Antick mytologie

Heslo k ELFu: AM007

Mytologie - soubor mt uritho spoleenstv, vdn obor
Mytologii meme chpat jako obraznou formu svtovho nzoru preliterln spolenosti
Reflektuje njakou historickou zkuenost nebo pirozen jev, sna se je vysvtlovat,
propojena s nboenskm kultem.
Mtus se vymezuje spe k sgm nebo povstem. Sname se je odliit od pohdek a
folklrnch pbh (jin cl pouit, pobavit).
Freudovsk teorie mtu a dal teorie mtu
Prameny poznn mt
Eposy, dramata, npisy (potvrzuj existenci kultu, vysvtluj jeho charakter), texty ednho
charakteru (zkazy slavnost, kult, ), mincov nlezy, vtvarn umn (sochastv,
malstv, chrmov vzdoba)
Mtograf popisovali a vysvtlovali a zpracovali prozaickou formou mty z archaick doby,
stav se k nim kriticky, sna se j dt njak d, asov rmec
Pvodn obyvatel pelgov, nov pchoz naroubovali nkter bostva na bostva tchto
obyvatel. eck mytologie erp z nich.
Zvec podoby, stromy, rzn podoby do kterch se mohli pevtlit.
Homr Ilias a Odysseia
Oba dva eposy zrcadl aristokratickou zkuenost, spolenost (nemohl napsat slep chud
bastard)
Homrv ivot Herdotos sepsal legendu
il asi v 8. stolet p. n. l.
Autorstv je sporn
Vznikli v oblasti Mal Asie (psny v inskm dialektu)
Zpracovn tchto 2 epos nejsou jednotn
Redakce, zpracovn, kter znme od Aristarcha ze Samotrty
Homrsk eposy soubor 33 epos pipisovan homrovi
Hsiodos Theogonia, Prce a dny
Antick eck spisovatel, 7. stol. P. n. l.
V mnoha smrech napodoboval homra
L ivot rolnk a obyejnch lid
Theogonia o pvodu boh
Nejstar podn eck mytologie, pes 1000 ver (v hexametrech), nejlep pramen pro
studium star eck mytologie
Prce a dny naun bse
Vznikl jako vsledek sporu s jeho bratrem, jak m sprvn rolnk t a pracovat, zasazuje to
do svtovho kontextu
Vyprv o zlatm, stbrnm, mdnm, eleznm (v nm il) vku
Nkolik dalch dl tt, Katalog her, Seznam en
msk bsnk Vergilius, kter ve svch pracch zachytil celou adu detail o eck
mytologii.

Vybran druhy mt:

- Vpravn pi pedvdn dje, lo o slovn doprovod, podstata kultu
- Aitiologick vysvtlen piny nebo pvodu njakho jevu nebo potku, vyvinul
se z vpravnho
- Genealogick popisuje pbuzensk vztahy jednotlivch bostev
- Kosmogonick vysvtluje vznik kosmu
- Kosmologick mty se zabvaj konkrtnm sloenm kosmu
Interpretace mt v antice
Xenofans z Kolofnu
Jeden z prvnch kritik mt, z 6. stol. P. n. l. , vinil bsnky (Homra, atd. ), e vylili bohy
jako bytosti podobn lidem, e z lid vzali hlavn to patn
Protgors z Abdry
Sofista, tak pochyboval o bozch, Nen znmo jestli bohov jsou nebo nejsou nebo jac
jsou
Sofokls
Tragick bsnk
Eurpids
Tragick bsnk
Narstajc skepse m co do inn s historicko-politickm pozadm (vlky, atd. )
Lid zaali hledat pomocn bostva.
Otesy u bostev dali vzniknout obhajob mt -> zaali je nov vykldat
2 smry interpretace
alegorick vklad bsnky nen poteba za jejich fantazii vbec nijak hant, jejich vere
nelze brt doslova, je nutn hledat ve verch jin vznam, hledali za vyprvnm vn se
opakujc procesy, patili k nim i Stoikov
Mtrodros Z Lamspaku rozifroval nkter mty, hrdinov Trojsk vlky
v Agamemnnovi vidl ter (vzduch), v Achilleovi slunce, atd. Dyonsus pedstavuje slezinu
atd. kad bh jin orgn -> vechny bostva -> cel organismus
Racionalistick vklad spatovali ne symboly, ale odrazy njakch konkrtnch
jednorzovch dj, kter se stali, postupem asu se pidvali bajky a snaili se z fabule
odstranit nnosy a nalzt to racionln jdro, z ad prvnch spisovatel djin
Euhmeros z Messny polovina 3. stolet, bohov jsou dvn lid, kte se proslavili,
nsledujc vky je zveliili, tento zpsob se ujal -> vznik Euhmerismu
Palaifatos pokraovatel, studoval v Athnch, k Aristotela (pezdvka - vyprav starch
pbh), pstoval tento vklad, sepsal asi 5 knih, dochovaly se asi jen 45 pbh, ve
stedovku podlehli epitomizaci (jen vtahy)
eck kosmogonie
- Hesiodos
o Asi 700 p. n. l.
o Theognia
o 9 mz, na jejich pkaz sestavil rodokmen boh
o Gaia vystupujc ze zem
o Na potku veho byl chaos (nedefinovan prostor), byl obklopen mlhou a
temnotou, z toho prostoru vzela Gaia (matka zem) a dl vystoupil Ers
(veobjmajc lska), Erebos (bh vn temnoty), Nix (bohyn noci) ti
splodili Aithr a Den (vn svtlo)
o Nakonec Gaia sama ze sebe splodila rana, hory a moe Pontos

o Gaia a Uranos zplodili 12 titn kenos, Tthys, Hyperion, Kronos

o Pot porodila kyklopy (nepemoiteln obi),
o Hekatencheirov (50hlav a 100ruc obi), Uranos je nenvidl, je shazoval do
trob zem
o Gaie se to nelbilo, navdla sv syny
o Jako jedinho pemluvila Krona, rana vykastroval pomoc srpu od jeho
matky
o Z krve uatho du povstali Erynie (bohyn pomsty), giganti a jasanov nymfy
o Z moe z Uranovho sm a pny povstala Afrodit
o Nejdleitj svazek Kronos a Rheia 6 dt -> pozdj olympt bohov
(Hdes, Zeus, atd. )
o Kronovi bylo pedpovzeno, e jeho in si d odplaty, e jeho otec bude
pomstn
o Veker sv dti po narozen poral
o Rheia ho obelstila a u nejmladho Dia, ukryla ho na Krt (starali se o nho
jasanov nymfy) a msto Dia Kronos seral kmen
o Zeus se svou matkou uchystal pomstu
o A dorostl, stal se Kronovm nkem a udlal to stejn co Kronos udlal
Uranovi -> kastrace!!!
Graves zbavnj literatura tkajc se mtu
Chaos -> Gaia, Tartaros, Ers, Erebos, Nyx
Gaia -> Pontos, ranos, Hory
Gaia + ranos -> 12 titn, kyklpov, hekatoncheirov, Ernye, Giganti, Jasanov nymfy,
Afrodit (z du hozenho do moe)
Kronos a Rheia -> Kronos se choval k jejm dtem podobn jak ranos -> poral sv
potomky
-> 6 dt -> Hesti, Dmtr, Hr, Hds (nepot se mezi olympany), Poseidn, Zeus
Diovi dti -> Athna, Apolln, Artemis, Hfaistos, Afrodt, Herms, Ars -> olympt
bohov
+ dal obyvatel Olympu, rzn pomocnci (mzy, Ers, atd.)
OLYMP
ZEUS
(Jupiter)
- synem titna Krona a Rheia
- nejvy bh
- na rozdl od ostatnch nrod u nejvych boh znme jeho ivotopis
- narodil se na hoe Likion
- Rheia uschovala Dia na Krt v jeskyn, kde se o nho starali 2 nymfe (adrast, idaia)
- Krmili ho mlkem bosk kozy Amaltheie (z vdnosti ji dal na nebe (kozoroh)), Zeus
si vzal jeden jej roh -> roh hojnosti cornucopia
- Chrnili ho kurti hort dmoni
- Zeus na radu Methidy se stal nkem na Olympu u Krona
- Dal mu dvidlo a Kronos vyblil jeho potomky, 2 brati (poseidn, hdes) svedli
s Kronem bitvu (pizval si titny, byl tam i Atlas)
- kyklpov ukovali hromy a blesky, poseidonovi trojzubec a Hdovi helmici
neviditelnosti
- bitva trvala 10 let

potom si 3 brati rozdlili vldu nad svtem

Zeus se stv neomezenm vldcem
Gaia na Dia poslala tyfna obra stohlavho s hadmi konetinami -> Zeus je porazil,
svrhl do Tartaru spolu s ostatnmi titny
Z potku tyransk vlda Dia, bohm se moc nelbilo, ale nemohli s tm nic dlat
Svedl boj s giganty Gigantomacha
2300 p. n. l. -> pvodn bohem nebe a nebeskch jev
pvodn Zeus hyei (Zeus pr), Keraunios (ten kter vldne bleskm), Nefelgereta
(ten kter bere mraky)
ovldal rzn hromy, blesky, mohl i chrnit proti poas
pina veho tst i netst, pidluje slvu i nouzi, pijm i odmt obti
zlat vz -> vyjdl k projkm
byl vudyptomn
ztlesnn nemnnho du a harmonie
ochrnce podku ve stt
od Dia odvozovali svou moc vichni vldci, kte se mu za sv iny odpovdali
strce psah
ochrana rodiny a hranic a majetku jednotlivc
vtinou mu byli pineny i rzn rodinn obti (olte uprosted dvora nebo u
domcho krbu)
milostn dobrodrustv
mnoho milenek a manelek
zeus byl mistrem pevleku
jedna z nejstarch milenek Mtis
Ttis - bohyn osudu a ronch obdob
Din podle Homra matka Afrodty
Maya s n zplodil boha Herma
Dmtr -> Persefn
Eurinoma
Memsins -> mzy
Hra -> Ars, Hefaistos, Hb
<- vechno bohyn
Semel -> Dyonsos
-> smrteln ena Lda -> splodil Kastora, . A Helenu (pevleen za labu)
s Dana zplodil Persea, snesl se v podob zlatho det (jej manel ji uvznil)
o kdy vidl, e ek syna, zavel ji do bedny a vhodil do moe -> byla
zachrnna
Eurp -> zplodil Mnoa a Adamantia
Is zplodil Epafa
vtrna Dodone -> kde se vtilo z umn prastarho dubu
vtrna v Olympii kad 4 roky se podali na Diovu poest hry
- m
JUPITER -> nejvy bostvo bez jakchkoli pibuz. Svazk
Pozdji syn Saturna a Opy a manelka Juno
Iuppiter Tonans (Jupiter hm)
Kam blesk dopadl byla uctvna
Nejvy autorita
Nejvznamnj chrm na Kapitolu -> spolen s Junonou a Minervou

Feidis Diova socha (vtina soch se nedochovala) -> jeden z div svta, 40metrov
sedc socha, podobu znme z minc, ze zlata a slonoviny
Atributy -> kuerav vlasy, vousy, soka bohyn vtzstv Nik, ezlo, na vrcholu
ezla orlice, asto met blesky, dub (dodonsk vtrna), nkdy obtn miska, koule
(symbol svta), nkdy olivov vc
Nejznmj, nejcennj socha Zeus z Artemisia
Chrm Dia Olympskho, chrm v Olympii
Velk Div olt v Pergamu byl postaven za Eumena II.

