] CT24.
Diag Human: Zastupce statu Kindl ma vazby na zalujc stranu. [online]. 30.
3. 2010. Dostupne na www.ceskatelevize.cz/ct24/
Pochyby o arbitrazi Diag Human.
[106] HAVLIK, David; FIALA, Michael. Reporteri CT:
[online]. 29. 3. 2010. Dostupne na www.ceskatelevize.cz/
Historie kauzy Diag Human. [on[107] HAVLIK, David; FIALA, Michael. Reporteri CT:
line]. 31. 5. 2010. Dostupne na www.ceskatelevize.cz/
[108] JUNEK, Adam. Marias o statn miliardy. 21. 5. 2009. Ekonom.

20. 11. 2005. CT1.

Zaveden mytneho v CR.

[109] CT1.
CEK,

[110] PISKA
Vladimr. Hlasity tendr. 12. 12. 2005. Euro.

[111] PSENI
CKA,
Jir. Nejsme s Kapschem ve pri. 18. 12. 2006. Euro.

Lucie; KLIMOVA,
Jana. Jsem cisty, vsechno jsou jen pomluvy. 15.
[112] TVAR
UZKOV
A,
1. 2007. Mlada fronta Dnes.

[113] PSENI
CKA,
Jir. Mala krabicka a velky lobbing. 20. 5. 2010. Ekonom.
[114] JUSTICE. Vypis z obchodnho rejstrku. [online]. 29. 3. 2014. Dostupne na
https://or.justice.cz/ias/ui/

Usnesen vlady Cesk

e republiky ze dne 27. dubna 2009 c. 558. [online].
[115] VLADA
CR.
27. 4. 2009. Dostupne na www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/
alnejs. Poslanci zamtli navrh na jejich
[116] IHNED.CZ. Elektronicke vinety jsou re
zrusen. [online]. 16. 3. 2010. Dostupne na iHned.cz
A
CEK,

[117] SVOBODA, Jakub; OVC

Jir. Drabek chce seskrtat davky o tri miliardy. 14.
3. 2012. Pravo.
A,
Eva. ROZHODNUTI:
S327/2012/VZ-16330/2012/521/ML. [on[118] KUBISOV
line]. 9. 11. 2012. Dostupne na https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirkyrozhodnuti/detail-9976.html
[119] MATULA, Zdenek. Vrchn statn zastupitelstv v Praze Tiskova zprava ze dne 15.
11. 2013. [online]. 15. 11. 2013. Dostupne na Justice.cz

Vlada Cesk
e republiky clenove Legislativn rady vlady. [online]. DoCR.
[120] VLADA
stupne na www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/clenove/
[121] Prof. Smejkal. [online]. 18. 1. 2013. Dostupne na http://www.znalci.cz/cs/smejkal/
Vladimr. Vinety jsou nehoraznost. Vydel
[122] KALAB,
a na nich jen Kapsch. 15. 6. 2010.
Hospodarske noviny.
115


[123] LINKA, Jakub. Odklad elektronickych vinet o pet let. 5. 11. 2010. CT24,
Relace:

Ekonomika CT24.
NKU
Naklady na vybudovan a provoz systemu elektronickeho mytneho
[124] NKU.
odcerpaly v prvnch peti letech polovinu jeho vynos
u. [online]. 13. 5. 2013. Dostupne
na www.nku.cz/cz/media/
Lubos. Stat na mytnem promrhal stamiliony. 14. 5. 2013. Hospodarske no[125] KREC,
viny.
[126] (JUM). Jsem presvedcen, ze mytny projekt je mezi stovkami IT projekt
u vyjimecny,
tvrd sef Kapsch. [online]. 17. 5. 2013. Dostupne na zpravy.ihned.cz/

zkreslil data, ze stat prodel

[127] KODERA,
Petr. NKU
av
a na vymah
an myta, tvrd exministr Nemec a spol. [online]. 23. 5. 2013. Dostupne na iHNed.cz

Jir; LYSONEK,

[128] STICK
Y,
Tomas. Kalousek obesel zakon, pustil cesky hazard na
internet. 18. 12. 2008. Mlada fronta Dnes.

