Materiály (18MTY), 5.

cvičenı́

Pevné látky
– stavebnı́ částice (atomy/molekuly) jsou vázány v rovnovážných polohách, kolem nichž
částice kmitajı́/rotujı́

1 Amorfnı́ (beztvaré) látky

– nepravidelné uspořádánı́ částic
– vlastnost izotropie – stejné vlastnosti ve všech směrech
– tuhnutı́ taveniny bez krystalizace
– plynné látky, kapalné látky
– pevné látky: např. polymery, sklo

2 Krystalické látky
– pravidelné uspořádánı́ elementárnı́ch částic
– při přeměně skupenstvı́ se atomy uspořádajı́ vždy stejným způsobem

2.1 Krystal
– pevné těleso s trojrozměrně periodickým uspořádánı́m stavebnı́ch částic
– krystalová mřı́žka – popisuje vzájemnou polohu částic v krystalu, tzn. geometricky
vyjadřuje periodicitu struktury
– základnı́m útvarem, ze kterých je krystal složen, je krystalová buňka
– krystalová buňka - nejmenšı́ geometrický element, jehož periodickým opakovánı́m lze
vytvořit celou krystalovou mřı́žku

2.2 Ideálnı́ krystal

= fyzikálnı́ pojem, teoretická abstrakce
– stavebnı́ částice periodicky uspořádané v ideálnı́ krystalové mřı́žce, jejı́ž struktura je
zcela pravidelná a bez jakýchkoliv poruch

2.3 Reálný krystal

– má ohraničený povrch → porucha periodicity (nenı́ nekonečný)
– odchylky od ideálnı́ho periodického rozloženı́ = poruchy periodicity (dislokace, přı́měsi...)

1
2.4 Krystalografická soustava
– popisuje prostorové útvary, do kterých se částice uspořádajı́ při krystalizaci (různé tvary
krystalových buněk)
– a, b, c = mřı́žkové parametry
– uhlı́k: šesterečná = grafit, krychlová = diamant

(a) trojklonná (b) jednoklonná (c) kosočtverečná (d) čtverečná

(a) krychlová (b) šesterečná (c) klenová

Obrázek 2: Ukázka krystalografických soustav

2.5 Modely krystalových buněk

– atomy = koule o průměru atomového obalu
– otevřený model - atomy jako body
– uzavřený model - atomy se vzájemně dotýkajı́

2.5.1 Krystalová buňka prostá (primitivnı́)

– v každém uzlovém bodě (vrcholu) umı́stěn jeden atom = rohové atomy“
”
– část každého atomu náležı́ 8 krystalovým buňkám
– jedné krystalové buňce náležı́ 18 každého rohového atomu“, viz obrázek 3
”
– celkově buňce náležı́ 8 · 81 = 1 atom

2
 ✆

☎
✆ ✄
✄ ✂
✁ ✁

✝ ✝ ✝ ✝
✞ ✟ ✞ ✟ ✞ ✠ ✡ ☛☞✌✍✎ ✏✑✒✓✑✍ ✔ ✟ ✡✝ ☛☞✌✍✎ ✠ ✕ ☛☞✌✍

Obrázek 3: Schématické znázorněnı́ prosté krystalové buňky

2.5.2 Krystalová buňka bazálně středěná

– rohové atomy 8 · 18 = 1 atom

1


– dalšı́ 2 atomy v podstavách - polovina náležı́ buňce 2 · 2 = 1 atom
– celkově buňce náležı́ 8 · 81 + 2 · 12 = 2 atomy

✕
✖
✖
✕

✁ ✂✄☎✆✝ ✎ ✂✄☎✆✝ ✞✟✠✡✟✆ ☛ ☞ ✁ ✌ ✍ ☞ ✎ ✏ ✍ ✂✄☎✆✑

Obrázek 4: Schématické znázorněnı́ bazálně středěné krystalové buňky

3
2.5.3 Krystalová buňka plošně středěná (FCC - z angl. face-centered cubic)
– rohové atomy 8 · 18 = 1 atom

