Professional Documents
Culture Documents
Chapter 11
Chapter 11
विराट रूप
The Universal Form
अर्जन
ु उवाच
मदनग्र
ज हाय परमं गह्
ज यमध्यात्मसंज्ञितम ् ।
यत्त्वयोक्तं वचस्तेन मोहोऽयं ववगतो मम ॥ १ ॥
arjuna uvāca
mad-anugrahāya paramaṁ
guhyam adhyātma-saṁjñitam
yat tvayoktaṁ vacas tena
moho ’yaṁ vigato mama
Arjuna said: By my hearing the instructions You have kindly
given me about these most confidential spiritual subjects, my
illusion has now been dispelled.
अर्जन
श ने कहा – आपने जर्न अत्यन्त गजह्य आध्याजत्िक विषयों
का िझ
ज े उपदे र् ददया है , उसे सन
ज कर अब िेरा िोह दरू हो गया है |
भवाप्ययौ हह भूतानां श्रजतौ ववस्तरशो मया ।
त्वत्त: कमलपत्राक्ष माहात््यमवप चाव्ययम ् ॥ २ ॥
bhavāpyayau hi bhūtānāṁ
śrutau vistaraśo mayā
tvattaḥ kamala-patrākṣa
māhātmyam api cāvyayam
O lotus-eyed one, I have heard from You in detail about the
appearance and disappearance of every living entity and have
realized Your inexhaustible glories.
द्िारा िर्णशत आपके िास्तविक रूप िें दे ख रहा हूूँ, ककन्तज िैं यह
दे खने का इच्छजक हूूँ कक आप इस दृश्य र्गत िें ककस प्रकार
प्रविष्ट हजए हैं ।िैं आप के उसी रूप का दर्शन करना चाहता हूूँ ।
दे खने िें सिथश हो सकता हूूँ, तो कृपा करके िजझे अपना असीि
विश्र्िरूप ददखलाइये।
श्रीभगवानजवाच
पश्य मे पाथु रूपाणि शतशोऽथ सहस्रश: ।
śrī-bhagavān uvāca
paśya me pārtha rūpāṇi
śataśo ’tha sahasraśaḥ
nānā-vidhāni divyāni
nānā-varṇākṛtīni ca
The Supreme Personality of Godhead said: My dear Arjuna, O
son of Pṛthā, see now My opulences, hundreds of thousands
of varied divine and multicolored forms.
हे अर्न
जश !ति
ज र्ो भी दे खना चाहो, उसेतत्क्षण िेरे इस र्रीर िें
अचर सब कजछ है ।
सञ्र्य उवाच
एवमजक्त्वा ततो रार्न्महायोगेश्वरो हरर: ।
sañjaya uvāca
evam uktvā tato rājan
mahā-yogeśvaro hariḥ
darśayām āsa pārthāya
paramaṁ rūpam aiśvaram
Sañjaya said: O King, having spoken thus, the Supreme Lord of
all mystic power, the Personality of Godhead, displayed His
universal form to Arjuna.
ने अर्जन
श को अपना विश्र्िरूप ददखलाया |
अनेकवक्त्रनयनमनेकाद्भजतदशुनम ् ।
अनेकहदव्याभरिं हदव्यानेकोद्यतायजधम ् ॥ १० ॥
हदव्यमाल्या्बरधरं हदव्यगन्धानल
ज ेपनम ् ।
सवाुश्चयुमयं दे वमनन्तं ववश्वतोमख
ज म ् ॥ ११ ॥
aneka-vaktra-nayanam
anekādbhuta-darśanam
aneka-divyābharaṇaṁ
divyānekodyatāyudham
divya-mālyāmbara-dharaṁ
divya-gandhānulepanam
sarvāścarya-mayaṁ devam
anantaṁ viśvato-mukham
Arjuna saw in that universal form unlimited mouths, unlimited
eyes, unlimited wonderful visions. The form was decorated
with many celestial ornaments and bore many divine upraised
weapons. He wore celestial garlands and garments, and many
divine scents were smeared over His body. All was wondrous,
brilliant, unlimited, all-expanding.
