3-4/2012 Ronk X.

Cena: 3

Skalr III OS
ultra pesn men spolenosti ULITEP
vce se dotete na strane 9 www.ulitep.cz

Nklady na vvoj sneny o 20%

Bezpen, komplexn sprva n a dat zkrtila dobu potebnou bno k uveden na trh o 20%

Technika 2012 SolidWorks je registrovan ochrann znmka spolenosti Dassault Systmes. 2010 Dassault Systmes. Vechna prva vyhrazena.

Nklady na odpad a pepracovn nutn pepr sneny o 50% ny ny

PRACUJTE EFEKTIVNJI DKY SOLIDWORKSU

VEZMTE SI PKLAD Z TMU ABCO AUTOMATION.
Vsadili na een SolidWorks Enterprise PDM, aby zabezpeili sprvu dat, zkrtili nvrhov cykly a zefektivnili vvojov proces podobn, jako jsou efektivn jejich balic systmy. Byl to chytr tah. Mete tit ze stejnch vhod. Zskejte ve, co potebujete pro navrhovn, simulace, komunikaci a zen Vaich npad budete schopni zkrtit nvrhov cykly, snit nklady a poslit inovace. Pesvdte se sami u ppadovch studi tmu ABCO a dalch zkaznk na www.solidworks.cz.

Obsah
SolidWoks World 2012 ................................................................................... 4, 5 Vtzn taen automatizace pokrauje ................................................... 6, 7 Na nvteve v zvode Hyundai ................................................................... CERAMITEC 2012: setkn odbornk z prmyslu hrub keramiky ..................................................................... 10, 11 Ochrann okuliare, ktor sa nezahmlievaj ............................................. 12 Prmyslov senzory firmy di-soric ................................................. 14, 15, 16 Vvoj a vroba autovodi v nkt cables .................................................... 17 Dopejte sv vrob automatizaci bez zbytench limit .............................................................................. 18, 19 Trendy v automatizaci jak na zen tlaku v pneumatice?............................................................................... 20 For Therm .............................................................................................................. 21 Prmyslov vestavn potae AEC ...................................................... 22, 23 Prmyslov pota NISE 90 kdy je mlo msta....................................................................................... 22, 23 Acrich2 nejjednodu pechod na LED .................................................................................................. 23 Trasovn inenrskch st profesionlnmi loktory znaky RADIODETECTION ...................................................... 24, 25 Modern hydraulika vyaduje i kvalitn kolen a servis ........................................................................... 26, 27 Senzory pre solrne technolgie .......................................................... 28, 29 Zlohovan zdroje alebo zdroje s UPS funkciou ............................................................................................. 30, 31 Odoln tablet PC XPlore iX104C5 ................................................................ 31 pikov 3D mic a digitalizan systm ................................................ 33 Laserov svaovn ............................................................................................ 35 POVLAKY een pro sniovn nklad a zvyovn produktivity........................................................................... 36, 37 Siln a stabiln partner v povrchovch pravch........................................................................... 38, 39 Elektrointalcie vs. oznaovanie........................................................... 40, 41 Automatizace stroj bez kompromis: ...................................................... 41 Nov napjec zdroje pro nron podmnky pouit .......................... 43 Nov alarm s pevratnm systmem ovldn ........................................ 43 Integrovan dispeersk systm RV3 .................................................. 44, 45 Keller na vstave AMPER ................................................................................. 47 Flexibiln stratgie e-mailovej bezpenosti ............................................. 47 Ovldn inteligentnho domu ..................................................................... 48 Zabezpeovac zazen v inteligentnm dom................................................................................. 48, 49 Nov koncept NS4 s plne hybridnm pohonom Plug-in .............................................................................................. 50 Kompaktn rozmery, vek itkov hodnota ................................................................................... 51 Zaujmavosti ........................................................................................................ 55 Ameriania maj materil, ktor absorbuje viacer vlnov dky .................................................................... 56 Mal kvrna na Jupiteri je silnejia ako najhorie torndo na Zemi ................................................................... 56 o njdu Rusi na Phobose?............................................................................. 57
K OK Nov tr RUHY endy v KO ri Najlep ia pra aden drby NFERENC x v pre IE Inform vdzke an sy a drb st Plnov e anie d my drby rby a Predikt ods v Inovat na drba a d tvok vne tec ia hnolg gnostika Bezpe ie no Energe s a ochrana drby tic zd Zlepo k maname ravia va nt drba nie vkonnos a ivotn pro ti s infratr uktry pracovnkov tredie TEMAT IC

Zujem o as oznmte na e-mailovej adrese: ssu.kocelova@mail.t-com.sk kde mete zska kompletn pozvnku

Pozvame Vs v doch 29. - 30. 5. 2012 na 12. ronk medzinrodnej konferencie

Nrodn frum drby 2012

konanej pod ztitou Ministerstva hospodrstva SR

vo Vysokch Tatrch, v hoteli PATRIA

na trbskom Plese

Slovensk spolonos drby Koceova 15 815 94 Bratislava Slovensko

technika

SolidWorks 2012 pin een pro navrhovn, kter pmo podporuj podnikn
Dvact vydn pednho CAD softwaru poskytuje uivatelm komplexn een pro 3D navrhovn, kter umouje uivatelm pracovat efektivnji a poskytuje jim data potebn pro pijmn lepch nvrhskch rozhodnut ve vech fzch vvoje vrobk. Vylepen najdeme nap celm SolidWorksem 2012 napklad v oblastech kreslen, prce se sestavami, integrovan simulace, vpotu nklad, trasovn, tvorby vizualizac a animac i sprvy dat. Vechna tato vylepen budou mt pozitivn vliv na kadodenn prci konstruknch tm.

Pes 200 vylepen SolidWorksu 2012 je zameno pedevm na zven vkonu a produktivity konstruknch tm. Usnaduj prci zejmna v tchto oblastech: zautomatizovn nejpouvanjch funkc pro navrhovn,

Dassault Systmes SolidWorks. Tuto verzi vydvme u pleitosti 20. vro uveden naeho CAD softwaru, m tak potvrzujeme n cl pomhat uivatelm petvet inovace v obchodn spchy. Jsme poteni, vidme-li zaplen pro vc u naich zkaznk, a je pro ns povzbuzenm, kdy se toto naden pen i do nvrh. SolidWorks naslouch lidem z komunity uivatel, k Scott Maro ze spolenosti Maro & Associates. Oceuji, e vkonn zstupci a tmy vvoj se zajmaj o to, co se v komunit dje takov zjem jsem u dn jin spolenosti nevidl. Lid z vzkumu a vvoje vs vdy vyslechnou a zeptaj se na dleit vci. Tak poskytuj monost alfa testovn, a to nejenom intern, ale tak na uivatelskch konferencch, kter nabzej jedinenou pleitost pro sdlen nzor a zkuenost. Vsledkem je, e 90 % vech vylepen je doporueno uivateli v rmci programu SolidWorks naslouch. Zautomatizovan nvrhsk funkce pro zlepen produktivity SolidWorks pomh technickm a konstruknm tmm zjednoduit postupy pi tvorb nvrhu tm, e odstrauje nkter dve nezbytn kroky a vznamn tm zvyuje pouitelnost i produktivitu. SolidWorks 2012 nabz vylepen zejmna v tchto oblastech:

Nov, pokroil uivatelsk rozhran aplikace SolidWorks Sustainability umouje pesnj posouzen vrobk v rmci rznch scn a nabz tak podporu uniktnch i vlastnch materil. Pi simulaci proces lze zohlednit pouit recyklovanch materil a ivotnost vrobku. Navc je mon pstup k prbn doplo-

vanm materilm aplikace SolidWorks Sustainability, a to ihned, jakmile jsou k dispozici. Plynulej pracovn postup dky vylepenmu vkonu i kvalit SolidWorks 2012 umouje pirozenj pirozen navrhovn bez zbytench ruivch vliv, co zaruuje rychlej tvorbu nvrh s menm mnostvm chyb. Zsluhu na tom maj i tyto monosti: Pezkoumn velkho nvrhu Umouje okamit oteven a kontrolu velkch sestav nebo jednotlivch soust s pomoc virtulnch prchod, ez a men bez nutnosti pouvat vysoce vkonn pota nebo speciln pipravovat soubor. Zmrazen prvku Brn nechtnmu

zven vkonu, zlepen kvality a zjednoduen pracovnch postup, zsadn zmna postup urychlujc navrhovn bhem celho vvoje vrobku, rozen podpory spoluprce a vzjemnho propojen tm s clem vy kreativity i vkonnosti. SolidWorks 2012 se sousted zejmna na oblasti, kter naim zkaznkm pomohou zvit produktivitu a ziskovost spolenosti, k Austin O'Malley, vkonn viceprezident vzkumu a vvoje ve spolenosti 4

Vkresy Nov nstroje pomhaj vytvet lpe vypadajc a pesnj vkresy, urychlit postup reviz a dokonovat detailn nvrhy v kratm ase. Napklad upraven kty jsou automaticky zvraznny a ukazuj i pedchoz hodnoty, co usnaduje revizi. Sekvenn azen pozic a magnetick ry automaticky pomhaj s azenm a umsovnm pozic uivatel tak strv mn asu pravou detail a zarovnvnm kresby. Dlouhodob udriteln navrhovn

obnovovn urench prvk, m se zrychluje prce na velkch a komplexnch modelech, u nich nen potebn dan prvky obnovovat neustle. Zmrazen prvky lze kdykoli rozmrazit. Editor rovnic Nov funkce umouj uivatelm rychleji vytvet rovnice a lpe porozumt azen rovnic. Nabzej tak vy prunost a produktivitu. Vznamn vylepen celkovho vvoje vrobku SolidWorks 2012 zvyuje produktivitu a zefektivuje celkov postup vvoje spotebnho vrobku prostednictvm ady nstroj: Kalkulace nklad Prun nstroj, kter zautomatizuje kalkulaci nklad na vrobu plechovch a obrbnch dl. Konstrukti mohou na zklad nklad pijmat lep rozhodnut bhem celho navrhovn a prbn pipravovat nov scne pro okamit odhady provoznch nklad.

Simulace SolidWorks Simulation obsahuje monosti vylepen optimalizace pohybu, kter automaticky vyuvaj vsledk studie pohybu pro posouzen umstn idel a vyhodnocen komplexnch a asov nronch aspekt napklad velikosti motoru, zaten nebo rozsahu pohybu. Uivatel me zmnou vstup opti-

SolidWorks pomh zanajcm firmm

Speciln balek 3D softwaru a kolen pro konstruktry usnadujezrod a realizaci vjimench npad
Pro studenty, inenry a podnikatele nebv vdy snadn zskat dostatek zdroj pro spn start novho podnikn. V ekonomicky nejist dob to plat dvojnsob. Spolenost Dassault Systmes SolidWorks Corp. se proto rozhodla pmo podpoit zanajc firmy z vybranch zem s jet lep dostupnost nejmodernjho konstruknho softwaru. Bylo by pece koda, kdyby mnoh zajmav npady zapadly jen kvli nedostatku financ na pozen kvalitnho softwarovho een a zajitn odpovdajcch kolen.

malizovat nvrh ve zlomku asu a ihned posoudit zmny s ohledem na omezen nebo cle. Rozen podpora spoluprce a vzjemnho propojen tm Vrobn postupy se v dnen dob stle vce globalizuj, proto je vzjemn spoluprce mezi vzdlenmi tmy dleitj ne dve. SolidWorks 2012 doke navzjem propojit tmy nejrznjch velikost s pomoc rznch funkc: Integrovan vyhledvn, pizpsoben a ir podpora s eenm SolidWorks Enterprise PDM een je nyn integrovno do Przkumnka Windows. Umouje tak konstruktrm jednoduch pstup k oblbenmu a pln funknmu vyhledvn. Je mon si pizpsobit uivatelsk rozhran Przkumnka Windows a zskat tak rychlej pstup k potebnm informacm. SolidWorks Enterprise PDM navc nov nabz podporu pro kancelsk balk Office 2010 a 64bitovho webovho klienta.

Plechov dly Tvorba nvrh od potku, nebo pevod ji vytvoenho 3D modelu zkaznka na plechov dl pin s pomoc novch nstroj plnou kontrolu nad prac s tak nronm materilem, jakm je plech.

Nov program spolenosti SolidWorks byl prv zahjen. Zanajc firmymohou a do 30. ervna 2012 vyut vhodn nabdky v podob specilnho balku, kter zahrnuje: licence softwaru SolidWorks Standard, ucelenho a robustnho3D CAD een pro navrhovn spnch, spornch i trvanlivch vrobk, kolen zajiovan mstnmi autorizovanmi prodejci SolidWorksu. Podpora je uena zanajcm spolenostem v esk republice, na Slovensku, v Polsku a Maarsku. Ineni, konstrukti a nvrhi, kte maj zjem o tento speciln balek, musej doloit, e jejich firmabyla zaloenav obdob poslednch 12 msc.

Zanajc firmy mohou o speciln balek zadat pmo mstn poboku DS SolidWorks: Zdenk Bata, oblastn obchodn manaer tel.: +420 543 216 642 e-mail: info@solidworks.cz
Dky tto nov iniciativ podpome mlad inenry a konstruktry, kte prv zaali podnikat. Dme jim toti potebn nstroje, aby mohli pracovat produktivn, spn a od samotnho potku tak konkurenceschopn, dodv Axel Spitzer, regionln obchodn manaer DS SolidWorks. een SolidWorks jsou iroce rozena v rmci celho trhu a umouj podnikatelm snadno spolupracovat sdalmi firmami.

Realistick zobrazen s aplikac 3DVIA ComposerTM Nvrhm umouje zskat kontrolu nad vizualizacemi pro lep prezentaci vlastnost vrobk. Mezi vylepen pat jednoduch a pesn pidvn stnovan Zahrnuje i pesnou kontrolu lem z hra- mezi dly, zastnn od okol i stn p dvourozmrnch panel. ny, vetn koncov podmnky dvourozmrnch panel. Efekt ze k vrcholu. Nvrhy je mon nechat pak umouje zvraznit dleit automaticky rozvinout a zdokumento- oblast. Zdroj: SolidWorks vat pro vrobu s exportem pro CNC www.solidworks.cz stroje a vrobn zazen.

elektrotechnika

Vtzn taen automatizace pokrauje

Vynikajc tempo rstu v roce 2011 a trvajc celosvtov poteba automatizanch een dvaj prodvajcm robotiky a automatizace v Nmecku, Evrop a ve svt dvod k optimismu, ekl Thilo Brodtmann, jednatel odbornho svazu robotiky a automatizace VDMA a dodal: Tme se na AUTOMATICU 2012, pedn platformu pro prezentaci een a inovac ve vech aplikanch oborech. Veletrh poskytne robotice a automatizaci dal impulzy k rstu.

V roce 2011 mohli vrobci z oboru robotiky a automatizace zvit sv dodvky podle pedbnho odhadu o 37 procent a doclili tak rekordnho obratu 10,3 miliard euro. Siln propad v obratu vyvolan finann a hospodskou kriz v roce 2009 tak mohl bt vce ne kompenzovn. Za pedpokladu, e krize eura bude spn zvldnuta a pekonna, oekv se pro rok 2012 dal nrst obratu v oboru na vce ne 11 miliard euro. Dobr vyhldky pro robotiku Ve srovnn s rokem 2009 se celosvtov dodvky robot v roce 2010 tm zdvojn-

sobily - bylo dodno 118 000 jednotek. Po dalm nrstu dodvek robot v roce 2011 o 18 procent se pro obdob 2012 a 2014 oekv pozitivn vvoj. Prognza vychz 6

z prmrnho ronho prstku 6 procent a nrstu ronch novch instalac na 167 000 jednotek do roku 2014. Prmysl elektroniky a automobilov prmysl byly v roce 2010 hlavnmi motory zotaven. Ale tak gumrensk prmysl a prmysl umlch hmot a kovoprmysl opt zaaly do robotiky siln investovat. Kontinuln rst existoval i v potravinskm prmyslu. Instalace robot ve farmaceutickm a kosmetickm prmyslu jsou jet na nzk rovni, ale rostou. Poptvka po robotech se v roce 2010 vyvjela v regionech rzn. Asie (vetn Austrlie) s prstkem 132 procent na piblin 70 000 kus a historicky nejvy hodnotou obsadila prvn msto. Piblin 30 600 jednotek bylo vyexpedovno v Evrop; o 50 procent vc e ne v roce 2009. Tato hodnota vak zaostala za nejvymi hodnotami roku 2007 a 2008. Piblin 17 100 jednotek bylo dodno do Severn a Jin Ameriky, co odpovdalo prstku 90 procent ve srovnn s rokem 2009 a tm rovni roku 2008. Jin Korea ebek nejlepch vedla s piblin s 23 500 prodanmi roboty, v pedchozm roce bylo vyexpedovno jen 7 800 kus. Poprv bylo Japonsko pouze druhm nejvtm trhem robot na svt. Prodeje robot zde vzrostly pouze o 72 procent. Pesto nemohl tento znan nrst vyrovnat pokles, ke ktermu dolo v roce 2009. V Severn Americe bylo instalovno o 94 procent robot vce: celkem 16 400 jednotek. V roce 2010 bylo v Nmecku instalovno 14 000 novch robot, co odpovdalo nrstu o 65 procent ve srovnn s rokem 2009. Po silnm poklesu v roce 2009 to byl tet nejvy poet kus, kter byly kdy v jednom

roce nov instalovny. Stl za tm z velk mry automobilov prmysl se silnou poptvkou. na vedla s nrstem o 171 procent a je nejslibnjm trhem ve vech odvtvch aplikanho prmyslu. Dodvky robot do esk republiky se sice v roce 2010 zotavily, nemohly vak zdaleka doshnout nejvy hodnoty z let 2007 a 2008. Spe lehk zotaven robotickch investic se v roce 2011 podle oekvn znan zeslilo dalmi investicemi automobilovho prmyslu. Tento, spolen s gumrenskm prmyslem a prmyslem umlch hmot ji v roce 2010 nasadil podstatn vce robot ne v krizovm roce 2009. Automobilov prmysl je i nadle nejdleitjm motorem prmyslovho nasazen robot. Stle vce poskytuje een pro daleko ekologitj automobily, mal automobily stejn jako vozidla tdy Premium. Nov postupy a materily pedstavuj dal stimuly pro pouit robot. Tak v monti je jet znan potencil pro robotiku. Jako nov aplikan pole zde vznik vroba bateri pro elektromobily. Trend k energeticky spornjm produktm, rostouc poptvka po elektronickch pstrojch ve spotebn oblasti a nov vrobn postupy posiluj tak nasazen robot v elektronickm prmyslu. Vznamnmi aplikanmi oblastmi jsou televizory s plochou obrazovkou, dotykov obrazovky, displeje OLED a 3D. Tak poptvka po solrnch lncch stedndob poroste. Vrobn kapacity se buduj pedevm na novch vznikajcch trzch. Prmysl gumrenstv a umlch hmot profituje z trvalho sil jinch obor o spo-

elektrotechnika
ru energie. Dly z uml hmoty pomhaj etit vhu a tm i energii, zejmna u automobil. Pouvn umlch hmot jako konstruknho a balicho materilu rovn neustle roste. Pedevm na novch trzch se roziuj vrobn kapacity. Rostouc poptvka po vlknitch kompozitech vyaduje sriovou vrobu s pouitm robot. Energetick innost, redukce emis CO2, spora nklad a zven flexibilita vroby jsou nejdleitjmi trendy v kovozpracujcm prmyslu a strojrenstv. V kombinaci s roziovnm kapacit a modernizacemi na rostoucch trzch se bude robot pouvat stle vce. Celosvtov roste poptvka po farmaceutickch vrobcch. Demografick zmny vedou ke strnut spolenosti. Navc se v mnoha zemch buduj zdravotnick systmy. Pouit robot ve farmaceutickm prmyslu bude tedy rst. Potravinsk a npojov prmysl mus kvli rostouc rznorodosti vrobk a vysokm nrokm na kvalitu konstruovat sv vrobn linky pro krat doby provozu a vce obmn. Mus bt mon rychle a snadno pidvat nov vrobky, obmovat receptury a zavdt nov vrobn procesy. Navc mus bt tyto obmny provdny za poadovanch hygienickch podmnek a pi dodren ekologickch pedpis. Ke konci roku 2010 bylo celosvtov ve zpracovatelskm prmyslu instalovno pouze 50 robot na 10 000 pracovnk. Japonsko, Jin Korea a Nmecko jsou nejsilnji automatizovan zem s hustotou robot mezi 250 a 300. Stupe automatizace eskho prmyslu se pohybuje s 37 roboty na pracovnky hluboko pod prmrem. Mn ne 20 robot na 10 000 pracovnk v prmyslov vrob bylo naproti tomu nasazeno ve velkch rostoucch trzch ny, Indie a Ruska a Brazlie. V Indii in tato hodnota dokonce pouze 1. Z toho vyplv, e celosvtov tu existuje vysok potencil rstu nasazen robot. Siln oiven v montnm a manipulanm sektoru Montn a manipulan technika doclila v roce 2010 rst obratu 17 procent na 4,3 miliardy . Po silnm propadu v roce 2009 mohli vrobci komponent konen doshnout znanho nrstu zakzek a obrat. Systmov obrat rostl v roce 2010 jen mrn, zatmco pijman zakzky se ji zrychlily o dv tetiny. V roce 2011 byla podle pedbnho odhadu dosaena nov rekordn hodnota 6,1 miliardy euro, a to dky prstku obratu 42 procent. I v roce 2012 se pot s dalm, avak mrnjm rstem. Pro nmeck vrobce montn a manipulan techniky byla v roce 2010 na nejrychleji rostoucm trhem. Podl se ve srovnn s pedchozm rokem zdvojnsobil. Automobilov prmysl zstal s podlem 60 procent nejvznamnjm zkaznkem. Trendy, kter posiluj pouvn montn a manipulan techniky, jsou uivatelsky ptelsk obsluha, zlepen penosov schopnost zen, kontrola proces a dokumentace a kalkulace nklad na ivotn cyklus. Prmyslov zpracovn obrazu: oi stroje Prmyslov zpracovn obrazu v Nmecku zvilo v roce 2010 svj obrat po propadu v krizovm roce 2009 o 32% na rekordn hodnotu 1,3 miliard euro. Tato oblast doshla v roce 2011 s rstem minimln 20% opt oekvanou pikovou hodnotu 1,5 miliard euro. I v roce 2012 se me nmeck obor zpracovn obrazu tit na dobr piblin ptiprocentn rst na bezmla 1,6 miliard euro. Stejn jako pro Nmecko, byla tak pro evropsk vrobce v roce 2010 Asie nejsilnji rostoucm regionem s nrstem obratu o 62 % proti pedelmu roku. Tak Amerika se vyvjela pzniv s nrstem 46 %. Pot, co zpracovn obrazu ve svt mnoho let spn pracovalo s 2D technikou, pichz napklad od automobilovho prmyslu, vroby polovodi a robotiky stle silnj poadavek na 3D zpracovn obrazu. Vidouc robot vykazuje prunj interakci se svm okolm, objem obvod Ball-Grid-Arrays na deskch s plonmi spoji zabezpeovac technice. Zpracovn obrazu se pitom ukazuje jako multitalent a stle se nalzaj nov monosti pouit od hlen lesnch por s vyuitm satelit a po kontrolu kompletnosti chirurgickch nstroj. Bez vrobc montn a manipulan techniky, prmyslovho zpracovn obrazu a robotiky, kte vyvjej inovan technologie, aby pipravili ekologick, energeticky sporn a zdroje etc een pro zlepen kvality ivota, by udritelnost nebyla mon. V iniciativ Blue Competence proudritelnost spojuj evropt vrobci robotiky a automatizan techniky sv sly, zkuenosti a know how, aby celosvtov obsadili vedouc roli v technologich udritelnosti a aby tuto roli dlouhodob potvrdili. Tyto firmy jsou umoovatel, co se tk udriteln vroby a udritelnch produkt. Vyuvaj enormn monosti trh, kter tma udritelnosti poskytuje. Vedle jinch specilnch pehldek bude na veletrhu AUTOMATICA 2012 k vidn pehldka zamen na vrobu bateri. Baterie pro elektromobily nebo akumultory pro energii z vtru a slunce nejsou pouze vt baterie do laptopu. Vyaduje se

lze urit pouze 3D-daty a tak detekce osob funguje nejlpe trojrozmrn. Vyuit tetho rozmru oteve zpracovn obrazu mnoho novch aplikanch monost. V oblasti komponent, napklad u kamer, vidme stle men proveden pi vym rozlien a menm pkonu. Zatmco uml osvtlen se pohybuje jet siln v oblasti viditelnho svtla, mnoho novch aplikac vyuv ultrafialov spektrum. Sytmy zpracovn obrazu tak mohou pracovat spolehliv nezvisle na okolnm svtle. Nov pole pouit techniky zpracovn obrazu prakticky ve vech oblastech ivota vytvej nov trn pleitosti. Podl takzvanch neprmyslovch aplikac se proto stedndob a dlouhodob zv. Vestrann vyuit zpracovn obrazu se jev v mnoha novch oblastech pouit, jako napklad v zemdlstv, v lkastv, v dozoru a zen dopravy, v maloobchod nebo

dlouh ivotnost a stabilita cyklu, stejn jako mal ztrtov vkon a bezpenost pi manipulaci v horku i chladnu. Pro mobiln pouit se k tomu pipojuje jet vysok hustota energie a bezpenost pi nrazu. Jedna z nejvt vzev vak spov ve snen vrobnch nklad. To se poda jen vysoce integrovanou automatizovanou velkosriovou vrobou a souhrou vrobc, dodavatel, stroja a vzkumu. Na tto pehldce AUTOMATICA pedvede vechny kroky procesu vroby bateriovho lnku. Zapojeny jsou stroje, procesy, automatizan technologie, meziprodukty a konen produkty a rovn virtuln tovrna RWTH Cchy, kter jist bude mimodnou atrakc.