– dalšı́ jeden atom ve středu každé stěny - polovina náležı́ buňce

– celkem 6 stěn 6 · 21 = 3 atomy

– celkově buňce náležı́ 8 · 81 + 6 · 12 = 4 atomy

✗
✕
✗

✖
✔

✁ ✂✄☎✆✝ ✎ ✂✄☎✆✝ ✞✟✠✡✟✆ ☛ ☞ ✁ ✌ ✍ ☞ ✎ ✏ ✑ ✂✄☎✆✒

Obrázek 5: Schématické znázorněnı́ plošně středěné krystalové buňky

2.5.4 Krystalová buňka prostorově středěná (BCC - z angl. body-centered cubic)

– rohové atomy 8 · 18 = 1 atom

– dalšı́ 1 atom ve středu rovnoběžnostěnu

– celkově buňce náležı́ 8 · 81 + 1 = 2 atomy

✕
✓
✔

✔
✓

✖✗ ✝ ✑
✒

✑
✁✂✄✁☎ ✆ ✝ ✟✞ ✠ ✡☛ ☞ ✌✍✎☎✏

Obrázek 6: Schématické znázorněnı́ prostorově středěné krystalové buňky

4
2.6 Značenı́ bodů, směrů a rovin v krystalové struktuře
2.6.1 Indexy bodů
– souřadnice X,Y,Z

✁ ☎ ✆ ✝✆ ✞
☎✝✆ ✝✆ ✞
☎ ✆ ✝✆ ✝✞
☎✝✆ ✠✟✆ ✞

✂
✄
Obrázek 7: Ukázka indexovánı́ bodů v krystalické mřı́žce

2.6.2 Indexy směrů [h k l]

– pro popis směru p je nutné vytvořit rovnoběžku s tı́mto směrem p′ , která procházı́ počátkem
souřadného systému
– na vzniklé rovnoběžce určı́me souřadnice libovolného bodu
– souřadnice převedeme na nejmenšı́ celá čı́sla, ta se zapı́šı́ do hranatých závorek
– záporné hodnoty se zapisujı́ s vodorovnou čarou nahoře

☎
☎✆
✂ ✝✞ ✞✟
✄
Obrázek 8: Ukázka indexovánı́ směrů v krystalické mřı́žce

5
 ✁
✞
✞✟ ☎✆ ✆✝

✂
✄
Obrázek 9: Ukázka indexovánı́ směrů v krystalické mřı́žce

2.6.3 Indexy rovin = Millerovy indexy (h k l)

– zjištěnı́ délek úseků dx , dy , dz , které rovina vytı́ná na osách x,y,z
– rovina rovnoběžná s určitou osou na nı́ vytne nekonečnou délku (průsečı́k osy a roviny
ležı́ v nekonečnu)
– převrácenı́ hodnoty délek
– vydělenı́ největšı́m společným dělitelem =⇒ nalezenı́ nejmenšı́ch nesoudělných čı́sel
– výsledné Millerovy indexy se zapı́šı́ do kulatých závorek
– záporné hodnoty – vodorovná čára nad hodnotou
– uvažujeme krychlovou elementárnı́ buňku
– jedna jednotka vytnuté délky odpovı́dá rozměru elementárnı́ buňky

Př. 1: Určete Millerovy indexy roviny na obrázku.

✝✄☎

✂✄☎
✆✄☎
✁
Obrázek 10: Millerovy indexy, př. 1

– nejprve zjistı́me délku úseků, které vytne rovina na osách x, y, z

6
 dx = 1, dy = 1, dz = 1
– délky dx , dy , dz vydělı́me největšı́m společným dělitelem (největšı́ společný dělitel je 1,
hodnoty dx , dy , dz se nezměnı́)
– výslednými Millerovými indexy budou převrácené hodnoty délek dx , dy , dz , které se zapı́šı́
do kulatých závorek: (1 1 1)

Př. 2: Určete Millerovy indexy roviny na obrázku.

