EGYPTSK SOCHASTV

VY_32_INOVACE_DVK1119
Autor: Mgr. Jan Souek
Vznik: 09 / 2012
Tma: Starovk umn
Pedmt: DVK / 1. ronk
Anotace: Obrazov prezentace vvoje
egyptskho sochastv
 ARCHITEKTONICK SKULPTURA
SPOJEN S ARCHITEKTUROU,
MONUMENTLN FORMA

VOLN SOCHA
OFICILN
SOCHY PANOVNK A BOH
VZNEENOST, DSTOJNOST
- TRVAL MATERIL: KMEN
PRINCIPY:
FRONTALITA
STRNULOST
NAKROEN
NEOFICILN - LIDOV
SLUEBNICTVO
IVJ, DYNAMITJ,
POLYCHROMOVAN VPENEC
HLNA, DEVO

RELIF
POZITIVN X NEGATIVN
FUNKCE ILUSTRACE
- VYPRVN O IVOT EGYPTA
 Sochastv ve starovkm Egypt:
veobecn charakteristika
Funkce:
slouilo sttnmu nboenstv a panovnkov kultu
zabezpeen nesmrtelnosti farana, jeho rodiny a
vysokch ednk
Kultu mrtvch
spojeno s kultem mrtvch
vra v lidskho dvojnka Ka:
ten ije po smrti za uritch podmnek
1. zachovn tla (mumifikace)
2. opaten dvojnka hrobn vbavou
Sochastv ve starovkm Egypt:
nejvznamnj pamtky
Peddynastick obdob
obadn palety
Star e
sochy faran (Doser, Chefr, Mykerin)
sochy hodnost (Rahotep a Nofret, Starosta h-el-Beled)
sluebnictvo (Sedc psa; Sluka)
Stedn e
sochy faran
sluky, makety emeslnickch dlen, trh a vojk v hrobech
Nov e
El Amrensk kola - Amenhotep IV a Nefertiti
ARCHAICK SOCHASTV
 Paleta s vyobrazenm
vtzstv Hornho Egypta
nad Dolnm.
Vtzn panovnk Hornho
Egypta stoj uprosted a
usmrcuje zajatce. Za nm stoj
sluha, nosi sandl. Pod
nohama vldce jsou zabit
neptel.Vtzstv je vyjdeno
obrazn.
Poraen Doln Egypt je
znzornn pruhem zem s
lidskou hlavou. Poet zajatc je
vyjden trsem esti lotosovch
kvt.
Panovnk Hornho Egypta,
zpodoben jako sokol (bh
Slunce) zabr Doln Egypt.
Paleta krle Narmera, archaick obdob Egypta,
sochask objekt 3000 BC
Nejznmj (a zrove asi nejvznamnj pamtkou, lec na rozhran peddynastickho a archaickho Egypta) je
paleta Narmerova. Je to velk (63 cm) obadn paleta ve tvaru ttu, vyezan z jednoho kusu mkkho zelenho
prachovce. Faran Meni ji nechal vyrobit nejsp na poest svho vtzstv nad Dolnm Egyptem a je tedy vtomto
ppad uniktnm historickm dokumentem o vzniku zem.

Palety jsou vpencov nebo bidlicov desky ovlnho tvaru (pozdji tvaru elvho krune, ryby nebo jinho zvete)
smlkou prohlubn, kter patrn slouily faranm a vysoce postavenm osobnostem krozpoutn lidel. Urit nelo
o pouhou marnivost mocnch. D se tak usuzovat jednak zjejich rozmr a jednak zmlk relifn vzdoby, na kter
jsou zachycena rzn zvata- totemick obrazy kmen a panovnk.
Na Narmerov palet je Narmer vyobrazen sblou (rkosovou) korunou coby krl Hornho Egypta, jak dr za vlasy
krle Dolnho Egypta a zabj ho kyjem. Podle jin teorie ovem nejde pmo o krle Dolnho Egypta, kdo je nien, ale
pmo o chaos sm, kter vpeddynastickm obdob opanoval. Narmer jej takto rznm derem vyhn ze zem.
Vpravo je bh Hor, vyobrazen jako sokol, kter spoutal Doln Egypt vpodob papyrovho kvtu a souasn pot
mnostv padlch neptel. Je jich est tisc co se dozvdme podle esti kolk. Za faranem vidme nosie jeho
opnk a nahoe, nad celou touto pestrou scnou ns pozoruje kravsk bohyn Hathor, dal zvelmi oblbench a
laskavch egyptskch bohy.

