I.

ZÁJMENA
1. OSOBNÍ:

a) JÁ, TY, ON, ONA, ONO

N JÁ TY ON ONA ONO
jeho/něho, ​ho
1​ 2​ 1​
​ho
jeho/něho, 2​
G mě, mne tebe, tě
jej/něj jí/ní jej/něj
D mi, mně tobě, ti jemu/němu, mu jemu/němu, mu
3​
jeho/něho, ho je/ně, ho
A mě, mne tebe, tě 3​ ji/ni
jej/něj jej/něj
V =N
L o mně o tobě o něm o ní o něm
I mnou tebou jím/ním jí/ní jím/ním

1​
​
jeho/jemu​užíváme: a) na počátku věty
b) na konci věty – konfrontace: Bojím se jeho, tebe ne. Bojím se (jenom) jeho.
- jenom pro rod ​mužský životný
2​
​
ho/mu​se neužívá po předlošce
3​
jej/je ​
- ve všech pozicích; ​jej​– obecně po předložce; ​je​– jenom pro rod střední

b) MY, VY, ONI, ONY, ONA + zvratné zájmeno SE

1 2 3
N MY VY ONI​ ONY​ ONA​ SE
G nás vás jich/nich sebe
D nám vám jim/nim sobě/si
A nás vás je/ně sebe/se
V ----
L o nás o vás o nich o sobě
I námi vámi jimi/nimi sebou

1​
​m.r.nž. i ž.r., 3​
m.r.ž., 2​ ​s.r.

2. UKAZOVACÍ:

a) TEN/TA/TO, ​TEN​TO, ​TEN​HLE, ​TEN​HLETEN, TAM​TEN​, TAMHLE​TEN​​= taj/ta/to, ovaj, onaj

N ten ta to ti, ty (nž.) ty (ž.r.) ta (s.r.)

G toho té toho těch těch těch
 D tomu té tomu těm těm těm
A toho tu to ty ty ta
V ten (neživ.) ---
L o tom o té o tom o těch o těch o těch
I tím tou tím těmi těmi těmi

b) ONEN/ONA/ONO​= onaj (književno)→ ​ista deklinacija kao i TEN/TA/TO​:

m.r.​ onen, onoho, onomu, onoho/onen, ---, onom, oním // oni, oněch, oněm, ony, ---, oněch, oněmi
ž.r.​ ona, oné, oné, onu, ---, oné, onou // ony, oněch, oněm, ony, ---, oněch, oněmi
s.r.​ ono, onoho, onomu, ono, ---, onom, oním // ona, oněch, oněm, ona, ---, oněmi

3. PŘIVLASTŇOVACÍ:

a) MŮJ (TVŮJ/SVŮJ), MÁ (TVÁ, SVÁ), MÉ (TVÉ, SVÉ) – sg.

N MŮJ MÁ/MOJE (ž.r.) MÉ/MOJE (s.r.)

G mého mé/mojí mého
D mému mé/mojí mému
A mého, můj(neživ.) mou/moji mé, moje
V =N
L o mém o mé/mojí o mém
I mým mou/mojí mým

MÉ, MOJE
N MÍ, MOJI (m.živ.) MÁ, MOJE (s.r.)
(m.neživ,ž.r.)
G mých
D mým
A mé/moje má/moje
V =N
L o mých
I mými
b) NÁŠ (VÁŠ)

N G D A V L I
NÁŠ náš
našeho našemu =N o našem naším
NAŠE ​
(s.r.) naše
NAŠE​(ž.r.) naší ​A​naš​i =N naší
1
NAŠI​ =N
našich našim naše o našich našimi
NAŠE (naši/naše)

1​
m.živ; naše = sve ostalo

d) JEHO, JEJICH – nesklonné, JEJÍ – vzor 'jarní'

4. TÁZACÍ:

N KDO CO
G koho čeho
D komu čemu
A koho co
V --- ---
L o kom o čem
I kým čím
a) KDO, CO

b) KTERÝ – JAKÝ (pridjevska deklinacija)

