1

Historie a současnost ošetřovatelského povolání

3 směry ošetřovatelství:
1. Charitativní směr
2. Medicínský směr
3. Terénní péče
Historie ošetřovatelství v Evropě:

 Laická péče – péče, kterou poskytují rodinní příslušníci, lidoví léčitelé a porodní báby
 Charitativní péče: poskytována převážně církevními organizacemi chudým lidem
(bohatším poskytovali péči Ranhojiči)
 Organizovaná léčebná péče: dochází k rozvoji biomedicínských znalostí a technologií

Historie českého ošetřovatelství:

 10 – 17 stol. ve znamení křesťanství – vznikají kláštery, hospice, útulky pro pocestné a

chudé, lazarety.
financování: příslušníci panovnických rodů, šlechta, zámožní měšťané
zaměstnanci: členové a členky řádů, dobrovolníci
osobnosti: - 10 stol. kníže Boleslav (926 – 967) zakládal první špitály, které měly
charitativní ráz
- 13 stol. Anežka Přemyslovna (1211 – 1282) zakladatelka 2 klášterů
v Praze: Na Františku a sv. Haštala.
 18 stol. – S rozvojem lékařství jsou zakládány první nemocnice: Všeobecná nemocnice
v Brně (1785), poté následuje v Ostravě a v Praze.
 19 stol. – V R-U v Praze založena 1. ošetřovatelská škola u nás (1874).
 Dále ho ovlivňovaly Eliška Krásnohorská a Karolína Světlá – stály v čele ženského,
emancipačního hnutí
 r. 1916 – státní dvouletá oše. Šk. V Praze
 r. 1918 – Vyšší škola sociální v Praze
 r. 1946 – Vyšší oše. škola v Praze
 r. 1960 – IDVZP (institut dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků)

Základy světového ošetřovatelství

 Krymské války (1854 – 1856)

 Nikolaj Ivanovič Pirogov, ruský chirurg a pedagog (1810 – 1881)– vynalezl sádru,
celkovou anestezii pomocí rajského plynu, zaučil první ošetřovatelky - skupinu sester,
které přivedl na Krym, které začaly používat stejnokroj. Byl propagátor ženských práv.
 Florence Nightingalová, anglická ošetřovatelka (12. 5. 1820 – 1910) – Otevřela 1. oš.
školu r. 1860 v Londýně, založila ošetřovatelství, je autorkou učebnice „Poznámky
 ošetřovatelství“, která byla přeložena i do ČJ. Byla šlechtična, která působila
v Krymských válkách. Objevila nozokomiální nákazy, vše investovala do války a
ošetřování. Oddělila medicínu a ošetřovatelství. Přezdívalo se jí Dáma s lampou.
V den jejích narozenin 12. 5. se slaví mezinárodní den ošetřovatelství.
 Henri Dunantem, švýcarský spisovatel, cestovatel, generál, kupec (1828 – 1910) –.
Zasloužil se o rozvoj laického ošetřovatelství. V bojišti u Solferina (1859) zřídil lazaret
a zmobilizoval dobrovolníky pro pomoc raněným. V r. 1864 založil v Ženevě Červený
kříž a byl spoluzakladatel Mezinárodního Červeného kříže, iniciátor Ženevské
konvence a nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1901.

Vývoj ošetřovatelství u nás

 Ovlivnily ho Eliška Krásnohorská a Karolína Světlá – stály v čele českého

emancipačního hnutí

 1918 – vyšší škola sociální – mohly studovat i ošetřovatelky

 1946 – vyšší OSE škola – zde se začalo oddělovat vzdělání zdravotníků a
ošetřovatelek
 NCONZO (místo ODVZP) – národní centrum ošetřovatelství a nelékařských
zdravotních oborů

Sesterské organizace

 1899 založena Mezinárodní rada sester (ICN), která pracuje dodnes

 1973 u nás založena Československá společnost sester
 ČAS – česká asociace sester 1992

Svatá Anežka Česká (nar. březen 1205-1211 – zemřela 2 – 6.3.1282) 13 stol.