HRA
- Diova manelka, dl se s nm o vladask pocty
- Pvodn jedn dost samostatn (nap. Trojsk vlka), nkdy i proti Diov vli
(vtinou kvli milenkm)
- Rodinn funkce
- Ochrnkyn manelstv, dt, celho rodinnho ivota
- Pomhala enm pi porodu
- Vechny tyhle funkce pak v m Juno
- Spojitost Hry s mscem (jen nkdy)
- Pvodn panensk funkce
- Koupel v ece Thanatos obnovovala sv panenstv
- Nejstar Kronovou dcerou, poslze vyvrena
- Zeus se j zmocnil v podob kukaky
- Posvtn satek s Diem, kter se odehrv na poli, pomoc nsil, posvtn spojen
ctila cel proda (idilicky Homr vyobrazil)
- Zeus se s n asto radil
- Pouvala rzn lsti vi Diovi
- Pronsledovala vechny milenky nebo potomky -> hdky
- Hdka na Olympu -> boue na zemi (zemtesen atd.)
- Zeus dokzal Hru vykzat do patinch mez
- Sama ze sebe porodila Hb bohyni vnho mldi (nebo s Diem)
- Splodili rea a Hfaista
- Hfaista jako chromho ho shodila z Olympu do moe, zachrnila ho Thetis, ukoval
trn pro Hru, Hru pipoutal a nikdo jin ne Hfaistos ji nemohl osvobodit,
Hfaistovi se moc nechtlo, ale nakonec matku osvobodil
- Dcera Eileitha bohyn porodu, nebo dal ze jmen Hinch tj. ona sama
- Hra Blolokt, Kravook, Volook
- Hin kult pvodn nebyl tak rozen, pvod Argos
- I v Myknch, ve Spart, v Korintu, Eugia, Smos (tam se pr Hra narodila)
- Nejstar chrm se nachz v Olympii (znien v 6. stol. N. l.), podny Hraie (kad
4 roky)
-

Latinsk JUNO
Ochrann bohyn en
Pozdji chot Jovovou
Ochrnkyn ma na Kapitolu
Juno Regina
Ochrnkyn sttu (Juno Moneta)
Ochrnkyn dvek a vdanch en
Ta kter pivd k satku
Ochrnkyn en pi porodu

Matronaria (svtky vdanch en -> 1. bezen)

Husa, pv, krva
Barbernsk Hra -> dochovala se ve Vatiknu -> socha v nadlidsk velikosti, pkn
zasen at
Hra Ludovisi -> nrodn muzeum v m
Juno Campana -> bronzov 2metrov socha, necel ezlo, obtn miska (Louvre)
Atributy rozhodn vraz, dopedu njc brada, oste rsovan tvary, velk oi,
vysok elo, pv, kapitolsk husy, kukaka, grantov jablko (symbol lsky a
plodnosti), diadm (elenka), zvoj, ezlo obtn miska

Athna
- lat. Minerva
- dcera Dia
- bohyn moudrosti, bohyn vlen (vtzn veden vlka)
- ochrnkyn prva a spravedlnosti
- po patronac emesla a umn
- pizvisko Pallas -> zabila svoji ptelkyni Pallas, ze zrmutku si pipojila toto
pizvisko
- Zeus spolkl Mthidu -> ze skuliny v hlav vyskoila v pln zbroji Athna (skulinu
udlal Hfaistos)
- Narodila se u jezera Triton
- Kop, tt, aigis (koeinov zbroj, nkdy s hlavou medzy)
- Trvila hodn asu s Diem, plnil mnohdy jej pn
- Zstala bohyn panenskou
- Athena Parthenos (Athna panensk)
- Ochrnkyn sttu a mst
- Vedouc v boji (bohyn vlky)
- Ta, kter pin vtzstv
- Patronka emesel (vynlez rdla, pluhu)
- (vynalezla polnici a fltnu)
- je j zasvcena cel Attika
- bohyn lc (bohyn istho vzduchu, brn nkazm)
- peovatelka (starala se o dti)
- zrozena jezera Tritonu
- ta, kter se lesknou oi (tpytiv zrak), sovook
- nkdy pokldn za syna Erichthonius -> Athenu se snail znsilnit Hefaistos, sm
dopadlo na zem -> Gaia -> ta ho odmtla a pedala Athn
- svtky
o Panathnaje kad 4 roky v Athnch, probhali rzn zvody, velk
prvod k Akropoli ve specilnm odvu utkanm pro Athnu), zanali bhem
srpna
o Kad rok tzv. mal panathnaje
- Oliva, sova, had
- msk obdoba Minerva
o Nepatila pvodn k mskm bohm
o Zhruba stejn funkce jak Athna
o Bojovn aspekt nevystupoval tolik do poped
o Spe ochrnkyn mst a vd
o Jedna z Kapitolsk trojice
o Nejvznanj svtek v beznu Quin Qauntus Maiores

Athna Parthenos Feidiova socha na athnsk Akropoli, nadlidsk velikost,

obleena v chytn (dlouh splvajc a na zem), hlav pilba s bjnmi zvaty, lev
ruka na tt (Thsev boj s Amazonkami a Gigantomachia), na prav ruce okdlenou
bohyni Nik
Vyezvna ze deva palldie, nalezena i v prostch obdobch
Athna Lemni jako bohyn mru, z ostrova Lemna, jedno z nejlepch Feidiovch
dl, je prostovlas, bez zbroje, pehozena aigida s hlavou gorgony

Apolln
- Lat. Apollo
- Synem nejvyho boha Dia a jeho milenky Lthy
- Bh svtla a slunce
- Bratr Artemidy
- Ochrnce ivota a podku
- Neomyln stelec
- Na ostrov Dlos (tak jemu zasvcen)
- Hra pronsledovala Ltho
- Drak Pythn j pronsledoval
- Apollo pomstil svoji matku, pronsledoval Pthna, dostihl ho a zabil, msto kde ho
zabil zde zaloil vtrnu v Delfch
o Na zpadnm vnlku Parnasu, UNESCO
o Vtrna pvodn spojen s Gaiou
o A Apollon dal jmno Delfy, zakopal zde draka
o Delfy povaovny za sted Zem a pupek vesmru, hoel zde vn ohe
o Hlavn knka Pthie (podle Pthna), pomoc vpar z draka se dostala do
transu, sedla na trojnoce, v rukch vavnov listy
o Kdo chtl vtbu, musel pijt v phodnou dobu (v zim nap. ne) a pinst
dary, obti (sele, beran), vtno z vnitnost -> jestli je dnen pzniv pro
vtbu
- Bh jasn, bh jasnho nebe
- Nkdy jako stran bh smrti (v dvjch bjch)
- Ochrnce cest
- Ochrnce cest moskch (v podob delfna se dostal do Delf)
- Ochrnce dom
- Lebn bh
- Hubitel polnch my
- Zahn vlk (majitel velkho stda dobytka)
- Vdce Mz (bohem umn, ten, kter vede mzi)
- Vtn bh (tlumoil Diovu vli)
- Vtrny i jinde: v Miltu, v Didimch , vtily Sibily
- msk Apollo
o V 5. stol. P. n. l. csa Augustus vystavl obrovsk palc na Palatinu
o Apollonovi hry pedstaven v cirku a v divadlech
- Mtus o he na fltnu
o Satyr Marsys, nael a nauil se na fltnu, kterou odhodila Athna, zpychnul a
vyzval na sout Apollna
o Ten kdo vyhraje, tak me toho druhho sthnout z ke
o Apolln vyhrl
- Dafn
o Nymfa

o Promnila se ve vavn, aby pedela nadbhn od Apolla

Labu, delfn, gryf (thnuli jeho vz), la
Potomci: Asklpios (zasaen Diem za to, e vracel mrtvm ivot), Orfeus
Lyra, stbrn luk a py, vavnov vnec, symboly vtn (trojnoka, vavnov
listy)
Zobrazovn jako krsnho mladka, s dlouhmi splvajcmi loknami, nkdy nah,
nkdy zahalen (Apolln Musgets)
Socha Praxiteles -> Apolln Sauroktonos (ten, kter chce chytit jetrku) nah
krsn mladk
Apolln Belvedersk

Artemis
- Lat. Diana
- Dcera Dia a milenku Lthy
- Bohyn lovu a plodnosti prody
- Nkdy za bohyni msce
- Narodila se na Dlu (podle jin povsti v Efezu)
- Maloasijsk pvod (podobn bostva)
- Luk a py, luitnice, ta, kter vrh stely
- Pomh pi porodu
- Peovatelka o dti
- Krutost -> Niobe zabila vechny dcery, vyhnala Kalyst, milenka Diova -> syn Arks,
Artemis promnila ho v medvda
- Nkter kraje -> jako bohyn vlky
- Pineny lidsk obti
- Artemis Orthia (ve Spart) -> temn bohyn
- figenie -> myknsk krl Agamemnn musel obtovat Artemid svou dceru, protoe
ji zabil jej oblbenou la, tsn ped obt ji vzala na Krym (v Taurid), kde mla
obtovat vechny pchoz, nakonec ji Artemis dovolila pesthovat do svho domova
- Dal z panenskch bohynch
- Patronka vech neprovdanch dvek
- Dbala na cudnost
- Thbsk lovec Aktaion, kter ji omylem vidl nahou -> byl za trest rozspn svmi
psy
- Artemidin chrm v Efezu Artemision jeden ze starovkch div svta
- Symbol plodnosti s mnoha prsy (Artemis Efezsk)
- Uctvna s Apollnem v Arkdii
- asto ztotoovna se Selnou nebo Hekat
- Diana
o Pvodn staroitalsk bohyn svtla
o Pot ztotonna s Artemidou
o Ochrnkyn latinskho svazu
o 13. srpen -> svtek, ob v podob jedn krvy
o Diana Nemorensis -> byla zde uctvna, museli zde zabt svho pedchdce,
aby se stal knzem
- S lehkma nohama, thl, mlad; nemusela se astnit slavnho sporu krsy
- S lukem a py, s loveckmi psy
- Chytn splv a na zem, nebo pepsan nad kolena (amazonsk typ)
- Artemis Versailles (amazonsk typ)
- Luk, toulec, otp, pochode