[129] KALOUSEK, Miroslav. Miroslav Kalousek Zivotopis.

[online]. Dostupne na
www.miroslav-kalousek.cz/zivotopis
POLITICI. Jir Cunek.

[130] NASI
[online]. 6. 2. 2013. Dostupne na www.nasipolitici.cz

jsem v prmem rozporu s panem Dospivou mi nijak nevad.

Jir. Cunek:
Ze
[131] CUNEK,
19. 10. 2011. Pravo.

[132] PSENI
CKA,
Jir. Kalouskova hazardn hra. 10. 6. 2010. Ekonom.
[133] (STI). Kalousek proti lidovc
um: spor o sazen na internetu. 18. 12. 2008. Mlada fronta
Dnes.

JUDr. Cyril Svoboda Vlada CR.

[online]. Dostupne na www.vlada.cz/
[134] VLADA
CR.
Simona. Vyvoj zdanen hazardu v CR
VSE.
Bakalarska prace. [online].
[135] DUBSKA,
31. 1. 2013. Dostupne na www.vse.cz
[136] EISENHAMMER, Milan. Kalousek versus Pirk. 21. 11. 2011. T
yden.
Jaroslav. Kalouskova sazka. 26. 1. 2009. Respekt.
[137] SPURNY,
Krystyna. Janot
[138] WANATOWICZOVA,
uv poradce na loterie se objevuje ze zprave
BIS. 26. 10. 2009. Mlada fronta Dnes.

[139] MASEK,
Jaroslav. Hazard dostal rok vydelku navc. Stat prijde o pet miliard. 23. 6.
2011. Mlada fronta Dnes.

116


e republiky, Poslaneck
[140] PARLAMENT CR.
Parlament Cesk
a snemovna 20102013, 13. sch
uze, cast 143 (9. 2. 2011). [online]. 9. 2. 2011. Dostupne na
www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/
Hlasovan Poslanecke snemovny 13/131, 9. u
[141] PARLAMENT CR.
nora 2011, Novela
z. o loterich. [online]. 9. 2. 2011. Dostupne na www.psp.cz/

e republiky, Poslaneck
[142] PARLAMENT CR.
Parlament Cesk
a snemovna 20102013, 19. sch
uze, cast 183 (15. 6. 2011). [online]. 15. 6. 2011. Dostupne na
www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/

[143] SVAZ MEST

A OBCI. Navrh poslance Kalouska duben 2011. [online]. 31. 3. 2011.
Dostupne na www.smocr.cz
[144] JAKOB, Ondrej. Boj proti da
novym u
nik
um se stup
nuje, 2011, Ministerstvo
nanc CR.
[online]. 19. 5. 2011. Dostupne na www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskovezpravy/2011/

e republiky, Poslaneck
Parlament Cesk
a snemovna 2010[145] PARLAMENT CR.
2013, 19. sch
uze, cast 295 (21. 6. 2011). [online]. 21. 6. 2011. Dostupne na
www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/
Jan. Soudci zkrotili hazard hned, poslanci to naplanovali za tri roky. 9. 9.
[146] BROZ,
2011. Mlada fronta Dnes.

[147] CTK.
Ombudsman: Kalousk
uv u
rad povoloval hazard nezakonne. [online]. 26. 10.
2011. Dostupne na T
yden.cz

e republiky, Poslaneck
[148] PARLAMENT CR.
Parlament Cesk
a snemovna 2010-2013,
32. sch
uze, cast 293 (20. 12. 2011). [online]. 20. 12. 2011. Dostupne na
www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/
Tisk 473 ve Sbrce zakon
[149] PARLAMENT CR.
u Predpis 458/2011 Sb. [online]. 30.
12. 2011. Dostupne na www.psp.cz/sqw/
CKOV

Veronika; KOTTOVA,
Alice. Zrusme-li ekozakazku, m
[150] SEDLA
A,
uzou hrozit

arbitraze. Rekl Kalousek. [online]. 17. 6. 2010. Dostupne na www.rozhlas.cz/zpravy/

Snemovn tisk 473/0, cast c. 1/3. [online]. 9. 9. 2011. Dostupne
[151] PARLAMENT CR.
na www.psp.cz/sqw/text/

[152] HRABACKA,
Roman. Kancel
ar ministra rozhodnut. 28. 4. 2014. Ministerstvo
obrany.
[153] GAZDIK, Jan. Armade hroz kv
uli pad
ak
um stamilionova pokuta. 25. 9. 1998. Mlada
fronta Dnes.

