Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta podnikohospodářská
3LG212 Logistika
Seminární práce

Požadavky podnikové praxe na manažery v logistice v

Evropě a světě – výzkum v oblasti znalostí a měkkých
dovedností

Evgenii Kopyshev ZS 2020/2021

1 Úvod
V dnešní době globalizace kvalitní logistika je nedílnou současti úspěchu firmy na trhu. Bez
manažera logistiky se neobejde skoro žadný podník. Efektivita jeho práce přímo ovlivňuje
výkonnost organizace, a proto každý podnikatel se snáží najít co nejvhodnějšího kandidáta na
dánou pracovní pozicí. Vyhledání manažera logistiky je docela obtížným procesem. V této práce
jsme se zaměřili na tom, jaké dovednosti a znalosti jsou požadovany po potenciálních
manažerech v logistice v ČR, Evropě a světě.

2 Naplň práce
I když funkce manažerů se mohou značně rozlišovat od firmy k firmě, většina organizace se
shoduje v tom, že vedoucí logistiky musí se podílet na strategickém plánovaní společnosti. Tlak
konkurence tradičně nutil logistiky se zaměřovat na snížení dopravních a matérialových nákladů
s cílem zvýšení získů firmy. Avšak během poslední dekady se ukázalo, že firmy, které hospodařili
se svým časem efektivnější během vývojového cyklu a v oblastech prodeje a distribuce, nakonec
získali výraznou konkurenční výhodu. Proto je nezbytným pro vedoucího logistiky mít schopnost
pracovat přes všechny divize podníku, koordinovat jejich práci a soustředit se na tom, co je
důležité nejenom pro organizační jednotku, ale pro celou firmu. Manažer musí pomáhat
překonavat komunikační beriery v organizací.

3 Historie
Tradičně logistiky byli pracovníci střední třídy se zkušenostmi v řízení zásobovacího řetezce a
údržbě. Avšak dereugulace, ekonomická nestabilita, pokrok v informačních technologiích,
globalizace podníku a ekologické záležitosti silně ovlivnili daný trend a přinesli velké změny
v oblasti náplně práce, dovedností a povinností zaměstnanců. Z ohledem na vývoj, mnozí firmy
začaly nabírat vrcholové vedoucí pracovníky v osmedesátých letech. V polovině osmedesatých
let velké množství manažerů logistiky získali důležitá postavení v organizacích a začali být
podřizení prezidentovi nebo místopředsedě firmy. Přitom vedoucí manažery věnovali 30
procentů času činnostem, jež nespádali do oboru logistiky. Trend pokračoval i v devatesátých
letech, ale již pomaleji. Například studium na začátku devadesatých let ukázalo, že 46
vykonných ředitelů z 1000 nejúspěšnějších organizací v USA v minulosti pracovali v distribucí,
avšak mnozí firmy nezaměstnavali vrcholové vedoucí logistiky.
Požadavky na znalosti a dovednosti, kterými by měli disponovat pracovníci, se změnily
v posledních třech desetiletích. Nástup a následné pochopení důležitosti informačních systému
v logistice v sedmdesatých letech si vynutily manažery získávat důkladné znalosti v této oblasti.
V osmdesatých letech důraz byl přesunut na kvalitu, mezinárodní zajišťování zdrojů,
vyjednávání a porozumění nákladům a problemům, s tím spojeným. Devadesaté lety otevřely
nové možnosti v průmyslu s celou řadou nových a výspělych technologií. Títo změny silně
znesnadnily logistiku, ovlivnili funkce manažerů v organizaci, donutily logistiky značně rozšířit
znalosti a dovednosti.

4 Požadavky praxe
Vědci z USA se zabývali otázkami, jež se týkaly specifických znalosti, dovestnosti a školení
manažerů logistiky. Navzdory rozdilům v charakteru, složitosti práce a pracovním zařazení,
významné znalosti a dovednosti pro vedoucí manažery logistiky byly zcela totožné ve všech
firmach. Úspěšný logistik musí disponovat funkčními, manažerskými a komunikačními
schopnostmi. Důležitými jsou i porozumění zákaznícké zakladně, zkušenosti v trénování
asertivity a schopnosti strategického managementu. Vedoucí by měl být schopen prokázat i
vůdčí dovednosti a počitačovou gramotnost. Výzkumníci také označili vědecké poznátky, správu
a hodnocení peněžních toků, prokázané výsledky a nakonec výsokou úroveň přizpůsobovosti za
dovednosti, požadované po nejlepších logisticích.
Je důležité poznamenat, že osobní a akademické předpoklady byly zmiňovany méně často, než
dovednosti. Nícmeně logistiky s vyšším vzděláním vykázovali větší zájem ke kvantitativním
technikám, než jejich méně vzdělané kolegy.
Slabými stranami manažerů logistiky jsou například zaujetí snížením nákladů, nízké komunikační
schopnosti, nedostatečné porozumění marketingovým funkcím.
Model “business logistics management”
Ve svém modelu Poist se pokusil shrnout všechny požadované znalosti, dovednosti a vlastnosti,
kterými by měl disponovat manažer logistiky. Model zahrnuje 83 specifických dovednosti a
znalosti. Děli jich na 3 skupiny.
1) obchodní dovednosti a znalosti s 33 položkami
2) logistické dovednosti a znalosti s 18 položkami
3) manažerské dovednosti a znalosti s 32 položkami