La, pes, medvd, kanec

Hfaistos
o Zbroj boh
o Bh kovstv a ohn
o Lat. Vulkanus
o Pvodn maloasijsk dmon ohn
o Bh obrovskho tla, se silnmi rameny, ale malch nohou -> vznikla pedstava, e
kulh
o Nehezk, po porodu ho matka Hra shodila z Olympu
o Thetis a Eurinom ho vychovali
o He za trest vyrobil keslo viz. Hra
o Podruh ho z Olympu shodil Zeus, za to e podporoval Hru, a dopadl na ostrov
Lmnos (zasvcen), padal cel den
o Manelka charitka Aglai nebo Charis
o Podle Homra manelka bohyn lsky Afrodt
o asto bohm k smchu
o Urovnval rzn spory
o Prvn potomek Erichtnius (nepoveden znsilnn Athny)
o Velmi asto uctvn v mstech sopen innosti (koval) (sopka Moschylos, sopka Etna
na Syclii), rodn pda -> spojitost s Dyonsem
o Hfasteion v Athnch na Akropoli
o Hlavn svtek Hfaistia bh s pochodnmi
o Bsnci rdi lili vechna dla, kter vytvoil (nap. palc na Olympu, kter si
vystavl, chodc stoly, pomocnice ze zlata)
o Autor cel ady ochrannch prostedk -> Ertovy py, Hraklev tt, Athnin tt,
Achilleova zbroj na dost jeho matky Thetis
o Chrmov dvee v Kolchid
o Vulkanus
o Pvodn bohem zhoubnho ohn
o Msta, kter byla zasaena bleskem -> byla posvtn
o asto mu obtovali (nap. hlavn ryby)
o Zasteen ohnit Volkanal, olt vytesan do skly
o Na Martov poli ml Vulkanus svj chrm
o Hry rznch druh v sprnu ve Volkanlia
o Krotitel ohn
o Vzov malby
o apka vnitho typu, kovadlina, odv (jedno rameno voln, emeslnick)
Afrodt
o Bohyn lsky
o Nejkrsnj ze vech bohy
o Dcerou Dia a bohyn det Dion
o Podle Hesioda -> vynoila se z mosk pny (duchovn rozmr), oplodnn dem
vykastrovanho rana, u Kypru, k se j Kypanka, Afrodita Nebesk
o Z Kndu, z Pafu (zde chrmy)
o V ecku se stala bohyn smysln lsky (dve sp duchovn rozmr)
o Nebesk Afrodita - Bohyn, kter vzbuzuje lsku k mum i potamo homosexuln
lsko
o Zemsk Afrodita vzbuzuje lsku k enm

o
o
o
o
o
o
o
o

o
o
o
o
o
o
o
o

Mosk bohyn, chrn moeplavce, rozkazuje boum, vtrm na moi

Kypr, Kytra, Pafos, Korint
Trest ty, kter se lsce vzpuj
Krsn mladk Hypolitos -> vnoval se jen lovu a ne lsce, do nho se zamilovala
druh manelka Thesea Faidra (zpsobila Afrodit)
Narkissos zamiloval se do svho obrazu ve studnce, spadl do n a zabil se
Paridv soud konflikt vedl k Trojsk vlce, Paris pikl vtzstv Afrodit (spor o
krsu Athna, Hra, Afrodt)
Nos arovn ps nkdy pjovala i ostatnm bohynm (nap. He)
Prvodci:
o Cel ada Ert (okdlen dti nebo mladci)
o Bohyn pvabu Charitky
o Vz s 1 nebo vce okdlenmi Erty
o Bh Pothos bh sladkch eiek
o Peith bohyn sladkho pemlouvn
o Himros ztlesnn vniv touha
o Himnos bh satko
Prvoplatn manel Hefaists
Milenec bh vlky rs
Potomci: Ers, Antiers, Phobos a Deimos, Harmnia
Mtus o lsce k Adnidovi (syn krlovny Myrhy a jejho otce), dala ho vychovat u
Persefony Afrodt a Persefon se o nho pely
Vztah s dardanskm krlem Anchsem -> syn Aineis
Potomek Pripos ohyzdn s obrovskm pyjem
Vztah s Hermes -> Hermaphroditos
Venue
o Pvodn staroitalskou bohyn jara
o Zasvcen 1. duben
o Mla ovlivovat svornost mezi obany
o Pot se z n vyvinula bohyn smysln lsky
o Bohyn myrty (murcia)
o Bohyn Kloacina
o Venue bohorodika (genetrix), prarodika rodu Juli
o Zasvcen festival 26. z
o Vyobrazovna nejastji ze vech bohy
Venue Praxitelova (Afrodt z Kndu)
Venue Mlsk (obleen jenom spodn st odvu)
Venus Genetrix (cel obleen)
Vrabec, holubice, vlatovka, delfn, myrta, re, jablko, mk, lpa

ERS
- lat. Amor, Cupido
- bh lsky, nkdy lska sama
- nkdy povaovn za syna Afrodity a rea
- u Homra nen zmnn
- u Hesida vznikl hned na potku vc spolu s Gaiou
- okdlen jinoch, postupem asu m dl mlad
- ozbrojen py (rozsval lsku, jak sladkou, tak splalujc)
- m moc nad nebem, zem a podsvt

Zeus ho chtl shodit z Olympu, byl vychovvn nkde jinde a kdy dospl, byl pijat
na Olymp
Bratr Antiers
Oba je v na vahch tvz. Erostasa -> vhy osudu
Byl vyobrazovn i v chlapeckch gymnzich
o Lat. Amor nebo Cupido
Veejn ho v m neuctvali
o Amor a Psch (komplikovan milostn pbh) -> dcera Hedn
Ers Centocellsk Praxiteles
Ers napnajc luk Lsipos
Kdla, luk, py, re (asto jimi ovtven)

HERMS
- posel boh a prvodce mrtvch do podsvt
- lat. Merkurius
- bohem obchodu, obchodnk, vynlezc veho druhu, cestovatel, zlodj a
podvodnk
- starobyl bh
- syn Dia a Atlantovi dcery Maie
- narodil se v Arkdii
- Homrsk hymnus (o jeho pvodu)
- 4 hodiny pot co se narodil, vynalezl lyru,
- odcizil Apollnova stda (asi 50 kousk) jako dt, Apolln si stoval u Dia,
Hermovi nadlil Apolln zlatou hl a nauil se od nj vtit, Apollnovi daroval lyru
- sv dtstv strvil v Arkdii jako pastevec
- vymlel spoustu vynlez a bavil se rznmi triky
- byl ochrncem dve a vrat -> pat k cestovatelsk funkci
- u cest se mu stavli hermovky -> mal hromdky kamen, kad ml dal kamnek
piloit -> vyvinuli se ukazatele -> z toho rozcestnky!
- Zahubitel Arga storuk obr, kter hldal Diovu milenku I promnnou v krvu
- V dosplm vku byl pijat na Olymp
- Stal se poslem boh -> ochrnce posl a hlasatel
- (Zeus vytlail ris z postu posla)
- pomhal i smrtelnku (nap. Hraklovi)
- zlat hl Caduceus nejcharakteristitj znak -> mohl seslat spnek
- Orfeovi pomhal z podsvt
- Vlastnil okdlen sandly (nkdy i kdla na klobouku) -> rychl pemsovn
- Drce sn a spnku, prvodce mrtvch do Hdu
- Cel ada potomk, nebyl enat
o Hermafrodtos, Priapos (okliv, velk pirozen), Pan, Eleusis, Kephalos,
Autolykos (slavn zlodj), Daphnis,
- Mercurius
o Hlavn bh obchodu
o Kult a po vyhnn Tarquinij
- Obtovna pedevm jehata a kozlov
- Zasvcen kohout
- Pvodn zobrazovn jako star bradat mu, pot zskal mladickou postavu
- Herms s malm Dionsem
- Herms zavazujc si sandl
- Mec

Ars
-

lat. Mars
bh zuiv a niiv vlky
hubitel mu
ozbrojen, okovan
podporoval kadho, kdo se vrhl hlava nehlava do bitvy nebo do njakho boje
nemli ho rdi lid ani bohov
syn Dia a Hry
Zeus ho chtl shodit do Tartaru, ale otcovsk cit pemohl
Pochzel z Trkie (drsn kraj)
Kop a tt
Milenec Afrodty
asto vyobrazovn s Amorkem
Doprovzen bohem vlenho kiku Enyalios, Phobos a Deimos (Strach a Ds ->
potomci), Eris (svr), Eny (bohyn vlenho vradn)
Dcera Harmnia, byla zaslben Kadmovi (zakladatel msta Thby)
Splodil Kykna slavn zlodj -> zabit Hraklem
Syn Diomds -> krl v Trkii, vlastnil masorav kon
Dcera Penthesilia -> krlovna Amazonek
V Athnch jako bh krevn msty
Chrm na Agoe
Pahorek Aeropagos -> sdlo nejvyho soudnho dvora
Uctvn ve Spart, obtovni mlad psi
Mars
o Martv kult poval mnohem vt vnosti
o Nelze ho pln ztotonit
o Star italsk bh
o Pvodn bh jara
o Odhn zimu
o Flamina
o Sbor kn Sliov -> 12 kn, kte se starali o tt od Marta
o Narozeniny 1. bezna
o Ml svj chrm na Fru, musel se kad vojevdce modlit a pinst obti
o Krejc, ten, kter vede vojsko do vlky
o Mars Ultor mstitel
o Pokldn za otce Romula a Rma
o Qirinus Qiirtov -> nzev pro vechny many
o Provz ho strach (Metus) a bledost (Pavor) a Bellona (jeho sestra nebo cho) > chrm v m na Martov poli
o Mars Ludovisi
o asto ve spolenosti boha lsky Amora
Helmice (zdoben mtickmi zvaty, vlky, gryfy), kop, tt, vlk, pes, sup, k, datel

HESTI
- lat. Vesta
- bohyn rodinnho krbu a cel domcnosti
- dcera Titna Krona a manelky Rhei
- Homr ji jet neznal
- poprv j zmiuje Hesiodos
- ochrnkyn vech pronsledovanch osob
- u krbu se i psahalo -> ochrnkyn psah
- modlitby -> psahalo se na Hestii
- u krbu hoel vn ohe -> tento ohe hoel v Hestin chrmu v m
- mla i sttotvornou funkci -> svornost sttu
- sdlo vldy bylo v m zasvceno Hestii
- panensk bohyn
- vraz cudnosti -> zvoj
- o jej lsku usilovala cel ada boh (Apolln, Poseidn, )
- pokus o znsilnn Priapem
- v ecku nemla samostatn chrmy (v kadm chrmu mla svatyni s ohnm)
- v m Vestin chrm na Foru Romanum
- zvoj, slin mlad panna
o Vesta
panny Vestlky sbor panen, kter se staraly o vn ohe ve Vestin
chrmu a modlily se za blaho ma, nesml vyhasnout, volil je pontifex
maximus, kadoron ohe obnovovn (1. bezna), Vestlky musely
zstat panny do konce ivota i po konci vykonvn adu
do chrmu nesmli mui, krom Pontifa maxima, nesml je vak spatit
nah
Vestlky pipravovali speciln pokrm chleby
nejvy z nich se nazvala Virgo Vestalis Maxima -> i politick
funkce
svatyn v Laviniu (sem pinesl Aineis pinesl penty z Trje)
Vestlia 9. ervna
zobrazovna jako vn cudn zahalen panna, obtn miska,
pochode, sympulum (nabraka pouvan pi litbch boh), ezlo