technika

Kad mintu jedno auto

Vidie ako sa rod auto je urite snom mnohch vyznavaov automobizmu. Nm sa tento sen vyplnil. Vaka pozvaniu spolonosti Hyundai sme mali monos zastni sa prehliadky vrobnch hl, kde sa zahjila vroba novho modelu i30.
Prv cesta viedla na testovac okruh, kde na skobn jazdu akali zbrusu nov modely Hyundai i30. Na 3,3 kilometra dlhej skobnej trati aut zaali odkrajova svoje prv kilometre. Pritom museli zvldnu rzne nerovnosti povrchu vozovky i in simulovan nron podmienky ternu. Zhruba kad mintu vychdza na tra nov vozidlo. V prvej asti sa na rznych podloiach pri maximlnej rchlosti 20 km/hod. testuj hlavne tlmie a podvozok. Na strmom kopci a zjazde z neho sa testuje asistent rozjazdu do kopca a brzdy. Napokon na rovinke, ktorou kon testovac okruh sa pri rchlosti 150 km/hod ska systm ABS. Jedin v Eurpe HMMC alebo Hyundai Motor Manufacturing Czech ako jedin eurpsky zvod krejskej automobilky bol lokalizovan do Noovc, na sever Moravsko-Sliezkeho kraja. Tlaov hovorca Petr Vank ns informoval, e fabrika s plochou 20 hektrov zamestnva v trojsmennej prevdzke takmer 3 500 ud. Zhruba kad mintu opust vrobn linku jeden zo tyroch modelovch typov vozidiel Hyundai i30, i30 Wagon, ix20 a ix35. Medzi tyrmi modelmi z Noovic bol vlani najviac zastpen i30, ktorho vrtane verzie kombi z linky zilo 107 tisc . Sasn denn kapacita je 1 300 vozidiel a ak bude dopyt po automobiloch dostaton sme schopn v roku 2012 vyrobi 300 tisc automobilov za rok, hovor Petr Vank a dopa informcie o troch subdodvateoch: Hysco je dodvateom spracovanch plechov. alie dve firmy - Dymos, zhotovite sedadiel a Mobis, vrobca prednch a zadnch nprav, palubnch dosiek a inch modulov s s Hyundaiom prepojen spojovacmi tunelmi. Tto vntorn logistika nahrdza denne asi 200 kaminov potrebnch na prepravu. Okrem toho Hyundai zko spolupracuje so ilinskou Kiou. V Nooviciach sa vyrbaj manulne prevodovky do Kie a naopak Kia pre Hyundai vyrba motory. Do zkulisia vroby Zo zajatia siel a holch faktov sa vak presume tam, kde sa zana rodi auto. Proces vroby automobilu zana v lisovni. V prednej asti je vyhraden priestor pre kamin, ktor zo subdodvateskej firmy Hysco priva na vekch cievkach navinut plech. eriavom sa plech prena na strihaciu linku, kde sa odvja, vyrovnva a nastrihva na plechy, ktorch tvary s podobn vslednm panelom. Prv as vroby je takmer plne automatizovan. V lisovni sa vyrba 14 druhov vonkajch a vntornch dielov karosrie automobilov. Na ich vrobu sa pouvaj automatick lisovacie linky - hlavn m kapacitu a 5 600 ton. Vyroben diely roboty ukladaj na palety v takom porad, ako bude alej auto prechdza vrobnm procesom. Zariadenia flexibilne lisuj plech poda stanovenej objednvky, a preto na jednej palete mono vidie na prv pohad nesrod dielce, napr. dvere rznych modelov. V konenom dsledku m cel systm logiku. Kvalita vylisovanch panelov sa kontroluje optickm systmom a okrem toho je kad dvadsiaty kus dkladne skontrolovan. Vaka tomu technik vie, e ak vznikla niekde nerovnos v nastaven, problm rchlo odstrnia, pretoe vznikol iba v predchdzajcej srii. Systm umouje zachova vysok kvalitu. Vrobn proces pokrauje v rovnakej hale, v asti zvarova alebo karosre. Na vrobe karosri sa podiea 306 zvracch robotov, ktor okrem zvrania, slia aj ja nakladanie a prenos dielov. Proces zvrania je stopercentne automatizovan. Na kadej karosrii je predpsan poet zvarov. Stroje na jednom mieste privaria na predpsanch bodoch spoje potrebn pre alie fzy vrobnho procesu a priletuj niektor kusy na zkladn kontrukciu asi. Lakova Najdlhou etapou vroby je lakova, kde karosria vozidla prejde rznymi povrchovmi pravami a zska finlny farebn odtie. V lakovni sa pracuje s farbami, ktor s vodou riediten. Na procese tmelenia a lakovania sa podiea spolu 52 robotov. Pretoe pracovn prostredie lakovne vyaduje pecilne podmienky, napr. pln istotu, bezpranos, stabiln vlhkos vzduchu a teplotu, do tejto asti nm vstup nebol umonen. Napriek tomu ns tlaov hovorca Pert Vank do diania v lakovni dokonale zasvtil. Proces lakovania m niekoko fz. Do haly prichdzaj dielce cez kryt tunel. Najskr sa musia oisti, odmasti, nanesie sa na ne antikorzna vrstva a pripravia sa na al proces. Poda vekosti a nronosti lakovania sa triedia, pretoe niektor putuj do automatizovanej lakovne a in k lakovnkom. Lakovacie stroje obsahuj nplne vetkch odtieov a z kadho vysuj trysky umoujce lakova dielce poda zadania objednvky. Podobne ako v lisovni, neexistuje nieo tak, e najprv sa nalakuje naprklad sada s ervenm a potom modrm lakom. Vetko sa riadi poda toho ako prili objednvky. Po nanesen laku nastva dlh proces vypaovania, m vznikne glazra resp. lesk. V lakovni strvi automobil viac ako polovicu asu potrebnho na jeho celkov skompletovanie. Pred vypaovanm lakovnci starostlivo kad kus skontroluj, a ak treba zalakuj kry a ako prstupn ohyby plechov. Mont Montna hala je najvou spomedzi vetkch vrobnch hl. Aut sa tu dostvaj z lakovne prechodom cez tunel. Najskr sa ku karosrii pripoj podvozok, potom motor, prevodovka a veko kufra. V alej asti sa postupne montuj interirov prvky - ako palubn doska, sedadl, vplne interiru. Nasleduj svetlomety, nraznky a in karosrske doplnky. Na zver sa namontuj koles, napln klimatizcia, posilova riadenia, dotankuj sa nplne, nafta alebo benzn, auto sa natartuje a odchdza na nastavenie geometrie nprav a prednch svetiel. Potom prechdza auto skobou bzd, kde sa odska rozbiehanie, brzdenie, dynamika motora, ... Nasleduje testovanie na okruhu, a ak je vetko v poriadku nov vozidlo putuje k zkaznkovi. Text: Dana Tretinkov Foto: Hyundai 9

technika

CERAMITEC 2012:
setkn odbornk z prmyslu hrub keramiky

Vrobci zazen pro hrubou keramiku pedstav nov efektivn stroje a zazen, dodavatel surovin nabdnou nvtvnkm nov produkty a inovativn een.To ve na s naptm oekvnm veletrhu CERAMITEC,kter se bude konat od 22. do 25. kvtna 2012. Rovn vzkumn instituty budou prezentovat vize o vvoji tohoto odvtv v budoucnosti. Slogan technologie inovace materily vyjaduje vekerou npl pedstavovanho odvtv: od klasick keramiky, surovin, prkov metalurgie a k technick keramice.
V ptm desetilet bude kladen draz na sporu energie v prmyslu hrub keramiky. Vrobci stroj a zazen v minulch letech vyvinuli produkty, kter et energii, a sv stroje ji pro tyto produkty tm do detailu optimalizovali. Nyn stoj ped vzvou, aby v ptch letech jet vce snili spotebu energie pi vrob. K tomu jsou vak nezbytn i radikln zmny v procesech vroby. Za tmto elem vrobci zazen realizovali prvn nvrhy, nap. nzkoenergetick suen. Krom snen spoteby energie pi vrob je nezbytn vyvjet kvalitn a inovativn produkty na vybudovn energeticky spornch staveb s dlouhou ivotnost. V oblasti hrub keramiky investovali evropt vrobci cihel v uplynulch letech (vychzme-li z nmeckho trhu) do vrobnch zazen pro plnn plen cihly. Pomoc tchto inovativnch produkt by mohla bt tepeln izolace budov dle zlepovna. Takovto produkty by mohly bt zajmav i pro stavby v jinch zemch, kde mnoho energie spotebuje klimatizace. Mnoz vystavovatel nabzej rozlin een pro to, aby tyto produkty zskaly a tak dle zvtovaly svj podl na trhu. Efektivnj vroba Dodavatel surovin a pdavnch ltek pispvaj svmi vylepenmi a nov vyvinutmi produkty k tomu, e se vroba stv bezpenj, efektivnj a mn nkladn. A u je to dno smchnm surovin, kter umouj rychlej suen resp. vypalovn, nebo pdavnmi ltkami, kter umouj pouvat suroviny se sloitjm sloenm. Pouit sms me pinst pi produkci zpsobem just-in-time vrazn spory v tb, skladovn a zpracovn surovin. Prmysl hrub keramiky ji tradin nalz sv msto na veletrhu CERAMITEC. Tm se poukazuje mimo jin i na to, e stejn jako v minulch letech zde bude mt vystavovatele uznvanch znaek. Vedle pedstaven vech odvtv nabdne CERAMITEC 2012 tak bohat doprovodn program. Ve spoluprci s odbornm asopisem Zi Ziegelindustrie International se bude 23. kvtna 2012 ji podruh konat Heavy Clay Day. Zde pedstav experti z jednotlivch odvtv sv nvrhy a nov npady ke stejnmu tmatu sporn a etrn vroba a technologie. Rmcov program s drazem na sporu nklad a energi Rmcov program m kad veletrn den speciln motto. Prvn den veletrhu CERAMITEC 2012 zahajuje diskusi na tma spora nklad a energi. Rmcov program na Fru CERAMITEC v pavilnu A 5 pedstavuje i v roce 2012 platformu pro zprostedkovn zna-

lost a transfer know-how pro vzkum a vvoj. Nvtva odbornch pednek a pdiovch diskus je bezplatn. Vechny pednky jsou nabzeny se simultnnm pekladem do nminy a anglitiny. Den prkov metalurgie Odborn svaz Prkov metalurgie prezentuje v ter odpoledne, 22. kvtna 2012 Den prkov metalurgie. V centru pozornosti

Dotovan 2-denn zjezd, cena pouze 99,- EUR

10

Vyuite zavnen vstupenky, sponzorovan zjazdy, individulne ubytovanie: V kontakt v Brne: EXPO-Consult+Service,s.r.o., Pkop 4, 604 45 Brno Tel.: 545 176 158, Fax: 545 176 159, info@expocs.cz I www.expocs.cz

elektrotechnika
jsou pitom nov a osvden technologie pro vrobu dl prkovou metalurgi a tak inovace a technologie pro vrobu v keramickm prmyslu a dalch aplikanch oblastech. V rznch odbornch pednkch budou pedstaveny vrobn postupy, inovan techniky a nov vyvinut zazen v tomto oboru. Heavy Clay Day - Den hrub keramiky Den hrub keramiky se kon 23. kvtna 2012. Odborn asopis ZI Ziegelindustrie International pedstav enky nejvy kvality k tmatu eten zdroj a energetick spornost ance a monosti pro prmysl hrub keramiky. Poprv se bude na akci podlet pdiovou diskus evropsk pracovn skupina ECTS (European Ceramic Technology Suppliers).

Den technick keramiky Dest mezinrodn sympozium o keramickch materilech a komponentech pro energetick a environmentln aplikace se kon v Dranech od 20. do 23. kvtna 2012. Ve stedu probhne transfer astnk sympzia do Mnichova, kde bude konference pokraovat ve tvrtek 24. kvtna 2012 Dnem technick keramiky. Oekv se, e akce se etn astnci konference CMCEE zastn jako pednejc a diskusn partnei. Dal informace k CMCEE a spoluprci s CERAMITEC 2012 naleznete na www.cmcee12.de Den Indie Dalm vrcholem rmcovho programu je den Indie v ptek 25. kvtna, kter se kon v rmci CERAMITEC ji podruh. Akce organizovan indickou pobokou VDMA osvtl situaci a rmcov podmnky indickho trhu. Prohldky s prvodcem Premirov jsou nabzeny prohldky s prvodcem po veletrhu, kter pedstavuj neobyejn doplnk tohoto vynikajcho programu. K tmatmhrub keramika, technick keramika a energetick innost, pece, ruvzdorn materily jsou sestaveny rzn prohldky, kter nvtvnky zavedou k nejzajmavjm expontm ke kadmu tmatu. Denn jsou plnovny dv pehldky v anglitin, kter budou trvat vdy 2, 5 hodiny. Pi maximln osmi zastvkch m kad vystavovatel pro svou prezentaci 15 minut. Pro podniky, kter by se tchto prohldek chtly zastnit, je nutn zvazn pihlka. Pro nvtvnky je ast prohldek s prvodcem bezplatn. Iniciativa Thinking Mezinrodn rmec veletrhu CERAMITEC 2012 bude podruh vyuit pro iniciativu Thinking, pi kter ci pijdou do kontaktu s pednmi podniky oboru, aby si udlali obrzek o souasnm svtu prce strojnho inenra, elektrotechnika nebo technologa. Program dopluj roziujc informace ke studiu a profesnm vyhldkm. Inicitorem a organiztorem iniciativy Thinking je VDMA, odborn skupina Keramick stroje. Dal informace k veletrhu CERAMITEC 2012 naleznete na www.ceramitec.de 23

technika

Ochrann okuliare, ktor sa nezahmlievaj

Tak, ako mte na cel ivot iba dve ruky, nikdy nebudete ma ani viac o, a preto je nutn si ich nleite chrni. Kvalitn ochrann okuliare so zornkmi z polykarbontu s ahk, prjemne sa nosia a odolvaj benm rizikm, ktorm mete eli na pracovisku.
Kvalitn vrobca vm ponkne re skl pre vntorn prostredie, zatmaven pre priechodov, tmav pre vonkajie a lt pre prostredie s horou viditenosou. alej v ponuke njdete okuliare prekrvajce dioptrick okuliare. Jednou z inovci v tomto rade s ochrann okuliare s penovm podloenm proti zahmlievaniu. Ochrana zraku by mala by v slade s ostatnmi osobnmi ochrannmi pomckami, aby bol pracovnk chrnen od hlavy k pte. Spolonos Kimberly-Clark Professional, lder na trhu s vrobkami pre ochranu zdravia, bezpenos a hygienu v pracovnom prostred, uvdza novinku v rade ochrannch okuliarov JACKSON SAFETY - ochrann okuliare JACKSON SAFETY V50 Calico, ktor sa nezahmlievaj, s pohodln a navye aj dobre vyzeraj. Produktivita prce v priemysle me by ovplyvnen zmenami teploty na pracovisku. Teplo a vlhkos mu zhori pracovn podmienky a spsobi zahmlenie skiel ochrannch okuliarov. To me ma za nsledok prestvky potrebn na isteniu skiel alebo akanie na ich odhmlievanie. Vaka vrstve proti zahmlievaniu, penovmu podloeniu proti zahmlievaniu a ochrane proti asticiam predstavuj okuliare JACKSON SAFETY* V50 Calico jedinen rieenie. Zmeny oproti starm modelom V50: ! Nov a lepie penov vypodloenie proti zahmlievaniu a ochrana proti asticiam poskytuj aliu ochranu okolo skiel ! Vylepen vrstva proti zahmlievaniu na sklch spa poiadavky eurpskej normy EN166 N ! Odstrniten noiky a hlavov ps umouj rchlu premenu okuliarov na ochranu o ! Polykarbontov skl odoln proti nrazu spaj eurpsku normu EN166 IF ! ahk kontrukcia so zahnutm profilom je pohodlnejia a lepie zakrva oi ! 99,9 % ochrana proti UVA/UVB Pohodlie a spoahliv ochrana pracovnkov Pri vrobe kovovch vrobkov a zariaden, ale i v alch priemyslovch odvetviach musia by osobn ochrann prostriedky pohodln a sasne poskytova poadovan ochranu. JACKSON SAFETY* V50 Calico ponkaj uvateovi pohodln a elegantn rieenie ochrannch okuliarov proti zahmlievaniu. Vaka trom druhom skiel mu jedinen vhody tchto okuliarov vyuva uvatelia z najrznejch pracovnch prostrediach, dopa Roman Garaj zo spolonosti Kimberly-Clark Professional. 12 Kompletn rad JACKSON SAFETY* ochrannch okuliarov alej ponka: V60 Nemesis Rx okuliare na tanie (+1,0 a +3,0 dioptri) V40 Platinum X mdny X-design (3 druhy skiel) V40 HellRaiser modern design (3 druhy skiel) V30 Nemesis portovo elegantn design (6 druhov skiel) V30 Nemesis VL bez obruby a ahk (3 druhy skiel) V20 Purity zkladn komfort (3 druhy skiel) V10 Element sporn (3 druhy skiel) V10 Unispec nasaditen cez dioptrick okuliare (3 druhy skiel) Vetky modely s k dispozcii v preveden s rimy sklami Dodriavanie bezpenostnch predpisov predstavuje pre zamestnvatea neustlu vzvu, pretoe sa me sta, e ochrann pomcky zle sadn, mu by ak a nepohodln, a nie je im venovan dostaton pozornos. Je teda jasn, e k najdleitejm faktorom spechu patr vyie pohodlie, jednoduch pouvanie a s tm svisiace znenie potov pracovnch razov a zvenie produktivity prce. Vetky vrobky KIMBERLY-CLARK PROFESSIONAL* s vyroben poda nronch kvalitatvnych tandardov a prsne kontroly vroby s zrukou, e kad vrobok spa poiadavky nad hranice poadovanej triedy alebo stupa pre ist prostredia a ist vrobn zvody. Spolonos neustle kontroluje vetky rady vrobkov prostrednctvom certifikcie, overovania, nezvislho testovania a o je najdleitejie, zisovanm spokojnosti zkaznka, aby mohla chrni jeho najcennej majetok - vrobn postupy, zamestnancov a poves. Pre alie informcie o vhodch modernch a ultrabezpench ochrannch okuliarov JACKSON SAFETY navtvte internetov strnky www.kcprofessional.com/uk/eyewear. alie informcie njdete na www.kcprofessional.sk alebo www.evolutionofcare.com.

u
\ s

\ s

as s\

technika

Prmyslov senzory firmy di-soric

Firma di-soric se spn zabv vvojem, podporou, nasazenm a vrobou standardnch i specilnch senzor pro prmyslovou automatizaci vce ne 30 let. Spolenost di-soric v souasnosti zamstnv vce ne 180 osob na dvou mstech. Firemn centrla je v Urbachu, vchodn od Stuttgartu, vvojov a vrobn zkladna je v Ldenscheidu, jin od Dortmundu. Tisce zkaznk se spolh na vrobky di-soric v samotnm Nmecku stejn jako dalch nkolik tisc po celm svt. Mezi zkaznky pat mal a stedn firmy jako i nadnrodn korporace a mnoho vrobc automobil.
Vrobky firmy di-soric se vyznauj jedinenmi vlastnostmi, kter se daj skvle vyut v aplikacch u naich zkaznk. Pro pklad jmenujme velmi znm vidlikov svteln zvory, kter firma vynalezla ped vce ne 20 lety a dle je vyvj. di-soric trvale nabz nejrozshlej a techniky nejvkonnj ady vrobk. Mimodnou pedFotoelektrick senzory a laserov fotoelektrick senzory Fotoelektrick senzory di-soric jsou optimlnm eenm pro vemon lohy v prmyslov automatizaci. Nejrozmanitj konstrukce a principy fungovn otevraj monost perfektnho vyuit v cel ad aplikac. Laserov fotoelektrick senzory mohou bezpen, rychle a spolehliv zjistit i ty nejmen dly. Senzory s prchozm paprskem: Vysok rozlien (laser 0,2 mm) Vysok spnac frekvence Rozsah a do 50 m Nerezov pouzdro s krytm IP69k Retroreflexn senzory: Vysok rozlien erven laser, taktovan Rozsah a do 10m Potenciometr nebo uc funkce Nerezov pouzdro s krytm IP69k Difzn senzory: Kontrastn senzor s blou LED Optick nebo elektronick potlaen pozad (laser) jemn nastaven 6-otkovm potenciometrem Velmi odolnm vi vibracm Vysok rozlien Snmac vzdlenost do 2 m Potlaen pozad Indiktor zneitn Potenciometr nebo uc funkce Nerezov pouzdro s krytm IP69k hlov a vidlikov svteln zvory hlov a vidlikov svteln zvory maj mimodn pouit pi pemisovn obrobk nebo pi detekci dl. Vyznauj se vysokou pracovn frekvenc, krtkou dobou odezvy a vysokm rozlienm. Umouj pesn polohovn stejn jako spolehliv uren rychlch sled pohybu i tch nejmench dlk. hlov svteln zvory (i laserov proveden): erven a infraerven typy Vysok spnac frekvence 14 nost vvojovho oddlen je zkaznick pizpsoben naich senzor. Prostednictvm produktovho vyhledvae na strnkch www.di-soric.com mete kdykoliv snadno vybrat hledan vrobek. Jasn struktura ve spojen s inteligentn vyhledvac funkc dovoluje jednodue urit vhodn produkt.

 Nastaviteln citlivost Robustn kovov kryt vysok rozlien Velmi Viditeln laserov bod Vidlikov svteln zvory: Potenciometr nebo uc funkce Analogov/spnan vstup vidlice od 2 - 250 mm ka v nerez oceli Verze Diferenciln vyhodnocen Rozlien 0,05 mm (laser) Rmov, kruhov a trubicov senzory Optimln een pro detekci kovovch i nekovovch st, pro potn nebo kontrolu vyhozen i odstrann obrobku v lisech nebo razcch strojch. Rmov svteln zvory: Patentovan ochrana proti nrazu Nemnn rozlien i pro okrajov sti Rozlien 0,7 mm Nastaviteln prodlouen pulzu Pepnn statick/dynamick zpsob prce Monost napojit ofukovn na pce Kruhov svteln a indukn senzory: Vysok rozlien - Ocelov kuliky 0,5 - 10 mm - Mdn drt od 0,1 mm Statick nebo dynamick zpsob prce Prmr prstence od 4 do 150 mm Stupe kryt IP67 Spnae piblen idla piblen mohou snmat kovov i nekovov materily v zvislosti na funknm principu. Rzn konstrukce a verze nabzej odlin kly monch aplikac. Indukn spnae piblen: Vysok teplotn odolnost a do 230 C Tlakov odoln verze a do 500 bar v nerezovm pouzdru Verze s analogovm vstupem Verze Konstrukce od 3 mm do M30 do potravinstv a odolvajc mosk vod Verze Hranat konstrukce od 5 x 5 do 41 x 80 x 100 mm Kapacitn spnae piblen: Detekce tekutch, prkovch, pevnch, elektricky vodivch i nevodivch materil Snmac vzdlenost a do 30 mm Sonda pro men hladiny Konstrukce 6,5 mm do M30 Diskov konstrukce 50 x 10 mm Hranat tvar 34 x 16 x 8 mm Svteln a mc svteln zclony Vybran oblasti pro kontrolu jednotlivch dl jsou bezpen monitorovny neviditelnmi infraervenmi paprsky ve svtelnch zclonch di-soric. Svteln a mc svteln zclony: Tranzistorov, releov vstupy Analogov vstup 4 a 20 mA Integrovan nebo extern vyhodnocovac elektronika Monitorovan vka 35 - 5 775 mm Mezera mezi paprsky od 5 do 112 mm Automatick kalibrace

15

23

technika
Senzory barvy Tyto vysoce kvalitn senzory detekuj nepatrn zmny barvy nebo povrchov struktury a asto se pouvaj pi testovn kvality. Senzory barvy: Pizpsobiv reim prce Men v trichromatick soustav 350 kanl A Nastaviteln tolerance barev Kompenzace odlesk Export namench hodnot do PC Rozshl nastaven voleb pomoc PC Vysla lze vypnout Optick senzory pohybu Pohyb bezpen a bezkontaktn detekuj nebo m optick senzory pohybu. Radarov senzory se pouvaj pro vt vzdlenosti a ve vnjm prosted. Optick senzory pohybu: Inkrementln vstup pro men rychlost, dlky a otek detekce 2 osy Detekce smru Detekce pohybu nebo klidovho stavu Monost parametrizace pes RS-232 Radarov senzory: Rozsah a do 6 m Bezkontaktn detekce objekt Monost nastaven oblast snmn Spnac vstupy piblen a vzdalovn IP67 Kryt Ultrazvukov senzory Pouvaj se pi men vzdlenost v automatizaci. Tyto senzory m dobu en zvuku a mohou tak zjiovat dokonce prhledn tekut nebo prkov objekty. Ultrazvukov senzory a ultrazvukov vidlikov senzory: Odoln vi upinn analogov rozsah Velk Vysok rozlien Pracovn rozsah a do 6 m Analogov/digitln vstup pozice hrany i pro transparentn materily zen Senzory nklonu Nklonov senzor firmy di-soric je navren tak, aby spolehliv detekoval zmny hlu nklonu. Rozsah men 120 , samostatn vyhodnocen osy x a osy y a robustn kovov kryt umouj vestrann nasazen tohoto senzoru. Dky kryt IP 67 lze senzor pout dokonce i ve vnjm prosted. Senzory nklonu: Nezvisl vyhodnocen dvou os souasn rozsah od -60 do +60 Mc funkce pro nulovou pozici Uc analogov vstupy 0... 10 V nebo 4... 20 mA Dva Kovov pouzdro

Vdesk 125, 619 00 Brno tel.: 547 125 555, fax: 547 125 587 email: amtek@amtek.cz

Dadanova 7, 010 15 ilina tel.: +421 911 205 556 email: dusan.hlavka@amtek.cz

www.amtek.cz

technika

Vvoj a vroba autovodi

V souvislosti s celosvtovm rozvojem pepravy stoup vznam sektoru Automotive. Vznam tohoto sektoru souvis s nutnost neustlho zvyovn rychlost pi zajitn co nejvy bezpenost peprav jak osob, tak materil i zbo. Pro splnn tchto i dalch nejrznjch poadavk finlnch uivatel je v jednotlivch automobilech jak osobnch, tak i nkladnch, pouvn stle vt objem elektrickch a elektronickch pstroj. Z tohoto dvodu roste rovn celkov objem irokho sortimentu vodi pouvanch v jednotlivch automobilech.
Charakteristickmi rysy sektoru automotive jsou: kvalita, dlouhodob spolehlivost, flexibilita, servis, cena. I kdy v nkterch studich jsou vyzvedvny jednotliv body a stanovovno jejich poad, lze na zklad praktickch zkuenost konstatovat, e vechny body jsou prakticky stejn dleit a je nezbytn je mt vechny na vysok konkurenn rovni. Zvod nkt cables Vrchlab m dlouhodob zkuenosti s dodvkami do oblasti automotive. V aplikaci poadavk na kvalitu, flexibilitu, rychlost inovace byl automotive vdy jeden z vdch segment prmyslu. V tto souvislosti jsme museli rychle a v irokm mtku aplikovat tyto poadavky v naem zvod. Vtinu poadavk v nsledujcm obdob zaali postupn vyuvat i dal nai zkaznci, co nm vytv konkurenn vhody. Veobecn lze sortiment autovodi rozdlit na jednoilov, twistovan a plovan. Twistovan vodie s rznou dlkou zkrutu jsou pouvny z dvodu odstrann elektromagnetickch vazeb pi penosu signl s vysokmi frekvencemi. Stanoven teplotnch td je oproti vtin ostatnch obor odlin, nebo teplotn tdy jsou zde stanoveny pro dobu 3 000 hod. (vtina ostatnch obor pouv parametr 20 000 hodin). Pro splnn poadavku na servis v oblasti dodvanho sortimentu materil pro rzn teplotn tdy i aplikace. Jako pklad lze jmenovat polyamid, teflon (FEP), polyester, polyuretan, polypropylen, rzn typy radian sovanch neholavch polyolefnovch materil pro pouit ve vych teplotnch tdch. Vechny vodie s uve-

mii (l y E uo Cy d o v -2e lP d n + E rp r f e 9 V 2 o l n 1 e A t tEce)T T P -Eh ) r c 5 p r (. v p CE re) ) y fr uS ttznc h s 2 e l vCrl mor cdhe n rp Eh yync h ( 0 sl c eio u Fmr no P + ilnE-l((nliida T o 0 Cu s e p lell r(lh(ln E lblo -5U0lea Z p 5Copl y o t eepdoeoPoeliibnoy)rlP)eVr o e foyon))enetaPnPe)ooov(dtd2e5U0hdn PPd Vk-Ct8tf0n(syeaynPT(lttTe P(dtdSolzPh)Vn F ep o

nae firma vyrb nejen vodie s PVC izolac a pltm pro teplotn tdu 100 C a 125 C, ale i vodie s celou adou dalch specilnch

denmi izolanmi materily je mono rovn vyrbt ve verzch se stnnm. Vodie vyrbn v nkt cables Vrchlab jsou pouvny v irokm spektru aplikac. Od pouit v klasickch vodiovch svazcch a po aplikace jako je pouit nap. v palivovch erpadlech umstnch trvale v palivov ndri, v ABS-systmech, v ochrannch systmech Air-bag, ve svtlometech, atd. Portfolio naich odbratel je irok a zahrnuje rovn svtov ldry ve vrob automobilovch svazk. Prostednictvm tchto naich odbratel se nae vodie dostvaj do cel ady osobnch i nkladnch automobil nejrznjch znaek jak evropskch, tak i do aut automobilek s centrlou na dlnm vchod. Spojenm zkuenost a dosaen rovn s monostmi a zkuenostmi skupiny nkt cables dochz k ad synergickch efekt podporujcch dal expanzi v sortimentu automotive. Ing. Zdenk Grof 17

elektrotechnika

Dopejte sv vrob automatizaci bez zbytench limit

HL-G1: Men senzorem s pesnost 0,5 mikron
Vtinou jsou uvdny destky technickch NEJ, ktermi dodavatel argumentuj, pro zvolit prv jejich programovateln automat (PLC) pro zen aktulnho projektu. Potebujeme vak opravdu vykonat 100 instrukc za 3 s? Co uivatel hlavn potebuje je, aby zazen bez problm fungovalo dle jeho pedstav a to plat pro vbr dcho systmu, senzor, pohon atd. Pokud sele jedna st automatizan techniky vtinou se zastav cel systm.

