Professional Documents
Culture Documents
L I
DESI SH FOR
AND N G A R T,
MUL
TIME
DIA
Věříme, že výuka anglického jazyka na vysoké škole by měla komplexně řešit vzdělávací potřeby studentů, to
znamená naučit je především dobře a sebejistě komunikovat ve svém oboru. Specializovaná výuka profesní
angličtiny však na fakultě, kde vyučujeme, chyběla. Rozhodly jsme se proto vytvořit kurz, který by tyto potřeby
naplňoval. Více než dva roky jsme tak žily projektem, který nás stál spoustu času a úsilí, přinesl nám však
mnoho zajímavých zkušeností, nových poznatků a profesně nás velmi obohatil.
Výsledkem je dvousemestrální kurz English for Art, Design and Multimedia včetně autentických metodických
a výukových materiálů, ve kterém zohledňujeme zejména univerzální nosnou linii výtvarného navrhování
v užitém umění. Jsme přesvědčeny o kvalitě a užitečnosti výstupů projektu a o tom, že je možné je využít pro
potřeby také jiných výtvarných škol, proto vám je dáváme k dispozici.
Pokud se vám námi zpracované materiály líbí, máte zájem o jejich použití ve výuce, máte k nim nějaké připomínky
nebo komentáře či případně máte zájem o výměnu poznatků o způsobech a formách výuky profesní angličtiny
ve výtvarných oborech, určitě nás kontaktujte. Oceníme vaši zpětnou vazbu a rády navážeme užší spolupráci.
ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU
Web www.english4art.fmk.utb.cz
Cíl projektu Cílem projektu bylo vytvořit vzdělávací modul s názvem English
for Art, Design and Multimedia pro výuku oborově zaměřeného
anglického jazyka na Fakultě multimediálních komunikací
UTB ve Zlíně a pilotně výuku tohoto předmětu ověřit v rámci
dvousemestrálního kurzu v akademickém roce 2010/2011.
Najít vhodný kurz však nebylo jednoduché. Nabídka není příliš široká a limitujících faktorů bylo mnoho.
Především časové a finanční možnosti zpracovatelského týmu byly omezené. Výsledkem byl kompromis,
který měl svá pozitiva i negativa.
Přínosy
To, že jsme mohly získat praktickou zkušenost s jednou z možných struktur a konkrétním způsobem
organizace kurzu anglického jazyka se zaměřením na umění a design bylo velmi užitečné. Seznámily jsme se
s různými způsoby, jakými je možné zprostředkovat umění v hodině, získaly jsme tipy na zapojení studentů
v rámci realizace praktických projektů a dostaly jsme se k zajímavým materiálům.
Slabé stránky
Absolvovaný kurz byl pouze letní školou, zatímco v rámci projektu bylo třeba připravit dvousemestrální
výukový modul, který má trochu jiné nároky a cíle. Toto však nebylo možné vyřešit jiným způsobem zejména
s ohledem na časové možnosti.
Jazyková úroveň absolvovaného kurzu byla vysoká, tedy „proficiency“. Přístup vyučujícího v hodinách byl
tak jiný, než jaký by byl ke studentům na nižších úrovních. Mnohé, co by se probíralo se středně pokročilými
studenty, se v rámci kurzu přeskakovalo a řešily se rovnou složitější úkoly. Výukový modul však musel být
přizpůsoben přibližně úrovni „intermediate“.
Fakulta multimediálních komunikací UTB ve Zlíně v současnosti nabízí 11 specializací dvou studijních oborů,
Multimedia a design a Animovaná tvorba, ve výtvarných studijních programech Výtvarná umění nebo
Teorie a praxe audiovizuální tvorby, pokrývá tedy široké spektrum uměleckých oborů od animované tvorby,
grafického designu, reklamní fotografie, přes prostorovou tvorbu, průmyslový design, design obuvi, design
oděvu, design skla až po audiovizi. V rámci absolvovaného kurzu však byly pokryty jen některé z těchto
uměleckých oborů.
Při tvorbě vzdělávacího modulu je třeba dobře definovat potřeby cílové skupiny a ty mít neustále na paměti,
stejně jako to, jakých výsledků chceme prostřednictvím modulu dosáhnout.
