MINIMLN MZDA

(semestrln prce)

Vypracovala: Pedmt: 5IE400 Ekonomie sttnch zsah LS 2010/2011

VOD S minimln mzdou se lid setkvaj v okamiku, kdy po ukonen koln dochzky se dostvaj do pracovnho procesu. Na jednu stranu vd, e pod uritou minimln hranici nemohou klesnout a to jim dodv pocit jistoty, ale jen do doby kdy o zamstnn pijdou. V onu pevratnou chvli je tento institut minimln platby od zamstnavatele povaovn za nedouc. Lid kte chtj pracovat ocen i ni mzdu ne stt naizuje, ne zstat bez prce a tm i bez finannch pjm, pokud abstrahujeme od socilnch dvek, kter v zpt pichzej jako kompenzace za ztrtu pracovnch pjm. Tato problematika je velice subjektivn a stejn tak se k tomu stav i zastnci a odprci minimln mzdy, kte si naly argumenty pro podporu svho postoje a nehodlaj pipustit jinou monost. Ve sv prci bych se rda zamila na koeny institutu minimln mzdy a to z toho dvodu, e si myslm, e je pln prvopotek opomjen. Pro stty pily s minimln mzdou a pro se to tak rychle rozilo a trv to do dnes, opravdu je to ve stejnm duchu dnes jako v minulm stolet? Pro ekonomick podklad zmnm ekonomick pohledy M.N.Rothbarda a neoklasick ekonomie. Budu identifikovat argumenty, kter vyslovuj odprci a zastnci minimln mzdy a pokusm se je hloubji rozevt, abych zjistila jestli jsou to ekonomicky opodstatnn argumenty. Aby bylo mon dospt k uritmu vsledku je nutn zodpovdt hlavn otzku, kdo bude mt z danch opaten pnos a HISTORIE Historie je nezbytn k pochopen sdanho problmu a domnvm se e v souvislosti s minimln mzdou je to stejn. Problmem je, e se tento institut, tak zabydlel v zkonodrstv mnoha zem, e ji nikoho nenapadne se podvat na skutenou podstatu zaveden a psoben minimln mzdy ped sto lety. Proto je dnen pojet znan pokiven a funguje spe jako pedvolebn heslo, neli jako prvek ochraujc a stimulujc k ekonomickmu rstu. pln prvopotek zaveden institutu minimln mzdy se datuje do roku 1824 v Austrlii, jakoto doplnk ke stvajcmu zkonu, kter usmroval a dil chod vrobnch tovren. Ji tento zkon umooval existenci odbor. Protoe dochzelo k astm boum z ad pracovnk, kte si stovali zejmna na platebn podmnky, umonili odbori stanovit

uritou minimln stku. Ta vak nebyla universln platn pro vechny, nbr jen pro pracovnky ve vybranch 6 odvtvch, kdebyly nejastji stvky. Prvn celoplon vyuit minimln mzdy bylo zkoueno jako experiment, kter trval 4 roky. Na Novm Zlandu na zklad Australskch zkuenost byl zaveden u pmo zkon, bez jakhokoli zkouen direktivn nazen. Zzem na zaveden tohoto institutut zde bylo velice podobn, zem byla zemdlsky zaloena a vlda se potkala se stvkami pracovnk, kte chtli bt za tkou manuln prci odmnni vce. 1 Britsk vlda nechala vypracovat zprvu ohledn dopad minimln mzdy v Austrlii a Zlandu a po podrobnm zkoumn a v roce 1909 byly odborov organizace uzkonny.2 V pedchzejcch odstavcch je lehce nastnno, co se bhem necel stovky let stalo. Domnvm se, e toto je pesn situace, kdy i pesto e existuj odbory, kter maj svoji roli v urovn ve mezd, tak tm, e nebyly uzkonny, tak ty dopady jejich rozhodovn nebyly tak fatln, a to v tom smyslu, e nepekraovaly tu hranici trn ceny prce, tm nedochzelo k nezamstnanosti. Mohlo se tehdy jednat o neinnou regulaci ceny, protoe trn ceny byla stle vy. Lid se ctili spe bezpenji, e za nimi odbory stoj, ale sami odbory tak nemohly sv poadavky nemrn zvyovat, protoe dn zkon jim neposkytoval privilegia. Vvoj ve Spojench sttech byl odlin. Minimln mzda zde byla zavedena od roku 1912 a tkala se jen matek s dtmi, pro zven jejich pjmu. Minimln mzda se v Americe stala nstrojem k vyhranm volbm a tak Roosevelt se zavzal, e bude chrnit pracovnky prv touto cestou a institut minimln mzdy se zaal roziovat dle po celm zem Spojench stt. Poslednm nznakem naprost svobody pro urovn mezd byl verdikt vrchnho soudy, kter sthl ve stt Washington D.C. platnost zkona s odvodnnm, e poruuje svobodu pracovnka.3 Myslm si, e v ppad USA byl potek minimln mzdy spe ve smyslu vznamu dnench socilnch dvek, ale jakmile jedna skupina obyvatel uvid monost zvhodnn, ihned ji vyuije, co je zcela normln chovn. Z historie je velmi jasn ukzno, e pokud existuj instituce tvoeny tzv.: zdola, samovoln vznikl na zklad situace jako tomu bylo napklad v Austrlii a Novm Zlandu, jsou tyto
1 2 3