अर्जन
श ने इस विश्र्िरूप िें असंख्य िजख, असंख्य नेत्र तथा असंख्य
आश्चयशिय दृश्य दे खे | यह रूप अनेक दै िी आभूषणों से अलंकृत
था और अनेक दै िी हथथयार उठाये हजए था | यह दै िी िालाएूँ तथा
िस्त्र धारण ककये थे और उस पर अनेक ददव्य सजगजन्धयाूँ लगी थीं
| सब कजछ आश्चयशिय, तेर्िय, असीि तथा सिशत्र व्याप्त था |
हदवव सय
ू स
ु हस्रस्य भवेद्यग
ज पदश्ज त्थता ।
यहद भा: सदृशी सा स्याद्भासस्तस्य महात्मन: ॥ १२ ॥
divi sūrya-sahasrasya
bhaved yugapad utthitā
yadi bhāḥ sadṛśī sā syād
bhāsas tasya mahātmanaḥ
If hundreds of thousands of suns were to rise at once into the
sky, their radiance might resemble the effulgence of the
Supreme Person in that universal form.
उस सिय अर्जन
श भगिान ् के विश्र्िरूप िें एक ही स्थान पर जस्थत
हर्ारोंभागों िें विभक्त ब्रह्िाण्ड के अनन्त अंर्ों को दे ख सका |
tataḥ sa vismayāviṣṭo
hṛṣṭa-romā dhanañ-jayaḥ
praṇamya śirasā devaṁ
kṛtāñjalir abhāṣata
Then, bewildered and astonished, his hair standing on end,
Arjuna bowed his head to offer obeisances and with folded
hands began to pray to the Supreme Lord.
मष
ृ ींश्च सवाुनजरगांश्च हदव्यान ् ॥ १५ ॥
arjuna uvāca
paśyāmi devāṁs tava deva dehe
sarvāṁs tathā bhūta-viśeṣa-saṅghān
brahmāṇam īśaṁ kamalāsana-stham
ṛṣīṁś ca sarvān uragāṁś ca divyān
Arjuna said: My dear Lord Kṛṣṇa, I see assembled in Your body
all the demigods and various other living entities. I see
Brahmā sitting on the lotus flower, as well as Lord Śiva and all
the sages and divine serpents.
अर्जन
श ने कहा – हे भगिान ् कृष्ण !िैं आपके र्रीर िें सारे दे िताओं
aneka-bāhūdara-vaktra-netraṁ
paśyāmi tvāṁ sarvato ’nanta-rūpam
nāntaṁ na madhyaṁ na punas tavādiṁ
paśyāmi viśveśvara viśva-rūpa
O Lord of the universe, O universal form, I see in Your body
many, many arms, bellies, mouths and eyes, expanded
everywhere, without limit. I see in You no end, no middle and
no beginning.
िजूँह तथा आूँखें दे ख रहा हूूँ, र्ो सिशत्र फैले हैं और जर्नका अन्त नहीं
है | आपिें न अन्त दीखता है , न िध्य और न आदद |
द्दीप्तानलाकुद्यजततमप्रमेयम ् ॥ १७ ॥
अनाहदमध्यान्तमनन्तवीयु-
मनन्तबाहजं शमशसूयन
ु ेत्रम ् ।
पश्यामम त्वां दीप्तहजताशवक्त्रं
स्वतेर्सा ववश्वममदं तपन्तम ् ॥ १९ ॥
anādi-madhyāntam ananta-vīryam
ananta-bāhuṁ śaśi-sūrya-netram
paśyāmi tvāṁ dīpta-hutāśa-vaktraṁ
sva-tejasā viśvam idaṁ tapantam
You are without origin, middle or end. Your glory is unlimited.
You have numberless arms, and the sun and moon are Your
eyes. I see You with blazing fire coming forth from Your
mouth, burning this entire universe by Your own radiance.
द्यावापथृ थव्योररदमन्तरं हह
व्याप्तं त्वयैकेन हदशश्च सवाु: ।
दृष््वाद्भजतं रूपमग्र
ज ं तवेदं
लोकत्रयं प्रव्यथथतं महात्मन ् ॥ २० ॥
अद्भत
ज तथा भयानक रूप को दे खके सारे लोक भयभीत हैं |
स्वस्तीत्यक्
ज त्वा महवषुमसद्धसङ्घा:
नभ:स्पश
ृ ं दीप्तमनेकविां
व्यात्ताननं दीप्तववशालनेत्रम ् ।
दृष््वा हह त्वां प्रव्यथथतान्तरात्मा
धतृ तं न ववन्दामम शमं च ववष्िो ॥ २४ ॥
दं ष्राकरालातन च ते मजखातन
दृष््वैव कालानलसश्न्नभातन ।
हदशो न र्ाने न लभे च शमु
प्रसीद दे वेश र्गश्न्नवास ॥ २५ ॥
daṁṣṭrā-karālāni ca te mukhāni
dṛṣṭvaiva kālānala-sannibhāni
diśo na jāne na labhe ca śarma
prasīda deveśa jagan-nivāsa
O Lord of lords, O refuge of the worlds, please be gracious to
me. I cannot keep my balance seeing thus Your blazing
deathlike faces and awful teeth. In all directions I am
bewildered.