KW2G - pi osazen vech roziitelnch modul Senzory tlaku s dulnm displejem jako standoke mit a 16 jednofzovch okruh dard

PLC FP0R pro zen jendoelovch stroj i vrobnch celk

Spoteba energi konen na uzd Prv problematika spor v oblasti spoteby energi vedla Panasonic k vvoji irok nabdky Eco Power Meter a nslednho sofistikovanho zpracovn namench dat. Snad nejlep referenc je fakt, e Panasonic sv zazen opravdu ve vech tovrnch pouv a namen data zpracovv celosvtov. Mit lze vrobn linky, haly nebo dokonce konkrtn stroje. Jednotliv mc body lze pipojit k dcmu systmu pes RS485, prostednictvm ethernetu nebo bezdrtov a sledovat aktuln hodnoty. Hodnoty z nepipojench mcch mst meme penet prostednictvm SD karty a spolen pak data podrobit zptn analze, aby mohla bt zahjena nezbytn a sprvn opaten pro zven energetick inMinas A5 - servo pohony pro ty nejnronj aplikace nosti. Neustl sledovn Vzhledem k povaze nadnrodnho dodava- a optimalizace jsou zkladnm kamenem tele prmyslovch een po celm svt m pro modern a efektivn hospodaen s enerPEW zkuenosti s dodvkou dcch syst- gi. m rznch velikost v mnoha prmyslo- KW2G se odliuje od ostatnch mk vch oborech. Nespornou vhodou je mo- monost vyut roziujc moduly, ktermi nost rozbhnout automatizan celky od je pak umonno shromaovat data z nkojednoho vrobce bez neduh vzjemn lika okruh najednou. Pro komunikaci s dalnekompatibility. Senzory, laserov popiso- mi zazenmi m Eco Power Meter rozvae, kamerov systmy, teky 2D kdu, hrann RS485 (Modbus RTU / MEWTOCOL) tae, asovae, servo pohony, PLC, oper- a pro rychl pipojen k PC je vybaven USB. 18

Programovateln automaty spolenosti Panasonic Electric Works (PEW) na v podtitulku zmiovanou rychlost reln doshnou (ada FP2SH), ale je nutn se na vbr sprvn technologie podvat z vtho nadhledu. M dodavatel zkuenosti s oborem nasazen? Je systm roziiteln s ohledem na nae stedndob a dlouhodob plny? M dodavatel PLC v portfoliu komplexn nabdku automatizan techniky jako jsou opertorsk panely, senzory, pohony, zdroje, koncov spnae atd?

torsk panely, zazen pro LED UV vytvrzovn, ionizery a komunikan jednotky tvo dobe fungujc systm s logem Panasonic.

Pi osazen vech roziitelnch modul doke mit a 16 jednofzovch okruh. Zazen me mit elektrickou energii a paraleln sledovat pulzn vstup men spoteby vody, pry, vzduchu atd. Dobrm pkladem je vyuit u kompresorm, kde sledovnm spoteby elektrick energie k m3 vyrobenho vzduchu meme pi nhl zmn pomru pedvdat zvadu zazen s velkou pravdpodobnost. Oi a ui dc jednotky Bezpenostn zvory Panasonic nachzej uplatnn nejen v nronm automobilovm prmyslu, ale ve vech oborech prmyslov vroby. V provozech, kde pi obsluze obrbcch stroj me dojt ke zrann, pat ochrana prst, rukou i pa nebo nohou mezi potebn bezpenostn standard. ada SF4C jsou nejten bezpenostn zvory na svt a tak po monti do prostupu nekrade ku a je tam stle dostatek prostoru pro zakldn vrobku i jakoukoliv dal manipulaci. Dal vhodou jsou uivatelsky nastaviteln erven a zelen LED vestavn pmo do tla zvory, kter pinej okamitou zptnou vazbu o aktulnm stavu zvory i aplikovan funkci. Krom bezpenostnch zvor a 3D skener je z irok nabdky mono vybrat senzory pro detekci ptomnosti, barvy, senzory mc, senzory elektrostatickho nboje atd. V oblasti men jsou pesnost a kvalita senzor klovmi parametry, kter ovlivn cel dal zpracovn. Pokud nco nezmme nebo zmme nepesn, chybu se nm nepoda eliminovat sebelepm nslednm vpotem. Pkladem pesnho mcho laserovho senzoru s rozlienm 0,5 mikron je HL-G1, kter je k dispozici pro vzdlenosti 30, 50, 85 a 120 mm. Svmi parametry, digi-

elektrotechnika
tlnm displejem, temi digitlnmi vstupy a dvma analogovmi vstupy (4-20mA, 0-10V) je senzor ideln pro pesn prmyslov men s vysokou mrou opakovatelnosti Automaty v nkolika hladinch PEW m k dispozici PLC v nkolika adch od FPe, kter je mon jednodue naprogramovat i prostednictvm tlatek na panelu, pes modulrn adu FP0R, FP a FPX a k nejvymu modelu FP2SH. Vbr vhodnho PLC zvis na mnoha faktorech. Kadopdn dky irok kle dcch jednotek, roziujcch modul a schopnosti komunikovat po kabelu i bezdrtov je mon splnit tm jakkoliv pn. V portfoliu jsou dc jednotky s relovmi i tranzistorovmi vstupy (PNP i NPN), digitlnmi i analogovmi vstupy a irokou klou roziitelnch modul. Prv vhodnou volbou modul lze zajistit optimln velk systm pro aktuln projekt. dc jednotka FP2SH nem dn vstupy ani vstupy a pesto pouitm vhodnch modul lze doshnout systmu obsluhujcho a 8192 I/O. U nkterch ad jsou funkce polohovn soust zkladn jednotky, u jinch tuto funkci pln extern modul. Prv v modularit je sla. Nesta vm u nejniho modelu ady FPX 8 vstup a 6 vstup? Nevad. Pidte add-on kazetu a tm potebn rozte. Vzhledem k tomu e se jedn o kartu, kter se vkld do konektoru na horn stran PLC, nikdy nenastanou problmy s mstem v rozvadi. Speciln moduly pro regulaci teploty, komunikaci, ovldn servo pohon, RTEX polohovn i pro rozen I/O jsou k dispozici. st. Rozumnj je pout opertorsk dotykov panel, kter lze snadno propojit s PLC, a kter tak me bt na snadno pstupnm mst. Panely Panasonic ady GT a GN s krytm IP65 a IP67 do nronch prmyslovch provoz se vyznauj dobrou komunikac s PLC PEW i jinch vrobc. linch substrt se uplatn zazen UJ30/35, kde jako zdroj svtla je pouita LED technologie. Oproti klasickm zazenm s UV lampou se UJ30/35 vyznauje pedevm ni spotebou, bezdrbovm provozem, minimlnm odpadnm teplem vyzaujcm do okol, kratm asem vytvrzovn dky lepmu smovn svtelnho paprsku a provozem bez dodatenho chlazen i pi non-stop nasazen. Spolu se zptnou vazbou kontroly teploty je garantovna stabilita svtelnho paprsku s maximln odchylkou 2 % a maximln vkon (plynule nastaviteln) a do 12 800 mW/cm2. K zazen lze pipojit a 4 hlavy s rznou velikost i tvarem paprsku a lze je pout pro samostatn aplikace nebo paprsky jednotlivch hlav vhodn kombinovat. ivotnost emitujcch hlav, kde vstupn paprsek me bt pm nebo pod hlem 90 , je pi maximlnm vkonu 20 tisc hodin istho asu. Aktuln projekty ukazuj, e zazen se hod nejen do automatizovan vroby, kde se o spoutn jednotlivch vytvrzovacch hlavic star PLC s pslunmi senzory polohy, ale tak do run vroby, kde opertor spn hlavice dle poteby nonm i jinm spnaem.

estipalcov dotykov panel pro venkovn pouit GT32-E

Servopohony od 50 do 5 000 W Servopohony Panasonic srie Minas A5 jsou standardn vybaveny funkc "Bezpen zastaven" (STO = Safe Torque Off ). Skutenost, e bezpenostn funkce jsou zalenny do servopohonu, umouje po vzniku bezpenostnho incidentu (spna nouzovho zastaven, bezpenostn svteln zvory, ochrann dvee atd.) jednodu a rychlej nabhnut linky do normlnho provozu. Servopohony Minas A5 najdou uplatnn v jakchkoliv projektech vetn nronch aplikac v souladu s SN EN 61508, EN62061 a ISO13849-1. S odezvou 2 kHz pat mezi nejrychlej pohony tto kategorie. Krom svch pokroilch kontrolnch funkc je MINAS A5 vybaven LED UV vytvrzovn s vkonem 12 800 mW/cm2 architekturou LSI, kter umouje ultraPEW v oboru prmyslov automatizace nabrychl provoz systmu. Dky 10-plovmu Samostatn opertorsk panely z komplexn een komponenty jedn znaPanasonic byl inicitorem a nsledn zakl- rotoru bylo dosaeno nzkho toivho ky. Jejich optimln monosti propojen dajcm lenem asociace PLC open, kter momentu a velmi stabiln rychlosti. a komunikace vedou k spoe asu a tm jako prvn nastavila pevn pravidla pro prin- Dvaceti bitov ovldn (1,04 milion puls i finannch prostedk jak pi een celho cipy programovn programovatelnch na jednu otku) umouje mimodn projektu na kl tak pi dodaten integraci automat. Tm je samozejm zarueno, e rychl a pesn polohovn a zajiuje do stvajcho systmu. vvojov prosted FP Win Pro je pln kom- plynulej provoz. Dle je mon vyut auto- Vrobu nezrychl pokud jedna st bude patibiln se vemi mezinrodnmi standardy matick i run nastaviteln filtry pro elimi- super modern bohuel to plat prv normy IEC 61131-3 (pro windows 2000/XP/- naci vibrac pi zastaven stroje. S ohledem naopak celkov produkce je zvisl Vista/Windows7). Nikdy se nestalo a ani na zmnn vlastnosti a rychlou odezvu jsou a pmo ovlivnna nejslabm lnkem nestane, e by pro nov HW PLC bylo nutno Minas A5 vhodn pro nron aplikace v iro- vrobnho etzce. Vhodn kombinace autopodit finann nron nov vvojov pro- k kle teba i nepetritch provoz s dra- matizan techniky z portfolia spolenost sted. Nov typy PLC se do systmu postup- zem na pesnost. Panasonic zajist optimln vrobu. Urit ne n dopluj bu v novch verzch nebo provechny dc systmy mus zpracovat stednictvm upgradu a zptn kompatibili- UV vytvrzovn na bzi LED instrukci za 0,03 s, ale urit vtina pracuje V mnoha rozlinch aplikacch jako teba pi spolehliv v irok kle aplikac po celm ta se starmi typy je vdy zachovna. PLC se instaluj na litu DIN v rozvodn skni, vrob rel, injeknch stkaek, motor, svt. a nen tedy praktick, aby byl displej jeho sou- DVD, kde je teba UV zen k vytvrzovn rozText: Ludk Bartk, Panasonic

19

technika

Jak na zen tlaku v pneumatice?

Obr. 1b: integrace proporcionlnch ventil a idel tlaku do terminlu

N svt je stle vce protkn elektronikou. Neustle se zrychlujc zmenovn elektronickch obvod umouje zmenovn pstroj a zazen, vichni dobe znme napklad svt mobilnch telefon nebo osobnch pota. Podobn trendy se objevuj i v prmyslov elektronice a umouj tvorbu een, kter by dve nebyla mon.
Jednm z nejdleitjch fenomn je integrace funkc. Slouenm nkolika vrobk dohromady nezskme jen sporu msta, nesmrn se zjednoduuje napklad diagnostika funkc, nebo souinnost elektroniky s mechanikou se stv intenzivnj. karty pro vstup a vstup do systmu. Novm uspodnm (obr. 1b) lze uetit tm ve: proporcionln ventil se stv soust dicho systmu. Pvod tlaku je spolen s ostatnmi ventily a nevyaduje dn dal komponenty. Ovldac signl je penen pmo v digitln form po intern sbrnici terminlu. Zptn informace stejnm zpsobem bez jakchkoli vodi, spoj i karet. Vstup z ventilu bu vychz hadic ven anebo prochz intern pmo do napjecho kanlu pro dal pozice terminlu. Vhody jsou oividn, nemluv o bonusu ve form dokonal diagnostiky zazen i ulehen prce programtor dky monosti zadvn hodnot pmo v jednotkch tlaku (mbar). Run nastaven tlaku V pneumatick sti tzv. ventilovch terminl se zase setkte s integrac redukce tlaku ve form modul, vkldanch v rmci tzv. vertikln vstavby pod bn ventily (obr. 2). Bez zbytench spoj, hadic a prce. Podobn lze pod ventily vkldat desky s externm napjenm tlakem, desky pro uzaven tlaku bhem vmny ventilu, desky se krcenm prtoku pro nastaven rychlosti pohybu pipojench pohon. Snmn tlaku Pokud tlak nepotebujete dit, ale jen snmat, mete obdobnm zpsobem lze uetit pi pouit integrovanho tlakovho idla; umisuje se na libovoln pozici v terminlu a hodnoty hls pmo digitln bez jakchkoli kabel, hadic a karet, navc pmo z msta, ve kterm je informace o hodnot tlaku nedleitj (obr.1b). Pklad zen tlaku vzduchu pomoc ventilovch/instalanch terminl je jen jeden z mnoha. Hlavnmi vhodami je monost upevnn cel platformy pmo na rm stroje, obvykle bez nutnosti monte do rozvade. Ovldn je pak po libovoln prmyslov sti (Profibus, Profinet, InternetIP, Devicenet, ) nebo dokonce pomoc automatu, integrovanho pmo do terminlu.

Obr. 1a: samostatn proporcionln ventil

Proporcionln redukn ventily Standardn zpsob pedpokld tzv. proporcionln redukn ventil, umstn samostatn na stroji (obr. 1a). Ovld se pomoc standardnho elektrickho signlu, tedy nap. 0-10 V nebo 4-20 mA a obvykle doke dynamicky reagovat na zmny a udrovat na vstupu poadovan tlak. Bn uspodn vyaduje mnoho prce, nebo se musme zabvat: - elektrickm napjenm (kabel, konektory, instalace na stroji) - pneumatickm napjenm (hadice, rouben a instalace na stroji) - elektrickm ovldnm (kabel a konektory vetn instalace pro ventil i analogov vstup z zen) - elektrickm snmnm hodnot (opt kabel, konektory a instalace pro zptnou informaci o skutenm tlaku) Dle potebujeme nkladn analogov
20

Obr. 2: vertikln vstavba terminl

Uveden terminly ovldaj irokou klu dalch funkc, mnohdy jinak nedosaitelnch. Jak je z dnenho pkladu patrn, pouit modernch vrobk vede ke znanm sporm nklad i pi souasnm zlepen schopnost systmu. Vdy se vyplat sledovat trendy v dan oblasti. Potebujete-li se informovat podrobnji, nai technici a specialist Vm rdi pomohou a porad. Ing. Zdenk Haumer

technika

Prmyslov pota NISE 90 kdy je mlo msta

Vrobce NEXCOM nabz irokou klu zajmavch variant a proveden prmyslovch pota. Jednm z nich je i typ NISE 90.
Pota s pasivnm chlazenm uren k instalaci na DIN litu. Pota je zaloen na procesoru 0.6GHz Intel Atom E620, kter je uloen v nesmrn kompaktnm a pesto funkcemi nabitm as. Zvldne tak obstarat celou adu funkc i v aplikacch, kde jsou kritick nroky na prostor. NISE 90 je vybaven dostatenm mnostvm I/O port, jako Intel GbE LAN, USB a COM/CAN bus, take je ideln pro irokou klu aplikac v oblasti prmyslov automatizace. NISE 90 je zamen na nzkou spotebu a nron aplikace, kde je kladen draz na prostor. Srdcem je procesor Intel Atom E620 s hodinami o rychlosti a 0.6GHz a grafick engine Intel GMA 600. NISE 90 nabz psobiv vpoetn vkon se schopnost vykreslit grafiku vetn 2D/3D obrazu. S procesorem, kter spotebuje jen 2 ~ 3W energie, je poteba pouze 17W pi plnm zaten potae. Takto nzk spoteba energie vytv mn tepla a tm zvyuje spolehlivost potae. Bezventiltorov NISE 90 s procesorem Intel Atom E620 vyuv een Windows-Intel (Wintel) a por een zaloen na ARM jak v cen, tak i dky softwarovm monostem. NISE 90 umouje plynulou softwarovou portaci a me bet na Linuxu i na Windows Embedded Standard 2009 (WES2009). Protoe je NISE 90, systm oznaovn jako ready-to-run, urychluje uveden na trh a sniuje nklady na vvoj ve srovnn s ARM eenm. Krom nzk spoteby je spolehlivost systmu dle zvena zkladn deskou s eenm all-onboard. Vechny hlavn dly v NISE90, jako napklad procesor Intel E620, chipset EG20T a pam DDR2 512MB, jsou umstny pmo na zkladn desce. Tm je zajitna kompatibilita a sniuj se monosti zvady

Obr. 1. Prmyslov pota NISE90

Prmyslov vestavn potae AEC

Vestavn potae AEC (Advanced Embedded Controller) jsou odoln potae s pasivnm chlazenm, uren zejmna pro prmyslovou automatizaci, automatizaci budov, dopravn techniku, pokladn a platebn terminly nebo promnn reklamn tabule. Tento lnek pedstav dv novinky v typov ad pota AEC: vkonn AEC-6635 a inovovan, cenov vhodn AEC-6612 Rev. B.
Spolenost AAEON uvedla loni na podzim na trh nov vkonn vestavn pota AEC6635 s pasivnm chlazenm, vybaven procesorem Intel Core i5 (2,4 GHz) nebo i7 (2,66 GHz) a ipovou sadou Intel QM57 (obr. 1). Vestavn pam DDR3 SO-DIMM (204pinov) m maximln kapacitu 4 GB. Pro pipojen monitor jsou dispozici rozhran DVI-D, VGA a Display Port. Ke komunikaci s okolm jsou ureny dva porty pro gigabitov Ethernet. K pipojen pamovch mdi se pouv slot pro karty CompactFlash a slot SATA HDD Bay. Uivatel mohou vyut i dal rozhran: est USB 2.0, ti RS232 a jedno RS-232/422/485. Pota lze rozit pomoc PCIe Mini Card. AEC-6635 podporuje irok spektrum operanch systm: Microsoft Windows CE 6.0, Windows XP Embedded, Windows XP, Windows 7 a Linux Fedora 2.4. Krom vysokorychlostnho Ethernetu jej lze doplnit tak modulem pro bezdrtovou s WiFi. Rozsah provoznch teplot potae je 20 a +50 C. Pota je odoln proti vibracm 22 i rzm. Vzhledem k tmto vlastnostem jej lze pout i v tvrdch podmnkch a nepznivm prosted. Je tak energeticky sporn a souasn velmi vkonn.

Obr. 2. Cenov vhodn pota AEC-6612 dostal ve variant Rev. B procesor Intel Atom D525

Obr. 1. Vkonn pota AEC-6635s procesory Intel Core i5/i7

Jeho vpoetn vkon zvyuje funkce dynamickho petaktovn jader Intel Turbo Boost Technology. ivotnost bateri et funkce HUGI (Hurry Up and Get Idle), kter umouje procesorm rychle ukonit pro-

bhajc procesy. Letos byl na trh uveden dal ze sortimentu vestavnch pota AEC s pasivnm chlazenm: inovovan, cenov vhodn AEC-6612 Rev. B s procesorem Intel Atom D525 (obr. 2). Zvltnost tohoto potae je rozen rozsah skladovacch i provoznch teplot: rozsah skladovacch teplot je 20 a +70 C a rozsah provoznch teplot 20 a +60 C. Dky tomu a dky odolnosti proti vib-

technika
potae, kter jsou asto zpsobeny nekompatibilitou hardwaru nebo ztrtou kontaktu v dsledku vibrac a otes. Dky all-on-board een se sniuj vpadky systmu. I/O porty jsou dalmi pozitivnmi body pro NISE 90. Akoli m kompaktn rozmry, nabz pasivn chlazen pota adu I/O monost: 2x Intel GbE LAN, 3x USB port, 1x VGA por, 3x sriov port, 1x CAN bus, 8-kanlov GPI a 8-kanlov GPO, 1x 2,5 "HDD. Ve je umstno v 59 mm irokm, 140 mm hlubokm a 167 mm vysokm as. NISE 90 podporuje funkci LAN teaming a pipojen CAN 2.0b. Signl me bt zpracovn rychlost a 1Mbp s taktovac frekvenc 40 MHz. K dispozici je napjen 12VDC i 24VDC. Dky montnm sadm meme NISE 90 upevnit na DIN litu a nebo na ze. Integrace vech ve uvedench funkc, zajiuje hladk pracovn prbh, minimalizuje pltvn asem i prostorem a tm zvyuje innost v rznch aplikacch. Pro vce informac o prmyslovch potach kontaktujte kancel spolenosti Microdis Electronics, s. r. o., kter je distributorem dvou vrobc NEXCOM a AAEON.

Acrich2 nejjednodu pechod na LED

Kdy v roce 2006 firma Seoul Semiconductor pedstavila LED Acriche, lo o velkou udlost v oboru LED. Acriche byly celosvtov prvn svteln diody napjen tzv. ze zsuvky, tedy 230 V AC, bez dalch konvertor AC/DC. Ihned dostaly nkolik ocenn typu produkt roku.
I pes jejich inovativn technick pnos se ale nepouvaly v takov me, jak se zpotku oekvalo. Problm tkvl v jejich mal innosti a vy cen, se kterou bylo nutn u technick novinky potat. Postupem asu rostl svteln tok a cena klesala k pijateln hranici. Na konci roku 2011 Seoul Semiconductor oznmil zahjen prodeje novch LED modul Acrich2, kter se vyznauj, jako pedchoz generace, dlouhm ivotem, nzkou spotebou elektrick energie a funknm designem. Oproti star verzi maj moduly Acrich2 vy svteln tok a velmi zajmavou cenu. Cena je z velk sti ovlivnna i pouzdrem pro LED. V nov verzi se pouv pouzdro 5630, kter je vyrbno pro masovou produkci LED nkolika dalch typ. Poslednm zsadnm rozdlem oproti star verzi je dostupnost pouze v teple bl barv, tedy s nhradn teplotou chromatinosti 3 000 K, s indexem podn barev Ra min.80. Acrich2 jsou dostupn jako ty-, osmi-, dvancti- a estnctiwattov moduly, dky emu lze LED snadno pout nejen jako nhradu 40W, 60W a 100W klasickch rovek, ale tak jako nhradu halogenovch rovek MR16 a dolnozi (downlight). Nov pedstaven Acrich2 poskytuj vce ne 90% zven energetick innosti a zlepen inku a na 97 % oproti pedchzejc verzi. Harmonick zkreslen THD je ni ne 25 %, tj. v souladu s poadavky rznch zem, vetn nap. ministerstva energetiky Spojench stt americkch. Dky nejnovj technice mohou vrobci osvtlen pipojit sv produkty zaloen na Acrich2 pmo do st 230 V AC. Typick svteln tok novch modul pi 4 W je 330 lm, 640 lm pro moduly 8 W, pro 12 W je to 970 lm a pro 16W moduly 1 250 lm. Bn LED zdroje pouvaj elektrolytick kondenztory, ve kterch teploty pesahuj 70 C. Takov teplota na kondenztoru zkracuje ivot celho LED zdroje na pouhch 10 000 h. Acrich2 pouv nov vyvinut integrovan obvod Acrich IC, jeho ivotnost je i pi vych teplotch 87 000 h. ivotnost celho modulu LED Acrich2 je 50 000 h. Po dosaen tto doby provozu nepestv modul svtit, ale svteln tok me klesnout na 70 % pvodn hodnoty. Modul Acrich2 usnaduje a urychluje pechod z klasickch svtelnch zdroj na modern a stle preferovanj LED zdroje. Vce informac o modulech Acrich2 a dalch produktech s LED najdete u spolenosti Microdis Electronics, s. r. o., kter je oficilnm distributorem vrobce Seoul Semiconductor v echch a na Slovensku.

racm a rzm me pota pracovat i ve velmi nepznivm prosted. Pota je vybaven ipovou sadou Intel ICH8M. Podobn jako pedchoz typ, i tento pota m est port USB 2.0. Dle m est port COM, dva konektory RJ-45 pro gigabitov Ethernet a slot pro kartu CompactFlash. Na rozdl od star verze m typ Rev. B slot pro roziujc desku PCIe Mini Card a 2,5" slot SATA HDD Bay. Podporovny jsou operan systmy Fedora Core 14, Windows XP, Windows 7, Windows XP Embedded, Windows Embed ded Standard 2009 and Windows Embed-ded Standard 7. Pro rozen grafickch monost bylo pidno voliteln druh rozhran VGA. U potae AEC-6612 Rev. B je uplatnna speciln patentovan metoda odvodu tepla ze skn potae, vyroben z hlinkov slitiny. Tm je procesor chrnn proti peht. Vzhledem k pouit novho procesoru Intel D525 je u tohoto vestavnho potae mon vyut pro zven vpoetnho vkonu vcevlknovm zpracovnm instrukc funkci Intel Hyper-Threading Technology. thl pota kompaktnho tvaru se vyznauje malou spotebou elektiny a pznivou cenou. Zstupcem spolenosti AAEON v esk a Slovensk republice je spolenost Microdis Electronics (www.microdis.net).