4.1 Obchodní dovednosti a znalosti

Manažeři logistiky musí mít znalosti, které se vztahují k podnikání jak přímo (např. Marketing,
účetnictví), tak nepřímo (psychologie, public relations) Tyto dovednosti mohou být tradiční a
vztahují se přímo k podnikání a běžně se vyskytují v učebních osnovách obchodních škol; nebo
by mohli být netradiční a vypořádat se s těmi, které mají nepřímější vztah k podnikání a obvykle
se vyučují mimo obchodní školy.

4.2 Znalosti a dovednosti v oblasti řízení

Aby mohli vedoucí logistiky efektivně plnit své manažerské povinnosti, vyžadují dovednosti, jako
je dohled, řízení času, jakož i určité osobní atributy včetně nadšení, sebevědomí. Na rozdíl od
obchodních a logistických atributů jsou manažerské dovednosti rozděleny do tří kategorií, a to
tradiční, netradiční a osobní dovednosti. Tradiční dovednosti odkazují na „klasické“ atributy
řízení, jako je plánování, organizování, dohled a motivace. Netradiční dovednosti zahrnují
takové atributy, jako je schopnost přizpůsobit se změnám a řízení času.
A konečně, osobní charakteristiky představují atributy jedinečné pro jednotlivé manažery, jako
je asertivita a návyky osobní péče.

4.3 Logistické znalosti a dovednosti

Vedoucí pracovníci v oblasti logistiky vyžadují znalost funkcí, jako je doprava, skladování atd.
Tyto dovednosti mohou být také tradiční a netradiční. Tradiční činnosti jsou ty, které historicky
byly součástí logistiky, jako je doprava a skladování, zatímco netradiční témata zahrnují
modernější logistické činnosti, jako je zákaznický servis a podpora dílů.

5 Požadavky na dovednosti / znalosti manažerů logistiky v

rozvojových zemích
Globalizace, mezinárodní obchod a konkurenční tlak, mezinárodní získávání zdrojů, pokrok v
dopravě a skladování a revoluce v informatizaci a EDP, kromě mnoha dalších faktorů, přiměly
mnoho rozvojových zemí k rozvoji logistiky jako disciplíny ve svých vlastních zemích . V důsledku
toho se v těchto zemích se postupně vyvíje nový druh vedoucích pracovníků v oblasti logistiky.