अमी च त्वां धत
ृ राष्रस्य पत्र
ज ा:
सहास्मदीयैरवप योधमख्
ज यै: ॥ २६ ॥
धत
ृ राष्र के सारे पजत्र अपने सिस्त सहायकरार्ाओं सदहत तथा
भीष्ि, द्रोण, कणश एिं हिारे प्रिजख योद्धा भी आपके विकराल
िख
ज िें प्रिेर् कर रहे हैं | उनिें से कजछ के भर्रों को तो िैं आपके
दाूँतों के बीचचूर्णशत हजआ दे ख रहा हूूँ |
समजद्रमेवामभमजखा द्रवश्न्त ।
तथा तवामी नरलोकवीरा
ववशश्न्त वक्त्राण्यमभववज्वलश्न्त ॥ २८ ॥
िैं सिस्त लोगों को पूणश िेग सेआपके िजख िें उसी प्रकार
प्रविष्टहोते दे ख रहा हूूँ, जर्स प्रकार पततंगे अपनेविनार् के भलए
प्रज्र्िभलत अजनन िें कूदपडते हैं |
लेमलह्यसे ग्रसमान: समन्ता-
ल्लोकान्समग्रान्वदनैज्वुलद्मभिः ।
तेर्ोमभरापय
ू ु र्गत्समग्रं
भासस्तवोग्रा: प्रतपश्न्त ववष्िो ॥ ३० ॥
आख्याहह मे को भवानजग्ररूपो
नमोऽस्तज ते दे ववर प्रसीद ।
वविातजममच्छामम भवन्तमाद्यं
न हह प्रर्ानामम तव प्रववृ त्तम ् ॥ ३१ ॥
श्रीभगवानजवाच
कालोऽश्स्म लोकक्षयकृत्प्रवद्
ृ धो
लोकान्समाहतमजु मह प्रवत्त
ृ :।
ऋतेऽवप त्वां न भववष्यश्न्त सवे
येऽवश्स्थता: प्रत्यनीकेषज योधा: ॥ ३२ ॥
śrī-bhagavān uvāca
kālo ’smi loka-kṣaya-kṛt pravṛddho
lokān samāhartum iha pravṛttaḥ
ṛte ’pi tvāṁ na bhaviṣyanti sarve
ye ’vasthitāḥ praty-anīkeṣu yodhāḥ
The Supreme Personality of Godhead said: Time I am, the
great destroyer of the worlds, and I have come here to
destroy all people. With the exception of you [the Pāṇḍavas],
all the soldiers here on both sides will be slain.
भगिान ् ने कहा – सिस्त र्गतों को विनष्ट करने िाला काल िैं हूूँ
और िैं यहाूँसिस्त लोगों का विनार् करने के भलए आया हूूँ ।
तम्
ज हारे ( पाण्डिों के )भसिादोनों पक्षों के सारे योद्धा िारे र्ाएूँगे ।
तनममत्तमात्रं भव सव्यसाथचन ् ॥ ३३ ॥
tasmāt tvam uttiṣṭha yaśo labhasva
jitvā śatrūn bhuṅkṣva rājyaṁ samṛddham
mayaivaite nihatāḥ pūrvam eva
nimitta-mātraṁ bhava savya-sācin
Therefore get up. Prepare to fight and win glory. Conquer
your enemies and enjoy a flourishing kingdom. They are
already put to death by My arrangement, and you, O
Savyasācī, can be but an instrument in the fight.
र्त्रओ
ज ं को र्ीतकरसम्पन्न राज्य का भोग करो |ये सब िेरे द्िारा
पहले ही िारे र्ा चजके हैं औरहे सव्यसाची !तजि तो यजद्ध िें केिल
तनभिििात्र हो सकते हो |
द्रोण, भीष्ि, र्यद्रथ, कणश तथा अन्य िहान योद्धा पहले ही िेरे
द्िारािारे र्ा चजके हैं | अतः उनका िध करो और ततनक भी
विचभलत न होओ | ति
ज केिल यद्
ज धकरो| यद्
ज ध िें ति
ज अपने
र्त्रजओं को परास्त करोगे |
सञ्र्य उवाच
एतच्ुत्वा वचनं केशवस्य
कृताञ्र्मलवेपमान: ककरीटी ।
sañjaya uvāca
etac chrutvā vacanaṁ keśavasya
kṛtāñjalir vepamānaḥ kirīṭī
namaskṛtvā bhūya evāha kṛṣṇaṁ
sa-gadgadaṁ bhīta-bhītaḥ praṇamya
Sañjaya said to Dhṛtarāṣṭra: O King, after hearing these words
from the Supreme Personality of Godhead, the trembling
Arjuna offered obeisances with folded hands again and again.
