ARISTOTELES Athénska ustava ARISTA EASET1 Hastské knihovna knih. 81 odd. D 16064 } pid2 ex. 22 ISHN w-s6n0-«X.ARISTAY {HN 907540 66-8 (RASIET) ASTICKA KNITOWNA 1 ATHENSRA USANA PREDMLUVA Aristoelés problatyje v xivéra sho spi Eta Nrkora~ hovs (10,118 1b, de ods pojednat sytematicky o speo8 obce 2 tk sé dal do nazeané Pi, Pale eho doy by 2ku= ayo Lider by prompt siky ssa (tn oc yagi) von von ma v drt prorkoweat oa 2dklad®soubora sta fot ‘on yneqmenen peiteen)piednost a nedostate ve spoivé obi. Diogenes Laertor athenvje do sveho wittu Arioteovseh pisd Urary 158 obet (5,27) a shoday dia najdeme te we lov niku Heyychia 2 Alexandre, Soubor obahoval dtavy demokra- ticks oligarch, arirokeatike i eyranae Uy tohoto nedochorancho dla citovala cel fad antic lgjch autord a objenyi se ve aloricicich e byzantkeho obdobi V nékterjch pipadech t jou ctace x drubé rly Shirin cit ze atracenych Aristotelowjch sist e venoval \ deshé polosiné 19.stolett Emil Heitz Valentin Rote. V tei selindwfledd Roscho vyumo,v publiacinazvane Avstteis «hi frebantur ibeorum Fragmenta(Lipeko 1886), najdeme kro tnd sloonk’ 2jnych nedochovanjch dl spojovanyeh s Aziatote levy jménem 223 dryoki 2 688 69 str. An tyicet procent liyved nicht ters citoxané ciznjmi autory, se ovdem ops kovaly pochdzelo 2 Athéoske inte Zachoval se také rukopis tars wloteny pivodné ve Vals « potom v Pat (Bibllchtque Nasonale, supplément grec 352), Ve2.stolet pt Ke. pot Hedda Lembos, jen2vegype- ské Alesondsii, 2 Ussw plipizovanyeh Avstotelovs excerps Z nich pak esta v poaddobé neentmy aucor sun wjta ‘ahr tay 44 obet weg Athen Teno novell spy vy- «din jt voce 1545 v Rim a pak nékoikstv 19. stole (imo fine ve ve uvedené edil V. Roveho). Nove vydntpfipeae—— wo. $= M.R Dis: Hees Lembj Excerpea Politi (Grcek, Re ane Byzaonine Monograph 5), Dhar (Noth Carolina) 19 V roce 1879 aisklo tchdo erlinake egyptolgick! muze= um den lity papyr 2 egypkho Fann, No Hick pronto lise (o vyive 13cm a htce 14,60) jsou zazmameniny vere, jgjichi sutorem byl Solin, 2 na rub wad o rozbejch, ktsé 7ypuk 4y v Athénsch po Sol6ncré odchodu,erimo jine o archonti- tu Damasia, Dry list (o Ge 19cm a sce 98cm) obsahje 1a lici wjklad 0 Kleisthenoné seormé a o potitcich ostrakism, [Na rub pak text pokratne vykladem o ostrakdzowanych ober ech 26 Themistokleové nhs na wybudavint ahr lol stv Tento tx Berinsky papyrus byl pivodné 2aftzen do sbitee imistoiho egyptologicktho izes (P Hero 163) « ny jeuloden ' Selenich muzetch v Bedliaé Papyrusammiung der Statichen Museen, Berlin 5009) Editor Berliaskeho papynu F, Blas (Hermes 15, 1880, 366-382) se domnnival,e to je cate exkureuo atheneych polit ‘ich 2 10.kaihy nedochovansho Theopompora dia evancho F lippka. Th. Bergh, jen v t& dobepripravoal 4, yin we edice Poetae rick Grace vink poznal shodta meri tetera ei dew Incho lisa ryvkern ze schol k Aristofancrym Ohba (7), \ ndmd je ako autor cititw weden Arisotlés (E. Heitz, Frage mera Arintotel, Parit 1858, 19) ‘Berk wyklad (Rheiniaches Museum 36, 1881, 87-215) na- reall zpotitku na nesouhlas nékterych badateli, On sim neby ochoten uvétit tomy, de v aritelké Athénnké tte byly roviny Solonony era poratoval text malic pronto lista Ber~ linkho papyra va ddsteéno vuvku,kterd vail pi oso iz rakopimu. Berpkoww identifi’ rex na erkinskén papyra S aristotelkou Athénskou dstaon pore detalaim roaborem FH. Diels (Abhandlungen der kiniglichen Berliner Akademie dee AINENSRA USTAA Wissenschaften, Phil-hist. Klase Il, Mai 1885, 1-57). Novow evici Besinskeho papyrw posi! M.-H. Chambers (the Bestin Fragments of the Ath, Pal, Transactions and Proceedings ofthe American Philolagical Association 98,1967, 49-66), dowmki Athénake Gatavy nn Ber- lioském papyra byl zanedlsho tastinén mnohem wfenamng un objevem, V etch 1888 a 1889 zakouplolondynshé Brisk ruzeum papyrové sitky nalezené v Egypt. Asistent oddélent ruleopista cle oxfordske Magdalen College FG, Kenyon (por Agjt diel Betsktho muzce) xs 28. unora 1890, 20 na rubu {yt papyroweh svt je zaznamendn text artorelke Aténske sayy a 2a ptipravova jeho vein Zpriva o tomo objeva yi 19, ledna 1891 v londnském enila The Times a iz 30 edna se objeila Keayonova ice rozsthldho Londjasksho papyrs (P. Lond. 131 Britsktho mut 2ea,nyal Britsk® knlhowny).1-bfezna reo rok blo wetejnéno faksieile text (rte natojeho druhé yd’), Pron th vthy Londjnakého papyru 131 maj vik 28cm Prekvapivy nflez nowjch 1 cetyl 25 em. Pri vite (oznateny psmenem A) o dé ce 226cm obsahe jedenit sloupesi (-XD) text, dru site (omateny pismenem B) 0 déce 166,Sem obsahue tinge loupe «th (XIL-XXIV), tet mvitel(oonateny jako F-TOMOX) 0 déloe 92am obsahuje fest slouped (XXV-XXX) a try stl o doe wn eat sloupct (XXKI-XXXVD, Ruzhor pixma ukdzal, Je text opisova Ey psa a to pv pisalsloupce 1 = XI ruby pial sloupce XIN - XX (do polov ny) tft pie sloupce XX (od polovny) ~ XXIV a také sloupee XXAT - XXXVI, tony pat sloupce XXV~ XXX. Prada &ve- {9 plat povtival arate pro neers slab i kd slova, 80,5cm obsshuje ‘i pourial alate jen yjieené. Dray pit jen opisoval bee shsutek, se dopoustl etnjch ortograicych chy, V cel texoma Paw tu je ada dodateenych opeay potizenych pfedevtim rukou éev tho pate, 'Na rabu pevno svitha byl dive zarmamenin obsah Démo~ sthenory f8i Prot Mcidioni (XXI) a pottek wcholiak tort splsu. Prva pia site ototil a aga pst rox Achénské tstay 1 rub 7 opatacho hone. Na potths ponechal pid mist, jel? si byl vidom toho, de dwn dea v text, 2 nBhod opie ‘je, chybt O obtahu to nedochované éésti si meme unit pledstavs podle néklika citi zachovanyeh u poaddiich ator 1 na nikiadé wea 4 excenp Herfhleda Lembs. O eto és se ‘stain xovuje {text Arias dtavy na Londynsém papyrs ‘rekapiulacldatanich zmén,kenfni prota athens obs [Na lick Londjaskeho pupyra 131 je d&etntakanam pfjma 4 yin, tery potdil Didymos, syn. cpu, sprivce seth v egypalkt Hermioli pro ajtele satu Epimach, yma Poly: dels. Ziznam pochit dexitho roku (ety svitel) a zejene- nna edenstt rola (pena tet vite) Wily Hmstho cen- fe Vespasian, 2 ek 782.79 po Kx. Je tedy pravdgpodobné, te text Athénslé istry byl na abo Londskeho papyra 2apin na skloneu prumtho ona posit druhho stole po Kr Nilez textuaristotelake Athenske dstary eywolal velhy a= Jem ¥ odbornjch krusich i ve vetejnosti, Kenyonova edice bylaw kritke dobe wyprodina, takie se xiryobjevilo jet dru Fhe (1891) a elt (1892) vpn‘. Do feteni corlicaye otdvek spjaych se sprivnym doplnénim textu, jend byl na Zenyeh mistech porulen, is interpreta! eho dd se zapojil cold Fada badatela,Vychively Seine reudie a thé edie text | jeho pleklady do miodernich jury. Zvseé vyznamné byly edice krerépiipeavili G. Kalbe a U. yon Wilamovite-Moellendort? (Berlin 1891, réhot roku druhé vydint a v rove 1898 ets vy clint nm’ byla uvedena i tens ndkteryeh spornjch mist na aah vedent U, Wilekenemn) aH, van Hererden - J.van Leeuwen Leiden 1891), ‘Ji se v6 prvnt eich roudell FG. Kenyon text Athénske ‘itasy zachovany na prvaich teeh sviteeh (loupee 1 ~ XXX) ra 63 kapitol, G. Kaibel aU, von Wilamowite-Moellendorff pa roatlenilikaptoly na paragras Zoatn® porateny text évetcho svidea(oupee XXXI - XXXVD roedell na kapitoly FG. Ke: ryan ¥ dalin aycani terta Londjnaksho papyr, kext vio v Berinéy roce 1903. Sloupce I XI (pron svitek)odpovidajt kaptolam 1-293, sloupee XM ~ XXIV (druby suite) kaptolim 29,2 4b, 1, dupce XXV - XXX (tet avid) kapitalim 461 (po- 65,44 sloupee XXXI ~ XXXVI (evry vite) ba Pitolam 64 69. Tet Belch pyr nal peat ts nae v ka tole 12,3 (od posledeho vere)» 12, 4 (do 25. verse), text na rub prvho lito ¥ 13 kapitole (od fei vty v 13,1 do promi ty 113.5), text na ici drubcho list vkapitolich 214 22,4 (slows Kleisthenés) text na rubu druhého Hist vkapitole 22,4~ 22,8 V atracené dod ati Achénské datavy byl podin vlad cod mytickjch potitkt st do uddlonth k nimé dotlo v drubé ppoloviné 7 toes, kay se Kylin pokunil nastoitv abel tyran ida. Havel postal athénske myrologie byl In, niet bylo spojovino wyrvofent ery fla dvandcti fritit a Theseus, Jemud bylo ptiplsovine jednocent aemt Artiky y jeden celek * centrem v Athendch. ‘Zachovany rem Londymského papyru 2a8iné uprostted very nit ae hovott osoudu nad tem, ket se provi abitim Kyle row atoupenci V2.2 3, kapitole se hovot oromporech pan jisich vagus spoleénost, o iivém postaven zvislych zolai- |e a popinue se sitaa arshaickcho obdobi Ve 4. kapitole te setktvime stv, Drakontovou stave, ktersJecvidentnt pozdnim vytyorern xe skank ptcho di ze Etvrtého stolet a bya do tex Athenee ustay dadateené vogena Kapicoly $ a2 12 jsou vEnoriay Soldnovi, Hose v nich 10 zrubent duzniho otrocr, otimokeatic int spor codhadu vjnowu z pido Soldnovych zakoncch ao reaks jeinr- limeh skupin athens spoletnoti na jeho Zinoowt V sto souvis- lost pon citoviny i Solbnony vere 13. apitole + popinyji nvéroxbnoe tet propully po So- léinowe choo, spory o ufad aejuyéibo archonea a ardstjck oadike mex tem skupinami obtand, eich pedstavclé sou pelo rozhodujict viv abe ‘Ve 14.0 15, kaitole je widen Pasitra bo) 0 uchopent