http://www.time.com/time/nation/article/0,8599,1912435,00.html http://en.wikipedia.org/wiki/Minimum_wage_history The First minimum Wage Laws; C. F. Thies Cato Journal, Vol 10, No. 3

instituce douc, protoe nenaruuj fungovn svobodnho trhu. Jakmile je tu zsah z hry, pak jsou dopady zcela jin a hledaj se zptn argument na jejich obhajobu, co je patn (argumenty pro a proti minimln mzd rozeberu dle v textu). Proto si myslm, e historick podklad je dobr mt na zeteli. POSTOJ EKONOMICK TEORIE Rothbardv postoj k regulaci cen Problematika regulace cen se vztahuje k triangulrnm intervencm, kdy jsou podmnky smny upraveny ze strany regultora. Jakkoliv regulace cen m svj dopad ve vrob a cench produkt. Obecn se odliuje neinn a inn regulace. O neinnou regulaci se bude jednat tehdy, pokud nebude evidentn dopad na trn cenu (dle mho nzoru pklad Austrlie). V souvislosti s innou regulac lze rozliit mezi stanovenm maximln ceny, kdy tato cena nesm bt pekroena a stanoven minimln ceny, kdy pod touto cenou nesm dojt ke smn. V tchto ppadech neme dojt k vyitn trhu a poptvanm mnostv se nerovn nabzenmu. Relnmi dsledky jsou pak vznik ernho i ileglnho trhu, platky, korupce a klientelismus. Poznatky o maximlnch a minimlnch cench jsou platn pro veker ceny ceny pdy, kapitlovch statk, spotebnch statk, stejn tak, jako ceny prce. Tato prce se zabv problematikou minimln mzdy, proto bude dle zkoumna problematika jen minimlnch cen. Zkladnm dopadem zaveden minimlnch cen, znamen situaci, kdy vlda stanov takovou cenu, kter je nad trn cenou, je vytvoen pebytku. Vysok cena, kter je umle nastavena, bude pitahovat do odvtv nov zdroje, avak zrove bude odrazovat spotebitelskou poptvku. Tm dochz ke ztrtm v danm odvtv. Lze tedy konstatovat, e jakkoliv zasahovn do trnch signl ni rovnovhu na trhu a pin ztrty, kter jsou markantn v rmci chybn alokace zdroj, pi uspokojovn poteb spotebitel. Aby bylo mon hovoit o innosti zkona o minimln mzd, je nutn, aby stanovil mzdu nad trn hodnotou prce. Tm dojde k tomu, e nabdka prce pev poptvku a vsledkem bude nedobrovoln nezamstnanost4. Pokud dojde ke sttnmu nazen schvalujc minimln mzdu, tak v dsledku nedobrovoln nezamstnanosti bude odstranna jinak trn konkurence meznch pracujcch a naopak zvyovna mzda dalm pracovnkm. Proklamovanm clem tchto regulativnch zkon je sice zvit pjmy meznch pracujcch, ale ve skutenosti je dopad opan. Bude
4