První výzvou bylo tematické rozdělení jednotlivých hodin a pokrytí všech specializací, které se od sebe na
první pohled mohou podstatně lišit. Bylo potřeba najít témata, která různé obory alespoň do jisté míry
propojují a zaměřit se na rozšiřování slovní zásoby, která je společná výtvarnému jazyku popisu uměleckého
díla nebo navrhovaného produktu.
Osvědčilo se, že jsme nejprve společně určily tematické náplně jednotlivých lekcí, na tvorbě konkrétní náplně
lekcí jsme pak již pracovaly individuálně a výsledky jsme společně pravidelně konzultovaly. Každá z nás měla
za úkol zpracovat návrhy několika lekcí, které jsme pak spolu analyzovaly, komentovaly a dopracovávaly.
Velké množství času si vyžádalo vyhledávání vhodných studijních materiálů k jednotlivým tématům, tj. textů,
poslechových cvičení, videí a materiálů k procvičování dané terminologie. Mnoho času si vyžádaly rovněž
úpravy nalezených materiálů tak, aby měly odpovídající úroveň, tzn. aby nebyly ani příliš lehké ani příliš těžké.
Musely jsme se také zaměřit na to, aby všechny jazykové dovednosti (mluvení, čtení, psaní a poslech) byly
v kurzu zastoupeny co nejrovnoměrněji, přičemž však jedním z náročnějších úkolů bylo odhadnout časovou
dotaci jednotlivých aktivit. To totiž do značné míry závisí na možnostech vyučované skupiny, a i když byl kurz
tvořen pro úroveň „intermediate“, skutečné možnosti jednotlivých studentů se ukazují až v praxi.
Bylo také třeba dbát na použití správných českých ekvivalentů, co se odborné terminologie týká. Několikrát
tedy bylo nutné konzultovat odborníky z jednotlivých vyučovaných uměleckých oborů.
Nejdůležitějším poznatkem této fáze bylo, že práce metodologů je časově velmi náročná. Na zpracování kurzu
včetně všech podpůrných materiálů bylo ve srovnání s původními odhady potřeba mnohem více hodin, než
kolik bylo v projektu na tuto aktivitu určeno.
Možnost prověřit koncept předmětu a metodické a výukové materiály v rámci pilotní výuky byla pro úspěch
projektu zcela nezbytná. Přestože jejich příprava byla velmi pečlivá a byla jí věnována spousta času, až praktická
výuka odhalila určitá slabá místa jednotlivých lekcí a výukových či metodických materiálů, která se v průběhu
jejich tvorby jako problematická nejevila. Díky tomu bylo možné výukový modul zdokonalit, aby ve své finální
podobě co nejlépe odrážel potřeby studentů a možnosti vyučujících a přinášel tak co nejlepší výsledek.
Zpracovávání připomínek z pilotní výuky do výstupů projektu a jejich následná úprava do finální podoby, a to
jak po věcné, tak po formální stránce bylo však časově náročné a prostředky projektu, které měly pokrývat
tyto činnosti, již byly vyčerpány v rámci předchozí aktivity. Tato zásadní práce metodologů tak již nemohla
být z projektu hrazena. V rozpočtu také nebyla zahrnuta nezbytná práce grafika.
Co se týká samotné pilotní výuky, původní idea byla, že budeme kurz také samy vyučovat. Nakonec jsme
však zvolily model, kdy výuku vedly externí lektorky. To se ukázalo jako velmi dobrá volba, jelikož nám to
umožnilo ověřit, zda jsou pokyny pro vyučující dostatečně jasné i pro nezávislou osobu, která se na jejich
přípravě nijak nepodílela. Zpětná vazba od lektorek a některé jejich podněty byly užitečné a přispěly
k dalšímu zkvalitnění finálních výstupů projektu.
Lektorky například upozornily na určité nepřesnosti v příručce pro vyučující. Výtka byla směřována na
nejednoznačné správné odpovědi, které se v několika cvičeních vyskytly. Lektorky navrhly, aby odborná témata
byla dostatečně vysvětlena i pro případné budoucí lektory, kteří nejsou odborníky přímo z daného oboru.