NI BOSTVA
HRY
- bohyn ronch obdob a podku
- dcery Dia a Themidy
- poet a funkce se li v loklnch mtech
- podle Hesioda 3 Eunomi (zkonnost), Dik (spravedlnost), Eirn (mr)
- Athan uvdli 2 Karp (bohyn kvtu), Thall (bohyn ledu?)
- pozdji 4 -> ztotonny s ronmi obdobmi
- okdlen ovnen panny
- podle Homra steily brny na Olympu, otvraly oblan brny
- prvodce ostatnch boh (s Hrou nebo s Afrodt)
- trv as tancem, atd.
- psn nebo tance na Hry
- pozdji uctvny jako samostatn bohyn
- Dik
o ochrnkyn prva a soud a spravedlnosti
o nkdy vystupuje i jej dcera Hsychia (bohyn klidu a ticha)
o Dik vtz nad Adiki (nespravedlnost)
THEMIS
- dcera Gaie a rana
- bohyn prva a zkonnho podku
- nkdy povaovna za druhou Diovu manelku
- d mezi bohy i mezi lidmi
- na Div pkaz svolvala zasedn boh (Diova spolusoudkyn)
- ochrnkyn schz
- vtn bohyn
- pvodn vtka v Delfch
- ochrnkyn mst
- potomstvo: Moiry a Hry
o v m Iustitia
spojen Dik a Themidy
bohyn prva a spravedlnosti
zobrazovna jako alegorick postava, alegorie samotnho prva,
bvala slep (a ve stedovku), drela v ruce me, misky vah, nkdy
mla i roh hojnosti
- vyobrazen se moc nedochovalo
- bronzov socha nalezen v Rhamnonte, okolo 300 p. n. l.
- spe zobrazovn jejich dcer (Eirn s malm Plutem (bh bohatstv))
CHARITKY
- lat. Gracie
- bohyn pvabu a krsy
- star kult v Orchomenu (jako zemdlsk bostva)
- podle Hesioda dcera Dia a Eurynom
- ostatn autoi dcera Hlia (bh slunce) a Aigl (lesk)
- bvaly 3 Aglai (skvl, skvouc se), Eufrosyn (radostn, ta kter utiuje smutek),
Thali (kvetouc)
- v prvodech jinch boh, nap. Afrodty
- bohyn hostin, veho, co zpjemuje ivot

Pindaros nazv sv bsn jako dar Charitek (spojovny i s hudbou a s poezi)

patily i do Apollnovy druiny
o v m Gracie
stejn funkce jako v ecku
spojovny s Hrami nebo i Mzami
hlavn charitka Chris manelka Hfaista
Psithea (nejmlad z Charitek) manelka boha spnku Hypna
v Athnch uctvali Aux drkyn vzrstu (v prod), Hgemon (vdkyn), nkdy
oznaovny za Hry
Eudaimoni (bohyn tst), Pandaisi (bohyn hostin)
pvabn mlad cudn panny, symboly nevinnosti (ri, myrtu), objmaj se nebo tan
nejtypitj zobrazovn pln nah

MZY
- bohyn umn
- dcery Dia a Memsiny (bohyn pamti) (ale existuje vce verz)
- vtinou se uvd 9 mz
- hudebn nstroje, hraj na hostinch boh
- Homr mluv nkdy o vce mzch nebo jen o jedn
- mile se chovaly i k lidem
- nesnesly vak dn urky a lidem se mstily
- potrestn pvce Thamyrida (Ovidiovy Promny), potrestaly ho slepotou
- o 9 sestrch krle Theira -> chtly nahradit mzy, e ve um lpe ne ony, Mzy je
promnily v 9 strak
- kult Mz z Pirie odtud asi pvod -> bohyn pramen
- hudbymilovn bohyn
- vtina z nich hraje na hudebn nstroj
- kad m speciln funkce
- podle Hsioda:
- Euterp bohyn lyrick poezie (dvojit fltna)
- Erat bohyn milostnho bsnictv (strunn nstroj)
- Kalliop - mza epickho zpvu (lyra), bohyn vdy (kok se svitky, rydlo, voskov
tabulky)
- Klei mza djepisectv (svitek, rydlo)
- Melpomen mza tragickho zpvu (tragick maska, nkdy na hlav vnec)
- Polymneia (Polyhymnia) mza vnho zpvu (vn vraz, svitek, nkdy hudebn
nstroj)
- Terpsichor mza tance (lyra)
- Thaleia mza komedie (komick maska, zakiven hl, beanov vnec)
- Urani mza astronomie (globus)
- asto zobrazovny je jejich atributy
- v druin s Apollnem
- i star mzy (Hesiodos neuvd) Melet (pelivost), Mnm (pam), Aoid (zpv)
- znaly budoucnost a mohly vtit
o v m Kamny (Kamn)
o nymfy pramen
- nymfy pramen (Pieriovny)
- sarkofg s Mzami (relif) v Louvreu
- v antice stavly Mzm samostatn chrmy jako bohynm -> Mzeion
- dnen muzea podle knihovny v Alexandrii Mzeion -> penesen vznm

NIK
-

rodie titn Pallas a Styx

bohyn vtzstv
lat. Victoria
nepemoiteln vtzn sla
objevuje se krom Dia i u Athny
v Athnch jako drkyn vtzstv -> jak ve vlce, tak v zvod (mzickm,
gymnastickm)
prvodn bostvo i u Dionsa nebo Apollna
okdlen, dc Diovy tyspe, palma, vavnov vnec (odmny za statenost),
nkdy bez kdel
ve Spart zobrazovna spoutan
mlo samostatnch soch
Nik Samothrck (jen torzo bez hlavy)
Nik Olympijsk
o Victoria
vt vnost
bohyn celho nroda
socha Vittoria Alata (okdlen)

HB
- bohyn vnho mld
- dcera Dia a Hry (nkdy zmiovna, e j Hra zplodila sama)
- ve spolenosti Charitek nebo Hr
- nebesk nice (podvala bohm pi hostinch nektar)
- provdala se za Hraklea (usmila Hru s Hrekleem), pestala bt potom nic,
penechala Ganymdovi
- v m Iuventus
o vn mld
o politick rozmr -> vn mlad sla sttu
o mla zvltn kapli v Iovov chrmu na kapitolu
GANYMDS
- syn trojskho krle Tra
- Zeus se do nj zamiloval, unesl ho v podob orla
- atributy: kohout, kruh
- mladk
- nk boh po Hb
- zobrazovn s orlem, frsk apka
MOIRY
- bohyn osudu
- dcery Nykty (bohyn noci) (pp. Dia a Themidy)
- ovlivovali osudy lid i boh
- sudiky, lat. Parky Nona, Decuma, Morta
- moira oznaoval podl potravy, aisa
- posvtn trojice, v ecku neuplatiteln
- Klth pedouc

Lachesis udlujc
Atropos neodvratn (nky nebo hodiny)
bohyn podku na celm svt
kdo je v? bohov nebo moiry?
v m Parky
o pvodn jedna
o poslze osamostatnn
o Nona, Decuma, Morta
asto p na svitek nebo knihy
Michelangelovy 3 Parky

At ve, zaslepenost, dcera Diova, po narozen samotnho Dia -> shozena

z Olympu, kulh, ale nikdo ji nesly, pchod At znamen netst, dceru Eris (svru)
Ltai prosby, dcery Dia, chrom a kulhav, chod za At, napravuj to, co At
napchala

NEMESIS
- bohyn odplaty
- pochz z Nikty a Okenu (nebo samotn Nikty (noci))
- odvozeno od eckho slova udlm odplatu/odmnu
- bohyn mry (mra neho), mra = nosn hranice, hybris
- nefiguruje u Homra
- uctvna a pozdji
- Adrsteia ztotonna s frskou bohyn s Nemesis splv
- vzezenm podobn Afrodt
- me, kolo, pokrvka hlavy zdoben gryfy, uzda, mra
- jej kult ztotonn s Themis na Ramtu
- nkdy povaovna za matku Heleny
- s Tartarem zplodila Telchny kouzeln kovi (nap. srp, kterm Kronos vykastroval
rana)
TYCH
- prvodkyn jinch bostev
- bohyn astn nhody
- dcera Thty a Okena (nebo Zeus nebo Promtheus)
- spasitelka
- pvodn udlovala jak tst tak netst
- lat. Fortuna
o jej chrm postavil Servius Tulius a stanovil jej svtek
o Fortuna mskho lidu
o jezdeck fortuna, fortuna en,
- kormidlo, ezlo, roh hojnosti, hradebn koruna, Pluto (mal bh bohatstv, kterho
vychovala, nkdy povaovna za jeho matku, Zeus Pluta oslepil, aby bohatstv mohl
rozdlovat nestran, nkdy i Tych zobrazovna slep)
- stv na kouli nebo na kole
HLIOS
- rodie: titn Hyperin a Theia

lat. Sl
nkdy oznaovn jako titn
jdouc nahoe
sourozenci Es, Selene
lebn funkce uml lit slepotu
spasitel, ochranitel
zachovn prodn aspekt
svtek Halieia konal se na jae, zmnky z ostrova Rhdos ponoen tyspe (na
kterm jezdil) do moe a vynoen
Kolos Rhdsk obrovsk bronzov socha, dajn socha postavena Chartem
z Limpu, asi 32 m, rozkroena mezi pstavem, mla bt zniena ve 3. stol., rozkroen
-> mtus
4 ohniv kon, kor, palc na zpad od Hefaista, zahrada Hesperidek, u Siclie ml
mt nesmrteln stda skopovho a hovzho dobytka
manelky a potomci:
o Okenovna Pers -> Aits krl v Kolchyd, Kirk kouzelnice, Psifa
o Aigl -> Charitky
o Rhd Poseidonova dcera, po n pojmenoval ostrov Rhodos, kter vyzvedl
Hlios z moe -> sedm potomk
o Klymn - Persina sestra -> Faethn, Hliovny
o Seln -> Hry
velmi asto ztotoovn s Diem nebo nejvym principem
bh, kter vechno vid a sly
vedle Dia je tak strcem psah
obtn zvata: hovz dobytek, ovce a kozy, kon (nkdy i bl kon)
posvtn zve: kohout
o v m Sl
pvodn sabinsk bostvo
ochrnce zvodnch drah
smovali ho i s Apollnem
pot ztotoovni s nm csaov
Sol Invictus od dob csae Aurelina, nepemoiteln Sl -> kult
svtek 25. prosinec -> den narozen nepemoitelnho slunce
asto zobrazovn Phaetontv pd

SELN
- bohyn msce
- rodie: Hyprion a Theia (nkdy otec Helios)
- jej kult nebyl moc rozen
- ta, kter je zc nebo leskl
- celozc
- poskytovala pomoc pi porodu
- blolokt
- mld krsn bohyn s diadmem na hlav, veer povstala z Oknu, jej vz thli dva
kon (nebo krvy), na hlav msc a non apka, pochode, men postavy, zahalen,
kulat obliej
- bajka o Endiminovi ml vn spt (Zeus ho uspal nebo ho uspala Seln, nebo
jeho volba), Seln ho navtvuje a sem tam ho polb
- Endiminovi porodila 50 dcer (50 msc mezi OH)
- s Diem mla dceru Pandeiu