rmoci Athénich a 16. kapicol je @novina jeho inns ky sho cile clos, V17-kapltole nasi po Peseratore sect Kmouijeho synoné,2 18 kaptoy se dozveéme jake bly ping stentita oa Hppaccha a jakeento Gn probhal av 19. kapitole je odin vlad o zivireéne fin aehenské tyranny Ye 20.1 21 apitole je dorinanta!postavou Kleisthenés jen ove na sklonl 6, stoletswyonamné urtavai zmény. Bylo xy twoteno deset zemnich ff, 2 nicht kazdh se lial je ne ety mésaké jedne piimoske ajedné vnitrozemské i bylyeptething rodve sasky ovlidané avstokety. Nejmentini sprivnimt jedaotkami se staly démy a obGané wo wé xiscup- ce do rady plist, ¥ nt byl rommoméin€ zastoupeny viechny ‘lzemn‘ fly. Tak bly poloteny zhi athénské detmokrace 22, kapitola pojedaiva o wivoji athénskt spoleénost od Kieithenovy tstay do fecko-perch vile. Athine nti nejpre v bit u Marathénu a pak i vybudowali wile lodieva, Jato porailov ice w Salaminy perskou foi, V tmto obdob pou nékolikrit kona o osrakisry, fend ml éalitneberpedi bnory tyranny ‘as ST Z kapital 28.224 se dowsidime o pinch mocenstho vee- ‘tupu areopagu po vitéestv nad Pesan a také 0 Sinnosi Arise daa Themistoks,krert veda k vaste nimoni moi Athsaand 1k yytvoten pojenectiteckyeh obet pod jjich vedenim, 25. kapitole dochaat dali posilent demokracie tir, Ye seopugjeabaven scho politckeho vi. Podle yklads Athen- sk starved bo prot areopagu nejn Eats ale take Themis tables. V 26. kapitoe se hovo# o rote okrshu aban kt rmohli rastivt tad archon, 27. kapitole je wlgeno roupeten poitickyeh rival, Kim naa Peikles, jen nel wfznarmn€ postaven vob jeté na pot ku peloponnesk willy. V 28, kapitole ou wyjnenovin athens ici potinaje Soléners a Pesistratrn, kot byl pfedsavitel jit 28imy edmofych abeand, Kritcky je hodno= Tid, ant cena Snnost Kledna, jen ical v Athénich po Peikdeov€ srt ‘dnt posavent Po Katastoln! porte, kerou Athéhané usp ma Sie, sisal v obel prov odpdrst demokrace, Ve 29.» 82, kato je podén wfldad ooligarchické vide tryt set, kterd omeailapotet 3 a pt ts, V 30, apitole je wvedene tv dove! stv 4. 31 apieole vista pro paitomaost Po vlient Sianoati vd ‘yt set © 32 kapitole jv dal kapitole sedovsn pad oligarch ‘Obmowend athénska demokracie se enaala elit Spartantin & Jech spojenetim. V 34, kaptoe se hovot ozavéceene fi pe- loponnes valk, po jejima skontent vanikla w Athéndch sli zrchicks vada tien. V 35. kapitole mieme sledowat post IE upevtovanl moci téo vidy podporované vitéeow Spartou av dalich dvou kapitoich vyseupaje do popredi marny odor Thésimena, pfedsevteleumimnjch oligarch, prot adiknt= ‘mu oligarchickéma simu, Kery2ihal v Athéndch peas Je ‘ajenave, 2 eu nent an zoninky © Krition, jen el ve vlidea PREDREN —— tHicet sozhodne slovo. V 38. kapitolewystupu do pope até fté demokrite, kre vatopli na pid Atiky a vel cabvojeny bj prot oligatchim. V 39. kapitoe se seznamujeme « podimin= kami dohods, jet veda k ukonten vnitinichroxbroi x ve 40. a= pitole je Riadné hodnocen umimény postup demokratd, ktery pape ke konolidact ported v bel 41, kapitoln ueavisk peu Est Achérshé Ustvy Je 0s wypo- ‘icing jedent zmén, jim prose athénsks spoleénor od T6na aThésea pes Solna, Peissuata, Kleihena a poses moc! aeo pag k Baltove demokratick reorme, Nisledovalollgthicky plewar Sey set, obnovent demokrace, oligarchiels la tice nopétnénastolent demokratické ity, ted se, jk se tet vil, sudrbela wd do rym doby’ Je obtianéurtit ramen,» ish wjklad y promi kt aito tek Athénsks scary vychize.Joou tu itowiay Sokinovy verse (ve 12, kapitce) a objernie ve jen historika Herdota (144), Ztextuy 18.233. kapitole je 2ejme, te autor Athénské ety tna i Thuljid a je mozns, ze meri noe ho poanda patil take Theopompos, Zoatnh thet dai Athénské sstavy byte kespina ze apis 0 athénakjch dijindch (ettide),Jejich evict se opal pede ‘lm 0 genealogie athénskych kr wend mje, ker byy ex sm athénsksch archont, Na zikladé tachovangeh domi tchto spi (F Jacoby, Athi: Te Local Chronicles of Ancient Athens, Oxford 1949) je motoo ziti, i jednie » prament vintorchke Achéaske satay byla Atti, krerou napsal Kolem roleu 40 fooksarw 24k Androtién,athén~ sky politi, pro jo Zinnoatwystoupi vdruhé polovint pade- seh let 4. stole Dernostencs ve svc soudnich teich Pro= ti Androtisnovi (XI) a Proc! Timokratov (XXIV). Bylo take poulazovino na jst styéné body meek texem Athdnske stu ich jnényspojeny, a0 ZT ATESTSTIN vy Atthidou AndiosGnovapledchidce Kledéa, ker vane © paesdtyel ltech 4 stole. © way atthidgra we opi j= nuda chooologiejeh ij avscoteké Athénshé stn. V