Rozhodla jsem se charakterizovat mého tatínka protože je
pro mě nejlepší člověk na světě.
Můj tatínek se jmenuje René Kanive a i když je mu 53 let,
vypadá mnohem mladší.
Bohužel s námi nežije ve společné domácnosti, ale bydlí v
Děčíně v cihlovém domě.
Jeho světle hnědé vlasy připomínající kaštany jsou
obvykle krátce střižené, jen sem tam se objeví pár šedin. Když mu vlasy přerostou, začnou se tvarovat do neposedných vlnek. V tatínkových zelenošedých očích které vypadají jako hlubiny moře se skrývá laskavost, srdečnost a dobrá nálada. Kolem očí se mu při úsměvu objeví několik drobných vrásek. Jeho úzké rty jsou většinou usměvavé a výrazný nos dodává obličeji příjemný vzhled. Není ani příliš vysoký, ani malý, zkrátka tak akorát. I když již není vrcholovým sportovcem, jako v mládí stále se udržuje v kondici. Oblečení které nosí je sportovní.
Sport byl a je jeho největším koníčkem. Nejvíce se
věnoval fotbalu. Dokonce na vrcholové úrovni. Hrál dokonce i v zahraničí, v Německu. Ale ani dnes nezahálí. Jezdíme spolu plavat, bruslit, lyžovat a někdy vyrážíme i na výlety na kole. Je to člověk, který nezkazí žádnou legraci, vždy je milý a laskavý a nevím o nikom, komu by nepomohl, když ho o pomoc požádal.
Vždy se řídí heslem: rodina je po mě to nejdůležitější.
Ze všeho nejvíce však na něm obdivuji pravdomluvnost,
přímost a to, že vždy dodrží to, co slíbí.
Můj tatínek je pro mě vzorem. Jen stěží bych u něj hledala
záporné vlastnosti. Celkově bych řekla že je můj tatínek nejlepší na světě.