Anežka Přemyslovna

- pochází z rodu Přemyslovců, narozena v Praze, nejmladší dcera Přemysla Otakara 1 a

jeho 2 ženy Konstancie Uherské
- Ve 3 letech zasnoubena, snoubenec předčasně zemřel, tudíž byla přesunuta na
výchovu do kláštera v Doksanech.
- Později zasnoubena se synem císaře Bedřicha 2 (na wikipedii uváděn Friedrich 2)
Jindřichem. V této době se velmi zajímala o víru a modlitby, ze sňatku nakonec sešlo
a Anežka zasvětila život Bohu. O ruku ji žádal ještě anglický král i ovdovělý císař
Bedřich (Fridrich?). Všechny nabídky odmítala, zajímala se o řád františkánů a
klaristek. Vstoupila do kláštera sv. Kláry, kde v r. 1234 složila řeholní řád, později se
stala abatyší Klaristek. Po její smrti tuto funkci převzala praneteř Kunhuta
- Život věnovala chudým a ošetřování nemocných, bohu.
 - Byla průkopnicí v organizování chudinské a nemocniční (ošetřovatelské) péče na
české půdě.
- Založila mateřinec klaristek, klášter Na Františku a špitální bratrstvo se špitálem při
kostele sv. Haštala (r. 1232 v Praze na starém městě)
- Špitální bratrstvo bylo prohlášeno papežem za samostatný řád křižovníků s červenou
hvězdou a z Anežky se tak stala první žena která založila mužský řád
- 12. 11. 1989 byla blahořečena papežem Janem Pavlem 2 na svatou.

Florence Nightingalová (11.5.1820 – 1910)

- Anglická ošetřovatelka
- Z bohaté rodiny, šlechtična, měla kvalitní vzdělání a vlivné přátele
- Pracovala s milosrdnými sestrami v Paříži
- Pomáhala v Krymské válce
- V Londýně v roce 1860 založila Školu při nemocnici sv. Tomáše (první ošetř. škola)
- Napsala první knihu o ošetřovatelství – Poznámky o ošetřovatelství
- Uvědomovala si rozdíl mezi ošetřovatelstvím a medicínou – toto v praxi oddělila
- Představovala si, že ošetřovatelství bude samostatnou profesí
- Udělala z ošetřovatelství důstojné civilní zaměstnání pro ženy středních vrstev
- Upozornila na význam hygieny a čistoty
- Podporovala myšlenku systematického vzdělávání sester
- Zavedla funkci hlavní sestry
Krymská válka:
- Se skupinou anglických ošetřovatelek zorganizovala oše. službu
- V lazaretech uvedla do provozu prádelnu, kuchyni, hygienické zařízení
- Hlavní důraz kladla na dodržování hygienických zásad, aby se zamezilo šíření infekcí
(nozokomiální nákazy), čímž snížila úmrtnost vojáků na polovinu.

Ošetřovatelství bylo a je ovlivňováno:

 Náboženstvím
 Kulturou
 Ekonomikou
 Politikou
 Sociálními faktory
 Válkami
 Vědeckými oběvy
 Osobnostmi

TEORIE Ošetřovatelství
  Ošetřovatelství je samostatný vědní obor, jehož zájmem je osoba, rodina a
společnost ve zdraví a nemoci.
 ! ZDRAVÍ je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody – nejen nepřítomnost
nemoci nebo vady !

Determinanty zdravotního stavu: jsou příčiny a podmínky, které působí působí na zdraví
nebo naopak působí negativně, přispívají ke vzniku nemoci nebo průběh nemoci zhoršují.
- 50-60% sociální prostředí, způsob života
- 20 – 25% životní prostředí
- 10 – 15% genetický základ
- 10 – 15% zdravotnické služby

Cíl ošetřovatelství:
- Zachovat, udržovat a optimalizovat zdravotní stav a zlepšit kvalitu života
- Co nejrychleji získat nezávislost a soběstačnost
- Zmírňovat utrpení a zabezpečit důstojné umírání
- Odevzdávat vědomosti zaměřené na změnu životního stylu