pojedasnich oogarchickjch vidich ry et a cet se wy= sky rké dokumenty (lapitoly 30, 31, 38), Proichodn hod nocent nékterch udloat, kterd we vtextu Athénské datavy ob ioral byla Zerpina nespe 2 tendenénsch spina pochiveiich 1 demolsatickjeh i 2 oligarchiclyth krubi a obradeiiic alra- Alnpoltcke spory. ‘Uda pramend jou Casto pejimany nekiticky a lelady row kombinoviny zprivy oaiéndho pv keréneeou ve vaem- nem sould. Vaz se t0 projene v chronologt Peisitato ‘eh pokusto tyrannid (14.15. kapitola) a ve vykdad 0 aten- tatu na Hipparcha (18. kaptea). DDruhs ete testa arstotelake Athénské tay se ray stay nie zizenim atheoské abe v deube poloving 4. stoet 42. kapitole je podin wyklad 0 regitraci a vjenském vp cia efebt a v dallich tech kapitolich je wenavina porornost blanien koi mad pt set. V 46, hapa se hovot o buds ni vileéagho lodstva «0 veiejjch stavich, V 47, 48, kpitole jpou wedeay povinnost inandnke Wedalkd. Z 49, kapivoly se ozvdime, e meat holy ray pat set putt doled nad welej- ij aj, dalich peti kapitolich se hovott o dkolech Gtedntkd ure ovangeh kadloroénélatem V SI, a 52. kapitle se pojedndva © edoleich, kel pecoval 0 dodedovins potidia v Adhéndch 4.v plisuve Peirie,v 52. 53, kapitole o plroben!ufedai je Jichd povianoe bylo dbit sa dodrtovini whoo v 54, kaptale ‘0 daliich wednicich sroziémi kornpetencemi Zaaend porornost je venovina dinnost archont. V 58. kapi- tole se podeobne popisuje provétavin zptsobilowt recto vyBn PREDATIN solyjch athéskyjch edn, hte by ol oxic et 5 stoen = jak se wd pv sti Athénaké Stay (2234) ~ tak uctovke ni lover, V 56, kapitoe jou ivedeny povianost njySStbo ar chon, podle jehot jména ue v Athénéch potitaly oky (a bral proto oznaéovin jako arhinepdnyan)» 57-kapitole se pojedn vo holed archonta bales, v 58, kapitoleo dkolech achonta polemarchs a v 59, kaptole@ dholechteetilenného sboru the- smothet redmétem 60. kaptoly je anos athlothe,desetilenncho sbont uréowantho Jotem na erylet obdobs,Athlothet peeova fo slavnost as nim’ apojené soutéte a zavody a wydaval take wi ‘ézim stanovené ody: Vojenittedni nih? se pojedn vy 61, kapitolenebyll uréovant losem, nye byl yolenk V 82 ‘pile jou shroueaebeond uitanoveno fednicich & 0 odmé ‘ch, kreré za sé shaby obi dosti Zévertnyeh sede kp je venovino sou. Text acho yma ctotée situ Londynaksho papyr 131 je misty (nejme ‘av druhé poloviné 67. a na pocitku 68 kapitoy) ze pom~ fen. V 63.65 kapitle se how o zpanbu Iason sue do Jesnotlgch soudnich dor, 66, kapitole o lnovin’ edn a souded povéfenjch zvistnii dkoly pli jednint soda, v 67. pial jou uvelena prvidla ivan pro pb soudnih pi 11 68.269, kaptolemajdeme tide o 2piscbu kaso sod fn cana vypiceni admin obganie, kre p= lak tobi ako soude Hiaenim pramenem pro drukou 8st atistoteleké Athénaké ‘stay byly akon; jejichd znn bylo po obnovg demolaatic~ ke Getavy na sklonku 5. soles prowteno a zaznamenino. Je L-to modno doloat koneréenim piklady. Mesi povinnosti ne} vitiho archontapatilapéeeo stotky, dedieky a 0 eng, které byly v dobe timrti mangela tehotné, Tento dda) (56,7) odpo TSAR vid koma uvedenémn ¥ Hel prot Makarttos, jim au ‘orem byl pravdépadobne Démosthenés (XLIIL 75), Vyklad nidech pro wad v kapitole © dkolech archonts basilen (57,34) je v soulada se xdkonem, © néid se zmisyje Dé rmonthenés vdeBi proti Aristokratovi (XXIIL 22 ina dalfich rnistech to Fei). VYznamnyn 2drojem informact byla pro aucora Athénske Utavy cake héand soucnt praxe y tehde= ich Athéndeh, Pomésné malé pozomost je vénovdna Gnnost «thénekeho sogena a tks aeopags, Nery an aminky 0 dtednicich evanych remarhta, te yl ustaveni po obnové demokzaticks atyy na sklonk stole a povétent pees 0 zakonodirnou dines, ani ofnannimn fad, jehoe gee stv tcieych a dracatel kets ‘stole en Lylingos Po poriéce v lamijke vilce (323-322) se Athéfan€ mosi- 1 podidit kontole makedonské posidky, kts bya uenisténa y Mainichi 2 jgjich demokeaticks sstarabyla rutena, Zeath Také osto¥ Samo, kim do € doby poll vt dfedathy (62.2), \Vjewikefebi popisovany ve 42. kaptole by zavecen neji oka 35/4 roedBeni kompetenctjednoti strat(gom (61 1) do ‘oka 3332 putt neesistovalo Je proto modno oui, Be arito= tcl Achénsll tava vn w bdo 932 - 322, ‘pda o srmeontech ken se kena dy po yesh teh, kon pomimkou 2 yal nim pBbylybefitie wu archonta Kei sof jen aia rento fad roce 32/8 Je wo jeding chromo- ogi av deubé Ss Athenee Ve pla o lot, lode (46,1 je aminka o tench, Tyo lode te tym: fadami ve vel wou v Athéoach po pro dolozeny vroce 330/329 elit w rihovott © pesterich (lodich «pti fadami eel) ker se bjeily wathenake lie v ce 32574, oud naked bade e Athens ‘sina bya mapsina meni ty 328 - 225,Je viak mong, 2 wa ohafisteich by rafazen do text doi totnd. Mess takove dopty pavodnsho anni Athénske stn pa 18 2igjnev pvt at pops tz Drakonny ita (ve 4 pole) a turens Ze se na Efile sina pri acopguy roe 4621 po le Themis (25,3-1).Posdezeni na davateinowvsuvin vbr take jeding dj teterich, Na kind néktenjh tc: Atak sstvyu poudeich autor je mann vie ve taro existo- ‘ala verze oot spn, vn yo doplky nelly To by znamenal, ie arsovelsks Arhéonks tava porate skonka ticsych let 4. stole ie je zn yb «pron polowin€ acdc et ankle iste dopinéno, V Aristoelové Police majdeme jako posted Sasowy dj aminku 0 atentéey au makedonskeébo krdle Flips Il (513118 4-2), knémmu doilov race 336.1 ky toro dio bylo ptipraveno ‘kyl putné o nhl let pore, je milo prawdépodsbng Aristoelés mot ve swée wklad pouait text Athénske Gray. Jeovter dobie mozné, Ae mélk dsporiel materi tery ota ‘ich ednotlinieh obetthromaésfoval eho fick Jit zthy po wjding tex Athenske stay zachovancho na Londynském papyru 131 e objevily pochybnosto tom, 2 jeho utorem byl Ariorelts. Kon Pits B.Kapp, kel samo Anis- torelovéauteestv nepechybuit, ride v Wd kseému komen tovaném angicému peed tohoto dia (Aristotle's Const tion of Athens and Related Texts, New York 1950, 1961) dived, jimié operaj budatle ket sou eng Aristotle Piedeviim je 10 sty, jerd se adlityje od Aristotelvgch tro- reticjch spsd, Text Athénské dreany obtahuje tering, keré se nevyskytut v Bidném umimém Adioteloné die, Athénsk \stava ani spsy 0 tstavich fnjeh obel ze souboru spojovand- thos Aritorelowyn jnénem nejtou v Akdném jeho cle widény. fe Athénskou dstavu napaal AST Aor Athénské stay mal penis minénio demokraci, ned juke projewije Arntteés ve syjch Geahich o wont spolee ros Nedostatky ve wf zejména pron sti Athénské dst ‘yoo tkveo thew eae ich tak wpa mle, jaja Auistrels 88! mohl opus Je ake nfeimé,ie Aristorcls ne~ moh sm naprat sbi Gacy ak velktho pote abc ky? ma ro anticktadie pisueorala, C. Hignert uvedl ve sv spise 0 djinich athénské dsty (A Elstory ofthe Athenian Constitution tothe End ofthe Pith Century B.C., Oxford 1952, 1958, 20 Adhénskou Jstavu napsal rus kery pine) kos velkow pil via ber waxnsho dul lau Tye bya ve starovths peipisvsna Asstotelow,dosp ten, lad tots eile dane proekoumal viru, de jeho ausoremn by eben 2 Arstotloyjh tk, ‘Olincho nésory je M. H. Chambers, spoluautor monoges: ie 0 Ahénské xntvé (JH. Day - M. HL. Chambers, Aristor- ies History of Athenian Democracy, Los Angeles 1962) & od tor jj textu (M. H. Chambers, Aristoteles ABHNAION TIOAITEIA, Leipzig 1986). roam komenttt ke némeckéms pieklady Athénské istayy (Aristoteles, Saat der Athene, Berlin 1990) se M. H. ‘Chambers podcobné sab ndmishamnéktersch badatela pri Aristotelows autos PRpout, 2e v te Athénske istry jo Geiné rozpory a de wfkad je namnoze gts popien Je mo née pramenny’ materi shomélil Lelu ekrery Aviscore~ liv 24k, Nen to pHi rigid dio al sou v udm Avistotelowy Urahy. M. H, Chamber wplowuje pro Asetoteovo sutosstt ‘Achenské datavy a pipoming, 2 co je minal plevidne vies badatel (© Arstoteloe autos’ nepochybuje ani M.A. Lev ve xm komen ke Athenske ustavé (Commenco storco alla Respublicn—__ ro Pepa Aeniensium di Avstotle[-Ml, Milano - Varese 1968). Prevs- ‘de joho vad se wtahuje ke prvat (historic) sid, Reaborem teatu Athens stay se zabyvd J.J. Keaney (The Composition of Aristotle's Athenaion Polite, Obserenion and Exphination, New York ~ Oxford 1992), Zhou zejméoa zykovou a sylistickou stink ila a venue pozomost ndkte- fon east poutieanjen vjrazim « formulae, Prohladuje, 4 Athénskou stuns moh! napeat bud Aristotle nebo jeo bik ale aké co mohl bjt whedek ndjaké vademne spolupeice ak to idem védc* Sam viak nachaat shou v pouting nékaerych slovuich obeatd v Adhénske ditavé av Asotorelov’ Zivosichopi- su (Peri ze xéo biserai).Na toro 2Akace dost ave, te Aistotelés byl autorem obou spade je psa na sok cite ler 4 stot. ‘Shepticke stanovisho wii Atietotelovs autortyl Athénske \itavy zaujimd PJ, Rhodes, autor monografe 0 athénske rade pat see (The Athenian Boule, Oxford 1972) a torsthlho how mentite k Athéneké ustavé (A Commentary othe Aristotelian Athension Politeia, Oxford 198, rested with addenda, Oxf 1998), Dilo venklo nepochybné v Athéndch, a 10 v dob, kay -véele Lykeia til Arinrotelés, Nn vl spor o tom, Ze Arstote- les nemo napsat wpa ota 158 obct liked spi