Zsady ekonomie

zde platit, e m je vy minimln mzda, ve srovnn se mzdami na svobodnm trhu, tm vt bude nedobrovoln nezamstnanost5. Konfrontace rakousk a neoklasick koly Neoklasick kola se zcela neztotouje s rakouskm pstupem, protoe neoklasit ekonomov se sousted na rovnovhu trhu. Reln ekonomika vak nen stle v rovnovze, ale naopak dochz k jejmu vychylovn a v tto souvislosti se stav neoklasici ke sttn regulaci, kter by pomohla trhu se vrtit do rovnovhy. A proto je mon neoklasicky v tto souvislosti povaovat za stoupence regulace minimln mzdy ve smyslu zven blahobytu a bohatstv spolenosti. V rmci literatury je mon se setkat s dalmi teoretickmi pstupy, kter na problematiku minimln mzdy hled odlin: nap. dokonal konkurence, neoklasick model, kter pedstavuje vliv minimln mzdy na nezamstnanost, kde je jasn zejm, e pi stanoven vy minimln mzdy, ne je trn, dojde k rstu nezamstnanosti a firmy budou poptvat mn pracovnch sil. Existence minimln mzdy nejvce ovlivn mlo kvalifikovan pracovnky6. Definice minimln mzdy podle ministerstva prce a socilnch vc R zn nsledovn, cituji: minimln mzda je nejni ppustn ve odmny za prci v pracovnprvnm vztahu. Jej zkladn prvn prava je stanovena zkonkem prce (zkon . 262/2006 Sb., ve znn pozdjch pedpis).7 Problematiku minimln mzdy provz od jejho potku mnoho kontroverznch nzor a diskus. Na scn se stetvaj zastnci a odprci minimln mzdy, piem ob dv skupiny maj tak siln argumenty pro pesvden sti veejnosti, ale i nkterch odbornch kapacit, e ani jeden tento nzorov proud neme bt zcela zavrhnut nebo sto procentn potvrzen empirickmi dkazy. ast argumenty pvrenc minimln mzdy jsou zejmna v socilnm apelu na zkladn poteby lovka To znamen, e se opraj zejmna o potrn chudoby, sniovn nerovnomrnho pjmovho rozdlen ve spolenosti a zlepen ivotnho standardu nzkopjmovch pracovnk. Z toho vyplv, e i lid s nzkmi pjmy by si mohli dovolit kupovat vce a kvalitnj zbo, jako lid s pjmy vymi, co by teoreticky
5 6 7

Ekonomie sttnch zsah Cahuc Zylberberg http://www.mpsv.cz/cs/4973

mohlo mt vliv i na rst HDP zem v souvislosti s rstem spoteby tto skupiny obyvatelstva. V zjmu tchto argument zaaly vznikat odborov a profesn organizace, kter ve jmnu argument o nzkch pjmech ve specifickch odvtvch a sociln soudrnosti v rmci cel spolenosti bojuj za lep podmnky pracovnk. Takto interpretovan ponn by se mohlo zdt jako zcela oprvnn a sprvn, ale stejn tak jako F.Bastiat ve sv stati Co je a nen vidt je nutn analyzovat skuten ekonomick dopady tchto instituc, jak na cel trh prce, tak i na skupiny, kter potencionln chrn. ARGUMENTY PRO ZACHOVN MINIMLN MZDY MOTIVAN FUKCE Pokud lid budou vdt e maj jist urit minimln pjem, budou motivovn se zapojit do pracovnho procesu. PRODUKTIVITA PRCE firma by mohla vce investovat do svch zamstnanc a technologi a tm zvyovat vzdlanost. Tuto hypotzu potvrzuje teorie endogennho rstu, kter vid silnou korelaci mezi minimln mzdou a v zamstnanosti. Zkladnm principem je fakt, e vzroste-li cena mn kvalifikovan prce, pak psob minimln mzda na poptvku po kvalifikovan prci, m by mlo v konenm dsledku dojt ke zven motivanho podntu u mn kvalifikovanch zamstnanc. STT UET Pokud se lid zapoj do prce a nebudou pobrat dvky v nezamstnanosti, poppad jin sociln dvky v dlouhodob nezamstanosti, tak stt prv tyto penze uet a bude je moci vynaloit na jinou innost. POROSTE NABDKA PRCE Doposud nezamstnan pjdou na trh prce a budou nabzet vce prce zle to na nastaven socilnch podpor. Pokud budou tdr, lid pracovn nabdku nezv. TK SE JEN 3% OBYVATEL Zamstnanc, kte dostavaj minimln mzdu jsou jen 3 %, podle mho nzoru by se tento argument mohl spe piadit k dvodcm pro zamtnut, protoe 3% je jen mal st populace kvli n je mnohem nkladnj tento institut garantovan mzdy udrovat, ne kdyby byl zcela zruen. JE ZAVEDENA VE VCE NE 100 ZEMCH