Na rubu je pak u Narmer servenou (vel) korunou vladae Dolnho Egypta, kterak pehl padl neptele. Na tto
(dolnoegyptsk) stran je patrn vliv mezopotamskho umn, a to zejmna vpropleten iraf v lidlov sti palety.
Narmerova paleta le asov na rozhran peddynastickho umn a umn Archaickho Egypta, nebo Narmer zaloil
1. dynastii.
A limestone macehead of the Pharaoh Ceremonial Palette from Hierakonopolis Late
'Scorpion'. From Hierakonopolis. Late Predynastic Period. The two animals at the top
Predynastic Period. are sometimes identified as dogs or hyenas.
 SOCHASTV STAR E

Triad statue of the Pharaoh Menkaure. He is shown standing between the

godess Hathor and a personification of one of the "nomes" or regions of Egypt.
Socha Dosera
Socha je vysok 1,42 m a
zobrazuje krle s tdlnou
korunou, ke kter pat
elenka (Nemes) a uml
vousy. Na podstavci sochy
jsou npisy Nysutbity (Krl
Hornho a Dolnho Egypta)
Nebty a jeden z nzv
Djoser - Netjerkhet ("jeho
tlo je bosk").
Mykerin s manelkou c. 2515 bce,
Bidlice, Star e Giza, Egypt.
Statue of Menkaura and Queen Khamerenebty, from Giza,ca. 2500 B.C.E.
 Souso panovnka Menkaurea
sbohyn lsky Hathorou
(po jeho pravici) a bostvem 17. hornoegyptskho (akalho) kraje

kolem roku 2480 p. n. l., 4. dynastie, bidlice, vka 92,5 cm,

nalezit: Gza, Egypt, uloeno: Egyptsk muzeum (JE 40 679),
Khira, Egypt.
Vbohyni Hathoe bv spatovn portrt hlavn panovnkovy
manelky Chamerernebtej II.

V zdunch chrmech, kter byly soust pyramid v Gze, byly nalezeny

nkter skuten pozoruhodn sochy z bidlice.Nejzajmavj je nkolik
trojic sfarana Menkaure (Mykerina) spolu s bohynHathor, kter m rysy
jeho krlovny, Khamerernebty II.Spolen s nimi stoj vdy bh (provincie)
Umleck zpracovn tchto soch, kter jsou nyn v
muzeu egyptskho starovkuvKhie, je na velmi vysok rovni, a to
zejmna vzhledem k obtnosti zpracovn tohoto druhu kamene.
Socha Chefrena c. 2500 bc, diorite, Star e Giza, Egypt
Rahotep a Nofret
c. 2580 bce,
polychromovan
vpenec
Star e, Egypt
Princezna Nofreta
kolem roku 2575 p. n. l., 4. dynastie, hlava
malovan sedc vpencov sochy, vka 122
cm (cel socha), nalezit: Mdm, Egypt

Princezna Nofreta, manelka krlovskho syna

Rahotepa, je zpodobena sparukou, elenkou a
nhrdelnkem a je odna do dlouhho blho
pilhavho atu sramnky.
Hieroglyfick npisy uvdj jej titul ta, kter m
na starosti zleitosti krle a vlastn jmno.
Sedc psa
c. 2400 bce,
polychromovan
vpenec
Star e,
Sakkara, Egypt
RYCHT ZVAN EJK EL BELET
Ka-Aper
2450-2350 B.C.
Original Location: Mastaba tomb, Saqqara
Today: Egyptian Museum, Cairo
Sluebnice drtc zrno
na mlnskm kameni
kolem roku 2400 p. n. l., 5. dynastie,
malovan vpenec, vka 35,5 cm,
nalezit: Sakkra, Egypt,

Typ realistick plastiky zobrazujc eny pi

vykonvn rznch prac vdomcnostech
vzneench Egypan i vemeslnickch dlnch
byl velice ast vobdob Star e.
Sluebnice drtc zrno na mlnskm kameni
kolem roku 2400 p. n. l., 5. dynastie,
SOCHASTV
STEDN E