pojednsvajicto ustavé Athen byl zat? wana nysoudi nde badatel eae jcho pipray wal privé sm Aris tocelés.Provi amu P.J. Rhodes pfipomind, fe Arstotelés neby athénskym obganem @ ney plenivcem athénské demokracie. Soyisickérozdly meat Aubéoskou Ussvou a Arisotlonin te retin spiny je mozno vyssélit odds charaktercm tohoro ai pasobenirn poudieych prament. Nékrers oda stanoviska medi Atboskou tstavou & Poliskou byvaji ysritlowina tim, 2 Aistoeis dosplv ndkteryeh pipadech kjinému minent U, von Wiamnowit-Moellesdonf konsetorl ve svt znimé monografi npeané krétce po objewu Londnského papyru (Ars toreles und Athen 1-11, Bern 1893), 2e Avstcelés neby! elk? hiseorik PJ. Rhode se vik pozaaje nad ti, ev Atheneké stv’ nes wry kterénachizime ve snienych Ariatoelowe spsoch, Neket baal soul e Athénkd Utara bya pole nym dilem Aristotela a jeho ncanémého dia, jent shromizdil sexcerpovl peamenny matril Pdle Rhowesovs mindngje via prmsdepodcbnjt, de autocem Athénské tstavy byl Aristoteliv ik hter dab znal niory sho atl. To nia nese wf ‘nam tohoto dl ‘St voi publikace Londnskdho papyr dal podnét kuspo att aympoet, Ve dnech 23, ~ 25. krétna 1991 axzndly ve earsleém Fribourg plspevky osmndct badateli, mez nie nechybéli M, H. Chambers, JJ: Keaney a P.J- Rhodes (Arstce ct Arhines. rude rassembiées par Marcel Pirat, Pais 1995), Ihned ato se kona ve dncch 27, - 29.ksétna 2 inicaie univer: sity v talks Peru konference, na né pfedoeslo wildy v6 ho stud seconde dsstnikt (L'Athenaton poltela dl Arstoree 1891-1991, Perun blanco di ento anni d stud a curs di Gian fraco Maddoi, Napoli 1994) a na podzim eehot roku, ve daech 530, at a 1. Hina probalo dal dshusnt forum, x nthe vaetlo est seato roalinych aspokrsch wyaumu aritoelske Athénske ‘vcay (Li sAthenaion Pobei di Aristotce a cura di Lia Cree ¢ Luigi Picxinill, Genova 1993), ‘Veferitech phednesenjch na téchtosympoctich bya vinové tua pozarnost pramenum ke Athénské dstave to acjména vkla dim 0 dejnich Athen (athe) a rsoosie jim dokeimen rm vetabu meri vykladem Athenee istayy a poetin itavrch forem feckjch abc! v Aristotelové Police, pedstavim o archa ickém obobs athenskjch djn ¥ dobé weniku Athénské sear,OIA: PRED MIN ‘inmost Soldna a Klelsthens, psoben' azeopagu,upliowini os trakixm, volbé + Josovint edn zpdeobu jejich odio, cobéma oligatchicym pfevatim, kim? doi w posledn’ cevri= 28 5 stole, cheonologikn onlin « ndkte ‘ dstomtho woe Atha, Ariwcowlski Athéaskd tava je oviem neustile coving + kniznich publkacich a staich které se aaj itor athe: st obce ij takonodisnou ssoudn sinnont alii eéma Do Setiny pielotil Athénskon deta nedlouho po abjews Londynskeho papyna Josef Pra (Arstatclora Userea athén= sl, Paha 1900), Vt dobé nemo ovlem pod peklad spatné Stlneho texas zaznamenancho na étertém wit Londjnkcho pyre (64-69). Unyuky 2 Adhnshé istry, piederdin ei prom st, pelo Jule Novikovi (Antik v dokumentech I, Recko, redigoval Jue Novikovd a Jan Pediks, Praha 1959, €, 92, 124, 153,193) Pell tem 2 yen, kent pti H, Rackham (Loeb Li- brary Cambiidge, Masachusens ~ London, reprinted 1981), G, Machiea a B. Haussoullier (Collection des Universit de France publige sousle patronage de Association Guillaume BudéParis 1985"), H. Oppermann (B.G. Teubner, Stuttgart 1968) « M. H, Chambers (B. G, Teubner, Leipig 1986), a ppeave poandmek sem mil kdisporic komentovane vy- dnt Sia J.E. Sandyue (Aristotle's Constitution of Athens, Lon: ddon 19125 az ye piipomenuté komentive M.H. Chamberse {Been 1990} a PJ. Rhodese (Oxford 1993), Priel jeer ake ke wowltim I pfeKlado PJ. Rhodese (Aristotle, The Athenian ———_ rns ‘Consiution, Hasmondeworth 1984) i k pfeklad M. Drchera (Aristotle, Der Stast dee Atbenes, Stutgart 1993) a rounté i monograi J. Bleickena (Die atheniche Demokratie, Pade ‘or 1994}; gecky Athénski demokrace, Praba 2002, peklad Jana Soutta). VPraze v2 2004 Pwel Oliva 93— ass ATHENSKA USTAVA 1. (Zalobcem by) Myr, sous nybran pode wozenho pi- vod slo psa pi obdtech, Key? dha Kletbu, byl init syveieni x hrobi ajc wd potrescintrvalfm vyhnanstvim, Za téchto poiminekofistil Kréfan Epimenides obec 2,Potom podlouhou dobu prothaly sabe medi urozenjmi a lider. (2) Jj tava byla tod zcelaoligarchickd a zejnéna ‘hua as nimi igh deny a dé. oe bohm, Byltoxnaso vin jako ndenil a esd potote 28 takory najem obde vali pole bohdei, Veechna pida byl y ruleou nskalka mu 2 jst nijem respceli byl ts détmi odridéni do omoet ‘eich ruil za pajeky vtstnim teem at do Solna. Ten se stall prvi pedhtaitelem lida. (3) Note a nejrutes