Virtuální instrumentace v biomedicínském

inženýrství – kombinované studium

Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském
inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW –
potenciál v klinické praxi, vědě a výzkumu

prof. Ing. Radek Martinek, Ph.D.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 0
Vývoj klasické měřicí techniky
• Vývoj měřicí techniky musí sledovat
vývoj v technologiích, ve kterých má
být tato technika aplikována.
• Těsná korelace mezi flexibilitou
(schopnost uspokojit potřeby
koncového uživatele měřicího
systému) a podílem softwaru ve
struktuře.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 1
Vývoj klasické lékařské techniky

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 2
Virtuální instrumentace v biomedicínském inženýrství

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 3
Klasická instrumentace
• měřicí přístroje bez komunikačního rozhraní (voltmetry, ampérmetry,
multimetry, osciloskopy, apod.),
• funkce měřicího přístroje jednoznačně definována výrobcem,
• koncový uživatel může využít pouze těch funkcí, které jsou výrobcem
v přístroji hardwarově implementovány,
• nízká flexibilita (jednoúčelovost) - proprietární (uzavřený) - nulový
podíl softwaru,
• konfigurace měřicího přístroje pro danou měřicí úlohu se provádí
ručně ovládanými prvky na jeho čelním panelu (co prvek, to jedna
funkce),
• konfigurace je zdlouhavá, obsluha se může dopustit chyby,
• přebírání naměřených hodnot - opisování (zdlouhavé, potencionální
zdroj hrubých chyb),
• v současné době se tyto přístroje zachovávají jen u jednoduchých
ručních přístrojů (analogové a digitální multimetry).

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 4
 Moorův zákon je empirické pravidlo
o exponenciálním růstu výpočetního
výkonu obvodů v elektronice.

Mikroprocesorové měřicí přístroje

• Vývoj mikroprocesorové techniky přispěl ke
změně náhledu na konstrukci výpočetních i
měřicích systémů.
• Obě oblasti výpočetní i měřicí technika začaly
využívat ve svých konstrukcích mikroprocesor
jako velmi výkonný a flexibilní prvek.
• K rychlému růstu výkonnosti doprovázené
poklesem ceny tohoto prvku přispívá zejména
rychlé a masové šíření personálních počítačů do
všech oblastí lidské činnosti.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 5
Možnosti mikroprocesorové techniky
• Implementace i velmi složitých matematických
postupů do řetězce zpracování měřeného signálu
(významný nárůst funkcí).
• Změna filozofie rozhraní pro komunikaci
měřicího přístroje s obsluhou (už není možné
vyčlenit pro každou podporovanou funkci
samostatný ovládací prvek, a proto se přistupuje
k nasazování tzv. softkeys (dotykový displej,
myš+ klávesnice, apod.).

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 6
Výhody mikroprocesorové techniky
• Narůstá zde role softwaru i dosažitelná
flexibilita.
• Možnost automatizace celého měření (vyloučení
lidského faktoru).
• Implementace komunikačního rozhraní (RS232,
GPIB, IEEE488, HPIB, Ethernet, USB).
• Oropojením s PC umožňuje doplnění dalších
funkcí (osciloskop - FTT v PC).

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 7
Výhody mikroprocesorové techniky

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 8
Virtuální instrumentace
• podstatou virtuálního měřicího přístroje je doplnění
otevřené architektury personálního počítače tím, co
mu chybí, aby mohl plnit úlohu měřicího přístroje:
a) v oblasti hardwaru je to zpravidla multifunkční měřicí
karta,
b) v oblasti softwaru je to vhodný program, který
realizuje funkce měřicího přístroje.
• nedílnou součástí aplikace představující virtuální
přístroj je grafické rozhraní k uživateli, tzv. čelní panel
virtuálního přístroje, koncový uživatel na něm má k
dispozici:
a) ovládací prvky pro nastavení parametrů přístroje,
b) indikační prvky informující ho o výsledcích měření.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 9
Srovnání klasické a virtuální instrumentace
• Oproti klasickému přístroji si
virtuální přístroj ponechává
všechny výhody personálního
počítače - standardní média pro
ukládání naměřených dat (pevný
disk, USB disk, CD, DVD, apod.),
snadné připojení jiných periférií
(tiskárna, Wi-Fi, monitor, apod.),
využití internetu, apod.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 10
Srovnání klasické a virtuální instrumentace