ES
-

RIS
-

nkdy jako matka Hr

matka Nemejskho lva
byl zasvcen plnk
patronka kouzelnic
pozdji ztotoovna s jinmi bohynmi (nap. Hekats, Persefon, Artemis)
o lat. Luna
nebyla v m tak dleit
byla patronkou her
v m chrm, ale za Neronova poru shoel
bohyn rannch ervnk
lat. Aurora
rodie Hyperin a Theia (nkdy Eurifasa)
lb se j vechno krsn, asto si nco takho un -> nosy krsnch mladk
1. manel Titn Astraios -> synov Bores (severn vtr), Zefiros (zpadn vtr), Ntos
(jin vtr), Euros (vchodn vtr)
povaovna za matku vech hvzd (nap. Jitenka)
2. manel rion bjn lovec
unesla trojskho prince Tithna vyprosila si u Dia, aby mu dala nesmrtelnost, ale
zapomnla na vn mld (nakonec se promnil ve cvrka a bohyn o nj ztratila
zjem) -> 2 synov - etiopsk krl Memnn -> zabil Achilleus, oplakvala ho -> jej
slzy = rann rosa
milenec Kefalos
rovoprst, bv obleen v afrnovm roue, jezd na dvojspe, zvstovatelkou
dne, rno rodc, zobrazovna jako okdlen, nkdy s Hliem (zapah mu kon),
nkdy m dbn, kterm lije na zem rosu
ztotoovna s Hmerou (bohyn zanajcho dne)
o Aurora
stejn funkce, stejn mty
dn zvltn uctvn
bohyn duhy nebo jej personifikace
dcera moskho boha Thaum a Elektry
zprostedkovatelka mezi bohy a lidmi (duha vede ze zem do nebe)
velmi rychl
okdlen, mohla se snst i do moe nebo podsvt
osobn sluebnice Hina, ale funguje jako posel vech boh
hlasatelsk berla, konev na vodu (pin vlhu mrakm)

HYADES
- lat. Suculae
- souhvzd prastek
- 7 hvzd na hlav bka (nkdy 5)
- dcery Titna Atlanta a Aithry
- Ambrosia, Eudra, Faisyl, Kornis, Polyx, Fai, Dina
- odkojili Dionsa, byly odmnny svm zhvzdnm
- jejich vchod v listopadu pinel bouliv poas
- uctvny u ryb

sestry Pleiades

PLEIADES
- Vergiliae
- 7 hvzd
- Maia -> matka boha Herma, Merop manelka Sysyfa (tce viditeln na obloze,
velmi se stydla za to, e si vzala smrtelnka), lektra (matka Dardana, zakladatel
Trje), Tayget (matka prvnho spartskho krle Lekodaimna), Alkyon, Kelain,
Sterop
- souhvzd plavby (vchod v kvtnu -> zatek plavebn sezny)
- esky - souhvzd kutek
- ecky plei pluji
- promnny v holubice, kdy je pronsledoval rion
MOSK BOSTVA
POSEIDN
- syn Krona a Rheie
- Diovm mladm bratrem (ale podle Hsioda Zeus nejmlad)
- Diov nadvld se asto vzpuje
- stl v ele povstn boh proti Diovi
- velmi star bostvo (u v dob myknsk nebo na tabulkch z Knssu)
- Posidia ensk protjek Poseidna
- psei = pan, dao = zem -> pn zem, manel zem -> Demter, asto s n spojovn
- oploduje sladkou vodou vechnu zemi
- manelka Amfitrt
- sdl ve zlatm palci na dn moe
- zemtas -> asto zpsobuje zemtesen, bu do zem trojzubcem
- vzntliv, prudk bh
- zpsobuje zplavy
- vyzdvihuje ostrovy, doke rozbouit moe a vyslat rzn obludy
- um i uklidnit moe
- ten, kter poskytuje bezpe na moi
- stavitel mstskch hradeb
- uctvali rybi a moeplavci (nap. Inov)
- hlavn v Korintu -> na jeho poest Istmick hry (2. a 4. rok OH), vtz dostal vnec
miku nebo z bukovch vtviek
- Aigna, Dlos, Rhdos, Athny (dal Athnm vodu)
- nkdy uctvn i ve vnitrozem (v Thesslii zachrnil jejich zemi ped zplavami)
- obtovalo se v Athnch jako stvoiteli ko
- k i bk souvis s moskmi bostvy
- v Arkdii byl rozen kult koskho Poseidna -> Poseidn v podob hebce oplodnil
Demter v podob klisny
- podporoval zdrn rst rostlin
- zemdlci ho asto uctvali
- s Gaiou zplodil obra Antaia (nepemoiteln obr)
- s Aitrou (trojsk princezna) -> syn Theseus
- zplodil s Medzou -> okdlen k Pegas
- POLYFMOS, kyklp, syn Poseidna, oslepil ho Odysseus, Poseidon se mu pak
pomstil
o v m ml na kadm stadion olt

delfn, bk, sosna a smrk (hlavn suroviny pro vrobu lod)

vyobrazen podobn jako Zeus, oba dva se tv majesttn, Poseidon se mra,
divoej lokny, trojzubec
o m Neptun star bostvo pramencch vod, od 5. stol. byl ztotonn
s Neptunem
o nebyl tak dleit jak u ek
o svtky Neptunalia 23. ervence

AMFITRT
- manelka Poseidna
- rodie Dris a Nreus (nkdy Okenos a Thetis)
- bohyn hucho moe
- svazek s Poseidnem nebyl zcela dobrovoln, ale velmi asto zobrazovni jako
harmonick dvojice
- syn Tritn napl lovk a napl ryba, velmi asto troub na muli, mosk satyr
- dcera Rhod manelka Heliona
- dcera Kmopoleia u Hesioda, mla za manela Briarea
- povaovna za jednu z Nreoven
- tmavook
- rlivost, promnila Skyllu na obludu
- byla uctvna jen se svm manelem
- mlad krsn bohyn, nkdy do pl tla nah, nkdy diadm, nkdy rozputn vlasy,
v ruce ezlo, nkdy jezd na vlastnm delfnu
KEANOS
- syn rana a Gaie
- veletok, kter obtk vekerou soui, vnj moe, kter je pstupn jen bohm
- byl nejstarm z titn
- manel Tthye
- zplodili nymfy kenovny
- nkdy bv povaovn za otce titn a Krona
- otcem eky Styx, otec pramen, ek a mo
- zastnil se povstn titn proti Olympan, ale nakonec se pidal k Olympanm,
bydl na dalekm zpad a nikdy se nezastuje zasedn boh
- dstojn bh, z nj vychz vechny hvzdy, i zapadaj
- klidn tekouc, hlubok
- ra klepeta, rzn mal rky po cel hlav
- atributy: ryba, roh hojnosti
PONTOS
- syn Gaie
- moe vnitn, kter je pstupn i lidem
- syn Thaums bh neobvyklch kaz na moi, se svou manelkou kenovnou
Elektrou zplodil bohyni duhy ris a Harpyje (ztlesnn boulivch vtr, napl eny,
napl ptci, odnely due zemelch do podsvt)
- syn Forks pn moskch oblud, mosk staec, sestra a manelka Gt: zplodili 3
hdv Graie (Eny, Pefrd, Dein) narodily se star a kared, spolu sdleli jedno
oko a jeden zub; zplodily 3 Gorgony (Sthen, Euryal, Medsa) smrteln byla jen
Medsa, lovk na n nemohl pohldnout; zplodili stran drak Ldn steil vstup

do zahrad Hesperidek, nikdy nespal; zplodili nymfu Thosa matka Polyfma; nkdy
se k, e zplodil i Skyllu
dcera Eurybi ir moe
syn Nreus

NREUS
- mosk staec
- manelka Dris
- zplodili 50 Nreoven (nap. Amfitrt, Thetis (matka Achillea))
o Thetis podlehla smrtelnkovi Pleovi, chtla se tomu nejdve ubrnit
(vtba, e jej syn, bude silnj ne jeho otec), nakonec syn Achilleus
o Galateia dvoil se j Polyfmos
o uctvny velmi asto na pobe, bavili plavce svm zpvem
- ztlesoval pvtiv moe
- mnil podoby, protoe kad po nm chtl vtbu (pelstil ho nap. Hrakls), ale byl
pravdomluvn
ATLS
- syn apeta a Okenovny Klymny
- mosk obr, potomek titn, byl exemplrn potrestn za povstn proti Olympanm
- podpr nebeskou bni
- potomci: Hesperidky, Plejdy, Hyady, nymfa Kalyps
N
-

ochrnkyn moeplavc
smrtelnice, pozdji zbotna
dcera zakladatele Thb Kadma a Harmonie
provdala se za Athamanta, stala se macechou Frixa a Hell -> snaila se je odstranit
byla za tento skok potrestna
dti: Learchos a Melikerts
sestra Semel (s Diem zplodila Dionsa)
Hra se mstila n, e se starala o Dionsa, seslala na Athamanta lenstv, zabil
Learcha, n s Melikert skoili do moe, Zeus je zachrnil a od t doby byla n
zbotna -> Leukothea
Melikerts -> Palaimn
Istmick hry pvodn zasvcen Palaimnovi
man ztotonili s Albuneou (Mater Matuta), Palaimn -> Portnunus (ochrnce
pstav)

PRTEUS
- syn Poseidna
- mosk staec na ostrov Faru
- ml pst tulen, kter vlastnila Amfitrta
- uml se promovat
- manelka Psamath (mosk psek)
- dcera Eidothe (poradila Menelovi proti jejmu otci)
GLAUKOS
- bohem ryb a potp a plavc
- syn Poseidna nebo Nrea

vteck nadn, prozrazoval rybm nejhojnj vskyt ryb

POZEMSK BOSTVA

GIA
-

povaovna za jednu z nejstarch plodcch sil

vstala z potenho chaosu
jej kult nebyl u ek moc rozen
stvoitelkou vekerho ivota v prod
matka plod, ta kter vechno zplod
o dti peovala s velkou lskou
ochranitelka vech dt
zplodila 12 Titn (sama ze sebe zplodila rana), Kyklpy (Brontes, Steropes, Args),
Pythn (s Tartarem), Tfn, Ernye, Giganti, Jasanov nymfy (symbolizovali
vradn, vyrblo se kop), mot bohov, Hekatoncheirov (Kottos, Briares,
Gygs)
byla i hrobem, nkdy jako podsvtn bohyn, obtovala se j ern zvata
prvn vtn bohyn
v m Tellus, Terra
o pvodn bohyn plodnosti
o pozdji i bohyn manelstv
o souvislosti se zatkem setby
o svtky Fordicidia
o v lednu Paganlia
n z poloviny ze zem, roh hojnosti