To e je minimln mzda zavedena ve vtin stt, vak nen opodstatnnm dvodem, pro by mla existovat. OCHRAUJE PED CHUDOBOU Dle mho nzoru je choduba velmi subjektivn vraz. Je pravdou, e je arbitrrn stanovena urit hranice. Pokud bude dochzet k jejm nrstm a bude ztrcet minimln mzda svj vznam a naopak se stane dvodem,pro nepracovat. Nkdo se ct bt chud a jeho majetek je mnohem vy ne je udvan hranice, jin naopak klade draz na jin priority ne je bohatstv a me se ctit bohat i pesto, e se nachz pod hladinou chudoby. Z tchto argument pznivci minimln mzdy odvodili jednoduchou rovnici: rst minimln mzdy = rst nabdky prce. Ve minimln mzdy motivuje lidi bez prce a tm sniuje nezamstnanost a jako posledn poloekonomick argument by se dalo uvst na ospravedlnn minimln mzdy, e tm, kdo uet na vyplcen dvek v nezamstnanosti bude nakonec stt resp. daov poplatnci a jet k tomu dojde k odvodm do sttn pokladny v podob dan z pjmu z minimln mzdy. ARGUMANTY PROTI ZACHOVN MINIMLN MZDY NEZAMSTNANOST Pracovnk se stv pro svho zamstnavatele luxusn a to v t souvislosti, e pokud m podnikatel urit rozpoet, je logicky jasn, e bude muset snit poet svch zamstnanc chce-li tento zkon dodret a vytvo tm nedobrovolnou nezamstnanost. Pro zamstnavatele tento krok znamen zven mzdovch nklad, kter m nkolik dsledk a to, e se tento rst promtne do zven cen koncovch vrobk a tud zde rapidn roste riziko, e spotebitel, kte si kupuj tyto vrobky budou hledat adekvtn substituty zejmna v levnj podob a nebo se vytvo ern trh, kdy zamstnavatel najmou dodatenou pracovn slu a tzv. na erno a tm budou schopni udret ni cenu na trhu s tm rizikem, e je to nelegln. OMEZEN PRCE MLADCH Mlad, kterm z potku ani nejde tolik o penze jako o zskan zkuenosti nebudou zamstnni z dvodu vysok minimln mzdy. VT EFEKTIVNOST FIREM

Pokud nebudou podniky svzny min. mzdou budou mnohem efektivnji hospodait a to se promtne i do levnjch cen, co by mohlo firm pinst zisky a prosperitu OUTSOURCING PRCE Vroba se pesune do zem jejich legislativa umouje flexibilnji zachzet se mzdami, co je tam kde je levnj pracovn sla POKOZEN CHARITATIVNCH ORGANIZAC Lid pracujc pro charitu jsou tak zamstnancia tud se na n vztahuj stejn prva povinnosti. Kvli tomu neme dojt k vstavb nap. azylovch dom, prote zamstnanci mus dostat min. mzdu VY NKLADY FIREM Rovnovha nklad je umla neruena nucenm zvyovnm mzdovch nklad, co se v konenm dsledku promtku a do ceny vrobk. RZN IVOTN NKLADY Minimln mzda plat pro cel stt, ale ivotn nklady jsou v rznch regionech rzn, proto je tento institut netransparentn VY DAOV PJMY STTU Existuj prce, jako jsou hospodyn, chvy, kter jsou pln neleglnch pisthovalc, pokud by nebyla min. mzda, tento problm by se omezil a tyto posty by mohly zastvat domc obyvatel tud by tak vzrostly daov pjmy sttu z tchto innost KONKURENN VHODA Srovnn zem s vy min mzdou a ni min mzdou, je zde zejm pesun k zemm s levnj pracovn slou POKOZEN OSOBN VOLBY Omezen osobn svobody o tom se rozhodout zda a za kolik budou lid ochotni pracovat. Arbitrrn nazen omezuje monost volby.8

Kdo opatenm zsk?

