sore, 11:08 ata Fatizesté poe! zbonostv wen! svatsho Josemart Farizejské pojeti zboZnosti v uceni svatého Josemarii Antonin Steinhauser 1. Uvod Zakladatel Opus Dei a Navarrské univerzity, svaty Josemaria Escrivé (1902-1975), pati vedle Kika Argiella, otce Marciala Maciela, Chiary Lubichové nebo svaté Matky Terezy mezi zakladatele novych nébozenskych hnutt dvacétcho stolet, které jsou cirkevnimi spoletenstvimi charismatické povahy, jak uéi dopis biskuptim katolické Cirkve Iuvenescit Ecclesia promulgovany papezem Frantiskem v roce 2016. Opus Dei je v ném zminéno v pozndmce 116. Zakladatelské charisma svatého Josemarii potvrdila Cirkev na nejvy$i rovni v roce 1982 apostolskou konstituci Ut sit validum svatého Jana Pavla Il a v roce 2002 svatého Josemariu kanonizovala. Kult {eho osoby je tedy zavazny a pochybovani o jeho spase je neptipustné, protoze kanonizace je vykonem Fadného magisteria, jeé zavazuje posluSnosti vile i rozumu. Navzdory tmto poctém pochopitelné nelze svatého Josemariu legitimné vyjmout z Fad teologa, jejichi uzent je potfeba podrobovat raciondin kritice a ovafovat jak jeho vnitfni konzistenci, tak jeho soulad se Zjevenim, s ucenim Cirkve i s pfirozenym zékonem. Zmérem tohoto élinku je ukézat, Ze chépani zboznosti, které svaty Josemaria Sil piedevsim skrze svij koncept tzv. "norem zboznosti", ma fakticky blize k farizejstvi a k pelagianismu ne k autenticky kfestanskému pojeti zboznosti. 2, Takzvané "normy" Opus Dei Kaidy uchazet o instituciondlni spolupraci s osobni prelaturou Opus Dei se smluvné zavazuje (kdnon 296 CIC a kénon 20 §1.3 Kodexu partikulémiho prava Opus Dei) k dodrZovant takzvangch “norem" Opus Dei, které jsou také nazyvény “normami Zivota" nebo "normami zboZnosti”. Primdmim kanonickym zdrojem, ktery definuje nkteré tyto povinnosti velmi konkrétné a jiné zase velmi abstrakiné, je Kodex partikulémiho préva Opus Dei [1], konkrémé jeho tet tiul, nazvany “O Zivoté, formaci a apostolétu vérnych Prelatury”. Historicky byly tyto “normy" kodifikovany i v jinjch dokumentech, napiiklad v tzv. "Konstitucfch” Opus Dei z.roku 1950 nebo pfedtim v tv, "Obecnych znacich” Opus Dei z roku 1943, Pfed rokem 1983 bylo Opus Dei sekulérnim institute, {eho vnitini struktura i postavent v Citkvi se vyrazn® likly oproti dnegku. V roce 1983 se Opus Dei stalo osobni prelaturou sloZenou vyluéng z klerikii (kénon 294 CIC) a tato podstatnd strukturding reforma zahmovala i formélné zcela novou kodifikaci “norem’ Opus Dei. VSechny dosavadni zmény téchto kodifikaci se nicméné tykaly pouze pravntho rimce, piipadné formulaénich detaild. Kodex partikulémiho prava Opus Dei fadi mezi "normy" Opus Dei ka%dodenni tigast na mii svaté, na svatém Piijiméni a navstévu Nejsvét8j3i svétosti, ob8tovani kazdodennt préce, dvakrat denné piilhodinu meditace, jednou denné recitaci spolenych modliteb Opus Dei, kazdodenné éetbu Nového zékona a dali duchovni knihy, mésiéni ‘igast na rekolekci, kazZdoroéni tigast na exerciciich, nepfetZitou a neustélou kultivaci BoZi pfitomnosti a synovstvi, yakovani skutkti duchovniho piijimani, dikivzdéni a odtinéni, stielnych modliteb, umrtvovani se, studia, prace, lu a radosti, kaZdodenni zpytovani svédomi, duchovni vedeni a tydenni tigast na svétostné zpovédi, kazdodenni recitaci alespoii péti tajemstvi ritzence a kontemplaci patndcti tajemstwi rience, kaZdé poledne modlitbu Andél Pané nebo Raduj se nebes Krilovno, kazdou sobotu recitaci Zdrévas Krélovno nebo Raduj se nebes Krélovno a kaZdodenni modiitby za timysly Rimského Pontifika a mistntho ordinate [1] Seznam téchto "norem’ Opus Dei v kodexu partikulémiho priva pfitom nenf vyerpavajici. Dali "normy" se stejnou zavaznosti(skrze kénon 88, paragraf 2 vie zminéného kodexu partikuldmiho préva) jsou vyjmenované napfiklad v dokumentu "De spittu et de piis servandis consuetudinibus" z roku 1990. Ten zde