117

[154] SIPRI. The SIPRI Top 100 arms-producing and military services companies in the world excluding China, 2012. [online]. Dostupne na
www.sipri.org/research/armaments/production/Top100

Vlada Cesk
e republiky usnesen vlady Cesk
e republiky ze dne 10. pro[155] VLADA
CR.
since 2001 c. 1331. [online]. 10. 12. 2001. Dostupne na kormoran.vlada.cz/usneseni/
Jaroslav. Kdo p
a policie pripravuje obvinen
[156] SPURNY,
ujde sedet za gripeny Cesk
v obrovskem skandalu kolem drahych sthacek. 29. 6. 2009. Respekt.
[157] WOLLNER, Marek; BERGMAN, Sven; DYFVERMARK, Joachim; LAURIN, Fre Korupce okolo prodeje sthacek Gripen. [online]. 26. 2. 2007.
derik. Reporteri CT:
Dostupne na www.ceskatelevize.cz/
Jaroslav. Gripeny, nebo NATO Vlada chce za kazdou cenu koupit
[158] SPURNY,
zbytecne stroje. 22. 4. 2002. Respekt.
Jaroslav. Ltame v tom vsichni Proc vlada usiluje o nakup sthacek. 29.
[159] SPURNY,
4. 2002. Respekt.
Snemovn tisk 1229/0, Vladn navrh zakona o u
[160] PARLAMENT CR.
ver
u na letadla
JAS 39 Gripen. [online]. 17. 1. 2002. Dostupne na www.psp.cz/sqw/text/
Usnesen PS c. 2314 k vladnmu navrhu zakona o prijet u
[161] PARLAMENT CR.
ver
u na
nancovan Programu porzen a provozov
an 24 nadzvukovych letadel JAS 39 Gripen
/snemovn tisk 1229/ tret cten (9. kvetna 2002). 9. 5. 2002. [online]. Dostupne na
www.psp.cz/sqw/text/

e republiky, Poslaneck
[162] PARLAMENT CR.
Parlament Cesk
a snemovna 19982002, 51. sch
uze, cast 8 (13. 6. 2002). [online]. 13. 6. 2002. Dostupne na
www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/
Jir. Smlouva o gripenech podeps
[163] NOVOTNY,
ana. 15. 6. 2004. Pravo.

e republiky, Poslaneck
[164] PARLAMENT CR.
Parlament Cesk
a snemovna 19982002, 49. sch
uze, cast 43 (24. 4. 2002). [online]. 24. 4. 2002. Dostupne na
www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/
Jaroslav. Nic nedelat a cekat. 28. 12. 1995. Respekt.
[165] SPURNY,

[166] PRAVO.
Soc. dem. se obava destabilizace armady. 13. 10. 1997. Pravo.
[167] SLOVO. D
ustojnci jsou za mrzemi kv
uli zakazk
am. 7. 10. 2000. Slovo.

[168] CTK.
Nove d
ukazy o korupci v prodeji gripen
u, tentokrat v JAR. [online]. 16. 8. 2010.
Dostupne na www.novinky.cz/zahranicn/

118


a Madarsku. [online]. 6. 2. 2010.
[169] CT24.
BAE platil za zajisten dod
avek gripen
u v CR
Dostupne na www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/
SKOV

Marie. Depese citovala cesky zertk: Kalousek dostal za gripeny tolik,

A,
[170] VALA
ze ted m
uze delat poctiveho. [online]. 30. 8. 2011. Dostupne na zpravy.iHned.cz
[171] KOUTNIK, Ondrej. Posudek nahrav
a Rittigovi: skodu nelze vycslit. 18. 2. 2014.
Lidove noviny.
[172] KUNDRA, Ondrej. Tezke casy Vlasty Parkanove. 25. 6. 2012. Respekt.
u pro armadu za 3,5 mili[173] WIRNITZER, Jan. Koncc vlada schvalila nakup letoun
ardy. [online]. 20. 4. 2009. Dostupne na iDNES.cz
Aneta; DOBIA
SOV
A,
Marketa. Reporteri
[174] WOLLNER, Marek; SNOPOVA,