NYMFY
- dcery Dia a rznch rodi
- zosobuj prodn sly, vtinou ve stromech (Drydy), v pramenech (Najdy),
v horch (Oredy)
- kehk stvoen
- ptelen s lidmi
- museli se bt na pozoru mlad krsn mladci -> uneli je
NAJDY (NAIADES)
- dobrotiv nymfy, spojovny s prameny
- dlouho uctvny a do kesanskch as
- asto zobrazovny s ndobou na vodu (vidrie)
- mly vtn schopnosti
- nymfy minerlnch pramen, lebn nadn
- lat. Lymphae
- ten kdo byl stien jejich hnvem zelel
- Dafn promnna ve vavn, protoe se o ni uchzel Apolln
OREDY (OREIADES)
- horsk nymfy
- dol a propast
- k nejstarm bostvm
- Gaia je zplodila spolu s horami
- zk souvislost s Dionsem a satyry

atribut: thyrsos -> borovicov vtev, na konci se ikou

nymfa Ech

DRYDY (DRYADS)
- stromov nymfy
- vzny na ivot strom
- nkdo je za bohyn vbec nepokld, protoe nejsou nesmrteln
RHEIA
- lat Ops
- dcera rana a Gaie
- manelka Krona
- matka 6 hlavnch boh
- kult nebyl tak vznan, a byla ztotonn s frskou bohyn Kybel (pvodn
maloasijsk bohyn plodnosti velk matka)
- velk matka boh Idsk Kybel
- kult Kybel pinesen i do ma (u za Punskch vlek)
- v m byl jej svtek spojen 4.-10. dubna svtek Megalesia divadeln, orgiastick
hry

DMTR
- plodnost zem, zemdlstv
- dcera Krona a Rhei
- lidstvo nauila zemdlstv, darovala mu obil
- mla velmi blzko k Dyonsovi
- v Mysterich vystupuje Dyonsos jako jej syn
- zaruuje d a podek ve stt
- blahodrn vliv na satky
- povaovna za bohyni mrtvch
- potomci: zplodila syna s Isionm jmnem Plutn -> bh bohatstv
- rlil na nj Zeus, nakonec Diovi Dmtr podlehla -> dcera Persefn (1/3 roku
musela bt s Hdem, kter ji unesl, 2/3 roku s matkou (podle Dia))
- Eleusnsk mystria: tam, kde pila Dmtr, kdy hledala Persefn, tamj
krlovsk pr (Kaeleos, Metaneira) svil j syna Dmofonta, starala se o nj (dlala
ve mon, aby ho pivedla mezi nesmrteln), pi jejch praktikch ji vyruila
Metaneira -> zjevila se j jako bohyn a nadila, aby slavili svtek v Eleusn mystria
- Triptolemos (bratr Dmofonta) -> oblbila si ho, darovala mu snop obil
- v Eleusn se slavila velk a mal eleusnsk mystria -> 9den hledn Dmtry,
kter hled Persefn, mal mystria -> v Athnch, v noru, pprava, velk mystria
-> sten v Athnch a v Eleusn, v z; prvod za soumraku -> pochodn a snopy
obil
- mystria podporovna tyranem Peisistratem, do tchto mysteri se mohl nechat
zasvtit kad (3 stupn zasvcen: mysis, telet, epoptei)
- 3denn Thesmoforie (konec listopadu) -> pouze vdan eny, odsthovali se na 3 dny
do chrmu, kde se postili a provdly rituly
- podporovatelka zelenho osen
- plodonosn
- drkyn mouky
- zemsk(podzemsk)
- vnec z klas
- pochode
- makovice
- oatka s plody
- prase, jak ryje rypkem v zemi symbol plodnosti
- zaven krabika
- dobrotiv, dstojn sedc ena
- nkdy zobrazovna s koskou hlavou
- splvala velmi asto s Gaiou, Rheiou nebo s Kybel
- m -> Ceres
o bohyn staroitalskho pvodu
o bohyn rstu obil
o uctvna spolen s Liberou a Liberem
o Cerilia (plka dubna)
PERSEFON
- dcera Dmtry a Dia
- ta kter ni svtlo
- mystick jmno KOR (dvka)
- manelka Hda

majitelka Medziny hlavy

neprosn
personifikace nepemoiteln sly prody (symbolika jara a zimy pochody do
podsvt)
unesena Hdem, dal j jst grantov semnko -> nemohla normln t mimo podsvt
Peiriths se j snail unst, nepovedlo, byl Hdem potrestn
s Diem: syn Zagreus, dcera Melino
s Hdem: Ernye
Basilei krlovna podsvt
m: Proserpina
o ztotonna s Liberou
obtovny neplodn ern krvy
nev se, e by mla svj vlastn chrm
ztotoovna s jinmi bohynmi (podobn jako Dmtr)
ezlo, diadm, beanov vnec, pochode, klasy, mk, grantov jablko, narcis

HDS
- syn Krona a Rheiy
- neviditeln
- neprosn neptel ivota, nejnenvidnj bh mezi lidmi
- blahodrn inek na ivot -> nap. rostlin
- bv oznaovn Pltn/Plt (bohatstv, nerostn kovy)
- zeus, kter vldne podzem
- ten, kter pijm mnoh (mnoho)
- vtinou zobrazovn na voze (odn tak due)
- ml chrm v Erid (krom jeho knze tam nikdo jin nesml, jednou do roka se
otevral) a byl uctvn v Eleusn, uctvn na mstech, kde ml bt vstup do podsvt
(na nejzam zpad )
- ezlo, pilbice (propjuje mu neviditelnost), roh hojnosti, dvojzubec, pes Kerberos
- zasvcen stromy: cypie, narcisy (kvt smrti)
- zobrazovn nen mnoho
- seven vraz, staec
- m Dis Pater (Pluto)
o jeho kult nebyl tolik rozen
o olt na Martov poli (spolen s Proserbinou)
- obti vem podzemnm bohm -> ern zvata, s odvrcenou hlavou a zaklepn do
zem
PODZEM (PODSVT)
- prostor pod celou zem (Ilias), podsvt se nachz na nejzpadnjm kraji (Odysseia)
- vchod do podsvt -> acheronsk jezero -> eka Kktos (eka zrmutku) ->
Pyriflegethn (ohniv eka) -> eka (jezero) Achern (pevoznk Chrn, poplatek
mdnou minc (vkldna zemelm pod jazyk), eka nk) -> Lth (eka
zapomnn) -> Styx (eka hrzy) -> Asfodelov louky (liliovit tvary, zde dostvali
lid napt z eky Lth) -> pes Kerberos (3 hlavy, hady okolo hlav, ocas zakonen
dra hlavou) -> podsvtn soud Elysium -> soudci: Mns, Rhadamantys, Aiakos ->
Elysium (vn blaen ivot); Tartaros (vzen, kam byly uvreni Titni, peklo);
asfodelov louky (soudci se nemohly rozhodnout, tup ivot); Erebos (nejtemnj
msto, zde ml Hdes svj palc; tak syn nejvtho chaosu, personifikace tmy)

podsvtn tresty
o Tantalos
syn Dia, pedek Menelaa a Agamemnna, mohl dochzet na
shromdn mezi bohy, veker Diovy zjmy donel lidmi, kradl
bohm ambrsii (bohov mu to promjeli), dal bohm na stl
zavradnho Plea, aby ho nevdomky sndli, byl potrestn -> vn
hlad a vn ze (nad hlavou ovoce, pod nohama proud, ani jednoho
se neme ani dotknout)
plin troufalost proti zavedenmu du
o Sysyfos
zakladatel istmickch her
krl Korintu
nkolikrt rozzlobil samotn bohy
pistihl Dia na zletech, kdy se pokouel unst dceru nho boha
Zeus na nj poslal boha smrti Thanata
ten ho zajal
ale nakonec piel do podsvt, ale jeho manelka neobtovala Hdovi
ani Persefn, pod zminkou npravy se Sysyfos navrtil na zem
byl dovleen zpt, potrestn -> kmen
o Ixin
krl Laipit
podvody, zabil svho pbuznho, kiv psahal
pokusil se znsilnit Hru
Zeus mezi nimi vyaroval mrak (z toho vzeli Kentaui)
zapleten do kola
o Tityos
obrovit syn Gaie
pokusil se znsilnit Ltu (matka Apollna a Artemidy)
Apolln ho zabil
trest sup mu vyklovval jtra
o dcery krle Danaa
Danaos -> krl Argu
spor s bratrem (vldce v Egypt)
50 dcer musel dt 50 synm svho bratra
podle Danaa mli sv manele zavradit (krom jedn to udlali)
mli nosit vodu ve dbnu, kter byl drav
HEKAT
- dcera Titna Persea a Asterie
- bohyn kouzelnictv a nestvr
- 3 hlavy, 6 rukou
- hrza a strach v noci
- v zstupu duch
- vyslala na zem rzn pery (Empusa -> porala lidi)
- ta, kter doshne daleko
- pvodn bohyn msce (v jeho neviditeln fzi, msc ml bt v podsvt)
- ochrnkyn mldee a dt
- stavna na rove s Artemidou
- uctvali rybi a jezdci
- patronka arodjnic a veker magie
- kultovn msta Samothraki, Lmnos, Argos

mystria v Aign
mal soky, sloupky Hekateion (aby se domu vyhnula zl kouzla)
obtovali ji posledn den v msci k jej sloupkm
uctvna na kiovatkch (devn sochy se 3 oblieji)
obtn zvata psi, ern ovce, obti z mlka a medu
kosk nebo ps nebo lv (nkdy vechny dohromady) hlava
nad hlavou srpek msce nebo slunce, dky, pochodn, kle
splvala s Rheiou nebo s Dmtrou, Persefnou nebo Kybel

ERNYE
- bohyn pomsty
- samotn due zavradnho lovka pronsledujc vraha (pvodn)
- dcery Gie a rana
- vznikly z kapek krve vykastrovanho rana
- sdlo v podsvt u Persefn a Hda
- vtinou 3 -> Tsifon (pronsleduje vrahy), Allkt (nejneprosnj), Megaira
- postupn jejich kult upadal dky bohyni Nemesis
- a trestaly zloiny jen v rodinnm kruhu
- vystupuj velmi asto v tragdich
- mdn nohy, rychl, neprosn, hrzostran, len vzhled, plivou jed (nkdy jako
mladice, ale vtinou star)
- proti nim nebylo niku
- postupem asu se zlidovaly
- pahorek Areopagos v Athnch -> jejich kult -> mli bt usmeny po zabit
Oresteiovy matky
- Smnai ctihodn
- Eumenidai pzniv smlejc, dobrotiv
- jsou schopny odpustit hnkovy, kter se poctiv kaje
- obti z mlka a medu
- toulec, otp, pochodn, dtky, hadi, zrcadlo, kdla, krtk loveck sukn, vysok
boty, py
THANATOS A HYPNOS
- ztlesnn smrt a spnek, dvojata
- synov noci
- okdlen postavy
- bydleli v podsvt
- spnek -> milostiv a nn
- smrt -> postrach i pro bohy
- Hypnos
o ten, kter m moc nad vemi (i nad bohy!)
o pokusil se i uspat samotnho Dia (po pemlouvn od Hry(2x)), po procitnut
ho chtl potrestat
- Thanatos
o osvobozuje lidi od pozemskch starost
o mtus: Alkstis a Hrakls
o pomohl lenmu Aintovi (Ais), spor o brnn Achillea
o m Orcus
osobn bh smrti
bojovnk, kter zraoval lidi a k smrti

oznauje podsvt jako takov

kdla
obrcen pochode
berla
makov vtvika
roh s uspvajc tekutinou
odtahuj zemel z bojit
OINEROI snov
synov Noci nebo synov Spnku
Morfeus Hypnv syn, vteck sen panovnk
Fobtor/Ikelos
Fantas