Úlohy ošetřovatelství:
- Udržovat a podporovat optimální zdravotní stav
- Podporovat pacienta a rodinu k aktivní účasti na péči
- Vykonávat prevenci onemocnění a snižovat negativní vliv nemoci na zdravotní stav
- Poskytovat aktivní ošetřovatelskou péči metodou ošetřovatelského procesu
- Monitorovat a uspokojovat potřeby pacienta i jeho rodiny

Ošetřovatelská péče:
Je veškerá činnost která směřuje k uspokojování všech biopsychosomatických potřeb,
směřuje k prevenci nemoci, léčbě nemoci, zmírňuje a doprovází člověka k mírnému utrpení.
- Hlavní důraz je kladen na podporu a udržení zdraví
- Oš. péči zabezpečuje ošetřovatelský tým – stanoví cíle, určí priority, navrhne
potřebnou péči a poté vyhodnotí efektivitu poskytnuté oš. péče – OŠETŘOVATELSKÝ
PROCES.

Ošetřovatelský proces:
Soubor specifických ošetřovatelských zákroků, v péči o zdraví jednotlivce, rodin nebo celých
komunit.
- Přizpůsobuje se potřebám pacienta
- Vyžaduje důkladnou komunikaci s pacientem
- Výhodou pro pacienta je soustavná péče a účast pacienta na péči

Fáze oš. procesu:

Každá fáze je samostatná, ale vše se sebou významně souvisí.
1. Sběr informací – zhodnocení nemocného pomocí rozhovoru, pozorování, sběr
údajů o zdravotním stavu pacienta – ANAMNÉZA
- Objektivní údaje
- Subjektivní údaje
- Stanovení ošetřovatelské diagnozy – konstatování existujících nebo potencionálních
problémů nemocného, má 3 části
2. Stanovení cílů – musí být pro personál splnitelné
3. Plánování ose. činností – krátkodobých i dlouhodobých
4. Realizace – může být aktivní (samostatné) nebo pasivní (jednání na příkaz
lékaře)
5. Hodnocení – úspěšnost splnění požadovaného cíle jak z hlediska personálu,
tak i pacienta.

Anamnéza:
Je soubor údajů, které je schopen pacient sdělit a které mají význam pro stanovení míry
rizika vzniku onemocnění, nebo mohou přispět k diagnostice, či mají jistou schopnost
vypovídat o povaze onemocnění.
- RA – rodinná anamnéza
- OA – osobní anamnéza
- SA – sociální anamnéza
- PA pracovní anamnéza
- EA – epidemiologická anamnéza
- FA – farmakologická anamnéza
- AA – alergie (léky, desinfekce, potraviny)
- NO – nynější onemocnění
- GA – gynekologická anamnéza (počet porodů, potratů – i přerušení těhotenství, první
měsíčky, pravidelnost, délka cyklu, datum posl. menstruace, menopauza)
- Abusus – závislosti (návykové látky – daný údaj minimálně zdvojnásobit)

Preventivní charakter ose péče:

Prevence:
- Primární – mytí rukou, zdravá strava, zdravé žití pro předcházení nemocí
- Sekundární – samovyšetření, odebírání vzorků stolice po SO… Pátrání po jistých chorobách
- Terciální – nemoc již je, snaha o zabránění dalšího rozvoje a dalších komplikací

Požadované vlastnosti zdravotnického personálu:

- Orientace na lidi, umět s lidmi jednat
- Nedělat rozdíly mezi lidmi
- Být emocionálně neutrální
- Umět se ovládat, přizpůsobovat se situacím, umět se rozhodovat

Předpoklady pro výkon zdravotnického povolání:

- Žádné poruchy hbynosti, rychlost, vnímavost, zručnost (senzomotorické dovednosti)
- Upravenost, pořádnost (estetika)
- Emocionální neutralita (psychické předpoklady)
- Inteligenční předpoklady

Ošetřovatelství bylo a je ovlivňováno:

 Náboženstvím
 Kulturou
 Ekonomikou
 Politikou
 Sociálními faktory
 Válkami
 Vědeckými oběvy
 Osobnostmi