CT:
Kupn smlouva letadel CASA. [online]. 26. 11. 2012. Dostupne na
www.ceskatelevize.cz/
[175] MINISTERSTVO OBRANY. Podpis smlouvy o nakupu taktickych transportnch letoun
u Ministerstvo obrany. [online]. 7. 5. 2009. Dostupne na www.acr.army.cz/
Martin; KRUCINSK

Tereza. Sth
[176] VESELOVSKY,
A,
an za letouny CASA? 13. 6.

2012. CT24.
Porad: Udalosti, komentare.

Snemovna vydala Parkanovou k trestnmu sth

an. 11. 7. 2012. CT24.
[177] CT24.

[178] KLEPETKO, Bohumil. Krok k vydan Parkanove. 10. 7. 2012. CT24.

Porad: Udalosti,
komentare.
EN
Y,
Martin. Tupec, podelanej namestek, srac. Komu uz Kalousek vy[179] NEVYHOST
nadal? [online]. 16. 7. 2012. Dostupne na www.lidovky.cz

S
arka. Kalousek pse Pickovi: Omlouvam se vam za slova o tot
[180] PALKOV
A,
alnm

sr
aci. [online]. 18. 7. 2012. Dostupne na www.lidovky.cz

[181] SYROVATKA,
Tomas; KROUPA, Janek. Obhajoba Bartaka versus dokumenty: neco
tu nehraje. 3. 7. 2012. Mlada fronta Dnes.

[182] TRONICEK,
Jakub. Kauza Tatra: Bartak u soudu odmtl vinu, skutky z obzaloby se
pry v
ubec nestaly. [online]. 20. 1. 2014. Dostupne na www.novinky.cz

Tomas; VIKTORA, Antonn. Bart

ak bude odhalovat pran spinavych
[183] SYROVATKA,
penez. 17. 8. 2010. Mlada fronta Dnes.

[184] CT24.
Bartak konc na nancch, Kalousek ho pustil. [online]. 28. 3. 2011. Dostupne
na www.ceskatelevize.cz/ct24

119


[185] CT24.
Bezpecnostn vybor: Kalousek pry mluvil o passatech, Lessy to popr
a. [online].
13. 7. 2012. Dostupne na www.ceskatelevize.cz/ct24

Kalousek: Kdyz se nezastrel, mel by vysetrovatel rezignovat. [online].

[186] TYDEN.CZ.
4. 7. 2012. Dostupne na www.tyden.cz
S
I, Tomas. Zatah na male ryby Naklad
[187] HOREJ
an se statnmi penezi provokovalo
korupci. 8. 6. 1998. T
yden.
Jaroslav; KUNDRA, Ondrej. Podveden
[188] SPURNY,
a armada Politici a d
ustojnci
spolecne rozkradaj statn rozpocet. 14. 5. 2007. Respekt.
[189] GAZDIK, JAN. Ministr obrany se rozhodl kv
uli u
platk
um propoustet. 26. 5. 1998.
Mlada fronta Dnes.
Daniela; STARKOV

Anna. Korupce na ministerstvu obrany. 22. 5.

[190] DRTINOVA,
A,

1998. CT2. Porad: 21.

David. Nahrava stavajc system zadav

an a plnen armadnch zakazek ko[191] SEBEK,
rupci? 29. 5. 1998. Slovo.

[192] SYROVATKA,
Tomas. Sam, schovany. S polici za zady. Tak zije Dalk. 14. 12. 2012.
Mlada fronta Dnes.

[193] MORAVEC, Vaclav. Proc Krejck odesel? 15. 7. 2007. CT24.