KRY
- pedstava smrti zcela oddlen od spnku
- ensk bostva stranho vzezen
- pvodn jen due zemelch
- bohyn vech netst, moru

SPECILN MSK BOSTVA

JANUS
- (Ianus)
- ekov neznali, stejn jako dal doooole
- pat k nejvzneenjm z boh
- protjek Diany
- bh vekerho potku
- obrovsk vznam pro mskou rodinu a stt
- zatek kadho asovho seku, zahajuje kad nov rok (leden, ianuarius), leden
zasvcen, Calendae Ianuariae 1. leden svtek tohoto boha, zdobily se dvee
rznmi vtvikami, ptel si dvali drky a pli si ve nejlep do novho roku, nic
jinho se nekon
- obti plilo se kadidlo, vno, soky vneny vavnovmi vnci
- obti 1. dne kadho msce
- zahajoval vechny msce
- Ianus Iunonius (Janus Juno)
- Ianus Matutinus potek kadho dne
- ianua - zasvceny vechny vchody a brny (hlavn ty mstsk)
- Ianus Geminus vojevdci obtovali dv ne li do boje
- Ianus Consivius ped vysetm zemdlci pinesli ob
- Ianus Agonius obtovali i ti, co vyplouvali na moi
- dvojit brna na Foru Romanum (vichni vojevdci j proli ne li do bitvy)
- vzvn na zatku kad modlitby
- potek vech pramen a ek
- manelky rzn nymfy
- ochrnce mstsk brny
- nebesk klnk (kle atribut)
- vyobrazen: jako strce dve dvojit tv (jedna se dv dovnit, druh ven), nkdy
na jedn stran star na druh stran mlad, hl, kle
DI PENATES (DEI PENATES)
- Pentes
- ochrann bky kad komory
- duchov mskch domcnost
- na krbu jejich soky
- mli se starat o ochranu, o pdl jdla, atd.
- neurit bostva nevme poet, ani pohlav
- vyobrazovn ve dvojicch
- posvtn msto krb (i vykonvn obt)
- udroval se kvli nim i vn ohe
- devn vyezvan soky, panenky
- z kadho jdla jim servrovali kousek porce
- vazba na rodinu, nikoliv na msto
- byli uctvn i sttn Penti (posvtn msto ve Vestin chrmu na Kapitolu, soky
Pent kter Aeneias pinesl z Trje) -> za csastv Penti csaova domu
- ob pinel otec, v ppad sttu Pontifex Maximus

LAROV
- ochrann duchov msta
- pochz z kultu pedk
- vztah k obydl, nikoliv k lidem
- dob duchov zemelch pedk, mli na starosti prospch rodiny
- msto uctvn krb, soky vedle Pent (devn nebo voskov)
- speciln schrnka pro soky Lararium
- do doby Augustovy byl jen jeden Lar
- uctvali se o kalendch, nonch i idch
- obdreli kus z kadho jdla
- kad dt nosilo bulu (zlat pvek), pi dosaen dosplosti bulu obtovalo Larm
- bula atribut
- chrn poutnky na cest, nmonky na cest, Larov jednotlivch rod, Larov
jednotlivch mst, odvraceli neptele od domcnosti
- veejn obtit postaveny i na rozcestch (compita), slavnost Compitalia po
ukonench polnch prac
- olt sttnch Lar, knzem Lar byl Pontifex Maximus
- vtinou mladci s opsanm odvem, s rohem hojnosti, kbelk, obtn misky,
doprovzeni psem nebo hadem (plodnost rodu), nkdy nos bulu, v tanen, radostn
pozici
GNIUS
- gign rodit
- osobn ochrann bh jakhokoliv jednotlivce, pozdji i celho nroda
- rdce a prvodce kadho lovka, slavil s lovkem narozeniny
- pinena ob na narozeniny vino, kole, vnce, kadidlo
- funkce i pi psahch
- jejich uctvn zakazuje a Theodosiv kodex do 5. stolet
- Gnivs Popvli Romani Gnius mskho nroda (nen to souhrn, je samostatn),
nkdy ztotoovn s Tych
- gnie jednotlivch mst
- gnius cirku (atribut dr kolo)
- gniov en Iunones
- vyobrazen mladci, roh hojnosti, obtn miska, nkdy ve form had
SATURNUS
- k nejstarm lidovm bostvm italickch boh (mon Etruskov)
- zaveden zemdlstv, ovocnstv, vinastv
- nejvt dobrodinec lidstva
- povzn mravy, podporuje blahobyt
- Sterculius ten, kter pin hnojen (v dobrm slova smyslu )
- ekov ztotonili Saturna s Kronem
- po sesazen Jupiterem, Saturnus utekl do Itlie a tam byl vldn pijat bohem Jnem
- zlat vk msk historie spojen se Saturnem
- slavnost Saturnalia 17. prosince, vesel svtek, pozdji prodlouen a na 7 dn,
karnevalov slavnosti odvozuj svj pvod od Saturnali, byly seteny rozdly mezi
jednotlivmi stavy, dny, kdy nic nefungovalo
- na Saturnalia byly Saturnovy uvolovna bavlnn pouta v jeho chrmu
- Templum Saturni na Foru Romanu nkolikrt pestavn, byl zde sttn poklad
aerarium Saturni (aera mince)

OPS
-

Saturnova manelka
bohyn setby, sklizn a rody
oba dva mli po patronac manelstv a vchovu dt
svtek Opiconcivia po sklizni 25.8.
svtek Opalia slavili se po Saturnalich 19.12.
atributy - zahradnick nky, srp, n (stejn jako Saturnus)

VERTUMNNUS A POMONA
- podobn Saturnovi a Ops
- jejich psoben se vztahuje vlun na rst ovoce a zeleniny
- Vertumnus
o pvodn bh zmny, rstu rostlin, pot i stdn ronch obdob
o nkdy povaovn i za boha obchodu
o podobn povaha jako Proteus
o mohl nabvat rzn podoby
o obti: prvotiny kvtu a plod
o svtky Vertumnalia 13. srpna
o slin krsn mladk, roh hojnosti
o pozdn vyobrazen cisae Rudolfa II. jako Verumna od Arcimbolda
- Pomona
o bohyn zahra, podzimnho poehnn, ovoce
- spolen chrm na Aventinu, kad svho knze
FLORA
- bohyn jara a kvt
- matesk bohyn
- uctvali pedevm Sabinov
- Floralia: 28.4. 2.5., vnili se i sv obydl, bohat hostiny, pkn obleen, konaly se
hry v cirku se honili zajci a srnky
- nkdy ztotoovna s Afrodtou
- oplodnila Iunonu kvtem (porodila Marta)
- zobrazovna jako Hru jara, mlad panna, ovnen kvtinami
BONA DEA
- ochranitelka poestnosti a istoty, bohyn zdrav
- obtovali eny jen v noci
- ehn polm
- slavnosti slavili jen eny
- bohyn jen pro eny
- chrm na Aventinu uchovvali se zde rzn bylinky
- pozdji ztotoovna s Dmtr
TERMINUS
- bh hranic, ochrnce soukromho vlastnictv, sttnch hranic
- zasvceny hranin kameny
- velk nboensk ceremonie pi zasazovn kamen, obtovalo se i podzemnm
bohm
- Terminalia 23. nora, natrali se mezn kameny, vnili se, rzn obti, vesel
hostiny

olt v Minervin chrmu na Kapitolu

kmen jemu zasvcen vprosted chrmu Iova Kapitola

PALES
- (PARES)
- star pastsk bohyn
- nelze urit pohlav
- neurit pvod
- Palilia 21. dubna, oslava zaloen ma

KULT HRO
- m pvod u v Myknsk dob (pvodn omezen na krle)
- pohbvni v bohatch hrobkch, i dlouho po smrti pineni obti
- s rozenm epick poezie byli hrov nazrni jako polobohov (4. generace boh?)
- Tholos kopcovit hrobky
- doklady o penen ostatk, kvli ochran msta penesen Theseovch ostatk do
Athn
- nkte byli zbotni
- obti pro Hroi nebyly jednotn, ale nebyly stejn jako pro bohy
- olte nzk, obtovalo se njakou trychtovitou jmou enagisma, tudy stkala
krev, ern zvata hlavou smrem do zem, obtovalo se v dob veera,
nensledovala dn veselice (na rozdl od nebean)
- Okruhy povst:
o Mykny, Trins, Argos, Sparta (-> Pelopons)
o Athny, Thby, Orchomenos (Attika, Boitie, Thesslie) (-> pevninsk msta)
o Trja
o Krta (mnojsk civilizace)
- povsti korintsk
o Sisyfos syn Aioa (zakladatele Korintu), vychytral, podvodnk, ml syn
Glauka (roztrhn na kusy svmi komi)
o Bellerofonts syn Gluka z Korintu
velmi krsn a odvn
vyrostl v Korintu
nhodou omylem zabil mue jmnem Belleros
musel pykat, odeel z Korintu
byl vldn pijat krlem Proteem, tak jeho manelka Anteia
/Stheneboia
Anteia se do nho zamilovala, on neoptoval, ona ho pomluvila,
Proteus se mu chtl pomstt
doel s dopisem ke krli Lkie Iobata od Protea
mus podstoupit adu dobrodrustv, ale o niem nev
zabijk nestvr
Iobates mu dval koly msto, aby ho hned zabil
ml znekodnit Chimairu nestvra pustoc kraj, obludu
pemohl s pomoc jeho okdlenho kon Pegasa (zskal ho na
cest za Iobatem) (ohlas zabit tohoto monstra nap djinami,
nap. a do stedovku sv. Ji zabil draka)
pemohl nrod Slinskch
ml bojovat s Amazonkami
nakonec se s nm Iobates usmil, dal mu svou dceru za enu
nakonec se stal krlem v Lkii
-> dcera Laodameia
vrtil se a pomstil se Anteii, na Pegasovi se vznesl s n nad moe a
shodil j do moe
pepadlo ho lenstv, pokusil se s Pegasem dolett a na Olymp
ml svou vlastn svatyni
razili se mince s jeho zobrazenm (s Pegasem)
o Argos
nachos, syn Okena a Tthye bh mstn eky,
Inachovou dcerou byla krsn I