Argumenty pro a proti byly erpny pevn z: http://www.balancedpolitics.org/minimum_wage.htm

Z implementace minimln mzdy t zejmna lid s vymi pjmy. Je zde pedpoklad, e ti, kdo zskvaj jsou lenov vtiny. Podle vzkumu jsou to zejmna eny bloky a nikoliv mlad lid jak by se mohlo na prvn pohled zdt.9

Kdo opatenm ztrc?

Existenc minimln mzdy se nemusej ctit bt pokozeni pouze zamstnavatel, ale i sami zamstnanci, protoe lid by chtli pracovat, jsou ochotni pijmout i ni mzdu ne uruje stt, ale i pesto nebudou zamstnn. A prv tato skupina obyvatel se stane podle mho nzoru mnohem nebezpenj, protoe zane vytvet tlaky na vznik ernho trhu a jeho rozmach. Proto si myslm, e vude tam, kde existuje ern trh, by mlo dojt k zamylen nad jeho existenc, protoe je to jasn signl, e nco je zde patn. Na minimln mzdu je mon nahlet tak jako na zsah do svobodn volby zamstnavatele, protoe pokud pjme vce zamstnanc se stejnou kvalifikac, ale jejich pracovn produktivita bude rzn, spln zde cena prce svou motivan funkci v tom smyslu, e lep z pracovnk dostane lep ohodnocen a naopak. Z toho jasn vyplv, e minimln mzda je zde pouze pebytenm sttnm zsahem a tud jedinm spravedlivm mechanismem, by byl mechanismus cenov, trn.

ZVR Zmrem tto seminrn prce je diskutovat ve zmnn argumenty, obhajujc minimln mzdu s tm, jak lze vnmat postaven minimln mzdy ve vech ekonomickch souvislostech dneka. Podle mho nzoru je nutn na celou tuto problematiku hledt v interakci s ostatnmi ekonomickmi institucemi a souvislostmi. Sttn zsahy by se daly pirovnat k zsahm chirurga do lidskho organismu, nejene dojde k ataku na proklamovan cl (msto), ale bude jm ovlivnn i cel lidsk bytost (ekonomika). ??????? Na trhu m lovk monost vyjednvat, to znamen e pokud nen schopen dodret dohodu o vi vyplacench mezd je zde monost domluvy, e se mzdy vyplat napklad ni te a vy v dalm msci. Pokud ale je toto vyjednvn znemonno existenc zkona, kter jasn pikazuje cenovou podlahu, tak se zamstnavatel vydv pi poruen trestnmu sthn a zde dn domluva nepome.

Studie byla provedena v letech 1996-1997, kde se zkoumal dopad minimln mzdy na jednotliv skupiny obyvatelstva, rozdlen podle etnik a pohlav. http://dll.umaine.edu/ble/minimum%20wage%20current.pdf

Podle shrnutch a naznaench argument je zejm, e by bylo mnohem efektivnj zruit institut minimln mzdy. Obvm se vak e bez celkov pravy socilnho zabezpen to nepjde. Krom toho je nutn problematiku vnmat komplexn, to znamen uvdomit si, e se nachzme ve 4 letm volebnm cyklu a argumenty ohledn zvyovn minimln mzdy stedolev strany neopomenou, protoe penze jsou to na co lid sly. Pro politiky to pedstavuje magnet voliskch hlas. Jedin mon een ve smyslu svobodnho trhu je smluvn upravit vztah mezi zamstnavatelem a zamstnancem, ohledn ve mzdy napklad v nepznivch asech, ale zrove to mus korespondovat s v socilnch dvek, aby pracovnci radji neodchzeli na podporu v nezamstanosti. Nemonost doshnout shody je podle mho nzoru dna i tm, e odprci jsou minimln mzdy jsou keynesinci a levicov smlejc lid a naopak odprci jsou zastnci monetaristickho pojet ekonomie a volnho trhu. Proto tento problm tu bude i nadle spolen s existenc rozdlnosti v ekonomickm chpn.

Pouit literatura:

Internetov zdroje: http://dll.umaine.edu/ble/minimum%20wage%20current.pdf http://www.balancedpolitics.org/minimum_wage.htm http://www.mpsv.cz/cs/4973 http://www.time.com/time/nation/article/0,8599,1912435,00.html http://en.wikipedia.org/wiki/Minimum_wage_history