Porad: Otazky Vaclava
Moravce.
um vad, ze jiz nezmen armadn zakazky. ODS se zlob,
[194] KMENTA, Jaroslav. Ministr
jak lidovci utracej vojenske miliardy. 8. 1. 1996. Mlada fronta Dnes.
[195] (KV). Lidovci popraj prot na armadnch zakazk
ach. 9. 1. 1996. Pravo.
[196] GAZDIK, Jan. Novakovi se zda, ze Kalousek ma v armade prlis velke pravomoci.
15. 1. 1996. Mlada fronta Dnes.
[197] KMENTA, Jaroslav. Tajn
ustk
arstv koncepci armady neprospeje. 8. 1. 1996. Mlada
fronta Dnes.
[198] (RED). Kdo chce vas hlas. 15. 5. 2002. Mlada fronta Dnes.
FRONTA DNES. Zantovsk

[199] MLADA
y: Kalousek mus nest odpovednost. 15. 9. 1997.
Mlada fronta Dnes.

adnou pravn odpovednost za rozhodov

[200] CTA.
Z
an o armadnch zakazk
ach nenese eko
nomicky namestek ministra obrany Miroslav Kalousek. 16. 1. 1996. CTA.
[201] OTTO, Pavel. Prosetren afer jen vt
am. 7. 9. 1998. Hospodarske noviny.

120

[202] GAZDIK, Jan. Omnipol uspor

adal party v hangaru. 9. 10. 1996. Mlada fronta Dnes.

[203] TYDEN.
Bitva o ceske zbrane. 27. 4. 1997. T
yden.

[204] PRAVO.
Ruml znepokojen aktivitami namestka MO Kalouska. 30. 4. 1997. Pravo.
Sabina. Pochyby o bytu Kalousek nerozptylil Nejasny majetek sefa
[205] SLONKOVA,
lidovc
u. 14. 4. 2005. Hospodarske noviny.
Jana. Richard Hava: Letouny CASA nebyly predrazene. Nekdo chce jen
[206] KLIMOVA,
odstranit Kalouska. 26. 7. 2012. Mlada fronta Dnes.
[207] KAISER, Daniel. Mam pochyby o ekozakazce i o vinet
ach. 5. 6. 2010. Lidove noviny.
[208] PLESL, Jaroslav. Nehrajeme si s Kalouskem na loutky a na loutkare Richard Hava,
zbrojar. 10. 6. 2010. Hospodarske noviny.

[209] CEZ.
Vyrocn zpravy Hospod
arske vysledky Skupina CEZ.
[online]. 10. 4. 2014.
Dostupne na www.cez.cz

[210] VLADA
CR;
PARLAMENT CR.
Zakon o majetkovem vyrovn
an s crkvemi a
n
abozenskymi spolecnostmi a o zmene nekterych zakon
u (zakon o majetkovem vyrovnan s crkvemi a nabozenskymi spolecnostmi). [online]. 5. 12. 2012. Dostupne na
www.mkcr.cz
[211] DANDA, Oldrich. Restituce odklepnuty, cek
a se na Klause. 9. 11. 2012. Pravo.

e republiky, Poslaneck
[212] PARLAMENT CR.
Parlament Cesk
a snemovna 20102013, 47. sch
uze, cast 222 (8. 11. 2012). [online]. 8. 11. 2012. Dostupne na
www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/
I FOND PROTI KORUPCI. Podivnosti kolem crkevnch restituc. [online].
[213] NADACN
10. 9. 2013. Dostupne na www.nfpk.cz

[214] PSENI
CKA,
Jir. Zbrojar Hava v lesnm havu LST Trhanov. 2. 9. 2010. Ekonom.
[215] PRINZ, Jir; JEMELKA, Frantisek. Majetkove vyrovn
an ve svetle aktualnch informac. [online]. 8. 11. 2013. Dostupne na tisk.cirkev.cz
[216] LST a.s. Vyrocn zprava za rok 2010. [online]. 2. 5. 2011. Dostupne na or.justice.cz
POLITICI. Ing. Ivan Fuksa zivotopis. [online]. 20. 6. 2013. Dostupne na
[217] NASI
www.nasipolitici.cz
[218] MINISTERSTVO FINANCI. Jmenovan prvn namestek ministra nanc. [online].
29. 1. 2007. Dostupne na www.mfcr.cz
[219] MINISTERSTVO FINANCI. Vypsana verejn
a zakazka na komplexn odstranen
starych ekologickych zatez. [online]. 17. 12. 2008. Dostupne na www.mfcr.cz
121