He fearfully spoke to Lord Kṛṣṇa in a faltering voice, as
follows.
संर्य ने धत
ृ राष्र से कहा -हे रार्ा !भगिान ् के िख
ज से इन िचनों
अर्जन
ु उवाच
स्थाने हृषीकेश तव प्रकीत्याु
र्गत्प्रहृष्यत्यनरज ज्यते च ।
रक्षांमस भीतातन हदशो द्रवश्न्त
सवे नमस्यश्न्त च मसद्धसङ्घा: ॥ ३६ ॥
arjuna uvāca
sthāne hṛṣīkeśa tava prakīrtyā
jagat prahṛṣyaty anurajyate ca
rakṣāṁsi bhītāni diśo dravanti
sarve namasyanti ca siddha-saṅghāḥ
Arjuna said: O master of the senses, the world becomes joyful
upon hearing Your name, and thus everyone becomes
attached to You. Although the perfected beings offer You their
respectful homage, the demons are afraid, and they flee here
and there. All this is rightly done.
अर्जन
श ने कहा – हे हृषीकेर् !आपके नाि के श्रिण से संसार हवषशत
होताहै औरसभी लोग आपके प्रतत अनरज क्त होते हैं | यद्यवप
भसद्धपजरुष आपको निस्कारकरतेहैं, ककन्तज असजरगण भयभीत हैं
और इधर-उधर भाग रहे हैं | यह ठीक ही हजआहै |
कस्माच्च ते न नमेरन्महात्मन ्
गरीयसे ब्रह्मिोऽप्याहदकत्रे ।
अनन्त दे वेश र्गश्न्नवास
त्वमक्षरं सदसत्तत्परं यत ् ॥ ३७ ॥
वायजयम
ु ोऽश्गनवुरुि: शशाङ्क:
प्रर्ापततस्त्वं प्रवपतामहश्च ।
नमो नमस्तेऽस्तज सहस्रकृत्व:
पन
ज श्च भय
ू ोऽवप नमो नमस्ते ॥ ३९ ॥
आप िायज हैंतथा परि तनयन्ता हैं । आप अजनन हैं, र्ल हैं तथा
चन्द्रिा हैं । आप आददब्रह्िा हैं और आप प्रवपतािह हैं । अतः
आपको हर्ार बार निस्कार है और पजनःनिस्कार है ।
आप सब कजछ हैं |
लोकत्रयेऽप्यप्रततमप्रभाव ॥ ४३ ॥
पहले कभी नदे खे गये आपके विराट रूप का दर्शन करके िैं
पजलककत हो रहा हूूँ, ककन्तज साथही िेरा िन भयभीत हो रहा है ।
अतः आप िझ
ज पर कृपा करें और हे दे िेर्, हे र्गजन्निास !अपना
श्रीभगवानव
ज ाच
मया प्रसन्नेन तवार्जन
ु ेदं
रूपं परं दमशुतमात्मयोगात ् ।
तेर्ोमयं ववश्वमनन्तमाद्यं
यन्मे त्वदन्येन न दृष्टपूवम
ु ् ॥ ४७ ॥
śrī-bhagavān uvāca
mayā prasannena tavārjunedaṁ
rūpaṁ paraṁ darśitam ātma-yogāt
tejo-mayaṁ viśvam anantam ādyaṁ
yan me tvad anyena na dṛṣṭa-pūrvam
The Supreme Personality of Godhead said: My dear Arjuna,
happily have I shown you, by My internal potency, this
supreme universal form within the material world. No one
before you has ever seen this primal form, unlimited and full
of glaring effulgence.
न वेदयिाध्ययनैनु दानै-
नु च कियामभनु तपोमभरुग्रै: ।
एवंरूप: शक्य अहं नल
ृ ोके
na veda-yajñādhyayanair na dānair
na ca kriyābhir na tapobhir ugraiḥ
evaṁ-rūpaḥ śakya ahaṁ nṛ-loke
draṣṭuṁ tvad anyena kuru-pravīra
O best of the Kuru warriors, no one before you has ever seen
this universal form of Mine, for neither by studying the Vedas,
nor by performing sacrifices, nor by charity, nor by pious
activities, nor by severe penances can I be seen in this form in
the material world.