5.1 Singapur a Malajsie

Vzhledem ke své strategické poloze na křižovatce světových přepravních cest a letecké dopravy
představuje Singapur „srdce“ jihovýchodní Asie. Seingapur zažil velký nárůst zahraničních
investic díky vynikající infrastruktuře země, technologickým výhodám a mezinárodní
marketingové síti. Oproti tomu některé slabosti Singapuru, jakožto nedostatek půdy,
nedostatek pracovních sil a vysoké náklady na pracovní sílu, představují příležitost pro Malajsii,
jež je vnímana mezínarodními korporacemi jako alternativní vyrobní a montážní centrum nebo
distrubiční místo.
V průběhu let se Singapur ukázal jako „vyspělá rozvojová země“ s pevnou průmyslovou a
ekonomickou základnou srovnatelnou s mnoha rozvinutými zeměmi. Pokrok Malajsie během
těchto let, i když relativně pomalý, byl také docela působivý. Je to jedna z nejslibnějších
rozvíjejících se ekonomik světa.
Bude skutečně užitečné vědět, jak vedoucí manažery logistiky v těchto dvou zemích vnímájí
dovednosti a znalosti, které jsou od nich požadovány v neustále se měnícím obchodním
prostředí.
5.1.1 Metodika
Ze živnostenského restříku byly náhodně vyvinuty dva ukázkové rámce, jeden pro Singapur a
druhý pro Malajsii, se seznamy 286 a 247 organizací. Seznamy zahrnovaly organizace všech typů
a velikostí s různou úrovní ročního prodeje. Klíčoví informátoři byli vybráni na základě jejich
titulů v logistickém oddělení / divizi.
Ke sběru dat byl použit třístránkový dotazník obsahující čtyři samostatné sekce. V oddílech A, B
a C bylo uvedeno 33 položek souvisejících s obchodem, 18 s logistikou a 32 záznamů o
dovednostech / znalostech týkajících se řízení z modelu BLM. Respondenti byli požádáni, aby
hodnotili důležitost každé z těchto dovedností na pětibodové Likertově škále (0 = žádná
důležitost, 4 = maximální důležitost). Sekce D se zaměřila především na demografické aspekty
respondentů. Rovněž sekce D zahrnovala seznam logistických činností upravený Stockem a
Lambertem (1987) a respondenty museli identifikovat ty činnosti, za které byli odpovědní.
Respondenti v obou zemích byli většinou muži ve věku od 40 do 59 let. Většina z nich měla
terciární vzdělání, zaujímala vysoké pozice v příslušných organizacích a odpovídala za pět nebo
více aktivit. Více než polovina respondentů uvedla, že ve své organizací pracují více než deset
let.
5.1.2 Výsledky studia
5.1.2.1 Obchodní dovednosti / znalosti.
Průměrné skóre důležitosti 33 obchodních dovedností / znalostí (tabulka I) ukazuje, že pro
vedoucí pracovníky v Singapuru je velmi důležitých pět (15,2 procent) dovedností: 1) doprava a
logistika 2) řízení lidských zdrojů 3) podnikatelská etika 4) obecná obchodní administrativa 5)
informační systémy. Avšak výše uvedené body 1), 3) a 4) spolu s obchodními statistikami (v
uvedeném pořadí) jsou podle Malajců čtyři (12,1 procenta) nejlépe hodnocené dovednosti.
5.1.2.2 Logistické dovednosti / znalosti.
Průměrné skóre důležitosti 18 logistických dovedností / znalostí ukazuje, že singapurští a
malajští manažeři přikládali velký význam šesti (33,3%) a sedmi (38,9%) dovednostem. Čtyři z
nich jsou společné pro obě skupiny a zahrnují: 1) řízení dopravy 2) zákaznický servis 3) řízení
zásob a 4) předpovídání poptávky. Mezinárodní logistice a plánování výroby však připisují velký
význam pouze Singapurci, zatímco skladování, distribuční komunikace a manipulace s
materiálem byly vysoce hodnoceny pouze Malajci.
5.1.2.3 Znalosti a dovednosti v oblasti řízení
Respondenti v obou zemích pojmenovali mnohem více položek v této kategorii než v ostatních
dvou, což naznačuje měnící se postoj logistů k obecným řídícím schopnostem.
U singapurských respondentů zahrnovaly vysoce důležité dovednosti: osobní integrita;
schopnost plánovat; schopnost přizpůsobit se změnám; schopnost řešit problémy;
sebemotivace; schopnost organizovat se; manažerská kontrola; nadšení; schopnost
analytického uvažování; schopnost řídit čas; schopnost motivovat; provozní znalosti;
identifikovat environmentální příležitosti / hrozby; odbornost v mezilidských vztazích; a
schopnost vnímat firmu jako systém.
Malajské pohledy jsou také podobné, až na to, že nepřikládali velký význam schopnosti zvládat
čas a provozní znalosti; ale za velmi důležitou považovali schopnost dohledu, schopnost
naslouchat, schopnost delegovat odpovědnost a schopnost přesvědčovat.