Sesostris - Stedn e, Egypt

Sesostris III, c. 1850 bce, kemenec, Stedn e, Egypt
Sedc socha Mentuhotepa I. Vpencov socha Socha farana Neferhotepa
z konce 10. a potku 11. dynastie, Senvosreta I., jako Usira z ernho bazaltu,
nalezen v pohebnm komplexu drcho v rukou ke vldnoucho nkdy kolem
v Dejr al-Bahr Ankh (muzeum v Luxoru) roku 1740 p. kr.
NEOFICILN PLASTIKA

Realistitj
- pirozen gesto, pohyb, mn strnulosti
Pracovn nmty
emeslnick dlny, vojci, sluebnictvo
Lacinj materil - asto devo, vpenec
Slou jako hrobn vbava
SOCHASTV
NOV E

A statue of Hathor
from the time of Amenhotep III.
krlovna Hatepsowet
krlovna Hatepsowet
 dioritov socha
farana Thutmose III.
Mal soka Tuthmose III, z londnskho nalezen v Amonov chrmu
muzea. 18th Dynastie, Nov e v Karnaku (Luxorsk muzeum)
 Umleck kola
z EL
AMARNY
Amenhotep IV. (18. dynastie; 14.
stol. p.n.l.) nboensk reforma
revoluce politick, nboensk i
umleck
zruil dosavadn kulty mstnch boh
a kult boha Amna
zaloil monoteistick kult boha Atona
Achnaton (Lesk Atonv; ... ten, kter
miluje Atona)
zaloil msto Achetaton (.... msto,
kde sdl Aton); pobl dnen El-
Amarny
oputn dosavadnch zvyklost
odlin zobrazovac zpsoby: prothl
hlava, irok boky - nastolen dslednho
realismu x genetick nemoc(?)
podobizny Achnatona (Amanhotepa IV.)
podobizny krlovny Nefertiti
Torso of princess found at the site
of Tell el-Amarna, Egypt.
Colosal head of Akhenaten
in a double crown
Busta Amenhotepa IV.
kolem roku 1350 p. n. l., 18. dynastie, pskovec, st
kolosln sochy, vka 153 cm, nalezit: Atonv chrm,
Karnak, Egypt,

Typick portrt krle Amenhotepa IV. (Achnatona)

pochzejc zpotku jeho vldy. Zbytek tto kolosln
sochy objevil ji vroce 1926 Henri Chevrier.
Achnaton c. 1350 bce,
Nov e, Amarna, Egypt
Achnaton c. 1350 bce,
Nov e, Amarna, Egypt
Busta krlovny Nefertiti
1355-1335 B.C.
Original Location: Tell el-Amarna
Today: Agyptisches Museum, Berlin
Busta krlovny Nefertiti
1355-1335 B.C.
Original Location: Tell el-Amarna
Today: Agyptisches Museum, Berlin
Busta krlovny Nefertiti
1355-1335 B.C.
Original Location: Tell el-Amarna
Today: Agyptisches Museum, Berlin
fotografie
hrobky faraona Tutanchmona
http://video.idnes.cz/?c=A090
319_1159175_
brno_dmk&idVideo
=V081014 162557_tv-ostatni_
mfl
Zlat funerln maska
Peds obsahovala tyi rozmontovan
vozy, ti pohebn lehtka, pod jednm z
nich stl slavn Tutanchamonv trn,
ndoby s jdlem pro krle a pedevm
dv devn, pozlacen sochy
faranova Ka, kter strily vchod do
pohebn komory
Socha faraona Tutanchmona,
Nov e
 Tutanchamon leel ve tech antropoidnch rakvch, z nich jedna, vc vce ne 110 kg, je z ryzho zlata a
dv ze deva, potaen zlatou fli. Samotn mumie byla zdobena mimo znm zlat posmrtn masky dalmi
asi sto padesti zlatmi amulety a perky.
Prostedn rakev faraona Tutanchmona
 Posledn mstnost je Pokladnice, kter samozejm obsahovala nejkrsnj vbavu v cel hrobce -
ndhernou sk s kanopami s faranovmi vnitnostmi, pes ticet model lod urench k peprav na onen
svt, nkolik destek devnch sknk s vbavou pro bn ivot na onom svt, pekrsn socha Anupa,
boha akala-balzamovae na nostkch, kter je ukzkou naprostho mistrovstv umlc t doby a stovky a
tisce dalch pedmt.
socha Anupa, boha akala balzamovae na nostkch
t bohyn Selket
kolem roku 1320 p. n. l., 18.
dynastie, zlacen devo, vka 90
cm, nalezit: Tutanchamonova
hrobka vdol krl, na zpadnm
behu Nilu proti dnenmu Luxoru,
Egypt,
Selket, jedna zochrannch bohy
zemelch, ste Tutanchamonovu
sk na kanopy (ndoby
svnitnostmi zemelho).
Trnc bohyn Sekhmet
Figure-of-the-Goddess-Sekhmet-Enthroned
Bh Ptah
Figure-of-the-God-Ptah
Krl na loce
Figure-of-the-King-on-a-Boat
Postavy boh
Figures of Gods
Tutenchmonv trn
Throne-of-Tutankhamun
State Carriage
A statue of Horemheb and Atum.
Ramesses II
Diorite Nuovo
Regno, XIX dinastia,
regno di Ramesse II
(1279-1213 a.C.)
Ramesses II
Diorite Nuovo
Regno, XIX dinastia,
regno di Ramesse II
(1279-1213 a.C.)
Zdroje:
PIOJAN, Jos. Djiny umn 1, 1. vyd. Praha:Odeon, 1977. ISBN: 80-7176-765-4
kol. Ilustrovan djiny svta - svit civilizac, 2. vyd. Bratislava: Gemini, 1993. ISBN: 80-7161-016-X
kol. Encyklopedie starovkho svta, 1. vyd. Praha: Perfekt, 2004. ISBN: 80-8046-269-0
AUGUSTA, Pavel. a HONZK, Frantiek. Jak se ilo ve starovku, 1. vyd. Praha: Albatros,1989
VERNER, Miroslav; BARE, Ladislav; VACHALA, Betislav. Encyklopedie starovkho Egypta. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-306-0.
ZORNOV, Olivia. Jak je poznme? Umn Egypan. 1. vyd. Knin klub, 2005. 128 s. ISBN: 80-242-1478-4