✆✄☎

✂✄☎
✝✄✞
✁
Obrázek 11: Millerovy indexy, př. 2

– nejprve zjistı́me délku úseků, které vytne rovina na osách x, y, z

dx = 1, dy = 1
– rovina rovnoběžná s určitou osou na nı́ vytne nekonečnou délku (průsečı́k osy a roviny
ležı́ v nekonečnu)
dz = ∞
– výslednými Millerovými indexy budou převrácené hodnoty délek dx , dy , dz , které se zapı́šı́
do kulatých závorek: (1 1 0)

Př. 3: Určete Millerovy indexy roviny na obrázku.

☎
✂ ✄✆
✞ ✄ ✟ ✆☎
☎
✁ ✝✄✆
Obrázek 12: Millerovy indexy, př. 3

dx = − 21 , dy = 12 , dz = 1
2 =⇒ −2, 2, 2 =⇒ (111)

7
Př. 4: Určete Millerovy indexy roviny na obrázku.

✁
Obrázek 13: Millerovy indexy, př. 4

✝✄✞

✂✄☎✆
✁ ✟✄✞
Obrázek 14: Řešenı́ vytnutých délek k přı́kladu 4

2.7 Teoretická hustota krystalu

Teoretickou hustotu krystalu ρ lze určit pomocı́ následujı́cı́ho vztahu:

n · Mm
ρ= (1)
V · NA

kde ρ je teoretická hustota krystalu kg · m-3 ,

 

n je atomů v elementárnı́ buňce [−]

M m je molárnı́ hmotnost kg · mol-1
 

V je objem elementárnı́ buňky m3

 

N A je Avogadrova konst. 6, 022 · 1023 mol-1

 

Počet atomů v elementárnı́ buňce n určı́me podle postupu popsaném v kapitole 2.5.
Molárnı́ hmotnost M m urcı́me pomocı́ relativnı́ atomové hmotnosti Ar , kterou zjistı́me z
peridocké soustavy prvků, přičemž platı́:

8
 M m = Ar · 10-3 (2)

je molárnı́ hmotnost kg · mol-1 ,

 
kde M m
Ar je relativnı́ atomová hmotnost [g · mol-1 ],

Objem elementárnı́ buňky V určı́me jako objem krychle podle vztahu:

V = a3 (3)

m3 ,
 
kde V je objem krychlové kryst. buňky
a je mřı́žková konstanta kryst. buňky [m]

Mřı́žkovou konstantu (mřı́žkový parametr) a můžeme určit přı́mo z tabulek, anebo vypočı́tat
pomocı́ poloměru atomu r.
Pro prostou buňku platı́ mezi mřı́žkovou konstantou a a poloměrem atomu r vztah, viz
obrázek 3:

a =2·r (4)
Pro buňku FCC platı́ mezi mřı́žkovou konstantou a a poloměrem atomu r vztah, viz obr. 5:

a2 + a2 = (4 · r)2 (5)
Pro buňku BCC platı́ mezi mřı́žkovou konstantou a a poloměrem atomu r vztah, viz obr. 6:
√ 2
2·a + a2 = (4 · r)2 (6)

3 Rentgenová difrakce, Braggův zákon

Braggův zákon se použı́vá pro rentgenovou strukturnı́ analýzu. Je založen na interferenci (skládánı́)
vlněnı́.
Vzájemný posun zobrazených vln je dán součtem délek úsečky AB a úsečky BC, viz obrázek
15. Přitom platı́:
|AB|= |BC|= d · sin(α) (7)

kde d je vzdálenost krystalových rovin v krystalické mřı́žce [m],

α je úhel dopadu rentgenových paprsků [◦ ]

Pro Braggův zákon pak můžeme psát:

2 · d · sin(α) = k · λ (8)

kde d je vzdálenost krystalových rovin v krystalické mřı́žce [m],

α je úhel dopadu rentgenových paprsků [◦ ]
k je celé čı́slo [−]
λ je vlnová délka použitého žářenı́ [m]

9
 Obrázek 15: Schématické znázorněnı́ Braggova zákona

3.1 Interference (skládánı́) vlněnı́

– dvě vlněnı́, stejná vlnová délka λ
– interference nastane, pokud dojde k dráhovému/fázovému posunu, který je celočı́selným
násobkem vlnové délky použitého vlněnı́ λ, viz rovnice 8

10