23

technika

Trasovn inenrskch st profesionlnmi loktory znaky RADIODETECTION

Spolenost Radeton zastupuje tuto prestin znaku v zemch stedn Evropy ji od roku 1991. Jedn se o nejstarho specializovanho vrobce loktor na svt. Tyto kvalitn loktor - Made in United Kingdom pedstavuj nejmodernj technologie pro spolehlivou prci svch uivatel.
RD5000 Novinka roku 2011. Prvn profesionln loktor na svt ovldan jedinm tlatkem, kter pot zejmna ty uivatele, kte vyr do ternu ovovat trasu stvajc metalick inenrsk st jen obas, a pedstava ovldn komplexnjho profesionlnho loktoru u nich zpsobuje paniku. Lokan sada RD5000 disponuje pouze jedinm tlatkem na pijmai i na vyslai a jedinou vysokou aktivn frekvenc. Nechyb tak dnes velmi populrn kompas (indiktor smru trasovanho veden) a online men hloubky a proudu. RD7000+ Inovovan model velmi oblbenho komplexnho profesionlnho loktoru s vynikajc ergonomi a vynikajcm pomrem cena/vkon. Model 2011 disponuje nyn standardn uivateli velmi oblbenm kompasem (indiktorem smru trasovanho veden), kter usnaduje a urychluje obsluze postup v ternu, a dle dynamickou ochranou signlu, kter umouje pokraovat v trasovn i v mstech se silnm elektromagnetickm ruenm. RD7000+ je i nadle nabzen ve tyech variantch clen zamench na jednotliv typy inenrskch st a dle toho i funkn vybavench. Vechny modely jsou mimo jin stan dardn vybaveny komfortnm zobrazenm zsadnch pracovnch reim Maxima a minima souasn na displeji. RD8000 Dnes zejm nejikovnj a nejefektivnj komplexn profesionln loktor s vynikajc ergonomi a velmi nzkou hmotnost. Tk kalibr v boji s trasami inenrskch st. Dalo by se ct milek publika. Ohromujc slou a pednost je jeho impozantn rychlost reakce na signl z trasovanho veden pi jakmkoliv rychlm pohybu loktoru nad vedenm a nsledn pehledn a intuitivn zobrazen vech informac na velkm a vysoce kontrastnm ernoblm displeji, kter je jasn a zeteln iteln nejen za pmho slunenho svitu, ale dky automatickmu podsvitu tak za era nebo tmy. Toto jednoznan a jednoduch ten displeje umouje vysoce rychl, pesn, komfortn a pjemn ovldn umocnn 24 navc vynikajc hmotnost necelch dvou kilogram i s bateriemi nebo akumultorem. Tmto uniktnm turbo motorem pro zpracovvn a zobrazen dat je osazena tak modelov ada RD7000+. RD8000 je napchovn vemi nejmodernjmi technologiemi pro maximln usnadnn trasovn. Je nabzen ve dvou variantch PXL a PDL s tm, e kadou z tchto variant je mon nadstandardn podit tak s bezkonkurenn technologi iLOCTM, kter umouje uivateli ovldat na dlku vysla pomoc pijmae a pout pi tom nkolik jedinench funkc. iLOCTM umouje strvit vce asu trasovnm a mn chozenm. Vechny profesionln loktory Radiodetection jsou tak ji nyn pipraveny na ppadn zpsnn legislativy v na republice v oblasti pravidelnch kalibrac tto techniky. Jedin znaka Radiodetection Vm umon pes technologii eCAL vzdlen ovit kalibran hodnoty, jestli stle vyhovuj tolerancm, ani by bylo nutn pstroj fyzicky zaslat k vrobci. Toto znamen pro kadho majitele znan spory. C.A.T4 Zkladn a na obsluhu velmi jednoduch loktor uren zejmna pro przkum ternu ped zapoetm zemnch prac za elem minimalizace rizika pokozen podzemnch st prochz letos zsadn inovac v duchu novch technologi. Jde o nslednka modelu C.A.T3, kter nyn disponuje nktermi sofistikovanmi funkcemi z ve uvedench profesionlnch model. Pat k nim napklad dynamick ochrana signlu pro prci v siln ruivm prosted, USB konektor pro upgrade softwaru nebo ovovn kalibranch hodnot na dlku. Dle pak funkce StrikeAlert, kter varuje obsluhu ped mlce uloenmi silovmi kabely. Novou funkc je vestavn systm sbru dat s kapacitou a 2GB a tak systm varovn obsluhy loktoru pi nekorektnm pohybu nad trasovanm vedenm. Novinkou u vyslae je vysln dvou frekvenc souasn a zven vkon. Samozejmost je 100 % kompatibilita pouit se starm modelem vetn psluenstv. Pokud hledte spolehlivho a efektivnho parka na lokalizaci inenrskch st, tak ve uveden mazlci Made in United Kingdom Vs rozhodn nezklamou! A kdy se k tomu pid filozofie firmy Radeton - RADOST SPOLUPRACOVAT, tak jste s nmi jako v bavlnce. Vce informac o spolenosti Radeton naleznete na strnkch www.radeton.cz nebo www.radeton.sk

Radeton, s. r. o. Mathonova 23, 613 00 Brno, tel. +420 543 257 777 Radeton SK, s. r. o., J. Kollra 17, 971 01 Prievidza, tel. +421 46 542 4580

technika

25

elektrotechnika

Modern hydraulika vyaduje i kvalitn kolen a servis

K vznamnm dodavatelm v oboru hydraulickch systm v R pat firma CHVALIS. Od svho vzniku v roce 1990 se soustedila na poskytovn odbornch slueb v oblasti servisu hydrauliky a pneumatiky. Jejho editele Milana Chvaliny jsme se zeptali: Jak hlavn rozdl je mezi firmou v dobch jejho potku a souasnou podobou po 22letm psoben na naem trhu?
mickho, devaskho, hutnho a stavebnho prmyslu na celm zem esk a Slovensk republiky. V tom samm roce uzavela smlouvu o distribunm zastoupen firmy Parker Hannifin a v souasn dob se me pynit statutem tzv. Premier distributora, tedy nejvy mon pky mezi distributory tto firmy. Vznamnm ocennm je status Hydraulick technologick centrum Parker, kter firma zskala v roce 2006. Pro vrobky firmy Parker Hannifin poskytuje servis na celm zem esk republiky a jej prvky aplikuje do svch vrobk (hydraulick agregty, filtran systmy, pneumatick systmy apod.). Na sklonku roku 1990 zaala firma Milan Chvalina CHVALIS poskytovat servis a zajiovat dodvky nhradnch dl pro systm firmy Eaton Vickers. V roce 1996/1997 byl vybudovn vlastn vrobn arel v Hotce, v severnch echch, kter zahrnuje zzem pro veker servisn , obchodn a vrobn aktivity. Z dvodu zsadnch zmn prvnho rmce podnikn v esk republice byla v ervnu 2001 zaloena spolenost CHVALIS s. r. o., kter od ledna 2002 pevzala veker aktivity firmy Milan Chvalina CHVALIS. Na podzim roku 2006 slavnostn otevela vlastn vzdlvac a kolic centrum. Velkm pomocnkem pro zen spolenosti bylo zaveden novho IS Navision v roce 2008. V tto dob mla spolenost ji cca 92 zamstnanc, vetn zzem 15ti vybavench servisnch voz, kter pracuj pro nae zkaznky 24 hodin/365 dn v roce. V roce 1999 firma zavedla systm managementu kvality dle normy ISO 9001:1994, kter byl na podzim roku 2009 recertifikovn. V oblasti elezninho prmyslu je spole-

editel Milan Chvalina V roce 1992 firma zaala zajiovat trvalou drbu hydraulickch a pneumatickch systm nkolika vznamnch vrobnch podnik a v tto souvislosti vrazn rozila sv aktivity o nov sluby, dodvky nhradnch dl, expresn opravy hydraulickch vlc a erpadel a zakzkovou vrobu. V souasn dob nabz komplexn sluby nejen v oblasti hydrauliky a pneumatiky, ale i v oblasti systm centrlnho mazn a pat mezi nejvznamnj systmov integrtory v esk republice. Na potku sv innosti pracovala pro podniky v oblastech paprenskho, chemickho prmyslu a tby deva. Nyn jejch slueb vyuv mnoho vznamnch vrobnch firem automobilovho, paprenskho, che-

Dodvky kompletnch hydraulickch systm zen stroje vetn Centrlnch mazacch systm (CMS) nerezovho agregtu o objemu 10 000 l

nost dritelem Certifiktu technick zpsobilosti dodavatele eskch drah. www.chvalis.cz 27

technika

Senzory pre solrne technolgie

Stratgia zvenia podielu obnovitench zdrojov energie vytvra tlak na zvyovanie efektvnosti ich vroby. pecilne senzory firmy di-soric, uren na kontrolu v technologickom procese vroby krytalickch kremkovch fotovoltickch lnkov, prispievaj svojim dielom k efektivite vroby solrnych systmov.
Nemeck firma di-soric GmbH & Co. KG u vye 25 rokov spene psob na trhu - vvojom a vrobou svojich tandardnch a pecilnych senzorov pre priemyseln automatizciu. Spolonos sdliaca v Urbachu si za ten as zskala svojou spoahlivosou tisce zkaznkov v Nemecku a niekoko nsobne viac po celom svete. K jej zkaznkom patria tak mal a stredn podniky, vek firmy, ako aj medzinrodn firemn skupiny, medzi nimi vea vrobcov automobilov. Ich vrobky maj jedinen vlastnosti, ktor s vemi uiton pre zkaznkov. Znme s predovetkm vidlicov sveteln senzory, ktor boli vynjden pred viac ako 20 rokmi prve vo firme di-soric. alm vvojom sa stle rozvjaj. zke prepojenie na zkaznkov a kontinulna analza trhu umouj dsledne reagova na poiadavky vvoja novch senzorov, o prispelo ku vzniku pecilnych snmaov, urench na kontrolu v technologickch procesoch, pri vrobe krytalickch kremkovch substrtov - fotovoltickch pltkov pre solrne systmy. Senzory detekcie prtomnosti objektu kontroluj prtomnos pltkov, senzory na kontrolu celistvosti sleduj neporuenos ich okrajov. Senzory detekcie dvojitej vrstvy odhalia zlepenie dvoch pltkov alebo prtomnos lomkov na kontrolovanch pltkoch, ktor mu vznikn pri opracovvan surovch pltkov. Vzhadom k vemi irokmu rozsahu pouitia a nronosti prostredia, senzory musia vyhovova osobitnm poiadavkm. Vetky senzory uren pre tieto procesy maj robustn puzdro a s charakterizovan obzvl vysokou funknou rezervou v ich pracovnch parametroch. Naprklad vkon vysielaa umoujci penetrciu krytalickho kremkovho substrtu a do hrbky pltku 300 um. Mokr chemick procesy, v istch priestoroch, vyaduj senzory v pecilnom puzdre s obzvl vysokm stupom krytia IP69K. Okrem toho, e senzory spaj poa28 dovan tandardy a pecilne poiadavky, vrobca di-soric ponka zujemcom svoje vvojov a vrobn kapacity na rieenie novch senzorov, aby bol zkaznk uspokojen v o najkratom monom ase. Tento lnok poskytuje strun prehad najastejie pouvanch senzorov pri vrobe krytalickch kremkovch substrtov. Detekcia prtomnosti ! Difzne senzory ! Difzne senzory s potlaenm pozadia ! Vidlicov / uhlov sveteln zvory Detekcia dvojitej vrstvy Vysoko vkonn optick senzory difzne senzory s krtkym dosahom. Optick vidlicov a uhlov senzory s optikou odolnou voi neistotm a indikciou jej zneistenia s vhodn na riadenie pohybu dopravnkov. Zkladnou spolonou rtou pre vetky verzie je spoahliv a presn detekcia kremkovch pltkov. Difzny senzor OT 6-18 ...
Detekcia kremkovch pltkov na krtku

vzdialenos nezvisl od pozadia

Konektor M12

svetlo, taktovan citlivos indiktor stavu na vstupe LED Robustn plastov puzdro Vysok stupe krytia
Nastaviten

Infraerven

Detekcia lomkov Vysoko vkonn sveteln zclony

Detekcia vytrbenia a detekcia kolzi v mokrch procesoch ! Meracie sveteln zclony DETEKCIA PRTOMNOSTI irok rozsah innost v procese automatizovanej vroby krytalickch kremkovch substrtov vyaduje senzory na detekciu rznych mechanickch preveden a funknch vlastnost. Optick senzory s potlaenm pozadia s naprklad pouit pri kontrole prtomnosti

Presn laserov senzor LHT 81... s potlaenm pozadia na pouitie kontroly prtomnosti pltkov v prepravnom boxe Voi vibrcim odoln 6-otkov potenciometer pre jemn nastavenie Laser v spektre ervenho svetla, taktovan s malm laserovm bodom Vysok rozlenie, vysok presnos a frekvencia spnania Indiktor funknej rezervy/indiktor zneistenia optiky Robustn kovov kryt Vysok stupe krytia
Detekcia

Vidlicov sveteln zvora OGUFIX 121/125 Zneisteniu odoln oovky optiky Rchle uvedenie do prevdzky, iadne nastavovacie prvky Monos monte tesne jedna veda druhej Robustn kovov kryt Vysok stupe krytia Vysoko vkonn uhlov sveteln zvory OGL 55/54 ... Inteligentn vstup s LED indiktorom zneistenia optiky

kremkovch pltkov v prepravnch boxoch. Podobne mu by pouit optick

os senzora prstupn vo vetkch troch smeroch - x, y a z Robustn kovov kryt Vysok stupe krytia DETEKCIA DVOJITEJ VRSTVY di-soric navrhol vysoko vkonn optick senzory pecilne na detekciu kremkovch pltkov. Uniktny princp innosti zabezpeuje, e prpadn zdvojen vrstvy kremkovch pltkov s spoahlivo zisten v procese vroby a prepravy. Tieto senzory s k dispozcii vo viacerch mechanickch puzdrch tak, aby umonili intalciu v rznych priestorovch podmienkach. Detekcia dvojitej vrstvy Detekcia prtomnosti kremkovch pltkov kremkov pltky do hrbky 300 m Pre Spoahliv potlaenie odrazov a vplyvu zneistenia optiky Vysoko vkonn senzory typu vysiela prijma OSPx ... / OEPx ... Dva rzne prijmae na detekciu prtomnosti pltkov a dvojitej vrstvy Vysok stupe krytia pre vlhk prostredie Robustn kovov kryt Vysoko vkonn sveteln vidlicov zvory OGUP 120/130 ... Nastaviten vysielac vkon Vysok stupe krytia pre vlhk prostredie Robustn kovov kryt DETEKCIA LOMKOV K spoahlivej detekcii lomkov sa pouvaj vysoko vkonn sveteln zclony. Vasn detekcia a vyradenie chybnch kremkovch pltkov z vrobnho procesu zniuje

Optick

mi pltkami vekosti 125 mm a 156 mm

Mal rozmery pre mont medzi dvoma

psmi dopravnka
Kovov kryt Vysok stupe krytia

DETEKCIA VYTRBENIA A DETEKCIA KOLZI V MOKRCH PROCESOCH Spoahliv detekcia najmench lomkov. Meracie sveteln zclony di-soric zabezpeuj spoahliv detekciu najmench lom-

kov. Pouvaj sa na monitorovanie lomkov alebo odhalenie chybnch kremkovch pltkov pri jednoradovch alebo viacradovch dopravnkoch. Pomocou vyhodnotenia diagonlneho la a jeho interpolciou mu by kontrolovan vytrbenia od vekosti 1,5 mm na vetkch tyroch stranch kremkovch pltkov. Spoahliv detekcia kremkovch pltkov vo vlhkch priestoroch. Vyhodnocovanie skupiny svetelnch lov umouje spoahliv detekciu pltku. Verziu s vysokm stupom krytia IP 68 / IP 69K je mon poui vo vlhkch priestoroch. Meracie sveteln zclony s vyhodnocovacou elektronikou LVE... / LVX... ! Kompaktn dizajn ! Hlinkov puzdro ! Jednoduch mont ! Osobitn ochrana ! Voliten vysok tupe krytia IP 69K Vyhodnocovacia elektronika pre sveteln zclony srie LI... Vyhodnocovacia elektronika pre 1 alebo 2 sveteln zvory LI... Rozhranie: 1 vstup pre nastavenie parametrov 3 kombinovan vstupy / vstupy 3 vstupy, RS 232, CANopen Signlne LED pre diagnostiku Parametre funkci mu by vone priraden Mont na DIN litu
Bliie informcie o senzoroch pre solrne technolgie ako aj o alch produktoch firmy di-soric mete njs na strnkach vrobcu www.di-soric.de alebo na strnkach jeho autorizovanho distribtora www.amtek.cz. Z materilov di-soric spracoval: Ing. Duan Hlvka, AMTEK, s. r. o.

percento chybovosti a zvyuje efektvnos vroby. Vaka kompaktnm rozmerom s tieto sveteln zvory vhodn na mont do zkych priestorov. Vysoko vkonn sveteln zclony OLGxP 12/12 ... Elektronick potenciometer na nastavenie hrbky pltku a vekosti lomku Vstup na prepnanie medzi kremkov-

29

technika

Zlohovan zdroje alebo zdroje s UPS funkciou

Pri domcej automatizcii, kamerovom a prstupovom systme poadujeme, aby tento systm spoahlivo pracoval aj pri vpadku sieovho naptia 230 V AC. Kamerov, zabezpeovacie ale aj automatizan systmy pracuj s jednosmernm naptm +12 V alebo +24 V, preto s zlohovan zdroje znaky Mean Well idelnym pomocnkom a ochranou proti vpadku. Jedn sa o napjacie zdroje s UPS funkciou, ktor maj monos pripoji zlon akumultor. Tento zlon akumultor v prpade vpadku sieovho naptia 230V AC vykryje poadovan vstupn naptie.
Vstupn sieov naptie zlonch zdrojov je 90 a 264 V AC alebo 127 a 370 V DC. Tento irok rozsah vstupnho naptia umouje celosvetov pouitie tchto zdrojov. Spoahliv funkcia, jednoduch mont a viac ne priazniv cena spravila z tchto zdrojov iadan artikel v elektrotechnike. Funkcia zdroja je vemi jednoduch. Pokia je sieov naptie pripojen, tak zlon zdroj dodva vstupn naptie pre spotrebi a sasne dobja zlon akumultor. Ke djde k vpadku sieovho naptia, vstupn naptie pre pripojenie spotrebia 27,6 V 1,4 A a vetvu pre nabjanie zlonho akumultora 27,6 V, 0,75 A. Zdroje s UPS funkciou PSC-100 sa dodvaj pre 12 V akumultor s vstupnm naptm pre napjanie spotrebia 13,8 V 4,75A a vetvou pre nabjanie zlonho akumultora 13,8 V 2,5 A, ide o typ PSC-100 A. Model PSC-100B je uren pre 24V zlon akumultory a jeho vstup je 27,6 V 2,4 A pre napjanie spotrebia a 27,6 V 1,25 A pre nabjanie zlonho akumultora. Vstupn naptia zdrojov je mon upravi trimrom v rozsahu 12 a 15V DC pre typy PSC-60A a PSC-100A a 24 a 29V pre typy PSC-60B a PSC-100B. Zdroje srie PSC maj ochranu akumultora pred hlbokm vybitm, signalizciu stavu vstupnho sieovho naptia a vybitia zlonho akumultora. Najiadanejou sriou zlohovanch zdrojov je sria AD. Zdroje srie AD sa dodvaj s vkonom 50 W a 150 W. Zdroje srie AD-55 A s dodvan s vstupnm naptm 13,8 V 3,5 A a vetvou pre nabjanie akumultora 13,4V 0,23A. Zdroje AD-55B maj napjaciu vetvu s vstupom 27,6 V 1,8 A a vetvu pre nabjanie batrie 26,5 V 0,16 A. Zdroje srie AD-155A maj napjaciu vetvu s vstupom 13,8 V, 10,5 A a nabjaciu vetvu 13,3 V, 0,5 A. Zlohovan zdroje AD-155B maj vetvu pre napjanie 27,6V 5A a vetvu pre nabjanie 27,1V 0,5A. Zdroje AD-155C pre pripojenie 48V zlonho akumultora maj napjaciu vetvu s vstupom 54V 2,7A a nabjaciu vetvu s vstupom 53,5 V, 0,2 A. Zlohovan zdroje srie AD je mon doda aj s viacermi vstupnmi hladinami a ich oznaenie je ADS a ADD. Zdroje ADD maj okrem vstupnej hladiny a hladiny pre nabjanie akumultora ete hladinu naptia +5V DC. Zdroje ADD-55A maj vstup pre

tak zdroj prepne svoj stav a zane dodva naptie pre pripojen zariadenie zo zlonho akumultora, to zaru sprvne fungovanie Vho systmu aj poas vpadku sieovho naptia. V ponuke firmy JDC, s.r.o. njdete ucelen ponuku zlohovanch napjacch zdrojov Mean Well s vkonom od 35 W a do 150 W. Dostupn s prevedenia zdrojov open frame doska plonho spoja, ktor s uren na zabudovanie do zariadenia, a priemyseln zdroje s montou na montnu dosku, prpadne na uchytenie na DIN litu pomocou driakov DRL a DRP. Zlon zdroje Mean Well s pasvne chladen. Zlohovan zdroje v preveden open frame doska plonho spoja predstavuj zdroje Mean Well srie PSC. V ponuke s s vkonom 60 W a 100 W. Na poiadavku je mon tieto zdroje doda aj v kryte, o uah ich mont do rozvdzaa a zabrni nebezpenmu dotyku. Zlohovan zdroje PSC-60 A s dodvan s vstupnm naptm pre napjanie spotrebia 13,8 V 2,8 A a vetvou pre nabjanie zlonho akumultora 13,8 V 1,5 A. Zdroje PSC-60B maj 30

technika
napjanie 13,8V 2,5A a 5V 3A a nabjaciu vetvu 13,4V 0,23A. Zdroje ADD-55B maj napjaciu vetvu s vstupom 27,6V 1,3A a 5V 3A a nabjaciu vetvu 26,5V 0,16A. Zdroje ADD-155A maj napjaciu vetvu s vstupom 13,8V 9,5A a 5V 3A a nabjaciu vetvu 13,3 V 0,5 A. Zdroje ADD-155B maj napjaciu vetvu 27,6 V, 4,5 A a 5V 3A a vetvu pre nabjanie zlonho akumultora 27,1V 0,5A. Zlohovan zdroje ADD-155C maj napjaciu vetvu 54V 2,3A a 5V 3A a vetvu pre nabjanie zlonho akumultora 53,5V 0,2A. Zdroje srie ADS maj dve vstupn hladiny, ale nemaj funkciu zlohovania. Zdroje ADS-5512 s dodvan s vstupom 12V 3A a 5V 3A. Zdroje srie ADS-5524 s dodvan s vstupom 24V 2A a 5V 2A. Vkonnej model ADS-15512 m vstupn parametre 12V 11,5A a 5V 3A. Zdroj ADS-15524 m vstupn parametre 24 V, 5,8 A a 5 V, 3 A. Napjacie zdroje ADS-15548 maj vstupn parametre 48 V, 2,9 A a 5 V, 3 A. Zdroje srie AD maj ochranu proti hlbokmu vybitiu akumultora. Ich vstupn naptia je mon upravi trimrom. Najnovou a cenovo najdostupnejou sriou s zlohovan zdroje srie SCP. Zdroje srie SCP sa dodvaj s vstupnm vkonom 35 W, 50 W a 75 W. Ich jednoduch kontrukcia spova v paralelnom spojen napjacej a nabjacej vetvy. Zlon akumultor je pripojen paralelne cez poistku k spotrebiu, preto zdroje srie SCP nemaj ochranu pred hlbokm vybitm akumultora. Zdroje srie SCP-35-12 maj vstup 13,8 V, 2,6 A a zdroje srie SCP-35-24 maj vstup 27,6 V 1,4 A. Zlohovan zdroje SCP-50-12 maj vstup 13,8 V, 3,6 A a zdroje SCP-50-24 maj vstup 27,6 V 1,8 A. Najvkonnej model SCP-75-12 m vstup 13,8 V 5,4 A a SCP-75-24 m vstup 27,6 V 2,7 A. Vstupn naptia zlohovanch zdrojov srie SCP je taktie mon nastavi pomocou trimra. Zlohovan zdroje srie SCP maj mal rozmery a s vhodn pre mont vade tam, kde dochdza ku krtkodobm vpadkom sieovho naptia. Vrobca Mean Well db na etrnos elektrickej energie, a preto je spotreba samotnch zdrojov vemi nzka. Zdroje srie SCP maj vlastn spotrebu niiu ako 0,75W. Napjacie zdroje s certifikovan a zodpovedaj normm bezpenosti EN60950-1 a EMC EN55022 Class B, EN61000-3-2,3, EN61000-4-2,3,4,5,6,8,11, ENV50204, EN55024... Zlohovan zdroje doku pracova v teplotch od -20 C do +70 C, preto je ich pouitie mon aj v extrmnych podmienkach. Na zem Slovenskej republiky tieto zdroje njdete u autorizovanho distribtora, firmy JDC, s. r. o., ktor spene zastupuje firmu Mean Well od roku 2006. Na webovej strnke www.meanwell.co njdete detailn pecifikcie jednotlivch zdrojov a poas vstavy Amper Brno a vstavy Coneco/Racioenergia v Bratislave mete navtvi expozciu Mean Well, kde sa mete oboznmi s kompletnm sortimentom napjacch zdrojov, zdrojov na DIN litu, meniov naptia, zdrojov pre LED osvetlenie s krytm IP67, priemyselnch zdrojov a napjacch adaptrov. Text: Juraj Klein