[220] S
URA, Jan. Megazakazka se odkl
ad
a, cek
a na novou vladu. 16. 12. 2009. Mlada fronta
Dnes.
a zpozden. 20. 10. 2010.
[221] SVOBODA, Jakub. Obr ekotendr za sto miliard korun nabr
Pravo.
R,
Petr; ZLAMALOV

Lenka. PPF usiluje o navrat do hry o ekotendr, zehl

[222] KOLA
A,
vztahy s TOP 09. [online]. 8. 12. 2010. Dostupne na byznys.lidovky.cz

[223] CTK.
PPF se vrac do hry o ekologickou superzak
azku. [online]. 12. 10. 2009. Dostupne na www.tyden.cz

[224] FRANEK,
Tomas. Kellnera vyradili z megazak
azky, Necase to rozzlobilo. [online]. 2.
7. 2010. Dostupne na zpravy.aktualne.cz

[225] CT24.
Obr ekotendr m
uze po odstoupen PPF Advisory pokracovat. [online]. 2. 2.
2011. Dostupne na www.ceskatelevize.cz/ct24/
Jana. Cena obr ekozakazky se m
uze na posledn chvli zvysit. 4. 7. 2011.
[226] KLIMOVA,
Mlada fronta Dnes.

Jir; SVOBODA, Petr. Rozbuska jmenem ekotendr. 19. 9. 2011. T

yden.
[227] STEFEK,

[228] (JS).
Miliardovy ekotendr zrusen.
www.ceskatelevize.cz:8003/ct24/

[online].

21.

12.

2011.

Dostupne

na

[229] (DUK); (AMA). Nabdky v ekotendru zverejneny, politici jej vsak chtej zrusit. [online]. 13. 9. 2011. Dostupne na www.ceskatelevize.cz/ct24/
Aneta; DOBIA
SOV
A,
Marketa. Reporteri
[230] WOLLNER, Marek; SNOPOVA,

CT:
Kauza spanelskych letadel CASA. [online]. 24. 9. 2012. Dostupne na
www.ceskatelevize.cz/
Vlasta. 11. 06. 2012 Z
adost o vydan. [online]. 11. 6. 2012. Dostupne
[231] PARKANOVA,
na www.parkanova.cz

e republiky, Poslaneck
[232] PARLAMENT CR.
Parlament Cesk
a snemovna 20102013, 41. sch
uze, cast 80 (11. 7. 2012). [online]. 11. 7. 2012. Dostupne na
www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/
CEK,

ek. Proti Bartakovi chybely d

Cen
ukazy. 15. 5. 2014. Mlada fronta Dnes.
[233] TRE
Sabina; GAZDIK, Jan; ZPRAVODAJOVE
MF DNES. Plukovnk
[234] SLONKOVA,
N
ahlk odchaz? Hr
uza! Pred volbami (a pravdepodobne i jindy) se politici ochotne
vyj
adr k cemukoli. 6. 6. 2002. Mlada fronta Dnes.

122


e republiky, Poslaneck
[235] PARLAMENT CR.
Parlament Cesk
a snemovna 20102013, 30. sch
uze, cast 33 (4. 11. 2011). [online]. 4. 11. 2011. Dostupne na
www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/
[236] MINISTERSTVO FINANCI. Makroekonomick
a predikce rjen 2008. [online]. 1. 10.
2008. Dostupne na www.mfcr.cz

STATISTICKY
U
RAD.

[237] CESK
Y
Historick
a rocenka narodnch u
ct
u 1990 az 2010
Makroekonomicke ukazatele narodnho hospod
arstv. [online]. 4. 5. 2012. Dostupne na
www.czso.cz

[238] SYROVATKA,
Tomas; KROUPA, Janek. Voj
aci letadla odmtli. Ministryni

nerkat!. 2. 7. 2012. Mlada fronta Dnes.

AKADEMIE VED
CR.
Internetova jazykova prrucka
[239] USTAV
PRO JAZYK CESK
Y
obvykly. [online]. prirucka.ujc.cas.cz

123