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 11
Flexibilita virtuálního měřicího systému:
• Jedna aplikace - více HW platforem
• Více aplikací - jedna HW platforma.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 12
Flexibilita virtuálního měřicího systému:
• Jedna aplikace - více HW platforem
• Více aplikací - jedna HW platforma.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 13
Vývojové prostřední LabVIEW
• LabVIEW (Laboratory Virtual Instrument Engineering Workbench) je vývojovým
prostředím na úrovni např. C jazyka, ale na rozdíl od něj není orientován textově, ale
graficky (objektově).
• Výsledný produkt tohoto vývojového prostředí se nazývá virtuálním přístrojem (Virtual
Instrument - VI), protože svými projevy a činností připomíná klasický přístroj ve své
fyzické podobě.
• Termín VI je tedy obdobou termínu program nebo funkce v jiných programovacích
jazycích.
• K vytváření takových programů obsahuje LabVIEW širokou sadu nástrojů pro sběr,
analýzu, zobrazení a ukládání dat a také nástroje pro hledání a odstraňování chyb v
programu.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 14
Textově orientované programování a graficky
(objektově) orientované programování

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 15
Textově orientované programování a graficky
(objektově) orientované programování

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 16
Textově orientované programování a graficky
(objektově) orientované programování

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 17
Výčet některých firem, které využívají produkty firmy
National Instruments

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 18
LabVIEW - spouštění
• Spuštění LabVIEW - informace
o verzi a nainstalovaných
součástech.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 19
LabVIEW - uvítací okno
• Uvítací okno - Getting Started
se objeví vždy po spuštění
LabVIEW.
• Pomocí tohoto okna můžete
vytvářet nové VI, otevřít některý
z posledně upravovaných
souborů, prohledávat příklady
dodávané s LabVIEW, otevřít
nápovědu (LabVIEW Help).

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 20
LabVIEW - čelní panel
● Čelní panel je uživatelské
rozhraní VI. Na něj
umisťujeme ovládací prvky a
indikátory, které slouží pro
vstup a výstup hodnot.
● Ovládací prvky a indikátory
jsou umístěny na paletě
Controls

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 21
LabVIEW - blokový diagram
● Blokový diagram obsahuje
zdrojový kód v grafické
podobě. Zdrojový kód
definuje chování VI po jeho
spuštění. Objekty z čelního
panelu mají v blokovém
diagramu podobu ikon
(terminálů).

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 22
LabVIEW - blokový digram - vodiče
● Vodiče propojují ovládací
prvky a indikátory s
expresními VI. Po vodičích
tečou data směrem od
ovládacích prvků k
expresním VI, od expresních
VI k jiným expresním VI a od
expresních VI do indikátorů.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 23
LabVIEW - paleta prvků čelního panelu
● Paleta prvků čelního panelu -
Controls Palette (okno čelního
panelu).
● Ovládací prvky na čelním
panelu nahrazují podobné
prvky na skutečných přístrojích
a dodávají data do blokového
diagramu programu.
● Ovládací prvky jsou knoflíky,
tlačítka, posuvné stupnice a
další vstupní elementy pro
zadání dat.
24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 24
LabVIEW - paletové menu funkcí
● Paletové menu funkcí a
struktur VI (Functions).
● Nabídka s funkcemi a
programovými strukturami
pro tvorbu kódu.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 25
Souhrn přednášky
● Virtuální přístroj - počítač doplněný o hardware
umožňující styk s fyzickým světem a vhodný program
pro počítač, který realizuje všechny funkce měřicího
přístroje.
● Čelní panel - panel virtuálního přístroje s ovládacími
a indikačními prvky, tvoří uživatelské rozhraní
virtuálního měřicího přístroje.
● Vývojové prostředí - řada integrovaných nástrojů
(editor, debugger, kompilátor, apod.) nezbytných pro
vznik softwarové aplikace.
● LabVIEW - je grafické vývojové prostředí, které užívá
pro tvorbu programu ikon místo řádek textu.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 26
Použitá a doporučená literatura
• Ing. Tomáš Wittassek, Ph.D. - Virtuální instrumentace I, FEI, VŠB-TU Ostrava, 2012, 264 stran.
• doc. Ing. Jan Žídek, CSc. - Grafické programování ve vývojovém prostředí LabVIEW, FEI, VŠB-TU Ostrava, 2002, 215 stran.
• National Instruments - Začínáme s LabVIEW, 2006.
• Havlíček Josef, Vlach Jaroslav, Vlach Martin, Vlachová Viktorie - Začínáme s LabVIEW, ISBN: 978-80-7300-245-9, 2008.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 27
Další užitečné zdroje
• Webové stránky společnosti National Instruments http://czech.ni.com

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 28
Další užitečné zdroje
• Vyhledávání příkladů, tutoriálů, manuálů, produktů, apod., rozsáhlá komunita.

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 29
 Děkuji za pozornost

prof. Ing. Radek Martinek, Ph.D.

+420 597 325 995

radek.martinek@vsb.cz

24/09/21 Úvod do graficky orientované programování v biomedicínském inženýrství s využitím vývojového prostředí LabVIEW 30