N G D A V L I
KTERÝ kterého (m.živ.)
kterého kterému kterém kterým
KTERÉ (s.r.) který ---
KTERÁ které kterou které kterou
 KTEŘÍ (m.živ.)
které
KTERÉ (m.neživ.)
kterých kterým která (s.r.) kterých kterými
KTERÁ (s.r.)
KTERÉ (ž.r.) které

N G D A V L I
čího (m.živ.)
ČÍ (m + s.r.) čího čímu o čím čím
čí
ČÍ (ž.r.) čí čí
---
ČÍ (m/ž/s.r.
čích čím čí o čích čími
mn.)

5. ZÁPORNÁ

a) ŽÁDNÝ – vzor MLADÝ​, pridjevska deklinacija

b) NI - + -KDO, -JAKÝ, -ČÍ, -C → NIKDO; NIJAKÝ, NIČÍ, NIC

6. NEURČITÁ:

NĚ- -KDO někdo, něco, některý, nějaký, něčí

LEC- -CO leckdo, lecco, leckterý, lecjaký
LEDA- -KTERÝ ledakdo, ledaco, ledakterý, ledajaký, ledačí
KDE- -JAKÝ kdekdo, kdeco, kdekterý, kdejaký, kdečí
MÁLO- -ČÍ málokdo, máloco, málokterý, málojaký, máločí

Překlad: ​
leckdo/lecco​,… - bilo tko/što, tko god
ledakdo/ledaco​= leckdo/lecco
kdekdo/kdeco​,… - poneki, pokoji/ ponešto

KDO- kdosi, kdokoli

CO- -SI cosi, cokoli
KTERÝ- kterýsi, kterýkoli
JAKÝ- -KOLI jakýsi, jakýkoli
ČÍ- čísi, číkoli

Překlad: ​
kdosi/cosi/kterýsi/jakýsi/čísi​– netko, nešto, neki drugi, bilo čiji
 kdokoli/cokoli/kterýkoli/jakýkoli/číkoli​– bilo tko/tko god/itko, bilo što/išta, koji god/ikoji, kakav
god/ikakav, čiji god/ičiji

RAZLIKE I KORIŠTENJE:

● leda-, ledas-, lec- ​označuje: proizvoljnost povezanu s raznolikošću, mnogobrojnost bez selekcije,
beznačajnost, običnost, omalovažavanje
● -koli​označuje: neutralnu proizvoljnost, beznačajnost, nije bitno tko ili što pri izboru iz neke količine
● -si​označuje: nedovoljno jasna određenost, prividna nepoznatost, odnosi se na osobe ili stvari koje
su nekada bile određene ali sada se njihova određenost ne može ili ju ne želimo prikazati
​→​koristi se samo u rečenicama s predikatom ​u prošlom ili sadašnjem vremenu
7. VYMEZOVACÍ (LIMITATIVNÍ):

a) VŠECHEN

Číslo singulár plurál

Rod M M mužský mužský

Ž S Ž S
životný neživotný životný neživotný

N všechn všechn všechn všechn

všechen všichni všechny
a o y a

G všeho všeho vší všeho všech

D všemu všemu vší všemu všem

A všechn
všechn všechn
všeho všechen u všechny
o a
(vši)

L o ​všem o ​vší o ​všem o ​všech

I všemi
vším vší vším

b) TÝŽ, TENTÝŽ (= isti, taj isti)

Číslo singulár plurál

Rod mužsk mužský Ž S mužsk mužský Ž S

ý neživotn ý neživotn
životný ý životný ý
N týž/tentýž táž/tatáž totéž tíž/titíž tytéž táž/tatá
ž

G téhož téže téhož týchž

D témuž téže témuž týmž

A téhož týž/tentý touž/tutéž totéž tytéž táž/tatá

ž ž

L o témž(e)/tomtéž téže o týchž

témž(e)/tomté
ž

I týmž/tímtéž touž/touté týmž/tímtéž týmiž

ž