6 Požadavky na dovednosti/znalosti manažerů logistiky v Evropě a

pracovní praxe
6.1 Metodika
Odpovědi s názory logistických manažerů na změny pozadí a preference dovedností pro
manažery, působící v současném prostředí Evropské unie, byly získany prostřednictvím e-
mailového dotazníku zaslaného vybranému vzorku manažerů. Příslušná skupina vedoucích
logistiky zahrnovala ty, u nichž bylo zjištěno, že jsou odpovědní za některý aspekt mezinárodní
logistiky v západní Evropě. Odpovědi byly získány od 43 amerických a 54 evropských logistických
manažerů. většina respondentů, 70,5 procenta, byla ve věku mezi 36 a 55 lety. 70,3 procenta
vydělávaly 80 000 dolarů nebo více. 92,8 procenta respondentů byli muži. Respondenti měli
tendenci být zaměstnáni na poměrně vysoké organizační úrovni, přičemž 71,2 procenta uvedlo
pracovní pozice ředitele nebo manažera.
Jedna část dotazníku se respondentů zeptala na změnu jejich preferencí ohledně pracovní praxe
pro jednotlivce, kteří by byli najati k řízení logistiky v současném evropském prostředí. Bylo
předloženo osm prohlášení a respondenti byli požádáni, aby uvedli svou úroveň souhlasu na
pětibodové stupnici od „silně souhlasím“ po „silně nesouhlasím“.
6.2 Výsledky
U čtyř z osmi prohlášení existovala většinová shoda (tj. Definovaná jako 50 procent nebo více v
kategoriích „silně souhlasím“ nebo „souhlasím“). Táto prohlášení jsou:
1) Je pravděpodobnější, že přednost při najímání nového vedoucího logistiky budou mít
jednotlivci s mezinárodními obchodními znalostmi v kombinaci s funkčními a
technickými dovednostmi (71,1 procenta).
2) Je více žádoucí, aby měl jednotlivec kompetentní úrovně dovedností v příslušném cizím
jazyce (59,8 procenta).
3) Nyní je více žádoucí, aby uskutečňoval jednotlivec mezinárodní pracovní nebo
manažerské výměny se zahraniční dceřinou společností nebo s jiným zahraničním
podnikem (58,8 procenta).
4) Nyní je pravděpodobnější, že najmání logistiků budou upřednostňováni jednotlivci s
mezinárodními obchodními znalostmi, radějí než jednotlivce s úzkou funkční technickou
specializaci (52,6 procenta).

Naproti tomu čtyři z prohlášení prokázala nedostatek shody ze strany respondentů

1) Nyní je pravděpodobnější, že se jednotlivcům na úrovni managementu se důrazně
doporučuje se zúčastnit konferencí nebo sympózií charakteru dalšího vzdělávání (43,8
procenta).
2) Nyní je pravděpodobnější, že nábor zvýhodní ty uchazeče s kooperativním vzděláním (35,1
procenta)
3) Nyní je pravděpodobnější, že při najmání budou upřednostňováni jednotlivci
s magisterským titulem, raději než s balkalářským(30,9 procenta).
4) Nyní je pravděpodobnější, že při najmání budou upřednostňováni jednotlivci s funkčními /
technickými znalostmi, raději než s mezinárodní praxi (23.7 procenta)
Z výzkumu vyplývá, že odborné znalosti v mezinárodním obchodu jsou zásadní a že preferovaný
jedinec má spíše kombinaci mezinárodních odborných znalostí a funkčních / technických
dovedností. Zadruhé, je velmi žádoucí, aby preferovaný jedinec měl kompetentní dovednosti v
příslušném cizím jazyce. Nakonec je velmi žádoucí, aby preferovaný jedinec měl ve svém
prostředí zkušenosti z mezinárodní práce nebo praxi s výměnou řídících pracovníků.
6.2.1 Požadavky na dovednosti
Respondenti byli rovněž požádáni, aby uvedli, jak vnímají změny v důležitosti 13 dovedností a
vlastností, u nichž je nyní větší pravděpodobnost, že budou spojeny s úspěšným řízením v
prostředí současných evropských logistických systémů.
Celkově se zdá, že respondenti naznačují, že je důležité být nejprve manažerem a poté
funkčním / technickým specialistou. Jinými slovy, výsledky ilustrují důležitost kladení primárního
důrazu na získání obecných manažerských dovedností, jakožto komunikace, vedení, mezilidské
vztahy, plánování a kontrola. Zajímavé je, že v současném evropském prostředí jsou znalosti
cizích jazyků považovány za stejně důležité jako tradičněji prosazované dovednosti v oblasti
počítačových informačních systémů a jsou důležitější než kvantitativní a technologické
dovednosti. Je důležité si uvědomit, že znalost cizích jazyků zůstává dovedností druhé úrovně ve
srovnání s komunikačními, adaptabilními a multifunkčními dovednostmi. A konečně zdá se, že
význam, který je přikládán přizpůsobivosti / flexibilitě, díky rychle se rozvíjejícímu se
evropskému trhu bude tato vlastnost pro budoucí manažery logistiky stále pokračovat
v nárůstu.

7 Zdroje
Preparation of logistics managers for the contemporary environment of the European Union
https://search-proquest-com.zdroje.vse.cz/docview/232597662/196E31E703B141D4PQ/6?
accountid=17203
Skill requirements: Perception of the senior Asian logisticians
https://search-proquest-com.zdroje.vse.cz/docview/232597384/74DBEB5160F4416DPQ/1?
accountid=17203