Počet studentů v jednotlivých skupinách byl stanoven na 15 osob a byl shledán jako vyhovující s ohledem
na obsah kurzu a nutnost interakce mezi lektorem a studenty. Určitým problémem byla rozdílná jazyková
úroveň mezi studenty v rámci jednotlivých skupin. Ačkoliv se studenti do kurzu zapisovali dobrovolně a znali
předem podmínky kurzu, zapsali se do kurzu i studenti s nižší úrovní jazykové vybavenosti.
Další komplikací ve výuce v rámci kurzu byla nemožnost zajistit homogenní skupiny studentů, tedy obsahující
studenty s jedním oborem nebo obory příbuznými. Díky tomu bylo nutné aktivity přizpůsobovat dle složení
skupiny dle studovaných oborů. Na druhou stranu tento fakt ještě více simuloval reálné podmínky, do
kterých se studenti mohou dostat v praxi, např. při výstavách či jiných kulturních akcích.
Důležitým indikátorem toho, že se nám podařilo vytvořit dobrý produkt, bylo velmi pozitivní hodnocení
kurzu samotnými studenty. To také prokázalo dotazníkové šetření realizované po ukončení pilotní výuky.
Zájem studentů o pilotní výuku a zpětná vazba, kterou poskytli, tak potvrdily, že předpoklady, které vedly
k vytvoření projektu, byly správné a že oborová angličtina je jimi samotnými vnímána jako velmi přínosná.
Studenti vyzdvihovali hlavně rozšíření odborné slovní zásoby, zlepšení prezentačních dovedností a možnosti
praktického využití získaných znalostí při studiu nebo práci v zahraničí. Většina studentů také hodnotila
tento kurz jako přínosnější než dosavadní výuku anglického jazyka na FMK a označila jej za využitelný přímo
pro praxi. Více než třetina studentů by kurz do výuky zařadila dokonce jako povinný.
Aktuální odborná anglická literatura z oblasti umění, designu a multimedií není v České republice běžně
dostupná, což znamená, že studenti nepřijdou tolik do kontaktu s autentickými odbornými anglickými texty.
Abychom jim tento kontakt usnadnily, zahrnuly jsme do projektu zřízení Centra pro samostudium odborné
angličtiny (SAC), které nyní obsahuje 331 nejnovějších odborných anglických publikací. Centrum bylo zřízeno ve
studovně knihovny UTB. Knihy jsou k dispozici pro prezenční studium, což zajišťuje to, že jsou všechny tituly
v kdykoliv přístupné všem případným zájemcům.
Vytvoření SAC bylo důležitou součástí projektu, ačkoli se ukázalo, že studenty bude nutné v rámci výuky
předmětu English for Art, Design and Multimedia k využívání SAC ještě důrazněji motivovat. Pro mnohé studenty
je práce s odbornou literaturou již úsilím navíc a nevidí jeho přidanou hodnotu.
Publikace v SAC však hojně využívaly metodoložky jako zdroj inspirace při přípravě jednotlivých lekcí.
Při přípravě projektu bylo záměrem pro nákup odborné anglické literatury využít náš pobyt ve Velké Británii
během kurzu English + Art & Design s ohledem na možnost většího výběru a levnějšího pořízení knih. Narazily
jsme však na interní administrativní překážky spojené s přímým nákupem knih v zahraničí, a tak bylo nutné
knihy objednat standardním způsobem.
Obecné poznatky
» Dobrá příprava projektu je naprosto zásadní pro jeho další, co nejméně problematickou
realizaci. Jelikož ale není možné připravit se úplně na všechno, je třeba být připraven na
změny v průběhu realizace projektu, a to jak ze strany Řídicího orgánu, tak ze strany vlastní
instituce.
» Při nastavování harmonogramu projektu v žádosti je třeba brát v úvahu proces schvalování
poskytnutí dotace, který může být poměrně zdlouhavý. Na realizaci aktivit je dobré mít
určitou časovou rezervu.
» Je nutné dobře zvážit počet hodin potřebných na realizaci projektových aktivit u jednotlivých
členů realizačního týmu. Ač to tak během přípravy nemusí vypadat, některé aktivity vyžadují
mnohem více času, ať už jde o administrativu nebo věcnou část projektu.
» Neplatí, že malý projekt je výrazně jednodušší na administraci než projekt velký. Požadavky
jsou stejné, malý projekt však mnohem více zatěžují, většinou právě z důvodu chybějících
prostředků.