by profi ¥ céto stave ottoct I ostutnim y8emi byl nespokojen, ei od se arith nig neponie 3. Sua dstava pied Drakontem bylauspotiléna takt: Uta dy byy obsazoviny pode urozenost a bohatss. Nepre fe ea stivall dotivotn a potor dest lt. (2) Nejwjznaznntst a pr 2 led byl baileus, polemarchos a arc, Z nich mek sobil iad basil, by tos staroby Jako duly byl utaven ‘fad polemarcha,jlko# ake hailed byl amdlil we vie leenych zaletiostech, a proto také, ky se cil v now, povo lal ona. (3) Posten byl uta archon, Véesina tort eovdl, 22 byt raveden 1a Meda, nBkreti wal, 2e 2a Akast, Jako daz vd, 2 devétarchonch se zavazuje, Se dost pez jako 2a Akasa protode za nh 4 Kodrows vada krlavas moc ea xy sady dan€ archontou. A je com tak & on, byl by tom jen on ron Ze wale fad agchonta en jako posted, je ‘cjmé 12 oho, 4 arch nespraje ida starobye 2leitot Jako basilews a polemarchos, nye post fy, Ker byl nowé 22: 4 eS ‘edeny: Proto se stl yyznamnyim Gem teprve y nedivnd dob, yd ro pibyly 08 zavedené editor (4) Thesmothet bli vole a# © mnoho let pordei dy se jie wtedsse: voli kaady rok, aby aspisovali kony a uchovival je pro rorhodovas ve spornsch pripadech, Prot tke tento tad ‘ebyl ako join sky obsazovan na dobu deli nc rol, (5) V takovém casovémn sled ted tay venialy, Devt a choot nezasedalo spoletn nj busileus oval yi tak rroné Bilkoleion blak piytancia. DUlazen® tho je, te se tam eon jeité ny sethin a wlatck baslecwy deny s Dionjser. r= chén sil v peytanein a polemarchos v Eplykei, Tato badova se ive naval polematcheion, ky ji ak petal a zai Eyilykosv dob, kay byl polemarcher, bla navn Epic, Theamothet objvallthesmothetcion. V Solinowé dabé ve wich chine vthesmothetei. Byki aké epefréo samotatnéwyndiet sexs «ikl jako oy vst jen pledb#nd ytetovdnt. Takeo ted byly zatizeny daly (6) Ukoler ray steopagi pu byl chniniezfkony zabye 1a se vétsinow nejyznamneich aleiros w obi sila pri- ‘oplataé testy a poktar rustle vetejngho potidis, Volba ar chon se oti konala pode uozenosti a bohats 4 nich ve skill aeopagié, Proto atatl ateopag jedingm utndem zasts ‘anyim i nymi dosivorns 4. Takavou podobu mala ty prvi ustvn, Pot, kaya nay as uplymu, za achonta Astaichma vydal Draksn zon (2) Jeho wapotidins wypadalo tuto: Plitcks peiva bya ena tem ktett si mohlt potidt vyzbroj, Voit devét archos & po lady # tch, iti mel nezadlteny majetek ve xj alespoh se min, nisi edniky 2 Wh, kee st mohli pode bre, a strategy 4 hipparchy 2th, kee ylavowali nczadliceny ma jetek ve wf sbeapod sta min 4 mdi 2 Hdadho sfath legit pa== ARSTOTELES start deve Les Ti ssl 2ishat od pryand stead a hip parchi pledchoztho roku ziruk plamow a do doby slozen 80 ‘.obdet od nih iy rice ate majetkons tidy do ni pa Uli sratégové a hipparchowé. (3) Radu alo 401 mut vyoso- vanjch 2 tech hte mii police privaTento fad sj jako ‘ovtatn’ byl uot Tose » mi taiich toe let «nko ne cm doakriezativat tad, doled nedotlo na viechny. Tehdy ve mélo 2adst znovu ursova lone. Jestlize se ndktery x Cen eady neaiastil eased rady & sé, eaplatil pentakosomedim- nos ti dlachmy,jeadec dvé a zeugits jedi. (4) Rada na Areove pahorks byla stay 2fkond a doblitsla na edly aby sv lfad ykonivali pode zkond. Ten, hom se stala kvl, ral ‘omnimit raléareapagt dy wed ker 2k byl vjeho pi pa poruten. (5) Za pi mal rit vlasnim tHlem, jak blo Feéeno, a pida bya ¥rukou nékolkea muh 5. Kalyé bya tava takto uspotidna a vétina otra ndko- ca mdi, povstal i prs woven (2) Jel eoabroje bly pr» obé strany sey dloub &s peo sob vols spoleéne 24 prostfednitaarchonta Soldna awk on iedvnobce, Solén slot ele, je pottek zn anda ~ a pritom re Bleend mitra mi ser, jhse 1 ped srakem moa najiarit Tord 30m sb V této bist bojje «hort prot obéma stand i ich pro sptch a pak je y2yva, aby ukondlyovou ayngj femivont, (3) Solon patil svn pavodem a prosuloei mest péedni obsany, ale ym majetkem a postavenim meri stedat. V tom te shod stata! dda aon sim to dosvésejevtéchto bsnich, ke wbiat bohies, aby nepotadoal pls mnoho: Wy Ate lle eda» sem mitre tordéma di ‘ert bohattos may po bk ie lw, - SA St ——— $= © mezth dite pb, cya my power, ani tak i nebuden prizn ded ‘A vtec ste pitt vin 2a rozbroje bohs@im. Proto tké na pocitha sé elage wii 3e te obi jal akoenost tale domyii ‘oti protode to bylo ino neptitelse ‘6. Kaya se stl Solin pine obce osvobod a jek pitom nowt tak ido budoucna lho zz ruc 2a pihy vlastnin tele, vydal zakony « proved arent duh jak soukromyeh, rk vefejnjch, co? oznatjt jako vetesen!blemene, protode 26 sebe sect Bh. (2) V dt