Odoln tablet PC XPlore iX104C5

Pedstavujeme Vm nejvkonnj odoln tablet PC na trhu od spolenosti Xplore Technologies, kter si vybudovala pozici celosvtovho ldra v oblasti odolnch TabletPC.
Spolenost Xplore Technologies pat k uznvanm prkopnkm v oblasti vroby odolnch tablet PC. Jejich nejnovj verze pedstavuje ji ptou generaci pln odolnch tablet. Xplore iX104C5 je nejvkonnj odoln tablet PC na trhu. Vysok vpoetn vkon mu zaruuje procesor Intel Core i7 620UE s technologi Intel Turbo Boost, uren pmo pro mobiln zazen. Dky technologii Intel Turbo Boost dosahuje tento dvoujdrov procesor v plnm zaten rychlosti 2.13 GHz, zatmco v klidu tepe na frekvenci 1.06 GHz. K vysokmu vkonu pispv tak a 8 GB pamti RAM typu DDR3 a uit SS disk s mSATA rozhranm. Xplore iX104C5 dokonce umouje pipojen dvou SSD disk, kter lze zapojit do RAID 0 nebo 1, m se zajist zrychlen ten a zpis dat, nebo redundantn ukldn (z bezpenostnch dvod). Mezi nejdleitj vlastnosti tabletu z hlediska zodolnn pat tuh, vcevrstv asi ze slitiny hoku, chrnn gumovmi krytkami roh, i vod a prachu odoln konektory, kter zamezuj prniku vody a neistot dovnit zazen. Dky tmto vlastnostem proel tablet iX104C5 spn testovnm v nezvislch laboratoch na armdn certifikaci MIL-STD 810G a kryt IP67, co vyjaduje vlastnost, e tablet lze za provozu dokonce ponoit do vody. Provozn teplota tohoto zazen se pohybuje od -20 C do +60 C, piem tablet odol krtkodobmu teplotnmu oku od -51C do +71C. Pro vyuit v ternu je uzpsoben i odoln displej s LED podsvcenm o velikosti 10,4". Displej vybaven technologi AllVue Xtreme zaruuje dobrou itelnost jak na pmm slunci, tak v reimu nonho vidn. Dky zabudovan tece otisku prst lze pedejt zneuit dat pi monm zcizen tabletu. Vzhledem k tomu, e kad segment trhu m sv specifick poadavky, vyrb se tablet iX104C5 ve tyech zkladnch provedench. Model iX104C5 DMSR je vchozm modelem a sdruuje vechny ve uveden vlastnosti. Naproti tomu model iX104C5 DMSR-M je speciln modifikovan pro poteby vojenskch a bezpenostnch sloek. Model iX104C5 DMCR je upraven pro pouit v laboratoch, farmaceutickch a elektronickch vrobnch. tvrt proveden iX104C DML je uren pro aplikace, kter nevyaduj vysok vpoetn vkon. Pro snen nklad se vyrb s procesorem Intel Celeron Dual-Core U3405 a se standardnm odolnm displejem bez technologie AllVue Xtreme. Text: Nowatron 31

technika

Skenovanie bez omezen

3D skener spolenosti Breuckmann GmbH je model smartSCAN3D, kter snm velmi rychle povrchy sktrukturovanm svtlem. 3D skenovn strukturovanm svtlem vyuv projekce svtelnho vzoru na objekt a hled deformaci vzoru na objektu.
Vzory mohou bt jedno, dvou i t dimenzionln. Jako pklad uveme, e jednodimenzionln vzor je pmka, kter je projektovan na objekt pomoc LCD projektoru nebo rozmtanm laserem. Posun kamery mrn od projektoru vzor hled tvar linie a pouv techniku obdobnou jako u triangulace k vpotu vech bod na linii. Jestli je vzorem samostatn linie, je rozprostena nap zornm polem kamery pro zjitn rozmru jednoho pruhu v dan moment snmn. V ppad dvojdimenzionlnho vzoru je vzorem mka nebo ady pruh. Kamera je vyuita na vyhledn deformace vzoru a uit algoritmus vypot vzdlenosti vech bod na vzoru. Vezmeme-li v vahu pole rovnobnch vertiklnch pruh, je jsou vodorovn rozmtny laserem nap clovm objektem. V jednoduchch ppakosy i rapidn zmny tvaru je jednoznan, e je naruen struktura pruh tm, e jsou pruhy asto skryty, a tak mohou mnit poad vyplvajc z nejednoznanosti laserovch pruh. Problm lze eit pouitm algoritmu pro vcepruhovou laserovou triangulaci. Skenovn pomoc strukturovanho svtla je atraktivn oblast pro vzkum pletn pole pohledu. Dnes ji existuj systmy, je umon skenovn pohybujcch se objekt v relnm ase. Skenery pracujc v relnm ase vyuvaj techniku projekce s fzovm posuvem, je byla vyvinuta na zachycen i velmi jemnch detail, rekonstrukci a renderovn objekt s dynamickou deformac, jako napklad zachycen zmny

Zorn pole pro smartSCAN3D-HE Diagonla snmku [mm] Rozlien XY Rozlien Z Pesnost prvk [m] [m] [m]
a

100 30 2 8

150 50 3 12

225 70 4 15

300 100 6 20

450 150 8 30

600 200 12 40

850 275 15 55

1200 400 20 75

3D skenovn dve vozu

Barevn zobrazen odchylek

dech me systm analyzovat obraz tak, e pebr pruhy z leva doprava, je postupn odrej svtlo laseru v poli, a to tak, e nejzaz lev pruh je prvn laser, dal pruh je druh laser a tak dle. V komplikovanjch ppadech, kdy skenovan objekt m otvory,

kadoron je na toto tma publikovno mnoho odbornch prac . Vhodou 3D skenovn strukturovanm svtlem je vysok rychlost. Ve srovnn se skenovnm jednotlivmi body umon zachycen mnoha bod nebo rovnou kom-

charakteru oblieje, i deformaci vozidla pi nrazovch testech pro automobilov prmysl. Real-time skenery jsou stle zdokonalovny a umouj zachycen a zpracovn i vce ne 120 snmk za sekundu. Text: Marcela Koudelov 33

technika

Laserov svaovn
Technologie svaovn umouje vytvet nerozebrateln spojen irokho spektra prmyslov uvanch materil. Spolenm jmenovatelem volby konkrtn technologie svaovn je snaha vytvoit bezpen spoj vhodn pro danou aplikaci.
Laserov technologie se celosvtov etabluj i jako progresivn metody svaovn, majc adu vhod oproti konvennm metodm bodov svaovn. Svar vznik vhodnou kooperac pohybu optiky laserov hlavy a manipulanho systmu (obvykle estios prmyslov manipultor). Optika laserov hlavy dovoluje svaovn ze znan vzdlenosti (Remote) pi vysokch svaovacch rychlostech. Pro laserov svaovn se dnes vyuvaj zejmna pevnoltkov, ppadn diodov lasery. Oproti CO2 laserm maj obecn vy innost spojenou s vy absorpc laserovho zen kovovmi materily. Naopak plasty mohou bt pro vlnovou dlku tchto laser do znan mry transparentn. Tento jev me bt vhodn vyuit napklad pro tvorbu pepltovanch spoj. Pi laserovm svaovn plast lze doshnout pikov kvality spoje pi minimlnm materilov degradaci svaovanch soust. Stejn jako u svaovn kov probh tento proces bezkontaktn. Svar me bt navc proveden v cel sv dlce najednou. Z toho plyne omezen deformac svaovanch polotovar a rovn znan asov spora vrobnho procesu. ! Rozliujeme dv hlavn metody svaovn plast: ! Transmission welding (tzv. propustn svaovn) ! Direct welding (tzv. pm svaovn) Transmission welding vyuv vysok propustnosti plast pro zen diodovch a pevno-ltkovch laser. K promsen materil a jejich pevnmu spojen dochz pouze na rozhran svaovanch materil (svar nen na vnjm povrchu viditeln). Laserov zen je vrchnm plastem propoutno a k jeho absorpci dochz a na povrchu spodnho plastu, kter obsahuje absorpn aditiva (obvykle uhlkov saze). Dleitou roli v procesu svaovn hraje vnj ptlak, kter by ml aplikovat nejlpe pmo v oblasti svaru. Direct welding je zaloen na dobr absorpci zen obvykle CO2 laser povrchem plast. Pi tomto procesu dochz k nataven vnjch ploch svaovanch materil, jejich vzjemn chemick

svaovn - napklad elektrickm obloukem. Pesnost, rychlost, reprodukovatelnost a efektivita laserovho svaovacho procesu je charakteristick nejen pi tvorb spoj kovovch materil, ale rovn pi pouit plast. Dynamick vzkum a vvoj laserovch technologi svaovn umouje prmyslov nasazen tchto technologi pro aplikace, kter nebyly jet ped nkolika lety mon. Krom klasickho laserovho svaovn jmenujme napklad: ! Hybridn procesy laserovho svaovn. Tyto technologie jsou specifick kombinac laserovho svaovn s obloukovm svaovnm. Vhodou je znan produktivita svaovacho procesu pi zachovn vysok jakosti vytvenho spoje. Tyto technologie nachz uplatnn pedevm v sriov vrob a ji tenkostnnch, i tlustostnnch svaenc z oceli i hlinkovch slitin. ! Remote technologie. Podnt pro vznik tto metody dal pedevm automobilov prmysl ve snaze nahradit konvenn

LINTECH, spol. s r. o. Chrastavice 3, 344 01 Domalice Tel.: +420 379 410 201 Fax. +420 379 410 200 info@lintech.cz

www.lintech.cz
interakci a nslednmu ztuhnut. Oblast nataven svaovanch materil me bt viditeln, ale dky pouit velmi tenkho laserovho paprsku je zk. Aplikace laserovch systm do prmyslu prokzala, e pevyuj konkurenn technologie zejmna vysokou procesn rychlost, ekonominost procesu, monost svaovn i v polohch s omezenm pstupem k mstu svaovn, nzkm tepelnm ovlivnnm spojovanch materil, snadnou automatizac a precizn kontrolou svaovacho procesu, hermetinost a vizuln pohlednost svaru. Ve spoluprci Nov technologie vzkumn centrum, Zpadoesk univerzita v Plzni s firmou Lintech 35

technika

POVLAKY een pro sniovn nklad a zvyovn produktivity

Firma VH a.s. v tomto roce doplnila sv monosti o tet nejpouvanj technologii povlakovn a jako jedin v R resp. v regionu stedn Evropy je schopn nabdnout povlaky vytvoen technologiemi CVD, PACVD a PVD. Dky doplnn o PVD zazen jsme schopni nanet povlaky i pi nich teplotch ne 500 C (obr.1) a pokrt tak celou klu aplikac. Prakticky dnes povlakujeme nstroje od teploty 100 C do 1 000 C. Volba vhodnho povlaku vdy zvis na zpsobu zaten nstroje, nrocch kter jsou na povlak kladeny a na pouitm materilu pro vrobu povlakovanho nstroje.
CVD (chemical vapour deposition) technologie je pouvna zejmna pro velmi nron aplikace pi prci za studena. V mnoha ppadech je vroba vybranch pevnostnch dl mon jen za pedpokladu pouit CVD technologie. CVD povlaky o tloukch 10 m se vyznauj velmi vysokou abrazivn odolnost a velmi dobrou adhez k zkladnmu materilu. Nevhodou je zejmna vysok povlakovac teplota, kter se pohybuje okolo 1 000 C. Po povlakovn proto mus nsledovat zulechtn na poadovanou tvrdost. Zulechtn je spojeno s rozmrovmi Obrzek 1 Rozloen teplot zmnami, kter souvis s martenziticpro jednotliv technologie kou transformac v prbhu kalen. CVD technologie nen proto vhodn pro nstroje, kde je nutn zachovat velkou pesnost rozmr dlu po povlakovn. Touto technologi se vytv porzn povlak, piem porezita povlaku je pro nkter aplikace velmi vhodn - mikropry dok zadrovat mazac emulze, co pispv k spoe nklad po celou dobu pracovnho procesu. Povlaky nanen vysokoteplotn CVD technologi lze aplikovat na prchoz i neprchoz i velmi zk otvory. Pomoc tto technologie je vytven zejmna povlak HARD NANOCOMP (TiCN). Pro povlakovn eznch nstroj byl ve VH vyvinut nov typ povlaku nanen technologi PA CVD. Tento povlak uvdme na trh pod obchodnm nzvem NANOCOMP ULTRA. Povlak se vyzna-

Obrzek 3 Aplikace povlaku NANOCOMP ULTRA

uje velmi vysokou tvrdost (4400 HV) a abrazivn odolnost. Je vhodn pro povlakovn eznch nstroj (obr. 3) urench pro vysokorychlostn obrbn. V souasn dob byly provedeny testy na elnch frzch a zvitncch, kde byl prokzn jednoznan vliv vrstvy na vrazn zlepen efektivity procesu a zejmna a dvacetinsobn zven trvanlivosti eznho nstroje oproti nepovlakovanmu stavu pi vych eznch rychlostech. Velkou vhodou PACVD metody oproti PVD technologii je monost povlakovn dutin a pr-chozch i neprchozch otvor. Experimentln bylo zjitno, e se povlak vytv i u velmi tenkch drek o ce 1 mm a hloubce 20 mm. Pi irch otvorech se funkn povlak vytv i ve vtch hloubkch. Jinou povlakovac technologi se v souasnosti tak zk trbiny povlakovat nedaj. PVD metoda umouje vytven funknho povlaku pouze do hlo-

Obrzek 2 Aplikace CVD povlaku

Jak je vidt z obrzku 1, PACVD technologie (plasma assisted chemical depositon) vyuv oproti CVD technologii ni povlakovac teploty. To umouje povlakovat materil, kde nen mon pout CVD technologii. VH, a. s. vyuv zejmna povlaky na bzi Ti, B, C a N. Tyto povlaky jsou velmi efektivn zejmna pro aplikace na formy pro tlakov lit barevnch kov, formy pro vstikovn plast a pro povlakovn rozmrnch nstroj pro lisovn. Pro tyto aplikace je dosahovno velmi dobrch vsledk pi zvyovn ivotnosti nstroj, zamezen nalepovn zpracovvanho materilu na povrch nstroj a pro zven odolnosti proti tepeln nav. Pro tyto aplikace jsou pouvny zejmna povlaky BORCOMP a NANOCOMP. 36

Obrzek 4 Aplikace povlaku NANOCOMP (TiB2) na formu pro tlakov lit

technika
ubky, kter odpovd ce trbiny. Tato vhoda je vyuvna zejmna pro aplikace na sti forem pro tlakov lit resp. pro vstikovn plast, kdy m forma komplikovan tvar (obr. 4). Pro nanen PVD povlak je ve VH multifunkn flexibiln povlakovac jednotka, na kter lze nanet irokou klu povlak pi teplotch od 100 C do 550 C. Jedna z velkch vhod PVD technopouvanch v automobilovm prmyslu, medicn (povlaky na kloubn nhrady) a po mikroelektroniku. V zvislosti na obsahu sp3 vazeb jsou DLC vrstvy oznaeny jako a-C a ta-C. Na obrzku 5 meme vidt ternrn fzov diagram tchto vrstev. VH m ve standardn nabdce ti typy DLC povlak - DLC COMP, DLC HARDCOMP a DLC SILLCOMP. Jednotliv DLC povlaky se li zejmna kombinac tvrdosti, koeficientu ten a teplotou nanen. Velkou vhodou povlak je nzk povlakovac teplota a zejmna vynikajc kluzn vlastnos-ti. DLC povlaky se tedy uplatuj zejmna v aplikacch kde je kladen vysok draz na nzk koeficient ten. Pouvan technologie nanen umouje povlaky nanet s velmi stabilnmi vlastnostmi a s pesn definovanou tloukou. Nae technologick zzem a spoluprce s vysokmi kolami nm umouje vyvjet povlaky pro speciln aplikace. Pro nkter operace se osvdilo vytven multivrstev a kombinace nkolika typ povlak. Dnes pro prmyslov aplikace vyuvme vechny ti druhy povlakovacch technologi CVD, PACVD a PVD. Vlastnosti jako zven tvrdost, odolnost proti pokozen, nzk koeficient ten a dal vlastnosti povlak. Ve velkosriov vrob, kdy vrobn ztrty zpsoben vmnou nstroj a nslednm sezenm stroj jsou limitujcm parametrem, dlaj ze vech t zmiovanch technologi mocn nstroj pro sporu nklad a zven produktivity zkaznk v irok oblasti dl a nstroj. Nae technologick vybaven nm umouje pro danou aplikaci zvolit skuten optimln een. Text: Ing. Martin Louda Ph.D. louda@vuhz.cz

Obrzek 5 Ternrn diagram DLC vrstev

logie spov ve vytven funknch a ochrannch povlak i pi nzkch teplotch. Pro lisovac a ezn nstroje jsou pouvny povlaky CrN, TiAlN a AlTiN. Pro nzkoteplotn depozice jsou pouvny tzv. DLC vrstvy. Toto oznaen, kter se v souasn dob pouv pro oznaen metastabilnho stavu amorfnho uhlku obsahujc urit podl sp, sp2a sp3 vazeb. DLC vrstvy proto maj velk monosti prmyslovho vyuit od ochrannch povlak, strojnch dl s vysokmi nroky na nzk koeficient tenm, v irok oblasti nstroj

Povlakovn nstroj technologi PVD, CVD a PA CVD komplexn een povrchov ochrany nstroj

CVD, PVD a PA CVD povlaky: - Vrazn spora provoznch nklad - Prodlouen ivotnosti nstroj, dl a forem - Zven abrazivn odolnosti - Eliminace nalepovnm hlinku na povrch nstroj, zven odolnosti proti vzniku tepeln navy a vzniku kavit pi tlakovm lit - Odstraovn problm s nalepovnm plast na povrch nstroj a forem

NOVINKA : NANOCOMP ULTRA - Vysocevkonn povlak na bzi boru pro povlakovn eznch nstroj

VH a.s., divize METALTEST 73951 Dobr 240 Czech Republic

Tel.: +420 558 601 351, +420 558 601 111 Fax: +420 558 357 e-mail: metaltest@vuhz.cz

www. vuhz.cz
37

technika

Siln a stabiln partner v povrchovch pravch

Vrobn program slovensko nemeckej spolonosti GtO Slovakia tvoria galvanick povrchov pravy pre strojrstvo, elektrotechniku a automobilov priemysel. Korene spolonosti siahaj do roku 2007, kedy bola v Roave zaloen spolonos UFT Production Slovakia, s. r. o. Po dvoch rokoch spolonos zmenila nzov a dnes je znma v radoch odbornej verejnosti ako GtO Slovakia (www.gto-slovakia.sk). Viac informci o psoben spolonosti poskytla manarka obchodu Bc. Lea Krnov.
Spolonos GtO Slovakia nad-viazala na bohat tradcie, sksenosti, technick a vvojrske zzemie materskej nemeckej firmy GtOberflchen GmbH. Ak dvody viedli k zaloeniu dcrskej spolonosti v Roave? Spolonos GtOberflchen GmbH, v koopercii s nemeckou spolonosou Galvanotechnik Baum GmbH zaznamenala v poslednch rokoch vznamn rozvoj svojich aktivt. Jednou z nich bolo vytvorenie novej dcrskej spolonosti so sdlom v Roave (Koick kraj). Slovensk trh spolu s okolitmi trhmi krajn V4 sa javil ako vynikajca prleitos. V tchto krajinch sa etablovalo mnoho vznamnch Bc. Lea Krnov, manarka zahraninch spolonost, ktorch obchodu firmy GtO Slovakia nosnou produkciou je prve vroba pre automobilov priemysel. Koncepne vybudovan truktra, know-how silnej nemeckej spolonosti bolo u samo o sebe silnm lkadlom pre naich zkaznkov. Pri rozhodnut lokalizovania firmy sa zohadnili aj alie kritri. Z teritorilneho pohadu je umiestnenie v Roave strategick, pretoe v okruhu 200 km (tu spad aj industrilna oblas Budapeti, juh Poska) psob mnostvo spolonost zaoberajcich sa strojrskou vrobou. Navye dostatok kvalifikovanej pracovnej sily spolu s optimlnymi mzdovmi nkladmi nm umouj ponknu sluby so zabezpeenm najvyej kvality za konkurencieschopn ceny. S akou ponukou sluieb oslovujete svojich zkaznkov? V sasnosti realizujeme povrchov pravy na dvoch modernch linkch: Bubnov linka: sstreujeme sa na proces zinkovania a v blzkej dobe tartujeme aj nov projekty, ktor si vyaduj povrchov pravu s pouitm alkalickho ZnNi. Zvesov linka: v naej ponuke je alkalick zinok, alkalicky ZnNi, i alkalick ZnFe. Nsledne na povrchov pravy poskytujeme rzne druhy pasivcii a utesovacch lakov. Medzi sluby, ktor ponkame patr aj 38 monos 100 % kontroly, meracie protokoly, test korznej odolnosti, monos vyhotovenia PPAP a in dodatkov sluby realizovan individulne presne v slade s poiadavkami naich zkaznkov. Nai kvalifi-kovan odbornci Vm radi predstavia nae sluby priamo u ns v spolonosti. Presvedte sa sami! Kad sprvny podnikate hovor, e je pre neho rovnako dleit vek ale aj mal zkaznk. Predsa vak, mte v pamti zkazku, na ktorej zvldnut ste obzvl hrd napr. kvli jej technickej nronosti resp. krtkej dobe, za ktor ste ju museli zvldnu alebo inej pecifickej poiadavke zkaznka? Naich zkaznkov zskavame aj vaka procesom, ktor asto v sebe zahaj aj netandardn poiadavky. Prkladom je zkaznk, pre ktorho realizu-jeme povrchov pravu zinok - nikel. Je to proces, ktor si vyaduje sofistikovanejie vrobn postupy. Siastka, ktor pre nich upravujeme na sebe neme ma iadne kontaktn miesta, jej vntro, ktor je przdne, nesmie by galvanicky upravovan a neme obsahova zvyky tekutiny z jednotlivch galvanickch van. Aj pre tto pecifick poiadavku sme nali rieenie a sasne zkaznkovi doplnkovo ponkame aj pecilne vhody: zabezpeenie logistiky, univerzlne balenia, 100 % kontrola. Slov spokojnosti zkaznka, sprevdzaj kad nae spolon stretnutie.

technika
Od poiatku svojej innosti mte v ponuke svojich sluieb galvanick povrchov pravy. innos vykonvate v novopostavenom zvode na najmodernejch technologickch linkch na povrchov pravy kovov a ich zliatin galvanickm zinkovanm, niklovanm... Nemono vak prehliadnu fakt, e ste prevdzku spustili v januri 2009, teda v ase, kedy sa mnostvo fabrk zaalo bori s vekmi problmami. Ako sa vm podarilo nielen rozbehn innos, ale aj spene prekona ak obdobie recesie, ktor niektor prevdzky poloilo na kolen? Zkladn kame, ktorm sa zaala vstavba vrobnej haly a administratvnej budovy bol poloen v roku 2007. Samotn spustenie prevdzky bolo naplnovan a aj realizovan zaiatkom roku 2009. Zmeny na trhu si vyiadali aj zmeny vo vrobe a v prodokzali mnostvo procesov inovova a investcie smeruj hlavne do technickho vybavenia a kontinulneho vzdelvania naich zamestnancov. Vetky zmeny ved k tomu, aby sme si udrali tatt silnho obchodnho partnera v oblasti povrchovch prav. Podnikavos zvis od schopnosti robi sprvne rozhodnutie za kadch podmienok, zdravej akcelercie a ochoty prekon-

cesnom riaden spolonosti. Vetky obchodn plny sme vak museli prispsobi momentlnej situcii na trhu, ktor spsobila pokles dopytu. V tomto obdob ns podrala matersk spolonos a dvera investo-rov, o nm umonilo rozbeh vroby aj napriek situcii, ktor vldla na trhu. Poskytovanie sluieb v oblasti povrchovch prav sa ukzalo ako perspektvne a rentabiln. Vsledky si vak vyiadali mnostvo prce a sstredenie sa na vyuvanie kadej prleitosti. Naou snahou bolo a stle ostva by o krok pred konkurenciou. I napriek nepredvdatenej situcii, ktor v Eurpe pretrvva sme

va stereotypy. Ak s vae plny, ciele a zmery v rozvoji innosti vaej spolonosti? Spolonos prechdza zmenami, ktor si vyaduj ich aplikovanie do praxe a len ich rchlym osvojenm si meme zabezpei prosperitu na slovenskom i zahraninom trhu. Vhodou je, e n tm je zloen z dynamickch a ambiciznych zamestnancov pripravench venova svoj as a energiu na dosiahnutie stanovench cieov. Poas napania naich plnov kladieme draz na flexibilitu, schopnos promptne reagova na zmeny, vyvarova sa chb a neustle sa ui. K tomu patria samozrejme potreby naich zkaznkov, ktor kladieme na prv miesto. Dennodenne ns ovplyvuj v naich rozhodnutiach a tm sa sname urchlene reagova na poiadavky rozvjajceho sa strojrskho priemyslu. Nakoko je naa hala postaven a na rozlohe 3 000 m2, nie sme pri vytvran novch monost obmedzen. V sasnosti za spech povaujeme zakpenie pecilneho prstroja AAS, ktor sli na vemi presn analzu jednotlivch chemickch prvkov v galvanizanch kpeoch. V budcnosti by sme prevdzku chceli doplni o alie kvalitn meracie a analytick prstroje, a tm obohati ponuku naich sluieb. Nam cieom je by silnm a spoahlivm partnerom na trhu povrchovch prav. akujem za rozhovor Dana Tretinkov

GtO Slovakia - V siln a spoahliv partner v oblasti povrchovch prav

Ponuka spolonosti: zvesov galvanick zinkovanie hromadn galvanick zinkovanie hromadn galvanick niklovanie zliatinov galvanick zinkovanie ZnNi zliatinov galvanick zinkovanie ZnFe

GtO Slovakia, s.r.o. Gemersk 558 049 51 Brzotn-Bak Slovensko / Slovakia

Tel: + 421 (0) 58 7880969 Fax: + 421 (0) 58 7880961 Mobile: + 421 (0) 918 970944 l.krnacova@gtoslovakia.sk

l.