Internetov zdroje:
http://cs.wikipedia.org
http://commons.wikimedia.org/
http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Egypta
http://en.wikipedia.org/wiki/Art_of_ancient_Egypt
http://www.starovekyegypt.net/
http://www.abchistory.cz/egypska-rise.htm
http://www.bradshawfoundation.com/pyramids_of_egypt/index.php
http://suite101.com/article/the-seated-scribe-a-treasure-of-ancient-egyptian-sculpture-a223628
http://www.proprofs.com/flashcards/cardshowall.php?title=history-western-art-exam-i
http://www.studyblue.com/notes/note/n/exam-1/deck/1116175
http://www.love-egypt.com/sculpture.html
http://www.egypt1.blog.cz
http://classconnection.s3.amazonaws.com/702/flashcards/716702/jpg/akhenaton1316029635236.jpg
http://alik.idnes.cz/foto.aspx?r=alik-alikoviny&c=A090127_223722_alik-alikoviny_jtr
http://plasticpumpkin.wordpress.com/2009/12/18/art-focus-friday-menkaure-and-queen-kamerernebty-love-n-sculpture/
http://brightlite33.files.wordpress.com/2011/05/statue-queen-nefertiti.jpg
http://egy-king.blogspot.cz/2012/08/ancient-egyptian-sculptures.html
http://departments.ozarks.edu/hfa/slgorman/ancient_egyptian_art_and_archite.htm
http://madameguillotine.org.uk/category/sculpture/
http://www.historylink101.com/lessons/art_history_lessons/egypt_art1.htm
http://historylink101.net/egypt_1/pic_sculptures_5.htm
http://www.perankhgroup.com/egyptian_art.htm
http://www.history.com/photos/egyptian-relief-sculpture-and-painting
http://stuffpoint.com/egypt/image/44600/walls-sculpture-picture/
http://antiquus.blog.cz/0709/achnaton-a-revoluce-v-nabozenstvi
http://pinterest.com/kshifrin/sculpture-and-friezes/
http://www.ancient-egypt.org/index.html
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Statue_de_Rams%C3%A8s_II,_XIX%C2%B0_dynastie.JPG?uselang=cs
http://www.flickr.com/photos/menesje/2600560210/sizes/o/in/photostream/
http://www.egyptholiday.com/tutankhamun/tut_tomb_antechamber.htm
http://farm3.staticflickr.com/2452/3940791084_9afeb5d17e_z.jpg