मा ते व्यथा मा च ववमूढभावो
दृष््वा रूपं घोरमीदृङ्ममेदम ् ।
व्यपेतभी: प्रीतमना: पजनस्त्वं
mā te vyathā mā ca vimūḍha-bhāvo
dṛṣṭvā rūpaṁ ghoram īdṛṅ mamedam
vyapeta-bhīḥ prīta-manāḥ punas tvaṁ
tad eva me rūpam idaṁ prapaśya
You have been perturbed and bewildered by seeing this
horrible feature of Mine. Now let it be finished. My devotee,
be free again from all disturbances. With a peaceful mind you
can now see the form you desire.
सञ्र्य उवाच
इत्यर्जन
ु ं वासजदेवस्तथोक्त्वा
स्वकं रूपं दशुयामास भूय: ।
आश्वासयामास च भीतमेनं
भत्ू वा पन
ज : सौ्यवपम
ज ह
ु ात्मा ॥ ५० ॥
sañjaya uvāca
ity arjunaṁ vāsudevas tathoktvā
svakaṁ rūpaṁ darśayām āsa bhūyaḥ
āśvāsayām āsa ca bhītam enaṁ
bhūtvā punaḥ saumya-vapur mahātmā
Sañjaya said to Dhṛtarāṣṭra: The Supreme Personality of
Godhead, Kṛṣṇa, having spoken thus to Arjuna, displayed His
real four-armed form and at last showed His two-armed form,
thus encouraging the fearful Arjuna.
संर्य ने धत
ृ राष्र से कहा – अर्न
जश से इस प्रकार कहने के बाद
भगिान ् कृष्णने अपना असली चतजभर्
जश रूप प्रकट ककया और अन्त
िें दो भर्
ज ाओं िाला रूपप्रदभर्शत करके भयभीत अर्जन
श को धैयश
बूँधाया |
अर्जन
ु उवाच
दृष््वेदं मानजषं रूपं तव सौ्यं र्नादु न ।
इदानीमश्स्म संवत्त
ृ : सचेता: प्रकृततं गत: ॥ ५१ ॥
arjuna uvāca
dṛṣṭvedaṁ mānuṣaṁ rūpaṁ
tava saumyaṁ janārdana
idānīm asmi saṁvṛttaḥ
sa-cetāḥ prakṛtiṁ gataḥ
When Arjuna thus saw Kṛṣṇa in His original form, he said: O
Janārdana, seeing this humanlike form, so very beautiful, I am
now composed in mind, and I am restored to my original
nature.
र्ब अर्जन
श ने कृष्ण को उनके आदद रूप िें देखा तो कहा – हे
र्नादश न !आपके इस अतीि सजन्दर िानिी रूप को दे खकर िैं
श्रीभगवानजवाच
सजदद
ज ु शमु मदं रूपं दृष्टवानमस यन्मम ।
दे वा अप्यस्य रूपस्य तनत्यं दशुनकाङ्ज्ञक्षि: ॥ ५२ ॥
śrī-bhagavān uvāca
su-durdarśam idaṁ rūpaṁ
dṛṣṭavān asi yan mama
devā apy asya rūpasya
nityaṁ darśana-kāṅkṣiṇaḥ
The Supreme Personality of Godhead said: My dear Arjuna,
this form of Mine you are now seeing is very difficult to
behold. Even the demigods are ever seeking the opportunity
to see this form, which is so dear.
ति
ज अपने ददव्य नेत्रों से जर्स रूप का दर्शन कर रहे हो, उसे न
तोिेदाध्ययन से, न कदठन तपस्या से, न दान से, न पूर्ा से ही
र्ाना र्ा सकता है | कोई इन साधनों के द्िारा िजझे िेरे रूप िें
नहीं दे ख सकता |
सकता है , जर्सरूप िें िैं तजम्हारे सिक्ष खडा हूूँ और इसी प्रकार िेरा
साक्षात ् दर्शन भीककया र्ा सकता है | केिल इसी विथध से ति
ज िेरे
ज्ञान के रहस्य को पा सकतेहो |
mat-karma-kṛn mat-paramo
mad-bhaktaḥ saṅga-varjitaḥ
nirvairaḥ sarva-bhūteṣu
yaḥ sa mām eti pāṇḍava
My dear Arjuna, he who engages in My pure devotional
service, free from the contaminations of fruitive activities and
mental speculation, he who works for Me, who makes Me the
supreme goal of his life, and who is friendly to every living
being – he certainly comes to Me.
हे अर्जन
श !र्ो व्यजक्त सकाि किों तथा िनोधिशके कल्िष से िजक्त
होकर, िेरी र्जद्ध भजक्त िें तत्पर रहता है , र्ो िेरे भलएही किश
करता है , र्ो िझ
ज े ही र्ीिन-लक्ष्य सिझता है और र्ो प्रत्येक र्ीि