www.gto-slovakia.sk
39

technika

Elektrointalcie vs. oznaovanie

Kde ste boli, ke som to najviac potreboval? asto pou z st zaslilch veternov elektrikrov pri stretnut so pecialistami na oznaovanie na mnostve vetrhov a vstav v naich zemepisnch rkach eskej republiky a Slovenskej republiky. Zd sa, e svit na lepie asy a dochdza k zmene pohadu na oznaovanie ako nutn zlo na jednej strane a dostupnosti oznaovacich systmov s prune prispsobitelnmi a medzi sebou vzjomne ahko kombinovatelnmi prvkami na strane druhej.
Preo oznaova ? alia nkladov poloka, prca navye, viac asu strvenho nad realizciou projektu, zkazky. Preo teda oznaova? Dvodov je hne niekoko. Prv, pre vrobcov pravdepodobne najmenej sympatick, je ten, e oznaovanie je nutnosou. Zahranin odberatelia na tto tmu vinou ani nediskutuj, znaenie na obstarvanch produktoch, investinch celkoch proste mus by. V tchto prpadoch nastva zaujmav jav, ktor stoj za spomenutie, a to lojalita (k vlastnej znake, krajine pvodu a pod.). Ako prklad by sme mohli spomen ast striktn poiadavky vdskych, nrskych zkaznkov na dodanie vrobkov s identifikanmi prvkami od pre nich dobre znmeho vdskeho vrobcu s pravdepodobne najdlhou tradciou a najsilnejou v prospech oznaovania je svet uspokojivo zelench a krvavo ervench slic v zozname dlhodobch kalkulci. Oznaova sa toti v tandardnch podmienkach oplat. Ak vrobca je lenom reazca sprevdzajci ivotnos investcie, ktor zabezpeuje zrun a pozrun servisn sluby, alebo minimlne spoluparticipuje na ekonomickch dopadoch tchto innost vo vzahu k tretm poskytovateskm stranm, relatvne ahko si me spota nklady na neefektvne strven as zamestnancov pri zorientovan sa vo spleti tiscok vodiov pred samotnm, mono banlnym servisnm zsahom. Pravdepodobne mono shlasi, e odvody z udskej prce na Slovensku nepatria medzi najniie v Eurpe. Peniaze, financie s sce nie jedinm faktorom pri rozhodovan o prepracovanosti a vybavenosti vrobkov oznaenm, ale v ase krzovch rokov s menm potom realizcii maj siln vhu. Naastie vak bezpenos ako nie posledn, ale v krtkosti vymenovan dvod tie oraz viac skruje. Chaos, neidentifikovatelnos v potencionlnych havarijnch situcich je s prpustn. Ako aktulny prklad mono uvies jeden bod zo zoznamu argumentov rakskych aktivistov proti spusteniu alieho bloku jadrovej elektrrne na zem SR, ktorm je neprehadnos sasnho systmu. Samozrejme dvody a protiargumenty sa vdy njdu na kadej strane, avak oznaova treba. Ako oznaova ? Ak sa u podarilo pozitvne vysvetli dvody v prospech oznaovania, sn bude pokraovanie - ako oznaova - o nieo jednoduchie. Na slovenskom a eskom trhu sa nachdzaj pecializovan znaky svetovch producentov, niektor so 60 ronou odbornou tradciou v oblasti oznaovacch systmov. Ich sortiment je rozsiahly a logicky diverzifikovan do skupn prvkov pre rozlin aplikcie. Ete pred ich charakterizovanm by sn bolo nutn zdrazni: cieom a vsledkom kvalitnho oznaovania je trvca informcia. Samotn oznaovanie je len prostriedok. Preto pri vbere ubovonho nosia informcie, oznaovacieho prvku treba venova vek pozornos kvalite samotnho nosia a popisu. Informcia na nosii, ktor kvli nekvalitnmu materilu odpadne a zmiea sa s desiatkami alch na spodku rozvdzacej skrine je zbyton. Ako analgia sa d urite pochopi to ist porovnanie pri nekvalitnej, resp. skr nevhodnej potlai k danmu typu materilu. Pritom profil, tvar, metda uchytenia s porovnaten a identick. Ide vak o lacn kpie, ktor sce nakrtko zalepia oi vstupnej kontrole pr i preberan produktov, ale v tomto prpade neplat tvrdenie oznaova sa oplat. Mon hadisk pri zvaovan vhodnho typu oznaovacej metdy pre elektrointalcie: o oznaujeme: vodie, kbel alebo rzne plochy (ovldacie panely, vonkajie kryty, potrubia), parametre informcie: najm dka a farebnos informcie (popisu, alebo nosia) ohrozenia prostredia: poiadavky na odolnos v nronch prostrediach (voda, mrz, slnen iarenie, chemiklie, trval rezonancie a pod.), miesto oznaovania: meniace sa podmienky priamo v terne, alebo relatvna monos prpravy poda projektu na vlastnej pde, ekonomickos: vka (ochota a monosti) investovania do oznaovania v danom momente, resp. pre dan projekt, realiztor: oznaovacie prvky sa vytvo-

pecializciou na dan oblas na svete. Druhm podpornm argumentom na oznaovanie je uvedomel ponmanie kvality, navenej hodnoty vstupu prce vrobcov ako prejav ich celkovho postoju ku kvalite, spoahlivosti a dokonalosti. Takto sprvanie automaticky prina i siln zklad v procesoch konkurennho hodnotenia ako vedaj efekt. i u nhodn, alebo plnovane prepracovan. alm, zsadnm motvom hovoriacim 40

technika
ria (pripadne zmontuj) vlastnmi silami, alebo sa zkazkovo obstaraj od poskytovatea, pecialistu. Po zven aktulneho projektu, o ktorom sa rozhoduje s dostupn vinou metdy, ktor sa zjednoduene daj deli na: M1: jedno-znakov predznaen nosie a nvleky a samozrejme ich kombincia. Vhody: vemi nzka obstarvacia cena, vek prunos na ubovonom mieste, vek farebn kombinovatenos. Nevhody: via prcnos pri dlhch informcich a vekom pote. M2: viac-znakov nosie a nvleky popsan zkazkovou metdou priamo od vrobcu ako dodatkov sluba na zklade klientskej pecifikcie. Vhody: dokonal trvcny popis, vek spory na vlastnej pracovnej sile. Vhodn pri vch projektoch s vopred znmou dokumentciou, alebo pri sriovej vrobe identickch poloiek. Nevhody: sn jedine niia prunos pri dodatonch zmench (vhodne kombinova s inmi metdami). M3: viac-znakov nosie a nvleky popsan vo vlastnom prostred pecilnymi termotransferovmi tlaiarami alebo plottermi s leptacm atramentom. Vhody: vekokapacitn popisovanie pri maximlnej prunosti najm k astm zmenm. Nevhody: jedno rzov obstarvacie investcie popisovacieho zariadenia, ktor s vak vo vzahu k realizovanmu investinmu celku niekedy a zanedbaten. Mnoho informci, pln tabuky selnch parametrov, tlak finannch oddelen..., ale ktor metdu si po zhodnoten vetkch vstupnch informci vo finlnom dsledku vybra? Dobrm rieenm me by vyuitie outsourcingu na trhu dostupnch pecialistov, ktor sa denno-denne venuj problematike oznaovania. Urite by ponkli vhodn alternatvu pre konkrtne rieenie. Niektor, najm vie firmy a najm so zahraninm pozadm a sksenosami, oraz astejie siahaj po zabezpeen svojich oznaovacch potrieb zkazkovou M2 metdou. Zistili, e obstaranie i neobstaranie prslunch popisovacch technolgi nie je diskutabiln otzka, ale cena udskej prce vo vlastnej rii, vkonnos a najm presnos. Sai s vekokapacitnmi zariadeniami vrobcu, ktor za pr seknd vychrlia cel zkazku v pote niekoko tisc kusov identifikanch nvleiek sa predsa ned. Tto cesta vedie postupne k budcnosti oznaovania v strednom a vyom segmente slovenskch a eskch producentov, mono iastone uvajc metdu M3 ako zplatu aktnych ndzovch situci. Vber postupu, metdy, prvku je individulny, ale kvalita oznaovania mus by jednoznan. V opanom prpade to nem ani zmysel, ani efekt. Zdroj: Ariane

Automatizace stroj bez kompromis

Sysmac znamen zen jednoho stroje prostednictvm jednoho pipojen a jednoho softwaru a pedstavuje vznamn milnk spolenosti Omron v obchodnm segmentu automatizace stroj.
Automatizan platforma Sysmac stoj na tchto hlavnch principech: - Jedna platforma zen pro cel stroj nebo vrobn buku - Harmonie mezi strojem a lidmi - Oteven komunikace a oteven programovac standardy Vsledkem je vkonn a robustn automatizan platforma s novou dic jednotkou pro automatizaci stroj , integrujc pohyb, sekvence, st a vizuln kontrolu, nov software, kter zahrnuje konfiguraci, programovn, simulaci a sledovn, a rychlou komunikan s pro zen pohybu, kamerov systmy, senzory a akn leny. Bezprostedn vhodou nov architektury je bezproblmov integrace zkladnch schopnost spolenosti Omron v jedn dic platform. zen stroje a zen pohybu jsou nyn jednm prvkem; prmyslov zazen jsou zena jednou komunikan st a programovna jedinm softwarem. Jedna dic jednotka pro zen stroje Jdrem nov automatizan platformy je dic jednotka stroje Sysmac NJ 501, navren s ohledem na potebu vysok rychlosti a flexibility. Zahrnuje procesor Intel, kter se osvdil v drsnch prmyslovch prostedch a funguje bez ventiltoru, a b na systmu RTOS, Real Time Operating System. Je roziiteln pomoc 16, 32 a 64osch procesor. U aplikac do 32 os lze doshnout reakn doby mn ne 1 ms. To je u zen zaloenho na konvennm hardwaru neslchan. dic jednotka stroje Sysmac NJ, kter je zaloena na mikroprocesoru Intel a b na systmu RTOS, se pesouv od neprun architektury zaloen na systmu ASIC k flexibiln a roziiteln architektue soustedn kolem softwaru. Podnikli jsme odvn krok do svta PC automatizace a souasn zachovali legendrn spolehlivost a odolnost prmyslov dic jednotk y Omron, v ysvtluje Shinya Yamasaki. Jeden software pro zen stroj Software Sysmac Studio byl vytvoen, aby vrobcm stroj poskytl plnou kontrolu nad jejich automatizanm systmem. Integruje v jednom programovm celku konfiguraci, programovn, simulaci a sledovn. Sysmac Studio pin skuten integrovan vvojov prosted (IDE), kter eliminuje nutnost pouvn vce

samostatnch softwar, s nimi jsou navrhovn, vvoj a validace program tkopdn, a vyuv Microsoft Windows Presentation Foundation (WPF). Dky tomu nabz pozoruhodn nov zitek, pokud jde o snadnost pouvn a rychlost programovn. Graficky orientovan konfigurace umouje rychl nastaven dic jednotky, prmyslovch zazen a st, st zatmco programovn stroj a pohyb zaloen na standardu IEC 1131-3 a funknch blocch PLCopen pro zen pohybu zkracuje dobu programovn. Chytr editor s online ladnm usnaduje rychl a bezchybn programovn. Pokroil simulace sekvenc a zen pohybu, protokolovn dat a trasovn dat sniuj potebu ladn a nastavovn stroj. Sysmac Studio tak nabz pokroil 3D simulan prosted pro vvoj a testovn offline pohybovch profil jako vaek a komplexn kinematiky. Jedna s pro zen stroj Jedno pipojen prostednictvm dic jednotky ady Sysmac NJ umouje plynul zen a komunikaci se strojem i zvodem. Nov dic jednotky ady NJ jsou navreny pro otevenou komunikaci prostednictvm st EtherCAT, nejrychleji vznikajc st na trhu pro automatizaci stroj. EtherCAT je prakticky s pro zen stroj spolenosti Omron pro jej irokou adu prmyslovch a pohybovch zazen. Jedn se o 100 Mb/s prmyslovou ethernetovou s, kter vyhovuje rmci IEEE 802.3 zvldne a 192 podzench jednotek s dobou aktualizace do 100 s a mn ne 1 s chvnm. Dosahuje vysok pesnosti pi vceosov synchronizaci dky mechanismu distribuovanch podzench hodin. Snadno se nastavuje dky automatickmu piazovn adres podzenm zazenm a jej instalace je nkladov efektivn, nebo vyuv standardn stnn ethernetov kabely a konektory.

41

technika

Nov napjec zdroje pro nron aplikace

Dky svm parametrm jako je stabilita vkonu, innost, ivotnost, monost pouit za vysokch teplot atd., nastavuj zdroje ady FP-PS24 nov standardy. Pro nevhodnch a nronch podmnkch, kter jet do nedvno nepichzeli v vahu. I v ppad extremn nepznivch podmnek je bezproblmovch chod zajitn vatelnch automat (PLC) a pslunch roziujcch modul. FP-PS24-060E dosahuje innosti 91,5 % pi okoln teplot od -10 C do +70 C. ada napjecch zdroj FP-PS24 pichz ve tech variantch: 24 W/1 A (vstup 100-240 VAC, 2 x vstup 24 VDC/1 A) 60 W/2,5 A (vstup 100-240 VAC, 2 x vstup 24 VDC/2,5 A) 120 W/5 A (vstup 100-240 VAC, 2 x vstup 24 VDC/5 A) Vechny jednotky maj ochranu proti zkratu, jsou v souladu s bezpenostn standardy IEC60950, UL60950,CSA22.2-60950, EN60950 a spluj parametry tdy ochrany II. Mal rozmry s optimln eenm chlazen a jednoduch mont na DIN litu jen dopluj vet technickch parametr. Text: Ludk Bartk Panasonic Electric Works Czech s.r.o. Kancel podpory prodeje pro R a SR Prmyslov 1 348 15 Plan Tel.: (+420) 374799990, Fax: (+420) 374799999 Mobil: (+420) 733662766 e-mail: L.Bartak@eu.pewg.panasonic.com http://www.panasonic-electric-works.cz

prmyslovou automatizaci, svtelnou i zdravotnickou techniku se otevraj nov monosti umstit napjec zdroj v tak

dky konvennmu pasivnmu chlazen bez ventiltoru. Zdroje se ideln hod nap. pro napjen dcch jednotek programo-

Nov alarm s pevratnm systmem ovldn

Nov univerzln alarm Jablotron se prun pizpsobuje jak nrokm rozshl firmy, tak potebm domcnost a zrove je velmi jednodue ovldan. Vyslyeli jsme poadavky trhu na flexibiln systm, kter by zabezpeil firmy a dal komern prostory, stejn jako rezidenn objekty, a zstal pitom pehledn a snadno ovladateln pro uivatele, popisuje editel holdingu Jablotron Dalibor Ddek jeden z prvnch impuls vedoucch k vvoji novho produktu. Tyto zdnliv nesluiteln poadavky byly uspokojeny revolunm p a t e n t o v a n m s y s t m e m o v l d n , pochzejcm z vvojsk dlny Jablotronu. Nov na tomto alarmu nen jen ovldn, ale cel jeho architektura. Rozsah komponent, variabilita potu periferi, sbrnicov uspodn, nov bezdrtov protokol, monosti komunikace a vzdlenho servisnho i uivatelskho pstupu z nj dlaj nadasov een elektronickho zabezpeen. Krom technickch pednost m nov alarm tak atraktivn vzhled, jeho autorem je Jan Tuek, dritel ceny Design centra R 2005 a dalch ocenn. Novinka vzbudila v zahrani mezi odbornou i laickou veejnost velk zjem, a tak vme, e se nm otevr dal prostor pro rst jak na domcm, tak zahraninch trzch, konstatuje Alan Fabik, obchodn editel spolenosti JABLOTRON ALARMS, kter se da celosvtov prosazovat na trhu zabezpeovac techniky vce ne 20 let.

43

technika

Integrovan dispeersk systm RV3

Poteba budovn rozshlch dispeerskch center, kde mnostv rznch telekomunikanch a dcch prostedk je ovldno souasn nkolika dispeery na rznch rovnch s rznou geografickou psobnost, pinej na pracovn stl dispeera snku rznch pstroj s naprosto odlinm ovldnm. V praxi se ukazuje, e dispeer, osoba, kter mus eit provozn problmy, pak nen schopen se ztotonit se zmatkem na pracovnm stole a v rmci optimalizanch mechanizm dl pouze koly, kter jsou z jeho pohledu bezpodmnen nutn. Z pohledu optimlnho fungovn zench proces pak dochz k tomu, e nejsou vybaveny poteby vech sloek podlhajcch dispeerskmu zen.
U organizac psobcch na vtm zem s potebou spoluprce vtho potu dispeer vznik poadavek na integrovan dispeersk pracovit. Na zklad poadavk se zanaj objevovat i rzn een. Od plechovch pult s prosvtlenmi tlatky, pes vyuit dispeerskch telefonnch konzol po prvn snahy o zapojen prostedk vpoetn techniky. Takov een, s pouitm vpoetn techniky ovldanch spojovacch pol, se zaala objevovat koncem minulho tiscilet. Technick een vak bylo neustle navzno na njakou analogovou telefonn stednu. V ppad AUT telefon, telefon MB (stle pouvan napklad na eleznici a v armd), interkom a rozhlas, to bylo een pouiteln a nkte vrobci je i nyn spn dodvaj. Problmem tchto een je vak integrace ovldn radiostanic. Provozovn rdiovch st vyaduje pepnn kanl a signalizac. V dispeerskch systmech pouvanch na rozshlm zem se ovldan radiostanice nachz daleko od vlastnho dispeinku a vzhledem k tomu, e mus bt trvale k dispozici dispeerm, vyaduje trvale spojenou linku. Tento problm, zvlt v ppad, kdy je takovch zkladnovch stanic do dispeinku vedeno nkolik, m zsadn dopad i ve finann rovin. Rovn zznam hovor, poadovan na dispeincch byl a v mnoha ppadech je i dnes velice drah. Postupn rozvoj IP telefonie a budovn intranetovch st v potku tohoto tiscilet umonily prlom v integrovn dispeink s pomoc prostedk IT. Jet v prvn polovin desetilet, kdy dostupn kodeky vychzely z poteb synchronnch telefonnch st (napklad H323) a softwarov stedny pro IP telefonii byly v plenkch, bylo een 44 dispeerskho pracovit obtn a dra, ne analogov. V roce 2005 pinesl zlom protokol Skype a dostupnost IP telefonnch steden na OS Linux. Dky masivnmu rozvoji IP telefonie se zlepila dostupnost i kvalita VoIP bran. Masov nasazovn pota s dotykovou obrazovkou postupn sniuje jejich cenu pi souasnm zvyovn kvality. Se zvyovnm mnostv uivatel se zdokonaluj uivatelsk algoritmy a architektura software se pibliuje potebm dispeer. Algoritmus me umoovat lenn dle prostedk, dle zem nebo dle eenho kolu. Tmto poadavkm se ovldn pomoc dotykovho displeje pizpsobuje mnohem lpe ne hardwarov ovldn. Umstn vtho mnostv dispeerskch pracovi, jako i pidn ovldanch prostedk je limitovno pouze pstupem k datov sti. Nastaven obslunho panelu podle nap. geografick psobnosti dispeera je mon pouze zmnou profilu. Pro zznam hovor nen teba specilnho hardware. Pkladem takovho een me bt Integrovan dispeersk systm Radiovoice 3 viz obrzek 1 a 2, kter navazuje na pedchoz dispeersk systmy vyvinut firmou DCom, spol. s r.o. a dle roziuje jejich monosti. Je uren pro nasazen jak ve velkch spolenostech v oblasti dopravy a prmyslu tak ve slokch sttn sprvy jako jsou hasisk sbory, zchrann sbory, integrovan zchrann systmy a podobn. Systm pouv pro komunikaci standardn protokoly v prosted st IP a umouje spoluprci s dalmi aplikacemi dle poadavk zkaznka. Systm nabz kompletn een dispeerskch pracovi s vyuitm VoIP komunikace. Jednotliv dispeersk pracovit a ovldan komunikan zazen mohou bt rozmstny na rozshlm zem (kraj, stt) a propojeny vemi prostedku umoujcmi penos dat v IP prostoru. Systm umouje pipojen cel ady komunikanch prostedk vyuvanch v dispeerskm zen, jako jsou radiostanice, telefony, MB telefony, mstn rozhlasy a GSM brny. Dispeei obsluhujc systm mohou pipojen zazen sdlet a vyvat souasn, komunikovat navzjem mezi sebou, zastupovat se. Tmto zpsobem se tvo dc st sloen z mstnch dispeerskch pracovi a centrlnho dispeera. Dky flexibilit a dostupnosti st IP umouje systm rychl a jednoduch pemstn dispeerskch pracovi, co je vhodn pi een nronch situac. Zkladn st systmu jsou Radiovoice server, Radiovoice klient, zen komunikan zazen a podprn zazen. Kad dispeer m vlastn ovldac pracovit s aplikac Radiovoice klient kter mu zprostedkovv zen a komunikaci s vybranmi komunikanmi zazenmi. Radiovoice server d a zprostedkovv komunikaci mezi klientskmi aplikacemi a jednotlivmi komunikanmi zazenmi, zajiuje kontrolu spojen a autentizuje pstup do systmu. Komunikan zazen tvo koncov vkonn sti systmu, kter pevdj poadavky zprostedkovan serverem na vkonn vstupy. Tato skupina je tvoena dlkov ovldanmi radiostanicemi, dlkov ovldanmi MB zapojovai, dlkov ovldanmi stednami mstnho rozhlasu a telefonnmi stednami. Podprn zazen celho systmu slou pro nahrvn hlasov komunikace, komunikaci s dalmi systmy jako je napklad systm automatickch hlen pro mstn rozhlas, napjen jednotlivch

technika
zazen a dlkov dohled a zen. Na klientskm PC jsou zobrazovny ppadn provozn stavy pipojench zazen a dalch subsystm jako napklad EPS, EZS, kamerovch server a podobn. Radiovoice klient obsluhovan dispeerem se pipojuje k Radiovoice serveru a tento mu zprostedkovv ovldn a komunikaci s dlkov ovldanmi radiostanicemi, MB zapojovai a rozhlasem (veejnm nebo internm), dle se pipojuje k telefonn stedn (klasick a/nebo VoIP) pro bn telefonn spojen. Radiovoice server zajiuje koordinaci prce jednotlivch dispeer s komunikanmi zazenmi tak, aby nemohlo dochzet k souasnmu pstupu vce ne jednoho dispeera k jednomu komunikanmu zazen, ppadn provzn hovor z rznch prostedk a tm i nejasnosti komunikace smrem od dispeera. Opanm smrem si dispeer sm vol vstup komunikanch prostedk, kter chce poslouchat, ppadn me monitorovat i komunikaci ostatnch dispeer. Dle systm periodicky udruje spojen s jednotlivmi komunikanmi zazenmi a v ppad vpadku spojen nebo vpadku funkce komunikanho zazen toto oznamuje prostednictvm klientsk aplikace dispeerovi. Dispeer tak m monost vyut operativn jin zpsob komunikace. Potvrzen o proveden poadovan zmny (nap. pepnut kanlu dlkov ovldan radiostanice) posl klientsk aplikaci pmo pslun komunikan zazen, neme se tedy stt, e by se v klientsk aplikaci zobrazoval jin ne aktuln sprvn stav komunikanho zazen. Veker komunikace je nahrvna a takto zskan nahrvky se ukldaj jak v jednotlivch stednch, tak na centrlnm datovm loiti. Toto umouje jak pehrvn nahrvek samotnmi dispeery, tak jejich bezpen uloen pro ppad dodaten poteby. V ppad, e dojde k zvad v penosov sti a nen mon komunikovat dlouhodob s nkterm z komunikanch zazen prostednictvm dispeerskho zen, je mon toto zazen ovldat lokln a lokln i nahrvat provoz. Dky pouit VoIP technologie nedochz po prvotnm zakdovn hlasu do digitln podoby ke zhorovn jeho kvality pi penosu v sti na jakoukoliv vzdlenost. Podstatnou vhodou systmu RV3 oproti drtovm analogovm systmm je monost kdykoliv jednodue pesthovat dispeersk ovldac pracovit kamkoliv, kde je k dispozici napjen a datov s nebo Internet, teoreticky po cel zemkouli. Rovn tak ovldan koncov hovorov zazen (radiostanice, telefon) me bt umstno prakticky kdekoliv na svt. Vechna komunikan zazen umouj dlkov dohled nad svm provoznm stavem pomoc standardnho protokolu SNMP a tm i zalenn do centrlnho dohledovho systmu pro zajitn efektivnjch kontrol a ppadnch oprav. V kadm komunikanm zazen je integrovn obvod relnho asu, kter je synchronizovn ze st pomoc protokolu NTP, m je zajitna funkce systmu jednotnho asu pro celou s. Vechna komunikace s dohledovm systmem (jak aktuln stavy, tak zznam provozn historie) je tmto jednotnm asem znmkovna. Na pkladu tohoto een lze demonstrovat, e v souasn dob mono postavit masvn telekomunikan systm, bez nutnosti budovn metalickch st i st SDH, pouze na Ethernetu. Tm se sniuje nkladnost een dispeink pi nov kvalit. Zdroj: DCOM

45

technika

Flexibiln stratgie e-mailovej bezpenosti

GFI MailEssentials Complete Online, cloudov rieenie pre zabezpeenie podnikovch e-mailov pred malware a spamom, je teraz dostupn pre mal a stredne vek spolonosti v eskej republike a na Slovensku. Rieenie dokonale dopa jestvujce on-premise rieenie GFI GFI MailEssentials a GFI Mail Security. GFI MailEssentials Complete Online reaguje na neustle sa meniace potreby a narastajcu komplexnos IT infratruktr u SMB spolonost ponukou ochrany elektronickej poty prostrednctvom cloudovch sluieb.
Flexibiln monosti nasadenia pokroilej e-mailovej bezpenosti Narastajci objem hrozieb pochdzajcich z e-mailovej komunikcie, nsoben potrebou organizci njs kompromis medzi bezpenosou a nkladmi na infratruktru, je stle vm bremenom pre IT administrtorov v SMB firmch, ktor hadaj optimlny a nkladovo prijaten prstup k e-mailovej bezpenosti. Pre dodvateov a IT resellerov je kovou flexibilita, ktor mu ponknu svojim SMB zkaznkom. Prieskum realizovan spolonosou GFI v minulom roku ukzal, e takmer 35 % oslovench SMB firiem vyuva kombinciu zabezpeenia elektronickej poty na internom potovom serveri a na gateway. Viac ne 40 % respondentov shlasilo s tvrdenm, e prevdzkovanie viacerch bezpenostnch rieen v podniku je uitonm pravidlom. Komplexn zabezpeenie elektronickej poty GFI MailEssentials Complete Online umouje SMB firmm sa brni proti irokmu spektru e-mailovch hrozieb a zaisti bezpenos a optimlnu vkonnos svojej infratruktry. Rieenie poskytuje: Antispamov a antivrov ochranu rchla a presn odozva na prichdzajce a odchdzajce spamov toky, vrtane obrzkovch spamov, phishingu a podvrhnutch e-mailov s minimlnymi falonmi pozitvami a s plnou ochranou proti vrusom, trojskm koom, spywaru, ervom, botom, rootkitom, exploitom a alm hrozbm. Sieov ochranu chrni priepustnos siete a zniuje zaaenie potovho servera blokovanm hrozieb predtm ne vstpia do siete. Filtrovanie konektivity a prevdzky redukuje npor na infratruktru elektronickej poty a brni proti tokom typudenial of service Centrlnu sprvu webov rozhranie umouje administrtorom vytvra a presadzova bezpenostn pravidla, prezera si e-mailov karantnu, generova detailn reporty na skenovan a zisten hrozby a nastavi tandardn disclaimer vyhlsenie pripojen ku vetkm e-mailom. Riadenie jednotlivch karantn uvatelia si mu prezera a riadi maily umiestnen v karantne a stiahnu si akkovek bezproblmov e-mail. Uvatelia tie pravidelne dostvaj shrnn sprvu o detekovanch spamovch sprvach vo svojich potovch schrnkach. Podporu irokho radu platforiem podpora potovej infratruktry zaha Microsoft Exchange, IBM Lotus Notes, Novell GroupWise, VMware Zimbra, Gmail, PostFix, Sendmail a akkovek al SMTP server. Kontinuitu prevdzky elektronickej poty pridanou hodnotou cloudovch sluieb je monos posiela a prijma potu prostrednctvom webu i vtedy, ke je potov server offline. -red-

Pozvame Vs ve dnech 20. - 23. 3. 2012 do expozice firmy Keller v hale V, stnek 058 na Mezinrodnm veletrhu elektrotechniky, elektroniky, automatizace a komunikace - AMPER 2012

Tak tento rok se na veletrhu AMPER v Brn pedstav vcarsk firma KELLER AG, kter pat mezi pedn evropsk vrobce izolovanch tlakovch snma a pevodnk tlaku na piezorezistivn bzi. Stnek spolenosti KELLER AG pedstav nejen klasick sortiment digitlnch manometr, kalibrtor tlaku, preciznch pevodnk tlaku, kter jsou kompenzovny pomoci mikroprocesoru, ale tak produkty z oblasti men vek hladiny kapalin, sbra dat a pedevm autonomn mc pistroje s dlkovm penosem dat prostednictvm st GSM-2. Zrove zde mete zskat informace o nov ad produkt LINIE-Y a srie 21C. Pednostmi produkt firmy KELLER jsou velk variabilita proveden (dle pn a poadavk zkaznka), ale hlavn povstn vysok vcarsk kvalita a pesnost produkt, kter nikdy nezklame.