souvaost se néktef poke ho porlou ‘at, Son toi o svem nama provéstsettesen bfemene pledem hoof «nékollesuroeery & potom, jak rif demmokraé, byt svymi pith podveden, ak wak ev ket ho eb hanobit, se na tom sim podilel, Tito pfitelé roti uzastel poy, skoupi Ts macho poremks,» ky ranedlouho bylo provdeno eruient «Alu abobatl Tak se pry sao, byl pra point ead ri bohdte. (3) Verohodadjje semen tvzeni demoakratt, Neat otis priwépodobné, 2¢ mur, ery byl ve viem ostatnim tak tumimény a nestranng,a pletofe ml modnottpodrebi st ostat- ffs ait se tyzancm,eytai se nendvsti chou stan a tae sou {esta iehran obce we ned wlastn prospéch, by se sm ak Cotnow a prhledaou rilerieoeti poskvral (4) Aon ml sted 1€ takovou motnost.O tom sv nenieary stv oben sit to nejednou ve swjch bisnich pfipoming a wi ‘ody Toto obvings je tedy nun porakoat za live 7, Solén saved dstavu a yl finé zthony. Petal se fi Drakontowjmi zskony,kromé och, kext ve tkaly way. Zdho- ny nape na kyr, um je vsloupofad bases &vfchn pi sabuli de je budow dodrtova Devt archont) slodlo pitsahow pied Kamenem elib 2 porui-knektery 2ezakon, deli posit sock 2 ta, Prot ete nat tao sah (2) Panos ikon= ‘ARISTOTELES— sanovil Solén na sto let a dstavu uspotidal takto: (3) Rov ‘obiany pode ocenént majerhu na cyt ky jak ji byl roul- leni dive na pentakosiomedimoy, jee, eugity a thé, Spei- vu eyznamnych Gadi, to enamend devti achontd, pola, plea, sborjedenicti a kilakrett neil pentakosonnedimndm, Jezdotin« 2eugitinsphigem? viem pide aay pode je ma- Jetkoveho ocenént Tem, ket patil do tidy ttt dl jen ast ra smu a rt soudech. (4) Meri pentakosiomedimny mel bjt ratazen ten, ll lie] 2e we py doromady pétset mic s0- clhch i tekurjch plein, med jevdee ten, kdo kdizel sta me fi, pole rverentnéleerych wi te, do moh chovatkoné, ako lear urd nzev ty jako by byl odvoren od to vein také btn’ dary ze staré doby. Na Akzopol je tot Dia ma nif je unto np: Dif Antbemidn sh tu babi dak ‘Aiton nejpros byl, pat ah ecm sta Avil soj ka dosrédzujet pr to oznasovao td eel i Je nicménd pransépobnéi, fi tato tid bya uena pele sti jako pentakosiomedimnove. Do tidy zeugit patil ten, kj slizel dohromady dv sé metic, Ostatn pti Joy thee ‘Wha pemohl zastivat 2iday wad. Peo i syn! 2h oan, ker? se oda seasni losovinto néktery uta, neon na dotee, do ‘aoré majetkove tidy pati, 4 pati lo ey chet. 8 Solon ustanol, aby fede byl unéen lone 2 navrée- neh, lterénavrhne kdl fa, Na ad devt archon nave lads fa desetobtand a2 nich pak unéova lover, Proto jet «ines ple haz fla ich ur losem det az nich ve pak ited nici vybirajbobowym los. Daze tobo, 4e Solin stancvl lesovint pose majetkowych ed, je 2tkon o pokdacncich, ktery i nyni dod Ten rota stancw, aby ve pokladnic uréoval lo sem x pentaksarnedimnd. (2) Takoné tedy wal Solin zikony nas 7 TESTS dew archontech, Ve staré dobé votre na Arco pahorkor ‘sama predvolivala a posuzovala obéanya peo kad had dosazo- ala poles volby na rk vhodntho ushazete (3) Takako deve lvl Ey ya ety ilobusileové, Kade yl se dla nae it~ syeavrkaade fle blo dranict nurs Naukrisie spravoval utd caukrrd, tet bli opovédni 2a bédne piiimy a vydni.Pro~ to take je w Solonorych aakonech, kteryeh se jit neutivs Cas~ apeéne:,naukrizové maji ymahat® a ami se zaplatit 2 pe- x naukrset, (4) Solon take ustavi aco ery set, to kxedé fylya radu arcopagita port stietenim zakond, jak jt dive lohligela na uatawu. a zabezpecovaa i mnobo jinych vyznam- ach aAlefitostt abe. Take volala k odporédnostsprovinilee ® byl opriména udélovat pokuty atest. Pokty ukkidala a AAkropol pitom nezaznamendvala, proé byly pokuty ude teny. Sula tae ty, tet se api k avrtentdemokeacie, pode zikona o eisangeli, tery S (5) Jelikot vidal 2e vobei dochiat Ea elt ob€ane ponechivaj x Jebkomyslnosti veer volny pets bh, vy prot nim zelda eikon, aby ten, ko we 24 coabeoje obenechoplabeant a nepHidé sek A4dné 2 obou stan, tl obgans priv a nepodel se na sprivéobce. 9.Tak ey byl uspotidny tad. Nejdemokrait byl, jak se adi,y Solénov® stave tao 8 opatten: To prea a nejeyenam- pros témro lidem vydal o krosbrujém a Fe n= ngs 2e ee nesmtlo ru 2a phy visti tlm, dale kay rohl potodovat andostinsinént pro ty jim se stala ivd, ate titer py id neice posto, prtvo odvoae se sou. Kay je to id pnem blasovin’ ne soude,e prem wstyy. (2) Krome too, jelikot aakony nebyly napssayprost jaan, jako zakon| o dadictv’ ao dédickich, vikaly neehytné spory 4 wiech ve icjnjeh a soulzorach zaltitotech rochodoval sou NEkteH roto dom aj nape igslné nase kong. aby vrai