krsn knka bohyn Hry, zaujala nejvyho, promnila I

v krvu
ml j hldat storuk past Argos Panoptes
Hermes byl posln, aby osvobodil I, zabil Arga
Hra poslala na I vada, dohnl j k lenstv, utekla na kraj
svta, Promtheus j poradil, aby la do Egypta, kde j Zeus
vysvobodil
porodila v Egypt Diovi syna Epafa (bosk bk Apis)
I se do Egypta opt vrtila, zaloila kult Demter (sis)
pozdji ztotonna
Epafos oenil s Memphidou a ml dv dcery
o Lsianassa, Lbya
Lbya Poseidnovi porodila 2 syny: Agenor,
Belus
Belus zplodil s Anchirrho syny: Danaos (dcera
Danovny), Aigyptos
Danaovny:
Hypermnstra (jako jedin nezavradila svho nastvajcho) +
Lynkeus (pevzal po smrti Dana vldu nad Argu) : Abs
o Abs + Aglaia: Akrisios, Proitos (dvojata, jejich
neptelstv zaal ji v matin bie)
Proitos pipadl mu hrad v Trintu, dcery Proita
vysmvali se bohm, vysmvali se He, byli postieny
lenstvm a byli povaovny za krvy, bloudily krajem,
Melanpus knz, kter ml vysvobodit tyto dcery,
rozuml ei ptk, vteck schopnosti
Akrisios + Eurydika: Danae
Danae k n vzplal lskou samotn Zeus, uzavena do
podzemn kobky, Zeus znsilnil jako zlat d, porodila
Persea, Akrisios se bl vtby, e ho zabije vlastn vnuk, Dana
a Perseus byly zachrnni z truhlice putn po vod, rybem
Polydektem, chtl se Persea zbavit, poslal ho na tk kol
zabt Gorgonu (ily na pobe Okenu, stran stvoen, pohled
-> zkamenn), Perseovi pomhali Athna a Hermes, musel si
obstarat Hdovu pilbu, kouzelnou cestovn taku (pojmula
cokoli), od Herma pr okdlench sandl, z Gri vymmil
lokaci pobytu gorgon. Kdy dorazil vechny 3 spaly. Blil se
k nim zdy, orientoval se podle odlesku jeho ttu. (jedna ze
sester byla smrteln Medza), jej hlavu si dal do kouzeln
taky (gorgony vtinou pern postaviky, ale nkdy i pkn
dvky), z trupu zavradn Medzy vyskoil k Pegasos a
Chrsr (otec obra Geriona), Perseus se vrtil, Polydekta
nechal zkament, osvobodil svou matku, hlavu Medzy potom
vnoval Athn
Perseus a Andromeda zachrnn Andromedy, Kasiopea
(manelka Kfea, krl Etiopie), urazila Hreovny, na Etiopii
poslna mosk obluda, musel obtovat svoji dceru Andromedu,
na cest zptky od Gorgon ji potkal Perseus, Andromedu
zachrnil a vzal si ji za enu (Fneos zkamenl, strc
Andromedy, ml ji dostat za enu)

Persev nvrat dom Akrisios uprchl do Larysi, ale nakonec

ho nhodou Perseus pece jen zabil (v jedn verzi diskem do
hlavy pi hrch), odeel zpt do Trintu, kde mu Proitv syn
Megapents penechal vldu;
zaloil mnoh msta Mykny
z dobrodrustv ml celou adu potomk -> jeden z nich
Hrakles
uctvn nejen v Argu, v Athnch; dajn prapedkem Peran
atributy: sandly, pilbice, taka, me nebo krtk zahnut srp,
nkdy pl vypjen od Herma
Hrakls syn Dia a Alkmn (manelky Amfitrinovy)
uctvn hlavn u Drskch kmen, ale tak pak v celm ecku
nejvt hrdina antick mytologie
neptelstv s Hrou
otroctv u Eurestea
zbotn (apoteza) a zasnouben s Hb (pozdj vsuvka)
u Homra byl znien Moirami a hnvem Hinm, vojensk
vpady jen v ecku
u Hsioda je upesnn (zbotn)
Persev syn Electryon zplodil Alkmene, Kreon pijm
Amfitrina (nhodou nkoho zabil) a Alkmn v Thbch
Alkmn obalamutil Zeus tm, e se promnil do jejho
manela, Alkmn tedy nosila 2 syny jeden s Amfitrinem
(Ifikls), druh s Diem (Hrakls); Hra zadrela porodn
bolesti, aby se narodil pozdji, pot poslala do jeho kolbky dva
hady, oba je jako novorozen zabil
byl ikovn ve zbrani, nebyl moc zkuen v mzickch
umnch (jeho uitele hudby zabil, byl posln do hor, kde ml
zpytovat svdom (poho Kytarin), tam tak zabil lva kyjem)
vrtil se do Thb, osvobodil je od hanebnho poplatku, Thbsk
krl Kren mu dal za enu svoji dceru Megaru
ml s n 3 dti, na Hraklea padlo lenstv a 3 dti i Megaru
zabil
musel slouit krli Euristheovi (vtba, aby mu bylo odputno,
oitn), kter mu zadval koly a bl se ho
jednotliv prce:
o 1) musel zabt obludu Nemejskho lva (jeho otec byl
drak Tfn), pemohl ho a ve chvli, kdy ho vylkal
z jeskyn a v nru ho ukrtil, od tto doby je
pravideln vyobrazovn s k lva na hlav
o 2) znekodnn Lernsk Hydry (pern had s mnoha
hlavami), jedna z tch hlav mla bt nesmrteln, vzal si
na pomoc Ifiklova syna Iola, hydru vyhnal z krytu,
dky loui, aby nerostli nov hlavy (zakalil sv py
v jej krvi), Euristeus nechtl uznat kvli pomoci Iola
o 3) chycen Kerynejsk lan mdn nohy a zlat
rky, honil ji cel rok, nesml ji zabt
o 4) chytil Erymanthskho kance, popadl ho a pinesl do
Mykn, ped nm Euristeos se schoval do sudu

o Kentauromacha - jeho ptel Kentaur Folos s nm

popjel, pithl dal Kentaury, pi bitv zemel Folos
o 5) vyitn chlv krle Augeia krlem v Elid, zskal
1/10 tchto std, spojil st dvou ek a nechal eky
protct tmi chlvy (vyistil je za jeden den), 1/10
Hrakleovi nevydal, protoe byl otrok, take to byla
nucen prce, Hrakls se mu pomstil, zabil ho a cel
kraj vyplenil, tuto prci nechtl uznat ani Euristeus,
protoe si ho pr Augeius najal
o 6) ml zbavit kraj Stymfalos - Stymfalt ptci porali
lidi, z drp vystelovali na zem jako py, nkter
z nich zabil, vyrobil na n ehtaku a ptky zahnal
o 7) zkrocen krtskho bka (od Poseidna, Mnos ho
ml obtovat, ale neudlal) zelel a suoval Krtu
(tmto bkem okouzlena manelka Mnoa Psifa ->
Mintaurus), bka chytil a donesl Euriesteovi, ale pustil
ho, pot se objevuje jako marathnsk bk
o 8) zkrocen kon krle Diomda (krl bojovnho kmene
Biston v Thrkii), vechny cizince pedhazoval tomuto
lidoravmu koovi, Diomds pedhozen svm
vlastnm kom
o 9) na dost Admt (Euristeova dcera), zskat psek
krlovny Amazonek Hippolyty, kdy se dostal do zem,
Hippolyta nabzela opasek bez krveprolit, ale Hra
Hraklea pomluvila, k bitv nakonec dolo, Hippolytu
zabil a opasek odnesl, bhem cesty zptky do Mykn,
zachrnn Hsion
o 10) zmocnit se std obra Gryna (trojtl obr, ml
tun stda, sdlil v bjn mtick zemi), dolo k bitv,
nakonec je zskal
o 11) musel pinst zlat jablka ze zahrady Hesperidek ,
hldal drak Ldn (syn Tyfna) (tyto zlat jablka dostala
Hra pi zasnouben s Diem), polohu se dozvdl a od
moskho starce Nrea, dal dobrodrustv: bojoval
s obrem Antaiem (syn Gie), pemohl ho tak, e s nm
tepal ve vzduchu, aby mu nemohl pomoci Gia,
osvobodil na Kavkaze Promthea, historka s Atlantem,
Ldona usmrtil, jablka do Mykn donesl
o 12) nejodvnj sestoupen do Hdu a pinesen psa
Kerbera, musela mu pomhat rzn bostva, hlavn
Herms a Athna, Kerbera zskal od Hda pod
podmnkou, e ho nezabije a pivede ho zptky
o vyvzl z Euristeovch slueb
o proval dal dobrodrustv, vrtil se zpt do Thb, tam
se musel vypodat se svou enou Megarou, dal ji za
enu pomocnkovi Iolovi
o Hraklev uitel Euritos vyhlsil zvod v lukostelb
vtz zsk jeho dceru Iol, Hrakls vyhrl, Euritos mu
nedal svou dceru, Hrakls odeel, pozdji se setkal se
synem Euritem fitem, zabil ho jako pomstu, musel se

opt nechat u nkoho najmout, aby byl opt oitn

(Apolln mu nerad (na pkaz otce Dia) poradil)
o na 2 roky jako otrok do slueb ke krlovn Omfal
o podmanil si nrod Kerkp, ale nakonec ho rozesmli a
pustil je na svobodu
o a si odpykal Ifitovu vradu
o musel se pomstt Lomedontovi (nechtl mu dt
Hsion, kterou zachrnil), zpustoil Trju a jeho zabil,
Hsion z Trjan mohla vykoupit jednoho lovka, ml
uetit Podarka (ecky vykoupen), pot Priamos
uchzen se o Deianeiru (dcera krle Oineia, otec hrdin
Melagra), pemohl nho boha Achela, Deinaeiru vybojoval,
oenil se, zplodil s n Hyla, nkoho opt nhodou zavradil
museli se odsthovat, na ece Euvmu, pevoznk kentaur
Nessos musel pevst Dianeiru, Hrakls eku peplaval,
vypadalo, e se j pokusil unst, Nessa zabil, stihl Deianeie
namluvit, aby tek namoila do jeho otrven krve, kdy by
Hrakleova lska opadla
trestn vprava proti krli Euritovi (Sofokles: Trachanky),
z Trachny, Euritovi se chtl pomstt, e mu nedal krsnou Iol,
Deianeira rlila, poslala mu tek s krv v obtnm rouchu,
kdy obtoval svmu otci, ohe se mu dostal na roucho, stran
bolesti, Filoktts (dostal Hraklev luk a py) ho z milosti
zabil, zaplil obtn hranici, kde stl Hrakles, Deianeira
spchala sebevradu, v posledn chvli vzal Hrakla Herms,
Hrakls sm se stal bohem, dostal za enu Hinu dceru Hb,
usmili se s Hrou
cel ada vyobrazen, byl povaovn i za dobrodince lidstva, svalnat
musk postava, mal krk, kyj, tt, lv helma, Hrakleovi se
pipisovalo zaloen Olympijskch her, zasvcen kad 4. den v msci
(4. den v njakm msci se ml narodit)