47

technika

PCL Panaconic ovld inteligentn dm

Jist jste u slyeli pojem inteligentn elektroinstalace nebo dokonce inteligentn i digitln dm. Jsou rzn pohledy na tento fenomn. Jedno je vak pro vechny spolen dc systm. Vechny systmy a naprosto uzaven, komunikujc po vlastnm protokolu, tak i oteven s monost kombinovat jednotliv prvky od rznch vrobc (samozejm s podmnkou vzjemn kompability) maj nastavenou logiku ovldn vstup na zklad detekovanch stav na vstupu.

Zabezpeovac
V kadm dom pracuje nkolik subsystm a pojem inteligentn vn novou mylenku mt vechny subsystmy monitorovny i pmo centrln zeny. Jednm ze systm modernho domu, bez kterho se dnes bohuel dn nov dm neobejde, je zabezpeovac zazen.
Zabezpeovaka je prioritn smovna na ochranu majetku ped zlodji. Je to stejn jako s viry v potai nekonen boj jak sprvn a modern ochrnit svj majetek. Dnen pklad je pln funkn, ale natolik jednoduch, aby zanajc programtory ne-odradil a naopak sprvn vysvtlil jednotliv postupy. Co na tom, e sirna nemus bt reln vouc zazen, kter vechny roziluje, a kter v zatcch hzeli zlodji do kbelku s vodou tam u opravdu ztichne. Sirna me zastupovat nap. signl hlen na pult centralizovan ochrany, zasln SMS i alarmov voln na peddefinovan zazen s penosem aktulnho zvuku pp. obrazu. Cel systm na obr. 2 se zapn promnnou Alarm_On a vbec zde nen detailn rozvinuto, zda se jedn opravdu o obyejn spoutc vypna, numerickou klvesnici pro zadvn pstupovho kdu, teku RFID, otisku prst nebo on zornice. Me se jednat o sloit systm zaloen na kombi-

Opustme-li tajemstvm opeden digitln dm a podvme se z jakch st by se systm mohl skldat, jako prvn ns napadne ovldn osvtlen. Tady u po tajemstv nen ani pamtky. Kad prmyslovk um zapojit vypna a rovku. To, e vypna bude zapojen na vstup PLC a rovka na logick vstup je ist vc proveden. Vhodou tohoto zapojen je, e pokud vechny vypnae elektroinstalace budou zapojeny jako logick vstupy a vecha svtla jako vstupy PLC, meme pouhou zmnou programu mnit logiku a provzanost celho systmu vetn nestandardnch reim jako stmvn, blikn, i vypnut se zpodnm. Konkrtn zapojen bude mrn sloitosti bytu i domu. Jednotliv podkategorie digitlnho domu nejsou nikde definovny. Nkter sti jsou autonomn nebo zstvaj ve fyzickch rukch uivatel (nakupovn, pprava jdla, plnn myky, myt vany), ale pedpokldm, e v budoucnu bude snaha zbr stle roziovat. Vdy ji dnes se odbornci shoduj, e digitln domcnost nen o ueten nklad (argument v minulosti bn), ale hlavn o komfortu. Dal oblast je urit klimatizace a vytpn. Mluvme-li o bytu i domu, budeme uvaovat jeden zdroj tepla kotel a nen dleit zda na plyn, elektriku, biomasu, peletky, uhl atd. Dleit je logika regulace. Pokud je regulace soust kotle a systm nm vyhovuje, potom jej vyuijeme 48

a nam centrlnm systmem kontrolujeme chod systmu jako celku. Nsleduje ovldn aluzi, co bude pravdpodobn v komplexnch systmech koordinovno s topenm a svtelnmi reimy, zabezpeovac technika (pohybov idla, kamery, sirna i komunikace s PCO), zvlahov systmy zahrady, zavrn dve i oken je obdoba ovldn pohon s pouitm koncovch spna. Dalm benefitem digitlnho domu je monost prbn sledovat a archivovat interirovou i venkovn teplotu a vlhkost, spotebu vody, plynu, elektrick energie a hodnoty publikovat prostednictvm internetu, a tm je mt k dispozici kdekoliv na svt. Poslednm krokem, aby se digitln dm stal bez vhrady nam sluhou, je monost spravovat vechny jeho funkce vzdlen. Sluhu jsem pouil zmrn. Dnen inteligentn dm opravdu sluhou je - m pesn definovno co a kdy m dlat a to s inteligenc nem moc spolenho. Uivatel si takovto chovn peje. Neumm si pedstavit spokojenho uivatele, ktermu jeho inteligentn dm veer vypne televizi se strohm sdlenm, e pece rno mus brzo vstvat.Speciln dc jednotky, speciln vypnae, speciln opertorsk dotykov panely atd. vdy nesouc tajemn oznaen, jsou jen prodejnm nzvem njakho druhu dc techniky. Jednotliv sti jsme probrali nebo se k nim vrtme v nkterm z nsledujcch dl.

obr. 2

naci jednotlivch systm to nechvm na vai fantazii a kreativit. Hlavn je, e tm spustme cel systm do pohotovostnho reimu. Pro jednoduchost neem kontrolu aktulnho stavu bezpenostnch senzor. Tedy v tto konfiguraci by se vm podailo zalarmovat i v ppad nap. otevenho okna a tm hned spustit poplach. Systm je navrhnut pro tyi mstnosti a jm odpovdajc poet prostorovch idel Prostor_Cidlo_1 a Prostor_Cidlo_4, stejn poet oken Okno_1 a Okno_4 a dvoje dvee Hlavni_dvere a Zadni_dvere. Pro kad okno i dvee by pravdpodobn mli bt dv idla. Jedno kontrolujc zaven a druh detekujc rozbit sklenn vpln. Jednotliv okruhy jsou e eny samostatn a nastav na ON souhrnn promnn Prostor_Cidla, Okna

technika

zazen v inteligentnm dom

nebo Dvere i ojedinl impuls, kter by byl ve sloitjch systmech vyhodnocen po kontrole pstupovch cest a jm pslunch idel jako plan poplach. Pravdpodobn pouze jako varovn a zapsal by do logu potebu zkontrolovat pslun idla. Krom ochrany ped neoprvnnm vstupem je dobr chrnit dm ped nebezpem zpsobenm uivateli bytu i poruchou pvodu plynu i vody. Promnn Unik_plynu, Praskla_voda a Pozarni_hlasic nabvaj hodnoty ON prostednictvm noduch implementace ActiveX, DLL a dalch komponent. FP Win Pro vvojov programov prosted pro vechny ady programovatelnch automat (PLC) Panasonic umoujc zpracovvat projekty v souladu s normou IEC 61131-3 ve vech pti nejpouvanjch programovacch jazycch - Kontaktn schmata (Ladder Diagram LD), Funkn bloky (Function Blocks FB), Seznam pkaz (Instruction List IL), Strukturovan text (Structured Text ST), Sekvenn funkn FP OPC server tomuto nstroji jsme vnovali cel dl . 13 tohoto serilu FP Web Designer - nabz bohat monosti vizualizace aktulnch hodnot a trend PLC dky internetu kdekoliv na svt. Hodnoty promnnch jsou vstupy pro generovn html kdu a pi jejich zobrazen jim meme piadit pslunou barvu a grafickou podobu. PC Way pm propojen excel tabulky a aktulnch hodnot promnnch v PLC. Lze nastavovat obnovovn v pevn asov

GT Win

FP Win Pro

pslunch idel vy procento plynu v interiru, aktuln vysok spoteba vody a spaliny v ovzdu. Stavy jednotlivch okruh tvo vstup logickho soutu a tak jakkoliv vstup s hodnotou ON spust poplach. Schematicky je definovno, e stav promnn Sirena se zmn na ON a zmrn zde nen eeno, co se opravdu stane. Krom rznch zpsob drtovch i bezdrtovch hlen meme teba zamknout vchodov dvee a tm zabrnit zlodji v niku. Monost je cel spousta. Ji jsme v naem serilu programovali PLC, ale vdy se jednalo o jednoduch lohy. Jakmile vak opustte steriln istotu kolnch projekt a pustte se do sloitjch loh teba i pro praxi, zjistte, e kd bv vrazn sloitj ne ve kole a ppadn chyby jsou vtinou velmi dobe ukryt. Zde si ukeme zkladn programov vybaven a speciln programy pro vvoj a odladn projekt zench PLC/HMI Panasonic. GT Win vvojov prosted pro tvorbu obrazovek dotykovch opertorskch panel ady GT. Program pi kadm uploadu projektu detekuje verzi firmware a ppadn ji aktualizuje. Movicon vvojov prosted pro dotykov opertorsk panely GN (7 a 15 palc). Komfortn sofistikovan nstroj s pedpipravenmi tmatickmi knihovnami a ablonami. Automatick vmna aktuln deklarovanch promnnch s programem FP Win Pro zajist plynulost tvorby celho projektu. Na kad projekt lze spustit off line simultor. Systm disponuje 4096 vstupy/vstupy, 8 data-logery a monost jed-

graf (Sequential Function Chart SFC). Zptn kompatibilita umouje znovupouit ji hotovch program a jejich. FP Win GR je obdobn jako FP Win Pro programov prosted pro vechny ady PLC Panasonic. Je vyvjen v Japonsku a roz-

period i na zklad udlost v PC nebo PLC. CommX tmto nstrojem lze propojit Visual Basic a PLC Panasonic. Je mon vyvjet vlastn aplikace na mru aktulnm potebm ve Visual Basic bez znalosti

PC Way

CommX

en pevn v Asii. Programy mezi tmito postedmi se pi dodren zkladnch pravidel daj pevdt. FP Safe Configurator SN 62061 definuje pravidla pro pouvn automatizan techniky v tzv. bezpench provozech. Prv pro tyto speciln aplikace byl vyvinut nejen bezpen hardware, ale zrove obslun prosted, kter bezpenostn funkce definuje v souladu s normou. Konfigurtor je ve variant samostatnho programu nebo je mon jej doinstalovat jako soust FP Win Pro. FP Data Analyzer nefunguje projekt v PLC dle oekvn? Tento program zaznamenv data z PLC a i zptn v off line mdu je um pehledn zobrazovat a vyhodnocovat.

MEWTOCOLu - vnitnho komunikanho protokolu PLC. Control Configurator MS posl informativn i alarmujc zprvy na zklad hodnot promnnch v PLC. Lze nastavit a 16 rznch zprv, kter je mon poslat na 4 telefonn sla. V krtkm pehledu jsme si pedstavili nkolik dleitch nstroj, kter mete ke sv prci potebovat. Nkter z nich jsou nezbytn, jin uleh prci. Vae projekty a nmty nm zaslejte na adresu plcdoskol@eu.pewg.panasonic.com . Nejzajmavj pspvky budou publikovny a jejich autoi obdr odmnu od spolenosti Panasonic Electric Works. Ludk Bartk, Panasonic Electric Works 49

technika

Nov koncept NS4 s plne hybridnm pohonom Plug-in

Pokrokov koncept NS4 s plne hybridnm pohonom Plug-in. NS4 je zhmotnenm vzie Toyoty o budcej mobilite so zameranm na konektivitu a interaktvne rozhranie.

Kontruktri automobilky Toyota dostali za lohu navrhn nov koncept strednej triedy, ktor by bolo mon v roku 2015 uvies na celosvetov trhy. Verzia konceptu NS4 vyuvajca vhradne pohon plug-in hybrid, nezvisle od modelovho radu Prius, bola navrhnut predovetkm s ohadom na budce poiadavky kladen na mobilitu. Zdokonalen systm pohonu NS4 u vyuva plug-in technolgiu pohonu Hybrid Synergy Drive budcej genercie, ktor charakterizuj menie rozmery a hmotnos pri celkovo niej spotrebe paliva, lepej akcelercii a vom dojazde v isto elektrickom reime, avak pri zachovan krtkej doby potrebnej na dobitie. Elegantn a futuristick tl Koncept NS4 ukazuje nov tylistick smer znaky Toyota, ktorho prioritou je vytvorenie emocionlneho spojenia so zkaznkmi. tylistick stvrnenie konceptu NS4 odra nov poatie aerodynamiky s upravenm sklonom elnho skla, znenou vkou a posunutm kabny smerom dopredu. Npadn maska chladia v tvare otvorenho lichobenka je zdraznen vone nadvzujcim spodnm spojlerom a svetlami na denn svietenie v tvare krdla, ktor lemuj npadne tvarovan blatnk. Zadn svetl obklopuj boky vozidla v krajnch zadnch partich nadvzujcich na vydut blatnky, zatia o krdlov as zadnch svetiel tvor ostr hranu psobiacu ako zadn spojler. S ohadom na maximlny vhad z vozidla s predn A-stpiky vemi tenk, avak pri zachovan vysokej pevnosti pri psoben nrazovch sl. K ahkmu nastupovaniu a vysokej funknosti prispieva pouit profil strechy, karosrske vyhotovnie liftback a dvere, ktor s elektricky vyklpan smerom nahor. 50

Vyia konektivita Vvojov cyklus automobilov trv pribline tyri roky, ale v digitlnom veku sa situcia rchlo men. ivotn tl vzjomne prepojench spotrebiteov rob z vozidla alie komunikan centrum a tak automobilky musia do svojich produktov zaleova najmodernejie technolgie. Prostriedky na vzjomn komunikciu vozidiel s v skutonosti tretm najrchlejie rastcim technologickm odvetvm, hne za inteligentnmi telefnmi a tabletami. Toyota zaala spoluprcu s poprednmi spolonosami z oboru, napr. firmami Microsoft, Intel a Salesforce, v snahe vyvin hladko pracujce rozhranie umoujce prepoji vozidl pomocou novo vznikajcich technolgi. Tto forma spoluprce zaist Toyote popredn postavenie v tomto novo vznikajcom sektore automobilovho trhu. Rozhranie lovek-stroj (HMI) pouit v koncepte NS4 obsahuje pouvatesk rozhranie s multifunknou dotykovou obrazovkou pripomnajcu svojim vzhadom aj pouitm tradin inteligentn telefn. Jednoduch a intuitvne ovldanie rchlo sprostredkuje poadovan informcie s minimlnym odvdzanm pozornosti vodia. Rozren ovldanie multimedilnych funkci a prvkov vbavy vozidla sli aj na regulciu sstavy klimatizcie, audio sstavy, dobjania akumultorov a ovldanie navigcie. Rozhranie HMI je dokonca schopn naui sa uprednostovan voby a nvyky vodia a predvda tak odozvy vodia pri konkrtnych situcich a v pecifickom prostred. Koncept je ukkou skutone prepojenho vozidla, ktor ponka najmodernejie technolgie v podobe ekologickho a bezpenho vozidla. Najmodernejie bezpenostn prvky Koncept NS4 predstavuje nov generciu

bezpenostnho systmu na predchdzanie kolzim (PCS), vrtane ochrany proti nechcenmu opusteniu jazdnho pruhu a technolgi na zamedzenie nrazu do vozidla zozadu alebo stretu s chodcom, ktor doku za uritch okolnost predvda monos vzniku nehody a aktvne sa jej vyhn. Tento systm PCS pouva radar pracujci v psme milimetrovch vn a dvojicu kamier zabudovanch v prednej asti vozidla, prostrednctvom ktorch je mon odhali a reagova na nechcen vyboenie z pruhu, vskyt chodca pred vozidlom alebo inch vozidiel v premvke. Tento systm alej vysiela le s frekvenciou blzkou infraervenmu psmu s cieom zlepi rozliovacie schopnosti systmu PCS pri jazde v noci. Asistenn systm pre vodia aktvne vyvja brzdn silu a zasahuje do riadenia, a pomha tak vyhn sa stretu s inmi vozidlami, chodcami, prpadne prekkami na stranch vozovky. Bezpenostn systm PCS sasnej genercie, ponkan v mnostve modelov znaiek Lexus a Toyota, doke rozpozna niektor objekty vyskytujce sa na vozovke v smere jazdy. Ak systm PCS rozpozn bezprostredne hroziacu kolziu, okamite sa do pohotovosti uvedie brzdov asistent a zobraz sa varovanie, vrtane zvukovho alarmu. Ak PCS vyhodnot kolziu ako neodvrtiten, systm alej upozorn vodia prostrednctvom vstranej kontrolky, vstrahy na obrazovke a akustickho signlu, pouije brzdy a automaticky pritiahne bezpenostn psy vodia a prednho spolujazdca. Adaptvne svetlomety ADB pomhaj predchdza oslneniu vozidiel bliacich sa v protismere, prpadne aj chodcov. Pomocou kamery zabudovanej za maskou chladia a funkcie iastonho odtienenia vo vntri svetlometov je mon vozovku osvetova

technika
takmer rovnako ako prostrednctvom diakovch svetiel a zaisti tak optimlnu viditenos pri jazde v noci. Predn veko vyuva kontrukciu, ktor v prpade stretu s chodcom zaist automatick nadvihnutie zadnej asti veka. Vaka viemu priestoru pod vekom sa obmedzuje riziko poranenia hlavy chodca v prpade elnho stretu s vozidlom. Toto pokrokov rieenie je vsledkom praktickho testovania a overovania s pouitm tradinch testovacch figurn aj digitlneho modelu loveka THUMS (skr. Total Human Model for Safety) vyuitm metdy konench prvkov. Systm na monitorovanie mtvych uhlov (BSM) vyuvajci radar v psme milimetrovch vn doke odhali vozidlo idce vo vedajom pruhu a vizulne upozorni vodia prostrednctvom kontroliek umiestnench v hornej asti prstrojovej dosky. V elnom skle, prednch bonch okienkach, oknch v dverch a zadnom okne sa uplatnili tyri nov technolgie spracovania skla s cieom zlepi viditenos pre vodia, zni spotrebu paliva a zlepi efektivitu jazdy v isto elektrickom reime: Hydrofbny povlak sklo s fluoritovm povlakom spsobuje tvarov zmenu daovch kvapiek, o prispieva k ich rchlemu steeniu a lepiemu vhadu von z vozidla (rovnak vrstva je nanesen aj na stren solrny panel). Ochrann vrstva proti zahmlievaniu vysoko inn materil na bze ivice s vbornou charakteristikou proti zahmlievaniu a predenou ivotnosou. Vysoko inn vntorn vrstva pohlcujca UV iarenie zamedzuje prieniku 99 % kodlivch ultrafialovch lov typu UVA a UVB. Protislnen povlak s vysokou priechodnosou pre rdiov vlny zniuje teplotu v interiri vozidla a zlepuje funknos elektronickch prstrojov. Vntorn aj vonkajie sptn zrkadl boli nahraden kamerami, ktor vodiovi sprostredkuj panoramatick vhad smerom dozadu. Pohad zo zadnej kamery sa zobrazuje na pecilnej obrazovke na prstrojovej doske nad displejom navigcie a poskytuje lep prehad o situcii za vozidlom ne ben sptn zrkadl. Panoramatick pohad na situciu za vozidlom v spojen so systmom na monitorovanie mtvych uhlov (BSM) vznamne pomha k zveniu bezpenosti jazdy. Vaka nepoavujcim spechom naich tradinch vozidiel s hybridnm pohonom sme si vytvorili dobr zklad na prijatie naich budcich pokrokovch technolgi zo strany zkaznkov, uviedol Lentz. NS4 zhmotuje trval presadzovanie automobilky Toyota ohadne zvyovania bezpenosti, spornosti premvky vozidla a pohodlia budcich prostriedkov mobility pre vetkch obanov. Petra Tomov

Kompaktn rozmery, vek itkov hodnota

Modelom Mokka sa Opel stva prvm nemeckm automobilovm vrobcom, ktor vstupuje do rchlo rastceho segmentu subkompaktnch SUV modelov (tzv. segment B). Napriek svojej relatvne malej dke 4,28 metra poskytuje vekorys priestor piatim osobm, sediacim v pohodlnej zvenej polohe.
Dynamick jazdn vlastnosti Mokka spja funknos a komfortn, zven polohu sedenia s vou dobrodrustva. Me by vybaven pohonom vetkch kolies s automatickm adaptvnym rozdeovanm krtiaceho momentu na jednotliv npravy. Na pohon slia tri inn motory, vetky manulne prevodovky s vybaven technolgiou Opel tart/Stop na znenie spotreby paliva v mestskej premvke. Ponuka benznovch motorov obsahuje tvorvalec 1,6 litra s atmosfrickm nasvanm a vkonom 85 kW (115 k) a prepan motor 1.4 Turbo s vkonom a 103 kW (140 k) a maximlnym krtiacim momentom 200 Nm. Najspornejiu alternatvu predstavuje turbodiesel 1.7 CDTI s vkonom 96 kW (130 k) s maximlnym krtiacim momentom 300 Nm. Motory 1.4 Turbo a 1.7 CDTI sa mu kombinova bu so 6 - s t u p ovo u m a n u l n o u a l e b o 6 stupovou automatickou prevodovkou. Opel Mokka prina nov inovatvne technolgie do segmentu subkompaktnch SUV ako naprklad rozlin asistenn systmy vodia zaloen na kamerovom systme Opel Eye alebo cvaciu kameru. Vrazn dizajn SUV kombinovan s vylepenou funknosou Modelom Mokka sa filozofia dizajnu znaky Opel charakterizovan ako sochrske umenie v spojen s nemeckou presnosou prena do novho segmentu subkompaktnch SUV. Opel Mokka m vrazn vzhad vaka modelovanm a elegantnm rtm, atletick lnie karosrie mu dodvaj portov charakter. Karosrii dodva energetick nboj typick epe modelov Opel na boku, tiahnuca sa smerom dozadu. portov charakter modelu Mokka umocuje zven svetl vka v kombincii so irokm rozchodom 1 540 mm. Robustn vzhad alej zvrazuj 18-palcov disky kolies z ahkej zliatiny, ktor s tandardnm prvkom vybavenia verzi Enjoy a Cosmo. V interiri nov model Mokka prezentuje typick hodnoty znaky Opel, ako s variabilita a vysok funknos. V kabne je a 19 odkladacch priestorov, sklopenm delenho operadla zadnho sedadla sa objem batoinovho priestoru zv a na 1372 litrov. Pohon vetkch alebo prednch kolies, exkluzvne technolgie Nov Opel Mokka me by vybaven pohonom prednch kolies alebo pohonom vetkch kolies. Pohon vetkch kolies v zujme znenia spotreby paliva normlne prena krtiaci moment motora na predn koles a ke je to potrebn na zlepenie trakcie a jazdnch vlastnost, plynulo prerozdel as krtiaceho momentu na zadn koles. Pohon vetkch kolies zvyuje stabilitu a bezpenos modelu Opel Mokka a zlepuje schopnosti jazdy mimo spevnench ciest. K tandardnm prvkom zlepujcim jazdn

vlastnosti vetkch verzi modelu Mokka patr elektronick stabilizan systm ESC (Electronic Stability Control), systm regulcie trakcie TC (Traction Control), ako aj systmy Hill Start Assist (HAS) a Hill Descent Control (HDC) ktor zvyuj ovldac komfort a bezpenos pri rozjazde do svahu alebo zjazde zo strmho svahu. Opel Mokka prina do segmentu subkompaktnch SUV nov inovatvne technolgie. Patria k nim adaptvne reflektory AFL+ (Advanced Adaptive Forward Lighting), vrazne zvyujce aktvnu bezpenos. Vychdzaj z tretej genercie bi-xennovch reflektorov a obsahuj aj asistenn systm diakovch svetiel HBA (High Beam Assist). K dispozcii je aj nov genercia kamerovho systmu Opel Eye. Tvor zklad pre rozlin asistenn systmy ako systm vstrahy pri opusten jazdnho pruhu LDW (Lane Departure Warning) a druh genercia systmu rozoznvania dopravnch znaiek Traffic Sign Recognition. 51

zaujmavosti z vedy a techniky

Slnen energia bude chladi kancelrie

Na severnej pologuli sa spotrebuje najviac energie na vrobu tepla. m je zima chladnejia, tm vyia je spotreba zemnho plynu a vykurovacch olejov. Opan problm maj krajiny v horcom podneb, kde treba priestory chladi. V Indii sa asi 60 percent elektriny spotrebovanej v administratvnych budovch poas da nepouva na napjanie osvetlenia, potaov alebo serverov, ale na to, aby sa udrali v chode neefektvne klimatizan zariadenia.
Klimatizcia tak zodpoved nielen za znan as spotreby energie, ale aj za emisie oxidu uhliitho. Tento problm sa snaia riei pracovnci spolonosti Siemens v Bangalore v Indii, kde vyvjaj solrny chladiaci systm, ktor vyrba vlastn elektrinu, a teda pracuje bez externho zdroja. Chladiace zariadenie pozostva zo systmu na zachytvanie slnenho tepla a fotovoltickej jednotky na vrobu elektriny. Prve vytvrame koncept systmu a zaiatkom roku 2012 ho chceme otestova na streche naej administratvnej budovy v Bangalore, hovor projektov manar Peeush Kumar Bishnoi. Systm je zaloen na overenom princpe absorpnho chladenia, ktor vyuva son roztok s vodou sliacou ako chladivo. Slnen teplo ohrieva son roztok, z ktorho sa postupne vyparuje voda. T sa nsledne kondenzuje a erp sa do vparnka, ktor v systme vytvra chlad. Kee vntro vparnka tvor vkuum, na vyparovanie vody posta aj nzka vonkajia teplota. Teplo sa odober z okolia a miestnos sa vychlad. Vyparen voda sa nsledne znovu viae na son roztok. Vaka tomu, e systm pracuje v cykle, okolie sa neustle ochladzuje. Elektrina z fotovoltickej jednotky je potrebn na erpanie vody a sonho roztoku cez systm. Kombinovaniu chladenia s fotovoltikou sa venovali viacer vskumy, lene tak zostava si vdy vyadovala drah fotovoltick systmy, ktor boli pre strechy viny kancelri privek. Kumar Bishnoi a jeho kolegovia preto kombinuj obidve vlastnosti v jednom kompakt-

Nov spsob venia plant

Medzinrodn tm vedcov riaden austrlskou organizciou CSIRO (Commonwealth Scientific and Research Organization) vyvinul nov spsob venia plant v naej Slnenej sstave pomocou rdiovch signlov prichdzajcich z malch toiacich sa hviezdy nazvanch pulzary.
Je to prvkrt, o niekto odvil cel planetrne systmy planty s ich mesiacmi a prstencami, povedal vedci tmu David Champion z Planckovho intittu v Nemecku. Urobili sme tie nezvisl overenie predchdzajcich vsledkov, o je pre vskum plant vznamn. Merania hmotnosti plant novm spsobom by mohli ma osoh pri budcich vesmrnych misich. 52