nemam v timyslu detailngjirozebfrat, protoze je jednak pomémé rozsahly a jednak explicitné konstatuje (pkimo v pfedmluvé), Ze sim opusdei fu.c2 1roves, 1:09 aN Fatizesté poe! zbonostv wen! svatsho Josemart také neni jejich vyerpavajfcim pramenem. Kromé definic novych "norem" (dal8ich pravidelnych modliteb a rlanjch asketickch prostiedki) jsou v ném nékteré abstraktni "normy" z kodexu konkretizovény. Napfiklad je v ném stanoveno, Ze Zetba Nového zakona a dalsi duchovni knihy, kterd je v kodexu bez Zasové definice, mA trvat ppatndct minut denn (bod 2 v apendixu), nebo Ze skutky umrtvovant, kieré v kodexu nejsou nijak konkretizovany, zahrnuji spani na podlaze a bez polstafe, bi¢ovani se a nogeni cilicia (bod 125). “Normy" jsou tedy netrividlni mnoZinou riznych tradiénich asketickych technik, modliteb univerzalni Cirkve a latinské cirkve a dal8ich modliteb jiz specifickych pro Opus Dei. Vedle toho ale obsahuyjt i piikazy, které se jevi ponékud zmateéné. Jednou z pravnich povinnosti je totiz napfiklad radost. Radost je ovSem emoce. Pfedepsand povinnost bjt stéle "radostny” je tedy problematické, protoze emoce nejsou pfedmétem ville. Voluntém® je Ize pouze piedstirat a predstirand radost t&Zko miize byt k né¢emu dobra. Naopak se jedné o urcitou formu nepravdivého naznatovani, tedy Ihant. Stejné tak je t82ko FeSitelnjm problémem, jak Ize “neustéle a nepietrZité" napiiklad studovat nebo pracovat. Pokud Elovék nemé studovat a zéroveit i pracovat naptiklad i ve spénku, potom piedloZeny vjmér této povinnosti nedava smysl. Nikdo totiz neni vzdn k nemoZnému a povinnost s neuréitym vgmrem neni povinnost. 3. Svat Josemaria Escriva o vztahu mezi "normami" a spasou dui Samotné "normy" is jejich podivnymi formulacemi by pfesto nemusely byt podstatnym praktickym problémem, pokud by ovSem svaty Josemaria nepfiklédal jejich dodréovani velmi specificky vyznam. Ten Ize dovodit z jeho opakovanych teologicky zaméfenych vyrokt, jejich: pfedmétem je vztah mezi dodrZovénim téchto "norei spasou dui: "Bozi syn v Opus Dei, ktery dodrZuje normy, mé spasu jistou.” [2] "Mohu Fici, Ze ten, kdo dodrauje nae normy Zivota - kdo bojuje o jejich dodrZovant - stejn® v dobé zdravi, jako v dobé nemoci, v mlédi i ve stati, kdy2 sviti Slunce, i kdyz je bouFka, kdy% ho to nic nestojf, i kdyZ ho to n&co stojf; tenhle mij syn je predestinovany, pokud v tom vydrii az do konce: jsem si jisty jeho svatosti.” [3] "Pokud dodriujete normy, mate zarueno, Ze vytrvate.” "Kazdy z myjch syn mé jasné kritérium: prvni a nejdile: ke svatosti.” [5] "Pokud bojujete kaZdy den o dodrZovani norem, jdete po cest svatosti." [6] "K tomu, abyste byli vémi, Vm stati dodrZovat nage normy." {7] ""Moji synové a dcery, pokud by Vém nékdy Einnost - dokonce maskovana za apostolskou horlivost - brénila v dodrZovani lskypiné vémosti normam nageho plénu Zivota, uz byste ned&lali Opus Dei: Vaie dilo by bylo dilem @ablovgm, Opus Diabol." [8] je dodrZovat nomy Zivota, které jsou jistou cestou V rozpati sémé étyticeti let se ve virocich svatsho Josemarii na toto téma soustavné opakuji dva zietelné motivy. Zaprvé, Ze dodrZovn{ "norem" nebo snaha o néj je nejdilezitéjSim a prvnim kritériem duchovntho Zivora. Zadruhé, Ze totéZ dodrZovant "norem" nebo snaha o néj je dostateénym prostiedkem k dosaZen{ vytrvalost, spasy nebo svatosti. Tyto dvé teze jsou zérovelitizce provézané, protoze spésa je finalitou duchovniho i celého lidského ivora. 4. Ti stupné zikona Clovéka zavacuje jednak pfirozeny z3kon a Bozské pravo, jednak ho zavazuji prikazy odvozenych autorit (Cirkve, stétu, rodii, ad.) a jednak ho zavazuji smluvni zvazky, k jejich dodrZovani se sém zavazal. Nicméné, tyto ti stupné zékona se odvozuiji jeden od druhého, a proto mezi nimi existuje striktni apriomt hierarchie, pfiemz zAvazky piijaté smluvné okupujitoliko jejf posledni pri¢ku, opusdei fu.c2 29