Venie pomocou rdiovch vn Doteraz vili astronmovia planty meranm obench drh ich mesiacov, alebo vesmrnych lod, ktor popri nich prelietali. Hmotnos toti spsobuje gravitciu a gravitan sila uruje oben drhu vetkho, o sa pohybuje okolo, aj jej vekos, aj as, ktor treba na jej prejdenie. Nov metda je zaloen na

ktor produkuj pravideln zblesky rdiovch vn. Zem obieha okolo Slnka a tento pohyb presne ovplyvuje as prchodu signlov z pulzarov. Aby vedci tento jav odstrnili, vypotaj, kedy by pulzy dorazili do stredu hmoty Slnenej sstavy, alebo jej tzv. barycentra (hmotn stred sstavy Zem Mesiac vzhadom na pomer hmotnost obidvoch telies le vo vntri Zeme), okolo ktorho

buje. Na zistenie jeho pozcie pouvaj astronmovia tabuky a u znme hmotnosti plant. Pulzarov spsob merania hmotnosti Dick Manchester z CSIRO zistil, e ak by boli vzorce nesprvne, bola by aj pozcia barycentra nesprvna a preto by sa chyby objavili aj v odhadovanom ase signlov z pulzarov. Ak by bola naprklad hmotnos Jupitera a jeho mesiacov nesprvna, videli by sme chyby v asovan signlu kadch dvans rokov, o je doba obehu Jupitera okolo Slnka, povedal Manchester. Ak by sa hmotnos Jupitera a jeho mesiacov opravila, chyby zmizn. Je to proces sptnej vzby, ktor by astronmom pomohol overi hmotnos plant. daje pochdzajce zo tyroch pulzarov vedci pouili na zistenie hmotnosti systmov Merkra, Venue, Marsu, Jupitera a Saturnu. V prpade systmu planty Jupiter zskali daje, ktor nie s a tak presn ako dta pochdzajce zo sondy Galileo, ale s porovnaten.

korekcich, ktor robia astronmovia na signloch z pulzarov malch toiacich sa hviezd,

planty obiehaj. Pretoe poloha plant okolo Slnka sa v ase men, barycentrum sa tie pohy-

zaujmavosti z vedy a techniky

nom systme, ktor vyuva solrnu energiu efektvnejie. Vzvou je zskanie dostatonho mnostva tepla na chladiaci proces bez obmedzenia vroby elektriny vo fotovoltickch lnkoch. Jednm z npadov bolo poui pecilnu kvapalinu, ktor extrahuje dostaton mnostvo tepla zo slnenho svetla ete pred dosiahnutm fotovoltickej jednotky. V Indii je vemi vrazn dopyt po autonmnych systmoch, hovor Kumar Bishnoi. Mnoho ud, najm na vidieku, nie je pripojench na elektrick sie. Ako alej tvrd, mnostvo elektriny, ktor dodva fotovoltick jednotka, by nestailo na konvenn chladiace zariadenia, ale je postaujce pre mal erpadl pouvan v absorpnch chladioch. To znamen, e tto technolgia m vek potencil do budcnosti. Odbornci odhaduj, e v roku 2015 bude India potrebova asi 31 000 megawattov energie na chladenie kancelri. Toto slo zodpoved vkonu zhruba 30 vekch uhonch elektrrn. Ak by sa vo vekom vyuvala technolgia z Bangalore, uetrilo by sa obrovsk mnostvo energie. Zdroj: Siemens

Prmyslov robot s kloubovm ramenem

Ve velkm hotelu na Manhattanu v New Yorku pijm, ukld a vydv zavazadla host robotick systm od ABB jedin svho druhu na svt.
Prmyslov robot s kloubovm ramenem od ABB oznaen IRB 6640 slou jako automatick systm pro ukldn a vdej zavazadel v hale nejvtho hotelu, kter letos v New Yorku oteveli. Nov Yotel s 669 pokoji stoj v sti Times Square West na Manhattanu, pmo v blzkosti samotnho srdce divadeln a zbavn zny New Yorku. Yotel je znaka spolenosti, kter provozuje ti dal hotely v Londn a Amsterodamu. Tento nasvcen robot, pznan pojmenovan Yobot, tvo hlavn prvek haly a atrakci pro hotelov hosty i adu kolemjdoucch na run 10. Avenue. Robot, jeho chrn kryt z bezpenostnho skla, pijm a ukld zavazadla host do jedn ze 117 sknk. Kdy jsou host pipraveni hotel opustit, pedlo Yobotovi stvrzenku s rovm kdem a on jim vzpt zavazadla rychle vyd. Yobot je prmyslov robot IRB 6640 od ABB, je se po celm svt pouv tam, kde je teba zdvihn tkch pedmt, zejmna pi manipulaci s materilem,

George Hobbs z CSIRO si mysl, e blzkej budcnosti bude stle presnejm spsobom vyuitie vesmrnych sond. Pulzarov spsob ale bude najlep pre planty, ku ktorm sa sondy ete nedostali a bude sa da poui na zistenie hmotnosti planty spolu s jej

Skky maj ti velikosti, pro velk, stedn a mal zavazadla. Systm je peliv navren tak, aby zajioval nezbytn zabezpeen, a souasn je vybaven intuitivnm rozhranm pro uivatele, kte se nikdy s podobnm zazenm nesetkali. K uloen nebo vdeji zavazadla sta Yobotovi maximln 30 sekund. Yobot se stal prvem celebritou, k Jo Berrington, mluv Yotelu. Obohacuje vodn zitek host o zbavn prvek a naim zamstnancm uvoluje ruce,

Robot Yobot zajiuje bezpen, pln automatizovan ukldn zavazadel 24 hodin denn jedinenm a zbavnm zpsobem, kter je soust zitk v Yotelu.

mesiacmi. Opakovanie meran navye zvi ich presnos. Sedemron pozorovanie zaru presnejie meranie hmotnosti Jupitera a 13-ron d najlep daj pre plantu Saturn. Zdroj: ScienceDaily

obsluze stroj a bodovm svaovn. Dky svmu dosahu 3 metry a uitenmu zaten 60 kg doke Yobot obshnout vech 117 lonch sknk a bezpen zved i ta nejt zavazadla. Robot je namontovn na ptimetrov drze v podlaze, kde se pohybuje mezi vstupnm otvorem pro zavazadla a lonmi skkami, kter jsou nastavny na sebe a ke stropu kolem dvou stn tohoto uzavenho prostoru.

take mohou dky nmu uvtat hosty profesionlnm, srdenm a ptelskm zpsobem. Systm Yobot navrhla a instalovala spolenost MFG Automation z Ashfordu ve stt Connecticut, zkuen integrtor systm ABB, kter se primrn zamuje na prmyslovou klientelu v odvtv veobecnho prmyslu, vroby potravin a npoj, plast, letectv a kosmonautiky. Zdroj: ABB 53

technika

Ameriania maj materil, ktor absorbuje viacer vlnov dky

Ininierom z NASA sa podarilo vyrobi materil, ktor absorbuje v priemere viac ako 99 % ultrafialovho, viditenho, infraervenho a vzdialenho infraervenho svetla, ktor zachyt. Takto objav me posun hranice vo vvoji vesmrnych technolgi.
Tm z Goddardovho Centra vesmrnych letov (Goddard Space Flight Center) v americkom Greenbelte zverejnil svoje pracovn vsledky na nedvnej konferencii SPIE Optika a fotonika. Ide o najprestnejie podujatie v tejto vednej disciplne. Materil sa odvtedy testuje, informoval John Hagopian, ktor je fom vskumnho 10-lennho tmu. Testy preukzali, e sa rozsah absorbnej schopnosti materilu zvil 50-krt. Hoci u in vskumnci hlsili takmer idelnu rove absorpcie hlavne ultrafialovho a viditenho svetla, n materil je vemi, vemi blzko idelneho a to vo viacerch vlnovch dkach, od ultrafialovej a po vzdialen infraerven," povedal Hagopian. Dodal, e nikto in ete nedosiahol tento mnik. Technolgia je umiestnen v ntere, ktor je viacnsobne nanesen na uhlkov nanotrubice drobn dut rrky vyroben z istho uhlka. S asi 10 000-krt tenie ako udsk vlas. S umiestnen zvislo na rznych podkladovch materiloch rovnako ako chlpy na kobercoch. Tm umiestnil nanotrubice na kremk, nitrid kremka, titn a antikoro, ktor sa bene pouvaj vo vesmrnej technolgii. Testy ukzali, e nanotrubice s vhodn pre cel plejdu vesmr skmajcich aplikci, kde pozorovanie cez viacnsobn vlnov dky prispieva k rznym objavom. Text: -kmZdroj: NASA

Mal kvrna na Jupiteri je silnejia ako najhorie torndo na Zemi

Vedci zistili, e cyklna Little Red Spot (Mal erven kvrna) na Jupiteri vytvra vietor s rchlosou a 384 m/h, o je vye 710 km/h. To je ovea viac, ako 249,2 km/h, ktormi by sa tak siln vietor klasifikoval na Zemi na posledn, 5. stupe Saffirov-Simpsonovej huriknovej stupnice.
Jupiterova Great Spot (Vek kvrna) u nie je to, o bvala v minulosti. U desaroia sa zmenuje a slabne. Teraz jej mlad, men srodenec, Little Red Spot, mono prevezme na seba vetku pozornos. Little Red Spot je anticyklna, ktor vznikla splynutm troch samostatnch brok pozorovanch od roku 1930. V roku 1998 sa spojili dve brky, v roku 2000 sa k nim pridala aj tretia a vytvorili brku pribline tak vek, ako je naa planta. Vaka zberom z druc a teleskopov vedci zistili, e v nej vietor dosahuje jednu z najvych rchlost vetra zistench na nejakej plante. Spoiatku bola biela, no v roku 2005 zaala z neznmych dvodov ervenie. Vedci sa domnievaj, e zven rchlosti vetra zvrila materil, ktor bol vystaven ultrafialovmu iareniu, o spsobilo chemick zmeny a erven sfarbenie. Planta Jupiter sa rt v diake na oblohe, a tak je mon, e slvnu vek a prach vriacu brku Little Red Spot uvidte doslova zo zhrady. "Ak sa pozrieme na Jupiter alekohadom, uvidme erven kvrnu, uviedol Andrew Cheng, Ph.D, vedec Hopkinsovho Applied Physics Laboratory. Jupiterova Red Spot nie je len nejak mal megabrka, je to ako hurikn, s vnimkou, e vetry duj v opanom smere. Je to ovea silnejie ako hurikny, ktor sa tvoria na Zemi. Dokonca je to vie ako samotn Zem," uzavrel Cheng. Sledovanm brok na vetkch miestach planty Jupiter, vedci dfaj, e lepie porozumej poasiu na inch plantach. Na Zemi s anticyklny asto predzvesou priaznivho poasia, aj ke osobit podmienky mu vytvra anticyklnov tornda. Takto ibae ovea silnejie - brky sa vyskytuj na Jupitere, Saturne a Neptne. Zdroj: NASA Text: -km-

Vedci meraj rchlos vetra a smer tm, e sleduj pohyb mrakov, vyskladan z dvoch obrazov teleskopu LORRI. Long Range Reconnaissance Imager (LORRI) rob obrzky kadch 30 mint. Mapy sa kombinuj so zbermi z Hubblobvho teleskopu a poloinfraervenmi zbermi vekho teleskopu Eurpskeho junho observatria. Ten umouje vedcom "vidie" tepeln truktru a dynamiku aj pod viditenmi vrstvami oblakov. 54

technika

Rusi chc dobja Mars, a preto z kazaskho Bajkonuru nedvno vypustili misiu, ktor pristane na mesiaci ervenej planty, na Phobose. Naberie vzorky a v roku 2014 by sa mala vrti sp na Zem.

o njdu Rusi na Phobose?

Od obdobia, kedy Sovieti zaali dobja Mars a jeho okolie, uplynulo takmer tvrstoroie, poas ktorho prili o misiu Phobos 1 a 2 a korb Mars 96 nedoletel k cieu, pretoe kvli technickm problmom nedokzal opusti oben drhu Zeme. Po 15 rokoch odletel teda Phobos-Grunt z kozmodrmu Bajkonur a Rusov bude cel akcia st vrtane vstavby stroja, prletu, odobratia vzoriek a nvratu 160 milinov dolrov. Vedci chc toti zisti, z oho sa sklad Phobos a i na om neobjavia organick zleniny alebo stopy z Marsu, ktor by boli pozostatkami minulosti tejto 4 miliardy rokov starej planty. Vedcov trpi aj to, i je na tomto mesiaci Marsu ad alebo nejak stopy vody, ktor by mohli posli budcim astronautom. Phobos by bol idelnym miestom na zaloenie vesmrnej zkladne, pretoe m slab gravitciu. "Misia je obrovsk vzva," uviedol pre Discovery News riadite projektov americkej spolonosti Planetary Society Bruce Betts. Jej experiment LIFE misia povezie k Phobosu i sp. Ide o jedens organizmov, vaka ktorm chc astrobiolgovia preskma i preij let zo Zeme k vzdialenmu kozmickmu telesu a i je mon, aby ivot mohol prs na nau plantu prostrednctvom asteroidu i komty. Okrem experimentu a sondy, let aj nsky orbiter Jing-chuo 1. Ten vak smeruje priamo k Marsu a dva roky bude nskym vedcom poskytova informcie o povrchu planty, jej magnetickom poli i atmosfre. "Je takmer nemon, aby sonda priniesla fragmenty obsahujce ivot i aspo stopy po om," hovor pre magazn Nature astrochemika Meenakshi Wadhwa. Vedcov vak u roky fascinuje pvod Phobosu i jeho dvojiky Deimos. Nik toti presne nevie, ako sa udn teles pri Marse objavili. V porovnan s nam Mesiacom s prli mal, a preto zrejme nie s pozostatkom po obrovskej zrke Marsu s nejakm inm telesom. Pravdepodobne nejde ani o jadr protoplant, ktor sa nestihli vyformova. Najpravdepodobnejia sa jav hypotza, e ide o asteroidy zachyten gravitciou planty, no s vysvetlenm neshlasia vetci odbornci. "Je to hdanka, ktorej nik dobre nerozumie," dodva pre Discovery planetrny vedec Brett Gladman. "To ich rob takmi zaujmavmi." Pred sto rokmi sme ete netuili, e vo vesmre jestvuj in galaxie. Dnes vieme o siedmich stovkch svetov, ktor obiehaj

okolo hviezd, a o alej viac ne tiscke tume. Sme si ist, e na Marse boli kedysi dvno moria a podmienky na vznik ivota mono lepie, ne mala Zem. Stle vak nemme dkaz, e na Marse ivot bol. Text: -kmFoto: NASA

55

technika

GUSTAVE EIFFEL
vitlny kontruktr
Gustave Eiffel sa narodil v roku 1832, v krstnom liste vak mal napsan Alexandre Gustave Bnickhausen. Jeho prapraded sa do Franczska prisahoval v roku 1710 z nemeckho Marmagenu, starodvneho mesteka leiaceho uprostred pohoria Eifel. Prve jeho nzov - vo vtedajom pravopise s dvoma "f" - si Bnickhausen pridal k svojmu menu zo zfalstva nad tm, ako Franczi komolia jeho nemeck priezvisko. Avak a Gustave Eiffel star priezvisko nahradil oficilne, a to a v roku 1880, v de svojich 48. narodenn.
Bnickhausenovci v 18. storo patrili k prestnemu a bohatmu parskemu cechu tkov tapisri. Eiffelov otec vak rodinn tradciu poruil a vstpil do v Dijone vlastnil zvod na vrobu octu vyuvajc nm objaven nov reakcie. Mladho Eiffela nadchol nielen pre chmiu, ale pre techniku veobecne a vzbudil v om aj vek zujem o histriu a umenie. A tie o politiku, o rodiia videli neradi. Strko bol zaryt republikn, zatia o im sa cnelo po Napoleonovi. Gustavovi Eiffelovi pri tdiu trochu chbala usilovnos a ke neurobil prijmacie skky na prestnu parsku cole Polytechnique, vytudoval v Pari skromn, no nemenej dobr cole Centrale des Arts et Manufactures. Vaka matkinmu obchodu si mohol skromn kolu dovoli. Na kole si ako hlavn odbor zvolil chmiu. Bolo to prianie jeho strka, ktor tie potal s tm, e Eiffel po kole nastpi do jeho tovrne. Ne vak Eiffel v roku 1855 absolvoval kolu s titulom ininiera chmie, obasn hdky o politiku vo vntri rodiny vystili v ozajstn roztrku. Eiffelova matka s Molleratem prestala hovori a Eiffel si musel prcu hada inde. Nadanho absolventa si vyhliadol ist Charles Nepveu pre svoju spolonos zaoberajcu sa stavbou elezninch mostov. Firma mala finann problmy, jeden ininier za druhm opali potpajcu sa lo, take v okamihu krachu bol u Eiffel vedcim kontruktrom. Nov belgick majite v om pravdepodobne zskal najcennejiu as novej akvizcie a zveril mu stavbu elezninho mosta cez Garronu pri Bordeaux. Pl kilometra dlh elezn most na kamennch pilieroch Eiffel dokonil v roku 1860, dokonca pred plnovanm termnom, hlavne vaka vyuitiu niekokch svojich novch patentov. Hlavn pokrok vak videl vo vlastnej eleznej kontrukcii. elezn mosty s jednm zo symbolov priemyselnej revolcie. Prv, v anglickom grfstve Shropshire, sa v roku 1773 stal takou atrakciou, e m dodnes meno "The Iron Bridge". Jeho stavitelia sa vak celoivotne zadili a ete dlho sa mosty stavali hlavne z kamea. A rozvoj eleznice od 30. rokov 19. storoia si vyntil stavbu mostov z liatiny. Jej cena tie od konca 18. storoia p o d s t a t n e k le sl a. Eiffel patril medzi klasickch priekopnkov techniky, zatia o ostatn si pochvaovali, ako s elezn mosty vhodn, on hadal spsoby, ako kontrukciu alej zlacni, zrchli a taktie zvi jej bezpenos. Rozhodujca bola aj tu tandardizcia prvkov, v ktor vina pvodne neverila. Rieky maj toti rznu rku, dolie rzny profil, take vetko sa odlievalo presne pre kad most. O zisky z tejto koncepcie sa vak u Eiffel nechcel deli so svojm zamestnvateom. V roku 1862 sa oenil a o dva roky neskr sa rozhodol zaloi vlastn firmu. Zskal pre u aj svojho spolupracovnka, Belgiana nemeckho pvodu Thophile Seyriga a tie vekorys finann podporu svojej matky. Z pvodnej kontruknej kancelrie Eiffel & Cie na parskom predmest Levallois-Perret postupne vyrstla vznamn mostre. Zkazky sa hrnuli a Gustave sa stal poprednm eurpskym staviteom mostov. Jednm z prvch bol impozantn 180 m dlh most cez rieku Sioule (tra do Orlans). Eiffel tu zrejme prvkrt uplatnil nov postup, kedy je horizontlna kontrukcia zmontovan na brehu rieky je potom ako celok nasunut na piliere. Nasledovali desiatky alch po Franczsku, panielsku,

Napoleonovej armdy. Po prepusten sa usadil v Dijone a oenil sa s bohatou dcrou miestneho obchodnka s drevom. Eiffelova matka v alch rokoch vybudovala vlastn vekoobchod s uhlm a svoj majetok zmnohonsobila. Je pravdepodobn, e Eiffelov otec bol pri svojej budcej ene nejak as zamestnan ako obchodn cestujci. Prv mosty Na chlapca mal vek vplyv strko JeanBaptiste Mollera, jeden z priekopnkov franczskej organickej chmie, ktor 56

technika
Portugalsku (slvny viadukt Maria Pia cez rieku Douro s dkou 353 metrov), Maarsku (most cez Dunaj pri Segedne), Rumunsku, ale i v Junej Amerike i most vo Vietname, nealeko niekdajieho Saigonu. ivotn projekty Okrem mostov Eiffel staval aj eleznin stanice (v Toulouse, v baskickom San Sebastiane, najslvnejia je asi v Budapeti), plynojemy, ale aj kostoly, kasna, obchodn domy, skrtka vetko, kde sa dala uplatni oceov kontrukcia. V roku 1877 Eiffela postihla osobn tragdia. Vo veku iba 32 rokov mu na zpal pc zomrela ena Genevive Emilie. Bral si ju krtko po jej 17. narodeninch a nikdy ju neprestal milova. Za 15 rokov manelstva sa im narodili dvaja chlapci a tri dcry. Eiffel sa v alch rokoch stal predmetom zujmu mnohch atraktvnych paranek, nikdy sa vak u neoenil. Teraz pred nm stli jeho ivotn projekty. Po prehratej vojne s Nemeckom v rokoch 1870 a 1871 sa Franczsko horkovito snailo obnovi svoju medzinrodn prest. Do tejto atmosfry spad pln venova Spojenm ttom americkm sochu pripomnajcu franczsku as v americkom boji za nezvislos. Umeleck nvrh tejto "Sochy slobody" bol z veren znmemu sochrovi Frederikovi Augustovi Bartholdimu. Rieenie stavebnej kontrukcie potom firme Eiffel. Z projektu sa vak v Pari stalo politikum, a tak v roku 1876, kedy mala by socha pri prleitosti stho vroia americkej Deklarcie nezvislosti v New Yorku predstaven, bola hotov len rameno s pochodou. Aj to sa vak stalo na Filadelfskej vronej vstave atrakciou a zo vstupnho bol neskr financovan podstavec, na ktorom socha od roku 1886 stoj. Eiffel poveril realizciou svojho hlavnho ininiera, vajiara Maurice Koechlina a jeho rieenie kontrukcie je dodnes predmetom obdivu stavebnch ininierov. Eiffelova vea nebola pvodne uren pre Par, ale pre svetov vstavu v Barcelone v roku 1888. Realizciou Eiffel op poveril Koechlina. Katalnska metropola vak nakoniec Eiffelov nvrh v roku 1882 odmietla z obavy, e obrovsk vea bude mesto hyzdi. Rovnak nmietky mali aj Franczi a petcie proti stavbe zaali v roku 1887 podpisova najslvnej umelci tej doby na ele s Alexandrom Dumasom, Charlesom Gounodom i Guy de Maupassantom. Ten bol neskr znmy tm, e v retaurcii na Eiffelovej vei pravidelne obedoval, vraj preto, e len odtia sa na odporn kontrukciu nemus pozera. Ke bola vea 6. mja 1889 otvoren, prjmy zo vstupnho predili vetky oakvania. Vo vzen Eiffelovu rados vak kalilikandl, v ktorho strede sa ocitol, aj ke nie vlastnou vinou. Ke bol v roku 1869 slvnostne otvoren Suezsk kanl, Franczsko to prevalo predovetkm ako vlastn spech. Hlavnm staviteom bol toti franczsky diplomat a podnikate Ferdinand de Lesseps a sttisce Franczov investovali do akci tohto podniku. Posilnen tmto triumfom Lesseps navrhol prekopa Panamsk prieplav a spoji aj Atlantick ocen s Tichm. Pre podnik op zskal mnostvo vekch i drobnch investorov a tie Eiffela, ktor mal pre kanl projektova niektor kontrukn prvky. Prce sa zaali v roku 1882 za obrovskho nadenia. Skoro vak nebol lakom. Naopak, neetril na investcich do bezpenosti. Niekoko jeho patentov sa tkalo odolnosti stavieb proti silnmu vetru. V priebehu 19. storoia spadlo na celom svete pribline 500 oceovch mostov, Eiffelov vak ani jeden. Po roku 1889 Eiffel prakticky prestal stava a bez vekho zujmu verejnosti vybudoval v spodnej asti vee aerodynamick tunel, v ktorom v alch rokoch poloil zklady odboru, ktor dostval zmysel a s prchodom lietadiel a automobilov. Na vrcholku vee zasa experimentoval s prenosom

vyprchalo, pretoe lt zimnica decimovala robotnkov po tiscoch a nasiaknut pda sa neustle zosvala do u vykopanho kanlu. V roku 1888 sa prce definitvne zastavili a v ase otvorenia svetovej vstavy zanal sd s vinnkmi stavebnho debaklu. Obania prili o spory a chceli vidie vinnkov visie. Eiffel bol odsden na dva roky nepodmienene a osem dn si odsedel. Aktvny a do konca Eiffela kandl zlomil. Aj ke jeho meno vrchn sd onedlho oistil, ctil sa ako lovek, ktor navdy stratil es. Na nespechu stavby nemal iadnu vinu, vytalo sa mu vak, e podniku prepoial zdanie dveryhodnosti. Rozsudok povaoval za nespravodliv o to viac, e ako podnikate nikdy

rdiovho signlu. Odbornou verejnosou bol a do smrti vysoko cenen, dlho bol napr. prezidentom Franczskej spolonosti civilnch ininierov. Firma Eiffel & Cie psobila spene a do 60. rokov 20. storoia a a poas krzy v 70. rokoch bola jej prevdzka zastaven. Gustave Eiffel do vysokho veku publikoval. Vydal viac ako 30 knh tkajcich sa kontruktrstva, neskr i aerodynamiky. Zajmal sa aj o klasick i sasn literatru a o vtvarn umenie. Poas celho ivota bol aktvny aj fyzicky. Ete dlho po osemdesiatke pravidelne plval a ermoval. Zomrel v roku 1923 v ctyhodnom veku 91 rokov. Zdroj: Ivan Szab Slvni piloti, kontruktri a kozmonauti 57

Mesank Technika vydva: Techpark, o. z. registrcia vykonan 22. 10. 2003 pod . VVS/1900/9022538

Adresa redakcie: TechPark, o. z. Pltncka . 4, 010 01 ilina tel.: +421 41 500 16 56 8 mobil: +421 905 206 227 email: redakcia@techpark.sk fredaktorka:

www.solartechnika.sk

Ing. Dana Tretinkov tretinikova@techpark.sk Redakcia: Mgr. Zuzana Augustnov augustinova@techpark.sk Ladislav Repk repcik@techpark.sk Miriam Magthov magathova@techpark.sk Roald Tretink redakcia@techpark.sk

www.tribotechnika.sk

Inzercia: tel.: +421 41 500 16 56 8, email: inzercia@techpark.sk

Grafika: Grafick tdio Techpark Obchodn zastpenie Zvolen: Mria Cerovsk, tel./fax: 045 5361 054, 069 201 0094, mobil: 0903 526 053, inag.zvolen@gmail.com Tla: P+M Turany, Budovatesk 516/1, 038 53 Turany, www.pmtlac.sk Roziruje: vlastn distribun sie, MEDIA PRINT KAPA, pressgrosso, Bratislava, PrNS, a. s. Bratislava a skromn distribtori Registrovan: MK SR pod. reg. slom 3036/2003 ISSN 13370022

www.techpark.sk
www.techpark.sk